Professional Documents
Culture Documents
TENI
Zvltn pozornost je vnovna zhroucen teorie evoluce, protoe tato teorie tvo zklad vech
neduchovnch filosofi. Od chvle, kdy Darwin odmtl skutenost stvoen a tedy Bo existenci
za uplynulch 140 let to zpsobilo, e mnoho lid opustilo svou vru nebo upadlo do pochybnost.
Proto je podstatnou slubou, velmi dleitou povinnost, ukzat kadmu, e tato teorie je klam.
Jeliko nkte teni dostanou anci st pouze jednu z naich knih, myslme si, e je dleit
vnovat kapitolu ke shrnut tohoto pedmtu.
Vechny autorovy knihy vysvtluj tmata ve svtle koranickch ver, a zvou tene k poznn
Boch slov a it podle nich. Vechna tmata tkajc se Boch ver jsou vysvtlena tak, aby
nezbyl prostor pro pochybnosti a otzky ve tenov mysli. Knihy upmn, jednodue a
plynulm stylem zajiuj, e kdokoli, v kterkoli dob a ze kterkoli spoleensk tdy je me
snadno pochopit. Dky jejich innmu a osvtlujcmu vypravovn je lze pest na jedno
posezen. Dokonce i ti, kdo psn odmtaj duchovno jsou ovlivnni fakty, je tyto knihy
dokumentuj a nemohou popt pravdivost jejich obsahu.
To vede k tomu, e vechny knihy autora lze st jednotliv, i diskutovat ve skupin. teni
usilujc profitovat z tchto knih shledaj diskusi velmi uitenou dovolujce jim spojit sv vahy a
zkuenosti.
Dle bude velkou slubou islmu pispt k publikaci a ten tchto knih, napsanch vhradn k
poten Boha.
Vechny autorovy knihy jsou velmi pesvdiv. Z tohoto dvodu zprostedkuj prav nboenstv
ostatnm a nejefektivnjm zpsobem je pobdnou k peten tchto knih.
Doufme, e ten si projde odkazy na konci knihy. Jejich bohat odkazov materil k tmatm
spojenm s vrou je velmi uiten a je radost ho st.
V tchto knihch, na rozdl od ostatnch, nenajdete osobn nzory autora, vysvtlen zaloen na
pochybnch zdrojch, styl nevmav k ct a vnosti posvtnch pedmt ani beznadjn,
pesimistick argumenty, jen vyvolvaj pochybnosti v mysli a odchlen v srdci.
Vechny peklady Svatho Kornu z Korn od Ivana Hrbka, Akademia, petisk 1.vydn
First English Edition published in October, 2006 / Second English Edition published in January, 2007
Third English Edition published in March, 2007 / Fourth English Edition published in April, 2007
Fifth English Edition published in May, 2007 / Sixth English Edition published in May, 2007
Seventh English Edition published in June, 2007 / Eighth English Edition published in July, 2007
Ninth English Edition published in August, 2007 / Tenth English Edition published in October, 2007
Eleventh English Edition published in May, 2008 / Twelfth English Edition published in July, 2008
Thirteenth English Edition published in November, 2008
Translated by: Carl Nino Rossini / Ronald Evans Edited by: Timothy Mossman
Published by: GLOBAL PUBLISHING
Talatpasa Mah. Emirgazi Caddesi brahim Elmas Merkezi A Blok Kat 4
Okmeydani - stanbul / Turkey Phone: (+90 212) 222 00 88
Printed and bound by: Ertem Matbaas in Ankara
Nasuh Akar Mahallesi 25. Sokak No: 19
Balgat - Ankara / Turkey Phone: (+90 312) 284 18 14
All translations from the Qur'an are from
The Noble Qur'an: a New Rendering of its Meaning in English
by Hajj Abdalhaqq and Aisha Bewley, published by Bookwork,
Norwich, UK. 1420 CE/1999 AH.
Abbreviation used:
(pbuh): Peace be upon him (following a reference to the prophets)
w w w. h a r u n y a h y a . c o m
w w w. h a r u n y a h y a . n e t
HARUN YAHYA
ATLAS
STVOEN
O AUTOROVI
Nyn pc pod pseudonymem HARUN YAHYA, narodil se v
Ankae v roce 1956, pot, co dokonil zkladn a stedn kolu v
Ankae, studoval umn v Istanbulu na univerzit Mimar Sinan a
filosofii na Istanbulsk univerzit. Od osmdestch let publikoval
mnoho knih s politickou, vdeckou a nboenskou tmatikou.
Harun Yahya je dobe znm jako autor vznamnch prac
odhalujcch podvod evolucionist, jejich neplatn tvrzen a temn
spojen mezi darwinismem a takovmi krvavmi ideologiemi jako
jsou faismus a komunismus.
Dla Haruna Yahyi, peloen do 57 rznch jazyk, tvo
sbrku celkem 45 000 stran s 30 000 ilustracemi.
Jeho pseudonym je tvoen jmny Harun (ron) a Yahya (Jan
Ktitel) na pamtku dvou vznamnch prorok, kte bojovali
proti lidem s nedostatkem vry. Pee Proroka na oblkch jeho
knih je symbolem spojenm s jejich obsahem. Pedstavuje Korn
(konen zjeven) a Proroka Muhammada (pokoj a poehnn s
nm), poslednho z prorok. Pod vedenm Kornu a Sunny
(uen Proroka), si autor klade za cl zkompromitovat
fundamentln principy nenboenskch ideologi a mt
"posledn slovo", jak zcela utichnou nmitky proti
nboenstv. Pouv pee Proroka (pokoj a
poehnn s nm), kter doshl konen moudrosti a
morln dokonalosti, jako znak zjmu nabdnout
posledn slovo.
Vechna dla Haruna Yahyi maj tent cl:
pedvat poselstv Kornu, povzbuzovat tene k
vaze o zkladnch otzkch spojench s vrou, jako je
Bo existence a jednota a vn ivot; a
odhalovat chab zklady nenboenskch
systm a perverznch ideologi.
Harun Yahya m tene v mnoha zemch, z Indie do Ameriky, od Anglie po Indonzii, z Polska
po Bosnu, od panlska po Brazlii, z Malajsie do Itlie, z Francie do Bulharska a Ruska. Nkter z
jeho knih jsou dostupn v anglitin, francouztin, nmin, panltin, italtin, portugaltin,
urdtin, arabtin, albntin, ntin, svahiltin, hausa, zivehi (j se mluv na ostrov Mauricius),
rutin, srbochorvattin, poltin, malajtin, ujgursk turetin, indonztin, bengltin,
dntin a vdtin.
Vysoce cenn po celm svt, tyto prce byly nstrojem znovunalezen Boha a zlepen poznn
sv vry mnoha lid. Moudrost a upmnost jeho knih spolu s odlinm stylem snadnm k pochopen
pmo ovlivuj kadho, kdo je te. Ti, kdo tyto knihy berou vn, ji nadle nemohou obhajovat
ateismus i jinou pevrcenou ideologii nebo materialistickou filosofii, jeliko tyto knihy jsou
charakteristick rychlmi inky, konenmi vsledky a nevyvratitelnost. Dokonce pokud v tom
budou pokraovat, bude to pouze sentimentln nalhavost, protoe tyto knihy vyvracej takov
ideologie od samch zklad. Vechna souasn hnut popen jsou nyn ideologicky poraena, dky
knihm napsanch Harunem Yahyou. Toto je nepochybn nsledkem moudrosti Kornu a jeho
osvcen. Autor skromn zaml slouit jako prostedek lidskho hledn prav Bo cesty. dn
materiln zisk nen clem publikace tchto knih.
Ti, kdo povzbud ostatn k peten tchto knih, otevrajc jejich mysli a srdce a vedouc je, aby
se stali oddanmi sluebnky Boha, poskytuj neocenitelnou slubu.
Mezitm by bylo pouze ztrtou asu propagovat jin knihy, kter pouze vytv zmatek v
lidskch myslch, vedou je k ideologickmu chaosu a zjevn nemaj dn siln a pesn inky v
odstraovn pochyb z lidskch srdc, jak oveno pedchoz zkuenost. Je nemon, aby knihy
slouc ke zdraznn autorovy literrn moci mly takov velk efekt, naopak jejich zbonm clem
je zachrnit lidi ped ztrtou vry. Ti, kdo pochybuj mohou vidt, e jedinm zmrem knih Haruna
Yahyi je pekonat nevru a it morln hodnoty Kornu. Tento spch a vliv je vyjadovn
pesvdenm ten.
Jeden bod je nutno mt na pamti: hlavn pinou pro pokraujc krutost, konflikt a dal
utrpen velk vtiny lidstva je ideologick pevaha nevry. To lze ukonit pouze ideologickou
porkou nevry a pednm div stvoen a koranick morlky tak, aby lid mohli t podle toho.
Zvaujce stav dnenho svta vedoucho do sestupn spirly nsil, pohoren a konfliktu, mus bt
zjevn tato sluba poskytnuta rychle a efektivn, ne bude pli pozd.
V tomto sil knihy Haruna Yahyi hraj vedouc lohu. Z Bo vle budou tyto knihy
prostedkem, skrze nho lid 21.stolet doshnou mru, spravedlnosti a tst pislbenho v Kornu.
O BSAH
VOD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14
1. CO JE ZKAMENLINA? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16
2. VZORKY ZKAMENLIN OBJEVEN V SEVERN A JIN
AMERICE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44
Vzorky zkamenlin objeven v USA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46
KOSTLN . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .48
LIST TOPOLU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .50
REJNOK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .52
SARDINKA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .54
SLE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .56
KRAB . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .58
OKOUN . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .60
LIST KUMPY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .62
OKOUNEC . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .64
DVA SLEDI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .66
TRILOBIT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .68
SLEDI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .70
STONOKA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .72
MLAD KRLK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .74
OKOUNEC . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .76
MOSK JEEK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .78
LISTY KLENU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .80
PAKAPROVEC . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .82
SLEDI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .84
LIST GINKA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .86
SLE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .88
OKOUNEK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .90
MIHULE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .92
OKOUNEC . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .94
OCAS PSTRUHA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .96
TOPOL . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .98
TIPLICE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .100
SMRK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .102
LAMPOVNK . . . . . . . . . . . . . . . . .104
BOROVICE TK . . . . . . . . . . .106
OKOUN . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .108
SLE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .110
VRBA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .112
LIST TOPOLU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .114
LIST DUBU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .116
VOSA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .118
HROZNOV LIST . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .120
SLE A OKOUNEK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .122
LIST KUMPY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .124
LEBKA SEVEROAMERICKHO MEDVDA . .126
OKOUN . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .128
OKOUNEK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .130
LIST HIKORY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .132
SLE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .134
FKOV LIST . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .136
SLEDI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .138
POTPNK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .140
LIST JROVCE MAALU . . . . . . . . . . . . . . . . . .142
KAPRAD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .144
OKOUN . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .146
SLE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .148
MOSK JEHLA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .150
LEBKA MEDVDA GRIZLYHO (EDHO) . . . .152
LIST BESTOVCE SE CVRKEM . . . . . . . . . . .154
LEBKA NOSOROCE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .156
KRLK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .158
OKOUNEK, SLE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .160
VRBA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .162
LIST VAVNU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .164
SLE A OKOUN . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .166
KRLK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .168
LEBKA JELENA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .170
ELVA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .172
KEBLE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .174
ELVA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .176
KEBLE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .178
MOSK JEEK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .180
HVZDICE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .182
CHVOSTOSKOK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 265
HRBILKA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 266
KVOR, MRAVEN DLNICE . . . . . . . . . . . . . . 268
LARVA SVTILKY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 269
MOUCHA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 270
PAMUCHNICE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 271
NOSATEC, DRTNK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 272
KOUTULE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 273
CVREK, MICE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 274
BEJLOMORKA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 275
PAKOMR, BEJLOMORKA . . . . . . . . . . . . . . . . . 276
SMUTNICE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 277
DRTNK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 278
PAMUCHNICE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 279
STRUILKA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 280
PISIVKA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 281
JEPICE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 282
NOSATEC . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 283
KOUTULE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 284
CVREK, TIPLICE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 285
NOSATEC . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 286
NYMFA STEJNONOCE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 287
MERA. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 288
MRAVENEC . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 289
MRAVENEC DEVOKAZ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 290
STNKA ZEDN . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 291
ROZTO A LKOROUT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 292
DRABK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 293
ZKENICE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 294
MRAVKOLEV . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 295
HOUSENKA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 296
OKDLEN TERMIT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 297
SMUTNICE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 298
KROUILKA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 300
VB . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 301
VOSA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 302
MOSKYT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 303
MICOMAR. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 304
ZKENICE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 305
PLOTICE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 306
KVOR. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 307
MRAVEN KRLOVNA . . . . . . . . . . . . . . . . . . 308
OKDLEN TERMIT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 309
VB . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .323
VODOMIL . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .324
SARANE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 325
VB . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .326
SARANE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .327
SARANE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .328
KOBYLKA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .329
KEBLE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 336
HADICE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 368
COELACANTH . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 370
LANGUSTA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 372
HADICE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 374
PL . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 376
PL . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 377
GARNT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 378
BA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 384
PAVOUK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 410
LODNKA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 412
DRSNATEC . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 414
SARANE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .431
SARANE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .432
HOUSENKA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .433
MOUCHA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .434
MOUCHA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .435
MOTL . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .436
MERA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .437
MRA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .438
HRBILKA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .439
OKDLEN MRAVENEC . . . . . . . . . . . . . . . . . . .440
KROUILKA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .441
LODNKA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 500
LODNKA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 501
KEBLE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 502
LODNKA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 504
LODNKA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 505
PAVOUK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .530
LANGUSTA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .532
VKA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .534
VL LEBKA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .536
LIAONINGORNIS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .538
MLAD ELVA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .540
JESETER . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .542
SVTILKA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .544
KROKODL . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .546
JESETER . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .548
PYSKOUN . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .550
ELVA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .552
LEBKA HYENY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .554
JESETER . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .556
VB . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .558
ZVR ..............................................................................................................714
DODATEK
ZHROUCEN EVOLUN TEORIE ..............................................................718
PRAV IDEOLOGICK KOENY TERORISMU:
DARWINISMUS A MATERIALISMUS............................................................720
VOD: PRO EVOLUN TEORIE?..............................................................730
PEDMLUVA: VELK ZZRAK NA DOBY:
VRA V EVOLUN PODVOD ........................................................................732
KAPITOLA 1 OSVOBODIT SE OD PEDPOJATOSTI ................................734
KAPITOLA 2 STRUN HISTORIE TEORIE ............................................738
KAPITOLA 3 IMAGINRN MECHANISMUS EVOLUCE..........................746
KAPITOLA 4 FOSILN ZZNAM VYVRAC EVOLUCI ............................751
KAPITOLA 5 POHDKA O PECHODU Z VODY NA SOU ....................756
KAPITOLA 6 IMAGINRN EVOLUCE PTK A SAVC ........................760
KAPITOLA 7 PEDPOJAT KLAMN INTERPRETACE
ZKAMENLIN EVOLUCIONISTY ................................................................770
KAPITOLA 8 EVOLUN PODVRHY ............................................................772
KAPITOLA 9 SCN LIDSK EVOLUCE ................................................775
KAPITOLA 10 MOLEKULRN SLEP ULIKA EVOLUCE ..................795
Thermodynamika prokazuje podvodnost evoluce ............................................820
KAPITOLA 11 NVRH NELZE VYSVTLIT NHODOU ..........................824
KAPITOLA 12 PPRO JSOU TVRZEN EVOLUCIONIST
NEPLATN ........................................................................................................832
KAPITOLA 13 TEORIE EVOLUCE:
MATERIALISTICK POVINNOST ................................................................845
KAPITOLA 14 MDIA: KYSLKOV STAN PRO TEORII EVOLUCE ....850
KAPITOLA 15 ZVR: EVOLUCE JE PODVOD..........................................854
KAPITOLA 16 FAKT STVOEN ..................................................................858
KAPITOLA 17 TAJEMSTV ZA HMOTOU ....................................................872
KAPITOLA 18 RELATIVITA ASU A RELATIVITA OSUDU ......................895
POZNMKY ......................................................................................................902
VOD
14 ATLAS STVOEN
Harun Yahya
Adnan Oktar 15
CO JE ZKAMENLINA?
odle nejir definice je zkamenlina zbytek ivho organismu, kter il velmi dvno a kter vydrel do
souasnosti tak, e byl uchovn za pirozench podmnek. Zkamenliny, kter se dochovaly, jsou st
organismu, nebo zbytky zanechanmi ivm organismem dokud byl naivu (druh je znmo jako stopov
zkamenliny.) Vytvoily se, kdy byla uhynul zvata anebo rostliny uchovny dve, neli se rozloily a pozdji se
staly soust zemsk usazen horniny. Aby se odehrla fosilizace, zve nebo rostlina mus
bt pohbeno dosti rychlm zpsobemveobecn bt pokryto vrstvou
bahna. Po tomto obecn nsleduje chemick proces, bhem
kterho je zajitno zachovn prostedky minerlnch
zmn, kter se odehraj v pvodnch tknch.
Obecn nsledn po smrti
Zkamenliny jsou nejpodstatnjm dkazem
ivho organismu jsou
podrobnost o prehistorickm ivot. Z rznch
nejprve mkk tkn
oblast svta byly zskny stovky milion
znieny a rozkldaj se. Pak
pozdji jsou tvrd sti jako
zkamenlin a ty poskytuj oknko do historie a
kosti a zuby zachovny.
struktury ivota na Zemi. Miliony zkamenlin
Pohben by se mlo
indikuj, e druhy se objevily narz, pln
odehrt dost rychle, aby se
zabrnilo deformaci kost.
Tato zkamenlina
bzy z obdob
paleocnu (ped 65.5
a 55 miliony let)
nalezen v Montan
je trojrozmrn.
50 MILION LET
STAR ZKAMENLINA
BY
Neexistuje rozdl mezi
touto bou, co byla
naivu ped 50 miliony
let a tmi dnenmi.
Po dlouhm asovm
obdob jsou kosti
pohbeny pod nimi
vrstvami sedimentu a
tam se zbytky iv
bytosti stvaj
fosilizovanmi.
Fosilie stoupajc na
povrch se bu objev sama
nebo je nalezena
paleontology bhem jejich
vzkumu.
18 ATLAS STVOEN
Harun Yahya
formovan se sloitmi strukturami, a od t doby, za miliony let, neprodlaly dn zmny. Toto je vznamnm
dkazem, e ivot vznikl z niehojinak eeno, e byl vytvoen. Ani jedin zkamenlina nezna, e iv
organismy se tvoily postupn, jinmi slovy, e se vyvjely. Vzork zkamenlin, kter evolucionist prosazuj jako
"pechodn zkamenliny " je mlo a jejich neplatnost byla vdecky dokzna. A souasn nkter exemple
zobrazovan jako pechodn vzorky byly ve skutenosti odhaleny jako padlky, co demonstruje, e darwinist
jsou v takov zoufal pozici, e se uchyluj k podvodu.
Za uplynulch zhruba 150 let dokazuj zkamenliny z vykopvek provdnch po celm svt, e ryba byla
vdy rybou, hmyz byl vdycky hmyzem, ptci byli vdy ptky a plazi pod plazy. Ani jedna jedin zkamenlina
neukzala na jakkoli pechod mezi ivmi druhyjinak eeno od ryb k obojivelnkm nebo od plaz k ptkm.
Zkrtka, fosiln zznam definitivn zniil zkladn tvrzen evolun teorie, e jednotliv druhy jsou potomky jinch
druh, kter v prbhu doby prodlaly zmny.
OKDLEN MRAVENEC
CO IL PED 20 A 15
MILIONY LET.
Fosilie zachycen v jantaru
ztvrdnutm pryskyice tak
vyvracej evolun teorii.
Adnan Oktar 19
j
u
t
s
i
x
Nee
n
d
o
h
c
e
p
y
m
r
fo
X
20 ATLAS STVOEN
Harun Yahya
Adnan Oktar 21
Himlj
Indie
Euroasie
Indie
Euroasie
Indie
Ocen Tthys
Klouzn spodnch
zem ocen
Tlaen vrstev
vzhru vyvolan
vzpenm
Geologick vzkum ukazuje, e vrstvy Zem se pohybuj a hory byly vytvoeny nsledkem pohyb a
srek velkch tektonickch desek.
Na horn kresb je vyobrazena historick formace Himlje. Kdy se oblast Indie poala pohybovat
smrem k Euroasii ped asi 145 miliony let, dno ocenu skouzlo pod Euroasii.
Spojen Indie s Euroasi zpsobilo, e vrstvy ocenskho dna byly namakny mezi dva kontinenty a
tud tlaeny vzhru, co vystilo ve vyzvednut dnench Himlj.
22 ATLAS STVOEN
Harun Yahya
se dalo povaovat za urit "podpis" vrstvy. Tyto "podpisov zkamenliny" se mohou rznit, podle asu, obdob a
oblasti. Napklad ve dvou odlinch prosted, podmnkch a druzch usazenindnu starobylho jezera a
korlovm tesu, kupkladuse mohou vyskytovat stejn zkamenliny v nosn vrstv patc do jednoho
geologickho obdob. Nebo meme narazit na tent fosiln "podpis" ve dvou odlinch skalnch podloch
vzdlench od sebe mnoho kilometr. Skrze informaci sdlovanou tmito pozstatky, vdci urili geologick
asov rmec, kter dosud pouvme.
Adnan Oktar 23
Utven zkamenlin
Po smrti ivho organismu vznik zkamenlina
zachovnm tvrdch sloek tla, kter po zveti zstanou,
jako jsou kosti, zuby, lastura nebo drpy. Na fosilie se obecn
poml jako na sti rostliny anebo ivoicha ve
zkamenlm stavu. Jene fosilie nevznikaj jenom petrifikac.
Nkter petrvaly do souasnosti bez poruen nebo rozkladu
svch struktur, tak jako mamuti zmrzl v ledu nebo hmyz a
drobn plazi a bezobratl uchovan v jantaru.
Kdy organismus zahyne, mkk tkn tvoc jeho svaly
a orgny se brzy zanou rozkldat inky bakteri a podmnek
Vosa z doby ped 54 a 28 miliony let,
zkamenl v jantaru.
prosted. (Ve velmi dkch ppadech, jako pi teplotch pod
nulou anebo v horku pout, se rozklad neodehraje.) Odolnj sti organismu, obvykle
sti obsahujc minerly jako jsou kosti nebo zuby, mohou petrvat dlouh asov obdob, co jim dovoluje projt
rozmanitmi fyzickmi a chemickmi procesy. A tyto procesy dovoluj, aby se odehrla fosilizace. Proto jsou
vtinou sti, kter se stanou zkamenlinami, kosti a zuby obratlovc, ulity ramenonoc a mkk, vnj kostry
uritch kor a trilobit, vnj obrysy organism typu korl a hub a devit sti rostlin.
Tak okol a podmnky prosted hraj hlavn lohu pi formaci zkamenliny. Lze pedvdat, zda se odehraje
fosilizace, na zklad okol organismu. Teba ve smyslu formace fosili je podvodn prosted vhodnj ne sou.
Nejobyejnj, hojn znm proces fosilizace, proslul jako permineralizace nebo mineralizace. Bhem tohoto
procesu je organismus nahrazen minerly v tekutin v pd, v n je zaboeno tlo. V prbhu procesu mineralizace
se odehrvaj tyto fze:
Zaprv, je zsadn, aby bylo pokrytm pdou, bltem nebo pskem, tlo ihned ochrnno ped stykem se
vzduchem. Za nsledujc msce jsou na pohben pozstatky navreny nov vrstvy usazenin. Tyto vrstvy psob
jako slc tt chrnc zbytky ivoicha ped vnjmi initeli a fyzickm opotebovnm. Mnoho dalch vrstev se
vytvo, jedna na druh; a za nkolik set let le zbytky ivoicha nkolik metr pod povrchem zem nebo pod
moskm i jezernm dnem. Jak uplyne dal as, struktury
jako zvec kosti, ulita, upiny nebo chrupavka pomalu
zanou svj chemick rozpad. Podzemn vody zanou vnikat
do tchto struktur a minerly rozputn v tchto vodch
takov minerly jako vpenec, pyrit, kemen a elezo, kter
jsou mnohem odolnj proti erozi a chemickmu rozpadu
postupn nahrad minerly ve tknch. Tak v prbhu milion
let daj tyto minerly vzniknout pesn kamenn kopii
nahrazenm tkn v tle organismu. Nakonec vznikne
zkamenlina majc pesn tvar a vnj podobu jako
organismus pvodn, jene nyn promnn v kmen.
Bhem mineralizace se mohou vyskytnout rozlin
situace:
1. Je-li kostra zcela vyplnna tekutm roztokem a rozpad
se odehrv v pozdjm stdiu, potom vnitn stavba
fosilizuje.
2. Pokud je kostra zcela nahrazena minerlem odlinm
od pvodnho, vznikne pln kopie skopky.
Tato vka lapen v bahn me jednoho dne
3. Pokud se pesn vzor nebo "tvar" kostry vytvo dky
zkament a dospje do budoucch generac jako
tlaku, pak mohou zstat zbytky vnjho povrchu kostry.
dkaz, e evoluce se nikdy nestala.
24 ATLAS STVOEN
Harun Yahya
10
Adnan Oktar 25
U zkamenlin rostlin na druhou stranu je to karbonizace zpsoben bakteri, co zde plat. V prbhu procesu
karbonizace jsou kyslk a dusk nahrazeny uhlkem a vodkem. Karbonizace se odehrv rozkldnm molekul
tkn bakteri skrze zmny v tlaku a teplot nebo rznmi chemickmi procesy, zpsobujcmi chemick zmny ve
stavb blkovin a celulzy takovm zpsobem, e zstanou jen uhlkov vlkna. Dal takov organick materily
jako oxid uhliit, metan, hydrosran a vodn pra zmiz. Tento proces dal vzniknout prodnm loiskm uhl, kter
se vytvoila z bain existujcch bhem karbonskho obdob, ped 354 a
290 miliony lety.
Zkamenliny se nkdy vytvo, kdy jsou
organismy potopeny ve vodch bohatch na
vpnk a jsou potaeny takovmi minerly jako
travertin. Jak se organismus rozkld, zanechv
stopy sebe samho v minerlnm lku.
Naprost fosilizace mkkch st
ivoicha, dokonce vetn srsti, pe nebo ke,
se vyskytuje jen zdka. Zbytky nkterch
ivch forem z mkk tkn z obdob
prekambria (asi 4.6 miliard a 543 milion let
zpt) byly velice dobe zachovny. Existuj
tak zbytky mkkch tkn, kter pipoutj,
aby byly vnitn stavby z kambrijskho obdob
(543 a 490 milion let dozadu) prozkoumny
navc ke zbytkm tvrdch tkn organism a
do souasnosti. Fosiln zbytky srsti zvat a
chloupky uchovan v jantaru, a fosiln zbytky
20-15 milion let star komr uchovan v jantaru.
26 ATLAS STVOEN
Harun Yahya
star 150 milion let jsou dalmi pklady, kter dovoluj podrobn zkoumn. Mamuti ztuhl v balcch sibiskho
ledu nebo hmyz a plazi lapen v jantaru v baltskch lesch byli tak fosilizovni se svmi mkkmi tknmi.
Zkamenliny mohou bt rzn co do velikosti, podle druhu zachovanho organismu. Byly zskny rozmanit
zkamenliny od zkamenlch mikroorganism po obrovsk fosilie zvat ijcch ve skupin nebo stdu,
spoleenskm zpsobem. Jednm pkladem takov ob zkamenliny je houbov tes v Itlii. Pipomnajc
obrovsk kopec, tento tes je tvoen 145 milion let starmi vpencovmi houbami, kter se rozvinuly na dn
starobylho moe Tthys, a pozdji se vyzvedly nsledkem pohyb tektonickch desek. Obsahuje vzorky ivch
forem ijcch v houbovch tesech v obdob triasu. Burgess Shale v Kanad a Chengdiang v n pat mezi
nejvt fosiln loiska obsahujc tisce zkamenlin z obdob kambria. Loiska jantaru v Dominiknsk republice a
zrove zpadnch bezch Baltu jsou dalmi hlavnmi zdroji zkamenlho hmyzu. Fosiln loiska Green River v
americkm stt Wyoming, fosiln loiska White River ve Stedn Americe, loiska Eichstatt v Nmecku a
Hadoula v Libanonu, jsou dal pklady, kter by lo uvst.
Adnan Oktar 27
Obdob svrchn
karbon
Trias
Jura
Spodn
karbon
Stedn
jura
Pl
Mkk
28 ATLAS STVOEN
Harun Yahya
prvn mapu geologickho povrchu Anglie. Navc, podle skalnch vzork ve svm vlastnictv, tak nakreslil
geologick mapy uritch oblast, kter byly hlavnm pspvkem pokroku modern geologii a urovn
geologickho asovho rmce Zem. Dky informaci obsaen v jeho mapch mohly bt znmy povaha a obsah
(elezn sloje, uhl, atd.) vrstvy hned pod povrchem, i kdy samotn skly byly pokryty vegetac.
Zkamenliny hrly zsadn lohu v zskvn tto informace. Geologick asov rmec od prekambrijskho
obdob po tvrtohory byl nakreslen pomoc dat oznaujcch fosiln lka a dosud se pouv. Dky zkoumn
skalnch struktur byla identifikovna stdia, jimi prochzela Zem v odlinch obdobch, a zkamenliny uvnit
hornin poskytly informace o organismech, kter existovaly v rznch dobch. Kombinovn jich obou
vyprodukovalo chronologii, podle n se historie zem rozdlila do dvou vk, kter se dle dl na ry a obdob.
PREKAMBRIUM
(ped 4.6 miliardami a 543 miliony let)
Karbon
(354 a 290 milion
let)
Silur
(443 a 417
milion let)
Obdob tetihor
Perm
(290 a 248
milion let)
Jura
(206 a 144 milion let)
Ordovik
Kambrium
(490 a 443 milion
(543 a 490 milion
let)
let)
Obdob triasu
(248 a 206 milion let)
KENOZOIKUM
Obdob tvrtohor Devon
(417 a 354 milion let)
Kda
(144 a 65 milion
let)
Tertiary Period
MESO
ZOIKU
Quaternary Period
PALEOZOIKUM
Adnan Oktar 29
30 ATLAS STVOEN
Harun Yahya
Kdy lovk zv informaci o kambrijsk explozi, jak ji poskytuje vda paleontologie, tak jasn potvrzuje
Bo stvoen a vyvrac evolun teorii. Vk prekambria ped kambriem byl obvn pevn jednobunnmi
organismy, pouze s nkolika mnohobunnmi formami ivota jen s nkolika specifickmi vlastnostmi a
postrdajc takov sloit struktury jako jsou oi nebo konetiny. Proto dn dkaz nepodporuje imaginrn
evolun pechod ke kambrijskm ivotnm formm, a ani jedin zkamenlina, kter by mohla pedstavovat jejich
pedpokldanho pedchdce, neexistuje. V tomto holm prosted, obydlenm jednobunnmi organismy,
znieho nic vznikla podivuhodn rozmanitost ivota s neuviteln sloitmi vlastnostmi. Touto exploz navc
vznikly ivotn formy navzjem oddlen velmi odlinmi vlastnostmi stavby. Zkamenliny odhaluj znan
mezery z hlediska jak pbuznosti tak sloitosti mezi organismy ijcmi v prekambriu a tmi z kambria. Tak
Adnan Oktar 31
zarejc jsou tyto rozdly, e evolucionist, kte potebuj prokzat nvaznost mezi
skupinami, neuspli v ustanoven pbuznosti mezi tmito kmeny dokonce ani na ist
teoretick rovni.
Kambrijsk obdob ukazuje, e ihned od zatku vznikly velice rozmanit formy
ivota s mimodn sloitmi strukturami najednoua ve skutenosti toto je pesn
ono, co je myleno stvoenm. Pvod dokonalch struktur, jak iv formy maj, je v
Bom stvoen. Ve fosilnm zznamu se tyto perfektn stavby objevuj v bezvadn
podob, ani by vykazovaly njakou neplnost, poloplnost nebo zatm nefunkn
stdia toho druhu, jak je pedvdn evolun teori zaloenou na nhod.
Obdob ordoviku (ped 490 a 443 miliony let)
V tomto obdob ilo velk mnostv moskch bezobratlch. Fosiln zznam
odhalil velkou hojnost rod moskch tvor v prbhu ordoviku. Takt existuj
zkamenliny rostlin ijcch na soui a datujc se do stejnho obdob. Bhem ordoviku
globln zmny klimatu vyvolan ledovmi dobami vystily ve vyhynut velkho
mnostv druh. Tento stav vc se popisuje jako "ordovick vymrn."
Nkter ivotn formy, kter existovaly v ordoviku, jsou dnes dosud kolem.
Jednou z nich je ostrorep. 450 milion let star zkamenl ostrorep ukazuje, e ped
skoro pl miliardou let mla tato stvoen naprosto toton vlastnosti a sloit
zazen. Nejstar znm a nejdokonaleji fosilizovan vodouch tak pat do obdob
ordoviku (425 milion let) a je dalm dleitm dkazem, e organismy zstaly
nezmnny po dlouh vky. V dob kdypodle scne darwinistmly iv
organismy prochzet evoluc, tyto pozstatky odhaluj, e evoluce se nikdy nijakm
zpsobem neuskutenila.
32 ATLAS STVOEN
Harun Yahya
Adnan Oktar 33
Zkamenlina
Coelacantha, 410
milion let
Coelacanth dneka
34 ATLAS STVOEN
Harun Yahya
Vdci pracujc na
zkamenlinch z
triasu
Adnan Oktar 35
36 ATLAS STVOEN
Harun Yahya
Adnan Oktar 37
38 ATLAS STVOEN
Harun Yahya
Adnan Oktar 39
Charles Darwin
40 ATLAS STVOEN
Harun Yahya
E
L
A
F
Vichni iv tvorov se ve fosilnm zznamu ukazuj nedoten a ve sv bezvadn podob. Teba ped krokodly a
veverkami neexistovaly dn fosilie divnch tvor sten se podobajcch krokodlm a sten veverkm nebo
jinmu ivoichovi. Veverky byly pod veverky a krokodli zstvali krokodly. Vechna tato fakta odhaluj, e
tvrzen evolun teorie, e "iv vci se postupn vyvinuly bhem milion let" je prost vplod pedstavivosti.
Vtev ginkga
rostoucho dnes
Adnan Oktar 41
42 ATLAS STVOEN
Harun Yahya
Adnan Oktar 43
46 ATLAS STVOEN
Harun Yahya
Oblast fosilnho
vzkumu ve
Wyomingu
Adnan Oktar 47
KOSTLN
St: 54 a 37 milion let
Velikost: 39 centimetr (15.3 palce) na dlku;
forma: 29 centimetr (11 palc) na 40 centimetr
(15 palc)
Msto nlezu: Lincoln County, Wyoming
tvar: Green River
Obdob: Eocn
Stovky zkamenlin kostlna, kter byly sebrny,
poskytuj dkaz, e tato dosud ijc ryba zstala
beze zmny po miliony let. Vyobrazen kostln
star mezi 54 a 37 miliony let, se nijak neli od
tch, co ij v dnench moch. Tato pesn
podobnost je nevysvtlitelnou situac pro
darwinisty a znovu dokazuje fakt stvoen.
48 ATLAS STVOEN
Harun Yahya
Adnan Oktar 49
LIST TOPOLU
St: 54 a 37 milion let
Obdob: Eocn
Msto nlezu: Green River, Colorado, USA
Darwinist se sna vysvtlit, jak vznikly rostliny, pouitm konceptu "nhody". Tvrd, e nekonen srie
rozmanitch druh rostlin vznikla, v prbhu asu a nhodou, z jedin pvodn jednobunn rostliny, je se
sama objevila nhodou.
Tak tvrd, e konkrtn vlastnosti kadho druhu, jako je vn, stavba a barvy, jsou podobn dlem nhody.
Evolucionist se sna vysvtlit chaluhy mnc se v jahodnk nebo topol nebo v rov ke tvrzenm, e toto
rozlien bylo vsledkem okolnost zaloench ist na nhod. Jene neexistuje vdeck dkaz, kter by
podporoval tyto fantazie.
Na druhou stranu existuje nespoet vdeckch dat a zjitnch, kter tvrzen evolucionist vyvracej. Nespoet
pklad se nalz ve fosilnm zznamu, kterto ukazuje, e tisce ivch druh petrvaly, naprosto
nezmnn, po stovky milion let. Tento zhruba 50 milion let star zkamenl list topolu zde zobrazen
prohlauje svm vlastnm pkladem, e organismy se nevyvjely, le byly stvoeny.
50 ATLAS STVOEN
Harun Yahya
REJNOK
St: 54 a 37 milion let
Velikost: 8 centimetr (3.2 palce) na 3.8 centimetry (1.5 palce); forma: 12.7 centimetr (5 palc) na 10
centimetr (4 palce)
Msto nlezu: Lincoln County, Wyoming
Obdob: Eocn
Rejnoci jsou chrupavit ryby. V ppad nebezpe se brn ostnem na svm ocase. Jejich oi se nalzaj nad
plochm tlem a stn otvor maj pod tlem. Tak jako raloci nachzej svou potravu ichem a elektrickmi
smysly. Obecn ij zaboeni do moskho dna, pouze s rozeznatelnma oima a ocasy.
Obrzek zkamenliny prokazuje, e tato ryba neprodlala evoluci. Rejnoci, kte ili ped 50 miliony let
nebyli odlin od rejnok ijcch dnes. Navzdory tomu, e minuly miliony let, ve stavb rejnok se
neodehrly dn zmny. Kdyby se evoluce opravdu uskutenila, rejnoci by mli prodlat rzn stdia,
nechvajc za sebou mnoho zkamenlin dokumentujcch tato postupn stdia. Avak kad objeven
zkamenlina odhaluje, e dnen rejnoci a ti, co ili v minulosti, jsou stejn. Toto ve popr tvrzen
evolucionist.
52 ATLAS STVOEN
Harun Yahya
Adnan Oktar 53
SARDINKA
St: 54 a 37 milion let
Msto nlezu: Green River, Wyoming, USA
Obdob: Eocn
Kdyby byla tvrzen o evoluci pravdiv, potom mezi vykopanmi zkamenlinami sardinek a tmi
dnes ijcmi by mly bt znan rozdly. Na zkamenlinch sardinek by mla bt znamen
takzvanho evolunho procesu, o nm darwinist tvrd, e probhl. Jene stopy dn takov
vci nebyly nikdy nalezeny. Ani nen mon, aby byly nalezeny v budoucnosti, jeliko ivot
nen, v rozporu s tm, emu si evolucionist pej, abychom vili, vsledkem slep nhody.
Vemohouc a vevdouc Bh stvoil vechny iv organismy.
54 ATLAS STVOEN
Harun Yahya
SLE
St: 54 a 37 milion let
Velikost: 9.3 centimetr (3.7 palce)
Msto nlezu: Kemmerer, Wyoming
tvar: Green River
Obdob: Eocn
"iv zkamenliny" odhaluj, e druhy se nevyvinuly, le jsou stvoen. Druhy nezskaly svou souasnou
tlesnou stavbu nhodou, jak tvrd evolucionist. Vechny jsou stvoeny bezvadn Vemohoucm Bohem a ily
po celou svou existenci v podob, v jak byly stvoeny.
Vyobrazen zkamenlina sled to tak dokazuje. Sledi zstali stejn po miliony let, zachovvajc si podobu a
stavbu, v n byli pvodn stvoeni. Jako vechny ostatn zkamenliny, tento sle zjevuje, e evolun teorie je
zaloen na lch.
56 ATLAS STVOEN
Harun Yahya
Adnan Oktar 57
KRAB
St: 50 milion let
Msto nlezu: Oregon
Obdob: Eocn
Psobivm znakem fosilnho zznamu je, e u ivch organism nedolo k dnm
zmnm za vechna uplynul geologick obdob. Jinmi slovy, za destky milion let,
a dokonce za stovky milion let, zstala stvoen pesn takov, jako kdy se ve
fosilnm zznamu poprv objevila. Toto je dkazem, e ani dve ani nyn se iv
organismy nevyvjely.
Krabi, je zstali nezmnn po 50 milion let, jsou mezi tmito dkazy. Krabi, kte
ij dnes a ti z doby ped miliony let jsou toton.
58 ATLAS STVOEN
Harun Yahya
Adnan Oktar 59
OKOUN
St: 54 a 37 milion let
Velikost: 30.4 centimetru (12 palc)
Msto nlezu: Kemmerer, Wyoming
tvar: Green River
Obdob: Eocn
Okouni jsou druhem sladkovodn ryby, kter se
dovede pizpsobit rozmanitm prostedm a
teplotm vody.
Tvrzen darwinist, e iv druhy se vyvinuly ze
sebe navzjem cestou postupnch zmn, je znovu
popeno zkamenlinami okouna. Dnes ijc
okouni sdl stejnou stavbu se svmi protjky
starmi 50 milion let.
60 ATLAS STVOEN
Harun Yahya
Adnan Oktar 61
LIST KUMPY
St: 54 a 37 milion let
Velikost: 25 milimetr (0.9 palce)
Msto nlezu: Uintah County, Utah
tvar: Green River
Obdob: Eocn
Tak jako jin iv organismy i druhy rostlin se vynoily
pln formovan se sloitmi soustavami. To jest byly
stvoeny se vemi svmi vlastnostmi neporuenmi.
Stovky tisc rostlinnch zkamenlin v geologick vrstv
dokazuj tento fakt. Evolucionist nm nedovedou
poskytnout zkamenliny, je by byly napl borovice,
napl vrba, napl mech, napl orchidea nebo napl
karafit. Oproti tomu, stovky tisc zkamenlin
demonstruj, e vrby byly vdy vrbami, borovice vdycky
zstvaly borovicemi, jedle zstaly vdycky jedlemi a
platany byly pod platany. Kad jednotliv
zkamenlina, miliony let star, vyvrac evoluci. Tato
zkamenlina kumpy, jej vk se pohybuje mezi 54 a 37
miliony let, je dalm dkazem odhalujcm klamy
darwinist.
62 ATLAS STVOEN
Harun Yahya
Adnan Oktar 63
64 ATLAS STVOEN
Harun Yahya
OKOUNEC
St: 54 a 37 milion let
Velikost: 10.6 centimetr (4.2 palce)
Msto nlezu: Kemmerer, Wyoming
tvar: Green River
Obdob: Eocn
Okounec se obecn vyskytuje v jezerech. Pokud stvoen dl pev v souasnosti se vemi
svmi bezvadnmi vlastnostmi, kter m u miliony let, ani by prodlalo zmny, toto je siln
dkaz anulujc model "postupnho vvoje" rozvinut Darwinem. Na Zemi neexistuje jen
nkolik, ale miliony takovch pklad, kter dok tento fakt. Tato zkamenlina okounce je
pouze soust tohoto dkazu.
Adnan Oktar 65
DVA SLEDI
St: 54 a 37 milion let
Velikost: Forma: 34.2 centimetr (13.5 palce) na 43
centimetr (17 palc)
Msto nlezu: Kemmerer, Wyoming
tvar: Green River
Obdob: Eocn
Podobn jako jin organismy ani sledi nedostli dn
zmny po miliony let. Stravba sle, kte ili ped 54
miliony let, a tmi dnenmi je naprosto stejn. Toto
vyvrac tvrzen evolucionist, e iv druhy se
postupn vyvjely ze sebe navzjem.
Na obrzku jsou dva rzn druhy sle, kte
zkamenli bok po boku. Tyto ryby, zkamenl do
nejmench detail, ukazuj, e iv organismy
neabsolvovaly evoluci, nbr byly stvoeny.
66 ATLAS STVOEN
Harun Yahya
Adnan Oktar 67
68 ATLAS STVOEN
Harun Yahya
TRILOBIT
St: 380 milion let
Velikost: 60 milimetr (2.3 palce)
Msto nlezu: Sylvania, Lucas County, Ohio
tvar: Silica Shale
Obdob: Devon
Trilobiti jsou jednm z nejdleitjch moskch tvor, kte ili v kambrijskm obdob, zanechvajc mnoho
stop v rozlinch stech svta. Jednm z nejpsobivjch rys trilobita je jeho on stavba z mnoha oek,
sestvajc z bezpotu jednotek, z nich kad je okou. Tak jako u estihelnkovch o hmyzu, podobnch
plstvi medu, i zde kad jednotka funguje jako jedin nezvisl oka. Kad zaznamenv oddlen obraz a v
nervovm centru se tyto obrazy spojuj v jeden celek.
Vzkum objevuje, e nkter oi trilobit mly pes ti tisce oek, co znamen, e vce ne ti tisce obraz
bylo pedno tomuto korovi. Zkrtka tento mosk tvor, kter il ped 530 miliony let ml velmi sloit
nervov centrum a okotyto bezchybn struktury nemohly vzniknout evoluc.
