1.

STRANA OBLKY:
OLDICH MATOUEK
Potebujete psychoterapii?
Arteterapie - Autogenn trnink - Behaviorln terapie
- Bioenergetika - Gestaltterapie - Holotropn terapie - Hypnza
- Jga - Jungovsk psychoterapie - Krizov intervence
- Logoterapie - Prov terapie - Psychoanalza - Rodinn terapie
- Rogersovsk psychoterapie - Skupinov psychoterapie
- Terapeutick komunita - Transakn analza - Trnink asertivity
XXX TITUL
OLDICH MATOUEK
Potebujete psychoterapii?
XXX COPYRIGHT
Autor:
Oldich Matouek vystudoval psychologii na Filozofick fakult UK
v Praze. Od studentskch let pracuje v Dennm sanatoriu na Horn
Palat, kter nyn vede. Jako externista pracoval na dtsk
psychiatrii a v manelsk poradn. Dosud extern psob ve
vzdlvac redakci eskho rozhlasu a pedn na katede sociln
prce FF UK. Je inicitorem a organiztorem projektu LATA,
studentsk dobrovolnick pomoci delikventn mldei. V praxi
i v teorii se zabval neurzami, efektivitou reimovho len
psychiatrickch pacient, manelstvmi a rodinami, v poslednch
letech i rizikovou mlde. Je autorem knih <I>Kritick situace
lsky<D> (1986), <I>Kontexty neurz<D> (1986), <I>Rodina jako
instituce a vztahov s<D> (1993), <I>stavn pe<D> (1994).
<F128M><195><F255D> 1995 Oldich Matouek<R>
<F128M><195><F255D> 1995 Portl, Klapkova 2, Praha 8<R>
ISBN 80-7178-036-7
XXX OBSAH
H1 Kapitola 1.
H2 O pohovkch a o lutm dom s vikou
H1 Kapitola 2.
H2 O hledn psychoterapie a psychoterapeuta
H1 Kapitola 3.
H2 O formovn povahy
H1 Kapitola 4.
H2 O duevnm zdrav
H3 MRA ZKOSTI
H3 NLADA
H3 SCHOPNOST PRACOVAT A ODPOVAT
H3 VZTAHY K LIDEM
H3 IVOTOSPRVA
H3 IVOTN SPOKOJENOST
H3 SEBEHODNOCEN
H3 SCHOPNOST EIT NRON SITUACE
H1 Kapitola 5.
H2 O fungovn a len rodiny
H3 ATMOSFRA RODINY
H3 KOMUNIKACE
H3 ZVLDN PROVOZU DOMCNOSTI
H3 POSTOJ K DTEM
H1 Kapitola 6.

H2
H2
H2
H2
H2
H2
H2
H2
H2
H2
H2
H2
H2
H2
H2
H2
H2
H2
H2
H2

O terapeutickch vztazch
Arteterapie
Autogenn trnink
Behaviorln terapie
Bioenergetika
Gestaltterapie
Holotropn terapie
Hypnza
Jga
Jungovsk psychoterapie
Krizov intervence
Logoterapie
Prov terapie
Psychoanalza
Rodinn terapie
Rogersovsk psychoterapie
Skupinov psychoterapie
Terapeutick komunita
Transakn analza
Trnink asertivity

H1 Zvr
H1 Doslov
H1 Slovnek odbornch vraz
XXX TIR
Oblku a grafickou pravu navrhl Xxxxxx Xxxxxxxxx.<R>
Fotografie na oblce Xxxxxxxxx Xxxxx.<R>
Vydalo nakladatelstv Portl jako svou 162. publikaci.<R>
Praha 1995.<R>
Vtvarn redaktorka Markta Salvetov.<R>
Odpovdn redaktor Vclav Urban.<R>
Sazba Adalbert Praha, s.r.o.<R>
Vroba Ing. Rudolf Mates.<R>
Tisk XXXXXXXXXXXX<R>
Vydn prvn.<R>
4. STRANA OBLKY:
Tato pstupn a tiv kniha vm chce usnadnit orientaci
v otzce, co to je duevn zdrav a jak me bt porueno.
Poskytne vm informace o hlavnch u ns dostupnch zpsobech
psychoterapeutick pomoci. Tm vm umon, abyste v uvaovn
o sv ppadn psychoterapii (i psychoterapii nkoho blzkho)
byli pedem zasvceni, a zkrtili tak dobu hledn toho
terapeuta, kter opravdu me pomoci.
<I>Oldich Matouek<B> vede Denn sanatorium na Horn Palat
v Praze a souasn pedn na FF UK. V praxi i v teorii se
zabval neurzami, efektivitou reimovho len psychiatrickch
pacient, manelstvmi a rodinami, v poslednch letech
i rizikovou mlde. Je autorem ady odbornch publikac.
H1 Kapitola 1.
H2 O pohovkch a o lutm dom s vikou
Nemm jinou monost, mil teni, ne vm vykat v mnonm sle
jako na pednce. Je to koda, radji bych k vm mluvil jako
k jednotlivcm, ale etina by m brzy zapletla
do velijakch podvojnost typu ml (mla), ctil (ctila),
a tato knka by vyznvala jako dotaznk. Tykat vm urit
nechci.
Snad mi prominete i to, e si vs pedstavuji jako klienty
psychoterapeutickho zazen, ve kterm pracuji. Pedstavuji si,

e vm nae sekretka pan Chaurov do telefonu ekla ped

nkolika dny svm nezamniteln superzetelnm zpsobem, e mte
nastoupit do autobusu . 176 na praskm Karlov nmst, vystoupit
tvrtou zastvku za Kinskho sady a jt podle ipek ke lut
budov s vikou, kter se jmenuje Denn sanatorium Horn
Palata. Te sedte proti mn na trochu rozklen pohovce, nejste
si jisti v tom, kolik asu na rozhovor mme, nevte zda zat od
zatku, nebo od toho, jak se prv te ctte. A kdy vm eknu,
e as mme, e klidn mete zat, m potebujete, nebudete
mt jistotu ani v tom, kde v pbh zan. V dtstv? Ped
svatbou? Tm, co se stalo v prci ped dvma roky? Ujistm vs,
e na tom zatm tolik nezle, najdu si pohodlnou polohu
a pipravm se na dlouh poslouchn. Budete pi nm hledt sp
na stolek mezi nmi ne na m, mon vythnete i pomocn paprek
se soupisem starost (aby se na nkterou nezapomnlo), mon bude
nutn i kapesnk na slzy. Pozdji pekvapen zjistte, e
uplynula hodina (vm ta doba pila jako tvrtinov, to podstatn
se jet nepovedlo ct), a zaneme si domlouvat, co dl. Polome
si otzku, zda pro vs psychoterapie m smysl, nebo, pokud ne, co
jinho. Pokud ano, jak psychoterapie, v jakm zazen, ppadn
pmo s km.
Jene si vs pedstavuji patn. Vechny moje pbhy - pr jich
najdete na dalch strnkch - pochzej z takovch ooupanch
pohovek, a stly v ordinaci dtsk psychiatrie, v manelsk
poradn (tam je mli hez dky vysokm a temnm stykm pana
vedoucho), v poradn smchovskho kulturnho domu (ta byla ve
sklepnm baru, pohovky byly rud a svtla decentn),
v psychoterapeutickm autobusu na Staromstskm nmst nebo
v rznch mstnostech tohoto lutho domu s vikou, od nho se
nemohu odpoutat od studentskch let. Kdy jsem nedvno zkusil na
chvli prchnout za jinou prac do rozhlasu, naly se tyhle
pohovky i tam, a tak tam mi lid vyprvli leccos, co nemlo
dnou souvislost s redaktorskm zamstnnm. Rozdl byl jen
v tom, e pohovky stly v mezipatrech a mohlo se tam kouit.
Vy na dn takov pohovce jet nesedte, na to bych neml
zapomnat. Nicmn si neumm pedstavit, e vs k oteven tto
knky pimlo nco jinho ne starosti, kter pozdj klienty
naeho zazen donutily k vytoen pslunho telefonnho
sla. Je to asi nespokojenost se sebou, se vztahy k lidem, kter
pimla vae oi, e prodlely na oblce tto knihy dle ne na
obalech knih vpravnjch. Nebo jste na tom h a mte pocit
krize i ztroskotn. Mon hledte nkoho, kdo by vm
pomohl jako odbornk, ale tahle poteba je zatm nkde ve vaem
pedvdom, jak kaj psychoanalytici. Mon jste u nco
slyeli o psychoterapii, jene to nesta na rozhodnut, zda
psychoterapeuta vyhledat. Mon se pln pletu - mon nehledte
pomoc pro sebe, ale pro nkoho blzkho.
Tato kniha vs m orientovat jednak v zkladn otzce, co to je
duevn zdrav a jak me bt porueno, jednak v hlavnch
dostupnch zpsobech psychoterapeutick pomoci. Kniha, kterou
otevrte, nen prukou, je by chtla obshnout vechny
existujc psychoterapeutick smry. Kdo by po takovm pehledu
touil, me shnout po srii knih Stanislava Kratochvla, kter
jsou psny jako uebnice a vdeck monografie. Tento text nen
uren odbornkm; ml by slouit kadmu tuzemskmu zjemci
o psychoterapii. Proto popisuje jen psychoterapeutick metody
u ns pouvan. Sem tam v textu postehnete krtk zmnky
o exkluzivitch praktikovanch jinde, ale jenom na mstech, kde
se tm dokresluje informace bezprostedn uiten eskmu
a moravskmu teni. Vynechvm tak ty typy psychoterapie, je
se u ns sice najt daj, ale pouze jako soust komplexnjho
lebnho reimu (psychodrama, muzikoterapie, psychogymnastika
atp.), take nerozhoduj pi volb pimen terapie.
Nemohu zabrnit kolegm - psychoterapeutm, odbornkm,

profesionlm, aby tuto knihu etli. Zabrnil bych jim v tom rd,
ale nevm jak. U je vidm, jak se zds, a si prohldnou obsah:
Co vechno, proboha, je ten Matouek ochoten povaovat za
psychoterapii? Akademick definice psychoterapie k, e je to
lba psychologickmi prostedky. Ped rokem 1989 se u ns
poskytovala jen ve zdravotnickch, pedagogickch, socilnch
a vzeskch zazench. Paleta nabzench psychoterapeutickch
slueb byla zk, rozhran mezi psychoterapi a ne-psychoterapi
bylo ostr. Po roce 1989 poskytuj psychoterapii i soukromnci.
Paleta nabzench psychoterapeutickch slueb je irok
a ohranien psychoterapeutickch postup vi jinm lebnm
a rehabilitanm metodm je nhle obtn. Zatm chyb jak
legislativn, tak institun zzem, kter by urovalo, kter
psychoterapie je "lege artis" (v souladu s uznvanmi
zvyklostmi), a kter ne. Jedin mal skupina psychoanalytik m
pevn dan pravidla hry, odvozen z mezinrodn uznvanch
standard. Kdov, jestli nap. jga bude u ns v budoucnu
potna mezi psychoterapeutick postupy nebo ne. Ten, kdo m
vn psychick problmy, vak dnes nebude zkoumat, jestli u
njak odborn komora i spolenost stanovila, do jak kategorie
lebnch postup jga pat; jeho zajm, co to je a jestli mu
to me pomoci. Proto v tto knize dnou definici psychoterapie
nenajdete, a bude-li na m nkdo nalhat, abych njakou pijal,
nabdnu mu tu nejir monou - ve u uvedenou
- s hippokratovskm dodatkem, e terapie pedevm nesm kodit.
Psychoterapeuti nemli v obdob relnho socialismu na rch
ustlno. Nebyli pln odznuti od odborn literatury, sem tam
njak titul vyel v samizdatu, sem tam se konala zajmav
pednka. Relativn dobe fungoval vcvik ve skupinov
psychoterapii organizovan Sklou, Urbanem a Rubeem. Tak hrstka
psychoanalytik byla schopna nleitm zpsobem vycviit sv
nsledovnky. Kratochvl kolil v tdennch intenzivnch kurzech
zjemce o hypnzu. Jinak ale tm dn soustavn
psychoterapeutick vcvik pro adepty psychoterapie neexistoval.
Proto u ns dosud nemme pimen vycvien zstupce velkch
psychoterapeutickch kol. Ojedinle se nkomu podailo
absolvovat st i kurz v zahrani, mme nap. jednoho zkuenho
rogersovskho terapeuta vycvienho v Hamburku, mme behaviorln
orientovanou terapeutku s americkmi zkuenostmi, mme
logoterapeuty udrujc styky s V. Franklem ve Vdni. To je vak
zoufale mlo. Kdy jsem uvaoval, kter druhy
psychoterapeutickch postup do tto knky zaadit, rozhodl jsem
se vybrat podle toho, zda m dotyn smr u ns alespo dva
vrohodn zstupce. Mohl jsem se pitom mlit, proto kolegm
slibuji, e dostanu-li od dvou vrohodnch zastnc stejn koly
vynadno za jej vynechn, napravm to v dalm vydn.
Tato knka chce teni neodbornkovi tak nepmo ci, co mu
nepome. V Dennm sanatoriu na Horn Palat lme v dopolednch
programech prv nyn 35 pacient v pracovn neschopnosti. tyi
z nich byli v nedvn dob v zkm kontaktu s njakou nboenskou
sektou, kter jim slibovala brzk uzdraven. Sta pr dostaten
siln vit, poddit se veden zkuenjch, vzdt se neest,
ppadn i majetku (ve prospch sekty nebo njak osoby),
odpykvat svoje hchy a pipravovat se na u u pichzejc
spsu. Vsledky tto "lby" jsou smutn: prohlouben pocity
viny, zdeptan sebevdom, morln kocovina, potlaovan zlost na
sebe i na toho, komu lovk podlehl, u nkoho i sebevraedn
pokusy. Existuj i velijac samozvan poradci a litel schopn
dky svmu sugestivnmu vystupovn udlat velk prvn dojem, po
kterm pijde podobn rozarovn.
Samozejm i mezi kvalifikovanmi profesionly jsou rozdly ve
vcviku, v orientaci, ve schopnosti vctn, v podpoe
poskytovan klientovi, v osobn angaovanosti na klientovch
problmech. Tato pruka by vm mla umonit, abyste
profesionlm bhem vodnho vyjednvn o sv ppadn

psychoterapii, i psychoterapii nkoho jinho, mohli klst

zasvcen otzky, a zkrtili tak dobu hledn toho terapeuta,
kter pomoci opravdu me. S tmto pehledem v ruce by ml bt
kdokoliv schopen vyhldnutho psychoterapeuta od zatku terapie
provovat. Dl, co dlat m? Dodruje pedepsan postupy nebo
se od nich odkln? Pokud se od nich odchyluje, bude to
v klientov zjmu? Pokud kombinuje rzn postupy, nezamot tm
klientovi hlavu?
Za vodnmi kapitolami najdete abecedn seazen hesla. Kad
obsahuje vod o historii popisovanho psychoterapeutickho
postupu, jeho popis z vnjho pohledu, zmnku o tom, jak ho
vnm klient zejmna na zatku lby, popis vztahu mezi
terapeutem a klientem, poznmku o tom, pro koho je postup vhodn
a pro koho ne; nkde najdete jet vtu o jeho kombinovatelnosti
s jinmi psychoterapeutickmi technikami a v zvru hesla nrt
idelnho vsledku. Nebudou-li vm jasn nkter odborn vrazy,
bez nich jsem se nedokzal obejt, hledejte jejich vysvtlen ve
slovnku na konci knihy. Slovnk vysvtluje i npl tch druh
psychoterapie, kter kniha bu nepopisuje, nebo jsou v zde
pojednny pod jinm titulem.
Za pipomnky, kter pomohly text vylepit, jsem zavzn kolegm
z Horn Palaty: dr. Martinu Dejdarovi, Sae Dekojov, dr. Zuzan
Jelnkov, dr. Dan Krov, dr. Lence Kohlerov, Katein
Mlochov, dr. Helen Novkov, Roman Novotn, dr. Han Prakov
a dr. Oswaldu Schormovi. Za pelivou redakn prci dkuji dr.
Dominiku Dvokovi z nakladatelstv Portl.
Odvauji se pipsat tuto knihu dr. Zdeku Mrzkovi, psychiatrovi,
kter 22 let vedl Denn sanatorium Horn Palata. Ani kdy touil
nemu fovat, podailo se mu v tomto dom v nedobrch asech
udrovat ostrvek humnn medicny. Pro svj postoj k tehdejm
mocnm, ke kolegm i k pacientm si zaslou
nai ctu: byl to slun lovk. Pracujeme tu nyn sice
usilovnji ne za jeho ry, mon jsme i nco novho vymysleli;
nejsem si vak jist, zda nkdo z ns bude mt jednou jeho
charisma.
H1 Kapitola 2.
H2 O hledn psychoterapie a psychoterapeuta
Dnes rno za mnou pila klientka, kter krtce za sebou neuspla
ve tyech zamstnnch. "Chtla bych, abyste mi udlal testy,
jestli jsem normln. Nechpu, jak se mi to stalo," ekla.
Pracovala v posledn dob v nkolika cizch firmch, podle svho
nzoru precizn; byla ochotn pracovat i pes as, nikdy j nikdo
nevytknul konkrtn chybu. Chvli jsme mluvili a ukzalo se, e
j psychologick testy vlastn u dlali dv na rznch mstech
a psychologov nenali nic divnho. Svho poslednho fa vak
slyela, jak k sekretce, e "ta nov je njak divn".
Vpov f odvodnil slovy: "Mte mlo fantazie, neumte si
dvat dohromady fakta." Tomu klientka nerozumla, nedvalo to
smysl ani mn.
Mluvili jsme asi hodinu. Bhem n ona dma (obleenm i chovnm
se projevovala jako opravdov dma) nkolikrt konstatovala, e
lid j nejdve pijmaj vldn, pak jsou k n m dle
rezervovanj, nakonec se s nktermi i pohd. Manel j ped
mscem navrhnul rozvod, protoe je pr nesnesiteln. Manelv
zmr (nebo jen vyhrku) pekazila dcera, kter se u na
zkouky a kategoricky doma vyaduje klid. Co se bude doma dt po
dceinch zkoukch nikdo nev.
Zdlo se mi, e pan Hana je dobrou kandidtkou soustavn
odkrvajc psychoterapie. Pedevm proto, e m pocit

opakujcho se problmu, neeitelnho vlastnmi silami, a navc

nev, o jak problm vlastn jde. Uvaovali jsme spolu, kdo
z tmu naeho zazen by pro n byl vhodnm psychoterapeutem.
Stla sp o mue, j jsem uvaoval o "matesk" kolegyni N. Bylo
jasn, e Hana bude v prvnch fzch psychoterapie nevdomky
hledat potvrzen svch ambic alespo v terapeutickm vztahu,
kdy j je neterapeutick svt potvrzovat odmtl. Proto chtla
jako protjek vkonov psobcho mue; uznn od nj by pro
ni mlo vy hodnotu ne pijet od eny.
Hanin pli dokonal zevnjek a pli dokonal vystupovn
prozrazovaly velkou vnitn nerovnovhu. Vyrostla na vesnici jako
nejstar ze t dt. Musela se starat o sourozence, rodie
tce pracovali. Byli psn, zvl otec. Z domova odela
v patncti do interntu, za dnou cenu se u zptky na vesnici
vrtit nechtla. Jazyky se nauila sama, ale za starho reimu
nemla pleitost vyjet do ciziny. Vdvala se brzy.
Pedstavovala si, e ji spojen s muem znalm svta definitivn
vyprost z osudu venkovsk eny, jej obzor zan u sporku
a kon u dtsk postlky. Ped revoluc mla tkosti i kvli
svm kdrovm kraloupm. Po revoluci vechny dvj pekky
v uplatnn padly, narela vak na nevysvtlitelnou ze
nepochopen jak u koleg, tak u f. Tuila, e si onu ze stav
sama, ale nevdla jak. Jako by cosi v jejm nitru protestovalo proti
vdommu myslu bt vkonnou a obdivovanou enou. Soudil jsem, e
tento skryt zpas psychickch sil pispv k jejm depresm,
stavm slabosti a bolestem hlavy.
Hana vak mohla navtvit psychoterapeuta, kter by o jejm
problmu uvaoval jinak. Jin odbornk mohl usoudit, e se Hana
v prci neum dobe prosazovat, a proto potebuje absolvovat kurz
asertivity. V nm by se nauila kat spolupracovnkm
i nadzenm, co j vad, nauila by se lpe prosazovat svoje
poteby. Nhoda ji mohla pivst k jinmu psychoterapeutovi,
kter je vykolen v rogersovsk nedirektivn psychoterapii. Ten
by se pi terapeutick prci sousteoval na poslen jejho
sebevdom a varoval by se jakkoliv kritiky. Nedval by dn
rady ani instrukce; vyjadoval by maximum pochopen pro jej
situaci i pro jej stavy. Terapeut zamen na tzv.
kognitivn-behaviorln terapii by se Hanu snail pivst
k jinmu zpsobu pemlen a k jinmu zpsobu jednn.
(Kognitivn = poznvac, behaviorln = projevujc se chovnm.)
Mon by s n pipravil terapeutick pln zaloen na pesnm
popisu situac, kter nezvld. Pak by se ji snail v postupnch
krocch dovst k chovn pimenmu. Nebo by Hana mohla pijt
k terapeutovi, kter dv pednost hypnze, ten by ji uvedl do
hypnotickho stavu, a v nm by j sugeroval, e je zdrav, pln
optimismu, e se j da obstt v zamstnn. Jin terapeut by j
mohl doporuit autogenn trnink. Hana by se nauila dokonale
uvolovat napt ve svm tle, a tm by zskala pedpoklad pro
lep fungovn v prci. Hana by tak mohla narazit na terapeuta,
kter se zamuje na tzv. interakn vzorce (ili typick zpsoby
komunikace s blzkmi lidmi), ten by si k vodnm terapeutickm
sezenm pozval nejen ji, ale asi by chtl vidt spolu s n jejho
manela, mon i dceru, mon nkoho dalho. Zadal by jim tma,
o kterm maj hovoit, sledoval by, jak se na komunikaci
podlej, objasoval by jim typick posloupnosti jejich sdlen,
a ty by chtl zmnit - problm by vidl v konfiguraci zprv,
nikoli v tom, co sdluj jednotliv osoby.
Ale ani psychoterapeuti, kte by se shodli na odkrvajc
psychoterapii jako na nejvhodnjm postupu, by nepostupovali
stejn. Psychoanalytik by Hanu podal, aby se poloila na
pohovku,
a aby mu voln sdlovala vechno, co ji napad. Jeden
psychoanalytik by ji pipravoval na adu let intenzivn prce,
jin psychoanalytik by uvaoval o asov mnohem kratm postupu
zaloenm na stejn technice. Jin terapeut by bhem

terapeutickch sezen sedl Han tv v tv a do toku jejho

svovn by zasahoval jinak ne psychoanalytik; vc by vyjadoval
svoje nzory a mn by stl o jej zcela voln sdlovn vech
npad. Odkrvajc psychoterapie (ale i jin druhy psychoterapie)
se d provdt tak se skupinami klient, co m jist vhody
i nevhody - terapeut by mohl Han doporuit dochzku do skupin.
Mohlo by se stt, e by Han mohl bt ve specializovanm zazen
nabdnut lebn reim, kter kombinuje nkter ve uveden
postupy.
Volba nejlepho psychoterapeutickho postupu je nesnadn.
Terapeuti bvaj specializovni na jednu nebo nkolik mlo metod,
kter mohou i peceovat. Je to s nimi jako s politiky; doktrna,
ke kter se hls, je vlastn jakmsi zaklnadlem. Tvrd-li nm
jeden z politik, e vechny nae problmy vye neviditeln
ruka trhu a jin, e spsa je ve vyhnn cizinc z esk
republiky, zskme jen velmi obecnou pedstavu o tom, kam chtj
stt vst. Mme-li dost soudnosti, neposuzujeme je podle hesel,
ale podle faktickch rozhodnut, kter jsou nkdy nutn s hesly
v rozporu. Mla by nm bt sympatick jejich ideologie, sympatie
zskvaj vak i tehdy, kdy jsou schopni vi n zachovat odstup
a eit neobvykl problm tvoiv. Vposledku nm zle na jejich
dvryhodnosti. Uvaujete-li o psychoterapii, nebudete se
rozhodovat jen podle informac o psychoterapeutickm postupu,
kter vm tato knka nabz. Rozhodnete se zejmna podle toho,
bude-li se vm jevit urit terapeut jako dvryhodn osoba.
Lid, kte trp obtemi dlouho, mvaj za sebou celou odyseu po
zdravotnickch a jinch institucch, nkdy navtvili i destku
odbornk, ne nali toho pravho a ten prav postup. Tato kniha
chce hledn zkrtit; doufm, e pome pi volb formy
psychoterapie. Druh strnka hledn, je se tk osoby
terapeuta, se tomuto textu u skoro vymyk.
Terapeut a klient se setkvaj, smm-li se tak vyjdit, i nad
rmec
psychoterapeutick metody. Nicmn plat, e kad terapeut
inklinuje k metod blzk jeho osobnosti. Odbornk, kter je
ptelem rychlch een, se tko bude lta vzdlvat
v psychoanalze a zt v n bude vidt postup, je by se ml
zkouet ze veho nejdve. (Je-li odpovdn, bude do sv pe
pijmat jen ty pacienty, kterm jeho metoda me pomoci, co
znamen zdaleka ne vechny, kte ho navtv.) Proto se odvauji
pedpokldat, e volba jistho druhu psychoterapie je souasn
volbou jistho druhu terapeuta. Toho svho si vak kad mus
najt sm.
H1 Kapitola 3.
H2 O formovn povahy
Dnes, ve vku vdy, dokeme pojmenovat initele, kte ovlivuj
utven individuln osobnosti zhruba takto:
- ddinost,
- vlivy psobc na vyvjejc se zrodek v dloze,
- okolnosti porodu,
- atmosfra pvodn rodiny, zejmna vztahy s rodii,
- vliv vrstevnk, s nimi se dt setkv mimo rodinu,
- vliv uitel a jinch nepbuznch dosplch,

- charakter vzdln,
- charakter prce,
- vliv vztah ke spolupracovnkm,
- vliv vztah v rodin, kterou lovk ppadn sm zaloil atd.
Urit byste m dokzali doplnit a vet rozit. I nkte
odbornci by pidvali; jeden by se zasazoval o uznn vlivu
televize, jin by prosazoval faktory souvisejc s klimatem
pslunho zempisnho psu. Zmnn faktory nm umouj
vysvtlit si, pro je urit lovk takov, jak je. Takov
vysvtlen konstruuj odbornci i laici. Odbornci pitom uvaj
ne vdy srozumitelnch termn, platnost jejich hypotz vak nen
o mnoho vy ne jistota neodbornch vah. Pot je v tom, e
souasn vzkum nm neposkytuje nic vc ne pravd podobn
vroky vztahujc se k jednomu, nanejv k nkolika mlo uvedenm
vlivm.
Ano, je pravda, e kdy se narod dt v rodin alkoholika, bude
v dosplosti prospvat pravdpodobn h, ne kdy se narod
rodim, kte se pozdji rozvedou. Existuje studie, kter pln
opravuje takov soud. Je pravda, e kdy se nkdo narod jako
nejstar ze sourozenc, bude mt pravdpodobn o nco lep
koln vsledky ne ten, kter se v ad sourozenc narodil jako
nejmlad. A nejmlad sourozenec se opt o nco astji dostane
do vzen nebo do protialkoholn lebny ne ten nejstar. I tato
tvrzen lze doloit vsledky vzkumu. Jene jist sami znte dti
rozvedench rodi, kter rozvod snely tce, mon h, ne
ppadn alkoholismus nkoho z rodi. A ve vzen se ocitaj
tak prvorozen, ocitaj se tam jen statisticky vznamn mn
asto. Jednodue eeno: Statisticky vypotanmi rozdly mezi
skupinami nedokeme vysvtlit individuln povahu.
Protoe vichni v onch sloitch vazbch initel utvejcch
individuln povahu tpeme a vdycky tpat budeme, pomhme si
z nejistoty vrou. Psn vdec by ji mohl prohlsit za povru,
ale nakonec bychom pistihli i jeho, e na nkter faktory
v vc ne na jin. Pedstavte si na pklad, e vae dt je
zkostn, boj se veho neznmho. Genetik by vm hrav dokzal,
e zkostnost je vlastnost ddin. Dvojvajen dvojata maj
men shodu v me zkostnosti ne jednovajen, blzc pokrevn
pbuzn se v tomto ukazateli shoduj vc ne vzdlen pokrevn
pbuzn. Genetikovo vysvtlen byste patrn vzali na vdom,
pesto by se vm vybavovaly udlosti, kter by povahu vaeho
dtte vysvtlovaly jet jednodueji a pijatelnji. Vzpomli
byste si teba, e se ve dvou letech ztratilo v lese a utrplo
ok. ok to byl pro dt i pro vs, kdy jste ho hledali. Kdyby
vs nkdo nutil, abyste se rozhodli, kter ze dvou zatm
uvaovanch initel (ddinost a zitek z dtstv) byl
vznamnj, piklonte se pravdpodobn k druhmu. Nyn povate,
e souasn vda by vm k zvaovn mohla dt nejmn dvacet
monch vlivnch faktor, ke kterm vda budouc pipoj jet
mnoho dalch.
Ten, kdo nen vdcem, se ochotnji pikln k vlivu prosted, ne
by pipustil vliv ddin. Je to proto, e cel nae kultura, n
civilizan okruh, uznv pedevm vliv zkuenosti. Vliv
prosted a tak vliv vchovy se dostaly do poped bhem
renesance a osvcenstv. Na racionalistick namylenosti lahod
pedstava, e lovk je "nepopsan tabule" (to je 200 let star
metafora Johna Locka), na kterou se d napsat cokoliv. Ped sto
lety se americk psycholog Watson szel se svmi kolegy, e kdy
mu sv do vchovy dvojata, udl z jednoho pednho vdce,
a z druhho kriminlnka. ijeme toti v civilizanm okruhu,
v nm se bostvem stalo individuum - jednotlivec se vemi svmi

zvltnostmi, pednostmi i nedostatky -, proto musme nevyhnuteln

peceovat vliv osobitch podmnek, kter jednotlivce v jeho
vvoji mohou formovat. (Ve starch spolenostech se povaha
jednotlivce odvozovala z toho, co mu do vnku daly nadpozemsk
bytosti dc bh svta. Vichni si jet pamatujeme pohdku
zanajc pedpovmi sudiek nad kolbkou pkov Renky.)
Psychoterapie postupuje zdnliv podobn jako rodi, kter si
chce vysvtlit, pro m jeho dt zchvaty zkosti. dn
psychoterapeutick smr - s vjimkou jungovsk hlubinn
psychologie - se neopr o pedpoklad vrozenosti naich
vlastnost. Kad psychoterapeutick kola si vytv soustavu
vysvtlen, kterou zde budu nazvat psychoterapeutickou doktrnou,
a kter je obvykle odvozena z pozorovn jednotlivch ppad.
Z hlediska psn vdy je kad psychoterapeutick doktrna
velkm zjednoduenm. Rozhodujc faktory (a tak rozhodujc
obdob pro formovn individuln povahy) vid rzn koly jinak.
Freud, nejvlivnj teoretik psychoterapie novovku, dospl po
destkch let prce s psychiatrickmi pacienty k pesvden, e
jdrem kad neurzy je nevyeen oidipovsk komplex, tedy vazba
dtte na rodie opanho pohlav doprovzen rlivm pnm
smrti druhho rodie.
Existuj psychoterapeutick smry, kter
kladou rozhodujc moment hloubji do dtstv, teba a do
samotnho okamiku narozen. Jin psychoterapeutick autority
vyzdvihuj vliv "zkladn jistoty", kterou m dt zskat
v prvnch mscch ivota ve vztahu k lskypln peujc matce.
Dal autoi se sousteuj na "scne" nauen bhem rodinnch
"her" pozdji. Tyto scne potom pr neuvdomle opakujeme ve
vech dalch skupinch, s nimi v dosplosti komunikujeme. Pes
zmnn rozdly m vtina psychoterapeutickch doktrn
spolenho jmenovatele v pedpokladu naprogramovn psychiky
bhem jistho rozhodujcho obdob a v pedpokladu, e jde
o program ukryt v nevdom lovka, kter je jm potom zen.
Psychoterapeutickm kolm, je sdlej oba pedpoklady, se k
dynamick. Vraz dynamick se vztahuje na vnitn motivan sly,
kter z nevdom ovlivuj chovn lovka. Je to prv snaha
o vklad vlivu tchto nevdomch sil, kter odliuje nzor laick
od nzoru dynamicky orientovanho psychoterapeuta. A je to prv
analza nevdomch tendenc, kter sbliuje dynamick
psychoterapeuty s liteli psobcmi v dobch pedvdeckch.
Kdybychom ili v nkter star pohansk spolenosti, urit
bychom v n psychoterapeuta nalezli. Byl by jm aman-litel,
lovk schopn dky zvltnm vlohm a specilnmu trninku
(kter ml rz zasvcen) komunikovat s neviditelnou duch.
Udlosti odhrvajc se v naem vezdejm svt jsou v takov
spolenosti vykldny jako projevy zsvtnch sil. Ty mohou
lovka nepzniv ovlivovat, nap. na nj seslat nemoc,
netst nebo nerodu. aman je vjimen tm, e s nimi doke
navzat styk, doke vyloit jejich mysly a um je pzniv
naklonit svmu "klientovi".
Kdybychom ili ve starovkm ecku, lili bychom sv neduhy ve
svatynch zasvcench bohu Asklepiovi, kter byl pmo na mst
ptomen v podob hada. (Tento had, uovka, je dodnes symbolem
lkaskho stavu.) Po oist a po pinesen obti bychom ulehli
ke spnku, bhem nho by se nm bh ml zjevit. Rno bychom
vyprvli sen knzi, ten by vyloil poselstv boha, a o tento
vklad by pak ptomn lka opel svj lebn postup.
Modern psychoterapeut nehled "duchy" mimo ns, hled je v naem
nitru. Nepipisuje jim nadpirozenou povahu, nicmn je povauje
za nesnadno poznateln a nesnadno ovlivniteln. Nazv je
nevdommi silami (nevdommi tendencemi, nevdommi motivy).
Clem dynamicky orientovan psychoterapie je zlepen komunikace
mezi nevdomm a vdomm, nkte autoi cl stanovuj jet

nronji - pole vdom se m rozit na kor oblasti nevdom.

