Tbor 8. a 9.11.

2011

Konference K CIRED 2011

ZHODNOCEN FUNKCE AUTOMATIKY

PIZEMNN POSTIEN FZE BHEM
NZKOOHMOVHO ZEMNHO SPOJEN VZHLEDEM K NEBEZPENMU DOTYKOVMU NAPT
David Topolnek, Petr Toman, Jaroslava Orsgov, VUT v Brn
Jaromr Dvok, E.ON esk republika, s.r.o.

Na zklad teoretickch vah byla provedena srie experimentlnch men, kter mla zhodnotit funkci
automatiky pizemnn postien fze z hlediska vskytu monho nebezpenho dotykovho napt a to
zejmna pi porue v DTS, kter maj zemnc soustavu propojenou se soustavou nn. Experimentln men
bylo provedeno uvnit mstsk distribun soustavy a v soustav mimomstsk. Bhem men byla umle
vyvolvna kovov a obloukov ZS, bhem kterch byl monitorovn mon vskyt nebezpench dotykovch napt v okol postien DTS, a to v situaci ped a po pizemnn postien fze. Pspvek prezentuje
vsledky tchto men se zvrenm vyhodnocenm funkce automatiky pizemnn postien fze a jej
dopad na vskyt nebezpench dotykovch napt a to i v ppad provozu soustavy smen s kapacitnm
proudem pesahujc hodnotu 300 A.

1. VOD
Problematika provozovn kompenzovanch elektrickch st sebou nese v ppad provozu s poruchou vdy
urit riziko v mst poruchy s ohledem na bezpenost v mst poruchy. Toto riziko, i kdy je minimalizovno,
uritm zpsobem zvis tak na velikosti provozovan st a s touto velikost narst.
Jednm z een me bt respektovn doporuen normy SN 33 3070 (1979), kter omezuje velikost maximlnho zbytkovho proudu v mst poruchy na 60A, piem doporuuje venkovn st provozovat do
rozsahu 100A kapacitnho proudu, smen do rozsahu 300A a kabelov do rozsahu 450A kapacitnho
proudu. Tyto velikosti st jsou v R pevn respektovny.
V uritch situacch se vak jev tyto doporuen rozsahy jako nedostaten a je teba po omezenou dobu
provozovat st vt (v konkrtnch aplikacch s rozsahem pes 800A kapacitnho proudu.
Typickm pkladem jsou stanice 110/22 kV na okrajch velkch mst, kde jeden transformtor napj odporov uzemnnou mstskou kabelovou s a druh venkovn kompenzovanou smenou s. Pokud jsou
v rozvodn pouze dva transformtory 110/22kV, je nutn pi odstaven jednoho transformtoru provozovat
celou s z transformtoru druhho. Toto je mon pouze v ppad, e vkon transformtor je dostaten
pro napjen cel oblasti.
Pro omezen ink poruchovho proudu je mon v napjec rozvodn vyut metody pizemovn postien fze, kter dle teoretickch pedpoklad a dosud provedench experimentlnch men m vtinoupozitivn vliv na snen velikosti poruchovho proudu a tedy na zven bezpenosti v mst poruchy
[2,3,4].
Tato prce navazuje na prci prezentovanou v [1], kter se zabv vyetovnm krajnch nepznivch ppad, kdy teoreticky po pizemnn postien fze v napjec rozvodn proud mstem poruch vzroste. Dle v
lnku jsou prezentovny vsledky experiment provedench za elem oven vlivu pizemnn postien
fze na velikost dotykovch napt pi poruchch na spolenm uzemnn trafostanic vn/nn.

2. EXPERIMENTLN MEN V MSTSK STI DS

Pro oven teoretickch poznatk bylo provedeno reln men s elem indikovat nebezpen dotykov
napt u konench odbratel bhem poruchy na primrn stran distribunho transformtoru. Toto dotykov napt bylo monitorovno po celou dobu umle vyvolanho zemnho spojen v kompenzovan vn sti,
kter je vybavena automatikou pizemnn postien fze.

