Astrologie v historii 2.

st
Ji Svrek
Zrcadlo internetovho msnku Natura (http://natura.baf.cz/),
mail: natura@snisnet.cz

asopis vychz jednou msn, nov slo vychzi nejpozdji tsn ped koncem pedchozho m

Vechny lnky jsou pehledn uspodny v knihovn, kter tenm umouje vybrat si lnky

Potky astrologie v echch

Historikov se domnvaj, e nejstar paleoastronomick artefakty jsou u ns spojeny s kelts
sdlenm. Keltov uznvali magick vlivy Slunce a Msce a menhiry, jich se nkolik zachoval
j nepochybn kultovn a kalendn vznam.
Nedaleko od Prahy, v obci Makotasy u Kladna, zkoumali odbornci nkolik let zvltn stavbu
. Jde o tvercov ohrazen o stran asi 300 metr, kter uzavr plochu tm 9 hektar. Stav
mt zkuenosti s pouvnm zkladnch geometrickch pravidel. Dlka strany tverce tvoenho
ohradou pepotan na tzv. megalitick yardy, dv slo 360, tedy zhruba poet dn v roce.
Mimodn zajmavou pamtkou je keltsk svatyn u Libenice na Kutnohorsku, jej vznik se nyn
e do potku 3.stol. p.n.l. Pedpokld se, e slouila tak jako astronomick pozorovatelna
n keltsk noci na pelomu starho a novho roku se tu konaly nboensk obady s obtmi, vn
pedk. Tato tradice vstoupila pozdji do kesanskho kalende jako svtek vech svatch (
du).
Na potku naeho letopotu prochzely nam zemm vznamn obchodn stezky a msk pedsun
i na levm behu Dunaje.
Z roku 141 n.l. pochz zatm nejstar psemn zmnka o naem zem, shodou okolnost z pera
astrologa a geografa Ptolemaia. O obyvatelch se vak nezmiuje. Slovan osdlili tuto ob
last a pozdji, snad v 5.stol. Neznali psmo, ale byly u nich velmi pzniv podmnky pro ro
voj astrln mytologie. Hlubok vztah k prod zejm byl dvodem, pro nae pedky byzantt
tel nazvali "zvl horlivmi ctiteli nebeskch tles".
A do pchodu prvnch kesanskch mision pouvali Slovan pomrn dokonal lunisolrn
vala podle Slunce a dlka msc podle fz Msce. Rozdl mezi msnm a slunenm rokem up
e, nazvanho hruden, a to sedmkrt za 19 let.
Teprve za misionskho psoben Metodje na Morav a v echch zaali Slovan pouvat slune
souladu s ustanovenm nicejskho koncilu z roku 325. Nov rok se vak slavil ji 25.prosi
nce, ve stejn dob, kdy byly velk pohansk obady kolem zimnho slunovratu.
Staroslovansk hroby a pohebit byly asto orientovny smrem k vchodu (a nikoliv podle m
hodu Slunce v t ron dob). Tak prvn kesansk kostelky z doby irsko-skotskch mision
ravsk e byly pomrn pesn orientovny podle svtovch stran, tedy oltem k vchodu. To
astronomickch pozorovn.
Koncem 10.stol. vyrst na behu Vltavy stedisko obchodu na cest mezi vchodem a zpadem raha. K jejmu rozvoji jist pispla i raba vlastnch denr.
Astrologie za Pemyslovc
Arabsko-idovsk kupec Ibrahm ibn Jkub byl roku 965 pekvapen vstavnost "msta Frgy" a
odnm ruchem v podhrad.
Astronomie jako vda v t dob tm neexistovala. Ale jak rostl vznam eskho sttu a jeho
n kontakty, rychle rostla rove vzdlanosti. Za vldy Boleslava II. bylo zaloeno prask b
upstv a vznikly prvn kltery. Protoe vdy platilo "claustrum sine armario quasi castrum
sine armamentario" (klter bez knihovny je jako hrad bez zbroje), byly kltery v t dob s
tediskem vzdln a kolem nich vznikaly prvn organizovan koly.
Vratislav I. vybudoval nov reprezentan sdlo, romnsk hrad Vyehrad a pi jeho kapitule v
kla vznamn ilumintorsk dlna. Pro Vratislavovu korunovaci krlem roku 1085 tu byl vytvoe
pekrsn Kodex vyehradsk, dnes jeden z poklad esk kultury. Kodex mimo jin obsahuje mn
ov pedstavy o uspodn vesmru a vztahu mezi nebeskm a pozemskm.
Ve starch rukopisech nalzme mnoh vyobrazen Slunce, Msce a astrolog pozorujcch obloh
vt prask astrologick koly nastal za Pemysla Otakara II. Ten chpal vznam vzdln pro
sttu a upevnn jeho kulturn svbytnosti. Od svho bratrance Alfonse Kastilskho dostal dar
m astronomick pstroje a skvlou literaturu.
Dodnes se zachoval pedevm hvzdn glbus. Jsou na nm postavy pmo proveden na sdrovm
ohou pro jeho vrobu bylo zejm njak dnes ji ztracen dlo klasick antiky, protoe profi

av jsou klasick, vtinou nah, tm bez gotickch prvk.

