1

Matka
Karel apek

Hra o tech djstvch

Tato hra, k n autorovi dala mylenku jeho ena, ltku doba, kterou
provme, a podnt obrzek vdovy, klec na jednom ze soudobch boji,
se snad obejde bez vodu, kter by ji ble vysvtloval. Jen pro jevitn
realisaci pros autor, aby mrtv, kte se v jeho he kup kolem Matky, nebyli
pojati jako straidla, nbr jako iv, mil a dvrn lid, pohybujc se docela
pirozen ve svm starm domov, v okruhu rodinn lampy. Jsou takov, jako
kdy ili, nebo ij dl v pedstavch sv matky; jsou mrtvi jen tm, e u je
ona neme vzt do rukou - a e nadlaj o nco m hluku ne my iv.

OSOBY

MATKA
OTEC
ONDEJ
JI
KORNEL
PETR
TONI
STAR PN
MUSK HLAS V AMPLIONU
ENSK HLAS V AMPLIONU

DJSTV PRVN
Otcv pokoj s okny dokon. V prel otcova podobizna v dstojnick
uniform; dle zaven avle, kordy, bambitky a puky, ibuky, pamtky z
kolonilnch vprav, jako otpy a tty, luky, py a jatagany, paro, lebky
antilop a jin loveck trofeje. Dal stny zabraj knihovny a vyezvan
skn, stojan s adou vyletnch puek, orientln textilie, mapy a zvec
ke. Vbec pokoj je peplnn muskm haraburdm: tk psac stl a na
nm slovnky, globus, dmky, ttka ze rapnel, dbnky na tabk a
podobn krmy; pohovka s tureckmi polti, oden kesla a taburety,
arabsk stolek se achovnici, stolek s cestovnm gramofonem, na sknch
vojensk epice a plby, a vude jet njak exotick plastika, ernosk
masky a co se tak ped dvaceti, ticeti lety pinelo z cest a z koloni jako
souvenirs. Vechno je vak u na prvn pohled hodn zvetel a neasov;
vypad to sp jako rodinn museum ne jako obvan pokoj. Na pohovce s
koleny pod bradou sed Toni; m na kolenou openu velkou knihu jako
podloku a pe nco na list papru. Pak si to eptem te a taktuje si k tomu
rukou; zavrt hlavou, sekrt nco a skanduje si potichu dl.

2

(Vejde Petr a hvzd.)
PETR: A, Toni. Co dl? (Jde trochu bezcln k psacmu stolu a rozto
globus, hvzdaje si malou psniku.)
TONI: Co?
PETR: Dl vere?
TONI: Ale kdepak! (Schovv papr do knihy.) Co ti na tom zle?
PETR: Nic. (Dv se na Toniho s rukama v kapsch a psk si.) Tak uka!
TONI (dl, jako by etl): Ale ne. To nic nen.
PETR: M! (Zakrk Toniho za vlasy.) Tak si to nech, ty - (Loud se k psacmu
stolu a nacpe si z jednoho dbnku lulku.) Nev, co lepho dlat, vi?
(Otvr zsuvku.)
TONI: A co dl ty?
PETR: Zahlm, Toni. (Vynd ze zsuvky zvetelou knku a listuje v n.)
Pmo horen zahlm. M doba jet nepila, v? (Jde ke stolku se
achovnic.) Koukm, tuhle achovou lohu tatnek jednou zaal lutit a - U ji
ani nedohrl. Ml bych ji jednou zkusit. (Rozestavuje na achovnici hrst
ernch a blch figurek a porovnv jejich posice s knkou, tie si hvzdaje.)
TONI (vhav): Ty, Pete, nev nco -
PETR (roztrit): Nu?
TONI: O naem Jirkovi.
PETR: Co mm vdt?
TONI: Nedl on dnes... njak rekord?
PETR: Pro mysl?
TONI: Povdal mi veer: Toni, dr mi ztra palec, j se chci o nco pokusit.
Kolem tet, ekl.
PETR: Kolem tet? (Dv se na hodinky.) To u hnedle bude. Nm o tom nic
neekl. (Rozestavuje dl figurky a tie si hvzd.) Asi nechtl, aby to maminka
vdla. Mami se vdycky tak boj, kdy Jirka lt - Ped n o tom nemluv, v?
(Dv se do knky a na achovnici.) D5. D5. Tatnek si tady poznamenal jako
prvn tah d5; ale to se mi nezd - Tak si myslm, Toni, jak se musel tatnek
nkdy v tch kolonich nudit. Proto eil ty achov lohy.
TONI: Ty se taky nud?
PETR: Dsn. Takov hloup stolet tu jet nebylo. - (Obrt se.) Tak nedlej
okolky, Toni, a uka mi ty vere!
TONI: Kdepak! J to jet nemm hotov!
PETR (jde k nmu): No tak!
TONI (vyndv popsan list): Kdy se mi to nepovedlo! Ty by ses mi sml!
PETR (bere mu papr z ruky): J se jen podvm, nem-li tam pravopisn
chyby. (te potichu a pozorn bse.)
(Vejde Kornel s pukou v ruce.)
KORNEL: Vy jste tu oba? - (Cvak kohoutkem puky.) Musel jsem ji, potvoru,
celou rozebrat, ale te hraje, jedna radost. (Stav puku do stojanu.) Mli
bychom si ji vyzkouet, Pete. - Tak co dlte, mldenci? (Vyndv dal
puku a zkou na n kohoutek.)
TONI (dv se s naptm na Petra): Ale nic.
PETR: Tady v tom veri, Toni, m o dv slabiky vc.
TONI: Ve kterm? Uka?
PETR: V tom, jak se zan: Ty Krsn Neznm vak pichz -

3
KORNEL (fouk na kohoutek puky): A j, bsn! Tonimu zas uchzej rmy?
(Polo puku na stul a vynd ze zsuvky olej a koudel.)
PETR: A kdo to je, ta Krsn Neznm?
TONI (vysko a chce mu vytrhnout papr): Dej to sem! J vm, e jsem to
pokazil. Pus, j to splm!
PETR: Ne, j se ptm vn. Neblbni, Toni. Nhodou ty vere nejsou tak zl,
abys vdl.
TONI: Jist ne?
PETR (potichu te): To si myslm. Nezn to patn, ty Arione.
TONI: To pece mus poznat sm, kdo to je... ta Neznm.
PETR: Ty mysl... smrt, vi, Toni? (Vrac mu papr.)
TONI: Tak pro se pt, kdy to v?
PETR: Se jenom divm, pro tak vzv smrt. Takov kluk jako ty!
KORNEL (ist na psacm stole puku): Prv proto, e je jet kluk, love.
Toni m svtobol. Krsn Neznm
- dej pokoj! J nevm, co je na smrti tak krsnho; leda -
PETR: - leda e je to smrt za nco, ne?
KORNEL: Sprvn. Zlat lov, Petku. Na pklad za ten v ern hadr na
holi, vi? Smrt na barikdch,
- lacinji to n Petr ned. Bum!
TONI (skoro se slzami v hlase): Pestate! Vy se zas budete hdat!
PETR (sed k achovnici): Ale nebudeme, malik. Ani m nenapadne. Kdo
by poslouchal, co k ta staik, zlostn, zptenick fossilie! Co dlat,
narodil se o pl hodiny dv ne j. To je pedl generac, synku. Jene kola
djin se nedaj zastavit; nastupuje nov, o pl hodiny mlad pokolen -
(Thne na achovnici.) D5. D5. Myslm,
e to nepjde tak, jak si tatnek pedstavoval. (Bere tah zptky.) KORNEL:
Mn ty vere neuke, Toni?
TONI: To bych je musil dv vypilovat.
KORNEL (utr si prsty do koudele): Jen to nech, jak to je. m vc se nco
pedlv, tm je to hor.
TONI (podv mu papr): Ale nesm se mi smt, Kornele.
PETR (nad achovnic): Kdepak, Kornel se nikdy nesmje. Kornel se jenom
psn podv, nen-li tam njak podvratn tendence, na pklad voln ver -
TONI: To pece nen ve volnm veri!
PETR: Tv tst, Toni. Jinak by t Kornel vyhlsil za nrodnho zrdce a
bolevika. Nesm bt destruktivn element, Toni. To nech mn. J jsem ern
Petr rodiny. - Co abych hnul tady tm bcem? (Krout hlavou.) Ne, to bych si
odkryl hru, a bl by m zashl rovnou do srdce. Pokat. - Ty Krsn
Neznm vak pichz -
TONI: Nech Kornela st!
PETR: Promi, j myslm nahlas. To dl ten enick talent.
KORNEL (odkld papr): Hrza!
TONI: Je to patn?
KORNEL: Dsn! Pete, z toho kluka bude bsnk! Takov slun dstojnick
rodina - Co mysl, nemme mu naezat?
TONI (nesmrn tasten): Tob se to opravdu lb?

4
KORNEL (ptelsky ho zatepe za vlasy): No, mus se jet hodn uit, Toni.
A se smrt si nezanej, rozum? To nen nic pro tebe, ty maminin poklade!
Ono se taky me bsnit o ivot -
TONI: Mysl, e bych ml pst dl?
KORNEL (zan znovu istit puku): Inu, to v, v na rodin dl kad
nco jinho. Takov rodinn kletba, myslm.
PETR: V u, e se dnes n Jirka asi pokus o rekord?
KORNEL (pestane istit): Kdo to povdal?
PETR: Toni. Pr mu Ji ekl, aby mu drel palec.
TONI: Je, j jsem na to zapomnl! (Honem svr ruce.)
KORNEL (podv se oknem ven): Poas m pkn; kdyby ml trochu tst -
TONI: Jak to m bt rekord?
PETR: Vkov.
KORNEL: Se zatenm. (Sklon se znovu nad pukou.)
TONI: To mus bt asn pocit:.. lett tak vysoko... krouit tam, kde u je jen
to modr, a zpvat si: jet v! jet v!
PETR: Hlavn na ruce to mus zbst, love.
KORNEL: Vsate se, e Jirka ten rekord jednou udl. Ji je po tatnkovi.
TONI: m?
PETR (ponoen do ach): Bravurou.
KORNEL (nad pukou): Smyslem pro povinnost, Pete.
TONI: Vy jste aspo tatnka znali, ale j - Byl n Ondra taky po tatnkovi?
KORNEL: Byl. Proto el tam dol.
TONI: A ty?
KORNEL: J se o to snam, Toni. Dlm, co mohu.
TONI: A Petr?
KORNEL: Ten se zoufale sna, aby byl po nm co nejm.
PETR: J? Kamarde, j se zoufale snam doeit jeho achov lohy.
KORNEL: Leda to, ale jinak... To by se chudk tatnek divil, love. Major od
jzdy, a tadyhle syn mu chce pevracet svt. Hotov rodinn tragedie. - m to
je, e ty puky po tatnkovi tak chytaj rez?
PETR: Nev mu, synu. Tatnek byl vdycky tam, kde se lo dopedu. To j
mm po nm. (Thne na achovnici.) Proe ern pec postupuje na f4.
Bl se brn.
KORNEL: Bl se brn? Uka! (Pejde k achovnici.)
PETR: ern pechz v tok. Bl ztrc pdu.
KORNEL (nad achovnic): Pokej, ern Pete, to by nebylo fair. Tatnek by
thnul tm konm na d5.
PETR: Mon, ale dnes je jin doba, Tatnek byl kavalerista, kdeto m srdce
je na stran pch. P jde vdycky dopedu. Pk me padnout, ale
neme couvnout. Pioni svta, spojte se!
KORNEL: Ale kdyby el k na d5 -
PETR: Nesahat do m hry!
KORNEL: To je tatnkova hra. Koukej, s d5 d bl tetm tahem, mat.
PETR: Jene to j prv nechci, bratku. J chci blho porazit. Proe
ern pion postoup na barikdu a zazen blho kon -
KORNEL: Safra, tak to je chyba v loze. S tm loha nepotala.
PETR: Tak vid. loha pipout dvoj een, vae blahorod.
KORNEL: To prvn je tatnkovo.

5
PETR: A to druh je revolun. Dopedu s utlaenmi piony! Bl v je
ohroena. Pozor!
KORNEL: Poslechni, Petku, dej toho ernho sedlka zptky. Takhle bys
pokazil celou hru.
PETR: Jakou hru?
KORNEL: Tatnkovu. Tati by thl na d5.
PETR: Tati byl vojk, love. ekl by, ern je chlapk, ern se ned. A vrhl
by se do boje za bl -
KORNEL: No tak, vem toho pka zptky!
PETR: Pro bych to dlal?
KORNEL: J bych chtl vidt, jak by to dohrl tatnek.
PETR: Te u se hraje jin partie. To u nen tatnek. To jsme my. Marn
kope, bl koni; nic u nezastav ernho piona na jeho postupu. tvrtm
tahem bude z nho vemohouc dma - ale my tomu kme jinak.
KORNEL: Jak?
PETR (najednou vn): Nov vlda, bratku. Vlda ernch. Vak u se
toho dokme.
KORNEL: Toho ne, Pete. Jet zbv jeden tah.
PETR: Kter?
KORNEL: Tenhle! (Rozmet rukou figurky na achovnici.)
PETR: Aha. Tomu se k cesta nsil. (Vstv.) Tak dobe. To si tedy
vydme jinak.
TONI (kter na pohovce etl, zved hlavu a ki skoro hystericky): Tak necht
u t politiky! J to nesnesu!
KORNEL: Ale vdy je to jen hra, ty citlivko! My. si jen chceme zaermovat,
vi, Pete?
TONI: To nen dn hra! J vm, co si myslte!
PETR: Sprvn, Toni. To je hrozn vn vc. Boj starho a novho svta.
Ale neboj se, j pipchnu Kornela jako brouka. In tyrannos! (Nar na hlavu
divoskou plbu.) A zhyne star podl svt! Bu, bu, bu, Kornele!
KORNEL (narazil si plbu kavaleristy): U jdu. (Snm se stny dva kordy.)
Rate si vybrat, pane nepteli!
PETR (ohb jeden kord): Dobr. Ale boj stejnmi zbranmi, lidi, to u se ani
nedl. Hrozn staromdn. (Oba se postav do stehu.) Tak, Toni, vel!
TONI (zarv se oima do knihy a zacpv si ui): J nechci!
KORNEL: Pozor - te!
(Oba se smchem ermuj.)
PETR: La! La!
KORNEL: Ala!
PETR: Pry s tyrany a zrdci vemi! La! La!
KORNEL: La!
PETR: Prvn zsah!
KORNEL: Rameno. Lehk rna. Boj trv se stdavm tstm.
PETR: A potom budem vldnout my!
KORNEL: Na to si pok! Touch!
PETR: Pouh krbnut. La! La! Kupedu, ern pione!
KORNEL: Oho, stojme jako skla, pane! La! La!
PETR: Posledn bitva vzplla - Toccato!

6
KORNEL: Kdepak! Ale tu m! - (Zastav se.) Pokej, nebolelo to, Petku?
PETR: To nic nen. En garde!
(Pekocen stolky a taburety.)
PETR: La!
KORNEL: Ala!
PETR: Stop! Tohle by byla krn la, Kornele. Jsi mrtev.
KORNEL: Rann, ale bojuje sedal. Do poslednho dechu. Ala!
TONI (ki): Pestate
PETR: Hned to bude, Toni. Pion to. Ha! Ha! Star svt se kc -
KORNEL: Finito! Tak tohle ti lo pmo do srdce, Pete. (Sklon kord.)
PETR (zdrav kordem): Dkuju, jsem mrtev.
KORNEL (zdrav kordem): Je mi lto.
PETR: Ale za mnou povstvaj tiscov ernch pion - Hur, kamardi!
(Vejde matka a stane na prahu.)
MATKA: Hoi, hoi, co tu zase dlte!
PETR: Jej, maminka. (Zavuje honem kord na stnu.) Kornel m prv zabil,
mami. Ranou do srdce. (Odkld plbu.)
KORNEL (zavuje kord): Ale mn Petr probodl krk, maminko. Taky prima
rna. (Odkld plbu.)
MATKA: Vy dv dvojata se muste pod rvt! Koukejte, vy dareby, tady to
zase vypad! Zrovna tatnkv pokoj!
PETR: My to zase dme do podku, mami, jen se nestarej. Poj, Kornele!
(Oba zbn dlaj podek, zvedaj pokcen stolky a taburety.)
MATKA: Necht to, j znm v podek, vy mut! m vc dlte podek,
tm je to hor. . KORNEL (na vech tyech, narovnv koberec): Hned to
bude, mami. Pus, Pete!
PETR (rovn na vech tyech, odstrkuje ho): Pus ty! (Ne se kdo nadje,
popadnou se do kku a vlej se po podlaze.) Pjde na lopatky!
KORNEL (sup): Zkus to!
PETR: Jen pokej! (Kutlej se po pokoji.)
MATKA: Tak u dost! Vy to tu jednou opravdu vecko rozbijete! Ze se
nestydte, takov velc - Co si o vs pomysl Toni?
PETR (pout Kornela): Poj, Toni, j t to taky naum!
TONI: J nechci!
MATKA: Toniho necht. A u a vs tady nevidm! Toni, pro se do sebe
dostali?
TONI: Petr nechtl thnout na d5.
KORNEL (sbr na zemi achov figurky): V, mami, to byl tatnkv tah. J
jsem jenom hjil rodinnou tradici.
PETR: Nen pravda, mami. loha pipoutla dvoj vklad.
KORNEL (stav figurky na achovnici): Tak pro ji nehrt jako tatnek?
PETR: A pro ji nehrt jinak? Dnes by ji tati taky teba hrl jako j.
MATKA: P, u se nehdejte a hybaj odtud! J to tu musm dt po vs do
podku, vy musk holoto!
KORNEL: My ti pomeme, mami.
MATKA: Vy byste mi tak pomohli! Co vy vte, co je podek!
KORNEL: Dt vci tam, kde byly.
PETR: Dt vci tam, kde maj bt.

