2011/22 16. 5.

2011

Elektromagnetick kompatibilita a stnn

Vladimr Schejbal, Karel Dvok, Josef roll
Dopravn fakulta Jana Pernera, Univerzita Pardubice
Email: vladimr.schejbal@upce.cz

Abstrakt lnek se zabv zkladnmi vlastnostmi stnn

a jeho vlivu na EMC, nebo omezen ruen vyzaovnm, pp.
zven odolnosti vi elektromagnetickm polm nelze obvykle
doshnout bez pouit sprvn provedenho stnn. Protoe o
stnn koluj nesprvn tvrzen, sna se lnek tato tvrzen
korigovat.

vod

Elektromagnetick kompatibilita (electromagnetic compatibility EMC) a ruen (electromagnetic interference EMI) viz
nap. [1] - [9] je nesmrn technicky dleitou oblast. EMC je
definovna jako schopnost zazen, systmu i pstroje vykazovat sprvnou innost i v prosted, v nm psob jin zdroje
elektromagnetickch signl (prodn i uml) a naopak
svou vlastn innost neppustn neovlivovat sv okol, tj.
nevyzaovat signly, je by byly ruiv pro jin zazen. Dnes
pedstavuje EMC samostatnou vdn disciplnu, kter se zaala rozvjet kolem roku 1960 pro vojensk ely a po zhruba 20
letech i pro civiln aplikace. Rozvoj bohuel podntila i ada
havri (aut, letadel, nechtn odplen nlo v lomu atd.) jak
ve vojenskch, tak i civilnch oblastech, co mlo za nsledek
nejen obrovsk finann kody, ale asto i vt ztrty na ivotech. Jednotliv zazen se ve vt nebo men me ovlivuj,
a se jedn o jednostrann ovlivovn, kdy dan zazen nen
nepzniv ovlivovno (nap. komuttorov motory, modern
vkonov elektronick regulan zazen, vyslae vysokch
vkon, jako jsou radary, TV a rozhlasov vyslae) i oboustrann ovlivovn, kdy dan zazen jednak nepzniv
ovlivuje, jednak je nepzniv ovlivovno (nap. mobiln
telefony). Pochopiteln toto dlen je pouze orientan, nebo
v konkrtnch situacch me bt innost jednotlivch zazen
odlin. Samozejm existuj i prodn zdroje ruen (bouky, vboje typu Eliv ohe, kulov blesky, slunen erupce
a pod.).
Elektromagnetick ruen je z principu interdisciplinrn, prochz vemi oblastmi elektroniky od nejjednoduch obvod
a po nejrozvinutj elektronick systmy. Protoe sloitost
elektronickch obvod narst (prudk rozvoj pota, mobilnch komunikac, zkaznickch integrovanch obvod atd.),
rostou i nroky na elektromagnetickou kompatibilitu, aby se
zabrnilo kodlivm vlivm ruen (vichni jsme se setkali
s tm, e z dvodu ruen, aby nedolo k ohroen lidskch
ivot, se nesm pouvat mobiln telefony v ambulancch,
nemocnicch, letadlech apod.). Zazen nebo systmy (a to jak
technick, tak i biologick) mus bt odoln vi psoben

