Morfologie rostlin, 2007/08

P. Havlek listopad 2007 Literatura: ernohorsk Z. (1967): Zklady rostlinn morfologie. Ed. 6.- Praha. Domin K. (1925): Rostlinn tvaroslov. - Praha. Dostl J. (1952): Morfologie a zklady fylogenese rostlin [skriptum]. Praha. Dostl J. (1966): Morfologick terminolgia. - In: Futk J. [ed.], Flra Slovenska 1: 27-532. Bratislava. Erdelsk O. (1981): Embryolgia krytosemennch rastln. - Bratislava. Kaussmann B. et Schiewer U. (1989): Funktionelle Morphologie und Anatomie der Pflanzen. - Jena. Luxov M. (1974): Zemdlsk botanika 1. Anatomie a morfologie rostlin. Ed. 2. - Praha. Slavkov Z. (1984, 1986, 1988, 1990): Morfologie rostlin. Ed.1, 2, 3, 4 [skriptum]. - Praha. Slavkov Z. (2002): Morfologie rostlin. [skriptum]. - Praha. Velenovsk J. (1905, 1907, 1910, 1913): Srovnvac morfologie. 1, 2, 3, 4. - Praha. Votrubov O. (1996, 2001): Anatomie rostlin [skriptum]. - Praha. Weberling F. (1981): Morphologie der Blten und der Bltenstnde. - Stuttgart.

Vy rostliny (Cormohyta, Telomophyta): - mechorosty (Bryophyta s. lat.) - cvnat rostliny (Tracheophyta) Pvod cvnatch (a vych) rostlin - zelen asy (Ulotrichales) - spolen znaky (chlorofyl a, b, karotenoidy, krob, stavba bunn stny) - pechod na sou, evolun zmny: - kotvc a absorpn apart (rhizoidy na stonku, koeny) - mechanick pletiva - transport vody a ivin: vodiv pletiva - vodn reim (x vysouen): vznik kutikuly - zachovn fotosyntzy na vzduchu (vmna plyn): prduchy - diferenciace gametofytu a sporofytu, jeho pevaha - polarita - hranice pda/vzduch - pizpsoben proti vyschn rozmnoovacch orgn mnohobunn sporangia - spory (pylov zrna) se stnami impregnovanmi sporopoleninem Morfologie: - popisn (Linn) - srovnvac (komparativn) (J. W. Goethe, L. elakovsk, J. Velenovsk) - experimentln (R. Dostl) Stavba rostlinnho tla thallus: bezcvn rostliny, gametofyt cvnatch vtrusnch rostlin (prothalium) cormus: sporofyt cvnatch vtrusnch rostliny, semenn rostliny

Zkladn charakteristika orgn

Podle pravidelnosti zakldn: normln adventivn (pdatn, nhradn, nahodil) Podle funkce: vegetativn generativn Podle postaven na rostlin: terminln (koncov) laterln (bon) Podle polohy k povrchu pdy: ortotropn (svisl) plagiotropn (vodorovn nebo ikm) Podle postaven k sousednmu orgnu: orgny superponovan (postaven pmo nad jinm orgnem) Popis st orgn - apikln st (vrcholov, koncov) - bazln - proximln (bli uritmu mstu i orgnu) - distln (vzdlenj) u dorziventrlnch orgn - dorzln - hbetn strana - ventrln - bin strana - adaxiln - strana pivrcen ke stonku - abaxiln - strana odvrcen od stonku Soumrnost orgn: - asymetrick - soumrn, zygomorfn, symetrick - bisymetrick - paprsit soumrn, aktinomorfn, radiln, pravideln - izodiametrick

Vegetativn orgny cvnatch rostlin

- funkce, vvoj, stavba, typy, metamorfzy

Koen (radix)
- rhizoidy, telomov teorie vvoje - hlavn a postrann koeny; adventivn - koenov soustava: primrn homorhizie, sekundrn homorhizie, allorhizie Vtven: - vidlinat (dichotomick) - postrann koeny (akropetln, endogenn v pericyklu) Adventivn (nhradn) koeny: obligtn, rnov Metamorfzy (pemny): dunat (zsobn), koenov hlzy (dimorfismus koen); (srdcov a klov koen); svazit; stahovac (kontraktiln); sloupov; chdovit, pepiv; zavlaovac (hydrofiln) s velamenem, koenov ponky; pneumatofory (dchac); haustorium parazit; exo- a endotrofn mykorhiza; koenov hlzky s hlz. bakteriemi (hlavn rod Rhizobium); nkdy koeny s adventivnmi pupeny koenov vhonky (veget. rozmnoovn)

Stonek (caulis)
- nody, internodia - lodyha, stvol, stblo; kmen - vrcholov (apikln meristm, pp. inicila, -y) a prodluovac, nkdy iterkalrn rst Vvoj a typy stl: - protostl, aktinostl, plektostl - sifonostl, solenostl, diktyostl, arthrostl - eustl (s kolaterlnmi cv. svazky, bikolaterln - Solanaceae, Cucurbitaceae) - ataktostl Listov stopy a listov mezery (lakuny) labn pupeny: - exogenn, v pad podprnch list, ochrana pupen - vce pupen - kolaterln; seriln (sestupn, vzestupn) - akrotonick, mezotonick, bazitonick vvoj pupen (postrannch vtv); spc pupeny; kauliflorie - adventivn pupeny (na koenech endogenn, jinde exogenn); rozmnoovac pacibulky; prutovit vtve (vlky), koenov vmladky; turiony, hibernakule Makroblasty, brachyblasty Vtven: - vidlinat (hemiblastick, dichotomick); angulrn list; nkdy pseudomonopodium - postrann (holoblastick) - monopodiln (monopodium) - sympodiln - monochzium (sympodium) - dichzium - habitus rostliny Metamorfzy: podzemn nebo nadzemn zsobn hlzy, oddenek (monopodiln n. sympodiln rostouc), podpu (podcibul) cibul, kaudex, chylokauly; kolce, fylokldia (kladodia); asimilan funkce; ponky ...

List (phylloma)
- fyloidy nesouvis s vvojem list cvnatch rostlin - enafyl (jednoiln) - vychlpenm pokoky rostlin typu Rhyniophyta - stegofyly (jednoduch jednoiln; plavun, vraneky) - zmnoenm a zkrcenm bonch jalovch telom rostlin typu Rhyniophyta - makrofyly - telomov teorie (planace, kladodifikace, syntelomizace, dorziventralizace); redukc a kondenzac makrofyl ... meiofyly pesliek, mikrofyly jehlinan - zakld se exogenn (po stranch vzrostnho vrcholu), akropetln - opad list (opadav, neopadav deviny; odluovac vrstva, listov jizva) - vernace (sloen listu v pupenu) - sloen, podvinut, nadvinut, zmuchlan, circintn, svinut, ploch, asnat - listov estivace (vzjemn poloha list v pupenu) - roubovicovit, oteven, chlopovit, zkroucen, sestupn, vzestupn Postaven list na stonku (fylotaxie) - nepravideln uspodn, ve roubovici (stdav; divergence: genetick spirla, cyklus genetick spirly, ortostichy, medina; parastichy), vstcn, peslenit

Vnj stavba list: - apk (petiolus): fylodium, aflebie - palisty (stipulae): voln, pirostl (k apku); postrann, labn; interpetiolrn (Rubiaceae), srst - botka (ochrea); ztrnovatl - listov pochva (vagina) - epel (lamina): bifaciln (dorziventrln), ekvifaciln, unifaciln jednoduch - celistv - lenn - dlanit, zpeen; znoen listy - lalon, klann, dln, sen sloen z lstk - zpeen (sudo-, lichozpeen; vcekrt zpeen; petrhovan zpeen) - dlanit sloen (troj-, pti-, mnohoetn) Typy epele (celistv) podle obrysu, podle okraje epele Adaxiln - svrchn, abaxiln - spodn strana epele ilnatina (venatio): vidlinat, rovnobn, soubn, zpeen, dlanit, znoen; uzaven s anastomzami (spoji), s etnmi spoji snat .; oteven - bez spoj Typy list (listov formace): - dlohy (cotyledones); upiny (kataphylla); lupenit listy (folia) - nkdy heterofylie, anizofylie; listeny (bractae): zkrovn listeny, obal, obalek, plevy, pluchy, listence (prophylla) Metamorfzy: - trny, ostny, ponky, chylofyly, cibule, rhizofylum nepukalky (Salvinia) listy masoravch rostlin

Pehled a pklady metamorfz vegetativnch orgn:

