Obsah

1 Diplomov prce z matematiky 4

1.1 Hlaviky a patiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6
1.2 Tabulky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8
1.3 Vta, denice, dkaz, . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9
1.4 Kov odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10
2 Sazba matematiky, balk amsmath 12
2.1 Zkladn pravidla matematick sazby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13
2.2 Fonty a symboly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14
2.2.1 Tun matematick symboly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14
2.2.2 Tabulky matematickch symbol . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16
2.3 Sloen symboly, oddlovae a opertory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23
2.3.1 Nsobn integrly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23
2.3.2 ipky nad a pod vrazem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23
2.3.3 Natahovac ipky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24
2.3.4 Elipsy (teky) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24
2.3.5 Akcenty v matematickm reimu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24
2.3.6 Odmocniny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26
2.3.7 Rmovn formul . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27
2.3.8 Sloen symboly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27
2.3.9 Pesahy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27
2.3.10 Text uvnit matematickho prosted . . . . . . . . . . . . . . . . . 28
2.3.11 Jmna opertor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28
2.3.12 Binrn opertory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29
2.3.13 Zlomky a souvisejc konstrukce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30
2.3.14 etzov zlomky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31
2.3.15 Oddlovae . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32
2.3.16 Mezery v matematickm mdu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34
2.4 Matice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34
2.4.1 Vtven . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38
2.4.2 Vcedkov indexy a exponenty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38
2.5 Rovnice a vzorce na vce dk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39
2.5.1 Prosted align . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39
1
2 OBSAH
2.5.2 Prosted alignat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41
2.5.3 Prosted gather . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42
2.5.4 Prosted multline . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43
2.5.5 Prosted split . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44
2.5.6 Prosted aligned, gathered a alignedat . . . . . . . . . . . . . . 45
2.5.7 Dal pravy formul pes vce dk . . . . . . . . . . . . . . . . . 46
2.5.8 Pkaz intertext . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47
2.5.9 Pklady pouit prosted pro rovnice na vce dk . . . . . . . . . 47
2.5.10 slovn rovnic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54
vod
Clem tchto skript materilu je pedevm usnadnit studentm zatky pi sazb diplo-
mov prce z matematiky a zodpovdt jejich nejastj otzky. Text vak me pout
kad, kdo potebuje vyszet v L
A
T
E
Xu jakkoliv matematick text.
Vychzme z pedpokladu, ze ten je seznmen s publikac [5], kde jsou uvedeny
sazby v L
A
T
E
Xu. K seznmen se zklady elektronick sazby a typograe vbec dle dopo-
ruujeme absolvovn povinn volitelnho pedmtu P029 Elektronick sazba dokument.
Dal odpovdi na asto kladen dotazy spojen se sazbou v T
E
Xu je mono nalzt na
http://www.fi.muni.cz/cstug/csfaq/.
Text se dl do dvou zkladnch st. Prvn st (autor R. Plch) je vnovna pedevm
popisu a pkladm pouit balku amsmath. Druh st (autor L. echov) popisuje mo-
nosti tvorby matematick graky v T
E
Xu a nsledn problmy spojen s jejm zalennm
do textu. Vnujeme se i problmm spojenm se zalennm graky vytvoen extern.
3
Kapitola 1
Diplomov prce z matematiky
Jak tedy zat? Pro sazbu diplomov prce z matematiky doporuujeme pout systm T
E
X
s jeho nadstavbou L
A
T
E
X, tdou article nebo report a pro sazbu matematiky vyut
balku amsmath. Nrodn prosted denujeme pomoc balku czech. Diplomov prce se
tisknou obvykle jednostrann, proto nen teba pouit volby twoside pro dvoustrann
dokumenty (naizuje vytven levostrannch a pravostrannch strnek). Zkladn kostra
dokumentu pak tedy vypad takto:
\documentclass[12pt,a4paper]{article}
\usepackage{czech}
\usepackage{amsmath,amssymb}
\begin{document}
Vlastn tlo dokumentu
\end{document}
Pokud nm vyhovuj peddenovan rozmry strnky meme pout voliteln para-
metr a4paper nebo balk a4wide. Avak nkdy autor potebuje tyto pednastaven hod-
noty upravit podle svch pedstav. Na obrzku 1.1 jsou zobrazeny veker nastaviteln
parametry, kter ovlivuj vzhled strnky.
L
A
T
E
X nabz dva pkazy pomoc nich lze tyto parametry mnit. Obyejn se objevuj
v preambuli dokumentu.
Prvn pkaz umouje piadit libovolnmu z tchto parametr pevnou hodnotu:
setlength{parameter}{dlka}
Druh umouje zvtit libovoln z tchto parametr o pevn rozmr dlka
addtolength{parameter}{dlka}
Tento pkaz je mon uitenj ne setlength, nebo umouje nastavovat rozmry
vzhledem k ji nastavenm hodnotm. Pidn jednoho centimetru k celkov ce textu by
se provedlo vloenm tchto pkaz do preambule dokumentu:
5
Zhlav
Tlo
Pata
Margi-
nlie
i
8
-
i
7
?
6
i
1
-
- i
3
i
10
-
- i
9
6
?
i
11
i
2
?
6
6
?
i
4
6
?
i
5
6
?
i
6
1 jeden palec + \hoffset 2 jeden palec + \voffset
3 \evensidemargin = 0pt 4 \topmargin = 0pt
5 \headheight = 12pt 6 \headsep = 25pt
7 \textheight = 621pt 8 \textwidth = 460pt
9 \marginparsep = 10pt 10 \marginparwidth = 54pt
11 \footskip = 30pt \marginparpush = 7pt (nevyobrazen)
\hoffset = 0pt \voffset = 0pt
\paperwidth = 614pt \paperheight = 794pt
Obrzek 1.1: Parametry ovlivujc vzhled strnky
6 1. Diplomov prce z matematiky
\addtolength{\hoffset}{-0.5cm}
\addtolength{\textwidth}{1cm}
1.1 Hlaviky a patiky
Nastaven hlaviek (zhlav) a patiek je v L
A
T
E
Xu denovno pomoc pkaz \pagestyle
a \pagenumbering. Pkaz \pagestyle denuje obsah hlaviek a patiek (napklad kde
se budou tisknout sla strnek), zatmco \pagenumbering denuje formt sla strnky.
Peddenovan styly jsou tyto:
empty hlavika i pata je przdn, slovn nen vypisovno
plain przdn hlavika, slo strnky je uvedeno uprosted paty
headings przdn pata, hlavika obsahuje nzev bn kapitoly nebo
sekce a slo strnky
myheadings przdn pata, hlavika obsahuje slo strnky a uivatelem
specikovanou informaci (pomoc markright a markboth)
Pkazem \pagenumbering lze ovlivnit zpsob vpisu sel strnek. Parametrem pkazu
me bt:
arabic arabsk slice
roman mal msk slice
Roman velk msk slice
alph psmena mal abecedy
Alph psmena velk abecedy
Protoe standardn monosti modikace vzhledu hlaviek a paty jsou znan omezen,
doporuujeme pi sazb diplomov prce pout balk fancyhdr. Tento umouje:
rozdlit hlaviku i patu do t st
umstn vodorovn ry do hlaviky i paty
hlaviku i patu ir ne je textwidth
hlaviku i patu pes vce dk
rozdln nastaven pro sud a lich strnky
rozdln nastaven pro prvn strnky kapitol
Pro pouit tohoto stylu pouijte v preambuli dokumentu pkazy \usepackage{fancyhdr}
a \pagestyle{fancy} (mus bt uveden a po nastaven textwidth). Vzhled strnky de-
novan pomoc fancyhdr meme zobrazit nsledujcm zpsobem:
LeftHeader CenteredHeader RightHeader
tlo strnky
LeftFooter CenteredFooter RightFooter
1.1. Hlaviky a patiky 7
Informace v polku LeftHeader a LeftFooter bude zarovnna nalevo, v polku Cente-
redHeader a CenteredFooter centrovna a v polku RightHeader a RightFooter zarovnna
vpravo. Tlouku ry pod hlavikou a nad patou nastavujeme pomoc \headrulewidth
(implicitn nastaven 0.4pt) a \footrulewidth (0pt). Pi tlouce 0pt je ra neviditeln.
Na pkladu si nyn ukeme nejastji pouvan nastaven pro diplomov prce (pi po-
uit tdy article):
1. Diplomov prce 3
tlo strnky
\pagestyle{fancy}
\fancyhf{} %pro zruen vech nastaven
\renewcommand{\sectionmark}[1]%
{\markboth{\thesection .\ #1 }{}}%
%generuje v hlavice teku za slem kapitoly
\fancyhead[L]{\scshape\leftmark}
\fancyhead[R]{\thepage}
%pkaz \thepage vysad slo aktuln strany
\renewcommand{\headrulewidth}{0.4pt}
Na zvr si jet ukeme nastaven vhodn pro dvoustrann dokumenty, pouit pi
sazb tto publikace:
\pagestyle{fancy}
\fancyhf{} % pro zruen vech nastaven
\renewcommand{\sectionmark}[1]%
{\markboth{\thesection .\ #1 }{}}
\renewcommand{\subsectionmark}[1]%
{\markright{\thesubsection .\ #1 }{}}
\fancyhead[RE]{\scshape\leftmark}
\fancyhead[LO]{\scshape\rightmark}
\fancyhead[LE,RO]{\thepage}
%Na lichch strnkch vpravo (RO) a sudch strnkch vlevo (LE)
%bude vypisovno slo strnky.
\renewcommand{\headrulewidth}{0.4pt}
Zobrazen kapitol
Meme mnit i tvar zobrazovn nadpis v zhlav. Vpis je realizovn pomoc pkazu
markboth, kter mnme podle vlastnch poadavk.
8 1. Diplomov prce z matematiky
Pkaz \thesection zobrazuje slo sekce, \sectionmark uruje, jak bude vpis vypa-
dat a \markboth sz obsah svch parametr do hlaviek. Tento pkaz m dva povinn
parametry a jeho syntaxe je nsledujc:
markboth{lev strana}{prav strana}
Parametr lev strana (\leftmark) se sz na levch (sudch) stranch a prav strana
(\rightmark) se sz na pravch (lichch) stranch. Pkaz \markright{hlavika} nasta-
vuje pravou (lichou) hlaviku (\rightmark).
Zmna peddenovanch styl
Pokud pouvme tdu report a chceme jin tvar zhlav a paty na prvn strnce kapitoly,
musme pedenovat styl plain (protoe pkaz chapter m ve sv denici uveden pkaz
pro zmnu stylu aktuln strnky: \thispagestyle{plain}.
Kdy nap. budeme chtt na kadou stranu, kde zan kapitola, umstit text Strana
x, musme provst nsledujc pravy:
\fancypagestyle{plain}{%
\fancyhf{}
\fancyfoot[C]{\scshape Strana \thepage}
\renewcommand{\headrulewith}{0pt}}
1.2 Tabulky
Pro sazbu tabulek je v systmu L
A
T
E
X k dispozici prosted tabular. Toto prosted je
podrobn popsno v [5], zde proto uvdme pouze jednu ukzku pouit:
B Pklad 1.1.
B
A
M
1
M
2
=
C D
- - + + + +
- + + + + -
\begin{tabular}{|c|c|c|c|c|c|}
\hline &\multicolumn{3}{c|}{B}&&\\
\cline{2-4}
\rule[-3mm]{0pt}{8mm}
\raisebox{8pt}[0pt]{A}
&$\emptyset$&$M_1\times M_2$&$=$&
\raisebox{8pt}[0pt]{C}&
\raisebox{8pt}[0pt]{D}\\
\hline -&-&+&+&+&+\\
\hline -&+&+&+&+&-\\
\hline \end{tabular}
1.3. Vta, definice, dkaz, . . . 9
Rozen monost sazby tabulek poskytuj balky popsan v [1]. Balk array rozi-
uje monosti svislho zarovnvn odstavcovch sloupc a monosti opakovn materilu
v kadm dku, balk tabularx umouje szet tabulky na uritou ku s automatic-
km vpotem ky jednotlivch sloupc. Pro tabulky pes vce stran jsou ureny balky
supertab a longtable. Speciln zarovnn materilu ve sloupcch denuje balk dcolumn
a dal monosti ohraniujcch ar tabulek pak balk hhline.
1.3 Vta, denice, dkaz, . . .
Hned na zatku prce je vhodn denovat prosted pro sazbu vt, denic, pklad, . . . a
jejich slovn. K tomuto elu doporuujeme balk amsthm. Umouje volbu typu psma
v hlavice a tle pslunho objektu. Typick pklad pouit:
\usepackage{amsthm}
\newtheorem{veta}{Vta}[section]
\newtheorem{lemma}[veta]{Lemma}
\theoremstyle{definition}
\newtheorem{definice}{Definice}
\theoremstyle{remark}
\newtheorem*{poznamka}{Poznmka}
\newcommand{\proofname}{Dkaz}
Balk amsmath nabz ti zkladn styly. Styl plain produkuje hlaviku tunm psmem
a tlo prosted italikou, styl denition hlaviku tunm psmem a tlo normlnm psmem,
styl remark hlaviku italikou a tlo normlnm psmem. Nepovinn parametr [section]
zajiuje slovn v rmci kapitol. Pkazem \newtheorem{lemma}[veta]{Lemma} de-
nujeme prosted lemma, kter bude slovno spolen s vtami (pouili jsme nepovinn
parametr [veta], kterm nastavujeme pro prosted lemma stejn ta jako pro prosted
veta). Prosted pro dkazy proof je ji peddenovno i s tverekem na konec dkazu,
dkazy se nesluj. Pkaz newtheorem* denuje neslovan prosted. Standardn se pe
slo kadho z prosted za hlaviku, pkaz \swapnumbers umouje umstit slo ped
hlaviku. K vytven zcela novch prosted meme pout pkazu \newtheoremstyle.
10 1. Diplomov prce z matematiky
Vta 1.1. Ukzka prosted pro vty.
Lemma 1.2. Ukzka prosted pro lemma.
Vta 1.3 (Abelova). Vta s oznaenm.
\begin{veta}
Ukzka prosted pro vty.
\end{veta}
\begin{lemma}
Ukzka prosted pro lemma.
\end{lemma}
\begin{veta}[Abelova]
Vta s~oznaenm.
\end{veta}
Denice 1. Ukzka denice. \begin{definice}
Ukzka definice.
\end{definice}
Poznmka. Ukzka poznmky. \begin{poznamka}
Ukzka poznmky.
\end{poznamka}
Dkaz. Ukzka dkazu. \begin{proof}
Ukzka dkazu.
\end{proof}
1.4 Kov odkazy
V knihch, refertech a lncch jsou velice bn kov odkazy na obrzky, tabulky,
rovnice i jin oddly textu.
L
A
T
E
X nabz pro kov odkazy pohodln apart, toti pkazy:
label{nvt}, ref{nvt} a pageref{nvt}
Kde nvt je jednoznan oznaen vybran uivatelem. L
A
T
E
X zamn \ref slem tako-
vho oddlu, pododdlu, obrzku, tabulky i rovnice, je byl oznaen odpovdajcm pka-
zem \label, tj. pkazem \label, kter m jako argument stejn nvt jako pslun
odkaz \ref. Namsto \pageref se vysz slo strnky na n se nachz odpovdajc p-
kaz \label. sla strnek L
A
T
E
X zskv z pomocnho souboru vytvoenho v pedchozm
prbhu pekladu programem T
E
X, proto i pi pouit kovch odkaz je nkdy teba
pekldat vstupn soubor programem T
E
X nkolikrt.
B Pklad 1.2.
1.4. Kov odkazy 11
Odkaz na tento pododdl vypad takto: viz
t oddl 1.2 na stran 11.
Odkaz na tento pododdl
\label{sec:tato} vypad takto:
\uv{viz t oddl~\ref{sec:tato} na
stran~\pageref{sec:tato}.}
Kapitola 2
Sazba matematiky, balk amsmath
teni doporuujeme ped studiem tto kapitoly prostudovat Kapitolu 7 Sazba matema-
tickho textu z [5]. V celm textu pracujeme s balkem amsmath, kter vznamn roziuje
monosti matematick sazby oproti standardnmu L
A
T
E
Xu. Balk amsmath meme natat
s nsledujcmi volbami:
centertags Oznaovn vzorc pouvajcch prosted split bude uprosted jejich vky
(implicitn nastaven).
tbtags V prosted split umisuje slo rovnice na posledn (resp. prvn) dek podle
toho, jestli slujeme rovnice na lev (resp. prav) stran.
nosumlimits U velkch opertor (suma, souin) budou ve vysazenm matematickm
textu obory psobnosti szeny vpravo od opertoru.
sumlimits Nastavuje obvyklou konvenci psan obor psobnosti u opertor (implicitn
volba).
intlimits Tot co sumlimits, ale pro integrly.
nointlimits Opak k intlimits (implicitn volba).
namelimits Tot co sumlimits, ale aplikuje se na opertory (lim, max, . . . ) (implicitn
volba).
nonamelimits Opak k namelimits.
leqno slovn formul bude szeno na lev stran vzorc.
fleqno slovn formul bude szeno na prav stran vzorc (implicitni nastaven).
fleqn Rovnice nejsou centrovny, nbr zarovnvny vlevo.
Kteroukoli z tchto voleb meme zadat jako voliteln parametr pkazu \usepackage,
nap. \usepackage[intlimits]{amsmath}. Posledn ti volby je mono pout i pmo
s pkazem \documentclass.
12
2.1. Zkladn pravidla matematick sazby 13
2.1 Zkladn pravidla matematick sazby
V matematickm mdu se ignoruj vechny mezery a nesm se v nm objevit przdn dek.
Implicitn je nastaven typ psma matematick kurzva.
Sazba matematickho textu je zabezpeovna nkterm z matematickch prosted:
Prosted math
Je ureno pro sazbu matematickch vztah uvnit odstavce (bnho textu). Msto pkaz
\begin{math} a \end{math} se astji pouv dvojice \( pro zatek a \) pro konec nebo
pouh T
E
Xovsk znak $ (pro zatek i konec).
Prosted displaymath
Je ureno pro sazbu vysazench (displayed) matematickch vztah. Podobn jako u pro-
sted math lze msto pkaz \begin{displaymath} a \end{displaymath} pout ekvi-
valentn dvojice \[ pro zatek a \] pro konce nebo pouh $$ pro zatek i konec.
Prosted equation
Prosted je ureno pro sazbu vysazench matematickch vztah s automatickch slov-
nm. slo vzorce je umstno na prav okraj strnky v kulatch zvorkch.
B Pklad 2.1.
_

