lesnsch nemravai a chyb, zapominaje, ie pravdivost uumileckcho vjtvoru_a tudiz pFirozenost herecké twor- by jest ntti zcela jingm nez privatni habitus here, Nuve, rozumim pfirozenosti nového realismu na je: visti zeela jinak. Jsem toho nzoru, Ze pFirozenost hereckcho vikonu spotiva v tom, Ze za uméleckym ¥/- tvorem stoji herec svou celou uméleckou csobnosti jako sovhrnem wech kugenosti redinich, myslitelskyeh, i Givnich, Domnivém se prosté, ie hrdinu nemize pFi- rozené a pravdivé pfedstavovati zhabélec, nybrzZ Clo- vék statedny, a Ze heree nemiide predstavovati pFiro- zen hereckjch osobnosti, kteryich ped tim nenaplnil syimi vlastnimi zkuSenostmi. Plite se, pro€ pfehdnim komiku? Komickym je mi to, co odporuje prirode a pfirozenosti. Komickyin wi- tvorem kladu vytvor hereiv do dramatické antithese kk pfirodé a k totmu, eo jest pFirozené, a abych zdiraz~ nil tuto antithesi, sesiliji Komick} tein, 1. A obecenstyo? Obecenstvo viech vékii, za Aristo- fana i Shakespeara, Moliéra i Shawa, mélo védy ne- pfekonatelnou naklonnost ke nizkosti. Je na isnicich a umilcich seény, rezisérech i hercich, aby svymi schopnostri tento pud k nizkosti v obecenstvu pieko- avali. Jsem toho minéni, Ze kaidy autor, dra- maturg, rezisér i herec maji konee kone’ takové obe- eenstvo, jakého zasluhuji. Karel Cope: Dvandctero figur zApasu perem Gili pfirutka pisemné polemiky. Tato strugna pfirucka neni urgena zpasniktim, njbré étendftim, aby se ponBkud wvanali ve figurich pravim’ ye figuréch a nikoli vy pravidiech, iskovd polemika na rozdil od vSech jinfeh drut boje, zipasu, piitky, Klini, Sermu, Sarvatky, zipoleni, turnaje a vilbec miincho miFeai sil nemé itdageh pravidel, aspo’i uw nés ne, Na pf. v feckofimskémn 2 pase neni zvvkem, aby si odpiire! pi potikini vyna- i: pF boxn neni zvykem thou! pésti dn vzduchn a a pak problisit, Ze odpfiree je knock-out; pi) bodiko- vémn ttoku neni zvykem, aby se vojéei obou stran ra- vzdijem pomlonvali, — to za né cbstarajl noviné#i v 24. zemi. Nude, to vie a mnohem viee je avykem v Ii terai_polemice, ‘a bylo by tzko nalézt neo, co by expertni polemicky’ zipasnik uzral za nedovcleny ehvat, 22 unfair hru, 22 surovest, podfule nebo nery- tiFskef trik, Neni tudiz mozno popsat a pojmenovat viectiny figury polemické exhibice; dvaniet figur, jet tuveda, jsou ty nejhé Ang}, jaké se vyskytuli v kazdem i cela nendrogném tiskovém zipoleni. Kido chee, at je doplni o dal8i tucet, 1. Despicere, ili figura prvmi, Ziley v tom, 3e se polemisujici must uvést jako iatelektualng a mrayné madadng syému_opiirei; nebo, eof je totez, je mutno dat na jevo, Ze odpiirce je omezenec, Dibegek, skribent, tlachal, nula, dui nidoba, epigon. taikif, nevaddlanee, onuce, plevel, zmetele a vilbec sub: jekt_nchodng, aby se s nim miuvilo. Tento apriorni pfedpoklad diva’ potom polemisujicimu onen syty, poukny a sehejisty polemicky tin, jené nevyhnutelné patil kk véci, Polemisovat 5 ntkjm, soudit _nékoho, nesouhlasit s a&kjm a zachovat pfi tom fist’ respekt, to nepatti k narodnim obyéejim, 2 Figura druba &ii Termini, Tato fic ura zalezi v tom, Ze. se uziva jistych specielné pole- mickfch obratt, Napisetedi, defme tomu, Ze po vasem zdani pan X. nema v négem pravda, odpovi pan X.. 4e jste se na ného vz4leeFné vrble. Jste-Hi toho néhleda, inéco pohfichu ent y poFadku, napiSe vas odpiiree, nad tim »ikite« nebo »fonite slzye, Podobne se 4 slateFi« misto protestje, sklevetia mist, poana- napilie misto kritisuje « tak dale, te plasticky vyligen jako nakvaSeny, potrhly, feotroveing a jks pominuty Clove. | kay {ste i hhodow Klidas pokojay jako lama; tim je adrovelt vy- svitleno, prof si vas étihoday: odpinee na_vés must vyjiadét 5 takovou slovni vehemenci, nebot se, prosté Iheani proti vasemu 2aketnéma vrhiini, spilani a He eter, 3. Teti figura sue Caput Canis Z