idovsk legendy a Golem

Ji Svrek
Zrcadlo internetovho msnku Natura (http://natura.baf.cz/),
mail: natura@snisnet.cz

asopis vychz jednou msn, nov slo vychzi nejpozdji tsn ped koncem pedchozho m

Vechny lnky jsou pehledn uspodny v knihovn, kter tenm umouje vybrat si lnky

Legendu o Golemovi, jeho z hlny vytvoil rabi Yehudah ben Bezalel Lw v Praze a vloil d
o nj neobyejnou slu, znme pedevm dky nezapomenutelnmu dvojfilmu reisra Martina Fri
a "Pekav csa" z roku 1951.
1. idovsk mystika

Kabala (hebrejsky "pijat tradice") je obecn idovsk mysticismus ve vech jeho formch. Sp
ciln se termnem "Kabala" oznauje esoterick theosofie, kter se rozvjela ve 13. stolet
anlsku a v Provence ve Francii kolem knihy "Sefer ha-zohar" (Kniha skvost), oznaova
n asto jako Zohar. Tato kniha se stala zdrojem rozvoje judaistick mystick tradice. N
ejstar formy idovskho mysticismu se datuj do 1. stolet naeho letopotu a jsou uritou
ntu helnistickho astrlnho mysticismu. Adept astrlnho mysticismu pomoc meditace a poui
agickch formul duchovn cestoval za hranice sedmi astrlnch sfr. Podle idovsk verze ade
hledal duchovn formu Boho trnu, vz (merkava) veden Ezechielem.

Ve stedovku panlsk se Kabala jako nejdleitj forma idovskho mysticismu ji mn za

t. Spe se soustedila na esoterick poznn podstaty duchovnho svta a jeho skryt spojen
nm svtem. Stedovk Kabala je theosofickm systmem, kter vychz z neoplatonismu a gnost
a pouv symbolick jazyk. Tento systm je nejlpe popsn v knize Zohar, j napsal panlsk
Moses de Leen v letech 1280 a 1286 a je pipisovna rabimu Simeonovi bar Yohaiovi. K
niha Zohar popisuje Boha jako dynamick tok sil sloench z etnch aspekt. Nade vemi a za
mi lidskmi zmry stoj Bh, kter je nepoznateln a nekonen (En Sof). Nkter aspekty neb
y Boha jsou poznateln dky Bomu vztahu ke stvoenmu svtu, kter proud z En Sof prosted
eseti sefirot ( nebo rovin), jimi duchovn sla dle z do celho vesmru. Theosofie k
sousteuje na podstatu a interakce tchto deseti sefirot jako symbol vnitnho svta a Bo
ota. Sefirot pedstavuj tak archetypy vech vc a jev ve stvoenm svt. Pokud porozumm
ngovn, meme porozumt vnitnm procesm ve vesmru a jeho historii. Kniha Zohar proto pod
cko-symbolick vklad Judaismu a historie Izraele, vysvtluje ivot a vyhnanstv lidu Izra
ele, kdy udlosti a procesy symbolicky odpovdaj vnitnmu ivotu Boha.
2. Golem jako ochrnce a niitel

V idovskch legendch se ivotu dv tvar nebo obraz pomoc magickch formul. Golem je ast
ovn jako robot, ale v hebrejsk Bibli a v Talmudu termn "Golem" oznauje beztvarou sub
stanci. Svoji souasnou podobu zskal a ve stedovku, kdy legendy odrely moudrost a ivot
d v podobenstvch. id vili, e stvoen bytosti je maj ochraovat. Nejlpe znmou legen
i je legenda ze 16. stolet, podle n rabi Lw stvoil z hlny Golema jako svho sluhu.