jinch zazen a nesm pitom samy nepzniv ovlivovat

normln funkci jinch systm i zazen. Pitom kad
systm nebo zazen, nebo jejich urit st, me bt souasn vyslaem (zdrojem) i pijmaem ruen. Elektromagnetick kompatibilita je tedy vy a ir pojem ne prost spolehlivost danho zazen, s n byla v potcch asto myln
zamovna a ztotoovna. Systm sm o sob me bt
dokonale spolehliv - bude vak prakticky bezcenn v provozu, pokud souasn nebude elektromagneticky kompatibiln.
Spolehlivost a elektromagnetick kompatibilita jsou neoddliteln poadavky na systm, kter m fungovat v kad dob a
za vech okolnost.
V praxi, kdy citliv elektronick zazen mus asto pracovat
v prosted se silnm ruenm, vznikaj mnohdy znan obtn situace. Tak nap. vstupn mic stedna dicho potae
se spojuje s vrobnm technologickm procesem prostednictvm mnostv idel, k nim asto vedou i nkolik set metr
dlouh pvodn kabely nesouc signly nzkch rovn mV a
A. Kabely jsou pitom asto vystaveny psoben silnch
ruivch pol schopnch do nich indukovat napt, dosahujc
destek a stovek volt. Tyto parazitn signly - impulsn nebo
harmonick - pak mohou bt vyhodnoceny jako informace
dol z technologickho procesu a mt za nsledek nesprvn
zsah (mnohdy automatick) s monm rizikem hospodskch kod, havri na technickm zazen, ale i ohroen
ivota i zdrav lid. Proto ns zajm odolnost proti ruen
(electromagnetic susceptibility EMS) a rove ruen uvaovanho zazen jak pro zkladn vyzaovan kmitoet, tak
i vy harmonick kmitoty (obvykle maj z hlediska ruen
nejvt vliv).
Omezen ruen vyzaovnm, pp. zven odolnosti vi
elektromagnetickm polm nelze obvykle doshnout bez pouit sprvn provedenho stnn. lnek se zabv zkladnmi
vlastnostmi stnn a jeho vlivu na EMC. Protoe o stnn
koluje ada nesprvnch tvrzen, sna se tato tvrzen objasnit.

2 EMC a stnn
Zkladn funkce stnn je zejm z elektrostatiky [10] (Faradayova klec). Plon hustota nboje Q v danm bod na

vnj ploe dokonalho vodie nezvis na rozloen Q

v dutin vodie. Obrcen, pole uvnit dutiny nezvis na
poli vn vodie. Vodic se pak chov jako elektrostatick
stnn. Pro pochopen detailnjch vlastnost je vhodn vyuvat poznatk tkajcch se odrazu a penosu rovinnch vln.
Elektromagnetick stnn je jednm z nejdleitjch odruovacch prostedk ped vkonovm ruenm spojitho i impulsnho charakteru, umoujc jak zmenen ruivho vyza-

22 1

2011/22 16. 5. 2011

ovn na stran zdroj ruivch signl, tak i zven elektromagnetick odolnosti na stran pijma ruivch signl.
Ovem nesprvn volba odruovacho prostedku nejen e
nepinese oekvan efekt, ale me bt dokonce pinou
zhoren parametr odruovanho zazen nebo ohroen
bezpenosti obsluhy. Nevhodn zvolen odruovac prostedek nebo jeho nesprvn mont a instalace me ve svm
vsledku zvit celkovou hladinu ruen tak, e takto "odruen" zazen ru (nebo je rueno) vce ne zazen neodruen.

ploe, zatmco u elektrickho pole je to pro pravou stranu.

Take tlum pro magnetick pole je mnohem dleitj ne
pro elektrick pole. Proto tlouka desky m mnohem vt
vliv pro magnetick, ne pro elektrick pole.
Pro zdroj v blzkosti vodiv desky (blzk zn) ve vzdlenosti
r je velice dleit, zda se jedn o elementrn elektrick
(Hertzv) dipl (elektrick zdroj jako rovn vodi), nebo
elementrn magnetick (magnetick zdroj jako smyka, nap.
cvka transformtoru). Ztrty vlivem odraz RNdB lze piblin
vypotat pomoc vztahu

3 Zkladn vlastnosti

RNdB

Uvaujme vodivou desku o tlouce t, vodivosti , permitivit

a permeabilit . Na levou stranu dopad homogenn rovinn vlna. Na obou stranch desky se pedpokld, e je voln
prostor. Na lev stran je jak dopadajc vlna s kruhovou frekvenc =2f (intenzita elektrickho pole Ei), tak i odraen
vlna Er. Na prav stran se pedpokld, e je pouze prochzejc vlna Et. innost stnn (pomr dopadajc a prochzejc
vlny) je [5]
2
Ei ( 0 + ) 0 2t 2 jt t jt jt 0
e e
1
e e e
(1)
=
Et 4 0 0 +

kde

0 = 0 0

0 =

0
0

= + j = j ( + j )
=

j
+ j

Prvn st rovnice odpovd odrazu, druh (v hranatch zvorkch nsobnm odrazm mezi levm a pravm povrchem
desky a posledn st odpovd tlumu uvnit desky. Odrazy
jsou nejvt pro nzk frekvence a pro kovy s velkou vodivost. tlum odrazy RdB je