7
MATKA: Ba ne. Dt vci tam, kde jim je dobe; ale tomu vy nerozumte. Tak
alou, dvojata, jdte mi odtud!
KORNEL: Poj si do zahrady stelit z t puky, Pete!
PETR: Tak dobe. Kdo na sto krok tref lhev, ne?
MATKA: Jen kdy mete nco rozbt!
KORNEL: Toni, ty nepjde? (Bere se stojanu puku, kterou prve pinesl.)
MATKA: Ne, Toni nem rd vae stlen, vi, Toni?
PETR: J vm. Toni se boj.
MATKA: Neboj. Vy mu nerozumte. Je jin ne vy, to je to cel.
KORNEL: My jsme kad jin, maminko.
MATKA: M, ne si myslte. A jdte, vy velc ulinci!
KORNEL (polb ji na tv): U se nezlob?
PETR (polb ji na druhou tv): Kdepak mamina! Ta u je na to zvykl.
MATKA: Nevte, kde je Ji?
KORNEL: Nu, kde by byl? Nev, Toni?
TONI: Pr... pr m njakou schzku.
MATKA: S km?
PETR: To v, mami. Asi s njakou krsnou neznmou.
(Oba brati se navzjem vyuchaj ze dve.)
MATKA: A co tys tu ml co dlat, Toni?
TONI: Nic. Jen ... jenom jsem tady etl.
MATKA: Z tatnkovch knek?
TONI: Takov cestopis, mami.
MATKA: Pod ty dalek zem - To pro tebe nen, Toni. Ty pece nebude
nikdy cestovat, vi? (Pechz a tie urovnv vci.)
TONI: Teba nebudu, ale j si to dovedu tak pedstavit, v -
MATKA: Co na pklad?
TONI: J nevm. Teba trvu na stepi, a najednou ti takov stdo antilop - J
nechpu, mami, jak me nkdo stlet zvata.
MATKA: Tatnek je stlel, ale ty u bude jin, vi? (Vezme ho kolem krku.)
J bych aspo chtla, abys byl vdycky, jako jsi te. Nkdo mus zstat doma,
Toni. V, jinak by nebyl na svt dn domov. (Polb ho.) A jdi te, j tu
mm co dlat.
(Toni odejde.)
MATKA (nehlasn poklz): Toni bude jin. Toni mus bt jin. (Zastav se ped
otcovou podobiznou a dv se na ni. Pokr rameny a jde spustit tk zclony
v oknech. V pokoji se rozhost polotma. Matka se vrac k otcov podobizn a
rozsvt ped n stojac lampu.) Vid, pro mi je sem pod tah! V, e to
nevidm rda. I ten tvj pohrobek Toni - jakiv t ani nevidl, a jak jen me,
u sem zaleze. Prosm t, pro mi to dl! J je taky chci mt pro sebe,
Richarde. J nechci, aby se thli pod za tebou.
OTEC (vystupuje pomalu z temnho kouta; m na sob stejnou uniformu jako
na portrtu): J je sem netahm, duinko. To oni sami. To v, kdy si od
dtstv hrli s tm haraburdm tady. - Nediv se jim.
MATKA (obrt se k nmu bez jakhokoliv pekvapen): To ty vdycky k,
mj mil. Te u jsou na ty tv hraky trochu velc, a vid, pod je tu m!
OTEC: Inu, vzpomnky z dtstv. Vaks mohla ty krmy dvno vyhodit,
milku. Co s tm!

8
MATKA: To tak, vyhodit! Pamtky po tob, vi? Ne, ne, Richarde, na ty mm
j prvo, ty tu jsou pro mne. Ty vci, to jsi byl ty. (Usedne do kesla.) Ale kdy
sem nalezou hoi, zstane vdycky po nich nco ve vzduchu... nco, jako bys
tu byl ty sm. Ty sm.
OTEC (sedne si obkromo na idli): To je jen tabk, drahouku.
MATKA: Tabk a ivot. Ty nev, jak mi pak je. Jen zamhouit oi a ctm tak
hrozn siln: Richard byl tady
- Richard - Richard - - Je t tu pod plno, lovk to zrovna dch. Nekej, to
nedl to haraburd; to jsi ty, to jsi ty - Ty mi ty hochy kaz, Richarde.
OTEC: Ale jdi, maminko, to si ani neber do hlavy. Prosm t, jak bych j je
mohl kazit! Kdy je lovk jednou
- kolik u je tomu let?
MATKA: To bys mohl vdt. Sedmnct.
OTEC: U? Tak vid, kdy je lovk jednou sedmnct let mrtev, tak u z nho
zbv hrozn mlo, milku. Pod je ho m a m. J u k niemu nejsem,
duinko. Jen aby se tady po mn utral prach na t vetei.
MATKA: To je jedno. Vb je. Proto sem pod lezou. To pece je nco pro
kluky: tatnek vojk, tatnek hrdina! J vm, jak je to okouzluje. Vdycky je to
okouzlovalo.
OTEC: Nemlas jim o mn povdat, holiko. To je tv chyba.
MATKA: Nemla! To se ti ekne! Kdo jin m udrovat tvou pam, kdy ne
j? J jsem od tv smrti, Richarde, mnoho jin radosti nemla ne tvou
pamtku a ty dti. J vm, co jsem ti dlun, mj zboovan. Mnoho-li dt
me bt tak pyno na svho otce - Nem pont, co to pro nae hochy bylo.
ekni, mla jsem je o to pipravit?
OTEC: Pepn, maminko; nezlob se, ale v tomhle jsi vdycky pepnala.
Jakpak hrdinstv! To nebyla tak velik vc. Docela bezvznamn srka s
domorodci - a jet k tomu prohran.
MATKA: J vm, to k vdycky. Ale tvj generl mi tehdy sm psal:
Madame, oplakvte hrdinu. V manel se sm pihlsil na
nejnebezpenj msto -
OTEC: To jsou jen takov ei, holiko; to ti snad chtli osladit, e... e se mi
stal ten malr, v? Jakpak hrdina! Nkdo tam musel jt. Kdybych se
nepihlsil j, tak by tam el nkdo jin. To je to cel.
MATKA: Ale ten jin by snad nebyl otcem pti dt, Richarde!
OTEC: Nu, pravda, ale m-li nkdo pt dt, nemus proto jet bt patnm
vojkem, milku. Vdy jsem ani neudlal nic zvltnho... ale tomu ty
nerozum, maminko: kdy se stl, mysl lovk docela jinak. To se d tko
vysvtlit. Pak to teba vypad jako bhvjak bravura, ale kdy je lovk v tom
- Co dlat, to u pat k vci. Prost ten bok se musel krt, holiko. Koukej,
takhle postupovala hlavn kolona, a tady v boku zstal horsk prsmyk, v? A
ten prsmyk jsme mli obsadit malm oddlem. To bylo to cel. Veho vudy
dvaapadest mrtvch. To pece nem dn vznam.
MATKA: Dvaapadest mrtvch - z kolika mu?
OTEC: Nu, z dvaapadesti, maminko; ale zato jsme se dreli celch est dn.
Abych ti ekl, nejhor byla ta ze. My jsme tam nemli vodu, v? Tak to ti
byla ukrutn ze - a zlost. J jsem se tam dsn zlobil, duinko.
MATKA: Pro?

9
OTEC: Protoe to vlastn bylo zbyten. N plukovnk udlal chybu, v?
Hlavn kolona mla pokat dole, a do toho prsmyku se mly poslat aspo
dva bataliony. A horsk baterie. J to vdl pedem. kal jsem to
plukovnkovi, a on mi ekl, jak se zd, majore, mte strach -
MATKA: Richarde! A proto jsi el - na smrt?
OTEC: Hlavn proto, duinko, hlavn proto. Aby n plukovnk vidl, e j
jsem ml pravdu, v? Takov trouba! Tak nalett domorodcm!
MATKA: A kvli nmu - kvli nmu -
OTEC: Tob se to zd hloup, vi? Ale u pluku, holiko, se tomu k est.
V, na vojn to jinak nejde.
MATKA: Richarde, tos mi jet neekl! Tak ty jsi padl jen proto, e ten
plukovnk dal patn rozkaz?
OTEC: To se nkdy stv, maminko. Ale aspo se ukzalo, e jsem j ml
pravdu. To taky stlo za to.
MATKA: Tk vid, na to jsi myslel: dokzat, es ml pravdu ty! A na ns jsi
nemyslel, vi? Na to, e zrovna ekm pt dt, jsi taky nemyslel?
OTEC: Myslel, drahouku, jak bych nemyslel! V takov situaci toho lovk
namysl moc, to nem pont. Na pklad jede na koni a k si: Za ti msce
bych mohl bt doma. To u bude dt na svt. Budu muset hezky tie
postavit avli v pedsni a jt po pikch... jt po pikch... Copak n Ondra,
ten u mi pod ruku jako musk. Nazdar, tati, ekne. - Nazdar, Ondro. Co
kola? - Nic, tati. - A Jirka, Jirka mi bude ukazovat njakou mainku: Koukej,
tati! - A dvojata budou vyvalovat oi a pt se o to, kdo mi dv vyleze na kln.
Nu tak, ulinci, pojte sem oba, a se nehdte! - A ena ... vc ne pl roku
jsem ji nevidl. Vc ne pl roku. A ji vezmu do rukou, zdalipak se zase zlom
a zmkne, jako by kost nemla, a vydechne: Richarde - .
MATKA: Richarde -
OTEC (vstane): Tak co, duinko, jak ty jsi se zatm mla?
MATKA (se zavenma oima): To v, milku, ekala jsem na tebe. Ptho
syna jsem ti porodila - Je slabouk, Richarde, bhv pro je tak kehk. Asi
proto, e jsem pro tebe tolik plakala.
OTEC: Z toho jet vyroste, maminko; taky z nho bude chlapk a hrdina,
uvid.
MATKA (s nhlou prudkost): Ne! J nechci! J nechci, aby z Toniho byl
hrdina! J u toho mm dost, Richarde, sly? Dost u jsem doplatila na vae
hrdinstv! Copak nesta, e ty jsi mi padl? V ty, vte vy, co to je ztratit mue?
Kdybys vdl, co ze mne zbylo - Co jsi mi to udlal, love, jak jsi se mohl
nechat tak zbyten zabt!
OTEC: Drahouku, nic pltno, kdy ten trulant plukovnk ekl, e mm strach,
- nu, musel jsem jt, ne? A ekl to... ped druhmi dstojnky. Zd se, majore,
e mte strach. J nevm, holiko, kdybys byla stla pi tom, co bys mi ekla.
MATKA (vstane tie): ekla bych ti: Jdi, Richarde. To si neme nechat lbit.
OTEC: Tak vid, milku, taky bys to tak ctila.
MATKA: Protoe jsem t milovala, Richarde, protoe t pod musm milovat!
Ale ne, nesm na to dt, mj jedin; nev, co to pro enskou znamen, kdy
nkoho tak nerozumn, tak po ensku miluje! J nevm sama, co to v ns je;
vm jenom, e se mi to na tob stran lbilo... v, tv vojctv, Richarde,
inen tvch ostruh, tv odvaha a fanfaronstv, tv estnost a lehkomyslnost -
J nevm, pro jsem to na tob tak zboovala. Asi jsem byla hloup, byla

10
jsem zamilovan, byla jsem blzen; ale ani te... ani te bych nesnesla, aby
t nco ponilo!
OTEC: Nu tak vid; a kdybych byl tehdy neel...
MATKA: Ne, ne, Richarde, nesm m brt za slovo! Snad... jist bych se s
tm smila, kdyby ses tehdy nezachoval... jako vojk. Byl by ses vrtil ke mn
a k dtem ... a odeel z armdy. J bych si... zvykla. A mla bych t taky rda.
Snad... trochu jinak. J vm, e by ses hrozn trpil... bez t vojensk cti, ale
peili bychom to... oba; mla bych t aspo u sebe, Richarde, a mohla bych
se o tebe starat -
OTEC: - jako o lovka, kter k niemu nen a trp se. Stailo by ti to,
milku?
MATKA: - - Muselo by mi to stait. Nemysli si, j jsem i tak musela vystait... s
moc mlem.
OTEC: ... J vm, maminko. Je mi hrozn lto. Ta majorsk pensika, co po
mn zbyla ...
MATKA: Bylo tu pt dt, Richarde, - a podvej se na n. Ty nev, co to je pro
samotnou enskou. Ne, ne, tomu zase ty neme rozumt. Odpus, mj
milovan, nemla bych o tom mluvit, ale o tom vy nemte pont - aty,
jdlo, koly a znovu aty, jdlo, koly - Pod, pod muset potat, ptkrt
obracet kad hadk a kad hal, - co vy o tom vte! Pravda, dn
hrdinstv to nen, ale - taky to mus bt, mj mil. Milku, milku, pro se na
mne tak dv? Vid, co ze mne je!
OTEC: Jsi krsn, maminko. Jsi krsnj ne tehdy.
MATKA: Nemluv hlouposti, Richarde. My iv se hrozn mnme. Ty ne, ty jsi
se vbec nezmnil. J se a stydm, jak se vedle tebe ctm star, Nesm se
na mne dvat, mj jedin. J mla pli mnoho starost, v? Bylo to tk bez
tebe -
OTEC: Duinko, j jsem ti pece byl tak mlo platen!
MATKA: Aspo jsem nebyla sama! A nejvc, love, nejvc jsem t
potebovala,.kdy m ty dti zaaly perstat. Ne, nemysli si, byli to hodn
hoi. Vichni: Ondra, Ji, dvojata - vecko by pro mne udlali. Ale jak
dorostli, jako by zaali mluvit jinm jazykem. J jim dost nerozumm, Richarde.
Ty bys jim asi rozuml lp.
OTEC: Nevm, holiko, nevm. Myslm, e se v nich taky nevyznm. Copak j
vm o medicin nebo aviatice

nebo tch hloupostech, co maj v hlav ta dvojata -
MATKA: Mysl politiku?
OTEC: Ano. J na to nemm hlavu, maminko. J jsem byl jen vojk.
MATKA: Pec. Na tebe vc daj. J vm, ty jsi z nich chtl mt vojky; ale kdy
jsi padl... tak jsem si ekla ... ne! Vid, mohla jsem je dt ... zadarmo do
vojenskch kol; ale radji... radji jsem si nala prci, abych je dala vyuit
nemu jinmu. Myslela jsem si, a je to medicina nebo technika ... cokoli, jen
vojna ne. A dlaj nco uitenho... nco, pi em se nemus umrat. Kdybys
vdl, co jsem se nastarala, abych je mohla poslat do tch kol - A vid, co z
nich mm!
OTEC: Nu, duinko, myslm, e s nimi me bt spokojena, ne?
MATKA: J vlastn nevm. Pipadm si jako slepice, kter vysedla orly;
sedm pi zemi a kdkm strachy, kdy jeden po druhm vyletuj. Nkdy si