Za vldy Rudolfa II., csae mskho a krle eskho, il v Praze v idovskm ghettu rabi Ye
ezalel Lw, kter byl velmi vzdlan a zkuen mu. Ovldal nejen Talmud a Kabalu, ale tak m
tiku a astronomii. Odhalil tak nkter tajemstv Prody, dky nim byl schopen provdt vci
h lid vili, e souvisej s jeho magickou silou.
Rabi Lw vytvoil z hlny svho sluhu, bytost, j pivedl k ivotu pomoc pergamenu, na n
gick slova a pergamen (m) vloil do Golemovch st.

Golem pracoval za dva lidi. Slouil, uklzel, nosil vodu ze studn, tpal devo a zvldal v
ny tk domc prce. Nikdy neml ze ani hlad, nikdy nepoteboval odpovat. Vdy v ptek
atu, kdy podle idovsk tradice nikdo nesm pracovat, rabi Lw vyjmul m z Golemovch st a
se stal mrtvou hromadou hlny. Mrtv leel, dokud Sabbat neskonil a rabi mu znovu nevloi
l m do st.

Jednou vak rabi Lw, kdy se pipravoval oslavit Sabbat nvtvou synagogy, na Golema zapomn
a m mu z st nevyjmul. Jakmile vstoupil do kazatelny a zaal st prvn alm, pibhli lid
omu a okol, podeni a s hrzou v och vyprvli, co se stalo. Golem se rozzuil a zaal ni
mu stlo v cest, veker rabiho majetek. Nikdo nebyl schopen se k nmu piblit, protoe k
mst zabil.

Rabi na okamik vhal, Sabbat se piblil a alm prv zanal. Veker prce mlo bt zanec
l dokonen a proto as Sabbatu dosud nenastal. Rychle se rozhodl vrtit dom. Kdy se pibl
ke svmu domu, slyel hluk tpanho nbytku. Golem dokonil nien v dom a vyel do dvora.
eel do domu a ostatn lid plni strachu nkolik krok za nm, vidl dlo zkzy: znien msy
ztpan stoly, idle, lavice a truhly, knihy rozhzen do rznch smr. Golem obklopen zabi
, kokami a psy, dokonil dlo zkzy na dvoe a vyvrtil lpu, jako by to byla tyka v plot.

Rabi Lw se vzpamatoval z ohromen. Rychle vybhl na dvr a tesoucma se rukama rozhodl vyj
mout m z Golemovch st. Golem pi doteku svho pna okamit znehybnl a po vyjmut mu s
ou hromadu hlny. Vichni lid, sta i mlad, se zaali radovat a plni odvahy obklopili le
lema. Rabi odvrtil tv a ani ekl jedinho slova se vrtil do synagogy, kde zaehl petrole
lampy a zaal znovu st alm a svtit Sabbat.
Svat den Sabbatu skonil, ale rabi Lw ji nikdy Golema k ivotu nepivedl. Ukryl ho do syn
agogy a podle legendy tam le nkde dodnes.

Podle jin varianty tto legendy ve mst Worms v Nmecku il mu jmnem Bezalel, jemu se je
i narodil syn prvnho dne idovskch svtk. To se stalo roku 5273 po stvoen svta (roku 15
v dob, kdy byli id v cel Evrop krut pronsledovni.

Nrody, v nich dti Izraele pebvaly, je trvale obviovaly, z ritulnch vrad. id, jak j
l tvrdili, pouvali krev kesanskch dt k pprav chleba na zatku idovskch svtk.
zalela v den svtk pekazilo belsk pln dvou bezvrc, kte se rozhodli podat kesanm
rozeat k ritulnm vradm.

V noci, kdy enu rabiho Bezalela zachvtily porodn bolesti, sluhov pospchali pro porodn
u. Na ulici zabrnili dvma mum, aby zde pohodili pytel s mrtvm dttem jako dkaz krvavc
skch praktik. Rabi Bezalel pak prorokoval, e osudem jeho novorozenho syna bude ochrn
it lid Izraele od obvinn ritulnch vrad.