Vclav II. byl jet vznamnjm podporovatelem kultury a vzdlanosti. Usiloval dokonce o za
praskho vysokho uen, avak jeho pokus ztroskotal roku 1294 na prudkm odporu lechty, kt
e obvala zven vlivu crkve. Vclav II. shromdil soubor cennch rukopis, z nich mnoh
ickou a astrologickou tmatiku. Bohuel bhem husitskho obdob se sbrka rozptlila po cel
op, avak st astrologickch rukopis a hvzdn glbus zakoupil kardinl Mikul Kusnsk a
pitln knihovn v Bernkastel Kues na Mosele ve Spolkov republice Nmecko.
V letech 1290 a 1311 (a snad i dle) psobil v Praze jeden z nejvznamnjch panlskch as
lvaro de Ovieda. Prat astrologov vykldali napklad objeven nov hvzdy (kometa nebo no
le srpku Msce dne 5.dubna 1283 jako znamen pchodu Vclava II. do Prahy.
Smrt Vclava II. a jeho syna Vclava III., katastrofu pro Pemyslovskou dynastii, vysvt
lovali astrologov v Praze tm, e v letech 1305 a 1306 se "Slunce dotklo Saturnu" mez
i znamenm Berana a Vah, co je osudn konstelace pro krlovstv esk. Pitom Mars "odnmal
i jeho svtlo odraen od Saturnu" a "Saturn se nalzal ve svtle pohybujcho se Jupitera".
edle zpisu je jet vysvtlen, e znamen Panny pedstavuje esk lid, znamen Lva eskho
Venue je pan lidu. Nesouvis snad posledn symbolika s kultem Aneky Pemyslovny?
Pro dceru Pemysla Otakara II. a sestru Vclava, abatyi Kunhutu, bylo vytvoeno mistrov
sk dlo, bohat ilustrovan Pasionl. Uniktn latinsky psan a run malovan rukopis je ra
em uen panteistick mystiky (panteismus zahrnuje svtov nzory, kter popraj rozdl mezi
a prodou). Obsahuje adu biblickch phod s hlubokou skrytou astrologickou symbolikou.
Autoi Pasionlu, dominiknsk mnich Kolda a kanovnk Bene, museli dobe znt antiku a jejic
o m mnoho podobenstv s Boskou komedi Dante Alighieriho. Kolda byl navc pod vlivem svho
dovho bratra biskupa Alberta, autora spisu De universitatis a uitele Tome Akvinskho.
Postavy, ivoichov a pedmty zobrazen v Pasionlu napodobuj znm nebesk objekty. Nap
hvzdy, Kristus jako Slunce, Panna Maria jako Venue, biblick Adam jako Zem, bel a dmon
my jako souhvzd podzimnho Hada v souhlase se starm perskm mtem. Vznamnou roli hraje so
hvzd Ryb, nebo Kristovm astrlnm znamenm jsou Ryby (zejm odtud pochz tradice vnon
stv k pedstavuje ken nebeskho rovnku s ekliptikou. Pojet Krista a jeho nevsty (S
je astronomicky propracovno v duchu geocentrismu. Doktor K. Stejskal, kter se pod
robn Pasionlem zabval, zjistil, e v rukopisu je zachycena konkrtn konjunkce Slunce s V
enu v souhvzd Ryb.
V Kuesu se zachoval Hvzdn atlas eskch krl, ve kterm jsou popsny astrologick vklady
Jee, Mohameda, rozdlen karolnsk e a zaloen frantiknskho a dominiknskho du.
1301 a 1334, tedy v obdob blzkm vzniku prvn sti Pasionlu. Neznm mal, zejm astr
postavy sedmi planet, vyznaujc se fantastickm pojetm. Napklad Jupiter, stojc ped p
tolem pokrytm penzi, m na hlav knec apku a na n biskupskou mitru, Merkur je pedstav
biskup, avak Venue s r je naopak nah. Krom toho katalog obsahuje perokresby 48 souhv
stylov snad odvozench z dl mistr strakonickch maleb.
Na rozdl od jinch mst svta na praskm dvoe nezstvaly astronomick a astrologick vdo
y v latinskch rukopisech a nebyly pstupn jen hrstce vyvolench, ale pronikaly ji tehdy
do rukopis psanch domcm jazykem. Jednm z doklad je mimo jin staroesk Alexandreida, n
ianta verovanho rytskho eposu o hrdinskch inech Alexandra Velikho. Napklad Mistr Ar
r podv eckmu vojsku vklad zatmn Msce a dodv:
Slunce, Msc i planety
od potku vemi lety
vdy se drie svho bha
moe, eky svho beha...
Jak prvn den ustaveno
tak nebude promnno

Pevaoval astrologick determinismus, ale v tto dob prudkch politickch zvrat a rznch
of suujcch esk krlovstv psobil pozitivn a pinel levu.
Astrologie za doby vldy Karla IV.
S pchodem Karla IV. na esk trn se zan pst jedna s nejslavnjch kapitol na histor
anosti u ns. Na zemskm snmu se Karlovi podailo to, v em neuspl o pl stolet dve Vcl
kldacm listem 7.dubna 1348 ustavuje svobodn vysok uen - Universitatis magistrorum et s
tudentium. Univerzita prask v sob spojovala ve, co do t doby mohly poskytnout univerz
ity Pai a Bologni (zaloena v letech 1119 a 1160) pokud pomineme univerzitu v Salernu
specializovanou pouze na lkastv.
Prask univerzita mla tyi fakulty: teologickou, crkevnho prva, lkastv a artistickou