0
sinxdx = 2 (2.1)
\begin{equation} \label{int1}
\int_{0}^{\pi} \sin x \, dx =2
\end{equation}
Pokud pouijeme volitelnho oznaen pomoc \label, meme se na slo piazen
rovnici odkazovat pomoc \ref, ppadn \eqref (v druhm ppad je slo rovnice uve-
deno automaticky v kulatch zvorkch).
Rovnice jsou slovny automaticky nap celm dokumentem. Pokud chceme slovn
v rmci kad kapitoly zvl, musme v preambuli dokumentu uvst pkaz:
\numberwithin{equation}{section}
Pouit * v oznaen prosted (equation*) ru slovn.
K oznaovn rovnic v prosted equation a equation* se dle pouv pkaz \tag
(viz tak Pklad 2.51).
B Pklad 2.2.
_

0
sinxdx = 2 (Int)
\begin{equation}
\int_{0}^{\pi} \sin x \, dx =2 \tag{Int}
\end{equation}
14 2. Sazba matematiky, balk amsmath
2.2 Fonty a symboly
Pouze v matematickm mdu mme k dispozici nsledujc speciln fonty (pro zpstupnn
tchto font je teba pout \usepackage{amsfonts}, pi pouit balku amssymb se nat
automaticky):
Blackboard Bold font \mathbb je dc slovo, kter vysz nsledujc argument
jako zdvojen psmo. V tomto fontu je pouze velk abeceda.
A, . . . , Z $\mathbb A, \dots, \mathbb Z$
Gotick font \mathfrak je dc slovo, kter vysz nsledujc argument gotic-
km psmem. Pstupn jsou mal i velk psmena.
A, . . . , Goethe $\mathfrak A, \dots, \mathfrak{Goethe}$
Kaligrack font \mathcal je dc slovo, kter vysz nsledujc argument
skriptovm fontem. Ve skriptovm fontu je pouze velk abeceda. Tento font je k dis-
pozici i pmo v L
A
T
E
Xu.
/, . . . , Z $\mathcal A, \dots, \mathcal Z$
Pi pouit balku eucal s volbou mathscr je zrove k dispozici i pkaz \mathscr,
kter sz jinou variantu kaligrackho fontu (tzv. Euler script).
A, . . . , Z $\mathscr A, \dots, \mathscr Z$
2.2.1 Tun matematick symboly
Pkaz \mathbf nem vliv na vtinu matematickch symbol. Je aplikovateln pouze na
psmena a sla.
A, Pr1
+
$\mathbf A, \mathbf{Pr1}$ \\
$\Delta \mathbf{\Delta}\mathbf{+}
\delta \mathbf{\delta}$
(Vimnte si, e pkaz \mathbf neovlivnil znamnko plus a mal delta.)
Balk amsbsy (opt je natn automaticky v rmci balku amsmath) proto poskytuje
dva doplujc pkazy, \boldsymbol a \pmb. dc slovo \boldsymbol me bt pouito
v matematickm reimu v nsledujcch kombinacch (pokud v na znakov sad existuje
tun verze poadovanho symbolu):
2.2. Fonty a symboly 15
s malmi a velkmi psmeny eck abecedy
, . . . ,
, . . . ,
$\boldsymbol\alpha$, \dots,
$\boldsymbol\omega$\\
$\boldsymbol\Gamma$, \dots,
$\boldsymbol\Omega$
s dalmi standardnmi znaky
A

$A^{\boldsymbol\prime}$
Protoe pkaz boldsymbol je pomrn dlouh, meme pro asto pouvan tun
symboly nadenovat nov pkazy:
B

+B
1
B

+B
1
\newcommand{\bpi}{\boldsymbol{\pi}}
\newcommand{\binfty}{\boldsymbol{\infty}}
$ B_\infty + \pi B_1 \sim
\mathbf{B}_{\binfty} \boldsymbol{+}
\bpi \mathbf{B}_{\boldsymbol{1}}
$
Pkaz \pmb (poor mans bold) m jeden argument. Tento argument bude vyszen tun,
piem tento tun tvar je vytvoen trojm pesazenm tho textu pes sebe s mrnm
pesahem. Je uren pro symboly, pro kter neexistuje jejich tun verze. Kvalita vstupu
je v tomto ppad vtinou hor. Nsledujc pklad ukazuje mon vsledky:
B Pklad 2.3.
A_\infty + \pi A_0
\sim \mathbf{A}_{\boldsymbol{\infty}} \boldsymbol{+}
\boldsymbol{\pi} \mathbf{A}_{\boldsymbol{0}}
\sim\pmb{A}_{\pmb{\infty}} \pmb{+}\pmb{\pi} \pmb{A}_{\pmb{0}}

+
0
A

+A
0

+++
000
Binrn opertory a relace zstanou i po aplikaci dcho slova \pmb binrnmi opertory
a relacemi, ale u velkch opertor nebude fungovat automatick umisovn mez. V tomto
ppad je teba pout opertoru \mathop.
B Pklad 2.4.

j<P

R(r
i
)

x
j

R(x
j
)
$$ \sum_{j<P}
\prod_\lambda \lambda R(r_i) \qquad
\mathop{\pmb{\sum}}_{x_j}
\mathop{\pmb{\prod}}_\lambda
\lambda R(x_j) $$
16 2. Sazba matematiky, balk amsmath
2.2.2 Tabulky matematickch symbol
V nsledujcch tabulkch jsou uvedeny vechny symboly, kter lze standardn pout v ma-
tematickm reimu.
K pouvn symbol v tabulkch 2.132.17
1
, je teba v preambuli dokumentu vloit
balk amssymb a samozejm je teba mt nainstalovny matematick AMS fonty. Nen-li
tento balk v systmu nainstalovn, lze ho zskat na
CTAN:/tex-archive/macros/latex/packages/amslatex
Pokud nap. z pamovch dvod chcete pouvat jen nkter z tchto symbol, pouijte
pkaz \DeclareMathSymbol.
c \hat{a} c \check{a} c \tilde{a} c \acute{a}
` c \grave{a} c \dot{a} c \ddot{a} c \breve{a}
c \bar{a} c \vec{a}