Funkce KOEN STONEK LIST

ochrann

koenov trny Acanthorhiza (Arecaceae)

kolce Crataegus, Prunus spinosa, Pyrus, Gleditsia platykladia (sukulentn) Opuntia fylokladia Asparagus, Ruscus

listov trny Cactaceae, Berberis palistov trny Robinia, Euphorbia phylodia Acacia, Dionaea, Nepenthes (?) listov rice Bromeliaceae dpen listy vodnch rostlin Salvinia (rhizofylum), Ceratophyllum, Utricularia, Batrachium listy masoravch rostlin Drosera, Dionaea, Nepenthes, Sarracenia, Utricularia

asimilan pentlicovit asimilan koeny Taeniophyllum (Orchidaceae), Podostemonaceae zvltn dchac pjem (pneumatofory) ltek Taxodium, deviny mangrovovch porost (Avicenia, Jussienia, Souneraria) vzdun (s velamenem) epifyty (Araceae, Orchidaceae) haustoria holoparazit Orobanche, Cuscuta haustoria hemiparazit Viscum, Melampyrum, Euphrasia mykorhitick koeny - ektotrofn mykorhiza Pinales, Salicales, Fagales, Betulales, - endotrofn mykorhiza Ericaceae, Pyrolaceae, Ulmaceae, Orchidaceae hlzky se symbiotickmi bakteriemi (Rhizobium) Fabaceae

KOEN Funkce zsobn koenov sukulence , pp. Pachypodium, Asparagus reprodukn dunat koeny Daucus, Petroselinum, Armoracia

STONEK chylokauly (stonkov sukulence) Cactaceae, Euphorbiaceae, Asteraceae, Asclepiadaceae

LIST chylofyly (listov sukulence) Sedum, Sempervivum, Agave cibule - sukniit Allium cepa, Tulipa, Hyacinthus - upinovit Lilium - pln Gagea, Allium ursinum, Fritillaria rozmnoovac pacibulky Dentaria bubifera, Lilium bulbiferum, Ficaria bulbifera, Saxifraga granulata

hlzy a bulvy stonkov hlzy Raphanus sativus, Apium, - vcelnkov Beta epifitick Orchidaceae, kedluben koenov hlzy - hypokotylrn Dahlia, Ficaria, Cyclamen, edkvika terestrick Orchidaceae - postrann vbky Solanum tuberosum, Helianthus tuberosus oddenek Anemone, Paris, Polygonatum, Iris cibulkovit pupeny (neprav viviparie) Poa bulbosa, Polygonum viviparum rozmnoovac gemy Bryophyllum (listov proliferace), Huperzia turiony, hibernakule Aldrovanda, Potamogeton, Utricularia repr. Koenov vmladky ponky Vitaceae, Passiflora ovjiv stonky - levotoic Phaseolus coccineus, Convolvolus - pravotoiv Humulus

mechanick (uchyco -vac, vzprn )

koenov ponky Vanilla planifolia pepiv koeny Hedera, epifyty vzprn koeny - chdovit Zea, Rhizophora - sloupovit Ficus bengalensis - deskovit (tabulovit) stromy tropickch detnch les stahovac (kontraktiln) koeny

listov ponky - cel list Fabaceae (Lathyrus aphaca), Cucurbitaceae (Cucurbita, Bryonia) - apk Tropaeolum, Nepenthes (?) - vrchol epele Gloriosa

cibuloviny, Arum

Habitus a dlka ivota rostlin, ivotn formy Deviny (se zdevnatlm stonkem)
- stromy (arbores), kee (frutices), polokee (suffrutices) - fanerofyty (nad 30 cm) - chamaefyty (do 30 cm)

Byliny (s bylinnm stonkem)

- jednolet byliny (anuely), efemern rostliny efemery, ozim byliny, monokarpn - terofyty - dvoulet byliny (bieny), monokarpn; vytrval byliny, polykarpn (pereny) - hemikryptofyty - kryptofyty - geofyty - helofyty, hydrofyty - vcelet rostliny monokarpn (hapaxantn) Pizpsoben rostlin prosted - xerotermofyty (koeny, odn, kutikula, koovit, peloen, svinut listy, sukulenty ...); hydrofyty (bezkoenn, tenk kutikula, aerenchym); mezofyty - hmyzorav rostliny (tentakule, digesn lzky, pasti - mchky, lky); parazitick (holoa hemiparaziti; haustorium); epifyty (nkdy velamen), liny (oprn, ovjiv - pravo- a levotoiv, ponkovit)

Vvojov tendence v nkterch znacch u krytosemennch nzk stromy - vysok stromy

- kee - polokee - byliny vytrval - dvoulet - jednolet - druh. deviny vegetativn orgny normln - metamorfovan stonek se zetelnmi lnky - lnky zkrcen olistn stonek - stvol a pzemn rice list vdyzelen - opadav rostliny terestrick - epifyty - hydrofyty koenujc - hydrofyty bezkoenenn mezofyty - xerofyty - hygrofyty - hydrofyty (- druh. xerofyty) autotrofn - hemiparaziti - holoparaziti - saprofyti devo homoxylick - heteroxylick - druh. homoxylick listy jednoduch celistv - lenn - sloen - druh. jednoduch palisty vytrval - palisty opadav - bez palist listy stdav - vstcn kimostojn vstcn - (peslenit) pupeny nah - kryt specializovan metabolismus (alkaloidy, glykosidy apod.) - metabolismus nespecializovan

Kvtenstv - klasick, tradin klasifikace

- jednotliv kvty fylogeneticky pvodnj; listeny (mohou chybt) Jednoduch Hroznovit (racemzn): akropetln nebo centripetln rozkvtn kvt - lata, chocholinat lata (kytka), hrozen, chocholk, klas (jin staen kvtenstv lichoklasy), klsek, jehnda, palice (nkdy s toulcem), okolk, hlvka (strboul), bor Vrcholinat (cymzn): bazipetln nebo centrifugln rozkvtn kvt - mnohoramenn vrcholk (pleichzium), chocholinat vrcholk - dvouramenn vrcholk (jednoduch dichzium), vidlan, sloen dichzium - klubko (glomerulus), svazeek (fasciculus), lichopeslen (verticillastrum) - jednoramenn vrcholk (sympodium): srpek, vjek, vijan, roubel Sloen - homotaktick - heterotaktick

Nov pohledy na vvoj a klasifikaci kvtenstv

1) Klasick (star) klasifikace - popisn, zpravidla se nezabvaj kvtenstvm z hlediska vvoje a promn kvtenstv, nkter varianty kvtenstv tko zaaditeln; nepostihuj celou mnohotvrnost kvtenstv, oste oddluj kvtenstv od vegetativnch st stonku (jen hlavn, pop. dl kvtenstv) Hofmeister (1868), Eichler (1875), Pax (1890), elakovsk (1892), Parkin (1914), Zimmermann (1935), Rickett (1944), Stauffer (1963)

2) W. Troll, F. Weberling

- vychz z charakteru vtven stonku (t z postaven list...) a uspodn kvt na vtvch (ptomnost terminlnho kvtu) - sleduje celou kvetouc st rostliny (soustavu vech kvtenstv na cel rostlin) - oteven inflorescence (polyteln synflorescence), uzaven inflorescence (monoteln synflorescence) - jednoduch, sloen kvtenstv (inflorescence) - neklasifikuje kvtenstv na hroznovit (racemzn) a vrcholinat (cymzn) kvtenstv, rozliuje jen hroznovit (monopodiln) a vrcholinatn (sympodiln) vtven - vrcholinat vtven kvtenstv jen cymoid (terminln dichzium), haplocymoid, tj. kvtenstv odvozen redukc od thyrsoidu dal obecnj pojmy: - frondzn, (frondo-braktezn), braktezn, nah - disperzn, dekusovan - metatopie (konkaulescence, rekaulescene, anafza); konkaulescence syndesmie; anthokladia - proliferace 3) Jednoduch kvtenstv (monopodiln vtven; oteven) - hrozen (botrys, racemus) - klas (spica), palice (spadix) - okolk (umbella, sciadium) - hlvka (capitulum), bor (anthodium) - redukc laty nebo thyrsoidu odvozen uzaven kvtenstv (botryoid, stachyoid, sciadioid) 4) Sloen kvtenstv (monopodiln charakter vtven celho kvtenstv) - sloen hrozen, klas, okolk (polyteln; homotetick nebo heterotetick) - lata (panicula): monopodiln vtven, monoteln; dispersn, dekusovan; mondy, didy, tridi, pleiondy (speciln laty) chochlolinat lata (corymbus), kruel (anthela) botryoid (botryoidn lata, uzaven hrozen) stachyoid (uzaven klas) sciadioid (uzaven okolk) uniflorie - thyrsus s. lat.: hlavn stonek monopodiln vtven, dl (parciln) kvtenstv sympodiln vtven, vdy uzaven; dispersn, dekusovan; parakldia, postrann kvtenstv, speciln thyrsy (thyrsoidy); homokladick, heterokladick thyrsus - thyrsus s. str.: polyteln (bez terminlnho kvtu na hlavnm stonku)