Adnan Oktar 69
SLEDI
St: 54 a 37 milion let
Velikost: Forma: 31 centimetr (12.5 palce)
Msto nlezu: Kemmerer, Wyoming
tvar: Green River
Obdob: Eocn
Na obrzku jsou sledi, kte byli pravdpodobn
zabiti spolen, kvli nhlmu pohbu. Jejich
zkamenl ocasy a ploutve nevykazuj dn
znaky pokozen. Jejich dobe zachoval on
lka a kostn struktury opt ukazuj, e evoluce
neprobhla v dn sti geologickho obdob.
70 ATLAS STVOEN
Harun Yahya
Adnan Oktar 71
STONOKA
St: 300 milion let
Velikost: 50 milimetr (1.9 palce); forma: 58 milimetr (2.2 palc) na 33
milimetr (1.2 palce)
Msto nlezu: Morris, (Mazon Creek), Illinois
tvar: Francis Creek Shale
Obdob: Pensylvan
Na obrzku je 300 milion let star zkamenlina stonoky. Tato a jin
stonoky, kter ily ped 300 miliony lety nepedvdj ani ten nejmen
rozdl od dnench stonoek. Tak jako ostatn iv formy ani stonoky
neprodlaly evoluci, nbr byly vytvoeny.
72 ATLAS STVOEN
Harun Yahya
Adnan Oktar 73
MLAD KRLK
St: 30 milion let
Msto nlezu: Lusk, Wyoming
tvar: White River
Obdob: Oligocn
30 milion let star fosilie, kter jsou identick se
stvoenmi ijcmi dnes, vyvracej evolun teorii.
Objevy zkamenlin odhaluj, e krlci byli pod
krlky.
74 ATLAS STVOEN
Harun Yahya
Adnan Oktar 75
OKOUNEC
St: 50 milion let
Velikost: 65 milimetr (2.5 palce) na dlku; forma: 90 milimetr (3.5
palce) na 45 milimetr (1.7 palce)
Msto nlezu: Jezero zkamenlin, Kemmerer, Wyoming
tvar: Green River
Obdob: Eocn
Okounc existuje mnoho druh. Skoro vechny existuj ve fosilnm
zznamu, co dokazuje, e zstali stejn po miliony let a nevyvinuli se.
76 ATLAS STVOEN
Harun Yahya
Adnan Oktar 77
MOSK JEEK
St: 295 milion let
Velikost: Forma: 110 milimetr na 163 milimetr (4.3
palce na 6.4 palce)
Msto nlezu: Brown County, Texas
tvar: Winchell
Obdob: Karbon
Mot jeci z Pensylvanu jsou ostnokoci, kter lze dnes
najt v moch po celm svt. Zkamenliny moskho
jeka star 300 milion let odhaluj, e tito bezobratl se
svmi komplikovanmi strukturami existovali po miliony
let. Po celou tu dobu se v jejich stavb neobjevily dn
zmny, a neprochzeli dnmi pechodnmi fzemi.
Darwinist si zoufaj, jsou-li konfrontovni s tmito
zkamenlinami, nebo ony dokazuj, e evolun proces
nikdy neexistoval.
78 ATLAS STVOEN
Harun Yahya
Adnan Oktar 79
LISTY KLENU
St: 50 milion let
Velikost: List je 15 centimetr (6 palc) na 15
centimetr (6 palc) velk od levho laloku ke konci
stopky; forma: 20.3 centimetr (8 palc) na 22.8 centimetr
(9 palc)
Msto nlezu: Douglas Pass-Rangely, Colorado
Obdob: Eocn
Zkoumnm historie zkamenlin a strukturlnch rys rostlin, ijcch na soui, narazme na fakta, kter nelad s
tm, co evolun teorie tvrd. Rostliny ukazovan skoro ve vech knihch biologie nemaj fosiln zznamy, co by
potvrdily takzvan evolun proces. Vtina dnench druh zanechala velmi uspokojiv pozstatky ve fosilnch
zznamech a dn z nich neukazuje jakkoli rysy potvrzujc pechod od jednoho druhu k jinmu. Vechno to
jsou rozlien druhy, stvoen se svmi odlinmi vlastnostmi ve sv pvodn podob a nezanechaly dn
pechodn spojen, jak se tvrd. Jak evolun paleontolog E. C. Olson piznv vtina skupin rostlin se objevila
nhle, nemajc dn pedky. (E. C. Olson, Evoluce ivota, New York: The New American Library, 1965, str. 9)
50 milion let star zkamenlina listu klenu na obrzku tak ovuje tuto skutenost.
80 ATLAS STVOEN
Harun Yahya
Adnan Oktar 81
PAKAPROVEC
St: 54 a 37 milion let
Msto nlezu: Lincoln County, Wyoming
tvar: Green River
Obdob: Eocn
Vyobrazen Pakaprovec (Catostomidae) je star asi
54-37 milion let a za tu dobu neprodlal dnou
zmnu. Tato zkamenlina, shodn s pakaprovci
ijcmi v dnench moch, anuluje evolun teorii.
82 ATLAS STVOEN
Harun Yahya
Adnan Oktar 83
SLEDI
St: 55 milion let
Velikost: Forma: 35 centimetr (13.7 palce) na 23 centimetr
(9 palc)
Msto nlezu: Wyoming
tvar: Green River
Obdob: Eocn
ijc zkamenliny se neodliuj od svch protjk, kte ili
ve vzdlen minulosti, a poskytuj dkaz, e druhy neproly
evoluc za miliony let. 55 milion let sta sledi na obrzku
pat mezi tyto ijc zkamenliny.
84 ATLAS STVOEN
Harun Yahya
Adnan Oktar 85
LIST GINKA
St: 65 a 54 milion let
Velikost: 12 centimetr (4.8 palce)
Msto nlezu: Almont, Severn Dakota
tvar: Sentinel Butte
Obdob: Paleocn
Rostliny ve fosilnch zznamech se objevuj s rysy podobnmi
tm, jak maj rostliny dnen. Toto ukazuje, e byly stvoeny,
jako ostatn iv vci.
Vyobrazen list ginka je asi 65 milion let star a dokazuje, e
ginko se nevyvjelo. Hlavn linie listu a jeho ilkovn bylo
fosilizovno. Tato 12 centimetrov (4.8 palcov) zkamenlina
ukazuje, e stromy ginko byly stejn po miliony let. Neexistuje
rozdl mezi nynjmi a tmi, co rostly v minulosti.
86 ATLAS STVOEN
Harun Yahya
Adnan Oktar 87
SLE
St: 55 milion let star
Velikost: 12 centimetr (4.8 palce)
Msto nlezu: Wyoming
tvar: Green River
Obdob: Eocn
Akoli darwinist si vol to nepiznat, fakta prokzan fosilnmi
zznamy jsou zjevn. Miliony zkamenlin nashromdnch z
celho svta ozejmuj, e iv bytosti se nevyvinuly, le byly
vytvoeny. Jednm pkladem ukazujcm tuto skutenost je tento
obrzek sled. Sledi, kte zstali toton po miliony let opt
prezentuj, e evolun teorie je klam.
88 ATLAS STVOEN
Harun Yahya
Adnan Oktar 89
OKOUNEK
St: 54 a 37 milion let
Velikost: 17.2 centimetr (6.8 palc)
Msto nlezu: Kemmerer, Wyoming
tvar: Green River
Obdob: Eocn
Moe v souasnosti obsahuj mnoho druh
okounk. Obrzek zkamenliny ukazuje, e
okounek se nevyvjel. Po miliony let se na jejich fyziologii
nic nezmnilo. Vzhled a stavba okounka, jen il ped 55
miliony let jsou stejn jako tch ijcch dnes.
90 ATLAS STVOEN
Harun Yahya
Adnan Oktar 91
MIHULE
St: 300 milion let
Velikost: 43 milimetr (1.6 palce) irok, na 73 milimetr (2.8 palce) na 48-milimetrovm (1.8 palce) pru
pecek
Msto nlezu: jma 11, Francis Creek Shale, Braidwood, Illinois
Obdob: Pensylvan
Braidwoodsk uheln doly jsou bohat na zkamenliny. Mihule na obrzku je druhem postrdajcm elist.
Akoli obvykle ij v mlkch vodch, nkter druhy uplavou dlouh cesty v ocenu.
Tato zkamenlina je dkazem, e mihule neprodlaly dnou zmnu za piblin 300 milion let.
Navzdory asu, jen uplynul, mihule zstaly pod stejn. Neexistuje rozdl mezi mihulemi, kter ily ped
miliony let a tmi dnenmi.
92 ATLAS STVOEN
Harun Yahya
Adnan Oktar 93
OKOUNEC
St: 50 milion let
Velikost: 9.4 centimetr (3.7 palce); forma: 17.5 centimetr (6.8 palc) na
12.3 centimetr (4.8 palce)
Msto nlezu: Fossil Lake, Kemmerer, Wyoming
tvar: Green River
Obdob: Eocn
Evolucionist tvrd, e ryby se vyvinuly z bezobratlch jako je pikaia; e
obojivelnci a dnen ryby se vyvinuli z takzvanho rybho pedka. Plazi se
vyvinuli z obojivelnk, ptci a savci z plaz a nakonec dnen lid a lidoopi
se vyvinuli z jednoho pedka. Jene aby toto tvrzen dokzali, mus bt
schopni ukzat zkamenliny pechodnch "chybjcch lnk." Le jak
uvedeno ve, stopy po takovch imaginrnch tvorech neexistuj.
Na druhou stranu stovky milion fosili odhaluj, e takzvan evolun proces
se nikdy neobjevil. Tyto fosilie dokazuj, e ryby byly stle rybami, ptci byli
stle ptky, plazi byli stle plazy, savci byli stle savci a lidsk bytosti byly
vdy lidsk. 50 milion let star zkamenlina okounce zde vyobrazen tak
ukazuje, e iv stvoen se nevyvinula, nbr byla stvoena.
94 ATLAS STVOEN
Harun Yahya
Adnan Oktar 95
OCAS PSTRUHA
St: 15 milion let
Msto nlezu: Stewart Springs Flora, Stewart Valley, Nevada
Obdob: Miocn
Nkter zkamenliny uchovaly pouze sti tl ivch bytost. Na tomto
obrzku je 15 milion let star ocas pstruha. Jak je vidt, neexistuje
dn rozdl mezi ocasem pstruha starm 50 milion let a tm starm 15
milion let a tm, co ije dnes.
96 ATLAS STVOEN
Harun Yahya
Adnan Oktar 97
98 ATLAS STVOEN
Harun Yahya
TOPOL
St: 15 milion let
Msto nlezu: Stewart Springs Flora, Stewart Valley, Nevada
Obdob: Miocn
Listy topolu z eledi vrbovitch zstaly nezmnny po miliony
let. Neexistuj odlinosti mezi organickmi a strukturlnmi
vlastnostmi, jak pvodn mly a jak maj te. Tato
zkamenlina topolovho listu star 15 milion let to
dosvduje.
Adnan Oktar 99
TIPLICE
Obdob: ra kenozoika, epocha eocn
St: 48 a 37 milion let
Msto nlezu: USA
Jako u vech ostatnch druh stabilita pozorovan nap celou
existenc tiplice je dkazem, e tvrzen o evoluci jsou falen.
Teorie evoluce byla navrena v primitivnch vdeckch
podmnkch 19.stolet, pijata pouze z nevdomosti, avak
zhroutila se pi konfrontaci s vdou 20. a 21. stolet.
Harun Yahya
SMRK
St: 15 milion let
Msto nlezu: Stewart Springs Flora, Stewart Valley, Nevada
Obdob: Miocn
"Smrk" je obecn pojmenovn pro 35 rznch druh strom, kter
zstvaj po cel rok zelen. Fosiln zznamy ukazuj, e byly po
miliony let stejn a neproly dnm vvojem. Zkamenlina
smrkovho semene zde vyobrazen je star 15 milion let. Jako
takov rovn potvrzuje, e po miliony let, kter minuly, zstvaly
smrky stejn. Neexistuje rozdlnost mezi souasnmi smrky a smrky,
kter rostly ped 15 miliony lety.
Harun Yahya
Harun Yahya
LAMPOVNK
St: 23 a 5 milion let
Velikost: 3.8 centimetr (1.5 palce)
Msto nlezu: Kalifornie, USA
tvar: Puente
Obdob: Miocn
Lampovnci jsou drobn rybky, kter se vyskytuj v hlubinch ocenu a vyrbj ve svch tlech svtlo,
obecn ve sv bin dutin. Ponvad ij ve vod, kter je hlubok a temn, vyuvaj svho svtla, aby
osvtili sv nejbli okol a vyplaili sv neptele. To, e tla tchto ryb maj extrmn pokroilou a sloitou
tlesnou stavbu, kter jim umoovala vyrbt uvnit tla svtlo u ped miliony let je pro evolucionisty
nevysvtliteln.
BOROVICE TK
St: 15 milion let
Msto nlezu: Stewart Springs Flora,
Stewart Valley, Nevada
tvar: Green River
Obdob: Miocn
Jehlice borovice na obrzku je star 15
milion let. Jehlice borovice star 15
milion let a ty dnen se shoduj.
Skutenost, e zstaly shodn navzdory
uplynulm milionm let opt dokld, e
evoluce nikdy neexistovala.
Harun Yahya
OKOUN
St: 54 a 37 milion let
Msto nlezu: Fossil
Kemmerer, Wyoming
Lake,
Harun Yahya
SLE
St: 55 milion let
Velikost: 21 centimetr (8.25 palce)
Msto nlezu: Kemerrer, Wyoming
tvar: Green River
Obdob: Paleocn
Sledi ij v klidnch a mlkch vodch, vtinou v
severnm Atlantiku a v Baltskm moi. Sledi, majc
piblin 200 druh jsou skoro stejn. Takka vichni
jsou stbrn barvy a maj jedinou hbetn ploutev.
Zkamenlina sled na obrzku je 21 centimetrov
(8.2 palc). Byla odkryta u Green River z hloubky
2200 metr (7217 stop). Jako u vech ostatnch
fosilnch zznam, tato fosilie sled zjevuje, e iv
tvorov neprodlali evoluci. Evolucionist jsou
bezradn elce fosilnm zznamm a kad nov
objev zvyuje jejich zoufalstv.
Harun Yahya
VRBA
St: 54 a 37 milion let
Msto nlezu: Uintah County, Utah
tvar: Green River
Obdob: Eocn
Tak jako v ppad vech ivch organism, fosiln zznam rostlin odhaluje, e ty tak zstaly
beze zmny po miliony let. Dnen rostliny maj shodn systmy a mechanismy jako mly ped
miliony let. Zobrazen zkamenl list vrby je dkazem, e vrby zstaly pod stejn po 54 - 37
milion rok.
Miliony zkamenlin vykopanch na celm svt vyvracej evolun teorii, zjevujc, e rostliny
neproly evoluc, le byly vytvoeny.
Harun Yahya
LIST TOPOLU
Obdob: ra kenozoika, epocha eocn
St: 54 a 37 milion let
Msto nlezu: USA
Tento fosiln vzorek je dokladem faktu, e topoly
vdycky existovaly jako topoly, a je zhruba 50 milion
let star. Topoly se vbec nijak nezmnily za vce ne
50 milion let, a odhaluj, e evolun teorie je pouze
klam a e evoluce se nikdy neodehrla. Vesmr, spolu
se vemi ivmi bytostmi, je obsahuje, je dlem Vemohoucho Boha.
Harun Yahya
LIST DUBU
St: 45 milion let
Msto nlezu: Green River, Wyoming
Velikost: 30 milimetr (1.18 palce) na vku; forma: 60 milimetr (2.3 palce) na 60 milimetr (2.3
palce), 15 milimetr (0.59 palce) siln
Obdob: Eocn
Fosiln zznamy odhaluj, e rostliny nikdy neproly jakmkoli evolunm procesem a nemaj
dajn pedky. Ryby pod zstvaly rybami, ptci byli vdy ptky, pavouci stle setrvvali
pavouky, borovice a smrky byly pod jen borovice a smrky a re vdy zstaly remi. A tak jako
vechny tyto iv bytosti tak duby byly vdy duby jak potvrzuje tato zkamenlina dubovho listu
na obrzku.
Harun Yahya
VOSA
Obdob: ra kenozoika, epocha eocn
St: 54 a 37 milion let
Msto nlezu: USA
Vosy, kter byly naivu ped 50 miliony let, nebyly nijak odlin od dnes ijcch
vos. Pokud se neobjevily vbec dn zmny v anatomii tvora za uplynul destky
milion let, tak nelze hovoit o njak evoluci. Fosiln zznam dokld, e evoluce
se nikdy neudla.
Harun Yahya
HROZNOV LIST
St: 38 a 23 milion let
Velikost: 6.6 centimetr (2.6 palce) vetn apku
Msto nlezu: Beaverhead County, Montana
tvar: Muddy Creek
Obdob: Oligocn
38-23 milion let star zkamenlina hroznovho listu tak ovuje, e rostliny
se nevyvinuly, le byly stvoeny. Neexistuje odlinost list hrozn, kter rostly
ped miliony let od list souasnch.
Harun Yahya
Herring
Sunfish
SLE A OKOUNEK
St: 54 a 37 milion let
Msto nlezu: Fossil Lake, Kemmerer, Wyoming
tvar: Green River
Obdob: Eocn
Tyto vzorky sled a okounka zase ukazuj, e iv
tvorov se nevyvjeli. Tyto zkamenliny na jedn
destice star 54-37 milion let dokazuj, e sledi a
okounci ijc dnes a ti, co ili v minulosti, se
neodliuj.
Herring
Harun Yahya
Sunfish
LIST KUMPY
St: 54 a 37 milion let
Velikost: List: 7 centimetr (2.8 palce) na 1.2 centimetru (0.5 palce); forma: 24.2
centimetr (9.5 palc) na 14 centimetr (5.5 palc)
Msto nlezu: Douglas Pass, Colorado
tvar: Green River Shale
Obdob: Eocn
Tento 54-37 milion let star list kumpy se ve sv stavb nikterak neli od
souasnch. Za miliony let neprodlala kumpa dn zmny.
Harun Yahya
LEBKA SEVEROAMERICKHO
MEDVDA
St: 50 000 let
Velikost: 26.6 centimetr (10.5 palce)
Msto nlezu: Michigan
Obdob: Pleistocn
Ukazujce na nkolik anatomickch podobnost mezi medvdy a psy,
evolucionist tvrd, e ob se vyvinulo z jednoho spolenho pedka.
Fosiln zznamy na druhou stranu odhaluj, e tomu tak nebylo. Ani
jedna zkamenlina, kter by patila napl psmu, napl medvdmu
stvoen, nebyla dosud nalezena, tebae tisce zkamenlin ukazuj, e
medvdi byli pod medvdi a psi zase byli stle psi. Zobrazen lebka
medvda je dkazem, e medvdi se nevyvinuli.
Harun Yahya
Harun Yahya
OKOUN
St: 54 a 37 milion let
Msto nlezu: Kemmerer, Wyoming
tvar: Green River
Obdob: Eocn
54-37 milion let star okoun nen odlin od souasnho.
Okouni se evidentn nevyvinuli postupn, jak tvrd
evolucionist, nbr byli stvoeni.
Sunfish
OKOUNEK
St: 54 a 37 milion let
Msto nlezu: Kemmerer, Wyoming
tvar: Green River
Obdob: Eocn
Po 150 let ve vech koutech svta ptrali darwinist po zkamenlinch, kter by
prokzaly takzvanou evoluci ryb. Jene kad zkamenlina dosud objeven
odhaluje, e ryby neprodlaly evoluci, ale byly stvoeny. Dote evolucionist
nenali ivho tvora, kter by mohl bt takzvanm pedkem ryb, ani zkamenliny
pedstavujc pechodn fze, jimi ryby dajn proly. Naopak, stovky tisc
fosili ukazuj, e v prbhu prehistorie byly ryby stle rybami. Jednou z nich je
54-37 milion let star zkamenlina okounka na obrzku. Evolucionist jsou
neastn elc tmto fosilim, kter se ukazuj bt dkazem stvoen.
Harun Yahya
LIST HIKORY
St: 65 a 54 milion let
Velikost: 7.6 centimetr (3 palce)
Msto nlezu: Severn Dakota, USA
Obdob: Paleocn
Tato fosilie listu severoamerick hikory
star 65-54 milion let je dkazem, e tyto
stromy se nevyvinuly z jin rostliny. Listy
hikory, kter rostla ped miliony let a t
dnen, jsou toton.
SLE
St: 54 a 37 milion let
Msto nlezu: Kemmerer, Wyoming
tvar: Green River
Obdob: Eocn
Sledi sta 54 a 37 milion let se nijak neli
od tch, co ij dnes. To anuluje tvrzen
evolucionist a jet jednou dotvrzuje fakt,
e iv bytosti jsou stvoen Bohem.
Harun Yahya
Harun Yahya
FKOV LIST
St: 65 a 54 milion let
Velikost: 5.7 centimetr (2.3 palce)
Msto nlezu: Severn Dakota
Obdob: Paleocn
Fk je rostlina s vce ne 800 druhy, co se zaazuj
jako rod fkovnk. Po miliony let se neobjevila
zmna v listech fk ani v jejich ovoci. Toto je
dleitm dkazem, e fky se nevyvjely, jak
prezentuje vyobrazen zkamenlina fkovho listu,
65 a 54 milion let star.
Harun Yahya
SLEDI
St: 54 a 37 milion let
Msto nlezu: Kemmerer, Wyoming
tvar: Green River
Obdob: Eocn
Teorie evoluce je jen smylenm pbhem
napsanm o prodn historii druh, ale kter
vdeck zjitn definitivn vyvrtila. Jednm z nejdleitjch
zjitnch, kter demoluj evolun teorii, jsou zkamenliny. Sledi,
kte zstali nezmnni po miliony let, odhaluj, e evolun teorie je
podvod.
POTPNK
St: 1.8 milion a 11 000 let
Msto nlezu: LA Brea Tar Pits, Los Angeles, Kalifornie
Obdob: Pleistocn
Tento hmyz, nijak odlin od tch vyskytujcch se dnes,
je dokladem, e vechny iv organismy byly stvoeny.
Harun Yahya
LIST JROVCE
MAALU
St: 65 a 54 milion let
Velikost: 12.7 centimetr (5 palc)
Msto nlezu: Severn Dakota
Obdob: Paleocn
List jrovce, kter rostl ped 65-54 miliony lety nen
odlin od list dnenho jrovce. Toto je pouze jeden z
mnoha kus dkazu ukazujcho, e rostliny se nevyvjely.
Harun Yahya
KAPRAD
St: 360 a 286 milion let
Velikost: Nejvt: 10.2 centimetr (4 palce); forma:
33 centimetr (13 palc) na 15.2 centimetr (6
palc)
Msto nlezu: St. Clair, Pensylvnie
Obdob: karbon
Vechny charakteristiky dnench kapradin sdlelo
kaprad rostouc ped miliony let. Fosiln zznamy
to jasn zjevuj. Toto 360 286 milion let star
kaprad na obrzku je stejn jako dnen kaprad.
Harun Yahya
OKOUN
St: 54 a 37 milion let
Msto nlezu: Wyoming
tvar: Green River
Obdob: Eocn
Mezi miliony fosili dote objevench neexistuje ani jedin "pechodn forma"
v podob napl okoun/napl meoun, zpola ralok/zpola losos. Fosilie odhaluj,
e okouni byli pod okouni, lososi stle lososi a raloci zstali raloky. Okoun,
kter je stejn u 54-37 milion let, to tak potvrzuje.
Harun Yahya
SLE
St: 54 a 37 milion let
Velikost: 23 centimetr (9 palc)
Msto nlezu: Wyoming
tvar: Green River
Obdob: Eocn
Nynj geologick data odhaluj, e fosiln zznamy
jsou nezvykle bohat. Ale tato hojnost zkamenlin
neposkytuje dn dkaz na pomoc evolucionistm pro
oven jejich tvrzen. Cel fosiln zznam dokld
skutenost stvoen a popr evoluci. Vyobrazen sle
je dokladem, kter vystavuje neplatnost evoluce.
Harun Yahya
MOSK JEHLA
St: 23 a 5 milion let
Velikost: 11.4 centimetr (4.5 palce)
Msto nlezu: Santa Ynez Valley, Kalifornie
tvar: Vaquero
Obdob: Miocn
Mosk jehla je drobn obratlovec, kter nle do tho du (Syngathoidei) jako mot
konci. Tato zkamenlina ryby datovan mezi 23 a 5 milion let vku je identick s tmi
dnenmi. To odmt darwinisty, kte trvaj na tom, e iv tvorov se postupn vyvinuli.
Harun Yahya
Harun Yahya
Harun Yahya
LEBKA NOSOROCE
St: 33 milion let
Velikost: 38.1 centimetr (15 palc) na 25.4 centimetr (10 palc) na 5.08
centimetr (2 palce)
Msto nlezu: Converse County, Wyoming
Obdob: Oligocn
Fosilie na obrzku je dkazem, e neexistuje rozdl mezi nosoroci ped
33 miliony let a nosoroci dnes. iv stvoen s anatomi nezmnnou po
miliony let odhaluj, e evolun teorie je ohromn podvod.
Harun Yahya
KRLK
St: 33 milion let
Velikost: Lebka 6.3 centimetr (2.5 palce); forma: 22.8 centimetr (9 palc) na 17.7 centimetr
(7 palc) na 10.1 centimetr (4 palce)
Msto nlezu: Converse County, Wyoming
Obdob: Oligocn
Fosiln zznam neobsahuje dn pklady druh postupn se vyvjejcch z jinch, ranjch
forem. Kupkladu mezi miliony zkamenlin, kter existuj, nen ani jedin, kter by vlastnila
rysy krokodla i krlka anebo hada i krlka. Avak tisce fosili ukazuj, e krlci byli pod
krlky. Evidentn fakt odhalen zkamenlinami je ten, e druhy se nevyvinuly; Bh je stvoil.
Harun Yahya
Sunfish
Harun Yahya
OKOUNEK, SLE
St: 54 a 37 milion let
Msto nlezu: Kemmerer, Wyoming
tvar: Green River ,
Obdob: Eocn
"iv zkamenliny" je odhaluj, e druhy si zachovaly svou
strukturu po miliony let pedstavuj tvrd der pro evolun teorii.
Jak je znmo, teorie evoluce tvrd, e pouze tvorov schopn se
pizpsobit zmnm prosted mohou pet a pi tomto procesu jsou
schopni se vyvjet v jin, odlin druhy. iv zkamenliny oproti
tomu odhaluj, e iv bytosti se v prbhu asu podle zmnnch
podmnek nevyvjeje jde o nepodloen tvrzen.
Herring
VRBA
St: 54 a 37 milion let
Velikost: List: 100 milimetr (4 palce) na 10 milimetr (0.4
palce); forma: 62 milimetr (2.4 palce) na 130 milimetr (5
palc)
Msto nlezu: Uintah County, Utah
tvar: Green River Shale
Obdob: Eocn
Druhy rostlin, kter existuj u miliony let, ani by prodlaly
jakoukoli zmnu, jsou hlavnm zsahem evolun teorii.
Tento zkamenl vrbov list, star 54 a 37 milion let,
zstal nezmnn navzdory uplynulm vkm. Listy
souasnch vrb jsou stejn jako tch, co rostly ped 54-37
miliony let.
Harun Yahya
LIST VAVNU
St: 54 a 37 milion let
Velikost: List: 30 milimetr (1.2 palce) na 66 milimetr (3 palce);
forma: 90 milimetr (3.5 palce) na 69 milimetr (2.7 palce)
Msto nlezu: Uintah County, Utah
tvar: Green River Shale
Obdob: Eocn
Listy a ovoce eledi vavnovit (pvod: Asie) jsou zdrojem oleje,
zatmco listy lze pout tak jako koen.
Zkamenl vavnov list na obrzku, tak jako ostatn rostliny,
dokazuje, e ani vavny neprodlaly evoluci. Vavny rostouc ped 5437 miliony let maj stejn vlastnosti jako ty, co rostou dnes.
Harun Yahya
Herring
SLE A OKOUN
St: 54 a 37 milion let
Msto nlezu: Kemmerer, Wyoming
tvar: Green River
Obdob: Eocn
Tato fosilie, jej vk sah mezi 54 a 37 million let, ukazuje, e ani
sledi ani okouni se nezmnili bhem milion let. Neexistuje rozdl
mezi dnenmi sledi a okouny a tmi, co ili ped miliony let.
Perch
Harun Yahya
Perch
Herring
KRLK
St: 38 a 23 milion let
tvar: Brule
Msto nlezu: skupina White River, Converse County,
Wyoming
Obdob: Oligocn
Tento krlk ijc v dob ped 38 a 23 miliony let a krlk,
co ije dnes, jsou shodn. Krlk se nezmnil za miliony let,
co dokazuje, e krlk se nevyvinul, le byl stvoen.
Harun Yahya
LEBKA JELENA
St: 38 a 23 milion let
tvar: Brule
Msto nlezu: skupina White River, Sioux County,
Nebraska
Obdob: Oligocn
Fakt, e jelen 38-23 milion let star je tent jako ti
ijc dnes zjevuje, e tito savci se po miliony let
nezmnilito jest, ani oni se nevyvjeli.
Harun Yahya
ELVA
Obdob: ra kenozoika, epocha eocn
St: 54 a 37 milion let
Msto nlezu: USA
Tak jako mnoh dal odvtv vdy, i paleontologie poskytuje etn zjitn a znalosti
demonstrujc jak nevdeck pedpovdi Darwina ve skutenosti byly. Jednm z tchto zjitn je
tato zde vyobrazen 54-37 milion let star fosilie elvy, kter odporuje evolucionistm
dokazovnm, e elvy se nezmnily bhem destek milion let.
Harun Yahya
KEBLE
St: 13 a 12.5 milion let
Velikost :10 centimetr (4 palce)
tvar: Calvert
Msto nlezu: Calvert County, Maryland
Obdob: stedn miocn
keble jsou mkki se dvma schrnkami jako jsou mule a stice. Neexistuje
odlinost mezi keblemi ijcmi ped miliony let a tmi souasnmico je situace
vvyvracejc postupnou evoluci navrenou darwinisty.
Harun Yahya
ELVA
St: 38 a 23 milion let
Velikost:13 centimetr (5 palc) na 10 centimetr (4 palce) ky na 4.5 centimetr
(1.75 palce) sly
tvar: Brule
Msto nlezu: Sioux County, Nebraska
Obdob: Oligocn
Evolucionist pipoutj, e neexistuje jedin zjitn ve fosilnm zznamu, kter by
ukzalo, e elvy nkdy prodlaly evoluci. Ve sv knize Paleontologie a evoluce
obratlovc, Robert Carroll prav, e ranj elvy se vyskytuj v tvarech z triasu v
Nmecku a e tyto lze snadno rozeznat od ostatnch druh dky tvrdm krunm,
kter jsou velmi podobn tm, jak maj dnen druhy. Pak pokrauje, aby sdlil, e
nikdy nebyly rozpoznny dn stopy ranjch nebo primitivnjch elv, tebae
zkamenliny elv byly a jsou velmi snadno rozeznateln dokonce i kdy je nalezena
velmi mal st. (Robert Carroll, Paleontologie a evoluce obratlovc, str. 207)
Harun Yahya
KEBLE
St: 410 a 360 milion let
Velikost: 3.8 centimtry (1.5 palce)
tvar: Jefferson Limestone
Msto nlezu: Clark County, Indiana
Obdob: Devon
keble, kter zstaly stejn po nejmn 360 milion
let jsou vzvou pro evolucionisty, kte tvrd, e druhy
se postupn vyvinuly jeden z druhho. Tito zkamenl
mkki ukazuj, e se nevyvinuli, nbr byli stvoeni.
Harun Yahya
MOSK JEEK
Obdob: ra paleozoikum, obdob karbon
St: 306 a 299 milion let
Msto nlezu: USA
Mosk jeek na fotografii je jednm z nespotu kousk dkazu anulujcho tvrzen
evolucionist o pvodu ostnokoc. Kdyby byla tvrzen evolucionist pravdiv, vzorky
moskho jeka star 306 a 299 milion let by se mly njak odliovat od dnench
vzork. Jak vak tato fosilie demonstruje, neexistuje rozdl mezi ivmi vzorky a tmi,
kter pochzej z doby ped stovkami milion rok.
Harun Yahya
HVZDICE
St: 360 a 325 milion let
Velikost: Forma 6.2 centimetr (2.4 palce) na 6.2 centimetr (2.4 palc)
tvar: Edwardsville
Msto nlezu: Crawfordsville, Indiana
Obdob: Mississipp
Dnen hvzdice maj toton rysy jako hvzdice ped miliony let. Tato zkamenlina,
odhalujc, e hvzdice setrvaly stejn po 360 325 milion let, vyvrac tvrzen evolucionist
a ukazuje, e iv organismy byly stvoeny se stejnmi znaky jak maj dosud.
Harun Yahya
Harun Yahya
Burgess Shale
HIODON
St: 50 milion let
Velikost: 8.3 centimetr (3.25 palce) na 3.2 centimetr (1.25
palce)
Msto nlezu: Britsk Kolumbie
tvar: Cache Creek
Obdob: Eocn
Hiodon je severoamerick ryba stedn velikosti, kter bn
obv velk jezera a eky. Tak jako jin iv tvorov, tento
druh ryby peil miliony let beze zmny ve sv fyzick stavb.
Fakt, e 50 milion let star hiodon je toton se svmi
ivmi potomky, neme bt vysvtlen evolucionisty.
Harun Yahya
VTEV SEKVOJE
St: 50 milion let
Velikost: 7 centimetr (2.75 palce) na 10 centimetr (4 palce)
Msto nlezu: Kamloops, Britsk Kolumbie
Obdob: Eocn
Nyn znm jako nejvt stromy na Zemi, sekvoje ij velmi
dlouhou dobu. Vtinou rostou v Severn Americe. Nkter jsou
1000 let star a 150 metr (492 stop) vysok. Fosilie ukazuj, e
sekvoje zstaly shodn po miliony let; to jest, neprodlaly proces
evoluce. Zkamenlina zde vidn, 50 milion let star sekvojov
vtev, je toton s vtvemi strom rostoucch dnes.
Harun Yahya
Harun Yahya
HIODON
St: 50 milion let
Velikost: 10 centimetr (4 palce) na 1.5
centimetru (0.6 palce)
Msto nlezu: Britsk Kolumbie
tvar: Cache Creek
Obdob: Eocn
Na kanadskch fosilnch polch se vyskytuje
mnostv zkamenlin ryby hiodon. Vechny tyto
zkamenliny ukazuj, e hiodon byl stejn po
miliony let. Toto znamen miliony let trvajc
stabilitudn zmny ve fyzick stavba je
dleitm dkazem, e evoluce se nikdy
nepihodila.
Harun Yahya
BAHNK
St: 350 milion let
Velikost: 18.5 centimetr (7.3 palce)
Msto nlezu: Miguasha, Gaspesie
Obdob: svrchn devon
Dnen bahnci ij pevn v Africe a Jin
Americe. Kdy hladina vody poklesne a eka
vyschne, tyto ryby peij tak, e se zahrabou do
bahna. Nejstar znm zkamenlina bahnka
pochz z obdob devonu (ped 417 a 354 miliony let). Tak fosilie na
obrzku pochz z tto doby. Neexistuje rozdl mezi dnenm bahnkem a
tm, co il ped 350 miliony let. Tyto ryby se nezmnily za stovky
milion let a poskytuj dkaz, e iv tvorov se nevyvinuli, byli
stvoeni.
Harun Yahya
Hornbeam
VTVIKA SEKVOJE S
LISTEM HABRU
St: 54 a 37 milion let
Velikost: Forma: 7 centimetr (2.75 palce) na 1.5
centimetr (0.6 palce)
Msto nlezu: Britsk Kolumbie
tvar: Cache Creek
Obdob: Eocn
Rostliny maj tak vysoce komplikovan struktury, e
nen mon, aby se objevily nhodou a vyvinuly se ze
sebe navzjem, jak tvrd evolucionist. Fosiln
zznam ukazuje, e rzn tdy rostlin se objevily
najednou, a e je nespojoval dn evolun proces.
Fosilie sekvojovch a habrovch list zde vidn
dramatizuje, e evoluce nen platn teorie. A mezi
dnenmi rostlinami a jejich ekvivalenty z doby ped
54 a 37 miliony let nen dn rozdl.
Habr
Harun Yahya
Harun Yahya
BZA
St: 54 a 37 milion let
Velikost: 20.2 centimetr (8 palc) na
23 centimetr (9.3 palc)
Msto nlezu: Britsk Kolumbie
tvar: Cache Creek
Obdob: Eocn
Strom bza pat do rodu bzovitch a roste v severnch klimatech. Vyobrazen zkamenlina je ze
stromu, kter rostl ped 54 a 37 miliony let. Tento list je toton s listy ze souasnch strom. To
dokld, e ani bezov stromy, tak jako jin iv organismy, se nevyvinuly.
Harun Yahya
HLAVA LOSOSA
St: 1.8 milion a 11000 let
Velikost: 15.2 centimetr (6 palc) na 8.6 centimetr (3.4 palce)
Msto nlezu: Kamloops River, Britsk Kolumbie
Obdob: Pleistocn
Zkamenliny lososa byly nalezeny na mnoha geologickch rovnch a
vechny jsou shodn s lososy ijcmi dnes. Kad objeven zkamenlina
popr darwinisty a prokazuje, e losos, ostatn jako vechny iv
organismy, se nikdy nezmnil.
Harun Yahya
Sekvoje
Harun Yahya
Ginkgo
LIST GINKA A
VTVIKA SEKVOJE
St: 54 a 37 milion let
Velikost: list ginka 5 centimetr (2 palce), 5.8 centimetr (2.3
palce)
Msto nlezu: Britsk Kolumbie
tvar: Cache Creek
Obdob: Eocn
Strom ginko je iv fosilie patc do vlastn tdy Ginkgophyta.
Nejstar znm exemple jsou star 270 milion let.
Ukazovan zkamenl list ginka je star asi 54 a 37 milion
let. Tyto stromy byly stejn po stovky milion letvzva pro
evolun teorii.
LIST GINKA
St: 54 a 37 milion let
Velikost: List, 5 centimetr (2 palce) na 5.8 centimetr (2.3 palce)
Msto nlezu: Britsk Kolumbie
tvar: The Cache Creek
Obdob: Eocn
Fosiln objevy jasn prokazuj nesprvnost tvrzen ohledn evoluce
druh rostlin. Mezi tyto objevy nle i 54-37 milion let star
fosilizovan list ginka. Listy ginka, kter rostlo ped destkami milion
let, jsou identick s tmi, co rostou dnes.
Harun Yahya
LIST JILMU
St: 50 milion let
Velikost: Forma: 11 centimetr (4.3 palce) na 5.8
centimetr (2.3 palce)
Msto nlezu: Kamloops, Britsk Kolumbie
tvar: Cache Creek
Obdob: Eocn
Jilmov stromy rostouc v mrnm
klimatu jsou obvykle k vidn v
Severn Americe, v Evrop a v Asii.
50 milion let star zkamenlina
list jilmu jasn vyvrac tvrzen o
evoluci rostlin.
Harun Yahya
Harun Yahya
LIST OLE
St: 54 a 37 milion let
Velikost: 3 centimetry (1.2 palce) na 7 centimetr (2.8 palce)
Msto nlezu: Kamloops, Britsk Kolumbie
Obdob: Eocn
Mezi olemi rostoucmi dnes a tmi rostoucmi ped 54 a 37 miliony let
neexistuje odlinost. Ole, kter ily tehdy maj stejn systmy jako tyto
stromy dnes. Toto je dkazem, e evoluce se na Zemi nikdy neobjevila.
Harun Yahya
Harun Yahya
Jilm
Habr
Jilm
Habr
Harun Yahya
HUMR
St: 146 a 65 milion let
Msto nlezu: South Saskatchewan River Valley
tvar: Bear Paw
Obdob: kda
Zkamenliny shromdn za nejmn 150 let prokzaly, e iv
formy se nikdy nezmnily ani se nevyvinuly ze sebe navzjem. Tento
fakt je zdraznn touto146- 65 milion let starou zkamenlinou
humra, nijak se nelicho od svch protjk ijcch dnes.
Harun Yahya
Harun Yahya
SVTILKA
St: 25 milion let
Msto nlezu: Dominiknsk republika
Obdob: Oligocn
25 milion let star svtilka na obrzku je identick
se souasnmi svtilkami. Tento hmyz, je zstal
beze zmny navzdory uplynulm milionm let,
vyvrac evolun teorii.
Harun Yahya
SKKAVKA
St: 25 milion let
Velikost: 16 milimetr (0.6 palce) na 10 milimetr (0.3 palce)
Msto nlezu: hory nedaleko Santiaga, Dominiknsk republika
Obdob: Oligocn
Tento kus jantaru obsahuje pavouka skkavku z eledi Salticidae. Tito pavouci zskali sv jmno ze
zpsobu, jakm skou na koist, piem sko do vzdlenosti rovnajc se padestinsobku jejich
vlastn dlky. Jako dodatek ke tyem om zpedu hlavy maj tyi drobn oi s bezvadnou stavbou
hned vedle tchto a ty pouvaj pro identifikaci sv koisti.
Tak jako jejich souasn protjky, skkavky, kter ily ped miliony let, maj pln, bezchybn
struktury. A v prbhu milion let se v tchto strukturch neobjevila dn zmna. 25 milion let
star jantar na obrzku to dokazuje.
LIMULODES
St: 25 milion let
Velikost: 11 milimetr (0.4 palce) na 9 milimetr (0.3
palce)
Msto nlezu: Hory nedaleko Santiaga, Dominiknsk
republika
Obdob: Oligocn
Limulodes se obvykle vyskytuje nedaleko mraveni.
Tato 25 milion let star zkamenlina dokazuje, e hmyz
nebyl nikdy pedmtem evoluce. Neexistuje rozdl mezi
tmto broukem z doby ped miliony let a tmi dnenmi.
Harun Yahya
VEJCOMAR
St: 25 milion let
Velikost: 17 milimetr (0.6 palce) na 10 milimetr (0.3 palce)
Msto nlezu: Hory nedaleko Santiaga, Dominiknsk republika
Obdob: Oligocn
Vosy z eledi vejcomarovitch ij obvykle pod spadanmi listy. O tchto vosch je znmo, e
parazituj na mnoha druzch hmyzu a to obzvlt na jejich vajcch. Vejcomar na obrzku
zkamenl pi letu a neli se od dnench druh.
Tato 25 milion let star vosa vejcomar uchovan v jantaru ukazuje, e ani tento hmyz, tak jako
jin stvoen, se nevyvinul.
Zkenice lov
Harun Yahya
ZKENICE
St: 25 milion let
Velikost: 18 milimetr (0.7 palce) dlouh, 14 milimetr (0.5 palce) nap
Msto nlezu: Hory nedaleko Santiaga, Dominiknsk republika
Obdob: Oligocn
Tento kus jantaru obsahuje vzcn ke spaten vzorek zkenice. Zkenice se iv
zpsobem znmm jako vnj trven. Vypoutj sekret, kter zkapaluje tkn koisti,
kterto roztok pot pozou. Toxin pracuje rychle a bhem nkolika sekund je koist
bezmocn. Zatmco nkter zkenice koist aktivn lov, jin na ni haj. Barvy kdel
tohoto exemple byly dobe zachovny.
Souasn zkenice maj shodn vechny vlastnosti s tmi, co ily ped 25 miliony let.
Fosiln zznam je jednm z dkaz, e zkenice se nikdy nevyvjely a udrely si pesn
stejn charakteristiky po miliony let.
TREK
St: 25 milion let
Velikost: 17 milimetr (0.6 palce) dlouh, 11 milimetr (0.4 palce) nap
Msto nlezu: Hory nedaleko Santiaga, Dominiknsk republika
Obdob: Oligocn
trci jsou ve skutenosti pavoukovci, kte se trm podobaj, avak postrdaj ocas a
ihadlo tra, a k chytn koisti pouvaj kleptka. trky lze nalzt pod spadanmi listy
nebo pod zem a kamenm. Je znmo, e existuje njakch 2000 druh trk.
Mezi trky, kte ili ped 25 miliony let a exempli ijcmi dnes, nen rozdlu. Tento
nedostatek anatomickho rozlien prokazuje, e tito pavoukovci se nevyvinuli.
Harun Yahya
OKDLEN MRAVENEC
St: 25 milion let
Msto nlezu: Dominiknsk republika
Obdob: Oligocn
Okdlen mravenci maj dv kdla dlouh 5 a
8 milimetr (1.9 a 3.1 palce). Buduj sv
hnzda pobl zdroj vody a potravy. Tito
mravenci zstali beze zmny po miliony let.
