VYSOK UEN TECHNICK V BRN

BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKANCH

TECHNOLOGI
STAV ELEKTROENERGETIKY

FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION

DEPARTMENT OF ELECTRICAL POWER ENGINEERING

VPOET CHARAKTERISTICKCH VELIIN PI

ZEMNM SPOJEN V STI VN
CALCULATION OF CHARACTERISTIC VALUES OF THE EARTH FAULT IN MV NETWORK.

BAKALSK PRCE
BACHELORS THESIS

AUTOR PRCE

ANTONN PSAOVIC

AUTHOR

VEDOUC PRCE
SUPERVISOR

BRNO 2010

doc. Ing. PETR TOMAN, Ph.D.

Abstrakt

ABSTRAKT
V bakalsk prci se autor zabv problematikou zemnho spojen v sti vysokho napt.
V teoretick sti jsou uvedeny existujc poruchov stavy vyskytujc se na venkovnch
vedench. Stejnm bodem bakalsk prce je analza poruchovho stavu zemn spojen
v stch s neinn uzemnnm uzlem. V praktick sti je nsledn potna celkov kapacita
zadan st a dle zjitnch vsledk navrena zhec tlumivka slouc ke snen zemnho
proudu.

KLOV SLOVA:

s vn; zemn spojen; st kompenzovan; zhec tlumivka

Abstract

ABSTRACT
In the bachelor thesis author deals with the earth fault in MV network. In the theoretical part
of thesis there are identified existing faults occuring on power lines. The pivotal point of thesis is
the analysis of the earth fault in network with ineffectively earthead node. In the parctical part
author calculates the total capacity of specific network and according to the obtained results he
proposes the suitable arc suppresion coil to reduce the earth current.

KEY WORDS:

MV network; earth fault; compensated network; arc suppression coil

Obsah

OBSAH
SEZNAM OBRZK..................................................................................................................................7
SEZNAM TABULEK ..................................................................................................................................8
SEZNAM SYMBOL A ZKRATEK.........................................................................................................9
1 VOD .......................................................................................................................................................11
2 CL PRCE .............................................................................................................................................12
3 PORUCHOV STAVY ..........................................................................................................................13
3.1 ZKRATY ............................................................................................................................................13
3.1.1 ZKRATY V ELEKTRIZAN SOUSTAV .....................................................................................13
3.1.2 DRUHY ZKRAT ......................................................................................................................14
3.1.3 PRBH ZKRATOVHO PROUDU..............................................................................................15
3.1.4 CHARAKTERISTICK HODNOTY ZKRATOVCH PROUD .........................................................17
3.2 PEPT ............................................................................................................................................20
3.2.1 DRUHY PEPT ......................................................................................................................20
3.3 OSTATN PORUCHOV STAVY ..........................................................................................................22
4 ZEMN SPOJEN ...................................................................................................................................23
4.1 ST IZOLOVAN ..............................................................................................................................24
4.2 ST NEINN UZEMNN .............................................................................................................26
4.2.1 ST KOMPENZOVAN .............................................................................................................26
4.3 ST UZEMNN PES REZISTANCI .................................................................................................30
4.4 PORUCHY S PECHODOVM ODPOREM ..........................................................................................30
5 VPOET ZEMNHO SPOJEN.........................................................................................................32
5.1 POPIS ST.........................................................................................................................................32
5.2 VPOET PARAMETR ST ............................................................................................................34
5.2.1 VEDEN VN 98 ........................................................................................................................34
5.2.2 VEDEN VN 132 ......................................................................................................................36
5.2.3 CELKOV KAPACITY JEDNOTLIVCH SEK VEDEN .............................................................37
5.3 UREN PARAMETR ZHEC TLUMIVKY .....................................................................................37
5.3.1 INDUKNOST ZHEC TLUMIVKY ..........................................................................................37
5.3.2 VKON ZHEC TLUMIVKY ...................................................................................................37
5.3.3 PROUD ZHEC TLUMIVKOU..................................................................................................38
5.3.4 VYPOTAN PARAMETRY ZHEC TLUMIVKY .....................................................................38
5.3.5 NVRH ZHEC TLUMIVKY ...................................................................................................38
6 ZVR.....................................................................................................................................................39
POUIT LITERATURA ........................................................................................................................40
PLOHA A

SCHMA EEN ST ..............................................................................................41

PLOHA B

PARAMETRY ZHECCH TLUMIVEK SPOLENOSTI EGE ..........................42

Seznam obrzk

SEZNAM OBRZK
Obr.3.1 Druhy zkrat .....................................................................................................................15
Obr.3.2 Prbh soumrnho zkratovho proudu ...........................................................................16
Obr.3.3
Prbh nesoumrnho zkratovho proudu s maximln vyvinutou stejnosmrnou
slokou ....................................................................................................................................17
Obr.3.5 Trval pept....................................................................................................................20
Obr.3.6 Doasn pept ................................................................................................................20
Obr.3.7 Pechodn pept s dlouhm elem ................................................................................21
Obr.3.8 Pechodn pept s krtkm elem ..................................................................................21
Obr.3.9 Pechodn pept s velmi krtkm elem ........................................................................21
Obr.4.1 Izolovan s.....................................................................................................................25
Obr.4.2 Rozloen proud v izolovan sti pi zemnm spojen .....................................................26
Obr.4.3 Konpenzovan s.............................................................................................................28
Obr.4.4 Rozloen proud v kompenzovan sti pi zemnm spojen..............................................28
Obr.4.5 S uzemnn pes rezistanci............................................................................................30
Obr.4.6 Fzorov znzornn poruchovho proudu pi zmn pechodnho odporu ...................31

