Blanka kavliov Slovansk iMlruliy na zem nkoelavcwka

( 5 T A V X I II W U A O B W D K O C H UI V l O U l C W A

STUDIE ARCHEOLOGICKHO STAVU ESKOSLOVENSK AKADEMIE VD V

BRN

Publikan ada Archeologickho stavu SAV v Brn pin tyikrt a estkrt do roka studie a pojednn shrnujc vsledky vzkumnch prac v ternu a zabvajc se teoretickm hodnocenm pozoruhodnch a zvanch vsledk badatelsk prce pedevm Archeologickho stavu SAV v Brn, jako i prac irho okruhu tch badatel, kte se vnuj otzkm slovansk archeologie a do XII. stolet. Kad svazek obsahuje kresebnou a fotografickou dokumentaci, mapky, plny a jinojazyn resum, pokud prce nen cel vydvna v nkterm svtovm jazyku.

d akademik Josef P o u 1 k, editel Archeologickho stavu SAV, s redaknm kruhem Vkonn redaktor: PhDr. Ji M e d u n a , CSc. Adresa redakce: Archeologick stav SAV v Brn, Brno, sady Osvobozen 1719
Zkratka knin ady: StAO Brno

Blanka Kavnov Slovansk ostruhy na zem eskoslovenska

v
ACADEMIA PRAHA 1976

STUDIE
ARCHEOLOGICKHO

STAVU

ESKOSLOVENSK A K A D E M I E VD V BRNE

1. Uvod

Tato prce shrnuje dosud znm sdlitn nlezy a hrobov celky se slovanskmi ostruhami na naem zem a na jejich podklad jsem se pokusila o typologick dlen ostruh do skupin, typ a variant a o jejich relativn chronologick zaazen, pokud bylo mon, tedy i o absolutn datovn. K zkladnm kapitolm je pipojena vaha o spoleenskm vznamu ostruh. Pi plnn tohoto kolu mi byly oporou prce naich i zahraninch autor, tkajc se problematiky ostruh, poppad jejich irho vznamu a prvodnch jev. Z eskoslovensk literatury to byla pedevm prce V. Hrubho Star Msto velkomoravsk pohebit Na valch" (1955), kter dala zklad een otzek kolem ostruh. Tato publikace velmi obsan a detailn pedvd obraz pohebit. Ostruhy jsou dleny podle vzhledu do ty typ I A, I B, II a III, kter obsahuj i chronologick prvek. Po konfrontaci s novmi nlezy se v podstat potvrdilo dlen Hrubho, na celou problematiku je vak nutno hledt z ponkud jinho zornho hlu, ne bylo mon v dob, kdy byla publikace psna. Tm se tak mn celkov pojet a stv se vce zleitost modernch technickch monost. Na prci Hrubho navazuje M. Solle pi publikovn vzkumu Star Kouimi, a to jednak v pedbnm lnku (Solle 1959], kde se zabv ostruhami detailn a pak v publikaci (Solle 1966], kter ji pedpokld urit obecn znalosti a e otzky vce spoleenskho rzu, i kdy nechyb ani analza nlezovch celk nejen ze Star Kouimi, ale i z ostatnch dleitjch eskch lokalit. Zde se poprv setkvme s ostruhami s dlouhmi bodci. Typologick lenn ostruh pejm B. Dostl (1966), uvd vak i nov nlezy, dopluje evropsk analogie a vm si i chronologickch nesrovnalost. Krom toho jako prvn naznail monost moravskho vvoje ostruh s dlouhm bodcem. Vechny tyto prce se zabvaj pevn ostruhami s plotnkami a jen sten ostruhami s dlouhmi bodci. Tkaj se pouze velkomoravskch nlez a tm je dno i jist omezen rozsahu. Ostruhami s hky se u ns nejdve zabval J. Poulk (1957), pi publikovn vsledk prvnch let vzkumu v Mikulicch. Zde se poprv dovdme tak o ostruhch s oky. Autor rovn e zajmav problmy, tkajc se mikulickch pozlacench ostruh s lidskmi maskami ve vzdob a zahajuje tak adu pokus o konen vyjasnn situace kolem nich. Pozdji, v publikaci Dv velkomoravsk rotundy v Mikulicch" (1963), hodnot nlezy ostruh ji s pihldnutm k typologii

a datovn V. Hrubho. Lze vak pozorovat chronologick posun a zpesnn absolutnho datovn proti zvrm Hrubho, kter datoval pouze v irm asovm seku (jak ani tehdy nebylo jinak mon). Nkter nlezov okolnosti byly nov pehodnoceny v knize Mikulice sdlo a pevnost knat velkomoravskch" (1975). Hodnocen ostruh s hky i plotnkami podala tak V. Vendtov (1969), sice velmi podrobn, zato vak ne vdy s pouitm vhodnch analogi, co zkreslilo konen zvry. Ostruhy vak zpracovala ji s pihldnutm k materilu z hradiska v Pobedimi (Bialekov 1965, 1972). V pspvku o vsledcch vzkumu slovanskho hradit Star Zmky v Brn-Lni publikoval C. Stana (1960) i dv ostruhy, nalezen v obytnm objektu. Zhodnotil je z hlediska analogickch nlez a doel k zvrm, kter se ji ponkud li od tradinho pojet. Ostruhy s dlouhmi bodci z eskho zem publikovali R. Turek (1946, 19478, 1952), Z. Smetnka (1974) a O. Kytlicov (1968). Ze starch badatel se obecn ostruhami zabval L. Niederle (1924), vtinu vsledk jeho prce vak ji dnes nememe pout. Kolnsk nlez poprv souborn publikoval /. L. P (189092, 1909) a m v hodnocen celku mnoho sprvnch posteh, pokud se tk pomru k ostatn Evrop. Cel nlez pozdji pehodnotil J. Schrnil (1925, 1932) a pln naposledy podal podrobn pehled bdn a nejnovj pohled na hrob v Koln M. Solle (1966). Na Morav se mezi jinmi zabval ostruhami l. L. ervinka (1928), kter sepsal a pedbn zhodnotil mnoho lokalit s nlezovmi celky, obsahujcmi ostruhy. Na Slovensku hodnotil nlezy ostruh /. Eisner (1925, 1933) veobecn s uvedenm lokalit. Jednotliv lokality publikovali dal autoi, jako Kraskovsk (1965), Budinsk-Krika (1959), Chropovsk (1957) a mnoho nlez, hlavn starch, je uvedeno v maarsk literatue, kterou vak ji sebral J. Eisner (1925). Ze zahraninch autor se problematikou ostruh zabvali pedevm R. Zchille a R. Forrer (1891, 1899), publikace je vak u ns nedostupn. Jednotliv typy zpracovali polt vdci /. ak (1959) ostruhy s hky a Z. Hilczerwna (1956) pozdn typy ostruh s dlouhmi bodci a ji stedovk typy ostruh, kter se na problematiky nedotkaj. Prce A. Nadolskho (1954) o polsk vzbroji je spe obecnjho charakteru. Ostruhy zahrnul do sv slovansk encyklopedie i W. Hensel (1965), rovn se vak spokojil pouze s povechnmi daji. Pro metodiku bdn a pro hledn koen pozdjch typ ostruh je dleit publikace M. Jahna (1921). Ostruhy 8. stolet (a snad i star), vypublikovan krom jinho materilu z rznch lokalit a zpracovan typologicky i chronologicky, najdeme v prci F. Stein (1967) o aristokratickch pohebitch v Nmecku. Dleit typy ostruh s oky vyobrazuje i G. Haseloff (1951) v prci o Tassilov kalichu, kter je rozhodujc prv v otzkch stylu umleckho emesla

na pelomu 8. a 9. stolet a rozvd 1 pvod rznch ornament. Ve stejnm smyslu H. Arbman (1937) zpracoval vlivy karolinskho umn v seversk oblasti, co nm poskytlo vhodn spoleensko-ekonomick analogie a objasnilo prvky karolinskho umn, cho se po Evrop. U ns je takovou knihou prce K. Bendy (1966) o stedovkm perku, hodnotc i nkter nlezov celky a ozdobn ostruhy. Zmnky o ostruhch najdeme i u H. Preidela (1968), nesvd vak vdy o autorov kritinosti k vlastnm nzorm. Nlezy v jin Evrop, pesnji v Dalmcii, kter se ukzaly jako nesmrn dleit v celku evropskch ostruh, najdeme pedevm v prci J. Strzygowskho (1929), nov potom v referte Z. Vinskho (1965), kter sebral i dvj zprvy, uveejovan v asopisech. Po prostudovn psemnch a hmotnch pramen jsem dola k nzoru, e ke skuten solidnmu zpracovn jsou nezbytn, rentgenov snmky, pokud mono nekonzervovanho materilu. J. ak dospl technologickou metodou k velmi zajmavm zvrm a je teba ci, e u ostruh s hky lze poznat, alespo z pevn vtiny, technologii prostm okem. To se nm vak mlokdy poda u ostruh pozdjch, hlavn u tch, u kterch byla pouvna ciz technika po dlouhou dobu v domcm prosted a natolik se zdokonalila, e zkladn prvky lze rozeznat pouze po rentgenovm snmkovn. Krom toho musm konstatovat, e nkter druhy konzervace nejen neudruj ostruhy v zachovalm stavu, ale pmo pokozuj jejich vypovdajc a tedy spoleenskou hodnotu a historickou cenu. Pokldm proto za nezbytn, podit z pedmt nejprve rentgenovou fotografii a podle n teprve provdt konzervaci. Vsledky dosavadnch konzervanch metod nm naprosto nezaruuj sprvn vyhodnocen tchto historickch hmotnch pramen. Technickmu hledisku jsem tak pizpsobila formu textu a tabulek. Neanalyzuji vechny nlezy, kter podle mho nzoru pat k urit kapitole, nbr vybrm pouze ty, kter mohou bu svm typickm vzhledem, stratigrafickmi pozorovnmi, nebo typickmi pedmty nlezovho celku pispt k een problematice. Protoe vtina materilu, se kterm jsem pracovala, byla ji pedbn vypublikovna, omezuji vyobrazen na vybran ostruhy jednotlivch typ. Nen vdy mon spolu s ostruhami ukzat i pslunou soupravu kovn, protoe vtina nlez, hlavn starho data, se ji dostaten nezachovala. Nkter exemple, zasluhujc pro svj vznam zaazen do tabulek, nebyly dostupn pro kresebnou dokumentaci, nebo byly umstny v expozici. Protoe vak m tato prce analytick charakter, fotografick dokumentace zkresluje a nevyhovuje poadavkm, kladenm na pesnost a pehlednost jako analytick kresba nebo rentgenov snmek. Chtla bych na tomto mst podkovat akademikovi J. Poulkovi za poskytnut dosud nepublikovanho materilu z Mikulic ke statistickmu zpracovn a za laskav svolen k publikovn mikulickch ostruh

s dlouhmi bodci. Jemu, profesoru V. Hrubmu a profesoru F. Kalouskovi dkuji za udlen rady a zpstupnn deponovanho materilu ke studiu. Profesoru B. Chropovskmu a docentu B. Dostlovi, kte posuzovali mou diplomovou prci, dkuji za jejich pipomnky, podle kterch jsem celmu tmatu disertan prce dala definitivn podobu. Za praktickou ppravu k tto prci pak vdm pedagogickmu sboru katedry prehistorie brnnsk univerzity. Mj dk pat i m rodin za pzniv podmnky, kter pro mou prci vytvoila.

2. Technologie vroby ostruh

Technick pozorovn maj vznam pedevm pro rozeen otzky pvodu slovanskch, a tedy i stedovkch ostruh u ns. Jak jsem "ji zdraznila, nutnost rentgenovch snmk celho materilu je vce ne prkazn. Nen vyloueno, e dodaten snmkovn nm odhal mnoh detaily, vznamn pispvajc k problematice ostruh. Z Pohanska znme pklad, kdy teprve rentgen odhalil tausii povrchu, dve zcela neznatelnou (hrob 269, Kalousek 1971, obr. 269). Je vak teba provdt snmkovn jet ped konzervac, nebo me dodat podklady pro individuln konzervan metody. Prozatm se musme spokojit s tm, co meme pozorovat prostm okem. Vsledky pozorovn lze rozdlit podle jednotlivch fz vroby.

Materil Pevn vtina ostruh je vyrobena ze eleza. Pouze miziv procento ostruh m jako materil bronz. Jin kov jako zkladn surovinu pro vrobu ostruh z naeho zem neznme. Prv tak se nevyskytuje kombinace dvou kov (napklad bronzov ostruha se eleznm bodcem), jak se objevuj v 8. stolet v Nmecku. Jestlie mme doklady o ostruhch, kterm chyb bodce, meme se sice domnvat, e byl z jinho kovu ne ostatn sti, neznamen to vak, e tomu tak skuten bylo. Zato vbr kov ke zdoben povrchu je bohat. Znme pklady pozlacovn bronzovch ostruh, zlacen mdnho a stbrnho plechu, pouitho pi pltovn. Ke stejnmu elu bylo pouito i stbrnho plechu bez zlacen (Koln). Tak pro tausii se vyuvaly hlavn barevn kovy, zaruujc kontrastem k prostmu okol konen efekt. Znme zlatou, stbrnou, mdnou i mosaznou tausii, a to i kombinace. Pro podkldn ntk na plotnce se pouvalo mdi buto jako ozdobnho prvku v podob granulovanch vnek, nebo pro vyloen lbku plechem. Je mon, e m zde nehrla pouze lohu j;ako ozdoba, ale mla i technick vznam, nebo kombinace dvou rznch kov v namhanch stech (v tomto ppad nty, pidrujc emen) zmenuje inky ten. To plat samozejm i v ppad, kdy nty ze stbra jsou podloeny pozlacenm mdnm plechem (Star Msto, hrob 266/49).

Technika

vroby

Bronzov ostruhy byly odlvny vtinou vcelku. U bronzovch ostruh z hrobu 50/VI v Mikulicch byl bodec pintovn, u ostruh ze stejnho materilu z hrobu 44/11 jsou na vnitn stran ramen pi bzi bodce stopy po dodatenm vsazen bodce do kruhovho otvoru a po obvodu znatelnho kruhu zbytky barevn odlinho kovu, pomoc kterho byl bodec v otvoru upevnn. elezn ostruhy maj vrobu komplikovanj. J. ak (1959) uvd pklady, kdy do elezn ostruhy s hky byl dodaten vsazen elezn bodec. Plat to i pro ostruhy s plotnkami. Vtinou vak nememe techniku vsazen bodce rozeznat prostm okem. Nkdy se ovem objev vjimka z pravidla, kdy je na spodn stran ramen znateln nt nebo prstenec, do nho byl bodec vsazen, nebyl dodaten shlazen a nesplynul na povrchu s okolm. Uniktnm pkladem je ostruha z Mikulic s inv. . 594-924/68, kter je poruena prv v sti bodce a tm se otvr pohled, jinak mon pouze pi rentgenovm snmkovn. Jin ostruhy z Mikulic maj bodec pln oddlen (hrob 84/11). elezn ostruhy, vykovan z jednoho kusu, meme zatm bezpen uvdt pouze mezi ostruhami s hky. Jakm zpsobem byly vyrbny, to ji podrobn popsal J. ak (1959, 4142, obr. 13). elezn tyinka rznho prezu byla ohnuta do oblouku, odpovdajcho pozdjmu tvaru ramen. Uprosted byl vytaen bodec skovnm pehnut tyinky a nakonec byly upraveny konce ramen do hk. U ostruh s plotnkami nememe prozatm tento zpsob ani potvrdit, ani vylouit. U ostruh se irokmi rameny vak meme jednoznan pedpokldat pintovan bodce. Prv tak mlo mme doloen zpsob pipevnn plotnek. U ostruh typu III vme, e do stedov sti byly vloeny ze dvou stran plotnky s nty. U ostruh z Kolna vidme, e plotnka se skld ze dvou plk, piloench k sob, mezi n byl vloen emen a pintovn skrz. Ostruhy s plotnkami typu II a IV vak musme nejprve podrobit snmkovn. Pouze v jednom ppad ze Starho Msta mme doloeno pikovn plotnky k rameni ostruhy (hrob 313/49). Ze stejn lokality z hrobu 112/51 mme ostruhy, jejich plotnky byly zasazeny do roztpu ramen. Prez tyinky, z n byla vyrobena ramena ostruhy, je opravdu rozmanit. Ve starch horizontech byly vce oblbeny tyinky trojhelnkovitho prezu, postupem asu se pouvaly i plkruhovit a jejich rzn variace. Tak rzn tvary bodc se vyskytuj neomezen jak u ostruh s hky, tak u ostruh s plotnkami. Znme bodce vlcovit, kyjovit, konick, dvoukonick, hrnn, ukonen tup i pic, pouze u ostruh s dlouhmi bodci nachzme ukonen bodce cibulkovitou hlavic. Oje-

dinl jsou bodce ostruh z hrob od II. a VI. kostela v Mikulicch, ukonen malm trnem, na nm byl pravdpodobn nasazen nstavec z nedochovanho materilu.

Vzdoba Nejrozenjmi zpsoby jsou plastick vzdoba a tausie. Pedevm je to vruboez u ostruh z bronzu, k nmu pat i pozlacen povrchu a jeho napodobeniny v eleznm materilu. U litch ostruh s hky znme plastickou vzdobu rytm i v odlvac form. Nkter ostruhy maj povrch pokryt pravidelnmi zezy. Zde musme rozeit otzku, zda jde o plastickou vzdobu, zbytky tausie nebo o povrch, pipraven k pltovn. Piklnm se k nzoru, e jde o tausii nedokonale provedenou, kter se nezachovala a zbyly pouze drky. U ostruh s vroubkovanmi bodci se meme domnvat tot. Rytou vzdobu znme sice ji u ostruh s hky, vdy se vak vyskytuje v geometrickch ornamentech. Byla by tedy ryt vzdoba msto pedpokldan tausie dosti primitivn a neodpovdala by tendenci vvoje. U bodc se pak ryt linky neuplatn dostaten efektnm zpsobem. Tausii tedy znme v proveden soubnch linek pn i ikmo na osu ramene a bodce, v obloukovch, kombinacch, kcch, kroucch a klikatkch. V naem prosted jsou ojedinl takov pklady, jako pletencov tausie nebo achovnice t kov. Kombinaci napodobenho vruboezu, tausie a pltovn mme doloenou u ostruh ze Starho Msta. Bylo pouito pedem hrboly zdrsnnho povrchu, na kter byl vtepn mdn pozlacen plech. U jinch ostruh nememe tak lehce rozeznat zpsob pipevnn plechu k povrchu ostruhy. Stbrem jsou pltovny ostruhy z Kolna, stbrnm pozlacenm plechem, tepanm na zpsob gombk, ostruhy z Kouimi. Ostruhy z Kolna nm pedstavuj jedin pouit granulace a filigrnu na pltovanm povrchu. Plotnky jsou zdobeny velmi individuln. V podstat se d ci, e jejich vzdoba spov bu v ozdobnm lenn okraj, nebo plastickm lenn celho povrchu, a to nejrznjm zpsobem. Vjimen se objevuje drtkov nebo plon tausie, nkdy nezvisle na vzdob cel ostruhy.

3. Typologie

Z hlediska linie vvoje ostruh na naem zem nelze brt vrobn technologii za zklad typologickho uren, nebo mnoho vrobnch metod nen vn pedmtu patrn a tak zsadn pstup ke zpracovn jednotlivch st ostruhy a jejich spojen v celek nejsou charakteristick do t mry, aby jich bylo mono pout pro pesn stanoven typ. M-li bt typologie prakticky pouiteln, povauji morfologick, chronologicky zdvodnn hledisko za vhodnj; slovansk ostruhy proto dlm podle vnjch znak na ostruhy s hky, ostruhy s oky, ostruhy s plotnkami a ostruhy s dlouhmi bodci.

Ostruhy s hky
Jako prvn se tmto tmatem soustavn zabval J. ak (1959). Na rozbory spoleensk a hospodsk situace, podmnek vroby a techniky vroby ve stedn Evrop navazuj vahy o spoleensk funkci a historickm vznamu ostruhy. Po shrnut dosavadnch poznatk dochz k zvru, e na potku vroby ostruh s hky stoj stbrn ostruha ze Stendal, jejm vzorem byla pozdn msk ostruha ze vcarska, ostruha z Leuny a Schafstadt. Technika i tvar ostruhy ze Stendal jev typick prvky vroby v oblasti Durynska. D se tu snad mluvit o urit tradici ostruh s hky na zem sasko-durynskm, sahajc do 3. stolet n. 1. Ve srovnn s oblast pornskou technika vroby je shodn, ostruhy se vak li tvarem. Z Durynska se vroba ostruh s hky pravdpodobn do stednho Porn, kter se v 6 . - 8 . stolet stv dalm stediskem vroby. Krom elezn dvoudln ostruhy, jak se objevuje v Durynsku, produkuje toto stedisko bronzov ostruhy dvoudln (se eleznm bodcem, alamanskho pvodu) i jednodln. Ji v prbhu 6. stolet jsou vak ostruhy s hky nejen znmy, ale i vyrbny ve slovanskch zemch, v povod Odry, Visly a Moravy. Technika jejich vroby se diametrln li od durynsk i z Porn. Ostruhy jsou vykuty z jednoho prutu eleza a ak soud, e jejich tvar lze odvodit z ostruh pornskch. Z Porn se tedy ostruhy do zmnn oblasti slovansk a krom toho do Skandinvie. Podle techniky vroby rozliuje ak ti typy, I.III. Chronologicky je dl na 6 stup, AF. Jeho dlen tedy vypad takto: I. ostruhy lit (5. stolet a potek 7. stolet)

A potek 6. stolet B 6. stolet C potek 7. stolet II. ostruhy dvoudln (potek 6. stolet a polovina 7. stolet) B 2. polovina 6. stolet C 1. polovina 7. stolet D polovina 7. stolet E 2. polovina 7. stolet III. ostruhy kut z jednoho kusu (polovina 6. stol. a polovina 10. stol.) A B C D E F polovina 6. stolet 2. polovina 6. stolet a konec 7. stolet konec 7. stolet a potek 8. stolet 8. a potek 9. stolet 9. stolet konec 9. a 1. polovina 10. stolet.

Do sv prce zahrnuje ak i ostruhy z naeho zem, znm do t doby. Jsou to dv ostruhy z Dolnek, okr. Louny, jedna ostruha ze Sadsk, okr. Nymburk, ti ostruhy z Brna-Ln a dodaten tyi ostruhy z Mikulic, okr. Hodonn. Protoe od t doby znme z naeho zem podstatn vt poet ostruh s hky, a to i ze Slovenska, povauji za nutn provst konfrontaci novho a starho materilu za elem oven akova datovn pro nae zem. Roziuji tedy poet ostruh, zpracovanch kem, o publikovan materil z Beelavi-Pohanska (Dostl 1968, XVI:2), Mikulic (Poulk 1963, obr. 49:14; Klanica 1964, tab. 28:5, 1965, tab. 22, 1967, tab. 18:6, 1968a, obr. 12:2, 1968b, obr. 3:13, 5, 6), Kouimi (Solle 1966) a Pobedimi (Vendtov 1969j. Prozatm znme z publikac pouze ostruhy s hky, zahnutmi dovnit. Celkov stav naich ostruh s hky pak vypad takto: Typ I: Ostruha ze Sadsk (obr. 1:7), datovan kem 600650. Je to import z Porn a pat ke stupni C (ak 1959, 81). K n je analogick ostruha 594-1360/60 (obr. 1:10) z Mikulic nica 1968a, obr. 12:2). (Kla-

Ostruha 594-708/68 z Mikulic (Klanica 1970, obr. 49:15) je analogick ostruze z Oradea Mare, datovan k r. 550 (ak 1959, 81). Import z Porn. Pat ke stupni B (obr. 1:6). Typ II: Ostruha z Dolnek, patc ke stupni B, je datovna kem (1959, 81) 600650. Podle nj pedstavuje pozstatek po Dagobertov taen proti Samovi (ak 1959, 113). Soudm, e ostruha je nesporn zpadnho pvodu, e ji vak nelze spojovat s jedinm znmm historickm momentem.

Ostruha 594-885/55 z Mikulic (Poulk 1957, obr. 50:3) pat ke stupni D a lze ji podle akova systmu datovat do 2. poloviny 7. stolet. Je zpadnho pvodu (obr. 11:3). Typ III: Ostruha 594-4609/62 z Mikulic (Klanica 1968b, obr. 1:3) pat ke stupni A. Je analogick ostruze z Bonikowa, datovan kem (1959, 81) k r. 550 (obr. 1:1). Ostruha 594-4609/62 z Mikulic (Klanica 1968b, obr. 1:3) pat ke stupni A (obr. 1:3). Je analogick ostruze z Lubicze, datovan k r. 550 (ak 1959, 81). Ostruha 594-1069/57 z Mikulic (Poulk 1963, 111, obr. 49:1) pat ke stupni B a podle akova systmu ji lze datovat k r. 600. Ostruha 594-4055/63 z Mikulic (Klanica 1964, tab. 28:3; 1968b, obr. 3:1) pat ke stupni B (obr. 1:4). Je analogick ostruze z Biskupina, datovan 650700 (ak 1959, 81). Ostruha 987/54 z Brna-Ln (obr. 1:11) pat ke stupni C a je datovna k r. 700 (ak 1959, 81). Ostruha 379/54 z Brna-Ln (obr. 1:9) pat ke stupni C a je datovna k r. 700 (ak 1959, 81). J je analogick ostruha 594-666/55 (obr. 1:12) z Mikulic (Poulk 1957, obr. 50:5; 1963, 111, obr. 49:4) a ostruha z Kouimi (Solle 1966, obr. 11 a). Ostruha z Mikulic (Poulk 1957, obr. 50:2) pat ke stupni C a je datovna 700750 (ak 1959, soupis materilu dodatky). Ostruha z Pobedima II A (Vendtov 1969, obr. 30:2) pat ke stupni C. Je analogick ostruze z Poznan-Lubon, datovan 700750 (ak 1959, 81). Ostruha 622/54 z Brna-Ln (obr. 11:6) pat ke stupni D a je datovna 750800 (ak 1959, 81). J jsou analogick a 594-2439/60 (Klanica (obr. 11:5, 1). ostruhy 594-260/56 (Poulk 1957, obr. 30:4) 1968a, obr. 12:2; 1968b, obr. 3:2) z Mikulic

Ostruha 594-909/65 (obr. 11:2) z Mikulic (Klanica 1967, tab. 18:6) pat ke stupni D a lze ji podle akova systmu datovat 750800. Ostruha 594-1968/64 (obr. 11:4) z Mikulic (Klanica 1965, tab. 22) pat ke stupni D. Je analogick ostruze z Biskupina, datovan k r. 800 (ak 1959, 81). Ostruha z Pobedima II A (Vendtov 1969, obr. 30:4) pat ke stupni D. Je analogick ostruze z nmeck neznm lokality (ak 1959, 81), datovan 800850. Ostruha 594-9652/60 (obr. 11:10) z Mikulic (Klanica 1968b, obr. 3:6) pat ke stupni E a podle akova systmu ji lze datovat k polovin 9. stolet.

Ostruha z Pobedima II-Na laze (Vendtov 1969, obr. 30:1] pat ke stupni E (obr. 11:7). )e analogick ostruze z Rgkoraje, datovan k r. 900 (ak 1959, 81). Ostruha z Beclavi-Pohanska (Dostl 1968, tab. XVI :2) je vjimkou mezi ostruhami s hky. Na rozdl od ostatnch nen tyinkovit, ale byla vyrobena z irokho eleznho plechu, roziujcho se pi bzi bodce na jednu stranu. Bodec je mal, knoflkovit a byl do oblouku pravdpodobn zantovn, stopy po vrob vak nejsou prostm okem znateln. Rameno (druh je pokozen] je ukoneno hkem, na jeho konci je patrn otvor bu se zbytkem ntu, nebo s trnovou chytkou k pichycen emene (obr. 11:8). Cel tvar tto ostruhy je hrubou domc napodobeninou msk ostruhy 2.3. stolet (Jahn 1921, obr. 85), m vak ramena ukonena hky (jestlie neuvaujeme o druhotn deformaci, co podporuje nlez otvoru na konci hku). Byla nalezena v sdlitn vrstv z 6.8. stolet. Je to vzhledem k pbuznosti s ostruhou 2 . - 3 . stolet dosti pozdn datovn. Pi zjiovn chronologickho rozdlu mezi dobou vroby a uloenm do vrstvy doel /. ak (1959, 83) a k obdob 100 let. Jestlie budeme ostruhu z Pohanska povaovat za velmi dlouho pevajc pedmt, pak meme pipustit i pvodn datovn vrstvy. Z 5. stolet pochz ostruha ze Stendal a je velmi pravdpodobn, e ani ostruha z Pohanska nebyla vyrobena na naem zem. V rmci msk vrobn tradice mohla bt zhotovena i tato ostruha. Rozhodn vak musme u n potat s relativn nejvtm stm. V 6. stolet je tedy pravdpodobn obdobn situace u ns i v Polsku, kde ji zaznamenv J. ak (1959). I zde se krom domcch vrobk objevuj ciz, pravdpodobn pornsk. Ostruha II. typu z Dolnek se ji bl vrobnm centrm nmeckm, zatmco lit bronzov ostruha z Mikulic (obr. 1:6) s analogi Oradea Mare v Sedmihradsku naznauje smr obchodn cesty z Porn podl Dunaje k ernmu moi. Vzjemn chronologick pomr mezi ostruhami cizho a domcho pvodu lze tko objasnit vzhledem k tomu, e chybj datovac celky a datovn pomoc analogi bude vdy pouze piblin, zvlt, jde-li o analogie zemn znan vzdlen. ak (1959) soud, e ostruhy I. typu byly vchozm vzorem pro vrobu eleznch ostruh, kutch z jednoho kusu. Toto tvrzen meme pijmout i pro nae zem s tm, e prozatm nebylo nalezeno nic, co by je vyvracelo, naopak, ostruha I. typu se u ns vyskytuj.e na naleziti, kde se koncentruje i vroba eleznch ostruh. Zd se, e vroba naich ostruh III. typu v 7. stolet ponkud stagnuje, nebo jejich poetn pomr k ostruhm cizm se mn ve prospch poslednch. V Cechch a na Morav se objevuj ostruhy I. a II. typu. Jsou to lit ostruhy ze Sadsk a z Mikulic (obr. 1:7, 10) v honosnm proveden, zdoben geometrickm ornamentem (nelze tedy zezy povaovat za zbytky pltovn jinm kovem) a dvoudln ostruhy z Dolnek a Mikulic (obr. 1:5, 8, 11:5). Tento jev souvis

se zvenm rnskm vlivem a pat do 1. poloviny 7. stolet (krom dvoudln ostruhy z Mikulic). Meme jej tedy povaovat za projev obchodn aktivity, poppad i vojenskho zjmu Frank na naem zem. Ostruhy I. a II. typu se toti s vjimkou jedn (Lubomia) neobjevuj v Polsku, naopak znme ostruhu II. typu ze Stinkenbrunn v Dolnm Rakousku. Oblast stednho Podunaj se dostv do sfry zjmu fransk e. Domc vroba ostruh se sousteuje na Morav, krom Mikulic, kter ji znme ze 6. stolet, mme nlezy i z BrnaLn. Na Slovensku zatm ostruhy neznme. V 2. polovin 7. stolet fransk vliv slbne a v prbhu 8. stolet se ji neobjevuje. Z tohoto obdob znme pouze ostruhy s hky III. typu, a to nejen z Moravy (Mikulice, Brno-Le), ale i ze Slovenska (Pobedim). Zejm dochz k uritmu vyrovnn situace na Morav a Slovensku. Na zpad a jihu Evropy se v tto dob rozvjej jin typy ostruh, jejich ohlasy se k nm dostaly pouze sporadicky (ostruhy s oky z Mikulic, obr. 11:9, 11) a nememe je ani spolehliv datovat. e vak ani v tto dob nechyb zjem o lep zbo, toho je dkazem ostruha z Mikulic (obr. 11:4), opaten na bodci a doln sti ramen kosmi zezy. Jsou to pravdpodobn pozstatky vzdoby mnohem efektnj, a sice tausovni. V 9. stolet se mn situace. Zatmco na sever a severovchod od naeho zem pevaj ostruhy s hky a zrcadl zmny vvoje stedoevropsk ostruhy, u ns ji jsou bn ostruhy s plotnkami. Tm vechny byly nalezeny v kostrovch hrobech, zbytek jsou sdlitn nlezy. Ani v jednom ppad nebyla v hrob nalezena ostruha s hky nebo oky. Nkolik mlo ostruh s hky, kter by podle analogi patily plnmu 9. stolet, tady pedstavuj peitky star skupiny, podlhajc u ns daleko rychleji vlivu vyvinutjch tvar ostruh, ne na zem severnjm. Proto tvary, bn v Polsku a SSSR na konci 9. stolet, mus bt u ns bezpodmnen star, jestlie se u neobjevuj v kostrovch hrobech. Nepochybn se dostvaj do tsnho kontaktu s ostruhami s oky i s plotnkami, po urit obdob jsou s nimi souasn, jak naznauje vyvinut tvar oblouku ramen u ostruh z Mikulic a Pobedima (obr. 11:10, 7), brzy vak miz pln a na jejich msto se dostvaj ostruhy s plotnkami. V Polsku je situace ponkud jin. Ostruhy s plotnkami jsou zde tm neznm a jejich lohu pln ostruhy s hky, kter se vyvinuly a do tvar s dlouhmi bodci, pravdpodobn pod vlivem naich ostruh. Na n pak navazuj pmo klasick tvary ostruh s dlouhmi bodci a malmi plotnkami. Obdobnou situaci znme z Nmecka, kde se brzy vyvinuly tvary ostruh s oky a nakonec, zejm pod tlakem vnjch okolnost, se pemnily na ostruhy s dlouhmi bodci, a sice s oky i s malmi plotnkami. V Chorvatsku pedpokld Z. Vinski (1965, 143) spolen vskyt ostruh s oky a s plotnkami v 9. stolet, ale jejich pedchoz tvary neznme. Vinski dokld domc vrobu ostruh a bezprostedn vztah k byzantsko-adriatickmu vlivu (Vinski 1965, 146).