leit w jisté dovednesti utivat jenom takovych | slov Jaki mohow vzbudit 9 potiraném odpiicci Spatné mi- neni. Jste-li rozvazny, je mono o vas Tiel, Ze jste opatmnicky: jste-li duchaplny, Ize Fici, %¢ iste ducha- plnicks; jsteli naklonén prostym a véenym divodim, Inoino Hei, Ze jste v8edni a trividing; jpte-i maklonén abstraktnim divodim, Ize vis s vyhodow nazvat ne- ivotnsm intelektutlem, a tak di lemika neni prosté viastnosti, pi nniho stayu, Ktery by nebylo mozno pojmenovat ni- zviskem, jez samo o sobé ddhaluje Gasno prézdnate, epost @ malost potirangho odptire. Non habet Gili figura étvrta. Jsteli ticha uSen? myslitel, ize vis porazit pode tet firy problagenim, ie jste hiubokomysinik, didakticky Eva nil, pouby theoretik nebo cost pododného, Ale take vis Ize ziGit figurou Non habet; je modno fici, se vam nedostivi lehkého vtipu, smyslové besprostied- costi a intuitivni fantasie, Kdybyste véak nahodou byl bezprosttedni a intuitivni, je momo vas usadit obje- vem, Ze se vam nelostiva pevnvch zasad, hlubokého pesvfddeni a vibee ethick# odpovédnosti. Jste-i tvor Tenumovy, nejste ke nigemn, nebot se vain nedostivd houby itu; jste-li tyor citovs, jste pouhi onsce, nebot se vam nelostava vyStiho rozumového princips To, e9 jate nebo co v sobé mite, je vedlejSi; je nutno objevit, co vim neni s hfiry dino, a ye jménu toho vés zavrhnout ve tm a nicotu 5. Paté figura suje Negare a zilezi v tom, Ze se vain prosté upfe, c6 jste nebo co je vase. Jste-i na pfiklad ufeny myslitel, je mozno pfehiédnout tento ‘alt @ Hei, Ze jete povrchni causeur, plical a diletant. Tyrdilli jste wetistupa€ po deset let, Ze (dejme tomu) veétite v teriovu babigku nebo v Edisona, je mozno jedentietého roku 0 vis polemicky probldsit, 3e nikdy jste se nepovenesl kc positivn’ vife v existenci dertdyy babitky nebo Tomase Alvy Edisona, Je to moano proto, Ze nezasvéceny Stenat too vis heztoho nevi toho zlomysinou radost, Ze se vim Imago je figura Sesta, Zale v tom, Ze se isto odpiirce, jaky' skutetné je, podvrhne jaleés! svete nepodobny haséro’, natez se tento hastro3polemicky vyvraci. Na pfiklad_polemisuje se s nétim, co potirany odptiree aikdy nemél na mysli a nikdy Vv tom smysh nefeki; dokazuje se mu, % je pitomec a ze se ml nna jakJsi thesich, Které jsou opravdu pitomé a mying, a ae tigna je figura piiuam’ figuFe predeilé. Zin TémitoPFitomnost iom, He se odpirei nebo véci, kterom zastiv nf nizev, na¥ek se polemisuje s témito libovol- imi slovy. To se dala blavné vt. 2v. bojt se nafkne 2 ngjakého nepathiéného se tento isms vitézslavné potird igura osma, Jeji podstata je jiné pole a mluvit o nééem jiném, ne? o Gem spor. Tim se polemika whodné oZivi, slabé atuaskuji a nebere to idny konee, Tomu se uunavovat_ odpiirce. Stimonia Tato figira mati, Ze casem Ize it dovolvans se néjaké (Kterékoliv) auto- liz Pantagrise’ prayile nebo »iak dokzal x. PH jisté séetlosti Ive na kazdé minéni na- citat, kters. je jednim razem 2drt Ducusque. Tato figura je podobna pie- ie se nedovolivi Zidoych autorit. Rekne se 10 odbytoe nebo sti dno. pFeko- dité vie a tak dale £0 Je tao pfekondno, nent tfebavést da iyno odbyté vécie, cox je dosti nesympaticky Possibile. Odpiirce nesmi mit pravdu v nigem. Kdyby se mu pfiznala jen Spetka 4 spravnosti, by! by polemicky zApas jakst . i jeho vette vyvracet, je vidy »Pan X. mne chee poutovat, Ze... pravdami tak plochymi a divno jako je jeho objev’, Ze Pan X. troubi skriva se za tviveni...« »Zasni, svéte! pice naila zrnko a nyni provoliva, #e...