KAREL KRTA A MALSTV 17.

STOLET V ECHCH A EVROP

SBORNK PSPVK Z ODBORNHO KOLOKVIA PODANHO NRODN GALERI V PRAZE V KLTEE SV. ANEKY ESK VE DNECH 23.24. BEZNA 2010

Lenka Stolrov (ED.)

 Nrodn galerie v Praze, 2011 ISBN 978-80-7035-463-6

OBSAH
krta a komunita zalpskch umlc v m7 Johana Bronkov krtov: z italskch archiv13 Jana Zapletalov Kompozin a ikonograck interpretace krtova obrazu Svat Vclav dv kcet pohansk modly astavt kesansk kostely21 Dalibor Leovsk Signum crucis. krtova kresba Umuen svatho Vavince zprask Nrodn galerie27 Anna Rollov Poznmka k Paijovmu cyklu Karla krty39 Petra Oulkov Osudy jedn krtovsk podobizny49 Kvta Kov Mu beze jmna. Nov poznatky ke krtov Podobizn tzv.Brambergera z Brambergu57 Lenka Stolrov Marcela Vondrkov Karel krta, Guidobald Thun a objednvka obraz pro salcbursk dm 63 Jakub Ptek Karel krta, bentt tenebrist a baroko v echch69 Ladislav Daniel Ran lta Vclava Hollara79 Alena Volrbov Nad malskm dlem Jana Jiho Heringa (15871648)89 Pavel Panoch Antonn Stevens ze Steinfelsu. Nov poznatky k jeho pvodu, ivotu a tvorb99 tpn Vcha Jan de Herdt. Skupinov portrt rodiny csaskho zlatnka Franze Wilhelma de Harde von Antorff115 Miroslav Kindl Karel krta v eskm psemnictv 19. stolet133 Vt Vlnas vdov ped Prahou a Karel krta139 Zdenk Hojda Karel krta a jeho zkaznci ve svtle archivnch dokument147 Tom Sekyrka Karel krta man Starho Msta praskho153 Radka Tibitanzlov krtovy mlnick vinice161 Jan Kilin Existovalo lechtick sbratelstv v Hornm Slezsku v 17. stolet? Sonda do problematiky167 Petra Maitov Ran barokn vila v ehuicch175 Petr Macek Jan Bernek Nstnn malby v praskch svatynch z doby krtova mld185 Vt Maza

krta akomunita zalpskch umlc vm

JOHANA BRONKOV

1 De Bie, Cornelis: Het gulden cabinet van de edel vry schilderkonst, Antwerpen 1661, s.251. Za konzultaci pekladu dkuji Lind M.Bleijenberg. 2 heln kmen bdn oSchilderbentu poloil dlouholet editel Holandskho institutu vm: Hoogewerff, Godefrius Joannes: De Bentvueghels, SGravenhage 1952; T: Nederlandsche kunstennars te Rome (16001725), SGravenhage 1942; T: Ilconitto fra la insigne Accademia di San Luca e la banda dei pittori neerlandesi, Archivio della Societ romana di storia patria LVIII, 1935, s.189203; T: Intorno al sepolcro di Bacco. Le feste degli artisti olandesi e amminghi aRoma nel Seicento, Roma. Rivista di studi e di vita romana II, 1924, s.119128; T: Bescheiden in Italie, Omtrent Nederlandsche Kunstenaars en Geleerden, SGravenhage 1913. Novou syntzu provedla Judith Verberne vnevydan disertaci (De Bentvueghels /1620/211720/. Een Nederlandse kunstenaarskolonie in Rome, Rijksuniversiteit Groningen), sv zvry sten shrnuje vkapitole The Bentvueghels in Rome (1620/211720). In: Drawn to Warmth, 17th-Century Dutch artists in Italy, katalog, ed. P.Schatborn, Amsterdam 2001, s.2232. 3 Srov. Bertolotti, Antonino: Artisti belgi ed olandesi aRoma nei secoliXVI eXVII, Notizie edocumenti raccolti negli archivi romani, Firenze1880.

Vdob vynikajcho male Willema Bouwera, kter byl velmi dobrm ilustrtorem, [...] Carolus Creten bydlel stmto Willemem Bouwerem vItlii avm dostal vBentu jmno slach-swaart. Velmi dobe zvld malbu kompozic aportrt, velkch imalch, proto si jeho umn cen mnoz zempni. Nyn ije vPraze, kde si ho velmi cen, avnuje se kadodenn svmu znamenitmu umn malskmu. Kdo slu avzneenost chce poznat je Pictura vldn propjuje mali objev ji aspat vdle Carla Cretena jen dokonalosti Pictury se jist velmi piblil. Tmito slovy Cornelis de Bie, holandsk rtor anot zLier, uvedl vroce 1661 Karla krtu na Parnas evropskch umlc ve svm Het gulden cabinet van de edel vry schilderkonst, tedy Zlatm kabinetu vzneenho asvobodnho malskho umn. Jak je zejm, nebyl to vstup nikterak slavn: ze znlho jmna Karel krta otnovsk ze Zvoic se stal Carolus Creten, dky mu vnovan zanaj oslavou jeho ptele Johanna Wilhelma Baura, achyb dokonce zmnka by iojedinm jeho dle. Verovnkou zakonen de Bieho rtorick cvien ovem pin dva velmi cenn konkrtn daje, kter jsou tak jedinm vodtkem pro toho, kdo by se pdil po stopch eskho male ve Vnm mst: toti situuje krtu do Baurovy spolenosti auvd jeho pezdvku vtzv. Bentu nebo Schilderbentu, ve spolku holandskch avlmskch umlc, kter od zatku dvactch let 17.stolet vm psobil. Psoben to bylo dosti bujar, take po nm zstalo nemlo stop vsoudnch aktech. Schilderbent vznikl jako voln sdruen bez psanch stanov avnitn hierarchie. Na jeho potku byla patrn slabost pro dobr vno zFrascati, je se projevovala jako kolektivn ze pokad, kdy se jist poet kumpn seel, aby zahnal nudu, jak vstin
7

pe Hoogewerff, prvn badatel, kter se mu systematicky vnoval. Nebo jak napsal Rembrandtv k Samuel van Hoogstraten, kter vpadestch letech 17.stolet zavtal do ma: Spolenost holandskch mal vm byla zaloena naimi pedky, aby obdaovala ivotem aoberstvovala duchy dmajc. Pi pijmn novho kandidta postav kumpni dmyslnou konstrukci apoct nov leny pznanm jmnem. Sladkm mokem zAlbana oiuj due od kad starosti ablhov pchy. Ach, jak astni jsou ti, kterm se to jev uiten [] akte bez hony peij jist poetilosti![] Nelo ale jen oto. lenov spolku, tzv. Bentvueghels, tedy ptci ze spolku, jak se sami nazvali, se navzjem podporovali vsociln nouzi, hlsili se jako svdkov pi koniktech sprvem, pedvali si typy na zakzky ajak bude jet e stle vc vnmali sami sebe jako protipl ociln Akademie sv.Luke. Jedinm, ekli bychom pevnm, institutem spolku byl inician ritul, postupem asu ustlen ceremonie pro pijmn novch len. Muselo jt ozleitost ve sv dob proslulou, protoe neunikla ani krtovu vrstevnkovi Giambattistu Passerimu: [Vlmov] podali asto dmysln kratochvle,pe Passeri vbiograi Pietera van Laer. Kdy do ma pibyl nkdo znich, nazvan proto novic, pohostil celou spolenost krajan pepychovm pokrmem vnkter zproslulch hospod [] Takov hody trvaly nejmn tyiadvacet hodin nepetrit, ani by se zvedli od stolu. Vno si dvali nosit po celch sudech avelmi mlo uctiv nazvali ty kratochvle kestn slavnost. Neomalen pouvali to svat jmno pro takov prmovn, jeliko pi tch kratochvlch dvali novicovi jin jmno, odvozen zjeho postavy, fyziognomie nebo chovn; atakto ho ktili vnem. Pestoe lo sp oparodii umlcovy slvy ne oblasfemii, nkte umlci pijdjc do ma ovneni u jistm spoleenskm spchem, jako nap. Van Dyck, se Bentu radji vyhnuli. Rovn Sandrart, kter absolvoval podobnou iniciaci spolu sMichaelem Le Blonem po pjezdu do ma vroce 1629, popsal ve sv biograi alegorickou kreaci, kterou Bentvueghels vytvoili na jejich poest, barvit vyl Parnas iMerkura pivdjcho Poezii, Malstv aSochastv do spolenosti Mz aApollona, ba nezapomnl na vavnov vnce, je jim posadili na leb, ani na vivat jim provolvantedy momenty kest vnem tsn pedchzejc, ale osamotnm ktu radji pomlel. Poznamenal jen, e setrvali vduchaplnm rozhovoru a do rna. Ritul ml zejm rzn podoby podle zastnnch osob apatrn ijeho ustlen sti se bhem stolet existence Schilderbentu mrn promovaly. Nicmn podle nepsanch pravidel se akce mlo zastnit alespo devt kumpn. Zpravidla jich ale bvalo vce. Sandrart jich hostil na tyicet. Kandidta musel uvst nkdo ze stvajcch len. Samotnou ceremonii doprovzely jaksi tableaux vivants, podobn jako ony zmnn Sandrartem, na kter navzal postupem asu ustlen obad: nejtlnatj zptomnch pedstavoval Bakcha, dal se prohlsil za ceremonie, tzv. vcara, protoe tmal halapartnu, adal, tzv. poln knz, po Bakchov proslovu polil adepta vnem audlil mu pezdvku, kterou byl napt zvn mezi kolegy. Za svtn se pak vesel spolenost
8 KRTA AKOMUNITA ZALPSKCH UMLC VM

4 Hoogewerff, Il conitto (pozn. 2), s.190; Hoogewerf, De Bentvueghels (pozn. 2), s.112113. 5 Samuel Dirksz van Hoogstraten: Inleyding tot de Hooge Schoole der Schilderkonst, Rotterdam 1678, cituje Hoogewerff, Intorno (pozn. 2), s.125. 6 Passeri, Giambattista: Vite depittori, scultori ed architetti cha anno lavorato in Roma, Morti dal 1641 no al 1673, Roma 1772, s.54. 7 Joachim von Sandrarts Academie der Bau, Bild und Mahlerey-Knste von 1675: Leben der berhmten Maler, Bildhauer und Baumeister, Hg. A.R.Peltzer, Mnchen 1925, s.2728; Hoogewerff, De Bentvueghels (pozn. 2), s.107. 8 Srov. Hoogewerff, Intorno (pozn. 2), s.123124; T, De Bentvueghels (pozn. 2), s.108111. Popis slavnosti zcestopisu Cornelia de Bruyn (Reizen van Cornelis de Bruyn door de vermaardste delen van Klein Asia, Delft 1698). Shodn se Sandrartem popisuje alegorick kreace, korunovn vavnem, vivat, ale dopluje rovn pou kBakchovu hrobu. 9 Hoogewerff, De Bentvueghels (pozn. 2), s.113117.

10 Srov. tamt (pozn. 2), s.113117. Nejstar zachovan gratti jsou a zkonce 40. let 17. stol. Nejstar datovan jmna jsou (vdruh nice) zkonce 40.let: [] alias [] celle, 1648, Erasmus Voss, alias Chiron, 1649. Je tu ovem t jaksi Johannes Henrici Schnfelt, alias Triangel, Hoogewerff se domnv, e jde oSchnfelda mladho. 11 Descamps, Jean Baptist: La vie des peintres amands, allemands et hollandais, Paris 1753,II, s.367. Descamps, kter je autorem tto formy jmna opakovan vpozdj krtovsk literatue, se narodil vDunkerque aod roku 1740 il vRouen, tj.vNormandii, proto se vilo espadron vhornonormandskm dialektu, nikoliv francouzsk espadon. 12 Srov. Grande dizionario della lingua italiana, ed. Salvatore Battaglia, spadone,XIX, Torino 1998, s.670671. 13 Zani, Pietro: Enciclopedia metodica criticoragionata delle belle arti dellabate D.Pietro Zani Fidentino, Parma 1821, I, s.16: pe, e byl hostem uhrabte Kolowrata vroce smrti csae Leopolda, tj.Petra LeopoldaII. Habsburg-Lorena, kter zemel veVdni r.1792. 14 Tamt,VII, s.107. 15 Strada, Famiano: De Bello belgico, I, Romae 1632, obsahuje 11 Baurovch lept. 16 Bonnefoit, Rgine: Johann Wilhelm Baur (16071642). Ein Wegbereiter der barocken Kunst in Deutschland, Tbingen 1997. Kpobytu vNeapoli s.4549.

vydvala po Via Nomentana za hradby ktzv. Bakchovu hrobu, toti do mauzolea sv.Konstancie pi bazilice sv.Aneky. Mauzoleum dcery csae Konstantina bylo dlouho povaovno za pohanskou stavbu asarkofg zervenho porfyru svjevy gni sklzejcch hrozny profanum vulgus nazval Tomba di Bacco, Bakchv hrob (zejm to byl mtus velmi vit, protoe ho zmiuje jet Piranesi). Novopeen len Bentu tam potom zapsal do jedn znik po stranch sarkofgu sv jmno, pezdvku aasto iletopoet. Tento posledn krok vak krta patrn neabsolvoval, jeliko vtina zachovanch npis pochz zdoby pozdj ne pedpokldan krtv pobyt vm. Jist ale je, e ke svmu Bentnaam piel podobnm zpsobem. Slach-sweert, jak pe de Bie, toti het slagzwaard vnovodob holandtin, vhornonormandskm dialektu espadron, jak zavedl Descamps, francouzsky espadon, italsky spadone je dlouh dvousen me, esky aroun. Pro dostal krta prv takovou pezdvku, je otzka. Znan smantick rozsah tohoto slova vitaltin nedv jednoznanou odpov anositel takovho jmna vychz ne vdy prv lichotiv: ponaje lascivnmi konotacemi, pes bojovnho jeitu anadutce a kvznamu zcela opanmu, kter bychom snad mohli zatajit, kdyby ho vt dob neuval Giovanni Battista Marino: toti eunuchba dokonce ibotanicky oznaen pro steriln plody. Cornelis de Bie vkadm ppad sehrl zsadn roli, pokud jde okrtova jmna vcizojazyn literatue: krom Sandrarta aautor (zpravidla nmeckojazynch), kte na nj navzali, se objevuje bez vjimky varianta na De Bieho Carla Cretena: najdeme ji uHoubrakena vroce 1719 (vetn nmeckho pekladu), stejn tak uDescampse vroce 1754 (pouze pipe jedno e aCharles Creten je na svt). Jet ctihodn opat Pietro Zani (17481821), kter dokonce Prahu osobn navtvil vroce 1792, ve svm encyklopedickm dle zroku 1821 pe []Creten Carlo, chiamato Espadron, Sereta, oSecreta, ed il Raffaello della Boemia[] apipojuje sv hodnotc celebre, tzn. jaksi trojka vjeho ptistupovm hodnocen (bravissimo, celeberrimo, celebre, mediocre, molto mediocre). Vrame se ale ke krtovu pobytu vm. Jak jsme vidli, podle De Bieho se krta zdroval ve spolenosti miniaturisty J.W.Baura. Otom je znmo, e do ma dorazil u vroce 1630, kdy tak dostal vBentu pezdvku Reiger (tj.Volavka). Rok na to se objevuje vNeapoli, kde krtce ped Vnocemi zail erupci Vesuvu (16.12. 1631; lept vAlbertin), avroce 1632 je opt vm, kde pracuje na ilustracch kmonumentln kronice panlskho boje proti nizozemsk revolt od jezuity Famiana Strady, aposlze na doporuen kardinla Mazarina vstupuje do slueb vvody zBracciana, Paola GiordanaII.Orsiniho. Vbeznu roku 1634 je doloen na Via Vittoria ve farnosti San Lorenzo in Lucina, kde je uveden jako Guglielmo Paur, pittore ve Status animarum, ajak vidno, zpoznmky C (tj.comunicato) vyplv, e tento trasbursk mal zecht evangelick rodiny patrn ve stnu svatopetrsk kupole pestoupil ke katolicismu nebo pinejmenm pistoupil toho roku na
9 JOHANA BRONKOV

Velikonoce ke svtostem. Ze zznamu ale bohuel tak vyplv, e na zatku jara vroce 1634 snm krta nebydlel. Otzku dvryhodnosti De Bieho zprv to ale pli nee, jeliko Status animarum znsledujcho roku se nezachoval avroce 1636 se Baur na tto adrese ji neobjevuje. Nezbv tedy ne ptt se dl po seriznosti de Bieho zznamu apo monch zdrojch jeho informac vppad naeho male. Zprvy oijcch italskch avItlii psobcch umlcch vnejcennj, druh knize Gulden cabinet, se opraj jednak odla, kter de Bie osobn znal zholandskch sbrek: odtud nap. velmi rozshl pojednn prv oBaurovi, jeho dv graky vidl ve sbrce antverpskho sbratele Antoina van Leyen, podruh oznalosti male Erasma QuellinaII., kter knihu pomrn podrobn korigoval apodil pedlohy pro nkolik vn publikovanch portrt. Erasmus sm sice Itlii nikdy nenavtvil, ale informace mohl velmi dobe erpat od svho bratra, sochae Artuse Quellina. Tento krtv vrstevnk (* 1609) picestoval do ma vroce 1634, pracoval vateliru Francoise Duquesnoye ado Antverp se vrtil na konci tictch let. Tato stopa je pomrn zajmav u proto, e Duquesnoy si sBaurem pmo hledli do oken. Duquesnoy tehdy toti bydlel spolu sbruselskm malem Karlem Philipsem Spierincksem po lev stran Strada Vittoria ponaje od Corsa, zatmco Baur na prav. Oba tak patili do okruhu ptel markze Vincenza Giustinianiho, kter vt dob zamstnval Sandrarta se skupinou dalch pevn severskch rytc amal na reprodukcch sv slavn sbrky antickch soch. Tm by se okruh krtovch mskch kontakt pomrn dobe uzavral azprvy jeho nejstarch biograf by bylo mon povaovat za komplementrn advryhodn. Tak jako si Sandrart mohl po tyiceti letech pi sepisovn sv Teutsche Academie pamatovat, e krta pijel do ma zhruba rok ped jeho vlastnm odjezdem zma, mohl si Artus Quellin vzpomenout na eskho male, kter byl vroce 1634 i pozdji spolu snm uvdn do taj Vnho msta atamn komunity zalpskch mal, akoliv mu zkontaktu snm utkvla jen jeho pezdvka. krtu si lze tedy pedstavit nejen vbujar spolenosti kumpn zBentu, ale tak jako svdka diskus mezi Duquesnoyem, Lorrainem aSandrartem, knimjak pe naposled jmenovanse asto pipojoval Poussin. Snad se nkdy pidal tak ke skupin mal doprovzejcch Lorraina do Tivoli kreslit vplenru.Aspodobnmi vahami bychom asi mohli pokraovat jet dlouho. Vrame se ale jet jednou kptrn po krtovi vm. Prv vletech, kdy se tam ml zdrovat, vrchol spor mezi severskmi umlci aAkademi sv.Luke. lo vnmjak jinakopenze. Ociln sdruen mskch mal mlo u od roku 1595 privilegium urovat ceny vech umleckch dl vzniklch ve mst aza odhad si tovalo 2 % ceny. Pravidlo mnn pvodn pro velk obrazov afreskov cykly se stalo vpraxi nekontrolovatelnmanesmyslnmsmdou malch formt, kter byly
10 KRTA AKOMUNITA ZALPSKCH UMLC VM

17 Archivio Storico del vicariato di Roma (dle ASVR), S.Lorenzo in Lucina, 1634, sign: s.a.n.134, f. 28. 18 ASVR, S. Lorenzo in Lucina, sign: s.a.134. Vn msto denitivn opout a na podzim roku 1637, srov. Bonnefoit, Rgine, In: Johann Wilhelm Baur, 16071642: manirisme et baroque en Europe, katalog, eds.M.KoefoedA.C.HausR.Bonnefoit, Paris 1998, s.25. 19 De Bie, Het gulden, s.114. Prv Antoinu van Leyen (16281686) je tak Het gulden cabinet dedikovn. Srov. G.Lemmens, Introduction. In: Cornelis de Bie, Het gulden cabinet van de edel vry schilderconst, Antwerpen 1662, Faksimile, Soest 1971, s.6. 20 Levin, Teodor: Handschriftliche Bemerkungen von Erasmus Quellinus, Zeitschrift fr bildende Kunst, 1888, s.133138, 171176. Zdroje de Bieho informac mapuje Christiaan Schuckman, Cornelis de Bie In: The Dictionary of Art, ed. J.Turner, New York 1996, IV, s.38. 21 Do Duquesnoyova ateliru situuje Quellina Sandrart (srov. Sandrart, Accademia Todesca, pozn. 7, s.351). 22 ASVR, S.Lorenzo in Lucina, 1634, sign.: s.a.134, f. 30. Duquesnoy je zapsn jako Francesco Duchenuel, scoltore. 23 Holanan Michael Natalis, Regnerus von Persin, Theodor Matham, Cornelis Bloemaert, Francouz Claude Mellan aItal Pietro Testa. Sandrart, Academie (pozn. 7), ed. Peltzer, s.247249, 15260. Galottini, Angela: La Galleria Giustiniana, nascita e formazione, Atti della Accademia Nazionale dei Lincei, anno CCCXCV, 1998 (= Classe di Scienze Morali, Storiche e Filologiche), serieIX, Roma 1998, s.233270. 24 Sandrart, Academie (pozn. 7), ed. Peltzer, s.258 (Poussinv ivotopis). 25 Tamt, s.32 (autobiograe); s.208 (Lorrainv ivotopis). 26 Vedle citovan prkopnick prce Hoogewerffovy se sporu Bentu sAkademi vnuje dosti podrobn nevydan disertan prce: Thompson, Wendy: Pigmei pizzicano di Gigante, The Ecounter Between Netherlandish and Italian Artists in Seventeenth-Century Rome, diss.Johns Hopkins University, Ann Arbor, Michigan 1997, zvlt s.229240. 27 Hoogewerff, De Bentvueghels (pozn. 2), s.60.

28 Akademici mli platit 60 baiocchi, Vlmov aNmci jen 36. (100 baiocchi = scudo). 29 Archivio dellAccademia di San Luca (dle AASL), m, Liber Academiae Sancti Lucae, 16341674, f.12 ad.; cit. Hoogewerff, Il conitto (pozn. 2), s.196. 30 AASL,Liber Academiae Sancti Lucae, 16341674, f. 13v. Vedle del Campa byli poveni Charles Errard pro Francouze, Spierincks pro Vlmy apro Nmce jaksi Signor Guglielmo, pittore todesco. Hoogewerff, Il conitto (pozn. 2), s.198, uvd rettore todesco, akoli vrukopisu skuten chyb teka nad i aprvn psmeno lze st rzn, domnvm se, e jde ochybu, kterou pebr dal literatura, ani by kdokoliv byl schopen bliho uren. Nen vyloueno, e onm nmeckm malem byl prv Baur. 31 AASL, sign.: 69, f. 104. Hoogewerff, Bescheiden,II (pozn. 2), s.9698. Publikuje pepis dokumentu aspojuje jej se zasednm pedstavenstva Akademie 14.11.1636. Nedbalost zpisu pipout ovem imonost, e Sandrartovo jmno kdosi zapsal ze setrvanosti, nevda ojeho denitivnm odjezdu. Nicmn rovn seznamy italskch mal obsahuj jmna umlc, kte se vm prv nezdrovali, ale byli leny Akademie. Nap. na seznamu zervence 1635 (AASL, sign.:166, n. 68) teme: Lanfranco aNapoli. 32 Srov. pozn. 17. Vedle Baura se objevuje jaksi Christoforo Sticher aFilippo di Manper, bez bliho uren jejich profese. Seznam pozen Akademi je zaazuje mezi male. Jejich zkomolen jmna jsou tko deifrovateln adost mon pat mezi umlce, kte upadli vzapomnn. 33 ASVR, S.Maria del Popolo, sign.: s.a., n.65, 16331636. Jana Zapletalov ve svm refertu na konferenci spadestiprocentn pravdpodobnost spojovala tento daj se zznamem zroku 1634 na Vicolaccio di S.Jacomo (ASVR, S.Maria del Popolo, sign.: s.a., n. 65, f. 14). Domnvme se, e pn bylo otcem mylenky, snad podobn jako vnaem ten boemo. Vzznamu teme jednoznan jmno Loreto, jak sohledem na zpsob psan L aS na te strnce, tak zlogiky celho dokumentu, uvdjcho bez vjimky kestn jmna, mezi nimi se Loreto/a vyskytuje bn. 34 Tamt, f. 18 (Strada Laurina). Dodejme, e vletech 16331636 rostl na zahrad kardinla Flavia Orsiniho podle projektu Carla Buzia nov kostel Ges e Maria, pestavn v70.letech 17.stolet do dnen podoby Carlem Rainaldim. Snad prv stavebn prce jsou pinou toho, e se obyvatel pilehlch uliek sthuj avtchto letech se pohybuj mezi Vicolo di S.Giacomo, Vicolo di Orsini aVia Laurina, jak ukazuje dkladn rozbor stavu du. Akoliv to n problm nee, nelze vylouit, e nai nmet mali se skryli za tento anonymn zznam.

zrove domnou rostouc komunity zalpskch mal. Podobn ani dal pravideln pjem Akademie, toti almuna vybran ped svtkem jejho patrona sv.Luke, tj.ped 18. jnem, se nesetkala svelkou odezvou severskch umlc (svjimkou roku 1620, kdy stl vele Akademie Paul Brill, atak pozdji platil jen Duquesnoy, od roku 1636 dokonce ptinsobek poadovan sumy). Na podporu sabotovan Akademie vydal 11.ervence 1633 UrbanVIII.breve, kter zdobrovolnho pspvku in povinnou da. Nebyla sice pauln, take Akademici platili vc ne neakademici aItalov vc ne cizinci, ale formalizovan povinnost se stala posledn kapkou asevean skumpny zBentu vele se sthli do pozic neskrvanho bojkotu. Tm sp, e UrbanVIII.zruil privilegia pape PavlaIII.aSixtaV., kter osvobozovala obyvatele Via Felice, Via Paolina aVia Margutta kde vtina znich bydlelaod dan zmajetku iprofesn licence. Pietro da Cortona, principe Akademie sv.Luke vletech 16341638, se pokouel vemon odpor zlomit. Svolal srii tajnch iveejnch rad, povil architekta Giovanniho Battistu Soriu kontrolou nad vbrmi dan, uvedl da do souvislosti se stavbou kostela S.Luca e Martina, znovu vybral reprezentanty jednotlivch nrodnch komunit, aby breve vysvtlili svm krajanm, akonen dal podit vkrtkm asovm odstupu nejmn tyi seznamy umlc doplnn ojejich piblin adresy. Zejmna seznamy vlmskch anmeckch mal jsouvduchu revoltyvelmi nedbal anepln. Pesto jeden znich, Hoogewerffem pipisovan kroku 1636, ale ve skutenosti vzniknuv svelkou pravdpodobnost ped Sandrartovm odjezdem zma vroce 1635, obsahuje pro ns velmi zajmav zpisy. Vdruhm odstavci vlevo teme na pekrtnutm dku: Guil boemo. Todesco, nepochybn jde onedopsanou italskou verzi jmna J.W.Baura Guglielmo. Potvrzuje to jak topograck daj strada vitoria, tak ispolenost dvou dalch mal, kter zaznamenv ji citovan Status animarum zroku 1634. Pokud by stejn pekvapiv jako sugestivn boemo nebylo jen velmi zkomolenm pokraovnm Baurova kestnho jmna, mohli bychom tvrdit, e sjeho bytem na Strada Vittoria je spojen jaksi ech, toti De Bieho Slach-swaart an aroun. Jet vt nadje na doloen Karla krty vm vzbuzuje ovem jin zznam na tme listu vpravm sloupci dole, kde stoj: Carlo con doy altry todeschy al vicolo de S.Jacobo per il Babuino. Pravdpodobnost, e jde onaeho Karla, zvyuje dajn spolenost dvou nmeckch mal, protoe pslunci jednotlivch nrodnostnch komunit asto bydleli pospolu, jak bohat dokldaj vcekrt citovan Statuta animarum. Bohuel stav du farnosti S.Maria del Popolo, kam tyto ulice nleely, vletech 16341636 onmeckch malch ml. Chceme-li hledat zpis, kter by vyhovl soupisu zAkademie sv.Luke, nezbyde ne spokojit se svgnm Pittori dui otre odv uliky dl, na Via Laurina. Na te ulici se vroce 1635 objevuje tak jaksi Carlo pigionante asnm Clemente scarpellino pig[ionante] aorok pozdji na te adrese opt Carlo pig[ionante], Bonifatio pig[ionante] con dui altri
11 JOHANA BRONKOV

pig[ionanti]. Jeliko ovem chyb daje jak onrodnosti, tak oprofesi, pohybovali bychom se vpli kalnch vodch. Fond Status animarum varchivu mskho vikaritu ale nabz idal hypotzy. Jaksi Carlo pittore bydlel vroce 1635 na Vicolo di strada Margutta ve spolenosti dvou francouzskch mal, francouzskho sochae adalch t mal zvanch Claudio, Alfonso aGiovanni, unich bli uren nrodnosti chyb. Akoliv zpravidla bydlvali pospolu umlci te nrodnosti azamlen nrodnosti udruh trojice kumpn lze pist unaven ruce zapisovatele, mohlo ivtomto ppad jt onaeho Karla. Knegativnmu dkazu pispv mimo jin archivn vzkum Jacquese Bousqueta, kter dokld, e znm francouzt umlci jmnem Charles se vroce 1635 zdrovali na jinch adresch. Charles Mellin odjel roku 1634 pracovat na Monte Cassino aodtud do Neapole, Charles Audran opout m denitivn vroce 1634 aCharles Errard, doloen vroce 1632 ve farnosti S.Lorenzo in Lucina, byl vroce 1635 u renomovanm umlcem, lenem msk Akademie sv.Luke apravdpodobn by se nesthoval do domu obvanho esti dalmi umlci, kte se navc zdreli vm jen krtce. Pro ilustraci zmime jet zpisy jako Carlo Todesco vrozlehl farnosti S.Lorenzo in Damaso, Carolus spoznmkou, e nepistoupil ke svtostem, ve farnosti S.Marcello al Corso vtsnm sousedstv znmch rytc, Matthea aFrederica Greutera, nebo ipodivn Carlo sciotto todesco vroce 1634 ve farnosti S.Andrea delle Fratte i jet podivnj Carlo loachetta pmo vdom, kde vroce 1636 il Duquesnoy se Spierincksem, zapsan tentokrt zcela kurizn jako S.francesco chenue bez udn profese anrodnosti, nemluv odalch Karlech, zachycench vpovinnch soupisech poizovanch ped Velikonocemi vlokandch i vblzkosti cizch umlc. dn ze zpis nen natolik pesn, aby umonil identikaci snam malem. msk osudy Karla krty tedy stle jet ekaj na astn archivn nlez.

35 Pigionante znamen vpodnjmu. 36 Vrmci przkumu vArchivio Storico del Vicariato di Roma jsem prola stati delle anime zlet 163435 (vnejednoznanch jsem ovovala t lta 16331636) tchto farnost: SantEustachio, S.Lorenzo in Lucina (1635 se nedochoval), SantAndrea delle Fratte (1635 se nedochoval), S.Stefano in Piscinula, S.Nicola in Arcione, Ss.Vincenzo e Anastasio, S.Maria del Popolo, S.Marcello, S.Lorenzo in Damaso. S.Maria sopra Minerva, S.Maria in Via. 37 ASVR, S.Maria del Popolo, sign.: s.a., n. 65, 1635, f. 8v. 38 Bousquet, Jacques: Recherches sur le sjour des peintres franais Rome anXVIIe sicle, Montpellier 1980. 39 Tamt, s.27. 40 Tamt, s.75. 41 ASVR, San Lorenzo in Damaso, sign.: s.a., n. 65, 16341636, vol. II, f. 45. 42 ASVR, San Marcello, sign.: s.a., n. 62, 1635, f. 26. Seznam je sepsn latinsky. 43 ASVR, SantAndrea delle Fratte s.a., n. 38, 1634, f.4v. 44 ASVR, San Lorenzo in Lucina, sign.: s.a., n. 136, 1636, f. 25v.

12 KRTA AKOMUNITA ZALPSKCH UMLC VM

krtov: zitalskch archiv*

JANA ZAPLETALOV

* Studie vznikla dky podpoe Grantov agentury esk republiky pi een projektu Simone Gionima, monograe umlce (P409/10/0086). Prce vesk republice byla umonna dky vzkumnmu zmru Morava asvt. Umn votevenm multikulturnm prostoru (MSM 6198959225). lnek byl publikovn vanglick verzi: Zapletalov, Jana: Karel krta: Notes from the archives in Italy, UmnLVIII, 2010, . 2, s.153158. 1 Sandrart, Joachim von: Lacademia Todesca della Architettura Scultura et Pittura, oder Teutsche Academie der Edlen Bau, Bild- und Mahlerey-Knste, ecc.,I.dl, prvn st, Nrnberg 1675; T: Der Teutschen Academie zweyter Theil, Von der alt- und neuberhmten Egyptischen, Griechischen, Rmischen, Italinischen, Hoch- und Nieder-Teutschen Bau- Bild und Mahlerey-Knstlere Lob und Leben, Nrnberg 1675; T: Der Teutschen Academie zweyter und letzter Haupt-Theil, Nrnberg 1679; T: Academia nobilissimae Artis pictoriae, sive de veris et genuinis, Norimbergae 1683. Kitalskmu krtovu pobytu zposledn doby pedevm Lubomr Konen, Sylva Dobalov, Ladislav Daniel aPetra Zelenkov, nejnovji Zapletalov, Jana: krta, Sandrart, Oretti: Poznmka ke krtovu psoben vItlii, UmnLVII, 2009, . 4, s.398402 (vetn odkaz na uveden autory apedchoz literaturu). 2 Inventario de mobili, ori, argenti et altro di ragion dellheredit del quondam Don Michiel Pietra ritrovati nella casa della gi sua solita habitation posta in contr dei Santi Apostoli in calle Larga fatto per me MarcAntonio Rosetti nodaro alloffitio di dal 5 april 1656. 3 Archivio di Stato di Venezia, Giudici di Petizion, Inventari, Busta 366, svazek 11, f. 7v. 4 Levi, Cesare Augusto: Le collezioni veneziane darte e dantichit dal secoloXIV ai nostri giorni, 2.dl, Venezia 1900, s.21; Savini Branca, Simona: Il collezionismo veneziano nel Seicento, Padova 1965, s.137.

Studium doklad opsoben Karla krty na zem dnen Itlie se trochu podob hledn jehly vkupce sena. Je otzka, kde vbec zat aeho se chytit. Informace okrtov italskm pobytu jsou navzdory sil mnoha historik umn apedevm Jaromra Neumanna, omezovanch ve svch bdnch dvjmi monostmi studovat vzahrani, stle vce ne skromn afaktogracky spovaj takka vlun na Sandrartov medailonu praskho male. Karel krta pobval vItlii piblin mezi lety 16301635, kdy podle Sandrartovch slov navtvil Bentky, Bolognu, Florencii am. Vtto dob se musel seznmit svelmi rozshlou klou malskch projev starch isoudobch umlc ajejich dl. Ze zkuenost zitalsk cesty pak erpal inspiraci po nsledujc desetilet, jak to dokldaj jeho nesetn prce. Tento krtk lnek nabz nkolik drobnch doklad opsoben Karla krty st. iml. vItlii. Nsledujc odstavce nejsou vsledkem systematickho studia italskho obdob Karla krty. Vznikly nahodile pi prci na jinm tmatu abez snahy okomplexn postien cel problematiky. Navzdory tomu doufm, e tyto krtk, nesourod texty alespo sten obohat stvajc znalosti otomto mali ajeho synovi, apomohou tak dalm badatelm vjejich prci.

Invent Michiela Pietry

Vdom jistho Michiela Pietry vBentkch se nachzely dva krtovy obrazy snmtem Adama aEvy, jak dokld invent Pietrovy pozstalosti sepsan ve dnech 5. a6.dubna 1656. Soupis nechala podit vdova Nadalina Pietra po manelov smrti. Invent Pietrovy pozstalosti, kter je dnes uloen ve sttnm archivu vBentkch, pepsal apoprv vydal Cesare Augusto Levi roku 1900. Sodstupem nkolika desetilet jej po proveden reviz publikovala Simona Savini Branca. Jak se nsledn ukzalo, Leviho
13

knihu ml vruce ji Jaromr Neumann pi psan krtovy monograe roku 1974. Jaromr Neumann strun zmnil, e vBentkch existoval jeden krtv obraz tohoto nmtu ve sbrce Michaela Spietry. Vce se vak malbou ani osobou sbratele nezaobral. Invent Pietrovy (nikoli Spietrovy) sbrky byl pozen svelkou pelivost ana rozdl od ady jinch soupis pozstalost spesnost specikuje kad obraz. Kde je to mon, uvd rovn jmno male. Jak lze vyrozumt zinvente, Michiele Pietra trvale bydlel vBentkch vcontr dei Santi Apostoli in calle Larga. Vtomto dom zejm nemalch rozmr Pietra pechovval pomrn bohatou akvalitn obrazovou sbrku sestvajc zvce ne t set obraz. Malby se podle daj zinvente nachzely vportiku, ve tyech mstnostech domu, na pd, vpracovn avdln. Od krty pochzely hned dva obrazy, nikoli jedna malba. Byly umstny kad vjin mstnosti: prvn malba In un camerin contiguo adetta Camera, kde je jmenovn Uno Adamo, et Eva di Carlo Creta, druh krtv obraz veden pod zznamem Un Adamo et Eva di ma[no] di Carlo Creta se vroce Michielovy smrti nachzel In una camera contigua al sopradetto camerino. Vobou ppadech je sice jmenovn Carlo Creta, nelze vak bt na pochybch, e se jednalo oKarla krtu. krtovo jmno bvalo vItlii pouvno pedevm vpodob pizpsoben italtin Carlo Screta, nalezneme vak ijin tvary, mezi n lze zaadit rovn Carla Cretu. Ovlastnkovi tchto dvou krtovch obraz, Michiele Pietrovi, jsme dosud mli kdispozici pouze velmi skromn informace, zakldajc se na drobnch zmnkch bentskch historiograf ankolika novch dajch, kter vnedvno publikovan studii obentskm sbratelstv pinesla historika ekonomie Isabella Cecchini, je analyzovala vrmci rozboru dochovanch bentskch invent umleckch dl charakter asloen Pietrovy pozstalosti. Carlo Ridol jmenuje Pietru ve svch Maraviglie dvakrt, ato jako male asbratele. Pesto mu vak nevnuje vlastn katalogov heslo. Poprv jej zmiuje vsouvislosti snkupem jednoho obrazu Parise Bordona, vdruhm ppad jako majitele pltna Giovanniho Antonia Fasola. Marco Boschini uvd jeden Pietrv obraz Krista se sv.Diegem adalmi svtci vbentskm Spedale de Mendicanti. Podobnost jmna Michiela Pietry sPietrem Michielem, bsnkem alitertem zblzkho okruhu Giovanniho Francesca Loredana ajeho Accademia degli Incogniti, ke kter nleel jak Michiel, tak krtv portrtista Tiberio Tinelli iAlessandro Berardelli, autor ver napsanch na zadn stran krtovy podobizny, je jen otzkou nhody. Navzdory tomu, e se krtovo jmno na seznamu akademik neobjevuje (je teba mt na mysli, e tyto seznamy pochzej a zlet 1635, 1641, 1645 a1647), lze pedpokldat, e prask mal byl bhem svho bentskho pobytu bez pochyby vpmm kontaktu stouto akademi nebo alespo ve styku sjejmi jednotlivmi leny. Sodstupem nkolika desetilet, roku 1702, byl pozen druh invent tto sbrky, bohuel u jen jej sti zmajetku Pietrova syna Gerolama. Tento druh seznam pozen opt post mortem
14 KRTOV: ZITALSKCH ARCHIV

5 Neumann, Jaromr: Karel krta 16101674, Praha 1974, s.8, 19; T: krtov. Karel krta ajeho syn, Praha 2000, s.9. 6 Inventario, f. 6v; Savini Branca, Ilcollezionismo; (pozn. 4), s.134. 7 Inventario (pozn. 2), f. 6v. 8 Pietra, Michiele (kat. heslo). In: Allgemeines Lexikon der bildenden Knstler,XXVII, eds.U.ThiemeF.Becker, Leipzig 1933, s.10. 9 Cecchini, Isabella: Al servizio dei collezionisti. La professionalizzazione nel commercio di dipinti aVenezia in et moderna e il ruolo delle botteghe. In: Il collezionismo aVenezia e nel Veneto ai tempi della Serenissima, eds.B.AikemaR.LauberM.Seidel, Venezia 2005, s.151172; Cecchini, Isabella: Imodi della circolazione dei dipinti. In: Il collezionismo darte aVenezia. Il Seicento, eds.L.BoreanS.Mason, Venezia 2007, s.141165, obzvlt s.158. 10 Ridol, Carlo: Le maraviglie dellarte ovvero le vite degli illustri pittori veneti e dello stato, ed. Detlev von Hadeln, Berlin 1914, 1. dl, s.234, 2.dl, s.230. Nsledn tak Donzelli, CarloPilo, Giuseppe Maria: Ipittori del Seicento veneto, Firenze 1967, s.331. 11 Boschini, Marco: Descrizione di tutte le pubbliche pitture della citt di Venezia e Isole circonvicine: Osia Rinnovazione delle Ricche Minere di Marco Boschini colla aggiunta di tutte le opere, che uscirono dal 1674 sino al presente 1733, Venezia 1733 (prvn vydn 1674), s.256. Tento obraz cituje rovn Orlandi (Orlandi, Pellegrino Antonio: Abecedario pittorico dei professori pi illustri in pittura, scultura, e architettura, accresciuta no allanno 1775, Firenze 1788, s.946); Dizionario enciclopedico Bolaffi dei pittori e degli incisori italiani dallXI al XX secolo,IX, ed. G.Bolaffi, Torino 1975, s.49. 12 Zposlednch studi na toto tma srov. Miato, Monica: LAccademia degli Incogniti di Giovan Francesco Loredan Venezia (16301661), Firenze 1998; Menegatti, Tiziana: Ex ignoto notus. Bibliograa delle opere astampa del Principe degli Incogniti: Giovan Francesco Loredano, Padova 2000. 13 Miato, LAccademia degli Incogniti (pozn. 12). Seznam akademik vyexcerpovn na s.237244. 14 Archivio degli Istituti di Ricovero e di Educazione di Venezia (IRE), fond Zitelle, E41, svazek 1, invent zroku 1702, Inventario di tutti li quadri, mobili, et altro si ritrova nella casa del q. Sig. Girolamo Pietra morto in contr di San Felice in Calle del Forno, f. 3941. Na existenci invente poprv upozornila Cecchini, Al servizio (pozn. 9), s.171, pozn. 84.

15 Byl poktn 10.z 1598 vBentkch ji jako Michiel Pietra, jako syn Bolfarda Steinera psobcho vBentkch pi Fondaco dei Tedeschi (Venezia, IRE /pozn. 14/ E 41, svazek1, rzn dokumenty). 16 PodleI.Cecchini Pietra zemel vdubnu 1656. Vtto dob byl ovem pozen pouze invent. Pietra zesnul 22.prosince 1655 (Venezia, IRE /pozn. 14/, E 41, svazek 1, rzn dokumenty). Dne 1.bezna 1656 se Cristoforo Orsetti zekl odpovdnosti vykonat vli zemelho (Archivio di Stato, Venezia, Archivio notarile, atti, not Girolamo Paganuzzi, kart. 10919, 1r,v). 17 Dokumentovn jako Michiel pittor. Srov. Archivio di Stato, Venezia, Provveditori alla Sanit, Anagra, rok 1633, kart. 568 (nikoli586, jak omylem uvd lnek I. Cecchini, Al servizio /pozn. 9/, s.171, pozn. 85), parrocchia di SS.Apostoli. 18 Zv sepsal roku 1647. Archivio di Stato, Venezia, fond Testamenti, not Gaspare Acerbi, kart. 1146, testament . 265, zv Michiela Pietry (zkrcen verze testamentu viz: Venezia, IRE /pozn. 14/, E 41, svazek 1, rzn dokumenty).

dokumentuje 134 obraz zportiku advou pilehlch mstnost. Seznam ji vypout informace oautorech obraz, pesto meme suritost konstatovat, e se ob krtovy malby ji vt dob ve sbrce nenachzely. Ze srovnn obou invent vychz najevo, e kvalitn obrazy byly rozprodny ave sbrce zstaly povtinou portrty, kter, nepochzely-li zruky njakho mistra, nebyly obchodn tak pitalivm artiklem. Po Gerolamov smrti zaalo uplatovat nroky na ddictv nkolik vzdlench pbuznch. Souasn nlez zznam zprvnch p vrhl nov svtlo na osobu male asbratele Michiela Pietry. Pietra se narodil roku 1598 apvodn se jmenoval Michiel Steiner, nebo byl zotcovy strany nmeckho pvodu (italsk pjmen Pietra je volnm pekladem nmeckho Steiner). Ve vech znmch dokumentech je uvdn jako Pietra pittor. Roku 1655, kdy Pietra zemel, doshl vku 58 let, vcalle Larga pi farnosti SS.Apostoli sdlil nejpozdji od roku 1632, tedy vobdob, kdy piblin ojedno desetilet mlad Karel krta pobval vBentkch. Ve sv zvti Pietra obrn popsal, jak maj naloit sumleckou sbrkou po jeho smrti. Potal stm, e obrazy pijdou prodat, aproto pe: si Dio mi dar tempo faro un aventario di tuti li quadri mi propri si novi chome vecchi con il suo prezo [] che si potrano vender achavar il dinaro et da questo aventario si potra veder apreso pocho la suma del dinaro che valerano et nel isteso aventario sarano dipenati chon qualche sengio queli che io in vita avevo venduti. Jak meme usuzovat zpesnosti zachovanho invente Pietrovy sbrky, mal stihl za ivota zamlen soupis podit. Mstsk not aautor soupisu pozstalosti MarcAntonio Rosetti by byl jako ednk jen st schopen znaleckch posudk, kter takov soupis umleckch dl bezpochyby vyadoval. Skutenost, e existujc invent Pietrovy sbrky se zakldal (apatrn byl pouze jeho pepisem) na soupisu samotnho male, dodv na dvryhodnosti iinformacm oexistenci dvou krtovch obraz vtto sbrce. Vzhledem kran dataci invente Pietrovy pozstalosti, kter je vzdlen od krtova bentskho pobytu pouh dv desetilet, nelze vylouit, e oba obrazy byly pvodn vytvoeny pro sbrku tohoto male asbratele nmeckho pvodu anebo vnjak souvislosti snm. Otzky monho vztahu Michiela Pietry stehdy jen onco mladm Karlem krtou, provenience obou obraz, kter mohly vzniknout pmo pro tohoto sbratele, vjeho dln nebo na jeho objednvku, zstvaj prozatm nevyjasnn.

Invent Giovanniho Pietra Cortoniho

Dal krtv obraz pochzejc zobdob malovy italsk cesty, onm jsme zpraveni pouze dky starm rukopisnm inventm soukromch sbrek, pedstavuje Tripudio di giocatori zveronsk kolekce Giovanniho Pietra Cortoniho. Shodou okolnost byl invent tto sbrky pozen ve stejnm roce jako ve zmnn soupis pozstalosti Michiela Pietry, tedy roku 1656, kdy Giovanni Pietro Cortoni odeel na onen svt azanechal po sob velmi bohatou umleckou sbrku tajc originly Tiziana,
15 JANA ZAPLETALOV

Tintoretta, Reniho, Veroneseho, Raffaella, Correggia ad. Invent Cortoniho pozstalosti se zachoval ve dvou opisech: ve sttnm archivu vModen ave fondu Azzolino vBiblioteca Planettiana vJesi. Zznam okrtov malb zverze zJesi, uvdjc uvech obraz rovn rozmry po sejmut rm, zn nsledovn: Carlo Screta pezzi unon.o 1 Tripudio di giocatori, Largo P.5 o4 alto P.3o1. Co pesn obraz znzoroval, nen jist. Oznaen invente bychom mohli pekldat jako jsot hr nebo tanec, rej hr, mohlo se vak jednat jak ohre karet nebo jin stoln hry, tak ionjak bentsk dobov hry nebo slavnosti. Obraz dosahoval piblin rozmr 183 105 cm. Giovanni Pietro Cortoni (nebo tak Curtoni) psobil jako advokt ve Veron. Vlastnil obrazovou sbrku tajc piblin na dv st maleb vesms od nejvznamnjch mistr, mezi nimi tak dva Sprangerovy obrazy nebo est Rottenhammerovch maleb. Cortoni svou obrazovou galerii formoval od roku 1625 a, jak vme, ji odvanct let pozdji byla sbrka povstn. Carlo Ridol vnoval tomuto sbrateli ajeho kolekci hned nkolik stran ve svch Maraviglie. Stedem Cortoniho sbratelskho zjmu byli pedevm bentt umlci, nemal zastoupen zde nali tak vlmt umlci. Po Cortoniho smrti se osbrku uchzelo nkolik kupc, mezi nimi modensk vvoda FrantiekI.arovn vdsk krlovna Kristina. Sbrku se vak nakonec podailo odkoupit roku 1668 mirandolskmu vvodovi AlessandroviII.Picovi, kter ji umstil vsevernm kdle svho palce vMirandole. Posledn zstupce tohoto rodu, Francesco Maria, sbrku pevezl do Bologne, kde ji nsledn na potku 18.stolet rozprodal.

Karel krta st. vm

Karel krta nebydlel vm sJohannem Wilhelmem Baurem, jak pedpokldali nkte star autoi studi okrtovi, ani ve stejn farnosti. Wilhelma Baura dokumentuj msk archivy vletech 1633 i1634 ve farnosti San Lorenzo in Lucina, pokad vak vjin ulici. Varchivu msk Accademie di San Luca existuje jeden nedatovan seznam zalpskch umlc uvdjc rovn jejich msk bydlit (obr. 1). Vzhledem ke skutenosti, e list obsahuje jmno Joachima von Sandrart pobvajcho tou dobou snkolika dalmi mali vpalci Giustiniani, meme seznam datovat piblin do tictch let 17.stolet. Ve spodn sti listu se pe: Carlo con doy altry Todeschy al vicolo de S.Jacomo per il Babuino. Podle vtu zalpskch umlc Schilderbentu, kte bydleli vm, se mohlo jednat onsledujc umlce: Carolus van Dale, alias Pyramus, Carel Dujardin (du Jardin), alias Bockbaert aCarel de Vogelaar, alias Distelbloem. Oprvnm jmenovanm vme, e vm prodlval kolem roku 1670, zbvajc dva se narodili a pozdji, ato roku 1622, respektive 1658. Krom toho ze zpisu vysvt, e rovn zmnn Carlo byl nmeckho pvodu. Velmi opatrn se tedy nabz monost, e se mohlo jednat oKarla krtu. Zmnn ulika San Giacomo vedouc kulici Babuino ve tictch letech 17.stolet patila pod farn sprvu kostela Santa Maria del Popolo,
16 KRTOV: ZITALSKCH ARCHIV

19 Biblioteca Comunale Planettiana, Jesi (Itlie), fond Archivio Azzolino, kart. 206, svazek 3, nefoliovno (f. 2v). Inventario delle piture del quondam Ecc.mo Sig. Dott. Gio. Pietro Cortoni di Verona con la misura della larghezza, et lunghezza di ciascun pezzo levata senza le cornici; ma dalla pura luce del quadro compresovi il solo letto doro, di diversi Ecc.mi pittori, al mantenimento de quali non si obliga dependendo ci dallopinione di chi lo giudica. 20 Pi pepotu jsme vychzeli zinformace, e veronsk stopa mila 34,29 cm, 1once2,85 cm. 21 Jednalo se oSprangerovu malbu Spasitel aPortrt nejmenovanho lkae (viz Invent Jesi, Inventario /pozn. 19/). 22 Ke Cortonimu asbratelstv ve Veron v17.stolet srov. tak Franzoni, Lanfranco: Ilcollezionismo dal Cinquecento allOttocento. In: Cultura e vita civile aVerona. Uomini e istituzioni dallepoca carolingia al Risorgimento, ed. G.P.Marchi, Verona 1979, s.597656; Pomian, Krysztof: Collezionisti, amatori e curiosi. ParigiVeneziaXVIXVIII secolo, Milano 1989. 23 Ridol, Le Maraviglie (pozn. 10), II, s.303309, 314,372. 24 Kzjmu Kristiny onkup Cortoniho sbrky viz Montanari, Tomaso: Cristina di Svezia, il cardinale Azzolino e il mercato veronese, Ricerche di Storia dellArte 54, 1994, s.2552. Vyjednvn onkupu zprostedkovval kardinl Decio Azzolino. Pes nj se dostal invent Cortoniho sbrky do fondu Azzolino vJesi. Usilovali souasn onkup veronsk sbrky Muselli. 25 Ke strun historii osud sbrky viz Campori, Giuseppe: Raccolta di cataloghi ed inventarii inediti di quadri, statue, disegni, bronzi, dorerie, smalti, medaglie, avorii, etc. Dal secoloXV al secoloXIX, Modena 1870, s.192202. Zde tak publikovna modensk verze invente. 26 Houbraken, Arnold: De groote schouburgh der nederlantsche Konstschilders en Schilderessen,II.dl, Maastricht 1944, s.113114 (nmeck zkrcen peklad: Arnold Houbrakens Grosse Schouburgh der niederlndischen Maler und Malerinnen, bersetzt von Alfred von Wurzbach, Quellenschriften fr Kunstgeschichte,II.dl, Wien 1880, s.220); Descamps, Jean-Baptiste: La vie des peintres amands, allemands et hollandois, dl II, Genve 1972 (anastatick vydn edice Paris 1754), s.365; Pazaurek, Gustav: Carl Screta (16101674). Ein Beitrag zur Kunstgeschichte desXVII.Jahrhunderts, Prag 1889, s.24; Bergner, PavelHerain, Jan: Karel krta, Praha 1910, s.2. Zmnn autoi vychzeli evidentn zdaje Arnolda Houbrakena, Grosse Schouburgh , kde se pe: Dieser hat mit dem berhmten Willem Bauwer dem geschickten und geistreichen Miniaturmaler lange in Italien gelebt. (Citovno podle: Bergner, PavelHerain, Jan: Karel krta, s.2, pozn. 1.) 27 Rok 1633: Roma, Archivio Storico del Vicariato di Roma, San Lorenzo in Lucina, Stati delle anime, 1633, f. 24 (ulice Croce, po lev stran): Gulielmo Paur. Rok 1634: Roma, Archivio Storico del Vicariato di Roma, San Lorenzo in Lucina, Stati delle anime, 1634, f. 28 (ulice Vittoria, po prav stran): Guglielmo Paur pittore. 28 Accademia di San Luca, Roma, Archivio storico, kart. 69, f. 104. 29 Vyli jsme ze seznamu zalpskch umlc innch vm: Hoogewerff, Godefridus Joannes: De Bentvueghels, SGravenhage 1952.

1.Seznam zalpskch umlc psobcch vm, m, Accademia di San Luca, Archivio storico, sv.43, kart.69, f.104. Foto Jana Zapletalov

tvrti hust obydlen umlci apilhajc kfarnosti San Lorenzo in Lucina. Stati delle anime tto farnosti zroku 1634 uvdj vjednom zdom dodnes existujc uliky San Giacomo kolmo nasedajc kulici Babuino tyto obyvatele: Com[municato] Francesco cuchiero / Com[municato] Screto / Com[municato] Unaltro homo. Vzhledem kvelk podobnosti psmen L aSvak rukopis farnch zznam nevyluuje ani ten Loreto, anabd tud kobezetnosti zvr.

30 Archivio Storico del Vicariato di Roma, Roma, farnost Santa Maria del Popolo, Stati delle anime 1634, f. 14r (Descriptio animarum parochiae S.M.de Populo sub anno Dni 1634). 31 Hoogewerff, Godefridus Joannes: Nederlandsche Kunstenaars te Rome (16001725). Uittreksels uit de parochiale archieven SGravenhage 1943, s.150. 32 Neumann, Karel krta (pozn. 5), s.133. Autor bohuel neuvd, odkud tyto informace erpal. Jako pravdpodobn se jev, e pouil tzv. Schede Noack, rukopisn lstkov katalog Friedricha Noacka (originl uloen vBiblioteca Hertziana vm). Odtud mohl Neumann zskat iinformaci okrtov pobytu pi SantAndrea delle Fratte.

Karel krta ml.

Godefridus J.Hoogewerff vydal roku 1943 seznamy nizozemskch umlc innch vm vrozmez let 16001725, kter podil na zklad studia mskch farnch archiv. Vrmci farnosti San Lorenzo in Lucina uvedl roku 1673 male jmnem Carlo Scieta, kter ml spolen sDanielem Ersem vtomto roce zma odjet. G.J.Hoogewerff male identikoval jako jistho Aarse aScheetu. Tato velmi uiten Hoogewerffova prce nebyla neznm Jaromru Neumannovi, kter onoho Scietu ztotonil sKarlem krtou ml. Jaromr Neumann se vak omezil na toto konstatovn, nebo patrn neml monost dostat se do mskch archiv. Nsledn archivn prce potvrdila Neumannovu hypotzu, e se
17 JANA ZAPLETALOV

jedn oKarla krtu. Srovnn Hoogewerffova pepisu soriginln listinou ukzalo, e vraz partito (nikoli partiti, jak uvd Hoogewerff ) se vztahuje pouze ke krtovu spolubydlcmu. Karel krta zstal vtomto roce vm, kde strvil ioba nadchzejc roky, jak to nov potvrzuj dal bdn vmskch archivech (obr. 2, 3). Tento zhadn krtv spolubydlc, mal Daniele Ers, pedstavuje podle naeho nzoru Daniela Heinze, vnuka rudolfnskho male Josefa Heintze asyna vItlii naturalizovanho Josefa Heintze ml., nazvanho rovn Giuseppe Heintz, Enzo nebo Ens. Tuto hypotzu potvrzuje originl archivlie, vjejm pepisu Hoogewerff myln zamnil psmeno n zar. Podle Jaromra Neumanna se Karel krta ml. zdrel vItlii pouze vroce 1673, nebo pe: Karel krta mlad se aktivn podlel na prci svho otce pedtm, ne r.1673 odjel naas do Itlie, atak vposlednm roce otcova ivota, kdy byl opt vPraze. Dle pe: Prkaznm dokladem pro to je obraz Obtovn Panny Marie vmarinskm kostele ve Star Boleslavi zposlednho roku umlcova ivota. Neumann tento obraz podrobuje stylov analze adochz kpesvden, e rozpracovan obraz byl dovren zvelk sti synem. Tento zvr se vak rozchz snov zjitnmi daji, e Karel krta ml. pobval vm a do roku 1675. krtovo jmno zaznamenvaj stati delle anime mskho kostela SantAndrea delle Fratte vletech 1674 i1675. krta bydlel po oba dva roky ve tvrti Isola Toscanella vulici San Felice vdom slo pt spolu snkolika Francouzi adalmi umlci. Mezi krtovy nejbli spolubydlc, snimi sdlel stejnou adresu, patili
18 KRTOV: ZITALSKCH ARCHIV

2.Status animarum uvdjc Karla krtu ml., m, Archivio Storico del Vicariato di Roma, farnost S.Andrea delle Fratte, rok 1674, f. 227. Foto Jana Zapletalov

33 Archivio Storico del Vicariato di Roma, Roma, fond San Lorenzo in Lucina, Stati delle anime, anno 1673, f. 88, Vicolo del Bottino. 34 Neumann, Karel krta (pozn. 5), s.135.

3.Status animarum uvdjc Karla krtuml., m, Archivio Storico del Vicariato di Roma, farnost S.Andrea delle Fratte, rok 1675, f.23. Foto Jana Zapletalov

francouzsk mal Jean Champagne (16311681), Franois Spierre (16391681) nebo Nmec Nicolas Bernard. Paklie se proke podl Karla krty ml. na realizaci malby Obtovn P.Marie, bude nutn pehodnotit situaci azvit dataci tohoto pltna. Obdobn nesoulad se vdsledku novch zjitn archivnch bdn vm otevr rovn nad malbou Kalvrie objednan

35 Archivio Storico del Vicariato di Roma, SantAndrea delle Fratte, Stati delle anime, anno 1674, f. 227; Archivio Storico del Vicariato di Roma, SantAndrea delle Fratte, Stati delle anime, anno 1675, f. 23. 36 Ze zkladn literatury nap.: Pazaurek, Carl Screta (pozn. 26), s.42, pozn. 1; BergnerHerain, Karel krta (pozn. 26), s.10; Steif, Maximilian: Skreta, Karel (kat. heslo). In: Allgemeines Lexikon der bildenden Knstler von der Antike bis zur Gegenwart,XXXI, eds.U.ThiemeF.Becker, Leipzig 1937, s.125126; Toman, Prokop: krta Karel mlad (heslo). In: Nov slovnk eskoslovenskch vtvarnch umlc, II, ed. P.Toman, Praha 1950, s.545; Neumann, Jaromr: Karel krta, s.47; ronk, Michal: Barokn malstv 17.stolet vechch. In: Djiny eskho vtvarnho umn,II/1, Praha 1989, s.324356; Neumann, krtov (pozn. 5), s.130. 37 Tamt. Vzhledem kabsenci odkaz na prameny nebylo mon zjistit, jak autor doel kpesnmu datu. Podle pedmluvy vd za mnoho archivnch zjitn Bohuslavu Matouovi. 38 Srov. Pazaurek, Carl Screta (pozn. 26), s.42, pozn.1. 39 Citovno podle: Pazaurek, CarlScreta (pozn. 26), s.42, pozn. 1.

vprvn polovin roku 1674 pro refekt frantiknskho kltera na Novm Mst vPraze, na kter Neumann takt pedpokld podl krty ml. Jak uvdj recentn studie istar prce, Karel krtaml. se narodil roku 1646. Jaromr Neumann napsal vkatalogu ke krtov vstav, kterou uspodala roku 1974 Nrodn galerie, e se krta ml. narodil dne 19.srpna 1646. Vnsledujc Neumannov knize krtov zroku 2000 ji pesn datum nenalezneme spoukazem, e nen znmo. Matriky narozench farnosti sv.Havla zanaj rokem 1652 apodvaj svdectv a osourozencch krty ml. Cel historie narozen Karla krty ml. vak zan a dnem jeho mrt. Tehdy toti zaznamenal far kostela sv.Havla vPraze do mrtn matriky: Die 3 Januari 1691 Gen[erosus] D[ominus] Carolus Screta Pictor 45 annos sep[ultus] in crypta apud altare B[eatae] M[ariae] V[irginis] Neapoli[tanae]. Historikm umn u nedalo tolik prce vypotat si, ve kterm roce e se tedy krta ml. narodil. Odtud tedy rok 1646. Apro je zapoteb se otom vbec zmiovat? Karel krta ml. toti doshl roku 1674 vku 24 let, aorok pozdji ml hned 25 let. Pece
19 JANA ZAPLETALOV

tu tedy nco nehraje. Tyto dv informace podvaj ji zmnn stati delle anime zmsk farnosti SantAndrea delle Fratte, ato vpodob Monsu Carlo Screta Boemo anni 24, respektive 25. krta se tedy musel narodit a roku 1650. Far ze SantAndrea delle Fratte vedl sv zznamy svelkou pelivost. Vdy vdob Velikonoc vzal nov seit, obeel jednotliv ulice adomy svch farnk apoznail jejich jmna, nrodnost avk vetn dt. Bylo by zvltn, e by hned dvakrt zaznamenal jin vk Karla krty ne onen pravdiv ae by tato sla na sebe takto navazovala. Spe se lze domnvat, e far od sv.Havla vPraze uvedl krtv vk pouze piblin. Odtud tedy rok 1650, kter na tomto mst navrhuji jako rok narozen Karla krty ml.

40 Roma, Archivio Storico (pozn. 35).

20 KRTOV: ZITALSKCH ARCHIV

Kompozin a ikonograck interpretace krtova obrazu Svat Vclav dv kcet pohansk modly astavt kesansk kostely
DALIBOR LEOVSK

1 Neumann, Jaromr: Karel krta 16101674, Praha 1974, s.18. 2 Procacci, Giuliano: Djiny Itlie, Praha 1997, s.143146. 3 Dobalov, Sylva: Paijov cyklus Karla krtymezi vtvarnou tradic ajezuitskou spiritualitou, Praha 2004, s.29. 4 Pedroco, Filippo: Il revival veronesianismo alavio al Settecento. In: La pittura nel Veneto, IlSeicento, I, ed. Mauro Lucco, Milano 2000, s.85.

Jednm znejdleitjch umleckch center, kter vrazn ovlivnilo krtovu tvorbu, byly Bentky. Podle Sandrartova tvrzen strvil krta prv zde tak nejdel dobu ze svho italskho pobytu. Pestoe se v17.stolet toto msto ji nachzelo vpolitickm aekonomickm tlumu, zzemm abohatou umleckou tradic, kterou pedstavovala pedevm tvorba Tiziana, Tintoretta aVeroneseho, bylo stle pitaliv pro adu umlc. Zetelnou inspirac bylo bentsk malstv 16.stolet ipro Karla krtu, vjeho cel tvr innosti se tento vliv projevoval vmnoha ohledech. Ponajc obrazem Svat Vclav dv kcet pohansk modly astavt kesansk kostely a po st, je reprezentuje ve vztahu kbentskmu cinquecentu pedevm Korunovn trnm zPaijovho cyklu, prozrazuje krtovo dlo ovlivnn tvorbou ve zmnnch Bentan pedevm vkompozici. Sledovn bentskch motiv ve krtov dle ajejich transformace je vzhledem kmohutn vln veronesianismu, kter vrazn zformovala vtvarn projev bentskho malstv v17.stolet, oto zajmavj. Mezi krtovm zaujetm Tizianovou, Tintorettovou aVeroneseho tvorbou avlivem, kter mlo dlo tchto umlc na jeho bentsk vrstevnky, nelze spatovat bezprostedn spojitost. Zatmco ve krtov dle jsou vazby na bentsk malstv patrn ji od tyictch let, vBentkch knavzn na domc tradici 16.stolet (pedevm Paola Veronese) dochz a vedestch letech zsluhou mal Giovanniho Colliho aFillipa Gherardiho. Ovlivnn bentskm malstvm 16.stolet je patrn napklad vkompozici obrazu Svat Vclav kupuje pohansk dti. Vuspodn postav ajejich vazb na ztvrnn prostor navzal krta vtto malb na kompozici charakteristickou pro adu Tintorettovch dl, vnich stedn postava je umstna vtetin pltna, avak svou pozic zaujm hlavn osu zobrazenho prostoru. Anitu se patnou matkou pepotvajc penze utren za vlastn dt, kter tvo protivhu ulechtilmu kneti
21

zobrazenmu na ose prostorov dominanty, j je brna, lze nalzt napklad na Tintorettov obraze Umvn nohou (Madrid, Prado). Pestoe Kristus iJid jsou umstni pi rozch malby asted pltna je vyhrazen psu, bnky zeteln ukazuj, e na hlavn ose namalovanho prostoru je Kristus. Jednou znejvznamnjch maleb, kter vznikla nedlouho po malov nvratu do ech avn je zeteln pouen bentskou tvorbou, je obraz Svat Vclav dv kcet pohansk modly astavt kesansk kostely. Dosavadn literaturou byla kompozice obrazu dvna do obecn souvislosti sbentskm umnm 16.stolet. Pedevm pro izokefalick azen postav byl obraz spojovn sTizianovou tvorbou, zatmco pvod architektury byl shledvn v dle Paola Veronese. krta ovem vtomto obraze velmi zce navzal na konkrtn Tizianovo dlo. Pltnem, kter mlo rozhodujc lohu pro kompozici krtova obrazu, je Pedstaven Panny Marie vchrmu objednan ve tictch letech 16.stolet Scuolou della Carita pro Sala dellalbergo. Pestoe vlivy bentskho cinquecenta zaznvaj vkompozici nebo vdetailu tm na vech lunetch, kter krta namaloval vroce 1641 pro zderazsk augustininy, vdn jin ztchto lunet se nenechal inspirovat konkrtnm dlem do t mry, jako je tomu prv na obraze zolomouckho Arcidiecznho muzea. Mnostv citac, snimi krta nsledoval na malb Svat Vclav dv kcet pohansk modly astavt kesansk kostely svj vzor, je pro jeho tvorbu pomrn nezvykl. Zkladn koncepce Tizianova obrazu, kter je prostorotvornm rozvrenm na vzjemn kontrastujc sti hlubokho krajinnho prhledu amlkho architektonicky utvenho poped obvyklou formou bentskho malstv 16.stolet, byla krtou akceptovna vpln me. Zsadnm rozdlem mezi malbou zolomouck sbrky ajejm bentskm pedobrazem je pedevm vrazn redukce krtova pltna opravou tetinu, kter vyplynula znaprosto odlinch podmnek umstn obou obraz. krta pejal zTizianova obrazu rozhodujc sti hmotovho rozloen, kter je konstruovno skupinou staveb vprav ilev sti obrazu. ZTizianova dla vychz iobrys krajinnho prhledu, vnm hora na renesannm obraze je krtou zamnna za ruinu kostela apyramida je suplovna sochou. Pvod vTizianov obraze m idvojice chlapc vlev sti pltna drcch dontorv erb, kter zaujm tot msto, jak bylo na bentskm dle vylenno staen prodvajc vejce. Jak chlapcm, tak staen je rovn spolen nrov tma kontrastujc snboenskm obsahem obou maleb. Pro krtu byla Tizianova malba zvazn rovn vdetailu, kter hraje dleitou lohu vrozpoznn rodokmenu dla. Vbentskm obraze m pvod loggie, na n svtec se stavitelem askupinou dvoan vychz. Pedlohou j byla sloupov s za schoditm, po nm vystupuje Panna Marie. Rovn architektonick lenn palcov stavby vbezprostedn blzkosti loggie vychz zTizianova obrazupedevm balkon alunetov msa. Obrazu zBentek je blzk rovn architektonick uspodn
22 KOMPOZIN A IKONOGRAFICK INTERPRETACE KRTOVA OBRAZU
5 Pvod vTintorettov tvorb m ikompozice obrazu Svat Karel Boromejsk navtvuje nemocn morem namalovan pro hlavn olt kostela P.Marie aKarla Boromejskho. Kompozice obrazu byla vliteratue dvna do souvislosti sDomenicchinovou malbou Smrt svat Ceclie (Jaromr Neumann, krtov. Karel krta ajeho syn, Praha 2000, s.64) zkostela S.Luigi dei Francesi. Voln sted obrazu kontrastujc sdominantnmi okraji pltna, kter jsou urovna vzjemn provzanmi postavami, m velmi blzko kprincipm, kter na ad maleb uplatoval prv Tintoretto. Obnaen postavy vprav sti pltna apyramidln vrstven lidskch tl spolu smotivem rukou vztahovanch do centra vjevu ukazuj, e inspiraci krta nalezl vTintorettov obraze Svat Roch uzdravuje nemocn morem zbentskho kostela sv.Rocha. 6 Neumann, Karel krta 16101674 (pozn. 1), s.77. 7 Krsek, Ivo: Pspvek kdlu Karla krty, UmnIII, 1955, s.162. 8 Cagli, Corrado: Tizianoopera completa, Milano 1969, s.109. 9 Neumann, Karel krta 16101674 (pozn. 1), s.67. 10 Wethey, Herold E: The Paintings of Titian, Vol. 1. The Religious Paintings, London 1969, s.123. 11 Neumann, Karel krta 16101674 (pozn. 1), s.77.

Karel krta, Svat Vclav dv kcet pohansk modly a stavt kesansk kostely, olej, pltno, Muzeum umn Olomouc. Foto Ivo Peek

staveb nalevo. Pestoe krta na malb uil unkolika detail renesannch forem pevzatch zTizianova obrazu, je zejm, e si byl velmi dobe vdom slohov diferenciace. Zatmco profnn budovy jsou na malb vyobrazeny vrenesannm aran baroknm slohu, architektonick lenn sakrlnch staveb, a je to ji kostel vpoped nebo kostel vpozad, nese zeteln znaky charakteristick pro gotiku. Vdosavadn literatue je svat Vclav na tomto obraze interpretovn jako stavitel novch kostel, jak pipomn npis na jednom ze schod, zrove je vak ostupe ne vta sdlujc, e svtec zpstupnil kostely, je byly za vldy jeho rodi uzaveny, aponien opravil. Akrekonstrukci, nikoliv ke stavb, spje inmt malby. Dobe patrn je to na kostele vpoped, kde stav rozkladu je dokumentovn rozpadajcm se krovem azdivem spolu srostlinami uhnzdnmi na nkolika stavebnch prvcch. Osud zniku byl malem uren ikostelu zobrazenmu na pozad pltna. Ina tomto chrmu, doposud interpretovanm jako novostavba iniciovan svatm Vclavem, je nkolik drobnch detail, kter poukazuj na skutenost, e kostel nen stavn, ale rekonstruovn. Prozrazuje to nejenom odhalen krov, stav trm, absence leen
23 DALIBOR LEOVSK

anznak cizopasnch rostlin, ale pedevm zborcen v vynvajc za sochou eny. Vodlin me zachovn staveb dospv krta kdiferenciaci nejenom mezi budovami profnnmi acrkevnmi, ale zrove slohovou rznost architektonickch prvk smuje kvyjden asov nslednosti. Vprotikladu tak stoj star sloh, zastupujc pravov vzemi ped Drahominou vldou, snovm slohem reprezentujcm obdob nboenskho padku, kter ale spchodem novho vladae kon adochz krestauraci dvjch pomr. Vtto souvislosti je teba nahlet ina sochu, kter byla vliteratue hypoteticky ztotonna sbohyn Venu. Socha pedstavuje enu, kter kyne pravic avlevici dr vladask ezlo, ujejch nohou je zobrazeno nesnadno identikovateln zve. Mnohem pravdpodobnji ne antick bostvo je tu zastoupena Vclavova matka

12 Tamt. 13 T: Ke kompozinm principm krtova Svatovclavskho cyklu (Smrt Drahomry), Vtvarn umnVI, Praha 1956, s.165. 14 T: krtov (pozn. 5), s.38.

Karel krta, Svat Vclav dv kcet pohansk modly a stavt kesansk kostely, olej, pltno, Muzeum umn Olomouc, detail strhvn Drahominy sochy. Foto Ivo Peek

Drahomra, jej smrti byla ostatn vnovna jedna znejpsobivjch maleb tohoto cyklu. Vjev zobrazujc stren sochy nelze vnmat jako nrovou scnu, ale jako bytostn obrazn vyjden konce pohansk epochy. Symbolinost scny je zdraznna praporcem se svatovclavskou orlic, kter zved nad pomnkem jeden zmu podlejc se na zborcen. Praporec reprezentuje nejenom pvodce tchto zmn, jm je svat Vclav, ale tak vtznou ru, kter sjeho pchodem nastv. Jak zdraznil Jaromr Neumann vsouvislosti sobrazem Sv.Vclav kupuje pohansk dti: Jde oparaleln dj, kter dv hlavn udlosti vnitn napt. krta opustil Itlii vroce 1635, tedy est let ped namalovnm obrazu. Pi asov prodlev, kterou od sebe dl pobyt vBentkch avytvoen Svatovclavskho cyklu, je mon blzkost kompozic obou maleb vysvtlit pouze za pedpokladu pedlohy, podle kter krta obraz vPraze maloval. Pipomenutm Tizianova pltna
24 KOMPOZIN A IKONOGRAFICK INTERPRETACE KRTOVA OBRAZU

15 Sandrart, Joachim: Teutsche Academie, podle: http://ta.sandrart.net/553 16 DaCosta Kaufmann, Thomas: Some Drawings of the Late Sixteenth and Early Seventeenth Century from Northern and Central Europe in the Museo del Prado. In: Ars baculum vitae: sbornk studi zdjin umn akultury k70.narozeninm Prof.PhDr.Pavla Preisse,DrSc., eds.T.SekyrkaV.Vlnas, Praha 1996, s.109 . 17 S.Wenceslaus templa aedicat, Idola evertit [].

mohla bt krtovi graka. Mnohem pravdpodobnji ale na obraze pracoval podle vlastn kresebn skici, kter se do dnench dn nedochovala. Sandrart vAcademia Todescha upozoruje na mnostv kreseb krtou zhotovench vBentkch podle slavnch dl, knim nle napklad Ukiovn zmuzea Del Prado nakreslen podle Tintorettova pltna zkostela San Severo. Pestoe se krta vkompozici tohoto obrazu pidroval Tizianova vzoru vdetailu icelku, vytvoil dlo, kter je po vtvarn strnce aikonograck koncepci nejenom poutav, ale zrove inspirujc. Dvod ponkud nepesnho oznaen malby lze zejm shledat vBirckhardtov grace zhotoven podle krtova obrazu, nebo na mdirytu, sumarizovanm vobrazu ititulu, je znzornna azmnna stavba kostel akcen model.

25 DALIBOR LEOVSK

Signum crucis
krtova kresba Umuen svatho Vavince zprask Nrodn galerie
ANNA ROLLOV

1 Zelenkov, Petra: Sapientiam antiquorum requiret sapiens.Weisheits-Apotheosen auf einer unpublizierten Zeichnung und in der Universittsgraphik von Karel krta. In: Generationen, Interpretationen, Konfrontationen. Sammelband von Beitrgen aus der internationalen Konferenz, Hg. B.Balov, Bratislava 2007, s.347358, citt na s.347. 2 Zelenkov, Petra: Svobodn umn vsadu Panny Marie Bolestn zKrupkyBohosudova na univerzitn tezi podle Karla krty. In: Libosad. Studie oeskm aevropskm baroknm umn. Prce dritel Baderova stipendia pro vzkum malstv 17.stolet, eds.M.BartlovL.KonenL.Slavek, Praha 2007, s.106124; T: Vidi stellas undecim ternbersk alegorie na grackch listech podle Karla krty, Umn 54, 2006, s.327342; T: Dv krtovy teze pro Jana Antonna Binaga: Pbh zapomenutho rodu ajednoho zastaven Staroboleslavskho paldia. In: Verba volant, scripta manent. Pspvky zkolokvia okresb agrace Ann Rollov knarozeninm, ed. A.Volrbov, Praha 2006, s.3744; T: Sapientiam antiquorum requiret sapiens.In: Generationen, Interpretationen, Konfrontationen, s.347358.

