You are on page 1of 49

MASARYKOVA UNIVERZITA

FILOZOFICK FAKULTA
STAV HUDEBN VDY
SDRUEN UMNOVDN STUDIA

Ondej upka
bakalsk prce

ANTONN DVOK JAKO INTERPRET

vedouc prce: Mgr. Jan paek

2009

Prohlauji, e jsem tuto prci vypracoval samostatn. Veker prameny, literaturu a dal
zdroje informac, kter jsem v prci vyuil, jsou uvedeny v seznamu pouitch pramen a
literatury a jsou patin citovny.

Obsah
vod___str. 2
1

Antonn Dvok jako dirigent___ str. 4

1.1 Koeny Dvokova dirigentstv___str. 4


1.2 Dvokova dirigentsk vystoupen___str. 5
1.3 Dvokv dirigentsk styl ohlasy___str. 10
1.4 Dvok dirigent ve faktech a slech___str. 12
1.5 Shrnut___str. 14
2

Antonn Dvok jako klavrista___str.16

2.1 Dvokovo klavrn kolen___str. 16


2.2 Dvokova klavristick vystoupen___str. 17
2.3 Dvokv klavristick styl___str. 20
2.4 Dvok klavrista ve faktech a slech___str. 21
2.5 Shrnut___str. 21
3

Antonn Dvok jako varhank___str. 23

3.1 Dvokovo varhann kolen___str. 23


3.2 Dvokovo varhanick psoben___str. 23
3.3 Shrnut___str. 26
4

Antonn Dvok jako violista___str. 27

Zvr___str. 29
Resum___str. 32
Summary___str. 32
Pouit zdroje___str. 33
Ploha___str. 35

vod
Osobnost a dlo Antonna Dvoka k sob ji vce ne sto let pout mimodnou pozornost
poslucha, interpret a muzikolog. Zamme-li se vak na tento zjem pozornji, ukazuje
se, e Dvokovo rozshl a mnohotvrn skladatelsk dlo mnohdy zastiuje dal oblasti
jeho tvr innosti. Krom Dvokovy role pedagogick unikaj dlouhodob pozornosti
pedevm skladatelovy aktivity interpretan. Tma Dvok interpret pitom zdaleka nen
jen okrajovou zleitost, a to hned z nkolika dvod:
1. Samotn etnost skladatelovch vystoupen v loze interpreta jasn ukazuje, e nelze
hovoit jen o nkolika pleitostnch akcch, ale o dlouhodobm psoben na tomto poli
v asovm rozpt piblin tvrtstolet.
2. Vzhledem ke skutenosti, e v naprost vtin ppad skladatel interpretoval sv vlastn
dla a mnoh z nich v premie , lze hovoit pmo o autorov zmru nastolit jejich urit
provdc knon.
3. Znan procento Dvokovch dirigentskch vystoupen se odehrlo v zahrani, co
pisplo nejen k tamnmu prosazen Dvoka skladatele, ale soudob esk hudby vbec.
Jestlie nap. Smetanovy aktivity v koncertn oblasti a pedevm ve sfe opernho divadla
byly zmapovny a analyzovny ji mnohokrt, Dvokv pnos pro rozvoj koncertnho
provozu zatm dostaten zhodnocen nen. Dosavadn dvokovsk literatura tento stav odr
vce ne vmluvn: pes svoji znanou rozshlost neobsahuje tm dn hlub reflexe tto
oblasti skladatelovy innosti. Jedinou vjimku pedstavuje prce Josefa Bachtka Antonn
Dvok dirigent, kter se ovem zabv vhradn Dvokovm psobenm dirigentskm.
Rovn v zkladnm dle dvokovsk literatury, ourkov tydln monografii ivot a dlo
Antonna Dvoka, nen tomuto fenomnu vnovna vt pozornost. Krom prbnch
zmnek o jednotlivch vystoupench podv autor jen strun popis tto oblasti
skladatelovch aktivit. Z hlediska faktografickho pin adu podstatnch daj 10. svazek
souboru editora Milana Kuny Antonn Dvok: Korespondence a dokumenty z roku 2004,
kter uvd pepisy dochovanch koncertnch program, divadelnch cedul apod.
Vznamnm zdrojem dat je tak sekce Pehled ivota a dla Antonna Dvoka
z Thematickho katalogu Jarmila Burghusera a Johna Claphama.

Podstatnm vchodiskem pro hodnocen Dvokova interpretanho pnosu jsou pedevm


vzpomnky souasnk a dobov kritiky. Zde vak narme na jist skal: z velkho
mnostv reakc na Dvokova vystoupen lze k danmu tmatu vzthnout jen jejich malou
st; vtina autor si vm pedevm samotn hudby (byla tehdy nov a je pochopiteln, e
pevn st pozornosti byla vnovna prv j), rove proveden zstv vtinou stranou
zjmu. Dal vznamn pramen pedstavuje Dvokova korespondence, na jejm zklad si
lze vytvoit dobrou pedstavu o skladatelovch poadavcch na rove chystanho proveden
uritho dla (pokyny poadatelm koncert ohledn adekvtnho obsazen orchestru apod.).
Svoj prac chci upozornit na dlouhodob nedostatenou pozornost, kter je Dvokovi jako
interpretovi vnovna. Mm zmrem je pehledn vyslit jednotliv skladatelova
vystoupen, zhodnotit jeho interpretan aktivity v kontextu domcho hudebnho provozu
v posledn tetin 19. stolet, poukzat na jejich vznam pro rozvoj zdej interpretan praxe a
zdraznit Dvokovu osvtovou lohu, kterou sehrl pi svch etnch vystoupench
v zahrani. Na zklad studia dostupn literatury se pokusm zodpovdt adu otzek, kter
s problematikou zce souvisej: Co vlastn skladatele vedlo k aktivn asti na interpretaci
vlastnch dl? Jak obstoj Dvok jako dirigent v kontextu interpretan praxe sv doby? Jak
Dvok svoj ptomnost na koncertnm pdiu ovlivnil recepci hudebnch dl? Soust textu
je i men statistika, kter nzorn a pehledn hodnot skladatelova vystoupen podle rznch
kritri (nejastji interpretovan dlo, dla proveden v premie apod.).

Vychzm pedevm z dobovch kritik, otitnch v eskch a zahraninch periodikch,


kter k dan problematice pispvaj autentickm pohledem skladatelovy doby. Vzhledem k
nesnadn dostupnosti nkterch z nich (lnky z newyorskch i londnskch periodik) je
vyuito jejich ppadnch reedic v dostupn literatue. Jsou podrobeny vzjemnmu srovnn
a doplnny o poznatky zskan ze vzpomnek souasnk a skladatelovy korespondence.

1 Antonn Dvok jako dirigent


Pi mapovn Dvokovch aktivit v oblasti interpretace je nutno obrtit pozornost nejdve
k jeho innosti dirigentsk. Je nejvznamnj nejen z hlediska kvantitativnho (vce ne sto
vystoupen, viz tabulka . 1 v Ploze), ale zrove pedstavuje oblast, ve kter lze nejlpe
vysledovat skladatelv vliv na dobovou recepci jeho dla, na utven modernho koncertnho
provozu v eskch zemch, ale i na vnmn esk hudby v zahrani.

1.1 Koeny Dvokova dirigentstv


Mme-li hodnotit Dvoka jako dirigenta, je teba se nejprve zamit na skladatelovo
odborn vzdln. Jeho zklady nabyl zpotku u Antonna Liehmanna ve Zlonicch, pozdji
na tzv. varhanick kole v Praze. Jestlie mu tato studia pinesla mimo teoretickch zklad
zbhlost ve he na klavr, housle i varhany, o kolen dirigentskm tu neme bt e. V dob
Dvokova mld se statut dirigenta, tak jak ho chpeme dnes, teprve utvel, a krom
nkolika vjimench osobnost, jakmi byli Hans von Blow nebo Richard Wagner, nebylo
o dirigentstv jako svbytn profesi obecn uvaovno. Na prask konzervatoi, kter by jako
jedin odborn vzdlvac stav pichzela pro Dvoka vzhledem k jeho finannm
monostem v vahu, se dirigovn zaalo vyuovat teprve od kolnho roku 1889/90
[Branberger 1911, str. 135], kdy ji skladatel doshl osmatyictho roku ivota.
Dvoka lze tedy povaovat za dirigenta samouka a vliv na utven jeho interpretanho
stylu je nutno hledat pedevm u dirigentskch vzor, se ktermi piel do styku. Krom
nkolika ojedinlch vystoupen zahraninch dirigent, z nich patrn nejvznamnj byl
Wagnerv prask koncert 8. 2. 1863, v nm snad Dvok inkoval jako orchestrln
violista [ourek 1954, str. 58], se mohl inspirovat hlavn vzory domcmi. Odhldneme-li od
ady dirigent praktik, kte v tehdej Praze psobili, pichzej v vahu dv vrazn
individuality, kter mohly mt na mladho Dvoka vznamn vliv, a to jak dlkou svho
psoben, tak pedevm silou sv osobnosti.
Prvnm z nich byl Antonn Apt (1815 - 1887), zakladatel, organiztor a vedouc hudebnho
spolku Cecilsk jednota, jeho lenem byl Dvok v dob svch studi na varhanick kole.
Apt byl typem dirigenta, kter dokzal na orchestr inn psobit tak, aby doshl
maximlnho vsledku. Jeho vysokm nrokm na kvalitu proveden hudebnho dla tehdej

zvyklosti nemohly dostt. Tk se to napklad obsazen orchestru. Protoe Apt byl velkm
propagtorem nmeckch novoromantik, ctil potebu zajistit adekvtn obsazen zejmna
smycov sekce, co se mu tak dailo: v nkterch obdobch ml orchestr Cecilsk jednoty
a 14 prvnch housl a pro provdn voklnch dl ml k dispozici stodvacetilenn sbor.
[Prochzka 1914, str. 21 - 28]
Dalm klovm dirigentskm vzorem nebyl Dvokovi nikdo men ne Bedich Smetana.
Roku 1862 se Dvok stal lenem orchestru Prozatmnho divadla a jako hr na violu zde
psobil po dobu devti let, od roku 1866 pod Smetanovou taktovkou. Smetana, kter se jako
skladatel dirigent zcela vymykal tehdejm domcm pomrm, byl prvn, kdo nechal uvdt
sv jmno v loze dirigenta na divadelnch cedulch a programech, a vyzdvihl tak dirigentovu
roli z anonymity orchestru. Dirigent ve Smetanov pojet nen jen nkm, kdo udv tempo,
ale stv se osobnost urujc styl proveden konkrtnho dla s ohledem na jeho originalitu,
osobnost autora a dobu, ve kter vzniklo. Tak Smetana ml vysok nroky na zvukov
vyven obsazen orchestru i na jednotliv hre. [Barto 1938, str. 124 - 131]
Odraz tchto nrok nachzme pozdji prv u Dvoka, co dokld rozshl skladatelova
korespondence: akoli skladatel ochotn spolupracoval na provdn svch dl i s poadateli
mench eskch a moravskch mst, vdy trval na vysok kvalit interpretace a adekvtnm
obsazen orchestru, v ppad velkch voklnch dl i sboru. [mj. Dvokv dopis z 19. 3.
1884. In: Kuna 1987, str. 402]
Nemalou zkuenost jist Dvokovi pinesly i nvtvy anglickch hudebnch festival.
V zemi s dlouholetou interpretan tradic bylo samozejm mono naerpat adu podnt
nejen z dirigentskho hlediska, ale zptn i pro samotnou tvorbu (zvukov monosti tamjch
poetnch sborovch tles apod.).

1.2 Dvokova dirigentsk vystoupen


Obdob Dvokovy dirigentsk aktivity lze vymezit roky 1877 a 1900, jinmi slovy
estatictm a devtapadestm rokem skladatelova ivota. Prvn znm Dvokovo
dirigentsk vystoupen se odehrlo v srpnu 1877 v Lipnku nad Bevou, kde Dvok bhem
sv nvtvy u rodiny Neff provedl v rmci hudebn akademie svoji Serendu E dur, op. 22
a dva z Moravskch dvojzpv.*
*

Zdroje datac a daj o programech tohoto i vech ostatnch Dvokovch vystoupen jsou uvedeny v Ploze
v komentch k pslunm tabulkm.

Nepotme-li tuto akci loklnho vznamu, prvn skuten vznamn Dvokovo dirigentsk
vystoupen se konalo 17. 11. 1878 v Praze. Jeho mimodnost je jet zeslena skutenost, e
se jednalo o vbec prvn koncert sestaven vhradn z Dvokovch dl i tm, e cel akce
byla iniciovna samotnm skladatelem. Vedla ho k tomu ada okolnost. Pestoe ml ji na
svm kont velk mnostv dl, jen mlokter z nich bylo zatm veejn provedeno. Krom
toho se po Smetanov odchodu z veejnho ivota (1874) ji tak chab koncertn ivot
v Praze jet oslabil a Dvok tak svoji aktivitou podpoil veobecn voln po bohat
nabdce eskch koncert.
Dvokovy nedvn prvn spchy v zahrani a rozrstajc se nabdka titnch notovch
materil jeho dl vedly k pronikn skladatelova vhlasu mimo Prahu, odkud zaaly stle
astji pichzet pozvnky od mstnch hudebnch sdruen. Dvok tak postupn navtvil
Chrudim (kde provedl Serendu E dur, op. 22), Tbor (vbr ze Slovanskch tanc, op. 46) a
Brno (5. symfonie, op. 76 a 2. Slovansk rapsodie, op. 45).
Na svoje prvn prask vystoupen pak Dvok znovu navzal 29. 3. 1880 dobroinnm
koncertem ve prospch stavby Nrodnho divadla. Krom svho primrnho elu je pro nae
tma obzvl vznamn tm, e zde Dvok poprv dirigoval dla, proveden ji dve v ciz
interpretaci a bylo tedy mon srovnvat. Podle Nrodnch list byly posledn dv skladby
programu (esk suita, op. 39 a ti ze Slovanskch tanc, op. 46) nadmru zajmavmi
p r o v e d e n m: slyeli jsme authentick tempa i jednotliv odstny, je slm tm dodvaly
novho ivota. [Nrodn listy 4. 4. 1880, str. 2]
V nsledujcch letech se Dvok pedstavil praskmu publiku tak jako dirigent opern,
kdy 28. 1. a 3. 2. 1881 dil dv reprzy sv opery Krl a uhl, op. 14 v Prozatmnm
divadle.
Zlom v Dvokov dirigentsk drze nastv roku 1884, kdy je na zklad spchu
oratoria Stabat mater, op. 58 pozvn do Londna, aby toto svoje dlo provedl osobn.
Mimodn spch koncertu, kter se odehrl 13. 3. v Royal Albert Hall, znamen potek
skladatelovch kontakt s Angli a nesporn k tomu pispla i kvalita proveden. Proveden
vymyk se popisu. Slyeli jsme mlokdy Angliany tak hrti. [The Birmingham Daily Post,
dle: Dalibor 1884, str. 348] Panem Dvokem zen proveden bylo znamenit. [The
Athenaeum, dle: Dalibor 1884, str. 124] Tak dal dva koncerty (tentokrt symfonick
hudby), kter Dvok pi svm prvnm zjezdu do Anglie dirigoval, se setkaly s velkm
ohlasem i pesto, e Dvokovo proveden mohlo bt konfrontovno s interpretac proslulch