ilozofickou, na n se uilo sedmero svobodnch umn, mezi n patila tak astronomie neroz
s astrologi.
Z astrologie se pednel pedevm Ptolemaiv Almagest, a to podle vatk, kter dal pelo
II. do latiny. Dle to byla Theoria planetarum bu podle Jana Campany z Novary (1.p
ol. 13.stol.) nebo Gherarda z Cremony. Probrala se nauka o sestavovn kalende, o pohyb
u Slunce a Msce, o hvzdch, vpoty pohyblivch svtk a zklady optiky. Astronomii, kter
souvisela s astrologi a lkastvm, byla jako "praktick vd" vnovna vdy vjimen pozo
Krom univerzity se v dob Karla IV. vytvoil pozoruhodn okruh vzdlanc, k nmu patil ze
Hlavou tto skupiny byl Mistr Claret, vlastnm jmnem Bartolomj z Chlumce. Clem bylo vyt
voit specificky eskou vdu. Vznamnm krokem k tomu bylo sestaven esko-latinskch odborn
ovnk.
Doba byla naklonna ve v hvzdy a astrologie provzela lovka tm vude. Astrologick my
ala soust vtvarnho umn a je napklad skryta i v obraze Kristus na hoe Olivetsk od M
kho asi z roku 1380.
Tak Karltejn v sob skrv astrln prvky. Pedstavuje neobvykl seskupen budov, jak se n
e u dnho jinho hradu. Nejni stavba je pevnostn a obytn, vy je slavnostn a nejvy
kaple sv. Ke, kter symbolizuje nebeskou i s hvzdnou oblohou, Sluncem a Mscem.
Vznamn stavby byly zahajovny tak, aby jejich horoskop byl nejpznivj. Dr. Zdenk Horsk
l, e napklad pro poloen zkladnho kamene Karlova mostu bylo zvoleno datum vznamn jak
logicky, tak z hlediska seln mystiky. Okamik zaloen je zcela neopakovateln a vjimen
j lze zapsat adou lichch slic: 1, 3, 5, 7, 9, 7, 5, 3, 1. Prvn tyi slice uruj rok,
msc, nsleduje hodina a minuty. Tak astrologicky lo o vznamn okamik, protoe vechny z
y byly nad obzorem, Slunce, Merkur a Saturn se nachzely ve spolen konjunkci. V asce
ndentu, tj. v mst na ekliptice, kter prv vychzelo, stlo znamen Lva, heraldick symbol
trologick vldce eskch zem a Prahy samotn.
Astrologickou symboliku skrv v sob tak prel Staromstsk mosteck ve. Poznvme tu c
eho hierarchii. Spodn st na rovni lovka figurln znzoruje zemskou sfru. Klenba brn
u vzdobou pedstavuje sfru Msce a nad n je sfra Slunce s stedn sochu sv.Vta a socha
IV. a Vclava IV. Nejvy patro brny zobrazuje sfru hvzd se dvma zemskmi patrony Vojtc
ikmundem. Na vrcholku je socha lva, nikoliv heraldickho dvouocasho, ale jednoocasho
, tedy astrologickho.
Astrologie mla na panovnickm dvoe Karla IV. dleitou pozici a bylo bn v zvanch situ
at "hvzdn konstelace" a dit se pedpovd astrolog. O astrologii se dovdme tak z kore
biskupa Jana ze Stedy nebo z kapitoly O Slunci z vlastnho ivotopisu csae.
Na tradice esk astrologie navzal tak papesk legt biskup Giovanni Marignolli. V dle Cr
ca Bohemorum (esk kronika), sepsan pro Karla IV., podv astrologick vklad narozen Kris
a rozvj astrln symboliku.
Astrologie za krle Vclava IV.
Syn Karla IV. Vclav IV. zddil bohatou sbrku pstroj a rukopis a astrologii vyznval p
ato zliba vychzela z tradic praskho dvora a ze ivho zjmu o otzky prody.
Ti astrologick rukopisy, kter se z Vclavovy knihovny zachovaly, shrnuj v latinskch pek
adech hlavn dla pozdn antick a arabsko-idovsk astrologie, doplnn novmi studiemi evro
autor, kte na toto ddictv od 12.stol. navazovali.
Zkladnm pramenem byl Ptolemaiv Tetrabiblos. Vclavv exempl byl peloen do latiny v pol
3.stol.
Druh rukopis (nyn ve Sttn knihovn v Mnichov) je ryze astrologick. Vznikl po roce 1400
obsahuje dla idovskch a arabskch astrolog, pedevm voln peklad spis Ab Ma'ara, d
planetch. Pmou pedlohou pro ilustrace byly zejm obrazy z hvzdnho atlasu, kter je dne
n v Pamtnku nrodnho psemnictv v Praze. Toto dlo vzniklo zejm v Padov nkdy ve druh
stol.
Vznikem nejstar je tzv. Vdesk sbornk, datovan npisy na titulnch stranch do let 1392
Zahrnuje dla mlad evropsk astrologie, spis Michaela Scotta o planetch a souhvzdch, Al
onsinsk tabulky ke zjiovn poloh planet a knihu vteb krle Sokrata.
Rukopisy zachovan z Vclavovy knihovny jsou jen zlomkem pvodnho bohatstv. Kdy se Ladisl
av Pohrobek po nstupu na esk trn v roce 1455 domhal na csai Fridrichovi III. vrcen t
hovny (tehdy uloen na Vdeskm hrad), psal o 110 kodexech, mezi nimi uvedl na tetm ms
o ernm umn a prodnch vdch.
Astrologie na dvoe krle Vclava IV. nebyla omezena jen na rukopisy. Z jejho elnho posta
ven ve stedovk hierarchii vd vyplvalo, e pronikla i tehdejm lkastvm (pesnji e
i, botanikou a ostatnmi vdnmi obory, kter erpaly svoji ltku z prody. Astrologie odpo

