Sborník Národního Památkového Ústavu V Liberci

Sborn k
n
rodn ho pam tkov ho Stavu, zemn ho odborn ho pracovit v Liberci
2008
Editorial
e ditoriaL
P i pohledu na obsah letonho sbornku je vidt, e pestrost je jednm ze zkladnch znak studia o pamtkch. Nkdo by mon oekval, e lid kolem pamtek se budou zabvat p edevm jejich obnovou a dokumentac. Samoz ejm tomu tak je, ale v letonm sbornku se sely tak p spvky, kter zp stupuj pamtky a jejich minulost i z jinch hl pohledu. Kup kladu dky edici soupisu sakrlnch pamtek Liberce od Ji ho Vochomrky mme jedinenou monost nahldnout do doby p ed vce jak 170 lety. P ekvapiv se zde dozvdme nap . o sochch apotol sv. Petra a Pavla u kostela Sv. K e, e je velk koda, e toto velkolep dlo nen do budoucna zajitno, postupn chtr a jeho cena je sniovna. Sochy dnes na popisovanm mst ji nenalezneme, ale s nejvt pravdpodobnost se zachovaly a jsou umstny u vstupu do bvalho h bitova na Ruprechtick ulici. Meme si tak snadno p edstavit, kolik lidskho sil bylo vynaloeno (a doufejme, e i nadle bude) na jejich uchovn. Z uvedenho soupisu tak vyplv, e starost o tyto pamtky kupodivu nezvisela na crkvi, ale na soukromch dobrodincch, kte si jejich ochranu brali za est. Zdnliv samoz ejmost, se kterou asto ve ejnost vnm existenci pamtek, tak neodpovd jejich historii. Pamtka, kter se nm dodnes dochovala, mohla bt nesetnkrt k nepoznn pokozena, ale v mn nebo vce kritick okamik se nael zachrnce a navrtil pamtce dstojn vzhled. Ze zmiovanho soupisu ale zrove vyplv, e stav pamtek nebyl zdaleka ideln ani v dob, kdy byly p edmtem veobecn nboensk cty. D vj generace naich p edk se musely stejn jako ty dnen neustle donkichotsky potkat s nicotou, kter hroz p i zniku pamtek. Autor soupisu v roce 136 p i komentovn stavu marinskho sloupu na Ruprechtick ulici to vyjd il prosbou do budoucna, kter nepozbv platnosti V zjmu nboenstv a umn jest t eba si p ti, aby byl sloup pokud mono chrnn p ed ve rozhlodvajcm zubem asu. P i cest kolem tohoto sloupu se mete na chvli zastavit, uvdomit si, e z uvedenho soupisu t iadvaceti sakrlnch pamtek se dodnes zachovala pouze t etina, a poctit, e stalet fyzick p tomnost tto drobn pamtky vzbuzuje nadji pro doby marnosti. Ji K ek
Nrodn pamtkov stav, zemn odborn pracovit v Liberci, 200 ISBN 7-0-0334-1-7
o bSah
Publikace byla vydna s inann podporou Libereckho kraje. Ji Kek ... 3 Editorial Kvta Kov ... 6 P rstek ve Sbrkch NP (Kresba Vclava hricha Pohled na zmek Grabtejn) Ji Vochomrka ... 8 dice soupisu nboenskch soch Kristinova a Liberce z roku 136 Kvta Kov ... 26 Rokokov pan na zmku Grabtejn a dlo Johanna B. Raunachera (1721771) na zmku ggenberg ve trskm Hradci Pavel Jakubec ... 32 svit idovskho h bitova v Turnov (lta 1625145) Petr Hartman Jan Prostednk ... 36 Zchrann archeologick vzkum v idovsk synagoze v Turnov Tom Hocke ... 45 Obnova idovsk synagogy v Turnov Tom Kesner ... 55 Oprava kamennho silninho mostu v Libtt Ji Kek ... 60 Amde Ozenfant a jeho svdctv o Hskov vile v Jablonci nad Nisou Milo Kadlec ... 64 Pamtn kniha zmku Sychrov) 151160 Zdeka a Vclav Nmcovi ... 83 Restaurovn sklenn idle z expozice Skl skho muzea v Kamenickm enov Martin Krummholz ... 87 O vstav Clam-Gallasv palc. Johann Bernhard ischer von rlach. Petra ternov ... 95 Architekt Otto Bartning a jeho Lutherv hrad v Novm Mst pod Smrkem Renata Tierov ... 103 Archeologie na Bezdzu (P edbn zprva o archeologickch vzkumech na SH Bezdz v roce 200) Vladimr Pea ... 110 Latnsk spona z esk Kamenice znovu nalezena Marcela Star Ivan Rous ... 112 xkurs do nehlubok minulosti t libereckch nkupnch center Martin Nechvle ... 123 Vsledky archeologickho vzkumu u kostela sv. Vclava v Detn na eskolipsku Vladimr Pea ... 133 Latnsk perky z pdy domu p. 13 v esk Lp Milan Svoboda ... 137 Poh ebn pltno s Melchiorem z Redernu Ivo Habn ... 146 Metainforman systm Nrodnho pamtkovho stavu prezentace kulturnch pamtek Kateina Beneov ... 152 Badatelsk projekt Bo hrob v Liberci z roku 1772 Ji Vochomrka ... 154 Pamtk sk freestyle 200 Milan Svoboda ... 156 Sepulkrln pamtky. Pamtkov pe na Morav 13/2007
Kvta K ov P rstek ve sbrkch NP (Kresba Vclava hricha Pohled na zmek Grabtejn)
Kvta K ov P rstek ve sbrkch NP (Kresba Vclava hricha Pohled na zmek Grabtejn)
p rstek ve s br kch Np (kr eSba v cLava F hricha pohLed na z mek Grab tej n )
Nrodn pamtkov stav st edn pracovit v Praze
Kvta K ov
Pracovnci Oddlen hrad a zmk st ednho pracovit Nrodnho pamtkovho stavu sleduj aukce staroitnost i nabdky soukromch sbratel. O nkupech nkterch cennch umleckch dl do sbrek sttnch zmk ve Vranov nad Dyj a Teli informoval asopis Zprvy pamtkov pe v roce 200.1 V lednu 200 nabzela prask aukn s Dorothea pod polokou 233 akvarel Vclava (Wenzela) hricha (176136) Krajina s Grafensteinem, (signovno vpravo dole delin. Wenzl Fhrich) o rozmrech 2 3 cm. Autorem pvabn a cenn kresby, kter m pro pamtkovou pi vraznou vypovdac hodnotu, je otec slavnjho mal e Josefa hricha (100176), rodka z Chrastavy. Nov slovnk eskoslovenskch vtvarnch umlc Prokopa Tomana z roku 147 zmiuje Vclava hricha (176136) jako mal e a mdirytce z Chrastavy u Liberce, kter byl kem mal e Josefa Kummera v Hrdku. Dokladem dal umleck tvorby Vclava hricha me bt list mstsk pamtn knihy v Chrastav z roku 136 nebo malovan znak msta Hrdku na korouhvi v tamjm muzeu z roku 107. Podrobnj umleckohistorick zdokumentovn ivota a dla Vclava hricha dosud nebylo bohuel zpracovno. Kresba Grabtejna m vedle umleck ceny zvlt vznamnou dokumentrn hodnotu. Krom historickho stavu budov tzv. Hornho zmku (bvalho hradu) a Dolnho zmku s dalmi objekty je tu z eteln i zajmav prava p rodnho okol pamtky. Lze p edpokldat, e Vclav hrich vytvo il tuto kresbu jet p ed svm odjezdem se synem do Prahy, tedy patrn mezi lety 1711. O nabzenm akvarelu jsme okamit informovali editele zemnho odbornho pracovit Nrodnho pamtkovho stavu v Liberci dr. Miloe Kadlece. Dky jeho pozitivnmu p stupu byla tato ikonograicky cenn kresba zakoupena p mo do sbrky Sttnho zmku Grabtejn.
Poznm ky 1 Kvta K ov, Nkupy do sbrek sttnch zmk ve Vranov nad Dyj a Teli, ZPP 6, 200, .1, s. 63.
Vclav hrich, Pohled na zmek Grabtejn
Ji Vochomrka dice soupisu nboenskch soch Kristinova a Liberce z roku 136
e dice soupisu NboeNskch soch kriSti nova a L iberce z roku 1836

Ji Vochomrka
Policie esk republiky
Ve 30. letech 1. stolet po izovala mskokatolick crkev prvn soupisy nboenskch pamtek po jednotlivch vikaritech, aby mla p ehled o stvajcch crkevnch objektech, tj. o k ch, sochch, kaplch vetn p padnch fond na jejich drbu. Jednalo o plonou akci, jejm vsledkem byla pro kadou z farnost tzv. bersichttabelle der religisen Standbildern, Kapellen, Kreuze und Statuen, tedy tabulka, kter zachycovala poet, druh, stav a p esnou lokalizaci objekt. Byl to prvn podrobn soupis drobnch pamtek, kter kolem roku 137 vypracovali mstn p slun far i. Soupisy mly mt jednotn charakter a daje ke kadmu objektu mly obsahovat nsledujc body popis konstrukc a jejich hodnotu opis vech npis na pamtce jmno z izovatele a majitele pozemku, na kterm se nachzej pod jakm jmnem jsou pamtky znmy jmno osoby zodpovdn za jejich drbu a existuje-li fond na drbu, i zavzal-li se nkdo k pi o objekt. Zpracovatelm byl dodn vzorov formul s kolonkami. Pokud byly tyto soupisy dsledn zpracovny, vznikla velmi precizn pasportizace objekt k roku 136. V nkterch oblastech byly tyto soupisy jet doplovny o zpisy z pozdjch dob. Rozhodn nedolo ve vech farnostech ke vzniku soupis se stejnou dkladnost a p esnost a pro nkter farnosti se soupisy ani nedochovaly. Krom zskn p ehledu o potu a stavu objekt posvtn cty ml tento kon dleit cl. Tm bylo zskat patrona ke kad pamtce, kter vznikla p ed rokem 135. Kad dontor ml povinnost spoluprce s mstn duchovn sprvou a adem. O z zen nov pamtky musel p edem podat a p ed jejm vybudovnm sloit inann kapitl. P pustn byla i varianta ruen za dobr stav pamtky hodnotou sv usedlosti. Bez splnn ve uvedench nleitost nemla bt pamtka vysvcena. V poslednch letech dochz v echch k evidenci nboenskch pamtek nap . v rmci projektu Morov sloupy v eskch zemch, kter je inann podporovn Ministerstvem kultury esk republiky. V roce 2003 jako jeden z vstup tohoto projektu vyla kniha mapujc kamenn skulptury v Libereckm kraji.1 Tato publikace je zam ena pouze na vybran kamenn skulptury dan obce i okresu. Msto Liberec je v publikaci zastoupeno t emi objekty, mezi kter pat pil se sochou Panny Marie Neposkvrnnho poet situovan u kostela sv. K e, dle tzv. Sloup s monstranc a sloup se sochou Panny Marie Neposkvrnnho poet u idovskho h bitova v Ruprechtick ulici. Auto i vech ji vydanch publikac vdy popis skulptur dopluj o archivn reeri. Soust tto dokumentace je tak citace dostupnch pramen a transkripce ve uvedench soupis z 30. let 1. stolet. Tato vydan publikace a d vj dokumentace drobnch sakrlnch pamtek na Broumovsku, kterou jsem provdl, m p ivedla na mylenku dohledat ve nalezen soupis pro Liberec ve zdejm Sttnm okresnm archivu, nsledn ho p eloit, podrobit kritice a tm ho zp stupnit ir ve ejnosti.2 Soust tto prce byla i dokumentace k v samotnm Liberci, jej vsledky teprve ekaj na zve ejnn.
1) Prvn zastaven k ov cesty u kostela sv. K e.
10
11
Jednm z dleitch archivnch pramen se tak p i dokumentaci a prohlubovn znalost o stavu drobnch kamennch sakrlnch pamtek stv soupis soch libereck farnosti z 1. b ezna roku 136, kter zahrnuje tehdej samostatn Kristinov a Liberec. V soupisu je k tomuto datu zaneseno Adolfem ranzem 23 objekt na 4 stranch rukopisu. Libereck soupis obsahuje nsledujc kolonky popis, co nboensk socha p edstavuje msto kde se nachz dobu, od kter je socha znma komu p slu drba zdali je pro drbu k dispozici njak fond kde je uloen kapitl zdali jet nkdo drbu p ejm a poznmky. V soupisu je nejfrekventovanjm typem objektu Uk iovan Kristus i tzv. Spasitel a to v podob litinovho kruciixu nebo malovanho Krista na plechu, kter je vsazen v kamennm pil i. etnost motivu souvis p edevm se zkladnm a nejroz enjm ikonograickm tmatem vykupitelsk obti Jee Krista na k i. V soupisu je identiikovno sedm tchto objekt. Pt kamennch pil nese sochu nejznmjho svtce, kterm je sv. Jan Nepomuck. Lidovou zbonost a kulturu ponejvce ovlivnila prv cta ke sv. Janu Nepomuckmu. cta k jeho kultu se ila po celm svt a Jan Nepomuck se stal urit nejznmjm eskm svtcem za hranicemi naich zem. Svatojansk pout pravideln konan od doby kanonizace byly vdy grandiznmi slavnostmi. Svtec byl tradin zobrazovn v knskm rouchu a s biretem na hlav. V rukch vdy dr kruciix, vtinou spolu s palmetou, symbolem vtzstv. Pt hvzd zase p ipomn legendu, podle n nali ryb i ve Vltav jeho mrtv tlo. Hvzdy symbolizuj i pt ran Kristovch a pt liter slova TACUI (mlel jsem), kter spolen s prstem p ed sty p ipomn legendu o zachovn zpovdnho tajemstv. Sv. Jan Nepomuck je jedinm svtcem vedle Panny Marie, jeho svatost je naznaena hvzdami. Dle se meme setkat i s dalmi atributy, jako je jazyk, staroboleslavsk paladium (podle barokn legendy putoval svtec do Star Boleslavi), most, kotva i chuas, ktermu svtec udl almunu. Kult sv. Jana Nepomuckho psobil ve vech spoleenskch vrstvch, hlavn v obdob baroka. Koncem tto arcizbon epochy se stv spe smutnou sochou. Dnes by se mohlo zdt, e jsou jeho sochy poetn, ale v mnoha p padech jsou porostl mechem a asami, pinav, znien nebo v nejhorm p pad ukraden. Obvykle maj krom pokozen hlavy potluen ruce, nkdy je socha sv. Jana Nepomuckho opravdovm mrzkem. Dochovan pomnky sv. Jana Nepomuckho p ipomnaj pouze stn jeho nejvtho katolickho uctvn v dob baroka. Kult sv. Jana Nepomuckho se stal 2) Tzv. Sloup s monstranc v ulici Nad Teplrnou.
velice silnm na konci 17. stolet, kdy byl znan propagovn jezuitskm dem. Dky nmu dolo ke blahoslaven sv. Jana Nepomuckho v roce 1721 a v roce 172 byl svato een. Ji v roce 163 byla na Karlov most v Praze, v mst svtcovy smrti, postavena jeho prvn socha, odlit z bronzu. Na autorstv sochy se podleli Jean Babtiste Mathey, Maty Rauchmller a Jan Brokof. Socha p edstavuje stojc postavu svtce v knskm rouchu s biretem na hlav a v rukou dr kruciix. Tm vechny svtcovy sochy z doby 17. a 1. stolet navzaly na ztvrnn z Karlova mostu. Uctvn kultu sv. Jana Nepomuckho se odrelo jak v umleck tvorb, tak i v literatu e v podob kultu muednka zpovdnho tajemstv. Toto bylo vyuito v nboenskch konliktech s protestanty, kte neuznvaj zpov p ed knzem za svtost. V lidovm prost ed byl sv. Jan Nepomuck patronem chrnicm p edevm od povodn a p ed utonutm. Proto se krom zmiovanch atribut objevuje dal atribut v podob mostu. Na mostech a u vodnch tok meme i na Liberecku spat it mnoho soch s tmto svtcem. T i objekty v libereckm soupisu zaznamenvaj sochu Panny Marie. Marinsk kult je ji od nejstar esk k esansk minulosti astm a vznanm nmtem mal a socha , o em svd i dochovan gotick pamtky. Umlec i venkovsk kamenosocha zpodoboval na svch dlech krom Krista a rznch paijovch vjev a astch postav svtc Pannu Marii bu jako spanilou Madonu s dtkem nebo jako Bolestnou Pannu Marii (Pietu), kterou mme monost vidt v ndhern dynamick kompozici u kostela sv. K e spolen s doprovodnmi svtci, kte byli ochrnci p ed morem. Z mnoha dokumentanch prac z jinch region jednoznan p evld typ Panny Marie Neposkvrnnho poet (Immaculaty), kterou dodnes v Liberci meme spat it a obdivovat v Ruprechtick ulici. V soupisu jsou dle zastoupeny a popsny 4 kapliky, K ov cesta u kostela sv. K e, Bo hrob, Monstrann sloup a sochy sv. Petra a Pavla, kter stly na brn p i vstupu do arelu kostela sv. K e. Z historickho soupisu lze tak vyst a identiikovat jmna majitel pozemk, na kterch se objekt k roku 136 nachzel. Je v nm lokalizovno msto, kter je popisovno k orientaci vi poloze kostela sv. Antonna a pomoc svtovch stran. Popisovny jsou ji nzvy tehdejch znmch ulic. Vedlej stezky jsou identiikovny dle toho, k jakmu cli sm uj. Dky zpism meme vypozorovat fakt, e ji v 1. polovin 1. stolet bylo mnoho tchto pamtek v neutenm stavu a e ne vdy se majitel pozemku o n dn starali. Povtinou dky dobrodincm byly objekty obnovovny i jim byla aspo projevovna cta nap . zapalovnm svek. Bo hrob a morov sloup se sochou Panny Marie Immaculaty jsou popisovny na svch pvodnch mstech v blzkosti tehdejho Novomstskho nmst a dkanskho kostela sv. K e. Edin poznmka Ve spoluprci s kolegyn Mgr. Zuzanou onskou byla u soupisu provedena transkripce z kurentu a text p eloen do eskho jazyka. Neiteln sti textu jsou oznaeny autorskou poznmkou. Mstn nzvy v p pad, e je z ejm jejich uren, jsou p eloeny do etiny, ostatn jsou ponechny pouze v p epsanm znn. Dle bylo sjednoceno psan diakritiky a interpunkce. P edkldm tedy p eklad tohoto vznamnho archivnho pramene, kter je od nynjka snadno dostupnm pro poznn historie nboenskch soch a k v Liberci.
12
13
SouPIS V LIBEREcK faRNoSTI STVaJccH NBoENSKcH SocH KRISTINoVa a LIBERcE Nr. 1 Kristinov Popis, co nboensk socha p estavuje Svat Jan Nepomuck v knskm rouchu. Se znmmi charakteristickmi atributy. Vniv, v el k Jei, Uk iovanmu Vykupiteli, p edstavuje vru jeho due i vtzstv nad l, ale i nepravost, boskm slovem a nboenskou zancenost ns chrn. Msto, kde se nachz Vchodnm smrem od libereckho dkanskho kostela, v blzkosti vznamnho Meyerhofu odkud vede cesta do kopce do obce Rudolfov, p i prav stran na p iblin 21/2 lokte vysok vyvenin. Popis konstrukce a dstojnosti (stavu) objektu (sochy) P ed sochou, jej eln strana je obrcena k jihu, prostor, velk p iblin 2 shy, je ohrazen vlevo i vpravo velkou lpou a na kadm rohu je z nhrobnho pskovce vypracovn konick sloup. Socha spov na kamennm stupni. Podstavec je stejn tak jako socha dob e opracovn, s jemn zhotovenm drkem na lucernu, te vak bez lucerny, take to cel se jev p hodn a poda en proveden, probouz a umouje prot nboensk smlen a odhodln. Npisy, kter se nachz u sochy Na zadn, severn stran sochy se nachz ern ry zformovan do k e a obsahujc npis vztahujc se k padlm Italm p i invazi Francouz 113: Pomni, zde le nep tel hrz, vnujte mu klid, kter neekan nael. a k esansky k odplat kadho trpen. polo kytky na jeho hrob s odputnm. 23. srpna 113 padl zde nep telsk vojk. Toto k jeho pamtce. Doba, kdy dlo bylo postaveno a od kdy je znmo Doba vzniku je neznm, neexistuje ani zznam o renovaci, kdo se o ni postaral. Komu a kde p slu povinnost drby Nikomu povinnost nep slu. Zdali je pro drbu k dispozici njak fond Nen dn fond.
Kde je uloen kapitl dn kapitl. Zdali jet jinak nkdo drbu p ejm Ambros Rotter z panskho Meyerhofu z Liberce, dobrovoln na vlastn inann prost edky rozsvcuje u pamtky svtlo. Poznmka Tato pamtka je bez vraznjch zvad, peliv stoj bez pokozen. Nr. 2 Liberec prvn tvr Spasitel na k i Msto, kde se nachz Stoj severovchodn od libereckho dkanskho kostela, od jihozpadnho rohu domu p. 1, pozemku obyvatele pana Franze Micksche, mana v Liberci, tesa e, v (ulici) nov zvan Gebirgstrasse, vedouc od zpadu na vchod, po lev stran, nkolik set krok zpadn od p edel pamtky, kde Gebirgstrasse se stv cestou do Rudolfova, opt v zatce (ve vklenku). Doba, kdy dlo bylo postaveno a od kdy je znmo 160 datum, kter je v npise na podstavci, upozoruje na dobu vzniku i npis Johann Hoffmann, kter nechal objekt postavit. Popis konstrukce a dstojnosti (stavu) objektu (sochy) Cel socha, jej p edn strana je obrcena k jihu, se skld z tvercovho podstavce, kter je z tvrdho pskovce na nm spov (st neiteln pozn. aut.) sloupov s vhodnou hlavic p iblin 5 lokt vysok, to cel je nat eno perleovou barvou a velmi dob e psob. Obraz kruciixu je malovn olejovmi barvami na plechu mistrovskm ttcem a je p idln pomoc roubu na d evnm k i a zptn podep en 3 dob e zpracovanmi podprami. Nad obrazem kruciixu z jmno Je se zlacenm dvojitm k em. To cel se zd p im en celkov povznesenosti objektu. Npisy, kter se nachz u sochy Na ttu podstavce obrcenm proti domu slo 11/4 teme ne zrovna dob e vytesan npis Hoffmann 160. Zdali je pro drbu k dispozici njak fond dn fond ani kapitl.
Zdali jet jinak nkdo drbu p ejm Majitel usedlosti statku p. 1 Franz Micksch, tesa z Liberce nechal renovovat pamtku, na vlastn nklady, dlouho majitel usedlosti byl neznm. Poznmka Kruciix olejovou barvou nat el pan mal Ginzel Jakob v Liberci . 25. Nr. 3 Liberec prvn tvr Kristus na k i Msto, kde se nachz Severovchodn od libereckho dkanskho kostela, od severovchodnho rohu domu p. 73, 4/4 v takzvan Schtzengasse pvodn Kammerbergstrasse vedouc z jihu na sever, po lev stran, v men vzdlenosti severozpadn na znan roz en ploe ulice Kammerbergstrasse. Doba, kdy dlo bylo postaveno a od kdy je znmo 133 mstnmi dobrodinci postaveno. Zdali je pro drbu k dispozici njak fond dn kapitl ani fondy na drbu. Popis konstrukce a dstojnosti (stavu) objektu (sochy) Msto, vnovan soe, je do tverce ohrazeno zelen nat enm plotem s mile vypracovanmi plakami s blmi hlavicemi, kter se dvma topoly uzavr p slun prostor, kter je vpravo a vlevo osazen kruciixem, kter je otoen elem na vchod. Zem je pokryt drobnm pskem. Ve st edu tohoto prostoru se zved dob e a jemn opracovan podstavec z ulechtilho a pevnho pskovce, kter je umstn na piedestalu se 4 stupni. Na tom se skv dob e a siln pozlacen litinov kruciix s umrajcm Spasitelem ramena k e jsou zaitna zlatem. Dky svmu npadnmu p telsky zvoucmu zev en, stejn jako dky svmu vhodnmu dstojnmu ztvrnn danho p edmtu, cel objekt respektuje ve stylu proveden nboensk city.
Npisy, kter se nachz u sochy U paty Jeova obrazu teme na ern plechov tabulce zlat npis: Z zeno na vnou pamtku prv p estlho nebezpe nemoci vldnouc v tomto kraji a k probuzen dtsk dvry v Boha. Pod tm: Deo oMnlpotentl beate Virgini et posterls lerl CuraVlt CIVItas Reichenbergensis. Na eln stran postavce teme: K esan vid lsku, jak um ela. O! Milosrdn je Bh. vid lsku se obtovat. Je prost ednk! Pod tvm k em, my pokran dti h nci celou vinou budme soustrast. Amen s nmi. Vp edu na piedestalu podstavce teme: Po zeno Anno 133. Zdali jet jinak nkdo drbu p ejm Dobrodinci ze sousedstv. Avak dozraj nad pamtkou na vlastn nklady (zpis nen dle k p eten pozn. aut.). Zpis pokrauje Zleitost pamtky je vy eena. Poznmka O tuto pamtku se staraj dobrodinci, p ispli k ochran postamentu tto pamtky jako podkovn nejlaskavjmu Bohu v naem Liberci.
3) Socha sv. Jana Nepomuckho v parku pod bvalm klterem Vorilek.
14
15
eln strana kaple je otoen k zpadu. Vedle starho obrazu Matky Bo z Czenstochau se na zadn vnit n stn nachz mon znzornn Nejsvtj Trojice svtc neboh due v oistci, stejn tak vlevo a vpravo na bonch zdch jsou przdn vklenky. Npisy, kter se nachz u sochy V kapli na zadn stran obrazu v pravm dolnm rohu je ztvrnn nebohch du v plamenech oistce, proti tomu dr andl otev enou roli s npisem: Slituj se trojjedin Boe a zachra je z tohoto strachu a bdy, to prosm j Matka bolestipln O! Jei se svou svatou krv uhas r tch ubohch du. Zdali je pro drbu k dispozici njak fond Nen stl fond, ale je tu obnos 6 F. 15 . Je nashromdno 37 zl. a 50 krejcar. Zdali jet jinak nkdo drbu p ejm Zbon dobrodinci, asto obnovuj kapli jednotliv po stech, jet doposud jejich innost trv, aby objekt nebyl poruen a nezaniknul. Poznmka Zdivo tto poln kaple nen v dobrm stavu, st echa dob e nesed na objektu, pouze nboensk projev je ctit. V kadm p pad je koda, e kaple je bez drby, jej z izovatel by ml mt povinnost za ni odpovdat! Nr. 5 Liberec prvn tvr Bolestn Marie Matka Bo Msto, kde se nachz Maria Matka Bolestn. V pokraujcm smru od libereckho dkanskho kostela, asi 100 krok severn od prv popsan otev en poln kaple, p i cest z Liberce do Ruprechtic od jihu na sever po lev ruce, voln v poli na pozemku, pronajatm njemcem mstsk vinopalny panem Wenzelem Jantschem. Popis konstrukce a dstojnosti sochy Tato statue spov na velkm polnm kameni, podobnm skle. Na ty helnm piedestalu stoj ndhern jnsk d k sloupu s rovn vtenou hlavic, na n Maria Matka Bolestn s tv obrcenou vlevo k nebi, s levou rukou na srdci, kde se nachz krsn udlan me s pokozenm pozlacenm, s pravou rukou otev enou smrem dol a nataenou dop edu, vrazn a pln dstojnosti a vzneenosti.
Celek je mistrovsky zhotoven z tvrdho jemnho pskovce. Statue se obrac eln stranou k vchodu a je eleznmi kletinami mezi stupni p ipevnna ke skle. Npisy, kter se nachz u sochy Na tt podstavce eln strany lze st: Obnoveno vlastnky pozemku Josefem Jnem Mari Annou. Florin Sigmund 114. Pod tm na piedestalu: Tobis Linke 171, na tt podstavce smrem jihu: Johann Joseph Knobloch 1755, na tt podstavce smrem k severu: Anna Ludmila Knobloch. Zdali je pro drbu k dispozici njak fond Na drbu neexistuje dn fond, take jen zbon dobrodinci obas vnuj statui svoji pozornost. Poznmka V zjmu nboenstv a umn je t eba si p ti, aby byl sloup pokud mono chrnn p ed ve rozhlodvajcm zubem asu. Nr. 6 Liberec prvn tvr Uk iovan Spasitel Msto, kde se nachz Nkolik set krok jin od p edel sochy, severnm smrem od libereckho dkanskho kostela, na cest z Liberce do Ruprechtic z jihu na sever, po prav stran, ve st edu nov z zenho libereckho h bitova. Popis konstrukce a dstojnosti (stavu) objektu (sochy) Rameno k e ze d eva, nat en zachovalou ervenou olejovou barvou, na jihozpadn a vchodn stran je obklopen d evnmi hndoerven nat enmi modlitebnmi sedtky s vhodnm drkem lucerny. Obraz je dob e namalovn na plechu olejovmi barvami. Cel je to pevn a spolehliv a p im en celkov dstojnosti objektu. Npisy, kter se nachz u sochy dn, krom obvyklho I.N:R.I. nad hlavou Spasitele na jedn plechov tabulce. Doba vzniku, od kter je socha znma Spad do roku 132. Zdali je pro drbu k dispozici njak fond Na vdaje kostela, dn fond, dobrodinci
svobodn z vlastnho podntu a na vlastn nklady, snad zbytek jejich mysl na mrt. Poznmka Vyobrazen Spasitele je opeovvno dobrodinci, nedvno nechali p et t k hndoerven. Nr. 7 Liberec prvn tvr Panna Maria Msto, kde se nachz Nkolik set metr jihozpadnm smrem od p edel pamtky, severozpadn od libereckho dkanskho kostela, p i ulici na Frdlant od jihu, na prav stran, na pozemku pana Josefa Neuhusera, mana a obchodnka z Liberce, na severnm a zpadnm rohu sti pozemku na k iovatce cest do Novch Pavlovic. Popis konstrukce a dstojnosti (stavu) objektu (sochy) Objekt je olemovn 4 kamennmi modlitebnmi stupni, skld se ze tvercovho podstavce se vzneenou prac, na nm je jnsk sloup vetn sloupovho d ku a hlavice, na p edn stran je opat en dvma oprami, kter vzadu chyb. Socha Marie je ozdoben vncem hvzd na eleznm kotoui. Cel je to z jemnho pevnho pskovce. Dstojnost pamtky je nleit zpracovna, akoli je ji vce pokozen. Npisy, kter se nachz u sochy Npis na p edn stran podstavce je zast en a obsah lze jen st p est Georg Meister 160. Doba vzniku Dle npisu 160 od jmenovanho Georga Meistera. Zdali je pro drbu k dispozici njak fond dn fond a kapitl, staraj se dobrodinci vlastnmi silami. Poznmka Tak tato pamtka je solidn a z svm zjevem dob e, vzhled odpovd jejmu st , pamtka je ve vnosti. Nr. 8 Liberec druh tvr Je svzan v al i s trnovou korunou, zesmnn v otev en kapli
4) Socha sv. Jana Nepomuckho v ulici Na Pertn.

Nr. 4 Liberec prvn tvr Otev en poln kaple Msto, kde se nachz Od p edel pamtky, p iblin tvr hodiny dle severozpadn od libereckho dkanskho kostela smrem na sever, na cest z Liberce do Ruprechtic, vedouc z jihu na sever, po prav stran, na severnm cpu pozemku, na postrann cest vedouc k Schtzengasse od cesty do Ruprechtic. Doba vzniku Nen znma, pravdpodobn od majitele pozemku, kaple stoj p ed statkem pana Antona Fouska, pravdpodobn postavena v p edelm stolet. Popis konstrukce a dstojnosti (stavu) objektu (sochy) Tato kaplika m (neiteln text pozn. aut.) zdivo jeho kad strana je zhruba 2 irok a 5 lokt vysok, lomen. piat st echa je ze d eva, opat en ttem, na kterm se nachz oblaka a kamenn hlavy andl, dekorace se zd vak ciz a p idan a pozdji, vchod m sice ern nat en zrubn avak bez dve .
16
17
5) Sloup se sochou Panny Marie Neposkvrnnho poet u idovskho h bitova v Ruprechtick ulici. 6) Kamenn pil bez ukonen ulice Na Pertn.
Msto, kde se nachz Nkolik set metr od p edelho jihozpadnm smrem, vchodn od libereckho dkanskho kostela na vyvenin Chrastavsk ulice vedouc do Rodolu, z vchodu na zpad po lev stran, mezi pozemky dom p. 27 a 20, pn Franze Millera a Franze Hbela, mana a soukenka z Liberce. Popis konstrukce a dstojnosti (stavu) objektu (sochy) Kaplika je postavena z kamene, zhruba 2 shy dlouh a jeden sh 5 stop a 6 coul irok a vysok 1 sh 2 stopy a opat en d evnm zast eenm. eln stna m portl s gotickmi dve mi zdobenmi trojhelnkovm ttem a t emi starmi d evnmi obrazy z k ov cesty znzorujcmi p bh utrpen. Zevnit na druh stran a obou postranch zdech jsou vklenky se sochami a obrzky z kaple, jsou vcelku dob e zachovan hezky postaven trp vak vlhkem, co je pochopiteln, nebo msto, kde stoj, nen vhodn, (je) zatuchl a vlhk, na strni mezi dvma domy. Malby na jednotlivch obrzcch jsou prmrn, ne vak urejc, socha Spasitele je snesiteln, postavy kat jsou vak patn a pohorliv a v kadm p pad (jsou) k odstrann. Npisy, kter se nachz u sochy Nad vchodem teme: Mui, kte ho hldali se mu vysmvali a tloukli ho do tv e a dvali mu polky Luk 2236. Uvnit ve vklenku vpravo teme: Bezbon provazy klid spoutaly 11. Ve vklenku vlevo: Moje due je zarmoucen a do smrti. Matou. Doba vzniku Nen znma. Komu nle drba Z izovatel sm, ale majitel nynj usedlosti (p.) 27 v Liberci, pravdpodobn znm Tobias Linke. Zdali je pro drbu k dispozici njak fond dn fond a kapitl. Poznmka Kaple byla dlouho zanedban, uzav en, dve n st nepot ebn, p es noc jsou dve e zavrny.
Msto, kde se nachz Nkolik set metr od p edel pamtky, severozpadnm smrem, zpadn od libereckho dkanskho kostela, na malm kruhovm prostoru v zahrad domu (p.) 24 Nr. 9 Liberec druh tvr Zvstovn Panny Marie v uzav en poln kapli pana Josepha Appelta, obyvatele, mana a obchodnka v Liberci na konci Rov ulice, vedouc z vchodu na zpad, po prav stran. Msto, kde se nachz Nkolik set metr od p edel pamtky, Popis konstrukce a dstojnosti jihovchodnm smrem, jihozpadn od (stavu) objektu (sochy) libereckho dkanskho kostela na sti Objekt stoj na oblouku klenby vchodu na pozemku Tobiase Ginzela Erbena z p. 13 mal nmstko do zahrady mezi dvma z Liberce, na jihozpadnm bo Keilova katany, velmi dob e upraven, z blho vrchu, na cest do Karolius feld (Karlinky) pevnho pskovce, opravdu dob e opracovan a Berzdorf (Ostaov) u Liberce, ze smru a vhodn zaitn, nat en perleovou severjih, p i lev stran na okraji poln cesty. olejovou barvou, jet dob e zachovalou, se dvma postavami andl a vhodn doplnno Popis konstrukce a dstojnosti obrazem Marie na podstavci, take vcelku (stavu) objektu (sochy) poctiv, vkusn a dstojn, p esto se to zd Kaplika postaven ze tvercovch kamen, trochu zanedban, protoe je to na vce mstech zhruba 1 sh irok, 1 sh a 2 stopy vysok, pokozen a drk lucerny je bez lampy. vhodn uzav en stupovitou st echou, pevn p ipevnnou, dob e (psmo dle neiteln Npisy, kter se nachz u sochy pozn. aut.). Uvnit se na zptn stran Na tomto objektu se nenachzej dn npisy. nachz Zvstovn Marii namalovno olejem na d ev. Kresba je sprvn, barevnost Doba vzniku je v pravd ivouc, malba opravdu dobr, Nen znma p esn, ale pravdpodobn cel je to vhodn a dstojn proveden. majitel usedlosti p. 24, na jeho pozemku pamtka stoj. Npisy, kter se nachz u sochy Nad eleznmi dve mi, kter maj Zdali je pro drbu k dispozici njak fond z poloviny m , se na klnovm kameni dn kapitl ani fond na drbu, majitel nachz vytesan: G:1775. usedlosti p. 24 nynj Josef Appelt a obchodnk v Liberci p ejm drbu. Doba vzniku Potek je zapsn do roku 1775 s inicily Poznmky G. R. Z ejm vlastnk pozemku nebo Souasn majitel domu . 24 v Liberci je pravdpodobn majitel p. 13. ovem majetn a tak ochotn zabezpeit pamtku jej stav do budoucnosti. Zdali je pro drbu k dispozici njak fond dn fond ani kapitl, drbu zddil Nr. 11 Liberec prvn tvr Tobias Ull, z p. 13 jmenovit se star pan Svat Apotolov Petr a Pavel Franz Fousek, eznk a hostitel v Liberci. Poznmka Majitel usedlosti p. 13 v Liberci zmon, chtl se starat, zabezpeen kaple je do budoucna zajitno. Msto, kde se nachz Pouze nkolik krok od p edel pamtky, severozpadnm smrem, zpadn od libereckho dkanskho kostela, z vchodu na zpad, u vchodnho vstupu do arelu kostela svatho K e, na kad stran brny na malm kruhu.
Up esnno, Joseph Gruner, soukenk z p. 27 2/4, se star o rozbsnn sochy v kapli, m nejkrsnj vnit n dekoraci, na vlastn nklady nechal zlat tafrovat litinov kruciix s kamennm podstavcem do ulice eln postaven.
Nr. 10 Liberec druh tvr Svat Jan Nepomuck v knskm rouchu
Popis konstrukce a dstojnosti (stavu) objektu (sochy) Tyto dva objekty stoj u dve nch pil u vchodu na k ovou cestu u kostela Sv. K e, jsou z pevnho blho pskovce, velmi dob e vypracovan, bez ntru a zaitn, ale jsou solidn a pln p im en celkov dstojnosti objektu s odpovdajcmi atributy. Ob dv sochy imponuj apotolskou majesttnost. Npisy, kter se nachz u sochy dn npisy se na tchto objektech nenachzej. Doba vzniku Z zeno u k ovho kostela vetn k ov cesty crkevn vrchnost, mstem a dobrodinci. Zdali je pro drbu k dispozici njak fond Nen znm, kdo drbu p ejm, obstarn oprav souvis s kostelem sv. K e, pamtka vetn k ov cesty je soust onoho kostelnho komplexu. Poznmka Je velk koda, e toto velkolep dlo nen do budoucna zajitno, postupn chtr a jeho cena je sniovna. Nr. 12 Liberec prvn tvr Kristus na k i Msto, kde se nachz Ihned vedle ve popisovan pamtky, z vchodu na zpad po lev stran, p i vstupn brn do arelu kostela sv. K e, p i jeho zdi, zpadn od dkanskho kostela, na zpadn stran malho kruhovho prostoru z vchodu na zpad. Popis konstrukce a dstojnosti (stavu) objektu (sochy) Tento objekt je ze d eva, ale pevn a dob e zachoval, nat en ervenohndou olejovou barvou, opat en modlitebnmi stupni u paty k e. Kruciix je namalovn dob e, olejovou barvou na kovovm plechu. Cel je to vhodn a dstojn. Doba vzniku Nen znma prvn pamtka tohoto msta, doba postaven stvajc pamtky je neznm, urit ale stvajc dobrodinci ho nechali mile postavit, dnen stav je velmi zpuch el a pokozen do okamiku sesut spadnut.
Zdali je pro drbu k dispozici njak fond dn fond ani kapitl, zbon dobrodinci se o pamtku staraj. Poznmka Tato nboensk pamtka byla veobecn znma jako Misijn k , protoe prvnm umleckm dlem na tomto mst bylo podkovn jezuitskch mision , kte ho postavili. Nr. 13 Liberec prvn tvr Nejzvanj moment utrpen Spasitele neboli svat K ov cesta se 14 zastavenmi s obrzky, malovanmi obrzky ztvrujc ubokovu dui v oistci p i vchodn kosteln zdi p i prav stran uzav enho prostoru. Popis konstrukce a dstojnosti (stavu) objektu (sochy) Tato k ov cesta se skld ze 14 stejnch voln stojcch kapliek umstnch podl h bitovn zdi kolem kostela Sv. K e s d evnm zast eenm opat ench sklennmi tabulkami, na d ev jsou znzornn z p bhu utrpen, kresby jsou proveden ivmi barvami a ikovnou rukou. Jen dest zastaven s vysvleenm Kristem je pot eba renovovat a udlat zlepujc zmnu. Cel je to vhodn a dstojn. Npisy, kter se nachz u sochy Npisy se zde nenachzej dn krom sel zastaven a tu a tam na sklennch obrzcch jsou poznamenan jmna dobrodinc, kte p ispli na z zen nebo renovaci i vylepen zastaven, kde se vyskytuje jejich jmno, nebo se o to postarali sami. Msto, kde se nachz Tchto 15 vyobrazen se nachz na 4 stranch pravho plkruhu paralelnho prostoru kostela svatho K e, kter je situovan uprost ed, rozdluje svtskou pdu (zpis dle patn iteln pozn. aut.). Doba vzniku Doba postaven tto pamtky souvis s kostelem sv. K e, s rokem spolenm postaven kostela, patront p ebraj dobrovoln se starajc dobrodinci. Zdali je pro drbu k dispozici njak fond Fond neexistuje, ale ji je shromdno 6 zl. a 2 krejcar, mstsk kasa m 65 zl.,
5 krejcar. Dobrodinci se svobodn dobrovoln na vlastn nklady staraj, drba je dna podstatou povinnosti dluhu vi Spasiteli. Poznmka Restaurovn tto pamtky je vdy vykonvno ze strany dobrodinc, tak je vdy pod jejich dohledem. Nr. 14 Liberec prvn tvr Jan a Marie pod K em zem elho Spasitele v uzav en poh ebn kapli Msto, kde se nachz Poh ebn kaple na zpadn stran a sice zdn p i vstupu na h bitov u kostela sv. K e, naproti je hlavn vstup do kostela, zadn stranou k nov nazvan Poln ulici v prvn tvrti. Popis konstrukce a dstojnosti (stavu) objektu (sochy) Kaplika je z kamene, dob e postaven a zachovan, p iblin 2 shy a 5 stop dlouh, 2 shy irok a 1 sh a 4 stopy vysok, s d evnm zast eenm, m dvojdln (nsledujc slovo patn iteln pozn. aut.) s przdnmi vklenky vlevo a vpravo od vchodov branky. K vetn novch sloup dob e vyvedench lesklch blch dob e zaitnch, s postavami spovajcmi v kaplice . Npisy, kter se nachz u sochy Na postrannch zdech jsou poveny malovan obyejn tabulky, na kterch jsou prpovdi, kter vce rozptyluj ne povznej a kter vce sr ne pozvedvaj a psob ruiv, nkter z nich poukazuj na umrn, hrob, smrt, vnost a pozemskou pomjivost, jsou sten znm, ale sprost a obsahov przdn, ne aby zde byly nkladn opatrovny. Doba vzniku Vybudovn a z zen kaple souvis do doby postaven kostela, k ov cesty a h bitova, postaven pamtky souvis s patrontem msta Liberce. Zdali je pro drbu k dispozici njak fond V kase je nashromdno 5 zl. a 51 krejcar. Dobrodinci minul duben na vlastn pomjiv nklady provedli drbu.
Poznmka Tato pobonost a p emlen je tak jet oddan a lska, (nsledujc slovo neiteln pozn. aut.), kter asto blzko odpov. Nr. 15 Liberec prvn tvr Panna Maria na nebesch s andly a svatmi Msto, kde se nachz Na novomstskm nmst, z vchodu na zpad, po prav stran, p i cest do Chrastavy a itavy, vchodn od kostela sv. K e, zpadn od dkanskho kostel (zpis dle neiteln pozn. aut.), v blzkosti domu prvn mstsk sti na zpad, sever a vchod v uzav enm vklenku poloviny nmst. Popis konstrukce a dstojnosti (stavu) objektu (sochy) Maria, krlovna nebes, andl a svatch. Na novomstskm nmst, z vchodu k zpadu po prav ruce, p i silnici do Chrastavy a itavy, je vede p es nmst, vchodn od kostela sv. K e a zpadn od dkanskho kostela, skoro uprost ed mezi obma, v pravm hlu, uzav en domy 1. mstsk tvrti, smrem k zpadu, severu i vchodu, v polovin nmst. Pamtka m kolosln polygonln podstavec s kamennmi stupni, mistrovsky udlan z jemnho pskovce, nat en olejovmi barvami a prolomen uprost ed pro osvtlovac za zen, obklopen knickmi sloupy z hrubho pskovce, spojenmi eleznmi tyemi. Na piedestalu na rozch podstavce stoj 4 sochy svatho Jana Nepomuckho, Florina, Rocha a ebestina, tak mistrovsky udlan z jemnho pskovce, tafrovno zlat a st brn. Nad tmito svtci se ty v prost edku Panna Marie, mistrovsky udlan, pozlacen na zemkouli, obtoen pozlacenm hadem. Celek je velice solidn, pln umn a dstojnosti. (Na udren pamtky existoval fond pozn. aut.) jen m nyn 13 zl. 30 kr. konvenn mny a 140 zl 43 kr. vde. mny. (dle neiteln pozn. aut.), dobrodinci, kte teprve v roce (datace vynechna pozn. aut.) pomohli provst a uskutenit renovaci. Dobrovoln spolek libereckch en se pomoc subskripce postaral sm o zlacen na sochch statue, zvlt o pln pozlacen marinsk sochy a s pozlacenm vncem hvzd na eleznm drt.
20
21
Poznmka Od dob restaurovn se jednou tdn k veeru kon u sochy, osvtlen krsnm lucernovm apartem, nachzejcm se na statui, dobrovoln soukrom pobonost, kterto okolnost bude pro udrovn statue v kadm p pad prospn. Nr. 16 Liberec prvn tvr Kristv hrob v uzav en kapli svatho hrobu Msto, kde se nachz Ve smru z vchodu na zpad zpadn od dkanskho kostela, vchodn od k ovho kostela bleji od p edelho lec ve st edu vchodn poloviny vchodn strany novomstskho nmst, toto novomstsk nmst vzniklo na zpadn stran starho kostelnho h bitova dkanskho kostela na volnm pozemku. Popis konstrukce a dstojnosti (stavu) objektu (sochy) Kaplika je postaven u opr starho h bitova u dkanskho kostela, m ovln tvar a je eln stranou obrcen k vchodu, k novomstskmu nmst, odkud vedou ke klenutm vchodovm dve m z vcero stran kamenn lemujc stupn, opat en zast eenm, a jeden ze sloup spojench gotickou klenbou nesoucch kopuli, v urit vzdlenosti od stup portlu, je ndhern zdoben zlacenm z cm k em. P ed kapl le velk ty hrann ulov balvan,
kter p ipomn balvan u vchodu ke Kristovu hrobu. Kvli tomuto pat kaplika mezi farnky libereck farnosti k asto navtvovanm modlitebnm mstm. m vce se kaplika zdob na velikonon svtky, tm svatj je tajemn hrza, kter dojme p i vstupu a pohledu na insignie utrpen Jee, jmenovit h ebk z hrobu, p i pohledu na modlc se andly hldajc z mrtvch vstvajcho Spasitele, na obrazy z d evnch desek a pltna, kter jsou cenn z nboenskch dvod a kter zdob klenbu kaple, ve svtle svek a osvtlen p i bohoslub konan v ptek veer. Npisy, kter se nachz u sochy V kaplice nad vstupn brnou teme npis: K pamtce en slvy Bo postaven tento Kristv svat Hrob Andreas Joseph Wondrak, oban soukenk a obchodnk Anno 1772 30. ervenec. Tak se v kapli nachz ern ormovan npis od arcibiskupa Antona Petera svobodnho pna z Przichiwitz, kter poukazuje na udlovn ty iceti dennch odpustk, pro vechny, kte v ptek a sobotu dle tohoto na zen vykonaj mi a to tak asto, jak asto tuto mi vykonaj. Cancellaria (st textu neiteln pozn. aut.) 10. prosinec 1772 L:S: Joannes Andreas Kayser Epus: Vic: (st textu neiteln pozn. aut.) les et oficialis: Benedictus stber Cancellarius:. Doba vzniku Dle npisu na kapli. Zdali je pro drbu k dispozici njak fond Je z zen zajmav kapitl (st textu neiteln pozn. aut.), u Antona Schpfera v Liberci u p. 3 s 25 zl., stka v kase 3 f, 45 xr W:W: Dobrodinci p ed nkolika lety opravili b idlicovou st echu a (kapli pozn. aut.) udreli z vlastnch penz Poznmka (Ke kapli pozn. aut.) se tak projevuje obzvltn pobonost. Nr. 17 Liberec prvn tvr Svat Jan Nepomuck v knskm rouchu Msto, kde se nachz Nkolik krok severovchodnm smrem od Boho hrobu na druh stran elezn ulice vedouc z vchodu na zpad p i prav stran, severozpadn od dkanskho kostela v pop ed dvora obyvatele z p. 252 pana Wenzela Jantsche, majitele mstsk palrny,
v ulici na jihozpad, na rohu obytnho domu naproti, v popisovan tvrti, p i prjezdu z jihu na sever po lev stran. Popis konstrukce a dstojnosti (stavu) objektu (sochy) Tato socha svatho je z bronzu, zaitn zlatem, stoj na upraven, pskem vysypan tvercov ploe na velmi vkusn vypracovanm podstavci, kter je zhruba 3 lokty vysok, z jemnho pevnho pskovce s kamennmi modlitebnmi stupni u paty a se vzneenou gotickou vzdobou, vpravo a vlevo obklopen topoly a ze vech stran chrnn a do poloviny podstavce litinovm pltkem, jeho elezn gotick pruty jsou vzjemn propleten. Npisy, kter se nachz u sochy dn npisy se na tomto objektu nenachzej.
Doba vzniku 133 od libereckch dobrodinc Zdali je pro drbu k dispozici njak fond dn kapitl a fond nez zen Pan Ignaz Thadaeus Maser, obyvatel a obchodnk z Prahy vnoval pamtku Liberci s p kazem, e zstane stt na nynjm mst, starat se o ni bude Ignaz a Joseph Reichenauerovi, podkov i v Liberci. Pan Anton Ullrich obyvatel a klemp v Liberci, len mstn mstsk sn vydal prohlen osvdujc budoucnost, ddictv a pi. Nr. 19 Liberec tvrt tvr Kristus na k i
7) Bo hrob u kostela sv. K e.
Msto, kde se nachz Nkolik set krok od p edel pamtky, jihovchodnm smrem od dkanskho kostela, Doba vzniku Tato pamtka byla postavena v roce 132 panem na cest z Liberce do Rochlic na severnm Wenzlem Jantschem majitelem mstsk palrny. a zpadnm svahu Hrn skho vrchu, p i prav stran, ze severu na jih, na Erbenov pozemku pana Josepha Finkeho, obyvatele Zdali je pro drbu k dispozici njak fond a mstskho mlyn e z Liberce z p. 26. Na drbu nen z zen dn fond. drbu p ejm Wenzel Jantsch z p. 252/1. Popis konstrukce a dstojnosti sochy Tento objekt se nachz v prostoru irokm 10 Nr. 18 Liberec tvrt tvr lokt, vp edu jsou 2 knick sloupy z hrubho Kristus na k i pskovce, je obklopen 7 lpami vpravo, 3 lpami vlevo a jednou vzadu. Podstavec je Msto, kde se nachz vysok 1 sh a 3 stopy a je dob e opracovan Jihovchodnm smrem od dkanskho z jemnho tvrdho pskovce. Na kad stran libereckho kostela v pli ulice nazvan se nachz 3 kamenn stupn spojen skobami Gausse damme, do Kristinova a v esk a uprost ed se zved ty hrann pravohl ulici vedouc ze zpadu na vchod, tm p i podstavec, na nm d k s hlavic ve stejnm stylu prav stran, ve st edu jmenovan, na zadn a na nm opt podstavcov piat nstavec, stran s kamennou barirou na prav stran. ve kterm je 1 sh a 1 stopu vysok ploch k z eleznho plechu chrnn tyemi a na Popis konstrukce a dstojnosti plechu je opravdu dob e namalovan obraz (stavu) objektu (sochy) Krista, kter je rouby p ipevnn a zakotven Cel objekt se skld z pevnho jemnho na rameni k e. To cel je v proveden pskovcovho podstavce, 4 stopy vysokho, na nm elezn podstavec asi 1 coul vysok a na a konstrukci oprvnn vhodn a dstojn. tom stoj zlacen kruciix, cel je to odlit ze Npisy, kter se nachz u sochy eleza, ramena k e jsou rovn a vroubkovan, Nad hlavou Krista je vypsno obvykl Jesus vpravo a vlevo zdoben ohnutmi zdobnmi Nazarenus Rex Judeorum. Vzadu proti zpadu oprami se zelen nat enm drkem je na sloupu: Je mi vzdlen, abych se zajmal lucerny. Objekt je na podstavci s kamennmi o nco jinho ne o k naeho Pna Jee stupni a vzadu je opat en eleznou vzprou, Krista(st textu neiteln pozn. aut.) 6. 14., dostaujc solidnost a dstojnost. pod tm: Zaloil Carl Finke mstsk mlyn a Veronika jeho ctn manelka 2. kvtna 177. Npisy, kter se nachz u sochy Npisy se na tomto objektu nenachzej dn. Po tm Renovovno 127. Vpravo teme:
22
23
On sm bude blaen, ale skrz ohe 1 Col. III C. 15. J.. U paty k e teme napsno olejem na kameni: A budu poven ze zem, chci aby ke mn vichni p ili Job. C. 1.2.5.. Na eln stran podstavce teme: Je to prospn a svat mylenka, modlit se za zem el, aby byly jejich h chy vykoupeny. Matou II. 12.. U paty podstavce na plechov tabulce s pozlacenm okrajem teme tahy psma: Nae h chy poraz vl. Isias. Po lev ruce na podstavci teme: Modlitba za due zem elch nesm bt opominuta. S: Aug: etc. Cur. S.. Doba vzniku Dle npisu z roku 177, 2. kvtna, z dil mstsk mlyn Karl Finke spolen s jeho enou Veronikou. Zdali je pro drbu k dispozici njak fond Je z zen zajmav kapitl pro drbu, 13 zl, 51 krejcar. Hotovch penz je nashromdno 7 zl. 2 krejcar, v kase 6 zl. a 22 krejcar. Poznmka Ddictv nle usedlosti p. 26, skrz nho m bt zajitna schopnost ivota do budoucna rovn je douc zachovat pamtku jako dkaz hodnot. Nr. 20 Liberec tvrt tvr Monstrance s ovlem a vyobrazujc svtost na sloupu. Pamtka na krde v libereckm dkanskm kostele. Msto, kde se nachz Jihovchodnm smrem od libereckho dkanskho kostela nedaleko od p edel pamtky na rovnm prostoru volnho pole, na cest z Liberce do Rochlic ze severu na jih. Popis konstrukce a dstojnosti sochy Monstrance s ovlem a napodobeninou Nejsvtj svtosti na sloupu. Vzpomnka loupee, proveden v libereckm dkanskm kostele. Nachz se jihovchodnm smrem od libereckho dkanskho kostela, v tme smru nedaleko od ve uveden sochy (kruciix), na ploin takzvanho Hrn skho vrchu, voln v poli, p i cest z Liberce do Rochlic, vedouc od severu k jihu, po prav ruce, na jin stran p k e useknut, ke vsi Rodolu obrcen viny, nad silnic z Liberce do Prahy, na mstskm pozemku majetku p. (chyb pozn. aut.). Statue obrcen elem k severu,
to jest proti mstu, spov na tvercov zkladn, na tom le tvercov podstavec, na nm se ty ndhern udlan tosknsk d k sloupu, ve z erven uly, na tom se nachzej oblaka a hlavy andl z pskovce a na tom stoj napodobenina monstrance s Nejsvtj svtost z jemnho mosaznho plechu. Celek je mistrovsky a nesrovnateln vyhotoven a in si ten nejoprvnnj nrok na solidnost v konstrukci a dstojnost v proveden, take si nelze p t vce. Na eln stran se na ovln, ale u z nejvt sti zvtral a znien desce z mosaznho plechu tou ve vytlaenm psmu jet zulman nsledujc zbytky npisu, kter tu d ve existoval, toti: Sakrament 1730 mstsk kostel to Bh vnuje monstrance Den by skrze Toto Friedrich Joseph Hoffmann mstsk obchodnk, pod tm stoj toto znamen (nakreslen znamen pozn. aut.). Ve vtm tvaru je toto znamen na zadn stran, vytesan i s letopotem 1731. Pokud lze pochopit z uvedenho, byl pvodcem tto statue v roce 1730 Friedrich Josef Hofmann, man obchodnk v Liberci. Zdali je pro drbu k dispozici njak fond Neexistuje dn kapitl na udrovn tto statue, u del dobu (m) tato statue velice nezaslouen osud, e nen pat in ocenna ani pohledem znalce a milovnka umn, ani zbonho a dob e smlejcho dobrodince, stoj skoro jako zapomenuta a jenom vystavena zkze psoben asem, stle tu vak jakoby vzdoruje vich icm promnlivosti a je pevn a vzneen v tom, co p edstavuje a na co upomn. Souasn vlastnk pozemku, na nm statue stoj a zrove majitel pozemku .4 v Liberci, p i svch majetkovch pomrech mohl eventuln snadno dt souhlas k tomu, aby i pro budoucnost mohl zabezpeit tak douc opatrovn tto statue. Nr. 21 Liberec tvrt tvr Svat Jan Nepomuck v knskm rouchu Msto, kde se nachz Nedaleko p edel pamtky smrem na vchod, jinm smrem od libereckho dkanskho kostela, na planin Hrn skho vrchu, na cest z Liberce do Rochlic, sm ujc ze severu na jih, p i lev stran na pozemku objektu p. neuvedeno. Popis konstrukce a dstojnosti sochy Objekt je elem obrcen na jihozpad
) Morov sloup se sochou Panny Marie Neposkvrnnho poet u kostela sv. K e.