dirigent H. Richtera a A. Mannse, kte v Londn stejnou hudbu uvedli ji dve (6.
symfonie, op. 60 a 2. Slovansk rapsodie, op. 45).
Z dalch Dvokovch dirigentskch aktivit na anglick pd je teba upozornit pedevm
na premiry 7. symfonie, op. 70 roku 1885 v Londn, Svat Ludmily, op. 71 roku 1886
v Leedsu, Requiem, op. 89 roku 1891 v Birminghamu a Violoncellovho koncertu h moll, op.
104 roku 1896 v Londn. Uritou zvltnost pedstavuje koncert, kter se uskutenil 15. 6.
1891 v Cambridge. Dvok na nm pi pleitosti udlen estnho doktortu tamj
univerzitou dirigoval 8. symfonii, op. 88, Stabat mater, op. 58 a rii z kantty Svatebn koile,
op. 69.
Shrneme-li vechny Dvokovy nvtvy ostrovn zem (bylo jich celkem devt), ukazuje
se, e bhem nich skladatel dirigoval celkem sedmnct veejnch

koncert (a jeden

soukrom) v pti mstech, pi nich provedl patnct orchestrlnch i kanttov - oratornch


dl, z toho tyi ve svtov premie.
Z dalch zahraninch vystoupen je nutno jmenovat pedevm koncert v Budapeti (28. 3.
1888), na kterm zaznlo pod skladatelovou taktovkou oratorium Stabat mater, op. 58,
koncert v Drdanech (13. 3. 1889) s 5. symfoni, op. 76, Nokturnem op. 40 a 2. Slovanskou
rapsodi, op. 45 a zjezd do Ruska (bezen 1890), kam Dvok pijel na pozvn P. I.
ajkovskho. Skladatel zde dirigoval koncert v Moskv, na kterm provedl svoji 5. symfonii,
op. 76, Adagio z op. 44, Scherzo capriccioso, op. 66, 1. Slovanskou rapsodii, op. 45 a
Symfonick variace, op. 78, o nkolik dn pozdji pak koncert v Petrohrad, kde byla na
programu 6. symfonie, op. 60 a Scherzo capriccioso, op. 66. V listopadu tho roku provedl
Dvok na koncert ve Frankfurtu nad Mohanem svoji 8. symfonii, op. 88 a koncertn
pedehru Husitsk, op. 67.
Destky dalch vystoupen Dvok mezitm absolvoval v eskch zemch. asto a rd
zajdl dirigovat vlastn dla mimo Prahu, pedevm na Moravu. Clem jeho cest se staly
Olomouc (jedenkrt alm 149, op. 79, dvakrt Stabat mater, op. 58, Requiem, op. 89, Te
Deum, op. 103, Vodnk, op. 107 a Zlat kolovrat, op. 109 a tyikrt Svat Ludmila, op. 71),
Krom (dvakrt Stabat mater, op. 58, Svat Ludmila, op. 71 a Requiem, op. 89), Plze
(jedenkrt Me D dur, op. 86, dvakrt Stabat mater, op. 58 a svtov premira Svatebnch
koil, op. 69 dne 28. 3. 1885) a Chrudim (jedenkrt Serenda E dur, op. 22 a dvakrt Stabat
mater, op. 58).

Stranou Dvokova psoben ovem nezstala ani Praha, kde skladatel a do svho odjezdu
do Spojench stt dirigoval celkem tiaticet koncert a opernch pedstaven. Z hlediska
Dvokova interpretanho pnosu lze za nejvznamnj z nich povaovat ptinsobn
proveden Svat Ludmily, op. 71 v Nrodnm divadle (Slavnostn premira [mnno prask]
Dvokova oratoria Sv. Ludmila mla ped vybranm obecenstvem skvl vsledek. []
Proveden zen skladatelem a tak pipraven sub auspiciis autoris lze nazvat ve vech
stech velmi dobrm [Nrodn listy 26. 2. 1887, str. 3]), svtovou premiru 8. symfonie, op.
88 (2. 2. 1890), prask premiry 4. symfonie, op. 13 (6. 4. 1892) a 7. symfonie, op. 70 (29.
11. 1885) a proveden opery Dimitrij, op. 64 v Nrodnm divadle (5. 4. 1884) (O sobotnm
pedstaven Dimitrije zmiujeme se hlavn za tou pinou, e pekvapilo ilm tempem a
svm provedenm [Nrodn listy 9. 4. 1884, str. 3]).
Vyvrcholenm tohoto obdob se stal tzv. koncert na rozlouenou (28. 4. 1892) ped
Dvokovm odjezdem do Spojench stt. Krom nkolika starch skladeb na nm
skladatel pedstavil praskmu publiku svoji novinku, cyklus koncertnch pedeher V prod,
op. 91, Karneval, op. 92 a Othello, op. 93. (Z proveden mluvilo jasn naden, vzbuzen
osobnm zenm slovutnho skladatele. [Nrodn listy 1. 5. 1892, str. 4])
Zcela samostatnou kapitolu v historii Dvokova dirigovn pedstavuj koncerty, kter
skladatel dil bhem svho dvouaplletho pobytu ve Spojench sttech americkch. Brzy po
svm pjezdu se Dvok newyorskmu publiku pedstavil jako autor i jako dirigent dvma
koncerty, z nich na prvnm byla provedena trojice pedeher V prod, op. 91, Karneval, op.
92 a Othello, op. 93 a kantta Te Deum, op. 103, komponovan pmo k tto pleitosti, na
druhm pak zaznla 6. symfonie, op. 60. Velkm spchem bylo tak dvoj proveden
Requiem, op. 89 v Bostonu. ada americkch vystoupen je pak spjata s Dvokovm
psobenm na Nrodn hudebn konzervatoi v New Yorku, nebo povinnost dirigovat
koncerty studentskho orchestru byla pmo zakotvena ve skladatelov smlouv s touto
instituc [Kuna 2004, str. 30].
S ohledem na nae tma je vznamn datum 30. 3. 1893, kdy Dvok poprv dirigoval dla
jinch autor. Jednalo se o koncert vtznch skladeb skladatelsk soute, na nm pod
Dvokovou taktovkou zaznla Rural Symphony H. Schoenefelda a klavrn koncert J.
Phippena. Tak dal dva koncerty uspodan konzervato mly na programu jin dla ne
Dvokova: Dvok poprv (a tak naposledy) dirigoval Beethovenova Krle tpna,
Chopinv Klavrn koncert e moll, Mozartovu Symfonii . 5 (ve 4. 12. 1893)
Mendelssohnovu pedehru Sen noci svatojansk, Lisztovu Uherskou fantazii, Arnoldovy

Americk plantn tance, Volkmannv valk a scherzo ze Smycov serendy a vlastn


pravu Fosterovy psn Old Folks at Home (ve 23. 1. 1894).*
Zcela mimodnou akc pak bylo Dvokovo vystoupen na tzv. eskm dnu bhem svtov
vstavy v Chicagu. Ped poetnou komunitou krajan Dvok provedl svoji 8. symfonii, op.
88, vbr ze Slovanskch tanc, op. 72 a pedehru Mj domov, op. 62.
Ji bhem przdninovho pobytu v echch, kterm na as peruil sv americk psoben,
pedstavil Dvok domcmu publiku havou novinku, Novosvtskou symfonii, op. 95 (13.
10. 1894). V dob, kdy se skladatel vrtil do vlasti definitivn (jaro 1895), se ke svmu
naplnn prv blil dlouholet zmr esk kulturn veejnosti vytvoit stl orchestrln
tleso, kter potebm rozrstajc se metropole citeln chyblo. Zahajovac koncert innosti
esk filharmonie byl stanoven na 4. 1. 1896 a o jeho zen nemohl bt podn nikdo jin,
ne prv Dvok, jeho kult v t dob v eskch zemch kulminoval. Na programu byla opt
9. symfonie, op. 95, dle prvnch pt Biblickch psn, op. 99 ve verzi s orchestrem, Othello,
op. 93 a 3. Slovansk rapsodie, op. 45. Podle kritiky nen Dvokovo dirigentsk umn
nikterak nevznamnou slokou jeho hudebnho genia. [] Pli bychom si uvidt, nebo lpe
eeno uslyet Dvoka, jak d Beethovenovy symfonie. [Politik 8. 1. 1896, dle: Bachtk
1940, str. 36] Toto pn se praskmu publiku spln a o tyi roky pozdji.
Mezitm absolvuje Dvok nvtvu Brna, kde uvede sv nejnovj dla symfonick bsn
Polednice, op. 108 a Zlat kolovrat, op. 109 na nmty z Erbenovy Kytice, dle Karneval, op.
92 a 9. symfonii, op. 95. Pokrauje dalm zjezdem do Londna s premirou Violoncellovho
koncertu h moll, op. 104 a se stejnm dlem zavt i do Budapeti, kde zrove uvede svoje
posledn orchestrln dlo, symfonickou bse Pse bohatrsk, op. 111.
Dvokovo posledn veejn dirigentsk vystoupen se uskutenilo v Praze, 4. 4. 1900.
Nepotme-li ti newyorsk koncerty se studentskm orchestrem, kterm pece jen nelze
v kontextu Dvokova dirigentskho vvoje pisuzovat zsadnj roli, jedn se vlastn o
jedin vznamn ppad, kdy Dvok interpretoval dla jinch skladatel, navc ve vlastn
dramaturgii. Program tohoto koncertu je vce ne symbolick, vbrem autor jakoby Dvok
oznail to podstatn, co formovalo jeho skladatelsk umn. Krom vlastn symfonick bsn
Holoubek, op. 110 zaznla Brahmsova Tragick ouvertura, Schubertova Nedokonen
symfonie a Beethovenova 8. symfonie.
*

Podle Kuny dil Dvok jen dla Mendelssohnova, Lisztova a vlastn pravu Fosterovy psn [Kuna 2004, str.
169]; Burghauser uvd Dvoka jako dirigenta celho programu bez bli specifikace [Burghauser 1996, str.
685]; stejn tak Bachtk, kter se ale nezmiuje o interpretaci Arnoldovch Americkch plantnch tanc
[Bachtk 1940, str. 33]. ourek se vslovn zmiuje pouze o Dvokov interpretaci Mendelssohnovy pedehry
v souvislosti s (mylnm) dajem, e lo o prvn ppad, kdy Dvok dirigoval ciz hudbu [ourek 1956, str. 192].

1.3 Dvokv dirigentsk styl - ohlasy


Vzhledem k absenci jakchkoli zvukovch i obrazovch zznam Dvokovch
dirigentskch vkon je nutno obrtit pozornost k dobovm kritikm a vzpomnkm
souasnk. V jednotlivch reakcch na Dvokova vystoupen lze vysledovat dva podstatn
momenty. Jsou to odkazy na jistotu Dvokova dirigentskho vkonu a na kvalitu samotnho
proveden.
Zamme se nejprve na prvn z nich. Z dostupnch materil lze usoudit, e pes nedostatek
odbornho vzdln v oboru dirigovn psobil Dvok od samho potku sv innosti v tto
oblasti dojmem zkuenho dirigenta, kter suvernn ovld orchestr a m jasnou pedstavu o
koncepci provozovanho dla. Na dirigentskm stupnku psobil Dvok sebevdomm
dojmem bez znmek nervozity s plnm soustednm na samotn vkon: Dvoka jako
dirigenta jsem vidl pi jednom Populrnm koncertu. Ale ku podivu, ani stopy po nervose a
jeho gesta patila partitue. Pipadal mi, e u dirigentskho pultu skoro vyrostl, snad to byl
klam ze vzruujc chvle. [ika 1947, str. 44]
Je pozoruhodn, e tento aspekt Dvokovch dirigentskch vkon se naplno projevuje ji
pi jeho prvnm velkm veejnm vystoupen, kde provedl program sloen z vlastnch dl.
Tm spe, e i jako autor byl vlastn teprve na potku sv skladatelsk drhy a interpretan
nespch by negativn poznamenal i hodnocen samotn hudby. Jako dirigent byl Dvok
tentokrt debutantem, ale i v t pin jest nm gratulovati mu. Jest snad mono jen pi
vlastnch skladbch, by lovk stojc poprv ve svm ivot u pultu vldl tak jist, opatrn a
inliv velkm orkestrem, jako jsme spatovali u Dvoka. [Svtozor 22. 11. 1878, str. 586]
Nejvce ns pekvapil Dvok co dirigent: ponal si klidn, obezetn, s jakousi
sebevdomou jistotou. [Nrodn listy 20. 11. 1878, str. 3] Podobnm dojmem psobil
Dvok na dirigentskm stupnku tak na zahranin publikum. Ji pi prvn skladatelov
nvtv Londna bylo proveden Stabat mater pod Dvokovou taktovkou hodnoceno jako
mimodn zdail a popis Dvokova jistho vystupovn jen potvrzuje mnn eskch
kritik: Klidn, nenpadn a pece pevn zpsob, kterm svoje Stabat mater dirigoval,
pispl k jasnjmu porozumn jeho idee, a osvtil novou z znamenit toto dlo.
[Morning-Post, dle: Dalibor 1884, str. 117] Recenzent denku The Times dokonce povaoval
Dvoka za zkuenho dirigenta, kter velmi dobe dovedl uti vbornch sil, kter ml
k dispozici [The Times, dle: Dalibor 1884, str. 108], ani by zejm tuil, e se jednalo o
Dvokovo teprve dest veejn dirigentsk vystoupen. Pro kontrast uveme i dva ojedinl