Zkamenlina mravence v 25 milion let starm
jantaru ukazuje, e tento hmyz byl stejn po
miliony let, e neprodlal dnou evoluci.
Harun Yahya
Pavouk
Pavouk
Stonoka
ervenek
PARAZITICK VOSA A
HRBILKA
St: 25 milion let
Msto nlezu: Dominiknsk republika
Obdob: Oligocn
Tato 25 milion let star zkamenlina parazitick vosy
a mouchy hrbilky je dkazem, e tak jako jin iv
organismy, ani tyto druhy se nevyvinuly. Tento hmyz
byl stejn po miliony let a nikdy se nezmnil.
Parasitic Wasp
Harun Yahya
BEZIHADL VELA
St: 25 milion let
Msto nlezu: Dominiknsk republika
Obdob: Oligocn
Bezihadl vela zkamenl v jantaru
je toton s modernmi exempli.
Bejlomorka
Okdlen mravenec
OKDLEN MRAVENCI,
BEJLOMORKA
St: 25 milion let
Msto nlezu: Dominiknsk republika
Obdob: Oligocn
Okdlen mravenci a bejlomorky, kter peily
beze zmny po 25 milion let demoluj tvrzen
evolun teorie.
Harun Yahya
PAVOUK A PAVUINA
St: 25 milion let
Msto nlezu: Dominiknsk republika
Obdob: Oligocn
Tak jako jin formy ivota, pavouci peili
stovky milion let beze zmny ve sv stavb.
Tento pavouk a pavuina uchovan v jantaru
jsou sta 25 milion let. Identit s dnenmi
exempli nm sdluj, e byli stvoeni, a
nevyvinuli se.
BARKLICE
St: 25 milion let
Msto nlezu: Dominiknsk republika
Obdob: Oligocn
Mme nespoet vzork fosili patcch tiscm druh hmyzu, z nich vechny ukazuj, e
maj stejn vlastnosti od chvle kdy vznikly a nikdy se nevyvjely. Jednou z tchto fosili
je 25 milion let star kus jantaru ukazujc, e barklice byla stejn po miliony let.
Harun Yahya
LKOROUT
St: 25 milion let
Msto nlezu: Dominiknsk republika
Obdob: Oligocn
Lkorouti byli ped 25 miliony let stejn jako dnes. Tento hmyz, nemnc
se po miliony let, je jednm pkladem ukazujcm, e iv vci se
nevyvinuly, le byly vytvoeny.
LIMULODES
St: 25 milion let
Msto nlezu: Dominiknsk republika
Obdob: Oligocn
Vechny fosiln zznamy popraj darwinisty, kte tvrd, e iv vci se postupn oddlily jedna od
druh. Jene zkamenliny ukazuj, e iv formy se objevily narz a se vemi svmi kompletnmi a
bezvadnmi strukturami a e se nikdy nezmnily za celou dobu sv existence. Tento jasn dkaz
Boho stvoen nemohou evolucionist nikdy vysvtlit.
Jednm z exempl, kter evolucionist nedovedou vyloit, je brouk limulodes zkamenl v jantaru
starm 25 milion let. Limulodes vyvrac evoluci.
Harun Yahya
OKDLEN MRAVENEC
St: 25 milion let
Msto nlezu: Dominiknsk republika
Obdob: Oligocn
Tento jantar obsahuje zkamenlinu okdlenho mravence. Neexistuje
rozdl mezi okdlenmi mravenci ijcmi dnes a mravenci, co ili
ped miliony letjeden z dkaz, e dn iv vci, ani okdlen
mravenci, se nevyvinuli.
PAVOUK
St: 25 milion let
Msto nlezu: Dominiknsk republika
Obdob: Oligocn
Pavouci maj dnes vechny vlastnosti, kter mli jejich pedci ped miliony let. 25
milion let star pavouk fosilizovan v jantaru je pro to jednm z dkaz.
Harun Yahya
MRAVEN DLNICE
St: 25 milion let
Msto nlezu: Dominiknsk republika
Obdob: Oligocn
Mravenci jsou jednm z etnch druh na Zemi. Fosiln zznamy odhalily, e
mravenci byli stejn po miliony let a nikdy neprodlali dn zmnyjinmi
slovy, nikdy se nevyvjeli. 25 milion let star zkamenlina mraven dlnice na
obrzku tento fakt potvrzuje.
Harun Yahya
OKDLEN MRAVENEC
St: 25 milion let
Msto nlezu: Dominiknsk republika
Obdob: Oligocn
Mezi 25 milion let starmi okdlenmi mravenci a
dnenmi exempli nen dn rozdl. Okdlen mravenci,
kte zstali stejn navzdory uplynut milion let jsou
jednm z doklad, e evoluce se nikdy neodehrla.
Smutnice
Chrostk
CHROSTK, SMUTNICE
St: 25 milion let
Msto nlezu: Dominiknsk republika
Obdob: Oligocn
Zobrazeni jsou chrostk a smutnice v jantaru. Tito ivoichov peili po miliony let bez sebemen
zmny ve svch strukturch. Fakt, e tito tvorov se nikdy nezmnili, je znamenm, e se nikdy
nevyvinuli.
Harun Yahya
OKDLEN TERMIT
St: 25 milion let
Msto nlezu: Dominiknsk republika
Obdob: Oligocn
25 milion let star jantar na obrzku obsahuje fosilii okdlenho termita. Tito
tvorov mli stejn bezvadn soustavy po miliony let a nikdy se v jejich struktue
neobjevila ani ta nejmen zmna.
MICE
St: 25 milion let
Msto nlezu: Dominiknsk republika
Obdob: Oligocn
Hmyz ze du Hemiptera, od nho existuje pes
48000 druh, se ve fosilnm zznamu objevuje
nhle a pev beze zmny po miliony let. Jako
vechny druhy hmyzu i tento vyvrac evoluci.
Harun Yahya
PAVOUK A PAVUINA
St: 25 milion let
Msto nlezu: Dominiknsk republika
Obdob: Oligocn
V tomto jantaru lze vidt zkamenlho pavouka
s jeho pavuinou. Tento 25 milion let star
pavouk a pavuina jsou toton s modernmi
pavouky a pavuinami, co naprosto anuluje
evolun teorii.
OKDLEN MRAVENCI
St: 25 milion let
Msto nlezu: Dominiknsk republika
Obdob: Oligocn
Okdlen mravenci, kte vydreli stejn po 25
milion let jsou mezi tmi zkamenlmi vzorky,
kter ukazuj, e teorie evoluce je neplatn.
Evolucionist nemaj souvisl vdeck zpsob, jak
vysvtlit iv organismy, kter se za miliony let
nepozmnily.
Harun Yahya
OKDLEN TERMIT
St: 25 milion let
Msto nlezu: Dominiknsk republika
Obdob: Oligocn
Druhy hmyzu, kter neprodlaly zmnu za miliony let
pedstavuj hlavn slepou uliku evolun teorie. Druhy,
je se ve fosilnm zznamu stle objevuj se stejnmi
strukturami jsou mezi dkazy, e iv organismy nikdy
neproly evoluc. Okdlen termit v jantaru na obrzku
je star 25 milion let, a nijak se neli od svch
protjk ijcch dnes.
KOBYLKA
St: 25 milion let
Msto nlezu: Dominiknsk republika
Obdob: Oligocn
Exemple zkamenl kobylky jsou shodn s tmi dnenmi. Skutenost, e
sarane, co ilo ped 25 miliony let je identick se souasnmi exempli,
ukazuje, e evoluce nikdy neprobhla.
Harun Yahya
Vejcomar
Pidiksek
VEJCOMAR, PIDIKSEK
St: 25 milion let
Msto nlezu: Dominiknsk republika
Obdob: Oligocn
Vejcomar a pidiksek zkamenl v 25 milion
let starm jantaru. Vejcomai a pidiksci, co
zstali nezmnni po miliony let, popraj
evoluci.
Harun Yahya
DRTNK
St: 25 milion let
Msto nlezu: Dominiknsk republika
Obdob: Oligocn
Evolucionist nemohou ukzat ani jedinou fosilii
naznaujc, e se brouci vyvjeli, tebae destky tisc
fosili ukazuj, e tomu tak nebylo. Jako jin iv formy, i
hmyz se objevil najednou se vemi svmi vlastnostmi a
zstal nezmnn po stovky milion let. Jeden z objev, jen
to dokld, je tento 25 milion let star brouk drtnk
zkamenl v jantaru.
Chvostoskok
CIZOPASN VOSA,
CHVOSTOSKOK
St: 25 milion let
Msto nlezu: Dominiknsk republika
Obdob: Oligocn
Teorie evoluce utrpla velkou porku elce
objevm zkamenlin. Jednm pkladem je tato
cizopasn vosa a tak chvostoskok v 25 milion let
starm jantaru na obrzku. Nijak odlin od dnench
exempl, tito prasta lenovci poukazuj na bod
stvoen.
Harun Yahya
VOSA Z ELEDI
KOVOVNKOVITCH
St: 25 milion let
Msto nlezu: Dominiknsk republika
Obdob: Oligocn
Vosy z eledi kovovnkovitch se nezmnily za dobu
milion letjinak eeno, nikdy se nevyvjely. Tento
neoddiskutovateln vdeck fakt je odhalen fosilnm
zznamem. Jednm z pklad je zkamenlina vosy v
25 milion let starm jantaru na obrzku.
DRABK
St: 25 milion let
Msto nlezu: Dominiknsk republika
Obdob: Oligocn
Drabci pat do du Coleoptera, brouci. Vedle drabka v
jantaru zkamenl dal drobn brouk. Drabci, kte zstali stejn
po 25 milion let vyvracej tvrzen evolucionist.
Harun Yahya
OKDLEN MRAVENEC
St: 25 milion let
Velikost: jantar: 13 milimetr (0.5 palce) dlouh, 7 milimetr (0.2
palce) irok
Msto nlezu: nedaleko Santiaga, Dominiknsk republika
Obdob: Oligocn
Samci, neboli trubci, okdlench mravenc, jsou vyslni ven z
koloni, aby se pili s krlovnami. Neexistuje odlinost mezi
tmto 25 milion let starm okdlenm mravencem zkamenlm
v jantaru a souasnmi okdlenmi mravenci.
Okdlen mravenec
OKDLEN MRAVENEC,
BEJLOMORKA
St: 25 milion let
Msto nlezu: Dominiknsk republika
Obdob: Oligocn
Bejlomorka je druh mouchy men ne komr. Zde zkamenl
bejlomorka je asi 25 milion let star. Spolu s n zkamenl okdlen
mravenec. Okdlen mravenci a bejlomorky, co se nezmnili po miliony
let jsou mezi doklady, e evoluce nikdy neprobhla.
Harun Yahya
Bejlomorka
TIPLICE
St: 25 milion let
Msto nlezu: Dominiknsk republika
Obdob: Oligocn
Neexistuje rozdl mezi dnenmi tiplicemi a tmi, co existovaly ped 25 miliony let.
Zkamenlina v jantaru, na obrzku, je toho znamenm.
Harun Yahya
HRBILKA
St: 25 milion let
Msto nlezu: Dominiknsk republika
Obdob: Oligocn
Hrbilky jsou velmi malm druhem, kter pipomn octomilky.
Vechny objeven zkamenl exemple ukazuj, e hrbilky
vdycky existovaly ve sv souasn podob. Tato hrbilka v 25
milion let starm jantaru znovu dotvrzuje tento fakt.
PAKOMR
St: 25 milion let
Msto nlezu: Dominiknsk republika
Obdob: Oligocn
Mezi dnenm pakomrem a zkamenlm
pakomrem ijcm ped miliony let nen rozdlu.
Harun Yahya
Bejlomorka
SMUTNICE
St: 25 milion let
Msto nlezu: Dominiknsk republika
Obdob: Oligocn
Tato smutnice, star 25 milion let, se vzpr tvrzenm
evolucionist.
PAVUINA,
PAMUCHNICE
St: 25 milion let
Msto nlezu: Dominiknsk republika
Obdob: Oligocn
Jedno zjitn, je ukazuje, e hmyz zstal beze zmny po
miliony let, to je tato 25 milion let star zkamenlina
pamuchnice. Pavuina byla fosilizovna ve stejn chvli
jako tento hmyz. Tak jako pavouci ijc ped miliony let, i
jejich pavuiny mly pesn stejn struktury.
Harun Yahya
CHVOSTOSKOK
St: 25 milion let
Msto nlezu: Dominiknsk republika
Obdob: Oligocn
Odlinost
se
neobjevuje
mezi
chvostoskoky, kte ili ped 25 miliony
rok a tmi, co ij dnes.
HRBILKA
St: 25 milion let
Msto nlezu: Dominiknsk republika
Obdob: Oligocn
Prv tak jako ryby byly vdy rybami, plazi vdycky byli
plazy a ptci byli vdy ptky i hmyz pod existoval jako
hmyz. Hrbilky, kter zstaly stejn po 25 milion let opt
zdrazuj tuto skutenost.
Harun Yahya
KVOR, MRAVEN
DLNICE
St: 25 milion let
Msto nlezu: Dominiknsk republika
Worker ant
Obdob: Oligocn
V tomto jantaru zkamenla mraven dlnice spolu se
kvorem. kvor je obecn pojmenovn pro hmyz ze
du Dermaptera. Kolem 1800 druh z 10 rozdlnch
eled bylo popsno. Nejpsobivjm rysem u vech
fosilizovanch vzork je, e tak jako u jinch ivch
organism, ani v jejich stavb se neobjevila dn
zmna. kvoi vydreli stejn po miliony let a tvo
dkaz, kter anuluje evoluci.
Earwig
Harun Yahya
LARVA SVTILKY
St: 25 milion let
Msto nlezu: Dominiknsk republika
Obdob: Oligocn
Tak jako u dosplc svtilky i larvy mly
stejn rysy po miliony let. 25 milion let
star fosilizovan vzorek na obrzku
ukazuje, e souasn larvy jsou identick s
tmi, co ily v minulosti.
MOUCHA
St: 25 milion let
Msto nlezu: Dominiknsk republika
Obdob: Oligocn
Mouchy pod existovaly jako mouchy a nejsou potomky dn
jin ivotn formy a neprochzely dnmi pechodnmi fzemi.
Jednm z dkaz pro to je zkamenlina v 25 milion let starm
jantaru na obrzku.
Harun Yahya
PAMUCHNICE
St: 25 milion let
Msto
nlezu:
republika
Dominiknsk
Obdob: Oligocn
Vechny znm druhy much mly
pesn stejn vlastnosti v prbhu
cel historie. Fosiln zznam
odhaluje, e jako jin iv tvorov, i
mouchy byly stvoeny Bohem.
Nosatec
NOSATEC, DRTNK
St: 25 milion let
Msto nlezu: Dominiknsk republika
Obdob: Oligocn
Neexistuje rozdl ani mezi nosatci, kte ili ped
25 miliony let a dnenmi exempli, ani mezi
brouky drtnky tehdy a dnes. Toto je doklad, e
evoluce se nikdy neodehrla.
Harun Yahya
KOUTULE
St: 25 milion let
Msto nlezu: Dominiknsk republika
Obdob: Oligocn
Tyto muky podobajc se mrm zstaly
nezmnny po miliony let. Tato fosilie ve 25
milion let starm jantaru ukazuje, e ty, co ily
ped miliony let a v souasnosti jsou shodn.
Cvrek
CVREK, MICE
St: 25 milion let
Msto nlezu: Dominiknsk republika
Obdob: Oligocn
Zde jsou vyobrazeny rzn druhy hmyzu z du
Hemiptera spolu se cvrkem, vichni zkamenl
v jantaru. Mezi dnenmi cvrky a tmi, co ili
ped miliony let, nen rozdlnost.
Harun Yahya
BEJLOMORKA
St: 25 milion let
Msto nlezu: Dominiknsk republika
Obdob: Oligocn
Bejlomorky, kter se nezmnily za miliony let, jsou
dokladem neplatnosti evolun teorie. Tato zkamenl
bejlomorka v jantaru je star 25 milion let.
PAKOMR, BEJLOMORKA
St: 25 milion let
Msto nlezu: Dominiknsk republika
Obdob: Oligocn
Tento 25 milion let star pakomr a bejlomorka, identit s
pakomry a bejlomorkami ijcmi dnes, jsou mezi doklady,
e iv organismy neprodlaly evoluci.
Harun Yahya
Bejlomorka
SMUTNICE
St: 25 milion let
Msto nlezu: Dominiknsk republika
Obdob: Oligocn
Vyobrazena je smutnice zachovan v jantaru. Tento hmyz
byl stejn po miliony let. Fakt, e v jeho strukturch se
neobjevila zmna po tak dlouhou dobu, je situac, kterou
neum vysvtlit evolucionist.
DRTNK
St: 25 milion let
Msto nlezu: Dominiknsk republika
Obdob: Oligocn
Brouci drtnci ijc dnes maj pesn tyt
soustavy a struktury jako ti, co ili ped
miliony let. Skutenost, e 25 milion let
sta drtnci byli shodn s dnenmi to
dokazuje.
Harun Yahya
PAMUCHNICE
St: 25 milion let
Msto nlezu: Dominiknsk republika
Obdob: Oligocn
Tato zkamenl pamuchnice je 25 milion let
star. Pamuchnice, kter vydrely stejn
navzdory prolm milionm let, odsuzuj
evolucionisty k mlen.
STRUILKA
St: 25 milion let
Velikost: jantar: 29 milimetr (1.1 palce) dlouh, 27
milimetr (1 palec) na ku
Msto nlezu: nedaleko Santiaga, Dominiknsk
republika
Obdob: Oligocn
Jednm z exempl, kter ru platnost tvrzen
darwinist je tato fosilie struilky v 25 milion let
starm jantaru. Struilka, je zstala nezmnna po
miliony let dokazuje, e nikdy neprodlaly evoluci.
Harun Yahya
PISIVKA
St: 25 milion let
Velikost: jantar: 13 milimetr (0.5 palce) na 12 milimetr
(0.4 palce); obsah: 2 milimetry (0.08 palce)
Msto nlezu: nedaleko Santiaga, Dominiknsk republika
Obdob: Oligocn
Neexistuje rozdl mezi souasnmi pisivkami a tmi, co ily
ped 25 miliony let. Pisivka, co se nezmnila za dobu 25
milion let, zvrtila tvrzen evolucionist.
JEPICE
St: 25 milion let
Velikost: jantar: 25 milimetr (0.9
palce) na 16 milimetr (0.6 palce)
Msto nlezu: Nedaleko Santiaga,
Dominiknsk republika
Obdob: Oligocn
Existuje pes 2500 znmch druh
jepice. Tento hmyz se svou velice
krtkou dlkou ivota si uchoval svou
stavbu beze zmny po miliony let.
Zobrazen jepice v jantaru je star 25
milion let. Kterkoli stvoen, co
zstalo stejn po 25 milion let nm
sdluje, e se nevyvinulo, nbr bylo
stvoeno.
Harun Yahya
NOSATEC
St: 25 milion let
Velikost: jantar: 12 milimetr (0.4 palce) na 10
milimetr (0.3 palce)
Msto nlezu: Nedaleko Santiaga, Dominiknsk
republika
Obdob: Oligocn
Nosatec nleejc do eledi Curculionoidea s jejmi
vce ne 60000 druh, je hmyz devastujc rodu. Miliony let star zkamenl nosatec ukazuje, e ve
struktue tchto ivoich se neobjevila zmna po tak dlouho, co existujco znamen, e nebyli
pedmtem evoluce.
KOUTULE
St: 25 milion let
Velikost: jantar: 10 milimetr (0.3 palce) dlouh na
8 milimetr (0.3 palce) ky
Msto nlezu: Nedaleko Santiaga, Dominiknsk
republika
Obdob: Oligocn
Mezi touto 25 milion let starou fosili koutule a
tmi, co ij dnes, nen rozdl. Tato v jantaru
ilustruje tento fakt.
Harun Yahya
Cvrek
CVREK, TIPLICE
St: 25 milion let
Velikost: jantar: 11 milimetr (0.4 palce) dlouh na 8 milimetr (0.3
palce) nap
Msto nlezu: Nedaleko Santiaga, Dominiknsk republika
Obdob: Oligocn
Tento cvrek s tiplic zkamenli v jedinm okamiku. Jak lze vidt,
tyto druhy zstaly beze zmny po 25 milion let. Toto fakticky zna,
e iv organismy nikdy neprodlaly evoluci, le byly stvoeny.
Crane fly
NOSATEC
St: 25 milion let
Msto nlezu: Dominiknsk republika
Obdob: Oligocn
Nosatec zstal nezmnn po miliony let, ukazujc, e
evoluce se nikdy neodehrla. Jednm ze vzork, kter
to zna je tento 25 milion let star fosilizovan
nosatec na obrzku.
Harun Yahya
NYMFA STEJNONOCE
St: 25 milion let
Msto nlezu: Dominiknsk republika
Obdob: Oligocn
Stejnm zpsobem jakm neexistuje rozdl
mezi modernmi stejnonoci a tmi, co ili
ped 25 miliony let, neexistuje rozdl ani mezi
jejich larvami.
MERA
St: 25 milion let
Msto nlezu: Dominiknsk republika
Obdob: Oligocn
Tento hmyz se iv mzou rostlin a pohybuje se
skknm. Petrval beze zmny miliony let, jak
je doloeno touto 25 milion let starou
zkamenlinou v jantaru. Neexistuje odlinost
mezi hmyzem pohbenm v jantaru a vzorky
dnes ijcmi.
Harun Yahya
MRAVENEC
St: 25 milion let
Msto nlezu: Dominiknsk republika
Obdob: Oligocn
Mravenci, kte peili beze zmny po miliony
let, jsou jednm z dkaz, kter anuluj
evolun teorii.
MRAVENEC DEVOKAZ
St: 25 milion let
Msto nlezu: Dominiknsk republika
Obdob: Oligocn
Nen rozdlu mezi exempli tohoto druhu, kter ily
ped dobou dlouho miliony let a tmi, co ij dnes. Tento
nedostatek rozdlnosti vyvrac tvrzen evolucionist, e
iv vci se postupn vyvjej.
Harun Yahya
STNKA ZEDN
St: 25 milion let
Msto nlezu: Dominiknsk republika
Obdob: Oligocn
Tato 25 milion let star zkamenlina stnky
v jantaru ukazuje, e byly stejn po miliony
letjinmi slovy neprodlaly evoluci.
ROZTO A LKOROUT
St: 25 milion let
Msto nlezu: Dominiknsk republika
Obdob: Oligocn
Tento jantar obsahuje lkorouta zkamenlho spolu s
roztoem na zdech. Lkorouti a roztoi neprodlali
dn zmny, navzdory uplynut milion let. Tyto formy
ivota, kter se neobmnily za 25 milion let in evolun
teorii neplatnou.
Harun Yahya
DRABK
St: 25 milion let
Msto nlezu: Dominiknsk republika
Obdob: Oligocn
Neexistuje odlien mezi drabky, kte byli
naivu ped 25 miliony let a tmi ijcmi
dnes. Drabci, kte vydreli nezmnn po
miliony rok pat mezi dkazy, e se dn
evoluce nepihodila.
ZKENICE
St: 25 milion let
Msto nlezu: Dominiknsk republika
Obdob: Oligocn
Tak jako je tomu u jinch ivch organism i zkenice
vdy existovaly jako zkenice. V rozporu s tvrzenmi
darwinist nejsou potomky jin formy ivota ani nikdy
neprodlaly pechodn stdia. Zkenice star 25 milion let
tento fakt dokazuje.
Harun Yahya
MRAVKOLEV
St: 25 milion let
Msto nlezu: Dominiknsk republika
Obdob: Oligocn
Mravkolev je okdlen druh hmyzu podobajc se
vce. Vyobrazena je fosilie hlavy mravkolva v
jantaru starm 25 milion let let, identick se
souasnmi exempli.
HOUSENKA
St: 25 milion let
Msto nlezu: Dominiknsk republika
Obdob: Oligocn
Podobn jako jin fosilie, ty v jantaru ukazuj, e
iv formy se nevyvinuly postupn jsouce si
navzjem pedky, le maj naprosto stejn
vlastnosti po tak dlouho, jak dlouho existuj.
Skutenost, kterou takov zkamenliny zna, je,
e housenky pod existovaly jako housenky a
nikdy neproly evoluc.
Harun Yahya
OKDLEN TERMIT
St: 25 milion let
Velikost: 19 milimetr (0.7 palce) dlouh, 13 milimetr
(0.5 palce) nap
Msto nlezu: Nedaleko Santiaga, Dominiknsk
republika
Obdob: Oligocn
Vyobrazen je 25 milion let star okdlen termit
fosilizovan v jantaru. Tato stvoen, kter si zachovala
svou stavbu beze zmny navzdory 25 milionm let
lecch mezi tehdejmi a souasnmi exempli,
ukazuj, e evoluce nen pravdiv a e Bo asn
stvoen je zejm fakt.
SMUTNICE
St: 25 milion let
Msto nlezu: Dominiknsk republika
Obdob: Oligocn
Fosilie na obrzku, kter ukazuje, e dn zmna se neobjevila ve struktue tto
ivotn formy po miliony let, tak odmt tvrzen teorie o evoluci.
Harun Yahya
Koutule
KROUILKA
St: 25 milion let
Msto nlezu: Dominiknsk republika
Obdob: Oligocn
Jednm z doklad, e krouilky vdy
existovaly jako krouilky, je tato 25 milion
let star fosilie. Krouilky, kter ily ped
miliony let jsou identick s tmi, co ij dnes.
Harun Yahya
VB
St: 25 milion let
Msto nlezu: Dominiknsk republika
Obdob: Oligocn
Fosiln zjitn ukazuj, e vb
neprodlal jedinou zmnu po stovky
milion let. vb v tomto jantaru je star
25 milion let. Fosiln zznam odhaluje,
e vbi se nikdy nevyvinuli, nbr byli
stvoeni.
VOSA
St: 25 milion let
Msto nlezu: Dominiknsk republika
Obdob: Oligocn
V tomto jantaru zkamenla vosa. 25 milion let, to je
vznamn dkaz odvolvajc tvrzen o evoluci.
Harun Yahya
MOSKYT
St: 25 milion let
Msto nlezu: Dominiknsk republika
Obdob: Oligocn
Jednou z destek tisc zkamenlin ukazujcch, e moskyti
byly vdy moskyty, je i tato 25 milion let star zkamenlina
na obrzku. Hmyz, co se nezmnil po miliony let ukazuje, e
tvrzen darwinist jsou falen.
Moskyt
MICOMAR
St: 25 milion let
Msto nlezu: Dominiknsk republika
Velikost: 6.3 centimetr (2.5 palce) na 3.8 centimetr (1.5 palce) na
1.2 centimetry (0.5 palce)
Obdob: Oligocn
Tato cizopasn vosa v jantaru je 25 milion let star a nen rozdl mezi
n a dnenmi exempli. Toto je dleit dkaz, e evoluce neplat.
Harun Yahya
ZKENICE
St: 25 milion let
Msto nlezu: Dominiknsk republika
Obdob: Oligocn
Zkamenlina zkenice v jantaru je star 25 milion let.
Tato zkamenlina, nijak odlin od ijcch exempl,
nm sdluje, e ivoichov nikdy neprodlali evoluci.
Assassin bug
PLOTICE
St: 25 milion let
Msto nlezu: Dominiknsk republika
Obdob: Oligocn
Tyto druhy hmyzu ij obvykle na kvtinch nebo pod listy. Kladou
sv vajka do vnitn tkn rostliny. Mezi dnenmi druhy tohoto
hmyzu nejsou dn odlinosti od exempl starch miliony let.
Harun Yahya
KVOR
St: 25 milion let
Msto nlezu: Dominiknsk republika
Obdob: Oligocn
Existuj miliony fosili, je doslova umluj
darwinismus. Jednou z fosili, kter zanechv
darwinisty naprosto bezmocnmi je tento kvor v
jantaru starm 25 milion let. Jako u dalch
zjitn o fosilich tato fosilie ukazuje, e evoluce
je neplatn.
MRAVEN KRLOVNA
St: 25 milion let
Msto nlezu: Dominiknsk republika
Obdob: Oligocn
Mraven krlovny zakldaj kolonie mravenc, tud
jednm ze zamstnn mravench dlnic je chrnit
krlovnu a vajka. 25 milion let stat mraven
krlovna na obrzku je dkazem, e mravenci byli
pod stejn po miliony let. To ukazuje, e evoluce se
nikdy nepihodila a e vechny iv vci byly
stvoeny Vemohoucm Bohem.
Harun Yahya
OKDLEN TERMIT
St: 25 milion let
Msto nlezu: Dominiknsk republika
Obdob: Oligocn
Pestoe se termiti podobaj mravencm, ve skutenosti maj
velice odlin vlastnosti a schopnosti. Termiti ij v
kolonich po miliony let a dochovali se do dnenho dne se
zcela nezmnnmi strukturami. Termit zkamenliny star
250 milion let jsou mezi doklady to dokazujcmi. Vichni
termiti, co ili za uplynul miliony let, byli toton s tmi, co
ij dnes. Tak jako termit dlnice, co ily ped 250 miliony
lety, ty ijc dnes se astn nesobeckho jednn, krmen
larev, vojk a krloven, budovn hnzd velkch nkolik
metrnavzdory tomu, e jsou slep. Charakteristiky
souasnch termit jsou bez vjimky platn pro vechny
termity, kte kdy ili.
Fosilie termita v jantaru na obrzku je star 25 milion let.
BRAZLIE
BOLVIE
PARAGUAY
ARGENTINA
ATLANSK
OCEN
Harun Yahya
za specifick tvar. Navc ke hmyz faun, byli zkamenl pavouci, ti, krabi a etn druhy rostlin zskny z
tohoto fosilnho loiska.
Zkamenliny, stovky milion let star, zskan z fosilnho lka v Brazlii znovu demonstruj, e neexistuje
vdeck podklad pro tvrzen, e iv vci se postupn vyvinuly z jednoho spolenho pedka. Fosilie vyvracej
ideu, e se iv organismy vyvjej a podepraj stvoen.
KOBYLKA
St: 128 milion let
Velikost: S kdly 15 mm (0.5 palce) celkov; forma: 110 mm
(4.3 palce) na 100 mm. (3.9 palce)
Msto nlezu: Ceara, Brazlie
tvar: Santana
Obdob: spodn kda, svrchn Apt Cenoman
Kobylka patc do eledi Tettigoniidae, m pes 225 druh jen v
Severn Americe. Ovem vtina tohoto hmyzu obv tropick
oblasti.
Kobylky zstaly nezmnny po miliony let. Tato fosilie na
fotografii je toho dkazem.
Harun Yahya
VB
St: 108 92 milion let
Velikost: Rozpt kdel 23 mm (0.9 palce); forma: 128 mm (5 palc) na
128 mm (5 palc)
Msto nlezu: Nova Olinda Member, Ceara, Brazlie
tvar: Crato
Obdob: spodn kda, svrchn Apt Cenoman
Brazilsk pnev Araripe je domovem fantasticky okzal ady ndhern
podrobnch zkamenlin z kdy, z nich nkter byly zachovny ve tech
rozmrech. Pronotum (tt hlavy) a ilkovn kdel tohoto vba lze
detailn prozkoumat.
Tato fosilie typick pro vba ijcho ped 108 a 92 miliony let, je stejn jako
dnen exemple, co ukazuje, e evolun teorie je neplatn.
MOUCHA
St: 125 milion let
Velikost: dlka 1.9 centimetr (0.75 palce); forma: 90 mm (3.5 palce)
nap a 5 mm (0.2 palce) siln
Msto nlezu: pnev Araripe, Brazlie, Jin Amerika
tvar: Nova Olinda Member, Crato
Obdob: spodn kda
Fosiln zznam ukazuje, e okdlen hmyz se objevuje souasn s
bezkdlm, oboje najednou. Toto objeven anuluje tvrzen, e bezkdl
hmyz si vyvinul kdla v prbhu doby a pozdji se transformoval v
kdlat druhy. Zkamenl moucha ukazovan na tto fotografii je pouze
jednm z prehistorickch objev, kter popraj evolucionisty.
Harun Yahya
VB
St: 146 a 65 milion let
Velikost: 8.8 centimetr (3.5 palce) na 9.1 centimetr (3.6 in)
tvar: Santana
Msto nlezu: Serra De Araripe, Brazlie
Obdob: kda
146-65 milion let star vb na obrzku je identick se ivmi exempli.
vbi vykazovali stejn strukturln znaky po miliony let, dokazujc, e
evoluce se nikdy neodehrla.
SARANE
St: 108 92 milion let
Velikost: 30 mm (1.1 palce) celkem, 75 mm (2.9 palce) s tykadly; forma: 110 mm (4.3
palce) na 100 mm (3.9 palce)
Msto nlezu: Nova Olinda Member, Ceara, Brazlie
tvar: Crato
Obdob: spodn kda, svrchn Apt Cenoman
108 92 milion let star sarane na obrzku je dkazem, e sarane vdycky existovalo
jako sarane. Zstvajce nezmnno po miliony let, sarane nm ukazuje, e bylo stvoeno
a ne, e se vyvinulo.
Harun Yahya
ZLATOOKA (Chrysopa)
St: 125 milion let
Msto nlezu: Brazlie
tvar: Santana
Obdob: Kda
Hmyz, obrovsk mnostv druh, je se vyskytuje ve fosilnm zznamu, nesdl, jak tvrd
evolucionist, jednoho spolenho pedka. Kad druh se objevuje ve fosilnm zznamu narz
a s vlastnmi jedinenmi vlastnostmi, a nikdy se nemn po celou dobu sv existence. 125
milion let star zkamenlina na obrzku je pro to jednm z dkaz. Je nemon se hlsit ke
scni darwinist ve svtle tohoto dkazu.
Harun Yahya
TR
St: 110 milion let
Velikost: 26 milimetr (1 palec)
Msto nlezu: Araripe, Brazlie
tvar: Santana
Obdob: kda, Apt
Jedna z nejstarch znmch zkamenlin tra je star 320 milion let. Ta na
obrzku je star 110 milion let. ti ijc ped 320 miliony let, ped 110
miliony let a dnes jsou naprosto stejn. Nezmnni po tolik milion let jsou
ti solidnm dkazem pro stvoen.
Harun Yahya
VB
St: 108 92 milion let
Velikost: hmyz: 25 milimetr (0.9 palce); forma: 90
milimetr (3.5 palce) na 113 milimetr (4.4 palce)
Msto nlezu: Nova Olinda Member, Ceara, Brazlie
tvar: Crato
Obdob: Spodn kda, svrchn Apt Cenoman
Jednou z fosili vba dokldajc, e teorie evoluce je
imaginrn, je tato na fotografii, 108 a 92 milion let star.
Nen odlin od ivch exempl.
Harun Yahya
VB
St: 128 milion let
Velikost: vetn nohou 18 milimetr (0.7 palce) forma:
110 milimetr (4.3 palce) na 93 milimetr (3.6 palce)
Msto nlezu: Ceara, Brazlie
tvar: Santana
Obdob: spodn kda
Pokud organismus neprojde zmnami za miliony let,
zachovv si svou stavbu navzdory zmnm v prosted,
pak je nemon tvrdit, e se vyvjel. Miliony fosilnch
pklad patcch tiscm organism dokazuj tuto
nemonost.
VODOMIL
St: 108 92 milion let
Velikost: 26 milimetr; forma: 115 milimetr (4.5 palce)
na 102 milimetr ( 4.5 palce)
Msto nlezu: Nova Olinda Member, Ceara, Brazlie
tvar: Crato
Obdob: spodn kda, svrchn Apt-Cenoman
Vodomilov trv vtinu ivota ve vod. V Severn
Americe je 500 znmch druh a kolem 5000 druh
existuje po celm svt. Dovedou dchat pod vodou dky
bublin vzduchu, kterou zachytili na vodn hladin. Tito
brouci, kte maj ndhern sloit soustavy, si zachovali
stejn dokonal rysy po miliony let. Zkamenlina
vodomila na obrzku je dokladem, e tito brouci dnes
jsou pesn stejn jako byli ped 108-92 miliony let a
neprodlali evoluci.
Harun Yahya
SARANE
St: 108 - 92 milion let
Msto nlezu: Crato, pnev Araripe,
Ceara, Brazlie
Obdob: Kda, Mesozoikum
Fosilie saranete na obrzku je mezi
108 a 92 miliony let star. A jako jin
iv tvorov, kte se dochovali po
cel vky beze zmny, toto sarane
demonstruje darwinistm, e druhy
nikdy neprodlaly evoluci.
VB
St: 125 milion let
Velikost: 2.5 centimetr (1 palec) dlka; forma: 11.5 centimetr ( 4.5 palce)
na 11.5 centimetr (4.5 palce) nap a 0.7 centimetr (0.2) siln
Msto nlezu: pnev Araripe, Brazlie
tvar: Nova Olinda Member, Crato
Obdob: spodn kda
Jednm druhem hmyzu, kter zstal shodn po miliony let je vb. Byly
nalezeny fosilie star a 320 milion let. Dopad vba na evolun teorii
byl popsn v asopise Focus takto:
Podle teorie by rozlin prvky ntlaku jako mnc se prosted, neptelsk
druhy a mezidruhov sout mly vst k prodnmu vbru, vbru druh
zvhodnnch mutacemi a pro tyto druhy projt vtmi zmnami za
dlouh asov obdob. JENE FAKTA JSOU JIN. Vezmme kupkladu
vba. Ti se reprodukuj velice rychle a dovaj se krtce, le zstali stejn
po piblin 250 milion let. ("Evrimin Cikmaz Sokaklari: Yasayan
Fosiller" [Slep ulika evoluce: iv fosilie], Focus, duben 2003)
Harun Yahya
SARANE
St: 125 milion let
Velikost: 2 centimetry (0.8 palce) dlka; forma: 10.5
centimetr (4 palce) na 7.5 centimetr (2.9 palce) nap
a 0.5 centimetru (0.2 palce) siln
Msto nlezu: pnev Araripe, Brazlie, Jin Amerika
tvar: Nova Olinda Member, Crato
Obdob: spodn kda
Sarane patc do du rovnokdlch se objevuje se
stejnou stavbou ve fosilnm zznamu po miliony let.
Saranata vtinou obvaj tropick oblasti, ale lze je
spatit v rozmanitch regionech po svt.
Vechny zkamenliny saranete ukazuj, e se nezmnilo
po miliony letjinmi slovy, sarane se nevyvinulo.
Jednm z dkaz pro to je 125 milion let star fosilie
saranete na fotografii.
SARANE
St: 125 milion let
Velikost: 3.8 centimetr (1.5 palce)
Msto nlezu: Pnev Araripe, Brazlie
tvar: Nova Olinda Member, Crato
Obdob: spodn kda
Tato 125 milion let star zkamenlina je
dkazem, e saranata pod existovala
jako saranata. Vzhledem k tomu je
nemon, aby evolucionist pinesli
logick vysvtlen.
Harun Yahya
KOBYLKA
St: 125 milion let
Velikost: 1.5 centimetr (0.6 palce).
Tykadla m dalho 1.8 centimetru
(0.7 palce), dky emu je cel hmyz
dlouh 3.4 centimetry (1.3 palce).
Msto nlezu: Pnev Araripe, Brazlie
tvar: Nova Olinda Member, Crato
Obdob: spodn kda
Nejvraznjm znamenm tchto kobylek
jsou dlouh thl tykadla skoro dvakrt tak
dlouh jako jejich tla. Tak jako saranata i
kobylky byly stejn po miliony let. Tato
fotka demonstruje, e nen rozdlu mezi
kobylkami z doby ped 125 miliony let a
tmi ijcmi dnes.
EKVDOR
PERU
BRAZLIE
AN
DY
TICH
OCEN
Harun Yahya
piblin 30 kilometr (18.6 mil) daleko od pobe poskytuje dleitou informaci o geologii Peru ve velmi ranch
dobch.
Nejvznamjm faktem zjevenm objevy zkamenlin v Peru je, e tyto tak vyvracej evoluci. Veker
vzkum zkamenlin provdn evolucionisty od poloviny 19.stolet, v nadji na nalezen fosili, kter by podpoily
evolun teorii, byl marn. Navzdory veker snaze ani jedin zkamenlina, je by mohla bt pedloena jako
dkaz teorie, nebyla nikdy vykopna. Vechna zjitn zskan z vykopvek a vzkumu dokzala, e, navzdory
oekvnm evolun teorie, iv organismy se objevily nhle, pln a bechybn zformovan. Tak ukazuj, e u
ivch organism nikdy neprobhly dn zmny od momentu, kdy poprv vznikly. Toto je dokladem, e nebyly
nikdy pedmtem evolunho procesu.
Vpenec v pstavech v
Cajamarca m mnoho
zkamenlch exempl. Tak
jako vechny ostatn
shromdn z Pisco odhaluj,
e evoluce se nikdy
neuskutenila.
KEBLE
St: 23-5 milion let
Velikost: 7.6 centimetr (3 palce)
Msto nlezu: Casamarca, Peru
Obdob: Miocn
keble star 23-5 milion let, stejn jako dnen keble, in
evolun teorii neplatnou. Tyt po miliony let, byly
stvoeny, nevyvinuly se.
Harun Yahya
KEBLE
St: 208-146 milion let
Velikost: zhruba 8 centimetr (3.25 palce)
Msto nlezu: Bambamarca, Cajamarca, Peru
Obdob: Jura
keble na obrzku je star asi 208-146 milion let,
ukazujc, e keble byly ped lety stejn jako ty, co
ij dnes. To vyvrac teorii evoluce.
Harun Yahya
Souasn keble
KEBLE
St: 208-146 milion let
Velikost: zhruba 8 centimetr (3.25 palce)
Msto nlezu: Bambamarca, Cajamarca, Peru
Obdob: Jura
Fosiln zznam je pln organism, co vydrely beze zmny
po stovky milion let. Dalm exemplem je tato 208-146
milion let star zkamenlina keble zde vyobrazen. Jako
jin fosiln nlezy i ona vyvrac evoluci.
Harun Yahya
ARGENTINA
URUGUAY
ATLANTSK OCEN
Ischigualasto je dnes
bohat fosiln loisko,
ale ped piblin 230
miliony let to byla
nzko poloen pnev
pravideln
zaplavovan.
PATAG O NIE
Harun Yahya
CHIL
TICH
OCEN
ARGENTINA
Harun Yahya
KRAB
St: 23-5 milion let
Msto nlezu: Rio de la Plata, Patagonie, Argentina
Obdob: Miocn
Jednm organismem, s nm se asto setkvme ve fosilnm zznamu, je krab.
Mezi doklady, e nen rozdl mezi kraby starmi miliony let a dnenmi, je 23-5
milion let star zde vyobrazen krab. Tento krab je tent, jako ti, co ij dnes.
Harun Yahya
IKA BLAHOETU
St: 208-146 milion let
Velikost: kad list 7.6 centimetr (3 palce)
Msto nlezu: Cerro Cuadrado, Patagonie, Argentina
tvar: Petrifikovan les
Obdob: Jura
Tato fosilie iky blahoetu 208-146 milion let star a
identick s dnenmi je dkazem, e evolun teorie je
falen a ohromn podvod. Cel fosiln zznam
pedkld Bo stvoen jako jasn fakt.
Harun Yahya
LEBKA KORMORNA
St: 18 milion let
Velikost: 12.7 centimetr (5 palce)
Msto nlezu: Chile
Obdob: Miocn
Vyobrazen lebka kormorna, star 18 milion let, je dkazem, e
kormorni byli v prehistorickch dobch stejn jako ti, co ij
nyn. Tento nedostatek odlinosti ukazuje, e ptci se nemnili po
miliony letjinak eeno, nevyvjeli se.
Harun Yahya
LEBKA KORMORNA
St: 18 milion let
Velikost: 15.2 centimetr (6 palc)
Msto nlezu: Chile
Obdob: Miocn
Kormorn je mosk ptk z eledi Phalacrocoracidae a je znmo, e m 38 odlinch druh
momentln ijcch.
Fosiln zznam ukazuje, e kormorni mli ped miliony let stejn vlastnosti jako dnen
kormorni. Prokazujce, e ptci se nevyvinuli, toto opt odsuzuje evolucionisty k porce.
Harun Yahya
KRAB
St: 25 milion let
Velikost: 15 centimetr (6 palc)
Msto nlezu: Concepcin, jin Chile
Obdob: Oligocn
Fosiln zznam vyvrac evoluci v kadm aspektu. Jednm z
fosilnch exempl poprajcch teorii evoluce je tato 25
milion let star zkamenlina kraba na obrzku. Zstvajc
nezmnn po miliony let, tento krab znovu potvrzuje, e
druhy se nevyvjely, nebo tato zkamenlina nen nijak
odlin od dnes ijcch krab.