\widehat{A}

\widetilde{A}
Tabulka 2.1: Matematick akcenty
\alpha \theta o o \upsilon
\beta \vartheta \pi \phi
\gamma \iota \varpi \varphi
\delta \kappa \rho \chi
c \epsilon \lambda \varrho \psi
\varepsilon j \mu \sigma \omega
\zeta \nu \varsigma
\eta \xi \tau
Tabulka 2.2: Mal eck psmena
\Gamma \Lambda \Sigma \Psi
\Delta \Xi \Upsilon \Omega
\Theta \Pi \Phi
Tabulka 2.3: Velk eck psmena
1
Tyto tabulky byly odvozeny od symbols.tex Davida Carlisle
2.2. Fonty a symboly 17
\varGamma \varDelta \varTheta \varLambda
\varXi \varPi \varSigma \varUpsilon
\varPhi \varPsi \varOmega
Tabulka 2.4: Sklonn velk eck psmena
Nsledujc relan opertory maj sv negovan protjky. Negovan opertor se vysz
pidnm pkazu \not ped pslun symbol.
< < > = =
\leq i \le \geq i \ge \equiv
\ll \gg
.
= \doteq
\prec ~ \succ \sim
_ \preceq _ \succeq \simeq
\subset \supset \approx
\subseteq \supseteq

= \cong
` \sqsubset
a
a \sqsupset
a
I \Join
a
_ \sqsubseteq _ \sqsupseteq \bowtie
\in \ni , \owns \propto
\vdash \dashv [= \models
[ \mid | \parallel \perp
\smile \frown \asymp
: : , \notin ,= \neq i \ne
Tabulka 2.5: Binrn relace
a
K vyszen tchto symbol je teba vloit balk latexsym.
18 2. Sazba matematiky, balk amsmath
+ + -
\pm \mp \triangleleft
\cdot \div \triangleright
\times \setminus - \star
\cup \cap \ast
. \sqcup \sqcap \circ
\vee , \lor \wedge , \land \bullet
\oplus \ominus \diamond
\odot \oslash \uplus
\otimes _ \bigcirc H \amalg
\bigtriangleup _ \bigtriangledown \dagger
\lhd
a
\rhd
a
\ddagger
\unlhd
a
\unrhd
a
/ \wr
Tabulka 2.6: Binrn opertory

\sum

\bigcup
_
\bigvee

\bigoplus

\prod

\bigcap
_
\bigwedge

\bigotimes

\coprod

\bigsqcup

\bigodot
_
\int
_
\oint

\biguplus
Tabulka 2.7: Velk opertory
\leftarrow i \gets \longleftarrow \uparrow
\rightarrow i \to \longrightarrow \downarrow
\leftrightarrow \longleftrightarrow \updownarrow
\Leftarrow = \Longleftarrow \Uparrow
\Rightarrow = \Longrightarrow \Downarrow
\Leftrightarrow \Longleftrightarrow \Updownarrow
\mapsto \longmapsto \nearrow
\hookleftarrow \hookrightarrow \searrow
\leftharpoonup \rightharpoonup \swarrow
\leftharpoondown \rightharpoondown \nwarrow
= \rightleftharpoons \iff (vt mezery) Y \leadsto
a
Tabulka 2.8: ipky
a
K vyszen tchto symbol je teba vloit balk latexsym.
2.2. Fonty a symboly 19
( ( ) ) \uparrow \Uparrow
[ [ i \lbrack ] ] i \rbrack \downarrow \Downarrow
\{ i \lbrace \} i \rbrace \updownarrow \Updownarrow
\langle ) \rangle [ | i \vert | \| i \Vert
\lfloor | \rfloor \lceil | \rceil
, / \backslash . (prov neviditeln)
Tabulka 2.9: Zvorky
_
_
\lgroup
_
_
\rgroup
_
_
\lmoustache
_
_
\rmoustache

\arrowvert
_
_
\Arrowvert

\bracevert
Tabulka 2.10: Velk zvorky
. . . \dots \cdots
.
.
. \vdots
.
.
.
\ddots
/ \hbar \imath , \jmath / \ell
1 \Re \Im \aleph \wp
\forall \exists H \mho
a
\partial

/ \prime \emptyset \infty

\nabla \triangle P \Box
a
Q \Diamond
a
\bot \top \angle

\surd
\diamondsuit \heartsuit \clubsuit \spadesuit
\neg or \lnot : \flat \natural ; \sharp
Tabulka 2.11: Rzn symboly
a
K vyszen tchto symbol je teba vloit balk latexsym.
Tyto symboly lze ut i v textovm reimu.
\dag \S c _ \copyright
\ddag \P $ \pounds
Tabulka 2.12: Nematematick symboly
' \ulcorner \urcorner , \llcorner \lrcorner
Tabulka 2.13: AMS zvorky
20 2. Sazba matematiky, balk amsmath
} \digamma \varkappa Q \beth \daleth \gimel
Tabulka 2.14: AMS eck a hebrejsk znaky
< \lessdot \gtrdot = \doteqdot i \Doteq
\leqslant \geqslant = \risingdotseq
\eqslantless \eqslantgtr = \fallingdotseq
_ \leqq _ \geqq = \eqcirc
\lll i \llless \ggg i \gggtr = \circeq
_ \lesssim _ \gtrsim = \triangleq
_ \lessapprox _ \gtrapprox = \bumpeq
\lessgtr \gtrless \Bumpeq
_ \lesseqgtr \gtreqless \thicksim
_ \lesseqqgtr _ \gtreqqless \thickapprox
- \preccurlyeq , \succcurlyeq \approxeq
- \curlyeqprec ` \curlyeqsucc ~ \backsim
_ \precsim _ \succsim - \backsimeq
_ \precapprox _ \succapprox = \vDash
\subseteqq \supseteqq ' \Vdash
\Subset \Supset ' \Vvdash
` \sqsubset a \sqsupset ~ \backepsilon
\therefore \because \varpropto
. \shortmid + \shortparallel \between
\smallsmile \smallfrown . \pitchfork
< \vartriangleleft \vartriangleright \blacktriangleleft
_ \trianglelefteq _ \trianglerighteq > \blacktriangleright
Tabulka 2.15: AMS binrn relace
2.2. Fonty a symboly 21
--- \dashleftarrow --- \dashrightarrow \multimap
\leftleftarrows \rightrightarrows | \upuparrows
\leftrightarrows \rightleftarrows _ \downdownarrows
\Lleftarrow = \Rrightarrow , \upharpoonleft
\twoheadleftarrow \twoheadrightarrow ` \upharpoonright
\leftarrowtail \rightarrowtail \downharpoonleft
= \leftrightharpoons = \rightleftharpoons \downharpoonright
\Lsh \Rsh ~ \rightsquigarrow
\looparrowleft + \looparrowright - \leftrightsquigarrow
. \curvearrowleft \curvearrowright
\circlearrowleft \circlearrowright
Tabulka 2.16: AMS ipky
\nless \ngtr \varsubsetneqq
_ \lneq _ \gneq \varsupsetneqq
_ \nleq _ \ngeq \nsubseteqq
\nleqslant \ngeqslant \nsupseteqq
_ \lneqq _ \gneqq [ \nmid
_ \lvertneqq _ \gvertneqq \nparallel
_ \nleqq _ \ngeqq \nshortmid
_ \lnsim _ \gnsim + \nshortparallel
_ \lnapprox _ \gnapprox ~ \nsim
\nprec , \nsucc \ncong
_ \npreceq _ \nsucceq - \nvdash
_ \precneqq _ \succneqq = \nvDash
_ \precnsim _ \succnsim ' \nVdash
_ \precnapprox _ \succnapprox \nVDash
_ \subsetneq _ \supsetneq ; \ntriangleleft
_ \varsubsetneq _ \varsupsetneq ; \ntriangleright
_ \nsubseteq _ \nsupseteq _ \ntrianglelefteq
_ \subsetneqq _ \supsetneqq _ \ntrianglerighteq
\nleftarrow \nrightarrow \nleftrightarrow
= \nLeftarrow = \nRightarrow = \nLeftrightarrow
Tabulka 2.17: AMS negovan binrn relace a ipky
22 2. Sazba matematiky, balk amsmath
\dotplus . \centerdot \intercal
\ltimes \rtimes \divideontimes
J \Cup i \doublecup + \Cap or \doublecap \smallsetminus
Y \veebar \barwedge , \doublebarwedge
\boxplus \boxminus \circleddash
\boxtimes \boxdot \circledcirc
` \leftthreetimes \rightthreetimes \circledast
\curlyvee \curlywedge & \And
Tabulka 2.18: AMS binrn opertory
/ \hbar h \hslash k \Bbbk
\square B \blacksquare \circledS
, \vartriangle # \blacktriangle U \complement
V \triangledown * \blacktriangledown , \Game
\lozenge # \blacklozenge \bigstar
\angle X \measuredangle < \sphericalangle
, \diagup \diagdown \ \backprime
\nexists \Finv \varnothing
\eth H \mho
Tabulka 2.19: AMS rzn symboly
Pklad Pkaz Potebn balk
ABCdef \mathrm{ABCdef}
ABCdef \mathit{ABCdef}
1Cdc) \mathnormal{ABCdef}
/B( \mathcal{ABC}
ABC \mathcal{ABC} eucal s volbou: mathcal
i \mathscr{ABC} eucal s volbou : mathscr
ABCdef \mathfrak{ABCdef} eufrak, amsfonts i amssymb
ABC \mathbb{ABC} amsfonts i amssymb
Tabulka 2.20: Matematick abeceda
2.3. Sloen symboly, oddlovae a opertory 23
2.3 Sloen symboly, oddlovae a opertory
2.3.1 Nsobn integrly
\iint, iiint a iiint dv znaky pro nsobn integrly s upravenm mezerovnm (pozna-
menejme, e \int\int m moc velk mezery mezi sebou). \idotsint dv dva integrln
znaky s tekami mezi nimi.
B Pklad 2.5.
__
A
)(r. ) dr d
___
A
)(r. . .) dr d d.
____
A
)(u. r. . .) dudr d d.
_

_
A
)(r
1
. . . . . r
k
)
\begin{gather*}
\iint\limits_A f(x,y)\,dx\,dy\qquad\iiint\limits_A
f(x,y,z)\,dx\,dy\,dz\\
\iiiint\limits_A
f(w,x,y,z)\,dw\,dx\,dy\,dz\qquad\idotsint\limits_A f(x_1,\dots,x_k)
\end{gather*}
2.3.2 ipky nad a pod vrazem
Vektory szme pomoc pkazu \overrightarrow.
B Pklad 2.6.

x +y
$\overrightarrow{x+y}$
Oproti standardnmu L
A
T
E
Xu (pkazy overrightarrow a overleftarrow) mme k dis-
pozici i nsledujc ipkov opertory:
B Pklad 2.7.

(t)E
t
h =

(t)E
t
h

(t)E
t
h =

(t)E
t
h

(t)E
t
h =

(t)E
t
h

\begin{align*}
\overrightarrow{\psi_\delta(t) E_t h}&=
\underrightarrow{\psi_\delta(t) E_t h}\\
\overleftarrow{\psi_\delta(t) E_t h}&=
\underleftarrow{\psi_\delta(t) E_t h}\\
\overleftrightarrow{\psi_\delta(t)
E_t h} &= \underleftrightarrow{
\psi_\delta(t) E_t h}
\end{align*}
Sprvn velikost ipek je volena i v indexech a exponentech, jak je vidt nap. v integrlu
_

uv
t dt, vyszenm pomoc $\int_{\overrightarrow{uv}} vt\,dt$.
24 2. Sazba matematiky, balk amsmath
2.3.3 Natahovac ipky
Pkazy \xleftarrow a \xrightarrow produj ipky, kter se rozthnou automaticky podle
rky odpovdajcho indexu (exponentu). Text indexu (exponentu) se zadv jako voliteln
(povinn) argument pkazu:
B Pklad 2.8.
A
n+1
B
ni1

T
C
\begin{equation*}
A\xleftarrow{n+\mu-1}B
\xrightarrow[T]{n\pm i-1}C
\end{equation*}
B Pklad 2.9.
0

F [n 1]

0
(b)
E

0
b
\[0 \xleftarrow[\zeta]{\alpha}
F\times\triangle[n-1]
\xrightarrow{\partial_0\alpha(b)}
E^{\partial_0b}
\]
2.3.4 Elipsy (teky)
Szme pomoc \dots, pe ti teky vetn sprvnho umstn. Pozice (na zkladn dku
nebo centrovan) se vol automaticky podle nsledujcho znaku. Vyskytujli se teky
na konci formule, T
E
X nem potebnou informaci pro umstn teek. V tomto ppad
pouijeme \dotsc pro teky ped rkou i stednkem, \dotsb pro teky mezi binrnmi
opertory i relacemi, \dotsm pro teky v nsobnch symbolech a \dotsi pro teky mezi
integrly.
B Pklad 2.10.
ada A
1
, A
2
, . . . , souet A
1
+A
2
+ , sou-
in A
1
A
2
, a neurit integrl
_
A
1
_
A
2

.
ada $A_1,A_2,\dotsc$,
souet $A_1+A_2+\dotsb$,
souin $A_1A_2\dotsm$,
a neurit integrl
\[\int_{A_1}\int_{A_2}\dotsi\].
2.3.5 Akcenty v matematickm reimu
V matematickm reimu nelze uvat pro matematick symboly akcenty jako v odstavcovm
reimu. Seznam pkaz pro akcenty v matematickm reimu viz [5, strana 75]. Nsledujc
pkazy pro akcenty umouj psan dvou akcent nad jednm znakem i s jejich sprvnm
umstnm:
2.3. Sloen symboly, oddlovae a opertory 25
B Pklad 2.11.