Jin dynamicky orientovan terapeuti by poloili draz na
odplaven nepznivch emoc. Odborn se tento proces nazv
katarz. Katarze je slovo pvodn pouvan v souvislosti
s eckou tragdi. Tragdie vznikla z pehrvn mytologickch
scn oslavujcch boha plodnosti Dionsa. Pi tchto ritulech
bylo mon odplavit spoustu duevnho napt. Aristoteles pozdji
definoval katarzi jako oitn duevnch hnut soucitem a bzn.
Psychoterapie by v takovm pojet mla klienta dovst k tomu, aby
lpe proctil, co v sob m, aby sm sebe vc respektoval.
Dejme si pklad, abychom jen sue neuvaovali o principech.
Ticetilet mlad ena vyhledv psychoterapeutickou pomoc po
rozpadu dlouhodobho vztahu s partnerem. Podobn vztahy u zaila
ti. Vichni ti mui ji chtli jen jako milenku, dn si ji
nechtl vzt za enu. Klientka Jana je nyn vid jako slabochy,
kte v okamiku navazovn znmosti potebovali jej pomoc. Tu
jim byla schopna poskytnout. Vztahy se pozdji vyvjely tak, e
partner si m dl vc dovoloval nedbat na jej poteby a m dl
vc ji zatoval svmi. Nakonec mla dojem, e je zneuvna, e
ije v postaven sluky. Mui se k n stavli stle krititji,
ona jim podlhala, bla se znmost ukonit, aby nezstala sama.
Znmost nakonec vdycky skonila tm, e ji mu hrub urazil nebo
napadl; to povaovala za zcela nepijateln a rozela se s nm.
Psychoterapeutick rozbor ukzal jednak jej siln
ochranitelsk (chcete-li matesk) tendence uplatovan ve
vztazch k opanmu pohlav, jednak strach z mu souvisejc
s nepjemnmi zitky s jejm despotickm otcem. Vichni
mui pro ni pedstavuj potenciln nebezpe, jemu se d elit
pouze tm, e bude volit "slabochy". Nicmn i z tchto slaboch
jej neuvdoml sklony udlaj zakrtko "despoty". Janino
nevdom vede dodnes skryt dialog s otcem. Volbou partner jako
kdyby odmtala tvrdho mue, svm postojem k partnerovi pak jako by si
naopak objednvala arogantn chovn, ktermu v dtstv uvykla.
Dynamicky orientovan psychoterapeut povede Janu k tomu, aby si
uvdomila povahu svch oekvn vi mum, jejich souvislost
s tm, co zaila ve sv pvodn rodin, ppadn ji bude
povzbuzovat k tomu, aby bhem terapeutickch sezen dala voln
prchod pocitm, je jsou vzny ke komplexu, kter si
pojmenovala "nedoku si udret mue".
Ukzali jsme si, e dnenmi dmony jsou nepzniv vlivy, je se
na ns v ranm i pozdjm dtstv podepsaly. Dynamicky
orientovan psychoterapeut nm je pome pojmenovat a poskytne
nm podporu bhem zpasu s nimi. Takto kolen psychoterapeut je
pipraven vydret i to, e si dmony budeme promtat do nj.
Psychoterapie nedynamick bu tyto skryt
sly nepedpokld, nebo se jimi nezabv, nebo je sice
pedpokld, ale nevid je jako vsledek klientovch osobnch
zkuenost. Nedynamick psychoterapie chce ovlivnit celkov stav
klienta nebo pznak, na kter si klient stuje. Tm nem bt
eeno, e dynamick psychoterapie je lep a innj; je
urit del a na klienta nronj. Me-li krat postup
dovst klienta k cli rychleji, nen dvod ho nezkusit. Jsou
klienti, kte sv obte patn snej, ale jet he by
sneli jejich dynamick rozbor. (Maj siln obrany, eklo by se
v psychoterapeutickm argonu.) Pro tyto klienty jsou nedynamick
psychoterapeutick postupy vedle lk a lzn jedinou monou
terapi.
H1 Kapitola 4.
H2 O duevnm zdrav

Psychoterapii podstupuj lid z rozlinch dvod. Napklad

budouc psychoterapeutick profesionl se mus vycviit v metod,
kterou sm bude pouvat. Soust vcviku je vedle teoretickho
vzdlvn a veden vlastnho ppadu pod dohledem zkuenjho
odbornka i vlastn pm osobn zkuenost s psychoterapeutickm
procesem. Kandidt proto pijme roli psychoterapeutova klienta
a nech se lit, i kdy se nect nemocen. Jsou i jin skupiny
profesionl, kupkladu pedagogov nebo manaei, kte
prochzej krtkm psychoterapeutickm vcvikem, aby se lpe
vyznali sami v sob a nauili se dovednostem potebnm pro prci
s lidmi. Zdaleka nejbnj motivac pro psychoterapii je ale
porucha duevnho zdrav.

Kad z ns se nkdy ct psychicky nevyrovnan a leckdo si

polo otzku, zda u nen pekroena mez, za n si z tkost
u nedoke pomoci sm. Pokusm se tu popsat onu mez z hlediska
profesionla, kter pichz denn do styku s mnoha
psychiatrickmi pacienty. Schma neplat pro normln reakce na
nejnronj ivotn situace, jakmi jsou mrt blzk osoby,
raz s vnmi nsledky, diagnza zhoubn nemoci, zjitn, e
n partner vn uvauje o rozvodu apod. Takov udlosti
vyvolvaj spolehliv "pominut smysl" i u lid jinak psychicky
dostaten odolnch, ale jejich reakce postupn sama ustoup bez
zvltnch opaten. Schma by na sebe mli vztahovat spe ti
lid, kte maj dispozici reagovat poruchou duevn rovnovhy na
mn zvan udlosti, ppadn jejich reakce na obecn velmi
nron situace petrvv dlouho a spontnn nepomj.
Nejde o psychologick test v pravm smyslu slova, proto
nepovauji za nutn srovnvan varianty reakc hodnotit selnm
skrem. Psmenem A oznauji ty vnitn stavy (ppadn vztahy
k lidem), kter dvaj nadji na spontnn pravu, psmenem B pak
ty, kter by mly bt leny odborn a psychoterapie je u nich
postupem nadjnm. Psmeno C pak nkde pouvm pro ty poruchy,
u nich psychoterapie me bt dobrou pomocnou metodou lby, ne
vak jedinou.
H3 MRA ZKOSTI
A. Zven citlivost na nkter podnty doprovzen snahou
o zpracovn nepzniv psobcch vliv, schopnost uit se novm
strategim se mrn zvyuje nebo zstv neovlivnna. Krtkodob
se mohou vyskytovat pznaky jako nespavost, nevolnosti, bolesti
hlavy, tesy, svalov napt apod.
B. Zhoren schopnost vnmn, soustednost na detaily, ulpvn
pozornosti nebo jej peskakovn z vci na vc. Zhoren
schopnost uit se dosud nevyzkouenm postupm. Tlesn pznaky
se stvaj chronickmi, obtuj, lovk se obv jejich nstupu
i v dob, kdy ho prv nesuuj.
C. Neschopnost vnmat. Panika. tk do vnitnho svta. Proitky
postienho jsou pro ostatn lidi nesrozumiteln, i kdy se jim sna
nco sdlit.
H3 NLADA
A. Krtkodob zhoren, stav rozladnosti, nepohody.
B. Dlouhodob sklesl, smutn, ppadn stdan zchvaty vzteku.
C. Deprese, provan jako zavalen kamenem. Ppadn stdan
nepirozen vysokou aktivitou, pi n lovk spoustu vc zan
a dnou z nich dn nedokonuje.
H3 SCHOPNOST PRACOVAT A ODPOVAT

A. Schopnost pracovat v podstat nezhoren, nanejv krtk

vpadky. Odpoinek pasivn, omezen zjm.
B. ast pracovn neschopnosti pro banln onemocnn. Vy
spoteba lk proti bolestem, proti nespavosti, pro uklidnn.
Ztrta dvjch zjm.
C. Neschopnost soustavn pracovat stvrzen ppadn piznanm
invalidnm dchodem.
H3 VZTAHY K LIDEM
A. Konfliktn, ale s perspektivou usmen. Omezen, ale
s perspektivou obnovy.
B. Dlouhodob zvislost nebo neptelstv nebo kombinace obojho,
charakteristick pro vztahy k nejblim lidem. Vi ostatnm
lidem pevld tendence dlouhodob omezovat kontakty.
C. Izolovanost.
H3 IVOTOSPRVA
A. Bez velkch zmn.
B. Zmna ve smyslu pejdn, zvenho kouen, pit alkoholu,
uvn povzbuzujcch drog.
C. Zanedbvn tlesnch poteb, zhoren vlastn hygiena.
H3 IVOTN SPOKOJENOST
A. Krtkodob snen.
B. Dlouhodob zhoren.
H3 SEBEHODNOCEN
A. Nezmnn.
B. Pedstava o sob jako o obti, smolai, pocity mncennosti.
H3 SCHOPNOST EIT NRON SITUACE
A. lovk je schopen udlat kompromis mezi tm, co sm chce,
a tm, co je reln mon. S tmto kompromisem se poslze
spokoj.
B. een je spe symbolick. Pznaky poruchy duevnho zdrav
se bezdky stvaj tak eenm, poskytuj lovku alibi na to,
e se mu nepodailo zleitost vyeit v reln rovin.
C. Jedinm dostupnm eenm je nik od skutenho svta.

Pokud jste vtinou volili variantu B, jste pro psychoterapii

zral. Tomu, kdo ji zvolil si dovoluji poblahopt k nevdan
me upmnosti vi sob sammu. Klient, kter by piel do
psychoterapeutickho zazen podat o lbu a rovnou o sob
sdloval to, co uvd varianta B, je spe vjimenm ppadem.

astji do len pichz lovk, kter pi prvnm kontaktu

s psychoterapeutem zdrazuje pznak (nespavost, neklid, pocit
nedostatku dechu, buen srdce, potivost, zvrat, navu,
neschopnost veer usnout, ltostivost atp.), nebo udv urit
izolovan problm, kter se pozdji uke jako daleko
komplexnj. Psychoterapeuticky orientovan odbornk v, e jeho
nzor na klientovy pote zvis na dob, kterou rozboru
klientovch tkost oba vnuj. Ilustrujme si tuto zvislost
dalm ppadem z psychoterapeutick praxe.
ena ve stednm vku, na prvn pohled suvernn a spn
advoktka, pichz se stnost na manelovy postoje k jejich
dospvajc dcei. Manel nedvno dcei zakzal stkat se s jejm
ptelem, ktermu je sedmnct let stejn jako j. Zkaz zdvodnil
obavou, e by dcera mohla pijt do jinho stavu. Klientka pot
dcei dovolila jt veer ven s vdomm, e dcera jde na schzku
s onm kamardem. Manel v tu dobu nebyl doma. Kdy se v noci
vrtil a zjistil, co se stalo, pohdal se se enou, kter s nm
od t doby nemluv. Cel vc vypadala bhem prvn tvrthodiny
na rozmluvy jako banln konflikt, snadno vysvtliteln
manelovou vchovou v zkoprsm rodinnm prosted (klientka
naproti tomu vyrstala v rodin, kde se od dt ekala
samostatnost a odpovdnost od tlho vku).
Jene za dal hodinu jsem ji vdl, e klientka si vlastn
svho mue vzala jen proto, e s nm pila do jinho stavu, e
m od potku manelstv dojem, e mu se o ni nezajm a vnuje
se vhradn svoj prci (je tak advokt), e se nikdy s jinm
muem nesblila, e je celou dobu manelstv frigidn, e
obdivuje svho otce, vznamnho prvnka, s kterm se jej mu
neme mit, e j otce pipomn jej nynj f, ale v dnm
ppad by nechtla, aby mezi n a fem vznikl dvrn vztah.
Tyto daje mi staily na doporuen soustavn psychoterapie,
pan Jarmilu vak mj nvrh pekvapil. ekala, e si pozvu jejho
mue a vysvtlm mu, jak se m sprvn vychovvat dospvajc
dcera. Museli jsme se setkat jet nkolikrt, ne pipustila, e
m vc problm ne jen konflikt s muem o dceiny veern
vychzky. A trvalo j ti msce, ne se odhodala poprv navtvit
terapeutickou skupinu.
Ppad advoktky Jarmily ml ukzat, jak obtn je pro vtinu
z ns piznat si, co vechno je n problm. Celkem pochopiteln
si vytvme minimalistickou a vi sob ohleduplnou verzi
o zdroji svch pot, kterou meme utit sami sebe. Tuto verzi
obvykle nabdneme tak svm blzkm a nakonec i odbornkovi,
kdy se k nmu dostaneme. Nkterm lidem trv lta, ne rozpoznaj
hloubku sv nouze. Ve uveden "test" si nemuste dlat hned
a tak nemuste spchat se zvry.

H1 Kapitola 5.
H2 O fungovn a len rodiny
Pedtm, ne se budeme zabvat jednotlivmi typy psychoterapie, si
musme poloit jet jednu zsadn otzku. Kdo m bt pi
een problmu asten a v jak me? Zatm jsme o psychoterapii
uvaovali jako o zpsobu lby jednotlivho klienta, nicmn
psychologickmi prostedky se d lit i manelsk pr, u nebo
ir rodina, dokonce i cel s pro klienta vznamnch osob
(zahrnujc nap. jeho rodinu, ptele, kolegy v prci,
nadzenho, mstnho strnka, prodavae v blzkm obchod,
sousedy v dom atp.) Tato tzv. sov terapie zatm u ns
dostupn nen, ostatn druhy terapi zahrnujc leny rodiny
u ns provd ada zdravotnickch i nezdravotnickch zazen.
Proto meme vodn otzku zit: Kdy se m terapie zabvat

rodinou a kdy jednotlivm klientem?

K rozpoznn disharmonick rodiny meme pout schematickho
tdn vychzejcho ze stejnho principu uvedenho v pedchoz
kapitole. Jako variantu A budu oznaovat pznak, kter je
typick pro rodiny dobe fungujc, varianta B bude vyhrazena
rodinm, kter by mly uvaovat o terapeutick pomoci, varianta
C bude nkde pipojena jako pipomnka stavu tko
napravitelnho.
H3 ATMOSFRA RODINY
A. Dvra, zjem, respektovn osobnch zvltnost. Pevn
koalice mezi rodii. Jasn hierarchie odpovdnosti.
B. Nedvra, oekvn nepjemnost, mnoho kritiky. Vyskytuj se
koalice, kter pekrauj generan hranici (nap. matka s dttem
proti otci). Rozdlen odpovdnosti nen zcela jasn.
C. Neptelstv, vyadovn naprost podzenosti. Rozpad
rodiny na frakce, kter spolu soupe. Odpovdnost nechce nst
nikdo, ppadn ji nkdo nrokuje celou pro sebe, pesto ji vak
neunese.
H3 KOMUNIKACE
A. Kad mluv sm za sebe, promluvy jsou jasn, pm,
adresovan. Komunikace je iv, astn se j vichni. Rodina je
oteven novm eenm problm, pesto bere ohled na svoje
tradice. V komunikaci se najde dostatek humoru.
B. Mnoho neuritosti, nedorozumn. Vysok stereotypie - rodina se
dr zabhanch zpsob sdlovn i een problm. Komunikace
se nkte lenov rodiny zastuj minimln. V zznamech
komunikace je ast ticho. Ppadn se v rodin vyskytuje jeden
len, kter chce svmi nzory komunikan pole zcela ovldnout.
C. V komunikaci se vyskytuj zprvy, kter obsahuj
nerozlutiteln, ppadn i protichdn vznamy (adrest je me
vnmat jako projevy pzn a zrove jako projevy nepzn).
Komunikan iniciativa len rodiny je minimln, je patrn snaha
komunikaci se spe vyhbat. Obas se vyskytuj projevy
otevenho neptelstv. tok nezastav ani oividn znmky
krajn nouze nkterho lena rodiny (nap. tranho dtte nebo
tran eny).
H3 ZVLDN PROVOZU DOMCNOSTI
A. Chod domcnosti jde hladce, bez vtho dohadovn. Rodie
jsou respektovanmi autoritami, kter se dr dohodnutho postupu
a dbaj na to, aby se ho dreli i ostatn lenov rodiny.
Obsazen rol me bt stl (kad len rodiny m sv nemnn
povinnosti) nebo prun (kad len rodiny reaguje na to, co se
prv dje a dl to, co je prv poteba).
B. Chod domcnosti zadrhv, kolem domcch prac je mnoho
dohadovn, rodie se neshoduj ve smrnicch, smrnice nejsou
dsledn uskuteovny, vyhlauj se poadavky, jimi se nikdo
ned.
H3 POSTOJ K DTEM
A. Oba rodie vnmaj dti podobn a maj vi nim podobn
oekvn. Rodie uruj dtem zeteln hranice dovolenho
chovn. Rodie nevtahuj dti do svch spor. Dti jsou

oceovny za spchy. Dti mohou rodim vzdorovat v me, jej

meze rodie hldaj.
B. Rodie maj odlin nzory na jednotliv dti, kad z nich
dv pednost jinmu dtti, ppadn se vi nmu stav
kriticky.
Rodie nejsou schopni vytvoit jasn normy, jimi by se dti ve
svm chovn mly dit. Dti jsou svdky i aktivnmi astnky
rodiovskch spor. Dti jsou vystavovny neustl kritice,
ppadn jsou pedmtem nekritickho zboovn. Projevy vzdoru
dt jsou bu nemilosrdn potlaovny, nebo jim dt me dvat
zcela voln prchod.
Rodiny, na n se vztahuj charakteristiky uveden pod psmenem
B, jsou vhodnmi kandidty prov i rodinn terapie popisovan
pod pslunmi hesly v tto knce. Je vak teba, aby
s nvrhem odbornka na zapoet prov, ppadn rodinn
terapie souhlasili oba rodie. asto se stv, e se otec
nebo matka tomuto nvrhu brn tvrzenm, e on sm (ona sama) je
zcela vpodku a e problm ztlesuje ten druh. Z hlediska
rodiny jde o tzv. negativn nlepkovn, ili o obrann pochod,
jm chce nkdo ze sebe shodit svj dl odpovdnosti za to, co se
doma dje. Terapeut navrhujc prci s celou rodinou (ppadn
s manelskm prem) v takovm ppad mus obrann nlepkovn
pekonat zpsobem, kter je v rodin akceptovn. Nejspe se mu
to poda tehdy, kdy signl o rodinn dysharmonii vysl dt
nap. poruchami svho zdrav. Zle-li obma rodim na dtti,
existuje spolen pouto, o n se me terapeutick zsah oprat.
Pichz-li signl od nkoho z dosplch, je nadje na pijet
terapeutovy nabdky prov (rodinn) terapie men a je vy
pravdpodobnost, e nositel pznaku bude negativn onlepkovn
a bude tlaen k tomu, aby se lil sm.
Psychoterapie zahrnujc vc ne jednoho lena rodiny me bt
vhodnm doplkem lby jednotlivce. Je znmo, e rodina se doke
adaptovat i na velmi bizarn chovn svho lena. Jestlie se
tento jej len pod vlivem terapie zane chovat normln, stav
to jeho rodinu ped nov adaptan koly - mus mu zptky pedat
jeho bval postaven, mus ho zat respektovat jako svho
plnoprvnho pslunka. Proto nkter promylen lebn
reimy, do nich pichzej lid kvli alkoholismu, uvn drog,
duevn nemoci, odchyln zamen sexualit apod., pracuj
v posledn fzi lby tak se leny rodiny. Terapeuti toti
sprvn pedvdaj, e bez spoluprce rodiny by se zmnu
dosaenou bhem terapie jednotlivce nepodailo stabilizovat.
Nkdy je nutn na zatku terapie jednotlivho klienta zapsobit
na rodinu tak, aby klienta uvolnila ze svho seven. Teprve
potom je mon individuln psychoterapie. Rodina se nap.
domnv, e terapie ohroz klientovo duevn zdrav, mluv
rodiny vyjaduje pesvden, e pouze rodina doke slabho,
bezbrannho klienta dobe chrnit ped nepznivmi vlivy a e
na kad jin vztah (jakm by byl i vztah mezi klientem
a terapeutem) klient doplat zhorenm svho stavu. Obava takov
rodiny je prhledn; rodinn odprci individuln terapie se
obvaj, a prvem, e by se klient od rodiny mohl oddlit a tm
poruit dosavadn vztahovou rovnovhu.
Uveme si pklad ilustrujc odolnost rodinnho komunikanho
stylu vi terapeutickm zsahm. Do psychoterapeutickho
zazen je doporuena dvacetilet Jitka, kter ped dvma roky
maturovala na stedn odborn kole a od t doby selhala ji
v mnoha zamstnnch. Nezvldla ani jednoduchou kancelskou
prci. Svoje nespchy klientka pit tomu, e se s lidmi
nedoke bavit; bu ml, nebo jim vstupuje do hovoru nsiln
a oni j neodpovdaj. Dosud nemla dnou znmost. Pokusila se

odpovdt na nkolik seznamovacch inzert, hned pi prvnch

setknch s tmito chlapci mla dojem, e jim jde "jen o tu jednu
vc" a na dal schzku u nepila. Jitina matka je rozveden,
s otcem rodina neudruje styky, bval editelem velkho podniku
a hned po rozvodu si vzal svou tehdej sekretku. Jitka je
jedinek. Od dtstv se o ni krom matky starala jet teta
(matina bezdtn star sestra). Matka i teta si neply, aby se
Jitka lila na psychiatrii, vyjadovaly obavy, e styk s jinmi
pacienty Jitin stav jet zhor. Teta dokonce nkolikrt
telefonovala psychiatrovi, kter Jitku do lby pijal,
a pokouela se mu rozmluvit terapeutick pln. Matka i teta
odmtly nabdku pijt do psychiatrickho zazen, kter Jitku
mlo v pi. Z Jitinch sdlen zhy po zahjen lby vyplynulo,
e vdycky po nvratu z prce ventiluje doma nepjemn pocity,
kter se v n bhem pracovn doby nashromdily. Dostv pitom
i zchvaty vzteku, pi nich pr nev, co dl. Matka nkdy
pivolv tetu a spolen se sna pivst Jitku k rozumu;
pouvaj k tomu sloitch uklidovacch ritul, je se nkdy
prothnou i na nkolik hodin. Kdy Jitka nastoupila
psychoterapeutickou lbu, nosila si dom nepjemn pocity
z terapeutickch sezen, a ty pak doma ventilovala stejn jako
dvj pocity z prce. Matka i teta v tom vidly potrzen
pedpokladu, e Jitce lba nepome. Situace se zmnila a po
nvtv terapeuta v rodin, ktermu se podailo ovlivnit matku i tetu
do t mry, e Jitinm vlevm pestaly vnovat pozornost.
Teprve potom dolo k pokroku i v Jitin psychoterapeutick lb
- sv pocity pestala odnet dom a zaala je zpracovvat
v rmci terapeutickch sezen. Stv se, e z terapie pvodn
orientovan na rodinu nkte astnci odpadnou a pokrauje
pouze jeden len rodiny. Nicmn i s jednm klientem se d
provdt
rodinn terapie, terapeut se nezamuje na klientovy vnitn
problmy, ale analyzuje dl komunikan vzorce cel rodiny.
Individuln a rodinn terapie se d rozmanit kombinovat, ale
vdy v posloupnosti, v n jeden zpsob psychoterapie navazuje na
druh. dnmu klientovi bych nemohl doporuit, aby zkouel
individuln a rodinnou terapii soubn s rznmi terapeuty. Oba
zpsoby terapie mohou asem vst ke stejnmu cli, nicmn jsou
to rzn cesty a je teba si v jednom okamiku vybrat jako hlavn
jednu, aby lovk nebyl uvdn ve zmatek.
Terapeut, kter pracuje s rodinami v, e snze zsk ke
spoluprci eny ne mue, nebo eny pirozen pociuj - vc ne
mui - rodinu jako svoji zleitost. Bn musk oekvn
tkajc se rodiny nepot se zvltnm silm vnovanm
udrovn rodinn pohody; mui se domnvaj, e posta, kdy
rodin vytvej dobr materiln podmnky. Rodina m pro n bt
jejich zzemm, tedy mstem, kde se peuje o jejich blaho. M-li
se rodinn terapie dobe rozbhnout, mus se terapeut nejdve
umt vypodat s tmito tradinmi muskmi pedstavami, jinak
eeno, mus umt mue motivovat pro nronou terapeutickou
prci. Nechci tvrdit, e rozhodnut o tom, kter z obou zpsob
terapie (postavench zde do kontrastu) je v uritm momentu
vhodnj, m uinit pouze odbornk. Rozhodnut by se mlo zrodit
v dialogu mezi odbornkem a klientem, ppadn mezi nm
a rodinou. Odbornk si me stokrt myslet, e by v uritm
ppad byla vhodnj terapie rodiny ne terapie individuln,
ale pokud na jeho nvrh rodina nepistoup, me nanejv
rozebrat rodinn vztahy s jednotlivcem, nebo se orientovat na
jeho vnitn konflikty. Stejn tak se stv, e odbornk
pracujc nap. s manelskm prem dojde k zvru, e jeden
z manel m takov osobn pote, bez jejich ovlivnn neme
dojt ke zmn souit. Klient, jemu je za tto situace
individuln pe navrhovna, s n mus souhlasit a mus snst
riziko, e se nech oznakovat jako pvodce rodinnch pot.
Neexistuje dn lidsk problm, kter by pedem vyluoval
pstup individuln terapeutick, ppadn terapii manelskho
pru i rodiny. Individuln psychoterapie se d dlat

i s mentln hendikepovanmi dtmi; s rodinou se d pracovat

i bhem rozvodu, i po nm. Terapie vak mus respektovat povahu
problmu. Mentln retardovan dt nelze lit klasickou
psychoanalzou a rozvdjc se rodinu nem smysl stavt ped
kol, aby spolen vyloila smysl nhodnch tuovch skvrn
nanesench na papr. Na zatku terapeutick prce by se terapeut
ml orientovat podle toho, co oekv objednavatel jeho sluby.
Kdybych byl klientem, dal bych pednost tomu terapeutovi, kter
se nesna rychle pedefinovat mou definici problmu. Ctm-li
problm v sob a dm-li o individuln terapii, mlo by se s n
zanat, pozdji meme oba (j i terapeut) dojt k jinmu
nzoru. dm-li, aby se nco podniklo s na rodinou, ml bych
si najt terapeuta, kter je k tomu povolan a zkus to. Prbh
i konec terapie je stle oteven. Ji jsme konstatovali, e nen
vbec vjimen, e klienti musej vyzkouet nkolik terapeut
a nkolik postup, ne najdou to prav. Nalezne-li nkdo hned
napoprv pesn to, co chtl, me si gratulovat k neobvyklmu
tst.
H1 Kapitola 6.
H2 O terapeutickch vztazch
Vztahy mezi klientem a psychoterapeutem zanaj velijak;
mlokdy hladce. Pl bych vm to zat z druh strany. Jednoho
mladka pivedou rodie a on si bhem prvnho setkn nechce ani
sednout, stoj v kout jako na hanb, odpovd jednoslabin.
U jinho klienta mte dojem, e za vmi zaal chodit jen proto,
aby vm dokzal vai terapeutickou bezmoc: cokoli navrhnete, on
zavrhne, stle by se pel, nikdy s vmi nesouhlas. Jin
klientka, bojujc bezspn ji lta o to, aby j rodie
schvlili jej volbu partnera (alkoholika), zkou dostat i vs
do pozice tolerantnjho rodie. Jin s vmi zase koketuje,
vechny vae reakce j pipadaj vykalkulovan, chladn, pli
profesionln. Jsou i klienti, s nimi se domluvte hned a bez
problm, ale po ase i u nkterch z nich zjistte, e vs
neuvdomle opdaj spoustou fantazi. Jeden klient si mysl, e
mu vidte a na dno due, e vte, co skrv, i kdy vm to nikdy
neekl. Jin klientka soud, e vs jej starosti dost
nezajmaj, protoe sezen konte vdy po padesti minutch.
Dal klient se domnv, e vm as od asu mus nabdnout njak
drek, abyste se mu vnoval s nleitm zjmem.
Kdyby ml terapeut k dispozici jen svoji lebnou doktrnu, toti
soubor nzor a postup v nich je vykolen, psychoterapie by se
vlastn skoro nikdy nedala ani zahjit, nato aby v n lo
pokraovat. Zmr by ztroskotal na prv popsanch postojch
klient, kter by terapeut nemohl pijmout. Ani klienti by
nemohli s terapeutem spolupracovat, protoe by jejich oekvn neustle
zklamval. Natst je terapeutick doktrna jenom schma
a zkuen terapeut s n doke zachzet jako s nutnm nstrojem;
v vak o jeho nedostaivosti. Tak klient doke bt kritick ke
svm pehnanm oekvnm, jedno jeho "J" je konstruktivn.
Klientovo realistick, konstruktivn "J" a terapeutovo
realistick, nespchy pouen profesionln "J" vytvej tzv.
pracovn spoleenstv. Toto spoleenstv je nutn jako nezbytn
zklad jakkoliv psychoterapie.
Jak je tomu v terapeutickch skupinch? Dost asto slym od
lovka, jemu byla nabdnuta skupinov psychoterapie, nmitku:
Jak by m mohli lit ti, kte si sami se sebou nevd rady,
a proto tady u vs skonili? kvm na to, e tady neskonili,
tady by mli znovu zat. A nevnm-li lovk sm sebe pimen,
neznamen to, e je slep vi druhm. I kdy jsme sami v nouzi,
neznamen to, e nememe pomoci jinm. Nejsme toti z jednoho
kusu, v kadm z ns je vc lid; vedle lovka strdajcho je
v ns i lovk rozvn, moudr, schopn pomhat. Tm, e nkomu
pomhme, pomhme i sob; jsme toti uiten a mme dvod si