Topolnek - Sekce .3/ refert . 4

K CIRED 2011

Tbor 8. a 9.11.2011

Konference K CIRED 2011

Pro experiment byly vytipovny dv distribun transforman stanice (DTS) s uzemnnm spolenm se
stednm vodiem st nn (0,4 kV) a nejvtm zatenm, jak je zobrazeno na obrzku 4. Tyto DTS byly napjeny transformtorem 110kV/22 kV s kompenzan tlumivkou SC na jejm pomocnm vkonovm vinut
byl pipojen odpornk pro krtkodob zven inn sloky poruchovho proudu Rp. Pi provozu soustavy velkho rozsahu, soustavy s kapacitnm proudem 800 A, byly vyuity dv paraleln zapojen zhec
tlumivky, z nich jedna byla nastavena trvale a druh byla ladna. K ppojnici napjec rozvodny byl pipojen
tplov vkonov vypna automatiky pizemnn postien fze, kter automaticky pizemuje postienou
fzi pes rezistanci RSH k zemnc soustav rozvodny.
V napjec rozvodn byly instalovny mic pstroje zaznamenvajc proud kompenzanmi tlumivkami IL1
a IL2, dle pak napt uzlu transformtoru U0, proud mstem entovn ISH, fzov napt U1, U2, U3 a odbrov proudy postienho vvodu I1PO, I2PO, I3PO. V distribun transforman stanici pak byly zaznamenvny
prbhy fzovch napt na sekundrn stran distribunho transformtoru U1n, U2n, U3n, odbrov proudy
na sekundrn stran distribunho transformtoru I1n, I2n, I3n, proud vodiem PEN IPEN, proud do uzlu transformtoru ITr a poruchov proud If. Dle bylo zaznamenvno naven potencilu zemnc soustavy DTS
UE, jeho zemnc elektroda byla ve vzdlenosti nejmn desetinsobku prmru zemnc soustavy DTS
(100 m a 50 m dle mstnch podmnek). Dotykov napt bylo meno v odbrnm mst spotebitel. Pi
men byl brn v vahu odpor lidskho tla 1 k a elektroda pedstavujc lidskou nohu s celkovou plochou
2
400 cm byla pitlaovna silou 500 N ve vzdlenosti 1 m od neivch st.

Obrzek 2.1: Zjednoduen popis soustavy a mcch mst bhem experimentlnho men
Experiment byl provdn pro nejnepznivj ppady, kter by mohly vst ke vzniku nebezpenho dotykovho napt v mst konen spoteby a tak k negativnmu inku automatiky pizemnn postien fze,
jak bylo popsno v [1]. Pi experimentu tedy bylo mezi postienou fz a neivou st trafostanice umle
vytvoeno kovov zemn spojen. Dodaten bylo vytvoeno i obloukov zemn spojen simulujc pokozenou prchodku distribunho transformtoru. Celkov prbh experimentu byl zen temi vypnai, jak vyplv z obrzku 2.1. Vypna zemnho spojen byl ovldn manuln a zbyl dva automatikou
v pednastavench asech od vzniku zemnho spojen.
Celkem bylo umle vyvolno dvanct jednoplovch poruch uvnit vybran DTS, konfigurace a parametry
jednotlivch experimentlnch men jsou zobrazeny v tabulce 2.1. Men bylo provedeno pro maximln (In
cca 300 A) a minimln (stav naprzdno) zaten distribunho transformtoru, pro vykompenzovan a podkompenzovan stav distribun soustavy, pro nzkoohmov a odporov zemn spojen, a tak pro dva rozsahy kapacitnho proudu distribun soustavy 300 A a 800 A.

Tabulka 2.1: Parametry jednotlivch pokus experimentlnho men

Typ ZS

Stav kompenzace

Zaten
DT

Rozsah soustavy

nzkoodporov

kompenzovan

nezaten

IC=302 A

nzkoodporov

podkompenzovan (IL=260A)

nezaten

IC=302 A

obloukov

podkompenzovan (IL=260A)

nezaten

IC=302 A

obloukov

kompenzovan

nezaten

IC=302 A

Pokus

Topolnek - Sekce .3/ refert . 4

K CIRED 2011

Tbor 8. a 9.11.2011

Konference K CIRED 2011

Typ ZS

Stav kompenzace

Zaten
DT

Rozsah soustavy

obloukov

kompenzovan

zaten

IC=300 A

obloukov

podkompenzovan (IL=260A)

zaten

IC=302 A

obloukov

podkompenzovan (IL=260A)

zaten

IC=302 A

nzkoodporov

kompenzovan

zaten

IC=300 A

nzkoodporov

kompenzovan

zaten

IC=812 A

10

nzkoodporov

podkompenzovan (IL=770A)

zaten

IC=812 A

11

obloukov

podkompenzovan (IL=770A)

