Matocha Specialni Zkusebni Metody

Vysok kola bsk Technick univerzita Ostrava
SPECILN ZKUEBN METODY

uebn text
prof. Ing. Karel Matocha, CSc.

Ing. Petr Jonta, Ph.D.
Ostrava 2013
Pedmt Speciln zkuebn metody

Katedra materilovho inenrstv, FMMI, VB TU Ostrava
Recenze: Ing. Ladislav Kander, Ph.D.
Nzev:
Autor:
Speciln zkuebn metody

prof. Ing. Karel Matocha, CSc.
Ing. Petr Jonta, Ph.D
Vydn:
Poet stran:
prvn, 2013
161
Studijn materily pro studijn obor Materilov inenrstv fakulty Metalurgie a

materilovho inenrstv
Jazykov korektura: nebyla provedena.
Ureno pro projekt:
Operan program Vzdlvnm pro konkurenceschopnost
Nzev: ModIn - Modulrn inovace bakalskch a navazujcch magisterskch program na
Fakult metalurgie a materilovho inenrstv VB - TU Ostrava
slo: CZ.1.07/2.2.00/28.0304
Realizace: VB Technick univerzita Ostrava
Projekt je spolufinancovn z prostedk ESF a sttnho rozpotu R
Karel Matocha
VB Technick univerzita Ostrava
ISBN 978-80-248-3375-0

Obsah
Pedmluva
Prvodce studium
1. Materilov vlastnosti konstruknch materil a metody hodnocen
mechanickch vlastnost
1.1 Rozdlen vlastnost konstruknch materil
1.2 Mechanick vlastnosti kovovch materil a jejich rozdlen
1.3 Druhy zkouek mechanickch vlastnost kovovch materil
2. Zklady lomov mechaniky
5
6
7
8
8
9
11
2.1 vod
2.2 Zpsoby namhn tlesa s trhlinou
2.3 Linern lomov mechanika
2.3.1 Napjatost v tlese s trhlinou
2.3.2 Hnac sla trhlina G
2.3.3 Odpor proti rstu trhliny R
2.3.4 Plastick zna na pici trhliny
2.3.5 Lomov houevnatost
2.4 Elasticko-plastick lomov mechanika
2.4.1 Rozeven pice trhliny (CTOD)
2.4.2 J-integrl
2.4.3 Stabiln rst trhliny pi jednosmrnm zaten
3. Hodnocen navovch charakteristik kovovch materil
3.1. vod
3.2 Cyklick kivka napt deformace a - apl
3.2.1 Stdium zmn mechanickch vlastnost
3.3 Kivka ivotnosti at Nf (Manson Coffinova kivka)
3.4 Kivka ivotnosti a Nf (Whlerova kivka)
3.5 Hodnocen odolnosti materilu vi rstu navovch trhlin
3.5.1 Kinetika rstu navovch trhlin na vzduchu
3.5.2 Vliv koroznho prosted na rstu navovch trhlin
4. Hodnocen lomovho chovn kovovch materil
4.1 vod
4.2 Filozofie tranzitn teploty
4.2.1 Zkouka rzem v ohybu
4.2.2 Zkouka DWT
4.2.3 Zkouka DWTT
4.2.4 Zkouka rzem v ohybu velkch tles (DT-dynamic tear)
4.3 Filozofie zaloen na lomov mechanice
4.3.1 Obecn teplotn zvislost lomov houevnatosti
4.3.2 Lomov houevnatost pi rovinn deformaci KIC
4.3.3 Stanoven lomov houevnatosti v tranzitn oblasti
4.3.3.1 Lomov houevnatost stanoven
z rozeven pice trhliny
4.3.3.2 Lomov houevnatost stanoven z J-integrlu
3
11
13
14
14
16
18
20
23
24
25
25
26
30
31
34
34
35
39
41
41
45
52
52
54
55
57
59
62
65
65
69
70
71
72

4.3.4 Stanoven lomov houevnatosti 0,2 a J0,2 zkouenm

vce tles
4.3.5 Stanoven referenn teploty T0
5. Postupy pro stanoven charakteristik teen kovovch materil
73
76
82
5.1 Definice pojmu teen (creep)
82
5.2 Mezn teplota Tg
83
5.3 Kivka teen -t
84
5.4 Zkladn charakteristiky odolnosti materilu proti teen
85
5.5 Zkouky teen kovovch materil jednoosm tahem
86
5.5.1 Tvar a rozmry zkuebnch tles

5.6 Metody extrapolace vsledk zkouek teen
5.6.1 Grafick metoda extrapolace vsledk zkouek teen
89
91
92
5.6.2 Parametrick metody extrapolace vsledk zkouen teen 93

5.6.2.1 Larson-Millerova (L-M) parametrick metoda
94
5.6.2.2 Sherby-Dornova (S-D) parametrick metoda
96
5.6.2.3 Manson-Haferdova (M-H) parametrick metoda
97
5.6.2.4 Seifertova metoda
98
5.6.2.5 Rovnice SVM
99
5.7 Praktick pklady vyhodnocen vsledk zkouek ten pomoc

parametrickch rovnic
100
6. Hodnocen ocel vi vodkem indukovanmu praskn (HIC) a

sulfidickmu praskn pod naptm (SSC)
6.1 vod
107
107
6.2 Mechanismy stabilnho rstu trhlin ve vodnch prostedch
109
6.2.1 Mechanismus vodkovho zkehnut
110
6.2.2 Mechanismus anodickho rozpoutn
113
6.3 Postup pro hodnocen odolnosti ocel vi koroznmu praskn pod

naptm
115
7. Hodnocen ocel vi vodkov kehkosti v prostedch obsahujcch

sulfan (H2S)
7.1 vod
7.2 Zkladn typy degradanch mechanism v prosted sulfanu
118
118
119
7.2.1 Vodkem indukovan praskn (HIC)
120
7.2.2 Sulfidick praskn pod naptm
121
7.2.3 Napov orientovan vodkem indukovan praskn
122

7.3 Postupy pro hodnocen odolnosti ocel vi HIC a vi souasnmu

psoben tahovho napt a prosted sulfanu
123
7.3.1 Hodnocen ocel vi vodkem indukovanmu

praskn (HIC)
123
7.3.2 Hodnocen ocel vi souasnmu psoben tahovho

napt a prosted sulfanu
131
7.3.2.1 Metoda A NACE Standard Tensile test
132
8. Hodnocen mechanickch vlastnost konstruknch ocel pomoc

penetranch test
8.1 vod
140
140
8.2 Princip penetranho testu
142
8.3 Kulikov penetran test (Bulge Punch test)
143
8.4 CWA 15627 Small Punch Test Method for Metallic Materials
148
8.5 Postup pro provdn asov nezvislch penetranch test
149
8.6 Stanoven mechanickch charakteristik z vsledk penetranch

test
155
8.6.1 Stanoven meze kluzu Re(Rp0,2) a meze pevnosti Rm oceli

z vsledk penetranch test
155
8.6.2 Stanoven tranzitnho chovn oceli z vsledk penetranch

test
156
8.6.3 Odhad lomov houevnatosti z vsledk penetranch test 158

8.6.3.1 Dvoustupov metoda stanoven KIC
158
8.6.3.2 Pm odhad lomov houevnatosti z vsledk

penetranch test
158
8.6.3.3 EPRI-FAA inovovan pstup pro odhad lomov

houevnatosti JIC
159

Pedmluva
Studijn opora k pedmtu Speciln zkuebn metody je urena studentm
kombinovan formy studia ve 2. semestru navazujcho magisterskho studia oboru
Progresivn technick materily. Slou jako nhrada za vznamn ni podl pm kontaktn
vuky, co in tuto formu studia pro studenty mnohem obtnj. Mohou ji samozejm
vyuvat i studenti prezenn (denn) formy studia jako osven ltky pednesen na
pednkch v prbhu semestru.
Clem pedmtu je rozen znalost o hodnocen specilnch materilovch
charakteristik konstruknch materil a seznmen se s dvody, kter vedly k rozvoji a
zavdn metod pro jejich hodnocen.
Po prostudovn tto opory bude student schopen charakterizovat standardizovan i
nestandardizovan zkuebn metody a postupy pro stanovovn specilnch navovch
charakteristik materil, specilnch charakteristik lomovho chovn materil, creepovch
charakteristik materil, charakteristik koroznho praskn pod naptm, charakteristik
odolnosti vi vodkem indukovanmu praskn a metod pro hodnocen aktulnch
mechanickch vlastnost dlouhodob provozovanch zazen z vsledk penetranch test.
Mohou ji samozejm vyuvat i studenti prezenn (denn) formy studia jako osven ltky
pednesen na pednkch v prbhu semestru.
Opora je rozdlena do osmi samostatnch kapitol. Vtina z nich se dl na men
celky podkapitoly. Aby byli studenti schopni snze pistoupit ke studiu zkuebnch metod a
postup pro stanoven materilovch charakteristik zaloench na linern a elasto plastick
mechanice lomu, je druh kapitola opory vnovna zkladm tto vdn disciplny.
Pi psan textu jsme se snaili o co nejvt srozumitelnost pi vkladu probran ltky.
Pokud vm vklad nkter z podkapitol nepijde dostaten srozumiteln, budeme rdi, kdy
ns na to upozornte, nejlpe na E mailovou adresu karel.matocha@vsb.cz nebo
petr. jonsta@vsb.cz, abychom ho mohli upravit.
Nedlnou soust opory je Prvodce studiem, ve kterm je popsno, jak se studijn
oporou pracovat.

Prvodce studiem
Zkladnm uebnm celkem jsou kapitoly a jejich podkapitoly.
Pette si vklad cel kapitoly.
Podvejte se na shrnut pojm.
Podvejte se na otzky a pokuste se na n formulovat odpovdi.
Pak pistupte k lohm k een.

Budete-li mt problmy se ktermi si nebudete vdt rady, obrate se mailem na
pedagogy, jejich mailov adresy jsou uvedeny v pedmluv.

V rmci semestrlnch prac budou studenty zpracovny ve form zkuebnch protokol
vsledy experiment specilnch zkuebnch zkouek z oblasti navy, lomovho chovn a
teen (creepu) konstruknch materil. Ped vlastn zkoukou absolvuj vichni studenti
zpotov test.

1. Materilov vlastnosti konstruknch materil a metody hodnocen

mechanickch vlastnost.
as ke studiu: 0,5 hod.
Cl:
Po prostudovn tto kapitoly byste mli umt:
Vyjmenovat vlastnosti konstruknch materil.
Definovat speciln mechanick vlastnosti.
Vyjmenovat druhy zkouek mechanickch vlastnost konstruknch

materil.
Vklad
1.1 Rozdlen vlastnost konstruknch materil

Vlastnosti konstruknch materil je mono rozdlit na:
1.
mechanick vlastnosti
2.
fyzikln vlastnosti
3.
chemick vlastnosti
4.
technologick vlastnosti
Mechanick vlastnosti (mez kluzu Rp,0,2, mez pevnosti Rm, tanost A, kontrakce Z,
lomov houevnatost KIC, FATT, vrubov houevnatost KCV, mez pevnosti pi teen RmT/t/T
atd.) jsou vlastnost konstruknho materilu, kter podmiuj jeho vhodnost pro urenou
funkci a pouit v praxi. Poznn a zlepovn mechanickch vlastnost konstruknch
materil je motivovno jejich optimlnm vyuitm pi vrob konstruknch dl.
8

Mezi fyzikln vlastnosti adme modul prunosti v tahu E resp. ve smyku G [MPa],
dlkovou a objemovou roztanost, hustotu [kg/m3], tepelnou vodivost [W/mK],
elektrickou vodivost G [S], mrn elektrick odpor [.m], permeabilita = B/H [H/m], kde
B je magnetick indukce a H je intenzita vnjho magnetickho pole.
Chemick vlastnosti vyjaduj chovn konstruknch materil ve vlhkm prosted a
jejich odolnost vi psoben kyselin a plyn. Nejdleitj chemickou vlastnost kov je
odolnost vi korozi.
Mezi technologick vlastnosti konstruknch materil pat tvaitelnost, svaitelnost,
slvatelnost, obrobitelnost a odolnost proti opoteben.
1.2 Mechanick vlastnosti kovovch materil a jejich rozdlen

Vsledky hodnocen mechanickch vlastnost konstruknch materil mohou slouit
pro:
1)
Vbr vhodnho materilu pi konstruknm nvrhu.
2)
Kontrolu vroby.
3)
Studium vlivu chemickho sloen, tepelnho zpracovn, technologie vroby, teploty a

prosted na materilov vlastnosti, tedy pro ely vvoje a vzkumu.
4)
Posuzovn degradace materilovch vlastnost dlouhodobm provozem zazen,

posuzovn vad typu trhlin resp. odhady zbytkov ivotnosti konstrukc a analzu pin
poruovn konstrukc.
Zvyovn uitnch vlastnost vrobk vyaduje, mimo jin, roziovn znalost o
zkladnch a specilnch mechanickch vlastnostech pouvanch materil a s tm

souvisejc rozvoj a zavdn novch zkuebnch metod. Mechanick vlastnosti dlme na
zkladn a speciln. Toto rozdlen vychz z nsledujcch dvod.
Zkladn mechanick vlastnosti vyjaduj obecn poadavky na kvalitu materilu a
jsou tedy vtinou uvdny v materilovch listech. Jsou kvantitativn vyjadovny pomoc
materilovch charakteristik jako je mez pevnosti Rm, mez kluzu ReH, Rp,0,2, tanost A,
kontrakce Z, tvrdost H, vrubov houevnatost KCV. Nevztahuj se tedy k uritmu typu
lomovho procesu (meznmu stavu materilu).
Speciln mechanick vlastnosti maj pm vztah k uritmu typu lomovho procesu
(meznmu stavu materilu) a bvaj soust konkrtnch technickch podmnek. Zdaleka
nejastjm a inenrsky nejdleitjm meznm stavem, pedstavujcm kolem 80%
provoznch lom je navov lom, resp. lom vyvolan korozn navou. Mezi dal vznamn
9

mezn stavy pat kehk tj. nhl nestabiln lom, creepov lom a lom vyvolan koroznm
prasknm. Mezi speciln mechanick vlastnosti pat nap. mez navy C,, lomov
houevnatost KIC, rychlost koroze a dal.
1.3 Druhy zkouek mechanickch vlastnost kovovch materil

Z hlediska psoben sly na zkuebn tleso rozdlujeme mechanick zkouky na:
1)
Statick zkouky, pi nich je zaten konstantn (zkouky creepov) a nebo je zaten

zvyovno pomrn zvolna (zkouky tahem, zkouky statick lomov houevnatosti).
Psob obvykle minuty, pi dlouhodobch zkoukch dny a roky.
2)
Dynamick zkouky rzov a cyklick, pi kterch psob sla nrazov po zlomek

sekundy. Pi cyklickch zkoukch (navov zkouky) se promnn zaten opakuje i
mnoha cykly za sekundu a do mnoha milin jejich celkovho potu.
Podle teplot, pi kterch jsou zkouky provdny je dlme na zkouky pi laboratorn teplot
a zkouky za zvench a snench teplot. Aby byla zaruena reprodukovatelnost vsledk
z rznch zkueben a laborato, jsou zkuebn postupy pro stanoven mechanickch
vlastnost normovny.
Pedevm kvalitativn zmny v konstrukn filozofii od koncepce nvrhu na bezpen
ivot (safe-life) ke koncepci konstrukce bezpen i pi vskytu pokozen (damage tolerance)
vyvolaly rozvoj mnoha novch zkuebnch metod pedevm v oblasti hodnocen stabilnho
rstu trhlin a lomovho chovn ocel. Tmto metodm bude v nsledujcch kapitolch
vnovna velk pozornost.
Shrnut pojm: Po prostudovn kapitoly by vm mly bt jasn

nsledujc pojmy:
Vlastnosti konstruknch materil.
Speciln mechanick vlastnosti.
Statick mechanick zkouky
Dynamick mechanick zkouky
10

Otzky k probranmu uivu:

1)
Jak znte vlastnosti konstruknch materil.
2)
Jak materilov charakteristiky adme mezi fyzikln vlastnosti?
3)
Co vyjaduj chemick vlastnosti materilu?
4)
Jak dlme mechanick vlastnosti konstruknch materil?
5)
K emu slou vsledky hodnocen mechanickch vlastnost konstruknch

materil?
6)
Co pat mezi zkladn mechanick vlastnosti?
7)
Co pat mezi speciln mechanick vlastnosti?
8)
Jak druhy zkouek mechanickch vlastnost znte?
lohy k een
Pokuste se definovat, jak je rozdl mezi zkladnmi a specilnmi mechanickmi
vlastnostmi.
11

2. Zklady lomov mechaniky

as ke studiu: 2 hod.
Cl: Po prostudovn tto kapitoly byste mli umt:
Popsat rozdl mezi linern a elasto - plastickou lomovou mechanikou
Vyjmenovat mon zpsoby namhn tlesa s trhlinou.
Definovat pojem faktor intenzity napt K.
Definovat pojem hnac sla trhliny G.
Definovat pojem odpor proti rstu trhliny R
Definovat pojem plastick zna
Popsat rozdl mezi stavem rovinn deformace a rovinn napjatosti.
Vyjmenovat parametry pouvan k vyjden lomov houevnatosti

v oblasti elasto-plastick lomov mechaniky.
Vklad
2.1 vod
Vrazn technick pokrok, ke ktermu dolo v 19. A 20. stolet, byl doprovzen
rostoucm potem havri rozmrnch konstrukc a strojnch zazen (ocelov mosty,
zsobnky plynu, kotle atd.) nhlm nestabilnm lomem. Znan nrst potu tchto havri
nastal v dob vznamnho uplatnn svaovanch rozmrnch konstrukc od 40. let minulho
stolet. Bhem II. svtov vlky bylo vyrobeno celkem asi 2700 lod tdy Liberty prvn
rozmrn konstrukce vyrbn svaovnm. Piblin kad sedm lo byla poruena nhlm
nestabilnm (kehkm) lomem (viz obr. 2.1) mimo bojovou akci. Analzy pin tchto
havri prokzaly, e nhl nestabiln (kehk) lomy byly iniciovny z defekt typu trhlin ve
svarech a vtina materil mla pi provozn teplot nzkou vrubovou houevnatost. Obecn
me bt vskyt defekt typu trhlin v provozovanm zazen dsledkem:
12

1)
technologickch operac pi vrob (nap. svaovnm). Tyto defekty jsou v zazen

ptomny ped jeho uvedenm do provozu,
Obr. 2.1 Nhl nestabiln poruen svaovan lodi tdy Liberty

2)
provoznho namhn a vlivu okolnho prosted. Tyto defekty jsou iniciovny v

prbhu provozu zazen pedevm na koncentrtorech napt.
Zkonitostmi vzniku nhlch nestabilnch lom soust s trhlinami se zabv vdn
disciplna, kter vznikla v 60. letech minulho stolet a byla nazvna mechanika lomu. V
souasn dob existuj dv zkladn koncepce:
1)
Linern lomov mechanika ( LEFM-Linear Elastic Fracture Mechanics), zaloen na

platnosti linernch vztah mezi naptm a deformac pi zatovn. A pouvan
pedevm pro kehk materily.
2)
Elasto-plastick lomov mechanika (EPFM - Elasto Plastic Fracture Mechanics), kter

se pouv pro materily, u kterch vznik pi zatovn u ela defektu rozshl
plastick deformace.
13

2. 2. Zpsoby namhn tlesa s trhlinou

Trhlina dlky a nachzejc se v tlese (viz obr. 2.2) me bt zatovna temi
rznmi zpsoby (mdy, viz obr. 2.3). Tyto ti mdy, oznaen I, II, III se li orientac
vnjho zaten psobcho na tleso vzhledem k rovin a elu trhliny.
Pi zatovn trhliny tahovm zatenm (oznaovanm md I) psob tahov zaten
kolmo na rovinu trhliny. Pi zatovn trhliny smykovm zatenm v rovin trhliny
(oznaovanm md II) dochz k posunut lomovch ploch v rovin trhliny a kolmo na elo
trhliny. Rst trhliny je zen smykovou slokou napt yx. Pi zatovn trhliny antirovinnm smykem (md III) dochz k posunut lomovch ploch v rovin trhliny avak
rovnobn s elem trhliny. Rst trhliny je zen smykovou slokou napt yz. Z hlediska
bn technick praxe je nejdleitj tahov md I.
Obr. 2.2 Tleso ky W, tlouky B s trhlinou dlky a
14

Obr. 2.3 Ti zpsoby zatovn resp. poruovn tlesa s trhlinou
2.3 Linern lomov mechanika

2.3.1 Napjatost v tlese s trhlinou
Uvaujme nekonen irokou desku s trhlinou dlky 2a zatenou jednoosm tahem
(md I), (viz obr. 2.4). Na element plochy desky dx.dy ve vzdlenosti r od pice trhliny
odklonn o hel od roviny trhliny psob normlov napt x a y a smykov napt xy,
kter je mono vyjdit ve tvaru:
Obr. 2.4 Trhlina dlky 2a v nekonen irok desce zaten tahovm naptm
15

3
cos 1 sin sin
2r
2
2
2
3
cos 1 sin sin
2r
2
2
2
xy
(2.1)
3
sin cos cos
2r
2
2
2
z = 0 pro stav rovinnho napt

z = .(x + y) pro stav rovinn deformace
Sloky napt x, y, xy jsou mrn vnjmu tahovmu napt a druh odmocnin
dlky trhliny a. Jejich velikost v okol pice trhliny se bl nekonenu. Na obr. 2.5 je
znzornna zvislost napt y na r pro = 0. Protoe pro velk r se napt y 0 namsto y
= , plat ve uveden rovnice pouze v nejblim okol pice trhliny. Rovnice pro jednotliv
sloky elastickho napt mohou bt pepsny do tvaru:
Obr. 2.5 Zvislost napt y na vzdlenosti od pice trhliny
16

ij
K
. f ij ( )
2. .r
K . .a
Kde
(2.2)
(3.2)
Parametr K je tzv. faktor intenzity napt [MPa]. Faktor intensity napt K popisuje stav
napjatosti na pici trhliny. Pro tlesa konen ky pak plat
a
K . .a . f
W
(4.2)
Zvislost mezi faktorem intenzity napt K, rozmrem tlesa W a dlkou trhliny a se nazv
K kalibrace. Dv trhliny, prvn o velikosti 4a a druh o velikosti a maj stejn pole napjatosti
na pici trhliny, pokud prvn trhlina je zatena tahovm naptm a druh naptm 2..
V tomto ppad je faktor intenzity napt K pro ob trhliny stejn.
2.3.2 Hnac sla trhlina G

Pi zatovn ideln prunho tlesa s trhlinou je zvislost mezi silou a posunutm na
zklad platnosti Hookova zkona pmkov (viz obr. 2.6).
Obr. 2.6a Zvislost sla posunut tlesa s trhlinou pro prstek dlky trhliny pi konstantn sle
(mkk zpsob zatovn).
17

Obr. 2.6b Zvislost sla - posunut tlesa s trhlinou pro prstek dlky trhliny pi konstantnm
posunut (tvrd zpsob zatovn).
Sklon pmky je mono definovat zavedenm tzv. poddajnosti C, kter je definovna
jako posunut odpovdajc jednotce sly. Jedn se tedy o pevrcenou hodnotu tuhosti tlesa.
Obecn je tedy mono pst
U C.F
(5.2)
V dsledku zmny dlky trhliny a o a na a + a pi konstantn sle nastane uvolnn elastick

energie dE
dE
1
.F1 .U
2
(6.2)
Ponvad
dC
.da
da
U F1 .
(7.2)
1
dC
dE .F12 .
.da
2
da
(8.2)
a rychlost uvolovn energie, tj. hnac sla trhliny je rovna
1
dE
dC
G . F12 .
2
da F konst.
da
Pro tleso o tlouce B pak plat
18
(9.2)

1 F 2 dC
(G) F konst. . 1 .
2 B da
(10.2)
Rovn pro ppad tvrdho zpsobu zatovn (konstantn poloha upnacch elist U =
konst.) vede zmna dlky trhliny o a k uvolnn elastick energie dE
1
dE .U1.dF
2
(11.2)
vzhledem k tomu, e v tomto ppad je
U
dU 0 dC.F1. .dF
F1
(12.2)
1 2 dC
dE
U konst. G F1 .
2
da
da
(13.2)
Hnac sla trhliny je tedy pro oba ppady zatovn stejn.