na zkladn otzky sloen a bhu vesmru a vysvtlovala zvislost lidskho osudu na prodn
Astrologie a Univerzita Karlova
Panteistick zamen se rozvjelo nejvce na pd svobodnho vysokho uen. Za dv desetile
a rozrostla a stala se jednm z vrchol evropsk vzdlanosti. Karlova univerzita vznamn ov
livnila cel stalet dalho vvoje na i svtov astronomie a astrologie.
Po prvnm uiteli, kterm byl Mistr Gallus (Havel) tu vyuoval Jenek z Prahy, kterho jako
matematika chvlil i Mistr Jan Hus. Ten byl pznivcem rozvoje astronomie a ptelem mnoh
a slovutnch astronom t doby. Pi determinaci knze Jakoubka ze Stbra pronesl pozoruhodno
e, v n mimo jin pravil: "Dobe tak odpovdl Empedokls na otzku pro ije, e proto,
oval. Odejmi, pravil, nebe a nebudu nic." Poznamenejme, e Empedokls byl eck filozof
a lka z 5.stol. p.n.l., kter mimo jin hlsal, e hvzdy maj materiln podstatu.
Tak dal Mistr univerzity, Kian z Prachatic, byl blzkm Husovm ptelem. Nalezl dokonc
lik odvahy, aby ho 4.bezna 1415 navtvil v kostnickm vzen. Kian proslul jako uitel,
vzdskch spis i jako lka a byl po cel Evrop uznvanm uencem. Povstn je jeho pedp
podle hvzd oznmil brzkou smrt krli Vratislavovi, kter nsledujcho roku skuten zemel
Od roku 1399 pednel na univerzit tak Jan indel z Hradce Krlovho (1375 - 1450), kter
oslul v tehdejm vzdlanm svt. Jako rektor univerzity se roku 1410 zasadil, aby nedolo k
splen Viklefovch spis. Z jeho knih se bohuel nezachovala dn, i kdy vme, e jet p
se jeho uebnice hojn pouvaly.
Jan indel byl po stalet zapomenut. Pesto mu vdme za jednu z dominant Prahy. Za jeho iv
ta byl v Praze toti sestrojen orloj, poskytujc nejen asov ale i astronomick a astrolog
ick daje. Sm nzev pochz z vrazu Hodloy Claretovy skupiny.
Povst pevzat Aloisem Jirskem vyprv, e staromstsk orloj postavil Mistr Hanu, kterho
konel oslepit, aby nic tak skvlho nemohl postavit v jinch mstech. Historka, jak bylo
zjitno v naem stolet, je zcela smylen.
Vechno toti nasvduje tomu, e orloj postavil hodinsk mistr Mikul z Kadan, nejspe
10. Hlavn st orloje je jeho astronomick sfra, dokldajc mimodn znalosti svho auto
sel mt svho vdeckho poradce a tm nemohl bt nikdo jin, ne Mistr Jan indel.
Mistr Hanu, ve skutenosti Jan z Re, pak orloj doplnil o kalendn cifernk a zdokonalil
inov stroj. Snad pidal i nkter figurky, ale apotolov pibyli a nkdy v 17.stol. a jeji
en podoba je dlem Vojtcha Suchardy. Podrobn se histori praskho orloje zabv kniha [3
Od roku 1427 do roku 1463 na prask univerzit psobil Martin z Lenice, pvodem z Polska,
kter krom vyuovn astronomie jako prvn profesor obdrel titul "astronomus publicus".
V univerzitn knihovn se dochoval rukopis na nejstar jet latinsky psan pranostiky z r
455, v n Martin z Lenice na tyech listech pojednv o vzjemnch polohch planet a z nic
ucch nsledcch pro nai zemi. Konkrtn rozebr zejmna ti aspekty - opozici Saturnu s Ju
, zatmn Msce v souhvzd tra a konjunkci Saturnu s Marsem v tme souhvzd. Protoe so
enm plnonm (severnm) a Saturn je obnice vldnouc nad echami, Polskem a Pruskem, maj
o zem pipravit na pchod moru a vlek...
V pranostikch se ten pouil o panovn planet toho kterho roku, o zatmnch, o pedpokl
ogick situaci a rod, o nemocech a moru a podobn. Jejich obliba vrcholila s rozenm kni
sku. V eskm rukopise z roku 1471 (roku mrt Jiho z Podbrad), dnes uloenm ve Stockholm
mimo jin planet s rmovanmi pranostikami o poas. Zejm vak jde o peklad z latiny.
Jak ji bylo eeno, astrologie byla v tto dob zce spjata s lkastvm. Velkou popularitu
oto zskaly tzv. minuce, co byl druh kalende s hvzdskmi zznamy a s oznaenm dn, kdy
utn ilou. Nzev vznikl z latinskho "minuatio sanguinis" (vybrn asu ku poutn ilou)
ika Palackho byly minuce obsahov mnohem bohat ne kalende.
V tto dob univerzita provala hlubokou krizi a tm pestvala fungovat. Vuka na artisti
t vak nikdy nebyla peruena a zejmna hvzdstv se dle rozvjelo.
Ve svt oblben minuce a kalende vydval v nmin absolvent prask univerzity Vclav Fa
ovic, psobc na univerzit v Lipsku. Prvn esky psanou minuci vydal zejm bval rektor p
erzity Mistr Vavinec z Rokycan roku 1485.
S minucemi je spjato pedevm jmno Mikule udy ze Semanna, kter nejprve uil na univerz
se od 20.let 16.stolet vnoval vydvn munic, k emu ml od krle Ferdinanda zvltn pri
Astrologie v 16.stolet
V 16.stol. se rozvjela nejen astrologie minuc, kalend a lidovch horoskop, ale dolo ta
rozvoji astrologickho zzem - matematickch metod vpotu poloh tles na obloze. dn astr
pedpov se nepipravovala podle pozorovn, ale podle sloitch vpot. K tmto vpotm b
lek, zvanch efemeridy, kde byly polohy planet vypoteny na lta dopedu. Oblben byly tabu
lky Regiomontanovy.