 lichopeslen (verticillastrum) pelorick kvty (atavismus) podporuje hypotzu o pvodnosti monotelnch kvten. - thyrsoid: monoteln (s terminlnmi kvty na hlavnm stonku i postrannch vtvch) - dl kvtenstv - dichzium (vidlan) - monochzium: vijan (cincinnus), roubel (bostryx), vjek (rhipidium), srpek (drepanium) glomerulus (klubko), fasciculus (svazeek) botryoid (uzaven hrozen) uniflorie cymoid (diplocymoid, terminln dichzium) haplocymoid (terminln monochzium) uniflorie 5) Synflorescence - cel kvetouc oblast rostliny (soubor vech kvtenstv a kvt) - hlavn kvtenstv, parakldia, postrann kvtenstv - koflorescence na postrannch vtvch, dl (parciln) kvtenstv, zna vtven (Bereichungszone), Hemmungszone, inovan (obnovovac) zna (Innovationszone); kvtenstv na bazlnch (ricovch) vtvch - polyteln (pod hlavnm kvtenstvm: Gruntinternodium hlavn internodium) - racemzn (Fabaceae) - thyrsidn (Lamiaceae) (Scrophulariaceae - racemzn i thyrsidn) - monoteln (pod terminlnm kvtem: koncov internodium) - panikuloidn, botryoidn (Papaveraceae, Oleaceae, Primulacea) - thyrsoidn (Caryophyllacae, Crassulaceae, Saxifragaceae, Droseraceae, Hypericaceae, Malaceae, Spiraeaceae, Rutacae, Vitaceae, Asclepiadaceae, Rubiaceae, Campanulaceae, Boraginaceae) (Ranunculaceae, Gentianaceae, Apocynaceae - panikuloidn i thyrsoidn) 6) Pvodnj terminlnh kvt nebo kvtenstv ??? - Parkin (1914): jeden terminln kvt na dlouh olistn vtvi (Magnoliaceae, Calycanthaceae, Ranunculaceae, Paeoniaceae) kvtenstv kondenzace (nahluovn kvt, zmenovn listen....) proliferace (u devin) - pvodnjch a odvozenjch typy kvtenstv (pvodnj - monoteln, panikuloidn; redukc kvtenstv a druhotn uniflorie nap. Papaver, Caryophyllacae, Tulipa, Crocus)

Porovnn rozmnoovacch proces rostlin

10

Reprodukce ... zachovn druhu Rozmnoovn ... zvten potu jedinc - nepohlavn (asexuln) 1) apomixie s. lat. (... klon) - vegetativn rozmnoovn - dlenm, fragmentac (vhonky, hen, okovn, roubovn...), rozmnoovacmi tlsky (soredie, thalidie...), gemy, pacibulkami apod. - agamospermie - semeny, kter vznikaj bez syngamie 2) sporami (mitospory, haplospory; exospory (konidiospory); endospory (sporangiospory); cvnat r. - mnohobunn vtrusnice, meiospory ze sporogenn tkn) - pohlavn (sexuln; meioza, syngamie)
Znalost nsledujcch charakteristik vybranch skupin vtrusnch a nahosemennch rostlin oznaench pouitm menho psma (10) nen poadovna v ramci tohoto pedmtu. Slou pouze pro dokreslen velmi zjednoduench zkladnch schmat rozmnoovn hlav. skupin cv. rostlin a pro vytvoen pedstavy o znan rozmanitosti v rozmnoovn tchto skupin pi jeho detailnjm sledovn, zkladn (obecn) princip bv vdy zachovn. Toto bude jist npln studia systmu cv. rostlin. Tyto stat sem vloen jsou urene zejmna pro zjemce a pro vytvoen pedbn pedstavy o diverzit tchto skupin rostlin.

Pohlavn rozmnoovn Pohlavn proces - splvn gamet (redukovan, haploidn diploidn, neredukovan poet chromozm), gametangia u cvnatch vcebunn. Izogamie, anizogamie, oogamie (oosfry; spermatozoidy, spermatick buky). Oogonium; archegonium (s 1 oosfrou). Syngamie. Oospora (vajen vtrus), mechorosty a cvnat r. uvnit archegonia - zrodek. Stdn jadernch fz. Stdn generac (rodozmna) diplobiont - sporofytu ( ... spory) a haplobiont - gametofytu ( ... gamety); izomorfn, heteromorfn rodozmna Mechorosty (pevld gametofyt): vtrus - protonema - gametofyt (antheridia - bicilitn spermatozoidy, archegonia) - syngamie - tt, tobolka (sporofyt) - R - haploidn vtrusy /sporofyt troficky odkzn na gametofyt/ Cvnat vtrusn rostliny (kapraorosty; pevld sporofyt): Stejnovtrusn: haploidn vtrus - protlium (charakter stlky, gametofyt s archegonii a antheridii) - syngamie - diploidn zygota - sporofyt - sporangia - R - spory plavun, izosporick kapradiny: gametofyt oboupohlavn pesliky: gametofyt jednopohlavn (homoiosporie) Heterosporick vtrusn cvnat rostliny (vraneky, dlatky, hetrosporick vodn kapradiny): mikro- a megasporangia, gametofyt siln potlaen - vvoj v bln vtrusu
Selaginellales - protostl, gametofyt redukovan Selaginellaceae - vranekovit - byliny mechovitho vzhledu, dichotomick vtven, pseudomonopodium - listy ve roubovici n. kimostojn vstcn (anizofylie), angulrn list - mikrosporofyly (v horn sti vtrus. klasu), mikrosporangium s mnoha mikrosporami, 1 antheridium, bicilitn spermatozoidy - megasporofyly, megasporangium se 4 megasporami (n. u fosil. jen s 1 sporou, neopoutjc vtrusnici pipomn semenn rostliny), nkolik archegoni se 3 svazeky rhizoid - svrchn karbon, nejvce v kd, recetn mlo (hlavn v tropech a subtropech) Selaginella selaginoides - vraneek brvit, S. helvetica - v. vcarsk Isotopsida - heterosporick, lingultn

11

Isotales Isotaceae - dlatkovit - vodn (vlhkomiln) rostliny, zkrcen kmen, protostl, koeny vidlinat vtven, dlovit listy se 4 vzdunmi kanlky, trofofyly, trofosporofyly na obvodu listov rice - neotvrajc se sporangia v jamkch (fovea) - protlia siln redukovan ve sporch; mikrogametofyt s 1 antheridiem, v nm 4 polycilitn spermatozoidy; megaprotlium s 1 archegoniem kda, recentn po celm svt (hlavn mrn ps, mn v tropech) Isotes lacustris - dlatka jezern (ern jezero), I. echinospora - dlatka ostnovtrusn (Plen jezero) Polypodiophyta kapradiny - makrofiln vvojov vtev - nelnkovan stonek, pln, nejastji diktyostl, bez druhotnho tloustnut (vj. Ophioglossopsida), pleviny, listy obvykle sloen nebo lenn megafyly s circintn vernac, asto trofosporofyly - vtrusnice eusporangitn, protoleptosporangitn, leptosporangitn (anulus, stomium), sorus, cenosorus, synangium, spermatoziody polycilitn - vtina izosporick, prokel astji autotrofn, krtkovk - polymorfn skupina, spodn devon (z rhyniofyt), max. v karbonu, od druhohor leptosporangitn typy

I. eusporangitn, izosporick Ophioglossopsida - tendence - synangia, dlouho ijc prokel - archaick stavba vytrusnic a gametofytu Ophioglossales Ophioglossaceae - hadilkovit - hlzovit n. plaziv oddenek, adventivn koeny bez vlen, mykorhiza, i epifyty, protostl, solenostl, diktyostl (Botrychium), eustl (Ophioglossum) Botrychium slab druhotn tloustnut (jedin ppad u recentnch kapradin; t u Psilotopsida - nejist postaven) - 1 list (tropick 4-5 list), seriln roztpen - adax. st fertiln s circintn vernac - abax. st asimilan, steriln, bez circ. vernace, pemnn aflebie - vtrusnice pn trbina, nznak synangi (Ophioglossum) - mykorhizn dlouhovk gametofyt, kulovit, hlzovit, vlcovit dichotomicky vtven, zanoen gametangia, embryo vce let podzemn - adventivn koeny pak list), vegetativn rozmnoovn adventivnmi pupeny na koenech - kosmopolitn (hlavn tropy, subtropy) Botrychium (vratika) - pvodnj, vidlinat ilnatina, zpeen sloen listy, vtrusnice voln, okrajov Ophioglossum (hadilka) - ilnatina snat (uzaven), vtrusnice sten zanoen ve dvou adch, srostl; i epifyty; O. vulgatum 2n = 630

Marattiopsida - statn tropick - x Ophioglossopsida: druhotn netloustnou, velk zpeen sloen listy s circintn vernac, superficiln vtrusnice na rubu list, sory, synangia, aflebie, gametofyt nadzemn, zelen, ploch, vcevrstevn, dlouhovk, fakultativn endomykorhizn - z Protopteridopsida (Zygopteridales, Etapteris) - paleozoikum nejvce karbon, spodn perm Marattiales - zkrcen kmen (fosiln i stromovit), plaziv oddenek - protostl - sifonostl - diktyostl - trofosporofyly (a 6 m) zpeen n. dlanit sloen, aflebie, kloubnat ztlustliny apk lstk, sory, kruhovit n. podlouhl synangia, otvrn podlnou trbinou (vz. slab naznaen prstenec), v kupkch trichomy (primitivn ostra), mnoho vtrus