A
`
`
G

V
\[\Hat{\Hat{H}}\quad\Check{\Check{C}}
\quad
\Tilde{\Tilde{T}}\quad\Acute{\Acute{A}}
\quad
\Grave{\Grave{G}}\quad\Dot{\Dot{D}}
\quad
\Ddot{\Ddot{D}}\quad\Breve{\Breve{B}}
\quad
\Bar{\Bar{B}}\quad\Vec{\Vec{V}}\]
Pouvn dvojitch akcent je komplikovan a podstatn prodluuje as pekladu,
proto je vhodn asto pouvan znaky denovat pomoc pkazu \accentedsymbol (nutn
je pedtm nast balk amsxtra. Pkaz se pouv podobn jako \newcommand:
B Pklad 2.12.

\accentedsymbol{\Ahathat}{\Hat{\Hat A}}
\accentedsymbol{
\dbardot}{\Dot{\Bar\delta}}
$\Ahathat \quad \dbardot$
Poznamenejme, e takto denovan znaky nemn automaticky velikost v indexech.

$\Ahathat^{\Ahathat}$
K vytvoen men velikosti meme pout zmenen pomoc \scriptstyle.

A
\accentedsymbol{
\smallAhathat}{
\scriptstyle{\Hat{\Hat A}}}
$\Ahathat^{\smallAhathat}$
Existuj i irok verze akcent \hat a \tilde dosaiteln vyuitm pkaz \widehat a
\widetilde s parametrem, nad nm m bt akcent umstn. Napklad $\widehat{xy}, \widetilde{xy}$
produkuje r. r. Protoe ka akcent je omezen, poskytuje balk amsxtra jin pstup
pro extrmn dlouh vrazy: (:11) msto

:11. V balku amsxtra jsou za tmto
elem denovny nsledujc dc slova:
B Pklad 2.13.
26 2. Sazba matematiky, balk amsmath
(AmBD) (AmBD)

(AmBD)

(AmBD)
.
(AmBD)
. .
(AmBD)
. . .
(AmBD)
\begin{gather*}
(AmBD)\sphat \qquad (AmBD)\spcheck \\
(AmBD)\sptilde \qquad (AmBD)\spdot \\
(AmBD)\spddot \qquad(AmBD)\spdddot \\
(AmBD)\spbreve
\end{gather*}
Krom v L
A
T
E
Xu pstupnch pkaz \dot a \ddot mme k dispozici i pkazy \dddot
a \ddddot:
. . .
Q
. . . .
R
$ \dddot{Q} \qquad \ddddot{R} $
2.3.6 Odmocniny
V standardnm L
A
T
E
Xu nen umstn index u odmocnin vdy nejvhodnj. Pkazy \leftroot
a \uproot umouj upravit pozici indexu odmocniny.
B Pklad 2.14.

k
\[
\sqrt[\beta]{k} \qquad
\sqrt[\leftroot{-2}\uproot{2}\beta]{k}
\]
Kladn argumenty posouvaj index odmocniny doleva a nahoru, zporn doprava a
dol. Jednotky prstku jsou velmi mal, co je vhodn pro pravu.
Pokud chceme mt vechny znaky odmocnin stejn velik, pouijeme \mathstrut. Je
to neviditeln symbol, jeho vka a hloubka pod zkladnou je rovna maimln vce a
hloubce psmen abecedy.
B Pklad 2.15.

a +

d +

y +
_
a +
_
d +
_
y
$$\sqrt a +\sqrt d +\sqrt y+
\sqrt{\mathstrut a}+\sqrt{\mathstrut d}+
\sqrt{\mathstrut y}$$
2.3. Sloen symboly, oddlovae a opertory 27
2.3.7 Rmovn formul
Pkaz \boxed umouje zarmovat formule (podobn jako \fbox s tm rozdlem, e obsah
je v matematickm mdu).
B Pklad 2.16.
C(() +
M
(0, ))
\[ \boxed{\eta \leq C(\delta(\eta) +
\Lambda_M(0,\delta))} \]
2.3.8 Sloen symboly
Pkazy \overset a \underset umouj umstit jeden symbol nad (pod) symbol jin.
B Pklad 2.17.

X X

a
X
b
a
def
= b
\[ \overset{*}{X} \qquad
\underset{*}{X} \qquad
\overset{a}{\underset{b}{X}} \qquad
a \overset{\text{def}}{=}b
\]
Pokud umisujeme nco nad binrn opertor nebo binrn relaci, vsledek je opt
binrnm opertorem i binrn relac (tj. zachovv si vlastnosti tkajc se mezerovn
okolo).
Pkaz \sideset umouje umstit symbol do kadho rohu velkho opertoru.
B Pklad 2.18.
2
1

4
3
k

0im
E
i
x
\[ \sideset{_1^2}{_3^4}\prod_k \qquad
\sideset{}{}\sum_{0\le i\le m}
E_i\beta x \]
2.3.9 Pesahy
Pokud obsah argumentu pkazu \smash pesahuje nad i pod dek, nem tento pesah
vliv na zvten mezery mezi dky. Podobn meme pout voliteln argumenty t a b,
pak se bude ignorovat pesah nad i pod dek. Napemeli $\smash[t]{\dfrac12}$,
dostaneme
1
2
, piem dek nen odsazen.
B Pklad 2.19.
X
j
= (1/

j
)X

j
X
j
= (1/
_

j
)X

j
\[
X_j=(1/\sqrt{\smash[b]{\lambda_j}})X_j
\qquad X_j=(1/\sqrt{\lambda_j})X_j
\]
28 2. Sazba matematiky, balk amsmath
2.3.10 Text uvnit matematickho prosted
Pokud peme uvnit matematickho prosted njak text, chpe se jako posloupnost jmen
promnnch a sz se bez textovho vyrovnn matematickou italikou. Abychom tomu
pedeli text uzavrme do parametru pkazu \text.
B Pklad 2.20.
f
[x
i1
,x
i
]
je monotonn, i = 1, . . . , c + 1
\[
f_{[x_{i-1},x_i]} \text{ je monotonn,}
\quad i = 1,\dots,c+1
\]
Pokud se pouije \text v exponentu nebo indexu, automaticky se mn jeho velikost.
2.3.11 Jmna opertor
Balk amsmath poskytuje pkazy \DeclareMathOperator a \DeclareMathOperator* pro
denovn novch funkc (opertor). Napklad pkaz \DeclareMathOperator{\tg}{tg}
znamen, e se tg bude v matematickm mdu pst antikvou a okolo budou takov mezery,
jak jsou obvykl u opertor. Denice novch opertor je teba uvdt v preambuli
dokumentu.
B Pklad 2.21.
\DeclareMathOperator*{\esssup}{ess\,sup}
\DeclareMathOperator{\meas}{meas}
\newcommand{\abs}[1]{\lvert#1\rvert}
\newcommand{\norm}[1]{\lVert#1\rVert}
\begin{align*}
\norm{f}_\infty & = \esssup_{x\in R^n}\abs{f(x)} \\
\meas_1\{u\in R_+^1\colon f^*(u)>\alpha\} & =
\meas_n\{x\in R^n\colon\abs{f(x)}\geq\alpha\}\qquad\forall\alpha>0.
\end{align*}
|)|

= ess sup
xR
n
[)(r)[
meas
1
n 1
1
+
: )

(n) = meas
n
r 1
n
: [)(r)[ 0.
Rozdl mezi verz pkazu s hvzdikou a bez hvzdiky je pouze v umisovn mez, jak
je vidt v pkladu 2.21. Balk amsmath peddenovv nsledujc opertory: \varlimsup,
\varliminf, \varinjlim a \varprojlim:
2.3. Sloen symboly, oddlovae a opertory 29
B Pklad 2.22.
lim
n
Q(u
n
, u
n
u
#
) 0
lim
n
[a
n+1
[ / [a
n
[ = 0
lim

(m

i
)

0
lim

pS(A)
A
p
0
\begin{gather*}
\varlimsup_{n\rightarrow\infty}
\mathcal{Q}(u_n,u_n-u^{\#}) \le 0 \\
\varliminf_{n\rightarrow\infty}
\left|a_{n+1}\right|/
\left|a_n\right| = 0 \\
\varinjlim (m_i^\lambda\cdot)^* \le 0 \\
\varprojlim_{p\in S(A)}A_p \le 0
\end{gather*}
2.3.12 Binrn opertory
Binrn opertory jsou uvedeny v tabulkch 2.6 a 2.18. V nkterch ppadech je mon
povaovat za binrn opertor i opertor mod. Uvdme jej ne v jeho tyech variantch.
\bmod vysz slovo mod s mezerami po obou stranch.
f(m, n) = f(m, n mod m) $f(m,n)=f(m,n\bmod m)$
\pmod m jeden argument a vysz nejdve mezeru a pak v kulatch zvorkch slovo
mod spolu s argumentem (mezi slovem mod a argumentem je mezera).
n k + 1 (mod 2m) $n\equiv k+1\pmod{2m}$
\mod je tot co \pmod, ale nesz kulat zvorky.
n k + 1 mod 2m $n\equiv k+1\mod{2m}$
\pod je tot co pmod, ale nevysz slovo mod.
n k + 1 (2m) $n\equiv k+1\pod{2m}$
B Pklad 2.23.
30 2. Sazba matematiky, balk amsmath
gcd(k , l mod k)
u v + 1 (mod n
2
)
u v + 1 mod n
2
u v + 1 (n
2
)
\begin{equation*}
\gcd (k~, l \bmod k)
\end{equation*}
\begin{align*}
u~& \equiv v~+ 1 \pmod{n^2} \\
u~& \equiv v~+ 1 \mod{n^2} \\
u~& \equiv v~+ 1 \pod{n^2}
\end{align*}
2.3.13 Zlomky a souvisejc konstrukce
Krom standardnho \frac poskytuje balk amstex i pkazy \dfrac a \tfrac jako obvykl
zkratky pro {\displaystyle\frac ... } a {\textstyle\frac ... }.
B Pklad 2.24.
1
k
log
2
c(f)
1
k
log
2
c(f)
a
_
1
k
log
2
c(f)
_
1
k
log
2
c(f).
\[ \frac{1}{k}\log_2 c(f)\quad
\tfrac{1}{k}\log_2 c(f) \]
a
$ \sqrt{\frac{1}{k}\log_2 c(f)}\quad
\sqrt{\dfrac{1}{k}\log_2 c(f)} $.
Pokud chceme del zlomkovou ru, vsuneme napklad do itatele i jmenovatele z obou
stran zkou mezeru o velikosti \,.
B Pklad 2.25.
a
b
=
a
c
b
c
$$
\frac ab=
\dfrac{\,\frac ac\,}{\,\frac bc\,}
$$
Pro binomick vrazy typu
_
n
k
_
jsou v balku amstex pkazy \binom, \dbinom a \tbinom.
Co se velikosti tk, je to obdobn jako u zlomk.
B Pklad 2.26.
2
k