Hvzdsk roenky, kter tehdy astrologov pouvali, obsahovaly zkladn data na kad den
anal v poledne). V tabulkch byly obsaeny daje o ekliptikln dlce a ce pti planet a
noven jejich polohy, dle dlky Slunce pohybujcho se po ekliptice, dlky vstupnho a sest
o uzlu msn drhy, tzv. hlava a ocas Draka. Uzel je bod na drze Msce, kdy se tato drha
s rovinou ekliptikou. Tchto daj bylo piblin pt tisc pro jeden rok. Dle vak bylo nut
stupy Slunce do jednotlivch st ekliptiky (znamen) s pesnost na minuty, dle okamiky,
lanety vstupovaly do vzjemn astrologicky dleitch postaven (aspekty) a tak daje o zatm
lunce a Msce. Vpoty se provdly nejen run, ale i bez logaritmickch tabulek. Logaritmy
lezl, avak vas nepublikoval, Joost Burgi v Praze a ve spoluprci s Keplerem.
Prolnn astronomie a astrologie nalezneme v dle Cyprina Lvovickho ze Lvovic, kter se na
odil roku 1514 v Hradci Krlovm, avak psobil pevn v zahrani (znm pod jmnem Cyprian
s). Byl matematikem vvody kurfita Oty Jindicha. Pozorovn se pli nevnoval, ale provd
tick vpoty poloh planet. Nkter polohy planet propotal a do 21.stolet. Hrd se hlsil
kmu pvodu. Osobn se znal s Tychonem Brahem, kter si ho velmi vil. Crkv byl vak zavrh
rotoe vyznval Kopernkv heliocentrismus. Ve strahovskm Pamtnku nrodnho psemnictv je
eho spis vydan v Augsburgu roku 1556, na jeho titulnm list je poznmka "Damnatus autho
r" - zakzan autor. Jde o Cyprinem Lvovickm opraven Regiomontanovy tabulky s efemerida
mi na pl stolet dopedu Eclipsium omnium am A.D. 1554 usque in A.D. 1606.
Cyprin Lvovick ml mimodn zaujet pro astrologii a ve svm dle Opus insigne de magnis s
orum planetarum conjunctionibus shromdil cenn materily o kometch a konjunkcch planet z
a plnch est stolet.
Tade Hjek z Hjku (Hagecius)
stedn postavou esk vdy 16.stol. byl prodovdec, astronom, matematik, geodet, botanik
bn lka csae Rudolfa II. Tade Hjek z Hjku (1525 - 1600). Kolem Hjka se v Praze seli
ahe, Johannes Kepler, Joost Burgi, Erasmus Habermel a vkvt dobov alchymie. V Praze
pl roku pobval i Giordano Bruno a napsal zde jeden ze svch spis.
Tadev otec imon, bakal svobodnch umn prask univerzity a zmon man, se zajmal
tronomie a astrologie. Zejm ml i pm kontakt s Kopernkem, protoe mezi jeho vzcnmi ru
byl jet za Kopernkova ivota i tzv. Mal koment, v nm Kopernk poprv vysvtlil zklad
iocentrickho uspodn planetrn soustavy a kter v rukopisnch opisech svoval pouze zk
vcench. Pozdji Hjek vnoval opis Malho komente svmu mladmu pteli Brahovi a tm je
l pro budoucnost, protoe vechny ti dochovan kopie jsou odvozeny z t, kterou ml Hjek.
Tade Hjek vyrstal v dom U Hjk pobl Betlmsk kaple. Postupn studoval na univerzit
atiku a astronomii, pak odeel do Vdn, kde studoval navc lkastv a konen studoval v Bo
na lkask fakult. Upoutalo ho dlo Paracelsovo a pedevm vestrann osobnost Hieronyma
.
Po nvratu dom zaal psobit jako profesor matematiky. Od roku 1554 do 70.let vydval min
uce, rozen o seznamy jarmark v Krlovstv eskm a o dal uiten zprvy. Krom toho s
oku 1571 byl jmenovn protomedikem Krlovstv eskho, pot osobnm lkaem csae Maxmilina
i Rudolfa II. V lkastv razil nov metody len a snail se o vytvoen eskho nzvoslov
pekladu Mattioniho herbe do etiny.
Roku 1572 pozoroval vypjenmi pstroji ve Vdni supernovu v souhvzd Cassiopeje a o dva r
pozdji zobecnil sv poznatky v dle Dialexis de Novae. Jeho nejdleitjm zjitnm bylo,
s leet dle ne je sfra obhu Msce kolem Zem. Ke shodnm vsledkm doel nezvisle astr
e, kter navc povaoval Hjkova men za nejlep, vedle svch vlastnch. Hjek pitom vypr
metodu uren souadnic hvzdy z vky hvzdy nad horizontem v okamiku prchodu mstnm pole
o metoda se pouv dodnes.
Vedle astronomickch aspekt novy si Hjek vmal i mnoha astrologickch pedpovd: "Mnoz p
objeven se tto hvzdy mor, vlku, hlad a nevm co ve jinho, urujce spolu i as, kdy se
stti, jako by sedli pi poradch boh aneb jako by pouze jim nebe oteveno bylo. Konen na
mad ve ve vkladu svm, co u ped nimi o vznamu vlasatic trpkho a netst vtcho nap
stydatji nkter z nich si vyml a nevm jak hieroglyfy pile, tm za uenjho a moud
vc a nepekonanho vykladae tajnost vbec drn jest."
Roku 1577 byla pozorovna jasn kometa a vsledky opt naznaily, e je daleko za Mscem. Ty
Brahe vyuil pi svch vpotech paralaktick zkladny Hven - Praha a vyvodil z nich nov ko
logick zvry, k nim se roku 1581 Hjek pln pihlsil. Mezitm se v roce 1575 oba slavn a
ov osobn setkali v ezn pi korunovaci csae Rudolfa II. Ptelstv bylo stvrzeno roku 15
slavn dnsk astronom nael v Praze posledn toit pedevm dky Hjkovi.
Hjkovo dlo nalezlo uznn po celm tehdejm svt. Navazovali na n Keplerv uitel Mastli
Galilei, Jan Hevelius a Tycho Brahe. Mlo samozejm i odprce, mezi n patil napklad vz