12

- antheridia zanoen na obou stranch proklu - archegonia na spodn stran proklu, slab zanoen Angipteridaceae - hlzovit kmen, listy (a 6 m) s otevenou ilnatinou, vtrusnice 2-ad v kupkch podl ilek u okraje lsteku, brvit upinovit trichomy (ostry), otevrn vtrusnic podlnou trbinou - Star svt Angiopteris evecta Marattiaceae - nzk kmen, ovln synangia otevrn podln 2 chlopnmi, otevrn vtrusnic podlnou trbinou na vnitn stran Marattia (Afrika, Asie, Polynesie) Danaeaceae kompaktn zanoen synangia na cel spodn stran lstk, otevrn vtrusnic vrcholovm prem, Amerika Polypodiopsida - leptosporangitn (vz. protoleptosporangitn), circintn vernace list, vtrusnice voln pevn v kupkch -- protoleptosporangitn, zbytky aflebi, prokel vcelet - Osmundidae -- leptosporangitn, bez aflebi, prokel krtce ijc (Polypodiidae, Salviniidae) -- listy z 1 vrstvy bunk, bez prduch, protostl, prokel vlknit - Hymenophyllales -- epel vcevrstevn, soleno-, diktyostl -- heterosporick, vodn n. bainn, vtrusnice bez prstence ve sporokarpech Salviniidae -- izosporick, vtrusnice s prstencem -- stromovitho vzrstu Cyatheales -- stonek zkrcen, asto oddenek Polypodiales s. lat. II. protoleptosporangitn, izosporick Osmundidae - byliny, recentn diktyostl, starobyl skupina Osmundales Osmundaceae - podezeovit - vzpmen stonek se zbytky apk (trop. a pes 1 m, stromkovit), podzemn stonek - listy 1-2x zpeen sloen (a 3 m), vjovit ilnatina, zbytky aflebi, pleviny chybj - vtrusnice na rubu trofosporofyl st listu jako trofofyl, st jako sporofyl n. trofofyly a sporofyly - vtrusnice bez anulu (n. jen naznaen), netvo kupky, otevrn vrcholovou trbinou 2 chlopnmi, ostra nevyvinut, mnoho zelench vtrus (chlorofyl) - prokel srdit se ebrem (asto vidlinat rozdlen), vcelet - gametangia na spodn stran proklu, zanoen Osmunda regalis (podeze krlovsk) - podzemn kmnek, listy a 2 m, vnitn listy rice nahoe fertiln (heterofylie) s redukovanou epel III. leptosporangitn, izosporick Polypodiidae - byliny, stromovit rostliny bez druhotnho tloustnut - protostl, diktyostl, polystl - megafyly s circintn vernac, s trichomy a plevinami - trofosporofyly; trofofyly, sporofyly - sorus (kupky na okraji n. astji na rubu list), cenosorus (liniov, plon); ostra, podvinut okraj listu n. nechrnn - anulus, stomium - protlium zelen, krtkovk, nadzemn - archegonia a antheridia nezanoen - mlad skupina, nejstar v karbonu (z Protopteridopsida), vrchol rozvoje druhohory (- recent)

13

Hymenophyllales Hymenophyllaceae - blnatcovit - drobn rostliny mechovitho vzhledu (cm 1/2 m), terestrick, asto epifyty - plaziv oddenek, protostl (nkter bez vodivch pletiv a koen) - listy z 1 vrstvy bunk, prsvitn, bez prduch. jednoduch a 4x sloen - prokly niovit n. stukovit zelen n. nezelen a podzemn, asto se rozmnouj nepohlavn opadem pupen - hlavn tropy (vlhk horsk lesy) - k nejstarm skupinm, svrchn karbon (podobn jako recentn) Trichomanes speciosum (vlskovec tajemn) zce rourkovit ostra Hymenophyllum tunbrigense (blnatec kentsk) Cyatheales, Cyatheaceae - stromovit kapradiny (a 25 m) s nevtvenm, nahoru se roziujcm kmenem, bez druhotnho tloustnut, s plevinami, zbytky odumelch list a adventivnmi koeny - diktyostl - chochol list (a 6 m), jednoduch a 4x sloen, neprav aflebie - kupky na rubu na koncovch ilkch, ostra miskovit n. pohrkovit n. upinovit n. chyb, pln anulus - tropy a subtropy hlavn jin polokoule - jura, spodn kda Cyathea ostra, hlavn J. Amerika, N. Zland Alsophila bez ostry, paleotropis Dicksoniales stromovit, 2chlopov ostra, tropy a subtr. jin polokoule Dicksonia hlavn australsk oblast; Culcita panlsko Polypodiales s. lat. - izosporick, bylinn, stonek zkrcen; mnoho pbuznch eled Polypodiales s. str. - kupky rznho tvaru bez ostr, jednotliv n. vz. tvo plon cenosorus Polypodiaceae - osladiovit - plaziv oddenek s diktyostl, pleviny, listy tuh, lenn - hlavn tropy a subtropy Polypodium vulgare (osladi obecn), Phlebodium aureum Platycerium - plon cenosorus, hvzdovit chlupy, heterofylie, epifytick Pteridales - kupky na okraji lstk (lstkovch krojk) n. lstek Pteridaceae s. lat. kdelnicovit - oddenek krtk vzpmen n. dlouh plaziv s plevinami a chlupy - solenostl, diktyostl - listy rznho tvaru - kupky na okraji chrnn podvinutm okrajem lstku (n. vz. vnj ostrou), jednotliv n. v liniovm cenosoru Pteris cretica (Stedomo Kavkaz), Pteris longifolia liniov cenosorus kryt podvinutm okrajem lstku Pteridium aquilinum (hasivka orli) tm kosmopolitn (x such a polrn oblasti), nkdy samostatn ele Hypolepidaceae Cryptogramma crispa (jinoadec kadeav) jemn, listy dvoutvar, rokle Cryptogrammaceae Adiantaceae - netkovit - terestrick n. skaln, oddenek s chlupy n. plevinami - solenostl n. diktyostl, zpeen sloen listy (vj. Adiantum reniformis) - kupky okrouhl na konci ilek n. podlouhl pekryt podvinutm okrajem lstku (lsteku) - hlavn J. Amerika, ojedinle v mrnm psu Adiantum capillus-veneris (netk vlas Venuin) vlhk skly trop, Stedomo Ceratopteridaceae (Parkeriaceae) vodn (akvarijn) Davalliaceae epifytick, tropy

14

Aspidiales - jednotliv kupky na rubu list, vtinou s ostrou Dryopteridaceae (Aspidiaceae) kapraovit - hlavn terestrick, (vz. liny n. epifyty) - krtk n. plaziv oddenek s diktyostl, s plevinami a zbytky list - trofosporofyly, 1-4x zpeen sloen, ilnatina oteven - kupky oddlen od okraje listu - ostra ledvinit, okrouhl n. vz. chyb - hlavn tropy, i mrn ps Dryopteris filix-mas (kapra samec) Evropa, Asie, S. a J. Amerika D. carthusiana (k. ostnkat), D. dilatata (k. rozloen) Polystichum (kapradina) - listy tuh, lstky asymetrick, horsk lesy Gymnocarpium dryopteris (bukovnk kapraovit) - tenk plaziv oddenek, listy trojhelnkovit Thelypteridaceae - kapradinkovit - dk pleviny, mal kupky podl okraje lstku s ledvinitmi ostrami n. chrnn podvinutm okrajem lstku (lsteku) - mrn ps, tropy Phegopteris connectilis (bukovinec osladiovit) - dlouh plaziv oddenek, ostra redukovan na nkolik ttinek Thelypteris (kapradink) - dlouh oddenek, mal brzo opadvajc ostra Lastrea limbosperma (prnatec horsk) - krtk oddenek, nlevkovit rice list Athyriaceae - papratkovit - drobn a statn, oddenek krtk n. plaziv s diktystl a tmavmi plevinami, vz. stromovit - listy 1-3x sloen, nkdy trofofyly a sporofyly - kupky na boku ilek okrouhl, podlouhl - rkovit, ostra jednoduch n. dvojit Athyrium (papratka) - hlavn v. Asie (A. oosorum - trop. stromovit, a 12 m), A. filix-femina (p. sami) Cystopteris fragilis (puchnk kehk) - ern oddenek, okrouhl kupky s miskovitou ostrou Woodsia (kapradinka) - vtven oddenek, vakovit rozstepen ostra Matteuccia struthiopteris (provnk ptros) - trofofyly, sporofyly Aspleniaceae slezinkovit - mal a stedn, terestrick, skaln, epifyty (nikdy stromovit) - oddenek plaziv n. vzpmen s dikyostl, lnkovan pleviny - listy celistv a 3x zpeen sloen - kupky podlouhl - rkovit na boku ilek s bon ostrou (me chybt) - po cel zemi, hlavn tropy Asplenium trichomanes (slezink erven), A. ruta-muraria (s. routika), A. septentrionale (s. severn), A. nidus (s. hnzdovit), Phyllitis scolopendrium - jelen jazyk obecn Ceterach officinarum (kyvor lkask) Blechnales Blechnaceae ebrovicovit - terestrick, siln oddenek (diktyostl), nkdy stonek (i popnav - Salpichlena - St. Amerika, listy a 1 m, ovjiv) - listy 1-2x zpeen sloen, trofosporofyly nebo sporofyly a trofofyly - liniov cenosorus kryt vychlpeninou stedn ilky (ostra) - hlavn tropy J polokoule Blechnum brasiliense Blechnum spicant (ebrovice rznolist) - sporofyly a trofofyly, trofofyly pezimujc, jedin zstupce na sev. polokouli

