PPP Pro Partnery

O poruchch pjmu potravy pro otce a partnery
Autor: Ria ern (ria.cerna@gmail.com)

Spolupracovali: Ondej Stskal, Patricia Arlethov
Ilustrace: Magda Hudcov
Grafick prava: NYDRLE studio, s.r.o.
Tisk: Zebra print, s.r.o.
Poet stran: 64
Nklad: 600 ks
2.vydn
Ria ern
O.s. Anabell - sociln poradenstv pro nemocn anorexi a bulimi
Praha 2008
Publikace O poruchch pjmu potravy pro otce a partnery byla vydna za finannho pispn
nadanho programu Nadace VIA s nzvem Veejn sbrka DOVE pro podporu prevence poruch
pjmu potravy.
Obsah
VODN SLOVO
SLOVO ODBORNKA
O MENTLN ANOREXII
Pbh I - mentln anorexie dcery pohledem otce
Co je mentln anorexie?
Jak anorexii na dcei/partnerce poznm?
Jak dlouho bude dcera/partnerka anorexii mt?
Co se s tm d dlat, jak se to l?
Pro tm trp zrovna moje dcera/partnerka?
5
5
6
7
7
7
8
O MENTLN BULIMII A ZCHVATOVITM PEJDN

Pbh II - mentln bulimie partnerky pohledem partnera
Co je mentln bulimie?
Co je zchvatovit pejdn?
Jak bulimii nebo zchvatovit pejdn na dcei/partnerce poznm?
Jak dlouho bude dcera/partnerka bulimii mt?
9
9
10
10
10
11
11
11
OTEC NEMOCN PORUCHOU PJMU POTRAVY

1. Poteby a pocity peujcch zjitn empirickmi vzkumy
2. Prbh poruchy pjmu potravy dcery oima otce
3. Rodinn systm
4. Poteby a pocity otce
12
12
13
19
21
PARTNER NEMOCN PORUCHOU PJMU POTRAVY

1. Vztah partner a role nemoci ve vztahu
2. Pocity partnera a jeho provn nemoci
3. Poteby partnera
22
22
26
29
IVOT PO VYLEN OIMA OTCE I PARTNERA

Dopady zmn v chovn a zpsobu ivota dcery na otce
Dopady zmn v chovn a zpsobu ivota partnerky na partnera
Strach z budoucnosti a monho nvratu nemoci
31
31
31
32
ODPOVDI NA NEJASTJ OTZKY

> JDLO...
> KOMUNIKACEHDKY A KONFLIKTY...
> VZHLED...
> VZTAH...
33
33
36
37
38
>
>
>
>
>
>
RODINA
INTIMITA A SEX...
SEBEVRAEDN TENDENCE A SEBEPOKOZOVN...
LBA...
LKY...
OKOL...
40
40
42
42
45
46
MONOSTI LBY PORUCH PJMU POTRAVY U NS
47
A CO VY?
Jak se mon ctte...
Co Vs nkdy me napadnout...
Kde najt pomoc pro sebe?
Skon to nkdy?
49
49
49
49
50
Z VZKUMU POTEB MU V ROLI OTC A PARTNER
51
DESATERO NA ZVR...
59
ODKAZY A KONTAKTY
60
ZKLADN LITERATURA O PORUCHCH PJMU POTRAVY
61
POUIT A CITOVAN PRAMENY
62
VODN SLOVO
Informace, nvody, rady, monosti pomoci. Pesn to jsem sama postrdala, kdy jsem se setkala
s poruchou pjmu potravy u m kamardky. Dnes vm, e univerzln rada, jak z mentln anorexie
a bulimie ven, neexistuje. Pesto bych Vm rda nabdla tuto strunou knihu jako pomocnka na cest
k vylen Va dcery/partnerky.
V knize najdete informace o nemoci a jejm prbhu, odpovdi na konkrtn otzky, kter asto
otce a partnery nemocnch napadaj, a tak autentick mylenky a postehy otc a partner
zpracovan ve vzkumu poteb.
Porucha pjmu potravy je srozumiteln a eiteln problm, i kdy to tak nkdy nevypad. Vy sami
mete dcei/partnerce v lb velmi pomoci, vylit se za ni ale nemete. Bute trpliv
a nepebrejte odpovdnost ani za dceru/partnerku ani za odbornky. Nejvce pomete prv tm,
e zstanete nablzku a vyhledte spolen s dcerou/partnerkou odbornou pomoc.
Ria ern
Mgr. Ria ern - nar. 1983, absolventka oboru sociln prce a studentka psychologie
na FF UK Praha. Absolventka vcviku v Krizov intervenci, frekventantka vcviku
v integrativn psychoterapii Sklova institutu.
SLOVO ODBORNKA
Mentln anorexie, bulimie i zchvatovit pejdn jsou v souasn dob vtm problmem, ne
si vtina lid doke pedstavit. Kdy ve sv psychoterapeutick praxi potkvm rodinu (obvykle)
s dcerou na prvnm sezen, setkvm se asto zejmna u otc s podobnmi vroky: Vdy normln
se najst je peci tak pirozen! Zvldneme to u jako mal dti - naume se rozliovat, co nm
prospv, co je dobr, kdy a kolik toho mme snst, aby nm nebylo patn. Jak je tedy mon, e to
nkdo z naich blzkch najednou nedoke? Zapomnla to nebo to dl naschvl? kaj a pou,
e je to nemoc, ale kde se ta nemoc vzala? Vdy to byla takov chytr a ikovn holka...
V tu chvli m vdy znovu napad, e rodina potebuje dobr a srozumiteln informace o tom,
co poruchy pjmu potravy jsou, s m se jejich blzk potk. A tyto informace vstebaj, budou
se pravdpodobn ptt, jak mohou pomoci. Podobn probh setkn s partnerem.
Publikace od Rii ern pin pro otce i partnery srozumiteln vhled do svta, ve kterm si pro jeho
pochopen nevystame s bn zaitmi zkuenostmi, protoe v nm nyn vldne mentln anorexie,
bulimie i zchvatovit pejdn. Jde o svt s vlastn logikou, kter se zejmna v oblasti kolem jdla zd
zdravm lidem iracionln a tm pdem nepochopiteln. Tak se tu potkme do jist mry s muskoenskm svtem, kter je ovem peformovan nemoc, kter zamch prioritami a dotkne se a
samotnch koen blzkch vztah.
V vodnch kapitolch jsou teni seznmeni s tm, e jde skuten o nemoc, kter postihuje
psychiku, tlo i vztahy, a dostvaj prvn odpovdi na velmi praktick dotazy - jak nemoc rozpoznm,
jak postupovat dl.
Pestoe se mui obecn podle mch zkuenost sna k problmu s jdlem u svch dcer
i partnerek zaujmout spe vcn, pragmatick postoj, m mohou dobe doplnit emotivn a peujc
pstup matek, sester apod., sami nemoc tak znan provaj a obvykle si se svmi emocemi nevd
pli rady. Kniha me bt v tomto smru jakmsi prvodcem, kter nabz pro mue monost sv
pocity a mylenky pijmout jako adekvtn a srozumiteln vzhledem k nron situaci. Dky tomu,
e zde vychz autorka z vlastnch zkuenost z prce s otci a partnery v rmci svpomocn skupiny,
doplnn empirickm vzkumem, jsou tyto kapitoly knihy pln relnch problm a naznaench
realistickch een.
Skoro nic nej, mm ji nutit, aby jedla? Co kdy vm, e mi le? Co j mm ct, kdy se pt, jestli
je tlust? Toto je pouze zlomek z mnoha nejastjch otzek, kter tvo spolu se strunmi
odpovmi pomrn rozshlou a prakticky velice uitenou kapitolu. Po spe teoretickm vodu
a dleitm vnovn se nronm pocitm je as na konkrtn rady. ten, kter se probr touto
kapitolou, velmi pravdpodobn s levou zjist, e ada kadodennch situac v rodin, ve kter
se zabydlely mentln anorexie, bulimie i pejdn, je pro ivot s tmito poruchami doasn obvykl,
e nejde o to, kdo koho m i nem rd, ale o dsledky nronho onemocnn. Tak je z obsahu tto
kapitoly zejm, na jakch frontch se s nemoc utkvme - neptme se jen na jdlo, ale tak jak spolu
mluvit a elit nevyhnutelnm konfliktm, jak nemoc ovlivn vztah, chod rodiny, partnerskou intimitu, jak
zachzet s lbou u odbornka a dal. Kniha je zakonena kapitolkou o tom, jak se otcov i partnei
mohou postarat i o sebe, pidn je v ase vydn aktuln pehled vhodnch odkaz a kontakt.
Knihu mohu doporuit nejen otcm a partnerm, ale vem, kte maj zjem a potebuj do
problematiky poruch pjmu potravy vce proniknout a zskat adu cennch rad.
Mgr. Jan Kulhnek

4
O MENTLN ANOREXII
Pbh I - mentln anorexie dcery pohledem otce
M dcei Pete je 17 let a trp mentln anorexi. Vechno zaalo u ped 3 lety, ale to jsem vbec
netuil, e se jedn o njakou nemoc. Mla sv telec obdob, doma s nmi moc nemluvila, listovala
pod v njakch asopisech, chtla jst zdrav, zaala taky cviit, ale nebyly s n dn velk
problmy, prost normln puberta. Ve kole j to lo, nosila jedniky, taky mla spoustu kamardek,
i kluci se kolem n motali, nebyl dvod myslet si, e se nco dje. Petra se tenkrt hodn hdala
s manelkou, vlastn ani nevm, kvli emu to bylo, moc jsem se toho neastnil, byl jsem
hodn v prci.
Petra se postupn uzavrala vc a vc, odmtala s nmi jezdit na vkendy, vymlouvala se na kolu
a na dal povinnosti. Vynechvala nkter spolen jdla, hodn asu trvila sportem, ale spe sama,
ne s kamardy. Manelka si tak vimla, e je njak moc huben. Zpotku se nm to nezdlo tak
dleit, v tomhle vku se mlad holky prost hldaj a blbnou, ale kdy se Petra jednou u jdla, kter
jsme ji pinutili snst, rozbreela, dolo nm, e to asi nen pln v podku.
kal jsem si, e prost zane jst pod dozorem, pibere a bude to zase dobr, ale m vc jsme
ji nutili a hldali, tm vc jsme se vichni hdali a Petra dl hubla. Odmtala pipustit, e se nco dje,
pitom je chytr, ale dn racionln argumenty, pro by mla jst, prost nefungovaly. Nechpal jsem,
co se to s n dje, mla pece vechno, co chtla, nemla dn problmy, to bychom s manelkou
urit vdli, chtli jsme j pomoct, ale nevdli jsme jak, kdy se Petra vemu tolik brnila.
Manelka z toho byla neastn, vechno se doma toilo kolem Petry, o njakm partnerskm
ivot nemohla bt e, hrozn m to tenkrt vyerpvalo, radji jsem byl nkde sm, abych o tom
nemusel pod pemlet. Kolegov v prci vdli, e s Petrou nco je, ale nechpali to, pilo jim
jednoduch dceru prost podn vykrmit. Manelka se nakonec odhodlala jt k doktorovi a vechno
mu ekla. Ten okamit doporuil, abychom i s dcerou pili a spolen se poradili, co bude dl. Petra
to samozejm odmtla, ale tentokrt u jsme se s manelkou nenechali umluvit a Petru k lkai dovedli
nsilm. Lka si nejprve promluvil s n o samot a pot i s nmi a navrhl nm nechat dceru hospitalizovat na Dtsk psychiatrick klinice. Petra ve razantn odmtla, prosila ns, a ji nechme doma,
e u bude jst normln. Zdlo se mi to pro Petru krut, jen tak ji dt do nemocnice, tak jsme si ji
nechali doma a zkusili se dit pravidly, kter nm doporuil lka. Jene Petra nic z toho neplnila, jdlo
schovvala, lhala nm, byla nladov, vztahovan, pecitlivl, ztrcela se nm ped oima.
Ml jsem toho pln zuby a znovu jsem Pete pohrozil nemocnic. Ml jsem pocit, e u to takhle
nevydrm, e kadodenn hdky s dcerou a astji u i s manelkou jsou nad m sly a e by bylo
nejlep, aby dcera do t nemocnice la a tam s n nco udlali. Nakonec jsme tak proti jej vli
s manelkou rozhodli a Petra k lb nedobrovoln nastoupila. Hrozn se mi ulevilo, konen byl doma
zase klid, vil jsem, e odbornci Pete pomou, kdy jsme to my nedokzali. Pipadal jsem si hloup,
e se neumm o svou dceru postarat sm, ale dochzeli jsme taky na njakou tu rodinnou terapii, kde
jsem pochopil, co to je za hroznou nemoc a e nem smysl hledat vinu, ale je dleit myslet dopedu.
Petra bhem hospitalizace pibrala na svou pvodn vhu, astji se smla, byla rda, kdy jsme
za n pili na nvtvu. Vypadalo to, e ve zas bude dobr, e to vechno zvldneme. Kdy Petru
propoutli z nemocnice, kal jsem si, e je vyhrno.
Njak as to lo, ale te Petra u zase ubr v jdle, hd se o kad gram jdla navc,
nespolupracuje. Zd se mi, e se to zase vechno vrac a vbec nevm, co dlat. Pedstava, e to
dopadne jako ped hospitalizac, je stran. Asi jsme j mli vc hldat, nebo jsme j mli donutit, aby
chodila na terapii i po hospitalizaci, ale nechtla a nm se to nezdlo tak dleit, byla v podku.
Lkai nm znovu doporuuj hospitalizaci, a protoe Petra nen plnolet, stle o tom meme
rozhodnout my. Ale co kdy to nepome a dopadne to stejn jako te?
Co je mentln anorexie?
Mentln anorexie je zvan onemocnn, kter postihuje pedevm dvky ve vku 11-18 let. Nen
to tedy vmysl, vzdor i mdn zleitost. Nemoc je zdnliv sputna jednm konkrtnm spoutem
(samy nemocn takto oznauj nap. poznmku okol o jejich vzhledu, rozvod rodi, rozchod
s partnerem,), ve skutenosti je vak propuknut nemoci dsledkem mnoha faktor. Mohou to bt
nap. genetick dispozice, osobnostn nastaven, vztahov obte, nzk sebevdom, jin psychick
onemocnn, spoleensk tlak a tlak mdi, akutn i dlouhodob stres, psychick trauma z dtstv,
rodinn problmy, pocit ztrty kontroly nad svm ivotem, mentln anorexie matky i sestry, ztrta
blzkho lovka, rychl nrst tlesn hmotnosti a mnoho dalch.
Mentln anorexie je charakterizovna myslnm sniovnm vhy nebo udrovnm podvhy.
Jde o boj s chut a hladem a nachzen poten ve schopnosti kontrolovat se, ovldnout se, zhubnout.
U nkterch nemocnch je omezovn se v jdle naopak doprovzeno zjmem o jdlo (mysl na nj,
sbraj recepty, rdy va pro druh,). eny a dvky s mentln anorexi neodmtaj jst proto, e by nemly chu, ale proto, e nechtj jst. Jejich averze k jdlu je projevem nesmiitelnho a naruenho
postoje k tlesn hmotnosti, proporcm a tlouce.
Pro definitivn diagnzu mus bt ptomny vechny pznaky (chyb-li nkter, me se jednat
o atypickou formu mentln anorexie):
> tlesn vha je udrovna nejmn 15% pod pedpokldanou vhou (a ji byla snena nebo
j nikdy nebylo dosaeno) nebo je Queteletv index tlesn hmotnosti (body mass index:
BMI = (vha v kg/ vka v m2) 17,5 nebo mn
> ena i dvka sniuje vhu rznmi dietami, navozovanm zvracenm, uvnm lk na odvodnn, hubnutm, uvnm projmadel i nepimenm cvienm
> strach z tlouky, petrvvajc i pi vrazn vyhublosti, zkreslen vnmn vlastnho tla
a vtrav, ovldav mylenky na udren nzk vhy
> neptomnost menstruace (bv zakryta uvnm hormonln antikoncepce)
> zatek onemocnn ped pubertou vede k jejmu zastaven, k dokonen puberty dochz
po uzdraven, i kdy menstruace me bt opodna
(Mezinrodn klasifikace nemoc, 10.revize, 2006)
Mentln anorexie je biopsychosocilnm onemocnnm, nelze jej zjednoduovat jen na jdeln
problm. Jdlo, resp. hladovn je pouhm symptomem, pznakem, kter pivolv pozornost
peujcch. Pro spnou lbu je teba nejen zat jst, ale tak porozumt hlubm kontextm,
za kterch se nemoc utvela a hlavn nadle udruje.
Jak anorexii na dcei/partnerce poznm?

Zpotku dcera i partnerka omezuje pjem nkterch potravin (sladkosti, smaen jdla, slazen
npoje,...), nahrazuje normln vrobky za light produkty, upravuje svoji ivotosprvu, vce db na to,
co a jak j, sna se pravideln cviit. V tto fzi se vbec nemus o mentln anorexii jednat, zpravidla
tak ale tato nemoc zan. V poten fzi se dvka i ena vtinou ct velmi dobe, m hodn
energie, lid v jejm okol ji chvl za snen vhy a upraven ivotnho stylu, dvce i en se da
ve kole, v prci, v kolektivu je oblben a vyhledvan.
Postupem asu se vak nemocn zane vyhbat spolenmu jdlu s vmluvami typu u jsem
jedla, nemm te hlad, vezmu si nco potom, tohle j nejm, tohle mi nechutn,.... Nkdy nap.
cel den nej, ale aby zbyten nevzbuzovala podezen, e se nco dje, tak jejm jedinm jdlem
je njak lehk veee s rodinou i partnerem. Kontrola hmotnosti a pjmu potravy nabv na vznamu a zabr vce asu ne v potku. Reakce okol u nejsou obdivn, ale spe pln obav a starost
o zdrav nemocn.
Pokud je dvka i ena nucena k jdlu, obvykle dv najevo svou averzi, sna se jdlu vyhnout,
vyhodit ho, schovat, vyml si. Mus-li jst, jdlo si krj na mal kousky, ppadn j pouze malou likou
a z malho tale, as strven u jdla je mnohem del ne je obvykl, pi tom vyhledv i jinou innost,
jen aby se na jdlo nemusela tolik soustedit (j u televize, potae, pi ten asopis, u uen...).
Mentln anorexie se navenek projevuje tak zmnou nlad nemocn. Bv vztahovan,
nladov, pecitlivl, vbun, protivn sob i svmu okol, nkdy nekomunikativn a uzaven
do svho svta. Otzky smujc k jejmu jdlu i k jej vyhublosti odmt a existenci nemoci popr.
Uzavenm se do sebe ztrc zjem o ve kolem sebe - o ptele, konky, zbavu, jej svt se zuuje
na kontrolu hmotnosti a pjmu potravy.
Jak dlouho bude dcera/partnerka anorexii mt?
Mentln anorexie je zvan onemocnn a lba je velmi obtn a zpravidla dlouhodob.
Celosvtov vzkumy udvaj, e prmrn toto onemocnn trv est let. Vdy ale zle na konkrtn
situaci a konkrtnm jedinci. Vas zachycen a len mentln anorexie me bt zvldnuta za velmi
krtkou dobu. m dle dvka i ena s nemoc ije, tm obtnj zpravidla lba je. Zkladem je tedy
co nejdve dceru i partnerku motivovat k lb, pomoci j uvdomit si zvanost jejho zdravotnho
stavu a doprovodit ji k odbornkovi.
Mentln anorexie vyaduje odbornou lbu. Mohlo by se zdt, e povdat si o nemoci
a pipravovat jdlo nemocn me i jej partner i otec a nen k tomu teba ani psycholog, ani
psychiatr. Sven lby odbornkm se vak ukazuje jako efektivnj vzhledem k dlce lby (kvalitn
odborn pomoc proces lby vdy urychl) a tak vzhledem k nebezpe naruen rovnovhy
ve vztazch nemocn dcery a otce i nemocn partnerky a partnera. Setrvn v roli partnera i otce bez
pebrn odpovdnosti za lbu je tedy pozitivn nejen pro samotnou dvku i enu, ale i pro otce
a partnera a zachovn jejich zdravho vztahu.
Jak ji bylo eeno, lba mentln anorexie je dlouhodob, vyaduje pravidelnou psychoterapii,
kter je nkdy kombinovna s farmakoterapi (nemocn po urit as uv lky na snen zkostnosti
i depresivity). Bohuel lk pmo na mentln anorexii neexistuje. Psychoterapie probh pod vedenm
psychologa, psychoterapeuta i psychiatra a spov v odhalen mechanism nemoci, v uen
se novm postojm k sob sam, ke svmu tlu i k jdlu a ve hledn zdravjch zpsob een
problm. Clem je tedy pomoci nemocn najt nhled na onemocnn a pracovat na zmnch, kter
nemocn dvce i en pinesou kvalitnj ivot bez tto nemoci.
Tato otzka napadne asi kadho, komu onemocn nkdo blzk, a pesto na ni neexistuje
uspokojiv odpov. Hledn pin a viny je neproduktivn a asto vede jen k dalm konfliktm
a rozarovn. I kdyby se podailo vinka najt, nemocnou dvku i enu to samo o sob nevyl.
Je teba vzt nemoc dcery i partnerky jako fakt a hledat monosti, jak j pomoci k uzdraven.
Bhem lby se vtinou nkter piny toho, pro nemoc vypukla prv u Va dcery i partnerky,
odhal, ale mnohem dleitj je najt inn zpsob lby te a tady. To je prce hlavn Va dcery
i partnerky a odbornka.
O MENTLN BULIMII A ZCHVATOVITM PEJDN