uitsk astronom Riccioli, kter pesto oceoval Hjkovu vdeckou velikost a na sv map Msc
jeden z krter jeho jmnem.
Hjek se tak hluboce zajmal o astrologii, vtn a okultismus. V jeho dom se konaly spiri
tick a alchymistick seance. Spolu se svm italskm uitelem Hieronymem Cardanem byl tvrce
m kurizn nauky metoposkopie, kter zce navazovala na astrologii a rozvjela jej obecn uz
an vliv na formovn charakteru jednotlivce. Nzev je odvozen z eckch slov metopon (elo)
skopeo (zkoumat). Hjkova kniha Aphorismorum Metoposcopicorum vyla poprv tiskem v n
akladatelstv Melantrichov ji roku 1562. Stala se zejm nejpopulrnjm Hjkovm dlem a
pisem eskho vdce, kter byl peloen do jinho jazyka, ne do latiny. Zsluhu na tom, e v
ato kniha ji v roce 1565 ml pedevm A.Mizaldus, tajemnk francouzskho krlovskho matema
a astrologa Oronce Fina.
Zkladem Hjkovy nauky bylo hledn takovch fyziognomickch prvk, jejich prostednictvm b
ledovat vliv planet na konkrtn osobu. Kad vrsce na ele byla piazena jedna z planet. P
e vskytu a tvaru vrsek se Hjek pokouel odhadnout jak je vliv jednotlivch planet zasto
upen a zamen v horoskopu.
Pozdji se objevily jin, do znan mry podobn pokusy. Napklad J.B.Belot roku 1640 vychz
piazen vlivu planet a znamen k rhm na ruce, tedy spojen astrologie s chiromanti.
Tycho Brahe
Dnsk astronom Tycho Brahe psobil v Praze jen krtce. Tycho Brahe byl skvl pozorovatel,
kter vybudoval na ostrov Hven observato Uraniborg, pedchdkyni modernch vdeckch stav
servatoe byla i vlastn tiskrna. Po sporech s novm dnskm krlem musel odejt ze sv vlas
dy na podzim roku 1598 pesdlil do Prahy, nalezl zde dobr podmnky pro svoji prci. V Pra
ze ml svoji observato v dom vedle dnench kasren na Pohoelci (dnen gymnzium). V Ben
izerou chtl vybudovat nov vdeck stav. Zemel vak pedasn v jnu roku 1601. V dob je
y z jeho popudu sestrojeny tak kvalitn pozorovac pstroje, e byly pekonny a po nkolik
etiletch, po vynlezu a rozen dalekohled. Jestlie Ptolemaios pozoroval s pesnost 30
vch minut, Kopernk s pesnost 20 obloukovch minut, tak jeho pstroji bylo mono sledovat
lohu planet a hvzd s pesnost pod 2 obloukov minuty (rozliovac schopnost oka je piblin
bloukov minuta). Jen proto, e sm nedovedl zmit pohyb Zem kolem Slunce, Tycho Brahe nev
Kopernkov teorii.
Jak ml Tycho Brahe vztah k astrologii plyne z jeho ei na jej obranu: "Kdo popr vliv hv
, omezuje t moudrost a prozetelnost Boha a popr zkuenost. Bylo by nesprvn se domnvat
vechna ta zzran umleck dla nebes - zc hvzdy - bez uitku stvoil. Obloha, to ho
e a dny ukazuj. K tomu elu pohybuje se pt ostatnch planet ve zvltnch sfrch, zdlouha
... zc Jupiter... dvouron Mars a vzneen Venue. A k emu ta cel osm sfra stlic? N
nejmen tam ped ve velikosti Zemi nkolikrte, ty velk stokrte. A to ve ml Bh bez
slu stvoiti? Zkuenost asto ukzala, e tlesa nebesk silami jsou nadna, kter na Zemi
nce uruje tyi ron obdob. S pibvajcm a ubvajcm Mscem mozek zvat, barvy strom
Nepoznatelnou silou hbe Msc vzduchem, zvtuje svoji moc pomoc Slunce. Kdy Mars s Venu
tupuje, pichz d, Jupiter a Merkur - nsleduje boue a neas. Stihnou-li planety asem u
, zvyuje se jejich inek. Kdy planety, kter sami vlhkost pinej, ve vlhkch znamench
j, bude dlouhotrvajc d, budou-li such planety v horkch znamench, nastanou velk such
ravm z denn zkuenosti. To potvrzuje rok 1524 bohat na det, protoe velik konjunkce ve
men Ryb nastala. Rok 1540 byl nanejv such, protoe ve znamen Skopce zatmn Slunce, Satu
a Mars ve Vahch a Slunce s Jupiterem inkovaly. A kdo by nevzpomnal roku 1563? Saturn
a Jupiter setkaly se zcela blzko u zamench hvzdiek v Raku (m se na mysli kulov hvzdo
a Praesepe - Jesliky). Ji Ptolemaios pojmenoval tyto hvzdiky jako nesouc zlo a mor. A
hle, ptho roku dil v cel Evrop mor, jemu tisce lid padlo za ob."
Maj hvzdy tak vliv na osud jednotlivce? "Ano, pirozen," odpovd Tycho Brahe, "nebo jeh
o je z tche element sloeno. Sucho, vlhko, teplo, zima rznm zpsobem je v pirozenosti k
jednotlivce uloeno a na tch zvis jeho temperament, vdn, nchylnost k nemocem, prost j
el ivot a smrt. Tot sloen element, kter ve chvli narozen dtte v poloze hvzd je v
o cel ivot smrodatno a ned se nim mniti."
Johannes Kepler
Johannes Kepler byl nmeck matematik a astronom. Jeho vazba na eskou vdu je natolik vz
namn, e si lze snad prvem pisvojit st jeho dla.
Kepler stanovil zkony obhu planet kolem Slunce a tak vrazn podpoil Kopernkv heliocentr
smus. Vymyslel nov princip astronomickho dalekohledu a tm na dosah ruky se piblil poz
avitanho zkona. Ve svm pohnutm ivot se zabval tak mystikou a astrologi. Mystice v
t, protoe hledal vztahy harmonie svta. K astrologii ml vztah ponkud odtait, nkdy a z