Harun Yahya
The Holzmaden fossil area, close to Stuttgart is a major fossil area where
species from the early Jurassic Period are found.
GARNT
St: 145 milion let
Msto nlezu: Eichsttt, Bayern, Nmecko
Velikost: forma: 10.5 centimetr (4.1 palce) na 15.2
centimetr (5.9 palce)
Obdob: Jura, Malm Zeta
Garnt je lenovec patc do podkmene kor. Jeho
tlo je pokryto schrnkou tvoenou pevn
uhliitanem vpenatm. Rozmanit druhy garnta se vyskytuj jak ve slan tak ve sladk vod.
Nejranj znm zkamenlina garnta je star njakch 200 milion let.
Tato fosilie garnta na obrzku je kolem 145 milion let star. Garnti, kte si zachovali svou stavbu
po miliony let beze zmny jsou dkazem, e iv organismy neprodlaly evoluci.
Harun Yahya
HADICE
St: 390 milion let
Msto
nlezu:
Hunsrckschiefer,
Bundenbach, Nmecko
Obdob: Devon
Neexistuje odlinost mezi hadic starou
390 milion let a tmi, co ij v dnench
moch. Navzdory zsahu milion let,
hadice zstaly nezmnny a nikdy se
nevyvjely v dnm obdob minulosti.
Harun Yahya
Harun Yahya
MKA SKVRNIT
St: 50 milion let
Msto nlezu: Olschiefer, Messel, Darmstadt, Hessen, Nmecko
Obdob: Eocn, Lutet
Mky pat do eledi kaprounovitch. Jako u mnoha jinch druh ryb i tyto maj bohatou
fosiln historii. Jeden z nejstarch znmch fosilnch exempl je star kolem 150 milion let.
Vechny zskan zkamenliny ukazuj, e mky byly pesn tyt po miliony let a nijakm
zpsobem se nevyvjely. Nen rozdl mezi 50 milion let starou mkou na obrzku a tmi, co
ij dnes.
LANGUSTA
St: 150 milion let
Msto nlezu: Solnhofen, Nmecko
Obdob: Jura
Langusty, kter existovaly o 150 milion let dve, nebyly nikterak odlin od tch
vyskytujcch se dnes. Tato stejnost je jednm z nejvznamjch kus dkazu, e
nikdy nebyla dn evoluce. Langusty vdycky existovaly jako langusty. Tak jako
jin iv bytosti byly stvoeny Bohem.
Harun Yahya
GARNT
St: 155 milion let
Velikost: 7.5 centimetr (2.9 palce) dlouh; forma:
20.8 centimetr (8.1 palc) na 21.6 centimetr (8.5
palce)
Msto nlezu: Solnhofen, Eichstatt, Nmecko
Obdob: Jura
Po desetiletch vzkumu nebyli darwinist schopni najt jedinou zkamenlinu ukazujc, e se
evoluce odehrla, tebae miliony fosilnch vzork ukazuj, e se tak nikdy nestalo. Kad
zskan zkamenlina ukazuje, e se neobjevila dn zmna ve stavb ivch tvor v
prbhu jejich existence, a navzdory uplynut stovek milion let, zstali pesn stejn.
Fosilie na obrzku je dkazem, e nen rozdl mezi garntem, kter ije dnes a tmi, co ili o
155 milion let dve.
Harun Yahya
KOSTLN
St: 54 a 37 milion let
Velikost: 31.75 centimetr (12.5 palce)
Msto nlezu: Frankfurt, Nmecko
tvar: Messelsk bidlice
Obdob: Eocn
Kostlni, kte se ve fosilnm zznamu objevili poprv ped njakmi
180 miliony let, jsou pkladem ivch zkamenlin. Fosilizovan
kostln pedstaven na obrzku je star 54-37 milion let. Kostln,
kter byl stejn po destky milion let, vyvrac evoluci.
Harun Yahya
NETOPR
St: 54 to 37 milion let
Velikost: 8.2 centimetr (3.2 palce)
vysok na 4.5 centimetr (1.8 palce)
ky
Msto nlezu: Frankfurt, Nmecko
tvar: Messelsk bidlice
Obdob: Eocn
Zkamenl netopi sta miliony let popraj
tvrzen, e iv vci prochzej evoluc. Fosilie
jako tato odhaluj, e iv organismy stvoil Bh.
Harun Yahya
HADICE
St: 150 milion let
Msto nlezu: Solnhofen, Nmecko
Obdob: Jura
Tato fosilie na obrzku je star 150 milion let a je dokladem, e hadice se nikdy
nevyvinuly. Vzhledem k tto zkamenlin, kter je identick s dnes ijcmi exempli,
nejsou evolucionist schopni poskytnout jakkoli racionln nebo vdeck vysvtlen.
Harun Yahya
Harun Yahya
COELACANTH
St: 145 milion let
Msto nlezu: Eichstatt, Bayern, Nmecko
Obdob: Jura, Malm Zeta.
Evolucionist dlouho vyobrazovali coelacantha jako
vyhynulou pechodnou formunapl rybu, napl plaza.
Jene skutenost, e dodnes bylo chyceno njakch 200
ivch exempl odhaluje, e tvrzen uinn o tomto
stvoen nejsou nic ne klam. Coelacanth nen pechodn
forma, nbr ryba s kompletnmi a bezvadnmi soustavami,
kter ije v hlubokch vodch. Coelacanthti, jejich nejstar
znm exemple jsou star a 410 milion let, peili beze
zmny skoro pl miliardy let.
Zkamenlina coelacantha na obrzku ukazuje, e tvrzen
evolucionist ohledn "pechodu z vody na sou" jsou
falen, a je star 145 milion let.
LANGUSTA
St: 208 a 146 milion let
Velikost: forma: 12.9 centimetr (5.1 palc) na 16.2 centimetr (6.4 palc);
desetinoec: 5.5 centimetr (2.2 palce)
Msto nlezu: Solnhofen, Nmecko
Obdob: Jura, Malm Zeta
Langusta m oi sloen z pravidelnch tvercovch ploek. Tyto pravideln
tverce jsou ve skutenosti pedn strany krychl. Vnitn plocha kad z tchto
krychl v oku langusty m zrcadlov povrch, kter siln odr svtlo. Svtlo
odraen od tohoto povrchu je pesn nasmrovno na stnici nachzejc se
dle dozadu. Vechny tyto krychle byly instalovny v takovm hlu, e odrej
svtlo dokonale do jedinho bodu.
Tento sofistikovan systm funguje bezvadn u vech langust po stovky
milion let. Dnen langusty uvaj k vidn pesn stejn systm jako ty, co
ily ped 200 milion let. Toto inn odporuje darwinistm, kte tvrd, e iv
bytosti se postupn vyvjely.
Harun Yahya
HADICE
St: 150 milion let
Velikost: 5 centimetr (2 palce) nap; forma: 95 milimetr (3.7 palce)
na 75 milimetr (2.9 palce) nap ve svm nejirm bod, a 20
milimetr (0.7 palce) siln
Msto nlezu: Solnhofen, jin Nmecko
Obdob: svrchn jura
Hadice je iv zkamenlina, kter definitivn vyvrac evoluci. Hadice,
kter ily ped 300 miliony let jsou pesn stejn jako exemple star
245 milion let a 150 milion leta jako ty co ij dnes. Hadice, kter
se nezmnily po stovky milion let nm sdluj, e evoluce je le.
Harun Yahya
PL
St: 410 a 360 milion let
Velikost: deska 9.3 centimetr (3.7 palce) na 13.2 centimetr (5.2 palce)
Msto nlezu: Hunsruck Slate, Bundenbach, Nmecko
Obdob: Devon
Pli jsou soust kmene mkk. Nejstar znm exemple pochzej z
obdob kambria. Exempl na fotografii je star mezi 410 a 360 miliony let. Pli
sta miliony let rozhodn popraj evoluci.
Harun Yahya
PL
St: 410 a 360 milion let
Velikost: deska 7 centimetr (2.75 palce) na 9
centimetr (3.5 palce)
Msto nlezu: Hunsruck Slate, Bundenbach,
Nmecko
Obdob: Devon
Pli, kte ili ped 410-360 miliony let jsou
shodn s dnenmi exempli. Tito tvorov,
je zstali nezmnni navzdory prbhu
milion let jsou dleitm dkazem, e
iv vci nikdy neproly procesem
evoluce.
GARNT
St: 208 a 146 milion let
Velikost: 19.5 centimetr (7.7 palc) od piky po ocas
Msto nlezu: Solnhofen Limestone, Eichsatt, zpadn Nmecko
Obdob: Jura
Garnti pevajc nezmnni po miliony rok nm ukazuj, e se nevyvjeli, nbr byli
stvoeni. M-li iv bytost nyn stejn vlastnosti jako ped miliony let, tak potom se
tento tvor nemohl vyvinout cestou evoluce. Fosiln zznam ukazuje, e tvrzen
evolucionist jsou nepravdiv.
Harun Yahya
Harun Yahya
KAPRAD
St: 360 a 286 milion let
Velikost: 13 centimetr (5.1 palc) na 10 centimetr (3.9 palce)
Msto nlezu: Canales, Leon, panlsko
Obdob: karbon
Kaprad rostouc ped 360 a 286 miliony let je toton s
dnenmi exempli. Tyto rostliny vydrely stejn po stovky
milion let, zjevujc neoddiskutovateln fakt Boho stvoen.
Harun Yahya
BA
St: 12 milion let
Velikost: 11.5 centimetr (4.5 palce) na 18 centimetr (7 palc)
Msto nlezu: severozpadn echy, esk republika
Obdob: Miocn
Jednm z dkaz, e by byly vdy bami je 12 milion let
star zkamenlina na obrzku. Neexistuje rozdl mezi bou
starou 12 milion let a tmi, co ij dnes.
Harun Yahya
Harun Yahya
KLUNATKA
St: 6 milion let
Msto nlezu: Fiume, Marecchia, Itlie
Obdob: svrchn miocn
Tla klunatek (ele: Centriscidae) jsou zapouzdena v kruni a
maj piat hbetn ploutve. Klunatka na obrzku je star 6 milion
let a m absolutn stejn charakteristiky jako klunatky dnes ijc. To
ukazuje, e klunatky zstaly nezmnny po miliony let a nikdy
neprochzely pechodnmi stdii.
Harun Yahya
MOSK KONK
St: 26 milion let
Velikost: 5 centimetr (2 palce)
Msto nlezu: Itlie
Obdob: Miocn
Se svou stavbou, zstvajc beze zmny po
miliony let, mot konci patc do eledi
jehlovitch, jsou jednm z mnoha druh, kter
vyzvaj evolun teorii. Zkamenl mosk
konk na obrzku je star 26 milion let, a toton
s moskmi konky, co ij dnes.
Harun Yahya
KRANAS
St: 48 milion let
Velikost: 19.6 centimetr (7.7 palc)
Msto nlezu: Monte Bolca, Verona, Itlie
Obdob: Eocn
Jeden z druh zkamenlch ryb objevench v Itlii je kranas.
Vyobrazen zkamenlina je star 48 milion let. Tito kranasov z doby
ped 48 miliony let byli stejn jako ti, co ij dnes, co ukazuje, e
evolun teorie nen pravdiv.
Harun Yahya
LARVA VKY
St: 10 milion let
Velikost: 42 milimetr (1.6 palce) na 35 milimetr (1.3
palce)
Msto nlezu: Vittoria d'Alba, Cuneo, Itlie
Obdob: svrchn miocn
Tak jako zkamenl dosplci i zkamenlina larvy vky
ukazuje, e evoluce se nikdy nepihodila. Nen rozdlu
mezi 10 milion let starou larvou vky a dnenmi
larvami. Toto zjevuje, e teorie evoluce je mtus.
Harun Yahya
JEHLA
St: 23 a 5 milion let
Velikost: 25 centimetr (10 palc)
Msto nlezu: Marecchia River, Paggio Berni, Itlie
Obdob: miocn, Messinsk vk
Jehly, pslunci stejnho poddu jako mot konci,
maj dlouhou tlou stavbu tlaa jsou takt jednou
ze ivch zkamenlin anulujcch teorii evoluce.
Zkamenl jehla na obrzku je star 23 - 5 milion let
a toton se souasnmi exempli.
Harun Yahya
Harun Yahya
Vzkumy zkamenlin
hlavonoc shromdnch
z jurskho pobe v
Dorsetu.
Pobe v Dorsetu je
tvoeno sklami z jurskho
obdob. Mnoh
zkamenliny byly sebrny
z tchto skal.
OSTROREP
St: 300 milion let
Velikost: 30 milimetr (1.1 palce) na 28 milimetr; pecka: 37 milimetr (1.4 palce) na 39 milimetr
(1.5 palce)
Msto nlezu: Crock Hey Open Cast Quarry, Wigan, Lancashire, VB
Obdob: karbon, pensylvan, duckmant
Xiphosura (ostrorepi) existovali od obdob kambria. Vyobrazen exempl je str 300 milion let.
Ostrorepi, stle stejn po 300 milion let, demoluj tvrzen evolucionist o postupnm vvoji.
Harun Yahya
HADICE
St: 180 milion let
Velikost: 8 centimetr (3.1 palce); forma: 15 centimetr
(5.9 palc) na 13.5 centimetr (5.3 palc)
Msto nlezu: Eype Dorset, VB
tvar: Pliensbach vrstva hvzdic
Obdob: Jura
Tato 180 milion let star zkamenlina zjevuje, e
hadice byly tyt po 200 milion let. Tito ivoichov,
nijak se nelic od tch dnench, znovu vystavuj
neplatnost evoluce.
Harun Yahya
LODNKA
St: 167 milion let
Velikost: 22 milimetr (0.8 palce)
Msto nlezu: Freshwater, Dorset, VB
Obdob: jura, spodn oolit
Lodnka je jednm ze spousty druh, kter se nijak
nezmnily od svho stvoen. 167 milion let star
zkamenlina nedospl lodnky na obrzku pat mezi
dkazy, e tato stvoen zstala stejn po miliony let.
Harun Yahya
KEBLE
St: 200 milion let
Velikost: 5.5 centimetr (2.2 palce)
Msto nlezu: Conningsby Quarry, Scunthorpe, Humberside, VB
Obdob: jura, svrchn sinemur
Dnen keble s dvojitou ulitou jsou identick k tm, co
existovaly ped 200 milion let. Tak jako ostatn iv formy i
keble si ponechaly stejn vlastnosti a zstaly nezmnny ode
dne svho stvoen.
Harun Yahya
LODNKA
St: 167 milion let
Velikost: 34 milimetr (1.3 palce)
Msto nlezu: Sherborne, Dorset, VB
Obdob: Jura
Souasn lodnky maj pesn stejn rysy jako
ty, co ily ped miliony let. Fosiln zznam
ukazuje, e se bhem vk nemnilyjinak
eeno, neprochzely vvojem. Jednm z druh
ukazujcm tuto skutenost je 167 milion let
star fosilie lodnky na fotografii.
Harun Yahya
PAVOUK
St: 300 milion let
Velikost: 5 centimetr (2 palce) v prmru
Msto nlezu: Crock Hey Open Cast Quarry, Wigan,
Lancashire, VB
tvar: sten bidlice nad 4 stopovou uhelnou sloj
North Wigan
Obdob: svrchn karbon, pensylvan, westphal A
Pavouci zstali stejn po 300 milion let a jsou tak dal
formou ivota zasazujc smrtc zsah evolun teorii.
Nic vechna tvrzen evolucionist, pavouci mli
naprosto shodn charakteristiky po miliony let a nikdy
neprodlali dn zmny.
Harun Yahya
LODNKA
St: 167 milion let
Velikost: 40 milimetr (1.5 palce)
Msto nlezu: Burton Bradstock Dorset, VB
Obdob: Jura, spodn oolit
Neexistuje odlinost mezi lodnkami ijcmi dnes a tmi, co ily
ped miliony rok. Tento nedostatek rozdlnosti je dleitm
dkazem, e evoluce se nikdy nestala.
Harun Yahya
DRSNATEC
St: 35 milion let
Msto nlezu: Polsko
Obdob: Oligocn
Skutenost, e drsnatec ijc ped 35 miliony let je identick s dnenmi exempli je jednm z
nejvznamjch dkaz, e evoluce je hrozn blud. Ani jedna fosilie pedstavujc dkaz
evoluce nebyla objevena za 150 let paleontologickch vykopvek. Vechny vykopan
zkamenliny ukazuj, e iv organismy se nikdy nevyvjely.
Harun Yahya
Harun Yahya
HEJNO PAKOMR
St: 45 milion let
Velikost: 29 milimetr (1.1 palce) na 17 milimetr (0.6 palce)
Msto nlezu: oblast Kaliningradu, Rusko
Obdob: Eocn
Fosiln zznam dokazuje, e iv vci nejsou potomky jinch druh
a e se nevyvjely postupn. 45 milion let star samiky pakomr,
identick s tmi dnenmi, toto opt odhaluj.
Harun Yahya
NYMFA STRAILKY
St: 45 milion let
Msto nlezu: Balt, Kaliningrad, Rusko
Obdob: Eocn
Misti kamufle, hmyz strailky, se podobaj vtvkm
nebo listm strom. Je tm nemon je rozeznat od
vtviky, na n odpovaj. Strailky, kter ily ped 45
miliony let a ty co ij dnes se chrn ped predtory uitm
naprosto stejnch taktik a maskuj se shodnm zpsobem.
Stavba tohoto hmyzu se nezmnila za dobu 45 milion
letdkaz, e evoluce se nikdy neuskutenila.
Larva mice
Harun Yahya
BNK
St: 45 milion let
Velikost: jantar: 17 milimetr (0.6 palce) na 8
milimetr (0.03 palce) nap; pavouk: 5 milimetr
(0.1 palce)
Msto nlezu: Balt, Kaliningrad, Rusko
Obdob: Eocn
Pavouci, jejich exemple pipomnaj kraba, maj
njakch 2000 rznch druh. Bnk v tomto jantaru
je star 45 milion let a shodn se souasnmi
bnky.
Harun Yahya
LARVA MICE
St: 45 milion let
Velikost: 7 milimetr (0.2 palce) v prmru
Msto nlezu: Balt, Kaliningrad, Rusko
Obdob: Eocn
Mice pat do eledi Pemphigidae a jsou
bezkdl. Jejich primrnmi hostitelskmi
rostlinami jsou stromy a nkdy byliny. Larva
mice na obrzku je star 45 milion let. Mice
a jejich larvy, co zstaly po celou dobu stejn,
ni vechna tvrzen evolun teorie.
KOMR
St: 45 milion let
Velikost: 14 milimetr (0.5 palce) dlouh, 8
milimetr (0.3 palce) nap
Msto nlezu: Balt, Kaliningrad, Rusko
Obdob: Eocn
Darwinistv beznadjnm postaven, kdy
dojde na pvod hmyzu, tak jako vzhledem k
mnoha
jinm
pedmtm
nemohou
poskytnout vdeck vysvtlen, kdy jsou
konfrontovni se zkamenlinami v jantaru.
Tyto formy ivota jsou oividnmi dkazy, e
evoluce se nikdy neuskutenila.
Harun Yahya
LUPICE
St: 45 milion let
Velikost: 15 milimetr (0.5 palce) dlouh, 9
milimetr (0.3 palce) nap
Msto nlezu: Balt, Kaliningrad, Rusko
Obdob: Eocn
Tato moucha, pslunk du Diptera, si
zachovala stejn vlastnosti po miliony let,
nikdy neprochzejc dnou zmnou. Jakkoli
druh, kter zstal stejn pes 45 milion
anuluje evolucionismus.
VOSA
St: 50 milion let
Msto nlezu: Balt, Kaliningrad, Rusko
Obdob: Eocn
Vyobrazena je 50 milion let star vosa uchovan v
baltskm jantaru. Jako vechny ostatn iv organismy,
vosy, kterto vydrely stejn po 50 milion let, ukazuj, e
evoluce se nikdy neuskutenila a e je stvoil Bh.
Harun Yahya
CHROSTK
St: 50 milion let
Msto nlezu: Balt, Kaliningrad, Rusko
Obdob: Eocn
Larvy chrostka se uvaj jako rybsk
nvnada. Chrostci si zachovali stejn
struktury a vlastnosti po miliony let, nikdy
neproli dnmi promnami. Tato 50 milion
let star fosilie chrostka je tak dkazem, e
iv vci se nikdy nezmnily.
POVATKA
St: 50 milion let
Msto nlezu: Balt, Kaliningrad, Rusko
Obdob: Eocn
Povatky bvaj 5 a 10 milimetr (0.1 a 0.3
palce) dlouh a maj dv dlouh tykadla; jejich
larvy se uvaj jako rybsk nvnada. Ty tak
zstaly nezmnny po miliony let. Tato 50
milion let star zkamenlina povatky na
obrzku je identick s dnenmi povatkami.
Harun Yahya
VB
St: 50 milion let
Msto nlezu: Balt, Kaliningrad, Rusko
Obdob: Eocn
vb, nejstar znm okdlen hmyz, se
vynouje ve fosilnm zznamu v obdob karbonu,
ped plnmi 350 miliony lety. Tento hmyzse svmi
deliktnmi tykadly, citlivmi na nejmen pohyb,
dokonce i jen proud vzduchu, s dokonalmi kdly a tak
svou schopnost pestt jadern zenzstal pesn
tent po miliony let. Tento 50 milion let star vb nen
nikterak odlin od souasnch exempl.
MRA
St: 50 milion let
Msto nlezu: Balt, Kaliningrad, Rusko
Obdob: Eocn
Mra je druh hmyzu velmi se podobajc motlovi. Jak
motli tak i mry jsou pslunky du Lepidoptera. 50
milion let star mra na obrzku, nijak odlin od
souasnch exempl, opt potvrzuje, e iv organismy
nebyly pedmtem evoluce.
Harun Yahya
SARANE
St: 50 milion let
Msto nlezu: Balt, Kaliningrad, Rusko
Obdob: Eocn
Fosiln zznam ukazuje, e, v rozporu s
pedpokladem evolucionist, hmyz nem
primitivn pedchdce. Podle fosilnch objev
se vechny druhy hmyzu objevuj nhle, se
svmi konkrtnmi vlastnostmi, a s tmito
stejnmi vlastnostmi od t doby pevaj.
Jednm dkazem pro to je tato 50 milion let
star zkamenlina saranete, kter se vbec
nijak neli od dnench saranat.
SARANE
St: 50 milion let
Msto nlezu: Balt, Kaliningrad, Rusko
Obdob: Eocn
Toto sarane, 50 milion let star a zachovan v
jantaru, je shodn se svmi souasnmi protjky.
Tento hmyz byl stejn po miliony let; nevyvinul se,
nbr byl stvoen.
Harun Yahya
HOUSENKA
St: 50 milion let
Msto nlezu: Balt, Kaliningrad, Rusko
Obdob: Eocn
Jednm z doklad, e housenky byly vdy
housenkami, je tento 50 milion let star
exempl zachovan v jantaru. Housenky,
je si zachovaly stejn vlastnosti navzdory
zsahu milion let, ukazuj, e evoluce je
obrovsk podvod.
MOUCHA
St: 50 milion let
Msto nlezu: Polsko
Obdob: Eocn
Neexistuje odlinost mezi mouchami, co
ily ped 50 miliony lety a mouchami
ijcmi dnes. Zkamenlina mouchy v
jantaru je dkazem tto skutenosti.
Harun Yahya
MOUCHA
St: 50 milion let
Msto nlezu: Polsko
Obdob: Eocn
Mouchy se ve fosiln zznamu objevuj nhle.
Jednm z jejch hlavnch rys je jejich neobyejn
schopnost manvrovat. Lidsk bytosti nedok
zvednout a spustit pae ani 10 krt za sekundu,
jene prmrn moucha je schopna mvnout
kdly 500 krt za sekundu. Navc se ob kdla
pohybuj souasn. I ta nejmen odchylka by
zpsobila moue ztrtu rovnovhy. Jene k takov
odchylce nikdy nedojde. Je tud nemon
vysvtlit okamit objeven ivch organism s
takovmi bezvadnmi strukturami v pojmech
evoluce. Toto je jeden z jasnch dkaz Boho
stvoen.
MOTL
St: 50 milion let
Msto nlezu: Polsko
Obdob: Eocn
Tato zkamenlina motla star 50 milion let
ukazuje, e tento hmyz zstal stejn i po uplynut
destek milion let.
Harun Yahya
MERA
St: 45 milion let
Velikost: 10 milimetr (0.3 palce) dlouh, 8 milimetr
(0.3 palce) nap; mera: 4 milimetry (0.16 palce)
Msto nlezu: Balt, Kaliningrad, Rusko
Obdob: Eocn
Vyobrazena je 45 milion let star mera nelic se od
dnench druh. Tato naprost podobnost je dleitm
znamenm, e evoluce je imaginrn proces, kter se
ve skutenosti nikdy neodehrl.
MRA
St: 45 milion let
Velikost: 27 milimetr (1 palec) dlouh, 18
milimetr (0.7 palce) nap
Msto nlezu: Balt, Kaliningrad, Rusko
Obdob: Eocn
e jsou dnen mry identick s tmi, co ily ped
miliony let zna, e iv organismy se nikdy
nezmnily po celou dobu sv existencea nikdy
neprodlaly vvoj. 45 milion let star fosilie
mry na obrzku znovu demonstruje tento fakt.
Harun Yahya
HRBILKA
St: 45 milion let
Velikost: jantar: 23 milimetr (0.9 palce) dlouh, 13
milimetr (0.5 palce) nap; obsah: 1 milimetr (0.01 palce)
Msto nlezu: Balt, Kaliningrad, Rusko
Obdob: svrchn eocn
Tato 45 milion let star zkamenlina mouchy odhaluje, e
teorie evoluce je fiktivn proces, kter se nikdy
neuskutenil. iv organismy nejsou potomky jednoho
dajn spolenho pedka, jak tvrdil Darwin, a
neprochzely postupnmi fzemi.
OKDLEN MRAVENEC
St: 45 milion let
Velikost: jantar: 13 milimetr (0.5 palce) na 8
milimetr (0.3 palce)
Msto nlezu: Balt, Kaliningrad, Rusko
Obdob: Eocn
45 milion let star okdlen mravenec na
fotografii je shodn se souasnmi okdlenmi
mravenci.
Harun Yahya
KROUILKA
St: 45 milion let
Velikost: jantar: 32 milimetr (1.2 palce) na 23
milimetr (0.9 palce); obsah: 2 milimetry (0.01
palce)
Msto nlezu: Balt, Kaliningrad, Rusko
Obdob: Eocn
Jednou ukzkou toho, jak si iv organismy
zachovvaly stejn charakteristiky po tak dlouho,
jak existuj, a e nikdy neprodlaly evoluci, je tato
45 milion let star fosilie mouchy krouilky
shodn s dnenmi krouilkami.
Harun Yahya
MOSK JEEK
St: 146 a 65 milion let
Velikost: 5.4 centimetr (2.2 palce)
Msto nlezu: Maroko
tvar: loiska jeovek
Obdob: kda
Neexistuje rozdlnost mezi souasnm moskm jekem a tm, co il ped
stovkami milion let. Fosilie na obrzku pat moskmu jekovi, kter
il ped 146 a 65 miliony let. Ukazuj, e iv tvorov se nevyvjeli,
naopak mli stejn vlastnosti a soustavy od okamiku svho stvoen.
Harun Yahya
TRILOBIT
St: 410 a 360 milion let
Velikost: 5 centimetr (2 palce)
Msto nlezu: poho Atlas, Maroko
Obdob: Devon
Prvn ukzky trilobit jsou star kolem 530 milion let v
devonskm fosilnm zznamu. Kvli svm sloitm strukturm a
rozvinutm soustavm jsou tko vysvtliteln pro darwinisty.
Jejich nhl vskyt ve fosilnm zznamu ped asi pl miliardou
let dohromady s jejich komplikovanou stavbou oka, in
nemonm je vysvtlit pojmy evoluce. Je jasn, e trilobit, jako
ostatn tvorov, byli stvoeni Bohem.
Harun Yahya
MOSK JEHLA
St: 100 milion let
Velikost: 203 milimetr (7.9 palc); forma: 113 milimetr (4.4 palce) na 185
milimetr (7.2 palce)
Msto nlezu: Ramlia Taouz, Maroko
Obdob: Kda
Tato ryba, dlouh 203 milimetr (7.9 palc) je dosplm exemplem, jeho
detaily byly dobe zachovny. Neexistuje rozdl v mosk jehle, kter se
vyskytovala ped miliony let a jejmi souasnmi protjky. Mosk jehla peila
po miliony let beze zmn ve sv stavb a ukazuje, e evolun teorie je falen.
Harun Yahya
HVZDICE
St: 420 milion let
Velikost: 5.7 centimetr (2.3 palce)
Msto nlezu: ordovick Mecissi, Maroko
tvar: Kataoua
Obdob: Ordovik
Se svm trnitm zevnjkem hvzdice (kmen: ostnokoci) peily po stovky
milion let. Hvzdice, co ily ped 420 miliony rok mly stejn rysy jako ty, co
ij dnes. Toto je skutenost, kterou nebudou moci evolucionist nikdy vysvtlit,
nebo ukazuje, e iv tvorov se nevyvinuli, ale naopak, byli stvoeni.
Harun Yahya
TRILOBIT
St: 400 milion let
Msto nlezu: Maroko
Obdob: Devon
Fosiln zznam nepodporuje tvrzen evolun teorie. Naopak, prozkoumme-li
fosiln zznam v zemsk ke, uvidme, e iv vci se objevily nhle. Nejhlub
vrstva, v n byly nalezeny zkamenliny, je kambrijsk, z doby ped asi 530
miliony let. Jednou ze zkamenlin vyskytujcch se nejastji v tto vrstv, jsou
trilobiti. Ve svt ped 530 miliony lety mli trilobiti oi tvoen mnoha
okamivtenou stavbu, kter jim dovolovala vidt pi lovu a plavat ke
koisti. Tato sofistikovan struktura tvrd zashla evolun teorii.
Harun Yahya
MOSK JEEK
St: 146 a 65 milion let
Velikost: 3.5 centimetr (1.4 palce)
Msto nlezu: Maroko
tvar: Loiska jeovek
Obdob: Kda
Nejstar exemple jeovek sahaj do ordoviku.
Nikterak se nezmnily za zhruba miliardu let, co
dokazuje, e iv tvorov se nevyvjej.
Harun Yahya
MOSK JEEK
St: 95 a 72 milion let
Velikost: 2.5 centimetr (1 palec)
Msto nlezu: Midlet, Maroko
Obdob: pozdn kda
Jeovky ijc v dob ped miliony let se nijak
neliily od tch dnench. Neprodlaly promny
ve stavb za pinejmenm 72 milion let. To
ukazuje, e teorie evoluce je klam.
MOSK JEEK
St: 95 a 72 milion let
Velikost: 4 centimetry (1.6 palce) na 4.5 centimetr (1.8
palce)
Msto nlezu: Taouz, Maroko
Obdob: pozdn kda
Mezi moskmi jeky, co ili ped 95 a 72 miliony let a
tmi, co ij dnes, nen rozdl. Mot jeci, co se
nezmnili za tolik milion let jsou dokladem, e iv
formy se nevyvjej.
Harun Yahya
MOSK JEEK
St: 100 milion let
Msto nlezu: provincie Taza, Maroko
tvar: kontinentln loiska pskovce
Obdob: Kda
Mot jeci, jeovky, hvzdice, lilijice a mosk
okurky, vechny tyto druhy nle do kmene
ostnokoc. Mot jeci peili kolem pl miliardy
let a utdili znateln zsah teorii evoluce. Jejich
stavba se nezmnila po cel miliony let, co anuluje
evolun tvrzen, e se vyvinuli stdium po stdiu z
jinch organism.
HVZDICE
St: 500 a 440 milion let
Velikost: 8.6 centimetr (3.4 palce)
Msto nlezu: Maroko
tvar: pskovcov tvar Hefalla
Obdob: Ordovik
Tato zkamenlina hvzdice je star kolem 500 milion letvzcn vzorek, jeho znaky
byly velmi dobe zachovny. Charakteristickch pt ramen hvzdice se dochovalo beze
zmny. Mezi hvzdic starou pl miliardy let a dnen hvzdic nejde nalzt rozdl. Tak
jako stovky tisc jinch zkamenlin, tato tak ukazuje, e iv vci se nevyvinuly a e
se u nich neobjevily dn zmny za stovky milion let.
Harun Yahya
MOSK JEEK
St: 95 a 72 milion let
Velikost: 2.5 centimetr (1 palec)
Msto nlezu: Midlet, Maroko
Obdob: pozdn kda
Jeovky, kter ily ped 95 a 72 miliony lety jsou mezi
miliony zkamenlin, kter dokldaj, e evoluce se
nikdy nepihodila. Tyto fosilie jsou pesn jako dnen
jeovky a jsou dkazem, e Bh stvoil iv formy.
Harun Yahya
MOSK JEEK
St: 146 a 65 milion let
Velikost: 3.8 centimetr (1.5 palce)
Msto nlezu: Maroko
tvar: Loiska jeovek
Obdob: Kda
Tato fosilie moskho jeka, zskan z vrstvy jeovek v
Maroku, spad do doby ped 146 a 65 miliony lety a je mezi
nespoetnmi dkazy stvoen. Neexistuje rozdl mezi
dnenmi moskmi jeky a tmi, co ili ped miliony let.
Vykopvky provdn v
Haqilu, kde existuj bohat
fosiln nalezit, opt ukazuj,
e tvrzen evolun teorie jsou
neopodstatnn.
Harun Yahya
Aby nebyly zkamenliny pokozeny, skla, v n jsou fosilie uzaveny, mus bt opatrn rozbita.
Ve je vyobrazena oblast vykopvek v Haqilu a studie zde provdn.
RALOK
St: 95 milion let
Velikost: 180 milimetr (7 palc); forma: 205 milimetr (8 palc) na 135
milimetr (5.3 palc)
Msto nlezu: Haqil, Libanon
Obdob: stedn kda, stedn cenoman
Hlavn detaily ploutv a chrupavit kostry tto zkamenliny malho raloka
byly zachovnydal dkaz, e iv formy neprochzely dnou evoluc.
Neexistuje rozdl mezi dnenmi raloky a tmi, co ili ped miliony let.
Harun Yahya
HO
St: 95 milion let
Velikost: 58 milimetr (2.2 palce) (pi nataen);
forma: 56 milimetr (2.2 palce) na 65 milimetr
(2.5 palce )
Msto nlezu: Haqil, Libanon
Obdob: stedn kda, stedn cenoman
Existuje pes 400 druh ho z du
holobichch. To, e neprodlali dn zmny
za miliony let opt zjevuje neplatnost evolun
teorie.
Harun Yahya
LTAJC RYBA
St: 95 milion let
Velikost: 28 milimetr (1.1 palce) nap prsnmi
ploutvemi, 47 milimetr (1.8 palce) na dlku; forma: 75
milimetr (2.9 palce) na 70 milimetr (2.7 palce)
Msto nlezu: Haqil, Libanon
Obdob: stedn kda, stedn cenoman
Tato fosilie ltajc ryby, kter je shodn se souasnmi
exempli, prokazuje, e u ivch forem neprobhl
proces vvoje. Tito obratlovci peili nezmnni po
miliony let. To ni tvrzen o "evoluci stdium po
stdiu" kter je zkladem darwinismu.
Harun Yahya
RALOK VOUSKAT
St: 95 milion let
Msto nlezu: Haqil, Libanon
Obdob: Kda
ralok vouskat je druhem, kter obvykle obv
subtropick vody. Jako jin druhy, tito raloci
nikdy neproli evoluc. Skutenost, e neexistuje
nejmen odlinost mezi raloky vouskatmi, co
ili ped 95 miliony let a tmi, co ij dnes, je pro
to jednm z nejvznamjch dkaz.
Harun Yahya
GARNT
St: 127 a 89 milion let
Velikost: Forma: 8.1 centimetr (3.2 palce) na 10.9 centimetr (4.3
palce)
Msto nlezu: Hadoula, Libanon
Obdob: stedn kda, cenoman
Tento vzorek ukazuje zkamenlho garnta a dv zkamenl ryby. Ryb
ploutve a kostn struktury byly dobe zachovny. Garnt pat do kmene
lenovc. Nejstar znm zkamenlina je z jurskho obdob (ped 208
a 146 miliony let). Tyto fosilie ukazuj, e garnti se nezmnili za
stovky milion let a e neprochzeli dnmi postupnmi stdii vvoje.
Jinak eeno, nevyvinuli se, nbr byli stvoeni.
Harun Yahya
LTAJC RYBA
St: 100 milion let
Velikost: 26 milimetr (1 palec) nap prsnmi ploutvemi, 120 milimetr (4.7
palce) na dlku; forma: 180 milimetr (7 palc) na 90 milimetr (3.5 palce)
Msto nlezu: Haqil, Libanon
Obdob: stedn kda, cenoman
Tato zkamenlina ltajc ryby byla nalezena v loiscch vpence v Haqilu. Ryba
byla dobe zachovna, ukazujc vechny sv vnj charakteristiky. Tato ryba je
12 centimetr (4.7 palce) dlouh a jej ploutve dosahuj dlky 26 milimetr (1
palec). Nenajdeme odlinost mezi souasnou ltajc rybou a tmi, co ily ped
miliony let. Toto ukazuje, e tito tvorov se nevyvinuli, ale byli stvoeni.
Harun Yahya
LTAJC RYBA
St: 95 a 72 milion let
Velikost: 2.5 centimetru (1 palec) na 4.5 centimetru (1.7
palce); forma: 6 centimetr (2.4 palce) na 8 centimetr
(3.2 palce)
Msto nlezu: Hadoula, Byblos, Libanon
Obdob: svrchn kda
Dalm dkazem, e iv organismy neprochzely
postupnm vvojem, je tato zkamenlina ltajc ryby zde
prezentovan. Tato ila ped 95 a 72 miliony let a nen
rozdl mezi n a dnenmi ltajcmi rybami. Tyto ryby
maj prsn ploutve podobn kdlm a dlouh ocas, kter
jim umouje plachtit po vodn hladin.
Harun Yahya
HO
St: 95 a 72 milion let
Velikost: 10.2 centimetr (4 palce)
Msto nlezu: Haqil, Libanon
Obdob: svrchn kda
Zkamenlina hoe pohromad s dal zkamenlou rybou. hoi se
obvykle vyskytuj v mlkch vodch a pat do du holobichch.
Nkte hoi ij v hloubce a to a 4000 metr (13123 stop) pod
hladinou. Mohou bt rzn velikosti od 10 centimetr (4 palc) po 3
metry (9.8 stop) a mohou vit a 65 kilogram (143.3 liber). Tento
fosilizovan ho je stejn jako hoi ijc dnes. Neprodlali zmny za
95 a 72 milion let, co dokld, e tvorov neproli procesem vvoje.
Harun Yahya
HO
St: 146 a 65 milion let
Velikost: 8 centimetr (3.2 palce) na 15 centimetr (6 palc)
Msto nlezu: Hadoula, Libanon
Obdob: stedn kda, cenoman
Tato zkamenlina hoe m 8 centimetr (3.2 palce) na 15
centimetr (6 palc). Hlava fosilie je velmi dobe zachoval a
podrobnosti tla lze rozliit. Tito hoi, kte ili ped miliony let se
nijak neli od ho ijcch dnes. 146-65 milion let star ho na
obrzku je toho dkazem.
Harun Yahya
RALOK
St: 75 milion let
Msto nlezu: Byblos, Haqil, Libanon
Obdob: kda, cenoman
S fosiliemi raloka se v horch Libanonu setkvme asto. raloc pat do kategorie
chrupavitch ryb. Kostra chrupavitch ryb neobsahuje vpnk, nbr je tvoena
chrupavitou tkn. Jejich jedin zsoby vpnku se nachzej v zubech a nkdy v
ptei. Z toho dvodu astji nachzme zkamenliny raloch zub ne zkamenliny
jejich kostry.
Nejstar zkamenlina raloka zatm objeven je star zhruba 400 milion let. Tak jako
je tomu u jinch ivoich, ani raloci se za miliony let nezmnili. V rozporu s
tvrzenmi evolucionist, raloci se nevyvinuli po fzch z jinch druh, le vznikli
najednou s kompletn stavbou. Nebo jinak, byli stvoeni.
Harun Yahya
LISTOROEC
St: 98 milion let
Msto nlezu: Libanon
Obdob: kda
Listoroec (ele: Scyllaridae) je pomalu se pohybujc kor,
kolem 40-45 cm (15-18 palc) dlouh. Listoroci ijc dnes maj
shodn vlastnosti, jak mli ped miliony let. Neobjevila se u nich
ani ta nejmen zmna pes zsah milion let. 98 milion let star
zkamenlina listoroce zde prezentovan tento fakt podporuje.
Harun Yahya
Harun Yahya
Zkamenliny jeovky
star 172 a 168
milion rok.
COELACANTH
St: 240 milion let
Msto nlezu: Ambilobe, Madagaskar
Obdob: spodn trias
Coelacanth, 400 milion let star ryba pedstavuje der pro evolun
teorii. Tato ryba se nijak nezmnila za 400 milion let. Skutenost, e
si zachovala sv nejranj fyziologick struktury po tak dlouhou
dobunavzdory posunm kontinent, klimatickm zmnm a
zmnm v podmnkch prostedmate evolucionisty.
Coelacanth opt vyvrac teorii, e se iv organismy vyvinuly a e
prochzej neustlm procesem vvoje.
Zkamenlina coelacantha je zde k vidn ve dvou dlech. U tohoto
typu fosilie se zrcadlov stopy tvora objevuj na dvou oddlench
polovinch kamene.
Harun Yahya
Harun Yahya
KEBLE
St: 208 a 146 milion let
Msto nlezu: povod Madunga, Madagaskar
Obdob: jura
Neexistuje rozdl mezi ukazovanou kebl, co ila
ped 208 a 146 miliony let, a keblemi ijcmi dnes.
Toto je dkazem, e neprodlaly evoluci a e se
nejedn o pechodnou formu.
Harun Yahya
LODNKA
St: 114 milion let
Velikost: 55 milimetr
Msto nlezu: Madagaskar
Obdob: kda, alb
300 milion let star lodnka, 150 milion let star
lodnka a lodnka ijc dnes jsou ve vech
ohledech stejn. Vzorek zde ukazovan je
zkamenlina 114 milion let star lodnky, znac,
e tato stvoen zstala stejn po stovky milion let.
Harun Yahya
LODNKA
St: 113 a 97 milion let
Velikost: 1.9 centimetr (0.7 palce) v nejvym
bod ovlu a 5.3 centimetr (2.1 palce) nap
Msto nlezu: Mahadanga, Madagaskar
Obdob: kda, alb
Pi pohledu na zkamenliny vidme, e mezi
tvory, co ili ped stovkami milion let a jejich
ijcmi protjky neexistuje rozdl. Jednou z
takovch forem ivota je lodnka, kter
neprodlala zmnu od okamiku, kdy vznikla.
113-97 milion let star fosilie zde prezentovan
to ilustruje.
JEOVKA
St: 172 a 168 milion let
Msto nlezu: Madagaskar
Obdob: jura, bajoc
Zde prezentovan zkamenlina jeovky je
star 172 a 168 milion let. Neexistuje rozdl
mezi n a souasnmi jeovkami stejnho
druhu. Tato fosilie ukazuje, e tvorov se
nevyvinuli, nbr byli stvoeni.
Harun Yahya
LODNKA
St: 113 a 97 milion let
Velikost: 6.6 centimetr (2.6 palce) na pici ovlu, na
5 centimetr (2 palce) nap
Msto nlezu: Mahadanga, Madagaskar
Obdob: kda, alb
Skutenost, e lodnka, kter se vyskytovala ped 11397 miliony let a lodnka souasn jsou toton, jet
jednou ukazuje, e evolun teorie je velk podvod.
Harun Yahya
LODNKA
St: 114 milion let
Velikost: 55 milimetr (2.1 palce)
Msto nlezu: Madagaskar
Obdob: kda, alb
Lodnka tvrd zashla evolun teorii tm, e se za 300
milion vbec nezmnila. 114 milion let star lodnka
zde prezentovan je naprosto shodn s dnenmi
exempli.
KEBLE
St: 208 a 146 milion let
Msto nlezu: povod Madunga, Madagaskar
Obdob: jura
Mot kori si zachovvali ve fosilnm zznamu stejn
vlastnosti po stovky milion let. Jednm pkladem je keble s
dvojitou ulitou. Ta zde ukazovan existovala ped 208 - 146
miliony rok; to pedstavuje problm pro evolun teorii,
protoe je stejn jako dnen keble.