Irwin odvodil z napt a posunut na ele trhliny vztah mezi hnac silou trhliny G a faktorem
intenzity napt K pro stav rovinnho napt ve tvaru
K2
G
E
(14.2)
Pro stav rovinn deformace pak plat
G 1 2 .
K2
E
(15.2)
2.3.3 Odpor proti rstu trhliny R

K rstu trhliny dojde pi splnn podmnky
GR
(16.2)
Pro ppad ideln kehkho materilu a pro ppady, kdy je mono hovoit o stavu rovinn
deformace je mono pokldat odpor proti rstu trhliny za konstantn (viz obr. 2.7). Hnac sla
trhliny linern vzrst s dlkou trhliny (viz rovnice (14), (15)). Je -li napt na rovni 1 k
nhlmu nestabilnmu rstu trhliny nedojde nebo pro trhlinu o dlce a0 je pi tomto napt
hnac sla trhliny G men ne odpor proti rstu trhliny R. K nhlmu nestabilnmu rstu
trhliny dojde a pi napt 2 kdy hnac sla trhliny doshne rovn odporu proti rstu trhliny
R.
19

Obr. 2.7 Zvislost odporu proti rstu trhliny R na dlce trhliny a pro kehk materil a pro
stav rovinn deformace.
Pro ppady rovinn napjatosti ppadn vt plastick deformace na pici trhliny roste
odpor proti rstu trhliny s dlkou trhliny (viz obr. 2.8).
Obr. 2.8 Zvislost odporu proti rstu trhliny R na dlce trhliny a pro stav rovinn napjatosti a
pro ppady vt plastick deformace na pici trhliny.
Ke stabilnmu rstu tvrn trhliny dojde v ppad, kdy hnac sla trhliny doshne
prahov hodnoty. Pi napt 2 dojde ke stabilnmu rstu trhliny, nebo G = R a souasn
20

dG dR
da da
(17.2)
V okamiku, kdy se pmka hnac sly trhliny stane tenou ke kivce odporu proti rstu trhliny
R dojde k nhlmu nestabilnmu rstu trhliny, nebo
dG dR
da da
(18.2)
2.3.4 Plastick zna na pici trhliny

Rovnice (2) vychz z pedpokladu linern zvislosti mezi naptm a deformac. Ve
skutenosti dochz na pici trhliny k plastick deformaci, kter m za nsledek pokles napt
na rove meze kluzu Rp,0,2 (viz obr. 2.9).
Obr. 2.9 Velikost plastick zny v rovin trhliny vychzejc z pedpokladu linern
zvislosti mezi naptm a deformac
Velikost plastick zny rp* v rovin trhliny pro stav rovinn napjatosti je pak mono
vyjdit vztahem
21

K I2
2 .a
r
2. .( R p 0, 2 ) 2 2.R p20, 2
*
p
(19.2)
Pro stav rovinn deformace dostvme z elastickho rozdlen napt ped elem trhliny
velikost plastick zny v rovin trhliny ve tvaru
rp*
K I2
.(1 2. ) 2
2
2. .( R p 0, 2 )
(20.2)
Tento odhad velikosti plastick zny nen pln korektn. Vlivem plastick deformace
materilu v oblasti kolem pice trhliny dochz k perozdlen napt (viz obr. 2.10).
Obr. 2.10 Velikost plastick deformace v rovin trhliny s uvenm redistribuce napt
v dsledku plastick deformace
Velikost plastick zny v rovin trhliny je v tomto ppad pro stav rovinn napjatosti rovna
rp
K I2
.( R p 0, 2 ) 2
a pro stav rovinn deformace
22
(21.2)

K I2
rp
6. .( R p 0, 2 ) 2
(22.2)
Doposud bylo pro jednoduchost pedpokldno, e plastick zna m kruhov tvar. Pesnj
vyjden tvaru plastick zny je mono zskat analzou podmnek potku plastick
deformace pro hly 0. Pro potek plastick deformace je pouito bu Treska kritrium (k
plastick deformaci dochz tehdy, kdy max. = Rp,0,2/2), nebo Von Mises kritrium, kter
definuje potek plastick deformace vztahem
(1 2)2 + (2 3)2 + (3 1)2 = 2. Rp,0,2
(23.2)
kde 1, 2, 3 jsou hlavn normlov napt. Jak bylo uvedeno ve velikost plastick zny
zvis na stavu napjatosti. Na povrchu tlesa je vdy stav rovinn napjatosti a smrem ke
stedu tlesa velikost plastick zny kles z velikosti odpovdajc stavu rovinn napjatosti
k velikosti odpovdajc stavu rovinn deformace (viz obr. 2.11)
Obr. 2.11 Tvar plastick zny v tlese s trhlinou
23

2.3.5 Lomov houevnatost

Trhlina se stane nestabiln v okamiku, kdy faktor intenzity napt doshne sv
kritick hodnoty KC. Maj-li bt splnny pedpoklady linern lomov mechaniky, mus bt
v okamiku lomu velikost plastick zny na pici trhliny mal (2% velikosti tlouky tlesa).
Kritick hodnota faktoru intenzity napt KC zvis na tlouce tlesa S rostouc
tloukou tlesa kles a pi dostaten velkch tloukch tlesa se bl k limitn hodnot
oznaovan KIC lomov houevnatost pi rovinn deformaci (viz obr. 2.12).
Obr. 2.12 Vliv tlouky tlesa na lomovou houevnatost KC

Hodnotu KC je mono povaovat za KC = KIC je-li splnna podmnka
K
B 2,5 C
R
p 0, 2
(24.2)
Lomov houevnatost materilu zvis na:

1)
teplot
2)
rychlosti deformace
3)
agresivit prosted.
m ni je mez kluzu Rp0,2 materilu, tm vy je jeho lomov houevnatost. S klesajc

teplotou lomov houevnatost ocel s BCC mkou kles.
24

2.4 Elasto-plastick lomov mechanika

Pro stanoven lomov houevnatosti houevnatch materil nelze vtinou (s
vyjmkou velmi nzkch teplot resp. vysokch rychlost deformace) pout linern lomovou
mechaniku a nelze tedy stanovit platn hodnoty KIC. K popisu lomovho chovn materil, u
kterch ped poruenm dochz k asov nezvisl plastick deformaci se pouv elastoplastick lomov mechanika. Pi zatovn tlesa se lce trhliny ped lomem oddaluj a
dochz k otupovn pvodn ostrho koene trhliny (viz obr. 2.13).
Obr. 2.13 Otupovn pvodn ostr trhliny v prbhu zatovn tlesa z houevnatho
materilu.
Velikost rozeven trhliny roste mrn s houevnatost materilu. K vyjden lomov
houevnatosti v oblasti elasto-plastick lomov mechaniky jsou v souasn dob pouvny
dva parametry :
1. Rozeven pice trhliny (CTOD-crack tip opening displacement)
2. J-integrl
Oba tyto parametry popisuj podmnky u ela trhliny v elasto-plastickm materilu a
mohou bt pouity jako kritria lomu. Lomov houevnatost je vyjadovna pomoc
kritickho rozeven trhliny c a kritick hodnoty J-integrlu Jc.
25

2.4.1 Rozeven pice trhliny (CTOD)

Princip tto koncepce vychz z pedpokladu, e k nestabilnmu rstu trhliny dojde
v okamiku, kdy rozeven trhliny na jej pici doshne (pi zvolen teplot, tlouce tlesa a
rychlosti zatovn) kritick hodnoty c. Hodnotu CTOD v oblasti linern lomov
mechaniky je mono vyjdit vztahem
K2

.
m.R p 0, 2 .E
(25.2)
kde m je bezrozmrn konstanta rovn piblin m = 1,0 pro stav rovinn napjatosti a m = 2,0
pro stav rovinn deformace. Koncepce rozeven trhliny je vak urena pedevm pro
ppady, kdy na pici trhliny nejsou splnny podmnky linern lomov mechaniky (SSY
small scale yielding). V oblasti elastoplastick lomov mechaniky je mono rozeven trhliny
vyjdit vztahem
le pl
1 .K
2
2.E.Rp 0, 2
Vp .rp W a
rp W a a
(26.2)
kde
Vp
je plastick sloka rozeven vrubu men sponovm snmaem v ose zatovn
rp
je rotan faktor, jeho hodnota zvis na typu zkuebnho tlesa.
Faktor intenzity napt odpovdajc kritick velikosti c me bt vyjden ve tvaru
Kc
2.E.R p 0, 2
. c
1 2
(27.2)
2.4.2 J- integrl
Potenciln energie tlesa s trhlinou je obecn dna rozdlem prce vnjch sil
psobcch na tleso a elastick deforman energie tlesa. Rice prokzal, e J-integrl
vyjaduje zmnu potenciln energie tlesa v zvislosti na dlce trhliny a (viz obr. 2. 14).
26

Obr. 2.14 Zmna potenciln energie pi zmn dlky trhliny o da
dU
da
(28.2)
Tento vztah je formln stejn jako vztah pro hnac slu trhliny G (rychlost uvolovn
elastick energie), (viz rovnice (9). V oblasti platnosti linern lomov mechaniky je mono
hodnotu J integrlu vyjdit vztahem
K2
J
E
(29.2)
pro stav rovinn napjatosti a vztahem
1 .K
J
2
(30.2)
pro stav rovinn deformace. Vztah mezi J integrlem a rozevenm trhliny je pak mono
popsat rovnic
J m.Re .
(31.2)
kde pro stav rovinn napjatosti je m = 1 a pro stav rovinn deformace 1 < m < 3.
2.4.3 Stabiln rst trhliny pi jednosmrnm zaten

Pedchoz
kapitoly byly vnovny podmnkm
iniciace
nestabilnho
lomu
v podmnkch linern a elasto-plastick lomov mechaniky. U materilu s vysokou

houevnatost nedochz k nhlmu nestabilnmu lomu, avak k iniciaci a rstu tvrn trhliny.
27

Lomov chovn je v tomto ppad charakterizovno J- R kivkou (zvislost J-a) resp. R

kivkou (viz obr. 2.15)
Obr. 2.15 J R kivka stanoven metodou vce tles

nsledujc pojmy:
Linern lomov mechanika.
Elasto-plastick lomov mechanika.
Md zatovn tlesa s trhlinou I, II, III.
Hnac sla trhliny.
Plastick zna.
Stav rovinn napjatosti.
Stav rovinn deformace.
Lomov houevnatost KIC
Rozeven trhliny
J integrl
J R kivka
28

Otzky
1)
Na em je zaloena linern lomov mechanika?
2)
Pro jak materily se pouv elasto-plastick lomov mechanika?
3)
Kter z md zatovn je pro praxi nejdleitj?
4)
Co vyjaduje faktor intenzity napt K?
5)
Co rozumme pod pojmem hnac sla trhliny?
6)
Co rozumme pod pojmem odpor proti rstu trhliny R?
7)
Kdy dojde k nhlmu nestabilnmu rstu trhliny?
8)
Na em zvis velikost plastick zny?
9)
Na em zvis lomov houevnatost materilu KIC?
10)
Jak znte parametry vyjadujc lomovou houevnatost materilu v oblasti

elasto-plastick lomov mechaniky?
11)
Co to je J R kivka?
lohy k een
Vypotte kritickou dlku trhliny ac nekonen irok desky zaten

tahovm naptm = 100 MPa a vyroben z materilu o lomov
houevnatosti KC = 60 MPa.m1/2.
Vypotte kritick napt pro vznik nhlho nestabilnho lomu nekonen

irok desky s trhlinou o dlce 2a = 20 mm vyroben z materilu o lomov
Vypotte velikost plastick zny pro ppad rovinn napjatosti a rovinn

deformace pro faktor intenzity napt K I = 60 MPa.m1/2 a mez kluzu
materilu Rp,0,2 = 900 MPa pro ppad, kdy perozdlen napt v oblasti
kolem pice trhliny.
29

Pouit literatura
[1]
BROEK, David: Elementary engineering fracture mechanics. 3rd revised

edition 1982, 2nd printing 1983, Martinus Nijhaff Publishers, The Hague,
ISBN 90-247-2656-5.
[2]
VLK, Milo-FLORIAN, Zdenk: Mezn stavy a spolehlivost. VT Brno,

Fakulta strojnho inenrstv, stav mechaniky tles, mechatroniky a
biomechaniky, Brno 2007.
[3]
HOLZMANN, Miroslav- KLESNIL, Mirko: Kehk a navov lom

materil a konstrukc. 1. vydn. Praha, SNTL, 1972. 208s.
[4]
KUNZ, Ji: Aplikovan mechanika kontinua II. Zklady lomov

mechaniky. 1. vydn. Praha, VUT Praha, 1991, 110s.
30

3. Hodnocen navovch charakteristik kovovch materil

Definovat pojem nava materilu.
Vyjmenovat jednotliv stdia navovho procesu
Definovat pojem cyklick kivka napt deformace.
Popsat rozdl mezi kivkou ivotnosti a Nf a t - Nf
Popsat typy zkuebnch stroj pro navov zkouky
Popsat postup pro stanoven kivek rychlosti rstu dlouhch trhlin.
Popsat postup pro stanoven prahovch hodnot pro rst dlouhch

trhlin.
Vklad
3.1 vod
Podrobme-li soust nebo konstrukci psoben promnlivch vnjch sil, me dojt po
urit dob k jejich lomu, akoliv maximln hladina napt je podstatn ni ne mez kluzu
materilu. Probh proces postupnho poruovn materilu tzv. nava materilu. navov lom, resp.
lom vyvolan korozn navou je zdaleka nejastjm a inenrsky nejdleitjm provoznm
meznm stavem (kolem 80% provoznch lom).
Pokud se mn smysl vnjch sil, kter maj v obou smrech stejnou nejvt velikost,
mluvme o stdavm namhn. Mn-li se s asem pouze velikost, ale nikoliv smysl sil, jde o
oblast mjivho resp. pulzujcho namhn. Obecn ppad s rzn velkmi vkmity sil a
s rznm charakterem jejich asov promnlivosti nazvme kmitovm namhnm. Je-li
promnlivost sil ustlena do stle stejnch nejvych a nejnich mez pi stejn frekvenci
zmn, jde o prost cyklick namhn, kter je zvltnm ppadem namhn kmitovho.
31

Prost cyklick namhn me mt podle pomru nejvtho a nejmenho

napt rznou povahu cyklu (viz obr. 3.1). Stedn napt cyklu m a amplitudu napt a je
mono vyjdit vztahy
h d
2
, a
u d
2
(3.1)
Asymetrii cyklu pak meme vyjdit vztahy
d
h
(3.2)
h
a
(3.3)
nebo
Obr. 3.1 Schematick znzornn cyklickho namhn
Existence navy kov je podmnna a determinovna cyklickou plastickou deformac.

Pinou vzniku stdavch plastickch deformac me bt zatovn mechanick nebo
tepeln, nebo jejich kombinace Nap. amplituda cyklick plastick deformace na mezi navy
je bez ohledu na typ materilu du 10-5. Jednosmrn, neopakovan deformace tohoto du
nevede k dnm zvanjm zmnm ve struktue materilu, ani jeho vlastnostech. Teprve
mnohonsobn opakovn plastick deformace, by tak mal, e z hlediska bnho pojet jde
o zatovn elastick, vede ke kumulativnmu pokozovn, koncmu navovm lomem.
Je-li poet cykl do lomu du 105 a ve, mluvme o nav vysokocyklov, je-li poet cykl
32

do poruen du 104 a mn, mluvme o nzkocyklov nav. Toto dlen meme povaovat
za konvenci, i kdy nem dn hlub opodstatnn.
navov st plochy lomu m vtinou hladk, otel povrch, zpravidla lasturovitho
vzhledu. U dynamickho namhn a pi vy rovni vlastnch pnut je vzhled lomu sloitj
a navov plochy lomu se mohou stdat s plochami odpovdajcm etapm kehkho poruen
(viz obr. 3.2)
Obr. 3.2 navov lom hdele kolesa velkostroje K 10000
Pomr plochy konenho kehkho lomu k velikosti plochy zasaen postupnm

rstem navov trhliny ukazuje na velikost jmenovitho napt (viz obr. 3.3). m men je
plocha statickho lomu ve srovnn s celm prezem, tm men plocha prezu mohla
odporovat provoznmu zaten ne, nastalo zlomen, tj. tm men bylo pvodn jmenovit
napt. Vznik navov trhliny v tchto ppadech zpsobil velk vrubov inek nebo velmi
nepzniv lokln vliv povrchu sti. m men je relativn velikost rozkmitu provoznho
namhn v porovnn se statickou slokou (s pedptm) tm relativn vt je plocha
konenho kehkho lomu. Rovn zakiven ar oddlujcch lasturovit plochy lomu
ukazuje na hladinu minimlnho napt a na relativn velikost vrubovho inku. Je teba
uvst, e navov trhliny vychzej zpravidla z msta nejvtho tahovho napt a rostou,
33

makroskopicky uvaovno, kolmo na nejvt tahov napt. Postupn poruovn materilu tedy
probh nukleac mikro-defekt a jejich rstem.
Obr. 3.3 Vznam pomru ploch navovch a konench kehkch lom (konen lom
vyznaen rafovnm) a zakiven dlic ry.

asov
posloupnost
jednotlivch
stdi
navovho
procesu
tlese
bez
technologickch vad je zejm z obr. 3.4.
Obr. 3.4 asov posloupnost jednotlivch stadi navovho procesu v tlese bez
technologickch vad.
Od tto posloupnosti se odvjej navov charakteristiky pouvan pi nvrhu, posuzovn
zbytkov ivotnosti resp. posuzovn integrity konstrukc vystavench cyklickmu
zatovn. Mezi tyto charakteristiky pat:
1)
Cyklick kivka napt deformace.
2)
Mez navy a kivka ivotnosti a Nf (Whlerova kivka) stanoven na hladkch

vlcovch tlesech
3)
Kivka ivotnosti ac Nf stanoven na hladkch vlcovch tlesech v tahu-tlaku.
4)
Prahov hodnota rozkmitu faktoru intenzity napt Kth pro rst navovch trhlin a
zvislost rychlosti rstu navovch trhlin da/dN na K.
34

3.2 Cyklick kivka napt deformace a apl

3.2 1 Stdium zmn mechanickch vlastnost
Toto stdium je typick zmnami v celm objemu zatovanho kovu. Pi cyklickm
zatovn dochz nejprve ke zmnm v mechanickch vlastnostech materilu v dsledku
zmn v hustot a prostorovm uspodn mkovch poruch. Pod pojmem mechanick
vlastnosti mme v tomto ppad na mysli ty vlastnosti, kter charakterizuj odpor materilu
proti deformaci vyvolan vnjmi silami (mez kluzu, mez pevnosti, zvislost amplitudy
napt na amplitud deformace v prbhu cyklickho zatovn).
Odpor materilu proti cyklick deformaci me v prbhu navovho procesu rst
(cyklick zpevnn) nebo klesat (cyklick zmken), a to v zvislosti na typu materilu, na
podmnkch zatovn a na teplot. Vrazn zmny vak po jistm potu cykl kon dochz k saturaci mechanickch vlastnost. Nejlep zpsob detekce zmn mechanickch
vlastnost je pm men parametr hystereznch smyek zvislost amplitudy napt a na
amplitud celkov deformace at snmanch v prbhu cyklickho namhn (viz obr. 3.5).
Cyklick zpevnn je typick pro materily vyhan. Cyklick zmken je naopak typick
pro materily zpevnn
deformanm zpevnnm
precipitanm zpevnnm
zpevnnm martenzitickou transformac
disperznm zpevnnm cizmi sticemi v matrici
Pokud je pomr meze pevnosti Rm k mezi kluzu (Re,Rp0,2) vt ne 1,4, bude dochzet
k cyklickmu zpevnn. Pokud je tento pomr men ne 1,2, bude dochzet k cyklickmu
zmken. Po ukonen stadia zmn mechanickch vlastnost doshne amplituda napt i
amplituda deformace svch saturovanch hodnot a vytvo se stabiln hysterezn smyka.
Prolome-li vrcholovmi body stabilnch hystereznch smyek kivku, dostaneme zvislost
mezi amplitudou napt a amplitudou plastick deformace v ustlenm stavu, kter je v
literatue oznaovna jako cyklick kivka napt-deformace. Je to velmi vznamn
materilov charakteristika, ponvad popisuje plastickou reakci kovu po pevnou dobu
ivotnosti. Vechny experimentln daje jak v nzkocyklov, tak ve vysokocyklov oblasti se
shoduj v tom, e cyklickou kivku napt deformace lze vyjdit vztahem (3.4)
35

Obr. 3.5 Schematick znzornn hysterezn smyky
a K . apl n
kde
je souinitel cyklick pevnosti
je exponent navovho zpevnn
(3.4)
Tahov diagram reprezentuje zvislost napt na deformaci v prvm tvrt cyklu,

cyklick kivka napt-deformace reprezentuje tut zvislost po probhnut zpevnn a
zmken. Na obr. 3.6 jsou znzornny cyklick a statick kivka napt-deformace pro ocel
08Ch18N10T stanoven pi laboratorn teplot.
3.3 Kivka ivotnosti at Nf (Manson Coffinova kivka)

Existuje ada experimentlnch dkaz, e v oblasti nzkocyklov navy vykazuj
kovy rznou odolnost vi cyklickmu napt a cyklick deformaci. Interpretace navovho
procesu pomoc amplitudy celkov deformace, kter se skld z prun a z plastick sloky
deformace, se objevuje a v poslednch ticeti letech. Tento postup m sv praktick
opodstatnn, nebo nap. v konstruknch vrubech je materil vystaven cyklick celkov
deformaci. Manson navrhl zvislost potu cykl do lomu na amplitud celkov deformace ve
tvaru (viz obr. 3.7):
36

Obr. 3.6 Statick a cyklick kivka napt deformace stanoven pi laboratorn teplot pro ocel
08Ch18N10T
at al ap
kde
E
f,
f,,
b
c
f
E
(2 N f )b f (2 N f ) c
,
(3.5)
je modul prunosti v tahu

je souinitel navov pevnosti
je souinitel navov tanosti
je exponent navov pevnosti
je exponent navov ivotnosti
Obr. 3.7 Schematick prbh kivek ael Nf a apl - Nf

37

Kivky ivotnosti at = f(Nf) a cyklick kivky napt deformace a = f(apl) jsou

stanovovny pi cyklickm namhn s konstantn amplitudou celkov deformace at v tahu
tlaku (tvrd zpsob zatovn) na srii hladkch vlcovch zkuebnch tles (viz obr. 3.8).
Amplitudy celkov deformace jsou voleny tak, aby poet cykl do poruen Nf pokrval
interval 102 105 cykl. V prbhu zkouky se zaznamenvaj ve zvolench asovch
intervalech hysterezn smyky, kter slou ke stanoven elastick a plastick sloky
amplitudy celkov deformace (viz obr. 3.9).
Obr. 3.8 Hladk vlcov tleso se

snmaem podln deformace
Obr. 3.9 Hysterezn smyky snman v

prbhu zkouky s at = 0,01.
Pro stanoven kivky ivotnosti at = f(Nf) se doporuuje odzkouet minimln 10 ks

zkuebnch tles, kter jsou zatovna minimln na 6 rovnch amplitudy celkov
deformace at.
Pro experimentln stanoven cyklick kivky napt deformace a Manson Coffinovi
zvislosti mus bt zkuebn zazen vybaveno vhodnm snmaem deformace a pslunou
elektronikou. Deformace je snmna jako zmna prodlouen mrn dlky snmae, kter se
obvykle pohybuje kolem 10 mm.
38

Postup pro provdn zkouek nzkocyklov navy a nsledn stanoven cyklick

kivky napt deformace a kivky ivotnosti at = f (Nf) je popsn v norm ISO 12106
Metallic materials Fatigue testing Axial strain - controlled method a v norm ASTM E
606-92 Standard Practice for Strain Controlled Fatigue Testing. Na obr. 3.10 a obr. 3.11 jsou
uvedeny zvislosti apl Nf a ael Nf stanoven pro ocel 08Ch18N10T pi teplot 20C a
350C.
Fig. 3.10 Kivky ivotnosti ael Nf a apl Nf stanoven pro ocel 08Ch18N10T pi
laboratorn teplot
Obr. 3.11 Kivky ivotnosti ael Nf a apl Nf stanoven pro ocel 08Ch18N10T pi teplot
350C
39

Z obr. 3.10 a obr. 3.11 je zejm, e zmna teploty zkouen z 20C na 350C vznamn
ovlivnila tranzitn poet cykl do poruen Nt pro kter je amplitudy plastick deformace
v prbhu ztnho cyklu apl rovna amplitud elastick deformace ael.
3.4 Kivka ivotnosti a Nf (Whlerova kivka)

Whlerova kivka je nazvna po svm autorovi, kter ped vce ne 130 lety posuzoval na
zklad zkouek v ohybu za rotace navovou pevnost nprav vozidel. Poskytuje informace o
zvislosti amplitudy napt a na potu cykl do lomu Nf. Nejastji jsou hladk vlcov
zkuebn tlesa podrobena homogenn napjatosti v tahu-tlaku (R = -1) resp. mjivm tahu (R =
0), v nkterch ppadech se pouv stdavho ohybu resp. ohybu za rotace. Prbh
Whlerovy kivky je charakterizovn rstem potu cykl do lomu s poklesem amplitudy
napt. Jej typick tvar v souadnicch log a log Nf je schematicky znzornn na obr. 3.12.
Obr. 3.12 Schematick znzornn kivky ivotnosti
Amplituda napt, pod kterou ji nedochz k poruen navovm lomem se nazv ;mez
navy. Mez navy ve stdavm tahu tlaku (R = -1) je oznaovna c, mez navy v mjivm
tahu (R = 0) pak hc. Vskyt meze navy je typick pro oceli a pro nkter jin intersticiln
slitiny. Pro kovy a slitiny s kubickou plon centrovanou mkou (austenitick oceli, slitiny
40

na bzi Al) nen vskyt meze navy pozorovn ani po aplikaci potu cykl 10 7 a 109 a
amplituda napt kles s rstem potu cykl do poruen. V tchto ppadech se pouv tzv.
smluvn meze navy, kter je urena amplitudou napt, pi kter dojde k navovmu lomu po
pedem zvolenm potu cykl. Standardn poet cykl pro stanoven meze navy u ocel,
litin, mdi a jejich slitin je Nc = 107. Pro stanoven ikm vtve navov kivky tvo jednu
skupinu alespo 8 zkuebnch ty. Hodnotami namenmi na tych jedn skupiny se
v oblasti asovan pevnosti prokldaj zvislosti v souadnicch log a log Nf nebo a log
Nf. Tyto zvislosti pedstavuj regresn kivky s pravdpodobnost peit 50%.
Prbh Whlerovy kivky a rove meze navy je ovlivovna krom asymetrie cyklu
R tak teplotou, ptomnost koroznho prosted a metalurgickmi parametry materilu. Na
obr. 3.13 je znzornn vliv stupn protven na ikmou vtev Whlerovy kivky a na mez
navy pro N = 1.107 cykl pro ocel 16540.6.
Obr. 3.13 Vliv stupn prokovn na ikmou vtev Whlerovy kivky a na mez navy
pro N=1.107 cykl pro ocel 16540.6.
.
Postup pro stanoven meze navy a ikm vtve Whlerovy kivky je popsn v norm
SN 420363 Zkouky navy kov Metodika zkouen, SN ISO 1143 Kovov materily
Zkouen navy ohybem za rotace, ISO 1099 Metallic materials Fatigue testing Axial
force controlled method, ASTM E466-07 Conducting Force Controlled Constant Amplitude
Axial Fatigue Tests of Metallic Materials. Zkladn pojmy a znaky jsou uvedeny v norm
41

SN 420362 Zkouky navy kov Zkladn pojmy a znaky. Stanoven regresnch kivek a
dalch statistickch charakteristik je popsno v norm ISO 12107 Metallic materials
Fatigue testing Statistical planning and analysis of data a v norm ASTM E468-90(2004)
Presentation of Constant Amplitude Fatigue Test Results of Metallic Materials.
3.5 Hodnocen odolnosti materilu vi rstu navovch trhlin

Stabiln rst trhlin me bt vyvoln psobenm cyklickho namhn, souasnho
psoben statickho zaten a koroznho prosted, nebo je charakteristickm znakem
lomovho chovn konstruknch materil v jistm intervalu teplot. V ppad cyklickho
namhn mluvme o rstu navovch trhlin, v ppad souasnho psoben statickho
zaten a koroznho prosted o tzv. koroznm praskn pod naptm.
Hodnocen odolnosti vi rstu navovch trhlin je zaloeno na principech linern
lomov mechaniky. Odolnost vi rstu trhlin je posuzovna na zklad experimentln
stanoven prahov hodnoty Kp pro rst navovch trhlin a zvislosti rychlosti rstu trhliny
da/dN na rozkmitu faktoru intenzity napt K.
3.5.1 Kinetika rstu navovch trhlin na vzduchu