_
k
1
_
2
k1
+
_
k
2
_
2
k2
\begin{equation*}
2^k-\binom{k}{1}2^{k-1}+
\binom{k}{2}2^{k-2}
\end{equation*}
2.3. Sloen symboly, oddlovae a opertory 31
B Pklad 2.27.
_
k
1
_
2
k1
+
_
k
2
_
2
k2
a
_
k
1
_
2
k1
+
_
k
2
_
2
k2
.
\begin{equation*}
\binom{k}{1}2^{k-1}+\tbinom{k}{2}2^{k-2}
\end{equation*}
a
$\binom{k}{1}2^{k-1}+
\dbinom{k}{2}2^{k-2}$.
Monosti pkaz \frac, \binom a jejich variant v sob obsahuje obecnj pkaz
\genfrac se esti argumenty. Posledn dva odpovdaj itateli a jmenovateli pkazu \frac,
prvn dva uruj voliteln oddlovae, tet uruje tlouku zlomkov ry a tvrt ovlivuje
velikost znak: celoseln hodnoty 03 odpovdaj postupn nastaven \displaystyle,
\textstyle, \scriptstyle a \scriptscriptstyle.
\genfrac{left-delim}{right-delim}{thickness}{mathstyle}{numerator}{denominator}
B Pklad 2.28.
_
M(y +u) M(y) CM(y)u
|u|
_
\[
\genfrac{[}{]}{1.3pt}{}
{M(y+u)-M(y)-CM(y)u}{\|u\|}
\]
Pro ukzku uvdme, jak je mon denovat pkazy \frac, \tfrac a \binom.
\newcommand{\frac}[2]{\genfrac{}{}{}{}{#1}{#2}}
\newcommand{\tfrac}[2]{\genfrac{}{}{}{1}{#1}{#2}}
\newcommand{\binom}[2]{\genfrac{(}{)}{0pt}{}{#1}{#2}}
2.3.14 etzov zlomky
Pro etzov zlomky se pouv konstrukce \cfrac.
B Pklad 2.29.
1

2 +
1

2 +
1

2 +
\begin{equation*}
\cfrac{1}{\sqrt{2}+
\cfrac{1}{\sqrt{2}+
\cfrac{1}{\sqrt{2}+\cdots
}}}
\end{equation*}
32 2. Sazba matematiky, balk amsmath
Posunu vrazu v itatelch zlomk vlevo nebo vpravo doshneme pkazy \cfrac[r] a
\cfrac[l], vrazy ve jmenovateli jsou vdy centrovan.
1
a
1
+
2
a
2
+ +
n
a
n
1
a
1
+
2
a
2
+ +
n
a
n
\begin{equation*}
\cfrac[l]{1}{a_1+
\cfrac[l]{2}{a_2+\cdots +
\cfrac[l]{n}{a_n}}}
\qquad
\cfrac[r]{1}{a_1+
\cfrac[r]{2}{a_2+\cdots +
\cfrac[r]{n}{a_n}}}
\end{equation*}
2.3.15 Oddlovae
Pkazy \left a \right dosazuj sprvnou velikost oddlova:
B Pklad 2.30.
_
1
1 x
2
_
2
$$
\left( \frac1{1-x^2} \right )^2
$$
\left je vdy otvrac a \right uzavrac, proto za kadm \left mus existovat
prov \right. Pokud nechceme nkterou ze zvorek uvst, musme pout teku msto
tto zvorky. Nap.
B Pklad 2.31.
_
x
y
$$\left\{ \dfrac xy \right.$$
Podle \left a \right se uruje i mezerovn okolo. Protoe znaky [ a ] T
E
X povauje
za znaky a nikoliv za zvorky, je nutn tam, kde jsou ve vznamu zvorek, je pst s left a
right i v normln velikosti. Analogicky i pi [c| pokud je pouvme v smyslu zvorek. Au-
tomatick urovn velikosti oddlovae pomoc \left a \right m ale omezen, urovn
velikosti oddlovae je aplikovno mechanicky a rozsah velikost nen dostaten spojit.
Me se tedy stt, e zvorka (oddlova), kter T
E
X sm vybere je vt (men), ne
bychom chtli. V tom ppad mme monost explicitn specikovat velikost zvorky (od-
dlovae) v peddenovanch velikostech: \big, \Big (asi 1,5 krt vt jako \big), \bigg
a \Bigg (asi 2,5 krt vt jako \bigg). Nap.
2.3. Sloen symboly, oddlovae a opertory 33
B Pklad 2.32.
_

k
i=1
x
i
_
,
_

k
i=1
x
i
_
$\left(\sum^k_{i=1}x_i\right),
\biggl(\sum^k_{i=1}x_i\biggr)$
Kvli sprvnmu mezerovn je vhodn specikovat otvrac zvorky s koncovkou l
a zavrac s koncovkou r (nemus u bt prov). Pokud chceme doshnou mezery jako
kolem binrnho opertoru, pidv se koncovka m. Pokud neuvedeme dnou koncovku,
mezerovn je stejn jako kolem kadho zkladnho symbolu.
B Pklad 2.33.
x/y x
_
y x
_
y x
_
y x
_
y x
_
y
$$
x/y \quad x \big/y \quad x\bigm/y \quad
x\Big/y \quad x \bigg/y \quad x\Bigg/y
$$
V nsledujch pkladech si vimnte rozdlnch vsledk pi pouit \left a \right a
konstrukce s \big.
B Pklad 2.34.
_

i
c
i

j
r
ij

p
_
1/p
oproti
_

i
c
i

j
r
ij

p
_
1/p
\left[\sum_i a_i\left\lvert\sum_j x_{ij}\right\rvert^p\right]^{1/p}
\quad\text{oproti}\quad
\biggl[\sum_i a_i\Bigl\lvert\sum_j x_{ij}\Bigr\rvert^p\biggr]^{1/p}
V nsledujc ukzce dv pouit \left a right stejnou velikost oddlova:
B Pklad 2.35.
((c
1
/
1
) (c
2
/
2
)) ((c
2
/
1
) + (c
1
/
2
)) versus
_
(c
1
/
1
) (c
2
/
2
)
__
(c
2
/
1
) + (c
1
/
2
)
_
\left((a_1 b_1) - (a_2 b_2)\right)
\left((a_2 b_1) + (a_1 b_2)\right)
\quad\text{versus}\quad
\bigl((a_1 b_1) - (a_2 b_2)\bigr)
\bigl((a_2 b_1) + (a_1 b_2)\bigr)
Posledn pklad ukazuje nevhodn pouit \left a \right uvnit textu:
B Pklad 2.36.
34 2. Sazba matematiky, balk amsmath
Vimnte si rozdlu u

, kde \left a
\right zpsob roztaen dk, zatmco
v ppad pouit \bigl a \bigr zstv na-
staven dkovn zachovno:

.
Vimnte si rozdlu
u~~$\left|\frac{b}{d}\right|$,
kde \verb+\left+ a \verb+\right+
zpsob roztaen dk,
zatmco v~ppad pouit
\verb+\bigl+ a \verb+\bigr+ zstv
nastaven dkovn zachovno:
$\bigl | \frac{b}{d} \bigr |$.
Velikost text \left \bigl \Bigl \biggl \Biggl
oddlovae \right \bigr \Bigr \biggr \Biggr
Vsledek (/)(
c
d
) (/)
_
c
d
_
_
/
__
c
d
_
_
/
__
c
d
_
_
/
__
c
d
_
_
/
__
c
d
_
Tabulka 2.21: Velikost oddlova
2.3.16 Mezery v matematickm mdu
Balk amsmath roziuje mnoinu pkaz pro mezery v matematickm mdu, viz. tabulka
2.22. Pkazy je mono pout i mimo matematick md. Pro mezery v matematickm
Zkratka Pklad Zkratka Pklad
bez mezery bez mezery
\, \thinspace \! \negthinspace
\: \medspace \negmedspace
\; \thickspace \negthickspace
\quad
\qquad
Tabulka 2.22: Mezery v matematickm mdu
mdu meme pout i pkazu \mspace matematick jednotky \mu (=1/18 em). Tj.
negativn \quad vytvome pkazem \mspace{-18.0mu).
2.4 Matice
Prosted pro sazbu matic je podobn standardnmu array v L
A
T
E
Xu (viz. [5]), nemus
se ale specikovat formt sloupc. Defaultn nastaven je do 10ti centrovanch sloupc.
2.4. Matice 35
(Pokud chcete jin zarovnn v rmci sloupc muste pout prosted array.) Jednotliv
dky se oddluj pomoc \\, jednotliv poloky v dku pomoc &. (Pokud by v nkterm
dku bylo mn poloek ne v ostatnch, dek se dopln zprava mezerami.)
B Pklad 2.37.
a +b +c uv x y 27
a +b u +v z 134
\begin{equation*}
\begin{matrix}
a + b + c & uv & x - y & 27\\
a + b & u~+ v~& z~& 134
\end{matrix}
\end{equation*}
Maximln poet sloupc je uren taem MaxMatrixCols, jeho hodnotu mnme
standardnm zpsobem:
B Pklad 2.38.
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
1 2 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 12
\begin{equation*}
\setcounter{MaxMatrixCols}{12}
\begin{matrix}
1 & 2 & 3 & 4 & 5 & 6 & 7 &
8 & 9 & 10 & 11 & 12\\
1 & 2 & 3 & \hdotsfor{7} & 11 & 12
\end{matrix}
\end{equation*}
Pkazem hdotsfor{7} jsme nastavili dek teek v matici, argument pkazu uruje
poet sloupc, ve kterch budou teky. Pro zmnu vzdlenosti mezi tekami meme pout
voliteln parametr v hranatch zvorkch, nap. \hdotsfor[1.5]{3}. slo v hranatch
zvorkch se pouv jako nsobitel, defaultn hodnota je 1.
Pro sazbu malch matic vhodnch pro pouit uprosted textu pouvme prosted
smallmatrix.
B Pklad 2.39.
36 2. Sazba matematiky, balk amsmath
Abychom ukzali efekt pouit tohoto pro-
sted, umstme matici na toto msto:
_
a+b+c uv
a+b c+d
_
a obklopme ji dalm textem
tak, aby byl alespo jeden dek pod ma-
tic.
Abychom ukzali efekt pouit tohoto
prosted, umstme matici na toto
msto: \begin{math}
\left(
\begin{smallmatrix}
a + b + c & uv\\
a + b & c + d
\end{smallmatrix}
\right)
\end{math}
a obklopme ji dalm textem tak, aby
byl alespo jeden dek pod matic.
Nsledujc pklad ukazuje efekt pouit prosted matrix, pmatrix, bmatrix, vmatrix
a Vmatrix.
B Pklad 2.40.
a b
c d
_
a b
c d
_ _
a b
c d
_

a b
c d

_
_
_
_
a b
c d
_
_
_
_
\begin{gather*}
\begin{matrix} a & b \\ c & d
\end{matrix} \quad
\begin{pmatrix} a & b \\ c & d
\end{pmatrix} \quad
\begin{bmatrix} a & b \\ c & d
\end{bmatrix} \\
\begin{vmatrix} a & b\\ c & d
\end{vmatrix} \quad
\begin{Vmatrix} a & b\\ c& d
\end{Vmatrix}
\end{gather*}
Na zvr dal pklady pouit:
B Pklad 2.41.
_
_
_
_
_
a
1
a
2
. . . a
n
b
1
b
2
. . . b
n
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
d
1
d
2
. . . d
n
_
_
_
_
_
\begin{equation*}
\begin{pmatrix}
a_1 & a_2 & \hdots & a_n \\
b_1 & b_2 & \hdots & b_n \\
\vdots & \vdots & \ddots & \vdots \\
d_1 & d_2 & \hdots & d_n
\end{pmatrix}
\end{equation*}
2.4. Matice 37
B Pklad 2.42.
_
_
_
_
D
1
t a
12
t
2
. . . a
1n
t
n
a
21
t
1
D
2
t . . . a
2n
t
n
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
a
n1
t
1
a
n2
t
2
. . . D
n
t
_
_
_
_
\begin{equation*}
\begin{pmatrix}
D_1t&-a_{12}t_2&\dots&-a_{1n}t_n\\
-a_{21}t_1&D_2t&\dots&-a_{2n}t_n\\
\hdotsfor[2]{4}\\
-a_{n1}t_1&-a_{n2}t_2&\dots&D_nt
\end{pmatrix}
\end{equation*}
B Pklad 2.43.
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_

(
1
.
1
)
0 0 0
/
n2
(
2
.
1
)

(
2
.
2
)
0 0
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
/
n1
(
n
.
1
)
/
n2
(
n
.
2
)

/
nn1
(
n
.
n1
)

(
n
.
n
)
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
\[
\begin{Vmatrix}
\dfrac{\varphi} {(\varphi_{1},\varepsilon_{1})}
& 0 & \cdots & 0 & 0 \\
\dfrac{\varphi k_{n2}}{(\varphi_{2},\varepsilon_{1})} &
\dfrac\varphi{(\varphi_{2},\varepsilon_{2})}
& \cdots & 0 & 0 \\
\hdotsfor{5} \\
\dfrac{\varphi k_{n1}}{(\varphi_{n},\varepsilon_{1})} &
\dfrac{\varphi k_{n2}}{(\varphi_{n},\varepsilon_{2})} &
\cdots & \dfrac{\varphi k_{n\,n-1}}{(\varphi_{n},
\varepsilon_{n-1})} & \dfrac{\varphi}{(\varphi_{n},
\varepsilon_{n})}
\end{Vmatrix}
\]
B Pklad 2.44.
38 2. Sazba matematiky, balk amsmath
_
_
3 4 5 1 0 0
2 3 1 0 1 0
3 5 1 0 0 1
_
_
$$
\left(
\begin{array}{ccr|ccc}
3 & -4 & 5 & 1 & 0 & 0\\
2 & -3 & 1 & 0 & 1 & 0\\
3 & -5 & -1 & 0 & 0 & 1
\end{array}
\right)
$$
2.4.1 Vtven
Prosted cases dl vtven:
B Pklad 2.45.
P
rj
=
_
0 pro r j lich,
r! (1)
(rj)/2
pro r j sud.
\begin{equation*}
P_{r-j}=
\begin{cases}
0& \text{pro $r-j$ lich},\\
r!\,(-1)^{(r-j)/2}&
\text{pro $r-j$ sud}.
\end{cases}
\end{equation*}
Kad dek v prosted cases m dv sti, kter jsou oddleny znakem &. Prvn i
druh sti kadho dku jsou srovnny pod sebe podle svch levch okraj. Automaticky
se sz lev sloen zvorka, jej vka je urena potem dk.
2.4.2 Vcedkov indexy a exponenty
Pkaz \substack pouvme pro sazbu nkolikati dk index nebo exponent, \\ pou-
vme pro oddlovn dk. Tento pkaz meme pout vude tam, kde bychom pouili
obvykl index nebo exponent.
B Pklad 2.46.

