TYPOLOGIE DIVADLA - reere k jednotlivm pojmm 1 ro!

D"V# L$ %&&'-&(
O)$A*+ )"r,or" -PAT./+ Provozn realizan hlediska 0i12 345PI6A+ Typy divadel podle jejich zizovatele Veronik" T3A68Y3OV/+ Typy divadle podle jejich profesn bze a statutu Divadla podle velikosti jejich souboru )"r,or" $EDL/:3OV/+ Divadla podle typu jejich prezentanho prostoru 3ri=tin" *AITLOV/+ Divadla podle clovho adresta pedstaven 3"te1in" *O4/:3OV/+ Divadla podle elu a z!en svho repertoru 0"n .E5GE)A5E4+ Divadla podle !odln "enetick#ch kritri Tere>" *4A)?+ *edvik" @E8/:OV/+ dtto dtto 1-% 7 7 9 ;-< '-( 1&-11 1%-17 17-1; 1A-1( %&-%7

Biro=l"v 0I.D4A+ Paradivadlo

P4OVO8.? 4EALI8A:.C *LEDI$3A+

4epertoDrovE div"dlo -je divadeln instituce s takovm zpsobem produkce, pi kter v tme divadelnm prostoru soubor provozuje stdav nkolik rznch inscenac. Tuto produkci me zajiovat i vce soubor, ale vtinou vytv ! souvislou !adu inscenac relativn st l" soubor# Tento zpsob je ale provozn a ekonomicky mno$em n ro%nj# &yaduje st l' an(am souboru, ostatn$o person lu i vcem'n stabiln publikum# )eperto rov"m divadlem bylo u divadlo albtinsk' doby# *ovolovacm z konem pak byly v +ond"n v 1,# stol# vytvo!ena t!i st l reperto rov divadla- Drur !ane, "ovent #arden a $ueen%s &heatre# .a evropsk' pevnin byl vznik reperto rov'$o divadla v 1,# stolet vtinou v z n na panovnick" dvr %i lec$tick' sdlo, je$o majitel soubor s m vydroval nebo s l souboru pronajal# /o 012 sna$y o reperto rov' divadlo dorazily pozdji a vz$ledem k p!evaze s'riov'$o divadla i obtn# 3unkci reperto rov'$o divadla % ste%n suplovala i dodnes %asto supluj univerzitn studentsk divadla# )eperto rov' divadla si tak' vy dalo vznik dramatur(ie# *ro4ese dramatur(a vznikla a v 15# stolet v .mecku a je$o pr ce se soust!e6ovala p!edevm na koncepci reperto ru# & *raze vzniklo prvn reperto rov' divadlo otev!enm 'porkova divadla ve!ejnosti 7sc'na byla orientov na p!ev n na italskou operu8# )eperto rov divadla byla p!edevm v *raze - (tavovsk, )*rodn a vec$na st l mstsk divadla 19# a :;# stolet# *o roce 19<= dolo k zest tnn vec$ divadel a divadla s'riov zcela zanikla# *o roce 1959 se vedle reperto rov"c$ divadel objevila znovu i s'riov , nekomer%n i komer%n divadla i nkter loutkov divadla# $EriovE div"dlo - je divadlo, kter opakuje jednu inscenaci v srii +nikoliv seri*lu,,,- .i /0e. *!i produkci s'riov'$o typu vytvo! a reprzuje sestaven" t"m inscenaci jedinou# Tento zpsob je ekonomicky v"$odnj# *roducenti opat! na projekt prost!edky, najmou v$odn" objekt a spolupracovnky, vyprodukuj t!eba jedinou inscenaci, reprzuj ji a pak derni'rou ve zakon%# Tento dru$ divadla je spe meninov", m relativn st l" soubor a inscenace se me rzn obm>ovat a tm motivovat div ky k opakovan"m n vtv m# 7i 1ema4or byl zprvu s'riov"m divadlem8# Typick"m p!kladem jsou u n s muzik lov' produkce, kde obm>uj inscenaci pomoc alternace# /almi v"$odami jsou- p!i obsazov n inscenace nen reie omezena st vajcm st l"m ans mblem, b$em reprz vtinou $erci nezkouej jin' inscenace, je zde jen jedna v"prava, take nen nutno na kad' p!edstaven stavt sc'nu a skladovat dekorace# .ev"$ody- pot!eba alternace rol, ?nava $erc z po%tu reprz, pot!eba ir$o div ck'$o z zem# $t"Fion" - z italsk'$o sta1iona @ sezAna, znamen vedle ozna%en %asov'$o 7doba, po kterou je udrov n divadeln provoz8 i pojmenov n prostorov' 7budova %i s l, kde se pravideln provozuj div# p!edstaven8, ale p!edevm je to n zev speci4ick'$o zpsobu divadeln$o provozu# (ta1iona je divadlo bez st*lho vlastnho divadelnho souboru. Bnstituce, kter v takov'm prostoru zajiuje divadeln provoz 7nap!# Cstsk' kulturn st!edisko8 Dprovozuje sta(ionuE# 1ta(iona me b"t otev!en i specializovan dru$ov 7na operu8, nrov 7na komedii8, 4unk%n 7divadlo pro dti8 nebo (eneticky 7na amat'ry nebo pro4esion ly8# *rovoz sta(iony je zajiov n kr tkodob"m nebo dlou$odob"m $ostov nm soubor %i inscenac# *rovoz je relativn levn", protoe m m lo zamstnanc a nemus se v n $r t cel" rok# 1ta(iony b"vaj %asto i reperto rov divadla# $tDlE div"dlo - opak sta(iony# /ivadlo, kter' m st l' sdlo, budovu i st l" $ereck" soubor# Fasto v"$odn" typ provozu v menc$ mstec$, kter' neprovozuj sv' vlastn mstsk' divadlo# 1ta(iona je v"$odn vz$ledem k monosti vt nabdky rzn"c$ $erc a poetik st!dajcc$ se divadelnc$ soubor# 3o!ovnE div"dlo - je relativn st*l, zpravidla pro2esion*ln divadeln soubor, kter nem* st*l psobi/t, ale naopak je std*. 1ta(iony s ?%inkov nm ko%ovn"c$ divadel p!mo po%taly# .utnost ko%ov n je d na trn vzta$em mezi divadeln v"tnost lokality 7po%tem div k v dan'm mst a jejic$ z jmem8 a !

reperto ru skupiny 7%m vt reperto r, tm d'le mo$li zstat8# Go%ovn"mi divadly dnes meme naz"vat nkter' nez visl' skupiny, kter' nemaj reperto r 7jezd s jedinou inscenac podobn jako cirkus8# Hn ko%ovn divadla naopak reperto r mla# 1 ko%ovn"m divadlem se v Ivrop setk v me ji ve starovk'm Jecku# Go%ovnky byli $erci mimu, p!i%em lo %asto o pouli%n divadlo# .a to nav zali st!edovc $erci 7$istrioni, jokul to!i, on(l'!i, ak'!i, minstrelov', skoromoi, saltimbankov'8# *ozdji p!edevm ko%ovali $erci comedie dellK arte a to od ,;# let 1L# 1tolet po cel' Ivrop# .a reperto ru ko%ovn"c$ soubor mli sv' msto komedie, tra('die, pastor ly a n boensk' $ry# Md 1,# stolet i balet a opera# *ostaven ko%ovn"c$ $erc bylo vak soci ln neuten' a nzk' 7nap!# za vradu %i zn silnn $erce byla v 1,# stol# trest na pouze pokutou8# Fesk' ko%ovn' spole%nosti psobily p!edevm v 19# stolet# Nr valo se v $ospod c$, v sokolovn c$, na sc'n c$ mstnc$ divadel a t' v z meck"c$ divadlec$# Goncem 19# stolet se $r lo od 4raky p!es detektivku a k biblick' $!e, od melodramatu k operet# Go%ovn' spole%nosti byly kolou pro4esion ln$o ivota i $ereck' vestrannosti a mnoz $erci proli nap!ed ko%ovn"m divadlem# *o roce 1959 se ko%ovn', resp# mobiln divadlo nov'$o typu rozvinulo s otev!enm monosti soukrom'$o podnik n# Oe$o motivem b"v ovem na rozdl od minulosti netradi%n, %asto i v"lu%n" a alternativn reperto r 7nap!# soubory "ontinuo, 3ucht a loutk , Divadlo brat 4orman, 5velb atd#8# 8Dje>dovE div"dlo - m* sice pevn sdlo, ale vt/ina reprz se odehr*v* mimo n. Typick"mi z jezdov"mi divadly jsou soubory, psobc v menc$ re(ion lnc$ centrec$, tzv# oblastn divadla, u jejic$ zaloen se ji po%talo s jejic$ pravideln"mi v"jezdy do mst, kter nemaj vlastn soubory 7viz# sta1iona8# /alm dvodem b"v jejic$ divadeln dru$ov vy$rann" reperto r P nap!# opern nebo tane%n soubory 7nap!# Halet *ra$a apod#8# Po,GtovD div"dl"+ EHpedi!n2 - zpsob divadla, kdy se skupina $erc vyd do jin' kulturn oblasti, ur%it'$o re(ionu men$o msta nebo na venkov a s mstnmi obyvateli po delm pobytu vytvo! inscenaci# 1tuduj mstn 4olklAr i aktu ln re(ion ln t'mata a z nic$ pak vyc$ z p!i tvorb inscenace 7antropolo(izujc divadlo8# Qlem je tedy soub$ umleck' divadeln tvorby a kulturn antropolo(ick'$o v"zkumu, p!i nm m doc$ zet k obapoln' inspiraci a tzv# kulturnmu v"mn 7DbarteruE8# Ode o tendenci, kter se objevuje v divadle poslednc$ dvaceti let a odr interkulturn sna$y o pozn n vz jemn"c$ 4orem divadla a paradivadla# .ejzn mjm p!kladem takov' praRe je dnes %innost d nsk'$o Mdin Teatretu veden'$o Iu(eniem Harbou nebo polsk'$o (tediska kulturnch praktik #ardzienice STodzimierze 1tanieUsk'$o# 0 n s je takov"m souborem prask' mezin rodn divadlo 4arma v jesk ni &iliama /o%olomansk'$o 7absolventa O2C08# TerEnn2 - je 4unk%n v podstat stejn' jako eRpedi%n, jen se zam!uje na vt msta a jejic$ %tvrti a akcentuje soci ln a politick' probl'my dan' lokality, je jsou opt inspirac pro divadeln v"pov6, vtinou opt s ambic p!padn'$o zapojen jejc$ obyvatel do v"sledn' autorsk' inscenace nebo per4ormativn akce# & sou%asn' dob se tato divadeln linie realizuje v soci ln slab"c$ re(ionec$ .mecka %i *olska# Tato praRe se podob %innostem a smyslu tzv# komunitnho divadla. Div"dlo = Ieloro!n2m provo>em+ - divadlo, kter' $raje po cel" rok, i p!es pr zdniny# $e>Jnn2 - divadlo, kter' $raje po ur%itou dobu - sezAnu# H"v to vtinou od z ! do %ervna dal$o roku# $vDte!n2 - divadlo, kter' se ode$r v maj les a dal# Lit +
/vo! k, Oan- 6lt. divadlo. *rask sc'na, *ra$a :;;1 7al slovnk mana1ementu divadla. *rask sc'na, *ra$a :;;=# *avlovsk", *etr 7$l# red#8 a kol#- 8*kladn pojm divadla. &eatrolo1ick slovnk. /ivadeln ?stav, *ra$a :;;<#

jednou za rok na njak" ur%en" den %i sv tek# *!kladem jsou $ody,

TYPY DIVADEL PODLE 0E0I6* 8@I8OVATELE+ divadla ve!ejn 7st tn, mstsk , re(ion lnW drustevn apod#8 R priv tnW divadlo-komuna, statut rn a nestatut rn, nez visl , o4ici ln a neo4ici ln, ile( ln a under(roundov X TYPY DIVADEL PODLE 0E0I6* P4OKE$.C )/8E A $TAT5T5+
Am"tEr=kE div"dlo+ Oe tvo!eno a provozov no na nepro4esion ln b zi# *ro identi4ikov n amat'rsk'$o divadla musme zn t je$o ekonomick' pozad, roz$odujcmi krit'rii jsou $onorov n za pr ci a zamstnaneck" statut tvrc divadla# *ojmenov n amatrsk poc$ z z lat# amare 9 milovat# /o %etiny se vilo ve v"znamu P dlat nco z l*sk k vci. 2mat'rsk' umn je !azeno do poloeRtenzivn$o p!ec$odov'$o p sma mezi umnm a mimoumnm 7v"tvor poskytuje p!edevm uspokojen je$o akt'rm, i kdy nedosa$uje pot!ebn' umleck' ?rovn8# 2mat'rsk' divadlo je pojmem tec$nick"m, ne$odnotcm# Ce jt o umlce odborn vybaven', nebo se na amat'rsk'm divadle mo$ou podlet i pro4esion lov', nap!klad $erci, kte! zde mo$ou $ostovat i v rolc$, kter' sou%asn $raj na pro4esion ln sc'n# Yvl tnm p!padem amat'rsk'$o divadla je divadlo student umleck"c$ kol 7v *raze Disk p!i /2C0, v Hrn divadlo 7arta p!i O2C08, kde sice ?%inkujc nejsou $onorov ni, ale jde o speci4ick" typ kolsk'$o divadla, s jet neukon%enou odbornou pro4esion ln p!pravou# .eproLe=ionDln2 div"dlo+ *ojem, jen se uv pro vec$ny 4ormy divadel, jejic$ akt'!i nepobraj za svou %innost 4inan%n odmnu, tj# nejsou na divadlu v"dle%n z visl# &tinou neproli divadelnm kolstvm a jsou tedy amat'ry# PoloproLe=ionDln2 div"dlo& polopro4esion lnm divadle jsou tvrci sice placeni, nebo alespo> nkte! z nic$, ale tato divadeln %innost pro n nen $lavnm zdrojem p!jm# Yvl tnm polopro4esion lnm divadlem jsou pak nkter divadeln studia, kter pre4eruj svou pot!ebu proklamovan' nez vislosti, tj# z mrn, pro(ramov se vy$"bajc zab$an"m pravidlm v divadeln sti pro4esion ln$o divadla 7nap!# nkdej pro(ramov Dantiinstitucion lnE )edivadlo Bvana &ysko%ila8# ProLe=ionDln2 div"dlo+Tvrcm to$oto divadla je toto odvtv pro4es, jsou tedy za svou %innost placeni# /ivadlo m svou pevnou or(aniza%n strukturu, !editele, administrativu, umleck" person l i jin' zamstnance, pot!ebn' pro bn" c$od divadla#