Mimodn malsk ikreslsk nadn Karla krty starho ukazovali azpstupovali ve svch publikacch zejmna dva badatel: Jaromr Neumann aPavel Preiss. Obma je nutno na tomto mst vzdt zaslouenou poctu. Kad nov odborn pstup do oblasti krtovch kreseb se mus sjejich publikacemi vyrovnat, astejn tak isnebezpem, e po rozboru zpera Pavla Preisse me mt vsob pchu pouhho rozmlovn daj tohoto badatele. Stejn je tomu iskresbou Umuen svatho Vavince zprask Nrodn galerie. Pro se tedy touto kresbou znovu zabvat? Odpov hledejme vnsledujc otzce: bylo opravdu u eeno tm ve? Mohlo by se zdt, e ano. Jak uvd Petra Zelenkov krtovo dlo prolo mnoha analzami abylo nazrno pod rznmi hly pohled. Adodv: Opak je vak pravdou. Stle narme na mnoho nezodpovzench otzek, tkajcch se krtovy vrazn osobnosti ajeho tvorby. Vt souvislosti nutno poukzat na recentn studie jmenovan kolegyn, vnujc se pedevm oblasti grackch list navrench krtou. Petra Zelenkov vnich odhaluje autorovo nevedn inventorsk nadn, erudici ageniln schopnost propojit osvden ikonograck vzorce soriginlnmi npady. Prv vysok rove ikonograckho ivtvarnho pojet krtovch nvrh pesvdiv dokld, pro byl jejich autor ve sv dob nejvyhledvanjm inventorem graky vechch. Na ukzku jmenujme alespo dv dla: jednak univerzitn tezi svobodnho pna Ferdinanda Arnota zBukov (1642), vjej kompozici krta parafrzoval Rafaelovu Athnskou kolu (obr.1). Ta ovem nebyla v16.ana potku 17.stolet znma pod tmto nzvem, ale byla vykldna vkesanskm smyslu apipisovny j rzn vznamy. Nzev kola Athnsk byl pouit a vroce 1638. Je tedy dokladem krtovy neobyejn ikonograck erudice, e Rafaelovu
27

kompozici na tezi zroku 1642 parafrzoval ji ve smyslu koly. Pro tento vklad svd idedikan text teze, vnm je prask jezuitsk univerzita nazvna Atheneem. Takka signikantn pro krtv pstup kikonograi, ukazujc symbizu starovk moudrosti akesansk vry, je druh dlosignovan, datovan 1655 arecentn poprv publikovan kresba zgrack sbrky univerzity vGttingen, pedstavujc Shromdn antickch uenc kolem obelisku pokrytho hieroglyfy asteenho dvma pohanskmi ozbrojenci. Snahu mudrc orozlutn hieroglyf komentuje citt ze starozkonn knihy Sirachovec (39,1): Moudr lovk bude hledat moudrost pedk. Jeliko jeden zuenc se jev oproti ostatnm bezradnm jako jedin pouen, Petra Zelenkov se vpoutavm vkladu pokou ojeho ztotonn se krtovm souasnkemgenilnm polyhistorem jezuitou Athanasiem Kircherem. Jednm zjeho celoivotnch zjm byla toti egyptologie; navc byl pmo fascinovn starovkm Egyptem jako kolbkou vech vd aumn. Pro nj ipro dal uence t doby znamenaly hieroglyfy novoplatnsk obrazy boskch idej. Povimnme si jet kresby echy addin zem holduj csai LeopolduI. (obr.2). Jde okrtv nvrh teze Positiones philosophiae hrabte Karla Maximilina Laanskho na Univerzit Karlo-Ferdinandov vPraze, vyryt Melchiorem Kselem vAugsburgu roku 1658. List je koncipovn jako hold prv nastoupivmu csai LeopolduI., kter je zobrazen na koni sdruinou sedmi kurt. ensk personikace splanoucmi srdci, vychzejc mu vstc zportiku palce, pedstavujsechi velerakousk ddin

3 T: Sapientiam antiquorum requiret sapiens.In: Generationen, Interpretationen, Konfrontationen (pozn. 2), s.347358. 4 Tamt, s.347358, obr.1. 5 Nrodn galerie vPraze, inv. . K1141.

1. Caspar Dooms podle Karla krty, Univerzitn teze Ferdinanda Arnota zBukovOslava FerdinandaIII.aprask univerzity, 1642, mdiryt, Nrodn galerie vPraze. Foto Nrodn galerie vPraze

28 SIGNUM CRUCIS

2. Karel krta, echy addin zem holduj csai LeopolduI., 1658, lavrovan kresba perem, Nrodn galerie vPraze. FotoNrodn galerie vPraze

6 Preiss, Pavel: esk barokn kresba. Baroque Drawing in Bohemia, Praha 2006, s.56. 7 Erben, Karel JaromrZap, Karel Vladislav: Invent pozstalosti po Karlovi kretovi ze Zvoic, Pamtky archeologick amstopisn 2, 1857, s.325328. 8 Nrodn galerie vPraze, inv. . K1287, kresba perem hndm tnem, hnd lavrovan, podkresba gratem, na svtle hndm pape, 311 215 mm.

zem. Pln smysl alegorie lze ovem pochopit jen podle npis aupesnnch atribut na Kselov rytin, kde vidme alegorickou tk plnou subtilnch nznak, je mohl pln vychutnat jejich bedliv barokn ten alutitel. Jako ukadho ze krtovch nvrh tez napad iutto, nakolik ml krta jako mal-intelektul, nepochybn srozshlmi znalostmi emblematiky asymboliky, podl appadn irozhodujc slovo pi utven jejich program, svovanch obvykle specialistm-litertm. Vrazn osobn nota alegorickho apartu anvratnost nkterch obmovanch motiv vnm svdila, e mohl bt pmo jejich strjcem. Jako mon zdroj krtovy erudice lze poukzat ina jeho knihovnu, zahrnujc tituly nboensk, lozock, historick apochopiteln ikonograckvlatin, nmin, italtin afrancouztinijazykov slovnky. Jet vroce 1857, kdy byl publikovn invent pozstalosti, bylo seteno 248 knih. Anavckvalitn erudici provzela nemn kvalitn reexecel krtovo dlo toti dokazuje jeho neobyejnou citlivost, schopnost meditace nad tmatem, nad Bibl ilidskmi udlostmi. Vnujme se nyn kresb Umuen sv.Vavince (obr.3). Nen myslem nsledujcch dk sledovat vtvarn pojednn tto povech
29 ANNA ROLLOV

strnkch vynikajc kresby ajej zaazen do celku krtova kreslskho dla, ale zamit se vpodstat na jeden motiv. Pesto je pochopiteln nutn krtce referovat ioproblmech, jim se vnovali pedchoz badatel. Nejprve ksamotnmu nmtu: mskm sttem organizovan pronsledovn kesan pokraovalo ive 3.stolet, zejmna za csae Valeriana. Ten vletech 257258 vydal dva edikty namen pedevm proti klru. Obt druhho znich se stal vsrpnu 258 pape Sixtusbyl popraven. Vavince jako jeho dikona stihla po nkolika dnech pravdpodobn tak stejn smrt, ikdy podle legendy byl umuen na eleznm rotu nad horkm uhlm. Muednick smrt byla tehdy nejvy metou pravho kesana avrcholnm projevem jeho nboenskho ctn. Zkladem kesansk koncepce martyria je interpretace Jeovy smrti na ki jako vykupitelsk obti pro spsu lidstva. Vydn svdectv oslv Bo prostednictvm muednick smrti znamenalo napodoben Kristova sebeobtovn akesant martyrov jsou nkdy vdobovch muednickch aktech pmo nazvni napodobiteli Krista. Ve 4.stolet bylo na zem mskho impria hodn mst spojench se smrt muednk anaznaujcch, e imperium Romanum se mn vimperium christianum. Pot, co se milnskm tolerannm programem stalo roku 313 kesanstv jednm zocilnch nboenstv msk e, patil svat Vavinec mezi nejuctvanj anejproslulej muednky msk crkve. Koncem 16. azatkem 17.stolet stoup vumn aduchovnm ivot zjem omuednick vjevy. Vtom smru Petra Nevmov upozornila na freskov cykly ran kesanskch muednk zposledn tvrtiny 16.stolet vmskch chrmech ana nkolik vydn stitnmi ilustracemi tchto fresek. Muednick scny byly chpny pedevm jako exempla hodn nsledovn. Je znmo, e nap. do kostela S.Stefano Rotondo chodil sv.Filip Neri se svmi uednky meditovat nad jednotlivmi obrazy. Tak Johana Bronkov zkoum obdob konce 16. aprvnch dvou desetilet 17.stolet avnm (ikdy nejen) rozen zjmu zklasick antiky na antiku kesanskou ijejich prolnn vzjmu vrn rekonstrukce djin. Vrmci zkoumn tradice, vydldn vkesanskm smyslu pklady muednk, jejich uctvn se znovu stv dleitm rysem spirituality, dochz zrove krehabilitaci stedovku. Vzvru sv studie autorka upozoruje, e na potku barokn doby je ideov vchodisko umn zsluhou on historick vry, postaven na kontinuit tradice, znan rozeno. Peliv studium nmt, vrnost poznanmu asmovn kpodstatnmu smyslu dje se stv samozejmm poadavkem. Uctvn muednk se logicky opt setkv smylenkou napodoben, nsledovn Krista, kter v16.stolet prostupuje nap. Duchovn cvien svatho Ignce. Prv do oblasti jezuitsk spirituality pronikl svou innost iKarel krta, ato nejen kresbami aobrazy paij pro jezuitsk profesn dm na Mal Stran vPraze. Bude vhodn tu pipomenout frontispis Kristus vzorem kesanskm dum (Imitatio Christi) ve sbrce meditac nad Kristovm utrpenm
30 SIGNUM CRUCIS

9 Prvn konkrtnj informace operzekuci pochzej zpotku 2.stolet ajejich zdrojem jsou dopisy Plinia Mladho, kter byl csaem Traianem jmenovn mimodnm sprvcem maloasijsk provincie Bthnie aPontus, aby stabilizoval pomry vtto neklidn sti e. ubrt, Ji: Sanguis martyrum, semen Christianorum: idea muednictv vran crkvi. In: Pbhy ran kesanskch muednk. Vbor znejstar latinsk aeck martyrologick literatury, ed. P.Kitzler, Praha 2009, s.1548. 10 Tamt, s.1548. 11 Nevmov, Petra: Funkce obrazu vumn jezuitskho du. In: Djiny umn vesk spolenosti: otzky, problmy, vzvy. Pspvky pednesen na prvnm sjezdu eskch historik umn, ed. M.Bartlov, Praha 2004, s.107115. 12 Bronkov, Johana: Historick pravda, vrohodnost advryhodnost. Otzky kesanskho humanismu na pelomu 16. a17.stolet. In: Djiny umn vesk spolenosti: otzky, problmy, vzvy. Pspvky pednesen na prvnm sjezdu eskch historik umn, ed. M.Bartlov, Praha 2004, s.96106. 13 Tamt, s.104.

3. Karel krta, Umuen sv.Vavince, nejspe ped rokem 1650, lavrovan kresba perem, Nrodn galerie vPraze. Foto Nrodn galerie vPraze

od francouzskho jezuitskho spisovatele auence Francisca le Roy, kter vyla pod nzvem Occupatio animae vPraze roku 1666. Autorem pedlohy frontispisu, jeho alegorick vjev oznauje text jako Occupatio Animae JESU Christo Crucixo devotae (zamstnn due zasvcen ukiovanmu Kristu), je Karel krta apodle jeho nvrhu jej vyryl augsbursk rytec Philipp Kilian. Vznik kresby Umuen sv.Vavince kladou Jaromr Neumann iPavel Preiss ped rok 1650 nebo kolem nho. Pokud se tk ikonograeNeumann upozoruje na vskyt Jupiterovy sochy na sloupu shlavou openou opravici (typ saturnsk melancholie) ajej podobnost se stejnmi postavami na kresb Stt sv.BarboryI (obr.4, asi po 1650, Nrodn galerie vPraze), dle na kresb Stt sv.Barbory II (asi po 1650, Bremen, Kunsthalle, Kupferstichkabinett), takt na kresb Disputace sv.Kateiny (obr.5, asi ped 1670, Nrodn galerie vPraze), vn krta vpostav Jupitera obmnil jeho pozici, ave zmenenm mtku na kresb Umuen sv.Bartolomje (obr.6, /asi po 1660?/, Nrodn galerie vPraze). Doznvn tto gury vidme ve staeck postav Historie na kresb echy oslavovan Histori aPoezi (asi roku 1673, Nrodn galerie vPraze), kter je nvrhem frontispisu ke knize hrabte Michaela Frantika Ferdinanda Althanna Imago principum Bohemiae, vydan vPraze 1673. Jupitera Neumann prvem vid jako vraznou, vpodstat michelangelovskou guruvolnou variaci na mohutn zjevy prorok vSixtin azsti vyvolvajc vzpomnku ina
32 SIGNUM CRUCIS

4. Karel krta, Stt sv.Barbory I, asi po roce 1650, lavrovan kresba perem, Nrodn galerie vPraze. Foto Nrodn galerie vPraze 5. Karel krta, Disputace sv.Kateiny, asi ped rokem 1670, lavrovan kresba perem, Nrodn galerie vPraze. Foto Nrodn galerie vPraze

14 Za upozornn na rytinu vdm kolegyni Pete Zelenkov. Recentn Zelenkov, Petra: Barokn graka 17.stolet vzemch Koruny esk. Seventeenth-Century Baroque Prints in the Lands of the Bohemian Crown, Praha 2009, s.62, . 22, obr. na s.63. Podrobn dlo do umleckohistorick literatury uvedl Konen, Lubomr: Karel krta und Francois Le Roy, S.J., oder: Fast eine Detektivgeschichte. Karel krta aFrancois Le Roy, S.J., neboli: Historie tm detektivn, Bulletin of the National Gallery in Prague 10, 2000, s.2735, 8792. 15 Neumann, Jaromr: Karel krta, katalog, Praha 1974, s.204, . 118 (asi ped 1650); T: krtov. Karel krta ajeho syn, Praha 2000, s.122 (kolem roku 1650); nejpozdji Preiss, esk barokn kresba (pozn. 6), s.40 (nejspe ped rokem 1650). 16 Datovn podle Neumann, Karel krta (pozn.15), s.210225, . k. 132, 133, 160, 135, Stt sv.BarboryII, Bremen, na obr.159.

6. Karel krta, Umuen sv.Bartolomje, (asi po roce 1660?), lavrovan kresba perem, Nrodn galerie vPraze. Foto Nrodn galerie vPraze

Michelangelova Moje. Vskyt ke na soklu Jupiterovy sochy Neumann nekomentuje. Poprv Pavel Preiss uvd skutenost, e kresba Umuen sv.Vavince cituje ne sice doslovn, ale mnohmi motivy Tizianv stejnojmenn obraz vjezuitskm kostele Chiesa dei Crociferi vBentkch, kde byl umstn roku 1559. Preiss dle dokld, e krta pedevm vyel zmdirytiny Cornelise Corta zroku 1571, autorizovan Tizianem (obr.7). Cort vn toti kombinoval motivy zbentsk malby sjinmi, pevzatmi zdalho stejnojmennho obrazu, kter Tizian zaal malovat vroce 1564 aroku 1567 byl instalovn vkapli vEscorialu. UTiziana se msto Jupitera vyskytuje bohyn Vesta (dcera Jupitera aJuno) jako Dea Roma, strkyn palladia, drc vruce soku Vtzstv. Na Vestu upozornil ve studii otitn roku 1969 Erwin Panofsky aPavel Preiss mylenku rozvd zjitnm, e krta se touto odchylkou od Tiziana navrac ke konvenci, podle n ve starokesanskch muednickch vjevech pedstavovala symbol pohanstv pravideln musk bostva. Panofsky si dle vm ikonograckch odchylek vCortov mdirytin oproti obrazm vBentkch aEscorialu. Poutav je zejmna zjitn, e soka Vtzstv na jmenovan rytin vysl gesto pozdravu svou pozdvienou pravic (tedy nznak sblen) ke dvma andlkm voblacch. Erwin Panofsky tak uvauje osmrti sv.Vavince jako odjinnm zlomu, po nm se svtov metropole piznala ke kesanstv,
33 ANNA ROLLOV

atm nastal tak obrat pro cel svt alidstvo. Tuto vahu Preiss pejm, kdy ukrty upozoruje na paradoxn, pekvapiv azdnliv absurdn umstn ke na podstavci Jupiterovy sochy. Tent autor si vm ipostav dvou pohanskch kn, ukazujcch Vavinci horlivmi posunky posledn monost niku ped smrt, kdy toti bude ochoten obtovat jejich bostvu; muednkv pohled vak sleduje dva andlky piltajc shry. Konfrontace Jupitera skem jako nejvtm symbolem Jeovy moci apanovn (eeno Justinem Muednkem) me tud vsouvislosti smuednictvm sv.Vavince, kter je vkresb u u na spadnut, vyznvat zjednoduen eeno jako triumf kesansk vry. Pipusme, e mylenka je opravdu velmi jednodue formulovna avodvoln na ve zmnnou ukzku krtovch prac nevystihuje velikost umlcova gnia. Pokusme se tedy analyzovat krtv pedpokldan pstup.Mylenka ns nejprve pivd kTizianovu monumentlnmu devoezu Triumf vry orozmru 40 270 cm nebo spe ad devoez, protoe jednotliv otisky byly ksob lepeny (obr.8). Umleckohistorick literatura se pokou dlo datovat rokem 1511, na tomto mst pouit reprodukce ukazuje francouzsk vydn zAntverp po roce 1543. Horn ps kompozice pedstavuje celek, od Adama aEvy pes Star zkon sproroky, pt Sibyl scitty zjejich vteb, kJei na triumflnm vozu, ujeho kol jsou tyi crkevn Otcov, dle pes evangelisty, muednky (mezi nimi je iVavinec) asvtce. Vprostednm psu ukazuje reprodukce novozkonn vjevy, vdolnm starozkonn. Nen pravdpodobn, e by krta devoez neznal. Postavy Sibyl aprorok, jak veobecn znmo, provzej isoudob (onco mlo star) Michelangelovo dlo na strop Sixtinyprv postavy prorok zapsobily jako vzor pro podobu krtova Jupitera vkresb sv.Vavince. Ve jsme se seznmili se skutenost, e na pelomu 16. a17.stolet je mono vumn iduchovnm ivot sledovat rozen zjmu zklasick antiky na antiku kesanskou ijejich prolnn vzjmu vrn rekonstrukce djin azkoumn tradice, ipokud jde opklady muednk. Inspirace Tizianem, Michelangelem, zkoumnm tradice, meditac nad muednickmi vjevy avctnm se jak do jejich asovho vznamu vpohansk dob, tak ido jejich trvalho nbojeto ve jist nezstalo bez krtovy odezvy. Bylo nutno sestoupit do prvnch t i ty stolet naeho vku, kdy se Jeovi uednci, mezi n pochopiteln musme potat imuednky, snaili smysl jeho uen, ivot ismrt zpstupovat svtu spesvdenm, e neexistuje spoleenstv, kter by Krista neoekvalo. Vili, e Je je Bom naplnnm univerzlnch tueb ae pro pohansk svt existuje, slovy jednoho zjeho ranch uednk Ignce Antiochejskho, [] nadje, e se obrt abudou init pokn, aby doli kBohu, skrze Jee Krista, nae spolen jmno aspolenou nadji. Pi zvstovn tto nadje se tedy Jeovi uednci pokoueli vecko-mskm svt objevit otzky, na n by jmno Jee Krista bylo odpovd. Atak se objevuje nkolik zpsob pro interpretaci Jee jako svtla kosvcen pohan.
34 SIGNUM CRUCIS

17 Panofsky, Erwin: Problems in Titian mostly iconographic, London 1969, s.5556; Preiss, Pavel: Barockzeichnung. Meisterwerke des bhmischen Barocks, Praha 1979, s.40. 18 ZJustinovch argument oJeovi, ktermi se obrac na mskho csae Antonina Piaviz Apologia prima, 55, cit. podle Pelikan, Jaroslav: Je vpromnch stalet. Jeho vliv na djiny, mylen akulturu, Kosteln Vyd 2008, s.75, pozn. 36. 19 Zranch vydn je pouze jedno pmo datovnorokem 1517, asice latinsk vydn vBentkch uGregoria de Gregorii. Pallucchini, Rodolfo: Tiziano, Firenze 1969,I., s.336,II., obr.576578. Patrn nejpesnj technick ipopisn daje pin Dreyer, Peter: Tizian und sein Kreis, 50 venezianische Holzschnitte aus dem berliner Kupferstichkabinett Staatliche Museen Preussischer Kulturbesitz, Berlin s.d. /ca. 1972/, s.18, 3241. 20 Pelikan, Je (pozn. 18), s.66, pozn. 2, s.304, srov. Ignc Antiochijsk, List Efesanm 10, 1; 1, 2. 21 Tamt, s.6678 (3: Svtlo pohan). Zde rozvedeny ti metody: neidovsk proroctv oKristu; pohansk anticipace Jeovy nauky; pohansk pedznamenn nebo typy vykoupen, jeho bylo dosaeno Jeovou smrt.

7. Cornelis Cort podle Tiziana, Umuen sv.Vavince, 1571, mdiryt. Repro dle Panofsky, Erwin: Problems in Titian mostly iconographic, London 1969, obr.65

Pravdpodobn nejpsobivjm atak nejznmjm se stalo proroctv mskho bsnka Vergilia ve tvrt zjeho Eklog ve Zpvech pastskch. Tato skladba pedpovdala (opena tak ovtbu Sibyly Kumsk) prlom do novho svtovho du, nvrat Panny anovho lidskho rodu, pichzejcho znebe. Takovou zmnu pinese narozen chlapce, snm skon elezn vk lidstva azane vk zlat; jeho narozen zpsob promnu lidsk pirozenosti, nebo: Stopy-li zloin naich jsou doposud, vedenm svm je shlad astlch hrz tak zbav vekery zem. Adle: Nastup na drhu slvy, tak vzneenou, as se u bl, / Drah ty bosk dt avelk potomku Jovv! / Viz, jak klenut svt svou thou cel se chvje, / Zem ivysok nebe idalek prostory mosk, / Viz, jak pt ten vk zas pln radost vecko! Hodnota Vergiliovy eklogy ve smyslu proroctv oJeovi se pro kesansk vykladae jet zvila prv poukazem na Sibylu Kumskou. Existovalo nkolik sbrek viz avrok Sibylinch vteb, znich jedna znejvznamnjch byla zniena pi poru Kapitolu roku83. Po nkolik nsledujcch stolet se tak naskytla pro rzn skupinya u pohansk, idovsk nebo kesanskneodolateln pleitost vytvet nov sbrky proroctv, do nich byly vkldny cel knihy kesanskch vrok. Kesan j idalch vtky uvali na podporu tvrzen, e Je je Syn Bo. Na Sibylu poukazuje iKonstantinnachz un bsnick text seckmi slovy Je Kristus, Bo
36 SIGNUM CRUCIS

8. Tiziano Vecellio, Triumf vry, devoez, vydno vAntverpch po roce 1543. Repro dle Pallucchini, Rodolfo: Tiziano, Firenze 1969, II., obr.576578. Publikace v Nrodn knihovn esk republiky

22 Csa Konstantin ve sv velkopten Modlitb ksvatm, pronesen zejm roku 313, nazval tuto eklogu proroctvm oJei, citoval Vergilia veckm pekladu apipojil kesansk koment, ver po veri. Stejn iAugustin trval na tom, e tento nejskvlej bsnk hovo oKristu; srov. Pelikan, Je (pozn. 18), s.68. 23 Tamt, s.67; Vergilius: Zpvy pastsk, peklad Otmar Vaorn, Praha 1959, s.105106; T: Zpvy pastsk, peklad H.Kurzov, PrahaLitomyl 2004, s.2123, ver 1314: Ty bude vdcem, a zbyl stopy prohek naich budou smyty azem zbav se stlho strachu. OSibyle Kumsk vtomto vydn srov. 4. ver: Posledn vk ji vzchz uren kumskou vtbou. 24 Vergilius: Zpvy pastsk (pozn. 23), peklad Otmar Vaorn, cit. dle Pelikan, Je (pozn. 18), s.6768. Pro plnost uvdm peklad Heleny Kurzov ve vydn zroku 2004, ver 4852: Nastup svou vzneenou drhu, tvj as te nastv prv, / drah potomku boh, velk vhonku Div! / Pohle, jak cel svt se chvje vti sv klenby, / zem, psy mo inesmrn viny nebes./ Pohle, vechno m radost znadchzejcho vku.

25 Podrobn oproblmu srov. Pelikan, Je (pozn.18), s.6970, odkud erpm. 26 Klement Alexandrijsk: Stromata, I, Praha 2004; T: IIIII, Praha 2006; T: IV, Praha 2008; T:V, Praha 2009. Podrobnj vklad Klementova teologickho spisu srov. Pelikan, Je (pozn. 18), s.7074.

syn, Spasitel, k, jejich poten psmena dvaj akrostich ichthys, eck vraz pro rybu, symbol Krista. Pedpokldalo se, e za vm stoj pohansk msk vtkyn, ale ve skutenosti lo oanonymn kesansk podvrh. Sibylsk tradice se tak uvala pedevm jako pramen, kter svd odruhm pchodu Krista jako soudce na konci svta. Pedevm vtto funkci se Sibyly tily znan oblib nejen ve stedovk teologii aumn, ale ipozdji. Pokud se tk dalho zpsobu Jeovy interpretace jako svtla kosvcen pohan, kterm je hledn anticipac kesanskch pravd vpohanskm mylen, vynik vnm na konci 2.stolet teolog Klement Alexandrijsk. Jeho dlo Stromata zkoum vztah mezi dleitmi mylenkami eck lozoe akesanstvm. Zvlt platnsk lozoi Klement pisuzoval vtom smru velk posln. Zvrem lze tedy pedpokldat, e cestu Karla krty kumstn vrazn podoby ke na podstavci Jupiterovy sochy mohla provzet prv umlcova reexe snah po vysvtlen asblen plodnch antickch aran kesanskch mylenek avctn se do tradice, jak to tak odpovdalo dobovmu smovn.

37 ANNA ROLLOV

Poznmka kPaijovmu cyklu Karla krty

PETRA OULKOV

1 Neumann, Jaromr: Karel krta. 16101674, Praha 1974, . k. 4656, s.137145; T: krtov. Karel krta ajeho syn, Praha 2000, s.104112. 2 Dobalov, Sylva: Paijov cyklus.Mezi vtvarnou tradic ajezuitskou spiritualitou, Praha 2004. Jde oautorinu publikovanou diplomovou prci. Srov. Jandejskov, Sylva: Paijov cyklus Karla krty: Dlo, kontext, tradice, diplomov prce, FFUK, Praha 2001. 3 Nevmov, Petra: Funkce obrazu vumn jezuitskho du. In: Djiny umn vesk spolenosti: otzky, problmy, vzvy. Pspvky pednesen na Prvnm sjezdu eskch historik umn, ed. Milena Bartlov, Praha 2004, s.107115.

Paijov cyklus Karla krty pat bezesporu knejlepm dlm eskho baroknho umn. krta ho namaloval pro jezuity vPraze na Mal Stran vposlednch letech svho ivota. Jaromr Neumann se Paijovm cyklem zabval vrmci monograckch prac oivot atvorb Karla krty. Samostatnou publikaci tomuto souboru plten vnovala Sylva Dobalov. Zatmco autorstv tchto obraz je znm anepochybn, datace, jejich funkce auren se dky hlubmu studiu archivnch pramen vposledn dob upesuje. Cyklus tvo deset olejomaleb snmty: Kristus na hoe Olivetsk, Kristus ped Kaifem, Kristus ped Herodem, Kristus ped Piltem, Biovn Krista, Korunovn trnm, Ecce homo, Ukiovn, P.Marie Bolestn, Oplakvn. Relativn rozmrn pltna jsou velik cca 235 175 cm. Ikdy tyto obrazy vprbhu doby hodn ztemnly, jejich vpov zstv velmi sugestivn anezapomenuteln pro kadho, kdo je spat. Dnes si je meme prohldnout na emporch kostela sv.Mikule vPraze na Mal Stran.

Datace obraz
Jaromr Neumann se nejdve domnval, e Paijov cyklus vznikl vdob kolem roku 1670, pak se piklonil kranjmu vroen do druh poloviny edestch let, poslze do poslednch dvou let krtova ivota (16731674). Opral se pi tom oslohov rozbor kreseb kobrazm amalskho stylu celho cyklu vsouvislosti shistorickmi okolnostmi. Upesnn vzniku obraz pineslo objeven dopisu Jakuba Gratze SI zmalostranskho profesnho domu hrabti Humprechtu Janu ernnovi zChudenic, dontorovi obrazu Biovn. Pater Gratz vnm sdluje, e krta obraz Biovn Krista ji dve dokonil adle ho mimo jin d o81 zlatch na zaplacen obrazu a dal vzdoby. Velmi zajmav abadateli dosud nepovimnut je
39

Karel krta, Ecce homo, 1673, Arcibiskupstv prask, kostel sv.Mikule, Mal Strana. FotoNrodn galerie vPraze / Oto Paln

40 POZNMKA KPAIJOVMU CYKLU KARLA KRTY

Karel krta, Kristus na hoe Olivetsk, 1672, Arcibiskupstv prask, kostel sv.Mikule, Mal Strana, detail. Foto Nrodn galerie vPraze / Oto Paln

zmnka otom, e se ped obrazem konaly vpostn dob veejn pobonosti. Dopis je datovn 31.beznem 1674, co byla tehdy sobota po velikonon nedli. Protoe krta 30.ervence tho roku zemel, je zejm, e obraz Biovn Krista je poslednm obrazem zcelho cyklu. Rok 1673 doloil J.Neumann existenc nrt kpostav Krista ped Piltem akvjevu Ecce homo, kter se objevuj na rubu kresby pro pedtituln list disertace hrabte Michala Frantika Ferdinanda Althana Imago principium Bohemiae, vydan roku 1673. Stm koresponduj iinformace zjezuitskch vronch zprv, tzv. Litterae Annuae, zmalostranskho profesnho domu za rok 1673. Tenkrt pr byly vpostn dob na hlavnm olti vystaveny ti obrazy od Karla krty znzorujc mysteria neboli tajemstv Krista souzenho urznch soud. To mohly bt obrazy Kristus ped Kaifem, Kristus ped Piltem aKristus ped Herodem. Jednu malbu mohl ppadn inahradit tematicky podobn vjev Ecce homo, soud alespo podle dochovan ppravn kresby. Ve vron zprv zpedchzejcho roku (1672) se doteme, e vpostn dob se kadodenn modlili lid ped obrazem Krista na hoe Olivetsk, kter namaloval Karel krta za 111 zlatch. Litterae Annuae za rok 1671 dn dal paijov obraz neuvdj. Zdlo by se tedy, e datace Paijovho cyklu je vymezena lety 16721674. Neekanou informaci vak pin vron zprva za rok 1670, kter se nenachz vdomcch archivnch i knihovnch fondech, ale vzahraninvRakousk nrodn knihovn avmskm generlnm archivu Tovarystva Jeova. Vn je zmnka otom, e vzneen pan Zuzana Polyxena, manelka nejvyho purkrabho eskho krlovstv (rozum se Bernarda Ignce zMartinic) zaplatila 100 zlatch za obraz Effigies Christi in Cruce extremum loquentis at agonisantis ab insigni saeculi nostri Boemia Apelle depicta. Tm znamenitm eskm Apellem naeho stolet nebyl nikdo jin ne Karel krta. Obraz pr byl vystaven na hlavnm olti. Pes tden byl zakryt hedvbnou ltkou, je byla vptek sejmuta. Tento obraz byl dle penen zkaple zemelch (ran barokn pedchdkyn dnen kaple sv.Barbory avech vrnch zemelch vkostele sv.Mikule) na hlavn olt. Dlo se tak vdy vpondl, aby se ped obrazem mohly konat pravideln pobonosti za zemel, i tdenn nebo msn pobonosti. Ktmto pobonostem se pr schzelo mnoho lid, ato nejen malostranskch man, ale iurozench avzneench osob. Domnvm se, e toto pltno lze ztotonit sobrazem Ukiovanho Krista zPaijovho cyklu, nebo prv na tomto obraze je namalovn aliann znak Zuzany Polyxeny zDitrichtejna ajejho manela Bernarda Ignce zMartinic. Stejn znak je dle namalovn ina obraze sBolestnou Mari. Souhlas mal, t piblin stejn cena pltna, vdy za obraz Krista na hoe Olivetsk dostal krta ojedenct zlatch vce111 zlatch, 300 zlatch obdrel iza ti pltna Krista ped jednotlivmi soudci. Uit obrazu jakoto pedmtu urenho kveejnmu nazrnmeditaci vkostele, ktomuto elu ad hoc vystavenmu vpostn dob na hlavnm olti, je
42 POZNMKA KPAIJOVMU CYKLU KARLA KRTY

4 Neumann, Karel krta (pozn. 1), s.140. Dopis je uloen veSttnm oblastnm archivu Tebo, poboka Jindichv Hradec, fond ernnsk stedn sprva, inv. . 761, sign. VIIIFd/20. Neumann datuje dopis 23.beznem. Na dokumentu je vak uvedeno 31.bezna. Rovn jmno je teba st jako Gratz, ne Graf, co odpovd idalm psemnm pramenm. Za poskytnut fotograe tohoto dopisu dkuji Mgr.Tomi Sekyrkovi. 5 Tamt, s.247248, . k. 196, obr.183; Neumann, krtov (pozn. 1), s.106; Slva barokn echie. Umn, kultura aspolenost 17. a18.stolet, katalog, ed.V.Vlnas, Praha 2001, s.25, . k. I/1.9 (autor hesla Vt Vlnas). Nrt se nachz ve sbrce NG vPraze, K358 (verso). 6 Nrodn knihovna R, Praha, sign. XXIIIC105/8, f. 331r: Per magni ieiunii ferias propositus est Christus apud diversa tribunalia judicatus idemque mysterium in tribus elegantibus Scretiano penicillo elaboratis imaginibus pro summa ara exhibitum est. 7 KPaijovmu cyklu se dochovalo est ppravnch kreseb, uloench ve Sttnm muzeu vBerln (Staatliche Museen zu Berlin, Kupferstichkabinett, inv..KdZ26 389, 26 39726 401). Srov. Neumann, Karel krta (pozn. 1), s.226228, .k. 163167, obr.189194; Neumann, krtov (pozn. 1), s.124; Dobalov, Paijov cyklus Karla krty (pozn. 2), s.1925, 39; Preiss, Pavel: esk barokn kresbaBaroque drawing in Bohemia, Praha 2006, s.6467. 8 Nrodn knihovna R, Praha, sign. XXIIIC105/8, f. 166v: Qui per magni ieiunii ferias de mysteriis horti olivarum quotidie peroravit ecclesiastes ipsum Christi orantis simulacrum Apellea Scretae manu raro articio expictum pretio centum undecim orenorum delibus oculis spectandum exhibuit. 9 sterreichische Nationalbibliothek Wien, Cod. 11963, Literrae Annue 16701674, f. 3r: Ex acuendis vero delium affectibus, proportionata materiae Christi in cruce extremum loquentis et agonizantis effigies, liberalitate Excell[entissi]mae et Ill[ustrissi]mae D[omi]nae D[omi]nae Polyxenae supremi in regno Boemiae Burgravii Coniugis, centum orenorum comparato pretio et ab insigni saeculi Nostri in Boemia Apelle depicta, in summo altari exposita est, quae etiamnum e dextro arae latere collocata, sexta quaque feria serico velamine (quo per hebdomadam caeteram obtegitur) reducto, omnium oculis non ne tenero piarum animarum solatio proponitur. Patet aedam imago, quoties Venerabile sacramentum, e mortuorum sacello secundis feriis ad aram primariam, peracta pro defunctis aut menstrua, aut hebdomadaria devotione refertur. Srov: Archivum Romanum Societas Iesu, m, Boh 99, Annuae Domus Professae Pragensis, Anni 1670, p.496 (za pekontrolovn textu zmskho archivu, jen je toton svdeskm, dkuji doc.Ivan ornejov).

Karel krta, Podobizna Humprechta Jana hrabte ernna zChudenic, (ped 1660), Mlnk, sbrka Jiho Lobkowicze, zmek. Foto Nrodn galerie vPraze / Oto Paln

10 Nrodn knihovna R, Praha, sign. XXIIIC105/8, f. 524v. 11 Dobalov, Paijov cyklus Karla krty (pozn.2), s.91. Kudlovn du zlatho rouna srov. Lobkowicz, Frantiek: Zlat rouno vechch, Heraldika agenealogieXXIV, . 4, 1991, s.181281.

rovn toton sostatnmi ji zmnnmi obrazy (Kristus na hoe Olivetsk, Kristus tikrt souzen). Ztohoto dvodu se vjezuitskch vronch zprvch nedozvdme okrtovch obrazech vpasi onov vzdob kostela, ale vsti pojednvajc oprbhu slaven liturgickho roku.

Dontoi
Akoliv nemme doklady opozen vech krtovch obraz zPaijovho cyklu, je zejm, e nkter obrazy zaplatili lid vtehdej spolenosti vysoce postaven ankter obrazy nancovali jezuit sami. Tak ve vron zprv za rok 1674 je psno, e jeden zotc jezuit zaplatil 300 zlatch za ti ji dodan krtovy obrazyrozum se ony obrazy znzorujc Krista ped soudci. Na tyech pltnech jsou namalovny lechtick znaky. Malba Biovn zroku 1674 nese erb Humprechta Jana ernna zChudenic (16281682). Obraz Korunovn zaplatil Jan Hartvk zNostic (16101683). Na obrazech Ukiovn aBolestn P.Marie je namalovn aliann znak nejvyho purkrabho Bernarda Ignce zMartinic (16151685) ajeho eny Zuzany Polyxeny zDitrichtejna ( 1706). Vechny erby jsou ozdobeny dy zlatho rouna. krta rovn
43 PETRA OULKOV

jakoto nejlep mal sv doby vechny ti urozen pny pi rznch pleitostech portrtoval. Humprecht Jan ernn zChudenic byl jednm zdvrnk apravidelnch korespondent csae LeopoldaI.Vletech 16601663 byl csaskm vyslancem vBentkch. Po roce 1669 si nechal vPraze na Hradanech postavit od Francesca Carattiho velkolep sdlo, kter pat kvrcholnm dlm eskho palcovho stavitelstv. d zlatho rouna byl ernnovi udlen vroce 1675, tedy rok po smrti Karla krty. Toto vyznamenn vak mohlo bt na obraz domalovno pozdji, jak bvalo vt dob zvykem. Jan Hartvk zNostic stl postupn vele nkolika nejvych
44 POZNMKA KPAIJOVMU CYKLU KARLA KRTY

Karel krta, Podobizna Jana Hartvka hrabte zNostic-Rienecka, 1672, Kladruby uStbra, klter. Foto Nrodn galerie vPraze / Oto Paln
12 krta nap. namaloval portrt Humprechta Jana ernna nkdy po roce 1665 (srov. Neumann, Karel krta /pozn. 1/, s.182183, .k.93, obr.116). Sdem zlatho rouna namaloval krta Jana Hartvka Nostic-Rienecka nkdy vletech 16721674 (srov. Neumann, Jaromr: krtov, s.117, obr.86). Pi pleitosti udlen du vznikla kresba Oslava hrabte Bernarda Ignce zMartinic jako ryte Zlatho rouna (srov. Neumann, Karel krta /pozn. 1/, s.238, . k. 184, obr.212) ajeho podobizna (tamt: s.183184, .k. 94, obr.122).

Karel krta, Podobizna Bernarda Ignce hrabte zMartinic, 2. polovina 60. let 17.stolet, Frdlant vechch, sttn zmek. Foto Nrodn galerie vPraze / Oto Paln
13 d zlatho rouna nechal nap. Humprecht Jan ernn zChudenic roku 1677 pimodelovat tukatrem na ernnsk erb vrodov kapli vkostele P.Marie ve Star Boleslavi. Srov. Vcha, tpn: lechtick kaple vkostele P.Marie ve Star Boleslavi, Umn LVIII, 2010, s.1741, zde na s.41, pozn. . 123. 14 Maa, Petr: Svt esk aristokracie (15001700), Praha 2004, s.375.

zemskch ad. Vroce 1652 byl povoln zadu nejvyho komornka vechch ke dvoru, kde pevzal sprvu esk dvorsk kancele. Ve funkci nejvyho kancle eskho krlovstv pak setrval a do sv smrti, tedy vce ne ticet let. spn pekal izmnu na krlovskm trn vroce 1657, stal se jednm zmocnch csaskch ministr. d zlatho rouna mu byl udlen vroce 1672. Bernard Ignc zMartinic byl pvodn uren kduchovnmu povoln (byl ji magdeburskm apasovskm kanovnkem). Teprve po smrti svho bratra Jana Jaroslava ( 1636) zaal se strmou politickou karirou, zakonenou jmenovnm
45 PETRA OULKOV

nejvym purkrabm vroce 1651. Vroce 1657 zskal d zlatho rouna. Na vce ne ticet let se stal nejvlivnj osobnost eskho krlovstv. Byl nesmrn agresivn politik, dokonale ovldajc technologii moci. Zrove vak byl lovkem milujcm uen rozhovory, etbu, hudbu aumn vbec. Vedl rozshlou atematicky velmi pestrou korespondenci scelou Evropou, psal si ise slavnm uencem Athanasiem Kircherem. Peoval tak osvj duchovn ivot, nebo kadoron provdl ujezuit duchovn cvien, astnil se proces agelant. ernn, Nostic iMartinic se jist podleli na zaplacen nkterch plten. Tko je vak meme povaovat za inventory tohoto ikonogracky tak psobivho souboru. Je zejm, e to byl nkdo zotc jezuit. Vsouvislosti sPaijovm cyklem znme zatm pouze jedno jmno, ato ji zmnnho patera Jakuba Gratze SI.Velogiu tohoto jezuity se dovdme, e Gratz zemel ve vku 71 let 8. listopadu roku 1700 vprofesnm dom na Mal Stran. VTovarystvu Jeovu psobil 54 let ajako knz zastval nkolik funkcbyl napklad prefektem kol, pedstavenm druin atd. Krom toho byl dlouholetm, vynikajcm anenavnm kazatelem. Kzal na dvoe LeopoldaI.ina Morav uKarlaI.hrabte zLichtentejna-Castelcornu, olomouckho biskupa. Pro kostel sv.Mikule zskal ostatky sv.Anny, m se zaslouil ohojnj ctu tto svtice. Jakub Gratz SI t podil dky mnoha dobrodincm do chodeb profesnho domu obrazy svatch actihodnch mu zad Tovarystva Jeova. Akonen byl pr velkm ptelem Bernarda Ignce zMartinic, jeho vybdl ktomu, aby nechal udlat do kostela elegantn obrazy trpcho Pna Jee. Sm Martinic fundoval vroce 1673, vdob vzniku plten, vkostele sv.Mikule bon kapli svho osobnho patronasv.Ignce. Je proto velmi pravdpodobn, e duchovnm otcem krtova Paijovho cyklu byl prv pater Jakub Gratz SI.Kdy ne duchovnm otcem, tak alespo osobou, je obstarala penze na zaplacen nkterch maleb. Dky sv dlouholet kazatelsk innosti na csaskm dvoe se mohl seznmit smnoha vysoce postavenmi, urozenmi azmonmi lidmi, tmi jist byla vechna ti zmnn hrabata. Obrazy byly pvodn ureny kmeditaci, ne vak ksoukrommu
46 POZNMKA KPAIJOVMU CYKLU KARLA KRTY

Philipp van der Bossche, Pohled na Prahu tzv. Sadelerv prospekt, 1606, detail sgotickm kostelem sv.Mikule. Foto Nrodn galerie vPraze

15 Balbn, Bohuslav: Pamtn npis Bernardu Igncovi zMartinic, ed. J.Hejnic, Praha 1988; Maa, Petr: Svt esk aristokracie, s.357; Catalano, Alessandro: Pbh jednoho mtu. Bernard Ignc zMartinicKardinl Arnot Vojtch zHarrachuJezuit. In: Sbornk pspvk ke kolokviu Slnsk rozhovory 2005Itlie aechy, Slan 2006, s.2534, zde na s.26. 16 sterreichische Nationalbibliothek Wien, Cod.11968, Litterae Annuae 16981701, f. 274bv275r: Sanctorum et Venerabilium de Societate Virorum imagines plerasque in ambulacris Domus Professae aBenefactoribus variis procuravit, prout etiam in uxu eiusdem factum, ut Excell[entissi]mus D[ominus] Comes Bernardus Martinitz elegantes illas in ecclesia nostra Domini Patientis icones eri fecerit 17 Nrodn knihovna R, Praha, sign. XXIIIC105/8, f. 498v.

18 Neumann se domnval, e obrazy byly pravdpodobn od potku ureny do chodeb profesnho domu, jen se vt dob prv zanal stavt. Ped jeho vybudovnm pr byly zaveny vmalostranskm kostele sv.Vclava (srov. Neumann, Karel krta /pozn.1/, s.138). Kostel sv.Vclava pak vzhledem khistorickm okolnostem aprostorovm nrokm na umstn tak rozmrnho cyklu pesvdiv vyvrtila Dobalov (srov. Dobalov, Paijov cyklus Karla krty /pozn. 2/, s.8290). Po dokonen vstavby baroknho kostela sv.Mikule, kter se tkala jeho zpadn sti, byly obrazy r.1721 zaveny na stny kostela. Srov. sterreichische Nationalbibliothek, Wien, Cod. 11972 (Litterae Annuae 17191722), f.282r. Po zruen jezuitskho du visely malby vknihovn nad kostelem sv.Vclava, dle vbonch kaplch kostela sv.Mikule. Vnov dob byly umstny na empory mikulskho kostela. 19 Vroce 1673 byl sice poloen zkladn kmen ke stavb novho kostela sv.Mikule, ale ke skuten vstavb se pistoupilo a o30 let pozdji. Tato emblematick stavba vrcholnho baroka vechch probhala ve dvou stavebnch etapch podle nvrhu Krytofa Dientzenhofera apot jeho syna Kilina Ignce. Srov. Vilmkov, Milada: Ke stavebnmu vvoji komplexu jezuitskch budov na Malostranskm nmst, UmnXIX, 1971, s.304313; T: Stavitel palc achrm. Krytof aKilin Ignc Dientzenhoferov, Praha 1986, s.8183, 134135; Franz, Heinrich Gerhard: Kvvoji projektu astavby kostela sv.Mikule na Mal Stran vPraze, UmnXXXIX, 1991, s.8487; Vlek, PavelSommer, PetrFoltn, Duan: Encyklopedie eskch klter, Praha 1997, s.472476; Horyna, MojmrKuera, Jaroslav: Dientzenhoferov, Praha 1998, s.6466, 123; Umleck pamtky Prahy. Mal Strana, ed. Pavel Vlek, Praha 1999, s.91100. 20 Ktomuto bratrstvu, kdjinm avzdob kaple sv.Barbory avech vrnch zemelch vkostele sv.Mikule srov. Oulkov, Petra: Knstlerische Ausstattung von Altren und Kapellen der von Jesuiten betreuten Bruderschaften in Prag. In: Bohemia Jesuitica 15562006, ed. P.Cemus, Praha 2010, s.12011222.

rozjmn jezuitskch otc vuzavench prostorech profesnho domu, jak se dve pedpokldalo, ale kveejnmu nazrn vtehdy jet gotickm kostele sv.Mikule, jeho vnitn vybaven bylo prbn vran baroknm duchu promovno. Je pravdpodobn, e vpostn dob ped obrazy meditovali asv pobonosti vykonvali lenov nboenskho bratrstva Agoniae Christi neboli Smrtelnch zkost Pn, je sdruovalo mue ieny apsobilo umalostranskch jezuit od roku 1651. Prvn bratrstvo tohoto druhu zaloil roku 1648 generl Tovarystva Jeova Vincenc Caraffa pi mateskm kostele Il Ges vm. Odtud se pak ilo do Itlie adalch zem. Clem tohoto bratrstva byla pedevm pprava vcch na astnou hodinu smrti skrze astj meditaci smrtelnch zkost Pn, kter prv zanaj modlitbou na Olivov hoe. lenov se schzeli kpravidelnm tdennm amsnm pobonostem aspolen se pimlouvali za zemel spolubratry. Titulrnm svtkem bratrstva Agoniae Christi byla pt nedle postn, zvan podle liturgickho kalende domenica passionis neboli t judica. Paijov cyklus je pozoruhodn svou ikonograckou koncepc, svdc jednak opromylen pprav dla za asti objednavatelejezuit, jednak okrtov hloubavm pstupu kevangelijnm textm. Volba scn zpaijov ady nasvduje ktomu, e na celkov pojet psobila rovn Duchovn cvien sv.Ignce. krta na obrazech monumentlnm avelmi psobivm zpsobem rozvinul tma utrpen Pn, vychzel pitom jednak zikonograck tradice avznamnch vzor (Drer), jednak zvlastnho pochopen Psma.

47 PETRA OULKOV

Osudy jedn krtovsk podobizny

KVTA KOV

1 Die Frstenberger, 800 Jahre Herrschaft und Kultur in Mitteleuropa, Niedersterreichische Landesausstellung, katalog, Hrsg. E.H.Eltz A.Strohmeyer, Schlo Weitra 1994. 2 Cechner, Antonn : Soupis pamtek historickch aumleckch vpolitickm okresu rakovnickm,I.dl, hrad Kivoklt, Praha 1911, s.116118.

krtova vrazov amalsky prost apitom hluboce psychologizujc podobizna Ferdinanda Bedicha Egona zFrstenbergu (16231662) je historickou soust rodov frstenbersk obrazrny. Ta vak tm pl stolet ekala na sv znovuobjeven vnepstupnm severoeskm depoziti ana dalch mstech. Kdy byla vroce 1994 na dolnorakouskm zmku ve Weite uspodna velkolep zemsk vstava snzvem Die Frstenberger, 800 Jahre Herrschaft und Kultur in Mitteleuropa, neobjevil se na n ani vjejm obshlm katalogu (na jeho pprav se podleli tak et historici) dn zmnoha uns zachovanch frstenberskch portrt. Zfondu nmeckho donaueschingenskho zmku bylo tehdy ve Weite pedvedeno pouze nkolik mlo kopi baroknch rodovch podobizen, kter kdysi vznikly podle originlportrt prakticky skrytch vdob ppravy rakousk vstavy jet vnaich pamtkovch depozitch. Vroce 1911 byl vydn Soupis pamtek historickch aumleckch vpolitickm okresu Rakovnickm. Prvn dl patil cele architektue asbrkm hradu Kivokltu. Jeho autor Antonn Cechner zde detailnji popsal portrtn rodovou sbrku Frstenberg azmnil pitom idlo male Karla krty (16101674)podobiznu Ferdinanda Bedicha Egona hrabte z Frstenbergu. Pipomenul, e obrazrna byla na hrad vminulosti pemstna zpraskho rodovho malostranskho palce ve Valdtejnsk ulici. VCechnerov dob portrtn soubor dekoroval stny tehdej kivokltsk hradn knihovny vtzv. Rytskm sle. Vroce 1929 prodali Frstenbergov chtrajc hrad Kivoklt eskoslovenskmu sttu. Rodov obrazrna se znovu ocitla vjejich praskm Frstenberskm palci. Vdob povlench konskac po roce 1948 byla odtud vtina zesttnnho historickho mobilie, vetn uniktn rodov sbrky obraz, odvezena adostala se jako svoz Frstenbersk palc do depozite severoeskho zmku Ploskovice.
49

50 OSUDY JEDN KRTOVSK PODOBIZNY

3 Kov, Kvta: Frstenbersk obrazov sbrka, Zprvy pamtkov pe 1993, ro. LIII, s.355; Kov, KvtaStangler, Gottfried: Bhmische Gemldegalerie der Frstenberger wiederendeckt!, N Kulturberichte, Jnner 1995, Wien 1995, s.1213; Kov, Kvta: ObrazrnaNrodn kulturn pamtka hrad Kivoklt, Sttn hrady Kivokltska, 1996, s.6, 12; Durdk, TomKov, Kvta: Hrad Kivoklt, Sttn hrady Kivokltska, Libice nad Cidlinou 1997, nestr. 4 Neumann, Jaromr : krtov. Karel krta ajeho syn, Praha 2000, s.7273. 5 Tamt, s.9496. 6 Cechner, Soupis pamtek, hrad Kivoklt (pozn. 2), s.118. 7 Tamt. 8 Tamt, s.179, foto . 90.

Nkolik portrt odtud putovalo do interir zmku vBeneov nad Plounic, kde se nachz dodnes. Tak se prakticky na necel pl stolet cenn rodov frstenbersk obrazov soubor vytratil zpovdom odbornk air veejnosti. Nkdej oddlen hrad azmk stednho pracovit Nrodnho pamtkovho stavu vPraze vrmci realizac novch interirovch instalac navrtilo bhem nkolika poslednch desetilet na pvodn kmenov objekty dov stovky vjimench umleckch soubor, uloench do t doby vpamtkovch depozitch na jinch mstech. Bhem prv poloviny devadestch let byla zpt na Kivoklt pivezena ipodstatn st frstenbersk obrazrny. Portrtn soubor je nyn uplatnn vprostorch hornho kivokltskho patra. Zveejnn byl vnsledn vydanch publikacch. Na existenci krtovy podobizny jsme upozornili prof.Jaromra Neumanna, kter ji pot zmnil ve sv monograi krtov. Karel krta ajeho syn. Charakterizoval portrt jako stzliv vcn, pesvdiv aivotn dlo Karla krty. By malsky kultivovan pojednan, m vojkova tv vrealistickm krtov podn hrub rysy. Nejde ozjemnlho aristokrata, ale spe ootrlho, snad ipijckm neestem holdujcho kondotira. Frstenberg pitom zastval udvora ave vojsku vznamn funkce. Velmi zajmav je porovnn Frstenbergova portrtu se znmj akompozin pbuznou krtovou podobiznou Humprechta Jana hrabte ernna z Chudenic (16281682) zmlnick lobkowiczk sbrky. Tu Jaromr Neumann charakterizoval jako objektivn vidn portrt, blzk holandsky stzlivmu nazrn. Stejn by mohlo bt ihodnocen Frstenbergovy kivokltsk podobizny. Obdobn jsou efektn zasen draperie agesta portrtovanch. Ob krtovy prce m vak od sebe dlit plnch deset let. Vme, e Frstenbergova podobizna byla vytvoena vroce 1655, portrt Humprechta Jana hrabte ernna z Chudenic vak Jaromr Neumann datoval a do doby po roce 1665. Zd se na mst vaha oposunut doby vzniku mlnick ernnovy podobizny spe do druh poloviny padestch let 17.stolet. Vzhledem kjet pomrn mladistvmu zjevu portrtovanho je to pravdpodobn. Na okraj pipomeme, e na Kivoklt je dnes vsousedstv podobizny Ferdinanda Bedicha Egona hrabte zFrstenbergu vystaven nepli zdail, ponkud toporn chlapeck portrt jeho potomka Maxe Josefa zFrstenbergu (16511676). Antonn Cechner jej vroce 1911 oznail za dlo krtovy koly. Za zmnku vtto souvislosti stoj obdobn, malsky snad ponkud zajmavj bechysk podobizna Jana Adama ze ternberka vdtskm vku, Jaromrem Neumannem pipsan krtov dln. Krkolomn putovn krtovy podobizny Ferdinanda Bedicha Egona hrabte zFrstenbergu nen pitom nijak vjimenm ppadem. Ve star Neumannov monograi Karla krty, vydan Nrodn galeri vroce 1974 upleitosti vstavy konan vJzdrn Praskho hradu, byla pod . k. 121 publikovna jako Podobizna praskho primtora nebo kancle ze sbrky Muzea hlavnho msta Prahy.
51 KVTA KOV

Karel krta, Ferdinand Bedich Egon hrab zFrstenbergu, 1655, olej, pltno, Kivoklt, hrad, detail. Foto Tana Binkov

Karel krta, Ferdinand Bedich Egon hrab zFrstenbergu, 1655, olej, pltno, Kivoklt, hrad. Foto Tana Binkov

52 OSUDY JEDN KRTOVSK PODOBIZNY

Karel krta, Humprecht Jan hrab ernn zChudenic, (ped 1660?), olej, pltno, Mlnk, sbrka Jiho Lobkowicze, zmek. Reprofoto Tana Binkov

Karel krta, Jan Hartvk hrab Nostic-Rienecka, (1672), olej, pltno, Kladruby u Stbra, klter. Foto Jaromr Novotn

Vnsledujcch letech se bhem przkumu nostickch archivnch materil amobilirnch fond sttnch pamtkovch objekt podailo zjistit, e jde a opozdjapravdpodobn ani ne pmo autorskouvariantu jinho autentickho krtova dla ze zpadoeskho pamtkovho fondu. Originlvnostickm souboru po lta konkrtn veden jako portrt Jana Hartvka hrabte Nostic-Rienecka (16101683), pochz ze sbrky rodovho zmku Nostic vJindichovicch. Vdob povlench konskac byl odtud historick mobili pevezen do depozite sttnho zmku Kynvart. Bhem dlouhodobj obnovy kynvartskho zmku byl nostick obrazov soubor uloen do depozite kltera Plasy. Vsouasn dob je krtova podobizna stavebnka malostranskho Nostickho palceHartvka Nostice vystavena vprostorch kltera Kladruby uStbra. Iun vak lze zvit monost posunut Jaromrem Neumannem pedpokldan doby vzniku obrazu (mezi lety 1672/4) na dvj obdob. Karel krta, jak tak pipomenul Jaromr Neumann, pracoval pro adu len lechtickch rodin. Jeho zkaznky byli ernnov, Dobent, Frstenbergov, Laant, Lobkowiczov, Nosticov,
54 OSUDY JEDN KRTOVSK PODOBIZNY

9 Neumann, krtov (pozn. 4), s.115.

Nrodn kulturn pamtka sttn hrad Kivoklt, st navrcen frstenbersk obrazrny, stav vroce2010. Foto Tana Binkov

ternberkov amnoz dal. Malovy prce uchovvaj zmky ahrady: Blatn, astolovice, Horovsk Tn, Jaromice nad Rokytnou, Kivoklt, Mlnk, Romberk, Rychnov nad Knnou, Vizovice ajin. Osudy cennch obrazovch soubor zhistorickch fond naich hrad azmk byly azstvaj asto neuviteln komplikovan aspletit. Sledovn pohybu sbrek vyaduje przkum archivnch materil. Odborn zpracovn mimodn obshlch obrazovch sbrek, uloench dosud vnepstupnch depozitch sttnch pamtkovch objekt, nebude jet dlouho ukonce. Frstenbersk anostick obrazov soubory, uchovvajc cenn krtovy prce, ekaly vdepozitch cel destky let na sv znovuobjeven. Na mnoha mstech stle jet rozptlen historick obrazrny obsahuj nejen adu vynikajcch umleckch dl, ale vypovdaj neopakovatelnm zpsobem oumleckch ahistorickch osobnostech, udlostech adob svho vzniku. Pamtki historici umnjsou jim nadle mnoho dluni.

55 KVTA KOV

Mu beze jmna
Nov poznatky ke krtov Podobizn tzv.Brambergera zBrambergu
LENKA STOLROVMARCELA VONDRKOV

1 Olej, pltno, 83 70 cm, Nrodn galerie vPraze, inv. . O103. Naposledy Stolrov, LenkaVondrkov, Marcela: Zhadn pan Bramberger: Pbh krtova obrazu, Djiny asouasnost 32, 2010, . 8, s. 12; Karel krta 16101674. Doba adlo, katalog, eds. L.StolrovV.Vlnas, Praha 2010, s.278279, . k.VI.2, obr. (autorky hesla Lenka StolrovMarcela Vondrkov). 2 Archiv Nrodn galerie vPraze, Verzeichniss derjenigen Gemlde welche sich als [angekaufte] Kunst-Nachlass der weiland Academie Directors Herrn Joseph Bergler im Besitz seiner Schwester und Erbin Jungfrau Anna Bergler benden und der Gesselschaft patr. Kunstfreunde zum Ankauf angeboten werden, fond Spolenost vlasteneckch ptel umn, pr. . AA 1516, Nr.442. 3 Olej, pltno, 80 64 cm, Nrodn galerie vPraze, inv. . O435; Barokn umn ze sbrek Nrodn galerie vPraze, katalog, ed. L.Stolrov, Praha 2008, s. 48, obr. (autorka hesla Andrea Rousov)

Soubor podobizen vzelch vprbhu ty desetilet zruky Karla krty, nejvznamnjho eskho male 17.stolet, dodnes pout jak umlcovou schopnost vstin psychologick charakteristiky, tak ikou kly portrtovanch osobnost. krta zachytil svm ttcem vznamn amocn pslunky tzv. novch elit, kter utvely osudy eskho krlovstv ahabsbursk monarchie vdob ticetilet vlky ipo jejm skonen. Zpodoboval tak sv kolegy male aasto mu sedli modelem iprat patricijov, hrd na sv spoleensk postaven symbolizovan vtinou erbem aatributem jejich profese. Jen mlokter zjeho manskch klient vak dnes dokeme spojit sdochovanmi obrazy. Pes svoji hlubokou vnitn slu apsobiv ztvrnn shl zplten tve, kter se promnily vpouh masky beze jmen, identity atud bez konkrtnho lidskho pbhu. Takov osud provzel ikrtv musk portrt, tzv. Podobiznu Brambergera zBrambergu, kter nle do fondu dnen Nrodn galerie vPraze tm dv st let. Vroce 1836 sem byl zskn zpozstalosti po mali Josefu Berglerovi ml., prvnm editeli prask Akademie. Umlec na nm spornmi malskmi prostedky zachytil starho mue, kter se, vyruen od studia knihy, lehce nat smrem kdivkovi aupr na nj psn pohled. Pespac hodiny na stolku sknihou ihlubok zamylen portrtovanho naznauj neprosn plynut asu. Stdm kolorit vychz ze zkladnho akordu ernho odvu sblm lmcem, doplnnho otepl tny pokrvky stolu. Zaujme citliv modelace vn tve spichlavma oima apevn sevenmi rty ijist zvldnut zkratka ruky, vloen mezi strnky knihy. Obraz je srovnvn se krtovou Podobiznou starho mue (ped 1640), unho zjednoduen plasticita objem itvrdost proveden navazuj na star domc tradici. Oproti jeho konzervativn poloze vychzejc jet zprincip pozdn renesann malby je popisovan portrt dokladem malova vraznho
57

posunu smrem kprogresivnjm trendm. iv malsk rukopis apsobiv prce se svtlem odkazuj na bentskou portrtn tradici, ukznnost ajistota kompozin skladby prozrazuj vlivy poussinovskho klasicismu. Vportrtu intelektula mohl krta navzat na typ, pedpracovan umlci, je vrazn pispli svm pkladem kformovn jeho portrtn tvorby. Tmi byli zejmna Italov Bernardo Strozzi (Podobizna Claudia Monteverdiho, asi 1640, Vde, sbrka Oskara Strakosche) aTiberieo Tinelli (Podobizna Marcantonia Viariho, 1637, Hartford, Wadsworth Atheneum).
58 MU BEZE JMNA

Karel krta, Podobizna imona Ignce Hesselia zCetvinberka. Foto Nrodn galerie vPraze

4 Verzeichniss der Kunstwerke, welche sich in der Gemlde-Gallerie der Privatgesellschaft patriotischer Kunstfreunde zu Prag benden, Prag 1838, s. 74, .49/1872; sprvn m bt 1874. 5 Archiv hlavnho msta Prahy (dle jen AHMP), Zvod Daniela Krupskho do dom Brambergerovskch (3.nora, 1662, Nov Msto prask), Sbrka paprovch listin, Sbrka B4, sign. AMP PPL IV9135. Erb tto rodiny lze nalzt na pohebn kapli Bramberger, umstn pi severn stn usakristie kostela sv.tpna na Novm Mst praskm. Za upozornn na tyto skutenosti autorky dkuj Pete aJanu Oulkovm. 6 Za pomoc pi identikaci dkuj autorky Michalovi Fialovi aMartin Jernkov. 7 Nrodn archiv, Praha, fond Salbuchy, inv. . 32, 622624; Maek, Petr: lechtick rody vechch, na Morav ave Slezsku od Bl hory do souasnosti,I.dl (AM), Praha 2008, s. 356. Nrodn archiv, Praha, fond Salbuchy, inv. . 32, 622624. Nobilitan listina z20. jna 1636 uvd titul Cetvinger zCetvinbergu podle msteka Cetvina, kde byl uvren znenvist kve do ale. Jedn se ozanikl mstys Cetviny (Zettwing), lec vkatastru obce Doln Dvoit. Od roku 1620 byl vdren Buquoy.

Do rukopisnho invente prask obrazrny byl obraz zapsn jako portrt neznmho mue 18.kvtna 1836 (EC 1874). Ji vtitnm katalogu sbrky zroku 1838 se ale objevil pod oznaenm Podobizna Brambergera zBrambergu. Jak dospl autor soupisu, mal Josef Karel Burde, ktomuto jmnu, nen jasn. Podstatn je, e dal krtovu dlu nzev, snm malba gurovala vodborn literatue a do potku 21.stolet. Umlet historikov seplnm prvemrozepisovali omalskch kvalitch dla, ale otzku, jak bylo Brambergerovo kestn jmno akdo vlastn byl dotyn Bramberger zBrambergu, si vak zjevn nikdo znich nepoloil. Kdyby tak uinil, vyznlo by jeho ptrn pravdpodobn naprzdno, nebo dostupn odborn literatura rod Bramberger zBrambergu v17.stolet veskm krlovstv ani vi neregistruje. Po dlouhm sil by snad nalezl zmnku odomu Brambergerovskch na Novm Mst praskm, ti ovem mli zcela odlin erb, ne je onen, kter je kvidn na portrtu domnlho Brambergera. Dosavadn bdn tomuto dleitmu heraldickmu vodtku nevnovalo tm dnou pozornost. Nkte autoi nepoznali, e jde oerb, adomnvali se, e mal nad pespacmi hodinami zobrazil lebku vobrcenm zbru, aby tak zeslil poselstv memento mori. Zbyl badatel jej pisoudili bez jakchkoliv rozpak rodu Bramberger. Omluvou jim me bt jen pomrn mal itelnost erbu, kter pesn identikoval a restaurtorsk przkum. Analza navc potvrdila pvodnost znaku avylouila mlad zmny i pravy, by nkter pigmenty ponkud zmnily vprbhu asu svou barevnost. Modr tt erbu dl zlat hrot, provzen zlatm plmscem vpravo azlatou hvzdou vlevo, vhrotu dr erven, zlat korunovan dvojocas lev kotvu obrcenou dol. Korunovan turnajov helm nese klenoternou zlat korunovanou orlici se zelenm vavnovm vncem na hrudi, pikryvadla jsou erveno-zlat azlato-modr. Znak, vdnen podob nepli dobe iteln, pedstavuje klasickou ukzku ran novovk mansk heraldiky. Rekonstrukce znaku umonila odhalit jeho nositele. lo bez pochyb opraskou manskou rodinu Hesseli, kter byla roku 1636 povena do vladyckho stavu, piem obdrela predikt zCetvinberka. Identikace rodu je tedy zejm, ojakou konkrtn osobu ovem jde? Logicky se nabz ztotonn spslunkem rodu, kter se zaslouil osociln vzestup azskal nobilitan listinu. Jako pleitost kvzniku portrtu by se nabzela prv nobilitacenov poven se asto nechvali na pamtku tto udlosti portrtovat. Vedla je ktomu

Karel krta, Podobizna imona Ignce Hesselia zCetvinberka, detail erbu. Foto Nrodn galerie vPraze

poteba reprezentace, portrty nadto slouily kuchovvn rodov pamti. Nobilitovan Daniel Michal pvodem zUherskho Hradit, licencit obojho prva, byl probotem jindichohradeckm, pozdji kanovnkem kolegitn kapituly sv.Petra aPavla vBrn akanovnkem kapituly uVech svatch vPraze. Od roku 1622 byl rovn estnm metropolitnm kanovnkem. Kroku 1632 je Daniel Michal zmiovn ji jako probot kapituly uVech svatch, poslze jako kanovnk-prebend adkan kolegitn kapituly uSv.Apoline atak jako kanovnk-senior, od 1640 prelt-scholastik
59 LENKA STOLROVMARCELA VONDRKOV

Nhrobnk Daniela Frantika Hesselia zCetvinberka ( 1661), Praha, kostel sv.Jindicha aKunhuty. Foto Nrodn galerie vPraze / Oto Paln Pee imona Ignce Hesselia zCetvinberka, pititn pod paprovm krytem. Foto archiv autorek

(sfunkc dohledu nad kapituln kolou). Daniel Michal zemel vroce 1642 (28.prosince), mohl se tedy sKarlem krtou vPraze setkat. Vznamn crkevn hodnost (sprvem pontikli) by se vak dal pravdpodobn portrtovat sinsigniemi svho adu atko by se jako osoba duchovn nechal vyobrazit vlaickm odvu. Souasn lze pedpokldat, e akoli se pouvn crkevnch distinkc ustlilo a na konci 17.stolet, byl by jeho erb doplnn opslun odznaky dstojenstv obvykl vcrkevn heraldice. Meme tedy tm sjistotou ci, e portrtovan byl osobou svtskou. Se zmiovanou podobou znaku se setkvme na nhrobnku dalho pslunka rodu Hesseli, Daniela Frantika Hesselia zCetvinberka ( 1661). Vkostele sv.Jindicha aKunhuty na Novm Mst praskm jej pro svho bratra nechal osadit roku 1669 Simeon (imon) Hesselius. Daniel Frantiek je na nhrobnku pipomnn jako apotolsk protonot adkan kolegitn kapituly vLitomicch. Vletech 16461647 psobil jako far uSv.Jindicha, kde byl tak podle svho pn pochovn. Jeho jako model pro krtv portrt meme tm sjistotou vylouit ze stejnho dvodu jako Daniela Michala. Vyvstv otzka, zda je mon onoho Simeona (imona) zmiovanho jako dontora svatojindiskho nhrobnku ztotonit se imonem Hesseliem, zmnnm vnobilitan listin. Aby byl
60 MU BEZE JMNA

8 Podlaha, Antonn: Series praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque praelatorum et canonicorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis aprimordiis usque ad praesentia tempora, Pragae 1912, s. 163. 9 Mal se do vlasti vrtil nejpozdji ped Velikonocemi roku 1638. 10 Probot jindichohradeck ml podle dekretu papee UrbanaVIII.z18.srpna 1625, kterm povil farn jindichohradeck chrm na probotstv, prvo uvat pi slavnostnch bohoslubch vprobotskm kostele pontiklie. Toto prvo bylo roku 1691 rozeno ouvn pontikli imimo probotstv. Tak vppad dalch crkevnch funkc, kter Daniel Michal zastval, nleelo dotynmu prvo uvat vedlej ozdoby znaku, kter oznaovaly jeho postaven vcrkevn hierarchii. 11 Loch, Jan: Pamtky heraldick vkostele sv.Jindicha aKunhuty, Heraldick roenka 34, 2005, s. 14. 12 Obvykl forma jmna uvdn jako Symeon Heelyus zCzettwinberghu. 13 AHMP, na spolench manelskch vzdnch majetku (nap. Martina aDoroty Pokornch 7.ervna 1655, sign. AMP PPLIV10645), stnch testamentech (nap. Jana eskobrodskho, kter spolu sHesseliem podil iJindich Danyel Bystick 24.kvtna 1658, AHMP, sign. AMP PPL IV9169a), narovnnch opozstalosti (nap. mezi Martinem Chlumecskm smanelkou Lydmillou aJanem Holubem smanelkou Dorotou ozddn dm vPodskal 26.bezna 1659, AHMP, sign. AMP PPL IV9157), prodejch nemovitost (nap. pi prodeji domu UBohuslav na Novm Mst praskm Johannem Wagnerem von Wagenau Samuelu Gslitschovi 17.ervence 1666,

14

15

16 17

18

19

20 21 22

23 24

25 26

AHMP, sign. AMP PPL IV8044) aj. Na vech tchto dokumentech je pouit stejn signet, pouze vjednom ppad, kdy imon Hesselius zastupoval klter frantikn uP.Marie Snn (viz pozn. 26), je uita pititn pee pod paprovm krytem. Loch, Pamtky heraldick (pozn. 11), s.15 sodkazem na Lva, Vclav: Bern rula3. Prask msta, Praha 1949. Na mst dnenho .p.543 na Vclavskm nm. Dm pozdji Hesseliova dcera spolu se svm manelem prodala: Johann Sigmund Ferber ajeho manelka Anna Eleonora kupuj od Johanna Heinricha Pechelera von Sternthal ajeho manelky Ludomilly Marie Theresie rozen Hesselius von Czettwinberg dm UKamenk na Novm Mst praskm (vloeno do knih 10.prosince 1687; AHMP, sign.AMP PPL IV8003). AHMP, sign. AMP PPL IV9835. AHMP, Zygkmund torck ajeho manelka Anna kupuj od Symeona Hesselia splenit domu UZache (na mst dnenho .p.1045 vulici Na Po) ze 30.srpna 1669, sign. AMP PPL IV8172, AHMP, imon Hesselius zCettvinbergku smuje pust msto na cest do Podskal se Zykmundem Lopatskm zLibchova za zahradu 8.dubna 1676, sign.AMPPPL IV8021. AHMP, zvod Symeona Hesselia zCetvinbergku do domu Martina Neapa na Koskm trhu pro dluh 90 zl. z31.bezna 1662, sign. AMP PPL IV9156b, AMP PPL IV8020; AHMP, zvod Symeona Hesselia zCetvinbergku ajeho manelky Albty do zboenit domu po Jiku Rovskm pro dluh 200 kop m. ze 7.ervna a14.ervence, sign. AMP PPL IV9156b, AMP PPL IV8020; AHMP, Symon Hesselius zCetvinbergku postupuje Janu Corneliu Dvorskmu zGreifenbergku 50kopm. pojitnch na dom UPratskch Vclava Zahrdeckho zKartouz 30.dubna 1676, sign.AMP PPL IV8080. AHMP, testament Symeona Ignatia Hesselia zCettvinbergku, mana aradnho Novho Msta praskho, sign. AMP PPL IV3690. Autorky textu dkuj Radce Tibitanzlov zArchivu Nrodn galerie vPraze za interpretaci textu. Statek svinic odkzal imon Hesselius sv dcei ajejmu manelovi ajejich dcei. Podle zvti ml bt dn do uvn manelce Judit. Dm een Zbor vCharvtsk ulici, kter Symeon Hesselius zCetvinbergku ajeho manelka Judyta koupili od ednk pitlu sv.Bartolomje aAlbty 15.z 1672, AHMP, sign. AMP PPL IV13835b. Zvt pipadl synovi Vclavu Ignci Hesseliovi, kter jej 19.listopadu 1678 prodal Janu Enochovi, AHMP, sign. AMP PPL IV4743. Vmst dnenho .p.540 na rohu ulic Mal tpnsk atpnsk. imon Hesselius klter zastupoval pi nkterch jednnch, jak otom svd jeho poven kvitovat platbu za prodej domu (AHMP, Symeon Hesselius von Zettwinbergk vzastoupen kltera minorit uP.Marie Snn na Novm Mst praskm kvituje Matthiase Carla Kuntze von Freyethurn za splacen trhov sumy za dm UZvona 22.kvtna 1666, sign. AMP PPL IV5831). Viz t pozn. 16. Johann Heinrich Pecheler von Sternthal.

toti vzhledem kduchovnmu stavu nobilitovanho zachovn predikt vrmci rodu, byl spolu sDanielem Michalem poven do vladyckho stavu ijeho synovec imon. Jmno imona (Simeona) Hesselia zCetvinberka se objevuje pomrn asto varchivnch dokumentech pedevm prvn povahy zpraskho mstskho archivu. Nejastji guruje jako svdek na ednch listinch, ale zaznamenvme jej ina dokumentech, kter vypovdaj pmo ojeho vlastnch majetkovch (ankdy iosobnch) pomrech. Vyplynulo znich, e imon Hesselius psobil nejpozdji od roku 1653 jako mstsk psa na Novm Mst praskm. Vtomto roce je

zachycen ve zderazsk tvrti jako vec, psa deposic asoudce prva konskho vdom .p.104 ve Splen ulici avdom UKamenk. Roku 1659 zskal imon Hesselius od Adama Divka zLilienfeldu ajeho manelky Albty Salesovu zahradu aivnsledujcch letech lze sledovat majetkov transakce. Nkdy podnikal samostatn, nkdy spolen smanelkou Albtou, ajeho nemovit majetek postupn narstal. Zezvti imona Hesselia zCetvinberka, pozen 28.kvtna1676, je zejm, e bhem let se mtnn aspoluradn domohl vce ne jen statek pevelice skrovnch. Znemovitost je zmnn statek avinice na Vneku, dm ve Splen ulici, dle snm sousedc dm pozen sdruhou manelkou Juditou za 150zlatch rnskch, dm vulici ze Splen ulice jdouce lec aod zdu apitla s. Bartolomje koupen, dm vtvrti s.tpna lec paovsk een se zahradou azahrada vulici viti tak een. Velkou pi vnoval imon Hesselius svmu pohbu; akoli nleel do farnosti kostela sv.Michala vOpatovicch (VJirchch), vzhledem kpatrn vjimenm vztahm ke komunit frantikn ukostela P.Marie Snn mohl bt pochovn vklternm kostele. Ze zvti dle vyplv, e dosplosti se doily dv imonovy dti zprvnho manelstvdcera Ludmila (Marie Terezie), provdan za Jana Jindicha Pichrleho, asyn Vclav Ignc, kter vak vstoupil do jezuitskho du (1663) ajm tak kon krtk historie rodu Hesseli zCetvinberka.
61 LENKA STOLROVMARCELA VONDRKOV

Zve eenho vyplv, e imon, synovec Daniela Michala Hesselia zmnn vnobilitan listin, aimon, bratr Daniela Frantika Hesselia aobjednavatel dojemnho nhrobnku vkostele sv.Jindicha, je jednou atout osobou. Souasn je zejm, e prv tento imon Ignc Hesselius (16081676), psa aradn Novho Msta praskho, shl ze krtova obrazu na dnenho divka. Pestoe se tedy osud rodu Hesseli zCetvinberka uzavel ji po tech generacch, vzpomnka na jednoho zjeho pslunk se nm vpodob portrtu dochovala a do dnench dn.

62 MU BEZE JMNA

Karel krta, Guidobald Thun aobjednvka obraz pro salcbursk dm

JAKUB PTEK

1 Veskm prosted byl krtovm objednavatelem nap. litomick biskup Maxmilin Rudolf ze lejnic. Srov. Vlnas, Vt: Maxmilin Rudolf lejnic jako mecen Karla krty: Ke vzjemnmu vztahu barokn historiograe avtvarnho umn. In: Bohuslav Balbn akultura jeho doby vechch, eds.Z.PokornM.Svato, Praha 1992, s.136145.