11
km: to nesm, nesm bt tak malodun, nesm jim peket - Richarde,
to je hrozn, co se z lovka stane, kdy je mmou! Taky jsem pece bvala
blzen, taky jsem si o sob myslela bhvco - Ty to v, mj mil.
OTEC: Vm, drahouku.
MATKA: Vdy jsem za tebou utekla z domova; a bylo mi vechno jedno,
teba i ivot dt. A te, te bych chtla sedt jako lakomec na tom, co je mj
ivot, a kiet na kadho: nedm! nedm! J u jsem dala dost, Richarde.
Tebe... a naeho Ondru. Vc u se ode mne neme dat. V, mn pilo
pli draho to, emu se k ... hrdinstv. Nejdv ty, a potom Ondra -
OTEC: Nech bt, maminko, Ondra ml krsnou smrt. Krsnou ... a estnou.
MATKA: estnou, j vm. Vm pipad hrozn estn za nco umt; ale na
to, e umete nkomu, na to u nemyslte. Tys teba musel jt na smrt,
Richarde, tys byl vojk. Ale Ondra nemusel. Ondra byl lka a badatel; mohl
bt nkde na klinice - a nemusel se nakazit -
OTEC: To se lkam stv, holiko. U ns u pluku taky jednou zemel
doktor. Hrozn mil lovk to byl, hrval jsem s nm achy. Nu vid, a z ist
jasna se nakazil cholerou -
MATKA: Ale n Ondra se nemusel hlsit tam dol, do koloni! To tys udlal!
OTEC: Ale maminko, j jsem pece byl u tak dvno mrtev!
MATKA: To je jedno, ale tahals ho sem, do svho pokoje. Tys ml na nho
vliv, mj mil. Tady se Ondra vdycky uil, tady leel v knihch, tady
pechzel po cel hodiny a kouil - A tady mi z nieho nic ohlsil, mami, j
pojedu na rovnk, abych vidl kousek svta. e tam jede bojovat se lutou
zimnic, to... zapomnl ci. Vdycky pede mnou schovvte, co mte za
lubem. Mn eknete, mami, to je jen takov vlet, a pak tam zstanete. Jako
zlodj ujel!
(Z temnho kouta se bl Ondra v blm lkaskm plti)
ONDRA: Ale mamino, to u jsem ti pece tolikrt vysvtloval - Nechtl jsem,
aby sis dlala starosti. Proto jsem ti nic neekl. To je to cel.
MATKA: Tomu ty k vysvtlen? Na to tys myslel, j vm; ale na to, e se
tam me nakazit nebo co, na to ne. Na to bych zase j byla myslela, Ondro.
Tak je to.
ONDRA: Nu, a co by ti to bylo pltno, maminko! Stejn bych byl jel -
MATKA: Vid, Ondro, takov jsi bval vn a rozumn hoch! Nebt tebe, tak
nevm, co bych si kolikrt poala. Byl jsi tm druhm dtem msto otce -
takov moudr a odpovdn - A najednou, prsk, ujede si na rovnk a
zeme mi tana na lutou zimnici. Tos pece nemusel, Ondro, to mi nekej!
OTEC: V, duinko, doktor m taky svou slubu. To u je takov povoln,
vi, Ondro?
MATKA: Co sis to vzal do hlavy s tou lutou zimnic! Mohl jsi bt doma a lit -
nebo pomhat na svt dtem -
ONDRA: Podvej se, mami: na lutou zimnici umralo ron tolik set tisc lid -
To by pece byla hanba, kdyby se proti n nco nenalo. To je ... prost
povinnost, ne?
MATKA: Tv povinnost?
ONDRA: Povinnost vdy. V, maminko, byla to moc zl nemoc; a ti lid tam
dole - kdybys je vidla umrat, sama bys ekla: Ondro, neme je tak nechat!
To je tk vc, mami. Nkdo tam musel jt.
MATKA: Ale nemusels to bt zrovna ty, Ondro! To mi nenamluv!

12
OTEC: A pro ne zrovna on? J myslm, e ml dobrou hlavu. Na takov vci,
holiko, musej vdycky jt ti nejlep. MATKA: A ti nejlep na to maj zemt?
OTEC: Nu ano. To jinak nejde, duinko. Ti nejlep musej vdycky jt naped,
v? Nic si z toho nedlej, Ondro. Dobe jsi udlal.
MATKA: J vm, vy vdycky drte dohromady proti mn, vy mut! To se ti
ekne, dobe udlal; ale kdybys vdl, jak mn bylo, kdy jsem dostala ten
telegram - J to nemohla za ivho Boha pochopit. Pan, v syn padl jako
hrdina na bojiti vdy -
OTEC: Tak vid, maminko: jako hrdina. To pece stlo za to, ne?
ONDRA: To ne, tati. Vid, na tom by mn zleelo nejm. Mn lo jen o to ...
poznat piny zimnice. To nen dn hrdinstv. Kdy lovk dl vdu ... tak
mus hledat piny, v? A na jinm mu erta zle. Jakpak hrdinstv nebo
est - to je dtinstv, tati. Ale kousek poznn - to stoj za to.
MATKA: A poznals nco?
ONDRA: J ne, maminko, ale druz. Jeden vd a jeden Amerian.
OTEC: koda, Ameriany j nemm rd. MATKA: Tak vid, Ondro, nebylo to
nadarmo? Nebylo to zbyten?
ONDRA: Nebylo, maminko. Tomu ty nerozum.
MATKA: Ne, nerozumm! J jsem vm asi nikdy nerozumla. To slym pod
... od Jirky i od dvojat: mami, tomu ty nerozum - Nerozumm! Nerozumm!
Kriste Jei, j u pestvm rozumt sama sob! Vdy vy jste kusy mho
tla - I ty, Richarde; veel jsi do mne a jsi m cel tlo, jsi m cel due. A j
vm nerozumm, e? Co vy to mte jinho, co vy to mte tak hrozn svho,
e vm u nerozumm?
ONDRA (jde bl k n): Ale maminko, nesm se rozilovat. M slab srdce,
kod ti to.
MATKA: Ne, nech mne! Vdy jsem vm tak rozumla, kdy jste byli mal,
pamatuje se, Ondro? Doma jsem vdla, kdy si nkdo z vs venku rozbil
koleno, a u jsem vybhla - A kdy jste vichni sedli kolem stolu, ctila jsem
tak siln, - to jsem j. To vecko jsem j. Docela tlesn jsem to ctila: Ty dti,
to jsem j! A te - mami, tomu ty nerozum. Richarde, co to do tch dt
vlezlo cizho a... proti mn?
OTEC: To v, drahouku: jsou u velic- a maj sv vlastn zjmy, ne?
MATKA: Ale j jsem mla vdycky jenom jejich zjmy, rozum? Vy vichni, vy
jdete za svmi vcmi, za svou ct, za svm poslnm, j nevm za m velikm,
j tomu ani nerozumm. Ale j, j jsem la jenom za vmi. J jsem nemla
dn jin posln ne vs. J vm, nebylo to nic velikho: jen starat se a
milovat - Ale kdy jsem vm, pti dtem, nesla na stl msu jdla, bylo to pro
mne jako bohosluba. Ondro, Ondro, ty nev, jak je tam po tob przdno!
ONDRA: Je mi lto, maminko.
MATKA: Mte pravdu, j tomu asi nerozumm. Na pklad tvj tatnek padnul,
protoe bylo nutno pobjet njak divochy. A ty, Ondro, tys umel na to, es
jim chtl zachraovat ivoty. Vid, na to jsem asi hloup. Kad dlte nco
obrcenho, a pak mi eknete, to jsou velik koly, maminko, tomu ty ani
neme rozumt. Jeden z vs bude nco stavt a druh to bude bourat: a
mn eknete, to jsou ohromn vci, mami, to my musme dlat, i kdyby ns to
mlo ivot stt! ivot! Vm se to mluv! Sm zemt, to by kad uml; ale
ztratit mue nebo syna, to byste teprve vidli, co to je - to byste vidli -
ONDRA: V tomhle ... snad m pravdu, mami.

13
MATKA: A i kdybych nemla ... J nechci mt pravdu, j chci mt vs, j chci
mt sv dti! Tys neml umt, Ondeji; byl jsi tak hodn a vn chlapec - A
ml jsi nevstu, mj hochu, ml jsi se enit - Tomu snad rozumm, ne, Ondro?
ONDRA: - - Ano, maminko.
MATKA: Tak vid.
(Dva vstely na zahrad.)
OTEC (zvedne hlavu): Co je?
MATKA: Nic. To stlej hoi do tere. Kornel - a Petr.
OTEC: To je dobe. Kdo neum stlet, nen k niemu.
MATKA: N Toni nebude stlet, Richarde. Nem na to povahu. Ondra taky
nerad stlel, e, Ondro? Tys taky byl sam knky jako Toni -
ONDRA: Jene u Toniho to je jako hai, maminka. Snt s oima dokon,
v? To je chyba.
MATKA: Prosm t, vdy je to jet dt!
ONDRA: To ty si bude o nm vdycky myslet.
MATKA: Protoe je slab!
OTEC: Mla bys ho pidret, duinko, aby nco vn dlal.
MATKA: J nechci! J nechci, aby si Toni bral u te nco do hlavy! J ho
sem u nepustm -
OTEC: Pro?
MATKA: Protoe byste chtli mt na nho vliv! Protoe byste mu naeptvali:
bu muem, Toni, bu muem! Dlej nco! Jdi pro nco zemt: pro slvu, pro
est, pro pravdu - Ne, j to nechci, slyte? Dejte Tonimu pokoj!
OTEC: Ale matko, pece nechce z Toniho udlat holiku?
MATKA: J ho chci mt pro sebe. Ty na nho nem dn prvo, Richarde!
Toni je pohrobek! Toni je mj, jenom mj, rozum? Ten sem u nesm!
ONDRA: Maminka ns asi povauje za patnou spolenost.
MATKA: - - Ano. Protoe jste mrtv.
(Vstely na zahrad.)
ONDRA: Mami, ty se ns boj?
MATKA: Jak bych j se vs mohla bt, mj hochu! Poj sem bl, Ondro, uka
se mi! Kdybys vdl, jak ti slu ten bl pl! Vdycky jsem si myslela, e
bude jednou u mne, a ... a se budu louit s dtmi -
ONDRA: Ale jdi, maminko, ty tu bude jet moc dlouho! Ty tu bude pod,
v?
OTEC: Maminka je silnj, ne sama v. (Pejde ke stolku se achovnic.)
Kdo to tady hrl, milku?
MATKA: Dvojata. Pr je to tv loha.
OTEC: J vm. Jednou jsem ji zaal eit - Byla to pkn loha.
MATKA: Hoi se nad tm pohdali. Kornel chtl, aby Petr thl na d5.
OTEC: Sprvn. J bych aspo thl na d5.
MATKA: Ale Petr kal, e je jet jin een. To v, ti dva jsou pod v sob.
OTEC (roztrit): Jin een? To bych rd vdl - - Asi je te jin achov
kola. Leda e by se lo dopedu pionem - Zajmav! Koukm, e m Petr
trochu pravdu.
(Dvemi vejde docela tie Ji v leteckm overallu.)
JII: Dobr veer, maminko. Nazdar, tati. T bh, Ondro!
OTEC (obrt se): A, vida, Jirka!
ONDRA: Nazdar.

14
MATKA: Co e tak brzo, Jiku - Ltal jsi dnes?
JI: Ltal, mami. Dnes se ti ohromn ltalo.
MATKA: Dobe, e u jsi doma. J to nevidm rda, kdy lt; j mm takov
strach - Jet e jsi tak brzo piel.
JI: To v, mami, e m prvn cesta ... je za tebou.
OTEC: Sprvn. Koukm, hochu, jak ti to slu.
MATKA (s hrzou vstv): Pokej - Ji, ty vid ... tatnka... a Ondru?
JI: Vidm, maminko. Jak bych je nevidl?
MATKA: Ale vdy oni ... oni jsou mrtvi, Jirko! Jak ty je me vidt ... jak ty s
nimi me mluvit - Ji!
JI:: No, v, mami - Ale nebude se na mne zlobit? Mn se toti nco
porouchalo na letadle, v? To je to cel.
MATKA; Jirko, tob se nco stalo?
JI: Nic, mami. Opravdu, ani to vbec nebolelo. V, mn se u letadla ulomilo
kdlo - a tak, v?
MATKA: Ji, ty pede mnou nco taj!
JI: Nesm se zlobit, maminko, ale j jsem se zabil.
MATKA: Ty... ty...
JI: Prosm t, mami, neroziluj se!
MATKA: ... ty jsi tedy mrtev, Jiku?
JI: Ano, mami. J jsem... to, emu se k mrtev.
MATKA: (kvl): Jei Kriste, Ji! Jiku!
ONDRA: Tie, tie, maminko. Mus bt klidn.
MATKA: Jirko, ty jsi se mi zabil!
OTEC: Mus to nst staten, duinko. Vid pece, e zemel jako hrdina.
Byla to krsn smrt.
MATKA (jako zkamenl): Krsn smrt. - Tak tady to m, Richarde! Tady to
m!
JI: Mami, za to opravdu nikdo neme. V, j jsem toti nco zkouel - a
selhal mi motor. J vlastn sm nevm, jak se to stalo.
MATKA: Mj Jirka - (Usedne do kesla a rozple se.) ONDRA: Nech
maminku. Ulev j to. (Zstane nad n stt.)
OTEC (odvede Jiho stranou): Cos to zkouel, Jiku?
JI: Vkov rekord, tati. Se zatenm. Patnct set kilogram.
OTEC: A - m to njak vznam, takov rekord?
JI: M, tati. Na pklad ve vlce - pelett co nejv s nejvtm nkladem
pum, v?
OTEC: Pravda. Na tom nco je.
JI: Nebo pi leteck doprav - Tam nahoe u nem boue a mraky, v?
To by mohlo mt ohromn vznam.
OTEC: Nu, a jak jsi byl vysoko?
JI: Nco pes dvanct tisc metr; ale najednou mi zaal vysazovat motor -
OTEC: Je to rekord?
JI: Je, tatnku. V t kategorii je to svtov rekord.
OTEC: Tak to je dobe. Mm radost, chlape.
JI: Jene ... kdy jsem spadl, to ti byla hrozn paseka, tati. J myslm, e se
vkomr rozbil. koda.
OTEC: Pro?
JI: Te se neme ani zaznamenat, e jsem byl tak vysoko.

15
OTEC: To je jedno, Jirko. Jen kdy se t vky doshlo!
JI: Kdy o tom nikdo nebude vdt!
OTEC: Ale udlalo se to, to je hlavn. Kdo by to do tebe ekl! Takov jsi byl
hrak - To ti, hochu, gratuluju.
MATKA (sten): Ji - Jiku -
ONDRA: Bu klidn, mamino.
OTEC: Nepla, duinko. Stlo to za to. Tak u nepla. Koukej, budou te
starosti s pohbem -
JI: Maminko, nesm se na mne dvat, a m pinesou, v? To, co
pinesou, u nejsem j. J jsem tady... tak, jak jsem byl... a nikdy m nebude
vidt jinaho, vi?
MATKA: Pro jsi mi neekl, e chce tak vysoko lett! J bych t nebyla
pustila -
JI: To nelo, mami. J jsem musel.
MATKA: Co t to napadlo, Jiku, co sis to vzal do hlavy! Pro jsi chtl dlat
ten rekord!
JI: Kdy m lovk tak dobr stroj - To se mus, maminko, tomu ty
nerozum. V, to lovka samo thne - ten stroj si o to ekne sm -
(Zaklepn.)
OTEC (zhas rovku pod svm obrazem; je hlubok ero): Nesm se trpit,
milku.
MATKA: Mj Jirka! Takov statn hoch! Pro - pro -
JI (stle tieji): Tomu ty nerozum, maminko, tomu ty neme rozumt -
(Zaklepn.)
ONDRA (eptem): Mus bt klidn, mami. Mus bt siln.
OTEC (eptem): Milku, sbohem!
(Zaklepn.)
MATKA (vstv): Ano.
(Ve dvech plnch dennho svtla stoj Kornel.)
KORNEL: Odpus, maminko... nechtl jsem t vyruovat ... ale... J ti mm
nco ci.
MATKA: Ano.
KORNEL: Prv jsme toti dostali ... zprvu, v? ... N Jirka... ml jakousi
nehodu s letadlem. Ale nesm se lekat, mami. Nen to tak zl...
MATKA: ... Ano.
KORNEL: Ji toti... Maminko! Ty to u v?

Opona

DJSTV DRUH
T pokoj, ale pibyla rozhlasov skka.
Toni kle u rozhlasov skky a to knoflkem. Ozve se vojensk pochod.
Toni s grimasou nechuti to dl. Ozve se hlasatel.

HLAS V AMPLIONU: Pozor, pozor, pozor!
TONI: Ty m hlas jako n Kornel.