Seznam tabulek

SEZNAM TABULEK
Tab.4.1 Principiln een st jednotlivch napovch rovn ..................................................23
Tab.4.2 Parametry vybranch zhecch tlumivek ........................................................................27
Tab.5.1 Parametry veden VN 98 ...................................................................................................32
Tab.5.2 Parametry odboek z veden VN 98 ..................................................................................32
Tab.5.3 Parametry odboky Vladislav ...........................................................................................32
Tab.5.4 Parametry odboek z odboky Vladislav ..........................................................................33
Tab.5.5 Parametry veden VN 132 .................................................................................................33
Tab.5.6 Parametry odboek z veden VN 132 ................................................................................33
Tab.5.7 Parametry kabel a venkovnch veden vztaen na kilometr dlky veden......................34
Tab.5.8 Skuten parametry veden VN 98 ....................................................................................34
Tab.5.9 Skuten parametry odboek z veden VN 98 ...................................................................35
Tab.5.10 Skuten parametry odboky Vladislav ..........................................................................35
Tab.5.11 Skuten parametry odboek z odboky Vladislav..........................................................35
Tab.5.12 Skuten parametry veden VN 132 ................................................................................36
Tab.5.13 Skuten parametry odboek z veden VN 132 ...............................................................36
Tab.5.14 Skuten parametry seku veden 600/95 k zemnmu spojen.........................................36
Tab.5.15 Vypotan kapacity zadanho veden ............................................................................37
Tab.5.16 Vypotan parametry zhec tlumivky..........................................................................38
Tab.5.17 Parametry vybran zhec tlumivky typu ASR 1.6.........................................................38
Tab.B.1 Zhec tlumivky pro trval provoz...................................................................................42

Seznam symbol a zkratek

SEZNAM SYMBOL A ZKRATEK

c

Napov souinitel (-)

C0

Kapacita (F)

Ik

Poten rzov zkratov proud (A)

Ik

Poten efektivn hodnota tranzitnho zkratovho proudu (A)

Iavyp

Stejnosmrn sloka vypnacho zkratovho proudu (A)

IC

Kapacitn proud tekouc mstem zemnho spojen (A)

Ik

Ustlen zkratov proudu (A)

ik

Zkratov proud (A)

Ike

Ekvivalentn oteplovac zkratov proud (A)

Ikm

Nrazov zkratov proud (A)

IL

Proud tekouc zhec tlumivkou (A)

IP

Poruchov proud pi zemnm spojen (A)

Ivyp

Vypnac zkratov proud (A)

Ivyp,ns

Nesymetrick vypnac zkratov proud (A)

Souinitel nrazovho zkratovho proudu (-)

k1

Souinitel pro rzn druhy zkrat (-)

ke

Oteplovac koeficient (-)

Induknost (H)

Mnostv tepla (J)

QL

Vkon tlumivky (VAr)

Rezistance ()

tk

Doba trvn zkratu (s)

UN

Jmenovit napt (V)

US

Sdruen napt (V)

Uv

Sdruen vztan napt (V)

Seznam symbol a zkratek

XL

Indukce cvky ()

Zk

Celkov vypotan impedance ()

hlov rychlost (rads-1)

10

vod

11

1 VOD
V elektrizanch stch se mohou vyskytovat nebezpen poruchov stavy, kter ohrouj
sprvn chod jednotlivch prvk a nsledn provoz cel soustavy. Poruchy vznikaj nahodile
v jednotlivch prvcch elektrizan soustavy. Mezi poruchov stavy pat zkrat, pept, zemn
spojen a dal mon poruchy. Zemn spojen je takov porucha, kter se me na sti krtkodob
provozovat. U zemnho spojen se jedn o spojen jedn fze se zem. Zemn spojen se me
vyskytovat v soustav s izolovanm uzlem nebo v soustav s kompenzovanmi zemnmi proudy.
V soustav s neinn uzemnnm uzlem se uzel transformtoru spojuje se zem pes zhec
tlumivku tzv. Petersenovu cvku, kter slou k vykompenzovn zemnho proudu a mstem
poruchy netee dn proud. Zkratov proudy ovlivuj parametry rozvodn soustavy, proto je
nutn znt nejen jejich velikost, ale tak asov prbh zkratovch proud.
Proto se v elektrizan soustav pouvaj ochrany, kter maj za kol rozliit, o kterou
poruchu se jedn a nsledn ji rychle odstranit. Ochrany mus rozliit, o jakou poruchu jde nap.
zkrat, zemn spojen, pept anebo jestli se jedn o normln ppustn stav. Pi zjitn
poruchovho stavu v elektrizan sti mus ochrany zajistit jej odstrann a to jejm vypnutm
nebo snenm zaten. Tyto ochrany mus splovat urit vlastnosti, jako jsou selektivita,
rychlost psoben, citlivost a spolehlivost.

Cl prce

12

2 CL PRCE
Clem tto prce je podrobn analza monch poruchovch stav elektrickch veden. V
prvn sti jsou rozebrny zkraty, pept a ostatn poruchov stavy vyskytujc se na venkovnch
vedench. Ve druh sti je popsno zemn spojen. U toho poruchovho stavu se e mon
spojen st pi vzniku zemnho spojen. V praktick sti je navrena zhec tlumivka dle
vypotench parametr.

Poruchov stavy

13

3 PORUCHOV STAVY
V elektrizan soustav se mohou vyskytnout poruchov stavy, kter ohrouj provoz
jednotlivch prvk i cel soustavy. Poruchovmi stavy podle [1] rozumme:

Zkrat

Peten

Nadpt

Podpt

Nesoumrnost proud a napt

Zemn spojen

3.1 Zkraty
Zkratem rozumme vodiv spojen fz, nebo jedn fze se zem, piem se jedn o poruchu
a mus dojt k odpojen [2]. Zkrat me mt za nsledek tepeln a mechanick pokozen vodi.
Dle me dojt ke snen innho zaten v dsledku zkratu, to vede ke ztrt stability
synchronnch genertor, asynchronnmu chodu elektrizan soustavy a k jejmu ppadnmu
rozpadu [3].

3.1.1 Zkraty v elektrizan soustav

Zkratem v elektrizan soustav rozumme elektromagnetick pechodn dj, kter je asov
omezen okamikem nhlho zmenen impedance mezi krajnmi vodii ppadn stednm
vodiem nebo zem v nkter sti elektrizan soustavy (v mst poruchy) a okamikem
odpojen zdroj v mst poruchy.