Nememe tedy kv typ III E a F pijmout beze zbytku pro n materil. Typologicky a vvojov sice souhlas, li se vak chronologicky, toti tm, e byl ovlivnn ostruhami s oky a plotnkami pozdji ne u ns. Navrhuji proto oznaovat tvary ostruh s hky z zem, ovlivnnho kontakty s oblastmi, kde se vyskytovaly jin typy ostruh a typologicky odpovdajc kovm typm E a F jako E' a F', kde by toto rozlien znamenalo chronologick posun smrem dol, vzhledem k jinm podmnkm vvoje. Bhem asu se snad uke poteba vylenit i typ D', i kdy prozatm pro to nen podklad krom skutenosti, e v dob, kdy se vyskytoval kv typ D, existovaly ji vyvinutj tvary ostruh s oky a meme tedy, alespo na uritm zem, pedpokldat jejich vzjemn kontakt. Teprve praxe vak me tento pedpoklad potvrdit. Prozatm spatuji ve zpsobu vzdoby na ostruze z Pobedima II-Na laze snahu pipodobnit exempl elezn ostruhy nov pichzejcm tvarm ostruh s oky. Z pelomu 8. a 9. stolet pochz ostruha z Mikulic, upraven podobnm zpsobem. Pedpokldm mezi nimi urit chronologick rozdl vzhledem ke smru en. Jak je tento rozdl velik, to nebudeme moci stanovit dve, ne budou ureny spolehliv nlezov celky jako opora relativn i absolutn chronologie. Prvn zhodnotil ostruhy s hky J. Eisner (1948, 384; 1952, 304), kter je povaoval za vrobek slovanskch kov, pochzejc ze zpadu. V Byzanci hledali pvod ostruh s hky J. Werner a J. Poulk (1963, 40, 112; 1975, 43). J. Poulk (1957, 269270) je tak datoval do 8. nebo 7. stolet. Pozdji je povaoval za typick slovansk artikl ze 6. a 7. stolet (Poulk 1963, 112). Na jeho zvry obecn navzala V. Vendtov (1969, 204), kdy datovala nlezy z Pobedima do 8., poppad 7. stolet. Po srovnn s materilem, kter sebral a rozdlil /. ak (1959), vidme, e cel problematika pobedimskch ostruh s hky je daleko sloitj. M. olle (1966, 41) pokld ostruhy s hky za pedlohu k ostruhm s krtkmi a irokmi rameny. V souvislosti s nlezem ostruhy s hky v Kouimi dokld jej ptomnost vydlovn spolenosti z ryze zemdlskho prosted. To je ji nzor, souvisejc se spoleenskou lohou ostruhy tak, jak o n bude e v pslun kapitole. Naproti tomu stoj nzor H. Preidela (1968, 25), kter ostruhy s hky nepokld za podstatnho initele pro datovn, nebo se vyskytuj prbn od 6. do 10. stolet. Podceuje pitom vsledky prce J. aka (1959), kter prokzal, e ostruhy s hky podlhaj vvoji stejn jako kterkoliv jin prvek materiln kultury a e jsme dnes schopni zachytit jednotliv fze jejich vvoje, postihnout tak tendenci zmn v jejich form a tm vytvoit zkladn schma chronologie. Toto opomenul, jestlie prohlsil, e ostruhy s hky a oky jsou dlouho pevajc formy a e tedy datovn pedvelkomoravsk vrstvy J. Poulkem spov na nesprvnch pedpokladech (Preidel 1968, 29). Je jist npadn, e se ostruhy s hky zpadn vroby u ns obje-

vuj prv v obdob, ve kterm mme historickmi psemnmi prameny potvrzen kontakt slovanskho a rnskho prosted. Je to doba, o kter Je znmo, e se v Podunaj stetvaj zjmy fransk e s njezdy Avar a s existenc Samova svazu. V dob avarsk okupace tyto ostruhy chyb a na naem zem meme sledovat pouze domc formy, nebo Avai jako urujc sla produkci ostruh nemohli ovlivnit.

Ostruhy s oky
Snad nejdleitjm momentem ve sledu vvoje slovanskch ostruh je existence nkolika exempl ostruh s oky. Tento termn u ns zavedl J. Poulk, kter tak prvn publikoval jejich nlez (Poulk 1957, 270, obr. 50:6]. Vbec prvn ostruhy s oky se v Evrop objevily v dob msk, kdy v plechu na koncch ramen byly proezny otvory pro upevnn emene (Jahn 1921, obr. 74, 78, 80). V zpadn Evrop v dob merovejsk znme rovn ostruhy s oky, kter jsou vytvoena pehnutm a pevnm pipojenm konc ramen (Stein 1967, 27). Tyto ostruhy maj irok sted s trnem, tyinkovit ramena v irokm oblouku a trapzovit prvleky. V pozdj fzi se celkov profil ostruh zuuje, ramena a prvleky jsou nelenn a zk. V 8. stolet znme ostruhy s oky (nebo prvleky Osensporen, Schlaufensporen), kter se dl na nkolik skupin. Z zem Chorvatska uvd Z. Vinski (1965, 143) nlezy ostruh s oky z lokalit Koljani (Vinski 1965, obr. 5) a Ostrovica, kter datuje do 9. stolet a neoddluje je chronologicky od ostruh s plotnkami. Koncem 8. stolet se ostruhy s podobnou zkladn koncepc objevuj tak v Porn. Bodce vychzej z jednoho tvaru kuele jak u ns, tak u ostruh z Koljani (Vinski 1965, obr. 5), Barleben, Pfahlheimu (Stein 1967, tab. 65:17, 18; 87:2), Hambaskho lesa a Rna u Mohue (Haseloff 1951, tab. 14, 12), zatmco star ostruhy s oky maj bodce mal, spe knoflkovit (Stein 1967, tab. 29:3, 4). Rovn celkov proporce ostruh jsou v podstat shodn. Po technick strnce se ostruhy od ns, z Chorvatska a Porn shoduj ve stejnm proveden pintovanho bodce. V prav zchytnho zazen se jednotliv oblasti ponkud li, stejn jako v prav povrchu ostruh. Prvn nlez byl uveejnn /. Poulkem (1957, 270, obr. 50:6) a pochz z pedvelkomoravsk sdlitn vrstvy na hraditi Mikulice Valy". Ostruha svou velikost a tvarem ramen odpovd pozdnm tvarm ostruh s hky z Mikulic a Pobedima, bodec m vlcovit, ukonen pic a ramena maj na koncch podln oka k zachycen emene (obr. 11:11). Jej ptomnost na slovanskm hraditi povauje J. Poulk za doklad styk se zpadnm prostedm (Poulk 1957, 271). Druh, rovn sdlitn nlez, byl publikovn pozdji (Klanica 1968b, obr. 3:4). Tvar ramen je shodn s prvn ostruhou, bodec m jehlancovit tvar a byl vsazen do prstence v oblouku ramen. Ta jsou ukon-

ena zptnmi hky, zahnutmi dovnit a pevn pipojenmi, take vznikl podln prvlek (obr. 11:9). Meme tedy dokzat dvoj vztah. Svj vzor berou nae ostruhy s oky z tvar naemu prosted neznmch. Nasvduje tomu vnj vzhled ostruh i technick detail, do t doby na naem zem ne prv bn, toti to, e ostruhy z Mikulic maj vsazen bodec na nt. Naposledy jsme se s tmto setkali na potku 7. stolet u ostruh s hky a bylo ji eeno, e ntovan bodec je povaovn za techniku, bnou v pornskch dlnch. Tak v materilu z nmeckch pohebi 8. stolet je znm a nov se s n setkvme tak u ostruh chorvatskch. Ve vech tchto ppadech se jedn o domc techniku, vzniklou na zklad mskch vrobnch tradic. Na druh stran musme piznat urit vztah k poslednm ostruhm s hky z naeho zem. piat bodec je vlastn prv tmto ostruhm (i starm), tvar ramen je spolen u ostruh s oky i u pozdnch ostruh s hky. Jestlie se nakonec opakuje i u prvnch ostruh s plotnkami, pak se zd, e musme zaujmout kritick postoj ke starmu nzoru (olle 1966, 41), podle kterho ostruhy s hky daly zklad tvaru ostruh s plotnkami. Podle situace, jak byla popsna ve, lze tuto otzku vysvtlit tm, e ostruhy s oky ovlivnily svm tvarem ostruhy s hky. Jak uvidme v pslun kapitole, meme nejstar ostruhy s plotnkami napojit spe na vvoji ostruh s oky. Pedbn znme nlez ostruhy s oky z Pobedima (Bialekov 1972, 124). Ostruha byla nalezena pod destrukc valu a je datovna k r. 800 (Bialekov 1974). Ze stejnho nalezit, z objektu 2, pochz ostruha s rameny, ukonenmi tvercovou prvlekou (Bialekov 1972, 124, obr. 2), kter je podle mho nzoru zvltn variantou ostruh se irokmi rameny. Zchytn zazen je obdobn, j,ako u ostruhy z Koljani (zde je zdoben, Vinski 1965, obr. 5). Zajmav je, e i na tto lokalit se ostruhy s oky setkvaj (i kdy ne pmo ve stejn nlezov situaci) s vysplmi typy ostruh s hky. Nlezy ostruh s hky u ns nepovauji za samostatn nlezov horizont, tedy obdobu vvoje v jinch stech Evropy, na to je jejich vskyt pli omezen. Tit jejich vznamu le v dokumentaci vrobnch vliv uritch oblast, zde konkrtn z Chorvatska a Porn. Existence ostruh s oky na naem zem nen ojedinlm znakem tohoto zsahu, je vak jednm z nejdleitjch, nebo jejich ptomnost na naich slovanskch hraditch nelze popt. Vzhledem k tomu, e se jedn o formu, pbuznou pornskch ostruhm z konce 8. stolet a ostruhm z Chorvatska (kter jsou sice datovny do 9. stolet, u ns se vak ostruhy s oky bhem 9. stolet na kostrovch pohebitch neobjevuj), omezuji jejich vskyt u ns na epizodn zleitost, souvisejc s promnami zkladnch tvar slovanskch ostruh koncem 8. a potkem 9. stolet. Tento zvr podporuj nlezy ostruh s oky, s nejvt pravdpodobnost domc produkce, na lokalitch, kde byly nalezeny i pozdn pokroil formy ostruh s hky.

Ostruhy s plotnkami
K tto form nle nejvce ostruh a je u nich dobe postiiteln vvoj jednak samotn ostruhy s plotnkami, jednak rozdln pvod jednotlivch prvk, z nho pramen nkdy i rozdln vzhled. Nkter typy se kryj s dlenm ostruh podle V. Hrubho (1955), co pokldm za potvrzen jejich oprvnnosti. V materilu, nleejcm skupin ostruh s plotnkami, rozeznvm poten formy v nejstarm horizontu, kter nazvm typem I, dle typy II, III, IV a V, morfologicky dobe rozliiteln a charakteristick. Pi rozboru jednotlivch typ lze sledovat i vzjemnou chronologickou zvislost a ppadn podl typ starch na vzniku pozdjch. Nejstar horizont ostruh s plotnkami

K poznn pvodu a typologickho vvoje ostruh se zchytnmi plotnkami jsem nejprve vybrala z materilu nlezy, kter svou stratigrafickou pozic poskytuj oporu pro relativn chronologii ostruh, vyhledala analogick ppady a z nich plynouc zvry, poppad absolutn chronologii. Pro stanoven nejstarho horizontu ostruh s plotnkami je tedy teba vyhledat nlezov celky obsahujc ostruhy, kter jsou prokazateln nejstar na pohebitch, pouvanch pravdpodobn ji od potku kostrovho pohbvn. Dlouhotrvajc kontinuitu pohbvn mme prokznou na pohebiti ve Starm Mst Na valch" (Hrub 1955, 291 j, zatmco v Mikulicch je doloen star horizont hrob u II. kostela (tzv. III. horizont), stratigraficky konfrontovateln s horizontem starm i mladm (Poulk 1957, 271; 1975, 5460). V prvnm i druhm ppad se setkvme s nlezovmi celky, jejich vypovdac hodnota je dleit pro stanoven nejstarho horizontu ostruh se zchytnmi plotnkami. jednm z nejzvanjch nlezovch celk je hrob 366/49 na pohebiti ve Starm Mst Na valch", stratigraficky uren superpozic kostelnch zklad do obdob kostrovho pohbvn jet ped postavenm kostela (Hrub 1955, 284), tedy pravdpodobn do nejstarho horizontu kostrovch hrob na pohebiti. Tento hrob (Hrub 1955, 188) obsahoval pr ostruh se soupravou kovn (to je za dnenho stavu ve zcela atypick podob a do problematiky tedy nezasahuje). Ostruhy jsou pomrn velk s tzv. romnskm tvarem ramen; pod tmto pojmem, kter uvedl do literatury /. Schrnil (1925, 165), se rozum tvar ramen pi bzi bodce iroce klenut, kter pokrauje rameny bu tm rovnobnmi, nebo dokonce nepatrn se sbhajcmi, jak jej typicky pedstavuje ostruha z Kolna. Ostruha ve uveden m mal plotnky dnes ji neuritelnho tvaru, podle publikace V. Hrubho tverhrann se dvma nty, ble neupravenmi. Plotnky jsou skoro po cel dlce rozeklan a nty prostupuj obma stmi. Technika nasazen plotnek a bodce nen patrn. Ostru-

hy Jsou po celm povrchu krom plotnek zdobeny pnmi rhami, zd se, e jde pravdpodobn o tausii (obr. 111:2). V hrob ji nebyly nalezeny dn typick pedmty. Je vak teba poznamenat, e ve stejn stratigrafick pozici je uloen i hrob 134/49, obsahujc gombky s jednoduchou tepanou palmetou (Hrub 1955, 284). Dalm celkem, pispvajcm k obecnmu poznn nejstarho horizontu ostruh s plotnkami, je hrob 90 v Mikulicch, pvodn azen k zmnnmu III. horizontu, tedy k I. kostelu (Poulk 1957, 271). Stratigrafie staveb a nkterch hrob byla podrobn vyloena J. Poulkem (1975, 4952) a vyplv ze souvislost, e tento horizont pat rovn k nejstarm kostrovm pohbm. Hrob 90 obsahoval ostruhy s temi pezkami, elezn me typu K, vdro a nkolik dalch pedmt, vyskytujcch se prbn ve velkomoravskch hrobech. Ostruhy maj masivn vzhled, oblouk ramen neustlenho tvaru, ponvad jiedna ostruha se ji bl ostruze ze Starho Msta, zatmco druh m ramena parabolickho tvaru. Plotnky jsou piblin tvercov, smrem dol zen, s dolnmi hranami zaoblenmi, po jednom ntu v kadm rohu (tedy celkem tyi). Na plotnce jasn vystupuje stedov ebro, navazujc na rameno ostruhy. Podle vyobrazen v publikaci se zd, e bodec byl zasazen do oblouku ramen (obr. 111:5). Me typu K, kter byl v tomto celku nalezen, byl pvodn J. Poulkem datovn do 2. tvrtiny 9. stolet (Poulk 1957, 273) na podklad analogi z Biskupije u Kninu. Analogick me typu K s npisem ULFBERHT pornsk provenience z hrobu 1 na lokalit BiskupijaCrkvina Z. Vinski povauje za nejstar me tohoto typu v Evrop (Vinski 1965, 138). Nov jej proto klade do doby kolem r. 800, co ovlivnilo i datovn mee z Mikulic (Poulk 1975, 545). Pro toto obdob mme psemn zprvy o vojensk aktivit rnskch vojsk v Karpatsk kotlin, kter dokldaj minimln znalost vzbroje ze zpadn Evropy. Prosted Star Moravy bylo ve vztahu k okol (tedy i ke karolinsk i) dosti blzk pomrm v Chorvatsku a meme proto pedpokldat, e analogie me typu K je opodstatnn a e me z hrobu 90 od I. kostela v Mikulicch lze datovat do potku 9. stolet jako jeden z nejstarcli me v slovanskch kostrovch hrobech. Bronzov pozlacen ostruhy ze stejnho hrobu v Biskupiji pomhaj v objasnn zkladnch prvk vvoje ostruh v 9. stolet. Ke stejnmu horizontu jako hrob 90 v Mikulicch pat i hrob 265 na te lokalit (Poulk 1957, 271). Obsahoval pr eleznch ostruh se soupravou kovn, me typu H a velk n (dku). Ostruhy maj masivn vzhled, tvar oblouku podoby U (rekonstruovno) a plotnky lopatkovit se stedovm ebrem a dvma nty. Bodec je vlcovit a byl zakovn do otvoru v oblouku ramen (obr. 111:4). Me typu H byl datovn J. Poulkem do 1. tvrtiny 9. stolet. Stratigrafie tohoto nlezovho celku je urena starm sdelnm objektem, poruenm pi hlouben hrobu a stavbou B, kter tento hrob pekrvala.

K tmto celkm, jejich stratigrafick pozice je pevn fixovna, piazuji jet celek se stratigrafi mn pevnou, kter pipout pslunost ke star vrstv a obsahem, pojcm se typologicky k pedchozm celkm. Je to hrob 232 (Poulk 1957, 326; 1975, 63j z Mikulic, kter v literatue vystupuje jako soust VI. horizontu, tj. II. kostela, nem vak stratigrafi natolik prkaznou, aby jej nebylo mono povaovat za star, v tomto ppad za pslun k III. horizontu, jak napovd jeho uloen pod psitmi pravami, navezenmi pravdpodobn ped postavenm II. kostela. Ostruhy z hrobu 232 jsou ojedinlm nlezem, kter je teba zhodnotit z nkolika hledisek. Spolu se soupravou kovn tvo celek, spojujc v sob prvky rznho pvodu. Siln rozeven ramena, tvar bodce a systm vzdoby na nm, stejn tak jako zen ramen bez vzdoby v jejich doln tetin a ada nt na plotnce ukazuj na uritou souvislost se zlatmi exempli z Mikulic, zvlt s ostruhami z hrobu 44/11. Tyto ostruhy povauji za produkt domcch dlen, jeho vroba byla pravdpodobn inspirovna pornskou produkc z konce 8. stolet, ale u kterho se ji v zkladn koncepci zchytnho zazen uplatuj prvky, znm u nejstarch ostruh s plotnkami z naeho zem (krom ji zmnn tvarov pbuznosti ostruh z hrobu 232 a pozlacench exempl). U ostruh z hrobu 232 je npadn tak tausovan vzdoba, pokrvajc cel povrch tm zpsobem, e okraje ramen zdob tausie kkov a sted ramen, bodec a plotnky kombinace kk, linek a malch koleek (obr. 111:1). Cel systm vzdoby odpovd tendenci zpadnch zpsob tausie, jak je znme v 7. a 8. stolet z Nmecka (Paulsen 1967, tab. 41; Stein 1967, tab. 86:39, 91:1621, 88, 85:25). U ns se pedmty, zdoben tmto zpsobem, vyskytuj spe v obdob, kter je mono piadit k potku 9. stolet. Ostruha z Pobedima (Vendtov 1969, obr. 30:1), pokryt po celm povrchu lbky (zejm pozstatek tausie), podle typologickch mtek pat k nejmladmu horizontu ostruh s hky, kter ji nememe datovat do 9. stolet vzhledem k absenci ostruh s hky v kostrovch hrobech tto doby. Stratigraficky oven nlez ostruh s plotnkami, zdobench tausii po celm povrchu, mme v hrob 366/49 ve Starm Mst Na valch". Ostruhy, tausovan md po celm povrchu, kter byly nalezeny .v hrob 225 na Pohansku u Beclavi, datuje K. Benda do potku 9. stolet (Benda 1966, obr. 50), v tomto ppad se vak jedn o pouit starho zpsobu vzdoby na mladm pedmtu (viz nsledujc kapitolu). Tendence pokryt povrchu zdobenho pedmtu tausii se k nm tedy nedostala dve, ne v nejmladm horizontu ostruh s hky, a objevuje se ji na prvnch ostruhch s plotnkami s pevnou relativn datac do doby ped postavenm kostela ve Starm Mst Na valch". Tato skutenost datuje uvedenou vzdobu nejdve na pelom 8. a 9. stolet s dalm pokraovnm. K ostruze z hrobu 232/11 v Mikulicch pat i souprava kovn, rovn po celm povrchu tausovan. Svm tvarem navazuje na sou-

prav kovn z 8. stolet v Nmecku (Stein 1967, II. dl), na rozdl od nich se na prvlece a nkon objevuje irok obl okraj, ponechvajc vnitn prohlouben pole dal odlin vzdob, co K. Benda povauje za pozdn avarsk tradin prvek (Benda 1966, obr. 22). zemn nepli vzdlenou analogi nkterch znak mikulickch ostruh jsou ostruhy z hrobu 58 na pohebiti Kopany, okr. Senica. Prvn je vypublikovala E. Kraskovsk (1965, obr. 12:8], jejich analzu opela o dosud znm nlezy ze Skalice, Modr a Kyjova a urila je jako II. typ Hrubho (Kraskovsk 1965, 43). Ostruhy jsou znan oblepen rz a pskem v siln vrstv, nen proto mon urit vechny technick detaily. Pesto je zejm, e mohutn bodec byl vykovn zvl. Ramena maj zaoblen trojhelnkovit prez a jsou ukonena lopatkovitmi velkmi plotnkami. I kdy si odmyslme nnos rzi a psku, psob ostruhy neobvykle masivnm dojmem. Tak jejch rozmry jsou pomrn velk (dlka = 16 cm). Celkovou mohutnost se tak li od pozdnch ostruh II. typu Hrubho. Pedmty z hrobovho celku (kop, oclka a ndoba) nejlsou pro datovn dosti typick. U eleznho kop s dlouhou tule j pipout autorka zpadn vliv (Kraskovsk 1965, 42). Na pohebiti byl sice nalezen granulovan gombk s puklikami (Kraskovsk 1965, obr. 4:9), neznamen to vak nutn, e cel pohebit je proto teba datovat do pozdjho obdob. Vzhledem k potu hrob nen pravdpodobn, e bylo pouvno jen po krtkou dobu. Vztah kopanskho osdlen k mikulickmu hraditi (Kraskovsk 1965, 47) spe odpovd delmu trvn. Ji J. ak v prci, pojednvajc o ostruhch s hky (ak 1959], poukzal na to, jak vznam me mt sledovn technologie vroby. Nen-li mon prozatm tento zmr uskutenit do dsledku (tedy rentgenovmi snmky), musme s uritou dvkou pravdpodobnosti vysledovat vrobn zpsob prostm okem. Podle kovy analzy je technika vsazen bodce do oblouku ramen na nt pvodu zpadoevropskho, kde je zaloena na msk vrobn tradici a u ostruh s hky se udruje pevn v pornsk oblasti (ak 1959, 85). Na naem zem se u nich objevuje skuten minimln, a to jet v dob star, v 6. a 7. stolet. V 8. stolet nen dosud dn dkaz o tom, e se tato technika udrela, tm mn rozvinula. Ostruhy s hky jsou v tto dob vyrbny z jednoho kusu pslunm zohbnm a zformovnm. Tuto techniku pokld ak za domc, slovanskou (ak 1959, 87). U prvnch ostruh s plotnkami se na nae zem opt vrac star technika pintovanho bodce a nemiz, naopak se dle rozvj a patrn zdomcuje. Ji tento fakt obrac nai pozornost na oblasti se silnmi tradicemi msk vroby. Mezi materilem z Nmecka skuten nalzme ostruhy s nty (Nietensporen), kter se objevily jako novum v karolinskm inventi (Stein 1967, 28). Maj irok ramena, na koncch s plotnkami rznho tvaru, licch se vak od naich. S nimi maj spolen poet 2 nt a techniku vsazen bodce. I tyto technic-

k detaily vak hraj podstatnou lohu v konenm vsledku, tj. objeven se ostruhy s plotnkami u ns. Dal oblast je Chorvatsko. Bylo ji eeno, co znamenala chorvatsk vroba ostruh s oky pro vvoj ostruh u ns. Podstatn je zde opt vskyt bodce, vsazenho na nt. U ostruh s plotnkami podtrhuji technick prvek upevnn emene nty, podle vzhledu plotnek a pravy zchytnho zazen j!e vak pravdpodobnj, e tyto ostruhy podntily u ns bezprostedn vrobu jinho typu ostruh, zvislho na prvnch naich ostruhch s plotnkami. Dalm prvkem, kter pispv k celkovmu obrazu, je tvar ramen. Zd se, e na vnj vzhled naich ostruh mly vliv ostruhy s oky z Koljani (Vinski 1965, obr. 5), ostruhy s plotnkami z Biskupi je, hroby 1, 4 a 7, datovan kolem r. 800 (Vinski 1965, 138, 140, obr. 3, 6], a ostruhy s oky z 8. stolet z Nmecka (Stein 1967, II. dl), jejich vvoj vrchol koncem uvedenho vku v pozlacench honosnch exemplch, jak je znme z lokalit Barleben, Pfahlheim, Sursee (Stein 1967, tab. 65:17, 18, 87:2, 95:10), Welbsleben, Hambaskho lesa u Jlicha a Rna u Mohue (Haseloff 1951, tab. 13, 14, 12). Tvar ramen je vem ostruhm spolen. Ze skuten dolo k vrobnm kontaktm tchto oblast, dokazuj ostruhy s oky, nalezen v Mikulicch v pedvelkomoravsk sdlitn vrstv (Poulk 1957, obr. 50:6; Klanica 1968b, obr. 3:4; Poulk 1975, 43, obr. 12) a v Pobedimi (Bialkov 1972, 124). Z literatury jsou znmy prozatm ti, poppad tyi exemple, netvo tedy samostatn horizont mezi ostruhami s hky a ostruhami s plotnkami, spe se projevuj jako vzdlen analogie evropskho vvoje ostruh. Rovn vt bodce, vyskytujc se na nkterch tvarech, lze odvodit z ve jmenovanch ostruh z Koljani, Rna u Mohue, Hambacher Wald, Barleben a Pfahlheimu. Bodec ostruhy z hrobu 232/11 v Mikulicch se poj spe s tvary na pozlacench ostruhch z hrob 44/11 a 50/VI na stejn lokalit. jednm z nejzajmavjch prvk na prvnch naich ostruhch s plotnkami zstv vzdoba. Tk se to vlastn pouze tausie, a to tausie, pokrvajc cel povrch. Jin se toti na analyzovanch ostruhch nenachz (k tomu adm i lbky jako zbytek tausovan vzdoby). Ani tento zpsob nen ast, vyskytuje se zatm na dvou prech ostruh s plotnkami. Pm analogie k vzdob ostruh z hrobu 366/49 ve Starm Mst Na valch" pedstavuje vzdoba souprav kovn z Gammertingen, Mussbachu, Ohningen a Dettingen v Nmecku (Stein 1967, tab. 86:39, 91:1621, 88, 85:25). Je zejm, e tento zpsob byl v 8. stolet na zem dnenho Nmecka bn. Vyskytuje se i na ostruhch s oky v hrob 1 v Unterjesingen z 8. stolet (Stein 1967, 28, obr. 44:12) a v hrob 6 v Niederstot^ingen ze 7. stolet (Paulsen 1967, tab. 41), a to vhradn v hustch paralelnch linkch, pokrvajcch cel povrch ostruhy vetn oek a bodce. Na ostruhch z Niederstotzingen je tato tausie kombinovna s tausii v plokch, vytv-

fejcch ornament. Zmnila jsem se ji ve, e se tato vzdoba vyskytuje na naem zem nejdve na pelomu 8. a 9. stolet, kdy mme i psemnmi prameny "doloeny styky s prostedm karolinsk e. Tento vnj pnos vak proel v materiln kultue Star Moravy zmnami, jak o tom svd kombinace rznch tausovanch ornament na ostruhch z hrobu 232/11 z Mikulic, kter ji nesou znaky domc vroby. Nejstar ostruhy s plotnkami byly tedy vyrobeny na zklad zkuenost dlen v prosted bvalch mskch provinci, jak naznauje pouit technika pintovanho bodce. Jejich vnj vzhled ovlivnily ostruhy s oky domc i ciz produkce, stejn jako zmna v upevnn emene nty zejm pramen v ji zmnnch oblastech se silnou mskou vrobn tradic. Zbv nm tedy stanovit obecnou charakteristiku tohoto typu ostruh. Prvky, kter jsou spolen vem ostruhm rozbranch nlezovch celk, meme ve strunosti popsat takto: 1. celkov dojem uruje relativn masivnost ostruhy, 2. ostruha m vt rozmry (prmrn dlka je 15 c m j , 3. oblouk ramen je slab parabolick nebo tzv. romnsk" (tento termn byl objasnn ve), 4. prez ramen je obvykle zaoblen trojhelnkovit, 5. masivn bodec je pipevnn k oblouku ramen ntem, 6. plotnky jsou men, lopatkovitho nebo tvercovho tvaru, s 2 nebo 4 nty a stedovm ebrem, navazujcm na rameno, 7. jako typick vzdoba se objevuje tausie, pokrvajc cel povrch ostruhy. Zdrazuji vak, e zkladn vlastnost tchto ostruh je prv jejich nejednotnost, nebo z uveden charakteristiky mohou obsahovat pouze nkter prvky v rznch kombinacch. Pkladem jsou ostruhy z hrobu 232/11 v Mikulicch, kter pesto vyhovuj nzkmu chronologickmu uren. U pedmt, vytvejcch teprve novou vvojovou linii, je vak tato vlastnost pochopiteln. Ponvad vskyt ostruh tohoto typu vytyuje urit horizont jako potek vvoje ostruh s plotnkami na zem Velk Moravy, oddluji je jako typ I, kter pedchzel dal typy, s nimi jej v blzk vztahy, v materilu dobe patrn. Genetick souvislosti s pokroilmi ostruhami s oky, pouit vzdoba a v neposledn ad stratigrafie hrobovch celk a datace pedmt v nich nalezench uruj jako spodn hranici vskytu typu I pelom 8. a 9. stolet. Vzhledem k tomu, e se pomrn brzo objevuj typy vvojov progresivnj, zd se pijatelnou domnnka o titi vroby na potku 9. stolet. Nevyluuji tm monost vskytu v nlezovm celku mladm; zde se opt dostv ke slovu rozdl v relativn (i absolutn) chronologii. Znovu zjiujeme, e mezi dobou vroby a pouit pi pohebnm ritulu me uplynout i dost velk asov sek. Touto otzkou se j,i

dve zabval J. ak pi problematice ostruh s hky, kde doel k vsledku 50100 let rozdlu (ak 1959, 83). V pozdj dob (tedy v 9. stolet) jist byl tento asov sek krat, ji proto, e se objevuj nov tvary a star nutn upadaj v zapomenut. Je vak teba mt tuto skutenost na pamti pi hodnocen nlezovch celk, kter velmi asto bvaj souborem pedmt nejrznjho st. Pi urovn jejich absolutn chronologie tedy dojdeme k dvojmu vsledku: ke stanoven chronologie nlezovho celku, co prakticky znamen dobu uloen do zem a k datovn jednotlivch pedmt. Oboj vsledek me, ale nemus bt toton. Teprve opakovan situace vskytu dvou (nebo vce) pedmt v jednom nlezovm celku nm signalizuje soubnost, kdy zvry (chronologick), tkajc se jednoho pedmtu, mohou bt peneseny i na pedmt druh. Pi rozboru jednotlivch ostruh jsem dola k dataci, urujc okamik vroby. V jakm nlezovm celku se vyskytly, to je ji dal otzka. Zd se, e prv tyto nejstar ostruhy byly dlouho pouvny a meme je tedy najt i v nlezovm celku mladm. Z tchto dvod pokldm otzku horn hranice vskytu na tomto mst za neeitelnou. Na ostruhy I. typu je teba se dvat jako na produkt vroby domcch velkomoravskch emeslnk, inspirovan evropskou produkc. Zachovv zkladn technick prvky a i v jejich vnjm vzhledu lze rozpoznat syntzu vliv rznch typ ostruh. Jestlie se dve uvaovalo o vlivu ostruh s hky na tvar ostruh s plotnkami (olle 1966, 41), meme dnes spe pedpokldat ovlivnn tvaru ostruh s hky zpado- a jiihoevropskmi ostruhami s oky. Stejn tvar se pak pen i na ostruhy s plotnkami. Ve velkomoravskm prosted byl nakonec vytvoen nov typ ostruh, kter se tto oblasti stal vlastnm a lze jej odliit na prvn pohled od materilu z jinho zem.