DIVADLA PODLE VELI3O$TI 0E0I6* $O5)O45+

Div"dlo jednoMo MerIe+ 7an(l# one man sho:8 je kvantitativnm dru$em divadla 7v terminolo(ii *#*avlovsk'$o jde o p!pad makrostruktur ln$o divadeln$o nru8# &yskytuje se ve vec$ druzc$ divadla a pracuje se vemi nry, v divadle tlesn'm i p!edmtn'm, v %ino$!e, v divadle po$ybov'm i nonverb lnm 7klauni da, pantomima8 i v ope!e# /ivadlem jedno$o $erce %i P obecnji !e%eno - per4ormera je kad' sAlov' Div'E umleck' vystoupen 7v%etn $udebn$o8 p!ed aktu ln p!tomn"m publikem# *!edstaven, v nm vystupuje jedin" $erec, p!edstavujc jednu %i vce postav, b"v relativn krat ne je tomu v jin"c$ typec$ divadel# Cezi speci4ika to$oto typu divadla n le vysok mra kontaktu s publikem,

<

nebo $erec nem na jeviti dn'$o partnera a pot!eba dialo(u se tak prosazuje oslovov nm publika, p!padn i je$o interaktivnm vta$ov nm do $ry# & divadle jedno$o $erce se velmi %asto prosazuje princip autorsk'$o divadla# Cno$dy jde o p!edstaven inspirovan autentickou ivotn zkuenost sam'$o $rajc$o $erce P o tzv# autobio(ra4ick' divadlo %i per4ormanci# 3omorn2 div"dlo+ . zev komorn divadlo me ozna%ovat konkr'tn interi'r, divadeln dlo nebo i celou produkci ur%it'$o divadla 7souboru8, a to jak dru$ov, tak i nrov# &zta$uje se p!edevm k divadelnmu prostoru, kter" je relativn mal"# /alm p!edpokladem je omezen v"pravnost, kter p!irozen vypl"v z omezen"c$ rozmr jevit# /ru$ovou c$arakteristikou komorn$o divadla je i mal" po%et ?%inkujcc$, divadlo jedno$o $erce $ran' v mal'm prostoru je vlastn jen je$o krajnm p!padem# Z nrov je pojem v z n na pojmenov n komorn drama 7drama s mal"m po%tem postav8# Ykomornn divadeln tvorby se jev jako jedna z %iteln"c$ tendenc v"voje sou%asn'$o divadlaumo>uje vce prosazovat speci4iku divadla jako iv'$o 7DlivenessE8 umn, tj# kontaktn$o setk n $erc s publikem tv ! v tv ! 74ace to 4ace8 a zde a nyn 7$ic et nunc8 P %m se li od p!evaujc medi ln, zprost!edkovan' kultury dneka# An=Dm,lovE div"dlo+ /ivadeln soubor 7t' ans*mbl8 je skupina lid, jejic$ umleckou tvorbou vznikaj divadeln dla, tj# inscenace a p!edstaven, a je pak tmito dly zptn 4ormov n# *odl %len ans mblu me b"t rzn" a ml by b"t typov i vkov rozrznn# 1loen souboru se me person ln a (enera%n prom>ovat v %ase# Qo se t"%e %lenstv v divadelnm souboru, v prvnm p!pad je to zamstnaneck" nebo jinak smluvn pomr 7an1am*8 pracovnka, je z n$o %in pro4esion la, ve dru$'m p!pad jde o volnou a dobrovolnou spolupr ci# 1ouborov"m divadlem, tedy divadlem se st l"m souborem jsou zpravidla reperto rov divadla# /jiny svtov'$o divadla jsou p!edevm djinami divadelnc$ soubor# 1t l" soubor umo>uje nejen vytv !en reperto ru st le nov vznikajcc$ inscenac, ale zvyuje t' e4ektivitu pr ce P se$ran" soubor sn z nastuduje novou inscenaci# Yejm'na se v nm rozvj dlba $ereck' pr ce, prosazujc se V2Ie=oN,orovD div"dl" Odiv"deln2 domGP+ Yjednoduen by se dalo !ct, e se jedn o ta divadla, kter disponuj vce soubory, je se vnuj rzn"m dru$m divadla# Gup!kladu to me b"t %ino$ra, $udebn sc'na, balet, opera, pantomima apod# Ode vtinou o divadla, psobc ve vtc$ mstec$ a majcc$ prestin statut 7u n s nap!# n rodn divadla v *raze, Hrn, Mstrav, & lovo divadlo v *lzni, 7oravsk divadlo v Mlomouci ad#8# Takov' sdruov n m sv' v"$ody 7nap!# pro spolupr ci takov"c$ rzn"c$ soubor v p!padec$ synteticky n ro%n"c$ inscenacc$8, ale i nev"$ody 7$lavn or(aniza%n a provozn sloitost a neprunost8#
PoNQitD liter"tNr"+ *atrice, *avis- Divadeln slovnk. /ivadeln ?stav, *ra$a :;;V# *etr, *avlovsk"- 8*kladn pojm divadla. &eatrolo1ick slovnk. +ibri [ . rodn divadlo, *ra$a :;;<# D"l2 doporN!enD liter"tNr"+ /vo! k, Oan- 7al slovnk mana1ementu divadla. *rask sc'na, *ra$a :;;=#

DIVADLA PODLE TYP5 P4E8E.TA:.C*O P4O$TO45+

Div"dl" interiErovD >DmeIkD+ Y meck' divadeln sc'ny nec$ vala vtinou vybudovat na sv"c$ sdlec$ lec$ta# )ozkvt to$oto typu divadla p!iel v 1L# stolet# /ivadeln sc'ny se stavly na n dvo!c$ %i v s lec$# Oednm z nejproslulejc$ a doc$ovan"c$ z meck"c$ divadel v Fec$ c$ je divadlo v Fesk'm Grumlov# .ec$al $o zbudovat kne Oan Gristi n B# z I((enberku# /ivadlo se vyzna%uje vysplou barokn sc'nou a

doc$ovaly se zde jak p!edmtn' re lie 7budova, $ledit, orc$est!it, jevit, jevitn tec$nika, kost"my, rekvizity, osvtlovac tec$nika, $asic prost!edky atd#8, tak i bo$at arc$vn dokumentace 7libreta, sc'n !e, teRty, partitury, notov" materi l, invent !e, ?%ty, ikono(ra4ick" materi l a jin' in4ormace o divadelnm ivot 1,# - 19# stolet#8 /al p!klady takov"c$ divadel- +itomyl, Guks, Oarom!ice, Oind!ic$v Nradec, . c$od ad# Rk"mennDS+ Hn, $ovorov pouvan' ozna%en pro divadeln budovu, resp# jej nejroz!enj, standardizovanou p!edstavu, kter souvis s rozvojem p!edevm ve!ejn'$o mansk'$o divadla od konce 15# stolet# Ode v podstat o pokra%ov n barokn$o p!edstavy kuk tkov'$o divadla s rampou jasn oddlujc jevit 7s p!padn"m orc$est!itm8 a $ledit, vtinou %lenn' na p!zem, obklopen' lAemi a nkolika (al'riemi P balkAny# Hudova mla i bo$at' divadeln Dz kulisE P, zkuebny, $ereck' atny, sklady apod# a pro publikum %asto reprezenta%n pojat' spole%ensk' prostory P 4oyer, atny atd# \lo o divadla vy$ovujc krit'rim kadodenn$o provozu, jejic$ sc'no(ra4ick' i tec$nolo(ick' vybaven odpovdalo n rokm %ino$ern$o, opern$o a baletn$o reperto ru# &rc$oly takov'$o typu divadla jsou budovy n rodnc$ nebo velk"c$ mstsk"c$ divadel z 19# stolet# 1 postupujc demokratizac a publika se toto dlen v z sad zjednoduovalo, p!in ejc re4ormu zejm'na prostoru $ledit p!edstavuje divadlo bayreut$sk'$o typu 7podle divadla vystavn'$o v bavorsk'm Hayreut$u r# 15,L P pro provozov n Sa(nerov"c$ oper8, v nm cel' publikum sleduje p!edstaven 4ront lnm zpsobem 7jsou zrueny lAe, mno$dy i P zejm'na postrann P balkAny# & dalm smyslu b"v pojem pouv n pro ozna%en tradi%n, ponkud zkostnatl' 4ormy reperto rov'$o, umlecky standardizovan'$o provozu nev"bojn'$o reperto rov'$o pro4esion ln$o divadla evropsk'$o typu# &%i nmu se tak posledn stolet vymezuj rzn' tendence jin'$o tzv# Dnekamenn'$oE, tj# netradi%n$o, umlecky inovativn$o divadla 7a s nm souvisejcmi provoznmi dsledky8# ,GtovD+ Osou sou% st tzv# neve!ejn'$o umn# Ode o divadlo, je$o se mo$ou z?%astnit jen ti lid', kter"m je ono prost!ed p!stupno# &znikalo z dvod tvr%c$ 7ori(in ln, nebn prezentace umleck'$o dla P v tomto smyslu se proln pojem nap!# s pojmem elitn divadlo, je se vyzna%uje symbioticky sp!znn"m publikem8, ekonomick"c$ i politick"c$ 7cenzura atd#8# .eve!ejn' divadlo m sv' po% tky v crkevnm divadle ve st!edovk"c$ kl terec$, a tak' u divadla na univerzit c$, dvorec$ a baroknc$ z mcc$# & modern dob se ono neve!ejn' divadlo provozuje klubov anebo pr v t!eba i v soukrom"c$ bytec$# &tinou se jedn o le( ln %innost, kter se $odn roz!ila v :# polovin 15# stolet# .ele( ln se bytov' divadlo v Fec$ c$ provozovalo v ,;# letec$ :;# stolet, kdy se tak' pojmenov n Dbytov' divadlo] u n s za%alo pouvat 7nejzn mjm bylo Hytov' divadlo &lasty Q$ramostov' v letec$ 19,L-5;8# Bo,iln2 div"dl"+ Ode o soubory, kter' b$em sv'$o putov n za publikem s sebou voz takov' sc'no(ra4ick' vybaven, je jim umo>uje do%asn vybudovat vymezen" divadeln prostor, tj# spole%n" prostor pro $erce i div ky, p!padn alespo> onu Dsc'nuE 7nap!# se vyuv rzn adaptovan"c$ a sc'no(ra4icky vybaven"c$ vozidel P automobil, marin(otek apod#8# Rdiv"dlo ve =t"nNS+ Oedna z 4orem po str nce provozn z jezdov'$o, a po str nce sc'no(ra4ick' Dnekamenn'$oE divadla, vy$ovujc$o sezAnnmu divadlu $ran'mu p!edevm v obdob mimo zimu# Jd se 4akticky p!kladem mobiln$o cirkusov'$o stanu i s je$o ar'novit"m !eenm vzta$u sc'ny a $ledit# 1vou podstatou je v$odn"m !eenm pro ko%ujc divadla# & sou%asn' dob jsou svou netypickou podobou %asto atraktivn jak pro publikum, tak pro divadelnky, usilujc o jin" typ divadla - nap!# tzv# Dnov'$o cirkusuE 7tj# pro p!edstaven, kter pro sv' umleck' cle vyuvaj i zv"enou po$ybovou, %asto akrobatickou nebo on(l'rskou apod# kompetenci sv"c$ akt'r8# 0 n s nap!# v ,;# letec$ psobilo /ivadlo ve stanu, specializujc se na pantomimick' produkce, dnes divadeln stan pouv nap!# prask" soubor ;<(&<=#8 1peci4ick"m p!padem je nap!# Divadlo brat 4orman, kter' sv' inscenace uv d na sv' vlastn lodi#