RdB =20log

( 0 + )2
4 0

(2)

U magnetickch materil degraduje permeabilita ztrty odrazem.

tlum v desce AdB se podstatn zvtuje pro vy frekvence

AdB =20loge t

(3)

Nsobn odrazy zpsob tlum MdM

2

M dB =20log 1 0 e 2t e 2 jt
0 +

(4)

Vsledn tlum je dn soutem RdB+AdB+MdB

Pomr dopadajc a prochzejc vlny je stejn jak pro elektrick, tak i magnetick pole. Ovem je tady podstatn rozdl,
protoe hlavn penos magnetickho pole nastv na lev

2
(
Z w + )
Z
=20log
20log w

4 Z w

(5)

kde pro elektrick zdroje plat

Zw e =

0 r

a pro magnetick zdroje plat

Z w m = 0 r
Je zejm, e ztrty vlivem odraz RNdB pro elektrick zdroje
v blzk zn jsou mnohem vt ne pro pole ve vzdlen
zn (rovinnou vlnu) a rostou pi zmenen vzdlenosti mezi
zdrojem a deskou (stnnm).
Naproti tomu ztrty odrazy pro magnetick zdroje v blzk
zn jsou mnohem men ne pro pole ve vzdlen zn (rovinnou vlnu) a klesaj pi poklesu frekvence a zmenen vzdlenosti mezi zdrojem a deskou (stnnm). Tak tlumov
ztrty pro nzk frekvence jsou mal. Proto jsou ztrty obvykle
zanedbateln pro nzk frekvence a mus se pout jin techniky nap. velmi siln magnetick materil.
Podmnkou sprvn volby odruovacch prostedk a zejmna
stnn je znalost jejich fyziklnch vlastnost a technickch
parametr a souasn znalost chrnnch obvod a princip
vazeb v zvislosti na frekvenci.
Hoej vahy plat pro zcela uzavenou dutinu, nebo nekonen velkou desku. Samozejm v mnoha ppadech se nevyhneme pi praktick realizaci otvorm (nejastji z hlediska
vtrn, kdy se asto pouvaj ventiltory). asto se pouv
velk mnostv mench otvor, ne jeden velk otvor.
Dopadajc pole indukuje plon proudy, kter vytv odraen pole. Pokud bude trbina umstn tak, e je kolm na tyto
proudy, peru se tyto proudy, co zpsob snen efektivity
stnn. ka trbiny nebude tyto toky vznamn ruit. Na
druh stran, pokud je trbina orientovan paraleln s indukovanmi toky, bude snen innosti stnn podstatn men. I kdy je obas mon urit smr tchto proud, je to vtinou nemon (orientace proud me bt v rznch mstech
stnn zcela rozdln), uv se obvykle velk mnostv malch otvor. Tak pi pouit dve pronik energie pi zaven
dve mezerami, kter se chovaj jako trbinov antny. Babinetv princip ukazuje, e meme zamnit trbinu pevnm
vodiem, kter m stejn rozmry jako trbina a vytv stejn pole. To lpe ilustruje, e dlka trbiny je mnohem dleitj ne jej tlouka pro vyzaovn trbiny. Pokud m trbina dov pl vlnov dlky, plyne z Babinetova principu, e
trbina m schopnost vyzaovat podobn jako plvlnn diplov antna. Napklad se mus dvat mnoho roubk s malou

22 2

2011/22 16. 5. 2011

rozte okolo otvor, protoe krtk diplov antna vyzauje

mn inn ne dlouh. Pouvaj se tak kovov tsnn pro
uzaven mezer (nap. beryliov bronz s prsty - finger
stock). Tsnn se mus umstit uvnit zajiovacch roub
(vn roub jsou mn inn).
Otvory ve stnnm prostoru lze tak chrnit pomoc vlnovodovho reimu (obecn lze pout vhodnou trubku s libovolnm prezem). Uvaujme nap. vnitn obdlnkov prez
trubky s rozmry a, b, kde a b. Pak pro dominantn (nejni) vid a rychlost en vln c je mezn frekvence
[13]fc,10 = c/(2a). Konstanta tlumu pro frekvence f mnohem
men ne mezn frekvence je
2