zaten

IC=812 A

12

obloukov

kompenzovan

zaten

IC=812 A

Pokus

2.1. VYHODNOCEN EXPERIMENT

Vzhledem k rozshlosti celho experimentlnho men, jsou ne zobrazeny pouze vybran prbhy zajmav pro vsledn vyhodnocen vlivu automatiky pizemnn postien fze na bezpenost st nn a to pro
provoz st s kapacitnm rozsahem do 300 A a maximlnm kapacitnm rozsahem 800 A testovan st. Dle
eskch norem je limitn hodnota kapacitnho proudu kompenzovan distribun st, kter se sm provozovat u st smench 300 A. Avak technick podmnky testovan st umouj s vyuitm dvou zhecch
tlumivek provozovat s do rozsahu a 800 A, proto bylo tak provedeno experimentln men a zhodnocen dopadu provozu takto rozshl st na bezpenost st nn.
Na obrzku 2.2 jsou zobrazeny prbhy dotykovho napt Udot, napt postien zemnc soustavy (napt
naven potencilu DTS) UE, poruchovho proudu If, odbrovho proudu postien fze na vvodu I1 a
proudu mstem pizemnn postien fze ISH bhem pokusu . 1 (Tabulka 1). Bhem tohoto experimentu
bylo v sti s rozsahem 302 A simulovno kovov zemn spojen a distribun transformtor byl v dob poruchy provozovn naprzdno. Jak je patrn z tohoto obrzku, tak pizemnn postien fze nem dn efekt
na rove zemnho proudu a tud ani na rove dotykovho napt. Dotykov napt ani napt postien
zemnc soustavy dosahuje velmi nzkch hodnot.
320 A
160 A

i1
0A
if
-160 A
is h
-320 A

uE

2V
1V
0V
-1 V
-2 V

2V
1V
udot 0 V
-1 V
-2 V
-3 V
0s

2s

4s

6s

8s

10 s

12 s

14 s

16 s

Obrzek 2.2: Zznam poruchovho proudu, proudu mstem entovn, odbrovho proudu na vvodu
v postien fzi, napt zemnc soustavy DTS a dotykovho napt pi pokusu . 1

Topolnek - Sekce .3/ refert . 4

K CIRED 2011

Tbor 8. a 9.11.2011

Konference K CIRED 2011

100 A
1,8 V

90 A

If
Ish

UE
Udot1

80 A
70 A
60 A

1,5 V

1,2 V

50 A
0,9 V

40 A
0,6 V

30 A
20 A

0,3 V

10 A
0V

0A
0s

2s

4s

6s

8s

10 s

12 s

14 s

0s

16 s

2s

4s

6s

8s

10 s

12 s

14 s

Obrzek 2.3: Prbh efektivn hodnoty poruchovho proudu a proudu mstem entovn (. 1)

16 s

Obrzek 2.4: Prbh efektivn hodnoty dotykovho

napt a napt zemnc soustavy postien DTS (. 1)

Na obrzku 2.5 jsou zobrazeny podobn oscilografick prbhy zaznamenan bhem pokusu . 4. Pi tomto
experimentu bylo pi identick konfiguraci st simulovno obloukov zemn spojen (pokozen kabel). Pi
tomto typu poruchy je patrn pozitivn efekt metody pizemnn postien fze, kdy dojde k uhasnut oblouku
a k trvalmu peruen poruchov smyky. Tento pozitivn efekt je patrn i z prbhu zemnho proudu IE a
napt UE.
320 A
160 A

i1po
0A
if
-160 A
ish
-320 A

uE

10 V
5V
0V
-5 V
-10 V

2V
1V
udot 0 V
-1 V
-2 V
-3 V
0s

2s

4s

6s

8s

10 s

12 s

14 s

16 s

Obrzek 2.5: Zznam poruchovho proudu, proudu mstem entovn, odbrovho proudu na vvodu
v postien fzi, napt zemnc soustavy DTS a dotykovho napt pi pokusu . 4
Detailn je patrn pnos pizemnn postien fze z prbh efektivnch hodnot zobrazench na obrzku
2.6 a 2.7.