10

negativn ohlasy: podle denku London Figaro se Dvok projevil jako nervzn debutant
[London Figaro, dle: Slavkov 1994, str. 43] a pro dirigenta Alexandra Mackenzieho Dvok
pedstavoval mimodn neinspirujcho a bezmocnho dirigenta [dle: Slavkov 1994, str.
114].
Co se te kvality samotnch proveden, mme k dispozici celou adu posteh, na jejich
zklad si lze vytvoit plastick obraz o skladatelov reproduknm stylu. Dvokova
interpretace byla zejm neobyejn iv a rytmicky vrazn. A orkestr vcelku pln hoden
jest t chvly, e zcela vyhovoval ohnivmu skladateli, jen od nho dal dosti mnoho, zvlt
v zvratnch tm accelerandech. [Svtozor 1878, str. 586] Proveden opery Dimitrij bylo
podle kritiky neobyejn sv. [Ruch 1884, str. 187] V suit hlavn vodn pastorale a
romance sprvnm tm tempem velmi zskaly. [Nrodn listy 4. 4. 1880, str. 2] A tlesu tomu
vice versa neula ona zvltn rzovitost, energie a ohnivost, kter zjevuje se u Dvoka
dirigujcho. [Hejda in: Dalibor 1901, str. 288]
Strhujc vraz a draz na rytmickou sloku zejm ale Dvokovi dirigentovi nebrnily ve
vypracovn detail a zdraznn promnlivch orchestrlnch barev, kter jsou pro
instrumentaci jeho dl tak pznan. Orchestr rozvinul zde pod vedenm skladatelovm
celou dlouhou stupnici barvitch pestrch tn, sytch, teplch, plnch mkkosti a lahody.
[Dalibor 1900, str. 125] Pod jeho taktovkou byla jeho hudba krsn provedena: napklad ve
frzovn, rytmu, akcentech. [dle: Slavkov, str. 172] dociluje pianissima, jak bychom si
vdy pli mt [Politik 7. 4. 1900, dle: Bachtk 1940, str. 78]
Tchto vsledk pitom Dvok dosahoval pomrn spornmi prostedky. Z pramen
vyplv, e jeho gesta byla eln, beze stopy snah o vnj efekt. Dvok nen z onch
salonnch dirigent, kte hled na to, aby jejich pza u pultu imponovala a aby taktovka
v jejich ruce opisovala elegantn linii; diriguje skromn, s onmi bezdkmi pohyby tla, kter
ukazuj, e jeho duch pi reprodukci prov skladbu, kterou vytvoil. [Politik 8. 1. 1896, dle:
Bachtk 1940, str. 82] Jako dirigent nen Dr. Dvok nikterak snad pvabn, avak kad
jeho pohyb m svj smysl [Chicago Tribune 1893, dle: Bachtk 1940, str. 83] Dvok,
uvaje jen velmi nepatrnch pohyb ruky, strhl vechnu pozornost orchestru na sebe tak, e
dynamika i rytmika, je znamenit pravou rukou oznaoval, plasticky vystupovaly. [Vach in
Hudebn revue 1911, str. 31]

11

1.4 Dvok dirigent ve faktech a slech


Prozkoumme-li daje o jednotlivch koncertech (viz tabulka . 1 v Ploze), meme
vytvoit jakousi statistiku Dvokovch dirigentskch aktivit:
Bhem svho ivota skladatel absolvoval celkem 111 dirigentskch vystoupen. Prvn z nich
se odehrlo v srpnu 1877, posledn 29. 5. 1900, m Dvokova dirigentsk innost pokrv
tm tiadvacet let skladatelova ivota.
Pi porovnn potu koncert, kter skladatel dirigoval doma a v cizin, dochzme k slm
74 (echy a Morava) a 37 (zahrani). Domc vystoupen meme dle rozdlit na prask
(42x) a mimoprask (32x), zahranin lze rozlenit podle zem takto: Anglie (18x), USA
(10x), Nmecko (3x), Rusko (2x), Rakousko (2x) a Maarsko (2x).
V naprost vtin ppad Dvok dirigoval sv vlastn dla, skladby jinch autor provedl
pouze v rmci ty koncert. Pestoe ve dvokovsk literatue bv asto uvdno, e jin
ne sv vlastn dla Dvok poprv dirigoval 23. 1. 1894 [ourek 1956, str. 192] , stalo se tak
ji 30. 3. 1893 v New Yorku.
Pod Dvokovou taktovkou postupn zaznlo 48 skladatelovch vlastnch dl, vtina z nich
opakovan. Dvok tak celkem dirigoval 158 proveden vlastnch skladeb. Podle potu
proveden je lze seadit takto: Stabat mater, op. 58 (15x kompletn proveden); Svat Ludmila,
op. 71 (14x kompletn proveden); Symfonie . 8, op. 88 (8x); Requiem, op. 89 (7x); Symfonie
. 6, op. 60 (7x); Husitsk, op. 67 (6x); Serenda E dur, op. 22 (5x); Slovansk rapsodie . 2,
op. 45 (4x); Symfonie . 5, op. 76 (4x); Nokturno, op. 40 (4x); Mj domov, op. 62 (4x);
Svatebn koile, op. 69 (4x kompletn proveden); Slovansk tance, op. 72, (4x vbr);
Karneval, op. 92 (4x); Zlat kolovrat, op. 109 (4x); Moravsk dvojzpvy, (2x vbr);
Slovansk rapsodie . 1, op. 45 (3x); Slovansk rapsodie . 3, op. 45 (3x); Scherzo
capriccioso, op. 66 (3x); Symfonie . 7, op. 70 (3x); Othello, op. 93 (3x); Te Deum, op. 103
(3x); Symfonie . 9, op. 95 (3x); Violoncellov koncert . 2, op. 104 (3x); Vodnk, op. 107
(3x); Serenda d moll, op. 44 (2x); Slovansk tance, op. 46, (2x vbr); Valky, op. 54 (2x);
Krl a uhl, op. 14 (2x); Klavrn koncert, op. 33 (2x); Symfonick variace, op. 78 (2x);
Houslov koncert, op. 53 (2x); Me D dur, op. 86 (2x); alm 149, op. 79 (2x); V prod, op.
91 (2x); Biblick psn, op. 99, . 1-5 (2x); Polednice, op. 108 (2x); Ti novoeck bsn, op.
50 (1x); esk suita, op. 39 (1x); pedehra k opee Dimitrij (1x); Hymnus Ddicov Bl
hory, op. 30 (1x); Dimitrij, op. 64 (1x); Adagio z op. 44 (1x); Symfonie . 4, op. 13 (1x); Old

12

Folks at Home, B 605 (1x); Pse bohatrsk, op. 111 (1x); Holoubek, op. 110 (1x);
Slavnostn zpv, op. 113 (1x).
Ve svtle uvedench daj nebude bez zajmavosti povimnout si, kter sv dla Dvok
nikdy nedirigoval, tvo toti vraznou meninu:
Ze svch devti symfoni Dvok nikdy neprovedl pouze prvn ti, z nich prvn byla navc
tehdy povaovna za ztracenou (byla objevena teprve roku 1923, devatenct let po autorov
smrti).
Ze t Dvokovch instrumentlnch koncert (nepotaje prvn violoncellov koncert
s doprovodem klavru) nezstal Dvokem dirigentem nepovimnut ani jeden, na rozdl od
drobnjch skladeb pro slov nstroj s doprovodem orchestru (Romance pro housle a
orchestr, op. 11, Mazurek pro housle a orchestr, op. 49, Rondo pro violoncello a orchestr, op.
94, Klid pro violoncello a orchestr, op. Op. 68/5), z nich pod autorovou taktovkou nezaznla
dn.
Z ostatnch Dvokovch orchestrlnch dl nebyly skladatelem provedeny pouze Rapsodie
a moll, op. 14, Suita A dur, op. 98, Legendy, op. 59 a nkolik drobnch dl pleitostnho
charakteru.
Z oblasti kanttov a oratorn tvorby neprovedl Dvok pouze kanttu Americk prapor, op.
102.
Vjimku tak tvo pouze opern tvorba, kde lze konstatovat, e krom dvou reprz Krle a
uhle a jedn reprzy Dimitrije Dvok nedirigoval dn dal ze svch opernch dl: Alfred,
Tvrd palice, Vanda, elma sedlk, Jakobn, ert a Ka, Rusalka a Armida.
Povimneme-li si Dvokovy pe o sv nov dla, ukazuje se, e k proveden v premie
pistoupil skladatel celkem tiadvacetkrt: Serenda d moll, op. 44; Slovansk rapsodie . 1 a
2, op. 45; Ti novoeck bsn, op. 50; Valky, op. 54 (vbr); Moravsk dvojzpvy (vbr);
Nokturno, op. 40; Svatebn koile, op. 69; Symfonie . 7, op. 70; Svat Ludmila, op. 71;
Slovansk tance, op. 72 (vbr); Me D dur, op. 86; Symfonie . 8, op. 88; Requiem, op. 89;
Symfonie . 4, op. 13; V prod, op. 91; Karneval, op. 92; Othello, op. 93; Te Deum, op.
103; Old Folks at Home, B605; Biblick psn, op. 99 (. 1-5); Violoncellov koncert . 2, op.
104; Slavnostn zpv, op. 113.
Pehledn chronologick souhrn Dvokovch dirigentskch vystoupen je uveden v Ploze.

13

1.5 Shrnut
Z ve uvedenho je zejm, e Dvokovy dirigentsk aktivity nepedstavuj jen jaksi
nevznamn doplnk ke skladatelsk innosti, ale jsou plnohodnotnou soust Dvokova
tvrho odkazu.
Dvokovo dirigentsk umn bylo vysoko hodnoceno doma i v cizin, pedevm na
anglick pd, na kter se odehrla vtina skladatelovch zahraninch vystoupen. Pestoe
v Anglii byl Dvok vystaven siln konkurenci mezinrodn spnch dirigent mnohem
vraznji, ne tomu bylo v eskch zemch, jeho vkony se opakovan setkvaly
s mimodnm ohlasem.
Kritiky Dvokovch koncert se pochopiteln vnuj pevn samotnm skladbm, tm
spe, e mnoh z nich byly uvedeny v premie, a Dvokovi dirigentovi je vnovno
nepomrn mn prostoru. Z dostupnch materil pesto vyplv vesms naden hodnocen
skladatelovch dirigentskch vkon.
O tom, e na vrcholu sv umleck drhy, tedy v 90. letech 19. stolet, byl Dvok jako
dirigent ji vnmn zcela automaticky, svd ada skutenost. Jednak skladatelova smlouva
s Nrodn hudebn konzervato v New Yorku, podle kter byl Dvok povinen dirigovat
koncerty studentskho orchestru konzervatoe, dle vzva, aby dil zahajovac koncert
innosti esk filharmonie a pedevm posledn Dvokovo dirigentsk vystoupen, kde
krom jedn vlastn skladby dirigoval s velkm spchem i dla velkch Mistr minulosti.
K aktivn asti na interpretaci vlastnch dl Dvoka zprvu vedla snaha prosadit se na
domc pd jako skladatel. Je teba si uvdomit, e jet na potku 70. let byl Dvok jako
autor tm neznmm pojmem a teprve provedenm Hymnu Ddicov Bl hory, op. 30 se
dostv do povdom kulturn veejnosti jako nadjn tvrce. Situace se obrtila a roku 1884
po spchu Stabat mater, op. 58, kdy je naopak Dvok zvn k mnoha dirigentskm
vystoupenm po eskch zemch a v Anglii.
Pokud mu to asov monosti dovolovaly, Dvok tmto vzvm vdy rd vyhovl, nebo
krom prosazen vlastnho skladatelskho dla vidl pedevm ve svch zahraninch
vystoupench i jistou monost osvty ve prospch esk hudby jako celku.
Z hlediska poadatel pak byla v dob skladatelova evropskho vhlasu (80. a 90. lta)
Dvokova osobn ptomnost na dirigentskm stupnku velkou komern vhodou, nebo pro
publikum vrazn zvyovala atraktivitu koncertu.

14

Nelze-li Dvoka z pochopitelnch dvod srovnvat s tehdejmi velkmi evropskmi


dirigenty z povoln, jakmi byli Hans von Blow nebo Hans Richter, jim bylo dirigovn
nejvlastnj tvr innost, lze jej alespo zaadit do kontextu dirigentskch osobnost
domcch. Po Smetanov odchodu z veejnho ivota psobili v Praze pedevm Antonn
Bennewitz, kter dil pevn koncerty orchestru prask konzervatoe, dirigent Hlaholu
Karel Knittl a dle dva kapelnci Prozatmnho, pozdji Nrodnho, divadla Adolf ech a
Moic Anger, kte asto dirigovali i orchestrln koncerty.
Podle Bachtka [Bachtk 1940, str. 57 - 58] nelze oba posledn jmenovan povaovat za
umleck individuality a krom toho byli vzhledem ke svm dlouhodobm angam
v divadle pli spjati s opern prax, kter musela mt nutn (negativn) vliv i na jejich
koncertn produkci. Zbvajc dv osobnosti, Bennewitz a Knittl se kad pli omezovali jen
na urit vsek koncertnho ivota, prvn na skladby orchestrln, druh na dla sborov.
Dvok z tohoto srovnn vychz jako dirigent univerzln, kter je schopen na vysok
umleck rovni dit jak hudbu orchestrln, tak velk vokln dla kanttovho typu, stejn
jako nr opern.
Skutenost, e Dvok pedstavuje zakladatele novodobho eskho kanttov - oratornho
nru lze velice dobe vzthnout i na jeho samotnou interpretaci. Ponaje estou dekdou 19.
stolet sice v eskch zemch dochz k nebvalmu rozmachu aktivit tzv. zpvckch
spolk, ty se vak vnuj pevn interpretaci sborovch kompozic a capella. Dvok
opakovanm provdnm svch vokln - instrumentlnch dl v ad eskch a moravskch
mst vznamn pispl k zaloen domc interpretan tradice t hudby, jej provdn
pin vzhledem ke zvukovmu propojen vokln a instrumentln sloky urit specifika.

15

2 Antonn Dvok jako klavrista


Druhou nejvznamnj oblast Dvokovch interpretanch aktivit pedstavuje ada
koncert, na nich skladatel vystoupil jako klavrista. Na rozdl od Dvokova dirigentstv,
kter odborn literatura pece jen i kdy okrajov registruje, tato sfra skladatelovy
innosti zstv prakticky nepovimnuta. Sta vak jen pouh vet jednotlivch koncert,
pi nich autor sm usedl ke klavru, aby bylo zjevn, e podobn nezjem je zcela
neoprvnn.