Zvislost rychlosti rstu navovch trhlin na rozkmitu faktoru intenzity napt K a
prahov hodnota pro rst navovch trhlin Kp jsou materilov charakteristiky dleit pro
vpoet ivotnosti konstrukc s defektem vystavench cyklickmu namhn.
Vsledky experimentlnho men rychlosti rstu navov trhliny bez ptomnosti
koroznho prosted jsou schematicky a v nejobecnj podob znzornny na obr. 3.14. Jak
vyplv z tohoto obrzku, je mono celou zvislost log da/dN vs log K rozdlit na 3
zkladn oblasti (A, B, C) s ohledem na rozsah rychlosti en navov trhliny V oblasti
malch rychlost rstu navovch trhlin (10-8 10-6 mm / cykl.) a tedy v oblasti malch
hodnot rozkmitu faktoru intenzity napt K (oblast A) se zvislost da/dN vs. K
asymptoticky bl k prahov hodnot Kp, pod kterou se navov trhliny ne.
V tto oblasti je rychlost rstu navov trhliny siln zvisl na mikrostruktue
materilu a asymetrii cyklu R. Pro stedn rozsah rychlost (oblast B), kde rychlost en
navov trhliny le piblin v intervalu 10-6- 10-4 mm/cykl je kivka v log-log souadnicch
linern a rychlost rstu navov trhliny me bt vyjdena pomoc Paris-Erdoganova
mocninovho vztahu :
42

da
C (K ) m
dN
(3.6)
kde C, m jsou materilov konstanty.
Obr. 3.14 Schematick znzornn obecnho tvaru zvislosti da/dN vs. K bez ptomnosti
koroznho prosted.
Rychlost rstu trhliny je v tto oblasti mlo citliv na mikrostrukturu materilu a
tlouku zkuebnho tlesa. Pi vysokch rychlostech rstu trhliny (oblast C), kdy se
maximln hodnota faktoru intenzity napt v prbhu ztnho cyklu Kmax bl lomov
houevnatosti KIC, se zpravidla ve zven me na rstu trhliny podlej i dal
mikromechanimy poruovn obvykl u statickch lom (transkrystalick tvrn i tpn,
interkrystalick dekoheze) a rst trhliny se stv citliv na mikrostrukturu a asymetrii cyklu
R. Tato oblast je z praktickho hlediska mlo vznamn, protoe je zleitost ji jen relativn
malho podlu celkovho potu zatovacch cykl.
43

Hodnocen kinetiky rstu navovch trhlin je provdno dle SN ISO 12108 Kovov
materily Zkouen navy Metoda rstu navov trhliny nebo normy ASTM E 647-08
The Method for Measurements of Fatigue Crack Growth Rates.
Pro stanoven konstant C a m v rovnici 3.6 je teba experimentln stanovit zvislost
dlky trhliny a na potu cykl N a znt parametry zatovn a vztah pro vpoet K pro
zvolen tvar zkuebnho tlesa. Pro stanoven tto zvislosti je pouvna metoda konstantn
sly, kdy v prbhu zkouky je udrovn konstantn rozkmit sly F a s rostouc dlkou
trhliny roste rozkmit faktoru intenzity napt K a rychlost rstu navov trhliny da/dN.
Rychlost rstu navov trhliny da/dN se uruje ze zaznamenanch dvojic dlky trhliny ai a
odpovdajcho potu zatovacch cykl Ni. Je vypotvna jako smrnice pmky spojujc
dv po sob jdouc men dlky trhliny a dle vztahu
a a
da
i 1 i
dN a N i 1 N i
(3.7)
Protoe vypoten rychlost rstu trhliny je prmrnou rychlost v intervalu ai ai+1, je

pro vpoet K, kter odpovd tto rychlosti rstu trhliny uvaovna prmrn hodnota a =
(ai+1 + ai). Pokud je to mon, jsou dlky navovch trhlin meny na obou stranch
zkuebnho tlesa opticky pomoc mcho mikroskopu s pesnost 0,01 mm. Dle je mono
pout nepmch metod men dlky trhliny jako je metoda potencilov nebo kompliann,
kter spovaj ve zmn elektrickho odporu nebo tuhosti tlesa v dsledku rstu trhliny a
kter jsou vyuvny pedevm pi hodnocen vlivu prosted na odolnost vi rstu
navovch trhlin.
Prahov hodnota rstu navov trhliny Kp obecn odpovd hodnot K, pro kterou
se odpovdajc da/dN bl nule. Obvykle se definuje jako hodnota K odpovdajc rychlosti
rstu trhliny, kter se rovn 10-8 mm/cyklus. Obvyklm zpsobem uren prahov hodnoty je
proloen pmky minimln pti piblin stejn vzdlenmi dvojicemi daj log da/dN
versus log K mezi 10-7 mm/cyklus a 10-8 mm/cyklus stanovenmi postupem s klesajcm K.
Zkouka pi klesajcm K me bt zena stupovitm sniovnm faktoru intenzity napt po
dosaen zvolenho nrstu trhliny pi konstantnm F (viz obr. 3.15). Za prahovou hodnotu
Kp je pak povaovna hodnota K odpovdajc rychlosti rstu trhliny 10-8 mm/cyklus.
44

Obr. 3.15 Typick zkouka s klesajcm K provdn metodou stupovitho poklesu

zatujc sly
Obr. 3. 16 Tvary zkuebnch tles pouvanch pro hodnocen kinetiky rstu navovch trhlin
A zkuebn tleso s jednostrannm vrubem zatovan v trojbodovm ohybu (SENT B3)
B zkuebn tleso s centrln trhlinou zatovan v tahu (CCT)
C kompaktn zkuebn tleso zatovan v tahu (CT)
45

Na obr. 3.16 jsou uvedeny tvary zkuebnch tles, kter jsou standardn pouvna pro
hodnocen kinetiky rstu navovch trhlin na vzduchu resp. v koroznm prosted. Rozkmit
faktoru intenzity napt se pro vechny normovan typy zkuebnch tles vypot pomoc
nsledujc rovnice:
P
. f (a / W )
BW 1 / 2
(3.8)
kde f(a/W) je tzv. kompliann funkce zvisl na typu zkuebnho tlesa.

Pro zkuebn tleso SENT B3 plat
f (a / W ) 6.(a / W )1 / 2 .
[1,99 (a / W ) (1 a / W )(2,15 3,93.(a / W ) 2,7.(a / W )2 )]

(1 2a / W ) (1 a / W )3 / 2
(3.9)
Pro zkuebn tleso CT plat

a
2
a
W
f( )
W
(0,886 4,64.
a
a
a
a
13,3 14,72 5,6 )
W
W
W

W
3/ 2
a
1
W
(3.10)
Pro zkuebn tleso typu CCT s centrln trhlinou o dlce 2a pak plat pro kompliann funkci
vztah
f(a/W) = 1,77.(a/W)1/2 + 0,45.(a/W)3/2 2,04.(a/W)5/2 + 21,6.(a/W)7/2
(3.11)
nebo je mono pout pro tento typ zkuebnho tlesa vztah
P
( .a)1 / 2
B.W
1 0,5
2a
2a
0,326
W
W
2a
1
W
(3.10)
Na obr. 3.17 je pak znzornna zvislost da/dN vs. K stanoven pro asymetrii cyklu
R = 0 pro nzkolegovanou ocel 10GN2MFA pouitou pro vrobu komponent PG VVER
1000.
3.5.2 Vliv koroznho prosted na rst navovch trhlin

Souasn psoben cyklickho namhn a agresivnho prosted, obecn nazvan
korozn nava, m asto za nsledek zven rychlosti rstu navov trhliny vzhledem
k rychlosti rstu stanoven na vzduchu, resp. v inertnm prosted. Zven rychlosti zvis na
typu prosted, mechanicko-metalurgickch parametrech materilu, zpsobu namhn (R,
frekvence f, tvar ztnho cyklu), pop. na jejich vzjemn interakci. Obecn je vak mono
konstatovat, e plynn prosted jsou zpravidla mrnj a kapaln prosted zpravidla
46

Obr. 3. 17 Kinetika rstu navovch trhlin na vzduchu v oceli 10GN2MFA (laboratorn

teplota)
agresivnj z hlediska vlivu na rychlost en navovch trhlin. Zvislost da/dN vs. K
me bt ptomnost koroznho prosted modifikovna v podstat dvma zpsoby, kter
odpovdaj zkladnm typm korozn navy oznaovanm jako: (viz obr. 3.15).
1.
prav korozn nava
2.
koroze pod naptm pi cyklickm namhn.
O prav korozn nav hovome tehdy, je-li rychlost rstu navov trhliny zvena
souasnm psobenm agresivnho prosted a cyklickho zatovn, piem ke zven
rychlosti rstu trhliny dochz v celm rozsahu rozkmitu faktoru intenzity napt K. Dal
charakteristikou prav korozn navy je snen prahov hodnoty Kp. Koroze pod naptm
pi cyklickm namhn je charakterizovna existenc prahov hodnoty KISCC(f) v oblasti
platnosti Paris - Erdoganova vztahu. Pro K KISCC(f) dochz ke zven rychlosti rstu
47

Obr. 3.18 Schematick znzornn zkladnch typ korozn navy.
navov trhliny oproti rstu na vzduchu, avak pro K KISCC(f) nen rychlost rstu navov
trhliny ptomnost koroznho prosted ovlivovna. Koroze pod naptm pi cyklickm
namhn je dle charakteristick vznikem hrbu, z eho plyne, e rychlost rstu nen
mono popsat Paris-Erdoganovm vztahem. Nejobecnji lze vyjdit vliv prosted na
kinetiku rstu navovch trhlin kombinac prav korozn navy a koroze pod naptm pi
cyklickm namhn.
U mnoha typ ocel vznik pi navovm namhn v koroznm prosted bu prav
korozn nava, nebo koroze pod naptm pi cyklickm namhn. Transformaci prav
korozn navy na korozi pod naptm pi cyklickm namhn a naopak lze vyvolat zmnou
parametr zatovn, jmenovit zmnou asymetrie cyklu R a frekvence zatovn f (viz obr.
3.19). Na obr. 3.20 je znzornna zvislost vlivu vodnho prosted a frekvence cyklovn na
kinetiku rstu navovch trhlin u nzkolegovan vysokopevn oceli typu 38Cr2Ni2SiMo
s martenzitickou strukturou. Kinetika poruovn sledovan oceli v destilovan vod
odpovd v obou ppadech procesu koroze pod naptm pi cyklickm zatovn a je
charakterizovna
1.
existenc prahov hodnoty koroze pod naptm pi cyklickm namhn KISCC(f)
2.
existenc dvou stdi v zvislosti d2a/dN = f(K), kter se li silou vazby rychlosti
rstu trhliny na K
48

Obr. 3.19 Schmatick znzornn vlivu frekvence a asymetrie cyklu na rst navovch trhlin
v koroznm prosted.
Rychlost rstu navov trhliny je v prvm stdiu (po dosaen prahov hodnoty KISCC(f)) siln
zvisl pouze na K a nezvisl na teplot vody a frekvenci cyklovn. Ve druhm stdiu se
rychlost rstu navov trhliny stv pedevm siln zvislou na teplot vody resp. frekvenci
cyklovn. Tuto experimentln prokzanou skutenost lze interpretovat jako vliv asu, po
kter jsou v prbhu ztnho cyklu obnaen povrchy v oblasti ela trhliny ve styku
s koroznm prostedm.
49

38Cr2Ni2SiMo
teplota popoutn 200C
0,009% S; 0,012%P
reim zatovn:
asymetrie cyklu:
tvar zt. cyklu:
prosted:
p = konst.
R=0
sinus
voda
II. stdium:
d 2a 1
5,43 10 6 ( K )1, 62
dN
f
10-2
I. stdium:
d 2a
1,22 10 11 ( K ) 6 ,88
dN
d2a/dN [mm/cykl]
10-3
10-4
Symbol
f [Hz]
0,1
10-5
0,33
1,0
10,0
10-6
10
20
30
40
50
.
60 70
1/2
K [MPa m ]
Obr. 3.20 Vliv K a frekvence cyklovn na kinetiku rstu navovch trhlin v destilovan
vod pi laboratorn teplot.
50


nsledujc pojmy:
nava materilu
Cyklick namhn a kmitov namhn.
Asymetrie cyklu R
Nzkocyklov a vysokocyklov nava
Stdium makroskopickch zmn
Cyklick kivka napt deformace a apl
Kivka ivotnosti at - Nf
Kivka ivotnosti a - Nf
Ti oblasti rstu navovch trhlin na vzduchu
Prahov hodnota rozkmitu faktoru intenzity napt Kp
Prav korozn nava
Koroze pod naptm pi cyklickm namhn.
Otzky
12)
13)
14)
15)
16)
17)
18)
19)
20)
21)

51

22)
Co to je J R kivka?
lohy k een



deformace pro faktor intenzity napt KI = 60 MPa.m1/2 a mez kluzu
kolem pice trhliny.
Pouit literatura
[1]
KLESNIL, Mirko-LUK, Petr: nava kovovch materil

mechanickm namhn. 1. vydn. ACADEMIA Praha 1975, 224s.
[2]
HOLZMANN, Miroslav-KLESNIL, Mirko: Kehk a navov lom

materil a konstrukc. 1. vydn. Praha, SNTL, 1972. 208s.
[3]
KUNZ, Ludvk: Experimentln stanoven navovch charakteristik

materil. 1. Vydn. ilinsk univerzita v ilin, 2003, 81s., ISBN 808070-069-9.
NMEC, Jaroslav - PUCHNER, Ondej: Tvarov pevnost kovovch tles,
SNTL Praha 1971.
BARSOM, John M. ROLFE, Stanley T.: Fracture and Fatigue Control in
Structures. ASTM ,Applications of FractureMechanics, third edition,
ISBN 0-8031-2082-6.
SN ISO 12108 Kovov materily Zkouen navy Metoda rstu
navov trhliny. UNMZ, druh vydn, 2012 08 - 15
[4]
[5]
[6]
52
pi

4. Hodnocen lomovho chovn kovovch materil

Definovat pojem kehk lom.
Vyjmenovat faktory, kter ovlivuj houevnatost.
Popsat dv filosofie hodnocen odolnosti materil vi kehkmu

poruen.
Popsat Zkuebn postupy a materilov charakteristiky obou filosofi.
Popsat obecnou teplotn zvislost lomov houevnatosti.
Definovat pojem referenn teplota a MASTER kivka.
Popsat v em spov rozdl mezi zkoukou rzem v ohybu a zkoukou

DWT resp. DWTT.
Vklad
4.1vod
Vysok poadavky na bezpenost a spolehlivost provozu rozmrnch konstrukc
vyvolvaj zven nroky na odolnost materil vi nhlmu nestabilnmu lomu. Pi
nhlm (nestabilnm) poruen je separace stic kovu nhl a nekontrolovateln a nastv
pod inkem elastick energie nakupen v tlese, ani je nutnost dalho pvodu energie z
vnjku. Rozdl mezi stabilnm a nestabilnm poruenm kov je dn vztahem mezi elastickou
energi uvolnnou bhem en lomu a prac, kter mus bt vykonna proti odporu, kter
klade materil proti en lomu.
Kehk lom ocel nzk a stedn pevnosti je nestabiln lom, nastvajc pi
nominlnm napt, kter je men ne makroskopick mez kluzu. Z mikroskopickho mtka
je lom tpn povahy (viz obr. 4.1).
53

Obr. 4.1 Transkrystalick tpn lom

Kehk lom ocel vysok a velmi vysok pevnosti je nestabiln lom, nastvajc pi
napt, kter je ni ne mez kluzu. Z mikroskopickho hlediska lom nastv bu kvazitpenm, interkrystalicky (viz obr. 4.2), nebo tvrnou separac stic kovu (viz obr. 4.3).
Obr. 4.2 Interkrystalick poruen

Odolnost materilu vi kehkmu poruen je dna rovn jeho houevnatosti.
Houevnatost je definovna jako schopnost materilu deformovat se plasticky a absorbovat
energii ped a v prbhu poruovn. Je zvisl na:
1.
metalurgickch charakteristikch materilu,
2.
rychlosti zatovn,
54

Obr. 4.3 Tvrn poruen

3.
teplot,
4.
tlouce sousti,
5.
ptomnosti vrub, a u tvarovch nebo pevnostnch.

Existuj dv zsadn odlin filosofie hodnocen odolnosti materil vi kehkmu
poruen a tedy dv skupiny materilovch charakteristik pouvanch pi nvrhu konstrukce

odoln vi kehkmu poruen, resp. pi posuzovn zbytkov ivotnosti dlouhodob
provozovanho zazen.
1)
Filozofie tranzitn teploty. M opodstatnn jen u materil, kter vykazuj tranzitn

lomov chovn. Materilovou charakteristikou je tranzitn teplota.
2)
Filozofie zaloen na lomov mechanice. M opodstatnn u materil, kter vykazuj

nestabiln lom a/nebo stabiln rst tvrn trhliny. Materilovou charakteristikou je
lomov houevnatost resp. referenn teplota T0.
4.2 Filozofie tranzitn teploty

Zkladem tto filozofie je vyhodnocen teploty, pi n dochz ke zmn
houevnatosti spojen se zmnou lomovho mechanismu z tvrnho na tpn. Rzn typy
zkouek klasifikuj danou adu ocel obecn v tme poad vzhledem k nchylnosti ke
55

kehkmu lomu. Avak pro jin typ zkouky me bt kivka posunuta vpravo i vlevo,
tranzitn oblast me bt u resp. ir. Mezi nejdleitj zkouky pat:
zkouka rzem v ohybu metodou Charpy,
zkouka DWT,
zkouka DWTT
zkouka rzem v ohybu velkch tles
4.2.1. Zkouka rzem v ohybu

Je nejpouvanj zkoukou hodnocen tranzitnho chovn materil. Zkouka
spov v namhn vrubovanch vzork rzem v ohybu (viz obr. 4.4).
Obr. 4.5 Schmatick znzornn zkouky rzem v ohybu

Jej vsledky umouj porovnvat odolnost materil proti kehkmu poruen podle
posuvu pechodov kivky ve smru osy teplot, neposkytuj vak podklady pro dimenzovn
st konstrukc. Energie potebn k lomu zkuebnho tlesa toti obsahuje jak sloku
vynaloenou na iniciaci trhliny, tak i sloku potebnou na jej rst. Inician energie je s
ohledem na zaoblen koene V vrubu pomrn znan.
56

Obr. 4.5 teplotn zvislost vrubov houevnatosti oceli 10GN2MFA v dodanm stavu
a po pomalm ochlazovn z teploty 595C (step-cooling).
Zkuebn postupy jsou popsny v nsledujcch normch:
SN ISO 148-1 (420381) Kovov materily - Zkouka rzem v ohybu metodou Charpy
- st 1: Zkuebn metoda.
SN 420382 Zkouen kov. Zkouka rzem v ohybu za snench teplot.
SN 420383 Zkouen kov. Zkouka rzem v ohybu za zvench teplot.
SN 420350 Zkouen kov. Stanoven teploty kehkosti konstruknch ocel zkoukou

rzem v ohybu.
Zkoukou rzem v ohybu lze zjiovat tyto daje: velikost spotebovan nrazov prce do lomu,
vrubovou houevnatost, vzhled lomu (podl houevnatho lomu) a bon rozen. Vynesenm
zvislosti tchto hodnot na teplot zkouen se zskaj pechodov kivky, z nich se zjiuj
tranzitn teploty (viz obr. 4.6).
57

Obr. 4.6 Teplotn zvislost podlu houevnatho lomu. Nzkolegovan ocel 15 128.5 po 90 000
hod. provozu na teplot 540C.
Pro jejich definici se pouv rznch kritri, nap.:
zvolen hodnota vrubov houevnatosti (nap. 35 Jcm-2)
stedn hodnota z max. a min. vrubovm houevnatosti
smluvn hodnota vrubov houevnatosti, kter zvis na mezi kluzu materilu (kritick
teplota kehkosti)
tranzitn teplota pro 50% houevnatho lomu (FATT)
bon rozen 0,9 mm

Z rovn tranzitn teploty lze usuzovat na odolnost oceli vi kehkmu poruen,
pop. na hodnocen metalurgickch a technologickch faktor na zmnu odolnosti dan oceli

proti kehkmu poruen.
Snaha po zjitn velikosti energie, potebn k rstu trhliny, vedla k nvrhu zkuebnch
postup, vyuvajcch zkuebnch tles vtch rozmr s vruby, kter zmenuj energii
nezbytnou k iniciaci trhliny na minimum. Mezi tyto zkouky pat zkouka DWT, zkouka
DWTT a zkouka rzem v ohybu velkch tles. Tyto zkouky jsou stle astji soust
technickch podmnek obchodnch ppad.
4.2.2. Zkouka DWT

Zkouka DWT spov v namhn zkuebnho tlesa opatenho kehkm nvarem
s vrubem (viz obr. 4.7) jednm rzem v ohybu pi omezen deformaci. Zkou se pi rznch
58

teplotch zkuebnho tlesa. Pro zkouky DWT jsou dle SN 420349 pouvna zkuebn
tlesa o rozmrech 16x50x130 mm, 19x50x130 mm nebo 25x90x360 mm.
Obr. 4.7 Zkuebn tleso o rozmrech 16 x 50 x 130 mm pouvan pro zkouku DWT
Clem zkouky je stanoven teploty nulov houevnatosti tNDT - materilov
charakteristiky vyjadujc odolnost materilu proti nestabilnmu rstu trhliny. Je to limitn
teplota, nad n nedojde k nestabilnmu lomu z malho defektu iniciovanho z nvarovho
kovu do zkladnho materilu pi dynamickm namhn kolem meze kluzu. Tleso se
pokld za zlomen, kdy lom doshl jedn nebo obou hran zkuebnho tlesa na ploe
s nvarem, pop. jeho bonch stn (viz obr. 4.8).
Obr. 4.8 Zkuebn tleso neporuen pi zkouce DWT. Lom v zkladnm materilu nedoshl
jedn nebo obou hran zkuebnho tlesa.
Teplota nulov houevnatosti tNDT je tedy nejvy teplota, pi kter jet dojde k poruen
zkuebnho tlesa (uruje se s pesnost 5C). Je to tedy teplota, pi kter se kehk trhlina
iniciovan v tvrdokovovm nvaru roz psobenm napt kolem meze kluzu pes prez
zkuebnho tlesa. Nhl pechod od poruench zkuebnch tles k neporuenm je
59

dsledkem rstu plastick deformace nutn pro en lomu pi teplotch nad tNDT. Ke
stanoven tNDT
se pouvaj padostroje s potenciln energi beranu a 1900 J, piem
minimln vka pdu beranu mus bt alespo 1 m. Hmotnost beranu mus bt v rozmez 25
a 135 kg. Zkouka je neplatn:
a)
kdy nvar s vrubem nebude viditeln zlomen,
b)
jestlie tleso nebude po zkouce natolik ohnut, aby se dotklo narek ppravku,
c)
praskne-li nvar mimo vrub.
4.2.3 Zkouka DWTT

Tato zkouka slou obvykle pro hodnocen odolnosti plech resp. bezevch trubek
s vnjm prmrem vtm ne 300 mm a tloukou stny vt ne 6 mm z feritickch ocel
pro vrobu produktovod proti nestabilnmu rstu trhliny. Pi zkouce DWTT se per
zkuebn tleso o rozmrech 76 x T x 305 mm se za studena vylisovanm vrubem, kter je na
koncch podepeno, piem rz psob proti vrubu (viz obr. 4.9).
Obr. 4.9 Geometrie zkuebnho tlesa pro zkouku DWTT

Tlouka zkuebnho tlesa mus mt a do 19 mm plnou tlouku stny trubky nebo
tlouku plechu. Pi tloukch nad 19 mm me mt zkuebn tleso bu plnou tlouku
stny nebo plechu, nebo me bt tlouka zkuebnho tlesa zmenena na 19 mm.
60

Zkuebnm zazenm me bt zazen s padajcm zvam nebo zazen kyvadlov. Pro

zkouku DWTT plat evropsk norma SN EN 10 274 Kovov materily Zkouka
padajcm zvam. Stanovuje postup hodnocen vzhledu lomovch ploch zkuebnch tles
vyrobench z feritickch ocel.
Vsledky zkouen se obvykle vyjaduj jako pechodov teplota houevnatho lomu (FATT)
nebo jako procentuln podl houevnatho lomu pi teplot pedepsan normou na vrobek.
Pechodov teplota FATT (fracture appearance transition temperature) je nap. pro 85% podl
houevnatho lomu pi -30C vyjdena takto: FATT(85) = -30C.
Pro zkuebn tlesa s tloukou 19 mm nebo mn se hodnot procentuln podl
houevnatho lomu na povrchu lomu tak, e se nebere v vahu povrch lomu do vzdlenosti
jedn tlouky zkuebnho tlesa T od koene vrubu a do vzdlenosti jedn tlouky
zkuebnho tlesa od strany naproti vrubu (viz obr. 4.10).
Obr. 4.10 Stanoven podlu houevnatho lomu na lomov ploe

Vyhodnocen me bt rovn zaloeno na absorbovan energii, spotebovan pi
zkouce, zvlt pro materily jin ne feritick oceli.
Na obr. 4.11, 4.12 a 4.13 jsou uvedeny pklady lomovch ploch zkuebnch tles poruench
pi zkouce DWTT pi zvolen teplot spolu s vyhodnocenm podlem houevnatho lomu
dle SN EN 10 274. Na obr. 4.14 jsou uvedeny teplotn zvislosti podlu houevnatho lomu
stanoven vizuln na lomovch plochch zkuebnch tles odebranch z plech oceli X70 o
tl. 9,3 mm a tl. 14 mm a poruench v rozmez teplot -70C - 10C.
61

Obr. 4.11 Laboratorn teplota, podl houevnatho lomu 100%
Obr. 4.12 Teplota zkouen -40C, podl houevnatho lomu 45%
Obr. 4.13 Teplota zkouen -60C, podl houevnatho lomu 10%

Zkouka DWTT
podl houevnatho lomu [%]
100
80
PHL=49,21*(1+tgh((T+53,53)/11,33))
60
VTKOVICE 9,3 mm,

tavba 21758, vvalek 506
40
VTKOVICE 14 mm,
tavba 21758, vvalek 504
20
0
-100
PHL=51,57*(1+tgh((T+43,05)/12,59))T [C]
-90
-80
-70
-60
-50
-40
-30
-20
-10
Obr. 4.14 Teplotn zvislost podlu houevnatho lomu stanovenho vizuln na lomovch
plochch zkuebnch tles odebranch z plech oceli X70 o tl. 9,3 a 14 mm
62