Podl

honosnch

ostruh

na v z n i k u

typu

II

V materilu velkomoravskch ostruh na prvn pohled upoutvaj zdoben exemple honosnm pojetm svho vzhledu. Jejich povrchu je vyuito rznm zpsobem k co nejvtmu efektu a ostruhy se tm ad k luxusnm pedmtm, patcm k vbav vznanjch len velkomoravsk spolenosti. Toto postaven j pinou, pro nm jejich studium pin zajmav vsledky, podstatn pro vvoj naich ostruh s plotnkami. Vy vrstva spolenosti vdy a vude pro sebe vyadovala maximum toho, co bylo mono zskat a obstarvala tak vlastn spojen s okolnm svtem, v tomto ppad s evropskmi kulturnmi okruhy. Proto tyto pedmty v sob spojuj prvky rznho pvodu a vydvaj nm tm svdectv o dvnch stycch jednotlivch kulturnch proud. Nejstarmi ostruhami z tohoto souboru jsou bronzov pozlacen

ostruhy z hrobu 50/VI (obr. IV:1) v Mikulicch. J. Poulk, kter nlez publikoval, je datoval do potku 9. stolet (Poulk 1963, 44; 1975, 101) a souhlasm s jeho nzorem, e tyto ostruhy byly pedlohou typu I A Hrubho (Poulk 1963, 41). Ramena jsou parabolick, mal bodec byl vsazen na nt, celkov pojet je leh ne u typu I. Ostruhy rovn nejsou tak mohutnch rozmr, ale spe men. S men formou bodce se setkvme nejastji v chorvatsk oblasti (Vinski 1965, obr. 6), v Nmecku ji znme u bronzovch pozlacench ostruh pouze ze Sursee (Stein 1967, tab. 95:10). Plotnky maj ponkud zvltn tvar, prozrazujc pbuznost tchto ostruh s ostruhami s oky. Dv ovln vzdobn pole vedle sebe jsou spojena uprosted pnm pskem se tymi nty. Celek npadn pipomn ostruhy s oky z Welbsleben, Hambaskho lesa u Jlicha (Haseloff 1951, tab. 13, 14) a Sursee. Ponvad se takov plotnka dve ani pozdji nevyskytla, povauji ostruhy z hrobu 50/VI v Mikulicch za domc produkt, inspirovan vrobky asn karolinskch dlen, kter pedstavuje pedchdce naich ostruh s plotnkami a zkladn tvar, z nho se vyvinuly ostruhy zvltn kategorie, pro nae velkomoravsk prosted typick. S okruhem asn karolinskho umn je spojena pedevm vzdoba povrchu. Je provedena technikou vruboezu, typickou pro pozdn 8. a potek 9. stolet. Povrch ramen, bodce a plotnek je lenn do vzdobnch polek, vyplnnch ornamentem plpalmety a vroubench dvojitou pesekvanou linkou. Motiv plpalmety meme povaovat za domc pnos, ale znme jej i na ostruze ze Sursee. Jinak je to prvek, v karolinskm umn dost vzcn. Naskytuje se vak otzka, zda to nen spe napodoben zvec ornament stylu Tassilova kalichu, jak j e j znme z ostruh z Rna u Mohue nebo Welbsleben (Haseloff 1951, tab. 12, 13). Tyto zvec figury, esovit propleten, na prvn pohled opravdu pipomnaj plpalmetu. Myslm vak, e tento problm nen podstatn pro konen vsledek. Co vak stoj za pozornost je skutenost, e ve sledu vzdobnch polek chyb po jednom lnku na kadm rameni asi v jedn tvrtin dlky od plotnky. S tm se u zpadnch ostruh setkvme, ale dosti zdka, stejn jako u ns. J. Schrnil (1925, 164) uvaoval o pipevovn ostruh psky, ovjenmi pes obuv a ml pro svou mylenku oporu ve velikosti ostruh z Kolna. Zejm se zvyk vynechvn jednoho lnku vyvinul ze zkuenost s masivn zdobenmi ostruhami v Nmecku, odtud se dostal k nm a zanikl souasn s vrobou tchto ostruh. Pouze ojedinle se uchoval na kolnskch ostruhch do doby pozdj. Ponvad spojuji ostruhy z hrobu 50/VI v Mikulicch s vrobou zpadnch pozlacench ostruh s oky, datovanch na konec 8. stolet, nelze je datovat jinak, ne jak ji uinil J. Poulk (1963, 44; 1975, 101), toti na potek 9. stolet. Povauji je za souasn s typem I, nebo nepebraj z charakteru ostruh tohoto typu dn prvek; li se od

nich pedevm rozmry, a to povauji za rozhodujc, i kdy je teba pipustit spolenou formu pipevnn emene k plotnkm. Je vak pravdpodobn, e se jedn o tvarov ir jev vroby ostruh s plotnkami ve velkomoravskm prosted. I pro tyto honosn ostruhy toti plat neustlenost tvaru plotnky, tak jako pro typ I. asnmu datovn tchto ostruh neodporuj ani ostatn pedmty z hrobovho celku, toti souprava kovn, nleejc k ostruhm a souprava kovn psu. Oboj souvis s okruhem asn karolinskho umn, tak jak ji rozvedl J. Poulk (1963, 4447 j. Stejn zvry tak plat pro druh pr bronzovch pozlacench ostruh, a sice z hrobu 44/11 v Mikulicch (obr. IV:2). Snad jen s tou vhradou, e pro tento pr plat ve zven me konstatovn J. Poulka pi zkoumn mikulickch pozlacench ostruh a jejich vztah k okruhu karolinskho umn (Poulk 1963, 4041). Motivem lidskch masek, kterm jsou ostruhy z hrobu 44/11 zdobeny, se zabvali dva autoi. Analogie z naeho i cizho prosted ji shledal J. Poulk (1957, 2956, 298), pevzal pitom hodnocen blatnickho mee /. Cinckem (194756, 207) a doel k zvru, e tyto ostruhy pochzej z doby 840870 (Poulk 1957, 298). Pozdji nlez pehodnotil, a jak je ji zdraznno ve, poloil dobu vskytu k potku 9. stolet (Poulk 1963, 44; 1975, 62). Z umlecko-historickho hlediska zkoumal tyto ostruhy K. Benda (1966, . 16), spokojil se vak vyhlednm analogi a jejich srovnnm. Lidsk masky na ostruhch bvaj srovnvny s tm motivem na rukojeti mee z Blatnice. Jestlie jej K. Benda (1963, 210) klade do doby okolo r. 800, pak npadnou shodou okolnost piblin v tme asovm seku dochz u nkolika druh zdobench pedmt k tmu jevu e se toti zvec ornament ve vzdob mn v lidsk. H. Arbman (1962, 235336) soud, e zvec motiv byl ve stedn Evrop Slovanm ciz proto tedy k uvedenmu jevu dochz na naem zem. Ve srovnn s ostruhami z hrobu 50/VI vidme, e rozebran pr je vvojov pokroilej, plotnka m ji jazykovit tvar a nty umstny v horn sti. Zejm se zde projevil vliv typu I. Tvar plotnky je ji definitivn a setkvme se s nm po dlouhou dobu u ostruh, vzniklch napodobovnm zdobench exempl. Pro datovn hrobovho celku je vak podstatn druh pr ostruh, a to eleznch, nalezen v hrob jako pdavek u pravho chodidla (Poulk 1957, obr. 78). Jsou o nco mlad a pat pokroilejmu stupni ostruh, vzniklch prv ze zlatch. Zabvat se jimi budeme a v pslunm oddlu. Ji v kapitole o typu I jsem se dotkla problematiky tepanch gombk v souvislosti se starm nlezovm horizontem na lokalit Star Msto Na valch". V te relativn chronologick situaci se nalzaly ostruhy typu I a tepan gombky. Podobn ppad nastal i u hrobu 44/11 v Mikulicch. Spolu s popisovanmi ostruhami a pslunmi

soupravami kovn byly nalezeny tepan pozlacen gombky s jednoduchou palmetou ve vzdob (Poulk 1957, obr. '76; 1975, 69, tab. 34). Veobecn je uznvno, e jednoduch motiv je star, a e je pedlohou sloitjmu. I kdy V. Hrub (1955, 208) pvodn datoval tyto gombky do posledn tetiny 9. stolet, co B. Dostl (1966, 62) upesnil tm, e ojedinle se vyskytuj ji v 2. tvrtin 9. stolet, upozoruj ns ji uveden pozorovn na uritou nesrovnalost v chronologii jednotlivch nlez. Celkem znme dva hrobov celky, kdy se vyskytly pohromad ostruhy nejstarch forem z potku 9. stolet spolu s tepanmi gombky s jednoduchou palmetou. K tomu pistupuje stejn relativn chronologie dvou hrob, v jednom byly ostruhy typu I a v druhm pr tepanch gombk s jednoduchou palmetou. V hrob 108/11 z Mikulic je uvdn rovn tento druh, hrob pat ke stavb I. kostela (Dostl 1966, 62). Tento pehled nen pokusem o uren nov chronologick pozice tepanch gombk, ale rda bych upozornila na tyto ppady, naznaujc, e musme s gombky potat i v dob star, ne se dosud uznvalo. Urit kroky ji podnikl V. Hrub, kdy datoval kosteln zklady Na valch" k r. 850 (Hrub 1965, 179), nebo jejich superpozic je uren vskyt gombk ped tmto datem. Tak podle /. Poulka se poaly vyrbt od potku 9. stolet (Poulk 1975, 69). Nlezovm celkem, obsahujcm gombky, je tak hrob 225 z Beclavi-Pohanska (Kalousek 1971, obr. 225). Ostruhy z tohoto hrobu datoval K. Benda (1966, . 50) k r. 800, zejm podle vzdoby. Tausovan ornamenty, pokrvajc cel povrch, jsou sice pro toto obdob typick a tento prvek pat k charakteristice typu I. Tvar ramen a plotnek ji odpovd typu II, bodec je dvouknickho tvaru a v pomru k dlce ostruhy neobvykle mohutn (obr. IV:3). Mal gombky v hrobovm celku jsou ze stbra, zdoben tepanou jednoduchou palmetou. Hrob 225 naruil star hrobov celek, le podl jihovchodn zdi kostela a pod jeho destrukc (Kalousek 1971, 135). je zejm, e je souasn s kosteln stavbou a nepat mezi nejstar hroby zde uloen. S podobnou situac se setkvme u ostruh z hrobu 100/VI v Mikulicch (obr. IV:4). jejich tvar ramen, bodce a plotnky souhlas do vech podrobnost s pozlacenmi ostruhami z hrobu 44/11 a nen pochyb, e byly vyrobeny bu souasn, nebo tsn po nich. Cel povrch pokrv tausovan vzdoba povauji to za vliv typu I a je pravdpodobn, e tyto ostruhy maj urit vztah k ostruhm z Pohanska. Jejich vzdoba je, a na nkter detaily, stejnho charakteru a opakuje se i na pslun souprav kovn. Pitom je nutno pipustit kontakty s ji popisovanmi ostruhami z hrobu 50/VI, nebo souprava kovn, nleejc k tmto ostruhm (Poulk 1963, tab. XVI:2, 3) je stejn jako souprava kovn obuvi z hrobu 100/VI (Poulk 1963, tab. XX:5). Spolu s uvedenmi pedmty byl v hrob nalezen stbrn gombk s puklikami, pokryt granulac (Poulk 1963, tab. XX:7). Jeho chronologick pozice je nejasn, zstv vak stle v hrobovm celku pedmtem s nejmenm stm.

Dve opomjen fragmenty ostruh z hrobu 32/VI v Mikulicch (Poulk 1963, obr. 21:3] nm mohou vydat cenn svdectv o udren techniky tausie a o rznorodosti tausovanch ornament. Povrch ramene je zdoben stbrnm vykrajovanm plkem a plotnka aplikac tohoto motivu, pizpsobenho ir okrouhl ploe. Tento zpsob tausie znme u zpadnch ostruh, kde je kombinovn s tausii v rytch lbcch. Neznme bohuel celkov tvar ostruhy z hrobu 32/VI, ale rameno je pomrn lehkho proveden a plotnka svd o pbuznosti s pedelmi exempli. Jestlie J. Poulk (1963, 52] datoval zlomek do poloviny 9. stolet, pak soudm, e mohou bt i star. Nlezov celek a stratigrafick pozorovn nm nemohou bt oporou. Jak vyplv z uvedench pklad, spojuje vechny popisovan ostruhy jeden tvar ramen, plotnek a, a na vjimky, i bodce. Tyto prvky nm dvaj zklad veobecnho typu velkomoravsk ostruhy, jej vvoj meme sledovat od potku vemi promnami, a nm ke konci velkomoravskho obdob zmiz pln jako posledn forma ostruh s dlouhmi bodci.

Velkomoravsk

ostruhy

typu

II

Jestlie jsem nazvala nejstar ostruhy s plotnkami typem I, pak ostruhy, vychzejc z nj uritmi prvky a navazujc na honosn zdoben exemple, nazvm typem II. Jeho zkladn charakteristika je nsledujc: 1. parabolick ramena (rzn rozeven], 2. bodec mal, vlcovit nebo dvouknick, ukonen vtinou pic, 3. plotnky plkruhovit nebo tvercov a ppadn varianty s jednou adou nt v horn sti. Nty jsou obvykle zaputny do lbku, nkdy vyloenho md. Podle vnjho vzhledu lze typ II rozdlit na dv varianty, jejich vzjemn pomr nemme pesn uren. Domnvm se, e varianta A sten pedchzela variantu B, a to z toho dvodu, e nlezov celky prvnch ostruh vykazuj vce znak starobylosti, jsou napklad nkolikansobn pekryty mladmi hroby. Jednoduch ostruhy varianty A se vyskytuj ve starho horizontech i v pozdj dob, zatmco zvl u komplikovanji zdobench ostruh varianty B pm doklady o vskytu ped r. 850 vtinou chyb.

Varianta

II A

Pedeslala jsem ji, e tato varianta m prostou formu, tak jak byla popsna v charakteristice typu II. Stratigraficky dleit je hrob 266 z Mikulic, patc k horizontu nejstarch hrob u II. kostela (Poulk

1957, 327, obr. 69:811]. Ostruhy z tohoto hrobu zachovvaj typick tvar a pvodn byly zdobeny tausi, kter se vak nezachovala. Na pedlohy typu II pmo navazuj dtsk ostruhy z hrobu 43 od VI. kostela v Mikulicch, kter J. Poulk (1963, 52] datuje do poloviny 9. stolet. Spolu s ostruhami (obr. V:3) byly nalezeny dva pozlacen tepan gombky s rostlinnm ornamentem (Poulk 1963, obr. 19:3], Ze Starho Msta Na valch" (Hrub 1955, 450], hrob 247/49, znme polovinu ostruhy, kter svmi rozmry a plotnkou odpovd typu II (obr. V:5). Tvar ramene je patrn zdeformovn, protoe prakticky splv s bodcem. Tento hrob je dleit svou stratigrafi, je toti pekryt temi mladmi hroby a pat tedy starmu horizontu pohebit. Pravdpodobn ke stejnmu horizontu pslu i hrob 190/50 (Hrub 1955j z tho pohebit. Krom ostruh typu II (obr. V : l ] obsahoval mnostv jinch pedmt, z nich jsou pro n rozbor dleit pedevm dv bronzov nkon a me typu X. Bronzov nkon (Hrub 1955, obr. 35:14], zdoben motivem stromu ivota, pat k okruhu asn karolinskho umn a lze je datovat dosti asn. Zato problematika mee X nen zdaleka jednoznan, jeho vskyt je sice uznvn jako mlad prvek, nememe vak vylouit ani asnj chronologickou pozici (Dostl 1966, 68], jist je vak npadn v hrobovm celku, kter se svou vbavou hls spe do starho horizontu velkomoravskho materilu. Ostruhy typu II A znme i z pohebit z Beclavi-Pohanska. Stratigraficky nejdleitj je celek hrobu 47 s ostruhami uvedenho typu (Kalousek 1971, obr. 47), kter peruuje lbek po vnitn palisd a sm je poruen mladm hrobem. Vyplv z toho, e ostruhy typu II se vyskytovaly i kolem r. 850, poppad r. 863, kam B. Dostl (1969, 210] datoval znik vnitn palisdy. Nejsou vak v nejmladm horizontu hrob, jak dokazuje superpozice hrobu 62. Pro srovnn rznch horizont ostruh je podstatn hrob 246 (Kalousek 1971, obr. 246] s ostruhami typu II A se tvercovmi plotnkami, poruen hroby 154 a 194, obsahujcmi ostruhy stejnho typu, kter dle nazvm typem IV. Hrob 145, rovn v superpozici nad hrobem 246, byl bez nlez, opt vak dokazuje, e ostruhy typu II nejsou v nejmladm horizontu pohebit. Tak hrob 239 (Kalousek 1971, obr. 239], kter obsahoval ostruhy typu II A, byl pekryt temi mladmi hroby a plat pro nj tedy stejn zvry, jako pro pedel. Hrob 269 (Kalousek 1971, obr. 269] je zajmav tm, e v nm spolu s ostruhami typu II A byly nalezeny 2 stbrn gombky s povrchem, zdobenm granulovanmi kosotverci, jejich chronologick pozice je dosud nejist, meme vak potat s tm, e jsou pravdpodobn pozdj ne tepan gombky, i kdy nemus patit nejmladmu horizontu.

Shrneme-li poznatky o chronologick pozici ostruh typu II A, pak musme konstatovat, e doba jejich vskytu nen pesn ohraniena. Celkem meme ci, e po potku 9. stolet, kdy se vyskytly jejich pedlohy, je nachzme ve starch horizontech pohebi u II. kostela v Mikulicch a ve Starm Mst Na valch", e mme doklady 0 nlezu hrobovho celku z doby po polovin 9. stolet a e na pohebiti na Pohansku nepat k nejmladmu horizontu. Jsou tedy typick pedevm pro star a stedn velkomoravsk horizont, mohou se vak vyskytovat i pozdji. Varianta II B

Ostruhy druh varianty lze podle druhu vzdoby rozdlit na nkolik skupin. Ve skupin II B 1 maj ostruhy plotnky plasticky zdoben. Celek hrobu 157/VI z Mikulic (Poulk 1963, obr. 22 j je zajmav tm, e obsahoval ostruhu II A a provou, zdobenou svislmi plastickmi ebry. Zd se proto, e ob varianty byly pouvny souasn. Uritou oporou pro relativn chronologii je tak hrob 244 z Beclavi-Pohanska (Kalousek 1971, obr. 244), pekrvajc lbek vnitn palisdy (je tedy mlad ne polovina 9. stolet). Obsahoval ostruhy s plotnkami, lennmi do t st, vyplnnch vyvenmi polky. Stejn motiv se opakuje i na prvlekch. Ostruhy z hrobu 117/11 z Mikulic (Poulk 1957, 371), kter maj plotnky po okraji plobloukovit vykrajovan (obr. VI:2), byly nalezeny spolu se stbrnmi tepanmi gombky s ornamentem palmet. Souasnost tto skupiny s typem III A prokazuje hrob 113/11 (Poulk 1957, 371) ze stejn lokality jako pedel, kter obsahoval ostruhu typu III A spolu s ostruhou II B 1 (obr. VI:3, VIII:3). Plotnky tto ostruhy jsou zdobeny plastickou litou pod psem nt a na ni navazujcm trojlstkem. Stejn je zdobena i prvleka (obr. VI:3a). Hrob 94 z Pobedima (Vendtov 1969, obr. 58:8, 9) obsahoval pr ostruh s plotnkami tvercovho tvaru, zdobenmi po celm povrchu svislmi lbky, peruenmi pouze psem nt. Vykrajovan plotnky do trojlstku, kombinovanho s otvory, maj ostruhy z Beclavi-Pohanska, hrob 156 (Kalousek 1971, obr. 156). Ten je pekryt mladm hrobem bez nlez. Podobn plotnky maj i ostruhy z hrobu 122/VI v Mikulicch (Poulk 1963, obr. 31:1). Bodec tchto ostruh je ukonen ploe, s malm hrotem na tvercov zkladn. Zd se, e na hrotu byl nasazen ozdobn konec bodce z materilu, kter se nezachoval (obr. VI:1). Podobn je tomu 1 u ostruh z hrobu 150/VI na stejn lokalit (obr. VII:2). Plotnky jsou vak zdobeny ve stylu stedovkch erb, toti rozdleny na dv poloviny, z nich jedna je pokryta ikmmi ebry a druh lemovan irokm vroubkovanm okrajem. Stejn okraj maj i plotnky ostruh z hrobu 179/VI (Poulk 1963, obr. 31:2), tak z Mikulic. Navc jsou zdobeny i nty (obr. VI:4). Zajmavm zpsobem jsou zdobeny plotnky ostruh od 9. kostela z Mikulic (Klanica 1963, tab. 27). Na

ploe je znzornna zvec figura, okraj plotnky je vroubkovan [obr. VI:8). Tm stejn plotnky maj ostruhy z dalho hrobu u 9. kostela (obr. VI:5) a z hrobu 10/VII (Poulk 1963, obr. 44], Kurizn vzdobou se chlub ostruhy z hrobu 280 z Beclavi-Pohanska, jejich plotnky i kovn maj povrch zdoben plastickou achovnic (Kalousek 1971, obr. 280). Pro uren chronologie tto skupiny mme velmi mlo pedpoklad. Meme pouze ci, e je souasn v uritm seku s variantou II A a typem III. Nlezy ostruh typu II B 1 v Pobedimi v depotu II (Bialekov 1972, 124, obr. 2) jsou datovny do 1. poloviny 9. stolet. Po r. 863 se ale tato skupina ostruh objevuje tak. Pro vztah k dal skupin ostruh II B 2 je dleit hrob 157/VI z Mikulic, poruen hrobem 144/VI. V tomto celku nad ostruhami II B 1 byly ostruhy, zdoben plastickmi ebry na plotnce, ramenech i bodci (obr. VII:4). Pravdpodobn je tento zpsob vzdoby mlad ne pedchzejc. Podobn jsou zdobeny ostruhy z hrobu 329 z BeclaviPohanska (Kalousek 1971, obr. 329). Motiv na plotnkch se opakuje i na souprav kovn. Krom toho hrob obsahoval 2 pozlacen tepan gombky s vegetabilnm ornamentem. Ze ani hroby s ostruhami, tmto zpsobem zdobenmi, nepat k nejmladm, to dokazuje hrob 277 z Beclavi-Pohanska (obr. VII:3), pekryt dvma vrstvami hrob bez nlez. Ostruhy z tohoto i z hrobu 286 (Kalousek 1971, obr. 286) maj povrch pokryt ikmmi zezy, vzjemn se kcmi, na plotnkch se jednm koncem stkaj. Vzdoba se opakuje i na soupravch kovn. Povrch, zdoben plastickmi ebry, maj ostruhy z Brna-Ln (Staa 1960, obr. 7:2) a z Pedmost, pohebit II Pod valem (Dostl 1966, tab. XXXVII:1). D se tedy o tto skupin, zdoben plasticky po celm povrchu, ci, e se vyskytuje spolu s tepanmi gombky stejn jako pedel, e vak mme doklady o jejm pozdjm vskytu. Nepat ale jet mezi nejmlad. Dleitm momentem je zde vskyt na mimocentrlnch pohebitch. S podobnou situac se setkvme i u typu III B. Vidm v tom odraz uritch pomr ve velkomoravsk spolenosti a svdilo by to o synchronizaci vvoje typ II a III. Jako skupinu II B 3 bych oznaila ostruhy, zdoben pomoc odlinho materilu. Pro uren vztahu k jinm skupinm nemme podklad, snad jen meme ci, e u ostruh tto skupiny bylo pouito prvk skupiny II B 2. Jako pkladu uvm pru ostruh z hrobu 185/49 ze Starho Msta Na valch" (Hrub 1955), nebo jsou na plotnkch, ramenech i bodcch zdobeny plastickmi ebry s pletencovou tausi (obr. IV:5). Analogie tohoto druhu tausie sebral ji V. Hrub (1955, 184) a meme toliko konstatovat, e se s nm setkvme v tak irokm obdob, e jej nelze pout jako bezpenho datovacho dokladu. Protoe vak tento hrob le pod mladm hrobem, ve kterm byla utora datovan V. Hrubm do tet tvrtiny 9. stolet (Hrub 1955, 150) meme souhlasit s pvodnm datovnm kolem r. 850.

S jinou vzdobou musme potat u ostruhy z lokality Baovce-panie (Vendtov 1969, obr. 16:1 j. Je zdobena opravdu plasticky, pedevm prstenci na bodci. Na ramenech m po dvojici vyezvanch maltzskch k s vyhloubenm stedem, pvodn vyplnnm barevn odlinm materilem. Plotnky jsou ukoneny trojlstkem se stejnou vzdobou [obr. VII:1). I kdy nen mon souhlasit se vm, co V. Vendtov (1969, 204205 j uvd v souvislosti s touto ostruhou, pece jen lze pijmout jej datovn do druh tetiny 9. stolet. Na rozdl od n vak nepokldm tuto ostruhu za ohlas karolinskho, ale spe velkomoravskho umn. Prozatm jsem se u ostruh typu II nesetkala s jinm druhem vzdoby, nen vak vyloueno, e novmi vzkumy nebudou objeveny dal varianty a skupiny tohoto typu. Jeho rozen, poet ostruh a znan lenitost vvoje prozrazuj, e se jedn o hlavn masu, jaksi obecn typ velkomoravskch ostruh, vedle kterch se vak na dalm vvoji podlej jin typy, tvarov a poetn ne tak bohat, kter vak pesto pispvaj k vytvoen pokroilejch druh.