0im
0<j<n
P(ij)
\begin{equation*}
\sum_{\substack{
0\le i\le m \\
0<j<n}}
P(ij)
\end{equation*}
2.5. Rovnice a vzorce na vce dk 39
Obecnj je pouit prosted subarray, kter umon specikaci zarovnvn jednot-
livch dk.
B Pklad 2.47.

i
0<j<n
P(ij)
$$
\sum_{\begin{subarray}{l}
i\in\Lambda\\ 0<j<n
\end{subarray}}
P(ij)
$$
2.5 Rovnice a vzorce na vce dk
Balk amsmath denuje nkolik novch prosted pro sazbu vysazench (displayed) mate-
matickch vztah pes nkolik dk. Na rozdl od od prosted eqnarray (viz. [5]) maj
tato nov prosted rozdln pstup k oznaovn mst zarovnvn: zatmco eqnarray je
podobn prosted array s parametry {rcl} a pouv tedy dva znaky & (ampersand)
k oddlen st, kter se maj zarovnvat, v strukturch denovanch v balku amsmath
oznaujeme pouze msto (msta), kter se budou zarovnvat. Ampersand umisujeme na-
levo od znaku, kter se m zarovnvat se znakem na pedchzejcch (nsledujcch) dcch.
Struktury denovan balkem amsmath maj korektn eeno mezerovn kolem bod za-
rovnn, zatmco prosted eqnarray pidv kolem zarovnvacch bod nadbyten msto.
Rozdl ukazuje nsledujc pklad.
B Pklad 2.48.
x
2
+y
2
= z
2
(2.2)
x
3
+y
3
< z
3
(2.3)
x
2
+y
2
= z
2
(2.4)
x
3
+y
3
< z
3
(2.5)
\begin{align}
x^2+y^2 & = z^2 \\ x^3+y^3 & < z^3
\end{align}
\begin{eqnarray}
x^2+y^2 & = & z^2 \\ x^3+y^3 & < & z^3
\end{eqnarray}
2.5.1 Prosted align
Prosted align slou k zarovnvn formulek pod sebe.
B Pklad 2.49.
40 2. Sazba matematiky, balk amsmath
x = y +z, (2.6)
u = v +w. (2.7)
\begin{align} \label{E:ml1}
x &= y + z,\\
u~&= v~+ w.\label{E:ml1a}
\end{align}
Jednotliv formule jsou oddleny \\. Msta, oznaen znakem & budou srovnvna pod
sebou. Konsrukce vyuv cel ky strnky a po srovnn vech dk pod sebou bude
vsledek centrovn vi svils ose strnky. Vimnme si tak, e align je ji samo o sob
matematickm prostedm.
Neslovan verze:
B Pklad 2.50.
x
2
+y
2
= 1
x =
_
1 y
2
\begin{align*}
x^2+y^2 & = 1 \\
x & = \sqrt{1-y^2}
\end{align*}
Kad prosted, s vyjmkou prosted split, m jak slovanou (bez hvzdiky), tak
neslovanou (s hvzdikou) formu. Jednotliv slo rovnice (dku) meme zruit pkazem
\notag, ppadn meme oznaen nahradit vlastnm uitm
tag{label }, tag*{label }
kde label me bt libovoln text, kter chceme pout pro oznaen rovnice. Verze
pkazu s hvzdikou \tag* zpsob, e label je vyszeno samostatn bez kulatch zvorek
okolo. Pkazy \tag i \tag* mohou bt pouity i v prostedch s hvzdikou.
B Pklad 2.51.
x
2
+y
2
= z
2
(2.8)
x
3
+y
3
= z
3
x
4
+y
4
= r
4
()
x
5
+y
5
= r
5

x
6
+y
6
= r
6
(2.8

)
\begin{align}
x^2+y^2 & = z^2 \label{eq:r2} \\
x^3+y^3 & = z^3 \notag \\
x^4+y^4 & = r^4 \tag{$*$} \\
x^5+y^5 & = r^5 \tag*{$*$} \\
x^6+y^6 & = r^6 \tag{\ref{eq:r2}$$}
\end{align}
Vimnte si efektu pouit pkaz \label a \ref v pedchzejcm pkladu.
2.5. Rovnice a vzorce na vce dk 41
B Pklad 2.52.
/(r) =
_ _
)(r) +p(r)
1 +)
2
(r)
+
1 +)(r)p(r)

1 sin r
_
dr (2.9)
=
_
1 +)(r)
1 +p(r)
dr 2 tan
1
(r 2)
\begin{align} \label{E:ml2}
h(x) &= \int \left( \frac{ f(x) + g(x) }{ 1 + f^{2}(x) } +
\frac{ 1 + f(x)g(x) }{ \sqrt{1 - \sin x} } \right)
\, dx\\
&= \int \frac{ 1 + f(x) }{ 1 + g(x) } \, dx
-2 \tan^{-1}(x - 2) \notag
\end{align}
Srovnvat meme i na vce mstech pod sebou:
B Pklad 2.53.
x
2
+y
2
= 1 x
3
+y
3
= 1
x =
_
1 y
2
x =
3
_
1 y
3
\begin{align*}
x^2 +y^2& = 1 &
x^3 +y^3& = 1 \\
x & = \sqrt{1-y^2} &
x & = \sqrt[3]{1-y^3}
\end{align*}
Prosted flalign je variantou prosted align s pidnm volnho msta mezi zarov-
nvan sloupce.
B Pklad 2.54.
x
2
+y
2
= 1 x
3
+y
3
= 1
x =
_
1 y
2
x =
3
_
1 y
3
\begin{flalign*}
x^2 +y^2& = 1 &
x^3 +y^3& = 1 \\
x & = \sqrt{1-y^2} &
x & = \sqrt[3]{1-y^3}
\end{flalign*}
2.5.2 Prosted alignat
Tato konstrukce umouje srovnvat vzorce do vce sloupc. Prosted m jeden povinn
parametr, kter specikuje poet sloupc. (Pro zadan : je 2: 1 poet ampersand na
dek.) V kadm dku pak jsou jednak znakem & oddleny jednotliv sloupce, jednak
jsou v kadm sloupci znakem & vyznaena msta, kter maj bt pod sebou srovnna.
Konstrukce vyuv cel ky strnky a je centrovna vi svisl ose strnky.
42 2. Sazba matematiky, balk amsmath
Prosted xalignat a xxalignat pidvaj doplujc voln msto mezi zarovnvan
struktury. xalignat rozproste celou konstrukci pes celou ku strnky, piem od okraje
strnky je tak vynechan msto. xxalignat je tot co xalignat, ale na levm a pravm
okraji celch dk nen vynechan msto. V tomto ppad tedy sla rovnic nedvaj smysl
a proto nejsou generovny.
B Pklad 2.55.
L
1
= R
1
L
2
= R
2
(2.10)
L
3
= R
3
L
4
= R
4
(2.11)
\begin{alignat}{2}
L_1 & = R_1 & \qquad L_2 & = R_2 \\
L_3 & = R_3 & \qquad L_4 & = R_4
\end{alignat}
L
1
= R
1
L
2
= R
2
(2.12)
L
3
= R
3
L
4
= R
4
(2.13)
\begin{xalignat}{2}
L_1 & = R_1 & \qquad L_2 & = R_2 \\
L_3 & = R_3 & \qquad L_4 & = R_4
\end{xalignat}
L
1
= R
1
L
2
= R
2
L
3
= R
3
L
4
= R
4
\begin{xxalignat}{2}
L_1 & = R_1 & \qquad L_2 & = R_2 \\
L_3 & = R_3 & \qquad L_4 & = R_4
\end{xxalignat}
Nejastji se alignat pouv pro konstrukce podobn tto
B Pklad 2.56.
r = r ( .) by distributivity, (2.14)
= (r ) (r .) by Condition (M),
= .
\begin{alignat}{2} \label{E:ml3a}
x &= x \wedge (y \vee z) & &\quad\text{by distributivity,}\\
&= (x \wedge y) \vee (x \wedge z)
& &\quad\text{by Condition (M),}
\notag\\
&= y \vee z~&&\notag
\end{alignat}
2.5.3 Prosted gather
Umouje vyszet vce vzorc pod sebe tak, e kad vzorec je na jednom dku a je
centrovn vi svisl ose strnky. Konstrukce vyuv cel ky strnky. Vertikln mezery
mezi vzorci jsou men, ne by byly pi uvozovn a ukonovn kadho dku dvojic $$.
dky jsou oddlovan \\, v dnm dku se nesm objevit &.
2.5. Rovnice a vzorce na vce dk 43
B Pklad 2.57.
(a +b)
2
= a
2
+ 2ab +b
2
(2.15)
(a +b) (a b) = a
2
b
2
(2.16)
\begin{gather}
(a+b)^2 = a^2 + 2ab +b^2\\
(a+b) \cdot (a-b) = a^2-b^2
\end{gather}
Jet jeden pklad (prvn a tet dek nebudou slovny):
B Pklad 2.58.
r
1
r
2
+r
2
1
r
2
2
+r
3
.
r
1
r
3
+r
2
1
r
2
3
+r
2
. (2.17)
r
1
r
2
r
3
.
\begin{gather}
x_{1} x_{2} + x_{1}^{2} x_{2}^{2} + x_{3}, \notag\\
x_{1} x_{3} + x_{1}^{2} x_{3}^{2} + x_{2}, \label{E:ml9}\\
x_{1} x_{2} x_{3}. \notag
\end{gather}
2.5.4 Prosted multline
Tato konstrukce je uiten, jeli poteba rozdlit jeden vzorec na vce dk, piem nen
kladen draz na srovnn tchto st pod sebou, ale je snaha o co nejlep itelnost. Ped-
pokld se, e v tto konstrukci budou alespo dva dky. Prvn dek bude vyszen co
nejvce vlevo, posledn co nejvce vpravo a zbvajc dky budou centrovny vzhledem ke
svisl ose strnky. Krom toho je mon kterkoliv dek posunout doleva (zarovnat s prv-
nm) nebo doprava (zarovnat s poslednm) pomoc pkaz \shoveleft a \shoveright.
Tak je mon mnit vzdlenost odsazen prvn a posledn formule od okraj textu pomoc
hodnoty \multlinegap. Prosted multline vyuv cel ky strnky.
B Pklad 2.59.
Prvn dek rovnice
Druh dek rovnice
Tet dek rovnice
tvrt dek rovnice
Pt dek rovnice
Posledn dek rovnice. (2.18)
\begin{multline}
\text{Prvn dek rovnice} \\
\text{Druh dek rovnice} \\
\shoveright{
\text{Tet dek rovnice}} \\
\text{tvrt dek rovnice} \\
\shoveleft{\text{Pt dek rovnice}} \\
\text{Posledn dek rovnice.}
\end{multline}
44 2. Sazba matematiky, balk amsmath
B Pklad 2.60.
(r
1
r
2
r
3
r
4
r
5
r
6
)
2
+
(r
1
r
2
r
3
r
4
r
5
+r
1
r
3
r
4
r
5
r
6
+r
1
r
2
r
4
r
5
r
6
+r
1
r
2
r
3
r
5
r
6
)
2
+
(r
1
r
2
r
3
r
4
+r
1
r
2
r
3
r
5
+r
1
r
2
r
4
r
5
+r
1
r
3
r
4
r
5
+r
2
r
3
r
4
r
5
)
2
(2.19)
\begin{multline}\label{E:ml13}
(x_{1} x_{2} x_{3} x_{4} x_{5} x_{6})^{2} +\\
(x_{1} x_{2} x_{3} x_{4} x_{5} + x_{1} x_{3} x_{4} x_{5} x_{6}
+ x_{1} x_{2} x_{4} x_{5} x_{6}
+ x_{1} x_{2} x_{3} x_{5} x_{6})^{2}+\\
(x_{1} x_{2} x_{3} x_{4} + x_{1} x_{2} x_{3} x_{5} +
x_{1} x_{2} x_{4} x_{5} + x_{1} x_{3} x_{4} x_{5} +
x_{2} x_{3} x_{4} x_{5})^{2}
\end{multline}
2.5.5 Prosted split
Slou podobn jako multline pro formule, kter se nevlezou na jeden dek. split ale
umouje nastavit msto pro zarovnvn pomoc znaku &. Na rozdl od ostatnch prosted
nen split samostatnm matematickm prostedm a mus bt pouito v rmci jinho
matematickho prosted, proto tak nem automatick slovn.
B Pklad 2.61.
(a +b)
4
= (a +b)
2
(a +b)
2
= (a
2
+ 2ab +b
2
)(a
2
+ 2ab +b
2
)
= a
4
+ 4a
3
b + 6a
2
b
2
+ 4ab
3
+b
4
\begin{equation*}
\begin{split}
(a+b)^4 &=(a+b)^2 (a+b)^2 \\
&=(a^2+2ab+b^2)(a^2+2ab+b^2) \\
&=a^4+4a^3b+6a^2b^2+4ab^3+b^4 \\
\end{split}
\end{equation*}
Pokud pi natn balku amsmath pouijeme volbu tbtags, bude se slo formule
umsovat na posledn (resp. prvn) dek podle toho, jestli slujeme rovnice na lev (resp.
prav) stran. Implicitn volba je centertags, kter umsuje slo centrovan vzhledem
k vce konstrukce (za pedpokladu, e je tam dostatek msta).
B Pklad 2.62.
) = (r
1
r
2
r
3
r
4
r
5
r
6
)
2
= (r
1
r
2
r
3
r
4
r
5
+r
1
r
3
r
4
r
5
r
6
+r
1
r
2
r
4
r
5
r
6
+r
1
r
2
r
3
r
5
r
6
)
2
= (r
1
r
2
r
3
r
4
+r
1
r
2
r
3
r
5
+r
1
r
2
r
4
r
5
+r
1
r
3
r
4
r
5
+r
2
r
3
r
4
r
5
)
2
(2.20)
2.5. Rovnice a vzorce na vce dk 45
\begin{equation}
\begin{split}
f &= (x_{1} x_{2} x_{3} x_{4} x_{5} x_{6})^{2}\\
&= (x_{1} x_{2} x_{3} x_{4} x_{5} +
x_{1} x_{3} x_{4} x_{5} x_{6} +
x_{1} x_{2} x_{4} x_{5} x_{6} +
x_{1} x_{2} x_{3} x_{5} x_{6})^{2}\\
&= (x_{1} x_{2} x_{3} x_{4} + x_{1} x_{2} x_{3} x_{5} +
x_{1} x_{2} x_{4} x_{5} + x_{1} x_{3} x_{4} x_{5}
+ x_{2} x_{3} x_{4} x_{5})^{2}
\end{split}
\end{equation}
2.5.6 Prosted aligned, gathered a alignedat
Podobn jako split nejsou samostatnmi matematickmi prostedmi, mus bt pouity
v rmci jinho matematickho prosted. Pracuj stejn jako align, gather a aligned
s tm, e vsledn ka konstrukce je urena nejir formul (u gathered) nebo nejirmi
stmi srovnvacch formul (u aligned a alignedat).
B Pklad 2.63.
B