15

IV. leptosporangitn, heterosporick, vodn Salviniidae (Hydropterides) - vodn n. bahenn (ekol. adaptace, odlin od pedchozch, ? fylogenetick vztahy) - vtrusnice bez anulu v uzavench tvarech - mikrospor mnoho, v megasporangiu 1 megaspora (nen ekol. adaptac, samostatn vvojov vtev) - gametofyt redukovan, mikroskopick - tetihory - 100 druh, 2 vvojov vtve (dy) Marsileales - vodn a bahenn, koenujc, bez plevek, sporokarpy z lstk - a z tetihor (nejble Schizaceae - nejpv. Polypodiopsida) Marsileaceae marsilkovit - plaziv oddenek (solenostl), adventivn koeny, listy s circ. vernac, ve 2 adch, 4-2etn (Regnellidium Brazlie), listy zpeen sloen, kupky ve sporokarpech (kulovit - fazolovit) z lstk - sporokarp - 2 ady kupek v komrkch nad sebou (v kupkch: megasporangia s 1 sporou, mikrosporangia se 64 sporami); pukaj 2 chlopnmi - bobtnn rosol. pletiva - rosol. provazec s kupkami ve 2 adch - sami gametofyt (ve spoe) - 1 buka - 1 archegonium vynvajc ze spory - sam gametofyt - redukovan - 9 bunk ve spoe, 2 antheridia (po 16 spermatozidech) Marsilea - tropy a mrn ps cel zem (teplej oblasti) Marsilea quadrifolia (marsilka tylist) - 2-3 sporokarpy, listy a 70 cm, terestrick ca 10 cm M. nardu - m. nardov - V Austrlie, krobnat jedl sporokarpy

Pilulariaceae - rkovit listy, sporokarpy tmavohnd, kulat, uvnit se 2-3 kupkami, 2 n. 4 chlopn - huspeninov kapka s volnmi sporangii, gametofyt a oplozen v kupce - gametofyt vcebunn, zezelen Pilulularia globulifera (movka kulkonosn) - listy 3-10 cm (vodn 20 cm), sporokarpy otvrajc se 4 chlopnmi

Salviniales - vtinou jednolet, plovouc, asto bezkoenn - listy mal okrouhl (kondupliktn, bez circintn vernace) - jednopohlavn kupky tvo neprav sporokarpy, 2vrstevn stna z ostry - konvergence s Marsileales (z pratyp Hymenophyllales) - kda, vce a v tetihorch - hlavn tropy a subtropy (mr. psy) obou polokoul, Amerika, Afrika - svrchn kda Salviniaceae nepukalkovit - plovouc, monopodiln stonek, vegetativn rozmnoovn, rhizophylum - listy s intercelulrnmi dutinkami a nesmivmi chlupy - kupky kryt dvojitou ostrou (neprav sporokarpy) - megasporangia - 1 spora v pnov hmot - mikrosporangia - 64 spor v pnov hmot (z tapeta) - kupky na podzim na dno, ostra zetl, jaro - vtrusnice na hladinu, kl spory - megaspora ve vtrusnici, gametofyt ve spoe (3 chlopn) zelen, nkolik archegoni - mikrospora - reduk. gametofyt (nkolik bunk - 2 antheridia, v nich po 2 spermatozoidech) prorst stnou vtrusu - ttkovit kln rostlinka s haustoriem ve spoe - svrchn kda - tropy a subtropy Ameriky a Afriky (mrn ps Euroasie)

16

Salvinia - nepukalka S. natans (n. vzplvajc) Azolaceae - azolovit - plovouc rostliny mechovitho vzhledu, krtk vidlinat vtven stonek - listy dvoulalon ve 2 adch, dole adventivn koeny - spodn lalok (men, ponoen) s dutinou (s Anabaena azolae), na bzi 2 kupky s ostrou - vt mikrosorus (mnoho mikrosporangi - mikrospory po 4-8 v masulch, nkdy s kotvikami - glochidiemi) - megasorus - 1 megasporangium, 1 megaspora - gametofyt jet siln redukovan, mikrogametofyt s 1 antheridiem - svrchn kda Azolla (azola) - Amerika, j. a jv. Asie, Austrlie (u ns nepvodn)

Hlavn znaky skupin recentnch kapraorost

oddle n stonek stl listy vtrusnice

Lycopodiophyta
nelnkovan, pln, dichotmicky vtven proto-, (aktinostl,) plektostl mikrofyly (stegofyly) vt. sporo- a trofofyly eusporangitn jedna na svrchn stran sporofylu ve vtrusnic. klasech

Equisetophyta
lnkovan, dut, peslenit vtven (asto oddenek) arthrostl meiofyly (sfenophyly) nezelen srostl v pochvu eusporangitn nkolik na ttkovitch sporangioforech ve vtrusnic. klasech polycilitn

Polypodiophyta
nelnkovan, pln, vtinou krtk (asto oddenek) proto-, aktino-, sifono-, soleno-, diktyostl, polystl, vz. eustl megafyly vtinou trofosporofyly eusporangitn, protoleptosporangitn, leptosporangitn vce vtinou v kupkch na spodn stran list polycilitn

sperm atozoid y typ rozmn oovn prokel

bicilitn (Isotopsida polycilitn) izosporie heterosporie

homoiosporie

izosporie

heterosporie

podzemn dlouhovk

hlavn skupi ny a pibli . poet rec. druh

redukovan v bln vtrusu LycopodioSelaginellopsida psida 700, 400 Isotopsida 60 1160

autotrofn krtkovk Equisetopsida 32 32

astji redukovan autotrofn v bln krtkovk vtrusu ostatn Salviniidae (krom 100 Salviniidae) 1180 1280

Semenn rostliny (rznovtrusn rostliny)

17

Semeno - mnohobunn rozmnoovac tvar; stdn generac zasteno, gametofyt odkzn na sporofyt, oplozen oprotno od vodnho prosted (pyl. lka), proces opylen; mega (vajko) a mikrosporangium (pran pouzdro) - R - meiospory Homologie v generativnch orgnech vtrusnch a semennch rostlin Pteridophyta (izosporie, vz. heterosporie) Spermatophyta (heterosporie) mikrosporofyl tyinka mikrosporangium pran pouzdro mikrospora mlad pylov zrno sam gametofyt obsah zralho pylovho zrna, pylov lky spermatozoidy (voln) spermatozoidy, astji spermatick buky (v pylov lce) megasporangium vajko diaspora spora diaspora - semeno nebo plod

Nahosemenn rostliny (Gymnospermae): deviny s druhotnm tloustnutm,

homoxylick devo, vajka nejsou uzavena v plodolistu, specifick opylen, gametofyt jet mnohobunn; jednopohlavn sporofyly, asto itice, semena s primrnm endospermem (haploidn)
I. cykasov (manoxylick) vtev nahosemennch - makrofyln, circintn vernace - Lyginopteridophyta, Cycadophyta II. jehlinanov (pyknoxylick) vtev nahosemennch - mikrofiln, jednoobaln vajka - Ginkgoophyta, Cordaitophyta, Pinophyta III. vtev nahosemennch smujc ke krytosemennm, nejasn pbuzensk vztahy - Glossopteridophyta, Caytoniophyta, Bennetitophyta, Gnetophyta

Nahosemenn rostliny (na p. Pinaleas)

Sami itice -sloen, podprn, semenn upiny, 2 krassinucelltn vajka (z nucellu, chalza, integument - z podpokokovch pletiv, mikropyle ... matesk buka megaspory - R 4 buky - 1 megaspora (zroden vak; haploidn endosperm = sami prokel), nejastji 2 archegonia (s vajenou bukou, bin kanlkovou bukou a krkem) Sam itice, mikrosporofyly: tenk upina se 2 mikrosporangii, archespor ... tapetum a sporogenn buky - R - tetrdy pylovch zrn (mikrospor) Pylov zrno: exina a intina; dlen jet ve sporangiu; protliov buky, vegetativn (lkov) buka a generativn (rozmnoovac) buka; z generativn ... nstnn a spermatogenn buka, ze sperm. b. ... 2 gamety (u pvodnjch obrven spermatozoidy (polycilitn), nap. cykasy. jinan). Opylen a oplozen: Pyl na vajka na polinan kapku, mikropyl do pyl. komory na nucelus (jen megaspora, archegonia jet nevyvinut, asov prodleva mezi opylenm a oplozenm), seven semennch upin, oplozen po pezimovn, spermatick buky (pyl. lka nahrazuje vodn prosted), syngamie, jednoduch oplozen. Vvoj zrodku a semene: Zygota ... zrodek; vajko ... semeno. Suspenzor vtahuje zrodek do primrnho endospermu - samiho proklu, stravuje nucellus, haploidn, vznik u ped oplozenm (i vce zrodk, ale jen 1 dozrv) Zrodek: hypokotyl, konek, dlohy, vrcholov pupen (plumula). Zral semena vypadvaj nej. na podzim tho roku nebo a na jae nsledujcho roku od oplozen. - pevaha sporofytu, samostatn velmi krtce jen sam gametofyt
18