Ostruhy

typu

III

V komplexu ostruh starch nlezovch horizont nachzme obas v naem prosted nezvykl tvary, navazujc v podstat na nejstar lnky vvoje ostruh s plotnkami, kter jsou vak pesto ohlasem dvnch styk Velk Moravy se slovanskm jihem. V zsad odpovdaj Hrubho typu I B, urenmu na typologickm zklad. Ukzalo se vak, e problematika, dotkajc se tto skupiny slovanskch pamtek, je ponkud komplikovanj a e je dnes mon pomoc novch pohled a objev objasnit mnoh otzky, dosud nevyeen. Pokusme se tedy rozborem typickch nlez a nlezovch celk odpovdt na tyto otzky. Pedevm se musme zabvat tmi ostruhami, kter bu svmi vlastnostmi, anebo prvodnmi nlezy umouj vyhledat souvislosti. V hrob 224/51 ve Starm Mst Na valch" (Hrub 1955, 187, 525 j byly nalezeny ostruhy se soupravou kovn. Spolu s nimi hrob obsahoval zavrac noe [bitvy) a sekeru, tedy nlezy, bn v bojovnickch hrobech, kter nejsou pli vhodn k specilnmu rozboru. Musme se tedy soustedit pouze na pr ostruh (obr. VIII:1), poskytujcch vak dostatek ltky k vahm. Ostruhy jisou na prvn pohled npadn svou mohutnost. Ji tm navazuj na star domc vvoj. Ramena maj tvar romnskho" oblouku se zaoblen trojhelnkovitm profilem. I s tmito znaky jsme se setkali u typu I. Bodec je vlcovit, ukonen kuelem, je zasazen do prstence uprosted ramen a upevnn ntem. Bylo ji zdraznno v oddlu o typu I, e tato technika k nm pila z prosted s mskmi vrobnmi tradicemi a uplatnila se pi vrob I. typu. Meme ji tedy pokldat za vce-

mn domc zpsob vroby. Poprv se vak v naem prosted objevuj velk zchytn plotnky s dvma adami nt proti sob. Ji sm fakt, e se udruj u tohoto typu v ustlen form a bez pedchozho vvoje, naznauje vliv z oblasti, kde se prokazateln dve ne u ns podobn ostruhy vyrbly a kde se tak nachzej v tto takka vlun podob. Touto oblast je zem starochorvatskho knectv. Chorvatsk ostruhy, patc podle uren Z. Vinskho (1965, 138) piblin k r. 800, se snad vyrbly podle karolinskch pedloh (Vinski 1965, 146). Prbn s ostruhami s plotnkami se vyskytuj i ostruhy s oky, a to zejm Vinski pokld za ohlas pvodn karolinsk vroby. Celkov tvar ostruh s oky z Porn a Chorvatska je zkladnm znakem, spolenm obma oblastem. Tak zvec hlava, kter se objevila na stedn sti plotnek ostruh z hrobu 1 v BiskupijiCrkvin (Vinski 1965, obr. 3), odpovd svm stylem nlezm z Welbsleben a Hambacher Wald. Tm vak kon znmky kontakt obou zem, nebo technika pintovanho bodce, kterou se ostruhy z Porn i Chorvatska vyznauj, pochz z domcch pramen, kde je zaloena, jak ji bylo nkolikrt zdraznno, na tradicch msk vroby v provincilnch dlnch. Chorvatsk ostruhy se od karolinskch na prvn pohled li ve vnj prav povrchu. Vzdoba vruboezem pokrv u karolinskch ostruh cel povrch ostruhy krom bodce a je systematicky dlena do polek. U ostruh s oky z Koljani (Vinski 1965, 143, obr. 5) je zdoben pouze bodec, a to stbrnou tausii, zbytek povrchu zstv hladk. U ostruh s plotnkami z hrobu 1 v BiskupijiCrkvin je hladk povrch zdoben pozlacenm a pouze na stedn sti plotnky se objevuje zmnn zvec hlava. Ostruhy z hrobu 7 ze stejn lokality jsou sice zdobeny po celm povrchu, vzdoba je vak souvisl, nelenn a je provedena stbrnou tausii (Vinski 1965, 140, obr. 6). Li se rovn pouitmi vegetabilnmi prvky. Tak zde, stejn jako u ostruh z Koljani, je na bodci zdobena jen spodn polovina. Zsadn rozdl je vak v prav zchytnho zazen. Ji u ostruh z Koljani jsou oka upravena ve tverhrann rmeek, zdoben plastickmi ebry. U ostruh s plotnkami se jedn o nov tvar, datovan mincemi do doby kolem r. 800 (Vinski 1965, 138). V podstat jsou mezi dv elisti, z nich jednu tvo prodlouen a obvykle zdoben st ramene, z obou stran zasunuty destiky s nty. I vt poet nt me bt odezvou msk tradice, jako pklad uvdm stbrnou prolamovanou ostruhu, nalezenou v Dunaji u Bratislavy a uloenou v Budapeti (Hampel 1905, obr. 628). V hrobech 8. stolet v Nmecku nachzme ojedinl tvar ostruhy z Oschingen (Stein 1967, obr. 33:16, 22), kter m na zen konce ramen z obou stran navleena poutka s nty a kter dokld existenci tohoto zkladnho principu. U ostruh ze Starho Msta je vznanm prvkem vzdoba (obr. VIII:1). Povrch je pokryt achovnicovou tausii stbra, mdi a mosazi. Ji v kapitole o ostruhch typu I bylo uvedeno, e tendence pokryt

celho povrchu tausi je velmi starho data a k nm se dostala asi na pelomu 8. a 9. stolet. Opt je to prvek, vyskytujc se v charakteristice typu I. Tbarevnou tausii pokld V. Hrub za pznanou pro severozpadn Evropu, vyhledv analogie na mei H z Huseby a Lucknainen a konen datuje tento pr ostruh do poloviny 9. stolet (Hrub 1955, 187]. Domnvm se vak, e vzhledem k uvedenm kontaktm z jinch oblast a zetelnmu vvoji z typu I bude mono tyto ostruhy datovat asnji, a to do 1. tvrtiny 9. stolet. Dalm celkem, kter svm obsahem me pispt k een dan problematiky, je hrob 116/51 ze Starho Msta Na valch". Krom pru ostruh (obr. VIII:2] se soupravou kovn obsahoval me typu H, kter V. Hrub (1955, 168] datoval do 1. poloviny 9. stolet. Vzpomeme si jen, e uveden typ me se vyskytovat i v hrobovch celcch s ostruhami typu I. Na pce mee zjiujeme vtvikovou tausii, jak ji dobe znme ze zpadnho zem (Stein 1967, tab. 58:3, 4; 70:1; 71:7, 8 atd.], co nm umouje piklonit se spe ke spodn hranici zmnn datace. Tak ostruhy psob pomrn starobyle. Oblouk ramen je opt romnsk, mohutn bodec tybokho profilu vsazen na nt a celkov dojem psob robustn. Na plotnkch je npadn zeslena prostedn st, na kter je nznak stedovho ebra. Po obou stranch byly zasunuty destiky se 3 nty. Mnoho prvk tedy pmo navazuje na vvoj typu I a pouze plotnka pejm ciz vlivy. Lze proto i tento nlezov celek zaadit piblin do 1. tvrtiny 9. stolet. Tak hrob 287/49 (Hrub 1955, 186] ze Starho Msta Na valch" me upesnit relativn chronologickou pozici ostruh tohoto typu. Hrobov celek sice neobsahoval pedmty, vhodn k rozboru, hrob vak byl pekryt celkem esti mladmi hroby, co samo sta k zaazen do star vrstvy hrob na tomto pohebiti. Ostruhy nepsob tak mohutnm dojmem jako pedchoz (obr. VIII:4). Jsou vtch rozmr, ale pomrn lehkho proveden, del bodec, zasazen do prstence, je spe tenk, ke konci lehce rozen, ramena slab parabolick. Na prodlouench koncch ramen jsou z obou stran nasazeny destiky se 3 nty, prostedn st vak nen rozen, take pipomn vce stedov ebro. Tak prez ramen nen trojhelnkovit, ale plkruhovit zaoblen. Na ostruhch tedy pevldaj prvky typu I. Jet vce je tato tendence zdraznna na ostruhch z hrobu 19/48 ve Starm Mst Na valch" (Hrub 1955, 186, obr. 32:1], Ostruhy navazuj velikost, tvarem ramen a bodce bezprostedn na typ I. Plotnka je znan zjednoduena a 2 ady 3 nt jsou umstny pmo na rozen konec ramene. Z hrobu 50/50 ve Starm Mst Na valch" pochzej ostruhy, kter se stratigrafi i charakterem plotnek pidvaj k analyzovanm ostruhm (Hrub 1955, 186, obr. 32:4], Hrob 50/50 leel pod pti hroby, pat tedy star sti pohebit. V jednom ze zmnnch hrob byla nalezena jednoduch drtn nunice, jak se vyskytuje prakticky po celou stedn dobu hraditn. Ostruhy samy jsou pokryty ik-

mmi prouky tausie i na prostedn sti plotnky. K t byly pidny z obou stran destiky se 3 nty. Zachovvaj tedy jet pvodn schma a povrch, zdoben tausii, napovd blzk vztah k typu I. Ostruhy tohoto horizontu se koncentruj ve Starm Mst, odkud pochz celkem 6 pr. V Mikulicch bylo dosud nalezeno 7 kus a z Beclavi-Pohanska znme pr ostruh se soupravou kovn z hrobu 205 (Kalousek 1971, obr. 205 j. Z publikace nen bohuel znt, zda byla u tohoto pru pouita charakteristick- technika bodce a plotnek, celkov dojem vak odpovd pedchozm. Ostruhy jsou pomrn siln, s velkm kuelovitm bodcem, na krku lehce zenm. Ramena plkruhovho prezu jsou slab parabolick a na jejich koncch jsou napojeny z obou stran plotnky se 3 nty. I zde dl prostedn st plotnky dojem stedovho ebra. Spolu s tmito ostruhami byl nalezen tepan pozlacen gombk s rostlinnm ornamentem ( palmety j. Je to ji nkolikt ppad, kdy se setkvaj ostruhy starch nlezovch horizont s tepanmi gombky, pvodn datovanmi V. Hrubm (1955, 208) do posledn tetiny 9. stolet, novji B. Dostlem (1966, 62) ji do 2. tvrtiny 9. stolet a kolem r. 850. V souvislosti s jinmi nlezovmi celky se domnvm, e tento druh slovanskch pamtek bude mono v nkterch ppadech datovat jet asnji. V hrob 205 na Pohansku se setkvaj se stbrnmi menmi gombky s vzdobou hrub granulace. Pr lucernikovch gombk meme snad povaovat za domc vrobek, jen vzdlen ovlivnn jinmi produkty umleckho emesla. Setkvaj se tedy v hrob 205 na Pohansku dv sloky: star, pedstavovan jezdeckou soupravou ostruh a kovn a tak gombky s tepanmi palmetami se li od mlad, obsahujc granulovan stbrn a lucernikov gombky. Ponvad se v tomto hrob jedn o dtskou kostru, je mono povaovat ostruhy za milodar, symbolicky piloen do hrobu. Nen tedy vyloueno, e od okamiku vroby petrvaly urit asov sek, ne byly pouity pi pohbu. Skupina ostruh typu III se projevuje pln samostatn a odliuje se od ostatnch natolik, aby se nabzela monost cizch vliv. Jak ji bylo zdraznno, v celkov podob a technice vroby ostruhy navazuj na domc vvoj. V detailech proveden zchytnch plotnek se objevuje vliv chorvatsk kultury zemm dosti vzdlen, pbuzn vak svm spoleenskm prostedm. Prvn impulzy snad vyly z karolinskch dlen, v domcch slovanskch dlnch jin a stedn Evropy vak byly pemnny na produkty, odrejc vrn emeslnou zrunost i umleck vkus svch tvrc. Pravdpodobn na zklad principu, dokumentovanho v podob ostruhy z Oschingen byla vytvoena nov forma zchytn plotnky, kdy mezi dv elisti pvodnho oka byly vsunuty destiky s adou nt. Tato vrobn technika je naemu zem docela ciz a u prvnch ostruh (tedy typu I) se vbec nevyskytuje. Konkrtn zde meme opt uvaovat o starch mskch

vrobnch tradicch s rozhodn vt ivotnost v oblasti Stedozemnho moe na zem chorvatskho knectv, v bezprostedn blzkosti centra e msk, ne ve stednm Podunaj, kde byl msk vliv oslaben bhem ty stolet, kter se kladou mezi dobu kultury mskoprovinciln a stedn dobu hraditn. Klasick forma vystupuje spe oddlen od domcho vvoje, je vak nutno brt v vahu i dal vvoj ostruh tohoto typu. Pvodn tvar proto nazvm variantou III A na rozdl od mlad varianty III B. Typ III A datuji do prvn tvrtiny 9. stolet vzhledem k prvkm typu I, datovanho do potku tohoto vku. Tak nepochybn vliv chorvatskch ostruh z pelomu 8. a 9. stolet nedovoluje mlad zaazen. Originlnost formy se ale nemohla v mase ostruh domcho pvodu zachovat dlouho. Brzy tak vidme, e skuten tento typ nezstal beze zmn a podlehl pevaze bnch vrobk. Vjimkou zstaly honosn zdoben exemple, kter se dostaly do ech a vykazuj souvislost s moravskou produkc. Touto problematikou se vak budeme zabvat ve zvltn kapitole. Dal vvoj ostruh typu III

Jak ji bylo naznaeno v pedchoz kapitole, podlehly ostruhy typu III zkonm masov vroby a z tvar pomrn pracnch se zaaly zjednoduovat podle vzoru ostruh jinch typ, vhodnjch k bnmu emeslnmu zpracovn. Nejlpe si rozdl proti klasickmu tvaru ukeme na nkolika pkladech. Rozborem nlezovch celk si pak meme piblit problematiku vztahu pozdnch ostruh typu III k ostatnm ostruhm. Tak stratigrafick pozorovn nm pomohou objasnit jejich chronologickou pozici mezi velkomoravskmi nlezy. Nejdve tedy nlezov celky lokality s nejvtm potem ostruh klasickho typu, ze Starho Msta Na valch". Hrob 223/51 obsahoval ostruhy (obr. IX:3] a soupravu kovn, me typu H a pozlacen zdoben nkon [Hrub 1955, 524], Ostatn pedmty nejsou pro analzu podstatn. Nkonmi se zabval J. Poulk (1970, 135) a povauje je za projev karolinskho vlivu na domc produkci. Spolu s meem typu H (kter se vyskytuje i v nejstarch hrobech) jsou urujcm elementem pro datovn celku do 1. poloviny 9. stolet. Ostruhy jsou dlouh a lehk, bodec, vsazen na nt, je horizontln lenn stupovitmi zezy a kon pic. Men plotnky maj ji upraven tvar tyhelnka se zkosenmi rohy, stedov ebro a bl se ostruhm klasickho typu z hrobu 19/48. Podstatn rozdl je zde tedy v prav bodce a lehm pojet celho tvaru. Pr ostruh se soupravou kovn byl nalezen v hrob 313/49 (Hrub 1955, 188). Ostruhy jet zachovvaj zkladn tvar a vt rozmry, tak hrnn bodec je vsazen tradin technikou a svou formou se nevymyk dvjmu proveden. Cel ostruha je vak lehho pojet a zvlt plotnky navazuj na domc zpsob vroby (obr. IX:5). Jsou vytepny z jednoho kusu

a pikovny ke koncm ramen (ne tedy zasazeny do elist prodlouenho ramene). Poet nt se dosud shoduje (celkem 6), jsou vak rozmstny po okraji plkruhovit plotnky. Toto jsou ji prvky domcho vvoje. Chronologickou pozici meme urit jen relativn, cel hrob byl pekryt dvojnsobnou vrstvou hrob a pat proto spe starmu ne stednmu horizontu. Oba hrobov celky naznauj pomrn rychl vvoj typu III na zem lokality, jestlie jet v prbhu 1. poloviny 9. stolet pvodn klasick typ pejal koncepci vrobk domcch dlen. Vvoji typu III se neizoloval pouze na jedn lokalit. Ji v pedchoz fzi byly uvedeny pklady z Beclavi-Pohanska a Mikulic. V Mikulicch mme 6 ostruh, patcch dal fzi vvoje, na Pohansku se objevuje hned nkolik nlez. Pedevm j;sou to ostruhy z hrobu 106, kter celkovm dojmem dosud siln pipomnaj klasick typ (Kalousek 1971, obr. 106). Pomrn siln ramena maj parabolick tvar, plotnky (na vyobrazen v publikaci nen mon rozeznat techniku) zachovvaj zkladn koncepci typu III. Bodec je vak mal a tvar siln pipomn pozlacen exemple typu II. Tak parabolick tvar ramen je pro ostruhy typu II charakteristick. Chronologick pozice celku je relativn urena superpozic hrobu 105 (bez nlez). Nepat tedy k pln nejmladm. Spodn hranice zstv oteven. Dalm celkem, patcm do tto problematiky, je hrob 296. Jedinmi charakteristickmi pedmty, nalezenmi v hrob, byl pr ostruh s pezkami (Kalousek 1971, obr. 296). Tyto pezky maj zajmav tvar thlho psmene D, kter je ve velkomoravskm inventi ponkud neobvykl. Bn jsou pezky v podob psmene D znmy i ve starm horizontu, vychzej vak spe z ovlu. Analyzovan tvar m lehkost, typickou pro pozdj vrobky. Zato ostruhy ji sice ztratily hmotnost pedchzejc fze, nemaj ale dosud lehk tvar pozdnch ostruh, jak je dle poznme. Zachovaly se tak pomrn velk plotnky tradinho tvaru, s nty obloenmi bronzovm filigrnnm drtkem. Ramena jsou tm rovnobn, nemaj ale romnsk tvar, znm u starch ostruh. Doposud vak maj trojhelnkov prez jako vechny ostruhy typu III. Bodec chyb. Tento hrob m pomrn mladou stratigrafickou pozici. Poruuje lbek vnj palisdy, jej znik uril B. Dostl (1969, 210) piblin na pelom 9. a 10. stolet. Nen tedy hrob 296 star, ne uveden datum. Protoe je vak sm pekryt hrobem 49, kter je bez nlez a pat nejmladmu horizontu na pohebiti, domnvm se, e lze hrob 296 datovat tsn na potek 10. stolet. Otzkou zstv, jestli i ostruhy samotn byly vyrobeny ve stejnou dobu. Ale i v ppad, e petrvaly urit asov interval, musme s nimi potat jako s pkladem nejmladho vskytu ostruh tohoto typu. Opanou situaci meme pozorovat u hrobu 174 (Kalousek 1971, obr. 174). Vbava mrtvho byla bohat, do hrobu byl piloen me v pochv, sekera, n s kostnou rukojet, bitvy, kesadla, noe a pr

ostruh s pezkami a prvlekami. Vtina uvedench pedmt se vak vyskytuje prbn a jen tko je lze pout k blimu osvtlen problmu. elezn me typu X (podle Petersena) se na prvn pohled zd nejlepm pkladem datovatelnho pedmtu, pokusme-li se ale uvst skutenou chronologickou hodnotu, zjistme, e cel vc nen tak jednoduch. J. Peter sen (1919, 158167) povauje me typu X za vikingsk a datuje jej od potku 10. do 12. stolet. H. Arbman (1934, 227) je naopak uruje jako rnsk s potky v dob karolinsk. Toto datovn u ns pejm V. Hrub a datuje me typu X z hrobu 190/50 ve Starm Mst Na valch" do doby kolem r. 900 (Hrub 1955, 167). B. Dostl (1966, 68) vak bere v vahu nlez mee typu X v hrob 280/11 v Mikulicch, zhodnocen J. Poulkem (1957, 283) a stratigraficky datovan do 2. tvrtiny 9. stolet. Uruje pak chronologick rozsah vskytu tchto me u ns do 1. poloviny 10. stolet, piem nevyluuje ani asnj nlezy. Jestlie jet uvaujeme o monosti domc vroby (Dostl 1966, 68), co rovn komplikuje situaci, meme nakonec konstatovat pouze, e me typu X se objevuje v mlad period doby velkomoravsk a do t doby, dokud nebude podrobn vdecky zpracovn s pihldnutm k naim novm nlezm, nebude mono jej povaovat za podporu chronologickho uren. Zstvaj nm pak z bohatho celku jen ostruhy s pezkami a prvlekami, kter meme zhodnotit ve vztahu k jinm ostruhm stejnho i jinho typu. Ostruhy jsou npadn svm lehkm tvarem, analogickm pozdnm velkomoravskm ostruhm, jak je poznme dle. Ramena jsou dlouh a tenk, tm rovnobn, v oblouku zeslen. Bodec je vlcovit, tup ukonen (na prov ostruze do pice). Technika nasazen nen zeteln. Mal plotnky tradinho tvaru ukonuj ramena, inc dojem, jakoby byla vytaena z oblouku. I rozmry plotnek naznauj spe mlad vvoj. Naopak pezky, spojen s prvlekami, kter pat k pru ostruh, jsou bn i v nlezovch celcch starch (nap. hrob 232/11 v Mikulicch, Poulk 1957, obr. 101). Zajmav je stratigrafie tohoto hrobu. Poruuje lbek vnitn palisdv, datovan asi k r. 863 (Dostl 1969, 210), nen tedy star ne z poloviny 9. stolet. Sm je pevrstven temi hroby bez nlez, pravdpodobn nejmladho horizontu. Nalz se pod destrukc kostela znamen to tedy, e je star ne znik kostela. Shrneme-li vechny chronologick daje, vyplyne z toho asi takov zvr: hrob pat do 2. poloviny 9. stolet, nebo neme bt star ne r. 863, kdy pravdpodobn zanikla vnitn palisda, byl uloen v dob, kdy kostel jet stl a pevrstvily ho ti hroby nejmladho horizontu. Tomuto datovn pmo neodporuje nlez mee typu X a i celkov charakter ostruh mu odpovd. Dal nlezy ji nepochzej z velkch centrlnch pohebi, ale z lokalit vzdlenjch. Je to pr ostruh z hrobu 2 v Prostjov (Dostl 1966, 154, tab. LXXI) a jedna ostruha z objektu 13 v Pobedimi II - Na laze (Vendtov 1969, 204, obr. 38:20).

Ostruhy z Prostjova jsou stednch rozmr, kter odpovdaj i ostatnm. Ramena jsou mrn parabolick a rovnobn a jsou ukonena plotnkami se 6 nty ve dvou adch, nasazenmi na konec ramene. Technika nasazen bodce nen zeteln. Na jedn ostruze je bodec zdoben pnmi paralelnmi rhami, zejm se jedn o zbytky tausie. Tento prvek se objevuje u pozdnch velkomoravskch ostruh. Pravdpodobn reprezentuj ostruhy z Prostjova perifrn vvoj ostruh typu III, kter se ojedinle objevuje i mimo centrum Velk Moravy. Stejn dojem in i ostruha z Pobedima, kter zachovv zkladn tvar typu III, je vak zejm, e pouze napodobuje vzdlen vzor. Tvar ramen je ponkud neobvykl ve velkomoravskm inventi, spe jej znme z pozdn mskho materilu. Pravdpodobn jde pouze o druhotnou deformaci. Plotnky zachovvaj systm dvou plotnek proti sob, spojench stedovm ebrem. Poet nt ale nen znt. Bodec je del, ne je obvykl u ostatnch ostruh tohoto horizontu. Ostruha z Pobedima pat k nejvzdlenjm projevm typu III, kdy zkladn koncepce je ji tm setena vlivem domc vroby. Jedinou ciz analogi, kter je v dnen dob znma, je ostruha z Tartarie v Sedmihradsku (Horedt 1958, obr. 33). Jednotlivmi prvky odpovd spe naemu vvoji, ne ppadnmu vlivu ze starochorvatskho prosted. Odjinud ostruhy podobnho typu neznme. Ostruha z Tartarie m vroubkovan bodec podobn jako ostruha z Prostjova a zejm je na n aplikovna i technika vsazen bodce na nt. Ramena jsou slab parabolick, spe v podob psmene U a maj trojhelnkovit zaoblen prez. Jsou ukonena plotnkami tradin formy, kter odpovd nejvce ostruze z Pobedima, maj vak 6 nt ve dvou adch proti sob. Shrneme-li vechny uveden prvky, zjistme, e ostruha opt pedstavuje okrajov vrobek, ovlivnn nejspe ostruhami, produkovanmi ve velkomoravskch dlnch v pozdnm 9. stolet. Bohuel neoven nlez ostruh v blatnickm celku by v opanm ppad vznamn pispl k een rozvdn problematiky. Ostruhy jsou vak rekonstruovny a nejdleitj sti, toti plotnky, se na pvodnm nlezu nezachovaly. Podle G. Nagye (Eisner 1933, obr. 22:2) by celkov tvar patil jet k typu III, nasvduje tomu oblouk ramen, masivn bodec i celkov robustnost ostruhy, nememe vak rekonstrukci plotnek povaovat za prkaznou. Je to jist koda, vdy blatnick nlez byl a jet bude pedmtem mnoha polemik a vdeckch rozbor. Pesvdili jsme se tedy, e urit ostruhy, patc k typu III, opravdu vykazuj znaky dalho vvoje, ovlivnnho jinmi typy ostruh, kter opt pejaly nkter jejich prvky. Tak jejich chronologick pozice je podstatn jin, ne tomu bylo u ostruh v pedel kapitole. Navrhuji proto oznait analyzovan ostruhy jako typ III B, vzhledem k nepochybnm genetickm vztahm ke klasickmu typu III A a k mlad relativn i absolutn chronologii. Tento typ se vyskytuje ji v horizontech s jinmi pedmty. Krom

mee typu H, vyskytujcho se prbn ve starm obdob, je to me typu X, spe mladho datovn. Naznauje nm pomrn irok asov rozsah vskytu, podporovan i stratigrafickmi pozorovnmi. Ve Starm Mst Na valch" lze tyto ostruhy datovat do 1. poloviny 9. stolet. Navazuj pmo na typ III A a li se od nj pedevm lehm pojetm vzhledu. Mezi typem III A a typem II, kter se vyskytovaly soubn, byl prakticky rozdl v proveden, typ III A vypad robustn, zatmco typ II jsou ostruhy vysloven mal. Je tedy dal vvoj typu III kompromisem domcch dlen, pejmajcch techniku vroby lehkch ostruh i pro tyto ostruhy tk. Ty byly sice reprezentativn (k tomuto elu snad byly pvodn ureny j, ale pro vrobu i pouit dosti nevhodn. Nerozily se proto pli a spe se pizpsobily domcm podmnkm. Domnvm se, e ze Starho Msta, Pohanska a Mikulic se na lokality vzdlenj od centra sttu a astn se tak procesu vytvoen obecnho pozdnho tvaru velkomoravsk ostruhy. Jsem toho nzoru, e teprve tehdy, kdy se ostruha dostala na venkovsk sdlit, mohlo dojt zptn na centrlnch lokalitch k sjednocen tvaru, podstatn jednoduho ne star formy a vyhovujcho potebm spolenosti vrcholnho rozkvtu Velk Moravy. Zjednoduen a zkonsolidovn slovansk ostruhy nen ani tak vsledkem vvoje na hraditch, jako spe pnosem venkovskch lokalit. Tyto vahy vak ji k problematice typu III B pat jen okrajov; ostruhy tohoto typu toti pisply ke konenmu vsledku tak svm dlem, kter nen na prvn pohled patrn, ale objev se nm teprve v irch souvislostech. Pak toti teprve vystoup spoleensk loha ostruh tohoto typu spov vce v podntu ne v pmm ovlivnn. To konen uvidme zeteln pi rozebrn nlezovch celk pslunch ostruh pozdnho horizontu a pi jejich hodnocen.

Zvltn

tvary

typu

III

Mezi ostruhami typu III ns na prvn pohled zaujmou ostruhy honosnho vzhledu, kter vak nememe zaadit do sledu vvoje1, jak byl nartnut ve. Stejn je obtn jejich datovn. K tmto exemplm je nutno pistupovat individuln a pi jejich hodnocen musme pihldnout k rznm okolnostem, nap. geografick poloze a vznamu lokality, na kter byly nalezeny. Pedevm jsou to znm ostruhy ze Starho Msta Na valch", z hrobu 266/49 (Hrub 1955, 187, tab. 62), kter jsou v naem inventi skutenou raritou (obr. IX:4). Jejich vzhled je dostaten znm, proto pistoupm pmo k analze. Celkov bud masivn dojem. Tm navazuj na typ I a typ III A. Stejn tak mohutn bodec, vsazen na nt do prstence, je bn v obou typech. Ramena maj trojhelnkovit, vn zaoblen prez. To ve jsou prvky, prokazujc dostaten

domc pvod z typu I a typu III A. Tak oblouk ramen odpovd charakteristice typ I a III A (pokud lze soudit ze zlomk], S pozlacenmi ostruhami z Mikulic maj spolen zkladn prvek ve vzdob, toti lenn povrchu na polka. Protoe pozdji se ji nco podobnho neobjevuje, musme uvaovat o uritm vztahu mezi tmito, pvodem dosti vzdlenmi objekty. Pravdpodobn se mezi dobu vskytu pozlacench ostruh z Mikulic a analyzovanch exempl klade nepli dlouh interval, nebo pece jen najdeme rozdly, anebo lpe, oboj maj spolen prv jen zkladn rozvrh vzdoby do polek. Pinou me bt snadno rozdln zemn vskyt obou. Plotnky jsou zato typickmi produkty typu III A, potem nt (4 po kad stran] se bl ostruze z hrobu 224/51. Nej.zajmavj je ovem vzdoba stedn sti, kter je pak aplikovna na celm povrchu ramene a bodce. Jestlie V. Hrub (1951, 183] odvozuje vzhled plotnek od stylizovanho germnskho zvecho ornamentu, pak jej meme srovnvat se vzhledem alamanskho nkon z CrailsheimIngersheimu (Paulsen 1967, obr. 31:7], jeho vzdoba je rovn siln stylizovna bezesporu pochz ze zvrnho ornamentu, bnho ve svm prosted a skuten siln pipomn ornamentiku plotnek ostruh z hrobu 266/49. Tak tvar plotnky a tvar nkon jsou pbuzn, i kdy tento detail povauji za nhodn. Prvky vzdoby jsou vak ryze domcho pvodu. Se lennm ramen na polka jsme se ji setkali u ostruh z Mikulic, tak plastick proveden je odvozeno zejm od techniky vruboezu, piem efektn stdn svtla a stnu, co vyaduje perfektn prci, zde nahrazuj dv techniky, toti pozlacen a stbrn tausie, kter se rovn objevily u starch nlez. Technika zlacen povrchu je bn u vce druh ozdobnch pedmt, nap. gombk, nkon, i ostruh. Je zajmav, e zde bylo pouito mdnho pozlacenho plku, vbitho pomoc zdrsnn hrbolky na vyezanou ploku povrchu. Jist je tato metoda projevem cizho vlivu, protoe ve velkomoravskm materilu se s n setkvme jen zdka. Zato stbrn tausie na vyvench polkch je zcela domc, pmou analogii najdeme prv u ostruh typu I z hrobu 232/11 v Mikulicch. Prakticky vechny prvky ornamentu jsou spolen, a ji jde o krouky, oblouky nebo klikatky. Stejnho principu je pouito i na vzdob povrchu soupravy kovn, nleejc k ostruhm (Hrub 1955, tab. 62], V. Hrub, kter tuto jezdeckou soupravu publikoval a zabval se i jejm rozborem (Hrub 1955, 187], ji podle stratigrafickho pozorovn klade do 1. poloviny 9. stolet. V pvodn zprv uvauje o vlivu z jihovchodn Evropy (Hrub 1951, 181], v publikaci celho pohebit vak opravuje svj nzor a odvozuje charakter vroby tchto ostruh ze zpadoevropsk produkce, dokonce naznauje, e mohou bt i karolinsk. Je sice pravda, e mnoh prvky pipomnaj ostruhy zpadn Evropy, se vemi jsme se vak setkali u ostruh star domc produkce a nen proto dvodu uvaovat o pmch zpadnch vlivech. Do-