Topolnek - Sekce .3/ refert . 4

K CIRED 2011

Tbor 8. a 9.11.2011

Konference K CIRED 2011

100 A
90 A

If
Ish

1,8 V

UE
Udot1

80 A

1,5 V

70 A
1,2 V

60 A
50 A

0,9 V

40 A
0,6 V

30 A
20 A

0,3 V

10 A
0V

0A
0s

2s

4s

6s

8s

10 s

12 s

14 s

0s

16 s

2s

4s

6s

8s

10 s

12 s

14 s

16 s

Obrzek 2.6: Prbh efektivn hodnoty poruchovho proudu a proudu mstem entovn (. 4)

Obrzek 2.7: Prbh efektivn hodnoty dotykovho

napt a napt zemnc soustavy postien DTS (. 4)

Oscilografick prbhy sledovanch veliin bhem kovovho zemnho spojen v podkompenzovanm stavu
pi zatenm distribunm transformtoru (Pokus . 7) jsou zobrazeny na obrzku 2.8. Podobn jako
v ppad na 2.5 nem v ppad kovovho zemnho spojen pizemnn postien fze zsadn vliv na rove zemnho proudu. Avak z prbhu dotykovho napt a napt UE je patrn, e prchod poruchovho
proudu zemnc soustavou bhem trvajcho zemnho spojen nezvil riziko razu dotykovm naptm, jeliko hodnota napt zemnc soustavy dosahuje ped vznikem i bhem poruchy srovnateln rovn. Dsledkem tohoto jevu je nejspe zavleen napt UE z jinch nhodnch zemni v okol postien DTS. Toto
zavleen napt je vybuzeno prchodem nulov sloky proudu, kter je generovna nelinern a nevyvenou zt v soustav nn. Podobn lze tento jev sledovat i v ppadech zobrazench na obrzku 2.11 a 2.14.
320 A
160 A

i1po
0A
if
-160 A
ish
-320 A

uE

4V
2V
0V
-2 V
-4 V

2V
1V
udot 0 V
-1 V
-2 V
-3 V
0s

2s

4s

6s

8s

10 s

12 s

14 s

16 s

Obrzek 2.8: Zznam poruchovho proudu, proudu mstem entovn, odbrovho proudu na vvodu
v postien fzi, napt zemnc soustavy DTS a dotykovho napt pi pokusu . 7

Topolnek - Sekce .3/ refert . 4

K CIRED 2011

Tbor 8. a 9.11.2011

Konference K CIRED 2011

110 A
100 A

If
Ish

1,8 V

UE
Udot1

90 A
80 A
70 A

1,5 V

1,2 V

60 A
50 A

0,9 V

40 A
0,6 V

30 A
20 A

0,3 V

10 A
0V

0A
0s

2s

4s

6s

8s

10 s

12 s

14 s

0s

16 s

2s

4s

6s

8s

10 s

12 s

14 s

16 s

Obrzek 2.9: Prbh efektivn hodnoty poruchovho proudu a proudu mstem entovn (. 7)

Obrzek 2.10: Prbh efektivn hodnoty dotykovho

napt a napt zemnc soustavy postien DTS (. 7)

Na obrzku 2.11 jsou zobrazeny oscilografick prbhy sledovanch veliin bhem kovovho zemnho spojen v distribun soustav s maximln rozlohou (Ic = 812 A), kter je podkompenzovna o 40 A. Jedn se o
stav st, kdy mstem poruchy prochz maximln reziduln (poruchov) proud. V tomto ppad dolo po
pizemnn postien fze k mrnmu poklesu zemnho proudu, avak dky nzkmu odporu zemnc soustavy bez pozitivnho efektu na dotykov napt.
360 A
180 A

i1po
0A
if
-180 A
ish
-360 A

uE

4V
2V
0V
-2 V
-4 V
2V
1V

udot

0V
-1 V
-2 V
0s

2s

4s

6s

8s

10 s

12 s

14 s

16 s

Obrzek 2.11: Zznam poruchovho proudu, proudu mstem entovn, odbrovho proudu na vvodu
v postien fzi, napt zemnc soustavy DTS a dotykovho napt pi pokusu . 10

Topolnek - Sekce .3/ refert . 4

K CIRED 2011

Tbor 8. a 9.11.2011

Konference K CIRED 2011

140 A
1,8 V

If
Ish

120 A

UE
Udot1

100 A

1,5 V

1,2 V

80 A

0,9 V

60 A
40 A

0,6 V

20 A

0,3 V

0V

0A
0s

2s

4s

6s

8s

10 s

12 s

14 s

0s

16 s

2s

4s

6s

8s

10 s

12 s

14 s

16 s

Obrzek 2.12: Prbh efektivn hodnoty poruchovho proudu a proudu mstem entovn (. 10)

Obrzek 2.13: Prbh efektivn hodnoty dotykovho napt a napt zemnc soustavy postien DTS (. 10)