sami sebe vit, i kdybychom mnoho jinch dvod ke spokojenosti se

sebou samotnmi momentln nemli. Vytvo-li se ve skupin terapeutick
atmosfra, tj. atmosfra porozumn (nikoli chlcholen
a hkn), je skupina schopn vyvjet na jednotlivho klienta
tlak vedouc k doucm zmnm v jeho sebehodnocen, v hodnocen
jeho souasnch i minulch problm. Projev-li se tyto zmny
tak v klientov chovn, je vyhrno. spn vylen klienti
mvaj pocit, e v tkch situacch jim jejich skupina "sed na
rameni" a dv vstrahu, ppadn schvaluje jejich mysl. To je
znamen, e se mezi klientem a jeho skupinou vytvoilo pevn
pracovn spoleenstv, je psob i pot, co dochzka do skupiny
skonila.
as od asu se stane, e vztah mezi terapeutem a klientem zane
perstat rovinu terapie a zane bt ovldn silnmi city.
Jsou-li to city neptelsk, daj se v del terapii zpracovvat,
postupn se d rozplst, kter jejich dl si terapeut zaslou
a kterm slou jako "projekn pltno". Situace je sloitj,
kdy mezi terapeutem a klientem vznikne oboustrann sympatie.
Terapie se pak me zvrhnout v hledn spolenho neptele.
Ppadn se jejich vztah vyvine do podoby zamilovanosti. Takov
siln cit vzdoruje pokusm o rozbor svch sloek. Je-li jm
postien jen klient a neda-li se terapii namit
jinm smrem, je lpe ji ukonit. Jsou-li obt milostn
nklonnosti oba, je pinejmenm nutn pestat kat tomu, co se
mezi nimi odehrv, psychoterapie. Existuj terapeuti, kte
zneuvaj zamilovanosti svch klient, navazuj s nimi milostn
pomr, po ase je odmtaj a vemu tomuto pochybnmu ponn
dvaj terapeutick rmec - nejdve klienta pesvd
o terapeutick prospnosti neterapeutickho pomru, pak mu zase
sugeruj, e bude nutn terapeutick pomr ukonit. Takto opeovvan
klient je zbdovn podobn, jako kdyby byl zneuit nboenskou
sektou. Jeho stav bv hor ne ped terapi a kad dal pokus
o psychoterapii se stv tkm okem i pro zkuenho a osobn
vyrovnanho terapeuta. Proto by se psychoterapie nemla nikdy
mchat dohromady s milostnm vztahem.
Jednotliv psychoterapeutick koly nepipisuj terapeutickmu
vztahu stejn vznam. Psychoanalza v nm vid tm jedin
ppustn prostor pro terapeutickou prci, jin smry poaduj
pouze sympatie mezi terapeutem a klientem, jejich spolen
pozornost se upr mimo terapeutick vztah. Podmnka jist
sympatie mus bt splnna vdycky. Klient potebuje bt pedevm
vyslechnut a pochopen, i kdy si to sm nemus pln uvdomovat.
Aby jeho debata s terapeutem vbec mohla zat, mus klient
nabdnout problm, o kterm se bude mluvit. Tento problm by se
terapeuticky nekolenmu lovku mohl jevit bu jako banln, nebo
jako patn formulovan. Terapeut, kter by ho tak bral, nebude
asi dobrm terapeutem. Klientka se napklad sv na zatku
terapie s dilematem, zda m ze svch dvou zamstnn jedno
opustit (dl uklzeku a souasn pekladatelku). een se zd
bt nabledni - mla by nechat nekvalifikovanou prci, kter ji
nebav a kterou vzala po matesk dovolen jen kvli penzm.
Kdyby j terapeut toto "jedin rozumn een" doporuil,
pekvapilo by ho, e je klientka neakceptuje. Nenabz-li
terapeut rychl een, zjist, e hlubm problmem je
klientina nejistota v manelstv. Kdyby pracovala jen tyi
hodiny denn jako pekladatelka, byla by finann zvislej na
manelovi, kter se j v posledn dob odcizil.
Je-li terapeut s eenm hotov raz dva, nebo nut-li klienta hned
do jinch formulac jeho stesk, nem patrn dost trplivosti na
zdlouhavou terapeutickou prci. Kad si peje bt len
dostaten zkuenm lkaem. I ti, kdo hodlaj vstoupit do
psychoterapie, dvaj pednost terapeutm starm. Star
terapeuti vak mohou bt dlouhou a emon zatujc prax do t
mry "vypleni", e postupn ztratili schopnost vciovat se do
povahy klientovy nouze. Velmi zkuen terapeut je schopen

pedvdat, co mu klient ekne koncem hodiny, ba mon dobe tu,

o em s klientem budou mluvit za msc. Psychoterapeutick proces
vak neme pedbhat, neme klientovi svoje interpretace
poskytovat v dob, kdy klient nen v stavu je zpracovat. Zmnn
netrplivost pi naslouchn klientovi je nejastjm projevem
terapeutova opotebovn. S terapeutem, trpcm syndromem
"vyplen", u nejde navzat terapeutick vztah, co blokuje kad
typ psychoterapie. Takovmu terapeutovi, radm vm, se radji
vyhnte.
H2 Arteterapie
Klient: J jsem nepiel na nic jinho ne vymodelovat pavouka.
Terapeut: Mohl byste o nm povdt pohdku? Njak pbh, kter
m zpletku a rozeen.
K: J nevm, jak zat.
T: Mete zat jako v pohdce. il, byl jeden pavouk a ten se
jmenoval...
K: Jmenoval se Jeronm. A il v jeskyni a byl rd, e je tam sm.
Nkdy mu tam bylo zima. Myslel si, e by bylo pkn, kdyby ho tam
nala njak pavouice, kdyby tam mohli bydlet spolu. Jenome se
toho taky bl, protoe kdy naposledy s jednou pavouic zkusil
t, tak si neviml, e je to ern vdova, kter ho chce omotat
svmi vlkny a vycucat ho, a z nj nic nezbyde. Jednou takhle
odpoledne, u byl veer, vid, jak do jeskyn leze njak
pavouice a nese si s sebou mouchu. Ona vdla, e tam Jeronm
bydl, ekly j to njak pavouice ze sousedstv. Tu mouchu mu
nesla jako drek. Jene Jeronm si uml chytat mouchy sm,
a vt. Take na nj neudlala dn dojem. To je vechno.
T: To u je konec pohdky?
K: Ano. Vyhnal j, protoe mu chtla jst jeho mouchy a dl tam
il sm.
T: A kdy mu byla zima, co dlal?
K: Bhal sem tam po strop jeskyn, aby se zahl.
T: Bhal, jako vy chodte bhat o vkendech do parku?
K: J vm te nerozumm.
T: Ptm se, jestli bhnm zahnte svj pocit osamlosti.
K: Dalo by se to tak ct, i kdy bhm hlavn proto, abych si
udrel kondici.
T: A eny pro vs pedstavuj asi ohroen. Jsou to eny, ty
pavou samiky z va pohdky?
K: To mte pravdu, jsou to eny.

Arterapie se opr o vtvarn projevy klient jako o hlavn

lebn prostedek. Nejde pi n o dokonal, konen dlo, ale
o proces tvorby. Jako zvltn obor se vyvj zhruba sto let.
V jeho potcch byste nali zjem odbornk o spontnn
vtvarnou produkci duevn nemocnch lid, kter tehdy mla bt

jen oporou pro pesnj diagnzu poruchy. A pozdji se pelo

k zjmu o to, jak psychicky nemocn lovk vnm umn. (Ve
dvactch letech naeho stolet vznikl znm Rorschachv test
umoujc psychologick diagnostikovn podle vklad, je
klient dv k srii symetrickch tuovch skvrn.) Teprve od druh
svtov vlky se vtvarnch technik pouv v lb psychickch
poruch; mlokdy samostatn, vtinou v kombinaci s jinmi
psychoterapeutickmi postupy. Od t doby vyuuj nkter koly
arteterapii jako samostatn obor, u ns vak nikoli.
Arteterapeutickch technik je mnoho, nedaj se zde vypotat,
omezm se jen na pklady. Voln mrn tukou, voln kresba
prsty namoenmi v barv, voln kresba jednou barvou na papr
namoen ve vod, kol z vstik, sestavovn objekt
z prodnch materil, tematick kresba (nap. vlastn portrt,
malovn vlastn rodiny "zaarovan" do zvat), tematick
modelovn (nap. pohdkov zve, do kterho bych se chtl
pevtlit), interakn kresba ve dvojici (komunikuje se pi n
pouze pastelkou na spolenm pape), malovn spolenho domu
v mal skupin klient (obvykle tylenn), modelovn
spolenho msta ve vt skupin klient atp.
Vtvarn techniky se pouvaj proto, aby klientm usnadnily
vyjadovn jejich pocit, co je dleit jak pro terapeuta, tak
ppadn i pro terapeutickou skupinu. Terapeutovi tyto techniky
umouj rozpoznat
nkter - jinak tko pstupn - osobnostn rysy klient.
Psychoterapeutickmu procesu me arteterapie dodat dal rozmr
a tm jej vrazn obohatit. Bhem vtvarnho vyjadovn toti
dochz k mimovolnmu sluovn klientovch vdomch a nevdomch
tendenc; jakoby ve zkratce se pitom odehraje tot, co by si
psychoterapie omezen jen na slovn vyjadovn propracovvala
del dobu.
Terapeut mus mt nleitou zkuenost, aby s klienty mohl takto
spn pracovat. Vc ne pi jinch typech terapie by je mohl
pokodit pli pmoarm vkladem vznamu jejich tvorby a tm
dal terapii zablokovat. Terapeut by ml klienty zejmna
podporovat ve volnm vtvarnm vyjadovn; vklad vznamu jejich
produkce by ml v nejvt mon me nechat na klientech
samotnch.
Pro klienty je nkdy tk arteterapeutick techniky pijmout;
namtaj, e neumj dobe kreslit, ppadn modelovat. Terapeut
je mus umt pesvdit, e nejde o dn test vtvarnch
dovednost. Terapeut me zbrany klient pekonat i tak, e
kresl nebo modeluje spolen s nimi.
Arteterapie je vhodnm postupem zejmna u tch klient, kte se
nesnadno slovn vyjaduj, co jsou lid trpc psychzami,
dospvajc a dti, star lid a lid mentln hendikepovan.
Arteterapie je vhodn tak pro klienty siln emon provajc
udlosti, je vtinu ostatnch lid z mry nevyvedou. Pro tyto
emon labiln klienty je monost vtvarnho vyjden
nerizikovou pleitost k odveden a zpracovn emoc, je by
v jinm prosted a pi jinm zpsobu vyjden klientovi mohly
zpsobit nepjemnosti. Arteterapie je vhodnm prostedkem lby
tak u lid velmi racionlnch, kte svou schopnost obratnho
slovnho vyjadovn dvaj bezdky do sluby odporu
k odkrvajc psychoterapii.
Pro nkter vn psychicky nemocn lidi me bt - zejmna
v dob ponajcho onemocnn schizofreni i v dob
zanajcho prudkho zchvatu endogenn deprese - arteterapie
pli nron a me nemocnmu ztovat nvrat k lepmu stavu.
Zkuen terapeut je schopen toto nebezpe zhy rozpoznat
a arteterapii peruit. Arteterapie nem nadji na spch u lid,

kte ji odmtaj, a u lid, kte trp nepekonatelnmi

zbranami pi vtvarnm projevu.
Arteterapie je vhodn jako "rozehvn" pro jakkoli typ
psychoterapie. Krom toho, e se pi arteterapii objevuje nov
psychoterapeutick materil, klient objevuje i sv tvr vlohy
a dky tomu si me vznamn poslit sebevdom.
H2 Autogenn trnink
Terapeut: Te se prosm polote na podloky. Polote se co
nejpohodlnji. Prvn pocit, kter spolu budeme trnovat, bude
pocit te. Zaneme rukou; tm myslm jen ruku, nikoli celou pai
a k rameni. Kad zante tou rukou, kterou mte ikovnj,
pravci pravou, levci levou. Prvn formule, na n se budete
sousteovat zn: Moje ruka je tk. Vae ruka by mla bt co
nejt, je tak tk, jako by ji zespoda, ze zem, pitahovala
njak sla silnj ne normln pitalivost. Ruka je velice
tk. Mete si pedstavit, e je navleen do tk rukavice.
Jet to chvli zkouejte, pak se vrate do sedu a povzte mi, jak
vm to lo.
Klient: J dnou ti nectm.
T: Pjte mi na okamik svoji ruku, j vm ji podepu takhle
v zpst. Ostatn se prosm dvejte na Karlovu ruku. A vy,
Karle, zkuste vzbudit ve vech svalech v ruce napt. Nemuste to
pehnt, sta zvit napt, aby se napnuly prsty. Ano, to je
ono, te se vm prsty i trochu tesou. Dobe. A te to napt
povolte, pedstavte si ti v ruce. Ruka je tk. Ztkla, ano,
je jet t, uvolnnj. Mete si jej tknut spojit
s vdechem. S kadm vdechem je vae ruka t a t.
Vborn, te u je tk a bezvldn. Kdy vm zvednu prsty a pak
je pustm, voln klesnou vlastn vahou. To je ono. Komu z vs se
pocit te neda, zkuste ped nm vyvolat v ruce napt a teprv
z nj pejt na pocit te s uvolnnm.
Autogenn trnink je psychoterapeutick metoda, kterou poprv
publikoval nmeck lka J. H. Schultz ve dvactch letech naeho
stolet. Je inspirovna jeho zkuenostmi s hypnzou (viz) a jgou
(viz). Clem je nauit klienta uvolovat napt v tle
a pelaovat zamen psychiky. Klient by v sob ml umt po
absolvovanm vcviku poslit schopnosti a dovednosti, kter jeho
problmy vye.
Bhem nkolika msc by ml klient ovldnout est navazujcch
cvien a na jednotlivch stupnch doshnout:
- pocitu te v celm tle,
- pocitu tepla v konetinch,
- pocitu pravideln tepajcho srdce,
- pocitu tepla v tle,
- pocitu chladnho ela.
Ncvik se provd skupinov, obvykle jednou tdn; vedle toho by
ml klient sm doma cviit nkolikrt denn. Nejdve se
nacviuje prvn pocit, pak se k nmu pid druh a cvi se oba,
pak tet a cvi se vechny ti atd. Na nacvien zkladn pocit
te se tak "nabaluj" pocity dal. Cvi se vlee nebo
v uvolnnm sedu (tzv. poloha koho spcho na kozlku).
Cviitel dv klientm instrukce, kter si pak sami dvaj doma.

Instrukce jsou nejdve podrobn (nap. pi vyvolvn pocitu

te se zan jednou rukou, pechz se na ob ruce, pak na cel
pae, na nohy, pak na zda, bicho a hrudnk, na krk a na hlavu).
Jakmile cvic postup dobe ovldne, je mon instrukci
zjednoduit. Nakonec sta dt jeden pokyn, kterm se vude
v tle vyvol douc stav (tm me bt pokyn "Te"). spnmu
vyvoln tlesnch pocit me cviitel a pozdji i cvic
napomhat pedstavami. Nap. pocit tepla se d poslit
pedstavou, e cvic le na slunci, kter ohv jeho tlo.
Pocit chladu se d podpoit pedstavou, e hlava le ve stnu
stromu a pobl je vodn plocha, od n vane chladn vzduch.
Klient, kter zvldl posloupnost popsanch cvien, je schopen sm
sebe uvst do uvolnnho klidnho stavu bhem okamiku.
V tomto stavu si navc me sugerovat pedem pipravenou
formulku, kter m poslit jeho schopnosti, ppadn ukzat jeho
problmy jako zvldnuteln. Formule m bt strun, nemaj se
v n objevovat zpory ani zkazy, m vystihovat douc stav.
Klient, kter pli kou, si m sugerovat, e jsou mu cigarety
lhostejn. (Sugesce typu "Nechci kouit" me paradoxn posilovat
chu na kouen, protoe ve zmnnm stavu vdom vnmme spe
koen slova ne zpornou pedponu.) Formulka by nemla bt pli
optimistick, mla by brt ohled na klientovy monosti. (Formule
"Miluji svou tchyni" je h uskuteniteln ne formule "Nvtva
tchyn m nechv v klidu".) Formule se podle klientovy poteby
daj obmovat, bylo by vak vhodn nemnit je stle, nkter
- ty dleitj - je teba opakovat.
Po skonenm cvien se klient vrt do normlnho bdlho stavu
postupem, ktermu se tak nau; ten me bt rychl nebo
pomalej, ped spanm je mon ho vynechat.
Trenr by ml mt odpovdajc vcvik. Mezi nm a klientem m bt
vztah jako mezi uitelem a kem. Autogenn trnink nepedpokld
cviitelovu schopnost analyzovat klientovy problmy. Cviitel by
vak ml umt rozpoznat, pro bhem cvien klientovi nejde
vechno hladce. Ml by tak umt poznat, kterm klientm vcvik
nepjde i pi velk snaze, a doporuit jim jin postup.
Autogenn trnink se d pout u vech lid, kte o nj projev
zjem a tento zjem udr po dobu nutnou k absolvovn zkladnho
vcviku. Vhodn je zejmna pro lidi trpc nzkm sebevdomm,
trmou, zkost, panickmi stavy. Nepjemn stavy se daj s jeho
pomoc zvldnout velmi rychle. Nap. lovk, ktermu se dl
nevolno v uzavenm prostoru nebo pi schzi, na n m
promluvit, me zastavit rozvoj nepjemnho stavu hned
v zrodku. V takovch ppadech nen nutn provdt cvien
vlee, sta provst je v t poloze, v n lovk prv je, take
okol nic nepozoruje. Autogenn trnink sm nesta na odstrann
tch depres ani nen schopen vylit duevn poruchy azen
do okruhu psychz.
Autogenn trnink je dobrou pomckou pro vnitn zklidnn
a poslen. Nen komplexn lbou; d se vak bez pot
kombinovat s jinmi psychoterapeutickmi postupy. Autogenn
trnink nebo jin jemu podobn relaxan metoda proto bv
zaazovn a do lebnch reim lkovch zazen a dennch
sanatori. Je-li pouvn samostatn, sta nkterm klientm na
zvldnut jejich problm, jinm ne.
H2 Behaviorln terapie
Klientka: J se, pane doktore, bojm nejvc jezdit metrem, ale
ani tramvaj mi nen pjemn, zvl kdy je rno nacpan. J
nkdy musm vystoupit a pokat na njakou przdnj, v prci pak
z toho mm pote, protoe pijdu pozd.

Terapeut: Tady vidm ve va kart, e mte nzk tlak.

K: Sp kolsav, taky to zle na poas. Nkdy je mi na
omdlen.
Ale jet jsem nikdy neomdlela
T: Tak se zkusme soustedit na ty
vae panick stavy. Zkusme je odtrnovat. J bych poteboval,
abyste mi sestavila stupnici tch situac, kter patn snte,
od nejmn nepjemnch a po ty nejnepjemnj.
K: Skoro mi nevad, kdy jedu sama autem, nebo kdy jedu
s muem. To se d vdycky zastavit a vystoupit, kdyby mi bylo
patn.
T: Tak dme stupe jedna jzd v aut. A co by bylo vbec
nejhor?
Nevte? Co teba jezdit metrem cel den z jedn konen na
druhou.
K: No to bych nepeila.
T: Umte si pedstavit jet nco horho?
K: Umm, budete se divit. J jsem jela jednou kabinovou lanovkou
na ernou horu a ta se v plce cesty zastavila, byli jsme tam
zaven ti hodiny a nevdli jsme, co se dje.
T: Takovou situaci ale tko meme naaranovat. J bych dal
stupe deset nkolika hodinm jzdy v metru, jestli budete
souhlasit. A te zkuste vymyslet ostatnch osm stup mezi tmito
krajnostmi. A to budete mt, pak vymyslme, m byste se mohla
odmovat, pokud se vm poda v tch situacch vydret.
K: Vy budete jezdit se mnou?
T: To se jet domluvme, ale nanejv na zatku, urit v jinm
voze ne vy. Mon bude na zatku stait, kdy na vs pokm na
clov stanici. Mon to nebude poteba vbec.
K: To myslte, e bych mla jezdit sama?
T: Samostatn jzda bude urit n cl. Zaneme u t situace, na
kterou si troufnete, a od n pak pjdeme dl.

Behavior (vyslovuje se bihejvijr) znamen chovn.

Behaviorismus je psychologick smr s dlouhou tradic
v anglosaskch zemch a v Rusku. Podle nj je vechno psychick
nauen a projevuje se chovnm. (Mylenky, pedstavy, sny a jin
psychick obsahy neprojevujc se chovnm behaviorist odmtali
studovat, ba odmtali i jejich existenci.) Jako
psychoterapeutick teorie zaal bt behaviorismus vlivn a po
II. svtov vlce, nejvt konjunkturu zaval v edestch
letech, kdy se behaviorln terapie pouvala i nap.
k peuovn homosexuln orientace na bnou sexuln orientaci;
bez valnch spch samozejm. Pes jednoduch teoretick
vchodiska jsou behaviorln psychoterapeutick postupy
nepochybn inn. Pli zk teoretick rmec je v poslednch
desetiletch roziovn; dnes se v odborn literatue shledte
spe s termnem kognitivn-behaviorln terapie ne s klasickm
vrazem behaviorln terapie. Kognitivn-behaviorln terapie je

pstup kombinujc zetel na klientova poznvac schmata se

zetelem k jeho chovn. M-li bt zmnno klientovo chovn, je
teba zmnit i jeho nazrn na situaci, v n se nalz - proto
se jevilo jako douc rozit arzenl terapeutickch postup
a do nzvu pidat slovo kognitivn.
Nejznmj behaviorln terapeutickou technikou pouvanou
zejmna k odstraovn chorobnch strach je - neleknte se toho
vrazu - systematick desenzitizace. Princip je jednodu, ne se
z nzvu zd. Praktickou ukzkou desenzitizanho postupu tato
kapitola zan. Klient zkou zvldat nronou situaci nejprve
"naednou" tak, aby jej ohroovala jen minimln. Zvldne-li to,
m sm sob poskytnout odmnu (doporuuje se jakkoli pjemn
zitek) a postoupit na stupnici k dal, nronj situaci.
Stejn princip uvaj nkter lebn reimy, posilujujc
douc chovn klient bodovm hodocenm. Po dosaen uritho
potu bod m klient nrok na jist vhody. Za nedouc chovn
jsou mu body strhvny a o vhody pichz. Tmto zpsobem se d
pizpsobit chovn klienta stavnmu du, nen tak ale
zarueno, e douc zmny v jeho chovn petrvaj i po skonen
pe. Pi lb alkoholismu se navc vyuv spojen nedoucho
chovn (pit alkoholu) s umle, toti lkem, navozenou
nevolnost. Klient se tak u, e alkohol je nco nedoucho.
Krom tchto jednoduchch technik, zaloench na odmovn
doucho chovn (ppadn na spojen nedoucho chovn
s nepjemnmi nsledky), existuj propracovanj
psychoterapeutick techniky zaloen na pmm uen. Mnoz
klienti si potebuj osvojit dovednosti potebn pro spoleensk
styk, zpsob uen se me krom ve uvedench postup oprat
i o rozbor a pehrvn situac, kter jim psob obte. Uen
npodobou je, jak znmo, nejrychlej a nejefektivnj.
Terapeutick situace vak mus bt pro klienta dost pitaliv,
nesm mt charakter nudnho kolnho teoretickho pedvn
poznatk. Klienti se mohou uit, jak jednat na adech, jak se
chovat ke kolegm v prci, jak se seznmit, jak eit manelsk
neshody atp. Pkladem je trnink asertivity, jemu je v tto
knize vnovno samostatn heslo.
Kognitivn behaviorln terapie zan u toho, jak klient vnm
sm sebe, ppadn svou situaci. Je znmo, e lid trpc depres
vnmaj svt ernoble: sami sob pisuzuj zsadn nespchy,
kdeto jin lidi vnmaj jako nedostin spn. Terapeut tedy
nejdve zadv kol vst si denk a jednotliv udlosti v nm
oznaovat plusovmi a minusovmi znamnky. Pot, co terapeut
klientovi nad denkem ozejm schematinost jeho vnmn, pokou
se pimt ho k pehodnocen negativn oznaench udlost.
Zan-li klient rozliovat mezi "ernou" a "blou", tj.
zskv-li citlivost pro "ed tny" mezi nimi, oslabuje to
jeho sklon k depresivnmu provn.
Pi kognitivn behaviorln terapii obezity se tak zan od
preciznho mapovn situac, v nich lovk pijm jdlo: kde
j, s km j, co j, jak j, jak dlouho j, jakmi pocity je
jdlo provzeno. Po analze tchto zvyk se pechz
k vypracovn technik umoujcch kontrolu aktu jdla; ty
umouj zvtit intervaly mezi jdly, zpomalit jdlo, omezit
jeho mnostv, ppadn zmnit jeho kvalitu, zmnit, je-li to
nutn, i dal osobn a spoleensk rituly vzan na stravovn.
Z uvedench pklad je zejm, e cle, je si stanovila behaviorln
terapie, jsou vymezeny eji ne cle jinch psychoterapeutickch
kol. Behaviorln terapie pedpokld, e klient bude ochoten
pijmout terapeuta jako experta, kter m prvo dirigovat
terapeutick proces, a bude schopen penechat mu vt mru
zen terapeutick situace, ne kdyby byl v jinm typu

psychoterapie. To bv nesnadn zejmna pro lidi, kte dky

svmu vku (dospvajc), nebo dky sv povaze maj pote
s pijmnm autorit.
Behaviorln terapie se uv pi lb nonho pomoovn,
koktavosti, chorobnch strach ili fobi (nejastj jsou
strachy z uzavench prostor, nap. v dopravnch prostedcch,
a strachy ze samostatnho pohybu v otevenm prostoru), pi
poruchch pjmu potravy (anorexi a bulimi), pi lb
alkoholismu a jinch toxikomani (jde obvykle o komplexn lebn
reim, v nm behaviorln terapie tvo soust), k ncviku
spoleensky vhodnho chovn u kriminln se chovajcch lid
a u lid trpcch psychzami. Behaviorln techniky se uvaj
i v rmci terapie manelstv a rodiny.
Behaviorln terapie chce clen ovlivnit jeden pznak, jeden
sklon, nebo jeden typ chovn. Doshne-li toho, me zpsobit
i etzovou reakci - zlepenm klientova sebevdom me vyvolat
dal douc zmny, take klient se nhle jev jako vymnn,
pvodn mal zmna jako by pronikala celou jeho osobnost. Zmna
jednoho pznaku i jednoho typu chovn vak nen tak snadn,
jak by se z naeho strunho popisu mohlo zdt. Pznak i ono
chovn mohou mt smysl v cel sti meziosobnch vztah, ppadn
mohou bt nutn z hlediska rovnovhy mezi klientovm vdomm
a nevdomm. Odnauenm pznaku, resp. zmnou nedoucho
chovn, tedy nemus bt vyeen komplexnj problm, kter se
pozdji me pipomnat jinm zpsobem (novm pznakem, novm
druhem nedoucho chovn).
Behaviorln terapie je vhodn u lid, kte dosud dnou
psychoterapi neproli. To, co m bt ovlivnno, by mlo hrt co
nejmen lohu v klientovch vztazch, ppadn by to nemlo bt
spojeno s klientovmi velkmi vnitnmi konflikty, na nich maj
podl nevdom pn. Je-li klientovou obt een jeho
vnitnch i vnjch konflikt (by poloviat nebo jen
symbolick), je mal nadje na jej behaviorln ovlivnn.
V posledn dob se s spchem zkouej behaviorln postupy
i u lid trpcch psychzami, clem je pitom obvykle osvojovn
ztracench dovednost nutnch ke spoleenskmu styku, nkdy
i dovednost nutnch k sebeobsluze. Stejnm zpsobem mohou bt
behaviorln postupy vyuity u lid trpcch organickm
postienm mozku, u lid vrozen mentln hendikepovanch.
lovk spn vylen behaviorlnmi postupy by ml bt zbaven
pznaku, kter ho do lby pivedl. Vy cle si behaviorln
terapie neklade.
H2 Bioenergetika
Terapeut: Te lete na podloce a jenom zvednte nohy do vzduchu.
Nohy jsou kolmo k zemi. Paty vysute co nejv ke stropu, piky
nechte voln, nejv jsou paty. Pnev zstv na podloce,
nezved se. Za chvli uctte, e se vm nohy zanaj tst.
Nechte je bt, a se tesou, jak chtj. Te u se tesou
podn, to je v podku. Nezapomnte voln dchat, pod se
intenzivn prodchvte. To, co dlaj nohy nem s dchnm nic
spolenho. Urit by nebylo dobe zadrovat dech. Tes u vm
z nohou postoupil do celho tla. Nic se nedje, nechte tlo, a
se tese. Jet to pod jde vydret. Dchme intenzivn dl.
Ano, u se tlo tese, u to zan bt nron, jet zkusme
vydret. Jet chvli vydrme. Kdo to u neme vydret,
nech nohy padnout na podloku a ct uvolnn. Kdo jet me
vydret, a vydr. U to skoro nikdo nevydr, nechme nohy
padnout a ctme, jak hluboce se tlo uvolnilo. Uvolnila se nejen
doln polovina tla, ale i horn. Zstvme leet, jsme dokonale
uvolnn.

Prkopnkem soustavn psychoterapeutick prce s tlem byl

v obdob mezi svtovmi vlkami W. Reich. Reich se opral
o pedstavu, e vechny psychick i tlesn pochody maj spolen
energetick zdroj. U lid psychicky nemocnch je zdroj energie
zablokovn, jejich ltkov vmna je nedostaten, napt se jim
hromad v tch stech tla, v nich kdysi (rozumj v dtstv)
dolo k zabrdn pudovch impulz. Nap. lovk, kter ml chu
ze vzteku nkoho kousat, ct trval napt v elistech. Staenou
oblast nazval Reich svalovm krunem - ten nkdy kryje cel
tlo, nkdy jen jeho st. Nejsnaz cestou uvolnn zablokovan
energie je intenzivn dchn. Bhem nj se dostavuj velmi
intenzivn - asto i nepjemn - tlesn pocity (nap.
mravenen, pocity tlaku, kee), po nich tlo spontnn
uvoluje tenzi i zablokovan emoce. Klient zane plakat, kiet,
smt se, jakoby nezvisle na sv vli. Emoce se vynouj samy,
soubn s nimi se vynouj i vzpomnky, umoujc terapeutovi
vyloit vznam vybavovanch obsah. Terapeut me napomhat
odplavovn tenze i tm, e rukou tla na skupinu sval, v nich
je klientovo napt soustedno. Po jist dob terapeutick
prce, obvykle po nkolika mscch, me klient zat zvltn
reflex, kter jeho tlem probhne jako vlna nsledovan
neobvyklm uvolnnm. Reich mu kal orgastick reflex, protoe
pedpokldal jeho zk spojen se sexualitou. Tento pedpoklad u
nesdleli vichni Reichovi pokraovatel, nicmn vyvoln
zmnnho reflexu je mezi nimi dosud povaovno za dleit
meznk terapie, jeho dosaen motivuje klienta k dal prci na
sob.
Nejvznamnjm Reichovm kem, tvrcem pojmu bioenergetika, je
A. Lowen. Podle jeho teorie je vdom dc sloka osobnosti
(nazvan psychoanalytiky J) u nevyrovnanho lovka pln
zamstnna vytvenm a udrovnm psychickch obran proti
propuknut vnitnch konflikt. Tmito obranami jsou nap.
poprn konfliktu, jeho nepimen racionln vysvtlovn,
pipisovn vnitnho konfliktu domnlm vnjm pinm atd.
Citov siln nabit vnitn konflikty jsou obtn pstupn
v podob slov, klient si je uvdomuje sten nebo vbec ne.
Mezi obma tmito psychickmi oblastmi, zjednoduen snad meme
ci mezi vdomm a nevdomm, le psychoanalzou zanedban
prostednk: tlo. V nm jsou trvale zapsny nsledky starch
konflikt. Maj podobu fixovanch napt, je je mon uvolovat
zvltnm cvienm. Uvolnn tchto napt usnaduje pstup
k neuvdomovanm emocm (jimi jsou zlost, zoufalstv, hrza,
bolest, smutek) a usnaduje i analzu psychickch obran. Prce
s tlem tedy otevr cestu na ob strany - jak do oblasti vdom
a jeho obran, tak do hloubek nevdom. Terapeut mus prci
s tlem soustavn doplovat analzou psychickch proitk.
Cvien doporuovan Lowenem spovaj, stejn jako u Reicha,
pedevm v intenzivnm "prodchvn", krom toho se cvi
tlesn postoje, specilnmi cviky jsou uvolovny energetick drhy
v tle a tm vm jsou odstraovny jednotliv "prstence" i
"zklopky". Terapeut pomh uvolnit napt dotykem, tlakem
i mas. Nkdy napodobuje klientv postoj, aby sm v sob
poctil klientovy skryt emoce a pomohl mu je vyjdit. Nkdy
terapeut vyzv klienta, aby se ho dotknul a tak uvolnil sv
citov hnut. Nemus jt jen o nn city, vybjet se me strach
i zlost. Nen vak douc, aby tlesn kontakt mezi terapeutem
a klientem dostval erotick rz. Pokud by to hrozilo, m
terapeut tlesn kontakty s klientem peruit a omezit se pouze
na slovn analzu klientovch proitk. Terapeut by ml dokzat
i analyzovat klientovy sny, piem se postavy jednajc ve snu
daj pokldat za pedstavitele st klientova tla.
Pro lep pedstavu vm popu jet jedno typick bioenergetick
cvien - ncvik pdu. Provd se v dob, kdy terapeut ji zn