mc pvod pozlacench ostruh z Mikulic, ostruh typu I a konen i domc vroba typu III ,A byly ji prokzny. Je proto pravdpodobn, e analyzovan ostruhy ze Starho Msta navazuj na domc produkci a byly vyrobeny ve staromstskch dlnch. Pouit mn obvykl techniky pltovn zde znamen pouze nepatrn chronologick rozdl. Je pirozen, e vroba, zvlt vroba honosnch pedmt, pejmala ochotn kad nov prvek, zaruujc efektn vsledek pi pouit relativn menho sil ne u pvodnch technik. Kdy tedy ostruhy typu I datujeme do potku 9. stolet, piblin stejn pozlacen ostruhy a typ III A do 1. tvrtiny 9. stolet, nevzdlme se pli skutenosti, jestlie ostruhy z hrobu 266/49 ze Starho Msta Na valch" polome do doby kolem r. 825. Byly pravdpodobn zhotoveny k reprezentanmu elu a osoba, kter byly piloeny do hrobu, mla zejm vjimen postaven ve spolenosti Velk Moravy. Dal ostruhu, vymykajc se veobecnmu charakteru typu III, znme z dvojhrobu v Koln, kde byla nalezena spolu s bohatou vbavou exkluzivnch pedmt (P 1909, tab. XVIII). Jejich rozbor snad nm umon piblit problematiku ostruh samch. Nutno vak ci, e vsledky vech dosavadnch pokus nejsou jednotn a samy o sob nepesvdiv. Prvn rozbor kolnskho hrobu podal J. L. P (189092, 718727). Souasn se pokusil urit pvod ostruh. V lnku uruje zpadn (karolinsk) pvod, na karolinskm tvaru se uplatuj ernomosk a pedoasijsk techniky. Ostruhy datuje do 9., nejpozdji do 10. stolet, s nejvt pravdpodobnost na pelom 9. a 10. stolet. Poslze (P 1909, 119) vak uvauje o vchodnm pvodu, pevn na zklad vzdobn techniky. Pozdji J. Schrnil (1925, 164165) pehodnotil kolnsk nlez, srovnal ostruhy s nordickmi (jmenovit z Roedu) a doel k nzoru, e jejich potky sahaj do doby merovejsk (jako pklad uvedl stbrnou ostruhu alamanskho pvodu z hrobu ve Wrtemberku). Vyslovil se tedy pro zpadn pvod. Vechny star pokusy o hodnocen kolnskho nlezu shrnul a komentoval M. Solle (1966, 8485). D se ci, e jeho koment je opravdu vyerpvajc. Zdraznil zejmna nov moravsk nlezy, kter posunuj chronologii ne, ne se pvodn pedpokldalo a mnoho prvk, odvozench zejmna Schrnilem ze vzdlench oblast (nap. severskch), lze povaovat za bn zjev ve velkomoravsk kultue. Velmi sprvn je poznmka, navazujc na seversk analogie u Schrnila, e toti prce H. Arbmana (1937) zsadn mn pohled na kulturn prosted Skandinvie a e je nutno povaovat oblast seversk kultury za sekundrn, poplatnou pedevm kultue karolinsk. To si meme snadno ovit nap. srovnnm obsahu souhrnn prce J. aka (1969) s naimi nlezy. Ob, tak zemn vzdlen oblasti se shoduj v prvcch karolinskho umn, cho se ve vlnch ze svho centra. Zeteln je zejmna rozdl v domcm pojet pijatch

vliv, kdy pvodn vzor se mn tm k nepoznn a poslze se uplatuje v pevn vtin domc vkus, pouvajc ppadn ciz techniky. Z Arbmanovy prce vyplv, e granulace a filigrny se v karolinsk i rozvjely v prbhu 9. stolet. Ob techniky pochzej z vchodu, jak ji zjistil }. L. P. V karolinskm prosted vak dostaly svou specifickou podobu, odlinou od emomoskho a pedoasijskho jemnho proveden. Ve velkomoravskm inventi asto nalzme perky, zdoben granulac dvojho druhu: velmi jemnou, tzv. makovou, a hrub, kde zrnka jsou podkldna prstnky. Druh typ granulace pokld K. Benda (1966, . 22) za karolinsk. Zejm se na Morav stetvaj dva proudy, z vchodu a zpadu, jak je jejich vzjemn pomr, to zatm nevme a nelze to na tomto mst eit. Na ostruze z Kolna (obr. IX:2) je npadn jej tvar, kter J. Schrnil (1925, 164) nazval romnskm a kter, protoe je pro vnj vzhled vstin, pebrm tak, jak je vyloeno v kapitole o I. typu. Ramena jsou neobyejn dlouh a na koncch maj mal plotnky, odpovdajc vzhledem typu III. Techniku vak nezachovvaj, rovn rozmry nejsou mrn dlce ramen. Ani u mench (ve srovnn s kolnskmi) ostruh typu III se nesetkme s malmi plotnkami. I celkov lehk vzhled napovd, e se jedn o pozdj vvoj, tedy o typ III B. Technika vsazen bodce do prstence je vak a zkostliv zachovna. To by ji mluvilo ve prospch vlivu z primrn oblasti, ve kter tato technika vznikla. Nejnpadnj je vak na kolnskch ostruhch jejich vzdoba, s jakou jsme se u ostruh dosud nesetkali. Kombinace hrub granulace a filigrnu bv obvykl na ozdobnch pedmtech, a to vce v oblasti karolinsk. V materilu na Morav se setkvme s tmto jevem zdka, spe jako s nhrakou granulace filigrnem, a to hlavn u nunic, jak je popsal V. Hrub (1955, 228238). S myslnou kombinac meme potat vlastn jen v ppad zvsku v podob knihy, nalezenho u trojlodn baziliky v Mikulicch (Poulk 1967, 135; 1975, 1245, tab. 5). Tento pedmt vak mohl bt vyroben v domcch dlnch podle karolinskch vzor. Na zpad jsou ob techniky, pouit ve vzdob spolen, rozhodn astj, a to i na vazbch knih (Utrecht), na vzdob olte v Miln (Hubert, Porcher, Volbch 1970, 220222, 317), prav typick filigrn se vyskytuje na obalu Codex aureus v Mnichov a alti Karla Holho (Arbman 1937, 182). Analogick vzdoba k ostruze z Kolna je na zvsku, vyobrazenm v prci H. Arbmana (1937, 187, tab. 59:3). Krom ostruh se soupravou kovn, kter pat tematicky k sob, obsahoval severn kolnsk hrob honosnou soupravu kovn, zdobenou vruboezem a niellem. Celou garnituru oznail K. Benda (1966, . 56) za pornsk vrobek a datoval ji do 1. poloviny 9. stolet. Tak znm pohr je podle nj pornskm importem (Benda 1966, . 54). Sta snad pipomenout, e Tassilv pohr z konce 8. stolet uruje cel umleck styl pelomu 8. a 9. stolet a e pohr z Kolna se stylov

nevymyk zmnnmu horizontu. Ostatn pedmty nlezovho celku, gombky, pezky, jsou bn na Morav v 9. stolet. Jestlie jsme si objasnili zpadn pvod vzdoby ostruh a souasn i urit vztahy k vvoji ostruh typu III B na Morav, pak meme uvaovat o chronologickm zaazen nlezu. Bereme-li v vahu ostatn pedmty, pak nemohou bt ostruhy s garniturou kovn star ne 1. polovina 9. stolet. Horn hranici uruje vskyt granulace a filigrnu v karolinskm umn, tj. maximln konec 9. stolet. Vzhledem k pbuznosti s ostruhami typu III B lze uvaovat piblin o 2. polovin uvedenho vku. Podklad pro pesnj daje nm poskytne vcelku podrun detail, toti fakt, e ve vzdob ramen se asi v polovin objevuje hol msto, stejn jako u mikulickch pozlacench ostruh. Jestlie jsem ostruhy ze Starho Msta, kter jsou rovn pbuzn mikulickm, datovala k r. 825, pak, beru-li v vahu pedchoz chronologick fakta, zemn vzdlenost a to, e nemohlo dojt k pli velkmu asovmu rozdlu u tak ojedinlho jevu, datuji kolnsk ostruhy k polovin 9. stolet. Pedpokldm pitom pm styky s Moravou a urit vztah k dlnm karolinsk e. Toto datovn zhruba odpovd zvrm M. olleho (1966, 86), kter kolnsk nlez zaadil do horizontu A 23, tj. do star doby velkomoravsk. Poslednm nlezovm celkem, obsahujcm ostruhy zvltnho tvaru, jak nen bn u ostruh typu III, je hrob 120 ze Star Kouimi. M. Solle (1966, 221) tento hrob zaadil stejn jako kolnsk do star doby velkomoravsk. Ostruhy samy (obr. IX:1) charakterizoval jako typ I B Hrubho, protoe vak maj oproti jmenovanmu typu rozeven ramena, pipout i vliv typu I A (Solle 1959, 405). Souhrnem vak uvaoval o karolinskm typu ostruh, vzniklch na zpad ze zpadnch vzor (Solle 1959, 404). Pestoe uvedl jako analogii i biskupijsk nlezy, nepokldal je zejm za podstatn pro vznik typu III A, naopak, oznail je jako vlivy velkomoravsk (Solle 1959, 406). Dnes vme, e nlezy honosnch ostruh v Biskupiji u Kninu se dl na dva horizonty, z nich star je datovn k r. 800 (Vinski 1965, 138). Co z toho vyplv pro vznik typu III A, bylo ji uvedeno v pslun kapitole. Ns nyn zajm, ke ktermu okruhu ostruh typu III lze zaadit honosn kouimsk ostruhy. Tvarem ramen se neli od pozdnch tvar moravskch, zvlt je npadn shoda s ostruhami zvltnho tvaru v hrob 266/49 ze Starho Msta Na valch". Celkov dojem je mohutnj ne u ostruh moravskch a pedevm bodec zaujme svou dlkou, jak nen u ostruh typu III obvykl. Prvkem, kter ji v pozdnch tvarech tohoto typu neznme (neznme jej vlastn vbec), je tak zlacen stbrnho plechu, kterm je pltovn povrch. S nznakem jsme se ji setkali u jmenovanch ostruh ze Starho Msta. Tendence pokryt povrchu zlatem je bn prv u biskupijskch ostruh pozdnho horizontu (Vinski 1965, obr. 8). U ns jsme ji poznali poprv a naposledy na potku 9. stolet u mikulickch honosnch exempl. Ani

tam vak nelo o pltovn, ale o pm pokryt povrchu zlatm povlakem, zejm chemickou cestou. Nememe bohuel zjistit, zda chorvatsk ostruhy byly zlaceny pmo nebo pltovny zlatem. Rozhodn vak techniku pltovn musme povaovat za vliv mimovelkomoravsk. Pohled na kouimsk ostruhy odpovd charakteristice chorvatsk ostruhy pozdnho 9. stolet, jak ji podal Z. Vinski (1965, 143). Tak rozvrh vzdoby m analogie na jihu. Ornament pokrv cel povrch ramen, prostedn sti plotnek a dolin vlcovitou polovinu bodce. Kuelov ukonen zstv bez vzdoby. Ornament sm vak z jihu nepochz. Po cel Evrop je sice znm vegetabiln motiv ve vzdob, na zpad vak v podob ponky, na jihu spe v jakmsi lidov ornamentlnm pojet. Pouze na Morav znme palmetu, pouitou ve vzdob tepanch gombk v tolika variantch a se zetelnm vvojem, e meme nakonec mluvit o domcm motivu, i kdy, jak pe K. Benda (1966, . 22), je palmeta pvodn sasnovsk prvek. Na Morav sice prozatm neznme motiv zaven palmety, tak, jak jej vidme u kouimskch ostruh, ale variabilita palmet je tak velk, e takovou kombinaci nememe vylouit. Povauji proto motiv zavench palmet, pouitch ve vzdob povrchu ostruh z hrobu 120 v Kouimi, za velkomoravsk prvek a doklad styk Star Kouimi s centrlnmi lokalitami Velk Moravy. M. olle (1966, 42) povauje masivn kouimsk ostruhy za star ne kolnsk, kter jsou leh. Srovnme-li vak rozbor obou, vidme, e rozdl ve vzhledu nen zleitost chronologickou, ale genetickou. Kad pr ostruh m svj pvod v jin oblasti a nen proto vyloueno, e oba jsou bu souasn, anebo v obrcenm chronologickm pomru, ne jak uril M. olle. Ten zaadil hrobov celek 120 do horizontu A 2 (olle 1966, 221), tedy asi do 3. tvrtiny 9. stolet. V podstat s tm souhlas datovn K. Bendy (1966, . 68), kter podle umlecko-historick analzy datoval ostruhy do 2. poloviny 9. stolet a garnituru kovn na potek 2. poloviny 9. stolet (Benda 1966, . 69). Vzhledem k silnm vztahm k chorvatskmu zem pozdnho 9. stolet bych se piklonila spe k datovn mladmu, pes nesporn vlivy velkomoravskho prosted 1. poloviny 9. stolet. V vahu by pak, pichzela nejen datace olleho, nevhala bych vak datovat tyto ostruhy i pozdji, pesnji k r. 875. jako zajmavost uvdm hodnocen hrobu 55 z Kouimi K. Bendou (1966, . 65), kter v rozporu s M. Sollem (1966, 221 datoval tento hrob k r. 825) umlecko-historickm rozborem dospl k uren r. 850 jako chronologick pozice tohoto celku. Jestlie M. olle (1959, 407) klade mezi hroby 55 a 120 asovou mez asi dvaceti pti let, pijdeme opt k r. 875 jako datovn hrobu 120. Zvltn tvary ostruh typu III nepispvaj sice pmo k een obecn problematiky tchto ostruh a je teba je hodnotit prv z pozice charakteristiky typu III s pihldnutm k rznm vlivm, kter prv zpsobuj jejich vjimenost, poskytuj nm vak pleitost objasnit

vztahy spoleensko-vrobnho prosted Velk Moravy k jinm vrobnm oblastem, zvlt v jin a zpadn Evrop a obohacuj tak n pohled na obraz Evropy v potcch feudalismu.

Ostruhy

typu

IV

Na podklad ostruh typu II s pibrnm prvk typu III se vyvinul nov typ velkomoravskch ostruh, rozen ji obecn na centrlnch i venkovskch pohebitch. Z typu II pebr v prvn ad lehkost proveden, mal bodec a zkladn formu plotnky. Vliv typu III se projevuje hlavn ve vtch rozmrech ostruh a prodlouen ramen. Zmny na plotnkch (tj. rozmry, poet a umstn nt] jsou podle mho nzoru podmnny masovou produkc i uvnm jsou praktitj a jednodu ne pedel. Charakterizovala bych tedy ostruhy typu IV takto: 1. vt rozmry (prmrn dlka 16,2 cm], 2. lehk proveden, 3. mal bodec, 4. dlouh ramena, parabolick i ve tvaru U, 5. mal plotnky rznho tvaru, vtinou s dvma, vjimen s jednm nebo temi nty a stedovm ebrem. U ostruh z hrob 169 (obr. X : l ) a 230 v Beclavi-Pohansku (Kalousek 1971, obr. 169 a 230) bych vytkla blzk vztah k ostruhm II B 1. Maj krom ve uvedench znak plasticky zdobenou plotnku. Vzdoba je hvzdicovit soustedna kolem jednoho ntu ve stedu plochy a u ostruh z hrobu 230 se opakuje i na souprav kovn. Oba hroby jsou dleit i pro chronologii. Hrob 169 petn lbek vnitn palisdy, je tedy mlad ne r. 863. Souasn je vak pekryt temi mladmi hroby bez nlez (zejm nejmladho horizontu). V hrob 230 pak byly nalezeny 2 pozlacen gombky s tepanm motivem jednoduch palmety a sklenn gombk, zasazen do filigrnsk obrouky. Tepan gombk je pravdpodobn nejstarm pedmtem v hrob, nebo filigrn se objevuje v dob pozdj a hrob sm byl v superpozici nad starm hrobem. K uren vztahu ostruh typu IV k typu II (konkrtn variant A) nm poslou stratigrafie hrob 154 a 194 ze stejn lokality (Kalousek 1971, obr. 154 a 194). Oba hroby obsahovaly stejn ostruhy s vroubkovanmi bodci (pozstatky pvodn tausie?) a pekrvaly hrob 246 s ostruhami II A (Kalousek 1971, obr. 246). Je to doklad pozdjho vskytu typu IV a nepm dkaz linie vvoje z typu II. e s ostruhami typu IV musme potat pedevm v 2. polovin 9. stolet, to nm dokldaj dal hroby, pekrvajc lbek vnitn palisdy na hraditi Pohansko. Ostruhy z hrobu 148 (Kalousek 1971, obr. 148) maj na plotnce uprosted ebrovn a bodec vroubkovan. Tento hrob byl pekryt hrobem 141 (Kalousek 1971, obr.-141) s gombky, kter mohou bt i velmi star (motivy v jejich vzdob jsou

bn u stylu Tassilova pohru] a v tomto ppad chronologicky nespolehliv. Dalm celkem z 2. poloviny 9. stolet ]e hrob 89 (Kalousek 1971, obr. 89), zajmav tm, e obsahoval dv ostruhy typu IV, z nich jedna m iroce rozeven ramena, lopatkovit plotnky a vroubkovan bodec, zatmco druh je u, plotnky maj tvar nepravidelnho estihelnka a vroubkovn bodce se li. Ke skupin ostruh s vroubkovnmi (snad tausovnmi) bodci se ad i ostruhy z hrobu 102 (obr. X:4) na te lokalit (Kalousek 1971, obr. 102). Tentokrt maj ob ostruhy stejn zpsob vroubkovn bodce i tvar plotnek. Tento celek nem dnou stratigrafi, ale vzhledem k jednotnmu tvaru jej tak meme piadit do 2. poloviny 9. stolet. Ke stejnmu typu pat i ostruhy s jednoduchmi bodci, zachovvajc zkladn tvar typu IV. Ani tyto ostruhy nemme spolehliv datovny, uritou oporou nm me bt skutenost, e hrob 163 z Pohanska (Kalousek 1971, obr. 163] byl ve stejn stratigrafick poloze jako hrob 24 (Kalousek 1971, obr. 24), ve kterm byly ostruhy potenho stadia ostruh s dlouhmi bodci (obr. XV:2). Oba hroby pekrval hrob 135 (Kalousek 1971, obr. 135), obsahujc 2 tepan gombky s palmetami jako pedmty nejstar, dle 2 nunice se 4 bubnky, pokrytmi hrubou granulac, 2 nunice se 6 zachovanmi bubnky, pokrytmi makovou granulac ve vzoru a 4 nunice se 7 bubnky, ale ji v padkov form, kter povauji v tomto celku za nejmlad. Nelze prozatm zodpovdn urit chronologii tohoto hrobu, soudm vak, e bohatstv perku souvis s maximlnm rozkvtem Velk Moravy a e by tedy mohl nleet do potku posledn tvrtiny 9. stolet. Vyplv z toho, e oba poruen hroby mus bt star. Tam by patil i dal pr ostruh (obr. XII:1) tohoto typu z hrobu 120 z Pohanska (Kalousek 1971, obr. 120). Jeho stratigrafie neodporuje pedelm zvrm, nebo je pekryt jednm mladm hrobem bez nlez a pohebit nepat k nejstarm. Z Mikulic znme celkem 46 kus ostruh typu IV, tm vechny pochzej z hrob na akropoli. V tomto ppad vak nejsou publikovny nlezov celky, a proto nm tyto ostruhy nemohou bt oporou pi urovn chronologie. Prv tak nememe datovat ostruhy typu IV ze Starho Msta Na valch", i kdy nap. ostruhy z hrobu 307/49 (Hrub 1955, obr. 33:4) maj zajmav tvar plotnky, u tohoto typu neobvykl toti trojhelnk, obrcen pic dol, po jednom ntu v kadm rohu. Ani ostruhy z hrobu 112/51 (obr. XI:2, XIII:6], kter zachovvaj klasickou formu typu IV, nemaj dn prvodn nlezy, ani nlezov okolnosti, umoujc alespo piblin chronologick zvry (Hrub 1955, 505). Zlomky ostruh z hrobu 289/51 (Hrub 1955, 535) maj na thlm bodci a lehkch ramenech rhovn, co me bt pozstatek po tausovn a sniovalo by to ppadn spodn hranici vskytu. Plotnky a celkov proveden vak odpovdaj typu IV (obr. X:2). V hrobovm

celku byla jet jedna sekera s ostny a bitva, tedy pedmty chronologicky nevrazn. Velmi typick jsou ostruhy z hrobu 5/57 (Hochmanov 1962, tab. V111:8), vtch rozmr, lehkho proveden, s delm bodcem vsazenm do oblouku ramen, na plkruhovch plotnkch dva nty (obr. XII:4). V hrob krom pslun soupravy kovn nebyly dn pedmty. Podobn jsou zlomky ostruh z hrobu 251/51 [Hrub 1955, obr. 33:9) a 265/51 [Hrub 1955, obr. 33:5). Ostruhy z hrobu 265/51 (obr. XII:3) mly pvodn rhovan bodec (snad tausovan) podobn jako ostruhy z Pohanska, v nlezovm celku byla jet bitva, sekera a vdro, co lze povaovat za vstroj jzdnho bojovnka, ne vak za dostaten datovateln pedmty. Ostruhy z hrobu 251/51 maj men bodec a plotnky s dvma nty jsou pipojeny tak, e konec ramene tvo na nich stedov ebro (obr. XI:3). Tak v tomto hrob byla krom soupravy kovn pouze sekera. Z pohebit v Modr, okr. Uhersk Hradit, z hrobu 22 [Hrub, Hochmanov, Pavelk 1955, 745), pochz pr ostruh typu IV se soupravou kovn (obr. XII:2). Krom toho byla v hrob nalezena dv nkon, jedno tzv. slovansko-avarsk a druh pozlacen, zdoben na rubu ponkovm motivem, podle uren autor zpadn provenience. J. Poulk [1970, 134) povauje tento hrob za jeden z nejstarch na pohebiti a datuje jej do 2. tvrtiny 9. stolet. Ostruhy typu IV se v pomrn velkm potu vyskytuj na venkovskch pohebitch v hrobech bojovnk. Pr ostruh z mohyly 5 ve lutav, okr. Gottwaldov (Dostl 1966, 195) bylo nalezeno spolu s vdrem, sekerou bradatic, meem typu H a 2 kopmi. Je to vbava, pznan spe pro star obdob (zvlt me a kop), je vak teba mt na pamti, e se nejedn o vznanou lokalitu v centru sttu a musme proto potat s uritm asovm odstupem. Pesto nm tento hrob sniuje spodn hranici vskytu ostruh typu IV. S podobnou situac se setkvme i u ostruh z Boovic, okr. Vykov (Dostl 1966, 114), Star Beclavi-Zvolenc (Dostl 1966, 119) a Lipov, okr. Hodonn (Dostl 1966, 140). V hrob 11 z Boovic krom pru ostruh typu IV a soupravy kovn bylo nalezeno kop, sekera a ndoba bluinskho typu. Ostruhy samy pat i uvnit typu IV k nejvtm (d = 17,7 cm) a jsou velmi lehkho proveden (obr. XIII:4). Ostruhy z hrobu 6 z lokality Star Beclav-Zvolence nejsou pli velk, maj del bodec a na konci ramene nznak rozen v plotnku se dvma nty (obr. XI:4, XIII:2). U bodce je zeteln technika pipevnn ntem k oblouku ramen. V hrob bylo nalezeno jet kop a vdro. Tak v hrob 1 z Lipov bylo kop a sekera s prem ostruh velmi lehkho proveden, charakteristickho pro typ IV, ale s velkmi obdlnmi plotnkami, na vnj stran se zbytky zez (asi pvodn tausie), na vnitn stran vystupuje 1 nt (obr. XIII:3). Spolu s jednou ostruhou byla nalezena v hrob 1 v Kyjov, okr.

Hodonn, sekera bradatice (Dostl 1966, 137). Ostruha sama je pomrn mal a vzhledem odpovd spe typu II, plotnka je ale charakteristick pro typ IV (obr. XIII:5). Jedn se zejm o pechodn, dosud nevykrystalizovan tvar. Na pohebiti ve Skalici, okr. Senica, byly ostruhy typu IV (obr. XI:1) nalezeny v mohyle 22 spolu s vdrem a v mohyle 29 se sekerou a noem (Kraskovsk 1959, 1656, obr. 11:58). Z hrobu 1 v Kloboukch, okr. Beclav (Dostl 1966, 134), pochzej velk ostruhy (d = 18 cm), hlinn lhev, vdro a nhrdelnk z korlk ze skeln pasty. Podle lhve by bylo mon zaadit hrob k mladmu horizontu. S sekerou a vdrem byly uloeny dlouh ostruhy typu IV s vroubkovanm bodcem z hrobu 2 v Bezolupech, okr. Uhersk Hradit (Dostl 1966, 122). V Pnn, okr. Prostjov, v hrob 6 se hrobov celek skldal ze zlomk dvou ostruh (zejm typu IV), sekery, bronzov nunice, korlk ze skeln pasty, sklennho gombku a pru bronzovch nezdobench gombk, vtinou pedmt, vyskytujcch se prbn po cel velkomoravsk obdob, poppad v mladch horizontech (Dostl 1966, 152). Ostruhy z Luhaovic, okr. Gottwaldov, byly v hrob pohromad se sekerou a vdrem (Dostl 1966, 142). Pru ostruh z Bezolup se vzhledem podobaj ostruhy z hrobu v Trenn, nejsou sice tak velk, dodruj vak dlouh a thl proporce i oblouk ramen v podob psmene U. Byly nalezeny spolu s vdrem (hov 1962, 4245) Jedin dv ostruhy, kter nepochzej z hrob, jsou ostruha s inventrnm slem 594-931/68 ze sdlit v Mikulicch (Klanica 1970, tab. 50:3) a ostruha z objektu 22 v Pobedimi II - Na laze (Vendtov 1969, obr. 44:7). Ob, pokud lze pozorovat, zachovvaj zkladn lehk proveden, charakteristick pro typ IV a plotnky rovn odpovdaj uvedenmu typu. Jak je z uvedenho pehledu zejm, podklad pro datovn vskytu ostruh typu IV mme velmi mlo. Z vsledk rozboru nlez z Pohanska vyplv, e na tto lokalit s nimi nememe potat dve, ne po polovin 9. stolet, zatmco hrobov celky z Modr, lutav, Lipov a Starho Msta, hrob 289/51, by nevyluovaly ani vskyt pod touto hranic. Domnvm se, e v tomto ppad musme vychzet z celkov situace a nememe se oprat pouze o stratigrafick pozorovn a rozbory nlezovch celk. Bereme-li v vahu vechny nlezov okolnosti ostruh typu IV, zaraz ns jist skutenost, e byly nalezeny vechny v hrobech (a na zanedbateln procento), a to bez bohatch pedmt, jak je obvykl u typ pedelch. Pouze 2 pry byly provzeny gombky, ostatn se vyskytly v hrobech bojovnk se zbranmi, vtinou sekerami, doplnnmi kopm nebo meem to vak nen pravidlem. Dle povauji za dleit, e se ostruhy tohoto typu vyskytly nejen na centrlnch lokalitch, ale v pomrn velkm mnostv na venkovskch pohebitch, kde pouze v jednom ppad nebyla v hro-

b zbra, ostatn maj vbavu typicky bojovou. Krom toho se na venkovskch pohebitch nachz mlo ostruh jinch typ a na nkterch prech typu IV lze pozorovat pechodn prvky. Vyvozuji z tto situace, e ostruhy jako pedmt pouze vlen pestvaj bt zleitost skupiny lid, soustednch na centrlnch lokalitch, kte maj majetkov pedpoklady k jzdnmu boji, ale e vlivem vlench udlost dolo k reorganizaci vojska a zdraznn jeho jzdn sloky a tm se rozil i okruh uivatel ostruh nejen na hraditch, ale i v okolnch osadch. Potky tohoto procesu lze pozorovat i u ostruh typu II. Pedpokldme-li pekrvn horn hranice vskytu ostruh typu II a spodn hranice vskytu ostruh typu IV, jak to vyplv z nlezovch celk a linie vvoje, domnvm se, e k tomu dolo jet ped r. 850, hlavn vlna se vak dostavila a po tomto datu a je pro druhou polovinu 9. stolet typick. Do tohoto obdob proto kladu vtinu nlez ostruh typu IV. Jestlie se vyskytuj pohromad s prvnmi formami ostruh s dlouhmi bodci, je to opt dokladem intenzvn vojensk innosti, spojen se zdokonalovnm vlen techniky. Ze srovnn jednotlivch nlez vyplv, e nebyly vyrbny, alespo vt st, individuln, ale e se na jejich vzhledu a technice projevuj znmky specializovan vrobn innosti. Tko meme potat s jevem, obdobnm stedovkm cechm, je vak pravdpodobn, e mezi vrobci eleznch pedmt se nalo i nkolik specialist vroby ostruh. S novmi nlezy se jist roz i monosti propracovn absolutn chronologie a pak teprve budeme moci ci vce o tchto ostruhch, pedstavujcch produkty masov vroby velkomoravskch dlen. Pedevm ony by nm mly upesnit pedstavu o tehdej situaci. Je nezbytn zapoteb zjistit zpsob vroby ostruh tohoto typu, abychom mohli navzat na star vvoj a vystopovali star vrobn tradice i nov technick pnos. Nepochybuji o tom, e by se pak podailo definitivn vyeit problm vzniku ostruh s dlouhmi bodci. Toto tma jen zdnliv nesouvis s ostruhami typu IV. Neznme toti k tomuto typu analogie jinde ne na Morav. Pravdpodobn sem pat i nkolik mlo nlez z pilehl oblasti Slovenska a snad i Maarska (Nagy 1913, 250251), stle se vak pohybujeme pouze na zem Velk Moravy. Nejbli tvary najdeme a na zem ech, zde jsou to vak ostruhy s dlouhmi bodci, kter maj plotnky velmi mal se dvma nty. Takov zase nenajdeme na Morav. A je proto pravdpodobn, e plotnky i tvar ostruh typu IV naly pokraovn ve vvoji ostruh s dlouhmi bodci, a to na zem eskho sttu, zatmco v domcm prosted pln zanikly. Ostruhy se i r o k m i rameny typ V

Tyto jednoznan charakterizovan ostruhy jsou zvltn kapitolou v rozsahu velkomoravskch ostruh. Neznm k nim ani bezprostedn

pedchdce, ani vhodn analogie. J. ak uvd mezi ostruhami s hky tak dva exemple se irokmi rameny z lokalit Mniszki a Prusinowska Wlka, pochzejc z 2. poloviny 6. stolet, kter pipisuje tzv. kultue mazursk (ak 1959, 489). Jinak mme nejbli vzory v ostruhch msko-provinciln kultury tak, jak je uvdl M. Jahn (1921, obr. 85). Mezi ostruhami s hky z naeho zem znme i ostruhu z irokho eleznho plechu z Beclavi-Pohanska, zmnila jsem se vak ji o tom, jak je tato forma problematick. Z Pobedima znme ostruhu se irokmi rameny, ukonenmi tvercovm rmekovm prvlekem. V. Hrub (1955, 190) pokldal ostruhy se irokmi rameny, jm oznaen jako typ III, za vcemn padkovou formu velkomoravsk ostruhy, tedy za pomrn pozdn jev. J. Poulk tento tvar hodnot v souvislosti s nlezy z Mikulic, nejprve je srovnal s analogiemi ze Stehelevsi a Bauergrundu a doel tak k datovn do posledn tetiny 9. stolet (Poulk 1957, 328), pak pidal i dal nlezy na Pohansku a v Pobedimi (Poulk 1963, 54). Do 10. stolet datoval velkomoravsk ostruhy se irokmi rameny H. Preidel, povaoval je za pozdn karolinsk (Preidel 1940, 495). V posledn dob podal pehled tchto ostruh, doplnn dosud neregistrovanmi nlezy, B. Dostl (1966, 756). Upozornil pitom na to, e tento tvar znme vlastn ji ze 7. a 8. stolet. Jak vzjemn vztah maj chronologicky odlin nlezy, to, podle mho nzoru, dosud nememe rozhodnout. Velmi pravdpodobn se staly zkladnou vvoje mskoprovinciln ostruhy z plochho psku, nemme vak dostatek srovnvacho materilu k rekonstrukci dal linie. V celm materilu ostruh se irokmi rameny vak meme pozorovat adu variant, co svd o samostatn form a ne tedy o padku vroby. Jejich existence na hraditi v Pobedimi tak naznauje, e tento typ ostruh se vyskytoval i v dob star, ne se obecn pedpokld. Pravdpodobn byl ovlivovn prbnmi formami jinch velkomoravskch ostruh. Je vak velmi obtn tyto nznaky provit, nebo typ V se velmi asto vyskytuje v nlezovch celcch bez jinch prvodnch nlez nebo s tmi, jejich chronologii bude nutno upesnit (jako napklad gombky). Tak v relativn chronologii je patrn nedostatek stratigrafickch pozorovn. Ostruhy se irokmi rameny jako typ V meme podle vzhledu rozdlit do ty variant: V A se stejnomrn irokmi rameny, na koncch s nty, V B s vezy v ramenech, na koncch s plotnkami, V C s vezy v ramenech, V D s prvleky na koncch zench ramen. Relativn chronologick pomr jednotlivch variant nen znm. Pokusm se vak na pkladech objasnit horizonty, ve kterch se vyskytuj.