Napklad roku 1599 napsal: "Kdy Bh dal kadmu ivoichovi nstroj k udren ivota, co m
stejnm myslem dv astronomovi astrologii?"
Roku 1600 piel poprv do Prahy a dvanct let zde strvench byla velmi vznamn lta pro e
. Praha byla jedinm mstem, kde nebyl pronsledovn pro svoji vru. Zaal pracovat na vpot
pro Tychona Brahe, kter vak neekan zemel. Kepler se zaal vnovat studiu pohybu planet
duchu heliocentrismu, kter Tycho Brahe neuznval.
Krtce po svm pchodu do ech sepsal Kepler drobnj dlo O pevnjch zkladech astrologi
prvn osobnosti eskho krlovstv Petru Vokovi. Rozlioval v nm dsledn astronomii a astro
. "Kam by se podla ctihodn matka astronomie, kdyby ji blzniv dcera astrologie neivila
." Obsahem spisu byla astrologick pedpov na rok 1602. Vklad monch vliv planet na Zemi
l pojat s ohledem na tehdej fyzikln znalosti a nzory autora. Kepler se napklad v dle
al otzkou, pro Slunce ohv zemsk ovzdu, jak psob Msc na deov srky, ale pedev
teorii aspekt, opravenou s ohledem na heliocentrismus, jeho byl pesvdenm stoupencem.
Souasn vychzel ze svho starho dla Kosmografick mystria a rozvjel vahy o harmonii s
Svm vlastnm astrologickm zsadm zstal Kepler vrn i v dalch letech, kdy se vyjadoval
zejmna o starm arabskm astrologickm vtn. Uznval pedevm vliv planet na celou Zemi,
jednotlivce. Jako vdec postupoval nekompromisn, avak jako lovk se musel z existennch
od od svch nzor obas odchylovat. V jeho pozstalosti se nalo asi 800 horoskop, z nich
potal ze cvinch dvod nebo jen pro sebe. Jin byly evidentn placen zakzky.
V roce 1610 Kepler vydal nmecky psanou vahu s latinskm nzvem Tertius interveniens (Te
t zasahujc do jednn). Obsah vyjdil podtitulkem Varovn nkolika teologm, medikm a f
vm doktoru Feseliovi, aby pi povrchnm zavrhovn astrologie nevylvali s vanikou i dt.
Mezi jeho nejbli ptele patil Jan Jessenius. Jessenius pomohl Tychonovi tm, e ho necha
ydlet ve svm dom ve Wittenberku. Byl skvlm lkaem a v Praze provedl roku 1600 prvn vee
u pitvu. Kepler se na jeho anatomick vzkumy pak odkazoval ve svch studich, v nich jak
o prvn vyloil sprvn optickou funkci oka. Jessenius se o vzkum vesmru iv zajmal, ava
vch ptelskch setkn s Tychonem Brahem a Johannesem Keplerem se k astrologii vyjadoval z
rn. Jet roku 1596 si ve spisu Zoroaster stoval na neinnost kritiky tto nauky, ale o n
k let pozdji se astrologi sm zaal zabvat, jak uvedl, pod vlivem pkladu Tychona Braha.
esseniovu smrt nen snad teba pipomnat. Humanista, lka, filozof, rektor Univerzity Karl
ovy a osobn lka dvou csa byl popraven pro ast v eskm stavovskm hnut.
Kepler studoval v Praze i "novou hvzdu" v souhvzd Hadonoe, kter byla vidt v roce 1604
a zskal tm znan odborn vhlas. Keplera na ni upozornil esk astronom Jan Brunovsk.
Ptelem Keplera byl tak Martin Bohek z Naumic, vynikajc pedagog, kter se vak marn
a zskat pro univerzitu. Bohek zadil, aby Kepler mohl bydlet v univerzitn koleji a spol
en vykonali adu pozorovn. Mezi dal ptele patil dosud nedocenn osobnost rudolfnsk
tou Wacker z Wackenfelsu, oteven stoupenec Giordana Bruna. Keplerovi obstaral Galil
ev spis Hvzdn posel a vyprovokoval ho k veejn odpovdi na Galileovy nzory. Z jejich p
h besed vzniklo ojedinl dlo Sen ili lunrn astronomie, kter v Praze Kepler napsal, ale
a svho ivota se neodvil vydat.
Jeden z nejvznamnjch a rozhodn nejastji citovanch horoskop sestavil Kepler v Praze p
brechta, vvodu z Valdtejna. Prvn verze horoskopu s celoivotn pedpovd pochz z roku 1
k nevme, zda Kepler opravdu vdl, pro koho pracuje, protoe zakzka byla zprostedkovna. D
nen znmo, kdy Valdtejn horoskop skuten dostal. Jist je, e Kepler charakterizoval budo
c ivotn drhu tehdy teprve 25 let starho mladka velmi vstin a oteven. Kepler do hor
psal, e jde o osobu sice bystrou a chytrou, ale pynou, pohrdajc druhmi a nevc. Podle
domu v horoskopu (dm smrti), ve kterm stla Venue, usoudil, e je bez bratrsk a manelsk
ky, e nebude na nikoho brt ohledy, bude oddn jen sm sob a svm zlibm, bude lstiv, kru
ohledn a svrliv.
Valdtejn byl astrologi pmo posedl a nechal si horoskop nkolikrt upesnit a doplnit. Od
ku 1628 dokonce nechal Keplera pln zamstnat a byl jedin, kdo mu nezstal nic dluen, na
rozdl od csa. Kepler se snail odvdt svou prci co nejlpe, ale nikdy nesplnil Valdte
aby mu vypracoval podrobn horoskopy na dobu po roce 1634. Dvod Kepler znal: na beze
n roku 1634 pipadala takov konstelace planet, kter byla z klasickho astrologickho hle
diska pro Valdtejna krajn nepzniv. Skuten byl Valdtejn v Chebu koncem nora toho roku
adn.
Smrt csae Rudolfa II. roku 1612 a zmna pomr mla za nsledek Keplerv odchod z Prahy. Kr
se sem jet vrtil na pelomu let 1627 a 1628, ale to ji byla jin Praha.
Astrologie v obdob po Bl hoe
V dobch sv nejvt slvy si Valdtejn nechal dostavt pepychov palc na Mal Stran. Sta