povahu klientovch vnitnch konflikt. Klient se m postavit na

jednu nohu, m ji pokrit v koleni, druhou nohou se me nanejv
lehce dotkat zem. Ped sebou m podloku, na n po jist dob
nevyhnuteln upadne. Ideln prbh je takov, e se klient ped
pdem vzd voln kontroly svho tla, to vak skoro nikdo
zpotku nedoke, klienti se boj nechat dji spontnn prbh.
Kdy se pak klientovi poda vzdt se voln kontroly, tj. nechat
zemskou pitalivost, aby nad jeho tlem zvtzila, otevr se tm
cesta k prolomen dalch nefunknch obran ped pirozenmi
silami. Tmto silm by se klient ml dokzat poddat.
Bioenergetika nezapr sv psychoanalytick vchodisko (viz heslo
Psychoanalza) a pi prci s obsahy klientovy mysli se
psychoanalze me k nerozeznn podobat. Stejn jako
psychoanalza je bioenergetick terapie dlouhodobm procesem.
Lowen doporuuje klientm cviit doma i mimo terapeutick hodiny
a pokraovat ve cviench i po skonen terapii. Terapie podle
nj pivd klienta na novou cestu, po n me pokraovat sm,
v ppad poteby si na n me zase pibrat pvodnho nebo
jinho terapeuta jako prvodce.
Terapeut se pi bioenergetickch cviench dostv do takov
fyzick blzkosti klienta, jak nem pi jinch typech
psychoterapie obdobu. Nem obdobu ani v oblasti fyziklnch
lebnch procedur, pi nich se nap. rehabilitan pracovnk
klienta tak dotk, nezabv se vak klientovmi pocity,
konflikty a traumaty. Bioenergetika proto vyvolv tzv. penosov
jevy rychleji ne jin psychoterapie. Jinak eeno, klient
snadnji terapeuta ztoton s njakou vznamnou postavou ze sv
minulosti, nejastji s matkou i otcem. To klade na osobu
terapeuta neobyejn vysok nroky. Nem-li terapeut klienta
pokodit, nesm podlehnout stle se nabzejcmu pokuen
ztotonit se s rol, kterou mu klientovy neuspokojen poteby
pidlily. Kdy terapeut tomuto pokuen podlehne, nen iv
moci, kter by klienta dokzala ze vztahu k nmu vymanit. Vztah
mezi klientem a terapeutem pak peshne rmec psychoterapie
a zneuv-li terapeut sv pevahy, me klienta pokodit.
Odpovdnost za takov nedouc vvoj terapeutickho vztahu le
pedevm na terapeutovi. Klient se me ochrnit jen tak, e si
vybere dvryhodnho terapeuta a jet ped zapoetm terapie
zsk referenci o jeho profesionln zpsobilosti z nezvislho
zdroje. Takovm zdrojem by v budoucnu mla bt etick komise
pslun odborn komory, dnes to mohou bt terapeutovi kolegov,
ppadn jin klienti.
Bioenergetika je zvlt vhodnm terapeutickm pstupem u tzv.
psychosomatickch nemoc, kter klient vnm pedevm jako
poruchy tlesnch funkc. Klient ale mus bt ochoten pijmout
pedpoklad, e ve he jsou i psychick faktory, a mus mt chu
pracovat na jejich objevovn. Z neurotickch pot jsou pro
bioenergetiku vhodnm polem ty, je se zeteln projevuj tlesn.
Akutn psychzy se pro tento druh terapie nehod. Bioenergetit
terapeuti podvaj zprvy o spch pi lb chronickch
depres, doporuuji vak brt tento optimismus s rezervou.
Clem bioenergetick terapie je uvolnn klientovch
energetickch rezerv, odblokovn zn, v nich se dve usdlilo
napt, a zpracovn souvisejcch vnitnch psychickch konflikt.
spn len klient je spontnnj, jeho vdom je rozen.
Pedstavme-li si s Lowenem vdom jako kuel reflektoru,
rozen vdom me znamenat bu ir zbr svtelnho kuele
nebo jeho vt pohyblivost. Klientovy city se s postupem terapie
dostvaj do vtho souladu s jeho mylenkami, je lpe schopen
ztotonit se s nadosobnmi principy (jakmi jsou nap. lska
k pravd, odmtn niiv agresivity apod.). Toto uznn
sjednocujcch nadosobnch princip nesm bt terapeutem
vynucovno, m probhnout samovoln. Pitakn nadosobnm
principm zavruje proces reorganizace klientovy osobnosti;

pijat princip umouje zachovvat rovnovhu tak, jako se hodiny

mohou dit podle pravidelnho rytmu svho setrvanku. Klient
pak u nemus pltvat energi na rozhodovn, na testovn
rznch cest.
H2 Gestaltterapie
Klientka: Dal mj problm je pejdn. Kdy se mi nco nevede
a jsem v napt, tak snm, co doma najdu. Vm o deset kilo vc,
ne bych chtla. Pak si to vytm.
Terapeut: Nechte jdlo v sob a je vm nedobe.
K: Zvracet nezkoum, jestli se na to ptte. Ale je mi patn,
doslova fyzicky patn, nemu z toho spt.
T: Zkuste si pedstavit, e jsou ve vs dv osoby. Jedna se chce
pejdat a ta druh j to nechce dovolit. Zkuste nm vem, kte
vs te poslouchme, pedvst dialog tch dvou osob.
K: No, jedna by kala, e pejdat se je pkn blbost. lovk si
tm rozhz i minerln rovnovhu, nejen e tloustne.
T: Mluvte pmo za tu osobu.
K: Jak se me tak hnusn perat! Podvej se na sebe, jak
vypad! To bicho a ten zadek, vypad, jako by ti bylo o deset
let vc. Nem ani trochu vle!
T: To vm jde dobe. Co by namtala ta druh osoba ve vs?
K: Nevm.
T: Zkuste se do n vtlit. Lb se j takov napomnn?
K: Asi ne. ekla by - Co bych nemohla jst, kdy mm chu.
T: Mohla by ct - Co bych nemohla bt tlust, kdy chci bt
tlust?
K: To ne, to bych j zatrhla.
T: Te vypadvte z role. Vrtila jste se do t prvn osoby, mte
mluvit za druhou.
K (po pauze, tie): Co bych nemohla bt tlust?
T: Zkuste se s tou vtou ztotonit. Zkuste ji ct drazn.
K: Co bych nemohla bt tlust?! Co bych nemohla bt tlust?!
T: Jak to je?
K: Hrozn. Je mi blb.
T: Kde je vm patn? V bie?
K: Ano.
T: Co by te ekl v aludek?

K: Chce se mi zvracet.

Zakladatelem gestaltterapie byl F. Perls, pvodn nmeck

psychoanalytik kolen Freudem a Reichem, kter ped II. svtovou
vlkou odejel do Jihoafrick republiky, po vlce pak pesdlil na
zpadn pobe USA. Prvn knihu o gestaltterapii vydal
v padestch letech. Slovo gestalt znamen nmecky tvar, ve
star psychologick literatue se tm slovem mn tvar dobr,
ukonen; Perls jm chtl vystihnout terapeutick cl, jm mu
bylo scelen vnitnch rozpor a poslen autentick "celostn"
osobnosti, skryt za fasdou spoleenskch rol. Celostn
osobnost je takov, kter doke uspokojovat pimen svoje
zkladn biologick poteby. My, civilizovan lid, o svch
zkladnch potebch vme jen mlo. Vnujeme vtinu sv energie
na potvrzovn svch spoleenskch rol. Jste-li, mil tenko,
nap. matkou a knihovnic, starte se pedevm o to, aby vm
vichni lid potvrzovali, e jimi jste, e sv lohy vykonvte
nleit. Jste-li, mil teni, potaovm expertem, jet vc
ne na konstrukci softwaru vm podle Perlse zle na va
reputaci. Svou spoleenskou roli si postupn osvojme tak dobe,
e jsme do n zaveni jako do pouzdra. Srosteme s n, stane se
na soust, pronikne do naeho J.
Pokud nejsme psychicky v podku, me se porucha projevit na
nkolika proitkovch rovnch. Prvn rovn jsou prv zmnn
spoleensk role; n ivot se me scvrknout na pouhou roli,
dlme vechno mon pro to, abychom roli hrli ideln, pitom
se vnitn znsilujeme. Vytvome si "falen charakter", kter
popr nkter nae psychick i tlesn poteby. Osobnost potom
d ta sloka, kterou Freud nazval Superego a kterou Perls
pektil na Vdce smeky (Top Dog). esky bychom nejsp ekli
svdom; chcete-li odvnj peklad, nabzm Vnitnho
strnka. Je to jednodue ta nae st, kter m vdycky
pravdu. Ta v silou dr na uzd svho protihre, toti
Podzenho psa (Under Dog). Under Dog by se dal voln peloit
jako Vnitn otrok. Vnitn otrok nejastji reaguje na nroky
Vnitnho strnka pasivnm odporem. Vnitn otrok je onen
lenoch, ktermu se nechce vstvat do prce, prt si ponoky, jst
zpsobn, hezky konverzovat, poslouchat fa atd. Vnitn otrok
je pedem poraenm astnkem konfliktu s Vnitnm strnkem;
upednostovnm strnka nevdomky poruujeme svou vnitn
rovnovhu, o svm otrokovi pokud mono nechceme nic vdt.
Kdybychom si otrokovy nepkn vlastnosti pipustili - a prv
o to se gestaltterapie sna - mli bychom ble k vnitn
harmonii.
Hlub rovn neurotick poruchy je rove strach. Strachy maj
pevn podobu obav z njak katastrofy. Strachy jsou pvodn
navozeny rodii, kte nm naznaovali, e ns pestanou mt
rdi, jestlie se nebudeme chovat (ba i myslet a ctit), jak si
oni pli. Zkladn katastrofou, j se cel ivot bojme, je
ztrta rodiovsk pzn.
Jet hlub rove poruchy nazv Perls slepou ulikou. Na tto
rovni vnmme, e nemme dostatek vlastn sly na een vnitnho
konfliktu. Uvdomme-li si nco takovho, pak jen nakrtko
a povrchn, na del dobu a ve vt intenzit by lo
o nesnesiteln prozen; radji ped nm uhbme. Konstruujeme si
proto soustavu vmluv ospravedlujcch nae selhvn, ppadn
i nae spolhn na pomoc jinch lid.
Na nejhlub rovni jsme konfrontovni s odumelmi stmi sv
osobnosti, je jsou pedobrazem na vlastn smrti. elit
takovmu zitku je jet nesnadnj ne se vyrovnvat s projevy
nerovnovhy na vych rovnch. Ale pouze ten, kdo je schopen
sestoupit a na tuto rove se me v terapii znovu narodit, k

s mystickm ndechem Perls.

Terapeutick proces se zd bt zen jednoduchm pravidlem;
klient je lcm stle dn, aby intenzivn proval, co se
v nm dje "tady a nyn". Klient ale nikdy nen schopen sdlovat
co se v nm vcelku dje, mluv jen za nkterou st sv
osobnosti, jinou potlauje. Terapeut ho nut, aby potlaovanou
st sebe sama dostal do kontaktu s tou slokou sv osobnosti,
kterou reflexivn terapeutovi nabdl jako prvn. Vnitn rozpor
je nejastji pehrvn jako dialog. Nap. jako rozhovor mezi
Vnitnm strnkem a Vnitnm otrokem, ale tak jako dialog
mozku a genitlu, jako rozprava mezi enskmi a muskmi sklony
apod. Klient tak me bt podn, aby formou monologu mluvil
jen za njakou svou vlastnost, za njak svj orgn. Me dostat
za kol, aby hrl opanou roli, ne jakou hraje obvykle, a tak se
dostal do kontaktu se svmi popranmi sklony. Jinm typem
terapeutickho kolu je pedveden zkouky na njak veejn
vystoupen - klient m nap. ukzat, jak se doma chyst
vystupovat v situaci, v n mu nadzen pidluje obtn kol.
Nebo jak se chyst vystupovat doma po pchodu z prce. Ve
srovnn s jinmi druhy psychoterapie vnuje gestaltterapie velmi
mnoho pozornosti tzv. neverblnmu chovn, tedy vrazm
oblieje, polohm a pohybm tla, tnu ei a vem dalm
aspektm mluvenho projevu, je se v nm krom obsahu daj najt.
Terapie se provd ve skupinch, ale terapeut se po jistou dobu
pln sousteuje na jednoho klienta, nkdy jej posazuje ped sebe
na tzv. horkou idli. Perls soudil, e i pasivn divci maj ze
sledovn terapie prospch; pinejmenm ten, e jsou
pipravovni na to, co se s nimi bude dt, a sami na horkou
idli zasednou. Gestaltterapeut klientovi nepodv intelektuln
vysvtlen vnitnch konflikt; pouze nut klienta, aby konflikty
naplno proil. Terapeut, vystupujc ve srovnn s jinak
kolenmi psychoterapeuty jako suvernn autorita, pesto nechv
odpovdnost za prbh lby klientovi.
Terapeutick kurz trv obvykle nkolik msc, frekventanti
navtvuj skupinu zpravidla jedenkrt tdn.
Gestaltterapie klade na klienty pomrn vysok nroky.
Terapeutick materil, k nmu se jin druhy psychoterapie bl
pozvolna a opatrn, chce dostat gestaltista svmi instrukcemi na
denn svtlo prakticky okamit. Nen divu, e v cizin jsou
gestaltterapeuti vyhledvni pedevm budoucmi nebo
praktikujcmi profesionly, kte jsou pro prci na sob vysoce
motivovni. Gestaltterapie me bt dobrou doplkovou technikou,
je-li uvliv uvna v rmci skupinov psychoterapie u lid
trpcch neurotickmi obtemi. Pro nkter z nich je
gestaltterapie nepijateln svou nalhavou pmoarost.
Terapeut, kter by na nich vyadoval plnn gestaltterapeutickch
instrukc by dlal chybu. Gestatterapie je vysloven nevhodn
u lid nemocnch psychzami.
Clem tto terapie je, aby klient pevzal kompletn odpovdnost
za ve, co se v nm dje, i za svoje chovn. lovk spn
len gestaltterapi by ml bt spontnn, zbaven nutkn
soupeit za kadou cenu, ale asertivn, je-li toho teba.
H2 Holotropn terapie
Facilittor (instruujc klienty v pedveer dvoudennho
soustedn): Vznam slova holotropn se nm nesnadno pekld,
nejsp to znamen celostn, jet pesnji k celosti smujc.
To, co spolu budeme dlat, vm zprostedkuje zitky, kter m ve
svch ritulech 90% vech kultur, toti zmnn stavy vdom.
Zmnnch stav vdom lze doshnout jgovmi cvienmi, pstem
i drogami, zmnnm stavem vdom je hypnza, narkza, tak

v komatu a na prahu smrti se dostvme do zmnnch stav vdom.

Do zmnnho stavu vdom se dostanete intenzivnm dchnm.
Pitom zaijete stavy, ve kterch se daj rozliit tyi rovn.
Na prvn rovni pekonvte senzorick a motorick bariry, jinak
eeno budete ctit brnn, teplo nebo zimu, mete se zat
tst i potit. Tlo se tak vlastn brn pustit vs dl, do
neobvyklch stav vdom. Na druh rovni se vm mohou objevit
vzpomnky z va minulosti, z dtstv a mld. Objev se nejen
vzpomnky, ale i emoce, kter k nim pat. Na dal rovni se
mete dostat ve vzpomnkch a do doby, kdy jste pili na svt,
znovu proijete svj porod. A konen se vm me podait, e se
dostanete do oblasti transpersonlnch proitk, zaijete nap.
pocit ztonn s celou prodou, s lidstvem, mete dokonce
zat cel cyklus pevtlovn a metamorfz. Budete-li pociovat
siln hnut mysli, mete je vybt, ale smrem do polte, kter
si pinesete. Sitter vs pitom bude hldat, abyste sebe nebo
nkoho jinho nemohli zranit. Zpas a sex nen dovolen. Nemuste
se sami sebe bt, v vnitn pozorovatel bude na stri
a nedovol vm provst nco, co provst nechcete. Vechno bude
probhat spontnn. Sta, kdy budete pravideln a intenzivn
dchat. Kdybyste zapomnali dchat, sitter vm to pipomene
tlakem na rameno. Cel proces budou samy dit liv sly, kter
mte v sob. My, co to zven pozorujeme, nevme pedem, kam vs
tyto sly povedou.
Holotropn dchn je technika zaveden Stanislavem Grofem jako
nhrada za uvolovn nevdomch obsah mysli pomoc LSD. S LSD
pracoval Grof v edestch letech u ns a pozdji jet nkolik
let v USA. Psychedelick drogy (k nim pat LSD) umouj,
stejn jako holotropn dchn, znovuproit minulch traumat.
Grof se sousteuje zejmna na trauma porodn, podle nj trauma
nejvt. Jm samostatn ivot zan a hned na zatku ho trvale
pedznamenv, nebo pivd lovka do blzkosti smrti.
Ve vztahu k porodu rozliuje Grof tyi obdob. V prvnm stadiu
zav nenarozen lovk jednotu s mateskm tlem. Ve druhm
stadiu (je je toton s prvnmi dlonmi stahy) se lovk ct
uvznn v prostoru, z nho nen niku, zd se mu, e je
pohlcovn, zaplavuje ho zkost. Tet fze je doba vytlaovn
plodu porodnmi cestami ven, dt se dus, bojuje o ivot
s mateskm tlem, neprov se ji jako bezmocn ob. Ve
tvrtm stadiu se dt narod, zpas o ivot je vtzn
dobojovn, co je provno nejdv jako smrt, poslze jako
znovuzrozen. Autor dokld popsan zitky vzpomnkami na porod,
kter si jeho klienti vybavili pod vlivem psychedelickch drog
nebo intenzivnho dchn. Tyto zitky pak dv do souvislosti
s psychickmi obtemi, jimi klienti trp v dosplosti. Nap.
s prvn fz spojuje Grof hysterick zamovn sn za
skutenost, s druhou fz pocity mncennosti a depresivitu,
s tet fz nutkav neurzy a sexuln deviace, astma, tiky
a koktavost, s fz tvrtou mnii a exhibicionismus.
Bhem zmnnch stav vdom je mon prot zkuenosti
pesahujc individuln osud, dostat se, jak k Grof, a do
transpersonln oblasti. Je mon znovu prot to, co nae due
zaila bhem svch pedchozch vtlen. (Piznm se, e nejsem
s Grofem ochoten vit na sthovn du. Vzpomnky na pedchoz
ivoty bych spe vykldal jako vtvory zddnho kolektivnho
nevdom.) Jungovsk kolektivn nevdom (viz heslo Jungovsk
psychoterapie) Grof uznv jako vlivnho initele v lidsk dui;
jeho produkty, pedstavy rznch bostev, pohdkovch bytost,
dmon a symbol, le pr a za vzpomnkami na minul ivoty.
Nejhloubji v lidsk psychice - nebo chcete-li nejve
- nachzme mystick zitek rozplynut vlastnho J v kosmu,
v nicot.
Lba psychicky podmnnch poruch vyaduje zsadn peladn od
negativnho dcho systmu k pozitivnmu dcmu systmu.

Poit LSD i uplatnn technik ovlivujcch dchn umouje

nejdv odit komplexu pedstav, je ns negativn ovlivuj
(jsou spojeny s tmi fzemi porodu, je jsme zde pro jednoduchost
nazvali druh a tet) a pechod do stavu pozitivnho vyladn
(ten je spojen s nktermi aspekty prvnho, pedporodnho obdob
a se zitkem narozen ve tvrt fzi porodu). Soubn s tm se
vynouj i transpersonln, nadosobn pedstavy, jejich lebn
inek je nemn vznamn.
Grof popisuje dv techniky holotropn terapie, je neuvaj
drog. Popeme zde tu, kter se nyn roziuje u ns. Klient le
na podloce a intenzivn dch. Dchn m bt neregulovan,
klient je me - chce-li - poddit rytmu hudby, kter jej
provz bhem devadestiminutovho dchn. Hudba je intenzivn,
zan bubnovnm, je pipomn rituly necivilizovanch
spolenost, pak pokrauje pes stedovk chorly a k dneku.
Hudba m podpoit vznikn pedstav, ovlivuje jist vc
pedstavy transpersonln ne pedstavy, kter se vou k porodu.
Klient nem sv proitky ovlivovat, objev-li se njak, m
"zstat s nm" a pokud mono ho m dokonit.
Klienti jsou bhem dchn rozdleni do pr, jeden dch, druh
(v loze sittera ili peovatele) pipomn tlakem na rameno, aby
dchajc nepestval dchat, poskytuje asistenci, kdy se objev
nepjemn vedlej pznaky (nap. zvracen). Pak se lohy
vymn.
Po skonenm dchn klienti zachyt sv zitky formou kresby,
pak o nich jet spolen diskutuj.
Vedouc kurzu (tzv. facilittor ili povzbuzova), kter cel
obvykle dvoudenn sezen organizuje, dv bhem dchn pokyny
sitterm a e ppadn kritick situace. Facilittorv kol
nespov v intelektulnm, slovnm zpracovvn zitk klient;
on je m vst k tomu, aby sv zitky proili opravdu do konce,
a v pln sle.
Vkendov sezen jsou pstupn kadmu zjemci po zaplacen
stanovenho poplatku. Zjemci se o nich dozvdaj z inzert. Ve
zdravotnickch zazench se holotropn terapie uv sporadicky.
Holotropn dchn bv astnky hodnoceno jako zajmav
zitek, vynouje se bhem nj mnoho materilu, jen m vztah
k osobn historii klienta, objevuj se i zitky, kter by bylo
mon dvat do vztahu k porodu a zitky transpersonln povahy.
Jejich zpracovn v rmci nkolika hodin je vak sotva mon.
U nkterch klient dochz i ke zhoren psychickho stavu.
Holotropn terapie nen vhodn pro osoby trpc srdenmi
onemocnnmi vetn vysokho krevnho tlaku, nemocemi plic,
epilepsi, glaukomem, nen vhodn tak u pooperanch stav. Do
krtkch vkendovch kurz by nemli vstupovat lid dve nebo
v souasnosti len pro psychick obte, pesto jsou tito lid
astmi frekventanty tchto kurz.
H2 Hypnza
Terapeut: Dvejte se mi do pravho oka, pmo na zornici. Dvte
se na m oko. Sedte pohodln, sousteujete se na mj hlas.
Pokud slyte nco jinho, zstane to v pozad, v poped va
pozornosti jsou instrukce, kter ode mne slyte. Stle se dvte
na moje oko. Mon se vm zd, e se m oko trochu pohybuje
a zase zastavuje. Stejn, jako vnmte m oko mete vnmat i mj
hlas. Chvlemi jako by se piblioval, chvlemi jako by byl trochu
dl. Slyte ho bezvadn, vnmte jen tento hlas. Ctte-li u
navu v och, mte-li chu je zavt, mete je zavt. Vae oi
jsou unaven a pomalu se zavraj. Mte zaven oi, te se u na
mj hlas mete soustedit dokonale. Sedte pohodln, tlo je

uvolnn, dchte spontnn, klidn, a vnmte mj hlas. Mte

pocit ospalosti, ten pocit je nejdve slab, postupn se
prohlubuje. Ctte se ospal, maltn, upadte do hypnotickho
spnku...

Hypnza je star technika pmho ovlivovn lid sugescemi ve

zmnnm stavu vdom. Hypnotizovan osoba se pln a vlun
sousted na hypnotizujcho, take pozorovatel m dojem, e
hypnotizovan hypnotizra bezvhradn poslouch. Hypnotizr svm
chovnm maximln podporuje soustedn klienta na sv pokyny.
Lid se li v tzv. hypnabilit, tedy ve schopnosti upadat do
hypnotickho stavu. Hypnabilita se d otestovat ped hypnotizac
jednoduchmi zkoukami. Hypnotizr me u dobe ovlinitelnch
lid doshnout podstatnch zmn ve vnmn jejich tla, v tom,
jak ct bolest a rzn jin obte. Me klientm spn
sugerovat, e vid to, co nen vidt, sly, co nen slyet, e
maj nladu, jakou pedtm nemli, ba dokonce, e se penesli do
doby, kdy byli dtmi, nebo i doby, kdy budou sta. Hypnotizovan
osoba prov sugesce jako svoje stavy, vzdv se (ne vak pln)
kontroly nad tm, co vnm, ppadn ct, ve prospch
hypnotizra. Ve skutenosti se klient nikdy nevzdv vldy nad
svm chovnm. Kad lovk m v sob "skrytho pozorovatele",
kter ho zabrzd, kdyby chtl pod vlivem hypnzy podniknout nco
nepedloenho.
Hypnzou lze ovlivovat i pam. Bhem hypnotizace lze dt
klientovi pokyn, e si nebude pamatovat sugesce, kter dostal,
a pesto se podle nich bude chovat. Po ukonen hypnzy klient
pokyn spln, jde nap. napsat na tabuli svoje jmno, a nedovede
zdvodnit, pro to udlal, nepamatuje si pslunou sugesci.
Ve spojen s hypnzou se vyskytuj obavy a povry, kter se zde
alespo strun pokusm korigovat. Nen pravda, e lovk snadno
citov ovlivniteln je tak dobe hypnabiln. Schopnost bt
hypnotizovn souvis spe se schopnost se soustedit, a to
zejmna na svoje proitky a fantazie, souvis i s tvrm
nadnm. Nen pravda, e je mon v hypnze nkomu dt pokyn
k chovn, kterm by pak hypnotizovan pokodil sebe i jinou
osobu. I kdyby nm nkdo sugeroval, abychom vyskoili z okna,
neudlme to. Nen pravda, e lze nkoho hypnotizovat proti jeho
vli. Nen pravda, e eny jsou hypnabilnj ne mui, rozdly
mezi pohlavmi nejsou vznamn. Nen pravda, e idelnmi
subjekty pro vyvoln hypnzy jsou eny trpc tzv. hysteri.
st en s touto diagnzou je opravdu dobe hypnotizovateln,
st naopak vbec na hypnzu nereaguje. Hypnabilita je schopnost
pravdpodobn vce vrozen ne nauen, trninkem je mon ji
ovlivnit jen mlo. Hypnza nen toton se spnkem, je mon
hypnotizovat lidi, kte bhem hypnzy chod a maj oteven oi,
mus vak jt o lidi vysoce hypnabiln.
Zkuen hypnotizr l hypnzou jen klienty, u nich pedbn
zkouky potvrdily stedn nebo velmi dobrou hypnabilitu. Bhem
hypnzy klient obvykle sed nebo le. Pi bnm hypnotizanm
postupu se m klient dvat na njak bod, kter se ppadn zane
trochu pohybovat (nap. hrot tuky nebo panenka hypnotizrova
oka). Kdy se klientv zrak unav, hypnotizr mu sugeruje
zavrn vek a stav naprostho uvolnn, kter postupuje do
hypnotickho spnku. V nm pak hypnotizr svmi sugescemi
ovlivuje klientv stav. Mn obvyklm postupem je tzv. bdl
hypnza, pi n klient me na vymezenm prostoru i chodit,
zrakem me nap. sledovat ru namalovanou na podlaze. Uveden
do hypnzy je takto nesnadnj, v klinick praxi se tm
nepouv. V prbhu hypnzy se hypnotizr pesvduje pomoc
zkouek, jak hluboko se klientovi podailo ponoit se do
zmnnho stavu vdom. Na konci hypnotickho sezen mus
hypnotizr klienta dovst do normlnho bdlho stavu a pedtm
jet odvolat vechny sugesce, kter by mohly dodaten

nepzniv ovlivovat klientovo chovn. Lidem trpcm poruchami

duevnho zdrav se d v hypnze sugerovat dobr odolnost proti
stresu, clevdomost, uvolnnost a jin obecn schopnosti,
o nich se d pedpokldat, e pomhaj svmu nositeli udrovat
duevn zdrav. Sugesce mohou bt i zamenj, mohou oslabovat
pznak poruchy, kter klienta nejvc obtuje. Nap. lovku
postienmu nespavost je mon sugerovat, e se mu bude chtt
spt, jakmile ulehne do postele, e jeho spnek bude hlubok, e
se probud odpoat atp. Nen vak dobr sugerovat mu, e urit
hned usne, e se urit ani jednou neprobud, e bude spt plnch
osm hodin - tyto pedpovdi se nemusej splnit, a to by efekt
hypnzy oslabovalo.
Hypnza se d pout i v rmci odkrvajc psychoterapie jako
prostedek usnadujc vzpomnn na dleit momenty z klientova
ivota. V hypnotickm stavu si klient tak me odt zitky,
kter by v normlnm bdlm stavu zpracovval nesnadno.
Pouije-li terapeut hypnzu takto, ml by se k obsahu
hypnotickch sezen vracet v psychoterapeutickch rozhovorech
dodaten a dl s nimi pracovat. Vjimkou z tohoto doporuen
jsou postupy tzv. ericksonovsk koly (to jsou terapeuti
inspirovan postupy slavnho terapeuta M. H. Ericksona), kte se
domnvaj, e v hypnze me terapeut komunikovat pmo
s klientovm nevdomm a pmo je ovlivnit. Ericksonovsk hypnza
se sna blokovat ztrnul vdom stereotypy, protoe v nich vid
hlavn pekku na cest ke klientov zdrav. Hypnotizan
technika proto obchz vdom obrany pomoc paradoxnch tvrzen;
klientova pozornost je odvdna stle nkam jinam, terapeut mu
vyprv ne zcela prhledn metaforick pbhy, nebo pmo
komentuje to, co se prv s klientem dje apod.
Vztah mezi hypnotizrem a hypnotizovanm se odborn oznauje jako
raport. (Jt k raportu, jak vd vojci, znamen poslun, tedy
podzen, se hlsit u nadzenho.) Hypnotizr me bt v roli
vce nebo mn autoritativn. Vdycky je teba, aby byl klient
svoln s tm, e terapeutovi do znan mry penech zen svch
psychickch pochod. Hypnotizr nemus bt klientovi sympatick,
nicmn je lep, kdy mu klient dvuje. Neautoritativn
hypnotizi povauj klienta za partnera, ktermu jen napomhaj
v tom, aby se sm dostal do hypnotickho stavu. Autoritativnj
hypnotizi klienta strhnou podmanivost svch sugesc. Nkte
klienti dvaj pednost tm, nkte onm terapeutm.
Hypnza nem stejn inek na vechny klienty. U vysoce
hypnabilnch osob lze nkdy doshnout okamitho, "zzranho"
vylen, kter vak skoro nikdy nevydr nastlo. I u stedn
hypnabilnch osob je nutn k udren dobrho vsledku hypnotick
sezen opakovat jednou nebo i vcekrt v tdnu. Osobm mlo
hypnabilnm, nehypnabilnm a lidem, kter hypnza zzkostuje
(obvaj se ztrty kontroly nad sebou, co bv spojeno
s nevdomm strachem ze smrti) hypnza pomoci neme.
Hypnza se d kombinovat s jinmi psychoterapeutickmi metodami.
Je-li soust lebnho reimu, kter se opr o prci se
skupinou pacient, a je-li provdna individuln, je teba
potat s tm, e mezi klientem a terapeutem, kter ho
hypnotizuje, vznikne intenzivnj vztah. Ten se me podobat
i zvislosti na rodii nebo jin pro klienta vznamn autorit.
Hypnzou se daj dobe ovlivovat neurotick obte,
psychosomatick nemoci (tj. takov, k jejich vyvoln napomohl
psychick stres), kon nemoci, bolesti (a to i porodn nebo
bolesti vyvolan zubaskmi zkroky). Pouit hypnzy jako
pomocn metody se zkou pi lb alkoholismu, pi odvykn
kouen a pi lb obezity. Nedoporuuje se hypnotick
ovlivovn lid trpcch schizofreni a endogenn depres.