Syn rabiho Bezalela vyrostl a zskal slu a vzdln. Stal se velkm uencem. Nejene znal Sv
on, ale byl mistrem vekerho poznn a uml adu cizch jazyk. Stal se rabim v Poznani v Po
u, ale pozdji byl podn, aby piel do Prahy, kde byl jmenovn vrchnm soudcem idovsk ob

Veker sv mylen a sil vnoval snahm zbavit svj lid utrpen a zejmna nesmyslnch obvi
, kter visela jako Damoklv me nad idovskou obc. Obracel se proto k Bohu a prosil ho,
aby mu zjevil, jak by ml svmu lidu pomoci.

Jednou v noci uslyel zhadn hlas, kter mu pikzal, aby vytvoil sochu lovka z hlny, kt
sk mysly neptel lidu Izraele.

Hned rno mistr povolal svho zet a svho nejlepho ka, seznmil je s pokynem z Nebes a p
o pomoc na tomto dle. "Pro vytvoen Golema budeme potebovat tyi prvky, zemi, vodu, ohe
a vzduch," ekl.

"J sm," ekl svat mu, "pedstavuji slu vtru. Mj ze je jako ohe a mj nejlep k je
spojen nm umon doshnout spchu." Potom je podal, aby ve zachovali v naprost tajnost
h sedm dn se pipravovali na sv velk dlo.

Dvactho dne msce Adar, roku 5340 po stvoen svta, ve tyi hodiny po plnoci se mui od
ce na okraji msta, kde z mkkho jlu zaali vytvet sochu lovka. Uplcali ruce, nohy a j
vu. Socha z hlny leela na zdech.

Kdy za svitu msce dokonili sv dlo, postavili se nkolik krok od sochy. Rabi pikzal s

, aby ji sedmkrt obeel a pitom opakoval kabalistickou magickou formuli, kterou rabi
sestavil. Kdy rabiho ze dokonil sedm kruh, hlinn postava zaala rudnout jako hav uhl
rabi pikzal svmu kovi, aby tak postavu sedmkrt obeel a pitom opakoval jinou magickou
uli. Postava zaala vlhnout a unikala z n pra. Nhle se na jejch prstech objevily nehty
a na hlav se objevily vlasy. Hlinn postava nhle vypadala jako ticetilet mu.

Nakonec sm rabi sedmkrt postavu obeel a opakoval pitom vtu o stvoen z knihy Genesis: "
Pn stvoil lovka z prachu zem a vdech do jeho st ivot. A lovk obivl." (Genesis, 2:7

Jakmile rabi vyslovil posledn ti slova, Golem otevel oi a zaal hledt na rabiho a jeho
pln divu. Rabi Lw pak tie Golemovi pikzal, aby se zvedl ze zem. Golem poslechl a post
vil se. Mui Golema oblkli a obuli.

Pak rabi Lw ke Golemovi promluvil: "Vz, hromado hlny, e jsme t stvoili z prachu zem, a
ys chrnil lid Izraele proti jeho neptelm a chrnil jej od veho netst a tlaku, jemu
staven. Tv jmno bude Josef a nyn pjde do mho domu a bude pracovat jako sluha. Bude po
n mm pkazm a udl ve, co budu poadovat, pjde ohnm, sko do vody nebo vrhne se d
Golem pouze pokval svoj hlavou na souhlas. Byl veden ctou ke vem lidskm bytostem, slye
l a rozuml, co mu kaj, ale nebyl nadn darem ei. Pak se ti mui vydali do domu rabiho
y rno piel tak Golem.

Rabi ponechal celou vc v tajnosti. Sv manelce a sloucm v dom ekl, e rno na cest k
eli potkal ebrka, kter se mu zdl jako slun a nevinn a proto ho pozval do domu. Rozhodl
se ho zamstnat jako sluhu, kter bude vykonvat prce v jeho pracovn, ale nebude dlat dn
domc prce.

Golem se posadil do rohu pracovny, ml hlavu ve svch dlanch a bezmylenkovit se dval kol
em sebe. Neznal dvod, pro je zde a nechpal, co se kolem nj dje. Rabi Lw mu ekl, e mu
bl ani ohe ani voda, ani dn me. Znovu mu zopakoval jeho jmno Josef, jako byl Josef S
v Talmudu, kter byl napl lovk a napl duch.