Vrmci pokusu okomplexn pohled na tvorbu Karla krty, sjeho malskm umleckm odkazem se setkvme pevn vdomcch sakrlnch objektech aumleckch sbrkch, je nutn upt pozornost tak ktm mistrovm dlm, kter se nachzej vzahrani. Dvojici znich pedstavuj rozmrn oltn pltna vsalcburskm dmu s nmtem Ukiovn a Sesln Ducha svatho. Souasn djiny pistupuj kobjektm svho zkoumn zrznch hl. Umleck dlo jako jedna ze zkladnch entit jejich vzkumu bv nahleno vmnoha vrstvch sv existence. Vedle tradinch kategori umleckohistorickho hodnocen, jakmi jsou napklad formln i stylov analza, vystupuje stle vraznji do poped tak snaha denovat sociln ahistorick zakotven dla vkonkrtnm prostoru aase asledovat promny jeho funkce. Soust tto ikonologick metody pstupu je izjem opodmnky, za kterch dlo vznik. Vznamu tak nabvaj informace spojen spodobou umleck objednvky aosobnost jejho zadavatele. Prv on toti bv asto primrnm inventorem nmtu azkladnho schmatu jeho proveden. Vmnoha ppadech je tak prvnm umlcovm kritikem, podlejcm se hodnocenm akorekc pedloench nvrh, model nebo pln na nln podob dla. Vbohatm vtu krtovch objednavatel vedle zstupc aristokracie, movitho manstva, crkevnch d anboenskch isvtskch kongregac guruj tak zstupci vysokho klru. Pat mezi n isalcbursk arcibiskup aezensk biskup Guidobald Thun, kter nejspe ve druh polovin edestch let 17.stolet zadal praskmu mali dvojici ve zmnnch plten. Vtopograck apozdji umleckohistorick literatue nachzme oobou krtovch salcburskch obrazech adu zmnek. Jako jeden zprvnch si maleb vm Lorenz Hbner ve svm topograckm popisu Salcburku zroku 1792, kter se vedle dalch pamtek msta zamil tak na dm ajeho vybaven. Nechyb zde ani
63

vet plten na postrannch oltch, vetn jejich atribuce. Mezi uvedenmi autory je zmnn tak mal Sciaretti, jemu jsou pipsna dla Kristus na ki na evangelijn stran aSesln Ducha svatho na stran epitoln. Pod tmto italsky zkomolenm jmnem se pochopiteln neskrv nikdo jin ne Karel krta. Vmalov pozdj monograi, publikovan vroce 1889, uvd Gustav E.Pazaurek vsoupisov sti strun popis obou obraz, ovem bez pokusu ojejich bli analzu nebo dataci. Znedvnch badatel to byl pedevm Jaromr Neumann, kter nejprve oba salcbursk obrazy zasadil ve svm katalogovm pehledu do kontextu umlcovy tvorby. Do nsledujc krtovsk monograe pak zaadil tak popis obou obraz ajejich stylov rozbor. Vedle toho zde publikoval ppravnou kresbu kvjevu Krista na ki, nachzejc se dnes ve Stuttgartu. Ve srovnn seskm prostedm byla pirozen vt pozornost pltnm vnovna vRakousku. Zprac poslednch let je nutn zmnit zvlt pnos text Adolfa Hahnla nebo Roswithy Juffinger. Datum objednvky obou obraz ani znn kontraktu prozatm bohuel nebylo mon doloit archivnm pramenem, akoliv se jej rakout badatel pokoueli vminulosti dohledat. Vznikl tak prostor pro nejrznj vahy, kter se ovem bez vjimky shoduj vtom, e objednvku na konci svho ivota inicioval Guidobald Thun, ato vdob, kdy ji pobval dlouhodob mimo Salcburk. Zda byly obrazy, namalovan svelkou pravdpodobnost vPraze, dodny do Salcburku jet ped arcibiskupovm mrtm vervnu 1668, nebo pozdji za jeho nstupce Maxmiliana Gandolpha hrabte Kuenburga, zvolenho vprosinci tho roku, nelze bohuel prozatm zjistit. Vzrst tm vznam nkterch informac zThunova ivota auritch moment povahy jeho umleckho mecentu, kter mohou nepmo potvrdit sprvnost uren osoby objednavatele. Kdo tedy byl Guidobald Thun apro jak prosted byla krtova pltna malovna? Salcburk pedstavoval na konci 16.stolet jedno zvznamnch rezidennch mst jin sti stedoevropskho regionu smimodn dlouhou kulturn tradic. Zdej arcibiskupov nebyli na rozdl od ady jinch arcidiecz pouze nejvymi pedstaviteli crkevn moci, ale byli ji od ranho stedovku tak salcburskmi zempny. Pozice zdejho arcibiskupa byla navc exponovan ivrmci sk crkevn hierarchie. Dritel salcburskho stolce si od stedovku nrokoval toti prestin titul primas germaniae. Arcibiskupsk rezidence imsto pod n tak zrove demonstrovaly vznam svho dritele jako svtskho vladae ipednho prelta e. Pozvoln promna stedovkho Salcburku vbarokn rezidenn msto byla zahjena ji na pelomu 16. a17.stolet za vldy Wolfa Dietricha von Reitenau (15871612) ajeho nstupce Marka Sittika von Hohenems (16121619). Jako zsadn pro pijet novho baroknho nzoru, pronikajcho sem zjihu, se ovem jev nsledujc ti desetilet, kdy vldu vzemi drel ve svch rukch obratn politik, vznamn mecen astavebnk Paris Lodron (16191653). Kdy vprosinci 1653 arcibiskup Lodron zemel, zvolila dmsk

2 Hbner, Lorenz: Beschreibung der hochfrstlich-erzbischichen Haupt- und Residenzstadt Salzburg und ihrer Gegenden verbunden mit ihrer ltesten Geschichte. Erster Band (Topographie), Salzburg 1792, s.197. 3 Pazaurek, Edmund Gustav: Carl Screta (16101674). Ein Beitrag zur Kunstgeschichte desXVII.Jahrhundertes, Prag 1889, s.6869. 4 Neumann, Jaromr: Karel krta 16101674, katalog , Praha 1974, s.37. 5 T, krtov. Karel krta ajeho syn, Praha 2000, s.8990. Lavrovan kresba perem je uloen ve sbrce mdirytin Staatsgalerie Stuttgart pod inv.. C 22/16. Vporovnn spodobou salcburskho obrazu vykazuje adu zmn aodchylek, kter jsou pravdpodobn vsledkem korekce ze strany objednavatele. 6 Srov. Hahnl, Adolf: Zwei Gemlde des bhmischen Barockmalers Karel krta im Salzburger Dom (16671668): Die Kreuzigung Jesu und die Sendung des Heiligen Geistes. In: Das Wesen sterreichs ist nicht Zentrum, sondern Peripherie. Gedenkschrift fr Hugo Rokyta (19121999), Salzburg 2002, s.96114; Juffinger, Roswitha: Guidobald Thun als Auftraggeber von Joachim Sandrart, Karel krta und Christoph Paudi. In: Erzbischof Guidobald Graf von Thun 16541668. Ein Bauherr fr die Zukunft, katalog, Hg.R.Juffinger, Salzburg 2008, s.273281. 7 Hahnl, Adolf: Zwei Gemlde (pozn. 6), s.96 a105. 8 Srov. Brandhuber, Christoph: Max Gandolf von Kuenburg. In: Biographisch-Bibliographisches Kirchenlexikon (BBKL), Band 26, Nordhausen 2006, s.812823. 9 Kumleckmu mecentu Guidobalda Thuna pedstavuje fundamentln prci ve citovan titul Erzbischof Guidobald Graf von Thun 16541668. Ein Bauherr fr die Zukunft (pozn. 6); Dle srov. Ramisch, Hans: Drei Frstbischfe aus dem Hause Thun-Hohenstein als Mzene barocker Kunst: Guidobald, Erzbischof von Salzburg (16541668), Wenzeslaus, Bischof von Passau (16641674) und Johann Ernst, Erzbischof von Salzburg (16871709), Barockberichte 31, 2001, s.3041; Vlnas, Vt: Duchovn knata zrodu Thun ajejich stopy na poli baroknho umn. In: Per saecula ad tempora nostra. Sbornk prac kedestm narozeninm prof.Jaroslava Pnka, eds.J.MikulecM.Polvka, Praha 2007, s.430433. 10 Potky zdej diecze spadaj do konce 7.stolet ajsou tradin spojovny se sv.Rupertem, prvnm opatem zdejho benediktinskho kltera usv.Petra. 11 Tento titul si vprbhu stedovku nrokovali (asto soubn) tak arcibiskupov vTrevru, Mohui, Magdeburgu aKoln nad Rnem. Kpostaven salcburskch arcibiskup v crkevn hierarchii srov. Dopsch, Heinz Eigenbistmmer, Legatenwrde und Primat der Erzbischfe von Salzburg. In: 1200 Jahre Erzbistum Salzburg: Die lteste Metropole im deutschen Sprachraum. Hrsg. H. Dopsch P. F. Kramml A. S. Wei, Salzburg 1999, s. 131156. 12 Srov. Frstbischof Wolf Dietrich von Reitenau, Grnder des barocken Salzburg, Hrsg. U.Engelsberger F. Wagner, Salzburg 1987. 13 KLodronov osobnosti amecentu srov. Erzbischof Paris Lodron (16191653), Staatsmann zwischen Krieg und Frieden, hg. von P.Keller, Salzburg 2003.

64 KAREL KRTA, GUIDOBALD THUN AOBJEDNVKA OBRAZ PRO SALCBURSK DM

14 Biograe je vbrov sestavena na zklad JuffingerBrandhuber, Erzbischof Guidobald Graf von ThunBiographie. In: Erzbischof Guidobald Graf von Thun 16541668. Ein Bauherr fr die Zukunft (pozn. 6), s.23174. Zajmav archivn dokumenty kosob Guidobalda Thuna se nachzej vedle salcburskch archiv tak ve fondu Rodinn archiv Thun-Hohenstein, uloenm ve Sttnm oblastnm archivu Litomice poboka Dn. 15 Prvn kanonikt obdrel dky aktivit svho otce ji vroce 1630 vMagdeburgu. Vzhledem kvlenm udlostem iGuidobaldov nzkmu vku se ovem jednalo otitulrn zleitost. Tonzuru ani svcen zskal pi slavnostnm aktu ve Svatovclavsk kapli Svatovtskho chrmu vPraze 15.srpna 1631. Pot co Magdeburg pipadl Sasku, vroce 1635 zdej kapitula zanikla. 16 Biskupa Tringa do tto funkce vdubnu 1664 vysvtil jako salcbursk arcibiskup sm Guidobald Thun, pobvajc vtuto dobu ji vezn.

kapitula po krtkm obdob sedisvakance jeho nstupcem svho dosavadnho dkana, sedmaticetiletho Guidobalda Thuna. Tato volba nebyla pekvapiv. Byla logickm pokraovnm kariry ambiciznho aschopnho mue, kter svj osud spojil tm od potku sesalcburskou kapitulou. Jejm lenem se mlad Thun stal vsrpnu 1633 ajen opr dn pozdji se stal kapitulrem tak vtyrolskm Brixenu. Na oba posty pedtm rezignoval Guidobaldv pbuzn zmatiny strany Georg Ulrich von Wolkenstein-Rodenegg, kter jej zjevn na sv msto doporuil. Guidobald ml ji vtto dob za sebou studium logiky na univerzit ve trskm Hradci, kde byl imatrikulovn spolen se svm starm bratrem Christophem Simonem na potku roku 1632. Univerzitu ovem vnsledujcm roce opustil apesunul se do Salcburku. Vroce 1634 odeel do ma, aby zde pokraoval studiem teologie aobojho prva na Collegiu Germanicu. Po dvouletm pobytu Vn msto opustil ana podzim se zapsal na univerzitu vSien, odkud se omlo pozdji vydal na obligtn kavalrskou cestu, zavrujc vzdlvn mladho baroknho aristokrata. Jej trasa vedla pes panlsko aFrancii do Anglie aodsud pes dnen Belgii aNizozem do Nmecka aech, kam dorazil vroce 1639. Teprve vlt roku 1641 byl Guidobald, kter mezitm doshl nezbytnho vku 24 let, povoln znovu do Salcburku, kde se stal dnm lenem kapituly shlasovacm prvem, povinnost pravideln asti na zasednch apovinnost rezidence. Pot, co vprosinci 1643 zemel dosavadn dkan kapituly Johann Christopf von Lichtenstein, byl Thun zvolen vnoru 1644 na jeho msto. Nsledujcho roku pak byl Paridem Lodronem vysvcen na knze. Karira Guidobalda Thuna pokraovala ipot, co vroce 1653 ovldl salcbursk arcibiskupsk stolec. Kroku 1659 se datuje jeho prvn pokus zskat csaovu nominaci na kardinlsk klobouk. Akoliv byl jeho vlivnm pmluvcem P.Phillip Miller SJ, zpovdnk csae LeopoldaI.aGuidobaldv nkdej spoluk ze trskho Hradce, byl tento pokus nespn. Vroce 1662 ovem pila jin vznamn funkce, tentokrt svtsk povahy. Vlt byl csaem svoln do ezna sk snm, kter se ml vtomto bavorskm mst sejt na potku roku 1663. Vzhledem ktomu, e csa byl sm vzn dnm vUhrch, ustanovil na radu papeskho nuncia ve Vdni svm zstupcem ve funkci generlnho komisae prv salcburskho arcibiskupa, kter pak snmu pedsedal a do konce svho ivota. Tato skutenost mla vrazn vliv na jeho rezidenn pobyt vSalcburku, kter se vnsledujcch letech omezil pouze na asov ohranien nvtvy tto arcidiecze. Ve jet poslila Guidobaldova biskupsk intronizace vsamotnm ezn pot, co byl vroce 1666 zvolen mstn kapitulou na msto zemelho Adama Lorenze von Tring. Vtto dob tak vrcholila jeho nov snaha zskat kardinlsk klobouk. Spovala pedevm vhledn vlivn podpory vsamotnm m ive Vdni anakonec byla dovedena kspchu. Guidobald Thun byl vbeznu 1667 poven AlexandremVII.do kardinlsk hodnosti. Kardinlsk klobouk pijal slavnostn vdubnu 1667 vezenskm dmu. Po smrti Arnota
65 JAKUB PTEK

Vojtcha zHarrachu se pak jet nespn uchzel ouprzdnn biskupstv vTridentu. Kardinl Thun zemel neekan po relativn banlnm razu na potku ervna 1668 ve vku nedoitch 52 let vSalcburku. Akoliv je zve uvedenho pehledu zjevn, e prakticky od potku edestch let sdlil arcibiskup Thun vezn aSalcburk pouze navtvoval, je nepochybn, e se dle vnoval svm zdejm povinnostem, by pedevm prostednictvm korespondence austanovench zstupc. Jeho zjem byl inadle soustedn tak na denitivn dokonen stavby dmu ajeho vbavy, ato vetn postrannch olt. Aprv vtuto chvli je nutn si poloit otzku, jakou funkci mly krtovy obrazy vzazen dmu plnit ajakm zpsobem zapadaj do jeho celkovho ikonograckho programu. Stejn jako uvtiny ostatnch baroknch interir svznamnm podlem zachovan dobov vzdoby avybaven je potebn st ikonograck obsah salcburskho dmu vsouvislostech. Vzkladnm rozvrhu nmt je hlavn lo vyhrazena vjevm zKristova ivota apaijovm scnm, kupole starozkonnm typologickm pedobrazm apresbyterium nmtm, kter bezprostedn navazuj na konec Kristova pozemskho psoben. Prvn fze malsk vzdoby postupn dokonovan stavby spad jet do lodronsk ry. Vroce 1628, kdy dolo ke slavnostnmu posvcen, byl ji dokonen hlavn olt sstednm vjevem Zmrtvchvstn Krista od Donata Arseina Mascagniho. Vedle hlavnho olte je zde vtto chvli zaznamenno bez dalho popisu jet deset olt, umstnch vpostrannch kaplch atranseptu. Vroce 1630 bylo namalovno pltno svjevem zaloen mskho kostela S.Maria Maggiore pro olt bratrstva P.Marie Snn, umstn vjin kapli ken, avrozmez let 16301635 pltno pro olt sv.Frantika zAssisi na protilehl stran. Autorstv prvnho bylo pipsno Ignaziu Solarimu, stejn jako vppad obrazu Kladen do hrobu na severn stn presbyteria. Na protilehl jin stn je pak instalovn vjev Krista vpedpekl zdruh poloviny dvactch let 17.stolet. tukatrsk amalsk vzdoba stropu hlavn lodi akupole byla realizovan skupinou umlc pod vedenm Mascagniho aSolariho ve druh polovin dvactch aprvn polovin tictch let. Vzdoba postrannch kapl byla zjevn odsunuta a na pozdj dobu. Kjejmu zahjen nedolo ani do potku padestch let. Arcibiskup Lodron ovem nadac ve vi 40 tisc zlatch zprodeje odpustk zajistil vroce 1652 nann prostedky potebn pro dokonen dmu ijeho vybaven. Psemn podoba nadace obsahovala mimo jin ikolorovan nkres podoby architektury bonch olt arozvren programu vmalby postrannch kapl. Distributio capellarum benetiatarum uvd tak rozpis nmt urench pro olte kapl. Na severn stran mly bt zzeny olte se sv.Kem, csaem Konstantinem aHerakliem (1.) ase sv.Kolomannem, Erasmem aAlbnem (2.). Nsledovat ml olt sv.Anny Samotet sabaty Erentrudis (3.) aolt ochrnc proti moru sv.ebestina aRocha (4.). Na jin stran to pak mly bt

17 Kikonograckmu programu dmu srov. Hahnl, Adolf: Die Bildprogramme des barocken Domes.Versuch einer thematischen Interpretation. In: 1200 Jahre Dom zu Salzburg 7741974. Festschrift zum 1200jhrigen Jubilum des Domes zu Salzburg, Salzburg 1974, s.120139; Martin, Franz: Die Patrozinien des Dom und seiner Altre. In: Salzburger Dom 16281928, Salzburg 1928, s.3745. 18 Husty, Peter: Keine Zeit fr Kunst. Anmerkungen zur Malerei. In: Erzbischof Paris Lodron (16191653), Staatsmann zwischen Krieg und Frieden, s.95. 19 Hahnl, Die Bildprogramme des barocken Domes (pozn. 17), s.120. 20 VSalcburku se jeho jmno objevuje od potku tictch let 17.stolet. Byl synem dvornho stavitele zdejch arcibiskup Santina Solariho (15761646), kter mimo jin budoval podle pln Vincenza Scamozziho salcbursk dm. Ignazio Solari zemel po roce 1650. 21 Keller, Der Dombau. In: Erzbischof Paris Lodron (16191653), Staatsmann zwischen Krieg und Frieden (pozn. 12), s.8081. 22 Hahnl, Adolf: Zwei Gemlde (pozn. 6), s.101. Srov. Tietze, Hans: sterreichischer Kunsttopographie, BandIX,Die kirchlichen Denkmale der Stadt Salzburg (mit Ausnahme von Nonnberg und St.Peter), Wien 1912, s.6.

66 KAREL KRTA, GUIDOBALD THUN AOBJEDNVKA OBRAZ PRO SALCBURSK DM

23 Svjimkou dobov modernho patrocinia sv.Karla Boromejskho navazuj ostatn zasvcen na patrocinia starch olt. Vnkterch nmtech tak rezonuje vazba ksalcbursk crkevn tradici. Sv.Erentrudis ze Salcburku (kolem 650718) byla pbuznou sv.Ruperta, pochzela stejn jako on zWormsu. Stala se prvn abaty kltera benediktinek na salcburskm Nonnbergu. 24 Malsk vbava olt byla zavrena na pelomu 60. a70. let dvma vjevy od Johanna Heinricha Schnfelda. Prvn znich zobrazuje svat otce ehoe aJeronma se sv.Martinem aMikulem aje datovn rokem 1669. Druh mohl bt malovn vrmci stejn zakzky. Jednalo se ojinou svteckou skupinu se sv.Vincencem, Florinem, Osvaldem, Erasmem aCecli. Tento obraz byl zolte sejmut vroce 1828 anedochoval se. Vzhledem kdoloenmu datu vzniku prvnho obrazu nelze zcela vylouit, e itato Schnfeldova pltna mohl ped svou smrt objednat jet Guidobald Thun. Srov. Geschichte der bildenden Kunst in sterreich, Band IV, Barock, katalog, Hg. H.Lorenz, MnchenNew York 1999, s.398, . k. 137 (autor hesla Wolfgang Prohaska). 25 Sandrartv obraz sv.Jana Kitele byl vroce 1674 nahrazen vjevem stejnho nmtu od Franze de Neve anedochoval se. Srov. tamt, s.398. 26 Tento oltn obraz byl pravdpodobn ji na potku sedmdestch let nahrazen Schnfeldovm ve zmnnm pltnem se sv.Vincencem adalmi svtci. Pozdji byl evidovn vsalcbursk rezidenci, odkud byl vroce 1807 pedn do csask sbrky ve Vdni. Dnes se nachz ve fondu vdeskho Kunsthistorisches Museum, inv. . 2248. Sv.Thiemo (kolem 10401101) byl salcburskm arcibiskupem aopatem uSv.Petra. Zemel muednickou smrt vdnenm Turecku pi asti na kov vprav. Srov. Geschichte der bildenden Kunst (pozn. 25), s.399401, .k.139. 27 Hahnl, Zwei Gemlde (pozn. 6), s.96. 28 Neumann, krtov (pozn. 5), s.68.

olte sv.Jana Ktitele (5.), sv.Karla Boromejskho (6.), sv.ehoe se sv.Jeronmem aMartinem (7.) aapotolsk olt svjevy sv.Petra bojujcho se imonem mgem aobrcen sv.Pavla (8.). Je zjevn, e tento koncept zpotku padestch let, kterm hodlal Paris Lodron zavzat sv nstupce, byl naplnn pouze zsti. Zcelkovho potu osmi postrannch olt, jejich obrazy byly namalovny ve druh polovin 17.stolet, toti dolo kdodren zkladnho obsahu pouze upti znich. Realizaci programu zahjil Guidobald Thun okolo roku 1655, kdy uJohanna Heinricha Schnfelda objednal pltna se sv.Rochem aebestinem asv.Karlem Boromejskm. Vroce 1658 namaloval Joachim von Sandrart obrazy sv.Anny Samotet asv.Jana Ktitele. Dal objednvka oltnho obrazu smovala kChristophu Paudiovi, kter pro dm vroce 1662 vytvoil vjev Utrpen sv.Thiema. Vroce 1667 nebo 1668 pak pravdpodobn Thunova pe ovbavu postrannch kapl vrcholila objednvkou obraz snmty Ukiovn aSesln Ducha svatho uKarla krty. Porovnme-li uveden vet provedench tmat sLodronovm konceptem, je zjevn, e se Guidobald Thun rozhodl jej vedestch letech sten aktualizovat, nejspe proto, aby olte nmtov lpe odpovdaly soudob spiritualit. Utrpen sv.Thiema tak vystdalo pvodn zamlen vjev svteck skupiny vele se sv.Kolomannem, apotolsk dvojice vjev se sv.Petrem aPavlem byla nahrazena Seslnm Ducha svatho ana msto vjevu se sv.Kem acsaem Konstantinem bylo objednno Ukiovn Krista. Oba dva krtovy obrazy se dky svmu umstn vprotjkovch kaplch, poloench nejble presbyteriu, dostaly do pmho kontextu s jeho ikonogra. teme-li cel Kristv pbh od severn strany, vidme posloupnost vjevu Ukiovn, Kladen do hrobu, slavnostn Zmrtvchvstn, Sestup do pedpekl anakonec vjin kapli Sesln Ducha svatho. krtova pltna jsou stejn jako ostatn oltn obrazy vsazena do sloupov architektury, vytvoen na pelomu edestch asedmdestch let 17.stolet podle nvrhu Giovanniho Antonia Daria (16301702). Oba olte jsou na soklech zdobeny dvojic erb arcibiskupa Kuenburga. To tak pln konvenuje sinformac, e kdenitivnmu dokonen olt mlo dojt vroce 1675, co ovem nijak nepopr monost dvj objednvky adodvky plten, kter mohla bt umstna vprozatmnch oltch. Rozmry obou obraz jsou shodn: 332 192 cm. Sesln Ducha svatho je signovno na schodu pod Pannou Mari, Ukiovn signovno nen. Stylov je vznik plten Jaromrem Neumannem azen do rozmez let 16671668. Nepmm potvrzenm faktu, e objednavatelem obraz je skuten Guidobald Thun, ane jeho nsledovnk Kuenburg, jeho erby zdob olte, je dosud tm pehlen detail skupiny klecch osob vpozad, pihlejcch Kristovu utrpen na vjevu Ukiovn. Infulovan prelt, klec vedle mue stirou na hlav, toti vykazuje npadn fyziognomick rysy znm zdochovanch Guidobaldovch portrt. Akoliv se nezachoval prkazn doklad kontaktu mezi Guidobaldem Thunem aKarlem krtou, je naprosto
67 JAKUB PTEK

nepochybn, e salcbursk arcibiskup krtovu tvorbu znal zvlastn zkuenosti. Je jist, e krtovy obrazy Thun poznal za svch etnch praskch pobyt. Akoliv sm se narodil vroce 1616 vjihotyrolskm Castelfondu, absolvoval vdtskm vku sthovn srodinou svho otce Jana Zikmunda do ech vroce 1628. Thunov zde tehdy zskali dky poblohorskm aktivitm Krytofa imona Thuna rozshl majetek. Ipes brzk odchod zdomovskho prosted, urychlen idoasnm tkem rodiny ped saskm vpdem, Guidobald po zbytek ivota nachzel vPraze rodinn zzem. Svd otom bohat korespondence sadou pbuznch, pedevm otcovou tet manelkou Margaretou Annou von Oettingen anktermi sourozenci, kte vechch trvale ili. Jinm dokladem pevn vazby kpraskmu prosted je skutenost, e vroce 1656 zakoupil na Mal Stran palc, kter peel do majetku bratra Michaela Osvalda a vroce 1668. Ji mnohokrt bylo tak upozornno na npadnou spojitost mezi Karlem krtou sdvojic mal, kte pro Guidobalda asalcbursk dm pracovali vpadestch avSchnfeldov ppad tak edestch letech. SJoachimem Sandrartem pojilo krtu dlouhodob ptelstv, kter oba umlci navzali patrn za svho mskho pobytu, kde byli oba leny spolku Schilderbent, sdruujcho mlad zalpsk umlce. Ve stejn dob pobval vm tak Johann Heinrich Schnfeld. Otzka, zda se zde nkter zmladch mal osobn seznmil tak stehdejm urozenm studentem Collegia Germanica Guidobaldem Thunem, zstane nejspe navdy nezodpovzena, by jist pedpoklady, e ktomu mohlo dojt, existuj. Bohuel stejn tak nen mon potvrdit, e pozdj dlouhodob ptelsk kontakty mezi Sandrartem akrtou mohly sehrt zsadn roli pi zadvn zakzky na salcbursk pltna. Veskm prosted dosud opomjenou informac, kter by mohla poslit pedpoklad obchodnch kontakt mezi Thunem akrtou, je skutenost, e pltna Ukiovn aSesln Ducha svatho patrn nebyla vminulosti jedinm salcburskm dokladem umlcovy tvorby. Nedvn pokus orekonstrukci podoby fondu arcibiskupskch sbrek za pouit dobovch invent toti znovu po vce ne stu letech poukzal na to, e se ve zdej rezidenn galerii a do roku 1801 nachzel dajn krtv obraz Madona se dvma andly. Jednalo se pr okopii podle Carla Maraty, kter mla bt ze Salcburku odvezena Francouzy vdob napoleonskch vlek. adu konkrtnch otzek spojench se krtovm salcburskm opusem se nejspe bohuel bez nhodnho nlezu odpovdajcho archivnho materilu nepoda uspokojiv zodpovdt, nicmn hlub zjem opostavu jejich objednavatele (i pravdpodobnho objednavatele) me pedstavovat vtomto momentu urit baculum, kterm si djiny umn mus obas vypomoci vnejistch secch cesty poznn.

29 Jednalo se opalc p.180III vdnen Thunovsk ulici se zahradami, lusthauzy atzv. dolnm domem p.172III, kter Guidobald zakoupil od Waltra hrabte Leslieho. Srov. Ledvinka, VclavMrz, BohumrVlnas, Vt: Prask palce, Praha 1995, s.323. 30 Teoreticky mohlo ksetkn obou zanajcch umlc dojt ji vletech 162223, kdy ml Sandrart pobvat vprask dln Aegidia Sadelera. Srov. Thieme, UlrichBecker, Felix: Allgemeines Lexikon der bildenden Knstler von der Antike bis zur Gegenwart, Band 29, Hg. H.Vollmer, Leipzig s.d., s.397. 31 ThiemeBecker: Allgemeines Lexikon, XXX, s.227. 32 Srov. Juffinger, Guidobald Thun als Auftraggeber (pozn. 6), s.280. 33 Walderdorff, Imma: Rekonstruktion der Gemldesammlung des Erzstiftes Salzburg. Katalog der nicht identiezierbaren Werke. In:Erzbischof Guidobald Graf von Thun 16541668. Ein Bauherr fr die Zukunft (pozn. 6), s.434. Srov. tak Pazaurek, Carl Skreta (16101674) (pozn. 3), s.71 (zde dal literatura).

68 KAREL KRTA, GUIDOBALD THUN AOBJEDNVKA OBRAZ PRO SALCBURSK DM

Karel krta, bentt tenebrist abaroko vechch

LADISLAV DANIEL

1 Daniel, Ladislav: esk zem, Tosknsko aumn vdob medicejskch velkovvod. In: Florenan, Umn zdoby medicejskch velkovvod, katalog, ed. Ladislav Daniel, Praha 2002, s.926; Konen, Lubomr: Baccio del Bianco vPraze. In:Tamt, s.2734.

Popsat pesn cesty, jak se vprosted Prahy, ech aMoravy uskutenilo pijet novch vyjadovacch mod, cch se vsecenteskn malsk praxi Apeninskho poloostrova vlivem spchu carracciovskho klasicismu, caravaggiovskho temnosvitnho naturalismu, obnovenho jazyka Florenan 17.stolet arubensovskch aplikac italianism, pat dosud knedokonenm kolm eskho djepisu umn. Vme, e prvn pokusy uinil vagantn Florenan Baccio del Bianco (16041656) vroce 1623 ve Valdtejnskm palci. Karel krta odchzel zPrahy roku 1628 jet nezasaen novmi italskmi malskmi zpsoby, avak nelze to vzhledem kjeho rudolfnskm vchodiskm tvrdit zcela bezpen, protoe nebylo jet prozkoumno sept rudolfnsk, hlavn Aachenovy malby scaravaggiovskmi inspiracemi, na n ukazuje napklad Aachenovo Zvstovn zroku 1616. Je a pli temnosvitn na to, ne aby je bylo mon pro tu dobu pochopit bez fascinace chiaroscurem. Temnosvit vt dob zasahuje nejen Manfrediho ajeho okruh, sloen zumlc pilch zrznch konc Itlie aEvropy, ale rozvj se pak isamostatn vNeapoli ave Florencii azasahuje nakrtko vtch letech napklad iklasicistn orientovanho Guida Reniho. Vaplikaci vlivnch italskch vzor m vPraze estn msto od druhho desetilet 17.stolet Jan Ji Hering (15871684), jen ktomu elu uv ivlastnch volnch kopi, jakou je napklad Promnn Pn na hlavnm olti klementinskho kostela sv.Salvtora podle renesann temnosvitnho Raffaelova obrazu nebo erstvj protobarokn Navtven podle Federica Barrocciho na vnj stn sakristie vkatedrle sv.Vta. Karel krta pichz nkdy ped rokem nebo na potku roku 1638 zpt do Prahy, ji pipraven pijmout italsk zpsob malskho mylen, jemu se krta vItlii dvrn nauil. Zkoumnm jeho
69

italskho pobytu snad jet vbudoucnu pronikneme do pesnch souvislost jeho tamnho slovnku, na jeho vrazovch formch ml krom starch Bentan, Domenica Fettiho aJohanna Lisse, Lodovica aAnnibala Carracci snsledovnky, Caravaggia, Manfrediho okruhu abambocciant znan podl Simon Vouet, Guido Reni aGuercino. Krom maleb Karla krty samho nenajdeme vak zejm do poloviny stolet vechch dla, kter by ns po uzaven rudolfnskho obdob opravovala hovoit ospecick prask malsk kole. Teprve vpolovin apo polovin stolet do praskho prosted zashla tvorba Willmannova, vznamn vlmsky aholandsky ladn, alerovn italsky oplodnn, konkrtn napklad rytinami Jusepa de Ribera. Po potku 18.stolet se vak vdle pchozch umlc aPetra Brandla formuje soubor malskch prac, kter zanaj mt charakteristickou domc podobu, signalizuj ji formovn svbytnho praskho malskho centra anabvaj charakteru vzor pro domc male. Jak je tato nov malsk kola aodkud nabyla sv relativn jednotn arelativn osobit tve? Vrame se vak ostolet nazpt. Zrod malskho baroknho ctn vum slova smyslu zan vmsko-bolognskm okruhu ve dvactch letech 17.stolet. VBentkch mezitm svteln malba pevldla zsluhou Novobentan, zvlt nejpodntnjho Domenica Fettiho, kter zveronesovskho ddictv ji ped rokem 1620 vypracoval apostupn na bentskou scnu uvedl pitaliv vzory, na n navzali ostatn Novobentan. Svteln malba vak pevldla jet vce vcentru secentesknch inovac, vm UrbanaVIII.; dokonce pak od tictch let zsluhou Massima Stanzioneho ivNeapoli, proslul pedtm efekty
70 KAREL KRTA, BENTT TENEBRIST ABAROKO VECHCH

Simon Vouet, Madona, ped 1638, olej, pltno, Marseille, Muse des Beaux-Arts. Foto archiv autora Simon Vouet, Sv.Ma Magdalna, 16141615, olej, devo, m, Palazzo del Quirinale. Foto archiv autora

2 Daniel, Ladislav: Touhou zemt mu ahynu. Ikonograck poznmky kzniku avzken vumn 16. a17.stolet. In: Konec svta?, katalog, eds.T.DemkovM.Knk, Praha 2000, s.85.

Caravaggiova, Riberova aCaracciolova temnosvitu ajimi ovlivnnch prac. Barokn tendence vyvrcholily ve tictch atyictch letech 17.stolet velkmi zakzkami Pietra Berrettiniho da Cortona (15961669) vmskm Palazzo Barberini (16331639) ave orentskm Palazzo Pitti (1637 a16411647). Je vnich oputna pvodn kompozin prostota apotridentsk vrazov upmnost Carracci aCaravaggia, stejn jako caravaggiovsk temnosvit, kter ovldal msk malstv nejmn jet cel desetilet po Caravaggiov smrti. Zrove sbarokem se rozvinula zliba ve svtl, veronesovsk atmosfrick svtelnosti, prozatm jet stmavmi konturami. Karel krta za svho krtkho mskho pobytu ke konci prvn poloviny tictch let kupodivu nestihl dsledn vstebat c se prosvtlen plochy obrazu ani cortonovsk principy. Pece jen vak pozdji, na potku edestch let krom pvodnho temnosvitu, krtova zkladnho vrazovho vchodiska tyictch apadestch let, pronikl nakrtko do jeho maleb klasicistn idel carracciovskho areniovskho ladn spolu sprecizn kresbou, prosvtlenm barev, radostnm vyznnm aharmonickou skladbou st, rozeznateln na Svat rodin se sv. Kateinou asv. Barborou zNrodn

Simon Vouet, Madona se zjevuje sv.Brunovi, 1626, olej, pltno, Neapol, kartouza San Martino, kapituln s. Foto archiv autora

71 LADISLAV DANIEL

galerie vPraze nebo na Archandlu Rafaelovi smalm Tobiem zKostelce uKk. Vpolovin padestch let pekvapiv vm zaujal Cortonova vyuence, pvodn janovskho male Giovana Battistu Langettiho pklad ranho dla neapolskho Jusepa de Ribera, toti jeho ran msk caravaggiovsk dla zlet 16121616 idruh etapa jeho tvorby, rovn temnosvitn aji neapolsk obrazy zlet 16161630. Po pjezdu do Bentek roku 1655 Langetti vzpt vyhranil svj zpsob malovn smrem ktemnosvitnmu atematicky zatkanmu, ponurmu ladn astanul vele nov vznikl orientace mal, nazvanch tenebrosi, tenebristi. Kjeho tenebrismu se vBentkch pipojil Lombaran Antonio Zanchi obmnnm zpsobem, formovanm klasicistn kresbou, stejn jako Nmec Johann Carl Loth aada dalch mal. Vichni zmnn aspolu snimi star jako Pietro Della Vecchia, Bernardo Strozzi nebo Sebastiano Mazzoni se stali oblbenmi mali hrabte Humprechta Jana ernna, nov vroce 1661 picestovalho csaskho vyslance uBentsk republiky. Jak dobe vme, hrab ernn vBentkch pmo od mal velkoryse nakupoval etn obrazy do pronajatho palce na Canale Grande avytvoil nakonec spolu snkupy realizovanmi od roku 1664 ipo svm nvratu dom do Prahy bezkonkurenn kolekci bentskho malstv. Karel krta se vposlednch letech sv tvorby, vportrtech, jako jsou Paris aHelenaPodobizna Frantika Antonna Berky zDub aAloisie Ludoviky Anny de Montecuccoli (dve Marie Lodoviky) asi zroku 1672, Podobizna Jana Hartvka Nostic-Rienecka asi zlet 1672 apedevm vPaijovm cyklu ze zvru ivota asi let 16731674, znovu vrtil kstaromdnmu temnosvitu, pestoe nov svteln sloh dovoloval tolik novch zobrazovacch avrazovch monost abyl tak rozen po cel Evrop. Jak mon piny pro krtovo rozhodnut takto pracovat je mono nalzt vdosahu jeho tehdejch vizulnch informanch zdroj? Vzhledem ke skutenosti, e Karel krta ml kHumprechtu Janu ernnovi blzko, maloval jeho znmou podobiznu ae hrab ernn vBentkch zskal do sv sbrky krtovy obrazy, namalovan vmld ve mst na lagun, je nepochybn, e krta dobe znal obrazy nov vznikajc ernnsk obrazrny. Znal tedy idla svch tenebristickch, ogeneraci mladch bentskch koleg: Langettiho, Zanchiho, Lotha, Bellottiho adalch zmnnch. Pro nsledujc domnnky nelze dosud pedloit dn pramenn dkazy, ale zkomparace bentskch obraz akrtova Paijovho cyklu se zdaj vyplvat jak vzjemn souvislosti, tak krtova relan motivovan zmna malskho zpsobu, zejmna vcelkovm pojet: kompaktn, mohutnj gury skratmi dy, piblen krovin pltna jako uLotha, vrazn tenebristick temnosvit jako vrazov prostedek atenebristicky ponur ladn, kter ostatn organicky odpovd paijovmu tmatu. Na druh stran vak Karel krta, zral vd umleck osobnost vpozdnm obdob tvorby, zjevn neml zapoteb napodobovat vesvch malskch zpsobech integrln osobn pracovn postupy
72 KAREL KRTA, BENTT TENEBRIST ABAROKO VECHCH
Karel krta, Svatrodina se sv.Kateinou asv.Barborou, kolem 1660, olej, pltno, Nrodn galerie vPraze. Foto Nrodn galerie vPraze

Johann Carl Loth zv. Carlotto, Vyhnn Adama aEvy zrje, asi 16631664, olej, pltno, znaeno vpravo dole: Johann Carlo lotF., Jindichv Hradec, sttn zmek. Foto Nrodn galerie vPraze / Oto Paln

74 KAREL KRTA, BENTT TENEBRIST ABAROKO VECHCH

3 Racek, Miloslav: Dlo male Michala Vclava Halbaxe vechch, disertan prce, FFUK, Praha1950. 4 Neumann, Jaromr: Petr Brandl 16681735, katalog, Praha 1968, s.118125 (Michael Vclav Halbax); Neumann, Jaromr: esk barok, Praha 1974, s.6061. 5 Preiss, Pavel: Poznmky kdlu Michala Vclava Halbaxe, UmnXI, 1963, s.293296; Preiss, Pavel: Malstv vrcholnho baroka vechch. In: Djiny eskho vtvarnho umn II, Od potk renesance do zvru baroka, Praha 1989, s.570574. 6 Pavlek, Martin: Kdlu Michaela Vclava Halbaxe, Historia Artium III, 2000, Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Facultas Philosophica, PhilosophicaAesthetica 21, s.197212. 7 Michael Vclav Halbax, Evangelista Matou, kolem 1705, PrahaHradany, Arcibiskupsk palc. 8 Bentan, Malstv 17. a18.stolet zeskch amoravskch sbrek, katalog, ed. Ladislav Daniel, Praha 1996, s.114, . k. 23 (autor hesla Ladislav Daniel). 9 Bentan (pozn. 8), s.152, . k. 42 (autor hesla Ladislav Daniel). 10 Petr Brandl, Nerovn pr unote, Nrodn galerie vPraze.

jinho male. Jeho pozdn dlo lze tedy vnmat ijako nvrat ktemnosvitu, kterm vranjch obdobch sv tvorby pracoval, ospravedlniteln pro nj osobniumecentu (Berka, Nostic, ernn)novou inovac Caravaggia aRibery na obrazech tenebrist, sn se ml monost pmo vPraze detailn seznmit. Jin, trvalej dsledky pro malstv vechch ana Morav pinesla bentsk tenebristick malba vdesetiletch obklopujcch rok 1700. krtovsk tradice apsoben Michaela Leopolda Willmanna aJana Krytofa Liky, kte uvali temnosvit zdvod rubensovsko-rembrandtovskch inspirac aLikovy italsk zkuenosti, udrovali vechch setrvalou zlibu vuvn temnosvitu. Proto pchod cizinc, Johanna Michaela Rottmayra (1654 Laufen1730 Vde) aMichaela Vclava Halbaxe (asi 1661 Ebenfurth1711 Sankt Florian), kte oba proli kolenm vbentsk dln Johanna Carla Lotha, ml zsadn vznam ajejich prce se setkvaly spipravenm divckm oekvnm apirozenou pitalivost pro mlad male. Povimnme si pi tto pleitosti vstupu Halbaxova. Jeho vztahm knastupujc malsk generaci se po ucelen prci Miloslava Racka apo ostejm pohledu Jaromra Neumanna aPavla Preisse nedvno znovu vnoval Martin Pavlek. Vyjdil se nov knkolika atribucm Halbaxovch dl aopakoval nepochybn sprvn pesvden ojeho vznamu pro prask, esk amoravsk male. Podle vech okolnost je vznam Halbaxova pnosu po roce 1685, kdy mu bylo piblin dvacet tyi let aodkdy je mono uvaovat ojeho pobytu vPraze, atm ivznam bentskch tenebrist pro barokn malstv vechch stle nezaazen do dostaten odpovdajcho postaven. Tsn vztahy nkterch Halbaxovch maleb, napklad Evangelisty Matoue, ke konkrtnm Lothovm dlm, vtomto ppad kVyhnn Adama aEvy zrje, vHalbaxov dob ji vernnsk sbrce vPraze, svd ookolnosti, e Halbax ivPraze udroval svj obnovovan vztah kbentskmu tenebristickmu malstv, kter jej pvodn formovalo. Zsobrnou Halbaxovch motiv, ojej pesn podob se meme jen dohadovat, byla zejm ibohat zkuenost sbentskmi freskami afreskaskou technikou, vtom rozsahu apestrosti ostatnm domcm malm vechch ana Morav (svjimkou Rottmayra) nedostupn. Blzkost Halbaxova tenebristickho ctn akrtova Paijovho cyklu ukazuje na pklon Halbaxe kdomc krtovsk tradici, jak ji bylo dve konstatovno. Halbaxv vliv na podobu malstv vPraze avechch se jev bt stle vznamnjm. Podobn zk se zd bt iHalbaxv kontakt sdomcmi sbrkami bentskho malstv tenebristick orientace. Ten se vak stv zsadn ipro formovn ostatnch mal, na n pklad Halbaxova dla psobil, zvlt pro Petra Brandla, jeho dla lze spojit sHalbaxovmi, ale ismalbami tenebrist. Srovnejme napklad Samsona potrajcho Filitnsk Antonia Zanchiho aNerovn pr unote Petra Brandla (ani by vak bylo mono prokzat pm vliv aptomnost Zanchiho malby vechch vBrandlov dob).
75 LADISLAV DANIEL

Michael Vclav Halbax, Evangelista Matou, kolem 1705, olej, pltno, PrahaHradany, Arcibiskupstv prask, sdlo arcibiskupa. Foto archiv autora

Malsk postupy tenebrist vBentkch nahradilo vposlednch desetiletch 17.stolet avprvn tetin 18.stolet svteln pojet chiarist ansledn generace Sebastiana Ricciho aAntonia Pellegriniho, kter zahjila nstup settecentesknho luminismu, pln pak rozvinutho Giovannim Battistou Tiepolem. Hluboce zakoenn opodn pklad formlnch podnt bentskch tenebrist vechch, podporovan konzervativn zlibou lechtickch sbratel vbentskm seicentu, vak zpsobil, e malba vpraskm aeskm prosted se vyhranila do velmi specick, relativn svbytn arozpoznateln podoby, nazvan pak eskm barokem. Oproti rozvjejcmu se evropskmu svtelnmu malstv zstvalo toti dlo nejsilnjch osobnost, Michaela Vclava Halbaxe, Jana Bysse, Petra Brandla, Vclava Vavince Reinera aady dalch mal vechch svjimkou freskaskch realizac, oddno temnosvitu, zpsobu malskho mylen uvedenmu do Prahy vcaravaggiovsk redakci poprv ji po roce 1635 Karlem krtou.

76 KAREL KRTA, BENTT TENEBRIST ABAROKO VECHCH

Karel krta, Kristus ped Herodem, 1673, olej, pltno, Arcibiskupstv prask, kostel sv.Mikule, Mal Strana. Foto Nrodn galerie vPraze / Oto Paln

Ran lta Vclava Hollara

ALENA VOLRBOV

Oosobnosti Vclava Hollara se nakupilo mnoho nejasnost amt, kter u dnes mon nememe rozeit. Dobov archivlie vtinou chyb aoprme se onepm dkazy. VHollarov ppad mme natst alespo umlcovy etn kresby agrack listy (zpravidla signovan adatovan, ato nkdy velmi pesnna den), kter jsou pro ns dnes nejlepm dokladem jeho ivotn pouti. Pokud se ovem sm umlec vdatacch nemlil. Nkter msta vjeho ivot by ale mohla bt poodhalena zponkud jinho hlu pohledu. Velmi se napklad opomjej monosti Hollarovch spoleenskch kontakt, kter lze tko
1. Vclav Hollar, Pohled na msto (Praha?), asi1626, kresba perem attcem ern aed, Manchester University, John Rylands Library. Foto John Rylands Library

pmo doloit, nicmn onich meme uvaovat na zklad umlecko- akulturn-historickch souvislost. Hollar bv zpravidla vnmn jako osobnost, ktervytrena zkoenprochzela okolnmi boulivmi udlostmi ponkud osamocen.

79

Jist ktomu dopomohl jeho neobyejn stl ado sebe uzaven umleck projev, vi okol psobc nezaujat. Mon se ale vpohledu na jeho mlad lta mlme. Pipomeme nejprve vodem vdatech jeho ran lta, ne se jimi budeme ne zabvat: Narodil se jak znmo vPraze vroce 1607. ZPrahy odeel vroce 1627 do Nmecka, nejdve do Stuttgartu, kde zstal do roku 1629, pak odeel do trasburku, kde pobyl snad do roku 1630, pot pravdpodobn psobil ve Frankfurtu, mon a do roku 1632, ale spe odeel ji vroce 1631 do Kolna nad Rnem, kde zstal a do roku 1636. Odtud podnikl vroce 1634 nedlouhou cestu do Nizozem. Ojeho praskch ltech stle mnoho nevme aoumleckch studich vPraze panuj dodnes rzn dohady, piem vtinou se uvd nejpravdpodobnjm mstem jeho kolen dlna Aegidia Sadelera. Nepochybn ji znal, ale jeho umleck vvoj se ve srovnn stamn produkc ubral trochu jinm smrem. Osobn se domnvm, jak jsem ostatn uvedla vkatalogu vroce 2007, e dalm monm Hollarovm praskm uitelem mohl bt Jacob Hoefnagel, syn vznamnho vzdlance aumlce Jorise Hoefnagela. Jacob vPraze psobil a do bitvy na Bl hoe, po n musel jako radikln protestant uprchnout. Pstoval krom mdirytu techniku leptu, vSadelerov dln ne zcela obvyklou, avjeho iJorisovch pracch nalezneme principy, kter Hollar zsti pevzal. Hollarova doposud nepublikovan kresba msta ze skicku vJohn Rylands Library vManchesteru se jako ada jinch Hoefnagelovm krajinm bl (obr.1) apohled na krajinu sekou vcentru kompozice bude nadle pro nj typick. Celkov dispozice odpovd pohledu na Prahu, ale je-li tomu tak, vznikla kresba pozdji na zklad skicco byla Hollarova bn

2. Matthaeus Merian st., Zmek azahrada stuttgartsk rezidence, 1616/1617, pero hnd, olvko, ttec ed aedomode, Graphische Sammlung Staatsgalerie Stuttgart. Foto Staatsgalerie Stuttgart 3. Vclav Hollar, Pohled na Esslingen, 1628, pero ed, kolorovno transparentnmi barvami, Graphische Sammlung Staatsgalerie Stuttgart. Foto Staatsgalerie Stuttgart

80 RAN LTA VCLAVA HOLLARA

1 Tento pedpoklad se ustlil auvd jej vtina hollarovskch katalog. Kesnerov, GabrielaGriffiths, Anthony: Vclav Hollar. Kresby agrack listy ze sbrek Britskho muzea vLondn aNrodn galerie vPraze, Praha 1983, s. 19; Godfrey, Richard T.: Wenceslaus Hollar, aBohemian Artist in England, New Haven 1994, s.13. 2 Vclav Hollar 16071677 aEvropa mezi ivotem azmarem, katalog, ed. A.Volrbov, Praha 2007. 3 Volrbov, Alena: Vclav Hollar aEvropa mezi ivotem azmarem. In: Tamt, s.78. 4 Stampe, Felice: Netherlandish Drawings of the Fifteenth and Sixteenth Centuries and Flemish Drawings of the Seventeenth and Eighteenth Centuries in the Pierpont Morgan Library, katalog, New York 1991, s. 45, . k. 75. Srovnme-li kresbu pipisovanou Jacobovi Hoefnagelovi zroku 1594/95, kter ostatn vychz zumn jeho otce, umleck pstup obou musel bt Hollarovi blzkzejm. drobnopisem, ajen nap. perspektivu zvolil zvtho nadhledu, ne jak tomu bylo po ltech uHollara. 5 The New Hollstein German Engravings, Etchings and Woodcuts, 14001700, Wenceslaus Hollar, eds. S.Turner G. Bartrum, I.II., Rotterdam 2009. 6 Godfrey, Richard T.: Wenceslaus Hollar (pozn. 1), obr. C, s.3; The New Hollstein Hollar, . 8. 7 The New Hollstein Hollar, . 2529.

metodaaumlec situaci msta stylizoval. Po cel ivot kresby dokonoval vateliru apak tak skutenost upravoval, aby zaznamenal ve potebn pro co nejir informaci. Snad prvn lept snmtem Prahy, kter od Vclava Hollara znme ajen prvn publikoval Richard Godfrey, ji svm rozdlenm na dv obrazov pole velmi pipomn strnky Civitates orbis terrarum vydavatel Brauna aHogenberga, je vychzely mezi lty 15721617 apro n byl prv Joris Hoefnagel dvornm vedutistou. Spodn st leptu znj evidentn vychz, jak naposledy pe Simon Turner vnovm soupisu Hollarovch grak. Pro horn pas mu byl vzorem tzv. Sadelerv Pohled na Prahu, avak zde se drel pedlohy volnji apizpsobil ji malmu formtu. Tm jako by byl tento vzcn, ale bohuel znan ponien tisk Hollarovmsnadszkou eenovunm listem zobou dlen. Hollar zPrahy odchzel zejm ji jako vcemn zral grak, zvlt vppad krajin. Velmi dobe je to patrn vji ve zmnnm nejnovjm soupisu jeho grackho dla, poprv dsledn chronologicky azenm. Zvlt vyniknou drobn lepty pohled na Prahu datovan rokem 1626, je rovn znan pevyuj umlcovy soudob gurln graky. Pesto si ale ponechme jistou rezervovanost, protoe nelze pominout zjevn kvalitativn rozdly mezi tmito listy aostatnmi pracemi spodobnou datac, a jsou to kresby, nebo lepty. Dvjch pedloh pouval velmi asto isasovm odstupem destek let, jak jsem ji ve zmnila. Jeho umn ale jaksi nepojm as jako svou soust; tm unj meme tak vysvtlit absenci aktulnhozejmna vlenhodn. Peliv datace jeho prac mon vypovdaj ojeho vlastn systematinosti vprci, ale vtvorb nepokldal bh udlost za tma svho umn. Proto mu Katherine van der Eerde ponkud vyetla netenost
81 ALENA VOLRBOV

anedostatek osobnho zaujet aMichael Bath jeho umn nazval podle Svetlany Alpers umnm popisu. Na svm autoportrtu zroku 1647 Hollar sm napsal, e vroce 1627 odeel zPrahy ail na rznch mstech Nmecka, ne se setkal shrabtem zArundelu. Podle kresby ze Stammbuchu vme, e jednm zonch rznch mst byl od roku 1627 Stuttgart, kde njak as zstal atvoil. Stuttgartsk prosted bylo jist dky ndhernmu vvodskmu sdlu lkav. P vvody Johanna Friedricha zWrttembergu zde vyrstala skvostn rezidence aplnila se umnm. Avak pesto nebyl Stuttgart centrem napklad malstv. Jak dve upozornil Werner Fleischhauer, mal bylo oproti napklad socham atukatrm ve Stuttgartu pomrn mlo. Vme, e tu pobval mal Georg Thonauer (Donauer), kter zde psobil ijako umleck agent azaslouil se napklad ozskn italskch maleb do sbrek. Jist miniaturista Johann Valentin Hofmann je zaznamenn mezi dvornmi mali, ale vltech 16281665 byl inn ve Vdni, kde byl na pelomu 1637/38 nazvn jako Kammermaler. Ojeho umn ale dnes nic nevme. Dve zde vak krtce psobili tak jin umlci, kte ns ne budou vce zajmat. Napklad mlad Matthaeus Merian st. msto nepochybn navtvil avytvoil zde jednu ze svch nejlepch ranch kreseb wrttemberskch zahrad (obr.2). Ostatn poslze spolupracoval se trasburskm rytcem Friedrichem Brentelem na grackch listech stuttgartskch svatebnch slavnost. Stuttgart tedy nebyl ohniskem malstv ani graky, ale jak je vidt, vyuvalo se zde slueb tvrc, kte sem as od asu zavtali. Jestlie Hollar skuten odchzel zPrahy ji jako tm hotov umlec, snad el do Stuttgartu prv proto, e zde chybli lid jeho typu, adoufal tak ve sv uplatnn. Jednou zmonost by mohla bt katalogizace zdejch sbrek, protoe vvodov zWrttembergu nijak nezaostvali za jinmi velmoi asbrali umn akuriozity, jak se sluelo. Podobn mon smleli dal ti mlad talentovan umlci, kte
82 RAN LTA VCLAVA HOLLARA

8 Van der Eerde, Katherine S.: Wenceslaus Hollar. Delineator of his Time, Charlottesville 1970. 9 Bath, Michael: Hollarovo umn popisu. In: Vclav Hollar (16071677) aEvropa mezi ivotem azmarem (pozn. 2), s. 2123. 10 Tamt, . k. I/13; Pennington, Richard: Adescriptive catalogue of the etched work of Wenceslaus Hollar 16071677, Cambridge 1982, .1419. 11 Denkstein, Vladimr: Vclav Hollar: Kresby, Praha 1977, s. 30, obr.14. 12 Fleischhauer, Werner: Renaissance im Herzogtum Wrttemberg, Stuttgart 1971. 13 Bonnefoit, Rgine: Johann Wilhelm Baur (16071642). Ein Wegbereiter der barocken Kunst in Deutschland, TbingenBerlin 1997, s. 37. 14 Fleischhauer, Renaissance (pozn. 12), s. 381382. 15 Heinrich Geissler, jen jejich kresby ve stuttgartskch pamtncch objevil, vak ped plinm spolhnm se na Stammbuchy varoval ji vroce 1969. Znich je zejm jen to, e vnovn vzniklo vtom atom mst, ikdy zirho vnovn vjimen meme usuzovat na nkter dal okolnosti nebo pohnutky npis, jako nap. ukrtovy kresby Letc Merkur, viz Karel krta (16101674). Doba adlo, katalog vstavy, eds. L. StolrovV. Vlnas, Praha 2010, . k.VIII.1. 16 Geissler, Heinrich: Zeichner am Wrttembergischen Hof um 1600, Jahrbuch der Staatlichen Kunstsammlungen in BadenWrttemberg 6, 1969, s. 79126. 17 The New Hollstein Hollar, . 144; Pennington, Adescriptive catalogue (pozn. 10), . 1643; Karel krta (16101674). Doba adlo (pozn. 15), . k.I.14 (zde bibliograe). 18 Neumann, Jaromr: Karel krta 16101674, katalog, Praha 1974, s. 17, 45. 19 Denkstein, Vclav Hollar. Kresby (pozn. 11), s. 33. 20 Nejpodrobnji jeho ivotopis zpracovala: Bonefoit, Rgine: Johann Wilhelm Baur, Berlin 1997, zejm. s. 2337.

vt dob ve Stuttgartu pobvali: Johann Wilhelm Baur, Karel krta aJohann Heinrich Schnfeld. Zabv-li se badatel kmkoliv ztto neobyejn trojice, neme pominout jejich spolen stuttgartsk zatky. Nicmn vak pro jejich pobyt nemme mnoho dalch dkaz ne kresby do tambuch; zmnku oani jednom znich vdobovch archivech zejm nenalezneme. Otzkou je, zda se skuten mohli vichni ve Stuttgartu setkat, zda se neminuli. Nkte se tu mohli zdret jen velmi krtce, Geissler ale napklad ji dve nastnil monost, e Schnfeld akrta se mon uili uThonauera, co by jist znamenalo del pobyt. Hollar se pravdpodobn setkal pinejmenm sKarlem krtou, jeho zdej dlku pobytu bychom vak asi nemli pli peceovat. Jako synov csaskch ednk nlecch kni lecht se vak jet zPrahy nepochybn znali. krta je tak inventorem
4. Johann Wilhelm Baur, List zpamtnku: Krajina se svatyn aekou, kolem 1628, pero tmav hnd, kolorovno transparentnmi barvami, Braunschweig, Herzog Anton Ulrich-Museum. Foto Herzog Anton Ulrich-Museum 5. Friedrich Brentel, Krajina slesem, ekou srybi asprem vpoped, 1641, kryc barvy azlato na pergamenu, Graphische Sammlung Staatsgalerie Stuttgart. Foto Staatsgalerie Stuttgart

Hollarova leptu zroku 1635, co je jedin ppad jejich umleck spoluprce. Nejvce doklad ostuttgartskmevidentn delmpobytu, azdrazuji tvrm pobytu, mme prv uHollara, od kterho se zachovaly kresby agraky okol Stuttgartu (obr.3). Nepochybn pro vechny tyi umlce toto msto znamenalo jist odrazov mstek dalch cest. Jak je znmo, krta, Schnfeld atak Baur zamili do Itlie. Neumann se dve nejednou zmnil opedpokldanm zkm vztahu Baura se krtou, nicmn ns nyn zajm, zda ml u vztahy sHollarem, jak uvaoval dve ji Denkstein. Naskt se toti otzka, zda to nebyl Baur, kdo jeho dal cesty ovlivnil, protoe si byli sHollarem vpotcch tvorby umlecky blzko (obr.4) aprotoe pochzel zmst, kam smovaly Hollarovy pt kroky. Hollar, kter nejspe nikdy nezatouil po Itlii jako vtina ostatnch umlc, toti zamil do jeho rodnho msta. Johann Wilhelm Baur se narodil tak vroce 1607, ato ve trasburku vrodin zlatnka. irok aplodn umleck milieu zde

83 ALENA VOLRBOV

6. Joachim von Sandrartokruh, Podobizna Vclava Hollara, 1633, pero attec ed aern na pape, 164 120 mm, soukrom sbrka. Foto Galerie Bassenge 7. Vclav Hollar, Vlastn podobizna, 1635, lept, 55 40 mm, Nrodn galerie vPraze. Foto Nrodn galerie vPraze

bylo siln zastoupeno amlo hlubokou tradici. Setkvaly se zde osobnosti pil zHornho Pornmezi nimi zde byl krtce iMatthaeus Merian st.nebo zNizozem, tak samozejm zFrancie; svm vlivem sem zFrankenthalu zashla itamn krajinsk kola. Mezi trasburkem aStuttgartem existovaly jist umleck vazby, mezi n potme psoben rodiny Brentel, znich Georg Brentel byl Baurv uitel ajeho syn Friedrich psobil ve Stuttgartu jako rytec amal miniatur, jak jsme ostatn ve zmnili, tam pak byl jeho syn (?) Georg zapsn jako ue. Grak aminiaturista Friedrich Brentel (15801651) ale nle ke trasburskm umlcm (obr.5). Pochzel odtud akrtce po roce 1600 zce spolupracoval sdlnou Jacoba van der Heyden anjak as tak sMatthaeem Merianem st., jen se na as zastavil ve trasburku, ne denitivn odeel do msta, kter je sjeho jmnem nejvce spjato, do Frankfurtu. Mlad Johann Wilhelm Baur aFriedrich Brentel mohli dt smr dalmu Hollarovu putovn: Zamil do trasburku, kde se na njak as etabloval vdln Jacoba van der Hayden. Na jeho tvorb jsou vt dob patrn vlivy nizozemskch koleg, kter vak opt vymizely
84 RAN LTA VCLAVA HOLLARA

jet ped jeho odchodem. Hollar byl vzcn stl ve svm stylu, jen se vyvjel po strnce formln atechnick, mn u obsahov. Meme vak uvaovat, e chvli nsledoval Baurovu cestu apiuil se tak vdln Brentelov. Jeho projev vppad gurlnch motiv se Brentelov stylu velmi bl, vce ne napklad stylu Jacquesa Callota, snm bv nkdy srovnvn. Vroce 1630 Hollar ale jet psobil ve trasburku, jak lze soudit na zklad mn znmho maloformtovho (aumlecky nijak vynikajcho) leptu trasbursk katedrla zroku 1630, vydanho jet Jacobem van der Heyden. Pot se snejvt pravdpodobnost vydal do Frankfurtu do dlny Matthaea Meriana. Ji jsme zmnili, e Merian dve psobil ve Stuttgartu ive trasburku anadle snktermi tamnmi umlci spolupracoval. Nicmn doklady oHollarov pobytu uMeriana povliv chyb. Vppad jeho monho pobytu ve Frankfurtu se meme opt napklad ozjevn zlom vzobrazovn vedut po roce 1630, kdy Hollar zaal konstruovat panoramatick pohledy, akoliv ty nejstar vyly a vjeho ptm psobiti, vKoln nad Rnem. Meme se tak dret jeho vlastnch grak, kterjak ji dve upozornili jinseadil za sebou do cyklu Amoenissimae aliquot locorum, pravdpodobn vasovm sledu, jak je sm poznal. Souasn merianovsk literatura, vetn nejnovjho Merianova ivotopisu od Lucase Heinricha Wthricha, vtinou opakuje kli, e vroce 16301631 Hollar pobval uMeriana, ale pm dkaz se zatm neobjevil. Pro zde zstal tak krtce, mohlo mt rzn dvody. Bu se rychle nauil, co potebovaltedy irok panoramatick pohledy, kter od t doby zaal vytvet, nebo ho kodchodu mohla pimt zmna duchovnho klimatu ve mst, kter bylo od roku 1631 pod nadvldou vdskch vojsk Gustava Adolfa. Mohly to bt ale dvody nejrznj. Hollarova dal cesta vedla do Kolna nad Rnem, kter pro umlce
21 22 23 24 Bonefoit, tamt, s. 2834. Fleischhauer, Renaissance (pozn. 12), s. 386387. Tamt, s. 382383. SCallotem jsem Hollarovy kostmn studie srovnvala tak vkatalogu Vclav Hollar (16071677) aEvropa mezi ivotem azmarem (pozn.2), .k.I/25ad (pozn. 5). The New Hollstein Hollar, . 79; Pennington, Adescriptive catalogue (pozn. 10), . 893. Poprv je tento vznam cyklu vyloen in: Pav, JohnI.: Wenceslaus Hollar in Germany, 16271636, The Art Bulletin LV, 1973, s. 87105. Wthrich, Lucas Heinrich: Matthaeus Merian d. .: Eine Biographie, Hamburg 2007, s. 131, 154. Leson, Willy (ed.): Wenzel Hollar in Kln 16321636. Mit Johann Jacob Merlos biographischen Notizen und Bilderluterungen, Kln 1979, s. 13. Tto epizod Hollarova umleckho vvoje se naposledy vnoval Simon Turner vMaster Drawings. Jeho pipsn kresby zKunsthalle Karlsruhe Hollarovi vak pokldm za ne zcela prkazn. Turner, Simon: Hollar in Holland. Drawings from the Artists Visit to the Dutch Republic in 1634, Master Drawings XLVIII/1, 2010, s. 73104.

znamenal potky velkho osobnho rozvoje; Hollar se zde navc setkal sosudovou osobnost svch dalch lethrabtem Thomasem Howardem zArundelu. Koln byl zejm pjemn tm, e jet ve tictch ltech zde dajn vldlo nboensky tolerantn klima. Sdlil tu arcibiskup Ferdinand von Wittelsbach, jeho protireforman psoben kupodivu postrdalo dobovou radiklnost, akoliv pochzel zrodu jinak nesmiitelnch katolk. Msto osdlen asi 40 000 obyvateli bylo velmi iv aani za vlky neztratilo obchodn akulturn aktivity. Mon zdej atmosfra ponkud pipomnala Prahu umlcova mld. Hollar se vKoln pipojil kdln syna vydavatele starch znmch svazk Civitates orbis terrarum Abrahama Hogenberga, kjej tradici musel pirozen thnout akde nael podhoub pro svj nadchzejc tvr rst. Tak se odtud vroce 1634 vydal po ekch do Nizozem, kde studoval tamn krajinu azaznamenval si dla jinch mistr. Zde nepochybn zskal dal osobn kontakty nebo navzal na dvj, protoe vNizozem psobili nkte jeho dvj znm, zvlt pak jeden zjeho pedpokldanch uitel Jacob Hoefnagel. Jeho cesta ale mon pinesla jet dal pozoruhodn plod.
85 ALENA VOLRBOV

25 26

27 28

29

Na trhu umnm se ped asem objevila kresbaportrt vihka vklobouku sppisem Wenceslaus Hollar von Prag fecit Johann Biker in Coln Ad 1633 (obr.6). Byla pipsna Hollarovi jako autorovi, ale kjeho rukopisu astylu m znan daleko; spe jde oprci ovlivnnou okruhem Anthona van Dyck, jen Hollara umlecky nepoznamenal, ani kdy se setkvali poslze vAnglii. Navc je signatura napsna na pape, jm je portrt podlepen, co pece jen relativizuje jej hodnotu. Npis vak nek, e jde opodobiznu Johanna Bikera, ale e je mu vnovna. Kdo byl tento mu? Pravdpodobn lo oJana, jednoho zety brat Biker, kte patili kpolitick aekonomick elit Amsterodamu vprvn polovin 17.stolet. Kresba byla tedy vnovna vznamnmu amsterodamskmu patriciji. Tm se vak nasktaj otzky, kdo je onm portrtovanm akdo autorem dla. Prozatm mjme za jist, e Hollar jejm autorem nen, avak nepochybn se jej kresba tk, ato nejen proto, e jeho jmno teme pod dlem. Zd se toti zjevn, e se natolik podob jeho autoportrtm, e byl Hollar s velkou pravdpodobnost jeho modelem. Srovnejme zejmna podobizny mladk zaazen do srie Reisbchlein vydan vKoln vroce 1636 (obr.7), okterch se ji dlouho uvauje jako ozobrazen jeho tve podle zjevn podobnosti sjeho nejvznamnj vlastn podobiznou podle Jana Meyssense. Pestoe vechny ti zmnn tve maj velmi podobn osobn rysy, rozdly lze mezi nimi pece jen pozorovat nejen ve fyziognomii, ale ivpodn svtla astnu arznch materi. Nen vyloueno, e Hollar nevytvel pedlohy kautoportrtm sm, ale e pevedl do leptu kresby jinch autor. Pohyboval se mezi umlci, mezi nimi bylo bn vzjemn portrtovn. Neuvedl sice inventora, ale vtom tak nebyl vdy dsledn. Vrtme-li se kdedikaci atm krodin Biker, naskytne se jist monost. Nkter leny rodiny portrtoval Joachim von Sandrart ajeho pojet portrtu se kresba bl. Jej rukopis postrd lehkost Sandrartovch nejlepch kreseb, ale vezmeme-li vvahu, e mohlo jt oppravn nvrh pro graku, me pochzet ize Sandrartova okruhu i zdlny jeho bratra. Zde by nepochybn nebylo bez vznamu, e Hollar aSandrart byli nejen vrstevnci, ale velmi pravdpodobn se znali zPrahy, kde se Sandrart vroce 1622 uil vSadelerov dlnostatn jeho pozdj dobr vztahy sKarlem krtou zde zejm mly sv koeny. Vnovn situovan do Kolna nen natolik matouc, jak by se mohlo zdt; bylo vcelku mon, e se zde Sandrart vt dob objevil anavtvil znmho umlce. Pro byl mlad Hollar portrtovn pro amsterodamskho patricije, je dal otzka, kter zejm zstane otevena, ale ji jsem ve naznaila, e pi Hollarov cest se vAmsterodamu mohli setkat. Podle toho meme tak usuzovat, e ji vt dob nebyl Hollar bezvznamnm zatenkem. Zajmav je jet zejmna osobn stylizace portrtovanho, pokud jde oVclava Hollara. Jsme zvykl jej vnmat jako ponkud utrpenho ztracenho syna, ale zde na ns hled vihk virokm klobouku, obleen podle dobov vojensk mdy, kter m
86 RAN LTA VCLAVA HOLLARA

30 Galerie Bassenge Berlin, kvten 2009, .k.6219. 31 Na rodinu Biker adal souvislosti m laskav upozornil Lubomr Slavek; Klemm, Christian: Joachim von Sandrart: Kunstwerke und Lebenslauf, Berlin 1980, s.7381. Andries (15861652), Jacob (15881646), Jan (15911653) aCornelis (15921654); Andries aCornelis byli starosty msta, dcera Jana Wendela se provdala za Johana de Witt. 32 The New Hollstein Hollar (pozn. 5), . 149/II, 168/II, 169/II. 33 Klemm, Joachim von Sandrart (pozn. 31), s.7381, .k. 1822.

34 Godfrey, Wenceslaus Hollar (pozn. 1), s. 7.

daleko ksebeltosti, j ke stru nkdy propadal. Hollarovi zanal vKoln nov ivot aon se ctilabylna vrcholu svch mladch sil. Jeho dal pou ji sledovala kroky hrabte zArundelu. Zanglickch dobovch zznam vme, e Hollar pak pijel vjeho druin do Prahy velmi dobe obleen, zeho dve Godfrey vyvodil, e prvn, co Hollar vjeho slubch uinil, bylo, e si nakoupil pkn aty. Nikde vak nen psno, e ji ped tm na sebe nedbalvdy se ctil bt hrdm eskm lechticem ajet dky Arundelov misi mohl pipojit scsaskm souhlasem ke svmu titulu t titul po matce, co bylo pro nekatolickho emigranta zcela mimodn. Amohly tomu pomoci tak jeho jin osobn vazby, kter meme jen tuit, protoe oivot Vclava Hollara vjeho mladch ltech urit jet nebylo ve eeno amme jet nezaplnn prostor, ke ktermu bude dobr se vbudoucnu vracet.

87 ALENA VOLRBOV

Nad malskm dlem Jana Jiho Heringa (15871648)*

PAVEL PANOCH

* Studie vznikla dky velkorys podpoe stipendia Dr. Alfreda Badera pro vzkum malstv 17.stolet, kter autoru umonila ble studovat Heringovy uvaovan msk pedlohy in situ. 1 Rudolfnsk kresba, katalog, ed. E.Fukov, Praha, 1978, . k. 15 (autorka hesla Elika Fukov); Fukov, Elika: Studien zur Rudolnischen Kunst: addenda et corrigenda, UmnXXVII, 1979, s.506507; T: Rudolfnsk kresba, Praha 1986, s.3132, obr.XVII, 86. Heringovy kresby lesnch krajin aalegori jsou vedle sbrky prask Nrodn galerie zastoupeny ve sbrkch vBudapeti, petrohradsk Ermiti, vdesk Albertin, vLouvru avCambridgi. Knaposledy publikovan Heringovi pipsan kresb Alegorie malstv zfondu Kunstmuseum Basel nov ronk, Michal: Privileg RudolfsII.von 1595nochmals undXXX, Studia Rudolphina 2, 2002, s.22, obr.5. 2 Dlabac, Gottfried Johann: Allgemeines historisches Knstler-Lexikon fr Bhmen und zum Theil auch fr Mhren und Schlesied (Prag 1815), Hg. P.Bergner, HildesheimZrichNew York 1998, s.613614. 3 Herain, Karel Vladimr: esk malstv od doby rudolfnsk do smrti Reinerovy. Pspvky kdjinm jeho vnitnho vvoje vletech 15761746, Praha 1915, s.4849. 4 Zkladn informace oHeringov ivot adle shrnuje ronk, Michal: Prat mali 16001656, Misti, tovaryi, uednci atoli vKnize Staromstskho malskho cechuBiograck slovnk (= Fontes Historiae Artium I), Praha 1997, s.4753; T: Sochastv amalstv vPraze 15501650. In: RudolfII.aPraha. Csask dvr arezidenn msto jako kulturn aduchovn centrum stedn Evropy, ed. Elika Fukov, Praha Londn Miln 1997, s.367, 375 (pozn.85). 5 Neumann, Jaromr: MalstvXVII.stolet vechch. Barokn realismus, Praha 1951, s.7071, 72, 8889; Blaek, Oldich J.: Umn baroku vechch, Praha 1971, s.1213; Preiss, Pavel: Umn barokaMalstv. In: Praha na svitu novch djin (tvero knih oPraze, sv.II.), ed. E.Poche, Praha 1988, s.559; ronk, Michal: Barokn malstv 17.stolet vechch. In: Djiny eskho vtvarnho umnII/1, red. J.Dvorsk, Praha 1989, s.324325. Naposledy se kdlu J.J.Heringa strun vyjdil Kon, Ivo: Lomiv charakter baroka vechch ajeho chvla. In: Slezskozem Koruny esk. Historie akultura 13001740. Dl B,

Tvorba Jana Jiho Heringa, vHessensku narozenho male, pat kdosud mlo probdanm oblastem eskho vtvarnho umn 17.stolet. Je tomu tak pesto, e po umlcov smrti vroce 1648 neupadlo jeho dlo vzapomnn, ale dokalo se brzy evidence ve vznanch biograckch lexikonech umlc: Het gulden cabinet van de edel vry schilderconst (Antwerpen 1662) zpera Cornelise de Bie avTeutsche Academie der Edlen Bau, Bild- und Mahlereyknste (Nrnberg 1675) od Joachima von Sandrart. Relativn zjem vzbudily pouze Heringovy neetn kresby astudie, kter jej pedstavuj jako zrunho guralistu akrajine szkm napojenm na prosted rudolfnskho dvora, umlce navazujchojak postehla Elika Fukovpedevm na dlo Hanse von Aachen akrajine Petera Stevense. Heringova ivotopisn data, registrovan vprvnm dle Dlabacova lexikonu zroku 1815, pipomenul na prahu 20.stolet vprci esk malstv od doby rudolfnsk do smrti Reinerovy Karel Vladimr Herain, ale jejich rozen onov archivn zjitn azevrubnou kompletaci pinesly a studie Michala roka zdevadestch let. Dosavadn hodnocen umlcovy role pi formovn ran barokn bohemikln malby se shoduje, ejak to ve sv krtovsk monograi zroku 2000 nastnil Jaromr Neumann pedstavuje hlavnho male spojujcho rudolfnsk odkaz smodern tvorbou krtovou. Nejrozporuplnj st Heringova odkazu jsou dla poslednch t desetilet malova ivota, kdy se stal pedevm pro domc dov komunity (bos augustininy vPraze na Zderaze, strahovsk premonstrty ajezuity) vyhledvanm tvrcem religiznch obraz sprogramov protireformanmi nmty, znich nkter, jak je znmo, vytvoil na zklad proslulch mskch pedloh, kter poznal patrn zautopsie. Mezi nejznmj vsledky tto Heringovy tvr metody pat voln kopie slavnho Raffaelova
89

6 7

vatiknskho dla Promnn Krista na hoe Tbor, vyzdvien roku 1642 na hlavn olt jezuitskho kostela sv.Salvtora vPraze na Starm Mst, snad jako zmrn antiteze pevajc eucharistie husitsk (Rudolf Chadraba). Nkolik obraz, nov pipsanch Heringovu ttci na zklad stylov analzy vposlednm desetilet apochzejcch ze sbrek premonstrtsk kanonie na Strahov, umlcv slohovdosud domnle pevn italsky orientovanprol zproblematizovalo. Dojem nezvldnut kompozice, panujc chaos achybjc promylen kompozin vstavba, rozpoznan badateli na nkterch Heringovch obrazech zrozmez dvactch a tyictch let, avedouc kjejich oznaen za dokumenty nevyrovnanosti projevu, lze mt pi jinm hlu pohledu za typick znaky ran baroknho stylovho modu. Heringovi star imlad biografov jsou zajedno vtom, e pro malv umleck vvoj znamenala urujc impulz italsk cesta, podniknutpodle J.G.Dlabacevpelomovch decenich
90 NAD MALSKM DLEM JANA JIHO HERINGA (15871648)
10

11 12

eds.H.DovJ.KlpaL.Stolrov, Praha 2008, s.523. Neumann, Jaromr: krtov. Karel krta ajeho syn, Praha 2000, s.47. Podle Dlabacova hesla se Hering vykolil vKasselu vdln Christopha Mllera apot se vroce 1587 odebral do Itlie. Na evidentn kompozin vazbu Heringova obrazu Navtven P.Marie (Praha, Prask hrad, katedrla sv.Vta, Vclava aVojtcha) kBarocciho oltnmu obrazu Navtven ze S.Maria in Vallicella (Chiesa Nuova), vytvoenmu vletech 15841586, prvn upozornil Jaromr Neumann. Viz Neumann, Jaromr: MalstvXVII.stolet, s.71. Kumlecko-historickmu hodnocen Heringova svatovtskho obrazu Navtven viz Podlaha, AntonnHilbert, Kamil: Soupis pamtek historickch aumleckch. Metropolitn chrm sv.Vta vPraze, Praha 1906, s.250; Podlaha, Antonn: Vnitek chrmu sv.Vta vPraze ve druh polovinXVII.ave stoletXVIII., Pamtky archeologick 22, 19061908, s.8687. Srov. Rouek, Rudolf: Chrm sv.Vtadjiny aprvodce, Praha 1948, s.67. Nejnovji Muchka, Ivan: Baroko. Katedrla v17.stolet. In: Katedrla sv.Vta vPraze. K650. vro zaloen, ed. A.Merhautov, Praha 1994, s.172173. Chadraba, Rudolf: Kvtvarnmu programu atypu barokn Olomouce. In: Historick Olomouc ajej souasn problmy V, Olomouc 1985, s.175. Ivana Kyzourov upozornila, e vkompozinm vzorci strahovskho obrazu Ukldn Krista do hrobu, signovanm Heringem kroku 1635, mal zuitkoval devoez zDrerovch Velkch paij acel vjev provedl ve stylov zmrn anachronickm pozdn-gotizujcm duchu. Viz Kyzourov, Ivana: Pozdn gotika, nebo ran baroko? Albrecht Drer ajeho souasnci jako vzory v17.stolet. In: Barokn PrahaBarokn echie 16201740. Sbornk pspvk zvdeck konference ofenomnu baroka vechch, eds.O.FejtovV.LedvinkaV.Vlnas, Praha 2004, s.721730. Ze strahovskch sbrek pochz iestice svteckch portrtnch poprs vkvtinovch vncch (sv.Jeronm, sv.Augustin, Panna Marie Bolestn, Kristus Trpitel, sv.Norbert, bl.Hugo zFosses), dokldajcch Heringovo pouen dobovm vlmskm malstvm. Viz Bohemia sancta. Poklady kesanskho umn veskch zemch, katalog, ed. D.Stehlkov, CaltanissettaSyrakusy, Praha 2004, s.110111, . k. 7475 (autor hesel Libor turc); Otzku omonm Heringov podlu na autorstv titulnho obrazu na hlavnm olti praskho kostela P.Marie Snn, opatrn nadnesenou Michalem rokem (ronk, Michal: Obrazy na hlavnm olti kostela P.Marie Snn vPraze. In: Historia Franciscana,II., eds.P.R.BeneP.Hlavek, Kosteln Vyd 2005, s.180183), recentn vyeil tpn Vcha, archivn doloenm pipsnm oltnch plten praskmu mali Antonnu Stevensovi ze Steinfelsu. Viz Vcha, tpn: Der Herrscher auf dem Sakralbild zur Zeit der Gegenreformation und des Barock. Eine ikonologische Untersuchung zur herrscherlichen Reprsentation Kaiser FerdinandsII.in Bhmen, Prag 2009, s.181, Taf. XX; T: Kran tvorb praskho male Antonna Stevense ze Steinfelsu. In: Orbis artium. Kjubileu Lubomra Slavka, eds.J.KroupaM.eferisov-Loudov L.Konen, Brno 2009, s.149158. Kyzourov, IvanaKalina, Pavel: Strahovsk obrazrna. Od gotiky kromantismu, katalog, Praha 1993, s.6465. Preiss, Umn barokaMalstv. In: Praha na svitu (pozn. 5), s.559. Sohm, Philip: Baroque Piles and Other Decompositions.In: Warburg Institute Colloquia 6.Pictorial Composition from Medieval to Modern Art, eds.P.TaylorF.Quiviger, London 2001, s.5882.