Harun Yahya
LODNKA
St: 114 milion let
Velikost: 70 milimetr (6.7 palce)
Msto nlezu: Madagaskar
Obdob: kda, alb
Lodnka je bezobratl ivoich, kter se bn nachz
v dnench moch. Tito tvorov odhaluj neplatnost
darwinismu. Neexistuje rozdl mezi souasnou
lodnkou a tou, co ila ped 114 miliony let.
Harun Yahya
LODNKA
St: 114 milion let
Velikost: 17 centimetr (6.6 palce)
Msto nlezu: Madagaskar
Obdob: kda, alb
Lodnka peila po 300 milion let a zachovala
si svou fyzickou stavbu po celou tuto dobu.
Zkamenlina zde prezentovan je 114 milion
let star lodnka. Skutenost, e tento tvor se
nezmnil po stovky milion let je ivm
dkazem, e evoluce se nikdy nepihodila.
NA
OBLAST
SHANDONG
NEPL
BANGLAD
BURMA
OBLAST
YUNNAN
JIHONSK MOE
Harun Yahya
tvar Chengjiang v regionu Yunnan je mimodn dleit pro ukzn rozmanitosti ivota v kambriu (ped
543 a 490 miliony let). V tomto tvaru se nachz mnoho fosili druh jako jsou chaluhy, sasanky, houby, trilobiti,
jin lenovci podobn trilobitm, kroukovci a jin podoby ervdal zkamenliny, kter smrteln zasahuj
evolun teorii. Ukazuj, e iv organismy, kter se objevily v kambriu, mly rzn sloit vlastnosti, blzce
pipomnajc souasn formy ivota a nkdy mly dokonce jet vsadnj, specifikovanj rysy. Toto podkopv
tvrzen evolucionist, e dnen formy ivota se vyvinuly z dajn primitivnch ivch organism.
JEPICE
St: 125 milion let
Velikost: 20 milimetr (0.8 palce); forma:
118 milimetr (4.6 palce) na 68 milimetr
(2.7 palce)
Msto nlezu: Chao Yang, provincie
Liaoning, na
tvar: Yixian
Obdob: spodn kda
Tato zkamenl jepice na obrzku je
ukzkou iv zkamenliny. Tento 125
milion let star exempl shodn se
souasnmi jepicemi zbavuje platnosti
tvrzen evolucionist.
Harun Yahya
SRPICE
St: 125 milion let
Velikost: kdla: 19 milimetr (0.8 palce); forma: 75 milimetr
(3 palce) na 95 milimetr (3.7 palce)
Msto nlezu: Chao Yang, provincie Liaoning, na
tvar: Yixian
Obdob: spodn kda
Srpice je drobn hmyz o prmrn dlce 50 milimetr (2
palce). Kvli orgnu na bie, co pipomn ihadlo tra se j
pezdv "scorpion fly."
Zkamenlina na obrzku je 125 milion let star. Srpice z
doby ped 125 miliony let se nijak neodliuj od tch, co ij
dnes. Toto jasn ukazuje, e tak jako jin ivoichov, ani
srpice se nevyvinuly.
Harun Yahya
TIPLICE
St: 128 milion let
Velikost: 12 milimetr (0.5 palce); kdla 9
milimetr (0.4 palce); forma: 72 milimetr
(2.8 palce) na 48 milimetr (1.9 palce)
Msto nlezu: Chao Yang, provincie Liaoning,
na
tvar: Yixian
Obdob: spodn kda
Tiplice vypadajc jako velk komr nebo
moskyt, m stavbu velice odlinou od pravch
komr. Jejm hlavnm rysem jsou dlouh
konetiny, obvykle dvakrt tak dlouh jako
jej tlo.
Jako dal ivoichov tiplice se objevuj jako
zkamenliny se stavbou shodnou s tmi
ijcmi. To, e mezi dnenmi tiplicemi a tmi
starmi miliony let, se nevyskytuje dn
rozdl, prokazuje, e iv organismy se nikdy
nevyvjely.
PNODJKA
St: 125 milion let
Velikost: 23 milimetr (0.9 palce); forma: 80 milimetr (3.2 palce) na 80
milimetr (3.2 palce)
Msto nlezu: Chao Yang, provincie Liaoning, na
tvar: Yixian
Obdob: spodn kda
Larvy pnodjky z eledi Cercopidae jsou obaleny ochrannm pnovm
sekretem.
Mezi souasnmi pnodjkami a tmi, co ily ped miliony let, nen
rozdl. Navzdory milionm let, kter uplynuly, zstal tento hmyz stejn,
ukazujc, e iv organismy neproly evoluc.
Harun Yahya
SVTILKA
St: 125 milion let
Velikost: 17 milimetr (0.7 palce); forma: 60 milimetr (2.4 palce) na 46 milimetr (1.8
palce)
Msto nlezu: Chao Yang, provincie Liaoning, na
tvar: Yixian
Obdob: spodn kda
Dosplci tohoto hmyzu ivcho se rostlinami jsou dvojho druhu. Jeden je ltajc, zatmco
druh nikoli. Stavba obou tchto druh se nezmnila po miliony let. Vechny kompletn
struktury a soustavy dnenho hmyzu mly i svtilky vyskytujc se ped miliony let.
Bhem vech tchto milion let zstaly tyto vlastnosti naprosto stejn, co zna, e
vvojov proces prosazovan darwinisty se nikdy neuskutenil.
Harun Yahya
SMUTNICE
St: 128 milion let
Velikost: 8 milimetr (0.3 palce) dlouh s kdly 5 milimetr (0.2 palce);
forma: 77 milimetr (3 palce) na 50 milimetr (2 palce)
Msto nlezu: Chao Yang, provincie Liaoning, na
tvar: Yixian
Obdob: spodn kda
Smutnice pat do eledi Sciaridae a ij hlavn na vlhkch mstech;
upednostuj ni sti rostlin, kter jsou blzko pdy.
Fosilizovan smutnice na obrzku je 128 milion let star. Smutnice, co ily
ped miliony let, jsou jako ty dnen. Fosiln zznam ukazuje, e smutnice
byly pod stejn a vyvrac tak tvrzen, e se vyvinuly z jinch tvor.
Harun Yahya
MLOK
St: 125 milion let
Velikost: mlok: 11 centimetr (4.3 palce) na 6 centimetr (2.4 palce) dlky;
forma: 29.6 centimetr (11.7 palc)
Msto nlezu: Huludao City, provincie Liaoning
tvar: Jiufotang
Obdob: spodn kda
Tento zkamenl mlok odkryt v n je nejstarm znmm mlokem na svt.
Nsledkem nhlho sopenho vbuchu bvaj zkamenl pozstatky asto
velmi dobe zachovny pod vrstvou popela, tak dobe, e je dokonce mon
rozeznat nkter jejich mkk tkn a posledn potravu, kterou pozeli.
Tito zkamenl mloci se nijak neodliuj od tch, co ij v na dob.
Obojivelnci, kte vydreli nezmnn po stovky milion let, opt
demonstruj, e evolucionist se ml.
Harun Yahya
Harun Yahya
JESETER
St: 144 a 127 milion let
Velikost: 48 centimetr (19 palc)
Msto nlezu: Sihetun, Beipiao, provincie Liaoning
tvar: Jiulongsong z tvaru Chaomidianzi (skupina Jehol)
Zatm nikdo nenael spojujc lnek, kter by dokazoval takzvanou evoluci
ivch organism. To plat i v ppad "evoluce" ryb. Vechny rozmanit tdy ryb
se objevuj ve fosilnm zznamu najednou a bez pedchdc. Existuj stovky tisc
zkamenlin bezobratlch, stovky tisc zkamenlin ryb, ale ani jedna zkamenlina
"chybjcho lnku". Jednou ukzkou, e ryby byly vdy rybami je tato 144-127
milion let star fosilie jesetera.
Harun Yahya
ELVA
St: 146 a 65 milion let
Velikost: Forma: 17.5 centimetr (7 palc) na 21
centimetr (8.3 palce)
Msto nlezu: Lingyuan, provincie Liaoning
tvar: Yixian
Obdob: kda
Vdeck fakta odhaluj, e iv tvorov se
nevyvinuli, ovem darwinist to nadle ignoruj.
Tato 146-65 milion let star fosilie elvy na
obrzku, kter je shodn se elvami z dnen
doby, znovu zdrazuje, co se darwinist
zdrhaj vidt: iv organismy se nemnily po
miliony rok. Jinmi slovy, nevyvjely se.
JEPICE
St: 156 a 150 milion let
Velikost: tlo: 3.3 centimetr (1.3 palce); forma: 7.6
centimetr (3 palce) na 10 centimetr (4 palce)
Msto nlezu: Beipiao, provincie Liaoning
Obdob: svrchn jura
Tak jako jin hmyz i jepice projevuj stejn
vlastnosti a soustavy, jak mly v okamiku svho
prvnho objeven. Fosilie odhaluj, e jepice
neprochzely pechodnmi stdii. Jepice, co ily
ped 156 a 150 miliony let, jsou stejn, jako ty, co
ij dnes.
Harun Yahya
MLOK
St: 208 a 65 milion let
Velikost: 4.5 centimetr (1.8 palce)
Msto nlezu: provincie Liaoning
Harun Yahya
PAVOUK
St: 156 a 150 milion let
Velikost: 1.5 centimetr (0.6 palce) (od nohy k
noze), 0.7 centimetr (0.28 palce) (tlo)
Msto nlezu: Beipiao, provincie Liaoning, na
Obdob: svrchn jura
Nejstar znmou fosili pavouka je vodouch
star 425 milion let. Fosilie na obrzku je star
156 a 150 milion let. Takov fosilie ukazuj,
e pavouci byli stejn po stovky milion let.
Darwinist nemaj souvislou a vdeckou
odpov na tato zjitn.
Harun Yahya
LANGUSTA
St: 128 milion let
Velikost: 1.) 109 milimetr (4.3 palce) dlouh; forma: 158 milimetr (6.2 palce) na 165 milimetr (6.5 palce),
2.) 109 milimetr (4.3 palce) dlky; forma: 180 milimetr (7.1 palce) na 160 milimetr (6.3 palce)
Msto nlezu: Lingyuan, provincie Liaoning
tvar: Yixian
Obdob: spodn kda
Langusty jsou sladkovodn kori pipomnajc humry. Po miliony let si zachovaly svou stavbu. Skutenost, e
langusta star 128 milion let a ty, co ij dnes jsou stejn, to je situace, kterou darwinist nedovedou vysvtlit.
Fosilie odhaluj pravdu, e iv tvorov jsou stvoeni Bohem.
Harun Yahya
b
Adnan Oktar 533
VKA
St: 156 a 150 milion let
Velikost: rozpt kdel: 11.4 centimetr (4.5 palce); tlo: 7.6
centimetr (3 palce); forma:16.5 centimetr (6.5 palce) na 13.7
centimetr (5.4 palce)
Msto nlezu: Beipiao, provincie Liaoning
Obdob: svrchn jura
Vedouc vrobci vrtulnk analyzuj stavbu kdel a letov
mechanismy vek pi navrhovn svch helikoptr. Vyspl
letov mechanismus vky, kter zajiuje sporn vyuit dky
struktue kdel, tak existuje po 150 milion let. Fosilie vek
star stovky milion let pedstavuj stejn nevysvtlitelnou
situaci pro darwinisty a vyvracej jejich tvrzen.
Harun Yahya
VL LEBKA
St: 20 milion let
Velikost: 25 centimetr (10 palc)
Msto nlezu: Asie
Obdob: Miocn
Fosilie savc t vyvracej evoluci. Tato zkamenl lebka vlka na obrzku je star 20 milion let.
Vlci si zachovali stejnou stavbu po 20 milion let, co dokazuje, e evolun teorie neplat.
Harun Yahya
LIAONINGORNIS
St: 140 milion let
Velikost: forma: 16 centimetr ( 6.3 palce) na 17 centimetr (6.7 palce)
Msto nlezu: Sihetun angyuan, Beipiao, Liaoning, na
tvar: Yixian
Obdob: svrchn jura, spodn kda
Rozmanit zkamenliny ptk nalezen v n jsou mezi dkazy ukazujcmi, e ptci byli
vdy ptci a e se nevyvinuli z jinch tvor. Darwinist tvrd, e ptci se vyvinuli z plaz,
jene postrdaj dkaz, kter by toto tvrzen dokazoval. Vechny vzorky zkamenlin
shromdn za 150 let ukazuj, e tvrzen evolucionist jsou zcela nepodloen. 140 milion
let star zkamenlina ptka na fotografii opt tuto skutenost dotvrzuje.
Harun Yahya
MLAD ELVA
St: 120 milion let
Velikost: 18 centimetr (7 palc)
Msto nlezu: Sihetun, angyuan, Beipiao, provincie Liaoning
tvar: Doln Yixian
Obdob: spodn kda
" pvod tohoto velmi spnho du je nejasn pro nedostatek ranch fosili,
tebae elvy maj vce a lep zkamenl zbytky ne jin obratlovci. Pechod
mezi elvami a cotylosaury, ... plazy z nich [dajn] elvy vznikly zcela chyb."
(Encyclopaedia Britannica Online, "elva")
Harun Yahya
JESETER
St: 156 a 150 milion let
Velikost: 22 centimetr (8.5 palce)
Msto nlezu: Peipiao, provincie Liaoning
tvar: Jiufotang
Obdob: svrchn jura
Jesetei pat do tdy ryb majcch v Evrop, Asii a Severn
Americe 20 rznch druh. Vtinu ivota trv v moi a v
uritch obdobch se shromauj v ekch.
Neexistuje odlinost mezi jesetery, co se vyskytovali ped 156 a
150 miliony rok a tmi, co ij dnes. Fosiln zznam ukazuje, e
pedkov ryb byli ryby, pedkov ptk byli ptci a pedkov
lidskch bytost byli lid. Jinmi slovy, vechny iv bytosti se
objevily se svmi odlinmi a dokonalmi strukturami.
Vemohouc Bh je stvoil.
Harun Yahya
SVTILKA
St: 156 a 150 milion let
Msto nlezu: Beipiao, provincie Liaoning
Obdob: svrchn jura
Hmyz, jeho struktury se nezmnily za 150 milion let, naprosto
vyvrac takzvanou evoluci ivch organism od primitivnch forem k
vysplm. Struktura, kterou vykazoval tento hmyz napadajc rostliny
ped 150 miliony let, ped 120 miliony let a dnes je shodn.
Harun Yahya
Harun Yahya
KROKODL
St: 100 milion let
Velikost: 76 centimetr (30 palc)
Msto nlezu: Asie
Obdob: kda
Krokodli za sebou zanechali mnoho zkamenlin. Jejich tla
se vynoila nhle v bezvadn podob (zkamenliny krokodl
sahaj do doby ped 140 miliony let) a peili do souasnosti,
ani by prodlali njakou zmnu. Mezi 100 milion let starm
krokodlem na obrzku a jeho souasnky neexistuje dn
rozdl, co tento fakt znovu zdrazuje.
JESETER
St: 130 milion let
Velikost: 11.6 centimetr (4.6 palce)
Msto nlezu: provincie Liaoning
Obdob: kda
Jesetei ijc ped 130 miliony let maj tyt vlastnosti jako jesetei, co ili
ped 146 miliony let nebo ped 120 miliony let anebo ti, co ij dnes.
Navzdory plynut milion let neproli jesetei dnmi pechodnmi stdii a
tak popraj tvrzen evolucionist.
Harun Yahya
Harun Yahya
PYSKOUN
St: 54 a 37 milion let
Velikost: 10 centimetr (4 in)
Msto nlezu: Hubei, na
Obdob: Eocn
Toto je ryba, je dosud ije podl beh severnho Atlantiku.
Tak jako jin ivoichov, ani ryby se nemnily po miliony
rokjinak eeno, nevyvjely se. Pyskoun star 54-37
milion let se nijak neli od tch, co ij v na dob.
ELVA
St: 150 milion let
Msto nlezu: na
Obdob: jura
Pokud si iv bytost zachov stejnou stavbu, jakou mla ped 150
miliony let, tak toto zna, e stanovisko darwinist, e iv organismy
se postupn vyvinuly za dlouh asov obdob je nevdeck. elvy, co
zstaly nezmnny po stovky milion let, se nevyvinuly, nbr byly
stvoeny.
Harun Yahya
LEBKA HYENY
St: 10 a 5 milion let
Velikost: 20 centimetr (8 palc)
Msto nlezu: provincie Gansu, na
Obdob: svrchn miocn
Zahrnuty v dnen ele hyenovitch, existuj tyi
rzn druhy hyen. Tato zvata ij v klanech o
piblin 80 lenech.
Zkamenl lebka hyeny na obrzku je 10 - 5 milion
let star a ukazuje, e po miliony let se hyeny
nezmnily.
Harun Yahya
JESETER
St: 146 a 65 milion let
Velikost: 20 centimetr (7.7 palce); forma: 23 centimetr
(9 palc) na 29 centimetr (11.5 palce)
Msto nlezu: Sihetun, Beipiao, provincie Liaoning
tvar: Jiulongsong, tvar Chaomidianzi (skupina Jehol)
Obdob: kda
Fosilie ukazuj, e jako ostatn tdy ivoich, i ryby se
objevily narz se vemi svmi strukturami a s dokonalou
anatomi. Pkladem je tato 146-65 milion let star
zkamenlina jesetera, kter se neli od jeseter ijcch
dnes.
Harun Yahya
VB
St: 125 milion let
Velikost: 26 milimetr (1 palec); forma: 85 milimetr (3.3 palce) na 77 milimetr (3 palce)
Msto nlezu: Chao Yang, provincie Liaoning
tvar: Yixian
Obdob: spodn kda
Hmyz jsou lenovci ze tdy Insecta. Nejstar zkamenliny hmyzu pat do obdob devonu (ped
417 a 354 miliony let). Avak bhem pozdjho karbonskho obdob (ped 354 a 290 miliony
let) se narz objevily rozmanit druhy hmyzu. Napklad se nhle objevil vb, pln, se stejnmi
strukturami, kter m dodnes. Betty Faber z Americkho muzea prodn historie k, e 350
milion let star zkamenliny vba jsou toton s tmi dnenmi. (M. Kusinitz, Svt vdy,
4.nora 1983, str. 1.)
125 milion let star fosilie na obrzku je dkazem, e vb se nevyvjel po stovky milion let.
Harun Yahya
JEPICE LARVA
St: 156 a 150 milion let
tvar: Yixian
Msto nlezu: provincie Liaoning
Obdob: pozdn jura
Jako krtkodob dosplci ij jepice jen nkolik dn a
nkter dokonce pouze nkolik hodin. Vyobrazen fosilie
pat larv jepice. Dnen jepice a ty, co ily ped 156 a 150
miliony let se vbec neodliuj.
Harun Yahya
LEBKA TYGRA
St: 20 milion let
Velikost: 29 centimetr (11.5 palce)
Msto nlezu: Asie
Obdob: Miocn
Tygr je savec z eledi kokovitch. 80 procent
tygch druh ije na poloostrov Pedn Indie.
Zkamenl tyg lebka na obrzku je star 20
milion let a projevuje stejn znaky jako tygi
ijc dnes. Po miliony let zstala jejich kostn
struktura stejn, co vyvrac evolun teorii.
Harun Yahya
LEBKA NOSOROCE
St: 20 milion let
Velikost: 51 centimetr (20 palc)
Msto nlezu: Asie
Obdob: Miocn
Nosoroci z eledi Rhinocerotidae se obvykle vyskytuj v Africe a
v Asii, ale nezmnili se po miliony let. 20 milion let star lebka
nosoroce na obrzku ukazuje, e nosoroci vydreli stejn po
miliony let.
Harun Yahya
JEPICE LARVA
St: 156 a 150 milion let
tvar: Yixian
Msto nlezu: provincie Liaoning
Obdob: pozdn jura
Larvy jepice vyskytujc se dnes a ty, co jsou 156 a 150
milion let star, jsou shodn, co ukazuje, e evolun
teorie je scn nezaloen na vd.
Harun Yahya
Vyobrazena je novozlansk
bidlice omlet ledovci. Bidlice
jsou pemnn horniny tvoen v
hlubinch Zem pi srkch
kontinent.
Harun Yahya
PESLIKA
St: 248 a 206 milion let
Msto nlezu: Austrlie
Obdob: Trias
Ani ten nejmen rozdl se neobjevuje mezi
peslikou, kter existovala ped
njakmi 200 miliony let a tmi, co
rostou dnes. Pokud si iv vc
podrela celou svou strukturu po
200 milion let, ani by se
sebemn zmnila, pak je
nemon hovoit o tom, e se
vyvinula. Tato nemonost se
vztahuje na vechny iv
formy a druhy. Fosilie,
kter
zaznamenvaj
historii ivota, vyvracej
evoluci.
Harun Yahya
KRAB
St: 23 a 5 milion let
Msto nlezu: Nov Zland
Obdob: Miocn
Dokladem, e krabi byly pod krabi a nevyvjeli se,
je tato 23-5 milion let star fosilie kraba. Tento
exempl a krabi z dnen doby sdl stejn vlastnosti,
co ukazuje, e iv organismy byly stvoeny Bohem.
Harun Yahya
arwinova teze navrhujc, e lid a opi se vyvinuli ze spolenho pedka, nemohla bt podpoena
vdeckmi zjitnmi, ani v dob, kdy byla prvn pedloena, ani v letech nsledujcch od poloviny
19.stoletto jest piblin po 150 let, vychzely vechny snahy vynaloen ku podpoe bchorky o
evoluci lovka naprzdno.
Vechny posbran zkamenliny prokzaly, e opi byli stle opi a lid byli pod lid; e opi se nepromnili
v lidi a e opi a lid nesdl jednoho pedchdce.
Navzdory intenzivn propagand darwinist a pokusm o zastraovn v akademickch kruzch, mnoz vdci
nali odvahu vyjdit tuto pravdu. Jednm z nich je David Pilbeam, paleontolog z Harvardsk univerzity, kter
prohlauje, e takzvan evoluce lovka je nvrh postrdajc vdeck data:
Kdybyste pivedli ikovnho vdce z jin disciplny a ukzali mu skrovn dkaz, kter mme, dozajista by ekl,
Zapomete na to, to nesta, aby se v tom dalo pokraovat. 1
William Fix, autor knihy o paleontologii Podomn obchodnci s kostmi (The Bone Peddlers), vyjaduje, jak
nen takzvan vvoj lovka podpoen vdeckm dkazem:
Jak jsme vidli, existuje dnes nespoet vdc a populariztor majcch tu troufalost nm kat, e neexistuje
pochybnost o pvodu lovka. Kdyby jenom mli ten dkaz... 2
n
r
n
i
g
a
im
Harun Yahya
Harun Yahya
Harun Yahya
star
NESOURODOST V LEBKCH
LIDSKCH RAS
Je dokonale pirozen, e Japonci maj jin lebky ne
Afrian, Inuit anebo Nmci. Tyto nesrovnalosti
nepedznamenvaj, e jedna rasa je vce vyvinut nebo
mn pokroil ne kterkoli jin, neme to slouit
jako evolun dkaz. Tyto odlinosti prost reflektuj
rozmanitost a pevahu Boch stvoen.
Benglsk mu
stednho vku
Domorod Perunec,
co il v 15.stolet
Mu, co zemel na
alamounovch
ostrovech v
jihozpadnm pacifiku v
roce 1893
Nmeck mu ve
vku 25 a 30
Inuit muskho
pohlav, vk 35 a 40
582 ATLAS
Atlas of STVOEN
Creation
Mu ze Zairu ve vku
35 a 45
Harun Yahya
N E A N D RT L E C :
LIDSK RASA
Fltna Neandrtlc
N K T E R P K L A
D Y FA L E N H O
N E A D RT L SK H O
SC N E
Strun, fakt, e nkter vyhynul lidsk rasy mly jinou stavbu, nen dkazem pro evoluci. Anatomick
odlinosti lze vidt u odlinch lidskch ras v kad dob. Lebky Amerian a Japonc, Evropan a Aboridin,
Eskymk, ernch nebo Pygmej nejsou stejn. Pesto to nezna, e nkter rasy jsou primitivn a jin
rozvinut.
Pokud by za tisce let vdec nalezl lebku Ameriana vysokho 1.90 metru, co il v roce 2000 a rozhodl se ji
srovnat s lebkou Japonce vysokho 1.60 metru, kter tak il v 21.stolet, pozoroval by mnoho rozdl, pedevm
ve velikosti.
Pokud by podle tchto rozdl tvrdil, e Amerian byli pokroilej v evolunm procesu, zatmco Japonci
byli jen primitivn hominidi, jeho vklad by byl vru vzdlen pravd.
Navc velikost lebky nen mtkem pro to, zda
je lovk inteligentn nebo schopn. Mnoz lid
maj adekvtn vyvinut tlo, ale omezenou
Pokud se nebudou Aboridinov msit
mentln kapacitu. Podobn existuj velmi
s jinmi rasami, zstanou jako
inteligentn lid, jejich tla a tud i lebky jsou
Aboridinov. Nestanou se napklad
drobnj, ne u ostatnch. Hodnotit lebky tchto
rasou Evropan. Bez ohledu na to, jak
lid v tazvanm evolunm procesu pouze podle
dlouho to potrv, tito lid nezskaj
nov vlastnosti. Objem jejich lebky
velikosti by jist nemlo dnou vdeckou
neporoste oproti dneku a
hodnotu, protoe dn takov aranm by
nevyvinou si dal anatomick
neodrelo fakta. Rozdly v obsahu lebky nemaj
monosti.
vliv na inteligenci a schopnosti, jak je dobe
znmo.
Lebka toho, kdo se bhem ivota intenzivn
zabv duevnmi aktivitami neroste. Pouze se
stv duevn schopnjm. Inteligence se nemn
podle velikosti mozku, nbr organizac neuron a
jejich spojen uvnit mozku. 3
Imitace u opic nezna, e opi se mohou
vyvinout v lidi
Darwinist tvrd, e schopnost napodobovat u
op je dkazem pro jejich tvrzen, e opi se
vyvinuli v lidi. Pravda, opi jsou schopni
napodobovat gesta a chovn, kter vid. Jsou-li tak
vycvieni, dovedou rozliovat tvary a barvy
objekt a reagovat inteligentn na stimulaci. Avak
to neznamen, e postupem asu se vyvinuli v lidi. Pokud by tomu tak bylo, pak vechny ivoin druhy znm
svou inteligencpsi, koky, konby se mli postupn vyvinout v lidi.
Napklad jsou-li papouci cvieni, dovedou poznat hranat tvary od kruh, ervenou od modr a pemstit
pedmty na sprvn msta. Navc papouci dovedou napodobovat lidsk hlasy, co opi nedovedou. V ktermto
ppadpodle absurdnch tvrzen darwinistexistuje u papouk vt monost vyvinut se v lidsk bytosti.
Lika je dalm zvetem znmm svou inteligenc. Podle neopodstatnn a nevdeck logiky darwinist by se
mla velikost lebky liky postupn zvtovat mrn s inteligenc a za as by se tito savci mli vyvinout ve druh
tak inteligentn a uvdoml jako jsou lid. Jene takov transformace si nikdy neodehraje. Liky byly vdycky
likami.
Je podivuhodn sledovat lidi s akademickou karirou, kterak se vn sna vysvtlit tato nesmysln tvrzen
krlenm vdeckmi termny a latinskmi slovy. Bez ohledu na rozvinutost duevnch schopnost a manuln
zrunosti nebo napodobovnm toho, co vid kolem sebe, to z nich jednoho dne neudl lidi. Opi byli vdy opi a
zstane to tak. A bez ohledu na to, jak tvrd mohou evolucionist argumentovat naopak, pravda je zejm: lovk
nevznikl evolunm procesem, ale byl stvoen Bohem, s inteligenc, vdomm a svdomm, kter mu Bh dal.
lovk byl stvoen jako lovk a tak existoval od svho stvoen. Toto je pravda, kterou nm ukzali moudrost
a vda.
Harun Yahya
n
r
n
i
g
a
m
i
DN PRIMITIVN LOVK
NEEXISTOVAL V DNM
OBDOB HISTORIE
Napl op, napl lovk, jak je zde
vyobrazen, nebo jakho potkvte v
novinch, asopisech a dokonce i v
uebnicch, nikdy neexistoval. Opi byli
pod opi; lid byli vdycky lid. Tyto
kresby jsou mylnm produktem mysl
evolucionist, a neodrej skutenou
historii.
3. Ramapithecus je znm jako nejvt a nejdle trvajc padlek evolun teorie. Toto jmno dostala fosilie
nalezen v Indii roku 1932, kter dajn zastupovala prvn stdium odtpen lovka od opa, kter se dajn
odehrlo ped 14 miliony let. Tato fosilie byla uvna jako solidn dkaz evolucionisty po snad 50 let. Avak dal
analzy odhalily, e dentln charakteristiky Ramapitheca byly dosti podobn ijcm impanzm. Kupkladu
Theropicthecus galada, pavin ijc ve vysokch nadmoskch vkch v Etiopii, m ezky a piky, je jsou
malmi pbuznmi tch ijcch op a krtk obliej jako Ramapithecus. V dubnovm vydn Science z roku
1982, v lnku s nadpisem Lid ztrcej ranho pedka ohlsil, e Ramapithecus je jenom vyhynul orangutan.
4. V ervenci 1984 byla skoro kompletn zkamenl kostra evidentnho lovka nalezena v jezee Lake
Turkana v Keni. Pedpokldalo se, e tato fosilie, s pezdvkou Turkansk chlapec, byla kolem 12 let star a byla
by vysok 1.83 metru, kdyby chlapec dospl. Vzpmen struktura kostry se nijak neli od dnench lid. Dlouh
vysok postava tto kostry naprosto sed ke kostrm lid v souasnosti obvajcch tropick oblasti svta. Richard
Leakey uvedl, e chlapec by zstal v dnenm davu nepovimnut.4 Jeliko byla tato lidsk kostra nalezena ve
vrstv, jej vk byl uren na 1.6 milion let, bylo to klasifikovno jen podle st jako dal zstupce Homo
erektus. Chlapec Turkana je typickm pkladem pedsudk a zaujatch vklad zkamenlin evolucionisty.
5. Lucy je jmno dan fosilnmu objevu antropologa Donalda Johansona v roce 1974. Mnoz evolucionist
tvrdili, e Lucy byla pechodnou formou mezi lidmi a takzvanmi hominidnmi pedky. Jene nsledujc analza
tto fosilie odhalila, e Lucy je pouze pslunkem vyhynulho druhu opa znmho jako Australopithecus.
Velikost
mozku
Australopitheca je obdobn
jako u impanze. Mnoh
Prvn nalezen zkamenlina
dal charakteristikyjako
Ramapiteka sestvala z nepln
elisti ve dvou kusech (viz ne).
detaily na lebce, blzkost
Ale evolun umlci nemli
o, ostr stoliky, struktura
problm kreslit fiktivn prosted se
doln elisti, dlouh pae a
leny rodiny Ramapitheka, zaloen
jen na tto jedin kosti elisti.
krtk nohytvo dkaz,
Potom bylo pochopeno, e tento
e tito tvorov se nijak
tvor, jeho rodina a habitat byli
neliili
od
dnench
rekonstruovny z jedin kosti, byl
doopravdy obyejnm opem.
impanz. Dokonce i pnev
Ramapithecus byl potichu odstrann
je podobn t u impanz.5
z fiktivnho rodokmenu lovka.
6. Richard Leakey
(David Pilbeam, Lid ztrcej
ranho pedka, Science, duben
prezentoval
lebku
1982, str. 6-7)
oznaenou
KNM-ER
1470o n ekl, e je star
2.8 milion letjako
nejvt objev v historii
antropologie. Podle nho
ml tento tvor malou
kapacitu
lebky
jako
Australopithecus, spolu s
tv podobnou dnenm
lidem a byl chybjcm
lnkem
mezi
Australopithecem a lidmi. Jene zakrtko vylo najevo, e lidem podobn tv lebky KNM-ER 1470, kter se asto
objevovala na oblkch vdeckch urnl a populrn vdeckch asopis, byla vsledkem nesprvnho
shromdn fragment lebkykterto chyba mohla bt zmrn.
Jak vidno, neexistuje vdeck objev, kter by podporoval, nekuli potvrzoval, evolun teorii, pouze nkte
vdci, kte v ni slep v. Tito vdci v v mtus evoluce sami od sebe, dokonce i pes nedostatek vdeckho
dkazu, a sna se i ostatn pimt, aby v ni vili, uvnm klamavch konstrukc a pedpojatch interpretac.
Vechny zprvy o takzvanch "lidskch pedcch" a ilustrace pouvan v tchto zprvch jsou jednodue padlky.
Solidn dkaz demoluje bchorku o lidsk evoluci.
E
L
A
F
Zdroj inspirace:
JEDIN KOST ELISTI
Harun Yahya
POHDKA O LUC
Y
S E R O Z P LY N U L A
S B O H E M L U C Y. . .
Dva evolun anatomov
, Solly Zuckerman a Ch
arles
Oxnard, prozkoumali zka
menlinu nazvanouLu
cy,
prohlenou za dvouno
hho lidskho pedka po
sv
m
vykopn v roce 1974.
Odmtli tvrzen a prohl
sili
,
e
anatomie Lucy a zpsob
chze se nijak nepodobal
y
lidskm a e jde pouze
o druh opa.
V nsledujcch letech
bylo oznmeno, e Lucy
je
urit druh opa, jak byl
hlavn titulek na oblce
asopisu Science et Vie
. Evolucionist museli
ct
sbohem Lucy coby dom
nlmu pedku lovka.
1. Richard E. Leakey, Tvoen lidstva (The Making of Mankind), London: Michael Joseph Limited, 1981, str. 43.
2. William R. Fix, Podomn prodavai kost (The Bone Peddlers), New York: Macmillan Publishing Company, 1984, str. 150-153.
3. Marvin Lubenow, Kosti svru (Bones of Contention), Grand Rapids, MI: Baker, 1992, str. 136.
4 Tamt, str. 83.
5 Richard Allan a Tracey Greenwood, Primti a lidsk evoluce" (Primates and Human Evolution) v uebnici ronk 13 Biologie, 1999, studentsk zdroje a materily,
Biozone International, vytitno na Novm Zlandu, str. 260.
LEBKA LIKY
St: 8.6 milion let
Obdob: Miocn
Msto nlezu: na
Pi navrhovn, e lid jsou dajn potomky opic, evolucionist poukazuj na rzn lebky coby
dkazpinejmenm v jejich och. Scne vykonstruovan kolem tchto lebek, kter pat bu
vyhynulm opm anebo rznm lidskm rasm, kter kdysi v minulosti ily, jsou vechno
podvod. dn zmna se neuskutenila bhem doby v obecn anatomii nebo ve struktue lebky
dnho ivho organismu a je nereln tvrdit, e opi takovou zmnou proli.
Jak zde vyobrazen 8.6 milion let star lebka liky ukazuje, li lebky se nikdy nezmnily. Liky
se z nieho nic nerozhodly dle rozvjet svou inteligenci, zvit obsah svch mozk a zmnit se v
jinou formu masoravce zmnou sv stavby. Liky byly vdycky liky, lvi vdy existovali jako lvi
a opi byli stle opi.
Jak konkrtn zjitn postupn potvrzuj, tvrzen, e iv organismy jsou si navzjem potomky a
e pedkem lid byl druh opa, je hrozn le.
Harun Yahya
VL LEBKA
St: 9.5 milion let
Obdob: Miocn
Msto nlezu: na
9.5 milion let star vl lebka zde na obrzku ukazuje, e vlci neprodlali dn zmny ve
struktue svch lebek bhem milion let. Tato stabilita se takt vztahuje na ostatn iv
tvory. Neobjevilo se pozmnn na lebkch vlk, tygr, kon, medvd ani opic. Je proto
nelogick, aby evolucionist trvali na tom, e opi postupn mnili svou anatomii v prbhu
asu a promnili se v lidsk bytosti.
Od 19.stolet darwinist klamali lidi nespotem podvod maskovanch jako vda. Dnes vak
vda pokroila a pot, co se po internetu stala iroce dostupnou, je nemon, aby tato le
vydrela.
Harun Yahya
TYG LEBKA
St: 79 milion let
Obdob: kda
Msto nlezu: na
dn tygr si nikdy jednoho dne nepomyslel, Pro bych nemohl kret po dvou? a nezaal tak init
mnnm sv kostern stavby.
Jak zde vyobrazen 79 milion let star fosilie odhaluje, tygi nikdy neproli procesem promny. Toto
plat pro vechny iv bytosti. Kad druh vznikl se vemi svmi uritmi vlastnostmi a zstal stejn
tak dlouho, jako peval na Zemi. Pedstava, e iv druhy jsou ve stlm stavu promny, e se
vyvjej od primitivnch po sloitj a e jsou si vzjemn potomkytoto vechno jsou jen vplody
pedstavivosti vbec nepodporovan vdeckmi poznatky.
Harun Yahya
LEBKA LIKY
St: 95 milion let
Obdob: kda
Msto nlezu: na
Darwinist se domnvaj, e budou-li se za miliony let opakovan objevovat slep nahodilosti, pak
e vyprodukuj zzraky. Pedstavuj si, e slep nhoda me promnit neiv ltky jako je pda v
iv tvory a jeden iv druh v jinteba ryby v krokodly, krokodly v dinosaury, dinosaury v
ptky nebo medvdy ve velryby. Skutenost je, e dn lika ani krokodl, jetrka ani ryba ani
asa nebo kvtina nikdy neprodlali takovou zmnu. Fosilie star stovky milion let prokzaly, e
iv vci neprochzely zmnami ani transformacemi za celou tu dobu. Tak jako 95 milion let
star li lebka na obrzku, vechny fosilie odhaluj, e darwinismus je neplatn.
Harun Yahya
LEBKA VLKA
St: 9.3 milion let
Obdob: Miocn
Msto nlezu: na
Kdyby byla tvrzen evolucionist pravdiv, pak by se lebky vlk, kte ili ped 9.3 miliony lety, mly
znateln odliovat od lebek vlk ijcch dnes. Ale jak lze vidt na zde vyobrazenm exempli, lebka
souasnho vlka a ta star 9.3 milion let jsou shodn. dn vlk si pes zsah milion let nepoloil
otzku, Pro bych nemohl rozit sv schopnosti a sloit operu? a nezmnil se v hudebnka, ani si
nepomyslel, Pro nenavrhuji palce? a nepokusil se stt architektem.
Jak fosiln zznam jasn dokazuje, nejen vlci, ale dn iv druhy neprodlaly takov zmny ve fyzick
stavb, a dn iv forma se nikdy nevyvinula v jinou. Darwinist vak tvrd, e evolun zmnykter
nelze pozorovat nikde ve fyzickch vlastnostech ryb, plaz, ptk ani savcse skuten odehrly u opic;
a e nkter druhy op se promnily v lidsk bytosti. Jene sama o sob je stze u ostatnch ivch tvor
dostaten, aby ukzala, e toto tvrzen je le.
Harun Yahya
Harun Yahya
LEBKA PANDY
St: 88 milion let
Obdob: kda
Msto nlezu: na
Fosiln zznam prokzal, e pandy stle existovaly jako pandy a nikdy neprodlaly vvoj. Jednm
takovm dkazem je tato 88 milion let star zkamenl lebka pandy na tomto obrzku.
dn z pand, kter kdy ily, si nikdy neekla, Nkdy se mohu postavit na dv nohy, take pro bych
nemohla chodit po dvou pod a stt vzpmen? a nsledn nezmnila svou kostern stavbu. Pandy
pod zstvaly naprosto stejn, se vemi charakteristikami, kter maj, navzdory uplynut destek
milion let.
Tento fakt ohledn pand se vztahuje i na vechny ostatn formy ivota. dn iv vc nikdy neprola
procesem vvoje ani nezakusila transformaci.
Harun Yahya
LEBKA TYGRA
St: 78 milion let
Obdob: kda
Msto nlezu: na
Provdn zmn na lebkch vyhynulch druh opa a jejich vyobrazovn jako dkazu pro dajnou
lidskou evoluci se pro darwinisty stalo doslova zvykem. Akoli byly jejich vindly pokad a vdy
odhaleny, zpsob, kterak v tom nadle pokrauj, je znamenm jejich zoufalstvprotoe miliony
fosilizovanch vzork lebek patcch bezpotu ivotnch forem, prokzaly, e ani iv formy, kter
potkvme dnes, ani ty, co se vyskytovaly v minulosti a s nimi se hojn setkvme ve fosilnm
zznamu, nikdy neprodlaly evoluci.
Fosilie dokumentuj, e tygi vdy existovali jako tygi, vlci jako vlci, nosoroci jako nosoroci a
orangutani jako orangutani.
78 milion let star zkamenlina tygra zde vyobrazen je jen jednm pkladem. Neexistuje rozdl mezi
lebkami tygr, co existovali ped 78 miliony let a tmi, co ij dnes.
Harun Yahya
LEBKA MEDVDA
St: 80 milion let
Obdob: kda
Msto nlezu: na
Zpsob, jakm se mdia sna portrtovat darwinismus jako nezpochybniteln vdeck fakt, je ve
skutenosti nsledkem ideologickho zpasu. Fakticky je darwinismus dobe znm jako zastaral
teorie, kter je stle vce v rozporu s vdeckmi poznatky. Zkamenliny pat mezi poznatky, kter to
ovuj.
Evolucionist tvrd, e lid a opi jsou dajn potomky jedinho pedka, ale nejsou schopni vysvtlit
neptomnost sebemen zmny u lebky, stavby hlavy, nebo kostry kterhokoli ivho organismu
bhem destek milion let. Otzka, pro by se mli opi jednoho dne vyvinout v lidsk bytosti, kdy se
dn takov zmna neuskutenila v anatomii kterhokoli jinho druhu, zstv bez odpovdi.
Evolucionist nemaj racionln odpov na otzku, pro opice a medvdi nezaali tak mluvit,
komponovat, produkovat obrazy a sochy, stavt psobiv budovy, pst romny, bsn, hry a scne,
init technologick objevy a zkoumat vesmr.
Tm zpsobem, jako se medvdi nikdy nerozhodli zskat pokroil vlastnosti a zmnit se v jinou
formu ivota, se ani opi nezmnili v lidsk bytosti. Medvdi stle existovali jako medvdi, opi jako
opi a lid jako lid.
80 milion let star medvd zkamenlina na tomto obrzku se neli od dnench exempl, zjevujc
tento fakt pro vechny, kdo chtj vidt.
Harun Yahya
Harun Yahya
Harun Yahya
AMPION
St: 100 milion let
Msto nlezu: Myanmar
Obdob: Kda
Zkamenlina ampionu na obrzku ukazuje, e ped 100 miliony let existovaly tyto formy ivota s vemi
svmi funkcemi a vlastnostmi pln ptomnmi a od t doby se nezmnily. Pesn stejnm zpsobem
miliony zkamenlin vykopanch od poloviny 18.stolet odhaluj, e evoluce se nikdy neodehrla. Proto
paleontologov, kte opustili svoje pedsudky mus opustit tak evoluci a darwinismus, jak je vyjasnno v
knize Bli pohled na dkaz:
Navzdory jasnmu slibu, e paleontologie poskytuje porozumn evoluci, prezentovala jaksi protivn obte pro
evolucionisty, z nich nejvce neblaze proslulmi jsou "mezery" ve fosilnm zznamu." Richard L. & Christina E.
Kleiss, Bli pohled na dkaz, Publikace Hledn pravdy, Mart 2004, str. leden
PTEEK
St: 100 milion let
Msto nlezu: Myanmar
Obdob: Kda
Vyobrazen brouk, pslunk eledi Cantharidae, je dleitm dkazem, e ptekov pouvali stejn
chemick obrann mechanismus ped 100 miliony let. Podle vdeckho listu publikovanho Georgem
Poinarem z Oregonsk univerzity, autoritou na jantar, exemple hmyzu, kter uvali chemickou obranu,
byly dve objeveny ve fosilnm zznamu. Napklad vky s jedem rznch chobotnic z jurskho obdob,
termitch vojku v dominiknskm jantaru obsahovaly obrann vmky. Jin nalezen dominiknsk
jantary obsahovaly rozmanit druhy erv, kte tak vyuvali podobnho mechanismu. Ale jet jsme se
nikdy nesetkali s takovm exemplem pteka tohoto st uvajcho tento mechanismus.
Pokud njak iv bytost pln vyuvala vjimen sloitho obrannho mechanismu ped 100 miliony
letkdy byl ivot, jak evolucionist tvrd, dajn velmi primitivntak je samozejm nemon, aby to
evoluce vysvtlila.
Harun Yahya
MRAVKOLEV
St: 100 milion let
Msto nlezu: Myanmar
Obdob: Kda
Podle nevdeckch tvrzen evolucionist motli a sloni, velryby a mravenci, orchideje a kopivy,
lidsk bytosti a ryby, vichni dajn sdl spolenho pedka.