Div"dl" eHteriErovD o,IM>kovE div"dlo+ Ode o 4ormu lidov'$o divadla, spojenou s !adou tradi%nc$ ob!ad, zejm'na v no%nc$ $er a se sv tky oblben"c$ patron, zaloenou na principu obc$ zen vesnice a p!padn"c$ n vtv jednotliv"c$ staven# 1kupiny $erc-kolednk zpvaly litur(ick' i lidov' psn a dost valy za to koledu P natur lie %i penze 7koledou se naz"valy i psn, popvky a !kadla s tm spojen'8# Ode o divadlo 4olklArn$o typu, pstovan' ve venkovsk'm prost!ed v 15# a v prvn pol# 19# stol#, je se vyzna%ovalo vedle kr tk"c$ teRtov 4iRovan"c$ kl%ov"c$ situac i v"raznou spont nn improvizac a interaktivnm c$arakterem# poNli!n2+ /ivadlo, kter' se ode$r v mimo tradi%n budovy - na ulici, na n mst, na triti, atd# Ode o sna$u oslovit i div ky, kte! oby%ejn do divadla nec$od# *o$ybuje se na $ran provokace a sousedsk'$o spole%enstv# Y mr je spole%ensko-politick"# Tak tomu bylo $lavn ve :;# a V;# l'tec$ 7politick' divadlo, a(itka8# Md osmdes t"c$ let jde mno$em vce o estetick" r z# )ozvoj pouli%n$o divadla byl zaznamen n $lavn v L;# letec$ 7$appenin(y, Ca(ic Qirkus, atd#8 M tomto typu divadla publikoval pr ci *eter 1c$er$au4er 7viz seznam lit#8 *ouli%n divadlo me b"t statick' 7v prb$u se nemn msto akce8 i mobiln 7publikum bu6to stoj na jednom mst a pozoruje mjejc divadeln akci %i prvod, nebo publikum $erce prov z na jednotliv djit p!edstaven - jde vlastn o sou%asnou mstskou analo(ii nkdej$o obc$zkov'$o divadla i mansionov'$o divadla8# "rEnG+ & !msk' antice lo o ploc$u, ur%enou pro boje z pasnk, obklopenou ze vec$ stran stupni div ck"c$ tribun# *ovrc$ uvnit! byl pokryt pskem# Oako ar'ny se za%ala ozna%ovat v 19# stolet letn divadla, budovan le$k"mi stavebnmi prost!edky, %asto za obvodem msta# &tinou to byl nekryt" prostor nebo bylo zast!eeno pouze jevit P byly tedy ur%eny pro provoz za p!zniv'$o po%as# Hyly rzn' velikost, d!evn' konstrukce, ale %asto napodobovaly onen standard kamenn"c$ divadel# Oejic$ reperto r byl pestr", ale p!evaoval v nm le$% tAn# Yn m' byly nap!# takov' ar'ny v *raze 19# v stol#- )ovomstsk divadlo 7na mst dnen (t*tn oper 8 nebo 6rna na hradb*ch 7v mstec$ za dnenm . rodnm muzeem8# &tinou ar'ny budovali pro letn sezonu tak' !editel' ko%ovn"c$ spole%nost# "mLite"trDln2+ 7!ec# t$eatron- $ledit, am4i- okolo, dokola8 Oe to uzav!en stavba, kter m jevit i $ledit ov ln', eliptick' nebo kru$ov'# Nledit je uspo! d no stup>ovit# Oe vybudov no na rovn' ploe# Ge sv'mu mstu se div k dost v vnit!nmi c$odbami nebo po vnjm sc$oditi# Oe to typick" projev zpsobu !msk'$o ivota# .ebyl ur%en k provozov n divadelnc$ p!edstaven, ale p!edevm ke (ladi torsk"m $r m# & %etin tak ale ozna%ujeme speci4ick" divadeln prostor - stup>ovit a s centr ln situovan"m jevitm8# .ask"taj se n m tak p!i vnm n p!edstaven dobr' a dnes ponkud atypick' akustick' i optick' monosti plenErovD+ /ivadlo, ode$r vajc se v rzn"c$ p!rodnc$ scen'ric$ p!rod, nap!# na louce, na m"tin c$, na pozad skal, na b!e$u vodnc$ ploc$, v za$rad atd# /!ve se naz"valo divadlem - ar'nou# &yuvalo stup>ovit'$o uspo! d n $ledit 7stejn jako am4ite tr8 nebo obecenstvo sedlo na protile$l'm sva$u a zasazovalo se do prost!ed kolem, jako nap!klad mezi skaln stny nebo r mujc stromov# =ite =peIiLiI+ Bnscenace a podvan , vyc$ zejc z prostorov"c$ podmnek nalezen"c$ v realit P vtinou arc$itetonicky mstsk'$o c$arakteru# *r v ono msto, kde se podvan ode$r v , je velmi dleitou slokou, kter %asto motivuje vznik cel' inscenace# Yvolen' msto vtinou p!ita$uje svou ozvl t>ujc pova$ou, %asto svou $istorickou nostal(i nebo jinak neobvyklou atmos4'rou 7nap!# dnes %asto vyuvan' b"val' industri ln prostory, nebo cel' urbanistick' celky - mstsk %tvr apod#8# Ode tedy o %itelnou tendenci, kter z mrn opout klasick' divadeln prostory a je tak inte(r ln sou% st sna$ p!edevm dnen$o alternativn$o divadla vymknout se z divadelnc$ konvenc a velmi %asto pronikan'$o i principy ak%n$o, per4ormativn$o v"tvarn'$o nebo $udebn$o umn# TeRt me b"t jak'$okoliv typu, ale p!evauje princip autorsk'$o divadla, tj# vznik ori(in ln teRt a sc'n ! vyc$ zejc z rzn"c$ kvalit a D(enia lociE dan'$o msta# Tento netypick" prostor se sice me rzn"m

zpsobem adaptovat pro dan" typ p!edstaven, vtinou ale p!evauje tendence se dan"m mstem p!mo inspirovat a intervence do prostoru a je$o c$arakteru jsou dl%$o, ovem vdom inscen torsk'$o typu# Cno$dy se takov' ji divadlem nalezen' prost!ed posl'ze st v mstem i dalc$ umleck"c$ produkc a vznik tak de 4acto alternativn prostor nejen pro divadlo 7nap!# v *raze !a 4abrica apod#8, jak si nov , atypick sta(iona zejm'na pro sou%asn' umn mlad' (enerace# Rl"nd-"rtovE div"dloS Ode vlastn o plen'rovou variantu typu site speci4ic, kter se ode$r v a inspiruje krajinou, do n intervenuje p!edevm v"tvarn sc'no(ra4icky# /oc$ z tak prakticky k proln n land artu, jako varianty ak%n$o umn %i per4orman%n$o umn 7 per2ormance art8# Takov' akce se me, ale tak' nemus z?%astnit publikum P v tom p!pad se dokladem kon n takov' akce st v jej 4oto- nebo videodokumentace, je se pozdji prezentuje na v"stav c$ nebo v publikacc$# environmentDln2+ *ojem vytvo!il americk" alternativn divadlenk a pozdji zakladatel per2orman.nch studi )ic$ard 1c$ec$ner# Invironment ln divadlo pro(ramov opout divadeln budovu a usiluje o vytv !en vytv !et divadeln sc'nick"c$ vzta$ v jak'mkoliv ve!ejn'm prost!ed# *rom"l tak nov situaci div ka, je$o p!tomnost a vzd lenost v nespeci4ick'm divadelnm prostoru# Qentrem takov'$o dn se me st t relativn stabiln, do%asn postaven sc'na, dosta%ujc ale me b"t pou$ iv $ereck akce po$ybujc se jak"mkoliv prostorem, resp# vytv !ejc $ereckou $rou tzv# ludick" prostor# Takov"to model provozov n divadla samoz!ejm !e vdy konkr'tn a promnliv" vzta$ mezi po$ybliv"m mstem $ereck' akce, a s nm se po$ybujcm publikem, resp# proln n obou tc$to prostor# Y principu se tak otvraj monosti promnliv"c$, ale p!itom bezprost!edn kontaktnc$ vzta$ a %asto se tedy eRperiment ln %i $rav uplat>uje a rozvj princip interaktivn$o a participativn$o divadla# Tm se tak' mno$dy na%as p!ekra%uje $ranice mezi umnm a ivotem# Lit +
Ho(atyrev, *etr- !idov divadlo .esk a slovensk. 3rantiek Horov", *ra$a 19<;# Hraun, Gazimierz- Druh* divadeln re2orma> /ivadeln ?stav, *ra$a 199V# Divadeln prostor. /2C0, *ra$a :;;1# Qi$l !, Mnd!ej- )ov cirkus. *rask sc'na, *ra$a :;;L# Nilmera, Oi!- ?esk* divadeln architektura. /ivadeln ?stav, *ra$a 1999# Nlavica, Carek- @er2orman.n studia. O2C0, Hrno :;;5# *avlovsk", *# 7red#8- 8*kladn pojm divadla. &eatrolo1ick slovnk. +ibri [ . rodn divadlo, *ra$a :;;<# 1emil, CaT(orzata P Sysi^ska, Il_bieta- (lovnk svtovho divadla ABC=DABBE. /ivadeln slovnk, *ra$a 1995# 1c$er$au4er, *eter- &akzvan pouli.n divadlo +studie D 2ra1ment-. O2C0, Hrno :;;:# & clavov , /enisa - Zika, Tom - (ite speci2ic. *rask sc'na, *ra$a :;;5#

DIVADLA PODLE 6CLOVT*O AD4E$/TA P@ED$TAVE.C+

LidovE div"dlo Oe zvl tnm p!padem P amat'rsk'$o divadla, je to projev 4olklArn$o umn v oblasti divadelnictv D+idE je zde na obou stran c$ P rampy, kter , jak je u 4olklAru bn', me b"t i velice nez!eteln , pop!# me c$ybt ?pln# Tradi%n v"znam pojmu je t!eba odliovat od lidov'$o divadla ve smyslu divadla pro lid, kter' je pro4esion ln# +idov' divadlo lze c$arakterizovat jako dynamickou a nov"m tendencm otev!enou aktivitu rozvjejc se na b zi 4olklArn tvorby# /ivadeln prvky se v lidov'm prost!ed objevuj bn 7zejm'na v rodinn"c$ a spole%ensko P obecn P v"ro%nc$ oby%ejc$ a slavnostec$, v dtsk"c$ tane%nc$ $r c$ a z bav c$, p!i vypr vn po$ dek8, ale mezi vy$rann' a vyspl' lidov' divadeln projevy !adme teprve hr obchzkov a hr sousedsk, kter' za$rnuj p!edstaven %ino$ern i p!edstaven s vtm podlem zpvu, pop!# po$ybu 7nap!# $ra s tzv# DimlouE neboli kobylou provozovan o masopustu8# +idov' divadlo dlme na obadn hr 7nejivj a nejstar vrstva za$rnujc drobn' v"stupy prov dn' b$em rodinn"c$ a v"ro%nc$ ob!ad8, obchzkov divadlo 7zaloen' na neeRistenci $ranice mezi jevitm a $leditm a na tradovan"c$ teRtec$8, a tzv# sousedsk divadlo# v nm ji bylo jevit oddlen' od $ledit a v nm se p!edv dly ji teRtov 4iRovan' $ry n boensk' i svtsk'#

O,1"dn2 MrG P *at! mezi nejstar projevy lidov' divadeln kultury vyrstajc z cyklu $ospoda!en a slavnost crkevn$o roku# .ejpest!ej ryze divadeln $ry se vyvinuly ze slavnost spjat"c$ s prvody masek 7zejm'na o masopustu a na svatodun sv tky8, z rodinn"c$ oby%ej byla na divadeln v"stupy nejbo$at svatba# O,IM>kovE div"dlo P 7t' koledn $ry8 je spojovan' s ob!adn"m cyklem# 1kupiny $erc P kolednk obc$ zely zpvajce litur(ick' i lidov' psn v dan' sv te%n dny vesnici a za odmnu dost valy koledu P natur lie %i penze# $oN=ed=kE div"dlo P p!edstavuje $istoricky nejmlad, od 4olklArn tradice nejvce emancipovanou vrstvu lidov' divadeln kultury# G osvd%en"m prost!edkm pat!ily komick', nej%astji improvizovan' v"stupy# Tento ivel zde p!edstavovaly postavy kat, %ert, voj k, bl zn apod# a jejic$ ?kolem bylo odle$%it v n" dj# Nudba a zpv pat!ily k nejv"znamnjm znakm a zvyovaly oblibu tc$to dl# Gompozi%n sev!enosti bylo dosa$ov no mj# tradi%nmi promluvami opovdnka Oe$o opovd, jak"c$si koment ! %i moralizac v duc$u lidov' aktualizace, sousedsk' divadlo vyuvalo k oddlen eRpozice, k vyzdvien sc'n a k zv"raznn p!edlu dje# Mpovdnk $ru uv dl a zakon%oval#

B"=ovE div"dlo DCasov'E divadlo, divadlo pro lid %i dav, divadlo D?%astiE, vec$na tato slovn spojen jsou spe slo(any ne jasn vymezen' pojmy# *!esto se sna$y o divadlo-sv tek %i spektakul rn ob!ad, je by oslovovalo i vta$ovalo do akce irok' publikum, objevovalo nap!# v ?va$ c$ i praRi nkter"c$ divadelnc$ re4orm tor, po% tk :;# stol# - nap!# 2dolp$a 2ppii nebo `eor(a 3uc$se, ale i v inscenacc$ CaRe )ein$ardta# & podstat jde o sna$u uv'st v r mci p!edstaven do po$ybu vt mnostv jevitnc$ akt'r 7stovky i tisce8 p!ed masov"m, tj# opt nezvykle po%etn"m publikem 7nkdy i nkolika tisc div k8# Takov' pokusy souvis se sna$ou o dosaen nejen estetick"c$, spektakul rnc$ a psyc$osoci lnc$ e4ekt, vznikajcc$ v dsledku spole%n'$o z itku a pracujcc$ i s prvky davov' psyc$olo(ie, ale p!edevm ideov"c$ a politicky propa(andistick"c$ cl takov"c$ sna$# *o nkter"c$ lidov"c$ republik nsk"c$ slavnostec$ a ob!adec$ b$em 4rancouzsk' revoluce se proto pokusy o masov' divadlo objevovaly p!edevm v 1# pol# :;# stol# v te$dejc$ totalitarizujcc$ reimec$ P nap!# v 1ovtsk'm svazu 7zde zn m inscenace rekonstrukce /obyt Yimn$o pal ce z r# 19:;, v n ?%inkovalo osm tisc akt'r8, v nkter"c$ paradivadelnc$ 4orm c$ nap!# masov'$o tlov"c$ovn'$o nacion ln nebo t!dn motivovan'$o tlov"c$ovn'$o $nut 7u n s nap!# sokolsk' slety nebo spartaki dy8 a pozdji v nacistick'm .mecku 7o4ici ln podporovan' $nut tzv# DT$in(spieluE 7v letec$ 19VV-V,8, akc navazujcc$ na ?dajn' staro(erm nsk' proto- %i pradivadeln ritu ly# BUV"n=kE div"dlo Tmto termnem je dnes %asto ozna%ov no dnes vtinov" typ kamenn'$o divadla, provozn usilujc$o o rentabilitu a sv"mi t'maty i $odnotami ur%en' Dst!edostavovsk'muE obecenstvu, kter' c$od do divadla ze z bavou i Dpou%enmE# Oe$o reperto r vyc$ z vst!c dobov'mu vkusu publika a estetice a p!edstavuje obecn !e%eno $lavn divadeln proud 7 mainstreem8# &elk mansk divadla jsou relativn v"stavn s tradi%n ok zalou arc$itekturou i dobr"mi sc'no(ra4ick"mi monostmi# Z nrov se inscenuj p!ev n klasick' Dv n'E $ry, drobn Dmansk E dramata s p!zna%n p!irozen"mi t'maty 7rozpad rodiny, (enera%n kon4likty apod#8 a komedie a veselo$ry# B tato divadla ob%as provokuj sv' div ky, ale vdy v jist"c$ r mcc$, p!izpsoben"c$ je$o kulturnmu obzoru# Yato pojem Dm ck' divadloE je mnn spe ne(ativn a %astji jej pouvaj stoupenci divadla opa%n'$o inovativn$o, p!padn alternativn$o 7studiov'$o %i eRperiment ln$o8 typu# Dvor=kE div"dlo tmto termnem se mn divadeln provoz na panovnick"c$ nebo lec$tick"c$ dvorec$, tj# divadla, kter vydroval panovnk nebo lec$tic# \lo tedy na rozdl od ve!ejn"c$ divadel - tj# irok' ve!ejnosti p!stupn"c$ divadel od divadla pro stavovsky uzav!enou, a v tomto smyslu i elitn spole%enskou vrstvu# 1amoz!ejm e takov to divadla disponovala pot!ebn"mi prost!edky, a p!edstavovala tak zejm'na od 1L# do 15# stolet msta nejvt koncentrace divadelnc$ umlc, a v tomto smyslu $r la

dleitou roli ve v"voji divadla, zejm'na je$o vrc$oln', bo$at sc'no(ra4ick' a syntetick' podoby 7nap!# opera by bez tc$to monost c$!adla atd#8 &e!ejn divadla, a u priv tn nebo mstsk 7ta ve vtm mnostv samoz!ejm a v prb$u 15# stolet v souvislosti s n stupem mansk'$o spole%ensk'$o stavu8, se sv"mi monostmi prost nemo$la v ok zalosti a per4ekci proveden s dvorsk"mi rovnat#