2.1 Dvokovo klavrn kolen


Zatmco s hrou na housle se Dvok seznamoval ji od ranho dtstv prostednictvm
uitele Josefa Spitze v rodn Nelahozevsi, ke klavru se dostal a pozdji, ve svch dvancti
letech. Stalo se tak ve Zlonicch, kam se mlad Dvok pesthoval ke svmu strci a kde
zaal studovat u mstnho uitele hudby a skladatele Antonna Liehmanna. Ten dbal nejen o
zdokonalovn svho ka jako houslisty, ale zrove ho uil i he na klavr a varhany.
Liehmann byl z loklnho hlediska vynikajcm hudebnkem a je nepochybn, e mlad
Dvok pod jeho vedenm doshl bhem nsledujcch dvou let znanch pokrok. [Kvt
1943, str. 60 - 61]
Ukonenm pobytu ve Zlonicch vak tak kon jakkoli dal Dvokovo vzdlvn v
klavrn he pod odbornm dohledem. Z hlediska cvien prstov techniky a schopnosti st
z listu ho sten mohl suplovat jednak nsledujc ron pobyt v esk Kamenici, kde ml
mlad Dvok monost hrt na varhany v mstnm dkanskm chrmu, ale pedevm
nsledn studia na varhanick kole v Praze.
Dvokovi, kter v prvnch letech svho praskho pobytu bydlel u pbuznch i
v pronjmu, klavr doma citeln chybl a z finannch dvod nebylo na jeho zakoupen ani
pomylen. Klavrem nicmn disponovala domcnost jeho ptele ze studi Karla Bendla,
kam Dvok asto dochzel pehrvat klavrn vtahy oper, orchestrlnch dl apod. [ourek
1954, str. 38]
Primrn byla evidentn touha po poznn slavnch dl minulosti, ale vedlejm efektem
byla nakonec i pozoruhodn zbhlost ve he z listu, jak o n hovo nap. Josef Suk (viz dle).

16

2.2 Dvokova klavristick vystoupen


Prvn znm veejn vystoupen v loze klavristy absolvoval Dvok 17. 2. 1875 na jednom
z koncert Umleck besedy, kde doprovzel svoji enu Annu pi interpretaci psn
Vzpomnn a Proto z cyklu Psn na slova Eliky Krsnohorsk, B23.* Po tlet pestvce
nsleduje Dvokova ast na koncert Besedy brnnsk (15. 12. 1878), jeho inicitorem byl
velk propagtor Dvokova dla v Brn, Leo Janek. Krom orchestrln verze ty
Slovanskch tanc zde zaznl cyklus muskch sbor Z kytice nrodnch psn slovanskch,
op. 43, jeho klavrnho doprovodu se ujal sm autor. Jednalo se o prvn kompletn proveden
celho cyklu, dv sti zaznly o nkolik dn dve v Praze. Na proveden dvou st stejnho
dla se Dvok podlel i o pl roku pozdji, a to na koncert v eskch Budjovicch (1. 6.
1879), kam zavtal spolen s praskm Hlaholem a houslistou, profesorem prask
konzervatoe Ferdinandem Lachnerem. S nm pak provedl tak svj Mazurek, op. 49. Lachner
byl rovn jednm z inkujcch na dalm Dvokov koncert, tentokrt v Turnov (29. 6.
1879), kde oba umlci spolen s violoncellistou Aloisem Nerudou provedli v premie
Dvokovo Klavrn trio g moll, op. 26, druhou premirovou skladbou toho veera pak byla
Polonza A dur, B94. Krom novinek zaznl i vbr z nkolika starch Dvokovch dl.
Potek 80. let pedstavuje v eskm kulturnm ivot obdob, kdy kulminovaly akce na
podporu stavby Nrodnho divadla. Dvok se na tomto sil aktivn astnil vlastnmi
koncerty, jejich vtek ve prospch novho stnku umn vnoval. Prvn z nich, kter
dirigoval v Praze na ofn, sestavil z vlastnch orchestrlnch dl (viz kapitola 1.2), druh
uspodal v Tursku 9. 5. 1880, kde zasedl ke klavru, aby doprovodil manelku Annu a jej
sestru Klotildu ermkovou pi interpretaci vbru z Moravskch dvojzpv a podlel se na
proveden Malikost pro dvoje housle, violoncello a harmonium, op. 47.**
Dal dobroinn koncert uspodal Dvok o tyi msce pozdji, piem vtek
tentokrt nesmoval do Prahy, ale do Zlonic. Skladatel inicioval tuto akci ve prospch
postaven pomnku Antonnu Liehmannovi, svmu nkdejmu uiteli. Krom Mazurku, op.
49 a vbru z Moravskch dvojzpv, kter Dvok doprovzel na klavr, se skladatel podlel
tak na proveden dvou Slovanskch tanc v osmirun prav pro dva klavry a sti Verdiho
Requiem v ponkud neobvykl prav pro klavr a harmonium.***
*

Burghauser [Burghauser 1996, str. 566] uvd Dvokovu ast na tomto koncert s otaznkem, ourek se o
koncertu nezmiuje vbec.
**
Podle Burghausera bylo pedepsan harmonium nahrazeno klavrem. [Burghauser 1996, str. 583]
***
Burghauser s otaznkem uvd tak Dvokovu slovou interpretaci ble neupesnnch valk.
[Burghauser 1996, str. 585]

17

Po dvoulet pauze, kter v Dvokovch klavristickch vystoupen nastala, se skladatel


objevuje u klavru teprve 16. 9. 1882 v Tboe, kde se podlel na proveden svch Cignskch
melodi, op. 55, Veernch psn, B61, Sonty F dur, op. 57 a vbru z Legend, op. 59.
Na potku roku 1883 vytvoil Dvok jedno ze svch nejvznamnjch komornch dl,
Klavrn trio f moll, op. 65. Jeho premiru se rozhodl uskutenit v Mlad Boleslavi, s jejmi
hudebnmi kruhy byl v t dob v zkm kontaktu (tamn spolek Boleslav nedvno pedtm
uvedl Stabat mater, op. 58 a Dvokovi udlil estn lenstv). Koncert se uskutenil 27. 10.
1883 a na proveden se krom autora u klavru podlel houslista Ferdinand Lachner a
violoncellista Alois Neruda. Ve stejnm sloen pak bylo dlo znovu uvedeno na praskch
koncertech 13. 11. 1883 a 23. 4. 1884. Druh z nich ml slavnostn charakter, byl nazvn
Dvokv veer a krom Tria f moll na nm za Dvokova doprovodu zaznly ti Moravsk
dvojzpvy a Inflammatus ze Stabat mater, op. 58. Dvok se pak podlel i na interpretaci t
st ze svho tyrunho klavrnho cyklu Ze umavy, op. 68, pi jejich proveden mu byl
partnerem Karel Kovaovic.
Potkem roku 1884 navtvil Dvok v souvislosti s provedenm Stabat mater poprv
Londn. Krom dirigovn ho ekala tak dv klavristick vystoupen. Nejprve zasedl ke
klavru 11. 3. v rmci soukromho koncertu, kter ve svm dom uspodal Dvokv
londnsk nakladatel Littleton, a podruh 22. 3., kdy na veejnm koncertu doprovodil
tenoristu W. J. Winche pi pednesu dvou Cignskch melodi, op. 55.* Nejbli dal
pleitost, pi kter vystoupil Dvok jako klavrista spad a do bezna 1887, kdy provedl
spolu s Karlem Ondkem v premie sv Romantick kusy, op. 75.
V ad Dvokovch klavristickch vystoupen pak nastv tylet pauza, peruen a
premirou jednoho z autorovch nejpopulrnjch dl, Klavrnho tria Dumky, op. 90.
Odehrla se v Praze 11. 4. 1891 a na proveden se spolupodleli houslista Ferdinand Lachner a
violoncellista Hanu Wihan.
V souvislosti se dvma estnmi doktorty, kter Dvok obdrel roku 1891 od prask a
cambridgesk univerzity, se konala ada slavnostnch koncert v Praze i v mench mstech.
Dvok se zastnil pouze jedinho z nich, 7. 5. 1891 v Psku. Jako klavrista se zde podlel
na proveden Sonty F dur, op. 57, vbru ze Slovanskch tanc, op. 72, Klavrnho tria g

Podle Slavkov ml Dvok hrt doprovod k Cignskm melodim ji pi koncertu 20. 3., ale pro trmu
odekl. [Slavkov 1994, str. 46] Podobn historka se vztahuje tak k premie Sonty F dur pro housle a klavr,
op. 57 (23. 9. 1880 v Chrudimi). Klavrn part ml pr pvodn hrt Dvok, ale bhem zkouky s houslistou
Josefem Klimeem prohlsil, e to je moc tk a klavrnho partu se musela ujmout Zdeka Hlvkov.
[Tlust 1935, str. 7]

18

moll, op. 26* a doprovodil ensk sbor pi pednesu dvou Moravskch dvojzpv a svoji enu
Annu pi pednesu Inflammatus ze Stabat mater, op. 58.
Kdy Dvok podepsal smlouvu s newyorskou konzervato, rozhodl se uspodat koncertn
turn po eskch zemch na rozlouenou ped odjezdem do Spojench stt. Cel akce,
jej organizace si vydala mimodn sil vech zastnnch subjekt, pedstavuje svm
rozsahem zcela ojedinl poin v oblasti tehdejho koncertnho ivota.
Turn zahrnovalo tyi destky komornch koncert v ad eskch a moravskch mst (viz
tabulka . 2 v Ploze) a jeden orchestrln koncert v praskm Rudolfinu. Na vech se Dvok
podlel i jako interpret vlastnch dl. Rozshl akce zaala 3. 1. 1892 v Rakovnku a skonila
29. 5. 1892 v Psku. Na programu vech tyiceti komornch koncert byla pevn
Dvokova dla v interpretaci autora, violoncellisty Hanue Wihana a houslisty Ferdinanda
Lachnera. Nemnnou polokou programu bylo Klavrn trio Dumky, op. 90, obvykle
doplnn nkterm z dalch autorovch klavrnch tri a nkolika drobnjmi skladbami pro
housle nebo violoncello s doprovodem klavru. Ve dvou ppadech provedl navc Dvok
spolu s mstnm klavristou nkter sti ze tyrunho cyklu Ze umavy, op. 68.
Ve stejnm obdob, ale mimo rmec koncertnho turn, byl Dvok jednm z interpret
Dumek tak 31. 3. 1892 na koncertu Akademickho tenskho spolku v Praze. A
Dumky v Dvokov podn slavily spch jet dvakrt, a to 16. 9. 1894 v Semilech a
28. 9. 1894 v Praze.
Po definitivnm nvratu ze Spojench stt usedl Dvok ke klavru veejn ji jen jednou.
Stalo se tak v rmci komornho koncertu z jeho dl 19. 12. 1899 v Budapeti, kde obstaral
klavrn doprovod k vbru z Moravskch dvojzpv.
Pro doplnn obrazu Dvoka klavristy je nutno zmnit se tak o skladatelovch astch
nvtvch v rodin praskho podnikatele Jana Neffa, spojench s malmi domcmi
koncerty. Amatrsk muzicrovn, souvisejc s tehdej snahou vzmhajcch se stednch
vrstev o ast na vysok kultue, bylo oblbenou zbavou manskch saln. Bhem
pravidelnch hudebnch veer pivedl vlastenecky smlejc Jan Neff Dvoka na mylenku
kompozice Moravskch dvojzpv. Vtina z nich pak byla poprv provedena prv
v Neffov domcnosti a za Dvokovy asti u klavru.

Na rozdl od Burghausera [Burghauser 1996, str. 656] uvd ourek jako soust programu koncertu i Klavrn
trio g moll, op. 26 [ourek 1956, str. 49]. Podle Burghausera Dvok interpretoval pouze klavrn doprovod dvou
Moravskch dvojzpv.

19

Jeden z tchto veer se svm vznamem ponkud vymyk. 18. 3. 1883 byla k 20. vro
zaloen Neffovy firmy uspodna slavnost, j se zastnil irok okruh rodinnch ptel.
Olomouck asopis Nainec o tto udlosti tehdy pinesl jakousi report, podle kter
malorusk psn, je zpvala p Neffov s p elakovskou za prvodu Dvokova, byly zvlt
krsny a krom toho nsledovaly ti skvostn iv obrazy [...] a mistr Dvok hrl pi nich
sm na harmonium. [dle ourek 1949, str. 63 - 64]

2.3 Dvokv klavristick styl


Na zklad fakt uvedench v kapitole 2.1 je zejm, e Dvok nebyl odborn vybaven pro
klavrn hru virtuznho typu. Klavr mu slouil pedevm k praktickm elm pehrvn
klavrnch vtah nebo pi vlastn kompozin prci. asto tak vyuval klavru pi svm
psoben na konzervatoi, kdy bhem vuky studentm nzorn demonstroval prv
probranou problematiku.
Shodn to potvrzuj dv jedin autentick svdectv Dvokovch souasnk, kter lze
v prostudovanch pramenech nalzt. V obou ppadech se vak jedn o informace tzv. z prvn
ruky. K Dvokovu psoben na prask konzervatoi se vztahuje vzpomnka jeho ka Josefa
Michla, tkajc se skladatelovy klavrn hry: Vzpomnm si, e pedtm, neli jsem mistra
osobn seznal, mnohokrte jsem slyel tvrditi, e nen pianistou. Byla to snad pravda, ale
jenom z hlediska psn v i r t u o s n h o. Virtuosem Dvok nebyl, ale klavr ovldal slun
a s hudebnost jemu vlastn. Aspo co se hry partitur te, tvrdm smle, e pesnost, s jakou
hrl partitury prima vista, mohl mu zvidti mnoh klavrn virtuos. [Michl in: Hudebn
revue 1911, str. 463]
Autentinost tohoto vroku potvrzuje druh svdectv, tentokrte z pera Josefa Suka, kter je
pro znanou vypovdac hodnotu nutno uvst v plnm znn: Dvok nebyl sice ani dost
mlo pianistou viruosem, k tomu nedostvalo se mu techniky, ale jeho hra byla zdrav, plna
citu a mun.Nemltil (jako obyejn nekolen), a kdy hrl vci, kter byl nucen cviit,
jako kup. Dumky, tu jevil neobyejn smysl pro rzn jemnosti hozu a v pedlov technice.
tyrun jsem s nm asto hrval (nejvce z partitur) nov dla jeho a rznch skladatel, j
nahoe, on dole, a znamenit se to hrlo, ponvad etl obdivuhodn partitury i hodn
komplikovan. Nkdy jsem mu pekel a dohrl sm. I kdy v nejkomplikovanjch mstech,
jak kme, trochu vindloval, ml kad vdy urit dojem celku, t kdy pehrval vci
k z partitury. [Suk 2005, str. 141]