Fosiln zznam je nejdleitjm dkazem vyvracejcm toto tvrzen. iv formy jsou zachovny
pesn takov jako byly ped destkami tisc, destkami milion a dokonce stovkami milion let
dvno. Takto by zkamenliny ivch forem, kter kdysi existovaly, mly ukzat imaginrn
pechodn formy, jak si osvojovaly souasnou podobu. Stopy takzvanch spolench pedchdc
by se tak mly vyskytovat. Jene ani pechodn formy ani dajn spolen pedkov toho druhu
jak evolucionist tvrd nelze nikde ve fosilnm zznamu vidt. Miliony vzork jako 100 milion let
star mravkolev na obrzku ukazuj, e iv vci pod zstvaly nezmnny. Jinmi slovy teorie
evoluce zstv neprokzan.
Harun Yahya
SRPICE
St: 100 milion let
Msto nlezu: Myanmar
Obdob: Kda
Evolun publikace vyobrazuj kad nov fosiln nlez jako dajn podporujc teorii evoluce. Zprvy
se objevuj pod titulky jako Stopy naich pedk nalezeny, Evoluce hmyzu konen deifrovna
nebo Pedchdce mouchy objeven, jene bli ten odhal, e nic v tchto zjitnch vbec
nepodporuje evoluci. Naopak, vechna fakta evoluci vyvracej. Ale fakta se pejdou zpsobem
pedpojatho podvn zprv, vdeck skutenosti jsou ignorovny a fikn darwinistick mty se
opakuj namsto vdeckch skutenost.
Avak u nen nadle mon, aby veejnost vila takovm fantazim. Nespoet zkamenlin jako jsou
ilustrovan exemple, bylo ukzno a fakt, e pvod ivota nele v evoluci byl dokzn
nezpochybnitelnm dkazem.
Harun Yahya
BROUK Z ELEDI
MOKADNKOVITCH
St: 50 milion let
Msto nlezu: Polsko
Obdob: Eocn
Darwinist tvrd, e kdy bylo bahno prac nhody takovmi
prodnmi kazy jako blskn bhem dlouhho obdob, vsledek umonil re, karafity, ptky, hmyz
a lidi, kte buduj msta, zkoumaj stice atomu, komponuj symfonie a cestuj do vesmru. I k
zkladn koly by to povaoval za absurn smn a nelogick a logicky nedostaujc, ale z ist
ideologickch pin to evolucionist tvrd se v vnost.
V listu publikovanm asopisem Scientific American evolucionista George Wald dlouze popisoval jak
nhoda me udlat cokoli, poskytne-li se j dostaten as. Takto pokraoval:
Za takovou dobu se nemon stv monm, mon pravdpodobnm a pravdpodobn prakticky jistm.
Jeden si mus jen pokat: as sm dl zzraky. (George Wald, "The origin of life'. Scientific American, sv. 191
(2), srpen 1954, str.48))
Waldova slova jsou nejvce ohromujcm pkladem evolun logiky. Faktem je, e i po ubhnut 2
miliard nebo 100 miliard let nebudou kameny a hlna schopny se vyvinout v lidsk bytosti, kter ct,
mysl, posuzuj, raduj se, tvo umleck dla, bdaj, miluj a jsou milovni. ivot je prac naeho
Ulechtilho a Mocnho Pna, nikoli slep nhody.
NE ULITA
St: 100 milion let
Msto nlezu: Myanmar
Obdob: Kda
Ukazovan vzorek jantaru je star 100 milion let a obsahuje ulitu neka. Skutenost, e neexistuje
rozdl mezi ulitami dnench nek a tch, co ili ped 100 miliony let zcela vyvrac tvrzen
evolucionist. Kdyby se neci vyvjeli, jak tvrd evolucionist, potom by stavba jejich ulit z doby
ped 100 miliony let mla bt velmi odlin od dnench ulit. Ale nen mezi nimi ani ten
nejdrobnj rozdl a toto je jeden z dkaz, e evoluce se nikdy nestala a e pvodem ivota je
Stvoen.
Harun Yahya
MOTLEK
St: 50 milion let
Msto nlezu: Polsko
Obdob: Eocn
Prozkoumnm vdeckch zjitn z neutrln perspektivy me kdokoli jasn vidt, e tvrzen Darwina
jsou nepravdiv. Dosud napklad nebylo Darwinovo tvrzen, e iv druhy prochzej malmi
ddinmi zmnami v prbhu asu podpoeno dnmi vdeckmi daji. Vecko, co mme jsou
fantazie, prce pedstavivosti darwinist a ideologick nalhavost.
Dobe znm britsk biolog Brian Goodwin popisuje, jak nepov Darwinova teorie dn vdeck
podstaty:
Darwinovy pedpoklady, e strom ivota je postupnm nahromadnm drobnch ddinch odlinost se
ukazuje bt bez vdeck podpory. Njak jin proces je odpovdn za vznik monost ivota, tch
distinktivnch znak, kter separuj jednu skupinu organism od druhryby a obojivelnky, ervy a hmyz,
pesliky a trvy. (George Wald, "The origin of life, Scientific American, sv. 191 (2), srpen 1954, str.48)
Odkazovnm na jin proces jako odpovdn za vznik ivch vc, Goodwin vlastn odkazuje na fakt
Stvoen, akoli je neochoten to takto oteven popsat. Jene fakt, kter je mu tak nepjemn piznat
me pod vidt kad, kdo m rozum.
NOHA PLAZA
St: 100 milion let
Msto nlezu: Myanmar
Obdob: Kda
Zkamenliny v jantaru jsou dleitmi pklady druh lesnho ivota, jak existoval
ped miliony let. Vzkum exempl v jantaru poskytuje informaci nejen o ivch
formch v nm uchovanch, nbr tak o jejich habitatu a dalch ivoich v jejich
ekosystmu. Tato 100 milion let star fosilie ukazuje, jak petrvala plaz konetina
beze zmny navzdory tomu, e uplynulo takov mnostv asu. Jakkoli vlastnosti maj
plazi dnes, stejn mli ped 100 miliony let.
Harun Yahya
Ager napsal tato slova v roce 1976. rove, je nyn doshla vda a technologie, vyvrtila
vechna tvrzen evoluce. Jednm z nedleitjch dkaz toto stanovujcch je fosiln zznam.
Nespoet exempl jako je tento 50 milion let star pavouk na obrzku, naprosto vyvrac
Darwinovu teorii.
Harun Yahya
BROUK (Scraptiidae)
St: 50 milion let
Msto nlezu: Polsko
Obdob: Eocn
Pokud m njak hmyz, co existoval ped 50 miliony let, vechny orgny a vlastnosti, jako stejn
hmyz dnes, tak je nemon tvrdit, e tato ivotn forma zskala svou souasnou podobu postupnm
vvojem. Bdn za uplynulch 150 let nebo tak nevyprodukovalo dn kandidty na dajnho
pedka pro vce ne 1 milion znmch druh hmyzu. Ani nen pravpodobn pedvdat njakou
odpov v budoucnu, protoe hmyz nen potomkem spolenho pedchdce. Hmyz nezskal svou
dnen podobu evoluc. Kad druh je stvoen se svmi uritmi charakteristikami a nikdy se
nezmnil tak dlouho jak jeho druhy pevaj. Fosiln zznam je pro to nejdleitjm dkazem.
DLOUHOSOSKA
St: 50 milion let
Msto nlezu: Polsko
Obdob: Eocn
Dokonce po 150 letech hledn fosili nebyla nalezena ani
jedin fosilie pechodn formy ukazujc spojen mezi dvma
ivmi formami. Kad objeven fosilie odhaluje, e iv
organismy vznikaj se vemi svmi rysy ji nedotenmi, a e
byly stvoeny. Jednou takovou fosili je 50 milion let star
dlouhososka na obrzku. Dlouhososky zstaly nezmnny a zachovaly si vechny svoje
charakteristiky navzdory ubhnut 50 milion letijc dkaz, e evoluce se nikdy nestala.
Harun Yahya
MUCHNIKA
St: 50 milion let
Msto nlezu: Polsko
Obdob: Eocn
Pokud by byla tvrzen evolucionist pravdiv, a iv druhy se neustle mnily ode dne svho prvnho
objeven, potom druhy ijc ped miliony let by se nemly moc podobat tm, co ij dnes. Vvoj, zmna a
prokrok by mly bt vude pozorovny. Jene fosiln zznam zjevuje prav opak. Scne postupnho
vvoje, kter se objevuj v evolunch novinch a urnlech jsou vecko vmysly, zcela se rozchzejc s
realitoujak je popsno dokonce i v evolunch knihch:
Byl v evoluci pokrok? Jsou novj rostliny a zvata pokroilej ne jejich pedchdci nebo alespo sloitj?
Oveme ne. (Richard Ellis, Aquageneze, Pvod a evoluce ivota v moi, Penguin Books, 2001, str. 7)
BROUK (Scydmaenidae)
St: 100 milion let
Msto nlezu: Myanmar
Obdob: Kda
Jedno sto milion let je relativn dlouh doba pro dovren dajnho evolunho vvoje pro jednu
formu ivota. Kdyby byla hlediska evolucionist sprvn, tak v prbhu asu by se tito brouci mli
zmnit ve velmi odlin formy a nemli by se nijak podobat broukm, co jsou dnes stle naivu.
Jene navzdory uplynut milion let brouci z tto eledijako vechny ostatn formy ivota
neprodlali ani tu nejmen zmnu. Byli stejn ped 100 miliony let jako jsou dnes, co in vahu
o evoluci nemonou.
Harun Yahya
TIPLICE (Tipulidae)
St: 100 milion let
Msto nlezu: Myanmar
Obdob: Kda
Fosilie jsou ohromn vznamn, protoe jasn odhaluj, zpsobem, jemu me kad porozumt, e
evoluce se nikdy nestala. Proto francouzsk zoolog Pierre Grass k:
Naturalist nesm zapomenout, e proces evoluce je odhalen jen skrze fosiln formy. Znalost paleontologie je
proto podmnkou; jen paleontologie jim me poskytnout dkaz evoluce. (Pierre Grass, Evoluce ivch
organism, New York: Academic Press, 1977, str. 297)
Jene veker prce proveden paleontology za uplynulch 150 let pedstavila evolucionistm obrovsk
zklamn. dn stopy z minulosti neposkytly dn zjitn na podporu tvrzen evolucionist. Vechny
fosilie dosud vykopan, bez vjimky, zna, e iv organismy jsou prac Vemohoucho Pna a nikoli
nhody.
BROUK (Throscidae)
St: 50 milion let
Msto nlezu: Polsko
Obdob: Eocn
Jednou z technik propagandy, kterou darwinist pouvaj
nejinnji, je poskytovat podrobn popis neho, co se nikdy
nestalo, jako kdyby tomu tak bylo. Kupkladu evolun lnky
dlouze popisuj mutace a prodn vbr, pestoe nemaj schopnost dt vzniknout novm druhm. Pipisuj
tmto fiktivnm mechanismm kreativn moc (Bh je nadto dozajista povznesen).
Pravda hmoty je velice odlin. Jene kvli tto indoktrinaci si mnoz lid se skrovnmi znalostmi pedstavuj,
e evoluce je nepopirateln, neoddliteln heln kmen biologie. Ve skutenosti je to dlouho, co vda
odepsala evoluci.
Arthur Koestler popisuje deziterpretaci prodnho vbru a mutace, kter jsou zobrazovny jako dva
mechanismy evoluce, ale kter vbec takovou moc nemaj:
Mezitm vzdlan veejnost dle v, e Darwin poskytl vechny podstatn odpovdi kouzelnou formulkou
nahodilch mutac dohromady s prodnm vbremdost neznal faktu, e nahodil mutace se ukzaly bt
nedleit a prodn vbr rovn. (Luther D. Sunderland, Darwinova hdanka, Master Book Publishers, California,
1988, str.32)
Harun Yahya
SEK
St: 50 milion let
Msto nlezu: Balt, Jantarnyj, Rusko
Obdob: Eocn
Organismy ze du Opliones, jich existuje
odhadem asi 6400 druh, pat do tdy
Arachnida (pavoukovci). Teorie evoluce
nedovede vysvtlit, jak se vytvoila jedin
blkovina nebo prvn iv element, a jet
mn, jakto e organismy se nezmnily po
destky milion let.
Jednou ze zkamenlin, kter umluje
evolucionisty, je 50 milion let star sek na
obrzku. Zpsob, jak zstal sek nezmnn po tak dlouhou dobu neme bt objasnn v pojmech
evoluce. Existuje jen jedno mon vysvtlen: Stvoen.
HALKA
St: 50 milion let
Msto nlezu: Polsko
Obdob: Eocn
Zsadn tvrzen darwinismu je, e iv organismy se neustle
mn a vyvjej v dajnm evolunm procesu. Jene
pozorovn neodhaluje dn doklad tto fantazie darwinist.
Vdeck objevy za poslednch 150 let nepotvrdily
darwinismus ani jedenkrt. Naopak, kad nov zjitn bylo
dalm umrkem. Jednm takovm objevem je 50 milion let
star halka na obrzku. Tato zkamenlina je dokladem, e,
tak jako jin druhy much, se ani halky nikdy nezmnily,
nikdy se nevyvjely.
Harun Yahya
DLOUHOJKA (Raphidioptera)
St: 125 milion let
Msto nlezu: Santana tvar, Pnev Araripe, Brazlie
Obdob: Kda
Dlouhojky, jich existuje odhadem zhruba 150 druh, jsou pslunkem eledi Raphidiopterajinou
formou ivota ukazujc, e evoluce se nikdy nestala. Vlastn vdeck kruhy jsou si dobe vdomy toho,
e fosiln zznam nepodporuje evoluci. Ale kvli sv ideologick zvislosti na teorii tento fakt nikdy
nepiznvaj oteven.
Ve svoj knize Aquageneze, Pvod a evoluce ivota v moi, Richard Ellis stanovuje, e fosiln zznam
prokazuje stzi, spe ne zmnu oekvanou evoluc:
Fosiln
dkaz
neposkytuje
opravdov odpovdi na otzky
sestupu
nebo
vztah,
ale
nepochybn demonstruje trvalost a
sloitost historie ivota na Zemi.
(Richard Ellis, Aquageneze, Pvod
a evoluce ivota v moi, Penguin
Books, 2001, str. 6)
Harun Yahya
LEBKA HYENY
St: 73 milion let
Msto nlezu: Dai Lin, Yun Nan, na
Obdob: Kda
Historie evoluce je naplnna podvody. Byly uinny pokusy vyobrazovat zkamenliny rznch
vyhynulch forem ivota nebo dokonce fragment zkamenlch kost jako doklad imaginrnch
pechod. Zkamenliny ivch druh byly veejnosti dlouho pedkldny evolucionisty jako iv vci, co
se vyvjely. Ale znateln ticho nyn nahradilo tyto zavdjc spekulace o fosilich. Eventuln, jak
mete vidt na zde ukzan lebce hyeny star 73 milion let, se dolo k poznn, e mnoh souasn
formy ivota ily ped miliony let v pesn stejn podob, jako maj nyn, a e tud se nikdy nevyvjely.
Nyn nadeel as, aby evolucionist skoncovali se svmi podvody a spekulacemi o mtech lidsk evoluce.
Harun Yahya
LEBKA RYSA
St: 65 milion let
Msto nlezu: Ma Ling Mountain, na
Obdob: Paleocn
Vechny dleit detaily, vetn zub tohoto zvete, lze vidt na tto 65 milion let star lebce.
Vesmr stvoen Bohem obsahuje bezvadn zzraky Stvoen. Kad projev krsy ve vesmru je tak
projevem Jeho vemocnosti a svrchovanho umn. Je to Bh, Kdo tvo z nieho a neexistuj hranice
Jeho Stvoen.
Darwinismus se sna, aby lidi zapomnli, e obvme vesmr pln dokonalch detail. Ve skutenosti
vak kdokoli hledc na nespoetn organismy vidc jak tyto vechny ily v pesn stejn podob po
miliony letjak demonstruje 65 milion let star lebka rysabude osvobozen od tto indoktrinace a
dojde k zvru, e obvme svt pravch zzrak. Vechny entity jsou dlem Vemohoucho Boha.
Harun Yahya
LEBKA AKALA
St: 51 milion let
Msto nlezu: Gao Xiong, Taiwan
Obdob: Paleocn
dn zkamenlina znac, e formy ivota sdl jednoho pedchdce,
nebyla nalezena. Ve fosilnm zznamu neexistuje nznak, e iv vci jsou v neustlm stavu promny. Tak
pro jsou darwinist tak odhodlni dret se svoj teorie? Pro trvaj na obhajob mylenky, e se iv vci
vyvjely, kdy existuje tolik doklad, e byly ve skutenosti stvoeny Bohem? Pina je ideologick.
Obhajovn teorie evoluce m zsadn dleitost pro materialistick a ateistick ideologie.
Bez ohledu na to, jak moc darwinist trvaj na teorii evoluce, fosiln zznam neustle produkuje dal dkaz,
kter to naprosto diskredituje. 51 milion let star lebka akala na obrzku je jednm takovm pkladem.
Fosilie odhaluje, e, prv tak jako elvy, tygi, liky, norci, lvi, nosoroci a vechny ostatn organismy,
akalov nikdy v dn dob neprochzeli postupnm vvojem.
Harun Yahya
LEBKA LEOPARDA
St: 73 milion let
Msto nlezu: Qi Pan, Yun Nan, na
Obdob: Kda
skoky a techniky darwinist, co pouvaj, aby olili lidi, jsou nyn zcela neinn. elc atlasm, kter
dlaj skutenost stvoen krystalicky jasnoua bezpotu zkamenlin, co demonstruj, jak se iv vci nikdy
ani trochu nezmnilydarwinist vidli, e vechny vci byly vytvoeny z nieho. Jejich lsti byly tak
odhaleny a inn neutralizovny.
Sama o sob tato 73 milion let star leopard lebka sta, aby ukzala, e vecky pohdky o zmnch, ktermi
dajn prochzej iv organismy jsou naprosto neplatn. Ukazuje, e leopardi ijc ped 73 miliony let mli
naprosto stejn vlastnosti jako leopardi ijc dnes.
Harun Yahya
LEBKA ZEBRY
St: 45 milion let
Msto nlezu: Xi An, na
Obdob: Eocn
Bh stvoil vechny iv vci s jejich odlinm vzhledem a podobami. Stejnm zpsobem, jak se
jejich zpsob ivota a poteby li, tak jsou znan rozdly v jejich tlesn stavb. To znamen, e nen
tk popsat vykopan fosilie, inc monm stanovit anatomick rysy organismu, jeho zkamenlina
byla objevena. 45 milion let star zkamenlina zebry na vyobrazen vykazuje tuto odlinost. Je
evidentn, e nen rozdl mezi rysy fosilie a tmi na lebce dnen zebry.
Nen pochyb o tom, e toto je jeden z Boch zzrak. Vdeck dkaz v ruce je pli definitivn, ne
aby ho vdci mohl popt, dokonce i kdy jsou evolucionisty. Je vdeckm faktem, e druhy se nemn
a e neprodlaly evolun proces.
Harun Yahya
Harun Yahya
LEBKA MVALA
St: 4.3 milion let
Msto nlezu: Gan Su, na
Obdob: Pliocn
Vzorky zkamenlin star miliony let, jsou-li srovnny se souasnmi formami ivota,
odhaluj, e nebyl dn pechod v morfologii a e evoluce od jednoho druhu k jinmu se
nikdy nepihodila. Tento fakt se vztahuje stejn na mravence a motly, ledn medvdy a
jetrky, a octomilky a zebry. Darwinova teorie evoluce nen podloena vbec dnmi
vdeckmi zjitnmi. dn dkaz pro jej podporu nebyl vyprodukovn od dob Darwina.
A s kadm uplynulm dnem fosiln zznam in nedostatek dkazu jet zetelnjm. Tato
4.3 miliony let star lebka mvala jasn ukazuje, e Darwin se pln pletl.
Harun Yahya
LEBKA OPICE
St: 32 milion let
Msto nlezu: Qing Dao, na
Obdob: Oligocn
Ani jedna fosilie majc napl op a napl lidsk znaky nebyla nikdy nalezena. Vechny fosilie vdy
zobrazovan jako doklad dajn evoluce lovka byly odhaleny jako mystifikace a vechny byly
sthnuty samotnmi evolucionisty. Ve, co jim zbylo jsou scne zaloen na darwinistickch
pedstavch.
Konkrtn zjitn prokzala, e opice pod existovaly jako opice, kdeto lidsk bytosti byly vdycky
lidsk. Jednm takovm nlezem je 32 milion let star opi lebka.
Harun Yahya
LEBKA VELBLOUDA
St: 3.9 milion let
Msto nlezu: Gan Su, na
Obdob: Pliocn
Podle evolunch tvrzen musela bt velk lebka velblouda, dlouh krk a hrby vsledkem po sob
jdoucch mutac. Nsledkem toho by muselo existovat bezpoet savc s polodlouhmi krky, divn
tvarovanmi hlavami a vznikajcmi hrby. Tyto imaginrn formy ivota by se mly asto vyskytovat
ve fosilnm zznamu a nemla by bt ani stopa po pln vyvinutch velbloudech v dob ped miliony
let, jako je ten ukazovan ve. Ovem informace z fosilnho zznamu ukazuj, e takov vymylen
pechodn formy nikdy neexistovaly. Velbloudi nikdy neprodlvali pechodn stdia a pod
existovali jako pln vyvinut velbloudi.
LEBKA ED LIKY
St: 78 milion let
Msto nlezu: Lan Zhou, Gan Su, na
Obdob: Kda
Teorie evoluceohledn n bylo vyprodukovno nekonen falench kus dkazu a kter byla
udrovna naivu vynalznm zcela neuvitelnch scnnyn dorazila ke konci svho ivota.
Lid si uvdomuj, e elili ohromnmu klamu. Od nynjka dle nebude mt dn scn
vymylen darwinisty inek a kolaps jejich teorie bude valem pokraovat, protoe vdeck
tvrzen evoluci pln vyvracej.
Tato 78 milion let star lebka liky ed je pouze jednm z dkaz, kter urychluj tento kolaps.
Darwinismus byl zcela zdiskreditovn zkamenlinami.
Harun Yahya
Harun Yahya
LEBKA NOSOROCE
St: 75 milion let
Msto nlezu: Gan Su, na
Obdob: Kda
Darwinist tvrd, e iv organismy jsou si vzjemn potomky a zskaly svou souasnou
podobu cestou postupnch zmn v prbhu asu. Kdyby bylo toto tvrzen pravdiv, mlo by
bt zejm z fosilnho zznamu. Jene zem vydv jen fosilie star miliony let, je jsou shodn
s druhy ijcmi dnes. Neexistuje ani jedna pechodn forma, aby potvrdila tvrzen darwinist.
Vechny iv vci od nejmench po nejvt, existovaly ped miliony let ve stejn podob jako
jsou dnes.
Kdy se ostatn iv organismy nikdy nezmnily, pak nezbv racionln a vdeck podklad
pro tvrzen, e lidsk bytosti se zmnily. Lid byli pod dokonale lidt, a nikdy se
nepozmnili.
Harun Yahya
CIBETKA MAL
St: 48 milion let
Msto nlezu: Gan Su, na
Obdob: Eocn
V roce 1993 Stephen Jay Gould napsal do asopisu Natural History o zpsobu, jak lze u ivch druh
pozorovat, e maj pesn tyt charakteristiky nap fosilnm zznamem:
Stze, neboli nemnn, vtiny fosilnch druh bhem jejich dlouhch geologickch obdob ivota, byla mlky
uznna vemi paleontology, ale skoro nikdy nestudovna vhradn, protoe pevaujc teorie se stav jako k
nezajmavmu nedkazu pro neevoluci. . . Zavalujc pevnost stze se stala nepjemnm rysem fosilnho
zznamu, ale ponechna ignorovna jako projev nieho (to jest neevoluce). (S. J. Gould, Cordelias Dilemma,
Natural History, nor, str. 10-18)
Jedinm dvodem pro evolucionist odkazuj na stzi ve fosilnm zznamu jako na nepjemnou je, e
kdyby se iv vci nemnily, tak to anuluje teorii evoluce. Tato informace, kter ukazuje, e evoluce se
nikdy nepihodila, je dkazem pro skutenost stvoen.
LEBKA IRAFY
St: 65 milion let
Msto nlezu: Meng Gu, na
Obdob: Kda
irafy jsou vyhlen svmi neobvykle dlouhmi krky. Darwinist hypotetizuj, e krky
tchto zvat se protahovaly postupn, jak se natahovaly, aby doshly na vy vtve.
Tento jeden z nejvce znmch klam evolun teorie je naprosto vyvrcen fosilnm
dkazem: irafy byly naprosto stejn ped 65 miliony let jako jsou dnes. Ve fosilnm
zznamu nen ani stopy po prochzen neustlmi zmnami a rostoucch krcch, kter by
doshly na vy vtve. irafy jsou dnes pesn stejn jako ped 65 miliony let.
Harun Yahya
LEBKA KANCE
St: 58 milion let
Msto nlezu: Shan Dong, na
Obdob: Paleocn
Darwinist byli schopni shromdit svoje pvodn
podporovatele pouvnm velice primitivn logiky. V
klimatu vdeck ignorance bylo snadn pesvdit
veejnost, e blkoviny a eventuln buky se mohly vytvoit spontnn z bltiv vody, e savci lovc ve
vod si pozdji vyvinuli ploutve a zmnili se v delfny a e opice se rozhodly pestat skkat ze stromu na
strom a chodit radji vzpmen a tak se vyvinuly v lidsk bytosti.
Vdy genetika a paleontologie byly neznm, take vechny tyto imaginrn pechody byly vyobrazovny
jako nezvratn fakta. Ale nyn jsou darwinist v mnohem obtnjm postaven. Vda genetiky odhalila
sloitou strukturu buky a jak jsou rysy pedvny z generace na generaci. Paleontologie ukzala, e
organismy se nikdy nezmnily. Bezpoet druh, jako je 58 milion let star lebka kance tady ukazovan,
zna, e iv vci vykazovaly stejnou sloitost ped miliony let jako souasn druhy. Ji nen mon, aby
darwinist klamali veejnost.
Harun Yahya
LEBKA ANTILOPY
St: 50 milion let
Msto nlezu: Da Quing, Hei Long Jiang, na
Obdob: Eocn
Exemple tchto savc star 50 milion let byly perfektn zachovny. Tento exempl, tak miliony let
star, ukazuje, e antilopy nebyly nikdy pedmtem njakho mnn a ani nejsou potomky ani se
nevyvinuly v jinou formu ivota. Prv tak jako zebry, vlci, tygi a liky ped miliony let, tyto iv vci
byly tak stvoeny zpsobem, o nm rozhodl Bh, a od t doby se nezmnily. Jako je tomu se vemi
formami ivota, neexistuje jedin pechodn forma, co by podporovala mtus evoluce. Jako se vemi
tvrzenmi evolucionist, i toto je naprosto falen. Organismy na Zemi se nikdy nevyvjely.
LEBKA GEPARDA
St: 7.3 milion let
Msto nlezu: Shan Dong, na
Obdob: Miocn
Na zklad nkolika prvk opho chovn darwinist tvrd, e opice a lid jsou potomky jednoho
pedka. Tvrd, e opice se jednoho dne rozhodly sestoupit ze strom, chodit rovn, mluvit, zpvat a
skldat hudbu, stavt budovy a init vdeck objevy a takto se zmnily v lidi. V takovm pipad by
se musel podobn proces pechodu vztahovat i na jin organismy. Jeliko gepardi, kupkladu, jsou
schopni rychle bhat, mli by bt jednoho dne schopni pozmnit svou fyzickou stavbu a zmnit se ve
vnmav bytosti vyhrvajc zlat medaile na Olympijskch hrch. Avak pohled na vdeck fakta
odhaluje, e gepardi, tygi, vlci, liky, lvi a leopardiprost vechna zvatase nikdy vbec
nemnila.
Stejn stabilita neboli stze se vztahuje i na opice a lidsk bytosti. Opi vdy existovali jako opi a lid
jako lid.
Harun Yahya
LEBKA BINTURONGA
St: 88 milion let
Msto nlezu: Yun Nan, na
Obdob: Kda
Darwin si pedstavoval, e iv organismy se pomalu
mn. Z jeho pohledu jsou vecky iv bytosti, vetn
lid, potomky jinch druh a tak dospli ke svmu
souasnmu zjevu. Vzhledem k tomu, e vda 19.stolet
neposkytla dn dkazy jeho hypotze, Darwin se
domnval, e pechodn formy, co by mly existovat, budou nalezeny pozdji.
Darwinovi blzc pvrenci zddili tuto vru. Od t doby poad bez pestn hledali pechodn formy,
o nich Darwin vil, e budou eventuln ohleny. Avak netrvalo dlouho, aby se poznalo, e
Darwin se mlil. Nezmnn formy ivota ve fosilnm zznamu definitivn popraj darwinismus.
Jednm derem tto povren ve, usilovan bt udrena pi ivot jen jako ideologie, je tato 88
milion let star lebka binturonga na fotografii.
Harun Yahya
Jednou fosili, kter prokazuje, e druhy nikdy neproly pechodnmi formami je tato 32
milion let star lebka tasmnskho erta na ilustraci.
ELVA
St: 98 milion let
Msto nlezu: Shan Li Mountain, na
Obdob: Kda
Darwinist, kte tvrd, e iv vci jsou si vzjemn potomky a vyvjej se neustlmi pomalmi
zmnami, neum vysvtlit stzi, neboli plnou stabilitu, pozorovanou uvnit tchto stejnch druh.
Teorie evoluce, tvrdc, e lidsk bytosti jsou potomky opic, mus vysvtlit, pro jin formy ivota
neprodlaly imaginrn pechody podobn tm od opice ke lovku. Evolucionist nemohou poskytnout
dn rozumn a logick odpovdi. Ptci se nikdy nezmnily. Nosoroci, liky a hyeny se nikdy
nezmnili; a nezmnila se ani elva zde prezentovan, star 98 milion let.
A ani lidsk bytosti. Mylenka, kterou se sna darwinist vnutit veejnostie iv vci dlaj pokroky
drobnmi zmnami a eventuln se vyvjej v jin formy ivotaje ohromn le.
Harun Yahya
Harun Yahya
LEBKA KOJOTA
St: 65 milion let
Msto nlezu: Qing Hai, na
Obdob: Kda
Kdy se organismus poprv objevuje ve fosilnm zznamu, pak pokrauje ve stejn podob po miliony
nsledujcch let. Vechny zkamenliny vyobrazen v tto knize, jako je 65 milion let star lebka kojota,
to je jen nkolik pklad. Tak jako jin iv formy, kojoti ped 65 miliony let mli stejn vzhled a stavbu
jako maj dnes. Toto totln demoluje cel koncept evoluce.
Tento stav vc, kter se vztahuje na vecky organismy, se nevyhnuteln vztahuje tak na lidi. Lid vdy
existovali jako lid, od okamiku svho stvoen, a nikdy neprodlali ani tu nejmen zmnu. Vezmeme-li,
e tolik forem ivota popr tvrzen evoluce, neme existovat vdeck zklad pro scne ohledn lidsk
evoluce vysnn darwinisty.
LIST SASAFRASU
St: 54-37 milion let
Msto nlezu: Cache Creek tvar, Britsk Kolumbie, Canada
Obdob: Eocn
Jednou z nejznmjch forem darwinistick propagandy jsou neopodstatnn slogany ve stylu Odmtn
teorie evoluce je dogma, nebo Poprn evolun teorie je nevdeck. Ve skutenosti vak jsou takov
prohlen zaujatost zaloenou na pedpojatm konceptu vdy evolucionist.
Vda, nen podle darwinistick definice disciplna, kter bd, zkoum a analyzuje svoje zjitn
neutrlnm zpsobem a potom akceptuje tato zjitn. Podle darwinist mus vdeck eten pedevm
potvrzovat jejich vlastn vry a mylenky, v tomto procesu mus bt nlezy interpretovny pekroucenm jich
v souladu s evolunm dogmatem.
Jinak eeno, evolucionist zobrazuj svoje pedpojat vklady, spe ne dkaz sm, jako vdu.
Darwinistick vda je pokusem, nikoli odhalit fakta, ale vykldat je selektivn a pekrucovat je.
Harun Yahya
ZMARLINK
JAPONSK
St: 65-54 milion let
Msto nlezu: panlsko
Obdob: Paleocn
Jednm z nejvznamjch fakt odhalench fosilnm
zznamem je, e iv vci se objevuj v jedinm okamiku
spolu se vemi svmi charakteristikami. Jinmi slovy,
neexistuje znmka jakchkoli druh, co by se vyvjely od
primitivn formy a pomalu poaly zskvat svoje dy. Vechny
iv druhy byly bezvadn a pln formovan od chvle, co se
vynoily a ty druhy, co peily jsou stle identick se svmi
pvodnmi formami. Kniha O pvodu druh Revidovno
popisuje, jak toto pedstavuje vn dilema pro darwinismus:
Nhl zpsob, jak se cel skupiny druh narz objevuj v
uritch formacch, byl zdraznn nktermi paleontology
napklad Agassizem, Pictetem a Sedgwickemjako fatln
pekka ve v transmutaci druh. Pokud bezpoet druh,
patcch ke stejnmu rodu nebo eledi, zaal doopravdy t
najednou, tento fakt by byl fatln pro teorii postupnho vvoje
prodnm vbrem. (O pvodu druh Revidovno, str. 46)
Harun Yahya
LIST JASANU
St: 23-5 milion let
Msto nlezu: panlsko
Obdob: Miocn
Kdyby uvaovali darwinist vdecky, jak o sob tvrd, pak by nemli jednat ve svtle sv
ideologiejinmi slovy svch pedstavle naopak podle fakt a konkrtnch zjitn. Konkrtn
fakt odhalen dnenmi paleontology je, e kad iv druh se objevuje nhle a nikdy se nezmnil
tak dlouho jak existoval. Vznam je jasn: ivot se nikdy nevyvjel. Tak jako vesmr sm, ivot je
dlem Boha, Stvoitele.
23 a 5 milion let star list jasanu na obrzku opt slou jako pipomnka pro vechny.
Harun Yahya
LIST VESNY
St: 30 milion let
Msto nlezu: Cereste, Francie
Obdob: Oligocn
Radji ne debatovat o smyslu vdeckch nlez, darwinist
preferuj se uchylovat k technikm psychologick propagandy,
omezovat svobodu mylen zakazovnm prac, kter vyvracej
evoluci a ovlivovat veejnost pijetm vsmnho slohu.
Obvykle za tm elem vyuvaj techniky psychologick
vlky.
Evolucionist by nemli pedstrat hluchotu a uchylovat se uren, napadn a falenm obvinnm, ani
by pohldli na dostupn dkaz a dokumentaci. Pokud jsou si jisti svou teori a maj-li vdeck dkaz, mli
by ho ukzat, aby umleli svou opozici na intelektuln rovni. Avak to nikdy neudlali, a je nemon,
aby to udlali, protoe darwinist nemaj ani kousek takovho dkazu, co by podporoval jejich teorii.
Harun Yahya
TOMEL
St: 40 milion let
Msto nlezu: Francie
Obdob: Eocn
Podle nevdeckch tvrzen darwinist datlov palmy, borovice, kaktusy, orchideje, karafity, re,
teov stromy, trva, kapradzkrtka vecky rostliny sdl stejnho smylenho pedchdce.
Ale kdy jsou otzni na povahu tohoto pedchdce nebo v jakch stdich se rzn rostliny od
sebe navzjem oddlily a nakonec zskaly svoji souasnou podobu, evolucionist nemaj vdeck
odpovdi, co by mohli poskytnout.
E. J. H. Corner, evolun botanik z Cambridgsk univerzity, doznv, e evolucionist nemaj
odpovdi na pedmt pvodu rostlin:
Slova hojn uznvanho evolunho botanika E.J.H. Cornera z Cambridgsk univerzity stle znj po 40
letech, co je napsal: Ale pod si myslm, e pro nepedpojatho je fosiln zznam rostlin ve prospch
jednotlivho stvoen . . . Dovedete si pedstavit jak orchidea, okehek a palma pochzej od jednoho
stejnho pedka a mme my njak dkaz pro tento pedpoklad? Evolucionist musej bt pipraveni s
odpovd, ale j si myslm, e vtina se ped inkvizic zlom. ( E.J.H. Corner, profesor botaniky,
Cambridge University, England, Evoluce v souasnm botanickm mylen, Chicago: Quadrangle
Books, 1961, str. 97)
rove vdy a technologie v 21.stolet uinila Cornerovy starosti platnjmi. Bezpoet vdeckch
zjitnch a hlavn fosiln zznam, uvrhli darwinismus v neeiteln dilemanejen na poli
botaniky, ale ve vech odvtvch vdy. Ve svm intelektulnm boji na ivot a na smrt se darwinist
sna udret svoji teorii naivu a pipravit se na otzky, kterm by mohli elit. Jene pod nemaj
jedinou vdeckou odpov, kterou by mohli poskytnout.
Harun Yahya
IKA ARAUKRIE
St: 170 milion let
Msto nlezu: Patagonie, Argentina
Obdob: Jura
Fosilie zde ilustrovan, kter dokazuje, e aurakrie neprodlaly sebemen
zmnu za poslednch 170 milion let, odsuzuje darwinisty ke znanmu
tichu. Novj evolucionista Stephen Jay Gould vyjdil toto ticho a
rozpaky darwinist ped fosilnm zznamem:
"Zavalujc pevnost stze se stala nepjemnm rysem fosilnho
zznamu.(Stephen Jay Gould, Cordelia's Dilemma, Natural History, nor
1993, str.15)
Harun Yahya
Faktem vak je, e nhoda neme nikdy vyprodukovat d vyadujc inteligenci a vdom.
dn logick osoba neme nikdy akceptovat, e rozmanitost a sloitost vykazovan
organismy jsou prac nhody. Nhoda neme dt vzniknout jasnm kvtinm, chutnmu ovoci
a zelenin, leopardm, krlkm, tygrm, ptkm, mravencm ani lidskm bytostem schopnm
zakldat cel civilizace. ivot a ve, co vidme kolem sebe je dlem Vemohoucho Boha,
Vevdoucho Pna svrchovanho mistrovstv.
Harun Yahya
LIST JALOVCE
St: 5-1.8 milion let
Msto nlezu: Sofie, Bulharsko
Obdob: Pliocn
Od potku 20.stolet, teorie evoluce, nestle uritmi kruhy
zobrazovan jako vdeck realita, dostala srii smrtcch
derkter vak byly ped veejnost peliv skryty.
Darwinist bezustn vydvaj propagandu znac, e se nic
nezmnilo, ale nikdy se nezmiuj o bezpotu fosili, kter slou jako dkaz stvoen a pokrauj
ve vypravovn stejnch starch bchorek. Jednm z nejpozoruhodnjch aspekt evolun
propagandy je, e skoro nikdy nect potebu podloit svoje pohdky njakmi vdeckmi
zjitnmi. Phillip Johnson tuto pozici popisuje:
Neexistuje poadavek, aby byly tyto spekulace potvrzeny buto experimentln nebo fosilnm
dkazem. Pro darwinisty, jen bt schopen si proces pedstavit je dostaten jako potvrzen, e nco
takovho se muselo doopravdy pihodit. (Phillip Johnson, Nmitka se pipout, str. 23)
Sama o sob vlastn je tato situace dkazem zoufalstv darwinist. Jsou povinni se spolhat na
vlastn pedstavivosti, protoe vdeck data nenabzej podporu pro evoluci. Nespoet
zkamenlin, jako je vyobrazen list jalovce, dokazuje, e evoluce se nikdy neodehrla. Z tohoto
dvodu se darwinist radji uchyluj ke spekulacm, ne aby hledali vysvtlen ve vd.
Harun Yahya
LIST JEBU
St: 50 milion let
Msto nlezu: Kamloops, Britsk Kolumbie, Kanada
Obdob: Eocn
Jeby jsou stejn dnes jako byly ped 50 miliony let.
Jinmi slovy, v minulosti nebyla Zem obvna
primitivnmi napl vyvinutmi a podivn vyhlejcmi
ivoichy a rostlinami, jak bychom mli podle
evolucionist vit. Zem ped 50 miliony let nebyla
zaplnna ivmi formami, kter se run vyvjely
stdium po stdiu. Vechny organismy tehdy mly stejn
fyzick vlastnosti, dy a pln formovan struktury jako
ty, co ij dnes, a mly s nimi stejn vzhled. Zkamenlina
na obrzku je toho zjevnm dokladem.
Harun Yahya
LIST JABLON
St: 50 milion let
Msto nlezu: Kamloops, Britsk Kolumbie,
Kanada
Obdob: Eocn
Prv tak jako vin vdycky existovaly jako vin,
jablon byly pod jablon. Jablko nevzniklo jako
potomek jinho podivnho ovoce. Darwinovo
tvrzen navren ped njakmi 150 lety, e iv
vci jsou si navzjem potomky skrze velmi mal
zmny, pod postrd jakkoli potvrzujc dkaz,
navzdory uplynut tak dlouh doby.
Evolucionista Richard Dawkins tvrd:
O jedno sto a dvacet pt let pozdji vme mnohem vce zvatech a rostlinch ne vdl Darwin, a pod mi
nen znm jedin ppad sloitch orgn, kter by nemohly bt vytvoeny mnostvm nslednch
drobnch modifikac. Nevm, e bude takov ppad nalezen. (Richard Dawkins, Slep hodin, str.91)
Harun Yahya
LIST BOBKOVIN
St: 50 milion let
Msto nlezu: Kamloops, Britsk Kolumbie, Kanada
Obdob: Eocn
Stromy bobkovin ily v minulosti stejnm zpsobem jako dnen. Kdyby darwinist kali
pravdu, pak by se souasn bobkovin nemly nijak, nebo jen sten, podobat, tm z
minulosti. Navc by jin fosilie mly bt schopny ukzat jak se bobkovin z minulosti mnily
v dnen stromy. Ale za minul dv stolet nebo tak njak nebyli darwinist schopni zskat
dkaz tohoto procesu, kter existuje ist v jejich pedstavivosti. Vechny nlezy odhaluj, e
bobkovie vdy existovala jako bobkovie, e se nevyvjela a proto musela bt stvoena.
Harun Yahya
TARPON
St: 110 milion let
Msto nlezu: Ceara, Brazlie
Obdob: Kda
Ve sv knize Chybjc lnky Robert A. Martin prav:
Pokud je kreacionistick model sprvn, nebude dn vztah pedchdce-potomek, dn evolun proces nijakho
druhu. Je-li evolun proces sprvn a s dost hustm fosilnm zznamem, pechodn formy na vech strukturlnch a
chronologickch rovnch by mly bt nalezeny. (Robert A. Martin, Chybjc lnky: Evolun koncepty a pechody
v ase, Jones and Barlett Publishers, UK, 2004, str. 8)
Bez vjimky vechny fosiln exemple, z nich tato kniha popisuje pouze nkolik, ukazuj, e mezi formami
ivota neexistuje linie sestupu a e se iv druhy objevuj narz se vemi svmi patinmi vlastnostmi.
Vykopvky neusply v pijt s napolo vyvinutmi formami ivota nebo se zkamenlinami pechodnch forem.
S tmto dkazem je jasn, e evoluce je neplatn, a stvoen je nepopirateln fakt.
Harun Yahya
PILNKOTRN
St: 4 milion let
Msto nlezu: tvar Marecchio, Itlie
Obdob: Pliocn
Pilnkotrn, pslunk eledi Monacanthidae, obv tropick nebo subtropick vody. V tto eledi existuje
107 znmch druh. Jednou z nevraznjch charakteristik vtiny tchto druh je, e jsou mistry v
kamufli, schopni se schovat zmnou barvy, aby ladili s okolm a takto se ochrnili ped predtory.
Tato zkamenlina Monacantha je 4 milion let star, evidentn dkaz, e tyto druhy se nikdy nevyvjely.
iv vci si nejsou navzjem potomky prochzenm neustlmi zmnami zpsobem navrenm
darwinisty. Vemohouc Bh stvoil vesmr a vechno iv v nm.
Harun Yahya
CHOBOTNICE
St: 95 milion let
Msto nlezu: Hdoula, Libanon
Obdob: Kda
Chobotnice, jejich vysok schopnost uen byla
laboratorn vyzkouena, jsou tak mistry kamufle.
Tato schopnost zvis na speciln vytvoench
bukch v ki. Dky tmto konm bukm a jejich
schopnosti mnit barvu, stt se opanmi a odret
svtlo, se mohou chrnit ped nebezpem a tak
varovat jin chobotnice ped monm nebezpem.
Nkter chobotnice dlaj jet vce: maskuj se
napodobovnm jinch moskch tvor. Tyto, znm
jako maskovan chobotnice, si osvojuj zjev
straideln vypadajcch ivoich jako jsou perutn
nebo mot hadi.
