een loh celosttnho kola 54. ronku fyzikln olympidy.

Autoi loh: J. Jr (1), J. Thomas (2), P. ediv (3) a M. Kapoun (4)

1. Ozname t1 = 7 s, t2 = 12 s, t3 = 20 s, Fm = 12 000 N.
a) Velikost hybnosti vagnu je urena obsahem plochy pod grafem sly. V asovm intervalu h0, t1 i je to
Fm t1
p1 =
= 42 103 kg m s1 ,
2
v asovm intervalu h0, t2 i je to
pm =

Fm t1
+ Fm (t2 t1 ) = 102 103 kg m s1 .
2

V asovm intervalu ht2 , t3 i se u hybnost vagnu nemn. Vagn bude mt

p
v ase t1 rychlost v1 = 1 = 2,1 m s1 , v asovm intervalu ht2 , t3 i rychlost
m
pm
vm =
2 body
= 5,1 m s1 .
m
b) Z pedchozho vpotu plyne, e hledan as je z intervalu h0, t1 i. Na tomto
asovm intervalu plat
1
F
Fm
mv = F t ,
=
.
2
t
t1
Z rovnic plyne
s
2mv t1

t =
= 5,9 s.
(1)
Fm
2 body
c) Na prvnm seku pohybu je velikost sly pmo mrn asu:
Fm
F (t) =
t.
t1
Zvislost rychlosti na ase zskme integrac
Z
Z
Z
Fm
F (t)
Fm
v(t) = a(t) dt =
t dt =
t2 ,
dt =
m
mt1
2mt1

(2)

piem v nulovm ase je poten rychlost nulov.

Drha na prvnm seku je urena integrlem

t1
Zt1
Fm
Fm
Fm t21
3
s = v(t) dt =
t
=
t31 =
= 4,9 m.
6mt1
6mt1
6m
0
0

3 body
1

Na druhm seku se vozk pohybuje vlivem konstantn sly rovnomrn

zrychlenm pohybem s poten rychlost v1 a konenou rychlost vm . Drha
na druhm seku je
s2 =

v1 + vm
(t2 t1 ) = 18 m.
2

2 body
Na tetm seku se vagn pohybuje rovnomrn se stlou rychlost vm , piem uraz drhu
s3 = vm (t3 t2 ) = 40,8 m.
Celkov drha je

.
s = s1 + s2 + s3 = 64 m.
1 bod

Poznmka: Vztah (1) lze tak pmo odvodit z (2).

2.a) V neinerciln vztan soustav otejc se spolu

s kulikou psob na kuliku thov sla FG , tahov sla zvsu T , setrvan sla Fs a elektrick
sla Fe , kter jsou v rovnovze (obr. R1). Ve vodorovnm smru plat
2

T sin = m r + Fe sin ,

T
Fe

(1)

Fs

ve svislm smru plat

T cos + Fe cos = mg.

(2)

FG

Z (1) vyjdme
T = Fe +

m 2 r
,
sin

(3)

dosadme do (2) a upravme:

mg
m 2 r
Fe =

.
(4)
2 cos 2 sin
kQ2
Po dosazen Fe = 
2 a prav dostaneme
r
sin
s 

m
g
2r
r
|Q| =

.
sin 2k cos
sin
Aby loha mla een, mus bt splnna podmnka
v naem ppad splnna je.
seln: |Q| = 8,6 108 C.

Obr. R1

g
2r

> 0, kter
cos sin
5 bod

b) Dosazenm z (4) do (3) a pravou dostaneme

T =

mg
m 2 r
m 2 r
mg
m 2 r

+
=
+
.
2 cos 2 sin
sin
2 cos 2 sin

seln: T = 0,107 N.
1 bod

c) Elektrick sla Fe m te opan smr (obr. R2)

a vztahy (1), (2) a (3) se zmn na:
T1 sin = m12 r Fe sin ,

(5)

T1 cos Fe cos = mg,

(6)

T1 = Fe +

m12 r
,
sin

(7)