Rabi Lw byl osvcen mu a slueb Golema pouval skuten jen na obranu svho lidu proti kr
innm, jimi byli id v Praze v t dob vystaveni.

Kdykoliv rabi Lw poslal Golema do ulic na obranu idovsk obce, na krk mu zavsil amule
t z jelen ke. Dky amuletu byl Golem neviditeln, ale sm vidl vechno. Kdykoliv chtl n
odit a chtl odhodit na ulici mrtv dt, byl zde Golem se svoj ohromnou silou, j vykonal
u dobrch skutk.

Nastal den, kdy obvinn id z ritulnch vrad bylo konen vykoenno a id si mohli odde
pronsledovn kvli domnlm ritulnm vradm bylo zakzno. Rabi Lw se proto rozhodl Gol
zbavit. Poloil Josefa na postel a pikzal svm km, aby sedmkrt obeli lecho Golema
magick slova, jimi ho pivedli k ivotu, v opanm poad. Golem se zmnil v hromadu hlny
u pak vynesli veer z domu.
Ve vvoji pozdjch legend o Golemovi lze vystopovat ti vznamn body:
*

Legendy souvis s dvjmi pbhy o vzken mrtvho vloenm Boho jmna do st nebo ru
na nm je napsno Bo jmno pozptku a tm je pinou smrti. Tyto legendy byly rozeny
0. stolet v dle Megillar Ahima'az.
*

Legendy se vztahuj k pedstavm bnm v neidovskm svt o stvoen alchymickho lovka (

lus").
*

Golem, kter je sluhou svho tvrce, je obdaen nebezpenmi pirozenmi silami, kter den od
rostou. Proto ho mus jeho tvrce zniit v prach odstrannm mu z jeho ela nebo z st. Zd

mylenka Golema spojena s novm motivem nezvldnuteln sly prvk, kter mohou zniit svt. T
egendy se objevily poprv v souvislosti s Elijahem, rabim z Chelmu, kter zemel v roc
e 1583.

Jedna z variant legendy o Golemovi podv jin vysvtlen, pro se rabi Lw rozhodl stvoenou
tost zniit na prach, z nho povstala. Akoliv Golem ml znanou slu, byl pedvdav a vdy
pkazm svho kabalistickho tvrce, dky emu ochrnil prask idy od mnohch nebezpe,
l jej zniit. Obval se, e jeho nesmrn sla, j Golem vldl, by mohla ohrozit celou idov
munitu, pokud by se stala belskou a niivou. Proto rabi Lw pouil podruh tajn kabalistic
formule a navrtil Maharala (Golema) do hromady hlny, z n ho pvodn stvoil a vyjmul z je
o st m, kter Golemovi dval ivot.
3. Golem jako literrn nmt

Legendy o Golemovi, zejmna ve svch pozdjch formch, se staly oblbenm literrnm nmte
let nejprve v idovsk i neidovsk nmeck literatue a pozdji v hebrejsk a jidi literat
olm nle kniha "Nifla'ot Maharal im ha-Golem" (Podivuhodn iny rabiho Lwa s Golemem) z r
ku 1909, kterou napsala Judith Rosenberg. Spojen Golema a bojem proti zloinm ritulnch
vrad je modern literrn smylenkou. Tato literatura, v n je napklad popisovna Golemo
k jist en, nem s legendami o Golemovi pli spolenho. Podobn nesmysln jsou symbolick
ace Golema, jako je boj pracujcho lidu za sv osvobozen.
Zjem o legendu o Golemovi vzrostl mezi spisovateli, umlci a hudebnky potkem 20. stole
t. Golem se stal nmtem knih rznch spisovatel v Rakousku, v eskoslovensku a v Nmecku.
enou prac byla povdka "Der Golem" z roku 1915 bavorskho autora Gustava Meyrinka (186
8 - 1932), kter adu let strvil v Praze. Meyrinkova kniha podrobn popsala temnou atmo
sfru tehdej doby a stala se alegori tlak modern spolenosti, kter se snaila udlat z
yslc stroj.