Varianta

V A

Nlezov celek hrobu 261/49 [obr. XIV:7) ze Starho Msta Na valch" nm dokld spolen vskyt ostruh V A se stbrnmi gombky s tepanm srdcovitm meandrem a mdnmi gombky s tepanmi palmetami. Tyto ostruhy maj bodec zdoben dvma dvojicemi obvodovch rh. Zajmavm dokladem jsou zlomky ostruh z hrobu 983 z Mikulic (Klanica 1970, tab. 4817). Rameno je pokryto tepanou vzdobou oblouk a malch krouk. Zeteln lze pozorovat techniku pintovn bodce. Pechod k variant V B patrn tvo ostruhy z hrobu 86/51 ze Starho Msta (Hrub 1955, 502). Konce ramen jsou zplotl na zpsob plotnky se dvma nty, neroziuj se vak. Celkov tvar ostruhy odpovd mladm tvarm typu IV, hlavn lehkm provedenm, i kdy ramena jedn ostruhy se zeteln sbhaj (obr. XIV:1). Ostruhy varianty V A se tedy vyskytuj spolu s tepanmi gombky. Lze tak najt mezilnek variant V A a V B. Varianta V B

Ostruhy tto varianty meme rozliovat podle formy plotnek. Zajmav je, e se objevily pouze tvary plotnek typu II a IV, zatmco plotnka typu III je v tomto proveden neznm. Znamen to snad, e v dob, kdy byly tyto ostruhy vyrbny, ji typ III neexistoval? K tomuto prohlen nemme krom uveden skutenosti dosud dn doklady. Snad je pinou tak zemn pomrn omezen vskyt obou typ nebo sloitj konstrukce plotnky typu III. Prozatm meme konstatovat, e se varianta V B vyskytla spolu se stbrnm gombkem, zdobenm filigrnem, a to v hrob 10 na pohebiti Star Msto pitlky" (Poulk 1955). Ostruhy z tohoto hrobu (obr. XIV:3) maj mal plotnky typu II A a profil ramen je uprosted zven (co nen prv obvykl). e se vak ostruhy varianty V B vyskytuj i v horizontu tepanch gombk, to dokazuje hrob 51/VI z Mikulic, obsahujc ostruhy V B s plotnkami typu II B 1 spolu se stbrnmi gombky, zdobenmi palmetami (Poulk 1963, obr. 27:4). Ostruhy byly pvodn datovny J. Poulkem do 1. poloviny 9. stolet a dajn tausovny (Poulk 1963, 55). Stejn hodnotil J. Poulk (1963, 55) i hrob 85/VI z te lokality, kter le pod hrobem s bronzovou, stbrem pltovanou zunic. Ostruhy spojil s tvarem zlatch exempl. Maj, krom plotnek stylu II B 1 a vezu v ramenech, jet navc ploku tsn nad vezem, zdobenou rytmi liniemi (obr. XIV:6). Je to tvar opravdu ojedinl a otzkou zstv, jestli zde nebyly pedlohou zpadn ostruhy 7. a 8. stolet s okem nebo zdobenm terkem uprosted ramen (viz Stein 1967, II. dl tabulky).

S plotnkami typu IV se vyskytuj ostruhy z hrobu 210/49 ze Starho Msta Na valch" (Hrub 1955, 190). Tento hrob je pozoruhodn tm, e je v superpozici nad hrobem, obsahujcm me typu H. Tato skutenost spolu se vztahy k typu IV ad hrob 210/49 do mladho horizontu.

Varianta

VC

Je opravdu nejrozenj variantou tohoto typu ostruh a neomezuje svj vskyt pouze na centrln lokality. Ramena maj ploch profil, asto se zeslenm okrajem. Vez je obvykle v polovin dlky ramen, nkdy v doln tetin. emen byl upevnn dvma nebo temi, vjimen jednm ntem (sdlitn vrstva v Mikulicch Klanica 1967, tab. 18:8) v dolnm okraji ramen. Jako u vech ostruh typu V je bodec pintovn. Nejzvanjm nlezovm celkem zstv hrob 70/VI z Mikulic. Jako celek jej datoval J. Poulk (1963, 49) do posledn tetiny 9. stolet. Obsahoval ostruhy V C (obr. XIV:4a, b), zlomek ostruhy V B (obr. XIV:4c), psovou soupravu kovn z potku 9. stolet, tepan gombky s palmetou a stbrn gombek, zdoben jemnou granulac do vzorku (Poulk 1963, obr. 17). Z toho nejstarm nlezem je psov souprava kovn. Ostruhy nm dokldaj uritou, alespo stenou synchronii varianty V C a V B. Gombky s tepanmi palmetami znme jak ze starch, tak i mladch nlezovch celk, d se vak obecn ci, e mohou bt pokldny za star. Chronologickou pozici granulovanho gombku lze tko upesnit. Podle tchto pedpoklad nelze sice urit absolutn chronologii, pesto bych vak hrobov celek povaovala za star, ne byl pvodn datovn. Oporu relativn chronologie mme tak u hrobu 59/VI v Mikulicch (Poulk 1963, obr. 26:3), kter pekrval hrob s ostruhami II B a je tedy pravdpodobn, e tyto dv skupiny nebyly pln souasn. Jinm takovm detailem je skutenost, e pr ostruh z Pedmost pohebit I, Chromekova zahrada (obr. XIV:2), pat ke star skupin hrob (Dostl 1966, 155, tab. XXXVI:11). Dal nlezy mme v Mikulicch z hrobu 56/VI (Poulk 1963, 54, obr. 25), 282/11 (obr. XIV:5, Poulk 1957, 328, obr. 102:1, 8) a ze sdlit (Klanica 1967, tab. 18:8) tato ostruha m neobvykle iroce rozeven ramena, a pak z hrobu 142 na Pohansku (Kalousek 1971, obr. 142); ostruhy z Pohanska jsou zajmav rytou vzdobou na ploe ramen. dn z tchto ostruh vak nemaj prvodn nlezy ani nlezov okolnosti dostaten vypovdac hodnoty. I kdy jsou tedy poetn vce zastoupeny ne pedchoz dv varianty, nememe zodpovdn zhodnotit jejich chronologick vznam. Ostruhy typu V C se vyskytuj pravdpodobn souasn s typem V B, s tepanmi gombky a ojedinle s granulovanm gombkem. To je vak pouze jeden pklad

a tko lze zvry, vyplvajc z jednoho nlezovho celku, aplikovat na dal nlezy.

Varianta

VD

V tto form znme jen jeden pklad a sice z Pobedima, okr. Trenn, z objektu 2 (Bialekov 1972, 124, obr. 2). Ostruha m v doln sti zen ramena, ukonen pravidelnmi tvercovmi prvlekami. Horn hranice datovn je dna znikem hradit (Bialekov 1972, 128). Shrneme-li tedy dosavadn poznatky o typu V, pak vyjde najevo, e jde o ostruhy se zvltnm, osobitm vvojem, oddlenm od jinch forem velkomoravskch ostruh, u kterch vak pesto meme pozorovat vzjemn vztah mezi rznmi skupinami. Ostruhy typu V jsou jist bli typu II, jestlie varianta V B obsahuje exemple s plotnkami, vlastnmi tomuto typu. Urit vliv meme vystopovat i u typu IV, i kdy jej vlastn pozorujeme pouze u jednoho pru. Zato pln chyb jakkoliv znmky styku s typem III, a ji starmi, nebo vyvinutmi formami. Rovn se typ V nedov ostruh s dlouhmi bodci a miz zejm dve, ne se tyto tvary zaaly vyvjet. Ve sv dob patrn ostruhy typu V pinesly urit pokrok ve vrob, udrely se tak del as, nedoshly vak takov obliby jako ostatn typy. I kdy jejich vroba byla jist jednodu a levnj, byly zejm dost choulostiv na zpsob pouit a postupem asu zanikly, nebo je pevnj ostruhy s plotnkami pedstihly ve vvoji. O tom svd i ta skutenost, e ostruhy s dlouhmi bodci vznikly vlastn z typu II syntzou s prvky typu IV. I zde, tak jako vude jinde, nakonec zvtzil tvar, nejvhodnj k dalmu zdokonalen.

Ostruhy s dlouhmi bodci

V souboru materilu velkomoravskch ostruh se vyskytuj ostruhy, jejch bodec m tendenci k zvtovn a prodluovn, pak ostruhy, kter maj bodec npadn dlouh a nakonec i pln nov tvary ostruh s dlouhmi thlmi bodci a malmi plotnkami. Jak byla pina prodluovn bodc, to dosud pesn nevme. Z. Hilczerwna (1956, 32) povauje zaveden vt rasy kon za dostaten dvod ke zmn. Zde je vak teba pipomenout, e pro toto tvrzen nemme podklady, nebo dosud nikdo nezjistil, zda opravdu v prbhu 9. stolet dolo ke zmn rasy kon. Kostern materil dosud zstv zpracovn pouze sten a bez vsledk, vyplvajcch ze studia jeho jednotlivch druh, nememe dlat zvry podobnho znn. J. ak uvauje spe o omezen pohyb tkoodnce (ak 1959, 138), co by ji bylo pravdpodobnj. Sama se klonm k nzoru, e prodluovn

bodce je nsledek zdokonalovn techniky boje a stle vt poteby pesn koordinace pohyb jezdce a kon. Domnvm se, e bodec jako funkn st ostruhy hrl v procesu pevnho zalenn jzdy do vlen strategie prvoadou lohu. Prvn nznaky prodluovn bodc vidme u skupiny ostruh typu II B 1, tedy s plasticky zdobenmi plotnkami, a to na centrlnch lokalitch ve Starm Mst Na valch", v Mikulicch zde se jedn o sdlitn nlezy, a v Beclavi-Pohansku. Ostruha 594-932/68 z Mikulic (obr. XV:3j m irok oblouk ramen, ukonench tvercovou plotnkou s pnm ebrem pod psem nt. Snad byla zdobena 1 spodn polovina plotnky (Klanica 1970, tab. 50:4). Bodec je vsazen, nahoru se roziuje a je ukonen kuelovitou pic. Ostruha 594-4052/63 z Mikulic (Klanica 1964, tab. 28:2) m parabolick tvar ramen, kter jsou ukonena obdlnmi plotnkami s plastickm ebrem pn pod psem nt. Bodec je kyjovit, nahoe rozen a ukonen pic. Z Pohanska znme ostruhy s prodlouenm bodcem z hrob 138 a 24 (Kalousek 1971, obr. 138, 24). Ostruhy z hrobu 138 (obr. XV:1) maj parabolick tvar ramen, ta jsou ukonena plotnkami, jejich doln polovina m tvar plastick hvzdy se temi plnmi a dvma polovinmi cpy. st nad psem nt je lenna dvma pnmi ebrky. Bodec se roziuje vzhru a je ukonen kuelovitou pic. O stratigrafick poloze tohoto nlezovho celku vme pouze, e byl uloen jet za funkce kostela, nebo hrob leel pod jeho destrukc. Stratigrafie hrobu 24 je ponkud sloitj. Tento hrob byl pekryt hrobem 135 (Kalousek 1971, obr. 135), obsahujcm 2 tepan gombky s palmetami, 2 nunice se 4 bubnky, pokryt hrubou granulac, 2 nunice se 6 zachovanmi bubnky, zdobenmi makovou granulac ve vzorku a 4 nunice s bubnky padkov formy (pedmty jsou seazeny podle relativnho st). Hrob 135 souasn pekrval hrob 163 (Kalousek 1971, obr. 163) s ostruhami typu IV. Znamen to, e hroby 163 a 24 jsou v uritm smyslu souasn. Ostruhy z hrobu 24 (obr. XV:2) maj parabolick tvar ramen, plotnky tvercov, zdoben na spodnm okraji svislmi ebrky a bodec je kyjovit, tup ukonen. Spolu s nimi byl nalezen zlomek eleznho tmene (Kalousek 1971, obr. 24). Ve Starm Mst Na valch" mme ostruhy s prodlouenmi bodci z hrob 204/AZ, 140/50 a 123/50. Ostruha z hrobu 204/AZ (obr. XV:4) m ramena ve tvaru psmene U, plobloukovit plotnky a del kyjovit bodec. Prov ostruha pat typu II A (Hrub 1955, tab. 30:5, 6). Ostruha z hrobu 140/50 (Hrub 1955, obr. 31:1ab) m ramena ve tvaru psmene V, plotnky obdln se svislmi ebry v doln polovin a s nty, zdobenmi vneky granulace. Bodec je vlcovit, ukonen pic. Tento hrob leel pod hrobem 154/50, obsahujcm nunice s 9 koky, prsten a stbrn gombk s tepanou palmetou (Hrub 1955, 486). Ostruha z hrobu 123/50 (obr. XV:5) m obdobn tvar jako

ostruha z hrobu 140/50, bodec je vak zdeformovn a plotnka se v doln polovin ozdobn vjovit roziuje. Nty jsou podloeny mdnm plkem. Jestlie se tedy bodce prodluuj u typu II B 1 (vjimen u typu II A), kter nen pesn datovn, budeme moci jen s obtemi absolutn datovat potky ostruh s dlouhmi bodci. Vme, e s typem II B 1 meme potat jet na potku 2. poloviny 9. stolet. Dle vyplv ze stratigrafie hrob 24 z Pohanska a 140/50 ze Starho Msta Na valch", e se ostruhy s prodlouenmi bodci vyskytuj pod bohatmi hroby, odpovdajcmi zejm obdob maximlnho rozkvtu. Obecn lze ci, e s ostruhami, kter maj prodlouen bodec a stoj na potku tohoto vvoje, musme potat nejpozdji v posledn tetin 9. stolet. V dal fzi vvoje se setkvme se specificky moravskm tvarem ostruhy s dlouhm bodcem, reprezentovanm celkem tymi kusy. Pr ostruh z hrobu 338 na Pohansku (Kalousek 1971, obr. 338) m parabolick tvar ramen a plotnky se temi nty jsou ve spodn sti vykrojen do rozevenho trojlstku. Bodec tvo 1/3 celkov dlky ostruhy a m kyjovit tvar, ukonen kuelovitou pic (obr. XVI:4). Z Mikulic znme dv ostruhy rozdlnho tvaru, jejich dlka bodce m k dlce ostruhy stejn pomr. Ostruha s inventrnm slem 594-1237/58 byla nalezena v hloubce 30 cm u trojlodn baziliky v sdlitn vrstv. M stejn jako ostruha z Pohanska kyjovit bodec, ramena jsou parabolick, pouze plotnky jsou obdln, se temi nty ve lbku, na spodnm okraji je nznak plastickho rhovn (obr. XVI:2). Vychz tedy stejn jako ostruhy z Pohanska z typu II B 1. Ostruha s inventrnm slem 594-1257/56 pochz z povrchovho sbru, jej tvar ramen je zdeformovn a je tko urit, na kter typ navazuje. Podle velikosti by to mohl bt typ II (obr. XVI:1). Tyto nlezy znamenaj, e se postupem asu vytvoil typ ostruhy s dlouhm bodcem, kter je charakteristick pro Moravu. Jak ji pedpokldal B. Dostl (1966, 76), potvrdil se nzor o moravskm vvoji ostruh s dlouhm bodcem, akoliv M. olle takovou monost vyluoval (Solle 1959, 408; 1966, 40). Bohuel nememe urit pesn chronologickou pozici moravskho typu ostruhy s dlouhm bodcem, protoe ani u hrobu 338 na Pohansku nebyla zaznamenna dn stratigrafick pozorovn. Zde meme datovat jen rmcov a sice, e tento typ ostruh musel bt bn jet ped dobou, kdy se pestalo pohbvat na Pohansku. V Mikulicch nlezov okolnosti svd o nhodn ztrt jednotlivch ostruh a jejich pozici uruje spe doba zniku hradit. Na Morav mme jet jednu ostruhu s dlouhm bodcem z Brna-Ln (obr. XVI:3), kterou Z. Hilczerwna (1956, 30) zaadila do svho I. typu. M hrnn bodec, dle se vak nezachovala. Datovan je rmcov existenc hradit od 2. poloviny 8. stolet do konce 10. stolet,

co nen uren, kter by pisplo k chronologii ostruh s dlouhmi bodci. Jako pokraovn moravskho vvoje se nm jev skupina ostruh s dlouhmi bodci z pohebit v Kouimi. Kontakty s velkomoravskm prostedm mme doloeny v materilu pohebit (olle 1966). Kouimsk ostruhy maj vechny parabolick tvar ramen, i kdy ne pli rozeven. Navazuj lehkost proveden na typ IV. Bodec Je dlouh, nkdy tvo a 2/5 celkov dlky. M kruhov nebo brnn prez a je bud hladk (hroby 49a, 36, 66b, obr. XVII:1, 3J, nebo rzn upraven. Bodec ostruh z hrobu 63b (obr. XVII:4) m konec oddlen lbkem s ebrkem, na konci sed cibulka. Ostruhy z hrobu 43 (obr. XVII:2) maj povrch zdrsnn hrbolky, co me bt ppravn fze pro pltovn. Konec bodce je opt oddlen lbkem. Co je vak na tto skupin pozoruhodn, to jsou plotnky. Zmnila jsem se ji, e tyto ostruhy navazuj svm tvarem a provedenm na typ IV. U plotnek je tato tradice jet draznj. Plotnky ostruh z hrobu 36 (obr. XVII:3J maj lopatkovit tvar se dvma nty, dobe znm z Moravy. Obdlnkov a tvercov plotnky maj ostruhy z hrob 63b (obr. XVII:4) a 66b (olle 1966, obr. 49:2, 38), opt se dvma nty. Tradice typu II snad udruj plotnky ostruh z hrobu 43 a 49a (obr. XVII:2, 1). Stratigraficky dleit je hrob 79 (olle 1966, obr. 3738), obsahujc zlomky ostruh s dlouhmi bodci, kter byl v superpozici nad hrobem s velkomoravskm inventem. Je to zejm nejmlad hrob na pohebiti (olle 1959, 410) a obsahuje krom zlomk ostruh i staromaarsk sekeromlat. Podle dlen Z. Hilczerwny datuje M. olle (1959, 402) celou skupinu do 10. stolet. Piklnm se k domnnce, e vzhledem ke kontaktm s vvojem materiln kultury na Morav, se jedn spe o 1. polovinu uvedenho vku. Tak i vyznv konen soud M. olleho (1966, 227), kter sice datuje znik Kouimi k r. 936, pipout vak dal trvn pohebit (olle 1966, 228). Ostruha z neznm lokality, uloen v Mstskm muzeu v Praze na Hanspaulce, nm pedstavuje typickou ostruhu s dlouhm bodcem tak, jak Ji znme ze zpracovn Z. Hilczerwny. M lehce parabolick tvar ramen a mal ovln plotnky s dvma nty. Uvnit jedn plotnky je jet pichycen plek, zpevujc konec emene. Bodec je dlouh, ovlnho prezu a smrem nahoru se lehce roziuje. Na konci sed knoflkovit hlavika. Je to typologicky nejvyvinutj ostruha z naeho zem (obr. XIX:6). Ostruhy s dlouhmi bodci znme i z jinch lokalit, vtinou jsou vak pln bez plotnek. U ostruh z Prahy-Michle se zd, e konec ramen je roztepn do destiky s jednm ntem. Jedna z nich m bodec ozdoben temi plastickmi pnmi ebry (Turek 19478, obr. 11:1, 2). Ostatn ostruhy z Prachovskch skal (Turek 1946, obr. 54), Libice

(Turek 1953, 617), Zalova (obr. XVIII:4, XIX:13], Levho Hradce (P 1909, tab. XXXI:1, 2) a Praskho hradu (obr. XX:1) nm svou existenc dokazuj, e tento typ ostruh se skuten rozil teprve v prosted eskho sttu. Ostruhy z Prachovskch skal datoval R. Turek (1946, 923) do potku 10. stolet, Lev Hradec je datovn do 1. poloviny 10. stolet, Libice do 2. poloviny 10. stolet, Praha-Michle do 11. stolet (Hilczerwna 1956, 2930), ostruhy z Praskho hradu nejsou pesn datovny (Smetnka, Hrdlika, Blajerov 1970, 386 a 405). Zvltn skupinu tvo ostruhy z hrob 6 a 43 v Brandsku (obr. XVIII:13), kter celkovm vzhledem a provedenm odpovdaj ostruhm z Kouimi, jedna ostruha z hrobu 43 vak m lehce vychlen bodec. O. Kytlicov (1968, 240) je datuje podle kouimskch ostruh do potku, nejpozdji do 1. tetiny 10. stolet. Celou skupinu ostruh s dlouhmi pmmi bodci nazvala Z. Hilczerwna typem 1/1 a datovala od 10. stolet a do potku 11. stolet (Hilczerwna 1956, 30). Pi hledn pvodu tohoto typu vylouila zem Polska, nebo cel tamn vvoj jev urit zpodn proti sousednm zemm (Hilczerwna 1956, 33). Nelze tak uvaovat o Skandinvii, o kter H. Arbman (1937, 233235) prohlsil, e zde nen tendence k osamostatnn v oboru metalurgie. V Nmecku, odkud v 8. a 9. stolet pichzely vlny kulturnho vlivu k nm i do Skandinvie (ak 1969, 69), naopak zase chyb dostaten poet nlez k tomu, aby bylo povaovno za zem, na kterm vznikly ostruhy s dlouhmi bodci (Hilczerwna 1956, 33). V zemch slovanskch jsou zastoupeny astji, jejich tvar i technika navazuje na star produkci (Hilczerwna 1956, 34). Pokud je mon za dnenho stavu publikovanho materilu sledovat pomr chronologicky rznch forem, pak je zejm, e vvoj ostruh s dlouhmi bodci zan na Morav v posledn tetin 9. stolet. Na tme zem v pesn neurenm asovm intervalu se vyvinul moravsk typ ostruhy s dlouhm bodcem, tsn navazujc na star tradice. Na esk lokalit s doklady styk s velkomoravskm prostedm nachzme ostruhy, spojujc prvky pozdnch velkomoravskch ostruh. Ponvad nemme vrazn nlezov celky, nememe urit pomr mezi moravskmi a kouimskmi ostruhami. Mme zde dv monosti: 1. kouimsk ostruhy spojuj vlastnosti typu IV a ostruh s prodlouenmi bodci, piem dodruj stedoevropsk trend prodluovn bodc, zpsoben veobecnmi podmnkami. V tomto ppad by byly kouimsk i moravsk ostruhy s dlouhmi bodci souasn; 2. moravsk typ ostruh s dlouhmi bodci byl pedlohou kouimskm, kter vyuily i technicky vhodnjch vlastnost typu IV. V kadm ppad je skupina ostruh s dlouhmi bodci z Kouimi dleitm lnkem vvoje.

Na n navazuj ostatn ostruhy z ech, mezi ktermi ji nejsou podstatn rozdly. Typick je ostruha z neznm lokality, nebo v tto podob se ostruhy s dlouhmi bodci stedn Evropou. V Polsku znme z 1. poloviny 10. stolet ostruhu s hky a dlouhm bodcem z Biskupina, Czerchowa a Dgbrov, ze stejn doby pak tut ostruhu z lokality Wiskiauty v SSSR (ak 1959, tab. IX j. Vechny tyto ostruhy jsou z jednoho kusu eleza, nejde tedy o zpadn import. Krom toho jsou v Nmecku v tto dob bn ostruhy s malmi bodci. Vechny vyjmenovan ostruhy vak maj doln st ramen u hku rozenou v plotnku. Pmo se zde nabz monost, ovlivnn ostruh s hky ostruhami s plotnkami a dlouhmi bodci, kter vlastn v t dob existovaly pouze na naem zem. Podobn situace nastala i v Nmecku, kde znme z lokality Scharsdorf ostruhu s oky a dlouhm bodcem a z lokality Oldenburg ostruhu s dlouhm bodcem a malou plotnkou s jednm ntem (Hucke 1938, obr. 14:6ab, 7). I kdy je to analogie zemn dost vzdlen, pesto dopluje celkov obraz, z kterho vyvozuji, e typ ostruhy s dlouhm bodcem se z naeho zem rychle rozil po okoln Evrop, a to pedevm tam, kde byly vhodn spoleensko-politick podmnky, tedy v prosted ran feudlnch stt. Nepochybuji o tom, e ostruhy s dlouhmi bodci tvo jeden z mnoha vznanch bod, charakteristickch pro vvoj spolenosti. O tto problematice bude hovoeno v dal kapitole a nebudu ji proto na tomto mst rozebrat detailn. Chtla bych vak znovu zdraznit, e piny vzniku dlouhch bodc hledm v reorganizaci vojska, kterou si vynutily stle silnji se prosazujc spoleensk vztahy vznikajcho ran feudlnho sttu, kdy vnitn dvody byly umocnny vojenskmi styky s vysplm vojskem rnskm i vlastnmi vlenmi spchy. Z tchto dvod se domnvm, e vskyt ostruh s plotnkami a speciln ostruh s dlouhmi bodci moravskho typu je spjat s existenc a promnami velkomoravskho sttu a e konen fze vvoje velkomoravskch ostruh nezvisle na ostatnm materilu podstatn nepesahuje dobu zniku tohoto sttnho tvaru. Konenou fz zde nazvm ostruhu s dlouhm bodcem moravskho typu, jej vvoj v prosted Velk Moravy nebyl ukonen a na Morav tak nepokrauje, jak o tom svd poet nlez a jejich vzhled. padek spoleenskch podmnek zastavil dal rozvoj na bvalm centrlnm zem sttu, kter nutn nemuselo zaostat ekonomicky. Z naeho zem znme jet dv ostruhy, jak jsme dosud nepoznali, a to z Beclavi Na tvrtch" a z Zalova [obr. XVIII:4, X X : 2 j . Ob ostruhy pat k typu 1/2 Z. Hilczerwny a u ns nemohou bt datovny. Prvn byla vyzvednuta z hrobu bojovnka s konm, obsahujcho krom ostruh ipky, oclku a n. Nen vyloueno, e jde o staromadarsk hrob. Ostruha ze Zalova nem dn prvodn nlezy. Vzhledem k tomu, e ostruhy s dlouhm bodcem u ns navazuj na domc vvoj velkomoravsk ostruhy, nelze je nazvat oznaenm

typ I Z. Hilczerwny, kter je tak nazvala pomocn na zklad polskho materilu. Meme je vak dle oznait pouze jako ostruhy s dlouhmi bodci, nebo tento nzev je ji vit a pln vyhovuje charakteristice vzhledu. Nen pochyb o tom, e podrobn studium tto skupiny ostruh pinese dal vsledky. Zvlt nov nlezy s podstatnmi nlezovmi okolnostmi mohou poskytnout dleit informace a umonit tak rozeen mnoha problm, kter je nutno dnes ponechat bez vysvtlen.