T1
S

Fs

r
Fe

Dosazenm ze (7) do (6) a pravou dostaneme

FG

m12 r cos
= 2Fe cos + mg,
sin
B

2Fe sin g tg
1 =
+
=
mr
r
s
2kQ21 sin3 g tg
+
=
.
r
mr3
seln: 1 = 11,5 rad s1 .
Ze vztahu (6) vyjdme
T1 = Fe +

Obr. R2

mg
kQ21 sin2
mg
=
+
.
cos
cos
r2

seln: T1 = 0,122 N.
4 body

3.a) Prchod paprsku hranolem s lmavm

hlem je znzornn na obr. R3. Prochzejc paprsek se odchl od pvodnho smru o hel

= (1 1 ) + (2 2 ) = 1 + 2 ,
piem

sin 1
sin 2
=
= n.
sin 1
sin 2

Je-li lmav hel mal a paprsek

prochz hranolem piblin kolmo, meme pst
1 n1 ,

2 n2 ,

Obr. R3
(n 1).

Paprsky prochzejc tsn nad stedem hranolu se odchl o hel dol

a paprsky prochzejc tsn pod stedem se odchl o stejn hel nahoru
(obr. R4). Na stntku ob svteln vlnn interferuj v pruhu ky
b = 2L2 tg 2L2 2L2 tg[(n 1)] = 6,0 cm.
5 bod

Z1
2

Z2

Obr. R4

L2

L1

b) Svteln vlnn vychzejc z dvojhranolu se chovaj, jako by vychzela ze

dvou samostatnch trbinovch zdroj Z1 , Z2 nachzejcch se ve vzdlenosti l = L1 + L2 od stntka a ve vzjemn vzdlenosti
d = 2L1 tg 2L1 tg[(n 1)].
Ve stedu S stntka se setkvaj s nulovm drhovm rozdlem (obr. R5).
V bod P ve vzdlenosti y od stedu stntka je drhov rozdl l = l2 l1 .
Plat
d
d
l22 l12 = l2 + (y + )2 [l2 + (y )2 ] = 2yd.
2
2

Protoe y l, meme pst

l22 l12 = (l2 l1 )(l2 + l1 ) l 2l,

yd
.
l
P

l1
y

Z1

l2

Z2
l
Obr. R5
Interferenn maxima vzniknou v bodech stntka, kde
l =

dy
= k
l

y=k

l
.
d

ka interferennch prouk je rovna vzdlenosti sousednch maxim, tedy

(L1 + L2 )
l
=
= 0,44 mm.
d
2L1 tg[(n 1)]
5 bod

4.a) Ozname-li r polomr kruhov jmy, pak z Bohrovy podmnky

r pn =

nh
2p

vyjde
pn =

nh
nh
=
2pr
6a

odkud En =

p2
h2
=
n2 .
2me
72me a2

seln En = n2 3,46 1019 J = n2 2,16 eV.

3 body
b) Dle principu minima energie obsad -elektrony nejni hladiny, piem dle
Pauliho principu budou na kad hladin dva -elektrony. Pak
h2
= 19,5 eV,
1 bod
E(HOMO) = E3 =
8me a2
2h2
E(LUMO) = E4 =
= 34,6 eV,
1 bod
9me a2
7h2
Emin = 2(E1 + E2 + E3 ) =
= 60,6 eV,
2 body
18me a2
c) Energetickmu rozdlu E4 E3 odpovd zen o vlnov dlce
=

c
hc
,
=
f
E4 E3

co po prav d
=

72me ca2
.
7h

seln: = 82 nm. Model tedy pedpokld, e viditeln svtlo nepostauje

k excitaci -elektron, nebo jej molekuly absorbuj teprve svtlo z ultraalov oblasti. Benzen by tedy ml bt bezbarv.
3 body
Poznmka: Odhad v modelu FEMO je sprvn jen kvalitativn. Ve skutenosti najdeme v absorpnm spektru benzenu maximum ji okolo 250 nm.