Poruchov stavy

14

Pinou chybnho vodivho spojen mezi krajnmi vodii, stednm vodiem nebo zem
me bt:

Chybn manipulace

Mechanick pokozen izolace, nap. peten vodie venkovnho veden, pokozen

vodie pi zemnch prac apod.

Pirozen znehodnocen izolace

Pokozen izolace v dsledku zvenho elektrickho namhn pi deru blesku

nebo spnacch pochodech

Podle pechodovho odporu v mst poruchy mezi krajnmi vodii, stednm vodiem nebo
zem rozeznvme zkraty:

Dokonal (kovov) se zanedbatelnm pechodovm odporem (dokonal styk

kovovch vodi)

Nedokonal s hocm obloukem nebo jinak nedokonalm stykem vodi, kter

ohrouj msto poruchy

Dokonal zkraty zpsobuj nejvt tepeln a silov namhn prvk elektrizan soustavy a
jsou rozhodujc pro jejich dimenzovn [4].

3.1.2 Druhy zkrat

Podle zpsobu ztovn tfzovch zdroj pi zkratech podle [4] rozeznvme:

Zkraty soumrn:
-

tfzov

tfzov zemn

Zkraty nesoumrn:
-

dvoufzov

dvoufzov zemn

jednofzov

Poruchov stavy

15

Obr.3.1 Druhy zkrat

a) tfzov soumrn zkrat, b) tfzov soumrn zemn zkrat, c)dvoufzov nesoumrn
zkrat, d)dvoufzov nesoumrn zemn zkrat,
e) jednofzov nesoumrn zemn zkrat [4]

3.1.3 Prbh zkratovho proudu

Nhl zmna impedance na svorkch zdroj pi zkratov porue m za nsledek pechodn
dj ve vech prvcch elektrizan soustavy. Velkm zkratovm proudem se poru rovnovha
mezi polem magnetickm a elektrickm v prostoru elektrizan soustavy a do novho stavu
pechz soustava pomoc pechodnch sloek proudu a napt s vlastn periodou pslunch
obvod. Stanoven asovho prbhu proudu a napt pi zkratu se obvykle zanedbvaj pn
admitance prvk elektrizan soustavy vetn odbr.
Energie v ostatnch pasivnch prvcch elektrizan soustavy se zvtuje v dsledku
zvtujcho se proudu. Kdyby nedolo k peruen zkratovho proudu, trval by pechodn dj a
do zniku pechodnch sloek a vzniku novho rovnovnho stavu se stejnou celkovou
hodnotou energie magnetickho pole v prvcch nhradnho obvodu avak s rozloenm, kter
odpovd ustlenmu zkratovmu proudu.

Poruchov stavy

16

Za zjednoduench pedpoklad (stl buzen, prvky elektrizan soustavy nahrazeny pouze

podlnou impedanc induktivnho charakteru) je okamit hodnota zkratovho proudu
neharmonickou funkc asu se temi pechodnmi slokami, kter exponenciln zanikaj [4].

Obr.3.2 Prbh soumrnho zkratovho proudu [4]

Kde: I k ..poten rzov zkratov proud
I k ..poten efektivn hodnota tranzitnho zkratovho proudu
I k ..efektivn hodnota ustlenho zkratovho proudu

Rzov, tranzitn a ustlen zkratov proud jsou zvisl na pslunch impedancch

synchronnch stroj, jejich vnitnm naptm a na impedanci vnjho zkratovho obvodu. Jsou
tedy zvisl na buzen synchronnch stroj a jejich zaten ped zkratovou poruchou [4].

Poruchov stavy

17

Obr.3.3 Prbh nesoumrnho zkratovho proudu s maximln vyvinutou stejnosmrnou slokou

[4]
Kde: I k ..poten rzov zkratov proud
I k ..poten efektivn hodnota tranzitnho zkratovho proudu
I k ..efektivn hodnota ustlenho zkratovho proudu

3.1.4 Charakteristick hodnoty zkratovch proud

Pro dimenzovn elektrickch zazen a nastaven ochran nen zapoteb znt cel asov
prbh zkratovho proudu ik(t), ale jen charakteristick hodnoty zkratovho proudu:
1. poten rzov zkratov proud I k
2. nrazov zkratov proud I km
3. vypnac zkratov proud I vyp a jeho stejnosmrnou sloku I avyp
4. ekvivalentn oteplovac proud I ke
5. ustlen zkratov proud I k
6. dobu trvn zkratu t k

18

Poruchov stavy

1. Poten rzov zkratov proud I k je efektivn hodnota stdavho zkratovho proudu

v okamiku vzniku zkratu:
I k = k1
kde:

c U v
(kA; -, -, kV, ),
3 Zk

(3.1)

k1 souinitel uveden pro rzn druhy zkrat (pro tfzov zkrat k1=1)
Uv sdruen vztan napt
Zk. celkov vypotan impedance
cnapov souinitel zahrnujc odhad vnitnho napt zdroj za jejich
subtranzitn reaktanc v okamiku vzniku zkratu.

2. Nrazov zkratov proud I km je nejvt vrcholov hodnota zkratovho proudu, kter

nastv pi prvnm maximum v ase t=0,01s po vzniku zkratu. Nrazov zkratov proud se
pouv pro kontrolu silovch ink zkratovch proud, protoe silov inky jsou nejvt
prv v okamiku, kdy doshne zkratov proud sv prvn amplitudy.

I km = K 2 I k
kde:

( kA; -, kA),

(3.2)

K.souinitel nrazovho zkratovho proudu udvan normou

3. Symetrick vypnac zkratov proud I vyp je definovn jako efektivn hodnota stdavho
zkratovho proudu v okamiku vypnut zkratu tk.

tk

t
k
k

Ivyp = (Ik Ik )e +(Ik Ik )e + Ik

d

(kA; kA, kA, s, s)

(3.3)

Podle normy pro zkraty elektricky vzdlen od synchronnho stroje je mon uvaovat
soumrn vypnac zkratov proud rovn potenmu rzovmu zkratovmu proudu.
I vyp = I k (kA; kA)

(3.4)

4. Stejnosmrn sloka vypnacho zkratovho proudu I avyp je stedn hodnota horn a

doln obalov kivky prbhu zkratovho proudu v ase vypnut zkratu tk.