a nachz se v pkn upravenm tvercovm prostoru dlouhm 10 sh, obklopenm lavikami a lpami v rozch, ohrazench 5 ty rohmi (neiteln pozn. aut.), ze t stran jsou 4 kamenn stupn, uprost ed se zved tvercov podstavec vysok 1 sh a 2 stopy, na nm je d k a hlavice se zelen nat enm drkem lucerny, na tom je jeden sh vysok socha svatho nat en perleovou barvou, na dobu postaven velmi dob e zachoval, vkusn proveden z pevnho blho pskovce, restaurovan, take jist uspokoj kadho,( kdo m) citliv vnmn z hlediska krsy a dobra a smysl pro umn a nboenstv. Npisy, kter se nachz u sochy Na eln stran teme npis zlacenm psmem: O svat Jene, patrone zem, zskej nm nebeskou korunu a ochrauj ns p ed hanbou a posmchem, p ed morem, vlkou a hladomorem. Na zadn stran k severu teme: K vyslyen zbonosti Svatho Jana Nepomuckho nechalo v prbhu 50 let opt obnovit bratrstv tkalc Anno 171. Pod tm teme: Renovovno Anno 132 pod vedenm starosty, Franz Schpfer, Anton Proksch. Pod tm teme jet: Ignaz Storf Anton Augsten.
24
25
Doba vzniku Zakladatelem souasn pamtky jsou dle npisu liberet tkalci, v roce 171 to bylo 50 let od vzniku stvajcho sv. Jana Nepomuckho takt tkalci. Majitel vnoval pozemek Georgu Wenzelovi, obyvateli a pltenkovi v Liberci. Zdali je pro drbu k dispozici njak fond drba p slu libereckm tkalcm. Fond obsahuje 10 zl. konvenn mince, dnes 13 zl, 4 krejcar shromdnch od roku 171. Kapitl pro drbu s nachz v kase dkanskho libereckho kostela, kter v roce 171 spravoval Georg Hntschel. Poznmka (Roku) 132 liberet tkalci na vlastn nklady dle npisu renovovali pamtku, udreli jej stav do dnen doby. Nr. 22 Liberec tvrt tvr Svat Jan Nepomuck v knskm rouchu Msto, kde se nachz Nedaleko p edel pamtky severovchodnm smrem pod Hrn skm vrchem jihovchodnm smrem od libereckho dkanskho kostela, v nov nazvan Mlnsk ulici ve tvrt tvrti, v nice p i prav stran na most u usedlosti p. 216, v sti msta vedouc od Mlnsk k pitln ulici v sti obecn znm pod nzvem Bda. Popis konstrukce a dstojnosti sochy Tento objekt stoj vpravo na hrub udlanm pskovcovm pil i mimo most, kter vede p es rameno Nisy do dvora hospod stv (p.) 216 4/4. Socha svatho je dob e malovan, dob e vypracovan z pevnho jemnho pskovce, take cel ztvrnn ke spokojenosti odpovd nrokm smyslu pro zbon umn. Npisy, kter se nachz u sochy Na eln stran podstavce teme toto ren: P i nsledovn k e a utrpen O Jene, stj p i ns ochrauj ns vude kde se nalzme O Jene za ns prosme ochrauj nai est. Bh Otec, Syn a Duch svat. 1741. Na zadn stran podstavce teme dole ernou barvou nat eno nsledujc: Renovovno 16. kvtna 127.
Doba vzniku Dle npisu z roku 1741, vlastnkem byl obyvatel usedlosti . 216, pamtka od tto doby stoj na most. Poznmka Vlastnkem dnes obyvatel p. 216. Nr. 23 Liberec tvrt tvr Bou kou pokozen a sten upadl k Msto, kde se nachz Jinm smrem od libereckho dkanskho kostela, na cest z Liberce do obce Janv Dl, sm ujc ze severu na jih, po prav stran, na 5 lokt vysokm okraji p cesty, na jihovchodnm konci zahrady objektu p. 150, u p cesty se nachz i p. 14. Popis konstrukce a dstojnosti sochy Po sloen rozkouskovanch zbytk, se tento objekt skld z ulovch modlitebnch stup, na tvercovm podstavci stoj zhruba 3 lokty dlouh sloup s tverhrannou msou, na kter se nachz na plechu namalovan kruciix, kter m vzadu opry. Z hlediska kamenick prce je to dob e zpracovno, a krom stup z jemnho pevnho pskovce je tak malba kruciixu p im en celkovmu stavu objektu. Npisy na zbytcch objektu nejsou k rozpoznn. Doba vzniku Kdy a kdo z dil pamtku nen objasnno. Zdali je pro drbu k dispozici njak fond Nen dn kapitl pro drbu, nen nikdo, kdo by drbu p ejmal, siln vich ice z poslednho roku siln pokodila kraj objektu.
Do dnench dn se nm z ve uvedench pamtek dochovalo pouze osm objekt, mezi kter pat sv. Jan Nepomuck v parku pod bvalm klterem Vorilek, socha Immaculaty v Ruprechtick ulici vedle idovskho h bitova, kamenn pskovcov pil bez ukonen a socha sv. Jana Nepomuckho v ulici Na Pertn, nedaleko obou pak tzv. Monstrann sloup. V arelu kostela sv. K e se skrv morov sloup se sochou Immaculaty, k ov cesta a Bo hrob. Nadle tak p ed nmi zstv kol dohledat dal soupisy soch zbvajcch farnost dnenho velkho Liberce, kter by nm mohly odhalit dal mon kvantitativn p ehled kamennch artefakt vetn poznn variability tvorby kamenosocha sk produkce tehdejch obc, kter jsou dnes mstskmi stmi Liberce. V dnenm Liberci vetn Vratislavic n. N. p itom meme dohledat na 60 dochovanch kamennch artefakt. Soust vyhodnocen krajinnho rzu prost ed je identiikace charakteristickch (mnohdy urujcch, jedinench) prvk oblasti a to p rodn i kulturn povahy. Mezi tyto p edstavitele spadaj i dochovan drobn kamenn stavby v Liberci, kter se projevuj jak ve vizulnm obrazu, tak mnohdy i ve speciick spiritualit lidskho sdla. Zahrnuj p edevm stavby mench rozmr sakrln i svtsk povahy. Svou p tomnost a projevem spoluvytv ej kulturn historickou stopu zem a ovlivuj jeho estetickou hodnotu. K dan lokalit bvaj vzny p bhem, legendou nebo i vskytem nezbytnho zdroje pro jejich vyhotoven. Z hlediska kompozinch vztah, kter ns p i hodnocen krajinnho rzu tak zajmaj, lze vypozorovat rzn postaven tchto staveb. Mohou se vyskytovat objekty zcela samostatn bez zmrn prostorov nvaznosti, ale i takov, je jsou soust kompozinch prav, vtinou doplnnch o p tomnost jin vt stavby. S odstupem asu se drobn sakrln stavby stvaj soust minulosti a p i sprvn interpretaci p edstavuj jeden z historickch pramen poznn o stavu krajiny p ed sekularizan promnou, o pouvanm stavebnm materilu, o nboenskm a kulturnm ivot v regionu, o ekonomickm, technickm a hospod skm rozvoji zem a prvnch zvyklostech. Vznam drobnch staveb je mrn hodnot, kterou maj. Tak rozsah jejich pso ben je rzn, od loklnho p es regionln a po nrodn. Pro drobn stavby je typick p edevm vztah k mstu (topick charakter = sept s prost edm), kde se nachz, tzn. psoben spe loklnho rozmru. Drobn pamtky jsou spoleenskm a kulturnm fenomnem, kolem kterho se odehrval kadodenn ivot. Ukrvaj v sob kus historie, legendy a vzpomnky. K e a sochy se vak z krajiny ztrc. Nkdy rukama sbratel, v horm p pad jen jako kus eleza k prodeji ve vkupu kov. Z krajiny s nimi nenvratn miz otisky nadje, lsky i vry naich p edk. Nenechme tyto objekty bez povimnut a zachovejme aspo jejich hmotnou podstatu pro dal generace.
Poznm ky 1 V. Nejedl P. Zahradnk, Marinsk, trojin a dal svteck sloupy a pil e v Libereckm kraji, Praha 2003. Projekt realizuj pracovnci NP P v Praze s pomoc mnoha dalch instituc a pracovnk. Publikace vychz jako p loha asopisu Zprvy pamtkov pe. 2 SOkA Liberec, AM Liberec I., kart. 162, Verzeichni den, in dem reichenberger Kirchspiele bestehenden religisen Standbildern Christianstadt und Reichenberg.
Kvta K ov, Rokokov pan na zmku Grabtejn a dlo J. B. Raunachera na zmku ggenberg
26
27
rokokov pan na z mku G r ab tej n a d Lo j ohan na b. r au nacher a (1729-1771) Na zmku e ggeNberg ve trskm h r adci
Kvta K ov
O nlezu, nronm restaurovn a instalanm uplatnn t rozmrnch rokokovch pan v prostorch grabtejnskho zmku jsem ji informovala ve Zprvch pamtkov pe.1 Jako soust svozu Grabtejn byla tato t i pltna uloena v depozit i Sttnho zmku Mnichovo Hradit a a po necelch padesti letech se odtud navrtila zpt na kmenov objekt. Z prost edk Programu restaurovn movitch kulturnch pamtek Ministerstva kultury R se notn pokozen pan poda ilo odborn oet it v ateliru akademickch mal ek a restaurtorek Radany a Dagmary Hamskovch. Pltna nala sv nov msto v posledn mstnosti prohldkov trasy hornho patra grabtejnskho zmku. Bhem slavnostnho zp stupnn nov sti interirov instalace s restaurovanmi pan se hovo ilo o jejich znan umleck a dokumentrn hodnot a zrove bylo konstatovno, e na autorsk uren teprve ekaj. Profesor J. Royt p itom nabdal ke studiu a posouzen stylov blzk dobov nmeck tvorby a umleckch dl zachovanch nap klad ve sbrkch nkdej krlovsk rezidence v Postupimi u Berlna. P islbili jsme tehdy, e otzkou autorstv tchto umleckohistoricky pozoruhodnch pan se budeme nadle zabvat.2 Na t ech grabtejnskch pltnech - scnch ze zahrad a park lechtickch sdel, zachytil mal krom kurizn architektury, fontn, kaskd, chrli vody, opic a papouka tak
Sttn zmek Grabtejn, rokokov pan detaily ze zahrady a s plastikou Neptuna. vzneenou spolenost s tm zhadnou postavou zahradnka. Vjevy jsou rmovny bohatou dekorac s rokaji, rostlinnmi motivy a girlandami kvt. Scny jsme datovali do doby kolem roku 1750. Bhem roku 2007 ns p i hodnocen a expozinm uplatnn cenn kolekce obrazovch dl z depozit e Sttnho zmku v Teli zaujaly ty i drobnj graick listy s nmtem zkout zmeckch zahrad. lo o ale gorie tance a zpvu a pohledy na brnu a grottu park z doby rokoka. V lecems p ipomnaly partie z grabtejnskch plten. Jak se pozdji ukzalo, autor grab tejnskch pan sv nkter nmty erpal z tchto graickch list prac Johanna saiase Nilsona (172117) titnch v Augsburgu kolem roku 1750. V roce 2007 vykonali pracovnci oddlen hrad a zmk st ednho praco vit Nrodnho pamtkovho stavu v souvislosti s plnnm grantovho kolu studijn cestu do Rakouska a krom prohldky jinch tamnch vznamnch historickch pamtkovch objekt navtvili tak interiry zmku ggenberg ve trskm Hradci. ekalo ns zde p ekvapiv seznmen s dlem mal e Johanna Baptisty Raunachera. Umlcv rukopis odpovd tm do detailu typu malby naich grabtejnskch pan. Rovn tma je v ad p pad obdob - Johann Esaias Nilson (172117): Tanec, n. Mal na zmku ggenberg vytvo il graick list ze sbrky sttnho zmku Tel.
Sttn zmek Grabtejn, rokokov pan.
Sttn zmek Grabtejn, rokokov pan. pozoruhodn nstnn dekorace s igurlnmi vjevy. Tak zde, podobn jako na Grabtejn, najdeme pohled do rokokov zahrady s analogickou figurou zahradnka. Technika malby, barevnost i kompozice scny je shodn s grabtejnskmi pan. O naem zjitn jsme hned na mst informovali odbornou pracovnici zemskho muzea, historiku umn dr. Barbaru Kaiserovou, autorku obshlch monografickch prac o zmku ggenberg, jeho interirech a umleck vzdob.3 trskohradeck mal Johann Baptist Raunacher (1721771) v letech 1757 1763 vytvo il na zmku ggenbergu nronou dekoraci pti sl. Ve velko formtovch pan zobrazil vjevy ze ivota aristokracie doby rokoka s jejmi spoleenskmi hrami, slavnostmi, tanci, dobovmi odvy a jejich doplky. rivoln, nkdy i humorn scny se vtinou odehrvaj v p rodnm prost ed
Zmek Eggenberg, trsk Hradec, Rakousko.
Sttn zmek Grabtejn, rokokov pan detail s igurou zahradnka.
Zmek Eggenberg, tzv. Zahradn sl s dekorac Johanna B. Raunachera (1721771).
30
31
r, bezesporu stylov nejbli se jev vzdoba tzv. Makarnho slu sttnho zmku eskho Krumlova. Vpravnost scny nm p ipomene tak celoplon pan mnichovohradiskch zmeckch saln. Donedvna velice pokozen grabtejnsk rokokov pan byla zachrnna, odborn restaurovna a vystavena. Postoupili jsme v identiikaci autora a jeho p edloh. P esto jet zbv otzka pvodnho umstn plten. Na ni snad zskme odpov p i dalm studiu archivnch materil. Ukazuje se p itom, e prce na identiikaci ady vznamnch obrazovch dl z interirovch instalac a depozit naich pamtek vyaduje znalost sbrek zahraninch pamtkovch objekt, galeri a muze.
Poznm ky 1 O grabtejnskch pan viz p edchoz texty autorky. Nov interirov instalace na Grabtejn, ZPP 62, 2002, . 3, s. 54-5 a Roz en pamtkov interirov instalace na Grabtejn, ZPP 66, . 1, s. 4-50. 2 Viz lnek Roz en pamtkov interirov instalace na Grabtejn, ZPP 66, 2006, . 1, s. 50. Nae studijn cesta do Postupimi a seznmen se s tamnmi dochovanmi obrazovmi dly doby rokoka vak nep ineslo v tomto ohledu oekvan vsledek. 3 Kaiser, B., Schloss ggenberg, Graz 14, Barbara Kaiser Schloss ggenberg, Landesmuseum Joanneum, Christian Brandsttater Verlag, Wien, 2006. 4 Dcera Johanna Josefa Antona ggenberga (166-1716) Marie leonora (164-1774) se provdala za Johanna Leopolda Herbersteina. 5 Tuto rostlinu, pvodem z jin Ameriky, znali a pstovali ji sta Aztkov, Inkov a Mayov.
Zmek Eggenberg, tzv. Zahradn sl, detail malby J. B. Raunachera. ve voln krajin i v kouzelnch zkoutch lechtickch zahrad a park. Jde o tzv. loveck, past sk, her n, divadel n a zahradn sl s tmaticky odpovdajc Raunacherovou mal skou vzdobou. P itom dekorace posledn mstnosti je zvlt blzk naim grabtejnskm pan. Jsou zde obdobn prvky architektonick vba vy zahrady, vetn kaskdy a socha sk vzdoby parku. Stejn je i igura odchzejcho
zahradnka. Mal na eggenberskm zmku pracoval podle p n a na zakzku bvalch majitel z rodu Herberstein. Dr. B. Kaiserov ve sv publikaci v pasi o Raunacherem vyzdobenm loveckm pokoji p ipomn osobnost Johanna Leopolda Herbersteina.4 Inicily manela Marie leonory z ggenbergu (1641774) nese obojek zde zobrazenho honicho psa. Velkoplon slov dekorace, jak pe dr. Kaiserov, byly inspirovny dlem ve zmnnho augsburskho graika a tiska e Johanna saiase Nilsona (172117). Jeho prce stejn jako Raunacherova dla se vyznauj vraznou rokajovou ornamentikou. V p pad grabtejnskch a eggenberskch pan se v jejich efektnm rokokovm rmovn objevuje kvtina kurioznho vzhledu tzv. amarant esky laskavec, tehdy oblben symbol lsky.5 Pokud bychom mli Raunacherovo dlo porovnat s dekorac naich zmeckch interi-
Zmek Eggenberg, tzv. Zahradn sl, detaily malby J. B. Raunachera.
Pavel Jakubec svit idovskho h bitova v Turnov (lta 1625145)
32
33
svit idovskho h bitova v turNov (lta 16251845)

Pavel Jakubec
Sttn okresn archiv Semily
idovsk pamtky ve mst Turnov prochzej v poslednm desetilet po dlouhm obdob zanedbn drby svm oivenm.1 V synagoze, fungujc od r. 171, prv kulminuj restaurtorsk aktivity a budova se vbrzku stane dalm z kulturnch stnk msta, idovsk h bitov se za inannho p ispn Msta Turnova a vlastnka idovsk obce v Praze, poda ilo do r. 2007 rovn p ivst do dstojnho stavu. Prv tato pamtka, narozdl od mnoha dalch idovskch nekropol v echch, se neskrv ve stnu houtin, lesa, i na obzoru pol, ale denn ji mj destky, v sezn a stovky lid. H bitov proto vdy budil zjem, p edevm v dob, kdy se nad jeho osudem a podobou zaala stahovat mrana. O pamtce samotn jsme vak a donedvna vdli pouze mlo. Prvn aktivity, sm ujc k evidenci nhrobnch kamen, se objevuj ve 20. letech 20. stolet, kdy je z podntu turnovsk idovsk obce zhotovena hrobn kniha. Soupis o esti stech polokch vykazuje ovem v porovnn s pozdj evidenc znan nep esnosti v p episu a uvdn jmen z hebrejskch nhrobnch kamen, jako i dat, odpovdajcch p irozen idovskmu kalend i.2 Krtce pot sice vznik studie Djiny id v Turnov, zpracovan p edsedou mstn idovsk obce Hugo Segrem, nicmn historii h bitova e pouze povrchn za pouit poznatk svho vrstevnka prof. Josefa Vtzslava imka.3 Datum zaloen h bitova tou dobou ji zcela upadlo v zapomnn a na dlouh desetilet se st arelu stalo obt mnoha vce i mn nepodloench spekulac. Jako p klad me poslouit zprva Pamtkovho adu v Praze ze 17. listopadu 141, reagujc na dost mstsk sprvn komise o zruen h bitova, z n zjiujeme, e h bitov byl v Turnov vzpomnn ji k r. 146, stl pobl h bitova nynjho a mon sahal a do tchto mst. V zvru se uvd a p li okrajov datum z zen souasnho h bitova okolo roku 100.4 V tomto p pad nememe vylouit vykonstruovan a zmrn do minulosti posunut datovn h bitova, by prvnho a tou dobou ji neexistujcho, kter mohlo slouit jako obrana proti zamlenmu zruen stvajcho arelu. Skuten st h bitova bylo s velkou pravdpodobnost neznm ji potkem 1. stolet, nebo v konceptu speciikace turnovskch id z 23. prosince 1723 se doslova uvd Jdische Sepultur oder begrbni beindet sich hinter der Stadt bie 400 Schritt entlegene in einem besonderlich(en) Platz abwerths der Statt; in welcher ein Vermaurter Stein zu inden, da solche Begrbni ber 200 Jahren schon in diesen orth bestehen thiet5 Dotyn kmen, dnes nezvstn, v dob svho osazen do h bitovn zdi tedy p ipomnal, e h bitov je p es 200 let star, ili zaloen p ed t et dekdou 16. stolet. xistenci h bitova v tto dob v zsad nememe v Turnov vylouit, nicmn by se s nejvt pravdpodobnost skuten jednalo o jin arel. Prvn zmnka o p tomnosti idovsk populace ve mst se ve k roku 1527 a p edpokld, e id jsou v Turnov ji pln konstituovni. Ve stejn dob nalzme na Trvnicch idovskho rycht e Izka, kter dokazuje, e ji p ed polovinou 16. stolet
zde existuje idovsk obec, jej lenov se v mstskch knihch objevuj a do 0. let tho vku. Pot nastv prozatm neobjasnn pauza, kdy se z ejm idovsk osdlen ztrc nebo vznamn zmenuje, a nov id se v Turnov usazuj opt a s povole nm Albrechta z Valdtejna od r. 1623. Ze studia dochovanch mstskch knih vyplv, e do roku 163 se v Turnov zakupuje hned nkolik nov p chozch id, kte mezitm (1627) zskvaj dm v dnen Dvo kov ulici, v nm si z dili prvn znmou synagogu (vyho ela 1643), a pozemek pro h bitov (1625).6 Prv 30. z 1625 byl do knihy vepsn kontrakt, jm s Valdtejnov m Nejstar datovateln nhrobn kmen h bitova souhlasem Josef Lebl, Vt Mirl Karpelesov, zesnul 1. kvtna 164 a li, id p i mst krtce p ed poetm sv ratolesti. Maceva se Turnov zstvajc kou- hls k okruhu kvadratickch severoeskch stl, pili jsou sob a na mst znmch nap . ze h bitov v Roudnici nad Labem jinch idv kousek obce nebo Sobdruhch (Foto Pavel Jakubec, 2006). za brnou Hradiskou p i cest Maovsk, kde by tla sv mrtv poh bvati dti mohli. Jedn se tedy bez nejmench pochyb o st pozemku souasnho h bitova, snad sek pod mostnm p ekladem a st st edovho pole ve smru ke h bitovnmu domku. id pozemek koupili od mstsk obce za 20 kop gro meskch, vystavili p i nm chalupu7 a do 17. dubna 1630 jej deinitivn splatili. Tm ovem nebyli uet eni dalch pravidelnch poplatk, jejich ve je 1. ledna 1673 stanovena z dvodu narstajcho potu id ve mst na 16 zlatch a 20 krejcar a vztahuje se rovn na synagogu (druh znm), z zenou v Kraj ov ulici roku 1647. Nedlouho pot, v roce 164, ovem mstn id spn daj o snen poplatku na 14 zlatch, nebo dolo naopak ke znanmu bytku jejich souvrc. Tat suma je jim znovu potvrzena v zpisu na novou (t et) synagogu z 2. ledna 171.10 Na nsledujcch t icet let se psemn prameny ve vci idovskho h bitova zcela odmluj, nhrobn kameny ovem dokazuj, e poet idovsk populace msta po stagnaci z konce 17. stolet opt stoup. Vzkumem J. A. Haidlera v ervenci 2006 bylo identii-
34
35
kovno 37 datovatelnch nhrobk z let 17011750. Nrst idovskho obyvatelstva zpsobil, e dozajista nevelik plocha h bitova p estala dostaovat. Dne 4. ervna 1751 uzavr tedy mstsk obec a vdova Anna Svobodov s p edstaviteli idovsk obce smlouvu, j id za 100 zlatch zskvaj dv nov parcely ke stvajcmu h bitovu za elem jeho roz en.11 Ani tentokrt ovem koncept nebo originl nezmiuj velikost h bitovnho arelu. O t i tdny pozdji se kvli pozemku schz komise, kter naznauje, jak bylo roz en fyzicky provedeno Kdeto dle uinn relati k nadpraven Sepultu e idovsk se vym ilo jeden kus gruntu obecnho v dlce hned ponouc od zlomen zdi tho te nyn idovskho Krchova, dobhajc a ke gruntu Frantika Bentskho, toti 56 krok, jak kolky vraen sou, tak, e ty kolky vcej sob p ipojovat idm se tuto sec expressum zamezuje, nbr jak vym eno se vynachz, toliko k sv Sepultu e pot ebovati prvo mti budou.12 Oba nov pozemky byly okamit p ipojeny ke stvajcmu h bitovu a ohrazeny zd. Rozlohu h bitova si po tomto prvnm doloenm zvten lze p edstavit jako plochu pod silninm nadjezdem s asi polovinou pozemku mezi nm a h bitovnm domkem a z ejm t s zkm severnm okrajem za druhou hranou mostu. Na smr roz en poukazuje rozmstn nhrobnch kamen z let 1751100. Nsledujc desetilet ubhala pro turnovsk idovsk obyvatelstvo mimo jin v duchu jeho neustlho poetnho vzrstu, take 2. prosince 100 p ikupuj zstupce obce a poh ebnho bratstva David Arnstein a Wolf Mayer ke h bitovu od Josefa Svobody za 100 zlatch dal kus 13 pozemku, zvanho Strnka. S velkou pravdpodobnost se jedn o zbytek nynj st edov sti p ed domkem. id byli povinni si nov arel ohradit takovm zpsobem, aby Svobodovi nebrnili v p stupu na jeho zbyl pole v dob n. Deinitivn rozlohy 213 m2 doshl h bitov v Soboteck ulici po t etm roz en, zaknihovanm 2. prosince 145. Tehdy dolo v cen 120 zlaZpis v mstsk knize z 30. z 1625, jm tch k p ipojen 245 tve je turnovskm idm vymezen pozemek pro rench sh (tj. 774,3 m 2 v p pad tzv. eskho shu) zaloen h bitova za tzv. hradiskou branou. obecnho pozemku. Jedn SOkA Semily, AM Turnov, rkp. 26, s. 46.
se o celou jin st h bitova p irozen s nejmladmi nhrobnmi kameny, charakteristickou mn strmm ternem a vysokou oprnou zd na vchodnm okraji. Msto napojen na pvodn pozemek je dodnes dob e patrn. Salomon Prager se z postu p edsedy idovsk obce smlouvou zavazuje, e dnm zpsobem nepokod sousedn pole a koruna zdi nep eshne bez svolen majitele sousednch pozemk vku 3 lokt a 5 palc (tj. 10,10 cm v p pad eskch ekvivalent jednotek).14 Nov p ikoupen plocha se i p es tlum idovsk populace Turnova do potku druh svtov vlky tm zcela naplnila novmi hroby a nhrobnmi kameny. ervencov przkum v roce. 2006 a jeho nsledn plron analza, kter vystila krom jinho v identiikaci mnoha dosud neznmch lomk nhrobk, prokzala, e se na h bitov nalzaj dv macevy ze 17. stolet, a sice spolen kmen v podob desatera, zachycen ji p i przkumu PhDr. Vlastimily Hamkov na p elomu 0. a 0. let,15 pod nm odpov Meir, syn Lejbv, p edstaven idovsk obce (zem . 20. prosince 160), a jeho cho Joched, dcera Iserlova (zem . 20. ervna 161), a archaicky vyhlejc stla Mirl Karpelesov, zesnul v oekvn potomka 1. kvtna 164. Jedn se zrove o nejstar dochovan nhrobn kmen h bitova, kter od zaloen arelu dl pouhch 24 let. Koncem r. 2006 doshl poet nhrobk vetn torz a lomk potu 562 kus. pocha po roce 145, dvoj hrozba zniku arelu ve 40. a 0. letech minulho stolet, odklon idovskho funerlnho umn od zavedench tradic i p chod novch jazyk, postupn vytlaujcch kvtnat hebrejsk eulogie, ji nle do novodobch, a soudobch djin idovskho etnika v Turnov.
Poznm ky 1 P spvek je krcenou verz prce idovsk h bitov v Turnov. Historie, vvoj, katalog, zpracovan pro NP OP v Liberci v r. 2006. 2 Archiv idovskho muzea, NO Turnov, H bitovn kniha, sign. 262. 3 H. Seger, Djiny id v Turnov, in Hugo Gold, Die Juden und Judengemeinden Bhmens in Vergangenheit und Gegenwart. BrnnPrag 134. 4 SOkA Semily, O Turnov, inv. . 175, sign. IX/10h, kart. 13, .j. 03/41 ze 17. 11. 141. 5 SOkA Semily, AM Turnov, sign. I-BC-22. 6 SOkA Semily, AM Turnov, Manuale ab anno 1606, rkp. 26, s. 477, 4642, 4547, 53, 54754, 555556, 55560, 563564, 567, 56 a 574575. 7 Co se doteje t chalupy p i tom mst, j sou sob dali vystaviti, aby povinni byli v n lovka dobrho svdom a pokojnho chovati a dnch ne dv, t vody vylejvnm od nho do cesty initi nedopoutti. Tamt, s. 47. Tamt, s. 4647. SOkA Semily, AM Turnov, Liber Contract Judaicarum N I ab anno 1660, rkp. 2, s. 15204. 10 Tamt, s. 661666. 11 Tamt, s. 667. 12 SOkA Semily, AM Turnov, sign. VII-B-12. 13 SOkA Semily, AM Turnov, Liber Novus undalium Judaicarum bis Ao 11, rkp. 23, fol. 114 v 116 r. 14 SOkA Semily, AM Turnov, III. kniha kontrakt Judicar Turnov od r. 121, st. sign. Turnov , fol. 55 v 57 r. 15 V. Hamkov, idovsk h bitov v Turnov. In Z eskho rje a Podkrkono 4. Bystr nad Jizerou 11, s. 71.
Petr Hartman Jan Prost ednk Zchrann archeologick vzkum v idovsk synagoze v Turnov
36
37
z chr aN N archeologick vzkum v idovsk sy Nagoze v turNov

Muzeum eskho rje v Turnov
Petr Hartman Jan Prost ednk
Ve dnech 24. 7. .. 2007 se v idovsk synagoze v Turnov uskutenil v souvislosti s jej rekonstrukc zchrann archeologick vzkum. Stvajc objekt synagogy (p. 374) je situovn mimo historick jdro msta a nachz se v bloku dom p i pte n komunikaci spojujc nmst a p echod p es Jizeru (dnes Palackho ulice). Potky vvoje zstavby tohoto zpadnho p edmst Turnova lze datovat a do prvn poloviny 16. stolet. Stvajc zstavba v okol sledovanho objektu souvis a s obnovou p edmst po poru v roce 1707. Synagoga se nalz uvnit domovnho bloku, kter lemuje nro Palackho a Kraj ovy ulice. Toto nro zastavl potkem 20. stolet patrov obytn dm, rozdlen dnes na p. 47 a p. 47. Dm vymezuje z jin a zpadn strany hranici stavebn parcely synagogy. Nejstar doklady o idovskm osdlen v Turnov pochzej z dvactch let 16. stolet, konkrtn z roku 1527 a nsledujcch let. V tto dob ji v Turnov existovala idovsk obec s modlitebnou. Bern rula uvd 7 idovskch dom, roku 160 vlastnili id dajn 1 dom, po polovin 17. stol. bylo ve mst rozptleno 16 idovskch dom, k roku 105 se uvd 21 idovskch dom. id sdlili v okol ulice Palackho a Ndran a v ulici p i Jize e smrem k Trvnicm (d ve idovsk, Jizern, dnes Kraj ova). Zdej osdlen bylo patrn posleno nucenou koncentrac idovskch rodin na potku 1.stolet.1 Nejstar turnovsk synagoga se nachzela v historickm jdru msta v Jinsk ulici p. 2 a vyho ela p i poru v roce 1643. O ty i roky pozdji zakoupili star id Lebl Marek a Bene v Jizern ulici domek (p. 41) a p i nm dali nov vystavt synagogu a kolu. Tak tyto stavby podlehly poru (20. dubna 1707). Bylo rozhodnuto o stavb nov synagogy (se kolou a bytem kantora), kde bude pouit kmen jako stavebn materil. Stavebn msto bylo v souladu s povolenm rantika Josefa Valdtejna vytyeno na obecn parcele se splenitm chalupy Jind icha ejky, nejpozdji na ja e roku 170. Hrub stavba synagogy byla dokonena do jara 1717, kdy bylo Jin ichovi ejkovy p eputno msto splenit star synagogy (p. 41). Stavba nov synagogy byla zcela dokonena v roce 171, k zaknihovn dolo hned 2.ledna 171. Od tohoto data tak poala idovsk obec platit ze synagogy pravidelnou ron da. Podle povolen ke stavb mla bt synagoga dlouh vn 13,25 lokt, uvnit 11,75, irok lokt a po vrchol st echy vysok lokt (7,45 m 7 m 4,0 m 5,40 m). V letech 16 a 105 byly v synagoze osazeny pamtn desky S. Hillerovi a MUDr. Aloisu Reinerovi. V roce 105 bylo v synagoze zavedeno elektrick osvtlen a roku 112 byly zbo eny domy p. 423 a 421 do Kraj ovy a Palackho ulice a na jejich mst vystavn nron patrov dm, kter synagogu ze t stran zakryl. Zchrann archeologick vzkum, kter se uskutenil v interiru synagogy, se zam il zejmna na prostor svatostnku (aron ha-kode) a centrln st modlitebny. Archeologick vzkum probhl v souladu s doporuenm A. Pa ka obsaenm v staveb-
Turnov Kraj ova ulice, parc. . 374 synagoga. V ez indikan skici Stabilnho katastru msta z roku 143, 1:1440 (Sttn st edn archiv v Praze, Boleslavsko 51, 142). n historickho przkumu. Archeologick przkum v synagoze by ml odkrt pvodn rove podlahy a zsti starou dlabu, zklady stup ke svatostnku a pdorys enit uprost ed slu, kter by bylo mon alespo nznakov obnovit (pokud mono s pouitm pvodnch prvk).2 Zchrann archeologick vzkum probhl formou 7 zjiovacch sond, kter byly poloeny v prostoru mezi objektem svatostnku (vetn) a p edpokldanm zkladem bimy. Vzhledem k prbn zjiovanm stavebnm reliktm bylo nutn nsledn vechny sondy propojit, m dolo k objasnn cel nlezov situace. Lokalizace sond: Sonda 1/07 byla poloena uvnit svatostnku, Sonda 2/07 postihla prostor severn od svatostnku. Sondy 3/07 a 4/07 byly situovny zpadn a sonda 5/07 jin od svatostnku. Sondy 6/07 a 7/07 se zam ily na prostor p edpokldan bimy. Metodika archeologickho vzkumu a strun popis nlezov situace: K ternnmu archeologickmu vzkumu jsme byli p izvni v okamiku, kdy byl sejmut subrecentn strop, odstranna betonov podlaha v interiru modlitebny a na rove tvercovch pskovcovch dladic a prostor p ed svatostnkem byl sejmut na rove sypkho sedimentu (kontext 1). Od povrchu tohoto sedimentu probhal standardn veden archeologick vzkum. Dolo k rozebrn historickch tern v rmci jejich p irozench zvrstvench, byly vybrny mobiln artefakty a ekofakty, sondy byly dokumentovny fotograicky a kresebn v m tku 120 (pdorys a jednotliv ezy). rovn
Fotograie z roku 112 s pohledem na synagogu od jihozpadu (Archiv Muzea eskho rje v Turnov, sign A-FT 1072). etn fragmenty omtky a tukov vzdoby s polychromi a v jednom p pad (sonda 7/07) t s fragmentem hebrejskho npisu. Pod kontextem 3 se nachzela uloenina st ednzrnnho rezavho nho psku, kter byl zpevnn vpennm prolivem (kontext 7). Tato vrstva tvo ila zrove loe pro keramick dladice dvou rozmr. Vrstva psku a keramick dladice se nachzely t pod zkladem svatostnku, kter byl tvo en velkmi pskovcovmi tukami (ty byly nep li kvalitn vpennou maltou spojeny s povrchem dladic). Pod vrstvou psku (kontext 7) nsledovaly 2 uloeniny (4 a 4a), kter nesly ve sv hmot vrazn stopy po poru. Nalezly se zde p eplen zlomky keramiky a stavebnho eleza, dle oho el zv ec kosti a etn uhlky (z tto a nsledujc vrstvy byl odebrn vzorek pro paleobotanick analzy). V rmci tto i nsledujc vrstvy (kontext 5), kterou tvo ila tmav ed jlovit hlna, se nachzely fragmenty zesklovatl strusky souvisejc metalurgi barevnch kov nalezly se t zlomky bronzu a slitky bronzoviny. Pod touto vrstvou (kontext 5) se nalzalo geologick podlo tvo en rezav hndm trkopskem. Tato stratigraick situace byla zaznamenna ve vech sondch poloe nch v interiru svatyn. V sondch 1, 3 a 5/07 byla objevena ze (kontext 01), kter nle stratigraicky nejstarmu kontextu. Ze 01, kter probhala v ose sever jih a respektovala pvodn parcelaci, byla zachovna po rove koruny ve vce 0, m (nepravideln dkov zdivo bez zjevnho jdra, cca 6 dk, st edn a velk lomov pskovce, pojivo vpenn malta). Sla zdi byla nejmn 1 m. Bohuel tento rozmr nelze p esn urit, protoe je na tuto ze zaloena vchodn stna synagogy. Ze byla zahloubena do geologickho podlo (kontext 6), vrstvy 5, 4 a 4a k n p ilhaj tzn. e jsou mlad ne ze. Jej koruna byla
V ez veduty msta k roku 177 (Prek 17). uloenin byly nivelovny v rmci systmu JTSK balt. Relikty zdiva a stykovch ploch byly dokumentovny kresebn a fotogrammetricky. Z vybranch sediment byly odebrny vzorky pro paleobotanick analzy. V sondch byla registrovna relativn uniformn stratigraick situace, kter se skldala ze sedmi uloenin a relikt zdiva a dlaby. Archeologick vzkum nejenom objasnil jednotliv stavebn fze synagogy, ale odhalil zrove stopy antropogennch aktivit, kter stavb synagogy p edchzely. V pti sondch (1, 3, 4, 6, 7/07) bylo dosaeno geologickho podlo, V sondch 2 a 5 byl archeologick vzkum ukonen v rovni relikt uloenin a stykovch ploch, kter pochzely z obdob prvn stavebn fze synagogy z potku 1. stolet. Nejmladm kontextem, nepotme-li betonovou podlahu subrecentnho st , byla uloenina 1, kterou tvo ila stavebn su vetn fragment keramickch dladic a pskovcovch architektonickch lnk (ty pochzely nejspe z vzdoby svatostnku). Dle nsledovala uloenina 2, kter se liila od p edchoz pouze vym zastoupenm hrubch komponent. Na jej bzi navazovala uloenina 3, t stavebn su, v n se vak nachzely
40
41
Sonda 1/07, ze manskho domu ze 16. stol. (kontext 01), severn ez po rove podlo (foto J. Prost ednk, 25. 7. 2007). Svatostnek (aron ha-kode) u vchodn stny modlitebny (Seger 134). p ekryta, stejn jako terminln rove uloeniny 4, kontextem 7 vrstvou rezavho psku s maltovm prolivem. P edpokldan zklad bimy byl hledn v sondch 6 a 7/06. Bohuel nlezov situace byla znep ehlednna novodobm elezobetonovm zkladem pro nosnk nesouc strop. P esto se v tto velmi komplikovan situaci poda ilo pdorys bimy zrekonstruovat. Bima mla pvodn tm tvercov pdorys o stranch 2,22,2 m, ku zdiva bylo lze rekonstruovat pouze u jin a zpadn zdi. Jin zkladov ze mla slu 0,4 m, zpadn 0,6 m. Zklad byl vyzdn ze st ednch pskovcovch kamen pojench maltou a zachoval se v reliktu 12 dk (vka do 0,2 m). Zklad bimy byl mrn zahlouben do porovho horizontu tvo enm vrstvou 4. Tak jin od bimy se nalezly stopy izolan vrstvy psku (kontext 7), kter zrove tvo il loe pro keramickou dlabu. Vvoj a datovn antropogennch aktivit P estoe se ve dvou p padech nalezly intruze zlomk vrcholn st edovk keramiky, nejstar doklady lidsk innosti pochzej a ze 16. stolet. Toto zjitn p mo koresponduje s naimi dosavadnmi znalostmi o vvoji osdlen v tto sti msta a jeho urbanismu.3 Do tto fze lze datovat relikt zdiva (kontext 01), kter probh v ose sever jih. Jde o mansk dm, kter byl vystavn a po poru v roce 153. P ed touto katastrofou se v Turnov, nepotme-li kostely a radnici, stavlo tm vhradn ze d eva. O mstiti mme nejstar zprvy k roku 154, kdy je v tomto dom uvdn kov Jan Vejkar. Tento zpis svd o tom, e dm k tomuto datu ji stl, nelze bohuel podle psemnch pramen urit dobu jeho vstavby. Tm po cel 17. stolet jsou jako
Sondy 1 5/07. Celkov snmek nlezov situace ze 01, svatostnek, rove barokn dlaby, vyzdn stupe (foto J. Prost ednk, 26. 7. 2007).
42
43
Sonda 7/07, jin a zpadn ezy po rove podlo a jihozpadn nro zkladu bimy (foto J. Prost ednk, . . 2007). Celkov pln archeologickho vzkumu v interiru synagogy v roce 2007. Pdorys sond 1 7/07. Relikt zdi manskho domu ze 16. stol. v ose vchodn zdi synagogy, pdorys svatostnku (aron ha kode), barokn keramick dlaba, vyzdn stupe se zkladem bimy poruenm zklad betonovou patkou. dal majitel uvdni emeslnc, kte pracovali s ohnm (kov i Bartolomj Knap, Jan Vodv ka, Jind ich ejka, me Vclav, zlatnk Abraham age jedinou vjimkou p edstavoval eznk Ji ic)4. O p tomnosti emeslnk pracujcch s ohnm svd t nlezy z uloeniny 5. Jde o vrstvu nad podlom, ze kter jsme zskali kov skou strusku, slitky bronzoviny, zlomkov bronz a metalurgickou strusku. Lokace tchto nebezpench emesel mimo jdro msta co nejble k vod je pochopiteln. Dm rozhodn postihl nejpozdji v polovin 17. stolet por (nejspe jde o por z roku 1643). Svd o tom cca 0,2 m mocn porov horizont (kontext 4). Tato vrstva uzavr djiny pvodnho domu, dal vrstvy, zdn relikty a stykov plochy souvisej ji se stavbou a tak p estavbou synagogy. K jej stavb dolo mezi lety 1715171. Vchodn ze pvodnho domu poslouila jako zklad vchodn zdi synagogy (je pravdpodobn, e se podobn situace mohla opakovat i u ostatnch zd, zde ovem nebylo nutn provst archeologick vzkum). Pravdpodobn cel interir modlitebny byl izolovn od splenit vrstvou rezavho nho psku, kter byl prolit vpennm p elivem (kontext 7). Tato uloenina poslouila zrove jako loe pro keramickou dlabu, kterou tvo ily dladice dvou rozmr (17 30 cm a 1 25 cm), nkter vysprvky byly provedeny cihlami. Nejlpe se keramick dlaba dochovala p ed aronem a po jeho stranch. O dlouhodobm uvn svd olap dladic. Arel aronu byl od ostatnho prostoru modlitebny oddlen stupnm vysokm cca 0,35 m. Je z ejm, e tento stupe byl soust interiru synagogy od jej prvn stavebn fze. Dovolujeme si zde uvst analogii ze Starho Zkona, almu 130 Z hlubin bezednch T volm, Hospodine. Je tedy pravd podobn, e nejsvtj msto v synagoze, svatostnek (aron ha-kode), kter slouil k uloen Try a odkud se v c modlili k Hospodinu, bylo situovno do nejni partie modlitebny. Stupe zrove tvo il zklad vchodn stny bimy. Ta mla tm tvercov pdorys o stranch 2,2 2,2 m. Bohuel torzo jejho zkladu bylo tm znieno p i stavb betonov patky pro nos-
Sonda 7/07 zlomky omtky s hebrejskm npisem z vrstvy 3. Omtka byla odstranna p i rekonstrukci synagogy v roce 105 (foto P. Hartman, . . 2007)
44
45
Tom Hocke Obnova idovsk synagogy v Turnov
nk v 50. letech 20. stolet. Synagoga prodlala jedinou velkou p estavbu, p i kter byl nejenom cel objekt elektriikovn, ale v rmci reformy ritu tak pauperizovn. Dolo k tomu v roce 105, kdy byla sejmuta pomrn lenit tukov vzdoba, jak svd jej fragmenty z vrstev 2 a 3, sut byl zasypn stupe k aronu, podlaha v synagoze se zdvihla o cca 0,20,25 m a 2/3 prostoru byly p ekryty pskovcovmi dladicemi. Otzkou zstv, zda tyto dladice, kter byly zpracovateli stavebn historickho przkumu pokldny za barokn, kryly podlahu synagogy i p ed touto p estavbou.5 Zvr Zchrann archeologick vzkum, kter probhl v interiru synagogy, odhalil dosud neznm partie synagogy (zklad a stupn svatostnku, keramickou dlabu a stupe oddlujc modlitebnu) a objevil p edpokldan zklad bimy. Bylo by proto nanejv douc, aby se nov odhalen prvky prezentovaly bu p mo in situ nebo v nznakov podob.
Literatura a prameny bel, M. Podrouek, K., Stavebn historick przkum. Turnov p.. 374 synagoga, 2004, NP OP v st nad Labem, nepublikovan rukopis. Pa k, A., Historie a obnova turnovsk synagogy, rkp. z 24. srpna 2001 Prost ednk, J., Nlezov zprva ze zchrannho archeologickho vzkumu. Turnov Trvnice, parc. . 3/1 a 3/2, 0/2003, ID 63/03, 2003 rkp. Zprvy jsou uloeny v Archivu Nlezovch zprv Archeologickho stavu AV R v Praze a v Muzeu eskho rje v Turnov. Prost ednk, J., Archeologick vzkumy Muzea eskho rje v Turnov v roce 2003, Zpravodaj muzea v Hradci Krlov 30, 2004, s. 1525. imk, J. V., P bhy msta Turnova nad Jizerou. Dl. 3. Mstopis, Turnov 104. Prek, J. V., Djiny msta Turnova nad Jizerou v Boleslavt, Turnov 17. Seger, H., Geschichte der Juden in Turnau/Djiny id v Turnov. In Gold, H., id a idovsk obce v echch v minulosti a v p tomnosti, BrnoPraha 134, s. 6763. Poznm ky 1 A. Pa k, Historie a obnova turnovsk synagogy, nepublikovan rukopis. z 24. srpna 2001. 2 Tamt. 3 J. Prost ednk, Nlezov zprva ze zchrannho archeologickho vzkumu. Turnov Trvnice, parc. . 3/1 a 3/2, 0/2003, ID 63/03, 2003. Zprvy jsou uloeny v Archivu Nlezovch zprv Archeologickho stavu AV R v Praze a v Muzeu eskho rje v Turnov. J. Prost ednk, Archeologick vzkumy Muzea eskho rje v Turnov v roce 2003. Zpravodaj muzea v Hradci Krlov 30, 2004, s. 1525. 4 J. V. imk, P bhy msta Turnova nad Jizerou. Dl. 3. Mstopis, Turnov 104. 5 M. bel K. Podrouek, Stavebn historick przkum. Turnov p.. 374 synagoga, 2004, NP OP v st nad Labem, nepublikovan rukopis.
o bNova idovsk sy Nagogy v tur Nov