Elitn2 div"dlo tmto termnem je mnn obecn princip zam!en na ur%itou privile(ovanou, a je jedno zda soci ln 7jako nap!# ono dvorsk' divadlo8 nebo pozdji na umlecky vysplej, a divadlem obezn menj %i p!mo souznjc st l' publikum## Ten$le princip se proto prosazuje i v dalc$ pojmec$ pro takto analo(icky sm!ujc divadla# Tak nap!# z to$oto $lediska budou i tzv# studiov %i klubov divadla mt obdobn" cl# 1amoz!ejm e protikladem elitn$o jsou divadla lidov # Div"dlo pro dUti " mlDdeQ Oe sou% st 4unk%n oblasti umn pro dti# &edle dospl"c$ je mo$ou $r t i dti# .kdy se divadlem pro dti rozum pouze tzv# mateink $ na dru$' stran b"v nkdy nespr vn spojov no s divadlem pro ml*de% Norn vkov $ranice divadla pro dti je u n s maRim ln 1< let# /ivadlo pro dti je mon' v kter'mkoliv dru$u divadla, nkter' dru$y a nry jsou tu ovem ve v"$od# *!ev n na dtsk' publikum se obrac loutkov divadlo - pracuje s typovou postavou, realitu zobrazuje $rav a $rdinov' p!b$u b"vaj %asto dti nebo antropomor4izovan ml 6ata zv!at# Nerci divadla pro dti se spolupodlej na v"c$ov dti k umn i na 4ormov n budouc$o divadeln$o publika# 0 divadla pro dti je obecn"m rysem zv"en" n rok na kontakt, zv"en" draz na postavu $rdiny, poadavek z bavnosti, $ravosti a atraktivnosti inscenace, m!c $lavn k pozitivnmu, netra(ick'mu, $armonick'mu !een dramatick"c$ situac# &nm n dtte je v prb$u p!edstaven nejvce otev!eno vizu ln sloce# /ivadlo pro dti klade draz na v"c$ovnou 4unkci, kter zde m mt podobu v"c$ovy umnm, roz$odn je t!eba odmtat koncepce jak'$osi Duit'$o divadlaE, spojujc$o umleck' 4unkce s didaktikou# /ivadlo pro dti se $raje i mimo divadeln budovy 7nap!# ve kol c$, $ern c$, tlocvi%n c$ apod#8# Mbsa$ov' zam!en divadla pro dti je d no nejen jejic$ omezen"mi ivotnmi zkuenostmi, ale i men znalost divadelnc$ konvenc# Liter"tNr"+
*avis, *atrice- Divadeln slovnk. /ivadeln ?stav, *ra$a :;;V# *avlovsk", *etr 7red#8 a kol#- 8*kladn pojm divadla. &eatrolo1ick slovnk. +ibri [ . rodn divadlo, *ra$a :;;<#

DIVADLA PODLE W:EL5 A 8AB?@E.C $VT*O 4EPE4TO/45+

3omer!n2 H nekomer!n2 div"dl" 3omer!n2 div"dlo Mrientuje se na zisk a sniuje umleck' n roky# Iliminuje a zprimitiv>uje n ro%nj umleck' 4unkce, jde po prvopl nov' atraktivnosti, lbivosti, nen ro%nosti# Oedn se o s'riov' divadlo, kter' uv d muzik ly nebo loutkovou produkci zam!enou na za$rani%n turisty# Oe ale velmi obtn' !ct, co u je a co jet nen komer%n# .ekomer!n2 div"dlo C neziskov" c$arakter, jde mu prim rn o umleckou str nku# /nen statut rn divadla by mla b"t nekomer%nmi divadly#

1;

3lN,ovD H =tNdiovD div"dl" 3lN,ovD 5lub P jedn se o uzav!enou spole%nost lid 7sociolo(icko-soci ln pojem8# *rodukce klubov'$o divadla je tedy jen pro nkter' div ky P pro vybran'# $tNdiovD 1tudiov' divadlo je ozna%en pro ur%it" proud modern$o divadla# . zev odkazuje k atypick'mu divadelnmu prostoru, mimo $lavn jevit P ke zkuebn, studiu, klubu, sklepu, a tak' k $leda%sk' 4orm a procesu lnosti pr ce, ke DstudiuE ve smyslu u%en, pozn v n, ov!ov n, zkouen, dlnyX Ode o zvl tn p!pad netradi%n a %asto a eRperiment ln zam!en'$o divadla, pro je$o rozpozn n jsou nezbytn' in4ormace o okolnostec$ vzniku# .ae nejstar studiov' soubory jsou nap!# pvodn libereck' (tudio Fpsilon, brnnsk Gusa na prov*zku 7do r# 1959 Divadlo na prov*zku-, prostjovsk' 7pozdn brnnsk'8 GaDivadlo apod# 8D,"vnD H ,NlvDrn2 8D,"vnD *rim rn cl z bavn'$o divadla je div ka pobavit# .ezab"v se edukativnmi a studiov"mi cly, 4un(uje pro aktivn odpo%inek div ka# )NlvDrn2 Ode o umn %ist z bavn'# 1pecializuje se na le$k' komedie ?spn"c$ autor pcc$ pro Dmalom ck'E publikum s tradi%nm, nen ro%n"m estetick"m a politick"m vkusem P lo(icky tedy neme jt nikdo o divadlo ori(in ln %i provokativn# DHulv rE ozna%uje jak typ divadla, tak je$o c$arakter# & bulv rnc$ dramatec$ jsou kon4likty vdy njak vy!eeny# 2ni 4orma, ani vy?stn dramatu nep!in dn' p!ekvapen# Hulv rn divadlo je divadlo komer%n# 1 m pojem Dbulv rE pvodn vznikl dky tomuto typu pa!sk'$o divadla# Did"ktiIkD H ter"peNtiIkD Did"ktiIkD X edNk"tivn2 /ivadlo s edukativnm ?%elem, je nekonven%n sou% st peda(o(ick"c$ proces# C vchovnou a vzdl*vac 2unkci# Dramatick* vchova 4un(uje jako studijn obor od r# 199: na /ivadeln 4akult 2C0 7Gatedra v"c$ovn' dramatiky8, na O2C0 72teli'r /ivadlo a v"c$ova8 a tak' na nkter"c$ peda(o(ick"c$ 4akult c$# &yc$ov vaj peda(o(y to$oto oboru, psobc ve koln dramatick' v"c$ov, divadle ve v"c$ov a vyu%ov n, jako i odbornky pro rzn' typy $ry a divadlo $ran' dtmi a ml de atd# ;znam tohoto divadelnho trenduH Nled smyslupln' a kulturn vyuit voln'$o %asu# )ozi!uje k lu neortodoRnc$ peda(o(ick"c$ p!stup, postup v$odnj$o a preventivn$o psoben na ml de o$roenou soci ln patolo(ick"mi jevy 7narkomanie, kriminalitaX8, co je i spole%ensk" z jem# / le rozi!uje k lu postup v procesec$ inte(race $andicapovan"c$ a jin"c$ menin, boje proti Reno4obii, rasismu apod# Ter"peNtiIkD p=GIModr"m" *syc$odrama je terapeutick tec$nika, kter uv divadeln prost!edky k l'%b# *syc$odrama m tedy l'%ebn" clW l'% psyc$ick' poruc$y tm, e tematizuje oe$av' motivy pro pacienty 7je nutn' otev!t nitro pacient8# G psyc$odramatu jsou nutn odbornci P psyc$iat!i, sociolo(ov'X & prb$u psyc$odramatu si terapeut uc$ov v pozici jak'$osi reis'ra-supervizora, zst v pouze asistentem dramatick' partitury P tvrcem je pacient s m# Tuto metodu zaloil po% tkem :;# stol# Oacob +evi Coreno 7$erec rakousk'$o pvoduW motivac pro tuto metodu mu byla je$o ena, kter mla psyc$ick' probl'my8, jen r# 19:: otevr ve &dni Divadlo spatra @ (te1rei2theater ate(rai4t$eatra# Ter"peNtiIkD dr"m"ter"pie

11

+i se od psyc$odramatu sv"m zaclenm na obecnj procesy rozvoje spontaneity a podpory sebevnm n jednotlivc v r mci sledovan' skupiny# *sobit- ?stavy, nemocnice, vzniceX Ter"peNtiIkD =oIiodr"m" 1ociodrama je aplikovan obdoba psyc$odramatu# .a rozdl od n$o se ale zam!uje se na mezilidsk' vzta$y, jejic$ krize a soci ln traumata# PolitiIkD H "Fit"!n2 PolitiIkD & irm slova smyslu je politick' divadlo kad' divadlo, nebo je$o prota(onist' jsou sou% st ivota obce, polis, %i ur%it' jej skupiny# & um slova smyslu pojem politick' divadlo ozna%uje a(itku, lidov' divadlo, brec$tovsk' epick' a didaktick' 7tzv# +e$rstbcky8, dokument rn divadlo 7dnes %asto tzv# Ddoku-divadloE8, masov' divadlo, politicko-terapeutick' divadlo 2u(usta Hoala ad# c%elem to$oto divadla je sna$a prosadit ur%it' spole%ensk' teorie a politick' p!esvd%en %i 4ilozo4ick" z mr# Istetika je pod!zena politick'mu boji 7divadeln 4orma a zanik v ideolo(ick' debat8# *olitick' divadlo 4ormuluje politickou ot zku %i poukazuje na politick' t'ma# C za cl roz!it ve!ejnosti 7div km8 povdom o ur%it'm politick'm dn# Mzna%enm politick' divadlo se rozum jak obsa$, tak i nr# .ed vno nap!# brnnsk' GaDivadlo p!ipravilo cel" cyklus politick' satiry, tepajc sou%asn' neuspokojiv' man"ry na sou%asn' politick' Dsc'nyE# &e :;# stol# bylo s politick"m a a(ita%nm divadlem ?zce spjato divadlo pouli%n# AFit"!n2 C za cl propa(ovat ur%it" n zor na t'ma, o kter'm mluv# Oe to 4unk%n prost!edek ur%it"c$ or(anizac 7politick'$o reimu, n boensk' skupinyX8# *!edpokl d p!m' zapojen do slueb njak' konkr'tn ve!ejn' %i politick' kampan - st tu, strany, $nut apod# c%el vystoupen je propa(a%n a p!esvd%ovac# & minulostiMbjevovalo se nap!# v sovtsk'm )usku :;# let 7mtinky v tov rn c$ apod#8, ale stejn tak nap!# v 012 v L;# letec$ v r mci $nut za emancipaci %ernoc$ 7)onnie /avis a je$o (an 4rancisco 7ime &roupe, 4ree (outhern &heatre )ic$arda 1c$ec$nera### 8, $isp nc 7+uis &ald'z a je$o Il &eatro "ampesino8, paci4ist 7)obert 1c$umann a je$o Hread and *uppet8# & jin 2merice nap!# v anal4abetiza%n kampani 72u(usto Hoal- propa(andistick' a didaktick' divadlo, divadlo-4Arum ad# Hoal tak' psal soci ln-politick DprotestnE dramata, je uv dly alternativn divadeln skupiny# & 2merice se pro n %asto uval i pojem #uerilla &heatre# /nes t!eba politick' $nut zelen"c$ 7$nut #reenpace8# .emus se vdy jednat o obvykl' p!edstaven, %asto jsou to aktivity v r mci politick"c$ mani4estac, prvod, mtink, kdy jde o teatralizovan' politick' akce, kr tk' ske%e, kost"movan' v"stupy $appenin(y apod# Liter"tNr"+
/vo! k, Oan- 7al slovnk divadelnho mana1ementu# *rask sc'na, *ra$a :;;=# *avlovsk", *etr 7red#8 a kol#- 8*kladn pojm divadla. &eatrolo1ick slovnk. +ibri [ . rodn divadlo, *ra$a :;;<# *avis, *atrice- Divadeln slovnk. /ivadeln ?stav, *ra$a :;;V# 1emil, CaT(orzata-Sysi^ska, Il_bieta- (lovnk svtovho divadla ABC=DABBE. /ivadeln ?stav, *ra$a 1995#

DIVADLA PODLE BOD/L.? GE.ETI63Y6* 34ITT4IC DLE BC4Y A5TO4$TVC+

Ode o krit'rium rozlien operujc s termny jako autorsk divadlo, interpreta.n divadlo, improviza.n divadlo aj#, k identi4ikaci jejic$ dl Dje t!eba zn t okolnosti vzniku inscenaceE1# 18 /len podle zpsobu vzniku vymezuje dv rozkladn' oblasti improvizovan'$o a neimprovizovan'$o divadla#
1

*avlovsk", *etr#- Jnterpreta.n divadlo. Bn# T"- 8*kladn pojm divadla. &eatrolo1ick slovnk. +ibri [ . rodn divadlo, *ra$a :;;<, s# 1:=#

1:

:8 1$oduj-li se tvrce dla a arte748akt, mluvme o divadle autorsk'm# & opa%n'm p!pad o divadle interpreta%nm# V8 /lenm podle mry pvodnosti 7novosti, jedine%nosti8 vymezujeme oblasti ori(in ln$o a neori(in ln$o divadla#, tradi%n$o a netradi%n$o, o4ici ln$o a alternativn$o P under(roundov'$o atd# Ad 1P Podle >p=o,N v>nikN+ Improvi>ov"nE div"dlo - /ivadlo, je$o p!edstaven jsou zaloena na $ereck' improvizaci 7v $erectv je improvizace esenci ln obsaena8# - Bmprovizace ozna%uje lidskou aktivitu konanou bez p!edc$oz p!pravy# & umn to znamen krom nep!ipravenosti tak' p!tomnost konzument 7div k8# - Bmprovizovan' me b"t cel' p!edstaven nebo jen ur%it je$o % st# *rostor pro improvizaci i jej zam!en mo$ou b"t r mcov d ny ji inscenac 7v baroknc$ partitur c$ se ponec$ val prostor pro interpreta ozna%enm Dad libitum] 7dle libosti88, anebo jde o situaci zcela nep!edvdanou a n $odnou# - &erb ln improvizace se nkdy naz"v eRtempore# /jiny dokl daj jejic$ z kazy - z dvod politick"c$ 7cenzura8, %i estetick"c$ 7z mr veden8# - Oe-li improvizovan' cel' p!edstaven, jedn se o zcela autorsk' divadlo# .eimprovi>ov"nE div"dlo - /ivadlo, je$o tvar 7inscenace8 je p!edem nazkouen", 4iRovan" a opakovateln"# Ad %P Div"dlo "Ntor=kE H interpret"!n2+ ANtor=kE div"dlo - Termn se za%al $ojn pouvat v %esk'm divadle na p!elomu L;# a ,;# let, ale ozna%uje praRi eRistujc po vtinu djin divadla 72isc$ylos, 1$akespeare, Colidre,### byli $erci, princip lov' i reis'!i#8 - *ojmem autorsk' divadlo se me rozumt divadeln dlo anebo soubor, kter" takov dla tvo!# - 2utorsk' divadlo interpretuje teRty, kter' pvodn nebyly ur%eny pro divadlo 7nap!# zdramatizov n slabik !e, jzdn$o ! du, denku, 4ilmov' sc'n !e apod#8, nebo interpretuje novou $ru autora, kter" je %lenem inscena%n$o t"mu# - Ya autorsk' divadlo je ozna%ov na i inscenace vznikl ze standardn $ry 7typick' jsou velk' dramatur(ick' z sa$y8 pokud je zpracovan divadlem, kter' je zn mo jako autorsk' 7nap!# prask' Divadlo Fpsilon8# - *ro autorsk' divadlo je typick' kreativn propojen vec$ tvrc, st lost souboru, ori(inalita, mal kapacita $ledit a v"skyt ve vtc$ mstec$# Hn se d ozna%it tak' jako divadlo eRperiment ln, vtinou jako nepro4esion ln 7je m lo st l"c$ pro4esion lnc$ soubor, jejic$ vec$ny inscenace by byly autorsk'W nap!# (ema2or, Divadlo K*r "imrmana8# - Fast' je v loutkov'm divadle 7neeRistence dramatick'$o podkladu8, divadlo poezie je autorsk"m ze sv' podstaty# - *ojem m tendenci b"t uv n jako apriorn kladn $odnotc 7ori(inalita, autenti%nost8, a%koli se jedn o teatrolo(icky neutr ln pojem# Interpret"!n2 div"dlo - Termn se za%al s novou silou pouvat v ,;# letec$ 7pot!eba vymezit se oproti nov'mu termnu autorsk'$o divadla8, ale 4enom'n je star 7nap!# ji st!edovk' paijov' $ry#8 M 4enom'nu interpreta%n$o divadla se $ovo! od 15# stol# v souvislosti se vznikem reperto rov'$o divadla, v nm postupy interpreta%n$o divadla jsou vtinov' a standardn# - *ojmem se rozum pouze dla 7na rozdl od pojmu autorsk'$o divadla, d no je to bnost interpreta%n$o divadla, pro je$o tvrce nen pot!eba nov" termn#8 - *ojem interpretace znamen v"klad dla, nebo je$o realizaci# - Oedn se o teatrolo(icky neutr ln pojem# *ejorativn pojem Dreproduk%nE divadlo ozna%uje zvl tn p!pad interpreta%n$o divadla, kdy tvrci rezi(nuj na jak"koli osobitj v"klad, a teRt ]slep reprodukuj]# - *ro je$o praRi nen pot!eba st l" soubor, jsou bn' z skoky, co klade n roky na !emeslnou vybavenost $erc# - &elmi %ast' v $udebnm divadle 7opera8 a v"jime%n' v divadle po$ybov'm 7pantomima8# - Bnterpreta%n divadlo je relativn %ast' v $udebnm divadle 7zvl t v ope!e, operet, muzik lu a melodramatu8, pouze v"jime%n se naopak objevuje v po$ybov'm divadle 7pantomima, klauni da,

1V

tanec8# Liter"tNr"+
*avlovsk", *etr 7red#8 a kol#- 8*kladn pojm divadla. &eatrolo1ick slovnk. +ibri [ . rodn divadlo, *ra$a :;;<# -Yde- LvodH (ubs2ra 1eneze, s# 5W Jnterpreta.n divadlo, s# 1:=W Jmprovizace, s# 1:1W 6utorsk divadlo, s# :,-:5#

D"l2 doporN!enD lit +

No!nek, Ydenk- @ozn*mk o improvizaci. /ivadeln revue, :;;L 7e&BB8, %# <, s# 1;-1L# Drama, divadlo div*k. O2C0, Hrno :;;5# Goval%uk, Oose4- 8nak autorskho divadla. O2C0, Hrno :;;9# *avlovsk", *etr- @odl improvizace na podstat herectv. Fesk literatura, 1951, %# :, s# 1=9-1,=# &ysko%il, Bvan- @edmtH jevi/tn improvizace J#, JJ#, JJJ. 2mat'rsk sc'na, 19,=, %# 9, s# L-9W 19,L- %# <, s# = - LW %# =, s# 1L -1,# 7al D autorsk D netradi.n D mlad. 2mat'rsk sc'na, 19,5, %# V, s# 1#

Div"dl" m"lIM Lorem v um slova smyslu ozna%uje spole%ensky, lok ln i %asov omezen" %esk" %i %eskoslovensk" 4enom'n mal"c$ autorsk"c$ divadel 7t' mal"c$ divadelnc$ 4orem nebo mal"c$ sc'n8# *odob se umleck'mu $nut a uplat>uj se zde i krit'ria 4unk%n oblasti# &yc$ z z mo$utn' vlny autorsk"c$ divad'lek p!ev n kabaretn$o typu, vyvolan' do%asn"m uvolnnm totalitnc$ pomr koncem =;# let se zenitem konce L;# let# - 1peci4ikum divadel mal"c$ 4orem spo%valo v netypi%nosti a intimnosti nov"c$, nedivadelnc$ prostor, kter' z sadn ovlivnily kontakt s div kem, z $lediska (eneze pak v autorsk' ?%asti amat'r# .ejzn mj amat'rsk' soubory tc$ let- 5ladivadlo Hroumov, brnnsk' Divadlo M, 5apsa Garlovy &ary atd# /ivadla mal"c$ 4orem nkdy spont nn, jindy pro(ramov navazovala na tradice meziv le%n' avant(ardy, protektor tnc$ i kr tce pookupa%nc$ studiov"c$ sc'n# /obov odliujc speci4ikum spo%valo v tom, e interpreti t'm! vdy byli z rove> autory a i tam, kde tomu tak nebylo, zmoc>ovali se cizc$ p!edlo$ s mno$em vt mrou osobnostn invence a nasazen# - .kter divadla CO3 vyvjela %innost polopro4esion ln nebo pozdji i zcela pro4esion ln, nap!#;e.ern 3rno, (ema2or, )edivadlo Bvana &ysko%ila, Divadlo K*r "imrmana# 3","ret 7z 4ranc# le cabaret P $ospoda, kr%ma8 Oe to st!edoevropsk" a z padoevropsk" divadeln dru$ i nr, uplat>ovan" %asto v prostor c$ s po$ostinsk"m provozem 7p!zna%n' je stolov' za!zen $ledit8# *!edstaven jsou strukturov na jako !ada v"stup, %sel, ske%, ve kter"c$ p!evauj komedi ln polo$y, ale nkter' v"stupy %i son(y mo$ou mt v nj, tra(ick", sentiment ln %i poetick" c$arakter# Gabaret nen vdy jenom jednostrann z bavn", me mt i nezpoc$ybniteln' umleck', spole%ensko-apelativn 4unkce# Md estr dy %i variet' se li komornjm prostorem, sc'no(ra4icky neostr"m oddlenm jevit a $ledit a intenzivnm kontaktem publikem# Y nj plyne i zv"en role improvizace, jej mra by v divadle 19# a :;# stolet byla nemysliteln # &"razn"m rysem kabaretn poetiky je i $udebn sloka 7typick' jsou zejm'na ansony, kuplety parodie vyc$ nr8# Nudba a zpv jsou interpretov ny iv, s drazem na autorskou a autentickou jevitn prezentaci ?%inkujcc$# Gabaret je divadlem verb lnm, a proto t' n rodnm a lok lnm# &yrst z c$arakteru ur%it'$o msta 7nap!# staroprask' kabarety Garla Nalera8, p!edpokl d stejn" jazyk $erc a publika, protoe jazyk je jednm z nej%astjc$ t'mat i p!edmt kabaretn komiky# *ro(ram kabaretu je prbn obm>ov n a aktualizov n# Gabaret je zvl tnm p!padem autorsk'$o divadla# 1na$y o je$o obnovu v sou%asnosti jsou zatm nesml'# )elativn nov" typ kabaretu jako absurdn mysti4ikace a medi ln parodie se objevil koncem stolet v brnnsk'm GaDivadle# Md roku 1995 zde uv dli kabaretn cyklus ske% s n zvem 5omedio1ra2 7+# Hal k a kolektiv8 TeHt"ppe"l Oedn se o dru$ i nr divadla na pomez autorsk'$o %ten v irm slova smyslu# Ode o speci4icky %eskou variantu liter rn$o kabaretu s v"razn"m podlem improvizace# 2uto!i se sna apelovat na div ka provokujcmi a liter rn subverzivnmi teRty %ten"mi, recitovan"mi %i zpvan"mi# TeRtappealy jsou sloeny ze t! komponent- p!ed%tan 7vypr vn 8 povdka, zpvan pse> 7son(8 a poloimprovizovan" koment !, p!i%em interpreti jsou z rove> auto!i p!edn en"c$ opus# *!edstaven me propojovat njak' zast!eujc t'ma# Nistoricky prvnmi teRtappealy byly pvodn ve%ery po! dan' $ercem, spisovatelem, psyc$olo(em a peda(o(em Bvanem &ysko%ilem a zpv kem a teRta!em Oi!m 1uc$"m v prask' vin rn )eduta na . rodn t!d v roce 19=5#

1<

Tato nov 4orma se stala ivotasc$opnou a po l'ta se drela na st l"c$ divadelnc$ sc'n c$# 7nap!#- ;e.er pod lampou v libereck'm a pozdji prask'm (tudiu Fpsilon8# Bvan &ysko%il pokra%oval na pd /2C0 a ve ve!ejn"c$ teRtappealec$ a doned vna# $IEniIkE !ten2 T' ve!ejn' %ten# Oe to minimalistick 4orma zdivadelnn literatury, kvantitativn dru$ divadla, dan" z mrn"m omezenm vyjad!ovacc$ prost!edk# Ypsob a mra prostorov'$o vydlen %toucc$ a naslouc$ajcc$ ani jejic$ po%et p!i tom nejsou podstatn'# 1c'nick' %ten je zvl tnm p!padem recitace, zpravidla jde o interpreta%n divadlo# Yvl tnm p!padem je autorsk' %ten, kde je interpretem s m autor teRtu, zpravidla ne$erec# 1c'nick' %ten me mt i c$arakter seri lu, pokud se z t'$o %te v pravideln"c$ %asov"c$ odstupec$# *!i sc'nick'm %ten se uplat>uj vyjad!ovac prost!edky akustick' 7intonace, dynamika, rytmus, melodie, barva $lasu, pop!pad i dal zvuky8 i vizu ln 7mimika, (estika, svtlo a v"tvarn' uspo! d n prostoru8# Ode o interpretaci literatury prost!edky audiovizu lnc$ umn# .emus b"t autorsk' a m v sob prvky paradivadla# /ivadelnost sc'nick'$o %ten se opr o kontakt# 0 sc'nick'$o %ten me b"t p!edmtem interpretace prAza, poezie i drama, p!i%em se p!edpokl d , e jednotliv' postavy budou mt vlastn p!edstavitele, ale takto oddlen mo$ou b"t %teny i sc'nick' pozn mky# *odle z vanosti vizu lnc$ sloek ve sc'nick'm %ten meme rozliovat p!edstaven, p!i nic$ jsou $erci v civilu, 4iRn rozestavni a spol'$aj jen na $las a p!edstaven, ve kter"c$ maj $erci kost"my a s teRty v rukou p!ec$ zej prostorem za (estikulace a mimiky# /vody prezentace liter rnc$ dl touto 4ormou mo$ou b"t rzn' P umleck' i provozn ekonomick'# Div"dlo poe>ie Oe speci4ick"m dru$em divadla# Ode ve sv' klasick' podob p!edevm o st!edoevropsk" 4enom'n, po je$o vzniku u n s 7na konci =;# let8 se zpo% tku mluvilo i o $nut# Ode o recitaci %i o divadlo poezie, v"stinji !e%en' o divadla, vyc$ zejcc$ z ne-dramatick"c$ teRt a $ledajcc$ jejic$ sc'nick" ekvivalent 7%asto meta4orick'$o typu8, v nm se uplat>uj i mod ln (enetick krit'ria, nebo toto divadlo jen v"jime%n interpretuje poezii napsanou speci ln pro divadlo 7verovan' drama8# Tato (enetick intencionalita nen vdy s jistotou z p!edstaven rozpoznateln # Bnscen to!i mus obvykle zvolen' teRty p!ed inscenov nm upravit, a proto jde t'm! vdy o autorsk' divadlo# *r ci na inscenaci p!edc$ z pvodn sc'n ! %i libreto P divadlo poezie se sna interpretovat b sn prost!edky divadeln$o jazyka# &e srovn n s recitac je tato 4orma divadla m lokdy sAlov a tak' neomezuje vizu lnost# Q$arakteristick' jsou pro ni antiiluzvnost, stylizovanost, meta4ori%nost, lyri%nost a poeti%nost# & souvislosti s tm $erci %asto vbec nevytv !ej obrazy postav, p!zna%n' je tzv# osobnostn $erectv na pomez recitace# *rincipy /* se ale mo$ou uplat>ovat i na inscenov n prAzy# /ivadlu poezie se vnuj p!edevm amat'!i, studenti a nestatut rn pro4esion ln skupiny# Ge vzniku a rstu divadel poezie p!ispla paradoRn totalita =;# let minul'$o stolet a pot!eba vymanit se z jej edi# *o I# 3# Hurianovi a je$o snaze o Dzdivadel>ov n poezieE i Dpoezii divadlaE $lavn od V;# let :;# stol, se divadla poezie za%ala objevovat ve vtm po%tu v r mci kulturn$o i spole%ensk'$o v"voje na po% tku L;# let :;# stol# *rvn souborem to$oto typu bylo amat'rsk' brnnsk' /ivadlo e 7a z n$o vzel' prask' divadlo <r2eus8, prask' Divadlo na okraji a Dpoetick vin rnaE ;iola, brnnsk Gusa na prov*zku 7inscenace Ivy T lsk'8, ale p!edevm !ada amat'rsk"c$ soubor, pro n je divadlo poezie relativn dostupnou 4ormou pro netradi%n divadlo# Yn mou kadoro%n konanou p!e$ldkou amat'rsk"c$ div# poezie je Nolkrv @rostjov 7od r# 19=58 $torGtellinF 7vyprav%stv8 Ode o p!ed v n z itk p!b$ prost!ednictvm slov# &tinou je improviza%n$o c$arakteru# &yprav%stv eRistuje od sam"c$ po% tk dorozumv n se prost!ednictvm jazyka# Ode o or ln, a tedy i per4ormativn oblast kultury, kter p!irozen $istoricky p!edc$ zela jej psemnou, liter rn podobu# Y konit jsou projevy or lnosti v z ny na konkr'tn Dzde a nynE njak' per4ormativn komunikativn, interperson ln situace setk n vyprav%e a publika# To tak' ur%uje speci4ickou mru spontaneity, n $odnosti, improvizovanosti, a ze strany posluc$a%, resp# div k i rzn" stupe> interaktivity# & kad'm p!pad pro svou DivostE je pln"m pr vem povaov na za oblast divadelnosti, a tedy i z jmu divadeln vdy# 2 to ne$led i na zcela speci4ick' 4ormy Depick'$o divadlaE H#Hrec$ta# & dnen dob se storytellin( st v znovu aktu ln jako sv'bytn 4orma bezprost!edn lidsk' komunikace %elc tak rostouc roli medi ln zprost!edkovan', a tedy manipulovateln' produkce# Tradi%n oblast je lidov' vyprav%stv, vyc$ zejc z lidov' tvo!ivosti 4olklAru a vyuvajc p!zna%n"c$ lok lnc$ a re(ion lnc$ dialekt# &elk" v"znam m vyprav%stv nap!# u etnik, kter