AegidiusII.Sadeler, Ukiovn sP.Mari asv.Janem, mdirytina podle oltnho obrazu zkaple sv.Ke vkostele sv.Michala vMnichov,(1596). Repro dleRom in Bayern. Kunst und Spiritualitt der ersten Jesuiten, Hrsg. R.BaumstarkJ.W.OMalley, Mnchen 1997, s. 447 Jan Ji Hering, Ukiovn, kolem 1620, olejomalba na devn desce, soukrom sbrka. Foto archiv autora

13 KBarocciho dlu, vyznaujcmu se efektn dramatickou barevnou skladbou, souhrnn Olsen, Harald: Federico Barocci: A Critical Study in Italian Cinquecento Painting, Diss., Stockholm 1955; Emiliani, Andrea: Federico Barocci: Urbino 15351612, Bologna 1975; Turner, Nicholas: Federico Barocci, Paris 2000. 14 Recentn se obraz objevil vnabdce aukn sn Dorotheum, vjejm nabdkovm katalogu byl oznaen jako prce jihonmeckho male pol. 17.stolet. Obraz restauroval vroce 2005 ak. mal. Tom Berger, jen vsledky restaurtorskho zkroku, pi nm nebyly nalezeny signatura, ani jej zbytky, i jin npisy, shrnul vdvoustrnkov restaurtorsk expertize, datovan 12.11. tho roku. 15 Rom in Bayern. Kunst und Spiritualitt der ersten Jesuiten, katalog, Hrsg. R.BaumstarkJ.W.OMalley, Mnchen 1997, s.446447, . k. 132 (autorka hesla Ilse von zur Mhlen). 16 Za monost detailn prohldky obrazu dkuji panu Miroslavu Pechnkovi. 17 Drazem na expresivn vyznn, podtren naturalistickm pojetm Kristova tla, vychzejcm

16.a17.stolet, pi n se seznmil se soudobou mskou umleckou produkc. VHeringov dal tvorb zanechalo vraznou stopu pedevm obeznmen spracemi urbinskho manristickho male Federica Barocciho (15281612). Nenpadn Heringovo pouen zBarocciho bravurnho kolorismu je patrn ina drobnm obraze Ukiovn, dosud obrnji nepublikovan prci, za jej volnou kompozin pedlohu autorovi nepochybn poslouila rytina AegidiaII.Sadelera, vznikl pepisem oltnho obrazu zkaple sv.Ke jezuitskho kostela sv.Michala vMnichov, vytvoenho vroce 1596 Hansem von Aachen. Olejomalbu na devn, lehce deformovan desce orozmrech 26 16,5 cm, pochzejc ze sbrky MUDr.Josefa Tichho, prvnna zklad informace ddickHeringovu dlu pidruil vstn expertize Jaromr Neumann, kter vznik obrazu hledal ve dvactch letech 17.stolet. Zatmco pi pejmce italskch pedloh bylo Heringovou zvyklost oivovat star schmata robustnmi svtelnmi efekty,
91 PAVEL PANOCH

patetitjm podnm arealistickmi detaily, pro komorn formt Ukiovn mal zvolil opticky mk erosvitn podn, zahalujc non scnu na Golgot skulisou Jeruzalma do jednolit borvkov mlhoviny podobnho barevnho tnu, jm na ad svch oltnch plten Barocci lazurov stnoval tve svch gur. VHeringov redakci vak tento prvek mnohdynapklad na strahovskm obraze Ukldn Krista do hrobu (1635), kde m Spasitel alov akcentovan elo, on vka apromodral rtyztratil grcii Barocciho lehkch tah anabyl vrazu razantnch ttcovch dukt, zbrzujcch jinak hladk povrch malby tm relifnm zpsobem. Obdobn grack pedloha, tedy Sadelerova graka podle Aachenova mnichovskho obrazu, pedpokldan nevelk asov odstup vzniku atakpes dispartnost formtshodn malsk ztvrnn zemdlenho tla sokrvavlou, ve stnu pohrouenou akpravmu rameni nachlenou hlavou popisovan Ukiovn zce poj sna dev malovanou deskou ukiovanho Krista sPannou Mari, sv.Janem Evangelistou aMa Magdalnou zfrantiknskho kostela Nejsvtj Trojice ve Slanm, Heringovm dlem zroku 1628. Majesttn obraz, pokldan a do svho restaurovn vletech 19691970 za znamenit dlo male Jana zCch (Antonn Podlaha) zdevadestch let 16.stolet, byl pvodn soust vzdoby Svatovtsk katedrly, ato olte, pozenho do kaple sv.Ondeje nkladem hrabte Jaroslava Boity zMartinic. Motiv sv.Ma Magdalny, piklekajc pi pat ke aobjmajc jeho bevno, respektive Kristovy hebem pibit nohy, mohl Hering do kompozice slnsk desky pevzt zobrazu Ukiovn od Scipiona Pulzoneho (kolem 15501597), vznamnho italskho portrtisty pozdnho 16.stolet, nachzejcho se vkostele S.Maria in Vallicella, jej Hering pi svm pedpokldanm pobytu vm, jak tomu nasvduje mimo jin jeho detailn znalost barevnho een Barocciho obrazu Navtven P.Marie, navtvil. Sprka krvavch krpj na Kristov vyerpnm izrmutkem potemnl tvi slnsk desky (sji pln baroknm motivem zavench o), ztvrnn atmosfricky natolik rozdln od jet manristickho podn Barocciho obraz obdobnho nmtu, rezonuje snovm potridentskm drazem katolick crkve na toto konfesijn citliv tma, prosazovan pi poblohorsk rekatolizaci ech. Jan Amos Komensk ve sv Historii otkch protivenstvch crkve esk (1632) pipomn, e pslunci Jednoty bratrsk zobrazen Ukiovanho odmtali ake krucixu, a vsoe nebo malskm podn, se manifestan obraceli zdy. Podobn protireforman osten vykazovalo tak dal tma, jeho se stal Jan Ji Hering vpoblohorskch echch ana Morav iitelemignacinsk nmt vidn vLa Storta. Ikonograckm zdrojem tu byla pas zvlastnho ivotopisu Ignce zLoyoly popisujc zjeven nastal pi cest do ma, kam Ignc mil vlistopadu roku 1537 za elem formlnho potvrzen dovch regul. Na dohled Vnho msta se Igncovi tehdy zjevil Bh Otec, kter jej spolen sjeho druhy porouel do Kristovy sluby, apot
92 NAD MALSKM DLEM JANA JIHO HERINGA (15871648)
24 23 22 20 19 18

21

25

jet ztradice nmeck, resp.nizozemskho malstv 16.stolet, se kpopisovanmu Heringovu Ukiovn blzce poj Ukiovn, publikovan jako ran krtovo dlo zdoby kolem roku 1630 vroce 1974 Jaromrem Neumannem. Viz Neumann, Jaromr: Karel krta 16101674, Praha 1974, s.146, . k. 56, obr.75 (autor hesla Jaromr Neumann). Srov. KyzourovKalina, Strahovsk obrazrna (pozn. 10), s.65, . k. 39; ronk, MichalHausenblasov, Jaroslava: Gloria&Miseria 16181648. Praha vdob ticetilet vlky, Praha 1998, s.202, 205, obr.180. Podobnosti kompozic imalskho podn obou obraz si poviml ji Herain, esk malstv (pozn. 3), s.15. Suchomel, Milo: Krestaurtorskm pracm na domnlm Aachenov obrazu Ukiovn ze Slanho, Pamtkov pe 3, 1970, s.161173. Podlaha, Antonn: Posvtn msta Krlovstv eskho. Archdiecese praskVII.Vikarit Slnsk, Praha 1913, s.166. Kautorsk atribuci slnskho obrazu srov. Velcl, Ferdinand: Soupis pamtek historickch aumleckch vKrlovstv eskm od pravku do potku 19. stol. Politick okres Slnsk, Praha 1904, s.253255, obr.189; Umleck poklady ech: sbrka vznanch dl vtvarnho umn vechch od nejstarch dob do konce 19.stolet, ed. Z.Wirth, Praha 1915, s.2627, . 167 (autor hesla Rudolf Kuchynka), obr.167; Pavelka, Jaroslav: Slan, Praha 1941, nestr.; Pibyl, Vladimr: Baroko ve Slanm. Bval frantiknsk klter skostelem Nejsvtj Trojice, Slan 1988, nestr. Do Slanho byl olt pemstn a vroce 1873 vsouvislosti sMockerovou regotizac prask katedrly. Kdontorovi slnskho obrazu viz alespo Volf, Miroslav: Jaroslav Boita zMartinic po defenestraci, Stedoesk sbornk historick7, 1972, s.7690; Maa, Petr: Oslavy jubilejnho lta vm aesk lechta, Jihoesk sbornk historick 66, 1997, s.117123. Friedlaender, Walter: Early to Full Baroque: Cigoli and Rubens.In: Studien zur toskanischen Kunst. Festschrift fr Ludwig Heinrich Heydenreich zum 23. Mrz 1963, Hrsg. W.LotzL.L.Mller, Mnchen 1964, s.70 apozn. 4. Vliv Pulzoneho Ukiovn byl na prahu 17.stolet znan; kompozice pravdpodobn inspirovala nap. Rubensovo Ukiovn zpaskho Louvru (16171619). Nap. Ukiovn zmadridskho Prada zroku 1604. Viz Turner, Federico Barocci (pozn. 13), s.126127. Viz Komensk, Jan Amos: Historie otkch protivenstvch crkve esk, dle edice F.M.Bartoe, Praha 1952 (pvodn esk vydn 1655, 1663).

Jan Ji Hering, Ukiovn sP.Mari, sv.Janem Evangelistou aMa Magdalnou, 1628, olej, pltno, Slan, kostel Nejsvtj Trojice. Foto Martin Mdl

se knmu obrtil isamotn Kristus se slovy Ego vobis Romae propitius ero (J vm budu vm milostiv), ktermi mu pisliboval zdar pi jeho jednn spapeem. Vumleck produkci byl nmt vidn vLa Storta prvn zachycen, jak uvd Ursula Knig-Nordhoff, vmdirytin ilustrujc Igncv ivotopis zroku 1590, jejm autorem byl Francouz Thomas de Leu (15551612). Mezi asn ztvrnn Igncovy vidiny jeho setkn sKristem pat tak jedna zrelifnch kazet dve hlavnho vstupu do mskho jezuitskho kostela San Vitale, vyezanch kolem roku 1600 dovm bratrem Taurinem. Relifn kazeta zachycuje Ignce, klecho pi modlitb ped polorozboenou kapl aKrista, krejcho knmu svelkm kem na rameni. Vprhledu mezi hlavn dvojic, kn se znebes sn zoblaku vyklonn aIgncovi kynouc Bh Otec, se otevr pohled na Trajnovo frum sokrouhlm chrmkem. Symbolickou pipomnkou pohansk minulosti ma je rozlomen antick sloup, na nj si svtec odloil klobouk. Svatou konverzaci stedn trojice dopluje vlev sti vjevu kompars vpodob Igncovch poutnickch spolenk magistr Fabera aLaneze, ekajcch venku ped kapl. Taurinova ezba se stala do znan mry zvaznm prototypem pro veker mlad zobrazen tmatu vize vLa Storta. Neseznmil-li se Jan Ji Hering suvedenm relifem zautopsie pi svm nkolikaletm pobytu vm, poznal ho alespo zvolnjho grackho pepisu vnkterm zIgncovch Bildervitae, vydanch vprvnm desetilet 17.stolet. Znich
94 NAD MALSKM DLEM JANA JIHO HERINGA (15871648)

Bratr Taurino, Vize vLa Storta, okolo 1600, relifn devoezba, m, kostel San Vitale (kazeta dve hlavnho portlu). Foto Pavel Panoch Neznm manristick autor, Vize sv.Ignce vLa Storta, kolem 1610, olej, pltno, Praha-Star Msto, kostel sv.Salvtora vKlementinu. Foto Pavel Panoch Jan Ji Hering, Vize sv.Ignce vLa Storta, 1622, olej, pltno, Olomouc, kostel P.Marie Snn. Foto Nrodn pamtkov stav vOlomouci Jan Ji Hering, Vidn sv.Ignce na cest doma, 1638, olej, pltno, Hradec Krlov, kostel Nanebevzet P.Marie. Foto Nrodn pamtkov stav vPardubicch

26 Kroli legendrnho msta vLa Storta vjezuitsk tradici aurbanistickch strategich viz Fonck, Leopoldo: La Storta. Un antico Santuario de S.Ignazio di Loyola alle porte di Roma, Roma 1924; nejnovji Saint, Site and Sacred Strategy. Ignatius Rome and Jesuit urbanism, katalog, ed. T.M.Lucas, Vatican City 1990, s.23, 222223, . k. 140 (autorka hesla Evonne Levy). 27 Kignacinsk ikonograi dosud nejobrnji Knig-Nordhoff, Ursula: Ignatius von Loyola. Studien zur Entwicklung einer neuen Heiligen-Ikonographie im Rahmen einer Kanonisationskampagne um 1600, Berlin 1982, obr.81. Srov. T: Die Christus-Vision des P.Diego Ledesma SJ.Zu einer Zeichnung des Matthias Kager aus dem Bereich der Stortaikonographie, Archivum Historicum Societatis Jesu 49, 1980, s.311322; Rom in Bayern. Kunst und Spiritualitt der ersten Jesuiten (pozn. 15), s.319321, .k. 32 (autor hesla Reinhold Baumstark). Ze starch prac Rouquette SJ, R.: Essai critique sur les sources rlevant la vision de Saint Ignace de Loyola La Storta (Octobre 1537), Revue dAsctique et de Mystique 33, 1957, s.3461, 150170; Baumann SJ, Theodor: Die Berichte ber die Vision des Heiligen Ignatius bei La Storta, Archivum Historicum Societatis Jesu 27, 1958, s.181208. 28 Knig-Nordhoff, Ignatius von Loyola (pozn. 27), obr.72. 29 ronk, Barokn malstv v17.stolet vechch. In: Djiny (pozn. 5), s.366, obr.90.

sledovala Taurinovu ezbskou kompozici zjeven vLa Stortapi vech drobnch odlinostechnejvrnji ilustrace vtisku Vita Beati Patris Ignatii[], ilustrovanm rytinami Cornelia Galla (15761650) avydanm vroce 1610 vAntverpch. Setkn Krista sIgncem je na n situovno do voln zatravnn krajiny, Ignc sleduje pchozho Krista vpokleku spoutnickm kloboukem, hol aknihou, odloenmi na zemi, asmrn rozpaenma rukama, zatmco vdalch grackch cyklech m pae sepnut vmodlitb nebo peloen vpokornm gestu na hrudi. Tento zdnliv podrun kompozin detail me bt vodtkem pi uren vzorov pedlohy prvnho znmho malskho uplatnn sledovan ikonograe vidn sv.Ignce vLa Storta vechch, je pedstavuje obraz, druhotn zaven na stn kaple sv.Ignce vkostele sv.Salvtora vKlementinu. Autorstv nadprmrn kvalitn malby spojil Michal ronk, kter se dosud obrazu jako jedin zeskch badatel podrobnji vnoval, sneznmm malem severoitalskho kolen ahypoteticky jej datoval do obdob nkdy kolem roku 1610. Pltno vzkladnm kompozinm schmatuvyjma stranovho pevrcen, poetnho andlho komparsu vnebesch aefektnho rozlien pozemskho ternu (na nm kle Ignc) aoblan poduky (po n kr Kristus)vrn opakuje kompozici zmnnho devnho relifu zmskho kostela San Vitale. Vyvenm spojenm jemn svteln gradovan podveern krajiny spsychologismem gurln sloky arealistickou popisnost detail (traviny,
95 PAVEL PANOCH

96 NAD MALSKM DLEM JANA JIHO HERINGA (15871648)

30 Mlk, Leo: Pspvky kdjinm baroknho malstv vOlomouci, Zprvy pamtkov pe55, 1995, . 5, s.321. Srov. Togner, Milan: Barokn malstv vOlomouci, Olomouc 2008, s.59. Togner pipomn jako jeden zmonch kompozinch vzor olomouckho Heringova pltna obraz Annibale Carracciho Domine Quo Vadis? zroku 1602 (dnes National Gallery, London). 31 Cechner, Antonn: Soupis pamtek historickch aumleckch vKrlovstv eskm od pravku do potku 19.stolet. Politick okres krlovhradeck, Praha 1904, s.70; Kuchynka, Rudolf: Pspvky pro slovnk eskch umlc, asopis spolenosti ptel staroitnost eskch 20, 1912, s.72; Herain, esk malstv (pozn. 3), s.4849; Mikan, Jaroslav: Kolejn chrm Nanebevzet P.Marie vHradci Krlov, Hradec Krlov 1940, s.16; Kon, Ivo: Umn aumlci baroka vHradci KrlovI., UmnIXX, 1971, s.61, pozn. 13; ronk, Barokn malstv v17.stolet vechch. In: Djiny (pozn. 5), s.325 (omylem je zde uvdn mlad obraz totonho nmtu). Naposledy Ke slv Ducha. Sedm stolet crkevnho vtvarnho umn vkrlovhradeck dieczi, katalog, eds.V.HrubP.Panoch, Pardubice 2003, s.6264, . k. 44 (autor hesla Pavel Panoch). 32 Kokolnostem pchodu jezuit do Hradce Krlov viz Mikan, Jaroslav: Usazen se du Tovarystva Jeova vHradci Krlov, asopis Spolenosti ptel staroitnost eskch 47, 1939, s.7680, 116121. 33 Kohlbach, Rochus: Der Dom zu Graz. Die Fnf Rechnungsbcher der Jesuiten, Graz 1948, s.153158 (154). Srov. Brucher, Gnter: Staffelmalerei. In: Die Kunst des Barock in sterreich, Hg. G.Brucher, SalzburgWien 1994, s.297299. 34 Ke Canisiov osobnosti viz Donelly, John Patrick: Peter Canisius. In: Shapers of Religious Traditions in Germany, Switzerland, and Poland, 15601600, ed. J.Raitt, New Haven 1981, s. 141156. Srov. Smith, Jeffrey Chipps: Sensuous Worship. Jesuits and the Art of the Early Catholic Reformation in Germany, Princeton Oxford 2002, s. 1720.

poutnick atributy odloen usvtcovch nohou) dokzal jeho malsk tvrce vrohodn vyjdit extatick dj. Obraz Igncovy vize zkostela sv.Salvtora lze povaovat za prototyp dvou mladch Heringovch oltnch obraz, dochovanch vjezuitskch chrmech vOlomouci avHradci Krlov. Prvn znich vznikl vroce 1622 pi pleitosti oslavy msk kanonizace spoluzakladatele du papeem ehoemV.Zprostedk, poskytnutch tehdy olomouckm probotem Vclavem Pilarem zPilhu, podili mstn jezuit nov ignacinsk olt, jeho oltn pltno bylo po zboen starho kolejnho kostela pemstno do novho chrmu P.Marie Snn, postavenho vletech 17111716, avsazeno do rmov konstrukce novho olte vbon kapli sv.Ignce zLoyoly. Obraz, pipsan kHeringovu dlu vroce 1995 Leoem Mlkem, je zdailou paralelou svho praskho vzoru, jeho malskch kvalit vak nedosahuje. Drobnou inovac je pouze zdraznn Kristova pslibu legendrn sentenc Ego vobis Romae propitius ero, vepsanou mezi hlavy stedn dvojice. Druhou volnou replikou praskho obrazu od Sv.Salvtora je rozmrn, vpvodnm ran baroknm rmu dosud vsazen pltno zkrlovhradeckho kolejnho kostela Nanebevzet P. Marie. Obraz, signovan Heringem svroenm 1638, byl svelkou pravdpodobnost uren pro prozatmn kapli pslunk Tovarystva Jeova, upravenou vjednom zmanskch dom vjin front dnenho Velkho nmst, kter byly od poloviny tictch let 17.stolet vykupovny P.Adamem Kravaem jako zklad pt hradeck jezuitsk koleje. Podobn jako vppad Olomouce, tak ido Hradce Krlov pineslo Heringovo Vidn sv.Ignce na cest do ma, jeho malsk kvality nleit docenil ji Karel Vladimr Herain vroce 1915, prvn podstatn impulz baroknho, programov protireformanho umn. Pro svj siln pastoran nboj se mystick vize sv.Ignce zLoyoly vLa Storta stala zejmna vranch dobch protireformace vprosted stedoevropskho jezuitskho spoleenstv velmi oblbenou; popularitu tmatu il tak Giovanni Pietro de Pomis, dvorn mal budoucho csae FerdinandaII., kter pro olt sv.Ignce vdmu ve trskm Hradci vytvoil ve druhm desetilet 17.stolet jeho variantn manristickou kompozici. Jeden zprvnch vyklada Igncova extatickho zitku vLa Storta Petr Canisius (15211597), zakladatel jezuitskch kolej ve Vdni (1554) avPraze (1556), povil osobn vizi dovho zakladatele ve sv interpretaci na mtus ujiujc vechny pslunky Tovarystva Jeova osprvnosti nastoupen cesty aBom posvcen jejich misijn sluby ve vech stech svta, tedy ivkacskch echch.

Giovanni Pietro de Pomis, Vize sv.Ignce vLa Storta, 2. desetilet 17.stolet, olej, pltno, trsk Hradec, dm sv. Jilj, olt sv.Ignce zLoyoly. Foto Pavel Panoch

97 PAVEL PANOCH

Antonn Stevens ze Steinfelsu

Nov poznatky kjeho pvodu, ivotu atvorb
TPN VCHA

1 Herain, Karel Vladimr: esk malstv od doby rudolnsk do smrti Reinerovy. Pspvky kdjinm jeho vnitnho vvoje vletech 15761743, Praha 1915, s.5557. 2 Neumann, Jaromr: MalstvXVII.stolet vechch. Barokn realismus, Praha 1951, s.8990. 3 Dvokov, VlastaMov-lov, Bohumila: Stevensovy fresky na Strahov, Umn XXXI, 1983, s.420432. 4 Ciknkov, Jana: Antonn Stevensivot adlo, diplomov prce, FF UK, Praha 1985. 5 ronk, Michal: Barokn malstv 17.stolet vechch. In: Djiny eskho vtvarnho umn vechch II/1. Od potk renesance do zvru baroka, Praha 1989, s.324356, zde s.337339; t, Prat mali 16001656. Misti, tovaryi, uednci atoli vKnize Staromstskho malskho cechu. Biograck slovnk, Praha 1997 (=Fontes historiae artium, sv.1), s.100109. 6 Vcha, tpn: Kran tvorb praskho male Antonna Stevense ze Steinfelsu. In: Orbis artium. Kjubileu Lubomra Slavka, eds.J.KroupaM.eferisov LoudovL.Konen, Brno 2009, s.165174; T: Der Herrscher auf dem Sakralbild zur Zeit der Gegenreformation und des Barock. Eine ikonologische Untersuchung zur herrscherlichen Reprsentation Kaiser FerdinandsII.in Bhmen, Prag 2009; T: lechtick kaple vmarinskm kostele ve Star Boleslavi. Obrazov vzdoba afundace v17.stolet, Umn, LVIII, 2010, s.1741, zde s.25; nejnovji tak Vcha, tpn, Karel krta aAntonn Stevens.In: Karel krta (16101674): Doba adlo, katalog, eds.L.StolrovV.Vlnas, Praha 2010, s.453475. 7 Vcha, Der Herrscher (pozn. 6), s.172226; Vcha, Kran tvorb (pozn. 6), s.167.

Pvod aivot praskho male akrtova vrstevnka Antonna Stevense ze Steinfelsu (obr.1) jsou dosud zvt sti obesteny tajemstvm. Materilov bohat ivotopisn medailon pinesl na potku minulho stolet Karel Vladimr Herain, kter zpracoval archivn reere svho strce archive hlavnho msta Prahy Jana Heraina. Jako prvn se Stevensovm malskm dlem souvisle zabval Jaromr Neumann vmonograi omalstv 17.stolet vechch (1951), kter na zklad pipsn ady obraz charakterizoval slohov rz Stevensova dla avymezil mu msto vesk ran barokn malb. Zpozdj doby to byl pedevm pspvek ke Stevensovm nstnnm malbm varelu Strahovskho kltera od Vlasty Dvokov aBohumily Mov-lov (1983); nov prosopograck zjitn pinesla Jana Ciknkov ve sv diplomov prci otomto umlci. Vintencch ve uvedench zjitn prezentoval Stevensovo dlo souhrnn Michal ronk. Do ady stevensovskch badatel vstoupil iautor tohoto pspvku, kter vnedvn dob rozil Stevensovo dlo onkter nov atribuce. Vjejich svtle se ukazuje Antonn Stevens jako zdatn mal, kter svou tvr kariru vPraze rozvinul naplno ji na pelomu tictch atyictch let 17.stolet, tedy jet ped nstupem Karla krty. Tebae se Stevensv malsk projev me zdt konzervativn aeklektick, oproti svm generan starm kolegm (pedevm Janu Jimu Heringovi aMatyi Mayerovi) pedstavuje slohov pokroilho male, kter do prask malby vnesl nov, vpravd ji barokn kvality. Nejprkaznjm dokladem toho je velk oltn obraz pro kostel P.Marie Vtzn na Mal Stran, namalovan vrozmez let 1637 a 1641 (obr.2). Podobn jako vjinch ppadech, tak zde si Stevens ponal jako eklektik, kter jednotliv sti obrazov kompozice idl motivy pevzal zdl jinch umlc, znich byl pitom schopen vytvoit organick aobsahov jednotn celek. Tak horn partie
99

obrazuehnajc Kristus se skupinou andlkje citac zrytiny Nanebevzet P.Marie od Paula Pontia podle pedlohy dodan Petrem Paulem Rubensem (obr.3). Umstn skupiny Habsburk vlevm spodnm rohu obrazu, do n ml bt pvodn zahrnut iarcivvoda Leopold Vilm, je zase citac znstnn malby Matye Mayera vkatedrle sv.Vta zroku 1631 (obr.4). Citliv podan podobizny obou Habsburk (obr.10) jsou dokladem Stevensovch portrtistickch schopnost, onich se ostatn ztto dobyjak jet ukudochovala ada psemnch zprv. Kvalitnm dlem ze Stevensova ranho obdob je tak oltn obraz sv.Mikule Tolentinskho vkostele sv.Tome na Mal Stran (obr.5). Izolovan postava svtce je sjistotou zakomponovna do obrazovho prostoru, ruce vrtorskm gestu jsou podny svytbenou jemnost asvtcova tv spatetickm vrazem je prodchnuta ji barokn senzibilitou. Pedstavit Stevensovo poetn adosud jen mlo prozkouman malsk dlo jako celek vrmci tohoto pspvku nen mon, zamm se jen na zatek jeho umleck innosti, osvtlm jeho pvod arodinn zzem, upozornm na zajmav okruh objednavatel, kte dvali mali zakzky na pelomu tictch atyictch let. Nejdve ksamotn osob Antonna Stevense. Ojeho rodinnm vztahu knizozemskmu mali specializovanmu voboru krajinomalby Pieteru Stevensovi, kter je vPraze doloen od roku 1594 ve funkci komornho male, dosud panovaly nejasnosti. Nejist je u samo datum narozen. Herain uvd, e Antonn Stevens se narodil vPraze roku 1618, atak nkte badatel pipoutj, e Pieter Stevens byl Antonnv dd. Jeho otcem by pak byl vliteratue zmiovan Petr Stevens mlad, jeho lze ztotonit se synem Pietera Stevense, vPraze prokazateln zemelm roku 1626. Antonn Stevens se ovem narodil nepochybn dve, nebo rokem 1628 je datovno prvn znm Stevensovo dlo, kresba Stojc postava vdlouhm plti dedikovan praskmu mali Gabrielu Mayerovi (obr.6), orok pozdji byl Stevens ptomen ktu vkostele P.Marie pod etzem avroce 1635, titulovan ji jako pictor pragensis, se vkostele sv.Tome na Mal Stran oenil. Proto se pedpokld, e se Stevens narodil nkdy vprvnm desetilet 17.stolet, respektive kolem roku 1610. Nov azcela zsadn informace kpvodu Antonna Stevense pin malv nobilitan diplom zroku 1643, dochovan vopisu vregistratue nobilitac hrabte Jaroslava Boity zMartinic, kter na zklad velkho palatintu udlenho csaem roku 1634 obdrel privilegium vyznamenvat alegitimovat zaslouil osoby. Udlen prediktu ze Steinfelsu (von Steinfels) aerbu Antonnu Stevensovi do literatury velo sice ji vpolovin 19.stolet azcela nedvn je edice tto listiny vjejm plnm znn, jej obsah vak dosud nebyl podroben kritickmu zkoumn. Vdiplomu je vedle popisu udlenho znaku aprediktu zmnn malv pvod aosobn zsluhy, kter pinej dleit poznatky zjeho osobnho iprofesnho ivota (viz vatek znobilitanho diplomu uveden na konci pspvku). Pedevm se zde jasn uvd, e Antonn Stevens byl
100 ANTONN STEVENS ZE STEINFELSU

8 Onm viz Zwollo, An: Pieter Stevens, ein vergessener Maler des rudolnischen Kreises, Jahrbuch der Kunsthistorischen Sammlungen in Wien 64, 1968, s.119180; T: Pieter Stevens.Neue Zuschreibungen und Zusammenhnge, Umn 18, 1970, s.246258; T: Pieter Stevens. Addenda zu seinem Werk, mit einem Anhang ber ein Portrt der Westonia. In: Prag um 1600: Beitrge zur Kunst und Kultur am Hofe RudolfsII., EssenWienFreren 1988, s.326333. 9 Herain, esk malstv (pozn. 1), s.55. 10 Fukov, Elika: Studien zur Rudolnischen Kunst: Addenda et corrigenda, Umn XXVII, 1979, s.489514, zde s.505. Podle n tak Vilmkov, MiladaPreiss, Pavel: Ve znamen bevna ar. Historick, kulturn aumleck odkaz benediktinskho opatstv vBevnov, Praha 1989, s.188. 11 Srov. ronk, Prat mali (pozn. 5), s.111. 12 Nrodn galerie vPraze, Sbrka graky akresby, inv. . K4520. Na zadn stran je ppis, vliteratue dosud myln ten: Antoni Stevens in prag macht dieses zur getechtnis meinen [?] gutten freindt herrn Gabriel Mayr 1628. 13 Herain, esk malstv (pozn. 1), s.55. 14 Ciknkov, Antonn Stevens (pozn. 4), s.149, pozn.116. 15 Tamt, s.44; ronk, Prat mali (pozn. 5), s.100. 16 Miltner, Jindich Otakar: Smeno, Pamtky Archeologick amstopisn 1, 1855, s.325328, s.359368, zde s.362, pozn. 25. 17 Fiala, MichalLoch, Jan: Martinick palatint, Heraldick roenka 2008 (vylo 2009), s.2495, zde s.8082.

1. Podobizna (autoportrt) Antonna Stevense ze Steinfelsu ve starm vku, 60. nebo 70.lta 17.stolet, olej, pltno, Praha, Pamtnk nrodnho psemnictv, Karskova galerie. Foto Nrodn galerie vPraze / Oto Paln

synem krajine Pietera Stevense, kterho zNizozem do Prahy povolal roku 1590 RudolfII.apro jeho dobr vlastnosti jej ustanovil dvornm akomornm malem. Vtto funkci Pieter Stevens vrn pracoval pro csae a do jeho smrti. Vdiplomu se tak zmiuje proslulost jeho tvorby prostednictvm mdiryt, kter jsou vmluvnm svdectvm nabytch znalost azkuenost vmalstv (erlangte scienz und erfahrenheit). Nsleduje strun vylen dosavadnho bhu ivota Antonna Stevense, znho klov je nsledujc pas (zde veskm pekladu): Kdy si vmld osvojil zklady malskho umn, zlsky kvdn se vypravil do blzkch ivzdlench zem, neete pitom nklad ajsa astji vystaven ohroen ivota, aby se piuil dobrm zvykm, ctnostem avtmu umn ve sv profesi, pot se vrtil do Prahy, do sv milovan otiny, kde se dobe apoestn oenil advakrt pi blcm se neptelskm nebezpe snemalm silm, nmahou aza piloen vlastn ruky uschoval vechny cenn akrsn umleck obrazy krlovsk kunstkomory, aby neutrply dnou kodu.

2. Antonn Stevens ze Steinfelsu, Csa FerdinandII.abos karmelitn Dominik Jesu Maria se modl kPann Marii za vtzstv katolickho vojska vbitv na Bl hoe, 16371641, olej na pltn, Praha, kostel P.Marie Vtzn, Mal Strana, tituln obraz hlavnho olte. Foto stav djin umn AVR, v. v. i. / Zdenk Matysko

102 ANTONN STEVENS ZE STEINFELSU

3. Paulus Pontius aPeter Paulus Rubens, Nanebevzet Panny Marie (vez), autorsk obtah mdirytu, kolem 1624, Universiteitsbibliotheek Gent. Reprofoto tpn Vcha

Nyn panujc msk csask Velienstvo [FerdinandIII.] jej vyznamenalo tm, e se od nj nechalo portrtovat api svm pobytu velijak vyuilo jeho umn aslueb [] Zamme se nyn detailn na skutenosti, kter ozejmuj malv ivotn bh aprofesn postaven kroku 1643. Nobilitan diplom pedevm potvrzuje, e Antonn Stevens byl synem rudolfnskho krajine Pietera Stevense. Tato skutenost umouje sestavit sdenitivn platnost rodokmen malskho rodu Stevens (viz genealogick tabulka), okter se ji vsedmdestch letech 19.stolet na zklad studia vmstskm archivu vMechelen pokusil belgick historik Emmanuel Neeffs. Nejstarm doloenm malem vrodu Stevens byl Anton. Onm Neeffs uvd, e do gildy sv.Luke vMechelen vstoupil roku 1560. Anton ml dva syny, jednm znich byl Pieter Stevens, kter poloil zklady malsk dynastie vPraze. Pramenn je doloen Pieterv star syn Petr ml. (zemel roku 1626) aAntonn Stevens, jeho dva synov Pavel (Antonn) apedevm Jan Jakub se rovn ivili malstvm (druh znich vynikl jako specialista voboru nstnn malby). Druh Antonv syn Jacob pokraoval vrodinn tradici vrodnm Mechelen, po nm ijeho dva synov, Jacob ml. aJan. Anton Stevens ml tak dceru Janu, kter se provdala za mechelenskho male Maura Moreelse. Jejich syn Maur Moreels ml. byl rovn malem innm vMechelen. Vylen rodinnch vazeb klanu Stevens vPraze aMechelen nen bez vznamu, nebo mezi obma vtvemi vpozdj dob probhaly kontakty. Je doloeno, e Maur Moreels ml. (snad potkem 17.stolet) navtvil svho strce Pietera vPraze. To pipout domnnku, e Moreelsovu nvtvu mohl Antonn Stevens optovat pi sv tovarysk cest, kter je zmiovna vnobilitanm diplomu. Slva mechelensk malsk gildy, kter byla pedevm spojena svelkmi jmny jako Jan Gossaert( 1532) aMichielCoxcie( 1592), na potku 17.stolet sice patila
103 TPN VCHA

18 Neeffs, Emmanuel: Histoire de la Peinture et de la Sculpture Malines, T.I., Gand 1876, s.250256. 19 Souhrnn oPavlu Antonnu aJanu Jakubu Stevensovch viz Herain, esk malstv (pozn.1), s.8285; VilmkovPreiss, Ve znamen bevna (pozn. 10), s.188192; tak ronk, Prat mali (pozn. 5), s.109110 (Pavel Stevens). 20 Neeffs, Histoire de la Peinture (pozn. 18), s.253.

4. Maty Mayer, Csa FerdinandII., krl FerdinandIII.aarcivvoda Leopold Vilm, vez znstnn malby pvodn se nachzejc ve Svatovtsk katedrle, historick snmek zpotku 20.stolet. Foto stav djin umn AV R, v. v. i. 5. Antonn Stevens ze Steinfelsu, Sv.Mikul Tolentinsk, 1646, olej, pltno, Praha, oltn obraz vkostele sv.Tome, Mal Strana. Foto stav djin umn AV R, v. v. i. / Zdenk Matysko

minulosti, pro mladho Stevense ale mohlo bt skutenm dvodem inavzn rodinnch vazeb. Navc se Mechelen nachz nedaleko tehdej Mekky vlmskho malstv Antverp, kter pro Stevensepodle nobilitanho diplomu dychtcho se zdokonalit ve sv profesinepochybn pedstavovaly vysnn cl. Vt souvislosti je dobr pipomenout, e tak Antonnv star syn Pavel vletech 1677/1678 pobval vHolandsku, atak se dobr vztahy mezi obma vtvemi rodu udrovaly ivnsledujc generaci. Oblim asovm vymezen studijnho pobytu Antonna Stevense vzahrani meme soudit znepmch indici. Jak ji bylo zmnno ve, kresba Stojc postava vdlouhm plti zroku 1628 vznikla jet za malova pobytu vPraze aje dokladem jeho praskho kolen, okterm se pe ivnobilitanm diplomu. Vme tak, e jet vnsledujcm roce vystupoval Stevens vloze kmotra vmaltzskm kostele na Mal Stran. Vroce 1632 nepochybn pobval mimo echy, nebo tehdy od nj jeho sestra Frantika, provdan eelick, zskala plnou moc kprodeji otcova domu UT medvd (p.271) na Malostranskm rynku. Datum prodeje domu je tak navc bezpenm datem ante quem pro stanoven mrt Pietera Stevense, Antonnova otce. Nkdy vroce 1634 musel bt mlad Stevens opt vPraze, nebo 19.dubna nsledujcho roku se tu oenil sAnnou Mari Breglovou
104 ANTONN STEVENS ZE STEINFELSU

21 Recentn omalsk produkci vMechelen v16.a17.stolet viz De Marchi, NeilVan Miegroet, Hans J.: The Antwerp-Mechelen production and export complex. In: In His Milieu: Essays on Netherlandish Art in Memory of John Michael Montias, eds.A.GolahnyM.M.Mochizuki L.Vergara, Amsterdam 2006, s.133147. Zde tak odkaz na star literaturu. 22 Herain, esk malstv (pozn. 1), s.85. 23 Herain, esk malstv (pozn. 1), s.55.

6. Antonn Stevens ze Steinfelsu, Stojc postava vdlouhm plti, 1628, kresba rudkou auhlem na pape, Nrodn galerie vPraze. FotoAlena Volrbov

(Preglovou). Ojeho trvalm usazen vmilovan otin, jak hls nobilitan diplom, svd matrin zpisy oktu etnch dt vkostele sv.Tome zdruh poloviny tictch aze tyictch let. Kombinac rozlinch psemnch pramen se mi podailo zjistit, e mal obval se svou rodinou dnen dm p.18/III na Ryneku uValdtejnskho nmst, kter patil postrannmu prvu sousednho kltera augustinin-poustevnk pi kostele sv.Tome (obr.7 a8). Dm vpolovin 16.stolet dajn patil Vclavu Hjkovi zLiboan, vroce 1586 peel do dren rudolfnskho dvoana Martina Vavince Pregla. Ve dvactch letech se uskupen dom na Ryneku, do nho nleel ipreglovsk dm, dostalo do centra pozornosti vvody Albrechta zValdtejna, kter vjejich blzkosti budoval svoji novou rezidenci. Ze svatotomsk jurisdikce tehdy vykoupil est dom, kter nechal roku 1632 zboit. Preglv dm do demolinho zmru sice zahrnut nebyl, pilehlou zahradu vak Valdtejn odkoupil ji roku 1623. Ovdovl Anna Preglov vroce 1632 prodala augustininm dm nanejv spustl na Ryneku vedle domu JMK zFrdlandu, stm, e si vnm vymnila bydlet po cel rok. Odalm osudu preglovskho domu, respektive ojeho nabyt
106 ANTONN STEVENS ZE STEINFELSU

24 Viz pozn. 14. Zda Stevensova cho byla vnjakm rodinnm vztahu kMartinu Vavinci Preglovi (viz dle vtextu), se mi dosud nepodailo zjistit. 25 Ciknkov, Antonn Stevens (pozn. 4), s.55, resp.s.174175. 26 Merhout, Cyril: Mstit Valdtejnskho palce ped jeho vstavbou (=Zvltn otisk asopisu Spolenosti ptel staroitnost sl.vPraze, ro. XLII, . 14), Praha 1935, s.29. KPreglovi viz Jaroslava Hausenblasov, Der Hof Kaiser RudolfsII.(=Fontes rerum artium, Bd. 9), Prag 2002, s.357, rubrika 99/10 (Herold), s.371, rubrika 119/13 (Hoffourier). 27 Merhout, Mstit Valdtejnskho palce (pozn.26), s.29.

28 Vknize jsou obsaeny domovn platy Martina Vavince Pregla ponaje rokem 1611. Nrodn archiv, Praha, Archiv du sv.Augustina vPraze, rkp.130, sign. IIb 26 (Introitus pecuniarius ab Anno 1611 usque ad Anno 1637), fol. 259 (Census S.Georgii 1632): Domus Martini fuit tota destruta. Nelze vylouit, e destrukce domu souvisela sValdtejnovm stavebnm podniknm. Vzpt toti nsleduje zpis: Ex domibus quas Dux Fridlandiae destruxit nempe 6 domu et ex hortis [nihil]. 29 Tamt, fol. 251 (Census S.Georgii 1633 domorum): Ex domo destructa iam nostra nihil; fol. 277 (Census S.Galli 1633): Ex domo Preglein quae est nostra iam restaura[tur] [nihil]. 30 Tamt, fol. 284: (Census domorum fundi Monast. Sti Thomae [S.] Georgii 1634): Ex domo Preglein 0 .; fol. 288 (Census domorum propter S.Galli 1634): Ex nostra domo adhuc nihil; fol. 297 (Census domorum propter S.Georgii 1635): Ex domo Prglein iam nostra 14 .; fol. 301 (Census S.Galli 1635): Ex domo Prglein soluit D.Antonius Pictor. 31 Vcha, Kran tvorb (pozn. 5), s.166167; tak Matjka, Bohumil: Pestavba avzdoba chrmu sv.Tome pi kltee poustevnk du sv.Augustina na Menm Mst Praskm, Pamtky archaeologick amstopisn 17, 1896, sl.81152, zde sl.96 asl.123. 32 Umleck pamtky Prahy, III, Mal Strana, ed. P.Vlek, Praha 1999, s.159160. 33 Neumann, MalstvXVII.stolet (pozn. 2), s.139, pozn. 116, sodkazem na dnes ztracen pramen.

Antonnem Stevensem, se dovdme vknize pjm svatotomskho kltera, do n byly zaznamenvny platby plynouc zdom na postrannm prvu, odvdn vdy dvakrt vroce, toti na jae osv.Ji ana podzim osv.Havlu. Plat ve vi 1zlat 10 krejcar dvakrt vroce pravideln odvdl Martin Vavinec Pregel, po roce 1630 vdova Preglov, ato a do jara 1632, kdy se uvd, e dm byl zcela znien. Tehdyjak ji bylo zmnnodm koupili augustinini. Ani vnsledujcm roce zpreglovskho domu neel dn plat: ke sv.Havlu 1633 se toliko uvd, e n dm je ji obnovovn. Ivroce 1634 zstval dm neosazen, teprve vzpisu domovnch plateb osv.Ji znsledujcho roku je uveden pjem 14 zlatch. Vzpisu zpodzimu tho roku, kter se bude opakovat ivnsledujcch letech, je prvn uvedena totonost njemnka: D.Antonius Pictor. Toto do znan mry familirn oznaen vypovd odobrch vztazch, kter mezi malem amalostranskmi augustininy panovaly. Vt souvislosti je teba zmnit, e vte dob mal Antonn zskv zakzku na cyklus obraz ze ivota sv.Augustina, znich jeden byl jeho osobnm darem. Stevensv dm, dnes trojkdl objekt kolem dvorku, je vklnn mezi augustininsk klter na jin stran aFeldovsk dm na severn stran azvchodu vymezen zd Valdtejnsk zahrady (obr.7). Star obytn jin trakt vystavn vpolovin 16.stolet obsahuje stedovkou batu malostranskho opevnn; severn trakt aspojovac vchodn kdlo byly postaveny a na pelomu 17.a18.stolet. Vdom se vpate nachzel patrn atelir, nebo kdy chtl roku 1692 zakoupit dm mal Jan Ji Heinsch, vymnil si zachovn oken smrem do klternho dvora, tedy na zpad (obr.9). Jeliko augustinini trvali na zazdn oken, Heinsch od

7. Domy postrannho prva augustinin pi kostele sv.Tome na Mal Stran svyznaenm Stevensova domu na stabilnm katastru z poloviny 19.stolet. REPRO dle http://archivnimapy.cuzk.cz/; upravil tpn Vcha

transakce odstoupil adm od Antonnova syna Jana Jakuba Steinfelse koupil nakonec klter. Ale zpt kStevensov nobilitanmu diplomu zroku 1643. Na dosud zcela neznmou kapitolu ze Stevensova ivota poukazuje
107 TPN VCHA

8. Dm Antonna Stevense ze Steinfelsu na Ryneku uValdtejnskho nmst (p.18/III). Foto tpn Vcha 9. Vnitn dvr augustininskho kltera se zapojenm zpadnm prelm Stevensova domu. Foto tpn Vcha

zmnka ojeho opakovanm osobnm nasazen pi zajitn hradn obrazrny bhem vlenho nebezpe. Stt se tak muselo vroce1639, kdy vojsko vdskho generla Jana Gustava Bannera dvakrt oblhalo Prahu api druhm toku dokonce ostelovalo Prask hrad. Lze pedpokldat, e kpstupu do hradn obrazrny Stevense uschopoval jeho pvod (byl synem vznamnho dvornho male), svoji roli nepochybn hrly osobn kontakty sezem drahokam asprvcem hradnch umleckch sbrek Dionysiem Miseronim. Ty mohly mt pvod vdtstv, kdy jejich otcov psobili vPraze ve slubch RudolfaII.Ovzjemnm ptelstv svd skutenost, e Dionysius Miseroni ajeho manelka byli kmotry vech Stevensovch dt. Vnobilitanm diplomu je Stevensovi pipoteno kdobru, e portrtoval csae FerdinandaIII., kter jej vyznamenal dalmi zakzkami. Vdruh polovin tictch let je pobyt FerdinandaIII.doloen vPraze vletech 1635, 1637 a1638. Vt souvislosti je teba opt pipomenout oltn obraz vkostele P.Marie Vtzn, na kterm je zachycena velmi vrn panovnkova podobizna (obr.10). Jinou zakzkou, kterou Stevens od FerdinandaIII.ji tehdy mohl zskat, byl nedochovan obraz Svat rodiny zavrujc hlavn olt ve Svatovtsk katedrle. Opodob tohoto dla, kterm byla korunovna archa se stedovou deskou Sv.Luk maluje P.Marii od Jana Gossaerta akdly od Michiela Coxcie (dnes Nrodn galerie vPraze), si lze
108 ANTONN STEVENS ZE STEINFELSU

34 vdsk oblhn Prahy zatkem ervna 1639 aopt vjnu tho roku strun zmiuje Rezek, Antonn: Dje ech aMoravy za FerdinandaIII.a do konce ticetilet vlky (16371648), Praha 1890, s.207 as.227228. 35 Viz Ciknkov, Antonn Stevens (pozn. 4), s.55. 36 Kpobytu FerdinandaIII.vechch viz Maa, Petr: Svt esk aristokracie (15001700), Praha 2004, s.383388.

37 Kuren Stevensova autorstv obrazu Svat rodina viz Vcha, Kran tvorb (pozn. 5), s.167. 38 Naposledy oStevensov autoportrtu viz katalogov heslo autora tohoto pspvku vkatalogu vstavy Karel krta (16101674): Doba adlo, eds.L.StolrovV.Vlnas, Praha 2010, s.458, . k.XI.1. 39 Schreiber, Renate: Ein Galeria nach meinem Humor: Erzherzog Leopold Wilhelm (=Schriften des Kunsthistorischen Museums, Bd. 8), WienMilano 2004, s.92. 40 Winkelbauer, Thomas: Frst und Frstendiener: Gundaker von Liechtenstein, ein sterreichischer Aristokrat des konfessionellen Zeitalters (=Mitteilungen des Instituts fr sterreichische Geschichtsforschung, Ergnzungsband 34), WienMnchen 1999, s.421 a427.

udlat rmcovou pedstavu zpozdjch vyobrazen chrmovho interiru. Vsouvislosti se zakzkami udlovanmi panovnkem je teba zmnit malv autoportrt zpozdjho obdob, na nm je portrtovan titulovn skuten komorn mal Jeho csaskho Velienstva FerdinandaIII.roku 1640 (obr.1). Takov jmenovn sice nen archivn doloeno, zajmav je ovem zprva zpodzimu 1639, e csav bratr arcivvoda Leopold Vilm se pi svm praskm pobytu dal portrtovat malem od Miseroniho (Maler des Miseroni) ala soldata. Tent umlec tak dodal podobizny arcivvodova dvornho aka atrpaslka. Ikdy je tento ble neuveden mal ztotoovn sKarlem krtou, domnvm se, e lo oAntonna Stevense. krta byl teprve erstv usazen vPraze azamstnn vymhnm zkonskovanho rodinnho majetku; zskn tak vznamn zakzky znejvych kruh je vtto dob mlo pravdpodobn. Naopakjak bylo zmnno veStevensovy kontakty sDionysiem Miseronim musely bt zk abyl to patrn tak prv Miseroni, kdo uvedl mladho Stevense po nvratu zciziny do prosted Praskho hradu azprostedkoval mu kontakt scsaem FerdinandemIII. Pozoruhodnm adosud nepovimnutm svdectvm oStevensov innosti ztto doby je zprva ojeho angaovn knetem Gundakerem zLichtentejna vroce 1640. Mal, vpramenech
109 TPN VCHA

uvdn Stefues, toho lta navtvil lichtentejnskou rodovou rezidenci Wilfersdorf vDolnch Rakousch, pro kterou ml dodat pknou krajinomalbu, tyi jezdeck portrty knete Gundakera ajeho pbuznch vivotn velikosti. Ototonosti Antonna Stevense neme bt pochyb, nebo vprotokolu lichtentejnsk knec kancele ztho roku se pe ohonorovn male syna Petra Steffana (der Maler des Peter Steffani Sohn). Pro zskn tto zakzky mohl hrt roli ifakt, e Stevensv otec vletech 16201624 pracoval pro Gundakerova bratra knete Karla zLichtentejna. Sprac vdolnorakouskm Wilfersdorfu roku 1640 by pak bylo mon spojit ipobyt Antonna Stevense ve Vdni, respektive jmenovn komornm malem csae FerdinandaIII., jak je uvedeno na Stevensov portrtu. Zde shromdn daje ukazuj na nezvyklou i umleckho psoben Antonna Stevense na pelomu tictch atyictch let. Bude teba dalho archivnho ptrn anabz se t monost dohledat, respektive identikovat nkter vpramenech zmiovan dla. Vvahu mohou pichzet poetn podobizny FerdinandaIII.aarcivvody Leopolda Vilma, kter se dochovaly ve sbrkch Umleckohistorickho muzea ve Vdni, ale tak ve vdsku, kam byly nkter zavleeny vdskmi vojsky pi vyloupen sbrek Praskho hradu roku 1648. Nov bude teba tak posoudit nadhozen autorstv unkterch krajinomaleb Antonnu Stevensovi pipisovanch, kter se nachzej ve sbrkch ve vdsku aNmecku. Rozen potu Stevensovch
110 ANTONN STEVENS ZE STEINFELSU

10. Antonn Stevens ze Steinfelsu, Portrty FerdinandaIII.aFerdinandaII.,detail zobr.2. Foto stav djin umn AV R, v. v. i. / Zdenk Matysko

41 Zwollo, Pieter Stevens (1968) (pozn. 8), s.124, pozn.14. 42 Tamt; tak ronk, Prat mali (pozn. 5), s.111. 43 Karling, Sten: Some paintings by Anton Stevens of Prague. In: Netherlandish mannerism, ed. Grel Cavalli-Bjrkman (=Nationalmusei skriftserie, N.S.4), Stockholm 1985, s.189199.

znmch dl by mohl pinst tak przkum portrt knat Lichtentejn. Zvrem je teba spekvapenm konstatovat, jak rychle po svm nvratu do Prahy si mlad umlec vydobyl renom. Svou roli hrl jist jeho rodinn pvod, dobr konexe avneposledn ad iumleck kvality. Stevensovo vjimen postaven vPraze astrm karirn vzestup vak neml dlouhho trvn. Ji zhy se vedle nj zformovala vrazn umleck osobnost Karla krty, kter svho kolegu vkrtk dob zastnil. To nic nemn na skutenosti, e Antonn Stevens je pozoruhodnou veliinou malstv ranho baroka vechch azasluhuje si monograck zpracovn. Vtomto pspvku snesen dobov zprvy anastnn perspektivy dalho vzkumu jeho ranho dla otvraj dal monosti pro interpretaci umlcovy tvorby, ba co vc, nabzej zajmav vchodisko pro studium charakteru ran baroknho malstv vechch. Ukazuje se, e navzdory bsm ticetilet vlky se vPraze pstovalo malstv na vysok rovni ae Karel krta nepiel do umlecky vyprahl zem, nbr e se pohyboval na pd zkypen psobenm jinch mal, kte se dobe orientovali vsoudobm umleckm dn.

Vatek znobilitanho diplomu, kterm hrab Jaroslav Boita zMartinic udlil Antonnu Stevensovi zeSteinfelsu erb apredikt
Hradany, 25.dubna 1643 Sttn oblastn archiv Praha, Rodinn archiv Martinick: Velkostatek Smeno, inv. . 99 (Prothocoll oder Registratur Aller deren von mir Jaroslao Borzita Graffen von Martinitz crafft der von Ihrer Kay. May. mir allergnedigst ertheilten Palatinats Diplomatis, underschidlichen Personen gegebnen Adels-Wappens-Legitimations- und anderer dergleichen Privilegien abAnno 1634), fol. 72r75r, zde fol. 72v73r. Editoi: FialaLoch, Martinick palatint, s. 8082 (. 23), zde s.8081. Wir Jaroslaus Borzita des Heyl[igen] Rm[ischen] Reichs Graff von Martinitz []. Bekennen hiemit offentlich, und thuen kundt iedermeniglich []. Wan wr dan getlich angesehen und betrachtet die erbarkeit, redtligkeit, erfahrenheit, lbliche tugentliche Sitten, derenthalb Uns der Kunstreiche Anthonius Stevens, vornehmer Mahler alhier, von glaubwrdigen Personen gerhmbt worden, wir auch theils in der that sebsterfahren, in dem Way[land] Kayser RudolphusII.d[u]s, allerhochlobsligster gedachtnu, seinen lieben Vattern Petrum Stevens als einen Vornem[m]en Kunstreichen Mahler (wie deen hug im truckgefertigte kunstliche Kupfferstuck weldtkndig sein[)] und seine in der Mahlerey erlangte scienz und erfahrenheit genugsamb bezegen, gar au Niedrlandt am Kay[serlichen] Hoff alher nach Prag, in dem lngst veronen Fnffzehen hundert und Nenzigsten Jahr allergnedigist berueffet und beschrieben,
111 TPN VCHA

RODOKMEN MALSK RODINY STEVENS VE 2. POLOVIN 16. STOLET A V 17. STOLET

prask vtev

PIETER (I) STEVENS asi 1632 od r. 1590/1594 komorn mal Rudolfa II. vPraze

Petr II Stevens ( 1626) mal v Praze

ANTONN STEVENS ZE STEINFELSU *kolem 1610 asi 1675

19. 4. 1635

ANNA MARIE BREGLOV ( po 1679, resp. 1683)

Frantika, provd. eelick (doloena 1632)

Anna Albta * 1635

Rosina * 1637

Pavel (Antonn) Steinfels (asi 16411692) mal na Mal Stran, zemel jako laick bratr pod eholnm jmnem Antonn v benediktinskm kltee vBroumov

3. 3. 1658

Dorota

Anna Marie * 1642

Judita * 1644

Zuzana * 1646

Frantiek * 1648

potomstvo nezjitno

Zpracovno na zklad: Neeffs, Histoire de la Peinture (pozn. 18), s. 250256; Herain, esk malstv (pozn. 1), s. 8285; Ciknkov, Antonn Stevens (pozn. 4), s. 40, 55, aj.; matriky uloen v Archivu hl. msta Prahy, Sbrka matrik, sign. TO N2 O2, TO N3 O3, MIK N4 O3, MIK N6.

112 ANTONN STEVENS ZE STEINFELSU

ANTON STEVENS 1560 pijat do malskho cechu sv. Luke vMechelen

CATHERINE DAEMS ( ped 1549)

mechelensk vtev

ca 1580 Jana Maur I Moreels Stevens mal vMechelen

Jacob I Stevens mal v Mechelen 1630

1589

Anna van Mechelen

celkem 9 dt

Maur II Moreels (ca 15851647) mal v Mechelen

Guillemette Verweygen ( 1626)

1589

Jacob II Stevens (15931662) mal vMechelen

1626

Agns Bisschops

Jan Stevens (15951627) mal v Mechelen

1589

Clara van Woluwe

Dorota Veronika pakov

13. 11. 1681

27. 1. 1698 Jan Jakub Zuzana Steinfels Podlibtejnsk (16511730) mal a konel na Mal Stran

Martin * 1620

Maur * 1623

Egide * 1626

celkem 10 dt

Frantiek Maxmilin * 1683

Frantika Apolonie * 1688

Anna Justina * 1689

Antonn Bernard * 1690

Kateina Konstancie * 1694

Josef Matou * 1696

und ihne seiner bekandten gueten qualiteten halben, vor dero Kay[serlichen] und Knigl[ichen] Hoff- und Camer Mahler anzunem[m]en gewrdigt, in wellichem dienst er Peter Stevens bi auf Ihrer Kay[serlicher] May[estt] ervolgtem tdtlichem hintritt zu dero allergnedigistem contento und seinem selbst eignen rhumb, auch Men[n]iglichs sattsamben wolgefallen, mit unverdronem groen ei, mhe und arbeith continuirt, auch in sollicher Zeit mit deelben externis actibus seine innerliche dotes animi dermaen conrmirt, und in werck erwiesen, das er durch allerhandt aufrichtige Tugenden von iederman gelobt und geliebt gewesen. Gestaltsamb diesen des Vatteren lobwrdigen Fuestapfen, auch obgedachter sein Sohn getretten, wellicher nach dem er in seiner Jugend die Kunst und Mahlerey wolergriffen, sich in nahendt und ferne Landen, guete Sitten, Tugendt und mehrere Kunst in seiner Profeion zuerlenen, mit groem Unkosten, auch ffteren Leib- und Lebensgefahr amore scientiae begeben, darauf wieder hiehero nach Prag, in sein geliebtes Vatterlandt, sich zu ruckh gewendet, wol und ehrlich alhier verherath, zu zweyen verschiedenen mahlen bey annahender Feindtsgefahr in der Knigl[ichen] Kunst Camer alle Costbare schne Kunstreiche Gemldt, damit daran kein schaden beschehe, nicht ohne groen ei, mhe und arbeit, mit eigener handt zusam[m]en gelegt, von der iez regirenden Rm[ischen] Kay[serlichen] May[estt] auch die gnad erlangt, das Sie sich von ihme abmahlen und cotrafecten zu laen, denselben allergnedigist gewrdiget, auch sonsten in dero anwesenheit alhie in underschiedliche weeg seiner Kunst und dienst sich allergnedigist gebraucht haben, zugeschweigen das er sonst in vil weeg solliche specimina seiner lobwrdigen Tugenden, gueten Verstandts und aufrichtigen trewen gemets bi dato zu Kriegsund Friedenszeiten beharrlich von sich gegeben, darau die ungezweifelte Hoffnug zu schpffen, das er Ihrer Kay[serlicher] und Knigl[icher] May[estt] allerunderthnigist wollgefllige degleichen sonst iederman nuzliche dienst seiner vocation wurde erzeigen knnen. []

114 ANTONN STEVENS ZE STEINFELSU

Jan de Herdt
Skupinov portrt rodiny csaskho zlatnka Franze Wilhelma de Harde vonAntorff
MIROSLAV KINDL

1 Nov akademick slovnk cizch slov, ed. J.Kraus, Praha 2005, s.842843. 2 Ksocilnmu pozad umn 17.stolet viz Hauser, Arnold: The Social History of Art, II, London 1999.

Nizozemt mali tvoili vEvrop 17.stolet neodmyslitelnou soust umleckch obc kulturnch mst. Od britskch ostrov po uhersk roviny, od divok Siclie po chladn vdsko zde vude hledali mlad Nizozemci uplatnn. Pedevm druh polovina 17.stolet je toho nejlepm pkladem. Dnen umleckohistorick vda nazv cestujc umlce vagantnmi, ppadn vakantnmi, apod tmto oznaenm nahl cel jejich skupiny rznch nrodnost irznch umleckch orientac. Jedni malovali obrazy, druz tesali sochy, jin ryli grack listy, stavli domy apalce i vytveli sloit tukov obrazce. spchy, jich doshli, se samozejm liily, ale zkladn cesta, kterou si knim museli prolapat, byla asto podobn aco do uraen vzdlenosti velice dlouh. Nahldneme-li do slovnku cizch slov, zjistme, e ani jedno zve zmnnch oznaen pesn charakter zpsobu ivota atvorby naich umlc nevystihuje. Vagantem je oznaovn stedovk potuln student i goliard apdavn jmno vakantn oznauje smlouvou nevzanho, nezamstnanho i volnho umlce, pedevm herce. Co plat ve svtsk hereck spolenosti, neplat vokruhu vtvarnch umlc, asto bezprostedn vzanch na objednavatele dla. Nepoprm, e existovala poetn skupina mal, kter bez smluv aobjednvek malovala obrazy, uren pro umleck trhy i spe trit. Pro n bylo nkolik rychlch tah ttcem, zachycujcch vhrubch rysech obliej portrtovanho na pedem pipravenm (azvelk sti ji vymalovanm) pltn zdrojem mnohdy bdn, ale pesto jedin obivy. Toto ovem nen ppad umlc, kter jsme si vrazem vagantn, respektive vakantn zvykli oznaovat vkontextu baroknho malstv ve stedn Evrop. Akoliv nepovauji toto oznaen za prvoplnov hanliv i dokonce devalvujc rove umleck produkce skupiny cizinc, nemohu se ubrnit pocitu, e jej pouvme jako oznaen pro ty, okter jsme se vminulosti pli nezajmali aje jsme pehleli.
115

Zamme-li se na stedn Evropu, meme po ticetilet vlce nalzt velk mnostv cizinc, kte na habsburskm dvoe ve Vdni guruj vrolch dvorskch umlc i jsou soust poetn mstn umleck obce. Nkte znich pak byli agenty distribuovni do dalch kout monarchie, kde vytvoili pestrou smsici jak nrodnostn, tak umleckou, kter doasn suplovala nedostatek kvalitnch domcch tvrc atak sehrla dleitou roli ve formovn vrcholn baroknho umn stedn Evropy. Nizozemsk mal Jan de Herdt byl jednm ztchto cizinc atento pspvek si klade za cl pedstavit st jeho odkazu stedoevropskmu baroknmu malstv. Antverpy prvn poloviny 17.stolet byly jednm znejdleitjch umleckch center Evropy. Rok od roku zde rostl poet registrovanch len antverpskho cechu sv.Luke, a vysoce pevyoval prmry zahraninch mst. Po polovin stolet naopak prudce klesal. Dvodem byla jednak zmna umleckho vkusu nizozemskho patricitu, jednak znateln bytek crkevnch zakzek, ale pedevm velk poet mal, kte vprvn polovin stolet kadoron opoutli antverpsk ateliry. Dsledkem tohoto stavu bylo, e odchzela ada mladch mal do zahrani, kde hledali dstojnj ivobyt. Oblbenm clem byla samozejm Itlie apo skonen ticetilet vlky tak stedn Evropa. Jan de Herdt dokonil sv studia vneznm antverpsk dln ped rokem 1646, kdy je vknihch cechu sv.Luke zmiovn jako mistr malskho emesla. Vzpise z18. jna 1648 je ve stejnch knihch veden jako len Sodaliteit der bejaerde jongmans. Toto jezuitsk marinsk bratrstvo sdruovalo adu antverpskch mladk, mezi nimi nechybli vtvarn umlci. Ti sjezuity spolupracovali na ad umleckch zakzek. lenstv vtakovchto sdruench bylo pokldno za vc cti. Sodaliteit der bejaerde jongmans vzniklo vroce 1608 jako bratrstvo, sdruujc svobodn mldence ve vku minimln osmnct a dvacet let. Potud ve, co vme opsoben Jana de Herdt vNizozem. Fakt, e prvn zpis vcechovn administrativ pochz a zdoby, kdy mal vloil povinn poplatek do pokladny akdy byl tud oprvnn samostatn tvorby, ns me vst pi hledn jeho monho uitele. Peliv veden adobe dochovan listiny archivu malskho cechu vAntverpch obsahuj krom zpis omistrech (Meesters) tak zpisy jmen malskch adept (Leerjongens). Herdtovo jmno jakoto ka zde ovem nikde nenalzme. Odvodu tto absence se lze alespo domlet na zklad dochovanho pramennho materilu. Petr Pavel Rubens zskal od arcivvody Alberta aarcivvodkyn Isabelly privilegium, jeho vnosem byl zprotn povinnosti registrovat sv ky vcechu sv.Luke. Kdy se po Rubensov aVan Dyckov smrti na potku tyictch let stal nejvyhledvanjm malem ve Flandrech Jacob Jordaens (15931678), vstoupila do jeho dlny ada mladch umlc, kte zanali uRubense alze si pedstavit praxi, ji ml Rubens podepenu arcivvodskm dekretem, iuJordaense. Nebylo by potom divu, e prvn cechovn zmnka onaem umlci by pochzela a zdoby, kdy se osamostatnil, aaby
116 JAN DE HERDT

3 Knizozemsk umleck obci ve Vdni viz Hajdecki, Alexander: Die Niederlnder in WienI,II, Oud HollandXXIII, 1905, s.126, 108128; Hajdecki, Alexander: Die Niederlnder in WienIII, Oud HollandXXV, 1907, s.926; Heinz, Gnter: Studien ber Jan van den Hoecke und die Malerei der Niederlnder in Wien, Jahrbuch der kunsthistorischen Sammlungen in Wien LXIII, 1967, s.109164. Kcizincm veobecn nap. Breitenbacher, Antonn: Djiny arcibiskupsk obrazrny vKromi, Krom 1925; Fassbinder, Brigitte: Studien zur Malerei des 17. Jahrhunderts im Wiener Raum, Universitt Wien, Wien 1979 (disertan prce); Galavics, Gza: Baroque Art in Central Europe: Crossroads, katalog, Budapest 1993; znejnovj literatury pedevm Haupt, Herbert: Flmische und niederlndische Knstler am Wiener Kaiserhof im 17. und 18. Jahrhundert im berblick, Acta historiae artis Slovenica 11, 2006, s.3146. 4 Ktmatu obecn nejnovji viz Vzrcadle stn: Morava vdob baroka 16701790, katalog, ed. J.Kroupa, Brno 2003; Togner, Milan: Barokn malstv vOlomouci, Olomouc 2008; Togner, Milan: Malstv 17.stolet na Morav, Olomouc 2010.Piinnm katedry djin umn UP vOlomouci asemine djin umn MU vBrn vznikla za nkolik mlo poslednch desetilet ada bakalskch, postupovch i magisterskch prac, zabvajcch se jednotlivmi vtvarnmi umlci stedoevropskho baroka 2.pol.17.stolet. 5 Bok, Marten Jan: Vraag en aanbod op de Nederlandse kunstmarkt, 15801700, Utrecht 1994, s.104. 6 Zznamy stn antverpskho lidu zroku 1685 ji dokonce uady mal uvdj zznam chud, viz Van Roey, Jan: De Antwerpse schilders in 15841585. Poging tot sociaal-religieus onderzoek, Jaarboek van het Koninklijk Museum voor Schone Kunsten Antwerpen, 1970, s.233240. 7 Zznam zn Jan de Herde, Schilder. Sonder bus., viz Rombouts, PhilippeVan Lerius, Thodore: De Liggeren en andere Historische Archieven der Antwerpsche Sint Lucasgilde, II, SGravenghage 1864, s.176. 8 Tamt s.176. 9 Vce ojezuitskch bratrstvech viz Chatellier, Louis: The Europe of the devout: The Catholic Reformation and the Formation of aNew Society, Cambridge 1989. 10 De Maeyer, Marcel: Albrecht en Isabella en de schilderkunst, Brussels 1955, s.293.

1. Jan de Herdt, P. Marie sJekem adorovan sv.Moicem se sv.Jim adalm svatm bojovnkem (sv.Obiziem?), 1653?, olej, pltno, nesignovno, Niardo, S.Maurizio Martire. Foto Miroslav Kindl

mohl svobodn tvoit, musel vloit podpis do archivnch knih. Vdsledku by to mohlo znamenat, e Jan de Herdt vystdal studia uRubense za pobyt vdln Jordaensov. Tuto domnnku samozejm nelze nikterak doloit. Pohldneme-li ovem na dochovan Herdtovy obrazy, nalezneme vnich krom vliv Van Dyckovch tak siln ovlivnn prv Rubensem aJordaensem. Nkdy po roce 1648 opustil Jan de Herdt Nizozem adal zmnka ojeho psoben pochz a zroku 1657. Zznam zrun psanho ivotopisu loverskho probota Pietra Ruggeriho (16131691) zmiuje Janovu prci pro kostel San Giorgio vLovere. Domnvm se ovem, e nejde ojeho prvn italskou realizaci. Nedaleko Lovere se nachz malebn vesnika Niardo, kde vkostele San Maurizio Martire vis nad hlavnm vchodem nesignovan, le jasn znaky Herdtovy tvorby vykazujc kompozice P. Marie sJekem adorovan sv.Moicem se sv.Jim adalm sv.bojovnkem (sv.Obiziem?) (obr.1). Obraz je mono datovat dle postavy tetho svatho bojovnka, zejm sv.Obizia. Obizius se narodil vNiardu roku 1150 azemel o54 let pozdji jakoto bratr laik vbenediktinskm kltee Santa Guilia vBrescii. Vroce 1498 aznovu vroce 1553 zaala zObiziovy urny zzran vytkat voda. Zzraky acta vedly Vatikn vroce 1600 kocilnmu uznn kultu. Roku 1653 byla vrmci nadchzejcho 450. vro svtcovy smrti st jeho ostatk penesena zpt do Niarda, kde byly umstny do stbrn relikviov busty. Obraz mohl bt tedy namalovn buto kroku 1653, nebo ve vron rok 1654. Nebojm se takto obraz datovat ani spihldnutm kostatnm Herdtovm italskm realizacm. Postavy na tomto pltn jsou jet strnul akompozice zbyten zahutn, pozdj prce ji vykazuj vt volnost avzdunost.
118 JAN DE HERDT

11 Sina, Alessandro: La Parrocchia di Lovere, Lovere 1926, s.109110; varchivu probotstv uSv.Ji vLovere (Archivio Parrocchiale di san Giorgio, Lovere) jako Vita del Rev.mo D.Pietro Ruggeri Dottor di Vione Valcamonica Canonico e Poi Prevosto di Lovere, Ruggeri, sv.14, c. 16 recto, cit. dle Pacia, Amalia: Jan de Herdt aLovere, Ilrecupero di un capolavoro e un ritratto inedito, Lovere 2009, s.41. 12 Rozhodn nen pochyb oautorstv tohoto obrazu. Postava sv.Moice vlev sti odkazuje ke sv.Moici zkostela vBrenu (kter je signovn). Obliej aprava vlas Panny Marie, podobn jako postava Jeka odkazuj ke kompozicm vBrenu aDesenzanu (opt signovno). Atribuce byla uinna pi pleitosti restaurovn obrazu vroce 1977 malem Tinem Belottim na zklad detailn znalosti Herdtova italskho dla. Belotti ojedenct let dve, vroce 1966, restauroval obraz zBrena ablzkou podobnost obou prac sprvn rozpoznal, viz Baroncelli, Maria Adelaide: Jan de Herdt: un ammingo aBrescia, Annali Queriniani 2, 2001, s.177. 13 Tamt, s.177. 14 Argumentem pro identikaci svtce jako Obizia jsou tak Romaninovy fresky svjevy ze ivota sv.Obizia, vymalovan vletech 15261527 vkltern bazilice sv.Salvtora vBrescii. Obizius je zde obleen ve velice podobnm dvorskm roue jako na Herdtov obraze. Jan de Herdt je vBrescii doloen aurit mohl mt monost fresky spatit.

Nem smysl vtomto pspvku iroce pedstavovat Janovo italsk intermezzo, ani to nen mm zmrem. Dve ale, ne n zjem denitivn pesuneme do stedn Evropy, podvejme se zbn na dv dal realizace. Na pedchzejcch dcch jsem pedstavil snad nejstar dochovanou Janovu kompozici, nyn pedstavm tu nejmonumentlnj adal, ztohoto obdob zejm nejprestinj. inm tak proto, abychom si mohli vytvoit pedstavu, sjakmi zkuenostmi asjakmi referencemi Jan de Herdt do stedn Evropy piel. Nejmonumentlnj Janova zakzka byla ji ve zmiovna, ve se kn zznam zivotopisu probota Rugeriho. Pro kostel San Giorgio vLovere namaloval vroce 1657 obraz ctyhodnch rozmr (500 785 cm) svjevem ze Starho zkona Moj vyrejc vodu ze skly (obr.2). Kompozici objednala bohat patricijsk rodina
2. Jan de Herdt, Moj vyrejc vodu ze skly, 1657, olej, pltno, signovno adatovno J.D.HERDT /FAC/ 1657, Lovere, S.Giorgio. Foto Miroslav Kindl 3. Moj vyrejc vodu ze skly, detail jezdce. Foto Miroslav Kindl

Bosio. Kvality obrazu kolsaj od mistrn provedench st, jako je napklad van dyckovsk jezdec na koni (obr.3), pes prmrn a kkovsky naivnm (komparz vtetm plnu obrazu). Dosvduje to jedin, Jan de Herdt ml pi malb adu pomocnk, mon uednk, kte malovali mn exponovan sti kompozice. Pramenn doloenho mme vItlii pouze jedinho uednka, rodka

119 MIROSLAV KINDL

zBrescie, Angela Everardiho (16471678), pezdvanho il Fiammenghino (vetin zdrobnlina slova Vlm, tj.Vlmeek, Flmeek). Akoli je doloen ji pi loversk realizaci, kvli jeho nzkmu vku nelze vliv na toto pltno (ani na ostatn Herdtova italsk) pli peceovat. Obraz je vsouasnosti pod drobnohledem nkolika historik umn. Autory zamstnv pedevm spojen relativn nezvyklho ikonograckho tmatu se skupinou pihlejcch. Nkter postavy nemaj se starozkonnm vjevem nic spolenho, ppadn jsou vymalovny, jako by vbec nebyly jeho soust. Pomineme-li postavy vprvnm plnu kompozice, zaraz ns soldateska sjezdcem vele, vprav sti obrazu. Tma ani rozsah tohoto pspvku nedovoluje detailnj studii, odkazuji proto kji zmiovan literatue. Rokem 1658 lze datovat Herdtovo pltno, zaven na strop nejstar baziliky vBergamu. Obraz svjevem mluva mezi Abrahamem aAbimelechem (obr.4) byl soust projektu obnovy svatostnku, probhajc na konci padestch let 17.stolet, kterho se astnilo velk mnostv vznamnch mal atukatr t doby. Zpopudu laickho spoleenstv Misericordia Maggiore (MIA) vBergamu byla nejstar bazilika ve mst skvostn vyzdobena tukovmi rmci, do kterch byla vsazena pltna avmalovny fresky. Akoli nen Herdtv obraz datovn, kpesnmu vroen nm poslou dochovan zznam zadministrativy MIA, kter k3.dubnu 1658 naizuje vyplatit odmnu za proveden obraz. Zejm kvli umstn na vysok strop baziliky opustil zde Jan de Herdt temnosvitn pojet aobraz prozil vnitnm svtlem. Akoli se vsledek li od pedchozch prac apedpovd pojet, je bude vJanov tvorb reektovno ve druh polovin edestch avsedmdestch letech, jedn se obezesporu kvalitn prci. Tato kompozice tak dosvduje malovo postaven vmstnch umleckch kruzch. Jeliko malbu objednvali pmo brati ze spoleenstv Misericordia Maggiore vBergamu, lze pedpokldat jist povdom ojeho umleckm potencilu alespo vokruhu sti lombardskch mecen. Jak tedy mohl vypadat zkladn prol budoucho csaskho male tsn pedtm, ne se vydal do stedn Evropy? Vk okolo 40 let. Kvalitn kolen vantverpsk malsk dln. Zkuenosti zvoln tvorby ze severn Itlie, kde pracoval pro vznamn mecene na prestinch zakzkch. Zkuenosti svedenm kolektivu malskch pomocnk auednk. Znalost prosted aristokratickch dvor. Jan de Herdt odeel do stedn Evropy nkdy na zatku edestch let 17.stolet. Prvn psemn zmnka, dokldajc jeho ptomnost ve Vdni, je podpis na svatebn listin kolegy, nizozemskho male Hanse de Jode (okolo 1630po 1682) aElisabeth Gailletin, datovan 8.lednem 1662. Nalezen data Janova pchodu do hlavnho msta monarchie je dleit kvymezen spodn hranice datace nmi sledovanho obrazu, Skupinovho portrtu rodiny csaskho zlatnka Franze Wilhelma de Harde von Antorff. Vme, e mal odeel zItlie do Vdn ke svmu bratru, csaskmu zlatnkovi. Datum odchodu
120 JAN DE HERDT

15 OEverardim jakoto ku Jana de Herdt se poprv zmiuje Ruggeri ve svm ivotopise (atm dokld jeho ptomnost vLovere vroce 1657), viz Sina, La Parrocchia di Lovere (pozn.11), s.109110; dle tak Orlandi, Pellegrino Antonio: Abecedario Pittorico, Bologna 1704, s.76; Allgemeines Lexikon der bildenden Knstler von der Antike bis zur GegenwartXI, eds.U.ThiemeF.Becker, Leipzig 1915, s.106; Baroncelli, Maria Adelaide: Jan de Herdt e le origini del Fiammenghino, Saggi e Memorie di storia dellarte 4, 1965, s.724. 16 Baroncelli, Jan de Herdt (pozn.12), s.169174; Pacia, Jan de Herdt (pozn.11); Kindl, Miroslav: Jan de Herdt, Nizozem, Itlie, stedn Evropa, diplomov prce, UP Olomouc 2010, s.8088. 17 Baroncelli, Jan de Herdt (pozn.11), s.181 (Zznam zn: 245 aGio: Darto pittore per il quadro di nuovo fatto et posto nella mezza crocieraBiblioteca Civica, Archivio MIA, Bergamo, Libro Giornale 1658, rukopis 1211, f. 457, 459). 18 Vychzm zpedpokladu, e podmnkou pro zapsn do malskho cechu jako meester byla hranice dosaenho vku 25 let, viz Bussagli, Marco: Bruegel, Art e Dossier 130, 1998, s.6; Jan de Herdt by se pak narodil nkdy okolo roku 1620. Toto pravidlo ovem neplatilo stoprocentn aje doloeno nkolik ppad, kdy nebyla vkov hranice respektovna, nap. Anthonis van Dyck, Francesco Geffels ad. 19 Existuj indicie, e Herdtv obraz P.Marie uctvan sv.Antonnem Padunskm asv.Valentinem, nachzejc se dnes vkostele San Giovanni Decollato vDesenzanu del Garda, byl pvodn malovn na objednvku mantovskho dvora, viz Baroncelli, Jan de Herdt (pozn. 12), s.182188; Kindl, Jan de Herdt (pozn.16), s.9399. 20 Zznam zAbecedario Pittorico zn: Angello Everardi, detto il Fiammenghino, perche glio di Gio: nativo della Fiandra; nacque in Brescia lanno 1647. imparo da Gio: de Hert nativo dAnversa. Partito il Maestro per Vienna, dove dimorava il fratello gioieliero dell Imperadore FerdinandoIII. viz Orlandi, Abecedario Pittorico (pozn.15), s.76; samotn fakta pochzej ale ze starho zpisu Fortunata Vinaccesiho (16311713), kter ped Orlandim shromaoval daje kvlastnmu slovnk umlc, ten ovem nikdy nevyel tiskem. Vinacessiho zpis oEverardim, resp.Herdtovi nalezla Baroncelli vpozstalosti po Orlandim, viz Baroncelli, Jan de Herdt (pozn.12), s.168. 21 RomboutsVan Lerius, De Liggeren, II (pozn.7), s.73, 75, 167, 172. 22 Jedn se oroky 1660 a1661, pot psobil znovu vMantov, aby roku 1666 ana pelomu let 1667/68 byl znovu ve Vdni, viz Baronceli, Jan de Herdt (pozn.12), s.185. 23 Viz pozn. 19. 24 Podrobnji ovztazch Geffels vs.Herdt viz Kindl, Jan de Herdt (pozn.16), s.9597; oGeffelsovi pedevm: Pastore, Giuseppe: Biograa de Francesco Geffels, Civilta MantovanaIV, 19, Mantua 1969. 25 Jsou znmy dva Geffelsovy dopisy zVdn, adresovan pokladnkovi vvody mantovskho, datovan 12. a16.lednem 1661, viz Allgemeines Lexikon der bildenden Knstler von der Antike bis zur GegenwartXIII, eds. U.ThiemeF.Becker, Leipzig 1920, s.334. 26 Denuc, Jan: Kunstuitvoer in de 17e eeuw te Antwerpen de Firma Forchoudt, Antwerpen 1931, s.15, peklad autora.