Tom Hocke
Profesprojekt s. r. o. Turnov
idovsk synagoga zstala trvalou vzpomnkou na 115 idovskch oban z Turnova a okol, kte zahynuli v koncentranch tborech.1 V padestch letech idovsk obec opustila synagogu a okolo roku 167 dolo k jej p estavb na sklad elektromaterilu a elez stv. V devadestch letech 20. stolet p ela synagoga v rmci privatizace do soukromho vlastnictv. V roce 2001 byla prohlena nemovitou kulturn pamtkou R a v roce 2003 byla odkoupena mstem a zapoalo se s projeknmi pracemi na jej zchranu. Obnov tohoto objektu, kter probhla v letech 2007200, je vnovn tento p spvek. Synagoga v edestch letech 20. stolet prodlala ji zmnnou zsadn p estavbu na sklad prodejny domcch pot eb. V rmci tto adaptace byl stren pvodn strop mezi prostorem kru a p zemm. Cel objekt byl p estropen novm betonovm stropem do ocelovch proil, byl vestavn nkladn vtah a s okolnmi objekty byla budova spojena ocelovmi krytmi lvkami. Dle byly vybourny pvodn vpln otvor, kter byly zsti zazdny a nahrazeny vplnmi novmi, a v celm objektu byly provedeny nov betonov podlahy. Rovn byly realizovny nov rozvody elekt iny.2
Vstupn brna do synagogy v dob mezi svtovmi vlkami. Vstup do synagogy p ed obnovou.
46
47
Rekonstruovan vstupn brna po dokonen celkov obnovy synagogy.
Po podrobnm przkumu objektu bylo nutn konstatovat, e krov a nosn stropn konstrukce je po dlouhodobm zatkn do objektu napadena d evomorkou domc a nkter vnit n zdi vykazuj trhliny.3 Z historicky cennch st byl dochovn p edevm malovan strop nad 2. nadzemnm podlam, nstnn malby a pamtn desky skryt za cihelnmi p izdvkami v 1NP, vstupn klasicistn dve e a detaily proilovn kamennch prvk a fasdy. Jako zkladn cl obnovy byla stanovena celkov stavebn technick konsolidace objektu s celkovou architektonickou rehabilitac, kter vychz p edevm z archivnch fotograi z 30. let 20. stolet.4 Nov definovan funkn npl pln respektovala pvodn historickou a spoleenskou podstatu objektu. Obnova idovsk synagogy v Turnov jako pamtnku p ipomnajc kulturu a existenci minoritn idovsk spolenosti nabz nvtvnkm
Strop synagogy p ed zahjenm obnovy.
ensk galerie (fotograie z doby mezi svtovmi vlkami).
Provizorn podep en stropu.
poznn kulturnch tradic, architektury a historie obyvatel Turnova. Vedle tto hlavn npln je st synagogy vyuvna pro seznn vstavy, orientovan na tradici perka stv nebo jako galerie pro vstavy mstnch umlc a fotograf. Ve vstupnm dvo e bylo navreno samostatn sociln zzem uren p edevm pro prvodcovskou slubu. Stavebn vychzel projekt z mylenky na konzervan odbornou ohleduplnou opravu, kter odstran stavebn technick a architektonick nedostatky vnesen do objektu p edevm v poslednch ty iceti letech. Na zklad identiikace hodnot a fyzickho stavu byla v maximln mon m e ochrnna a zachovna pvodn skladba objektu vetn dosud skrytch a pohledov neuplatnnch relikt.5 Realizace projektu zapoala 22. b ezna 2007. Prvnm velkm kolem byla zchrana pvodnho malovanho stropu spojen se zamezenm dalho zatkn do objektu. Za asistence pracovnk turnovskho muzea dolo k vyklizen pdnho prostoru, kde byly krom pvodn b idlin krytiny, nnos prachu a zbytk st en konstrukce nalezeny i nkter drobn psemn archivlie. Tm bylo docleno odkryt a celkov odlehen nosn trmov konstrukce, na kterou byl zaven podhled, a cel strop byl podep en. Nsledovala sten vmna primrnho nosnho trmovho rotu a sten vmna zhlav sekundrnch trm pltovnm za pomoci svornk a ocelovch zchytek. Pvodn ocelov thla, na kterch byl vyven podhled, byla doplnna novmi thly tak, aby byly minimalizovny zsahy do stvajcho podhledu. P i aktivaci thel byla respektovna stvajc mrn deformovan rovina stropu. Konstrukce byla oet ena p pravkem proti d evokaznm houbm a hmyzu. Tm bylo docleno zchrany a stabilizace stvajcho stropnho podhledu. Na st ee bylo provedeno strhnut stvajc azbestocementov krytiny a prkennho bednn. Tm dolo k odhalen cel pvodn krovov konstrukce instalovan na objekt kolem roku 12. Bylo rozhodnuto o proveden novch pozednicovch trm umstnch na nov vyzdn pil e. Tm se poda ilo zachrnit v podstat cel krov a byly provedeny pouze lokln vmny krokv protzovnm. Na takto upraven krov bylo provedeno nov prkenn bednn, kter bylo provizorn zakryto asfaltovm psem. Takto byla st echa p ipravena na pokldku krytiny z b idlinch ablon. Otzka st en krytiny byla podrobn eena na zklad vzork nov i pvodn b idlice, kter byla nalezena v podkrov, a dochovan fotografick dokumentace. Vzhledem k tomu, e innost moravskch lom na b idlici byla v dob stavby p e ruena a eleznobrodsk doly ji krajov blzkou st en b idlici nevyrbj, byly hledny nov monosti dodvky. Nejvce doven panlsk b idlice neodpovdaRekonstruovan vstup s ritulnm la svou tloukou a barvou, a proto byla umyvadlem (kijor). nakonec zcela neekan zvolena b idli-
Modlitebna po dokonen obnovy. ce z ny, tvercov ablona s obloukem, kladen ve stoupajcch adch. Na klemp sk prvky byl zvolen p edzvtral titanzinkov plech. Soust pokldky krytiny byla i vroba replik snhovch zachytva a repase pvodnho st enho okna. Dal etapa stavby spovala v proveden statickho zajitn budovy. Vzhledem k pamtkov ochran stavby byla zvolena metoda vkldn vztue Heliix do spr cihelnho zdiva. Vztu byla pouita jak lokln v mstech poruch, tak i preventivn po obvodu objektu tak, aby mohlo dojt k bezproblmovmu vybourn elezobetonovho stropu a nkladnho vtahu. P ed samotnm bournm stropu dolo jet k otev en pvodn zazdnch okennch otvor a zbourn spojovacch lvek s okolnmi objekty. V tto fzi stavby byl proveden t stratigraick przkum s ohledem na trasovn heliixov vztue a dolo k prvotnmu zaixovn malby stropu. Pak ji nsledovalo postupn vybourn vloenho elezobetonovho stropu v celm pdorysu stavby. Prce probhaly i v exteriru objektu, kde dolo k odhalen pvodn pskovcov dlaby, ukryt pod vrstvou betonu ve vstupnm dvo e synagogy. Dlaba vak byla znan degradovna, a proto byla ve vsledn zvren zdlab pouita pouze ve form fragment. Byla realizovna kanalizan, vodovodn a elektro p pojka. Rovn bylo provedeno vyklizen dvora mezi objektem synagogy a domem p. 47 a okolo celho objektu a objekt sousedcch se synagogou bylo postaveno leen a zapoaly prce na opravch fasd vetn okolnch dom. Vzhledem k velmi stsnn urbanistick struktu e by bez oprav sousednch dom nebylo mon uspokojiv eit novou st en krytinu a sekundrn zatkn do objektu synagogy. Byly provedeny analzy zasolen zdiva s nslednm nvrhem sananho systmu Baumit na vpenn bzi se siliktovm ntrem. Stvajc b idlin ablony na vstupnm prelm byly demontovny a uschovny. Doplnn ablon bylo eeno ve spoluprci s posledn provozovnou, kter se doposud zabv tenm
50
51
P eds s nov vloenm pultem pro obsluhu nvtvnk. eleznobrodsk b idlice, p edevm k obkladu stn. V interiru objektu dolo k odhalen zazdnch vklenk. Byly nalezeny pvodn pamtn desky, torzo vmalby a nika ritulnho umyvadla. Vybournm vloenho stropu byl opt otev en interirov prostoru v pln krse. Dal pozornost byla vnovna podlaze. Stavebn historick przkum prokzal existenci vce vrstev podlahy. Informace skryt pod betonovou mazaninou mly nesmrn cenn vznam vzhledem k p esnmu umstn zdi oddlujc hlavn modlitebn prostor a p eds, k umstn nznakov rekonstrukce svatostnku, bmy, k pouitm materilm na zdlabu a k mnoha dalm informacm odhalujcm pvodn fungovn celho objektu. Pod betonem byla nalezena vrstva ciheln dlaby v p edsni synagogy a v modlitebn se dochovala pskovcov dlaba, pozstatky sti d evn podlahy, zklady svatostnku a st edov zdi. V tto chvli byl zahjen zchrann archeologick przkum, p i kterm dolo k pozoruhodnm odhalenm (viz samostatn lnek Petra Hartmana a Jana Prost ednka pozn. red.). Krom tchto prac byl proveden dal stratigraick przkum. V tomto okamiku vydal objekt vtinu informac o svm stavebnm vvoji a bylo nutn stanovit vslednou prezentaci interiru objektu. Bylo svolno nkolik jednn, p i kterch si jednotliv partne i obnovy synagogy vyjasovali nzorov rozdly na zvren pojet obnovy. Po vech diskuzch dolo ke konsensu a byla zachovna pvodn vytyen mylenka obnovy objektu v podob ze t ictch letech 20.stolet. Po tomto rozhodnut nsledovali stavebn prce na st edn zdi a ensk galerii. Dolo k otluen stvajcch omtek do vky 2m s asfaltovm ntrem a probhla aplikace sananch omtek. P ed zimou 2007200 byla osazena okna, dokoneny venkovn omtky synagogy a okolnch objekt. V zimnm obdob byly stavebn prce p erueny. Pokraovaly vak prce v emeslnch dlnch. Postupn byly odsouhlaseny a zadny do vroby lustry a nstnn svtidla, byly zhotovovna zdobn
Pohled na obnovenou enskou galerii. m na enskou galerii, vstupn brna, lavice a schrnky na modlitebn knky. Dle probhlo restaurovn pvodnch vstupnch dve a byly konzultovny nvrhy nznakov rekonstrukce svatostnku. Prv tyto detailn prce vyadovali od vech zastnnch znalosti nejen emesln, ale i teoretick vychzejc z poznn idovskch kulturnch tradic.6 V jarnch mscch roku 200 pokraovali prce p edevm v restaurovn nstnnch maleb a dokonovala se stropn vmalba. Byla provdna nznakov rekonstrukce svatostnku v zk spoluprci s kamenkem. Po zven p edevm povodovho nebezpe byla zvoleno doplnn stvajc kamenn dlaby (ho ick pskovec, tl. 5cm) v kombinaci s dlabou cihelnou (Wienerberger, TercaAntik), kladen do drt a sprovan pskem. Byl t een otisk pdorysu bmy v kamenn dlab. Pvodn uvaovan stavba bmy byla vzhledem k praktickmu vyuvn budouc stavby zamtnuta. Do stavby byly osazovny jednotliv extern vyrbn vrobky. Pokraovali prce v exteriru objektu a mezi dvorem domu .p.47 a dvorem synagogy byl postaven plot. K oplocen byl zvolen jednoduch een ze zdnch sloup s podezdvkou a d evn neprhledn vpln, kter budou doplnny popnavou zelen. Dle byl tento dvorek vydldn ediovm ttem poloenm pvodn na turnovskm nmst. Vstupn dvr byl vydldn starmi pskovcovmi deskami a doplnn fragmenty pvodn dlaby v zkm pruhu podl sousednho domu. Odvodnn bylo realizovno liniovm litinovm labem. Byla osazena kovan vstupn brna, kter byla vyrobena dle pvodn fotodokumentace. Brna je osazena do novch zdnch pil , zakonench pskovcovmi hlavicemi. Ve vstupnm dvo e byl postaven objekt socilnho zzem, kter byl koncipovn jako jednoduch p zemn d evostavba s pultovou st echou. Svm architektonickm pojetm, horizontlnm obkladem z hoblovanch smrkovch prken, oet ench tlakovou impregnac, sdluje
52
53
nvtvnkm, e se jedn o novostavbu, kter m bt pouze funknm doplkem historick stavby synagogy. Navzan jednotlivch objekt bude zjemnno popnavou zelen. Vpln otvor byly navreny jako d evn v edm odstnu. Plechov rytina objektu byla zhotovena z p edzvtralho titanzinku v barv b idlicov ed. V objektu je umstna toaleta, klidov mstnost a mal sklad na mobili . Koncepce interiru vychz z mylenky budouc prezentace stavby. Turnovsk synagoga je jedinen p edevm svm situovnm v sev en urbanistick struktu e msta. Samotn objekt se tedy stv expontem. Hlavn prostor modlitebny byl doplnn lavicemi po jejm obvodu. Dle byla instalovna klimatizovan vitrna pro zapjen exponty, rekonstruovan pvodn desatero nad svatostnkem a opony zakrvajc samotnou sk svatostnku. Jinak zstal tento prostor zachovn ve sv pvodn architektu e. Nvtvnk tak me vnmat ost e barevn strop s maurskmi motivy, jednoduchou ablonovou vmalbu stn, repliky lustr, repliku kovan barokn m e na ensk galerii, odlesky barevnch vpln oken, slavnostn oponu svatostnku a prhledy do p edsn synagogy. V p pad vt spoleensk akce bude tento prostor doplnn d evnmi skldacmi idlemi. Samotn expozice o ivot a kultu e turnovsk idovsk komunity byla soust edna do p edsn synagogy. Zde byl umstn kovan stl prvodce s motivy odrejcmi vmalbu stropu, na stnch byly umstny panely s texty a fotograiemi. Dal men expozice byla umstna na ensk galerii. Na stnch galerie byla osazena d evn msa, na kterou lze zavovat obrazy, panely a klipy. Krom toho je zde sk s audio a video technikou a dle pot eby bude mon v prostoru instalovat paravny i podstavce na plastiky. P prava i realizace stavby pat ila bezpochyby k tm nronm a kladla na vechny zastnn vysok nroky jak s hlediska emeslnho, tak vdomostnho.7
Ukzka projektov dokumentace nvrh na ozdobnou m na ensk galerii. ZKLadN daJE o STaVB: Investor: Msto Turnov, zastoupen PhDr. Hanou Maierovou a Josefem Kobosilem Podpo eno grantem z Norska prost ednictvm Norskho inannho mechanismu Projen tm: Profes projekt, s. r. o., Turnov koncepce, stavebn st, interir Ing. Tom Hocke statick st Ing. Petr Chval elektroinstalace Jaroslav Bedn , BL Liberec zdravotechnika Ing. Richard Mller, Michal Cimbl slaboproud rantiek Vocsek, G, s. r. o., Turnov odborn konzultace PhDr. Armo Pa k, idovsk muzeum v Praze expozice Mgr. Pavel Jakubec stavebn historick przkum PhDr. M.bel, PhD. a PhDr. K. Podrouek, PhD. (NP OP v st nad Labem) stavebn technick przkum Diagnostika stavebnch konstrukc, s. r. o., Liberec Realizan tm: stavebn dozor Rudolf Hrdler, Profesprojekt, s. r. o., Turnov pamtkov dohled Tom Kesner, PhDr. Lubomr Turan (NP OP v Liberci) Bc. Ren Bro, Marie Roubalov, Alena Rikov, M OKS Turnov Realizan irmy: generln dodavatel Status, a. s. Turnov veden stavby Ji Janouek, Josef Hanzl, Vladimr Cvrek
Prostor modlitebny po vybourn elezobetonovho stropu.
54
55
Tom Kesner Oprava kamennho silninho mostu v Libtt
subdodvka truhla skch a kov skch vrobk R.A.M.I. restaurtorsk ateliery Praha subdodvka restaurtorskch prac Pavla Vosdkov, Jan Coufal, Petr Pavlitk subdodvka kamenickch vrobk Petr Verich subdodvka replik historickch svtidel SUP Turnov subdodvka elektroinstalace Dehes Turnov archeologick dohled PhDr. Jan Prost ednk, PhD. (Muzeum eskho rje v Turnov) dodvka interiru Truhl stv palek, Kov stv David ermk, akad.mal. Miroslava Houov (repliky textili)
Poznm ky 1 Arno Pa k Turnovsk synagoga, 17, nepublikovan text. 2 rantiek Slavk Adaptace skladu prodejny .150 v Turnov, Okresn stavebn podnik, 166. 3 Podrobnji viz K.apek A.Hlavek, Stavebn technick przkum objektu idovsk synagogy, Kraj ova ul. p. 374, Turnov, Diagnostika stavebnch konstrukc, 2004, nepublikovan przkum. 4 H. Seger, fotografie svatostnku, 134, Haifler, fotografie ensk galerie, fotografie vstupn brny, pravdpodobn 137, archiv Muzea eskho rje v Turnov. 5 Zmr rekonstrukce idovsk synagogy, Profesprojekt, s. r. o. (auto i Tom Hocke, Petr Chval), listopad 2003. 6 Zde svou nezastupitelnou roli hrl PhDr. Arno Pa k, kter nm svmi konzultacemi pomhal v orientaci v tto problematice. Dleit byly i studijn nvtvy obdobnch synagog po echch. 7 Autor dkuje Tomi Kesnerovi za p ipomnky k textu.
o pr ava k amen n ho silNiNho mostu v l ibtt

Tom Kesner
Nrodn pamtkov stav zemn odborn pracovit v Liberci
Kamenn most p es Oleku nechala podle plnu stavitele Ji ho Slavka z dit v roce 122 libttsk obec. Prost elov stavba o t ech valench klenbovch polch ve svtlosti 5,70 5,63 a 5,15 m, v celkov dlce 40 m a ce necelch 5 m byla vystavna z hrub opracovanch kvdr ervenho pskovce a tsn po svm dokonen byla na nvodn stran osazena sochou sv. Jana Nepomuckho (pvodn socha stla p ed starm d evnm mostem). Pran komunikace byla v roce 127 zadldna ediovm ttem a v roce 131 byla nzk parapetn zdka osazena dal, tentokrt nov provedenou sochou sv.Vclava. Po necelch sto letech bylo v roce 136 p i projektov p prav regulace nho toku Oleky naplnovno odstrann kamennho mostu a jeho nsledn nahrazen mostem elezobetonovm.1 Uvaovan zmr zhatila druh svtov vlka a po n ji nebyl znovu aktualizovn. Postupn zvyovn dopravn zte vedlo k astm destruktivnm zsahm do mostnch parapet a nez dka dochzelo i k vnm pokozenm obou soch. Na p elomu osmdestch a devadestch let dvactho stolet zde proto probhla dl rekonstrukce, p i
Celkov pohled na most p ed opravou (foto Tom Kesner).
56
57
Stav mostu p ed zahjenm stavebnch prac detail parapetn zdi a pil (foto Tom Kesner).
kter byly ob sochy odborn restaurovny a mostn parapety celkov p ezdny. Dl zednick vysprvky provdn ve velmi patn kvalit probhaly tak po cel devadest lta dvactho stolet. Po roce 2000 byl technick stav mostu natolik vn, e vlastnk p istoupil k jednn o jeho celkov rekonstrukci. V roce 2007 byla zahjena projektov p prava stavby, p i kter byly konfrontovny zjmy sttn pamtkov pe s technicky vyhrannmi zjmy investora. Pracovnkm NP OP v Liberci a M v Semilech se postupn poda ilo p esvdit zbvajc zastnn strany o nevhodnosti zmru uvaovanho roz en komunikace prost ednictvm vyloen elezobetonov desky. Poda ilo se tak ochrnit vechny autenticky dochovan sti pvodn zdn konstrukce. Na druhou stranu zde vak bylo nutn akceptovat pravy, kter p i zachovn pvodn hmoty pamtky p ispj ke zlepen prjezdnosti mostu a kter zajist bezpen pohyb chodc. Z tchto prav je nutn jmenovat p edevm zmnu zak iven silninho tlesa na levm p edmost a dle naven parapetu mostu z pvodnch cca 70 cm na cca 100 cm. Rekonstrukn prce byly zahjeny v jarnch mscch roku 200. Po p eveden komunikace na provizorn ocelov most byly rozebrny parapetn zdi a dle dolo k odten asfaltovch povrch v mocnosti cca 30 cm na rove ttov dlaby z roku 127. Po vyjmut dlaby a hlinnho nsypu byly odhalen rubov strany kleneb mostnch oblouk vyitny a p ekryty betonovou sko epinou v tlouce 15 cm (tato p inejmenm sporn prava byla pracovnky sttn pamtkov pe akceptovna po zjitn, e jsou rubov strany kleneb v podlnm smru zeslabeny a na tlouku cca 10 cm rhou trasy veden plynovodnho potrub). Po zarovnn rubovch stran bonch stn mostu (p izdvka formou litho zdiva) byla na vertiklnch i horizontlnch plochch provedena
Socha sv. Vclava detail (foto NP OP v Liberci). Socha sv. Jana Nepomuckho (foto NP OP v Liberci).
Klektko a podstavec u sochy sv. Jana Nepomuckho stav p ed opravou mostu (foto NP OP v Liberci) Destrukce rubov strany kleneb, trasa po veden plynovodu (foto Tom Kesner).
vnit n hydroizolace s p ekrytm geotextili. Mostn parapety byly z pvodnho a doplnnho materilu dozdny na projektovanou vku (poadovan naven bylo zajitno p idnm jedn ady kvdr) a ve shodnm duchu bylo provedeno tak celkov p ezdn bonch zd v levm p edmost. Mostn tleso bylo vyplnno novm hutnnm nsypem z hrub ediov drti a zarovnan pl byla nsledn zadldna ttovou ediovou dlabou kladenou do suchho betonu. Bhem realizace ve uvedench prac byly celkov vyspraveny tak vechny lcov plochy pvodnch kamennch konstrukc. V mstech vnch pokozen byly doil kvdry vysazeny a nahrazeny novmi ve shodnch parametrech i materilovm pojet. Lc zdiva byl dle z cca 60% nov p esprovn vpenocementovou maltou, hrub rozet enou k lci kamene. Sms vpna, blho cementu a kopanho psku byla do odpovdajcho tnu p ibarvena jemn prosetm ervenm pskem zskanm z mstnch zdroj. Rekonstrukn prce na objektu byly zakoneny v jnu 200 osazenm vrchnho zbradl z provlkanch ocelovch prut.
Poznm ky 1 SOkA Semily, Obecn kronika mstyse Libttu. Most a jeho socha sk vzdoba jsou od roku 163 z rozhodnut kolsk a kulturn komise ONV Semily sttem chrnnou kulturn pamtkou.
Rubov p izdvka parapet mostu (foto Tom Kesner)
Konen stav po oprav v jnu 200 (foto Tom Kesner).
Ji K ek Amde Ozenfant a jeho svdctv o Hskov vile v Jablonci nad Nisou
60
61
a mde o zeNfaNt a jeho svdctv o h skov vile v jabloNci Nad N isou

Ji K ek
Roku 132 vyla v prestinm umleckm asopise Innen-Dekoration recenze na nejnovj stavbu Heinricha Lauterbacha vilu manel Hskovch v Jablonci nad Nisou.1 Autorem lnku nebyl nikdo men ne advokt purismu Amde Ozenfant (16 166), francouzsk mal , publicista, teoretik umn a jedna z vdch osobnost funkcionalismu v mezivlen vrop. Uveden lnek svd o mimo dn rychl relexi a ocenn Lauterbachovy architektury, kter dokzala ve velmi krtk dob zaujmout Ozenfanta jako jednoho z p ednch umleckch arbitr vropy. Na vratislavsk vstav Wohnung und Werkbaum v roce 12 na sebe upozornil Heinrich Lauterbach nvrhem rodinnho domu ve formch aerodynamickho funkcio nalismu a rzem se etabloval mezi p edn evropsk architekty. Realizace Hskovy vily, publikace Ozenfantova lnku a nsledn realizace dal jabloneck vily pro manel Schmelowsky se udla bhem p znivho, avak p li krtkho obdob na p elomu
20. a 30. let. Nstup nmeckho nacionalismu znamenal pomal konec kosmopolitn kultury Vratislavi i spoleenstv zdejch architekt. Lauterbach se doma je ztka dostval k zakzkm a zahranin Jablonec nad Nisou se tak stal shodou okolnost mstem, kde vas nalezl porozumn a jedinenou p leitost, aby zhmotnil sv p edstavy o rodinnm domu jako prostoru pro nov ivot. Uveden studie Amda Ozenfanta je cennm svdectvm o vnmn a hodnocen soudob architektury v mezivlenm eskoslovensku. Vvojem okoln zstavby v blzkosti Hskovy vily bohuel zanikl jeden z nejsilnjch ink tto stavby, kter Ozenfanta prvem fascinoval avantgardn zasazen funkcionalistickho solitru do krajiny v podh Jizerskch hor. Dnes u nejsme schopni pln vnmat Lauterbachovo propojen jeho architektonickho dla s p rodnm rmcem, ve kterm byl obsaen dle Ozenfanta smysl pro velikost. Po zesttnn vily dochzelo k jej potu(s)pn devastaci, kter by se naopak dala oznait jako smysl pro p zemnost. Od 0. let minulho stolet dnen majitel, kter laskav poskytl esk p eklad textu, postupn a citliv navrac tto stavb jej ztracenou krsu, kter z n in jednu z nejvznamnjch staveb na zem Libereckho kraje.2 Otiskujeme p eklad Ozenfantova textu v pvodnm rozsahu, aby mohl ten sm posoudit, kterak se Hskov vile navrac ztracen genius loci z doby jejho vzniku. Am d e Ozenfant Dm v podh Prce architekta Heinricha Lauterbacha U Liberce a Jablonce se pohranin hory sklnj do malebnho dol, aby se jet jednou vzepjaly do horskho h ebene hor Jizerskch. Nejsou tak p kr jako hory na prusk stran a jsou p irozenm p echodem do avnat a voav esk vrchoviny. Tato krajina rodnch pol, malebnch dol a pramen ek, lesnatch svah a zasnench vrcholk hor byla astm nmtem mal e Caspara Davida Friedricha p i pohledu z vky se p ed okouzlenm zrakem pozorovatele rozkld do dlky pvabn a romantick krajina. Je to zem star nmeck kultury a do dnench dn je velmi tsn spjat se Slezskem, kter pat ilo pod eskou korunu. A prv z hlavnho msta Slezska byl jabloneckm majitelem povoln stavitel domu, jen stoj vysoko na horskm svahu nad mstem a shl do modrho dol a na panorama Jizerskch hor. Hledmeli p klad idelnho spojen krajiny a stavby, vstupu p rody do p bytku, pak meme bez vhn uvst Hskovu vilu postavenou podle nvrhu architekta Heinricha Lauterbacha v Jablonci. Nenalezneme dokonalej substanci, ne je identita vnit n formy identita mezi vtvarnm zkonem tto krajiny a vtvarnm principem tohoto domu. Je to cit pro krajinu projektujcho umlce, mimo dn smysl pro urujc kompozin prvky panoramatu, co zde psobilo jako inspirujc sla. Dm je postaven vysoko na svahu, k nmu se p ichyluje, ne vak bzliv jako selsk staven, nbr v odvnm a sebevdomm vzmachu. Terasy spodn zahrady, pokryt trvalkami a vodnmi ndremi, kter spluj p edstavu ideln zahrady, se opakuj v lenn samotn stavby, nebo st hlavnho prostoru vis, podep en sloupy, nad prostorem pro sezen, balkon se vzn jako lvka kolem domu a schody vedouc ze spodnho ovocnho sadu a teras vytv ej praktickou spojnici. Vechny obytn mstnosti domu se nachzej v hlavnm podla (prvn patro), tvo cm st edn st domu, k n vede od hlavnho vchodu zasklen schodit. Spodn podla, kter ustupuje jako podno, obsahuje prostorn hospod sk sklep, prdelnu s vyh vanou surnou,
Interir Hskovy vily v Jablonci ve 30. letech 20. stolet (publikovno v knize Kapitoly ze stavebnho vvoje Jablonce nad Nisou, Jablonec nad Nisou 2004).
62
63
centrln vytpn, gar, byt ofra a trakt, z nho se vystupuje na schodit. V hornm podla (druh patro) je hostinsk pokoj a komora. V obytnm podla (prvn patro) se rozkldaj, oddlen chodbou, lonice v jinm k dle, obvac prostor s prosklenmi stnami obrcenmi na jih a jihozpad, na sever jsou pak obrcen hospod sk prostory. Vechny tyto skupiny prostor jsou p mo p stupn z chodby. Celkov dispozice domu vychz z een Lauterbachova domu ve Vratislavi, postavenho v roce 12. (Viz Innen-Dekoration, listopad 12.) I zde je chodba spojovacm lnkem mezi lonicovou a obvac st, kter se v naem p pad rozi uje do jakhosi vklenku, v nm vznikl pvabn dmsk pokoj. Nechyb ani obvac prostor se zaoblenmi k ilovmi skly v jdeln, v n dominuje kulat stl, jeho tvar opakuje zaoblen stn. Bufet se sklem, neprhlednm sklem a zrcadlovmi deskami vytv lehk p edl od hlavnho obvacho prostoru, kter je vak podle zmru architekta s jdelnou propojen. Hornm zakonenm tto p epky je proto prhledn zasklen. P estoe je tak umonn pohled na cel prostor, nen zcela dosaeno zamlen jednoty p jemn pocit z prostoru se lme na dlcch sk nch a hlavnmu, nyn ji pravohlmu, obytnmu prostoru se nedostv onoho dynamickho vyznn, je je naznaeno v pdorysu. Co zstv, je hezk zaoblen prostor, jen tvo svou velkorysou zasklenou plochou umoujc pohled na ndhernou krajinu ozdobu celho podla, a jednoduch zdrenlivost obvacho pokoje, v nm je kolem krbu uspo dna sedac souprava. Protilehl dlouh stna otevr sedm metr dlouhmi okny pohled na terasovou zahradu. Tmto vysokm, svtlm prostorm chyb jakkoli vyumlkovanost, tak barevnost je jemn a vzneen, p esto zdaleka ne monotnn. Jemn odstny p rodnho d eva zskvaj dky jemnmu citu pro azen jejich barev a kovovm pruhm z chrmov oceli a poniklovanho blho bronzu tlumen, ale siln vraz. Jemn e, tlumen lu na stnch, zvsech a svtlm koenm alounn, mezitm st dm ale o to psobivj syt, tepl erve, velk hladk, bl nebo ern t pytiv plochy ve spojeno p evldajc st b itou ed: p i v lyrick povaze chyb vrazu jakkoli zmkilost. To sam plat i pro vratislavsk mal byt (str. 373), i zde je obytn pokoj a jdelna, za zen jasn a pohodln a ozdoben malbami Molzahna a Oskara Schlemmera, stejn jako lonice dmy a mal kuchyn. Panuje zde vraz odvn, jasn modernosti, vzdlen jakkoli nsilnosti a troufalosti, nebo vychz z pocitov hloubky a duchovnosti. Toto souznn povyuje Heinricha Lauterbacha na jednoho z nejcitlivjch a nejzralejch stavebnch umlc na doby. Bylo by si p ti, abychom mohli doufat, e jistota a mnohostrannost jeho talentu bude brzy p nosem k vzdlvn budoucch architekt. Smysl pro velikost Velk umn je to, kter ns povzn. Vechna mistrovsk dla se uplatuj touto nespornou silou. O mistrovskm dle se k, e psob jako p rodn sla a je to skuten tak, velk sly svta maj inky, kter ns povznej. Velk sly v umn vtz nad planost na minul osobnosti. P ijmout velikost, to vyaduje ulechtilost a poctivost. Vnmat krsu onu prapvodn touhu lovka to znamen ctit se povznesen. Je t eba opt najt smysl pro velikost! M it vysoko, abychom nedospli p li nzko. Pro by se ml kultivovan lovk na doby, schopn ctit, myslet a prosazovat svou vli, obvat velkho umn? Bt modern, to znamen jednat a tvo it tak, aby z naeho ivota povstvalo umn, kter lovka nut k povznesen. Nohy na zemi a hlavu v oblacch!
amde ozenfant medailon Narodil se 14. kvtna 16 v severofrancouzskm SaintQuentin. Roku 10 uspo dal v Pa i svou prvn vstavu a od roku 110 vystavoval v Salonu nezvislch. Bhem 1. svtov vlky koncipoval teorii o nov umleck form purismu. Roku 117 se seznmil se vcarskm architektem Charles-douardem Jeanneretem, pro kterho vymyslel umleck pseudonym Le Corbusier (havran-lukost elec), co bylo oznaen pro st edovkho lukost elce, kter st lel holuPortrt Amda Ozenfanta. by a havrany zneisujc st echy kostel. Pro Jeannereta mlo jmno symbolizovat umlce oiujcho modern architekturu. Spolen zformulovali manifest purismu Po kubismu (Aprs le cubisme) a roku 120 zaloili revue Lsprit nouveau, kter se stala hlavn tribunou novho puristickho hnut. Bhem 20. let zaloil v Pa i vlastn atelir, vyuoval na vtvarnch kolch a vemon propagoval modern umn. Ozenfantovy kontakty s eskoslovenskou architekturou dokld vedle Hskovy vily tak jeho ast na legendrnch p ednkch Klubu architekt v Praze a v Brn v roce 124. Ve 30. letech byly v Pa i a Londn zaloeny Akademie umn, kter byla na Ozenfantovu poest nazvny jeho jmnem. P ed vypuknutm 2. svtov vlky emigroval do USA a roku 13 zaloil v New Yorku umleckou kolu. Sv posledn umleck studio otev el po nvratu do vlasti roku 155 v Cannes, kde 4. kvtna 166 zem el. Vedle vlastn umleck tvorby, kter je zastoupena v p ednch svtovch muzech (nap . Gugenheim Museum New York, ine Arts Museum of San rancisco), publikoval Ozenfant destky monograi a syntz o modernm umn nap . Art I. Bilan des Arts modernes (Umn I. Bilance modernch umn), II. Structure un nouvel esprit (II. Struktura novho ducha). Do etiny zatm nebyla p eloena dn z jeho knih.
Poznm ky 1 ) Innen-Dekoration, 132, s. 3134. 2) Historie Hskovy vily je souhrnn pojednna v knize Kapitoly ze stavebnho vvoje Jablonce nad Nisou, Jablonec nad Nisou 2004. Vce informac o Heinrichu Lauterbachovi nalezne zjemce nap . v katalogu jeho dla Heinrich Lauterbach, Bauten 125165, Berlin 171.
P eklad pamtn knihy zmku Sychrov
64
65
G edenk buch deS S chLoSSeS Sichrow