Ve 20. stolet tma Golema tak proniklo do dl idovskch americkch autor, kte pvodn
vyuili podle svho. Tato dla s pvodn idovskou tradic nemla pli spolenho a tkala
a id ve Spojench sttech. Objevil se napklad motiv enskho stvoen s clem pekonat tr
vi enm.
Ve filmu se motiv Golema poprv objevil v roce 1917 ve snmku Paula Wegenera "The Go
lem and the Dancer", kter postrdal pvodn nboensk vznam legendy o Golemovi.
Paul Wegener v letech 1914 a 1917 natoil celkem ti filmy s tmatikou Golema. Film "Th
e Golem" byl situovn do 29. stolet, film "The Golem and the Dancer" byl odlehenou f
antazi a konen film "The Golem: How He Came into the World" se navrac do 16. stolet k
pbhu rabiho Lwa. Dodnes se zachoval pouze tet film v idovskm muzeu. Golema ve filmu
sm Wegener.

V eskoslovensku roce 1951 reisr Martin Fri natoil nezapomenuteln dvojfilm "Csav Peka
ekav csa" podle nmtu Jiho Brdeky a Jana Wericha a divadeln hry Jiho Voskovce a Ja
"Golem". Hudbu k filmu sloil Julius Kala, pse "Ten dl to, ten zas ono" napsali Zdenk P
tr a Jan Werich, vtvarnkem byl Ji Trnka. Csae Rudolfa II. a pekae Matje Kotrbu hrl J
rich, Kateinu a Syrael hrla Nataa Gollov, hrabnku Stradovou hrla Marie Vov. Csask
ga hrl Bohu Zhorsk, dvornho astrologa hrl Frantiek Filipovsk, magistra Edwarda Kellyh
rl Ji Plach, Jeronma Alessandra Scottu hrl Frantiek ern, marla Bernarda Rusworma h
. Ve filmu dle hrli Vclav Trgl, Josef Kemr a v epizodnch rolch Ladislav Rychman, Vra C
ytilov, Ivan Svitek, V. Leraus, B. Bezouka, Josef Hlinomaz a ada dalch.
4. Frankenstein

Pbh Frankensteina vychz z idovsk legendy o Golemovi. V roce 1808, osm let pedtm, ne
helley napsala pbh o Frankensteinovi, se legendami o Golemovi zabval Jakob Grimm, kt
er byl spoluautorem pohdkovch pbh brat Grimm. Mary Shelly v vodu sv knihy napsala
rovaly nmeck "straideln pbhy". V lt 1816 pijela do enevy, ale poas bylo chladn
ul siln vtr. Cel tsniv atmosfra v autorce vyvolvala straideln pedstavy.

Frankenstein stvoil umlho tvora, kter se postavila proti svmu tvrci. Tento nmt se obj

je ve vtin pbh o Golemovi v dob, kdy autorka dlo napsala. Napklad v roce 1682 Joha
t o Golemovi napsal, e pouil svoji velkou niivou slu proti svmu pnovi. Podobnou charak
teristiku Golema lze nalzt v dalch dlech tehdej doby. Tento nmt pak pronikl tak do p
lemovi v Praze.

Motiv Golema se objevuje ji v Talmudu ve 4. stolet, kdy Golema vytvoil rabi Abba be
n Rav Hamma (Rava). Talmud zmiuje tento pbh v souvislosti s jinmi tmaty. V pbzch Ta
ytvoen Golema nebylo samo o sob nijak vznamn. Kdokoliv byl posluen a miloval Boha, byl
schopen tak uinit. Podle idovsk tradice ada svatch rabn vytvoila lidsk a zvec Go
rabnov Channina a Hoshia, Ben Sira, Josefovch jedenct bratr a patriarcha Abraham. Zejm
vak nejznmjho Golema vytvoil rabi Yehudah Lw ben Bezalel zvan "Maharal". Socha rabiho
od Ladislava alamouna stoj na nro hlavn budovy praskho magistrtu na Marinskm nm
5. Jak stvoit Golema

