Professional Documents
Culture Documents
Nadeel as zimnho slunovratu, a otevel brnu Kozoroha. Dny se zkrtily tak, jak dosud nikdy
ne. Dlouh zimn noci zkonejily produ, a snh pikryl konen rozklad veho ivho v irokm
nru mru a klidu. Smrt, jak se zd, svrchovan vldne vemu viditelnmu vesmru. A pece se,
kdesi a navky, rod nov Kristus. ivot nanovo vytrysk se Sluncem z jeho jinho nejniho
bodu. Slunce se obrac a vydv se na sever, jeho denn oblouk svtla se pomalu rozpn a z
vc a vc. Pslib jara se jako mystick ohe, aby sdlil lidem dobr vle na zemi, e Nov
ivot zan vtzit nad spoutanou smrt.
Co to je, ten nov ivot, kter lid odli symbolikou ndhernho pbhu o Kristu,
pbhu, jeho koeny prorstaj hluboko do pdy starch mytologi? Kdo je ten vn Christos,
jeho vznam zstv vn pravdiv a iv, a u lid v Krista historickho i nboenskho v
nebo ne? Je to sla Dne; ten aspekt bipolrn ivotn sly, kter m, jakoto zosobujc energie,
tendenci transformovat rozptlen a v rozkladu lec pozstatky pedchozho cyklu v nov
organick celek, nedln protoe definovan hranicemi, tvr protoe vdom. Tm novm
1
organickm celkem v i lidstva je to, co asem vyroste v naplnnou osobnost; to jest, lidsk
jedinec, vdom si sv relativn jedinenosti, soustedn v pocitu svho J-jsem, v egu.
Christos je tou silou ve vesmru, kter vede lidi k individuaci. Je tm zkladem, na nm stoj
veker pojmy rovnosti a demokracie, abstraktn hodnoty jedince, dstojnosti a
nedotknutelnosti lidsk osobnosti. Je zkladem zjevnch pravd, Vyhlen Nezvislosti,
centrem Lidskch Prv.
Christos je univerzln energi sly Dne v prbhu jejho vzestupu v obdob zimy a jara.
Rod se o zimnm slunovratu, nebo ponaje tmto dnem vzrst jej moc na kor sly Noci,
kter naopak zan ubvat. Sla Noci je shromaujc, kolektivizujc energie. Roziuje
osobnost ve spolenost pomoc kouzla mezilidskch vztah. Zan budovnm rodiny, o
symbolickm letnm slunovratu, v Raku, znamen domova. Progresivn roziuje rodinnou sfru
ve znamench Panny a Vah. Oslavuje zodpovdnost lovka vi potomstvu a jeho ast ve
vech spoleenskch skupinch. Ponouk ho, aby hledal stle hlub propojen mezi sebou a stle
vtmi spoleenstvmi. Pin mu abstrakce a objevy civilizace, jej rozvoj propojuje mezi sebou
generaci za generac, nrodnostn skupinu za skupinou, vdobytek jednoho jedince
s vdobytkem druhho a do chvle, kdy si lid uvdom, e nejsou ne relativn
bezvznamnmi bukami obrovskho organismu lidsk spolenosti. Kmenov skupiny a mal
nrody nakonec miz. Nadchzej dny impria. Stt vldne bez omezen; a symbol jeho moci,
Caesar, se rozmnouje svm portrtem, pomoc vudyptomn a korumpujc moci penz.
Caesar a Christos: oba na stejnm poli zvrokruhu, v Kozorohu. Caesar je na vrcholu
moci: Christos je jen pronsledovan dt. Pesto se Caesarovo imprium brzy zhrout a sla
Christa bude bhem Vodne a Ryb vzrstat, dokud jako neodolateln vzva ivota a osobnosti
nevytryskne s pchodem jara vzestupem sly Dne v Beranu.
V Kozorohu hled individuln sla lidsk osobnosti cestu ven, a bojuje pitom s thou
zva Sttu. Sla Noci triumfuje. Spolenost je chpna jako zavren velkho kolektivnho
organismu, Sttu, kter ovld dokonce i sv vdce. Velk civilizan rozmachy, letc ve Stelci
na kdlech filozofick, vdeck a spoleensk mysli, nyn doshly bodu krystalizace. Ti, kdo
vnmaj i za hranice, jsou vystdni organiztory impria. I ty pohybliv a nejvzdlenj hranice
mus bt hldny a opevnny armdami a ednky. Centrln autorita mus ustanovit pevnou a
zjevnou vldu, aby mohla dret pod neosobn nadvldou mnoh a rzn nrody, mnoh
mylenkov smry, mnoh tradice.
Imperiln m Caesar u nen tou pvodn citadelou mskch oban, bytelnm a
silnm mem dvnch dn. Je rozbujelou metropol, univerzlnm mstem. Stejn tak lovk,
kter spn proel evolunmi obdobmi tra a Stelce, u nen tm pmm a agresivnm
egem, skrvajcm spoleenskou nejistotu pod velkmi dramatickmi gesty. Ego expandovalo
Postupem asu Nov ivot vdy vtz. Nov typ lidsk bytosti pror krustu rozpadajc
se hmoty, kter byla kdysi mocnm Sttem, jen vybudoval Caesar; tak jako jaro po Rybch
zplavch rovnodennostnch bou nut klit semena. Christos vdy vtz nad Caesarem.
Federace lovka mus zvtzit nad imperilnmi mainriemi, kter rozjely mocensk skupiny
uvajc energie Stelce mainrie a propagandu, tanky a fanatismus aby zkrystalizovaly sv
ambice. Cyklus ivota nepipout statick naplnn. Ve se obrac ve vlastn protiklad. Kolo se
neustle ot a sla Dne spoluhraje se silou Noci ve vdy novm dramatu, jm je ivot sm.