4.2.4 Zkouka rzem v ohybu velkch tles (DT- dynamic tear)

Zkouka spov v peraen zkuebnho tlesa kyvadlovm kladivem nebo padostrojem
s mnitelnou vkou pdu a hmotnost beranu. Zkuebn zazen mus umoovat stanoven
nrazov prce. K uren nrazov prce se pouvaj zkuebn tlesa o rozmrech 16 x 40 x
180 mm a/nebo 25 x 120 x 460 mm. Pednostn a pro rozhod ely se vol zkuebn tlesa
o tlouce 16 mm, kter se ozna Zkuebn tleso 16 SN 420340. Tvar a rozmry vrubu
pro zkuebn tleso 16 jsou uvedeny na obr. 4.15. Vrub se zhotov tskovm obrbnm.
Ostr koen vrubu se vytvo lisovnm pomoc lisovnku z nstrojov oceli o tvrdosti
nejmn 60 HRC.
Obr. 4.15 Schmatick uspodn zkouky DT pro zkuebn tleso 16.
63

Zkuebn postup je popsn v norm SN 420340 Zkouka rzem v ohybu velkch tles nebo
v norm ASTM E 604-83 Standard Test Method for Dynamic Tear Testing of Metallic
Materials. Zkou se pi rznch teplotch zkuebnho tlesa. Zvislost energie EDT na teplot
uruje pro kadou teplotu energii potebnou pro rst trhliny do lomu. Protoe je u tchto
zkouek potlaena sloka energie k iniciaci trhliny zkehlm vrubem (zpevnn v dsledku
lisovn vrubu za studena), lze vsledk pout po urit prav pro konstrukci kivky teplot
zastaven trhliny TZT, nebo celho diagramu analzy lomu FAD (Fracture Analysis
Diagram), navrenho k posuzovn ppustnosti ostrch defekt typu trhlin. K zskn kivky
TZT je teba vsledky zkouek transformovat ze souadnho systmu energie teplota do
systmu nominln napt teplota. Na obr. 4.16 je schma pechodov kivky DT energie
teplota.
Obr. 4.16 Schma pechodov kivky DT energie teplota
Ve spodn sti diagramu oznaen (1) a sahajc do 1/3 rozmez mezi doln a horn
hladinou energie se nachz teplota tNDT. S teplotou tNDT je spojovno nominln napt = 45
55 MPa, pod nm se nestabiln trhliny ne. Ve stedn tetin (oznaen (2)) se nachz
teplota tFTE, (tranzitn teplota elastickho lomu) nejvy teplota, pi kter me nastat
64

nestabiln rst trhliny pi napt pod mez kluzu. Zatm co pro stanoven tNDT existuje
normovan postup, poloha bodu FTE se klade odhadem do poloviny stedn tetiny (viz obr.
4.16). Protoe pechodov kivka je zde velmi strm, nevede tato volba k vt chyb pi
stanoven teploty tFTE. V posledn tetin diagramu se nachz bod FTP a jemu odpovdajc
teplota tFTP - tranzitn teplota plastickho lomu. Jestlie je provozn teplota nad tFTP, potom
me nastat poruen konstrukce pouze tvrnm lomem. Na obr. 4.17 je uvedena teplotn
zvislosti EDT pro ocel S355J2H stanoven na zkuebnch tlesech 16 SN420340.
2
1,8
1,6
Podln smr
1,4
DT [kJ]
1,2
1
Pn smr
0,8
0,6
0,4
DT 16 mm, S355J2H
0,2
0
-70 -60 -50 -40 -30 -20 -10 0 10

Teplota [C]
20
30
40
50
60
70
Obr. 4.17 Teplotn zvislost EDT pro ocel S355J2H stanoven na zkuebnm tlese 16 SN
420340.
65

4.3 Filozofie zaloen na lomov mechanice

4.3.1 Obecn teplotn zvislost lomov houevnatosti
Tak lomov houevnatost, urujc odpor materilu proti iniciaci a rstu trhliny,
vykazuje tranzitn chovn vlivem zmny teploty nebo rychlosti deformace. S rostouc
teplotou dochz k poklesu meze kluzu a tak pi stejn hodnot psobcho napt je plastick
zna na ele trhliny vt a v dsledku toho hnac sla trhliny a tm i lomov houevnatost
vzrst. Lomov houevnatost me bt pitom charakterizovna bu pouze jedinou
hodnotou pslunho parametru (KIC, c, JIC), nebo zvislost odpovdajcho parametru na
prstku dlky trhliny a (tzv. J R kivky resp. R kivky).
Obecn schma teplotn zvislosti statick lomov houevnatosti bylo sestaveno
v FM Brno na zklad analzy zkuebnch tles typu C(T) a SENT (B3) o tlouce 25 mm
(viz obr. 4.18). Lze pedpokldat, e bude reprezentovat teplotn zvislost lomov
houevnatosti i pro jin tlouky a pro jin tvary zkuebnch tles.
Obr. 4.18 Obecn schma teplotn zvislosti lomov houevnatosti.
66

Teplotn zvislost lomov houevnatosti je rozdlena do t st.

V sti C se nachz oblast spodnch prahovch hodnot lomov houevnatosti
charakterizovan kritickou hodnotou faktoru intenzity napt KIC, v ppad splnn podmnek
rovinn deformace, a KC v ppad, kdy tyto podmnky splnny nejsou.
Oblast A je oblast hornch prahovch hodnot lomov houevnatosti. Hodnota KJ,0,2
pepoten z hodnoty Ji,0,2 pomoc vztahu (30.2), charakterizuje iniciaci tvrnho stabilnho
rstu trhliny.
V sti B zna tranzitn teplota TB teplotu, do kter nastvaj nestabiln lomy (po
uritm otupen ela pedem pipraven navov trhliny) tpnou iniciac. Namen lomov
houevnatost le v tomto ppad v rozptylovm poli, oznaenm na obr. 4.18
KJC.
Nad
teplotou TB dochz k nestabilnm lomm po stabilnm nrstu tvrn trhliny o dlce a.

Z obr. 4.18 vyplv, e ke stabilnmu rstu tvrn trhliny ped nestabilnm lomem me dojt
v rozmez teplot TDBL a TDBU. Odpovdajc hodnoty lomov houevnatosti pak le
v rozptylovm poli oznaenm KJu. Z hlediska inenrsk praxe je dleit prbh lomov
houevnatosti KJC od teploty TC po teplotu TB. Lomov houevnatost je v tto oblasti
charakterizovna parametry JIC resp. kter jsou stanovovny standardizovanmi postupy
elasto plastick lomov mechaniky.
Postupy pro stanoven lomov houevnatosti jsou zaloeny na zatovn zkuebnho
tlesa opatenho vrubem a navovou trhlinou pedem vytvoenou cyklovnm a
zatovanho pomalu vzrstajc silou otevrajc trhlinu konstantn rychlost pohybu pnku
elektromechanickho zkuebnho stroje nebo konstantn rychlost pohybu pstnice
servohydraulickho zkuebnho stroje a snmn zvislosti sla rozeven trhliny (COD)
resp. sla posunut sly. Nejastji jsou pro zkouky lomov houevnatosti pouvny dva typy
zkuebnch tles.
1)
Kompaktn zkuebn tleso oznaovan v anglosask literatue C(T) (Compact test

Specimen) o tlouce B a ce W (viz obr. 4.19) zatovan v tahu. Pro ku
zkuebnho tlesa W plat W = 2. B
2)
Ohybov zkuebn tleso oznaovan v anglosask literatue SE(B) (Bend Test

Specimen), kde B je tlouka zkuebnho tlesa a W je ka tlesa (viz obr 4.20)
zatovan v trojbodovm ohybu. Pro ku zkuebnho tlesa W plat W = 2. B a/nebo
W = B . Vzdlenost podpor je rovna S = 4.W.
Ke snmn rozeven trhliny u zkuebnho tlesa SE(B) resp. rozeven trhliny a/nebo
posunut sly u zkuebnho tlesa C(T) jsou pouvny sponov snmae (viz obr.4.21, 4.22).
67

Obr. 4.19 Kompaktn zkuebn tleso o ce W a tlouce B
Obr. 4.20 Ohybov zkuebn tleso o ce W a tlouce B
68

Obr. 4.21 Experimentln uspodn zkouky lomov houevnatosti pi laboratorn

teplot pi pouit kompaktnho zkuebnho tlesa
Obr. 4.22 Experimentln uspodn zkouky lomov houevnatosti pi laboratorn

teplot pi pouit ohybovho zkuebnho tlesa.
69

4.3.2 Lomov houevnatost pi rovinn deformaci KIC

Zkuebn postup je popsn v SN EN ISO 12737 Kovov materily Stanoven
lomov houevnatosti pi rovinn deformaci. Na obr. 4.23 jsou znzornny ti zkladn typy
zvislosti sla rozeven trhliny odpovdajc nhlmu lomu v oblasti platnosti linern lomov
mechaniky.
Obr. 4.23 Ti typy zvislosti sla COD odpovdajc nhlmu lomu v oblasti platnosti
linern lomov mechaniky
Ze zznamu zskanho v prbhu zkouky se ur hodnota sly FQ sestrojenm seny 0F5
z bodu 0 se smrnic (F/V)5 = 0,95.(F/V)0, kde (F/V)0 je smrnice teny linern sti
zznamu 0A. Pro zvolen typ zkuebnho tlesa se stanov hodnota K Q v MPa.m1/2. Pro
ohybov zkuebn tleso se KQ vypote z rovnice
K Q FQ
S
f (a / W )
BW 3 / 2
(4.1)
kde S je vzdlenost podpor a pro f(a/W) plat

f (a / W ) 3(a / W )1 / 2 .
1,99 (a / W ) (1 a / W ) 2,15 3,93(a / W ) 2,7(a / W ) 2

2(1 2a / W )(1 a / W ) 3 / 2
Pro kompaktn zkuebn tleso se KQ vypote z rovnice
70
(4.2)

KQ
FQ
BW 1 / 2
. f (a / W )
(4.3)
Pro f(a/W) plat

0,886 4,64 (a / W ) 13,32 (a / W ) 2 14,72 (a / W ) 3 5,6 (a / W ) 4
f (a / W ) (2 a / W ) .
(1 a / W ) 3 / 2
(4.4)
Hodnotu KQ je mono pokldat za platnou hodnotu KIC za pedpokladu, e
KQ
a, (W a), B 2,5
R
p 0, 2
(4.4)
kde Rp,0,2 je smluvn mez kluzu materilu v prosted a pi teplot zkouky.
4.3.3 Stanoven lomov houevnatosti v tranzitn oblasti

V tranzitn oblasti nastv nestabiln lom bu po otupen pice trhliny plastickou
deformac a/nebo po stabilnm rstu tvrn trhliny.
Stabiln rst
navov trhlina
a)
b)
Obr. 4.24 Lomov plochy zkuebnch tles poruench nhlm nestabilnm lomem
a) po otupen pice trhliny plastickou deformac, b) po stabilnm rstu tvrn trhliny.
71

Pro popis lomovho chovn v tto oblasti jsou, vzhledem k rozsahu plastick dformace na
pici trhliny, pouvny parametry elasto plastick lomov mechaniky. Lomov
houevnatost je pak charakterizovna kritickou hodnotou rozeven trhliny c, nebo kritickou
hodnotou
J integrlu JIC. Zkuebn postup je popsn v SN 420347 Lomov hevnatos
kovov pi statickom zaaen.
4.3.3.1 Lomov houevnatost stanoven z rozeven pice trhliny

V prbhu zkouky se snm zvislost sla F rozeven vrubu v (viz obr. 4.25). Ze zskanho
zznamu se odete plastick rozeven vrubu vCP.
Obr. 4.25 Zvislost sly F na rozeven vrubu v snman v prbhu zkouky pro stanoven C
Kritick rozeven pice trhliny se vypote ze vztahu
C el pl
rp W a V p
(1 2 ) K C2
2 Re E
rp W a a
(4.5)
kde
KC se vypote z rovnice (4.1) resp. (4.3) (podle typu pouitho zkuebnho tlesa). Na msto
sly FQ se dosad hodnota sly FC,
VCP je plastick sloka rozeven vrubu
72

rp je rotan souinitel v plastick oblasti. Vypot se ze vztahu
rp 0,4(1 )
a Sn
W Re
(4.6)
kde
Re je mez kluzu materilu
Sn je jmenovit napt, kter se pro ohybov zkuebn tleso vypote z rovnice
Sn
1,5.FC .L
B(W a) 2
(4.7)
Pro kompaktn zkuebn tleso se jmenovit napt Sn vypote z rovnice
Sn
2.FC .(2W a)
B(W a) 2
(4.8)
Souinitel je roven = 0,1 pro ohybov zkuebn tleso. Pro kompaktn zkuebn tleso se
souinitel vypote z rovnice
1
a 2 a 1 2
a 1
2 2
b 2
b b 2
(4.9)
kde b = W-a
Vypoten hodnota C je lomovou houevnatost IC urenou z rozeven pice trhliny, je-li
splnna podmnka
a, (W a) 50. C
(4.10)
Pro vzjemnou porovnatelnost lomov houevnatosti je mono kritick rozeven trhliny C

vyjdit jako faktor intenzity napt KC pomoc vztahu
KC
R p , 0, 2 E
1 2
(4.11)
4.3.3.2 Lomov houevnatost stanoven z J integrlu

V prbhu zkouky se snm zvislost sly F na posunut sly f po bod nestability (viz
obr. 4.26), ze kter se ur plocha diagramu pod zatovac kivkou. Plocha ACP se stanov
planimetrovnm anebo ekvivalentnm zpsobem. Kritick hodnota JC se vypote ze vztahu
J C J CE J CP
1 2 2
X i . ACP
.K C
(4.12)
E
B(W a) 2
kde
73

KC se vypote z rovnice (4.1) resp. (4.3) (podle typu pouitho zkuebnho tlesa). Na msto
sly FQ se dosad hodnota sly FC,
Souinitel Xi je roven Xi = 2 pro ohybov zkuebn tleso, a Xi = 2 + 0,522(1 a/W) pro
kompaktn zkuebn tleso.
Obr. 4.26 Zvislost sla F posunut sly f snman v v prbhu zkouky pro stanoven JIC
Vypotenou hodnotu JC je mono pokldat za lomovou houevnatost JIC, je-li splnn
podmnka
a, B, W a 50.
JC
Re Rm
(4.13)
Pro vzjemnou porovnatelnost lomov houevnatosti je mono kritickou hodnotu J C vyjdit

jako faktor intenzity napt KJC pomoc vztahu
K JC
E
JC
1 2
(4.14)
4.3.4 Stanoven lomov houevnatosti 0,2 a J0,2 zkouenm vce tles

Clem zkouek je stanoven zvislosti a a/nebo J a na srii nejmn 6
zkuebnch tles stejnch rozmr a s piblin stejnou dlkou poten navov trhliny.
Prstek dlky trhliny se zm na lomov ploe poruenho zkuebnho tlesa a odpovdajc
74

hodnoty a J se stanov vpotem. Jednotliv zkuebn tlesa se zat na rzn hodnoty

pemstn sly f1, f2, f3..,fn tak, aby vznikly rzn prstky dlky trhliny an (viz obr. 4.27).
Obr. 4.27 Zvislosti sla F posunut sly f pro stanoven prstk dlky trhliny a.
Zkuebn tleso se po dosaen zvolenho posunut sly odleh a prstek trhliny se
zviditeln zabarvenm zkuebnho tlesa v peci pi cca 300C (viz obr. 4.28). Zkuebn tleso
se dolom tak, aby nedolo k nadmrn deformaci lomovch ploch (nap. v tekutm dusku) a
na lomovch plochch se zm prstky trhliny a.
Obr. 4.28 Stabiln rst trhliny zvraznn zabarvenm zkuebnho tlesa po jeho odlehen
v peci pi 300C a po poruen v kapalnm dusku.
Prstek trhliny se zm na 9 stejn vzdlench mstech pes tlouku tlesa. Pesnost

men mus bt 0,05 mm. Dlka prstku dlky trhliny a se vypote ze vztahu
75

8
1 a1 a9
a
an
8
2
2
(4.15)
Hodnota korigovan na prstek dlky trhliny se vypote z rovnice (4.5) dosazenm (a +

ai) msto a. Hodnota J integrlu korigovan na nrst dlky trhliny se vypote z rovnice
0,75. X i 1 a
J J o 1
(4.16)
W
a
o
Kde J0 je hodnota J pro a = 0 a souinitel Xi je zvisl na typu tlesa (viz kap. 4.3.3.2).
Pro zvislost a mus bt max, a max, kde
max min B, (W a).
1
30
amax 0,1 (W a)
(4.17)
(4.18)
Pro zvislost J a mus bt J Jmax a a amax, kde
J max min B, (W a).

amax 0,06 (W ao )
R p 0, 2 Rm
30
(4.19)
(4.20)
Podmnky pro platnost , J a jsou schematicky vyznaeny na obr. 4.29.
0br. 4.29 Vymezen platnosti hodnot pro stanoven zvislost a a J a
76

Hodnoty prstk dlky trhliny pro jednotliv zkuebn tlesa maj bt rovnomrn rozdlen
v rozmez 0 a amax. Alespo jedna hodnota a mus leet v prvn a posledn tvrtin amax.
Platnmi hodnotami se metodou nejmench tverc prolo kivky
C1 (a C2 ) m
(4.21)
J C3 (a C4 ) n
(4.22)
Hodnoty a J odpovdajc a = 0,2 mm se zna 0,2 a J0,2. Pro stanoven konstant C1, C2, C3,
C4, m, n je mono pout vztah
0, 2 C1 (0,2 C2 ) m
(4.23)
J 0, 2 C3 (0,2 C4 ) n
(4.24)
Charakteristikou J0,2 je mon vyjdit lomovou houevnatost pi nrstu trhliny a = 0,2 mm

vztahem
K 0, 2
E. J 0 , 2
1 2
(4.25)
4.3.5 Stanoven referenn teploty T0

Referenn teplota T0 je teplota, pro kterou je medin KJC(med) Weibullova tparametrickho
rozdlen lomov houevnatosti, stanoven na zkuebnch tlesech o tlouce 25,4 mm, roven
hodnot KJC(med)= 100 MPa.m1/2. Teplota T0 charakterizuje lomovou houevnatost uhlkovch
a nzkolegovanch ocel s rozsahem meze kluzu od 275 do 825 MPa a svarovch kov tchto
ocel. Zkuebn postup pro stanoven teploty T0 je popsn v norm ASTM E1921 10
Standard test Method for Determination of reference Temperature, T0, for Ferritic Steels in
the Transition Range. Odhad referenn teploty T0 lze provst na zklad vsledk rzovch
zkouek v ohybu stanovenm teploty, pro kterou je hodnota nrazov prce, stanoven na
zkuebnch tlesech Charpy V, rovna KV = 28 J. Odhad teploty T0 je mon provst dle
vztahu
To ( estimate) TCVN C
(4.26)
kde konstanta C je funkc tvaru a velikosti zkuebnch tles, kter jsou pouvna pro
stanoven lomov houevnatosti. Pro zkuebn tleso CT o tlouce 25mm je C = -18C, pro
zkuebn tleso Charpy s navovou trhlinou je C = -50 OC.
Pro vpoet medinu lomov houevnatosti je nezbytn zskat pi zvolen zkuebn
teplot minimln 6 platnch hodnot KJC, splujcch podmnku
77

K JC E.R p,0, 2 .bo / 30
1/ 2
(4.27)
Pro oceli s kubickou prostorov centrovanou mkou s mez kluzu od 275 do 825 MPa je
mono rozdlen lomov houevnatosti popsat vztahem
K K
min
Pf 1 exp JC
K o K min
(4.28)
Piem Kmin. = 20 MPa.m1/2 a b = 4.

Z toho plyne, e KJC = K0 pro Pf = 1 e-1 = 0,63212. K0 je tedy piblin 63% kvantilem
danho rozdlen. Parametr K0 je zvisl na teplot
K o K Jc (i ) K min 4 / N
i 1
1/ 4
K min .
(4.29)
Medin KJC(med) se pak vypote z rovnice
K Jc ( med ) ln(2)
1/ 4
K o K min K min
(4.30)
Referenn teplotu T0 pak vypoteme z rovnice
To T
K JC (med ) 30
1
ln
0,019
70
(4.31)
Pro ppady, kdy pouit zkuebn tlesa pro stanoven referenn teploty T0 maj jinou
tlouku ne 25,4 mm, vyuv citovan standard korekci velikosti zkuebnho tlesa
odvozenou na zklad teorie nejslabho lnku ve tvaru
K JC ( X ) K min K JC ( o )
B
K min o
Bx
1/ 4
(4.32)
kde Kmin = 20 MPa.m1/2

Teplotn zvislost lomov houevnatosti sestrojen na zklad znalosti referenn teploty T0
se nazv MASTER kivka. Pro Pf = 0,50 je popsna rovnic
K Jc ( med ) 30 70 exp 0.019(T To

78
(4.33)

Pro Pf = 0,63 pak plat
K 0 31 77 exp 0.019(T To
(4.34)
Pro obecnou pravdpodobnost Pf potom plat
1
K Jc 20 11 77 exp 0,019 T T0 ln
1 Pf
1/ 4
(4.35)
Pro vybran pravdpodobnosti pak dostaneme
Pf 0,05
K Jc 25,23 36,64 exp 0,019 T T0
(4.36)
Pf 0,5
K Jc 30,04 70,25 exp 0,019 T T0
(4.37)
Pf 0,95
K Jc 34,47 101,3 exp 0,019 T T0
(4.38)

nsledujc pojmy:
Nestabiln lom, kehk lom.
Tranzitn teplota.
FATT
Zkouka DWT, DWTT
Compact test specimen, Bend test specimen
Stabiln rst trhliny
Referenn teplota T0
Kivka ivotnosti at - Nf
MASTER KIVKA
79

Otzky
23)
24)
25)
26)
27)
28)
29)
30)
31)
32)

33)
Co to je J R kivka?
lohy k een



deformace pro faktor intenzity napt KI = 60 MPa.m1/2 a mez kluzu
kolem pice trhliny.
80

Pouit literatura
[1] KANDER, Ladislav: Hodnocen lomovho chovn konstruknch ocel a
jejich svarovch spoj pomoc zkuebnch tles Charpy s navovou trhlinou.
Disertan prce, VB TU Ostrava, Fakulta strojn, Katedra mechanick
technologie, Ostrava 2000.
[2] SN ISO 148-1 (420381) Kovov materily - Zkouka rzem v ohybu
metodou Charpy - st 1: Zkuebn metoda.
[3] SN 420382 Zkouen kov. Zkouka rzem v ohybu za snench teplot.
[4] SN 420383 Zkouen kov. Zkouka rzem v ohybu za zvench teplot.
[5] SN 420349 Stanoven teploty nulov houevnatosti konstruknch ocel.
[6] SN EN 10274 Kovov materily Zkouka padajcm zvam. NI, nor
2001.
[7] KUERA, Josef: Strun vod do mechaniky lomu. st I. VB TU
Ostrava, Fakulta strojn, 1997, ISBN 80-7078-218-8.
[8] SN 42 0340 Zkouka rzem v ohybu velkch tles.
[9] ASTM E 604 83 Standard Test Method for Dynamic Tear Testing of
Metallic Materials. 2010 Annual Book of ASTM Standards. Section three.
Metals Test Methods and Analytical Procedures, Volume 03.01 Metals
Mechanical Testing; Elevated and Low temperature Tests; Metallography, p.
643.
[10] KUERA, Josef: vod do mechaniky lomu. Nestabiln lom ocelovch tles
pi statickm a dynamickm zaten. VB TU Ostrava, 2006, ISBN 80248-1268 -1.
[11] HOLZMANN, M., DLOUH, I., VLACH, B., KRUMPOS, J.: Int. J.
Pressure Vessels and Piping, 68, 1996, p. 11.
[12] SN EN ISO 12737 (420348) Kovov materily Stanoven lomov
houevnatosti pi rovinn deformaci. NMZ, duben 2011.
[13] SN 420347 Lomov hevnatos kovov pi statickom zaaen.
Vydavatelstv norem Praha, erven 1990.
[14] ISO 12135 Metallic materials Unified method of test for the determination
of quasistatic fracture toughness. Reference number ISO 12135:2002(E).
[15] ASTM E1921 10 Standard test Method for Determination of reference
Temperature, T0, for Ferritic Steels in the Transition Range. 2010 Annual
81

Book of ASTM Standards. Section three. Metals Test Methods and

Analytical Procedures, Volume 03.01 Metals Mechanical Testing;
Elevated and Low temperature Tests; Metallography, p. 1195.
[16] Mc CABE, Donald, MERKLE, John,G., WALLIN Kim: An Introduction to
the Development and Use of the MASTER CURVE METHOD. ASTM
Stock Number: MNL 52. Printed in Lancaster, PA, USA, May 2005, ISBN
0-8031-3368-5.
82

5. Postupy pro stanoven charakteristik teen kovovch materil


Definovat pojem teen (creep).
Vyjmenovat faktory, kter ovlivuj uplatnn teen materilu.
Objasnit pojem mezn teplota Tg.
Popsat kivku teen t.
Vyjmenovat zkladn charakteristiky odolnosti materilu proti teen.
Popsat rozdlen zkouek teen.
Popsat metody extrapolace vsledk zkouek teen.
Vklad
5.1 Definice pojmu teen (creep)

Odezvu materilu na aplikovan vnj zaten lze z pohledu deformace rozdlit na ti
zkladn typy:
1)
elastick deformace vratn, asov nezvisl. Zvis pouze na napt a teplot, nebo
na teplot zvis modul prunosti,
2)
anelastick deformace vratn, asov zvisl,
3)
plastick deformace nevratn sloka deformace asov nezvisl a/nebo asov

zvisl (teen -creep).
A na parn kotle (19. stolet) byla vechna energetick a chemick zazen pracujc pi
statickm zaten za zvench teplot vyvinuta ve 20. stolet. Vechna tato zazen pracuj
pi teplotch, pi kterch mus bt brna do vahy asov zvisl deformace a s n souvisejc
lomov procesy.
Pod pojmem teen (creep) rozumme pomalou plastickou deformaci materilu
uskuteujc se pi zven teplot za psoben vnjho zaten v zvislosti na ase.
83

Obecn zvis odezva zazen pracujcho za zvench teplot a monost uplatnn teen na:
rovni zaten
teplot
chemickm sloen materilu
struktue materilu
5.2 Mezn teplota Tg

V oblasti teplot, ve kter dochz k uplatnn teen jsou hodnoty meze pevnosti pi
teen vdy ni ne mez kluzu materilu. (viz obr. 5.1).
Obr. 5.1 Postup pro stanoven Mezn teploty Tg

Mezn teplota Tg je teplota, nad kterou je teba pi nvrhu konstrukce uvaovat s
uplatnnm teen (creepu) jako s jednm z hlavnch degradanch mechanism. Je definovna
jako prsek teplotn zvislosti meze kluzu Re (Rp,0,2) stanovovan zkoukou tahem a teplotn
zvislost meze pevnosti pi teen RmT/t/T (viz obr. 5.1). RmT/t/T je statick tahov napt
vedouc k poruen po dob t na teplot T, a je stanovovno zkoukami teen do poruen. Pi
pracovn teplot T < Tg jsou meze pevnosti pi teen vznamn vy ne mez kluzu a pi
nvrhu konstrukce nen tento degradan mechanismus teba brt do vahy. Pro stanoven
dovolenho namhn se proto pouv statick mez kluzu (pro nzkolegovan oceli T<cca
84