Rabi Aryeh Kaplan popsal, jak podle "Knihy stvoen" lze Golema stvoit. Golema neme stv
oit jedin lovk, ale mus mt jednoho nebo dva pomocnky. Golema lze vytvoit pouze z pane
hlny, do n dosud nevstoupila noha lovka. Tato hlna mus bt hntena istou pramenitou v
yskajc pmo ze zem. Pokud byla voda nabrna jakoukoliv ndobou, nelze ji pout. Lid, k
se mus ped prac nejprve oistit fyzicky a duevn. Pi tvorb Golema mus bt odni v is
kdo nesm udlat dnou chybu, jako patn vyslovit magick slovo, a prci nelze peruit.

Tvorba Golema byla spe ne fyzickou innost vysoce pokroilou meditan technikou. Monotn
ritch sprvnch slov a odkvn pas Tetragrammatonu mlo navodit velmi reln duevn
ousek po kousku. Jakmile byla tato pedstava Golema dokonena, tento duchovn potencil
byl penesen do vytvarovan hlny. Cel proces pak byl zavren oivenm Golema.
Literatura a odkazy:
[X1] Kay E. Vandergrift: Background of the Golem Legends. June 2, 1997.
[X2] D.L. Ashliman: The Golem. A Jewish Legend. October 27, 1999.
[X3] Boris Karloff: Frankenstein and the Golem.
[X4] Jeffrey Smith: The Golem. Alchemy Forum.
[X5] Legenda o Golemovi. Podle Aloise Jirska: Star povsti esk.
Zahranin prameny o Golemovi
1.
Alexander, Tamar. "A Legend of the Blood Libel in Jerusalem: A Study of a Proces
s of Folk-Tale Adaptation," International Folklore Review: Folklore Studies From
Overseas. Volume 5 (1987):60-74.
2.
Allison, Alida. "Guess Who's Coming to Dinner? The Golem as Family Member in Jew
ish Children's Literature," Lion and the Unicorn. Volume 14, No. 2 (December 199
0): 92-97.
3.
Anthony, Piers. Golem in the Gears. New York: Ballantine, 1986.
4.
Bilski, Emily D. Golem! Danger, Deliverance, and Art. Foreword by Isaac Bashevis
Singer; with essays by Moshe Idel and Elfi Ledig.New York: Jewish Museum, 1988.
5.
Bloch, Hayim, The Golem; Legends of the Ghetto of Prague. Translated from the Ge
rman by Harry Schneiderman. With prefatory note by Hans Ludwig Held. Blauvelt, N

Y: Rudolf Steiner Publications, 1972.