I. cykasov vtev nahosemennch (Cycadophytina, Gymnospermae I) - manoxylick devo (provit), makrofyln (pv. vlk listy se zpeenou ilnatinou), circintn vernace, polycilitn spermatozoidy, tendence k tvorb mikrosynangi, dvouobaln vajka na megasporofylu - recentn ca 120 druh

Lyginopteridophyta (Pteridospermae) Lyginopteridales - sporofyly kapradinovho charakteru, mikrosporofyly v hroznovitch tvarech, primit. jednotliv, oddlen vajka v kupulovitm tvaru - hlavn karbon, Lyginopteris, Lyginodendron Medullosales - vajka nejsou uzaven v kupulovitm tvaru - karbon - spodn perm, Medullosa

Cycadophyta - cykasy - kmen nevtven (n. slab), protostl - (polystl), slab druh. tloustnut, upiny (katafyly), listy vtinou 1x zpeen, circ. vernace, ve roubovici chochol; dvoudom, strobily upinovitch n. ttkovitch mikrosporofyl, tendence k tvorb mikrosynangi, megasporofyly listovit n. upinovit ve vrcholov rici n. ttkovit a pak v itici, 2vrstevn integument kolem vajka, opylovn vtrem (brouky) - jednobunn mikrospora, nkolik protlivch bunk, abortuj a na 1, z n vegetativn a generativn (antheridium) buka - vajko - opylovac kapka, mikropyle, pylov komrka - nucellus, matesk buka megaspor - 4 megaspory (3 zanikaj) - z jedn vcebunn megagametofyt (... primrn endosperm), nkolik archegoni - pyl. zrno kl v pyl. lku, z generativn buky ... nstnn a spermatogenn buka, z n 2 polycilitn spermatozoidy - vajen buka v archegoniu, zygota, embryo se 2 (-6) dlohami, semeno - semenn peckovice (svrchn vrstva obalu dunat, stedn tvrd) - such tropy a subtropy Cycadopsida, Cycadales Cycadaceae - cykasovit - monopodiln kmen, megasporofyly voln v rici (chocholu), 8-4(-2) vajka; lstky jednoiln Cycas circinalis, Cycas revoluta Zamiaceae - zamiovit - sympodiln kmen, megastrobily, megasporofyly se 2 vajky; lstky vceiln se soubnou ilnatinou - pantropicky Zamia, Dioon, Encephalartos Stangeria (Stangeriaceae) Bowenia (Boweniaceae) II. jehlinanov vtev nahos. (Coniferophytina, Gymnospermae II) - pyknoxylick devo (kompaktn), mikrofyln (tendence k redukci list na jehlicovit, jednoiln), mikrosporangia nesrstaj, jednoobaln vajka vt. na semennch upinch, z Archepteridales - recentn ca 550 druh - Ginkgoophyta - Cordaitophyta - Pinophyta

Ginkgoophyta - jinany - stromy, brachyblaty, listy jednoduch a dlanitodln n. dpen (fosiln), ilnatina vjovit, opadav, dvoudom, pyl bez vzdunch vak, polycilitn spermatozoidy - svrchn karbon - perm, nejvce v triasu a jue

19

Ginkgoales - spodn perm, nejvce svrchn trias - kda, recentn monotypick (iv fosilie) Ginkgoaceae - jinanovit - jednoduch a vidlinat lenn listy, klnovit s vidlinatou ilnatinou, na brachyblastech, dvoudom, mikrosporangiofory (tyinky) se 2 mikrosporangii v jehndovitch mikrostrobilech, stopkat jednoobaln vajka, pylov lka, polycilitn spermatozoidy, semeno (semenn peckovice) - svrchn trias, nejv. jura - spod. kda Ginkgo biloba (jinan dvoulalon) - jv. na (An-chue) Cordaitophyta kordaity - karbon perm, Gondvana, Cordaites Pinophyta jehlinany - deviny, balzmov a silin (pryskyin) kanlky. listy nej. jehlicovit (vz. upinovit), ve roubovici (n. vstcn n. v peslenech), dvrkat ztlustliny tracheid v adch (araukaroidn typ) n. rozptlen (abietoidn typ) - jednopohlavn strobily (itice), jednodom (pp. dvoudom) - mikrosporofyly na rubu se 2-20 mikrosporangii, pyl. zrna asto se 2 vzdunmi vaky, pyl. lka, spermatick buky - sami itice sloen z redukovanch a pemnnch megastrobil, podprn a semenn upiny - vajka jednoobaln, archegonia, pylov komrka, zrodek s mnoha a jen jednou dlohou, semena obvykle bez dunatho obalu - z Cordaitophyta - konec karbonu, spodn perm, hlavn trias, recent (edifiktory rostlinnch formac, hlavn mrn ps) Pinopsida * itice, na upin 1, 2 n. vce vajek, balzmov a silin kanlky -- na upin 1 vajko, v pyl. zrnu 2 a vce protliovch bunk - mikrosporofyl se 6-20 mikrosporangii, pyl. zrna bez vzdu. vak - Araucariales - mikrosporofyl se 2 mikrosporangii, pyl. zrna se vzdu. vaky, du. obal semene - Podocarpales -- na upin 2-9 vajek, v pyl. zrnu 1-2 protliov buky, mikrosporofyl s 2-9 mikrosporangii - mikrosporofyl se 2 mikrosporangii, na upin 2 vajka, ve dev pryskyin kanlky, pyl. zrna se vzdu. vaky - Pinales - mikrosporofyl se 3-9 mikrosporangii, na upin 2-9 vajka, ve dev bez pryskyinch kanlk, pyl. zrna bez vzdu. vak - Cupressales * jedno terminln vajko (semenn upiny chyb), vt. bez balzmovch a silinch kanlk, du. obal semene -Taxales

III. vtev nahosemennch smujc ke krytosemennm (nejasn pbuzensk vztahy) - Glossopteridophyta - Caytoniophyta - Bennetitophyta - Gnetophyta

Glossopteridophyta - perm-trias n. ? svrchn karbon - spodn perm, Gondwana, Glossopteridales, Glossopteris Caytoniophyta, svrchn trias - spodn jura, Caytoniale, Caytonia Bennetitophyta (Cycadeiodeopsida), svrchn trias - spodn kda, Williamsia, Cycadeoidea

20

Gnetophyta - linovce - nejble krytosemennm, eustl, heteroxylick devo (tracheje, tracheidy), - listy vstcn, megafylnho pvodu - (jedno-) dvoudom, pohlavn orgny s obaly (pedchdce kvtnch obal), itice mikrosporofyl se upinovitmi listeny, tyinky se srostlmi pranmi pouzdry (synangia), 2 spermatick buky - jedin vajko se 2 obaly, vnitn - mikropylrn trubka s polinan kapkou, redukce gametofytu (chybj prothaliov buky n.je jen 1, archegonia n. jen sami pohlavn buky), nznaky dvojitho oplozen, zrodek se 2 dlohami - nejasn postaven a pvod (asi z Lyginodendrophyta, spolen s Magnoliophyta; pvodn oboupohlavn strobilus) - svrchn kda, vce v tetihorch - recentn ca 70 druh -- Ephedropsida - - Welwitschiopsida - Gnetopsida

Ephedropsida Ephedraceae - chvojnkovit - dvoudom nzk deviny, liny, prutovit vtve, listy upinovit, kimostojn v uzlinch - mikrostrobilus z nkolika tyinek, tyinka se 2 vstc. upinami s 8-2 mikrosynangii (po 3-2 sporangich) - megastrobily mal, nkolik pr kimostojnch upin s 1(2) vajkem (ojedinle oboupohlavn itice), v zrodenm vaku 2 archegonia - 2 spermatick buky (2. nkdy splv s bin kanlkovou bukou - hrdlo zrodenku, ale dle se nevyvj; nznak dvojitho oplozen) - anemogamie (entomogamie) - semena s dunatm n. kdlatm obalem - such oblasti st. Evropy, Stedomo - St. Asie, v cel Americe Ephedra distachya (chvojnk dvouklas) - opadav vtvky, semena (erven semenn bobule), hlavn j. Evropa, trovo Gnetopsida Gnetaceae - linovcovit - dvoudom devit liny (nzk stromy, kee), lnkovan stonky - iroce - vejit kopinat listy, koovit, zpeen ilnatina - mikrostrobily jehndovit n. klasovit, tyinky v peslenech podepen lmekem ze srostlch upin, tyinka s nitkou a s 2-1 dvoupouzdrm vkem - megastrobily klasovit n. jehndovit, vajka v peslenech podepench 2 lmekovit srostlmi listeny, , mikropylrn trubka, nejsou archegonia - anemogamn - semenn peckovice, embryo dvoudlon - humidn tropy, endemitn Gnetum gnemon (linovec gnemon) - nzk strom, velk semena (jedl), jv. Asie Welwitschiopsida Welwitschiaceae - deviny s epovitm kmenem (hypokotyl), 2 pentlicovit, koovit, trvale na bzi dorstajc listy (dlohy) - dvoudom