Nejnepznivj ppad, kter me reln nastat ve sledovan distribun sti lze pozorovat na obrzku
2.14. V tomto ppad je simulovno obloukov zemn spojen v sti s maximlnm rozsahem (812 A) a se
zatenm distribunm transformtorem. Pi tto porue vznikaj vlivem vybjen kapacit bhem hoen oblouku proudov piky. Tyto piky poruchovho proudu mohou mt za nsledek vznik krtkodobch nebezpench dotykovch napt. Avak jak dokzal tento experiment, tak poruchov proud pi obloukovm zemnm spojen v sti s velkou rozlohou je optovn eliminovn automatikou pizemnn postien fze (Obrzek
2.14).
400 A
200 A

i1po
0A
if
-200 A
is h
-400 A

uE

14 V
7V
0V
-7 V
-14 V
4V
2V

udot

0V
-2 V
-4 V
0s

2s

4s

6s

8s

10 s

12 s

14 s

16 s

Obrzek 2.14: Zznam poruchovho proudu, proudu mstem entovn, odbrovho proudu na vvodu
v postien fzi, napt zemnc soustavy DTS a dotykovho napt pi pokusu . 12

Topolnek - Sekce .3/ refert . 4

K CIRED 2011

Tbor 8. a 9.11.2011

Konference K CIRED 2011

140 A

1,8 V

If
Ish

120 A

UE
Udot1

100 A

1,5 V

1,2 V

80 A
60 A

0,9 V

40 A

0,6 V

20 A

0,3 V

0A
0s

2s

4s

6s

8s

10 s

12 s

14 s

0V

16 s

0s

2s

4s

6s

8s

10 s

12 s

14 s

Obrzek 2.15: Prbh efektivn hodnoty poruchovho proudu a proudu mstem entovn (. 12)

16 s

Obrzek 2.16: Prbh efektivn hodnoty dotykovho napt a napt zemnc soustavy postien DTS (. 12)

Hodnoty jednotlivch sledovanch veliin jsou pro vechny experimenty vypsny v tabulkch 2.2, 2.3 a 2.4.
V tchto tabulkch jsou uvedeny efektivn hodnoty poruchovho proudu If, napt naven potencilu zemnc soustavy DTS UE a dotykovho napt Udot a to ve tyech fzch men. Ve sloupci porucha jsou uvedeny efektivn hodnoty veliin ped pipnutm pomocnho odpornku Rp (v ase 0 2,5 s), ve sloupci porucha+Rp jsou uvedeny hodnoty bhem pipnutho pomocnho odpornku (v ase 2,5 3,5 s), sloupec porucha-Rp udv hodnoty po odepnut pomocnho odpornku a posledn sloupec poruchat+RSH udv hodnoty po pizemnn postien fze.
Tabulka 2.2: Seznam efektivnch hodnot poruchovho proudu v jednotlivch stdich pokus
Stav st
rozsah

zaten

If (ATRMS)
Kompenzace
kom.

NE

podk.
podk.
kom.

302 A

kom.
ANO

podk.
podk.
kom.
kom.

812 A

ANO

podk.
podk.
kom.

Typ ZS

kovov
obloukov
obloukov
kovov
kovov
obloukov

porucha

porucha+R

poruchaporuR
cha+ent

18,8

97

18,6

18,1

46,8

98,2

46,8

46,9

47,8

98,5

49,0

1,0

26,2

97,0

24,9

1,2

26,0

1,0

52,4

63,9

77,8

1,0

49,8

99,1

54,1

51,0

22,0

97,4

24,3

20,5

40,3

110,0

39,1

32,7

69,8

118,2

68,7

62,8

74,3

123,1

99,9

6,7

51,3

119,2

55,6

1,4

Na zklad provedench men lze doloit, e pro vechny proveden experimenty nemlo pizemnn
postien fze negativn efekt, tzn., e v dnm z ppad nedolo vlivem pizemnn postien fze bhem zemnho spojen k naven poruchovho proudu, jak tak dokld tabulka 2.2. Zsadn rozdly
v efektivit metody pizemnn postien fze lze pozorovat v zvislosti na charakteru vznikl poruchy, kde
v ppad obloukovch zemnch spojen dochzelo vlivem pizemnn postien fze k peruen hocho
oblouku, a tm i k radiklnmu omezen poruchovho proudu v mst poruchy (Tabulka 2.2 - erven barva).
Na rozdl od kovovch zemnch spojen (Tabulka 2.2 - modr barva), kde pizemnn postien fze nemlo
vznamn dopad na omezen poruchovho proudu.