4. Jan de Herdt, mluva mezi Abrahamem aAbimelechem, 1658, olej, pltno, signovno J.D.HERDT, Bergamo, S.Maria Maggiore. Foto Miroslav Kindl

se pohybuje nkdy mezi dubnem 1658 alednem 1662. Bohuel ztto doby neznme dn Herdtovy datovan prce, atud se lze opt pouze domlet. Vtomto ppad ale nalezneme vcelku kvalitn argument. Na dvoe mantovskho vvody KarlaII.Gonzagy-Neverse (vldl 16371665) psobilo nkolik nizozemskch umlc, znich vkov nejble byl kJanovi Francesco Geffels (16251694). Ten je vadministrativ antverpskho cechu sv.Luke veden jako mistr opouh rok dve ne Jan de Herdt. Vroce 1659 je doloen vMantov ana zatku edestch let dvakrt ve Vdni, kde psobil ve slubch csaskho dvora. Jeliko lze pedpokldat tak krtk Herdtv pobyt na mantovskm dvoe vzvru padestch let 17.stolet, spojuj se dosavadn ivotn osudy tchto dvou mal vce ne tsn. Snad lze tak oekvat, e pili do Vdn spolen ae zde ji vroce 1660 pobvali. Tomu by napovdal idal zznam, bohuel ne tak asov pesn, tentokrt se ale vztahujc pmo knaemu mali. Zznamy zarchivu administrativy adopis antverpsko-vdeskch obchodnk sumnm Forchoudt, hovo oGilliamu Forchoudtovi ml. (16451677), kter bhem prosince 1660 na csask dvr piel pes Norimberk, kde po krtkou dobu setrval vmalsk dln, na sklonku roku 1660 dorazil za bratrem do Vdn. Ve Vdni pak byl Gilliam ,knecht [tovary] ude Herdta, Vlma, kter psobil jako csask dvorn klenotnk, ajeho bratra takt ve Vdni ijcho, ,vynikajcho mistra malskho, malujcho pro csae. Ztextu nelze sjistotou vyst, e by se mlad Gilliam ihned pot, co dorazil do Vdn, stal tovaryem ude Herdta. Lze otom ale takto uvaovat. Dleitj je, e poznvme dalho Janova ka, apedevm, e nm text
121 MIROSLAV KINDL

uveden ve pedstavuje hlavnho protagonistu skupinovho portrtu, dvornho klenotnka csae Leopolda, bratra Jana de Herdt. Vneposledn ad tento krtk vpisek charakterizuje naeho umlce jako vynikajcho mistra, malujcho pro csae. Dve, ne se na skupinov portrt zahledme pozornji, zkusme se rychle zastavit udvojice prac, kter realizaci portrtu bezprostedn pedchz, akter snm vad jednotlivost zce souvis. Jan de Herdt ve Vdni vroce 1663 namaloval dvojici protjkovch alegorickch obraz Staroitnk (obr.5) aena potajc penze, nachzejc se dnes ve sbrkch Staatliche Kunsthalle vKarlsruhe. Oba obrazy jsou nositeli nizozemsk tradice, vn rozpoznvme pedevm draz na detail i vbr charakterovch typ ajejich iteln gesta. Obraz Staroitnk se u svm nmtem bl skupinovmu portrtu Herdtova bratra srodinou aco do zpracovn je mu velice podobn. Pedevm pojetm ltek aprezentac drah materie. Pro tuto prci lze nalzt pm vzor. Bezpochyby je jm Portrt Lucase van Uffel od Anthonise van Dyck ze sbrek Metropolitan Museum of Art vNew Yorku. Zpsob, jakm mal posadil svj objekt, jak zamstnal jeho ruce ajak nasmroval jeho pohled, je na Van Dyckov portrtu podobn Herdtovu Staroitnkovi atak Franzi Wilhelmovi na rodinn kompozici. Konen se dostvme khlavnmu tmatu mho pspvku,
122 JAN DE HERDT

5. Jan de Herdt, Staroitnk, 1663, olej, pltno, signovno adatovno J:D:HERDTF: 1663, Staatliche Kunsthalle Karlsruhe. Foto Miroslav Kindl

6. Jan de Herdt, Skupinov portrt rodiny csaskho zlatnka Franze Wilhelma de Harde von Antorff, (1666?), olej, pltno, 150194,5 cm, signovno J:D:HERDT F:, Brusel, Koninklijke Museum voor Schone Kunsten. Foto Miroslav Kindl

kterm je esk odborn veejnosti mlo znm Skupinov portrt rodiny csaskho zlatnka Franze Wilhelma de Harde von Antorff (obr.6). Na vodnch stranch jsem vkrtkosti pedstavil umleckou osobnost Jana de Herdt avbr zjeho ranho dla. Kompozice, na kter mal zobrazil rodinu svho bratra, nm pome dotvoit mozaiku Herdtova umleckho oeuvru atakt spoleenskho postaven vdeskho dvorskho umlce druh poloviny 17.stolet. Obraz je spodporou pramennch materil vynikajc sondou do barokn spolenosti. Pltno se vsouasnosti nachz vmajetku Koninklijke Museum voor Schone Kunsten vBruselu. Jeho provenience je vystopovateln do roku 1882, kdy bylo vpask aukci zakoupeno bruselskm muzeem ze sbrek Dona Lona Mancino. Vroce 2002 byl obraz restaurovn aspekvapenm byla odkryta Herdtova signatura. Zprce stdav pipisovan mistru francouzsk malsk koly druh poloviny 17.stolet apozdji dokonce Govertu Flinckovi (16151660), Jacobu Ivan Oost (16011671) aMichaelu Sweertsovi (16181664) se tak rzem stala prce tm neznmho umlce, kter nem vNizozem dn jin dochovan dlo. Obraz vychz ztradice nizozemskho portrtu 16.stolet, petvoen vprvn polovin 17.stolet Rubensem aVan Dyckem. Symbolick pedmty vmalovvan do kompozic jsou ddictvm
123 MIROSLAV KINDL

27 Catalogue Inventaire de la peinture ancienne, katalog, ed. H.Pauwels, Brussel 1984, obr.2867, s.370. 28 Vce onizozemskm portrtu, resp.skupinovm portrtu viz Von Bruegel bis Rubens.Das goldende Jahrhundert der mischen Malerie, katalog, eds.H.VliegheE.Mai, CologneVienna 19921993, s.171182; Vlieghe, Hans: Flemish Art and Architecture 15851700, New Haven 1998, s.117148.

16.stolet. Kvtiny, hudebn nstroje i ovoce hrly lohu personikace vrnosti manelstv, rodinn harmonie aplodnosti. Nejvraznjmi rysy nizozemsk portrtn produkce byla a do dvactch let 17.stolet uhlazen formlnost apsnost spolu se siln plasticky modelovanmi gurami na plochm tmavm pozad. Zkompozinho hlediska pak uskupinovch rodinnch portrt 16. apotku 17. vku pev star aristokratick akrlovsk tradice, zdrazujc genealogii rodu aprojevujc se znzornnm irokho kruhu rodinnho spedky iddici (concordatia familialis). Od potku ahlavn pak od tet dekdy 17.stolet se toto pojet zan transformovat do mnohem intimnj adobov pijatelnj polohy, kdy se poet portrtovanch osob omezuje pouze na zk rodinn kruh, prohlubuje se prostor ahlavn piinnm Rubensovm se opout dstojn symetrick uspodn ve prospch zptomnn apitoresknosti. Izde zejm protireformace sehrla formujc lohu. Prv nov pojet rodinnho portrtu, ve vtu omezenho pouze na zkladn leny rodiny, me bt povaovno za jin vyjden zsad protireformace, ve kterm byla rodina povaovna za prubsk kmen kesansk morlky arodinn portrt zrove mohl bt chpn jako dsledek naden, potridentsk propagace Sv.rodiny. Produkce skupinovch portrt samozejm nezahrnovala pouze moralizujc rodinn kompozice, sousteovala se tak na zdraznn intelektulnho asocilnho postaven skupiny i rodiny se vemi konotacemi ktmatu nleejcmi. Herdtv portrt neobsahuje dn hlubok lozock jinotaje, jeho primrnm poslnm je znzornit spoleensk postaven rodiny azrove zdraznit citov vazby uvnit j sam. Hlavn aktr vjevu, otec rodiny Franz Wilhelm de Harde (1677), je na vdeskm dvoe prvn doloen kroku 1658. 16.ervna 1660 je ji jako zlatnk ve slubch csask komory. Vme, e se 16.ervence 1667 oenil ve Svatotpnskm dmu sdcerou csaskho kapelnka Antonia Bertalliho Terezi ae za svdka mu byl Hieronymus Joanelli. Bertalli byl jednm znejvznanjch komponist sv doby aJoanelliho rodina pohdkov zbohatla na tb mdi vdolech uBansk Bystrice azskala lechtick titul. Nobilitovna zejm byla iHerdtova rodina, respektive Janv bratr Franz Wilhelm asynovec Wilhelm (16461693). Oba jsou na svatebn listin Wilhelmov, datovan 17.kvtnem 1678, tedy rok po Franzov smrti, uvdni jako Der wohledle Herr (Urozen pn). Syn Wilhelm de Harde pevzal po otcov smrti vroce 1677 dlnu advorsk ad. Jeho manelka Teresa Franceschini, se kterou se oenil vkvtnu 1678 ve farnm kostele sv.Michala, pochzela zbohat italsk obchodnick rodiny usazen ve Vdni. Zemela pouhch deset msc po svatb pi porodu ve vku 21 let. Svdkem na svatb byl Johann Adam Sutter von Rosenfeldt. Wilhelm zemel zejm bezdtn 6.ervna 1693 ve vku 47 let. To znamen, e se narodil roku 1646, jet vAntverpch. Materily vdeskho mstskho azemskho archivu odkrvaj dal skutenosti. 29. jna 1662 zemel Franzv tinctilet syn Andreas, 12.dubna 1668 ble neuren unschuldiges Kind (nevinn dt, nevitko). Podle zmnnch archivnch
124 JAN DE HERDT

29 Vtomto kontextu viz Van der Stighelen, Katlijne: Op dat het recht gae: elf familienportretten van Cornelis de Vos (1584/51651), Leids Kunsthistorisch JaarboekVIII, 1989, s.136. 30 Vlieghe, Flemish Art (pozn.28), s.89. 31 Na svatebn listin syna Wilhelma zroku 1678 je poukazovno na devatenctilet zsluhy otce (zemel 1677), viz Hajdecki, Die NiederlnderIII (pozn.3), s.10; Haupt, Flmische und niederlndische (pozn.3), s.41. 32 KFranzi Wilhelmovi de Harde srov. Hajdecki, Die Niederlnder III (pozn.3), s.10; Haupt, Das Hof- und hofbefreite Handwerk im barocken Wien. 16201770. Ein Handbuch, InnsbruckWien 2007 (Forschungen und Beitrge zur Wiener Stadtgeschichte 46), s.483, . 2145, 2146; Haupt, Flmische und niederlndische (pozn.3), s.41. 33 KBertallimu viz Melonceli, Raoul: Bertali (Bartali, Berthali), Antonio. In: Dizionario Biograco degli Italiani, 9, Roma 1967, s.448450, zde idal literatura; krodin Joanelli viz Slovensk biograck slovnk, 2, ed.V.Min, Martin 1987, s.563564, zde idal literatura. 34 Zpis zn: Der wohledle Herr Wilhelb de Hardi, aus Antorff in Niederland geb., des wohledlen Herrn Wilhelb de Hardi seelig. R.K.M.Hof- Camer Jubeliers Sohn, cit. viz Hajdecki, Die NiederlnderIII (pozn.3), s.10. 35 Haupt, Flmische und niederlndische (pozn.3), s.41. 36 [...] aus Antorff in Niederland geb., viz pozn. 34. 37 Haupt, Herbert: Das Hof- und hofbefreite, s.483, . 2145. Tmto nevinnm dttem by mohlo bt novorozen, poat ze vztahu Franze Wilhelma sTerezi. Datum mrt dtte vychz tm na den pesn devt msc po svatb.

7. Jan de Herdt, Portrt Jeana Ludvka Raduit de Souches, 1668, olej, pltno, nesignovno, Moravsk galerie vBrn. Foto Miroslav Kindl

materil si lze vytvoit pedstavu opostaven brat de Herdt ve vdeskch umleckch kruzch. Zejm se oba pohybovali na pomysln pici dvorskho umleckho okruhu adoloiteln alespo Janv bratr zabezpeil svou rodinu nejen nann, ale tak spoleensky lechtickm titulem. Pokusme-li se nyn identikovat osoby na portrtu atakt obraz datovat, musme detailn konfrontovat ve zmnn zpisy.
125 MIROSLAV KINDL

Domnvm se, e obraz nebyl namalovn ped rokem 1661, kter je pravdpodobnm datem pchodu Jana de Herdt do Vdn, atakt e nevznikl po ervenci 1667, kdy se Franz Wilhelm znovu oenil. Absence manelky na pltn je mi dostatenm argumentem. Navc dmsk atn spona, kterou Janv bratr svr vlev ruce, me bt chpna jako odkaz na zemelou manelku. Krom otce rodiny se meme pokusit identikovat syna Wilhelma. Domnvm se, e jm je nejstar syn, stojc vprvnm plnu kompozice. Vlev ruce mezi prsty svr mdn vstelek sv dobykapesn hodinky. Takt jeho drah, zlatem krumplovan at dv tuit postaven, je vrodin zastv. Pro barokn portrt typick gesto mladkovy pravice smuje divkovu pozornost ke zdobnmu psu sjlcem mee, pehozenmu pes opradlo idle. Ve skutenosti se ho mladkovy prsty lehce dotkaj. Lze proto uvaovat ocennm daru, kter mlad mu zskal, i snad zlatnick zakzce, kterou zdrn vykonal. irok, stbrnou nit vyvan ps sdrahocennm meem byl pro nj natolik cennou areprezentativn zleitost, e se snm nechal vyportrtovat ajet vyzvedl jeho vznam gestem ruky. Jako by to byl prv tento rozmail mladk, kvli nmu obraz vlastn vznikl. Smuj knmu pohledy jak nejmlad sestry, tak bratra; je velmi elegantn odn aobklopen vcmi, okterch se d uvaovat jako ocennch darech. Nemohlo bt impulzem pro namalovn obrazu ivotn, profesn i jin mladkovo jubileum? Neme bt gesto prst prav ruky svytrenm palcem aukazovkem, podobn jako na krtov obraze Podobizna eze drahokam

38 Franz Wilhelm je na sv svatebn listin z16.ervence 1667 zapsn jako vdovec, viz Haupt, Flmische und niederlndische (pozn.3), s.41. 39 Pavel Preiss si poviml, e na stojacch hodinch krtova skupinovho portrtu rodiny Dionysia Miseroniho se bl pt hodina, co pokld za mon odkaz kblc se Miseroniho padestce, je mohla bt dvodem knamalovn pltna, viz Preiss, Pavel: Italt umlci vPraze, Praha 1986, s.275. 40 Pedchoz literatura uvd, e se jedn oKarla Raduita de Souches.Argumenty ke zmn totonosti portrtovanho viz Kindl, Jan de Herdt (pozn.16), s.131134. 41 tyi kompozice jsou ve sbrkch augustinin na Starm Brn (Smrteln rann Klorinda ktn Tankrdem, inv. . Kl. Aug. 8; Rinaldo aArmida vArmidin arovn zahrad, inv. . Kl. Aug. 9; Setkn Ermnie sTankrdem, inv. . Kl. Aug.10; Rinaldo odvracejc Armidu od sebevrady, inv..Kl.Aug. 11), jedna kompozice je ve sbrkch Kunsthistorisches Museum Wien (Erminia mezi pasti, inv. . 2921).

8. Jan de Herdt, Smrteln rann Klorinda ktn Tankrdem, 1667, olej, pltno, signovnoI.D.HERDT F 1667, Brno, augustininsk klter. Foto Miroslav Kindl

126 JAN DE HERDT

9. Karel krta, Podobizna eze drahokam Dionysia Miseroniho ajeho rodiny, 1653, olej, pltno, Nrodn galerie vPraze. Foto Nrodn galerie vPraze

Dionysia Miseroniho ajeho rodiny, skrytm odkazem kvkov hranici dvaceti let, kter Wilhelm roku 1666 doshl? Na zatku tohoto odstavce jsem vymezil asov rozmez realizace portrtu 1661 1667. Rok 1666 je pro ns ve vech ohledech pijateln. Rodinu na obraze obklopuj pedmty produkce zlatnick dlny. Akoli byli Franz Wilhelm isyn Wilhelm csaskmi zlatnky, nepodailo se mi ve sbrkch Museum fr angewandte Kunst ve Vdni rozpoznat ani jedno konkrtn dlo zobrazu. Se stejnm vsledkem se bohuel (prozatm?) musme smit vppad identikace ostatnch len rodiny. Budeme-li hledat stylov iasov blzk Herdtovy prce, rozhodn se zastavme uji zmiovanch protjkovch obraz Staroitnk aena potajc penze, datovanch rokem 1663, atak uPortrtu Jeana Ludvka Raduita de Souches zroku 1668 zMoravsk galerie vBrn (obr.7). Ani pohled na jeden zvrchol Janovy tvorby, srii pti obraz svjevy zTassova Osvobozenho Jeruzalma zlet 1667 a1668 ns nenech na pochybch, e pltno se skupinovm portrtem adme do sprvnho tvrho obdob (obr.8). Pokusme se nyn nalzt analogie kHerdtovu skupinovmu portrtu ve stedn Evrop. Hned pi letmm pohledu do sbrek Nrodn galerie vPraze budeme konfrontovni spekvapivmi fakty. Zde je jednou znejstarch prac tohoto druhu Podobizna eze drahokam Dionysia Miseroniho ajeho rodiny od Karla krty
127 MIROSLAV KINDL

(16101674), datovan kolem roku 1653 (obr.9). Srovnme-li dlo krtovo sHerdtovm, nalezneme podobnosti, kter nemohou bt dlem pouh nhody. Oba vjevy jsou zasazeny do vcemn stejnho prosted umleck dlny amezi rodinnmi pslunky je rozehrna podobn hra posunk agest prezentujc vzjemn citov vztahy. Mlad dvka, Miseroniho dcera Marie Anna anm jmnem neznm dcera Franze Wilhelma, nejstar syn Dionysia Miseroniho Jan Oktavianus, stojc po otcov pravici, anejstar potomek Franze Wilhelma, snad budouc ddic dlny apokraovatel rodinn tradice Wilhelm, mlad lenov rodu vdruhm plnu kompozice hrajc si sv vlastn pbhy, pohled do prosted ateliru svystavenmi umleckmi skvosty dlensk produkce, draperie zvsu oddlujc od sebe zk rodinn kruh od zbytku vjevu (vppad krtova dla daleko hlubho), celkov ladn obrazu, kter dv primrn na odiv hrdost na koatou rodinu iprosperujc dlnu, ji zmiovan podobnost odkaz na mon ivotn jubilea, ke kterm mohly bt obrazy namalovny. To ve jsou jednotlivosti, spojujc asov nepli vzdlen umleck osobnosti ajejich vznamn dla (jak vrovin portrtovanch, tak iportrtujcch). Tko ale se souasnm stavem poznn tyto podobnosti odpovdajcm zpsobem zhodnotit. Jan de Herdt pobval vPraze prokazateln a po krtov smrti vroce 1680, kdy se do hlavnho msta eskho krlovstv ze strachu ped morovou epidemi na as odsthoval csask dvr akdy dle denkovho zznamu Jan portrtoval pevora Rytskho du kiovnk servenou hvzdou Jiho Ignce Pospchala. Rokem 1684 jsou tak datovna dv jeho pltna, nachzejc se dnes vmajetku Praskho arcibiskupstv.
128 JAN DE HERDT

10. Tobias Pock, Vlastn podobizna srodinou, 1669/70, olej, pltno, nesignovno, Nrodn galerie vPraze. Foto Nrodn galerie vPraze

42 Pomourn, Josef: Denk kiovnickho velmistra Jiho Ignce Pospchala zlet 16621696, Praha 1932, ploha. Obraz je dnes nezvstn, resp.jedin Pospchalv portrt je pipsn Janu Jimu Heinschovi adatovn tsn po roce 1707, viz ronk, Michal: Jan Ji Heinsch (16471712). Mal barokn zbonosti, Praha 2006, s.112, . k. II/8 (autor hesla Michal ronk); kdenkovmu zznamu aHerdtovu ztracenmu obrazu vce viz Kindl, Jan de Herdt (pozn.16), s.1718, 155159. 43 Jedn se oobrazy Sv.Jan Ktitel aSv.Jan Evangelista na ostrov Patmu. Oba se nachzej vArcibiskupskm palci vPraze na Hradanech. 44 Preiss, Italt umlci vPraze (pozn.39), s.283284. 45 KTobiasi Pockovi vce Scherp, Astrid: Tobias Pock (16101683). Ein Wegbereiter der sterreichischen Sakralmalerei im 17. Jahrhundert, Stuttgart 2000 (disertan prce); Bakov, Markta: Tobias Pock, nsledovnk Karla krty, Praha 1995 (stipendijn prcestipendium Dr. Alfreda Badera). 46 Vtomto smyslu nala Scherp ve vdeskch matrinch akestnch knihch jmna vech syn imanelky Tobiase Pocka, viz Scherp, Astrid: Skupinov portrt vdeskho baroknho male Tobiase Pocka ajeho rodiny. In: Tobias Pock, Vlastn podobizna srodinou, ed. A.K.evk, Praha 1997, s.35. 47 Vce viz Scherp, Skupinov portrt (pozn.46), s.3839.

Neexistuj zznamy, e by Jan pobval vPraze jet ped tmto datem. Dionysius Miseroni zemel 1.ervence 1661, dlnu po nm pevzal druh syn Ferdinand Eusebius (na obraze vervenm kabt za otcem). Zddil po otci nkter zad azapoat zakzky, rovn umleck produkce svho otce vak nedoshl. Je otzkou, zdali se mohli Ferdinand Eusebius aFranz Wilhelm osobn znt, ppadn zda mohl jeden zbrat de Herdt mt se krtovm obrazem (i jeho grackou reprodukc) vizuln zkuenost. Domnvm se, e velice podobn dvorsk ady obou ktomu pleitost sktaly avzdlenost mezi Vdn aPrahou nemusela bt nepekonatelnou pekkou. Uritji meme uvaovat pi dalm srovnn. Vroce 1993 zakoupila Nrodn galerie vPraze obraz Vlastn podobizna srodinou, kter byl pipsn Tobiasi Pockovi (16101683) (obr.10). Pock se ve Vdni usadil nkdy okolo roku 1640. Zaloil zde rodinu aprosperujc malskou dlnu. Obraz bv na zklad odhadu piblinho vku portrtovanch datovn lety 16691670. Tobias se do portrtu sv rodiny vmaloval vtm toton pozici, jako Jan zpodobil svho bratra. Podobn jako ukrtova obrazu je vjejich osobch jednoduchm zpsobem vyjdena dstojnost azrove hrdost na ivotn dlo jednak vrovin profesn, vyjden dlenskmi pracemi, jednak vrovin sociln, vyjden drahmi ltkami obleen, apedevm vrovin osobn, vyjden potomky, znich nkte ji doshli dosplho vku asnad tak nalezli sv spoleensk zaazen. Akoli je ttcov pednes mal odlin, nelze se ani vtomto ppad ubrnit pocitu, e jist formln podobnost nen pouze dlem nhody. Smme-li se sdatovnm Pockova obrazu do zvru edestch let aHerdtv obraz budeme datovat do roku 1666, ocitneme se na mnohem pevnj pd ne vppad komparace se krtou. Jeliko si tentokrt meme odmyslet igeograckou vzdlenost mezi msty vzniku plten (ob byla snejvt pravdpodobnost namalovna ve Vdni), lze nejspe uvaovat opm vizuln zkuenosti. Pock do kompozice svho pltna mohl promtnout znalost Herdtova obrazu, i jet spe pro n pro oba byla urujc kompozice jin, snad ikrtova. Nelze ovem pehlet detaily, ve kterch se Herdtovo pltno od Pockova odliuje. Krom ji zmnnho rukopisu je to pedevm mnohem men draz kladen na alegorick vznamy jednotlivost kompozice. Zatmco uPockova obrazu lze odhalit hned nkolik jinotaj (pes, re, pltna vpozad ad.), uHerdtova tak spn bt nememe. To, co se tak na prvn pohled me zdt (kapesn hodinky, ps srukojet mee, miskov vhy, kniha, marinsk soka ad.), jsou dle mho nzoru pedmty, majc primrn za kol ilustrovat spoleensk postaven rodiny aumleckou produkci dlny. Sve uvedenmi pracemi nepmo souvis dal dlo ze sbrek Nrodn galerie vPrazeSkupinov podobizna (Hudebn spolenost) od Johanna Ulricha Mayra (obr.11) se ttcovm pednesem Herdtovu obrazu bl vce ne prce Pockova. Je to pochopiteln, jak Herdt, tak Mayr proli kolenm vNizozem respektive Holandsku. Johann Ulrich Mayr (16301704) se narodil vAugsburgu ave
129 MIROSLAV KINDL

tyictch letech proel kolenm vAmsterodamu uRembrandta avAntverpch uJordaense. Cestoval po Anglii aItlii. Byl vyhlenm portrtistou. Jeho pstup osciloval mezi rembrandtovskm erosvitem avan dyckovskou velkorysost alehkost. Vpadestch letech pracoval pro kurtsk dvr vMnichov aod roku 1660 pro vdeskou aristokracii. Roku 1662 se vrodnm Augsburgu oenil aoti roky pozdji se zde stal pedstavenm cechu sv.Luke. Scsaskm dvorem ovem kontakt neztratil, roku 1674 namaloval csae LeopoldaI.ajeho enu Claudii Felicitas Tyrolskou. Skupinov portrt muzikant zskala Nrodn galerie vroce 1952 restituc komise ministerstva zahraninch vc pro okupovan zny Nmecka aRakouska. Jeho star provenienci je mono vystopovat kroku 1908, kdy byl nabzen vaukci neznmm obchodnkem vManchesteru. Po akvizici do Nrodn galerie byl uren jako prce anonymnho stedoevropskho mistra 17.stolet avroce 1989 Hanou Seifertovou jako prce nmeck koly 17.stolet. Johannu Ulrichu Mayrovi obraz pipsala Martina Sokov-Jandlov ve sv disertan prci vroce 2006. Obraz je malovn vholandskm duchu. Pedevm postava mladka spohrem vna vruce je siln ovlivnna haarlemskm zpsobem malby. Ke stedoevropskmu pojet ovem odkazuj detaily, kterch jsme si mohli vimnout ji na pedchozch pracch. Ikdy ne vtakov me, ale izde jsou rozeznateln vzjemn vztahy portrtovanch ajejich naznaen nonverbln komunikace. Jak ji poznamenala Seifertov, vedle hudby me bt dal vznamovou rovinou obrazu odkaz na pt smysl. Vno, olivy achlb odkazuj na ich achu, notov zznam na zrak, hudebn nstroje na sluch ahmat. Naposledy se odataci pokusila Sokov-Jandlov, obraz datovala do zatku padestch let 17.stolet. Srovnme-li kompozice Herdtova aMayrova obrazu, zjistme, e si jsou velmi podobn. Postavy jsou vi prostoru obrazu vtm totonm mtku. Podobn jako uHerdta, izde se odehrvaj jednotliv mal pbhy. Zancen pro hru na malou harfu, ladn loutny, mu sdopisem vruce adruh, nahlejc mu pes rameno, mu sknihou vlev apohrem vna vprav ruce. To ve jsou jednotlivosti, kter propjuj postavm na individualit, je je pozdji vmtku jet vym tolik znateln na Herdtov, respektive Pockov obraze. Smme-li se stakto asnm datovnm, mme ve stedn Evrop vedle krtovy Podobizny eze kamen Dionysia Miseroniho ajeho rodiny dal vjimenou kompozici, kter citujc znizozemskch vzor stoj uzrodu pro stedn Evropu naprosto novho formlnho jazykakomunikativnho skupinovho portrtu. Pehldneme-li okem psnho kritika to mlo, co jsem zdla Jana de Herdt ve svm pspvku pedstavil, neubrnme se pocitu, e mal nebyl tm pln nejlepm, co mohlo Nizozem stedn Evrop v17.stolet nabdnout. Byl bytostnm eklektikem, schopnm kvalitn skldat isloitj kompozice. Tko bychom unj hledali novtorsk pstup.Pesto se ale nebojm nahlet jeho nejkvalitnj dla (sem pat iskupinov portrt Janova bratra) jako jedna zvbec nejlepch, je ve stedn Evrop vdruh polovin
130 JAN DE HERDT

48 KMayrovi vce viz Seifertov, Hana: heslo Mayr [Mair, Meyr], Johann Ulrich. In: The Dictionary of Art, 30, ed. Jane Turner, London 1996, s.258 (bibliograe). 49 Slavek, Lubomr: The National Gallery in Prague. Flemish Paintings of the 17th and 18th Centuries.Illustrated Summary Catalogue, I/2, Praha 2000, s.353, . k. 434 (autor hesla Lubomr Slavek). 50 Seifertov, Hana: Nmeck malstv 17.stolet zeskoslovenskch sbrek, katalog, Praha 1989, s.67, . k. 47, obr.50. 51 Sokov-Jandlov, Martina: Katalog nmeckho malstv 15501700 vNrodn galerii vPraze, disertan prce, FF UK, Praha 2006. 52 Seifertov, Nmeck malstv (pozn.50), s.67, pozn.218. 53 Tamt, s.68. 54 Sokov-Jandlov, Katalog (pozn.51), pozn. 219.

11. Johann Ulrich Mayr, Skupinov podobizna (Hudebn spolenost), zatek 50.let 17.stolet, olej, pltno, nesignovno, Nrodn galerie vPraze. Foto Nrodn galerie vPraze

17.stolet vznikla. Spojil nizozemsk kolen se severoitalskou zkuenost, byl jednm zprvnch, kdo zde pedstavil kvalitn nizozemsk portrt podle Anthonise van Dyck avedle Jana Thomase (16171678) byl umlcem, vyhledvanm pro schopnost uchopen literrnch i hudebnch pedloh ajejich peveden na malsk pltno. Nevymaloval dnou Sixtinskou kapli, ani ped jeho obrazy neupadali zbon kesan do mdlob. Jeho vhlas zejm nepeshl hranice monarchie anejznmj ivotopisci umlc na nj nevzpomnli. Ipesto pese ve jsou ale on ajemu podobn nesmrn dleit pro poznn umleckho potencilu stedn Evropy druh poloviny 17.stolet. Obdob, je pedchzelo dob, kdy ve Vdni zaal znt Vivaldi, stavt Fischer zErlachu amalovat Troger.

131 MIROSLAV KINDL

Karel krta veskm psemnictv 19.stolet

VT VLNAS

1 Pelcl, Frantiek: Abbildungen bhmischer und mhrischer Gelehrten und Knstler, I, Prag 1773, s.108113; srov. t Jahn, Jan Quirin:VIII.Nachrichten von einigen Bhmischen alten und neuen Malern und Knstlern. In: Neue Bibliothek der schnen Wissenschaften und der freyen Knste, Bd. 19, Stck2, Leipzig 1776, s.320332, zde s.321323. 2 Dlabac, Johann Gottfried: Allgemeines historisches Knstlerlexikon fr Bhmen und zum Theil auch fr Mhren, III, Prag 1815, sl.8191. 3 Srov. Prahl, Roman: Posedlost kresbou. Potky Akademie umn vPraze 18001835, Praha 1998. 4 Neumann, Jaromr: Karel krta 16101674, Praha 1974, s.911. 5 Purkyn, Karel: Karel krta, ivotopisn nstin, petitno in: Rena Pokorn-Purkyov, ivot t generac, vzpomnky na velk Purkyn, Praha 1944, s.342344 (pvodn Kritick ploha kNrodnm listm I, . 4, 1864, s.103).

Jakkoliv za svho ivota byl Karel krta osobnost iroce znmou aveobecn uctvanou, pedmtem biograckho zjmu aznaleck reexe se veskm prosted jeho ivot adlo staly a po zvru barokn epochy: sto avce rok pot, co se jmno praskho Apella objevilo vumleck literatue nizozemsk, nmeck, italsk i francouzsk. Vedle zsadnho biogramu zpera Jana Quirina Jahna, publikovanho vPelclovch Abbildungen, je teba zmnit pochvaln glosy okrtovch (akrtovi pipisovanch) dlech vtopograckch kompendich Jaroslava Schallera asamozejm prvn pokus osystematick soupis krtovskho oeuvru zpera Johanna Gottfrieda Dlabae. Vtchto prkopnickch pracch se vedle osvcensk zliby vencyklopedick systematinosti nepochybn projevil izemsk patriotismus pi vyzdvihovn mistrovstv azsluh vechch narozenho azde poslze iinnho umlce. Pedevm dky zmnnmu ilustrovanmu kompendiu Frantika Martina Pelcla zskal Karel krta isvou nezamnitelnou vizuln podobu, amohl se tak stt zjevnm symbolem, pmo ikonou eskho vtvarnictv. krtovsk kult dle tematizovala Spolenost vlasteneckch ptel umn, vjej Obrazrn visely od potku vznamn krtovy obrazy akter programov zadvala malova dla jako pedlohy pro prce student iabsolvent prask Akademie. Prvn editel tto koly Josef Bergler ml. byl sm ctitelem baroknho mistra avlastnil t nkter jeho originly. krta ovem neoslovil pouze prvn, klasicistn generaci odchovanc Akademie. Italsk senzitivita, lyrinost abarevn kvality zejmna jeho pozdnch oltnch plten psobily na nazarnisty formtu Tkadlka aHellicha, zatmco suvernn schopnost psychologick charakteristiky, patrn zvlt vmistrovskch podobiznch, poutala teba iJosefa Mnesa aKarla Purkyn. Pemliv, kriticky uvaujc Karel Purkyn vnoval krtovi dokonce pozoruhodn publicistick text.
133

Karel krta, lpe eeno jeho imago, tedy ji vdob pedbeznov pevn zakotvil vpojmovm svt eskho zemskho vlastenectv, odkud poslze vedla ijeho cesta do panteonu eskho jazykov artikulovanho nacionalismu. Na tomto mst je teba si pipomenout, e buditelsk program jungmannovsk generace si pi svm dominantn lingvocentrickm charakteru bez vizulnho umn dlouho vystail. Pinou nebyla jen skutenost, e eskojazyn vlastenectv se svm nevalnm hmotnm ukotvenm nebylo dlouho schopn vtvarn umlce zajistit lukrativnmi zakzkami, take domc vtvarn komunita si pochopiteln dlouho uchovvala nacionln utrakvistick rz sobcovac e nmeckou. Pi sv vhradn orientaci na lologickou problematiku, na jazyk aslovesnost jako hlavn identikan znak azklad existence nrodnho spoleenstv obrozenci obrazy prost nepotebovali, ba pmo si snimivzhledem kneverblnosti jejich vpovdnevdli rady. Umleck kvalita zprvu nehrla roli, ta zaala bt zkoumna avynena teprve pi porovnvn domcch vtvor sdly soused. Pinejlepm piznvali vlastencov obrazm roli didaktickou ailustrativnoveme vdy ve vztahu kpsanmu textu. Protoe vak ra nacionlnho romantismu byla souasn epochou zboovn ainstrumentalizace rozlinch nrodnch umlc minulosti, muselo se ieskoslovansk spoleenstv asem poohldnout po vtvarnch veliknechm historicky vzdlenjch, tm samozejm lepch. ivotnost znamenitch, le dlem neexistujcch, dlem pak zkonstruovanch eskch stedovkch mistr typu opata Boetcha, Zbyka zTrotiny, Tome zMutiny, magistra Dticha i Benee zLoun se ukzala vzhledem krozvjejc se kritick historiograi jako nedlouh. Zlat vk eskho psemnictv, obrozenci obdivovan as Veleslavnv aBlahoslavv, sice nabzel velik mnostv jmen vtvarnch umlc, avak ke vem tmto vliterrnch pramenech opvovanm cechovnm mistrm prakticky nelo piadit dn konkrtn dla. Naproti tomu Karel krta se mohl vykzat impozantn adou znmch adochovanch obrazana rozdl od jinch velikn domcho vtvarnho baroka (vetn teba Petra Brandla) mu nebylo mono upt dokonalou znalost eskho jazyka, patrnou zdochovanch psemnost. Tento primrn lologick moment uinil zKarla krty milka naich obrozenctm spe, e zkladn informace ojeho ivot adle mohli beze zmny pevzt ze starch, nmeckojazynch narac. Jakoto doyen eskoslovanskho i slavokesanskho, literrn artikulovanho umn, se krta poprv objevuje ve 34.znlceIV.zpvu Slvy dcery od Jana Kollra (1830). Lthslovansk rj, Nebeslavsko, nm bsnk pedstavuje jako ponkud bizarn aglomeraci etnch osad (tnc i kostelc), ve kterch slvt vtenci, sdruen podle svch profes, haduj tak trochu po zpsobu domc drbee. Vpoad dest ztchto kurnk obvaj slovant umlci pod pedsednictvm vrozvsta sv.Metodje, povaovanho tradic rovn za male. Jde ovelice pestr spoleenstv:
134 KAREL KRTA VESKM PSEMNICTV 19.STOLET

6 Dvokov, Vlasta: Osvcenci aromantikov. In: Kapitoly zeskho djepisu umn,I., Pedchdci azakladatel, Praha 1986, s.3574.

7 Citovno dle Slvy dcera, bse lyricko-epick vpti zpvch od Jana Kollra, ed. J.Jakubec, Praha 1903, s.321. 8 Kollr, Jn: Slovnk slavianskych umelcov vetkch kmeov, menovite maliarov, rytcov, rezbrov, lejrov akrasostavitelv od najstarch asov a po teraj vek, skrtkm ivotopisom audnm znamenitejch, najm nrodnch vtvorov, Bratislava 19574, s.43. 9 Tamt, s.44. 10 Svoboda, Vclav Alois: Karel Skreta, mal. Vlastensk smnohra vtrojm djstvu, Praha 1841.

Schiavone tu vmalb ped Kupeckm, sLosenkem se kreta raduje, Krainec Jana, Kadlk sChodovieckm. Tento vet, knmu dluno pist jet dva sochaeRusa Kozlovskho aSlovka Dunajskho, nevypovd zejm oniem jinm ne oKollrov usilovn snaze nalzt vkadm slovanskm kmeni alespo jednoho vtvarnho umlce, lpe eeno, alespo jedno slovansky znjc jmno vtvarnho umlce. Vzhledem ktomu, e pedantick bsnk nepovaoval za nutn svou zmnku okrtovi vjinak obrnm vysvtlujcm apartu podrobnji rozvst, lze pinejmenm pedpokldat, e zakladatel novodob esk malsk tradice byl okolo roku 1830 ve vlasteneckm prosted osobnost ji dostaten znmou. Kollr vnoval echu aPraanovi krtovi ipomrn obrn heslo ve svm Slovnku slavianskych umelcov vetkch kmeov, poprv vydanm roku 1843. Text, zaten nktermi omyly, vychz faktogracky zJahna aDlabae. krta je zde akcentovn pedevm jako tvrce antick inspirace aevropskho vhlasu: VBologni mu ponkali uitesk rad na tamojej akadmii, ale ho neprijal, vrtil sa do vlasti astal sa najslvnejm eskm maliarom. [] Jeho diela nemaj vsebe ni divok anten, ani pochlebncke anedbajsk, s pln prostoty, prirodzenej krsy aantiky. Vedel sa premeni hne na Carracciho, hne na Michelangela, hne na Raffaela, hne na Tiziana, hne na Pavla Veronskho, hne na Dominichiniho. Ale najvm jeho milikom bol Guido Reni. Jeho napodobovanie vlaskch majstrov bolo tak astn, e asto ani najchrnej znalci nemohli rozozna ich obrazy ajeho. Jak Kollr dle zdrazuje, vnoval se Karel krta t nrodnm nmtm, jmenovit vyobrazenm sv.Vojtcha asv.Vclava. Ml pr t malovat portrt Bohuslava Balbna. Patriotick nota dominuje ivlastensk smnohe Karel Skreta, mal od Vclava Aloise Svobody zroku 1841. Dj tto dramatick prvotiny plodnho literta jungmannovsk generace se odehrv roku 1650 ato se kolem malovy lsky kElice, dcei staromstskho primase Turka zRomitlu, hrdiny protivdskch boj vroce 1648. Dvka krtovu lsku optuje, avak jej zsadov otec umlci zazlv, e za oblhn Prahy dlel vItlii anepispl kobran vlasti. Hrd patricij aerstv nositel erbu by dceru radji provdal za nmeckho ryte Walldorfa zHubenteina, nkdejho csaskho dstojnka asamozvanho znalce umn, kter na eskou e akulturu hled svrchu apezrav. Satku sv dcery smalem je Turek ochoten poehnat pouze tehdy, jestlie se Walldorf, a umlcv sok vlsce, do msce pochvaln vyjd okrtov dle. Na stran milenc stoj Eliina sestenice Lidmila apomh jim iuen dkan lozock fakulty Ji Plach, rovn nkdej bojovnk proti vdm. Sm krta se ped Turkem vyzn ze svho upmnho vlastenectv azsk si jeho ctu, svou podmnku vak primtor zpt nevezme anedb ani Eliina upmnho zoufalstv. Ve zdnliv bezvchodn situaci se na scn objevuje mal Girolamo Marchetti, krtv vrn druh zma. Uke se, e snobsk Walldorf, chovajc obdiv kitalskmu umn, si od tohoto Vlacha
135 VT VLNAS

zakoupil obraz sv.Luke, ani by ml tuen, e ve skutenosti jde odloKarla krty. Autorstv msk malby samozejm vyjde nakonec najevo, nesympatick Walldorf sklid notn posmch avlasteneck mal si odvede kolti milovanou Eliku. Radost ech je oto vt, e dobr krl Ferdinand na pmluvu Plachho ocen krtovy umleck zsluhy apropj mu erb apredikt. Dj Svobodovy obrozeneck komedie je pesn asov zaazen aada postav m alespo podle jmna sv konkrtn pedobrazy. Autor svmu dlu navc pedeslal vod, vnm vysvtluje djepisn relie auvd na pravou mru nkter skutenosti, je zbsnickch pohnutek vdom pozmnil (nap. otzku erbu, kter zskali ji pedkov Karla krty). Piznv tak, e hlavn motiv si vypjil zJahnova ivotopisnho medailonu vPelzelovch Abbildungen.Anekdota oumlci prokazujcm sv kvality tm, e sv dlo zmrn vydv za prci venjho mistra (i pmo za vtvor antiky), nle krozenm literrnm topoi. Mal Marchetti mn jako svrchovanou pochvalu, kdy vyzdvihuje schopnost krty-Espadrona napodobit malbu libovolnho autora: Vtom prv Espadron byl mezi nmi znm. / Kdy vzvod po nkom co maloval; tu sm / pvodce malbu svou ajeho nerozeznal. Rozmrnou vstupn verovanou dedikaci adresoval Svoboda svmu guru Josefu Jungmannovi apostavil ji na pozoruhodn paralele: tak jako vlastenec krta zskal erb od krle FerdinandaIII., obdrel ivlastenec Jungmann vzcn vyznamennLeopoldv dod krle FerdinandaV. Upmn monarchismus tvo jednu zhlavnch ideovch komponent hry. Poj se snm stejn upmn jazykov vlastenectv avra vslu zbran ducha. To je tak dvod, pro zdramatickho stetu odchz jako poraen nmeck povenec smluvcm jmnem Walldorf zHubenteinaten, jen se jako dstojnk Jana von Werth podlel na huben otiny. krta naopak plane touhou, aby svm umnm zacelil vlen rny: Mne touha pudila, bych ztrtu opravil, / Aozdobou novou bych vlast zas oslavil. / Skultet co pepjat ve chrmu Pn sal, / Se svmi Sasky co Arnim odtud vzal Obdob po vestflskm mru Svoboda na rozdl od pozdjch autor nechpal jako dobu nrodnho padku, naopak kladn hodnotil rozkvt esk kultury akatolickho vlastenectv vmanskm prosted. Nechyb ani odsudek husitstv; teba kdy krta vyprv ozpustoen ech aPrahy za ticetilet vlky, neopomene se zmnit otom, e tak jako nyn cizinci, kodili vdvjch dobch vlasti et kalinci: Dv bludem synov mate plenili vlastn, / Te vrahov ciz ji drancovali drastn, / Dv Pn svatyn hubil zuc h, / Te zrumu povstal len loupil sn. Zatmco do knin vydanho textu Karla Skrety cenzura prakticky nezashla, jeho scnickou podobu poznamenala citeln. Zejm nejvce vadila cenzorovi komick postava krtova soka, nadutho aomezenho Nmce Walldorfa zHubenteina, znho se musel stt odrodil ech jmnem Hrka zHolotejna (tato prava sice la vslovn proti pvodn bsnkov ideji, zato ale pbh piblila duchu Jahnovy anekdoty). Premira Svobodovy komedie (hran
136 KAREL KRTA VESKM PSEMNICTV 19.STOLET

11 Tamt, s.103. 12 Tamt, s.75. 13 Tamt, s.75.

14 Neruda, Jan: esk divadlo, II, eds.F.ern V.Vrzalov, Praha 1951, s.407 (pvodn Hlas, 20.8. 1864). 15 Dle citovno dle Arbes, Jakub: esk vyhnanec. Novelety, biograck rty, satiry apolemiky zovzdu vtvarnch umn, eds.F.KovrnaK.Polk, Praha 1941, s.1948.

pod titulem Skreta, esk mal) dne 28.z 1842 slavnostn otevela nov zzen Nov divadlo vRov ulici na Novm Mst praskm. Na jevit se hra vrtila znovu vroce 1864, kdy ji do repertoru zaadilo Prozatmn divadlo. Jan Neruda tehdy pohlel na vlastenskou smnohru chpav aslehkm nadhledem jako na svdectv zepochy ji minul: Teba bychom co do stavby kus mnoho byli zskali za naich dn vlehkosti, teba bychom se tak nyn ji lehce pousmli naivn se zdajcm frzm vlasteneckm, nemem krtu pece jen tak ledabylo odmtnout. Pomyslme-li na dobu bujn kvetouc censury, mus ns kad takov frze dojmout: byla tehdy jedinm monm politickm inem, byla pohybem tce spoutanho. N pokrok vohledu tom je vplyv pokroku celho nroda, zsluha spisovatele jednotlivce je pi tom skrovna. Zejm pro svj vlasteneck patos avrouc estv se Karel Skreta dokal druhho kninho vydn vdob stupujcho se ohroen eskoslovenska. Roku 1937 vyel vPrazecharakteristicky vak, dlem drastick pravy Jaroslava Bartoe, jako kus uren loutkovm divadlm. Poet jednajcch osob tud rozmnoil nezbytn Kaprek, zde coby synovec primtora Turka. Podstatn jin je obraz slavnho male, kter vpovdce kulturn historick snzvem krtv posledn souboj vykreslil roku 1879 Jakub Arbes. Jde omoralistn rozvinut malsk anekdoty, kde star mistr nakonec pozvedne kord avmunm souboji ztrest nactiutrhanho protivnka. Nein tak ovem proto, e jeho oponentnizozemsk mal zvan Dlouh Pierrepohanl jeho osobn, nbr proto, e opovliv znevil cel esk nrodn umn. Stejn jako krta Svobodv, tak krta Arbesv chce svm umnm pedevm prospt tce zkouen esk vlasti. Na rozdl od Svobody se vak Arbes musel vyrovnat se stereotypy, kter ped nj nakupil vvoj vtinovho historickho povdom. Jeho krta tud pron takka povinn alozpv nad padkem esk kultury vpoblohorskm obdob. Zatmco v16.stolet, tedy vdob veleslavnsk, pr mnoh umleck dla esk pedila inejproslavenj prce cizch umlc, poslze zvist ciziny adomc evnivost rozdmychaly spory, znich vznikla dlouholet krvav vlka, kter zasadila umn ivzdlanosti esk smrtelnou rnu. Vobrnm exkurzu, kter mu spisovatel vloil do st, hj Karel krta nejen sebe ped obvinnm zeklekticismu, nbr podv apologii celho eskho nrodnho umn, jeho kvalitu, ba vbec samotnou existenci Nizozemec zavile popr. Pro radostnj budoucnost tohoto umn se krta zmrn obtoval astal se zvlastn vle eklektikem. Mohl jsem nyn na zklad nabytch zkuenost pot pracovati pln samostatn bez ohledu na epigony apoteby eskho umn vbec, nebo jsem musil zvoliti drhu opanou: vzdti se individulnch choutek apracovati knutnm potebm celku. Jako pkladn vlastenec se samozejm rozhodl pro druhou, jakkoliv tragickou monost apro pouen souasnk ipotomk vytvel obrazy ve stylu nejlepch italskch mistr, akoliv vdy se snail zachovati bu typ neb charakter esk, nebylo-li to duchu malby na zvadu. Jestlie uKarla Svobody je napodobiv schopnost tvrce vduchu antickch arenesannch exempel dokladem jeho umleckho talentu, vArbesov podn je t dovednost tematizovna
137 VT VLNAS

jako vraz sebeobtovn ve prospch nadosobnho imperativu nrodnho spoleenstv. Roku 1883, tyi roky po prvm vydn Arbesovy povdky, byla vnov otevenm Nrodnm divadle svelkm ohlasem uvedena vpravn historick opera Karla Bendla Karel kreta na libreto Eliky Krsnohorsk. Libreto bylo vroce 1884 vytitno isamostatn, ameme je tak prvem povaovat za svbytn literrn dlo na krtovsk tma. Autorka ivydavatel se sice okzale distancovali od star Svobodovy hry, nicmn je pravdpodobn, e Krsnohorsk se j vrazn inspirovala. Stejn jako Arbes, tak ona vzala vvahu nov historick zjitn: dj opery se odehrv vdob kolem krtova nvratu zItlie (vsouladu se skutenost, ana rozdl od Svobodovy hry, situovanho do doby kolem roku 1638) ato se kolem jeho nsledujc prce pro augustininy na Zderaze. Zajmav je, e dobov kritika hodnotila bsnick kvality opernho libreta ve neli Bendlovu hudbu. Stejn jako uKarla Svobody, tak zde jde ukrty lska kvlasti ruku vruce slskou ken. Zbezstarostnho, karnevalem ijcho ma se umlec vydv do ech zlkn dopisem tajemn dvky, je ho vyzv, aby isvou vlast ozdobil arcidly malskho umn. Vopee podtrhuje malovo vlastenectv skutenost, e jeho klovou rii podbarvuj melodick motivy ze kroupovy psn Kde domov mj? (krta je pochopiteln tenor). Vnslednm umle komplikovanm dji se umlec stk apotk se svm sokem vlsce aumn Orlandem amj se isetkv sVeronikou, svou ivotn lskou anastvajc manelkou (alespo podle jmna identickou shistorickou krtovou chot Veronikou rozenou Grnbergerovou). Veronika sed umlci modelem koltnmu obrazu sv.Cecilie; aje to prv tato malba (na scn zastoupen psobivm pltnem zruky Vojtcha Hynaise), kter ve nle zsk krtovi jak ruku milovan dvky, tak izprotn zobvinn, kter vi nmu bylo vzneseno kvli souboji sOrlandem. Umn alska triumfuj, eeno slovy zvrenho sboru: bute blaeni! Bu slva umn! / On vtlil vkrsy zjev svch sn, sv lsky jas! / Bu slva kretovi na vkovn as! Bendlovou operou romantick krtovsk kult vesk kultue 19.stolet vpodstat vyvrcholil. Prv vosmdestch letech se ale odehrly izsadn kroky na poli vdeckho poznn krtova ivota apedevm dla. Kritick studia podnikan Viktorem Barvitiem aPaulem Bergnerem na pd Obrazrny Spolenosti vlasteneckch ptel umn vRudolnu, prvn odborn krtovsk monograe zpera Gustava Edmunda Pazaurka aposlze jubilejn prask vstava umlcova dla vroce 1910to ve byly poiny, kter Karla krtu postupn odvedly ze svta krsnho psemnictv do sfry odbornho umleckohistorickho bdn. Netvrdm, e vtto oblasti tak een rozumjc vdy snad nebyl anen prostor pro interpretan exibilitu, imaginaci, autorskou licenci arozvinut narativnch talentale to u je zase ponkud jin pbh.

16 Krsnohorsk, Elika: Karel kreta. Komick opera otech jednnch, Praha 1884. 17 Tmatu tohoto pspvku se nejnovji vnuje zvren, sedmnct kapitola katalogu Druh ivot Karla krty a jeho obraz, in: Karel krta (16101674). Doba adlo, eds.L.StolrovV.Vlnas, Praha 2010, s.614617.

138 KAREL KRTA VESKM PSEMNICTV 19.STOLET

vdov ped Prahou aKarel krta

ZDENK HOJDA

1 Knim srov. naposledy Hojda, Zdenk: Der Kampf um Prag 1648 und das Ende des Dreiigjhrigen Krieges.In: 1648. Krieg und Frieden in Europa. Politik, Religion, Recht und Gesellschaft, Hrsg. K.BumannH.Schilling, MnsterOsnabrck 1998, s.403412, zde odkazy na dal literaturu aprameny; znovj literatury jet upani, JanFiala, Michal: Praha 1648. Nobilitan listiny pro obrnce praskch mst roku 1648, Praha 2001; aNotata de proeliis cum Suecis post Parvae Partis et Arcis Pragensis expugnationem in diario collegii Clementini anno 1648 contenta (= Zprvy obojch se vdy po dobyt Mal Strany aPraskho hradu roku 1648 vdii koleje sv.Klimenta), ed. K.Bernek, Praha2002. 2 Srov. Praha, Nrodn archiv, fond Archivy zruench klter, Severin aS.Anna, Liber secundus seu continuatio annalium (16421663), rkp.11, inv. . 2452, pag. 82; srov. t Pazaurek, Gustav E.: Carl Screta (16101674). Ein Beitrag zur Kunstgeschichte desXVII.Jahrhunderts, Prag 1889, s.47. 3 Protoe dva pslunci staromstskho patricijskho rodu Had zProsee zasedali roku 1648 vmstsk rad aoba dva mli kestn jmno Vojtch (Vojtch star aVojtch mlad Hadov zProsee), je nasnad domnnka, e obraz ml bt oslavou jejich osobnho patrona, atm ijich samch. Dva Hadov stli tak vele staromstskch manskch kompani: u zmnn Vojtch star adle Felix Had zProsee. 4 Zkladn daje ozmiovanch obrazech vychzej zprac Jaromra Neumanna. Neumann, Jaromr: krtov. Karel krta ajeho syn, Praha 2000, s.6568, aKarel krta, 16101674, katalog, ed. J.Neumann, Praha 1974, .k.1316. 5 Neumann, krtov, s.7679, aKarel krta, 16101674, . k. 17 a26. Kemauzskmu obrazu naposledy Slva barokn echie, katalog, ed.V.Vlnas, Praha 2001, s.180, . k. I/5.33 (autor hesla Zdenk Hojda).

Vlen udlosti, kter postihly Prahu vposlednch mscch ticetilet vlky, se dotkly mnohonsobn tak Karla krty, kter zde byl vt dob ji destm rokem usazen abyl spjat osobnmi ipracovnmi pouty nejmn stemi zpraskch mst. Akoliv jsou konkrtn zprvy okrtov innosti vdob vdskho obleen velmi chud aomezuj se na jedin zpis obezpenjm (zdnliv) uloen malova majetku vkltee bosch augustinin na Zderaze, nemusme jist pochybovat, e praestans pictor Karel krtajak je jmenovn ve zderazskch anlechprask udlosti intenzivn ajako otec dvouletho syna jist isobavami proval. Ji bezprostedn po skonen boj zaal Karel krta pracovat na zakzkch, je na nedvn udlosti reagovaly. Byly to pedevm obrazy pro dva nejpednj kostely Starho aNovho Msta praskho: na objednvku Pavla Hada zProsee vznikl obraz sv.Vojtcha pro Tnsk chrm azhy pot zaal krta pro staromstskou radu pracovat na obrazech Nanebevzet P.Marie aNejsvtj Trojice pro hlavn olt tho chrmu. Pro kostel sv.tpna na Novm Mst vytvoil pak jet tho roku 1649 obraz Ktu Kristova. Azatmco vtnskm Nanebevzet oslavil mal Pannu Marii jako ochrnkyni msta proti vdm, na obrazech vzniklch zejm k10. vro pohnutch udlost pevzal tut roli svat Vclav. Vedle obrazu sv.Vclava mezi andly, vytvoenho opt pro Svatotpnsk chrm, je to ineobyejn zajmav Svat Vclav jako ochrnce Prahy, namalovan na objednvku opata Juana Caramuela zLobkowicz pro kostel vEmauzch. Pedmtem naeho zkoumn bude vak na tomto mst jin skupina prac, vnich Karel krta zachytil oblhn Prahy jako dokumentarista. Jde opedlohy pro rytiny valbech, vydvanch nakladatelstvm Matthaeuse Meriana ve Frankfurtu nad Mohanem apedstavujcch jeden znejvraznjch zpravodajskch
139

zdroj na evropskm kninm trhu, toti srii Theatrum Europaeum, kter je vlastn publicistickou kronikou ticetilet vlky aje bohat obrazov vybavena jak portrtnmi rytinami vtextu, tak imnoha mdirytovmi plny avedutami vplohch. Prvn ze krtovch pedloh pro Theatrum Europaeum, nazvan Bestrmbung der Prager Sttte 1648, nabz velmi nezvykl pohled podl novomstskch hradeb vseku mezi Koskou aHorskou branou, piem stanovit autora kresby je zhruba vprostoru dnenho Nrodnho muzea. Na levm okraji obrazu vidme kostel sv.Jindicha, vjeho blzkosti se vskutku odehrvaly nejt boje. Zpanormatu Novho Msta jet vzadnm plnu vynik spka stojc nedaleko Horsk brny. Hlavn pozornost divka upout ale pedn pln vjevu se soustednm vdskm tokem na hradby, tak cel zadn pln je vprav polovin obrazu vyplnn velmi poetnmi turmujcmi oddly vd, pozad pak tvo ponkud naddimenzovan nvr Vinohrad korunovan pevnstkou scimbum, za nm ibenin vrch (Vtkov) se vdskmi dlostelci na vrcholu, akonen vzadu uprosted opt naddimenzovan dlosteleck baterie (m se jednat zejm otu, kter stla zhruba proti Horsk brn), zn ponkud nelogicky vyltvaj granty (ve skutenosti se mode, znich byla Praha granty ostelovna, musely nachzet mnohem bl khradbm). Atmosfru vlen scny dokresluj rzn koue, naznaujc jak soustednou palbu znkterch mst, tak hoc objekty uvnit msta. Polome si nejprve otzku, kjak fzi oblhn pravobench praskch mst se scna pravdpodobn vztahuje? Na prvn pohled nelogick otzkakrta pece mohl na sv kresb spojit udlosti nkolika rznch oblhacch etapm sv oprvnn. Vodtkem me bt zeteln pokus oprlom (nakonec sten spn), jakkoli to na rytin vypad, e vdov zatm nedospli a kposledn obrann linii. Takov situace by odpovdala nejspe 13. jnu, kdy se vdm skuten podailo vytvoit nkolik prlom vtomto seku hradeb, ppadn poslednm velkm, ji mn spnm tokm 25. a26. jna. Dal otzkou me bt, nakolik topogracky vrohodn je tu podno opevnn Novho Msta? Srovnvat meme se schematickm, ale zrove pehlednm anonymnm plnem zTheatrum Europaeum nazvanm Grundtri von der Attacqae und Approci. Jedn se opdorysn pln orientovan kvchodu, spesnm vyznaenm pibliovacch zkop vech t st vdskho vojska, prlom (breccien) vhradbch, anaopak jen ilustrativnm zachycenm dlosteleckch bateri oblhatel advou ps retranchementsvnitnch obrannch lini. Tento pln je vTheatrum Europaeum doplnn jet pnm ezem novomstskou hradebn lini, oznaenm jako Prol der Stattmauren. Pro srovnn je relevantn rovn pohled zpta perspektivy od Balthasara van Westerhout, zachycujc t sek novomstskch hradeb mezi Koskou branou na zpad anovm ravelinem (vybudovanm vdob srpnovho oddechu, kdy generl Wittenberg odthl do jinch ech) mezi Poskou aHorskou branou na vchod. Na krtov obrzku pak vskutku
140 VDOV PED PRAHOU AKAREL KRTA
Karel krta (inventor), Matthaeus Merian st.dlna (rytec avydavatel), tok vd na Nov Msto prask vjnu 1648, 1652, mdiryt, npis: Bestrmbung der Prager Sttte; znaeno: M.Merian excudit / Carlo Screta delin., Nrodn galerie vPraze

6 Srov. Wthrich, Lucas Heinrich: Das druckgraphische Werk von Matthaeus Merian d. Ae., Bd. 3: Die grossen Buchpublikationen,I., Basel 1993; t Slva barokn echie, s.180, . k. I/5.36 (autor hesla Zdenk Hojda). 7 Za ibeninm vrchem se skrvaj jaksi poboen stavby, stojc zejm na pitlskm poli; mohlo by jt ostaromstsk pitl sv.Pavla. 8 Lva, Vclav: Obleen Prahy roku 1648, Praha 1936, s.3539. 9 Lazarov, MarktaLukas, Ji: PrahaObraz msta v16. a17.stolet. Soupis grackch pohled, Praha 2002, . 175 (zde iodkazy na dal, star otisky); pln byl vydn jako ploha kZatoil zLwenbrugku, Jan Norbert: Letoadennopis, to jest celho Krlovskho Starho aNovho Mst Praskch lta 1648 patncte nedl dnem, noc trvajicho obleen vejdskho, Praha 1685. KZatoilovi srov. tak Slva barokn echie (pozn.5), s.180, . k. I/5.31 (autor hesla Zdenk Hojda). 10 Kzatku jna, kdy 4. tohoto msce dorazil kPraze nejvy velitel vd falckrab Karel Gustav, referuje ovdskch aktivitch Zatoil, Leto- adennopis, s.63: [] tu se nspy pro kusy akoe pletly aped kusy stavly [] pkopy prchodn napravovaly.

spatujeme nkolik paralelnch lini opevnn srovnatelnch stmi na ve zmnnch plnech, ovem tak, jak se jevily zbonho pohledu od zpadu. Stanovit pozorovatele je zhruba na rovni vnj (hlavn) hradebn zdi, vpednm plnu ovem znien velkm prlomem. Vinin zdky, kter se nachzely ped touto hlavn zd, se ukrty zdaj bt u srovnan se zem. Doleva od kamenn hradby pak nsleduje mlk, tonky zsti zasypan pkop, parknov ze, dalzejm narychlo postavensrouben hradba zpevnn palisdou aza n smrem kmstu posledn obrann linie, tj.pkop spedprsn chrnnou koinami azpevnnou vpedu (smrem ktonkm) vytrenmi zapiatlmi kly, zvnitn strany pak chrnn valem, uvnit, jak se zd, opt vyztuenm sroubenmi kly. Porovnn sve zmnnm prezem zTheatrum Europaeum ukazuje, e krta zachytil strukturu opevnn pomrn velmi pesn, rozdl je pouze vpidan srubov hradb ped vnitnm pkopem atak vtom, e ped vnitnm pkopem smrem do msta nestly velk koiny, nbr byl chrnn solidnjm valem. Oba tyto rozdly bych pipsal krtovi kdobru, tzn. domnvm se, e vce odpovdaj realit ne schma vTheatrum Europaeum, je vychzelo pravdpodobn zobecnjch
141 ZDENK HOJDA

vzor. Vdy vme napklad od Zatoila, jak intenzivn se na opravch hradeb zejmna vsrpnu azatkem z (ped nvratem Wittenberga) pracovalo aod tesav, mlynv asekernkv srubov palesty, tarasnice se dlaly. Akoliv si tedy krta pi zachycen novomstskho opevnn poteboval pedevm pipravit kulisy pro scnu ztkn hradeb, zanechal nm souasn velice pesn obraz aktulnho stavu novomstsk fortikace. Aco se tedy na tto scn odehrv? ivmu dn vpednm plnu dominuje skupina mu akon pitahujcch kprlomu vhradb velik dlo. Vtomto prlomu je u vybudovno provizorn dlosteleck postaven vpodob nspu obehnanho kldami, pipraveny jsou ivelk koiny naplnn zeminou, tzv. gabiony, kter poslou jako kryt pro obsluhu dla. Za nimi pibhaj dal vojci vyzbrojen muketami. Nejsilnj proud tonk se ale bl pibliovacm zkopem krytm ped obrnci svzanmi otepmi zprut (to jsou ony ve zmnn approcci). Na Westerhoutov rytin je piblin zachycen systm klikatcch se zkop, kter se blily kNovmu Mstu ze t smr: oddly pod velenm falckrabte Karla Gustava toily smrem kHorsk brn, Wittenbergovi vojci postupovali ke Kosk brn aKnigsmarkovy jednotky atakovaly hradby mezi obma branami. Ztoho meme soudit, e tonci na krtov obrzku mohli patit kposledn jmenovanm, akoliv to pirozen pro interpretaci vjevu nehraje dnou roli. Dal boje se odehrvaj ve vnjm pkopu, kde se muketi sna proniknout prlomem vparknov zdi, mezitm zakrytm jeky azkenmi kly; za zd se skrv nkolik obrnc, kte se chystaj na tonky hzet run granty (kvli nedostatku kov na jejich vrobu byly na Novm Mst dokonce obtovny nkter zvony). Vpkopu tvocm posledn obrannou linii tume pak dal destky obrnc sbodnmi asenmi zbranmi (patrn jsou sudlice, cepy, palcty), jejich hojn pouit dokldaj iplohy sobrzky zbran vZatoilov Dennopisu. Akoliv se tedy ukrty primrn jedn onrov pojet vjevu, cel ada detail velmi pesn odr realitu boj vpraskm jnu 1648. Cel vjev je jakousi kombinac dokumentaristickho pojet amnoha nes nrov batalistiky. Druh Merianova rytina vestm svazku Theatrum Europaeum, proveden dle krtova nvrhu, m zcela jin charakter. Pedevm souvis se krtovm Pohledem na Prahu od vchodu, vytvoenm pro jin Merianv vydavatelsk podnik, toti srii topogra evropskch stt, avtomto ppad konkrtn pro Zeillerem sepsan svazek oeskch zemch. Vtto vedut objevil krta zcela nov, vzobrazovn praskch mst dosud nevyuit pohled. Jeho stanovit se nachzelo na vinohradskch svazch vchodn od Novho Msta, zhruba vprostoru dnench Riegrovch sad. Toto panorma msta od vchodu snovomstskmi hradbami vpoped pouil krta jako zklad pro svj pohled na Prahu po skonen vdskho obleen. Jedn se omdiryt sobrnm titulem vzaven draperii: Wahrer Abri der beyden Kniglichen / Haubt
142 VDOV PED PRAHOU AKAREL KRTA
Karel krta (inventor), Matthaeus Merianst.dlna (rytec avydavatel), Oblhn Prahy vdy vlistopadu 1648Ukonen boj, mdiryt, 299 586 mm, npisy: uprosted vkartui: Wahrer Abriss der beyden Kniglichen Haubt Alt und Newstatt Prag [...], peklad: Skuten obraz obou krlovskch hlavnch mst, Starho iNovho Msta praskho, kdy byla 5.jna obleena vdskm krlovskm nejvym velitelem, jeho knec milost panem Karlem Gustavem, rnskm falckrabtem avvodou bavorskm, siln tsnna pibliovacmi zkopy, minami, stelbou zdl atoky, a2.listopadu zase oputna azanechna; medailon vlevo, peklad: Rudolf Colloredo, hrab Wallsee, velkopevor du sv.Jana Jeruzalmskho (d Maltzskch ryt vechch), pevor ve Strakonicch. Svatho Csaskho Majesttu tajn avlen rada, komornk, poln marlek aplukovnk, vojensk velitel vechch; medailon vpravo, peklad: Don Innocentius de Comitibus, vvoda zPoly aGuadagnoli, msk baron, Svatho Csaskho Majesttu komornk, nejvy velitel str aplukovnk pchoty; tt vrukou alegorick postavy sedc napravo oddraperie s npisem je pokryt srdci

a opaten opisem: Benevolentia optimum praesidium (Lska /i dobrota/ je nejlep ztitou); znaeno: M.Merian excudit / Carlo Screta delin., Nrodn galerie vPraze

Alt und Newstatt Prag Wie dieselben / von des Knigl[ichen] Schwedischen Generalissimi / Frstl[ichen] D[urchlauc]ht Herren Herren Carl Gustavo, Pfaltz- / Graffen bey Rhein, Hertzogen in Bayern, den 5 Oc / tobris Belagert, mit Approcci, Minen, Canoniren Und Strmben starckh betrangt, Unnd dann / am 2Novembris 1648 Wiederumben Verlassen / Und Quittiret worden. Tento titul pln vlastn lohu jakchsi strunch djin oblhn

11 Ktomu srov. nap. Kluina, Petr: Ticetilet vlka. Obraz doby 16181648, PrahaLitomyl 2000, zejmna s.147 a157. 12 Zatoil, Leto- adennopis (pozn.9), s.50, zde cit. podle vydn E.Edgara zr.1914. 13 Pochopiteln svhradou, e veduta nen pohledem zjednoho pesn uritelnho msta, nbr konstrukc, tud jde ospojen nkolika skutench iidelnch stanovi. 14 Lazarov Lukas, Praha. Obraz msta (pozn. 9), . 45 (Karel krtaMatthaeus Merian, Pohled na Prahu od vchodu. In: Topographia Bohemiae, Moraviae et Silesiae, Hrsg. M.MerianM.Zeiller, Frankfurt am Main1650). 15 Tamt, . 172 (zde iodkazy na dal, star tisky).

praskch mst anavozuje otzku, zda se nepotalo senm (prodejem) tto rytiny tak samostatn. Po stranch oblaku sdvma alegorickmi enskmi gurami (ena sjebem vlevo, pravdpodobn symbol bdlosti, aena se ttem pokrytm srdci jako symbol lsky a milosrdenstv) jsou umstny dva medailony sobma praskmi veliteli. Vlevo je generl-poln marl Rudolf Hieronymus Eusebius Colloredo-Wallsee (15851657), nejvy vojensk velitel Prahy avelkopevor maltzskch ryt, vpravo pak Don Innocenzo Conti, markz zGuadagnoly avvoda zPoly ( 1661), oznaen jako Camerarius generalis, vigilium praefectus et peditum Colonelus, kter dil opevovac prce avroce 1649 se stal po Colloredovi vojenskm velitelem Prahy. Srovnme-li obraz Prahy na vedut zTopographie vydan roku 1650 (ovem vznikl zejm onco dve) at obraz Prahy vTheatrum
143 ZDENK HOJDA

Europaeum, zjistme, e krta dkladn pepracoval jen pedn st plnu shradbami apedpolm, zatmco samotn msto zstalo vcelku beze zmn. kody zpsoben na hradbch zachytil pitom umlec velmi realisticky; zatmco na zpad od Kosk brny ana vchod od Horsk brny zstvaj fortikace vcelku nepokozen, ob brny azejmna sek mezi nimi psob znan zdevastovan jako dsledek prv skonench boj (viz pedchoz text). Zcela zniena byla tak Horsk brna, je se stala tm obrazovm emblmem boj oPrahu. Po krtkm opanovn vdy nadil toti velitel Conti navrtat pravou (pi pohledu zmsta) v brny acelou ji ispedsunutou anc vyhodit do povt, piem zahynulo nkolik destek vd. Tuto udlost klade Zatoil k10. jnu, Lva jej opravuje na 13. jna. Prv vybuchujc Horskou brnu najdeme pak ina kresbch erbovnch privilegi, toti vkartui pod kresbou polepench znak na privilegich pro Star Msto prask atak pro Mikule Frantika Turka zRosenthalu, primtora Starho Msta. Rovn vpedpol Novho Msta spatujeme ve srovnn se star vedutou znan zmny. Utenou krajinu se zahradami avinicemi nahradila krajina po bitv sdlosteleckmi bateriemi (ta nejvt vpodob mal pevnstky se nachz pmo proti Horsk brn), znich nkter jsou jet obsazen. Vlev sti obrazu vidme vyplen vinin domek apibliovac zkopy, vlevm dolnm rohu je naznaena st vojenskho tbora. Vpednm plnu, na ploince dal dlosteleck baterie, postaven nkde na vinohradskch svazch aosazen tymi dly ankolika proutnmi koinami, vidme skupinku celkem jedencti osob. Nkter pat kobsluze dl, pozornost je vak soustedna na mue ve vysokm klobouku, ttvrtenm vojenskm kabt pepsanm bandalrem aohrnutch vojenskch holnkch, kter dr vruce marlskou hlku. Jedn se velmi pravdpodobn onejvyho vdskho velitele falckrabte Karla Gustava. Tohoto mue obklopuj zejm generlov zjeho tbu azleva se knmu pibliuje postava, je nese na zdech jaksi dlouh pouzdro apravou rukou prv smek svj opeen klobouk. Je to posel, kter ji mon pedal sv poselstv mui stojcmu vlevo od falckrabte. Patrn nepochybme, budeme-li tuto scnu st jako zobrazen onoho momentu, vkterm falckrab dostv zprvu ouzaven apodepsn mru ve vestflskch mstech Mnsteru aOsnabrcku. Pitom jist neteba zdrazovat, e se jedn ovjev aranovan, kter se takto nikdy neodehrl. vdsk velen dostalo pravdpodobn zprvu omru nkdy bhem poslednch dvou jnovch dn abezprostedn reakc byl jet posledn velk atak dne 30. jna. Teprve ponaje 1. listopadem se zaali vdov postupn stahovat adenitivn pm bylo dojednno a 29. listopadu, ikdy od 4. listopadu se u nebojovalo. Mme-li tedy zhodnotit oba krtovy nvrhy pro Theatrum Europaeum (resp.rytiny podle nich vznikl, protoe pvodn kresby se nedochovaly), meme konstatovat, e krta ituto zakzku pojal velmi pozoruhodnm zpsobem. Svou vtvarnou rovn najdou tyto prce vTheatrum Europaeum mlo sob rovnch. Co je vak
144 VDOV PED PRAHOU AKAREL KRTA

16 Jedinm zsahem je dokreslen oblak koue, stoupajcho odnkud zMalostranskho rynku. 17 Zatoil, Leto- aDennopis (pozn.9), s.6667; Lva, Obleen Prahy (pozn.9), s.35. 18 Srov. Fiala, MichalHrdlika, Jakubupani, Jan: Erbovn listiny Archivu hlavnho msta Prahy, Praha 1997, obr. . 4 na s.311 aobr. . 88 na s.390. 19 Na pvodn vedut jsou tyi mui sdvma psy, znich jeden prv vykonv potebu. 20 Srov. Lva, Obleen Prahy (pozn.9), s.3940.

dleitj, krta vybral zdjin obleen praskch pravobench mst dv velmi siln scny, ve kterch se koncentrovalo to podstatn zudlost akter dvaj celmu dn jasn smysl: nejdve uke nejt tok ajeho odraen, apak symbolick ukonen boj pijetm dlouho oekvanho poselstv omru. Zanedbateln pitom nen ani dokumentrn hodnota obou vedut, je znich in souasn dleit historick pramen.

145 ZDENK HOJDA

Karel krta ajeho zkaznci ve svtle archivnch dokument

TOM SEKYRKA

1 Sttn oblastn archiv Plze, poboka Nepomuk, fond Rodinn archiv Nostitz-Rieneck 13641945, et za vzdobu castra doloris za Marii Annu panlskou, manelku FerdinandaIII., postavenm vchrmu sv.Vta vPraze, inv..34, sign. DD 4edn spisy eskho mstodritelstv 16171721, . kart. 6. 2 Nrodn archiv, Praha, Nov manipulace, Seznam plateb esk komory za prce na castru doloris za csae FerdinandaIV., postavenm vchrmu sv.Vta vPraze, sign. K1/4.