450C). Pi pracovn teplot T Tg procesy teen probhaj a pro stanoven dovolenho

namhn se pouv pevnost pi teen RmT/t/T nebo mez teen R/t/T. Pomr pracovn teploty
T a teploty taven Tt v K je znm pod nzvem homologick teplota.
5.3 Kivka teen t

Kivka teen vyjaduje zvislost deformace na ase pi konstantn teplot a rovni
tahovho napt. Na kivce vysokoteplotnho teen (T 0,4 Tt a ve pro oceli a T 0,8 Tt
pro niklov slitiny) jsou rozliovna ti asov stdia (viz obr. 5.2)
Obr. 5.2 Schematick znzornn tech asovch stdi na kivce vysokoteplotnho teen
V prvm stdiu, oznaovanm jako primrn (tranzitn) teen, kles rychlost teen
s asem, nebo deforman zpevovn je vraznj ne odpevovn. Pi teplotch T 0,3
Tt kde Tt zna teplotu taven, je primrn teen jedinou deforman odezvou materilu.
Nkdy je oznaovno jako logaritmick teen a uskuteuje se i za neptomnosti tepeln
aktivace.
Druh stdium je charakteristick linern zvislost mezi deformac a asem a nazv

se sekundrn teen. K tomuto typu teen dochz jen pi dostaten vysokch teplotch ( T
85

0,4.Tt), pi kterch je proces zotaven schopen kompenzovat inky deformanho

zpevnn. Tento typ teen m nejvt vznam z praktickho hlediska. Pi naptch podstatn
nich ne mez kluzu pedstavuje podstatnou st celkov ivotnosti soust pracujcch za
zvench teplot. Je-li aplikovan napt naopak vysok, zkracuje se sekundrn teen a do
inflexnho bodu mezi primrnm a tercirnm teenm.
Tet stdium, oznaovan jako tercirn teen, je charakteristick prudkm nrstem
deforman rychlosti a do vzniku lomu. Lomy jsou iniciovny jak dutiny (kavity) na
hranicch zrn co m za nsledek interkrystalick charakter lomu (viz obr. 5.3)
Obr. 5.3 Pklad creepovho kavitanho pokozen
5.4 Zkladn charakteristiky odolnosti materilu proti teen

Mezi zkladn charakteristiky odolnosti materilu proti teen pat:
1)
Rychlost sekundrnho creepu s
- rychlost teen v sekundrnm stdiu (stdium

t
ustlenho teen).
2)
Mez pevnosti pi teen RmT/t/T tahov napt, kter pi zvolen teplot zpsob po
urit pedem stanoven dob lom.
3)
Mez teen R/t/T napt, kter pi zvolen teplot vyvol za uritou, pedem
stanovenou dobu, deformaci urit velikosti. Obvykle se vyznauje mez teen pro =
0,2% (pi konstrukci turbn), nebo = 1,0 % (pi konstrukci kotl). Vpotov doba
86

obvykl pro vysokotlak kotle a turbny in 2,25.105 hodin, pro leteck motory do
2.104 hodin.
Jako pomocn charakteristiky, kter uruj dlouhodobou plasticitu materilu, se pi
zkoukch teen stanovuj tak lomov tanost Ar [%], resp. lomov kontrakce Z [%].
5.5 Zkouky teen kovovch materil jednoosm tahem

Pro provdn zkouek teen je obecn stanoveno schma, kter uvd, e je zapoteb
provst zkouky pi 2 a 4 rovnch teploty, odstupovanch po 25 a 50C, a pi nkolika
hodnotch napt pro kadou zvolenou teplotu, piem je douc, aby zvolen zkuebn
napt byla rovnomrn rozdlena do oblasti nzkch a vysokch hodnot. Nejkrat doba do
lomu by pitom nemla bt krat ne asi 200 hodin a naopak nejdel as do poruen
zkuebnho tlesa mus doshnout nejmn 1/3 plnovan ivotnosti materilu (asto je tato
podmnka uvdna jako extrapolan pomr = 3). Stanovena je i nejvy hodnota teploty
zkouen, kter by oproti pedpokldan pracovn teplot nemla bt vy ne o 50C.
Zkouky teen kovovch materil jsou provdny dle SN EN ISO 204 Kovov
materily Zkouen teen jednoosm tahem Zkuebn metoda. Zkouka spov v ohevu
zkuebnho tlesa na jmenovitou teplotu a jeho deformovn konstantnm tahovm zatenm
nebo konstantnm tahovm naptm aplikovanm ve smru podln osy po jist asov sek
nebo do lomu. Zkouky teen dlme na:
1)
Zkouky s menou deformac, kter umouj stanovit rychlost sekundrnho teen a

meze teen R/t/T v zvislosti na napt a teplot z kivek teen t stanovench
pomoc
kontinulnho men deformace v ase, kter umouje sestrojit celou kivku

teen
peruovanch zkouek, kdy jsou v pravidelnch intervalech zkouky odteny

a deformace vyvolan teenm je zmena zpravidla pomoc dlk na mrn
sti zkuebnho tlesa.
Na obr. 5.4 5.6 jsou uvedeny kivky teen oceli P22 (10CrMo9-10) stanoven pi teplotch
575C, 600C a 625C kontinulnm menm deformace v ase na zkuebnch tlesech
s bitem (viz kap. 5.5.1) o mrn dlce 100 mm.
87

Obr. 5.4 Kivky teen oceli P22 stanoven pi 575C pi naptch 160 MPa a 180 MPa
Obr. 5.5 Kivky teen oceli P22 stanoven pi 600C pi naptch 120 MPa a 140 MPa
88

Obr. 5.6 Kivky teen oceli P22 stanoven pi 625C pi = 80 MPa, 90 MPa a 100 MPa
Na obr. 5.7 jsou pak uvedeny zvislosti rychlosti sekundrnho teen na napt pro ve
uveden teploty v log log souadnicch, kter byly stanoveny z namench kivek teen.
Obr. 5.7 Zvislosti rychlosti sekundrnho creepu na napt pro ocel P22 pi teplotch 575C,
600C a 625C.
2)
Zkouky do lomu pi konstantnm zaten pro stanoven meze pevnosti pi teen

RmT/t/T. Hodnoty pevnosti pi teen se stanovuj zpravidla na zklad krtkodobch
89

zkouek teen (viz obr. 5.8) a nsledn interpolace nebo extrapolace vsledk pro
vpotov doby. Prodluovn doby zkouek garantuje vt jistotu a pesnost
extrapolace vsledk zkouek teen a umouje verifikaci metod pouvanch pro
penos vsledk z krtkodobch zkouek. Zvaznm poadavkem pro vrohodnou
extrapolaci vsledk zkouek teen uvedenm v norm ISO 6303 (a tak
v materilovch normch rupevnch ocel) je dosaen alespo 30% doby do lomu,
na kterou jsou vsledky extrapolovny (tedy prv 30 000 hodin pro extrapolaci na
100 000 hodin.
100000
450C
as do lomu (h)
475C
10000
500C
525C
1000
St 35.8
100
10
10
100
1000
Napt (MPa)
Obr. 5.8 Zvislosti as do lomu napt stanoven pro ocel St 35.8 pro tyi teploty
5.5.1 Tvar a rozmry zkuebnch tles

Pro zkouky teen jsou nejastji pouvna
1)
hladk vlcov zkuebn tlesa s osazenm (viz obr. 5.9, 5.10)
2)
hladk vlcov zkuebn tlesa s bity (viz obr. 5.11)
o jmenovitm prmru 3 < D 30 mm. Pro poten mrnou dlku L0 (dlka mezi znakami
men dlky na zkuebnm tlese men za okoln teploty ped zkoukou) zpravidla plat L0
90

> 5D. Lc je zkouen dlka (dlka rovnobn sti zenho prezu zkuebnho tlesa). Ve
zvltnch ppadech me bt prez zkuebnho tlesa tvercov nebo obdlnkov i jinho
tvaru.
Obr. 5.9 Zkuebn tleso s osazenm a menou dlkou uvnit zkouen dlky
Obr. 5.10 Zkuebn tleso s osazenm a menou dlkou mimo zkouenou dlku
Obr. 5.11 Zkuebn tleso s malmi bity

91

5.6 Metody extrapolace vsledk zkouek teen

V ppad navrhovn energetickch a chemickch zazen, ppadn konstrukc, jejich
sousti jsou bhem provozu vystaveny psoben vysokch teplot a zrove i zaten a mus
bt tedy uvaovno teen (creep) jako jeden z dominantnch degradanch mechanizm, je
nezbytn
znt
dlouhodob
charakteristiky
teen.
V ppad
soust
zazen
s pedpokldanou ivotnost okolo 200 000 provoznch hodin (typick projektov ivotnost
kotl na fosiln paliva) je vak nutn pro zskn charakteristik teen pout vsledky
zkrcench zkouek teen, nebo provdn dlouhodobch zkouek je asov velmi nron,
a tud velmi nkladn. Stle je ale nutn dbt na to, e pro spolehliv stanoven meze
pevnosti pi teen pro 200 000 hodin je nutn, aby nejdel doba do lomu ukonen zkouky
pi dan teplot dosahovala nejmn 70 000 hodin (cca. 8 let). Tato podmnka je nezbytn pi
vvoji novch materil a stanoven jejich odolnosti proti teen. V praxi se u materil ji
zavedench v pslunch materilovch normch nejastji provd zkouky teen
v rozmez od 1 000 do 30 000 hodin, u kterch se nsledn pomoc rznch extrapolanch
metod zskvaj dlouhodob charakteristiky teen za 105 hodin. Srovnnm takto zskanch
hodnot meze pevnosti pi teen s materilovmi daty je mon posoudit, do jak mry
zkouen materil vyhovuje nebo nevyhovuje sv specifikaci. Nejpouvanj metody
extrapolace vsledk zkouek teen se dl do dvou zkladnch skupin, a to na :
metody grafick
metody parametrick
5.6.1 Grafick metoda extrapolace vsledk zkouek teen

Metody grafick jsou obecn povaovny za snadnj ne metody parametrick. Sv vyuit
dle nachzej napklad pi hodnocen zbytkov ivotnosti materilu po exploataci. Zkladn
princip grafickch metod extrapolace vsledk lze shrnout do t zkladnch bod:
sestaven bodovho grafu, nejastji v bi-logaritmickm (log log t) nebo
v semilogaritmickm systmu ( log t),
vynesen izoterm RmT/t/T = f(T) nebo
R/t/T
vsledk, kde tr j doba do lomu,
92
= f(T), nebo tr = f(T) v rozmez zskanch

prodlouen izoterm extrapolac na poadovanou dobu provozu (nap. 2105 h) a

odeten extrapolovanch vlastnost, ppad na zvolenou pracovn teplotu, co je
postup, kter se vyuv nejastji pi stanoven zbytkov ivotnosti.
Jako nejvt problm pi uvn grafickch metod pro extrapolaci se jev nedostatky
vyplvajc z pouitho souadnicovho systmu, a s tm souvisejc rozpt doby trvn
zkouek. Provd-li se zkouky do lomu v irokm rozmez napt, dochz k tomu, e sklon
pmky proloen experimentlnmi body zvislosti tr v semilogaritmickch nebo v bilogaritmickch souadnicch nemus bt konstantn a cel pmka je tak rozdlena do nkolika
oddl s rznm sklonem. Kad zmna sklonu pak odpovd pechodu od jednoho
deformanho mechanismu teen k druhmu. Zvislost napt doba do lomu tr je pak
v obecnm vyjden urena kivkou, kter se ohb smrem k nim naptm (delm dobm
do lomu) a pi vyhodnocovn zkouek teen tak me dochzet k nebezpenmu
nadhodnocovn vsledk (viz obr. 5.12). Na tomto obrzku je ukzno, jak na zklad
krtkodobch vsledk zkouek teen (omezench zde na 30 000 hodin, extrapolace je
vyznaena tekovanmi arami) dojde k nadhodnocen skuten meze pevnosti pi teen
v ppad, e materil vykazuje v danm teplotn-asovm intervalu zmnu deformanho
mechanizmu teen.
Opan
problm
se
bude
projevovat
pi
vyhodnocovn
zkouek
do
lomu
v semilogaritmickch souadnicch log t, kdy rovnice pmky m tvar:

.
93
(5.1)

Obr. 5.12 Nadhodnocen pevnosti pi teen pi extrapolaci vsledk
Tato zvislost je pak urena kivkou, kter se pikln k vym hodnotm napt a vsledky
extrapolace mohou bt tak znan podhodnoceny. Obecn plat, e nejsou-li zkouky
dostaten dlouh, nememe pesn urit, kter ze soustav je pro extrapolaci vhodnj,
avak plat, e za nich teplot je vhodnj pouvat znzornn v bi-logaritmick soustav
log log t a za vych teplot (v oblasti zotaven) je vhodnj pout soustavu
v semilogaritmickch souadnicch.
5.6.2 Parametrick metody extrapolace vsledk zkouek teen

Podstatou extrapolace pomoc parametrickch metod je pouit dat z relativn
krtkodobch zkouek teen, kter jsou zpravidla provdny pi vych teplotch, ne je
teplota provozn. V takovm ppad je toti mnohem pravdpodobnj, e se bude jak pi
zkouce, tak i v provoznch podmnkch uplatovat stejn fyzikln mechanizmus teen. Dv
zkladn promnn zkouek teen teplotu a dobu tak pevdme pouze na jeden parametr,
kter je funkc aplikovanho napt.
94

Mezi existujcmi rovnicemi a korelanmi parametry lze jako nejznmj a nejpouvanj

uvst:
metody, kter jsou zaloeny na Arrheniov rovnici:

- LarsonMillerova (L-M),
- SherbyDornova (S-D),
- MansonHaferdova (M-H),
- Seifertova.
metody, kter jsou zaloeny na empirickch rovnicch:

- SVM.
5.6.2.1 LarsonMillerova (L-M) parametrick metoda

Pro odvozen parametrickho vztahu navrenho LarsonMillerem se jako zklad
uv Arrheniova rovnice, kter vyjaduje rychlost teen jako funkci napt a uruje ji jako
asovou zmnu tepeln aktivovanch proces vrazem ve tvaru:
Q
(
)
d
f ( )
A.e RT
dt
kde:
je konstanta,
je aktivan energie,
je univerzln plynov konstanta (8,314 Jmol-1K-1),
je teplota v K.
(5.2)
Pedpokldme-li pro zjednoduen, e skuten rychlost teen bhem cel zkouky bude
neustle konstantn, potom plat:
.
kde:
dt t
(5.3)
je velikost trval deformace na konci zkouky,

t je as do lomu.
Pvodn Arrheniova rovnice (5.2) tak pejde do tvaru:

95

1 A ( RTQ )
.e
t
Ozname-li
= C, pak po zlogaritmovn a prav rovnice (5.4) vychz:
Q
T (C log t r ) PLM ,
2,3R
kde:
(5.4)
(5.5)
PLM LarsonMillerv parametr korelace,

C materilov konstanta bez fyziklnho vznamu.
Pesnost dosaench vsledk vrazn zvis na hodnot konstanty C, u kter se v modelu

pedpokld, e je nezvisl na napt, teplot a mon ani na materilu. V praxi vak bylo
pozorovno, e v oblasti vysokch napt nabv konstanta C hodnot vych a naopak
v oblasti nzkch napt je konstanta C tak ni.
Nesprvnou volbou velikosti konstanty C me bt dosaeno chyb od 10 a 40%.
Hodnotu konstanty C meme interpretovat jako extrapolovan prsek v zvislosti log tr1/T (viz obr.5.13). U L-M parametrick metody se izonapov pmky protnaj pi
hodnotch 1/T=0 a log tr = -C.
Obr. 5.13 Vztah mezi teplotou, naptm a dobou do lomu v Larson-Millerov modelu
96

Parametrick vztah navren LarsonMillerem je zpravidla vyjden jako linern funkce log
, pi kter rovnice (5) pechz do tvaru:
T (C log t ) a0 a1 . log
(5.6)
Od pouvn tto linern regresn rovnice se vak upustilo z dvodu, e v irokm rozpt
napt neexistuje linern zvislost log t na log a z toho plyne, e ani zvislost L-M
parametru na log nen linern. Nejastji se proto v souasnosti uv polynomick L-M
rovnice 2. nebo 3. du, kde zvislost L-M parametru na log je vyjdena polynomicky a
nap. pro L-M rovnici 3. du nabv tvaru:
T (C log t ) a0 a1 . log a2 . log 2 a3 . log 3
(5.7)
5.6.2.2 Sherby-Dornova (S-D) parametrick metoda

Pi tomto pstupu je teen povaovno za tepeln aktivovan proces, jeho zkladem je
stejn jako u L-M parametru Arrheniv vztah. Jestlie je teen tepeln aktivovanm jevem,
pak zmna teploty za jinak stejnch podmnek mus mt vliv na rychlost teen. S-D kritrium
vychz z parametru
t .e
Q
RT
(5.8)
na jeho zklad lze ci, e hodnota deformace v ppad konstantnho napt je

jednoznan urena funkc veliiny, kterou lze oznait:
t.e
Q
RT
(5.9)
a kter je funkc teploty a asu. Urit hodnot
creepov deformace pi danm napt
vyjdenou pomoc funkce i, pak odpovdaj dv rzn teploty a asy, pokud mezi tmito
dvojicemi plat vztah ve tvaru:
i t1 .e
Q
RT1
97
..... t n .e
Q
RTn
(5.10)

Nslednm zlogaritmovnm rovnice (5.10), pi uvaovn podmnky lomu =r a asu t=tr,

dostaneme S-D parametrickou rovnici ve tvaru:
PS D log r log t r Q / RT
kde:
(5.11)
PS-D Sherby-Dornv parametr,

D konstanta.
Parametr Sherbyho a Dorna m sice stejn teoretick zklad jako parametr Larson-Millerv,
ale v kadm ppad se vychz z jinch pedpoklad, ktermi je dosaeno odlinch rovnic.
Hlavnm rozdlem u obou parametr je pedevm zvislost aktivan energie na napt. U LM parametru pedpokldme zvislost aktivan energie na napt, zatmco u S-D parametru
nikoliv. Aktivan energie je tak smrnic zvislosti log tr na 1/T (viz obr. 5.14).
Obr. 5.14 Vztah mezi teplotou, naptm a dobou do lomu v Sherby-Dornov modelu
5.6.2.3 MansonHaferdova (M-H) parametrick metoda

MansonHaferdem navren parametrick vztah se zakld ist na empirickch poznatcch,
kdy byly zkouky teen provdny pi konstantnm zaten a promnliv teplot. Pi svch
pozorovnch odhalili odchylky vznikajc pi pouit L-M parametrick rovnice, kter, jak se
domnvali, vznikaj v dsledku nelinern zvislosti log tr na 1/T. M-H parametr je proto
98

zaloen na empirickm poznatku, e zvislost log tr na 1/T je pro adu ppad mon nahradit
zvislost log tr na T a pro konstantn napt tvo pmku. Pmky odpovdajcm rznm
naptm konverguj okolo jednoho bodu, kter m souadnice [Ta, log ta] (viz obr. 5.15). MH parametr je pro danou hodnotu napt dn jako pevrcen hodnota smrnice dan pmky
ve tvaru:
PM H
kde:
log t r log t a
T Ta
(5.12)
PM-H - Manson-Haferdv parametr,

log ta, Ta materilov charakteristiky.
Obr. 5.15 Vztah mezi teplotou, naptm a dobou do lomu v Manson-Haferdov modelu
5.6.2.4 Seifertova metoda

Dal asto uvanou parametrickou metodu pedstavuje rovnice Seifertova. Ta vyjaduje
aplikovan napt (mez pevnosti pi teen) jako kvadratickou funkci teplotn-asovho
parametru P ve tvaru:
log A0 A1 P A2 P 2
99
(5.13)

kde:
aplikovan napt (mez pevnosti pi teen),

A0,1,2 konstanty,
P teplotn-asov parametr, kter je pro tuto rovnici definovn vztahem:
PT (C log t r ).10 4
(5.14)
5.6.2.Rovnice SVM
Rovn v podmnkch esk republiky asto uvanou rovnic pro extrapolaci
vsledk zkouek teen je rovnice, kter byla vyvinuta v dvjm Sttnm vzkumnm
stavu materilu (SVM), jej konstanty byly v minulosti pro nkter nejpouvanj s.
rupevn oceli uvedeny tak pmo v materilovch normch. Tato parametrick rovnice, na
rozdl od pedchozch, nevychz z fyziklnch model, tedy Arrheniovy rovnice, nbr je
zaloena ist na rovnicch empirickch, kter vyjaduj zvislost doby do lomu na
aplikovanm napt a teplot funkcemi ve tvaru:
log(t ) A1 A2 . f (T ) A3 f (T ).g ( ) A4 .g ( ) ,
f (T ) log
1 1
T As
q( ) log sinh ( .T . A6 )
kde:
(5.15)
(5.16)
(5.17)
je teplota,
A16 jsou konstanty.
Je pochopiteln, e pro vpoet takto sloitch soustav rovnic s vce promnnmi, kter navc
nejsou linern zvisl, je nezbytn vyuvat vpoetn techniku.
100

5.7 Praktick pklady vyhodnocen vsledk zkouek teen pomoc

parametrickch rovnic
Na obr. 5. 16 a 5.19 jsou na pkladu jedn tavby z oceli P 91 (X10CrMoVNbN 9-1)
ukzny vsledky zpracovn zkouek teen pomoc jednotlivch parametrickch rovnic.
Tato tavba byla zkouena pi teplotch 575, 600 a 625C a celkov doba zkouen peshla
315 tisc hodin. Datov soubor obsahoval tak zkouky s dobou do lomu i vce ne 40 000
hodin. U takto rozshlch soubor jsou vsledky odhadu meze pevnosti pi teen na
samotnm postupu jejich extrapolace velmi mlo zvisl, jak je z uvedench obrzk patrn.
Vtina program zkouek teen je zamena hlavn na ovovn aktuln
rupevnosti dan oceli danho vrobce, nebo dlouhodob rupevnost sice nen a ani
neme bt pedmtem pejmacch zkouek u dodavatele hutnch vrobk, avak v evropsk
norm pro vrobu kotl je pro sousti pracujc v oblasti teen uvedena podmnka, e
dodavatel materilu mus poskytnout vrobci kotl psemn prohlen uvdjc, e
dodan vrobek spluje stanoven vlastnosti a e vrobn procesy jsou stejn jako u
pouitch ocel, u nich byly zskny vsledky zkouek.
1000
P91
tavba 0789
L - M 1. du
Napt, MPa
100
575C
600C
625C
10
10
100
as, hod 1000
10000
100000
Obr. 5.16 Vsledky zkouek teen oceli P91 zpracovan L-M rovnic 1. du
101

1000
P91
tavba 0789
L - M 3. du
Napt, MPa
100
575C
600C
625C
10
10
100
as, hod 1000
10000
100000
Obr. 5.17 Vsledky zkouek teen oceli P91 zpracovan L M rovnic 3. du
1000
P91
tavba 0789
Seifertova rovnice
Napt, MPa
100
575C
600C
625C
10
10
100
as, hod 1000
10000
Obr. 5. 18 Vsledky zkouek teen oceli P91 zpracovan rovnic Seiferta
102
100000

1000
P91
tavba 0789
Rovnice SVM
Napt, MPa
100
575C
600C
625C
10
10
100
as, hod 1000
10000
100000
Obr. 5. 19 Vsledky zkouek teen oceli P91 zpracovan rovnic SVM
Z charakteristik teen jednotlivch ocel jsou v materilovch normch uvedeny v tabelrn

form teplotn-asov zvislosti stednch hodnot meze teen a meze pevnosti pi teen. Pro
konstrukn ely se pak pracuje s hodnotami minimlnmi, kter pedstavuj 80% stednch
hodnot. Tento pstup je vyvoln skutenost, e odolnost proti teen dan znaky oceli se
me liit a o 20% v dsledku:
povolenho rozptylu chemickho sloen v rmci jedn znaky oceli,
jinho obsahu doprovodnch a stopovch prvk a jin mikroistoty oceli,
chemick heterogenity materilu,
rozdlnho zpsobu vroby jak oceli, tak i vslednho hutnho vrobku.
rozdlnho tepelnho zpracovn, a tedy rozdln mikrostruktury, kter m na

rupevnost velmi vznamn vliv,
chyb pi stanovovn rupevnosti v creepovch laboratoch,
rozdlnch pracovnch a zkuebnch podmnek danho materilu,
technologickch a konstruknch vliv.
Charakteristiky teen jednotlivch znaek rupevnch ocel a slitin jsou po harmonizaci

eskch materilovch norem s normami EU uvedeny jak v materilovch, tak i ve
vrobkovch normch, napklad:
103

SN EN 10302: ropevn oceli, niklov a kobaltov slitiny

SN EN 10028-2 Ploch vrobky z ocel pro tlakov ely - st 2: Nelegovan a legovan
oceli se stanovenmi vlastnostmi pro vy teploty
SN EN 10216-2: Bezev ocelov trubky pro tlakov ndoby a zazen - Technick dodac
podmnky - st 2: Trubky z nelegovanch a legovanch ocel se zaruenmi vlastnostmi pi
zvench teplotch
SN EN 10222-2: Ocelov vkovky pro tlakov ndoby a zazen - st 2: Feritick a
martenzitick oceli
V tab. 6.1 jsou hodnoty meze pevnosti pi teen pro oceli P235GH a P265GH
uveden v Ploze A normy SN EN 10216-2
Tab. 6.1 Hodnoty meze pevnosti pi teen pro oceli P235GH a P265GH
Oznaen oceli
Teplota
Hodnoty meze pevnosti pi teen v (MPa)a)b)c)d)
Znaka
P235GH
P265GH
seln
oznaen
1.0345
1.0425
10 000 h
100 000 h
200 000 h
250 000 h
400
410
420
430
440
450
460
470
480
490
500
182
166
151
138
125
112
100
88
77
67
58
141
128
114
100
88
77
66
56
47
39
32
128
115
102
89
77
66
56
46
33
26
24
122
109
97
86
74
64
54
44
30
-
104

Shrnut pojm
Po prostudovn kapitoly by vm mly bt jasn nsledujc pojmy:
Anelastick deformace
Teen materilu (creep)
Mezn teplota Tg
Kivka teen
Rychlost sekundrnho teen
Mez pevnosti pi teen
Mez teen
Homologick teplota
Larson Millerv parametr
Sherby Dornv parametr
Otzky k probranmu uivu