Pbh II - mentln bulimie partnerky pohledem partnera
Kdy jsme se s Adlou poznali, bylo mi tehdy 24 let. Ona byla o dva roky mlad a zalbila se mi
na prvn pohled. Byla s n legrace, uvali jsme si ivota a bylo nm spolu fajn. Obas mla svoje
zchvaty smutku, e je tlust a mus dret dietu, ale moc jsem tomu nevnoval pozornost, takhle pece
blbnou vechny holky. Navc ona byla ndhern, nechpal jsem, co e. Je pravda, e nkdy jedla jako
vrabec a jindy se zase hrozn ldovala, ale nikdy m nenapadlo, e by to mohl bt njak problm.
Prost obas vc pibrala a pak to zase zhubla. Dnes sm nechpu, jak jsem mohl bejt tak slepej, pro
jsem se j neptal dv, pro jsem vc nesledoval, jak a co j a neposlouchal ji pozornji, kdy se mi snaila
ct, e m se svou postavou velk starosti. Ale tenkrt mi to vbec nedochzelo.
Pamatuju si, e se jej smutn nlady jet zhorily, kdy jsem zaal vc pracovat a nemohli jsme
spolu trvit tolik asu. Sice jsme spolu bydleli, ale potkvali se jen veer, to byla ona hrozn unaven,
asto taky podrdn a hdali jsme se. Ml jsem toho pln zuby z prce a hdat se jet doma mi
taky na nlad nepidalo. Snail jsem se prci omezit, ale ona byla pod vc smutn, unaven, jej
radost ze ivota jakoby se vytratila.
A pak mi jednoho dne napsala mail, ve kterm se piznala k bulimii a oznmila mi, e se musme
rozejt, protoe si m nezaslou a nechce m trpit. Hrozn m natvalo, e bez toho, aby mi nco
ekla, n vztah ukonuje. Vdl jsem, e bulimie je nemoc, co mla princezna Diana, ale vlastn jsem
podn netuil, o pesn jde. Hned jsem j volal a prosil ji, aby nedlala ukvapen zvry, e ji mm
rd a e to vecko zvldneme a bude to dobr. Vlastn jsem si myslel, e prost pestane zvracet
a bude to, e to je otzka maximln msce, protoe kdo by dobrovoln dlal takovou vc.
Zaal jsem hledat informace na internetu, povdal si s holkama, co mly bulimii, na chatu
a postupn mi dolo, e to asi nen tak jednoduch, jak jsem si myslel. Adla se mnou zstala
a zkouela pestat zvracet, ale nedailo se j to, vdycky se pejedla znovu a znovu. Snail jsem se
pochopit vechny jej nlady, strach z tlouky, ty vechny pocity, kter kolem jdla mla. Ale propadala
se do m dl vtch depres a j jsem nevdl, co dlat. Neuml jsem ji podpoit, pipadal jsem
si neschopn. N vztah ta nemoc hrozn ovlivnila, pod se o tom mluvilo a kdy nemluvilo, lmal
jsem si hlavu, jak j asi je a jestli nhodou zase tajn nezvracela. Jak byla pod unaven, nechtla
se ani milovat, nevdl jsem, jestli je to mnou, tou nemoc nebo m vlastn. Nikam jsme nechodili,
vyerpvalo ji bt s lidma a pedstrat dobrou nladu.
Bylo pro m taky tk, e to nikdo v naem okol nevdl, ani jej rodie, snad ani kamardky, ped
lidma venku byla vdycky dokonal hereka, doma pak breela a bylo j zle. Zkusil jsem j navrhnout,
aby se la lit, ale stydla se a kala, e pece nen dn anorektika, e neumr, e by se musela
hanbou propadnout, kdyby o tom jet nkomu ekla. I kdy vdla, e to je nemoc a etla si vechny
ty informace a knihy, tak se neodhodlala k vyhledn njakho toho doktora, kterej by j pomohl.
Nevila, e by se toho mohla zbavit a pibrat v dnm ppad nechtla.
asto jsem ml i pocit, e j je jedno, e bulimii m a e s tm ani nic dlat nehodl. A pak m
jednou napadlo, e tohle nevydrm, e u na to nemm a odejdu od n. Jene pedstava, e ji v tom
nechm samotnou, m poutala zptky k n, ml jsem obrovsk vitky svdom u jen za ty mylenky
na rozchod. V thle fzi jsem vlastn pod. Kad den si peju, aby ta nemoc zmizela, aby prost
nebyla a Adla byla stejn jako dv. Mm ji pod rd, chtl bych, aby nm bylo spolu zase dobe, ale
pestvm vit, e to tak jet nkdy bude. Prosil jsem ji, vyhrooval, tlail na ni, ale nic z toho
nepomh, pochopil jsem, e k lb se mus rozhodnout sama, je dospl. Jen nevm, jestli na tohle
rozhodnut vydrm ekat.
Co je mentln bulimie?
Mentln bulimie je zvan onemocnn, kter postihuje dvky a eny nejastji ve vku 18-24 let.
Je charakterizovna opakovanmi zchvaty pejdn velkm mnostvm kalorick stravy,
tzv. binge eating a pehnanou patologickou kontrolou tlesn vhy. Minimln polovina en, kter
onemocn mentln bulimi, prodlaly pedtm epizodu mentln anorexie. Po delm obdob omezovn
se v jdle i hladovn je pejdn logickm dsledkem. Dvka i ena vak potebuje kontrolovat svou
hmotnost a pjem potravy zane regulovat vyvolanm zvracenm. Po njakou dobu se j tak da
konen jst to, co si tak dlouho odprala a zrove nepibrat. Pejdn a zvracen me mt i dal
vznam - me pinet dobr pocit z nasycen a nslednho uvolnn, ventilaci stresu a uklidnn.
Pro definitivn diagnzu mus bt ptomny vechny uveden pznaky:
> neustl zabvn se jdlem, neodolateln touha po jdle a zchvaty pejdn s konzumac
velkch dvek jdla bhem krtk doby
> snaha potlait vkrmn inek jdla nsledujcmi zpsoby: vyprovokovanm zvracenm,
hladovkami, lky na potlaen chuti k jdlu i lky na odvodnn
> specifick psychopatologie spov v chorobnm strachu z tlouky, ve snaze udret si ni
vhu ne je fyziologicky pro tlo dvky i eny optimln.
(Mezinrodn klasifikace nemoc, 10.revize, 2006)
Bulimick koloto me vst postupn ke snenmu sebevdom a kritickmu sebehodnocen,
poruchm nlady, zkostnm stavm, nejistot v osobnch vztazch, sociln izolaci. Samotn zaujet
rznmi dietnmi opatenmi asto vede do zaarovanho kruhu vraznho kolsn vhy, nestabilit
nlad i depresivnm poruchm.
Co je zchvatovit pejdn?
Zchvatovit pejdn me bt reakc na stres, vede k nrstu hmotnosti nsledkem psychickch
faktor a poruch stravovacho chovn. Obezita pak me vst postupn ke snenmu sebehodnocen, poruchm nlady, zkostnm stavm, nejistot v osobnch vztazch, sociln izolaci nebo
rozvoji dal somatoformn poruchy. Samotn zaujet rznmi dietnmi opatenmi asto vede do
zaarovanho kruhu vraznho kolsn vhy, afektivn labilit i depresivnm poruchm.
Jak bulimii nebo zchvatovit pejdn na dcei/partnerce poznm?
Zpotku je velmi tk tato onemocnn u nemocn rozpoznat. Ta se za nemoc vtinou styd
a velmi dobe ji maskuje. Pesto se ale daj vysledovat urit pznaky, ktermi jsou: rychl zmny
tlesn hmotnosti (dvka i ena me bhem nkolika tdn pibrat a 10kg a nsledn je opt
rychle zhubnout), zkonzumovn velkho mnostv potravin bhem jednoho jdla, pravideln se opakujc odchody na toaletu i do stran po jdle (to plat i pro stravovn v restauraci i spolen stravovn
10
doma), otoky v oblieji a v oblasti krku, ast nevysvtliteln nevolnosti, porann na hbetu ruky
zpsoben vyvolvnm zvracen, zpach z st, zkaen zuby, problmy s plet, dle tak vyhbn
se spoleenskm akcm mimo znm prosted (ze strachu, e by dvka i ena nemla pleitost
se vyzvracet). Nemocn tak asto skrv rychl zmny tlesn hmotnosti a nafoukl bicho
za voln obleen, vyhb se situacm, ve kterch by se musela vysvlknout (bazn, sauna, v intimnm
vztahu s partnerem, atd.).
Mentln bulimie se navenek projev tak kolsnm nlad, vztahovanost, pecitlivlost,
ernoblm vidnm svta (bu ve nebo nic, co je analogick i k pjmu potravy - bu pln hladovn
i naopak zchvat pejeden s nslednm zvracenm jako prostedkem kontroly hmotnosti).
Jak dlouho bude dcera/partnerka bulimii mt?
Mentln bulimie me trvat nkolik msc, ale i nkolik let, a to i z dvodu, e ji dvka i ena
doke velmi dlouho tajit. Zle na odolnosti organismu, zdravotn problmy zpsoben bulimi se
mohou u nkoho objevit po pr mscch, u nkoho a po letech pejdn a zvracen. Lba mentln
bulimie je stejn jako u anorexie dlouhodob a vyaduje odbornou pomoc.
Spoluprce dvky i eny nemocn bulimi s odbornky bv lep ne v ppad mentln anorexie,
protoe dvka i ena si sama uvdomuje, e pejdat se a zvracet jdlo nen normln a hlavn to pro
ni znamen velkou fyzickou i psychickou zt. I v ppad bulimie je vak pro dvky a eny pznan,
e maj naruen postoj ke svmu tlu, k sob sam a na zmnch tchto postoj je teba pracovat.
Zkladem pro zbaven se nezdravch jdelnch nvyk je prava jdelnho reimu tak, aby tlo
nebylo nuceno se pejdat. Nemocn je tedy doporuovno jst pravideln alespo 5x denn pimen
porce, dostaten se hbat a uit se mt rda sv tlo. Prvodcem v lb j me bt psycholog,
psychoterapeut i psychiatr, ppadn tak poradce na vivu. Velmi dobe mohou tak poslouit
modelov jdelnky, kterch se nemocn v potcch lby dr. Ty bvaj soust svpomocnch
manul a pruek pro poruchy pjmu potravy. Daj se koupit v bnm knihkupectv.
Pro snen depresivity a zkosti je v nkterch ppadech doporuovna farmakoterapie, kter
by mla bt ale vdy doplnna psychoterapi. Samotn lky mentln bulimii nevyl.
Hledat odpovdi na tuto otzku je velmi nron a asto k dnmu konstruktivnmu een
nevede. Vae dcera/partnerka i Vy sm jist njak piny identifikovat dokete, pro samotnou lbu
a uzdraven je vak nutn zamit se na situaci te a tady, spe ne najt vinka a rozhdat se s celou
rodinou.
V prbhu lby se urit objev nov souvislosti a Vy i dcera/partnerka lpe porozumte, pro
nemoc u dcery/partnery vznikla a jak mechanismus ji udruje. Je ale spe na dcei/partnerce a jejm
terapeutovi, aby spolen uzel pin rozpletli a dcera/partnerka vykroila na cestu ivotem bez nemoci.
11
OTEC NEMOCN PORUCHOU PJMU POTRAVY

Skutenost, e dcera trp nkterou z forem poruchy pjmu potravy, bv pro otce vce pekvapiv
ne pro matku. Doba, za kterou otec tento fakt vezme skuten vn a pijme jej, tak bv del.
Nkdy k pijet nemoci u otce nikdy nedojde a porucha pjmu potravy je poprna, ppadn
bagatelizovna. Prvodcem lby dcery je zpravidla matka, co ukazuje i rozloen asti rodi na
svpomocnch skupinch pro rodie nemocnch dvek (Svpomocn skupina Anabell Praha, Klub
pro rodie pi Specializovan jednotce PPP Psychiatrick kliniky VFN Praha). Pi asti obou rodi
mu penechv iniciativu manelce i partnerce, matce dcery, s konstatovnm ena o tom v vc, vc
tomu rozum, j nevm, jak bych to ml ci. Pohled otce je vak zvlt u mladch dvek stejn dleit
jako matin, jeho zapojen nap. do rodinn terapie je velmi douc a pro lbu poruchy pjmu potravy
dospvajc dcery asto klov.
1. Poteby a pocity peujcch zjitn empirickmi vzkumy
Bylo provedeno mnoho studi zabvajc se tm, jak psychick dopad m pe o osobu
s duevnm onemocnnm na peujc. Ukazuje se, e poskytovn pe m vznamn vliv na rove
distresu peujcho. Ten pi pociuje jako subjektivn bemeno a vyjaduje potebu podpory. Jsou ale
znmy i pozitivn aspekty poskytovn pe. (Perkins et al., 2004, pel. autor)
Z kvalitativn studie Zkuenost s poskytovnm pe duevn nemocnm vyplv, e peujc
o osobu s poruchou pjmu potravy asto zavaj pocity viny a studu. Dle vyjaduj potebu
praktick a emon pomoci v jednn s nemocnou osobou (nap. poteba pomoci v ase obda,
poteba pomoci pi zvldn cel situace), potebu zskat vce informac o nemoci a lb,
o svpomocnch skupinch, o monostech lby a jednotlivch lebnch pstupech. Ze studie
tak vyplv, e peujc ct velkou zodpovdnost za vznik poruchy pjmu potravy, vnmaj dopady
nemoci na svou rodinu, vytvej kognitivn reprezentaci nemoci (tzn. vid nemoc oddlen od sv
dcery). (Treasure et al., 2001, pel. autor)
Z kvalitativn studie Poteby peujcch a jejich zkuenosti se slubami a dal podporou
vyplvaj ti klov oblasti poteb: vce informac, praktick rady a veden a potebu mluvit s nkm
druhm o sv zkuenosti. Respondenti uvdli dle potebu zskat vce informac o vlastn lb, chtli
bt zapojeni do lby. Respondenti, jejich dcera se ji uzdravila, upozorovali na nutnost prevence
poruch pjmu potravy a domnvali se, e kdyby mli v potku onemocnn vce informac, dailo
by se nemoc dcery zvldnout lpe a rychleji. Zvlt u mu zaznvala poteba po konkrtnm
prvodci, kde se dozv, jak jednat s nemocnou dcerou i partnerkou, zskat tak ujitn, e dlm vci
sprvn: Co mm dlat, kdy se pej?, Co mm dlat, kdy chce zvracet?, Co mm dlat, kdy
nej, mm se j ptt, co bude jst?, Mm se ptt, jak j je?, Mm j nco zakazovat?, Ml bych
ji nechat rozhodovat samostatn?, atd.. Nkte respondenti potebovali mluvit o sv zkuenosti
hlavn s tmi, kdo maj podobnou zkuenost a mohou tak situaci lpe rozumt. Vili, e podprn
svpomocn skupina jim pome zmrnit pocity izolace a nabdne jim monost sdlet informace
a zkuenosti. (Winn et al., 2004, pel. autor)
12
2. Prbh poruchy pjmu potravy dcery oima otce

Prbh poruchy pjmu potravy je u kadho jin, stejn tak je individuln pohled otce, kter nemoc
dcery sleduje. Pesto lze obecnji popsat vvoj pohledu otce na nemoc a promnu pocit a poteb otce
bhem onemocnn dcery. Vychzme ze situace, kdy jsou v rodin ptomni oba rodie, dcera
s nimi ije ve spolen domcnosti a oba rodie projevuj zjem o onemocnn dcery a een
situace. Jakkoliv jin podoba tohoto systmu (nap. nepln rodina, dcera ijc samostatn,
rodie v rozvodovm zen, dysfunkn vztahy v rodin, neochota rodi onemocnn by jen
pipustit, atd...) znamen tak promnu pohledu otce na nemoc a promnu jeho poteb. as, kter
otec potebuje k pijet nemoci, k jejmu piputn a vyrovnn se, resp. i k pechodu do dalch fz
boje s nemoc, je opt rzn dlouh. Zvis nejen na dcei, jejm vku, zvanosti a dlce trvn
poruchy, ale i na povaze otce, jeho ochot, zkuenostech a monostech zvldnout tkou situaci
spolen s dcerou.
2.1 Odhalen onemocnn dcery
S podezenm na onemocnn dcery zpravidla pichz za otcem matka. A u se jedn
o mentln anorexii, bulimii i pejdn, reaguje otec asto lehkovn, odmtav, strach matky o dceru
zlehuje (tato reakce je o to astj, pokud dcera trp mentln bulimi a fyzicky se nijak npadn
nemn, asto ani v jejm chovn nejsou pro otce patrn zmny). Npadn jin chovn je navc asto
ze strany obou rodi, zvlt otce, piteno pubert a dospvn, s typickm postojem to ji zase
pejde. V dal fzi vyrovnvn se se skutenost nemoci dcery se objevuje snaha po rychlch
eench, znovunastolen normlnho chovn jak v jdle, tak ve vztazch. Otec se sna vyut sv
autority (prost se podn naj a bude to, zamkneme lednici a kuchy a opova se pejdat
a zvracet, pesta si vymejlet a chovej se normln), po skutench problmech a pocitech dcery
se vak nept. Jeho snaha je pochopiteln, sna se rychle vyeit krizi, kter zasahuje celou rodinu
vetn jeho partnerskho vztahu s manelkou i partnerkou.
Z kvalitativn studie, jej respondenti byli tak otcov dvek nemocnch poruchou
pjmu potravy, vyplv, e nkte peujc rozpoznali nstup nemoci, pozorovali zmnu v chovn, ale
nedokzali nemoc dcery zastavit. Narazili bu na poprn nemoci dcerou i absolutn neochotu
o tomto podezen peujcho komunikovat. Po potvrzen onemocnn dcery asto u otc dochz k podcenn zvanosti onemocnn, vtina z nich pak popisuje obdob zjitn nemoci jako obdob pln bezmoci,
kdy nevdli, co maj dlat, jak komunikovat, na koho se obrtit. (Perkins et al., 2004, pel. autor)
13
2.2 Hledn pin a logiky nemoci

Pokud se nemoc opravdu rozvine a nejedn se o bn konflikty a hledn spojen s pubertou
a adolescenc dcery, zane si otec klst otzku, jak je mon, e jeho dcera je nemocn, kde se stala
chyba a kdo za ni me. asto dochz k hdkm mezi rodii nemocn dcery, kad zastv jin
stanovisko, jak by se mlo s dcerou jednat a postupovat. Otec je vystaven tlaku matky, kterou ji dlouho
svr strach o dceru a oekv od nj, e tak on konen pevezme zodpovdnost za nemoc a lbu
sv dcery. Vzjemn obviovn a nekonstruktivn hledn chyb a pin je v idelnm ppad
perueno odbornkem, kterho rodina vyhled a dostane prvn informace o nemoci, zdravotnm stavu
dcery, monostech lby, podlu jednotlivch len rodiny na lb.
Perkins (2004) ve svm vzkumu dochz k zvru, e vtina otc dokzala sama sob
logicky zdvodnit, e onemocnn nen jejich chyba. Lmete si hlavu nad tm, jestli to byla Vae chyba.
Co jsem udlal? Co jsem neudlal? Co jsem ml udlat? No a j osobn jsem doel k zvru, e jsem
nemohl dlat nic, e se to prost stalo, nemete si donekonena pipomnat vinu. (Gregory, otec).
Negativn emoce, kter se u respondent objevily v souvislosti se zjitnm poruchy pjmu potravy
u dcery, nevymizely, naopak se v prbhu nemoci jet zeslily. Respondenti hovoili o frustraci
a vzteku, zklamn, pocitu, jako by byli chyceni v sti, pocitu nemonosti situaci zvldnout a nezblznit
se. Intenzita tchto pocit se snila s jakoukoliv pozitivn promnou (zlepen stavu dcery, odchod
dcery z domu, pedn dcery do odborn pe,). (Perkins et al., 2004, pel. autor)
14
2.3 Mobilizace sil a podpora dcery v lb

V tto fzi se otec vtinou sna dozvdt o nemoci dcery co nejvce informac - pochopit logiku
nemoci, pijmout skutenost, e porucha pjmu potravy je zvan nemoc a bude vyadovat trplivost
a dlouhodobou odbornou pomoc.
Dlouh msce hdek s dcerou i manelkou vystd sten uklidnn a nadje, e existuje cesta
ven a e problm je eiteln. Otec potebuje najt odpovdi na sv konkrtn otzky, potebuje konkrtn rady, jak se chovat v t kter situaci. Jak s dcerou komunikovat, jak eit situace vznikl kolem
jdelnch nvyk, jak zachzet se strachem dcery z jdla, jak nepodlhat jejm manipulacm, jak zstat
pevn a zrove citliv ve svch rozhodnutch, jak se vyjadovat o dcein vzhledu, jak vystupovat spolu
s manelkou jednotn co se te chovn k dcei, jak udret chod rodiny, jak vysvtlit dalm potomkm
chovn a obte jejich sestry, atd.
Zprostedkovn informac a odborn literatury je pro otce tou nejvt pomoc, kterou v tuto chvli
me odbornk i laik nabdnout. Na Svpomocn podprn skupin Anabell Praha se opakovan
ukazuje, e v tto fzi otec nepotebuje sdlet sv pocity a poslouchat pbhy jinch rodi, ale
potebuje jasn a konkrtn rady, jak nemoc odstranit, jak eliminovat jej dopady (eknte mi, kam se
mm vrtit, kde a jak to mm opravit, a je dcera zase zdrav! - citace astnka svpomocn
podprn skupiny Anabell Praha pro blzk v roli otce). Otzky asto smuj k logice nemoci,
k pekvapen z nefungujc racionln argumentace, k bezradnosti, co dlat, kdy se dcera nechov
podle pedpoklad a nefunguj rady, kter otec nael v odbornch knihch i slyel od odbornka.
Pozornost otce je tedy maximln nasmrovna k nemocn dcei. Partnersk ivot, pe o dal
potomky, vlastn konky a pe o sebe a vlastn pocity jsou zatlaeny do pozad.
O to vce je frustrujc, pokud dcera nespolupracuje, nesdl odhodln rodi vyhledat odbornou
pomoc a zat se lit, dokonce reaguje negativn na obrovskou starost a pi rodi a odmt nejen
lbu, ale i samotnou existenci nemoci. Pouen otec v, e ambivalence k lb je soust
onemocnn a je konfrontovn s vlastn bezmoc cokoliv pro dceru udlat. Poprv pociuje na vlastn
ki to, co vyetl v odborn literatue - k lb se mus rozhodnout dcera sama.
Jednou z monost pro dvky mlad 18 let je nedobrovoln hospitalizace, ke kter daj souhlas
rodie. Otec s matkou maj tedy v rukch monost, se kterou jejich dcera nemus souhlasit, ale pesto
se tomu mus podvolit. Rozhodnut, co je pro dceru lep, je pro otce snaz, pokud zn pozitiva
i negativa obou monost - hospitalizace a dalch pokus o lbu v domcm prosted - a pokud me
svj nzor a nsledn rozhodnut opt o doporuen odbornka. Opora odbornka me oslabit pocit
viny z toho, e otec nechv dceru hospitalizovat proti jej vli. I pesto me dky hospitalizaci dojt
k vyhrocen vztahu mezi otcem a dcerou. Bez odbornky doporuovan hospitalizace zase hroz
zhoren zdravotnho stavu dcery. I nedobrovoln hospitalizace dcery vak otce nemus bezmoci
zbavit, pokud po skonen pobytu zstv dcera v podobnm stavu jako ped hospitalizac. Moc rodie
rozhodnout o dtti mladm 18 let a tm zcela zvrtit onemocnn je tedy pouze zdnliv.
Perkins (2004) v kvalitativn studii uvd praktick obte, kterm se otcov pi domc pi o dceru
museli postavit. Jednalo se o spolen stolovn a veker aktivity spojen s jdlem - nakupovn, vbr
potravin, schovvn jdla povaovanho za snden, finann dopady, atd. Dle analyzuje strategie
zvldn situace, kter peujc pouvaj. Tmi jsou: pozitivn zpsob mylen, humor, pokus
akceptovat problm, udret si vlastn zjmy a zskat dostatek informac o nemoci. Dleit bylo
tak nepemlet o ztracench letech a pleitostech, ale uvaovat v dimenzi te a tady.
(Perkins et al., 2004, pel. autor)
15
16
2.4 Vyerpn monost, vztek na sluby, na spolenost