Poruchov stavy

2 I k e

I avyp =

19

tk

(kA; kA, s, s)

(3.5)

Ze soumrnho vypnacho zkratovho proudu I vyp a jeho stejnosmrn sloky I avyp lze
vypotat nesymetrick vypnac zkratov proud:
2
2
I vyp,ns = I vyp
+ I avyp
(kA; kA, kA)

(3.6)

5. Ekvivalentn oteplovac proud I ke je efektivn hodnota fiktivnho proudu harmonickho

prbhu, kter za dobu trvn zkratu tk vyvine pi prchodu rezistanc R stejn mnostv tepla Q
jako asov promnn zkratov proud s nejvt monou stejnosmrnou slokou.
tk

Q = R ik2 (t )dt = R I ke2 t k

(3.7)

Z rovnice (3.7) vyjdme Ike:

t

1 k 2
I ke =
ik (t )dt
t k 0

(kA; kA, s)

(3.8)

Ekvivalentn oteplovac proud se pouv pi kontrole tepelnch ink zkratovho proudu.

Pi praktickch vpotech se stanov z potenho rzovho zkratovho proudu I k pomoc
koeficientu ke, kter je dn normou pro rzn msta zkratu a rzn doby jeho trvn.
I ke = ke I k

(kA; -, kA)

(3.9)

6. Ustlen zkratov proud Ik je efektivn hodnota soumrnho zkratovho proudu, kter

protk obvodem po odeznn pechodnch jev [4].

Poruchov stavy

20

3.2 Pept
Pept v trojfzovch stdavch soustavch je jakkoliv napt mezi fzemi nebo mezi
fzemi a zem, kter svou velikost pekrauje amplitudu jmenovitho napt. Pept se mohou
liit svou velikost, asovm prbhem, pinou svho vzniku a frekvenc vskytu.

3.2.1 Druhy pept

Norma dl pept podle asovho prbhu do nsledujcch skupin:
1. Trval pept stdav pept sov frekvence a konstantn efektivn hodnoty.

Obr.3.4 Trval pept [5]

2. Doasn pept stdav pept sov frekvence a doby trvn od 0,03s do 3600s.

Obr.3.5 Doasn pept [5]

Poruchov stavy

21

3. Pechodn pept pept trvajc nkolik milisekund nebo mn, kter m

tlumen oscilan nebo impulsn prbh.

Obr.3.6 Pechodn pept s dlouhm elem [5]

Obr.3.7 Pechodn pept s krtkm elem [5]

Obr.3.8 Pechodn pept s velmi krtkm elem [5]

4. Kombinovan pept pept vznikne souasnm vskytem dvou druh pept.

Poruchov stavy

22

Pept je mon dlit podle piny jejich vzniku, kter me bt uvnit elektrizan soustavy
(ES) - vnitn pept (provozn), nebo vn ES vnj pept (atmosfrick) [5].

3.3 Ostatn poruchov stavy

1. Nesoumrnost proud a napt sniuje kvalitu dodvky elektrick energie a je
nebezpen zejmna pro elektrick toiv stroje, kdy me zptn sloka proudu
zpsobit pehvn rotorovho vinut.
2. Asynchronn chod nastv pi ztrt synchronismu genertoru. Je nebezpen zejmna
pro synchronn stroje a turbny a m za nsledek tak petovn veden a
transformtor.
3. Snen i zven frekvence je nebezpen zejmna v propojench elektrizanch
soustavch.
4. Zptn tok vkonu me nastat pi paralelnm provozu st rznch napt nap. st
110kV se st 22kV, kdy st vkonu tee st 22kV a je zpt vracena do st 110kV.
Me to vst k peten veden 22kV a tud k nekontrolovatelnm tokm vkon [3].

Zemn spojen

23

4 ZEMN SPOJEN
Zemn spojen se me vyskytnout v soustav s izolovanm uzlem nebo v stch s neinn
uzemnnm uzlem. St neinn uzemnn jsou takov, v nich jsou nulov body
transformtoru uzemnny pes velkou impedanci. St inn uzemnn maj vechny nulov
body transformtoru spojeny pmo se zem. Zpsob spojen uzlu vinut transformtoru se zem je
jednm z dleitch ukazatel. Zpsob spojen uzlu m vliv na chovn st bhem vodivho
spojen jedn fze se zem a to pedevm na velikost poruchovho proudu a velikost napt mezi
fzovm vodiem a zem [6].

Tab.4.1 Principiln een st jednotlivch napovch rovn [6]

Odlinost jednotlivch zpsob provozu soustav se projevuje pedevm rznmi pomry pi

stavech, kdy dochz k poruen symetrie st proti zemi. V izolovan nebo nepmo uzemnn
soustav se me 1plov porucha projevit jako zemn spojen, u st uzemnnch pmo nebo
nepmo pes rezistor jako 1fzov zkrat [7]. Velikost rezistoru odpovd nejastji velikosti
zkratovho proudu pi zemnm zkratu 1000A nebo 600A a tato porucha je vypnna
nadproudovou ochranou. V stch inn uzemnnch se v R nulov body transformtoru
uzemuj pmo se zem. V takto provozovan sti zstv napt uzlu vinut transformtoru vi
zemi tm nulov a napt zdravch fz zstv vi zemi na fzov hodnot. V esk
republice provozujeme inn uzemnn st VVN (110, 220, 400kV) a pevnou vtinu NN
st 400V.