Pokoume-li se na tomto fru co nehloubji prozkoumat ivot adlo male Karla krty, nemlo by naemu pohledu uniknout tma vztahu umlce ajeho zkaznk. Nebudu ovemvzhledem ke sv odborn kvalikacivychzet ze samotnho umleckho materilu, nbr zpsemnch doklad. Zrove si pak povimnu tmatu nannho oceovn krtovy malsk prce ve srovnn sjeho malskmi kolegy. Nepochybn nejprestinj azpravidla inann velmi zajmav byly pro krtu, asamozejm ipro ostatn male, sochae i umleck emeslnky rznch obor, objednvky od panovnka ajeho dvora. krtapokud vmesice nenamaloval pro panovnka dn pltno, hned dvakrt ovem nachzme zmnky ojeho nvrzch apracch na pleitostnch smutench architekturch. Poprv se tak stalo ji vroce 1646, kdy bylo ve Svatovtskm chrmu na Praskm hrad vztyeno castrum doloris na pam mrt Marie Anny panlsk, manelky vldnoucho csae akrle FerdinandaIII., kter zemela vLinci 13.kvtna 1646. Podle dochovanho vytovn ze z tho roku obdrel krta za malsk prce celkem 550 zlatch. Kobdobnmu kolu se krta dostal oosm let pozdji, po smrti FerdinandaIV., pedasn zesnulho ve Vdni 9.ervence 1654. Nkdy po 2.z toho roku podala esk komora vytovn prac za castrum doloris, vztyen ve Svatovtskm chrmu. Karel krta je vseznamu vyplcench uveden jako druh vpoad aza proveden prce mu byla piznna stka 428 zlatch. Vslovn se vak uvd, e ztto sumy mus vyplatit tesae (die Zimmerleuthe), pouit devo (gebrauchte Holzmaterialien) atak jeho dovoz (Fuhrlohn). Mezi vyplacenmi umlci aemeslnky nachzme vedle krty rovn truhle Friedricha Riezela (vyplaceno 300 zl.) asochae Ernsta Heidelbergera (200 zl.). Zaplaceno bylo dle 358 zlatch za 1764 lokt ernho sukna a26 lokt blho pltna, 211 zlatch
147

a7krejcar za svce od Daniela Jedliky a93 zlatch za 620 lamp od sklene Hanse Franze Fridricha, celkov nklady pak snktermi dalmi menmi platbami doshly ve 1672 zlatch. Jak vme zcel ady dalch ppad, panovnk byl pro umlce sice dobrm zkaznkem, velmi asto vak se zaplacenm pli nespchal. Okrtov renom tak nepochybn svd fakt, e ji omsc pozdji8. jna 1654esk komora pikzala svmu rentmistrovi (vrchnmu etnmu), aby vyplatil mali Karlu krtovi (dem Carl Skreta Mahler) zbvajcch 128 zlatch zcelkem 728 zlatch za zhotoven (Verfertigung) apostaven (Aufrichtung) castra doloris FerdinandaIV. Toto castrum provedl krta, jak ji vme zpedchozho dokladu per pausch, tedy tak, e zobdren sumy sm vyplcel dal emeslnky amateril. Podobu castra doloris, vztyenho vchru Svatovtsk katedrly, znme zmdirytiny augustininskho bratra Jindicha (Frater Henricus), eholnka zderazskho kltera. Jde nepochybn obratra Henrica aSancto Petro, kter ji vroce 1643 vytvoil grack reprodukce krtova Svatovclavskho cyklu anabz se tak domnnka, e se zderazskmi augustininy spolupracoval krtanejenom na potku svho praskho psoben, nbr ipozdji. Jin typy zakzek pro panovnka mme uKarla krty zachyceny zpozdjho obdob. Tak vroce 1657 byl krta vysln spolu sdalmi osobami do Dran, aby tam vdln Hanse Hillgera zhodnotili kovov krucix, kter hodlal zakoupit nov nastoupiv csa LeopoldI.aumstit jej na Karlv most vPraze. Ji starmu bdn pak neunikla krtova dost zervna 1663 ozaplacen 50 tolar (tedy 75 zl.) za opravu jednoho Drerova ajednoho Tintorettova obrazu, pokozench pi ble nespecikovanch truhlskch pracch vobrazrn Praskho hradu. krtv vlastnorun psan list ns informuje, e ji ped nkterm mscem na pkaz acmistra Ferdinanda Miseroniho opravil dva obrazy ze sbrek Praskho hradujeden od vzneenho male Alberta[!] Durera adruh od Tentoreta, kter od truhl velice zhanoben byly. Protoe svou prci ji dokonil aob malby odevzdal acmistru Miseronimu, d krta ovyplacen odmny. Dodejme jen, e onm Drerovm obrazem byla snejvt pravdpodobnost Rencov slavnost. Vnmecky psanm vyjden ednka dvorsk komory Adama Khna na zadn stran krtovy dosti se ovem konstatuje da er Herr Screta bey solcher Reparierung von 25 bis in die 30 Reichsthaler verdient hatte. Konen rozhodnut ponechal Khn samozejm na svch pedstavench, ale krta za svou prci jist dostal mn ne poadovanch 50 tolar. Pesto lo za spraven dvou malovanch kus ovt dob celkem ctyhodnou sumu. Jakm zpsobem obrazy krta oetil, zstv ovem zahaleno tajemstvm. krtova dost dokld hned nkolik zajmavch skutenost. Jednak to je umlcovo nemal sebevdom arenom, kter se odr ve znan vysok stce, ji dal za opravu pouhch dvou obraz. Dle pedstavuje dokument dkaz okrtov pstupu

3 Nrodn archiv, Praha, Nov manipulace, Pkaz esk komory rentmistrovi, aby doplatil Karlu krtovi jet 128 zlatch zcelkov sumy 728zlatch za castrum doloris csae FerdinandaIV., sign. K1/4. 4 Reprodukci mdirytiny publikovala Helfertov, Jitka: Castra doloris doby barokn vechch, UmnXXII, 1974, s.294. Naposledy se tto grace vnovala Zelenkov, Petra: Barokn graka 17. stolet v eskch zemch, Praha 2009, s.3435. 5 Neumann, Jaromr: Karel krta 16101674, Praha 1974, s.47. 6 Nrodn archiv, Praha, Star manipulace, sign. S21/7/ rok 1663. Naposledy citovno Albrecht Drer, Rencov slavnost 15062006, katalog, ed. O.Kotkov, Praha 2006, s.126, 128, obr. s.127.

148 KAREL KRTA AJEHO ZKAZNCI VE SVTLE ARCHIVNCH DOKUMENT

7 Nrodn archiv, Praha, Star manipulace, Zprva Petera Stupparda von Lewenthal, rady esk dvorsk komory zpotku nora 1670 ojednn komise, jejmi leny byli acmistr Ferdinand Miseroni, stavebn psa Andeas Tschermak, dvorn mal Johann He, dvorn zednick mistr Santin de Bossi apan Karel krta, sign. S21/7/ rok 1670. 8 Oba artefakty dnes ve sbrkch Nrodn galerie vPraze. Podobizna m inv. . O560, krtovsk znak inv. . O85. 9 Neumann, Karel krta 16101674 (pozn.5), s.47. 10 Opoensk, Hanu: Dokumenty historicko-umleck zarchivu lovosickho, asopis Spolenosti ptel staroitnost eskch 18, 1910, s.134135. Dal doklady ktto smuten architektue viz T:ty kpohbu pan Silvie markrabinky Badensk, rozen zCaretto-Millesimo, tamt 19, 1911, s.1819. 11 Sttn oblastn archiv vTeboni, poboka Jindichv Hradec, Rodinn archiv Slavat, inv..48. 12 Neumann, Karel krta 16101674 (pozn.5), s.46; nov informace, pochzejc zvdajovho denku kltera augustinin uSv.Tome na Mal Stran, zpracoval tpn Vcha vkatalogu vstavy Karel krta (16101674). Doba adlo, eds.L.StolrovV.Vlnas, Praha 2010. 13 Neumann, Karel krta 16101674 (pozn.5), s.126.

do prask hradn obrazrny, kter mu mohla bt inspirac vjeho vlastn tvorb. krtovch prac pro obrazrnu bylo ovem patrn vce, doloenu mme tak jeho ast vkomisi, kter vlednu 1670 posuzovala kody na obrazech po pokozen stechy hradn kunstkomory. Vneposledn ad dokument potvrzuje krtovy vztahy krodin Ferdinanda Miseroniho, kter jako hradn acmistr se krtou vtchto zleitostech komunikoval. Tyto vztahy mme doloeny rovn znmou krtovou podobiznou rodiny Dionysia Miseroniho atak znakem krt otnovskch ze Zvoic zdlny Miseroni. Archivn dokumentovny mme samozejm krtovy prce ipro dal zkaznky. Zobjednvek svtskch aristokrat zmime ti pklady. Prvnm znich je platba knete Karla Eusebia zLiechtensteinu, kter vjnu 1663 zaplatil Karlu krtovi za ti obrazy celkem 450 zlatch (tedy vprmru 150 zl. za jednu malbu). Druhm pkladem je nvrh aproveden castra doloris na pam Silvie markrabnky zBadenu, rozen Caretto Millesimo. Podle dnes bohuel nezvstn smlouvy z9.dubna 1664, publikovan vroce 1910 Hanuem Opoenskm, byl krta opt odmnn jednak jako navrhovatel smuten architektury, ale tak jako odpovdn dodavatel vech malskch, sochaskch atruhlskch prac. Za vechny tyto prce pak od objednavatelehrabte Carla Leopolda Caretto Millesimoobdrel 600 zlatch, co potvrdil svm podpisem vervnu 1664. Konen tetm pkladem, kter zde chci zmnit, je smlouva krtovskou literaturou dosud nepovimnut, kterou uzavel krta vPraze 26.nora 1674 shrabtem Janem Jchymem Slavatou. krta, oznaen jako Khunstreicher Herr, ml podle ujednn bhem nsledujcch ty let vyuit malskmu umn (die Mahler Kunst gelernen) jistho Jacoba Carla Josefa Praxla. Bhem uen ml bt Praxl nleit posluen akrom vuky se mu mlo dostat iubytovn, stravy aobleen atak veho, co poteboval ke svmu uen, tedy Papier, [] Tcher, Pensel, Farben und andern dergleichen Notdrfen. Za to ve pak ml krta obdret kad plrok 50 zlatch, tedy 100 zlatch ron, piem pjem prvnch 50 zlatch stvrdil vlastnorunm podpisem. krtovou smrt byl kontrakt samozejm ukonen aJacob Carl Josef Praxl se na malskou drhu nejsp nevydal, nebo onm jako omali nemme dn dal zprvy. Nejvt st krtova dla je spjata scrkevnmi objednavateli, kterch byla cel ada. Ztch, kter znme zpsemnch dokument, zmime jeho malby pro malostransk augustininy. Na konci roku 1644 obdrel krta za dva obrazy na olte Nejsvtj Trojice aNanebevzet P.Marie celkem 200 zlatch. Jinm pkladem je obraz snmtem Nanebevzet Panny Marie, kter pro cistercick klter na Zbraslavi objednal ukrty vroce 1665 opat Georg Ulrich Junckter. Malba byla podle smlouvy, publikovan Jaromrem Neumannem vroce 1974 adnes bohuel nezvstn, urena pro hlavn olt klternho kostela astanovovala tak jeho rozmry8 lokt na vku a4,5 lokt na ku.
149 TOM SEKYRKA

Mal dostal tak uloeno, e na obraze m bt krom Panny Marie dvanct apotol, andl aNejsvtj Trojice. Obraz ml bt dodn isdalmi sochaskmi atruhlskmi pracemi za celkovou sumu 650 zlatch. Pi podepsn smlouvy obdrel mal 200zlatch, pijet zbvajcch 450 zlatch pak potvrdil pi dodn dla 26.nora1668. Konen knejvznamnjmu dlu krtova pozdnho obdobPaijovmu cykluse vztahuje dokument, znm ji starmu bdn. Jedn se olist z31.bezna 1674, adresovan pedstavenm jezuitskho profesnho domu na Mal Stran Jakobem Grafem objednavateli obrazu Biovn Krista Janu Humprechtu hrabti ernnovi zChudenic. Zlatinsky psanho listu se dozvdme, e ernn dal ve sv nejochotnj tdrosti souhlas, aby Karel krta namaloval pro malostransk jezuity obraz zbiovanho Krista. Obraz je dle Grafa ji dvno umlcovou rukou dokonen avuplynulm postu byl u vystaven kveejn ct. Chyb ji jen zaplatit za obraz adal vzdobu, konkrtn pozlacen rm abaldachn. Graf proto pros ernna ovyplacen 81 zlatch, co je cena za obraz ijeho psluenstv. Odmnou hrabti bude podle pisatele vdk jezuit za neobyejnou pze atdrost, pedevm vak svat aastn smrt, kterou jej odmn svrchovan Bh. krtovy zakzky od dalch objednavatel, tedy nich lechtickch vrstev, man i mstskch korporac jsou bohuel psemnmi doklady dokumentovny jen vjimen, co je dno neexistenc osobnch i rodovch archiv tchto socilnch vrstev. Vjimku vtomto smru pedstavuje dosud nepublikovan nmecky psan dost Karla krty ml. znora 1678 adresovan eskmu mstodritelstv, aby vymohlo na apelanm radovi Baltazaru Trchnerovi zaplacen 75 zlatch, kter dlu za kresby zhotoven jeho otcem. krta st. ji ped nkolika lety (vor etlichen Jahren) zhotovil rozlin nvrhov kresby (wegen unterschiedlicher delineationen und Zeuchnungen) pro univerzitn tezi nejstarho syna apelanho rady Baltazara Trchnera (Herr Doctor Trchner eltisten Sohn zu seinen gehabten Disputationibus). Podle dosti vak objednavatel stle odkldal zaplacen kreseb, aKarel krta ml. proto navrhuje, aby mstodrc zadreli dlunou stku zhonore, kter m bt Baltazaru Trchnerovi vyplacen za prci vble nespecikovan hranin komisi (Granitz-Commission). Zkancelsk poznmky na rubu psemnosti vyplv, e obsah podn byl sdlen apelanmu radovi Trchnerovi. Rozhodnut mstodrcch bohuel neznme, dokument je vak pesto pozoruhodn tm, e se dozvdme ocen, kter byla, respektive mla bt zaplacena za nvrh univerzitn teze. Sedmdest pt zlatch je suma, za kterou se dal koupit ikvalitn obraz, amme tak ped sebou dal doklad krtova vysokho renom. Srovnme-li vi krtovch honor sjeho malskmi kolegy, meme konstatovat: cena malsk prce pedstavuje vsouhrnu dosud jen mlo prozkouman tma. Nepochybn, co je pochopiteln abanln konstatovn, dosahovaly honore velmi

14 Sttn oblastn archiv vTeboni, poboka Jindichv Hradec, ernnsk stedn sprva, inv. . 761, sign.VIII Fd/20. Dokument citovali Neumann, Karel krta 16101674 (pozn.5), s.140 (suvedenm mylnho data 23.3. 1674) aDobalov, Sylva: Paijov cyklus Karla krty. Mezi vtvarnou tradic ajezuitskou spiritualitou, Praha 2004, s.82, 89 (suvedenm mylnho data 23.3. 1674). 15 Nrodn archiv, Praha, Nov manipulace, sign.S212/2.

150 KAREL KRTA AJEHO ZKAZNCI VE SVTLE ARCHIVNCH DOKUMENT

16 Zkladn daje oobrazech naposledy shrnul Slavek, Lubomr: The National Gallery in Prague. Flemish paintings of the 17th and 18th centuries.Illustrated Summary Catalogue I/2, Praha2000, s.232233. 17 Matjka, Bohumiltpnek, JosefWirth, Zdenk, Soupis pamtek historickch aumleckch vpolitickm okresu litomylskm, Praha 1908, s.72. Naposledy ozakzce Neumann, Jaromr: Trevisaniho modeletto pro litomylsk Ukiovn, Umn IIL, 2000, s.394406. 18 Herain, Karel Vladimr: esk malstv od doby rudolnsk do smrti Reinerovy. Pspvky kdjinm jeho vnitnho vvoje vletech 15761743, s.48. Jedn se, zcela vduchu Heringovy patrn nepli velk invence, okopii Raffaelova obrazu. Viz Umleck pamtky Prahy, I, Star Msto, Josefov, ed. P.Vlek, Praha 1996, s.112. 19 Herain, esk malstv (pozn.18), s.110. Shodou okolnost se do dnench dn dochovalo vt zplten, pedstavujc esk patrony zbenediktinskho du se sv.Benediktem, viz Slva barokn echie. Umn, kultura, spolenost 17.a18.stolet, katalog, ed.V.Vlnas, Praha, 2001, .k. I/1. 103, s.53 (autor hesla Pavel Preiss). 20 Hojda, Zdenk: Vtvarn dla vdomech staromstskch man vletech 16271740. Pspvek kdjinm kultury barokn PrahyI., Prask sbornk historick 26, 1993, s.38102; T: Kulturn investice staromstskch man vletech 16271740. Pspvek kdjinm kultury barokn PrahyII., Prask sbornk historick 27, 1994, s.47104. 21 Hojda, Vtvarn dla (pozn.20), s.65. 22 Je ovem teba poznamenat, e porovnvme ceny za obrazy dodan Karlem krtou (tedy poizovac ceny) scenami obraz nalezench vmanskch pozstalostech. 23 Matjka, Bohumil: Dal pspvek kdjinm praskho baroka, Pamtky archeologick 18, 18981899, s.541543.

promnliv ve. Vliv na cenu dla ml jist rozsah umleckho vkonu, presti objednavatele, kvalita ajmno provdjcho umlce iobecn cenov pomry. Zeteln menina umleckch objednvek smovala kzahraninm umlcm, pokud se tak dlo, jednalo se omimodn prestin ankladn projekty. Zmime alespo objednvku malostranskch augustinin uPetra Pavla Rubense na obrazy Umuen sv.Tome aSv.Augustin. Za ob malby vyplatil antverpskmu mali pevor Jan Svitavsk zBochova vroce 1637 stku 945 zlatch. Jinm pkladem je objednvka hrabte Frantika Adama Trauttmannsdorffa, kter roku 1722 zaplatil Francescu Trevisanimu celch 1400 zlatch za obraz Ukiovn, uren pro piaristick kostel Nalezen sv.Ke vLitomyli. Nkter podobn prestin adobe placen objednvky zskali ovem idomc mali. Ktakovm nepochybn nleel obraz Promnn Pn, namalovan Janem Jim Heringem za 500 zlatch pro hlavn olt staromstskho jezuitskho kostela sv.Salvtora i dvojice obraz (men avt), kterou se roku 1693 zavzal vytvoit Jan Krytof Lika pro chrm sv.Mikule pi staromstskm kltee benediktin, ato za honor 300 zlatch. Zmnn pklady ovem ukazuj ty lpe honorovan zakzky, kterch byla naprost menina apichzely jen od piek tehdej spolenosti. Mansk vrstvy, jak prokzal exaktn rozbor Zdeka Hojdy pro Star Msto prask vletech 16271740, objednvaly cenov mn nron dla. Podle pozstalostnch invent staromstskch man dosahovaly prmrn ceny obraz vtchto kolekcch hodnot dosti nzkch. Ze statistickho vyhodnocen vyplv, e za nadprmrn meme povaovat jet obrazrny, vnich prmrn cena jednoho kusu pekrauje ti zlat. Jestlie tedy vtina obraz dosahovala ceny nkolika zlatch, vidme, e krtovy honore, pravideln pesahujc hranici 100 zlatch za jeden dodan obraz, byly skuten vysok. Tyto sumy pak je teba porovnat sdobovmi ivotnmi nklady. Nebudu zde zabhat do podrobnost, sta snad dva dajemn vstavn dm vesk metropoli se dal podit ipod 1000 zlatch aceloron pjem kvalikovanho emeslnka vPraze dosahoval ve druh polovin 17.stolet zhruba 100 zlatch ron. Ztchto prostedk pak takovto emeslnk musel uivit nejenom sebe, ale tak leny sv rodiny. Tyto cenov relace spolen sdalmi doklady, jako teba majetkovm katastrem zlet 17251726, dokazuj, e malstv mohlo ekonomicky zdatnjm pinst majetkov ispoleensk vzestup.Za jin mono zmnit Filipa Mazance, syna polnho trubae, onm se jet roku 1661, kdy mu bylo udleno mstsk prvo na Mal Stran, doteme, e je chud. Snad iproto byl roku 1666 domovnkem uhrabte Walderodeho. Oosm let pozdji je vak ji dvornm malem akupuje dm UStbrn re na Mal Stran (dnes .p.332) za 700 zlatch. Roku 1678 pak tento dm prodv akupuje vce ne dvojnsobn dra dm na Starm Mst. OMazancov podnikatelsk zdatnosti, stojc vjistm rozporu sjeho nevelkou
151 TOM SEKYRKA

dovednost malskou, vypovd idal kontrakt, tentokrt zroku 1681, kterm prodal zmnn staromstsk dm aza 1200 zlatch koupil sanytrovnu svekerm psluenstvm. Nkdy si tak mali klepmu ivobyt vypomhali ijinmi ivnostmi. Ve zmnn majetkov katastr praskch mst zlet 17251726, tedy zlet, kdy kulminovala umleck konjunktura, uvd na Novm Mst Karla Mokliku, kter zanechal malstv aivil se jako hostinsk. Jen onco lpe se vedlo na Starm Mst Janu Jimu Schmidtovi, kter sice vlastnil dm vdnen Husov ulici vcen 3500 zlatch, kpiznanmu ronmu pjmu 75 zlatch mu vak pomhalo provozovn hostince. Domovnictv, ktermu se zpotku vnoval Filip Mazanec, pomhalo na pelomu prvn adruh tvrtiny 18.stolet na Starm Mst jinak neznmmu Antonnu Weissovi aJanu Adamovi Zinkovi. Itakovto pleitosti ale byly umal vzcn ankte mn spn se jen tko protloukali. Citovan katastr uvd male Osvalda Raucha, kter sice vlastnil dm ve Splen ulici na Novm Mst, ale dm ml hodnotu jen 810 zlatch. Rauch pak piznval ron pjem 40zlatch astoval si, e m mlo prce. Jet he na tom vak byli dal mali. Vichni, patrn ne nhodou, ili na Novm Mst. Matj Hjek il nuzn abdn zronho pjmu 90zlatch, Krytof Kirchenstigler piznval ron pjem 40 zlatch aVclav Messerschmied dokonce jen pouhch 20 zlatch, take manelka musela vypomhat pi obiv rodiny jako pradlena. Nejhe vak dopadl malostransk Jan Godini. Vlastnil sice dm USedmi svcn vdnen Betislavov ulici (.p.309), pro dluhy vak uprchl ze zem ail dajn vLipsku.

24 Herain, esk malstv (pozn.18), s.75.

152 KAREL KRTA AJEHO ZKAZNCI VE SVTLE ARCHIVNCH DOKUMENT

Karel krtaman Starho Msta praskho

RADKA TIBITANZLOV

1 Po poven do vladyckho stavu si Jan krta dal vyrobit typ, kter vlastnil jet jeho syn Kundrat. Ten jej pouil vroce 1595 kzpeetn potvrzen pjmu 275 meskch kop od sv matky Aneky zVodolna. Peetn obraz pedstavuje erb otnovskch ze Zvoic, doplnn oinicily ISZZ (Jan krta ze Zvoicza laskav upozornn na ten inicil dkuji kolegovi Janu Oulkovi). Srov. Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka paprovch listin, star sign. 16707. 2 Vedle Karlova otce Kundrata ml Jan krta dle jet syna Jana, Pavla (kutnohorskho mincmistra), Daniela (sekrete esk komory, defensora doln konzistoe azemskho direktora za stavovskho povstn) alkae Jiho. Srov. Neumann, Jaromr: Karel krta 16101674, Praha 1974, s.14. 3 Neumann, Karel krta 16101674 (pozn.2), s.15. 4 Platilo to ovem ipro dobu pozdjnap. jeden znejbohatch man astaromstskch konel Jan Petrek zVokountejna vlastnil 10 dom a6 vinic; vyuil tedy pln obrovskch pesun nemovitho majetku po r.1620. Srov. Doua, Jaroslav: Seznamy staromstskch konel zlet 15471650, Prask sbornk historick 14, 1981, s.107.

Uveden tma je velmi irok adozajista by si vydalo daleko vce asu iprostoru. Tento pspvek je vak pojednn spe jako zprva seznamujc snktermi dlmi vsledky probhajcho archivn-historickho vzkumu kivotu adlu Karla krty aje zaloen zejmna na informacch pochzejcch zvtinou dosud nepublikovanch pramenrznch typ mstskch knih uloench vArchivu hlavnho msta Prahy. Refert se pokus nastnit zkladn spojitosti mezi Karlem krtou aStarm Mstem praskm amsty se trochu nevn asodlehenm zam na vnmn umlcovy osoby pohledem jeho souasnk. Vydme-li se po pm pbuzensk linii Karla krty, pak jako prvnho vPraze usazenho poznvme jeho dda Jana, kter zskal mansk prvo na Starm Mst praskm vroce 1559. Jan krta se dky pjmm zpodnikn stal postupn majitelem nkolika dom na Starm iNovm Mst praskm ajako pedn man byl poven csaem MaxmilinemII.roku 1570 do vladyckho stavu spdomkem otnovsk ze Zvoic. Janv syn Kundrat pokraoval vroziovn rodovho majetku, akdy vroce 1612 sepisoval svj testament, mohl potomkm odkzat staromstsk dm Uernho jelena, dm UKamenk na Novm Mst praskm, mln, dv vinice nachzejc se vtsn blzkosti praskch mst anavc imajetek mimo Prahuvinici slisem pod mlnickm zmkem adm na pedmst tho msta. Dky svmu jmn se krtov vpedblohorsk dob adili kvrstv bohatch man Starho Msta praskho, unich bylo nepsanm pravidlem dren dvou nebo vce dom adalch nemovitost vblzkm okol mst jako prv vinic, zahrad nebo pol. Vrmci velkch zmn, je nastaly po roce 1620 sprvnmi vlnami emigrac ase souvisejcmi znanmi pesuny majetku aobmnami vzavedench rodovch drbch, se do poped dostala staronov vrstva pomalu vytvejc nov patricit, kter se oprala omajetek aji
153

tvoila zejmna mansk inteligence aednci zamstnan vmstskch radch, ve sttn azemsk administrativ. Ze starch mocnch amajetnch rodin, snimi byla rodina krtovch vkontaktu, udreli arozili sv dravy vPraze nap. Globicov zBuna nebo Vokovt zKunratic. Krodm, je na nov situaci vydlaly, by se dali piadit Laynhozov zBevnova nebo Miseronov zLisonu. Vzdlan patricijsk rodin krt otnovskch ze Zvoic ukodilo rodov protestantsk vyznn, kvli ktermu se jich jakoto nekatolickch man dotkla vlna konskac majetku vroce 1627. Po odchodu Karlovch strc aporunk vjedn osob do ciziny byla vroce 1628 vyhotna ijeho matka Kateina krtov, rozen zMorchendorfu, kter znsledn emigrace zorganizovala prostednictvm tzv. plnomocnk prodej vekerho majetku. Sm Karel krta odeel pravdpodobn ji dve, podle svch vlastnch slov vroce 1627. Do Prahy se vrtil patrn na potku roku 1638. Msto jeho bydlit vpraskch mstech, potamo vechch, je po nkolik prvnch let neznm. Zde lze nastnit zajmavou hypotzu, kter se vztahuje ke krtov vazb na msto Mlnk. Jak ji bylo eenoKundrat krta vlastnil vinici adm nachzejc se pod mlnickm zmkem, ajak vyplv znkolika vpovd vmstskch knihch, ijeho syn Karel se asto stkal smlnickmi many audroval snimi vel vztahy. Karel krta roku 1659 ve vpovdi ve prospch Marie Albty Prukov zMlnka ajejho manela Davida Rafaela Pruka zPrukova, csaskho rychte msta Mlnka, jeho prvn manelkou byla krtova sestenice Lidmila zKonecchlum, uvd: [] to jsem vidl, pijedouce tam vltu 1638 kvelk noci, e tu dnho nedostatku nebylo, mn tak na pivtn prsten sturkusem daroval atomu oba manel chtli, abych pi nich zstal, e ji vletech jsou adti e nemaj, kterm by co nechati mli, mn tak kpoteb m sto kop pjili, kter jsem zas toho roku, dostave od obce est sud vna, tyrmy sudy zaplatil. Jestli od manelskho pru mal tuto nabdku na bydlen vjakkoli podob pijal, dosud nevme. Msty prokazateln spojenmi spobytem Karla krty tak zstvaj vpraskch mstech, respektive na Starm Mst praskm, dv budovydm Uernho jelena adm UHjk. Dm Uernho jelena (p.628I) nalzajc se na nro Tnsk uliky naproti chrmu Matky Bo ped Tnem byl pvodn stavbou sromnskmi zklady. V roce 1898 byl dm demolovn a na podstatn zmenen parcele postavena nov budova. Na dnenm novogotickm dom je umstna pamtn deska pipomnajc, e se vtchto mstech krta narodilsuvedenm roku 1604, kter bval dlouhou dobu pokldn za datum umlcova narozen. Vrame se vak na chvli jet kdomu pvodnmu akjeho historii. Karlova matka Kateina krtov jej vroce 1629 prodala za 2500 meskch kop Ondeji Laynhozovi zBevnova, lenovi staromstsk mstsk rady, kter jej pedal do uvn svmu synovi Severinu Laynhozovi. Jeden zprvnch dokument, kter nm po dlouholet pauze dokld krtovu ptomnost vPraze, se tk sporu prv otento dm, respektive onedoplatek zjeho prodeje,
154 KAREL KRTAMAN STARHO MSTA PRASKHO

5 Mendelov, Jaroslava: Obyvatelstvo praskch mst. In: ivot vbarokn Praze 16201784, eds.J.MendelovP.Sttnkov, Praha 2001, s.33. 6 Lva, Vclav: Studie oPraze poblohorsk III: Zmny vdomovnm majetku akonskace, Sbornk pspvk kdjinm hlavnho msta PrahyIX, 1935, s.369. 7 Fejtov, Olga: Mansk domy ajejich majitel. In: ivot vbarokn Praze (pozn.5), s.2833. 8 Man donucen okolnostmi kemigraci ml povoleno vurit lht prodat svj majetek osob katolickho vyznn. st prodej byla realizovna prv prostednictvm plnomocnk, tj.spolehlivch katolk. Podrobnji Fejtov, Mansk domy (pozn.7), s.30. 9 Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka rukopis, Manuale dictorum 16381641, sign. 1169, f. 179v. 10 David Rafael Pruek zPrukova, csask rycht msta Mlnka, byl vletech 16411652 majitelem staromstskho domu Ut me (p.554). Pruek vedl letit spory sDanielem Jaromskm kvli neplacen roku zmlnick vinice. Jaromskho manelka Anna, rozen mdov, byla nevlastn dcerou Lidmily Prukov, rozen zKonecchlum. Snad kvli tto spojitosti si Jaromsk inil nroky na ddictv nejen po tchnovi mdovi, ale potamo ipo Prukovch, kte byli bezdtn achtli patrn svm ddicem ustanovit krtu. Srov. arek, Ji: Zdjin staromstskch dom, Prask sbornk historick 15, Praha 1982, s.17; T, Prask sbornk historick17, Praha 1984, s.36; Lva, Studie oPraze poblohorsk III (pozn.6), s.38. 11 Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka rukopis, Liber testimoniorum albus 16541660, sign. 1095, f98v. 12 Lbal, DobroslavMuk, Jan: Star Msto prask, architektonick aurbanistick vvoj, Praha 1996, s.9698. 13 Lva, Studie oPraze poblohorsk III (pozn.6), s.26. 14 Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka rukopis, Manuale dictorum 16381641, sign. 1169, f. 179v. 15 Tamt.

Dm Uernho jelena, pamtn deska. Foto Radka Tibitanzlov Dm Uernho jelena (p.628) na Starm Mst praskm, detailnron dekorace. Foto Radka Tibitanzlov

kter vedl mal se zmnnm konelem Laynhozem. Prvn zpisy vpovd vtto pi pochzej ze zatku roku 1640, ale obsahem se asto vracej do let pedchozch. Manul vpovd poskytuje velmi zajmav informace tkajc se krtova odchodu ze zem, knmu mal podotkl: [] j dnm emigrantem aexulantem nikdy nebyl, nbr se vsvm umn, ktermu sem se vyuil aje sob oblbil, zKrlovstv eskho podle pleit atestac od lehrmajstra mho mn dan, vltu 1627 in julio do cizch zem se odebral [], ana jinm mst znovu zdraznil, e nboenstv rozhodn nebylo dvodem k jeho oputn vlasti: [] j se pro dosaen vtho umn aexperienc ven zzem, nejsouce od dnho puzen, odebral[], ajinde pro zmnu upesnil dobu svho odchodu [] protoe jsem za tehdejho asu dnm sirotkem
155 RADKA TIBITANZLOV

Dm UHjk (p.575) na Ovocnm trhu na Starm Mst praskm, 1910, Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka fotogra, sign. II 511. Foto Archiv hlavnho msta Prahy

zzem ven vyvrenm ani emigrantem nebyl, nbr po umn svm jet dve ne ty patenta vyly, anbr orok dve neli mate m emigraci ped sebe vzala, do ciz zem e sem se odebral. Karel krta vrmci vpovd rovn nkolikrt uvedl svj vk, podle eho by se datum jeho narozen (zdvod neexistence pslunch matrik odhadovan pomoc rznch podobnch pramen na rok 1610) posouvalo spe do roku 1609, pokud ne ji na rok 1608mal nap. vypovd, e vdob nvratu zciziny mu bylo 30let. Ovem iprotistrana pila spodnty kzamylen. Laynhoz tvrdil, e krta po celou dobu pobval vcizin jako nekatolk, auvaoval: Ikterak jest tehdy on ve Vlach na njak peregrinaci sv po svm umn nekatolick zstvati ase zdrovati mohl, ponvad ve Vlach, vzlt pak vmst m dn nekatolick lovk, le na podveden aoklamn inkvisic, se zdrovati nesm. Podle nj tak mal konvertoval a po nvratu do ech azde se opt vracme kmstu Mlnku: []ito jest vbec znmo, e on krta, navrtiv se ped pl druhm ltem sem do Prahy nekatolick amaje proto od JMC rychte Starho Msta praskho arestrovn bti, potom teprve na Mlnce katolickm zstal. Co pesn svmi vroky kter strana myslela akde je pravda, lze na zklad dosud znmch pramen tko posoudit. Jednoznan vak bylo krtovo opakovan
156 KAREL KRTAMAN STARHO MSTA PRASKHO

16 Tamt, f. 182r. 17 Urovn data narozen porovnvnm krtovch vpovd, vnich uvd sv st, je ovem znan problematick. Podle dostupnch aznmch pramen tohoto typu by se rok jeho narozen dal poloit mezi lta 16081611, nebo nap. uvd, e vroce 1638 mu bylo 30let avroce 1658 udv vk 48let, stejn jako na zatku roku 1659. Srov. Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka rukopis, Manuale dictorum 16381641, sign. 1169, f. 169r; Tamt, Liber testimoniorum albus 16541660, sign. 1095, f.98v. 18 Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka rukopis, Manuale dictorum 16381641, sign. 1169, f. 173r. 19 Tamt.

Pohled na vstupn portl domu p.575 na Ovocnm trhu, 1909, Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka fotogra, sign.VI16/23. Foto Archiv hlavnho msta Prahy

20 Tamt, f. 169r. 21 arek, Ji: Zdjin staromstskch dom. Ovocntrh aHavsk ulice, Prask sbornk historick19, Praha 1986, s.1213. 22 Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka rukopis, Liber inventariorum 16871702, sign. 1179, f. 113v.

povzdechnut, e nedisponuje prostedky na podobn soudn pe, kter jej zdruj od prce, navc kdy: Naproti tomu j na to veckno netoliko se souditi, kde bydleti, ale ani na iv bti nemm, take takovmi obmysly aspiknutm, to co sem vcizch zemch umnm svm zachoval [] oveckno sem piel. Cel spor vztahujc se ke zmnnmu domu skonil vroce 1641, kdy byla krtovi vyplacena poadovan dlun stka isroky. Tou dobou u byl ovem mal naplno zamstnn jinm sporem, nebo vznesl nroky na dm UHjk (p.575) na Ovocnm trhu, jeho posledn majitelka Johanna (nkde uvdn ijako Dorota, Anna, Zuzana) Strossburgrov, dcera znmho astronoma, matematika aosobnho lkae csae RudolfaII.Tadee Hjka zHjku akrtova teta, zemela kolem roku 1635. Dm tehdy pevzal jako domnlou odmr staromstsk csask rycht. Vlednu roku 1639 se otento dm pihlsil krta apo doloen potebnch dokument jej nakonec vroce 1644 zskal do svho vlastnictv ail vnm a do konce svho ivota nejen on, ale rovn jeho syn Karel. Oba mali mli vtomto dom zazen byt satelirem, jak dosvduje zznam vinventi sepsanm po smrti Karla krty mladho: Vhoejm toku, kde se malovvalo vsvtnici. V19.stolet
157 RADKA TIBITANZLOV

nesl dm oznaen Uervenho srdce podle nov osazenho znamen. Roku 1644, kdy se krtovi podailo zskat sdomem UHjk stl bydlit, se mal vPraze denitivn usadil azapojil se do spoleenskho ivota. Od tto doby guruje jeho jmno pravideln vmaterilech staromstskho malskho cechu, vnm si zhy vybudoval pevnou pozici. Nedlouho po svm usazen na Starm Mst praskm zaal bt uznvn nejen jako mal, ale platil rovn za dvryhodnou autoritu zejmna ve vych spoleenskch vrstvch, co byl patrn tak jeden zhlavnch dvod, pro byla jeho osoba pravideln zvna kposkytnut svdectv vnejrznjch sporech. Na druhou stranu je nutn poznamenat, e svt st osob, je si zaneprzdnnho male ktakovmu konu zvaly, byl krta vum i vzdlenjm pbuzenskm pomru. Toto tvrzen plat ivppad pe veden roku 1660, kdy mal vypovdal jako svdek ve prospch staromstskho mana Jiho Adalberta Pruiny zMorpachu proti Katein Emilii eick, rozen Florinov zLambtejna, ve vci odporu proti kaftu Silvestra Florina zLambtejna, jeho manelka byla krtovou sestenic. Se znalost rodinnch pomr asm znm jako etrn hospod mohl zpravit mstskou radu otom, e Silvestr Florin zLambtejna [] vrchnm psaem [pi adu nejvyho purkrabho] jsouce, mn jedenkrte pravil, e pijde na dukt za den, aknann situaci dotynho dle dodval: Nevm, co zachoval apro nezachoval, ovem kdyby spoil, byl by zachoval. Vmst, kde hovoil ozesnulm ajeho spoleenskm ivot, neopomnl dodat: Nkdy sem tam bejval askleniku vna snm vypil, itak za m penze. Vpovdi zproces, jich se umlec vtinou vroli hodnovrnho svdka zastnil, nm asto okrtovi poskytuj adu zajmavch daj zejmna prv dky pohledu souasnk na jeho osobu avneposledn ad nm umouj vnmat malovu osobnost vkontextu bnho kadodennho ivota poblohorsk mansk spolenosti vpraskch mstech. Poznatky tohoto typu lze zskat nap. znkolika spor, vnich se objevuje jmno Daniela Jaromskho ze Strohmberka, snm ml krta velmi nejednoznan vztahy, je se vprbhu let rzn vyvjely. Nejprve tak mal vroce 1659 svdil pro nj ajeho enu Annu, rozenou mdovou, ohledn jejho ddictv po otci Kundrtovi, onm se mj. vyjdil: [] to mn povdomo jest, e nebotk pan Kundrt md dn mrha, neb opilec, neb hr nebyl []. Ke krtov rodin ml Jaromsk velmi blzkobyl ustanoven jednm zporunk dt Jana Baptisty Reimunda, jeho prvn enou byla sestra Karla krty Aneka ( 1636; recentn objev z korespondence mezi bratry krtovmi umonil pesnji urit rok skonu za upozornn dkuji Lence Stolrov). Jaromskho manelka Anna, rozen mdov, mla za macechu Lidmilu, pozdji znovu provdanou Prukovou, krtovu sestenici. Ovzjemnm propojen astkn rodin svd ipoznmka, e vdob saskho vpdu, kdy vojci vyrabovali mdovm dm iobchod, krtova sestra Aneka musela Ann pjit [] sukn, kabtku amantlku, aby zdomu vyjti mohla. Zd se, e tou
158 KAREL KRTAMAN STARHO MSTA PRASKHO

23 Rytina zpoloviny 18.stolet pedstavuje tento dm vpodob sbarokn fasdou, dvma malmi viki avelkm ttem uprosted, kter pochzel zdoby okolo roku 1700. Piblin vpolovin 18.stolet zskala budova pozdn barokn prel. Ke zboen objektu dolo koncem 20. let 20.stolet, kdy bylo teba uvolnit msto pro vstavbu bankovnho domu. Zpvodn zamlenho plnu ovem selo. Ve 30. letech zde stval prozatmn vstavn pavilon Spolku vtvarnch umlc Myslbek, apot byla po dlouh lta parcela przdn a do roku 1994, kdy se zde zaala stavt Pas Myslbek. Srov. arek, Zdjin staromstskch dom. Ovocn trh aHavsk ulice (pozn.10), s.1213; Historie pozemku palce Myslbek, http://www.myslbek.com/ content/history_site.php?lang=cz, vyhledno 10.3.2010. 24 Silvestr Florin zLambtejna psobil dle tto vpovdi jako sekret Adama ml. zValdtejna, apot ve funkci vrchnho psae pi adu nejvyho purkrabho. Srov. arek, Zdjin staromstskch dom, Ovocn trh aHavsk ulice (pozn.10), s.1213. 25 Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka rukopis, Liber testimoniorum 16581664, sign. 1076, f.221v. 26 Tamt. 27 Tamt. 28 Daniel Jaromsk ( 1676), obchodnk ahejtman osm setniny na Starm Mst praskm, byl za zsluhy vbojch oPrahu vroce 1648 poven panovnkem roku 1650 do lechtickho stavu sprediktem von Strohmberg. Jaromsk vlastnil nkolik dom na Starm Mst praskm (dm p.474 ap.470U Zlatho orla) ana Novm Mst praskm ve svatojindisk farnosti (p.866). Po jeho smrti byly mezi zinventovanmi pedmty majetku ispisy tkajc se krty (in anderen Schubladen sub lit. C des seel. Skreta betr. Schrifften). Srov. arek, Zdjin staromstskch dom (pozn.10), Prask sbornk historick 15, s.7, 20; Lva, Studie oPraze poblohorsk III (pozn.6), s.235; upani, JanFiala, Michal Praha 1648. Nobilitan listiny pro obrnce praskch mst roku 1648, Praha 2001, s.25; Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka rukopis, Liber inventariorum 16661685, sign. 1177, f. 428r. 29 Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka rukopis, Liber testimoniorum albus 16541660, sign. 1095, f. 98v. 30 Tamt, f. 99r. 31 Tamt, f. 93r. 32 Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka rukopis, Liber testimoniorum 16581664, sign. 1076, f.334v.

Zpis vknize svdom z11.8. 1662: [] sem tehd pana Jaromskho mezi pny mlnickmi oit vidla [] nic jinho neslyela, ne onjakm penzlku amalovn ankomu e nadval malk [] Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka rukopis, Liber testimoniorum 16581664, sign. 1076, f. 351v, detail. Foto Radka Tibitanzlov

dobou udroval krta sJaromskm styky vcemn ptelsk abyl snm vastm kontaktu, jak dosvduje insledujc malv vrok: Pravda, e tu knihu sem sob pjenou ml, vak nepamatuji, zdali sem ji zae vrtil, neb ji mezi svmi knihami nemm. Mohla by stti za pl tolaru, neb byla star ndrlandsk historie skuprtyky nktermi na nic, e bych je darmo nevzal []. Pipomnal pan Daniel Jaromsk otu knihu, t odpov sv sem mu dal achtj-li ji mti, nech ji vynajdou takovou, zaplatm jim ji. Pozdji vak vztahy mezi krtou aJaromskm ochladly. Vroce 1662 bylo vrmci rozepe mezi mlnickmi many Danielem Stelcem,Janem Motykou aJaromskm ze Strohmberka rozebrno slovn napaden ze strany pana Jaromskho vi krtovi. Pro piblen situace je teba vrtit se znovu kMlnku. krta se bu po njakou dobu zdroval umanel Prukovch zPrukova nebo knim alespo asto zajdl adle jeho ji zmnnch slov ml po nich pravdpodobn iddit, co se nelbilo Jaromskmu, jeho manelka mla na ddictv po sv bezdtn nevlastn matce Marii Albt Prukov vt nrok. Jeden ze staromstskch svdk Daniel Jedlika vypovdl, jak slyel Jaromskho kat, e [] pan krta ty mlnick dobe id apinou toho jest, e pan Prukov spanem Jaromskm se soud ae vechno po n dditi chce [], aakoli
159 RADKA TIBITANZLOV

se dotyn Jedlika se krtou moc nestkal, pesto jej jednou zaslechl mluvit otom, e [] na Mlnci vecko podvodnci alhi jsou[]to se ovem nemlo dajn tkat dn zmnn osoby. Vtomt procesu je e onaem mali jet jednou, ato konkrtn upopisu ne zrovna poklidnho sezen vhostinci UPseckch na Novm Mst praskm, onm majitelka enku Ludmila tangov vypovdla: [] j sem tak na to piln, co sou mezi sebou mluvili, pozoru nedala, kdy sem jim vna pinesla, tehdy sem zase od nich po sv prci odela. Ne to se nco pamatuji, e pan Jaromsk oniakm penzlichu amalovn mluvil [] tak tuze spolu mluvili, jako by se vadili, kieli, to sem zaslejchla, prv kdy sem tehd do kuchyn la, e jest pan Jaromsk mluvil ten malek[]. Na zvr ale sama nkolikrt zopakovala: [] j sem nic jinho neslyela, ne onjakm penzlku amalovn ankomu e nadval malk ato se dobe pamatuji [] e opanu krtovi co zlho mluviti ml, to j nevm, ani mnil-li jest jeho, kdy otom malku mluvil []. Jak byl cel proces nakonec doeen, nen vlastn pro nae ely a tolik podstatn. Dleitj je, e dky obshlm vpovdm vrznch sporech mme dochovny leckdy pvabn vzpomnky na male, kter nm jej svm zpsobem pibliuj apoliduj.

33 Tamt, f. 346r. 34 Tamt, f. 350v. 35 Tamt, f. 351v.

160 KAREL KRTAMAN STARHO MSTA PRASKHO

krtovy mlnick vinice

JAN KILIN

1 Kmlnickmu vinastv mj. Koek, Frantiek: Djiny vinastv na Mlnicku aokol, abovesky nad Oh 1930; Krouelov, Eva: Djiny mlnickho vinastv, bakalsk prce, Pedagogick fakulta Univerzity J.E.Purkyn vst nad Labem (dle jen PF UJEP), st nad Labem 1996; Rc, Ji: Vinastv apedhusitsk msto Mlnk, esk vina, Mlnk 1970; Stiborov, Jitka: Pspvek khistorii vinastv vMlnku v15. a16.stolet, diplomov prce, PF UJEP, st nad Labem 2003; Kraus, Vilm: Historie eskho vinastv, Vlastivdn sbornk Mlnicka 1, Mlnk 1982, s.6169 aKilin, Jan: Mlnk, msto vna. In: Mlnk, kol. autor, Praha 2010. 2 Ble Kilin, Jan: Prat majitel mlnickch vinic v17.stolet. In: Dobrou chu, velkomsto, red. Olga FejtovVclav LedvinkaJi Peek (= Documenta Pragensia 25), Praha 2007, s.211229. 3 Kilin, Jan: Vinastv mlnickch man za ticetilet vlky. In: Trpk bti zd se? Vno avinastv veskch zemch ve stedovku avranm novovku. Sbornk pspvk zkonference konan vMlnce 2.4.dubna 2008, ed. Jan Kilin, Mlnk 2009, s.123131.

Mlnick vinice avno znich byly u na potku ranho novovku velmi vraznm eskm fenomnem apedmtem podnikatelskho zjmu mstnch imnoha pespolnch man. Ato rovn zmst, kter sama vinicemi disponovala amlnick konkurenci se musela brnit, jako Litomice i Praha. Mezi majiteli mlnickch vinic, produkujcch bl ierven vno (co je vpodstat jedin dobov specikace), se jen v17.stolet vystdaly destky rodin zpraskho soumststaromstsk anovomstsk rodiny ve zhruba vyrovnanm pomru, minimum bylo jen tch zMal Strany. Jeliko mlnick vinice nebyly prv levnou zleitost aceny se mnohdy vyrovnvaly cenm lepch manskch dom, mohly si jejich drbu pochopiteln dovolit jen zmonj vrstvy. Ve vininch knihch vnnho msta nad soutokem Vltavy aLabe se tak nejastji setkvme se zstupci praskch ekonomickch elit, mimo jin sKobry zKobrperka, Najmony zPucholce, Uzlary zKranzberka, Kropi sKrymlova, Jaromskmi ze Stromberka, vneposledn ad ise krty otnovskmi ze Zvoic. Byla to doba, do kter podstatn zashla ticetilet vlka: nemlo zstupc tradinch vinaskch rodin odelo do exilu, vinice avinin lisy byly siln postieny vojenskm ivlem, projevoval se nedostatek vinaskho personlu, nejedna vinice zcela zpustla. Potencil ale zstal apo vlce byl znovu vyuit, akoli rozkvt mlnickho vinastv srovnateln spedblohorskou rou ji nenastal. Zjem Praan nicmn trval, vdy vno zMlnka nebylo jen vtanm npojem uprostench tabul vjejich domech, ale rovn danm obchodnm artiklem. Nkte prat man patili kvbec nejvtm mlnickm latifundistm aphodn podmnky regionu vyuvali rovn kdalmu zemdlskmu podnikn. Kupovali tu polnosti, louky, zahrady, tpnice, dvory, chalupy, ovem idomy na pedmst nebo pmo ve mst, jich pak vyuvali pi svch pobytech nebo kubytovn vinaskch
161

ajinch pracovnk. Zstame vak uvinic. Kolem Mlnka se rozprostraly prakticky vude, pirozen ne vechny ale byly stejn vnosn, zleelo na bonit pdy ana poloze svahu. Orientace na jih byla jasnou volbou. Toto kritrium splovalo mrn nvr thnouc se od Podol pod mstem a klesu na Chloumku skostelem Nejsvtj Trojice, kde tak vzniklo nejvce vinaskch obydl. Co bylo ostatn pochopiteln, lo onejvt mlnickou vinin plochu. Aprv zde ml vinice rovn Karel krta. Patil knim vinin lis, jen sktal prostory pro zpracovn plod rvy vinn vchutn mok apro ubytovn eledi, ji najmal vdobch prac specializovan vina, kter se musel dit mlnickm vininm podkem, velmi podobnm tomu praskmu. Slavn prask mal svho vinae tak prokazateln ml. Jeliko vtina mlnickch vinic leela na mstskch, vmen me zdunch pozemcch, byli vlastnci povinni odvdt kadoron pevn stanoven poplatky bu obci nebo zdu kostela sv.Petra aPavla. Karel nebyl prvnm krtou, kter vMlnce vinice vlastnil. Hmotn zainteresovn tu byl na potku 17.stolet zejmna jeho strc apozdj porunk Daniel, prvnk, jeden zdefenzor konzistoe podoboj, sekret esk komory avznamn prask initel. Byl to mimochodem tak on, kdo vdob stavovskho povstn expedoval zleitost prodeje zkonskovanho statku augustininskho kltera vPovce pod Mlnkem mstsk obci. Vak by tak jako pedn stavovsk exponent po Bl hoe st uel trestu, jene tento krta na nic neekal akrtce po bitv uprchl ze zem. Na jeho mlnick vinice se pak zhy dotazoval kne Karel zLichtentejna. Bez zajmavosti nen, e se potkem roku 1614 mlnick Simon apek smluvn zavzal odkzat svou vinici zvanou Mlad Danielovu synovi Bohuslavovi. Ze zpisu bohuel nen zejm, pro se apek ktomuto daru rozhodl. Vme ovem, e se krta pedtm kvli jistm majetkovm nrokm sapkem pel. Pravidla drby ippadnho prodeje uveden vinice se mly dit zdejmi pedpisy ajeliko podle starobylho ustanoven dvali majitel jist poplatek na zaopaten mlnickch k, zavzal se krta po pevzet vinice ke kadoronmu odvdn jedn kopy meskch gro za tmto elem zdunmu ednkovi. Nicmn vbeznu 1625 pilo Mlnickm nazen zesk komory, vnm se pravilo, e jim suplikovala vdova po apkovi, ae se zjistilo, e Daniel krta jejho mue podvedl (slbil mu nco, co pak nevykonal), proe ml bt onen zpis anulovn avmstskch knihch krtnut. Co se tak stalo. VMlnce vlastnil vinice na sklonku pedblohorskho obdob tak Konrd krta, malv otec, po Bl hoe se jejich majitelkou stala jeho ji ovdovl manelka Kateina zMorchendorfu. Kdy roku 1628 Karlv bratr Jindich prodval za 240kop gro dva stavy vinice apolovinu vininho lisu na Podolkovskm gruntu, kter patil kobecnm pozemkm, inil tak vslovn ina mst sv matky asvch sourozenc. Byla to ostatn Kateina krtov, kdo Mlnickm, snad vdob stavovskho povstn nebo krtce ped
162 KRTOVY MLNICK VINICE

4 Dleitj listiny azpisky bvalho poctivho podku vinaskho krl. vnnho msta Mlnka, Mlnk 1877. 5 Rybika, Antonn: Karel kreta otnovsk ze Zvoic. Nstin rodo- aivotopisn, Praha 1869, s.5; Frhlichov, Zdeka: Kronika Ryneku na Starm Mst praskm, Praha 1940, s.5966. 6 Ktomu podrobnji isokolnostmi adsledky Kilin, Jan: Msto ve vlce, vlka ve mst. Mlnk 16181648, esk Budjovice 2008. 7 Sttn okresn archiv Mlnk (dle SOkA Mlnk), AM Mlnk, Spisy, fascikl Nekatolci aemigranti do roku 1760, f. 48111.bezna 1621 Lichtentejn Mlnickm. 8 Tamt, kniha 74, Manul neb protokol radn 16111614 (ve skutenosti a do roku 1615), f.155. 9 Tamt, kniha 104, Blaues Kontraktenbuch der Stadt Melnik 16101759, f. 6565. 10 Tamt, kniha 120, Kniha vinin 16101745, f.84.

11 Tamt, kniha 138, Schuldenbuch 16041728, f.3738. Uvdno kroku 1622. 12 Tamt, kniha 19, Kopi 16371654, f. 42. Stalo se tak nkdy kolem roku 1638. 13 Rybika, Karel kreta otnovsk ze Zvoic (pozn.5), s.9. 14 SOkA Mlnk, AM Mlnk, kniha 75, Manul neb protokol radn 16411646, f. 57. krtova dost byla vmlnick rad petena 19.3.1643. 15 Tamt, kniha 120, Kniha vinin 16101745, f.139. 16 Prodej se uskutenil 28.dubna 1645. Tamt, f.77. 17 Tamt, f. 139 a161. 18 SOkA Mlnk, AM Mlnk, Spisy, 12.kvtna 1654 Karel krta Mlnickm. daj se ovem opravdu ve kroku 1652. 19 Tamt25.ervna 1659 Karel krta Mlnickm a9. listopadu 1659 t tm. 20 Tamt, kniha 138, Kniha dluh obecnch 16041728, f. 58. 21 Tamt, Spisy, 20.ervna 1657 Karel krta Mlnickm.

nm, poskytl pjku ve vi 1000kop gro meskch, kterouto pohledvku Karel po matce zddil. To u bylo vdob, kdy se po umleck sti vItlii opt vrtil do ech ausadil se vPraze. dn mlnick nemovitosti nezddil, ale zjem on rozhodn ml. Jeho prvnm mlnickm ziskem byla potkem kvtna 1643 Tomovsk vinice vhodnot 450kop gro, islisem, kter byl ovem pomrn nedvno zboen prothnuvm neptelskm vojskem. Uplynulo pitom sotva pr tdn od chvle, co si krta uMlnickch na vyrovnn nesplcench rok zpohledvky po matce onjakou vinici zadal. Nemovitost leela na stejnojmennm (Tomovskm) mstskm gruntu smrem kTrojinmu kostelu na Chloumku akrtovi byla pedna zobecnho majetku. Odvdt ml kadoron dv kopy gro, povinn tu ml zdit vininho sprvce avppad, e byl chtl vbudoucnu vinici prodat, musel ji pednostn nabdnout mstu nebo mlnickm manm. Odva roky pozdji prodala krtovi ovdovl Kateina Svobodov zpustlou aneobdlvanou vinici se temi stavy na stejnm gruntu za 32zlatch rnskch, kter od nj pijala hotov hned pi zpisu. Odsud ml krta odvdt mstu nzk poplatek ve vi 46gro ron. Svou dravu pak rozil vletech 16521657 hned tymi drobnjmi, levnmi nkupy ze sousednch vinic, kdy vjednom ppad byla soust itvrtina lisu, atak nkupem pozemku pro vybudovn pkopu, jm by se vinice srovnala se stezkou. Kvinici Mrdalce mu byla roku 1657 mstem pidna jet st vinice Prilky. Ize vech tchto nemovitost byl krta pochopiteln povinen platit mstu kadoron poplatky. Stejn jako zhotovho produktu pslun zemsk bern, patrn dva zlat za sud. Kolik ajakch sud vna se na jeho vinicch vyprodukovalo, ovem nen znmo; roku 1652, kdy svj vinin majetek dosud nearondoval, hovoil opti sudech. Me se to zdt mlo, ale by objem onch sud neznme, mohla se hodnota jednoho pohybovat ikolem sta zlatch. Poplatky Mlnickm vtinou krta ani odvdt nemusel, protoe postoupenm Tomovsk vinice se smazaly jen roky zon tiscov pohledvky, kter vjeho aktivech gurovala ivnsledujcch letech, azjejch dalch rok si poplatky odetal. Nehled na to, e Mlnit (resp.jejich delegovan) si od nho vroce 1653 vPraze pjili dalch sto kop gro aikdy to mla bt pjka na pl roku, vehementn domhat se j musel jet oest let pozdji, kdy penze, jak sm psal, nutn poteboval. Opravdu se jich dokal. Osudy druh, vt pohledvky, dky n si krta ron pichzel uMlnickch na dvacet kop gro, byly komplikovanj. Tetinu zn se po smrti svho bratra Jana, doktora medicny ve vcarskm Schaffhausenu, rozhodl pipsat jeho ddicm, zbytek si ponechal. esk krlovsk msta dostala roku 1659 nazen, aby se svmi viteli projednala zleitosti dluh adohodla se snimi na vyrovnn, co uinili iMlnit api jednn se krtou doshli toho, e vitel slevil tm dvacetinu ana rok rezignoval. Bylo mu pak splceno dvakrt ron po ptaticeti zlatch, piem posledn
163 JAN KILIN

spltka je doloena roku 1675, kdy patrn dolo kvyrovnn, u sjeho ddicem. Asi tak a krtovi ddicov museli denitivn urovnat spor, kter mali oderpval nemlo energie zvlt vletech 16651666, kdy psal skoro denn vtto vci njak list aopakovan se objevoval ped soudy aady. Vmlnickm archivu se dky tomu dochoval konvolut nkolika destek jeho vlastnorunch dopis, vypovdajcch nejen osporu, ale tak okrtovi samotnm. Jeho protivnky byli lenov prask rodiny md ajejich plnomocnk Daniel Jaromsk ze Stromberka, pedmtem sporu majetek Marie Albty Prukov, dve manelky mlnickho primase, nyn ji provdan do hlavnho msta. Podle veho lo oto, e Prukov mdm zanedbvala platbu za uvn jejich vinic. Jaromskmu byla nakonec povolena iexekuce jejho majetku, mezi nm se nachzela tak jedna vinice uNovho lisu, kterou si nrokoval krta. Kdy zjistil, e se Jaromesk nechal uvst do mlnickho domu pan Prukov azotvral vnm vechny truhly aalmary, podal mlnick radn, aby co nejrychleji vtm dom vyhledali prukovsk dlun pis, kter znl na 150 zlatch vprospch jeho ajeho ddic, avzali jej do schovy. Pokud by snad Jaromsk chtl poadovat inco, co by se dotkalo on vinice, kterou u mal njak as vyuval aml tu tak svho vinae, a mu to radn nepovoluj bez toho, e by krtovi nejprve uinili prvn obslku. Souasn se ohlsil na osobn jednn na mlnickou radnici. Ve stejn dob byl ovem Jaromsk uveden mlnickmi pedstaviteli do vinice, oni se hrlo, nae krtv plnomocnk podal prvn odporpi ml rozhodnout soud. To byl ale pouze zatek tahanic, kter se dostal a ped vrchn zemsk ady, opakovan ped apelan soud. Ob strany operovaly obavami ze zpsobench kod, atak sloily do depozitu jistou stku, j se mly garantovat nhrady. krta byl ochoten ruit isvmi ostatnmi vinicemi. Na jeho dost Mlnit zakzali hbat svnem zvinice sporn, akoli mdov aJaromsk byli podle soudnho nlezu vprvu akrtovu plnomocnkovi dokonce hrozilo vzen, protoe mal se nechtl sverdiktem smit aznovu aznovu se odvolval. Nakonec ale spor prohrl apiel zejm iopenze zdepozitu. Po roce 1666 mlnick prameny sice ozleitosti ml, ta se nicmn opt objevuje na svtle pt let po krtov smrti, kdy se Jaromt porovnali sjeho ddici auveden vinice slisem pipadla Karlu krtovi ml., rovn mali, ajeho dvma pbuznm. Za dal dva roky ji vak nov majitel za 1300zlatch prodal jednomu novomstskmu manovi. Nejen kvli onomu sporu se krta st. objevoval vMlnce. Inkupy nemovitost tu konal osobn, vhotovosti pebral roky zpohledvky, jist provdl kontroly svch vinic, ve mst asi tak pebral malsk zakzky azhotoven dla sem doprovzel, sadou Mlnickch se ptelil. Kdy se roku 1664 konala vdom Marie Albty Prukov, ji provdan za Karla Elsheima, svatba jedn dcerky zpedn mstn rodiny, nechybla na n poetn mlnick apespoln honorace, vetn Karla krty.
164 KRTOVY MLNICK VINICE

22 Nrodn archiv, Praha, fond Star manipulace, inv. . 2209, sign. M 28/36, karton 1472dluhy msta. 23 SOkA Mlnk, AM Mlnk, Spisy, konvolut sporu krta vs Jaromsk 16651666. 24 Tamt, kniha 120, Kniha vinin 16101745, f.7879 aktomu vloen listy. 25 Tamt, Spisy, 11. listopadu 1653. krta kvituje Mlnick zpijet 20 kop gro meskch na rocch za prvn termn roku 1653; stalo se pmo vMlnce. 26 Tamt, 6.srpna 1654 Karel krta primasovi Jimu vorcaurovi. Nazv se jeho dobrm ptelem. 27 Sttn oblastn archiv Praha, Matriky, KF Mlnk, Matrika . 2daj zroku 1664.

28 Kraus, VilmPubal, VclavVvra, MiloslavVermouz, AntonnVignatiov, JanaZemek, MetodlZimkov, Alena: Vinohradnictv. Kapitoly zdjinnho vvoje od minulosti do souasnosti na Morav avechch, Brno 1973, s.224. 29 Srov. Bhm, Ludvk: Krlovsk vnn msto Mlnk aokres Mlnick, Mlnk 1892, s.823. 30 Schaller, Jaroslaus: Topographie des Knigreichs BhmenV.Leitmeritzer Kreis, PragWien 1787, s.278279. 31 Sommer, Johann Gottfried: Das Knigreich BhmenI.Leitmeritzer Kreis, Prag 1833, s.387388. 32 Bhm, Krlovsk vnn msto Mlnk aokres Mlnick (pozn. 29), s.760. 33 Ktomu Dobalov, Sylva: Poznmka kobrazu Karla krty zkostela sv.Vavince vPovce, Obasnk mlnick, kvten 2005, s.1618.

Ano, lo otut Prukovou aostejn dm, onich byla e ve. Co se te krtovch mlnickch zakzek, uveme, e se na nj obrtili ido cechu organizovan mstn vinai se dost ozhotoven malby na korouhev. Do dnench dn se bohuel nedochovala. krta ovem maloval tak pro hlavn mlnick kostel sv.Petra aPavla, pro poveck kltern svatostnek sv.Vavince, vblzkm okol snad pro epn aLibchov. Dlouho tradovanm omylem, kter vyvrtil u Antonn Podlaha, bylo pipisovn mu obrazu Jana Nepomuckho vMlnickm Vteln; lo opouhou kopii. Na krtovy libchovsk obrazy upozorovali znm topografov Jaroslav Schaller aJohann Gottfried Sommerpodle prvnho znich byly tyi krtovy listy pvodn vkostelku sv.Ducha zroku 1654 na libchovskm nvr, odkud podle druhho putovaly nedlouho po jeho zruen onco ne do kostela farnho. epn ml disponovat dokonce esti krtovmi obrazy, kter se vystavovaly pi slavnostech, je vak otzkou, zda pochzely zpvodnho baroknho kostela, jej postavili Walderodov (mj. majitel velkho staromstskho domu), nebo zda je sem nepodili a pozdj majitel panstv abudovatel monumentlnho novogotickho svatostnku, zmon Rohanov. Knejznmjm krtovm dlm pro region se pak ad obraz na hlavn olt klternho kostela sv.Vavince vPovce, jen byl pozdji asi nahrazen kopi, ji namaloval jeho stejnojmenn syn. Nemn skvlmi pltny od krty st. se me (nebo mohla) pochlubit lobkovick obrazrna. To u by vak bylo nmtem pro zcela jinou studii.

165 JAN KILIN

Existovalo lechtick sbratelstv vHornm Slezsku v17.stolet?

Sonda do problematiky
PETRA MAITOV

1 Srov. nap. Slavek, Lubomr: Sob, umn, ptelm. Kapitoly zdjin sbratelstv vechch ana Morav 16501939, Brno 2007; Artis pictoriae amatores.Evropa vzrcadle praskho sbratelstv, katalog, ed. L.Slavek, Praha 1993; Orbis artium. Kjubileu Lubomra Slavka, eds.J.KroupaM.eferisov LoudovL.Konen, Brno 2009. 2 Ji tefan se narodil asi r.1615 jako syn tefana zVrbna aAnny, svobodn pan zOppersdorfu. Ji tefan vyrostl vtypickho profesionlnho vojka 17.stolet. Bojoval pro penze aslvu anevadila mu ani zmna stran. Do armdy vstoupil ji ve svch 17 letech. Vcsask armd velmi rychle postupoval vhodnostech: 1637 se stal rytmistrem, 1639 vlastnm nkladem vystrojil dva prapory jzdy, 1645 vlastnil kyrysnick pluk. Ve stejnm roce se aktivn zastnil boj oBrno, kter oblehli vdov. Kdy mu byl pro souboj pluk odebrn, peel Ji tefan do vdskch slueb. Zde mu generl Wrangel nabdl velen na te rovni. Vr.1663 byl poven verbovnm avyzbrojenm moravsk zemsk domobrany ar.1677 doshl nejvy hodnostibyl jmenovn generlem. Se zdarem se vnoval iednick karie. Stal se knecm radou anejvym komornkem opavskm. Kne Karel Eusebius zLichtentejna ho jmenoval svm mstodrcm sprvem pedsedat zemskmu snmu asoudu. Pot Ji tefan psobil ive funkci csaskho rady akomoho. Zemsk ady zastval tak na Morav. Vr.1661 se stal nejvym zemskm sudm avl. 16641675 byl nejvym zemskm komornkem. Dne 31.1. 1652 udlil csa FerdinandIII.Jimu tefanovi zVrbna ajeho strci Bernartovi zVrbna sk hrabc titul. Ji tefan byl ivelmi obratn hospod adokzal podstatn rozit sv nemovitosti. Pvodn nevelk majetek, kter pedstavoval Klemtejn aNsile, rozil dalmi statky na Opavsku. Vr.1639 zskal Vojnovice, 1651 Bravantice aOlbramice (tyto statky drel spestvkami), od 1659 vlastnil Oldiov (nejprve zstavn), od 1666 Velkou Polom, od 1668 Velk Heraltice, od 1678 Zbyslavice avl. 16711681 Dobroslavice. Na Morav zskal Letovice (16421664), Lysice aDrnovice (16681678). Vechch mu od r.1665 patily Chotbo aLibodice. Meme pedpokldat, e byl vc katolk. Ji tefan se dvakrt oenil.Jeho prvn manelkou byla svobodn pan Johanka Vojskovna zBogdunovic aKoli-

Fenomn renesannho abaroknho sbratelstv, a ji lechtickho (aristokratickho) nebo manskho, zaala odborn historick, ppadn umleckohistorick literatura pomrn intenzivn studovat zhruba od osmdestch let 20.stolet. Je mon konstatovat, e zjem rozhodn nebyl ve stejn me vnovn vem zemm esk koruny aani rovnomrn celmu obdob mezi lety 1526 a 1740, je konvenn vymezuj esk ran novovk. Nejvce pozornosti se soustedilo pouze na nkter msta, jako byla nap. Praha, Brno, Olomouc i esk Krumlov, na nkter nejvznamnj aristokratick rody, jmenujme namtkou ernny, Nostice, Lobkovice, Lichtentejny, Kolowraty, Romberky, vamberky, Ditrichtejny, Valdtejny, i dokonce speciln na jedno, by bezesporu skvl obdob, jakm byla rudolfnsk ra. Hornmu Slezsku, potamo knectv opavsko-krnovskmu, ajeho eknme mstnm (loklnm) lechtickm rodm, dosud nebyla ze strany odborn veejnosti vnovna patin pozornost. Pedmtem tohoto pspvku je skuten proveden jaksi prvotn (mikro)sondy do problematiky lechtickho sbratelstv ve Slezsku v17.stolet. Clem je zodpovdt si otzku poloenou vsamm vodu, zda existovalo lechtick sbratelstv vtto provincii habsbursk monarchie, apokud ano, tak jak mlo podoby, jak artefakty lechta sbrala (obrazy, sochy, knihy, militaria, prodniny i kuriozity?), kde je zskvala, jak vzory sledovala anapodobovala. Pspvek je zaloen pedevm na studiu dochovanch pozstalostnch invent zfond Zemskho archivu vOpav, kterch bylo pro poteby tto studie prostudovno asi 20. Soustedila jsem se zejmna na rody Bruntlskch zVrbna, Bock zBurgvic aHodic zHodic. Hlavn venkovskou rezidenci znmho baroknho kavalra Jiho tefana Bruntlskho zVrbna (16151682) pedstavoval zmek ve Velkch Heralticch. Podle velmi zevrubnho invente zroku
167

1682 bylo cel prvn patro zmku vyhrazeno pro reprezentan aobytn ely hrabc rodiny. Prvn ti pokoje zpti mstnost pravho bonho kdla zmku pi dlouh chodb galery byly luxusn vybaveny pro pijet apobyt host majitele zmku. Na stn galerie, potaen lutmi amodrmi tapetami, visely portrty knete Piccolominiho agenerla Wrangela. Mobili tvoily stoly, lka, idle (kesla), non stolice, koberce, tapety, zclony aobrazy. Vprvnm pokoji visely kontrfekty csae FerdinandaIII. acsaovny Leopoldiny, ve druhm portrty hrabte Jiho tefana ajeho manelky, tak obraz P.Marie Pasovsk. Pokoje zadnho kdla zmku, vetn malho avelkho slu ankolika mench pokoj levho bonho kdla zmku, byly rovn vybaveny azazeny pro pleitostn pobyt hrabc rodiny ajejich host. Vprvnm pokoji byly krom dalho vybaven obrazy krle Filipa, krlovny panlsk aarciknete Leopolda Vilma. Ve druhm se tak nachzelo pkn ankladn vybaven: obrazy csae FerdinandaII. aFerdinandaIII.astar csaovny Eleonory, tapety citronov barvy, rhanky pes okna ze lut tykyty, stl, dva koberce ze lutho aksamitu shedvbnmi stuhami vte barv, dva koen koberce, est idl potaench lutm aksamitem svelkmi amalmi hedvbnmi stuhami, zrcadlo, velk loe, rhanky ze luto-ble kvtovanho cajku anon stolice smdnm hrncem. Tet pokoj zdobily obrazy csae Leopolda, FerdinandaIV. acsaovny Marie. Vmalm sle bylo est malovanch obraz rznch mst akrajin Landschaft. Ve tech mench pokojch na druh stran slu byly tyto obrazyvprvnm portrty vdsk krlovny Kristiny, krle francouzskho aarciknete Karla Josefa, ve druhm obrazy snmty Pozdraven andlsk, alamounv soud aportrt csae Leopolda ave tetm dva obrazy star csaovny. Velk sl, tzv. velkou tafeltubu, tedy jdelnu, bychom mohli pejmenovat na zelen pokoj, protoe tm veker vybaven bylo ladno do odstn zelen: zeleno-luto-bl pltn tapety, zelen zvsy na okna, koberce ze zelenho sukna, dva stoly, zelen enkty se tymi pivnmi asedmi vinnmi sklenicemi, jeden koen koberec a12 plechovch svcn na stny. Vybaven pokoje doplovaly obrazy csae acsaovny aKristiny Neubursk (nikoli portrt, ale cel postava). Ve velkm pokoji naproti tafeltub se nachzel obraz arciknete Karla ati ble neuren obrazy malovan na pltn. Izazen tohoto pokoje bylo ve znamen pevldajc zelen barvy: zelen rhanky ped okna, zelen aksamitov koberce shedvbnmi stuhami, zelen vyvan koberec, koen koberce, velk vlnn koberec na podlahu podit luto-modro-erveno-zelenm kvtovanm pltnem, velk sesle potaen zelenm aksamitem, jedno ern baovan (vykldan) loe, zvs kloi ze zelen tykyty smalmi hedvbnmi stuhami, deka na loe ze zeleno-blho kvtovanho cajku anon stolice smdnm hrncem potaen zelenm suknem. Meme tedy prohlsit, e ve vzdob reprezentativnch prostor pevaovaly podobizny len habsbursk dynastie nad ostatnmi nmty. Tento csask cyklus pravdpodobn demonstroval loajalitu kvldnouc (legitimn) dynastii.
14 12 11 10 9 8 7 4 3

5 6

13

na.Druh manelstv uzavel ped r.1667 sMari Albtou Kinskou. Zemel 9.2.1682 vPraze, pochovn byl vklternm kostele sv.Barbory vOpav, jeho byl zakladatelem. Zdt Jiho tefana uvdm pouze ty, kter maj souvislost shornoslezskm regionem: dceryAnna Helena Petronella ( 1698) aMarie Albta ( ped 1669), synovFerdinand Oktavin aVclav Vojtch. Srov. Stibor, Ji: Bruntlt zVrbna. In: Biograck slovnk Slezska asevern Moravy, 10, eds. M.MykaM.Dokoupil, Ostrava 1998, s.2350; Maitov, Petra: Sonda do kadodennosti baroknho kavalra (Pozstalostn invent Jiho tefana, hrabte zVrbna aBruntlu), Sbornk bruntlskho muzea 2003, s.5675; T: Manelka Jiho tefana, hrabte zVrbna aBruntlu, ve svtle pozstalostnch invent, Sbornk bruntlskho muzea 2004, s.4348; T: Jet jednou ke kadodennosti hrabc rodiny Bruntlskch zVrbna (Pozstalostn invent Anny Heleny Petronely Odersk zLidova, rozen hrabnky zVrbna aBruntlu), Sbornk bruntlskho muzea 2005, Bruntl 2005, s.1218. Velk Heraltice, n. Gross Herrlitz, o. Opava. Srov. Hosk, Ladislav: Historick mstopis Zem moravskoslezsk,II., Praha 1938, s.782783; Spurn, Frantiek akol.: Hrady, zmky atvrze vechch, na Morav ave Slezsku.II.Severn Morava, Praha 1983, s.259261; Plaek, Miroslav: Hrady azmky na Morav ave Slezsku, Praha 1996, s.357358; Indra, Bohumr: Pestavba starho astavba novho zmku ve Velkch Heralticch koncem 17.a18.stolet, asopis Slezskho zemskho muzea, adaB, ro. 45, 1996, s.115; Kouil, PavelPrix, DaliborWihoda, Martin: Hrady eskho Slezska, BrnoOpava 2000, s.156165. Ottavio Piccolomini (16001656), vojevdce italskho pvodu, velitel csask armdy za ticetilet vlky. Carl Gustav Wrangel (16131676), vdsk vojevdce za ticetilet vlky. FerdinandIII.(16081657), csa, syn csae FerdinandaII.aMarie Anny Bavorsk. Srov. Hamannov, Brigitte: Habsburkov. ivotopisn encyklopedie, Praha 1996, s.99102. Marie Leopoldina (16321649), nejmlad dcera LeopoldaV.Tyrolskho aKlaudie Medicejsk, druh manelka csae FerdinandaIII.Srov. tamt, s.297. Reprezentativn pokoje v1. pate srov. Zemsk archiv vOpav (dle jen ZAO), Hejtmansk ad knectv opavsko-krnovskho vOpav 15071784, Invent: Pozstalostn zen po Jim tpnovi zVrbna aBruntlurozdlen majetku 1682, kart. .216, inv. . 1121, f. 7a8b. Pravdpodobn portrt FilipaIV.(16051665), panlskho aportugalskho krle, syna krle FilipaIII.aMarkty Habsbursk. Srov. Hamannov, Habsburkov (pozn. 6), s.120122. Pravdpodobn portrt Marie Anny (16341696), dcery csae FerdinandaIII. ainfantky Marie, druh manelky panlskho krle FilipaIV.Srov. tamt, s.272274. Leopold Vilm (16141662), druh syn csae FerdinandaII.aMarie Anny Bavorsk, pasovsk biskup, velmistr du nmeckch ryt anizozemsk mstodrc. Srov. tamt, s.238239. FerdinandII.(15781637), csa, druh syn arcivvody KarlaII.trskho aMarkty Bavorsk. Srov. tamt, s.9799. Pravdpodobn portrt Eleonory (15981655), csaovny, dcery mantovskho vvody VincenzaI.Gonzagy aEleonory de Medici, druh manelky csae FerdinandaII.nebo t Eleonory (16301686), csaovny, dcery rethelskho vvody KarlaII.Gonzagy aMarie Gonzagy, tet manelky csae FerdinandaIII.Srov. tamt, s.8687. LeopoldI.(16401705), csa, mlad syn csae FerdinandaIII.ajeho prvn manelky Marie panlsk. Srov. tamt, s.239244.

168 EXISTOVALO LECHTICK SBRATELSTV VHORNM SLEZSKU V17.STOLET?

15 FerdinandIV.(16331654), msk, esk auhersk krl, syn csae FerdinandaII.ajeho prvn manelky Marie panlsk. Srov. tamt, s.104. 16 Pravdpodobn portrt Marie Anny (16061646), csaovny, dcery panlskho krle FilipaIII.aMarkty Habsbursk, prvn manelky csae FerdinandaIII.Srov. tamt, s.266. 17 Kristina Augusta (16261689), vdsk krlovna. 18 Pravdpodobn portrt LudvkaXIII. (16011643), francouzskho krle, nebo mon portrt LudvkaXIV.(16431715), francouzskho krle, od roku 1660 enatho sMari Terezou (16381683), dcerou panlskho krle FilipaIV.aIsabelly Bourbonsk. Srov. Hamannov, Habsburkov (pozn. 6), s.305307. 19 Karel Josef (16491664), syn csae FerdinandaIII.ajeho druh manelky Marie Leopoldiny, pasovsk biskup avelmistr du nmeckch ryt, ddic svho strce Leopolda Vilma ( 1662). Srov. tamt, s.201202. 20 Pravdpodobn podobizny csaovny Eleonory, srov. pozn. . 13. 21 Pravdpodobn vldnouc csa LeopoldI.snkterou ze svch manelek. 22 Pravdpodobn portrt Karla (15901624), syna arcivvody KarlaII.trskho aMarie Bavorsk, brixenskho avratislavskho biskupa, velmistra du nmeckch ryt. Srov. Hamannov, Habsburkov (pozn. 6), s.201. 23 Ostatn reprezentativn prostory srov. Zemsk archiv vOpav (dle jen ZAO), Pozstalostn zen po Jim tpnovi zVrbna aBruntlu, f.8b14a. 24 Srov. nap. Pavlkov, RadmilaJakubec, Ondej: Biskupsk dvr. Knec rezidence olomouckch biskup vBrn. In: Brnnsk palce. Stavby duchovn asvtsk aristokracie vranm novovku, eds. T. JebekJ. Kroupa, Brno 2005, s.4591, zvl. s.8385. 25 Uspodn obytnch prostor lechtickch sdel srov. nap. Kube, Ji: Vvoj obytn jednotky vsdlech vy lechty zeskch zemch (15501750). In: Svornk 6, Funkn aprostorov uspodn budov, Praha 2008, s.7990. 26 Obytn prostory hrabc rodiny srov. ZAO, Pozstalostn zen po Jim tpnovi zVrbna aBruntlu, f. 14a- 15b. 27 Vybaven kaple srov. tamt, f. 15b16a. 28 Velk Polom, n. Gross Polom, o. Opava. Ve Velk Polomi je kr.1486 poprv doloena tvrz, v16.stolet za Pram zBlkova byla pestavna na renesann zmek svodnm pkopem, kolem r.1800 dolo kpestavb neobvanho zmku na spku. Srov. Hosk, Historick mstopis (pozn.3), s.757760; Spurn, Hrady (pozn. 3), s.258.