Hypnza je metoda vhodn zejmna pro krtkodob zvldnut

nepjemnch stav i obtujcch pznak. Nelze si od n
slibovat zsadn zmny v postojch i v trvalch osobnostnch
vlastnostech. Hypnotick ovlivnn me bt dostatenm lebnm
zsahem u klient, jejich duevn zdrav nen vnji narueno.
H2 Jga
"Lotosov sed se v jze pokld za krlovskou sanu. Je to sed,
pi kterm je pte zcela vzpmen a plce jsou dokonale
uvolnny k dchn. Pi kadm jinm sedu se mohou zda vyhrbit,
objev se tlak na brnici a znesnaduje se dchn. V lotosovm
sedu se to neme stt. Jestlie se pedklonme, penese se vha
tla na nohy, po krtk dob ns zanou bolet kotnky a my se
zcela mimovoln napmme. Pedevm se vak pi lotosovm sedu
otevraj pslun energetick centra (akry) podl ptee.
(Proto jogni pi hlubok meditaci, kdy pechzej do jinch
rovn vdom, sed vdy v Padma san.) Navc je lotos v jze
vznamn symbol: pedstavuje nejvy slu, krsu, istotu
a oduevnlost. Kvt lotosu plave vdy na hladin, vlny se ped
nm rozestupuj, voda ho nikdy nesm. Jin rostliny se pi
silnm vlnobit polmou a jsou hnny po hladin sem a tam. Voda
symbolizuje svt kolem ns, kvt lotosu lovka. lovk a svt
jsou zce spojeni. Tak jako lotos rozkvt jen ve vod, me se
lovk rozvjet a realizovat jen na tomto svt. Tak jako lotos
plave na jezee a voda ho nesm, zstv i jogn pi vech
osudovch ranch vnitn nedoten."
Paramhansa Svm Mahevarnda
Jga je pvodn jednou ze esti tradinch hinduistickch
filozofickch kol; prvn psemn zznamy o n se dochovaly
z doby pedchzejc o nkolik mlo stolet zatek naeho
letopotu. Jga navazuje na jet star tradici vdskho
nboenstv, v n se daj najt zeteln znmky odklonu od
uctvn boh promtanch kamsi mimo lovka a tento svt,
odklonu od obt a jinch okzalch uctvacch ritul a pklonu
k hledn harmonie v nitru lovka. Posvtnou povahu pak
zskvaj odosobnn principy, je jsou jen mlo zvisl na
pedstav bosk bytosti, kter je ztlesuje. Tato tendence,
kter se naplno uplatnila v jze, ji in pitalivou pro
modernho zpadnho lovka hledajcho nboenstv bez boh.
Jga je soubor praktik sloucch k dosaen idelu plnho zdrav
a vyrovnanosti v jednot tlesnch, duevnch i duchovnch
aspekt. V naem civilizanm okruhu je nejpopulrnj hathajga
ili cvien k oist a regeneraci tla, z n jsou zase
nejpouvanj a nejznmj sany, polohy, v nich m cvic
jistou dobu setrvat, aby mu pinesly douc inek. Cvien nem
jen inky na kostern svalstvo, psob pmo i na vnitn
orgny, tm se jogick cviky li od tlocviku bn
provozovanho v zemch zpadn civilizace.
Jga je ovem systm mnohem ir. Vedle tlesnch cvien
zahrnuje i zsady ivotosprvy (vegetarinstv, minimln tepeln
prava potravy, psty, proiovn zavacho traktu, omezovn
sexu), dechov cvien, koncentran a meditan techniky,
uvolovac cvien a tak soubor pokyn, je m lovka
orientovat na urit hodnoty, a proto se d povaovat za obdobu
kesanskch pikzn (zdrazuje se skromnost, omezovn vech
nruivost vetn touhy po majetku, neubliovn jinm bytostem,
obtavost pro druh, laskavost, poznvn sebe sama, naslouchn
hlasu svho svdom, smovn k pravdivosti v mylenkch
i v jednn). Tyto idely jsou do jist mry protikladn idelm
soudob konzumn spolenosti, ta zdrazuje spch, maximln
vkonnost, elnost, dokonalou vnj podobu. Jgick idely jsou
blzk asketickmu protestantismu z as, kdy se kapitalismus

teprve rodil a zdaleka jet neml charakter konzumn

spolenosti. Proto jsou hodnoty obsaen v jze sympatick
dnenm protestujcm, zejmna mldei.
Cvien m zanat nejjednodumi dechovmi technikami, kter
smuj k ovldnut tzv. plnho jogickho dechu. Soubn s tm
si adept osvojuje jednodu podoby san, kter bude postupn
propracovvat a k polohm definitivnm. Mezi cvienmi je vhodn
zaazovat nkolikaminutov pauzy naprostho uvolnn, bhem nich
cviitel me klientm vysvtlovat principy. A po nkolika
mscch cvien se obvykle pechz k ncviku proiovacch
praktik, k vym formm dechovch cvien, ke koncentraci
a k meditaci. Pro zatenka bv obtn vydret prvn msce
vcviku, bhem kterch na sob dn inky nepozoruje, pozoruje
jen to, jak je vcvik nron, jak je jeho tlo mlo ohebn, jak
patn dch atd. Dobr cviitel s tm ovem pot.
Chcete-li si vybrat dobrho cviitele, ite se pedevm tm,
kolik pozornosti vnuje jednotlivcm. Jestlie kadho prohldne,
pohovo s nm, zapamatuje si o nm zkladn fakta a pozdji
bhem cvien upravuje sestavy podle jeho poteby, m zkladn
pedpoklady k tomu, aby byl dobrm trenrem. Pokud dv vem
cvicm jednotn instrukce a nestar se o jejich odezvu, je
jasn, e s ky na dlouho nepot. Navc me tmto povrchnm
pstupem nkterho klienta pokodit.
Zkuen cviitel je nutn, pestoe nkter pruky tvrd opak.
Cvic, kter by byl ponechn sm sob a prukovm nvodm, si
spolehliv vybere cestu, kter zesl jeho vnitn nerovnovhu.
lovk orientovan na maximln vkon bude upednostovat dlouh
vdre v krajnch pozicch se zadrenm ndechu. Bude tak
bezdn posilovat sv stavy napt a me si navc pokodit
svalov vazy. lovk pli uvolnn si zase bude libovat ve
cvicch podporujcch relaxovan stav a v dechovch cviench
s maximlnm vdechem, co je opak toho, co by mu zkuen
cviitel doporuil. Nesprvnm zpsobem cvien se daj vyvolat
poruchy, kter by jinak vbec nevznikly, a zhorit poruchy, kter
se zatm naplno neprojevily. Bolesti a napt ve svalech po
skonenm cvien mohou bt znmkou jet nerozvinut nemoci,
kterou klient nemus umt sm rozpoznat. Cviit se d pi vech
nemocech, ale zdaleka ne vechno; to je dal argument pro
nutnost odbornho veden vcviku.
Na zatku vcviku m mt cviitel k km postoj autority, kter
se oni dobrovoln podvoluj. Pvodn, ve star Indii, cvival
jeden uitel (guru) s jednm kem. Dnes se skoro vude cvi ve
skupinch. Vhodou je, e se adepti mohou vzjemn posilovat
v myslu dojt na cest jgy co nejdle. Cviitelm se
doporuuje, aby perspektivn ky pevdli ze zatenickch
kurz do kurz pro pokroil. S pokroilmi pak maj mt vztah
ptelsk, nikoli autoritativn. lovk nemus bt ani
pravovrnm hinduistou, ani se nemus potat k revoltujc
mldei, a pesto me mt z jgy prospch. Jga vyhovuje
introvertnm lidem, kte si mezi sebou a svtem potebuj
udrovat jist odstup. Svtonzor, na jeho pd jga kdysi
vznikala, si osvojovat nemusej, ale mohou se k nmu blit,
zvlt kdy se jze vnuj dlouhodob. Za krtkou dobu jga
ovoce pinet neme, proto od n mnostv civilizovanch lid
odpad; ti jsou zvykl uspokojovat svoje poteby rychle
a s minimln nmahou. Nkdy je i pro zkuenho cviitele
pekvapenm, jak dychtiv jgu pijmaj nkte lid, kte se
v prci tak kajc nezastav ani na okamik. Zdlo by se, e
jga je s jejich povahou zcela nesluiteln. O co vak je lovk
aktivnj ne prmrn lid, o to silnj m neuvdomlou touhu
po klidu, kterou jga doke dokonale naplnit. Mlokdy je jgou
pitahovn lovk vnitn neklidn, nesoustedn, potebujc
zdroje vzruen mimo sebe. Pro takov lidi jsou jgov cvien
utrpenm a rychle s nimi kon. Pi vnjch poruchch

duevnho zdrav nelze v naem civilizanm okruhu spolhat na

jgu jako na jedinou lebnou metodu. Jga je pro ty, kdo ji
pijmou, vtenm prostedkem pedchzen nepimench reakc na
stres. Jestlie vak ji nkdo psychicky onemocnl, zhorila se
tm jeho schopnost uit se a zhorila se i jeho schopnost
zuitkovat vsledky tohoto uen. U ji propuknuv duevn
poruchy me bt jga doplkovou metodou lby a terapeut
i klient se sebou navzjem musej mt vt trplivost ne pi
ncviku za pznivjch podmnek. Je-li jga v lebnm reimu
zaazena jako jedna ze sloek, je teba myslet na to, aby nebyla
s jinmi slokami v rozporu. Specialist, kte peuj o jednoho
klienta, by mli bt v kontaktu se cviitelem jgy, kter se mu
tak vnuje, zejmna jsou-li to lkai ordinujc klientovi lky
nebo rehabilitan procedury. Jga je dobe sluiteln s vtinou
jinch lebnch metod, pokud se o jej sluitelnosti s nimi
uvauje.
Nkter jgov cvien jsou vysloven zakzna lidem trpcm
obhovmi obtemi, onmi chorobami (zejmna glaukomem),
akutnmi znty, nemocemi kloub a intenzivnmi bolestmi. Jga se
nedoporuuje nemocnm, kte trp schizofreni (nkte z nich ji
maj sklon praktikovat a zhoruj tm svj stav).
Jga nleit a dlouhodob cvien zvyuje tlesnou zdatnost,
odolnost proti nemocem, pohyblivost, reguluje vhu, odstrauje
stresem vyvolan pznaky (nespavost, buen srdce, potivost,
skleslost, obavy a strachy), zlepuje vnmn, soustedn
pozornosti i pam. lovka depresivn ladnho aktivuje, lovka
pli aktivnho ukliduje, nevyrovnan lidi vyrovnv,
vyrovnanm pomh dospt na vy rove vnitn harmonie.

H2 Jungovsk psychoterapie
"Byl to ppad, kter nebylo mon lit, nbr jen oetovat. Jako
kad lka, ml jsem i j pacienty, kter mus lovk bez nadje
na uzdraven doprovzet k smrti. Tato ena slyela hlasy, kter
byly rozdleny po celm tle a jeden hlas ve stedu hrudnku byl
'hlas bo'. 'Na tento hlas musme spolhat,' ekl jsem a asl
nad svou vlastn odvahou. Tento hlas pronel zpravidla velmi
rozumn poznmky a s jeho pomoc jsem s pacientkou velmi dobe
vychzel. Jednou tento hlas ekl: 'On t mus vyzkouet z bible.'
Pinesla si starou bibli opotebovanou tenm a j jsem j musel
pokad uvst njakou kapitolu, kterou mla pest. Pt jsem
ji z toho musel vyzkouet. To jsem dlal jedenkrt za trnct dn
asi po sedm let. Pipadal jsem si v tto roli zprvu ponkud
zvltn, ale po njak dob mi bylo jasn, co cvien znamen:
tmto zpsobem byla pozornost pacientky udrovna v bdlosti,
take neupadala hloubji do destruktivnho snu nevdom. (Tm
autor mysl hloubji do sv schizofrenn nemoci, pacientkou byla
star ena; moje pozn. O. M.) Vsledkem bylo, e se hlasy
rozen dve vude sthly asi po esti letech zpt vlun
a pesn na levou polovinu tla, zatmco prav byla zcela
osvobozena. ... Mohlo by se ci, e pacientka byla alespo do
pl tla uzdravena. To byl neoekvan spch, nebo jsem si
nepedstavoval, e by nae ten bible mohlo psobit
terapeuticky."
C. G. Jung
C. G.Jung je nejvznamnjm Freudovm kem. Jeho vklad psychiky
a jeho lebn metody maj v literatue rzn nzvy, v nich se
objevuj pdavn jmna "hlubinn", "analytick", "komplexn".
Zde jsme zvolili nzev nejpouvanj a nejjednoznanj. Jung
sm zdrazoval, e terapeut mus bt prun, nem lpt na
lebn doktrn; terapie je vdycky dialog, v nm je terapeut

asten jako cel osobnost. Jungv nzor, e terapeut je

klientovi uiten zejmna tehdy, kdy se i jeho klientv problm
osobn dotk, by podepsal mlokter zastnce jin terapeutick
koly. Jungovsk teorie psychoterapie nechce bt svrac
kazajkou, chce naopak podpoit rozvoj terapeutovy i klientovy
tvoivosti. Ve uveden ukzka Jungova terapeutickho pstupu,
kter vc ne z teorie vychz z povahy pacientiny nemoci, to
mla ilustrovat.
Jung revidoval Freudovo uen zejmna v tchto bodech:
- Nevdom obsahuje nejen osobn zkuenosti jednotlivho lovka,
ale i zkuenosti celho lidstva, ty se dd jako hotov
struktury. Tyto struktury, kter Jung nazv archetypy, se
nejprzranji ukazuj ve starodvnch mtech, povstech
a pohdkch. Archetypy nm mj. zprostedkovvaj proitky nboensk
a duchovn, o tuto monost vak modern nevc lovk piel,
nicmn i on nevdomky uspodv sv proitky podle zddnch
archetyplnch schmat.
- Nevdom je tedy primrnm zkladem lidsk due, vdom J
zdrazovan Freudem povauje Jung za druhotn vsledek
civilizanho vvoje lidstva. lovk pedhistorick si vlastn J
neuvdomoval, il v mytick jednot s prodou. Kdy vzdval
pedepsanmi rituly poctu svm bohm, ml pitom zitek pm
asti na nadpozemskch principech. Osobn J pitom neznamenalo
tm nic, proto byly mon a schvalovan i lidsk obti.
- Clem lidskho chovn nen jen uspokojen sexulnho pudu (jak
se domnval Freud), ani pouh uspokojen touhy po moci (jak
tvrdil dal z vznamnch Freudovch k A. Adler), nbr
spojen s vymi principy duchovnmi a nboenskmi. Jung
pipoutl, e nkte klienti potebuj bt leni postupem
freudovskm, jin adlerovskm. V lebn praxi se na rozdl od
Freuda a Adlera vnoval i lidem starm, pro n shledval svj
pstup zvlt vhodn.
- tyi zkladn psychick funkce, toti mylen, vnmn, ctn
a intuice, nejsou u nikoho dokonale rovnomrn rozvinuty. Jedna
z nich jako by ovldala psychiku, dal dv jsou v pozad, tvrt
bv vce nebo mn potlaen a obvykle se zan prosazovat
v obdob "ivotnho poledne". Psychoterapie m pomoci lidem
zlepit rovnovhu mezi psychickmi funkcemi.
- Nerovnovha me bt i v typu zamen osobnosti, nkdo je
zcela zamen ven ze sebe, nkdo je naopak zcela obrcen dovnit.
Tato charakteristika je do znan mry vrozen, psychoterapie ji
vak me tak ovlivnit.
- Psychoterapeut m bt podle Junga aktivnj ne freudovsk
psychoanalytik, kter se zamuje zejmna na vklad "penosu"
(tedy toho, jak klient promt sv minul zkuenosti do osoby
terapeuta). Jungovsk terapeut chce bt duchovnm vdcem klienta,
nkdy i provokujcm a zneklidujcm. Terapeut je toti
v analze angaovn podobn jako klient, nem bt pouhm neutrlnm
"projeknm pltnem" pro klientova pn a fantazie, jak
poadoval Freud. Terapeut me a m v prbhu lby uplatovat
i svoje vlastn osobn npady a fantazie.
- e sny jsou krlovskou cestou do klientova nevdom, na tom by
se Freud s Jungem shodli. Jung, kter analzu sn pokldal za
nosn pil terapie, vak odmtal pedem dan jednoznan vklady
snov symboliky. Ve snu se ms zbytky aktulnho dennho dn
s minulou osobn zkuenost sncho i s archetyplnmi vtvory
kolektivnho nevdom lidstva. Jazyk, kter pouvme pro
vystien svch uvdomovanch zkuenost, nejde jednodue
uplatnit na vtvory nevdom. Nevdom m svou vlastn logiku,

terapeut se s klientem mohou pokouet o peklad ei nevdom

z jednoho kontextu do jinho, nelze se vak dopracovat k njakmu
definitivnmu vkladu. Psychologick vznam snu tkv podle Junga
v tom, e nm ukazuje, kam thne nae prav vnitn J. (Toto
prav J se li od jungovsk Persony, spoleensk role, kterou
si "oblkme" v zvislosti na prosted, v nm se zrovna
nalzme.) Postavy, o nich se nm zd, se daj vykldat jako ty
sti na osobnosti, kter se nm odcizily. Sen jejich
prostednictvm me ukazovat to, co v bdn opomjme.
K terapeutick prci jsou vhodnj spe srie sn ne
jednotliv sen.
Dlka jungovsk terapie je velmi promnliv. Jung publikoval
ppady, je mu netrvaly vce ne nkolik sezen, ml vak
klienty, jimi se zabval mnoho let. Pi jungovsk terapii sed
klient terapeutovi tv v tv. Terapeut nepodporuje klientv
ppadn sklon penet na terapeuta oekvn tkajc se jinch
osob; tak zvan penos povaoval Jung za leckdy zbytenou
komplikaci len.
Jungovsk terapie je vhodn pro lidi spe stednho vku, kte
jsou ochotni spojit sv obte s ivotnm bilancovnm. Hlubinn
analza nevdomch tendenc je vhodn jen pro toho, kdo netrp
psychzou. Jung se v lebn praxi velmi obval ppad
nerozpoznanch psychz, jejich propuknut by analza mohla
uspit, ppadn i vyvolat. (Sm byl schopen se dlouhodob
vnovat lidem trpcm chronickou psychzou, viz ve uvedenou
ukzku; v takovch ppadech se spokojil s udrovac
psychoterapi.)
Clem terapie je u Junga nalezen "pravho J". Vybavovn
nevdomch obsah oslabuje klientovy osvden spoleensk masky
a vn nejistotu do vkonu dve bnch rol. Terapeut v, e
klient se dky analze dostv do tkost, zisk vak stoj za
to: vdom dostv novou pleitost zpracovat jak ty nevdom
tendence, je vyvstaly bhem osobnho vvoje, tak se dostat do
kontaktu s vtvory kolektivnho nevdom. V idelnm ppad se
pitom osobn nevdom oslabuje a lovk se posiluje tm, jak se
napojuje na archetypln kolektivn nevdom. Posilovat by se
vposledku mly i vazby lovka k lidem a ke svtu, mly by bt
mn sobeck, prunj, odpovdnj. Prav J je tedy rozen
J, nov J, oitn J, J lpe propojen jak s pudovmi
sklony, tak s duchovnm smovnm lidsk bytosti.
H2 Krizov intervence
Terapeut (ke klientce, stojc na zbradl mostu, z nho chce
v sebevraednm myslu skoit): Jmenuju se Jan Novk, jsem
psychiatr a pijel jsem proto... no prost jsem tady.
Klientka: J nikoho nepotebuju.
T: Rozhodujete se, jestli skoit dol?
K: Jdte pry, j vs k niemu nepotebuju.
T: Dol, na asfalt, to je 96 metr; trv to tyi vteiny.
K: Nechote bl, nebo skom.
T: Nebojte se, budu stt tady, kde jsem. Za ty tyi vteiny pr
lovk proije cel svj ivot, projede mu to hlavou jako film.
K: Jak to mete vdt?

T: Stalo se mi to taky.
K: Kecte.
T: Spadnul jsem ze skly, natst jsem byl na lan. Letl jsem
jenom asi dvacet metr.
K: S tm jdte okouzlovat njakou svoji slenu, m to nezajm.
Nevytahujte se tu na m.
T (po pauze): Myslte si, e jsem zase dal vejtaha, kter na
vs chce udlat dojem a pak vs nech bt?
K: Jo, teda ne, teda je mi to fuk. Jdte s tma kecama do hje.
T: Dobe, nebudu kat nic.
K (po pauze): To tady budete stt a umt na m? Nejste njakej
chylnej?
T: Mon jsem. Je to moje prce. Tady na tom most u jsem byl,
pokejte, tikrt, ne tyikrt. Te s vmi jsem tu potvrt.
K: A kolik... nechte si ty kecy, chcete m zabavit a odvzt m do
blzince.
T: Kolik jich skoilo dol? Jedna. Byla mlad ne vy. Dole
ekali fotografov, obrzky pak byly ve vech novinch. Nevidla
jste je?
K: Ne, j nejsem chyln.
T: chyln asi nejste. Ale vjimen jste v tom, e te mte
pocit, e nemte dnou spznnou dui.
K: A te jste piel vy a budete mi ji dlat, co?
T: To jet nevm. Musela byste o to stt i vy. Nemusm to bt
nutn j. Mimochodem, jak si ten blzinec pedstavujete? Svrac
kazajky, me na oknech a tak? Jestli to potebujete, mu vm
nabdnout ubytovn na nkolik dn. My pracujeme v bvalch
jeslch, k se tomu komunitn krizov centrum. Byla byste tam
pln svobodn, nikdo by vs nedrel, kdybyste chtla odejt.

Pojem krize se ve svtov psychiatrii zabydlel v edestch

letech naeho stolet, kdy zaaly bt zakldny linky dvry
a komunitn centra duevnho zdrav, v nich mla bt obanm
dostupn rychl a kvalifikovan pomoc. Vzkumy provdn v USA
a v zpadn Evrop toti ukazovaly, e lid v krizi se na
odbornky obracej jen v menin ppad, vtina jich hledala
pomoc u praktickch lka a u duchovnch, kte nemli speciln
trnink na zvldn nhle vzniklch kriz. Jin vzkumy
naznaovaly, e vasn a efektivn pomoc me pedejt
dlouhodobm psychickm obtm. Krize je stav vyvolan nhlou,
vysoce stresujc situac, s n se postien nedoke vyrovnat.
Krizi vyvolv nejastji ztrta blzk osoby (rozvodem,
rozchodem, mrtm), ztrta zamstnn nebo zhoren spoleenskho
postaven, ohroen zdrav (nap. razem, vnou nemoc),
narozen pokozenho dtte apod. S men pravdpodobnost me
bt krize vyvolna i udlostmi, kter si lovk pl (satek,
poven v prci, narozen chtnho a zdravho dtte,
pesthovn do ciziny). Kad lovk je jinak citliv, nkte
lid zvldnou sami velk rny osudu, jin vykolej banln nemoc

nebo pijet novho kolegy na pracovit. Nikdo, ani odbornk,

neme nikomu pedepisovat, kdy m lovk na krizi nrok a kdy
ne.
Stav lovka provajcho krizi se vyznauje vysokou zkost,
nebo depres, nebo sms obojho. lovk v krizi me bt
i agresivn. Klientovi se zd, e nen v jeho monostech se
s nronou situac vyrovnat. Zd se mu tak, e ve svm okol
nem dostaten zdroje pomoci. U ady lid se v krizi objevuj
sebevraedn mylenky, nkte z nich se pokouej o sebevradu
a nkte z nich sami svj ivot ukon.
Na krizi je mon nahlet i jako na pleitost k osobnmu
rstu. Bhem krize je lovk zven vnmav, krize ho pipravuje
na zsadn zmnu. Krize otevr cestu k nov rovni vnitn
rovnovhy i k zaloen novho vztahu k lidem. Toto hledisko je
blzk profesionlm, kte lidem pomhaj projt krizemi. lovk
bezprostedn postien kriz mv naopak pole vnmn zen
a omezen je i jeho repertor adaptanch technik.
Odbornk, kter klientovi pomh vyrovnat se s kriz, by ml
nejdve zhodnotit nsledujc aspekty krize:
- Co a kdy krizi vyvolalo.
- Klientovy souasn vztahy k lidem.
- Klientv souasn psychick stav (vetn sebehodnocen).
- Klientovu ochotu k pijet pomoci.
- Podobnost souasn krize s minulmi zitky.
- Zpsob klientovy souasn adaptace na krizi (vetn zisk,
kter mohou bt neuvdoml).
- rove klientovy adaptace ped vznikem krize.
Shromdn tchto daj je mon bhem jednoho nebo nkolika
terapeutickch sezen. Clem krizov intervence nen poradit
klientovi postup, kter (by sebelpe vymylen) by nebyl jeho
postupem. Clem nen ani zsadn zmna klientovy osobnosti.
Krizov intervence chce poslit klientovy vlastn adaptan
schopnosti a doshnout bu stavu, v jakm byl ped vznikem krize,
nebo stavu lepho. Toho by mlo bt dosaeno bhem esti a osmi
sezen s terapeutem. Terapeut by ml podpoit klientovo J, tedy
vdomou, racionln sloku osobnosti. Klient by ml pod jeho
vedenm pochopit, pro se do krize dostal. Souasn s tm by vak
ml terapeut nechat klienta v omezen me ventilovat jeho emoce
a uznat je jako logick dsledek situace. Terapeut by ml
pedvdat dal vvoj klientova stavu podle ppad, s nimi
dve pracoval, sdlovat sv zkuenosti klientovi, a tak posilovat
jeho nadji na spn een krize. Ml by klienta povzbuzovat
pi jakmkoli nznaku perspektivnho postoje ke krizi. Ml by
klienta usmrnit k vyuit vech dostupnch zdroj podpory
(zejmna pbuznch a jinch blzkch lid). eeno souhrnn, ml
by klientv postoj (jm je nejastji pasivn odevzdanost)
piblit co nejvce postoji aktivnmu.
Terapeut by ml na zatku intervence vytvoit ovzdu
s dostatkem pochopen a podpory. V dalch sezench me
s klientem formulovat konkrtnj koly a me vyvjet mrn
tlak na jejich realizaci.
Krizov intervence je postup vhodn u lid, kte se poprv

potkaj s velmi nronou situac. Podl nronosti situace na

vzniku krize by ml bt vt ne podl klientovy osobnosti.
Krizov intervence me bt vhodnm postupem i u lid, u nich
propuklo vn duevn onemocnn. Ne ale u vech. I u tch
duevn nemocnch, u nich prospla, se s n nemus vystait.
doucm vsledkem krizov intervence je poslen klientovy
schopnosti eit nronou situaci, a to bu na zklad strategi
dve vyzkouench, nebo na zklad postup nov vytvoench.
Spolu s tm by se mlo zlepit i klientovo sebehodnocen, mlo by
dojt i ke zmrnn nepjemnho emonho doprovodu krize (stav
zkosti, deprese, agresivity).
H2 Logoterapie
Klient: Zdrav mi neslou, ena ode mne odela, dti jsou
dospl a maj svoje zjmy. Prci u njak doklepu do dchodu,
ale zbavnho na n nevidm nic. Co me bt zajmav na prci
kontrolora?
Terapeut: Konky dn nemte?
K: Konky? J se pod zasekvm, na nic mi nezbyde as. Ne se
rozhodnu, tak pleitost utee. Te m zvali bval kamardi,
abych s nimi jel na hory. Ne jsem se rozhoupal, u byla vechna
msta v autech obsazen, tak jsem nikam nejel. A i kdybych jel,
vytal bych si, e to bude stt plno penz a e jsem ty penze
mohl dt dtem.
T: S dtmi se nkdy vdte?
K: Nkdy.
T: Uvaujete nkdy o sebevrad?
K: Napadaj m takov mylenky.
T: A co vs zastav?
K: Nevm.
T: Nco vs zastav, jinak byste tu se mnou nemluvil. Co vs dr
pi ivot?
K: Nevm. Mon se jednou dokm vnouat. Mon jednou i na hory
pojedu.
T: Kdy nejedete na hory, abyste mohl dt penze dtem, tak pro
vs asi m smysl dti podporovat.
K: Asi ano.
T: Co jet pro vs m smysl?

eck slovo logos znamen e, rozum a tak smysl. Viktor

Frankl, vdesk psychoanalytik, kter za II. svtov vlky
proel nkolika nacistickmi koncentranmi tbory, rozvj od
tyictch let psychoterapeutick smr, kter nazval
logoterapie. Franklovm zkladnm zitkem je pozorovn, je
uinil na sob i na jinch lidech v extrmn nronch podmnkch
vznn - peije ten, kdo v, pro stoj za to pevat.
Logoterapie je podle svho zakladatele "psychoterapie zamen na

hledn smyslu". Frankl uznv Freudv epochln pnos, ale

rozhodn nesouhlas s Freudovou vtou napsanou do dopisu
princezn Bonapartov: "Jakmile se lovk zane zabvat smyslem
ivota, znamen to, e je nemocen." Starost o smysl vlastnho
ivota povauje n autor za svrchovan projev lidstv: ten, kdo
by se o smysl ivota nestaral, by pestal bt v pravm smyslu
lovkem. Modern technick civilizace zbavila lovka starost
o zajitn zkladnho ivobyt, poskytuje mu vak stle mn
opory v hledn smyslu ivota. Absence ivotnho smyslu proto m
dl astji pivd klienty k psychologm a psychiatrm. Pacienti
si u nestuj tolik na frustrace sexulnho pudu i
na pocity mncennosti jako za as Freudovch a Adlerovch,
dnen pacienti - a zvlt mlad - trp "existencilnm vakuem".
Frankl je schopen sv tvrzen doloit mnoha vzkumy provedenmi
zejmna se studenty na evropskch a severoamerickch
univerzitch. Pocitem ztrty ivotnho smyslu trp destky
procent mladch lid, procenta jet stoupaj, zam-li se
vzkumnci na mlde po sebevraednch pokusech i na mlad lidi
zneuvajc drogy. Smysl svho ivota lovk neme odvodit
z tradice, tradice mu zprostedkuje pouze hodnoty. Nalzn
smyslu je vdy vysoce individulnm vkonem, kter nen nikdy
definitivn ukonen, smysl ivota se mn podle ivotn etapy,
v n se nachzme. Frankl v, e nen obtn ctit se dobe v kruhu
rodiny i pi smyslupln, intenzivn prci. lovk by vak ml
bt schopen nalzat smysl i v utrpen.
Frankl nepropracoval dnou zvltn logoterapeutickou techniku.
(Stal se znm postupem, kter pouvaj i jin
psychoterapeutick koly; paradoxn intenc, ili nvodem na
paradoxn zvldnut strachu, - klient si m aktivn pt to, eho
se boj.) Ppady logoterapeut jsou vedeny destky hodin, klient
sed terapeutovi tv v tv, terapeut mu clenmi otzkami
pomh v jeho vlastnm hledn smyslu. Terapeut se chrn
podsouvat klientovi vlastn hodnoty. Terapie se pohybuje ve sfe
hodnot, proto se neme vyhbat ani nboenskm otzkm. Sm
Frankl je lovk hluboce vc, tvrd vak, e svou vru do
psychoterapie nepromt. Je vak otzkou, zda je dokonal
terapeutova neutralita v hodnotov oblasti mon. (Osobn si
myslm, e nen.)
Problematika ivotnho smyslu je nalhav jednak na prahu
dosplosti, jednak na konci ivota. Logoterapeuti proto asto
pracuj s klienty mladmi a umrajcmi. Logoterapie m t velk
pole psobnosti u lid depresivnch. Logoterapie pedpokld, e
si klient nenaplnnost smyslu uvdomuje a ct potebu zaplnit
svou existenciln przdnotu. Pro lovka, kter nem vyvinut
smysl pro duchovn hodnoty, logoterapie vznam mt neme.
Vsledkem logoterapeutick lby by ml bt pokornj postoj
lovka k ivotu, popisovan Franklem jako obrat od otzky "Co m
ivot me dt?" k otzce "Co mohu dt ivotu j?"
H2 Prov terapie
Klientka: Jsme spolu u 26 let. Vdycky jsme ili klidn, i kdy
starosti byly, hlavn s bydlenm. Mme dva kluky, ti studuj,
jet nejsou hotov. Od revoluce se mu zaal angaovat ve vem
monm, chodil na stranick schze, zakldal rzn organizace,
doma nebyl skoro vbec. A minul tden piel s tm, e m rd
jinou. Neekl mi, kdo to je, ani jak dlouho spolu nco maj.
Terapeut: ekl vm, e se chce rozvst?
K: Ne. J jsem z toho byla pln v oku. Nejdv jsem jen dv
hodiny breela. Pak jsem la k naim znmm, kte ns znaj u od
svatby, jezdili jsme spolu i na dovolenou. Ti mi to vbec
nevili. Klukm jsem jet nic neekla, ale ct jim to budu