Zemn spojen

24

Posuzovn velikosti proudu vede k rozhodovn o zpsobu dimenzovn a chrnn

v soustav. Velikost napt mezi vodiem a zem klade nrok na izolaci. Pi soumrnm chodu
st netee zemn proud. Napt mezi fzemi je sdruen, mezi fzi a uzlem je napt fzov [6].
Ke zjitn vzniku zemnho spojen meme vyut tchto jev, ktermi je doprovzeno:
1. Vrazn pokles fzovho napt postien fze, ppadn a na nulu.
2. Zven fzovch napt ve zdravch nepostiench fzch piblin na velikost
sdruenho napt.
3. Vznik nulov sloky napt tj. napt mezi uzlem transformtoru a zem, kter me
doshnout a fzov hodnoty napt v bezporuchovm stavu.
4. Vznik nulov sloky proudu, co je tetina poruchovho proudu tekouc mstem
zemnho spojen [3].

4.1 St izolovan
Uzel vinut transformtoru nen na uvaovan stran spojen se zem. Pi spojen jedn fze se
zem vzroste napt uzlu vinut transformtoru vi zemi na napt fzov, napt zdravch fz
vzroste vi zemi na napt sdruen. V bezporuchovm stavu zvis napt uzlu st na
nesymetrii st a v porovnn s fzovm naptm je relativn mal.
Velkou vhodou je, e pi poruchovm spojen jedn fze se zem lze s nadle provozovat.
Vzhledem k tomu, e v tomto poruchovm stavu m napt na zdravch fzch hodnotu
sdruenou, mus se izolace tto st dimenzovat na sdruen napt. Dal nevhodou provozu
v tomto poruchovm chodu je, e mstem spojen se zem tee proud kapacitnho charakteru,
jeho velikost je dna kapacitami zdravch fz cel st vi zemi a innmu odporu obvodu,
kterm se proud uzavr. Ten pro zjednoduen een asto zanedbvme a pak uvaujeme proud
ist kapacitn. Pokud tento zemn proud nepesahuje 10A a spojen se zem nen peruovan,
nevznikaj vtinou velk problmy.
Pi vzniku zemnho spojen (zvlt je-li peruovan) vznikaj znan pept na zdravch
fzch, kter mohou zpsobit dvojit zemn spojen (dvoufzov zkrat) a veden mus bt
odpojeno.

Zemn spojen

25

Jako izolovan jsou tedy provedeny pouze st VN (od 6 do 35kV) malho rozsahu, kde
kapacitn proud st nepekro hodnotu 20A [6]. Mstem poruchy protk celkov kapacitn
proud soustavy. Protoe poruchov proud m kapacitn charakter je jeho zhen velice obtn a
provzen znovuzpaly. Takto vznikl pechodn dje vyvolaj v sti pept. Z tchto dvod je
pouvn izolovanho uzlu omezeno na mal st. V normch pro provoz VN st se pipout
mezn rozsah kapacitnho proudu 20A, od hodnoty 10A se ji doporuuje kompenzace zemnch
proud [7].
U zemnho spojen v stch s izolovanm uzlem teou obvodem podstatn men proudy ne
pi zkratu a veden se zpravidla samoinn nevypn, ale pouze signalizuje zemn spojen. Proud
jdouc mstem zemnho spojen zvis na velikosti kapacity proti zemi.
Zhasnut oblouku je zvisl na velikosti proudu, kter vytvo zemn spojen. V opanm
ppad hoc oblouk pokozuje vodie a ostatn zazen, pi peruovanm zhen a zapalovn
oblouku zpsobuje pept a takto mohou vznikat vcensobn poruchy [2].

Obr.4.1 Izolovan s [6]

Zemn spojen

26

Obr.4.2 Rozloen proud v izolovan sti pi zemnm spojen [6]

4.2 St neinn uzemnn

St neinn uzemnn jsou takov, v nich jsou nulov body transformtoru uzemnny
pes velkou impedanci [6]. Pn nulov reaktance veden je tm ist kapacitnho charakteru,
tud zaazenm paraleln a stejn velk reaktance induktivnho charakteru lze teoreticky
doshnout rezonance napt v nulov soustav a pi zemnm spojen by mstem poruchy netekl
dn proud [2].

4.2.1 St kompenzovan
Kompenzaci kapacitnch zemnch proud v stch vysokho napt je nutn provdt tak, aby
mstem nhodnho zemnho spojen protkal pouze tzv. zbytkov proud a tm se doshlo
samoinnho zhen oblouku v mst poruchy. Dle je nutn redukovat hodnotu krokovho
napt v okol poruchy a umonit provoz veden s poruchou pi zemnm spojen (provoz je
omezen dovolenm oteplenm zhec tlumivky) [7].

27

Zemn spojen

Pro snen zemnho proudu se do nulovho bodu transformtoru pipojuje tzv. zhec
tlumivka (Petersenova cvka). Vlivem fzovho napt mezi nulovm bodem transformtoru a
zem je tlumivka zdrojem proudu induktivnho charakteru IL. Opt se pro zjednoduen een
uvauje proud ist induktivn. Pokud je tento proud stejn velik jako kapacitn proud tekouc
mstem zemnho spojen IC, dojde k vykompenzovn zemnho proudu a mstem poruchy netee
dn proud IP=0.
Zhec tlumivka mus bt regulovna tak, aby se induktivn proud mohl mnit podle
velikosti zemnho proudu, kter je v dan sti dn celkovou dlkou galvanicky spojenho veden
st. Tato dlka se mn bu vypnnm, nebo zapnnm jednotlivch veden anebo roziovnm
st. Pi uvaovn inn sloky proudu zemnho spojen a obvodu tlumivky tee mstem spojen
tzv. zbytkov proud. Ve uveden skutenosti jsou uvaovny pro zkladn harmonickou
proudu, avak mstem zemnho spojen mohou tci i proudy vych harmonickch [6].
Zhec tlumivka se uruje z velikosti zemnho proudu, fzovho napt a jmenovitho
vkonu. Zhec tlumivky se dimenzuj na 2 hodinov nebo trval chod a provd se vdy
s velkm regulanm rozsahem. U venkovnch st 22kV se nedoporuuje ponechvat st del
ne 600 700km v jednom galvanickm celku. Pi vtch dlkch je teba tyto st rozdlit a
zcela oddlen napjet transformtory se samostatnmi zhecmi tlumivkami [2].
Regul. rozsah [A] pi vkonu [kVAr]
Napt st [kV]