1=

nemaj rozvinutou vlastn literaturu a obecn pro udrov n tradice, ale i sou%asn"c$ 4orem nap!# mstsk'$o 4olklAru# & dnen dob je pro4esion lnm vyprav%em nap!klad Cartin Nak# /o t'to oblasti spadaj i p!pady vGprDvUn2 "nekdot, resp# vesel"c$ $istorek a vtip, tj# nrov komicky vy$rocen"c$, pointovan"c$ a kr tk"c$# /nes je lze nac$ zet jako sou% st rzn"c$ roz$lasov"c$ 4orm t, televiznc$ s$oU, talk s$oU, estr d, kon4erovan"c$ akc apod# 7dnes nap!# Ciroslav /onutil, *etr )yc$l", *etr .ovotn" ad#8# Oi Garel Fapek upozornil na to, e anekdota je vlastn nejmen divadeln 4ormou $umoristick'$o nebo satirick'$o r zu# ANtoperLorm"nIe *er4orme!i $raj a vypr vj o sv'm vlastnm ivot# 2utoper4ormance m ko!eny v alternativnm divadle a je projevem sna$y o je$o zintimnn, sna$y o autentick' zosobnn a komornost sou%asn'$o umn a divadla# Yn m"m p!kladem mo$ou b"t p!edstaven americk'$o $erce alternativn$o typu 1paldin(a `raye# $pekt"kNlDrn2 div"dlo - R1pectacleO, znamen ve 4rancouztin pvodn - v"raznou podvanou# 0v se dnes vtinou pejorativn pro nco, co se vystavuje na odiv, co je n padn', k!iklav', velk' m!tkem a %asto i 4inan%n n ro%nost, atraktivn, p!italiv' pro okoX, na$razujc $loubku v"povdi povrc$ovou vizu ln p!ebujelou e4ektnost a lbivost# V"rietE &ariet' me ozna%ovat jak interi'rov" prostor se stolov"m za!zenm restaura%n$o typu s jevitm a $leditm, tak p!edstaven 4unk%n jednozna%n z bavn' divadlo, kter' vzniklo v 19, stolet z cirkusu# &ariet' je nesyetov', m revu ln v"stavbu a jednotliv' v"stupy jsou z pravidla dispar tn# .a rozdl od revue, ale variet' neklade velk" draz na $udebn a tane%n str nku pro(ramu, ani na jej stylovou jednotu# Ypravidla nem ani celkovou kompozici, v"pravu, ani inscenaci 7jde vdy o stacion rn divadlo8, ale kad" ?%astnk si m sv' D%sloE, v%etn v"pravy# &ariet' je do zna%n' mry podobn' estr d a je zaclen' na nejir publikum P komer%n divadlo# *rostor m vt kapacitu# *ro(ramy jsou rznorod' a jejic$ podstata i skladba je podobn cirkusu# &ystupuj zde artist', ekvilibrist', eskamot'!i, iluzionist', $ypnotiz'!i, on(l'!i a klauni, ale u zde vtinou nejsou %sla s velk"mi zv!aty# 4evNe *ojem revue m vce v"znam# & tomto p!pad jde o makrostruktur ln i obsa$ov" nr divadla s $udbou, zpvem, %i tancem# )evu ln p!edstaven jsou zpravidla celove%ern, nesyetov # 1est vaj se z pestr'$o sledu relativn dispar tnc$ %sel P psn, ske%, tanc, artistick"c$ v"stup a vdy jde o velkou s$oU# *okud jsou naopak komorn, je to pociov no jako zvl tnost, kter je %asto re4lektov na u n zvem P Nest @ocket Pevue 7prvn inscenace & [ S8# Pevue z bedn 7!aterna ma1ika8 atd# Ce b"t le$ce spojena njak"m momentem 7nap!# t'ma, lokalita, ud lost, popul rn autor, ?%inkujc $vzda nebo kon4erenci'r8# Y obsa$ov'$o $lediska jde vdy o nr z bavn" s tendenc ke komi%nosti# )evue mv na rozdl od variet', cirkusu, estr dy nebo kabaretu i jedine%n' inscenace nebo speci4ick' !ady inscenac s vlastnm jm'nem# & 012, ale i jinde pat! revue mezi p!edc$dce muzik l# *ojmenov nm revue se na rozdl od kabaretu nebo variet' jen z!dka ozna%uj podniky %i divadla, kter' revue provozuj# *!kladem zda!il' 4ilmov' revue o revui je 5d b tisc klarinet, autor O#1uc$'$o a O#\litra# Lit +
*avlovsk", *etr- 8*kladn pojm divadla. &eatrolo1ick slovnk. +ibri [ . rodn divadlo, *ra$a :;;<#

Div"dlo- l",or"to1 - typ divadla, kter" spojuje svou %innost s intenzivnm $ereck"m tr'ninkem a celkovou divadeln eRperimentac a touto empirickou cestou ov!uje z klady i monosti divadla, kter' pak usiluje vdecky zobecnit, - n zev s m vyc$ z od Oerzy$o `rotoUsk'$o a je$o divadla &eatr !aboratorium 719L=-195<8, psobc$o v Mpoli a posl'ze ve Sroclavi, a sleduje pr v tento metodick" aspekt a postupuje vce do

1L

$loubky, ne se obvykle %inilo v tzv# divadelnc$ studiec$ apod# f proto s m n zev evokuje vdeckou laborato!# *odle to$oto p!kladu se pak obdobn' rysy soub$u divadeln a divadeln v"zkumn' %innosti objevuj v cel' !ad dalc$ zejm'na alternativnc$ divadel - i kdy sama to$oto doslovn'$o pojmenov n ani neuvaj# .ejzn mjm dalm p!kladem je nap!# d nsk" <din &eatret Iu(enia Harby### & 012 v"razn"m souborem byl nap!# soubor )ic$arda 1c$ec$nera @er2ormance #roup v .eU gorku 719L,195;8 atd# Oedn se o tendenci propojen praktick' divadeln %innosti s jej odbornou re4leR# Ye z sad %innosti Divadla AQ ad ve Sroclavi st!edem je$o z jmu je $ercova tvr% tec$nika - zkoum oblast $ereck' tec$niky se zvl tnm z!etelem k tvr%mu tr'ninku krom prov dn'$o v"zkumu p!edv d v"sledky sv' pr ce 4ormou p!edstaven- z kladn %innost divadla je v"zkumn a studijn p!edstaven maj studijn inscena%n $ereckou 4akturu, na n si $erci jako na pracovnc$ modelec$ ov!uj ?%innost prvk objeven' tec$niky a tr'ninku clem Divadla AQ ad je zkoumat prost!ednictvm praktick"c$ zkuenost tec$nick' tvr% probl'my divadla se zvl tnm z!etelem k $ereck'mu umn# Lit +
*il tov , Oana- #roto:skho hnzdo. )a prahu divadeln antropolo1ie. /ivadeln ?stav, *ra$a :;;9#

Altern"tivn2 div"dlo - mod ln (enetick 7$odnot divadlo dle zpsobu vzniku8 a 4unk%n 7zvauje cle, dopady, adres ty divadla8 oblast divadla - v irok'm slova smyslu je sou% st nadsmrov'$o umleck'$o a mimoumleck'$o $nut, alternativn kultury - pro alternativn divadlo je p!zna%n" p!klon k nekon4ormnmu mylen a ivotnmu stylu up!ednost>ov n etiky p!ed estetikou opozi%nm politick"m i spole%ensko-kulturnm postojm k tzv# paraleln, podzemn, dru$', jin' 7apod#8 kultu!e k tzv# alternativnmu zpsobu ivota# - je v"razn eRistenci ln zaloeno a v krajnc$ p!padec$ pracuje i s vdomm o$roen ivota - mv c$arakter eRperimentu, provozovan'$o navc v ekonomicky skromn"c$ podmnk c$ - u v je$o p!edstaven identi4ikujeme speci4ick' 7netradi%n, eRperiment ln, provokativn aj#8 vyjad!ovac prost!edky a postupy f sna se pouvat prost!edk zvl tnc$, alternativnc$ k tomu, co je bn' a co p!evauje - nejvce c$arakteristik alternativn$o divadla ale spad do oblasti18 je$o vzniku 7eRperiment ln divadlo8 :8 je$o 4un(ov n 7p!edstaven8 ad 18 pat! sem 4rekventovan' c$arakteristiky jakoumn tvo!en' riskantnm zpsobem, umn osobn realizace, amat'rsk' a polopro4esion ln umn, autorsk', improvizovan', divadlo autentick'$o, sebeprezenta%n$o, osobnostn$o $erectv, divadlo nepravideln' dramatur(ie, ludick' divadlo ad :8 do dru$' kate(orie pat! nem'n %ast pojmenov n jakoneo4ici ln, okrajov', peri4ern umn, divadlo pro elitn, klubov', (enera%n, vyznava%sk', Dspikleneck'E, spole%ensko-politicky solid rn, symbiotick' publikum apod#

1,

*ojmenov n ritu ln umn, eRtatick' umn, divadlo autentick'$o setk n s publikem, divadlo zdraz>ujc bilater lnost komunikace, !adme jak do mod ln (enetick', tak do 4unk%n oblasti umn# Pojem "ltern"tivn2 div"dlo Ode o obtn de4inovateln" pojem spe publicistick' pova$y pouvan" ve v"znamu kontrastu k p!evaujcmu, Dtradi%nmuE, kon4ormnmu, Dkamenn'muE divadlu# & tomto kontrastn konsenzu lnm smyslu se bn vyskytuje# & ?zu %etiny se pojmenov n pouv sp s o$ledem na krit'ria dru$ov a nrov pro takov' divadeln umn, je popr a substituuje tradi%n 7p!edevm %ino$ern8 prost!edky, tec$niky a konvence divadeln v"povdi# 1peci lnm termnem na alternativy je under(round, kter" se pouv v"$radn pro %esk' $nut =;# a ,;# let :;# stol# H snk B# C# Oirous jej popsal jako D duchovn pozici intelektu*l a umlc, kte se vdom kritick v mezuj v.i svtu, ve kterm ij #E +iter rn vdec C# *ila! c$ pe jako- Rmnohotv*rn a .lenit kulturn 2enomn, kter se odmt* duchovn a mravn inte1rovat do spole.nosti, je prosazuje pro nj nepijateln duchovn a mravn imperativ .O Lit+
6lternativn divadlo. *avlovsk", *etr- 8*kladn pojm divadla. &eatrolo1ick slovnk. +ibri a . rodn divadlo, *ra$a :;;<, s# 1,-15# )oubal, Oan- 5 obecnm r sm alternativnho divadla. Bn- /vo! k, Oan- 6lt. divadlo. *rask sc'na, *ra$a :;;1#