Zbvajc st levho zmeckho kdla a po hradn v dal hrab Ji tefan pestavt aupravit pro stl pobyt sv rodiny. Nov postaven kdlo, oznaen vinventi pi novm budovn, pozstvalo ze dvou velkch pokoj, urench hrabti ajeho manelce. Vhrabnin pokojifraucimoru se nachzely tapety ze lutho aervenho broktu, rhanky pes okna ze zelen tykyty, idle obtaen zelenm aksamitem shedvbnmi stuhami, dva zelen aksamitov koberce tak shedvbnmi stuhami adeka na loe zervenho alutho broktu. Nsledovala mal jdelna spedpokojem, tzv. mal tafeltuba santekomorou, kter byla vybavena tapetami, zvsy, stoly, idlemi, koberci, enktyem, temi obrazy od jdel aovoce malovanch askvost pedstavoval obraz nah Diany. Pokoj hrabte Jiho tefana byl zazen opt tapetami, zvsy, dvma polyfunknmi psacmi stoly, znich jeden byl rejbty vykldan, na nm podobnm dlem zrcadlo, aobrazy snboenskmi motivy matka Bo asv.Antonn Padunsk. Pilhajc kabinet byl zazen podobn. Barokn zbonost hrabte Jiho tefana se projevila vybudovnm kaple vrondelu star zmeck ve se vstupem zjeho vlastnho pokoje, kter byla urena pouze pro bohosluebn poteby pansk rodiny. Vkapli byly zinventovny tyto pedmty: oltk vzelenm baldachnu, velk krucix zblho kamene, est blch kamennch statu svtc aandl, osm obraz, est blch kamennch obraz, dva mal obrazy zgipsu, dva velk stoly, dva stolky potaen k, dv laviky ke stolkm potaen zelenm suknem, dva mal koberce, jeden velk erven koen koberec, dva mosazn svcny, mosazn visut lampa, zclony na okna, 15 rozlinch relikvi, antependium, kalich spatenou adv alby. Zmek ve Velk Polomi nechal sice hrab Ji tefan rovn pestavt do barokn podoby, ale jeho exteriry iinteriry byly upraveny avybaveny mnohem jednodueji alevnji ne hlavn rezidence. Slouil spe jako ekonomicko-sprvn centrum velkopolomskho panstv amon ipro obasn pobyt hrabc rodiny. Zmeck mobili, kter ml vopatrovn purkrab, byl zapsn souhrnn (vechny koberce, lkoviny aj.), take nevme, co pesn do jak mstnosti patilo, ale je mon si udlat alespo rmcovou pedstavu ovybaven tohoto sdla. Kbytovm textilim patily koberce (liily se barvou, materilem, provedenm, provenienc, urenmna podlahu, na stl)koen koberce, tureck koberce, modr soukenn koberce svelkmi hedvbnmi lutmi stuhami, japonsk hedvbn strakat koberce, erven damakov koberce se stuhami i koberce na stoly sprostn vlnn [] 2; tapetybl aerven broktov topeczeraje azvsy ped oknazelen tykytov rhanky ped okna, erven tykytov rhanky se stuhami ped okna nebo ze zelenho, lutho ablho cajku rhanky ped okna [] 8kus. Peliv byly zaznamenny lkoviny: matrace, prostradla, polte, cchy, lon deky, zvsy kpostelm Zdalho mobilie byly zinventovny idle, zrcadlazrcadlo ern baovan velk [] 1, obrazyobrazy csae, csaovny Margarety star [] 3, obrazv malovanch sam Landschaffti [] 10 i iluminirovanch mst [] 12 avneposledn ad
169 PETRA MAITOV

kuchysk ndob anin (cnov msy, tale, solniky, svcny aelezn ron, roty, peke, pokliky na hrnce aj.). Bratrancem Jiho tefana byl Albrecht Eusebius Bruntlsk zVrbna ( 1688), kter vyuval jako svou hlavn venkovskou rezidenci zmek vRaduni. Nicmn jeho pozstalostn invent zroku 1688 se tomuto zmeckmu objektu vnuje relativn strun anezaznamenv prakticky dn osobn vci hrabte, ppadn jeho manelky. Zobraz se dozvdme pouze odvou, na prvnm byl namalovn sv.Antonn adruh odkazoval na slavnou ernou madonu zpolsk enstochov. Dcerou Albrechta Eusebia byla Johana Terezie Leopoldina, provdan Dontov zVelk Polomi ( 1691). Vjejm pozstalostnm inventi zroku 1691 byly velmi podrobn popsny reprezentan prostory prvnho patra raduskho zmku, kter vpedchozm soupisu zcela chybly. Jak uvedla inventarizan komise, zdolnho toku vedlo na horn patro kamenn schodit. Po prav stran schodit se vchzelo zpavlae dvemi temnobruntn barvy do tafeltuby sdevnm stropem apodlahou pokrytou devnmi deskami, sedmi okny, vybavenou kachlovmi kamny, blm okrouhlm stolem, gipsovm stolekem, bruntn barvy enktiem se tymi dvky, ve kterm se nachzely ti velk sklenice aelezn noe, dvma blmi idlemi ajet osmi devnmi stolky. Jdelna byla vyzdobena obrazy snsledujc tematikoudva velk obrazy vernch rmech zobrazujc kavalry na konch, dva velk kontrfekty csae acsaovny tak vernch rmech, est obraz svymalovanmi kontrfekty kurtskho sboru, dva protjkov obrazyna prvnm Adam sEvou vrji, na druhm svtsk motivanakonec 20 landtaftv. Zjdelny se mohlo jt bu do komory vybaven tymi seslemi adevnm stolem, nebo do komory sjednm ern paovanm loem sblmi pltnmi rhankami. Zdruh komory se vchzelo do svtnice vytpn mrovanm vlaskm komnem. Ze svtnice se lo do sn, za kterou nsledovalo nkolik stle jet nevybavench mstnostmal sl, dal jdelna, jedna svtnice adv komory. Zinvente vyplv, e vtina mobilie byla zapjena na radusk zmek ze zmku ve ttin. Druhm manelem Johany Terezie Leopoldiny byl Arnot Ferdinand Bock zBurgvic ( 1689), kter sdlil na zmku ve ttin. Obdobn jako na Raduni se ina ttin reprezentativn aobytn prostory hrabc rodiny nachzely vprvnm pate. Jdelna byla osvtlen temi okny spltnmi rhanky, byla zde nainstalovna malovan kachlov kamna, vybaven pedstavovaly dva stoly, 16stolk oechovej barvy, skldac lko, enkti se tymi dvky, ve kterm bylo uloeno 13 vysokch sklenic na vno sdeklami, 18vysokch vinnch sklenic bez dekl, est pivnch tampl asedm malch tampliek. Jdelnu zdobil soubor obrazest na pltn malovanch kurtskch podobizen vernch rmech, dva kontrfekty vojenskch osob adv krajinomalby spolu sjednm kratochvilnm obrazem. Jdelna byla prchozopaten trojmi dvemi zjich psluenstvmdvoje vedly do sousednch svtnic ajedny na pavla. Jedna ze sousednch svtnic mla strop tovan modrm

29 Mobili srov. ZAO, Hejtmansk ad knectv opavsko-krnovskho v Opav, Invent: Pozstalostn zen po Jim tpnovi zVrbna aBruntlu, f. 45b48a. 30 Albrecht Eusebius byl synem Bernarta zVrbna aBruntlu ( 1652) ajeho prvn manelky Kateiny zDrahotu. Otec Jiho tefanatefanaotec Albrechta EusebiaBernartbyli synov Albrechta st. zVrbna aBruntlu. Doshl hodnosti knecho rady apsedcho zemskho soudu opavskho. Byl majitelem panstv Pust Polom. Prvn manelstv uzavel vr.1655 sHelenou Eleonorou, svobodnou pan Sedlnickou zCholtic ( 1683), vt dob ji vdovou po Hynku Vclavu Tvorkovskm zKrava na Raduni aHluboci ( 1652). Syn Heleny Eleonory Julius Eusebius Tvorkovsk zKrava se po dosaen dosplosti smatkou aotmem vletech 16611671 soudil oddictv po otci. Soudn pi prohrl amatce postoupil zmek aves Radu, Hluboec, polovinu vsi Vrovice, ern mln asvobodn dm vOpav. Po smrti sv manelky Heleny Eleonory se hrab vr.1684 znovu oenil sdvojnsobnou vdovou Helenou Salomenou Mllerovou zReichenberka, kter mu pinesla vnem panstv Horn Polanku aJistebnk. Srov. Stibor, Bruntlt zVrbna (pozn.2), s.43, 46; Fukala, Radek: Tvorkovt zKrava. In:Biograck slovnk severn Moravy aSlezska9, eds. M.MykaL.Dokoupil, Ostrava 1997, s.110119. 31 ORaduni mme prvn zmnku ji zr.1320, kdy se vlistinch objevuje Frydrych zRadun (Radyn). Od stedovku musme potat sexistenc tvrze, kter slouila jako sdlo majitele panstv, ale ochraovala izemskou cestu zOpavy do Blovce. Nejstar zprva otvrzi je a zr.1484, ale vystavna byla asi ji dve. Byl to pravdpodobn kamenn hrdek, dobe opevnn, stojc na mst dnen zmeck budovy. Vpozdj dob prola tvrz adou prav avpolovin 16.stolet byla pestavna na renesann zmek. Na potku 19.stolet za hrabte Johanna Larisch-Mnnicha (17661820), mj. jednoho znejvznamnjch stavebnk vtehdejm rakouskm Slezsku, dolo kvrazn pestavb zmku vduchu klasicismu. Nvrh vypracoval krajsk inenr Johann Anton Englisch, pozdji se na stavb podlel dal opavsk stavitel Anton Onderka. Srov. Svoboda, Ladislav: Pspvky khistorick topograi knectv opavskho akrnovskho, Vstnk Matice opavsk 15, 1907, s.126129; Hosk, Historick mstopis, s.751753; Zukal, Josef: Pamti opavsk. rty kulturn amstopisn, Opava 1912, s.179191, 195198; igut, Frantiek: Odhad raduskho statku roku 1665, Slezsk sbornk 57, 1959, s.341349; T: Historie stavby zmku vRaduni uOpavy, asopis Slezskho zemskho muzea, ada B, . 13, 1964, s.6569, zvl. s.66; Kolov, Eva: Zhistorie asouasnosti zmku vRaduni, Sbornk pamtkov pe vseveromoravskm kraji 7, 1987, s.143168; t: Zmeck arel vRaduni, pamtkov obnova zdej emprov oranerie sokrasnou zahradou. Sbornk Sttnho pamtkovho stavu vOstrav 2001, Ostrava 2002, s.2333; Rosov, Romana: Pspvek ke stavebnmu vvoji zmku vRaduni, Pamtkov stav vOstravvron zprva 1998, 1999, s.61; Vojtal, Petr: Ti nebo est zmk?, Radu-Bravantice-Studnka, Acta historica et museologica Universitatis Silesianae Opaviensis4, 1999, s.4954; T: Khistorick ikonograi slezskch zmk, Pamtkov stav vOstravvron zprva 1999, 2000, s.6667; opk, Pavel: Klasicistn architektura Opavy let 17801850, Opava 2003, s.7394; T: Smysl pokoje (Karchitektue zmku vRaduni kolem r.1900), asopis Slezskho zemskho muzea, ada B, . 52, 2003, s.291297.

170 EXISTOVALO LECHTICK SBRATELSTV VHORNM SLEZSKU V17.STOLET?

32 Popis zmku srov. ZAO, Hejtmansk ad knectv opavsko-krnovskho vOpav 15071784, Invent: Pozstalostn zen po Albrechtu Eusebiovi zVrbna aBruntlu, kart. .216, inv. . 1141, f. 9b12a. 33 Jedinou dcerou Albrechta Eusebia, hrabte zVrbna aBruntlu, zjeho prvnho manelstv uzavenho sHelenou Eleonorou Sedlnickou zCholtic byla Johana Terezie Leopoldina ( 1691). Poprv se provdala vroce 1677 za Arnota Ferdinanda, svobodnho pna Boka zBurgvic ( 1689). Ml sJohanou Terezi Leopoldinou tyi dti, dosplosti se doili pouze dva nejstar synov. Po jeho smrti se hrabnka po druh vdala vnoru 1690 za Frantika Melichara Donta zVelk Polomi. Manelstv trvalo necel 2 roky. Zdruhho manelstv se narodil jedin synKarel Albert na potku r.1691, ale nedoil se dosplosti. Johana Terezie Leopoldina zddila po otci radusk panstv apo svm prvnm manelovi zskala statek ttinu. Zprvnho manelstv se dosplosti doili ji zmiovan dva synovJan Frantiek Antonn (16781729) aFerdinand Josef Leopold (16861745). Srov. nap. Zukal, Pamti, s.366374; Pilnek, Rody starho Slezska, I.V., ed. K.Mller, Brno-Opava 19911998, I., s.119120. 34 Popis 1. patra srov. ZAO, Hejtmansk ad knectv opavsko-krnovskho vOpav 15071784, Invent: Pozstalostn zen po Johan Terezii Leopoldin Dontov, rozen zVrbna aBruntlu, kart. . 216, inv. . 1151, f. 11b12b. 35 Arnot Ferdinand byl synem Jana, svobodnho pna Bocka zBurgvic na Waldheimu ( 1678), aAnny Magdaleny Kfellerovny, rozen ze Sachsengrnnu ( po 1697). Srov. Pilnek, Rody (pozn. 33), s.475476 (viz vpozn. 33); Zukal, Pamti (pozn. 33), s.339390; ZAO, Pozstalost Josefa Zukala 18721929, Invent. zprac. M.Klos, Opava 1967, lechtick rodiny, inv. .195, psmeno A-B, heslo: Bock zBurgvic. 36 ttinsk hrad se pipomn ji ve stedovku, ale v16. a17.stolet byl pestavn vrenesann zmek av18., 19. ana potku 20.stolet znovu upravovn. Je pravdpodobn, e renesann pestavba respektovala alespo zhruba rozsah aobrys gotickho arelu, vnm nov zdn kdla postupn nahradila star objekty nebo vyplnila proluky mezi nimi ahlavnm kdlem avyuila vnj gotick obrann systm okrunho pkopu avalu. Gotick ttina tedy mla pravidelnou tystrannou dispozici. Na vchodn pstupov stran byl obdln podsklepen palc sprjezdem na ndvo. Do prjezdu stil padac most pes pkop.Patro palce mlo zejm mstnosti dostupn zpavlae na ndvorn stran, kterou nahradila devn renesann pavla svyezvanmi sloupky ze 16.stolet. Teprve pi renesann pestavb dostal vkov vyrovnan trojkdl objekt charakteristickou renesann atiku scimbum. Ne se dostaneme kpopisu ttinskho zmku zkonce 17.stolet, pipomeme jet neslavn konec tohoto arelu ve stolet 20. Po roce 1945 se zmek dostal do sprvy eskoslovenskho sttu, byly vnm adovny Mstnho nrodnho vboru apohostinstv. Roku 1988 byl zpustl avyrabovan objekt bez proveden ocilnch przkum prost zbourn. Zplanrovny byly istopy po fortikacch. Srov. nap. KouilPrixWihoda, Hrady (pozn. 3), s.345351; Vojtal, Petr: Tragdie ttinsk tvrze, Vlastivdn listy 19, 1993, . 1, s.2830; Musil, FrantiekPlaek, Miroslav: Zanikl hrady, zmky atvrze Moravy aSlezska, Praha 2003, s.181185; Musil, FrantiekPlaek, Miroslavlovec, Ji: Zanikl hrady, zmky atvrze ech, Moravy aSlezska po roce 1945, Praha 2005, s.333335. 37 Tento soubor byl zapjen pozdji do Radun.

suknem, podlahu pokrytou devnmi deskami, dv velk zasklen okna smodrmi rhanky, mal kachlov malovan kamna, ern vykldan lko, ern stoleek pikryt modrm suknem, est sesl alounnch zelenm suknem, vestavn olt (vetn patinch nleitostzvsn plechov lampa, dva svcny, dva cnov dbnky na kvtiny adva obrazy stematikou zNovho zkonaNejsvtj Panna Rodika Bo aUmuen Krista), dal vzdobu pedstavovaly ti krucixy (jeden byl velk uren na Bo muka do pole) aobrazySnmn Krista zke, tk do Egypta, Nejsvtj Panna peujc oKrista (vechny ti vpozlacench rmech), Svat Ma Magdalna (vernm rmu), podobizna csae malovan na pltn, Adam aEva malovan na dev, rovn na dev malovan zamilovan osoby, ti landtafty anakonec dv podobizny neznmho starho mue aeny. Ve svtnici byla vestavn velk atn sk (almara) bruntn barvy, kter obsahovala poetn spisy, knihy, perky, musk obleen isdoplky. Obleen arzn textilie byly uloen ivdalch tech truhlch ajedn star almae. Tyto vci patily zesnulmu hrabti Arnotovi Ferdinandovi Bockovi. Vtto svtnici se tak nachzelo nkolik kus zbran (inty, karabiny, pistole). Zve popsan svtnice se vchzelo do sn (stovanm stropem apodlahou dldnou cihlami), zkter se mohlo sejt po schoditi dol na ndvo nebo vejt na pavla, tak bylo mon pokraovat do nsledujc mstnosti prvnho patra vybaven temi zasklenmi okny, starmi kamny, dvma postelemi, dvma stoly apltnou panlskou zstnou. Za touto mstnost byly jet dv svtnice sminimlnm vybavenm, zposledn opt vedly dvee na pavla. Hrab Frantiek Josef Filip zHodic sdlil na zmku vMeli. Podle inventrnho soupisu zroku 1727 byla tm ve vech zmeckch pokojch rozmstna umleck dla, take celkem zmeck sbrka tala 291 obraz, 11 grak a19 mdirytin. Vzhledem ktomu, e zmek Mel byl vybudovn jako novostavba, d se pedpokldat, e obrazrnu zmrn vytvoil, nikoli zddil, hrab Frantiek Josef Filip zHodic. Vrozmstn obraz nelze vysledovat dn zeteln program, krom jedn svtnice vprvnm pate, kde vznikl jakoby zrodek portrtn galerie. Uspodn obraz na stnch nelze urit, atak se meme jen dohadovat, jak zpsob prezentace hrab zvolil. Uobraz lenov inventarizan komise sice heslovit zaznamenali nmt obrazu, ale vce je zajmal materil, proveden abarva rm (devn i kovov, pozlacen, vyezvan nebo vykldan). ednci ns informuj oautorstv velmi vjimen, apokud ano, tak autora odbudou jen lapidrn poznmkou, e obraz je od Rosa, Jaspera (italsk provenience?) nebo od Herberta i Hellmonta (nizozemsk provenience?). Identikovat se podailo pouze jedinho autoraKrytofa Hermana. Vzmeckch interirech naprosto pevaovaly malby nad grakami reisy amdirytinami kuperstichy, kter byly zaznamenny pouze hromadn. Obrazy byly malovny na pltn nebo na dev, pokud mly jin ne tvercov formt, bylo na to upozornno, rovn byly odlieny miniatury apasparty do skla.
171 PETRA MAITOV

Vnsledujcm si piblme skladbu Hodicovy sbrky. Vnrov struktue je mon rozliit obrazy profnn od nboenskch. Do obraz se svtskou tematikou jsou zaazeny portrty (rodinn podobizny, obrazy panovnk alechtic), historie (irok kla nmtantick mytologie ahistorie; nrov obrzkyselsk nr, pijck zbavy, vesnick hry, makardy, hudebn akuchysk vjevy; poetick kusy inspirovan Ovidiovmi Promnami amilitaria), krajiny (asto sgurln staf, vetn loveckch scn, obrazy se zvaty aptky vkrajin, mariny, mapy aveduty) azti (kvtinov, memento mori, vanitas, ovocn kusy, obrazy spochutinamirybami, zvinou). Vnboensk tematice jsou vymezeny starozkonn vjevy od novozkonnch (obrazy Krista, Panny Marie, svtc). Vinventi pevldaj obrazy sprofnn tematikou nad nboenskmi. Jako nejoblbenj lze oznait krajinomalby landschaffly: dva Landschaffle zmnohma osobama verno pacovanch rmech, dva Landschaffle, na kterch jednm hromobiti, ana druhm duha vernch rmech nebo Landschaffle, na jednej lovk zkozlkem, na druhej chlap sstarm babm vvyezanch ametalirovanch rmekch. Druhou nejastj skupinou jsou nejrozmanitj historie: svatej Philippus Nervus vmetalirovanm rmu, plavba Aenea kzlatmu rounu, Vulounus aVenus za kterou chlapec, Virginea aLucretia na dev malovan vmetalirovanch rmech, star mudrc sebrkem, kter mu prorokuje i vymylen poetsk od mnohch muskch aenskch osob. Nepomj ani obliba zti: dva ovocn kusy velijakho ovoce vsprostch rmech, dva velk kvtn bny vvyezanch ametalirovanch rmech, peen velk ptky asalt vmetalirovanch rmech, ppadn tyi nevelk kusy na jednm hering, na druhm poezan citrony, na tetm stbrn konvika, na tvrtm ezan pek. Jako pomrn poetn skupina zinvente vystupuj tzv. zvec kusy (nelze rozhodnout, zda jsou to loveck scny vkrajin, zti nebo satirick nmty): zajc, kter na int le, husy akaeny vvyezanm rmu, dva jin kusy, na kterch jednm hluec jest, na druhm zajc zintm, ankter ptci nebo dva kusy, na kterch jednm divok kanec, na druhm divok bejk. Vportrtn tvorb byla zachycena podoba hrabte Frantika Josefa Filipa ajeho nejblich: portrait nebo[tka] pana hrabte sjinma osobami, vvyezanm rmu, portrait nynj hrabnky, portrait hrabte Antonna vkyrysu, portrait sleny Arehangelae vmetalirovanm rmu, portrait pana barona Kotulnskho vmetalirovanm rmu, portrait nebo[ky] hrabnky Isabellae vmetalirovanm rmu. Vldnouc habsbursk dynastie se objevila jen ve dvojici obraz csaskho pru csa Leopold acsaovna Eleonora vmetalirovanch rmech. Jistou zvltnost pedstavuje portrait Sendivoji, co nen nic jinho ne portrt znmho rudolfnskho alchymisty azlatodje Michala Sendivoje ze Skorska (15661636), kter vzvru svho ivota sdlil na nedalekch Kravach. Znboensk produkce pevauje novozkonn tematika nad starozkonnmi motivy. etn jsou vjevy zchristologickho amarinskho cyklu aobrazy apotol: starodvn obraz narozen Christa smnohma osobama aanjelama vernm rmu, ohlen Christa Pana od anjelv vernm rmu, biovn Christa Pana na dev malovan vmetalirovanm rmu, mrtv tlo Christa Pana vernm rmu, Panensk Maria

38 1. patro zmku srov. ZAO, Hejtmansk ad knectv opavsko-krnovskho vOpav 15071784, Invent: Pozstalostn zen po Arnotu Ferdinandovi zBoku aBurgvic, kart. .219, inv..1206a, f. 1b7b. 39 Frantiek Josef Filip, hrab Hodic (1.5.16698.2. 1727), byl synem Julia Leopolda, hrabte zHodic (16401693) ajeho prvn manelky Barbory zNostic. Po otci zddil polovinu lna Slezskch Rudoltic aFultejna, alodn panstv Bouzov, knmu koupil vr.1694 statek ervenou Lhotu, tu vak po dvou letech isBouzovem prodal du nmeckch ryt asvj podl na zmnnch lnech postoupil bratru Karlu Josefovi, protoe satkem zskal st viktejnskho panstv, jeho centrem se stala Mel. Prvn manelstv uzavel vr.1691 sAnnou Magdalenou, svobodnou pan Oderskou zLideova, ovdovlou hrabnkou Trauttmannsdorfovou ( 1705), manelstv bylo bezdtn. Druh manelstv uzavel hrab vpoutnm chrmu sv.Anny ve Star Vod vlednu 1707 sIsabelou Ernestinou Sokolovskou ze Sokolova, ovdovlou svobodnou pan de Ruggraf, kter ale ji vlistopadu tho roku zemela. Zdruhho manelstv se narodila dcera Marie Angela (* 31.10. 1707), kter se provdala za Josefa, svobodnho pna Kotulnskho zKotulna. Za zmnku stoj, e se potom hrab uchzel oruku Marie Frantiky Apolonie zReichu, tehdy ji vdovy po bratranci Karlu Josefovi, ale dan slib zruil. Tato pan vdova proti nmu proto vedla soudn spor, potom se vak provdala za jinho. Po tet se hrab Frantiek Josef oenil vr.1708 vOlomouci sMari Filipine, svobodnou pan Von Caretto. Sn se dostal zhy po svatb do konikt, kter vyluovaly dal vzjemn souit. Manel j potkem roku 1711 odebral tehdy ji ronho synka anekonkretizovan spory se thly dal tyi roky. Clem obou bylo doshnout odlouen od stolu aloe, avak zskat souhlas konzistoe nebylo snadn acel zleitost byla ukonena a vervnu 1714 rozlouenm nevydaenho satku. Soust poadavk pan bylo inann zajitn. Dal konkrtn zprvy ojejm osudu nemme, vme jen, e ila ve vyhrazench pokojch na zmku, kde je doloena jako vdova akmotra pi ktech dt. Ze tetho manelstv pochz syn Antonn Maty (17101762), kter prodal vr.1754 zadluen melsk panstv opavskm jezuitm. Oenil se vr.1733 sAnnou Mari, svobodnou pan Miniati von Campoli, ddikou Pten, Suchdola aZdtna. Melsk vtev hrabat zHodic tedy r.1755 miz po ztrt deskovch statk zOpavska. Srov. Maitov, Petra: Frantiek Josef Filip, hrab zHodicbarokn intelektul, alchymista amilovnk umn ze zmku vMeli, asopis Nrodnho muzeaada historick 174, 2005, . 34, s.191203. 40 Hrab Hodic vystavl vMeli barokn zmek, kter se ovem ve sv pvodn podob nedochoval, protoe v1. polovin 19.stolet za hrabte Jana zTenczinu proel klasicistn pestavbou. Vsouasnosti meme vMeli vidt jednopatrovou budovu obdlnho pdorysu smansardovou stechou. Na pravm nro pedstupuje ped eln frontu mlk rizalit, knmu pilh vlcov schodiov v. Prel je lenno pilastry aprolovanou korunn msou. Zajmav je, e vstupn portl je zasazen do devnho ostn. Pvodn barokn charakter zmku dosud pipomnaj valen klenby slunetami vpzem, zatmco mstnosti vpate jsou plochostrop. Srov. Spurn, Hrady (pozn. 3), s.151. 41 Vgalerich 17.stolet obrazy zarmovan vindividulnch rmech vyplovaly vnepravidelnm, mozaikovitm zaven stny galerie od podlahy a po strop.Tento zpsob byl na potku 18.stolet nahrazen instalac, sledujc pedevm dekorativn zetele. Tm byla asto obtovna

172 EXISTOVALO LECHTICK SBRATELSTV VHORNM SLEZSKU V17.STOLET?

42

43

44

45

46 47

48 49 50 51

52

53

54

55

individualita avtvarn kvalita jednotlivch obraz. Zkladnm prvkem novho uspodn se stalo symetrick tovn (boaserie). Pltna velkch rozmr byla umsovna do stedu, kolem nich byly na osu komponovny protjkov obrazy, piem se dbalo, aby cel plocha stny byla hust zakryta obrazy. To vyvolvalo potebu drastickch zsah do vtvarn struktury obraz, pvodn formt byl necitliv upravovn. Pi nedostatku protjkovch obraz (tzv. pendant) bylo dokonce nutn dodaten domalovvat tzv. falen protjky. Srov. Slavek, Lubomr: Artis pictoriae amatores.Barokn sbratelstv vechch ana Morav. In: Sbratelstv, Brokov, Helena Cirkl, Ji Drahotov, Olga Rous, Jan Slavek, Lubomr, Praha 1983, s.70; Seifertov, Hana: Obrazrnyvraz sbratelsk nruivosti aristokracie vobdob baroka. In: Barokn PrahaBarokn echie, eds.O.FejtovV.LedvinkaJ.Peek V.Vlnas, Praha 2004, s.539548. Srov. ZAO, Hejtmansk ad knectv opavskokrnovskho vOpav 15071784, Invent: Pozstalostn zen po Frantiku Josefovi hrabti zHodic na Viktejn aMeli 1727, kart. .226, inv. . 1382, f. 1923. Bli autorsk uren bude pedmtem dalho vzkumu. Krytof Herman, pvodem zLneburgu vBrunvicku, se vOpav usadil vr.1704, do Slezska piel zBraniborska. Ponvad byl vyznnm lutern, musel 8.4. 1704 pestoupit na katolickou vru, aby dostal povolen ke satku. Oenil se vOpav 10.7.1704 sRozinou, dcerou mana Ondeje Smolky. Pracoval vOpav jako mal nepochybn a do 20. let 18.stolet, protoe vl. 17141721 mu byly vOpav poktny ti jeho dti. Vroce 1714 bydlel jet ve mst, vdalch letech na pedmst. Po roce 1721 se usadil pravdpodobn na melskm panstv. Dvodem mon byla inboensky tolerantnj (nebo vlanj) vrchnost, protoe vinventi je inadle oznaovn jako pikart! Srov. Indra, Bohumr: Opavt mali od poloviny 16. do prvn poloviny 18.stolet, asopis Slezskho zemskho muzea, ada B, . 29, 1980, s.72. Rozdlen pevzato zHojda, Zdenk: Vtvarn dla vdomech staromstskch man vletech 16271740. (Pspvek kdjinm kultury barokn PrahyI.), Prask sbornk historick 26, 1993, s.38102. Vpomru asi 71 % ku 21 %. Obrazy srov. ZAO, Hejtmansk ad knectv opavsko-krnovskho vOpav 15071784, Invent: Pozstalostn zen po Frantiku Josefovi hrabti zHodic, f. 1427. Tamt, f. 2627. Jedn se otet aposledn manelku hrabte Marii Filipine, rozenou svobodnou pan von Caretto. Syn hrabteMaty Antonn, hrab Hodic. Dcera hrabteMarie Angela, rozen hrabnka zHodic, provdan Kotulnsk zKotulna. Manel hrabc dceryJosef, svobodn pn Kotulnsk zKotulna. Druh manelka hrabteIsabela Ernestina, rozen Sokolovsk ze Sokolova, ovdovl svobodn pan de Ruggraf. LeopoldI.ajeho tet manelka Eleonora zfalcko-neuburskho rodu. Srov. Hamannov, Habsburkov (pozn. 6). Srov. nap. Fukala, Radek: Po stopch polskho alchymisty, Djiny asouasnost 23, 2001, . 1, s.1822. Srov. Maitov, Petra: Hmotn odkaz baroknho kavalra zKrava (Pozstalostn invent Ferdinanda Burcharda, svobodnho pna zEichendorfu), Historie/Historicasbornk prac FF OU 11, 2004, s.149156. Srov. t: Barokn ten Jan Vclav Sedmoradsk ze Sedmorad, Sbornk bruntlskho muzea 2008, 2008, s.4045.

sdttem se svatm Josefem vernm rmu, do nebe vzet Panenky Marie na dev malovan vmetalirovanm rmu, svat M Magdalna snahma prsama, 6apotol vmetalirovanch rmech, svat Ondej na dev malovan vpozlacenm rmu asvat Peter vvyezanm ametalirovanm rmu. Istarozkonn nmty se vyskytuj ve velk i: vyezan obraz Adama aEvy, Loth se svejma cerama vmetalirovanm rmu, Arca Noe vvyezanm ametalirovanm rmu, svatej David sharfm, asvatej otec vknce tajc vmetalirovanm rmu, velkej obraz, na kterm Esther, krl Asuerus, Amon aMardochaeus, Judith sHolofernovej aDavid sGoliatovej hlavu nebo Samson sDalilum. Zve uvedenho vyplv, e obrazov sbrka hrabte Frantika Josefa Filipa zHodic byla skuten poetn avelmi rozmanit. Sbrka hrabte Hodice tedy pedstavuje jedinou skuten reprezentativn barokn obrazovou sbrku, kterou se mi dosud na zem opavsko-krnovskho knectv vpozstalostn agend podailo vyptrat. Ve uveden dky meme shrnout konstatovnm, e lechtick sbratelstv vknectv opavsko-krnovskm na pelomu 17. a18.stolet skuten existovalo. Nicmn zproveden sondy do pozstalost vyplv, e mstn lechta nebudovala rozshl barokn sbrky obsahujc stovky i tisce obraz. Obrazov celky taly maximln nkolik destek kus avprvn ad slouily jako dekorace zmeckch sdel. Jedin projev uvdomlho sbratelskho poinu pedstavuje Hodicova sbrka vMeli. Tematicky mme zachyceny profnn isakrln motivy. Oblben byly portrty len habsbursk vldnouc dynastie. Pozstalostn invente bohuel vnovaly vt pozornost materilm, ze kterch byly vyrobeny rmy, neli autorm obraz, ostatn zstv otzka, nakolik byli inventarizan komisai, rekrutujc se obvykle zad ni lechty, vtto problematice vbec zbhl (jednoznan identikovn byl pouze jeden opavsk mal). Tento pspvek byl primrn vnovn obrazovm sbrkm, ale je mono zmnit, e lechta danho regionu sbrala nap. militaria (eichendorfsk sbrka tureckch trofej na zmku Kravae) i knihy (sedmoradsk knihovna na tvrzi ve Svobodnch Hemanicch). Doufm, e se mi touto (mikro)sondou poda rozit silesiakln bdn odal zajmav anosn tma.

173 PETRA MAITOV

Ran barokn vila vehuicch

PETR MACEKJAN BERNEK

1 Bernek, JanMacek, PetrZahradnk Pavel: Zmek vehuicch. Stavebn historick przkum, Praha 2008. 2 Birnbaumov, Albta: Soupis pamtek historickch aumleckch vpolitickm okresu slavskm, Praha 1929, s.398411. 3 Vlek, Pavel: Ilustrovan encyklopedie eskch zmk, Praha 2001, s.517518. 4 lovec, Ji: Ohroen hrady, zmky atvrze ech,II, Praha 2005, s.724730. 5 Historick reere Pavla Zahradnka, kter je soust SHP, neobjevila bohuel dn prameny vztahujc se pmo ke stavb, prvn ojedinl informace se vou a kpelomu 17.a18.stolet. 6 Jedinm datem zstv letopoet na hlavnm portlu, kter bv vtinou vztahovn prv kdob dokonen stavby.

Zsadn vznam italskch inspirac pro vvoj novovkho umn je veobecn znm. Jejich projevy vak mohou mt rzn podoby. Prvn odpovd pmmu pejmn uritch motiv, prvk, ojedinle celk. Druh monost je sloitj. Rznm zpsobem zprostedkovan pedvn motiv lze pipodobnit tich pot. Npad byl nejednou postupn petven do t mry, e jeho prvotn istou ajasn vyhrannou podobu odhalujeme obtn. Ob tyto prolnajc se polohy dobe ilustruje doposud pomrn mlo znm zmek vehuicch nedaleko Kutn Hory. Zsadn informace ped zpracovnm stavebn historickho przkumu pochzely ze Soupisu pamtek. Posledn se objektem krtce zabval Pavel Vlek, podrobnji Ji lovec. Ji poloha zmku dokld jeho vjimenost. Vcentru obce toti stoj rozmrn hospodsk dvr, jeho integrln soust je doposud ipvodn zmek obsahujc ve svm jdru stedovk sdlo. Objekt, kterm se zabv tato studie, byl situovn samostatn mimo obec, smrem krozlehl oboe obklopen adou rybnk. Ta se dle veho stala zkladem ojedinlho koncepnho een. Panstv vroce 1661 zakoupil Michael Osvald hrab Thun od zemelho Buriana Ladislava, hrabte zValdtejna, nejspe prv sohledem na uvedenou oboru. Roku 1671 zaloil Michael Osvald kltereck deikomis, jeho soust byly iehuice. Zmek ml slouit jako sezonn uvan sdlo pro podn hon, co odpovdalo spoleenskm iprestinm ambicm pednho lechtickho rodu. Tento el se nsledn zsadn odrazil ivpodob sdla dokonenho patrn kolem roku 1676. Ob thunsk vtvekltereck idnskbyly spojeny po smrti stavebnka vroce 1697. Zmek nsledn zstal vmajetku rodu a do dvactch let minulho stolet. Soust velkorys, psn osov kompozice bylo mimo vlastn objekt nzk peddvo sosovm prjezdem. Jeho podoba nen
175

prozatm zcela zejm. Jednalo se patrn pedevm ojasn oddlen jinak solitrn nov stavby od star zstavby vrmci intravilnu obce. Zmek jako vrazn solitrn objekt byl zaloen na uns ojedinlm pdorysu ve tvaru psmene H. Ob protjkov dvojice fasd byly eeny jako zcela identick. Zkladem sloitj sestavy se stala stedn hloubkov peven st obsahujc za pmm hlavnm prelm vpzem vstupn halu. Na ni navazuje sala terrena umstn ve stedu prel obrcenho koboe. Stedn st doprovzej soubn bon ni trakty, znich na koncch vybhaj do stran krtk jednoprostorov, vpdorysu tvercov kdla. Ta vymezuj bon oteven sestavy podobn estnm dvorm. Jejich lohou vak nebylo pohledov zachycen hlavn kompozin avtomto ppad ikomunikan osy. Urujc smr se zde ve na uvedenmi pstavky rozen, atm monumentalizovan ploch prel, jejich kompozici zavruj nad prvnm patrem ttem ukonen nstavce odpovdajc stedn hloubkov sti objektu. Za nimi byl umstn centrln prostor celho zmkuobrovsk stedn hala pevyujc dvojnsobn druh podla celho objektu. Ikdy byl objekt zsadn pestavn na potku 19.stolet, je mon provst rekonstrukci jeho prvotn podoby. Prel byla eena pomrn jednodue. Bos byla zdraznna pouze nro, jinak se zde uplatovaly svjimkou liznovch rm obou el nstavc pouze horizontln prvky. Ojedinl je vnaem prosted sloitj sestava ms. Ty jako prbn opsn neurovaly pouze oddlen patra. Pevauj zde msy parapetn, na kterch jsou osazena okna pzem idruhho podla. Ostn patra jsou pisazena ke sloit lenn ukonujc horizontle klad smohutnmi plasticky vyvinutmi volutovmi konzolami. Okna pzem ponechvaj nezvykle vysok ps mezi svm pekladem apatrovou msou. Lze zvaovat, zda kompozice nebyla doplnna uritm druhem suprafenestry, i dekorativnho pole prozatm neznmho tvaru. A bylo jej een jakkoli, draz na pzem by tak jet vzrostl, co je vnaem prosted v17.stolet ojedinl. seky protilehlch hlavnch prel sdominujcmi nstavci navc mrn pedstupuj pomoc mlkho, jinak nezdraznnho rizalitu sosovmi, opt shodn eenmi kamennmi portly opatenmi znakem stavebnka. Klenut pzem svloenmi podhledy mlo patrn od potku mimo zkladn zzem inkter hlavn obytn prostory, co by odpovdalo pedpokldanmu zvraznn oken pzem. Severn bon trakt obsahoval kuchyni, kter vak sobtemi postaovala nrazovmu provozu. Vedle n bylo do koutu vloeno neekan zk dvouramenn schodit splnou stedn zd, kter smovalo do patra jako jedin komunikace. Jeho asymetrick umstn vak mlo hlub smysl.Vstup byl toti umstn do stedu dlouh bon stny monumentln haly vpate. Pro bn barokn ctn zejm nepli atraktivn een vyvolalo na potku 18.stolet alespo minimln rozen snznakem mal schodiov haly vloen do mlkho koutovho rizalitu, kter vak prvotn
176 RAN BAROKN VILA VEHUICCH

7 Muselo zde tedy bt potno suritm provznm speddvom, pp.velkm hospodskm dvorem se starm zmkem, ato alespo vdob nejvtch spoleenskch akc. 8 Ns dnes mon napadne spe ndran hala 19.stolet ne hlavn prostor zmku z2.poloviny 17.stolet. 9 Kov, Maty: Zmnky oechch zLothovch letopis, Sbornk Historickho krouku 7, 1906, s.215216.

ehuice, vstupn prel zmku po klasicistn pestavb. Foto Jan Bernek

handicap nedokzal napravit. Prvotn zmr byl toti zcela odlin od srovnatelnch dobovch een. Vznikla zde seven, temn, sohledem na objekt a stsnn sestava, kter mla mimo zkladn komunikan el iurit scnograck vznam. Tm byl nesporn moment pekvapen. Ji vstup do tmav hloubkov haly vpzem sprotisvtlem pronikajcm okny znavazujc saly terreny psob pes uritou tsnivost monumentln. Oto vce hosta po vstupu schoditm pekvapil prhled do haly vpate dramaticky ozen bonm svtlem. Prozatm mu vak byl nabzen jen nstupn arkdou vymezen vez bon stny pointovan krbem sthunskm znakem amonogramem stavebnka. Nsledn vstup do samotn pro nvtvnka pn orientovan haly pak ml zejm zcela zmrn vyvolat siln emotivn inek. Jet dnes je toti psoben tohoto naddimenzovanho ran baroknho prostoru sfalenou tukem zdobenou klenbou pekvapiv, pro nkoho a drtiv. Nesporn se jedn ojeden znejvtch zmeckch prostor uns vbec. Tm vak jsou jeho kvality vpodstat vyerpny. Ikdy si pedstavme dnes nelenn hol stny pokryt obrazy, i gobelny, dobov pznan snaha ohromit zde kad jin hledisko zcela pehluuje. Pedimenzovan hala byla nesporn urena pro slavnostn akce apatrn ipro velk hostiny. Nesporn se jednalo ovyuit vrmci uvdnch hon, kdy byl itakto rozlehl objekt zcela zaplnn hosty. Pozdn zprva zroku 1738 dokld kolem 80 ptomnch(!). Sl vak souasn vytv jedinou komunikan jednotku propojujc veker prostory patra. Propojen dalch mstnost je mimo
177 PETR MACEKJAN BERNEK

enldu pedn azadn ady pokoj a dodatenho pvodu. Osm otvor pro vytpn pilehlch pokoj, i devt dve, pokud nepotme vstupn arkdu bonho schodit, to ve dokld atypick polyfunkn vznam stednho prostoru zmku. Na stedn halu navazuj pilhajc trakty vybhajc do krtkch kdel. Pokud vak vezmeme vpotaz podobu mstnost, pesnji jejich pdorysn rozmry, navazuje na halu pedlen ada pednch pokoj aprbn ada pokoj pi zadnm prel, co naznaovalo ji uvdn azen enld. Nroky stavebnka se odrazily nejen vkoloslnch dimenzch slu, ale ive specickch inspiranch zdrojch urujcch zkladn podobu sdla. Thunov jako rod evropskho rozhledu mli sv stavby eeny velice npadit, spomrn jasnmi pedstavami, na jak vzory navzat, aby tm vyjdili nejen svoji kultivovanost arozhled, ale zejmna provzn se stedisky dobov evropsk kultury spojenmi smoc avlivem. Martin Krummholz poprv upozornil na podobnost znm Dlouh jzdy thunovskho dnskho zmku se star dispozic letnho biskupskho sdla Hellbrunn uSalcburku zpotku 17.stolet. Inspirace je zjevn, interpretace je vak jet monumentlnj ascnogracky nesporn innj. Urit posun ve vrazu navc naznauje, e se nejedn omechanick, i nhodn pepis, ale ozmrnou ajasn deklarovanou nvaznost. Pro ns je zajmav, e architekt navrhujc vDn ina baroko nezvykle vpravn nstup musel bt smstem detailn seznmen. Rozhodn nelo
178 RAN BAROKN VILA VEHUICCH

ehuice, vyhodnocen pdorysu zmku, pzem (ran baroko hnd, klasicistn, pravy zelen, mlad zsahy oranov alut). VIZUALIZACE Lucie Chotborsk (dlerekonstrukce autor lnku) ehuice, vyhodnocen pdorysu zmku, patro. VIZUALIZACE Lucie Chotborsk (dlerekonstrukce autor lnku)

10 Zmnit lze adu baroknch klternch dispozic zejm. dominiknskho du, zmky Anny Marie Frantiky, velkovvodkyn tosknsk, i dimenzemi jet nadsazenj stedn prostor konventu kltera vSedlci uKutn Hory. 11 Tomu odpovdaj imlad invente popisujc pedn azadn obytn sek jako dv jednotky. 12 Myleny jsou ob liniekltereck idnsk. 13 Krummholz, Martin: Johann Bernard Fischer von Erlach und Bhmen, Barockberichte 50, 2008, s.273278. 14 Macek, Petr: Zmek vDn. Dvoj barokn promna panskho sdla, Przkumy pamtek 16/1, 2009, s.316.

onhodn kontakt stmto zajmavm aosobitm vzorem, nvrh zaslan zciziny, ale ozmrn rozvinut zmnnho vzoru. To lze vyst izady detail. Zejmna tveice vstupnch bran vykazuje znaky zalpsk tvorby, kter spedlohami pracuje pomrn voln, zejmna dky absenci pmho vlivu antickho ddictv. Bezprostednj italsk podnty zde chyb, pokud nezvaujeme zcela obecnou rovinu znmou napklad ze Serliovch pedloh. Rovn lze spekulovat, kdo byl nositelem tohoto vrazu, ikdy je zejm, e vchoz zadn nesporn formuloval pedstavitel rodupatrn Michael Osvald. Rovn hmotov sestava novho sdla vehuicch dv tuit originln een. Pdorysn tvar lze odvozovat znejslavnjch italskch vil. Zejmna se jedn oprincip uit vbohatm rozveden uproslaven medicejsk vily Poggio aCaiano pochzejc ji ze sklonku 15.stolet. Ta bv povaovna za jeden zurujcch typ dan kompozice vyskytujc se nsledn vad teoretickch dl ivzornk. Oblbenost tohoto een dokld ijeho rozen, kdy se sten idky zcela originln situaci objevila a vAnglii. Na Andreu Palladia tsn navzal Inigo Jones svm nvrhem znm vily Queens House vGreenwichi zprvn tetiny 17.stolet. Uveden se ale tk pedevm pdorysu arozvren hmot, ne ji tolik rozvren vnitnch prostor. Martin Kubelk ve sv studii ovilch zmnil vjinm kontextu nedochovan objekt nedaleko Bentekvilu vPriuli, je se naemu objektu npadn podobala nejen pdorysnm rozvrhem, ale ieenm
179 PETR MACEKJAN BERNEK

hmotovm. Nkter obecnj kompozin principy lze objevit vtvorb Andrey Palladia. Urit bli znaky vykazuje rozvren interiru dan trojtraktem se stednm pevenm hloubkovm slem majcm asto rovn lohu stedn komunikan haly. Rovn polsk Wilanw vykazuje urit shodn vchodiska, ikdy zde se k vce inspiranch zdroj. Ji zuvedench vzor, i obdobnch een lze usuzovat na velk ambice stavebnka, kter si zejm objednal pmo tento vjimen typ panskho sdla. Jedn se nepochybn ojednu znejistch vilovch kompozic na naem zem. Vily jako takov se vechch objevuj ji vobdob renesance. Zmnit lze znmou jihoeskou romberskou Kratochvli, dal vila tvo zklad baroknho zmku vKrsnm Dvoe. Zajmav pklad spojen dokonce smanskm prostedm lze nalzt na pedmst Chrudimi. Zvolen pedloze odpovd vehuicch iumstn novostavby. Draz je kladen na samostatnost, pesnji na zasazen jej dominantn hmoty do prodnho prosted, ktermu odpovd pohledov ifunkn oddlen od obce. Jsme si vdomi sloitosti avceznanosti tohoto oznaen. Spojen snavazujc oborou ji toti pibliuje loveckm zmkm, kter vak nebyly vnaem prosted typov do t mry vyhrann asledovanou podobu jinde nezskaly. Zkladn vzoritalsk vila sorentskmi, i bentskmi koeny je tedy zejm. Ztohoto pohledu je zajmav podrobnj rozbor ji zmnnch fasd. Zkladn lenn pln odpovd italskmu, pesnji zma se cmu een. Ji Bentsk palc zdruh poloviny 15.stolet naznauje zkladn podobu objektu, kter se stal obecnm, lze ci nadslohovm znakem. Pozdji jet vraznji seven oblok uzavenho obrysu m zpevnna pouze nro, co tvo jedin vertikly dan kompozice. Okna jsou osazena na prbn parapetn msy, kter maj vt vznam ne jen nkdy uit msy patrov. Tento zkladn princip doshl takovho rozen, e jej lze povaovat za typ pesahujc nejen autorsk pstup, ale iobecnj styl, ktermu je svou zkladn podobou izakotvenost vmst nadazen. Od ran renesance pes baroko a do klasicistnho obdob je toto een varrovno na ad staveb, ato jak zcela prvoadch, tak mn vznamnch, i zcela nevznamnch, kter tento zpsob een pouvaj a automaticky. Ikdy se samozejm nejedn ojedin een, je kvantitativn pevaujc. Pro toho, kdo chtl odkzat na nco typicky italskho, ppadn mskho, je to ideln inspirace. Uveden obecn vzor odkazujc na Vn msto by mohl nronho aznalho stavebnka uspokojovat sm osob. Vnaem ppad se ale objevuje jet dal, sThuny tsnji spojen dvod vysvtlujc popisovanou inspiraci. Jedn se zejmna oprosted Salcburku, kde Thunov jako mstn arcibiskupov doshli vrchol moci ivznamu svho rodu. Zmnn lenn sdla vehuicch lze toti vjistm pohledu spojovat sobdobnou fasdou arcibiskupstv zpotku stolet, je ambicizn asouasn pomrn pirozen odkazuje na Fontanovo een papeskho palce na
180 RAN BAROKN VILA VEHUICCH

15 Kubelk, Martin: Tradice ainovace: Dv vily bentsk renesance. In: Historick inspirace. Sbornk kpoct Dobroslava Lbala, Praha 2001, s.177198. 16 Odlinost spov zejmna vpropojen obytn sti sst hospodskou. ehuick vila nle do skupiny spojovan spe sbentskm prostedm, m se zabval vcitovan studii prv M.Kubelk. 17 Macek, PetrEbel, Martin: Holrkovsk dvrPedmstsk renesann vila vLitomyli?, Zprvy pamtkov pe 61, 2001, . 7, s.217224. 18 Zmnit lze nap. nesmrn vlivn palc Farnese, Sangalv palc Palma-Baldassimi (pro ns zajmav volnm nelennm sekem fasdy nad okny pzem), palc Quirinale aj.

ehuice, rekonstrukce zmku: prvotn zmr, vsledn ran barokn podoba, klasicistn prava. VIZUALIZACE Lucie Chotborsk (dle rekonstrukce autor lnku)

Latern. Podstatn jsou zde znan asov odstupy vzniku jednotlivch dl. Rozhodujc je toti odkaz na konkrtn vznamnou, ji znmou ado jist mry proslavenou stavbu, i nkter zjejch urujcch rys. Neprojevuje se zde rozhodn snaha postavit objekt modern, i progresivn. Tyto vztahy samy osob by byly jen pouhou spekulac. Vechch je ale obdobn eench fasd pomrn mlo. Vthunskm prosted se navc nejedn ojeden, ale ovce pklad, je platnost naich vah podporuj. Vodlehlm mst stojc vila vehuicch doplovala doposud chybjc typ stavby potebn pro reprezentaci. Souasn svmi vzory pipomnala vznam rodu, ato nejen vobecn stylov rovin, ale formou itelnch odkaz. Jinou otzkou je, kolik dobovch nvtvnk bylo schopno tyto vztahy objevit aocenit. Odkazy acitace byly dle veho ureny pedevm dobovm znalcm, za kter se vaka ji oprvnn, i neada lechtic povaovala. Pokud se podvme na een ehuickho objektu jet detailnji, zskme dal zajmav informace. Ji vme, jak vypadala dispozice ijednotliv prel. Zsadn nov informace pinesl przkum krov. Jejich podoba je pomrn atypick, ikdy je vyvolan nezvyklou skladbou hmot. Hust les trm nese znaky odpovdajc ranmu baroku, pomrn strm sklon je adekvtn zaitm mstnm zvyklostem. Na pd jsou vak vbonch zdech haly patrn lka po neosazench mohutnch konzolch. Jejich el je nesporn. Nad trakty doprovzejcmi po bocch pevenou halu mly vynet pultov stechy sdaleko menm zamlenm spdem. Tento poznatek dopluje pohled na rub zpadnho ttu. Pi jeho stedu je zde patrn cihelnm pasem peklenut zeslaben sek zdiva. Kdy jej porovnme svlhkost vykreslenm rozhranm mezi slabm asilnjm sekem, je jist, e zde byl prvotn zamlen rozeklan tt se stednm pylonem, kter vak byl ji bhem stavby sohledem na spd hornho seku zasteen zruen. Ran barokn tt dostal stvajc plonou uzavenou podobu. Jeho neklasick spd byl uren mstnmi zvyklostmi upednostujcmi strmj sklon stech. Vtympanonu pak lze oekvat nronj tukovou dekoraci, kter byla nahrazena a stvajcm klasicistnm eenm. Je nesporn, e prvotn projekt potal stypickmi stedozemskmi stechami svrazn nim spdem, ne maj obecn stechy vzalpskm prosted. Tento sklon vznikl vdob antickho ecka petrval ve Stedozem a do 19., i dokonce 20.stolet jako jedin mon. Otvaru stechy, jej sklon me vraz stavby zcela zsadn promnit, se vbec nediskutovalo. Ne tak vnaem prosted uvajcm daleko strmj spd odkazujc na stedovkou tradici. Zda lo vehuicch opragmatickou vahu, e italsk stecha nebude mt bezpen sklon, i tesai automaticky provedli zasteen dle mstnch zvyk, nelze rozhodnout. Rozhodn vak ve vsledku dolo dky promn tvaru stechy ke zcela zsadnmu posunu, kter stavbu jejm vzorm podstatn vzdlil. Pokud ve shrneme, dostvme zajmavou charakteristiku tto
182 RAN BAROKN VILA VEHUICCH

19 Zran baroknch pklad lze odkzat nap. na nedochovanou fasdu hradanskho Trauttmannsdorffskho palce azejm. doposud nedocenn palc hrabat Schtz na Mal Stran. 20 Promna objektu podloen zejm. vsledky przkumu krov bude publikovna samostatn. 21 Za cenn posteh dkujeme Lucii Chotborsk. 22 Situace se zejm ustlila vdob gotiky preferujc vertikalitu, protoe ada staveb romnskch stavnch pod silnm vlivem emeslnk pichzejcch zjihu mla stechy italskho typu. Rovn dal nstup italskch emeslnk iumlc vrenesanci aranm baroku se projevil pokusem ouplatnn plo stechy. Ta se vak vnaem prosted neujala. Do jak mry se jednalo otradici, umleck zmr i upednostnn odolnosti vzhledem kmstnmu podneb, je otzka zasluhujc obecnj przkum aobshlou diskusi.

23 Detailn rozbor asrovnn sdenitivnm soudem je mon provst a na zcela pesnm zamen. Ji nyn se ale uveden poznatky sten prokzaly. 24 Pavlem Vlkem odmtan autorstv Carattiho nelze zve uvedench dvod jednoznan vylouit. Stejn neprkazn, ppadn souasn mon, jsou vahy oCarlu Luragovi i Domeniku Orsim. 25 Jejich een se bl een vtho souboru portl zmeckho arelu vDn, kde lze patrn hledat bli formln shodu podpoenou rodovmi vazbami. 26 Konzolov msa tohoto typu je naopak nejbli vsevernch echch psobcmu A.Portovi, kter si ale tvaroslov dle veho pinesl prv zvdeskho prosted. 27 Rovn pm inspirace znmmi pedlohovmi dly nebyla prozatm doloena. Plat to ipro nkdy zmiovan vazby na Serliovy vzornky, kter vyjaduj jen nkter obecnj spolen motivy.

uniktn stavby. Na potku nesporn stly ambice Thun, kte si pro loveck zmek pi velk oboe zvolili typ italsk vily. Oni sami, i jejich vzdlan poradci tak ambicizn navzali na a o100 let star, ale doposud velice pitaliv pklady. Jak ji bylo eeno, jejich star doba vzniku nebyla nedostatkem. Zvolen vzory byly toti ji ipro ir veejnost spojen scennmi objekty, mon ale spe sjejich stavebnky nleejcmi mezi nejvy italskou spolenost. Podobnost sitalskm prostedm je zde tak vrazn, e je teba zvaovat ippadn vznik pln mimo zem ech, kde takovto stavby jinak nevznikaly. Mimo italsk zem je ale nutno potat sdalmi zemmi, kde se obdobn odkazy projevovaly. Jako pklad me slouit Augsburg, pesnji tamn tvorba Eliase Holla zpotku 17.stolet, jej siln italizujc zklad je nepopirateln, ato pes adu vlastnch inovac danch zejmna vrstvenm aprolnnm ady pln utvejcch originln pojman fasdy. Dky grackm listm velmi znm augsbursk radnice m hlavn prel neobyejn blzk ehuick vile. Zejmna varianta bez vslednch dodaten pikomponovanch v je pro ns velice zajmav. Tm tvercov uzaven pdorys radnice vile vehuicch neodpovd jen na prvn pohled. Pokud si jej rozlenme do stedn urujc hloubkov sti rozen pi obou prelch otvercov prostory, je podoba daleko bli. Uzaven, tm tvercov pdorys vytv a dvojice schodi splnou stedn zd, kter vypluje zbvajc prostory ve stedech bonch sek stavby. Ob stavby navc prokazuj uritou podobnost vgeometrickch vztazch celku ajeho skladebnch prvk vzniklch bhem tvorby pln. Samozejm se nejedn oskryt symbolick vznamy, ale osnahu souasn efektivn iumlecky inn do pln zakreslit plnovanou stavbu. Zpsob, kter architekt pouv na pape pi kresb nvrhu, bv toti vtinou shodn svytyenm pomoc lat aprovaz vrelnm prosted. Objekty mimo jin spojuje prv systm vytyen, vobou ppadech nadazen asto uvdnm urujcm idelnm rozmrm jednotlivch mstnost. Jejich rozmry proto samy osob nemaj klasick celoseln pomry. ehuick pansk sdlo rozhodn nechceme piknout tomuto nmeckmu architektu. Podstatn zejm bude spolen inspiran bze vetn nkterch technickch postup uvanch pi konstrukci. Vtomto kontextu je mon pipomenout iuvdn rozmry vily, kter je na esk prosted naddimenzovan. Jakmile ji ale spojme se stavbami vItlii, i Nmecku, jej rozmry ji rozhodn tak udivujc nejsou. Od nvrhu krealizaci se tedy stavba vehuicch podstatn promnila. Jestlie zkladn hmotov een irozvrh maj jin inspiraci vychzejc zejm zjasn formulovan objednvky, ji msk lenn fasd bylo vdetailech provedeno zpsobem, kter je pro italsk prosted ciz. Vrazn diamantov bosy nronch armatur, oba protjkov portly azejmna konzolov msa jsou evidentn stedoevropskho pvodu, jejich pedlohu lze hledat nejdle vRakousku, respektive ve Vdni.
183 PETR MACEKJAN BERNEK

Vinterirech je dochovno nkolik pozoruhodnch tukovch strop. Vzdoba saly terreny sprothlmi sevenmi postavami alegori ctnost odpovd rovn naemu prosted, zejmna tukaturm praskho Klementina, se ktermi m vila shodn iatypick stropy vpzem. Jestlie jsou tyto vahy sprvn, oto sloitj bude uren konkrtnho architekta. Mohl jm bt vpodstat kdokoli znaeho prosted, kdo sm na jasn formulovanou objednvku zareagoval, i obdren nvrh rozpracoval ji vzalpskm duchu. Rozdly mezi schvlenou studi ansledovn vypracovanmi provdc plny pozmnnmi jet ve fzi realizace jsou dostaten znm. Ciz forma doplnn jen sten mstnmi prvky znemouje bli atribuci. Pokud by tedy nedolo kneekanmu archivnmu nlezu, je tento problm stylovm rozborem vpodstat neeiteln. Vehuicch zsadn posun, pesnji odklon od vzor smrem kdomcmu zalpskmu prosted, vyvolala zmna tvaru stechy. Jej podoba si nejdve vynutila zruen manristickch rozeklanch tt, nsledn dky mstn tradici se stechy bonch trakt tm dotkly stechy nad dominantnm blokem obsahujcm stedn halu, m douc lenitost odpovdajc sloit prostorov skladb vzala za sv. Znik seku fasd oddlujcch ploch stechy bazilikln sestavy zcela potlail vchoz ambicizn zmr zahledn do vchozch oblast italsk tvorby. Na zvr je nutno jen zbn pipomenout dal osudy objektu. Pro sezonn vyuit stavn vila byla upravena vprbhu 18.stolet kvli poteb trvalho bydlen. Vokol byly doplnny inkter dal stavby, jako konrna sjzdrnou, kter potlaily striktn oddlen vily od baroknho dvora se starm zmkem. Zsadn pestavba probhla a na potku 19.stolet vklasicistnm duchu. Je zajmav sledovat, jak stavba blzk adou svch projev novmu slohu nebyla pro novho stavebnka postaujc. Viditeln fasdy byly zcela promnny vduchu novho slohovho nzoru. Rovn zajmav je, e prv italizujc prvky byly tmito pravami nejvce potlaeny. Rozen stle provozn nedostaten vybavenho objektu opstavbu pzemnho hospodskho dvora mlo jeden vznamn dopad. Severn bon st vily, kter byla pstavbou zakryta, si zachovala ran barokn lenn umoujc hodnovrnou rekonstrukci jinak obtn zjistitelnch detail. Pes uveden zsadn pravy bylo vak hmotov een, rozmstn otvor iada dalch prvk zachovno adodnes svd omimodnm umleckm dle druh poloviny 17.stolet.

28 Vcitovan prci Pavla Vlka jsou tyto sti oznaeny jako klasicistn. 29 Nutno jen dodat, e zmek byl po devastujcm vyuit navrcen po roce 1989 majiteli. Vsouasn dob je objekt bohuel ohroen vsamotn podstat. Hroz reln nebezpe, e tato uniktn pamtka zcela zanikne. Tot vjet vyhrocenj podob plat ostarm zmku iad objekt jinak doposud dochovanho rozlehlho arelu dokldajcho podobu vstavnch lechtickch sdel vetn bohatho arznorodho hospodskho zzem.

184 RAN BAROKN VILA VEHUICCH

Nstnn malby vpraskch svatynch zdoby krtova mld

VT MAZA

1 Maza, Vt: Monumentln malby mezi pozdn gotikou abarokem vpraskch svatynch, rigorzn prce, FFUK, Praha 2008. 2 Roku 1637 nejspe vznikly malby ve zboen kapli sv.Vojtcha ped katedrlou, vletech 16371638 tak probhly pravy kltera Na Slovanech, pi nich byly zejm vyhotoveny nkter malby (oobou realizacch dle vtextu). Kdatu pchodu krty do ech Neumann, Jaromr: krtov. Karel krta ajeho syn, Praha 2000, s. 40. Ztto publikace dle cituji daje kvekermu dlu aivotu Karla krty. 3 Nerealizovan skica Karla krty kobrazu sv.Karla Boromejskho poskytla pedlohu jedn znstropnch maleb, viz Berger, TomRoyt, Jan: Nov odkryt nstropn malby vkapli Panny Marie asv.Karla Boromejskho vItalskm pitle vPraze na Mal Stran, Przkumy pamtek 1, 2000, s. 89100. 4 Vtinu informac vnsledujcch odstavcch, nen-li uvedeno jinak, erpm zrigorzn prce Maza, Vt: Monumentln malby mezi pozdn gotikou (pozn. 1) aze zobecujcch kapitol vznamn prce pojednvajc pevn omimopraskch malbch: Krlov, Jarmila: Renesann nstnn malba na panstv pn zHradce aRomberka, disertan prce, FFUK, Praha 1964, s. 221286. 5 Vrmci pozdn renesannho obdob lze porovnat napklad malby vkapli Arcibiskupskho palce od Daniela Alexia, ipo restaurovn tmav, sjasn barevnou malbou vchrmu Matky Bo ped Tnem od Ferdinanda von Eysern, oboj zrestaurovan vnedvn dob. Zran baroknch maleb jmenujme votivn vjev csae Ferdinanda zkatedrly: po zrestaurovn si doln, reln postavy udruj stzliv naedl kolorit starch epitaf, oivovan pouze zlatem na atech, kdeto postavy svtc aP.Marie na nebesch, jako ipozad, jsou provedeny jasnjmi barvami.

Pspvek vychz zm rigorzn prce, vnovan materilu znan pehlenmuveker nstnn malb vpraskch svatynch zhruba zlet 15201637, jak zachovan, tak zanikl azachycen vpramenech. Za doln asovou hranici pi vbru maleb vhodnch kprezentovn ve sbornku jsem si pvodn uril rok 1610, jen je obecn povaovn za rok narozen Karla krty. Protoe toto datum bylo na konferenci zpochybnno adatace maleb je asto nejist, pojednal jsem nakonec iomalbch onkolik let starch, piblin hranice je tedy rok 1604. Horn hranice, rok 1637, kdy vznikly posledn malby zahrnut do m rigorzn prce, se kryje sdobou, vn krta ukonuje pobyt vzahrani, aby se nejpozdji potkem roku 1638 vrtil do ech. Svj pspvek jsem rozdlil do t st: vprvn, vodn se malby pokusm charakterizovat jako celek, ve druh detailn popi malby, kter jsou dostaten kvalitn, ppadn se ktermi pilo dlo Karla krty do styku, ave tet obecn pojednm ostar amlad asov vrstv maleb. Nutno pedeslat, e se nebudu pokouet prokzat vztah nstnnch maleb kdlu Karla krty za kadou cenu. krta jist dnou ze zkoumanch maleb nevytvoil, ani se j pmo neinspiroval. Nstnnou malbu inspirovanou pmo jeho dlem znme a zpelomu padestch aedestch let 17.stolet. Jde onstropn vjev zkaple Vlaskho pitlu na Mal Stran, pro pokroil datum vzniku se jm vak nezabvm. Nstnn malby, kterm se zde budu vnovat, netvo dn ucelen soubor stylov, autorsky adokonce ani ikonogracky. Shodu mezi malbami bychom nali pouze zhlediska uit barev atechnik. Po odstrann neistot se neprokzalo, e by se vranm baroku uvaly relnj nebo tmav barvy ne vobdob pozdn renesannm, umaleb zobou obdob pozorujeme jak jasnou, mavou barevnost bez vztahu krealit, tak tmav odstny, nkdy isouasn na jedinm obraze. Po cel obdob renesance aranho
185

baroku je ptomno itzv. chiaroscuro, je se uns krom vyloen italizujcch prac hndavho rzu vytv teplm okrem se svtlou zelen, doplnnm hndoervenou, modrou, blou aernou. Zrestaurtorskch zprv izautopsie vyplv, e takka dn zmaleb nebyla skuten freska, tedy malba do mokr omtky. Tak technika fresco-secco, uvan pedevm ve stedovku, byla postupn opoutna. Mali konce 16. apotku 17.stolet pouvali pedevm technik al secco, vychzejcch zdeskov malby, co by ukazovalo na pvodn vyuen umlc i na nevyhrannost specialist. Nejoblbenjm podkladem byla kletovan, tedy zednickou lc uhlazen vpenn omtka, je nejvce pipomnala povrch deskovho obrazu, na ni se nanela mastn tempera, vzvren fzi asto pozlacovan. Pozoruhodn je uit klihov tempery, znan netrvanliv techniky, j se ve vt me pouvalo a v19.stolet. Pokud jde onmty, tebae bychom ekali ve svatynch pevn sakrln tematiku, asto je zdobily pouze erby, dekory i emblmy. Spojujcm prvkem vtiny maleb je alespo jejich uren pro veejn sakrln prostor. Vjimku tvo malby vsakrlnch prostorch urench jednotlivcm i uzavenm komunitm: jmenujme vmalbu kapl Martinickho aValdtejnskho palce, staromstsk radnin kaple, malby vprostorch kltera benediktin Na Slovanech nebo ivbazilice sv.Ji. Pestoe vzdoba sakrlnch prostor mla vtinou oslovovat ir publikum, ohlas jejich maleb vtehdej umleck produkci bychom hledali marn. Takovho vlivu, jak mlo sakrln malstv napklad vItlii, nemohly zde probran, pevn prmrn malby nikdy doshnout. Mdiem urujcm stylov vvoj se stala graka, zn erpala pouen nstnn izvsn malsk produkce. Nespornou vtinu dl vytvoili umlci podle zahraninch grackch pedloh. Ned se tedy hovoit ozvltnm stylu jednotlivch maleb, ppadn autor, dokonce ani ovvoji ve vlastnm slova smyslu. Ze zachovanho fondu tud otvrcch maleb nelze zjistit mnoho, umme pouze urit grackou pedlohu, jej vbr zleel patrn asto na zadavateli, akoli imali si opatovali grack pedlohy. Vce se ji meme dozvdt ovkusu azamen objednavatel, tebae konzervativn ctc man aklrus asto nebyli pouenmi meceni asv svatyn dvali zdobit dle libovolnch pedloh. Vjevy jsou vtinou vrn pedlohm, pokud dochz ke zmnm formtu nebo kombinaci nkolika grak, bv to a na vjimky vneprospch dla. Na rozdl od nstnn produkce zpedchozch desetilet nenalezneme mezi tvrci zde probranch maleb ani dnho male zrudolfnskho dvorskho okruhu, jen by malbm mohl dodat punc originality. Nkter vtvory sice pochzej zrukou vznamnjch mal, jmenujme zde Ferdinanda von Eysern, Daniela Alexia (Lexu) zKvtn, Jana Jiho Heringa nebo Matye Mayera, avak autory velk sti maleb jsou bezvznamn nebo anonymn mali spe nzk rovn. Pouze italt mali vokruhu Baccia del Bianco, zdobc soukromou kapli apalc Albrechta zValdtejna,

6 Chiaroscuro bychom nalezli na krucht katedrly (asi 1630), stejn jako jet v50. i 60. letech 17.stolet na klenb kaple Vlaskho pitlu. 7 Vjimku tvo okruh italskch specialist na nstnnou malbu, seskupen kolem Baccia del Bianco. Sm Baccio ovem maloval iobrazy na pltn, pinejmenm retbl na hlavn olt kaple ve Valdtejnskm palci. 8 Jako frescosecco je vrestaurtorsk zprv hodnocena napklad nstropn malba andl vprostoe kltera Na Slovanech, vznikl asi do roku 1637. 9 Tuto techniku pouil napklad Daniel Alexius zKvtn na klenb kaple sv.Vclava vkatedrle. Vinou netrvanliv techniky byly malby vtak patnm stavu, e pi restaurovn kaple na potku 20.stolet a na jedin erb zanikly. Krsa, Josef: Renesann nstnn vzdoba kaple Svatovclavsk vchrmu sv.Vta vPraze, UmnVI, 1958, s. 71, pozn. 35. 10 Pouze dv probran malby se naopak staly pedlohou pro grackou reprodukci: postava P.Marie zkaple sv.Jana Ktitele vkatedrle aSv.Jan Nepomuck ze Staromstsk radnice, oobou zaniklch malbch dle vtextu. 11 Nkolik informac ke grackm pedlohm ve vlastnictv mal imanskch objednavatel pin ronk, Michal: Prat mali 16001656: Misti, tovaryi, uednci atoli vKnize Staromstskho malskho cechu. Bibliograck slovnk, Praha 1997, s. 70; TRohek, JiDank, Petr: Vclav Trubka zRovinstudie omanskm mecentu vrudolfnsk Praze, Umn XLVII, 1999, s.297298. 12 Vjimku pedstavuj meceni Ji Bartold Pontanus zBreitenberka nebo Vclav Trubka zRovin, jen dal ikonogracky pozmnit pedlohovou graku, aby malovan epitaf vchrmu Matky bo ped Tnem odpovdal jeho protestantskmu pesvden. 13 Nstnnou malbou, dokonce ifreskou, se zabval Bartholomaeus Spranger. Zjeho okruhu vyla nstnn malba pvodn uren pro zazdvku Svatovclavsk kaple vkatedrle; ta vak pochz ji zroku 1593, proto do zde probran skupiny nepat. 14 Napklad dochovan ty ucelkem nevznamnch realizac vkostele sv.Martina Ve zdi nm odhaluj jmna mal Jana Kohoutka, Jakuba Slnskho i Petra Smolka, viz Teige, Josef: Kostel sv.Martina ve Zdi na Starm Mst, Almanach krlovskho hlavnho msta Prahy 8, 1905, s. 8485. Tito autoi nebyli leny staromstskho malskho cechu, Smolk se neobjevuje vdalch pramenech vbec aKohoutek jen jednou vsouvislosti suvznnm za malovn prv vkostele sv.Martina roku 1604, viz Winter, Zikmund: emeslnictvo aivnostiXVI.vku vechch, Praha 1909, s.232. Pouze Jakub Slnsk se patrn uplatoval vPraze jako mal po del dobu, je od nj znma ikresba Pallas Athny zroku 1605 ajet roku 1627 ml mal Jakub Slnsk smtnnem Jakubem Havrnkem pi oddictv po Tomi Salerovi, citovno podle Merhaut, Cyril: Nkter zprvy oSlnskch vPraze, Slnsk obzor 9, 1901, s. 74.

1. Ferdinand von Eysern (?), Smrt aNanebevzet P.Marie sNejsvtj Trojic, potek 17.stolet, malba mastnou temperou na vpenn omtce, Praha, katedrla sv.Vta, Vclava aVojtcha, zpadn stna kaple sv.Zikmunda. FotoSprva Praskho hradu / Jan Gloc

186 NSTNN MALBY VPRASKCH SVATYNCH ZDOBY KRTOVA MLD

mohli mt vt stylotvorn vliv, kdyby se byla skupina ihned po dokonen hlavn zakzky nerozpadla. Svtinou znmjch mistr se mimochodem Karel krta setkal, Jan Ji Hering je dokonce nktermi badateli povaovn za jeho uitele. Pikrome nyn kdetailnjmu rozboru maleb, kter jsou dostaten kvalitn, ppadn se ktermi m Karel krta i jeho dlo njakou souvislost. Malby vkatedrle sv.Vta, Vclava aVojtcha si zaslou pozornost jak dky kvalit, tak kvli svmu vztahu kdlu Karla krty, onm lze alespo vjednom ppad mluvit. krta nepochybn interir katedrly znal, nebo pslunci vech konfes pisuzovali velk vznam tomuto chrmu, jen ipes svj pohnut osud na pelomu let 1619 a1620 zstal pi nsledn obnov oteven farnkm ipoutnkm. Pro zajmavost zmnm, e kalvnsk vyitn chrmu probhlo za asti krtova strce Daniela, jen byl tajemnkem Komory esk. Sm Karel krta se jist nejpozdji po nvratu ze zahrani snov vybavenm avymalovanm interirem iautory vzdoby seznmil, roku 1654 sem pak bylo umstno castrum doloris FerdinandaIV.podle krtova nvrhu. Vzdoba interiru po poru z roku 1541 trvala po celou druhou polovinu 16.stolet, ns vak budou zajmat dv akce zprvn tetiny stolet sedmnctho, oddlen od sebe ji zmnnm kalvnskm plundrovnm. Vmalba kapl katedrly, probhajc zejm od konce 16.stolet alespo do roku 1614, nen vpramenech zaznamenna. Pitom lo okvalitn malby nejmn ve tech kaplch ochozu arestauraci interiru kaple sv.Vclava. Nevme, zda bylo plnovno i se dokonce uskutenilo vymalovn vech kapl, do dnen doby se dochovaly pouze malby na stnch kaple sv.Zikmunda, fragmenty vkapli Svatovclavsk apopisy astar vyobrazen maleb vdalch dvou kaplch. Nkter ochozov kaple byly dle pokrvny malbami vdob baroka, piem nen vyloueno, e tyto pekryly renesann vmalbu. Zadavatel vychzeli zokruhu kapituly akatolick lechty panlsk orientace, jak otom svd npisy aznaky na malbch, a u dochovanch nebo znmch zpopis. ast strnoucho csae RudolfaII.nen doloena. Jako prvn zejm vznikly dlouho pipravovan vjevy zlegendy sv.Zikmunda varchitektonickm rmci na vchodn stn kaple tho zasvcen, jet zcela manristick. Pedpokldanm ranm datem vzniku (kolem 1600?) aseverskm manristickm stylem, jen vynikne pi srovnn sprotjkovou marinskou malbou, nespad malba do na stati. Protjkov Nanebevzet P.Marie, spojen svyobrazenm Nejsvtj Trojice (obr.1), je natolik odlin, e svd kmnohem pozdj dataci, ukeme si vak, e mohlo vzniknout piblin v tut dobu. Na rozdl od protjkovho cyklu malch scn zde jedin marinsk vjev zabr takka celou, snad deset metr vysokou zpadn stnu kaple sv.Zikmunda. Vkompozici imonumentalit je tedy dstojnm pedobrazem pozdjch baroknch marinskch obraz, napklad krtova zchrmu Matky Bo ped Tnem. Jasn barevn vjev kontrastuje smonochromnm dekorativnm

15 Teorii, sn piel potkem 20.stolet K.B.Mdl, opakuje Neumann, krtov (pozn. 2) s. 14. 16 Kram, Vincenc: Zpustoen Chrmu svatho Vta vroce 1619, ed. Michal ronk, Praha 1998, uvd na s. 41 avploze s. 121 katolick letk Grewel der Verwstung, vnm je mezi zemskmi ednky podlejcmi se na pustoen jmno Daniela krty, by patn citovno jako Slerota, Stereta. 17 Neumann, Jaromr: krtov (pozn. 2), s. 119; vyobrazen doasn stavby castra doloris na grace fratera Henrica viz Zelenkov, Petra: Barokn graka 17.stolet vzemch Koruny esk (pozn. 2), Praha 2009, s. 34. 18 Za FerdinandaI.zskal chrm erbovn adekorativn vmalbu vnm pevn neznm podob. Vranjch dobch vldy csae Rudolfa vznikla pinejmenm malba na zazdvce kaple sv.Vclava nkladem arcibiskupa Berky zDub (1593). 19 Autoi prvnch prvodc zdoby ped odstrannm maleb pi regotizaci popisovali kaple sjejich barokn pravou. Doteme se tak ovmalb kaple ernnsk aValdtejnsk na nklady tchto rod zejm zobdob ranho baroka, stejn jako ovzdob dalch kapl nkladem kapitulnho dkana Frantika Barton roku 1768. Viz Peina, Wclav Michal: Krtk popsanj krlovskho chrmu Pn praskho sw.Wta, Praha 1837, s. 33. 20 Peina, Jaroslav: Renesann malsk vzdoba kaple sv.Zikmunda vchrmu sv.Vta vPraze, Umn 2, 1954, s. 240245 pipsal malby Danielu Alexovi zKvtn na zklad malova podpisu sdatem 1599. Podpis byl ovem nalezen vhrobce smalbou nijak nesouvisejc. Autor tak uveejnil nerealizovan nvrhy maleb z50. let 16.stolet. Pipsn maleb nslednkovi Vredeman de Vries, pobvajcch vletech 15961598 vPraze, provedla vheslu prvodce Elika Fukov, viz Rudolnsk Praha. Rudolphine Prague 15761612. Prvodce, ed. Ivan Muchka, Praha 2006, s. 81.