4. Spoleensk vznam ostruhy

Jestlie dnes uvaujeme o ostruhch jako o symbolu spoleenskho postaven, mlokdy si uvdomujeme, jak k vytvoen tohoto pojmu nap. ve smyslu stedovkho chpn dolo. Samotn ostruha jako pedmt praktickho pouit mus mt ideov obsah, dan bu jej vlastn materiln hodnotou, nebo hodnotami penesenmi. Vlastn hodnota pedmtu je dna materily a technikami, jakch bylo pi jeho vrob pouito, penesen hodnoty se rovnaj praktick pouitelnosti pedmtu, se kterou souvis hodnota toho, co je jeho prostednictvm vyuvno. Pitom je nutno dbt na stupe poteby, ekonomick, spoleensk a podobn, kterm se pirozen hodnota sniuje nebo zvyuje. Pokud se tk vroby ostruh, pat mezi produkty kovsk innosti. Vysok rove slovanskho kovstv je na naem zem doloena ji v dob pedvelkomoravsk, kdy byly pebrny odborn techniky z pozdn antickch dlen v Podunaj (Pleiner 1967, 93, 138 j. V 9. stolet je u vtiny zkoumanch nlez doloeno uvn tak sloitch technologickch pochod, e tyto pedmty byly vyrobeny pravdpodobn ve specializovanch dlnch, vzniklch pmo na zem nebo v nejblim okol dleitjch sdli [Pleiner 1967, 934, 138). V Rusku je pro obdob 11. a 13. stolet zjitno celkem 16 rznch specializac kovskho emesla (Kolin 1953, 207). Pro nae pomry pedpokld Pleiner specializaci ji v 9. stolet, pedevm pro oblast jin a stedn Moravy a jinho a jihozpadnho Slovenska, kde jsou doloeny kovsk dlny na hraditch nebo v jejich blzkosti a rove vroby pedstihuje ostatn slovansk zem [Pleiner 1967, 108 a 115, 141). Mezi specializovanmi emeslnky na Rusi jsou vrobci kosk vstroje, kte produkuj i ostruhy (Kolin 1953, 196). Pro Polsko uvd Z. Hilczerwna psemn zprvy o ostruncch ve 14. a 16. stolet, kdy vak tak nedosahuj velkho potu a sdruuj se s jinmi cechy [Hilczerwna 1956, 115116). To jsou tedy vesms pozdn doklady tak zk specializace, e nememe ani uvaovat o nem podobnm pro pomry 9. stolet. Pesto mme zvlt u typu IV pklady, kter nevyluuj pvod nkolika kus v jedn dln, specializovan ne pmo na vrobu ostruh, ale pravdpodobn ir okruh vstroje a vzbroje. Technologick strnka vroby ostruh byla zkoumna minimln. Bylo zjitno, e ostruhy se vyrbly ze eleza rzn kvality (Pleiner 1962, 171), ozdobn vyadovaly krom zrunosti v zkladnch technologickch procesech tak znalost vzdobnch technik vruboezu, tausie, pltovn, pozlacovn a vjimen granulace

a filigrnu. Pesto zejm nepatily k vrobkm technologicky nronm a dosaen rove kovskho emesla poskytovala dostatenou zkladnu jejich vrob. Krom exempl, zdobench drahmi kovy, nebyla tedy jejich materiln hodnota pli vysok a nespov v n ideov obsah symbolu spoleenskho postaven (pravdpodobn je tomu tak i u ozdobnch ostruh, nebo jist znme pedmty vy materiln hodnoty). Ostruha je nstrojem, zprostedkujcm pln vyuit kon. Podle Avesty je pravlast kon tam, kde jeden nejdel letn den se rovn dvma nejkratm zimnm", co je mon pod 50 s. ., tedy v euroasijskch lesostepch (Hanar 1956, 539). Prvn domestikace kon probhla v centrln Asii nebo vchodn Evrop. Nelze mluvit o asovm nebo lokalizanm bod, spe o delm a komplikovanm vvoji v arelu Starho svta (Hanar 1956, 541). Od poloviny 3. tiscilet znme ti oblasti pstovn kon, a to v severn Evrop, lesostepi na hornm Dnstru (oblast Tripolje) a sibisk lesostepi (Afanasjevo, jihotransuralsk eneolit), z nich nejstar doklady mme z lokality Luka Vrubleveckaja (3000 p. n. 1. tripolsk kultura, Hanar 1956, 5423). Dleitm momentem ve vvojov linii domestikace kon je vznik vlenho vozu (rmcov na zem od jinho Ruska po Mongolsko) jako dsledek sociln politickho vvoje ve veden vlky (Hanar 1956, 550). Dal kapitolou je jzdn vyuit. Nejstarm dokladem zstv do kosti ryt obraz jezdce v Susch z obdob 2800 p. n. 1. Kolem r. 1500 p. n. 1. se k stv zkladnm transportnm faktorem. Z tohoto obdob znme obrazy jezdc v saharskch obrazrnch, jezdeck motivy na vdskch skalnch malbch, postavu jezdce na bron zov jehlici z Kobanu, peetidlo s postavami jezdc z pohebit Sialk B, malby jezdc z Egypta z doby 18. dynastie a jin (Hanar 1956, 551554, tab. V, XXX). Ve stedn Asii, rnu a Kavkazu se stepnmi prostorami se rozilo pastevectv, kter je zaloeno na velkch prostranstvch, dleitch k zskn krmiva. Zkladnm problmem zstv peklenut zimnho obdob. Stjov pezimovn omezuje monosti pasteveckho zpsobu chovu kon, proto se v 2. tiscilet p. n. 1. v euroasijskch stepch objevuj prvn znmky monost zimn pastvy (Hanar 1956, 557). Koncem 2. tiscilet p. n. 1. se stabilizoval zpsob hospodaen a byly pekonny dl problmy. Tak rozvoj obrbn kovu a smnnho obchodu pzniv ovlivnil podmnky chovu kon, kterch bylo zapoteb pedevm pi transportu ve vysokch horch, stepch a pes brody ek a byli hlavn vyuvni v oblasti transkontinentlnho obchodu (Hanar 1956, 559). Z Iliady mme informace o rozestavn Nestorova vojska, kdy v pednch adch byla jzda na konch a vozech (Hoek 1972, 234). V eck dob archaick nejzmonj oban slouili ve vojsku jako jezdci. Ve vojsku, zaloenm na aristokratick bzi, si kad oban

opatuje zbroj, z vlastnch prostedk. Zmon krom toho vyzbrojovali sv pbuzn, leny svho oiku, kte tak tvoili jakousi jejich druinu (Hoek 1972, 227 j. Vlka byla vedena zpsobem, odpovdajcm vvoji a zempisnm okolnostem dan oblasti. V Boitii a Theslii se tak vyvinula jzda. Lehk jzda Thrk, Thesal a Paioni byla pravidelnou slokou makedonsk armdy vedle tk jzdy aristokrat (Hoek 1972, 225, 232). V msk spolenosti byli equites jezdci druhm nejdleitjm stavem, u kterho pvodn vojensk vznam brzy zanikl. Pro zaazen do tohoto stavu bylo dokonce poteba urit ve majetku (Encyklopedie antiky 1973, 175). O jzd ve rnskm vojsku mme dostaten doklady v psemnch pramenech. je zajmav, e evropt jezdci-vlenci d kon uzdou a pouvaj proto zbran jednorun. U nomd se tradin vyvj tsn souhra kon s jezdcem a k tzv. kentaurismu, kter dovoluje pouvat obou rukou, nap. pi lukostelb (Hanar 1956, 561). Z vsledk studia Z. Kratochvla (1969, 910; 1974( vyplv, e k nebyl u moravskch Slovan zvetem obecn rozenm. Nap. v Mikulicch tvo kosk kosti 0,6 % zbytk, co odpovd 0,4 % potu jedinc ze veho osteologickho materilu (Kratochvl 1974j. Na Pohansku je situace obdobn (Kratochvl 1969, 910). Nevme dosud, zda v 9. stolet byl na zem Velk Moravy pouvn k lehho nebo tho typu. Podle zkoumn Z. Kratochvla (ktermu dkuji za tuto pedbnou informaci) jsou v osteologickm materilu zbytky kon spe men velikosti. Pro Polsko uvauj polt badatel o koni typu tarpan a teprve s rozvojem feudlnho sttu s pravidelnou slokou tkch jezdc v armd potaj i se zavedenm tkho typu kon. Pro zpadn Evropu potme s tkm konm podstatn dve, nejmn v 8. stolet, jak o tom mluv P. Choc (1967, 199). T badatel se zmiuje i o pomrn vysok cen vlenho kon, zakotven jet v templskch regulch. Je sice pravdpodobn, e se takov opaten tkala psn vybranch exempl, urench pouze pro boj, dokazuj vak vysok ohodnocen kon jako vlenho prostedku. Pro pomry Veij Moravy nelze pedpokldat vbrov chov vlench kon, nen vak tak mon vylouit u vbr, zaloen na zskanch zkuenostech. Kad jezdec zjist velmi brzy, zda zkouen k vyhovuje kladenm podmnkm a ty, soud podle psemnch pramen, nebyly lehk. Moravan se setkvali s organizovanm vojskem, ve kterm byla jzda naprostou samozejmost. Ve Fredegarov kronice je zmnka o krli Sigibertovi, kter v bitv sedl na koni (Bartokov 1964, 11). V Mtskch anlech je k r. 805 zanesena zprva o vprav Frank proti echm, ze kter byli nuceni se vrtit pro nedostatek pce pro kon (Bartokov 1964, 25; Ratko 1968, 114). Tak o existenci kon u Slovan mme zprvy v psemnch pramenech. Ve Fuldskch anlech je zmnka o pepaden svatebnho prvodu, pi kterm bylo zanechno u mohutnho opevnn v Cechch

644 kon (Ratko 19'68, 95). V listin okolo r. 904, ve kter feudlov Vchodn marky ustanovuj celn poplatky, se mluv o prodvn kon Slovany z ech (Ratko 1968, 201). Tak Zkon sudnyj ljudem' obsahuje ustanoven o pjovn a nhrad kon, rovn tak i trest pro toho, kdo ve vlce ukradne kon (Ratko 1968, 250). Ibn Rusta a Gardz se zmiuj o tom, e kon vlastn jen pedci a vznamn mui a e vldce Swjatubulk m kon a drahocenn siln brnn (Ratko 1968, 307). Kon tedy byli pouvni vhradn k jzd. Ze na konch jezdili pouze bojovnci a ne kupci, o tom ji psala Z. Hilczerwna (1956, 123). K pstovn kon je teba pedpokldat urit majetek, nebo k bhem svho ivota nedval materiln uitek [jako teba hovz dobytek, kozy, ovce apod.) a spoteboval pomrn hodn. Byl tedy vlastn vsadou pouze spoleensky oddlen a majetkov bohat vrstvy lid, kter mla veker pedpoklady pro spn a rentabiln vyuit kon. Jestlie pouvali ostruhy pouze bojovnci, pak se jednalo 0 vojensk pedky a pslunky jejich rodin. Na ostruhy se tak symbolicky penesla materiln a spoleensk hodnota kon, jeho vyuit zprostedkovaly. Nen vyloueno, e symbol ostruhy byl v penesenm vznamu pouit i jako oznaen druinka, protoe v tom ppad ideov obsah ostruhy nenleel pouivateli, ale jeho veliteli, kter tak kryl provozn nklady. V podobnm smyslu mluv i J. Poulk (1963, 105). Nejstar ostruhy jako nstroj k lepmu ovldnut kon znme z latnu, ty pozdji vytlaily msk formy ostruh (Niederle 1924, 5946). Koncem 9. stolet se zanaj u ostruh prodluovat bodce, snad to zpsobila nutnost stenho uvolnn obou pa. J. ak (1959, 133) uvd jako pinu tohoto procesu rozen brnn pro jezdce 1 kon a tm i zmenen pohyblivosti. V 9. stolet ale nejsou ani v zpadn Evrop doklady o brnn, kter by omezovalo pohyblivost jezdce a kosk brnn je doloeno a v 13. stolet (Choc 1967, 204, obr. 2 a 5; Umn stedovku 1969, obr. 498). Ve svatohavelskm Psalteriu aureu jsou vyobrazeni jezdci s pilbami a brnnm s krtkmi rukvy na nekrytch konch, podobn tak v svatohavelskm kodexu univerzity v Leydenu (Choc 1967, ploha 1214). Zd se, e omezen pohyblivosti jezdce a zmenen citlivosti kon nen bezprostedn pinou prodluovn bodc, e je meme brt v vahu a pi vzniku stedovkch typ ostruh s prohnutmi rameny, vrazn oddlenm knoflkovitm bodcem nebo ozubenm kolekem. Podle H. Lowmiaskho se vojsko ve sttnm zzen stv nstrojem knete a vldnouc spoleensk vrstvy, v tom ppad nastv zptn vazba mezi vzrstem majetku a vojska. Majetek umouje vt, lpe vyzbrojen vojsko, kterho Je zapoteb k vymhn dalho majetku. Funkn zmna se pak obr i na zevn strnce mn se sloen a organizace zbrojnch sil (Lowmiaski 1970, dl IV, 150151). Zde vidm pinu prodluovn bodce jako vkonn sti ostruhy.

Ji u typu IV se projevuji poetn a kvalitativn zmny, svdc o rozen ostruh na vt okruh uivatel (sten tak u pozdji se vyskytujcch ostruh typu I I j . Tak prodlouen a dlouh bodce mohou dokldat reorganizaci vojska pedevm zdraznnm jeho jzdn sloky, co pokld H. Lowmiaski (1970, dl IV, 163 j za iniciativn jednn knete k podpoe sttnho zzen. Ostruhy sice dokumentuj pouze jzdu na koni (Fiala 1964, 231; tpnek 1965, 127), ale na zmnch ostruhy jako pedmtu vysloven vojenskho charakteru se nm zrcadl vvoj vojensk a tm pravdpodobn (kdy bereme v vahu vvody Lowmiaskho) i sprvn organizace. Upevnn moci knete pomoc vojska a siln druiny ale nemus nutn podmiovat feudln vztahy. Existence siln vojensk druiny byla zkladnm pedpokladem Svatoplukovy moci nad domcm obyvatelstvem i proti sousedm (Fiala 1966, 58). Spoleensk poteba ostruh byla tedy pomrn vysok a zvyuje tak ideovou hodnotu, kter je ji dna funkc ostruhy. Vskyt ostruh na lokalit se ji dve pokldal za znak jejho neagrrnho charakteru. Je jist pravda, e mme doloenu silnou diferenciaci velkomoravsk spolenosti a e urit st obyvatel se nemohla pln zabvat zemdlstvm (nap. emeslnci na pedhrad velkomoravskch center, tpnek 1965, 136). U sociln lpe situovan vrstvy na hraditch nememe tak pedpokldat, e by se ivila zemdlskou innost. Na druh stran mme mal venkovsk pohebit, kde mezi skupinou hrob s chud vbavou nebo pln bez vbavy se vyskytuje jeden hrob, vybaven zbran a ostruhami. Je siln problematick, zda meme v pomrech 9. stolet pedpokldat feudln vztahy do t mry, jako v dob pozdj (tpnek 1965, 139) pak nememe tvrdit, e ostruhy v takovm ppad znamenaj neagrrn charakter nejen lokality, ale ani zpsobu ivota samotnho majitele ostruh, nememe vbec ani pedpokldat, e se zabval pouze vojenskou innost a nechval se ivit ostatnmi obyvateli sdlit. Zejm byla v takov situaci rozhodujc symbolika ostruh, reprezentujc sociln (pop. spoleensk) postaven zemelho v jeho okol a odrejc pomry v centrech sttu, kde ji byla diferenciace vyhrann osteji, kde je pravdpodobn existence vojensk druiny a bezprostedn se uplatuje knec moc. Sociln diferenciace je prvnm pedpokladem vzniku tdn spolenosti, zatmco druhm je organizace sttnho apartu (Lowmiaski 1970, dl III, 496). Koncentraci majetku v rukou jednotlivc meme pedpokldat na zklad archeologickho materilu, jej potky u Slovan klade H. Lowmiaski (1970, dl III, 493) do 7. a 8. stolet. Od 7. stolet pot s hospodskm zlomem, kter umonil v prbhu 200 let (v Podunaj 100) doshnout rovn feudlnho systmu. Pro 9. a 10. stolet podle nj doshl stav vrobnch sil rovn, odpovdajc feudlnm podmnkm v poten fzi (Lowmiaski 1970, dl III, 498 9). Rychl rozvoj vrobnch sil, podmnn spoleenskou pote-

bou, dokld i R. Pleiner (1958, 223), zvl pro oblast centra Velk Moravy, kde dosahuj rovn vysplch evropskch zem (Pleiner 1967, 108115, 141). Konstatuji tedy, e ekonomick zkladna odpovdala poten fzi feudalismu. Pak zbv stanovit stupe organizace sttnho apartu. Uritou organizaci naznauje H. Lowmiaski (1970, dl III, 475), kdy cituje Zkon sudnyj ljudem' a vztahuje pslun partie i na zem Moravy. Pokud se nechceme opt o tento i jin, podobn kritizovan prameny (Fiala 1964, 230), zbv pouze odraz v archeologickm materilu; konkrtn pro ns to znamen urit odpovdnou pravdpodobnost odrazu spoleensk situace na zmnch ostruh. Jak jsem se ji zmnila, projevuj se u uritch skupin ostruh nznaky reorganizace vojska se vemi ve uvedenmi nsledky. Ve valn vtin se vak tkaj a posledn tetiny 9. stolet, tedy obdob, ve kterm mme doloen mocensk rozmach knec vldy Svatoplukovy a je otzka, zda pzniv podmnky pro vznik feudlnho sttu mly i dostatek asu k tomu, aby se mohly pln realizovat. Je jist npadn, e ke konci velkomoravskho obdob se objevuje u ostruh tendence k prodluovn bodc, pitom tento typ ran stedovk ostruhy se ve vt me uplatnil teprve na eskm zem.

STATISTICK PEHLED PEDVELKOMORAVSKCH OSTRUH PODLE TYP

VELKOMORAVSKCH

Poet ostruh v tabulkch je uveden v kusech Tabulka 1 Ostruhy s hky 1 15 4 3 3 Typ I 7 2 2 Typ II 2 6

Beclav-Pohansko Mikulice Star Msto Ostatn lokality: esk moravsk slovensk Tabulka 2

Beclav-Pohansko Mikulice Star Msto Ostatn lokality: esk moravsk slovensk Tabulka 3

II A 10 78 22 2 25 1

II B 16 43 5

Beclav-Pohansko Mikulice Star Msto Ostatn lokality: esk moravsk slovensk

5 6 III B Zvltn tvary

Tabulka

Typ III A 2 7 12

Beclav-Pohansko Mikulice Star Msto Ostatn lokality: esk moravsk slovensk Tabulka 5

Typ IV 18 46 14 24 7

Beclav-Pohansko Mikulice Star Msto Ostatn lokality: esk moravsk slovensk

Tabulka

Typ V 2 55 10 2 6 2

Beclav-Pohansko Mikulice Star Msto Ostatn lokality: esk moravsk slovensk

KORELAN TABULKA TYP OSTRUH

PLOTNKAMI

Nlezov celek

Literatura

Analogie ostruh

Datovn analogi

Literatura

TYP I Star Msto Na Valch" hrob 366/49 Hrub 1955, 188, 284 vrobn techniky: zem s mskmi tradicemi tvaru r a m e n : c h o r v a t s k ostruhy s oky a plotnkami k a r o l i n s k ostruhy s oky ostruhy s oky z Mikulic bodce: chorvatsk a karolinsk ostruhy s oky ostruhy s oky z Mikulic vzdoby: soupravy kovn v Nmecku ostruhy z hr. 1 v Unterjesingen a hr. 6 v Niederstotzingen 7. a 8. st. Stein 1967, tab. 85:25, 86:39, 88, 9 1 : 1 6 2 1 Stein 1967, 28, obr. 44:12 Paulsen 1967, tab. 41 kolem r. 800 k o n e c 8. st. pelom 8. a 9. st. k o n e c 8. st. pelom 8. a 9. st. Vinski 1965, 138, 140. 143, obr. 3, 5. 6 Stein 1967, tab. 65:17, 18, 95:10, 87:2 Haseloff 1951, obr. 1214 Poulk 1957, 271; Klanica 1968b, obr. 3:4 Vinski 1965, 143, obr. 5; Haseloff 1951, obr. 12, 14; Stein 1967, tab. 65:17, 18, 87:2 Poulk 1957. 271; Klanica 1968b, obr. 3:4

Mikulice hrob 90/11

Poulk 1957, 271

vrobn techniky: zem s mskmi tradicemi tvaru r a m e n : c h o r v a t s k ostruhy s oky a plotnkami k a r o l i n s k ostruhy s oky ostruhy s oky z Mikulic bodce: chorvatsk a karolinsk ostruhy s oky ostruhy s oky z Mikulic kolem r. 800 k o n e c 8. st. pelom 8. a 9. st. k o n e c 8. st. pelom 8. a 9. st. Vinski 1965, 138, 140, 143, obr. 3, 5. 6 Stein 1967, tab. 65:17, 18. 95:10, 87:2 Haseloff 1951, obr. 1214 Poulk 1957, 271; Klanica 1968b, obr. 3:4 Vinski 1965, 143, obr. 5; Haseloff 1951, obr. 12, 14; Stein 1967, tab. 65:17, 18, 87:2 Poulk 1957, 271; Klanica 1968b. obr. 3:4

Nlezov celek Analogie a jejich datovn Chronologie Literatura Stratigrafie relativn absolutn

Pedmty

souprava kovn

pod zklady kostela

ped postavenm kostela horizont tausovanch pedmt vskyt ostruh s oky na naem zem

pelom 8. a 9. st. a r. 850

me typu K 3 pezky vdro

BiskupijaCrkvina hrob 1 kolem r. 800 (mince 752775)

Vinski 1965, 138

III. horizont

existence I. kostela (stavba C) vskyt ostruh s oky na naem zem datovn mee typu K

potek 9. st.

Nlezov celek

Literatura

Analogie ostruh

Datovn analogi

Literatura

Mikulice hrob 265/11

Poulk 1957, 271

vrobn techniky: zemi s mskmi tradicemi tvaru r a m e n : c h o r v a t s k ostruhy s oky a plotnkami k a r o l i n s k ostruhy s oky ostruhy s oky z Mikulic bodce: chorvatsk a karolinsk ostruhy s oky ostruhy s oky z Mikulic k o n e c 8. st. pelom 8. a 9. st. Vinski 1965, 143, obr. 5; Haseloff 1951, obr. 12, 14; Stein 1967, tab. 65:17, 18, >7:2 Poulk 1957, 271; Klanica 1968b, obr. 3:4 kolem r. 800 k o n e c 8. st. pelom 8. a 9. st. Vinski 1965, 138, 140, 143, obr. 3, 5, 6 Stein 1967, tab. 65:17, 18, 95:10, 87:2 Haselof 1951, obr. 1214 Poulk 1957, 271; Klanica 1968b, obr. 3:4

Mikulice hrob 232/11

Poulk 1957, 326

vrobn techniky, bodce, tvaru r a m e n : ostruhy z hrobu 44/11 a 50/VI v Mikulicch vzdoby: soupravy kovn v Nmecku

potek 9. st. 7. a 8. st.

Poulk 1957, 2956, 298; T 1963, 4044 Stein 1967, tab. 85:25, 86:39, 88, 91:1621

Kopany

Kraskovsk 1965, 43, obr. 12:8

Honosn zdoben ostruhy Mikulice hrob 50/VI Poulk 1963, 4044 bodce: c h o r v a t s k ostruhy ostruhy ze Sursee plotnek: ostruhy z Welbsleben, H a m b a c h e r Wald, Sursee vzdoby: okruh a s n k a r o l i n s k h o umn kolem r. 800 konec 8. st. konec 8. st. Vinski Stein 1965, obr. 3 1967, tab. 95:10

Haselofj 1951, obr. 13, 14; Stein 1967, tab. 95:10

pelom 8. a 9. st.

Nlezov celek Analogie a jejich datovn Stratigrafie Chronologie relativn absolutn potek 9. st.

Pedmty souprava kovni dka me typu H

Literatura

existence I. kostela nad pedvelko(stavba C) moravskm sdelnm objektem vskyt ostruh s oky pod stavbou B na naem zem horizont mee typu H

souprava kovn

pod ternnmi pravami

ped postavenm II. kostela ( ? ) horizont tausovanch pedmt datovn honosnch ostruh z Mikulic

potek 9. st.

kop oclka ndoba

vztah k mikulickmu osdlen

2 soupravy kovn

okruh asn karolinskho umn pelom 8. a 9. st.

potek 9. st.

Nlezov celek

Literatura

Analogie ostruh

Datovn analogi

Literatura

Mikulice hrob 44/11

Poulk 1957, 2956, 298

bodce: c h o r v a t s k ostruhy ostruhy ze Sursee plotnek: typ I vzdoby: okruh a s n k a r o l i n s k h o umn

kolem r. 800 k o n e c 8. st. potek 9. st. pelom 8. a 9. st.

Vinski Stein

1965, obr. 3 1967, tab. 95:10

BeclavPohansko hrob 225

Kalousek 1971, 1335, obr. 225

tvaru ramen a plotnek: typ II vzdoby: ostruhy z hrobu 100/VI v Mikulicch soupravy kovn v Nmecku 9. st.

7. a 8. st.

Stein 1967, tab. 85:25, 86:39, 88. 9 1 : 1 6 2 1

Mikulice hrob 32/VI TYP II A Mikulice hrob 266/11

Poulk 1963, 52. obr. 21:3

vzdoby: soupravy kovn v Nmecku 7. a 8. st. Stein 1967, tab. 9 1 : 1 8 - 2 1

Poulk 1957, 327, obr. 69:8 a 11

Mikulice hrob 43/VI

Poulk 1963, 52, 142

Star Msto Na valch" hrob 247/49

Hrub 1955, 450

Star Msto Na valch" hrob 190/50

Hrub 1955, 491

Nlezov celek Analogie a jejich datovn Stratigrafie Chronologie relativn absolutn potek 9. st.

Pedmty tepan gombky elezn ostruhy souprava kovn

Literatura

souprava kovn tepan gombky vdro

nad hrobem 208 podl zdi kostela pod destrukc kostela

nen mezi nejstarmi hroby u kostela

pezka

nejstar horizont hrob u II. kostela

tepan gombky kostn palka pekryt temi mladmi hroby star horizont hrob

2 soupravy kovn bronzov nkon me typu X sekera ipka oclka bitva

okruh asn karolinskho umn pelom 8. a 9. st.

Nlezov celek

'Literatura

Analogie ostruh

Datovn analogi

Literatura

BeclavPohansko hrob 47

Kalousek 1971, 489, obr. 47

BeclavPohansko hrob 246

Kalousek 1971, 144, obr. 246

BeclavPohansko hrob 239

Kalousek 1971, 1401, obr. 239

BeclavPohansko hrob 269

Kalousek 1971, 1567, obr. 269

TYP II B 1 Mikulice hrob 157/VI Poulk 1963, 166, obr. 22

BeclavPohansko hrob 244

Kalousek 1971, 143, obr. 244

Mikulice hrob 117/11

Poulk 1957, 371

Mikulice hrob 113/11

Poulk 1957, 371

BeclavPohansko hrob 156

Kalousek 1971, 102, obr. 156

Nlezov celek Analogie a jejich datovn Literatura Chronologie relativn po r. 863, nen v nejmladm horizontu hrob absolutn 2. polovina 9. st.

Pedmty

Stratigrafie pekrv lbek vnitn palisdy, pekryt hrobem 62

pekryt hroby 154 a 194 s ostruhami typu IV a hrobem 145 bez nlez

nen v nejmladm horizontu hrob, star ne ostruhy typu IV

pekryt temi hroby

nen v nejmladm horizontu hrob

stbrn, jemn granulovan gombky

mlad vskyt granulovanho perku v rmci 9. stolet

ostruha II A souprava kovn souprava kovn

pekryt hrobem 144/VI s ostruhami typu II B 2

souasnost typ II A a II B 1, star ne II B 2

pekrv lbek vnitn palisdy

2. polovina 9. st.

pezky tepan gombky

ostruha III A pezka prvleky

souasnost typ II B 1 a III A

pekryt hrobem bez nlez

nen v nejmladm horizontu hrob

Nlezov celek

Literatura

Analogie ostruh

Datovn analogi

Literatura

Pobedim depot II

Bialekov 1972, 124, obr. 2

Typ II B 2 Mikulice hrob 144/VI Poulk 1963, 163164

BeclavPohansko hrob 329

Kalousek 1971, 1789, obr. 329

BeclavPohansko hrob 227

Kalousek 1971, 135, obr. 227

TYP II B 3 Star Msto Na valch" hrob 185/49 Hrub 1955, 184, 443

BaovceSpanie

Vendtov 1969, 2045, obr. 16:1

velkomoravsk okruh

TYP III A Star Msto Na valch" hrob 224/51 Hrub 1955, 187, 525 tvaru ramen, bodce, techniky vroby: typ i plotnek: c h o r v a t s k ostruhy s plotnkami vzdoby: typ I severozpadn Evropa potek 9. st. Hrub 1955, 187 potek 9. st. kolem r. 800 Vinski 1965, 138, obr. 3, 6

Nlezov celek Analogie a jejich datovn Chronologie relativn absolutn 1. polovina 9. st.

Pedmty

Literatura

Stratigrafie

souprava kovni

pekrv hrob 157/VI s ostruhami typu II B 1

mlad ne II B 1

souprava kovni tepan gombky

souprava kovn

pekryt dvma vrstvami hrob

nen v nejmladm horizontu hrob

pezky a prvleky

pekryt hrobem s hlinnou utorou

mlad ne tet tvrtina 9. stolet

kolem r. 850

2. tetina 9. st.

souprava kovn bitvy sekera n kesadla brousek

vvoj z typu I analogie kolem r. 800

1. tvrtina 9. st.

Nlezov celek

Literatura

Analogie ostruh

Datovn analogi

Literatura

Star Msto Na valch" hrob 116/51

Hrub 1955, 506

tvaru ramen, bodce, techniky vroby: typ I plotnek: c h o r v a t s k ostruhy s plotnkami

potek 9. st. kolem r. 800 Vinski 1965, 138, obr. 3, 6

Star Msto Na valch" hrob 287/49

Hrub 1955, 186, 457

p e v l d a j prvky typu I

potek 9. st.

Star Msto Na valch" hrob 19/48

Hrub 1955, 186, obr. 32:1

p e v l d a j prvky typu I

potek 9. st.

Star Msto Na valch" hrob 50/50

Hrub 1955, 186, obr. 32:4

vzdoby: typ I

potek 9. st.

BeclavPohansko hrob 205

Kalousek 1971, 126, obr. 205

vzhledu, techniky vroby: typ I plotnek: c h o r v a t s k ostruhy s plotnkami

potek 9. st. kolem r. 800 Vinski 1965, 138, obr. 3, 6

TYP III B Star Msto Na valch" hrob 223/51 Hrub 1955, 524 vzhledu: typ II plotnek: typ III A St. Msto, hrob 19/48 1. tvrtina 9. st.

Star Msto Na valch" hrob 313/49

Hrub 1955, 188, 460461

vzhledu a plotnek: typ II a III A

Nlezov celek An/alogie a jejich datovn Stratigrafie Chronologie relativn vvoj z typu I analogie kolem r. 800 horizont mee typu H | absolutn 1. tvrtina 9. st.

Pedmty souprava kovni me typu H vdro 2 noe

Literatura

souprava kovni sekera 2 noe pezky sekera 2 noe souprava kovni souprava kovn zlat gombk souprava kovni tepan gombky stbrn granul. gombky lucernikov gombky

pekryt esti hroby

star horizont hrob vvoj z typu I

1. tvrtina 9. st.

vvoj z typu I

1. tvrtina 9. st.

pekryt pti hroby

star horizont hrob vvoj z typu I

1. tvrtina 9. st.

jezdeck souprava star perk mlad

me typu H tt sekera souprava kovn vdro pozlacen nkon souprava kovn sekera bitva oclka brousek

horizont mee typu H vliv okruhu asn karolinskho umn

karolinsk produkce

Poulk 1970, 135

pekryt dvojnsobnou vrstvou hrob

star horizont hrob

Nlezov celek

Literatura

Analogie ostruh

Datovn analogi

Literatura

BreclavPohansko hrob 106

Kalousek 1971, 756, obr. 106

vzhledu: typ III A bodce a tvaru ramen: typ II vzhledu a plotnek: typ III A

1. tvrtina 9. st.

BreclavPohansko hrob 296

Kalousek 1971, 1689, obr. 296

1. tvrtina 9. st.

BeclavPohansko hrob 174

Kalousek 1971, 1114, obr. 174

vzhledu: typ IV plotnek: typ III A a IV

2. polovina 9. st. 1. tvrtina 9. st. 2. polovina 9. st.

Prostjov hrob 2

Dostl 1966, 154, tab. LXXI

vzdoby bodce: typ IV

2. polovina 9. st.

Zvltn tvary typu III Star Msto Na valch" hrob 266/49 Hrub 1951, 181185 Hrub 1955, 187, tab. 62 vzhledu: typ I a III A vzdoby: Mikulice, hroby 44/11, 232/11, 50/VI plotnek: typ III A Koln severn hrob P 189092, 718727 P 1909, 119, tab. XVIII Schrnil 1925, 164165 Solle 1966, 8486 vzhledu: typ III B vzdoby: okruh k a r o l i n s k h o umn Mikulice, hroby 44/11 a 50/VI 9. st. potek 9. st. Hubert, Porcher, 1970, 2202, 317 Arbman Volbch potek 9. st. 1. tvrtina 9. st. potek 9. st. 1. tvrtina 9. st.

1937, 187, tab. 59:3

Nlezov celek Analogie a jejich datovn Literatura Stratigrafie pekryt hrobem 105 Chronologie relativn nen mezi nejmladmi hroby absolutn

Pedmty pezky

pezky

poruuje lbek vnj palisdy, pekryt hrobem 49

po pelomu 9. a 10. st., nen mezi nejmladmi hroby

potek 10. st.

souprava kovn me typu X sekera n bitvy kesadla

poruuje lbek vnitn palisdy, pekryt temi hroby, pod destrukc kostela

horizont mee typu X po r. 863, v dob existence kostela, nen mezi nejmladmi hroby

2. polovina 9. st.

souprava kovn vdro elezn kek

vztah k typu I, III A a pozlacenm ostruhm z Mikulic

kolem r. 825

souprava kovn filigrn. gombky me sekera sklenn ndoba kaptorga pohr

karolinsk okruh 1. pol. 9. st.

Benda 1966, . 56

podle vzdoby maximln konec 9. st. vliv typu III B vliv pozlacench ostruh z Mikulic

polovina 9. st.

Tassilv pohr konec 8. st.