EHperimentDln2 div"dlo - mod ln (enetick oblast divadla - jedn se o tec$nick" pojem, kter" nevypovd nic o $odnot takto ozna%en'$o dla - eRperiment ln c$arakter je d n okolnostmi a podmnkami vzniku dla, ze standardn$o vnm n dan'$o p!edstaven nemus b"t p!mo patrn" - znaky akceptuje pokusy a dokonce i c$yby prb$ p!edstaven se me od reprzy k reprze mnit doba zkouek %i p!pravy jsou mno$em del ne u komer%n$o divadla nem jedin" mon" typ arc$itektury %i sc'no(ra4ie ode$r v se %asto i v jin"c$ prostor c$ 7stadion, tov rna, ve!ejn doprava, ve!ejn' prostory, byty atd#8 vyuv 4ilmu a videa uvauje nad vzta$em lidsk'$o a nelidsk'$o, ivotn'$o a neivotn'$o c$ce b"t postmodern, na okraji ve$o, co p!edstavuje nkdej umleck' a estetick' jistoty# zpoc$yb>uje tradici ur%it"c$ $ereck"c$ kol %i instituc a odmt oddlov n nr a jejic$ $odnotovou $ierarc$izaci st!edem z jmu je vzta$ k obecenstvu, protoe divadlo u nevysta% s jednoduc$"m protikladem z bavy a pou%en c$ce ovlivnit div kv po$led, kter" je v zaujet narativnc$ model a reklamnc$ m"t, p!inutit $o, aby si kladl ot zky, m st $o teRtov"mi %i sc'nick"mi DnonsensyE - do oblasti eRperiment ln$o divadla pat! i pojmenov n jako studiov' divadlo, alternativn divadlo, divadeln dlna, divadlo- laborato!, ateli'r apod# - jako opozita se uvaj pojmenov n tradi%n, konven%n nebo komer%n divadlo apod# - obecn maj k eRperimentu vdycky bl ty oblasti divadla, kter' vce pracuj s improvizac a s intenzivnm kontaktem s publikem# - jev spadajc do intenzivn p!ec$odov' oblasti mezi umnm a neumnm - pokud se eRperiment nezda! 7nedojde k vytvo!en umleck'$o dla8, vznikl kreace jin' $odnoty nep!in f to ovem neznamen , e ne?spn" eRperiment je ne(ativnm jevem jako nap!# k"% - speci4ikum eRperiment ln$o dla oproti ostatnmu eRperiment lnmu umn spo%v p!edevm v nutn' sync$ronizaci tvorby a konzumu f divadlo bez div k nen divadlem, nen zde mono eRperimentovat v izolaci od publika - ?spc$ u relevantn$o mnostv div k je t!eba mt prakticky $ned, nelze si po%kat na dostate%n vyspl' %i vst!cn' publikum 7maRim ln je mon' vy$led vat takov' publikum ko%ov nm, dou4at, e neuspje-li eRperiment tam, uspje onde8

15

- jsou ovem i takov' pvodn divadeln eRperimenty, kter' p!edem rezi(nuj na ve!ejnou prezentaci nebo na statut umn vbec a zam! se na mimoumleck" p!nos 7tzv# p!sn divadeln studiaW studiov' divadlo, amat'rsk' divadlo, teatroterapie8 f zde divadlo bez o$ledu na umleckou ?rove> p!in z sadn uspokojen sv"m tvrcm - pojem eRperiment ln divadlo souvis s pojmy avant(ardn divadlo divadlo - laborato! per4ormance divadeln v"zkum nebo prost modern divadlo - je protikladem divadla tradi%n$o komer%n$o mansk'$o ale i klasick'$o reperto rov'$o divadla, kter' uv d pouze zn m' $ry a autory Z jde tedG =p2 o po=toj NmUlI k tr"diIi# in=titNIi " komerIi neQ o Nr!it QDnr - z $istorick'$o $lediska by bylo ur%en eRperiment ln$o divadla sv'voln', nebo kad nov 4orma, kter se nespokoj s reprodukc st vajcc$ 4orem a tec$nik a nepokl d smysl a je$o tvorbu za p!edem dan', mus eRperimentovat# Cnoz si pod pojmem eRperiment ln divadlo p!edstavuj nov' divadlo %i novou arc$itektonickou, sc'no(ra4ickou a akustickou tec$niku# IRperimentov n by se vak mlo t"kat p!edevm $erce, vzta$u k obecenstvu, inscena%n$o pojet, %ten teRtu a nov'$o po$ledu na jevitn ud lost a jej recepci# .en jist t!eba podce>ovat v"znam tec$nick'$o pokroku pro vlastn prb$ p!edstavennov divadeln arc$itektura, po$yblivost a vce?%elovost sc'ny, pouit le$k"c$ tv rn"c$ materi l, subtiln pr ce se svtly a ozvu%en, to vec$no jsou nov' monosti usnad>ujc inscena%n pr ci# Y rove> je t!eba, aby publikum poc$opilo dramatur(ickou 4unkci tc$to nov"c$ prost!edkm, aby se nestaly clem samy o sob, nesnaily se pouze na obecenstvo zapsobit, ale aby spoluvytv !ely smysl inscenace# Toto divadlo stoj na okraji Dvelk'$o divadlaE, to$o, kter' p!ita$uje jak obecenstvo, tak dotace, poskytuje ivobyt $vzd m a upev>uje divadlo jako instituci# /ivadlo, kter' nec$ce o$lupovat div ka, ani prod vat produkty bn' spot!eby, si uvdomuje, e bu6 mus b"t eRperiment ln anebo vbec neb"t# Lit +
*avlovsk", *etr- ISperiment*ln divadlo. Bn# T"- 8*kladn pojm divadla. &eatrolo1ick slovnk. +ibri a . rodn divadlo, *ra$a :;;<, s# 9,-95 *avis, *atrice- ISperiment*ln divadlo. Bn- T"- Divadeln slovnk. /ivadeln ?stav, *ra$a :;;V, s# 1<:-1<=

$tNdiovE div"dlo - je mod ln (enetick oblast divadla 7zvl tn p!pad eRperiment ln$o divadla8, nebo je$o p!edstaven nen mono spole$liv identi4ikovat pouze na z klad bn'$o vnm n f pro rozpozn n jsou nezbytn' in4ormace o okolnostec$ vzniku - klade draz na zkouen, jde %asto o autorsk' nebo alternativn divadlo - sv studia si p!i sob z!izuj z eRperiment lnc$ i peda(o(ick"c$ dvod i nkter statut rn divadla se st l"mi soubory - za studia lze povaovat tak' nkter' divadeln dlny 7Uorks$opy8, laborato!e apod#, ve kter"c$ je proces zkouen dleitj ne p!padn' p!edstaven, ke kter'mu se nkdy ani nesm!uje f roz$odujc je p!nos pro akt'ry sam'- takov studia nemo$ou b"t pro4esion ln, jejic$ prioritou nen zaru%it publiku umleck" v"sledekW jejic$ umleck aktivita se pak po$ybuje v poloeRtenzivn p!ec$odov' oblasti mezi umnm a mimoumnm - pojmenov n studio se uv i mimo oblast divadla, zvl t v dalc$ medic$ 74oto, 4ilm, tv8# *i=torie 1tudiov divadla vznikala v Ivrop na p!elomu 19# a :;#stol v souvislosti s divadeln re4ormou zapo%atou amat'ry# &zorem to$oto typu divadla se stalo pvodn naturalistick' pa!sk' &hTtre

19

!ibre 7(vobodn divadlo 155,- 9,8, je zaloil 2ndr' 2ntoine# .a n nav zaly sc'ny v Herln, +ond"n a v Coskv# & n sledujcc$ letec$ vznikla eRperimentujc lidov divadla po cel' Ivrop i v 012# 0 n s jako prvn avant(ardn kolektiv za$ jilo ve :;# letec$ %innost `amzovo a Hezd%kovo ?esk studio 719:<-:L8# 1tudiov"m divadlem bylo zpo% tku i avant(ardn <svobozen divadlo# 7Md L;# let :;# stol zsk vala pozornost divadla, kter deklarovala p!slunost k tzv# divadlm studiov'$o typuW spole%n"m rysem jejic$ $erectv byl draz na autorskou tvo!ivost, co nkdy vypl"valo i z pvodn amat'rsk"c$ ko!en# .ejzn mj soubory to$oto typu- (tudio Fpsilon reis'ra Oana 1c$mida, kter' %erpalo z inspirac meziv le%n"c$ i starc$ a stylov naivnost tu zskala a politick" rozmrW Gusa na prov*zku, jej tvorba byla (enerov na politickou lini reis'rky Ivy T lsk', meta4orick"m a $udebnm rukopisem Yde>ka *ospila, modern pantomimou Holka *olvkyW GaDivadlo dramatur(a Oose4a Goval%uka a reis'r 1vatopluka & ly a 2rnota `old4lama, c$arakteristick' eRistenci ln (rotesknost s tendenc k nonverb lnm prost!edkmW ?inohern studio, kter' bylo z rove> spe divadlem interpreta%nm#8 studiov divadla eRperimentovala s deklarovan"m pr vem na nezdar pouvala nestandardnc$ metodW nepravidelnou dramatur(ii- inscenov n divadeln neintencion ln 7nez mrn'8 literatury- nekonven%n pojet dramatick'$o prostoru a $erectv pro zkouen bylo c$arakteristick' intenzivn soust!edn $erc na pr ci pro p!edstaven byl p!zna%n" kontakt, souvisejc t' s komornmi prostory studiov"c$ divadel studiov divadla mla i rzn' paraleln aktivity v mimodivadelnc$ a %asto i v mimoumleck"c$ %innostec$ 7konaly se p!e$ldky, vyd valy se sbornky k rzn"m t'matm, vznikaly spole%n' projekty8 1tudiov" zpsob pr ce meme v L;# - 9;# letec$ konstatovat v rzn' m!e i u dalc$ soubor amat'rsk"c$ a polopro4esion lnc$ a studiov' postupy uplat>uj i nkter' nekomer%n, vtinou ko%ovn', ale relativn st l' skupiny 7nap!# Divadlo na okraji, )edivadlo B#&ysko%ila, ;izita, 3ucht a loutk aj#8 Lit +
(tudiov divadlo. Bn- *avlovsk", *etr- 8*kladn pojm divadla. &eatrolo1ick slovnk. +ibri [ . rodn divadlo, *ra$a :;;<, s# :L1-:LV /vo! k, Oan- (tudiov divadlo. Bn- T"- 7al slovnk mana1ementu divadla. *rask sc'na, *ra$a :;;=, s#:,9:5;#

PA4ADIVADLO *aradivadlo je dramatick , v irm slova smyslu divadeln aktivita, kter sice vyuv divadelnc$ prost!edk, ale nen zam!ena na estetickou tvorbu a ode$r v se mimo instituce# R@robh* mimo a vedle divadla, ale z*rove0 soubn, paraleln s nm.O V>nik p"r"div"dl" &znik paradivadla nepoc$ybn souvis s celkov"m v"vojem umn :# poloviny :; stolet, zejm'na s je$o radik ln sebere4leR a p!ekra%ov nm $ranic jednotliv"c$ umleck"c$ discipln a umn vbec# 0mn $led odstup od sama sebe, vznik jak si DmetaE P umn, rod se antiestetika, umn a ivot se vz jemn prolnaj a ms# Oednm z nejdleitjc$ z stupc to$oto smru je 0er>G Groto[=ki 7h11#5#19VV P i<#1#19998, polsk" reis'r, divadeln peda(o( a eRperiment tor, roku 19=9 zaloil v Mpol /ivadlo-laborato!# Md roku 19L= psobil ve SroclaUi# *rosazoval a realizoval teorii c$ud'$o divadla, oprotn'$o od ve$o, co odv d $erce od akce# Md ,;# let 719,;-19,58 za%al pouvat pojmu paradivadlo k ozna%en sv'$o p1eIModN od div"deln2 in=Ien"Ie k div"dlN "ntropoloFiIkEmN 7studium sociokulturn$o a 4yziolo(ick'$o c$ov n v podmnk c$ divadeln produkce8 " p"r"div"dlN neboli postdivadlu k divadlu ?%asti 7s aktivn ?%ast lid p!ic$ zejcc$ zven% P projekt /ivadlo spolu?%asti8# /ivadlo spolu?%asti vznik z$ruba od roku 19,;, kdy se `rotoUski odpout v od pr ce s pro4esion lnmi $erci a p!ec$ z k ne$ercm, ve kter"c$ se sna pro$loubit a povzbudit zkuenosti z p!edc$oz praRe# T'matem se tak st v sama tvo!ivost a otev!enost osobnosti, $led n vlastn cesty k sob, dru$"m i svtu# & r mci to$oto projektu se za%alo vvat nov' ozna%en- paradivadlo# 1 n zorem, e p"r"div"dlo je produkt, kter" vyrst z divadeln avant(ardy a je i jednm z doklad prnik jednotliv"c$ umleck"c$ discipln a prniku ivota do umn sv' doby, se ztoto>uje i polsk" estetik a $istorik umn, pro4esor na &aravsk' univerzit 70niUersytet SarszaUski8 1te4an CoraUski 719:1-:;;<8# &e sv'm dle o paradivadle se mu poda!ilo dospt k jist klasi4ikaci t'to s4'ry#

:;