(Pamtn kniha zmku Sychrov) 151160
Nrodn pamtkov stav zemn opdborn pracovit v Liberci
Milo Kadlec
V letech 2006 a 2007 jsem ve Sbornku Nrodnho pamtkovho stavu, zemnho odbornho pracovit v Liberci publikoval doslovn p eklad Gedenkbuch des Schlosses Sichrow (obdob 120134 a 135150). Pamtn kniha je uloena v interirov knihovn zmku Sychrov pod inventrnm slem 3 357, v knihovn sk ni VIII, polici 0, slo 3. Ve spoluprci s archiv kou PhDr. Vrou Smolovou byla provedena transkripce z kurentu a text byl p eloen do eskho jazyka. Nyn p edkldme doslovn p eklad tohoto pramene za obdob let 151160. Jedn se o obdob, kdy byl hlavou rodu kne Kamil Josef ilip Idesbald z Rohanu Rochefort (10012). fol. 26b [s. 41] 1851 Nedorozumn, kter vznikla celkov mezi rakouskou a pruskou vldou kvli otzce nmeckho spolku, zvlt kvli jednn Pruska v Hesensku a kvli odep enmu povolen k prchodu spolkovho vojska do Holtnska v roce 150, p imla v dsledku energickho vystupovn prvnho ministra Jeho Jasnosti knete elixe Schwarzenberga vldu Jeho cs. krl. apotolskho rakouskho Velienstva, aby v letech 150151 co nejrychleji postavila pozorovac sbor p iblin o 0 000 much na hranice Pruska. Z t p iny prochzel zdejm krajem velk poet oddl a bylo zde ubytovno mnoho vojska. Ministerskm dekretem z 15. ledna 151 . 730 byl zruen stav, kdy a do roku 14 byly budovy bvalch vrchnost v Krlovstv eskm osvobozeny od kvartrovn vojska. Pak bylo c. k. vojsko ve velkm potu kvartrovno nejen ve vech panskch budovch a dvorcch na panstv Svijany, nbr leelo i v knecm rohanskm rezidennm zmku Sychrov. Z 3. praporu 23. linie pchoty pluku ryt e von Airoldi bydleli v prvnm pat e Bertina zmku c. k. pan nadporuk Ludwig Wallentovi od 2. nora do 17. b ezna 151 a pak c. k. pan hejtman Josef Berleovi od 2. do 23. b ezna 151, zatmco v mstnostech nad stj nocovalo 30 vojk v hodnosti od ikovatele ne. Kdy toto c. k. vojsko odthlo do okol Liberce, byl v ednm okrese Turnov rozmsovn c. k. . st eleck prapor. 3. st eleck kompanie c. k. pana hejtmana Heigela o 260 much leela v nejblim okol zmku Sychrov, a z n zde bydleli nejprve zatmn komandant c. k. nadporuk pan Pochacher s 20 mui v hodnosti od ikovatele ne dne 1. ervna 151, a pak 1. ervna 151 tak c. k. hejtman pan Heigel oba pni dstojnci byli ubytovni v prvnm pat e Bertina zmeckho k dla, mustvo vak opt v mstnostech nad budovou stje a do 30. ervna 151.
Jeho Jasnost kne Kamil z Rohanu, vvoda z Montbazonu a Bouillonu, byl toho asu na Sychrov p tomen, vcekrt p ijal nvtvu komandanta praporu c. k. plukovnka pana Rottera se sborem dstojnk a ril nejen ubytovan pny dstojnky, nbr i mustvo na vlastn nklady nechat poastovat s nejvt monou pohostinnost. Bhem tohoto poslednho kvartrovn byl jednou na Sychrov poplach, ponvad 13. ervna 151 ve 3 hodiny rno vznikl por ve starm kravn vedle p bytku truhl e Kniga. Ohe byl brzy uhaen s pomoc sychrovskch st kaek a dky inn spoluprci 3. st eleck kompanie, kter rychle p ispchala. Krom toho, e sho ela d evn st echa kravna, fol. 26b [s. 42] nedolo k dnm jin kodm. P inu poru se nepoda ilo ani p es na zen p sn soudn vyet ovn udlosti zjistit. fol. 27a [s. 44] 1852 I. Jasn princ Karel z Rohanu-Gumene, Rochefort a Montauban, narozen 21. prosince 151, prvorozen princ Jeho Jasnosti prince artura z Rohanu, prince z Gumene, Rochefort a Montauban, a Jej Jasnosti princezny Gabriely z Rohanu, byl 27. ervna 152 v tlm vku svho ivota vemohoucm Bohem povoln na vnost. Nejhlub bolest jeho jasnch pn rodi a vech jasnch p buznch doprovze la tohoto andla nevinnosti do knec rodinn hrobky u loukovskho farnho koste la, kde byly jeho tlesn pozstatky dne 31. ervence 152 uloeny na stranu, kde byl poh ben jeho jasn dd, Jeho Jasnost princ Benjamin z Rohanu-Gumene, Rochefort a Montauban. II. Roku 121 byla kolem p jezdov cesty do sychrovskho parku z libereck sttn silnice vyszena dvojit topolov alej, kterou u as velmi pokodil. Jeho Jasnost princ Kamil z Rohanu ril na podzim roku 151 na dit sychrovskmu lesnmu ranzi Vordrenovi, aby starou alej vykcel a vyszel novou. Podle tohoto p kazu bylo na ja e a na podzim 152 po vykcen starch strom na jejich mst znovu vyszeno 246 lip kolem st ednho tahu aleje a 246 topol na jejch vnjch stranch. fol. 27b vacat fol. 2a [s. 44] 1853 I. P i p leitosti p estavby knecho rohanskho zmku Sychrov, kterou provdla Jeho Jasnost urozen pn, pan kne Kamil z Rohanu, vvoda z Montbazonu a Bouillonu, princ z Gumene, Rochefort a Montauban etc., byl umstn dne 4. ervence 153 o svtku zemskho patrona sv. Prokopa a sv. Berty zkladn kmen do nov budovan kulat ve na severozpadn stran zmku Sychrov nalevo u vchodu do ve pobl palety dve ve vzdlenosti 12 vdeskch palc od podlahy a 1 vdeskch palc od rohu pa-
66
67
lety a byl zazdn pod velk kus pskovce. Poloen kamene bylo vykonno na dost Jeho Jasnosti knete Kamila z Rohanu ve jmnu Nejsvtj Trojice, Boha Otce, Syna i Ducha Svatho. V zastoupen svat katolick crkve a dle dstojnho biskupskho ordin e Jeho biskupsk Milosti Augustina Bartholomaeuse z Litom ic t ikrt poklepal kladvkem na zkladn kmen nejprve dstojn pn P. Johann Nepomuk Scholz, dvorn kaplan na Sychrov. Hned potom rila Jeho Jasnost urozen pan kne Kamil z Rohanu, vvoda z Montbazonu a Bouillonu, princ z Gumene, Rochefort a Montauban, hlava jasnho knecho domu Rohan, upevnit zkladn kmen trojm poklepem kladvka ve jmnu Boha Otce, Syna i Ducha Svatho a pak bylo milostiv dovoleno i ostatnm p tomnm, aby kmen t ikrt poklepali kladvkem. Do zkladnho kamene byly vloeny nsledujc pamtn mince a. St brn plfrankovka z roku 116 ze slavnch as vldy Jeho Velienstva francouzskho krle Ludvka XVIII. s opisem na p edn stran Louis XVIII. Roi de rance. b. St brn dvoufrankovka z roku 12 ze slavnch as vldy Jeho Velienstva francouzskho krle Karla X. s opisem na p edn stran Charles X. Roi de rance. c. Zlat dvacetifrankovka z roku 134 ze slavnch as vldy Jeho Velienstva Karla Alberta krle sardinskho s opisem na zadn stran Dux Sab. Genuae et Montisf. Princ. Ped. etc. a na p edn stran Car. Albertus D. G. Rex Sard. Cyp. et Hier. Pln p estavby zmku zhotovil na objednvku Jeho Jasnosti profesor architektury z Prahy Bernard Grueber. Provdn stavby Jeho Jasnost nejmilostivji sv ila po nkolika zmnch fol. 2b [s. 45] v stavebnm plnu a pod bezprost ednm hlavnm dohledem knecho rohanskho dvornho rady pana Jana Jansy knecmu rohanskmu sprvci staveb Josefu Pruvotovi, jemu byli jako stavbyvedoucmu a vykonavateli stavby stle po ruce zednick mistr Petr Hyrek z Jessenho, kamenick mistr Jan Jedlika z Prahy a tesa sk mistr Vclav Karnold z Malho Rohozce. Bo poehnn a spov na tomto dom! Tuto v pojmenovala Jeho Jasnost na vn asy Tour de Bretagne. II. Dne 2. srpna 153 se dostalo Jeho Jasnosti kneti Kamilu z Rohanu vvodo vi z Montbazonu a Bouillonu, princi z Gumene, Rochefort a Montauban etc. velk cti a vyznamenn, protoe ho svou urozenou nvtvou obastnilo Jeho Velienstvo ferdinand I. dobrotiv, rakousk csa. Jeho Velienstvo csa p ijel ze Zkup, svho letnho sdla, v doprovodu nejvyho hofmistra, Jeho xcellence pana hrabte Bombellese, a dvornho kavalra hrabte Bissingen p es Mnichovo Hradit na hranici panstv Svijany u B eziny, kde ho uctiv p ivtala Jeho Jasnost kne Kamil z Rohanu obklopen c. k. okresnm p ednostou Arltem z Turnova a vemi ednky panstv a doprovodil ho odsud do Sychrova. Po dvanct hodin p ijelo Jeho Velienstvo csa na zmek Sychrov. Kdy prochzel, vzdval mu ctu c. k. priv. st eleck sbor msta Hodkovice o sle 120 mu pod velenm svho hejtmana Baumheiera s vlajcm praporem.
Hned pot, co Jeho Velienstvo csa vystoupil, ril za zvuku hymny p ehldnout st eleck sbor, nechal ho deilovat a pochvaln se vyjd il o jeho dobr prav a dren. Jej Jasnost knna adla z Rohanu, rozen knna Lwenstein, p ivtala Jeho Velienstvo na stupnch prv nov postavenho zmeckho balkonu a zavena do Jeho Velienstva jej doprovodila do pokoj, kter pro nj byly skvostn p ipraveny. Byly to pokoje, kter kdysi obvalo Jeho Velienstvo Karel X., francouzsk krl. V jednu hodinu odpoledne byla dvorn tabule, k n tak p ili Jeho Velienstvo uctiv pozdravit p choz host, zstupce krajskho prezidenta c. k. krajsk rada z Hasslinger, c. k. rytmistr baron Bhm, c. k. okresn fol. 2a [s. 46] p ednosta Arlt a hejtman st elc Baumheier, kte mli to tst, e byli pozvni. Urozen nvtva platila Jeho Jasnosti kneti Kamilu z Rohanu. Jak znmo, Jeho Velienstvo csa je velkm milovnkem rostlin, zvl kvetoucch. Nikde lovk neme uspokojit tuto zlibu tak snadno jako ve svtov proslul zahrad na Sychrov, v n rostou vzcn rostliny ze vech podnebnch psem a kter je navtvovna a obdivovna lidmi zblzka i zdaleka. V zahrad, kter byla velkolep zaloena, je rozmstno p es 100 000 hrnc s rostlinami a kvtinami. Pobyt na Sychrov nejvce zp jemuj mnoh vkusn sklenky, kter byly vybudovny s velkm nkladem, a a jednou bude dokonena velmi drah p estavba zmku, kterou zahjila Jeho Jasnost kne Kamil z Rohanu, hned tak se nenajde zmek, kter by se Sychrovu vyrovnal. Kdy dvorn tabule ve 4 hodiny odpoledne skonila, dolo na prohldku zahrady, po n provdla osobn Jeho Jasnost kne Kamil z Rohanu. Jeho Velienstvo csa si prohldl v doprovodu jasn knny adly z Rohanu a obklopen vemi hosty, kte byli na Sychrov p tomni, nejprve sbrku rodu ricea o p iblin 500 ulechtilch druzch, z nich 100 exempl vynikalo zvltn krsou. Mly vtinou pevn listy a byly pokryty tisci kvty. Byly to opravdu vstavn rostliny. Pak nsledovala prohldka rodiny Proteacea, kterou Jeho Velienstvo a p tomn pni host obzvl chvlili. Tato sbrka je jednou z nejbohatch na kontinent a kdo v, jak obtn se tato citliv rostlina pstuje, ten neme odep t svj obdiv zdravmu vzrstu sychrovskch exempl . Pak p ila na adu velmi vybran sbrka rodu Cactea o 200 exempl ch, mezi nimi Mamillaria, chinocactea velkho objemu a z dka vidn krsy dle nadmru bohat sbrka teplomilnch rostlin, mezi nimi lze najt velmi drah a vzcn rostliny. Zvltn pozornosti se tilo okrasn aranm domu orchidej a bohat sbrka tchto vzcnch ndhernch rostlin. Vedro, kter tyto rostliny vyaduj, bylo bohuel tak velk, e Jeho Velienstvo mohlo v tto mstnosti prodlvat pouze asi 10 minut. Odtud se lo k skvostnmu domu palem, nov budovanmu z ladnch eleznch prut, kter vak v t dob nebyl jet zcela dokonen a nemohl sv vjimen krsn a vynikajc obyvatele p ijmout. Palmy byly provizorn rozptleny v ostatnch domcch, kde ovem jejich obdivuhodn tvary list nemohly mezi sebou soupe it ve svch p ednostech, jako kdyby spolen obvaly svj dm nehled k tomu vak zskaly vechny, zvl ale ndhern velk exempl e a jejich zdrav a uten vzrst, pln uznn Jeho Velienstva.
Kad, komu se dostalo toho velkho tst, e sml pobvat v blzkosti Jeho Velienstva, me dosvdit, e se csa na Sychrov mezi dtmi lory ctil dob e, nebo dn sklenk a je jich deset nebyl opominut, a e kad rod peliv schraovanch fol. 2b [s. 47] rostlin byl hoden pozornosti a chvly Jeho Velienstva. Tak krsn a rozkon dol Mohelky, toti obora p ilhajc k velk zmeck zahrad, k sob p ithla pozornost Jeho Velienstva. Po hodinov promend v tto obo e se ril csa po boku Jej Jasnosti knny adly z Rohanu vozem vrtit k Arturovu hradu (z cenina hradu) ve velk zmeck zahrad. Zde vystoupil u kvtinov galerie a zrove oranrie a odpoval. Hlavn tato partie se tila spolen chvle Jeho Velienstva a jeho urozenho doprovodu. Lbezn stavba, zpola v gotickm a zpola ve vcarskm stylu, dmysln obepnut prrijnmi remi a jinmi krsnmi popnavmi rostlinami, kvtinovou galerii ozvltuje a prvem ji ad mezi pamtihodnosti Sychrova. Nastvala noc, kter znemonila jakoukoliv dal prohldku zbvajcch st zmeck zahrady, a proto se Jeho Velienstvo rilo vrtit zptky do svch pokoj. Veer rilo Jeho Velienstvo p ekvapit jasnou knnu svou urozenou nvtvou a prodlvalo u n vce ne dv hodiny. P i tto p leitosti p ednesl poetn pveck spolek z eskho Dubu pod okny nkolik zda ilch pveckch kousk, kter Jeho Velienstvo p vtiv p ijalo, take regenschori Holuschka, uitel z eskho Dubu, ml to tst, e se mu dostalo zaslouenho uznn z st Jeho Velienstva. P tho dne 30. srpna 153 se Jeho Velienstvo zastnilo v hodin rno bohosluby v zmeck kapli, rilo nejmilostivji udlit audienci knecm ednkm a vydalo se pak na zpten cestu za doprovodu Jeho Jasnosti knete Kamila z Rohanu p es Mnichovo Hradit do Zkup. Poas p lo, a tak z p ilehlch mst a vesnic proudily davy lid, aby se jim potstilo zahldnout Jeho Velienstvo ferdinanda dobrotivho. Vude, kde se csa objevil, znl jsot tisc lid a voln Vivat nebralo konce. Jeho Velienstvo csa rilo p i svm pobytu na Sychrov pozvat Jeho Jasnost knete Kamila z Rohanu a jeho manelku, Jej Jasnost knnu adlu z Rohanu, do Zkup. Na toto pozvn se Jejich Jasnosti 20. z 153 vydaly do Zkup a tam se dva dny tily nejlaskavjmu a pozornmu p ijet ze strany Jeho Velienstva csae ferdinanda a Jejho Velienstva csaovny Marie anny. fol. 30a [s. 4] 1854 I. Jeho krlovsk Vsost Jindich z Bourbonu, vvoda z Bordeaux, byl spojen s jasnm knecm domem Rohan srdenm p telskm svazkem a ril v urozenm doprovodu vvody z Levis a hrabte Damas poest obastnit zmek Sychrov svou jasnou nvtvou dne 21. listopadu 154, aby podal jasnmu kneti Kamilu z Rohanu dkaz sv cty. K slavnostnmu p ivtn se na zmku v Sychrov shromdili a byli mu p tomni tito lenov jasn knec rodiny Rohan Jeho Jasnost kne Kamil z Rohanu, princ z Gumene, Rochefort a Montauban, vvoda z Montbazon a Bouillon, a jeho pan manelka
Jej Jasnost knna adla z Rohanu, rozen princezna Lwensteinov, dle jeho pan vagrov Jej Jasnost knna tpnka z Rohanu, rozen princezna Croy a jeho jasn synovec princ alain z Rohanu, c. k. rytmistr a komandant kadrony husarskho pluku knete Liechtensteina, dritel c. k. vojenskho zslunho k e, a oba jasn princov Ludvk a Benjamin Rohan. Na poest Jeho krlovsk Vsosti po dala Jeho Jasnost jako obvykle nkolik hon. Prvnho dne, ve st edu 22. listopadu 154, se Jeho krlovsk Vsost odebrala do ehrovsk obory, kde osobn sloila t i divoky (bachyn) a dv da lan. Tho dne veer p ili host, pozvan k honu, toti Jeho xcelence urozen hrab Leopold Thun-Hohenstein, c. k. tajn rada a nejvy mansk sud Krlovstv eskho, majitel panstv Bentky urozen hrab Hugo Nostitz, a Jeho Blahorod Jan Lexa, svobodn pn z Aehrenthalu, majitel panstv Hrub Skla a jeho pan manelka baronka z Aehrenthalu, rozen hrabnka Thun-Hohensteinov. Ve tvrtek 23. listopadu 154 se konal hon ve Slavkov a v loukoveckch polch u Svijan. Nejprve p iel na adu ps lesa ve Slavkov, kde byl zast elen 361 zajc a 60 baant. Jeho krlovsk Vsost zde sama sloila p es 0 kus srstnat a pernat zv e. fol. 30b [s. 4] Po tomto kusu lesa se lo honit do t okrsk mezi Loukovcem a Svijany, v nich se hemilo velk mnostv zv e (zajc), take v tchto t ech okrscch bylo zast eleno zajc a 6 koroptv. Jeho krlovsk Vsost osobn sloila p es 200 kus zv e. Byla koda, e urozen host toho dne vyjeli ze Sychrova trochu pozd a t et okruh u Svijan p iel na adu opodn, teprve kolem 4. hodiny odpoledne, take se zaalo stmvat a u se nemohlo st let. Kdyby se to nestalo, mohlo bt v tchto t ech okrscch snadno zast eleno p es 1100 zajc. V ptek 24. listopadu 154 se konal hon v polch u ru. Ve rskch polch byli zast eleni 203 zajci. Pak se prochzelo mlz u Doubravy a po nm p ily na adu psy lesa u P. Marie pod Sklou. Hon v remzku a v psech lesa, v nich byli zast eleni pouze 204 zajci, nedopadl tak dob e, jak se oekvalo poas bylo velmi mrn a zajci vtinou leeli v polch. V sobotu 25. listopadu 154 p iel na adu hon u Husy. Hon zaal v 11 hodin dopoledne le, p i n bylo zast eleno zajc a 44 baanti. Pak se lo honit do Kruh. Nehled na to, e mezitm zaal siln d s chumelenic a e se v takovm poas nest l nejlpe, bylo sloeno 117 zajc, baant, 15 koroptv a 2 sluky lesn. Jeho krlovsk Vsost la uprost ed, sloila p i tto lei 4 zajc a p iznala, e mohla sloit nejmn o 30 zajc vce, kdyby nevyst elila tolik chybnch ran. Panstvo zamlelo jt na t et le do lesa u Pnna, ale muselo od toho upustit, protoe se snela noc. Urozen panstvo se v nejhorm poas vydalo na cestu p es Rybnk do Sychrova.
70
71
Akoliv bylo na tomto honu u Husy sloeno pouze 336 kus srstnat a pernat zv e, jeho vsledek lze povaovat za skvl vzhledem k danm okolnostem, kdy kvli velkmu deti nebyli honci s to po dn probhat, konaly se pouze dv lee a nadto se jet po cel den nest lelo dob e. Celkem byl od 22. do 25. listopadu 154 na ty ech honech sloen tento poet srstnat a pernat zv e
1854 Msc/den listopad 22 listopad 23 listopad 24 listopad 25 Nzev honu ehrovsk obora Slavkov Svijany rsk pole Doubravsk mlz Husa a Kruhy celkem 2 3 dan ern Zajci Baanti Koroptve Sluky celkem zv zv 2 3 361 407 266 2032 15 21 2 2 60 6 5 421 1004 407 336 2173
53 113
fol. 31a [s. 50] Po vechny ty i dny se rila Jeho krlovsk Vsost s jasnmi leny knec rodiny Rohan a ostatnmi p tomnmi hosty astnit v hodin rno obti me svat v zmeck kapli. Sndan byla v hodin dopoledne a vee e se podvala v 6 hodin veer. Veern zbava spovala ve h e biliru. asto se tak muzicrovalo, na em se podlel zvlt pan hrab Hugo Nostitz, doktor medicny Schedlbauer a knec obron Srp. 26. listopadu 154 rila Jeho krlovsk Vsost vyslechnout mi svatou a po sndani se srden rozlouila s Jeho Jasnost knetem Kamilem z Rohanu a jeho jasnou pan manelkou. Kolem 10. hodiny dopoledne opustila s ostatnmi urozenmi hosty Sychrov, aby se vydala k jasn knn tpnce z Rohanu do Lys, kde se po t i dny rovn konaly hony. Podle p edloench seznam zst el p i nich bylo dosaeno nsledujcch vsledk
datum msc/den listopad 27 listopad 2 listopad 2 Celkem Nzev revru Zajci Lys Lys ibice 453 454 420 1327 Krlci 1 1 41 43 2 2 Baanti Koroptve 56 17 5 7 celkem 510 472 54 1530
fol. 31b [s. 51] II. Pamti dokazuj, e jednotliv knec rohansk panstv leela zsti v Boleslavskm a zsti v Bydovskm kraji ech a e se rozkldala na ploe 10 1/2 tveren mle. Z tto rozlohy p mo vlastnila Jeho Jasnost kne Kamil z Rohanu dv tveren mle. Od pradvnch dob spojoval poddansk svazek obyvatele panstv selskho stavu s majiteli panstv jako vrchnostmi, jim bylo podle zemskho z zen Jeho Velienstva mskho csa e ferdinanda II., datovanho ve Vdni 10. kvtna 1627, sv eno tak politick a prvn opatrovnictv, kter bylo a do roku 14 vykonvno prost ednictvm vrchnostenskch ad. Dne 15. b ezna 14 vypuklo v rakouskm csa skm stt veobecn lidov povstn. Jeho Velienstvo rakousk csa ferdinand I. dobrotiv ril svmu lidu 25. dubna 14 udlit vytouenou svobodu a vydat vlastn skou stavu, v n slbil dt obcm na panstvch nov z zen podle takovch zsad, v nich by byly zastoupeny vechny zjmy obce a jejch jednotlivch len. Od t doby byl svolvn sk snm, na nm byl odhlasovn zkon, tkajc se jak zruen poddanskho svazku, tak vyvzn b emen, kter vzla na pd. Tento zkon byl dne 7. z 14 schvlen Jeho c. k. apotolskm Velienstvem. Zsady, na nich ml bt zkon o obcch zaloen, a kter byly csa em pojitny jako zkladn prva svobodnch obc, stanovil nejvy patent z 4. b ezna 14 33 s nsledujcm provizornm obecnm zkonem ze 17. b ezna 14. Na msto vrchnostenskch ad nastoupily zempansk okresn ady, p iem bylo nejvym rozhodnutm Jeho c. k. apotolskho Velienstva rakouskho csae frantika Josefa I. z 14. listopadu 153 a pak z 5. b ezna 154 schvleno organizovn novch krajskch a okresnch ad Krlovstv eskho. Panstv knat Rohan bylo rozdleno na dvanct ednch okres, toti v Boleslavskm kraji esk Dub, elezn Brod, Jablonec, prozatmn Smrovka a pak Tanvald, Mnichovo Hradit, Mimo, Liberec a Turnov, v Jinskm kraji Lomnice, Nov Paka, Rokytnice a Semily. Podle na zen ministerstva vnitra z 2. dubna 14 . 2335 byla uznna za mstn obec kad katastrln obec, kter byla v roce 142 zam ena jako samostatn celek. Podle tohoto pravidla byl vrchnostensk pozemkov majetek knat Rohan dle sv polohy, zapsan v katastru, zalenn do obecnho svazku 4 rznch mstnch obc. fol. 32a [s. 52] Je p irozen, e takov rozt tn panskho majetku mus nep zniv psobit na vnit n sprvu panstv, p iem pod zenost sprvy panstv obecnmu p edstavenstvu se nesluuje s principem pokroku a nepodporuje zjmy panstv. Ji obecn zkon ze 17. b ezna 14, jeho vznik byl vyvoln vhodnmi okolnostmi, kter nastaly po zmatku roku 14, povauje v 6 p ivtlen majetku panstv za pouh provizorium, kter m bt upraveno nebo zrueno nsledujcmi zkony. V mnohem vt m e bylo ale zruen tohoto provizoria potvrzeno nejvym patentem Jeho c. k. apotolskho Velienstva csa e frantika Josefa I., datovanm ve Vdni 31. prosince 151, jm bylo p ikzno p i novm uspo dn obecnho svazku a.provst vylouen panskho pozemkovho majetku z obecnho svazku b. v zemch koruny sestavit vlastn statuta o stavovsk ddin lecht nebo o lecht, zaopat en njakm rozhodujcm pozemkovm vlastnictvm, deinovat jej vhody
72
73
a povinnosti a zvl j povolit vechny mon levy, aby mohly bt vybudovny majorty a ideikomisy c. z dit u krajskch ad a mstodritelstv poradn vbory ze zstupc majetn ddin lechty, z velkch a malch pozemkovch vlastnk a z prmyslnk s nleitm oznaenm objektu a rozsahu jejich psobnosti d. svolat schze as od asu u zempanskch okresnch ad pro ty do okresu pat c obce a vlastnky velkch pozemkovch majetk nebo jejich zmocnnce, kte stoj mimo svaz obc, na schzch se projednaj jejich zleitosti. mysly Jeho c. k. apotolskho Velienstva stanovit zklady pro zen obce a zemskho zastupitelstva jsou velmi moudr mohla bt provedena pouze nejvy rozhodnut podle zvltnch pomr a pot eb rznch st zem. Oddlen poddanskch robotnch a jinch naturlnch dvek z poddanskho svazku stejn jako odvod z emphyteutickch smluv vrchnm vlastnkm pdy, d vjm vrchnostem, se konalo v dsledku nejvyho patentu ze 7. z 14 a 4. b ezna 14 podle zsad, uvedench v provdcm na zen ministerstva vnitra z 27. ervna 14, v letech 150 a 152. P i tto p leitosti rila Jeho Jasnost kne Kamil z Rohanu oznmit dne 6. prosince 151 nejdstojnjm biskupskm konzisto m v Litom icch a Hradci Krlov Co se te oddlen naturlnch dvek pro kostely a fary, kter nebyly odvdny v dsledku prva destenho jako alikvotn st z podlu na vnosu z pozemk, nbr jako nezmniteln dvky kostelm a farm, fol. 32b [s. 53] a kter nebyly zrueny zkonem ze 7. z 14, ale prost ednictvm 6 nejvyho patentu ze 4. b ezna 14 byly prohleny za odluiteln, a jejich odnt zstv vyhrazeno dobrovolnmu ustoupen i dosti bu oprvnnho p jemce nebo povinnka, Jeho Jasnost dkladn zvaovala crkevn pomry, spravedliv ocenila tkosti svatho posln crkve a rozhodla se, e crkev nikterak nepokod. Zrove ale, aby se prokzala cta ke zbon vli zakladatele, nemaj bt odejmuty naturln dvky v pivu, d evu a obil kostelm a farm knecho rohanskho panstv Svijany, Jlov, esk Dub, Sedmihorky, Star Dub, Semily a Lomnice v t vi, v jak je jejich prvo na dvku zaloeno na zbon nadaci a pokud me bt dvka vyadovna na zklad nadacho listu. P itom Jeho Jasnost p edpokldala, e je p ijmn naturlnch dvek zaloeno na zbonch nadacch, a e na majetku panstv nespov dn vt povinnost ne ona, kter skuten existovala p ed rokem 14, a e se placen nevztahuje na ony nadace, kter bu bhem asu, neplnnm nebo promlenm, nebo jinm zkonnm ustanovenm ji zanikly nebo jet zaniknou, pokud jet fakticky existuj a majitel panstv je z dobr vle ponechv v platnosti. fol. 33a [s. 54] 1855 Kvli zruen vrchnostensk soudn pravomoci a kvli politickmu veden ad v dsledku nejvyho patentu ze 7. z 14 nastala nutnost pronikav reformy ve sttn sprv. Kdy roku 150 vznikly zempansk ady, hlavn se hledala odpovdajc sdla ad a jejich zzem.
Jeho Jasnost kne Kamil z Rohanu, vvoda z Montbazonuu a Bouillonu, princ z Gumene, Rochefort a Montauban, na jedn stran uznal nezbytnost umstit tato sttn za zen, jejich vznik byl vynucen okolnostmi, a na druh stran chtl z opravdov lsky k vlasti na jej olt poloit njak p spvek. Proto ril ze zvltn milosti jak pro sv bval poddan, tak hlavn kvli tomu, aby ulehil sttn pokladn hned p i z izovn tchto zempanskch ad, p enechat vld k libovolnmu uvn sv zmky esk Dub, Lomnice a Semily, aby tyto ady mly sv zzem. V Semilech zmek navc slouil do 31. prosince 154 pro ubytovn etnictva. Jet p ed vyprenm tohoto povolen c. k. mstodritelstv Krlovstv eskho v zjmu sttn pokladny vyjednvalo, zda by mohly bt tyto zmeck lokality sttu propjeny na del dobu bu za platu nebo bezplatn, a chtlo, aby byly uren podmnky, za nich by k propjen dolo. Proniknuta snahou o blaho sttu, rila Jeho Jasnost upozadit sv vlastn zjmy a tak tentokrt vyhovt p n vldy a ony t i zmky i nadle od 1. ledna 155 do 31. prosince 15 dt do bezplatnho uvn sttn sprv. fol. 34a [s. 55] 1856 Dne 7. z 161 obdrela urozen pan baronka Helena Lamotte z rintroppu, rozen baronka z Kron, od prask nejdstojnj arcibiskupsk konzisto e povolen vybudovat na zmku v Sychrov domc kapli. Stavba tto kaple byla dokonena v roce 163 a . z 163 na svtek Narozen Panny Marie byla kaple slavnostn vysvcena dstojnm praskm konzistorilnm assessorem panem P. Zumsande z Sandbergu ke cti Narozen Nejsvtj Panny Marie. Tho dne v n byla slouena prvn me svat. Jeho Jasnost kne Karel z Rohanu-Gumene, vvoda z Bouillonu a Montbazonu, spolen se svou princeznou dcerou, Jej Jasnost knnou Bertou z RohanuGumene, ril v dob, kdy zmek Sychrov vlastnil, kapli roz it i vyzdobit a nechal k n p istavt sakristii. Pono en ve zbon rozjmn o neposkvrnnm poet Panny Marie, pojal Jeho Jasnost kne Kamil z Rohanu, princ z Gumene, Rochefort a Montauban, vvoda z Montbazonu a Bouillonu, pn na zmku v Sychrov, vzneen mysl promnit sychrovskou zmeckou kapli v Bo dm, v nm by mohl bt nebesk Otec dstojn uctvn. Nejprve byla zbourna p eds star kaple a pak zaalo budovn tohoto dla k esansk zbonosti poloenm zkladnho kamene k nov stavb kaple. Tento akt se konal neokzalm, avak dostaten dstojnm zpsobem o svtku Nalezen sv. K e dne 3. kvtna 156 za osobn asti Jeho Jasnosti knete Kamila z Rohanu. Zkladn kmen posvtil trojm poklepem kladvka v zastoupen mskokatolick crkve ve jmnu Nejsvtj Trojice Boha Otce, Syna a Ducha Svatho na dost Jeho Jasnosti sychrovsk dvorn kaplan, dstojn pn P. Jan Nepomuk Scholz. Pak p evzala zednick kladvko Jeho Jasnost, zbon pozvedla oi k nebi, rila t ikrt poklepat a utvrdit zkladn kmen vzneenmi slovy O Maria, nebesk krlovno! A roste vzhru tento dm k vnmu nekonenmu vzvn Boha, pro vnou p ipomnku tvho neposkvrnnho poet, pro rozmnoen a zachovn prav k esansk katolick vry! Svdky tohoto ctihodnho jednn byli knec rada rohanskho panstv Jan Czech, sprvce staveb knat Rohan Josef Pruvot, stavbyvedouc Peter Hyrek, zednick mistr z Jesennho a mnoho dalch zednk a dlnk.
74
75
fol. 34b [s. 56] P i tto p leitosti rila Jeho Jasnost na uctivou prosbu rady panstv Jana Czecha nejmilostivji darovat obci Vlastibo ice ze zbouran star zmeck kaple zvonek, kterm se zvon p i Sanctus a kter byl pro ozdobu instalovn do farnho kostela ve Vlastibo icch. fol. 35a [s. 57] 1857 I. Dne 2. z 157 v pl sedm veer zesnula v Pnu na zmku knat Lobkowitz Koany v echch v kvtu mld a ve vku necelch 27 let, zaopat ena svtostmi umrajcch, Jeho Jasnost princ alain z Rohanu-Gumene, Rochefort a Montauban, c. k. rytmistr a velitel kadrony husarskho pluku knete Liechtensteina, dritel c. k. rakouskho vojenskho zslunho k e, estn ryt maltzskho du. Narodil se dne . jna 12 jako t et syn Jeho Jasnosti prince Benjamina z Rohan-Gumene, Rochefort a Montauban, z manelstv s Jej Jasnost princeznou tpnkou z Rohanu, rozenou princeznou z Croy. Jasn princ tie vypustil svou dui k vnosti v nrui sv milovan jasn matky, obklopen vemi svmi jasnmi p buznmi, jasnm strcem knetem Kamilem z Rohanu, princem z Gumene, Rochefort a Montauban, vvodou z Montbazonu a Bouillonu, jeho manelkou, Jej Jasnost knnou adlou z Rohanu, rozenou princeznou z LwensteinWertheim-Rosenberg, a v kruhu svch jasnch pn bratr prince artura a jeho manelky princezny Gabriely z Rohanu, rozen hrabnky z Waldstein-Wartenberg, a jasnch princ Viktora, c. k. rytmistra, Ludvka a Benjamina. Jeho Jasnost kne Bed ich Schwarzenberg ril jako vnek vzpomnek nad jeho hrobem zve ejnit nekrolog, kter dokazuje vysok postaven jasnho prince a tak to, jak velmi si ho vichni, kdo ho poznali, vili a jak ho milovali. V nekrologu se doslova pe xistuj lid, bene nati, astn narozen, kterm patrn vla dobrodjka ji do kolbky vloila nedocenitelnou milost, e v kadm, s km se poprv setkaj, zanechaj dobr dojem. Jsou veobecn oblbeni, ani bychom vlastn uvaovali, pro tomu tak je. Ani bychom je ble zkoumali zp edu i zezadu, shledvme je laskavmi. K tmto vyvolenm pat il alain z Rohanu. Sta i mlad, p edstaven i pod zen, p tel i znm z jinch stav a t d se shodovali v pocitu milujc nklonnosti ke skvlmu mldenci, kter byl kadm coulem ryt em v nejulechtilejm smyslu slova. Mrnost a dobrota splynuly v tomto srdci s pvodn francouzskou ivost. Vnost vojka a laskav chovn vych spoleenskch kruh, k nim nleel, dodaly jeho osobnosti fol. 35b [s. 5] zvltn kouzlo. V leen i v salonu byl stejn oblben, ke vem se choval mile a p vtiv. Jasn rod, z nho vzeel, byl vyhnn prvn revoluc z vlasti a stle se brnil bhem usurpace samozvancm vzdvat est. Proto byl zaloen nov rod v c. k. ddinch zemch, v echch a Uhrch. T i princov Rohanov, prastrcov naeho mladho, p li brzy zem elho spolubojovnka, nosili csa sk zlat poln psy generla, dva z nich na hrudi hrdinsky vybojo-
van k Marie Terezie (princov Karel, poln podmarlek, Viktor, poln podmarlek a Ludvk, generlmajor). A tak ml i Alain v ilch starou francouzskou krev ryt e a v hrudi rakousk srdce vojka. Byl to mil, vborn lovk! Sotva dospl v jinocha, byl mlad alain v ervnu pohnutho roku 14 odveden jako prost vojk ex propriis k palatinskmu husarskmu pluku, kter tehdy leel posdkou v echch, a o est tdn pozdji byl poven na dstojnka. Bhem udlost byl posln jako kurr k armd do Uher a slouil u Jeho xcelence polnho podmarlka a sborovho velitele svobodnho pna z Csorich pozdji pro osobu polnho podmarlka knete Colloredo. V jeho blzkosti se zastnil krvavho boje u Komrom a jako zaslouen uznn za sv staten chovn obdrel vojensk zslun k . Pisatel tchto dek, kter ml bhem polnho taen astji p leitost setkvat se s tehdy jet tak tlm jinochem, se asto nemohl ubrnit obavm, aby mldenec nep iel k razu, kdy ho vidl v arvtce s nkolika silnmi husary, do n se dal jen z p li velkho naden. Ale Alain uml velmi dob e rejdit na svm koni i zachzet se svou avl, a proto astn vyvzl ze vech nebezpe. O to vt byla radost autora tchto dk o nkolik let pozdji, kdy ho autor uvtal v Milnu ovnenho k em a hvzdou. Avak zdrav mladho spolubojovnka ji podlamovala organick srden choro ba, j jeho dv jedin vn sluba a lov nebyly prv ku prospchu a nep ispvaly k jeho zotaven a uzdraven. Prv tak nep zniv psobilo na jeho zdrav italsk klima. V dsledku tchto skutenost byl p eloen k husarm hrabte Wallmoden, pozdji jako rytmistr k csa skm husarm a konen v roce 155 byl poven na velitele kadrony u husar knete Liechtensteina. Horliv dstojnk s nevypsatelnou radost p ivtal toto poven do p ednho postaven, v nm innost a ple samostatnho velitele oddlu nalz p leitost, aby se osvdila a rozvjela. Ale neml toto radostn uspokojen ze svho vojenskho psoben a povoln ji dle provat. Smrt, kter na bitevnm poli bezplatn rozdala tolik poukzek, se objevila se svm dlunm pisem v mnoha nevtanch, odpornch podobch u lek nemocnch. fol. 36a [s. 5] Ovem i tentokrt byl onen temn duch smrti p ijat dstojn, jak se slu na ryt e, vojka a k esana. Alain mu hledl do vpadlch o neohroen, jasn a odevzdan a zem el zaopat en vemi tchami nboenstv tak, jak il, s jemnou p telskou tv . Pokoj jeho popelu! Vzpomnka na tento p li brzy uvadl kvt ryt stv jet ije a snad nalezne spolenou odezvu v srdcch vech jeho bvalch spolubojovnk, tak jako ho nala v srdci toho nejstarho z nich, autora tchto dk. Vde, 15. jna 157. Tlesn pozstatky jasnho prince byly z Koan jeho jasnmi p buznmi p evezeny do knec rodinn hrobky Rohan u farnho kostela v Loukov a tam byly dne 3. jna 157 slavnostn uloeny na stranu, kde byl poh ben jeho jasn otec, kter ho p edeel na vnost 5. srpna 146. Kdy osvcen poh ebn prvod dorazil na hranici panstv Svijany nedaleko od B eziny, byl uctiv uvtn knecm rohanskm ednictvem, a pak se smutn odebral ke dvorci Da enice, odkud byl vypraven slavnostn poh eb. Poh bu se zastnili nejen mil jasn p buzn, c. k. generalita zastoupen Jeho xcelenc c. k. panem polnm podmarlkem hrabtem Clam-Gallasem, armdnm
76
77
a zemskm generlnm komandantem v echch, v kruhu velkho potu c. k. tbnch a nich pn dstojnk z tm vech c. k. oddl umstnch v echch, mezi nimi bylo vce ne 40 osob z c. k. husarskho pluku knete Liechtensteina v ele s c. k. panem plukovnkem a c. k. panem majorem, a mnoho p slunk urozen lechty, ale tak vlastn kadrona zem elho o 130 much, j ml tu est dit, pod velenm c. k. pana druhho rytmistra hrabte Atems, a plukovn vojensk kapela, nbr i vce ne 3000 lid zblzka i zdaleka. Ti vichni doprovzeli zem elho prince na jeho posledn cest. Nejdojemnj okamik nastal, kdy Jeho xcelence c. k. pan poln podmarlek hrab Clam-Gallas p ijel do Da enic, hluboce zarmoucenm lenm rodiny nad mry vy dil nejmilostivj projev soustrasti Jeho c. k. apotolskho Velienstva rakouskho csa e frantika Josefa I., pak se obrtil k p tomnmu dstojnictvu a hluboce dojat ekl slova Ztratili jsme dobrho kamarda! Vichni p i tto vzneen scn zaslzeli. Poh ebn prvod vedl z Da enic do Loukova dstojn pn okresn vik P. Anton Maresch z Libun, estn kanovnk z Litom ic, za asistence veho patrontnho duchovenstva knecho rohanskho panstv estn kadrona husar, rozdlen na dv sti, poh ebn prvod zahajovala a uzavrala. Na louce pobl fol. 36b [s. 60] knec rodinn rohansk hrobky na levm b ehu Jizery se rozestavila a vzdala svmu bvalmu veliteli bhem ukldn jeho ostatk do hrobky posledn ctu t emi spolenmi vst ely ze svch palnch zbran. II. Dne 23. listopadu 157 p ijeli na nvtvu Sychrova Jej Vsost princezna Marie z Sachsen-altenburg, vnuka Jej Jasnosti knny Gasparine z Reuss-Greitz, se svm otmem princem Jindichem IV. z ReussKstritz, a strvili nkolik dn u urozenho panstva na Sychrov. fol. 37 [s. 61] 1858 Ji roku 121 byl vybudovn pod sychrovskm hostincem velk vodovod. Pot, co u tento vodovod nestail dodvat takov mnostv vody, kter pot eboval zmek a rozshl plochy parku, rila v roce 130 Jeho Jasnost kne Karel z Rohanu-Gumene, vvoda z Bouillonu a Montbazonu, nechat postavit na potoce Mohelka vedle sedlejovickho mostu druh (takzvan mal) vodovod. 2. srpna 15 dolo kvli dlouhotrvajcmu lijku k takovmu rozvodnn potoka Mohelky, jak tu nikdo z lid nepamatoval, a kter zpsobilo, e stavidlo u malho vodovodu bylo pln znieno. Knec centrln kancel podala dne 6. srpna 15 c. k. okresn ad v Turnov o povolen znovu vybudovat znien stavidlo. 7. srpna 15 se konala obhldka dotenho msta, na jejm zklad ad svm vnosem z 13. srpna 15 . 514 pol. rozhodl takto nebyla shledna dn p ekka, a je dokonce s ohledem na ve ejn zjmy douc, aby stavidlo, kter se protrhlo rozvodnnm potoka Mohelky vedle malho vodovodu, bylo pro ochranu p ilehlch b eh trvale zahrazeno zpsobem, kter je vyznaen v p edloenm stavebnm plnu v dlce vce ne 6 sh od jezu, a to zajitnm b ehu piloty a fonami. Potok m tci starm korytem a stavidlo, jeho prh m zstat beze zmny, bude znovu postaveno.
Ze strany dosavadnho vlastnka pob ench pozemk a tak hornho soumeznka u potoka nebyla kvli stavb eenho vodovodu v pvodnm stavu vznesena dn nmitka. Aby se p edelo vem sporm, bylo p i tto p leitosti dne 14. srpna 15 uinno narovnn a od obce Pace ice na levm b ehu potoka byla Jeho Jasnost knetem Kamilem z Rohanu odkoupena plocha 40 tverench sh vyplaven pdy, a mimo toho ze sousedcch obecnch pozemk louka . parc. 464 o vm e 3 tver. sh za 200 zl. k. m. Pokud by nastala nutnost, mohla by se takto hrz nleit roz it, ani by tm byla dotena vlastnick prva nkoho jinho. Na zklad tohoto ednho jednn byl mal vodovod v mscch srpnu a z 15 uveden do p edelho stavu. fol. 37b [s. 62] 1859 I. Zdi knecho rohanskho sdelnho zmku Sychrov poctili v z 15 svou nvtvou urozen host. Jeho krlovsk Vsost don Miguel z Braganzy, infant Portugalska, v letech 12 a 136 portugalsk krl, narozen 26. jna 102, t et syn Jeho Velienstva Jana VI., portugalskho krle, a Jejho Velienstva charlotte Joachime, portugalsk krlovny, panlsk infantky, se svou manelkou krlovskou Vsost donnou adlou, portugalskou infantkou, narozenou 3. dubna 131, princeznou dcerou Jeho Jasnosti ddinho prince Konstantina Josefa z Lwenstein-Wertheim-Rosenberg, rili navtvit na Sychrov sv urozen p buzn, Jeho Jasnost knete Kamila z Rohanu, vvodu z Montbazonu a Bouillonu, prince z Gumene, Rochefort a Montauban, a jeho manelku, Jej Jasnost knnu adlu z Rohanu, rozenou princeznu z Lwenstein-Wertheim-Rosenberg. Jejich krlovsk Vsosti v doprovodu dvornho kavalra pana hrabte Bobadella dorazily ve spolenosti jasn pan knny adly z Rohanu, tety Jej krlovsk Vsosti donny adly, portugalsk infantky, dne 10. z 15 po tvrt hodin odpoledne liberecko-pardubickou drhou na turnovsk ndra, kde byly uctiv p ivtny knecm rohanskm dvornm radou Janem Jansou a odkud pokraovaly v jzd ji p istavenou sychrovskou knec ekvip na knec rohansk sdeln zmek Sychrov. Kdy kolem pt hodiny odpoledne p ijely Jejich krlovsk Vsosti a jasn knna na Sychrov, ml knec rohansk lesn a hospod sk personl panstv Svijany a esk Dub, kter se zde v hojnm potu shromdil, to tst, e jim sml vyjd it svou ctu. Pobyt Jejich krlovskch Vsost na Sychrov od 10. do 1. z 15 probhal v srden a bodr atmosf e v urozenm zkm kruhu rodiny. Bhem pobytu si rila Jeho krlovsk Vsost najt volnou chvli a pobavit se na lovu. 12. z 15 lovila Jeho krlovsk Vsost sama jako opravdov zlesk v doubravskm mlz a 13. z 15 v ehrovsk obo e. 14. z 15 si Jeho krlovsk Vsost dop la odpoinku a po nm se 15. z 15 odebrala na lov na vysokou zv do lomnick obory. Tentokrt ale se krlovsk myslivectv p zni jindy tak p telsk bohyn lovu fol. 3a [s. 63] netilo a krlovsk Vsost se v tento den musela vrtit na Sychrov, ani by sloila njak kus.
Mezitm se rila Jeho Jasnost kne Kamil z Rohanu, vvoda z Montbazon a Bouillon, vrtit z nkolikatdenn ozdravn cesty na Sychrov a potit urozen rodinn kruh svou p tomnost. Na poest krlovskho hosta uspo dala Jeho Jasnost dva zdail hony. Prvn se konal 16. z 15 v ehrovsk obo e, druh, a to byl hon na zajce v lesch u Husy, 17. z 15. Posledn jmenovan hon vak musel bt kvli nep znivmu poas po nkolika mlo hodinch zruen, i kdy bez ohledu na to dopadl uspokojiv. Vsledek tchto hon dokazuje nsledujc seznam zst el
datum 12. z 15 13. z 15 15. z 15 16. z 15 17. z 15 celkem Nzev honu Doubravsk mlz ehrovsk obora Lomnick obora ehrovsk obora Hon v polch u Husy 16 7 7 162 172 1 24 4 317 15 14 536 dan zv ern Zajci Baanti Koroptve celkem zv 10 6 313 32
ern zv Da zv Zajci Baanti Koroptve Celkem
30 kus 6 kus 2 224 kusy 102 kusy 16 kus 2 441 kus
1. z 15 vyslechly Jejich krlovsk Vsosti mi svatou, posndaly a pak se vydaly na zpten cestu do sv vlasti. II. V katolickm kostele v Offenbachu byla 1. jna 15 nejdstojnjm biskupem mohuskm oddna Jeho Jasnost kne Karel z Lwenstein-Wertheim-Rosenberg s Jej Jasnost princeznou adlou z Isenburg-Birstein. Jasn pan knna adla z Rohanu, rozen princezna z Lwenstein-WertheimRosenberg, teta urozench snoubenc, se slavnosti osobn zastnila, zatmco Jeho Jasnost kne Kamil z Rohanu, vvoda z Montbazonu a Bouillonu, princ z Gumene, Rochefort a Montauban, potvrdil tento pamtihodn akt ast na mi svat v sychrovsk zmeck kapli. fol. 3b [s. 64] III. 2. jna 15 p ijeli na nvtvu svho strce na Sychrov Jeho Jasnost Jindich IV., princ z Reuss-Kstritz, se svou manelkou jasnou princeznou Louisou dle p ijeli nejjasnj brat i prince Jindicha IV. princov Jindich XII. a Jindich XIII. z ReussKstritz, a prodlvali na zmku Sychrov do . listopadu. Bhem tto doby bylo na poest urozench host uspo dno pt hon, a to dva v ehrovsk obo e, kde bylo p i odst elu sloeno 6 kus da zv e a 30 kus ern zv e, a t i nadhky ve Slavkov, Sancta Maria, v Huse. Bohyn Diana projevila princi Jindichu XII. zvltn p ze, protoe on sm sloil 27 kus da zv e, 13 kus ern zv e a p es 500 zajc. Nemn astn byl jeho bratr Jindich XIII., kter sice nezast elil tolik zajc, ale zase sloil asi 30 kus da zv e a prv tolik kus ern zv e. P i uvedench pti honech bylo celkem sloeno
fol. 3a [s. 65] 1860 . ledna 160 se v Praze oenil jasn princ Ludvk antonn Benjamin Maria z Rohanu , tvrt syn zem elho jasnho prince Benjamina armanda Julese Meriadeca z Rohanu, a jasn princezny, jeho manelky tpnky, rozen knny z croy, s vysoce urozenou komtesou Helenou, nejstar dcerou vysoce urozenho hrabte franze Xavera z auerspergu, c. k. skutenho komornka etc. II. 14. nora 160 rila Jeho Jasnost kne Kamil z Rohanu sloit protektort Soukromho spolku na podporu poestnch podomnch chudch v Praze, kter dobrovoln vykonval po mnoho let. Kdy toto rozhodnut velo ve znmost, il se po cel Praze veobecn hlas, kter vyjad oval pocit hlubok bolesti, a cel Praha si up mn a v jednot p la poprosit Jeho Jasnost, aby vzala sv rozhodnut zptky a ponechala si jet protektort, kter tak dlouho se skvlmi spchy prospval blahu trpcho lidstva. Prosby praskho manstva stejn jako p edstavitel soukromho spolku, kter smovaly k Jeho Jasnosti, vak nemohly zmnit vli, kterou Jeho Jasnost pevn a nezmniteln vyjd ila. Jak bolestn neslo prask manstvo odstoupen Jeho Jasnosti ze Soukromho spolku na podporu podomnch chudch v Praze, potvrzuj dkovn dopisy praskho manstva a samotnho soukromho spolku z 22. nora 160, v nich stoj mimo jin i tato pamtihodn slova Prv nyn ne, jen a v p tomnm okamiku neopout Vae Jasnost spolek. Ale my neprosme, my mlme avak Vae Jasnost nezakzala, abychom Va Jasnosti vyjd ili svou nejhlub ctu a p ednesli svj nepomjejc a nejvy dk. Bylo by tak nemon nm to zapovdt, a proto tak slavnostn vyznvme Vae Jasnost si nejen v srdcch vech len spolku, nbr i v srdcch vech obyvatel krlovskho hlavnho msta Prahy postavila vn, nepomjiv pomnk nejvy cty a nejvyho pocitu dku svm dlouholetm neustlm, a proto tak spnm a poehnanm silm jako vrchn sprvce, tt a toit spolku nezapomenuteln pamtnk, protoe dky Va nmaze a snaze se pomohlo mnoha starcm, vdovm a sirotkm, byla podna pomocn ruka mnoha trpcm, bylo zaplaeno mnoho zrmutk a osueno mnoho slz. Vae Jasnost se mohla rozhodnout, e dle nechce nst protektort nad Spolkem pro podporu poctivch podomnch chudch v Praze
fol. 3b [s. 66] i Vy sm nikdy nep estanete bt spsnm andlem trpcho lidstva, dokud milost Vemohoucho dovol dchat Va hrudi a bt Vaemu nejulechtilejmu srdci. III. Dne 20. jna 160 jasn princezna Helena, manelka Jeho Jasnosti prince Ludvka z Rohanu, v Lys astn povila prince. Novorozen princ obdrel p i svatm k tu jmna Raoul, Benjamin, Ludvk, Maria, alain, Johann. IV. V msci kvtnu 14 bylo msto Lomnice tce postieno pustoivm porem, p i nm padly za ob plamenm tak kostel, fara a kola. Krtce pot ril Jeho Jasnost kne Kamil z Rohanu navtvit msto poru. Kdy dorazil k budov koly, nejmilostivji pronesl k neastn reprezentaci msta tn slova I kdy u nejsem vrchnost, postavm podle starodvnch zvyklost svm milm Lomnianm kolu znovu. P tomn lid hledli na Jeho Jasnost zvlhlm zrakem, kter vyjad oval pocit hlubokho dku. Knec slovo se stalo skutkem. Ji 11. prosince 153 obdrela knec centrln kancel rozkaz, aby se zaalo se stavbou lomnick koly. Kvli jednn ad se vak proveden stavby protahovalo natolik, e zkladn kmen k nov koln budov byl poloen teprve 2. kvtna 15 a budova byla pln dokonena v msci jnu 160. Tato krsn ohromn budova, kter le na jihovchod od kostela, m ty i t dy, byt uitele a t i obytn mstnosti pro poduitele. V p zem jsou dv obytn mstnosti a dv komory pro osm pitlnk. Nklady na budovu in 17 14 zl. k. m., na n p ispli
a. Jeho Jasnost na materily a odborn prce 167 zl. 2 kr. b. obce, kter kolu vyuvaj, na dopravu a podavask prce 6443 zl. 5 kr. c. pitln fond 252 zl. 27 kr. 17 14 zl. k. m.
k otci svta sv modlitby za Jeho Jasnost dobrosrdenho knete a pna, a pak vichni p tomn provolali Jeho Jasnosti t ikrt Slva! V. Seznam zst el z vtku hon na knecm panstv Rohan v roce 160
druh zve Vysok zv a) ve voln p rod b) v obo e Da zv v obo e Srn zv a) v obo e b) ve voln p rod ern zv Tet ev Tet vek Je bek Baant Koroptev K epelka Divok kachna Kachna Sluka lesn Sluka lun Zajc Jezevec svod 1010 3124 61 427 47 1567 47 245 1 16 11 3 55 4255 26 3 1 1515 5 134 2 12 50 11 5 1 12 110 1 1 17 Svijany esk dub Semily Lomnice
Tato koln budova byla crkevn posvcena 14. jna 160 biskupskm panem okresnm vik em P. Antonnem Peterou, far em v Blohrad, fol. 40a [s. 67] za asistence lomnickho pana far e P. Aloise Schalka a v p tomnosti kolnch dt, c. k. okresnho p ednosty Wenzela Hartmanna a lomnickch man, kte se shromdili v hojnm potu. Jeho Jasnost se nechala p i tto slavnosti zastoupit svm dvornm radou Janem Jansou a radou panstv Janem Czechem. Na dkaz up mn vdnosti ihned po skonen svcen vyslaly koln dti vzhru
Zdeka a Vclav Nmcovi Restaurovn sklenn idle
fol. 40b [s. 6]