Doba, po kterou je pozornost otce i cel rodiny maximln soustedna na pomoc nemocn dcei,
je rzn dlouh v zvislosti na vku dcery (m ni vk, tm zpravidla vt mobilizace sil cel rodiny),
dlce onemocnn, spoluprci dcery, monostech lby (ambulantn, pobytov, stacionrn, svpomocn,...), trplivosti a vytrvalosti rodiny. Pokud se vak z njakho dvodu lba neda, monosti
lby jsou vyerpny bez viditelnho efektu a otec nevid vsledky sv snahy a aktivity dcei pomoci,
zane hrt roli vztek. V prvn fzi se jedn o vztek na sluby, kter jsou dostupn i prv nedostupn,
na nefungujc systm. Poprv za dlouh obdob, kdy se dozvdl a postupn vyrovnal se skutenost,
e jeho dcera je nemocn a e rychl a snadn een neexistuje, ventiluje tak sv pocity. Pestv bt
podporujc v boji s nemoc, hled vysvtlen a omluvy pro to, pro se lba neda. V tto chvli me
bt jeho vztek profitem pro samotnou nemoc, kter najednou vypad neeiteln a zcela pohlcuje
nejen dceru, ale i jej blzk. Zaujet postoje my (dcera, rodina a nemoc) versus oni (odbornci, kte
v och otce selhali) jen posl nemoc jako takovou a zmna je blokovna nejen dcerou, kter sama
nen odhodlan se lit, ale i rodinou, je vysl zprvu nikdo nm nepome, vichni jsou na nemoc
na dcery krtc, nikdo si s n nev rady. Teprve rozklovn tohoto zaklnadla me cel proces
lby posunout dl.
Ani ir okol asto nenabz otci pochopen a monost najt levu. Dky nezkuenosti s nemoc
doporuuje rychl laick een, kter vak v ppad poruch pjmu potravy nefunguj, a otec zhy
zjist, e svovat se s problmem nemoci dcery a cel rodiny nezasvcenm ho spe stav do role
obhjce vlastn bezmoci, ne aby mu pomohlo se s tkou situac lpe vyrovnat. I tak mu ale ir okol
me pomoci - tm, e mu umon alespo na chvli zapomenout na nemoc dcery a pemlet
o bnch vednch radostech a starostech.
2.5 Bezradnost, bezmoc, apatie
Nen vjimkou situace, kdy dcera navtvuje spolen s rodii jednoho odbornka
za druhm a u vech se jen dky postoji dcery a cel rodiny potvrd rodinou pijat ve uveden
zaklnadlo.
A u dcera spolupracuje i nikoliv, pro otce jsou opakovan nespn pokusy dcei zprostedkovat pomoc velmi frustrujc, dlka trvn een problmu pmo mrn zvyuje pravdpodobnost
pocit bezmocnosti. Nefunguj pruky, nefunguj rady odbornk, vztah s dcerou i dal vztahy
v rodin se zhoruj a asov neohranienost nemoci a jejho vyeen vrh otce do jet vt
bezradnosti.
Zatmco psychick stav dcery, pokud nen k lb sama motivovna, se absolvovanmi pokusy
vylit se pli nemn, otec zav pocity bezmoci, nkdy a apatie. Sdlen zkuenost a pocit spolu
s dalmi rodii, kte jsou ve stejn situaci, me pinst levu v tom, e tuto situaci zn i nkdo druh
a tak z n zatm nenael uspokojiv vchodisko. To zmruje otcovy pocity bezmoci a viny, kter
naopak mohl umocnit postoj irho okol tak s n nco dlej, vdy ti umr ped oima..., to j bych
ji nauil jst, to bys koukal..., jak sis ji vychoval, tak ji te m.... Zrove me bt ve skupin ptomen
nkdo, kdo zail podobnou situaci, ctil se stejn bezmocn a pesto se situace zmnila a jeho dcera
se uzdravuje. Svpomocn skupina i podprn edukan skupina veden odbornkem me otci
pomoci udret si vru ve vylen, i kdy aktuln situace zlepen nenaznauje.
17
2.6 Vztek na dceru, rezignace

Je obvykl, e otec po urit dob rezignuje na jakkoli dal opaten a een a pestane
se o nemoc dcery i o dceru samotnou zajmat. asto tomu pedchz hdky a vztek na dceru, protoe
v och otce dcera nedl pro uzdraven dost. Nev si pomoci rodi, nesly na smutek a pl matky,
nesly na dobe mnn rady obou rodi a dokonce ani odbornk. Otec zaujme obrann postoj dlej
si co chce, je mi to jedno. Mn se zdruje doma, vce se sousted na svou prci, znovu se vnuje
konkm, obnovuje vyerpan sly. Nechce u poslouchat maneliny obavy o dceru, diskuze na toto
tma odmt, maximln manelce vyt jej vn ochransk postoj k dcei. S dcerou v tto dob
mlokdy komunikuje a pokud ano, tmatu nemoci a dceina zdravotnho stavu se vyhb.
Otec nevdom zaujm obrann postoj, kter ho chrn ped nemrnou psychickou zt
zpsobenou dlouhodobm onemocnnm dcery. Mlokdy je ochoten zabvat se svmi pocity,
nevyhledv monost pocity sdlet, nem chu vyut pomoci svpomocnch skupin i odbornk,
nevid v tom smysl. Nabdka odborn pomoci pro nj samotnho je v tto fzi vtinou odmtnuta.
Jakoby si dve ne matka dcery uvdomil, e rozhodnut k lb mus padnout z st dcery, nikoliv
jen od nj i od matky. Svm obrannm postojem nevdomky poskytuje prostor dcei, kter mus
sama pevzt odpovdnost za nemoc a len. Kritizovnm pstupu manelky k dcei pispv
k tomu, aby i manelka sthla ochrannou ruku, kterou doposud nad dcerou drela a vnovala
se tak sob a svm potebm. Pokud vak dcera jet nen pipravena na osamostatnn
se a pevzet odpovdnosti za svj ivot i sv len, me bt odcizen a rezignace otce
kontraproduktivn a nemoc se me nadle zhorovat. Neexistuje tedy jasn dan doba, po kter
je rezignace otce a matky, a tm i rozvolnn stereotypn fungujcho systmu dcera - nemoc rodie, pro dceru uzdravujc.
Trapkov a Chvla (2004) v teorii sociln dlohy kladou draz na terapeutovo sprvn rozpoznn
situace v rodin. loha terapeuta podle nich spov bu v podpoe dcery separovat se od rodiny
a v podpoe rodi vytvoit prostor pro separaci, anebo v podpoe vztahovho piblen se dcery s19
matkou i dcery s otcem. (Trapkov - Chvla, 2004)
2.7 Radost ze zlepen, strach a zklamn z nvratu nemoci
I drobn zchvv zlepen stavu dcery probud otce opt k aktivit a ve, e uzdraven je mon
i pro jeho dceru. Jen obtn je vak ochoten pipustit, e zlepen me bt pouze pechodn
a neznamen konen vtzstv nad nemoc. Krok zptky (nezvldnut jdeln reim - vynechan jdlo,
pejeden s nslednm zvracenm,...) vnm jako selhn a jen tko skrv pocit zklamn. Dobe
informovan otec vak um dceru v tto chvli podpoit a dodat j odvahu k pokraovn v zapoat
lb. On sm se znovu me opt o odbornou literaturu, zkuenost ze svpomocn rodiovsk
skupiny a nepodlehnout dky tomu pocitu, e nemoc dcery nikdy neskon. Monost vystdat se s jinm
rodinnm pslunkem v podporovn dcery i v dob, kdy se lba na chvli zastav a nepokrauje,
me otci pomoci nepenet na dceru pocity zklamn a netrplivosti.
Perkins (2004) ve sv studii nachz ve vpovdch otc, jejich dcery se ji uzdravily, tak
pozitivn aspekty pe o nemocnou dceru. Tmi jsou: vznik pevnjho vztahu s dcerou, zlepen
vztah a komunikace v rodin, osobn rozvoj a lep zvldn stresovch situac ve svm ivot,
schopnost lpe porozumt druhm lidem, atd. (Perkins et al., 2004, pel. autor)
18
3. Rodinn systm
Ve vzkumu Vandereyckena (1995) byly srovnvny normln rodiny a rodiny, ve kterch se vyskytla
porucha pjmu potravy. Anorektick rodiny vykazuj vce rigidity v rodinnm uspodn, mn jasn
interpersonln hranice a tendenci vyhbat se oteven diskuzi pi nesouhlasu mezi rodii a dtmi.
Bulimick rodiny naznauj pevnj interpersonln hranice, mn asto se vyhbaj vyjadovn
nesouhlasu, ale tak jsou mn stabilnm rodinnm uspodnm. (Vandereycken in BrownellFairburn, 1995, s.220, pel. autor)
tichov (2002) nachz v rodinch dvek s poruchou pjmu potravy podobn rysy takovch rodin:
> lenov tchto rodin jsou pehnan ochraujc a peujc o sebe navzjem, nerespektuj
osobn hranice
> rodiny izolovan, uzaven, kter maj pocit ohroen, jsou semknut, jako kdyby zvenku
pichzelo nebezpe
> rodiny rigidn, nepizpsobujc se vvojovm zmnm v rodin (udrovn dosplho v roli dtte)
> rodiny nevyjadujc emoce (zvlt negativn) a tak nedostaten ec konflikty
> vztahy rodi jsou mn vznamn partnersky (my jsme pedevm rodie, nebo skryt
partnersk problm)
> matky jsou vtinou hyperprotektivn, dominantn, ale mlo empatick ke skutenm potebm
dtte; matky, kter samy trp poruchou pjmu potravy
> otcov jsou nevznamn, vzdlen, a pro plinou zamstnanost, neptomnost, i neschopnost
navzat s dttem pevn vztah. (tichov in Vodkov a kol., 2002, s.451-452)
Rodinn systm hraje v procesu lby dleitou roli zvlt u mladch dvek, kter onemocn
poruchou pjmu potravy. Vzkumy potvrzuj, e nejvt spch v lb pin kombinace individuln
kognitivn-behaviorln terapie nemocn dcery a rodinn terapie, kter se astn vichni lenov
rodiny. (Vandereycken in Brownell-Fairburn, 1995, s.222, pel. autor).
Pi len poruchy pjmu potravy hraje roli i rodinn historie, postoje rodiny k psychickm onemocnnm, jdeln zvyky v rodin, zpsob komunikace mezi jejmi leny, atd.
Winn (2004) se ve sv studii zamila tak na podporu rodiny a ptel, kterou peujc
o nemocnou dceru dostv. Respondenti uvd, e uiten pi pi o nemocnou dceru byla stabiln
rodina, prce v tmu a prosted, kde mohli ventilovat sv emoce. Vtina respondent vak uvd,
e existuje limit, kdy me jet rodina a ptel pomoci. Dle jejich vpovd kolem nich bylo jen mlo
lid, kterm se svovali, vtinou se toti setkali s nepochopenm, neptelskmi reakcemi a to
vyvolvalo pocity viny a studu za onemocnn dcery. (Winn et al., 2004, pel. autor)
3.1 Partnersk vztah
Partnersk vztah otce a matky je dky dlouhotrvajc nemoci dcery vystaven velk zti.
Odbornky doporuovan jednotn postoj rodi k nemocn dcei klade na rodie poadavek dobe
komunikovat, vzjemn naslouchat svm potebm a nzorm, ochotu najt kompromis. Uzavrn
koalic jednoho z rodi s dcerou vtinou znamen poslen nemoci a narstn konflikt mezi rodii
i nebezpe rozpadu partnerskho vztahu.
19
astji lpe v tuto chvli chrn vztah partner mu, kter se sna i pes nemoc dcery zachovat as
trven pouze s manelkou, lpe se odpoutv od neustlch mylenek na nemoc dcery a jej utrpen.
To me bt ze strany manelky vnmno jako nedostaten zjem o dceru, o een jej nemoci
a znovu dochz ke konfliktm, k vylaovn rozdlnch nzor a postoj k dcei a k nemoci. Pizvan
odbornk podporuje rodie ke spolenmu postupu vi nemoci dcery, u je eit spory konstruktivn,
ukazuje nebezpe neitelnosti postoj rodi a mlo pevnch, resp. nedostaten prunch hranic
pro dceru, atd. Tm vm je partnersk vztah utuovn a nemoc dcery pro nj neznamen tak velk
nebezpe.
3.2 Komunikace v rodin
Jak ji bylo nkolikrt zmnno, prbh nemoci dcery je ovlivnn mnoha promnnmi. Jednou
z nich je tak vztah dcery s otcem, jejich komunikace. Po rozvinut poruchy pjmu potravy se otec
vtinou sousted na nemoc dcery, komunikace je zena na jdlo a jdeln chovn. Na Svpomocn
podprn skupin Anabell Praha opakovan zaznv bezradnost otc jak a o em se s dcerou bavit.
Vylen dcery ale pedpokld zapojen se do normlnho ivota. Je proto teba nevytvet bhem
nemoci uml prosted (strach se dcery na cokoliv zeptat, tich tolerance prapodivnch jdelnch
nvyk, nadbhn typu jen aby nco sndla, uzpsoben jdelnch zvyklost cel rodiny dle nemoci
a manipulujc dcery, atd.), ale co nejvce udrovat komunikaci a chod rodiny v normlnm reimu.
Dcera se mus nauit jst bez podmnek. Je tedy douc, aby otec i matka dceru podporovali
v normlnm jdelnm chovn a stejn tak s n oba komunikovali (nejen o jdle a velikosti porce, ale
o bnch vednch zleitostech, o jej pedstav o ivot, budoucnosti, jejch pnch a potebch,
ale i potebch ostatnch len rodiny, atd.).
Perkins (2004) se ve sv studii zamila tak na vztah otce a dcery. Byla zjitna emon barira
mezi otcem a jeho dcerou bhem nemoci, obte v komunikaci a pocit, e je dcera na otci jako
peujc osob zvisl. Respondenti tak zmnili negativn dopad na dal leny rodiny, kdy pe
o dceru znamenala velkou zt na kor manelky i partnerky a dalch dt. Nkolik respondent
uvdlo ltost nad ztracenmi monostmi pro sebe a svj ivot kvli pi o nemocnou dceru.
3.3 Vliv nemoci dcery na vztah otce s dalmi dtmi
Nemoc ovlivuje cel rodinn systm, m tedy vliv i na dal dti v rodin a vztah otce s nimi.
V jednotlivch fzch nemoci dcery me prochzet vztah otce s dalm dttem promnami. Zamen
pozornosti otce na nemocnou dceru v nm me vyvolvat potebu kompenzovat odstren druhho
dtte. Nkdy funguje druh dt jako prostedek levy pro otce (alespo jedno dt mm normln),
nkdy je druh dt dvno za vzor nemocn dcei (pro neme bt jako tv sestra/jako tvj bratr,
s n/nm dn problmy nejsou), nkdy je zdrav sourozenec v roli naslouchajcho a podporujcho,
tedy zcela mimo roli dtte, kter mu ve vztahu s otcem pslu.
Bv to prv zdrav sourozenec, kter nejlpe udruje rodinu v normlnm chodu. Pomh otci
a matce zapomenout na nemoc sv sestry, m nejvt nhled a odstup od nemoci, co se ukazuje pi
rodinnch terapich. Nepochybn ale nemoc sv sestry trp a jeho role mu pin velkou zt, kterou
nepozoruje ani blzk rodina a ani ir okol. Sourozenci takto i jinak duevn nemocnch lid jsou stle
opomenutou skupinou zasaench.
20
4. Poteby a pocity otce

Tak, jako se promuje onemocnn dcery, promuj se v souvislosti s tm i pocity a poteby otce.
Ten zav v prbhu onemocnn dcery velk mnostv pocit, kter vce i mn potlauje nebo se
s nimi vyrovnv nhradnm zpsobem. Tento zpsob prce s emocemi je do jist mry ovlivnn
samotnou nemoc dcery. K jejmu len je teba citliv, nedramatick a nedirektivn pstup, kter asto
blokuje spontnnost a intenzitu ve vyjadovn emoc. Nap. voln prchod vzteku otce v ppad,
kdy dcera nedojedla jm stanoven objem jdla, je kontraproduktivn lb. Stejn tak dlouhodob
nutnost podpory a opory pro nemocnou dceru nedovoluje naplno provat smutek, zklamn
a beznadj, ale naopak nut obrnit se trplivost, vytrvalost a v uritch chvlch sv poteby potlait.
I proto je pe o lovka s poruchou pjmu potravy tak psychicky vyerpvajc.
Winn (2004) ve sv studii zjiovala potebu otc zat s vlastn terapi. Vtina otc vak tuto
monost pro sebe nepovaovala za nutnou. Problm je podle jejich nzoru zbav jedin to, e se
dcera uzdrav. (Winn et al., 2004, pel. autor)
21
PARTNER NEMOCN PORUCHOU PJMU POTRAVY