2f
10 =
c

f c ,10
2f c

1
=
c 2af a
f
pro f << f c ,10

(6)

Uvaujme-li kruhov prez trubky s vnitnm prmrem D,

pak pro dominantn (nejni) vid TE11 a rychlost en vln c
je mezn frekvence [13] fc,11 = c/(1,706D). Konstanta tlumu
pro frekvence f mnohem men ne mezn frekvence je

2f
10 =
c

f c ,10
3,68

1
D
f
pro f << f c ,10

(6a)

Je-li f<<fc,10 innost stnn SEdB bude

SE dB =20logel =l 20loge
27,3
32

l
a

l
D

pro obdlnkovou trubku

(7)

pro kruhovou trubku

Tento vsledek ukazuje, e vlny s frekvenc men ne kritick

budou velice rychle utlumeny a dostaten dlouh trubky lze
pout pro vtrn uzavenho prostoru.

4 Pklady stnn
I kdy vtina odborn veejnosti m zkladn znalosti o Faradayov kleci a funkci stnn, velmi asto neuvauje vliv otvor, co me zpsobit podstatn zhoren innosti stnn a
vede to k ad zakoennch omyl.
4.1 Stnn koaxilnho kabelu
Pipojen jednoho konce stnn koaxilnho kabelu k referennmu vodii (msto s nulovm potencilem, obvykle
uzemnn) odstran kapacitn vazbu (elektrick pole). Abychom ovlivnili induktivn vazbu (magnetick pole), musme
stnn pipojit k referennmu vodii na obou koncch, abychom umonili proudu tci zpt podl stnn, co bude vytvet magnetick tok, kter bude ruit tok vznikajc vlivem
proudu genertoru. Pokud zamnme koaxiln vodi zkroucenou dvoulinkou, pouijeme jeden vodi dvoulinky pro proud,
kter se vrac zpt. V dsledku zkroucen dvoulinky budou
jednotliv smyky indukovat elektromotorick napt s opa-

nou polaritou, a tedy maj tato napt snahu se vzjemn ruit,

co bude redukovat induktivn vazbu (magnetick pole). Jak
ukazuj podrobn numerick simulace a experimenty, bude
vliv kapacitn vazby zviset na typu zte (zda je symetrick
nebo nesymetrick) a na velikosti zte [5]. Pochopiteln, e
pouit stnn umon odstranit kapacitn vazbu.
4.2 Stnn a tlumov komory
Pro stnn komory [5], [13], [16], [16] se pouvaj ti typy
stnn: svaovan, prefabrikovan a stavebn konstrukce.
Svaovan konstrukce se jev jako nejspolehlivj, ale jsou
zrove nejdra. Ocel mus mt uritou minimln tlouku a
vodotsn sven se provd podl kadho vu. Nejsou povoleny dn otvory. Dobe proveden stnn me mt stnc
innost 120 dB pro cel frekvenn spektrum. Jsou umstny
uvnit budov (stnn ovem nen ovlivnno vnjmi konstrukcemi). Klem pro spn zazen je nvrh, kter lze
realizovat, jednoznan specifikovan poadavky, kvalifikovan svei a dobr kvalita kontroly. Zejmna se jedn o
dobr proveden stnn podlahy. Deformace stnn vlivem
procesu sven asto bv velk problm mnoha projekt.
Velk problmy jsou v rozch, kde se stkaj ti rzn stnc
plochy. Je nutn zajistit, aby byl pstup pro kompletn svr. Je
nutn prbn kontrola, nebo dodaten opravy jsou mnohem nronj.
Nejobvyklej spojen stnn (pomoc v) je pomoc sponek, kter se dotkaj po cel dlce obou stncch desek a
pekrvaj je v dostatench kch. asto tyto sponky maj
prez pipomnajc klobouk, kde horn st se piroubuje do
kanlku, aby se doln ploch sti dotkaly obou stncch
desek. Pro speciln mont desek a sponek lze doclit innost stnn 100 dB a do 40 GHz.
Stavebn konstrukce pouvaj dodaten odstnn existujcch
budov. Existuje cel ada modifikac. Nejastji se uvaj
vodiv psky nad spoji (vy). Nejlep je vzjemn pekrt
stnc desky a pak je pelepit vodivmi pskami. Clem je
spojen kovu s kovem v cel konstrukci. Vhodnou kon-

strukc lze doclit innost stnn a 60 dB do 1 GHz.