= E,
E

= B 4j,
_
Maxwellovy rovnice
\begin{equation*}
\left.\begin{aligned}
B&=-\partial\times E,\\
E&=\partial\times B - 4\pi j,
\end{aligned}
\right\}
\quad \text{Maxwellovy rovnice}
\end{equation*}
Maj nepovinn parametr, kter uruje jejich vertikln pozici vzhledem k materilu
vedle. Defaultni nastaven je centrovn ([c]) a jeho efekt ukazuje nsledujc pklad.
B Pklad 2.64.
x
2
+y
2
= 1
x =
_
1 y
2
a (a +b) = a
2
+ab
b (a +b) = ab +b
2
\begin{equation*}
\begin{aligned}
x^2 + y^2 & = 1 \\
x & = \sqrt{1-y^2}
\end{aligned} \quad
\begin{gathered}
a \cdot (a+b) = a^2 + ab \\
b \cdot (a+b) = ab + b^2
\end{gathered}
\end{equation*}
46 2. Sazba matematiky, balk amsmath
Ten sam pklad nyn s jinm vertiklnm zarovnnm.
B Pklad 2.65.
x
2
+y
2
= 1
x =
_
1 y
2
a (a +b) = a
2
+ab
b (a +b) = ab +b
2
\begin{equation*}
\begin{aligned}[b]
x^2 + y^2 & = 1 \\
x & = \sqrt{1-y^2}
\end{aligned} \quad
\begin{gathered}[t]
a \cdot (a+b) = a^2 + ab \\
b \cdot (a+b) = ab + b^2
\end{gathered}
\end{equation*}
Nsledujc konstrukce pouvme tehdy, pokud chceme aby slo formule bylo centro-
vno mezi dvma dky:
B Pklad 2.66.
/(r) =
_ _
)(r) +p(r)
1 +)
2
(r)
+
1 +)(r)p(r)

1 sin r
_
dr
=
_
1 +)(r)
1 +p(r)
dr 2 tan
1
(r 2)
(2.21)
\begin{equation}
\begin{aligned} \label{E:longInt2}
h(x) &= \int \left( \frac{ f(x) + g(x) }{ 1+ f^{2}(x) } +
\frac{1+ f(x)g(x) }{ \sqrt{1 - \sin x} } \right) \, dx\\
&= \int \frac{ 1 + f(x) }{ 1 + g(x) } \,
dx - 2 \tan^{-1} (x-2)
\end{aligned}
\end{equation}
2.5.7 Dal pravy formul pes vce dk
Pro zvten mezery mezi dky meme pout v L
A
T
E
Xu obvyklho \\[dimenze]. Naroz-
dl od eqnarray prosted balku amsmath neumonuj strnkov zlom pokud nepouijeme
\displaybreak nebo \allowdisplaybreaks. \displaybreak se pouv ped \\, zpso-
buje strnkov zlom v danm mst a podobn jako pagebreak v LaTeXu m voliteln
parametr stupe (04), podle kterho se d sla pkazu. Pokud chceme povolit strn-
kov zlom i uprosted vcedkovch formul, umstme pkaz \allowdisplaybreaks[1]
do preambule dokumentu. Voliteln argument 14 umouje jemnj nastaven. Pkaz
\allowdisplaybreaks je mono pouvat i lokln:
2.5. Rovnice a vzorce na vce dk 47
{\allowdisplaybreaks \begin{align} ... \end{align} }.
Pi pouit \allowdisplaybreaks mme k dispozici pkaz \\*, kterm meme zakzat
strnkov zlom za zvolenm dkem.
Pkazy \displaybreak a \allowdisplaybreaks neovlivuj chovn prosted split,
aligned, gathered a alignedat.
2.5.8 Pkaz intertext
Pkaz pouvme pro vloen dku (nebo dvou) textu do vysazench (displayed) matema-
tickch vztah. Vhodou je to, e zachovv zarovnn, co by nebylo mon pi zakonen
displayed prosted a jeho nslednm pouit. Pkaz \intertext je mono pout pouze
okamit za \\ nebo \\*.
B Pklad 2.67.
A
1
= N
0
(;

) (;

), (2.22)
A
2
= (;

)(; ), (2.23)
a konen
A
3
= ^(; ). (2.24)
\begin{align}
A_1&=N_0(\lambda;\Omega) -
\phi(\lambda;\Omega), \\
A_2&=\phi(\lambda;\Omega)
\phi(\lambda;\Omega), \\
\intertext{a konen}
A_3&=\mathcal{N}(\lambda;\omega).
\end{align}
B Pklad 2.68.
h(x) =
_ _
f(x) +g(x)
1 +f
2
(x)
+
1 +f(x)g(x)

1 sinx
_
dx
teni se me zdt nsledujc tvar jedno-
dueji iteln:
=
_
1 +f(x)
1 +g(x)
dx 2 tan
1
(x 2)
\begin{align}
h(x) &= \int \left( \frac{ f(x) + g(x) }
{1 + f^{2}(x)} + \frac{1 + f(x)g(x)}
{ \sqrt{1 - \sin x} } \right) \, dx
\notag\\
\intertext{teni se me zdt
nsledujc tvar jednodueji iteln:}
&= \int \frac{1 + f(x)}{1 + g(x)}\, dx -
2 \tan^{-1}(x - 2) \notag
\end{align}
2.5.9 Pklady pouit prosted pro rovnice na vce dk
Nsleduj praktick pklady uit prosted probranch ve.
48 2. Sazba matematiky, balk amsmath
B Pklad 2.69.
)
h,
(r. ) = E
x,y
_
t

0
1
x,y

(u)
(r) dn
= /
_
1
x,z
(r)
x
(d.)
+/
_
1
t

_
E
y
_
t

0
1
x,y
x
(s)
(r) d: t

_
1
x,z
(r)
x
(d.)
_
+
1
t

_
E
y
_
t

0
1
x,y
x
(s)
(r) d: E
x,y
_
t

0
1
x,y

(s)
(r) d:
__
(2.25)
Vimnte si pouit pkazu \phantom vynech voln msto rovn ce jeho argumentu.
\begin{equation}
\begin{split}
f_{h,\varepsilon}(x,y)
&= \varepsilon \mathbf{E}_{x,y} \int_0^{t_\varepsilon}
L_{x,y_\varepsilon(\varepsilon u)} \varphi(x) \, du \\
&= h \int L_{x,z} \varphi(x) \rho_x (dz) \\
& \quad +h \biggl[ \frac{1}{t_\varepsilon} \biggl(
\mathbf{E}_{y} \int_0^{t_\varepsilon} L_{x,y^x(s)} \varphi(x)\,ds
-t_\varepsilon \int L_{x,z} \varphi(x) \rho_x(dz) \biggr) \\
& \phantom{{=}+h\biggl[}+\frac{1}{t_\varepsilon}
\biggl( \mathbf{E}_{y} \int_0^{t_\varepsilon} L_{x,y^x(s)}
\varphi(x) \,ds - \mathbf{E}_{x,y} \int_0^{t_\varepsilon}
L_{x,y_\varepsilon(\varepsilon s)}
\varphi(x) \,ds \biggr) \biggr] \\
\end{split}
\end{equation}
Pklady 2.70 a 2.71 ukazuj pouit prosted split a align.
2.5. Rovnice a vzorce na vce dk 49
B Pklad 2.70.
[1
1
[ =

p1nd

C
3
_
_

__
x
a
p(. t) d
_
2
d
_
1/2

_
_

_
n
2
x
+
1
/
__
x
a
cn
t
d
_
2
_
c
_
1/2
C
4

o
1,0
a,
\
2
(.
l
)

[n[

\

A
2
(;
r
. 1)

.
(2.26)
[1
2
[ =

_
T
0
(t)
_
n(c. t)
_
a
(t)
d
/(. t)
_

a
c()n
t
(. t) d
_
dt

C
6

)
_

o
1,0
a,
\
2
(.
l
)

[n[

\

A
2
(;
r
. 1)