Ale mohly chobotnice zskat takov vlastnosti po stdch v prbhu doby, jak tvrd evolucionist? Byly
prvn chobotnice podivn vyhlejc, napl vyvinut stvoen s nevyvinutmi orgny, velmi odlin od
tch, co ij dnes? Jednou z cest, jak o tom rozhodnout, je prozkoumat fosiln zznam. Kdy to udlme,
bez ohledu na to, jak daleko v ase pjdeme, setkme se s fosiliemi chobotnic pesn stejnmi jako jsou
jejich protjky ijc dnes. Toto je jeden z hlavnch dkaz neplatnosti evolunch tvrzen. Chobotnice
se nevyvinuly, nbr byly stvoeny Vevdoucm a Vemocnm Bohem, spolu se svmi vlastnostmi.
Harun Yahya
MOSK KONK
St: 4 milion let
Msto nlezu: tvar Marecchio, Itlie
Obdob: Pliocn
Hlava moskho konka stoj v pravm hlu k jeho tlu, co je vlastnost, kterou nelze najt u dn jin
ryby. Proto plavou mot konci vzpmen a mohou pohybovat hlavou dol a vzhru. Avak nemohou
j pohybovat do stran. Kdyby mli jin ivoichov takovou neschopnost pohybovat hlavou ze strany na
stranu, pedstavovalo by to problm vystavujc je vem druhm hrozeb. Ale dky speciln stavb
svho tla nem mosk konk tento problm. Byli stvoeni, aby mohli pohybovat oima do vech
smr, nezvisle na sob a mohou snadno vidt kolem sebe, pestoe nejsou schopni otet hlavou.
Kdyby byla tvrzen darwinist pravdiv, pak by mli bt mot konci
eliminovni dvno pedtm, ne by si vyvinuli tuto vhodnou stavbu oka a
nikdy by nemli pet do dnen doby. Nemlo by bt mon, aby mosk
konk se vzpmenou hlavou neschopen vidt za sebe peil, tak by mli
mot konci vyhynout. To znamen, e jako jin iv vci se ani mot
konci nevyvjeli, nbr byli doopravdy stoeni v jedinm okamiku s
hlavami pipojenmi k tlm v pravm hlu, schopni pohybovat oima
nezvisle na sob ve vech smrech a se vemi dalmi svmi vlastnostmi.
Harun Yahya
STBRN
St: 35 milion let
Msto nlezu: Sobniow, Polsko
Obdob: Oligocn
Ryby druhu polyipnus, pslunka eledi Sternoptychidae
jsou mezi ivoichy, co dokazuj, e darwinismus nen nim
vce ne spekulacemi. Neexistuje rozdl mezi stbrnem
ijcm ped 35 miliony let a tmi, co ij dnes.
Harun Yahya
HALANK
St: 3 milion let
Msto nlezu: lka Lahontan, Nevada, USA
Obdob: Pliocn
Evolucionist tvrd, e Darwinova teorie odpovdla na vechny otzky o ivot a jak vznikly iv
druhy. Vru existuje dvod, pro jsou materialist a ateist slep oddan teorii evoluce: Pedstavuj si, e
jim dv alternativn odpov ke stvoen. Ale toto je hrozn omyl. Darwinova tvrzen nebyla nikdy
ovena vdeckmi daty v jeho dob ani pozdji. Naopak, vda prokzala, e Darwinv scn je
nemon. Zkrtka neexistuje jin vdeck ani rozumn odpov na pvod ivota ne stvoen.
Evolun paleontolog George Simpson uznv jak Darwinova teorie selhv v poskytnut odpovdi na
jakoukoli otzku:
Darwin byl vdycky naprosto bezmocn, ne aby odpovdl na njakou platnou nmitku proti sv teorii.
(Gordon Rattray Taylor, Velk evolun zhada, str. 140)
Harun Yahya
PRUHATEC
St: 95 milion let
Msto nlezu: Libanon
Obdob: kda
Fosiln zznam ukazuje, e iv vci se nezmnily za destky nebo obvykle stovky milion let. Tato
evidentn pravda pedstavuje hlavn dilema pro darwinisty, jak jsou si mnoz evolucionist vdomi.
Napklad evolun paleontolog Steven M. Stanley popisuje, jak jsou vysvtlen darwinist
nekompatibiln se zkamenlinami:
Obecnji, jakkoli zpehzen sekvence zkamenlin by ns pimla znovu zvit nai teorii. . .
M. Stanley, Nov evolun rozvrh, New York, 1981, str. 3)
(Steven
Jedna z bezpotu zkamenlin vynucujcch revizi fakt evolucionisty je 95 milion let star
pruhatec na obrzku. Pruhatci se nikdy nezmnili za 95 milion let a takto vyvracej evoluci.
Harun Yahya
PRUHATEC
St: 50 milion let
Msto nlezu: Monte Bolca, Itlie
Obdob: Eocn
Fosiln zznam neukazuje dn vvoj stdium po stdiu toho druhu co hlsaj evolucionist. Neexistuje
dkaz, e organismy jsou potomky domnlho spolenho pedka. Zjitn odhalila, e organismy si nejsou
navzjem potomky a e dn druh se nikdy nemnil po tak dlouho, jak peval.
Jinmi slovy, druhy se nikdy nevyvjely, jak popsno zoologem z Oxfordsk univerzity Markem Pagelem:
Ale namsto nalezen pomalch, hladkch a postupnch zmn, kter oekvali Lyell a Darwin, vidli ve fosilnm
zznamu rychl vbuchy zmny, nov druhy objevujc se zdnliv odnikud a pak se nemnc po miliony let vzorce oblben pipomnajc stvoen. (Mark Pagel, "astn nhody?," Nature 397:665, 25.nora 1999)
Harun Yahya
DORAB
St: 95 milion let
Msto nlezu: Haqel, Libanon
Obdob: Kda
Protoe fosilie demoluj tvrzen evoluce, darwinist je obyejn ignoruj, nebo se jinak pokouej
je pout jako nstroj propagandy prostedkem rozmanitch pekroucen. Avak nedvn vstava
stovek zkamenlin na pehldkch, v knihch a na webovch strnkch uinila zejmm pro
kadho k nahldnut bezradnost, j el evolucionist. Kdy mete porovnat zkamenlinu a iv
druh vedle sebe, nemte problm si uvdomit, e evoluce je le a nen poteba dalho vysvtlen.
Proto jsou evolucionist ve stavu paniky. Bezmocn sleduj kolaps sv teorie, odkud nen nvratu.
Jednm dkazem tohoto kolapsu evolun teorie je tato 95 milion let star fosilie doraba na
obrzku.
Harun Yahya
BODLOK
St: 95 milion let
Msto nlezu: Haqel, Libanon
Obdob: Kda
V O pvodu druh Revidovno, Wendell R. Bird stanovuje, e tvrzen evolun teorie o pechodnch
formch je fantazie:
Geologick zznam . . . nyn sdluje to, co sdloval od potku, e dajn pechodn formy mezi druhy z
rznch geologickch obdob jsou imaginrnmi bytostmi, vykouzlen vhradn ku podpoe smylen teorie.
(Wendell R. Bird, O pvodu druh Revidovno, Thomas Nelson Inc, prosinec 1991, str. 44)
Harun Yahya
GARNT
St: 150 milion let
Msto nlezu: tvar Solnhofen, Nmecko
Obdob: Jura
Kdyby mli garnti doopravdy evolunho pedka, jak tvrd evolucionist, pak by mly existovat
fosilizovan exemple tvora, kter by vypadal jako domnl proto-garnt. Jene fosiln zznam
neposkytuje sebemen dkaz, e takov pedek nkdy il. Navc fosiln zznam neobsahuje stopy
dnch fz postupnho vvoje, ktermi mli dajn garnti prochzet.
dn fosilie jakoby-garnt nebyla nikdy nalezena, co by jet nemla vechny urit rysy
modernch garnt. Bez ohledu na to, jak star jsou, vechny zkamenliny garnta jsou identick s
tmi, co ij dnes. 150 milion let star vyobrazen garnt tak m bezvadn vlastnosti dnenho
garnta. Za tchto okolnost logicky neme nikdo hovoit o evoluci garnta.
Tak jako jin iv druhy se garnti vbec nikdy nevyvjeli. ivot je dlem Oslavovanho a
Majesttnho Boha.
Harun Yahya
TRESKA MODRAV
St: 5 milion let
Msto nlezu: tvar Marecchia, Itlie
Obdob: Miocn
vdsk vdec Sren Lvtrup prohlauje, e evoluce je nejvt klam
vdy takto:
Domnvm se, e jednoho dne bude darwinistick mtus oznaen za nejvt
klam v djinch vdy.
Harun Yahya
BH STVOIL VESMR A
VECHNO IV
Teorie evoluce, zastaral koncept z 19.stolet, se zcela zhroutila ve tvi dnenm vdeckm poznatkm.
Darwinist nemaj vdeckou odpov, kterou by nabdli, elc fosilnmu zznamu, kter zasahuje evolun teorii
nejtvrd rnu.
Darwinist nemohou ukzat ani na jedinou zkamenlinu znac, e se evoluce nkdy uskutenila a uchyluj se
k rozmanitm prostedkm, v n doufaj, e zamaskuj porku, kterou utrpli: Nkdy se pokou vyobrazovat
fosilie rozmanitch vyhynulch druh jako pechodn formy, pestoe na tom nen ani smtko pravdy. Nkdy se
sna dokzat evoluci pinejmenm ve vlastnch ochukazovnm na padlan zkamenliny. Jindy se sna
zmst veejnost cestou zcela imaginrnch ilustrac. Pitom vyuvaj i zavdjc titulky jako "Chybjc lnek
objeven!" nebo "Naimi pedky byli mikrobi" i "Nov objev dokazuje evoluci" ve snaze vyvolat dojem, e
evolun teorie je neoddiskutovateln fakt.
Tyto metody mohly bt spn koncem 19. a potkem 20.stolet, kdy vda a technologie dosud tolik
nepokroily jako nyn. Ale v 21.stolet byly vechny li evolucionist vyneseny na svtlo a zanechaly darwinisty v
bezmocnm postaven.
Dnes jsou si i mal dti vdomy toho, e dn pechodn zkamenliny neukazuj na evoluci, e lidsk bytosti
nejsou potomky op, e vysoce rozvinut a sloit struktury ivch organism nemohou bt vysvtleny v pojmech
evolun teorie a e darwinismus je nejhorm podvodem v djinch vdy.
Jak zjeveno ve veri: "Co nen to jen vmysl jejich, kdy hovo" (Sra as-Saffat, 151), Bh nm oznamuje
v Kornu, e nevc se obrac zdy k ve neustlm pedkldnm l toho i onoho druhu. Darwinist se uchyluj
k uritm podvodm a in vemon nevdeck tvrzen, aby se vyhnuli tomu, vit sami a aby odvrtili i ostatn od
nboenskch morlnch hodnot.
Harun Yahya
E
L
FA
FA L E N
Vru je to zdraznno v jednom veri: "Nevc sice kaj..." (Sra as Saffat, 167) e ti, kdo nemaj vru,
pod pichzej s vmluvami. Jene brzy spat a porozum pravd. Je zjeveno v mnoha verch, e nadejde as,
kdy si nevc uvdom a poznaj pravdu. Tyto vere nm sdluj, zaobalen, e i darwinist uz pravdu. Nkter z
tchto ver zn takto:
Vak pesto v n nev a zhy poznaj! (Sra as Saffat, 170)
Nech je bt, a si pojdaj, uvaj a nadj klamnou se koj, vdy zhy se dozvd!. (Sra al Hidr, 3)
Aby ukzali svj nevdk za to, co jsme jim dali, a aby si jen uvali - vak zhy se dozv! (Sra al'Ankabut, 66)
My doufme, e darwinist, tak, opust svou nelogickou tvrdohlavost a pijmou fakta, kter me kad jasn
vidt. Pravda odhalen vdou je, e evolun teorie je chybn a e vesmr a iv organismy jsou stvoenm Boha.
Fosilie, z nich nkter pklady byly uvedeny v tto knize, jsou vechny dleitmi dkazy Boho stvoen.
Je uvedeno v nkolika verch Kornu, e existuje dkaz nad a pod zem, kter dokazuje skutenost stvoen.
Napklad ver 137 ze sry as-Saffat stanovuje:
A vru kolem nich prochzte.
Se v pravdpodobnost tento ver odkazuje na fosiln zznam lec pod zem a odhaluje pravou historii
ivota. Pod zem na celm svt existuje nespoet fosilnch exempl, kter ukazuj, e iv vci zstaly stejn od
chvle, kdy prvn vznikly a nezmnily se v prbhu stovek milion letzkrtka nikdy neprodlaly postupn vvoj.
Vechny tyto zkamenliny ukazuj, e iv organismy vznikly pln formovan a bezvadn se vemi svmi
sloitmi vlastnostmijinmi slovy byly stvoeny Bohem.
N Vemohouc Pn stvoil vechno iv v nejlep podob. Vechny entity jsou ztlesnnm moci a velikosti
Boha. elc tmto projevm je povinnost osoby pouvat svj rozum a vdom a pemtat o tom, e vesmr byl
vytvoen s Bo moudrost, bt vden naemu Pnu, Bohu, a slouit Mu nejlepm monm zpsobem.
Bh stvoitelem je vc vech a On ruitelem je t veho. Jemu pat kle od nebes i od zem. A ti,
kdo nev ve znamen Bo, ti vru ztrtu utrp. (Sra az Zumar, 62-63)
tina lid se domnv, e teorie evoluce byla poprv navrena Charlesem Darwinem, a spov na vdeckm
dkazu, pozorovnch a pokusech. Jene pravdou jest, e Darwin nebyl jejm strjcem a teorie ani nespov
na vdeckm dkazu. Teorie sestv z pizpsoben prody ke starobylmu dogmatu materialistick filosofie.
Akoli nen podloena vdeckmi objevy, tato teorie je slep podporovna ve jmnu materialistick filosofie.
Tento fanatismus vystil ve vechny druhy pohrom. Spolu s enm darwinismu a materialistick filosofie, kterou
podporuje, se zmnila odpov na otzku "Co je to lovk?". Lid, kte odpovdali: "Bh stvoil lidsk bytosti a ty mus
t podle krsn morlky, kterou On u", si nyn poali myslet, e "lovk vznikl nhodou a je zvetem, kter se vyvinulo
prostedkem boje o peit." Za tento hrozn klam se plat obrovsk cena. Nsiln ideologie jako rasismus, faismus a
komunismus a mnoho jinch barbarskch nzor na svt zaloench na konfliktu erpaj slu z tohoto klamu.
Tento lnek prozkoum katastrofu, j darwinismus navtvil svt a odhal jeho spojen s terorismem, jednm z
nejdleitjch globlnch problm na doby.
Harun Yahya
Podle Darwina existuje v prod nemilosrdn boj o peit a vn konflikt. Siln vdy poraz slab a to
umouje, aby se odehrl pokrok. Podtitul, jen dal sv knize O pvodu druh, "Pvod druh prostedky
prodnho vbru neboli zachovn zvhodnnch ras v zpase o ivot", shrnuje toto hledisko.
Navc Darwin navrhoval, e "boj o peit" se vztahuje i na skupiny lidskch ras. Podle tohoto
fantastickho tvrzen byly "zvhodnn rasy" vtzi v tomto zpase. Zvhodnnou rasou, z Darwinova
pohledu, byli bl Evropan. Africk nebo asijsk rasy v boji o peit zaostaly. Darwin zael jet dle a navrhoval,
e tyto rasy v "boji o peit" brzy pln prohraj a takto vymiz:
V budoucm obdob, nijak vzdlenm meno po staletch, civilizovan lidsk rasy skoro urit vyhub a nahrad divok
rasy po celm svt. Souasn budou i antropomorfn opi nepochybn vyhubeni. Propast mezi lovkem a jeho
nejblimi spojenci pak bude ir, nebo bude leet mezi lovkem civilizovanjho stavu, jak doufme, dokonce ne
souasn blosk, a nktermi opi tak nzkmi jako je pavin namsto jako nyn mezi negry nebo Australany a
gorilami.1
Indick antropolog Lalita Vidyarthi vysvtluje jak Darwinova teorie evoluce vynucuje rasismus ve
spoleensk vd:
Jeho (Darwinova) teorie o peit nejschopnjch byla vele pijata socilnmi vdci tehdej doby a oni se domnvali,
e lidstvo doshlo rznch rovn evoluce kulminujcch civilizac blho mue. S druhou polovinou devatenctho
stolet byl rasismus pijat jako fakt velkou vtinou zpadnch vdc.2
Nsledkem tto krut politiky budou slab a ti, co prohrvaj v zpase o peit eliminovni a vsledkem bude
vyvenost rychlho rstu populace. Tato takzvan "politika tlaku chudch" byla v 19.stolet skuten provdna v
Britnii. Byl zaveden prmyslov d, podle nho osmilet a devtilet dti pracovaly estnct hodin denn v uhelnch
dolech a tisce v tchto hroznch podmnkch zemely. "Boj o peit" vyadovan Malthusovou teori zpsobil, e
miliony Brit vedli ivot pln utrpen.
Ovlivnn tmito mylenkami, Darwin aplikoval tento koncept konfliktu na celou produ a navrhl, e siln a
nejvhodnj se vyno jako vtzov z tto vlky o existenci. Navc navrhl, e takzvan boj o peit je ospravedlnitelnm
a nemnnm zkonem prody. Na druhou stranu pozval lidi, aby opustili sv nboensk pesvden popenm stvoen
a tak podkopal vechny etick hodnoty, kter by mohly pedstavovat pekku nemilosrdnmu "boji o peit."
Lidstvo ve 20.stolet zaplatilo tvrdou cenu za roziovn tchto necitelnch nzor, kter vedly lidi ke skutkm
bezcitnosti a krutosti.
Na sjezdu strany v Norimberku 1933 Hitler prohlsil, e "vy rasa si podizuje ni rasu prvo, kter vidme v
prod a kter lze povaovat za jedin mysliteln prvo".
Harun Yahya
To, e nacist byli ovlivnni darwinismem je skutenost, kterou vichni historikov, kte jsou odbornky na tuto
zleitost, akceptuj. Historik Hickman popisuje vliv darwinismu na Hitlera takto:
(Hitler) byl pevn vc a kazatel evoluce. Jakkoli hlubok, znan byly sloitosti jeho psychzy, je jist, e [koncept
zpasu byl dleit protoe] jeho kniha, Mein Kampf, jasn pedkld mnostv evolunch idej, konkrtn ty
zdrazujc zpas, peit nejvhodnjch a vyhlazen slabch k vytvoen lep spolenosti.5
Hitler, kter se vynoil s tmito nzory, zathl svt do nsil dve nevidnho. Mnoh etnick a politick skupiny a
zejmna id, byli vystaveni stran krutosti a vradn v nacistickch koncentranch tborech. 2.svtov vlka, kter
zaala nacistickou invaz stla 55 milion ivot. To, co le za nejvt tragdi v lidsk historii, to je darwinistick
koncept "boje o peit."
724
Harun Yahya
Darwinismus a terorismus
Jak jsme dosud vidli, darwinismus je koenem rznch nsilnch ideologi, kter psaly katastrofu pro lidstvo
20.stolet. Zsadnm konceptem za tmto chpnm a metodou je "bojovn s kmkoli, kdo nen s nmi."
Mohli bychom to vyloit nsledujcm zpsobem: Na svt existuj rozmanit vry, svtonzory a filosofie. Je
naprosto pirozen, e tyto rozmanit mylenky maj vlastnosti, kter si odporuj. Avak tyto odlin postoje se na sebe
navzjem mohou dvat dvma zpsoby:
1) Mohou respektovat existenci tch, kdo nejsou jako oni a snait se s nimi navzat dialog, pouvajc humnn
metodu. Vru je tato metoda v souladu s morlkou Kornu.
2) Mohou si zvolit proti ostatnm bojovat a snait si zabezpeit vhody jejich pokozenm, jinmi slovy, chovat se
jako divok zve. Toto je metoda vyuvan materialismem, to jest, nenboensk.
Hrza, kterou zveme terorismus, nen nim vce, ne vyhlenm druhho postoje.
Zvaujeme-li rozdl mezi tmito dvma pstupy,
lze vidt, e mylenka "lovka jako bojujcho
zvete" kterou darwinismus lidem neuvdomle
vnutil je zvlt vlivn. Jedinci a skupiny, kte vol
cestu konfliktu mon o darwinismu a principech tto
ideologie nikdy neslyeli. Ale nakonec souhlas s
hlediskem, jeho filosofick zklad spov na
darwinismu. Co je vede k ve ve sprvnost tohoto
nzoru, to jsou takov v darwinismu zakotven
slogany jako "v tomto svt siln peij", "velk ryba
polyk men", "vlka je ctnost", a "lovk jde kupedu
vedenm vlky". Odeberte darwinismus a zbydou jen
przdn slogany.
Vlastn, je-li darwinismus odebrn, nezstane
dn filosofie 'konfliktu'. Ti bosk nboenstv, v
n v vtina lid na svt, islm, kesanstv a
judaismus, vechna odporuj nsil. Vechna ti
nboenstv si pej pivst na svt mr a harmonii a
oponuj zabjen nevinnch lid a jejich ukrutnostem a
muen. Konflikt a nsil znsiluj morlku, kterou
Bh lovku seslal a jsou to abnormln a nechtn
koncepty. Avak darwinismus spatuje a vyobrazuje
konflikt a nsil jako pirozen, ospravedlniteln a
sprvn koncepty, kter existovat mus.
Z tohoto dvodu, pokud se nkte lid dopoutj
terorismu uvajce koncepty a symboly islmu,
kesanstv nebo judaismu ve jmnu tchto
nboenstv, tak si mete bt jisti, e tito lid nejsou
Bez ohledu na to, jakou ideologii mohou zastvat, ti, kdo pchaj
ve svt teror, jsou ve skutenosti darwinist. Darwinismus je
muslimov, kesan ani id. Jsou to sociln
jedinou filosofi, kter si cena takto podporujekonflikt.
darwinist. Skrvaj se pod pltm nboenstv, ale
nejsou to prav vc. Dokonce i kdy tvrd, e slou
nboenstv, jsou to ve skutenosti neptel nboenstv a vcch. Je tomu tak proto, e nemilosrdn pchaj zloin,
kter nboenstv zapovd a to takovm zpsobem, aby v och jinch lid nboenstv oernili.
Z tto piny nen koenem terorismu, kter sth nai planetu dn z Bohem zjevench nboenstv, nbr
ateismus, a projevy ateismu v na dob: "darwinismus" a "materialismus."
Jak ver objasuje, pokoj me bt zajitn pouze "vstoupenm v islm', to jest, itm podle hodnot Kornu.
Harun Yahya
Bh odsoudil zkaenost
Bh odsoudil lidi oddan pchn zla; Zakzal nevru, amorlnost, vzpurnost, krutost, agresivitu, vradu a
krveprolit. Popisuje ty, kdo neuposlechli jeho pkazu jako "nsledujc stopy Satanovy" a pijmajc postoj, kter je
Kornem oteven odhalen jako hn. Nkolik z mnoha ver Kornu k tto vci zn:
Avak ti, kdo mluvu s Bohem poruuj po jejm uzaven, kdo petrhvaj svazky, je Bh nadil, aby byly
spojeny, a ti, kdo pohoren na zemi , ti nech jsou prokleti a nech pbytek maj odporn! (Sra ar-Ra'd: 25)
Spe usiluj pomoc toho, co ti Bh daroval, o dosaen pbytku poslednho! Nezapomnej na dl svj v ivot
pozemskm a i dobr tak, jak Bh uinil dobr tob! A neusiluj o pohoren na zemi, vdy Bh nem rd ty,
kdo pohoren ! (Sra al-Qasas: 77)
Jak vidme Bh zapovdl vecky druhy pohorujcch skutk v nboenstv islmu vetn terorismu a nsil a
odsoudil ty, kdo takov skutky pchaj. Muslim nabz svtu krsu a zdokonaluje ho.
Nucen lid vit v nboenstv nebo pijmout formu vry je zcela proti esenci a duchu islmu. Podle islmu je prav
vra mon jen se svobodnou vl a svobodou vdom. Oveme muslimov mohou radit a pobzet druh vzhledem k
vlastnostem koranick morlky, ale nikdy se nebudou uchylovat k nucen, nebo jakmukoli druhu fyzickho i
psychologickho tlaku. Ani nebudou pouvat svtsk privilegium, aby nkoho k nboenstv pilkali.
Pedstavme si pln opan model spolenosti. Teba svt, v nm jsou lid nuceni zkonem praktikovat
nboenstv. Takov model spolenosti naprosto odporuje islmu, protoe vra a uctvn maj njakou hodnotu pouze
jsou-li nameny k Bohu svobodnou vl jedince. Pokud systm vnucuje lidem vru a uctvn, tak budou nbon jen ze
strachu ze systmu. Z nboenskho pohledu, to, co se opravdu pot je, e nboenstvm by se mlo t pro poten
Boha v prosted, kde je vdom lid naprosto svobodn.
Jak vere zna, osoba, je zabije nevinn lidi bez dvodu, t hroz stran trest. Bk zjevil, e zabit i jedn osoby
je zl tak jako zabit celho lidstva. Osoba dodrujc Bo omezen neme ublit ani jednomu lovku, nechme
stranou masakr tisce nevinnch lid. Ti, kte se domnvaj, e mohou uniknout spravedlnosti a tedy trestu v tomto svt
nikdy neuspj, protoe budou muset vydat vet svch skutk v ptomnosti Boha. Proto vc, kte vd, e se budou
zpovdat ze svch in po smrti, jsou velice pozorn, aby dodrovali Bo omezen.
Harun Yahya
Jak vidme z tohoto vere, jedno z nejdleitjch morlnch nazen, kter Bh seslal Svm sluebnkm, aby
mohli doshnout spsy a milosti a dospt do Rje je "vzjemn se nabdat k soucitu".
Islm, tak jak je pedepsn v Kornu je modern, osvcen, pokrokov nboenstv. Muslim je pedevm pokojn
osoba; je tolerantn s demokratickm duchem, kulturn, osvcen, estn, vzdlan v umn a vd a civilizovan.
Muslim znal jemnch morlnch uen Kornu pistupuje ke kadmu s lskou, kterou islm vyaduje.
Respektuje kadou mylenku a v si umn a estetiky. Je smliv pi kad udlosti, zmenujc tlaky a obnovujc
ptelskost. Ve spolenostech sloench z takovch jedinc bude rozvinutj civilizace, vy spoleensk morlka,
vce radosti, tst, spravedlnosti, bezpenosti, hojnosti a poehnn ne u tch nejmodernjch nrod dneka.
Zvr
Toto ve ukazuje, e morlka, kterou doporuuje islm lidstvu, pin na svt ctnosti mru, harmonie a
spravedlnosti. Barbarstv znm jako terorismus, kter v souasnosti tak ovld svt, je dlem ignorantnch a
fanatickch lid, zcela odcizench morlce Kornu, a kte nemaj s nboenstvm abolutn nic spolenho. eenm na
tyto lidi a skupiny, kte se sna provdt svoje primitivnosti pod maskou nboenstv je uen koranick morlce.
Jinmi slovy, islm a koranick morlka jsou eenmi na metlu terorismu, nikoli jeho podporovateli.
1. Charles Darwin, Sestup lovka, 2.edice, New York, A L. Burt Co., 1874, str. 178
2. Lalita Prasad Vidyarthi, Rasismus, vda a pseudovda, Unesco, Francie, Vendme, 1983. str. 54
3.Theodore D. Hall, Vdeck pozad nacistickho "oiovn rasy" Program, http://www.trufax.org/avoid/nazi.html
4. L.H. Gann, "Adolf Hitler, Naprost totalit", The Intercollegiate Review, podzim 1985, . 24; citovno v Henry M. Morris, Dlouh vlka proti Bohu, Baker Book House, 1989,
str. 78
5.R. Hickman, Biostvoen, Science Press, Worthington, OH, str. 5152, 1983; Jerry Bergman, "Darwinismus a nacistick rasistick Holokaust", Creation Ex Nihilo Technical
Journal 13 (2): 101-111, 1999
6.Robert M. Young, Darwinistick evoluce a lidsk historie, Historical Studies on Science and Belief, 1980
7.Alan Woods a Ted Grant, Rozum se bou: Marxismus a modern vda, London: 1993
8.Alex de Jonge, Stalin a tvarovn Sovtskho svazu, William Collins Sons & Limited Co., Glasgow, 1987, str. 22
9.K. Mehnert, Kampf um Mao's Erbe, Deutsche Verlags-Anstalt, 1977
10. James Reeve Pusey, na a Charles Darwin, Cambridge, Massachusetts, 1983
VOD
ro nkter lidi m teorie evoluce neboli darwinismus jen vdeck vznamy, bez evidentn pmch dsledk
na kadodenn ivot. Toto je jiste bn nedorozumn. Tma daleko pesahujc rmec biologickch vd,
evolun teorie tvo oporu klamn filosofie, je ovld obrovsk mnostv lid: Materialismu.
Materialistick filosofie, kter akceptuje pouze existenci hmoty a domnv se, e lovk je 'nakupenm hmoty',
prosazuje, e nen nim vce, ne zvetem, s 'konfliktem' jako jedinm pravidlem sv existence. Akoli propagovn
jako modern filosofie vychzejc z vdy, materialismus je ve skutenosti starobyl dogma bez vdeck podstaty.
Poato ve starm ecku, dogma bylo znovu objeveno ateistickmi filosofy 18.stolet. Pak byl v 19.stolet implantovn
do nkolika vdnch discipln mysliteli jako byli Karl Marx, Charles Darwin a Sigmund Freud. Jinmi slovy, vda byla
pekroucena, aby se udlalo msto pro materialismus.
Uplynul dv stolet byla krvavou arnou materialismu: Ideologie postaven na materialismu (nebo soupec
ideologie argumentujc proti materialismu, le sdlejc jeho zkladn principy) pinesly na svt permanentn nsil,
vlku a chaos. Komunismus, odpovdn za smrt 120 milion lid, je pmm vhonkem materialistick filosofie.
Faismus, navzdory pedstrn, e je alternativou k materialistickmu pohledu na svt, akceptoval zsadn
materialistick koncept pokroku skrze konflikt a zaehl opresivn reimy, masakry, svtovou vlku a genocidu.
Vedle tchto krvavch ideologi byli jedinci a spoleensk etika tak nakaeni materialismem.
Liv vzkaz materialismu,
redukujc lovka na ivoicha,
jeho existence je nhodn a bez
odpovdnosti k jakkoli bytosti,
zdemolovala morln pile jako je
lska, milost, sebeobtovn,
skromnost, est a spravedlnost.
Harun Yahya
Svedeni heslem materialist "ivot je boj", poali lid spatovat sv ivoty jen jako konflikt zjm, co na opltku vedlo
k ivotu podle zkon dungle.
Stopy tto filosofie, kter se m dost z eho odpovdat vzhledem k lidskm katastrofm uplynulch dvou stolet,
lze vysledovat v kad ideologii, kter pohl na rozdly mezi lidmi jako na 'pinu pro konflikt'. To zahrnuje souasn
teroristy, kte tvrd, e zachovvaj nboenstv, jene se pitom dopoutj jednoho z nejhorch hch vradnm
nevinnch lid.
Teorie evoluce, ili darwinismus, je v tomto bod po ruce, aby doplnil skldanku. Poskytuje mtus, e
materialismus je vdeck mylenka. Proto Karel Marx, zakladatel komunismu a dialektickho materialismu, napsal, e
darwinismus byl "zkladem prodn historie" pro jeho vizi svta.1
Avak tato zkladna je shnil. Modern vdeck objevy odhaluj zas a znova, e populrn vra spojujc
darwinismus s vdou je falen. Vdeck dkaz pln vyvrac darwinismus a zjevuje, e pvodem na existence nen
evoluce, nbr stvoen. Bh stvoil vesmr, vechno iv i lovka.
Tato kniha byla napsna, aby lidi obeznmila s tmto faktem. Od svho prvnho zveejnn, pvodn v Turecku a
pak v mnoha dalch zemch, knihu etly a ocenily miliony lid. Navrch k turetin byla vytitna anglicky, nmecky,
italsky, panlsky, rusky, nsky, bosensky, arabsky, albnsky, v urdtin, malajtin a indonztin. (Text knihy je
zdarma dostupn ve vech tchto jazycch na www.evolutiondeceit.com.)
Dopad Evolunho klamu byl uznn standardnmi nositeli opanho nzoru. Harun Yahya byl pedmtem lnku v
New Scientist s nzvem "Hoc Darwin". Toto hlavn oblben darwinistick periodikum uvedlo ve vydn z 22.dubna
2000, e Harun Yahya "je mezinrodn hrdina" sdlujce zjem, e jeho knihy se "rozily do celho islmskho svta."
Science, hlavn periodikum obecn vdeck komunity, zdraznilo dopad a sofistikovanost knih Haruna Yahyi.
lnek v Science "Kreacionismus zapout koeny tam, kde se setkv Evropa s Asi", s datem 18.kvtna 2001,
pozoroval, e v Turecku "sofistikovan knihy jako Evolun klam a Temn tv darwinismu... se v uritch stech
zem staly vlivnjmi ne uebnice". Reportr pak pokrauje hodnocenm Harun Yahyova dla, kter vyvolalo "jedno
z nejsilnjch protievolunch hnut mimo Severn Ameriku".
Tebae tato evolun periodika zaznamenvaj dopad Evolunho klamu, nenabzej dnou vdeckou odpov na
jeho argumenty. Pinou pro to oveme je, e je to prost nemon. Teorie evoluce je docela v mrtvm bod, kterouto
skutenost objevte pi ten nsledujcch kapitol. Kniha vm pome si uvdomit, e darwinismus nen vdeck
teorie, nbr pseudovdeck dogma udrovan ve jmnu filosofie materialismu, navzdory protidkazu a jasnmu
vyvrcen.
Na nadj je, e Evolun klam bude dlouhou dobu pokraovat ve svm pspvku smrem k vyvrcen
materialisticko-darwinistickho dogmatu, kter klamalo lidstvo od 19.stolet. A bude pipomnat lidem zsadn
skutenosti naich ivot, jako kterak jsme vznikli a jak jsou nae povinnosti ke Stvoiteli.
INTELIGENTN NVRH, jinmi slovy STVOEN
Je dleit, aby bylo slovo "nvrh" nleit pochopeno. Bh stvoil bezvadn nvrh, neznamen, e nejprve
nakreslil pln a pak ho sledoval. Bh, Pn Zem a nebes, nepotebuje dn "nvrhy" aby tvoil. Bh je povznesen nad
takov nedostatenosti. Jeho plnovn a stvoen se odehrv v jedinm okamiku.
Kdykoli si Bh peje, aby vc vznikla, sta Mu, aby ekl, "Bu!"
Ver z Kornu nm sdluje:
A kdy neho si peje, je rozkaz Jeho pouze: Stani se! a stane se (Sra J Sn: 82)
On stvoitelem je nebes a zem, a kdy rozhodne vc njakou, pak ekne toliko Stani se! a stane se.. (Sra alBaqara: 117)
PEDMLUVA
echny miliony ivch druh na zemi maj zzran vlastnosti, jedinen vzorce chovn a bezvadnou
fyzickou stavbu. Kad z tchto ivch vc byla vytvoena se svmi jedinenmi detaily a krsou. Rostliny,
zvata a pedevm lovk byli vichni stvoeni s obrovskm vdnm a umnm, od jejich vnjho vzhledu
po jejich buky, neviditeln pouhm okem. Dnes existuje spousta odvtv vdy a destky tisc vdc pracujcch v tchto
odvtvch, kte zkoumaj kad detail tchto ivch organism, odkrvaj zzran aspekty tchto detail a sna se
poskytnout odpov na otzku, jak vznikly.
Nkte z tchto vdc jsou udiveni, kterak objevuj zzran aspekty tchto struktur, kter studuj a inteligenci za
tmto vznikem, a jsou svdky nekonench vdomost a moudrosti, kter se toho astn. Jin vak pekvapiv tvrd, e
vechny tyto podivuhodn vlastnosti jsou produktem slep nhody. Tito vdci v v evolun teorii. Z jejich hlediska,
blkoviny, buky a orgny tvoc vechno iv, toto ve vzniklo sekvenc nahodilost. Je dosti asn, e takov lid, kte
studovali dlouh lta, provdli dlouh zkoumn a psali knihy o divotvornm fungovn jedin organely uvnit buky, tak
mal, e ji nelze pouhm okem spatit, si mohou myslet, e tyto neobyejn struktury vznikly nhodou.
etzec nahodilost, v n takov pedn profesoi v, natolik odporuje rozumu, e jejich jednn zanechv vnj
pozorovatele naprosto asl. Podle tchto profesor se nejprve mnostv jednoduchch chemickch ltek spojilo a
vytvoilo blkovinu co nen o nic pravdpodobnj ne aby se nhodn skupina psmen spojila a vytvoila bse. Pak
dal nhody vedly k vytvoen dalch blkovin. Tyto se pak nhodou zkombinovaly organizovanm zpsobem. Nejen
blkoviny, ale i DNA, RNA, enzymy, hormony a bunn organely, co jsou velmi sloit struktury uvnit buky, vznikly
a spojily se nhodn. Nsledkem tchto miliard nhod vznikla prvn buka. Tady se tato zzran schopnost slep nhody
nezastavila, jeliko se pak pihodilo, e tyto buky se zaaly mnoit. Podle danho tvrzen dal nhoda buky
zorganizovala a vyprodukovala ze sebe prvn ivou vc.
Miliardy nemonch udlost se musely souasn odehrt, aby se vytvoilo jen jedin oko ivho organismu. Zde tak
slep proces znm jako nhoda vstupuje do rovnice: nejprve otevela dva otvory poadovan velikosti a v tom
nejvhodnjm mst lebky a pak buky, kter se nhodou ocitly na tomto mst, nahodile poaly budovat oko.
Jak vidno, nahodilosti jednaly s vdomm toho, co chtj vytvoit. Pmo od zatku "nhoda" vdla, co je vidn,
slyen a dchn, pestoe tehdy neexistoval jedin pklad takovch vc nikde na svt. Projevovala velikou inteligenci
a uvdomlost, vykazovala znan plnovn dopedu a konstruovala ivot krok za krokem. Toto je naprosto iracionln
scn, ktermu se tito profesoi, vdci a badatel, jejich jmna jsou velice vena a jejich mylenky jsou tak vlivn,
oddali. Dokonce i nyn s dtinskou tvrdohlavost vyluuj kohokoli, kdo odmtne vit v takov bchorky, vince ho z toho,
e je nevdeck a bigotn. Doopravdy neexistuje rozdl mezi tmto a bigotn, fanatickou a neznalou stedovkou
mentalitou, je trestala ty, kdo tvrdili, e Zem nen deska.
Harun Yahya
Ba co vc, nkte z tchto lid tvrd, e jsou muslimov a v v Boha. Takov lid shledvaj tvrzen "Bh stvoil
ivot" nevdeckm a pesto jsou dosti schopni vit, e tvrzen, "Stalo se to nevdomm procesem sestvajcm z
miliard zzranch nahodilost" je vdeck.
Kdybyste ped tyto lidi poloili otesanou nebo devnou modlu a ekli jim, "Pohlete, tato modla stvoila tento
pokoj a vechno v nm" ekli by, e je to naprost pitomost a odmtli by tomu vit. Jene navzdory tomu prohlauj, e
nesmysl "nevdom proces znm jako nhoda postupn zpsobil vznik tohoto svta a miliard bjench ivch
organism v nm s enormnm plnovnm" je nejlep vdeck vysvtlen.
Zkrtka tito lid povauj nhodu za bostvo a tvrd, e je dost inteligentn, vdom a mocn, aby vytvoula iv
vci a vekerou citlivou rovnovhu ve vesmru. Je-li jim eeno, e to byl Bh, vlastnk nekonen moudrosti, kdo
stvoil vecko iv, tito evolun profesoi odmtaj tento fakt pijmout, a tvrd, e nevdom, neinteligentn, bezmocn
miliardy nahodilost bez vlastn vle jsou ve skutenosti kreativn silou.
Skutenost, e vzdlan, rozumn a zasvcen lid mohou jako skupina vit v nejvce iracionln a nelogick
tvrzen v djinch, jako by byli oarovni, je vru velkm divem. Stejnm zpsobem, jak Bh zzran tvo cosi jako
je buka s jej neobyejnou organizovanost a monostmi, tito lid jsou stejn zzran zaslepeni a zbaveni porozumn,
tak e nejsou schopni vidt co maj pmo ped nosem. Je to jeden z Boch zzrak, e evolucionist nemohou vidt
fakta, kter mou vidt i mal dti, a nedovedou je pochopit bez ohledu na to, kolikrt je jim to eeno.
Jak budete st tuto knihu, budete se s tmto zzrakem setkvat asto. A tak uvidte, e stejn jako je teori, je se
zcela zhroutila elc vdeckm poznatkm, darwinismus je obrovsk podvod, kter je absolutn nekompatibiln s
rozumem a logikou, a kter znevauje ty, co jej brn.
KAPITOLA 1
OSVOBODIT SE OD PEDPOJATOSTI
tina lid akceptuje to, co sly od vdc jako striktn pravdu. Ani je nenapadne, e i vdci mohou mt
rozmanit filosofick a ideologick pedsudky. Pravdou je, e evolun vdci vnucuj veejnosti vlastn
pedsudky a filosofick nzory pod zstrkou vdy. Napklad, a jsou si vdomi, e nhodn udlosti
nepsob nic jinho ne nepravidelnost a zmatek, pod tvrd, e bjen d, pln a nvrh vidn jak ve vesmru tak u
ivch bytost povstal nhodou.
Takov biolog teba snadno pochop, e v molekule blkoviny, stavebn jednotce ivota, je as vyvolvajc
harmonie, a e nen pravdpodobn, aby toto vzniklo nhodou. Nicmn prohlauje, e tato blkovina vznikla nhodou v
podmnkch primitivn Zem ped miliardami let. Tady se nezastavuje; tak bez zavhn tvrd, e nejen jedna, ale miliony
blkovin se vytvoily nhodou a pak se asn spojily, aby zformovaly prvn ivou buku. Navc toto hledisko brn se
slepou tvrdohlavost. Takov osoba je "evolun" vdec.
Kdyby stejn vdec nael ti cihly lec jednu na druh pi chzi po rovn cest, nikdy by nepedpokldal, e tyto
cihly se setkaly nhodou a pak na sebe vyplhaly, zase nhodou. Vru, kdokoli by inil takov tvrzen by byl povaovn za
lence.
Jak je potom mon, e lid, kte dovedou hodnotit obyejn udlosti racionln, mohou zaujmout tak iracionln
postoj, kdy dojde na uvaovn o jejich vlastn existenci?
Nen mono tvrdit, e tento postoj je pijat ve jmnu vdy: vdeck pstup vyaduje zvit ob alternativy, kdekoli
jsou v uritm ppad dv alternativy rovnocen mon. A pokud je pravdpodobnost jedn ze dvou alternativ mnohem
ni, kupkladu jedno procento, pak rozumnou a vdeckou vc je povaovat druhou monost, jej pravdpodobnost je
99 procent, za platnou.
Pokraujme s tmto vdeckm zkladem na mysli. Existuj dv hlediska pedloen vzhledem k tomu, jak se na zemi
ocitly iv bytosti. Prvn jest, e Bh stvoil iv tvory v jejich souasn sloit struktue. Druh je, e ivot se vytvoil
nevdommi, nahodilmi shodami okolnost. Druh je tvrzen evolun teorie.
Podvme-li se na vdeck data, teba z molekulrn biologie, uvidme, e neexistuje dn ance, aby jedin bukanebo miliony blkovin v tto buce ptomn-mohly vzniknout nhodn, jak tvrd evolucionist. Jak ilustrujeme v
nsledujcch kapitolch, vpoty pravdpodobnosti to tak mnohokrt potvrzuj. Tud hledisko evolucionist, o
vynoen ivch vc, m nulovou pravdpodobnost uskutenn.
To znamen, e prvn hledisko m "stoprocentn" pravdpodobnost uskutenn. To jest, ivot byl uveden v existenci
vdom. Jinak eeno byl "stvoen". Vechny iv bytosti vznikly podle nvrhu Stvoitele ulechtilho v nadmrn moci,
moudrosti a znalostech. Tato realita nen jen vc pesvden; je to normln zvr, k nmu smuj moudrost, logika a
vda.
Za tchto okolnost by ml n "evolun" vdec sthnout sv tvrzen a pilnout k faktu, kter je zjevn a dokzan.
Konat jinak je projevem toho, e je to ve skutenosti kdosi, kdo vykoisuje vdu pro svou filosofii, ideologii a dogma
spe ne opravdov vdec.