muset, stejn ct, jak je te doma dusno. Ale a to km komu

chci, nikdo mi neum poradit. J jsem to s muem chtla probrat
u nkolikrt, ale nikam se nedostaneme. J mu navrhuji, aby
nechal vechny ty vci, co dl, abychom na sebe mli vc asu.
Chtla jsem, aby se mnou nkam jel, aby si vzal pr dn
dovolenou. On pr neme. Chtla jsem mu pomoct, ale on pomoc
neum pijmout.
T: A co od vs doopravdy chce? Pro vm vykld o sv neve?
K: On byl vdycky pravdomluvn, asi mi nechce lht. J jsem rda,
e to vm.
T: Take je to od nj sprvn, e vm to k? A jak byste mu
mohla pomhat s jeho nevrou?
K: Jakkoliv to bude poteba. Jenom kdybych vdla jak.
T: Zatm vae nvrhy na vt sblen odmtl. A pravdpodobn
s tou druhou dl vztah udruje. Obvm se, e svm sdlenm vs
chce uinit spoluodpovdnou za to, co sm neunesl. A e se kolem
nevry, kterou nepoteboval tajit, te rozjede koloto vitek
a vmluv, z nho budete mt oba podn zamotanou hlavu.
K: Peci na to nemu mlet.
T: A muste jeho svovn poslouchat?
K: A co bych mla dlat? Mm se tvit, e se nic nedje? To bych
nedokzala.
T: Tko vm mu dt pmou radu. Chci vs v prvn ad
upozornit na vai pozici ve vztahu k muovi. Je to pozice
zvisl; nejen te, byla takov asi u dv, e si mohl dovolit
sdlit vm nco tak nestravitelnho. Podstatn otzka pro ns
bude, jestli vae pozice neme bt jin.
V odbornch knihch se astji mluv o manelsk terapii.
Vzhledem k tomu, e u ns vbrzku zane rst poet dvojic, kter
spolu ij bez poehnn ad (v zpadn Evrop a ve Skandinvii
roste od vlky stle) dvm pednost termnu prov terapie.
Sociologick vzkum u ukzal, e sezdan a nesezdan pry maj
velmi podobn vvoj i problmy, nesezdan pry vak spolu ij
statisticky prmrn krat dobu a jsou podle statistik o nco
spokojenj se svm souitm.
Praktikovanch typ prov terapie je nkolik. Prvn, inspirovan
psychoanalzou, pedpokld, e mu a ena si vyhovuj na
nkolika rovnch a e i jejich nevdom uzavraj v okamiku
zahjen spolenho souit "tajnou dohodu". Mu nap.
neuvdomle hled energickou mateskou postavu, kter by ho vedla
ivotem. Mon ne s tolika konflikty, je zail v dob, kdy o nj
peovala matka, ale v podstat tou po lepm vydn matky. ena
me zase touit po spojen s muem, kter m kvality jejho
otce. I ti lid, kte byli v dtstv vchovou rodi pokozeni
(rodie je nap. trali nebo zanedbvali) a na vdom rovni si
pej, aby jejich partner byl pravm opakem jejich rodie, mvaj
nevdom pn pokraovat ve scni, kter se v pvodn rodin
nauili, a vydit si ty s rodiem na jeho nhrace
- partnerovi. kol terapeuta potom spov v odkryt tchto
neuvdomlch pn. O nich a o jejich splnitelnosti se potom
bhem terapie vyjednv.
Jin druh prov terapie se omezuje jen na pn uvdoml,
a mezi nimi se zase sousteuje jen na ta, kter se promtaj

pmo do chovn partner. Konfliktn partnersk souit se d

napravit jen tak, e se posiluje pjemn chovn druhho.
Posilovn spov v odmovn vlastnm chovnm. Terapeut
pomh obma partnerm zjistit, co m druh rd, a vede je
k efektivnmu uspokojovn tchto pn. Pn mohou bt bhem
terapie sepsna i do seznam, nkdy se v rmci terapie
vypracovv i psemn smlouva o jejich plnn. Tomuto pstupu se
k behaviorln (viz stejnojmenn heslo tkajc se
individuln psychoterapie). Behaviorln terapeuti rdi
podporuj zprvy o vsledcch svho postupu vzkumem. Dky nim
nap. vme, e na vstcn chovn reaguje druh partner jen
v 55% ppad tak vstcn, kdeto na nevstcn chovn reaguje
skoro v 90% ppad tak nevstcn. (Pro mn z toho dl vyplv, e
bible m pravdu, kdy tvrd, e lidsk povaha je zatena
hnost.) Bylo tak zjitno, e bytek nevstcnho chovn
mezi partnery nevede automaticky ke zven akc, je jsou
hodnoceny jako chovn vstcn. Tm se odvoduje soustedn
behaviorlnch terapeut na pozitivn projevy partner.
U ns byli manelt poradci masivn ovlivnni pojetm Plzkovm,
kter klasik Kratochvl oznauje jako racionln-edukativn.
Emon sloka vztahu pedstavuje podle Plzka vdy zt, je
spojena s rizikem jednostrann nebo oboustrann zvislosti. Od n
by se lovk ml osvobodit uvdomlm silm. Na kritick situace
m bt pedem pipraven a m je eit s rozumnm nadhledem. Snad
nejslavnj Plzkova rada se tk situace, v n mu vracejc
se ze sluebn cesty nachz doma manelku v posteli s jinm
muem. Oklaman manel si m podle Plzka od zletnka pjit
dvanct stovek. Plzk bhem terapie zjiuje nejen emon
rovnovhu pru, ale zamuje se i na fungovn instrumentlnch
sloek souit (veden domcnosti, hospodaen s financemi, pe
o dti a jejich vchova, trven volnho asu). Tvrd, e
uspodn instrumentlnch sloek souit dv vt nadji na
zvldnut citovch problm pru ne postup opan, pi nm se
terapie pokou nejdve zpracovat rozjiten emoce. Terapie pru
by proto mla vdycky zanat instrumentalitou provho souit.
Plzk v sob nikdy nezapral psychiatra. Jak ve svch osvtovch
knihch, tak v terapii pouv psychiatrickch diagnz. Urit
typy lid, charakterizovan psychiatrickmi diagnzami, povauje
za neschopn provho souit a nevh jejich partnery od
pokraovn vztahu odrazovat. Jin typy povauje za mlo schopn
trvalejho souit, ili vyadujc velmi pizpsobiv
protjek.
Vztah terapeuta a klienta je podle Plzka vztahem nadzen
- podzen. Terapeut m dvat mui a en instrukce, kter by
mli ve svm vlastnm zjmu splnit. Disciplna je jednm
z Plzkovch oblbench slov.
Tak znm Bachova "konstruktivn hdka", kterou pro nae
podmnky upravil a u ns propagoval Kratochvl, me bt azena
k postupm vukovm, i kdy je pi n potno s vodnm
odreagovnm nepjemnch pocit. Dal postup pak spov
v brdn emoc a v pechodu ke konstruktivnmu dohadovn, je
je spojeno s chvlenm partnera.
Pi prci s pry uplatuj nkte terapeuti tyt principy,
kter pouvaj pi prci s rodinami. Zjemce o provou terapii
nech proto nahldne jet do kapitoly pojmenovan Rodinn
terapie.
Pokud si rodinn terapeut me nkdy dovolit kontrolovan
strann, prov terapeut by nikdy neml uzavrat koalici s nkm
z dvojice, kterou l. Doporuuji proto kadmu astnkovi prov
terapie skonit kontakt s terapeutem, jakmile zaznamen, e mu
terapeut soustavn nadruje. Klientovi to me njakou dobu

lichotit, nicmn
e si terapeut ve
Terapeut by ml v
romn pojmenoval

pak nejde o provou terapii, ale nejsp o to,

vztahu ke klientm e sv vlastn problmy.
idelnm ppad pedstavovat cosi, co v jednom
J. Updike "nae tet J".

Terapie by mla zanat problmem, kter nabz nkdo z pru,

terapeut by neml hledat hned "hlub souvislosti". Jestlie
terapie zaala jako prov a jestlie pak jeden z partner nechod
na domluven sezen, ml by se terapeut sm pokusit ho
kontaktovat a motivovat k pokraovn, zejmna stoj-li o to ten
z partner, kter v terapii vydrel. O problmech se zskvnm
mu pro provou a rodinnou terapii u byla e v 5. kapitole.
Pro standardn provou terapii nejsou vhodn dvojice, v nich m
jeden z partner utajovan jin vztah a zraje v nm odhodln
k rozchodu s partnerem, s nm il dosud. Tuto situaci by ml
umt zkuen terapeut rozpoznat podle typickch pznak
a postupovat potom tak, jako by lo o pedrozvodov stadium
souit.
Terapie pr se d dlat i ve skupinch (podobn jako terapie
rodin). Hlavnm terapeutovm kolem je potom zabrnit tokm mu
proti enm (zvislch partner proti nezvislm, vrnch proti
nevrnm atp.) Prov terapie, j se souasn astn oba
partnei, nen vhodn pro dvojice sran dlouhodobmi
intenzivnmi konflikty, ani pro pry, kter jsou tsn ped
rozvodem. Nicmn prov terapie stejn jako rodinn terapie se
d dlat i s jednm lenem pru (ppadn rodiny). Nezle na
potu zastnnch, ale na tom, jak horizont terapeut vol.
Lep vsledky m prov terapie u dvojic, kter spolu zanaj
t ne u dvojic trpcch dlouhodobm nesouladem - tm tak vc
pomhaj prov skupiny, protoe jim prospv zjitn, e podobn
pote jako oni sami maj i jin lid a e jsou tyto pote
eiteln.
O vhodnosti prov terapie a monostech ji kombinovat s jinmi
psychoterapeutickmi postupy plat tot, co je eeno
v kapitole Rodinn terapie. Prov terapie je mon i v prbhu
rozvodu, clem pak je zpracovn niivch emoc do pijateln
podoby, udren dt mimo konflikt a udren rodiovskch rol.
V ostatnch ppadech by clem prov terapie mlo bt souit,
kter oba partnei budou vnmat jako pnosn. Clem tedy nem
bt harmonick souit, takov formulace by u zavnla
nerelnmi nadjemi. Souit mue a eny spontnn eroduje, proti
tto obecn zkonitosti terapie zme velmi mlo. Vztah se skoro
nikdy nepoda zlepit na rove, kterou ml v zatcch
znmosti. patn veden terapie, tj. takov, kter neum zachzet
s neptelskmi pocity a zklamanmi oekvnmi, jej me
i zhorit. Nkter vztahy se ale pi nejlep vli a pi
nejvtch terapeutickch zkuenostech zachrnit nedaj. V tchto
ppadech pedstavuje kultivovan rozchod podobn nron
terapeutick cl, jakm je pacifikace konfliktnho souit.
H2 Psychoanalza
Klientka: Zdl se mi vera sen. Byla jsem v njakm hrad, se
mnou tam byly jen dvky stejn star jako j. ili jsme tam
klidn, zpvaly jsme si, nkdy jsme chodily z hradu ven na louky
trhat kvtiny. Jednou, kdy jsme byly za hradbami, k nm pijel
ryt v ernm brnn. Kval na m, abych la s nm. J jsem
nechtla, utkala jsem do hradu. On jel na koni za mnou, byl
rychlej a silnj, hrozn jsem se bla. Vbhla jsem do brny
na posledn chvli. Za mnou hned zapadly me. Utkala jsem
dovnit, pak m ale zase nco thlo k t mi, podvat se,
jestli tam jet je. Vrtila jsem se k brn a vidla jsem, e
tam stoj. Nesedl u na koni, k se psl vedle nj. Ryt se
dval pmo na m. Dostala jsem zase strach a chtla jsem utct

dovnit. On mi kal, e se ho nemusm bt. Pemlouval m, abych

nechala otevt brnu. Jedna dvka, kter byla se mnou uvnit
zaala brnu otevrat. Kiela jsem na n, a to nedl. Ona ale
pokraovala, tahala za njak provazy, m se zaala zvedat,
pitom skpala, bylo to stran, m to bolelo, jako by ta m
byla kus mho tla. Hrozn jsem se bla, a jsem se strachem
probudila.
Terapeut: Co by v sen mohl znamenat?
K: No, e m njak mu ohrouje.
T: A kdo to je?
K: Jaroslav to urit nen. Z nj strach nemm, to sp on m
strach ze m, z mch nlad. Ten ryt byl hrozn velk a siln.
Myslm, e njak vznam mlo i to ern brnn. Kdy stl ped
branou opral se o me. Ml me ped sebou, zapchnut do zem.
T: Bla jste se toho mee?
K: Ano. Bla jsem se veho, vdla jsem, e je schopen veho.
A pitom m na nm nco pitahovalo. Ta ern barva... napad m,
e u ns v rodin vdycky chodili ve svtek tatnkovi pbuzn
v ernm. Oni byli vichni sedlci. Ale pro ml brnn? Aby
nebylo vidt dovnit?
T: Aby se chrnil? A ped m?
K: No asi ped hysterenm moj matky... asi, asi v tom brnn
byl otec. Kdo jin by to mohl bt? Vy ern aty nenoste, i kdy
do vs taky nevidm.
T: Tak pedpokldejme, e to byl v otec. Co vs k tomu snu
jet napad?

Psychoanalza, vytvoen S. Freudem na pelomu 19. a 20. stolet,

byla zejmna v dob svho formovn vc ne jen lebnou metodou.
Byla svtonzorem; pro sv prkopnky tm nboenstvm, je
mlo svho zvstovatele, sv apotoly i sv kace. Autoritativn
Freud nepipoutl u svch k pokusy o revizi doktrny, ty
pesto vznikaly a vznikaj. Dnes je psychoanalza hnutm, v nm
existuj rzn proudy. Nen pochyb o tom, e Freudova prce byla
prlomem do dvjho uvaovn o psychickch poruchch a e
vechny pozdj psychoterapeutick smry bu erpaly
z psychoanalzy, nebo se definovaly v protikladu k n; dn
psychoterapeutick kola nemohla zstat k psychoanalze
lhostejn.
I kdy se psychoanalytici a jejich skupiny li v drazech
kladench na urit motivan sly a jejich regultory, spolen
pedpoklady se pokusm shrnout takto:
Psychoanalytick len m bt pedevm analzou nevdom
formovanho v asnm dtstv, tedy zitky z pvodn rodiny.
Analyzuje se zejmna vztah klienta k rodim.
Psychick ivot lovka je nazrn jako stetnut protichdnch
tendenc (sil, motiv, pud). Klasick psychoanalza se
sousteovala na stetnut sexulnch pud a agresivity se
zbranami, kter vytvoila kultura. V tomto stetvn se formuje
jdro na osobnosti, kter Freud nazval J. Hlavnm
zprostedkovatelem kulturnch vliv je rodina, ta utv nae
svdom ili Nadj. Oblast pud - do znan mry toton

s oblast nevdom - se v psychoanalytickm jazyce nazv ponkud

mysticky Ono.
Vechny druhy psychoanalzy hledaj v nitru lovka drama
probhajc mezi frakcemi jeho osobnosti a chtj toto drama
pivst k rozuzlen.
Nejsou-li nae pn pimen plnna rodii (pichzme-li
v nem zkrtka i jsme-li naopak rozmazlovni), vvoj na
psychiky to me komplikovat; meme se pli upnout na nkterou
tlesnou znu, z n nm v uritm vvojovm obdob pichz
nejvc pudovho uspokojen. Pro nejmen dt jsou hlavnm
zdrojem slasti sta, proto si v obdob prvnch msc ivota
meme podit vlohu pro plin optimismus a velkou dvivost
(jestlie nm matka dopvala, co hrdlo rilo), nebo naopak
vlohu pro pesimismus a pasivitu (jestlie nae chuti matka
zanedbvala). V dalm obdob jsou hlavnmi orgny svrae; ume
se hygien a meme si zaloit dispozici k chorobn istotnosti i
k nepodnosti. V dalm "falickm" stadiu (feministky mus
prominout, Freud jet mue nadazoval enm) se ume milovat
- v tomto obdob vznik oidipovsk komplex. Oidipovsk komplex je
podle Freuda jdrem kad neurzy; spov v milostn nklonnosti
vi rodii opanho pohlav, kter je doprovzena nenvistnou
rlivost vi rodii stejnho pohlav. Neurotik ve svm
oidipovskm komplexu uvzl, nedokzal penst milostnou nklonnost
na jinho lovka. Jedna odno psychoanalzy, zvan
Ego-psychologie, pidala k Freudovm tem hlavnm vvojovm
stadim dtte jet dal. Erikson takovch obdob rozliil
sedm. Povaoval i stedn a star vk za etapy, kter maj sv
vvojov cle. Podle nj meme na kadm ze sedmi velkch stup
ivota uklouznout a na kadm mme anci opravit, co se
nepodailo na pedelch. Nap. v obdob dospvn nm m jt
pedevm o to, abychom se vyuili (douili), abychom zskali
praktick dovednosti pro pozdj zamstnn. V dalm obdob jde
o to, abychom se sblili s partnerem opanho pohlav. (Te zas
mus prominout homosexulov, Erikson psal v padestch letech.)
Vechny odrdy psychoanalzy hledaj v nitru lovka slab msto,
kter spojuj s nezdarem pi zdolvn uritho vvojovho kolu.
Technika lby zachovv postup, k nmu v poslednch
desetiletch sv praxe dospl Freud. Klient le na pohovce a m
analytikovi sdlovat vechno, co ho napad. To znamen vechny
sv mylenky, fantazie i sny. Analytik podporuje vybavovn
vzpomnek z asnho dtstv, podporuje tak klientovo svovn
fantazi tkajcch se samotnho analytika. Analytik sed
klientovi za hlavou, klient na nj nevid, analytik mluv velmi
mlo.
Len je dlouhodob. Obvykl frekvence nvtv u psychoanalytika
jsou ti nebo tyi hodiny bhem tdne, v nkterch ppadech
i vce. Za minimln dlku psychoanalzy povauj odborn
spolenosti 500 hodin. V souasnosti se praktikuje i tzv.
analytick psychoterapie, kter vymezuje jako postaujc penzum
nkolik destek hodin, ani celkov dlka lby peshne jeden
rok.
Vhodnost adepta pro namhavou psychoanalytickou prci testuj
nkte psychoanalytici bhem prvnch sezen tzv. pokusnmi
interpretacemi. Teprve podle toho, jak na n klient reaguje,
uzavou nebo neuzavou s nm terapeutickou smlouvu. Ve svt
pacient za kompletn psychoanalzu vdy plat (v USA 60 - 100
dolar za hodinu, v Nmecku o nco vce v markch), nkde hrad
pojiovny jej zatek. Psychoanalza, kterou by klient
neplatil, se podle nkterch autorit za psychoanalzu povaovat
ned. Smlouva a platba in podle nzoru psychoanalytik situaci
pro ob strany vyvenj. Klient si "pronajm" svou hodinu,
co ho nut, aby ji vyuil, a to blokuje jeho ppadn pli
dtsk a spolhajc chovn.

Analytikova prce spov v tom, e klientovy voln asociace

interpretuje, tzn. pipojuje k nim vklad. S tmto vkladem
klient me souhlasit nebo nesouhlasit. Nesouhlas je jednou
z forem tzv. odporu, kter nevyhnuteln analytick prce
vyvolv. Odpor m i nevdom sloky, co se projevuje rznmi
chybnmi vkony, zapomnnm, nerozumnm, odbhnm od
interpretace, bagatelizovnm atp. Klientovo J se mus brnit,
nem-li klient pijt o svou vlastn totonost. Analytik
s klientovm odporem pot, nen nutn, aby se klient za svj
odpor ctil provinile. Stejn tak se pedem pot s tm, e
klientovy reakce na analytika budou nepimen, pehnan, nkdy
i zlostn. To pat mezi tzv. penosov jevy; analytik v, e mu
nkter klientovy reakce nepat a doke s nimi pracovat jako
s materilem, kter se tk vznamnch postav z klientovy
minulosti, obvykle rodiovskch. Nkter klientovy reakce vak
analytikovi pat, protoe je lovk jako kad jin; m svj
svrz, sv povahov slabiny, sv hodnotov schma. Bylo by
ideln, kdyby analytik dokzal na nejmen monou mru
ovlivovat proces analzy svou osobnost, neme se vak
z procesu analzy jako konkrtn osoba nikdy vymazat.
Psychoanalytick teorie pouv pro analytikv postoj ke
klientovi, zaten analytikovmi nevdommi sklony, pojem
protipenos.
Clem lby je poslen klientova vdomho J, tj. poslen jeho
schopnosti eit aktuln problmy s vtm ohledem na reln
monosti ne dosud. Klientovy pznaky psychick poruchy jsou
povaovny za nhraku realistickch, bolestnch een problm,
ped nimi kdysi stl, ppadn ped nimi stoj nyn. Nevdom
tendence se maj dky analytick prci dostat do vdom, nemaj
vak zmizet - to by byl nereln cl - maj bt lpe zeny
vdomm.
Psychoanalza stav lbu na terapeutickm vztahu, proto je volba
analytika jet vznamnjm rozhodnutm ne volba terapeuta pi
jinch psychoterapeutickch postupech. Freud pvodn dal, aby
se terapeut stavl ke klientovm problmm neutrln a aby ml
tak neutrln postoj ke klientovi jako k osob. Jene, jak si
snadno pedstavte, to nejde; kad terapeut na klienta emon
reaguje. Mal st analytik soud, e se s tmito reakcemi d
v rmci terapie pracovat. Vtina analytik se vak dr
zakladatelova doporuen - sv reakce na klienty rozebraj mimo
terapeutick hodiny se zkuenjm kolegou. Dky tomu dostv
komunikace klienta s analytikem nesoumrn charakter, analytik
svou odezvu kontroluje, a o to silnj emoce provokuje u klienta,
ktermu analytikv postoj me pipadat jako neautentick
a distancovan.
V prbhu analzy vznikne mezi terapeutem a klientem velmi
intenzivn pouto, je me zastiovat i klientovy ostatn vztahy.
Klient vede s analytikem dialog i v dob, kdy nele na pohovce
v jeho pracovn. Klientovi blzc lid mohou na analytika rlit.
Psychoanalza vak nepot s tm, e by pbuzn i ptel
klienta ml bt astnkem terapeutick prce. Vtina
psychoanalytik odmt jakkoliv kontakt s lidmi z klientova
okol, aby neporuili zsadu, e jedinm ternem, na nm se m
terapie odehrvat, jsou pacientovy obsahy mysli. Intenzita
terapeutickho vztahu dlv obte tak v zvru analzy,
klientovi pravideln pipad proces neukonen a analytikovo
rozhodnut skonit pedasn. Proti tomu se me analytik
formln zabezpeit terapeutickou smlouvou, kter ale nikdy
nedoke dokonale pedvdat vvoj ppadu.
Psychoanalza se doporuuje u neurz a u tch poruch osobnosti,
kter neblokuj vytvoen terapeutickho vztahu. Klasick
psychoanalytick teorie oznaovala za nevhodn takov zjemce,
kte trp tzv. narcistickmi poruchami, tedy ty, jejich pudov

energie je vzna pevn na vlastn osobu. Nkte analytici se

pesto odvauj s takovmi klienty pracovat a tdenn penzum
analytickch hodin jim ukldaj vy, nkdy je to a 8 hodin
tdn (hodiny pitom mohou bt spojovny do dvouhodin). Kategorie
narcistickch poruch je vak definovna natolik mlhav, e se
v praxi zd lepm kritriem vhodnosti psychoanalzy klientova
schopnost vytvoit s analytikem penosov vztah. U akutnch
psychz se psychoanalza zkouela vjimen, s vsledky velmi
skromnmi, take se obecn nedoporuuje. U tzv. hraninch
osobnost, tj. u lid s velmi oslabenm J a velmi snenm
smyslem pro skutenost (v pvodnm slova smyslu jsou to lid na
hranici mezi psychzou a neurzou), se psychoanalza nkdy zkou,
nkte autoi ji vak upravuj tak, aby byl klient pmo
konfrontovn s poadavky reality. Terapeut, eeno slovy
klasikovmi, posiluje potom nejen klientovo J, ale i jeho Nadj
ili svdom.
Dky intenzit terapeutickho psoben psychoanalzy je s n
spojeno i vy riziko provzejc kadou psychoterapii, toti e
urychl nstup vn duevn poruchy, jej prvn znmky nebyly
sprvn rozpoznny. Nikdo potom nedoke odpovdt na otzku, zda
by tato porucha propukla i bez psychoteraputickho ovlivnn
a zda by mla stejnou intenzitu.
Kombinovat psychoanalzu s jinmi psychoterapiemi se
nedoporuuje. Jde-li o psychoanalzu v plnm rozsahu, klient
obvykle nem ani as, ani chu podstupovat vedle n jet jin
len. Pi krtk psychoanalytick terapii se nkdy zkou
kombinace se skupinovou psychoterapi, tu vak nepovauji za
vhodnou.
Vycviench psychoanalytik je v esk republice 25. Jejich
kapacita pijmat do lby nov klienty je omezen tm, jak kon
lbu jejich nynj klienti. Zjemce o psychoanalzu proto mus
potat s del ekac dobou.
Psychoanalza je postupem, kter dv klientovi vc prostoru ke
zpracovn jeho vnitnch konflikt ne jin psychoterapie. Zmna
osobnosti, idel mnoha psychoterapeutickch kol, se zd bt
psychoanalytickou metodou nejlpe dosaiteln. Dobe probhajc
psychoanalza opravdu me vyvolat v klientov ivot zsadn
zmnu, ale jako kad psychoterapie mus i psychoanalza najt
spojence, bez kterho je bezmocn - klientovo vlastn smovn
k zdrav, je je nesporn soust ivotn sly zosobovan ve
staroeck mytologii bohem Erotem. Freud ke konci ivota soudil,
e pvodnm, zkladnm konfliktem, odehrvajcm se v lidsk
dui, je souboj mezi pudem smrti (jeho personifikac je bh
smrti, Thanatos) a Erotem, pudem ivota.
H2 Rodinn terapie
Otec: J naprosto nehodlm snet takov nepodek vude v byt.
Kdy pijdu dom, tak hned u dve zakopnu o jej taku,
v pedsni na zemi le bunda a svetr. V koupeln m roztahan
velijak ty minky, nebo co to je. Kdy si dl v kuchyni jdlo,
zstanou vechny skky oteven, vude je plno drobk,
zapatlanch tal. Tot m u sebe v pokoji, tam m i hrnky
pod poltem. Tam j vbec chodit nemu. Nechpu, jak si tam
me vodit nvtvy.
Matka: Kdy za Dou nkdo pijde, tak ho ani nepozdrav.
S Dou taky neum normln promluvit, jenom j nadv.
Dcera: To je fakt. Moje kmoky asnou, jak mu doma vydret.
Otec: A kdo t doma dr?

Matka (k terapeutovi): Tak to vidte, takhle je to u ns pod.

Terapeut (k matce): Jak se doma ctte vy?
Matka: Jak bych se j mohla ctit. Pod, abych je njak
usmiovala, u na to nemm slu. Nkdy bych nejradi utekla.
Terapeut: U jste to nkdy zkusila?
Matka: Ne.
Terapeut: Tak si zkuste pedstavit, e doma nejste. Co myslte,
e by se pak dlo?
Matka: Vdy jsou na sebe jako koka s my.
Terapeut: Bojte se, e by dolo k nsil?
Otec: K tomu nemm daleko.
Terapeut (k matce): Ptal jsem se vs. Myslte, e by se pmo
fyzicky napadli?
Matka: Vdy jste to slyel.
Terapeut: Ne od vs.
Matka: U mm tch vnch hdek dost. U to nemu poslouchat.
J bych chtla, aby si to vydili beze m. Jako bych nemla dost
jinch starost.
Terapeut: Pokraujte, jen jim eknte, co to s vmi dl.
Matka: Jsem z toho na mrtvici.
Terapeut: eknte to pmo manelovi.
Matka (k otci): Jsem z tebe na mrtvici.
Terapeut: A dcei.
Matka (k dcei): Prost u toho mm dost, u to nechci
poslouchat!
Terapeut (k dcei): Co tomu k?

Hnut rodinn terapie bylo inspirovno vzkumy americkch

antropolog, kte studovali v obdob mezi obma svtovmi
vlkami necivilizovan tichomosk kultury a zamovali se pitom
zejmna na zpsob komunikace v malch skupinch. Nejznmj
z nich, Gregory Bateson, ovlivoval teoretiky i praktiky rodinn
terapie a do osmdestch let. Prvnm typem komunikanho vzorce
rodiny spojovanm s psychickou poruchou byla tzv. dvojn vazba.
To je takov situace, pi n pjemce dostv od jednoho
odesilatele dvma cestami zprvy, jejich vznam je protichdn.
Nap. matka sdluje dtti, e je m rda, soubn mu
mimoslovnmi prostedky (tnem hlasu, mimikou, natoenm tla)
dv najevo, e je nesn.

V padestch letech existovala v USA nepoetn, i kdy vlivn

skupina badatel, kte soudili, e dvojn vazba je ivnou pdou
schizofrenie. Jejich studie naznaovaly, e v rodinch
mladistvch schizofrenik je asto rozhodujc postavou siln,
ale nevyrovnan matka (komunikujc s dttem dvojnovazebn)
a slab, nevrazn otec. Tmto matkm se zaalo kat
"schizofrenogenn matky", ili matky zpsobujc schizofrenii.
Rodinn terapeuti se snaili pimt matku, aby komunikovala
jednoznanji, a povzbuzovali otce, aby se v rodin vce
angaoval. Nepostupovali vichni stejnou cestou.
Pojem schizofrenogenn matky byl postupn opoutn, vzkumnci
i terapeuti roziovali svj zjem na dal typy rodin,
propracovvali nov a revidovali star terapeutick strategie.
Teoretici dospli s novmu pojet zmny: zmnou prvnho du
nazvali takovou zmnu, kter se odehrv v rmci jedn systmov
rovn (nap. nkdo z rodiny nadmrn pije, po ostr diskusi
s manelkou krtkodob pestane pt). Zmna druhho du je
cennj, nebo je zmnou v systmov rovni, problm je na jin
rovni jinak definovn a to otevr i jin een (alkoholikovo
pit souvis s konstelac rodinnch vztah, bez jejich zmny
rodina "potebuje", aby otec pil, teprve na rovni rodinnch
vztah me dojt ke zmn druhho du).
V poslednch patncti letech zaaly bt intenzivn studovny
i normln rodiny, tzn. takov, kter se nikdy nedostaly do
kontaktu s jakoukoli lebnou instituc. Znaky funknch
a nefunknch rodin uveden zde v 5. kapitole jsou odvozeny
z vsledk tchto studi. Ukzalo se, e nkter znaky dve
pipisovan nefunknm rodinm se daj najt i v rodinch,
v nich nikdo netrp duevn poruchou.
Z toho vyplv, e rodina, kter by podle nzoru odbornka
potebovala terapii, nemus takovou potebu ctit, a na prvn
pohled nic nesignalizuje jej "nenormlnost". Je ovem tkou
otzkou, v kterch ppadech by ml nkdo za rodinu rozhodovat,
e potebuje len. Je-li v rodin trno dt, nebude nikdo na
pochybch. Jsou-li v n pouze ptomny znaky "patologick
komunikace", bylo by odbornkovo doporuen pli slabm popudem
k podstoupen terapie.
Teoretici studujc v poslednch desetiletch zpsoby komunikace
v rodinch pili s mnostvm novch pojm, kter jim pomhaj
popisovat to, co pozoruj. Nebudu se tu poutt do jejich citac
a vklad. Uvedu jen jeden, abych dokumentoval, jak se toto
pojmoslov li od vech jinch v psychoterapii pouvanch
terminologi. Je to Bowenv pojem "nediferencovan masa rodinnch
j", kterm chce jeho autor vystihnout vysokou vzjemnou
zapletenost len rodiny, znemoujc jasn definovn rol
a zeteln rozdlen odpovdnost. Z termnu je jasn, kam bude
terapie rodiny mit: k ostejmu profilovn jednotlivc,
k jasn itelnosti postoj, k jednoznanmu uren kompetenc.
Clem rodinn terapie v dnm ppad nen udrovn rodiny za
kadou cenu. Rodina, kter dr pohromad jen dky iluzivn
harmonii (Wynne takovou harmonii nazval pseudovzjemnost) se me
dky terapeutickmu zsahu rozpadnout.
ten dnes u tm nepehledn literatury o rodinn terapii m
mon odsoud, troufnu-li si tvrdit, e existuj jen dva vlivn
smry rodinn terapie ve svt i u ns: strukturln rodinn
terapie a vcegeneran rodinn terapie. Jist, existuje tak
psychoanalytick rodinn terapie, kter m nkolik center ve
Francii a v nmecky mluvcch zemch. Pi n terapeut analyzuje
vzjemn penosy dtskch oekvn mezi leny rodiny, a tak
penosy mezi nimi a sebou. Existuje tak behaviorln rodinn
terapie, pouvan v anglosaskch zemch, pi n terapeut u
leny rodiny lpe komunikovat a lpe eit vzjemn konflikty.
Existuje dokonce feministick rodinn terapie - nemusm snad ani

kat v kter zemi - kritizujc ostatn koly rodinn terapie za

nadrovn mum, ppadn i za programovou neutralitu v otzkch
vztahu mezi obma pohlavmi. Nicmn vtina praktik se hls
k nktermu z obou ve uvedench hlavnch proud, a nen mlo
tch, kte je kombinuj do jednoho terapeutickho pstupu.
Otcem strukturln rodinn terapie je S. Minuchin, mu, jeho
klientela sah od rodin nejlpe situovanch po rodiny obvajc
pmstsk slumy, rodil Argentinec, trvale ijc v USA.
Minuchin tvrd, e zdrav rodina mus mt pedevm jasn
definovan mezigeneran hranice a jasnou hierarchii moci
odvozenou od autority rodi. Jestlie v rodin existuje koalice
jdouc pes generan hranici, nap. koalice matky s dcerou proti
otci, neme jt o rodinu zdravou. Terapeut se m nejdve na
rodinu napojit, osvojit si jej styl, pak teprve m nadji vyvolat
zmnu. Pot, co ho rodina pijala, spojuje se obvykle terapeut
se zdnliv nejslabm lenem rodiny (ten bv tak postien
njakou tlesnou nemoc nebo duevn poruchou - v terminologii
rodinnch terapeut se mu k nositel pznaku - v ppad ve
uvedenm to byla matka). Tm terapeut vyvede rodinu z dosavadn
rovnovhy a nut ji hledat nov zpsob souit. Terapeut me
rodinu ovlivovat i tak, e bhem terapeutickho sezen vylou
z komunikace toho lena rodiny, kter m tendenci ovldat pole
debaty. Tento len rodiny pak me terapeutickou prci pozorovat
z kouta, nebo skrz jednocestn zrcadlo, za nm ho nen vidt (to
by se dalo ve ve uvedenm ppad navrhnout otci). Zbyl
lenov rodiny jsou nuceni vystait si sami, co vede
k pekvapivm zmnm jejich rol, a pekvapen bv i umlen
tlampa rodiny. Terapeut se pi vech tchto manvrech sna
blokovat pokusy nkterho z rodi k uzaven spojenectv
s jednm dttem proti druhmu rodii. Osvdujc se
terapeutick strategie vede terapeuta k formulaci "domcch
kol", jimi rodina pokrauje v terapii bez pm terapeutovy
asistence.
Velmi blzko k Minuchinovu strukturlnmu pstupu m i tzv.
milnsk kola rodinn terapie, kter se proslavila tzv.
cirkulrnm dotazovnm. Terapeut klade lenm rodiny otzky,
jimi zjiuje lohu len rodiny v rodinn interakci, a nemus
je - jako Minuchin - poslat z kola ven. Zept se nap. dtte
trpcho nonmi dsy: Co by se stalo, kdyby doma nebyl tatnek?
Co by se stalo, kdyby doma nebyla mma? Kdy je mm smutno, kdo
ji doke utit? Kdy se tta zlob, kdo ho uklidn? Pak me
terapeut klst podobn otzky rodim. Objevuj se tak rozdly
v postojch, objevuj se komunikan a postojov vzorce, lenov
rodiny se pesvduj o propojenosti svch problm a jsou
odrazovni od sklonu pipisovat vinu jedn osob. Aby v tto
kapitole nebylo mlo divnch cizch termn, dodm, e terapeuti
sousteujc se na komunikan vzorce nazvaj v posledn dob
svj pstup systemickm.
Vcegeneran rodinn terapie nemus spovat v pm
terapeutick prci se temi i tymi ijcmi generacemi jedn
rodiny. Zahrnuji do tto kategorie vechny terapeuty, kte se
zabvaj rodinnmi tradicemi. Kad rodina m svoje mty
a legendy, kter jsou propojeny s pravidly urujcmi jej
souasn chovn. Mty a legendy mohou rodin prospvat, mohou ji
vak tak ochromovat, a pak jsou prvem srovnvny s neurotickmi
obrannmi mechanismy jednotlivce. Mtus i legenda mohou blokovat
een skrytch rodinnch konflikt. V takovch mtech
a legendch je vztahov realita pekrucovna, ppadn poprna.
Dejme nkolik pklad: "Nae rodina byla vdycky astn,
a proto se u ns nikdo nemusel rozvdt," nebo "V na rodin
byly vechny dti hudebn nadan, a proto se mus vechny dti
uit hrt na hudebn nstroj," nebo "Nejmlad syn z rodiny
vdycky emigroval, proto musme naeho syna vychovvat tak, aby
chtl t tady," nebo "Vichni mui v na rodin byli pijani,
proto ena udl nejlpe, kdy se s muem pi prvnch znmkch

pijctv rozvede". Terapeut by nebyl rodinou dobe pijmn,

kdyby se snail ji okamit o jej mty a legendy pipravit.
Terapeutm se pi jejich vcviku doporuuje, aby se zkusili na
rodinnou mytologii napojit, aby rodin pomhali jej mty
a legendy rozvjet do absurdna, a tak j nenpadn ukazovali
nefunknost tchto pedstav.
O vhodnosti rodinn terapie jedn pt kapitola. Zde jen strun
zopakuji, e rodinn terapie se d dlat i s jednm lenem
rodiny, nezle na tom, kdo je ptomen terapeutickmu sezen,
ale na tom, co je pedmtem pozornosti. Rodinn terapie je mon
u vech rodin, kter ji akceptuj. Terapeutick pstup mus bt
zvltn, jde-li o rodiny v rozvodovm stadiu, rodiny po mrt lena,
rodiny s tce nemocnm lenem, rodiny trajc dti, rodiny
s tranou enou, rodiny etnicky odlin, rodiny s dospvajcm
dttem, rodiny s velmi starmi lidmi, rodiny delinkvent
a rodiny osob uvajcch alkohol a drogy. Pokud by se terapeut
vnoval jen komunikanm vzorcm rodiny a nepihlel ke
specifickm potebm rodiny, ztrcela by jeho prce smysl. Nap.
u rodin, kterm prv dosply dti, je teba orientovat
terapeutickou prci zejmna na manelsk pr, je teba podporovat
pokusy manelky a manela o nalezen novho ivotnho stylu, je
nutn zpracovat sms intenzivnch protichdnch pocit na stran
dt i rodi, mus se potat s tm, e i po faktickm oddlen
budou dti jet njakou dobu s rodii bojovat o svou totonost
a svobodu.