16
HLAS V AMPLIONU: Vyzvme vechny obany, aby zachovali klid a
podek. Varujeme je dtkliv, aby se nehromadili na ulicch; jinak zakro
policejn i vojensk orgny s nejvt psnost...
TONI: Brrr! (To knoflkem dl; ozve se jemn, dalek hudba. Toni kle a
poslouch, dvaje rukama takt.)
(Vejde Kornel v polovojensk uniform: vysok boty, breeches a kabt s
odznaky.)
KORNEL: Nech toho, Toni. V, e to maminka nevid rda, kdy si s tm
nkdo hraje. Je to pamtka po naem Jirkovi -
TONI: - - Sly, Kornele, to je krsa!
KORNEL: Ano, ale te nen as na njakou krsu. Zavi to, Toni! J to
nemohu poslouchat.
TONI (vypne rozhlas a zstane kleet): koda. Byla to cizina, ani nevm
odkud. J si pedstavuju, e to hrli ... nkde na severu. V, znlo to tak
sniv -
KORNEL: Ty si pod nco pedstavuje. (Zapaluje si cigaretu a pechz
neklidn po pokoji.) Hloup, e musm bt doma - (Dv se na nramkov
hodinky.) Te pjdou dlnci z prce. Mohlo by se venku nco semlt -
Krucifix, kdybych tam mohl bt! (Zastav se u okna a poslouch.)
TONI: - - Kornele?
KORNEL: Co?
TONI: Co je s Petrem?
KORNEL: Nevm. Nkde je zaven. Neml se do toho plst.
TONI: Ty se taky do toho plete, Kornele. KORNEL: Ano, ale na druh
stran. To je rozdl.
TONI: Jak rozdl?
KORNEL: My jsme pro podek - a blaho nroda. Tomu ty jet nerozum,
Toni. A bu rd.
TONI: Petr byl taky pro blaho lidu. A pece jste ho zatkli.
KORNEL: Protoe si to blaho pedstavoval jinak. Myslel si, e nm me
vldnout ta pinav luza - Pkn dkuju, to by to vypadalo! U nm ukzali,
co dovedou: drancovat a mstt se - (Zamakv cigaretu.) To by byla zkza
vlasti, Toni.
TONI: Ale Petr pece vystoupil proti tomu, aby se plenilo!
KORNEL: Tm h! Petr by chtl, aby se z t bandy udlala vlda. To my
teprve nememe pipustit.
TONI: Kdo my?
KORNEL: Nae strana. My, nrod. Kdyby ti nm mli vldnout s tmi jejich
utopiemi... s jejich pacifismem a rovnost... to by byl mazec, chlape! Brr!
Vdy je to pmo zrada na nrod, co ti chlapi chtj! Armdu rozpustit -
ady pevzt - tovrny vyvlastnit - to tak! To by byl konec kultury a veho.
Ne, ne, Pete, my svj nrod nenechme takhle zhuntovat! - Nejvy as,
love, e se s tmi vanily a zrdci zato - Ale j t nebudu pod pouovat,
Toni.
TONI (vstane): Kornele -
KORNEL: Nu? TONI: Co se stane s Petrem?
KORNEL (kr rameny): Ned se nic dlat. Musme ekat. Nai ho zatkli a -
zatm je ve vazb.

17
TONI: Jako zloinec?
KORNEL: Jako rukojm. Neboj se, tam se mu nic nestane. Ale kdyby ta ern
banda zaala znovu na ulicch stlet, pak - nevm.
TONI: Pak Petra - zastelte?
KORNEL: J ne, Toni; ale to v, boj je boj. Neml si Petr s tm hnutm nic
zanat. To si me myslet, mn by bylo stran lto, kdyby... kdyby se mu
nco stalo. Ale to u nen v na moci - A ti holomci slo zbran, a pak nai
pust Petra - i ty druh rukojm. Tak je to.
TONI (s vyjevenma oima): Pedstav si, Kornele ... pedstav si, jak mus
Petrovi bt! Jak se dv na dvee a ek, pod ek... kdy se otevrou ...
Pjdete s nmi! - Kam? - Mar, to uvidte!
KORNEL: Pokej. (Poslouch.) Ticho. Na tst se tam nestl. Kdyby nkde
padla rna, tak je zle, Toni. Pak nai pjdou bezohledn - Ale j myslm, e u
ta holota zalezla. Zbablci jsou to. Aspo Petr vid, s jakmi lidmi el! Postav
proti nim strojn puku, a rozbhnou se jako slepice. - Sly? Je tam ticho. Asi
se vyjednv. Akoliv nechpu, jak me nkdo s takovmi gangstery
vyjednvat.
TONI: Kornele, to m lovk svzan ruce?
KORNEL: Kdo? Kdy?
TONI: Kdy ho vedou na popravu.
KORNEL: Ovem. Samozejm mus bt svzn. Pro se pt?
TONI (sepne ruce na zdech, jako by je mel svzan): V, j si to dovedu tak
hrozn iv pedstavit... jak je lovku, kdy takhle stoj... proti vojkm s
pukami. V, jak se jim dv... nkam pes hlavu... a ct ve vlasech takov
chladn vtr. Jet ne... jet okamik ... K lci zbra! - Jei Kriste!
KORNEL: Pesta!
TONI (ve): Vy psi! Krvav psi!
KORNEL: Toni!
TONI: Palte! (Zakols a pad na kolena.)
KORNEL (chyt ho za rameno a tese jim): A u dost! Toni, ty m chorobnou
fantasii!
TONI (zakrv si oi a vstv): Kornele, jak se mohou lid tak stran
nenvidt!
KORNEL: Tomu ty neme rozumt, chlape. Ty ses jet nenauil stran
vit.
TONI: V co vit?
KORNEL: Ve svou pravdu. Nikdy by lovk neudlal za sebe, co dl za svj
prapor. Nesm bt tak pecitlivl, Toni. Nae maminka t jenom kaz.
TONI: m?
KORNEL: Jak t vychovv. Takhle z tebe nikdy nebude mu, kter bude za
nco bojovat. Mr, lska, soucit - j vm, to je moc hezk, ale... dnes na to
nen as, Toni. Dnes jsou na to pli vn ... a velk doby. Tomu maminka
nerozum. My musme bt pipraveni... na vechno. Kdyby se nco Petrovi
stalo - Toni, maminka nesm vdt, jak to s nm je. Musme j kat, e je jen
ve vazb, v? A teba u je opravdu odtroubeno; snad se ta ern holota u
vzdala, e je tam tak... divn ticho. - Nesm ven, Toni.

18
TONI: A ty?
KORNEL (kr rameny): Ml bych bt u naich, tam venku. Boe, jen nechybt,
kdyby se nco semlelo! To je tak blb, e musm tret doma u maminky! Ale
to v, kdyby se tu sebem stalo... Maminka m tak slab srdce - lovk s tou
chtrou nev. Jak se jednou zane rabovat - Nkdo vs tady mus hldat. (Zdy
k Tonimu vyjme ze zsuvky revolver a nabj jej; pak jej d zptky) J vm,
kde je m msto. Ale maminka nesm vdt, e je to tak vn, Toni. J tedy...
zstanu doma. Kvli mamince... a tob.
(Vejde Matka.)
MATKA: Kornele, kde je Petr? Pro se jet nevrtil? Rno Jsi kal, e to je
jist jen njak nedorozumn... e ho na noc pust... Sly, Kornele?
KORNEL: Ano, maminko, ale... ono to nejde tak rychle. V, oni asi pozatkali
sta a sta lid, a ne se to vechno vyet - To me trvat ... teba i tden.
MATKA: Cel tden? Kornele, je to mon, e by naeho Petra tak trpili? Ne,
ne. To j tak nenechm. J tam za nimi pjdu a eknu jim -
KORNEL: To neme, mami. Ani by t tam nepustili.
MATKA: To by bylo, aby tam nepustili matku! J tam donesu Petrovi prdlo a
nco jst - Nikdo pece neme brnit matce, chlapeku. Matka m na to
prvo.
KORNEL: Mus s tm pokat, mami. Podvej se, vdy jsou i ulice zaveny
vojskem - nikdo nesm do stedu msta -
MATKA: Ale matku pust! J jim eknu, e nesu nco synovi - J musm vidt
Petra, Kornele. J musm vdt, co s nm je. Petr pece nen dn zloinec,
aby ho smli zavt. Ale j jim to eknu, nemysli si. J jim eknu, e nemaj
prvo vznit mho syna!
KORNEL: Tk vc, mami. To prvo maj.
MATKA: Copak je Petr njak zloinec? Udlal nkomu -nco?
KORNEL: Zloinec.... nen, mami. To nikdo netvrd.
MATKA: Tak vid! Ale pak nemaj prvo ho pro nic za nic zatknout!
KORNEL: Maminko, ty tomu snad dost dobe nerozum -
MATKA: J vm. - Jdi, Toni, jdi. To pro tebe nen. Nemus slyet, jak je tv
matka hloup.
(Toni se nerad our ven.)
MATKA: J se snam rozumt vemu, Kornele. Ale nemohu, nu. Jak me
nkdo zavt mho syna, kdy nikomu neublil, tomu asi budu tko rozumt.
KORNEL: Promi, mami. Ty pod nechce pochopit, e vlastn mme ...
obanskou vlku.
MATKA: Nu a? Musme ji snad, mt?
KORNEL: Musme. Protoe jsou lid rozdleni na dv strany, a vldnout me
jen jedna, v? A tak se mus rozhodnout bojem, maminko, kdo bude u ns
vldnout.
MATKA: A kvli tomu se stl?
KORNEL: Ano. To jinak nejde.
MATKA: Prosm t, to jim tak hrozn zle na tom, aby vldli? Copak nemaj
sv rodiny? A se kad star o svou rodinu!
KORNEL: Jene rodina nen vecko.

19
MATKA: Je, Kornele. Pro mne je. A nekej, e by Petr chtl nkomu vldnout.
J ho pece znm; ani pska neuml uhodit - To sp ty, Kornele, ale Petr ne.
Ten nem tu povahu, aby nkomu porouel.
KORNEL: To je jedno, mami; ale jeho strana by chtla porouet vem; chtla
by vechno pevracet po svm - To by bylo netst pro cel nrod, rozum?
Vdy je to banda zloinc a zrdc, maminko! Vecko by rozvrtili a rozkradli
-
MATKA: To ne, Kornele. To zase nekej! J pece Petra znm... Petr by neel
s takovmi lidmi. Ty bys taky neel se dnmi zloinci a zrdci, Kornele.
KORNEL: Bohuel, Petr lidem tak slep dvuje -
MATKA: Vdy je mlad! Tys nebyl nikdy tak mlad a drun, Kornele. Ty ses
tak nekamardil kde s km, bval jsi sp trochu pyn - Ale s nm patnm
by n Petr nedrel.
KORNEL: Tak potom bych musel j dret s nm patnm, maminko. Bu m
pravdu jeho strana nebo ... my. Jeden z ns mus jet zatracen patn.
MATKA: Ty ne, Kornele. Ty m nco panskho a vzneenho v povaze. Ty
bys taky nemohl dlat nic pinavho ... a neestnho.
KORNEL: Tak vid. A kdy ti tedy eknu na svou est, e n Petr byl na ...
nedobr stran, a e se ta smeka mus odklidit, aby byl na svt podek -
MATKA: Pokej, chlape. Museli zavt naeho Petra, aby byl na svt
podek?
KORNEL: - - Museli, maminko. Kdy u se jednou do toho pipletl -
MATKA: Pak je to hanba, Kornele! Nemohou mt pravdu, kdy zaveli naeho
Petra!
KORNEL: Mami, kdyby to lo, tak by Petr nechal... zatknout mne.
MATKA: Petr?
KORNEL: J myslm, jeho lid. Jeho strana, v?
MATKA: Leda e by to byli hlupci ... a niemov! Ty pece nemysl nic zlho,
Kornele! Jak by mohli tebe zatknout? To by bylo stejn bezprv jako to, ze
zaveli naeho Petra. Jsou to zl lid, Kornele. Zl, surov, hloup lid. Boe,
kdybych je mohla touhle pst udeit do tve -
KORNEL: Prosm t, mami!
MATKA: My ho tam nesmme nechat, Kornele! Mus mi njak pomoci - k,
e ho tam budou dret jet nkolik dn?
KORNEL: Snad, mami; ale pak ho jist pust na svobodu. U je venku klid;
uvid, e do ztka bude po vem -
MATKA: A pak se mnou pjde pro Petra?
KORNEL: Ano, maminko.
MATKA: A nemohla bych mu u dnes nco donst?
KORNEL: Dnes ne, maminko. (Nkolik vstelu v dli. Stmv se.) MATKA: Co
je to?
KORNEL (nervosn): Nic. To nkde na ulici... Prosm t, mami, nikdo nesm
ven.
- MATKA: Ale kdy Petr jist ek -
KORNEL: Pod s tm Petrem! Nejde jen o Petra, maminko.
MATKA: Mysl, e by se nco mohlo stt Tonimu - nebo tob?

20
KORNEL: Odpus, mami, j myslm na n nrod.
(Pr dalekch vstel.)
MATKA: Jen aby se nic nestalo Petrovi!
KORNEL (poslouch u okna): Jen aby se nic nestalo naemu nrodu,
maminko. - Tam nkde venku stoj pipraven eta; kdybys vdla, jac to
jsou skvl hoi - elitn eta se jim k. Vybran stelci, kte pjdou prvn.
ekaj, kdy to bude, a dvaj se na sebe: Kde je Kornel?
- Tady jsem, kamardi. J nemohu. J... musm zstat doma. Nkdo tu mus
bt, kdyby se cokoli stalo. Chlapci, drte se; ale j... mne mete krtnout.
MATKA: Kornele, co je ti?
KORNEL: Nic, maminko. Neboj se, j... zstanu u tebe... a Toniho. To v,
kdy jsou na ulicch nepokoje, tak se mohou vynoit velijac lid - Nemus se
nieho bt, mami. J budu doma. (Jde ke stojanu s pukami.)
MATKA: Co tam hled?
KORNEL: Tatnkovu karabinu, co ml v Africe. Mla by se zas jednou vyistit.
(Vyjm puku ze stojanu.)
MATKA: Vdy na n denn utrm prach!
KORNEL: Tomu ty nerozum, maminko. Puka si d vc. Nkdy se z n mus
taky vystelit, v? (Polo matce ruku na rameno.) dn starost, mami.
Vecko bude v podku, uvid.
MATKA: A Petr se vrt? KORNEL: Vrt, maminko, vrt.
(Odchz s pukou. Soumrak houstne.)
MATKA (dv se za nm): J vm, e mi nek pravdu, Kornele. (Pechz po
pokoji a tu a tam rovn vc.)
(V dl nkolik vstel.)
MATKA: Boe, co on Petr! (Usedne do lenoky a sepne ruce.) Kriste Pane
Boe, opatruj mho Petra. Marie, matko milosrdenstv, smiluj se nade mnou a
ochrauj m dti. Kriste Jei, vra mi mho Petra. Marie, Matko Bo, oroduj
za m dti. Jei ukiovan, smiluj se nad mmi dtmi.
(Petr se tie objev ve dvech, m na sob jen kalhoty a rozhalenou koili. Je
u skoro tma.)
PETR: Nazdar, mami!
MATKA (vysko): Pete! U t pustili?
PETR: Kdepak! Ale j u s nimi nemm co mluvit, maminko.
MATKA (jde k nmu): J mla o tebe takov strach - Poj ke mn, Petku!
PETR (uhb): To ne, mami. Prosm t, zsta tam!
MATKA (sah po nm): Co je s tebou, synku? Kdes nechal kabt?
PETR (uhb): Tam. Tam. Oni ti jej asi polou, mami. Kabt a vechno. Oni
jsou ukrutn podn.
MATKA: Kdo?
PETR: Oni. Ti bl, v? Nerozsvcuj jet, maminko. Mn je hrozn lto, ale j
bych ti ml nco ci. Toti proto jsem za tebou piel. Snad bude lp, kdy ti to
eknu sm.
MATKA: Pete, co se stalo? (Hmat po nm.) Tak poj sem!
PETR (unik): Nesm se na mne zlobit, ale j za to opravdu nemohu, mami.
Kornel za to taky neme.