20

2.4 Dvok klavrista ve faktech a slech


Veejn vystoupen Dvoka klavristy vymezuj data 17. 2. 1875 a 19. 12. 1899, m
pokrvaj tm ptadvacet let skladatelova ivota. Dvok se bhem nich interpretan
podlel na devtapadesti koncertech, kter se s vjimkou t (11. a 22. 3. 1884 v Londn a
19. 12. 1899 v Budapeti) odehrly v domcm prosted. Na Prahu pitom pipad 9, na
ostatn esk msta 47 koncert.
Utdme-li daje z jednotlivch program, zjiujeme, e dlem, na jeho interpretaci se
autor osobn podlel nejastji, je Klavrn trio Dumky, op. 90 s potem 44 proveden,
nsleduje Klid, op. 68/5 (36x); Rondo g moll, op. 94 (34x); nkter ze Slovanskch tanc
(24x); Klavrn trio g moll, op. 26 (24x); nkter st z Romantickch kus, op. 75 (18x);
Klavrn trio B dur, op. 21 (12x); Mazurek, op. 49 (15x); Klavrn trio f moll, op. 65 (7x);
nkter z Moravskch dvojzpv (6x); Capriccio, B81 (5x); sti cyklu Ze umavy, op. 68
(4x); Nokturno, B48 (3x); sti cyklu Cignsk melodie, op. 55 (3x); sti cyklu Z kytice
nrodnch psn slovanskch, op. 43 (3x) Sonta F dur, op. 57 (2x); Inflammatus ze Stabat
mater, op. 58 (2x).Polonza A dur, B94 (1x); dv sti z cyklu Psn na slova Eliky
Krsnohorsk, B23 (1x); rie z opery Tvrd palice, op. 17 (1x); Oputn z op. 29 (1x);
Koljas z op. 50 (1x); Veern psn, B61(1x); Malikosti, op. 47 (1x); Legendy, op. 59 (1x
vbr). Za Dvokovy interpretace klavrnho partu tak postupn zaznlo 25 skladatelovch
vlastnch dl nebo jejich st, vtina z nich opakovan. Dvok se celkem podlel na
nejmn 250 provedench vlastnch skladeb s klavrem.

2.5 Shrnut
Na zklad ve uvedenho lze konstatovat, e Dvokova vystoupen u klavru pedstavuj
vznamnou poloku ve vtu jeho veejnch aktivit a kvantitativn i druhou nejvt skupinu
v rmci jeho interpretan innosti. Na rozdl od Dvokova dirigentstv se v tomto ppad
naprost vtina koncert odehrla na domc pd a skladatelv pnos tak lze sledovat
pouze ve vztahu k eskmu prosted. Spov pedevm ve stanoven a upevovn uritho
interpretanho knonu svch komornch dl s klavrem a v en soudob hudebn kultury
mimo hlavn msto. Pro men msta pedstavovalo inkovn mezinrodn proslulho

21

autora vrcholnou kulturn udlost sezny, koncerty byly prakticky vdy zcela vyprodan a
kapacita sl zdaleka nepokrvala poptvku.
Dvok si byl zejm dobe vdom, e jeho klavrn technika nedosahuje virtuznch kvalit,
take v cel ad jeho koncert nenalzme jedin ppad, kdy vystoupil jako slista (vjimku
snad pedstavuje Dvokova interpretace neupesnnho dla /valky/, kterou jako nejistou
uvd Burghauser [Burghauser 1996, str. 585]). Dokld to i skladatelv vlastn vrok
v rozhovoru pro Die Reichswehr (1. 3. 1904): Z Londna mi nabdli zen populrnch
koncert, v nich jsem ml dvat jeden koncert z vlastnch skladeb a tak jako pianista
vystoupit. Zvlt pokud jde o posledn jsem se vak rozmlel, ponvad se pece nemm za
pianistu tak pevnho, abych se sml odviti na veejn vystoupen v Londn. [in: ourek
1940, str. 197] Dvokova klavrn hra pesto dosahovala takov rovn, e byl schopen
interpretovat nejen doprovody k psnm nebo sborm, ale i nron part, jak pin nap.
Klavrn trio f moll.

22

3 Antonn Dvok jako varhank


3.1 Dvokovo varhann kolen
Varhany pedstavuj ve Dvokov ppad hudebn nstroj, k jeho dokonalmu ovldnut
ml z hlediska odbornho vzdln nejlep pedpoklady. Seznmil se s nimi ji ve svch
dvancti letech pi pchodu do Zlonic, kde ho do zklad hry zasvcoval Antonn Liehmann.
Po dvouletm zlonickm pobytu absolvoval mlad Dvok rok studi v esk Kamenici, kam
byl vysln pedevm kvli zdokonalen v nmin. I zde se ale vnoval pedevm hudb,
kterou studoval u Frantika Hanckeho, editele mstnho kru. Hancke byl absolventem
prask varhanick koly a Dvoka uil pedevm generlbasu a he na varhany. Mlad
Dvok ji musel v t dob doshnout pomrn znanch pokrok, nebo Hancke svho
svence dajn povoval varhann hrou pi mch [Kalensk in: Antonn Dvok: Sbornk
stat 1912, str. 21].
Od kolnho roku 1857/58 zaal Dvok studovat na tzv. varhanick kole v Praze, jej
oficiln nzev znl stav pro crkevn hudbu. kola mla vynikajc povst a kvalitn
pedagogick sbor. Krom teorie zde byla samostatnm pedmtem i hra na varhany zamen
jak na studium varhannch skladeb, tak vlastn improvizaci. He na varhany vyuoval v dob
Dvokova studia Josef Foerster st. Studium na varhanick kole trvalo dva roky, zvren
zkouka se skldala formou veejnho koncertu. Absolvovnm byl mlad Dvok pipraven
na drhu editele kru, hra na varhany v t dob pedstavovala jednu z jeho nejpednjch
dovednost.

3.2 Dvokovo varhanick psoben


Dvokovu varhanickou innost nelze z pochopitelnch dvod nahlet stejnm zpsobem
jako jeho koncertn vystoupen dirigentsk i klavristick. Omezila se toti pevn na
aktivity spojen s bohoslubami i pleitostn vystoupen mnohdy poloveejnho
charakteru, a nezaznamenala tak dn ir ohlas.
Krom Dvokovy dajn asti na mch v esk Kamenici, o n byla e, pedstavuje
prvn doloen varhanick vystoupen veejn absolventsk koncert, kterm Dvok ukonil
sv studia na varhanick kole v Praze. Dolo k nmu 30. 7. 1859 a osmnctilet Dvok na

23

nm pednesl Bachovo Preludium a fugu a moll a se spolukem tyrun Fugu g moll tho
autora. Interpretoval ale tak dv vlastn koln prce, Preludium D dur a Fugu g moll. Podle
kritiky hrl Dvok vborn a korunou byla velk fuga g moll od J. S. Bacha, je byvi od
k Z. Glanze a A. Dvoka s nuancemi okrouhlen a uhlazen pednesena, ohromnho
efektu zpsobila. [Dalibor, dle Kvt 1943, str. 89]
e Dvok po absolvovn varhanick koly pomlel na msto varhanka, dokld
skutenost, e byl jednm z uchaze o uvolnn msto v kostele sv. Jindicha.
S odvodnnm na nedostatek praxe vak nebyl pijat. Msto toho nastoupil jako violista do
kapely Karla Komzka, kter se zanedlouho stala zkladem opernho orchestru Prozatmnho
divadla. Podle Kvta ve stejn dob Dvok obas zastupoval Komzka u varhan pi mch
v kapli Zemskho stavu pro choromysln [Kvt 1943, str. 105].

Teprve v noru 1874

nastoupil jako varhank u sv. Vojtcha, kde pak psobil po dobu t let. Nutno vak zdraznit,
e tento Dvokv krok u nebyl zpsoben ani tak touhou po varhanickm povoln, jako
spe asovou tsn. Pro Dvoka, kter ml ji v t dob jasno, e chce veker sil vnovat
kompozici, bylo angam v Prozatmnm divadle pli velkou asovou zt a hledal tak
monost vdlku, kter by mu zrove sktal vt prostor pro vlastn tvr innost. Na
Dvokovo psoben ve svatovojtskm chrmu vzpomn J. B. Foerster: Improvisace
Dvokova byla jist harmonicky sprvn, nikoli vedn, ale neopravovala k sudku
vynikajcho nadn. [Foerster 1920, str. 108]. Dvok se zejm pi varhannch
improvizacch nesnail nijak prosazovat a sv skladatelsk ambice pi tchto pleitostech
nechval stranou. To potvrzuje i Leo Janek, kter za svho praskho pobytu asto
navtvoval kostel sv. Vojtcha pro vynikajc rove zdej chrmov hudby v dob
psoben J. Foerstera jako editele kru. [Helfert 1939, str. 100]. Podle Janka Dvok
improvisoval zdrenliv: Stehle, Witt zdlo se e psali i praeludia ke svm mm, tak
slohov stejn uvdl Dvok. [Janek in: Hudebn revue 1911, str. 432] Nen bez
zajmavosti, e prv ve stejn dob probhal konkurs na stavbu novch varhan a Dvok byl
zvolen lenem komise pro vbr vtzn firmy. [Dalibor 1875, str. 298]
Krom Dvokova souvislho tletho varhanickho psoben existuje ada dalch doklad
o jednotlivch vystoupench, pi nich skladatel interpretoval varhann part. Vtina z nich je
cenn tm, e se jedn o akce koncertnho charakteru, a tak je zde oproti hudb provozovan
pi bohoslub stedem pozornosti pmo samotn dlo a jeho interpretace. Dostupn prameny
vak dn konkrtn reflexe tchto udlost nepinej. Jedn se o nsledujc vystoupen:

24

1. 21. 11. 1875 inkoval Dvok jako varhank pi proveden Palestrinovy Missa ascendo ad
Patrem.
2. Podle zprvy z Dalibora [1875, str. 354] byla 22. 11. 1875 v emauzskm chrmu Na
Slovanech provedena Missa in honorem St. Adalberti od J. Foerstera, na varhany doprovz
p. Ant. Dvok.*
3. O dva roky pozdji, 21. 12. 1877 interpretoval Dvok varhann part pi proveden
Mozartova Requiem v Praze na ofn.
4. Pi pobytu u ptele Gbela na Sychrov zkomponoval Dvok drobn dvojzpv pro alt a
baryton, O sanctissima, op. 19a. Skladbika mla premiru pravdpodobn v kapli
sychrovskho zmku v den skladatelovch 38. narozenin (8. 9. 1879) s varhannm
doprovodem v interpretaci autora.
5. Pi rozdlen Karlovy univerzity na eskou a nmeckou st v roce 1882 byl Dvok
podn, aby pi slavnostnm oteven esk univerzity spoluinkoval pi bohoslub, na n
byla provedena Me D dur V. E. Horka.
6. Posledn Dvokovo znm varhanick vystoupen (snad jen formou improvizace) se
odehrlo 8. 9. 1894 v Tebsku u Pbrami pi zasvcen novch, skladatelem vnovanch
varhan.
Jako dodatek k textu o Dvokov he na varhany lze doplnit nkolik informac o jeho
pleitostn he na harmonium. Jednm z tchto vystoupen je dokonce premira autorovy
vlastn skladby Malikosti pro dvoje housle, violoncello a harmonium, op. 47, kter se
odehrla 2. 2. 1879 v Praze a se skladatelem pi n spoluinkovali F. Lachner, F. Vorel
(housle) a A. Neruda (violoncello). Tut skladbu interpretoval Dvok i na koncert ve
prospch stavby Nrodnho divadla 9. 5. 1880 v Tursku (podle Burghausera bylo pi tto
pleitosti pedepsan harmonium nahrazeno klavrem [Burghauser 1996, str. 583]) a 26. 9.
1880 ve Zlonicch na dobroinnm koncert, jeho vtek byl uren na vybudovn pomnku
Dvokova nkdejho zlonickho uitele Antonna Liehmanna. Konen 1. 6. 1879 Dvok
spoluinkoval pi proveden dla Karla Bendla Po bitv na Bl hoe v eskch
Budjovicch.