6.
Borges, Jorge Luis. The Golem. New York: Grove Press, 1967.
7.
Chabon, Michael. The Amazing Adventures of Kavalier & Clay. New York: Random Hou
se, 2000.
8.
Dundes, Alan, Ed. The Blood Libel Legend: A Casebook in Anti-Semitic Folklore. M
adison, WI: University of Wisconsin Press, 1991.
9.
Goldsmith, Arnold L. The Golem Remembered, 1909-1980: Variations of a Jewish Leg
end. Detroit, MI: Wayne State University Press, 1981.
10.
Goldsmith, Arnold. "Elie Wiesel, Rabbi Judah Lowe, and the Golem of Prague," Stu
dies in American Jewish Literature. Volume 5 (1986):15-28.
11.
Hamill, Pete. Snow in August: A Novel. Boston, MA: Little Brown, 1997.
12.
Haraway, Donna. "A Manifesto for Cyborgs: Science, Technology and Socialist Femi
nism in the 1980's" in Feminism/Postmodernism. Linda Nicholson, Ed., New York: R
outledge, 1990, pp. 190-233.
13.
Idel, Moshe. Golem: Jewish Magical and Mystical Traditions on the Artificial Ant
hropoid. Albany: State University of New York Press, 1990.
14.
Jacoby, Jay. Selected Resources for the Study of the Legends of the Golem and Li
lith. [microform} Charlotte NC: J. Jacoby, 1984. [Nineteenth Annual Convention,
Association of Jewish Libraries, June 24-27, 1984, Atlanta, Georgia.]
15.
Jacoby, Jay. "The Golem in Jewish Literature," Judaica Librarianship. Volume 1,
No. 2 (Spring 1984):100-04.
16.
Krause, Maureen T., Ed. "Rabbi Loew and His Legacy: The Golem in Literature and
Film." SERIES: Journal of the Fantastic in the Arts ; v. 7, nos. 2 and 3. Tallah
assee, FL: Florida State University, 1996.
17.
Meyrink, Gustav. The Golem. Translated by Mike Mitchell and with an introduction
and chronology by Robert Irwin. Sawtry, Cambs: Dedalus; Riverside, CA : Ariadne
, 1995.
18.
Piercy, Marge. He, She, and It. New York: Knopf, 1991.
19.
Plank, Robert. "The Golem and the Robot." Literature and Psychology. vol. 15 (19
65).
20.

Posner, Marcia W. 'The Golem in Art: An Interview with Beverly Brodsky, Creator
of Her Own Golem," Judaica Librarianship. Volume 1, No. 2 (Spring 1984):104-06.
21.
Ripellino, Angelo Maria. Magic Prague. Berkeley, CA: University of California Pr
ess, 1994.
22.
Rowen, Norma. "The Making of Frankenstein's Monster: Post- Golem, Pre-Robot," in
Nicholas Ruddick, Ed. State of the Fantastic: Studies in the Theory and Practic
e of Fantastic Literature and Film, Westport, CT: Greenwood Press, 1992, pp.16977.
23.
Rubens, A. Alfred. A History of Jewish Costume. New York: Crown, 1973.
24.
Schaffer, Carl. "Leivick's The Golem and the Golem Legend," in Patrick D. Murphy
, Ed. Staging the Impossible: The Fantastic Mode in Modern Drama. Westport, CT:
Greenwood Press, 1992, pp. 137-49.
25.
Scholem, Gershom Gerhard. On the Kabbalah and Its Symbolism. [Zur Kabbala und ih
rer Symbolik.] Translated by Ralph Manheim; Forward by Bernard McGinn. New York:
Schocken Books, 1996.
26.
Sherwin, Byron L. The Golem Legend: Origins and Implications. Lanham, MD: Univer
sity Press of America, 1985.
27.
Thieberger, Bedrich. The Great Rabbi Loew of Prague: His Life and Work and the L
egend of the Golem. New York: Farrar, Straus and Young, 1955.
28.
Teitelbaum, Richard. Golem. Sound Recording: An Interactive Opera. New York: Tza
dik, 1995.
29.
Trachtenberg, Joshua. Jewish Magic and Superstition: A Study in Folk Religion. N
ew York: Atheneum, 1970.
30.
Wechsberg, Joseph. New York: Macmillan, 1971.
31.
Wiener, Norbert. God and Golem, Inc.: A Comment on Certain Points Where Cybernet
ics Impinges on Religion. Cambridge, MA: M I T Press, 1988.
32.
Winkler, Gershon. The Golem of Prague: A New Adaptation of the Documented Storie
s of the Golem of Prague. Introductory Overview by Gershon Winkler. illustrated
by Yochanan Jones. New York: Judaica Press, 1980, 1994.
33.
Winkler, Gershon, The Sacred Stones: The Return of the Golem: A Mystical Novel.
Illus. by Yosef Dershowitz. New York: Judaica Press, 1991.
34.
Kaplan, Aryeh. Sefer Yetsirah: The Book of Creation, in Theory and Practice. Sam

uel Weiser Inc., York Beach, 1990.