V mnoha ohledech je situace partnera ve vnmn poruchy pjmu potravy partnerky podobn jako
v ppad otce a jeho nemocn dcery. Zkladn rozdl mezi muem v roli otce a v roli partnera je v tom,
e otec si svou roli nevybr, nem monost z tto role odejt, zstv otcem dcery, a u je zdrav
i nemocn. V tom me bt situace pro mue v roli partnera jednodu, m vdy volbu, zda
s partnerkou zstane, i ne. Monost volby je vak pouze zdnlivm ulehenm, me naopak
znamenat pro partnera obrovskou zt pi rozhodovn o tto volb.
1. Vztah partner a role nemoci ve vztahu
Situace, za kter vstupuje partner do vztahu, je velmi dleit pro dal vvoj podoby vztahu
a partnerovu roli v lb nemoci partnerky. Me toti vstupovat do vztahu bez vdom, e jeho
partnerka trp poruchou pjmu potravy, ppadn si nemus uvdomovat, jak rizika a jakou zt
to pro nj do budoucna me znamenat. Zcela jin situace nastv, pokud partner vstupuje do vztahu
s plnm vdomm a plnou informovanost, co porucha pjmu potravy obn. To, jak vnm nemoc
sama partnerka (zda si uvdomuje sv onemocnn, zda je aktivn v lb, atd.) a jak jej partner, m
vdy vliv na rozloen sil ve vztahu, na mru kontroly, na stupe zvislosti jednoho na druhm, na pebrn
odpovdnosti partnerem. Jen vzcn se toti poda oddlit vztah od nemoci a ta tedy zkonit vztah
njakm zpsobem ovlivuje a promuje, a si to zpotku partnei nemus nebo nechtj uvdomovat.
Jednou z mnoha promnnch, kter ovlivuj existenci vztahu a zpsob, jak se partner vyrovnv
s nemoc, je samozejm vk partner a dlka jejich partnerskho vztahu. Onemocnn partnerky je
pro oba dva ztovou situac a jednou z monost pro partnera, jak ji pekonat, je oputn partnerky.
Dvodem nemus bt porucha pjmu potravy jako takov, ale jej nsledky, kter limituj i partnera. Ten
nen ochoten v takovm vztahu setrvvat pro jeho nestabilitu a nenaplnnost - nap. nemonost chodit
do spolenosti na jdlo, celkov izolace partnerky od spolenosti, ast zmny nlad a s tm spojen
konflikty, zvislost na partnerovi, nechu k sexu, dlouhodob zt spojen s nekonenmi rozhovory
o postav, jdle, pocitech i naopak neochota o problmech mluvit a eit je, neochota partnerky se
lit, zdravotn pote partnerky, strach z nemonosti pot a pivst na svt dt, atd. m stabilnj
vztah a m zralej oba partnei jsou, tm vt ance je, e spolen pekonaj i tuto ztovou situaci.
1.1 Zpsob zjitn nemoci partnerem
Partner se me o nemoci partnerky dozvdt vce zpsoby a zpsob zjitn m tak pro kadho
jin vznam. Vtinou je partnerem pozitivn hodnoceno, pokud se to dozv pmo od partnerky, a u
stn, v dopise i pes nap. ICQ. Nhodn zjitn onemocnn partnerky (nap. pistien pi zvracen,
pi vyhazovn jdla povaovanho za snden, atd.) vtinou pinese velk pekvapen a pocit
podveden a zklamn, e ped nm partnerka nco takovho tajila a svm zpsobem byl klamn.
O partnerin nemoci se tak partner me dozvdt od nkoho z jejho blzkho okol - kamard,
rodi, spoluk. Tomuto oznmen sice nemus uvit, ale me v nm vyvolat podezen a vt
obezetnost vi chovn a psychickmu stavu partnerky.
Reakce partnera hodn zvis na jeho informovanosti o nemoci. Zpravidla se s nemoc jet
nesetkal, etl o n jako o nemoci modelek i hloupch malch holek a nedovede si pli pedstavit,
co vechno onemocnn znamen. Jeho reakce tedy nemus bt nijak dramatick. Pedpokld toti,
22
e kdy se jedn o nemoc, me se i vylit, stejn jako chipka. V tuto chvli partner potebuje zskat
informace (vyptv se partnerky, sm hled informace nejastji pomoc internetu) a mobilizuje sly
k pomoci partnerce. Je optimistick a hled een problmu. Zjitn nemoci mu tak me pinst
levu v ppad, e ji del dobu pozoroval, e se partnerce a tak ve vztahu nco dje. Nedokzal
si vysvtlit zmny nlad partnerky a nkter podivn nvyky - neochotu partnerky odjet na del dobu
mimo znm prosted, pravideln odchody na toaletu po jdle, npadnou nrazovitou konzumaci
vtho mnostv jdla, odmtn spolenho jdla s vmluvami typu u jsem jedla, nemm te hlad,
vezmu si nco pozdji, pokles vhy, rychl zmny vhy, zvenou navu i naopak nepimen
cvien, ztrtu zjmu o fyzick kontakt, zamen se na jdlo a postavu, hodnocen vzhledu okol, neochotu
komunikovat atd. Najednou dvaj tyto opakujc se nvyky a zmny smysl a zbav partnera pochybnost
o tom, e by ve vztahu nco dlal patn. Ve negativn v chovn partnerky pite prv zjitn nemoci.
1.2 Nebezpe snahy partnera pomoci
Partner me ve sv snaze co nejrychleji pomoci a stabilizovat tak vztah pebrat za partnerku
odpovdnost - rozhoduje za ni, pebr iniciativu v lb - akoliv jedinou cestou z poruchy pjmu
potravy je pevzet odpovdnosti za rozhodnut lit se samotnou nemocnou.
Pokud partner zane pebrat za partnerku odpovdnost - nap. zane rozhodovat o tom, kdy a co
bude partnerka jst, chyst j jdlo, upozoruje ji, kdy j mlo a kdy u je to moc, rozmlouv s n o tom,
jak se ct, jak prov sv tlo, sdl s n jej beznadj a smutek, snadno se me dostat spe do role
terapeuta ne rovnocennho partnera. Z pvodn snahy pomoci partnerce s jdlem se stv dobr
zvyk a partner zan rozhodovat i o dalch vcech, kter u pmo s poruchou pjmu potravy nesouvis.
Tmto zpsobem me nevdom kompenzovat zt, kterou dky nemoci partnerky nese. Pevzet
kontroly nad celm ivotem partnerky je jednodu ne setrvn v roli rovnocennho partnera
s omezenmi monostmi ovlivnit jej nemoc. Na Svpomocn podprn skupin Anabell Praha pro
blzk partner v takov roli asto mluv v mnonm sle my u jme i knedlky, opakovan zdrazuje
svj vliv na partnerku to zvldnu, pesvdm ji, kvli m to udl, v jeho hlase zaznv hrdost nad
tm, jak dobe proces lby partnerky d a nkdy i kritika odborn pomoci, kter vbec netu,
co partnerka potebuje, do nemocnice bych ji nikdy nedal, zvldneme to sami. Pi pozorovn obou
partner z pru je vidt dominance partnera. astji mluv, odpovd i na otzky, kter jsou kladeny
partnerce, ta pi odpovdi hled on kontakt s partnerem, jakoby chtla jeho souhlas k tomu, co sama
k. Spe ne v pozici partner se tak oba ocitaj v jinch rolch, v roli rodie (partner) a dtte
(partnerka), v takovm rozloen sil se sice me stav partnerky pechodn zlepit, ale jen obtn
to me bt udriteln stav.
Perkins (2004) popisuje, e nkte partnei zjistili, e to, co povauj za zkladn pro uzdraven
partnerky z poruchy pjmu potravy, o kterou se starali, je udlat krok zpt a nechat nemocnou pevzt
kontrolu nad svou nemoc a celm ivotem. Frank, partner, k tomu k: Mla by mt kontrolu nad svm
ivotem, to je to, co me tu nemoc zat niit. (Perkins et al., 2004, pel. autor)
1.3 Nebezpe pasti manipulace ze strany partnerky
Stejn jako otec nemocn dcery, tak partner nemocn partnerky po zjitn nemoci vtinou
sousted svou pozornost na partnerku a monost lby, zapomn na sv konky, mn se setkv
s pteli, uzavr se vce do partnerskho vztahu s myslem partnerce pomoci - bt s n, zachrnit ji od
23
patnch nlad, bt k dispozici kdykoliv partnerka potebuje. Ztrc tak sv hranice, stv se
zachrncem, ale i obt. Svou bezhranin snahou napomh vytven zvislosti partnerky na sob
a dostv se tak do bludnho kruhu (v jeho ptomnosti partnerka nemoc zvld, jakmile je sama,
pznaky nemoci se zhor). Nemoc dostv novou moc a partnerka me podvdom i vdom tto
manipulace vyuvat. To, co by j jin partner v rovnocennm vztahu netoleroval, nemoc chycen
partner akceptuje. Optikou pozorovatele pak lze sledovat vztah, ve kterm nemoc diktuje pravidla.
Partner vdy ustoup ze svch poteb, kdy je partnerce patn, kdy nechce jst, kdy zru na posledn
chvli schzku i spolenou dovolenou. Jako alibi spolehliv funguje nemoc. Partner chovn sv partnerky
omlouv, toleruje, chrn ji i ped negativnmi reakcemi okol, kter nen tak tolerantn jako on.
Po ase se vak me objevit zlost a vztek na partnerku, co u partnera vyvolv pocit viny, vyt
si skuten pocity a opakuje si sm pro sebe, e ona je pece nemocn, nen to pro ni lehk, nemm
prvo se na ni zlobit. A opt hraje roli as, po kter partner sv skuten pocity radji skrv a omezuje
sv poteby. Na Svpomocnou podprnou skupinu Anabell Praha asto pichzej vyerpan partnei
bez vry v uzdraven partnerky a bez vize jakhokoli zlepen i zmny. asto kaj: Nevm, jak dlouho
to jet vydrm, ale mm ji rd, pece ji neopustm. Ventilace tchto pocit je v tuto chvli klov,
monost vyjdit negativn pocity ve skupin a vyslechnout dal monosti, jak nakldat se svmi emocemi
a potebami, je konkrtn pomoc, kterou pak partnei oceuj. I kdy to jejich situaci pln nevye,
naerpaj inspiraci a chu do dal podpory sv partnerky. Pomoc jim samotnm tedy v tto fzi
spov ve sdlen pocit a zkuenost, v poskytnut informac (umonit nhled na logiku nemoci a na
provn vlastnch emoc) a v podpoe dohodnout a nsledn dodrovat pravidla, na kterch se s partnerkou partner domluv tak, aby tato pravidla respektovala tak pn, pocity a poteby partnera.
Pokud se nepoda zmrnit dopady, kter na partnera onemocnn partnerky a nefungujc partnersk
vztah m, stv se, e partner vnji uvauje o rozchodu. Jeho volba je dky existenci nemoci zatena
a ovlivnna mnoha faktory: dlkou vztahu, pocitem viny z ppadnho oputn partnerky v dob jej
nemoci, strachem ze selhn pi tku ze vztahu a neschopnosti eit situaci jinak, vitkami svdom
z ppadnho rozbit rodinnho zzem dtem, finannmi zvazky, ale tak vidinou levy, kterou
rozchod pinese, nadj vrtit se k normlnmu ivotu v novm plnohodnotnm vztahu.
1.4 Spolen souit, manelstv, dti
Poruchy pjmu potravy typicky postihuj adolescentn dvky. Nicmn tyto poruchy jsou asto
pozorovny i u dosplch en, bu jako pokraovn poruchy vznikl bhem dospvn, nebo nov
rozvinut v dosplosti. Protoe vtina z tchto starch en je vdan, je otzkou, jak vliv m porucha
pjmu potravy na vztah a jak manelsk vztah ovlivuje prbh onemocnn. Pokud existuje
signifikantn spojen mezi vskytem poruchy pjmu potravy a vlastnostmi manelskho svazku,
je jasn, e tak s partnerem-manelem mus bt v lb potno. (Vandereycken in BrownellFairburn, 1995, s. 221, pel. autor)
Lze se tedy domnvat, e kvalita partnerskho vztahu ovlivuje prbh poruchy pjmu potravy.
V klinick literatue asto zmiovan vzkum ukazuje, e vdan nemocn eny a jejich partnei asto
vykazuj vznamn stupe nespokojenosti s jejich vztahem. Zatmco sami manel-partnei obvykle
povauj manelsk problmy za nsledek problm s jdlem eny, odbornci uvauj o opaku: vyvozuj
existenci tajn dohody, nedostatku intimity, komunikan nedostatky, vyhbn se konfliktu nebo skrytho
boje mezi obma partnery. Tyto nzory jsou zaloeny na subjektivnm dojmu klinik, mly by bt tedy
povaovny za pedbn. (Vandereycken in Brownell- Fairburn, 1995, s. 221, pel. autor)
24
V jedin kontrolovan studii, ve kter bylo uito oboj - zjitn ze sebepozorovn a data zskan
videointerakc, bylo zjitno, e pry s poruchou pjmu potravy postrdaj dovednosti konstruktivn
komunikace pr takto nepostiench. Zrove se tm brn i destruktivnmu komunikanmu stylu
pr v manelsk krizi. Celkov rove intimity byla ni ne u normlnch pr, ale vy ne u pr
v manelsk krizi. Zatmco tento kvantitativn rozdl me odret rozdlnost manelsk spokojenosti
u pr, dal kvalitativn odlien by mlo bt provedeno mezi pry s poruchou pjmu potravy
a dalmi dvma kontrolnmi skupinami na zklad pedchoz relativn nzk rovn otevenosti
a intimity. Tato kombinace (pravdpodobn provzanch) interaknch problm - nedostatek
otevenosti, nzk rove intimity a deficit v komunikanch dovednostech - me pedstavovat
vznamnou pekku v konstruktivnm vvoji manelstv a pro uzdraven z poruchy pjmu potravy.
(Vandereycken in Brownell- Fairburn, 1995, s. 221, pel. autor)
V rmci V. a VI. mezioborov konference o poruchch pjmu potravy s mezinrodn ast
zaznlo nkolik pspvk na tma asistovan reprodukce u en s poruchou pjmu potravy
v souasnosti i v minulosti, ena s poruchou pjmu potravy jako matka, geny a prosted u poruch
pjmu potravy. Schopnost othotnt, prbh thotenstv a vliv matky s poruchou pjmu potravy
v anamnze na dt je i pro mue dleitm tmatem. Vzkumy v oblasti genetiky a poruch pjmu
potravy naznauj, e existuj urit genetick dispozice pro vznik poruch pjmu potravy. Definitivn
zvry jet nen mon vyslovit. Vsledky vzkumu s nzvem Osmnctilet sledovn mentln
anorexie vznikl v adolescenci: psychiatrick poruchy, kly pro hodnocen celkovch funkc,
prognostick faktory, thotenstv, dti (Wentz et al., 2007) v oblasti vlivu anorektickch matek na dt
ukazuj, e matky s mentln anorexi v anamnze jsou zkostnj, mn jist co se te krmen dtte,
potebuj vt oporu svho okol, aby se ujistily v tom, e jsou dobr matky. Vzkum ale neprokzal,
e by tyto matky mly mn dt, vce problm s poetm a donoenm dtte, ne mla kontroln
skupina z normln populace. Jedin rozdl byl zaznamenn ve vku prvorodiek. Matky s mentln
anorexi v anamnze mly dt o 2-3 roky dve ne je obvykl v jejich vkov skupin. To mohlo bt
zpsobeno snahou eny dokzat si, e je schopn dt mt i navzdory prodlan i stle probhajc
nemoci. Na zklad vzkumu lze ci, e mu v roli partnera nemocn eny me mt obtnj pozici
ve zvldn rodiovsk role vzhledem k vt me podpory, kterou mus dt sv partnerce - matce
dtte. (Wentz et al., 2007, s.19-20, pel. autor)
25
2. Pocity partnera a jeho provn nemoci

Jak ji bylo ve popsno, u partnera se bhem jednotlivch fz onemocnn partnerky objevuje
mnoho pocit, kter si vce i mn pipout a dovoluje prot. Roli hraje tak osobnost partnera.
2.1 Osobnost partnera
Na prbh onemocnn partnerky a zvldn tohoto stavu partnerem m vliv tak jeho osobnostn
zaloen. Jak velkou zt je schopen unst, jakmi strategiemi se s dlouhodobou zt vyrovnv, jak
je nastaven temperamentov, zda je spe intuitivn i racionln typ, atd. To ve hraje roli ve vyrovnn
se s nemoc a jejm zvldn.
Odbornky doporuovan spe nedirektivn, nedramatizujc a trpliv pstup je pro partnera
s pevahou temperamentu cholerika velmi tk kol. Dodrovn pravidel a hranic a do jist mry
vyadujc pstup me bt obtn i pro partnera s nepli pevnmi hranicemi s tendenc bt spe
submisivn a pizpsobovat se tomu, co vyaduje okol - v tto situaci tedy partnerka a jej porucha
pjmu potravy.
U osobnostn nezralho partnera se me snadno stt, e se stane obt v trojhelnku
partner-nemoc-partnerka, i naopak zneuije nemoc k ovldn a kontrole partnerky. Partner me
redukovat vztah na jdlo a jeho zvldn (ve se to kolem jdla, jdlo rozhoduje o byt a nebyt vztahu,
26
partner podmiuje svou lsku a pze zvldnm jdla,). Me pebrat odpovdnost za partnerku
i v oblastech, kde je to pro lebn proces kontraproduktivn. Pocit pevahy partnera nad partnerkou
(j vm nejlpe, co je pro ni dobr), kontrola a moc pipomn, jak ji bylo ve uvedeno, spe
rodiovskou ne partnerskou roli, stejn tak mesistv (nikdo jin ne j j pomoct neum, musm
tu zstat a zachrnit ji) nen z hlediska dlouhodobho partnerskho vztahu perspektivn.
2.2 Boj s vlastnmi emocemi
Sm u sebe partner dve i pozdji nalz celou klu pocit:
> strach o partnerku - o jej zdrav, v ppad mentln anorexie asto i o jej ivot
(tak v souvislosti se sebevraednmi mylenkami a tendencemi partnerky )
> pocit bezmoci - nemonost stav partnerky ovlivnit, zmnit, zvrtit
> ltost - nad partnerinou i svou situac
> soucit - jako pochopiteln doprovod lsky k partnerce
> provn tlaku okol na sebe i partnerku - pro partnera je obtn onemocnn partnerky ped
okolm tajit a zrove je tak tk odpovdat na opakujc se otzky, na kter nezn odpovdi
ani on sm
> netrplivost - v lb, v asov neohranienm horizontu uzdraven i alespo zlepen stavu
partnerky a tm i partnerskho vztahu
> psychick napt a psychick zt - vznikajc v souvislosti s nronou rol partnera takto
nemocn dvky i eny
> sklon ke konfliktnosti - asto zpsoben netrplivost ze stagnace i odmtn lby, kdy
psychick zt pesahuje pro partnera nosnou mez
> pocit podveden - pi opakovanm lhan, podvdn a neplnn slib partnerky
> nedostatek tlesnho kontaktu - odmtn ze strany nemocn dotyky pijmat, ale i poskytovat
> sexuln frustrace - vznikajc v dsledku odmtn intimnho kontaktu partnerkou, pp. je tento
kontakt pouze obasn i nenaplnn (jeho nenaplnnost partner prov jako svou
neschopnost partnerku vzruit i dovst k vyvrcholen)
> pocity viny - souvisejc s hlednm pin onemocnn u sebe, pocity viny za mylenky opustit
partnerku
> vztek a agrese - na nemoc, na okol (vztek nap. na rodie partnerky jako pinu onemocnn),
na sluby, na partnerku (asto kvli odmtn lby i nedostatku jej iniciativy v lb)
> bilancovn svho ivota - pemtn o vlastnch nesplnnch pnch a potebch
> racionalizace a poprn - nutn pro setrvn ve vztahu, zavrn o ped realitou jako obrana
ped sebou samm
> pocit ukivdn - spojen s velkmi nroky, kter jsou na partnera kladeny (neustl
dlouhodob podpora partnerky) v souvislosti s jejm nevdkem (tolik toho pro ni dlm,
tak moc omezuji sv poteby, kdo jin by to pro ni udlal a ona si toho stejn nev, k niemu
to nen)
> strach z budoucnosti - vychzejc z nebezpe, e se nemoc me vrtit, e me mt nsledky
(nap. nemonost mt s partnerkou dti, trval zdravotn pote,)
> strach ze selhn - z oputn partnerky spojen s vahami typu jak dlouho to jet takhle
musm vydret?, co kdy si nco udl, kdy se s n rozejdu? a dal
27
Perkins (2004) ve sv studii cituje partnera, kter popisuje obte ve vztahu s partnerkou, hlavn
co se te zvldn bulimickho chovn a komunikace: Neustle pemlte o svch krocch.
To je ta nejt vc, pod pemlte, co jste prv udlal v tto situaci, v tto minut, zda je to sprvn
a pokud to nen sprvn, jak efekt to bude mt? (Frank, partner). Dalmi partnery byla jako stresujc
provna nutnost vrtit partnerce sebedvru a podpoit ji: Od uritho momentu je velmi tk
pokraovat v podpoe nkoho typu, vak vte, no - jsi toho schopn, pjde ti to - ale j zaal
pochybovat, e opora m vbec njak smysl, bylo tk pohnout se z msta. (Frank, partner).
2.3 Reakce ir rodiny
Pro partnera me bt dleit tak to, jakm zpsobem se k problmu poruchy pjmu potravy
stav jeho rodie i rodie partnerky. Ti nemus o nemoci vbec vdt. Pokud si partnerka navc peje,
aby to tak i zstalo, me se partner asto dostvat do situac, kdy je svdkem vmluv a l partnerky
i mus elit pmm otzkm sm bez monosti pravdiv odpovdt, pokud chce respektovat pn
partnerky. To samozejm me vst ke konfliktm uvnit pru.
Vjimen nen situace, kdy partner obviuje ze vzniku nemoci rodie partnerky, odmt
se s nimi stkat a tot oekv od partnerky. I kdy je mon, e rodie mohou mt podl na vzniku
nemoci, hledn viny a kritika rodi je nekonstruktivn a nee situaci partnerky te a tady.
Tak rodie partnera nkdy zasahuj do partnerskho vztahu svho syna. Usiluj o jeho spokojenost, kterou v jejich och naruuje jeho nemocn partnerka. Me se tedy stt, e se proti partnerce
syna stav negativn, odrazuj syna od vztahu s n, sna se syna chrnit.
A u je rodiovsk konstelace a povdom o nemoci partnerky v rodin jakkoliv, vdy zle
na tom, jak se partnei vymez vi obma rodiovskm stranm, jak ohrani sv nov rodinn
zzem. Toto nemoc partnerky jist komplikuje, pro zachovn vyvenho partnerskho vztahu
a vytvoen nov rodiny je to vak zsadn.
2.4 Chronifikace nemoci a jej nsledky pro partnersk vztah
Poten nasazen partnera pro co nejrychlej pomoc partnerce pekonat poruchu pjmu
potravy po njak dob ztrat intenzitu a partner se svm zpsobem na ivot s nemoc partnerky
adaptuje. Adaptac je mylena sten rezignace nad tm, zda a co partnerka j, nad jejmi pocity
spojenmi s vnmnm vlastnho tla (partner postupn ztrc energii na neustl ubezpeovn partnerky o jej reln thlosti a krse), nad opakujcmi se pokusy se vylit, ale bez spchu. Rezignace
mu pomh zamit se i na jin oblasti ivota ne je jen porucha pjmu potravy. Zrove jej vak
pipravuje o vru v uzdraven, ve zmnu, kterou uzdraven pinese. Urit tolerance nemoci mu tedy
pomh udret stvajc situaci tak, jak je, a chrn jej ped pocity viny ze selhn partnerce pomoci.
Pro okol me bt ivot s nemocnou partnerkou naprosto nepedstaviteln, partner vak jako
kdyby nevidl monosti a pleitosti, kter si odpr a o kter pichz, ppadn m pro to sebeochraujc
a vztahochraujc argumentaci. Trv-li vak tento stav pli dlouho (pro kadho partnera je to opt jinak
dlouh as), partner postupn zane pesouvat pozornost zpt do spolenosti k ptelm, k zamstnn,
ke konkm. To me vst k nhledu a bilancovn partnerskho vztahu a touze najt plnohodnotnj
a mn komplikovan vztah se enou bez poruchy pjmu potravy. Odchod od partnerky ztuj
mylenky o vlastnm selhn a zrad, strach z ponechn nemocn partnerky vlastnmu osudu.
28
Pocity viny u nkterch partner petrvvaj i po navzn novho partnerskho vztahu. Nut jej vracet
se zpt a o bvalou partnerku se pece jen postarat (partner je stle k dispozici partnerce, tm
kdykoliv sly na jej voln o pomoc, pekrauje hranice vi n i vi sob a sv nov partnerce
ve snaze pomoci a tak odinit svou zradu). Zpracovn tchto pocit je dleit pro jeho dal
partnersk vztahy.
3. Poteby partnera
Zkladn poteby, kter mu ijc s nemocnou partnerkou m, jsou ve sv podstat stejn, jako
poteby mue ijcho ve vztahu se zdravou enou. Vzhledem k nemoci a ve popsanm nebezpem
vak nkter z poteb nabvaj vt dleitosti, asto prv tm, e nejsou dlouhodob uspokojovny.
Ve vztahu mu obvykle nem pln uspokojenou potebu:
> dvry (dky astmu lhan a podvodm partnerky, i poprn a tajen nemoci)
> sdlen a vzjemnho porozumn (to je zpsobeno uritou sebestednost partnerky na sebe a jdlo)
> vyvenosti vztahu (partner je dlouhodob pod tlakem nutnosti bt siln, bt oporou, nemt
problmy,...)
> intimity a sexu (nemoc sniuje u partnerky sexuln apetenci)
> vize smyslupln budoucnosti (partnerka nen schopna plnovat spolen ivot, je asto vce
zamena na sebe a sv poteby).
Winn (2004) ve sv studii oznauje ti hlavn oblasti poteb, kter ve vzkumu urili sami
partnei a kter byly zmnny ji v souvislosti s nejastji vyjadovanmi potebami otc:
> Poteba informac - partner potebuje znt informace o pinch nemoci, o tom, pro se rozvinula,
detaily o monostech lby; partnei upozorovali na potebu dozvdt se o nemoci vechno
dve, vas, jet ve fzi, kdy na tom jejich partnerka nebyla tak patn. To je zejm z vpovdi
jednoho z dotzanch partner: Vdt dv, jak by se to mohlo zlepit...rychleji se v tom vyznat, to
je klem, vak vte, kdybych toho vdl dve vc, tolik co vm te, tak kdy se dvm zptky,
myslm si, e by to pro ns oba mohlo bt mnohem lep. Partnei se tak domnvali, e je stle
mlo informac o nemoci, e nemli kde zjistit to, co je zajmalo, co potebovali.
> Poteba prvodce, manulu, pomocnka - mnoz partnei se ctili nejist v tom, zda dlaj vci
sprvn a ctili, e by potebovali radu a ujitn o tom, jak jednat s osobou, o kterou se staraj.
> Poteba mluvit, sdlet, vypovdat se - kombinace odsuzovn problm poruch pjmu potravy
veejnost, negativnch reakc okol a pocit studu vede u mnoha partner k pocitu, e pouze
lid se stejnou zkuenost mohou rozumt, jak to je t s nkm s poruchou pjmu potravy.
Toby, jeden z dotzanch partner, k tomu k: Mt monost mluvit s nkm, kdo tm proel
nebo prochz, to byla pro m nejdleitj vc. Vtina partner proto vila, e by pro n
mohla bt ast na svpomocn podprn skupin uiten, mohla by snit jejich pocity
izolace a umonit jim sdlet informace a zkuenosti. Jeden z partner, James, vak preferoval
skupinu urenou pouze partnerm: Vechny tyhle podprn skupiny jsou zamen na rodie
a jejich dospvajc dcery, mm pocit, e by tu mla bt i skupina pro partnery.
(Winn et al., 2004, pel. autor)
29
3.1 Poteby partnera vyjadovan na svpomocn skupin