Mnoho stnnch komor se uv jako ochrana proti myslnmu ruen, nebo krom nemyslnho ruen, kter pouze
zneiuje ivotn prosted (elektromagnetick smog
patn odruen motory, polovodiov a regulan prvky,
vyslae atd.) a me se it jak po napjecch vedench tak
volnm prostorem, existuje mysln ruen. V rmci elektronickho boje (electronic warfare) vysl neptel ruiv signl
(jamming), aby znemonil pouvn spojovacch, naviganch
a vpoetnch prostedk. Velkou hrozbou je i monost teroristickch toku pomoc elektromagnetick pumy (E-bomb),
kter vysl velmi krtk impulsy (o dlce dov 1 ns) s vkonem dov jednotek i destek GW a tm mue ruit (pop.
zcela zniit) potae, regulan a telekomunikan zazen.
Pro mic ely se pouv asto stnn tlumov komora.
Je to stnn komora, kter se uvnit oblo absorpnmi panely (obvykle ve tvaru jehlan). Ty pohlcuj vysokofrekvenn
zen. Pouv se jak pro men EMC, tak pro men antn
[5], [13], [16], [16]. Pro vtrn (vtrac otvory) lze vyut
vlnovodov reim popsan nahoe, kdy jednotliv trubky se
vzjemn dotkaj. Nap. budou-li trubky s obdlnkovm

22 3

2011/22 16. 5. 2011

prezem tyikrt del ne vt vnitn rozmr, bude tlum

podle (7) vt ne 100 dB.
4.3 Reverberan komora
Reverberan komora [6], [13] je velk kovov dutina (uzaven stnn komora), kter je opaten mchadly mnc
rozloen vid v dutin a pak se men statisticky vyhodnocuje. Pouv se vce ne 20 let pro men EMC elektronickch
soustek a dl a to jak EMS, tak i EMI. Zkladn teorie jsou
dobe analyzovan. Zkladn EMC aplikace je generovn
vysok intenzity pole pro testovn EMS. V poslednch letech
vede vvoj reverberanch komor k pesnjmu nstroji tak
pro men charakteristik poadovanho vyzaovn malch
antn a aktivnch mobilnch terminl. Zejmna jsou tyto
komory uren pro pouvn v ppad Rayleighova fadingu,
jako jsou bezdrtov mobiln komunikace nebo vnitn prosted. Stnn reverberanch komor je lep ne 50 dB (pro
nkter komory to je 100 dB).
4.4 Reflektorov antny
Pokud nepoadujeme co nejlep stnn (jak je to obvykl pro
mic ely), je mon pout otvory, kter jsou mnohem
men ne vlnov dlka.
Pokud se pouije soustava rovnobnch drt, bude vlna
rovnobn s drty siln tlumen (otvory v kovov desce budou tlumit vlny polarizovan v libovolnm smru). Tento jev
se vyuv ji od potk vyuvn radar, jak je dobe dokumentovno adou aplikac [11] - [15]. Vliv rznch typ
mek, kte se pouvaj pro linern, nap. vertikln polarizaci (kulat drty, ploch psky atd.) byl studovn analyticky i
experimentln [12], [13].
Jako pklad je na obrzku 1 antna radaru RL-41.

