Zakládání sborů

Kapitola první

Rozšíření církve

Pokrok

Čas od času si lidé kladou otázku, zda se církev posunuje vpřed či nikoli. Sbory vyvíjejí spoustu aktivit a pořádají spousty akcí. Ale postupuje Království Boží skutečně vpřed, nebo se pohybuje vkruhu?

Ve velkých městech je občas možné vidět, jak vznikají nové sbory. O nových sborech se často mluví a vypadá to, jako by Bůh tvořil něco nového. Všichni se ve sboru shromažďují a jak se zdá, všem se takový nový sbor líbí.

Při bližším pohledu je ale často zřejmé, že nový sbor v podstatě vytvořili členové, kteří odešli znějakého jiného nedalekého sboru.

Boží království je plné tělesných křesťanů, kteří vždy hledají něco nového a vzrušujícího. Mnozí pastoři se tomu těší, protože si myslí, že jejich sbory rostou a zažívají znovuzrození. Ve skutečnosti je vKrálovství Božím jen malý celkový růst. Lidé pouze rotují mezi sbory. Ale Boží království musí opravdu postupovat vpřed.

Před lety posílali Evropané misionáře do Asie a Afriky. Skrze tuto oběť mohly celé národy přijmout křesťanství. Lidé, kteří byli dříve pohany, se obrátili ke Kristu. Nenechme se oklamat: vsoučasnosti žije ve světě mnohem více lidí. Spousta lidí také nemá fungující sbor či pastora. Dnes je ještě větší potřeba skutečného pokroku církve na místa, která se ještě nebyla obrácena ke Kristu.

Když před 200 lety vyslali Evropané první misionáře, žila na světě pouhá jedna miliarda lidí. Nyní, vroce 2004, žije ve světě přes 6 miliard lidí. Sekulární svět si často stěžuje na poměr počtu lékařů k počtu obyvatel.

Stěžuje si někdo na počet pastorů? Kolik je evangelistů ve srovnání smiliardami lidí, kteří dnes ve světě žijí?

Jak budovat Království

Království Boží zažije opravdový rozkvět, pokud se budeme řídit Kristovými pokyny. Ježíšovo poslední přikázání bylo, ať jdeme do světa a získáváme učedníky!

Ježíš přistoupil a řekl jim: „Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi. JDĚTE KE VŠEM NÁRODŮM A ZÍSKÁVEJTE MI UČEDNÍKY, křtěte je ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého a učte je, aby zachovávali všecko, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všecky dny

až do skonání tohoto věku."

Matouš 28,18-20

Vtomto textu nám Ježíš říká, abychom vyučovali lidi „slovu Božímu". Není možné vyučovat lidi, pokud se pravidelně neshromažďují.

Jaké je pravé poslání Církve?

Pravidelné shromažďování křesťanů za účelem vyučování naplňuje pravé poslání církve. Jinými slovy nám náš Pán řekl, abychom šli do celého světa a pravidelně shromažďovali lidi, abychom je mohli vyučovat. Bůh vytváří shromáždění lidí, které je možné vyučovat. Bůh svým Duchem povolává lidi, kteří půjdou do všech končin země, aby tam pravidelně shromažďovali lidi kvyučování Božímu slovu.

Čím více shromáždění a skupinek existuje, tím více je naplňováno Velké poslání. Čím více skupin je vyučováno, tím více je naplňováno Velké poslání. Tyto skupiny naplňují pravé poslání církve.

Rádi děláme na lidi dojem

Bohužel, většina pastorů nemůže dobře naplnit ono Velké poslání, protože se příliš zajímá o to, co si myslí lidé. Chceme, aby všichni viděli, jak velká shromáždění máme! Chceme, aby si lidé mysleli, že jsme skvělí! Koneckonců, čím více je ve sboru lidí, tím důležitěji pastor vypadá.

VMNOŽSTVÍ LIDU spočívá důstojnost krále…

Přísloví 14, 28

Je potřeba zakládat shromáždění vkaždé lokalitě, kde je to možné, abychom tak naplnili Velké poslání. Rozlehlost světa a rozptýlení lidí vyžaduje, aby se pastoři a lidé posunuli od jednoho sboru kvíce shromážděním na různých místech. Pokud chceme opravdu vážně poslouchat našeho Pána, nemáme jinou možnost než tak učinit

Vedoucí musejí být vyškoleni. Pastoři musejí být vyškoleni. Pracovníci musejí být vyškoleni. Mentalita „superstar" církve musí zemřít. Tato mentalita chce, abychom měli jednoho skvělého pastora, kterého každý uznává a chválí.