Topolnek - Sekce .3/ refert . 4

K CIRED 2011

Tbor 8. a 9.11.2011

Konference K CIRED 2011

Detail oscilografickch prbh If (erven) a ISH (zelen) v moment pizemnn postien fze v ppad
nzkoohmovho a obloukovho zemnho spojen je pro porovnn zobrazen na obrzku 2.17 a 2.18.
150 A
28000 V

u1
u2
u3

100 A

21000 V
14000 V

u1
u2
u3

if
ish

50 A

28000 V

300 A

21000 V

200 A

14000 V

if
ish

100 A
7000 V

7000 V
0A

0V

0A

0V

-7000 V

-7000 V

-100 A

-50 A
-14000 V

-14000 V

-21000 V

-200 A

-21000 V

-100 A

-28000 V

-28000 V

-300 A

-150 A
5,01 s

5,04 s

5,07 s

5,01 s

5,04 s

5,07 s

Obrzek 2.17: Prbh okamitch hodnot sledovanch veliin v okamiku pizemnn postien fze
(5,02 s) u experimentu . 10

Obrzek 2.18: Prbh okamitch hodnot sledovanch

veliin v okamiku pizemnn postien fze (5,032 s)
u experimentu . 12

Vzhledem k mstu a charakteru poruchy m zsadn vznam na velikost dotykovho napt zejmna odpor
uzemnn postien DTS a s n spojen soustavy nn. Jednotliv odpory uzemnn jsou na zklad men
. 2 vyjdeny na obrzku 2.19. Bhem pipnutho odpornku (as 2,8 s), kdy dosahuje poruchov proud
maximln rovn lze na zklad perozdlen mench proud (If, ITr, IPEN) a napt UE (Obrzek 2.20) vyslit odpor zemnc soustavy postien DTS (RDTS) na hodnotu cca 0,016 , odpor zemnc soustavy pipojen st nn (Rnn) na hodnotu cca 0,057 (Obrzek 2.19), celkov odpor spolenho uzemnn DTS a soustavy nn je tedy ni ne 0,02 . Dleit je rovn perozdlen poruchovho proudu mezi zemnc soustavu nn a ppad i soustavu vn v ppad pizemnnho stnn vn kabel, pokud je stnn vn kabel pizemnno v postien DTS minimalizuje se riziko vskytu nebezpenho dotykovho napt. Bhem experimentlnho men nebylo toto stnn v testovan DTS uzemnno. Poruchov proud se tedy bhem expertentu
perozdloval mezi zemnc soustavu dan DTS a soustavu nn, vodiem PEN a skrz uzel DT.

0,063

RDTS
Rnn

0,054
0,045
Rdts:
0,0159614
Rnn:
0,05656
X[175]: 2,8 s

0,036
0,027
0,018
0,009
0
0s

2s

4s

6s

8s

Obrzek 2.19: Vyslen odporu zemnc soustavy postien DTS a k n pipojen soustavy nn

Obrzek 2.20: Perozdlen poruchovho proudu

v ppad jednoplov poruchy uvnit DTS se spolenm uzemnnm.

Vzhledem k velmi nzkmu odporu spolen zemnc soustavy testovan DTS (RE < 0,02 ) neml provoz
st s rozsahem 300 A ani 812 A zsadn vliv na velikost dotykovho napt Udot i na velikost napt naven potencilu UE. Hodnoty menho dotykovho napt ani hodnoty napt naven potencilu zemnic
soustavy ve vech mench ppadech uvnit mstsk distribun st nepeshly pedepisovanou hodnotu
dovolenho dotykovho napt, pro ppad trvalho zemnho spojen 75 V, jak dokldaj tabulky 2.3 a 2.4.

Topolnek - Sekce .3/ refert . 4

K CIRED 2011

Tbor 8. a 9.11.2011

Konference K CIRED 2011

Tabulka 2.3: Seznam efektivnch hodnot napt naven potencilu DTS v jednotlivch stdich pokus
UE (VTRMS)

Stav st
rozsah

zaten

Kompenzace
kom.

NE

podk.
podk.
kom.

302 A

kom.
ANO

podk.
podk.
kom.
kom.

812 A

ANO

podk.
podk.
kom.