1)
Co rozumme pod pojmem teen materilu?
2)
Co uruje mezn teplota Tg?
3)
Jak je definovna mez pevnosti pi teen?
4)
Co to je homologick teplota?
5)
Jak znte metody extrapolace vsledk zkouek teen?
6)
Jak znte parametrick metody extrapolace vsledk zkouek teen?
7)
Jak je vyjden Larson Millerv parametr?
105

lohy k een
V tabulce jsou uvedeny vsledky zkouek teen oceli P22 pi teplotch 525C, 550C, 575C
a 600C. Vyneste zvislost napt na Larson Millerov parametru ve tvaru PL-M = (T + 273).
[CL-M + log(t)], CL-M = 20.
slo
zkouky
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
Teplota T
(C)
525
525
525
525
525
525
525
525
525
550
550
550
550
550
550
550
575
575
575
575
575
575
575
600
600
600
600
600
600
600
600
Napt
(MPa)
280
255
235
210
190
165
145
125
115
240
215
190
165
145
125
105
180
150
130
110
90
80
75
155
140
110
95
85
65
50
40
as t
(hod)
14
57
173
359
726
2602
5772
16072
30734
160
327
399
422
962
2834
11309
49
211
798
2065
6407
16491
19699
51
124
466
849
1398
4891
15633
21040
106
Tanost
(%)
43,6
32,8
38,4
48,8
62,6
45,6
41,6
35,6
38,6
32,0
60,0
46,8
58,8
48,4
42,8
46,3
57,6
56,0
54,0
48,8
51,9
41,8
28,0
55,2
44,6
60,8
56,4
56,4
52,0
56,3
40,6
Kontrakce
(%)
83,2
85,5
85,2
87,7
88,3
85,9
83,3
78,3
79,3
87,0
89,3
86,7
88,2
84,2
87,7
83,0
85,3
86,8
86,9
83,6
87,2
78,0
70,0
87,3
81,9
91,1
91,7
91,7
83,5
92,5
93,7

Pouit literatura
[1] HERNAS, A. JONTA, Z. TVRD, M. EK, L. PURMENSK,
J.: rupevn oceli a slitiny. Vydavatestvo ZUSI ilina, ISBN 80968605-6-9.
[2] SN EN 12952-2 Vodotrubn kotle a pomocn zazen st 2: Materily
pro sti kotl a psluenstv namhanch tlakem.
[3] ASM Handbook, Volume 8, Mechanical Testing and Evaluation.
[4] SN EN ISO 204 Kovov materily Zkouen teen jednoosm tahem
Zkuebn metoda. ad pro technickou normalizaci, metrologii a sttn
zkuebnictv, jen 2009.
[5] STRNADEL, B.: een pklady a technick lohy z materilovho
inenrstv. Ostravsk tiskrny, a.s., 1998.
107

6. Hodnocen konstruknch ocel vi koroznmu praskn ve vodnm

prosted o teplot 23 300C.
Cl: Po prostudovn tto kapitoly byste mli umt
Definovat pojem koroznho praskn pod naptm.
Definovat faktory, kter ovlivuj proces koroznho praskn.
Popsat zvislost rychlosti rstu korozn trhliny na faktoru intenzity napt K.
Definovat prahovou hodnotu pro vskyt koroznho praskn.
Definovat faktory ovlivujc proces koroznho praskn ve vodnch prostedch.
Popsat mechanismy stabilnho rstu trhlin ve vodnch prostedch.
Popsat postup pro hodnocen odolnosti vi koroznmu praskn pod naptm.
Vklad
6.1. vod
U ady zazen jadern i klasick energetiky a konstrukc vyrobench z vysoko
pevnch ocel, vystavench v prbhu dlouhodobho provozu psoben vodnho prosted,
bylo jako pina vskytu trhlin o velikosti pevyujc ppustn vady oznaeno korozn
praskn.
Pod pojmem korozn praskn rozumme iniciaci a stabiln rst trhlin v dsledku
souasnho psoben tahovho napt (od statickho vnjho zaten resp. vlastnch pnut) a
koroznho prosted. K iniciaci a stabilnmu rstu trhliny v dsledku tohoto procesu vak
dochz pouze tehdy, jestlie vlastnosti prosted, stav napjatosti a vlastnosti materilu
souasn doshnou jist kritick rovn. V opanm ppad nemus k iniciaci a rstu trhliny
vbec dojt.
108

Proces koroznho praskn ve vodnch prostedch je ovlivnn velkm mnostvm

faktor (viz obr. 6.1), kter lze rozdlit do t hlavnch skupin:
1.
faktory zahrnujc vliv zpsobu namhn, pedevm pak stav napjatosti v kritickch
mstech konstrukce,
2.
podmnky exploatace (vlastnosti vodnho prosted, teplotn reim)
3.
metalurgick faktory.
Obr. 6. 1 Faktory, jejich souasn psoben je pinou iniciace a stabilnho rstu trhlin ve
vodnch prostedch
Rostouc nroky na provozn parametry, ivotnost a spolehlivost ve uvedench
konstrukc a zazen vedou jak ke zmnm v prci konstruktr a technolog, tak i
k roziovn poadavk kladench na konstrukn materily. Podkritick vady ppustn
velikosti mohou vzniknout i jinm mechanismem, zpravidla bhem vroby, a jsou
v nkterch typech konstrukc ptomny ji pi jejich uvdn do provozu. Etapa iniciace
trhliny me bt v tchto ppadech potlaena a nebo miz pln. Ptomnost vad typu trhlin
v provozovan konstrukci tak vede k poadavku, aby nov vyvjen konstrukn materily
mly co nejlep vlastnosti nejen ve fzi iniciace, ale i ve fzi stabilnho rstu trhlin.
Studiu zkonitost stabilnho rstu trhlin je vnovna znan pozornost od potku 70.
let, kdy je zavdna nov koncepce nvrhu konstrukc, tzv. koncepce damage tolerance,
kter pipout iniciaci a stabiln rst vad i v prbhu provozovn konstrukce. Stabiln rst
109

vad typu trhlin lze popsat bu pomoc zkladnho parametru linern lomov mechaniky faktoru intenzity napt K MPam1/2 a/nebo pomoc parametr elasto-plastick lomov
mechaniky rozeven ela trhliny [mm] resp. J-integrlu [N/mm].
Na obr. 6.2 je schematicky znzornna zvislost rychlosti rstu korozn trhliny na
faktoru intenzity napt K v dsledku koroznho praskn. Stabiln rst trhlin koroznm
prasknm je charakteristick existenc prahov hodnoty KISCC. Celou zvislost da/dt vs K je
mono rozdlit na ti vznamn odlin stdia. V prvm stdiu existuje velmi siln zvislost
rychlosti rstu korozn trhliny na K. Ve druhm stdiu (po dosaen hodnoty Kp a j
odpovdajc rychlosti rstu trhliny (da/dt)p je rychlost rstu nezvisl a/nebo velmi slab
zvisl na rovni K. Nezvislost rychlosti rstu trhliny na K svd o tom, e rychlost rstu je
v tto oblasti zena rychlost elektrochemickch reakc, kinetikou transportu aniont nebo
kationt k elu trhliny nebo dalmi faktory nemechanickho pvodu.
Kp
da
)p
dt
K = KIC
log (da/dt)
KISCC
log K
Obr. 6.2 Schematick znzornn kinetiky rstu trhliny za souasnho psoben statickho
namhn a koroznho prosted.
rove rychlosti (da/dt)p zvis na vlastnostech systmu ocel/vodn prosted. Ve tetm stdiu
vzrst opt rychlost korozn trhliny s K a do dosaen lomov houevnatosti KIC.
6.2 Mechanismy stabilnho rstu trhlin ve vodnch prostedch

Pro systm vodn prosted/ocel jsou z literatury znmy dv zkladn piny
110

1.
vodkov zkehnut mikroobjemu materilu ped elem rostouc trhliny,
2.
anodick rozpoutn na ele rostouc trhliny.

Oba mechanismy mohou psobit souasn, nebo atomrn vodk je uvolovn
hydrolzou iont eleza, tedy jako dsledek anodickho rozpoutn na ele trhliny. O tom,
kter z mechanism se v danm konkrtnm ppad uplatn dominantnm zpsobem
rozhoduj:
1.
vlastnosti materilu a to pedevm jeho chemick sloen, mikrostruktura a mez kluzu,
2.
parametry urujc vlastnosti vodnho prosted a to pedevm teplota, korozn

potencil, pH vody, vodivost, koncentrace aniont,
6.2.1 Mechanismus vodkovho zkehnut

Pod pojmem vodkovho zkehnut rozumme pokles plastickch vlastnost materilu
zpsoben ptomnost vodku. Na vodkov zkehnut je mono pohlet ze dvou zornch
hl:
1.
Vnitn vodkov zkehnut bez ptomnosti koroznho prosted, je je zpsobeno

vodkem pohlcenm v materilu pi vrob, tepelnm zpracovn nebo rznch
technologickch operacch.
2.
Vnj vodkov zkehnut, je je vyvolno atomrnm vodkem, kter je ve styku

s povrchem kovu, nebo je na volnm povrchu kovu uvolnn z okolnho prosted
obsahujcho ionty vodku (nap. H2O, H2S).
Stabiln rst trhlin vyvolan souasnm psobenm statickho namhn a vodnho
prosted, je zen posloupnost na sebe navazujcch proces, kter jsou schematicky

znzornny na obr. 6. 3.
Mezi tyto dl procesy pat:
Transport koroznho prosted k elu trhliny.
Elektrochemick reakce koroznho prosted s nov vytvoenmi povrchy, kter vedou

k uvolnn vodku.
Absorbce vodku na ele trhliny.
Transport vodku do oblast, ve kterch vyvolv zkehnut.
111

Interakce vodk-kov vedouc ke zkehnut (snen kohezn pevnosti hranic zrn,

ovlivnn pohyblivosti dislokac, atd.).
Vsledn rychlost rstu trhliny je potom zena nejpomalejm z ve uvedench proces

ii
3
H
H2O
Fe2+ + H2O FeOH+ + H+

H++ e H
H
H
H
Fe
|
H
|
Fe
CKR
Obr. 6. 3 Schematick znzornn proces vedoucch k vodkovmu zkehnut pi

stabilnm rstu trhlin ve vodnm prosted.
Na obr. 6.4 jsou shrnuty vsledky men rychlosti rstu korozn trhliny v reimu P=
konst. (korozn praskn) na faktoru intenzity napt K v provzdunn destilovan vod o
teplot 30oC,50oC,70oC a 90oC u vysokopevn oceli 38MnSiCr2Ni2Mo. Zskan zvislost je
charakteristick:
1.
Vskytem prahov hodnoty KISCC, kter je nezvisl na teplot vody.
2.
Vskytem dvou stdi, kter se li silou vazby rychlosti rstu trhliny na K.

V prvm stadiu, po dosaen prahov hodnoty KISCC, zvis rychlost rstu trhliny velmi
siln na K a nezvis na teplot destilovan vody. Hodnota KISCC vypoten ze zskanch

vsledk pro da/dt = 1.10-7 mm/s je rovna KISCC = 13,5 MPa.m1/2.
112

d2a/dt [mm/s]
38MnSiCr2Ni2Mo
0,002%S; Rp0,2=1 610 MPa
P=konst.
d 2a
Q
A exp (
)
dt
RT
Q = 32 700 + 8 400 J/mol
Symbol
T[C]
30
50
70
90
K [MPa m1/2]
Obr.6.4 Vliv teploty vody v rozmez 30 90oC na kinetiku rstu koroznch trhlin v dsledku
koroznho praskn u vysokopevn oceli 38MnSiCr2Ni2Mo s nzkm obsahem sry (0,002%)
a fosforu (0,006%).
Ve druhm stadiu je rychlost rstu trhliny zvisl pouze na teplot vody. Aktivan
energie dcho procesu vypoten z vsledk men ve druhm stadiu je rovna Q = 32 700
8400 J/mol. Na zklad porovnn aktivanch energi pro rst navovch trhlin a pro rst
trhlin v dsledku koroznho praskn lze konstatovat, e stabiln rst trhlin je zen, pro oba
zpsoby zatovn jednm procesem. Vypoten aktivan energie jsou v dobr shod
113

s aktivan energi rozpustnosti vodku v mce eleza uvedenou v prci 26 (Q = 28 600

J/mol).
Fraktografick rozbor lomovch ploch vytvoench stabilnm rstem trhliny
v dsledku koroznho praskn prokzal, e k stabilnmu rstu trhliny dolo vhradn
mezikrystalickou dekohez pvodnch austenitickch zrn (viz obr. 6.5).
Obr. 6.5 Morfologie lomov plochy vytvoen stabilnm rstem trhliny u vysokopevn oceli
38MnSiCr2Ni2Mo v dsledku koroznho praskn ve vod 70oC tepl.
6.2.2 Mechanismus anodickho rozpoutn

Existuje ada literrnch dkaz o tom, e stabiln rst trhliny v dsledku
koroznho praskn ve vodnm prosted o teplot vy ne 250oC oproti rstu na
vzduchu je, jak u nzkolegovanch bainitickch ocel, tak u austenitickch
nerezavjcch ocel pedevm dsledkem uplatnn mechanismu anodickho
rozpoutn.
Stabiln rst trhliny vyvolan ptomnost vodnho prosted a tahovho
napt je v tomto ppad dsledkem periodickho opakovn procesu poruovn
oxidickho filmu na ele trhliny, anodickho rozpoutn na ele trhliny a nsledn
pasivace obnaench povrch. Vzrst deformace na ele trhliny, potebn pro
poruen filmu oxidu me bt vyvoln monotnn rostoucm zatenm, resp.
teenm (creep process) pi konstantnm zaten.
Po poruen oxidickho filmu je obnaen elo trhliny vystaveno psoben
vodnho prosted, jeho agresivita zvis na koncentraci aniont u pice trhliny.
114

Agresivn prosted je u pice trhliny udrovno a posilovno rozpoutnm vmstk
MnS a/nebo gradientem potencilu mezi stm trhliny a jejm elem, kter zvis na
koncentraci kyslku rozputnho ve vod. elo trhliny postupuje v dsledku
anodickho rozpoutn. Souasn dochz k postupnmu pokrvn ela trhliny
rostouc pasivan vrstvou a postup trhliny se zpomaluje. O etapovitm charakteru
poruen,
jen
je
dsledkem
periodickho
opakovn
proces
poruovn
oxidickho filmu, anodickho rozpoutn a nsledn pasivace obnaench povrch

na pici trhliny svd charakteristick fraktografick znaky pozorovan na
lomovch plochch vytvoench stabilnm rstem trhliny v dsledku koroznho
praskn, jejich charakter uspodn pipomn striace (viz obr.6.6).
Obr. 6.6 Mikromorfologie lomov plochy vytvoen pi pomalm zatovn

.
( u =0,0005mm/min.) CT tlesa z oceli 08Ch18N10T v odvzdunn DEMI vod o

teplot 275oC s pdavkem 100 ppm ClKinetika stabilnho rstu trhliny v dsledku anodickho rozpoutn zvis
na tom, jak zpsob namhn, vlastnosti prosted a vlastnosti materilu ovlivuj
rychlost obnovy vodnho prosted u ela trhliny, rychlost poruovn oxidickho
filmu a rychlost pasivace obnaench povrch na pici trhliny.
Rychlost rstu trhliny mechanismem anodickho rozpoutn lze pomoc
Faradayova zkona s vhodou vzthnout k mnostv kovu rozputnho na ele
trhliny.
115

v
kde
da
M
i(t )
dt z. .F
(6.1)
M a * jsou atomov hmotnost a mrn hmotnost kovu ped elem trhliny,

F
je Faradayova konstanta (F=96500 C.mol-1)
je prmrn poet elektron astncch se procesu oxidace

jednoho atomu kovu,
i(t)
je asov zvislost proudov hustoty, kter je vyvolna

koroznmi procesy na ele trhliny
6.3 Postup pro hodnocen odolnosti ocel vi koroznmu praskn pod

naptm
Nejastji pouvanou metodou pro hodnocen odolnosti ocel vi koroznmu
praskn ve vodnm prosted je metoda zkouen pi mal rychlosti deformace dle SN ISO
7539-7. Hladk vlcov tlesa a/nebo zkuebn tlesa s poten navovou trhlinou jsou
zatovna rychlost pohybu pnku zatovacho stroje pomalou rychlost 10-3 10-7
mm/min. a porovnvna s vsledky zkouek provdnch na vzduchu pi zvolen teplot. U
hladkch vlcovch tles je citlivost ke koroznmu praskn vyjadovna jako pomr
kontrakce Z stanoven v koroznm prosted a kontrakce materilu stanoven na vzduchu. U
zkuebnch tles s poten navovou trhlinou jsou porovnvna R kivky (zvislosti J a,
resp. a) stanoven na vzduchu a v koroznm prosted (viz obr. 6.7). Na tomto obrzku
jsou uvedeny R kivky stanoven pro ocel 10GN2MFA v provzdunn a odvzdunn DEMI
vod o teplot 250oC a 290oC pi rychlosti pohybu pnku u=1,7.10-5 mm/s. Pi teplotch
vody 250oC a 290oC je odolnost oceli 10GN2MFA vi koroznmu praskn vznamn
zvisl na koncentraci kyslku rozputnho ve vod.
Snen koncentrace kyslku
rozputnho ve vod pod 10 ppb mlo u sledovan tavby oceli 10GN2MFA (S=0,008%) za
nsledek potlaen vskytu koroznho praskn.
116

10GN2MFA
C(T), B = 11 mm
DEMI voda, 250C, 290C
rychlost pohybu pnku 0,001 mm/min
0,7
vzduch 290C
[mm]
0,3
T [C] O2 10 ppb O2 5 ppm
250
290
0,1
0,05
0,02
0,01
0,1
0,2
0,5
1,0
2,0
a [mm]
Obr. 6.7 Zvislosti a stanoven pi rychlosti pohybu pnku 1,7.10-5 mm/s pi
dvou vznamn odlinch koncentracch kyslku pi teplotch 250oC a 290oC.
117

Shrnut pojm
Korozn praskn pod naptm.
Prahov hodnota KISCC pro vskyt koroznho praskn.
Mechanismus vodkovho zkehnut.
Mechanismus anodickho rozpoutn.
Absorpce vodku na ele trhliny

8)
Co rozumme pod pojmem korozn praskn?
9)
Co uruje prahov hodnota KISCC?
10) Co rozumme pod pojmem vodkov zkehnut?

11) Jak dl procesy vedou k vodkovmu zkehnut pi stabilnm rstu trhlin ve
vodnm prosted?
12) Jak dl procesy d mechanismus anodickho rozpoutn?
13) Jak znte postup pro hodnocen odolnosti ocel vi koroznmu praskn?
Pouit literatura
[1]
MATOCHA, Karel: Korozn nava a korozn praskn konstrknch ocel

ve vodnch prostedch o teplot 20 300C. Habilitan prce. VB TU
Ostrava, 2006.
[2]
SN EN ISO 7539-7 Koroze kov a slitin Zkouky koroze za napt

st 7: Zkouen pi mal rychlosti deformace.
[3]
Corrosion issues in light water reactors. Stress corrosion cracking.European

Federation of Corrosion Publication Number 51. Edited by D. Fron and J.M. Olive, Woodhead publishing limited, Cambridge England. ISSN 13545116.
118

7. Hodnocen ocel vi vodkov kehkosti v prostedch obsahujcch

sulfan (H2S).
Definovat zkladn typy degradanch mechanism v prosted sulfanu.
Vyjmenovat normy na hodnocen ocel vi HIC a SSC.
Popsat postup pro hodnocen ocel vi HIC.
Popsat co vyjaduj parametry CLR, CTR, CSR a CAR.
Vyjmenovat normu pro hodnocen ocel vi souasnmu psoben

tahovho napt a prosted sulfanu.
Vyjmenovat tyi zkladn zkuebn metody popsan v norm NACE TM

0177-2005.
Popsat rozdl mezi hodnocenm odolnosti vi sulfidickmu praskn pod

naptm a koroznm prasknm pod naptm dle NACE TM 0177-2005.
Vklad
7.1 vod
Bezev trubky a ocelov plechy pouvan k vrob svaovanch potrub pro tbu a
dopravu ropy a zemnho plynu, k vrob ndr na skladovn ropy a tlakovch ndr
v ropnch rafinrich jsou vystaveny vlhkmu kyselmu prosted, kter obsahuje urit podl
sulfanu H2S (dve sirovodk). Sulfan je bezbarv plyn zapchajc po zkaench vejcch.
1)
Je prudce jedovat (smrteln otravy me zpsobit v dvkch 1000 2000 ppm),
2)
je t ne vzduch,
3)
snadno se zkapaluje,
4)
je dobe rozpustn ve vod (0,4g/100 ml pi 20C).

119

Z kapalnch i plynnch prosted obsahujcch urit podl sulfanu me pronikat do

materilu vodk a zpsobit jeho degradaci. Rozpoutnm ve vod vznik kyselina
sirovodkov H2S. Obecn se pedpokld, e atomrn vodk vznik v prostedch sulfanu
dky disociaci sulfanu za ptomnosti vody v souladu s nsledujcmi reakcemi:
Anodick reakce
Fe Fe2+ + 2e-
Disociace sulfanu
H2S + H2O H+ + HS- + H2O 2H+ + S2- + H2O
Katodick reakce
2e- + 2H+ + Fe2+ + S2- 2Hads + FeS
Celkov reakce se nkdy zjednoduen zapisuje nsledovn:

Fe + H2S FeS + 2Hads
Uveden reakce mohou probhat jak v plynnch, tak v kapalnch mdich, v ppad
plyn je vak nutn ptomnost uritho podlu vlhkosti. Ve zcela suchm plynu se degradan
inky sulfanu neprojev, protoe nedojde k jeho disociaci. Vdy se jedn o kysel prosted a
inek sulfanu je zvraznn pi nich hodnotch pH.
7.2 Zkladn typy degradanch mechanism v prosted sulfanu

V ppad uhlkovch a nzkolegovanch ocel bvaj rozliovny ti zkladn typy
degradanch mechanism v prosted obsahujcm sulfan. Jedn se o vodkem indukovan
praskn (HIC hydrogen induced cracking), dle sulfidick praskn pod naptm (SSC
sulphide stress cracking) a konen napov orientovan vodkem indukovan praskn
(SOHIC Stress Oriented Hydrogen Induced Cracking). Jak u z nzv vyplv, projevuj se
vechny uveden typy pokozen vznikem trhlin v oceli. Charakter trhlin je pro jednotliv
typy vodkov kehkosti schematicky znzornn na obr. 6.1.
120

Obr. 6.1 Schmatick znzornn charakteru trhlin u zkladnch druh vodkov kehkosti v
prosted sulfanu
7.2.1 Vodkem indukovan praskn (HIC)

S tmto typem pokozen je mon se setkat pedevm u potrub a plech z uhlkmanganovch ocel o ni pevnostn rovni (mez pevnosti v tahu men ne cca 550 MPa)
pouvanch pro ropovody, plynovody, zsobnky plynu, ropy, resp. tlakov ndre v ropnch
rafinerich. Jedn se o formu vnitnho pokozen vodkem bez spolupsoben vnjho
zatovn. Nkdy se tento typ pokozen oznauje jako stupovit praskn (Stepwise
Cracking SWC) vzhledem k charakteru trhlin, kter mohou tvoit na metalografickch
vbrusech charakteristick stupn. Vzniknou-li trhliny v blzkosti povrchu, me dojt ke
vzniku puch na povrchu. Pklady pokozen mechanizmem vodkem indukovanho
praskn jsou dokumentovny na obr. 6.2
Teorie, kter v danm ppad zcela uspokojiv vysvtluje vznik trhlin, je nejstar
teorie vodkov kehkosti, tj. teorie aerostatickho napt. Vodk, kter se dostv do oceli
v dsledku elektrochemickch reakc, rekombinuje v pznivch mstech kovov matrice,
vyvol zde lokln vysok pnut, co me mt za nsledek a vznik trhlin (viz obr. 6.2).
Potencionlnmi msty pro rekombinaci vodku jsou zejm rozhran nekovovch vmstk a
kovov matrice a dle segregan psy v oceli.
121

korozn prosted
puch
pm trhliny
tlouka
materilu
stupovit trhlina
1 mm
Obr. 6. 2 Pklady pokozen oceli vodkem indukovanm praskn
7.2.2 Sulfidick praskn pod naptm

Tento typ pokozen je nejastji problmem materilu o stedn, nkdy i vy
pevnostn rovni, kter jsou namhny vnjm zatenm. K pokozen tedy dochz za
souasnho psoben tahovch napt a prosted obsahujcho sulfan. Nejdleitjmi
parametry, kter ovlivuj agresivitu prosted je pH prosted a parciln tlak sulfanu.
Pedpokld se, e u tohoto pokozen pslu hlavn inek atomrnmu vodku, kter
vyvol vodkovou kehkost oceli v souladu s obecn uznvanmi mechanismy (dekohezn
teorie, teorie kritick koncentrace vodku, event. I teorie interakce vodk plastick
deformace) a za spolupsoben tahovch napt pak vede i iniciaci a rstu trhlin. Na zklad
analzy vsledk laboratornch zkouek i provoznch zkuenost je mono konstatovat, e
122

nchylnost k sulfidickmu praskn pod naptm vzrst s nrstem tvrdosti (pevnosti)

materilu, resp. s vskytem lokln tvrdch oblast ve struktue oceli. Charakteristickm
projevem degradace kovovch materil pi souasnm spolupsoben vodku a vnjho
zatovn je vznik, tzv. rybch ok. Jedn se o okrouhl kvazi-tpn oblasti, v jejich
stedu se nachz, nebo nachzel, nekovov vmstek, kter inicioval pokozen materilu. (viz
obr. 6.3).
Obr. 6.3 Vskyt rybch ok na lomov ploe oceli X60
7.2.3 Napov orientovan vodkem indukovan praskn

Tento zvltn typ vodkov kehkosti se vyskytuje pedevm v tepeln ovlivnnch
oblastech svarovch spoj. Typickm znakem je ptomnost trhlin rovnobnch s povrchem,
kter jsou v ad nad sebou a jsou nkdy sten propojeny seky kolmmi k povrchu
materilu. Pevld domnnka, e pokozen souvis s existenc zmkench zn v tepeln
ovlivnn oblasti, kter byly vyhny v interkrystalickm intervalu teplot, tj. mezi AC1 a AC3.
Pi vnjm zatovn, resp. pi vy rovni vnitnch pnut mohou bt tyto oblasti
namhny a nad mez kluzu, co me zapinit vznik trhlin, nebo me dojt k vrazn
interakci vodk-plastick deformace. Tento typ vodkov kehkosti se me projevit i u
kvalitnch ocel, kter jsou jako zkladn materily odoln vi vodkem indukovanmu
praskn.
123

7.3 Postupy pro hodnocen odolnosti ocel vi HIC a vi souasnmu

psoben tahovho napt a prosted sulfanu
Pro hodnocen odolnosti ocel vi HIC se dlouhodob (od roku 1984) pouv norma
NACE (National Association of Corrosion Engineers) NACE TM 0284-2011 Standard Test
Method Evaluation of Pipeline and Pressure Vessel Steels for Resistance to HydrogenInduced Cracking. V roce 2000 vela v platnost rovn norma SN EN 10229 Hodnocen
odolnosti ocelovch vrobk vzniku trhlin indukovanch vodkem (HIC). Hodnocen dle
tto normy je v podstat shodn s normou NACE.
Pro hodnocen ocel vi souasnmu psoben tahovho napt a prosted sulfanu je
pouvna norma NACE Standard TM 0177 2005: Laboratory Testing of Metals for
Resistance to Sulfide Stress Cracking and Stress Corrosion Cracking in H 2S
Environments. Sulfidick korozn praskn je oznaovno poruovn, ke ktermu dochz
pi okoln teplot, koroznm prasknm pod naptm pak poruovn, ke ktermu dochz pi
zvench teplotch. Zkuebn postup pro hodnocen odolnosti uhlkovch a nzkolegovanch
ocel vi SSC pro kysel prosted je uveden v SN EN ISO 15 156-2 a pro korozivzdorn a
ostatn slitiny odoln proti tvorb trhlin v norm SN EN ISO 15156-3.
7.3.1 Hodnocen ocel vi vodkem indukovanmu praskn (HIC).