Burghauser u tohoto koncertu uvd sine org! [Burghauser 1996, str. 568]

25

3.3 Shrnut
Vzhledem k dlouhodobmu odbornmu vzdln, kter mu poskytlo kolen u zlonickho
Liehmanna, praxe na kru v esk Kamenici a pedevm studium na varhanick kole
v Praze, lze u Dvoka pedpokldat vysokou rove varhann hry. Tuto dovednost nejlpe
zroil bhem svho tletho psoben na postu varhanka v praskm kostele sv. Vojtcha a
pi nkolika pleitostnch inkovnch souvisejcch s provedenm vlastnch skladeb nebo
dl jinch autor. Krom ve uvedench Foersterovch a Jankovch vzpomnek a reakce
na Dvokv absolventsk koncert na varhanick kole nepinej dostupn prameny dn
dal reflexe skladatelovy varhann hry.
Jako dodatek k dan tematice lze uvst skutenost, e skladatel hrl s oblibou na varhany,
kdykoli k tomu byla pleitost. Tk se to pedevm Dvokovch kadodennch rannch
nvtv kostela ve Tebsku, kam dochzel ze svho nedalekho letnho sdla ve Vysok u
Pbrami nebo jeho hry na varhany v americkm Spillville bhem letnho pobytu roku 1893.
[Dvok 2004, str. 27 a 47 - 48]

26

4 Antonn Dvok jako violista


Jestlie v pedchozch kapitolch, vnovanch Dvokov innosti dirigentsk, klavristick
a varhanick, bylo mono sledovat skladatele jako slovho interpreta, v ppad Dvoka
violisty je tomu pesn naopak. Dostupn prameny neuvdj jedin ppad, kdy by skladatel
vystoupil jako slov violista a pouze dva ojedinl ppady, kdy skladatel vystoupil jako
komorn hr (bude jim vnovna pozornost pozdji). Tm trnct let vak v Dvokov
ivot pokrv obdob, kdy u violovho pultu psobil jako orchestrln hr.
Zatmco se hrou na klavr nebo varhany se mlad Dvok seznmil pomrn brzy, s violou je
jeho jmno spojovno teprve od roku 1857, kdy vstoupil do orchestru Cecilsk jednoty
v Praze.* Pedpokladem byla v jeho ppad bezpochyby znalost hry na housle. S nimi se
Dvok seznamoval ji od dtskch let v Nelahozevsi pod vedenm mstnho kantora Josefa
Spitze a velk kvalitativn vzestup jist znamenalo kolen u Liehmanna ve Zlonicch.
Liehmann, kter povaoval housle za zklad pro kadho hudebnka, vnoval Dvokov
pprav na zvldnut tohoto nstroje prvoadou pi. Pro Dvok ve svch estncti letech
usedl v orchestru Cecilsk jednoty k violovmu a nikoli houslovmu pultu, nen znmo, snad
tu sehrl roli tradin nedostatek violovch hr. Setrval zde nsledujc dva roky.
Po absolvovn varhanick koly pijal Dvok msto violisty v kapele Karla Komzka a
zejm vzhledem k pedchoz praxi opt jako violista. Roku 1862 byla cel Komzkova
kapela angaovna jako zklad opernho orchestru prv vzniklho Prozatmnho divadla.
Dvok zde setrval po dobu devti let, smlouvu s divadlem rozvzal teprve v lt 1871. Pro
srovnn tehdejch pomr se souasnou prax lze uvst, e Dvok byl v divadelnm
orchestru nejprve jedinm (!), pozdji prvnm ze dvou violist.
Lta 1857 a 1871 tedy v Dvokov ivot pedstavuj obdob intenzivnho kontaktu s
ivou hudbou, seznamovn se s irokm repertorem od baroknch mistr a po tvorbu
skladatelovch souasnk. Nen proto bez zajmavosti povimnout si konkrtnch autor a
dl, na jejich provdn se Dvok jako len orchestr podlel. Zakladatel a dirigent orchestru
Cecilsk jednoty Antonn Apt uvdl pedevm dla svch souasnk: na programech
koncert byli dnes ji polozapomenut autoi jako Ferdinand Hiller (1811 1885), Joachim

Pouze Kalensk bez dalch podrobnost uvd, e Dvok se uil he na violu ji ve Zlonicch. [Kalensk in:
Antonn Dvok: Sbornk stat 1912, str. 15]

27

Raff (1822 1882), Louis Ehlert (1825 - 1884) i Vclav Jindich Veit (1806 1864), ale
tak Richard Wagner, z jeho dla byl uveden nap. zvr tetho jednn z opery Rienzi nebo
Das Liebesmahl der Apostel pro musk sbor a orchestr. Zastoupen byl tak Robert
Schumann (Der Rose Pilgerfarht) i Beethoven (Egmont). Ze starch autor byl provdn
zejmna Hndel (Samson a Dalila, zvren sbor z Mesie). [Kvt 1943, str. 98 99]
Bhem devtiletho psoben v orchestru Prozatmnho divadla ml pak Dvok monost
zblzka poznat irok opern repertor italsk, francouzsk i slovansk. Podlel se na
provdn dl Donizettiho (Lucie z Lammermooru, Linda di Chamounix, Maria di Rohan),
Rossiniho (Lazebnk Sevillsk, Vilm Tell, Popelka, Othello, Semiramis), Belliniho (Norma),
Verdiho (Trubadr, Rigoletto, Ernani, La Traviata), Cherubiniho (Voda), Aubera (Nm
z Portici, Fra Diavolo), Gounoda (Faust a Marktka, Romeo a Julie), Halvyho (idovka),
Meyerbeera (Hugenoti, Robert bel), Flotowa (Marta), Webera (arostelec), Glucka
(Orfeus a Eurydika, Armida), Mozarta (Kouzeln fltna, Don Giovanni, Figarova svatba),
Glinky (ivot za cara, Ruslan a Ludmila) i Moniuszka (Halka). Z eskho opernho
repertoru ml Dvok monost poznat kroupova Drtenka, Skuherskho Vladimra,
eborovy Temple na Morav, Blodkovo V studni, Rozkonho Svatojnsk proudy a
pedevm prvn opery Smetanovy Branibory v echch, Prodanou nevstu a Dalibora.
[Barto 1938, str. 69 102 a 219 275]
V rmci svho angam v orchestru Prozatmnho divadla se Dvok zastnil i ady
orchestrlnch koncert, na jejich proveden se divadeln orchestr podlel. Dvok tak ml
monost poznat nap. Berliozovu dramatickou symfonii Romeo a Julie nebo Lisztovo
oratorium Legenda o svat Albt. A zcela mimodnou udlost tehdej Prahy byl koncert
z dla Richarda Wagnera zen samotnm autorem. Na programu bylo nkolik voklnch
st oper, ale i ist instrumentln hudba, jako pedehra Faust a pedehry k operm Tristan a
Isolda, Misti pvci norimbert a Tannhuser. [ourek 1954, str. 58]
Zdroje uvdj pouze dva ppady, kdy Dvok jako violista vystoupil z anonymity orchestru
a podlel se na proveden komornho dla. V prvnm ppad se jedn koncert soukromho
charakteru, ale zaslou si zmnku vzhledem ke skutenosti, e se jednalo o prvn proveden
Smetanova smycovho kvartetu Z mho ivota v domcnosti Dvokova ptele, hudebnho
nadence Josefa Srba-Debrnova v dubnu 1878. Podruh se Dvok pedstavil publiku jako
komorn hr 23. 9. 1880 v Chrudimi, kde interpretoval violov part svho Smycovho
sextetu A dur, op. 48.

28

Zvr
Souhrn poznatk, zskanch z odborn literatury, dobovch reflex v periodikch,
skladatelovy korespondence a vzpomnek souasnk, pin vrohodn obraz Dvoka
interpreta. Na zklad daj, s nimi jsme se seznmili, jej lze nahlet takto:
Vzhledem k mnostv pleitost, pi nich se Dvok ujal interpretace nkterho svho
nebo cizho dla a vzhledem k mimodnmu ohlasu, s nm je vtina z nich spojena, lze
jednoznan konstatovat, e skladatelovo psoben v tto oblasti nebylo jen okrajovou
zleitost, naopak pedstavovalo nedlnou soust Dvokovch umleckch aktivit. Tato
skladatelova veejn angaovanost se projevila adou pozitiv.
Dvokova pedevm dirigentsk innost pinesla vznamn vklad do historie reprodukce
hudby v eskch zemch v posledn tetin 19. stolet. Zatmco v ad evropskch metropol
jako Vde i Londn lze ji po cel 19. stolet sledovat zabhl a ustlen koncertn provoz,
pro Prahu je pznan vrazn disproporce mezi relativn bohatm dnm v oblasti opernho
divadla a nedostatenou kvalitou i kvantitou koncertnho ivota, kter minimln do 80. let
ivoil na okraji zjmu divk i interpret.
Tento stav, determinovan tehdej spoleensko politickou situac, se podailo zvrtit a
koncem stolet a Dvokovy aktivity mly na tomto procesu vznamn podl. Podobn se
tento skladatelv vliv projevil i mimo hlavn msto, a to dky Dvokovu dlouhodobmu
psoben na hudebn ivot ady eskch a moravskch mst. Skladatelovy opakovan
zjezdy, spojen s interpretac vlastnch dl, pedstavovaly mimodn pnos pro publikum,
kter se k vysok kultue dostvalo nepomrn obtnji ne obyvatel metropole.
Nelze tak opomenout dramaturgickou rovinu Dvokovch vystoupen. Na rozdl od tehdy
bn zvyklosti utvet programy koncert z jaksi smsi oblbench melodi rznch
autor, koncerty Dvokovy pinely vy dramaturgickou rove a pisply tak ke
zvyovn nrok na recepci hudebnho dla. astm uvdnm premir a nslednch etnch
reprz svch klovch dl poloil Dvok zklad interpretanmu stylu provdn vlastnho
skladatelskho odkazu. Koeny talichovsk interpretace, kter je dnes asto povaovna za
vzorovou, tak lze nalzt pmo u samotnho autora.
Znan procento Dvokovch vystoupen se odehrlo v zahrani. Osobn ptomnost
skladatele a jeho pm ast na proveden dla byly jist velmi atraktivn a dokzaly mnohem

29

innji pithnout pozornost i k samotn hudb. Dvok navc v cizin s oblibou zdrazoval
sv estv, a lze tak s nadszkou ci, e byl i jakmsi velvyslancem esk hudby, z eho
zptn profitovali tak dal domc autoi i interpreti.
V souhrnu lze konstatovat, e Dvokovy aktivity v oblasti interpretace nemalou mrou
pisply ke konsolidaci domcho hudebnho provozu, k utven obecnho pstupu k recepci
hudebnho dla, ke zvyovn nrok na dramaturgii, k zaloen autentick interpretan
tradice a k propagaci esk hudby v zahrani.
Krom tohoto vnjho psoben vak nelze pehldnout vliv, kter mla Dvokova
interpretan innost na skladatelovu vlastn tvorbu. Dlouholet psoben u violovho pultu
v orchestru umonilo Dvokovi zblzka poznat irok repertor od baroknch autor a po
nejnovj vboje, kter tehdy pedstavovala hudba nmeckch novoromantik. Dvok se
sice v rmci samostudia intenzivn seznamoval s mnostvm partitur, angam v orchestru mu
vak pinelo kadodenn kontakt s ivou, znjc hudbou. Lze se domnvat, e zde je nutno
hledat koeny Dvokova pozdjho instrumentanho mistrovstv.
Pro Dvokovu ranou opern tvorbu tak jist nebylo bez vznamu seznamovn se s eskm
opernm repertorem, kter nabval na etnosti prv v souvislosti s otevenm Prozatmnho
divadla, tedy v dob, kdy v jeho orchestru psobil Dvok.
Hovome-li o vlivu Dvokovch interpretanch aktivit na skladatelovu vlastn tvorbu, nen
bez zajmavosti pozastavit se nad jednm paradoxem. Pestoe byl Dvok velmi dobrm
varhannm hrem s kvalitnm odbornm kolenm a dlouholetou prax -, nenachzme
v jeho rozshlm skladatelskm odkazu jedin dlo komponovan pro slov varhany
(vjimku pedstavuj pouze ran koln prce z doby studia na varhanick kole).
V Dvokov ppad je tento fakt o to vc zarejc, e se jednalo o autora se silnm
nboenskm ctnm a obecn kladnm postojem k chrmov hudb.
Zhodnocenm shromdnch poznatk dochzme k zvru, e Dvokova interpretan
innost v cel i sv psobnosti pedstavuje nezastupiteln prvek ve skladatelov
umleckm i osobnm ivot, stejn jako v kontextu eskho hudebnho provozu posledn
tetiny 19. stolet. Jej reflexe v dosavadn dvokovsk literatue je vak nedostaten.
Jednotlivosti, vztahujc se ke sledovanmu tmatu, jsou nahodile rozesety ve znanm
mnostv pramen a literatury, ani by byly podrobeny systematickmu zkoumn. Tk se to
pedevm otzky Dvokova psoben v orchestru Prozatmnho divadla, kde lze nalzt
prostor pro dal bdn vztahujc se k pesnmu vyslen nastudovanch oper, jejich

30

monmu vlivu na konkrtn Dvokovy opusy (Lortzingv Car a tesa vs Dvokv Krl a
uhl) apod. Takov podrobn analzy vak ji pekrauj hranice tto prce, kter je
pedevm vedena snahou upozornit na danou problematiku a bl msta v oblasti
dvokovskho bdn.

31

Resum
Pedmtem prce je interpretan innost Antonna Dvoka. Text pehledn vysluje
jednotliv skladatelova vystoupen a hodnot jejich pnos pro interpretan praxi Dvokovy
doby, ale tak vliv na samotnou autorovu tvorbu. Vychz z dosavadn odborn literatury, ale
tak z dobovch pramen, ktermi jsou pedevm kritiky koncert, skladatelova
korespondence a vzpomnky souasnk. Prce je lenna do kapitol podle pedmtu
Dvokovy interpretan innosti: dirigentstv, hra na klavr, varhany a violu. Plohou textu
jsou tabulky, kter chronologicky zachycuj jednotliv Dvokovy koncerty, msta a data
jejich konn a vet provedench dl. Hlavn ideou prce je snaha o upozornn na tuto
oblast Dvokovy umleck innosti, kter dlouhodob zstv stranou zjmu.

Summary
The work is focused on Antonn Dvoks activities as performer. It enumerates several
composers performances and desserts its contribution to practises of music interpretation in
Dvoks time, the same way as its influence on composers art creation. It results from
specialized literature, but also from contemporary sources such as reviews, composers
correspondence and reminiscences of Dvoks contemporaries. The work is parted into
chapters based on subjects of Dvoks activities: conducting, playing the piano, organ and
viola. The supplement consists of the schedules with chronology of Dvoks concerts, its
dating and place and list of performed works. The keynote of the essay is to attempt to call
attention to the part of Dvoks artistic activities, which continues to be out of interest.

32

Pouit zdroje
BACHTK, Josef: Antonn Dvok dirigent. Praha: Spolek pro postaven pomnku mistra
Antonna Dvoka v Praze, 1940.
BARTO, Josef. Prozatmn divadlo a jeho opera. Praha: Sbor pro zzen druhho
Nrodnho divadla, 1938.
BRANBERGER, Jan. Konservato hudby v Praze: Pamtn spis k stoletmu jubileu zaloen
stavu. Praha: nkladem konzervatoe, 1911.

BURGHAUSER, Jarmil CLAPHAM, John. Thematick katalog. Bibliografie. Pehled


ivota a dla. Praha: Brenreiter Editio Supraphon, 1996. ISBN 80-7058-410-6
DVOK, Otakar. Mj otec Antonn Dvok. Pbram: Knihovna Jana Drdy, 2004. ISBN 8086240-78-9
FOERSTER, Josef Bohuslav. Stl ivota. Praha: Zti, knihy srdce i ducha B. M. Klika,
1920.
HEJDA, Frantiek Karel. Z umleck cesty. In: Dalibor. Pamtn list. Praha, 1901.
HELFERT, Vladimr. Leo Janek: Obraz ivotnho a umleckho boje. I. V poutech tradice.
Brno: Oldich Pazdrek, 1939.
JANEK, Leo. Za Antonnem Dvokem. In: Hudebn revue IV. Dvokv sbornk. Praha:
Umleck beseda 1911.
KALENSK, Bohuslav. Antonn Dvok, jeho mld, phody a vvoj k usamostatnn. In:
Antonn Dvok: Sbornk stat o jeho dle a ivot: P hudebnho odboru Umleck besedy.
Praha: Umleck beseda, 1912.