Napt tlumivky [kV]

50

200

800

3,64

1,4 14

5,5 55

22 220

10

6,06

0,8 8

3,3 33

13 132

22

13,3

6 60

21,2

4 38

35

Tab.4.2 Parametry vybranch zhecch tlumivek [2]

Pi vzniku zemnho spojen je nutno najt postien vvod. Vyhledn tohoto postienho
vvodu postupnm vypnnm ruiv psob na odbratele. een je v samoinnm pepnn
odporu do pomocnho obvodu zhec tlumivky, m se zvt inn sloka zbytkovho proudu
o 20 a 30%, co zlep funkci zemnch rel, take mohou signalizovat postien veden [2].
Kompenzace kapacitn sloky zemnho proudu m jet dal ekonomick dosah a to dky
nim nkladm na uzemnn. Toto me bt dimenzovno pouze na zbytkov proud a je tedy

Zemn spojen

28

levnj, ani by vzniklo nebezpen dotykov napt. V esk republice provdme

kompenzovn i kabelovch st menho rozsahu. Vyuit kompenzovanch st je opt dno
velikost jejich kapacitnho proudu. Horn mez je 100A u venkovnch veden, 300A u smench
a 450A u veden kabelovch. V zsad se kompenzovan s pi spojen jedn fze se zem chov
jako s izolovan, ale kapacitn poruchov proud je kompenzovn a mstem poruchy a tedy i
postienou fz protk jen velmi mal zbytkov proud, co pin tak problematick zjiovn
msta zemnho spojen [6].

Obr.4.3 Konpenzovan s [6]

Obr.4.4 Rozloen proud v kompenzovan sti pi zemnm spojen [6]

Zemn spojen

29

Mstem poruchy tedy nepotee dn proud jestlie [2]:

I P = I L + IC = j

UN
j 3 U N C0 = 0 (A; kV, rads-1, H, kV, rads-1, F)
L

1
= 3C0
L

(rads-1, H, rads-1, F)

(4.1)

(4.2)

Induknost a vkon tlumivky se ur ze vztahu [2]:

L=

QL =

1
3 2 C0

(H; rads-1.F)

U S2
(kVAr; kV, rads-1, H)
3 L

(4.3)

(4.4)

Zhec tlumivka se uruje z velikosti zemnho proudu, fzovho napt a jmenovitho vkonu,
kter je dn [2]:

XL =L =

IL =

1
(; rads-1, H, rads-1, F)
3 C0

UN
US
=
= 3 U S C0 (A; kV, rads-1, F )
XL
3 XL

QL =

US
U S2
IL =
= U S2 C0 (kVAr; kV, rads-1, F)
3 L
3

(4.5)

(4.6)

(4.7)

Zemn spojen

30

4.3 St uzemnn pes rezistanci

V stch uzemnnch pes rezistor se jedn o 1fzov zkrat [7]. Uzel transformtoru je spojen
se zem pes rezistor, kter m omezovat poruchov kapacitn proud pi spojen jedn fze se
zem. Pouv se pedevm u kabelovch st velkho rozsahu, kde tyto proudy mohou dosahovat
velkch hodnot. Vhodou je omezen pept, nevhodou je vak nutnost vypnut veden [6].

Obr.4.5 S uzemnn pes rezistanci [6]

4.4 Poruchy s pechodovm odporem

Pevn vtina 1plovch poruch m charakter odporovho zemnho spojen s asovou
zmnou odporu poruchy, jedn se o obloukov zemn spojn. Velikost hodnoty odporu poruchy
m vliv na charakter pechodnch dj analyzovanch veliin. Jde pedevm o pept, strmost
napt a rzovou sloku proudu mstem zemnho spojen [7].

Zemn spojen

31

Obr.4.6 Fzorov znzornn poruchovho proudu pi zmn pechodnho odporu [7]

Z hlediska praxe dochz k nejastjmu vskytu vysoko-ohmovch zemnch spojen

s asovou zmnou rezistance msta poruchy, dochz tedy ke vzniku tzv. obloukovch zemnch
poruch. V ppad vysoko-ohmickho zemnho spojen je nutn pro vpoet napovch pomr
v mst nesymetrie respektovat odpor poruchy. Pi zmn odporu poruchy od minimlnch
hodnot odpovdajc kovovmu zemnmu spojen po hodnotu meznho odporu poruchy
odpovdajc rovnovnmu stavu soustavy dochz k tzv. vysunut fzoru napt v uzlu systmu.
Souasn dochz k omezen velikosti poruchovho proudu, kter protk mstem poruchy a
k postupnmu zvyovn amplitudy fzoru napt fze s poruchou. Zven odporu poruchy m
pzniv vliv na omezen uvedenho pept [7].

Vpoet zemnho spojen

32

5 VPOET ZEMNHO SPOJEN

kolem prce je urit celkovou kapacitu zadan st a nsledn navrhnout zhec tlumivku
pro kompenzaci proudu zemnho spojen zadan sti st 22kV. een s se skld z veden
VN 132, veden VN 98 a odboky Vladislav a je uvedena v ploze A.

5.1 Popis st
V tto sti jsou popsny parametry st, kterou tvo veden VN98, odboka Vladislav a
veden VN 132. V nsledujcch tabulkch je popsan pouit typ venkovnho veden (kabelu),
jeho pslun dlka a parametry veden vztaen na kilometr dlky veden.