21

- mikrostrobily se 4 adami upin, v pad upin 2 kimostojn pry listen, 6 tyinek na bzi srostlch, pran vky se temi pouzdry, uprosted rudiment vajka, pyl lepkav (opylovn vtrem, hmyzem) - megastrobilus se 4 adami upin, po 1 vajku, nejsou archegonia - semena s kdlatm obalem, zrodek dvoudlon Welwitschia mirabilis - jz. Afrika (Kapsko, Namib, Angola)

Nahosemenn (Gymnospermae) deviny homoxylick devo (jen tracheidy), stkovice bez prvodnch bunk generativn orgny v jednopohlavnch tvarech, vt. strobilech mikrosporofyl (tyinka) nediferencovan v nitku a prank mikrosporofyl s mnoha nebo jen 2 mikrosporangii (pranmi pouzdry) dospl mikrogametofyt vcebunn: 1 nebo vce bunk proklovch, buka vegetativn (lkov), nstnn a 2 spermatick (pp. 2 spermatozoidy) vajka nah (neuzaven v megasporofylu) megagametofyt mnohobunn (mnohojadern) s 1 nebo vce archegonii anemogamie pylov zrno pmo na vajko (na polinan kapku, mikropyli) oplozen jednoduch endosperm haploidn, primrn netvo plody rec. ca 740 druh

Krytosemenn (Angiospermae) deviny, byliny heteroxylick devo (tracheidy, tracheje), u stkovic prvodn buky generativn orgny v kvtu, primrn oboupohlavnm mikrosporofyl (tyinka) diferencovan v nitku a prank mikrosporofyl se 4 mikrosporangii (pranmi pouzdry), po 2 spojench ve 2 mikrosynangia (pra. vky) dospl mikrogametofyt 3bunn: buka vegetativn (lkov) a 2 spermatick vajka uzaven v megasporofylu zral zroden vak (megagametofyt) 8 (4, 16) jadern primrn entomogamie pylov zrno na bliznu oplozen dvojit endosperm triploidn, sekundrn semena v plodu rec. ca 240 000 druh

22

Krytosemenn rostliny (Angiospermae, kvetouc rostliny): hlavn znaky

krytosemennch rostlin, kvt, vvoj kvtnch obal, andrecea, gynecea, gametofyt (pylov lka, zroden vak), embryo, endosperm, perisperm, semeno, plod. Evolun trendy, pvodnj a odvozenj znaky u krytosemennch. Dvoudlon, jednodlon (rozdly); obtn vymeziteln vy tax. kategorie (podtdy), obvykle dobe charakterizovateln dy a eledi. Magnoliophyta krytosemenn
- znmo ca 240 000 druh (odhad 250 000-350 000), 10 000 rod, vce ne 400 eled, 3 tdy, vymezen na zklad srovnn morfologicko-anatomickch znak a s pouitm vsledk z fytochemickch (sekundrn metabolity) a molekulrnch (DNA) analz

Magnoliopsida s. str. Liliopsida

Koenov soustava Stl Cvn svazky Postaven lab. pupen Poet dloh Listy (epel) ilnatina list Bze list Prvn listy na postran. vtvch (a listence) allorhizie eustl oteven seriln 2 jednoduch (vt celistv) zpeen, vz. dlanit apkat, bez pochvy, bez palist n. se srostlmi 1 v medin (adosovan fylom) sekundrn homorhizie ataktostl uzaven kolaterln 1 vt. jednoduch, celistv a celokrajn (asto rkovit n. eliptick) soubn irok (pochva) n. listy pisedl, bez palist 1 v medin (adosovan fylom)

Rosopsida
allorhizie eustl oteven seriln 2 celistv, lenn n. sloen zpeen n. dlanit (asto snat) nesrostl provit palisty 2 v transverzle

Kvty

Kvtn obaly Andreceum

Pylov zrno (zkladn, pvodn) Gyneceum apokarpn

polymerick, acyklick n. spirocyklick (n. cyklick, 3etn) P (n. chyb) polymerick (primrn polyandrie); tyinky zsti nerozlenn na nitku a prank monosulktn

vtinou cyklick, zprav. 3etn n. redukovan P n. K, C (n. chyb) asto ve 2 kruzch n. redukovan

cyklick, 5- vz. 4etn n. redukovan K, C (n. chyb) ve 2-1 kruhu, pp. sekundrn polyandrie n. redukovan trikolptn apokarpn, astji cenokarpn

vt. monosulktn apokarpn, astji cenokarpn

23

Poet integument Vajko Endosperm Embryo Nektria ivotn formy

2 krassinucelltn jadern; bohat mal vtinou nediferencovan deviny, vytrval byliny 30 ., 8 000 dr. (3%) spodn kda

2-1 astji tenuinucelltni jadern n. helobiln; dosti bohat mal diferencovan (nkdy septln) pevn byliny, vytrval (bahenn, vodn, kryptofyty, geofyty) pes 100 ., 52 000 dr. (22 %) spodn kda

2-1 krassinucelltn n. tenuinucelltn jadern n. bunn; mlo zprav. velk diferencovan (na obalu, valy, tere apod.) deviny, byliny vytrval i jednolet 300 ., vce ne 180 000 dr. (75 %) pelom kdy a tetihor

Diverzita (piblin poet eled a druh) Nejstar fosiln doklady

Pohlavn rozmnoovn krytosemennch rostlin (Magnoliophyta) Kvt

Funkce a sti kvtu, jejich pvod Vvoj kvtu - euanthiov teorie (anthostrobilus) /- pseudanthiov teorie (kvtenstv jednopohlavnch strobil - jednopohlavn - oboupohlavn kvty)/ Pohlavnost kvt (monoklinick, diklinick; rostliny monoecick, diecick, polygamn) Uspodn kvtnch orgn, alternace Ontogeneze kvtu (zakldn kvtnch orgn akropetln, centripetln; tyinky nkdy centrifugln) Kvtn stopka (listen, listence) Kvtn lko (kuelovit ... vydut) Roviny soumrnosti kvtu, soumrnost Kvtn vzorec Kvtn diagram Kvtn obal (perianthium) - kvty homochlamydn - okvt (perigon) - P, tepala - kvty heterochlamydn - kalich (calyx) - K, sepala - koruna (corolla) - C, petala - kvty haplo(mono)chlamydn, apo(a)chlamydn Kalich - chori-, synsepln, prchav, vytrval Koruna - chori-, sympetln; typy sympetln koruny; barva, vn, ostruha, fornices, pakorunka (paracorolla) - nektrium (mezofylrn, epitelirn, trichomov; florln: na orgnech stonkovho pvodu kv. lku, discus hypogynus / listovho pvodu na lstcch obalu a gener. orgnech, discus epigynus, septln, na rudimentech gener. orgn na pistillodich, staminodich; extraflorln)

24

Andreceum (androeceum) - A - stamen (mikrosporofyl) - filamentum, anthera; 2 pran vky (mikrosynangia), pran pouzdra (mikrosporangia, po 2 v pranm vku), konektiv ...mocn, ...bratr tyinky - gynostegium, gynostemium, synandrium - staminodium - otvrn prank - podlnou skulinou (extrorzn, introrzn, laterln), chlopnmi, otvory (poricidn) Mikrosporogeneze: Exothecium (pokoka); primrn archesporiln a primrn nstnn buka - nstnn b. ... endothecium, vrstvy parietlnch bunk, tapetum - lznat (sekretoriln), ameboidn (periplazmodium) - archesporiln b. ... sporogenn buky (archespor) - matesk buky mikrospor (mikrosporocysty) - tetrdy mikrospor (brylky - pollinia) Mikrospora - vegetativn a generativn buka, z n (mikrogametogeneze) 2 spermatick buky (sam gamety) - dvoubunn, trojbunn - sporoderma - intina, exina (v n zteneniny - apertury), palynologie Mikrogametogeneze: Spermatick buky (sam gamety) v trojbunnm pylovm zrnu a pylov lce Gyneceum (gynaeceum) - G Pestk (1 n. vce jednoplodolistovch; srostl z vce plodolist) - semenk, nlka n. stylodia, blizna - svrchn, polospodn, spodn; eule (hypanthium) vvoj plodolist - z megasporofyl, kondupliktn plodolist (stigmatick kartky - bliznov papily) Typy gynecea (apokarpn, cenokarpn: syn-, para- a lyzikarpn) Typy placentace (laminln, marginln; axilrn, parietln, centrln, bazln) Vajko (ovulum, megasporangium) - placenta, nucelus, 1 n. 2 integumenty (dvou-, jedno- n. bezobaln vajka), mikropyle (klov otvor), poutko (funiculus), chalza - vajko atropick, anatropick, kampylotropick; krassinucelltn, tenuinucelltn Megasporogeneze: - archesporn buka(-ky) v nucellu, matesk (diploidn) buka megaspor - 4 haploidn buky - megaspora (sami vtrus, mlad zroden vak), matesk buka zrodenho vaku Megagametogeneze: - zroden vak (sami gametofyt) s vajenou bukou (oosfra, megagameta) zroden vak - vcejadern buka, pozdji samostatn buky: 3 antipody, oosfra, 2 synergidy, 2 plov jdra - diploidn sekundrn (cetrln) jdro z. v. (centrln buka) Typy zrodenho vaku: mono-, bi-, tetrasporick Oplozen - opylen, klen pyl. zrna a rst pylov lky do zrod. vaku, vlastn oplozen Opylen: entomogamie, ornithogamie, chiropterogamie; anemogamie; hydrogamie Klen pylovho zrna a rst pylov lky k vajku a do zrodenho vaku