Zkuenost ze Svpomocn podprn skupiny Anabell Praha pro blzk nemocnch poruchou
pjmu potravy ukazuje, e otevenost partnera v nkterch tmatech je vt, pokud je skupina
homogenn, tedy jen s ast mu - partner a koordintor. To potvrzuje i ve uveden studie Winn
et al. (2004).
Partnei na skupinu pichzej s oekvnm nvodu, jasnho doporuen. Na konkrtn otzku
chtj dostat konkrtn odpov. Po vyjasnn toho, co me skupina partnerm skuten nabdnout,
vyuij prostor skupiny pro sdlen - ptaj se sami sebe navzjem, hledaj paralelu i odlinost, vyjasuj
si sv motivace s partnerkou zstat, hledaj nhled. To ve prv prostednictvm pbh druhch.
astm tmatem bv nespokojenost v intimnm ivot. Zat mluvit o tomto tmatu se partner
vtinou styd, ale pokud je koordintorem tma oteveno jako jedno z monch, s levou se vypovd.
Dostane se mu informac o tom, jak mentln anorexie i mentln bulimie (ppadn tak uvan
psychofarmaka) ovlivuj vztah k sexu a k tlu partnerky. Zskv tak potebn informace k tomu,
aby nehledal pocity viny u sebe, aby se zbavil zkosti a strachu z toho, e u partnerku nepitahuje,
obavy, e m partnerka nkoho jinho, ppadn e nen schopen ji jako mu pln uspokojit. Pokud
by toti toto tma otevel mezi svmi kamardy, s nejvt pravdpodobnost by se mu dostalo rady
typu tak se na ni vykali, najdi si jinou a on by zstal na sv pocity znovu sm.
Dalm, pro partnery specifickm tmatem, je dilema ohledn komentovn vzhledu partnerky.
Partner si asto nev rady, jakm zpsobem reagovat na otzky partnerky ohledn postavy. Zjiuje,
e a ekne co ekne, vdy je odpov patn a partnerka neastn. Pro nj je to navc tak jednoduch
- lb se mu takov, jak je a nechpe, pro to ona neme pijmout jako fakt. Sdlenm zkuenost
a edukac koordintory se u nov zpsoby reagovn, co me vyut i v dalch oblastech - zvldn
jdla, dodrovn pravidel a hranic, komunikace s partnerkou o jejch i svch potebch.
30
IVOT PO VYLEN OIMA OTCE I PARTNERA

Partner i otec si bhem nemoci partnerky i dcery pirozen peje co nejrychlej uzdraven
a nvrat do normlnho zdravho stavu. asto opakuje chtl bych, aby to bylo s mou dcerou, resp.
mezi nmi jako dv. Mlokdo si vak uvdom, e se nelze vrtit do stejnho stavu jako ped
vypuknutm nemoci, jednak vzhledem k plynoucmu asu a tak vzhledem k proit zkuenosti
s tkou nemoc, kter vce i mn zmny v dalm ivot pin.
Dopady zmn v chovn a zpsobu ivota dcery na otce
Bhem dobe probhajc terapie se dcera u mimo jin odstranit nefungujc i patologick vzorce
chovn, kter nemoc udruj, a osvojuje nov, pro ivot bez poruchy pjmu potravy ivotadrn. Pokud
otec nen zahrnut do lby, nen pipravovn na zmnu postoj, priorit a hodnot, me bt zaskoen
novmi poadavky, novm oekvnm a novmi potebami dcery.
Pokud je dcera v mladm vku, je asto soust lby tak rodinn terapie, kter na zmnu
piprav i otce. Otec sm me sledovat dceru na jej cest k nhledu na vlastn chovn souvisejc
s poruchou pjmu potravy a tak spolen za podpory terapeuta mohou objevovat komunikan
a vztahov stereotypy v rodin, kter ovlivovaly onemocnn dcery.
U adolescentnch dcer je zmna asto spojen i s procesem separace, ppadn s jejm
dokonenm. Nemoc, kter na uritou dobu cel proces zastavila, ustupuje prv ve chvli, kdy je tm
dospl dcera pijmna otcem jako ena a kdy se j od nho dostv patin pozornosti. Na otce
je nejprve kladen nrok, aby se dcei piblil, poskytl j bezpenou otcovskou nru a vzpt, aby
ustoupil do pozad a ponechal dcei prostor pro utvoen si svta dle jejch pedstav a nov nabytch
monost a kompetenc. V idelnm ppad zstv bezvhradnou oporou, nezasahuje vak ji do
ivota tm dospl dcery.
Tento nron vvojov kol, kter otec pln, mu me ulehit podpora manelky i partnerky. Separac
dcery z rodiny toti vznik nov prostor a as pro oba rodie - pro jejich vztah, pro jejich zjmy, oba si mohou
oddychnout od nemoc zten rodiovsk role a vnovat se po dlouh dob sami sob navzjem.
Dopady zmn v chovn a zpsobu ivota partnerky na partnera
Partner mv s pijetm zmn v chovn a postoj vt obte. Pokud poznal partnerku ji nemocnou,
je jej promna o to vraznj. Mezi partnery pak me dochzet k zsadnm neshodm a nezdka
i k rozchodu. Nesluitelnost pohled na spolen ivot a vnmn svta byla v dob nemoci partnerky
utlumena, ve vztahu dochzelo k hdkm spe kvli jdlu, nladm, neochot partnerky se lit, atd.
Bhem vztahu tedy nedochzelo k vylaovn zsadnch pedstav o ivot, partnei nemli prostor
vytvet kompromisy a uit se t spolen, protoe je vce zamstnval boj s nemoc.
Po uzdraven dochz k peskupen sil ve vztahu. Partnerka ji nechce bt submisivn, chce o svm
ivot rozhodovat zcela sama, bez kontroly partnera. A to o to vce, m dle ji nemoc suovala a kolik
pleitost a monost (nyn ji oima uzdraven) promarnila. To se me stt prv tehdy, pokud partner
bhem nemoci rozhodoval o partnerin jdle, ale i o jejch zjmech a aktivitch, o podob spolenho ivota.
vahy o rozchodu a samotn rozchod me bt umle oddalovn partnerkou z vdnosti za to, co
ve pro ni partner v dob jej nemoci udlal, a tkmi pocity viny z plnovanho rozchodu z jej strany.
Zchrana vztahu je ale u jen zdkakdy mon. D se toti ci, e pouze nemoc udrela vztah partner
31
pohromad a kdyby nebylo nemoci, partnei by se spolu patrn rozeli po mnohem krat dob,
s ohledem na rzn ivotn priority a nzory nesluiteln s dlouhodobm souitm.
Pry, kter se znaly ji ped vypuknutm nemoci u partnerky a spolen nemoc pekonaly, asto
svj vztah jet upevn a peformuluj na zkuenost, kter jim obma nco pinesla.
Perkins (2004) ve sv studii sledovala prv tyto pozitivn faktory, kter peujc o nemocnou dceru i partnerku zaznamenali. Vtina mluvila o vytvoen uho vztahu s nemocnou, o zlepen rodinnch vztah a jejich
fungovn. Skoro polovina dotzanch vila, e osobnostn vyrostli dky prodlan zkuenosti. Nkte poukazovali na pozitivn zmny v jejich vnmn a pocit vt sly, jin vili, e rozvinuli schopnosti pro zvldn vlastnch
tkost nebo zdokonalili pedtm chybjc schopnosti rozumt druhm. Jeden z dotzanch partner,
Marcus, k tomu k: Zmnilo m to, zmnilo to mj ivot, mj pohled a to, jak vci vidm, v tomto
smyslu to pro m bylo uiten, opravdu to otestovalo mou slu. (Perkins et al., 2004, pel. autor)
Strach z budoucnosti a monho nvratu nemoci
Zpotku me bt otec i partner nedviv k ukonen lby a k prohlen dcery
i partnerky, e je zdrav. Jeho opakovan zkuenost s neinnou i nedokonenou lbou jej vede
k opatrnosti a nedve v to, e u to konen skonilo. Z literatury navc asto v, jak rizikov
a pomrn ast je relaps (nvrat) tohoto onemocnn.
Strach z recidivy onemocnn me bt ale jednm z jejch optovnch spout. Nadmrn
opatrnost ze strany partnera i otce, peliv sledovn jdla nemocn a jejho chovn me nemocnou
zatit a znovu pispt k jejm pochybm o sob sam a o svch schopnostech jdlo a ve s nm
spojen zvldnout. mrn s dlkou onemocnn je teba tak del as k tomu, aby se vztah mezi
otcem a dcerou, respektive mezi partnery normalizoval a osvobodil od nemoci. Ve chvli, kdy se bn
otzka typu Jak se m? osvobod od odpovdi dobe, jedla jsem, pop. ani se neptej, zase jsem
zvracela, je partnerka i dcera na cest k normlnmu vztahu s lovkem, kter se j pt. Stejn tak
partner i otec smuje sprvnm smrem, pokud otzku Jak se m? nevyslovuje s zkost
a strachem a s oekvnm odpovdi, jak se dailo v jdle.
Tak v ppad, kdy se partnerskmu pru neda pot dt, me partnera napadat souvislost
s prodlanou poruchou pjmu potravy partnerky. Jeho obava z nedacho se thotenstv tak jet
zesl, partner hled vinu v minulosti a nezdka i v partnerce. Poruchu pjmu potravy pak vleou oba
partnei jako tk balvan, i kdy objektivn dn nsledky v tomto smru nezanechala.
Zvlt v obdob bezprostedn po uzdraven a stabilizaci jdelnho chovn i postoj k sob
a druhm u dvky i eny vylen z poruchy pjmu potravy je velmi dleit, aby ona a jej blzc nadle
komunikovali o svch potebch, vyjasovali si oekvn, aby nedochzelo k nedorozumnm, kter
mohou pispt k relapsu onemocnn.
I pes vechna opaten, kter se sna dcera/partnerka i jej okol proti nvratu nemoci uinit, me
k relapsu dojt. Nelze za to dceru/partnerku vinit, ale znovu je teba konstruktivn pracovat na tom, aby
se nemoci zbavila jednou provdy. Je teba podvat se na celou situaci relapsu z nadhledu, zjistit,
za jakch okolnost k relapsu dolo, zda jsou patrn jasn spoute, uvdomit si, jak mechanismy
ped relapsem dceru/partnerku chrn a zda je dcera/partnerka vyuv, atd.
Pokud se neda relaps zvldnout samostatn, je jist douc znovu oslovit odbornou pomoc,
nejlpe toho odbornka, se kterm dcera/partnerka u spolupracovala, spolen s nm se j podailo
nemoc zmrnit a zastavit a bude tedy snaz znovunavzat terapeutick vztah pln dvry ve schopnost odbornka dcei/partnerce pomoci.
32
ODPOVDI NA NEJASTJ OTZKY

JDLO...
Skoro nic nej, mm ji nutit, aby jedla?
Samotn nucen do jdla ji z poruchy pjmu potravy nevyl. Pokud ji budete nutit pes jej vli,
spe se budete jen hdat a atmosfra ve vztahu se kvli hdkm o jdlo zhor. V kol tedy nen
dostat do n jdlo za kadou cenu jako do malho dtte, ale mluvit s n a vysvtlit, pro si myslte, e by
mla jst, pro mte pocit, e ji muste nutit. Zeptejte se j na jej pedstavy o dalm ivot s mentln
anorexi. Podporujte ji ve vyhledn odborn lby.
Mm ji nechat, aby si jedla, jak chce a co chce?
Nkdy se me stt, e budete mt radost z toho, e Vae dcera/partnerka j alespo nco, i kdy
do normlnho jdelnku to bude mt daleko. Ano, je fajn, e nco j, ale pro vylen z poruchy pjmu
potravy to nesta. Zkuste s n tedy promluvit o jej skladb jdelnku, zeptejte se j, co si o nm sama
mysl, jestli etla nco o vyven strav a zda by se chtla poradit teba s poradcem na vivu.
Mm j chystat jdlo a rozhodovat o jejm jdelnku?
U mladch dvek s poruchou pjmu potravy je nkdy tento krok velmi potebn. Pokud je vak Vae
dcera i partnerka dospl, mus se sama nauit nakldat s jdlem, rozhodovat o nm, chystat si ho.
Vae pebrn zodpovdnosti by ji stavlo do pozice dtte spe ne dosplho lovka, kterm me
bt u i sedmnctilet dcera. Pod-li Vs vak dcera/partnerka o spoluprci pi chystn jdla,
vyhovte j a promluvte s n i o negativech, kter to me mt - tedy Vae pebrn zodpovdnosti
za nco, co mus pozdji zvldnout i sama.
Mm s n jst a mm jst tot co ona?
Spolen stolovn je normln a pro zdrav lidi bez poruchy pjmu potravy tak pjemn
zleitost. Pro nemocnou dvku i enu to me bt tk, ale zrove je to zpsob, jak znormalizovat
sv jdeln chovn. Pokud to tedy jde, snate se jst spolen. Me se stt, e je to pro Vs velk stres
a sm se vbec v klidu nenajte. Je-li tomu tak, zvate, co je pro Vs a Vae zdrav lep.
Nemuste jst tot co ona, Vy se z poruchy pjmu potravy nelte. Co je tak argument pro Vai
dceru/partnerku, kdy Vs nut snst nco, co Vy nechcete, na co nemte chu. Ale opt plat, jte-li
stejn jdla, dcei/partnerce to me pomoci normalizovat jej jdeln chovn (jejma oima: on j to
sam co j a netloustne, tak snad taky neztloustnu, kdy to snm).
Co mm dlat, kdy se u jdla rozbre?
Pro Vai dceru/partnerku je pjem potravy spojen s takovm strachem, e se me stt, e se nad
plnm talem jdla rozple. Bute trpliv, vydrte s n u stolu a citliv trvejte na tom, e by jdlo mla
snst. Zeptejte se j, co by od Vs potebovala v tuto chvli a pokud jej poteba nebude v rozporu se
snahou se vylit, zkuste na ni adekvtn zareagovat.
33
Slzy nkdy mohou zskat i manipulativn ndech a dcera/partnerka je vyuv k tomu, aby Vs
obmkila a nemusela jdlo snst. O Vaem pocitu, e jste plem manipulovn, zkuste mluvit ve chvli,
kdy nesedte u tale, ale jste teba na prochzce a nehroz tedy bezprostedn konflikt pmo u jdla.
Je normln, e m dcera/partnerka z jdla pod strach? A co s tm?
Mon se vm to zd divn, myslte si, e si dcera/partnerka vyml, aby jdlo nemusela jst nebo
alespo ne v takovm mnostv. Vzhledem k tomu, e nev svmu tlu a tak se boj stlho pibrn
na vze, je pro ni jdlo opravdu velk neptel. Mjte pro to pochopen, nezlehujte jej strach, nicmn
opakujte argumenty o nutnm rozbhnut metabolismu, pimen strav a pohybu. Opakujte,
e dn tlo nepibr donekonena, pokud pravideln dostv dostatenou a pestrou stravu
a pimen se hbe. Ani v okol dcery/partnerky se pece nevyskytuj lid, kte by stle jen pibrali
a pibrali. Jst je normln a k ivotu potebn.
Co mm dlat, kdy nesn jdlo, kter by snst mla?
Znovu plat, e odpovdnost za lbu nese dcera/partnerka sama, nejste to Vy. Trvejte na dojeden
jdla, kter se dcera/partnerka rozhodla snst, ale nekite na ni, neproste, nevyhroujte, bute vcn
a pokud mono ptelsk. Nedvejte jdlu magickou moc, kter bu znamen Vai pze i nepze.
Hrozbami a vitkami nic nezmnte. Mluvte o tom, co pro Vs znamen, kdy dcera/partnerka jdlo
nesn, jak to me mt pro ni nsledky, zeptejte se, jak to vid a ct ona sama. Ale nerozebrejte jdlo
donekonena, soustete se tak na jin, ne tak konfliktn, oblasti spolenho ivota.
Me se stt, e Vs bude dcera/partnerka prosit, abyste za ni jdlo dojedl. Nepistupujte na jej
prosbu, snzte jen to, co mte na svm tali se slovy, e kad mte vlastn porci a e Vm ta Vae
urit sta. Pokud dcera/partnerka jdlo nedoj, neodnejte ho, nevyhazujte, nechte dceru/partnerku,
aby sama musela tto situaci elit. Soust lby z poruchy pjmu potravy je i nauit se manipulovat
s jdlem - vyhodit ho, rozdlit a snst jen st (nap. snst jen kousek okoldy a ne celou).
Mm se j ptt kad den, co jedla a jestli zvracela?
Nejlep bude, kdy se na tom spolen domluvte. Zeptejte se dcery/partnerky, zda si peje, abyste
se j ptal a jakm zpsobem. Sm si zkuste tak pedstavit, jak by to bylo pro Vs, kdyby se Vs kad
den nkdo ptal, co jste jedl, jakou porci a zda jste nebyl zvracet.
Nkdy se me stt, e Vm dcera/partnerka odsekne, natve se. Me to bt zpsobeno tm,
e se j v jdle nedailo tak, jak si pla a Vy ji s tm vlastn nahlas konfrontujete. Zrove pro Vs me
bt zatujc vytvet si domnnky, zda jej patn nlada souvis s jdlem nebo s Vmi, nebo s m
vlastn, v tom ppad vdy mluvte o svch pochybch nahlas a vyjasnte si to, co potebujte.
Nkter jdla u j ani nenabzm, nem to smysl, stejn vdycky odmtne
I kdy to me bt Vae opakovan zkuenost, zkuste vdy dcei/partnerce nabzet ve tak, jako
by byla zdrav. Konfrontujte ji s tm, e mus odmtnout nco, co si ostatn bez vhn k jdlu vezmou.
Clem nen vytvoit kolem dcery/partnerky ochrannou hrz ped jdlem, kter by stejn jst nechtla,
ale pomoci j vrtit se zpt do svta, kde je jdlo normln soust ivota.
34
Co mm udlat, kdy chce jt hned po jdle na toaletu a j mm strach, e chce zase zvracet?
Pokud bude Vae dcera/partnerka rozhodnut, e zvracet chce, nezabrnte ji v tom ani fyzicky,
ani vhrukami, ani prosbami. Pokuste se ji po jdle pivst na jin mylenky, mluvte s n, nabdnte
j spolenou prochzku i njakou innost, kter j pome odvrtit nutkn myslet na snden jdlo a jt
zvracet. I kdy se Vm to nepoda, nen to Vae chyba, dcera/partnerka sama mus dospt
k rozhodnut se zvracenm pestat i za cenu negativnch pocit a bolest bicha z pejeden.
Abyste pedeel pocitu bezmoci a nevdomosti, co dlat ve chvli, kdy chce jt dcera/partnerka
zvracet, zkuste se nemocn zeptat, kter innosti j obvykle pomhaj, co by od Vs v tu chvli
potebovala. eknte j tak o svch pocitech.
35
KOMUNIKACEHDKY A KONFLIKTY...
Jak mm s dcerou/partnerkou vbec o nemoci mluvit?
Snate se, aby se z nemoci nestalo tabu, strak, o kterm oba vte, ale nikdo o nm nezane,
protoe m strach z reakce druhho. Oba si pak mete vytvet myln domnnky typu vbec
ho nezajm, jak na tom jsem, nestojm j ani za to, aby mi ekla, jak se j boj s nemoc da. Snate
se komunikovat normln, nechote po pikch, nevytvejte kolem nemocn bavlnku. Zrove
se vak snate bt ohledupln a citliv k jejm potebm. Zkouejte o vcech mluvit, domlouvat se,
vyjasnit komunikaci. Kdy s dcerou/partnerkou mluvte, nevytejte, pehnan nekritizujte, neironizujte,
snate se bt konstruktivn a mluvte tak o svch potebch.
Je mon, e s Vmi o nemoci mluvit odmt, nemoc popr, pi Vaich pokusech tma otevt se
natve. V tomto ppad zkuste mluvit hlavn o svch pocitech, o tom, co vidte, nesnate se j radit, ale
dejte prchod svm pocitm a zeptejte se tak na jej. Urit v komunikaci uspjete lpe s vtou Mm
o Tebe strach, chtl bych ti pomoct, ale nevm jak, ekni mi, co bys potebovala... ne U se na to ned
dvat, podvej se na sebe, nejsi schopn nieho, odvezu t do blzince a bude to, tam t jst nauej....
Pokud ji s dcerou/partnerkou o nemoci mluvte, stanovte si spolen pravidla, kter budou dobr
a splniteln pro Vs oba. Nkdy toti nemuste mt nladu ani slu o nemoci dlouze debatovat, dejte ale
dcei/partnerce najevo, e to neznamen, e Vs ona a jej trpen nezajm, ale e momentln
potebujete odpoinek a vrtte se k povdn pozdji. Stejn tak ona nemus bt vdy nastaven
k rozebrn nemoci, respektujte jej pn to te neeit a domluvte se na pozdji.
36
Co kdy odmt dohodnut pravidla?