21
MATKA: Za?
PETR: Boe, maminko, ty jsi nechpav! To se pece dalo ekat. Kornel to
taky pedem vdl. Tak u je to odbyto, v?
MATKA (s rostouc zkost): Co je odbyto, Petku?
PETR: Ale to u je dsn dvno, mami. To bylo u ped pl hodinou.
MATKA: Co bylo?
PETR: No pece, zastelili m, maminko!
MATKA: Pete! (Zakols a zhrout se na zem.)
PETR: Ale mami! Boe, co j - Pojte mi nkdo pomoci! Ondro!
(Ze tmy vybhne Ondra v blm plti.)
ONDRA: Co se stalo?
PETR: Podvej se, maminka -
ONDRA (klek k n a sah j na puls): Nu, uka, mamino -
(Ze tmy vystoup otec v uniform.)
OTEC: Je j nco?
PETR: J nevm, najednou se skcela na zem -
OTEC: Pro ned pozor! (Klek k matce.) Duinko, co ti je?
(Ze tmy se vyno Ji v leteckm overallu.)
JI: Nazdar, Pete. Mamince nen dobe? (Rozsvt lampu na psacm stole.)
ONDRA (kle u n): Srdce. Kdybyste vdli, jak j vysazuje tep - Chudk
mami!
OTEC: Kdybychom mohli nkoho pivolat!
ONDRA: Na? Vdy jsme tady my. Te nebude chvli o sob vdt. Nervov
otes, v? Nejlp nechat ji v klidu. - Dejte sem njak polte!
PETR (shn polte): Tady jsou.
JI (nese plnou nru polt): Tu m.
ONDRA: Nadzvedni j hlavu, tati. (Podkld ji polti.) Tak, a te hezky tie
le, mami. (Vstane.) Jdte od n, a m pokoj.
OTEC (vstv): Cos ji tak podsil, Pete? A prosm t, kde ty se tu vbec
bere?
ONDRA: Okamik tati. (Obrac Petra k svtlu a dv se mu na elo.) A jej!
Jedna a druh. (Rozhal mu na prsou koili a uk prstem.) Jedna, dv, ti.
Tahle ti la rovnou srdcem, love.
OTEC: Uka? Pkn trefa! - Zvltn, to vypad skoro jako - Jednou jsme toti
popravili olovem njakho Araba - Chlape, jaks k tomu piel?
PETR: Poprava olovem, tati.
OTEC: Hochu, hochu, to t popravili vojci?
PETR: Vojci, tatnku.
OTEC: Pete, snad jsi se nedopustil zrady?
PETR: Ne, tati. J jsem el s velkou ... a poctivou vc.
OTEC: Proti vojkm? To se mi nezd, mldene.
PETR: Na na stran jsou taky vojci, tatnku.
OTEC: Na obou stranch vojci?
PETR: Ano.
OTEC: Nai proti naim?
PETR: Ano, tati.

22
OTEC: To se mi nelb, Pete. Nai proti naim - mte to njak popleten,
mldenci. - Tak tys dlal vyzvdae, Petku?
PETR: Ne, tati. J jsem jenom psal do novin.
OTEC: Neli, Pete. Za to by t vojci nezastelili. My jsme popravovali jenom
piony nebo zrdce.
JI: Dnes jsou jin asy, tatnku.
OTEC: Zd se. Mte asi njak nov pravidla hry, hoi. (Obrac se k matce.)
Nu, jak je j?
ONDRA (sed, sklonn nad n): Nic, je v bezvdom; lovk by ekl, e sp.
OTEC: To je dobe. Ona jedin ns me slyet -
ONDRA: - a s nmi mluvit. Jen maminka ns jet me vidt. Ta s nmi
kontakt neztratila.
PETR (rozt bezcln globus na psacm stole): Mldenci, to byla tak trapn
chvle, kdy jsem j to musel ci-
JI: To j znm, kamarde. lovk m pi tom hrozn hloup pocit, jako by
se piznval k njakmu ulinictv. (Otvr u psacho stolu zsuvku a
pehrabv se v n.) Kluci, vte, e maminka m schovan i nae dmky? To je
dobrk, ta mami! Za iva kala: Jde s tm ven! (Dv si do st przdnou
lulku s automatickmi pohyby kuka.) M.Mm. lovk se tu pece jen ct jako
doma. (Venku vstely.)
OTEC (jde k oknu): Jako by se nkde stlelo. Pum! Pum! Vojensk puky.
(Poslouch.)
PETR (bezcln pen popelnky a ttka): To jsou nai. To stlej nai.
JI: A m seity tu jsou taky! Ne, co ta mami vechno schovv! (Listuje v
seit.) Aha, tady jsem si kreslil - To je legrace! Tuhle jsem zkouel nov profil
kdel.
PETR (stav na psac stl ernoskou soku, kter byla na skni): Dovol!
JI: Pro to sem nos?
PETR: Jen tak - J vlastn nevm. Abych nco dlal, ne?
OTEC (obrac se od okna): Jen ho nech, Jirko! To je jenom neklid mrtvch.
Chtj na sebe upozornit, e tu byli, v? To ho jednou pejde - Poslouchej,
Pete, drel jsi se aspo ... jako mu?
PETR (stav nkam dosu s tabkem): Drel, tati. Ani jsem nemrknul.
OTEC: Tak je dobe. Nesm nm dlat hanbu, v?
ONDRA (sed u matky): - - Mus to bt ... zatracen nepjemn pocit, takov
vlastn poprava.
PETR: Ani se neptej! Kdy tak lovk stoj se svzanma rukama, a proti nmu
tch est venkovskch vojk - Mn ti jich bylo lto, love. J bych nemohl
nkoho popravit -
OTEC: Tys neml zavzan oi?
PETR: Ne, tati. J jsem nechtl.
OTEC: Chlapk. Kdo pi tom velel?
PETR: Takov mrav, pisklav lajtnant, tati. Dsn se naparoval, aby nebylo
vidt, e mu je z toho patn. Jet si pede mnou nabjel revolver ... jako e
m doraz, kdyby snad ti vojci patn trefili.
ONDRA: Sakra!

23
OTEC: To se mus, Ondro. To jinak nejde.
PETR: Krucifix, ten mi el na nervy, ten ferda! Tak jsem mu ekl, jdi pry, ty
mrafo, j budu velet sm -
OTEC: Tos neml, Pete. Poprava... je vn vc. J pi tom jednou byl a - nu,
jakpak ei!
PETR: Tati, nm si lovk mus dodat kure. To ti je tak viv situace -
Vojci se smli, a j taky. Njak nm to vem ulevilo, v? Tak on zrudnul,
vytasil avli a vsknul: Pozor! K lci zbra! - J vm eknu, mldenci -
JI: Co?
PETR: J ml co dlat, abych nepadl na kolena nebo co. To vm je najednou
takov ohavn pocit slabosti v nohch ... a v aludku... brr! Jako hadr jsem si
pipadal. Zvltn, ani se nepamatuj u, e ten ncek zaval Palte. Jenom jsem
ctil, jak mi do vlas vane chladn vtr.
ONDRA: To byl strach.
PETR: Mon. (Znovu neklidn pemisuje vci.) Ale eknu vm ... je to
hrozn pocit. Hrozn.
JI (vzhldne od svho seitu): Mn nemus povdat.
PETR: Ne, to ty si neme pedstavit, Jirko. A nikdo.
JI: J to znm, holenku. V, kdy jsem padal se svm letadlem.
PETR: Copak, to byl jen okamik.
JI: Si nemysli. S dvancti tisc metr to njakou chvli trv. To lovk vbec
neme odhadnout, jak dlouho pad. Pipad mu to... jako vnost. A pod,
pod se mu zd, e se proti nmu t cel zem.
ONDRA: Co sis pi tom myslel?
JI: Nic vlastn. To byl jen takov dsn klid. Tak to je konec, nebo tak
nco. Docela klidn, jasn a hloup si to lovk mysl a pi tom kouk, kde se
asi rozmzne. Tamhle bych nechtl, tam jsou stromy; ale tady na tom poli by
to snad bylo lep -
PETR: Tak tos to ml jet dobr, Jirko.
JI: Nemysli si. Ta lhostejnost, to ti je hor a... odpornj ne nevm jak
bolest. Jako by v tob nco za iva tuhlo, a ty se u neme hnout - Brr!
ONDRA: To nebyla lhostejnost, Jirko. Sp hrza.
JI: J nevm; ale po druh bych nechtl - Hu! Pern pocit!
(Pausa.)
PETR: A... jak to bylo u tebe, Ondro?
ONDRA: J ml dost asu, love. U mne to trvalo ... pr dn a noc.
PETR: To umrn?
ONDRA: Ano. Ti dny jsem vdl... e musm nathnout. To se lovk nco
namysl... a navzpomn, o jej! A pi tom... pi tom jsem se pod pozoroval:
tak, te jsem u tch a tch pznak. Jtra jsou pry, Ondrouku. Tak to jsme
tak a tak daleko -
OTEC: - - Prosm t, Ondro, jaks tu lutou zimnici chytil?
ONDRA: To byl pokus, tati. My jsme chtli zkusit, pen-li ji ten mizern
komr, ta Stegomyia, taky z nemocnch, kte pekonali prvn stadium nkazy.
V, to se s jistotou nevdlo. Tak jsem se nechal potpat od pokusnch
komr -

24
OTEC: A dostals ji.
ONDRA: Dostal, a podnou. Ale bylo to vlastn proti pedpokladu.
OTEC: Ty, m takov pokus njakou cenu?
ONDRA (kr rameny): M, aspo vdeckou. My jsme chtli poznat, jak se ten
bacil v komrovi vyvj. To je dost dleit, tati.
JI: A umr se na tu zimnici tko?
ONDRA: Tko, chlape; le jako Lazar, horeky a loutenka a - nu, ledacos
jet. Viv nemoc, kamarde. Brr! J bych ji nikomu nepl.
PETR: - - Tak vlastn jenom n tatnek ml krsnou smrt.
OTEC: J? Pro mysl?
PETR: Inu, padnout v boji, to aspo m lovk na to tata odbyto; a me se
pi tom brnit -
OTEC: Ale vdy j jsem nepadl, synku!
PETR: Ne? Jak to? My jsme vdycky mysleli -
OTEC: - e jsem padl pi poslednm vpadu, j vm. To bylo kvli mamince,
dti. J se pece nemohlo ci, jak to bylo.
JI: Jak jsi tedy -
OTEC: J jsem nepadl, kdepak. Jenom jsem tam zstal leet, hoi.
ONDRA: Rann?
OTEC: Ano. A tam m nali domorodci.
PETR: A pak-?
OTEC: Nu, pak m umuili. (Mvne rukou.) A dost o tom, ne? - Ondro, jak je
mamince?
ONDRA; Puls je lep.
OTEC: Dti, rozum se, maminka to nikdy nesm vdt -
(Pausa.)
JI (nad svm seitem): Vte, ono se ekne... umt za nco velkho: za vdu,
za vlast, za vru, za spsu lidstva nebo co; ale kdy je lovk v tom -
ONDRA: - tak to vypad jinak, j vm. Kdyby si lid dovedli pedstavit, jak pi
tom lovku je, tak by se... snad... m ohnli tm, jak je krsn... za nco
umt. Krsn! J jsem moc krsnho na sv smrti nenael.
PETR: J taky ne, love.
(Venku v dli pr vstel.)
OTEC: Inu, vdycky se za nco umralo, kdopak v u za; asi to jinak nejde.
Ale nkdy si myslm... kdybych byl te plukovnkem nebo generlem na pensi
a il tady s vmi a s maminkou - psal bych sv pamti a zrval pdu na
zahrad... Nebylo by to patn, hoi. Necht to bt, ivot je ivot; lovk
aspo me nco dlat. J vm, vy vichni jste poloili ivot za nco velikho:
tuhle Ondej za vdu a Jirka za pokrok techniky, a Petr - za jsi vlastn
zemel, Petku?
PETR (stav figurky na achovnici): Za rovnost a svobodu, tati.
OTEC: Aha. A j za krle, vlast a za est praporu. Nebo proto, e jeden
plukovnk dal pitom rozkaz, ale to u je jedno. Sam krsn a velik vci,
jenom e... vte, j jsem z vs nejdle mrtev a eknu vm, - nebylo by k
zahozen jet trochu t. J byl moc rd na svt, dti. Hrozn rd. A kdy se
dvm na vs, myslm si, teba by nkdo z tch kluk opravdu dokzal nco

25
kloudnho... nebo i velikho. A zatm jsme sam hrdina. Je to bda, mldenci.
Mohli jsme bt na ivu.
ONDRA (vstv a protahuje se): Je to otrava, vi? Jenom pikukovat, co dlaj
jin - My mrtv se jen tak vezeme s sebou. (Pechz ke knihovn.) Lidi,
kdybych te byl iv, j bych pracoval jako div. Spav nemoc, to by mne
bavilo!
JI (nad svm seitem): To jsem blzen!
OTEC: Co m?
JI: Ale tady ten konstruktivn npad. Docela mon vc, tati. Sakra, e jsem
to nedodlal dv! Pokat, to by muselo bt takhle - (Kresl sed u psacho
stolu.) To by lo.
ONDRA (otvr knihovnu): Ne, ta nae mami je ohromn!
PETR (nad achovnic): Pro?
ONDRA: Pod jet odebr m medicinsk asopisy! Tady je nov seit
Bulletinu pro tropick nemoci - Do toho jsem taky psval.
PETR: On tam byl kdysi o tob pkn nekrolog, v?
ONDRA (vytahuje jeden seit): Vlastn bych se ml na nco podvat. (Uveleb
se na pohovce a prohl nerozezan seit.)
OTEC (stoj nad matkou): Tak vid, duinko, m jich tu zas plno. Jsou tu
jako doma. Pro tebe, maminko, jsme pod jako iv, vi?
PETR (nad achovnic): Ne, to nepjde. Kruci, to je tk!
JI (nad vkresem): lo by to, ale tit by se muselo dostat doleji.
OTEC (otvr penosn gramofon): Ten gramofon jsem vozil s sebou, dti. I
na vojnu. (Mechanicky jej nat.) Tohle byla m nejmilej deska. Chudk
maminka ji tam nechv na pamtku - (Spust gramofon.)
(Gramofon tie hraje. Otec poslouch. Ostatn zabrni ve sv.)
ONDRA (nad svm seitem): Tak vida, u nali nco proti lepe. To se mi zas
lb.
(Venku stelba.)
JI (nad svm vkresem): A pod se tam stl.
PETR (nad achovnic): Pokejte, to se teprve zane. Tati, ta tv loha kouk
na remis. Ned se to vyhrt. Ani ern ani bl. koda.
(Stelby pibv. Gramofon dohrv.)
OTEC: To byla m nejmilej - (Obrt se a poslouch.) Slyte? Ratata. To
jsou strojn puky, Pete.
PETR: Tak to je zatek! (Vysko.) koda, chtl bych bt pi tom. Tak te se,
kamardi, drte!
ONDRA (vstv, odhazuje seit): To zas bude hrdin, co? - Lidi, tohle j nerad
slym!
PETR: love, vdy je to hudba! Te to nai roztej. U je to tady,
mldenci. Te enou tokem. Te ped sebou zametaj ulice strojnmi
pukami a b, b dopedu - To je ndhera! Hoi, pece jsem nezemel
nadarmo!
(Stelba houstne a mohutn.)
OTEC: Tohle je rychlopaln dlo. Pam - pam - pam - pam. Vzdlenost ti
kilometry, smr - tam.