rchitekt Giovanni Pieroni, k a stoupenec Galilea Galieliho. Roku 1628 se s nm Keple

r sptelil a v zahrad letohrdku krlovny Anny (Belvedr) spolen provdli pozorovn Bur
tem.
Ve Valdtejnskm palci najdeme svtov unikt, astronomickou chodbu. Na freskch je zobrazen
sedm planet (vetn Slunce a Msce, jak bylo zvykem) spolu se znamenmi, v nich podle ast
rologick nauky vldnou. Jejich autor Baccio del Bianco zejm pod vlivem Pieroniho sem
kolem roku 1630 symbolicky zaznamenal i tehdej pevratn objevy dalekohledem. Napklad Ju
pitera doprovz tyi mal Hvzdy medicejsk, tedy tyi nejjasnj msce Jupitera, Saturn
ity (Saturnv prstenec), jak se myln domnval Galileo.
Nov doba z rznch pin pestala vit astrologii a nov objevy zaaly astronomii od astro
alovat. Platilo to globln i pro esk pomry, by rozvoj vdy po Bl hoe se u ns vrazn
str astronomie a matematiky Daniel Basil byl posledn dkan svobodnho eskho uen praskh
ku 1622 opustili vichni et profesoi sv msta na univerzit, asto i svoji vlast, aby ne
zachovali sv svdom a pesvden.
Vdcem svtovho vznamu, kter tehdy v Praze psobil, se stal Jan Marek, zvan Marcus Marci
Kronlandu (1595 - 1667), lka, fyzik, matematik, filozof a astronom (nikoliv vak u a
strolog). Formuloval zkony rzu dvou tles, jet ped Newtonem objevil rozklad svtla hrano
em a z astronomie vydal spis o urovn zempisnch dlek, dleit pro nmon plavby.
Nastal soumrak vry v moc hvzd. Jan mos Komensk ve svm dle Labyrint svta a rj srdce o
ronomech a astrolozch pe: "Nkte tedy nalezli tam vce, ne z dlu toliko na n vzhldaj
e kter strojila, etili, a spodajc Trigony, Kvadrty, Sextile, Konjunkc, Opposic a jin
ty vyhlaovali budouc, bu veejn svtu nebo soukrom osobm, tst a netst, nativitty
ezi lidi poutjc. Z eho nejednou na lidech bze a strach, nejednou veselost se dlala, z
rch; jin nedbali nic, hzeli tm v kout, splali zhvzdlh, pravc, e oni i bez pranosti
se najsti, napti a naspati mohou. Na kter vak postrann soud zdlo se mi, e dbti neslu
ie jen umn samo v sob jist jest; ale m jsen na n vc etil, tm jsem jistoty mn zn
-li pedpovdn jednou, ptkrt za to chybilo. Rozumje j tedy, e tu i beze hvzd hdati n
, kde uhodnouti pochvalu, chybiti vmluvu m, za marnost jsem poloil, dle se s tm mekati
"
*
"Lid v tomu, emu vit chtj. Vezmme si napklad rozkvt astrologie. Astronomov, kte
eln mli o hvzdch vdt vc ne vichni ostatn lid dohromady, tvrd, e hvzdy na ns ka
sk koule rozhavench plyn, kter v od zatku svta, a jejich souvislost s nam osudem
leko men ne slupka od bannu, na kter me nkdo uklouznout a zlomit si nohu. Jene slupk
bann nikoho nezajmaj, kdeto i serizn asopisy otiskuj astrologick horoskopy a existu
e mrav kapesn potae, kterch se lze ped transakc na burze zeptat, jestli j budou hv
nny. Ten, kdo hls, e ovocn slupka me mt na osud lovka vt vliv ne vechny planet
y, nebude vyslyen. Kdosi se narodil, protoe jeho rodi, abych tak ekl, vas necouvl, a
prv proto se stal rodiem. Kdy rodika zjistila, co se stalo, zaala polykat chinin a skk
t z almary na zem, ale njak to nepomohlo. A ten kdosi pece jen piel na svt, vystudova
l njakou kolu a te prodv v obchod le nebo aduje na pot i na magistrt. Najednou
no jinak. Planety vytvoily zvltn konfiguraci, znamen zvrokruhu se dlouho bedliv a vytr
ale skldala do uritho vzoru, jedna polovina nebes se domluvila s druhou jen proto,
aby mohl vzniknout on a postavit se za pult nebo sedt v kanceli. To lovka vskutku pov
zbud na duchu. To se kolem nj cel vesmr, i kdy mu nen naklonn, i kdy hvzdy zaujmou
taven, e vrobce zbankrotuje a on kvli tomu pijde o msto, je to pece jen pjemnj ne
vzdy kalou a do jak mry se o nho staraj. Vymluv mu to souasn se zprvou o sympatii, j
ho obdauje kaktus v kvtini na okn, a co mu zbude? Bos uboh hol pustina a beznadjn z
v." Tak pravil profesor Tarantoga...
Literatura:
[1] Grun, Marcel: Je astrologie vda?, Horizont, Praha 1990
[2] Horsk, Zdenk: Kepler v Praze, Mlad fronta, Praha 1980
[3] Horsk, Zdenk: Prask orloj, Panorama, Praha 1988
[4] Lem, Stanislav: Mr na Zemi, Mlad Fronta, Praha 1989