188 NSTNN MALBY VPRASKCH SVATYNCH ZDOBY KRTOVA MLD

2. Cornelis Cort (podle pedlohy Federica Zuccariho), Korunovn P.Marie se sv.Vavincem asv.Sixtem, 15751576, mdiryt, Nrodn galerie vPraze. Foto Nrodn galerie vPraze

21 ronk RohekDank, Vclav Trubka (pozn.11), s. 301. 22 Vysplost ikonograe vynikne, porovnmeli tuto malbu svjevem ze zazdvky vchodu Svatovclavsk kaple pvodn signovanmV.S.adatovanm 1593. Mal zokruhu Bartholomea Sprangera tam komponoval vjev stejnho obsahu podle Drerova devoezu Nanebevzet. Na Drerov grace je P.Maria korunovan N.Trojicmotiv objevujc se od 15.stolet. Naopak obraz ze Svatovclavsk kaple navazuje na star ikonograi, kdy se na malbch bosk osoby neukazuj aP.Marii korunuj andl. Kmalb nejpodrobnji Fukov, Elika: Einige Bemerkungen zur Wandmalerei am Hofe RudolfsII., Jahrbuch der Kunsthistorischen Sammlungen in Wien 85/86, 1989/1990, s. 4145. Na malb vkapli sv.Zikmunda se vjev objevuje vtrojdlnm schmatu, nezvisle na sob navzjem vytvoenm v15.stolet vItlii iZalp.Tento typ dovedl kdokonalosti Tizian vMadon Dei Frari, jej vliv na zde popisovanou nstnnou malbu je markantn zvlt na gestu P.Marie. Umalby na stn Svatozikmundsk kaple nen jet umstna N.Trojice do levho hornho rohu, ani zde nen uito diagonln kompozice, co jsou schmata pouvan a vbaroknm malstv.

rmcem senskmi postavami, co jsou rysy podobn monumentlnmu epitafu Trubk zRovin zTnskho chrmu. Tato podobnost, stejn technika (mastn tempera na vpn, obecn rozen) arelativn dobr zvldnut postav vedlo Michala roka ktomu, e malbu opatrn pipsal autorovi uvedenho epitafu, Ferdinandu von Eysern. Malba na ns me zapsobit nejen monumentalitou akvalitou, ale t veskm prosted znan pokroilou ikonogra. Ve spodn sti vjevu jsou kolem Mariina hrobu zobrazeni apotolov, ji nedr liturgick pedmty jako na starch obrazech smrti P.Marie, pouze exaltovan gestikuluj. Vzken P.Maria se vzn kNejsvtj Trojici srozpaenma rukama apvodn vzruenm, dnes pemalbami otupenm vrazem apostrd ikonograck rysy, kter by ji umonily ztotonit sAssumptou vnaem malstv rozenou. Nejsvtj Trojice P.Marii nekorunuje, jak by bylo opt vnaem prosted obvyklej, dokonce sn ani nekomunikuje. Pokroil kompozice, spojujc Nejsvtj Trojici aNanebevzet P.Marie spe italskho typu, stejn jako stylov vysplost, nen ovem zsluhou autora, ale ty dobe zkombinovanch kvalitnch grackch pedloh.
189 VT MAZA

Jarmila Krlov nalezla grack pedlohy pro vlastn vjev: vrchn sti malby poslouila za pedlohu horn polovina vjevu Nejsvtj Trojice, jej roku 1591 ryl Joan Sadeler podle Antonia Marii Vianiho, doln sti zase poskytla vzor graka Smrt aNanebevzet P.Marie od Aegidia Sadelera podle Joana Speeckaerta. Michal ronk uril pedlohu pro skupinu andlk spojujc ob scny, je je mimochodem na malb dobe zachovan azvldnut. Do mozaiky mohu jen pidat kamnek vyhlednm grack pedlohy pro chiaroscurov rmec vjevu: vytvoil ji Cornelis Cort podle Federica Zuccariho vletech 15751576 (Bartsch 141/147/), jde ormovan Korunovn P.Marie se sv.Vavincem asv.Sixtem (obr.2). Takka pln zvislost malby na pedlohch, vzniklch ji ped rokem 1600, je kdosi peliv vybral azkombinoval, nm prakticky

3. Bartolommeo Baccio del Bianco, Radslavovo pokoen, po 1623, freska, Praha, Valdtejnsk palcMal Strana, kaple sv.Vclava. Foto Martin Mdl

190 NSTNN MALBY VPRASKCH SVATYNCH ZDOBY KRTOVA MLD

23 Krlov, Jarmila: Renesance. In: Katedrla sv.Vta vPraze, ed. Aneka Merhautov, Praha 1994, s. 150. Prvn graka datovan 1591: Bartsch 225, Hollstein 261, Wrzbach 122; druh nedatovan: Bartsch 89, Hollstein86, Nagler 85. Pouit prvn graky vnaem monumentlnm malstv je ojedinl, naopak speeckaertovskosadelerovsk marinsk pedlohy se na potku 17.stolet pesn drel tvrce malby zvyebrodsk obrazrny. Naopak autor obrzku zvotivnho oltku choti csae FerdinandaII., urenho do Star Boleslavi, ji pizpsobil star tradici pimalovnm korunujc N.Trojice aplmsce, ktomu ronk, MichalHausenblasov, Jaroslava: Gloria et Miseria, Praha 1998, s. 91. 24 Bylo zde uito nedatovan graky Zvstovn od Joana Sadelera st. podle Petra Candida (Hollstein 175), viz ronkRohekDank, Vclav Trubka (pozn. 11), s.300, vlnku tak vyobrazen vech pedloh. 25 Krlov, Renesance (pozn. 23), s. 151: znak patil nejspe krlovskmu radovi, komomu anejvymu lovmu Volfovi Ilburkovi ajeho bratrovi Vilmovi,kter byl nkem aradou RudolfaII.inejvym mincmistrem aroku 1625 se stal presidentem komory. Oba byli roku 1607 pijati do panskho stavu, 1616 mezi sk pny aroku 1628 vi do stavu hrabcho. Korunka, zejm hrabc, vazuje malbu do roku 1628 nebo onco pozdji.; ronk RohekDank, Vclav Trubka (pozn. 11), s. 301. Uvdj: erbynejene nenesou hrabc korunku, ale ani nemaj podobu po polepen vroce 1622, malba musela vzniknout jet ped tmto datem. Je otzka, jestli tomu bylo a vdob poblohorsk, kdy probhala horen obnova interiru katedrly Nen tedy vyloueno, e malba vznikla ji vpedblohorsk dob. 26 Reprodukce Friebeleho kresby viz Podlaha, AntonnHilbert, Kamil: Metropolitn chrm sv.Vta vPraze (= Soupis pamtek historickch aumleckch vkrlovstv eskm, Krl. Hlavn msto Praha, HradanyI.), Praha 1906, s. 236; graka reprodukovna viz Hollsteins Dutch and Flemish Etchings, Engravings and Woodcuts ca. 14501700, 22, Amsterdam 1980, s. 213, pol. 19. 27 Ikonograck rozbor viz Krlov, Renesance (pozn. 23), s. 148. 28 Honsatko, Anton F.: Die kaiserliche knigliche dann des Knigreichs Bhmen Hauptund Metropolitankirche zu St. Veit ob dem Prager Schlosse, Budweis 1833, s. 204, 207208; Peina, Krtk popsanj (pozn. 19), s. 17. 29 Rytiny hrobu sv.Jana Nepomuckho, na nich je zachycena ist severn stny Sask kaple smalbou (Sttn archiv, sign. APA61/1), reprodukuje nejlpe Podlaha, Antonn: Vnitek chrmu sv.Vta ve druh polovici stoletXVII.ave stoletXVIII., Pamtky archeologick 22, 19061908, Tab. I, II; fotograe tumby Pemysla OtakaraII.siluzivn malbou vpozad viz T, Metropolitn chrm (pozn.26), s.189.

znemouje urit autora adatum vzniku na zklad stylovho rozboru. Dlo tak me bt datovno pouze heraldicky, oco se oba ve citovan autoi pokusili, by sodlinm vsledkem. Shodli se pouze na uren erb Vesovc. Sm se piklnm kdatovn malby podle Michala roka ped rok 1622, nebo erby jsou zde skuten vyobrazeny vpodob ped polepenm. Ikdybychom odhldli od heraldickch pruek, znaky na malb odpovdaj prostmu erbu Vesovc na vjevu Krl Erik prohl kostel sv.Vclava ve Svatovclavsk kapli, kterto erb je vnpisov psce datovn rokem 1614. Mlad nhrobn deska Vesovc pmo pod malbou vkapli sv.Zikmunda nese polepen erb, jen je u zcela odlin. Jarmilou Krlovou diskutovan trojlist koruny, umstn na malb nad erby, jsou soust helmu, jde tedy otzv. helmovn koruny. Mohly by svdit ovzniku dla po poven objednavatel do nejniho panskho stavu, tj.baronskho, roku 1607. Vmalba dvou ochozovch kapl katedrly zanikla po polovin 19.stolet, zachovala se nm ovem vyobrazen apopisy. Jde omalby vkapli sv.Jana Ktitele akapli sv.Ostatk (zvan t Sask), nachzejcch se symetricky vzvru katedrly po stranch osov kaple P.Marie (zvan t sv.Ke), mezi jejich provedenm uplynulo pouhch sedm let. To by mohlo vypovdat odlouhodobm spolenm zmru akonceptu vmalby. Teoreticky by bylo mono pedpokldat jet vmalbu kaple P.Marie (sv.Ke) mezi nimi. Malby jsou spojeny sjednm objednavatelem, uenm Jim Pontanem zBraitenberka, kapitulnm dkanem, generlnm vikem, titulrnm arcibiskupem etc. Jeho spojen smalbou P.Marie vnebesk slv, pokrvajc takka celou stnu kaple sv.Jana Ktitele, dokldal npis GEORGI ARMA PONTANI A.1613 na dolnm okraji vjevu. Nejene Pontanus vlastnorun navrenou malbu nedal vytvoit podle tolik oblbench grackch pedloh, ale zejm ihned po dokonen na jeho popud vzniklo grack vyobrazen malby samotn. Jinak si neumme vysvtlit, e podobu malby znme, vyjma kresbu A.Friebeleho zroku 1863, pouze ze soudobho mdirytu Raphaela SadeleraII.(Hollstein 19). Ovtvarn podob malby nemme jasnou pedstavu, reprezentativn vzhled Madony na grace je zejm spe zsluhou samotnho rytce, schopnho Raphaela Sadelera. Ji Pontanus zBreitenberka se vzjmu tradinho ikonograckho programu vzdal efektn kompozice, jakou m napklad ve popsan marinsk malba zkaple sv.Zikmunda, anakupenm mnostv malch postav kolem stedn Madony se vrtil spe ke stedovkmu hieratickmu schmatu. Proveden pak mohl zvldnout takka kterkoli zmal zhotovujcch instnn malby, ojeho jmnu nebudeme spekulovat. Vmalbu kaple sv.Ostatk mme jedinou popsanou vcelistvosti, tebae symetrick vzdoba stn patrn svdla autory prvodc kzmnm. Ovtvarn podob maleb, ovem pouze na lev stn kaple, ns informuj dv barokn graky ajedna fotograe zpotku 20.stolet, malby na prav stn aklenb znme jen zpopis. Vtina vmalby pochzela dle etnch chronogram
191 VT MAZA

zroku 1606, znme tak objednavatele aideovho pvodce alespo sti maleb: opt jde oPontana zBreitenberka. Pi vzdob stn shl kbnm nmtm Piety asvatch zemskch patron, zejm konzervativn zobrazenm. To bylo kombinovno siluzivnmi prhledy do interir, podobn jako uve zmnn malby slegendou sv.Zikmunda. Na klenb byly podle popis postavy andl snstroji Kristova umuen aBo oko sdatem 1606. Vmalba katedrlnch kapl vyvrcholila amon iskonila malskou obnovou Svatovclavsk kaple, provedenou Danielem Alexiem zKvtn, ji sm npisy datoval do let 16121614. Vedle restaurovn starch svatovclavskch vjev na stnch, do nich vmaloval erby katolickho panstva, pokryl Alexius nov malbami iklenbu kaple. Vmalba klenby bohuel takka beze stop zanikla, restaurovn kaple na potku 20.stolet pekaly pouze Alexiv npis sdatac 1612 aznak probota imona Brosia zHortna, svtcho biskupa praskho. Brosius byl pednm lenem svatovtsk kapituly, stejn jako Ji Pontanus, jeho znak byl na klenb rovn. Po Pontanov smrti ( 1614) pevzal Brosius za as ijeho estnou funkci arcibiskupa trapezuntskho, ne tak zjem odal malskou obnovu katedrly. Vmalbu klenby kaple znme pouze zpopis, archivn fotograe azkorunovan litograe B.Edingera podle Eduarda Gurcka zroku 1836. Pouze pi bedlivm studiu obrazovch pramen meme sledovat vhrubch rysech andly, svtce apedevm postavu sv.Vclava na koni, jedno zprvnch monumentlnch zobrazen tohoto typu. Pi realizaci Svatovclavskho cyklu pro klter Na Zderaze se Karel krta mohl inspirovat jak nstnnmi vjevy Svatovclavsk kaple od Mistra Litomickho olte zpotku 16.stolet, tak prv jezdeckm vyobrazenm sv.Vclava na klenb. Na zderazskm vjevu Radslav Zlick se pokouje sv.Vclavovi sed sv.Vclav na klidn stojcm koni, je otoen na stranu avdramatickm gestu ukazuje meem (i hol) na klec Radoslavovu postavu. Takovou pozici zaujmali sv.Vclav aRadslav ina Alexiov klenebnm vjevu, jen k tam byl zejm zachycen vdynamitj pozici. Je vak nutno pipomenout, e podobn pozice nalezneme ina vjevech se sv.Martinem na koni, jak obdarovv ebrka, navc patn iteln fotograe ilitograe klenebnho vjevu ns me klamat. Ovlivnn krty tmto nstropnm vjevem tedy beru jako pouhou hypotzu. Kpodobnmu, tebae dynamitjmu pojet scny se dopracoval iorentsk mal Bartolommeo Baccio del Bianco po roce 1623 vkapli sv.Vclava ve Valdtejnskm palci, vychzel pitom ovem ze zcela jinch zdroj (obr.3). Zdej cyklus osmi vjev ze svatovclavsk legendy navazoval na poetnj soubor scn zkatedrln kaple sv.Vclava jen vobecn rovin: vjevy jsou azeny nad sebe, stejn jako vkapli katedrly, tak nkolik ikonograckch motiv ahistorism by se dalo odvodit ze starho cyklu. Avak peliv vbr scn zdrazujcch objednavatelovo vojensk avvodsk dstojenstv astm spojen fundtorstv, stejn jako pze, kterou si sv.Vclav iAlbrecht zValdtejna vyslouili ucsae, je dlem neznmho reisra zarcibiskupova okruhu. Stylov

30 Honsatko, Anton F.: Die kaiserliche (pozn. 28), s. 204: QUE SOLA POTES NANTE IUVARE PONTANUM MATERVIRGO MARIA IUVA CRIMINA QUI SALUS HOMINUM PIE CHRISTE TU LISTI(?)PONTANUM MISERANS NE PEREAT: Deo Meo LaVs gLorIa. Posledn vta skrvala chronogram MDLLVI (1606). 31 Peina, Wclav Michal: Krtk popsanj (pozn. 19), s. 17: 1606 ten rok jest tak svrchu vmalovanm klenut voku prozetelnosti Bo. Pak jsou malovny nstroje umuen Pn. 32 Popis nstropnch maleb reprodukuje nap. Krsa, Renesann nstnn (pozn. 9), s. 72, kde uvd: Vjednom ze ty nejvtch klenebnch polch byl vyobrazen sv.Vclav na koni, vosmi podlouhlch trojhelncch andl (snstroji Kristova umuenpozn. autora), vkoutovch plochch andl drc kartue, ve tyech pravohlch trojhelncch (nejble ke stedupozn. autora) sv.Vt, Prokop, Vojtch aLudmila. Reprodukce fotograe PodlahaHilbert, Metropolitn chrm (pozn. 26), s. 41; bohuel asto (mj. ivtomto Podlahov soupise) reprodukovan graka Modlitba csae FerdinandaI.vkapli sv.Vclava ped korunovac na krle eskho zkorunovanho cyklu F.Wolfa nen vreprodukcch natolik iteln, aby se dalo postavy na klenb deifrovat. Originly uloeny nap. vNG pod inv. . R 95867, R 116858 atd. 33 Postava sv.Vclava na koni se objevovala samostatn, ve statick podob idvenap. ji kolem roku 1350 na nstnn malb vkostele vernochov. Na klenb kaple lo zejm poprv odynamick zapojen postavy do vjevu sknetem Radslavem. 34 Reprodukce obrazu, nachzejcho se vlobkovick mlnick sbrce, viz Neumann, krtov (pozn. 2), s. 50, krtk popis tamt s.46. 35 Informace kmalbm vkapli viz Kropek, Ji: Vzdoba Valdtejnskho palce. In: Valdtejnsk palc, eds. Mojmr HorynaZdenk Hojda, Praha 2002, s. 193242. 36 Tamt, s. 218.

192 NSTNN MALBY VPRASKCH SVATYNCH ZDOBY KRTOVA MLD

37 Vcha, tpn: Der Herrscher auf dem Sakralbild zur Zeit der Gegenreformation und des Barock, Prag 2009, s. 151, cituje dopis z18.2. 1621, kde se dotme: obrazy kter jsou namalovny na stnch pokrbny apokaeny knepoznn. 38 Zahradnk, Pavel: Stavebn djiny svatovtsk katedrly od husitstv do poloviny 19.stolet, Zprvy pamtkov pe 54, 1994, s. 299, cituje zrozpisu opravnch prac zArchivu Praskho hradu: vecken kostel uvnit od vrchu a dol d se vyblit apedel malovn, tak jak nyn jest, d se obnoviti. 39 Potvrzen opevzet 2643 kop adost odoplatek 867 kop zroku 1630 cituje Schottky, Julius Max: Prag, wie es war und wie es ist, nach Aktenstcken und gestem Quellenschriften geschildert II, Prag 1832, s. 182183. Ovymhn dalch penz prostednictvmV.Slavaty vroce 1637 viz ronk, Michal: Maty Mayer, Oldich Musch aDavid AltmannPrat mali prvn poloviny 17. stol., Umn XL, 1992, s. 152. Vtomto lnku tak nejpodrobnji oobou umlcch. 40 Osmrti Oldicha Musche azvolen Karla krty pednm starm cechu Halata, Martin (ed.): Kniha protokol malskho praskho cechu, Praha 1996, s. 157. 41 Kropek, JiPreiss, Pavel: Umn renesance amanrismu, malstv. In: Praha na svitu novch djin (= tvero knih oPraze), ed. Emanuel Poche, Praha 1988, s. 195, oznauj malby jako souasn skruchtou: ti dvojice hudoucch andl jsou vsouladu sarchitekturou jak svou monochromnost, vzbuzujc dojem relifu, tak ipirozenm vztahem kobloukm. Plastick ahybn postavy, jim nechyb vraz, prozrazuj male italskho kolen. Tot se domnv Krlov, Renesance (pozn.23), s. 146, kdy pipisuje malby pmo Francescu Terziovi, jen maloval sk varhan na krucht. Naopak ronk, Maty Mayer (pozn.39), s. 152 atak Hilbert, Kamil: Hudebn kruchta vchrmu sv.Vta vPraze, asopis Spolenosti ptel staroitnost 17, 1909, s. 46, pesvdiv pipisuj andly Muschovi aMayerovi. 42 Krom tradinho srovnn sandly na Movn naposledy Elika Fukov srovnv andly schiaroscurovmi malbami na zakrytm prel Starho krlovskho palce asi ze stejn doby, viz Fukov, Elika: FerdinandI.aFerdinand Tyrolskpiinliv stavebnci. In: Ars Longa: Sbornk knedoitm 70. narozeninm Josefa Krsy, eds. Beket BukovinskLubomr Konen, Praha 2003, s. 119. 43 Reprodukce obrazu nap. ronkHausenblasov, Gloria et Miseria (pozn. 23), s. 186. 44 Naznauje t Vcha, Der Herrscher (pozn. 37), s. 165, tamt reprodukce jednoho zgrackch vyobrazen.

zpracovn fresek je zcela italsk, konkrtn skupina postav se sv.Vclavem na Radslavov pokoen navazuje na Raffaelovo vatiknsk Vyhnn Heliodora zchrmu, je Baccio nepochybn znal. Malby vsoukrom kapli palce, navc kvli vkov dimenzi pohledu obtn pstupn, neovlivnily esk malstv ikonogracky ani stylov, nemusme se jimi dle zabvat ani ve vztahu kdlu Karla krty. Vrame se kdalm malbm vkatedrle sv.Vta. Po toku kalvnskch ikonoklast zstalo nejen vybaven, ale ivmalba katedrly vdezoltnm stavu, jak otom svd dopis arcibiskupa Lohelia zroku 1621. Csa FerdinandII.se zpotku zamil na obnovu katedrlnho mobilie, nebo olt bylo kprovozu svatyn nezbytn poteba. Teprve vletech 16281630, tedy ji po krtov odchodu do exilu, uvolnil zemsk snm pro poteby obnovy katedrly stku 19 000 zlatch, znich mla bt mj. pozena vmalba. Za malby byla pomrn vysok stka 3463 zlatch (resp.kop gro) vyplacena na pelomu dvactch atictch let 17.stolet cechovnm mistrm Matyi Mayerovi aOldichu Muschovi (Mossauerovi, zMuova, Maschau). krta se sobma mali setkval po nvratu ze zahrani vrmci cechu apo Muschovi dokonce pevzal roku 1653 funkci pedstavenho praskho malskho cechu. Tebae malby nemaj vztah ke krtovi avliteratue jsou mnohokrt zmnny, zaslou si nai pozornost. Vkatedrle se do dnen doby zachovala mj. estice hudoucch andl na krucht (obr.4), nkte badatel je kladou do roku 1561, kdy kruchta vznikla, jin do doby, kdy vpate kruchty pracovali Musch aMayer. Andl byli srovnvni nap. se sgraty achiaroscurovmi malbami, kter na Hrad po polovin 16.stolet podili italt umlci. Stejn vak obstoj coby srovnvac materil napklad dvojice andlskch postav zMayerovy olejomalby sv.Vclava zroku 1629. Navc se asto pehl fakt, e estice andl tvo zlomek zady 32andlskch gur. Dalch 26 andl, rzn gestikulujcch, drcch patrn tak nstroje Kristova umuen, bylo podle pramen imnoha grackch zobrazen pvodn umstno ve cviklech arkd vysokho chru, je vkov navazovaly na horn arkdy kruchty, andl tak vjedn ad obteli celou lo katedrly. Takov mnostv gur nepochybn vzniklo a pi velk obnov katedrly vletech 16291630. Tehdy tak vnitek kruchty dostal novou vmalbu zruky Mayera aMusche: vpzem se dochovaly monochromn erven pletencovit rozviliny na podhledech abocch eber, je jsou podobn nap. dekoru na rmci npisovch pol zroku 1630 vzvru katedrly, kdeto vpate kruchty se zachovaly pouze heraldicky malovan svornky adekorace podhled eber kolem svornku. Podhledy zdob zelenoed listov pletence, zsti pekrvajc pvodn arabeskov dekory, je jsou jedinm svdectvm ovmalb katedrly vdob FerdinandaI.Oba krajn znaky, erven tty se temi ttky blmi, pat malskmu cechu, tet svornk od vchodu nese erb oznaen U.M..1630, nle tedy mali Ulriku (Oldichu)
193 VT MAZA

Muschovi, zatmco znak druhho autora vmalby se nalz vptm svornku od vchodu, unj byl pvodn znateln monogram MM (Maty Mayer) aopt letopoet 1630. Krom toho byla dekorac pojednna icel pedn stna kruchty: stylizovan mramorovn edho odstnu zdobilo polopile vprvnm pate, pilastry dostaly barvu ervenho, archivolty zelenho mramoru. Mayer sMuschem tak pinejmenm pemalovali adoplnili star (?) erbovn galerii na arkdch vysokho chru ana klenb. Kad pole arkdy pod triforiem tak prakticky beze zbytku pokrvaly malby, pod erby ajejich popisy se nachzely ve zmiovan postavy andl. Pole po stranch rmovaly iluzivn konzoly, jejich architektura spenzkovm dekorem auit cherub hlavy psob ji barokn. Pozoruhodn je, e podklad pro malbu vpsu erb akonzol je vpenn, zatmco nepatrn zachovan doln sek malovan konzoly se nachz pmo na kamennm zdivu (obr.5). Zanikl andlsk postavy byly namalovny patrn tak pmo na kameni anevydrely ztechnologickch pin. Cherub hlavy, stejn jako ty, kter Maty Mayer aOldich Musch namalovali na dvka katedrln kazatelny, se nachzej ive vrcholcch lomench oblouk arkd. Npisy ve dvou polch zvrovch arkd komentovaly celou obnovu katedrly, mezi nimivosovm poli presbytebyl csask znak, jeho podoba je znma pouze torzln zrytin. Heraldickou adekorativn vzdobu klenby zlet 16291630 znme opt jen zrytin apopis. Vmalbu katedrly uzavel roku 1631 votivn vjev na vstupn stn chrmu, jejm autorem podle zanikl signatury byl pouze Maty

4. Maty Mayer, Oldich Musch, Muzicrujc andl, 16291630, malba mastnou temperou na vpenn omtce, Praha, katedrla sv.Vta, Vclava aVojtcha, cvikly v zpadnm poli kruchty. Foto Sprva Praskho hradu / Jan Gloc

45 Popis vnitn vmalby kruchty areprodukce obou znak viz Hilbert, Kamil: Hudebn kruchta (pozn. 41), s. 46, Tab.II. 46 Obrzek mramorovn kruchty tamt, s. 46. 47 Schottky, Julius Max: Prag, wie es war und wie es ist (pozn. 39), s. 182183, cituje Mayerovu aMuschovu smlouvu: Von dem mittlern Hauptgewlbe, so nicht gedingt und wir mit aller Zugehr sambt Wappen, derer ber die 40sind, ausser der Schriften, mit gutem Feingold und Oelgefarben gemalt1500Schock.; Fiala, MichalHrdlika, Jakub: Znakov galerie vkatedrle sv.Vta vPraze, Umn 37, 1990, s.367372, datuj zachovanou erbovn galerii do doby FerdinandaI., ovem pouze heraldicky ana zklad npisu uerb 5.pole INFANS HISPANIARUM (titul FerdinandaI.), pehlejce ran barokn dekoraci galerie. 48 Na ji zmiovan rytin hrobu sv.Jana Nepomuckho je zachycen izanikl znak ve stedovm poli (SA, sign. APA 61/1), reprodukce tto graky Podlaha, Vnitek chrmu (pozn. 29), Tab.I.Podloen byl ostrvemi, podobnmi, jak nalezneme napklad na vchodnm ttu nad Vladislavskm slem, spojen smonogramem FerdinandaI.adatac 1547. Nejde ovem odkaz st erbovn galerie, podobn ostrve se vyskytovaly ive spojen smonogramem obou Ferdinand na klenb. Tak smlouva citovan

194 NSTNN MALBY VPRASKCH SVATYNCH ZDOBY KRTOVA MLD

5. Maty Mayer, Oldich Musch, pt pole erbovn galerie ve vysokm chru katedrly, 16291630, malba mastnou temperou na vpenn omtce ana kamennm zdivu, Praha, katedrla sv.Vta, Vclava aVojtcha, severn stna. Foto Sprva Praskho hradu / Jan Gloc

Mayer. Obraz nebyl zahrnut do pvodn smlouvy, nevme, co bylo bezprostednm dvodem pro jeho dodaten namalovn (krom samotnho faktu dokonen obnovy chrmu ktomuto datu), existuje inzor, e vyjaduje podkovn za odvrcen sask okupace. Obraz FerdinandII.srodinou adoruje P.Marii aesk zemsk patrony, umstn v souasnosti v depoziti Praskho hradu, zobrazuje leny csask rodiny, kterak kle ped krucixem arukama sv.Vclava asv.Ludmily pedvaj opravenou katedrlu Madon. Celek

vpedchoz poznmce vypotv 40 erb adnes zachovanch znak pod triforiem je 38, mali si patrn potali izde probran osov erb. Na devt znak na klenb se toto slo nevztahovalo, byly zahrnuty do celkov vzdoby Hauptgewlbe. 49 Vmalbu klenby do doby spe kolem roku 1630 datovali iFialaHrdlika, Znakov galerie (pozn. 47), s. 371, jinak pesvden ovym st arkdov znakov galerie. Jedin podrobnj popis viz Honsatko, AntonF.: Metropolitankirche (pozn. 28), s.7576, zde: devt zemskch erb vchru zahrnovalo ilucembursk znak, vdalch polch smrem kzpadu obklopovaly csaskou orlici tyi dedikan npisy, jmenujc oba obnovitele katedrly. ,FERD.DEI G.ROM.UNG.BOE.REX, na nj navazoval: ,INFA.HISP.ARCH.AUST.DUX.BURG, dva protjkov dohromady znly: ,FERD.II.ROMAN.IMPER.BOEM.PACATA REPUB.ET AVITA PIETAT REVOCA TEMPL HAERET.EREPT EXORN. Vdalch osovch polch sov klenby se nachzel monogram sostrvemi, spojujc opt oba Ferdinandy (A?)F.I., FII., dle kzpadu monogram MT sletopotem 1758 akonen monogram F.aletopoet 1630. Honsatkova zprva je vrazn mlad ne rytiny, popisuje malby ji siln pokozen, proto lze obrazov dokumentaci pikldat vt vhu.

meme zhldnout ji pouze na ernobl fotograi, piem znov objeven barokn rytiny vysvt, e byl umstn do tukovho i iluzivn malovanho rmu, jen vrcholil rozeklanm frontonem slecmi alegorickmi postavami. Co do stylu nelze vjev jednoznan piadit kbaroknmu obdob. Doln, pozemsk st, jet zcela odpovd renesannm epitafm, portrty pipomnaj Hanse von Aachen, pouze oi pozdvien knebi agesta rukou obou csa jsou progresivnjmi prvky. Drobn architektura vpozad je nov urena jako provizorn poutn kostelk na Bl hoe. Malsk prce vkatedrle byly ukoneny roku 1637. Toho roku byla nejspe vymalovna zanikl kaple sv.Vojtcha ped prelm katedrly, malby zemskch patron po obvodu klenby vetn sv.Jana Nepomuckho asv.Rodiny uprosted klenby jsou znmy pouze znekvalitnch fotogra. Na tomto mst zmnm jedno zmonumentlnch vyobrazen sv.Jana Nepomuckho, kter by mohlo sosobou Karla krty teoreticky souviset. Pokud se skuten jet ped odchodem do exilu vyuil uJana Jiho Heringa, pak se vjeho dln pohyboval
195 VT MAZA

vdob, kdy mistr nejspe pracoval na vmalb kaple P.Marie, sv.Petra asv.Prisky ve Staromstsk radnici. Vmalba byla provedena vletech 16241631 abez dokumentace a na nepatrn zbytky zanikla pi Sequensov obnov kaple roku 1881. Hlavn sloku tvoily dle popis postavy sv.Jana Ktitele apedevm tehdy jet nebeatikovanho Jana Nepomuckho. lo ojedno zprvnch samostatnch zobrazen budoucho svtce, konkrtn jakoto muednka, proto mu byla vnovna pozornost pi procesu blahoeen isvatoeen. Mali Jan Jakub Brunner aJan Ongers oznaili pi ednm ohledn roku 1675 malbu za dlo Heringovo, datovali ho vak do doby, kdy tento potenciln krtv uitel jet netvoil. Navc na zklad zejm myln zprvy Sandrartovy omali Ludvku Heringovi byla malba poslze povaovna za dlo tohoto male, tj.patrn smylen osoby. Dnes znme jen dv rytiny svtce, Bellingovu aBirkhardtovu (obr.6), proveden dle radnin malby. Kolem autorstv idatace zaniklch maleb zstv vak tolik nejasnost, e podl Karla krty na jejich vzniku radji vyloume. krta se stv pro ikonograi Jana Nepomuckho dleitou postavou a po nvratu zexilu, kdy roku 1641 vytv kresby pro knihu Fama posthuma Joanis Nepomuceni asnad izanikl obraz Jana Nepomuckho jako almunka pro kostel vNepomuku, znm pouze zBirkhardtovy grack pedlohy. Nakonec se jeho dlo stalo stejn jako malba vradnin kapli dleitm ikonograckm pedobrazem. Dle zmime chronologicky nejstar malby vchrmu P.Marie ped Tnem, krtov farnm acechovnm kostele, je krta musel vnmat u od dtskch let. Nstnn malby zde vznikaly ji ped jeho narozenm, roku 1603 byl chrm mnohmi erby atty svtskmi zmalovn, jak uvd Mikul Daick zHeslova. Ztto erbovn galerie se zachovaly pouze ti neidentikovateln znaky zejm protestantskch man na jin stn lodi ukruchty asnad ipekask znak na severn stn severn bon lodi. Nejspe a po bitv na Bl hoe doplnilo Daickm zmiovanou erbovn galerii nkolik katolickch znak na severn stn presbyte. Patrn na konci renesance tak pokryly kamenn architektonick prvky Tnskho chrmu pletence alistov psy sovocemvesk renesanci asi nejpouvanj dekoran motivyavzniklo inkolik dalch maleb. Nstnn malby vTnskm chrmu zstvaly netknuty po cel 17.stolet, kdy se zkostela stala druh nejvt galerie krtovch retbl, st maleb peila dokonce ipor roku 1689. Na pili skazatelnou je vidt barokn i rokokov doplnk renesann polychromie, co dokazuje, e polychromie se pinejmenm na pilch udrela ipo poru kostela hluboko do 18.stolet. Ze vech renesannch maleb vTnskm chrmu byl do literatury zatm uveden jen monumentln nstnn epitaf Trubk zRovin, datovan rokem 1604. Prce na vjevu Vzken zmrtvch aPosledn soud zapoal mal Jan Jindrovsk, jen ani nepatil do cechu ajeho poslze nahradil cechovn mistr Ferdinand von Eysern, man usedl od pelomu stolet na Starm Mst.

50 Vyerpvajc informace pin Vcha, Der Herrscher (pozn. 37), s. 141146, jmenuje zde istar literaturu, podle n pedchzel uvedenmu obrazu star obraz ovelikosti 450 600 cm spostavami P.Marie aKrista ped draperi, drenou sloupkem se znakem. Zde tak citovna pvodn signatura M.MAYR F.. 51 Slva barokn echie: Umn, kultura aspolenost 17. a18.stolet. Katalog vstavy NG, ed. Vt Vlnas, Praha 2001, s. 417, . k. I/3.3 (autor hesla Jan Royt). 52 Reprodukce fotograe viz Podlaha Hilbert, Metropolitn chrm (pozn. 26), s. 237; Reprodukce graky podle Salomona Kleinera z50. let 18.stolet, kter ilustruje dlo Marquarta Herrgotta Taphopraphia principium Austriae vydan roku 1772, viz Vcha, Der Herrscher (pozn. 37), s. 141. Krom rmce je zde vidt ijakousi iluzivn niku pod obrazem vedle vchodu. Sem byla pozdji (?) zazdna epitafn deska Proskovskch, na jej fotograiviz PodlahaHilbert, Metropolitn chrm (pozn. 26), s. 171je vidt zbytek jaksi ornamentln vzdoby smalovanmi volutovmi aboltcovmi tvary, vznikl nepochybn souasn svotivnm obrazem. 53 Oservitskm kltee skostelkem na Bl hoe ajeho ztotonn sarchitekturou na vjevu viz Vcha, Der Herrscher (pozn. 37), s. 240. 54 tukovou vzdobou kaple, kladenou opt do roku 1637, se zabv Muchka, Ivan: Katedrla v17.stolet. In: Katedrla sv.Vta vPraze, s.171. Jan Royt ve svm starm lnku povaoval za rozhodujc datum pro barokizaci rok 1673, viz Royt, Jan: Pspvek kpoznn svatovojtsk ikonograe 17.stolet, Umn35, 1987, s. 314. Vnovjch statch ji malby na klenb datuje do roku 1637 (1673 byl vyzdoben nejspe pouze exterir kaple), viz Royt, Jan: Ikonograe svatho Jana Nepomuckho, Zprvy pamtkov pe 52, 1993, s. 375; Reprodukce fotograe klenby viz PodlahaHilbert, Metropolitn chrm (pozn. 26), s. 103; Krlov, Jarmila: Das Oval in der Architektur des Bhmisches Manierismus, Umn 21, 1973, s.308, publikuje pouze pdorys kaple, kde jsou vjednotlivch polch uvedena jmna svtc: sv.Ivan, sv.Petr, Jan Nepomuck, sv.Zikmund, sv.Ludmila, sv.Vojtch, sv.Vclav, sv.Vt, sv.Prokop aapotol Pavel. Ptomnost sv.Ivana aabsence sv.Norberta ukazuje na ikonograck rozvrh vypracovan ve znan ran dob (nap. ve zmnn votivn vjev ji sv.Norberta obsahoval). 55 Nejpesnj popis adataci vmalby kaple pin Ekert, Frantiek: Posvtn msta Prahy,I, Praha 1883, s. 325327. Kaple byla zasvcena P.Marii asv.patronm roku 1481, jak otom svd letopoet apsmeno W nad vchodem. 1624 dostala dnen patrocinium ado roku 1631 trvala jej katolick obnova, opt doloen letopotem 1631 amonogramy FII.aFIII., tentokrt na vtznm oblouku. Vase obnovy kaple byly namalovny po epitoln stran obrazy sv.Jana Ktitele asv.Jana Nepomuckho pr od Hringa. 1757 byla kaple obnovena ana stnch vymalovny znaky ajmna tehdejch radnch. Roku 1787 byla kaple zmnna na komoru azablena vpnem, Ekert vidl malby po sekrbn vpna roku 1857. 56 Quae imago Venerabilis Servi Dei Ioannis Nepomuceni super muro in capella prelata ex dextra parte depicta est virilis staturae penes imaginem S.Iannis Baptistae eodem pencillo depictam ans, ac radiam formae ac gurae antiquae cum Rocheta et Vario canonicalli atque sub inscriptione hac: S.Joannes Nepomuk m. submersus 1383duo jurati et periti magistri pictores, videlicet Dominus Joannes Ongers aetatis suae 58. annorum, civis Vetero Pragensis, artem pictoriam artis circiter30. exercens, et Dominus Joannes Jacobus Brunner aetatis suae 53. annorum, pariter civis et arti

196 NSTNN MALBY VPRASKCH SVATYNCH ZDOBY KRTOVA MLD

57

58

59 60

61

62

63

64

65

66

67

68

pictoriae viginti aliquod annis magister, qui in virtute praestiti ase nuper juramenti unanimiter edixerunt, judicarunt et judicant, dictam imaginem Venerabilis Servi Dei Joannis Nepomuceni pictam ante 99. annos rationem suae scientiae addentes, quia et penicillum illius, qui pinxit , et Hering vocabatur, et modum picturae pro tunc usitate norunt. Vizitan zprva sv.Stolci zroku 1675 cit. vActa utriusque processus in causa Joannis Nepomuceni Martiris, Viennae 1721, s. 360 aBerghauer, Johann Thomas Adalbert: Protomartyr Poenitentiae ejusque sigilli custos sempeternus divus Joannes Nepomucenus, II, Augsburg 1761, s. 122124. Problematikou rozlien mal se zabv mj. ronk, Prat mali (pozn. 11), s. 52, zde se dotme: Ji Q.Jahn soudil, e Sandrart se vosob Ludwiga Heringa mlil. Oexistenci dvou Hering byl vak pesvden jet Dlaba. pevzal zprvy Sandrartovy aFuessliho oLudwigu Heringovi apipsal mu obrazov cyklus apotolskch histori na Strahov. Tato dla do literatury uvd Neumann, krtov (pozn. 2), s. 79, cituje Berghauera: Protomartyr (pozn. 56), e obraz dal zolte sejmout arcibiskup Sobek, azprvu nepomuckho dkana Jana Pnka zroku 1754, kdy obraz vkostele opt visel. Daick zHeslova, Mikul: Prostopravda, Pamti, Praha 1955, s. 291. Vechny katolick znaky nemusely nutn vzniknout vpoblohorsk dob, viz Teige, Josef: Zklady starho mstopisu Praskho I, Praha 1910, s. 501, uvd, e se zde nap. roku 1609 zvonilo katolku Ladislavu zLobkovic. Krom znaku Lobkovic je soust erbovn galerie znak Adama ze ternberka, zastvajcho ji ped stavovskm povstnm funkci presidenta komo vkrlovstv eskm, jak je pmo uerbu uvedeno. Rozhodn zpoblohorsk doby pochz znak Makse zValdsteina an Mun(che)n, nebo Mnichovo Hradit zskal tento pn od Albrechta zValdtejna a roku 1627, jak uvdj nap. Hrady, zmky atvrze vechch, na Morav ave Slezsku III, ed. Miloslav Blohlvek, Praha 1984, s. 328. Kdekorativnm malbm lze snad sten vzthnout daje zVydn kostela P.Marie ped Tnem za rok 1612 a1614 (cit. Teige, Zklady /pozn. 60/, s. 513, 516), kdy se malovalo vkostelnch kaplch. Zbytky gurlnch adekorativnch maleb na severn stn severn bon lodi lze datovat do zde sledovanho obdob jen hypoteticky. Okrtovch obrazech vTnskm chrmu naposledy Neumann, krtov (pozn. 2), s.6568. Zkladn informace kepitafu Trubk zRovin ikautorm pinej ronkRohek Dank, Vclav Trubka (pozn. 11), zde je uvedena iliteratura aarchivn prameny. Epitaf se vlastn vrtil ke tvaru prvotn pedlohy, toti zaniklho oltnho obrazu Christopha Schwarze. Krlov, Jarmila: Renesann nstnn malba (pozn. 4), ed. J.Dvorsk, Praha 1989, s. 75 a86 se jako jedin omalby zajm, datuje je do doby pedblohorsk. Rostlinn dekorace povauje za nejlep vyobrazen pergoly uns aporovnv je stelskmi pergolami, ppadn skrajinnmi motivy vymalovanmi valtnu nad kapl Martinickho palce. Konen, Lubomr: Tracking Rollenhagen in Prague. In: Emblem in its European Context. Exchange and Transmission, eds.I.HarperJ.Hpel, Glasgow 2000, s. 172, dv do souvislosti smalbami na zaniklm strop graky zlet 16111613. Lejskov Matyov, Milada: Ohlas Albrechta Drera ve vzdob Martinickho palce, Umn22, 1974, s. 153156. Kdataci samotn stavby zadnho kdla skapl avelkm slem napklad Stakov, Jaroslava

Objednavatelem byl Vclav Trubka zRovin, vznamn osobnost tnsk farn osady, do n patili ikrtov. Znm grack pedloha, reprodukce obrazu Christopha Schwarze, ryt do mdi Janem (Joanem) Sadelerem I(Bartsch 224, Holl. 260, Nagler 143), byla formtov iobsahov upravena, aby vyhovovala mstu uren (protestantsk chrm) aepitafnmu elu. Tak se ovln graka petransformovala do edikulovho tvaru, sevenho rmcem, napodobujcm kmen, do roh rmce jet pibyly chiaroscurov ensk postavy. Postava P.Marie byla na malovanm vjevu zcela vynechna, svat Jan Ktitel pekvapiv uvolnil msto neidentikovatelnmu krli, vdavu vzkench pibyly podobizny len Trubkovy rodiny asnad icsae RudolfaII.Grack pedloha asto uvan vkatolickm iprotestantskm prosted nala uplatnn pozdji ivkapli Martinickho palce. Palcov kaple nachzejc se vhradanskm sdle Jaroslava Boity zMartinic nen takka vbec vliteratue znma, malby vn nejsou nijak spojeny se krtou, pesto pro svou kvalitu stoj za zmnku. Kaple souvis pmo shlavnm slem, napklad rostlinn dekory voln pokrauj ze slu na kruchty. Vsle se nachzel malovan kazetov strop, vytvoen podle Rollenhagenovch grackch pedloh zlet 16111613. Vtina studi si vm tohoto zaniklho stropu anebo jet gur Adama aEvy, vymalovanch dle graky Albrechta Drera (Bartsch 1/30/) po stranch portlu kaple. Zasvcen kaple nen znmo, nejpravdpodobnj bude patrocinium svatho Ji, jen se nachz na vnitn vstupn stn abyl patronem Martinicova strce. Neznme ani pesnou dataci, Jarmila Krlov uvaovala ovzniku ji vpedblohorskm obdob, dle stavebnho rozboru severnho kdla palce asnad istylu maleb je ale pravdpodobnj vznik po Bl hoe. Malbou je opatena cel plocha stn soukrom oratoe, na klenb je vzdoba doplnna tukem. Stny pokrv bn malovan tapeta, pouze zpadn luneta je pojednna gurln, obsahuje vjev Sv.Ji zabj draka spostavou princezny pipomnajc gury ve Valdtejnskm palci. Malby v kpch klenby pedstavuj ikonograck motiv ty poslednch vc lovka: Smrti, Poslednho soudu, Nebe a Pekla. Vjin kpi klenby je vyobrazeno Vzken zmrtvch aPosledn soud. Prv ktto scn se vztahuje grack pedloha, on byla ji e vsouvislosti stnskm epitafem, izde byla pedloha formtov upravena, nutn byl tak redukovn poet gur: vose obrazu zstala nejvraznj postava archandla ve zvltnm nimbu, nad nm na duze Kristus, po jeho levici klec P.Maria, po pravici sv.Jan Ktitel. Dal andlsk postavy zmizely, vrznch pzch zde zstali vzken, belsk gury oproti grace byly vynechny a na dv, znich ta vraznj, vpravm dolnm rohu, odvlk lidskou postavu do pekelnch plamen. Peklo je rozvedeno na vedlejm vjevu vzpadnm poli klenby. Ve zmti tl ahlav vynik coby zkladn kompozin prvek most pes ohnivou eku apolopostava knete pekel ve vrcholu kp. Kolem nj poletuj pekeln pery ana pravou stranu mostu strhvaj postavy duchovnch, svtsk pny zase na stranu levou, kde maj,
197 VT MAZA

6. Anton Birkhardt, Sv.Jan Nepomuck, 1.tetina 18.stolet, mdiryt (reprodukuje nstnnou malbu zkaple Staromstsk radnice), Nrodn galerie vPraze. Foto Nrodn galerie vPraze 7. Johannes (Joan) Sadeler podle Christopha Schwartze, Posledn soud, 80. nebo 90. lta 16.stolet, mdiryt, Nrodn galerie vPraze. Foto Nrodn galerie vPraze

jak se zd, zatracenci portrtn rysy. Ve vchodnm poli klenby vidme nebeskou korunovaci P.Marie. Vedle vjevu sPoslednm soudem je to nejzdailej obraz, snad byl t proveden dle grack pedlohy, nikoli manristickho, spe klasicky renesannho, italskho rzu. Poslednm vjevem na klenb je obraz Dobr smrti vsevernm poli. Byl znan pokozen, nynj stav je vsledkem rekonstrukce. Takov vjev, sp ve smyslu vanitas ne coby aluze na konkrtn mrt, je vnaem malstv vjimen. Jak si nakonec ukeme, krtovy retbly spolu srenesannmi nstnnmi dekoracemi spoluutvely interir (krom ji zmiovanho Tnskho chrmu) jet nejmn udalch ty svaty a do pozdnho baroka atoto souznn vtinou zaniklo bu za josefnskho ruen kostel, nebo a v19.stolet se zmnou estetiky. Pokud budeme postupovat chronologicky, prvn svatyn, kter si zachovala pozdn renesann vmalbu zejm ivobdob, kdy do n Karel krta dodal oltn obraz, je farn kostel sv.Martina Ve zdi. Malby vkostele zroku 1604 jsou patrn dlem Jana Kohoutka apedstavuj typick vzorek jednoduch vzdoby utrakvistickho chrmu. Na klenb presbyte se nachz erb pn zVlkanova

tursa, JiVodra, Svatopluk: Prask architektura. Architektonicky vznamn stavby jedencti stolet, Praha 1991, s. 128, kte povauj toto kdlo za zmeneninu Starho krlovskho palce. Dle tchto autor kdlo vzniklo a po roce 1618 jakoto memento Martinicovy defenestrace; Khorn hranici datovn maleb Vilmkov, MiladaKaika, Frantiek: Pasport SRPMO Martinickho palce p.6768, Praha 1966, kte uvdj kroku 1634 zakoupen parcely pro nov palc, nevyluuj ale stavebn pravy ive starm Martinickm palci po tomto datu. Ran barokn portl do kaple spenzkovm dekorem by mohl tak poslouit jako datovac prvek. 69 Schma je ponkud narueno vraznmi hlavami reformtor, znich kad vynv na jedn stran eky. Hall, James: Slovnk nmt asymbol ve vtvarnm umn, Praha 1991, s. 345, uvd, e most pes pekelnou eku, znho do vln padaj hnci, poprv zmiuje eho Velik vDialozch. Zobrazen bychom nali na El Grecov Snu FilipaII.(adorace jmna Je) vEscorialu (15761579). Nejde patrn vtomto ppad ovchodn motiv, nebo El Greco se inspiroval rytinou Balthenovou. 70 Podobn zobrazen umrajcho na loi opt souvis sosobou Jaroslava Boity zMartinic. Na olti vklternm kostele N.Trojice ve Slanm nalezneme vjev zpoloviny 17.stolet, na nm je pmo umrajc Martinic.

198 NSTNN MALBY VPRASKCH SVATYNCH ZDOBY KRTOVA MLD

71 Nelze se zde zabvat kostelnmi interiry, kter zdobily krtovy obrazy asouasn renesann malby vznikl ped nmi sledovanm obdobm. Uvedu pouze dva pklady. Vkltee augustinin skostelem sv.Vclava Na Zderaze bylo snad mono souasn vidt krtovy obrazy avrcholn renesann malbu sv.Vclava mezi andly uvtznho obloukuknstnn malb naposledy Royt, Jan: Kostel sv.Vclava na Zderaze, Praha 2004, s. 12; kobrazm Neumann, krtov (pozn. 2), s. 46587. Vkostele sv.Tome, psluejcm takt kaugustininskmu klteru, ovem malostranskmu, se daly souasn se temi krtovmi retbly spatit zanikl npisy (amalby?) na klenb zlet 1592 a1601koltm, tamt, s. 4850; knpism Matjka, Bohumil: Pestavba avzdoba chrmu sv.Tome pi kltee poustevnk du sv.Augustina na Menm mst Praskm, Pamtky archeologick 27, 18961897, s. 88. 72 krta sem dodal obraz sv.Martina aZasnouben sv.Kateiny, oboj bylo po zruen kostela odstranno. Tamt, s. 50 a80. 73 Archivn doklady cituje Teige, Kostel sv.Martina (pozn. 14), s. 8485, uvd: 10 jlimali Janovi Kohoutkoviod malovn uvnit kostela vyplaceno 30 k45 gr. Ztotonn konkrtnch maleb smalem Janem Kohoutkem viz Hrady, zmky atvrze (pozn. 60), Umleck pamtky Prahy, Star Msto, Josefov, ed. Pavel Vlek, Praha 1996, s.9395. 74 ZVydn zdu kostela sv.Martina cituje opt Teige, Kostel sv.Martina (pozn. 14), s.84, zde: 160418. Septembris Petrovi Smolkovi dno od textu vypsn koncilium Bazylejskho ana retu vkrucixu 45 gr. Pekvapiv mal stka kontrastuje smnostvm penz vyplacench Janu Kohoutkovi, Kohoutek patrn provedl vce ne ti zachovan znaky. 75 Tamt, s. 85: 1611: 6. den Jakubovi mali vod malovn kapli 5 k12 gr. Pesnj uren male aztotonn kaple vtextov sti, s. 50: Roku 1611 stavna byla kaple nov sv.Rocha pi kostele, kterou vymaloval Jakub Slnsk. 76 Neumann, krtov (pozn. 2), s. 58. 77 Prameny cituje Merten, Klaus: St. Salvator im Clementinumehemals bhmische Jesuitenkircheund die Wlsche Kapelle in der Altstadt Prag, Bohemia, Jahrbuch des Collegium Carolinum 8, 1967, s. 144161 anaposledy Oulkov, Petra: Historie objektu. In: Vlask kaple vPrazeLa capella della congregazione degli Italiani aPraga, Praha 2005, s. 29. 78 Nelze vylouit, e iBiovn Krista mohlo tvoit soust jmenovanho cyklu ze ivota P.Marie. Zkusch zprv nap. ronk, MichalHausenblasov, Jaroslava: Urbs Aurea, Praha 1998, s. 238, vykonstruovali domnnku, e vkaplovch vklencch vpzem se nalzal cyklus Sedmi radost P.Marie, vpate Sedm bolest P.Marie, vtom ppad by snad Biovn mohlo souviset sBolestmi. Ksouasnmu stavu malby, nejlpe viditelnmu na fotograi zroku 1939 (Fotoarchv NP, . 7116, 7118), atak kholubici sv.Ducha viz Berger, Tom: Restaurtorsk przkum. In: Vlask kaple vPrazeLa capella della congregazione degli Italiani aPraga, s. 130136.

aznak manskho rodu Holc (Holas) zKvtnice, mezi nimi listov vnec dole svzan mal. Piblin uprosted klenby hlavn lodi je vpodobnm listovm vnci znak seskm lvem. Meme se domnvat, e text kompaktt, vypsan dajn kdesi vkostele Petrem Smolkem takt vroce 1604, zmizel ihned pi rekatolizaci kostela. Mal Jakub Slnsk vyzdobil jet roku 1611 jistou kapli kostela, nejspe lo okapli sv.Rocha, kter stla ujin stny kostela abyla zboena vletech 19051906, ovmalb nemme tedy dnou pedstavu. Dalm interirem, jej zdobil krtv retbl spolen srenesannmi nstnnmi malbami, byla kaple Nanebevzet P.Marie, zvan Vlask. Kaple pila pi pestavb roku 1716 nejen odrtivou st nstnn vzdoby interiru, ale ioltn obraz, objednan Dionysiem Miseronim, znm pouze zgrack reprodukce Weishunovy. Podle psemnch pramen se od roku 1594 dostvalo kapli vzdoby dosud holch stn, do roku 1597 byla provedena tukov amalovan dekorace kupole, jsou zmiovny krsn malby aemblmy za 300 rnskch aroku 1607 bylo konen sedm kaplovch vklenk vyzdobeno scnami ze ivota P.Marie, piem se zde malba opt kombinovala se tukem. Dodnes se zachovala vlucern pvodn pozlacen holubice Ducha svatho asi zroku 1597 ana oblouku klenut vklenku vpate ochozu monochromn vjev Biovn Krista, proveden podle grack pedlohy Albrechta Drera (Bartsch 8/35/), ssekem malovanch grotesek atukovch girland; malbu nelze vzthnout ke konkrtnmu datu, snad pochzela zposledn fze vzdoby. Farn kostel sv.tpna na Novm Mst byl vymalovn do roku 1612, krta sem postupn dodal ti oltn obrazy, je se tak ocitly

199 VT MAZA

vsousedstv nejrozshlej protestantsk znakov galerie vPraze. Zcel vmalby kostela se zachoval jen ps pletencovho dekoru vpodkrucht ankolik popis erbovn galerie, je dokazuj trvn galerie pinejmenm do pozdnho baroka. Zpopis mimochodem vyplv, e erbovn galerie ociln utrakvistickho kostela byla od zatku sestavena bez ohledu na vyznn, take se vzemsky ctn znakov galerii sely lechtick amansk protestantsk rody nancujc pravy kostela skatolky, pokud ti zastvali veejn ad. Chrm Nejsvtjho Salvtora nmeckch lutern na Starm Mst zskal ped vysvcenm roku 1614 pozoruhodnou malskou vzdobu klenby: lo onstropn konstrukce komponovan vduchu nizozemskho manrismu, nad hlavicemi pilastr stli okdlen atlanti, nesouc kartue rznch tvar avelikost. Do kostela, pevedenho roku 1626 do vlastnictv pauln, dodal Karel krta vedestch letech 17.stolet obraz archandla Rafaela sTobiem. Po poru roku 1689 nejene vmalba nezanikla, byla dokonce dokomponovna, napklad jedin zdej gurln malba, Kristus Salvtor vkniti, dle vech stylovch znmek nepat do manristick etapy vmalby, nbr byla vytvoena jinak neznmm Danielem Hlavem a po roce 1689. Vzdoba nejzpadnj kartue pochz tak zdoby po poru, zdej znaky Starho aNovho Msta praskho jsou zobrazeny vpodob po polepen zroku 1649. Vedle nich byl ponechn erb hlavnho luternskho mecene Jchyma hrabte lika. Nae vvody konen potvrzuje inpis uzpadn zdi kostela: INCHOATUM ANNO 1611 RENOVATUM POST IGNE(M). A sjosefnskmi reformami byl kostel aklter zruen, nstropn malby postupn zableny akrtv obraz se po rznch peripetich dostal do Ringhofferovy kaple vKostelci uKk. Malby, okterch se pspvek zmiuje, ale izde nepipomenut, lze podle chronologickho hlediska rozdlit do dvou skupin: star, je je vsekem zobdob pozdn rudolfnskho, amlad, spronikajcmi ran baroknmi prvky. asov ohranien lty 1604 a1637 nejsou organick a mezi obma uvedenmi skupinami existuje zdvod runch historickch udlost vrazn, nejmn sedmilet pestvka, kdy se sten mn styl maleb, co souvis s runmi historickmi udlostmi. Omalbch ze starho, pozdn rudolfnskho obdob lze ci, e se pli neli od dl vznikajcch vpedchozch dvaceti letech. Pohnut konec umleckho centra na praskm dvoe po vpdu Pasovskch asmrti csae RudolfaII.ovlivnil etnost objednvek, nikoli vak rz maleb. Stejn jako vpedchozch desetiletch vznikaj jak hodnotn dla, tak dekorace nzk kvality. Vtinou tu nenalezneme velkorys nstropn kompozice zmaleb atuku ani malbou celkov pojednan stny, obvykl vzemch jin od naich hranic, msto toho se vnaem prosted objevuj spe samostatn, sokoln vzdobou nesouvisejc vjevy adekorace. Objednavatel maleb nleej nejen ke katolick crkvi, ale tak kutrakvistm aluternm. Nkdy souviselo vymalovn interiru se stavebnm dokonenm, jako vppad klternho kostela

79 Neumann, krtov (pozn. 2), s. 68, 78 a99 omstnch obrazech Kest Krista (1649), ovjevu Sv. Vclav podporovan andly (1650?) apozdn Sv.Roslii (1671); oznakov galerii Hammerschmid, Joannes Florianus: Prodromus Gloriae Pragenae, Pragae 1723, s.249252; Schaller, Jaroslaus: Beschreibung derknigliche Haupt-und Residenzstadt PragIV.Die Neustat, Prag 1797, s. 211221. 80 Hammerschmid, Prodromus (pozn. 79), s.249251, uvd znak katolka Adama ze ternberka, opodl erb eskobratrskho Alberta Jana Smiickho apod., tak monogram M csae Matye. 81 Oobraze, nyn vystavenm vNG, Neumann, krtov (pozn. 2), s. 86; ohistorii kostela Hrejsa, Ferdinand, USalvtora, Praha 1930; ostavebn historii Zajcov, Olga: Kostel sv.Salvtora vPrazeI.Roenka kruhu pro pstovn djin umn za rok 1935, s. 4358. 82 Klenebn vzdobu svekermi npisy aznaky vbarokn rekonstruovan podob popisuje Hammerschmid, Joannes Florianus: Prodromus (pozn. 79), s. 198199, alen mstnho konventu, obrozenec Durich, Fortunatus: De originibus templi Salvatoris et monasterii teatrum minimorum, Pragae 1771, s.712. Jedin Hammerschmid pin jmno Daniela Hlave, citovan od t doby ve vech slovncch, ovem jako autora zdej vzdoby zroku 1614. 83 Vpspvku nezmiovan malby vkostele sv.Anny na Starm Mst teoreticky mohly vzniknout roku 1616, kdy pravy kltera dominiknek uSv.Anny na Starm Mst podpoila vPraze pobvajc csaovna. Ztto doby pochz minimln zaklenut ambitu, ktomu Vlek, PavelSommer, PavelFoltn, Duan: Encyklopedie eskch klter, Praha 1998, s. 507. Prvn poblohorskou nstnnou realizac jsou malby ve Valdtejnskm palci ajeho kapli, zapoat roku 1623. Vdob tchto realizac dochz ke stavovskmu povstn, jeho potlaen avrazn zmn ve spolenosti. 84 Zmn kvalitnch maleb spe dekorativnho rzu jmenujme teprve nedvno objeven adosud nepopsan malby vkostele P.Marie pod etzem i uSv.Anny na Starm Mst. Okrsn malovan kamenn klenb vkostele P.Marie pod etzem hovo vizitan zprva zroku 1610, cit. Vilmkov, MiladaMuk, Jan: Pasport SRPMO Velkopevorskho palce p.485 akostela P.Marie Pod etzem, Praha 1964, s. 57. Malby vkostele sv.Anny vznikly asi roku 1616. 85 Vjimku tvo pevn zanikl vzdoba Vlask kaple (15941607) avzdoba kaple Arcibiskupskho palce na Hradanech od Daniela Alexia zKvtn, on pro asn datum vzniku (1599) nebylo vpspvku pojednno. Uobou realizac se uplatnila kombinace tuku amalby.

200 NSTNN MALBY VPRASKCH SVATYNCH ZDOBY KRTOVA MLD

8. Anonym, vmalba klenby kaple Martinickho palce, po 1620, mastn tempera na omtce, Praha, Martinick palc, Hradany. Foto Martinick palca. s. / Vt Maza

P.Marie Snn nebo luternskho chrmu Nejsvtjho Salvtora. Uvelk sti svaty ovem nedolo souasn svmalbou kdnm jinm pravm. Malby mly jen poslit presti mecene, jm nancovanho kostela, ppadn cel crkve, ato smalmi nklady, kter si malsk prce na rozdl od prac stavebnch d. Prvn uvdomlou skupinou mecen byl katolick klrus, pedevm svatovtt kanovnci, spojen sstenou vmalbou katedrly. Jmenujme na prvnm mst humanistickho bsnka aspisovatele, dkana svatovtsk kapituly, probota agenerlnho vike Jiho Bartholda Pontana zBreitenberka. Tak svatovtsk probot imon Brosius zHortna, svtc biskup prask apo Pontanovi titulrn arcibiskup trapezuntsk, patil kinicitorm vmalby katedrly. Kmalsk vzdob nov klenby kostela P.Marie Pod etzem se odhodlali maltzt ryti. Strnouc csa RudolfII.ani jeho nstupce Maty se nann nepodleli na dn zmalskch realizac. Zvy katolick lechty je nutno zmnit nejvyho kancle Zdeka Vojtcha Popela zLobkovic, jen stl za zaklenutm avmalbou kostela P.Marie Snn. Finann pispl tak na vmalbu kaple sv.Vclava vkatedrle, stejn jako vtina radikln katolick lechty, sdruen do tzv. panlsk strany. Do n patili ikatolit pslunci pvodn rytsk rodiny Vesovc, jejich jmno aerb se rovn objevuj ve Svatovclavsk kapli aji stli iuzrodu marinsk nstnn malby vkapli sv.Zikmunda vkatedrle. Katolick bylo rovn italsk bratrstvo Nanebevzet P.Marie, stojc za vstavbou avzdobou tzv. Vlask kaple tho zasvcen. Za vtinou realizac ovem stli nekatolit objednavatel. Vpraskch mstech po cel renesann obdob vznikaly nboensk malby pro tyto dontory, kte obrazy vchrmech ociln spe odmtali. Musme od sebe ovem oddlit na jedn stran esk staroutrakvisty apevn nmeck luterny, ji obrazy tolerovali, na stran druh kalvnsky zamen novoutrakvisty aesk bratry, proti obrazm spe pedpojat. Obecn lze ci, e nstnn malby vprotestantskch svatynch, nejlpe heraldickho, dekorativnho i naunho charakteru, nebyly chpny coby objekt ppadn modlosluby, nbr coby integrln soust architektury, ppadn prostedek koslav objednavatele. Mezi protestantskmi realizacemi vynik pedevm vstavba avzdoba chrmu Nejsvtjho Salvtora nmeckch lutern. Tento staromstsk kostel zskal do svho vysvcen roku 1614 pozoruhodnou malskou vzdobu jak dekorativn, tak inpisovou agurln. Akce, podpoen sbrkami po cel protestantsk sti e, byla spojena sosobnost Jchyma hrabte lika. Vtinu malskch realizac vutrakvistickch farnch kostelech tvoila jen erbovn adekorativn vmalba znadac protestantsk ni lechty anobilitovanch man. Nkdy je tko odhadnout, nakolik kdo ze lechtic aman zastoupench svmi erby na vzdobu skuten pispl. Jako pklad uveme vmalbu kostela sv.Martina Ve zdi, jeho jedinou zachovanou vzdobu tvo esk znak

86 Kprvn lokalit nejlpe Almer, Jan: Kostel aklter P.Marie Snn, Za starou Prahu 14, 1930, s. 1520. Kostel sklterem frantikn byl obnoven vletech 16041610, na rozbor vmalby kostela, je vznikla bu do roku 1611, kdy dolo kvyvradn avyplenn kltera, nebo po roce 1620, vpspvku bohuel nebyl prostor. 87 Zdenk Popel zLobkovic je zmiovn ipi pokldn zkladnho kamene kobnov kostela P.Marie Snn roku 1604, viz VlekSommerFoltn, Encyklopedie (pozn.83), s. 487. 88 Na stavbu kostela tak pispli: krl anglick, vdsk, dnsk, 61 skch knat, generln stavy nizozemsk, 98 hrabat, 39 univerzit, 402 mst a294 soukromnk. Proto byl patrn na klenb mj. napsn citt zBible: Krlov budou iviteli tvmi. Viz Petr, Josef: Staromstsk exekuce, Praha 1971, popisky kobr.28.

202 NSTNN MALBY VPRASKCH SVATYNCH ZDOBY KRTOVA MLD

89 Utohoto kostela byly penze na drobn pravy vybrny prbn od farnk, oba rodov erby se tak na klenb ocitly spe coby pocta tradinm podporovatelm chrmu. Nejvce pramen kvmalb zroku 1604 a1610 pin Teige, Kostel sv.Martina (pozn. 14), s. 83. 90 Uchrmu P.Marie na Loui bylo vletech 16141615 mali Jindrovskmu za prce vyplaceno 65 kop gro aGabrielu pindlerovi dokonce 130 kop.Teige, Josef: Zklady starho mstopisu praskho II, Praha 1915, s. 55. 91 Onlezech zbytk maleb viz Almer, Jan: prava vnitku hlavnho farnho kostela sv.tpna, Za starou Prahu 19, 1935, s. 2124. Do dnen doby se dochoval zcel vmalby jen dekorativn ps pod kruchtou. Oznakov galerii viz Hammerschmid, Prodromus (pozn. 79), s.249252; Schaller, Beschreibung (pozn. 79), s.211221. 92 Dobe dochovanou, spe serliovskou konstrukci znme zkruchty P.Marie Snn na Novm Mst, druh ppad pedstavuje napklad ve zlomcch dochovan iluzivn malba na klenb luternskho N.Salvtora na Starm Mst, ji tvoily mule, kartue aatlanti dle nizozemskch pedloh. 93 Rmec obklopuje napklad Trubkv epitaf vTnskm chrmu i marinskou malbu na stn kaple sv.Zikmunda vkatedrle. 94 Ornament zvan listov i ovocn feston se objevil poprv vTempietto Malatestiano ana freskch Luky Signorelliho v Orvietu, uns ho nalezneme na devnch stropech ina tukovch ebrech vmnoha interirech. VPraze asi nejstar pochz z20. let 16.stolet (ukostela sv.Jindicha aKunhuty), zastoupen je vmnoha kostelnch interirech znmi sledovanho obdob, mj. uP.Marie Pod etzem avP.Marii Snn. 95 Zde je dvodem pedevm pouit grackch pedloh zodlinch asovch obdob, tj.Drerovy aSadelerovy rytiny. 96 Do tukovch rmc jsou zasazeny malby vkapli Martinickho iValdtejnskho palce, podobn byla koncipovna ivzdoba zanikl kaple sv.Vojtcha ped katedrlou, naopak do vech volnch ploch se rozlvajc vmalba katedrly sv.Vta pedstavuje koncept peiv jet zpedchozho obdob. 97 Pro ppadn pekryt starch maleb nejsou vtinou ideologick, ale spe technick dvody, napklad pi restauraci interiru katedrly byla nejspe na mst starch erb pozena nov heraldick vmalba. Vpokroilejm baroku byla nap. zablena st maleb vbazilice sv.Ji zdoby kolem roku 1630: similis pictura adhuc ante annum (id est an. 1683) in Ecclesia S.Georgii spectabatur, que in nupera renovatione Ecclesiae calce est obiita, cit. Berghauer, Protomartyr (pozn.56), s. 123. Kjedin vyloen obrazoboreck akci se odhodlali jezuit vBetlmsk kapli, kde zablili erb Jana Jesenskho, viz Kram, Zpustoen Chrmu (pozn.6), s. 19, pozn. 38. Naopak malby vchrmu N.Salvtora byly ipes svj nesporn protestantsk pvod obnoveny po poru roku1689.

aerby pn zVlkanova aHolz zKvtnice. asto dontory maleb nelze urit vbec, vzdoba zaniklho kostela P.Marie na Loui (16141615) byla asi nancovna zkostelnch zdu. Tento fond ovem zaznamenal tak vrazn ztrty, zpsoben nejen pozdj zmnou vyznn, e nememe celkov rz realizac vbec posoudit. Vtinu maleb znme zpopis, kter prv vyjmenovvaj jen erby, co je ippad novomstskho farnho kostela sv.tpna. Zde se pi przkumu nalezly zbytky maleb gurlnho adekorativnho rzu, na rozdl od patrn nejvt prask erbovn galerie, kterou provdy budeme znt jen zpopis. Nepzniv hodnocen fondu me relativizovat po vech strnkch vjimen monumentln malba epitafu vTnskm chrmu, vznikl ziniciativy mana Vclava Trubky, mimochodem vystudovanho na kalvnsk univerzit vAltdorfu. Co se te stylu, pevauj proporn nezvldnut manristick gury, tve pejat znizozemskho manrismu nepostihuj duevn hnut postav, draperie si ij vlastnm ivotem. Krajina na malbch asto chyb, mnohdy ji coby prosted pro postavy supluj ornamentln rmce, kartue ailuzivn architektury. Tchto iluzivnch prvk akonstrukc se vinterirech objevuje cel ada. Vtina znich je provedena vedoernch tnech snasazenm svtel, technikou obecn nazvanou chiaroscuro. Nkter konstrukce vychzej zgrak podle Sebastiana Serlia, jin vSerliov dle zastoupeny nejsou abyly vytvoeny podle pedloh Wendela Dieterlina, Gabriela Kramera aKarla van Mander. Konstrukce pokad neobsahuj pmo architektonick lnky, jen napodobuj kamenn i tukov rmce. Vegetabilnch dekor je takov bohatstv, e zde mohu zmnit jen listov i ovocn feston, opakujc se vmnoha interirech, ppadn jemu podobn vavn. Velmi asto jsou jedinou dekorac interiru erby. Druh skupina nstnnch maleb zobdob konce dvactch aze tictch let 17.stolet se od star skupiny sten li. Na malbch se vedle sebe objevuj prvky jet manristick aran barokn, jako napklad vkapli asle Martinickho palce. Vraznjch malskch realizac voblasti nstnn malby nen ve srovnn scelm rudolfnskm obdobm mnoho, shodou okolnost jsou ale relativn vznamn. Jmenujme kvalitn vmalbu kaple Valdtejnskho palce nebo zaniklou vmalbu kaple Staromstsk radnice, populrn dky grackm reprodukcm zde zobrazenho sv.Jana Nepomuckho. Stylov vvoj toti smuje krozvinut tukov dekorace na kor nstnnch maleb, ppadn kvyblenmu chrmovmu interiru sohniskem vzdoby vmonumentlnm retblu sobrazem, jak maloval prv Karel krta. Ipes uveden trend je ovem jen mlokter nstnn malba zobdob renesance nebo ranho baroka vpokroilejm baroku samoeln zablena, dokonce ani malby protestantskho pvodu nejsou nieny, nkter se dokonce dokaj obnovy. el maleb je nyn jasn protireforman, nejvznamnj realizace, vmalba katedrly, souvis sobnovou svatyn po jejm znesvcen kalvinisty. Nstnn vzdob mlokdy pedchz novostavba svatyn, vjimku tvo
203 VT MAZA

palcov kaple. Co se te autor nstnnch maleb, ojedinl skupina Ital kolem Valdtejnova Baccia del Bianco nesta ovlivnit umleck prosted, smujc spe kpadku. Nejvznamnjm zmecen je sm csa FerdinandII., jen na pelomu let 16291630 pistupuje kvmalb katedrly sv.Vta, ji dal nejdve nkladn vybavit mobiliem. Vysok stky vynaloen na vmalbu, provdnou Matyem Mayerem aOldichem Muschem, ovem nevypovdaj tolik orozsahu akvalit prac jako spe oznehodnocen mny. Na nklad krlovsk komory je snad roku 1637 vyzdobena ikaple sv.Vojtcha ped katedrlou. Csa FerdinandIII.se pak zaslouil oobnovu kltera Na Slovanech, kde vznikla do roku 1637 pinejmenm tzv. Csask kaple svymalovanou pedsn. Vtzn katolick klrus prostedky na vzdobu interir svaty pekvapiv prozatm postrd. Pouze abatye kltera sv.Ji oe Albnka zpednho lechtickho rodu Helfenburk ( 1630) se zasluhuje ovmalbu hlavnho prostoru kostela, zejm znan rustiklnho rzu, dnes zaniklou. Vjejm rmci byl vymalovn vpresbyti vjev se zemskmi svtci, mezi nimi se ji nachzel sv.Jan Nepomuck. Zd jedin staromstt cyriaci, respektive jejich meceni maj nance na novostavbu kaple sv.M Magdalny pod Letnou, ji dali nkdy po roce 1635 vyzdobit barokn chpanmi symbolickmi dekoracemi. Vznamnm dlem do nmi sledovanho fondu pispvaj pslunci nov zbohatl katolick lechty, Jaroslav Boita zMartinic aAlbrecht zValdtejna. Oba si dali vymalovat palce asnimi souvisejc palcov kaple nstnnmi malbami pozoruhodn rovn iikonograe. Rekatolizovan, oprva pipraven mstsk stav se vzepne pouze kjedn akci, reprezentujc vrnost csai akatolick crkvi: vletech 16251631 jsou zaznamenny vkapli Staromstsk radnice malsk prce, kde zejm Jan Ji Hering na nklad mstsk rady shl kpekryt vtiny starch maleb postavami svtc, mezi nimi isv.Jana Nepomuckho. Mecent pronsledovanch protestantskch lechtic aman pirozen miz, dochz ovem kvmalb svatyn idovsk, Pinkasovy synagogy. Malby zde vznikly pi dostavb vletech 16071625, respektive nejspe vposlednch letech prav. Na nancovn dostavby ipsn dekorativn vmalby se jist podlel nann transakc neslavn proslul Jakob Baevi. Stylov rz maleb je vtinou ji ran barokn, shmotnmi, tkopdnmi postavami, objevuje se tzv. aachenovsk tv sokrouhlma oima, drobnmi sty adrobnou bradou. Manristick jasn barevnost pechz vtlumenj. Objevuje se boltcov ornament spenzkovm dekorem, akoli star, pevn rostlinn ornamentika zatm tak pev. Nstnn malby maj podobn rz a do posledn tetiny 17.stolet, kdy se objevuj fresky zapojujc nae monumentln malstv zpt do evropskho kontextu.

98 Napklad ani Oldich Musch, umlec pizvan kvzdob katedrly, nepatil kumleck pice. Do praskho malskho cechu byl pijat ipes pedloen nekvalitnho mistrovskho kusu roku 1620, pouze mu bylo doporueno, aby on toliko to umn perspektivsk provozoval, co ukazuje ina pomr tehdejch mistr kperspektivn nstnn malb. Halata, Martin: Kniha protokol praskho malskho cechu, s. 96. 99 Onovm objevu malovanch andl vpedsni kaple se zatm zmiuje jen strun Bakov, Rena (ed.): Umleck pamtky Prahy, Nov Msto, Vyehrad, Vinohrady, Praha 1998, s. 301, kde je hodnot jako ran barokn; Muk, JanMukov, JiinaZahradnk, PavelKuntt, M.: Pasport SRPMO kltera na Slovanech, Praha 1985, s. 14, cituj kronike J.Cechnera, jen uvd malsk prce vkltee kroku 1638 azrove pe oandlech snstroji Kristova umuen na klenb csask kaple. Me jt bu omalby na klenb pedsn, anebo spe ozaniklou st vzdoby. 100 Kvyobrazen sv.Jana Nepomuckho zdoby kolem roku 1630 viz Berghauer, Protomartyr (pozn. 56), s. 123; Royt, Ikonograe (pozn. 54), s.376. Ostatn malby, znm pouze zfotogra, je uvdm pod signaturami fototky DU AVR azpopis, se nachzely na zdi lodi (Ukiovn, foto 53/61 B) ana stn, klenb akone presbyte (53/51 B; 53/44 B). Zde tyto malby pekryly star vtvory, romnsk irenesann, vznikl teprve na konci 16.stolet. Vzhledem krestaurtorskmu zmru vkone (oprava maleb vzniklch relativn nedvno) kladu idekorativn malby a do konce panovn abatye, tj.tsn ped rok 1630. Malbami se jinak vumleckohistorick literatue nikdo nezabv, pouze Cibulka, Josef: Kostel sv.Ji na Praskm hrad, Praha 1936, s. 10, datuje oiny stavebn pravy baziliky (pedevm vybudovn helfenburskho kru jeptiek, nad nm se ocitla malba Ukiovn) ji do let 16081612. 101 Malbami rostlin znmch zbiblickch alm se dle nezabvm, mohly vzniknout vjakkoli fzi baroknho obdob. Malby zmiuje pouze Lbal, DobroslavHeroutov, MarieMuk, Jan: Pasport SRPMO kaple sv.M Magdalny, Praha 1981. 102 Literatura se zabv stavebn histori, pouze Ivan Muchka se dotkl vmalby hlavn, tedy nepestavovan sn synagogy. Muchka, Rudolnsk Praha (pozn. 20), s. 202. 103 Listov i ovocn feston byl jet ped rokem 1630 podle fotogra uit ina klenb baziliky sv.Ji.

204 NSTNN MALBY VPRASKCH SVATYNCH ZDOBY KRTOVA MLD

KAREL KRTA A MALSTV 17. STOLET V ECHCH A EVROP

SBORNK PSPVK Z ODBORNHO KOLOKVIA PODANHO NRODN GALERI V PRAZE VKLTEE SV.ANEKY ESK VEDNECH 23.24.BEZNA 2010 Publikace vychz v rmci projektu CZ0112 slo 02 06/07 0121 IP 112 MK - T Karel krta (16101674): doba a dlo. Projekt je podpoen grantem zIslandu, Lichtentejnska a Norska vrmci Finannho mechanismu EHP. Editorka Lenka Stolrov Autoi Jan Bernek, Johana Bronkov, Ladislav Daniel, Zdenk Hojda, Jan Kilin, Miroslav Kindl, Kvta Kov, Dalibor Leovsk, Petr Macek, Petra Maitov, Vt Maza, Petra Oulkov, Pavel Panoch, Jakub Ptek, Anna Rollov, Tom Sekyrka, Lenka Stolrov, Radka Tibitanzlov, tpn Vcha, Vt Vlnas, Alena Volrbov, Marcela Vondrkov, Jana Zapletalov Redakce Dana Mikulejsk, Tatjana temberov Technick redakce Kateina Holekov Fotografie archiv autor, Archiv hlavnho msta Prahy, Tana Binkov, Galerie Bassenge, Herzog Anton Ulrich-Museum, John Rylands University Library, Martin Mdl, Martinick palc / Vt Maza, Zdenk Matysko, Nrodn galerie vPraze, Nrodn pamtkov stav vOlomouci, Nrodn pamtkov stav vPardubicch, Jaromr Novotn, Oto Paln, Ivo Peek, Sprva Praskho hradu / Jan Gloc, Staatliche Kunsthalle Karlsruhe, Staatsgalerie Stuttgart, stav djin umnAV R Grafick prava Pavel Zelenka (studio Marvil) Sazba Ivana Minov (studio Marvil) Tisk: T. A. Print, s. r. o., Praha www.ngprague.cz Vydala Nrodn galerie v Praze v roce 2011. Nrodn galerie v Praze, 2011 ISBN 978-80-7035-463-6