Typ ZS

kovov
obloukov
obloukov
kovov
kovov
obloukov

porucha

porucha+R

poruchaporuR
cha+ent

0,733

1,292

0,645

0,626

0,852

1,371

0,840

0,819

1,369

1,491

0,962

0,706

0,967

1,349

0,834

0,706

1,239

1,161

1,667

1,975

1,319

1,078

1,348

1,351

1,331

1,342

1,220

1,316

1,144

1,206

1,153

1,499

1,141

1,113

1,182

1,671

1,171

1,111

1,252

1,539

1,268

1,089

Tabulka 2.4: Seznam efektivnch hodnot dotykovho napt

Udot (VTRMS)

Stav st
rozsah

zaten

Kompenzace
kom.

NE

podk.
podk.
kom.

302 A

kom.
ANO

podk.
podk.
kom.
kom.

812 A

ANO

podk.
podk.
kom.

Typ ZS

kovov
obloukov
obloukov
kovov
kovov
obloukov

porucha

porucha+R

poruchaporuR
cha+ent

0,202

0,440

0,196

0,183

0,224

0,436

0,218

0,208

0,376

0,479

0,245

0,173

0,238

0,423

0,175

0,150

0,447

0,475

0,607

0,669

0,481

0,424

0,557

0,491

0,541

0,554

0,482

0,45

0,461

0,488

0,429

0,493

0,428

0,424

0,399

0,548

0,398

0,390

0,486

0,569

0,644

0,409

0,433

0,547

0,445

0,400

K podobnm zvrm dosplo i druh experimentln men proveden v mstsk distribun transforman
stanici, kde byla zjitna podobn hodnota odporu zemnc soustavy RE < 0,02 . Takto extrmn nzkch
hodnot odporu zemncch soustav je dosaeno dky lokalit uvnit hust osdlen mstsk prmyslov st,
kde v okol mench DTS je velk mnostv nhodnch zemni majcch podstatn vliv na vsledky men. Oven vlivu automatiky pizemnn postien fze v mimomstsk distribun sti na bezpenost st nn
bude pedmtem dalho plnovanho experimentu, jeho vsledky budou rovn prezentovny na konferenci K CIRED 2011.
Dal nevhodou men uvnit mstsk prmyslov st, kter znan ztuje analzu namench dat pro
oven teorie popsan v [1], je vysok obsah vych harmonickch. Jedn se zejmna o 3., 5. a 7. harmonickou obsaenou v poruchovm proudu, kter nen kompenzovan tlumivkou a dosahuje tedy vy rovn
ne zkladn harmonick, jak je patrn z RMS amplitudovho spektra FFT analzy poruchovho proudu
zaznamenanho bhem experimentu .1 (Obrzek 2.21).
Topolnek - Sekce .3/ refert . 4

K CIRED 2011

10

Tbor 8. a 9.11.2011

Konference K CIRED 2011

If

15 A

12 A

9A

6A

3A

0A
50 Hz

100 Hz 150 Hz 200 Hz 250 Hz 300 Hz 350 Hz 400 Hz 450 Hz

Obrzek 2.21: RMS spektrum poruchovho proudu bhem zemnho spojen pi pokusu . 1

3. ZVR
Vsledky vech experiment shodn potvrdily, e pizemnn postien fze negativn neovlivn velikost
dotykovho napt v sti nn tam, kde jsou distribun trafostanice a stedn vodi st nn dobe uzemnny.
Zemn spojen simulovan jako vodiv spojen jedn fze vn strany distribunho transformtoru se spolenm uzemnn DTS a vodie PEN je v takovm ppad poruchou s velmi nzkou impedanc, dky emu
sice pizemnn postien fze nepispje k omezen poruchovho proudu (odpory pizemnn i poruchy
jsou tm stejn), ale bytek napt na velmi mal rezistanci poruchy (celkov odpor uzemnn DTS
RE = 0,02 meno bhem experiment) je z hlediska hodnot dovolench napt zanedbateln. Velmi pozitivnm zpsobem vak pizemnn postien fze ovlivovalo prbh obloukovch zemnch spojen, simulovanch pokozenm kabelem, kdy po sepnut entovacho vypnae v rozvodn vn pokad oblouk spolehliv uhasl.
Uveden experimenty dle prokzaly, e pi splnn podmnky dobrho uzemnn distribun trafostanice a
vodie PEN lze dky eliminaci proudu zemnho spojen pizemnnm postien fze provozovat i st velkho
rozsahu ani by byla jakkoli ohroena jejich bezpenost.

4. PODKOVN
Tento pspvek byl realizovn za finann podpory projektu 2A-2TP1/051 z prostedk sttnho rozpotu
prostednictvm Ministerstva prmyslu a obchodu esk republiky v rmci innosti Centra vzkumu a vvoje
obnovitelnch zdroj energie . CZ.1.05/2.1.00/01.0014.