Dlka [m]

Typ

140

Kabel AXEKCEY 240mm2

3850

Venkovn veden 95 mm2

4650

Venkovn veden 95 mm2

300

Venkovn veden 185 mm2

1500

Venkovn veden 95 mm2

Tab.5.1 Parametry veden VN 98

Dlka [m]

Typ

70

Venkovn veden 70 mm2

530

Venkovn veden 50 mm2

340

Venkovn veden 42 mm2

1490

Venkovn veden 35 mm2

Tab.5.2 Parametry odboek z veden VN 98

Dlka [m]

Typ

2500

Venkovn veden 95 mm2

6150

Venkovn veden 95 mm2

Tab.5.3 Parametry odboky Vladislav

Vpoet zemnho spojen

Dlka [m]

Typ

460

Kabel ANKTOYPV 120 mm2

5650

Venkovn veden 50 mm2

13620

Venkovn veden 42 mm2

1598

Venkovn veden 35 mm2

Tab.5.4 Parametry odboek z odboky Vladislav

Dlka [m]

Typ

155

Kabel AXEKCEY 240mm2

740

Venkovn veden 95 mm2

1965

Venkovn veden 95 mm2

930

Venkovn veden 95 mm2

3450

Venkovn veden 70 mm2

5550

Venkovn veden 70 mm2

Tab.5.5 Parametry veden VN 132

Dlka [m]

Typ

2540

Venkovn veden 70 mm2

13330

Venkovn veden 50 mm2

9016

Venkovn veden 42 mm2

4050

Venkovn veden 35 mm2

Tab.5.6 Parametry odboek z veden VN 132

33

34

Vpoet zemnho spojen

Typ

]
Rk [

Xk [
]

Xck [k
]

Kabel AXEKCEY 240mm2

0,125

0,113

10,59

Kabel ANKTOYPV 120 mm2

0,299

0,097

13,66

Venkovn veden 185 mm2

0,180

0,335

295,9

Venkovn veden 95 mm2

0,369

0,351

314,9

Venkovn veden 70 mm2

0,501

0,374

323,6

Venkovn veden 50 mm2

0,69

0,384

333,2

Venkovn veden 42 mm2

0,75

0,392

338,2

Venkovn veden 35 mm2

0,97

0,401

343,4

Tab.5.7 Parametry kabel a venkovnch veden vztaen na kilometr dlky veden

5.2 Vpoet parametr st

V tto sti budou vypotny skuten podln a pn parametry jednotlivch sek st.
Hlavnm kolem bude vypotat kapacity jednotlivch sek veden a z nich nsledn urit
celkovou kapacitu zadan st.

5.2.1 Veden VN 98
Dlka
Prez
veden
veden
Parametry st
l
S
R
X
XC
[m]
[mm2]
[]
[]
[k]
140
240
0,018
0,016
1,483
3850
95
1,421
1,351
1212,365
4650
95
1,716
1,632
1464,285
300
185
0,054
0,101
88,77
1500
95
0,554
0,527
472,35
Tab.5.8 Skuten parametry veden VN 98

Vpoet zemnho spojen

Dlka
Prez
veden
veden
Parametry st
l
S
R
X
XC
2
[m]
[mm ]
[]
[]
[k]
70
70
0,035
0,026
22,652
260
42
0,195
0,102
87,932
520
35
0,504
0,209
178,568
80
42
0,06
0,031
27,056
820
35
0,795
0,329
281,588
340
50
0,235
0,131
113,288
190
50
0,131
0,073
63,308
150
35
0,146
0,06
51,51
Tab.5.9 Skuten parametry odboek z veden VN 98

Dlka
Prez
veden
veden
Parametry st
l
S
R
X
XC
[m]
[mm2]
[]
[]
[k]
2500
95
0,923
0,878
787,25
6150
95
2,269
2,159
1936,635
Tab.5.10 Skuten parametry odboky Vladislav

Dlka
Prez
veden
veden
Parametry st
l
S
R
X
XC
2
[m]
[mm ]
[]
[]
[k]
460
120
0,138
0,045
6,284
190
50
0,131
0,073
63,308
612
35
0,594
0,245
210,161
7280
42
5,46
2,854
2462,096
215
35
0,209
0,086
73,831
1500
50
1,035
0,576
499,8
40
42
0,03
0,016
13,528
160
50
0,11
0,061
53,312
5700
42
4,275
2,234
1927,74
3800
50
2,622
1,459
1266,16
250
35
0,243
0,1
85,85
300
35
0,291
0,120
103,02
311
35
0,302
0,125
106,797
60
35
0,058
0,024
20,604
600
42
0,45
0,235
202,92
Tab.5.11 Skuten parametry odboek z odboky Vladislav

35

Vpoet zemnho spojen

5.2.2 Veden VN 132

Dlka
Prez
veden
veden
Parametry st
l
S
R
X
XC
2
[m]
[mm ]
[]
[]
[k]
155
240
0,019
0,018
1,641
740
95
0,273
0,26
233,026
1965
95
0,725
0,69
618,779
930
95
0,343
0,326
292,857
3450
70
1,728
1,29
1116,42
5550
70
2,781
2,076
1795,98
Tab.5.12 Skuten parametry veden VN 132

Dlka
Prez
veden
veden
Parametry st
l
S
R
X
XC
2
[m]
[mm ]
[]
[]
[k]
760
50
0,524
0,292
253,232
250
35
0,243
0,1
85,85
180
35
0,175
0,072
61,812
126
42
0,095
0,049
42,613
18
42
0,014
0,007
6,088
400
35
0,388
0,16
137,36
8600
42
6,45
3,371
2908,52
1940
35
1,882
0,78
666,196
2570
50
1,773
0,987
856,324
10
42
0,0075
0,0039
3,382
480
35
0,466
0,192
164,832
60
42
0,045
0,024
20,292
10
42
0,0075
0,0039
3,382
170
35
0,165
0,068
58,378
220
42
0,165
0,086
74,404
630
35
0,611
0,253
216,342
2540
70
1,273
0,95
821,944
10000
50
6,9
3,84
3332
460
120
0,138
0,045
6,284
Tab.5.13 Skuten parametry odboek z veden VN 132

Dlka
Prez
veden
veden
Parametry st
l
S
R
X
XC
2
[m]
[mm ]
[]
[]
[k]
600
95
0,221
0,211
188,94
Tab.5.14 Skuten parametry seku veden 600/95 k zemnmu spojen

36

37

Vpoet zemnho spojen

5.2.3 Celkov kapacity jednotlivch sek veden

V nsledujc tabulce jsou vypotny reaktance a kapacity jednotlivch sek veden.
VN 98
Xc
[k]
1,198

C
[F]
2,657

Odboka
Vladislav
VN 132
sek 600/95
Xc
C
Xc
C
Xc
C
[k]
[F]
[k]
[F]
[k]
[nF]
2,662
1,196
0,591
5,386 188,94 16,847
Tab.5.15 Vypotan kapacity zadanho veden

Celkov kapacita
veden
C
[F]
9,253

5.3 Uren parametr zhec tlumivky

V tto sti budou vypotny parametry zhec tlumivky, kter jsou induknost zhec
tlumivky, vkon a proud zhec tlumivky. Parametry zhec tlumivky se budou urovat
podle vztah, kter jsou uvedeny v kapitole 4.2.1.