Pokud se Vm povedlo se s dcerou/partnerkou domluvit na pravidlech ohledn zvldn jdla,
komunikace o nemoci a jdle a tak o Vaich vzjemnch potebch, udlal jste s dcerou/partnerkou
velk krok smrem k vylen. Kolsn motivace dodrovat dohodnut pravidla souvis s nemoc,
pro dceru/partnerku je velmi obtn je dodret vdy na sto procent.
Nedodruje-li dcera/partnerka opakovan spolen sjednan, zkuste o tom mluvit, zeptat se j,
co se dje, v em j mete bt uiten, aby sama pila na to, co ji blokuje a chtla se tomu postavit.
Vitky, kritika a vty typu j jsem vdl, e to s Tebou nepjde po dobrm nebo stejn to zase
nedodr nejsou konstruktivn a k vylen nevedou.
Co mm dlat, kdy vm, e mi le?
Pro porozumn dvodu lhan dcery/partnerky je teba vzt v vahu to, jak porucha pjmu potravy
funguje. Dcera/partnerka se neustle potk s touhou bt thl, mt jdlo pod kontrolou, neselhat.
Li i podvody spojen s jdlem jsou tedy reakc na strach, kter m nemocn pi pedstav, e by to i
ono sndla. Pokud navc jej okol funguje jako kontrola a dohled, nut to dceru/partnerku obelhvat
nejen sebe, ale i druh.
Kdy zjistte, e Vm Vae dcera/partnerka le, eknte j o tom. Povzte j o svch pocitech z jejho
lhan i podvod, o tom, co pro Vs znamen ohroen i ztrta dvry ve vztahu. Najdte spolen
cestu, jak mezi Vmi zachovat upmnost. Zeptejte se nemocn, co ji nut lht a zda j njak mete
pomoci zmnit to.
Mu j ci, e u toho mm po krk, mu se s n normln hdat?
Nemoc Va dcery/partnerky neznamen, e nemte prvo na sv pocity a poteby. Hdka
je pirozenou soust ivota ve vztahu a vyhbat se vyjadovn negativnch emoc nen dlouhodob
udriteln. V hdkch byste se vak ml vyhnout kritizovn a poniovn dcery/partnerky za jej onemocnn.
Roziluje m, jak je nae lednice pod vyjeden, to se u ned vydret
Je teba jasn ci, e za dsledky bulimickho chovn nese odpovdnost dcera/partnerka. Pokud
se pejd jdlem, kter je cel rodiny, mla by zkonzumovan potraviny dokoupit za svoje penze.
Pokud se jde dcera/partnerka vyzvracet, mla by po sob uklidit toaletu. Pokud penze na jdlo krade,
mla by zpsobenou kodu nahradit. Nemocn nesm zneuvat Vai dvru ani tit z Vaich penz.
VZHLED...
Co j mm ci, kdy se pt, jestli je tlust?
Komentovn vzhledu Va dcery/partnerky je oemetn zleitost. A eknete, co eknete, stejn
to s nejvt pravdpodobnost bude patn. Vyhnte se tedy poznmkm o jej postav a pokud se Vs
dcera/partnerka pmo zept, zeptejte se j, pro je to tak dleit a co byste na to ml vlastn odpovdt.
eknte j, e ji mte rd takovou, jak je a kila pro Vs nejsou dleit. Zdraznte, e zdaleka
37
nepikldte vzhledu takov draz jako ona pod vlivem nemoci a hlavn pro vs je, aby ona byla
spokojen a astn. Ocete na n nco, co nesouvis nutn s hubnutm, ale pochvalte ji, hledejte
malikosti, ktermi ji mete potit a povzbudit. Bude se tm uit pijmat sebe a sv tlo takov, jak je.
Jak ji mm pesvdit, e jej vzhled pro m nen tak dleit?
kejte j to. Mon Vm nebude vit, ale pokud to tak opravdu ctte, opakujte j to. Oceujte
ji za nco, co nen miteln v kilech i centimetrech, pomozte j poslit sebedvru a najt samu sebe.
Vae orientace na jin hodnoty ne vyhublost, vkon a presti j me ukzat cestu. Po t ale u mus
chtt jt sama.
Co mm dlat, kdy pod cvi, v se, pot kalorie, sleduje se?
I to pat k nemoci, zvlt k mentln anorexii. Cvienm a venm dcera/partnerka udruje
kontrolu nad sebou, jdlem a postavou. Aby se tohoto mohla zbavit, mus zskat kontrolu nad svm
ivotem jinm zpsobem. Zkuste s n na toto tma promluvit, snate se j ukzat, e nlada se neodvj
od sla na vze, najdte jinou spolenou zbavu, kter j umon nemyslet na postavu a jdlo. Znovu
navrhnte monost vyhledat odbornou pomoc.
VZTAH...
Co mm dlat, kdy k, e si mou pozornost a n vztah nezaslou?
Asi si to skuten mysl, jej sebevdom je toti nemoc nabouran a m vitky svdom, e Vs
svou nemoc zatuje. Zkuste ji pesvdit o tom, e Vai lsku si nemus zaslouit, e jste s n rd,
a u je nemocn nebo nen. Pokuste se situaci vyut k tomu, abyste i Vy sm ekl, co vlastn
od dcery/partnerky potebujete. Mluvte s n o odborn lb, podpote ji v jejm rozhodnut jt se lit.
Mm ji utovat, kdy je j zle?
Vae opora je pro dceru/partnerku velmi dleit a pokud se stanete jejm spolubojovnkem
s nemoc, mete velmi pispt k jejmu rychlejmu uzdraven. Nemete bt vak vdy a vude
k dispozici, chrate si tak sv hranice, sv zjmy a svj as, nenechte se nemoc chytit do pasti.
Dcei/partnerce me pomoci, kdy ji povzbudte nebo obejmete ve chvli, kdy ct, e je na nemoc
sama a nevid dn vchodiska. Zrove nezapomnejte na to, e bez odborn pomoci je tato nemoc
jen tko zvldnuteln a e Vy odpovdnost za lbu nenesete.
Jak s n mm mluvit, kdy vdycky reaguje tak agresivn? Vdy takovou ji vbec neznm!
Je mon, e Vae dcera/partnerka se najednou chov pln jinak, ne jak jste ji znal dve.
Porucha pjmu potravy mn jej vnmn sebe sama, me zvit jej vztahovanost a citlivost. Pokud
vak jej chovn pesahuje nosn meze, neomlouvejte to stle nemoc. Netolerujte to, co byste
netoleroval, kdyby byla zdrav. Nemoc toti snadno me bt vnmna jako alibi a pro dceru/partnerku
me znamenat vhody, kter pak brn snaze se nemoci zbavit.
38
Co mm dlat, kdy se mi zd, e n vztah je vc o jej nemoci ne o ns dvou?

Pokud je nemoci ve vztahu vnovna plin pozornost, me se nakonec stt jeho jedinm
tmatem. To pro Vs mus bt velmi unavujc, vyerpvajc a tak nenaplujc. Nkdy Vs me
napadnout, e by bylo lep o tom nemluvit vbec, dlat, jako e nemoc neexistuje. Dejte vak pozor na
to, aby to Vae dcera/partnerka nevnmala jako nezjem o ni, vysvtlete j svou motivaci k mlen na
toto tma a domluvte se, za jakch podmnek za Vmi dcera/partnerka me pijt, kdy o nemoci
mluvit potebuje. Vyhledejte spolen odbornou pomoc, kter uvoln napt ve vztahu a pome Vm
vrtit vztah do roviny, ve kter nehraje nemoc hlavn roli.
39
RODINA
Jak mm v tto situaci udret normln chod na rodiny?
Nemoc to urit ztuje, pesto se snate, aby se chod rodiny porue pjmu potravy
dcery/partnerky nepoddil a ve fungovalo v maximln me normln. Pokud plnuje rodina spolenou
veei v restauraci, nerute tento program jen proto, e se Va nemocn dcei/partnerce nechce.
Respektujte jej pn zstat doma, ale neomezujte poteby svch dalch blzkch a ani ty sv. Snate
se ve spolen trvenm ase s rodinou neeit jen poruchu pjmu potravy, naopak hledejte radost
a odpoinek v jinch tmatech a spolench innostech. I tm nemocn dcei/partnerce pomete,
aby se odpoutala od stlch mylenek na jdlo, postavu, atd.
Jak vystupovat spolu s manelkou jednotn co se te chovn k dcei?
Znovu bude poteba se s manelkou domluvit a ujednotit postoje k nemoci dcery i k n samotn.
Dcera me mt tendence vytvet s Vmi i s Va manelkou koalice podle toho, kdo je k n v tu chvli
tolerantnj a pstupnj. Utven tchto koalic ale uzdraven brzd, nesoupete s manelkou o to,
kdo to um s dcerou lpe. Podpote se navzjem ve chvli, kdy jednomu z vs dochz sly i trplivost.
Vae dcera mus dostvat jasn hranice, o kter se bude moct opt.
Jak mm vysvtlit dalm potomkm chovn a obte jejich sestry?
Vysvtlen pizpsobte jejich vku a rozumovm schopnostem. Nen teba popisovat nejmen
detaily nemoci. Je mon, e V dal potomek je na nemocnou sestru natvan, protoe nemocn
sestra dostv vt pozornost ne on sm. Neospravedlujte nemocnou dceru, nevysvtlujte dvody
zven pozornosti, zkuste svmu dtti naslouchat a vyjt mu vstc v tom, co od Vs d.
M na to prvo stejn jako Vae nemocn dcera. Bute tak citliv k varovnm signlm rizika
nemoci i u vaeho dalho dtte, asto se stv, e poruchou pjmu potravy trp postupn i dal
sourozenci.
INTIMITA A SEX...
Co mm dlat, kdy odmt m dotyky a mou blzkost?
Jednm z pznak poruchy pjmu potravy je i naruen vztah k tlu. Partnerka/dcera me ke
svmu tlu ctit nenvist a odpor, nesnese ani slovn kompliment ani tlesn dotyk. I Vae dobe
mnn pohlazen pro ni v tu chvli me bt spe utrpenm. Nejde vak o nenvist k Vm, ale k sob
samotn, nen to tedy Vae vina. Nenute ji do neho, co j je nepjemn, zrove j eknte o Vaich
pocitech a potebch vyjdit lsku a bt j nablzku.
40
Co mm dlat, kdy se se mnou nechce milovat nebo ctm, e se miluje jen z povinnosti?
Zvlt u mentln anorexie bv ast ztrta zjmu o sex i tlesn proitek. To je zpsobeno jednak
naruenm vztahem k tlu a k sob a tak zamenost na jdlo. Je pirozenm dsledkem neuspokojenho obivnho pudu (se stupnm vyhladovn a vyhublosti pirozen kles zjem o sex), chudch
socilnch vztah a zhorujc se kvality jejho ivota. U mentln anorexie se tak asto objevuje
problm pijet ensk role a dosplosti. I to me bt zdrojem averze k sexu i strachu ze sexu.
Je ale logick, e Vm milovn chyb, bez ohledu na to, co k odmtn sexu partnerku vede. V tomto
ohledu je een velmi neuspokojiv. Doasn Vm snad me pomoci masturbace a tak vidina,
e porucha pjmu potravy je eiteln problm a e to nen konen stav. Pomozte partnerce v hledn
cesty k vlastnmu tlu a k jeho pijet. V nefalovan obdiv k jej vnitn i vnj krse j me v urit
fzi nemoci velmi pomoci. eknte partnerce tak to, jak se Vy sm ctte a jak patn snte
podezen, e se s Vmi nemiluje rda. Je jen mlo pravdpodobn, e byste ji pestal pitahovat
i e byste dlal njakou chybu, ale i o tom si mete promluvit. Mon jen potebuje v urit fzi vce
blzkosti a nhy. Vyladnm poteb Vs obou se me leccos zmnit i pro Vs samotnho.
41
SEBEVRAEDN TENDENCE A SEBEPOKOZOVN...

Co mm dlat, kdy zjistm, e si sama ubliuje?
Sebepokozovn souvis s jejm naruenm vnmnm sebe sama, uvoluje se tm tak napt,
stres a tlak, kter nemocn pociuje a kterm se neum jinak brnit. Tak jako Vm funguje pro
odreagovn sport, zbava, nebo teba i alkohol, Vae dcera/partnerka redukuje napt nap. eznm
iletkou do svho tla, v mn nebezpenm ppad nadmrnm cvienm a do vyerpn.
Pokud objevte u Va dcery/partnerky stopy poezn, patrn Vs to vylek a budete chtt rychle
zashnout. Urit sebepokozovn dcery/partnerky nepehlejte, samo se to jen tko sprav.
eknte j o Vaem podezen, zeptejte se j, jak se j to stalo, zkuste j dt prostor pro to, aby mohla
mluvit o dvodech, kter ji k tomu vedou. Dejte j najevo, e Vm na n zle a e nechcete, aby se trpila
a ubliovala si. Trvejte na tom, e spolen vyhledte odbornou pomoc. Vy sm j sice terapeuta dlat
nemete, urit ji ale mete podpoit ve chvli, kdy bude chtt vzt iletku znovu do ruky.
Co mm dlat, kdy zane mluvit o sebevrad?
Porucha pjmu potravy me nkdy natolik zit pohled na svt, e ivot pro nemocnou pestv
mt smysl. V takov chvli jsou vahy o sebevrad velmi ast. Pokud Vae dcera/partnerka o tomto
tmatu zane, nepehlejte to, neodmtejte jej pn o tom mluvit. Patrn Vm chce sdlit nco
dleitho. Vyslechnte ji, zeptejte se, zda uvauje o sebevrad. Touto otzkou nemete nic zkazit
ani j sebevradu vnuknout. Pokud toti pmo o sebevrad neuvauje, Vae otzka ji pouze pekvap
a odpov teba ve smyslu ne to ne, to j se nechci zabt, to m ani nenapadlo.... Pokud vak
sebevradu zvauje, Vae pojmenovn j me pinst levu v tom, e je j nablzku konen nkdo,
kdo ji poslouch a chpe, o em peml. Mluvit s lovkem, kter uvauje o sebevrad je velmi
ztov. Nevhejte proto dcei/partnerce oteven ci, e na tohle nestate, nevte, co byste ml
dlat, ale e spolen zkuste najt nkoho, kdo Vm pome. Mete kontaktovat Linku dvry
i Krizov centrum.
Pod sebevradou vyhrouje, ale nikdy se o nic nepokusila, jak vn to tedy mm brt?
Je-li sebevrada astm tmatem Va dcery/partnerky, me se stt, e jej vahy pestanete brt
vn a nebudete tomu vnovat pozornost. To je pochopiteln, zrove ale neplat mtus, e kdo
o sebevrad mluv, nikdy se o ni nepokus. Pokuste se dt hovorm o sebevrad hranice. eknte
dcei/partnerce, e nevte, co si o tom myslet a ani j neumte pomoci, ale e byste byl rd, kdyby
si o svch vahch popovdala s odbornkem.
LBA...
Co mm dlat, kdy se vbec nechce lit?
spn lba poruchy pjmu potravy je vdy podmnn dostatenou motivac nemocn se
uzdravit. Nerozhodnost i nechu k lb je vak zkladnm rysem onemocnn, proto je pro Vai
dceru/partnerku tento krok tak obtn. Donucovac prostedky vtinou nebvaj spn, k lb
42
se mus odhodlat nemocn sama. Pokud Vae dospl dcera/partnerka lbu razantn odmt,
nemete dlat vbec nic krom vytrval podpory a povzbuzovn odbornou pomoc vyhledat
a nemoci se zbavit.
U nemocnch mladch 18 let mohou o lb rozhodovat rodie. I kdy Vae dcera zpotku
nespolupracuje (a to je opt soust nemoci - hroz j pece nekontrolovan nrst vhy, nemonost
cviit atd.), bhem lby postupn nhled zskv. Urit se vdy porate s odbornkem, jak
postupovat. Zda dceru hospitalizovat, i zda bude vhodnj ambulantn pe. Je tak mon, zvlt
pokud s Vmi dcera ije ve spolen domcnosti a je jet dttem, e Vm a Va rodin bude
doporuena rodinn terapie jako jedna z forem lby Va dcery.
Mm ji dovlct k doktorovi nsilm?
I kdy to zkuste, brzy zjistte, e tento postup nem efekt. Dostaten motivace a spoluprce
nemocn s odbornky je k lb nutn. Pokud vak ctte, e Vae dcera/partnerka o lb uvauje, ale
boj se za odbornky jt, mete j pomoci i direktivnjm zpsobem prvn kroky udlat. Ty dal jsou
u ale opravdu na n a na jejm rozhodnut. Vy za jej zdrav odpovdnost nenesete a ani se za ni
nemete vylit.
Co j mm ci, kdy pod namt, e vechno je v pohod a pod kontrolou, ale j vidm, jak j a jak
je huben a slab?
eknte j, co vidte, eknte j, jak z toho mte pocity, vyjdete strach, kter ctte. Nabdnte
j knihu na tma poruchy pjmu potravy, a sama rozhodne, zda se j nemoc tk i nikoliv. Podejte
ji, aby s Vmi la k lkai, kter Vs oba ubezpe, e ve je v podku a Vy nemuste mt strach. Patrn
na toto nepistoup, ale jist bude o Vaich slovech a obavch alespo pemlet. Tak je mon,
e Vmi nabzenou knihu odmtne, ale pozdji a tajn se k n vrt. I to je prvnm krokem k nhledu
na onemocnn a snaze se lit.
Mohu se j ptt, o em si povd na terapii?
Ano, ale pipravte se i na odpov, e se j o tom nechce mluvit. V terapii se toti mohou otevt
tmata, o kterch jste spolu nikdy nemluvili a pro Vai dceru/partnerku je to v tu chvli obtn. Mon
se k tomu odhodl pozdji. Vdy jej rozhodnut respektujte, nevyptvejte se, nevyzvdejte, ponechte
lbu v jejch rukou a rukou odbornka.
Mohu zavolat lkai nebo terapeutovi, ke ktermu dcera/partnerka chod, a zeptat se ho, jak
to s n vypad?
Terapeutick proces je zaloen na dve mezi lkaem/terapeutem a Va dcerou/partnerkou.
Pokud by se nemocn dozvdla o snaze zjiovat njak informace za jejmi zdy, mohla by ztratit
dvru, kterou teba jen tko a pomalu zskvala. Tak terapeuta byste stavl do situace, kdy by Vm
sice rd pomohl, ale vzhledem ke svmu slibu vi Va dcei/partnerce jako sv klientce neme.
Promluvte si tedy s Va dcerou/partnerkou o tom, zda se mete nkdy terapie zastnit, co Vs
vlastn zajm a v em to vidte jako potebn jak pro sebe, tak pro ni.
43
Co mm dlat, kdy prohls, e u na terapii nepjde?

Je mon, e se to stane a Vae dcera/partnerka bude z lby nazloben, neastn, otrven.
V prbhu terapie se otevraj bolestiv tmata a jej stav se me dokonce doasn zhorit. Pokud
v terapii vydr a pokus se zpracovat to, co j pin trpen, pomalu se jej stav zane stabilizovat
a zlepovat. Zkuste j tedy motivovat k tomu, aby v terapii vydrela, upozornte ji na to, e je normln
mt nkdy vztek a ctit se mizern, podpote ji, aby o tchto pocitech mluvila hlavn se svm
terapeutem.
Co kdy vm, e terapeutovi nek pravdu?
Mon Vs napad, e kdy dcera/partnerka terapeutovi le, neme se nic zmnit, nato zlepit.
Lep ne vstupovat do terapeutickho procesu a informovat odbornka, je zkusit porozumt, pro
nemocn stle pouv le, i kdy s lbou souhlas a astn se j. Mete si s n zkusit promluvit
o tom, jak smysl v terapii vid, v em j asi me pomoci, co od n oekv. Mon potebuje jen
o trochu del as k navzn dvry k terapeutovi a pomoc li chrn sama sebe a sv bezpe. Dobr
terapeut navc le rozpozn a me na jejm porozumn s nemocnou pracovat. Ponechte tedy
na dcei/partnerce to, jak s terapi nalo.
Co kdy se mi zd, e ten jej doktor/terapeut pouv zvltn metody?
Stane-li se, e Vae dcera/partnerka nem dobr pocit z absolvovan terapie a popisuje metody
prce, kter se i Vm zdaj podezel, zkuste to konzultovat s nkm z Vaeho okol. S nkm, kdo
se lpe orientuje v nstrojch a prostedcch terapie a bude schopen posoudit, zda terapeut Va
dcery/partnerky postupuje dle terapeutickch i etickch pravidel.
Musm se astnit terapie, kdy o to dcera/partnerka nebo jej terapeut podaj?
Pizvn k lb m jist opodstatnn. Vzhledem k tomu, e s nemocnou ijete a provzte
ji cestou k vylen, me bt velmi prospn, e se do lby zapojte tak Vy. Nejde o hledn vinka
ani viny, ale o konstruktivn hledn zpsob, jak se dcera/partnerka me nemoci zbavit a co vechno
by j v tom mohlo pomoci. Vy jako jeden z blzkch lid v jejm okol v tomto mete sehrt vznamnou
roli. Navc pizvn k lb mete vyut i pro sebe a zeptat se na to, co trp v souvislosti s onemocnnm Va dcery/partnerky Vs.
Jak jsou vbec druhy terapie, jak poznat tu sprvnou terapii?
Pro lbu poruch pjmu potravy je efektivnch vce druh terapi a je teba ci, e kadmu vyhovuje
jin pstup, jin druh terapie a proto nkdy trv del dobu, ne se dcei/partnerce povede najt dobrou
a fungujc terapii. Pokud se tedy nepovede navzat dobr terapeutick vztah i terapie nepin
vsledky, neznamen to konec monost, ale naopak je teba vyzkouet jinou metodu.
Mezi zkladn druhy terapi, kter se pouvaj pi lb poruch pjmu potravy, pat kognitivn
behaviorln terapie (zamen na zmnu postoj, nvyk a chovn), rodinn systemick terapie
(nahl na rodinu jako na systm a vid provzanost nemoci s jednotlivmi leny rodiny i lnky
44
systmu), gestalt terapie (sousted se na provn vlastnho tla a pocit te a tady), psychoanalytick terapie (hled odpovdi na otzky v nitru lovka, v jeho nevdom a ranch zitcch),
psychoterapie zamen na tlo (sna se dostat do kontaktu mylen a tlov projevy lovka) a dal
metody, pi kterch jsou pouvny techniky kresby, pohybu, hudby, prce, atd.
LKY...
Existuje njak lk na poruchy pjmu potravy?
Lk pmo na toto onemocnn neexistuje. Pro lbu depres a zkost, kter se asto pidruuj
k mentln anorexii a bulimii, se pouvaj lky zvan antidepresiva a anxiolytika. Oboj pedepisuje
lka psychiatr v urit dvce a je teba brt tyto lky pravideln a po del dobu (antidepresiva zanaj
fungovat zpravidla a po 3-4 tdnech uvn), aby se doshlo sprvnho inku. Lky mohou zmrnit
nepjemn pocity a vkyvy nlady, mohou zlepit spnek a pomoci nemocn odpoinout si, mohou
dokonce snit nalhavost vnucujcch se nepjemnch mylenek. Nkdy je teba vyzkouet vce
prepart tak, aby lky Va dcei/partnerce vyhovovaly a mly minimln vedlej inky. Mezi ty
se nejastji ad zven ospalost a nava, pocit nevolnosti, dal somatick obte.
I pesto, e neexistuje lk pmo na poruchu pjmu potravy, je tato nemoc liteln a vyliteln.
Kombinace psychoterapie, prce s tlem a ppadn doplkov farmakoterapie je tou nejlep
a nejrychlej cestou, jak se s nemoc vypodat.
Jak dlouho se berou antidepresiva a anxiolytika?
Antidepresiva i anxiolytika mohou bt nasazena pro akutn zvldnut zkosti a depres za elem
povzbudit nemocnou v jej snaze se lit. Pi lb poruch pjmu potravy jde o tdny a msce. Lky
pomhaj zvldnout tu nejt fzi lby, pak je vtinou mon je postupn vysadit. Vysazen lk
je nutn konzultovat s psychiatrem.
V ppad klinickch depres, kter se pidruuj k mentln anorexii nebo mentln bulimii,
je farmakolba dlouhodobj.
Nevznik na lcch na depresi a zkost zvislost?
Zvislosti se nen teba bt, psychiatr ur pesn dvky lk a ty jsou pak bhem spn lby
postupn sniovny. Zvislost me vzniknout jen na anxiolytikch a to pouze, pokud se berou
pravideln. Jejich vhodou je ale v podstat okamit inek.
Maj antidepresiva vliv na partnerinu chu na sex?
Ve vedlejch incch tchto lk se opravdu snen chuti na sex me objevit. Najt vhodn
prepart, kter pozitivn psob na psychick stav nemocn, je nkdy obtn a je teba vyzkouet vce
monost. Vdy je teba brt v vahu, e inek antidepresiv lze hodnotit a teprve po alespo 3-4
tdnech uvn. Snen chuti na sex navc nemus vdy souviset s lky, ale je dsledkem poruchy
pjmu potravy jako takov.
45
Co mm dlat, kdy zjistm, e dcera/partnerka uv njak lky na hubnut?