5. LITERATURA
[1]

TOPOLNEK, D.; ORSGOV, J.; TOMAN, P.; DVOK, J. Vliv pizemovn postin fze na bezpenost st VN. In Referty konference K CIRED 2010. Na Hroud 1492/4, 100 05, Praha 10: esk
komitt CIRED, 2010. s. 1-7. ISBN: 978-80-254-8519-4.

[2]

STAR, P., ERN, I. Oeten msta zemnho spojen a lokace poruchy v sti 22 kV systmem pizemovn fze. Sbornk konference K CIRED. Tbor 2008.

[3]

VANK, R. Tlumen pechodnch jev pi zemnch spojench v kompenzovanch stch vn. Sbornk
konference K CIRED. Tbor 2006.

[4]

POSPCHAL, L., DVOK, J., KALB, M. Poznmka k metod pizemnn zemnch spojen v stch
vn. Energetika 2/2007.

Topolnek - Sekce .3/ refert . 4

K CIRED 2011

11

Tbor 8. a 9.11.2011

Konference K CIRED 2011

Ing. David Topolnek

V roce 2007 absolvoval na Fakult elektrotechniky a komunikanch technologi VUT
v Brn navazujc magistersk studium. V souasn dob je studentem doktorskho
studijnho programu.
Ve sv prci se obecn vnuje problematice indikace a lokalizace zemnho spojen.
Vysok uen technick v Brn
Fakulta elektrotechniky a komunikanch technologi
stav elektroenergetiky
Technick 3058/10, 616 00 Brno
Tel: +420 541 149 280
E-mail: xtopol02@stud.feec.vutbr.cz
http://www.ueen.feec.vutbr.cz

doc. Ing. Petr Toman, Ph.D.

V roce 1998 absolvoval na Fakult elektrotechniky a informatiky VUT v Brn obor
Silnoproud elektrotechnika a elektroenergetika, v roce 2001 na Fakult podnikatelsk obor zen a ekonomika podniku. V roce 2002 absolvoval na Fakult elektrotechniky a komunikanch technologi VUT v Brn doktorsk studium a v roce 2005
se habilitoval.
Ve sv prci se obecn vnuje problematice zen elektrizanch soustav a problematice elektrickch ochran a automatik. Zabv se modelovnm a simulacemi jednotlivch prvk elektrizan soustavy. V souasn dob je vedoucm stavu elektroenergetiky a vedoucm vzkumnho programu Vroba, penos, distribuce a uit
elektrick energie ve vzkumnm centru CVVOZE na FEKT VUT v Brn a pedsedou rady K CIRED.
Vysok uen technick v Brn
Fakulta elektrotechniky a komunikanch technologi
stav elektroenergetiky
Technick 3058/10, 616 00 Brno
Tel: +420 541 149 224
E-mail: toman@feec.vutbr.cz
http://www.ueen.feec.vutbr.cz ; www.cvvoze.cz

doc. Ing. Jaroslava Orsgov, Ph.D.

V roce 1987 absolvovala Fakultu elektrotechniky VUT v Brn. Na stavu elektroenergetiky pracuje od roku 1996. Vnuje se vuce a vzkumu v tchto oblastech:
elektrrny, elektrick stanice a veden, rozvodn zazen. V obdob 1997- 2004 na
FEKT VUT v Brn absolvovala distann doktorsk studium. Studium zakonila
spn v beznu 2004, kdy obhjila doktorskou prci na tma Lokalizace zemnho
spojen v radiln sti pomoc signlu HDO.
V roce 2009 se na FEKT VUT v Brn habilitovala.
Vysok uen technick v Brn
Fakulta elektrotechniky a komunikanch technologi
stav elektroenergetiky
Technick 3058/10, 616 00 Brno
Tel: +420 541 149 228
E-mail: orsagova@feec.vutbr.cz
http://www.ueen.feec.vutbr.cz

Topolnek - Sekce .3/ refert . 4

K CIRED 2011

12

Tbor 8. a 9.11.2011

Konference K CIRED 2011

Jaromr Dvok
Dlouhodob pracuje v oblasti zen a chrnn elektrickch st v regionu Jin Morava.
E.ON esk republika, s.r.o.
Regionln sprva st VVN Brno
Lidick 36
659 44 Brno
Tel: 545 145 109
E-mail: jaromir.dvorak@eon.cz
http://www.eon.cz

Topolnek - Sekce .3/ refert . 4

K CIRED 2011

13