Haseloff 1951

Nlezov celek

Literatura

Analogie ostruh

Datovn analogi

Literatura

Kouim hrob 120

Solle 1966, 221 Solle 1959, 404406

vzhledu: c h o r v a t s k ostruhy tvaru ramen: St. Msto, hrob 266/49 vzdoby: c h o r v a t s k ostruhy tepan gombky na Morav

pozdn 9. st. kolem r. 825 pozdn 9. st.

Vinski

1965, 143, obr. 8

Vinski

1965, 143, obr. 8

TYP IV BeclavPohansko hrob 169 Kalousek 1971, 1089, obr. 169 vzdoby: typ II B 1

BeclavPohansko hrob 230

Kalousek 1971, 1367, obr. 230

vzdoby: typ II B 1

BeclavPohansko hrob 154

Kalousek 1971, 100102, obr. 154

BeclavPohansko hrob 194

Kalousek 1971, 122, obr. 194

BeclavPohansko hrob 148

Kalousek 1971, 97, obr. 148

BeclavPohansko hrob 89

Kalousek 1971, 67, obr. 89

Pohansko, hrob 102

BeclavPohansko hrob 102

Kalousek 1971, 73, obr. 102

Pohansko, hrob 89

2. polovina 9. st.

Nlezov celek Analogie a jejich datovn Literatura Stratigrafie Chronologie relativn vztah k chorvatskm ostruhm pozdnho 9. st. vztah k ostruhm 1. poloviny 9. stolet na Morav vliv tepanch gombk absolutn kolem r. 875

Pedmty 2 soupravy kovni mek vdro akan hlinn lhev n

pezky

poruuje lbek vnitn palisdy, pekryt temi hroby

po r. 863, nen v nejmladm horizontu hrob

2. polovina 9. st.

pezky a prvleky tepan gombky sklenn gombk s filigrn. obroukou pezky a prvleky sekera bitva 2 noe pezky

pekryt hrobem 228

nen v nejmladm horizontu hrob horizont filigrn. perku horizont tepanch gombk

2. polovina 9. st.

pekrv hrob 246 s ostruhami typu II A

mlad ne ostruhy typu II A

pekrv hrob 246 s ostruhami typu II A

mlad ne ostruhy typu II A

pezka sekera 2 noe

poruuje lbek vnitn palisdy, pekryt hrobem 141

po r. 863, nen mezi nejmladmi hroby

2. polovina 9. st.

poruuje lbek vnitn palisdy

po r. 863

2. polovina 9. st.

2. polovina 9. st.

Nlezov celek

Literatura

Analogie ostruh

Datovn analogi

Literatura

BreclavPohansko hrob 163

Kalousek 1971, 106, obr. 163

BeclavPohansko hrob 120

Kalousek 1971, 82, obr. 120

Star Msto Na valch" hrob 289/51

Hrub 1955, 535

vzdoby: typ I

potek 9. st.

Star Msto Na valch" hrob 251/51

Hrub 1955, 528529, obr. 33:9

Star Msto Na valch" hrob 265/51

Hrub 1955, 530, obr. 33:5

vzdoby bodce: ostruhy z Pohanska

2. polovina 9. st.

Modr hrob 22

Hrub, Hochmanov, Pavelk 1955, 745

lutv hrob 5

Dostl 1966,195, tab. LX

Boovice hrob 11

Dostl 1966, 114, tab. V:2, 3

BeclavZvolence hrob 6

Dostl 1966, 119. tab. XI:4, 5

Nlezov celek Analogie a jejich datovn Literatura Stratigrafie spolu s hrobem 24 pekryt hrobem 135 s bohatmi perky pekryt mladm hrobem Chronologie relativn star ne posledn tvrtina 9. stolet absolutn

Pedmty souprava kovn

nen mezi nejmladmi hroby

souprava kovn sekera n bitva souprava kovn sekera

vliv typu I

souprava kovn bitva sekera vdro

souprava kovn slov. avar. nkon nkon

pedmty star produkce karolinsk okruh Poulk 1970, 134 horizont mee typu H venkovsk lokalita

2. tvrtina 9. st.

me typu H 2 kop sekera vdro pezka, nkon kop sekera ndoba kop vdro

kolem r. 850

venkovsk lokalita

2. polovina 9. st.

venkovsk lokalita

2. polovina 9. st.

Nlezov celek

Literatura

Analogie ostruh

Datovn analogi

Literatura

Lipov hrob 1

Dostl 1966, 140, tab. XXV:2, 3

plotnek: typ II

Kyjov hrob 1

Dostl 1966, 137, tab. XXIII:4

vzhledu: typ n

Skalica hrob 22

Kraskovsk 1959, 1656, obr. 11:5, 6

Skalica hrob 29

Kraskovsk 1959, 1656, obr. 11:7, 8

Klobouky hrob 1

Dostl 1966, 134, tab. XX:4, 5

Brezolupy hrob 2

Dostl 1966, 122, tab. LXVII:5, 6

Pnin hrob 6

Dostl 1966, 152, tab. XXXII:8

Luhaovice

Dostl 1966, 142, tab. XXVI:17, 18

Trenn

hov 1962, 4245

Nlezov celek Analogie a jejich datovn Chronologie relativn venkovsk lokalita absolutn kolem r. 850

Pedmty kopl sekera

Literatura

Stratigrafie

sekera vdro

venkovsk lokalita

2. polovina 9. st.

vdro

venkovsk lokalita

2. polovina 9. st.

sekera n

venkovsk lokalita

2. polovina 9. st.

vdro hlinn lhev nhrdelnk

venkovsk lokalita horizont hlinn lhve

2. polovina 9. st.

sekera vdro

venkovsk lokalita

2. polovina 9. st.

sekera nunice korlky bronzov gombky sklenn gombk

venkovsk lokalita

2. polovina 9. st.

sekera vdro

venkovsk lokalita

2. polovina 9. st.

vdro

2. polovina 9. st.

Nlezov celek

Literatura

Analogie ostruh

Datovn analogi

Literatura

TYP V A Star Msto Na valch" hrob 261/49 Mikulice hrob 983 Hrub 1955, 452

Klanica 1970, tab. 48:17

Star Msto Na valch" hrob 86/51 TYP V B Star Msto pitlky" hrob 10

Hrub 1955, 502

Poulk 1955, 307372

plotnek: typ II A

Mikulice hrob 51/VI

Poulk 1963, 55, 145

plotnek: typ II B 1

Mikulice hrob 85/VI

Poulk 1963, 55, 151152

plotnek: typ II B 1 pravy ramen: alamansk ostruhy 7. a 8. st. Paulsen 1967, tab. 41

Star Msto Na valch" hrob 210/49 TYP V C Mikulice hrob 70/VI

Hrub 1955, 190, 445446

plotnek: typ IV

2. polovina 9. st.

Poulk 1963, 49, 148149

Nlezov celek Pedmty Analogie a jejich datovn Literatura Stratigrafie Chronologie relativn absolutn

2 pry tepanch gombk

horizont tepanch gombk

sekera bitva oclka brousek

pezka filigrn. gombk

vliv typu II A horizont filigrn. perku

tepan gombky

vliv typu II B 1 horizont tepanch gombk

pod hrobem se zunic

vliv typu II B 1 star ne 10. stolet

oclka n

nad hrobem s meem typu H

mlad horizont hrob

2. polovina 9. st.

zlomek ostruhy V B 2 soupravy kovn tepan gombky granulovan gombk

souasnost typ V B a V C horizont tepanch gombk horizont granul, perku souprava kovn z potku 9. stolet

Nlezov celek

Literatura

Analogie ostruh

Datovn analogi

Literatura

Mikulice hrob 59/VI

Foulk 1963, 146, obr. 26:3

Pedmost pohebit I

Dostl 1966, 155, tab. XXXVI:11

TYP V D Pobedim objekt II Bialekov 1972, 124, obr. 2

Nlezov celek Analogie a jejich datovn Chronologie relativn mlad ne typ II B absolutn

Pedmty

Literatura

Stratigrafie pekrv hrob s ostruhami typu II B

star skupina hrob

horn hranice je dna znikem hradit

SEZNAM

LITERATURY

Arbman, H. 1937: Schweden und das karolingische Reich, Stockholm. Arbman, H. 1962: Blatnica und Vaage, PA LIII, 235336. Bartokov, D. 1964: Latinsk prameny k djinm Velk Moravy, Praha. Benda, K. 1963: Karolinsk sloka blatnickho nlezu, S1A XI, 199222. Benda, K. 1966: Mittelalterlicher Schmuck, Praha. Bialekov, D. 1965: Vskm slovanskho hradiska v Pobedime r. 1964, AR XVII, 530538. Bialekov, D. 1972: Vskm slovanskho hradiska v Pobedime, okr. Trenn, AR XXIV, 121129. Bialekov, D. 1974: Refert na symposiu Spoleensko-ekonomick rozvoj Slovan od 6. stolet do konce 9. stolet", Mikulice 26. 8.30. 8. 1974. Budnsk-Krika, V. 1959: Slovansk mohyly ve Skalici, Bratislava. Cinck, J. 1947/56: Me slovenskho vladra, Z poiatkov slovenskho vtvarnho umenia. ervinka, I. L. 1928: Slovan na Morav a Velkomoravsk, Brno. Dostl, B. 1966: Slovansk pohebit ze stedn doby hraditn na Morav, Praha. Dostl, B. 1968: Beclav. Djiny msta, Beclav, 944. Dostl, B. 1969: Opevnn velmoskho dvorce na Pohansku, SPFFBU XVIII, ada arch.-klasick, E 14, 181218. Eisner, J. 1925: Slovensko a Podkarpatsk Rus v dob hraditn, OP IV, 4770. Eisner, J. 1933: Slovensko v pravku, Bratislava. Encyklopedie antiky, 1973, Praha. Fiala, Z. 1964: Pokus o syntzu djin Star Moravy [recenze Josef Poulk, Sta Moravan buduj svj stt, Gottwaldov 1963), SH XII, 224234. Fiala, Z. 1966: Hlavn problmy politickch a kulturnch djin eskch v 9. a 10. stolet podle dnench znalost. [Pokus o stzliv vklad), SH XIV, 5465. Hampel, J. 1905: Altertumer des fruhen Mittelalters in Ungarn, IIII, Braunschweig. Hanar, F. 1956: Das Pferd in prahistorischer und fruher historischer Zeit, Wien. Haseloff, G. 1951: Der Tassilo-Kelch, Munchen. Hensel, W. 1965: SJowiaszczyzna wczesnoredniowieczna, Warszawa. Hilczerwna, Z. 1956: Ostrogi polskie z XXIII wieku, Pozna. Hochmanov, V. 1962: Velkomoravsk pohebit ve Starm Mst Na valch". Vzkum v letech 19571959, MM 47, 201270. Horedt, Hoek, Hrub, Hrub, Hrub, Hrub, Hubert, Hucke, Choc, Jahn, K. 1958: R. 1972: V. 1951: V. 1955: Untersuchungen zur Frhgeschichte Siebenbrgens, Bukarest. Praha. 181185. Praha. Zem boh a lid. Pohledy do eckho dvnovku, Tausovan jezdeck vzbroj ze Starho Star Msto velkomoravsk V. Pavelk,

Msta, AR III,

pohebit Na valch",

V. 1965: Star Msto velkomoravsk Velehrad, Praha. V. Hochmanov, J. Porcher, K. 1938: P. 1967: ]. 1955: Kostel a pohebit z doby vel-

komoravsk na Modr u Velehradu, MM XL, 42126. f. Volbch, W. F. 1970: Carolingian Art, London. Neumnster. Tonware und Siedlung der Slawen in Wagrien,

S meem i ttem. esk ran feudln vojenstv, Praha.

Chropovsk, Kalousek, F.

B. 1957: Slovansk pohrebisko z 9. st. vo Velkom Grobe, S1A V, 174222. 1971: Beclav-Pohansko. Velkomoravsk pohebit u kostela, Brno.

M. 1921: Der Reitersporn, Mannus-Bibliothek Nr. 21, Leipzig.

Klanica, Z. 1964: Vorbericht uber die Ergebnisse der Grabung der slawischen Burgwalles in Mikulice fir das Jahr 1963, Pehled vzkum A SAV v Brn za r. 1963, Brno, 4450. Klanica, Z. 1965: Vorbericht uber die Grabungergebnisse des altslawischen Burgwalles in Mikulice fur das Jahr 1964, Pehled vzkum A SAV v Brn za r. 1964, Brno, 5560. Klanica, Z. 1967: Pedbn zprva o vzkumu slovanskho hradiska v Mikulicch za r. 1966, Pehled vzkum AtJ SAV v Brn za r. 1966, Brno, 4151. Klanica, Z. 1968a: Zur Frage der Anfange des Burgwalles Valy" bei Mikulice, AR 20/5, 626644. Klanica, Z. 1968b: Vorgrossmahrische Siedlung in Mikulice und ihre Beziehungen zum Karpatenbecken, Z 16, 121134. Klanica, Z. 1970: Die Ergebnisse der fiinfzehnten Grabungskampagne in Mikulice, Pehled vzkum AtJ SAV v Brn za r. 1968, Brno, 4352. Kolin, B. A. 1953: ernaja metallurgija i metalloobrabotka v drevnej Rusi. Domongolskij period, MIA S S S R 32, Moskva. Kossinna, G. 1929: Wikinger und Wahringer, Mannus 21, 84112. Kraskovsk, E. 1959: Prv vskumy na slovanskom mohylnku v Skalici, S1A VII, 163185. Kraskovsk, L. 1965: Slovansk pohrebisko v Kopanoch, Sbornk SNM LIX, Histria 5, 1949. Kratochvl, Z. 1969: Wildlebende Tiere und einige Haustiere der Burgstatte Pohansko, Prodovdn prce stav SAV v Brn, Acta Sc. Nat. Brno, 3:144. Kratochvl, Z. 1974: Refert na symposiu Spoleensko-ekonomick rozvoj Slovan od 6. stolet do konce 9. stolet", Mikulice 26. 8.30. 8. 1974. Kytlicov, O. 1968: Slovansk pohebit v Brandsku, PA LIX, 193248. Lowmiaski, H. 1970: Poczgtki Polski, Warszawa. Nadolski, A. 1954: Studia nad uzbrojeniem polskim w X, XI i XII wieku, Ld. Nagy, G. 1913: Adatok a karoling-idszak emlkeiher, Arch. rt. 33, 250 ad. Niederle, L. 1924: Slovansk staroitnosti III/2, Praha. Paulsen, P. 1967: Alamanische Adelsgraber von Niederstotzingen (Kreis Heidenheim], Stuttgart. Petersen, J. 1919: De Norsk Vikingesverd, Kristiania. P, /. L. 1890/92: Archeologick vzkum ve stednch echch, PA XV, 690727. P, J. L. 1909: echy za doby knec. Staroitnosti zem esk III, Praha. Pleiner, R. 1958: Zklady slovanskho elezskho hutnictv v* eskch zemch, Praha. Pleiner, R. 1962: Star evropsk kovstv, Praha. Pleiner, R. 1967: Die Technologie des Schmiedes in der grossmahrischen Kultur, SIA XV, 77188. Poulk, J. 1948/50: Jin Morava zem dvnch Slovan, Brno. Poulk, J. 1955: Nlez kostela z doby e velkomoravsk v trati pitlky" ve Starm Mst, PA XLVI, 307372. Poulk, J. 1957: Vsledky vzkumu na velkomoravskm hraditi Valy" u Mikulic, PA XLVIII, 241388. Poulk, J. 1963: Dv velkomoravsk rotundy v Mikulicch, Praha. Poulk, J. 1967: Pevnost v lunm lese, Praha. Poulk, J. 1970: Beziehungen Grossmahrens zu den europaischen Kulturgebieten. Jahrbuch fur Landeskunde im Niederosterreich, Neue Folge XXXVIII/196869. Wien, 124144. Poulk, J. 1975: Mikulice. Sdlo a pevnost knat velkomoravskch, Praha. Preidel, H. 1940: Handel und Verkehr in Sudetenlandern wahrend der zweiten Haifte des ersten Jahrtausende n. Ch., Sudost-Forschungen 5, 473501. Preidel, Ratko, H. 1968: Das grossmahrische Reich, Grafelfing bei Munchen. P. 1968: Pramene k djinm Velkej Moravy, Bratislava.

hov, D. 1962: Slovansk nlezy z Trenna, SFFUK XIII, 4245. Schrnil, J. 1925: Nkolik pspvk k poznn kulturnch proud v zemch eskch v X. a XI. vku, OP 4, 160193. Schrnil, J. 1932: Zem esk za doby knec, Praha. Smetnka, Z. Hrdlika, L. Blajerov, M. 1974: Vzkum slovanskho pohebit za Jzdrnou Praskho hradu v roce 1973, AR XXVI, 386405. Stana, C. 1960: Slovansk obytn objekty na hraditi Star Zmky u Ln, PA LI, 240293. Stein, F. 1967: Adelsgraber des 8. Jahrhunderts in Deutschland, Berlin. Strzygowski, J. 1929: Die altslawische Kunst, Augsburg. Solle, M. 1959: Knec pohebit na Star Kouimi, PA L, 353507. Solle, M. 1966: Star Kouim a projevy velkomoravsk hmotn kultury v echch. Praha. tpnek, M. 1965: Opevnn sdlit 8.12. stolet ve stedn Evrop, Praha. Turek, R. 1946: Prachovsk skly na svit djin, Praha. Turek, R. 1947/48: K potkm Prahy, PA XLIII, 5994. Turek, R. 1953: Vzkum v Libici nad Cidlinou v r. 1952, AR V, 609621, 632635. Umn stedovku 1969: Encyklopedie Umn a lidstvo, Praha. Vendtov, V. 1969: Slovansk osdlenie Pobedima a okolia, S1A XVII, 129232. Vinski, Z. 1965: Oruje na podruju starohrvatske drav do godine 1000. I migdzynarodowy kongres archeologii slowiaskiej, Warszawa, 1418 IX, 135146. Zschille, R. Forrer, R. 1891 (1899]: Der Sporn in seinen Formenentwicklung I, II, Berlin. ak, J. 1959: Najstarsze ostrogi zachodnioslowiaskie. Wczesnoredniowieczne ostrogi o zaczepach haczykowato zagigtych do wngtrza, Warszawa. ak, ]. 1969: Wczesnofeudalna Skandynawia, WrociawWarszawaKrakw.

SEZNAM

TABULEK

Tab. I: Ostruhy s hky: Mikulice, 1 . inv. 594-2488/63, 2 . inv. 594-887/55, 3 . inv. 594-4609/62, 4 . inv. 594-4055/63, 6 . inv. 594-708/68, 10 . inv. 594-1360/60, 12 . inv. 594-666/55; Dolnky, 5 a 8 (podle J. Zaka); Sadsk, 7 (podle J. aka); Brno-Lie, 9 a 11 (podle J. aka). Tab. II: Ostruhy s hky a oky: Mikulice, 1 . inv. 594-2439/60, 2 . inv. 594-909/65, 3 . inv. 594-885/55, 4 . inv. 594-1986/64, 5 . inv. 594-260/56, 9 . inv. 594-418/59, 10 . inv. 594-9652/60, 11 . inv. 594-954/56; Brno-Le. 6 (podle J. aka); Pobedim II Na laze, 7 (podle V. Vendtov); Beclav-Pohansko, 8. Tab. III: Ostruhy typu I: Mikulice, 1 hrob 232/11, 4 hrob 265/11, 5 hrob 90/11; Star Msto Na valch", 2 hrob 366/49; Kopany, 3 hrob 58. Tab. IV: Honosn zdoben ostruhy a typ II B 3: Mikulice, 1 hrob 50/VI, 2 hrob 44/11, 4 hrob 100/VI; Beclav-Pohansko, 3 hrob 225 (podle F. Kalouska); Star Msto Na valch", 5 hrob 185/49. Tab. V: Ostruhy typu II A: Star Msto Na valch", 1 hrob 190/50, 5 hrob 247/49; Star Msto pitlky", 2 hrob 12; Mikulice, 3 hrob 43/VI, 4 hrob 295/11. Tab. VI: Ostruhy typu II B: Mikulice, 1 hrob 122/VI, 2 hrob 117/11, 3 hrob 113/11, 4 hrob 179/VI, 5 a 8 hroby u 9. kostela, 7 a 9 sdlit; Star Msto pitlky", 6 hrob 5. Tab. VII: Ostruhy typu II B: Baovce-panie, 1 (podle V. Vendtov); Mikulice, 2 hrob 150/VI, 4 hrob 144/VI, 5 hrob 245/11; Beclav-Pohansko, 3 hrob 277 (podle F. Kalouska); Skalica, 6 mohyla 22 (podle E. Kraskovsk). Tab. VIII: Ostruhy typu III A: Star Msto Na valch", 1 hrob 224/51, 2 hrob 116/51, 4 hrob 287/49; Mikulice, 3 hrob 113/11. Tab. IX: Ostruhy typu III B a zvltn tvary typu III: Star Kouim, 1 hrob 120; Koln. 2; Star Msto Na valch", 3 hrob 223/51, 4 hrob 266/49, 5 hrob 313/49. Tab. X: Ostruhy typu IV: Beclav-Pohansko, 1 hrob 168, 4 hrob 10^ (podie F. Kalouska); Star Msto Na valch", 2 hrob 289/51; Star Msto pitlky", 3 hrob 13b. Tab. XI: Ostruhy typu IV: Skalica, 1 mohyla 22 (podle E. Kraskovsk); Star Msto Na valch", 2 hrob 112/51, 3 hrob 251/51; Star Beclav-Zvolence, 4 hrob 6; Mikulice, 5 hrob u 9. kostela. Tab. XII: Ostruhy typu IV: Beclav-Pohansko, 1 hrob 120 (podle F. Kalouska); Modr, 2 hrob 22; Star Msto Na valch", 3 hrob 265/51, 4 hrob 5/57. Tab. XIII: Ostruhy typu IV: Pustim, 1; Star Beclav-Zvolence, 2 hrob 6, Lipov, 3 hrob 1; Boovice, 4 hrob 11; Kyjov, 5 hrob 1; Star Msto Na valch", 6 hrob 112/51. Tab. XIV: Ostruhy typu V: Star Msto Na valch", 1 hrob 86/51, 7 hrou 261/49; Pedmost. 2 hrob na pohebiti I; Star Msto pitlky", 3 hrob lil Mikulice, 4 hrob 70/VI, 5 hrob 282/11, 6 hrob 85/VI. Tab. XV: Ostruhy s prodlouenmi bodci: Beclav-Pohansko, 1 hrob 138, 2 hrob 24 (podle F. Kalouska); Mikulice, 3 . inv. 594-932/68; Star Msto Na valch", 4 hrob 204/AZ, 5 hrob 123/50. Tab. XVI: Ostruhy s dlouhmi bodci: Mikulice, 1 . inv. 594-1257/56, 2 . inv. 594-1237/58; Brno-Le, 3 hrob 25 (podle J. Poulka); Beclav-Pohansko. 4 hrob 338 (podle F. Kalouska). Tab. XVII: Ostruhy s dlouhmi bodci: Star Kouim hrob 49a, 2 hrob 43, 3 hrob 36, 4 hrob 63b. (podle M. olleho), 1

Tab. XVIII: Ostruhy s dlouhmi bodci: Brandsek (podle O. Kytlicov), 1 a 2 hrob 43, 3 hrob 6; Zalov, 4 hrob 28. Tab. XIX: Ostruhy s dlouhmi bodci: Zalov, 1 a 2 hrob 26, 3 hrob 6; neznm lokalita z Cech, 46. Tab. XX: Ostruhy s dlouhmi bodci: Praha-hrad, 1 hrob H-25/73 (podle Z. Smet n k y ) ; Beclav Na tvrtch", 2 hrob 1.

ru. ii

Tb. XIX

OBSAH

1. vod 2. Technologie vroby ostruh Materil T e c h n i k a vroby Vzdoba 3. Typologie Ostruhy s h k y Ostruhy s oky Ostruhy s plotnkami Nejstar horizont ostruh s plotnkami Podl honosnch ostruh na vzniku typu II V e l k o m o r a v s k ostruhy typu II Varianta II A Varianta II B Ostruhy typu III Dal vvo] ostruh typu III Zvltn tvary typu III Ostruhy typu IV Ostruhy se irokmi rameny typ V Varianta V A Varianta V B Varianta V C Varianta V D Ostruhy s dlouhmi bodci 4. Spoleensk vznam ostruhy Statistick pehled pedvelkomoravskch a velkomoravskch ostruh podle typ Korelan tabulka typ ostruh s plotnkami Seznam literatury Slawische Spoen a u ! dem Gebiet der Tschechoslowakei (Zusammenfassung) Seznam tabulek 67 70 94 97
104

7 7
8

9 10 10 16 18 18 24 28 28
30

32 36 40
46

50 52 52 53 54 54 61

LZ8-IZ-60S 'IX s j j i n^sijA -zoaq euao 9-S60-TZ 9Z^9 E9/20 5>ISI}Aa 008 PB^PN V A 9'B VV 6'6 9Z-6EIT ttZZ Bssunoqga ' o a j g 'Z9 zoAoad *'d 'u ' j i s i i l>tsi}A

(jqo oz) ubj;s gzi 'I JU?pM BAOjeuqasBi Buaiv Bjjjo^Bpaj p^oraipai jsiq -rnojd 'baojiuibxv bubJ 83B5tnqnd B^jo^Bpay
jpaq j j i I 3n?qo ijJABjq 9Z6T B q B j j

'paA aimapB^B a3isueA0ts03isag tAjsiajEpsisiEii 'BTUiapBoy bjbpAa >[8ZBAS A I 3IUOOH

/ v IlUQZn
J

BII

^IJIUJSO BAOUBAB^SJ

95(SUBAO^ B>[lIBjg M p

anaa a agA a i w a a v M V aMSNaAoasoMsao navxso 0H3M0ID0103H3a a iani s

STUDIE

ARCHEOLOGICKHO AKADEMIE

STAVU VD V BRN

ESKOSLOVENSK

I
1. Zdenk KLANICA: Pedvelkomoravsk pohebit v Dolnch Dunajovlcch [Pspvek k otzce vzjemnch vztah Slovan a Avar v Podunaj) 2. Emanuel OPRAVIL: Rostliny z velkomoravskho hradit v Mikulicch (Vzkum z let 1954 a 1965) 3. Jaroslav TEJRAL: Mahren im 5. Jahrhundert (Die Stellung des Grabes XXXII aus Smoln im Rahmen der donaulndischen Entwicklung zu Beginn der VSlkerwanderungszeit) 4. Marie KOSTELNKOVA: Velkomoravsk textil v archeologickch nlezech na Morav 5. Ji RlHOVSK: Vznam moravskch bronzovch no pro chronologii mlad a pozdn doby bronzov 6. Pavel KOTUK: Die Lengyel-Kultur in Mahren (Die Jtingere mShrische bemalte Keramik)

II
1. 2. 3. 4. Bohuslav KLMA: Archeologick vzkum ploiny ped jeskyn Pekrnou Jaroslav TEJRAL: Volkerwanderungszeitliches Graberfeld bei Vykov (Mahren) Vt DOHNAL: Die Lausitzer Urnenfelderkultur in Ostmahren Karel LUDIKOVSK, Robert SNIL: Mladohraditn kostrov pohebit ve Velkch Hostrdkch (o. Beclav] 5. Ji PAVELK: Eneolitick sdlit Uhersk Brod-Kykov a Havice-cihelna 6. Zdenk KLANICA: Prce klenotnk na slovanskch hraditch

III
1. Magdalena BERANOV: Zemdlsk vroba v 11.14. stolet na zem eskoslovenska podle archeologickch pramen 2. Jaroslav TEJRAL: Die Probleme der spaten romischen Kaiserzeit in Mahren 3. Zdenk SMR: Enklva luickho osdlen v oblasti Boskovsk brzdy 4. Emanuel OPRAVIL: Archeobotanick nlezy z mstskho Jdra Uherskho Brodu

IV
1. Karel VALOCH: Die altsteinzeitliche Station in Brno-Bohunice 2. Jaroslav TEJRAL: Grundzge der Volkerwanderungszeit in Mahren 3. Blanka KAVNOV: Slovansk ostruhy na zem eskoslovenska Academia, nakladatelstv SAV, Praha 1, Vodikova 40 (PS 112 29)

PUBLIKACE Pehled 1956 1957 1958 1959 1960 1961 1962 1963 1964
*)

ARCHEOLOGICKHO

STAVU

SAV V BRN

vzkum str., str., str., str., str., str., str., str., str., 22 20 32 37 44 40 31 36 50 tab.), tab.), tab.), tab.), tab.), tab.), tab.), tab.), tab.), Brno Brno Brno Brno Brno Brno Brno Brno Brno 1959 1958*) 1958*) 1960 1961 1962 1963 1964 1965 1965 1966 1967 1968 1969 1970 1971 1972 1973 ( 87 ( 76 (128 (147 ( 86 (148 (266 (184 (252 str., 42 tab. , Brno 1966*) str., 58 tab. , Brno 1967 str., 110 tab. , Brno 1970 str., 67 tab. , Brno 1970 str., 42 tab. , Brno 1971 str., 64 tab. , Brno 1971 str., 118 tab. , Brno 1972 str., 76 tab. , Brno 1973 str., 123 tab. , Brno 1974

( 80 (212 (110 (186 (115 (111 ( 77 ( 85 ( 81

rozebrno

Fontes

A r c h a e o 1ogi ae

Moravicae

I. Boris Novotn, Hromadn nlez ze 16. stolet v Brn. Ein Hortfund aus dem 16. Jahrhundert in Brno. Brno 1959 (34 str., 19 tab.] rozebrno II. Ji Meduna, Star Hradisko, Katalog nlez uloench v muzeu msta Boskovic. Katalog der Funde im Museum der Stadt Boskovice. Brno 1961 (78 str., 50 tab.] III. Milan Stloukal, Mikulice, Anthropologick materil z I. pohebit Anthropologisch.es Material aus der I. Begrabnisstatte. Brno 1962 (100 str., 36 tab.) IV. Karel Tihelka, Hort- und Einzelfunde der Onticer Kultur und des Vteover Typus in Mahren. Brno 1965 (100 str., 36 tab.) V. Ji Meduna, Star Hradisko II. Katalog nlez z moravskch muze. Katalog der Funde aus den Museen in Brno, Praha, Olomouc, Plumlov und Prostjov. Brno 1970 (166 str., 57 tab.) VI. Anna Medunov-Beneov, JevioviceStar Zmek. Schicht B Katalog der Funde. Brno 1972 (173 str., 110 tab., 2 obr.) VII. Anna Medunov-Beneov, Grelov Mto. neolithische Hohensiedlung Nad Mrovcem". Katalog der Funde. Brno 1973 (104 str., 78 tab.) Sbornky I. II. III. IV. Sbornk Josefu Poulkovi k padestinm. Brno 1960 rozebrno Frantiku Vildomcovi k ptaosmdestinm. Brno 1961 (131 str., 29 tab.) Karlu Tihelkovi k ptaedestinm. Brno 1964 (275 str., 52 tab.) Za Luborem Niederlem po dvaceti letech. Uspodal Josef Skutil. Brno 1965 (35 str.) V. Sbornk Josefu Poulkovi k edestinm. Brno 1970 (152 str.)

Bibliografie Josef Skutil, Bibliografie moravskho pleistocnu 18501950. Brno 1965 (316 str.) Objednvky vyizuje Archeologick stav SAV v Brn, sady Osvobozen 1719
Tem. skup. 02/63 2109576 Cena bro. vtisku Ks 17, 50921827