I kdy se dcera/partnerka z poruchy pjmu potravy sna vylit, lky i dal prostedky na
hubnut j mohou zprostedkovvat pocit bezpe, e nekontrolovan nepibere. Najdete-li tedy
u dcery/partnerky prostedky na hubnut, eknte j o tom, zeptejte se j, jak inkuj, zda v, jak vliv maj
na jej organismus a probhajc lbu. Nemete j vak zabrnit v tom, aby je uvala, pokud to tak
sama chce. To ona je mus chtt vysadit.
OKOL...
Co mm dlat, kdy se m nkdo pt, jestli je dcera/partnerka nemocn?
Nejlep je odpovdt pravdiv. Me se vak stt, e si Vae dcera/partnerka nepeje, aby o jej
nemoci nkdo vdl. Zkuste se spolu domluvit, co budete tedy na otzky okol odpovdat. eknte
nemocn, jak to pro Vs je, kdy muste lht. Respektujte vak jej pn nevyprvt o jej nemoci
na kadm kroku.
Vbec nevm, co ct, kdy se m ptel ptaj, jak se nemocn dcei/partnerce da?
Pokud lid ve Vaem okol o nemoci dcery/partnerky v, me se stt, e svou starost vyjaduj
astmi otzkami a ptaj se po zmn a zlepen stavu nemocn. To pro Vs me bt zatujc
v ppad, kdy se stav dcery/partnerky pli nemn, i dokonce zhoruje. Nelze kadmu
dopodrobna vyprvt o sloitosti onemocnn a obtch v lb Va dcery/partnerky. Naute se tedy
svmu okol ci jen to, co chcete, co potebujete, ppadn je podejte o trplivost, eknte jim, jak
to pro Vs je, kdy se stle nkdo pt, jestli u je dcera/partnerka zdrav. Tak jako Vy chcete vdt,
co mte ve vztahu k Va dcei/partnerce dlat, chce to vdt tak Vae okol ve vztahu k Vm i k n.
Pomozte jim poruchu pjmu potravy pochopit, pomete tak nejen sob, ale i takto nemocnm.
46
MONOSTI LBY PORUCH PJMU POTRAVY U NS

Vdy zle na tom, v jakm zdravotnm stavu aktuln nemocn je a jak je jej motivace se lit.
Pokud onemocnn popr i lbu odmt, nebv lba pli efektivn. Motivace a odhodln vytrvat
v lb je zkladem pro jej spnost.
V esk republice existuj tyto formy pe:
> Pobytov pe neboli hospitalizace - probh zpravidla na psychiatrickch oddlench,
ve vtch mstech existuj specializovan jednotky pe zamen na poruchy pjmu potravy.
Dlka pobytu se pohybuje od 2 do 5 msc. Hospitalizace je doporuovna v ppadech,
kdy je dvka i ena ohroena na ivot podvivou i sebevraednmi mysly, i pokud nen
dlouhodob spn stacionrn i ambulantn pe. Pi hrad zdravotn pojiovna, ast
je ekac doba na umstn na takov lko (kolem 2-3 msc). K hospitalizaci je nutn
doporuen od obvodnho lkae i od lkae, kter ml dvku i enu v ambulantn pi.
O hospitalizaci dvky mlad 18 let rozhoduj rodie nemocn.
> Stacionrn pe - v R existuje jedin Denn stacion pro lbu poruch pjmu potravy v rmci
Psychiatrick kliniky VFN v Praze. Dlka lby je maximln 3 msce, je urena pro eny
a dvky s body mass indexem vym ne 16. Nemocn pichz do Stacione rno a pes den
absolvuje individuln i skupinou terapii s dalmi nemocnmi, na veer a noc odchz
do domcho prosted, kde zkou upevnit nov nvyky zskan ve Stacioni. ast na tomto
typu lby pedpokld alespo sten zvldnut nemoci a vyaduje tak finann
spoluast na lb (asi 50K/den jako pspvek na jdlo).
> Ambulantn pe - tu mohou poskytovat psychologov, psychoterapeuti a psychiati. Nemocn
dochz k odbornkovi na terapeutick sezen (zpravidla 1x tdn, ale lba me bt
i intenzivnj - 2x tdn, ppadn mn intenzivn - 1-2x za msc). Psychoterapie vychz
z poteb a zakzky nemocn - pozornost je soustedna mj. na zvldn jdelnch nvyk
a zmnu postoj k sob a ke svmu tlu. V nkterch ambulantnch zazench pi hrad
zdravotn pojiovny, jinde si terapii hrad sama nemocn, cena za jedno terapeutick sezen
se pohybuje od 400-1000 K. Seznam odbornk specializovanch na poruchy pjmu potravy
lze najt nap. na www.idealni.cz, www.anabell.cz.
> Terapeutick skupiny - po urit as se schz tyt dvky a eny a spolen s jednm i dvma
terapeuty pracuj na svm uzdraven formou skupinov terapie. Zrove me dvka i ena
dochzet i na individuln terapii. Terapeutick skupiny funguj i v rmci hospitalizace, v Praze
existuj tak ambulantn terapeutick skupiny.
> Svpomocn podprn skupiny - jsou mstem, kde se setkvaj nemocn dvky a eny
a za asti koordintora skupiny i odbornka hledaj motivaci k lb, sdl sv mylenky
a zkuenosti, podporuj se navzjem v procesu lby. V potku lby mohou tyto skupiny
pomoci najt odvahu kontaktovat odbornka, v dalm procesu lby mohou pak i vhodn
doplovat individuln terapii. Svpomocn aktivity podporuje Obansk sdruen Anabell O poruchch pjmu potravy pro otce a partnery
47
sociln poradenstv pro nemocn anorexi a bulimi, kter realizuje skupinov setkn v Praze,
Brn, Ostrav a Bratislav. Dle funguj svpomocn kluby pro pacienty v rmci nkterch
jednotek specializovan pe poruch pjmu potravy. Svpomocn skupina je spe
pedstupnm, ppadn doplkem odborn pe, samotn ast na svpomocn podprn
skupin nen zpravidla pro spnou lbu dostaujc.
> Svpomocn manuly - jedn se o pruky, kter mohou bt prvodcem pi boji s nemoc
vlastnmi silami. Manul motivuje dvku i enu k postupnm krokm ke zmn jdelnho
reimu, postoj k sob a svmu tlu a k upevnn novch zdravjch nvyk. Mohou
bt uiten tak ve fzi, kdy nemocn nen ochotna vyhledat odbornou pomoc i dochzet
alespo na svpomocnou podprnou skupinu. Stejn tak mohou poslouit po ukonen
hospitalizace a stacionrn lby k udren nastolenho jdelnho reimu. Jednotliv tituly
svpomocnch manul lze najt v seznamu zkladn literatury v zvru tto knihy.
48
A CO VY?
Jak se mon ctte...
Vyerpan, unaven, bezmocn, natvan, rezignovan, nespokojen, neastn... ast jsou
pocity viny a frustrace, ltost, strach z neohranienosti nemoci, pocit kivdy z nevdku nemocn, obava
z budoucnosti, netrplivost, sklon ke konfliktovosti, strach z vlastnho selhn,...
Co Vs nkdy me napadnout...
...e to nikdy neskon...
...e se dcera/partnerka nikdy pln neuzdrav...
...e mi to nestoj za to...
...e u toho mm dost...
...e nejdleitj je, aby ona byla zdrav, o m nejde...
...e by asi bylo lep, kdybych od partnerky odeel...
...e za to vechno mu j...
...e jsem ml nco udlat jinak...
...e by bylo lep, aby se partnerka rozela se mnou...
...e by bylo pohodlnj, kdyby dcera odela z domova...
...e by bylo lep, kdyby dceru/partnerku zaveli do nemocnice...
...e snad bude nejlep, kdy se dcera/partnerka zabije...
...e ji z toho dostanu sm, bez pomoci odbornk...
...e si za to stejn me sama...
...e sta, kdy se dcera/partnerka podn naj...
...e to dcera/partnerka dl schvln...
...e se dcera/partnerka na nemoc pod vymlouv...
...e u to nezvldnu a zblznm se z toho...
...e ji musm hldat a kontrolovat v jdle...
...e kdyby dceru manelka nerozmazlovala, nestalo by se to...
...e partnerka bude mt patn vliv na nae dti...
...e odbornci jsou stejn bezmocn jako j...
Kde najt pomoc pro sebe?
Jako prvn zdroj informac, co dlat a kam se obrtit o pomoc, Vm me poslouit internet.
Existuje velk mnostv webovch strnek, na kterch najdete informace o nemoci, monosti lby,
diskuze a chaty, kontakty na odbornou pomoc, pbhy nemocnch dvek a en. V internetovch
diskuzch mte monost potkat dvky a eny s poruchou pjmu potravy a zeptat se jich, jak provaj
nemoc ony, co potebuj od svch otc i partner a co by poradily Vm a Va dcei/partnerce.
Nevhodou internetu me bt nemonost zjistit dvryhodnost informac. Odbornky garantovan
webov strnky o poruchch pjmu potravy naleznete na www.idealni.cz.
Dalm zdrojem informac je odborn literatura o poruchch pjmu potravy. V souasn dob je
na kninm trhu dostatek esk literatury na toto tma. Pehled knih naleznete nap. na www.idealni.cz
nebo www.anabell.cz.
49
Internet a odborn knihy nemus odpovdt na vechny Vae otzky a reagovat na Vai nejistotu
v tom, jak se chovat k nemocn dcei/partnerce, jak zvldat jej stav. Svpomocn skupiny nabzej
monost sdlet zkuenost s p o nemocnou dceru/partnerku s ostatnmi, dky pbhm ostatnch
najt i nov pohledy na nemoc dcery/partnerky, vzjemn se podpoit a zmenit bezmoc, kter Vs
me zahlcovat. Svpomocn skupiny provozuje O.s. Anabell (v Praze a Brn), dle funguje Klub pro
rodie, partnery a blzk v rmci Psychiatrick kliniky VFN v Praze. Bli informace o svpomocnch
skupinch naleznete na www.idealni.cz.
Zvate, zda sami nepotebujete odbornou pomoc. Pokud Vae dcera/partnerka trp poruchou
pjmu potravy, muste neustle elit znanmu stresu. Proto dbejte i o sv zdrav. Budete pak pro
dceru/partnerku lep oporou. Jednorzov konzultace s odbornkem, a u po telefonu (Linky dvry)
nebo tv v tv (Krizov centra, Poradny pro poruchy pjmu potravy, ambulance psychologa,
psychiatra i psychoterapeuta) Vm me pomoci v pekonn pochybnost o sob i o dcei/partnerce.
Dlouhodob zt, kterou nesete, je tak rozdlena a sten penesena na odbornka. Zkuste bt
oteven tak tomu, e uritm zpsobem pispvte k chovn nemocn dcery/partnerky a bute
pipraven pehodnotit sv chovn a sv pesvden.
Spolu s dcerou/partnerkou mete bt pizvn do terapeutick lby, stejn tak do n mete
vstoupit samostatn. Spolu s odbornkem rychleji zpracujete nap. tk pocity viny z rozchodu
s partnerkou, najdete cestu z bezmoci a ztrty vry v uzdraven dcery/partnerky, terapie Vm pome
vyrovnat se s ppadnou smrt dcery/partnerky.
Skon to nkdy?
Zkuste si uchovat vru, e porucha pjmu potravy je opravdu eiteln problm a pokud bude Vae
dcera/partnerka chtt, uzdrav se. A u je stav va dcery/partnerky jakkoli vn, nezapomnejte sm
na sebe a na sv poteby. Oporou pro dceru/partnerku mete bt jedin tehdy, pokud Vy sm stojte
pevn nohama na zemi a mte slu na vlastn ivot.
50
Z VZKUMU POTEB MU V ROLI OTC A PARTNER

(ern, R. Poteby mue v roli otce i partnera dcery i partnerky nemocn poruchou pjmu
potravy. Diplomov prce. Univerzita Karlova Praha. 2007)
> Doba, po kterou respondenti v o nemoci dcery/partnerky, a s takto nemocnou ij i o ni peuj,
je prmrn tm 3 roky.
> Vtina partner o porue pjmu potravy sv partnerky ped vstupem do vztahu nevdla.
> Vtina partner ila s partnerkou u ped vznikem jej poruchy pjmu potravy.
> Vtina respondent pozorovala zmny v chovn (jdlo, nlady, cvien) dcery/partnerky jet
dve, ne se o onemocnn dozvdla.
> Vtina respondent zavala po zjitn nemoci beznadj, bezmoc, pocit viny, strach,
nepochopen, ale tak levu.
> Vtina respondent pesn nevdla, co si pod poruchou pjmu potravy pedstavit.
> K zskn informac o nemoci a monostech pomoci pouvali respondenti vce zdroj.
Nejastji vak internet.
> Navzdory chybjcm informacm a pekvapen z nemoci dcery/partnerky se tm vichni
respondenti velmi dobe orientovali v tom, kde hledat pomoc pro een situace.
> Otcov nemocnch dcer sdleli problm s nkm dalm astji ne partnei nemocnch
partnerek.
> Polovina partner nemla s km o problmu hovoit a shledvala to obtn.
> Vtina respondent je v dob zjitn nemoci zamena na poteby dcery/partnerky a na sv
poteby pli nemysl.
> Nejastjmi pocity, kter respondenti v souvislosti s nemoc dcery/partnerky zavali, byly
bezmoc a zoufalstv.
> Vc ne polovina respondent se ctila jako zachrnce dcery/partnerky.
> Pn tm vech respondent se tkalo zdrav dcery/partnerky a ne jich samotnch.
> Polovina partner se ct v partnerskm vztahu spokojena i navzdory nemoci partnerky. Stejn
tomu je tak u spokojenosti v oblasti sexu a intimity.
> Spokojenost ve vztahu a tak v oblasti sexu a intimity byla u poloviny respondent kolsav
(vzhledem k rozvoji nemoci).
> Vc ne polovina partner pemlela v prbhu vztahu o rozchodu v dsledku nemoci
partnerky.
> Tm dv tetiny partner zstaly v partnerskm vztahu i navzdory nemoci partnerky.
> Polovina respondent by chtla o nemoci s dcerou/partnerkou mluvit astji, pro polovinu
respondent je to naopak velk zt a respondenti by mluven o nemoci chtli omezit.
> Pro ti tvrtiny respondent znamenala nemoc omezen, oproti tomu zbvajc respondenti
uvedli, e se omezovali rdi.
> Tm tetina respondent nedokzala vidt dn pnos nemoci, naopak vce ne dv tetiny
respondent naly na nemoci i nco pozitivnho pro sebe i vztah s dcerou/partnerkou.
> Dv tetiny otc nezaznamenaly vliv nemoci dcery na jejich vztah s partnerkou/manelkou.
> dn otec si nemyslel, e by jeho vztah s partnerkou mohl bt pinou nemoci dcery.
> Vc ne polovina respondent nijak nezmnila sv jdeln nvyky v souvislosti s nemoc
dcery/partnerky. Zbvajc st respondent se sten pizpsobila dcei/partnerce v jdle
51
nebo si na sv jdlo dvala vt pozor (pravidelnost, spolen stolovn, vyvenost stravy).

> Vtina partner mla strach, e partnerka nebude moci othotnt a o tomto strachu s n
i hovoila.
> Otcov se na lb dcery podleli astji ne partnei na lb partnerky.
> Pomoc pro sebe nevyhledaly tm dv tetiny respondent. Vtina z nich vak uvedla,
e by se jim takov pomoc hodila.
> Tm vichni respondenti by druhm ve sv situaci radili vyhledat pro dceru/partnerku
odbornou pomoc, bt trpliv, zskat co nejvce informac, jt na svpomocnou skupinu pro otce
a partnery.
> Po ukonen partnerskho vztahu ze strany partnera bhem nemoci zavali partnei pocity
viny a vitky svdom, e partnerku opustili.
52
Autentick vpovdi otc a partner nemocnch dcer a partnerek:

Reakce na objeven nemoci
Podezral jsem ji, e mi zahb, protoe se chovala divn, pak mi pod tlakem sdlila sama,
co je pinou jejho divnho chovn. (partner)
Ze zatku jsem si neuvdomil vnost cel situace, ale pak jsem to zaal brt jako velmi vn
problm a chtl jsem ho pomoci eit. Osobn to pro m bylo velk utrpen. Jsem otec a mm potebu
hledat piny, jinmi slovy - co jsem udlal patn. (otec)
Zvldneme to rozumem a argumentac. (otec)
Nikdo nen dokonal, kad m problmy, tak je budeme eit. (partner)
Nic stranho jsem neproval, bral jsem to normln. (partner)
Sm jsem zaval pznaky anorexie, nijak m to nevzalo. (partner)
Vdl jsem, e nco nen v pohod, take na jednu stranu jsem byl rd, e vm o co jde a nen
mezi nmi nco cizho, tajemnho, nesvenho, na druhou stranu mi bylo jasn, e to nen dobr mt
bulimii, tak jsem byl i smutn. (partner)
Neuviteln, nepochopiteln, skliujc. Nechpete dvody, protoe je nevidte. (partner)
Ctil jsem se bezmocn v tom, e bych j rd pomohl, ale e to hlavn a nejdleitj bude
zviset na n. (partner)
Jet nikdy jsem se s touto nemoc nesetkal. Samozejm mi bylo m ptelkyn lto a chtl jsem
j pomoci, ale tvrd jsem narazil. Moje neschopnost j pomoci m doprovz a dosud. (partner)
Bral jsem to jako podvod - j jsem astmatik a ekl jsem j o tom hned, tak pro ne ona? (partner)
Vitky, e j, potenciln celoivotn partner, jsem nic nezaregistroval u dve. (partner)
Nejstranj je reln bezmocnost ve snaze j pomoci. (otec)
I kdy se snate, vytvte ve pozitivn, tak nemoc optovn vstoup do Vaeho vztahu
a zamo ho. (partner)
Nejhor bylo, e jsem absolutn nevdl, co mm dlat, a jak pomoci. A vbec nejhor bylo,
jak jsem se krtce na to zachoval. Msto abych pomohl, jsem spe zbable utekl od problmu.
(partner)
53
Nejhor byla pedstava, kam a to me dojt. (otec)

Najednou jsem se stal z rovnocennho partnera spe opatrovnkem, otcem. Ne vinou vlastnho
vnmn, ale ze strany ptelkyn. Do t role m vtlaila a j se dlouhou dobu snail bojovat spe za ni,
ne jsem pochopil, e si s tm mus poradit hlavn sama, e je to jej boj. (partner)
Nejt na tom bylo, e se ve svovacm dopise psalo, e m ptelkyn je hrozn, nejhor,
e si ji nezasloum a nechce m s tm zatovat, take se u neuvidme. Zl podmnka. (partner)
Monost sdlen nemoci
Ne, nevdl o tom nikdo, ve jsem vyzradil a j sm a to mi nebylo nikdy odputno. ekl jsem
to rodim jejm i mm, aby ji zbyten netlaili do jdla, jak to u rodi chodv, oni to ale s nma
mysl dobe Postupem asu jsem se svmi problmy svil i jednomu kamardovi z prce. (partner)
Ano, monost jsem ml, ale nikomu jsem o tom nekal. Pedevm partnerka si nepla, abych
se o tom nkde zmioval. A ze zatku jsem neml potebu to nkomu kat. A pozdji jsem zjistil,
e je lep se o problmu s nkm poradit. (partner)
Bylo to tk, ped mmi rodii to moc nelo, protoe jsem se svm zpsobem stydl a nechtl
je trpit. Nco jsem ekl jejm rodim, ale vlastn a u kdy jsem nevdl co dl a byl sm psychicky
vyerpan - poteboval jsem to nkomu ct, ale byl jsem na to sm (partner)
Poteby a pocity
Poteboval jsem, aby se partnerka obula do len a dostala se z toho, chybla mi po vech
strnkch, vidli jsme se mlo, vyeily by se tak vechny moje pote - smutek, osamlost, bezmoc,
zoufalstv. (partner)
Pl jsem si, aby pede mnou ptelkyn pestala ve zatloukat a skrvat a aby sama zaala
hledat pomoc - udlal bych pro ni vechno na svt. (partner)
Poteboval jsem jej dvru a snahu nco eit. (partner)
Poteboval jsem informace, vdt, jak je moje role a co ode m partnerka potebuje. (partner)
Nkdy zavm pocity bezmoci a zoufalstv z toho, e j nemohu nijak pmo pomoci. (partner)
Zavm bezmoc a zoufalstv - ve vak udusm v nitru. (otec)
Ano, ml jsem na n vztek pokad, kdy jsem zjistil, e zvracela, e mi pak nsledn le do o,
e se opila, e ve svm amoku rozbj vci, kter jsme si spolen koupili Byl to vztek, bezmoc
a zoufalstv dohromady, protoe j j pomoci chtl a ona mou pomoc odmtala tmi nejhormi
prostedky. (partner)
54
Nepatm zrovna k trplivm lidem, jsem trochu vbun a nladov. Po zkuenostech vm, e tyto
vlastnosti musm rozhodn eliminovat, nejlpe je pln zamezit. Je to pro m sloit, ale vm,
e to opravdu jinak nejde. Moje rozilovn a vztek ji napchalo tolik kody. Kdy u se zdlo,
e se partnerce da v boji proti tto nemoci, stailo jen mlo a bylo nae snaen znieno a my se ocitli
zase na zatku. (partner)
km si, e partnerka neme za to, jak se chov v dsledku sv nemoci. (partner)
Opakuju si, e to nen moje chyba. (partner)
Proval jsem bezmoc. Vytelo m to, nejradi bych dceru seezal, aby pila k rozumu.
Nechpal jsem to. Prost, a zane normln jst a bude to. (otec).
Ni to n vztah i integritu m osobnosti. Provm to vdy tce. (partner)
Lhan bylo to nejhor. Ostatn konflikty jsem se snail brt s nadhledem, asem jsem poznal, e je
to jen jej metoda jak m odradit, aby jej PPP doshla svho. Pozdji se nkter vci daly brt
i s humorem, jako napklad tak co si dnes vymysl? (pedstavivost m opravdu velkou!),
aby nemusela jst a ubrnila se vitkm. (partner)
Vztah a komunikace
Ve vztahu je vce dvry, spolen boj. Nadje, e zvtzme. (partner)