5.3.1 Induknost zhec tlumivky

Budeme vychzet ze vztahu (4.1), ze kterho plyne, e mstem poruchy tee nulov
poruchov proud. V tomto ppad budeme porovnvat proud prochzejc zhec tlumivkou
a proud prochzejc kapacitou veden. Po prav vyplyne vztah (4.2), ze kterho bude
vypotna induknost zhec tlumivky podle vztahu (4.3), ve kterm C0 zna celkovou
vypotanou kapacitu veden. Celkov kapacita veden je uveden v tabulce 5.15.
L=

1
3 C0
2

1
= 0,365 H
3 (2 50 ) 9,253 10 6
2

5.3.2 Vkon zhec tlumivky

Vkon zhec tlumivky bude vypoten ze vztahu (4.4).

U S2
22 103
QL =
=
= 1406958,766VAr = 1,407 MVAr
3 L 3 2 50 0,365

Vpoet zemnho spojen

38

5.3.3 Proud zhec tlumivkou

Proud zhec tlumivkou bude vypoten podle vztahu (4.6).

IL =

UN
US
=
= 3 U S C0 = 3 22 103 2 50 9,253 10 6 = 110,768 A
XL
3 XL

5.3.4 Vypotan parametry zhec tlumivky

V nsledujc tabulce jsou uvedeny vypotan parametry zhec tlumivky.

Induknost zhec
Vkon zhec
Proud zhec
tlumivky
tlumivky
tlumivkou
L
QL
IL
[H]
[MVAr]
[A]
0,365
1,407
110,768
Tab.5.16 Vypotan parametry zhec tlumivky

5.3.5 Nvrh zhec tlumivky

V tto sti byla vybrna zhec tlumivka od spolenosti EGE, podle vypotanch
parametr. Parametry zhecch tlumivek spolenosti EGE jsou uvedeny v ploze B.
Tlumivka byla zvolena podle vypotanho vkonu a vybrna dle nejbliho vyho vkonu
z katalogu.
Byla zvolena zhec tlumivka o typovm oznaen ASR 1.6, kter bude provozovna na
trval chod.

Maximln
Rozmry
vkon
Vha
Vka ka Hloubka
[kVA]
[mm] [mm]
[mm]
[kg]
1600
2510 1810
1492
3800
Tab.5.17 Parametry vybran zhec tlumivky typu ASR 1.6

Zvr

39

6 ZVR
V tto prci se e poruchov stavy, kter mohou vznikat na venkovnch vedench. V prvn
sti byly rozebrny poruchov stavy, jako jsou zkraty, pept a dal mon poruchy. Zkraty
jsou rozdleny na soumrn a nesoumrn. Pot byl popsn prbh zkratovho proudu a jeho
charakteristick veliiny. Dle je popsn pojem pept a nsledn je rozdleno pept podle
asovho prbhu a podle piny vzniku na vnitn pept a vnj pept.
Druh st prce popisuje zemn spojen. Zemn spojen je tak druh poruchy, kter lze pi
spojen jedn fze se zem nadle provozovat. U zemnho spojen jsou popsny soustavy, ve
kterch se zemn spojen me vyskytnout, jako jsou soustavy s izolovanm uzlem a soustavy
s neinn uzemnnm uzlem. Pi vzniku zemnho spojen teou obvodem podstatn men
proudy ne je tomu pi vzniku zkratu. V tomto ppad se veden samoinn nevypn, ale pouze
signalizuje zemn spojen. V soustavch s neinn uzemnnm uzlem se uzel transformtoru
spojuje se zem pes zhec tlumivku, kter m za kol kompenzovat zemn proudy.
Praktick st tto prce se zabvala nvrhem zhec tlumivky pro s 22kV. Pro zadanou
s, kter se skld z veden VN 132, veden VN 98 a odboky Vladislav byly vypotny
skuten podln a pn parametry st. Z pnch parametr se urily jednotliv kapacity
veden a nsledn celkov kapacita, kter jsou uvedeny v kapitole 5.2.3. Z celkov kapacity
veden se vypotala induknost, vkon a proud zhec tlumivky (Tab.5.16). Z tchto parametr
je navrena podle [8] zhec tlumivku EGE typ ASR 1.6.

Pouit literatura

POUIT LITERATURA
[1] HALUZK, WEIDINGER, KRTK, Ochrany a jitn energetickch zazen.
VUT Brno, 63stran
[2] HODINKA, Pechodov jevy v elektrizan soustav. VUT Brno 1989, 246stran
[3] HALUZK, Ochrany a automatiky v elektrickch stch. VUT Brno 1985, 160 stran
[4] BLAEK, SKALA, Distribuce elektrick energie. VUT Brno, 138 stran
[5] BLAEK, SKALA, Vysok napt a elektrick pstroje. VUT Brno, 72 stran
[6] ORSGOV, Rozvodn zazen. VUT Brno, 152 stran
[7] MIK, Analza napovch a proudovch pomr 1plovch poruch ve vlastn spoteb
VN elektrrenskch a prmyslovch provoz. Disertan prce. Ostrava: VB, 2007, 142
stran
[8] ELA O 320.7 cz, Katalog zhecch tlumivek EGE. esk Budjovice, 13 stran

40

Plohy

Ploha A Schma een st

41

Plohy

Ploha B

Parametry zhecch tlumivek spolenosti EGE

Tab.B.1 Zhec tlumivky pro trval provoz [8]

42