Zkouka spov v metalografickm hodnocen vskytu trhlin na vbrusech t
vzork, o rozmrech 100mm x 20 mm x tlouka, kter byly pedtm exponovny v kyselm
zkuebnm roztoku nasycenm sulfanem, pi teplot 25 3oC. Odbr zkuebnch vzork pro
expozici zvis na tlouce posuzovan sousti a je pro plechy uveden pro na obr. 6.3.
Vechny vzorky se pedem piprav s rozmry o 0,25 mm vtmi, ne je konen tlouka
ppadn vka. Tento pdavek se pak oboustrann odstran brouenm za mokra na rotujcm
kotoui nebo jinm srovnatelnm zpsobem. Hlavn plochy zkuebnch tles se pak obrous
standardnm metalografickm zpsobem brusnm paprem se zrnitost 320.
Expozice vzork mus bt provedena ve vzduchotsnch spojench ndobch, kter
jsou dostaten velk k pojmut vzork (viz obr. 6. 4). Podle NACE TM 0284 mus bt pomr
objemu roztoku a plochy vzork nejmn 3 ml/cm2.
124

hlavn smr
vlcovn
100 1
T = tlouka
T 30
20 1
hlavn smr
vlcovn
100 1
max. 30
30 < T 88
20 1
hlavn smr
vlcovn
max. 30
1
T > 88
20 1
Obr. 6.3 Odbr vzork pro expozici podle tlouky plechu
125

Obr. 6.4 Vzduchotsn ndoby pouvan pro expozici vzork ve spolenosti

MATERILOV A METALURGICK VZKUM, s.r.o.
Vzorky jsou ukldny do ndob zpsobem schematicky znzornnm na obr. 6.5.
Obr. 6.5 Zpsob ukldn vzork do sklennch ndob.

Norma pipout pouit 2 druh zkuebnch roztok. Roztok A je tvoen chloridem
sodnm (5 hm. %), kyselinou octovou (0,5 hm. %), sulfanem a destilovanou vodou. Jeho
poten pH by mlo bt 2,7 0,1 a pH po zkouce nesm bt vt ne 4,0. Zkuebn roztok
B je tvoen sulfanem a syntetickou moskou vodu. Poten pH se mus pohybovat v rozmez
8,1 8,3, konen pak mus bt 4,8 5,4. Pokud hodnoty pH nejsou dodreny, jsou vsledky
zkouen neplatn. Roztok je nejprve probublvn duskem a nsledn sulfanem na
koncentraci min. 2,3 ppm. Doba expozice je standardn 96 h, ale v nkterch ppadech me
bt, na zklad poadavk odbratele, prodlouena a na 720 h.
126

Po expozici ve zkuebnm roztoku se z kadho zkuebnho tlesa piprav ti

metalografick vbrusy orientovan kolmo na dlku 100 mm. Zpsob odbru vzork pro
ppravu tech vbrus je schematicky znzornn na obr. 6.6.
Obr. 6.6 Zpsob odbru vzork pro ppravu metalografickch vbrus
Na metalografickch vbrusech se pak pi zvten 100 x m parametry trhlin dlka (a),

tlouka (b) (viz obr. 6.7). Trhliny vzdlen od povrch vzorku mn ne 1 mm se do
hodnocen nezapotvaj. Z namench hodnot se pak stanovuj nsledujc parametry:
podl dlky trhlin (Crack Length Ratio - CLR),
podl tlouky trhlin (Crack Thickness Ratio - CTR),
podl citlivosti trhlin (Crack Sensitivity Ratio - CSR)
podle nsledujcch vztah:
127

Obr. 6.7 Postup men dlek a tloutk trhlin na metalografickm vbrusu.
kde
CLR
a
100
W
[%]
(6.1)
CTR
b
100
T
[%]
(6.2)
CSR
a . b
100
W. T
[%]
(6.3)
je
dlka trhlin [mm],
je
tlouka trhlin [mm],
je
ka vzorku [mm],
je
tlouka vzorku [mm].
Ve uveden parametry trhlin se stanovuj pro kad metalografick vbrus a rovn

jako prmry t hodnot vchozho zkuebnho tlesa. Vsledky zkouen se vztahuj na 3
zkuebn tlesa, tj. celkem devt metalografickch vbrus.
Pedpis NACE TM 0284 se nevnuje kritrim, podle kterch lze materily hodnotit
jako vyhovujc i nevyhovujc. To je vdy pedmtem jednn mezi dodavatelem a
odbratelem. Hutn podniky zpravidla nabz odbratelm vrobky (ocelov plechy)
s garantovanmi maximlnmi hodnotami parametr trhlin v pslunch zkuebnch
roztocch. Tyto ocelov plechy pak jet bvaj rozdleny do nkolika jakostnch td (viz
128

Tab. 6.1). V zsad je mono konstatovat, e se pipout hodnota CLR 5-15 % (roztok A) a
CLR cca 0 % (roztok B).
Tab 6.1 Garantovan hodnoty parametr trhlin vybranch plech z uhlkovch ocel (roztok
A)
Vrobce oceli
Oznaen vrobku
(ocelovho plechu)
DICREST 5
CLR
[%]
5
CTR
[%]
1,5
CSR
[%]
0,5
Dillinger Htte
DICREST 10
10
DICREST 15
15
DICREST 15*
0,5
0,1
0,05
MASTERHIC 5
1,5
0,5
MASTERHIC 10
10
MASTERHIC 15
15
ArcelorMittal
CarElso HIC
1,5
0,5
GROUP
Premium
GROUP
Masteel UK, Ltd
*Plat pi testovn ve zkuebnm roztoku B

Krom standardnch HIC test dle NACE TM 0284 se v praxi obas vyuv i
modifikovanch jednostrannch test, u kterch je v kontaktu s koroznm roztokem pouze
jedna strana zkuebnho tlesa a vnjm povrchem me vodk z materilu oddifundovvat.
V takovmto ppad se mn jednak obsah vodku ve vodkovch pastech, jednak dochz ke
zmn obsahu vodku v mezi-uzlovch polohch krystalov mky. Jednostrann testy (viz
obr. 6.8) maj sv opodstatnn, protoe v praxi je v kontaktu s agresivnm mdiem pouze
vnitn stna potrub, resp. tlakov ndoby.
129

Obr. 6.8 Schmatick znzornn jednostrannho HIC testu
Z praktickho hlediska je teba upozornit na skutenost, e jakkoli se zd metodika

hodnocen HIC trhlin jako velice jednoduch, zskat sprvn vsledky je asto velk problm.
V ad ppad vyvol expozice ve zkuebnm roztoku vznik velice tenkch trhlin, kter
nejsou na metalografickch vbrusech identifikovateln ve vyletnm stavu, ani po bnm
naleptn. Pro zviditelnn tchto trhlin je nutn vzorky opakovan letit a leptat, piem
zvren leptn mus bt velmi slab, aby trhliny nesplynuly s okoln mikrostrukturou. Tyto
trhliny jsou samozejm z hlediska integrity zazen stejn nebezpen jako trhliny iroce
rozeven.
Novm poadavkem zkaznk pro vysokopevn plechy pro kysel prosted je
parametr CAR (Crack Area Ratio) pomrn plocha trhlin, definovan jako pomr plochy
trhlin v hodnocenm vzorku. Tento parametr nen zahrnut v norm NACE TM 0284, nebo
ho nen mono stanovit metalograficky. Jeho hodnocen se provd pomoc ultrazvukovho
zkuebnho zazen v imerzn van s X-Y manipultorem. V esk republice je mono tento
parametr mit pouze v TINECKCH ELEZRNCH, a.s. na zkuebnm zazen
Ultrasonic Testing Machine UPR4 SCRI od fy Krautkrmer (viz obr. 6.9). Krom parametru
CAR umouje toto zazen stanovit rovn parametry CLR, CTR a CSR a tedy provst
kompletn hodnocen odolnosti materilu vi HIC.
Hodnocen vzork se provd v pomoc 4osho skeneru na nm je upevnna sonda, kter provd
vlastn skenovn (kontrolu) pulzn odrazovou metodou pi laboratorn teplot. Skenuje se vdy 80 %
objemu zkuebnho tlesa, tj. bez povrchovch vrstev.
Vechny parametry zkouen (poloha sondy, rozmry zkuebnho tlesa, ultrazvukov

a skenovac parametry) jsou ukldny a opakovatelnost zkouky je tedy 100 %. Zazen
130

rovn umouje asov spornou kontrolu zkouenm nkolika zkuebnch tles najednou,
ale se samostatnm vyhodnocenm poadovanch parametr pro kad zkuebn tleso.
Obr. 6.9 Celkov pohled na UZ zazen fy Krautkrmer

Vsledek kad zkouky je uveden v protokolu, ve kterm jsou uvedeny vechny
vyhodnocen parametry (viz obr. 6.10). Velkou vhodou tto metody je rychlost, se kterou je
hodnocen odolnosti vi HIC stanoveno. Zatmco vyhodnocen vzorku na zazen Ultrasonic
Testing Machine UPR4 SCRI trv piblin 10 min., metalografick vyhodnocen tech
vbrus trv cca 15 hodin.
131

Detekce
trhlin
Zkuebn
tleso
Obr. 6.10 Protokol o vsledku zkouky na UZ zazen fy Krautkrme
7.3.2 Hodnocen ocel vi souasnmu psoben tahovho napt a

prosted sulfanu
Hodnocen odolnosti ocel vi souasnmu psoben tahovho napt s prosted
sulfanu se provd dle normy NACE Standard TM 0177-2005 Laboratory Testing of
Metals for Resistance to Sulfide Stress Cracking and Stress Corrosion Cracking in H2S
Environments. Dle tto normy se hodnot odolnost kov, pedevm ocel, vi sulfidickmu
praskn pod naptm (pokojov teplota, atmosfrick tlak) a vi koroznmu praskn pod
naptm (zven teploty a tlaky).
Hodnocen odolnosti ocel vi sulfidickmu praskn pod naptm spov v zatovn
zkuebnho tlesa ve zkuebnm roztoku nasycenm sulfanem pi laboratorn teplot
statickm zatenm pod mez kluzu. Stanovuje se prahov napt, kter nevede po urit dob
trvn zkouky (standardn 720 hodin) k poruen tlesa nebo k iniciaci defekt na povrch
132

vzork viditelnch pi desetinsobnm zvten. Pklad podlnch trhlin na mrn sti

zkuen tye po zkouce SSC je uveden na obr. 6.11.
Obr. 6.11 Podln trhliny na mrn sti tye po zkouce SSC ocel X70
Zkuebn roztoky jsou v zsad stejn jako v norm NACE TM 0284, ale je mon i
prava zkuebnho roztoku tak, aby byla zskna specifick hodnota pH. Norma NACE opt
neuruje dn kritrium, kter by umonilo rozhodnout, zda je materil vi SSC odoln i
ne. Vtina hodnocen vak vychz z toho, e materil mus vydret zaten, kter je rovno
alespo 0,8 nsobku meze kluzu.
Norma popisuje tyi zkuebn metody:
o
Metoda A Tahov zkouka ( NACE Standard Tensile Test)
Metoda B Zkouka ohybem ( NACE Standard Bent-Beam Test)
Metoda C Zkouka pomoc C krouk (NACE Standard C-Ring Test)
Metoda D Zkouka pro stanoven odolnosti vi rstu trhlin (NACE Standard DoubleCantilever Beam Test)
7.3.2.1 Metoda A NACE Standard Tensile test

Tato metoda je nejpouvanj zpsob hodnocen odolnosti ocel vi SSC. V prbhu
zkouky me bt zkuebn tleso zateno konstantnm zatenm (Constant Load Dead
Weight Device). V tomto ppad mluvme o mkkm zpsobu namhn. Zaten
zkuebnho tlesa me bt vyvozeno rovn ve specilnch ppravcch na zklad zaten
133

tlesa na konstantn rove deformace odpovdajc poadovan rovni zaten (tvrd zpsob
namhn). Na obr. 6.12 jsou uvedena zkuebn zazen typu Dead Weight pouvan ve
spolenosti Arcelor Mittal Ostrava k hodnocen odolnosti ocel vi SSC.
Obr. 6.12 Dead Weight Device ve spolenosti Arcelor Mittal Ostrava

Nejpouvanj typ zkuebnho tlesa je uveden na obr. 6.13
Obr. 6.13 Rozmry zkuebnho tlesa pouvanho pro hodnocen vi SSC
134

Schmatick znzornn zkuebn komory pro zkouky ve zkuebnm zazen typu Dead
Weight je uvedeno na obr. 6. 14.
Obr. 6. 14 Schmatick znzornn zkuebn komory pro zkouky SSC

Na obr. 6. 15 je uveden zkuebn ppravek, kter umouje vyvodit ztnou slu roubem
podloenm talovmi pruinami.
Obr. 6. 15 Zaten zkuebnho tlesa v ppravku s talovmi pruinami
135

Zkuebn tleso je od vzorku odizolovno teflonovou vlokou, kter je umstna na

opan stran ppravku, ne jsou pruiny. Zkuebn tleso je zatovno v ppravku pomoc
snmae podln deformace a je nsledn exponovno ve zkuebnm roztoku.
Pro hodnocen odolnosti vi SSC mohou bt rovn pouita vlcov zkuebn tlesa
o prmru mrn sti 3 mm zatovan ve zkuebnch rmech dle ASTM G49-85 (viz obr.
6.16).
Obr .6.16 Rozmry zatovacho rmu dle ASTM G 49-85 pouvanho pro zatovn
hladkch vlcovch tles o prmru mrn sti 3 mm
Zatovn zkuebnch tles ve zkuebnm rmu je vyvolno pohybem sloupk ve speciln
vyrobenm ppravku. Na zkuebn tleso je pi zatovn pipevnn snma podln
deformace s bz 10 mm, kter umon zaten zkuebnho tlesa na pedem zvolenou
hodnotu celkov deformace (viz obr. 6.16). Ze zvislosti -, stanoven tahovou zkoukou na
stejnch zkuebnch tlesech pi zvolen teplot zkouen, je mono odest napt, na kter je
zkuebn tleso pedtaeno. Takto pipraven zkuebn tlesa se nsledn vlo do zkuebnho
roztoku a vystav poadovan dob expozice (viz obr. 6.17).
136

Obr. 6. 16 Postup zatovn zkuebnch tles do zkuebnho rmu
Obr. 6. 17 Expozice zkuebnch tles zatench ve zkuebnch rmech dle ASTM G 49-85
137

Shrnut pojm
Degradan mechanismy v prosted obsahujcm sulfan.
Vodkem indukovan praskn.
Sulfidick praskn pod naptm.
Napov orientovan vodkem indukovan praskn.
NACE TM 0284
Parametr CLR, CTR, CSR, CAR
NACE TM 0177 - 2005
Ryb oka
Metoda A NACE Standard Tensile Test

1. Jak degradan mechanismy se uplatuj v prosted sulfanu?
2. Co rozumme pod pojmem HIC?
3. Co rozumme pod pojmem SSC?
4. Jak normy jsou pouvny pro hodnocen ocel vi HIC a SSC?
5. Podle jakho kritria jsou z plech odebrny zkuebn tlesa pro hodnocen HIC?
6. Jak parametry jsou hodnoceny pi zkoukch HIC?
7. Jak znte zkuebn metody pro hodnocen odolnosti vi SSC?
8. Co jsou to ryb oka?
138

Pouit literatura
[1]
http://www.corrosionclinic.com/different_types_of_corrosion.htm [cit. 2012-07-10].
[2]
Research Report on Characterization and Monitoring of Cracking in Wet H2S Service,

API Publication, Washington, D. C., 1994.
[3]
/ANSI/NACE MR 0175/ ISO 15156. Petroleum and Natural Gas Industries - Materials
for Use in H2S Containing Environments in Oil and Gas Production Parts 1, 2 and 3,
Second edition 2009-10-15.
[4]
NACE Standard TM 0284-2011. Evaluation of Pipeline and Pressure Vessel Steels for
Resistance to Hydrogen Induced Cracking. NACE Int., Houston, Texas, USA, 2011, 24
s. ISBN 1575901633.
[5]
SN EN 10229. Hodnocen odolnosti ocelovch vrobk vzniku trhlin indukovanch

vodkem (HIC). Praha: esk normalizan institut, 2000.
[6]
NACE Standard TM 0177-2005. Laboratory Testing of Metals for Resistance to Sulfide

Stress Cracking and Stress Corrosion Cracking in H2S Environments. NACE Int.,
Houston, Texas, USA, 2005.
[9] CARNEIRO, A., R., RATNAPULI, C., R., LINS, C., F., V. The Influence of Chemical
Composition and Fracture of API Linepipe Steels on Hydrogen Induced Cracking and
Sulfide Stress Cracking, Mat. Sci. Eng. A 357, 2003, s. 104 110.
[10] Dillinger
Htte
GTS.
Products
[online].
[cit.
2012-04-08].
Dostupn
z:
http://www.dillinger.de/dh/produkte/sparte/index.shtml.en
[11] KITTEL, J. et al. Hydrogen Induced Cracking (HIC) Assessment of Low Alloy Steel
Linepipe
for
Sour
Service
Application
Laboratory
Testing.
In: Eurocorr 2007. Freiburg, Nmecko. 2007. CD-ROM.

[12] SOJKA, J. Odolnost ocel vi vodkov kehkosti. Vyd. 1. Ostrava: Vysok kola
bsk - Technick univerzita Ostrava, Fakulta metalurgie a materilovho inenrstv,
Katedra
materilovho
inenrstv,
ISBN 978-80-248-1648-7.
139
2007,
108
s.

[13] ASTM G49 - 85. Standard Practice for Preparation and Use of Direct Tension StressCorrosion
Test
Specimens.
ASTM
Int.,
West
Conshohocken,
PA,
USA, 2011.
[14] ASTM G39 - 99. Standard Practice for Preparation and Use of Bent-Beam
Stress-Corrosion
Test
Specimens.
ASTM
Int.,
West
Conshohocken,
USA, 2011.
8. Hodnocen mechanickch vlastnost konstruknch ocel pomoc

penetranch test.
140
PA,

Definovat pojem aktuln a vchoz mechanick vlastnosti.
Popsat princip penetranho testu.
Popsat typy penetranch test.
Popsat oblasti zvislosti sla-posunut snman v prbhu Bulge testu.
Popsat veliiny snman pro stanoven pevnostnch charakteristik a lomovho

chovn materil z vsledk penetranch test.
Popsat metody pro stanoven meze kluzu a meze pevnosti z vsledk penetranch
test
Popsat stanoven tranzitnho chovn z vsledk penetranch test.
Popsat metody stanoven lomov houevnatosti z vsledk penetranch test.
Vklad
8.1 vod
Kvalifikovan
posuzovn
integrity
a/nebo
zbytkov
ivotnosti
dlouhodob
provozovanch zazen, i snaha o racionln prodluovn jejich projektovan ivotnosti,

kter pin vysok finann spory, vyaduje znalost aktuln rovn cel ady
mechanickch charakteristik pouitch materil. Jejich znalost je nezbytn rovn pro:
Optimalizaci provoznch reim,
Optimalizaci interval provoznch prohldek,
Optimalizaci dlouhodobho plnu oprav.
Pouit standardizovanch postup pro stanoven potebnch aktulnch mechanickch
charakteristik provozovanch zazen vak me, krom nezbytnch odstvek a omezen
141

provozu, zpsobit jejich znan pokozen jak pi odbru zkuebnho materilu, tak pi
nslednch opravch provdnch nejastji svaovnm.
Jet sloitj je situace pi hodnocen mechanickch vlastnost pomoc standardizovanch
postup v lokalizovanch oblastech, jako jsou povlaky, povrchov vrstvy vytvoen
chemicko-tepelnm zpracovnm, nvary i svarov spoje (vetn vlastnost TOO).
Hodnocen mechanickch vlastnost povlak a povrchovch vrstev vytvoench chemickotepelnm zpracovnm je zde omezeno pevn na men tvrdosti. Hodnocen
mechanickch vlastnost jednotlivch oblast TOO svarovch spoj me bt provdno
nepmmi metodami zaloenmi na laboratornch simulacch tchto lokalizovanch oblast.
Pro posouzen stupn degradace materilovch vlastnost vlivem dlouhodobho provozu je
vak, vedle aktulnch mechanickch vlastnost, nezbytn znalost i vchozho (nulovho
stavu) materilu. Ve vtin ppad vak vchoz vlastnosti materil posuzovanch soust
znmy nejsou a aktuln mechanick vlastnosti jsou porovnvny s vlastnostmi uvedenmi
v materilovch normch nebo v atestech vchozch polotovar.
V dsledku technologickch operac v prbhu vroby vak mohou bt mechanick
vlastnosti materil na potku provozu zazen i konstrukce vznamn odlin od
mechanickch vlastnost vchozch polotovar. Tradin metody zskvn zkuebnho
materilu pro kontrolu technologickch operac pi vrob sousti jsou zaloeny na pdavcch,
nebo referennch vzorcch materilu, kter prodlvaj s vyrbnou soust cel technologick
cyklus.
Pro stanoven aktulnch vlastnost materil dlouhodob provozovanch zazen resp.
stanoven vchozch vlastnost materil konstrukc a zazen uvdnch do provozu, kter
zohleduj vechny technologick operace pi jejich vrob, je proto nezbytn minimalizovat
mnostv potebnho zkuebnho materilu, odebranho nejlpe z kritickch mst sousti,
pokud mono bez poruen jej integrity a tedy nutnosti nslednch oprav pi zachovn jeho
reprezentativnosti. Tento poadavek vedl:
1)
k vvoji technologickch postup a zazen, kter umouj odbr zkuebnho

materilu z vnjho a/nebo vnitnho povrchu soust pi zachovn integrity
posuzovan sousti bez nutnosti nslednch oprav,
2)
K vvoji a zaveden metody vyuvajc pro stanoven pevnostnch, kehkolomovch a
creepovch charakteristik materil penetranch test provdnch na zkuebnch tlesech

tvaru disku o prmru do 8 mm a/nebo zkuebnch tles tvaru tverce o stran do 10 mm a
tlouce a 0,5 mm.
142

Dky vysok pesnosti souasnch trhacch stroj, zen zkuebnho procesu potai
a vstupu ve form digitlnho zznamu na jedn stran a znalostem vlivu konstruknch
faktor a zkuebnch podmnek na druh stran, zajiuj souasn penetran testy vysokou
rove pesnosti a reprodukovatelnosti vsledk srovnatelnou s bnmi zkoukami
mechanickch vlastnost provdnmi na standardizovanch zkuebnch tlesech.
8.2 Princip penetranho testu

Princip penetranho testu spov v prniku (penetraci) tvarovanho raznku pes
ploch zkuebn tleso tvaru disku nebo tverce o tlouce 0,2 0,6 mm do jeho poruen.
Schmatick uspodn penetranho testu je znzornno na obr. 8.1.
Obr. 8.1 1 - zkuebn tleso tvaru disku, 2 - raznk, 3 - spodn oprn matrice, 4 - horn
ptlan matrice, 5 - snma posunut
V prbhu testu je snmna zvislost zaten posunut raznku (u1), nebo zaten
prhyb vzorku (u2) v ose zatovn.
Podle tvaru penetrujc sti raznku a zpsobu uchycen zkuebnho tlesa rozdlujeme
penetran testy na kulikov penetran test (ball punch test), stihov penetran test (shear
punch test) a ohybov penetran test (disc bend test). Pi kulikovm penetranm testu je
protlaovna ocelov nebo keramick kulika, nebo raznk s hemisfrickou plochou. Podle
zpsobu upnut vzorku dlme kulikov testy na Bulge Punch Test a Punch Drawing Test.
Je-li zkuebn tleso seveno mezi spodn oprnou matric a horn ptlanou matric, jedn se
143

o tzv. Bulge Punch Test. Je-li zkuebn tleso voln poloeno na spodn oprn matrici,
jedn se o tzv. Punch Drawing Test.
Obr. 8.2 Tvar raznku pouvan pro kulikov a stihov test

Pi stihovm testu se pouv ostrohrann kulat raznk (viz obr. 8.2). Zkuebn tleso
je pi tomto testu seveno mezi spodn oprnou matrici a horn ptlanou matrici. Pi
ohybovm penetranm testu je raznk tvaru kuele protlaovn vzorkem, kter je voln
poloen na oprn matrici.
8.3 Kulikov penetran test (Bulge Punch test)

V prbhu tohoto testu je zkuebn tleso, seven mezi spodn oprnou matric a horn
ptlanou matric, protlaovno raznkem s hemisfrickou plochou a/nebo ocelovou i
keramickou kulikou do poruen. CEN Workshop Agreement doporuuje u tohoto typu testu
pouvat zkuebnho tlesa tvaru disku o prmru 8 mm a tlouce 0,5 mm pesto, e je
ppustn pouvat rovn tvercov tlesa. Tlouka zkuebnho tlesa by mla bt v rozmez
0,2 0,6 mm. Na obr. 8.3 je uveden pklad ppravku pro provdn kulikovho Bulge
testu pi laboratorn teplot. Po umstn vzorku do spodn oprn matrice je tato vloena do
pouzdra a zkuebn vzorek je pes vodc pouzdro seven ptlanou matic.
Pot je pes otvor v ptlan matici vloen do vodcho pouzdra raznk a ppravek je
vloen do rmu zkuebnho stroje (viz obr. 8.4) a zatovn v reimu konstantn rychlosti
pohybu raznku rychlost v rozmez 0,2 2 mm/min.
144