33

KUNA, Milan a kol. Antonn Dvok: Korespondence a dokumenty. Praha: Brenreiter Editio
Supraphon, 1987 1995, svazek 1 4. ISBN 80-7058-336-3 (svazek 4); Praha: Editio
Brenreiter Praha, 2004, svazek 10. ISBN 80-86385-26-4
KVT, Jan Miroslav. Mld Antonna Dvoka. Praha: Orbis, 1943.
MICHL, Josef. Prvn pednka u Antonna Dvoka. In: Hudebn revue IV. Dvokv
sbornk. Praha: Umleck beseda 1911.
PROCHZKA, Rudolph. Das romantische Musik Prag: Charakterbilder. Saaz i. B.: Dr. H.
Erben, 1914.
SLAVKOV, Jitka. Dvok a Anglie aneb Zem, kter mnoho dlum. Praha a Litomyl:
Paseka, 1994. ISBN 80-85192-87-X
SUK, Josef: Dopisy o ivot hudebnm i lidskm. Ed. Jana Vojtkov. Praha: Editio
Brenreiter Praha, 2005. ISBN 80-86385-31-0
OUREK, Otakar. ivot a dlo Antonna Dvoka. Praha: SNKLHU, 1954 1957, sv. 1 4
OUREK, Otakar. Z Dvokovy cesty za slvou. Praha: Hudebn matice Umleck besedy,
1949.
OUREK, Otakar: Dvok ve vzpomnkch a dopisech. Praha: Topiova edice, 1940.
TLUST, Frantiek. Antonn Dvok v epizodch a anekdotch. Chrudim: A. Kiesl, 1935.
VACH, Ferdinand. Dvok v Kromi. In: Hudebn revue IV. Dvokv sbornk. Praha:
Umleck beseda 1911.
IKA, Leo Karel. Misti a mistkov: Vzpomnky na esk muzikanty let 1881 1891.
Praha: vlastnm nkladem, 1947.
Kritiky z periodik: Dalibor, Nrodn listy, Ruch, Svtozor

34

Ploha

35

TABULKA . 1
Dvokova dirigentsk vystoupen
Na zklad dostupnch zdroj shrnuje nsledujc tabulka vechna Dvokova dirigentsk
vystoupen doma i v zahrani, msta jejich konn, dataci a vet provedench dl. V ppad,
e na programu koncertu bylo vce skladeb, jsou uvedeny pouze ty, kter dirigoval sm
Dvok. Jednotliv koncerty jsou azeny chronologicky. Ve tech ppadech je sporn, zda m
jejich zaazen do pehledu smysl. Jedn se o koncerty soukromho nebo polosoukromho
charakteru, kde Dvok inkoval na dost svch ptel nebo dalch osob. Nebyly tedy
veejnosti pstupn, nemly dn vznamn vliv na recepci Dvokovy hudby, ani se k nim
nevztahuj komente odborn veejnosti. Pro dokreslen e skladatelovch interpretanch
aktivit jsou vak do pehledu zaazeny tak. Ve dvou ppadech se navc jedn o premiry
Dvokovch dl (11. 9. 1887 Me D dur a 29. 5. 1900 Slavnostn zpv), zbvajcm
koncertem je pak dvokovsk veer, kter na poest hosta uspodal 11. 3. 1884 ve svm
dom londnsk nakladatel A. Littleton pi skladatelov prvn nvtv Anglie. Zaznla na
nm sms z Dvokovy dosavadn tvorby.
daje k jednotlivm koncertm vychzej pedevm z destho svazku souboru Antonn
Dvok: Korespondence a dokumenty [Kuna 2004], kter pin pepisy primrnch
pramen: dobovch program, divadelnch cedul apod. Vjimku pedstavuj koncerty,
k nim se dn dokumenty nezachovaly (nebo jsou nezvstn). V tabulce jsou uvedeny
pod poadovmi sly: 1, 3, 4, 5, 10, 13, 18, 22, 33, 35, 39, 41, 42, 43, 48, 52, 55, 56, 57, 58,
62, 64, 65, 70, 80, 81, 88, 89, 95 a 111. V tchto ppadech bylo vyuito daj z Pehledu
ivota a dla Antonna Dvoka Burghauserova Thematickho katalogu [Burghauser 1996].
daje o koncertu 11. 3. 1884 (v tabulce poadov slo 11) jsou pevzaty z knihy Jitky
Slavkov Dvok a Anglie [Slavkov 1994], daje o koncertu 30. 3. 1885 (v tabulce
poadov slo 27) z knihy Josefa Bachtka Antonn Dvok dirigent [Bachtk 1940].
Pokud si daje zskan z jednotlivch zdroj v nkolika mlo ppadech vzjemn odporuj,
je to zohlednno jednak symbolem otaznku na pslunm mst tabulky, jednak v samotnm
textu prce (obvykle formou poznmky pod arou).

Vysvtlivka ke kolonce POZNMKY: P = svtov premira

36

DATUM

MSTO
Lipnk nad
Bevou

1.

Srpen 1877

2.

17. 11. 1878

Praha

3.
4.

24. 4. 1879
21. 12. 1879

Chrudim
Tbor

5.

6. 1. 1880

Brno

6.

29. 3. 1880

Praha

7.
8.

28. 1. 1881
3. 2. 1881

Praha
Praha

9.

6. 1. 1883

Praha

10.
11.
12.

27. 10. 1883


11. 3. 1884
13. 3. 1884

Mlad Boleslav
Londn
Londn

13.

20. 3. 1884

Londn

14.

22. 3. 1884

Londn

15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
23.

5. 4. 1884
6. 4. 1884
7. 4. 1884
23. 4. 1884
26. 4. 1884
27. 4. 1884
11. 9. 1884
11. 9. 1884
16. 11. 1884

Praha
Plze
Plze
Praha
Olomouc
Olomouc
Worcester
Worcester
Praha

24.

21. 11. 1884

Berln

25.
26.
27.
28.
29.
30.
31.
32.
33.
34.
35.
36.
37.
38.

2. 12. 1884
4. 12. 1884
7. 12. 1884
28. 3. 1885
29. 3. 1885
30. 3. 1885
22. 4. 1885
6. 5. 1885
13. 5. 1885
27. 8. 1885
29. 11. 1885
10. 4. 1886
11. 4. 1886
15. 10. 1886

Praha
Praha
Plze
Plze
Plze
Praha
Londn
Londn
Londn
Birmingham
Praha
Krom
Krom
Leeds

PROVEDEN DLO
Serenda E dur
dva Moravsk dvojzpvy
Serenda d moll
Slovansk rapsodie . 1 a 2
Ti novoeck bsn
Serenda E dur
Slov. tance . 3 a 4 z op. 46
Symfonie . 5
Slovansk rapsodie . 2
Slovansk rapsodie . 3
Valky . 1 a 4 z op. 54
esk suita
Sl. tance . 1, 2 a 3 z op. 46
dva Moravsk dvojzpvy
Krl a uhl
Krl a uhl
Nokturno, op. 40
pedehra k opee Dimitrij
Sereda E dur
ti sbory ze Stabat mater
Stabat mater
Husitsk
Symfonie . 6
Slovansk rapsodie . 2
Scherzo capriccioso
Nokturno, op. 40
Dimitrij
Stabat mater
Stabat mater
Eia Mater ze Stabat mater
Stabat mater
Stabat mater
Stabat mater
Symfonie . 6
Symfonie . 6
Klavrn koncert
Husitsk
Stabat mater
Mj domov
Stabat mater
Svatebn koile
Svatebn koile
Slovansk rapsodie . 3
Symfonie . 7
Klavrn koncert
Ddicov Bl hory
Svatebn koile
Symfonie . 7
Stabat mater
Stabat mater
Svat Ludmila

37

POZNMKA
Dvokv prvn
samostatn koncert,
ve: P

Valky a
Moravsk
dvojzpvy: P

Nokturno: P

Dvokv veer

dopol. Koncert
veer. Koncert

39.
40.
41.
42.
43.
44.
45.
46.
47.
48.
49.
50.
51.
52.

DATUM
24. 10. 1886
29. 10. 1886
6. 11. 1886
14. 11. 1886
6. 1. 1887
29. 1. 1887
1. 2. 1887
25. 2. 1887
27. 2. 1887
6. 3. 1887
6. 3. 1887
11. 3. 1887
25. 3. 1887
3. 4. 1887

MSTO
Birmingham
Londn
Londn
Praha
Praha
Praha
Praha
Praha
Praha
Praha
Praha
Praha
Praha
Praha

53.

17. 4. 1887

Praha

54.
55.
56.
57.
58.
59.
60.
61.
62.
63.
64.

19. 4. 1887
3. 5. 1887
2. 7. 1887
11. 9. 1887
28. 3. 1888
15. 4. 1888
21. 4. 1888
22. 4. 1888
9. 5. 1888
10. 5. 1888
11. 11. 1888

Praha
Vde
Praha
Luany
Budape
Plze
Olomouc
Olomouc
Chrudim
Chrudim
Praha

65.

13. 3. 1889

Drany

66.
67.
68.

2. 2. 1890
10. 2. 1890
13. 2. 1890

Praha
Praha
Praha

69.

11. 3. 1890

Moskva

70.

22. 3. 1890

Petrohrad

71.

24. 4. 1890

Londn

72.

7. 11. 1890

Frankfurt n. M.

73.
74.
75.
76.

16. 11. 1890


25. 4. 1891
26. 4. 1891
17. 5. 1891

Olomouc
Krom
Krom
Praha

77.

15. 6. 1891

Cambridge

78.

21. 6. 1891

Praha

PROVEDEN DLO
Symfonie . 6
Svat Ludmila
Svat Ludmila
Symfonie . 7
Slov. tance . 1, 2 a 7 z op. 72
Slov. tance . 1, 2 a 7 z op. 72
Slov. tance . 1, 2 a 7 z op. 72
Svat Ludmila
Svat Ludmila
Symfonick variace
Svat Ludmila
Svat Ludmila
Svat Ludmila
Husitsk
Nokturno, op. 40
Serenda E dur
Houslov koncert
Houslov koncert
Mj domov
Me D dur
Stabat mater
Me D dur
Svat Ludmila
Svat Ludmila
Stabat mater
Stabat mater
Symfonie . 5
Symfonie . 5
Nokturno, op. 40
Slovansk rapsodie . 2
Symfonie . 8
Symfonie . 8
Symfonie . 8
Symfonie . 5
Adagio z op. 44
Scherzo capriccioso
Slovansk rapsodie . 1
Symfonick variace
Symfonie . 6
Scherzo capriccioso
Symfonie . 8
Husitsk
Symfonie . 8
alm 149
Svat Ludmila
Svat Ludmila
Stabat mater
Symfonie . 8
Stabat mater
rie ze Svatebnch koil
Symfonie . 6

38

POZNMKA

dopoledn koncert
veern koncert

udlen estnho
doktortu

79.
80.
81.
82.
83.
84.

DATUM
9. 10. 1891
12. 3. 1892
13. 3. 1892
6. 4. 1892
23. 4. 1892
24. 4. 1892

MSTO
Birmingham
Olomouc
Olomouc
Praha
Krom
Krom

85.

28. 4. 1892

Praha

86.

21. 10. 1892

New York

87.
88.
89.

17. 12. 1892


29. 11. 1892
30. 11. 1892

New York
Boston
Boston

90.

30. 3. 1893

New York

91.

6. 4. 1893

New York

92.

12. 8. 1893

Chicago

93.

28. 9. 1893

Worcester
(USA)

94.

4. 12. 1893

New York

95.

23. 1. 1894

New York

96.

13. 10. 1894

Praha

97.

4. 1. 1896

Praha

98.

19. 3. 1896

Londn

99.
100.
101.

25. 3. 1896
11. 4. 1896
18. 4. 1896

Vde
Praha
Olomouc

PROVEDEN DLO
Requiem
Requiem
Requiem
Symfonie . 4
Requiem
Requiem
V prod, Karneval, Othello
Serenda d moll
dva valky z op. 54
Te Deum
V prod, Karneval, Othello
Symfonie . 6
Requiem
Requiem
Schoenefeld: Rural Symphony
Phippen: Klavrn koncert c moll
Husitsk
Symfonie . 8
Slovansk tance . 1, 2 a 3 z op. 72
Mj domov
alm 149
Husitsk
Beethoven: Krl tpn
Chopin: Klavrn koncert e moll
Mozart: Symfonie . 5
Mendelssohn: pedehra Sen noci
svatojansk
Liszt: Uhersk fantazie
Arnold: Amer. Plantn tance (?)
Volkmann: valk a scherzo ze
smycov serendy (?)
Foster (v Dvokov prav): Old
Folks at Home
Symfonie . 9
Mj domov
rie ze Svat Ludmily
Serenda E dur
Slovansk rapsodie . 3
Biblick psn . 1-5 (v orchestrln
prav)
Othello
Symfonie . 9
Violoncellov koncert . 2
Biblick psn . 1-5 (v orchestrln
prav)
Symfonie . 8
Svatebn koile
Violoncellov koncert . 2
Svat Ludmila

39

POZNMKA
P

V prod, Karneval
a Othello: P
Te Deum: P

koncert vtznch
skladeb
skladatelsk
soute v New
Yorku
esk den na
svtov vstav
v Chicagu
koncert student
newyorsk nrodn
konzervatoe
dobroinn koncert
newyorsk
konzervatoe,
Old Folks at Home:
P

1. koncert F
Biblick psn: P

Violoncellov
koncert: P

102.

DATUM

MSTO

PROVEDEN DLO

19. 4. 1896

Olomouc

Svat Ludmila

103.

8. 5. 1897

Brno

104.

12. 3. 1898

Praha

105.

23. 4. 1898

Olomouc

106.

24. 4. 1898

Olomouc

107.
108.

15. 1. 1899
19. 11. 1899

Praha
Praha

109.

20. 12. 1899

Budape

110.

4. 4. 1900

Praha

111.