26
JI (vstv): Sted msta, tati.
PETR (zimnin): To jsou nae dla! Tak te mme vyhrno!
OTEC: Aby to nepodsilo maminku.
ONDRA: Ta o niem nev. (Mechanicky svj a rozvj v rukou kus obvazovho
fe, kter vyal z kapsy.) Blzni, v ulicch stlet! To bude masakr!
PETR: A je! Mus se udlat msto pro nov svt. Ondro, Ji, to pece stoj za
to! I kdyby to tisce a tisce ivot stlo - Slyte tu stelbu? To je krsa! Lidi,
kdybych tam mohl bt -
OTEC: Te se stl taky tam a tam - Mn se to nelb. To u nen bitva,
chlape. To zn jako vradn.
PETR: Asi! To jinak nejde. Jednou lid mus se zrdci ztovat - Jen a je
postl, ty bl bandity! Slyte, jak se to ? Nai se nedaj! S nmi jde
pchota. S nmi jdou nmonci. S nmi je lid. Oni maj jen dstojnky. Oni
maj letce a dla, ale ve mst z nich nemohou stlet. Vdy by si rozbili
msto, e tati?
OTEC: J nevm, Pete. Vy te mte jin pravidla.
JI (u rozhlasov sknky): A kdo m v rukou vyslaku?
PETR: Samozejm nai. Zkus to, Jirko, a je slyme - ....
JI: Dobr. (Oto knoflkem radia.) Tak pozor.
HLAS V AMPLIONU (pipomnajc hlas Kornelv): Halo, zde velitelstv blch.
PETR (ustrne): To nen mon!
HLAS V AMPLIONU: Halo, halo! Velitel armdy blch vyzv naposledy ern
bandy, aby zastavily e v mstskch ulicch. Slote zbran! Nestane-li se tak
do pti minut, d velitel rozkaz, aby jeho dlostelectvo plilo na msto.
PETR (ki): To pece nemohou udlat! Tati, Ondro, e to nemohou udlat? Ti
chlapi se zblznili! HLAS V AMPLIONU: Halo, halo! Velitel armdy blch
naizuje obanm, aby se ihned uchlili do sklep. Neopust-li ern sv
posice, bude do ty minut zahjena palba z dl na sted msta. Podle poteby
budou nasazeny i sly leteck.
PETR: Barbai! Barbai! To pece neudlte! Vy byste nm chtli nahnat
strachu, vy bl bestie - HLAS V AMPLIONU: Halo, halo! Odpovdnost za
znien msta a lidsk ivoty padne na veden ernch. Varovali jsme vas.
Vyjednvali jsme do posledn chvle, zatm co ern zaali zken vradit nae
rukojm, nae dstojnky a obany -
PETR: To je le! To vy jste zaali, vy psi, vy krvav psi! (Rozhaluj si prsa.) Co
bylo tohle?
HLAS V AMPLIONU: Odmtme dal vyjednvn. Kdo bude pistien se zbran
v ruce, bude na mst zastelen. Kdokoli stl na stran ernch, bude
postaven ped vlen soud. Halo, halo! Za dv minuty bude zahjena palba z
dl na sted msta. Vyzvme naposledy ern, aby se vzdali. Jen tak mete
uchrnit nae msto ped nedozrnou pohromou.
PETR: Ne, ne, ne, neposlouchejte to! Kamardi venku, nesmte se vzdt! A si
tedy rozbij msto! A se dje, co chce!
ONDRA: A je za umrat, vi? Zavi to, Ji!
JI (oto knoflkem radia).

27
PETR: Ano, a je za umrat! ern, do boje! Za nai svobodu! Za nae
vtzstv! Za nov svt! Kamardi, kamardi, nedejte se! A na to zajde cel
msto, a se podee, nrod, a na to svt praskne: jen kdy to vyhraje nae
vc! Radji vichni pojit, ne aby mli vrch ti bl psi -
(V dli dlov salva.)
OTEC: Tak to jsou dla. Patnctky. Vidte, dreli slovo.
JI: Vte, lidi, te jsem skoro rd -
OTEC: - e jsi mrtev, ne? To ti vm. Bum! Tohle _ byla tyiadvactka, hoi.
PETR: Vrazi! Mizern vrazi!
ONDRA: Pokejte - Tie. Maminka pichz k sob.
JI: Chudk mami, zrovna te - OTEC: Zhaste!
(Tma. Dunn dl a rachot puek.) HLAS ONDRV: Tak sbohem, mamino.
HLAS OTCV: Neboj se, milku. My jsme pod s tebou.
HLAS JIHO: To je jen bouka, mami, to pejde.
HLAS PETRV: Vrazi! Vrazi!
(Dunn dl a stelba. V okn roste rud zplava dalekho poru.)
MATKA (zved se): Pete! - Kornele! - Toni! - Kornele, co se to dje? Kde je
Petr? - Toni, kde je Kornel? - Kornele, sly?
(Ve dvech Toni.)
TONI: Mami, maminko, ty jsi tady? (Rozsvt.) J t hledm -
MATKA (zakrv si o): Toni, kde je Petr? Jet nepiel?
TONI: Ne, mami. Prosm t -
MATKA: Co se to tam dje, Toni?
TONI: Stl se, maminko, ale hrozn daleko, v? Nemus se bt. J budu
stejn u tebe - (Otvr ve stole zsuvku a chce vyjmout revolver, jej Kornel
nabil.) Nic se neboj!
MATKA: Co to bere, Toni? - Nech tam ten revolver! Neber to do rukou, to
nen pro tebe!
TONI: V, mami... j jsem jenom myslel, kdyby nco... On Kornel kal...
MATKA: Kde je Kornel? Zavolej Kornela!
TONI: Nesm se zlobit, mami -
MATKA: Toni, kde je n Kornel?
TONI: Sel tam, mami. Vzal puku a ekl: Toni... ekni mamince, a se nezlob,
e ji tu musm nechat... ale j musm jt!
(Za dunn dl opona.)

DJSTV TET
T pokoj, ale vechny zbran se stn i stojan jsou odklizeny.

MATKA (snm se stny posledn pr pistol a zamyk je do zsuvky. Kl bere
k sob): Tak. J nechci, aby ml Toni na och sam zbran. (Rozhl se.) J
to nechci. (Jde k oknu a zavr okenice.) A ven se taky dvat nebude. (Rozsvt
vypinaem u dve.) Nen tu u nic? - (Jde k rozhlasov sknce.) A ty, ty u
taky pestane mluvit. Toni nemus vdt, co se dje venku. (Vh u
rozhlasov sknky.) A j - j to nepotebuju vdt. J u nechci nic slyet.

28
Mn u po niem nic nen. (Vh.) Nu, vid, mus mlet. A chtla bys mluvit,
vi? Zase bys chtla plst Tonimu hlavu, e? Ne, ne, ty u nm tu kiet
nebude. Hlsej si, co chce - ale tady ne. Tady ne. Tady jsem j. U nebude
mmu Tonimu nic namlouvat. - Nu, co tomu k? (Oto knoflkem radia.)
Tak co, ty -?
HLAS V AMPLIONU (ensk, vniv, nalhav): Je to zloin. Byl spchn
zloin proti vemu prvu, jsou polapny vechny smlouvy, stalo se
nejbrutlnj nsil. Slyte, slyte, slyte: bez opovdn vlky, bez dvodu,
beze slova jednn pekroila ciz armda hranice na zem. Bez jedinho
slova vstrahy, bez dvodu, bez opovdn vlky poala ciz dla a letadla
bombardovat nae msta. Neptel vyuil chvle, kdy se n nrod sm
smrteln oslabil neastnou obanskou vlkou, a pepadl nae zem pod
zminkou, e pichz obnovit podek. Kdo mu dal k tomu prvo? Jak m
dvod k intervenci? Nen dvodu, nen prva. Volme z amplionu cel svt:
slyte, stal se zloin, stal se nevslovn zloin! We call the world: hear, hear,
it is an outrage, it is an awful crime! Nous appelons toute Phumanit: voyez,
quel crime! Wir rufen die ganze Welt: es wurde ein schreckliches Verbrechen
begangen! N nrod, n neastn a vyslen nrod je dobjen jako zve!
MATKA (zavr knoflk radia): Co na mne ki? J t nechci slyet! Zloin!
Zloin! To nebyl zloin, kdy zastelili mho Petra? A to nebyl zloin, e musel
padnout mj Kornel? Mj Kornel! Mj Petr! Mn bude mluvit o zloinech! J,
j je znm, j matka; na mn se jich spchalo nejvc. J vm, tys neznala m
hochy; kdybys je byla vidla, jak jich tu bvalo plno - Jen si ki do svta; j
jsem taky kiela, a mysl, e mi nkdo odpovdl? (Oto knoflkem.)
HLAS V AMPLIONU: - My sami, my sami si musme pomoci. Budeme se brnit
do poslednho dechu. Nastavme hradbu tl a srdc. Nae pluky, vren proti
nepteli, bojuj se zoufalou statenost; ale nemohou se udret, nedostanou-li
posil. Volme vechny mue: muste je vystdat. Slyte, volme vechny
mue do poslednho. Volme vs, mui tto zem: hlaste se, hlaste se, hlaste
se do zbran! Volme vs, eny tto zem: nastoupte do prce za sv mue a
syny, kter polete k praporm -
MATKA (oto knoflkem): Ne, ne. To m marn. J ti nikoho nemohu poslat,
j u nikoho nemm. Toni neme, Toni je jet dt. Takov rozkaz nen, aby
musely dti na vojnu. To je nesmysl. Co ty m co poslat n mue a syny k
praporm? Nejsou tvoji, tak nemluv M ty njakho syna? To kdybys mn
ekla! (Oto knoflkem.)
HLAS V AMPLIONU: - U ne lidsk hlas, ale vlast sama vs vol. J vlast volm
vechny mue. J matka vlast prosm sv syny: brate mne, brate m dti -
MATKA (zavr knoflk radia): Ne, ty nejsi matka!
J jsem matka, j, j, rozum? Jak ty m prvo na m dti? Kdybys byla
matka, nemohla bys je poslat na vojnu! Ukryla bys je jako j, zamkla bys je
jako j a kiela bys: nedm, nedm! - J u nemm, koho dt, abys vdla.
Nikdo tu nen. Jsem tu jen j, star, blzniv ensk. J u jsem dala vechny
syny. Nemm u, nemm -
(Ve dvech stoj Toni.)
TONI: Maminko -

29
MATKA (obrt se): Co tu chce? (Vykikne hrzou.) Toni, ty taky -? (Vrhne se
k nmu a ohmatv ho.) Ne, chvla bohu, jsi to ty, jsi to ty! Jsi iv, vi? Jak
jsi mne podsil! - Co tu hled, Toni? V, e to nechci, abys... abys tady
poslouchal... tu enskou. J si to nepeju, Toni!
TONI: Mami, kdy m takov... krsn a stran hlas! V, j si ji dovedu tak
iv pedstavit: je vysok a bled... a m tak velik oi -
MATKA: Nestarej se o ni.
TONI: Kdy mne vol!
MATKA: To se tebe netk, Toni. Nech ji, a si k, co chce. A sem u
necho, mj chlapeku. J ten pokoj zamknu.
TONI: Pro?
MATKA (used): Nu tak, zamknu. V, dm sem zsoby jdla pro ns. Kdy te
bude vojna, musm mt co ti dt jst, mj malik. Ten pokoj u stejn k
niemu nen.
- Chvla bohu, e jsem pamatovala na zsoby! My dva, v, my budeme bydlet
dole, ve sklep. Aby ns nikdo
nevidl. Bude to jako vymel dm.
TONI: Ale mami -
MATKA: Pokej, Toni. Neboj se, j t dobe schovm, nikdo nebude vdt, e
jsi doma. Nesm ven, ale to vydr, - vecko vydrme, dokud se to venku
nepeene. Ani nebude vdt, e je vlka. To pro tebe nen, vi? Ty jsi na to
pli mlad. Zalezeme do sklepa jako myi, a ty, ty si tam bude st knky,
vi, - a vzpomnat, jak venku svt slunce. ekni, e nm tam nebude zle?
TONI: Maminko, prosm t - prosm t, mami, pus m!
MATKA: Ale dt, co to k? S tm u pesta, chlape!
TONI: Prosm t, maminko, pus m, pus m, abych se mohl hlsit jako
dobrovolnk! Mami, j tady nemohu zstat -
MATKA: Neblzni, Toni! Ty pece neme jt! Nen ti jet osmnct let -
TONI: To je jedno, maminko! Uvid, vichni pjdou, cel nae tda se bude
hlsit, mami, prosm t, maminko, ty m mus pustit!
MATKA: To je nesmysl, ty dtino. Co by tam s tebou dlali?
TONI: To si nemysli, mami, j budu stejn dobr vojk jako kad z na tdy!
J u jsem dal sv slovo ...
MATKA: Komu?
TONI: Kamardm ve kole, maminko.
MATKA: Myslm, Toni, e to je sp vc tv matky ne tvch kamard.
TONI: Odpus, mami, ale kdy pjdou vichni -
MATKA: - tak nemus jt ty, mj malik. Ty zstane doma.
TONI: Pro bych zrovna j neml jt?
MATKA: Protoe ty na to nem povahu, Toni. Protoe jsi na vojenskou slubu
slab. A protoe j to nechci, synku. Sta?
TONI: Nezlob se, maminko, ale - podvej se, vdy jde opravdu o vecko ... o
vlast a ... o nrod ...
MATKA: A ty ten nrod zachrn, ne? Bez tebe to nepjde, vi? Myslm,
chlapeku, e ty to nevytrhne.
TONI: Kdyby takhle mluvila kad matka -

30
MATKA: J bych se j nedivila, mj mil. Mysl, e se s tm me smit, aby j
nkdo bral dti jedno po druhm? To by ani nebyla matka, holenku, kdyby si
to nechala lbit!
TONI: Ale kdy je takov hrozn vlka, mami -
MATKA: J jsem ji nezavinila, Toni. dn mma ji nezavinila. My matky,
synku, jsme nikdy dnou vlku nevedly; my jsme na ni jen doplcely svmi
dtmi. Ale j u nebudu tak hloup, abych dala to posledn, co mm. A si to
kdo chce vyd beze mne. J u nic nedm. Tebe nedm, Toni.
TONI: Nesm se zlobit, mami, ale - j musm. V, to je ... prost nazen.
Vichni mui se musej hlsit...
MATKA: Ty nejsi mu, Toni. Ty jsi m dt. Sta, abych zavela oi, a v, co
vidm? Vidm mal, vatlav dt, jak sed na zemi a strk si do pusy hraku.
To nesm, Toni, to nesm! Dej tu hraku z pusy!
TONI: J u nejsem dt, maminko!
MATKA: Ne? Tak poj sem a uka se mi! Ty bys tedy chtl jt na vojnu? J
jsem opravdu mla ... velkho syna, Toni, ale ten sliboval... nco jinho ne
tohle, pamatuje se? J jsem mela syna, kterho jsem uila ... nenvidt
vlku, e? Kter kal, mami, a my budeme velc, tak u nikdy nebude vlka;
my ji nechceme, my u nebudeme zabjet, my u se nedme honit na jatky;
mami, jak me nkdo vzt do ruky zbra proti lovku, - pravda, Toni?
TONI: Ano, ale - tohle je nco docela jinho, mami. To je jen obrana, v?
MATKA: Copak ty bys mohl jt nkoho zabjet?
TONI: Ano, maminko. Toti j myslm... kdy lovk mus -
MATKA: A el bys... rd?
TONI: ... Dsn rd, maminko.
MATKA: - - Tak vid, Toni. Tak vid. U i ty jsi se mi vysmekl z rukou, mj
hoo. J u ani tob nebudu rozumt Jak ses mi zmnil, mj malik!
TONI: Mami, ty ple? Ty... ty mne tedy pust?
MATKA: Ne, Toni. J jsem star... a tvrdohlav ensk. J nedm svho
syna... na nco, co jsem proklela. Mn u ty vae vlky pily pli draho,
synku. Ty nepjde. J t nepustm. .
TONI: Mami, to mn pece neme udlat! Uvid, j... j ti uteu! Uteu!
Uteu!
MATKA (vstane): Tak pokej. Podvej se na mne, Toni! Podvej se na mne!
TONI: Maminko, kdy t tak prosm -
MATKA: Ty bys mne tu nechal, mj jedin? Na to ty nemysl, co by bylo se
mnou? Jak bych j mohla bt iva, kdybys ty mi odeel! To mn pece
neme udlat, Toni. J u mm jenom tebe.
TONI: Vdy se mi nic nestane, mami, neboj se! Na mou est, j to ctm, j
to vm - J si vbec nedovedu pedstavit, e by se mi nco stalo.
MATKA: Ne, ty si to neme pedstavit, ale j ano, Toni J ano. Vichni,
vichni jste li jako na prochzku, a jen se neboj, mami, za chvli ns tu zase
m - J vs znm, chlape. Mn nic nenamluv.
TONI: Ne, mami, tob nechci nic namlouvat. J vm, e... e tam teba mohu
padnout. V, j si to dovedu tak pesn pedstavit - Od t chvle, co jsem se
rozhodl ... jt, jsem u tolikrt padl... v, j to jen tak proiju, ale tak ti iv -