Druh zv e svod kodn srstnat zv Lika Kuna Tcho Koka Lasice kodn pernat zv Jest b Sup Sova non Vrna a straka Celkem 12 114 33 1705 1267 1 17 2 436 360 2 4 1 70 166 4 3 1 40 477 1 11 35 433 226 7 11 61 12 1 1 2 Svijany 1010 esk Dub 3124 Semily 61 Lomnice 427
r estaurovN skleNN idle z expozice s klskho muzea v k ameNickm eNov

Jablonec nad Nisou
Zdeka a Vclav Nmcovi
Ve stl expozici Skl skho muzea v Kamenickm enov se nachz sklenn idle z produkce irmy lias Palme. Tato irma byla s nejvt pravdpodobnost dle vzpo mnek Harryho Palmeho mladho vyzvna r. 14 indickmi velvyslanci mahardi z Heidebaradu, zda by dokzala zhotovit sklenn nbytek a dal za zen do jeho harmu. idli jsme dostali k restaurovn v rmci programu ISO na ochranu sbrkovho fondu, kter vypisuje Ministerstvo kultury R. Cel sklenn idle byla p i p evzet z muzea zapinn a zapren a v konstruknch spojch uvolnn. Potah idle tvo en kotlky, do kterch byly p es dkou osnovu (tzv. organtn i stramn ) fastovan atony velikosti cca 1,2 mm, musel bt sejmut kvli samotnmu itn a doplnn chybjcch kotlk. Pvodn stav nevypadal tak hroziv jako p i sejmut atonovho potahu, kdy p i sebemenm pohybu vypadvaly ato ny z kotlk, nebo kotlky, hlavn krapny (packy) kotlk, byly znan zkorodovny. Tento stav byl viditeln hlavn po podrobnjm przkumu pod velkou osvtlenou lupou. Samotn potah byl p ipevnn k sedkovmu d evnmu rmu ze vech ty stran h ebky. D evn rm je p ekryt kovovmi galvanicky upravovanmi plechy se zvity, na kterch jsou sklenn prvky (brouen destiky obloky), kter jsou k litm p iroubovny kovovmi rouby s osaznami se zasazenmi sklennmi hlavikami. rouben tchto osazen bylo tak zarezl, e lo velmi obtn, pomalu a postupn odroubovvat, aby nedolo k jejich pokozen a nsledn k pokozen sklennch prvk. Teprve po nronm sejmut bo nch ozdob se mohl sejmout atonov potah. Ten byl sten na sedku p iit lokln k ltkovmu p ikryt, zakrvajcmu alounick zklad. Boky atonovhosedku byly p iity ve spojch st brnou rou a p i sejmut se vlastn potah rozpadl na jednotliv fastovan sti. Vnit ek sedku bylo Sklenn idle - stav p ed restaurovnm.
nutno upravit (docpat vplov materil) a vyistit ltku, kter p ikrvala afrik a na kter byly leky jakoby po zateen. D evn kostra sedku byla prolepena a doplnna d evem s opracovnm. Nosn kovov tye idle byly oitny a zalakovny. Po sundn atonovho potahu z podloky vce jak 3/4 aton vypadalo. Po blim przkumu atonovho potahu pod lupou bylo zjitno, e je pokozeno mnohem vce kotlk, lpe eeno krapen, kter p idruj atony. Nkter kotlky, pokud to umooval jejich stav, byly vyrovnny a znovu pouity hlavn na samotn sedk, protoe nov kotlky, kter se musely pout, maj novou galvanizaci a tm i vce z . P i manipulaci a novm zafastovn bylo zjitno, e optovn ohban krapen na kotlkch naruuje ji tak naruen a sten zkorodovan materil a krapny kotlk opt praskaj. Star kotlky se tedy musely optovn sejmout a po dohod s investorem pout kotlky nov. I tak nov kotlky nebyly zcela nov, protoe se nm poda ilo sehnat kotlky ze star iremn zsoby. Na vrek sedku bylo pouito co nejvce starch kotlk takovm zpsobem, aby byly citliv st dny s novmi kotlky, protoe je to nejvce viditeln st idle. Vzhledem k tomu, e byl i nedostatek aton, kter ji d ve vypadaly, musela bt st nahrazena atony novmi. Vmna kotlk a kamen byla podle pvodnho zmru vt a jejich poet se dal urit po p even. na 4. 650 kus. D se ci, e kotlk bylo i vce, protoe v zadn sti u opradla na sedkovm rmu zcela chybl kus fastovanho potahu. Dochovan kus z druh strany sedku byl natolik roztrhn, e jej nebylo mono pout a byl takt rekonstruovn. Byla zhotovena i st ry ze st brnho dracounu u chybjc sti potahu. Bhem navn se ra vyet ila a nebylo nutno pout rekonstruovanou st brnou ru. Druh svisl p ka opradla byla uvolnn a vysazen z vodorovn p ky v doln sti. P i przkumu bylo zjitno, e chyb roub u obou st edovch p ek i zakonen rouben, a tak bylo nutno p istoupit k jejich rekonstrukci. Vechny kovov prvky mly silnou oxidan vrstvu, jeden kovov prvek byl ji v minulosti z ejm zkoumn a zoxidovan povrchov prava byla sejmuta. Povrch vech viditelnch kovovch soust byl v minulosti s blou galvanickou pravou z ejm pochromovn. Po dohod s investorem byly vechny kovov sousti post b eny. Trubkov vloky uvnit sklennch tl byly oitny a zaretuovny. Na kovovm obkladu d evnho rmu chybl 1 ks brouen obkladov destiky vetn kryc sklenn brouen hlaviky a kovovho prstence a jedna samotn brouen hlavika. Byly vyrobeny repliky 2 chybjcch kovovch prstenc. Takt byly zhotoveny 2 ks brouench sklennch hlaviek a 1 ks brouen obkladov destiky. Dalm viditelnm pokozenm byl chybjc velk kus brouenho sklennho vlce tla nohy nad kovovou patkou u zadn lev nohy. Ten byl po dohod s investorem doplnn specilnm lepidlem do p edem zhotoven formy tak, aby co nejvce nahradil chybjc st ep. Doplnn st byla p ebrouena a zalakovna. U spodnho vlysu chyblo zezadu 4,5 cm sklennho obloen s jehlancovitm plochm brusem. Dle se provedly repliky chybjcch sklennch st. Vrcholov ozdoba opradla palmeta, byla pokozena velkm vtpem v vprav sti. Jej doplnn bylo opt provedeno specilnm lepidlem a tvarov p izpsobeno brouenm. Znan byla oxidace hlaviek spojovacch roubk ixujcch sklenn jehlancovit destiky jak k hranolovitm vodorovnm p km opradla, tak k prstencm nohou idle. Oxidace se vrazn projevila i u kovovch prstenc ve spojovacch roubech se sklennmi hlavikami, kter ixuj sklenn destiky a obloky k plechovmu obloen
Sklenn idle detail chybjcho sklennho prvku, p edn strana, poten stav.
Rozpracovanost kostra odstrojen sklenn idle. Stav po restaurovn.
Martin Krummholz O vstav Clam-Gallasv palc. Johann Bernhard ischer von rlach
o vstav c lam -gallas v palc . johan n bernhar d FiScher von e r Lach . a rchitektur a vzdoba r ezideNce
(Archiv hlavnho msta Prahy 30. 11. 2007 27. 1. 200) Martin Krummholz
stav djin umn Akademie vd esk republiky
Sklenn idle zbr z expozice The Corning Museum of Glass, USA. sedku. Vzhledem k tomu, e byly do tchto zkorodovanch prstenc zasazen brouen hlaviky, nelo je po mechanickm oitn post b it hromadn galvanicky, a tak se p istoupilo po dohod s investorem k loklnmu post b en specilnm p pravkem. Ze vech kovovch dl byla odstranna koroze a po mechanickm vyitn a zaletovn velkch prasklin hlavn na vodorovnch hranolech opradla, na kterch jsou sklenn brouen jehlance a destiky, se galvanicky post b ily. Zvren mont spovala v napendlen zrestaurovanho potahu na sedk, opatrnm seit alounickou jehlou kulakou stvajcho potahu s rekonstruovanmi stmi. Vyitn ra byla rovn znovu p iita s tm, e se obrtila na istj st. Nakonec se idle osazovala sklennmi a kovovmi prvky s naroubovnm sklennch dl na boky idle. idle se dokala sv vstavn premiry v The Corning Museum of Glass v USA v roce 2006 na vstav Glass of the Maharajahs.
Na p elomu roku 2007/200 se v praskm Clam-Gallasov palci uskutenila vstava vnovan djinm tto vznamn pamtky evropskho baroka a obma rodm jeho stavebnk a majitel Gallasm a Clam-Gallasm. Co se koncepce te, byla vstava prvnm zdejm pokusem p edstavit bvalou lechtickou rezidenci v kulturn-historickm kontextu in situ. Na pvodn msto se tak epizodicky vrtila ada pamtek, podobizen i vybranch kus mobili e, kter se v palcovch prostorch kdysi pravdpodobn nalzaly. Rovn byl kladen draz na p irozenou vazbu okzal prask rezidence ke (clam)-gallasovskm severoeskm panstvm a dalm rodovm sdlm, je byla etnmi exponty t p ipomenuta. Zmrem autora bylo v maximln m e vyut autentickho prost ed palcovch interir, jejich promnami se vstava mj. zabvala. Hlavnm expontem se tak stal palc sm. Vstavn interiry prvnho patra byly sten doplnny dobo vm nbytkem, zapjenm ze sbrek Umleckoprmyslovho musea a vybranch zmeckch objekt. Dal palcov prostory (reprezentan sly piana nobile, palcov knihovna, horn partie pvodn zamlenho hlavnho slu) byly nvtvnkm zp stupnny v rmci nkolika komentovanch prohldek. Skvostn palc si v dnen Husov ulici praskho Starho Msta nechal v prvn tvrtin 1. stolet vystavt hrab Jan Vclav Gallas (1671171) podle projek t u Katalog vstavy Clam-Gallasv palc. Johann vdeskho dvornho architek- Bernhard Fischer von Erlach. Architektura ta Johanna Bernharda ischera vzdoba rezidence (ed. Martin Krummholz). z rlachu (16561723). Na vzdo- Vydal Archiv hlavnho msta Prahy, Praha 2007.
Zbry z vstavnch sl Clam-Gallasova palce. b se podleli i dal prvo ad umlci socha Maty Bernard Braun, tukatr Santino Bussi, mal Carlo Innocenzo Carlone. Ndherymilovn hrab Gallas byl vznamnm csa skm diplomatem psobcm v dob vstavby praskho palce v m a krtce t v Neapoli. Johann Bernhard ischer z rlachu pat k nejp ednjm umleckm osobnostem barokn ry. Palc byl nedlouho po dokonen za ilipa Josefa Gallase (na p elomu 20. a 30. let 1. stolet) v roce 1744 zcela vyrabovn pruskmi vojky. Za ClamGallas byly jeho interiry nkolikrte adaptovny. Do nedvn doby v prostorch palce sdlil Archiv hlavnho msta Prahy. V souasnosti se p ipravuje komplexn obnova tto vznamn pamtky, je je v majetku hlavnho msta Prahy. Celkem devt vstavnch mstnost prvnho patra zpadnho k dla palce, kter tvo celou frontu do Husovy ulice, nvtvnka seznmilo ve t ech tmatickch okruzch s osudy palce i jeho majitel. vodn mstnosti byly vnovny Gallasm a ClamGallasm, dal pak praskmu palci (jeho stavebnmu vvoji, umleck vzdob, zde innm umlcm) a spoleenskmu ivotu v nm (hudba, divadlo). Last but not least byl p edstaven vhlasn autor palce architekt Johann Bernhard ischer z rlachu. Vstupn mstnost obeznamovala s erby obou rod, (clam)-gallasovskmi severoeskmi sdly a zrove se svtem prask barokn palcov architektury. Sl druh byl vnovn ty em generacm Gallas ijcch a psobcch na eskm zem t et pak rovn ty em generacm rodu Clam-Gallas. Nsledujc mstnost p ipomenula mimo dnou osobnost vestrannho Kristina Krytofa Clam-Gallase (177113) a spoleensk ivot na jeho sdlech (mj. Klamovka, Lzn Libverda). Komorn pt prostora se vnovala palcovm interirm a jejich promnm bhem dvou poslednch stolet (akvarely, fotograie). Posledn mstnost enildy do Husovy ulice byla za zena spe muzejn ve st edovch vitrnch byly vystaveny etn psemnosti a drobnj trojrozmrn artefakty upomnajc na jednotliv p slunky obou rod, ukzky titnch gallasian
Filip Josef Gallas (17031757), 20. lta 1. stolet, pltno, olej, 67 cm (NP OP v Liberci, SH Grabtejn, inv. . G 252).
i vybran tituly z dochovan sti rodov knihovny. Vt poet expont dokumentoval provoz palcovho divadla a il hudebn ivot v palci i na dalch clam-gallasovskch sdlech. Vystaveno bylo nkolik nejzajmavjch hudebnin z dochovanho clam-gallasovskho notovho archivu. Stny mstnosti zdobily etn veduty jednotlivch clamgallasovskch sdel a msta Liberce s okolm (jednalo se p evn o st eleck tere ze sbrek Severoeskho muzea v Liberci). Byla zde tak k vidn posledn z celkem t vystavench uniforem clam-gallasovskho vrchnostenskho personlu ze sbrek Sttnho zmku rdlant. Sedm mstnost seznamovala se stavebnm vvojem palce (stavebn ty, invente, plny, fotograie, Langweilv model). Mstnost nsledujc byla vnovna umlcm, kte se podleli na vzdob palce. Krom socha e Matye Bernarda Brauna to byli p edevm ve sv dob vhlasn tukatr Santino Bussi (16641736) a nemn slavn mal Carlo Innocenzo Carlone (1661775). Klovou roli v dob budovn palce za Jana Vclava Gallase sehrl obdivuhodn inorod a spolehliv Gallasv hofmistr Johann Heinrich Dienebier (1677174). Autentickou podobu poslednho interiru potlaila instalovan panel umoujc adekvtn vystavit na t icet originlnch kreseb slavnho architekta palce J. B. ischera z rlachu. Krom nov objevench, zde poprv vystavench ischerovch nvrh pro Gallasv palc, se poda ilo ze zdejch i zahraninch sbrek zapjit jet dal ischerovy kresby a architektonick nvrhy, co umonilo v adit kresby praskho palce do kontextu umlcovy tvorby a poskytlo pat in srovnn rukopisu, stylu i jednotlivch motiv. Bylo to vbec poprv, kdy se poda ilo p edstavit tvorbu tohoto p ednho protagonisty evropskho baroka na eskm zem. Zmiovan znovunalezen, ndhern a velkolep plny Gallasova palce jsou objevem mezinrodnho vznamu. Mezi exponty p evaovaly rodinn podobizny a nejrozmanitj mobili vypjen ze Sttnho zmku rdlant a psemnosti z rodinnho archivu Clam-Gallas
(SOA Litom ice, poboka Dn) a Archivu hl. m. Prahy. Dalmi zapjiteli byly Krlovsk kanonie premonstrt na Strahov, Mezinrodn centrum duchovn obno vy Hejnice, Muzeum hlavnho msta Prahy, Nrodn archiv v Praze, Nrodn galerie v Praze, Nrodn knihovna R, Nrodn muzeum v Praze a esk muzeum hudby, Oblastn muzeum v Dn, Severoesk muzeum v Liberci, stav djin umn AV R, Umleckoprmyslov museum v Praze, Sttn oblastn archiv T ebo, ada pracovi Nrodnho pamtkovho stavu (Liberec, Loket, Plze, st n. L.) a dva soukrom majitel. Vzcn kresby ischera z rlachu zapjily Univerzitn knihovna v Zh ebu, rakousk Landesmuseum Joanneum a Landesarchiv Salzburg. Celek doplnila vzcn dobov podobizna generla Matye Gallase z tridentskho muzea. Dky intenzivnmu bdn a vstavnmu zmru se poda ilo objevit a nsledn zrestaurovat nkolik mimo dn vznamnch umleckch p edmt. Zachrnn tak byl mj. exempl velmi vzcnho titulu Paola Petriniho Facciate delle Chiese pi cospicue della Citt di Napoli (Neapol 171) obsahujcho vyobrazen neapolskch kostel (NP OP v Liberci, SZ rdlant, knihovna, inv. . 35. vyst. . kat. 44). Tento tisk byl autorem dedikovn Janu Vclavu Gallasovi, kter byl tehdy csa skm vyslancem v m a nsledn neapolskm mstokrlem. Neekanm dobrodrustvm bylo potkn se s gallasovskou ikonograi, kter zstvala zatm stranou vekerho odbornho zjmu. Krom nkolika znmch graickch podobizen generla Matye Gallase byla dosud vchodiskem vech badatel gallasovsk portrtn galerie Ryt skho slu na rdlant. Jej vznik ovem souvisel teprve se z izovnm frdlantskho hradnho muzea (kolem 100). Tehdy libereck mal Philipp Leubner vytvo il nkolik podobizen p slunk prvnch generac severoeskch ClamGallas. Vzhledem k absenci recentnjch restaurtorskch posudk nen momentln mon odliit dobov portrty od replik z p elomu 1. a 1. stolet. Zejmna monumen-
tln celoigurov podobizny Ryt skho slu se toti vykazuj do znan mry obdobnm kompozinm i stylovm pojetm, co indikuje jednotnou dobu jejich vzniku. Ne vdy jsou zcela spolehlivmi i popisky obraz, kter byly rovn po zeny a na samm potku 1. stolet. Krom souboru v Ryt skm slu jsme na tom s gallasovskmi portrty velmi bdn. P estoe ns dobov invent e informuj o existenci znanho mnostv podobizen na vech tehdejch rodovch sdlech, do dnen doby se nm nedochovaly tm dn. Vme tedy vbec, jak p slunci onch ty ech generac Gallas vypadali? Prvn generaci nm zastupuje vjimen osobnost generla Matye Gallase (15 1646). Na samotnm rdlantu se s nm setkme hned nkolikrt vesms se jedn o repliky podobizny z Ryt skho slu. Tot plat o exempl ch ze Severoeskho muzea v Liberci (vyst. . kat. 4). Vyobrazen mu m ovem jen mlo spolenho se skutenm generlem. Vechny severoesk portrty toti vychzej z graick p edlohy, je tridentskho rodka Matye Gallase znan idealizovala. Autentitjmi jsou tak p edevm dv dochovan dobov podobizny nalzajc se v tridentskm muzeu (vyst. . kat. 3) a vdeskm Vojenskm historickm muzeu. Podobu manelskho pru rantika erdinanda Gallase (1635167) a Johany merencie (16431735) znme z ernoblch reprodukc z potku 20. stolet. Ptrn po jejich monumentlnch podobiznch, kter se pvodn nalzaly ve star libereck radnici, bylo opravdu nesnadn. Ob dla jsou dnes ve sbrkch Severoeskho muzea v Liberci. Nesmrn pokozenou podobiznu Johany merencie se dky vstavnmu rozpotu poda ilo nkladn zrestaurovat a zachrnit ji tak tm v hodin dvanct. Jedn se o jedin dobov vyobrazen tto, tm jedno stolet ijc a pro djiny Gallas i jejich severoeskch panstv nesmrn vznamn dmy. Oba protjkov obrazy (vyst. kat. . 11 a 12) pochzej z posledn t etiny 17. stolet.
Paradoxn nejh e jsme na tom s ikonograi stavebnka praskho palce a osobnosti evropskho formtu, Jana Vclava Gallase (1671171). P estoe nm dobov invente dokldaj p es destku podobizen tohoto csa skho diplomata, nen dnes znma ani jedin z nich. Dosud jsme tak mli k dispozici pouze rytinu Johna Smithe vytvo enou podle obrazu vznamnho anglickho portrtisty Godfreye Knellera (vyst. kat. . 25). Tu se poda ilo recentnm vzkumem obohatit o dva dal graick portrty Jana Vclava Gallase (vyst. kat. . 24 a 26). Na zklad tchto t dobovch vyobrazen lze konstatovat, e dn z dalch frdlantskch obraz (krom . kat. 27) nep edstavuje tohoto baroknho aristokrata. Jan Vclav Gallas se postupn oenil se dvma dcerami hrabte ilipa Zikmunda Dietrichsteina. Marie Anna (1611704) byla u vdeskho dvora proslul svou krsou. Zda byl prv tento fakt p inou, e se nm dochovaly hned dv jej podobizny, zatm nelze rozhodnout. Krom portrtu z frdlantskho Ryt skho slu toti existuje jet dal, tm identick, kter se nachz na zmku Orlk. Opt nm ale absence restaurtorsk analzy znemouje uritj soud ohledn st obou tchto dl. Podobu Gallasovy druh manelky Marie rnestiny (161745) dosud neznme. Ovem vzhledem k tomu, e se roku 1721 znovu provdala za hrabte Aloise Tome Raimunda Harracha (1661742), po jeho boku se podruh stala neapolskou mstokrlovnou, lze p edpokldat existenci jejho portrtu na nkterm z harrachovskch sdel. O trochu lpe jsme na tom s poslednm muskm potomkem rodu Gallas ilipem Josefem (17031757). V tomto p pad ovem vedla konfrontace jeho podobizny (repliky?) z frdlantskho Ryt skho slu, na kter je vyobrazen v ji pokroilejm vku, s portrtem jeho matky Marie Anny (tamt) k pozoruhodnmu zvru. Mlad mu, kter je znzornn na obrazech ve rdlantu (tzv. zmeck obrazrna) a na Grabtejn (vyst. kat. . 55), byl dle autorova nhledu identiikovn jako mlad ilip Josef Gallas. Oba portrty se navc zdaj bt dobovmi dly.
Petra ternov Architekt Otto Bartning a jeho Lutherv hrad v Novm Mst pod Smrkem
a rchitekt o tto bartni nG a jeho l uther v hr ad v N ovm m st pod s mr kem

Petra ternov
Zapoet stavby to byl sml in, kter se bjen shledal se zdarem, nae se nm naskytla p leitost vidt celou adu projev evangelick lsky, vrnosti a obtavosti. K toto ve nalezne odezvu v naich srdcch.1 vangelick kostel s farou a sborovm slem nazvan t Lutherv hrad stoj od roku 112 na zpadnm okraji Novho Msta pod Smrkem. V obdob tsn p ed jeho vstavbou se ve mst nachzela pouze kazatelsk stanice evangelick crkve, kter vzela z pomrn silnho sboru ve rdlantu a byla soust tzv. Jizerskho seniortu. Mstn evangelci se schzeli ve spoleenskm sle textiln tovrny pat c vznamn prmyslnick rodin Klinger, starovstvo (sprvn orgn sboru) pak zasedalo v novomstskm hostinci U Hegler.2 Vypracovnm architektonickho nvrhu novho kostela byl pov en tehdy mlad nmeck architekt Otto Bartning3, kter se narodil 12. dubna 13 v Karlsruhe a zem el 20. nora 15 v Darmstadtu. Architekturu studoval nejd ve v Berln a poslze v rodnm Karlsruhe, studia vak nikdy nedokonil. V jeho ivotopisnch dajch se uvd, e
P edchzejc vzkum, p pravn prce a nsledovn realizovan vstava nm umonily sumarizovat dosavadn poznatky. S aktulnmi zvry byla konfrontovna star fakta i (vce i mn podloen) tvrzen a tradovan domnnky. Nebylo pochopiteln mon zodpovdt p eetn otzky, je bhem bdn a nejrznjch komparac vyvstvaly jedna za druhou. (Clam)-Gallasovsk problematika se po plstolet trvajc czu e stala p edmtem intenzivnjho odbornho zjmu a v poslednch letech. Podniknut zmr budi tedy p edevm vchodiskem dalmu clam-gallasovskmu bdn. Dochovan a dosud pouze sten vyten a zpracovan materily a artefakty maj nezvykle velk potencil jak pro historiky a historiky umn, tak pro badatele z obor djin hudby a djin divadla. P es dosud nep li velk odborn zjem a pomrn skromnou gallasovskou a clamgallasovskou literaturu se zsluhou tohoto vstavnho poinu poda ilo shromdit pomrn irok spektrum relevantnho materilu a shrnout (clam)-gallasovskou pro blematiku. Gallasov a Clam-Gallasov byly v irm kulturn-spoleenskm kontextu symbolicky vrceni eskm djinm. Odkodnnm za tristn dlouhodobj nezjem budi skutenost, e se zatm dnmu z eskch lechtickch rod nedostalo vlastn monumentln vstavy v jejich tradin prask rezidenci. Tento zmr by nebylo mon realizovat bez mimo dn obtavosti mnoha koleg. Bez vst cnosti a zsadn podpory ze strany Archivu hlavnho msta Prahy, Sttnho oblastnho archivu v Dn a Nrodnho pamtkovho stavu zemnho odbornho pracovit v Liberci by v zim na p elomu let 2007/200 nebylo v Clam-Gallasov palci co vystavit. Autor je vem zainteresovanm kolegm a spolupracovnkm nesmrn vdn.
Historick vyobrazen Lutherova hradu.
je povaoval za ztrtu asu, kter mohl lpe vyut k vlastn tvorb. Tento piln tvrce ady obytnch i prmyslovch staveb, sdli, a nemocnic proslul p edevm jako autor cel ady evangelickch kostel zejmna v Nmecku a Rakousku. Jako teolog a spisovatel se stavbou kostel zabval i v teoretick rovin. Sv mylenky shrnul roku 11 v knize Vom neuen Kirchbau (O novm nebo tak modernm crkevnm stavitelstv).4 Na potku sv tvr innosti se vnoval p edevm projektovn kostel a kapl pro meninov evangelick skupiny (tzv. Diasporakapelle). Jeho prvn samostatnou crkevn stavbou byl evangelick mrov kostel s farou a spolkovm slem v rakouskm Peggau, k jeho vysvcen dolo 1. listopadu 106. Ran dla Otto Bartninga vychzej z pozdn secesnch forem inspirovanch jet historismem. Jeho stavby z tohoto obdob, do kterho spad i novomstsk kostel, jsou malebnou ukzkou romantizujc architektury.5 Pozdji se Bartning pln ztotonil s mylenkami modernho stavitelstv, kter vrazov naprosto vyhovovaly jeho zsadm na podobu crkevnch staveb. O tom mj. svd jeho slova Odpovd to evangelick povaze, e se do podoby kostela promt kadodenn ivotn styl. Zvlt tu jde p ece o prostotu, jednoduchost, pravdivost a dstojnost. To znamen, e vnj vzhled by ml bt vrazem vnit nho ivota bez klamu, p epychu, a p esto by stavba mla bt takov, e si vs zsk a e vs do sebe zve u jen svou tichou existenc, bez k iklavch reklam. Stavt znamen vyznvat Za skromnost a jednoduchost se nen t eba stydt, obsahuj toti v sob slu a odvahu pravdiv vyjd it prv to, co je podstatn6. Zda ilm p kladem modern expresivn ctn kosteln stavby kostela je nap . Bartningv kostel Gustava Adolfa v berlnsk tvrti Charlottenburg postaven v letech 132134. V roce 126 se Otto Bartning stal profesorem a poslze i editelem Sttn vysok stavebn koly ve Vmaru. Byl tak lenem ady umleckch spolk, jako
nap . Deutschen Werkbund7, Arbeitsrat fr Kunst, Novembergruppe a Ring10. Po druh svtov vlce Bartning navrhoval p edevm tzv. nouzov kostely nebo se podlel na oprav kostel poniench vlkou. Jednalo se o men a skromnj stavby, kter vak svm ztvrnnm nepostrdaly dstojnost a mylenku. Od roku 150 a do sv smrti zastval funkci prezidenta Spolku nmeckch architekt.11 V echch jsou nm mimo Lutherova hradu v Novm Mst pod Smrkem zatm znmy t i dal Bartningovy realizovan stavby. Prvn z nich je kaple v jizerskohorskm Ko enov postaven roku 10. Dal stavbou je kaple v krunohorskch Kraslicch, s jej stavbou bylo zapoato v roce 112, a konen posledn stavbou je kaple sv. Cyrila a Metodje v Mok inch na Asku z let 112113. Dal kostel z roku 110 se dajn nachzel ve Smrovce a byl ji ve dvactch letech 20. stolet znien. Dle se dle na internetu uve ejnnch informac dajn dochoval ble nespeciikovan nvrh nerealizovanho kostela z roku 110 urenho pro Hradec Krlov.12 V Nmecku se osobnost a odkazem architekta Otto Bartninga ji del dobu zabv spolek s nzvem Otto Bartning-Arbeitsgemeinschaft Kirchenbau e. V., zkrcen tzv. OBAK, kter od roku 2005 svou innost a badatelsk sil prezentuje na internetovch strnkch.13 Dochovan plnov dokumentace Lutherova hradu v Novm Mst pod Smrkem ( ezy, pohledy, situace a nvrh oplocen s brankou)14 je datovna 30. listopadem 110. Mstn evangelick sbor nvrh schvlil 26. ledna 111 a 22. b ezna tho roku bylo udleno stavebn povolen. Samotnou stavbou byl pov en frdlantsk stavitel Rudolf Hampel.15 Stavba byla Hamplovi p edna 30. dubna 111 a v kvtnu tho roku se zaalo stavt. Slavnostn poloen zkladnho kamene se uskutenilo 15. ervna. Na tuto
Kolorovan pohlednice Lutherova hradu s panoramatem Jizerskch hor.
Dobov fotograie Lutherova hradu.
vznamnou udlost upomn datovan kmen vloen do jihovchodnho nro ve kostela. Po roce byla stavba ji dokonena a kostel byl 11. srpna 112 slavnostn vysvcen.16 Stavba Lutherova hradu spolu s pravou pozemku a komunikace stla celkem tehdejch 4 000 tehdejch korun. inann na ni p ispl p edevm spolek Dlo Gustava Adolfa, kter m dodnes na starosti pi o crkevn budovy,17 dle vangelick svaz v Nmecku, mstn textiln irma Klinger, hrab rantiek Clam-Gallas a t mate sk evangelick sbor ve rdlantu. Ke stavb bylo vyuito svaitho ternu, m sklepn prostory smrem do zahrady vystupuj nad tern. P zemn stavba se tak z dvornho pohledu jev jako patrov. Objekt svm pdorysnm i hmotovm uspo dnm z eteln vymezuje funkn npl jednotlivch st budovy. ttov orientovan objekty kostela a fary propojuje st se sborovm slem a vstupn halou a schoditm, kter je u pdorysn stopy ne oba ve zmnn objekty. Kostel situovan v zpadn sti stavby m k jihozpadnmu prel p istavenou v, kterou prosvtluj st lnov pravohle ukonen okna. V se smrem vzhru zuuje a vrchol jehlancovou st echou. Pod msou se nachzej tvercov cifernky. Ve vi, kterou prochz kamenn toit schodit, je umstn dnes nefunkn hodinov stroj od irmy Thndel z Uniova z roku 127. Polovalbovou st echu kostela kryje eternit erven barvy. Vysok okna jsou jednoduch v horn sti zaoblen, dlen do dvancti tabulek. tt jinho prel zdob motiv hrzdn. Vstup osazen dvouk dlmi kazetovmi dve mi kryje p st eek s pultovou st echou posazenou na d evn sloupky. Nad p st ekem se nachz ty i men zaoblen do fasdy hluboko zasunut jednoduch okna dlen na osm tabulek. Ze severnho prel v u pdorysn stop vystupuje obdln presbyt se
Dlkov pohled od severu z kvtna 200.
Pohled na kostel a v z kvtna 200.
100
101
zkosenmi nromi, pvodn ukonen mansardovou st echou, dnes provizorn zast een. Interir kostela je een jako jednolodn centrla s d evnm zavenm stropem, kter m p iblin tvar neckov klenby. Presbyt odstupovan dvma schody s vyv-
ezy z plnov dokumentace z listopadu 110.
enm mstem pro kazatele m stny opat en d evnm obloenm a prosvtluje jej sedm zkch oken s vitrajemi s kvtinovm dekorem. Konvexn prohnut d evn kr je posazen na dva d evn sloupky. Na kru se nachz nepvodn harmonium, kter p iblin p ed padesti lety nahradilo pvodn odcizen varhany. Interir je een v kombinaci bl a krmov barevnosti. Zatm co bl se uplatuje v ploe, krmov je uito na pilastrech, lemovn vtznho oblouku a v presbyt i. Na vtznm oblouku se nachz npis Bh lska jest I. Jan 4.. Po jeho stranch je vymalovn monochromn motiv vinnch ponk. Podlaha je vyskldna z cihelnch tvercovch dladic. Z pvodnho mobili e se dochovala litinov kamna znaky Meteor 2 v secesizujcm stylu, d evn k titelnice s relifn ezbou s motivem opakujcch se rybek ve vlnch, kosteln lavice a soubor svtidel, kter zde byly ovem umstny a druhotn. Pvodn byly patrn soust vybaven novomstsk Klingerovy vily a pochzej z obdob posledn t etiny 1. stolet. Podsklepen objekt sborovho slu se vstupn halou je zast een mansardovou st echou krytou modiikovanmi asfaltovmi psy. V jinm prel se nachz vstup osazen dvouk dlmi kazetovmi dve mi v horn sti s prosklenmi tabulkami s rastrovm vzorem. Okna sborovho slu jsou povtinou dvouk dl dvojit s k dlem dlenm na osm tabulek, vnit n k dla jsou bez dlen. Dv okna schodit jsou dvouk dl jednoduch s dlenm na est tabulek. Dispozin nejvt plochu p zem zabr sborov sl s trmovm stropem umstn v zpadn sti, kter svou funkc p inle ke kostelu. Dle se zde nachz vstupn chodba a schodit, kter zajiuje komunikaci jak do sklepa po kamennch stupnch, tak i do podkrov po d evnch stupnch. Podkrov v mansard je zobytnn, nachz se zde dv mstnosti a chodba. V suternu, kter smrem do zahrady vystupuje nad tern, se pvodn nalzal kostelnkv byt. Tato vchodn st je funkn propojena s farou. Fara je p zemnm podsklepenm objektem s obytnm podkrovm v mansardov st ee s polovalbou, kter je vykryta stejn jako sborov sl modiikovanmi asfaltovmi psy. Okna p zem jsou vtinou dvojit dvouk dl s dlenm k dla na osm tabulek. Okna ve ttu jsou shodnho typu, mench rozmr s lennm na est tabulek. K vchodnmu prel je p istavna d evn prosklen veranda s balknem v pat e, kter je v souasnosti nov osazen d evnm zbradlm zhotovenm dle pvodnho een. Po stranch verandy se nachzej obdln naleato posazen men okna s dlenm do esti tabulek. V suternu fary bylo technick, skladovac zzem domu a gar p stupn vchodnm prelm. V pvodn prdeln je dochovna vyzdn mchac ndr a odvodovac kanlek v podlaze. V p zem p eds obklopuj ty i mstnosti a sociln zzem. V podkrov se nachzej t i mstnosti se socilnm zzemm a d evn schodit vedouc na pdu celho objektu. Krov je vaznicov s hambalky. Z pvodnho vybaven fary se dochovala kachlov kamna a dve e vetn kovn. Vtinou se jedn o kazetov dve e rznho lenn, nkter s prosklenm. Kliky jsou mosazn jednoduchho elegantnho tvaru. Kovn oken je obdobnho een. asdy celho objektu s hladkou omtkou jsou lenny liznovmi rmci a v souasnosti jsou opat eny syt okrovm ntrem. Pvodn byl odstn fasdy pravdpodobn svtlej a okna fary byla opat ena d evnmi okenicemi. Mansardu prosvtluj pultov vik e, pdu zase volsk oka. Vstup na balkn vchodnho prel fary je een mohutnjm vik em s valbovm zast eenm. St echy celho objektu pvodn kryly plen taky bobrovky.
102
103
Renata Tierov Archeologie na Bezdzu
Vstupn prostranstv je ze severu a vchodu parkov upraveno s trvnkem, vzrostlmi stromy, ke i a p stupovmi nezpevnnmi cestami ke kostelu a fa e, pouze v blzkosti fary jsou poloeny ulov desky. Z vchodu p mo na objekt fary navazuje p edzahrdka. Vzhledem ke svaitosti ternu je zpevnna oprnou zd, z vchodu vyzdnou z lomovho kamene a ze severu omtanou a opat enou d evnm plakovm plotem. Ze severu na objekt navazuje zahrada s ovocnmi stromy, kterou vymezuje plakov d evn plot s ulovmi sloupky. Lutherv hrad je hodnotnm zstupcem crkevn evangelick stavby potku 20. stolet od vznamnho nmeckho architekta Otto Bartninga, kter zastupuje ranou tvorbu tohoto bezesporu zajmavho autora. Romantizujc srostlice hmot je i dleitm krajinotvornm prvkem. Stavba psob malebn zejmna z dlkovch pohled na pozad panoramatu Jizerskch hor. Objekt se dochoval, a na pr ve zmnnch a lehce odstranitelnch povlench nevhodnch prav, ve velmi autentick podob. Pro jeho architektonick a kulturn historick kvality byl proto zpracovn nvrh na prohlen Lutherova hradu za kulturn pamtku. Zvrem je nutn vyzdvihnout snahu souasnho far e pana Adama Balcara o rehabilitaci pvodn podoby objektu a o propagaci tto pozoruhodn stavby.1
Poznm ky 1 Slova novomstskho vik e ritze Knora, srovnej http//nove-mesto-pod-smrkem.evangnet.cz/historie. php (prohleno 2. . 200). 2 Tamt. 3 ivotopisn data erpna z http//nove-mesto-pod-smrkem.evangnet.cz/historie.php (prohleno 2. . 200) a http// www.otto-bartning.de (prohleno 2. . 200). 4 Bartning je t autorem cestopisu rdball (Zemkoule), ve kterm popisuje sv poznatky z cesty kolem svta, kterou mu v roce 104 umonil uskutenit jeho movit otec. 5 Dal stavbou z tohoto obdob je nap . evangelick kostel s farou a sborovm slem postaven roku 10 v ssenu. 6 Viz pozn. 3. 7 Deutschen Werkbund byl zaloen roku 107, Otto Bartning se stal jeho lenem v roce 112. Arbeitsrat fr Kunst vznikl v roce 11 v Berln pod vedenm architekta Bruno Tautseho. Jeho leny byli mj. architekti Walter Gropius, Mies van der Rohe, skladatel Hanns isler, i mal i Wassily Kandinsky a Paul Klee. V tomto spolku byl vytvo en zklad uebnho programu pro Bauhaus, kter byl z zen roku 11 Walterem Gropiem ve Vmaru. Novembergruppe bylo ustanoveno v listopadu roku 11 jako sdruen revolun zam ench umlc. 10 Ring byl spolek architekt zaloen na p elomu let 122 a 123. Bartning byl jeho spoluzakldajcm lenem. 11 Bund Deutscher Architekten (BDA). 12 Srovnej http//www.otto-bartning.de (prohleno . . 200). 13 Jedn se o webov strnky http//www.otto-bartning.de, kter zde byly ji nkolikrt citovny, nebo pro pot eby tohoto lnku byly hlavnm zdrojem informac o Otto Bartningovi. 14 Plnov i dal historick dokumentace tkajc se tto stavby je uloena na fa e a byla mi k prostudovn laskav zapjena souasnm far em panem Adamem Balcarem, jemu tmto dkuji. 15 Rudolf Hampel (167135) se podlel na ad staveb v regionu, nap . postavil Glckovu vilu, rozhlednu a evangelick kostel Krista Spasitele ve rdlantu, podlel se na p estavb kostela a fary v Raspenav apod. Srovnej Petra ternov, Vila advokta Glcka ve rdlantu, in Sbornk NP OP v Liberci 2006, s. 756. 16 Srovnej Adam Balcar HTTP//nove-mesto-pod-smrkem.evangnet.cz/historie.php (prohleno 2. . 200) a pvodn plnov dokumentace. 17 ada daj o stavb se dochovala v archivu spolku v Lipsku, viz Adam Balcar HTTP//nove-mestopod-smrkem.evangnet.cz/historie.php (prohleno 2. . 200). 1 Srovnej HTTP//nove-mesto-pod-smrkem.evangnet.cz/historie.php (prohleno 16. . 200).
a rcheologie Na bezdzu
Renata Tierov
(P edbn zprva o archeologickch vzkumech na SH Bezdz v roce 200)
Hrad Bezdz, nrodn kulturn pamtka v Libereckm kraji, k n od roku 2006 vykonv prvo hospoda en zemn odborn pracovit NP v Liberci, doznala v prbhu roku 200 vraznch zmn. V souvislosti se stavebn innost v arelu hradu probhly na nkolika mstech zchrann archeologick akce formou p edstihovch vzkum. Nejrozshlej akc se stal p edstihov vzkum klenebnch zsyp manskho palce v doln sti hradu. Drobnjmi akcemi menho rozsahu byl p edstihov vzkum zkladovch pas pro stavbu vstupnho arelu hradu na nejsevernjm vbku obvodov hradby a p edstihov sond pro zaloen leen v bezprost edn blzkosti druh hradn brny (obr. 1). V podzimnch mscch je naplnovn p edstihov vzkum na ploe u fary kostela sv. Jilj v intravilnu obce Bezdz.
Obr. 1: Pdorys hradu Bezdz s vyznaenmi plochami, kde v roce 200 probhal archeologick vzkum. 1 - mansk palc, vzkum klenebnch zsyp na rovni hornho patra, 2 - vzkum zkladovch pas pro vstupn objekt, 3 - sond u druh hradn brny. P evzato z Menclov 172, upraveno.
104
105
Obr. 3: Mansk palc, odhalen koruna zdiva schodiov ve. Foto Renata Tierov. Pedstihov vzkum klenebnch zsyp manskho palce V rmci projektu zast een manskho palce1 vyvolanho pot ebou zajitn torza jinho palce dolnho hradu proti vlivm eroze2 bylo rozhodnuto o nutnosti konzervace zdiva kleneb na rovni hornho patra. Za elem stabilizace zdiva bylo nutn odhalit ruby kleneb hornho patra palce v cel jejich ploe. Tento zmr radiklnho zsahu do intaktnch souvrstv klenebnch zsyp vyvolal nutnost zchrannho archeologickho vzkumu. Byla zvolena metoda p edstihovho vzkumu, kdy bylo prce vzhledem k omezenmu prostoru a nutnosti nenaruen statiky klenebnch konstrukc nezbytn naplnovat souinnost mezi archeology a pracovnky provdc irmy zajiujcmi stavebn. Pdorysn uspo dn manskho palce odr snahu o vcensobn azen trojdlnch dispozic palc tak, jak byla zaznamenna i v ostatnch stech hradu.3 V podln dispozici jsou na obou stranch palce obytn mstnosti. V p pad manskho palce se jedn o severn komnatu s prevtem a krbem, zaklenutou k ovou klenbou, a jin komoru s vnit nm, valen klenutm roubenm. Uprost ed podln dispozice se nachz obdln prostor (sl) se dvma poli k ov klenby. Na rovni hornho patra pak rozeznvme nkolik zn, analogicky odvozench od ve nastnnho pdorysnho uspo dn. V k ov klenb severn obytn komnaty vznikla nepochybn vlivem povtrnosti vrazn deprese, kvli n se archeologick vzkum v tto sti palce musel omezit na nron partie klenby s klenebnmi zsypy ve patnm stavu zachovn a s mizejcm stratigraickm kontextem vlivem sesuvu suti. Valen klenba jin komory s vnit nm roubenm ji nen zachovna, a proto se archeologick vzkum soust edil zejmna na
Obr. 2: Mansk palc, pohled na plochu archeologickho vzkumu v rovni hornho patra. Foto Renata Tierov.
106
107
klenebn zsypy st edn sti palce se dvma poli k ov klenby a na ve zmnn pozstatky klenebnch zsyp v severn sti palce nad komnatou (obr. 2). P edstihov vzkum si kladl za cl zodpovdt p edem deinovan otzky. Zam il se tud zejmna na problematiku zachycen intaktnho zvrstven klenebnch zsyp a rekonstrukci jejich stratigraickch vztah spolu se snahou o co nejp esnj dataci jejich uloen na zklad nlez movitch artefakt prokzn existence podlahov rovn hornho patra palce a jej dokumentaci dle na stratigraick vztahy klenebnch zsyp vi dochovanmu zdivu kleneb i obvodovch zd palce spolu se studiem p padnch interirovch prav dochovanch pod rovn souasnho ternu. Vzhledem k obdlnmu pdorysu manskho palce byla plocha hornho patra rozlenna na p n pole o ce dvou metr, kter byla dle dlena na sektory a kvadranty. Jednotliv pole byla v prbhu prac odkrvna st dav na severnm a jinm konci palce tak, aby po sob zkouman pole byla od sebe maximln vzdlena. Tato metoda zajistila rovnomrn rozloen tlaku na klenebn konstrukce p i odbru jejch zsyp, aby byla zajitna stabilita zdnch konstrukc. V prbhu archeologickho vzkumu byly tmto zpsobem prozkoumny klenebn zsypy celkem nad t emi poli k ov klenby. V nejjinjm poli k ov klenby byla odhalena koruna zdiva schodiov achty zajiujc p stup do hornho patra (obr. 3). V severn sti palce byla pod rovn souasnho ternu odhalena konstrukce dmnku, kter m p mou souvislost s krbem v obytn komnat pod nm (obr. 4). P ekvapivm zjitnm bylo prokzn vnit nch omtek hornho patra manskho palce. Tyto omtky se vlivem povtrnosti zachovaly pouze v mstech, kde bylo obvodov zdivo p ekryto uloeninami souasnho ternu. Zajmavm detailem je navc doklad omtek pod tlesem dmnku, asov tedy p edchz dokonen dmnkov konstrukce. Nemn zajmavm zjitnm jsou nap klad i otvory veden skrze obvodovou ze palce v rozch klenebnch kp nebo nesporn doklady o aktivitch spojench s rozdlvnm ohn na rubu
Obr. 4: Mansk palc, tleso dmnku se zachovanmi relikty omtek. Foto Renata Tierov.
Obr. 5: Pdorys vstupnho arelu s vyznaenm prbhem zkladovch pas. P evzato z Girsa Hanzl 2002.
10
10
klenebnch konstrukc. Na cel ploe vzkumu bylo z uloenin zskno velk mnostv artefakt, zejmna fragment keramickch ndob p edbn datovanch od obdob vrcholnho a pozdnho st edovku a do novovku, zv ecch kost, fragmenty eleznch p edmt, stavebn keramiky aj. Archeologick vzkum klenebnch zsyp hornho patra manskho palce je v souasn dob ve fzi syntzy. Podrobn vyhodnocen ve nastnnch problm se stane a soust interpretace celho vzkumu. Pedstihov vzkum zkladovch pas staveb vstupnho arelu Jednm z dalch archeologickch vzkum v arelu hradu Bezdz se stal p edstihov vzkum zkladovch pas pro stavbu technickho zzem v mst nejsevernjho vbku hradby p ed souasnou vstupn branou do hradu. Podle projektu stavby4 budou na obdlnm prostranstv mezi hradebnmi zdmi na skalnatm ostrohu p ed hradem umstny dv stavby hlov dispozice slouc jako technick zzem hradu. Stavby budou zaloeny v zkladovch pasech, jejich plocha se stala p edmtem archeologickho zjmu. P edstihov vzkum zkladovch pas prvn ze staveb, ble k hradu, odhalil intaktn souvrstv s malm mnostvm artefakt a nkolik relikt zdnch konstrukc. P edbn byly tyto zdn konstrukce interpretovny jako pozstatky novovkch prav ternu a stavby souvisejc s k ovou cestou vystavnou na Bezdzu v 17. stolet. V ploe zkladovch pas druh ze staveb, dle od hradu, byl objeven sten z cen sklepn prostor s valenou klenbou vestavn do prostoru mezi hradebn zdi. Nad konstrukc sklepa se nachzelo pouze humusov souvrstv nadlonch vrstev. V mst destrukce sklepa byly prozkoumny pouze druhotn p emstn suov vrstvy bez z ejmch stratigraickch vztah s menm mnostvm promsench artefakt, kter lze oprvnn povaovat za intruze z okolnho ternu. Zachycen ternn situace nekoreluje s projektem stavby vstupnho arelu, a proto bude po skonen vzkumu a dokonen dokumentace zachovanch relikt zdiva sklepa projekt stavby p epracovn. Konkrtn poznatky a interpretace archeologickho vzkumu zkladovch pas stavby vstupnho arelu a konstrukce valenho sklepnho prostoru bude publikovna a po jeho zpracovn a celkovm vyhodnocen vzkumu. Pedstihov sond pro stavbu leen u druh hradn brny Na p stupov cest k hradu Bezdz bylo v obdob vstavby hradu vybudovno opevnn v podob hradebn zdi, kter byla p izpsobena sloitmu tvaru ternu. Soust opevnn se stal p kop a celkem pt kulisovch bran sloucch jako fortiikan prvky.5 Brny jsou sklenuty lomenm obloukem pvodn osazenm pskovcovm ostnm. Druh brna, na n se ji pskovcov ostn nedochovalo, prochz v souasn dob procesem konzervace a stabilizace zdiva, aby byla zajitna jej statika a stabilita.6 Postup prac vyadoval vyhlouben patek pro zaloen leen ve svahu pod hradebn zd a samotnou brnou. Dv p edstihov sondy v mst patek byly pln p izpsobeny elu, a proto zachytily pouze humusov nadlon vrstvy a minimln zashly i do suovho kuelu pod nimi, p iem v jejich rozsahu nebyly nalezeny dn artefakty. Nadle nebyl shledn dvod k prohlubovn nebo rozi ovn tchto p edstihovch sond a je tedy mon prohlsit tuto akci za negativn zjitn.
Poznm ky 1 Vclav Girsa Miloslav Hanzl, Sttn hrad Bezdz NKP. Templ sk palc. Projekt konzervace, statickho zajitn a zast een objektu. Girsa AT, s. r. o., Atelier pro rekonstrukce historickch staveb, Praha 2005, Archiv NP OP v Liberci. 2 Vclav Girsa, K problematice zast een torzln architektury (P klad hradu Bezdz). In Z ceniny historickch staveb a jejich pamtkov ochrana. P loha asopisu Zprvy pamtkov pe 5, 1, s. 7077. 3 Dobroslava Menclov, esk hrady I, Praha 172. s. 23 Ji kabrada, Dm jako sestava trojdlnch byt. Przkumy pamtek I, 1, s. 35 (zde tak dal literatura) Tom Durdk, Ilustrovan encyklopedie eskch hrad, Praha 2000. s. 5. 4 Vclav Girsa Daniela Javorekov, Miloslav Hanzl, SH Bezdz NKP vstupn arel. Projekt vstupnho arelu pro stavebn povolen. Girsa AT, s. r. o., Atelier pro rekonstrukce historickch staveb, Praha 2003, Archiv NP OP v Liberci. 5 rantiek Gabriel Jaroslav Panek, Hrady okresu esk Lpa, Praha 2000. 6 Vclav Girsa Miloslav Hanzl, NKPSttn hrad Bezdzobjekty p stupov cesty. Projekt stabilizace a konzervace havarijnch objekt p stupov cesty (1. brna, 2. brna, 3. brna, oprn pil pod prevetem purkrabskho palce. Girsa AT, s. r. o., Atelier pro rekonstrukce historickch staveb, Praha 2002, Archiv NP OP v Liberci. Literatura Durdk, Tom, Ilustrovan encyklopedie eskch hrad, Praha 2000. Gabriel, rantiek Panek, Jaroslav, Hrady okresu esk Lpa. Praha 2000. Girsa, Vclav, K problematice zast een torzln architektury (P klad hradu Bezdz). In Z ceniny historickch staveb a jejich pamtkov ochrana. P loha asopisu Zprvy pamtkov pe 5, 1. Menclov, Dobroslava, esk hrady I, Praha 172. kabrada, Ji , Dm jako sestava trojdlnch byt. Przkumy pamtek I, 1. Prameny Archiv NP OP v Liberci, sloka Bezdz, Girsa, Vclav Javorekov, Daniela Hanzl, Miloslav, SH Bezdz NKP vstupn arel. Projekt vstupnho arelu pro stavebn povolen. Girsa AT, s. r. o., Atelier pro rekonstrukce historickch staveb, Praha 2003. Archiv NP OP v Liberci, sloka Bezdz, Girsa, Vclav Hanzl, Miloslav, NKPSttn hrad Bezdz objekty p stupov cesty. Projekt stabilizace a konzervace havarijnch objekt p stupov cesty (1. brna, 2. brna, 3. brna, oprn pil pod prevtem purkrabskho palce. Girsa AT, s. r. o., Atelier pro rekonstrukce historickch staveb, Praha 2002. Archiv NP OP v Liberci, sloka Bezdz, Girsa, Vclav Hanzl, Miloslav, Sttn hrad Bezdz NKP. Templ sk palc. Projekt konzervace, statickho zajitn a zast een objektu. Girsa AT, s. r. o., Atelier pro rekonstrukce historickch staveb, Praha 2005.
Vladimr Pea Latnsk spona z esk Kamenice znovu nalezena
110
111
Vladimr Pea Latnsk spona z esk Kamenice znovu nalezena
l atNsk spoNa z esk k ameNice