Často jsme oklamáni představou, že pastor s největším shromážděním bude největším v nebi. Nebude tomu tak. Pastor, který bude v nebi největším, je ten nejskromnější.

V tu hodinu přišli učedníci k Ježíšovi s otázkou: „Kdo je vlastně NEJVĚTŠÍ VKRÁLOVSTVÍ NEBESKÉM? „Ježíš zavolal dítě, postavil je doprostřed a řekl: „Amen, pravím vám, jestliže se neobrátíte a nebudete jako děti, nevejdete do království nebeského. Kdo se pokoří a bude jako toto dítě, ten je NEJVĚTŠÍ VKRÁLOVSTVÍ NEBESKÉM.

Matouš 18, 1-4

Ježíš řekl jasně, kdo bude vKrálovství největším. Naši pokoru nelze určit velikostí našeho sboru. Pastoři smenšími sbory bývají často pokornější (a tím pádem i větší vnebi) než pastoři svelkými sbory.

Potřebujeme více shromáždění, více sborů a více ovoce pro našeho Pána. Budujme sbory! „Církev u všech dveří a ve všech jazycích" by měla být cílem každého opravdového Božího služebníka. Shromáždění u každého elektrického sloupu nebo pod každým stromem způsobí, že království bude postupovat.

Přestaňme se snažit zapůsobit na lidi. Přestaňme posuzovat naši službu podle velikosti našich shromáždění. Mějme shromáždění. Drazí vedoucí sborů, neusilujme o slávu u lidí, ale u Boha.

Jak byste mohli uvěřit, když oslavujete (approval and endorsement) sebe navzájem, ale slávu (approval and endorsement) od samého Boha nehledáte! Jan 5, 44

Je evangelizace naplněním Velkého poslání?

Evangelizace a kampaně jsou dobré, protože jsou prvopočátkem tohoto vyučování. Evangelistům musí být dán prostor. Ale naplňují opravdu Velké poslání? Ano i ne! ANO, protože započali proces, a NE, protože bez vyučování, které přichází se založením sboru, nebude Velké poslání naplněno.

Jednoduše řečeno, VELKÉ POSLÁNÍ JE EVANGELIZACE NÁSLEDOVÁNA ZAKLÁDÁNÍM SBORŮ. Sbory jsou shromážděními, a tato shromáždění jsou pak vyučována Písmu.

Zakládejte sbory na panenských územích

Sbory by měly být zakládány tam, kam nás Pán vede. Měly by být zakládány ve městech a vesnicích.

Vidím potřebu toho, aby byly sbory zakládány na panenských územích. Většina znás se soustředí na oblasti, kde už se něco děje. Ale je i spousta nedotčených území, na která nás Pán volá. Vášeň a oddanost pro získávání duší

a zakládání sborů se musí vrátit zpět do církve a musíme tomu obětovat své mladé muže.

Pastoři by měli být znepokojeni tím, jak Islám silně proniká do mnohých částí Afriky a světa, zatímco tomu Církev lhostejně přihlíží. Muslimové podstupují oběti a nevadí jim vypravovat se do nejvzdálenějších měst a vesnic mnohých národů.

Mezitím křesťané, kterým bylo přikázáno jít do nejvzdálenějších částí Země, sedí v nejbližších a nejpohodlnějších městech světa!

Ale dostanete sílu Ducha svatého, který na vás sestoupí, a budete mi svědky v Jeruzalémě a v celém Judsku, Samařsku a VNEJBLIŽŠÍCH A NEJPOHODLNĚJŠÍCH A NEJVÍCE PROSPERUJÍCÍCH MĚST TOHOTO SVĚTA! (Co je to za Bibli?)

Kapitola druhá

Myšlení zakladatelů sborů

Nechť je mezi vámi takové smýšlení…

Filipským 2, 5

Kristus měl takový způsob přemýšlení, díky kterému dělal to, co dělal. Tento verš nás učí přemýšlet stejným způsobem jako Kristus. Toto je význam slov: „nechť je mezi vámi takové smýšlení". Teprve tehdy, když vaše mysl funguje určitým způsobem, můžete dosáhnout vůle Boží.

Popíšu vám, jak by vaše mysl měla fungovat, pokud chcete zakládat sbory. Bez tohoto základu nebudete moci vtak těžkém úkolu, jakým je zakládání sborů, postupovat vpřed.