29. 5. 1900

Praha

Polednice
Zlat kolovrat
Karneval
Symfonie . 9
Polednice
Zlat kolovrat
Slovansk rapsodie . 1
Te Deum
Vodnk
Zlat kolovrat
Te Deum
Vodnk
Zlat kolovrat
Vodnk
Svatebn koile
Violoncellov koncert . 2
Pse bohatrsk
Karneval
Holoubek
Brahms: Tragick ouvertura
Schubert: Symfonie h moll
Beethoven: Symfonie . 8
Slavnostn zpv

40

POZNMKA

TABULKA . 2
Dvokova klavristick vystoupen

Na zklad dostupnch zdroj shrnuje nsledujc tabulka vechna znm Dvokova


vystoupen, pi nich inkoval jako klavrista, msta jejich konn, dataci a vet
provedench dl. V ppad, e na programu koncertu bylo vce skladeb, jsou uvedeny pouze
ty, na jejich proveden se Dvok pmo podlel jako klavrista. Jednotliv vystoupen jsou
azena chronologicky. Tabulka nezahrnuje Dvokovy interpretan aktivity, kter maj
vlun soukrom charakter a jejich datace a Dvokem interpretovan dla jsou ji dnes
pravdpodobn nezjistiteln (hra na klavr pi hudebnch veerech v rodin Neffovch apod.)
daje vztahujc se ke koncertnmu turn vychzej pedevm z destho svazku souboru
Antonn Dvok: Korespondence a dokumenty, kter pin pepisy primrnch pramen.
Pouze ve tech ppadech, kter tento zdroj neuvd, bylo vyuito Pehledu ivota a dla
Antonna Dvoka z Burghauserova Thematickho katalogu [Burghauser 1996] (poadov
sla 40, 47 a 49), stejn jako u vech ostatnch koncert, kter nebyly soust koncertnho
turn (poadov sla 1 10, 12 15, 41 a 56 59). daje o koncertu 11. 3. 1884 (poadov
slo 11) jsou pevzaty z knihy Jitky Slavkov Dvok a Anglie [Slavkov 1994].
Vysvtlivky ke kolonce POZNMKY: KT = koncertn turn na rozlouenou; P =
premira

41

1.

DATUM
17. 2. 1875

MSTO
Praha

2.

15. 12. 1878

Brno

3.

1. 6. 1879

esk Budjovice

4.

29. 6. 1879

Turnov

5.

9. 5. 1880

Tursko

6.

26. 9. 1880

Zlonice

7.

16. 9. 1882

Tbor

8.
9.

27. 10. 1883


13. 11. 1883

Mlad Boleslav
Praha

10.

11. 3. 1884

Londn

11.

22. 3. 1884

Londn

12.

23. 4. 1884

Praha

13.
14.

30. 3. 1887
11. 4. 1891

Praha
Praha

15.

7. 5. 1891

Psek

16.

3. 1. 1892

Rakovnk

17.

6. 1. 1892

Kladno

PROVEDEN DLO
Vzpomnn a Proto z B23
Z kytice nrodnch psn
slovanskch
Mazurek
al a Dve v hji z op. 43
Klavrn trio g moll
Polonza A dur
Mazurek
dva Slovansk tance
Oputn z op. 29
al z op. 43
Koljas z op. 50
vbr z Moravskch dvojzpv
Malikosti
vbr z Moravskch dvojzpv
2 Slovansk tance
Mazurek
st Verdiho Requiem (v prav
pro klavr a harmonium)
valky (?)
Cignsk melodie
Veern psn
Sonta F dur
Legendy (. 4, 6 a 10)
Klavrn trio f moll
Klavrn trio f moll
tyi Cignsk melodie
rie z opery Tvrd palice
dv psn
dva Moravsk dvojzpvy
dv psn z Cignskch melodi
Klavrn trio f moll
Ze umavy (. 1, 2 a 3)
Inflammatus ze Stabat mater
Moravsk dvojzpvy
Romantick kusy
Klavrn trio Dumky
Sonta pro housle a klavr F dur
vbr ze Slovanskch tanc
Klavrn trio g moll
dva Moravsk dvojzpvy
Inflammatus ze Stabat mater
Klavrn trio g moll
dva Slovansk tance
Rondo g moll (?)
Klid (?)
Klavrn trio Dumky
Klavrn trio g moll
dva Slovansk tance
Rondo g moll (?)
Klid (?)
Klavrn trio Dumky

42

POZNMKA
?
komplet: P

Klavrn trio g
moll +
Polonza A dur:
P (?)

Dvokv
veer
P
P

KT

KT
Rondo g moll:
P

DATUM

MSTO

18.

8. 1. 1892

Chrudim

19.

15. 1. 1892

Pardubice

20.

23. 1. 1892

Mlnk

21.

24. 1. 1892

Roudnice

22.

31. 1. 1892

Nymburk

23.

1. 2. 1892

esk Brod

24.

2. 2. 1892

Koln

25.

7. 2. 1892

Slan

26.

13. 2. 1892

Tebo

27.

14. 2. 1892

Tbor

PROVEDEN DLO
Klavrn trio f moll
Romantick kusy (. 2 a 4)
Ze umavy (. 1 a 3)
Rondo g moll
Klid
Slovansk tanec . 8 z op. 46
Klavrn trio Dumky
Klavrn trio g moll
Romantick kusy (. 1 a 2)
Rondo g moll
Klid
Klavrn trio Dumky
Klavrn trio g moll
Slov. tance . 1, 2 a 8 z op. 72
Rondo g moll (?)
Klid (?)
Klavrn trio Dumky
Klavrn trio B dur
Slov. tance . 1, 2 a 8 z op. 72
Klid
Rondo g moll
Klavrn trio Dumky
Klavrn trio B dur
Nokturno, op. 40
Slovansk tanec . 2 z op. 72
Rondo g moll
Klavrn trio Dumky
Klavrn trio B dur
Slovansk tanec . 2 z op. 72
Romantick kusy (. 2)
Klid
Rondo g moll
Klavrn trio Dumky
Klavrn trio g moll
Capriccio
Klid
Rondo g moll
Klavrn trio Dumky
Klavrn trio B dur
Romantick kusy (. 1 a 2)
Klid
Klavrn trio Dumky
Klavrn trio B dur
Romantick kusy (. 1 a 2)
Rondo
Klavrn trio Dumky
Klavrn trio g moll
1 st z Romantickch kus
Klid
Rondo
Klavrn trio Dumky

43

POZNMKA

KT

KT

KT

KT

KT

KT

KT

KT

KT

KT

DATUM

MSTO

28.

18. 2. 1892

Praha

29.

20. 2. 1892

Peky

30.

21. 2. 1892

Velvary

31.

27. 2. 1892

Litomyl

32.

28. 2. 1892

Polika

33.

5. 3. 1892

Jihlava

34.

6. 3. 1892

slav

35.

19. 3. 1892

Mlad Boleslav

36.

20. 3. 1892

Turnov

37.

24. 3. 1892

Hoice

PROVEDEN DLO
Klavrn trio g moll
Rondo g moll
Klid
Klavrn trio Dumky
Klavrn trio B dur
Slovansk tanec . 8 z op. 72
Romantick kusy (. 2)
Klavrn trio Dumky
Klavrn trio B dur
Capriccio
Klid
1 Slovansk tanec
Klavrn trio Dumky
Klavrn trio g moll
Slovansk tanec . 8 z op. 72
Romantick kusy (. 2)
Klid
Rondo g moll
Klavrn trio Dumky
Klavrn trio B dur
Nokturno
Klid
Rondo g moll
Slovansk tanec . 8 z op. 72
Klavrn trio Dumky
Klavrn trio B dur
Capriccio
Klid
1 Slovansk tanec
Klavrn trio Dumky
Klavrn trio g moll
Mazurek
Klid
Rondo
Klavrn trio Dumky
Klavrn trio g moll
Slovansk tanec . 8 z op. 72
Romantick kusy (. 2)
Rondo
Klavrn trio Dumky
Klavrn trio B dur
Romantick kusy (. 2)
Slovansk tanec . 2 z op. 72
Klid
Rondo
Klavrn trio Dumky
Klavrn trio g moll
Mazurek
Klid
Rondo g moll
Klavrn trio Dumky

44

POZNMKA
KT

KT

KT

KT

KT

KT

KT

KT

KT

KT

DATUM

MSTO

38.

25. 3. 1892

Nchod

39.

26. 3. 1892

Vysok Mto

40.

27. 3. 1892

Praha-ikov

41.

31. 3. 1892

Praha

42.

2. 4. 1892

Hradec Krlov

43.

3. 4. 1892

Hradec Krlov

44.

9. 4. 1892

Klatovy

45.

10. 4. 1892

Rokycany

46.

18. 4. 1892

Brno

47.

19. 4. 1892

Boskovice

48.

30. 4. 1892

Kutn Hora

PROVEDEN DLO
Klavrn trio B dur
Mazurek
Klid
Rondo g moll
Klavrn trio Dumky
Klavrn trio g moll
Romantick kusy (. 2)
Slovansk tanec . 8 z op. 72
Klid
Rondo g moll
Klavrn trio Dumky
Klavrn trio g moll
Mazurek
Klid
Rondo g moll
Klavrn trio Dumky
Klavrn trio Dumky
Klavrn trio Dumky
Romantick kusy (. 2)
Slovansk tanec . 8 z op. 72
Klid
Rondo g moll
Klavrn trio Dumky
Mazurek
Klid
1 Slovansk tanec
Klavrn trio B dur
Slovansk tanec . 2 z op. 72
Romantick kusy (. 2)
Klid
Rondo g moll
Klavrn trio Dumky
Klavrn trio g moll
Romantick kusy (. 2)
Slovansk tanec . 8 z op. 72
Klid
Rondo g moll
Klavrn trio Dumky
Klavrn trio g moll
Mazurek, Klid
Rondo g moll
Klavrn trio Dumky
Klavrn trio g moll
Mazurek
Rondo g moll
Klid
Klavrn trio Dumky
Klavrn trio g moll
Mazurek
Klid
Rondo g moll
Klavrn trio Dumky

45

POZNMKA
KT

KT

KT

KT

KT

KT

KT

KT

KT

KT

DATUM

MSTO

49.

1. 5. 1892

Olomouc

50.

4. 5. 1892

Jin

51.

8. 5. 1892

esk Budjovice

52.

14. 5. 1892

Havlkv Brod

53.

15. 5. 1892

Rychnov n. Kn.

54.

16. 5. 1892

Jarom

55.

28. 5. 1892

Strakonice

56.

29. 5. 1892

Psek

57.
58.
59.

16. 9. 1894
28. 9. 1894
19. 12. 1899

Semily
Praha
Budape

PROVEDEN DLO
Klavrn trio g moll
Klid
Rondo g moll
Nokturno, op. 40
Romantick kusy (. 2)
Klavrn trio Dumky
Klavrn trio f moll
Slovansk tanec . 8 z op. 72
Romantick kusy (. 2)
Klid
Rondo g moll
Klavrn trio Dumky
Klavrn trio g moll
Mazurek
Klid
Rondo g moll
Klavrn trio Dumky
Klavrn trio g moll
Mazurek
Klid
Rondo g moll
Klavrn trio Dumky
Klavrn trio g moll
Mazurek
Ze umavy (2 sti)
Klid
Rondo g moll
Klavrn trio Dumky
Klavrn trio f moll
Capriccio
Klid
Rondo g moll
Klavrn trio Dumky
Klavrn trio g moll
Capriccio
Klid
Slovansk tance (. ?)
Klavrn trio Dumky
Klavrn trio f moll
Ze umavy (2 sti)
Romantick kusy (. 2)
Mazurek
Klid
Rondo g moll
Klavrn trio Dumky
Klavrn trio Dumky
Klavrn trio Dumky
vbr z Moravskch dvojzpv

46

POZNMKA

KT

KT

KT

KT

KT

KT

KT

KT

TABULKA . 3
Dvokova ostatn vystoupen

Na zklad dostupnch zdroj shrnuje tabulka Dvokova vystoupen, v jejich rmci


skladatel interpretoval part varhan, harmonia, violy nebo housl. Pehled obsahuje msta
konn jednotlivch akc, dataci a vet provedench dl. Jednotliv vystoupen jsou azena
chronologicky. V ppad, e na programu koncertu bylo vce skladeb, jsou uvedeny pouze ty,
na jejich proveden se Dvok pmo podlel. Tabulka nezahrnuje Dvokova angam
v Komzkov kapele, v orchestru Cecilsk jednoty a v orchestru Prozatmnho divadla, v
nich psobil jako violista. Stanovit poet a dataci jednotlivch koncert a opernch
pedstaven, kter Dvok bhem tohoto mnohaletho psoben absolvoval, se vymyk
monostem tto prce, jsou-li vbec ve sv plnosti zjistiteln. Tabulka tak nezahrnuje
Dvokovy interpretan aktivity, ker maj vlun soukrom charakter (improvizace na
harmonium pi hudebnch veerech v rodin Neffovch apod.), vjimku tvo pouze
soukrom premira Smetanova smycovho kvartetu Z mho ivota, kter svm vznamem
zaazen do pehledu ospravedluje.
daje k polokm . 3 12 vychzej z Pehledu ivota a dla Antonna Dvoka
z Burghauserova Thematickho katalogu [Burghauser 1996], daje k poloce . 4 navc
z lnku v asopise Dalibor [Dalibor 1875, str. 354], daje k polokm . 1 a 2 jsou pevzaty
z knihy J. M. Kvta Mld Antonna Dvoka [Kvt 1943], daje k poloce . 13 z knihy
Otakara Dvoka Mj otec Antonn Dvok [Dvok 2004].
Vysvtlivky ke kolonce POZNMKY: v kolonce je vdy uveden nstrojov part, kter
interpretoval Dvok; P = premira

47

1.

DATUM
15. 8. 1858

MSTO
Zlonice

2.

30. 7. 1859

Praha

3.

21. 11. 1875

Praha

4.(?)

22. 11. 1875

Praha

5.

21. 12. 1877

Praha

6.

duben 1878

Praha

7.

2. 2. 1879

Praha

8.

1. 6. 1879

es. Budjovice

9.
10.
11.
12.
13.

8. 9. 1879
23. 9. 1880
26. 9. 1880
19. 10. 1882
8. 9. 1894

Sychrov
Chrudim
Zlonice
Praha
Tebsko

PROVEDEN DLO
A. Liehmann: Me d moll
Preludium D dur
Fuga g moll
J. S. Bach: Preludium a
fuga a moll
J. S. Bach: Fuga g moll
Palestrina: Missa ascendo
ad Patrem
J. Frster:
Missa in honorem St.
Adalberti
W. A. Mozart: Requiem
B. Smetana: Smycov
kvartet Z mho ivota
Malikosti
Bendl: Po bitv na Bl
hoe
O Sanctissima
Smycov sextet A dur
Malikosti
V. E. Hork: Me D dur
?

48

POZNMKA
housle
varhany

varhany
varhany
varhany
viola
harmonium, P
harmonium
varhany, P
viola
harmonium
varhany
varhany