.
(2.27)
\begin{align}
\begin{split}
|I_1| &= \left| \int_\Omega gRu \,d\Omega \right| \\
&\le C_3 \left[ \int_\Omega \left( \int_{a}^x
g(\xi,t) \,d \xi \right)^2d \Omega \right]^{1/2} \\
&\quad\times \left[ \int_\Omega \left\{ u^2_x + \frac{1}{k}
\left( \int_{a}^x cu_t \, d\xi \right)^2 \right\}
c \Omega \right]^{1/2} \\
&\le C_4 \left| \left| f \left| \widetilde{S}^{-1,0}_{a,-}
W_2(\Omega,\Gamma_l) \right| \right|
\left| |u| \overset{\circ} \to W_2^{\widetilde{A}}
(\Omega;\Gamma_r,T) \right| \right|.
\end{split}\label{eq:A} \\
\begin{split}
|I_2| &= \left| \int_{0}^T \psi(t) \left\{ u(a,t)
-\int_{\gamma(t)}^a \frac{d\theta}{k(\theta,t)}
\int_{a}^\theta c(\xi) u_t(\xi,t) \,d \xi \right\} dt
\right| \\
&\le C_6 \left| \left| f \int_\Omega
\left| \widetilde{S}^{-1,0}_{a,-}
W_2(\Omega,\Gamma_l) \right| \right|
\left| |u| \overset{\circ} \to W_2^{\widetilde{A}}
(\Omega;\Gamma_r,T) \right| \right|.
\end{split}
\end{align}
50 2. Sazba matematiky, balk amsmath
B Pklad 2.71.
) = (r
1
r
2
r
3
r
4
r
5
r
6
)
2
= (r
1
r
2
r
3
r
4
r
5
+r
1
r
3
r
4
r
5
r
6
+r
1
r
2
r
4
r
5
r
6
+r
1
r
2
r
3
r
5
r
6
)
2
= (r
1
r
2
r
3
r
4
+r
1
r
2
r
3
r
5
+r
1
r
2
r
4
r
5
+r
1
r
3
r
4
r
5
+r
2
r
3
r
4
r
5
)
2
.
(2.28)
p =
1

3
. (2.29)
\begin{align} \label{E:ml6}
\begin{split}
f &= (x_{1} x_{2} x_{3} x_{4} x_{5} x_{6})^{2}\\
&= (x_{1} x_{2} x_{3} x_{4} x_{5} +
x_{1} x_{3} x_{4} x_{5} x_{6} +
x_{1} x_{2} x_{4} x_{5} x_{6} +
x_{1} x_{2} x_{3} x_{5} x_{6})^{2}\\
&= (x_{1} x_{2} x_{3} x_{4} +
x_{1} x_{2} x_{3} x_{5} +
x_{1} x_{2} x_{4} x_{5} +
x_{1} x_{3} x_{4} x_{5} +
x_{2} x_{3} x_{4} x_{5})^{2},
\end{split}\\
g &= y_{1} y_{2} y_{3}. \label{E:ml7}
\end{align}
B Pklad 2.72.
_
b
a
__
b
a
[)(r)
2
p()
2
+)()
2
p(r)
2
] 2)(r)p(r))()p() dr
_
d
=
_
b
a
_
p()
2
_
b
a
)
2
+)()
2
_
b
a
p
2
2)()p()
_
b
a
)p
_
d (2.30)
\begin{multline}\label{eq:E1}
\int_a^b \biggl\{ \int_a^b [ f(x)^2 g(y)^2 + f(y)^2 g(x)^2 ]
-2f(x) g(x) f(y) g(y) \,dx \biggr\} \,dy \\
=\int_a^b \biggl\{ g(y)^2 \int_a^b f^2 + f(y)^2
\int_a^b g^2 - 2f(y) g(y) \int_a^b fg \biggr\} \,dy
\end{multline}
Nsleduje ten sam vstup, ale s \multlinegap nastavenm na nulu a bez slovn.
Vstup byl generovn s uitm:
{\setlength{\multlinegap}{0pt} \begin{multline*} ... \end{multline*}}
2.5. Rovnice a vzorce na vce dk 51
_
b
a
__
b
a
[)(r)
2
p()
2
+)()
2
p(r)
2
] 2)(r)p(r))()p() dr
_
d
=
_
b
a
_
p()
2
_
b
a
)
2
+)()
2
_
b
a
p
2
2)()p()
_
b
a
)p
_
d
B Pklad 2.73.
1(c. :) . C : [. c[ < :. (2.31)
seg(c. :) . C : . = c. [. c[ < :.
c(c. . :) (r. ) C : [r c[ < tan . 0 < < :. (2.32)
C(1. . :)
_
eE
c(c. . :). (2.33)
\begin{gather}
D(a,r) \equiv \{ z~\in \mathbf{C}: |z-a|<r \}, \\
\operatorname{seg}(a,r) \equiv \{ z~\in \mathbf{C}:
\Im z~= \Im a, \ |z-a|<r\}, \notag \\
c(e,\theta,r) \equiv \{ (x,y) \in \mathbf{C}:
|x-e|<y \tan \theta, \ 0<y<r \}, \\
C(E,\theta,r) \equiv \bigcup_{e \in E}c(e,\theta,r).
\end{gather}
B Pklad 2.74.

x
(t) = (cos tn + sin tr. ). (2.34)

y
(t) = (n. cos t + sin t). (2.35)

z
(t) =
_
cos tn +

sin t.

sin tn + cos t
_
. (2.36)
\begin{align}
\gamma_x(t) &= (\cos tu + \sin tx, v), \\
\gamma_y(t) &= (u, \cos tv + \sin ty), \\
\gamma_z(t) &= \left( \cos tu + \frac\alpha\beta \sin tv,
- \frac\beta\alpha \sin tu + \cos tv \right).
\end{align}
B Pklad 2.75.
(r. .) = .
10
r

m+n2

mn
r
m
.
n
= . `:
1
r

m+n2
`:
(m+n)
r
m
.
n

0
= (
0
)
2
. (2.37)

1
=
0

1
(2.38)
52 2. Sazba matematiky, balk amsmath
\begin{gather*}
\begin{split}
\varphi(x,z)
&= z~- \gamma_{10} x - \sum_{m+n\ge2} \gamma_{mn} x^m z^n \\
&= z~- Mr^{-1} x - \sum_{m+n\ge2} M r^{-(m+n)} x^m z^n
\end{split} \\[6pt]
\begin{align}
\zeta^0 &= (\xi^0)^2, \\
\zeta^1 &= \xi^0 \xi^1
\end{align}
\end{gather*}
B Pklad 2.76.
) = (r
1
r
2
r
3
r
4
r
5
r
6
)
2
= (r
1
r
2
r
3
r
4
r
5
+r
1
r
3
r
4
r
5
r
6
+r
1
r
2
r
4
r
5
r
6
+r
1
r
2
r
3
r
5
r
6
)
2
= (r
1
r
2
r
3
r
4
+r
1
r
2
r
3
r
5
+r
1
r
2
r
4
r
5
+r
1
r
3
r
4
r
5
+r
2
r
3
r
4
r
5
)
2
p =
1

3
(2.39)
/ = .
2
1
.
2
2
.
2
3
(2.40)
\begin{gather*} \label{E:ml11}
\begin{split}
f &= (x_{1} x_{2} x_{3} x_{4} x_{5} x_{6})^{2}\\
&= (x_{1} x_{2} x_{3} x_{4} x_{5}
+ x_{1} x_{3} x_{4} x_{5} x_{6} +
x_{1} x_{2} x_{4} x_{5} x_{6} +
x_{1} x_{2} x_{3} x_{5} x_{6})^{2}\\
&= (x_{1} x_{2} x_{3} x_{4} +
x_{1} x_{2} x_{3} x_{5} +
x_{1} x_{2} x_{4} x_{5} +
x_{1} x_{3} x_{4} x_{5} +
x_{2} x_{3} x_{4} x_{5})^{2}
\end{split}\\
\begin{align}
g &= y_{1} y_{2} y_{3}\\
h &= z_{1}^{2} z_{2}^{2} z_{3}^{2}
\end{align}
\end{gather*}
B Pklad 2.77.
\
i
=
i

j
. A
i
= r
i

i
r
j
. l
i
= n
i
. for i ,= , ; (2.41)
\
j
=
j
. A
j
= r
j
. l
j
n
j
+

i=j

i
n
i
. (2.42)
2.5. Rovnice a vzorce na vce dk 53
\begin{alignat}{3}
V_i &= v_i - q_i v_j, & \qquad X_i &= x_i - q_i x_j,
& \qquad U_i &= u_i, \qquad \text{for $i\ne j\,$;}\label{eq:B} \\
V_j &= v_j, & \qquad X_j &= x_j,
& \qquad U_j & u_j + \sum_{i\ne j} q_i u_i.
\end{alignat}
B Pklad 2.78.
r = podle (2.26) (2.43)
r

podle (2.41) (2.44)

r +r

= +

podle Axiomu 1. (2.45)

\begin{alignat}{2}
x &= y && \qquad \text{podle (\ref{eq:A})}\label{eq:C} \\
x &= y&& \qquad \text{podle (\ref{eq:B})}\label{eq:D} \\
x + x&= y+y && \qquad \text{podle Axiomu 1.}
\end{alignat}
A jet roztaen verze pedchzejcho s pouitm flalign:
r = podle (2.26) (2.46)
r

podle (2.41) (2.47)

r +r

= +

podle Axiomu 1. (2.48)

B Pklad 2.79.
)(r) = r +. p(r) = r + +.
Dleit jsou i nsledujc polynomy:
/(r) = r +r. +. /(r) = (r +)(r +.)( +.)
\begin{alignat*}{2}
f(x) &= x + yz & \qquad g(x) &= x + y + z~\\
\intertext{Dleit jsou i nsledujc polynomy:}
h(x) &= xy + xz + yz
& \qquad k(x) &= (x + y)(x + z)(y + z)
\end{alignat*}
B Pklad 2.80.
54 2. Sazba matematiky, balk amsmath
x = 3,
y = 4,
z = 5;
nebo
x = 5,
y = 12,
z = 13.
\[
\begin{aligned}
x &= 3,\\
y &= 4,\\
z~&= 5;
\end{aligned}
\text{\qquad nebo \qquad}
\begin{aligned}
x &= 5,\\
y &= 12,\\
z~&= 13.
\end{aligned}
\]
B Pklad 2.81.
x = 3,
y = 4,
z = 5; nebo
x = 5,
y = 12,
z = 13.
\[
\begin{aligned}[b]
x &= 3,\\
y &= 4,\\
z~&= 5;
\end{aligned}
\text{\qquad nebo \qquad}
\begin{aligned}[b]
x &= 5,\\
y &= 12,\\
z~&= 13.
\end{aligned}
\]
2.5.10 slovn rovnic
Pokud chceme slovat rovnice v rmci sekc, meme v L
A
T
E
Xu pout pkazu:
\renewcommand{\theequation}{\thesection.\arabic{equation}}
V tomto ppad musme ale na zatku kad kapitoly (sekce) vynulovat ta rov-
nic pomoc pkazu \setcounter. Balk amsmath poskytuje pohodlnj een pkaz
\numberwithin.
\numberwithin{equation}{section}
2.5. Rovnice a vzorce na vce dk 55
Pkaz je mono pout na jakkoliv jin ta.
Pro odkazy na sla rovnic je denovn pkaz \eqref, kter automaticky sz zvorky
kolem sla rovnice, tj. \ref{abc} dv 3.2, zatmco \eqref{abc} dv (3.2).
Balk amsmath dle denuje prosted subequations, kter zjednoduuje slovn rov-
nic v rmci zvolen skupiny s podzenm slovnm. Nap.
\begin{subequations}
...
\end{subequations}
zpsob, e vechny rovnice v tto sti dokumentu budou slovny (4.9a) (4.9b) (4.9c)
. . . , pokud pedchzejc rovnice mla slo (4.8). Prosted subequations pouv tae
parentequation a equation.
Literatura
[1] Goossens M., Rahtz S., Mittelbach F.: The L
A
T
E
X Companion, 1994
[2] Goossens M., Rahtz S., Mittelbach F.: The L
A
T
E
X Graphics Companion, 1997
[3] Moravec D.: Balek fancyhdr.sty, Zpravodaj eskoslovenskho sdruzen uivatel
T
E
Xu, 11 (4), 186195 (2001).
[4] Oostrum P.: Page layout in L
A
T
E
X.
CTAN/macros/latex/contrib/supported/fancyhdr/fancyhdr.tex
[5] Rybika J.: L
A
T
E
X pro zatenky, 2. vydn, KONVOJ, Brno 1999.
[6] Reckdahl K.: Using imported graphics in L
A
T
E
X2

.
CTAN/info/epslatex.ps nebo CTAN/info/epslatex.pdf
56