znovu naLezena
Vladimr Pea
Vlastivdn muzeum a galerie v esk Lp
2 cm
Latnsk spona z esk Kamenice: vlevo aktuln stav, vpravo vyobrazen J. Michela (123). nosti. Dle nho mla bt nalezena v r. 10 v mst oznaenm jako Unterscheutreukamm na stavebn parcele 154/2.5 Jako citaci autor uvd Michel 130, 41, kter vak v soupisu literatury chyb a patrn jde o omyl, protoe J. Michel byl v tto dob ji po smrti. V Michelov prci z r. 123 na stran 41 je vak uveden bronzov nramek nalezen na poli u esk Kamenice, kter byl kdysi uloen ve sbrce hradu Oybinu,6 co by vysvtlovalo zamnn lokalit a odkaz na dal nlezy na Oybinu.7 Kde vak J. Waldhauser zskal zbvajc informace, zstv zhadou. Naposledy byla spona zmnna v p ehledu pravku eskokamenicka. Na podzim 2006 nabdl VMG v esk Lp bronzovou latnskou sponu sbratel z eskokamenicka pan Peek s tm, e se jedn o nezvstn nlez z bvalho mstskho muzea v esk Kamenici. Spona se zd bt proti pvodnmu stavu mrn deformovan, ale jinak v zsad odpovd Michelovu vyobrazen, a rovn dal p edmty mal soukrom sbrky p ipoutj, e se s velkou pravdpodobnost skuten jedn o poh eovan archeologick nlez. Drobn spona spojen konstrukce, z vt sti zbaven nazelenal patiny, m obloukovit luk a vinut 2+2 s doln vnj ttivou. Z jedn strany jsou na luku t i hlub a nkolik mench prohlubn, zda vak p edstavuj zbytek vzdoby nebo Michelem zmiovan itn kyselinou, nelze bez specializovanho restaurovn rozhodnout. Dlka spony je 40 mm, . luku 3 mm, . vinut 12 mm, vinut 5 mm. Spona je nyn uloena ve VMG v esk Lp pod p .. 2/2007, inv. . A-20231.
Literatura Drre, Neue unde aus dem Sudetengau bis zum 31. XII. 140. Sudeta N. . 1, Liberec 13/140, s. 104 ad. ranz, Leonhardt, Die vorgeschichtliche Besiedlung um das Lausitzer Gebirge. Zittauer Geschichtsbltter 12, Zittau 135, s. 2530. Michel, Julius, Die vorgeschichtlichen unde des Bezirkes Tetschen, in . Neder (ed.) Heimatkunde des lbegaues Tetschen, Dn 123, s. 5. Nowak, Gustav, in urgeschichtlicher und. B.-Kamnitzer Wochenblatt 43, 110, Nr. 13 (26. 3.), s. 1. Pea, Vladimr, P erod lovc v zemdlce. In Kolektiv autor, esk Kamenice, esk Lpa 2002, s. 2124. Waldhauser, Ji , ncyklopedie Kelt v echch, Praha 2001. Poznm ky 1 Gustav Nowak, in urgeschichtlicher und. B.-Kamnitzer Wochenblatt 43, 110, Nr. 13 (26. 3.), s. 1. 2 Julius Michel, Die vorgeschichtlichen unde des Bezirkes Tetschen, in . Neder (ed.) Heimatkunde des lbegaues Tetschen, s. 53, Taf. VI5, Dn 123. 3 ranz, Leonhardt, Die vorgeschichtliche Besiedlung um das Lausitzer Gebirge. Zittauer Geschichtsbltter 12, 135, s. 2. 4 Drre, Neue unde aus dem Sudetengau bis zum 31. XII. 140. Sudeta N. . 1, 13/140, s. 10. 5 Ji Waldhauser, ncyklopedie Kelt v echch, Praha 2001, s. 11. 6 Vladimr Pea, P erod lovc v zemdlce. In Kolektiv autor, esk Kamenice, esk Lpa 2002, s. 24. 7 Ji Waldhauser, ncyklopedie Kelt v echch, Praha 2001, s. 11. Vladimr Pea, P erod lovc v zemdlce. In Kolektiv autor, esk Kamenice, esk Lpa 2002, s. 24.
V r. 10 nalezl Julius Stanka v dnen Sldkov ulici (d ve Schtzenstrasse) p. 31 p i stavb zahradn zdky bronzovou latnskou sponu z 2.1. stolet p . Kr., kterou zskalo nov zaloen mstsk muzeum. Msto nlezu le na severovchodnm okraji msta 150 m nad poutn kapl Narozen P. Marie. Nejstar zprva o nlezu, publikovan v eskokamenickm denku, popisuje okolnosti nlezu. Im vorigen Sommer kam unserem Museumsvereine ein interessanter undgegenstand zu, der die allgemeine Neugierde und wissenwerte orschungslust der Ausschutzmitglieder anregte. Herr Julius Stanka fand anllich des Baues der Gartenmauer bei seinem Hause (Schtzenstrae 31) im Bauschutte eine kleine Spange, die stark oxidiert war und einen goldhnlichen Metallglanz zeigte. Sie war einer Heftnadel hnlich und war dem Ansehen nach sehr alt. Herr Stanka schenkte den und dem Museumsvereine (nsleduje posudek prehistorika J. Deichmllera z Dran).1 Jak je z popisu nlezovch okolnosti z ejm, bronzov spona byla s velkou pravdpodobnost nalezena v sekundrnm uloen a na msto se mohla dostat spolu se zmnnou stavebn sut. S ohledem na dobu nlezu nelze p edpokldat p esuny stavebnho odpadu na vt vzdlenosti a nlez tedy nejsp pochz odnkud z esk Kamenice i nejbliho okol. Nsledn sponu, v t dob ji uloenou v mstskm muzeu, uvedl ve svm historickm p ehledu Dnska Julius Michel a p iloil jej jedin znm vyobrazen. Von anderweitigen Latnefunden ist bis jetzt nur die bronzene Mittel-Latne-ibel 5 auf Tafel VI bekannt, die bei einem Baue in der Schtzengasse in Bhm.-Kamnitz gefunden wurde und sich im Museum daselbst beindet. Leider ist sie durch die Behandlung mit Suren so stark angegriffen worden, da man die Verzierung des Bgels nicht ordentlich erkennen kann.2. Od Michela erpal informace o nlezu Prof. Leonhardt ranz,3 v r. 13 se nlez dostal do evidence adu Amt fr Vorgeschichte.4 Mstsk muzeum v esk Kamenici bylo zrueno na konci roku 167. Podle likvidanho protokolu z listopadu t. r. Vlek Ji a Milcov Hana, pracovnci Vlastivdnho muzea v Dn, pov en likvidac mstskho musea v esk Kamenici prohlauj, e do seznamu musejnch fond byly zahrnuty vechny p edmty nachzejc se v budov bvalho musea. Soupis jak bvalo v t dob v severoeskm pohrani bn je pouze vcn a kusov a neobsahuje dn identiikan daje k jednotlivm p edmtm. Zda se tedy nae spona skrvala pod polokou 106 ostruhy a spony kus, nelze odhadnout (strojopis Likvidace mstskho musea v esk Kamenici je uloen ve Vlastivdnm museu a galerii v esk Lp /VMG/, odd. evidence sbrek). Sbrky muzea byly rozdleny mezi muzea v Dn, Liberci a esk Lp, osud archeologick sbrky nen znm a latnsk spona byla od t doby nezvstn. O nezvstn spon se zmiuje v r. 2001 J. Waldhauser, ale uvd odlin nlezov okol-
Marcela Star Ivan Rous xkurs do nehlubok minulosti t libereckch nkupnch center
112
113
t liber eckch NkupNch a multifu NkNch ceNter

Marcela Star Ivan Rous
Severoesk muzeum v Liberci
e xkurs do Nehlubok mi Nulosti
Prce archeologa je tradin spojovna se zkoumnm nejstarch etap vvoje lidsk spolenosti a do povdom ir ve ejnosti se celkem spn zaixovala i archeologie st edovku. Mlokoho vak napadne, e archeolog mus bt p tomen i p i ternnch akcch na lokalitch s pomrn nedlouhou histori. V relativn mladm mst, jm Liberec bezesporu je, bv archeologick bdn omezeno na dokumentaci pouze novovkch stratigrai a nlezovch situac p i naprost vtin sledovanch zemnch zsah. V poslednch letech v Liberci vyrstaj ob centra vesms nkupnho, ale nkdy i p mo multifunknho i spe ble nespeciikovanho uren, z nich nkter natst pro architektonickou tv msta vznikaj na hranici dnenho intravilnu (p kladn Hypernova, Globus atd.). Dal z nich tu celkem malebn, jindy mn zda ile zapluj mezery souasn mstsk zstavby (nap . Interspar, Kauland, orum, Galerie Pertn, Plaza ad.). K velk nelibosti investor se archeologov vyskytuj na vech tchto stavenitch. Monost odkryt starch kulturnch vrstev, i alespo jednotlivch artefakt
2. Zatopen stavenit Intersparu (mezi ulicemi Durychovou a Budynskou) na ja e roku 2006 velice p ipomnalo pvodn koupalit. nelze toti p ed zahjenm zemnch prac vylouit prakticky na dn stavb. Celkem spolehliv vak plat, e pravdpodobnost vskytu archeologicky mn zajmavch relativn mladch nlez, kter je vak tak t eba zdokumentovat a registrovat, smrem k historickmu st edu dnench sdelnch jednotek nkolikansobn vzrst. Nsledujc drobn vlet do celkem nehlubok nedvn minulosti t nkupnch center se bude tkat stavenit Kaulandu na t d Dr. Milady Horkov, prostoru mezi ulic Budynskou a Durychovou, jen dnes zapluje Interspar, a konen tzv. dolnho centra na Soukennm nmst s jet nedokonenou vstavbou ve ejnost hojn diskutovanho nkupnho, spoleenskho a zbavnho centra s nzvem orum. Interspar, obchodn centrum Budynsk ulice V prostoru sev enm dnenmi ulicemi Durychovou a Budynskou se pvodn v 1. stolet nachzel rybnk a ve ejn koupalit, kter p ibliuje nap . pohlednice z historickch sbrek Severoeskho muzea v Liberci (obr. 1). Dle archivnch zprv dolo roku 13 ke zruen koupalit a nslednmu zasypn vodn plochy. Nov vznikl prostranstv bylo vyuvno p edevm ve dvactch letech minulho stolet pro instalaci pouovch atrakc tzv. Prtru.1 Bhem vlky zde stly d evn domky pro pracovn tbor a po vlce byly do tohoto prostoru svezeny zbytky stavebnho materilu po zruench irmch (destrukn zdivo zachytil i archeologick vzkum) msto bvalo oznaovno jako obecn dvr, kter pozdji pat il Stavokombintu. Od roku 11 zde funguje parkovit se socilnm za zenm, bistrem a mykou aut,2 s nm patrn souvisely star
1. Vodn plocha, sev en dnenmi ulicemi Durychovou a Budynskou, historick pohlednice z roku 13 (ve sbrkch Severoeskho muzea v Liberci).
114
115
3. Sthrova tovrna krtce po dostavb - detail historick pohlednice (ze sbrek Severoeskho muzea v Liberci). inenrsk st, odkryt na nkolika secch stavenit budoucho Intersparu. Zrove nastala renesance pvodnho vyuit, nebo nezastavnou plochu zaaly opt vyuvat lunaparky a cirkusy. V prvnm tvrtlet roku 2006 probhal pravideln archeologick dohled nad zemnmi pracemi p i stavb obchodnho centra Interspar ve ve popsanm prostoru bvalho parkovit mezi ulicemi Durychovou a Budynskou. Pod asfaltovm krytem byly p edevm ve st edn sti tenho prostoru evidovny bhem ledna siln destrukn navkov vrstvy s veskrze novovkm materilem, ve kterm nebyl nalezen dn historicky cenn artefakt. Vchodn st tenho prostoru (smrem ke kasrnm) byla vyplnna pvodnm geologickm podlom, kter je tvo eno porfyrickou hrubozrnnou biotitickou ulou krkonosko-jizerskho ulovho masivu. Vskutku zajmavou paralelu k pvodnmu stavu z konce 1. stolet (viz obr. 1) lze spat it na snmku (obr. 2), p ibliujcm likvidaci ern humusov vrstvy z bvalho rybnku v sti stavenit, p ilhajc k ulici Budynsk. Jak dleit bylo sledovat i smluvn nepodloen doplkov zemn zsahy se ukzalo dne 20. ervna roku 2006, kdy byl nalezen artefakt skuten umleck hodnoty. P i povrchovch pravch pro rampu do zsobovacho dvora byla nalezena v navkch busta csa e rantika Josefa I.. Socha byla pvodn umstna v arelu vstavit esko-nmeck vstavy, kter se konala v roce 106. U p leitosti tto vstavy konan ve dnech 21.23. ervna rantiek Josef I. navtvil nejen Liberec, ale i Jablonec, Vratislavice a Rychnov. V okol recentnho msta znovuobjeven plastiky byly registrovny opt pouze odpadn vrstvy s materilem ze dvactch a ty ictch let minulho stolet, nap . porcelnov uzvr pivn lahve s npisem Gambrinus Reichenberg.
4. Zkladov zdivo Sthrovy textiln tovrny podl t dy Dr. M. Horkov, obnaen p i stavb Kaulandu v b eznu roku 2007. Busta csa e je vyrobena z kvalitnho blho mramoru. M vku 71 centimetr, ku 70 centimetr a hloubku (p edozadn rozmr) maximln 36 centimetr. Knr a nos plastiky jsou pokozeny, v tchto p padech se jedn o star lomy. Novmi lomy jsou nepatrn poruen lev klopa mocn e, drobn rmy na dech a na temeni jeho hlavy.3 Mramorov busta, kter je dlem J. Werrleina, byla pod odbornm vedenm kolegy Petra Brestovanskho dopravena do depozit e Severoeskho muzea v Liberci, kde bude podrobena dalmu vdeckmu zkoumn a bude uchovna pro dal generace. Kauland tda dr. M. Horkov V mst plnovan zstavby stvala potkem dvactho stolet textiln tovrna, kterou zachytila pohlednice, mj. uloen ve sbrkch Severoeskho muzea v Liberci (obr. 3). Sthrova tovrna (pozdji Hedva) na Rchlitzer Strasse (dnen t d Dr. Milady Horkov) byla vzhledem k istot slohu stavbou zcela vjimenou. Nejednalo se o p estavbu starho objektu, ale o arel postaven u Nisy tzv. na zelen louce. Stavba zaala v roce 10 a ji za rok byla v mal sti tovrny zahjena vroba. Prmyslov komplex dotv elo jet nkolik staveb v okol (p. 17, 11 a 1). Zrove se stavbou tovrny byla v jejm arelu postavena i modern plynrna. Ji v roce 105 se uvd, e haly jsou vybaveny jak plynovm, tak elektrickm osvtlenm. Podnik fungoval bez vtch pot a do t ictch let, kdy byl provoz znan omezen.5 Bhem druh svtov vlky byla v tovrn umstna ble nespeciikovan stroja sk dlna pro vlenou vrobu. Po vlce p eel podnik pod Textiln tiskrny, pravny a barevny Dvr Krlov, pozdji se z nho stal zvod Kolora a nsledn nrodn podnik Hedva. Textiln vroba skonila
116
117
6. Likvidace destruknch vrstev star zstavby v centru stavenit Fora v ervnu roku 2006.
5. K transportu p ipraven jrovec maal na staveniti Fora dne 12. b ezna 2007 tsn p ed jeho sloitm p esunem na nov stanovit.
7. Detail ulovch zkladovch kvdr a p eklad z destrukn zsypov vrstvy z pvodn Demuthovy tovrny.
11
11
v objektu v roce 15, m zaala postupn devastace tovrnho arelu. Z celho arelu zbyla jedin ze obrcen do t dy Dr. Milady Horkov, ke kter byla p istavna jednoduch mal budova prodejny. Zklady obvodovch stn tovrn haly byly zachyceny podl t dy Dr. M. Horkov i archeologickm vzkumem v jarnch mscch roku 2007. V proilech odten plochy zde byla evidovna 40 a 0 centimetr siln splenitn vrstva s st pvodnho zkladovho zdiva p i ve zmiovan silnici. Naproti rohu prodejny Auto Kelly zasahovala ulov skla v proilu a do vky padest centimetr pod dnen povrch a na ni navazovala st zkladovho zdiva, zachovanho a do vky dvou metr. Zdivo, tvoen vtmi ulovmi kvdry, bylo p ekryt dvacet a t icet centimetr tenkou zsypovou cihlovou vrstvou. Archeologick vzkum prbn dokumentoval i odstraovn destruknch vrstev v centrln sti stavenit a demolici podsklepen sti tovrnch objekt p i ece Nise. Vkopov prce pro piloty v polovin b ezna roku 2007 obnaily zbytky tovrnho komnu a v dalch jamch pro piloty byly evidovny zsypov vrstvy a jeden metr mocn. V prbhu zemnch prac byla in situ odkryta st zkladovho zdiva pvodn Sthrovy textiln tovrny (obr. 4) a st tovrnho komnu, v destruknch vrstvch byly zdokumentovny pozstatky dalho zdiva tohoto vrobnho objektu z konce 1. stolet. Veker v destruknch vrstvch zachovan artefakty pochzely pouze ze stolet dvactho, k naruen starch kulturnch vrstev v prbhu stavby nedolo. doln centrum pi Soukennm nmst tzv. forum Prvn etapa zemnch prac p i stavb ora byla zahjena v noru roku 2007 p pravou p esazovn jrovce maalu (Aesculus hippocastanum) z jeho pvodnho stanovit u bval Blakrny na nov stanovit do parku mezi Krajskm adem a Domem kultury. P i rozi ovn vkopov jmy smrem k gnerov ulici byla v severnm proilu patrn destrukn vrstva s p evahou cihlovho zdiva tm dva metry mocn, zatmco v jinm proilu tat vrstva dosahovala mocnosti pouze t iceti centimetr. Dalm roz enm zpadnm smrem dolo k obnaen pozstatk stn pravdpodobn vchodn fronty obytnch dom z 1. stolet, z nich je dodnes zachovn pouze dm . p. 116 na parcele . 14/1 (obr. pln z roku 155). Koncem nora byla v hlavn vkopov jm p ed parkovacm domem obnaena ze, soubn s dnen gnerovou ulic a jdouc p mo na st ed domu . p. 116. Jednalo se o st stny objektu p. 336, znmho pod nzvem Blakrna (obr. 10 pln). Dne 12. b ezna konen nastal den D pro plnovan transport stromu (obr. 5). Po spnm p esazen nsledovalo nkolikatdenn p eruen zemnch prac. Koncem kvtna a potkem ervna dolo k rozi ovn centrln stavebn plochy (obr. 6) a jitn obvodu stavenit piloty. Velkou st stratigraie v centrln sti stavenit tvo ily destrukn vrstvy s cihlovm zdivem, s ulovmi patrn zkladovmi kvdry i p eklady (obr. 7). V jinm proilu centrln jmy bylo zachyceno pvodn zdivo Blakrny, zachovan do vky dvou metr. Zsypov souvrstv v jeho blzkosti dosahovalo mocnosti jednoho metru, z nho pochz men nlezov soubor keramiky z 1. 20. stolet. Sbrem v arelu stavby se ze zsypovch vrstev poda ilo zskat dva keramick uzvry (1./20. stolet), fragment novovk porcelnov dmky a tm celou keramickou misku (obr. ) s tal ovitm podkrajm, se zdobenou transparentn glazurou s geometrickmi a rostlinnmi ornamenty tmav zelen barvy, kter reprezentuje nej. Fragment novovk porcelnov dmky a tm cel keramick miska s tal ovitm podokrajm z destruknch vrstev stavenit Fora. star nlezov horizont tto lokality. Dne 13. ervna dolo v centru stavenit k likvidaci pozstatk pvodnch zasypanch sklepnch prostor z bval Blakrny, pvodn Demuthovy tovrny (lenit stavby p. 336 na p iloench plnech obr. 10). V letnch mscch pokraovaly zemn prce v rznch vkovch rovnch stavenit. Jin proil byl odbagrovn do hloubky ty metr, zatmco st edn st o nkolik metr hloubji. Dal sten zachoval st zdiva byla nalezena v severovchodnm rohu stavenit, tak mezi destrukc v jin sti stavenit byla v proilu pod stavebnmi bukami evidovna st zkladovho zdiva. Zkladov zdivo bylo tvo eno ulovmi kvdry o ce 40 cm, vce 2030 cm a dlce od 40 cm do 100 cm, nkter exempl e vak byly jet daleko vt. Nemal pozornost byla prbn vnovna situacm v liniovch vkopech pro inenrsk st v prostoru mezi Domem kultury a parkovacm domem, dle likvidaci parkovit za obchodnm domem Tesco (pvodn OD Jetd dm p. 56) i situaci na novm staveniti mezi Domem kultury a parkovacm domem. Exkurs do historie demuthovy tovrny v Blakov ulici (Laufergasse) p. 336 v mstsk sti Liberec IV (obr. 910 plny) V roce 140 koupil ranz Demuth zemdlsk dvr6 v pozdj Blakov ulici a postavil zde tovrnu na jemn sukna, kterou ji irma . Demuth7 provozovala dalch t icet let. K tovrn pat il i Demuthv dm p. 323/4, stojc zpadn od tovrny, na mst pozdjho parkovit obchodnho domu. Asi v roce 171 prodal Demuth i jeho ddicov objekty mstu Liberec.
120
121
. Pln Liberce z roku 15. V dalch letech arel slouil jako kasrna polnch myslivc, kde psobil i MUDr. Vclav amnek. Mezi lety 11 a 16 bylo do objektu oputnch kasren umstno policejn editelstv. Za balknsk vlky (112113) zde byli ubytovni zajat Turci a v roce 116 byla z zena v nouzovch kasrnch vlen kuchy, kterou provozovalo msto. V prvnch desetiletch dvactho stolet proel arel celkovou p estavbou, ale pvodn hmota budov zstala zachovna. Vzesk cely, zprvu situovan p edevm ve sklepnch prostorch a v p zem, byly vystavny i v dalch patrech. Dal rekonstrukci arelu, zvlt fasdy, provedl architekt Joa Bul v roce 13. Za druh svtov vlky slouily objekty zsti gestapu (st s vzeskmi celami). Po 2. svtov vlce sdlilo v bval tovrn Odborn uilit pracovnch zloh. V roce 153 byl objekt p estavn na internt podniku Avia a pozdji byl sten vyuvn jako bytov jednotky a sten jako rzn provozovny, znm pod oznaenm Blakrna (obr. 10). Kolem roku 15 byl v arelu instalovna trafostanice. K popisu jednotlivch budov pvodn tovrny lze podrobnji uvst, e z doby p ed rokem 150 snad pochzel objekt na parcele 147/2 (obr. 11) s centrln eenm tm klasicistnm ttem. Smrem k gnerov ulici navazovala na objekt budova na parcele 1642 (uvdno tak 163), ke kter neexistuje dn bli dokumentace. Hlavn vrobn budova na parcelch 146 a 147/1 dispozin odpovdala podobnm tovrnm objektm stavnm v posledn t etin 1. stolet, respektive jejich p estavbm z nich budov.
10. Liberec, mapa popisnch sel, stav k 31. 1. 176, 1:5000. Typov nejmlad velk budova s pdorysem L stla na parcele 147/1. Do podoby, kterou si zachovala po cel 20. stolet, byla p estavna asi na konci 1. stolet. Vzhledem ke znan vzdlenosti od zdroje energie parnho stroje se jednalo spe o tovrn sklad. P estavba probhla pravdpodobn a v dob, kdy objekty slouily policejnmu editelstv. Arel dvora uzavraly p zemn budovy sklad, kotelny a strojovny. Dne 10. 7. 15 bylo vydno povolen k demolici celho lenitho arelu a tato byla nsledn i provedena.10 Vskutku posledn kapitola pohnut historie tohoto objektu byla vak kompletn a nenvratn uzav ena a v loskm roce, kdy bhem zemnch prac byly odkryty a odbagrovny destrukn vrstvy s pozstatky bval Demuthovy tovry a pozdj tzv. Blakrny, aby uvolnily msto pro multifunkn st edisko orum. Zbv snad jen doufat, e jeho zdi budou tvo it rmec pro ponkud radostnj kapitolu v p t historii tohoto msta.
122
123 Martin Nechvle Vsledky archeologickho vzkumu u kostela sv. Vclava v Detn na eskolipsku
vsledky archeologickho vzkumu u kostela sv. vclava v d etN Na eskolipsku

Krajsk ad Libereckho kraje
Martin Nechvle
vod Zchrann archeologick vzkum u kostela sv. Vclava (kulturn pamtka, slo rejst ku SKP R 46572/53427) byl vyvoln zmrem mskokatolick farnosti Detn ve spoluprci s obanskm sdruenm Apsida realizovat odvodnn kostela formou dren. Zmr plnuje obkopn vnjho plt zdiva kostela a poloen drene. NP OP v Liberci byl v tto souvislosti podn o proveden zchrannho archeologickho vzkumu. Vzhledem k omezenmu mnostv inannch prost edk na opravu kostela sv. Vclava p evzal NP OP v Liberci nklady spojen s provedenm a zpracovnm zchrannho archeologickho vzkumu. Vlastn vzkum probhl formou zjiovac sondy 1/07 v msci jnu 2007 a kvtnu 200.1 11. Detail katastrln mapy Liberce - prvn polovina 0. let 20. stolet.
Poznm ky 1 Stadtplan von Reichenberg, 110 000, Paul Sollors, Liberec 110, Plan der Stadt Reichenberg, 110 000, Liberec 126. 2 Roman Karpa a kolektiv Kniha o Liberci, Liberec 16, s. 335. 3 Severoesk muzeum v Liberci. Archiv nlezovch zprv 101/2006 Obchodn centrum v Budynsk ulici. 4 Anton Ressel, Heimatskunde des Reichenberger Bezirkes I, II, Lehrerverein des Stadt und Landbezirkes Reichenberg, Liberec 103105, str. 15, 160. 5 Technick pamtky v echch na Morav a ve Slezsku, II. dl, Nakladatelstv Libri 2002, str. 356, Katastrln mapa 1 20, mapov list . 17, 13. 6 Plan der Stadt Reichenberg nach der neuesten Regulierung, Liberec 15. 7 Anton Ressel, Heimatskunde des Reichenberger Bezirkes I, II, Lehrerverein des Stadt und Landbezirkes Reichenberg, Liberec 103105, str. 7374. Roman Karpa a kolektiv, Kniha o Liberci, Liberec 16. s. 157. Roman Karpa a kolektiv, Kniha o Liberci, Liberec 16, s. 225. 10 Sttn okresn archiv Liberec, Archiv msta Liberce stavebn zleitosti, sloka demolice budov, nezpracovan st, dm p. 336. Sttn okresn archiv Liberec, sbrka fotografi, fotodokumentace stavebnho adu Liberec, nezpracovan st.
Lokalizace Kostel sv. Vclava (st. p. . 1) se nachz v jihozpadn sti obce Detn (okr. esk Lpa, Libereck kraj). Objekt obklopen zruenm h bitovem (p. p. . 3) je situovn v mrnm svahu jin od silnice Dub tt v nadmo sk vce 240244 m (ZM 10 02-44-0, 44/35 mm). Archeologick zjiovac sonda 1/07 o rozmrech 1 x 3 m byla poloena p i jinm plti presbyt e (obr. 1). Prodn podmnky Detn se nachz na zem Dokesk pahorkatiny. Geomorfologicky je mon ji p i adit na severn okraj Polomench hor.2 Obc ve smru V Z protk eka Libchovka (II. d).3 Geologick podlo je tvo eno v niv Libchovky holocnnmi luvilnmi p evn psito-hlinitmi sedimenty, na okolnch svazch druhohornmi k emennmi pskovci jizerskho souvrstv.4 Pedologicky zem nle na rozhran hndch pd se surovmi pdami a podzol. Hlavn nevhodou prvnho pdnho typu je mal mocnost pdnho proilu a vskyt v lenitm ternu. V tchto pdch se pstuj p edevm brambory, mn nron obiloviny (ito, oves) a len. Druh pdn typ je velmi mlo rodn, pdy jsou asto vyuity jako horsk louky i pastviny nebo jako lesn stanovit.5 Vegetan zde bylo rekonstruovno rozhran ernov dubohab iny (Melampyro nemorosi-Carpinetum) a buiny (Luzulo-agetum).6 Z hlediska klimatu lze oblast klst opt na rozhran teplho klimatu (T2) a mrn teplho klimatu (MT 7-11), charakterizovan dlouhm teplm a suchm ltem, mrn teplm jarem a podzimem. Ron hrn srek se pohybuje okolo 700 mm a prmrn teplota je kolem 7 C.7 Nstin djin stedovkho osdlen detn a okol Nejstar psemn zmnka o Detn pochz z roku 134, kdy je uvedena v zvti nejvyho purkrabho Hynka Berky z Dub. Dal zmnky o obci, respektive o vi pape-
Martin Nechvle Vsledky archeologickho vzkumu u kostela sv. Vclava v Detn na eskolipsku 124
skho destku (22 gr.) odvdnho z farnosti Detn (Desczna), pochz z roku 1352. Zdej kostel byl a do 15. stolet farn, pot podlhal jako ililn fa e v Dub. Vzhledem k absenci starch psemnch zmnek je nutn vychzet z archeologickch a stavebn historickch pramen. Nejstar dochovanou stavbou v Detn je romnsk kostel sv. Vclava, jeho vznik souasn odborn literatura klade na potek 13. stolet. Je tedy z ejm, e zdej osdlen, jeho jdrem mohl bt kostel, bylo minimln stejn star i o nco star. Keramick fragmenty zskan zchrannm archeologickm vzkumem u kostela v roce 2007 monost starho osdlen nevyluuj. P edkolonizan sdeln horizont, jeho Detn mohla bt soust, souvisel s vt sdeln aglomerac na 2 km SV smrem vzdlenm zem dnen Dub. Zde je osdlen doloeno od konce 11. stolet. Dokld to kostrov poh ebit na SZ okraji souasnho msta, objeven v letech 12 a 17.10 Sdlit, ke ktermu poh ebit nleelo, existovalo patrn do 1. poloviny 13. stolet. Pozdji jej snad doplnil i kostel sv. Petra a Pavla, kter je poprv zmiovn v roce 1257.11 Doklady p edkolonizanho osdlen Dub byly archeologickm sbrem doloeny na dalch ty ech polohch.12 Nejstar znm doklad o Dub pochz z roku 1253,13 kde jsou na listin jmenovni Albert a Jan, snad potomci Naepluka, zmiovanho v letech 112 a 117 bez prediktu.14 Za dal dleit sdeln centrum je povaovna Tuha vzdlen 3,5 km SZ od Detn, kter je poprv uvdna v letech 11 a 120515 jako predikt Smila, lena rodu Ronovc. Tento rod zskal od panovnka pravdpodobn koncem 12. stolet rozshl majetky mezi nekolonizovanm zempanskm zemm a starou sdeln oblast Litom icka. Vlastn Detn, o jejm st edovkm uspo dn mnoho nevme, mohla nleet ve 13. stolet jako zbo k hradu dnes nazvanmu Pust zmek u Zakna. Od 2. poloviny 13. stolet zskali rozshl zem okolo Detn pnov z Dub a ti mli po cel st edovk i patrontn prvo ke zdejmu kostelu sv. Vclava.16 Nstin stavebnho vvoje kostela Romnsk kostel sv. Vclava byl postaven nkdy na potku 13. stolet. Souasn patrocinium je vak doloeno psemnmi prameny a k roku 1677.17 Kostel byl orientovn presbyt em k vchodu. Z pvodn romnsk stavebn fze, kter se jev jako jednorzov stavba bez mladch st edovkch p estaveb, se do dnen doby dochovala apsida s presbyt em a zpadn prel s hranolovou v.1 Obdlnou romnskou lo nahradila lo baroknho kostela, orientovanho novm presbyt em k jihu. Tato vrazn p estavba probhla kolem roku 1766, jak to dokld vroen na klenku portlu hlavnho prel. V tto dob byla p istavna i sakristie a schodiov p stavek u ve. V roce 106 bylo vybudovno p stupov schodit vedouc od silnice ke kostelu a v letech 117 a 120 byla roz ena sakristie. Po prvn svtov vlce byla realizovna celkov rekonstrukce kostela, v rmci n byla pvodn indelov st en krytina nahrazena plenmi takami.1 Od 2. svtov vlky nebyl kostel vraznji opravovn a k celkov rekonstrukci bylo p istoupeno a v souasn dob.20 djiny bdn Jedin dosud registrovan archeologick akce tkajc se obce Detn probhla v roce 2004 a provdl ji V. Pea z Vlastivdnho muzea a galerie v esk Lp. Jednalo se o archeologick dohled p i vkopech inenrskch st. Zdokumentovny byly dv nlezov polohy. Prvn poloha s vkopem je situovna p ed schoditm h bitova u kostela
ohradn ze hbitova
SONDA 1/07
romnsk zdivo
0 10 m
barokn zdivo
Obr. 1. Detn (CL), kostel sv. Vclava, celkov situace s polohou sondy 1/07, pln kostela dle L. Krackov a J. Smetany (2000). sv. Vclava a podl h bitovn zdi. Ve vkopu o hloubce 65150 cm byl zachycen nelenit hlinit, z ejm p emstn sediment. Obsahoval ojedinl novovk zlomky keramiky. Tato situace v p edpol kostela svd o vraznjm nrstu ternu v mlad minulosti. Druh poloha se nachz 100 m severovchodn u autobusov zastvky. Vkop zde protnul destrukci novovkho domu zbo enho po 2. svtov vlce. Destrukce obsahovala promen nlezy novovk hrniny, kachl a porcelnu.21 Metodika vzkumu Metodika vzkumu vyplynula ze stavebnho zmru majitele obkopat vnj pl zdiva kostela sv. Vclava a zbudovat dren. Vzhledem k tomu, e p mo v arelu kostela ani h bitova nebyl realizovn dosud dn archeologick vzkum, bylo nutn nejprve zjistit, zda se pod rovn ternu nenachz archeologicky cenn situace i zachovan hrobov celky. P istoupilo se k poloen zjiovac sondy 1/07 o rozmrech 1 x 3 m u jinho plt presbyt e kostela v mstech, kde je stavba nejvce zahloubena do svahu. Vsledky sonde budou pouity p i stanoven postupu zemnch prac p i budovn drene.
+ 0,25 m
+ 0,35 m
-0,45 m
102
106 102
107
Obr. 2 a 3. Detn (CL), kostel sv. Vclava, sonda 1/07, stav bhem vzkumu, foto autor 17. 10. 2007 a . 5. 200. Popis a rozbor nlezov situace Bhem vzkumu bylo registrovno kontext, z toho 2 vrstvy, 1 vpl, 1 vkop, 1 ze, podlo a 2 hrobov celky. Datovac materil byl zskn ze 4 kontext.22 Ke stanoven relativn nivelan hladiny byl jako nulov bod pro ostatn m en uren SZ roh sondy u zdi presbyt e (obr. 2). Pod svrchnm humusovitm zatravnnm kontextem 100 se nachzel homogenn mocn siln promchan kontext 102, jeho charakter a spektrum movitch nlez, zejmna stovky zlomk lidskch kost a h eb z rakv, svd o dlouhodobm poh bvn a naruovn starch hrobovch celk (obr. 6). Vzhledem k charakteru nlezov situace byla J st sondy zkrcena o 1 m a od nivelan hloubky 0,45 m se ji nekopalo. Intaktn hrobov celky s orientac VZ se nachzely v S sti sondy od hloubky 100 cm od souasnho povrchu. Celkem byly registrovny dva hroby (obr. 3, 4). Z hrobu . 1 sonda zachytila pouze doln partie s dochovanmi dolnmi konetinami s rozptlenmi zprstnmi a prstnmi kstkami (kontext 10). Kostern pozstatky obklopoval kontext 107 vznikl s nejvt pravdpodobnost rozpadem mkkch tkn tla a patrn i rakve. P tomnost d evn rakve dokldaj elezn h eby kolem kostry. Hrob . 2 se nachzel cca 40 cm S od hrobu . 1 (kontext 10). V rmci sondy byly registrovny pouze naruen partie dolnch konetin, v jejich blzkosti se nachzely h eby z d evn rakve (obr. 5). V tomto p pad nebyl registrovn kontext souvisejc s rozkladem mkkch tkn. Ani u jednoho hrobu nebyla znateln hrobov jma. Vzhledem k zjitn nlezov situaci a dvodm archeologickho vzkumu byly vkopov prce na relativn nivelan rovni kostrovch 1,20 m a 1,40 m zastaveny a hroby . 1 a 2 ponechny na mst a zasypny. V severn sti sondy u obvodovho zdiva presbyt e se
108
hrob 1
-1,20 m
106
109 102
hrob 2
-1,40 m
zkladov zdivo presbyte