CoraUski rozliuje %ty!i z kladn linie paradivadla# /o jejic$ r mce lze pak !adit konkr'tn p!klady takov"c$ tendenc1P Linie deritN"li>Nj2I2 P cl paradivadla zde spo%v v demaskov n spole%ensk"c$ stereotyp a konvenc 7alternativn divadlo, eRperiment ln divadlo, per4ormanceX8 %P Linie ritN"li>Nj2I2 P usiluje o oivov n $lubinn"c$ v"znam sakr lnc$ i laicko$umanistick"c$ prvk rzn"c$ zac$oval"c$ ob!ad, ale i kadodenn$o ivotaW aktualizuje touto cestou obecn' $odnoty jako p! telstv, svobodu,X 7karneval, masopust,X 7P Linie =e,einteFrNj2I2 P smysl takov'$o paradivadla je zaloen na $led n spole%n'$o alternativn$o ivotn$o stylu a $odnot v relativn uzav!en' skupin nebo p!mo komun 7land-art, bytov' divadlo,X8 9P Linie inteFrNj2I2 P takto zam!en %innost ru p!edevm $ranici mezi div kem a $ercem, clem je tvo!iv spolu?%ast 7divadlo 4Arum, Uorks$op,X8 Oinak s m prnik divadla a jin"c$ oblast ivota i umn nen samoz!ejm nic nov'$o# Ya paradivadeln v tomto smyslu meme proto povaovat i !adu kulturn spole%ensk"c$ 4enom'n 7kulturn antropolo(ie $ovo! o tzv# Dkulturnc$ per4ormancc$E8# Y v"razn s divadlem p!buzn"c$ 4orem tc$to kulturnc$ per4ormanc lze p!ipamatovat z $istorie nap!# alespo> nkter'B"=opN=t )oz!en" kulturn 4enom'n, prov zejc n stup pstu# *rvky teatrality maj nap!# masopustn zvyklosti 7obc$zky, kter' mly vtinou njak" ?st!edn motiv %i zvyklost, nap!# DQ$odsk' vora%kyE byla obc$zka s plu$em, D\edvekE zase obc$zka v podob ale(orick' svatby, poc$ovv n basy, ostatkyX8, stylizace postav P v"znam kost"mu a p!edevm masky 7nev zan' reje masek vyc$ zej ze stalet"c$ venkovsk"c$ v podstat lidov"c$ ritu lnc$ tradic# 3"rnev"l Garneval je mstskou obdobou masopustu - kon se sice ve stejn'm termnu, ale m v"razn spektakul rn a teatr ln pova$u# &"raz poc$ z z latinsk'$o Dcarne valeE, co v p!ekladu znamen Dsbo$em masoE 7Dd t vale masuE8# Nistoricky nezn mj je ben tsk" karneval, nejvt sou%asn" karneval prob$ samoz!ejm v )io de Oaneiru, jen svou divadelnost doslova sr 7ale(orick' vozy, masky, v"razn tane%n c$oreo(ra4ie atd#8# 1ou% st karnevalu je mj# i princip do%asn'$o p!evracen $ierarc$ie spole%ensk"c$ rol, jist nev zanost a %as $ojnosti a z bav ve$o dru$u# B"=kG m"=\Ne= Ode v podstat o karnevalov"m maskov nm inspirovan' z bavy na an(lick'm dvo!e v 1L# a 1,# stolet# Cly spektakul rn paradivadeln c$arakter pestr' v"tvarn' a c$oreo(ra4ick' podvan' a blily se ji pravideln'mu p!edstaven nap!# pozdj$o v"pravn'$o dvorsk'$o baletu# TrionLi Tmto pojmem jsou mnny reprezentativn slavnostn vjezdy 4eud ln lec$ty a panovnk do mst, kter jim byla povinna vzd vat $old# \lo tedy o ceremonii plnou paradivadelnc$ prvk P vystupov n v teatr ln zdraz>ovan"c$ spole%ensk"c$ rolc$ a jejic$ $ierarc$ie, s p!edepsan"m symbolick"m jedn nm, kost"my, sc'no(ra4i slavobr n apod# &lastn lo o jak'si prvodov' divadlo# ]ivE o,r">G Ode podle *avlovsk'$o o Dne$ybn' seskupen lid p!estavujcc$ njak' skute%n' nebo 4iktivn osobyE, je se pouvaly v divadle ji od antiky a do po% tk :;# stol#, vyzna%uje se v"tvarn stylizovanou sonou situac, kterou vytv !ej pAzujc akt'!i njak" obraz v"znamn', kulturn spole%ensk', politick' %i $istorick' ud losti# Fasto se tily pozornosti zejm'na ve spole%ensk'm ve!ejn'm ivot v 19# stol# H"valy nap!# sou% st vec$ v"znamnjc$ ve!ejn"c$ s$rom dn, sv tk, prvod a mani4estac# Gvazidivadeln prvky se objevuj %asto i v ostatnc$ umnc$, zejm'na v sou%asn"c$ 4orm c$ v"tvarn'$o umn, kter' se procesualizuje a opout klasickou koncepci jednou provdy vytvo!en'$o a zavren'$o dla ve jm'nu "k!n2Mo " perLorm"n!n2Mo NmUn2+ *"ppeninF 3orma paradivadeln aktivity, kter nem teRt ani p!edem stanoven" pro(ram 7nanejv" sc'n !, %i jak"si Dn vod k pouitE8, n"br nabz to, co s sebou p!in ud lost akce, tedy %innost, kterou

:1

provozuj spole%n umlci a ?%astnci, kte! nec$tj napodobovat vnj jedn n, vypr vt p!b$ %i vytv !et v"znamy# &yuvaj n $ody, nep!edvdanosti a pouvaj k tomu jak nejrznj umleck' prost!edky a tec$niky tak okoln realitu# DNappenin( je speci4icky vystavn divadeln 4orma, v n se nejrznj nelo(ick' prvky P zejm'na p!edem neur%en" zpsob $ran P st vaj sou% stmi %lenit' strukturyE P Cic$ael Girby, jeden z p!ednc$ teoretik $appenin(u# PerLorm"nIe *ojem per2ormance 7v an(li%tin i 4rancouztin8 P lze p!ekl dat tak' jako Ddivadlo vizu lnc$ umnE - ozna%uje proces prezentace skrze tlo a $las p!ed tlesn p!tomn"mi div kya?%astnky# Ya$rnuje nejrznj dru$y n boensk"c$ a soci lnc$ ob!ad a ritu l, sv tky, svatby, po$!by, koncerty, sportovn podniky, stranick' sjezdy, odbor !sk' mtinky, $appenin(y, divadeln p!edstaven atd# Ynamen to, e pokud jde o per4orman%n aspekt, jsou pro teorie teatrality dleit' pronikav' teorie per4ormance, kter' vytvo!ili nap!klad )ic$ard 1c$ec$ner %i &ictor Turner# *er4ormance spojuje vizu ln umn, divadlo, $udbu, video, poezii a 4ilm, bez apriorn p!edstavy# .eode$r v se v divadlec$, n"br v muzec$ a umleck"c$ (aleric$# Ydraz>uje, e jde o pomjivou, neukon%enou produkci, nikoli o p!edstaven uzav!en'$o, dovren'$o umleck'$o dla# *er4ormer nem b"t $erec $rajc ur%itou roli, ale p!pad od p!padu recit tor, mal!, tane%nk# D*er4orman%n umn dost v neust le nov' podnty od umlc, kte! vlastn pr ci c$ pou jako $ybridn a bez ostyc$u se vyd vaj tu cestou divadla, tu cestou soc$a!stv, p!i%em dleitj ne spr vn teoretick de4inice vlastn %innosti je pro n ivotnost p!edstaven a je$o ?%inek# *er4ormance art vlastn neznamen nic 7Oe44 .uttal- D*er4ormance art, properly speakin(, means not$in(E8# &e v"tvarn'm umn se o stejn'm 4enom'nu mluv tak' jako o projevu tzv# live "rt, tedy pojmu, jen m zast!eovat veker' procesu ln umleck' aktivity# +ive art je tendenc postavit se proti veker"m de4inicm a tradi%nm v"tvarn"m 4orm m a jako u vec$ sou%asn"c$ umleck"c$ tendenc je velmi obtn' tento termn p!esn vymezit# &elmi, ale velmi zjednoduen je live art cestou, jak mapovat novou v"tvarnou kulturu, kter nezn dn omezen a nerespektuje dn' $ranice# *o% tky live artu meme vystopovat v perLorm"nIe "rtN let L;# a ,;# a v nov'm po$ledu, kter" p!ineslo eRperiment ln divadlo na konci ,;# let a v prb$u 5;# let# /o centra pozornosti se posouv samotn' umlcovo tlo, jak je patrn' v z padn tradici u v dlec$ Oosep$a Heuyse, Q$ris Hurdena, 1telarca, Cariny 2bramovijov' ad# +ive art se $l s k umlcm, jejic$ tvorba je postavena na ideji nebo konceptu, spe ne na kone%n'm produktu P dlu nebo na je$o zpracov n# IRistence a dleitost dla je p!edevm v je$o p!tomnosti, v procesu je$o trv n, nikoli v tom, e m njak" v"sledek# DZiv'k umlce spojuje ur%it" interdisciplin rn p!stup- jejic$ tvorba je na pomez tance, video artu, malby, divadla, nebo nov"c$ medi# +ive art se objevuje jako reakce na vec$ny tradi%n umleck' konvence, kter' zamezovaly sou%asn"m $rani%nm trendm jak'koliv za!azen do modern$o umn# Ya vytvo!enm nov'$o pojmoslov stoj jednoduc$ strate(ie- touto ir de4inic pojmout veker' nov torsk' aktivity v"tvarn"c$ umlc, a tak jim umonit o4ici ln podporu# L"nd "rt +and art znamen v p!ekladu zemn umn neboli umn zem# 1oust!ed se na rzn' z sa$y v p!rod nebo na pr ci s neobvykl"m materi lem v p!rod# *rost!ed nabz nkolik mon"c$ variant k land-artov' %innosti# 0mlcm, kte! vytv !ej tyto ud losti v p!rod, !k me land-artist'# Ode o jeden ze smr ak%n$o umn# +and-artist' tvo!ili sv dla od konce edes t"c$ let# )ozkvt ak%n tvorby trval asi po dobu deseti let# 2le je$o dozvuky u nkter"c$ umlc trvaj dodnes# Gad" z umlc land-artu se zab"val ur%it"m typem to$oto umn, kad" ml svj vlastn styl# *ro land-artisty nen dleit" v"sledek tvorby, ale proitek z n# &"sledn' dlo je naz"v no reliktem# Trvanlivost relikt nen p!li dlou$ , proto je pro land-art dleit dokumentace, kterou pozdji umlci vystavuj v (aleric$, kinec$, apod# )odG "rt Takzvan' body art, neboli umn tla 7%i tlo jako umn8 je spe ur%it" individu ln zosobnn" postoj a n zor na svt a aktivn ?lo$u, kterou v nm m umlec $r t, ne irok' umleck' $nut# 1po%v ve vyuv n tla 7p!padn i provokativn ok zal'm tr"znn vlastn$o tla8 p!ekra%ujcm $ranici mezi p!edstr nm a skute%nostW %asto jako v"raz individu ln$o protestu proti v lk m a

::

$romadn'mu zabjen m vyvol vat p!m', interaktivn reakce publika# Toto v"razn paradivadeln vyuv n tlesnosti se sice objevuje ji ve :;# letec$ :;# stolet, rozvj se vak p!edevm v letec$ L;# ve 4orm per4ormanc# M paradivadle lze tak' $ovo!it v p!padec$ proln n divadeln$o umn s je$o ?%elov"m pouv nm k divadeln nespeci4ick"m clm P nap!# k politick"m, v"c$ovn"m nebo kreativnm clm.eviditelnE div"dlo 1e str nm $ranic dla a akce a okujcm nebo mysti4ikujcm z mrem souvis i mysti4ikujc typ tzv# .eviditeln' divadlo pojedn v o aktu lnm t'matu, o kter'm lze s jistotou p!edpokl dat, e vzbud z jem div k# G tomuto t'matu se zpracuje teRtov p!edlo$a, kter je otev!en pro korekce a n vr$y div k# Nerci $raj sv' role p!esn jako v konven%nm divadle, ale nikoliv na jeviti, n"br p!ed div ky, kte! netu, e jsou p!tomni divadeln sc'n a ne skute%nosti# Ode o tec$niku, kter' uval k navozen siln"c$ soci lnc$ ?%ink zn m" brazilsk" divadelnk 2u(usto Hoal# Div"dlo LJrNm Md neviditeln'$o divadla se li tm, e se div k st v spolu?%astnkem jedn n a m si to$o b"t vdom# /ivadlo 3Arum je 4ormou divadla ve v"c$ov, kter otevr div kovi monost ovlivnit prb$ jedn n# &yuv kr tk'$o kon4liktn$o divadeln$o p!b$u, kter" zrcadl ot zky %i probl'my lid# /iv ci jsou vybzen k tomu, aby vstupovali do dje a snaili se sv"m z sa$em tyto ot zky %i probl'my vy!eit# T'mata jsou volena tak, aby byla pro skupinu div k aktu ln a zajmav , nebo jen bezprost!edn z jem na probl'mu je z kladnm p!edpokladem pro aktivn ?%ast div k na je$o !een a je tm, co bo! bari'ry mezi $ercem a div kem# /oc$ z k diskusi o c$ov n prota(onist 7$erc8, k poc$open dan'$o probl'mu a je$o n sledn' !een# P"rtiIip"!n2 div"dlo *articipa%n divadlo je 4orma divadla pro dti a ml de, kter po%t s p!mou ?%ast div k# Ceme $o c$ pat jako dru$ divadeln$o setk n, na kter'm se podl div ci i $erci sou%asn a kter' se vyzna%uje speci4ickou divadeln komunikac# 2ktivn zapojen publika se realizuje mno$a zpsoby# Cezi obvykl' konvence pat! nap!klad- dobrodrun v"prava - publikum jako r dce - kolektivn postava - publikum jako pomocnk - publikum jako vedlej postava Div"dlo ve vIMovU OTMe"ter in EdNI"tionP /o paradivadelnc$ aktivit, tj# takov"c$, kter' vyuvaj nkter"c$ divadelnc$ prvk a postup se daj za$rnout i tendence jejic$ vyuv n ve v"c$ov# .ap!# v tomto pojet an(lick' dramatick' v"c$ovy jde o kompleR v"c$ovn-vzdl vacc$ metod, kter" z mrn a takticky vyuv divadeln prost!edky# )ealizace divadla ve v"c$ov prob$ 4ormou dramatick' dlny, kter zpracov v dan' t'ma na z klad ot zky poloen' skupin ?%astnk# Y kladem dlny a nositelem t'matu je p!edstaven P divadeln tvar# *o p!e$r n p!edstaven n sleduje aktivn zapojen obecenstva, nap!klad v podob diskuse, diskuse s $erci v rolc$, praktick pr ce s t'matem p!edstaven, apod# Qlem je podntit kritick' zkoum n dan'$o probl'mu a sezn mit ?%astnky s divadlem a je$o 4ormami# Div"deln2 [ork=Mop Sorks$op 7neboli dlna8 je c$arakterizov na jako 4orma or(anizace kurzu nebo pracovn skupiny, p!i n za !zen samotn"c$ ?%astnk doc$ z ke kon4rontaci a porovn v n n zor a zkuenost, k n cviku a osvojen rzn"c$ divadelnc$ dovednost a spole%n'mu $led n a nac$ zen !een probl'm, kter' vn ej do dlny sami participanti# Ode o projev str n rozdl mezi vytv !enm inscenace a jej de4initivnm tvarem# Qennj ne zavren' dlo se tak st v sama zkuenost s je$o vytv !enm P proitek kreativn spole%n' divadeln %innosti, kterou nen ani nutn prezentovat ve!ejn'mu publiku# PoNQitD liter"tNr"+
*avlovsk", *etr- 8*kladn pojm divadla. &eatrolo1ick slovnk. +ibri [ . rodn divadlo, *ra$a :;;<# *avis, *atrice- Divadeln slovnk. /ivadeln ?stav, *ra$a :;;V# Hrockett, `# Mscar- Djin divadla. +idov' noviny, *ra$a 1999# Nendl, Oan- !idov divadlo 6u1usta 3oala. G/ $l# m# *ra$y, *ra$a 195V# )oubal, Oan- Divadlo jako odhozen ebk> 20*M, *$ilosop$ica-2est$etica 9, Mlomouc 199V, s# ,V-5;#

:V

\ottnerov , /a(mar- !idov tradice. )ubico, Mlomouc :;;9#

:<