Následující kapitoly by vás měly seznámit sdůležitostí dodržení určitých zásad při zakládání sborů. Budete povzbuzeni a vyzváni ktomu, abyste se zapojili do nejposlednějšího velkého apoštolského snažení zakládání sborů.

1. Uvědomte si, že Bůh pozoruje vaši práci.

Drazí přátelé, vaše práce zde na zemi je bedlivě pozorována. Jednou budete Bohu skládat účty ztoho, co vám zde na zemi svěřil. Zeptá se, jak jste naložili sJeho dary. Přezkoumá si vaši práci!

Je zajímavé, že vsedmi dopisech sedmi církvím se stále opakuje jedna a ta samá fráze – Vím o tvých skutcích. Jaké skutky to jsou? Ať už je jimi myšleno cokoli, je důležité, aby se jim církve plně věnovaly. Všimněte si následujících veršů:

VÍM O TVÝCH SKUTCÍCH, o tvém úsilí i tvé vytrvalosti; vím, že nemůžeš snést ty, kdo jsou zlí, a vyzkoušel jsi ty, kdo se vydávají za apoštoly, ale nejsou, a shledal jsi, že jsou lháři.

Zjevení 2, 2

VÍM o tvém soužení a tvé chudobě, ale jsi bohat; vím, jak tě urážejí ti, kdo si říkají židé, ale nejsou, nýbrž je to spolek satanův! Zjevení 2, 9

VÍM, kde bydlíš: tam, kde je trůn satanův. Avšak pevně se držíš mého jména a nezapřel jsi víru ve mne ani ve dnech, kdy můj věrný svědek Antipas byl zabit mezi vámi, tam, kde bydlí satan. Zjevení 2, 13

VÍM O TVÝCH SKUTCÍCH, lásce a víře, službě a vytrvalosti; vím, že tvých skutků je čím dál více.

Zjevení 2, 19

Andělu církve v Sardách piš: Toto praví ten, který má sedmero duchů Božích a sedmero hvězd: „VÍM O TVÝCH SKUTCÍCH – podle jména jsi živ, ale jsi mrtev." Zjevení 3, 1

VÍM O TVÝCH SKUTCÍCH. Hle, otevřel jsem před tebou dveře, a nikdo je nemůže zavřít. Neboť ačkoli máš nepatrnou moc, zachoval jsi mé slovo a mé jméno jsi nezapřel. Zjevení 3, 8

Bůh neřekl: „Vím o tvých domech a autech. Neřekl: „Znám tvůj Mercedes-Benz. Řekl: „Vím o tvých skutcích! Neřekl: „Vím o tvém školním prospěchu. Neřekl: „Znám tvé rodiče. Řekl: „Vím o tvých skutcích!

2. Zakládání sborů je klíčové nanaší cestě s Bohem.

Neboť kdo by chtěl zachránit svůj život, ten o něj přijde; kdo však přijde o život pro mne a pro evangelium, zachrání jej.

Marek 8, 35

Vroce 1985 jsem se rozhodl jít plně za Bohem. Udělal jsem právě velmi obtížnou zkouškou na medicíně. No, myslím si, že jsem ji udělal sodřenýma ušima. Když jsem se zamyslel nad tím, kolik jsem do toho vložil úsilí, kolik mě to stálo času a námahy, cítil jsem vsrdci, že to za to nestálo. Proč bych měl tak trpět kvůli medicíně? Proč bych měl něčemu takovému obětovat svůj život?

Slíbil jsem si, že od této chvíle bude mou prioritou Bůh. Zpočátku jsem si myslel, že Bůh je tím nejdůležitějším vmém životě. Byl jsem vážným křesťanským vedoucím, ale neuvědomoval jsem si, že služba Bohu pro mě není prioritou. Od onoho okamžiku jsem se rozhodl, že cílem mého života bude práce na Božím díle! Vše ostatní šlo stranou. Onen okamžik opravdu změnil můj život.

Od onoho okamžiku byl mou prioritou Bůh a služba. Medicína se vmém srdci propadla až na druhou nebo třetí pozici. A zhruba vtom okamžiku jsem se pustil do služby naplno.

Je zajímavé, že po tomto rozhodnutí jsem začal na medicíně excelovat. Dostávalo se mi uznání a získával jsem ocenění! Kmému překvapení jsem byl nejlepším vročníku. Mému srdci byly medicínské ambice vzdáleny, i přesto jsem získával ocenění. Není to úžasné,