« se najde, ne? ubilare. Toto je jedna sréleZi v tom, Fe z Titerniho boie je v2dy mutno ES gestem vitéze. Expertni polemik neni : vady je to ten druhy, kdo »byl usvéd- hotovs. Tim se také polemika 1i8i od kc sport, ReckoFimsks zipasnik uend dest nejdAlezitéifich sem, pfesv&déil jsi me. Jsou je&té mnohé ale ui mne jich usetite; at je Titerirni hi Probiraji na luzich naSich revui a novin, Don Juan revoluce. Je mies. 7. krdina spc. seve id zatajoval po Sest dni. Zajisté neprisla Vidyt dovedii ‘znamenité vyutiti nivratia Ruska a jeho »upfimné pokini« bylo po sicd hlavnim jejich protiemigracnim trum. potom “nepotfebovali, ale pFirozené byl to virtuos spikience. Drieli ho fim, ale pevné ve vézeni. Aviak Sa- Bl tEch, jet ize za diva pohFbiti za miize- zufivgch bouflivikd. Kay? vidél, Ze edostane se ven x Klece moskevské Ceky, osvobozent, vei niz | bolSeviei jsou oyolnou srt n byl Zivot, jeden x nejbouflivejfich a ch, jaky kdy byl Zit, soupetici a nékdy matografickou sensaci a detektivai pinavost. Pohnuty a dramaticky jeho beh by! zde pred nedavnem vistizné vyligen*) Nemusim tedy popisovati je] po strance faktické Jde mi o néeo jiného. Chtél bych se pokusiti o vyst eni psychologické jeio zihady, nebot je nepochybno, Je v pripadé Savinkovov nejde pouze o prebihlika- zridee, jakm se mize zdati na prvni pohled a zejinéna po svém smifeni s bolSeviky. Jeho smrt — sebevrazda — ost¥e osvétluje a zirovel i stylové, abych tak Fekl dovrfuje velmi_kFivolakou cesta jeho revoluéniho v= voje a_politickych metamorfos. JeSté ped kratkox dobou pod doimem zpravy « jeho p¥echodu do tabora bol¥evikd. byl isem toho mi- néni, Ze Savinkov je 7 rodw Jida8i Iskariotskych. Dnes — po jeho sebevrazdé — myslim, Ze takové pom suzovani pFipadu. Savinkovova bylo by” psychologicky nespravné. Byl sice pfebthlikem, skoro profesionelnim: ale nikoliv z téch, kte¥i. moi svépolitické prapory za povéstnvch ti Nadepsal jsem_ tuto Gvahu »Don Juan revolucee: chtéje tim naznatiti, abych tak Fekl, don-juanovsky po imér kc revoluei a spiklenectvi Pak by jeho pi a zihada patfily do psychoana- lysy Jeden ze Sponiskich Zaki Freudovseh, pFed nediv- nem velmi zajimavé vysvétlil psyehoanaiytickow me- todou p#ipad Don Juandy. — Dokézal, ze nejde 2de © jakotsi svrchovanow prostopsinost anebo.vulgérsi erotomanii, ale spise 0 jakisi pathologicks’ pFipad ne. ukojiteln€ erotické 2védavosti, 0 marné ahasverowské bledani pravé Lasky: odtid t9 ustaviéné prebihani of Feny k Zen€, hezpofetny rzenee milenek a tragick? Don Juandv nad 3 finale, Myslim, #e erotické poradi don-juanovského problé- mu je pouze jednim specielnim jeho pFipadem a Ze ¥ podstaté fe to, Eemu Fikime don-juanstvi, SirSi a ob- sahlejSi problém, Ze vibec zuamend neukojitelnou tou- ha po neem anebo hezvssledné hledani nééeho. Ustavigna takavost a chronické piebshlictvi Firozenow jeho zevni formou, Don Tuan — jako#to psychologicky typ — je bytostné _ uréen piebghlictvi. Tot jeho osud. Toto don-juanovské pebilictvi psyehic key (o etiku mi tu nyni ne- jde) musi bsti ovSem jinak posuzovano, ne® dejme tomu ptipad Jida®iv. Savinkov-Ropiin (védomé uv’ dim skutetné jméno a literdrni oseuddonym vedle sebe, nebot Ropsin, jak se ndm jevi ve sv spisech, lépe osvétinje pFipad Savinkovdy. ned Savin kov politika obéan ve vefejné sv Ginnosti) 2d sen sti takovsm don-juanovskvim p¥ipadem, ale nikoliv v erotické oblasti (aé-nuino pFipomenouti, Fe otdzka erotick’ ve tvorbé Ropkinové mi cosi x don-juanowské pochmurné osudovosti), ale se z¥etelem k revoluci.a i teroru. lastn® vc pak revoluéni kariéfe Savinkow byl Don Juanem terort. Teror byl jeho pFirozenim Fiv- Jem, Y ném# fantasticky se vybijel_nenasytn jeho temperament a nezmarny jeho votnt aktivism. A jes lige jeho soudruzi-revolucionafi provozovali teror 8 j kejmsi etickim patosem a téméF_ jako3to bohosluzebni ikon, Savinkov v rafinovaném, technicky virtuosné aranzovaném teroru__vyFeioval’ v_nejrozmanitéjich obménich ryze filosofick# problém: zda a pro® Ize 2a- biti lovéka? Smi-li se to ud8at z divodd politickyich *) G. Vitinsly: Savinkov aneh Zivot ruského terority. PF tomnost, 49. tislo 1. rotnfka,