jednu tetinu a innosti stnn. V tomto ppad nen stnn

nijak kritick. Zptn zen je zmeneno zhruba 100 krt,
nebo zisky trycht, kter smuj k reflektoru, jsou zhruba
100 krt men ne zisk cel antny. Proto posta innost
stnn zhruba 20 dB (tzn. 10 krt men intenzita elektrickho
pole a tedy 100 krt men vkon).
4.5 Mikrovlnn trouba
Uvnit mikrovlnn trouby je znan vkon (typicky 700 W
s frekvenc 2,4 GHz). Pokud bychom chtli pout dvee se
sklennou vpln, pak by se mikrovlnn energie vyzaovala a
ohroovala zdrav obsluhy (navc by prakticky nemohla fungovat). Pokud bychom uvaovali typick otvor 0,2 * 0,3 m,
dostaneme vkonovou hustotu 700/(0,2*0,3) = 11,7 kWm-2.
To je vce ne tisckrt vt hodnota, ne je ppustn podle
norem. Proto je nutn pout flii s malmi otvory (viz obrzek 2), kter spolu se zavrnm dvek zajist, aby bylo vyzaovn ve shod s normami.
Mikrovlnn trouba umon nzornou demonstraci. Pokud je
v mst s dobrm pokrytm (dobrm signlem), je mon do
vypnut trouby (nejradji s odpojenm elektrickm pvodem)
umstit jeden mobiln telefon a zavt peliv dvka. Prozvonme-li mobiln telefon, pesvdme se, e i kdy je potlaen
vlivem stnn vt ne 30 dB (tisckrt ni vkon), bude
mobiln telefon spolehliv reagovat. Mobiln telefony sice
obvykle vyslaj men vkon ne 1 W, ale podle specifikac
(normy GSM) je poadavek na citlivost minimln -102 dBm
(tzn. vkon 6,3.10-12 mW = 6,3.10-15 W). Protoe vlnov dlky
vln pouvanch mobilnmi telefony jsou ponkud vt ne
pro vlny pouvan v mikrovlnn troub, bude innost stnn
zhruba stejn a je zejm, e obvykle toto stnn nebude stait
k odstnn mobilnch telefon.

Obrzek 2: Stnn u mikrovlnn trouby

Obrzek 1: Antna radaru RL-41 dvojkiv reflektor se dvma nezvislmi pyramidlnmi trychti

4.6 Stnn obytnch mstnost

Antna radaru RL-41 pouv dvojkiv reflektor tvoen
perforovanm plechem (pro snen odporu proti vtru) se
dvma nezvislmi trychti. Radar se pouv pro zen
letovho provozu a pracuje ve frekvennm rozsahu 2,7 a
2,9 GHz. Nahoe je antna sekundrnho radaru SSR. Otvory o
velikosti nkolika mm pedstavuj rozumn kompromis
z hlediska odporu vzduchu (vtru), kter se sn zhruba na

Pokouet se odstnit njakou obytnou mstnost pro zamezen

komunikace pomoc mobilnch telefon (pokud bude tato
mstnost v oblasti s dobrm pokrytm) bude odsouzeno
k nezdaru, nebo nelze pedpokldat, e by se to povedlo vrazn lpe ne pro mikrovlnnou troubu. To podporuje i daj o
stavebnch konstrukcch, kdy lze doclit innost 60 dB, co

22 4

2011/22 16. 5. 2011

asi u obytnch mstnost nedoshneme (a navc ani takov

stnn by neposkytovalo dostatenou zruku pro zamezen
komunikace pomoc mobilnch telefon nap. dtem nebo
vzm).
Na druh stran pokouet se odstnit njakou obytnou mstnost
(nap. hlinkovou foli nalepenou na okna), abychom byli
chrnni proti kodlivmu zen blzk zkladov stanice
mobilnch telefon, by bylo siln kontraproduktivn. Sice
snme zen antny zkladov stanice (provozovatel obvykle peliv vol jej umstn, aby byla dostaten inn,
ale na druh stran si hld, aby byly splnny pslun normy
z hlediska ochrany zdrav a to i vn budovy a tm pedeel
ppadnm soudnm sporm). Ovem snen rovn vyslanho signlu zpsob, e nae mobiln telefony automaticky
zv vyzaovan vkon, kter se bude odret od vech pekek vetn dodatenho stnn. Vlivem nsobnch interferenc budou uvnit mstnosti msta, kde bude podstatn vt
vkon vyzaovan naim mobilnm telefonem, ne by tomu
bylo bez ochrannho stnn.
Obecn bude platit, e vyzaovn mobilnho telefonu mnohonsobn pev zen i relativn blzk zkladov stanice.