Terapie rodiny by se nemla provdt souasn s jinou terapi

orientovanou na rozbor dynamiky vnitnch konflikt jednoho lena
rodiny. Rodinn terapie vak me navzat na individuln
psychoterapii nebo j pedchzet. Existuj rodinn terapeuti,
kte tvrd, e je vc svobodn volby klient, zda vedle
rodinn terapie absolvuj paraleln jin typ psychoterapie.
Takov terapeuti mohou nejen komplikovat sami sob prci, mohou
svou toleranc uvst tak klienta do neeitelnch dilemat. Jeden
varovn pklad za mnoho jinch:

Tm tyicetilet ena se obrt na manelskou poradnu v dob

vrcholcho rozvodu, manel j vyhrouje nsilm a odebrnm
dt. Klientka Da je odtud odeslna na skupinovou psychoterapii
do zdravotnickho zazen, paraleln dochz k nezkuen
psycholoce do manelsk poradny. Pi skupinov psychoterapii
veden terapeutem, kter nikdy s rodinami nepracoval, jsou
posilovny Diny nerealistick vitky z toho, e manelskou
krizi zpsobila sama. Tyto vitky ji psycholoka v poradn
vymlouv a bezdn navazuje koalici s Dou proti jejmu mui.
Cel terapeutick aranm vak nem nejmen vliv na situaci
doma, kde trp vichni zastnn vetn dt. Odbornk i jen
letmo seznmen s postupem, ktermu se v literatue k
"rozvodov terapie", by nikdy takto postupovat nemohl.
Efektem rodinn terapie me bt bu nov typ rovnovhy v rodin,
kter nepotebuje, aby j nkdo obtoval sv zdrav, nebo me
rodinn terapie urychlit rozpad rodiny nefunkn.
H2 Rogersovsk psychoterapie
Klientka: My tady ijeme teprve rok, j tady zatm nikoho neznm,
vechny ptele mm na Slovensku. Nejdv jsme nemohli dostat
dti do kol, te vm je u nevezmou automaticky, jako to bylo
dv. Vechny koly maj plno. To m stlo dva msce bhn.
Terapeut: Pipadte si tu ciz. A zmny, kter se staly s celou
spolenost, nejsou pro vs jenom pozitivn.

K: To vte, e jsem si dlen eskoslovenska nevymyslela. Te

jsme najednou s mmi pbuznmi cizinci a j tady sedm v byt na
sdliti, nevm, kde je co, trefm jen na metro a do krmu.
T: Ctte se tady ztracen, neznte tohle msto.
K: A te se stal jet ten malr v prci. Sotva jsem nastoupila,
u se ru oddlen. Mla bych si hledat jin msto, jene kdy
si pedstavm, e bych se mla jt nkam pedstavovat, dl se mi
zle. J u nejsem nejmlad, myslm, e m nikde chtt nebudou,
te chtj jen mlad holky.
T: Rda byste mla dobr msto. Nerada mnte zamstnn, e?
A pipad vm, e jste v nevhod proti mladm enm. Pro si to
myslte?
K: U nejsem tak pohotov, vci mi trvaj del dobu. Zato, mu
ct, jsem peliv. M docela bav prce s sly. Na m si nikdo
nikdy v prci nemohl stovat.
T: Take si pipadte sice pomalej, ale precizn. Vlastn mte
dobr pocit z toho, jak jste schopna svoji prci zastvat.

Carl Rogers, americk psycholog, nazval svj pstup ke klientm

pvodn "nedirektivn psychoterapie". Sv prvn prce vydal
v padestch letech naeho stolet. Nkdy bv azen do irokho
proudu humanistick psychologie, nkdy je z nj vydlovn jako
postava pinejc osobit een zkladnch
psychoterapeutickch otzek. Rogersova teorie je jednoduch.
lovk je ve sv pirozenosti schopn pozitivnho rstu. Hlavn
hnac silou kadho lovka je poteba bt pozitivn pijmn
druhmi. Samozejm, nejdve potebujeme bt pozitivn pijmni
rodii; nikdo z ns vak jimi nen pijmn ideln. A nikdo
z ns svou potebu akceptovn neodlo ped branou dosplosti.
Tato poteba zstv nejsilnj specificky lidskou potebou a
do smrti. Podle toho, jak jsme hodnoceni druhmi, hodnotme
i sami sebe. Nevhodn sociln uen vak nkterm lidem
zablokovalo cestu k vytvoen zdravho sebehodnocen. Neurotick
vnitn konflikty, jeden z astch nsledk nevhodnho socilnho
uen, maj zporn vliv na klientv sebeobraz; neurotick klient
si pipad mncenn, zavrenhodn. Terapeutovm kolem proto je
vytvoit v rmci psychoterapie takovou atmosfru, kter klientovi
umon pekonat nsledky dvjho nepznivho uen
a pozvednout jeho sebehodnocen. Terapeut nem klienta direktivn
vst uritm smrem, terapii m vce vst klient ne terapeut.
Pokud jde o terapeuta, posta, kdy doke dostaten vele
zrcadlit ve, s m se mu klient svuje. Terapeut m s klientem
souctit, pokud to klienta nepokod, m bt i autentick, tzn. e
me vyjadovat svoje vlastn nzory a pocity. V takov atmosfe
se uvoln klientova schopnost eit vnitn konflikty a klient je
pozdji schopen pokraovat v uzdravovn i bez terapeuta.
Tyto Rogersovy nzory koresponduj s poadavkem kladenm od
padestch let v euroamerick civilizaci na rodie - dt m
vyrstat v atmosfe nepodmnn lsky, rodi je m milovat
takov, jak
je, a m je minimln omezovat. Teprve v posledn dob, zejmna
v souvislosti s rostouc kriminalitou a toxikomaniemi, se
objevuj signly novho zjmu odbornk i veejnosti o vchovn
princip, kter zstval stranou pozornosti - o disciplnu.
V teorii a praxi psychoterapie se tyto signly zatm neobjevily.
Jedinm zpsobem psychoterapeutick lby, kter disciplnu
zdrazuje, jsou lebn komunity pro lidi uvajc drogy
a pro lidi, kte se dostali do konfliktu s trestnm prvem.

Bhem terapie sed klient s terapeutem proti sob, nemaj mezi

sebou dn nbytek. Obvykl dlka trvn rogersovsk terapie
v USA se pohybuje mezi 6 - 12 msci s astost jedno sezen
tdn. Rogersovsk terapie se nkdy provd i ve skupinch,
v nich m terapeut aktivnj lohu ne pi bn dynamicky
orientovan psychoterapii; ve skupin je toti nesnadnj udret
atmosfru bezpodmnenho pijmn ne v kontaktu dvou lid.
Rogersovskou terapii bych s klidnm svdomm doporuil tomu, kdo
byl pokozen pli striktn, necitlivou vchovou. Nebude pli
platn tm klientm, kte byli vychovvni pli benevolentn,
ppadn byli jako dti hrub zanedbvni. Vhodou rogersovskho
pstupu je univerzlnost; nen dn psychick porucha, kter by
jeho uplatnn vyluovala. Tak riziko pokozen klienta
terapeutem je pi rogersovsk terapii minimln.
Rogersovsk terapeut je laskavm prvodcem klienta. Je nejlepm
monm vydnm rodi i jinch vznamnch postav z klientova
ivota. (Zd se mi, e u rogerin vc ne u jinch terapeut
existuje zk vztah mezi osobnost lcho a doktrnou, kterou
vyznv. Kdybyste mli monost tch nkolik naich rogersovskch
terapeut poznat a srovnat je s jakoukoli jinou skupinkou lid,
vsadm se, e budete Rogersovy pvrence vdy ve hodnotit na
kle laskavosti.)
Klient se me ctit zpotku zmaten tm, e mu terapeut stle
pitakv a povzbuzuje ho k volnmu sebevyjden, sm vak
o sob nek skoro nic. Zkuen rogersovsk terapeut se
v pozdjch fzch terapie - kter i u ns obvykle trv nkolik
destek hodin - odvauje vstoupit do terapeutickho procesu sm
za sebe, mluvit o svch vlastnch zkuenostech. Tento pechod od
formlnho zrcadlen k setkn dvou autentickch osob vnmaj
klienti pozitivn, terapeutick proces je jm urychlovn.
Klient len rogersovskou psychoterapi by se ml osvobodit od
vnitnch zbran, ml by si zat sm sebe vce vit, ml by bt
poslen ve snaze eit vlastn problmy vlastnmi silami.
H2 Skupinov psychoterapie
Zuzana: J mm te problm s Honzou. Chodm u dva tdny do prce
a on si na to neme zvyknout. Cel den sp, msto aby dodlval
diplomku. Pak na m odpoledne ek a cel veer chce bt se mnou.
Petra: A co spolu dlte? Nen pak z toho unavenej? (Smch ve
skupin)
Zuzana: Tak to vbec ne. Jeho rodie jsou doma, jsme u nj
a jenom si povdme, nebo si poutme muziku. Nkdy jdeme do
kina.
Ji: A tob vad, e se neu?
Zuzana: Jo. To vad vem. I jeho rodim, i mm rodim.
A vichni mi naznaujou, e za to mu j. e kdybych k nmu
nechodila, tak by se na to soustedil. Jene Honza mi k, e
kdyby m nevidl, nemohl by dlat u vbec nic, protoe by jen
myslel na m.
Petra: To ti dl dobe, to se piznej.
Zuzana: Je zamilovanej jako blzen, to je mi jasn.
Andrea: Ty jsi jeho prvn holka?

Zuzana: No, jsem, j se mu ani nedivm. Jene chci, aby tu kolu

dodlal. Pak ho jet ek vojna. On by si m chtl vzt hned,
j si myslm, e bude lep, kdy se vezmeme a tu kolu dodl.
Petra: Hele, a necloumaj tebou potlaen vn?
Terapeut: Petro, vy ns zase upozorujete, m jste posedl, ale
j nemyslm, e to je Zuzanin problm. Vrtme se k vm, Petro,
za chvli. Te by m zajmalo od Zuzany, jak to chce eit.
Zuzana: J uvauju, e Honzovi eknu, e s nm pjdu na dal
rande a tu prci odevzd. Jene nevm, jak bych to vydrela, to
jsou jet skoro dva msce.
Petra: Tak vidte, jak to s n cloum.
Terapeut: Mte mon pravdu, Petro. Jak na to, Zuzano, vichni
rodie pili, e jste odpovdn za Honzovo studium?
Zuzana: To nevm.
Ji: Kdybys mu dala ultimtum, tak ho bude vychovvat. Ono se
to mon jeho rodim zatm moc nepovedlo, vychovat ho, aby se
choval jako dospl. A te ty bys mla bt dal vychovatelka.
Manvrujou t do toho.
Petra: A m problm, jestli m bt radi vychovatelka, nebo
jestli si s nm m nco ut, e jo? A jet ke vemu si ani moc
neuije. Nekej mi, e ti sta dret se za ruiky a chodit do
kina.
Skupinov psychoterapie vznikla ve dvactch letech naeho
stolet soubn v nkolika zemch, a to nejdve jako osvta pro
pacienty trpc tlesnmi nemocemi. Ped druhou svtovou vlkou
ji formovaly psychoanalytick mylenky c se z Evropy do USA.
K jejmu masovmu rozen dolo po roce 1945, s pibvajcmi
zkuenostmi se propracovvala i teorie, vznikaly rzn koly;
nkter se odklnly od psychoanalytickho soustedn na
klientovu situaci v rannm dtstv (kterou mla objasovat
analza ve skupin) a zaaly klst draz na to, co se "zde a nyn"
dje v psychoterapeutick skupin.
Skupinov psychoterapie se opr o pedpoklad, e kad lovk
- i ten, kter nen prv psychicky vyrovnan - m zachovanou
uritou kapacitu k posuzovn problm jinch lid. I kdyby byl
nzor jednoho lovka pli zaujat, pli zaten pedsudky
i jeho vlastnmi nevyeenmi problmy, skupinov diskuse veden
odbornkem je schopna tyto hrany obrousit a dospt k hledisku,
je kombinuje porozumn se stzlivm, kritickm hodnocenm.
innmi faktory pi skupinov psychoterapii jsou pinejmenm:
- pslunost ke skupin lid, kte maj podobn problm (klient
si nepipad vlun a osaml),
- monost pomhat druhm (klient si pipad uiten, zvyuje to
jeho sebevdom),
- monost zpracovat konstruktivn minul zitky,
- monost aktivn se uit novm druhm chovn,
- pleitost k vytvoen nov nadje.

Optimln velikost skupiny je okolo osmi len, optimln sloen

terapeutickho tmu jsou dva terapeuti, piem sezen vce vede
jeden z nich a druh m lohu koterapeuta. Terapeuti maj bt
vykoleni pmo ve skupinov psychoterapii, nikoli jen v jinm
druhu psychoterapie.
Podle zpsobu vmny len se skupiny dl na oteven (jejich
lenov se vymuj prbn) a uzaven (skupina zstv ve
stejnm sloen od zatku terapeutickho kurzu do konce).
Skupiny schzejc se jednou tdn spolen obvykle pracuj jeden
rok. Dlka intenzivnj lby, nap. denn, je minimln est
tdn. Uzaven skupiny se pomaleji rozbhaj, v dalch fzch
svho vvoje jsou pro sv leny pitalivj ne skupiny oteven
a tak jejich efekt je vt. V prvn fzi vvoje uzaven
skupiny je stedn postavou terapeut a stednm problmem je
vytvoen skupinovch norem, diskuse bvaj povrchn, lenov
skupiny navzjem testuj svoji dvryhodnost. Vytvo-li se dobe
soudrn skupina schopn udret terapeutickou atmosfru, terapeut
me svou aktivitu omezit, pesto je stle dleit jako posledn
instance pi neshodnch postojch len skupiny i jako ukazatel
smru v momentech, kdy skupina ztrc orientaci. Dobe pracujc
skupiny snej tce blc se konec terapie, jejich lenov
maj sklon se spolu stkat i po formlnm skonen terapeutickho
kurzu. Je dobr, kdy jim to instituce, kam na skupinovou
psychoterapii dochzeli, umouje. Nkte lenov skupiny mohou
poslze vytvoit neformln svpomocnou skupinu, je udruje
kontakty i adu let.
Skupinovou terapeutickou prci komplikuje zejmna:
- vznik dvojic nebo uzavench podskupin, je maj ped skupinou
sv tajemstv,
- ptomnost lena, kter chce zskat pro sebe monopol na mluven,
- tendence nkolika len skupiny zapdat vysoce intelektuln
debaty, je jsou pro ostatn nesrozumiteln,
- neproniknuteln mlen jednoho nebo nkolika len skupiny,
- dlouhodob pien role obtnho bernka nkomu ze skupiny,
- neptomnost nkterho klienta i vce klient na sezench.
Nevyhnutelnou komplikac jsou i snahy nkterch len skupiny
uspokojovat svoje zven poteby ve vztazch k nkomu ze
skupiny. Nejsou-li skrvny, tvo vten materil k terapii
a daj se vyut jako pleitost k novmu zvldnut mnohokrt
pedtm opakovan situace, kter klienta vdy pivdla do
obt. Jestlie se do sebe dva lenov skupiny zamiluj, nelze
v terapii s nimi pokraovat v rmci jedn skupiny.
Terapeut nem bt autoritativn. M psobit jako katalyztor tch
skupinovch proces, kter jsou terapeutick, a m brzdit ty
projevy skupiny, je by mohly bt neterapeutick. M bt lenm
skupiny vzorem ve schopnosti se vciovat, m jim napomhat ve
vyjadovn emoc a jejich zpracovvn, m umt eit konflikty
mezi leny skupiny konstruktivn, m umt zpracovat i kritiku
adresovanou jemu, neml by skupinu zatovat svmi problmy, ale
as od asu me ci nco osobnho, me-li to nkomu ze skupiny
prospt. Terapeut by ml udrovat douc pomr mezi diskusemi
o minulch zitcch klient a o jejich souasnch problmech,
oboj by ml umt vztahovat k tomu, co se prv dje ve skupin.
Terapeut by neml szet na intelektuln "nhled" jako na cl,
k nmu terapie m. Clem by ml bt svobodnj postoj klienta

k sob, oteven novch monost v proitcch i v chovn.

Klienti se nkdy ped zatkem dochzky do skupin obvaj
"psychick infekce", tj. zaten problmy druhch. Obvaj se
i sv trmy, boj se otevt sv problmy, aby nebyli zaplaveni
mnostvm neuvdomovanch (ale tuench) vnitnch konflikt,
obvaj se agresivity a netaktnosti jinch len skupiny, ani je
jet vidli atp. Tyto obavy obvykle rychle zmiz po prvnch
nvtvch skupiny. Je teba potat s tm, e asi tvrtina lid,
jim je skupinov psychoterapie navrena, odpad ped zapoetm
lby nebo v jejch prvnch dnech. Nkte z nich se o lbu
pokus a za as. Sm jsem zail pacienty, kterm skupinov
psychoterapie pomohla a po tech pedchozch odpadnutch.
Ve skupinch se mohou lit lid se vemi typy psychickch
poruch, nemli by se vak vytvet spolen skupiny pro lidi
trpc nap. psychzami a lidi trpc neurzami. Odlin druhy
osobnostn odolnosti vyaduj odlin zpsob veden skupin.
Terapeutick prci ve skupinch vak prospv, jsou-li skupiny
vnitn rznorod z hlediska vku klient, jejich vzdln,
profese, hodnotov orientace atp.
Nevhodnmi kandidty skupinov psychoterapie jsou lid extrmn
vztahovan, extrmn staen a nedviv a lid extrmn (by
teba jen slovn) agresivn. Ten, kdo by se v terapeutick
skupin chtl jen pedvdt a chtl ji jen zneuvat
k odreagovvn svch jinde tko uspokojitelnch poteb, do
skupinov psychoterapie tak nepat. (Tito lid jsou skupinami
pitahovni, protoe jim skupiny poskytuj iluzi jevit
s publikem.)

H2 Terapeutick komunita
"Zkladnm rysem sociln organizace terapeutick komunity je
konn dennch komunitnch setkn. Tmto vrazem myslme schzi
vech pacient a celho personlu, kte spolupracuj na jednom
mst. Spolu s kolegy jsme zjistili, e je praktick konat takov
setkn, nepevyuje-li poet pacient 80 lid a poet
zamstnanc 20-30 lid. Podle naeho mnn je horn hranic
terapeutick komunity poet jednoho sta pacient. Dnes se termn
skupinov terapie pouv bnji ne termn komunita, termny se
daj pout i jako protiklady. Terapeutick skupina, vybran
podle vku, inteligence, motivace pacient a dalch klinickch
kritri, len jednm lkaem nebo terapeutem, tvo podskupinu
cel komunity. Podle mho mnn je dobr, kdy schzi cel
komunity nsleduj schzky jednotlivch skupin. Bhem schze
komunity se vynouj napt a konflikty, je se tkaj mnoha
lid, ty uvoln njak terapeutick materil u kadho
jednotlivho pacienta. Bhem komunitnho setkn nen mon
vechen tento materil zpracovat, ale pokud nsleduj skupinov
schzky, d se obsah komunity vyut jako podnt ke komunikaci
v mench skupinch."
M. Jones

Me se vm stt, e budete odeslni na len do lkovho

psychiatrickho zazen. Me se to stt kadmu, psychiatry
a psychology nevyjmaje. U ns m lkov pe dvoj podobu.
Jednou je tradin typ hospitalizace, pi kterm se hlavn
spolh na lky, na zmnu prosted; nkdy je tato lba
doplovna i psychoterapi, ta vak je pedepsna jen jako jedna
z procedur. A do poloviny naeho stolet mli duevn nemocn
lid pouze tuto monost intenzivn lby, nejen u ns, ale vude
ve svt. Na sklonku II. svtov vlky anglick psychiatr Maxwell

Jones navrhl jej reformu. Nov typ psychiatrickho zazen

otevral v nejvy mon me komunikan bariry, jich bylo
v tradinm typu lebny mnoho. (Zdravotnci minimln
komunikovali s nemocnmi, lkai mlo komunikovali se sestrami,
komunikace ly jednosmrn "shora dol".) Klient nadle neml bt
pasivnm pjemcem pe, kter trv dny bezclnm pechzenm
nebo automatizovanmi innostmi, klient se ml stt partnerem
zdravotnk a aktivnm spolupracovnkem v procesu svho
uzdravovn. Klienti dostvali nebval odpovdnosti, nkte
z nich zaali vykonvat funkci spolusprvy a tak doplovali
zdravotnick management. Tento typ zazen, realizovan Jonesem
postupn v nkolika psychiatrickch stavech, dostal nzev
terapeutick komunita. (U ns se nkdy uv i termn lebn
spoleenstv.)
Lebn reim v terapeutick komunit m zpravidla nkolik
sloek. Skoro vdy v nm jsou komunitn (organizan) schzky,
skupinov psychoterapie, prce, relaxan cvien, tlocvik
a sport, nkdy t osvtov pednky, rehabilitace, pobyty
v prod, individuln psychoterapie, psychoterapeutick prce
s rodinou klienta atp.
V padestch letech zaaly komunity pronikat tak k nm. Nai
prkopnci tento model pe z pochopitelnch dvod maskovali
zdrazovnm inspirace v Makarenkovch pevchovnch komunch
pro mladistv bezprizorn. Dnes je tk soudit, co bylo nutnm
ochrannm zabarvenm a co ne. V kadm ppad nae komunity byly,
a nkter dosud jsou, poznamenny socialistickm kolektivismem,
vynucovanou pseudovzjemnost. Nkter u neexistuj, nap. jedna
ze dvou souasn vzniklch prvnch komunit - Odboka pro
rehabilitaci neurz v Lobi - byla zruena v r. 1991. Druh
z nich dosud funguje, je to Protialkoholn oddlen Veobecn
fakultn nemocnice v Praze u Apoline.
V USA a v zpadn Evrop se mylenka terapeutick komunity
vyvjela. Mocnm impulzem pro jej obrozovn bylo hnut
svpomocnch skupin. Svpomocn skupiny jsou obansk iniciativy
neorganizovan odbornky, pomhajc svm lenm eit doslova
jakkoli problm. Dnes existuj v zpadnm svt statisce
svpomocnch skupin specializovanch do t mry, e jist typ je
uren sekretkm, kter maj pomr se fem, jin typ je pro
mue, kte nhle pili o vlasy, dal typ je pro lidi menho
vzrstu atp. Vtina svpomocnch skupin je urena lidem, kte
maj psychick problmy sami, nebo je m nkdo z jejich blzkch
pbuznch.
Tak terapeutick komunity se stvaj stle vce "svpomocnmi".
Modern komunity maj zamstnance, bvaj to vak bval klienti
tho zazen. Profesionlov v lebnch programech tak
figuruj, nkde jsou zamstnni jen na st vazku a vedou nap.
nkolikrt v tdnu psychoterapeutick programy. Klienti jsou
schopni sami hospodait s pidlenmi penzi, sami si zajiovat
stravovn, klid, sami dokonce kontroluj dodrovn vnitnho
du zazen. V modernch pobytovch centrech pro lidi zvisl
na alkoholu nebo drogch, jim se k day-topy, klienti dokonce
spolurozhoduj s profesionly o tom, kdo m bt do lby pijat,
kdo ji me ukonit, protoe v n uspl, a kdo m zazen
opustit, protoe se provinil proti pravidlm.
Nae lebn komunity nemly monost se takto vyvjet. Kdosi
ppadn charakterizoval reln socialismus jako dobu velkho
spnku, terapeutick komunity u ns spaly spolu s celou
spolenost. Atmosfra v nich byla tolerantnj ne "venku",
i ony mon pedstavovaly "ostrvky pozitivnch odchylek", kdy
se vak jejich odborn personl podval po roce 1989 do svta,
zjistil, e je tam u leccos jinak. Krom stle slcho vlivu
klient a jejich rodin na proces lby stoup i podl
dobrovolnch spolupracovnk na innosti komunit a terapeutick

komunity se velmi staraj o svoje propojen s mstnmi obanskmi

komunitami.
Profesionln kastovnictv, tj. zdrazovan hierarchie
zamstnanc, pevajc v nkterch naich zazench hlscch
se k principm terapeutick komunity, pipad nvtvnkm ze
Zpadu nepochopiteln. Podivuj se i nad blmi uniformami
zdravotnk, je sprvn povauj za dkaz existence mlo
propustn bariry mezi personlem a klienty. Zkrtka eeno, nae
terapeutick komunity maj co dohnt, stejn jako cel
spolenost.
Mon je vm divn, pro do knky o psychoterapii zaazuji heslo
vnovan organizanm formm psychiatrick pe. Terapeutick
komunita peci nen, mete mi namtnout, druhem psychoterapie.
Nen a je. Terapeutick komunita je uml lebn prosted,
v nm se vyuv princip skupinov psychoterapie, a to dvojm
zpsobem:
Skupinov psychoterapie je jednak soust lebnho reimu, a sm
reim je konstruovn jako lebn skupina. Terapeutick komunita
se proto d povaovat za rozenou variaci skupinov terapie,
variaci, kter svm pesahem do organizanho uspodn lebn
instituce nabv nov kvality.
Pro toho, kdo nastupuje lbu v terapeutick komunit, bude asi
nejvt obt pijmout jistou ztrtu soukrom a pizpsobit se
reimu, kter je pevn nalinkovn rozvrhem dne. Ten, kdo se l
v komunit, obvykle pe svj ivotopis, s nm seznamuje ostatn.
Mus bt pipraven na to, e vechno, co se odehraje v lebnm
zazen, se me stt materilem pro psychoterapii. Dostane-li se
klient s nkm do konfliktu, nen kam uniknout. Konflikt je
dsledn pojmn jako pleitost k uen, vichni, kdo jsou na
nm astni, by mli vyvinout snahu vyeit ho pijateln pro sebe
i pro ostatn leny komunity. Na druh stran je lebn
spoleenstv balzmem na osamlost, do n se lid dky
psychickm obtm dostvaj nezdka. Monost sdlet sv
starosti s jinmi lidmi a monost pomoci jim eit jejich
problmy jsou asi nejpitalivjmi nabdkami terapeutick
komunity.
Dlka lby se li podle charakteru poruchy. Intenzivn, denn
komunitn program pro klienty trpc neurzami u ns obvykle trv
5 - 7 tdn. Protialkoholn lba trv u ns standardn 13 tdn.
Komunity pro lidi drogov zvisl potaj s mnohamsnmi
pobyty. Stejn dlouh jsou i komunitn lby sexuologick.
Komunity v diagnostickch stavech mldee maj jednotnou dlku
pobytu klienta - 6 tdn. Vchovn stavy mldee potaj
i s pobyty nkolikaletmi. V komunitch poskytujcch
dlouhodobou, nkolikamsn lbu se klient nkdy propracovv
bhem pobytu nkolika stadii, piem pechod do dalho stadia si mus
zaslouit dodrovnm du. Po pechodu do dalho stupn ubv
klientovi povinnost vi terapeutick komunit a pibv mu
zvazk v civilnm svt.
Zamstnanec se v komunit me dostvat do konfliktu rol. Na
jedn stran je organiztorem provozu, kter nkdy mus na
klientech nesmlouvav vyadovat plnn povinnost, na druh
stran me vst skupinov psychoterapie, pi kterch by ml bt
maximln chpav a tolerantn. Idelnm eenm, na kter nae
komunity zatm nemaj dost personlu, je jednoznan rozdlen
zamstnanc na organiztory a terapeuty. V naich podmnkch mus
personl vtinou obstt v nesnadn podvojn loze.
Terapeutick komunita je vhodnou reimovou lbou pro jakkoli
typ klient, s vjimkou lid akutn intoxikovanch drogami i

alkoholem. Tak lid vysoce neklidn, lid nchyln k sebevrad,

i lid v podobnch stavech vyadujcch stl dohled by mli bt
leni nejdve na jednotkch intenzivn pe, a teprve po prav
stavu by mli bt zaazovni do komunitnho len.
Lba v terapeutick komunit je nejintenzivnj formou
psychoterapeutick lby. Provd-li se v lkovm zazen,
terapie b celou dobu, po kterou klient nesp. (Ve skutenosti
b i ve spnku, klientovi se peci zdaj sny, kter mohou bt
na skupinovch sezench rozebrny.) Absolvuje-li nap. klient
komunitn lbu neurzy v pavilonu 18 v kromsk psychiatrick
lebn v dlce 6 tdn, m pak za sebou 672 hodin lby, co je
vt mnostv, ne pedepisuj psychoanalytici pro plnou
psychoanalzu. Lba v Dennm sanatoriu na Horn Palat v Praze
s dochzkou 6 hodin kad vedn den pedstavuje po sedmi tdnech
pobytu 210 hodin terapie. Vysok intenzita lby dv nadji na
zeteln efekt.
Klient by ml v chrnnm prosted terapeutick komunity provst
inventuru svch vztah k lidem i svch vnitnch konflikt. Ml
by dostat rozhodujc impulz pro hledn novho typu vztah, pro
tvoiv een svch vnitnch dilemat. Neml by ekat, e se
vechny jeho problmy bhem pobytu v komunit vye. Dostaten
nron cl - jeho vichni klienti nedoshnou - je takov obrat
v postoji k sob, kter znamen pevzet pln odpovdnosti za
vlastn ivot a respektovn poteb jinch lid.