Obr. 8.3 Zkuebn ppravek pro kulikov Bulge test pi laboratorn teplot
Obr. 8.4 Umstn zkuebnho ppravku do rmu zkuebnho stroje

V prbhu zatovn je snmna zvislost sla posunut raznku a/nebo sla prhyb
zkuebnho vzorku v ose zatovn. Charakteristick zznam prbhu sly na posunut
raznku pi kulikovm Bulge testu je uveden na obr. 8.5. Tato zvislost me bt obecn
rozdlena do pti oblast (I, II, III, IV a V):
145

Oblast I
Tato oblast je charakteristick mikro-plastickou deformac zkuebnho tlesa pod
raznkem v dsledku vysokho potenho kontaktnho napt. Pevldajc deformace
vzorku v oblasti vzdlen od tohoto kontaktu je vak elastick a odten zkuebnho tlesa
z jakhokoliv bodu v tto oblasti nevyvol dnou makroskopickou trvalou deformaci.
Obr. 8.5 Typick zvislost sla-posunut raznku kulikovho testu pi laboratorn teplot
Oblast II
Tato oblast je charakteristick odklonem od linearity spojenm s enm zplastizovan
oblasti pes tlouku zkuebnho tlesa a nsledn v radilnm smru. V souvislosti s tm
dochz k poklesu rychlosti zatovn, kter je vysvtlovn tzv. membrnovm efektem pi
prbn zmn hlu styku penetrujc kuliky s deformovanm vzorkem. Tato oblast je
oznaovna jako plastick ohyb.
Oblast III
Na potku tto etapy, uren inflexnm bodem zvislosti sla-posunut raznku,
dochz k pechodu od plastickho ohybu k membrnovmu protahovn. Tato oblast je
zvisl na charakteristikch zpevnn materilu.
146

Oblast IV
V tto etap se v oblasti kontaktu raznk-zkuebn tleso vytv se vzrstajc silou
hrdlo, co m za nsledek snen sklonu zvislosti sla-posunut raznku.
Oblast V
Na potku tto etapy dochz k iniciaci trhliny. V prbhu strmho poklesu sly vede
dvojos stav napjatosti k rstu trhliny po obvodu zkuebnho tlesa (viz obr. 8.6) a/nebo na
vrcholu klobouku.
Obr. 8.6 Typick poruen zkuebnho tlesa tvaru disku pi kulikovm bulge testu pi
laboratorn teplot (ocel S355J2G3)
Z ve uveden zvislosti a tvaru poruenho zkuebnho tlesa jsou stanovovny
nsledujc veliiny pouvan pro stanoven pevnostnch charakteristik a lomovho chovn
materil:
Fe
[N]
sla charakterizujc pechod z linearity do stdia spojovanho s rozvojem

plastick deformace pes tlouku vzorku,
Fm
[N]
maximln sla zaznamenan v prbhu penetranho testu,
um
[mm]
posunut raznku odpovdajc Fm,
uf
[mm]
posunut raznku odpovdajc poruen zkuebnho tlesa, kter smluvn

odpovd 20% poklesu maximln sly v prbhu penetranho testu (Ff =
0,8 . Fm),
ESP
[J]
lomov energie vypoten z plochy pod zvislost sla posunut raznku a do

147

okamiku poruen tlesa,

f
[1]
f = ln(ho/hf) efektivn lomov deformace, (ho je poten tlouka vzorku, hf

je minimln tlouka poruenho vzorku).
Na obr. 8.7 jsou uvedeny zvislosti sla-posunut raznku stanoven pro materil 15128
tepeln zpracovan na ti vznamn odlin rovn pevnostnch vlastnost.
2500
vsledky zkouek na
standardizovanch zkuebch tlesech
1.
2.
3.
2000
Re= 270MPa
Re = 615 MPa
Re = 1112 MPa
Rm = 478 MPa
Rm = 741 MPa
Rm = 1178 MPa
sla [N]
1500
2
1000
1
500
0
0
0,5
1
1,5
posunut raznku [m m ]
2,5
Obr.8.7 Zvislosti sla-posunut raznku stanoven pro ti pevnostn rovn oceli 15128
Z obr. 8.7 je zejm, e s rostouc mez kluzu a mez pevnosti materilu roste sla Fe,charakterizujc pechod ze stdia I do stdia II (viz obr. 8.5), i maximln sla Fm v prbhu
penetranho testu. Je tedy zejm, e zvislost sla-posunut raznku stanoven v prbhu
penetranho testu obsahuje informaci o elasto-plastickm chovn a pevnostnch
charakteristikch materilu pi dvojosm stavu napjatosti.
Charakter zvislosti slaposunut raznku je dle ovlivnn polomrem kuliky/raznku,
prmrem otvoru ve spodn matrici D (viz obr. 8.1) a poten tloukou zkuebnho tlesa
h0.
Sla charakterizujc pechod z linearity do stdia spojovanho s rozvojem plastick
deformace pes tlouku vzorku Fe nen velikost polomru raznku r ani velikost prmru
otvoru ve spodn matrici D vznamn ovlivnna, ale zvis vznamn na tlouce vzorku h0
(viz obr. 8.8).
148

600
ho = 0,4 mm
ho = 0,5 mm
ho = 0,6 mm
Fe - penetran test [N]
500
400
300
200
100
0
300
350
400
450
500
550
600
650
700
Re - standardizovan tahov zkouka [MPa]
Obr. 8.8 Vliv tlouky zkuebnho disku na rove sly Fe pi penetranm Bulge testu oceli
15128 pi laboratorn teplot (r = 1 mm, D = 4 mm)
Maximln zaten v prbhu penetranho testu vzrst se vzrstajc pevnost
materilu, se vzrstajcm polomrem raznku r a s tloukou zkuebnho disku h0 (viz
obr. 8.9).
2500
Fm - penetran test [N]
ho = 0,4 mm
2000
ho = 0,5 mm
ho = 0,6 mm
1500
1000
500
0
450
500
550
600
650
700
750
R m - standardizovan tahov zkouka [MPa]
Obr.8.9 Vliv tlouky zkuebnho disku a meze pevnosti oceli 15128 na rove sly Fm pi
penetranm Bulge testu pi laboratorn teplot (r = 1 mm, D = 4 mm) .
8.4 CWA 15627 Small Punch Test Method for Metallic Materials
Praktickmu vyuvn tto metody brnila neexistence standardizovanho postupu.V
zi 2004 zorganizoval CEN (Evropsk vbor pro normalizaci) CEN Workshop Agreement
21 Small Punch Test Methods for Metallic Materials. V prosinci 2007 vydal CWA 15 627
149

Small Punch Test Method for Metallic Materials. CEN Workshop Agreement je technick
dohoda v rmci CEN a vlastnn CEN jako publikace, kter odr konsenzus konkrtnch
expert a organizac odpovdnch za jej obsah (ast 32 organizac ze 13 zem). CWA proto
reprezentuje ni rove konsenzu, ne jakou pedstavuje evropsk norma. CWA 15627 je
rozdlen do dvou samostatnch st:
Part A: A Code of Practice for Small Punch Creep Testing.

V tto sti je uveden postup pro provdn asov zvislch penetranch test pi
zvench teplotch, pi kterch dochz k uplatnn creepu. Tato st dle obsahuje ANNEX
A1: Relationship to uniaxial creep test properties, ve kter jsou uvedeny rovnice, navren
rznmi autory, popisujc zvislost mezi jednoosm tahovm naptm pi standardizovan
creepov zkouce a silou zatujc vzorek pi creepovm penetranm testu pro stejn as do
poruen.
Part B: A Code of Practice for Small Punch Testing for Tensile and Fracture Behaviour.
V tto sti je uveden postup pro provdn asov nezvislch penetranch test pi
laboratorn, zven (do 400oC) a nzk teplot a stanoven charakteristik zskanch ze

zvislosti sla-posunut raznku a z poruenho zkuebnho tlesa. Tato st dle obsahuje
ANNEX B1: Derivation of tensile and fracture material properties, ve kter jsou uvedeny
postupy pro stanoven meze kluzu, meze pevnosti, tanosti a kehkolomovch vlastnost
(FATT, JIC, KIC pi laboratorn teplot) z vsledk penetranch test.
8.5 Postup pro provdn asov nezvislch penetranch test

Tento postup poskytuje nvod na provdn asov nezvislch penetranch test pi
laboratorn, zven (do 400 C) a/nebo snen teplot. Jejich clem je stanoven
charakteristik nsledn pouitch pro odhad pevnostnch a kehkolomovch charakteristik
materil (Re, Rp, 0,2, Rm, A, FATT a JIC resp. KIC). Byl navrhovn pedevm pro hodnocen
mechanickch vlastnost kovovch materil, me vak bt pouit i pro hodnocen jinch
typ materil. Zahrnuje poadavky na:
1. zkuebn zazen, zatovac systm a men prhybu vzorku,
2. ppravu zkuebnho vzorku (doporuovn je zkuebn vzorek tvaru disku o prmru 8
mm a tlouce 0,5 mm),
3. sbr dat,
4. rychlost zatovn. Rychlost posunut raznku by mla bt v rozmez 0,2 2 mm/min.
150

V prbhu penetranho testu je snmna zvislost sla-posunut raznku resp. slaprhyb vzorku do poruen (viz obr. 8.10).
Obr. 8.10 Zvislost sla-posunut raznku snman v prbhu penetranho testu

Z ve uveden zvislosti a poruenho zkuebnho tlesa jsou stanovovny nsledujc
veliiny pouvan pro stanoven pevnostnch charakteristik a lomovho chovn materil:
Fe
[N]
sla charakterizujc pechod z linearity do stdia spojovanho s rozvojem

plastick deformace pes tlouku vzorku,
Fm
[N]
maximln sla zaznamenan v prbhu penetranho testu,
Um
[mm]
posunut raznku odpovdajc Fm,
uf
[mm]
posunut raznku odpovdajc poruen zkuebnho tlesa, kter odpovd

smluvnmu 20 % poklesu maximln sly v prbhu penetranho testu (Ff =
0,8.Fm),
ESP
[J]
lomov energie vypoten z plochy pod zvislost sla posunut raznku a do

okamiku poruen tlesa,
[1]
f = ln(ho/hf) efektivn lomov deformace, (ho je poten tlouka vzorku, hf

je minimln tlouka poruenho vzorku).
151

Na
obr.
8.11
je
uveden
postup
pro
stanoven
sly
Fe
ze
zvislosti
sla-posunut raznku. Pro stanoven lomov deformace f je teba zmit minimln tlouku
poruenho vzorku. Postup pi stanoven minimln tlouky vzorku je schematicky
znzornn na obr. 8.12. Pro zajitn dostaten pesnosti je hodnota hf mena pomoc
rastrovacho elektronovho mikroskopu (viz obr. 8.13).
Obr. 8.11 Postup pi stanoven sly Fe ze zznamu sla-posunut raznku
Obr. 8.12 Postup pi stanoven minimln tlouky poruenho vzorku hf
152

Obr. 8.13 Postup men minimln tlouky poruenho penetranho disku
Zvislost sla-posunut je vznamn ovlivnna teplotou (viz obr. 8.14). Z tohoto dvodu
mus bt penetran test proveden pi konstantn teplot. Pro ohev nebo ochlazovn vzorku
pi penetranch testech za zvench nebo nzkch teplot me bt pouito jakkoliv
metody, kter spolehliv zajist ve uveden poadavek a umon men teploty vzorku
s dostatenou pesnost.
2500
-175C
2000
-100C
Sla [N]
1500
-60C
-40C
1000
20C
500
0
0
0,5
1,5
2,5
Posunut raznku [mm]
Obr. 8.14 Vliv teploty na tvar zvislosti sla-posunut raznku

Na obr. 8.15 je uvedena zkuebn zazen pro penetran testy za zvench teplot (do
400C) a jeho umstn do rmu elektromechanickho zkuebnho zazen INOVA TSM 10.
153

Obr. 8.15 Zkuebn zazen pro penetran testy za zvench teplot

(do 400 C)
Schma zazen pouvanho pro zkouky za zpornch teplot do cca
-193 C je uvedeno na obr. 8.16. Na obr. 8.17 je pak uvedeno jeho umstn do rmu
elektromechanickho zkuebnho zazen INOVA TSM 10.
154

Obr.8.16 Schma zazen pro penetran testy za nzkch teplot
Nosn rm
zkuebnho
stroje
Pnk
zkuebnho
stroje
Mc
termolnek
Vychlazovac
ndoba
Snma sly
Obr. 8.17 Zkuebn zazen pro penetran testy za snench teplot
155

8.6 Stanoven mechanickch charakteristik z vsledk penetranch test

Vsledkem penetranho testu je zvislost sla-posunut raznku. Vechny veliiny
zskan z tto zvislosti (Fe, Fm, um, uf, ESP) jsou vznamn zvisl na polomru raznku r,
prmru spodn oprn matrice D a poten tlouce zkuebnho vzorku ho. Metody, pouit
pro stanoven pevnostnch a kehkolomovch charakteristik z vsledk tchto zkouek proto
mus tuto skutenost respektovat.
8.6.1 Stanoven meze kluzu Re (Rp,0,2) a meze pevnosti Rm oceli z vsledk

penetranch test
Existuj dva vznamn odlin pstupy ke stanoven meze kluzu a meze pevnosti
materilu ze zvislosti sla-posunut:
1.
Stanoven meze kluzu a meze pevnosti materilu z empiricky stanovench korelac mezi
vsledky standardizovanch zkouek tahem a parametry penetranch test.
2.
Metody vyuvajc matematickho modelovn pomoc metody konench prvk a

neuronovch st.
Na obr. 8.18 a obr. 8.19 jsou uvedeny korelan zvislosti pro mez kluzu a mez pevnosti,
stanoven ve spolenosti MATERILOV A METALURGICK VZKUM s.r.o., pro ocel
15 128.
1200
Mez kluzu [MPa]
1000
800
600
2
Re = A.Pe/(h ) + B
R = 0,96
400
200
0
0
500
1000
Fe /(h02)
1500
2000
2500
[MPa]
Obr.8. 18 Korelan zvislost mezi mez kluzu a velikost sly Fe stanoven pro ocel 15 128
156

1400
Mez pevnosti [MPa]
1200
1000
800
600
Rm = A.(Pm/(dm.h)) - B
R = 0,96
400
200
0
1000
1200
1400
1600
1800
2000
2200
2400
Fm /(um .h0) [MPa]
Obr. 8.19 Korelan zvislost mezi mez pevnosti a parametry penetranho testu stanoven
pro ocel 15 128
Vzhledem k tomu, e veliiny Fe, Fm i um jsou vznamn ovlivnny jak zazenm
pouvanm pro penetran testy, tak tloukou penetranho vzorku, nejsou publikovan
korelan zvislosti obecn pouiteln a mus bt stanoveny pro dan zkuebn zazen a
pouvan tvar zkuebnho vzorku.
8.6.2 Stanoven tranzitnho chovn oceli z vsledk penetranch test

Na zklad vsledk zkouek rzem v ohybu a vsledk penetranch test v teplotnm
intervalu -196 C +60 C bylo jednoznan prokzno, e u ocel, u kterch teplotn
zvislost vrubov houevnatosti, stanovovan na zkuebnch tlesech Charpy s V vrubem,
vykazuje tranzitn chovn, lze pozorovat tranzitn chovn rovn u teplotn zvislosti
lomov energie penetranho testu (viz obr. 8.20). Tto skutenosti se vyuv pro stanoven
tranzitn teploty DBTT (Ductile Brittle Transition Temperature) pechodu kehk-tvrn lom
z vsledk penetranch test. Tranzitn teplota me bt urena bu FATT (Fracture
Appearance Transition Temperature), resp. T41J, tedy teplotou odpovdajc nrazov prci
41J. Na obr. 8. 21 jsou uvedeny teplotn zvislosti lomov energie stanoven penetranmi
testy u materilu turbinov skn (422740.6) a turbinovho rotoru z CrMoV oceli. Lomov
energie s klesajc teplotou postupn vzrst, a doshne maximln hodnoty, a pi dalm
sniovn teploty zane vrazn klesat. Tranzitn teplota TSP je definovna jako teplota
odpovdajc polovin soutu nejvy a nejni lomov energie v tranzitn oblasti stanoven
z experimentln namench dat metodou nejmench tverc.
157

15 128
podln smr
100
2200
90
Lomov energie [N*mm]
2000
80
1800
mal vzorky
1600
standardizovan tlesa
70
1400
60
1200
50
1000
40
800
T SP
30
600
FATT
podl houevnatho lomu

[%]
2400
20
400
10
200
0
0
50
100
150
200
250
300
350
0
450
400
Teplota [K]
Obr. 8. 20 Porovnn teplotn zvislosti lomov energie pi kulikovm Bulge testu a

teplotn zvislosti podlu houevnatho lomu.
2500
E [N*mm]
2000
1500
1000
materil 422740.6
Cr-Mo-V ocel
500
TSP
0
0
20
40
60
80
100
120
140
160
180
200
220
240
260
280
300
320
Teplota [K]
Obr. 8.21 Teplotn zvislosti lomov energie penetranho testu pro turbinovou sk a
turbnov rotor z CrMoV oceli.
V ad prac pak byla prokzna existence jednoduchho vztahu mezi tranzitn teplotou
TSP (Small Punch Ductile Brittle Transition Temperature), stanovenou na zklad vsledk
penetranch test, a FATT, stanovenou na zklad rzovch zkouek v ohybu na zkuebnch
tlesech Charpy s V vrubem, ve tvaru:
FATT = . TSP
(8.1)
158

resp.
FATT = . TSP +
(8.2)
Na obr. 8.22 je uvedena korelan zvislost mezi FATT a TSP stanoven ve spolenosti
MATERILOV A METALURGICK VZKUM s.r.o., pro uhlkov a nzkolegovan
oceli.
350
FATT [K]
300
250
200
FATT = 2,3661.TSP - 10,639

R= 0,92
150
80
90
100
110
120
130
140
TSP [K]
Obr.8.22 Korelan zvislost mezi FATT a TSP stanoven pro uhlkov a nzkolegovan oceli.
TSP stanoveno kulikovm penetranm Bulge testem
8.6.3 Odhad lomov houevnatosti z vsledk penetranch test

Existuj ti pstupy pro odhad lomov houevnatosti (KIC a JIC) materilu z vsledk
penetranch test. Dva z nich jsou zaloeny na empirickch korelacch, tet, navren EPRI,
je zaloen na analze vsledk penetranho testu a stanoven hustoty deforman energie
odpovdajc iniciaci trhliny pi penetranm testu.
8.6.3.1 Dvoustupov metoda stanoven KIC

Odhad lomov houevnatosti je v tomto ppad proveden na zklad:
1. stanoven empirick zvislosti mezi tranzitn teplotou TSP stanovenou z vsledk
penetranch test v rozmez teplot -185 C +20 C a FATT stanovenou z vsledk
zkouek rzem v ohybu na tlesech Charpy s V vrubem,
2. znalosti empirick zvislosti mezi FATT a KIC.
8.6.3.2 Pm odhad lomov houevnatosti z vsledk penetranch test

Pro ppady, kdy je lomov chovn konstruknch ocel popsno parametry
elastoplastick lomov mechaniky, byla odvozena zvislost mezi JIC a ekvivalentn lomovou
deformac f. Hodnota JIC je korelovna s lomovou deformac vzorku f pomoc vztahu
159

JIC = K . f - Jo
(8.3)
kde K a Jo jsou konstanty. Efektivn lomov deformace f je vyjdena vztahem

ho
hf
f ln
(8.4)
Na obr. 8.23 je uvedena empirick korelace pro stanoven lomov houevnatosti vyjden
parametrem J0,2BL pro ocel 15 128.
Obr. 8.23 Empirick korelace pro stanoven lomov houevnatosti z vsledk penetranch
test stanoven pro ocel 15 128.
8.6.3.3 EPRI-FAA inovovan pstup pro odhad lomov houevnatosti JIC

Tento pstup, navren pro EPRI spolenost FAA (Failure Analysis Associates, Inc.),
hodnot lomov chovn na zklad hustoty deforman energie potebn pro iniciaci trhliny
pi penetranm testu. Postup pouit pro stanoven lomov houevnatosti materilu
z vsledku jednoho penetranho testu je nsledujc:
zznam zvislosti zaten posunut raznku v prbhu penetranho testu pi
souasnm monitorovn povrchu zkuebnho tlesa pro identifikaci okamiku iniciace
trhliny,
stanoven zvislosti pro tahovou zkouku ze zvislosti zaten posunut raznku
zskan v prbhu penetranho testu (viz kap. 4.1.2),
stanoven hustoty deforman energie odpovdajc iniciaci trhliny pi penetranm testu,
158

stanoven lomov houevnatosti JIC z odhadu sly, pi kter je dosaeno kritick hustoty
deforman energie na ele trhliny u standardizovanho zkuebnho tlesa pro stanoven
lomov houevnatosti.
159

Shrnut pojm
Penetran test.
Raznk s hemisfrickou plochou.
Bulge test, stihov test, ohybov test.
CEN Workshop Agreement.
Tranzitn teplota penetranho testu.
FATT
Stdia kulikovho penetranho testu.
Lomov energie ESP.
Lomov deformace f.

1) Co jsou to aktuln mechanick vlastnosti?
2) Jak je princip penetranho testu?
3) Jak je rozdl mezi Bulge testem a stihovm testem?
4) Jak mechanick charakteristiky jsou stanovovny penetranmi testy?
5) Jak znte metody stanoven meze kluzu a meze pevnosti z vsledk penetranch test?
6) Jak znte metody odhadu lomov houevnatosti z vsledk penetranch test?
7) Jak je definovna lomov energie penetranho testu ESP
8) Jak je definovna lomov deformace f penetranho testu ?
160

Pouit literatura
[1]
CEN WORKSHOP AGREEMENT Small Punch Test Method for Metallic Materials
CWA 15627:2007 D/E/F, December 2007.
[2]
MATOCHA,K.: Hodnocen mechanickch vlastnost konstruknch ocel pomoc

penetranch test. Monografie. Vydala VB- TU Ostrava & MATERILOV A
METALURGICK VZKUM s.r.o., 2010, oblka a tisk GEP ARTS s.r.o., ISBN 97880-248-2223-5.
[3]
Conference proceedings of the 1st International Conference SSTT Determination of

Mechanical Properties of Materials by Small Punch and other Miniature Testing
Techniques, August 31 to September 2, 2010, ISSN 0018-8069, ISBN 978-80-2547994-0.
[4]
Conference proceedings of the 2nd International Conference SSTT Determination of

Mechanical properties of Materials by Small Punch and other Miniature Testing
Techniques. October 2 to 4, 2012, Ostrava, Czech Rep., ISBN 978-80-260-0079-2.
161

Matocha Specialni Zkusebni Metody

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Matocha Specialni Zkusebni Metody

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

Vysok kola bsk Technick univerzita Ostrava

SPECILN ZKUEBN METODY

prof. Ing. Karel Matocha, CSc.

Pedmt Speciln zkuebn metody

Recenze: Ing. Ladislav Kander, Ph.D.

Speciln zkuebn metody

Studijn materily pro studijn obor Materilov inenrstv fakulty Metalurgie a

Pedmt Speciln zkuebn metody

Pedmt Speciln zkuebn metody

4.3.4 Stanoven lomov houevnatosti 0,2 a J0,2 zkouenm

5.1 Definice pojmu teen (creep)

5.2 Mezn teplota Tg

5.3 Kivka teen -t

5.4 Zkladn charakteristiky odolnosti materilu proti teen

5.5 Zkouky teen kovovch materil jednoosm tahem

5.5.1 Tvar a rozmry zkuebnch tles

5.6.2 Parametrick metody extrapolace vsledk zkouen teen 93

5.6.2.2 Sherby-Dornova (S-D) parametrick metoda

5.6.2.3 Manson-Haferdova (M-H) parametrick metoda

5.6.2.4 Seifertova metoda

5.6.2.5 Rovnice SVM

5.7 Praktick pklady vyhodnocen vsledk zkouek ten pomoc

6. Hodnocen ocel vi vodkem indukovanmu praskn (HIC) a

6.2 Mechanismy stabilnho rstu trhlin ve vodnch prostedch

6.2.1 Mechanismus vodkovho zkehnut

6.2.2 Mechanismus anodickho rozpoutn

6.3 Postup pro hodnocen odolnosti ocel vi koroznmu praskn pod

7. Hodnocen ocel vi vodkov kehkosti v prostedch obsahujcch

7.2.1 Vodkem indukovan praskn (HIC)

7.2.2 Sulfidick praskn pod naptm

7.2.3 Napov orientovan vodkem indukovan praskn

Pedmt Speciln zkuebn metody

7.3 Postupy pro hodnocen odolnosti ocel vi HIC a vi souasnmu

7.3.1 Hodnocen ocel vi vodkem indukovanmu

7.3.2 Hodnocen ocel vi souasnmu psoben tahovho

7.3.2.1 Metoda A NACE Standard Tensile test

8. Hodnocen mechanickch vlastnost konstruknch ocel pomoc

8.2 Princip penetranho testu

8.3 Kulikov penetran test (Bulge Punch test)

8.5 Postup pro provdn asov nezvislch penetranch test

8.6 Stanoven mechanickch charakteristik z vsledk penetranch

8.6.1 Stanoven meze kluzu Re(Rp0,2) a meze pevnosti Rm oceli

8.6.2 Stanoven tranzitnho chovn oceli z vsledk penetranch

8.6.3 Odhad lomov houevnatosti z vsledk penetranch test 158

8.6.3.2 Pm odhad lomov houevnatosti z vsledk

8.6.3.3 EPRI-FAA inovovan pstup pro odhad lomov

Pedmt Speciln zkuebn metody

Pedmt Speciln zkuebn metody

Pette si vklad cel kapitoly.

Podvejte se na shrnut pojm.

Podvejte se na otzky a pokuste se na n formulovat odpovdi.

Pak pistupte k lohm k een.

pedagogy, jejich mailov adresy jsou uvedeny v pedmluv.

Pedmt Speciln zkuebn metody

1. Materilov vlastnosti konstruknch materil a metody hodnocen

as ke studiu: 0,5 hod.

Po prostudovn tto kapitoly byste mli umt:

Vyjmenovat vlastnosti konstruknch materil.

Definovat speciln mechanick vlastnosti.

Vyjmenovat druhy zkouek mechanickch vlastnost konstruknch

1.1 Rozdlen vlastnost konstruknch materil

Pedmt Speciln zkuebn metody

1.2 Mechanick vlastnosti kovovch materil a jejich rozdlen

Vbr vhodnho materilu pi konstruknm nvrhu.