Neuvitelnm zpsobem naruila nemoc ve hezk, pokud se celou svou bytost
soustedte na to patn, tak je to patn. Nebyl jsem za ptele, sex neexistoval, dn rozko, dn
respekt, jen hdky a sebeltost, pl a slzy, nikam jsme nechodili a j se tolik pokouel ve
zvrtit. (partner)
Je to neuviteln vyerpvajc, snate se prost vzt ten balvan na sebe, po takovch
rozhovorech jsem ml pocit, e jsem vyloil vagn uhl. Totln nava. Hlavn asi z toho, e jsme
vlastn nikam moc nepostoupili a e to pijde znovu. Mluvili jsme o tom hodn, hlavnm komuniktorem vak byla manelka, ona byla ta zl, j ten hodn, nikomu bych podobnou situaci nepl
zat. (otec)
Dv partnerka ekala, e j nco udlm, a j jsem ekal, e mi ekne, co mm udlat. Teprve
kdy jsme se k sob vrtili po rozchodu, jsme se o jej nemoci zaali opravdu bavit. Pro m je dleit,
e z toho ctm dvru, kterou ke mn partnerka m. (partner)
Komunikace byla dost obtn, z jej strany velmi neochotn, asto lhala. Ani te se o tom radji
nebavme. (otec)
Ona o tom nerada mluv - pla by si klid jako na zatku vztahu - lituje, e mi to ekla - pr nejsem
astn. (partner)
55
Existovaly dv ptelkyn - jedna, ta skvl, kterou bych si z fleku vzal a ml s n rodinu,

a ta druh, nepjemn, rejpav, opil, prolhan a natvan, kterou bych zase pro zmnu z fleku
vyrazil z barku. Asi tak jsem byl spokojen - vyberte si. (partner)
Asi titvrt roku sex za moc nestl, pak to bylo skvl - nevm, co se zlomilo. Co se tk tlesnho
kontaktu, pilo mi, e jej ze zatku ptelkyn moc nemusela, ale pak se j to zaalo lbit. Pro
m je tlesn kontakt hodn dleit. (partner)
Ano, zvaoval jsem rozchod, po skoro 2 letech, z dvodu, e n vztah vlastn pro m nen vztah,
pl jsem si to jinak, byl jsem hodn sm, a chtl jsem bt mnohem vc s n. (partner)
Pozitivn a negativn dopady nemoci na mue
Prost ijete s nemocnm lovkem, kter m problm s jdlem. Vechno, co bylo spojeno
s jdlem, pinelo problmy. Restaurace, dovolen, spolen sndan, obdy, veee. Bu chodte
kolem problmu a snate se ho nevidt (a trpte) nebo ho chcete eit a to pin konflikt. Nejvce
se nemoc odrazila na napt v rodin a to odnel syn. O utrpen dcery ani nemluv (otec)
Samozejm, e nemoc zmnila rytmus rodiny. Snaili jsme se ji nenechvat samotnou, co vedlo
i k tomu, e si manelka zkrtila pracovn dobu. Kad den se eilo co k veei, neustl ukrvn
potravin, protoe pedevm sladkosti znamenaly pejeden a zvracen. Tak se eila organizace
vkend, dovolench atd. 5 let ijeme pod vlivem nemoci. Vdt, e dcera v koupeln zvrac
a e nemete nic dlat je deprimujc zitek. (otec)
Nemoc partnerky m omezovala, dost. Mlo jsem dostval a vc ne obvykle dval. (partner)
Strach o osud dtte ns urit semknul. (otec)
Na vylen m pohodov vztah manel zcela urit zsadn vliv, piny nemoci nejsem schopn
identifikovat, nemoc n vztah s manelkou neovlivnila, zstal v podku, spolen dal postupy
a pstupy k dcei jsme sami obas hledali velmi tko, v obas ve velmi vyostench diskusch. (otec)
Napadlo m, e bude mt problmy s othotnnm, u nkolikrt. Pokud jsem j o tom ekl, pouze
pokrila rameny se slovy, e se to stt me. (partner)
Podl na lb a zjem o lbu
Zpotku jsme chodili na terapie sami s manelkou, abychom pochopili o co jde a nauili
se jak s dcerou jednat, jak se chovat, jak j pomoci. Teprve asi po cca 1 roce se nechala dcera
pemluvit a zaala chodit, my jsme pestali . Spolen jsme se seli u terapeuta asi jen 2x. Dcera
nechtla rodinnou terapii. (otec)
Nepodlel jsem se, partnerka si to nepla. Nabdl jsem j ale, e kdykoliv by se j to hodilo,
zastnm se terapie. (partner)
56
Ano, zkusil jsem si o tom vem popovdat s kamardem psychologem, co mi pomohlo, ale
zrove jsem vdl, e ptelkyn sama mus pochopit jak moc zvan situace to je a e ona sama
mus udlat ten prvn krok a chtt porazit bulimii se specialisty a ne jen sama (partner)
Zkus to s n chvilku, udlej pro jej zchranu cokoliv a pokud to nepjde, vypadni a nikdy
se nevracej, nebo t to zni. Ona nem problmy s tebou, ale se sebou, ty za to neme, vtinou
ne. (partner)
A si o tom s n povd, a naslouch, a se domluv co kdo budou dlat. Pak a nkam zajde
(svpomocn skupina, terapeut), a mi nape, a nkomu nape co potebuje, a se pt, a na to nen
sm a a mysl i na sebe. A si d asem hranice kam nepjde. A si nedv kol ji z toho dostat
a nech to na odborn pomoci, jestli chce, aby to jejich vztah ustl. A si jde sednout nkam, kde to m
rd a podv se na to zvenku. (partner)
Neumm poradit, snad jen vas ci, e to je nemoc a jako takov potebuje terapii. e ji nevylme
doma sami. (otec)
Okamit zat lit, navtvit specializovan pracovit. Samo se to nezlep. (otec)
Po ukonen vztahu
Vztah jsem ukonil jsem j. Pocit viny se stdal s vitkami svdom po nkolik msc. lovk
si pak uvdom co udlal patn, ale hlavn co udlal dobe a co nemocn pomohlo. (partner)
Vztah jsem ukonil j a nebylo mi to vbec pjemn. Dal dva roky mi trvalo, ne jsem se s tm
pln vyrovnal. (partner)
Partnerka se po rozchodu nastartovala a chce vyhledat odbornou pomoc, mon si konen
uvdomila, e na to sama nesta a e bulimie j ni ivot. (partner)
Postehy a dal npady otc a partner
Urit by pomohla osvta v mdich, nebo teba u praktickch lka - rozdvn informanch
materil, aby veejnost vdla, o co se vlastn jedn, kdy tyto problmy pak bude mt nkdo z rodiny,
lovk to pozn, a bude vdt, e s tm m nco dlat. (partner)
1. vnmme velikou neinformovanost lka, uitel a cel veejnosti ve smyslu diagnostiky
ppp a rychl reakce na pznaky ppp. 2. neinformovanost rodi, kte skutenost vid asto posledn
(holika je krsn thl) 3. povaujeme za nepijateln termnovat len MA dobou 100 dn
(dcera za tu dobu mla pibrat 14kg a o 4kg zvit svoji dosud nejvy vhu). 4. vchovn poradci
a uitel na kolch jsou vzdlvni a sami vzdlvaj mlde o zvislostech na drogch, alkoholu,
kouen a co !!!!ppp!!!! (otec)
57
Myslm si, e nejdleitj je pro pbuzn nemocnch zskvat prbn informace o nemoci
a o zpsobu lby. Urit i monost se setkat se stejn postienmi lidmi a vmna zkuenost
je znanm pnosem. Nemoci PPP se toti nedaj pochopit za jedno sezen, ani petenm jedn
knky. (otec)
Partnei mus mt oi oteven, mus si vimnout i nepatrnch zmn v chovn. Kadopdn
je dleit podpora partnerky za kad situace. Partner by ml chrnit partnerku a nedlat z ni
chudka, nebo njakho podadnho lovka. Neme situaci vyeit za ni, ona mus sama chtt.
On je tu jen jako pomocn ruka. Nesm problm pehlet, bagatelizovat jej, ale zrove jej nesm njak
moc zveliovat. (partner)
58
DESATERO NA ZVR...
1. Nezapomnejte, e problmy s jdlem m ona a je pedevm na n, aby se s nimi poprala.
2. Smite se s tm, e lba je proces, kter njakou dobu trv. Bute proto trpliv, a pokud bude
sama ztrcet trplivost, snate se ji podret a povzbudit.
3. Nehledejte vinka nemoci, niemu to nepome. Vy sm za nemoc nemete, svou roli jist
plnte tak, jak nejlpe umte. Bute empatick, naslouchejte a nekritizujte, jednejte s citem.
4. Nebute panovan, nesnate se mt jej ivot pod kontrolou, Vae snaha pomoci m sv meze.
Mon se dokonce budete muset nauit nechat j vt svobodu.
5. Kdy se Vs jej chovn njak dotkne, sdlte j to, ovem tak, abyste v n nevyvolal pocit viny.
Snate se nebrat jej jednn osobn. Mluvte za sebe, vysvtlujte j svoje pocity a mysly. Nesmte
zanedbvat sv vlastn poteby a zjmy.
6. Nepedjmejte jej poteby. Vybzejte ji k tomu, aby svoje poteby vyjadovala sama. Pokud mte
njak nejasnosti, prost se zeptejte.
7. Nenechte se manipulovat k tomu, abyste ji chrnil ped nsledky choroby.
8. Uvdomte si, e se potebuje nauit init sv vlastn rozhodnut a e to, jakm smrem se bude
jej lba ubrat, je na n. Neml byste neustle kontrolovat, jak si vede a zda dl pokroky, pokud
Vs o to vslovn nepod.
9. Projevujte zjem o nemocnou i v jinch oblastech, ne jsou jen problmy s jdlem.
10. Vybdnte ji k tomu, aby vyhledala odbornou terapeutickou pomoc a bute pipraven,
e i Vy mete bt k terapii pizvn.
(Hall - Cohn, 2003, Krch 2003)
59
ODKAZY A KONTAKTY
(k 15.2.2008)
> www.idealni.cz - informan portl o PPP garantovan odbornky; naleznete zde informace
o nemoci, kontakty na odbornou pomoc, pbhy nemocnch, modelov jdelnky, diskuzn
chat,...
> www.anabell.cz - O.s. Anabell - sociln poradenstv pro nemocn anorexi a bulimi;
informace o nemoci, kontakty na odbornou pomoc, pbhy nemocnch, modelov jdelnky,
nabdka poradny poruch pjmu potravy, svpomocnch skupin, kurs zamench
na pijet tla,...
> www.stopstigmapsychiatrie.cz - informace, internetov poradna PPP
> www.anorexie.konicky.net - informace, rady pro blzk, diskuzn chat,...
> www.doktorka.cz - diskuzn chat nejen na tma PPP
> www.help24.cz - o psychologii a duevnm zdrav
> www.modralinka.cz - poradna - telefon, e-mail, skype,...
> www.vodopad.cz - ve nejen o psychiatrii; internetov poradna, informace, kontakty,...
> www.bzga-essstoerungen.de - informace, broury pro blzk nemocnch,...
> www.edap.org - National Eating Disorders Association - informace, konference, rady,...
> www.krizovaintervence.cz/linky.html - seznam Linek Dvry v R
> www.mcssp.cz/riaps.php - Krizov centrum RIAPS
60
ZKLADN LITERATURA O PORUCHCH PJMU POTRAVY

> Claude-Pierre, P.: Tajn e a problmy poruch pjmu potravy, Pragma 1998
> Cooper, P.: Mentln bulimie a zchvatovit pejdn, Votobia 1995
> Hall, L., Cohn, L.: Rozlute se s bulimi, Era 2003
> Kocourkov et al.: Mentln anorexie a mentln bulimie v dtstv a dospvn, Galn 1997
> Krch, F.D.: Bulimie - Jak bojovat s pejdnm, Grada 2003
> Krch, F.D.: Mentln anorexie, Portl 2002
> Krch, F.D.: Poruchy pjmu potravy, Grada 2004
> Papeov, H.: Anorexia nervosa, Psychiatrick centrum Praha 2000
> Papeov, H.: Bulimia nervosa, Psychiatrick centrum Praha 2003
> Sladk evkov, J.: Z denku bulimiky, Portl 2003
> Trapkov, L., Chvla,V.: Rodinn terapie psychosomatickch poruch, Portl 2004
61
POUIT A CITOVAN PRAMENY

> Bundeszentrale fr gesundheitliche Aufklrung: Essstrungen. Leitfaden fr Eltern,
Angehrige, Partner, Freunde, Lehrer und Kollegen [online]. 2000. [cit. 2007-04-11], s. 27-75.
Dostupn z WWW: <www.bzga-essstoerungen.de/medien/broschueren.htm>
> Bundeszentrale fr gesundheitliche Aufklrung: Essstrungen. Essstrungen - Arbeit mit
Selbsthilfegruppen [online]. 2000. [cit. 2007-04-11], s. 98-107. Dostupn z WWW:
<www.bzga-essstoerungen.de/medien/broschueren.htm>
> COHEN, Robert M. Nejastj psychick poruchy v praxi. 1.vyd. Praha : Portl, 2002. 190 s.
ISBN 80-7178-497-4. s.103.
> ERN, Ria. Poteby mue v roli otce i partnera dcery i partnerky nemocn poruchou pjmu
potravy. Diplomov prce. Univerzita Karlova Praha. 2007. 73 s.
> FIALOV, Ludmila. Body image jako soust sebepojet lovka. 1.vyd. Praha : Karolinum,
2001. 269 s. ISBN 80-2460-173-7. s. 193.
> FIALOV, Ludmila. Modern body image. 1.vyd. Praha : Grada, 2006. 92 s. Psychologie
pro kadho. ISBN 80-247-1350-0. s. 27, 49-50, 71.
> GROGAN, Sarah. Body image : psychologie nespokojenosti s vlastnm tlem. 1.vyd. Praha:
Grada, 2000. 184 s. ISBN 80-7169-907-1. s. 25.
> HALL, Lindsey - COHN, Liegh. Rozlute se s bulimi. 1. vyd. Brno : ERA, 2003. 256 s.
Psychoporadna. ISBN 80-86517-60-8.
> CHUDOBOV, Petra - FRAKOV, Slvka. Rizikov faktory vedouc k nespokojenosti s vlastnm
tlem u dt. esk a slovensk psychiatrie: Supplementum 1. 2003, ro. 101, . 1,
ISSN 1212-0383. s. 43-44.
> KRCH, Frantiek, David. Bulimie, jak bojovat s pejdnm. 2. dopl. vyd. Praha : Grada, 2003.
172 s. Psychologie pro kadho. ISBN 80-247-0527-3.
> KULHNEK, Jan. Informan portl o poruchch pjmu potravy [online]. aktualizace 2007.
Praha : Jan Kulhnek, 2002 , 30.3.2007 [cit. 2007-04-10]. Dostupn z WWW: www.idealni.cz
> Mezinrodn klasifikace nemoc. 10.revize. Duevn poruchy a poruchy chovn: popisy
klinickch pznak a diagnostick vodtka. 3.vyd. Praha : Psychiatrick centrum Praha, 2006.
251 s. ISBN 80-85121-11-5.
> PAPEOV, Hana. Anorexia nervosa. 1.vyd. Praha : Psychiatrick centrum Praha, 2000. 76 s.
ISBN 80-85121-92-8.
62
> PAPEOV, Hana. Bulimia nervosa. 1.vyd. Praha : Psychiatrick centrum Praha, 2003. 109 s.
ISBN 80-85121-81-6.
> PAPEOV, Hana. Poruchy pjmu potravy. In HSCHL, Cyril, et al. Psychiatrie. 1.vyd. Praha:
Tigis 2002, kpt.20. s. 600-606. ISBN 80-900130-1-5.
> PERKINS, Sarah, et al. A Qualitative Study of the Experience of Caring for a Person with Bulimia
nervosa : Part 1: The Emotional Impact of Caring. International Journal of Eating Disorders
[online]. 2004, vol. 36, is. 3 [cit. 2007-03-10], s. 256-268.
Dostupn z WWW: <www.interscience.wiley.com>
> SMOLAK, Linda. Body image Development in Childern. In CASH, Thomas F., PRUZINSKY,
Thomas. Body image : A handbook of theory, research & clinical practice. 1st edition
paperback. New York : The Guilford Press, 2004. kpt.8. s. 69. ISBN 1593850158.
> TICHOV, Zdena. Krize ve vztahu k poruchm pjmu potravy in VODKOV, D. a kol.: Krizov
intervence, 1.vydn. Praha : Portl 2002. s.448-455. ISBN 1593850158.
> TRAPKOV, Ludmila - CHVLA, Vladislav. Rodinn terapie psychosomatickch poruch. 1.vyd.
Praha : Portl, 2004. 224 s. ISBN 80-7178-889-9.
> VANDEREYCKEN, Walter. The Families of patients with an Eating disorder. In BROWNELL, Kelly
D., FAIRBURN, Christopher G. Eating disorders and Obesity : A Comprehensive Handbook.
1st edition. New York : The Guilford Press, 1995. kpt.38. s. 219-223.
> WENTZ, E., et al. Eighteen-Year follow-up od Adolescent-onset Anorexia Nervosa: Psychiatric
Disordres, Overall Fnctioning Scalec, Prognostic Factors, Pregnancies, und Childern. esk
a slovensk psychiatrie: Supplementum 1. 2007, ro. 103, . 1, ISSN 1212-0383. s. 19-20.
> WINN, Suzanne, et al. A qualitative study of the experience of caring for a person with bulimia
nervosa: Part 2: Carers' needs and experiences of services and other support. International
Journal of Eating Disorders [online]. 2004, vol. 36, is. 3 [cit. 2007-03-10], s. 269-279.
Dostupn z WWW: <www.interscience.wiley.com>
63
Poznmky:
64
RECENZE
Tato publikace je vnovan pedevm otcm a partnerm dvek a en, kter
podlehly falen nadji, e svj ivot mohou zmnit pouhou zmnou vhy.
A u je m v moci Anorexie nebo Bulimie, obvykle pro n plat, e m mn jdla
v bie, tm vce ho maj v hlav, a si je tyto dv pvodn docela dobr
a nekodn kamardky zcela podman. A to je doba, kdy se pro sv otce nebo
partnery stvaj dcery a eny zcela nepochopiteln a nesnesiteln. Nejde jen
o to, aby otcov se svmi dcerami vydreli, jde asto o mnohem vc. Otec, nkdy
i partner, kter se obvykle do role otce omylem dostv, m mnohem vt
potencil. Prokzali jsme, e v tch ppadech, kde se podailo zskat otce
pro spoluprci pi lb bulimick dcery, je vt nadje na vylen, ne
v ppadech, kde se otec dr stranou a nechce mt s nemocnou nic spolenho.
Tato pruka je vynikajc pomckou prv pro otce a partnery, protoe pin
informace o nemoci, odpovdi na ast otzky, doporuen, jak se vnovat
nemocn dvce, a nenechat se pitom zathnout do nekonench konflikt
a her kolem jdla.
Aby se teni neztratili v komplikovan teoretick sti knihy, doporuuji
tuto zjednoduenou orientaci v problmu poruchy pjmu potravy: Anorexie
je nechutenstv, dvka je zpravidla mlad a opravdu nem hlad ani chu k jdlu,
pokud zvrac, pak jen proto, e ji nkdo donutil jst nco, co neme strvit.
Bulimie naopak nut eny do jdla, tlu jde o to zvtit sv zsoby, proto tyto eny
maj obvykle pocit hladu, pokud ho svou vl zcela nepotlaily. Mohou toti bu
vyhovt hladu a pejdat se, mohou se tomu brnit zvracenm i projmadly
po pejeden, ale tak se mohou silou vle dret od jdla tak, e nakonec vypadaj
jako by trply anorexi. Nae zkuenost k, e anorektick dvky potebuj pi
matky, kdeto bulimick mus najt cestu k laskavmu otci, kter se nenech
jejich protivnost zastrait. A pro n je urena tato pruka pedevm.
MUDr. Vladislav Chvla

PPP Pro Partnery

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

PPP Pro Partnery

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

O poruchch pjmu potravy pro otce a partnery

Autor: Ria ern (ria.cerna@gmail.com)

O MENTLN BULIMII A ZCHVATOVITM PEJDN

OTEC NEMOCN PORUCHOU PJMU POTRAVY

PARTNER NEMOCN PORUCHOU PJMU POTRAVY

IVOT PO VYLEN OIMA OTCE I PARTNERA

ODPOVDI NA NEJASTJ OTZKY

O poruchch pjmu potravy pro otce a partnery

MONOSTI LBY PORUCH PJMU POTRAVY U NS

Z VZKUMU POTEB MU V ROLI OTC A PARTNER

ZKLADN LITERATURA O PORUCHCH PJMU POTRAVY

POUIT A CITOVAN PRAMENY

O poruchch pjmu potravy pro otce a partnery

Mgr. Jan Kulhnek

O poruchch pjmu potravy pro otce a partnery

O poruchch pjmu potravy pro otce a partnery

Jak anorexii na dcei/partnerce poznm?

O poruchch pjmu potravy pro otce a partnery

O MENTLN BULIMII A ZCHVATOVITM PEJDN

O poruchch pjmu potravy pro otce a partnery

O poruchch pjmu potravy pro otce a partnery

OTEC NEMOCN PORUCHOU PJMU POTRAVY

O poruchch pjmu potravy pro otce a partnery

2. Prbh poruchy pjmu potravy dcery oima otce

O poruchch pjmu potravy pro otce a partnery

2.2 Hledn pin a logiky nemoci

O poruchch pjmu potravy pro otce a partnery

2.3 Mobilizace sil a podpora dcery v lb

O poruchch pjmu potravy pro otce a partnery

2.4 Vyerpn monost, vztek na sluby, na spolenost

2.6 Vztek na dceru, rezignace

O poruchch pjmu potravy pro otce a partnery

O poruchch pjmu potravy pro otce a partnery

4. Poteby a pocity otce

O poruchch pjmu potravy pro otce a partnery

PARTNER NEMOCN PORUCHOU PJMU POTRAVY

O poruchch pjmu potravy pro otce a partnery

O poruchch pjmu potravy pro otce a partnery

O poruchch pjmu potravy pro otce a partnery

2. Pocity partnera a jeho provn nemoci

O poruchch pjmu potravy pro otce a partnery

O poruchch pjmu potravy pro otce a partnery

3.1 Poteby partnera vyjadovan na svpomocn skupin

O poruchch pjmu potravy pro otce a partnery

IVOT PO VYLEN OIMA OTCE I PARTNERA

O poruchch pjmu potravy pro otce a partnery

ODPOVDI NA NEJASTJ OTZKY

O poruchch pjmu potravy pro otce a partnery

O poruchch pjmu potravy pro otce a partnery

O poruchch pjmu potravy pro otce a partnery

Co kdy odmt dohodnut pravidla?

O poruchch pjmu potravy pro otce a partnery

Co mm dlat, kdy se mi zd, e n vztah je vc o jej nemoci ne o ns dvou?

O poruchch pjmu potravy pro otce a partnery

SEBEVRAEDN TENDENCE A SEBEPOKOZOVN...

O poruchch pjmu potravy pro otce a partnery

Co mm dlat, kdy prohls, e u na terapii nepjde?

O poruchch pjmu potravy pro otce a partnery

Co mm dlat, kdy zjistm, e dcera/partnerka uv njak lky na hubnut?

O poruchch pjmu potravy pro otce a partnery

MONOSTI LBY PORUCH PJMU POTRAVY U NS

O poruchch pjmu potravy pro otce a partnery

O poruchch pjmu potravy pro otce a partnery

Z VZKUMU POTEB MU V ROLI OTC A PARTNER