H2 Transakn analza
Likov: "Mj manel si vdycky vezme do hlavy, e vechny opravy
udl v dom sm, ale pokad to njak zvor."
Bernkov: "A nemohla byste ho poslat do njakho kurzu pro
domc kutily?"
Likov: "Ano, ale kdy on na takov vci nem as."
Mykov: "A nemohla byste mu koupit njak podn nstroje?"
Likov: "Ano, ale on by s nimi stejn neuml zachzet."
Srnkov: "A nemohla byste ty opravy svit odbornkovi?"
Likov: "Ano, ale to by ns pilo stran draho."
Vydrov: "A nemohla byste se prost smit s tm, jak to manel
udl?"
Likov: "Ano, ale to by nm to jednoho dne mohlo vechno
spadnout na hlavu."
... Strun popis hry me vyvolat zdn o jej dosplosti, ale
podvme-li se na jej skutenou podstatu, vidme, e Likov se
pedvd jako dt, je je neschopn vyrovnat se se situac;
proto se ti ostatn vvaj do situace vevdoucch rodi, kte
dycht po tom, aby j prospli svou moudrost. ... Hra me
neruen pokraovat, protoe - na sociln rovni - jak podnt,
tak reakce osciluje od dosplho k dosplmu; rovn na
psychologick rovni se jedn o doplkov akce, pi nich rodi
reaguje na dtsk podnt.
E. Berne

E. Berne zanal - jako mnoz jin zakladatel modernch

psychoterapeutickch kol - jako psychoanalytik. Po druh svtov
vlce se odsthoval z vchodu na zpad USA, kde byl jeho cvinm
analytikem slavn Eric Ericson. Koncem padestch let Berne
psychoanalzu zavrhl a publikoval prvn lnky o transakn
analze. Svj nejvlivnj spis "Jak si lid hraj", z nho
pochz nae ukzka, vydal poprv v roce 1964; zemel est let
pot.
Berneho teorie se opr o pedpoklad, e nae J m principiln
pouze ti stavy: stav Dosplho, stav Rodie a stav Dtte. Co
znamen, e ve stavu dosplho jednme odpovdn a za sebe, ve
stavu rodie jednme tak, jak by jednal n rodi, a ve stavu
dtte se chovme podobn, jako kdy jsme byli mal. Zkladn
jednotku spoleenskho styku nazv Berne transakc. Transakce
probhne hladce, pokud se podnt i reakce dopluj oekvanm
zpsobem. Jestlie se na nkoho obracme v poloze Dospl a on
nm ve stejn poloze odpov, nevznikne konflikt ani zmatek. Tot
plat, kdy se na nkoho obrtme jako Rodi na Dt a on nm
odpov, jako by Dt reagovalo na Rodie. Tkosti vznikaj
zejmna tehdy, kdy se akce zk s reakc; akce zan nap. na
rovin Dospl - Dospl, reakce vak pesko na rovinu Rodi
- Dt. (ena se nap. pt mue: Nev, kde mm kle od bytu?
A on odpov: Pro si na n ned pozor, vera si je taky
hledala.) Krom zkench transakc mohou lidem psobit pote
i transakce druhotn, pi kterch jeden (nebo oba, nebo vce lid)
peskakuj z jednoho stavu J do jinho. (Manel nap. ekne
en: Pro si ned pozor na to, kam dv kle? A po chvli
dod: Nic si z toho nedlej, mn se to stv taky. A pak se pt:
A nev, kde jsou moje kle?) Z tohoto druhu transakc se pak
mohou velmi dobe rozvjet tzv. hry.
Hrou Berne mn ustlen sled transakc, je smuje
k pedvdatelnmu cli. Vichni jsme stle astni mnoha her,
ani si to uvdomujeme. Hry v Berneho pojet nejsou - a na
vjimky - nim, co by mlo slouit naemu obveselen. Jsou
vn, nkter dokonce tak vn, e se pi nich hraje o ivot
(nap. pi he Alkoholik). Z her mme vichni vnitn zisky, asto
neuvdomovan. Snad nejbnjm osobnm ziskem je zskn
dvodu pro njak nae chovn; dvod snadno najdeme v chovn
partnera a sami jsme z obliga. Tato prototypick hra se podle
Berneho jmenuje "Kdyby nebylo tebe". Sdlenm ziskem ze hry je
regulace konfliktu, zakrvn jeho prav podstaty, kter by
- kdyby byla oteven piznna - mohla zniit dosavadn vazby
astnk hry. Mu nap. tvrd, e mus stle pracovat, aby
vydlal penze, kterch ena nem nikdy dost. Kdy pak zdd
velkou sumu penz, uke se, e mu prce slou jako nik ped
plinmi emonmi nroky eny; chod dom prv tak pozd, jako
dv. Mu se obv, e kdyby en ekl, jak tko sn jej
pm i nepm dosti o projevy lsky, mohla by se s nm
rozejt. Hra: "Kdyby nebylo tebe, nemusel bych tolik pracovat" se
tedy zmn na podobnou hru: "Kdybych nechodil do prce, firma by
se poloila, co by mi kolegov nikdy neodpustili". Manelv zisk
zstv zachovn. Tak zisk eny se nemn; me dl obviovat
mue ze svho tloustnut, strnut a nadmrnho uvn lk na
uklidnn. (Udivuje-li vs povaha tchto zisk, je z toho patrno
pouze to, e jste dosud nepracovali jako profesionlov
v manelsk poradn.)
Terapeutick prce se provd obvykle ve skupinch, v nich se
klientovy hry maj tendenci opakovat. Terapeut klade draz na to,
aby si klient uvdomoval, v kterm stavu J se prv nachz.
Stejn jako pi jinch druzch dynamick psychoterapie je
terapeutem poskytovna podpora pedevm dospl sti klientova
J. Dochz-li vak terapeut k nzoru, e klient si neuvdomuje
dostaten nap. svoje Dt, dv pak terapeut klientovi koly,
pi nich Dt mus pijt viditelnji ke slovu. Nkdy se

terapeut mysln dopout zkench transakc a zptn na to

klienta upozorn. in tak proto, aby zvil klientovu citlivost
na tento zpsob komunikace. Hlavn npln terapeutickch sezen
je samozejm analza her a analza vnitnch, psychologickch
zisk z tchto her.
Nkte Berneho nsledovnci rozili koncept hry na "ivotn
scn", kter stanovovali podle klientova ivotopisu, podle jeho
oblbench pbh, her a pohdek. S tmito scni se pak d
pracovat nap. tak, e se pehrvaj ve skupin jako dramatick
scnky. Postavy se pitom mohou dlit na sv sloky (Dosplho,
Dt a Rodie).
loha terapeuta je lohou experta na klientovy stavy J, i na
jeho upednostovan druhy her (ppadn scn). Terapie je
vedena snahou ozejmit klientovi jeho strnul transakn
strategie a pomoci mu osvobodit se od nich. Berne sm pouval
k demonstraci vykldanch princip koln tabuli.
Zkladn terapeutick kurz trv nkolik msc pi dochzce
jednou tdn. Transakn analza je postup vhodn pro lbu
vtiny neurotickch tkost. U psychz se doporuit ned. Jej
principy jsou snadno pochopiteln, a proto pitaliv i pro lidi,
kterm jin druhy dynamick psychoterapie pipadaj neuritji
clen, i nronj na terapeutickou prci. Jinm lidem naopak
transakn analza pipad jako typicky zjednoduen, americk
pstup ke komplexnm problmm lidsk psychiky.
H2 Trnink asertivity
Terapeut: Tak si tu situaci pehrajeme. Tady Alena bude vae
matka a vy, Pavle, budete hrt sm sebe, souhlaste? A budete
kat to, co jsme vm te doporuili.
Pavel: A m se jednat pod o tom samm?
Terapeut: Je to pod tot, vy pichzte dom a matka - jak
jste ekl - vs zkou vyslchat, a potom vm zane organizovat
ivot.
Alena: To je dost, e u jde! Kde jsi prosm t, byl tak dlouho?
Pavel: Byl jsem s kamardama.
Alena: Zase v hospod, co? Byla tam s vmi zase ta Vra?
Pavel: Nebyla... Vlastn byla.
Alena: A zase jste si nco domluvili na nedli, co? Poznm to na
tob, tak mi ani nezkouej zaprat.
Pavel: Pojedeme s n, teda pojedu k n, nkam...
Alena: Na chalupu, co? J jsem ti u peci mockrt kala, e ta
holka pro tebe nen vhodn. Cel tvr o n v, co je za,
s kolika chlapama u nco mla. Ale to je jako bych neekla vbec
nic. O vkendu mme jet za babikou, tys j slbil natpat
dv.
Pavel: J se s babikou njak domluvm.
Alena: Nic takovho, pojede tam se mnou, j u jsem s n
domluven.

Pavel: Jene j tam jet nechci.

Alena: Jak to, e nechce? U je to domluven vc!
Pavel: J tam jet nechci a nemusm ti to nijak zdvodovat.
Alena: No to se podvejme, kde t tohle nauili? Tak tohle t
uej na tch kurzech t asertivity, nebo jak se to jmenuje? To
j si tam na n dolpnu, to jsou teda pkn vci.
Pavel: Mami j chpu, e se ti to nelb, ale j jsem se
rozhodnul, e tam tentokrt nepojedu. Pojedu tam pt tden.
Alena: Pt tden se mi to nehod.
Pavel: Tak tam pojedu sm, peci u toho nemus bt, kdy budu
babice tpat dv.

S ncvikem asertivnho chovn zaal ve svch kurzech Amerian

A. Salter v padestch letech naeho stolet. Slovo asertivita by
se v jeho pojet mlo pekldat jako "zdrav sebeprosazovn". Od
t doby vylo mnoho pruek o asertivnm chovn, v poslednch
letech i u ns z pera brnnskch psycholog V. Capponi a T.
Novka, je mrn modifikuj zakladatelova doporuen. Trnink
asertivity by systematik psychoterapie adil do skupiny postup
kognitivn-behaviorlnch, my mu zde vnujeme samostatnou sta
proto, e jde o postup uvan leckdy samostatn jako kurz pro
libovoln zjemce, kter se opr o svrznou, typicky americkou
ideologii.
Vcvik v asertivit je uren kadmu, kdo m pote
s prosazovnm svch pn. Vem se nm stv, e si nejsme jisti
tm, co chceme, a pi stetnut s rozhodnjm protjkem
ustupujeme, pijmme een, je jsou pro ns nevhodn,
ztrtov nebo dokonce poniujc. Svobodn oban svobodn zem by
vak ml znt sv prva a ml by na nich umt stt. K asertivnm
prvm pat zejmna:
- prvo bt posledn instanc v posuzovn vlastnho chovn,
- prvo posuzovat svou odpovdnost za chovn jinch lid,
- prvo dret se vlastnho nzoru bez nutnosti se za nj
omlouvat,
- prvo svj nzor zmnit,
- prvo nemt nzor,
- prvo dlat chyby a nst za n odpovdnost.
Kdo tato prva neum obhajovat, stane se snadno obt tzv.
manipulanch povr, kter nm vnucuje nae okol, aby si ns
podmanilo. Manipulan povra tkajc se prvnho z vyjmenovanch
prv prav, e lovk nem prvo sm sebe posuzovat, soud o sob by
ml penechat nkomu jinmu, povolanjmu, moudejmu.
Manipulan povra tkajc se druhho prva zn: Vi nkterm
lidem, skupinm a institucm m lovk vt povinnosti ne vi
sob sammu, mus tedy jejich zjem upednostnit ped zjmem
svm. Dal manipulan povra vel zdvodovat lidem sv
chovn, dal nedovoluje mnit jednou vysloven nzor, dal nm
pikazuje vyciovat poteby druhch a brt na n ohled atd.
Zkrtka eeno, vichni - i my sami - manipulujeme druh do

neasertivnho ustupovn, navozujeme jim pocity viny za

samostatnost a rozhodnost, sname se jim dokzat, e nejsou dost
odpovdn, dost zpsobil rozhodovat se, podsouvme jim vize
stralivch nsledk, kdyby chtli uskutenit to, co se nm
nehod do krmu.
Asertivn lovk nem bt agresivn. Nem pehlet jin lidi,
nem je provokovat, napadat. Nem k nim pistupovat s despektem.
Nem vyvolvat hnv a opovren, nem se dostvat do spoleensk
izolace. Asertivn lovk m sledovat svj zmr pokud mono a
do konce, ale m brt v vahu monosti i prva jinch lid. M
vystupovat sm za sebe, nem se skrvat za mnn jinch lid. M
vystupovat z pozice oprvnnho sebevdom. V ppad, e naraz
na pekku, nem ped n kapitulovat, ale m dl sledovat cl,
kter si vytknul. Je-li to nutn, m bt schopen pijmout
kompromisn een sporu.
Klienti si asertivn postoje osvojuj formou cvien provdnch
podle instrukc terapeuta. Kadmu cvien pedchz vklad,
nsleduje praktick ukzka, a po n procviovn obvykle
v mench skupinkch s ppadnou vmnou rol. Patrn
nejpopulrnj asertivn technikou je postup nazvan "pokaen
deska" - klienti se pi nm u opakovat sv pn jako
gramofonov deska bez ohledu na reakce svho protjku. Pouvaj
se i propracovanj postupy, je poskytuj nvod na zvldn
rznch druh kritiky (oprvnn, neoprvnn, podan pijateln,
podan nepijateln), odmtn poadavk, vyjadovn
nepjemnch emoc, ba i vyjadovn pjemnch pocit apod. Pi
vcviku se vnuje znan pozornost mimoslovnmu chovn; klient
toti me obsahem ei splovat poadavky trninku, na druh
stran vak me nejistm chovn sdlovat svmu protjku, e na
svch slovech v podstat netrv. Cle je tedy dosaeno a tehdy,
kdy se slova a mimoslovn chovn dostanou do souladu.
Pi vech cviench m terapeut roli instruktora, kter klienta
u postup; nezabv se pitom klientovmi souvisejcmi vnitnmi
konflikty.
Trnink asertivity se d zalenit tm do jakhokoliv reimovho
lebnho systmu, nkter prvky se daj pout i v rmci
skupinov psychoterapie. Z vhodn upravenho trninku asertivity
me mt prospch kterkoliv typ pacient psychiatrickch
zazen vetn lid trpcch psychzami. Provd-li se trnink
asertivity jako samostatn kurz s lidmi, kte maj psychick
pote, dv nebo pozdji jeho frekventanti zjist, e asertivita
nee dostaten jejich problmy v cel potebn i. Trnink
asertivity m jako samostatn kurz smysl zejmna u lid, kte
jsou psychicky vyrovnan a asertivn jednn potebuj nap. pro
vkon sv profese. Asertivn chovn pomh lidem zejmna pi
jednn na veejnosti, a zejmna tehdy, kdy se mohou odvolat na
jasnou, platnou normu (zvyklost, pedpis, zkon). V rodinnch
a intimnch vztazch je teba asertivitu opatrn dvkovat; rodina
je - jak rdi zapomnme - organismus mnohem keh ne
instituce, v n pracujeme, resp. ne obchod, kam jdeme
reklamovat nekvalitn boty. Ukzka, j jsme toto heslo zanali
nicmn pedvedla, jak se d asertivnm chovnm budovat funkn
mezigeneran hranice.
Klient, kter se cvi v asertivit by proto ml bt kolen
i v tom, kdy mu asertivita nepome. Rozeznat, kdy je asertivita
na mst a kdy ne, je dleitj ne pesn koprovat nvody na
asertivn chovn. lovk pimen uplatujc asertivitu
zjiuje, e situac, kdy se bez asertivity neobeel, je
pekvapiv mlo.

H1 Zvr

Psychoterapeutick postupy, je jsem vm pedstavil, mus psobit

- natsnny do jedn knky - jako nesourod sms. Nkter maj
tradici tisciletou, jin desetiletou. Nkter maj jedinho
zakladatele, nkter jsou hnutm, dal jsou anonymn a jejich
pvod se ztrc v eru vk. Nkter chtj klienta vylit bhem
nkolika sezen, dal potaj s terapi trvajc roky. Jeden
typ psychoterapie definuje terapeuta mlem jako instruktora
v autokole, jin mu pisuzuje lohu "projeknho pltna", dal
psychoterapeutick kola ztotouje terapeuta se starodvnm
guru, duchovnm vdcem. Jedna kola pot s vrozen dobrou
lidskou povahou, jin se opr o pedpoklad, e lidskou psychiku
pohnj primrn pudy (rozmnoovac, soutiv), dal povauje
za hlavn motiv lidskho jednn touhu po smyslu. Jedni se ke
klientov psychice dostvaj skrz jeho tlo, jin se o tlo
nezajmaj. Jedna psychoterapie upednostuje klienty mlad,
jin si vm zejmna kriz stednho vku, pedstavitel dal
koly tvrd, e jejich postup je pouiteln bez ohledu na
klientv vk. A tak dle. Rozdl je mnoho. Tko si odpustit otzku,
jsou-li tu jak shody?
Myslm, e jsou. Kad psychoterapeutick smr nabz pedem
danou schematickou odpov na otzku, co je zdrojem klientovch
obt. Kad psychoterapeut si pro prci vybr takov
"materil", jak mu jeho doktrna umouje zpracovvat
(materilem nemyslm klienty, ale obsahy jejich mysli, ppadn
i jejich tlesn obte). Kad psychoterapie redukuje
jedinenost a rozmanitost klientova ivota na jistou osnovu, nebo
dokonce na jeden problm. Terapeut vystupuje vi klientovi vdy
jako expert, kter se lpe ne sm klient vyzn ve spleti vliv
psobcch na klientv stav. Krtkm terapim takov pojet
terapeutovy role sta, dlouh terapie nkdy potaj s tm, e
vztah terapeut-klient bude m dl symetritj, souadnj.
Terapie chce klienta vdy vst k lepmu stavu, vdy se zamuje
na nco v klientov osobnosti, co by mlo bt posleno (upevnno,
rozeno), tak terapie prov a rodinn chce poslit schopnost
rodiny eit jej tkosti.
Spolench jmenovatel by se nalo vc. Kad psychoterapie se
opr o pozitivn aspekty terapeutickho vztahu. dn si
netroufne pebrat konenou odpovdnost za klientova rozhodnut.
Kad si uvdomuje hranice svch monost.
Ohldneme-li se jet k rozdlm mezi psychoterapeutickmi
kolami, jeden z nich musme povaovat za zsadn. Zdnliv
nejmn ambicizn jsou ty postupy, kter chtj odstranit jen
klientv symptom (bolest hlavy, buen srdce, strach v dopravnm
prostedku apod.). Na protilehlm plu najdeme psychoterapeutick
koncepce zahrnujc celek klientova ivota s aspekty pudovmi
i duchovnmi. "Pedmtem terapie nen neurza," napsal C. G. Jung,
"ale ten, kdo neurzou trp." Kdy jsem do vbru
psychoterapeutickch postup zaadil jgu, zapoetl jsem mezi
psychoterapie nboensk systm. T Jung ostatn prav, e
nboenstv jsou tak psychoterapiemi, chtj uzdravovat trpc
lidsk due.
Tomu, kdo chce pouze odstraovat symptom, sta fungujc
psychoterapeutick technika. Ten, kdo pomh klientovi objevovat
jeho prav vnitn J, se mus v psychoterapeutickm procesu
angaovat celou svou osobnost, ba mus bt schopen tvoiv
pekraovat meze dan teori a technikou. Pro takovho terapeuta
je kad ppad jin a kad terapeutick doktrna je mu jen
prostedkem, nikoli dogmatem. Ten, kdo l nboenskm systmem,
pedpokld u klienta vru nebo alespo smovn k n.
Pragmatick, technick postoj terapeuta m pirozenou pdu

v pragmatismu severoamerick kultury. V Britnii je stle velice

vlivn behavioristick psychoterapeutick pstup, kter m
souvislost s dlouhou filozofickou tradic zdrazujc zkuenost
(ili uen) jako primrn pramen poznn. Evropan (Anglian by
zde spe ekl "kontinentlci") se tko oprouj od zetele
k celku klientovy osobnosti, jejich psychoterapeutick systmy
potaj s vrstvami individuln due, mezi nimi probh
konflikt vysvtlujc psychick onemocnn. Vchodn systmy
uzdravovn jsou, jak u bylo eeno, pmo toton
s nboenstvmi, psychoterapie nen na Vchod zvltn
disciplnou.
Zvaujete-li, mil teni, kter psychoterapie by se pro vs
nejlpe hodila, rozhodujete se soubn, v kterm kulturnm
okruhu byste se ctili nejlpe. S psychoterapeutem tuto kulturu
nenavtvte jako przdninov turist, navtvte ji zevnit.
Protoe souasn svt m charakter globln vesnice, najdete
v kad tak zvan vyspl zemi zstupce vech monch
psychoterapeutickch kol, nkte tam vak jsou vce doma ne
jin. A bt doma, to pro dynamicky a hodnotov orientovan
psychoterapeuty neznamen mlo.
Na konec jsem si nechal otzku nejt. Me se lovk pod
vlivem psychoterapie zmnit? Pokud ano, jak? Nedvno mi ekla
jedna klientka, kter krtce pedtm zaala navtvovat v naem
zazen veern psychoterapeutickou skupinu, e se ct
dosavadnm prbhem sv lby zklamna, protoe j zatm nikdo
nedal dnou jasnou radu, jak by se mla zmnit. kejme j
Nataa, protoe nos vlasy zapleten do copu a oblk se do smsi
barev tmavoerven, lut a ern. Nataa je na matesk dovolen
s dvouletm synem. Stuje si na svho mue, ministerskho
ednka, kter je a pli hodn, nen ji vak rovnocennm
partnerem pro debaty, je by s nm rda vedla. Kdykoli Nataa
zavede e na nco vnjho, mu tma obrt do legrace.
Stane-li se to veer, mu usne pot, co se vymluvil na navu
z prce. Mu ji nen schopen podpoit ani v takovch situacch,
jako je vn onemocnn jejich dtte. Msto aby byl oporou,
ek tchu sm. Protoe m Nataa pocit, e ji mu nechpe,
stle koketuje s mylenkou, e by si mla najt jinho. Dokonce
si dv inzerty, ale na nabdky jinch mu zatm neodpovdla.
Vichni jin mui (s vjimkou jejho slaboskho manela) j
pipadaj studen jako kmen, obv se, e kad mu, jeho by si
nala na inzert, by byl tak takov. Nebo by mohl bt naopak tak
poddajn a nemun jako jej nynj cho.
Skupina Natau upozornila na jej extrmn nronost, i na to, e
kla na n hodnot mue (slabostv - nezjem) odr jej
vnitn nejistotu tkajc se ensk role. Nataa uznv, e
skupina m pravdu, kdy oznauje jej soupeen s muem za
neproduktivn, v u, e ona je pedem jistou vtzkou, ale
z vtzstv m prospch jen jaksi neuvdoml bytost nkde
uvnit n. Nataa mluvc se mnou tady a te sv vtzstv nad
muem jako spchy neprov.
"Co je mi platn, e to vechno
vm, kdy mi nikdo neekne, jak bych se mla pedlat," k.
Zvid sv sousedce z domu jej vnitn vyrovnanost, t sta, e
se star o dti a o domcnost, s muem vyjde, nem dn jin
ambice.
"Jak ambice mte vy?" ptm se.
"Nevm," odpovd.
"Tak si
pedstavte, e byste zddila plno penz, mohla si zaplatit chvu
k dtti, nemusela byste bt cel den doma. Jak byste potom se

svou svobodou naloila?"

"Jestli myslte, e bych mla odlett
na Kanrsk ostrovy, tak na to m neuije. J cestuju nerada.
Venku jsem byla jen jednou, v Itlii, a celou dobu jsem se bla,
e m nkdo pepadne. Zdly se mi tam sny, e m njac chlapi
pepadli a odvezli na Vchod, do njakho harmu."
"Dobe,
cestovat se vm nechce, co tedy jinho by se vm chtlo?"
"J
bych mon, vte, kdy je mi doma nejh, tak si poutm
televizi. A tve m, jak jsou nkte komenttoi nepipraven,
tve m jejich amatrsk prce. J bych o tom mohla pst
kritiky."
"A pro je nepete u te?"
"A kdo by je etl?"
"Publikum, kdo jin."
"J bych sp potebovala, aby je etl
nkdo konkrtn, nkdo, koho povauju za autoritu."
"Ten by se
asi nael."
"Vte, j jsem si psala do osmncti let denk. Te
jsem si ho nedvno nala a etla jsem si v nm. J jsem asi
grafomanka."
"Jak jste byla v osmncti? Byla jste jin ne te?"
"To jsem byla suvern, vechno jsem mla jasn. Jene stejn,
kdybych nco psala, tak to bude negativn. J na tch lidech
v televizi nic pozitivnho nevidm."
"Jak to mete vdt, kdy
jste to nezkusila?"
"Prost to vm."
"J si nemyslm, e se mete pedlat zgruntu. To je stejn
iluze, jako kdy si pedstavujete, e se njakm zzrakem
z vaeho mue stane siln lovk, kter pro vs bude vdycky
spolehlivou oporou a kter vm navc bude dstojnm partnerem
v intelektulnch diskusch. Tak jako jste nron na nj, jste
nron i na sebe. Vy muste tuit, e vechna tahle pn jsou
nesplniteln."
"Take v dnou zmnu doufat nemu? To jste mi to
ekl pkn tvrd."
"Nemyslm, e nemete doufat ve zmnu.
Mete. Jde o to, v em. V jistm vzkumu jednovajench dvojat,
to jsou lidi s naprosto stejnmi zddnmi vlohami, nali
dvojata bratry, z nich jeden se stal kriminlnkem a druh
kriminologem. To je ten mal rozdl, o kter se hraje a kter ve
sv moci mme. Neumm si zatm pedstavit, jak se z vs stane
ena toho typu, ktermu moje kolegyn kaj sporkov
kalupinka."

"A ten rozdl, o kter se hraje u m?"

"Teba je
v tom, jestli svmi kritikami deptte svho mue i jimi pomhte
zlepit kvalitu televiznho vysln. Neberte to jako zaruen
recept; je to pklad, kterm vm chci ukzat, jak zmna je ve
va moci."
H1 Doslov
Pvodn jsme s nakladatelstvm uvaovali o zaazen adrese
instituc a odbornk, je u ns poskytuj psychoterapii. Situace
se vak tak rychle mn, e ada adres a telefon by u bhem
jednoho roku neplatila. Proto uvdm jen jeden kontakt; na
zazen, v nm pracuji. Je to Denn sanatorium Horn Palata,
U Nesypky 28, 150 00 Praha 5, tel. 02-547725, 02-521070,
02-521874. Odtud meme ppadnho zjemce o psychoterapii
odeslat i jinam podle adrese, kter opravujeme dle aktulnho
stavu psychoterapeutickch slueb v Praze i jinde v republice.
Leden 1995 O. M.
H1 Slovnek odbornch vraz
anorexie - chorobn odmtn potravy
asertivita - sebeprosazen
behaviorln - tkajc se chovn
bulimie - chorobn pejdn
eklektick terapie - terapie inspirovan nkolika
psychoterapeutickmi kolami
endogenn deprese - deprese vznikl z vnitn piny, nen
vysvtliteln jako nsledek situace, v n se lovk prv
nachz
eriksonovsk terapie - druh hypnoterapie, viz hypnza
exhibicionismus - sexuln uspokojen spojen s pedvdnm
vlastnch pohlavnch orgn v nepimen situaci, obvykle na
veejnosti
exogenn deprese - deprese navozen ztrtou blzkho lovka,
spoleenskho postaven, kulturnho zzem nebo podobnm
zitkem, na rozdl od endogenn deprese m zetelnou vnj
pinu
falick - vztahujc se k penisu
fobie - chorobn strach v situaci, kter bn strach nevyvolv
fokln terapie - psychoanalytick terapie zamen na pacientv
zkladn vnitn konflikt, pracujc jen s pozitivnm penosem,
podstatn krat ne klasick psychoanalza
hlubinn terapie - jungovsk terapie, viz
charisma - pvodn: dar milosti, penesen: vjimen schopnost
uchvtit, strhnout; ve starch dobch t schopnost vtit
a uzdravovat
interpretace - v psychoanalze znamen vklad nevdomch tendenc

J - vdom sloka osobnosti dc chovn

kognitivn - vztahujc se k poznvacm procesm
kolektivn nevdom - soubor pedstav, je se vyskytuj
v mytologich a nboenstvch vech kultur, ten je neuvdomovanou
souast psychologick vbavy kadho jednotlivce
koterapeut - terapeut astnc se terapeutickho sezen (obvykle
skupinov psychoterapie nebo rodinn terapie), nevede terapii,
pispv k n, po skonenm sezen rozebr s terapeutem prbh
terapie
lege artis - nleitm zpsobem, v souladu s uznvanmi
zvyklostmi
LSD - droga vyvolvajc zmnn stav vdom pirovnvan dky
vskytu halucinac ke schizofrenii
mnie - stav chorobn aktivovanosti, je psychologickm opakem
deprese, nkte nemocn trp stdajcmi se obdobmi mnie
i deprese
muzikoterapie - technika navozujc pomoc hudby urit zitky,
je klienta pelauj do lepho stavu, nkdy je vyuvna
i k odkrvn klientova nevdom
ncvikov terapie - viz kognitivn-behaviorln terapie, viz
nediferencovan masa rodinnch J - stav rodiny, ve kterm
jednotlivci nejsou od sebe dostaten oddleni
neurzy - duevn nemoci souvisejc se situac, kterou lovk
zakou jako stres, spolenm jmenovatelem neurz je vysok mra
zkosti a zachovan klientv nhled na chorobnost stavu
nevdom - obsah mysli, kter ovlivuje nae jednn, ani o nm
vme
nutkav neurza - chorobn nutkn k jednn nebo chorobn
vtrav mylenky
protipenos - terapeutovo penen neuvdomovanch oekvn na
klienta
penos - klientovo penen neuvdomovanch oekvn na
terapeuta
pseudovzjemnost - stav rodiny charakterizovan falenou
pedstavou o harmonii a opouzdenm rodiny vi vnjm vlivm
psychedelick - zintenzivujc vnmn, ppadn a
k halucinacm
psychodrama - technika dramatickho pedvdn klientovch
dilemat
psychogymnastika - soustava pantomimickch kol, umoujc
klientm vyjadovat jejich vztahy k lidem i vnitn konflikty
a proitky

psychopatie - vrozen porucha osobnosti ztujc zaazen

postienho do spolenosti
psychzy - vn duevn nemoci postihujc mylen, ctn
i vli, pat k nim schizofrenie i endogenn deprese, viz
relaxan techniky - postupy navozujc stav psychickho
i tlesnho uvolnn, zde je uveden jako jejich zstupce
autogenn trnink, viz, jemu se ostatn relaxan techniky
podobaj
rozvodov terapie - druh prov i rodinn terapie, jeho clem
je kultivovan zvldnut rozvodu dosplmi a ochrana dt ped
negativnmi vlivy rozvodov situace
sexuln deviace - nenormln uspokojovn sexulnho pudu
schizofrenie - duevn nemoc charakterizovan ztrtou smyslu pro
reln svt, ponoenm se do vlastnch fantazi, halucinac,
ppadn blud, je jsou pro jin lidi nesrozumiteln
svpomocn skupina - skupina lid, kte e sv problmy bez
asti odbornka, jej fungovn m nkter shodn rysy se
skupinovou psychoterapi
systemick - tkajc se vzorc komunikace
systemick terapie - terapie zamen na zmnu zpsobu
komunikace, zpravidla rodinn
trauma - raz, pokozen
tvarov terapie - Gestaltterapie, viz
vdom - obsah mysli, kter si dokeme vybavit
voln - vztahujc se k vli