25

- receptivita blizny (vlhk, such blizny), prorstn lky nlkou, porogamie mikropyl nebo aporogamie: chalzou (chalazogamie) nebo integumenty (mezogamie), do synergidy, spermatick buky k vajen buce a do centrln buky Vlastn oplozen: dvojit oplozen (diploidn zygota z oplozen oosfry, triploidn endosperm z opl. centrlnho jdra); syngamie: plazmogamie, karyogamie (vjimen i jednoduch oplozen; di-, a polyspermie ... tri- a polyploidn zygoty; oplozen t synergid n. antipod ... polyembryonie; pokud zygoty vznikaj z vce zr. vak - neprav polyembryonie) Autogamie (geitonogamie - pylem z jinho kvtu tho jedince, idiogamie pylem z tho kvtu; kleistogamie, chazmogamn kvty); Allogamie (xenogamie) Inkompatibilita a sam sterilita vnitn faktory nepzniv psobc na oplozen Inkompatibilita: fyziologick reakce podmnn geneticky (proti autogamii u allogamnch druh (autoinkompatibilita), brn mezidruhovmu a mezirodovmu ken) - sporofytickho, gametofytickho typu Morfologick zbrany: heterostylie, rozdly ve velikosti pylu a bliznovch papil Dichogamie: proterandrie, proterogynie Sam sterilita: funkn, tyinkov, pylov; i vyvolan neddin

Semeno Vajko ... semeno Vajen obaly ... testa (blanit, koovit, kamenn, dunat, s trichomy) cikatrikula jizvika po mikripyli hilum (pupek) msto pisedn k poutku raphe msto, kde pirst poutko k vajku (u ana- a kampylotropickch vajek) Masit vrstky (maska, arilloidy): karunkula (caruncula) z vajench obal u mikropyle nap. Euphorbia, Polygala, Ricinus arillus (mek) z poutka (bze semene) - nap. Euonymus crista (hebnek) z raphe - nap. Chelidonium, Asarum, Caltha, Helleborus strophiola z hila - nap. Corydalis, Viola Nkdy zstv v semeni st nucellu perisperm Nkdy spotebovn veker endosperm iviny v dlohch Zrodek (embryo) Embryogeneze: zygota - bazln buka (dobe vakuolizovan) ... suspenzor - apikln (men, s hust cytoplazmou, vce ribozomy) ... vlastn zrodek: diferenciace protodermu, prokambia, zkladnho meristmu dlohy (cotyledones), plumula (prko), hypokotyl, radikula (konek) Lipnicovit: koleoptile, koleorhiza, ttek (scutellum), epiblast Parazitick a saprofytick rostliny: redukovan zrodky Endospem: jadern, helobiln, bunn Agamospermie Redukn (z jedn haploidn buky zr. vaku; vtinou steriln, neddc se agamospermie) Neredukn (pozmenn sporogeneze, ddin agamospermie):

26

- aposporie (somatick aposporie) zr. vak z nkter somatick buky, nej. z bunk nucellu - diplosporie (generativn aposporie) zr. vak z matesk buky megaspory Podle vlivu samho gametofytu: pseudogamie, semigamie, partenogeneze, androgeneze Apogamie (neddc) - ze synergid nebo antipod Adventivn embryonie (z buky nucellu nebo integumentu), polyembryonie Klen semen podmnky pro klen, dormance (tvrdosemennost, druhotn ...), rzn dlka zachovn klivosti (extrm - viviparie) Dvoudlon: epigeick, hypogeick klen Klen jednodlonch Plod Kvt ve stadiu zralosti semen - prav (jen z pestku), neprav (nejen z pestku) Perikarp (oplod) - such, dunat, kamenn - nkdy epikarp (exokarp u plod ze spodnho semenku, z eule), mezokarp, endokarp - otvrajc se, neotvrajc se plody Apokarpn plody: otvrajc se: mchek, lusk neotvrajc se: bobole, peckovice, naka (souplod) Cenokarpn plody: otevrajc se: vyschav tobolky (syn-, para- a lyzikarpn; eule, eulky), dunat tobolky neotevrajc se: bobule (hesperidium ...), peckovice, naka, oek, obilka Rozpadav plody (vtinou cenokarpn) - poltiv (schizokarpia) - dvounaka, plody slzovitch, kakost ... - lmav - tvrdky, struk, zakrcovan lusk ... Voln a sdruen plodenstv (sykonium ...) Rznoplodost (heterokarpie), rznosemennost (nevhodn: heterosporie) Roziovn plod a semen (generativnch diaspor): autochorie, anemochorie, hydrochorie, zooochorie (epi-, endozoochorie; myrmekochorie; ornithochorie; antropochorie) Vvojov tendence v nkterch generativnch znacch u krytosemennch -ornitogamie kantarogamie - entomogamie - anemogamie - druh. entomogamie - hydrogamie kvty oboupohlavn - jednopohlavn rostl. jednodom - polygamn - dvoudom kvty acyklick - spirocyklick - cyklick kvty aktinomorfn - zygomorfn - asymetrick kvty s velkm a neustlenm potem kvtnch st - s nzkm a ustlenm potem kvtnch st kvtn lko vlcovit vypukl ploch - miskovit - prohlouben kovit vechny kvtn sti vyvinut - nkter redukovan - vymizel kvty homochlamydn - heterochlamydn - haplochlamydn - achlamydn

27

kvty s pechody mezi kvt. stmi (listeny-K, K-C, C-A) - bez pechod kvtn sti voln srostl (P, K, C, G, pp. A) tyinky ploch, irok, 3iln, nediferencovan na nitku a konektiv - zk, 1iln, se slab difer. nitkou a konektivem - zk, 1iln, s vrazn difer. nitkou a konektivem A polymerick, ve roubovici - oligomerick, v kruzch sekundn polyandrie A s kvtnm obalem nesrostl - A srostl s obalem A nesrostl s G - A srostl s G A voln - A vzjemn srostl plodolisty polouzaven - zcela uzaven (na binm vu srostl) plodolisty stopkat - pisedl plodolist s mnoha vajky - s nzkm a ustlenm potem vajek - s 1 vajkem vajka se 2 integumenty - s 1 integumentem - bez integumentu vajka krassinucellatn tenuinuceltn vajka pm - obrcen G apokarpn bez stylodia, s bliznovmi papily - s bliznou bez stylodia - s bliznou a stylodiem - cenokarpn se stylodii - cenokarpn s nlkou a volnmi bliznami - se srostlou bliznou G apokarpn - parakarpn - subcenokarpn - synkarpn - lyzikarpn - parakarpn - druh. synkarpn mnoho vajek v pouzde semenku - 1 vajko v pouzde - 1 vajko v celm semenku semenk svrchn - polospodn - spodn souplod - jednotliv plody - plodenstv Vybran pklady (typy) otzek k stn zkouce
(bez tet doplujc a praktitji zamen sti otzky obrzek, rostlinn materil....), mohou bt i dal jin

Typy cvnch svazk a stl ve stonku, vtven stonku Oplozen u krytosemennch rostlin

Stavba a vtven koene Megasporogeneze a megagametogeneze u krytosemennch rostlin

Kryc pletiva Rozmnoovn nahosemennch rostlin

Listov formace (typy list), typy listov epele a ilnatiny Pohlavn rozmnoovn vtrusnch cvnatch rostlin

Vtven koene a stonku; labn pupeny Rozmnoovn vranek Sukulentn rostliny Kvtn obal

Masorav rostliny Mikrosporogeneze a mikrogametogeneze u krytosemennch rostlin

ivotn formy rostlin Apomixie

28

Metamorfzy koene Zpsoby opylovn; nektaria

10

Metamorfzy list Plody

11

Metamorfzy stonku Andreceum

12

Adventivn orgny Typy gynecea a placentace

13

labn pupeny (jejich stavba, uspodn, postaven...) Funkce, vvoj a pohlavnost kvt; uspodn kvtnch orgn

14

Symbizy u rostlin Klasifikace kvtenstv

29