31
Nebo tam vidm leet kluky z na tdy - jako e vichni padli, v? Takov ti
hromada jich le, a maj jet inkoust na prstech - A vid, je mi to docela
jedno. dn strach z toho nemm. Rozum, to znamen, e musm. J si
vbec nedovedu pedstavit, e bych neel... My jsme si ekli, e to je prost
povinnost... ns vech.
MATKA: Tak v, Toni, co je tv povinnost? Abys zstal u mne. Jsi mi to
dluen... za tatnka... a za sv bratry. Nkoho mi tu muste nechat. J mm
snad... taky njak prvo, dti!
TONI: J vm, maminko, ale tady je vt povinnost -
MATKA: Vt, vt - J vm, hochu, e pro tebe u nic nejsem. Na konec
jsem pro vs vechny byla... nco vedlejho. J u jsem poznala ty vae
velik musk povinnosti, - ale abych je brala tak vn jako vy, to neme
nikdo dat, Toni. Na to jsem pli star. Tisce, tisce let star, m dt.
TONI: Mami, nepust-li mn, tak - tak -
MATKA: Tak co? Pestane m mt rd, e? Bude m nenvidt, vi? Bude
opovrhovat mnou i sebou, bude sebou trhat jako na etze - J to vm, Toni.
Mj si m nerad, mj malik, ale budu t mt! A a bude po t vlce, ekne
sm: Mla jsi pravdu, mami, i na ivot je teba mu. (Polo mu ruku na
rameno.) Tak co, Toni?
TONI (vymkne se j): Prosm t, mami, nech mne -
MATKA: Tak dobe. Mj si m nerad, synku. J u jsem dost tvrd ... i na
to. Nakonec i lska je tvrd a zl, mj mil. Pipadm si jako vlice. Nic na
svt nen tak zbsilho jako matestv. - Kdy tedy chce, jdi si, Toni, jdi si,
ale zabije mne. Nu tak, co nejde?
TONI: Prosm t, maminko, nezlob se na mne; v, j ti to neumm tak ci, ale
nech mluvit ji... vlast, a uvid ... uvid sama, e musm jt jako vichni...
MATKA: Nic neuvidm, Toni. Copak nev, e jsem slep plem? Co j mm
vidt, j, star mma! J Jsem vdycky vidla jenom vs, dti, vs, mal,
koilat dti - Snad jsem si na to ani nezvykla, e jste tak vyrostli! Uka se mi,
dt, poj sem! Jak u jsi velik! Vi, Toni, e u se mus zachovat... jako
dospl mu?
TONI: Ano, maminko. Musm.
MATKA: Tak vid. Pak tu nesm nechat starou, blznivou, ptibolestnou
mmu, aby se utrpila. Ty nev, co bych udlala; la bych na ulice a kiela,
e proklnm tuhle vlku, e proklnm ty, kdo vs do n poslaj -
TONI: Mami!
MATKA: To mi nesm udlat, Toni. Mus bt mamince oporou... a ochranou.
J u mm jen tebe. J vm, e je to pro tebe ob..., ale jako mu, Toni,
mus i takovou ob unst...
TONI (koue se do rt, aby pemohl pl): Mami, j... To v, kdy mne
potebuje... j tedy... j opravdu nevm...
MATKA (polb ho na elo): Tak vid. J jsem vdla, co od tebe mohu ekat.
Jsi rozumn... a staten hoch. Tatnek by ml z tebe radost. Poj, Toni,
musme se pipravit... na tu vlku. (Opr se mu o rameno a vede ho ven. U
dve zhas vypnaem. Tma.)
(Je slyet, jak zven zamyk pokoj a vytahuje kl.)

32
HLAS ONDRV (potm): Chudk mamina!
HLAS OTCV: Chudk Toni.
HLAS KORNELV: Mus to bt hrozn pro toho hocha.
(Pausa. Zven je slyet bubny a pochod vojk.)
HLAS PETRV: Slyte? Vojci.
HLAS JIHO: Jdou na frontu.
HLAS OTCV: Dobe jdou. Rz dva! Rz dva!
HLAS KORNELV: Hned by el lovk s sebou.
(Pausa. Bubnky zven doznvaj.)
HLAS OTCV: Ji, snad bys mohl chytit njak zprvy z rozhlasu... Mli
bychom vdt, co se dje.
HLAS JIHO: Ano, tati. (Cvakne knoflk radioapartu.)
MUSK HLAS V AMPLIONU (tlumen):... nae vchodn armda ustupuje dl
za tkch boj; na pravm kdle se zastavila, opena o horsk heben, a
klade nepteli houevnat odpor.
HLAS OTCV: Jen aby ns neobeli!
MUSK HLAS V AMPLIONU: Pi leteckch bojch bylo sesteleno sedmnct
neptelskch letadel. Devt z naich letc se nevrtilo.
HLAS JIHO: Devt k sedmncti, to nen zl.
MUSK HLAS V AMPLIONU: Bombardovn naich otevench mst
pokrauje. Poet zabitch civilnch osob se odhaduje na osm tisc. O osudu
msta Villamedie, napadenho neptelskm letectvem, nemme dosud
blich zprv -
HLAS OTCV: Zavi to, Ji. Nkdo jde. (Cvaknut knoflku.)
(Ticho.)
(Rachot kl, a do temnho pokoje vejde Matka.)
MATKA (zamkne za sebou dvee, jde nkolik krok dl a zstane nehnut
stt): J vm, e jste tady. Slzte se sem jako vbi k pivu. - Co na mn
chcete?
HLAS OTCV: My jsme jen tak pili za tebou, duinko.
MATKA: Za mnou ne, Richarde. (Rozsvt lampu na psacm stole a rozhl se.)
(V pokoji porznu stoj nebo sed STAR PN, OTEC, ONDRA, JI, KORNEL a
PETR.)
KORNEL: Dobr veer, mami.
MATKA: Tak vida, vichni jste tady!
OTEC: Milku, ty sis ani nevimla - Taky ddeek k nm piel.
STAR PN (sed na kesle v staromdnch ernch atech, s dy na prsou):
Dobr veer, holiko.
MATKA: Ddeek je tu taky? Tatnku, tebe jsem u tak dlouho nevidla!
STAR PN: Nu vid, dvenko. Ani jsem se moc nezmnil, vi?
MATKA: Nezmnil. A pro, prosm t - (Dv se s jednoho na druhho.) Pro
jste se tu tak seli? To m bt rodinn rada?
ONDRA: Ale ne, maminko. My jsme jen chtli bt pi tob, kdy jsou tak tk
dny.
MATKA: Nele, Ondro? J nevm, e byste nkdy byli tak moc pi mn. - O
em jste tady mluvili?

33
JI: O niem, mami. Jenom jsme poslouchali zprvy.
MATKA: Koukejme! lovk by ani nevil, e vs to jet me tak tuze
zajmat.
PETR: Ns mrtv? Hrozn, maminko. Vc, ne si dovede pedstavit.
MATKA: Jenom e u se do toho, chvla bohu, nemete mchat.
OTEC: Nemysli si, duinko. Vc, ne v. Vc, ne vy iv vte. Kdy je vojna, my
mrtv vstvme -
KORNEL: My toti nejsme tak moc mrtv, jak ty si mysl, maminko.
PETR: V, to, co se dje, je jet pod n osud. A nae dlo.
MATKA: Vae dlo, j vm. Je-li tohle vae dlo, tak se tm nemuste zrovna
chlubit.
OTEC: Ale milku, vdy ta vlka jet nen u konce! Jet se me krsn
vyhrt. Jen dosadit nov sly - J mm starost s tm levm kdlem. Starouku,
kam jsi dala m tbn mapy?
MATKA (odemyk psac stl): Tady jsou. Prosm t, co s tm chce?
OTEC: Jenom se na nco podvat. Dkuju. (Rozkld si mapy po stole.)
KORNEL: - - Nejhor je, tati, e mme rozbit kdry. A mlo dstojnk. V t
obansk vlce jich bylo pobito, to ti byla hrza. - Te teprve lovk vid, jak
to byla paseka!
PETR: Tu paseku jste ovem zavinili vy, Kornele.
KORNEL: My ne, Pete. Vy ji mte na svdom. Vy s va anarchi, s va luzou,
s vam sebevraednm pacifismem -
PETR: A vy s vaimi kanny, love. Ty byly hor.
KORNEL: Nev tomu. Snad jsme se mli klidn dvat, jak rozvracte nrod,
ne? Pkn dkuju, to by to dopadlo! Zapla Pnbh, e jsme ped vam
rozkladem zachrnili aspo, jdro na armdy!
PETR: A my jsme, chvla bohu, aspo nauili bojovat lid. Jet budete rdi, e
si zvykl umrat!
KORNEL: Ale poslouchat ne.
PETR: Ne, vs u asi poslouchat nebude. Uvid po vlce!
KORNEL: To v, po vlce bude nkdo mt pokdy na vae nesmysln utopie!
PETR: Bude! Zrovna bude! Holenku, jak jednou ozbroj lid - To se teprve
uke, k emu bude tahle vlka dobr!
KORNEL: Pete, vyjde-li nkdo z thle vlky vtzn, bude to jenom nrod.
Siln, ukznn, sebevdom nrod. Za to t vlce ehnm. Za to, e udl
konec vemu tomu hloupmu vann o novm a lepm du svta -
MATKA: Dti, dti, vy jste se jet nepestali hdat? e se nestydte, vy
dvojata: oba jste na to padli, a jet toho nemte dost? Co si o vs pomysl
ddeek!
STAR PN: J tomu nerozumm, dvenko; to v, mlad krev!
PETR: Odpus, mami; ale dokud trvaj nae mylenky
- pokud nen rozhodnuto, o jsme bojovali - To ned lovku ani po smrti.
ONDRA: My vichni, maminko, vedeme dl svj boj. Za pravdu, za nrod, za
lidstvo - jak kdo. Jet chceme, aby nae vc zvtzila. A jet meme
vechno prohrt
- i po smrti.

34
OTEC (sklonn nad tbn mapou): Tahle linie by se dala hjit. Hoi, to by
byl klasick manvr: pevn zakotven sted, a prlom na kdle - A pak je, ty
pacholky, poeneme do moe!
KORNEL: J nevm, tati; na prlom bychom museli dosadit hrozn sly.
OTEC: Museli, mldene, museli. Vak do toho pjdeme vichni, ne?
MATKA: Kdo vichni, Richarde?
OTEC: Nu, vichni, duinko. My taky. My taky.
MATKA: Vy tam budete nco platn!
ONDRA: Vc, ne si mysl, maminko. Nrod mus mt s sebou sv mrtv.
MATKA: Proto si jich musel tolik nadlat, ne?
PETR: V, mami, tentokrt jde i o ns; kdyby se ta vlka prohrla -
KORNEL: - pak jsme umeli nadarmo, my vichni; pak by nezbylo nic.... ani po
ns mrtvch, maminko. MATKA: Richarde, dti, vy... vy chcete opravdu jt-?
JI: Musme, maminko, to je sluba. Vdy v, e ns volaj. Tatnek pjde
se svm starm plukem -
PETR: J bych el s dobrovolnky.
JI: A j - nu, j asi zstanu pi svm letectv.
OTEC: Kdyby se tak dostal Toni k mmu pluku!
MATKA: Richarde!
OTEC: To bval vborn pluk, duinko. Slavn pluk. Vdycky mval nejvc
padlch.
MATKA: Tak proto jste sem pili, e? To jsem si myslela! - Ale j vm Toniho
nedm, slyte? Toni neme jt! Toni neme!
OTEC: To by byla velik koda, matko. To by mn toho chlapce bylo hrozn
lto.
ONDRA: Mus to chpat, maminko. Toniho by dsn pokoovalo, kdyby musel
zstat doma. Toni je tak citliv - Pro nho je to vc svdom.
JI: Je pece... synem majora. Jeho tatnek padl na bojiti... jako hrdina. Jak
by to, prosm t, vypadalo, kdyby se n kluk nehlsil! To je otzka cti, v?
KORNEL: Je to boj za vlast, maminko. To se mus. To
je jeho povinnost.
PETR: Mami, j t taky prosm. To v, j jsem byl a ... jsem pod proti
vlkm; ale takovmu nsil se musme brnit, maminko. To je vc
pesvden.
MATKA (rozhl se jako tvan): Vy byste chtli, aby taky padl, e? Pili jste
si pro nho, ne? Tak vy jste vichni proti mn! Vichni jste proti mn!
OTEC: Ale duinko, to nen proti tob!
MATKA: Je! Vida, co jste toho na mne vythli! est! svdom! pesvden!
povinnost! A to m bt vecko? Vc u nevte?
ONDRA: Co tm mysl, mami?
MATKA: Vy jste mi zapomnli ci: Tomu ty nerozum, maminko. To je
musk zleitost.
OTEC: M pravdu, Dolores; je to musk zleitost.
MATKA: Tak vidte. A j jsem z n udlala... svou enskou zleitost. Svou
mateskou zleitost. My si asi... nebudeme rozumt, Richarde. A vy, dti... s
vmi se taky u nedomluvm. Myslm, e bychom o tom... nemuseli dl mluvit.

35
JI: Ale maminko - .
MATKA: Nechte mne! A jdte mi odtud! J... j u vs nechci vidt. (Odvrt
se.)
(Pausa. Mrtv se na sebe bezradn dvaj.)
ONDRA: Nm maminka nev -
MATKA: J mm pro, Ondro.
ONDRA: My jsme pro Toniho... patn pklad, vi? Ale kdyby ti to ekl
ddeek -
STAR PAN: Co, j?
(Vichni se obracej k starmu pnovi.)
STAR PN: Boe, to je tak tk vc, dti. J pece nejsem dn vojk nebo
hrdina - j ani dnou vlku nepamatuju.
MATKA: Tatnku, poslal bys poslednho syna do vlky?
STAR PN: Holiko, my jsme byli takov star svt - Vy jste jin. Vy u jste
si na vlky a takov vci zvykli. Jeden mrtv, tisc, stotisc mrtvch, co to pro
vs je? Ale my, kdepak! vlka, to pro ns bylo - jako bje, v? jako nco, co
snad u ns ani neme, doopravdy bt.
MATKA: Ale kdyby byla, tatnku, kdyby byla -?
STAR PN: Ale pokej, my jsme nevyizovali vci tak hrhr. V, my jsme o
vlkch sp jenom etli; a uili jsme se, e je estn zemt pro vlast. My sta
jsme tomu vili, holiko; pravda, ono se tehdy nepadalo tolik jako te - bylo
to vzcnj, v? Nu, j u asi jin nebudu. Zemt za vlast - j bych tam el,
dveko. eknu ti, el bych.
MATKA: J ti to vm, tatnku. Ale poslal bys do vlky sv dti?
STAR PN: Pokej, to je jin otzka, to mi sem neple. J jenom km,
kdybych byl jako Toni, e bych el. J jsem star lovk, dti, a - nu, moc
hrdinstv jsem v ivot nenadlal. A taky jsem to nkam dothl, ne? Myslel
jsem si, krsn karira: takov vysok ad a dy a tituly - Pokej, co jsem to
chtl ci?
MATKA: Tatnku, poslal bys sv dti na smrt?
STAR PN: Aha, u vm. Koukej, j jsem sv lta doil do posledn teky;
naplnil jsem vechno... a nechal jsem po sob dobrou pamtku. Byl to astn
ivot. A pece si nkdy myslm, - to bylo vecko? - Nu vid, holiko, tak je to.
MATKA: Co tm chce ci? Co to m co dlat s Tonim?
STAR PN: Nic, dceruko, nic; j jen, abys vdla, co je ivot. V, kdy ty
ses mla narodit... tak to tvou maminku mohlo stt ivot. J jsem kleel u n
a... nu, hrozn jsem se stydl, v? kal jsem si... tak tady m ena dv
vechno v szku, aby se narodilo dt, - a co j? - Tak vid, v tom je cena
ivota: e se za nj plat ... teba i ivotem. To je taky... ensk zleitost,
holiko. A to m tak se vm, rozum? Kdyby se za vlast neplatilo ivotem...
kdyby se za est, za pravdu, za svobodu neplatilo ivotem, nemly by tu
ohromnou, tu stranou cenu, v? Jen ho nech jt, toho svho synka. Je to
tak... v podku.
MATKA: Tatnku, nic vc mi neekne?
STAR PN: J ani nevm, dceruko. J bych chtl, v, abych mohl bt v t
vlce taky nco plten. Kdybych mohl aspo jednoho vnuka poslat... aspo