-0,15 m 0m
C 0
B 1m
Obr. 4. Detn (CL), kostel sv. Vclava, sonda 1/07, pdorys s hroby . 1 a 2, kresba autor . 5. 200.
Obr. 6. Detn (CL), kostel sv. Vclava, sonda 1/07, zpadn proil, kresba autor . 5. 200. Obr. 5. Detn (CL), kostel sv. Vclava, sonda 1/07, odkryt hroby . 1 a 2, foto autor . 5. 200. do kontextu 102 zahluboval vkop 103 s vpln 101. Jedn se patrn o jakousi psitou drenn vrstvu. Jen v nkterch stech sondy byl odkryt kontext 106, kter lze pravdpodobn ztotonit s podlom. Veker uloeniny p ilhaly k vnjmu plti presbyt e kostela. V nejspodnj sti zdi byl zachycen patrn p edzklad z nelcovanho zdiva na maltu, na nj navazoval zklad, sokl a vlastn ze presbyt e. Movit nlezy Nejhojnji zastoupenmi movitmi nlezy jsou vzhledem k mstu archeologickho vzkumu fragmenty lidskch kost (706 ks). Z dvodu fragmentrnosti, mnostv a zejmna vrazn promsenmu charakteru nlezov situace nebyly antropologicky urovny. Velmi dleitm a jedinm chronologicky citlivm druhem movitch nlez jsou fragmenty keramiky. Nejstar keramick horizont reprezentuje hrub ost en keramika s vraznou p ms sldy a rytou roubovic jako povrchovou pravou (obr. 713). Jedn se o mladohraditn keramiku datovatelnou s uritou mrou opatrnosti do 12. stolet. Hrn skou produkci 13. stolet reprezentuje hrub ost en keramika zdoben rytou roubovic se vzhru vytaenmi okraji (obr. 73) i nzkmi okrumi (obr. 75). Na jednom zlomku podstavy je dochovna znaka ve tvaru jednoduchho k e (obr. 716). Vrcholn st edovk produkce 14.15. stolet je zastoupena st ednmi a vymi okrumi (obr. 767) a erven malovanou keramikou s ovalenmi okraji s vnit nm prolabenm (obr. 7, 14). Novovk keramika je tenkostnn, kvalitn plen, s jemnm ost ivem a vnit n glazurou. Jednm okrajem je zastoupena i produkce kameniny 17.1. stolet (obr. 72). Kovov artefakty zastupuje 3 eleznch h eb i jejich zlomk, jimi byly sbity d evn rakve. Nachzely se ve vech vrstvch patrn v sekundrnm uloen. Pouze u hrob . 1 a 2 (obr. 7124) lze p edpokldat jejich intaktn uloen v mstech, kde d evo rakve setlelo. V kontextu 102 byl nalezen i zlomek eleznho krouku ne zcela jasnho elu. Mezi osobn cennosti poh bench nalezench v kontextu 102 pat deformovan nunice (?) a prsten s roztepanmi konci z barevnho kovu (obr. 71, 15). Pozstatky stavebn innosti reprezentuj zlomky malty, omtky a plen st en krytina, kter po 1. svtov vlce nahradila indel.23 Pvodn okenn vpln tvo ilo tabulov sklo tlouky cca 1,5 mm nalzan v kontextech 100 a 102. Zajmavm dokladem vrobn innosti jsou zlomky dosud neanalyzovan strusky a hrudka surov tuhy. Struska by mohla bt pozstatkem po mstnm zpracovn eleza a tuha po hrn sk produkci. Tuha byla uvna jako p ms do keramickho tsta u vtch zsobnicovitch ndob zejmna bhem 13. stolet. Dvodem byla patrn lep tvrnost keramickho tsta. datace a interpretace Charakter nlezov situace pln odpovd kostelnmu h bitovu. Lze oprvnn p edpokldat, e pvodn st edovk archeologick situace byly zejmna v blzkosti kostela v plnosti znieny. Toto plat zejmna u J, JV a S sti kostela, kter proly kolem roku 1766 razantn barokn p estavbou. Zjitn statigraick situace v sond 1/07 vznikla tedy a po zmnn p estavb, co plat nejspe i o dataci nalezench hrob . 1 a 2, kter jsou orientovny VZ a respektuj barokn presbyt . Ran st edovk aktivita je architektonicky doloena stavbou romnskho kostela. Dle nalezen keramiky, datovateln rmcov do 12. stolet, nelze vylouit, e kamenn kosteln stavb p edchzel star d evn kostel nebo jin forma osdlen. O charakteru aktivit a p esnjm asovm rozsahu nevme dosud nic. Jistou indici pro sdeln aktivitu mohou bt nalezen fragmenty strusky i hrudka surov tuhy. Jejich datace vak nen jasn. V okol kostela se tedy poh bvalo od 13. do 1. stolet. Bhem 1. stolet byl na JV p ipojen ke stvajc ovln ohradn zdi nov h bitov.
Zvr Clem zchrannho archeologickho vzkumu bylo zjistit, zda se pod rovn ternu nenachz archeologicky cenn situace i zachovan hrobov celky, kter by mohly bt plnovanmi vkopy podl vnjho plt zd narueny. Zjiovac sondou 1/07 byla registrovna pomrn jednoduch statigraick situace s mocnm kontextem 102, kter reprezentuje horizont poh bvn s doklady zdej antropogenn aktivity mezi 12. stoletm a souasnost. Intaktn hrobov celky (. 1 a 2) byly nalezeny v hloubce cca 100 cm pod souasnm povrchem. Tato zjitn je nutno zohlednit bhem vkopovch prac p i budovn drene. Rozhodn nen douc zasahovat vkopem hloubji ne zmiovanch 100 cm pod rove souasnho povrchu.
Poznm ky 1 M. Nechvle, Nlezov zprva ze zchrannho archeologickho vzkumu. Detn, kostel sv. Vclava (k. . Detn u Dub, okr. esk Lpa, Libereck kraj), 200, ulo. archiv NP OP v Liberci. Za pomoc p i ternn sti vzkumu dkuji Mgr. J. K kovi a Bc. Petru eigemu. 2 J. Demek a kol., Zempisn lexikon SR. Hory a niny, Praha 17. 3 V. Vlek a kol, Zempisn lexikon SR. Vodn toky a ndre, Praha 14. 4 J. Prak, Geologick mapa R, list 0244 tt, Praha 10. 5 M. Tomek, Pdy esk republiky, Praha 2003, s. 5556. 6 Z. Neuhuslov a kol., Mapa potenciln p irozen vegetace esk republiky, Praha 2001. 7 . Quitt, Klimatick oblasti eskoslovenska, Studia Geographica 16/171, s. 174 R. Mikyka a okol., Geobotanick mapa SSR, Praha 16 Z. Neuhuslov a kol., Mapa potenciln p irozen vegetace esk republiky, Praha 2001, s. 2122 Kolektiv, Atlas SSR, Praha 172. M. Krm M. Vladykov, Obnova interiru kostela sv. Vclava v Detn, Sbornk Nrodnho pamtkovho stavu, zemnho odbornho pracovit v Liberci 2006, s. 10. Registra decimarum papalium ili Registra destk papeskch z diecze prask. Pojednn Krlovsk esk spolenosti nauk, VI., sv. 6, vyd. W. W. Tomek, Praha 173, s. 2. 10 O. Bernard, in wertvoller und, Mitteilungen des Nordbhmischen xcursions-Clubs 6/13, s. 66 . C. Waldstein, ine Grbersttte bei Dauba, Mitteilungen des Nordbhmischen xcursionsClubs 16/13, s. 122. 11 Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moravice, II. (12541310), ed. J. mler, Pragae 12, s. 5354, . 40 . Gabriel J. Panek, Pust zmek u Zakna, Castellologica bohemica 7/2000, s. 113. 12 J. Panek . Gabriel, P ehled pramen k djinm vesnickho osdlen okresu esk Lpa, Historick geografie 21/13, s. 156, 15160. 13 Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, IV.12 (12411253), ed. J. ebnek S. Dukov, Pragae 162165, s. 454, . 266. 14 Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moravice, I. (6001253), ed. K. J. rben, Praha 155, s. 16, . 411, s. 14, . 431. 15 CDB Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, II. (111230), ed. G. riedrich, Pragae 112, s. 67, . 75, s. 35, . 34. 16 Podrobn . Gabriel J. Panek, Pust zmek u Zakna, s. 115117 L. Krackov J. Smetana, Romnsk a gotick architektura v okrese esk Lpa, Praha 2000, s. 5155. 17 L. Krackov J. Smetana, Romnsk a gotick architektura, s. 51. 1 Podrobn popis st edovk architektury viz L. Krackov J. Smetana, Romnsk a gotick architektura, s. 5354. 1 L. Krackov J. Smetana, Romnsk a gotick architektura, s. 52. 20 M. Krm M. Vladykov, Obnova interiru kostela sv. Vclava v Detn, Sbornk Nrodnho pamtkovho stavu, zemnho odbornho pracovit v Liberci 2006, s. 10116. 21 V Pea, Detn, okr. esk Lpa, Vzkumy v echch 2004, Praha 2007, s. 47. 22 Podrobn popis vekerch kontext viz M. Nechvle, Nlezov zprva ze zchrannho archeologickho vzkumu. Detn, kostel sv. Vclava (k. . Detn u Dub, okr. esk Lpa, Libereck kraj), 200, Archiv NP OP v Liberci, s. 6. 23 L. Krackov J. Smetana, Romnsk a gotick architektura, s. 5253.
Obr. 7. Detn (CL), kostel sv. Vclava, sonda 1/07, movit nlezy, . 1-14, 16: keramika; . 15, 1: barevn kov; . 17, 1-24: elezo; kresba autor 200.
Martin Nechvle Vsledky archeologickho vzkumu u kostela sv. Vclava v Detn na eskolipsku 132 Prameny Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, II. (111230), ed. G. riedrich, Pragae 112 IV.12 (12411253), ed. J. ebnek S. Dukov, Pragae 162165. Nechvle, M., Nlezov zprva ze zchrannho archeologickho vzkumu. Detn, kostel sv. Vclava (k. . Detn u Dub, okr. esk Lpa, Libereck kraj), 200, ulo. archiv NP OP v Liberci. Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moravice, I. (6001253), ed. K. J. rben, Praha 155 II. (12541310), ed. J. mler, Pragae 12. Registra decimarum papalium ili Registra destk papeskch z diecze prask. Pojednn Krlovsk esk spolenosti nauk, VI., sv. 6, vyd. W. W. Tomek, Praha 173. Literatura Bernard, O., in wertvoller und, Mitteilungen des Nordbhmischen xcursions-Clubs 6/13, s. 66. Demek, J. a kol., Zempisn lexikon SR. Hory a niny, Praha 17. Gabriel, . Panek, J., Pust zmek u Zakna, Castellologica bohemica 7/2000, s. 111125. Kolektiv, Atlas SSR, Praha 172. Krackov, L. Smetana, J., Romnsk a gotick architektura v okrese esk Lpa, Praha 2000. Krm , M. Vladykov, M., Obnova interiru kostela sv. Vclava v Detn, Sbornk Nrodnho pamtkovho stavu, zemnho odbornho pracovit v Liberci 2006, s. 10116. Mikyka, R a okol., Geobotanick mapa SSR, Praha 16. Neuhuslov, Z. a kol., Mapa potenciln p irozen vegetace esk republiky, Praha 2001. Panek, J. Gabriel, ., P ehled pramen k djinm vesnickho osdlen okresu esk Lpa, Historick geografie 21/13, s. 133175. Prak, J., Geologick mapa R, list 0244 tt, Praha 10. Pea, V., Detn, okr. esk Lpa, Vzkumy v echch 2004, Praha 2007, s. 47. Quitt, ., Klimatick oblasti eskoslovenska, Studia Geographica 16/171, s. 174. Tomek, M., Pdy esk republiky, Praha 2003. Vlek, V. a kol., Zempisn lexikon SR. Vodn toky a ndre, Praha 14. Waldstein, . C., ine Grbersttte bei Dauba, Mitteilungen des Nordbhmischen xcursions-Clubs 16/13, s. 122.
133
Vladimr Pea Latnsk perky z pdy domu p. 13 v esk Lp
l atNsk per ky z p dy domu p. 1398 v esk l p

Vladimr Pea
Vlastivdn muzeum a galerie v esk Lp
K neobvyklmu objevu archeologickch p edmt dolo v lt 2005 ve vile p. 13 v Dnsk ulici 47 v esk Lp. P i vyklzen pdy p ed sthovnm objevili manel Skopcovi soubor latnskch ozdob, kter byly zabaleny v balicm papru a ukryty za jednm z trm pdnho krovu. P edmty byly v z 2005 p edny do Vlastivdnho muzea a galerie v esk Lp (VMG). Na zklad rozhovoru s nlezci je pravdpodobn, e p edmty souvisej s otcem pan Skopcov Old ichem Havelkou, kter byl profes stavitel. Pan Havelka pochzel z Mladoboleslavska a do esk Lpy se p esthoval v roce 145. Jako stavitel psobil nejen na eskolipsku, ale i na dalch mstech severovchodnch ech. P edmty pravdpodobn zskal ji nkdy v padestch letech a vzhledem ke svmu antikomunistickmu postoji je patrn odmtnul p edat do muzea. Pozdji zstaly zcela zapomenuty, nikdy se o nich nezmnil (zem el 11). Mn pravdpodobn se zd bt varianta, e p edmty pochzej jet z doby nmeckch obyvatel domu rodiny Menzlovch. Soubor obsahuje 10 spon a 4 nramky a je uloen ve Vlastivdnm muzeu a galerii v esk Lp pod p .. 47/2006. Popis pedmt Spony (10 kus) 1) Mal bronzov spona s obloukovm, uprost ed zeslenm lukem. Vinut 3+4 zvity s ttivou ovinutou z vnj strany luku. Patka slab proilovan. Dlka 33 mm, . luku max. 3 mm, . vinut 13 mm, vinut 4 mm inv. . A-15. 2) Bronzov spona s obloukovm lukem. Vinut 3+4 zvity s ttivou ovinutou z vnj strany luku. Patka ploch, slab proilovan, s kruhovm roz enm a rytm rafovnm (Kruta 171, Pl. 120). Dlka 4 mm, . luku 3 mm, . vinut 15 mm, vinut 6 mm inv. . A-15. 3) Bronzov spona s obloukovm, roz enm lukem s vzdobou vvalky a rytm rafovnm (Kruta 171, Pl. 1244). Vinut 3+3 s vnit n ttivou. Patka slab proilovan, voln se dotk luku. Dlka 44 mm, . luku max. 5,5 mm, . vinut 15 mm, vinut 5,5 mm inv. . A-160. 4) Bronzov spona s prothlm nzkm, obloukovm lukem (Kruta 171, Pl. 1), kter je roz en, zeslen a bohat zdoben psy, st dav vyplnnmi trojic vybjench krouk (Kruta 171, Pl. 1370). Vinut 3+3 s vnit n ttivou. Patka slab proilovan, voln se dotk luku. Dlka 4,5 mm, . luku max. 5 mm, . vinut 15 mm, vinut 6 mm inv. . A-161.
134
135
5) Pokozen bronzov spona s prothlm nzkm, obloukovm pskovm lukem, kter je vrazn roz en a zdoben mnohonsobnm, zrcadlov zdvojenm trojhelnkem z rh a lbk. Vinut 2+3 s vnit n ttivou, jehla s jednm zvitem chyb. Patka je proilovan (Kruta 171, Pl. 3310). Dlka 55 mm, . luku max. ,5 mm, . vinut 16 mm, vinut 7 mm inv. . A-162. 6) Bronzov spona s obloukovm, mrn asymetrickm pskovm lukem, kter je podln zdoben okrajovmi rhami a st edovm rafovanm proukem (cf. Kruta 171, Pl. 103). Vinut 3+3 s doln vnj ttivou. Patka slab proilovan (Kruta 171, nap . Pl. 137c). Dlka 53 mm, . luku max. mm, . vinut 1 mm, vinut 7 mm inv. . A-163. 7) Pokozen men bronzov spona s obloukovm pskovm lukem, kter je symetricky zdoben st edovmi p nmi psy (okrajov se rafovnm) a trojhelnkovm polem s vybjenmi krouky (Kruta 171, Pl. 137). Vinut 3+3 s vnit n ttivou. ragment jehly s polovinou vinut je odlomen. Patka slab proilovan. Dlka 44 mm, . luku max. 6,5 mm, . vinut 14 mm, vinut 5 mm inv. . A-164. ) Masivnj bronzov spona s obloukovm zeslenm lukem, kter je zdoben p nmi a ikmmi vvalky, oddlenmi prouky s rytou rafurou, u ttivy zakonen psem dlk (Kruta 171, ada podobnch analogi, p esn chyb). Vinut 3+3 s vnit n ttivou. Patka je vraznji proilovan (Kruta 171, Pl. 131d, 32). Dlka 52 mm, . luku max. 7 mm, . vinut 17 mm, vinut 6 mm inv. . A-165. ) Masivnj bronzov spona s menm zeslenm obloukovm lukem. Vinut 3+3 s doln vnj ttivou. Patka zdobena vlekem se st edovm ebrkem a rytou rafurou (Kruta 171, podobn tvary Pl. 16-107). Dlka 4 mm, . luku max. 6 mm, . vinut 1 mm, vinut 7,5 mm inv. . A-166. 10) Pokozen bronzov spona s obloukovm lukem. Vinut 2+3 s vnj doln ttivou. Patka chyb, odlomena uprost ed zachycovae. Dochovan dlka 45 mm, . luku max. 3,5 mm, . vinut 14 mm, vinut 5,5 mm inv. . A-167. Nramky (4 kusy) 11) Pokozen, mrn zdeformovan, bronzov nramek z klikovan vinutho psku o ce 2 mm (Kruta 171, Pl. 33). Prmr nramku je 75 mm, vka 12 mm, sla 1 mm inv. . A-16. 12) Bronzov, mrn zdeformovan nramek, pr ez nzk segmentov. Konce jsou zeslen a zdoben psky s rytou rafurou, kter jsou oddleny lbky. Prmr 45 mm, sla 2,5 mm, vka 4 mm (konce 5 a 5,5 mm) inv. . A-16. 13) Bronzov, mrn zdeformovan nramek, pr ez segmentov. Prmr 560 mm, sla 2,5 mm, vka 3 mm inv. . A-170.
Latnsk perky z neznm lokality. Kreslil V. Pea.
136
137
Milan Svoboda Poh ebn pltno s Melchiorem z Redernu
14) Bronzov, mrn zdeformovan nramek, pr ez nzk segmentov, konce hrnn. Prmr 5761, sla 1,5 mm (konce 2,5 mm), vka 2 mm inv. . A-171. Vtina spon a klikovan nramek maj p esn analogie v p edmtech duchcovskho horizontu, nebo jsou tmto variantm velmi blzk, a odpovdaj klasickmu obdob LT B1 (Kruta 171, Waldhauser 17). V souboru se neobjevuj typick znaky charakterizujc p edduchcovsk horizont LT B1a (Holodk, Waldhauser 14) chyb jak parabolick nebo st echovit tvar luku, tak h ebenov vbek na luku, nebo p esn analogie vzdoby spon i ukonen nramk. Ve stupni LT B2 nastupuj spony spojen konstrukce, kter v souboru rovn chyb.
Literatura Holodk, Petr, Waldhauser, Ji , P edduchcovsk horizont (fze LT.B1a) v echch, Archeologick rozhledy 36, 14, s. 314. Kruta, Vclav, Le trsor de Duchcov dans les collections Tchchoslovaques, st nad Labem 171. Waldhauser, Ji , Das keltische Grberfeld bei Jeniv jezd in Bhmen I, II, Archeologick vzkum v severnch echch 67, Teplice 17.
poh ebN pltNo s m elchior em z r ederNu

Technick univerzita v Liberci
Milan Svoboda
Vyobrazen zesnulch na katafalcch i mrtnch loch nejsou v eskm prost e d ranho novovku a zvlt v renesann tvorb druh ple 16. a potku 17. stolet neznm, nejsou vak ani p li ast, a proto je badatelsk obeznmenost s nimi mal. S tmito typy ikonograickch pramen a pamtek se souasn potkvme v epoe renesance a baroka nejastji ve form graickch list, zvlt v p pad vyobrazen len panovnickch rodin1 (asto Habsburkov, nap . Rudolf II. Habsbursk i jeho bratr Maty na mrtnm loi)2 nebo lechtickch (Smi it, erotnov).3 Z geograicky blzkho prost ed se dochovaly nkter malovan posmrtn portrty tak na Slovensku, resp. v Uhrch.4 V nkterch p padech znme vyobrazen zesnulch tak jako p lo hu titnch poh ebnch kzn.5 Poh ebn pltna resp. posmrtn portrty zobrazujc zesnul nejsou podle dosavadnch vdomost v echch a na Morav dochovna ve vt m e ne nkolik destek kus.6 Sta se upomenout na vyobrazen mrtvch erotnskch dt7 nebo naopak barokn obraz s hrabtem Janem Ji m Clary-Aldringenem. Tyto skutenosti z ejm vedly ke stavu minimln esk odborn zkladny, s n se nutn mus potkat kad badatel, obrajc se tmatem vyobrazen zesnulch lechtic a lechtien nebo duchovnch osobnost (o mstskm prost ed se v eskch zemch z ejm vbec ned uvaovat).10 Tak proto je skutenost hodnou pozoru, e potkem 17. stolet bylo vytvo eno rozmrem mimo dn a dosud celkem dob e zachoval11 pltno znzorujc zesnulho pna na rdlantu, Liberci a Zvidov, Melchiora z Redernu.12 Nikdy nevystavovan, nmeckou regionln literaturou sice popsan, ale fotograicky nezachycen vtvarn dlo v odborn literatu e eskch djin umn zmnno nen, je tedy profesionlnm badatelm zjevn neznm.13 Prvn otzka zn Kdy pltno vzniklo? Monosti jsou dv. Prvn hypotzou je, e pravdpodobn jet p ed poh bem Melchiora z Redernu, tedy mezi jnem 1600 a potkem ledna 1601.14 Druh vklad, kter bere v vahu asovou nronost prce, invenci kompozice, sloen ver atp., umouje datan rozpt roz it na lta 16011605. Roku 1605 toti vdova Kate ina z ejm ji objednala v dln vratislavskho socha e Gerharda Hendrickse monumentln nhrobek zesnulho k esanskho ryt e, umstn pak do renesann kaple ve frdlantskm dkanskm kostele Nalezen sv. K e.15 Pltno se mohlo nachzet pvodn se na mst, kam pak bylo sesazeno mauzoleum, tj. p i severn stn kaple.16 Teprve po dokonen mauzolea byl obraz zaven asi na vchodn stnu redernsk kaple, kde setrval a do 0. let 1. stolet.17 P i tehdejch stavebnch pravch bylo pltno sneseno a dajn se rozpadlo.1 Druh otzka se tk autorstv tohoto rozmrnho obrazu. Podle Rohnova svdectv vytvo il neznm mal dokonce dva identick obrazy s urozenm zesnulm muem lecm na katafalku, a to pro frdlantsk kostel s poh ebn kapl Redern a pro libereckou zmeckou kapli.1 Podle dosavadnch znalost se co do rozmru jedn v eskm prost ed o nejvt dochovan posmrtn obraz, kter vak nezahrnuje pouze pohled na
13
13
Stav po rozvinut pltna. zem elho, nbr je mohutnm, symboly zaplnnm dlem, kter akcentuje jak skutky resp. profesn ivot zem elho, tak vznam celho rodu Redern. Prozatm nen znmo, zda je dlo signovno, kvalitou zpracovn postav vak in dojem, e se na nm podlela mal sk dlna. Jednou z hypotz monho autorstv je fakt, e Melchior z Redernu ml z ejm znm mezi rudolinskmi umlci. O tom by svdila skutenost, e do proslul graick sbrky vznanch evropskch vldc, lechtic a bojovnk za adil Dominik Custos tak mdiryt Lucase Kiliana podle p edlohy Hanse von Aachena.20 Ten ml Rederna portrtovat p ed rokem 1600, avak obraz je dnes (zdnliv) nezvstn.21 Pokud mla vdova Kate ina kontakt na tohoto proslulho umlce dky svmu zesnulmu choti, je mon, e se mohl podlet na koncepci a zsti i malb sm Aachen. Tato domnnka se odvj tak od subjektivnho dojmu autora tto studie, e vpravo stlu drc dvka, pat z ostatnch postav k mal sky nejlpe zvldnutm s jistmi aachenovskmi rysy.22
Rozhodn prozatm nelze vylouit vyhotoven zakzky v praskm vtvarnm prost ed, resp. okruhu umlc csa e a krle Rudolfa II. otograie pltna dosud nebyla reprodukovna, je tedy namst jeho strun popis. V doln sti rozmrnho obrazu le Melchior na katafalku v ernm rouchu. Na krku m zaven zlat etz, J. K. Rohnem myln identiikovan jako d Zlatho rouna.23 U hlavy a nohou p ed mrtvm planou bl voskovice, za hlavou zachytil mal blou lilii.24 Symbolika je v tomto p pad vceznan, lpe eeno v dob renesance a manrismu mnohomluvn. Krom ryze praktick funkce, toti osvtlen prostoru kolem mrtvho, znamen svce vn nebesk jas, ale slou i k vyjd en cty pozstalch k zem elmu, je symbolem vry jako svtla, kter plane ve tmch a odkazuje ke spasen, nebo u p i k tu se svce pouv coby odkaz na vn ivot po Poslednm soudu.25 Lilie je symbolem svtla, istoty, odkazujcm na e kvtin ve starozkonn Psni alamounov (2, 1).26 Souasn je vak znakem Vanitas, marnosti a pomjivosti pozemskho svta. Vprost ed obrazu je znzornn velk redernsk erb doplnn vojenskmi symboly. Po jeho lev stran sed dvka v hndm atu v p ilbici s chocholy. Je oznaena v textu jako Pallas. Vpravo sed svtlovlas dvka v modrm atu, bez symbol, a latinsk bse ji oznauje Victoria, bohyn vlky. Ob jsou zobrazeny s hlavami sklonnmi na znamen smutku.27 Nad nimi a nad rodovm znakem se ty rozkroen postava blovlasho, dlouhovousho starce, jeho nah tlo obt pruh erven ltky. Mu t m v rukou kosu. Je to Chronos, bh asu, zde pojmenovan Tempus.2 P i pravm okraji obrazu stoj dal dvka a p idruje obdlnou stlu. Na tto desce je vymalovn iluzivn pamtn npis, jakoby vytesan do kamene latinskou kapitlou st dajc se s humanistickou kurzvou. Jeho tvrce se k latinskm verm p iznal podpisem Fecit M. Bernh. Fues Fr. M. relicti unici haeredis pro tempore Moderator. Bernhard uess byl asi od roku 1600 vychovatelem Krytofa II. z Redernu, syna Melchiora z Redernu a Kate iny, rozen likov.2 Vedle stly vlevo le v nohou katafalku na palmov ratolesti vav nov vnec. Je bnm znamenm vtz a slvy, avak lze jej vnmat i jako symbol nesmrtelnosti a k tu ve smyslu peeti novho ivota.30 Zlat koruna, vznejc se nad ok dlenou dvkou (andlem?) se stlou vpravo na obrazu, me znamenat znamen dstojnosti i dokonalosti, pocty i radosti, a v souvislosti s nedaleko poloenm vav novm vncem i symbol vtzstv. Obecn korunovan ensk postava bv symbolem teologick ctnosti vry a nadje, kter u Redern-protestant vtahuj do spsy.31 lo by tak o prvn nznak teologie spsy, s nm se pak setkvme na monumentlnm mramorovm mauzoleu poslednch frdlantskch Redern v tme mstskm kostele Nalezen sv. K e. Jinak na pltn dn nboensk symboly nenajdeme. Autor rozmrn malby zstv anonymn, zatmco tvrce latinsk bsn znme. Jestlie nebude mon zjistit z vrchnostenskch t vi platby za Redernv posmrtn obraz, lze se pokusit o vyhledn vliv, kter by ukzaly na provenienci (eskou i slezskou?). uessovy vere tak mohou mt uritou p edlohu, avak konkrtnm pojetm p eduren text na pltn je p edevm pozoruhodn spojenm majuskuln vyznaench slov (koruna, lilie, as) a jejich zachycen na obrazu. Prolnn slov bsn a symbol na obraze, je na sebe vzjemn odkazuj, se zd svdit o tsn spoluprci mal e a bsnka. Nen jasn, zda d ve vznikla symbolick koncepce mal ova, do n se promtla verov realizace tmatu, nebo pltno vznikalo podle symbolu slov z ver spolenou prac mal e a v latin zdatnho humanistickho vzdlance B. uesse, jak se prezentoval vychovatel mladho Rederna.
140
141
Jeden z monch postup tvorby dla je nsledujc uess nejprve napsal bse a z jejho symbolickho vznamu byl stvo en obraz, kter dokldaj nejen obligtn svce, Chronova p tomnost a truchlc dvojice, ale tak kvetouc (nikoliv zvadl!) lilie. Inspirace latinskch ver jsou prozatm bez uren.32 Slovm z npisu, jm oslavil sluebnk svho pna, meme rozumt p iblin takto Kdokoli to vid, zn ho? Je to hrdina Redern v podob, v jak il a jednal. Hle, jak Pallas truchliv oplakv, e odeel jej klenot. Nyn na k Victoria bohyn vlky, e jej tbor opustil staten bojovnk Kristv. Kdy il, z up mn lsky j byl vrn oddn, i ona je astna jeho smrti. Tak jako na nivch rostou lilie, kvetou, brzy uvadnou, tak pomj lovk. Tak vechno kos as a neet statenosti a slvy. Kdo nepstuje ctnost, nen po smrti nim. Ten, kter tu le, po dobu svho it byl korunovn okrasnm vavnem. Stejn je t nyn p ed Bohem. ije a v tomto tle jako by kvetl vstane z mrtvch. ije! Bh ochrauj tuto lilii! ij blaze, svat due! Na shledanou! Sloeno magistrem Bernhardem Fuesem, vychovatelem jedinho ddice onoho zesnulho.33 Schz srovnn monch nmt z mimoeskho prost ed. Nevme prozatm, odkud je p evzato spojen symboliky obrazu a textov odkazy na ni, pro nestail posmrtn portrt a autor (auto i?) p ikroil k velkolepmu pojet zesnulho jako vlenho hrdiny ve slubch domu habsburskho. V koncepci obrazu je nap klad nezvykl zdvojen a jako by zrcadlov obrcen klenot heraldicky sprvn namalovanho erbu (helmy se st brnm redernskm kolem poloenm na zelen pav pera a est erveno-blo-ervench praporek). Oba obrcen klenoty p idruje hlavou dol lec andlek se zav enma oima. Nejde vak o spc i mrtv dt. Pracovn interpretace by mohla znt tak, e se jedn o mlad as, kter se rovn zrcadlov otoen starmu Chronovi.34 Tm, e je erb otoen o 10, jako by naznaoval vrtkavost nejen lidsk existence obecn, ale i nejistou budoucnost rodu Redern, z nho byl prv Melchior z Redernu poslednm ze sedmi syn ridricha z Redernu a Salomeny, rozen ze Schnaichu. Rod vak jet nevym el po mei, nebyl by tedy dvod otet erb hlavou dol. Pozoruhodn jsou oboustrann korespondujc erby na praporcch vlevo redernsk a vpravo csa sk orlice, jimi se m z ejm doloit Redernova loajalita vi habsburskmu domu a sluby pro nj v dob protitureckch vlek. Odkud se objevila inspirace ke znzornn mrtvho, nelze prozatm ci. Je mon p edpokldat, e obraz slouil p mo p i poh bu jako prezentace zesnulho, jeho tlo, by balzamovan, ty i msce po mrt ji nemuselo bt vystaveno zrakm smutench host. Podobn nap klad ve Slezsku a Polsku portrt malovan na rakev a pozdji zavovan coby epitaf na chrmovou stnu dokldal pomjivost pozemskho byt.35 asn slva vojevdce je znzornna vojenskou triumfln symbolikou, urozenost erbem, zato lidsk doasnost ve ponajcm bohem asu s nap aenou kosou. Net eba vylouit mylenku, e v poh ebn kapli frdlantskho kostela zstal obraz poven vedle nov vzniklho skvlho nhrobku prv jako protiklad velkolepho mauzolea. U tehdejho nvtvnka kaple tato dv vyobrazen lidsk slvy a jej doasnosti mohla psobit jako memento mori, kdeto souasnmu divkovi vnuk spe upomnku na znm zpadoevropsk typ dvojho hrobu.36 Na pltn je Redern p edstaven jako zesnul dobrou smrt, na pomnku vedle v bronzu naopak jako zmrtvchvstal nebo iv. Obraz byl zmrn vystaven tak, aby mohl latiny znal ten zjistit na prvn pohled, kdo je npisem oslavovn a na koho se vztahuje obrazov symbolika, na ni se v bsni opakovan odkazuje. Nen tu vak Redern ukzn jako otec, manel nebo vlastnk panstv.
dn rodinn vazby a pozemsk statky zde prezentovny bt nemly. K tomu slou a mauzoleum, kde rodina oivla. Poh ebn pltno s Melchiorem z Redernu se konen me vymanit z provinciln neznmosti a zalenit se do djin eskho vtvarnho umn v okruhu funerln malby mezi renesanc a manrismem jako dal z artefakt soukrom i ve ejn reprezentace urozenc. Po restaurtorskch zsazch ek na sv odborn, zvlt umleckohistorick ocenn, stejn jako na novou instalaci. dice latinsk bsn od Bernarda uesse37 XPLICATIO PICTVRA RVM HVIVS TABVLA Haec quicunque v[i]des, [n]ostin? RDRIVS HRO Hos habitus vita func[t]us et ora tulit. Quis non indoleat spectans et NVMINA tantj. Tam sub[i]tos casus indoluere virj. Cernis [ut hunc lacrymis] PALLAS testata dolorem Lugeat hocce suum sic cecidisse decus. Tum Dea bellorum praeses VICTORIA, castris Quam idum, heu Christi clamat obisse Duce[m] Quid SOCIALIS AMOR ceu viuo idus adhaesit. Sic functo socium gaudet habere locum. Sci[li]ce[t] in Campis vt crescunt LILIA lorent, Mo[xqu]e [ca]dunt Omnis sic quoq transit homo, Scilicet exscidio, sic demetit omnia TMPVS, Nec [ni]si VIRTVTIS permanet ullus honos, Han[c] [tibi] si dem[a]s, quidnam sis discito, VIRTVS Ni faceret, nil hic post sua fata foret. Ha[c] [lauri] aeternam meritus de fronte CORONAM, Mortuus ante homines viuit, & ante DVM, Viuet & IN NATO ceu stemmate cernis in vno HOC cadere, HOC contra surgere LILIOLVM, Vi[va]t io? sic LILIOLVM regat HOC Deus et sic. O Sancta, aeternum. Salue anima atq vale, ecit M. Bernh ues r. M. relicti unici h[aere]di[s] [te]mpore Moderat[or.]
Poznm ky 1 Nap . Josef Janek, Rudolf II. a jeho doba, Praha 17, obr. u s. 41. Dle Magdalena van der Hawlik, Der schne Tod. Zeremonialstrukturen des Wiener Hofes bei Tod und Begrbnis zwischen 1640 und 1740, Wien reiburg Basel 1, s. 11, 54, 34, 106 t Piotr Oszczanowski, Schlesische castra doloris des Kaisers Leopold I. in Beitrag zur Ikonographie des Herrschers und Glorifizierung des Regierendes, in O sztuce sepulkralnej na lsku, Wrocaw 17, s. 105146 (cituje nkolik typ vyobrazen tla Leopolda I., vystavenho coby soust castra doloris). Samoz ejm se nejednalo o njak habsbursk specifikum, vyobrazen panovnk na mrtnch loch nebo jako soust caster doloris je mnoho, srov. nap . Helmut ngel (red.), Die Gruft der Hohenzollern im Berliner Dom, Berlin 2005, s. 2425, 71. Obecn k vyobrazenm mrtvch Philippe Aris, Bilder zur Geschichte des Todes, Mnchen Wien 14, s. 2326 Groes Lexikon der Bestattungs- und riedhofskultur. Wrterbuch zur Sepulkralkultur, (bearb. Srries, Reiner), Braunschweig 2002, s. 167 Walter Beltz, Lexikon der Letzten Dinge, Augsburg 13, s. 40415 (o umleckm znzornn smrti).
142
143
2 Anonymn portrt Rudolfa II. na mrtnm loi z muzea v nmeckm Braunschweigu otiskli Jaroslava Hausenblasov a Michal ronk, Urbs aurea. Praha csa e Rudolfa II., Praha 17, s. 165. Panovnk v ernm odvu a s kloboukem na hlav je znzornn na posteli potaen zlatohlavem s habsburskou orlic. V hlav a nohch, stejn jako po bocch loe planou bl svce na vysokch kovovch svcnech. Jedinm nznakem otev en k esansk symboliky je prhled do pozad mstnosti, kde v nice stoj na menze olt k s vyobrazenm Uk iovn. Srov. rove promny symboliky p i ostentatio corporis rantika tpna Lotrinskho (1765), Peter Pleyel, riedhfe in Wien vom Mittelalter bis heute, Wien 1, s. 51. 3 Kvalitn mdirytina, zobrazujc Albrechta Jana Smi ickho ve vku 23 let (161), otitna v knize Pavel Skla ze Zho e, Historie esk. Od defenestrace k Bl ho e. (ed. Josef Janek Janek, Josef (ed.))Praha 14, s. 116. 4 Z uherskho (slovenskho) prost ed se dochovalo poh ebn pltno se zesnulm palatnem Jurajem Thurzem (1616), otitn v monografii Duana Kove Dejiny Slovenska, Praha 1, s. 73. K tmatu ve vtm asovm rozpt Jozef Ridilla, Jozef, Maovan posmrtn portrty na Slovensku, Pamiatky a mze 2002, . 2, s. 4450. Autor otiskl patnct vyobrazen mrtvch od 17. do 20. stolet. Text (bez obrazov p lohy) p stupn t na www.snm.sk/old/pamiatky/Pam_TXT__4.htm. Uhersk lechta je zastoupena spe vjimen na p kladu Ladislava sterhzyho (1652) viz Gza Plffy, Die adelige uneralkultur und Typen von Grabdenkmlern im Knigreich Ungarn im 16. und 17. Jahrhundert, in Hengerer, Mark (ed.), Macht und Memoria. Begrbniskultur europischer Oberschichten in der rhen Neuzeit, Kln Weimar Wien 2005, zde s. 501 a pozn. 7273, (vyobrazen na s. 50). Joanna Dziubkowa ve sv studii Vanitas, Portret trumienny na tle sarmackich obyczajw pogrzebowych, Pozna 17, s. 277, p edkld jako zvltn st vyobrazen zesnulch dv portrty v ivotn velikosti. ensk a souasn duchovn prvek zastupuje matka Beata Konstancie od sv. Josefa ( 1627) v rouchu karmelitnky, musk typ zde p edstavuje na katafalku lec Krzysztof Opaliski ( 1655), poznask vvoda, diplomat a humanista. 5 Viz vyobrazen z poh ebnch kzn ve sbornku Studien zur deutschsprachigen Leichenpredigt in der frhen Neuzeit, Rudolf Lenz (ed.), Marburg 11, s. 251 Leichenpredigten als Quelle historischer Wissenschaften, Rudolf Lenz (ed.), Kln Wien 175, obr. 13. Z hlediska katolickho prost ed se tmatu poh ebnch kzn mezi eskmi badateli vnuje p edevm Radmila Pavlkov, Poh ebn kzn a emblematick tisk. Kzn nad trevrskm kurfi tem Johannem Hugo von Orsbeck z roku 1711, in Theatrum historiae 3, Pardubice 200, s. 10135. Obecn nov k tmatu Radmila Pavlkov, Triumphus in mortem. Poh ebn kzn nad biskupy v ranm novovku, esko Budjovice 200. 6 Lenka Vakov, Malovan posmrtn portrty, in Ku vn pamtce. Malovan renesann epitafy v eskch zemch, (Ond ej Jakubec a kol.), Olomouc 2007, s. 4750, 116117 s dal literaturou. Podle jejho podn by se v echch a na Morav mlo ve sbrkch rznch instituc nachzet asi 27 posmrtnch portrt rzn kvality a typ vyobrazen ze 16. a 17. stolet. 7 ernobl vyobrazen nkterch zesnulch dt z rodu erotn otiskl Josef Petr a kol., Djiny hmotn kultury, II/1, Praha 15, s. 213. Vech pt posmrtnch vyobrazen erotnskch dt a obraz jejich mrtv matky, Juliny z Oppersdorfu (166) obsahuje studie L. Vakov., Soubor posmrtnch portrt ze 17. stolet na zmku Velk Losiny, Sbornk Nrodnho pamtkovho stavu, . o. p. v Olomouci 2007, Olomouc 200, s. 61, 1012. K vyobrazenm tak Drahomr Polch, Osudy losinskch pan v 16. a 17. stolet, Cour dhonneur 1, 1, s. 41. Dtsk posmrtn portrty erotn jako dal vyuit ikonografickho pramene spe ilustrativn zmnil Pavel Krl, Smrt a poh by esk lechty na potku novovku, esk Budjovice 2004, s. 22. Posmrtn portrt Aldringenv z potku 1. stolet byl naposledy p edstaven na vstav Slva barokn echie roku 2001. Srov. katalog vstavy Slva barokn echie, Vt Vlnas (ed.), Praha 2001, s. 37, kat. . II/3.142. Obraz (1702) z rodov sbrky na zmku v Teplicch m rozmry 14 207 cm. Svm zpsobem mu velikost me konkurovat pouze obraz Smrt Jaroslava Bo ity z Martinic (Praha, po 164, vyobrazen v tme katalogu na s. 3, kat. . II/3.141), ovem zde jde o znzornn umrajcho, nikoliv mrtvho lechtice. Srov. mrtn portrt Valerina Magniho (1661) ze zmku ve Strnici, otitn v knize Kardinl rantiek z Dietrichsteina (15701636). Prelt a politik neklidnho vku, Leo Mlk Ond ej Jakubec (edd.), Olomouc 200, s. 20. Jako jedno z mla baroknch vyobrazen zesnulho dovho p edstavenho byla otitna rytina od Jana Ji ho Heinsche z dla Matye Tannera, viz Kate ina Valentov Karel ern, Imponuntur omnes in tumbam. Smrt a poh eb ve svtle jezuitskch konsvetudin , in Crkev a smrt. Institucionalizace smrti v ranm novovku, Praha 2007, s. 261. 10 Mezi nejstar, renesann vyobrazen zesnulho lechtice by ml pat it portrt Jchyma z Hradce (1566) a pot Jana z Boskovic (15) od italskho mal e Pietra de Petriho. Ovem souasn stav obrazu s panem z Boskovic spe podporuje pochybnosti o dob vzniku, do n se m hlsit. Viz heslo v katalogu Vladislava hov Ond ej Jakubec, Ku vn pamtce, s. 116117. Nejasn je uloen
posmrtnho portrtu s Vilmem z Romberka (o nm L. Vakov, Malovan posmrtn portrty, s. 4). Obraz nezmiuje v dn ze svch monografi ani nejznmj badatel o Rombercch Jaroslav Pnek. (Ovem ani B ezan ve sv kronice o posmrtn portrtu nic neuvd, srov. Vclav B ezan, ivoty poslednch Romberk, I (ed. J. Pnek), Praha 15. 11 Uloen pltna na zmku rdlant v 1. stolet dokld inventrn kniha se zpisy z let 162164, veden pod inv. slem 10466 na Sprv st. zmku rdlant, fol. 46. V nep esn uren mstnosti na hrad, Im letzten Zimmer (patrn rozshl prostora ve druhm pat e hradu), byl umstn 1 groes Oelgemlde, Melchior von Rdern, als Leiche vorstellend. V tomt objektu v invent i z 50. let 20. stolet je na s. 6 zznam Obraz Sen Melchiora z Redernu, na mrtnm loi se znaky rod a korouhvemi. Olej na pltn 17. stol., neznm mal , 365 347 cm bez rmu. Obraz, ve ejnosti nep stupn, byl lta uloen v depozit i Sttnho hradu a zmku rdlant, a to ve druhm pat e hradu, v rozlehl mstnosti nad tzv. Ryt skm slem (v souvislosti s pravami vstavnch prostor po r. 2000 byla mstnost p edlena p kami). Obraz jsem si mohl dkladn prohldnout dky laskavosti pracovnice tho objektu v roce 1. 12 K rodu Milan Svoboda, Redernov a jejich domovy, Osobnosti v djinch regionu 1. P ednkov cyklus, Milo Prokop (uspo .), Liberec 2004, s. 45. O promnch panstv za vldy Redern T, Rezidence pn z Redernu na p elomu 16. a 17. stolet, Vclav Bek Pavel Krl (edd.), Opera historica 7, esk Budjovice 1, s. 201222. 13 Na tuto skutenost jsem upozornil ji na eskokrumlovsk konferenci roku 1, srov. M. Svoboda, Velkovaradnsk svtek (estivita jako oslava vtzstv nad Turky), Opera historica , esk Budjovice 2000, s. 313, pozn. 42. Popis patrn nejpodrobnji podal A. Sch. r. Nmethy, Die Rdernschen Grabmonumente der riedlnder Stadtkirche, riedlandia 3, 154, s. 166173, zde s. 171 An der linken Wand der Kapelle hing noch im Jahre 170 ein groes Oelgemlde, den verstorbenen Helden Melchior von Rdern im Sarge vorstellend, welches in der olge einer durchbrochenen Thre Platz machen mute und vermoderte. Dieses Bild, auf welchem der Leichnam des Ritters in schwarzen Sammet gekleidet, mit einer goldenen Kette, kostbaren Ringen, Armbndern und einem mit vergoldetem Silber beschlagenen Psalter geschmckt, das Rappier an der Seite, zu sehen war, reizte die feindlichen Schweden zur Beraubung der Gruft, die sie auch wirklich erbrachen und die Kostbarkeiten wegnahmen. Nmethy vak tm doslova erp z dla svho jmenovce z roku 11 (srov. pozn. 1). 14 Tuto domnnku nepodporuje poh ebn kzn superintendenta M. Nusslera, prosloven v lednu 1601 a vydan v ervnu 1601, kter by ve sv mnohomluvnosti mohl posmrtn portrt zmnit, co neuinil. Srov. Martin Nussler, Zwo Christliche LeichPredigten, gehalten bey dem Begraebnu Des weyland Wolgebornen Herrn, Herrn Melchiors von Raedern, reyherrn und Ritters, Herrn auff riedlandt, Reichenberg und Seydenberg, Goerlitz [1601]. 15 Tato hypotetick datace je oprvnn pouze v p pad, e se vdova Kate ina z Redernu (1617) rozhodla nevystavovat manelovo tlo p ed poh bem (6. 1. 1601) a astnci poslednho rozlouen museli vzt za vdk posmrtnm portrtem Redernem vyobrazenm s dal symbolikou na monumentlnm poh ebnm pltn. 16 Strun popis pltna podal u Wilhelm Adolf Gerle, Bilder aus Bhmens Vorzeit, Prag 142, s. 24 Jenes Oelgemlde an der linken Kapellenwand zeigt Ihnen den Helden Melchior als Leiche und im Sarge, in schwarzen Sammt gekleidet, mit goldenen ketten und andern Kleinodien, und einem goldbeschlagenen Psalter geschmckt. Je otzkou interpretace stanovit pozorovatele, na kterou stnu umisuje zaven Redernova posmrtnho portrtu, a vc spekulace, zda byl onen alt v rukou mrtvho ze st bra i zlata. 17 O mauzoleu Redern M. Svoboda, Redernsk monument ve rdlantu v echch jako hmotn pramen pro poznn djin poslednch p slunk frdlantsk linie Redern, in Renesann socha stv a mal stv v severozpadnch echch, Michaela Hrub Hrub, Petr (uspo .), st nad Labem 2001, s. 11215. 1 Uvd to ranz Nmethy, Das Schloss riedland in Bhmen, und die Monumente in der riedlnder Stadtkirche, nebst einigen alten Urkunden und eigenhndigen Briefen des Herzogs Waldstein. Aus lteren Handschriften und andern verllichen Urkunden, Prag 11, s. 166167. Pr byla do zmeck kaple v Liberci po zena kopie frdlantskho pltna. Ta vak znma nen. Pokud lze v it Rohnovu tvrzen o dvou pltnech v 1. stolet, pak by v urit chvli musela existovat dokonce t i vyobrazen mrtvho Rederna! 1 Poh ebn pltna s Melchiorem z Redernu existovala v 1. stolet dv. Pe o nich Johann Carl Rohn, Chronic vormals boehmischer Cron-Lehen riedland und Reichenberg, Prag 1763, s. 10110 Die Bildnu seiner Leich siehet mann noch zu riedland in der Raederischen Begraebnus, und zu Reichenberg im Schlo, wo diese mit sinnreicher Poesi gezieret Rohn si rovn opsal latinsk vere doprovzejc obraz. K nim ne. Jeden obraz visel v redernsk poh ebn kapli v kostele Nalezen sv. K e, druh v zmeck kapli v Liberci. Po stavebnch pravch ve frdlantskm kostele byl obraz
144
145
p enesen na zmek, kde jej vidl roku 142 Georg Wirkner, Das Schlo riedland in Boehmen und seine Besitzer, Reichenberg 14, s. 53 Das letzte Bild im friedllnder Schlosse zeigt, mit welchen Kostbarkeiten er beigesetzt wurde, welches ihm aber im 30jhrigen Kriege die Schweden weggenommen haben. 20 Custos, Dominicus, Atrium heroicum Caesarum, regum, aliarumque summatum, ac procerum, qui intra proximum seculum vixere, aut hodie supersunt, imaginibus LXXII. illustratum. Pars 14, Augsburg 16001602, p stupn na www.uni-mannheim.de/mateo/desbillons/eico/seite75.html>]. Vyobrazen mdirytiny i s latinskou bsn nov vydal s koment em Piotr Oszczanowski v hesle katalogu Slezsko perla v esk korun. T i obdob rozkvtu vzjemnch umleckch vztah, Andrzej Niedzielenko Vt Vlnas (edd.), Praha 2006, s. 23723. 21 Ve sbrkch Severoeskho muzea v Liberci se nachz portrt Melchiora z Redernu, vznikl nejpozdji roku 1600. lechtic je na nm zobrazen ve zbroji, s erbovnm ttkem u hlavy vlevo a s identifikanm nmeckm npisem vpravo. ernobl reprodukce obrazu v honosnm zlacenm rmu s rozvilinami, uloenho pvodn na libereck radnici (dnes bez rmu) byla publikovna jako fotop loha v Heimatkunde des Kreises Reichenberg III/3, Reichenberg 13(?). Identifikace autora malby dosud provedena nebyla. 22 Jde skuten o pracovn hypotzu, nen dosud znm stav ostatnch figur, kter byly patrn v 1. stolet p emalovvny a restaurovny. Nebyla dosud tak nalezena mal ova signatura. V obshlm sbornku Oratio unebris. Die katholische Leichenpredigt der frhen Neuzeit. Zwlf Studien, Birgit, Bogner- Ralf Georg (edd.), Amsterdam Atlanta 1, s. 7, dvka se stlou a npisem na n v rmci kompozice castra doloris (1705). 23 J. C. Rohn, Chronic, s. 120. 24 P ed restaurovnm na podzim 200 jsem obraz vidl pouze digitln fotografovan, je tedy mon, e po oitn pltna se objev dal, nyn nez eteln nebo zcela neviditeln symboly. 25 Manfred Lurker, Slovnk symbol, Praha 2005, s. 501502. Dal vklad viz Gerd Heinz-Mohr, Lexikon symbol. Obrazy a znaky k esanskho umn, Praha 1, s. 250251. 26 G. Heinz-Mohr, Lexikon symbol, s. 136137 M. Lurker, Slovnk symbol, s. 136137. 27 K bohyni vlky i mru, asto zobrazovan s vojenskmi atributy (p lbou, kopm, ttem), Pallas Athn, nap . Ottv slovnk naun 2, 1, s. 452. Victoria je zde prezentovna souborem panopli, sama vak dn atribut nem. Vmluvn spn ruce, zatmco jej protjek, Pallas, si sklonnou hlavu podpr rukou op enou o piat tt. Tato strnulost a mlen, zde ovem bez typickch barev smutku, jsou prv podtreny nedramatickmi, ale vznamnmi gesty obou postav. Msto Victorie bychom mohli oekvat i bohyni smutku a due, Psych, kterou Chronos tak doprovzel. Tento koncept vak v renesanci z ejm jet uplatovn nebyl. 2 Chronos s kosou z eck mytologie, je znzorovn obvykle jako ok dlen sta ec (k dla jsou tu symbolem pomjivosti, odplvn asu), obvykle s p espacmi hodinami, jimi se m nejen lidsk as, ale i jeho smysl, uitenost (Veritas filia temporis). Srov. M. Lurker, Slovnk symbol, s. 777. V renesanci je znzornn sta ec s kosou oznaovn tak jako Saturnus, viz G. Heinz-Mohr, Lexikon symbol, s. 106. 2 Vce o uessovi ve studii M Svobody etn denky jedn Raittung Preceptor Mgr. Bernhard uess a svobodn pn Krytof z Redernu na cestch 1607160, lechtic na cestch v 16.1. stolet, Ji Kube (ed.), Pardubice 2007, s. 676. Ke Kate in z Redernu srov. medailonek autora v monografii Libereckm krajem Osobnosti, Liberec 2007, s. 122124 (Kate ina z Redernu). 30 G. Heinz-Mohr, Lexikon symbol, s. 25 M. Lurker, Slovnk symbol, s. 552. Redernova vojensk slva tu je z ejm prvo ad, avak jeho mladick snahy o latinsk bsnn by mohly, s jistou nadszkou, orientovat vklad tak na vav n jako renesann symbol pro ocenn bsnk (poeta laureatus). 31 Koruna me bt toton s uitm vnce, odkazuje tak na biblickou slvu, poctu a radost, odvolv se na Bo p ze a milost, je korunou ivota (Zjeven sv. Jana 2,10). Koruna i ve spojen s vav nem je vykldna jako ctnost vytrvalosti, spravedlnosti, i duchovn svazek Krista a due. Na epitafech je koruna estnm znakem tch, kdo si svmi iny dobyli nesmrtelnost. Srov. G. Heinz-Mohr, Lexikon symbol, s. 105106 M. Lurker, Slovnk symbol, s. 22. 32 Npis na stle je transliterovn v zvru tto studie. Inspirace antickmi dly lze patrn p edpokldat, stanou se jet p edmtem dalho vzkumu. Srov. idel Rdle, Lateinische Trauergedichte (picedien) im berlieferungszusammenhang von Leichenpredigten, in R. Lenz (ed.), Leichenpredigten als Quelle historischen Wissenschaften, 4, Stuttgart 2004, s. 237267. Prvn uessv ver, oslovujc divka, me p ipomnat nap klad zvoln Tu, quicunque vides circa tectoria nostra, 4. ver Carmina Priapea anonymnho antickho autora, srov. www.thelatinlibrary.com/priapea.html. 33 Za korekturu svho p ekladu vdm p. Mgr. Bo ku Nekudlovi. 34 Pokud bychom vak blovlasho starce interpretovali jako boha Saturna, porajcho sv dti, i pak by dtsk, jako by spc postavika, mla na obrazu sv opodstatnn.
35 Larissa I. Tananajeva, Nhrobn portrt, Umn 30, 12, . 1, s. 515. (Jedna z kapitol jej knihy Sarmatsk portrt, Moskva 17). 36 rnst H. Kantorowicz, Die zwei Krper des Knigs. ine Studie zur politischen Theologie des Mittelalters, Stuttgart 12. 37 Zde editovan latinsk text B. uesse pochz ze ten digitln fotografie zhotoven p i restaurtorskm przkumu originlu poh ebnho pltna. Vydrolen msta jsou oznaena hranatmi zvorkami a doplnna dle Rohnova p episu. Souasn opravuji jeho myln ten. Srov. J. C. Rohn, Chronic, s. 10. Rohn si obsah ver jako katolk vyloil takto Der Author dieser Versen nennet den verstorbenen Herrn Melchior von Raedern eine heilige Seel, und setzet zum Grund dieser seiner Heiligsprechung die Tugend, da er im Krieg ein Held, und ein treuer Heer-uehrer gewesen s ist aber diese Heiligsprechung sehr interessirt, dieweilen er Magister von dieser heiligen Seel Gnaden lebte, und sonsten die Lutheraner wenig von der Canonization halten zu diesen machet auch der Sieg ueber die sichtbare einde noch lang keinen Heiligen, wohl aber die Uberwindung unsichtbarer einden. Promtnut katolickho pojet svatosti do protestantskho mylen (ve smyslu blaen due, nikoli svat coby jaksi p edobraz kanonizace) je zjevnm nepochopenm luterstvm ovlivnn zbonosti. Rohnv omyl je mj. dn odstupem vce jak 160 let od vzniku dla a jinou konfesijn orientac kronik e. xistuje jet star rukopis Rohnovy kroniky uloen v knihovn du K iovnk s ervenou hvzdou v Praze, sign. XXV B Rohn, J. C., Chronik Vormahls Bhmischer Cron-Lehen, nunmehro ins Allodium gezohener zweyen Stdten riedland, und Reichenberg, in Welcher derer allda gewesten hohen Herrschafften, Succession Als deren Bercken, deren vom Biberstein, von Rdern, von Waldstein, von Gallas, von u. zu Clam Aufkommen der Stdten, Vernderung der Religion, der Geistlichen Catholischen Hirten Nachfolge, Kriegsbedrngnussen, Stadt- und Berichts-Sachen, Verschiedene Glks- und unglks zu flle, und was sonst etwann merkwrdiges allda vorgegangen, theils au fleisigen GeschichtSchreibern, theils au geschriebenen Anmerkungen zusam[men] getragen sein, Prag 1753. Zde je na fol. 4b p epis latinskho textu ze stly na obraze, s vjimkou prvnho dku vcelku toton s p episem v titn podob kroniky z roku 1763.
Ivo Habn Metainforman systm Nrodnho pamtkovho stavu prezentace kulturnch pamtek 146
147 Ivo Habn Metainforman systm Nrodnho pamtkovho stavu prezentace kulturnch pamtek
m etai Nfor maN systm NrodNho pamtkovho stavu