Literatura
[1] SVAINA, J. Elektromagnetick kompatibilita. Brno:
Vysok uen technick, 2001.
[2] PEREZ, R. Handbook of electromagnetic compatibility.
N. York: Academic press, 1995.
[3] HLAVA, K. Elektromagnetick kompatibilita (EMC)
drnch zazen. Pardubice: Univerzita Pardubice
2004.
[4] Rozhodnut komise ze dne 21. nora 2007 o umonn
vyuvn rdiovho spektra pro zazen vyuvajc ultrairokopsmovou technologii harmonizovanm zpsobem ve Spoleenstv. edn vstnk Evropsk unie L
55/33.
[5] PAUL, C. R. Introduction to Electromagnetic Compatibility. Hoboken: John Wiley & Sons, 2006.
[6] SUCH, L. en EM vln v reverberan komoe. In 10.
semin en vln v blzk a vzdlen zn antny, Pardubice, 14. kvtna 2009, CD ROM.

4.7 Automobil

[7] KRM, V. Broadband Measuring of Shielding

Covers. Radioengineering. 2006, vol. 15, no. 4, p. 39
42.

ada lid je pesvden, e automobil funguje jako Faradayova klec. Je vak nutn uvst, e skutenost je mnohem sloitj. Pro nzk frekvence budou platit zvry o stnn z sti
3 a to jak z hlediska elektrickch, tak i zejmna magnetickch
pol, ale pro vy frekvence se podstatn uplatn vliv nejrznjch otvor.
Proto lze spolehliv zastavit automobil na nkolik stovek
metr pomoc elektromagnetick pumy, nebo krtk, vysoce
vkonn impulsy pronikaj nejrznjmi otvory. To zpsob
pokozen mikro-kontrolr (MCU, tzn. mikroprocesor a
periferi), dcch nejrznj funkce (nap. elektronick zapalovn). Jedn se o vyazen elektronickch dl a to bu trval, nebo doasn (pro ni rovn signlu pro vt vzdlenosti), kdy lze MCU a tedy i automobil uvst znovu do chodu.
Telefonovn uvnit automobilu (bez ohledu na to, kdo telefonuje) bude zvyovat vkon, kter vyzauje n mobiln telefon, nebo pijat signl bude sten tlumen. Vlivem nsobnch interferenc pak mohou vznikat msta s podstatn vym
vkonem. To samozejm poskytuje dal argument proti
pouvn mobilnho telefonu pi jzd.

[10] BEZOUEK, P., SCHEJBAL, V., EDIV, P. Elektrotechnika. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2008.

5 Zvr

[14] SCHEJBAL, V. Czech Radar Technology, IEEE Trans.

on Aerospace and Electronics Systems, 1994, vol. 30,
no. 1, p. 2 - 17.

lnek ukazuje dleitost sprvnho stnn pro splnn podmnek EMC, podv zkladn vlastnosti stnn a uvd nkter typick pklady pouit stnn v praxi. V mnoha ppadech
uveden zkladn vlastnosti poskytnou znan jednoduch
vztahy pro proveden pouitelnch odhad a tedy i vodtko,
jak eit konkrtn problmy v praxi a kdy naopak nelze oekvat, e bychom mohli uspt.

[8] NOVK, J., IMNEK, J., ERN, O., DOLEEK,

R. EMC of Frequency Controlled Electric Drives. Radioengineering. 2008, vol. 17, no. 4, p. 101 105.
[9] NOVK, J., DOLEEK, J., ERN, O. EMC Specific
Problems of Frequency Converters Used at Interlocking
Device. Radioengineering, vol. 18, no. 4, p. 606 610.

[11] PIDANI, J., ERMK, D., SCHEJBAL, V. Gain Estimation of Doubly Curved Reflector Antenna. Radioengieering. 2008, vol. 17, no. 3, p. 38 41.
[12] SILVER, S. Microwave Antenna Theory and Design.
New York: McGraw-Hill, 1949.
[13] VOLAKIS, J. L. Antenna Engineering Handbook. N.
York, McGraw-Hill, 2007.

[15] BEZOUSEK, P., SCHEJBAL, V. Radar Technology in

the Czech Republic, IEEE Aerospace and Electronic
Systems Magazine, 2004, vol. 19, no. 8, p. 27 34.
[16] HEMMING, L. H. Electromagnetic anechoic chambers.
A Fundamental Design and Specification Guide. N.
York: J. Wiley, 2002.
[17] HEMMING, L. H. Architectural Electromagnetic Shielding Handbook. A Design and Specification Guide. Piscataway: IEEE Press, 1992.

Podkovn
Prce vznikla za podpory vzkumnho zmru MM
0021627505 Teorie dopravnch systm.

22 5