36
jednoho, abych nebyl tak docela mrtev, tak docela k niemu! To v, takov
star, mrtv lovk jako j u neme mnoho dt -
MATKA: Tatnku, tys Toniho nikdy ani nevidl! Jak me tak mluvit?
STAR PN: Pravda, nevidl, ale je to mj rod. Sel by tam za ns. Takov
star; dobr rod -
MATKA: Tatnku, Toni nepjde!
STAR PN: Jak mysl, holiko. Je to koda. Takov dobr rod jsme byli -
(Pausa.)
OTEC: Nu tak, podvej se, duinko. Pus toho chlapce!
MATKA: Richarde, vdy ty Toniho vbec nezn! Nikdys ho nedrel v nru,
nikdys ho nechoval na kln - Kdybys vdl, jak byl drobouk, kdy se
narodil, kdybys vidl ty jeho ruiky - Ty s nm neme tak ctit, ty bys
nemohl tak mluvit, kdybys ho znal! Toni neme jt. Toni je na vojnu slab. Ty
ho zn, Ondro: tys byl doktor a ekni - ekni tady, jak byl Toni vdycky
slabouk! Sm jsi mu pedpisoval lky, pamatuje se? Ondro, tys mu bval
msto otce: tak ekni, tak pece ekni, e Toni neme jt!
ONDRA (kr mlky rameny).
MATKA: Ty nechce mluvit? - Tak povz ty, Ji; tys byl nejhravj z dt - Co
jsi se Toniho natrpil, e si neum a nechce hrt! Vdycky jsi kal, Toni k
niemu nen, Toni je holika, Toni je strapytel - Jen si vzpome, jak ses mu
vysmval! ekni, Jirko, ekni sm: copak by mohl tak bojcn hoch jt na
vojnu? Me si to vbec pedstavit?
JI (kr mlky rameny).
MATKA: Ty tak nechce mluvit, vi? Tak ekni ty, Kornele, ekni ty, Pete: vy
pece vte, jak je Toni... chorobn citliv! Vdycky zbledl jako stna, kdy vy
dva Jste se zaali rvt, a dal se do ple - Pamatujete se, jak jednou vidl
trat kon? Dostal skoro kee... a jet po tdnech kiel ze span... Prosm
t, Kornele, co by, si poal na vojn? Proboha, Pete, ekni aspo ty - Vy dva
jste ho znali nejlp!
KORNEL: - Tk vc, mami. Vichni budou muset jt.
MATKA: - - Vy nemte Toniho rdi! Nikdo z vs!
OTEC: Ale mme, duinko, mme ho opravdu rdi, jene... chlapec se utrp,
kdy bude muset zstat doma. My u kvli nmu...
MATKA: Tak a se trp! Kdy je takov... kdy je to pro nho takov ob,
zstat u matky... Ani ten Toni mne u nem rd!
ONDRA: M, maminko. Nesmrn t m rd. My vichni t mme rdi, v?
MATKA: Nekej, Ondro, to mn nekejte! Vy vbec nevte, co to je mt rd!
Vy jste vdycky mli jet nco jinho, jet nco bhvjak vtho ne je
lska; ale j ne. J nemm nic vtho, Richarde. J si neumm nic vtho
pedstavit. Kdybyste vdli, co to je takov dt - Richarde, kdybys vidl
Toniho, kdy se narodil! Byl tak bezmocn a sladk - Kdybys vidl ty jeho
smn vlsky - Jak si, lidi, mete myslet, e by Toni mohl jt na vojnu!
JI: Mami, Toni je u velik.
MATKA: To se vm zd, ale mn ne. Tak vid, e niemu nerozumte! Toni je
pece dt, kter se mi narodilo plac, dt u mch prsou, dt, kter vedu za

37
udumlanou ruiku - Kriste Pane, lidi, vy jste se zblznili! Copak mohu takov
dt nkam pustit?
KORNEL: Ns jsi taky... musela pustit, maminko.
MATKA: To nen pravda! Nepustila! Ale vy, vy jste vdycky mli njak svj
svt, kam jsem j za vmi nemohla; mli jste svj svt, kde jste si hrli na
velk... Copak si myslte, e jste pro mne nkdy byli velc a dospl? Vy?
Myslte, e j jsem ve vs nkdy vidla hrdiny? Ne, hoi; jen zabit mlata
jsem ve vs vidla, jen mal, hloup dti, kterm se stalo netst - I ty,
Richarde! V, co ty jsi pro mne byl? Mu, kter sp po mm boku s otevenmi
sty; slym ho dchat a celm svm tlem, celou svou radost ctm, e je
mj. A najednou mi ho nkde daleko zabij! Copak nechpete, jak je to
nesmysln? Jak j k tomu pijdu, co mn bylo po njak va hloup, ciz
Africe! A pece j, j jsem za ni musela dt lovka, kter byl mj -
OTEC: To u je tak dvno, milku!
MATKA: Nen, Richarde. Pro mne ne. Pro mne to vechno je ptomnost. Nebo
ty, Ondro: pro mne jsi pod jet ten bruiv, zamraen chlapec, kter dl
stran rozumnho na sv lta; chodm s tebou po zahrad, ruku na tvm
rameni, jako bych se o tebe oprala - Nebo ty, Jirko: co jsem se ti
naspravovala kalhot! Pod jsi mi lezl po stromech - Pamatuje se, jak jsem ti
kad veer natrala jodem tv vn odeniny a krbance? To nebol, mami,
kal jsi, to nic nen ... Nebo ty, Kornele -
KORNEL: Co s tm, maminko! To jsou malikosti...
MATKA: Co s tm? Vid, tomu vy prv nerozumte. Vidte, kad ta malikost
mn i te pipad tisckrt dleitj ne vechny vae vpravy a vlky. A v,
pro? Protoe j mma jsem z vs mla jen ty malikosti. J jsem vm mohla
slouit jenom v tch malikostech. To byl mj svt. Jak jste si vzali do hlavy
nco velikho, u jste se mi njak vysmekli z rukou - Ani jste se mi nemohli do
o podvat, jako byste mli patn svdom. Tomu ty nerozum, maminko!
Te mte zas takov vyhbav oi, vy vichni. J vm, vy mte zas nco za
lubem, nco vaeho, nco velikho -
ONDRA: Nesm se zlobit, maminko, ale tentokrt jde opravdu o nco tak
vnho -
MATKA: J to nechci slyet, Ondro. Jde-li o Toniho, j nechci nic slyet. Vy
mte sv dvody, a j mm taky sv. J vm, vy mte sv koly a povinnosti,
svou slvu, svou est, svou vlast a j nevm, co jet -
OTEC: Svou slubu, maminko.
MATKA: Ano, svou slubu. J mla taky svou slvu, a to jste byli vy. J mla
svj domov, a to jste byli vy. J mla svou slubu, a to jste byli vy, vy, vy -
Tak mn vylote, pro zrovna j, pro jsem to vdycky j, pro po cel djiny
svta jsem to jenom j, j mma, j ensk, kdo mus tak hrozn platit za
vae velik vci!
STAR PN: Nesm se na n tak zlobit, dveko.
MATKA: J se na n nezlobm, tati. J se zlobm na svt. Pod poslaj m dti
na smrt za nco velkho, za njakou slvu nebo spsu nebo co - A ekni,
tatnku, je tm ten svt o nco lep? Bylo to vbec nco pltno?
STAR PN: Bylo, holiko, bylo. V, velk minulost, to taky mus bt.

38
OTEC: J vm, duinko, pro tebe to bylo tk, ale - v, kdy se tak na tebe
dvm -
MATKA: Nedvej se na mne, Richarde, nedvejte se na mne, dti! Vypadm
hrozn, kdy se zlobm.
OTEC: Ty jsi tak prudk, v? Ty bys taky la na smrt, milku, kdyby to
muselo bt.
MATKA: Ale za vs, love! Za vs a za nic jinho! Za svho mue, za svou
rodinu, za dti - Co mn ensk kdy bylo po nem jinm! Ne, ne, ne, j vm
Toniho nedm!
(Pausa.)
ONDRA: V, tati, ona m trochu pravdu. Toni je skuten... fysicky slabouk.
Takov chab, nevyvinut hoch -
JI: Sp povahov slab, Ondro. Exaltovan a pitom hrozn bzliv. J jsem
jet nevidl kluka, kter by ml tak mlo ivotn odvahy.
KORNEL: Za to on neme, Jirko, to jsou nervy. Toni je nadan, ale nemon
nervosn. J nevm, co z toho hocha bude.
PETR: Je ho koda. Takhle nebude nikdy k niemu.
MATKA: Ne, tak zase nesmte mluvit! Vy mu kivdte! Richarde, nesm na n
dt, oni ho vdycky podceovali! Toni je prost... pli citliv; ale jinak se mi
spravil ml bys z nho radost, jak je te zdrav a siln! Abys vdl, on sm se
chtl hlsit na vojnu! Sm s tm piel a prosil - Toni za to neme. J jsem ho
nepustila. J ho nepustm.
OTEC: A pro, Dolores?
MATKA: ... Protoe nechci bt sama. Teba je to ode mne sobeck, - - - ale j
u mm jen Toniho, Richarde! Prosm vs, dti, prosm t, tatnku, nechte mi
ho! Vdy bych u nemla, pro bt iva, nemla bych, komu slouit, nemla
bych nic - Copak nemm dn prvo na ivot, kter jsem zrodila? Copak
jsem si za ty tisce let nic nevyslouila? Prosm vs, dti, udlejte to kvli mn,
kvli sv poetil, utahan mm, a eknte sami, e Toniho nemusm dt -
tak to eknte, copak neslyte?
(Pausa.)
STAR PAN: Boe, boe! To jsou tk vci. Nesm se tak rozilovat,
dveko. Teba u na toho hocha ani nedojde. Teba u je pozd a jsme
poraeni -
OTEC (sklon se k map): Jet nejsme, ddeku. Tahle linie by se dala hjit.
Kdyby se nasadily vechny sly -
PETR: J potm s nam lidem, tati. Lid m zbran... a bude stlet na ulicch.
Uvid, i dti pjdou; vezmou flinty po tatcch -
KORNEL (rozhl se): Mami, kam jsi dala ty zbran odtud?
MATKA: Co k, mj mil?
KORNEL: Kam jsi dala tatnkovy zbran?
MATKA: Schovala. Ped Tonim.
KORNEL: koda. Ta jedna kulovnice by potebovala namazat.
JI (otvr zsuvku u psacho stolu a vytahuje svj star seit, listuje v nm):
koda, e jsem nemohl dodlat tu svou konstrukci. Dobr by byla. (Usedne se
seitem.)

39
OTEC (nad mapou): Tady tu posici, tu bych sm chtl hjit, hoi. Je to takov
pkn prsmyk -
KORNEL: Prosm t, mami, kde m tu kulovnici?
MATKA: Vy se natrpte! (Odemyk dubovou sk.) Tam ji m.
KORNEL: Dkuju. (Vythne kulovnici a prohl ji.) Dobr by byla. (Zane ji
istit na stole koudel a olejem.)
(Pausa.)
STAR PN: Tak vid, holiko, u m skoro celou rodinu pohromad.
PETR: - - Slyte?
JI: Co?
PETR: To ticho.
ONDRA: Jako by nkdo chtl nco ci.
PETR: Kdo -? (Dv se s jednoho na druhho a pak se obrt k rozhlasov
sknce.) U vm.
OTEC (zved hlavu): Co je? (Obrac se k rozhlasu.) JI (zved hlavu): Co
mte? (Dv se napjat k amplionu.)
(Vichni obrceni tv k amplionu. Pausa.)
MATKA: Kdy chcete - Vs u nic jinho nezajm. Jen ta vlka. (Oto
knoflkem radia.)
KORNEL: Kdy je vlka, mami, tak se dl vlka.
MUSK HLAS V AMPLIONU: - - pedvoj se bl k ece. Dobrovoln ety
vyhodily mosty do povt a jsou pipraveny hjit pedmost do poslednho
mue. Neptel mus bt zdren stj co stj. Dobrovolnci vm vzkazuj:
padneme, ale neustoupme.
ENSK HLAS V AMPLIONU: Slyte, slyte, lyte! Volme vechny mue do
zbran. Volme vechny mue! Na ns u nezle. U nebojujeme za sebe,
ale za zem svch otc a dt. Ve jmnu mrtvch i budoucch, volme do
zbran cel nrod!
MATKA: Ne. Toni nepjde. J ti ho nedm!
MUSK HLAS V AMPLIONU: Halo, halo! Velitelstv severn armdy hls dal
stupov boje. Bojuje se o kadou p pdy, o kadou mez, o kad domek.
Lid ze vs odmtli opustit sv domovy a hj je se zbran v ruce. Neptel je
nucen kadou vesnici i samotu srovnat se zem. Ztrty na ivotech jsou
neobyejn tk.
ONDRA: Chudci, ti lid tam -
OTEC: Nech bt, dobr je to. Pece jen to zpomal postup neptele.
ENSK HLAS V AMPLIONU: Slyte, slyte, prv zachycujeme jiskrovou
zprvu z lodi Gorgony. - Sekejte u amplion, nemohu to pest. Nae lo
Gorgona ... Ach, boe! (Hlas se zlom.) Odpuste mi, j tam mm syna!
(Pomlka.) - Slyte, slyte, slyte! Nae cvin lo Gorgona ... se tymi sty
nmonmi kadety na palub... se pokusila prorazit neptelskou blokdu, aby
se vrtila do svho pstavu. V pt hodin sedm minut... byla zasaena
neptelskm torpdem. Lo... se potp. (Vzdech.) Kadeti na palub Gorgony
vzkazuj... posledn pozdrav dom. Pros, aby jim byla ... naposledy... zahrna
nae hymna. - Mj synu! Mj chlapeku!
MATKA: Coe? Tak ty pece m syna? Ty taky m dt?

40
MUSK HLAS V AMPLIONU: Halo, halo, peruujeme vysln zprv. Halo,
halo, halo! Volme cvinou lo Gorgonu! Volme Gorgonu! - Halo! - Halo,
slyte ns? - Kadeti na Gorgon, pozor! Kadeti na palub Gorgony, vlast vm
posl posledn pozdrav.
(Z amplionu zn hymna.)
(Vichni mrtv se beze slova zvedaj a stoj v pozoru.)
MATKA: - - tyi sta chlapc! Copak se to sm, zabjet takov hochy?
PETR: Prosm t, mami, te nemluv!
(Vichni stoj jako zkamenl. Hymna doznv.)
MUSK HLAS V AMPLIONU: Halo, halo, halo! Cvin lo Gorgona se u
nehls.
KORNEL: Sbohem, kadeti! (Povs puku na stnu.)
ENSK HLAS V AMPLIONU: Slyte, slyte, slyte! Volme vechny mue.
Volme nrod do boje. Vlast vol sv dti. Do zbran! Do zbran!
MATKA: Co, ty jet ki? Jet nem dost, ty matko? Jet tam posl
jin?
MUSK HLAS V AMPLIONU: Halo, halo! Velitelstv zpadnho seku hls:
Bojujeme na cel front proti pesile. Boj na obou stranch nabv nebval
zuivosti. Nai letci hls nstup novch neptelskch divis -
(Buen na dvee.) HLAS TONIHO: Mami! Maminko!
MATKA (oto knoflkem radia): Ticho!
(Buen na dvee.)
HLAS TONIHO: Maminko, jsi tam?
MATKA: Ano, malik. (Dv znamen, aby nkdo zhasil.) U jdu.
(Tma, pausa.)
MATKA (odemyk dvee): Co tu chce, Toni?
TONI: Ty jsi tady potm?
MATKA: Rozsv.
TONI (rozsvt lustr kontaktem u dve. Pokoj je przdn, jen na stole zstaly
rozloen tbn mapy): Mami, s km jsi to mluvila?
MATKA: S nikm, synku.
TONI: Ale j jsem tady slyel takov hlasy -
MATKA: To bylo jen... tohle, chlape. (Oto knoflkem radia.)
TONI: A na tu m ty mapy?
MUSK HLAS V AMPLIONU: Halo, halo! Hlavn stan hls: Pi rannm nletu
neptel bylo znieno msto Villamedia. O ivot pilo pes osm set civilnch
osob, z toho vtina en a dt. N star hrad, pokladnice naich djin, lehl
popelem.
TONI: Sly, mami?
MUSK HLAS V AMPLIONU: Leteck puma zashla nemocnici, kde zahynulo
edest nemocnch. Msto Villamedia ho.
TONI: Maminko, prosm t -
ENSK HLAS V AMPLIONU: Slyte, slyte, slyte! Volme k amplionu cel
svt! Volme lidi! Neptelsk letadla napadla dnes rno vesnici Borgo a svrhla
pumy na obecnou kolu. Do prchajcch dt stlela ze strojnch puek.

41
Osmdest dt bylo ranno. Devatenct dt postleno. Ticet pt dt bylo
vbuchem... roztrhno.
MATKA: Co k? Dti? Copak nkdo zabj dti?
TONI (hled na map): Kde to je... kde to je ...
MATKA (stoji jako zkamenl): Dti! Mal, usmrkan dti!
(Ticho.)
MATKA (strhne se stny puku a podv ji obma rukama Tonimu. S velkm
gestem): Jdi!

Opona