pr ezentace kuLturn ch pam tek
Ivo Habn
Na ja e 200 byl zprovoznn metainforman systm (MIS) Nrodnho pamtkovho stavu (NP). Jedn se o nstroj slouc k uchovvn digitlnch dokument po zench pracovnky NP, umoujc souasn jejich vyhledvn a prezentaci. Vvoj systmu trval nkolik let, probhal ve spoluprci s irmami Anect, a. s., a T-mapy, a snail se reagovat p edevm na rozt tnost jednotlivch separtn vedench digitlnch seznam a databz nap vemi zemnmi odbornmi pracoviti Nrodnho pamtkovho stavu. MIS je soust komplexnho budovanho projektu Integrovan informan systm pamtkov pe (IISPP). Metainforman systm (MIS) byl od potku koncipovn jako multifunkn nstroj, od nho se poadovalo een hned nkolika speciickch, navzjem propojench oblast. lo p edevm o vytvo en p ehlednho datovho loit pro vechna zemn odborn pracovit NP. Dalm poadavkem bylo lokalizovat uloen dokumenty zemn, v nvaznosti na paraleln budovan Geograick informan systm Nrodnho pamtkovho stavu (GIS NP). Dal oblast, kter s MIS souvis, je problematika prezentace dat st ednho seznamu kulturnch pamtek R (SKP) a strukturovn jejich vstup s ohledem na pot eby odbornch pracovnk i irok ve ejnosti. MIS je datov sklad. Sestv se z loklnch st, urench pro vkldn dat, a z centrln sti, z n lze data SKP ve vyhrazenm p stupu editovat. MIS vak primrn k editaci SKP uren nen. Internetovou prezentaci SKP pro ve ejnost i odborn pracovnky by do budoucna mla eit nov webov sluba, kter nahrad dosavadn aplikaci MonumNet, prost ednictvm n lze v souasnosti ze strnek NP daje z SKP ve stvajcm rozsahu prohlet. V oblasti ukldn dat do MIS se z pohledu dokumentace jedn p edevm o vyrovnn se s enormnm nrstem digitlnch fotograi, jejich jednotnou archivac, popisovnm, sdlenm a zp stupnnm. Z tohoto pohledu znamen MIS nepochybn zsadn prlom a posun kup edu sprvnm smrem. Pln funknost systmu bude ale otzkou delho asu. Vloen fotograie nebo jinho digitlnho dokumentu do databze metainformanho systmu je podmnno vyplnnm ady daj, nezbytnch pro dal vyhledvn a funknost databze. Klov jsou dva momenty vazba dat o pamtce na sou adnice v map prost ednictvm GIS NP a vazba na st edn seznam kulturnch pamtek R. Zkladn p edpoklad spnosti dalho pouvn MIS se odvj od rychlosti naplnn databze a kvality uloench informac. To zvis na personlnch a technickch monostech. V prvn fzi, kter prv probh, se jedn o vytvo en zkladn vrstvy zznam k nemovitm kulturnm pamtkm. Systm je univerzln a pot i se zznamy k dalm objektm pamtkovho zjmu. Zaloen zznamu k pamtce spolu s vloenm
1) Metainforman systm NP, ukzka vstupu parametrickho vyhledvn, seznam. prvn digitln fotograie t dov 510 min, v zvislosti na rychlosti natn souvisejc aplikac. Vloen kad dal digitln fotograie k ji lokalizovan pamtce i objektu zjmu se pohybuje v du vte in. Mnostv fotograi nen omezeno. Systm p irozen neumouje obratem vloit destky i stovky obrazovch dokument po zench bhem jednoho dne dokumentace v ternu. Zrove by ale prv tato skutenost mla vst k omezen inlace digitlnch fotograi, sm ovat ternn dokumentaci spe ke st zlivjmu vbru a kvalit a tlait na dotaen prce s po zenm materilem. Z hlediska uivatele je vloen by jedin pouiteln fotograie do databze MIS jist efektivnj ne stovky nepopsanch snmk odsouzench k zapomnn nedobytn na pevnm disku osobnho potae. Tm se dostvme k obecnj otzce poskytovn informac a obrazov dokumentace nap NP a smrem k ve ejnosti. Tato problematika je een na rznch rovnch smrnicemi. Stvajc aplikace MonumNet, uren pro vyhledvn a p stup k datm st ednho seznamu kulturnch pamtek (SKP) prost ednictvm internetu, za pot ebami modern prezentace znan pokulhv. P edevm nenabz uivateli monost zprost edkovn obrazov dokumentace a jasnho vymezen rozsahu ochrany v map. Dalm problmem je nezve ejnn sti seznamu movitch kulturnch pamtek, jejich existence v interirech tak zstv skryta nejen ve ejnosti, ale mnohdy i vlastnkm nebo odbornm pracovnkm pamtkov pe.
2) Metainforman systm NP, ukzka vstupu parametrickho vyhledvn, tabulka. Stvajc sluba MonumNet je postupn aktualizovna vstupy obnovy identiikace nemovitch kulturnch pamtek. Povinnost NP vst st edn seznam kulturnch pamtek vyplv ze zkona . 20/17 Sb. NP tak in skrze balk aplikac MonumIS, odkud jsou erpna data pro MonumNet. Budovn nov webov aplikace pro prezentaci daj z SKP je na po adu dne. Souasn vak vyvstv i otzka, bude-li v souvislosti s nov p ipravovanm zkonem o pamtkov pi NP nadle pov en vedenm SKP. A u vak bude vedenm SKP do budocna pov en kdokoli, vazba na rejst kov sla SKP zstane v databzi MIS zachovna a bude ji mon vyut. Hlavn p ednost MIS jsou aktualizovan daje z ternu a lokalizovan obrazov materil. Plnohodnotn vyuit MIS se odvj od rychlosti naplnn relevatnmi daty. V p pad Libereckho kraje lze p i stvajcm personlnm obsazen oekvat vytvoen zkladn vrstvy dat k aktuln evidovanm 246 nemovitm kulturnm pamtkm v horizontu jednoho roku. K tomu je nutn p ipotat dal stovky objekt v pamtkovch znch. Po izovnm daj k tmto a dalm objektm pamtkovho zjmu bude innost oddlen dokumentace do budoucna pokraovat. Samostatnou kapitolu p edstavuje evidence movitch kulturnch pamtek. Ty jsou vesms tvo en p edmty kulturn povahy v majetku katolick crkve. Movit kulturn pamtky jsou zpracovvny v rmci Integrovanho systmu ochrany (ISO) v samostatn veden databzi ArtGuard, kter obsahuje obrazovou dokumentaci i monost vazby na SKP a lokalizaci v map. Databze ISO v programu ArtGuard je neve ejn a podl-
3) Metainforman systm NP, ukzka editace dokumentu, vyhrazen p stup, horn st daj. Ve ejn p stup umouje prohlet a tisknout fotograii, popis pamtky, kter obsahuje adresu, lokalitu (nzev, st obce, obec, katastrln zem, okres, kraj) a dle velikost, rozmry a nzev uloenho dokumentu. h striktnmu reimu v souladu s uzav enmi dohodami o spoluprci na dokumentaci. S technickou otzkou implementace stvajcch zznam do MIS se pot. Otzkou vak zstv zpsob prezentace tchto zznam. MIS to teoreticky e volbou vloit zznam jako neve ejn dokument. V praxi vak doposud dn oiciln pokyn vydn nebyl a movit pamtky jsou vedeny nadle oddlen v databzi ArtGuard. Otzka zve ejnn citlivch daj o vybaven kostelnch interir nebo nap . p esn lokalizace drobnch pamtek v krajin je v dnen dob rozvinutch informanch technologi pomrn sloit. Nzory na ni se mohou rznit. Zde je t eba p ipomenout, e se v naprost vtin p pad jedn o soukrom majetek, asto i v neve ejnch prostorch. Obecn trend v rmci NP v oblasti movitch pamtek, nastolen potkem 0. let v souvislosti s nastupujc vlnou kriminality, byl nezve ejovat pokud mono nic. Ve sv dob ml nepochybn opodstatnn, nehled k tomu, e pot ebn data byla z sti teprve po izovna. Velmi silnm argumentem zstv, e p padn zve ejnn citlivch daj by se stalo nabdkovm katalogem pro zlodje. P esto se domnvm, e bychom v souasnosti u mohli na situaci zat pohlet jinak. Dky internetu a digitlnm fotoapartm je dnes pomrn snadn si poadovan informace opat it jinou cestou. Krom toho vznik mnostv pozitivn motivovanch web i
MIS je v souasn dob p stupn na adrese https//iispp.npu.cz/mis. Ve ejn p stup do MIS umouje fulltextov vyhledvn a editaci fotograi. daje SKP lze zatm editovat pomoc stvaj sluby MonumNet na adrese http// monumnet.npu.cz nebo p es odkaz na strnkch NP http//www.npu.cz. Geograick informan systm NP je p stupn na adrese https//gis.up.npu.cz.
Poznm ka Autor lnku psob v Oddlen dokumentace movitch pamtek NP OP v Liberci a je loklnm garantem projektu MIS pro zem Libereckho kraje.
4) Metainforman systm NP, ukzka editace dokumentu, vyhrazen p stup, doln st daj, ve ve ejnm p stupu nedostupn. publikac, mapujcch vtinou na regionln bzi historii crkevnch objekt i drobn pamtky, bez ohledu na p n NP. Interiry jsou sice zabezpeen stle nedostaten, ale p esto lpe ne p ed 15 lety. Smutnm faktem je, e v ad objekt byl nejcennj mobili ji odcizen, a jsou msta, nap . na eskolipsku, kde ji doslova nen co vzt. P etrvvajc pasivn p stup vede ke ztrt povdom o pamtkov chrnnch p edmtech. Stvajc systm je nastaven tak, e nejcennj sousti pamtkov chrn nch mobili na MonumNet nenalezne nikdo ani ve vyhrazenm p stupu. Pracovnci pamtkov pe si mus tyto daje vdy ov it na p slunm pracoviti ISO NP a pracovnci ISO p mo na st ednm pracoviti NP. V zsad je jist nutn respektovat, e jakkoli zve ejnn interir je mon pouze se souhlasem vlastnka. V p pad sttem chrnnch pamtek by snad ale bylo mon uvaovat alespo o nastolen diskuze o podmnkch zve ejnn pro pot eby pamtkov pe, nap . v souvislosti s dostmi o dotace. P padn zve ejnn by nemohlo bt jednostrannm krokem. Bylo by zapot eb p inejmenm rozliit p stupn a ryze privtn p edmty. Odprci jist namtnou, e spolenost nen jet zral vydat se cestou pozitivn informovanosti, aktivn prevence, kter by sm ovala ke zven ve ejnho zjmu a obecnho povdom o pamtkch a jejich stavu. Zve ejnn movitch kulturnch pamtek je v rmci NP vesms stle vnmno jako nedouc a vzhledem k aktuln situaci stavu nen na po adu dne. Otzkou zstv do jak mry p edstavuje zve ejnn movitch kulturnch pamtek v dnen dob jet jejich ohroen a do jak mry se jedn pouze o sloit proces, ke ktermu NP schz chu a sla jednat, inance a lidsk potencil.
Kate ina Beneov, Badatelsk projekt Bo hrob v Liberci z roku 1772
152
153
Kate ina Beneov, Badatelsk projekt Bo hrob v Liberci z roku 1772
badatelsk projekt b o hrob v l iberci z roku 1772

Pedagogick fakulta Technick univerzity v Liberci
Kate ina Beneov
Dne 26. kvtna 200 se v Krajsk vdeck knihovn v Liberci uskutenila prezentace tmovho badatelskho projektu s nzvem Bo hrob v Liberci z roku 1772. Na dle pracovalo v rmci semin e p edmtu Regionln djiny 14 student druhho ronku bakal skho programu Kulturnhistorick a muzeologick studia z katedry historie akulty p rodovdn-humanitn a pedagogick Technick univerzity v Liberci. Vedoucm projektu byl PhDr. Milan Svoboda, Ph.D., vyuujc te katedry. Projekt inann podpo ilo Statutrn msto Liberec vyhlenm grantem . 1655. Vem astnkm ve ejn prezentace v prostorch Krajsk vdeck knihovny bylo p edno CD, kter je vsledkem badatelsk prce studentskho kolektivu. Prezentace obsaen na CD byla vytvo ena v programu Macromedia lash .0. Digitln nosi s voln p stupnmi texty a souasnou i star fotodokumentac Boho hrobu lze vyut nejen na rznch typech kol ve vuce djepisu, ale rovn v p ednkch regionlnch djin a djin kultury. Informace obsaen na CD budou jist i velmi zajmavm informanm zdrojem pro obyvatele Liberce a okol. Kapli Boho hrobu dal roku 1772 na vlastn nklady postavit Andreas Josef Wondrak, libereck man a obchodnk se suknem. Kaple byla zbudovna v Liberci-Novm Mst na h bitov u dkanskho kostela sv. Antonna. Vzorem pro tento typ sakrln stavby, ojedinl v nejsevernj sti Krlovstv eskho, byla kaple Boho hrobu v hornoluickm Zho elci (Grlitz). P i pravch Sokolovskho nmst roku 165 byla kaple p esunuta do zahrady za baroknm kostelem Nalezen sv. K e. Tm stavba zmizela z centra msta a mnoz souasn obyvatel Liberce o jej existenci nevd. Snahou autor projektu bylo na Bo hrob upozornit a pokusit se za adit jej mezi cenn pamtky severn sti esk republiky. S podrobnou histori tto stavby, kter m nadregionln vznam, se lze ble seznmit na vytvo enm CD. Hlavnm clem projektu byla kritick edice nmeckho popisu libereck stavby Boho hrobu Gruendliche Beschreibung [] in der Stadt Reichenberg Buntzlauer Creyses neuerbauten Heiligen Grabes, Prag 1772. Byl vytvo en p eklad textu do etiny doplnn historickm koment em a historickou esej ve form rozhovoru o Kapli Boho hrobu. Prvn fz projektu bylo vytvo it doslovn p epis starho tisku z roku 1772, tedy transliteraci textu. Druhou fz se stal p evod baroknho nmeckho textu do souasn etiny. T etm kolem byla heuristika, tedy shromdn, kritick zhodnocen a vyuit archivnch pramen a odborn literatury pro vytvo en studie k tmatu. Vzniku samotnho digitlnho nosie p edchzela tm plron badatelsk prce celho kolektivu student. Pracovalo se ve skupinkch dvou a t student a kad ml jin badatelsk zmr. Nebylo vdy jednoduch doptrat se pot ebnch informac. Nejtm se vak ukzal bt p eklad, respektive p evod barokn nminy do souasn etiny. Snahou vech autor bylo vyvarovat se nevhodnch aktualizac (pouit dnes
bnch slov, kter vak samoz ejm barokn autor neznal). Za kritick zhodnocen p evodu textu a jeho doplnn se slu podkovat doc. PhDr. Rudolfu Andlovi, CSc. Projekt lze zhodnotit jako velmi spn. Za kolektiv student-autor mohu ct, e ns vechny projekt doslova nadchl. Badatelsk prce mnohm studentm zabrala voln as, avak snaha oivit zapomenutou historii stavby byla urujc. Nvtvnost ve ejn prezentace byla hojn a pozvan i nhodn host se zjmem naslouchali. Snahu za adit kapli Boho hrobu v Liberci mezi vznamn pamtky se poda ilo splnit, vetn cle projektu, kter byl v mnohm jet p ekroen oproti pvodn p edstav. Podkovn za studujc druhho ronku programu Kulturnhistorick a muzeologick studia pat PhDr. Milanu Svobodovi, Ph.D., za monost ov it si studiem zskan vdomosti a za nov zkuenosti, kter jsme prac na tomto uniktnm projektu nabyli.
V ez z plnu Boho hrobu v Liberci z roku 1772.
Ji Vochomrka, Pamtk sk freestyle 200
154
155
Ji Vochomrka, Pamtk sk freestyle 200
pamtksk fr eestyle 2008

Pracovn semin odbornch zamstnanc NP z Karlovarskho, steckho a Libereckho kraje v Muzeu eskho rje v Turnov 2. a 2. srpna 200
Ji Vochomrka
Policie esk republiky
Ji pot et se konal pracovn semin odbornch pracovnk Nrodnho pamtkovho stavu, zemnch odbornch pracovi v Lokti, Liberci a st nad Labem a ostatnch pracovnk v oblasti pamtkov pe. Prvn den setkn byl zam en na prohldku pamtkov zny msta Turnova. Odbornm garantem prohldky byl pracovnk libereckho pracovit Tom Kesner. Odpoledn p exkurze poukzala na nkter nedostatky novostaveb v urbanistick struktu e msta Turnova z 0. let. Soust programu byla i prohldka prv dokonen obnovy idovsk synagogy. Odpoledne astnci zakonili prohldkou Dlaskova statku s odbornm koment em editelky Muzea eskho rje v Turnov PhDr. Vry Jakoubov. Clem setkn byla vmna nzor a zkuenost v oblasti obnovy historickch objekt a promny kulturn krajiny dan oblasti, kter je pracovn vymezena v rozsahu stvajcho Karlovarskho, steckho a Libereckho kraje. Zmrem semin e nebylo suplovn ji etablovanch odbornch konferenc, zam ench vesms na problematiku poznn historickch staveb, ale p iblen praktickch problm pamtkov pe v danm regionu. V vodnm proslovu jsem vyzval vechny p tomn, aby na semin i byl vedle refert vnovn dostaten prostor pro diskusi, co se poda ilo. Prvnm p ednejcm byl Ing. arch. Tom Hocke, kter seznmil p tomn s problematikou obnovy turnovsk synagogy, ke kter mli odbornci k dispozici jen t i dobov fotograie interiru (viz studie o synagoze v tomto sbornku pozn red.). Druh refert obstaral Mgr. Milo Krm s p spvkem zabvajcm se obecnou problematikou sepulkrlnch pamtek na Liberecku. Mgr. Luk Smola z karlovarskho pracovit p edstavil ble nespeciikovanou zdnou drobnou stavbu, kter se nachz v obci Pernk. Stavba je uniktnm prvkem v rmci urbanistick struktury obce. Identiikovat p esn el tto stavby se lenm setkn s uritost nepoda ilo. Slena Mgr. Jana Horvthov vystoupila s problematikou dostavby selskho staven chebskho typu v obci Salajna, kde se nesluuj p edstavy pracovit NP v Lokti s podnikatelskm zmrem majitele na vyuit a dostavbu objektu. tvrt p spvek Luke Smoly seznmil astnky s nvratem ji tm ztracen kruhov stly do krajiny u Dobr Vody. Dvojice kolegy z NP st nad Labem Ing. arch. Dana Hladkov a Mgr. Alena Kellnerov p edstavily veker problematick body, kter se vyskytly p i spoluprci na p edprojektov p prav k obnov teras dnskho zmku. Oprava hradu v Litom icch, tak znl p spvek Mgr. Lucie Radov. Referujc upozornila na problematiku SHP ze 70. let, kter vrazn preferuje jen nejstar gotick stavebn fze dotenho hradu a nep ipout ochranu stavebnch konstrukc a prvk z obdob renesance i baroka.
Kolega Mgr. Miroslav Kolka p edstavil vekerou dokumentan a stavebn innost sm ujc k zchran co nejvt materie z nedvno sho el eleznobrodsk zvonice. Posledn refert pracovnho setkn p ednesl Mgr. Ji K ek, kter upozornil na historii kulturn-recesistickho spolku Schlarafia. Spolek si v Jablonci nad Nisou vybudoval na potku 20. stolet vlastn sdlo, kter je i p es svj souasn havarijn stav architektonickou raritou. Zvren diskuze prokzaly, e toto setkn bylo poun a pot ebn. Hlavn smysl, kterm mla bt vmna nzor a aktulnch zkuenost k dan problematice, byl naplnn. P t rok nle po adatelstv kolegm z NP OP v Lokti.
Milan Svoboda, recenze sbornku Sepulkrln pamtky. Pamtkov pe na Morav 13/2007
156
157
sepulk r lN pamtky. pamtkov pe Na m or av 13/2007

Milan Svoboda
Sbornk Nrodnho pamtkovho stavu zemnho odbornho pracovit v Brn (recenze)
Pedagogick fakulta Technick univerzity v Liberci
Monotematicky zam en slo odbornho moravskho periodika v oddlech Studie, Nlezov zprvy, Rozmanitosti a Publikace rozhojuje dosavadn znalosti a upozoruje na nov badatelsk poiny v oblasti nhrobk i nhrobnk, hrobek, h bitov, poh ebnch tt a konen i odbornch publikac, kter v poslednch letech vydal prask stav djin umn AV R a jin pracovit. Brnnsk NP chce bt otev en externm p ispvatelm, proto soubor deseti hlavnch text k sepulkrln (i funerln) tematice otevr studie Marty Herucov, je pojednala o neoklasicistnch nhrobcch a jejich typologickch promnch (obelisk, sarkofg, pyramidy) na Slovensku v letech 1771125. Nartla dvody p echodu nhrobnkov symboliky od ryze k esanskho memento mori po anticky ilozofujc pojet s jeho nositeli gnii, Psch, Hraklem i singami. Prv osvcensk odklon od barokn reprezentace smrti a jej jin pojmn vedl nejen k promn dosavadn sepulkrln architektury k inovaci erpajc z antickho ma, ale tak k p erodu h bitova do podoby msta tichho rozjmn ve vzpomnkch v jist romantick parkov prav civilizovanho prostoru. Akoli lze tak v Uhrch vnmat poh bvn mimo kosteln prostor jako modernizan prvek, net eba je p eceovat vzhledem ke znmm na zenm Josefa II. o zkazu poh bvn v kostelnch hrobkch (173). Je otzkou, zda objednatel nhrobnk (v Bratislav, Levoi, Bansk Bystrici, Nitriansk Blatnici a dalch pojednanch lokalitch) vnmali socha sk dla ryze symbolicky (jak je soistikovan vykld M. Herucov) a nakolik prost jen napodobovali mdn styl sepulkrln evropsk architektury. Autorka p edstavuje vesms lechtickou nhrobn reprezentaci, proto by nkter zvry mohly bt opatrnj antikou ili spe uenci a lechta, ne mnoh vtedaj udia tradin, p evn zemdlsk spolenosti. Studie bud i dal otzky, nap . nakolik se spisk grf tefan Csky z Cheresegu se svou enou inspiroval rokokovm zmkem, vystavnm v letech 17451747 u Postupimi pro pruskho krle ridricha Velikho, kdy dal v Iliaovcch zbudovat p rodn arel Sans Souci. Promylen, analogiemi protkan text M. Herucov (zaslouil by jet autorskou korekturu) doprovzej fotop lohy, jejich hodnota by mohla bt vce ne ilustrativn, pokud by nep evaovala vyobrazen velikosti obyejn potovn znmky. Daniel Drpala se zabval sociln funkc nhrobku v tradinm venkovskm prost ed severovchodn Moravy v 1. a 1. stolet. Sociologicko-etnograicky pojat studie vychz zsti ze zkoumn pozdn baroknch nhrobk sekundrn uloench ve skanzenu Ronov pod Radhotm, zsti z bdn o nhrobcch v pvodnm ternu. Autorv vklad pon na zenm gubernia (174) o zpsobech poh bvn i vyjd enm k hro-
bov kultu e. Tyto sttn zsahy a institucionalizace dosud soukromch aktivit v oblasti funerln kultury zashly i do venkovskho prost ed a poznamenaly je na dal stalet. Dleit je Drpalv opakovan dkaz, e teze o rovnosti ve smrti byla mlokdy jist, nebo sociln stratiikace a status jedince zaslouivho se o kolektivn (obecn) dobro zam ily i do svta mrtvch. P inesly nutnost zvnit tyto zsluhy i posmrtn jako viditeln ocenn a podpo en svtl pamtky znamenajc p klad pro dal generace. Pozoruhodn je popis promn soukromho hrobovho msta rodinn pamti v druhotnou funkci, toti v msto loklnch festivit a kolektivn prostor pamti obce (Valask Byst ice). Z nhrobku se tak stvala historick umleck dla, dochzelo k jejich muzealizaci. Tm, e se obec starala o zchranu prvotn soukromch, ale rodinou ji op(o)utnch nhrobk, dolo k promn z privtnho v kolektivn. Mm za to, e krom autorem vyzdvihovan demonstrace prestie vlastn rodiny v p pad vslovnch zznam na nhrobcch o dontorstv kostel zesnulmi lo p edevm o snahu poukzat na pi o spsu due a zdraznit zsluhy o svatostnek jako msto Bo p tomnosti. D. Drpala se pokusil relativizovat tezi o skromnosti nhrobk u evangelk v opozici ke katolickm h bitovm. Bohuel si za ukzku vybral posledn vli a p n ve vci poh bu fojta Dobe a z roku 12. Je jasn, e tento p klad je problematick jak vysokm spoleenskm postavenm zem elho na vsi, tak asovm zalennm. Leckdy z ejm nemuselo jt jen o nleitou reprezentaci socilnho statusu, setkvmeli se s napodobovnm sepulkrln architektury na venkovskch h bitovech. Stranou by nemla bt otzka mdy a modernosti a souasn snaha zjistit, jak vbr poskytovaly nap . kamenick dlny, dobov katalogy, snaha zachovat pvodn strukturu rodinnch nhrobk atp. Ne objevn, ale v kontextu studie vznamn je zmnka o desakralizaci a profnnosti h bitov na cest do 20. stolet. Uniformita je dalm jevem, kter nejen moravskoslezsk h bitovy zahltil a k nevkusu. Otzkou zstv, zda lze aplikovat teze a zvry P. Arise na moravsk kulturn sepulkrln prost ed bez kritickho p stupu k dlu tohoto francouzskho svtenho historika. Marta Prochzkov popsala nhrobky evangelk po vydn tolerann patentu z roku 171 na vybranch h bitovech vesms moravskho prost ed. Vm si oddlen h bitov katolickch a evangelickch, jejich postupn promny do geometrick uspo danosti. P edevm ji zajm typologie evangelickch nhrobk. Sna se dohledat analogie a nachz je nejen v prost ed katolickm, ale i v sepulkrln architektu e idovsk, ani by vak objasnila, pro jsou si nkter nhrobky tchto t rozdlnch vyznn typov podobn. Krom pouh popisnosti vzhledu jednotlivch nhrobk lze ocenit post eh o tom, e se v nhrobnch npisech mohly uplatnit sti poh ebnch kzn. (Autorka v popisu bohuel asto nerozliuje mezi texty psanmi a rytmi na nhrobn kameny, akoli technika proveden nen zanedbateln). M. Prochzkov se sna zachytit vvoj evangelickho nhrobku od pouh mlo zdobn desky p es obelisk, sloup, stlu a po litinov k e (resp. nek e ty se pr do dnench dn dochovaly zzrakem) a po ukzky uniikovanch nhrobnch desek z letnho (umlho) kamene. Mezi mozaikou post eh se skrv vznamn fakt, e u evangelk jsou nhrobn texty vesms esk a erpaj z Bible kralick. Je jasn, e lnek nem ambici zmapovat evangelick h bitovy po celm zem R, zamrz vak, e tu nen ani nznak budoucho kolektivnho projektu, kter by zslunou prci vykonal, a autorka varuje, e starch evangelickch nhrobk ubv. Siln popisn a mlo interpretativn lnky sice p inej zajmav
15
15
materil, ale bohuel zstvaj jen u jednotlivost.1 Pro jin badatele ne historiky crkevnch djin je politovnhodn (zvlt pro epigraick vzkum), e p episy text na nhrobcch neodpovdaj transkripn norm, a podle p iloen fotodokumentace jsou jejich edice pomrn chybn, take je nelze pout ani pro lingvistickou analzu.2 Vynikajc ukzkou igurln sepulkrln tvorby je nejen historiky umn oceovan soubor nhrobnk Morkovskch ze Zst izel v boskovickm kostele. Zachovaly se ve vynikajcm stavu, i kdy se do jejich druhotnho umstn promtly praktick pot eby a p edstavy o vyuit crkevnho interiru v 1. stolet, kter mnoho sepulkrli brutln zniilo. Z eteln vlivy nebo aspo znalost slezsk, nizozemsk a italsk renesann tvorby (s dotykem manrismu) lze rozpoznat z perfektn emesln odveden a umlecky psobiv prce dosud neznmho mistra. Jeho identiikaci nabz va Odehnalov spolu s vahami o vzniku nhrobnk mezi lety 1600 a 1607. Zvan je p ipsn latinsk bsn z npisov desky Vclava st. Morkovskho ze Zst izel enevskmu humanistovi Theodoru Bezovi. Vzdlan mui si dopisovali a je dosti pravdpodobn, e na Morav byl do vnho kamene vtesn text evropsky proslulho humanisty. Tak tento fakt by svdil o tom, e nhrobnkm byla vnovna p kladn mnohostrann pe. Studii vy Odehnalov povauji nejen z hlediska umnovdnho za velmi zda ilou, a to vetn profesionln fotodokumentace. Pracovnci NP v Brn a Krom i (Zdenka Bekov, Vladimr Stank, Zuzana Trnkov) spojili sly do kratho, ale podntnho textu o ty ech baroknch poh ebnch ttech, jejich stavu a druhotnm umstn v prostorch kostel na Morav. Auto i se bohuel omezili pouze na moravsk prostor, akoli srovnn s eskm by bylo velmi douc a uiten. Nadto poh ebn tty nejsou jen zleitost lechtick, nbr i mstsk reprezentace, m se tematika zajmav rozi uje.3 Je pochopiteln, e zjem o tma vyvolalo p edevm restaurovn poh ebnho ttu Zikmunda Jana Myslka z Hyrova a nmt sm zaslou dal badatelsk sondy.4 T emi nhrobnmi deskami, jejich emeslnm provedenm a epigraicky-paleograickou i stylovou analzou se zabvali Zdenk Vcha a va Stakov. Prvn t etina minucizn studie se tk dob e zachovan a identiikovateln kamenn desky, slouc v sekundrn upraven podob jako svrchn st menzy baroknho olt e v minoritskm brnnskm kostele. Jde o nhrobek Mertha Mancharta z Vranova z roku 1524. Druh t etina textu e nejasnost ve vroen uvanm dosud umnovdnou literaturou a opravuje dataci vzniku nhrobnku ryt e Jana Kokorskho z Kokor v kostele Navtven Panny Marie v Cetechovicch. Kamenk myln vytesal rok mrt 155, mnohostrann sm ovan bdn vak ukzalo, e nhrobnk je a barokn (165). Posledn st studie zahrnuje edici a p eklad latinskho npisu z mramorovho epitafu Bernarda Antonia osatiho z Maia, dochovanho rovn v cetechovickm kostele, a pkn ukazuje na otcovskou lsku k zem elmu potomku, jen se nedokal ani batolecho vku. Zchrana funerlnch pamtek, p edevm v ternu masivn dovajcch pskovcovch nhrobnk, vysthovanch bhem poslednch dvou stalet z kostelnch interir, se stala nmtem obshl zprvy Leoe Vaka. P edstavil zpsoby rekognoskace, veriikace a transferu zmnnch sepulkrli ve ty ech lokalitch okresu Blansko. Naden se zd vtzit nad odbornost (na s. 0 je otitno foto pozdn gotickho nhrobnku, o nm lze jen s nadszkou napsat, e byl restaurovn, kdy je tm 50 % jeho ztracen hmoty nov doplnno vetn ji ztracench npisovch mst). Autor shrnul sv povdn do 13 bod dajn relevantnch pro praxi souasn pamtkov pe, ovem krom
subjektivn relexe a rozlinch badatelskch impres v tomto resum neshledvm nic, co by jet novodob pamtkov pe neznala a neuplatovala. Redakn krcen textu o polovinu by zprv L. Vaka jen prosplo. Ternn situaci zmapovaly jet nlezov zprvy. Lenka abatov, je se vnovala neorenesann rodinn hrobce Milnerovch v Herlci z roku 113, vykonala badatelsky nronou a cennou dokumentan prci, nebo rozpadajc se objekt byl p ed publikovnm textu zbo en. Petr Severa podal smutn svdectv o postupnm zanikn nhrobk z 1. a 20. stolet a pot eb jejich ochrany na p klad Brna. Marta Prochzkov se Zdekem Vchou p ekvapili ten e dosud opomenutm elektriikovanm nhrobkem (asi 134) ve Velkm Mezi , jen slou jako extrmn ukzka technick modernizace poh ebi ve 20. vku.5 Smrt a poh by se vak netkaj pouze lid, proto se sbornk uzavr stat Tome Sedlka o psch h bitovech v zmeckch parcch na Morav s p klady z ech. Pozoruhodn kulturn jev 1. a prvn polovice 20. stolet, dosud mlo zmapovan tak ve srovnn s echami, ale v nkterch zahraninch zemch bn, by skuten stl za hlub odborn zjem ne jen coby pouh kuriozum, akoli virtuln dn k tomu zjevn sm uje.6 Recenzovan sbornk je opat en nmeckm nebo anglickm resum. Studie i materilov zprvy stvo en vesms na velmi dobr rovni poukazuj na stle jet bohatou vpovdn hodnotu sepulkrln architektury i funerln kultury obecn. Lze proto oekvat, e se poin NP v Brn stane uitenou pomckou pro komparace a bdn, jejich celistv uchopen prozatm esk historiograie postrd.7
Poznm ky 1 ) Tak nap . Jind ich Noll, Nkolik poznmek k evangelickm h bitovm konce 1. stolet, enomn smrti v esk kultu e 1. stolet, (edd. Helena Lorenzov Tana Petrasov), Praha 2001, s. 106-110. Autorem ohlen text Michala legla K problematice tolerannch h bitov (dajn v tisku 1) jsem nenael. 2) Nejde o detailismus jazykov vybaven toho kterho kraje me slouit komparaci nap . s mrou uchovvn dialektism po zmn domova (migraci), v krajnm p pad v emigraci, jak ukazuje va ckertov v publikaci Kameny na prrii. et vysthovalci v Texasu, Praha 2003, s. 20-37 a passim. P esnost p episu je vedle porozumn npisu nutnost, jak dokldaj nap . problematick transkripce nhrobnch npis ze h bitova zelovskch ech, srov. Biliski, Krzysztof, Cmentarz w Zelowie, Wczoraj, dzi i ycie, dzieje i tera niejszo braci czeskich w Zelowie, Zelw 1, s. 131-136. 3) Klra Kuerov-Woitschov, Poh ebn tty ve Wunschwitzov genealogick a heraldick sbrce (edice), Paginae historiae 12, 2004, s. 147-20 (+CD) Karel Kouck Martin Dvo k, Cechovn poh ebn tty ze Sedlan, Podbrdsko , 2002, s. 54-3. 4) ten i se nabz jeden p klad z hradnho ndvo severoeskho rdlantu. Na fasdu mezi okny v 1. pat e hradu byla p ipevnna v druh pli 17. stolet vytvo en polychromovan kamenn kartue s latinskm textem upomnajcm na vojevdce t icetilet vlky, Matye z Gallasu. Nechal ji zhotovit jeden z jeho syn, rantiek erdinand z Gallasu. Pozoruhodn je prv uspo dn erbu, npisu a panopli, kter jako by napodobovalo poh ebn tt a na pamtku zp tomovalo slavnou osobnost, poh benou v dalekm Tridentu. 5) Ochrana vznamnch nhrobk i z novj doby by se nemla omezit pouze na centrln lokality, jim vvod Praha a h bitovy, na nich spoinuly vznan osobnosti eskch djin. Nap . Alois Vanouek, Vojtch Grametbauer a kol., Olany, jak neznme, Praha 2004. 6) Srov. nap . internetov virtuln ps h bitovy [<http//psihrbitov.florian.cz/>]. Ps h bitov nov vznikl v Praze-Bohnicch [<http//druidova.mysteria.cz/ZVIRATA_A_ROSTLINY/PSI_HRBITOV.htm>] 7) Za podstatn povauji soust edit badatelsk sly do ucelenho projektu, kter by zahrnul jak soukrom, tak ve ejn poh ebit v synchronn i diachronn analze a umonil srovnn p inejmenm s funerln kulturou sousednch zem. Sbornk pigraphica et sepulcralia (1/2005), zahrnujc vdeck p spvky ze zasedn po danch stavem umn AV R v Praze z let 2000 a 2004, je jednou z ukzek, jakmi cestami by se mohly ubrat dal prce.
Sbornk Nrodnho pamtkovho stavu, zemnho odbornho pracovit v Liberci pro rok 2008
Vydal Nrodn pamtkov stav, zemn odborn pracovit v Liberci Redakce Ji K ek, Olga K kov Graick prava Roman Karpa Tisk IRBIS Liberec Na oblce kresba Vclava hricha Pohled na zmek Grabtejn Nklad 500 ks ISBN 7-0-0334-1-7

Sborník Národního Památkového Ústavu V Liberci

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Sborník Národního Památkového Ústavu V Liberci

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

Sborn k

Kvta K ov P rstek ve sbrkch NP (Kresba Vclava hricha Pohled na zmek Grabtejn)

Kvta K ov P rstek ve sbrkch NP (Kresba Vclava hricha Pohled na zmek Grabtejn)

Vclav hrich, Pohled na zmek Grabtejn

Ji Vochomrka dice soupisu nboenskch soch Kristinova a Liberce z roku 136

Ji Vochomrka dice soupisu nboenskch soch Kristinova a Liberce z roku 136

e dice soupisu NboeNskch soch kriSti nova a L iberce z roku 1836

1) Prvn zastaven k ov cesty u kostela sv. K e.

Ji Vochomrka dice soupisu nboenskch soch Kristinova a Liberce z roku 136

Ji Vochomrka dice soupisu nboenskch soch Kristinova a Liberce z roku 136

Ji Vochomrka dice soupisu nboenskch soch Kristinova a Liberce z roku 136

Ji Vochomrka dice soupisu nboenskch soch Kristinova a Liberce z roku 136

3) Socha sv. Jana Nepomuckho v parku pod bvalm klterem Vorilek.

Ji Vochomrka dice soupisu nboenskch soch Kristinova a Liberce z roku 136

Ji Vochomrka dice soupisu nboenskch soch Kristinova a Liberce z roku 136

4) Socha sv. Jana Nepomuckho v ulici Na Pertn.

Ji Vochomrka dice soupisu nboenskch soch Kristinova a Liberce z roku 136

Ji Vochomrka dice soupisu nboenskch soch Kristinova a Liberce z roku 136

Nr. 10 Liberec druh tvr Svat Jan Nepomuck v knskm rouchu

Ji Vochomrka dice soupisu nboenskch soch Kristinova a Liberce z roku 136

Ji Vochomrka dice soupisu nboenskch soch Kristinova a Liberce z roku 136

Ji Vochomrka dice soupisu nboenskch soch Kristinova a Liberce z roku 136

Ji Vochomrka dice soupisu nboenskch soch Kristinova a Liberce z roku 136

7) Bo hrob u kostela sv. K e.

Ji Vochomrka dice soupisu nboenskch soch Kristinova a Liberce z roku 136

Ji Vochomrka dice soupisu nboenskch soch Kristinova a Liberce z roku 136

) Morov sloup se sochou Panny Marie Neposkvrnnho poet u kostela sv. K e.

Ji Vochomrka dice soupisu nboenskch soch Kristinova a Liberce z roku 136

Ji Vochomrka dice soupisu nboenskch soch Kristinova a Liberce z roku 136

Sttn zmek Grabtejn, rokokov pan.

Zmek Eggenberg, trsk Hradec, Rakousko.

Sttn zmek Grabtejn, rokokov pan detail s igurou zahradnka.

Zmek Eggenberg, tzv. Zahradn sl s dekorac Johanna B. Raunachera (1721771).

Zmek Eggenberg, tzv. Zahradn sl, detaily malby J. B. Raunachera.

Pavel Jakubec svit idovskho h bitova v Turnov (lta 1625145)

Pavel Jakubec svit idovskho h bitova v Turnov (lta 1625145)

svit idovskho h bitova v turNov (lta 16251845)

Pavel Jakubec svit idovskho h bitova v Turnov (lta 1625145)

Pavel Jakubec svit idovskho h bitova v Turnov (lta 1625145)

z chr aN N archeologick vzkum v idovsk sy Nagoze v turNov

Petr Hartman Jan Prost ednk

Tom Hocke Obnova idovsk synagogy v Turnov

o bNova idovsk sy Nagogy v tur Nov

Tom Hocke Obnova idovsk synagogy v Turnov

Tom Hocke Obnova idovsk synagogy v Turnov

Rekonstruovan vstupn brna po dokonen celkov obnovy synagogy.

Strop synagogy p ed zahjenm obnovy.

ensk galerie (fotograie z doby mezi svtovmi vlkami).

Provizorn podep en stropu.

Tom Hocke Obnova idovsk synagogy v Turnov

Tom Hocke Obnova idovsk synagogy v Turnov

Tom Hocke Obnova idovsk synagogy v Turnov

Tom Hocke Obnova idovsk synagogy v Turnov

Tom Hocke Obnova idovsk synagogy v Turnov

Tom Hocke Obnova idovsk synagogy v Turnov

Prostor modlitebny po vybourn elezobetonovho stropu.

Tom Hocke Obnova idovsk synagogy v Turnov

Tom Kesner Oprava kamennho silninho mostu v Libtt

o pr ava k amen n ho silNiNho mostu v l ibtt

Celkov pohled na most p ed opravou (foto Tom Kesner).

Tom Kesner Oprava kamennho silninho mostu v Libtt

Tom Kesner Oprava kamennho silninho mostu v Libtt

Tom Kesner Oprava kamennho silninho mostu v Libtt