Harun Yahya
Zloba, tvrdohlavost a pedpojatost naeho "vdce" roste vce a vce pokad, kdy konfrontuje realitu. Jeho postoj
lze vysvtlit jedinm slovem: "vra". Jene je to slep povriv vra, jeliko neme existovat jin vysvtlen pro
pehlen vech fakt pro celoivotn oddanost poetilmu scni vykonstruovanmu v jeho pedstavivosti.
Slep materialismus
Falen vra, o n hovome je filosofie materialismu, kter argumentuje, e hmota existovala vn a e nic
jinho ne hmota neexistuje. Teorie evoluce je takzvan "vdeckm zkladem" pro tuto materialistickou filosofii a tato
teorie je slep obhajovna za elem tuto filosofii udret. Kdy vda vyvrac tvrzen o evoluci -a to je bod, jakho bylo
dosaeno s koncem 20.stolet -pak se usiluje, aby byla pekroucena a pivedena do postaven, kde podporuje evoluci
kvli udren idel materialismu naivu.
Nkolik dk napsanch prominentnm evolunm biologem z Turecka je dobrm pkladem, je nm umouje
vidt pekoucen posuzovn a rozum, k nmu slep oddanost vede. Tento vdec diskutuje pravdpodobnost
nhodnho vytvoen cytochromu-C, co je jeden z nejzsadnjch enzym pro ivot, takto:
Pravdpodobnost vytvoen sekvence cytochromu-C je asi nula. To jest, vyaduje-li ivot uritou sekvenci, d se ct, e
existuje pravdpodobnost, e se to realizuje jedenkrt za cel vesmr. Jinak by v jeho vytven musely jednat jaksi
metafyzick sly za hranic na definice. Akceptovat druh se nehod k clm vdy. Proto se musme podvat na prvn
hypotzu.2
Michael Behe:
"Zahanben ticho obklopuje
ohromujc sloitost buky"
Za uplynul tyi desetilet modern biochemie odhalila zhady buky. Vyadovalo to destky tisc lid, aby vnovali
lep st svch ivot zdlouhav prci v laboratoi Vsledkem tchto nahromadnch snah prozkoumat bukuprozkoumat ivot na molekulrn rovni -je hlasit, jasn, pronikav kik "nvrh!". Vsledek je tak jednohlasn a tak
vznamn, e mus bt oznaen za nejvt dosaen v historii vdy Namsto toho zvdav, zahanben ticho
obklopuje zarejc sloitost buky. Pro vdeck komunita dychtiv nepijme tento ohromn objev? Pro se bere
pozorovn nvrhu v intelektulnch rukavicch? Dilematem je, e pokud se jedna strana [tmatu] oznauje inteligentn
nvrh, tak druh strana mus bt oznaena Bh.3
Toto je prekrn situace ateistickch evolunch vdc, co vidte v asopisech a v televizi a v knihch, kter tete.
Veker vdeck vzkum provdn tmito lidmi jim demonstruje existenci Stvoitele. Jene oni se stali tak
nevnmavmi a zaslepenmi dogmatickou materialistickou vchovou, kterou absorbovali, e stle setrvvaj v
poprn.
Lid, kte soustavn pehlej jasn znamen Stvoitele se stvaj naprosto necitlivmi. Lapeni v ignorantsk
Harun Yahya
Toto je realita, kter nadle spov za tvrzenm "evoluce je stle pijmna svtem vdy". Evoluce je udrovna
naivu nikoli proto, e m vdeckou cenu, le proto, e je to ideologick povinnost. Velmi mlo vdc, kte jsou si
tohoto faktu vdomi, me riskovat poukzn na to, e csa je nah.
Ve zbytku tto knihy budeme ovovat zjitn modern vdy proti evoluci, kter jsou evolucionisty buto
pehlena, anebo "pohbena ve specializovanch publikacch", a ukazovat jasn dkaz Bo existence. ten bude
svdkem, e evolun teorie je ve skutenosti klam -klam, jen je poprn vdou na kadm kroku, je vak udrovn,
aby zahalil skutenost stvoen. V co se douf u tene je, e se probere z oarovn, kter zaslepuje lidsk mysli a
naruuje jejich schopnost sudku a bude serizn uvaovat o tom, co se vypravuje v tto knize.
Zbav-li se tohoto oarovn a mysl jasn, svobodn a bez pedsudk, brzy objev krystalicky jasnou pravdu. Tato
nevyhnuteln pravda, takt demonstrovan modern vdou ve vech svch aspektech, je, e iv organismy vznikly
nikoli nhodou nbr jako vsledek stvoen. lovk me snadno skutenost stvoen vidt, zv-li jak sm existuje,
jak vznikl z kapky tekutiny nebo dokonalost kad iv vci.
KAPITOLA 2
oeny evolunho mylen sahaj a do antiky jako dogmatick vra snac se popt skutenost stvoen.
Vtina pohanskch filosof ve starm ecku brnila mylenku evoluce. Kdy se podvme do historie
filosofie, spatme, e mylenka evoluce tvo pte mnoha pohanskch filosofi.
Avak nen to starobyl pohansk filosofie, ale vra v Boha, co hrlo povzbuzujc lohu pi zrozen a rozvoji modern
vdy. Vtina lid, kte byli pionry modern vdy, vila v Boha; a zatmco studovali vdu, snaili se objevit vesmr, jak
ho Bh stvoil a pochopit Jeho zkony a podrobnosti Jeho stvoen. Astronomov jako Kopernk, Keppler, a Galileo;
otec paleontologie, Cuvier; pionr botaniky a zoologie, Linn; a Izk Newton, na nho se odkazuje jako na "nejvtho
vdce, kter kdy il", vichni studovali vdu ve ve nejenom v existenci Boha, nbr tak, e cel vesmr vznikl jako
vsledek Jeho stvoen.6 Albert Einstein, povaovan za nejvtho gnia na doby, byl dalm oddanm vdcem, kter
vil v Boha a stanovil; "Nedovedu si pedstavit pravho vdce bez tto hlubok vry. Situaci lze vyjdit obrazem: vda
bez nboenstv je chrom." 7
Jeden ze zakladatel modern fyziky, nmeck fyzik Max Planck pravil: "Kdokoli se vn zabv vdeckou prac
jakhokoli druhu, si uvdomuje, e nad vstupem do bran chrmu vdy jsou psna slova: Muste mt vru. To je kvalita, bez
n se vdec neobejde."8
Teorie evoluce je vhonkem materialistick filosofie, kter vyplul na povrch s obrozenm starobylch
materialistickch filosofi a rozil se v 19.stolet. Jak jsme ukzali dve, materialismus usiluje vysvtlit produ skrze
ist materiln faktory. Jeliko popr stvoen od samho potku, tvrd, e vecko, iv i neiv, se objevilo nikoli
skutkem stvoen, ale naopak jako vsledek nhody, a pak se ustavilo v podmnkch du. Lidsk mysl je vak tak
uspodna, e vnm existenci organizace kdekoli vid d. Materialistick filosofie, kter je protikladem samotn zsadn
vlastnosti lidsk mysli, vyprodukovala "teorii evoluce" v polovin 19.stolet.
Darwinova obrazotvornost
Osobou, je pedloila evolun teorii tak, jak je brnna dnes, byl amatrsk anglick naturalista, Charles Robert
Darwin.
Darwin nikdy neabsolvoval formln vzdln v biologii. Pouze se amatrsky zajmal o pedmt prody a ivch vc.
Jeho zjem jej podntil, aby se dobrovoln zastnil expedice na palub lodi jmnem H.M.S. Beagle kter vyplula z Anglie
1832 a cestovala po rznch oblastech svta po 5 let. Mlad Darwin byl ohromen rozmanitmi druhy, zejmna uritmi
pnkavami, co vidl na ostrovech Galapgy. Myslel, e variace v jejich zobcch byly vyvolny jejich pizpsobenm se
prosted. S touto pedstavou na mysli pedpokldal, e pvod ivota a druh spov v konceptu "adaptace na prosted".
Darwin odporoval faktu, e Bh stvoil iv druhy oddlen, navrhujce, e spe vzely z jednoho pedka a rozliily se
nsledkem prodnch podmnek.
Harun Yahya
Charles Darwin
Pi ten O pvodu druh jsem zjistil, e Darwin si byl sm sebou mnohem mn jist, ne jak je asto
pedstavovn, e byl; kapitola nazvan "Pote teorie" napklad ukazuje znan pochybnosti. Jako fyzik jsem
byl zvlt zaujat jeho poznmkami, jak by mohlo vzniknout oko.9
Pi rozvjen sv teorie byl Darwin ovlivnn mnoha evolunmi biology ped nm, a pedevm franzouzskm
biologem Lamarckem.10 Podle Lamarcka pedvali iv tvorov znaky, kter zskali bhem ivota z generace na
generaci a takto se vyvjeli. Teba irafy se vyvinuly ze zvat podobnch antilopm natahovnm krk dle a dle z
generace na generaci, jak se snaily doshnout do vych vtv pro potravu. Darwin tak pouil tezi "pedvn
zskanch znak" pedloenou Lamarckem jako faktor pro vvoj ivch tvor.
Ale oba, Darwin i Lamarck, se mlili, nebo v jejich dob se ivot studoval jen s primitivn technologi a na
nedostaten rovni. Vdeck pole jako genetika a biochemie neexistovala dokonce ani podle jmna. Jejich teorie pak
zvisely cele na sle jejich pedstavivosti.
Zatmco se ozvna Darwinovy knihy odrela, rakousk botanik jmnem Gregor
Mendel v roce 1865 objevil zkony ddinosti. Mlo slchan do konce stolet,
Mendelv objev si zskal velikou dleitost potkem 20.stolet. Toto bylo zrozen
oboru genetiky. O nco pozdji byla objevena struktura gen a chromozom.
Objev stavby molekuly DNA v 50.letech zahrnujc genetickou informaci
uvrhl evolun teorii do velk krize. Pinou byla neuviteln sloitost
ivota a neplatnost evolunho mechanismu navrenho Darwinem.
Tento vvoj ml vystit v to, aby byla Darwinova teorie vykzna na
smetit djin. Jene se to nestalo, jeliko jist kruhy trvaly na revidovn,
obnoven a vyzvednut teorie na vdeckou platformu. Tyto snahy dostanou
vznam pouze pokud si uvdomme, e za teori le ideologick spe neli
vdeck zjmy.
komplikovan
systm
cel
buce,
Harun Yahya
Toto je pro ampioni evolun teorie pod pokrauj v jej obran navzdory vemu dkazu proti n. Jedna vc, na
n se vak nemohou shodnout, kter z rznch model navrench pro realizaci evoluce je ten "sprvn". Jeden z
nejdleitjch model je fantastick scn, kter proslul jako "peruovan rovnovha".
Tento model byl pouze modelem fantazi. Teba evropsk paleontolog O.H. Shindewolf, kter vedl cestu pro
Eldredgea a Goulda, tvrdil, e prvn ptk pochzel z plazho vejce jako "ohromn mutace", to jest vsledkem obrovsk
"nehody" kter se odehrla v genetick struktue.12 Podle t teorie se nkter suchozemsk zvata mohla zmnit v ob
velryby prodlnm nhl a komplexn transformace. Tato tvrzen totln odporujc zkonm genetiky, biofyziky a
biochemie jsou asi tak vdeck jako pohdky o bch mncch se v prince! Nicmn rozrueni kriz, v n tvrzen
neodarwinismu byla, nkte evolun paleontologov pijali tuto teorii, kter m tu pednost, e je jet bizarnj ne
neodarwinismus sm.
Jedinm smyslem tohoto modelu bylo poskytnout vysvtlen propast ve fosilnm zznamu, kter model
neodarwinismu nedovedl vysvtlit. Avak je st rozumn pokouet se vysvtlovat fosiln mezeru ve vvoji ptk
tvrzenm, e "ptk zniehonic vystelil z plazho vejce", ponvad podle vlastnho pipoutn evolucionist, evoluce
druhu v jin druh vyaduje velkou a vhodnou zmnu v genetick informaci. Avak vbec dn mutace nezdokonaluje
genetickou informaci ani k n nepidv informaci novou. Mutace psob pouze poruchy v genetick informaci. Tak by
"ohromn mutace" uvaovan modelem peruovan rovnovhy zpsobily jen "ohromn" to jest "vznamn", omezen a
nedostatenosti v genetick informaci.
Navc model "peruovan rovnovhy" kolabuje hned od prvnho kroku neschopnost zodpovdt otzku pvodu
ivota, co je otzka, kter od potku vyvrac tak model neodarwinismu. Jeliko ani jedin blkovina nemohla vzniknout
nhodn, diskuse o tom, zda organismy tvoen miliardami tchto protein proly "peruovanou" i "postupnou evoluc"
je nesmysln.
Pesto modelem, kter pichz na mysl, kdy se dnes mluv o "evoluci" je stle neodarwinismus. V kapitolch, kter
nsleduj, nejprve prozkoumme dva imaginrn mechanismy neodarwinistickho modelu a pak se podvme na fosiln
zznam, abychom tento model vyzkoueli. Potom budeme prodlvat u otzky pvodu ivota, kter anuluje jak model
neodarwinismu tak i vechny dal evolun modely jako teba "evoluci po skocch".
Pedtm by mohlo bt uiten pipomenout teni skutenost, se kterou se budeme potkvat v kadm stdiu, e
evolun scn je pohdka, velk podvod, kter se naprosto rozchz se skutenm svtem. Je to scn, kter byl
pouvn ke klamn svta po 140 let. Dky nejnovjm vdeckm objevm se jeho dal obhajoba nakonec stala
nemonou.
Harun Yahya
Neexistuje dn
pechodn forma
E
Pedevm, kdyby se iv
organismy opravdu
transformovaly ve zcela odlin
tvory, mlo by existovat mnoho
pechodnch fz bhem tohoto
procesu promny.
Harun Yahya
lid, nebo s tuctem sloench o jako je tomu u hmyzu, nebo s poetnmi konetinami dlouhmi kolik
metr, nebo jin podobn bizarn variace. Podobn by mlo existovat nekonen druh monstrznch
zvat a rostlin. Vichni mot ivoichov by za sebou mli zanechat dlouhou srii bizarnch
pechodnch forem. Ale ani jedna z nich nebyla nalezena. Miliony zkamenlin pat normlnm tvorm.
Tento fakt sm o sob je zjevnou dramatizac zhroucen evolun teorie. Obhajovn teorie v nadji na
nalezen takov pechodn zkamenliny jednoho dnepestoe kad jednotliv exempl dosud
vykopan za poslednch 140 let definitivn vyvrac jakkoli nznak, e by se byl vyvjelnen rozumn.
Po uplynut 140 let neexistuje fosiln loisko, kde by se dosud nekopalo. Miliardy dolar byly utraceny za
vzkum. Jene zkamenliny pechodnch forem, kter Darwin pedvdal, nebyly pod objeveny.
Neexistuje jedin pechodn forma, kterou by darwinist mohli nabdnout jako naznaujcc evoluci.
Oproti tomu miliony ivch fosili poskytuj rozhodujc dkaz pro fakt stvoen.
KAPITOLA 3
odel neodarwinismu, kter budeme brt za dnen hlavn teorii evoluce, souhlas, e ivot se postupn
vyvinul skrze dva pirozen mechanismy: "prodn vbr" a "mutaci". Teorie v zsad tvrd, e prodn
vbr a mutace jsou dva doplujc se mechanismy. Pvod evolunch modifikac le v nahodilch
mutacch, kter se odehrly v genetick stavb ivch organism. Znaky pinesen mutacemi jsou vybrny mechanismem
prodnho vbru a tmito prostedky se iv vci postupn vyvjej.
Kdy se na tuto teorii podvme ble, zjistme, e dn takov evolun mechanismus nen. Ani prodn vbr ani
mutace nepispvaj ke transformaci odlinch druh do sebe navzjem, a tvrzen, e tomu tak je, je zcela nepodloen.
Prodn vbr
Jako proces prody byl prodn vbr znm biologm ped Darwinem, kter ho definovali jako "mechanismus, kter
zachovv druhy nezmnn, bez pokozen". Darwin byl prvn osobu, kter pedloila tvrzen, e tento proces m
evolun moc a potom postavil celou svou teorii na podstat tohoto tvrzen. Jmno, je dal sv knize zna, e prodn
vbr byl zkladem darwinovy teorie: O pvodu druh prostedky prodnho vbru...
Jene od dob Darwina se neobjevil jedin stpek dkazu, kter by lo pedloit a ukzat, e prodn vbr zpsobuje,
e iv vci se vyvjej. Colin Patterson, star paleontolog Britskho muzea prodn historie v Londn a vznan
evolucionista, zdrazuje, e prodn vbr nebyl nikdy pozorovn jako majc schopnost psobit, aby se vci vyvjely:
Nikdo nikdy nevyprodukoval druh mechanismy prodnho vbru. Nikdo se k tomu ani nepiblil a vtina
momentln debaty v neodarwinismu se tk tto otzky.13
Prodn vbr zahrnuje, e ty iv organismy, je jsou lpe uzpsobeny pro prodn podmnky svho prosted,
budou pevaovat, jeliko jejich potomstvo peije, zatmco ti, co nejsou vhodn, zmiz. Teba v jelenm stdu
ohroovanm elmami pirozen peij ti, co bhaj rychleji. To je pravda. Ale bez ohledu na to, jak dlouho bude
pokraovat tento proces, nezmn to tyto jeleny na jin ivoin druh. Jelen zstane pod jelenem.
Kdy se podvme na nkolik incident, kter evolucionist pedloili jako pozorovan ppady prodnho vbru,
uvidme, e se jedn pouze o pokusy o oblafnut.
"Prmyslov melanismus"
V roce 1986 Douglas Futuyma publikoval knihu Biologie evoluce, kter je pijmna jako jeden ze zdroj vysvtlujc
evolun teorii prodnm vbrem nejvce nzornm zpsobem. Nejslavnj z jeho pklad k tto vci se tk barvy
populace mr, kter se zdla tmav bhem Prmyslov revoluce v Anglii. Tento pbh o prmyslovm melanismu lze
Harun Yahya
Prmyslov melanismus
urit nen dkazem pro
evoluci, protoe proces
neprodukuje dn nov
druhy mr. Selekce se
odehrvala pouze mezi ji
existujcmi variantami.
Navc, klasick pbh
melanismu je vylhan.
Uebnicov obrzky na
stran (zobrazovan jako
prav fotografie) jsou ve
skutenosti mrtv
exemple pilepen nebo
pipchnut na kmeny
strom evolucionisty.
najt skoro ve vech evolunch biologickch knihch, nejen v knize Futuymy. Pbh je zaloen na srii pokus
provedench britskm fyzikem a biologem Bernardem Kettlewellem v 50.letech a lze ho shrnout takto:
Podle vtu byla na svitu Prmyslov revoluce v Anglii barva kry strom okolo Manchesteru dosti svtl. Proto
tmav zbarven (melanick) mry sedc na tchto stromech byly snadno povimnuteln ptky, kte se jimi krmili a
proto mly malou anci na peit. O padest let pozdji v lesch, kde prmyslov zneitn zlikvidovalo liejnky, kra
strom ztmavla a nyn se staly vce lovenmi svtle vybarven mry, jeliko nyn byly snadno povimnuteln.
Nsledkem toho klesl podl svtlch mr oproti tmavm. Evolucionist se domnvaj, e toto je skvl kus dkazu pro
jejich teorii. Hledaj kryt a uklidnn v bilann kosmetick prav, ukazujc, jak se svtl mry "postupn vyvinuly"v
tmav.
Avak dokonce budeme-li pedpokldat, e toto je sprvn, mlo by bt dosti jasn, e toto dnm zpsobem
nelze pout jako dkaz pro teorii evoluce, jeliko nevznikla dn forma, kter dve neexistovala. Tmav zbarven
mry existovaly v populaci mr jet ped Prmyslovou revoluc. Pouze relativn podl existujcch variac mr v
populaci se zmnil. Mry nezskaly nov znaky nebo orgn, kter by zpsobil "vznik druh". Aby se jeden druh mry
zmnil v jin iv druh, teba ptka, musely by k jeho genm pibt dodaten. To jest cel oddlen genetick
program by musel bt nahrn, aby zahrnoval informaci o fyzickch vlastnostech ptka.
Toto je odpov na evolun pbh o prmyslovm melanismu. Jene tento pbh m jet zajmavj strnku:
Nejen vklad, ale i pbh sm je patn. Jak molekulrn biolog Jonathan Wells vysvtluje ve sv knize Ikony evoluce,
pbh drsnokdlece, kter je zahrnut v kad evolun knize a stal se v tomto smyslu "ikonou", nereflektuje pravdu.
Wells debatuje, jak je pokus Bernarda Kettlewella, kter je znm jako "experimentln dkaz" pbhu, je vlastn
vdeckm skandlem. Nkter zkladn prvky tohoto skandlu jsou:
Mnoh experimenty proveden po Kettlewellovy odhalily, e pouze jeden typ tchto mr sedv na kmenech strom a
vechny ostatn typy preferuj odpovat pod malmi horizontlnmi vtvemi. Od roku 1980 se stalo zejmm, e mry
drsnokdlece neodpovaj normln na kmenech strom. Za 25 let prce v ternu mnoz vdci jako Cyril Clarke a Rory
Howlett, Michael Majerus, Tony Liebert, a Paul Brakefield shrnuli, e "v Kettlewellov experimentu byly mry
donuceny jednat atypicky, proto nelze pijmout vsledky jako vdeck".
Vdci, kte ovovali Kettlewellovy zvry pili s jet zajmavjm vsledkem: Akoli by se ekalo, e poet
svtlch mr bude v mn zneitnch oblastech Anglie vy, tmav mry se tam vyskytovaly tyikrt astji ne
svtl. Z toho vyplynulo, e neexistovala dn spojitost mezi populac mr a kmeny strom, jak tvrdil Kettlewell a
opakovalo se ve vtin evolunch zdroj.
Jak se vzkum prohluboval, skandl zmnil sv dimenze: "Mry na kmenech strom" fotografovan Kettlewellem, byly
ve skutenosti mrtv. Kettlewell pouil mrtv exemple pilepen nebo pipchnut na kmeny strom a ty potom
fotografoval. Pravda, jinak existovala mal ance na zskn takovch obrzk, jeliko mry neusedaly na kmenech strom,
ale pod listy.14
Tato fakta byla objevena vdeckou komunitou a koncem 90.let. Kolaps mtu industrilnho melanismu, kter byl po
desetilet jednm z nejvzcnjch poklad v kurzech "vod do evoluce" na univerzitch, velmi zklamal evolucionisty.
Jeden z nich, Jerry Coyne, poznamenal:
Moje vlastn reakce se podob zdrcen, kter se dostavilo po mm objevu, ve vku esti let, e je to mj otec, a nikoli Santa,
kdo pinesl vnon drky.15
Tak byl "nejslavnj pklad prodnho vbru" vykzn na smetit djin jako vdeck skandl, kter byl
nevyhnuteln, ponvad prodn vbr nen "evolun mechanismus," navzdory tvrzen evolucionist. Nen schopen ani
dodn novho orgnu k ivmu organismu, ani jeho odebrn, ani promny organismu jednoho druhu v organismus druhu
jinho.
Prodn vbr slou jako mechanismus eliminace slabch jedinc uvnit druhu. Je to konzervativn sla, kter chrn existujc
druhy ped degenerac. Mimoto nem schopnost transformovat jeden druh v jin.
Harun Yahya
Dalmi zavdjcmi metodami, kter evolucionist pouvaj ve vci prodnho vbru, je jejich snaha
prezentovat tento mechanismus jako vdom. Avak prodn vbr nem vdom. Nem vli, kter me
rozhodnout, co je pro iv organismy dobr a co patn. Nsledkem toho jeden neme vysvtlit biologick soustavy a
orgny majc vlastnost "neredukovateln sloitosti" prodnm vbrem. Tyto soustavy a orgny jsou sloeny z
velkho mnostv st navzjem spolupracujcch, a nejsou k niemu pokud jen jedna z tchto st chyb nebo je
pokozen. (Napklad lidsk oko funguje jen se vemi komponenty nedotenmi). Proto vle, kter spojuje tyto sti
dohromady, by mla bt schopna pedvdat a smovat pmo k vhodm, kterch bude dosaeno v konenm stdiu.
Jeliko prodn vbr nem vdom ani vli, neme dokzat takovou vc. Tento fakt, kter bort zklady evolun
teorie, dlal starosti i Darwinovi, jen napsal: "Kdyby lo demonstrovat, e existuje njak sloit orgn, kter by
se nemohl zformovat mnostvm postupnch drobnch zmn, moje teorie by se zcela zhroutila."17
Prodnm vbrem jsou pouze vyloueni znetvoen, slab nebo nevhodn jedinci druhu. Nov druhy, nov
genetick informace nebo nov orgny tak nemohou bt vyprodukovny. To jest, iv organismy se nemohou vyvjet
prodnm vbrem. Darwin akceptoval tuto realitu slovy: "Prodn vbr neme nic dlat, dokud nedostanou
vhodn variace anci se vyskytnout".18 To je dvod, pro musel neodarwinismus pozvednout mutace vedle
prodnho vbru jako pinu prospnch zmn". Avak jak uvidme mutace mohou bt pouze "pinou kodlivch
zmn".
Mutace
Mutace se definuj jako peruen nebo nahrazen odehrvajc se v molekule DNA, kter se nachz v jdru bunk
ivch organism a obsahuje vechnu jeho genetickou informaci. Tato peruen nebo nahrazen jsou vsledkem
vnjch vliv jako jsou radiace nebo chemick psoben. Kad mutace je "nehoda" a bu pokozuje nukleotidy tvoc
DNA nebo mn msto jejich nlezu. Vtinou zpsob tolik kody a modifikace, e je buka neum opravit.
Mutace, za n se evolucionist asto schovvaj, nen kouzeln hlka, kter zmn iv organismus v pokroilej
a dokonalej formu. Pm inek mutace je kodliv. Zmny vyvolan mutacemi mohli zakusit pouze lid v
Hiroim, Nagasaki, a ernobylu: a to jsou smrt, postien a nemoc
Pina toho je velice prost: DNA m velice sloitou stabu a nhodn inek me organismus pouze pokodit.
B.G. Ranganathan stanovuje:
Zaprv, prav mutace jsou v prod velmi dk. Zadruh, vtina mutac je kodliv, jeliko jde o nahodil, nikoli
organizovan zmny ve struktue gen; jakkoli nahodil zmna ve vysoce organizovanm systmu bude k hormu
nikoli k lepmu. Kupkladu kdyby zemtesen otslo vysoce organizovanou strukturou jako je budova, nastanou
nahodil zmny v konstrukci budovy, kter s nejvy pravdpodobnost nebudou jejm zdokonalenm.19
Nen pekvapiv, e dn uiten mutace nebyla zatm pozorovna. Vechny mutace se ukzaly bt
kodlivmi. Evolun vdec Warren Weaver komentuje zprvu pipravenou Komis genetickch ink jadernho
zen, kter byla vytvoena, aby vyetila mutace, kter by mohly bt vyvolny jadernmi zbranmi pouitmi ve
2.svtov vlce:
Mnoz budou zmateni prohlenm, e prakticky vechny znm mutantn geny jsou kodliv.
Nebo mutace jsou nezbytn pro proces evoluce. Jak me dobr vliv evoluce k vym
formm ivota vystit z mutac, z nich prakticky vechny jsou kodliv? 20
Vechny snahy vloen do "generovn uiten mutace" vystily v nespch. Po desetilet evolucionist provdli
etn experimenty, aby vyprodukovali mutace u octomilek, jeliko tento hmyz se rychle reprodukuje a mutace by se
rychle ukzaly. Generace po generaci byly tyto muky mutovny, jene dn pouiteln mutace nebyla nikdy
pozorovna. Evolun genetik Gordon Taylor tak pe:
Je to ohromujc, vak ne asto uvdn fakt, e akoli genetikov mnoili octomilky po edest let nebo dle v
laboratoch po celm svt -muky, kter vyprodukuj novou generaci kadch 11 dn -jet nikdy nevidli vznik
novho druhu nebo dokonce jen novho enzymu.21
Tot plat pro lovka. Vechny mutace, kter byly pozorovny u lidskch bytost mly zhoubn vliv. K tomuto
pedmtu evolucionist vytahuj kouovou clonu a sna se zanst pklady dokonce i takovch zhoubnch mutac jako
"dkaz evoluce". Vechny mutace, kter se odehrvaj u lid st ve fyzick deformity, ve vady jako jsou mongolismus,
Downv syndrom, albinismus, trpasli vzrst nebo rakovina. Tyto mutace jsou prezentovny v evolunch uebnicch
jako pklady "evolunho mechanismu v akci". Nutno ct, e proces, kter zanechv lidi postien nebo nemocn
neme bt "evolunm mechanismem"-od evoluce se oekv, e vyprodukuje formy, kter jsou lpe uzpsobeny pro
peit.
Ke shrnut, existuj ti hlavn dvody, pro nelze mutace tlait ke slub podporovn evolunch tvrzen:
l) Pm vliv mutac je kodliv: Jeliko se objevuj nhodn, skoro vdycky pokozuj iv organismy, kter je
prodlaly. Rozum nm napovd, e nevdom zsahy v dokonalm a sloitm systmu tuto strukturu nezdokonal, ale
naopak ji naru. Vskutku dn "prospn mutace" nebyla dosud pozorovna.
2) Mutace nedodvaj novou informaci k DNA organismu: Nsledkem mutac stice tvoc genetickou informaci
jsou buto vytreny ze svch mst, znieny nebo peneseny na jin msta. Mutace nemohou zpsobit, aby iv vc zskala
nov orgn nebo novou vlastnost. Pouze vyvolvaj abnormality jako konetina vychzejc ze zad nebo ucho na bie.
3) Aby se mutace pedala nsledujc generaci, mus se objevit v reprodukn buce organismu: Nahodil zmny
v buce nebo orgnu tla nemohou bt pedny dal generaci. Teba lidsk oko zmnn vlivem radiace nebo z jin
piny nebude pechzet na druhou generaci.
Je nemon, aby se iv organismy postupn vyvjely, protoe v prod neexistuje dn mechanismus, kter by
postupn vvoj vyvolval. Navc se tento zvr shoduje s fosilnm zznamem, kter nedemonstruje existenci procesu
evoluce, ba prv naopak.
Harun Yahya
KAPITOLA 4
odle evolun teorie vznikl kad druh ze svho pedka. Jeden druh, kter existoval dve se postupem asu
zmnil v nco jinho a vechny druhy vznikly tmto zpsobem. Podle teorie tento proces transformace trval
miliony let.
Pokud by tomu tak bylo, pak by nespoet pechodnch forem ml t bhem tohoto nesmrnho asovho obdob,
kdy se tyto transformace dajn uskuteovaly. Napklad by v minulosti mli t tvorov napl ryb/napl plaz, kte
zskali plaz znaky dodatkem k rybm, jak u mli. Nebo by mli existovat tvorov plaz/pta, kte zskali pta znaky
navrch k plazm, kter ji mli. Evolucionist odkazuj na tato imaginrn stvoen, o nich se domnvaj, e v minulosti
ili, jako na "pechodn formy".
Pokud by takov ivoichov doopravdy existovali, tak by jich byli miliony, dokonce miliardy. A co je dleitj,
pozstatky tchto tvor by mly bt ptomny ve fosilnm zznamu. Poet tchto pechodnch forem by ml bt
dokonce vy ne souasnch ivoinch druh, a jejich zbytky by se mly nachzet po celm svt. V O pvodu
druh Darwin akceptuje tento fakt a vysvtlil:
Kdyby byla m teorie pravdiv, nesetn pechodn obmny, spojujc nejble vechny druhy ze stejn skupiny dohromady,
musely urit existovat... Nsledkem toho by ml bt dkaz jejich dvj existence nalezen jen mezi fosilnmi zbytky.23
Dokonce i Darwin sm si byl vdom chybn takovch pechodnch forem. Doufal, e budou nalezeny v
budoucnu. Navzdory tomuto optimismu si uvdomoval, e tyto chybjc pechodn formy jsou nejvtm kamenem
razu jeho teorie. Proto napsal v kapitole O pvodu druh nazvan "Pote teorie":
Pro, jsou-li druhy potomky jinch druh skrze neznateln jemn pechody, nevidme vude nespoet pechodnch
forem? Pro nen cel proda ve zmatku namsto, aby druhy byly, jak meme vidt, dobe ureny?.. Ale, jeliko podle tto
teorie musela existovat spousta pechodnch forem, pro je nenachzme v zemsk ke usazen v ohromnm potu?.. Pro
nen kad geologick tvar a kad vrstva pln takovch pechodnch lnk? Geologie dozajista neodhaluje dn jemn
se stupujc organick etzec; a to je asi nejvce zjevn a nejsilnj nmitka, kter by mohla bt pouita proti m teorii. 24
Jedinm vysvtlenm, s nm Darwin piel proti tto nmitce, byl argument, e fosiln vykopvky byly zatm
nedostaten. Tvrdil, e bude-li fosiln zznam studovn podrobn, chybjc lnky budou nalezeny.
Dvujc v proroctv Darwina, evolun paleontologov vykopvali zkamenliny a ptrali po chybjcch
lncch po celm svt od poloviny 19.stolet. Navzdory jejich nejlepmu sil, dn pechodn formy nebyly
dosud nalezeny. Vechny zkamenliny odkryt ve vykopvkch ukzaly, e oproti ve evolucionist se ivot objevil
na zemi nhle a pln formovan. Ve snaze tuto teorii prokzat, evolucinist bezdn zpsobili jej zhroucen.
Slavn britsk paleontolog, Derek V. Ager, doznv tento fakt, pestoe je evolucionistou:
Bod vyjde najevo, pokud podrobn prozkoumme fosiln zznam, a na rovni d nebo druh, zjiujeme znova a znovanikoli postupn evoluce, nbr nhl exploze jedn skupiny na et druh.25
Tyto mezery ve fosilnm zznamu nelze vysvtlit tvrzenm, e pod nebyl nalezen dostatek zkamenlin, ale e
jednoho dne tomu tak bude. Jin americk badatel, Robert Wesson, prohlauje ve sv knize z roku 1991 Dle za
prodnm vbrem, e "mezery ve fosilnm zznamu jsou skuten a vznamn". Zpodrobuje toto tvrzen takto:
Mezery v zznamu jsou vak reln. Neptomnost zznamu jakhokoli dleitho vtven dosti fenomenln. Druhy jsou
obvykle statick, nebo skoro, po dlouh obdob, druhy zdka a rody nikdy neukazuj evoluci v jin druhy nebo rody, ale
nahrazen jednoho druhm, a zmna je vcemn nhl.27
Hlub przkum kambrijsk exploze ukazuje, jak obrovsk dilema pedstavuje pro teorii evoluce. Nedvn
zjitn zna, e tm vechny kmeny, nejzkladnj ivoin oddly, se vynoily nhle v kambrijskm obdob.
lnek zveejnn v asopise Science v roce 2001 k: "Potek obdob kambria, asi ped 545 miliony let, vidl nhl
objeven skoro vech hlavnch typ ivoich (kmen) ve fosilnm zznamu, kter dodnes ovldaj biotu".30 Stejn
lnek uvd, e aby byly takov sloit a oddlen iv skupiny vysvtleny podle teorie evoluce, mlo by bt nalezeno
velmi bohat fosiln loisko ukazujc postupn vvojov proces, avak to se zatm neukzalo monm:
Tato rozliovac evoluce a tak rozptyl, mus vyadovat pedchoz historii skupiny, proe nen fosiln zznam.31
Jak se zem zniehonic stala zaplavenou takovm potem ivoinch druh, a jak se mohly tyto oddlen druhy
bez spolench pedk objevit, to je otzka, kter zstv evolucionisty nezodpovzena. Zoolog Oxfordsk univerzity,
Harun Yahya
OKO TRILOBITA
Richard Dawkins, jeden z nejpednjch zastnc evolunho mylen na svt, komentuje tuto skutenost, kter
podkopv samotn zklady vech argument, kterch je zastncem:
Napklad kambrijsk skaln vrstva... je nejstar, v n nachzme vtinu hlavnch skupin bezobratlch. A nachzme
mnoh z nich ji v pokroilm stdiu vvoje, kdy se objevuj poprv. Je to jako kdyby tam byly vypstovni, bez
evolun historie.32
Jak je Dawkins nucen uznat, kambrijsk exploze je silnm dkazem pro stvoen, nebo stvoen je jedinm
zpsobem, jak vysvtlit vznik pln formovanho ivota na zemi. Douglas Futuyma, prominentn evolun biolog uznv
tuto skutenost: "Organismy se buto objevily na zemi pln vyvinut nebo ne. Pokud ne, musely se vyvinout z dve
existujcch druh njakm procesem modifikace. Jestli se objevily v rozvinutm stavu, pak musely bt vskutku
stvoeny njakou vemohouc inteligenc."33 Darwin sm uznval tuto monost, kdy napsal: "Pokud vcero druh,
Harun Yahya
patcch do stejnch rod nebo eled, zaalo t vechna najednou, tento fakt byl byl fatln pro teorii o pvodu
pomalou modifikac skrze prodn vbr."34 Kambrijsk obdob nen nim vce nebo mn ne darwinovm
"smrtcm zsahem". Proto vdsk evolun paleoantropolog Stefan Bengtson, kter piznv nedostatek pechodnch
lnk, kdy popisuje kambrijsk vk, in nsledujc poznmku: "Matouc (a nepohodln) pro Darwina, tato udlost
ns stle osluje".35
Fosiln zznam evidentn zna, e iv organismy se nevyvinuly od primitivnch po pokroil formy, ale namsto
toho se vynoily zistajasna a v dokonalm stavu. Zkrtka iv bytosti nevznikly evoluc, nbr byly stvoeny.
V tomt lnku evolun pisatel uvdj, e nkter rodokmeny, co se povaovaly za "pechodn" mezi kmeny
jako houby, lkovci a ahavci, ji nelze za takov povaovat kvli novm genetickm zjitnnm a e "ztratili nadji"
na vybudovn takovch evolunch rodokmen:
Nov molekulrn fylogeneze m nkolik dleitch vznam. Hlavnm je zmizen "pechodnch" rodokmen mezi
houbami, lkovci a ahavci a poslednm spolenm pedkem trojlistch neboli "Urbilateria." ...Logickm dsledkem je, e
tu mme velkou propast v kmeni vedoucmu k trojlistm. Ztratili jsme nadji, tak obvyklou ve starm evolunm
zdvodovn, na rekonstrukci morfologie "pedka s tlesnou dutinou" skrze scn zahrnujc postupn stupn progresivn
sloitosti zaloen na anatomiii dochovanch "primitivnch" rodokmen.37
ZAJMAV OSTNY: Jednm z tvor, kte se najednou objevili v kambriu, je Hallucigenia (nahoe, nalevo). Tato a mnoh dal kambrijsk
zkamenliny maj tvrd ostr ostny pro svou ochranu ped tokem. Jednou z vc, kterou evolucionist nedovedou vysvtlit je, jak by tito tvorov
mohli mt takov inn obrann systm, kdy kolem nebyli dn predtoi. Nedostatek predtor vyluuje, aby lo ostny vysvtlit v pojmech
prodnho vbru.
KAPITOLA 5
volucionist pedpokldaj, e mot bezobratl, co se objevuj v kambrijsk vrstv se za miliony let njak
vyvinuli v ryby. Jene tak jako kambrijt bezobratl nemaj pedky, tak neexistuj pechodn lnky, znac, e
probhla evoluce mezi tmito bezobratlmi a rybami. Mlo by bt uvedeno, e bezobratl a ryby maj enormn
strukturln odlinosti. Bezobratl maj sv tvrd tkn vn tla, zatmco ryby a obratlovci maj ty svoje uvnit tla. Takov
enormn "postupn vvoj" by trval miliardy let krok, aby byl dovren a mly by existovat miliardy pechodnch forem,
na nich by byly viditeln.
Evolucionist se prokopvali vrstvami zkamenlin zhruba 140 let, hledaje tyto hypotetick formy. Nalezli miliony
zkamenlin bezobratlch a miliony zkamenlch ryb; jene nikdo nikdy nenael dokonce ani jednoho na polovin cest
mezi nimi.
Evolun paleontolog, Gerald T. Todd, uznv podobnou skutenost v lnku s titulkem "Evoluce plic a pvod
kostnatch ryb":
Vechny ti podskupiny kostnatch ryb se poprv objevuj ve fosilnm zznamu piblin ve stejn dob. Jsou ji rozshle
morfologicky odlin a jsou tce obrnn. Jak vznikly? Co jim umonilo se tak rozshle rozliit? Jakto, e vechny maj
tk brnn? A pro neexistuje stopa po ranjch, pechodnch formch?38
Evolun scn zachz jet dle a tvrd, e ryby, je se vyvinuly z bezobratlch, se pak transformovaly v
obojivelnky. Oba scne postrdaj dkaz. Neexistuje ani jedin zkamenlina ovujc, e stvoen napl ryba/napl
obojivelnk nkdy existovalo. Robert L. Carroll, evolun paleontolog a autorita v paleontologii obratlovc, je nucen to
pijmout. Napsal ve svm klasickm dle, Paleontologie obratlovc a evoluce, e "Rann plazi se velice liili od
obojivelnk a jejich pedci nebyli dosud nalezeni." V novj knize, Vzorce a proces evoluce obratlovc, publikovan v
roce 1997, doznv, e "Nemme dn pechodn zkamenliny mezi vjoploutvmi rybami a obojivelnky."39 Dva
evolun paleontologov, Colbert a Morales, komentuj ke tem zkladnm tdm obojivelnk-by, mloci a beznoz:
Neexistuje dn dkaz, e existovali njac obojivelnci v paleozoiku kombinujc tyto vlastnosti, co by se u
jednoho spolenho pedka oekvaly. Nejstar znm by, mloci a beznoz jsou velmi podobn svm ijcm
potomkm.40
A do obdob ped asi padesti lety si vak evolucionist mysleli, e takov tvor opravdu existoval. Tato ryba zvan
coelacanth, jej vk byl odhadnut na 410 milion let, byla pedloena jako pechodn forma s primitivnmi plcemi,
vyvinutm mozkem a trvic a obhovou soustavou pipravenou pro fungovn na zemi a dokonce primitivnm
mechanismem chze. Tyto anatomick vklady byly ve vdeckch kruzch pijmny jako neoddiskutovateln pravda do
konce 30.let. Coelacanth byl prezentovn jako prav pechodn forma, kter dokazovala evolun pechod z vody na sou.
Harun Yahya
Avak 22.prosince 1938 byl v Indickm ocenu uinn velmi zajmav objev. iv pslunk rodu coelacanth,
dve prezentovan jako pechodn forma, kter vyhynula ped sedmdesti miliony let, byl chycen! Objev "ijcho"
prototypu coelacantha zpsobil evolucinistm nepochybn tk ok. Evolun paleontolog J. L. B. Smith pravil, e
"Kdybych potkal na ulici dinosaura, nedivil bych se vce".41 V nadchzejcch letech bylo chyceno 200 coelacanth v
odlinch stech svta.
iv coelacanthti odhalili, jak daleko mohou evolucionist zajt pi vytven svch imaginrnch scn. Oproti
tomu, co se tvrdilo, coelacanthi nemaj ani primitivn plce ani velk mozek. Z orgnu, o nm evolun badatel
navrhovali, e byl primitivn plc, se vyklubala tukov kapsa.42 Navc coelacanth, kter byl pedstaven jako "plaz
kandidt pipravujc se k pechodu z moe na sou", byl ve skutenosti rybou, je ila v hlubinch ocenu a nikdy
nedoshla k povrchu ble ne 180 metr pod hladinou.43
E
L
A
F
Zkamenlina elvy star 100 milion let: Nijak odlin od svch protjk
ijcch dnes. (svit ivota, Orbis Pub., London 1972)
Prv tak jako neme evolun teorie vysvtlit zkladn tdy ivoich jako jsou ryby a plazi, neme vysvtlit ani pvod d uvnit tchto
td. Napklad elvy, co je d plaz, se objevuj ve fosilnm zznamu narz se svmi jedinenmi kruni. Abychom citovali z evolunho
zdroje: " pvod tohoto velmi spnho du je nejasn pro nedostatek ranch fosili, tebae elvy maj vce a lep zkamenl zbytky ne jin
obratlovci. Pechod mezi elvami a cotylosaury, ... plazy z nich [dajn] elvy vznikly zcela chyb." (Encyclopaedia Britannica Online,
"elva")
Neexistuje rozdl mezi zkamenlinami ranch elv a dnes ijcmi pslunky tohoto du. Jednodue eeno, elvy se "nevyvjely"; pod to byly
elvy od chvle, kdy byly takto stvoeny.
Harun Yahya
volucionist tvrd, e jednoho dne druhy dlc ve vod jaksi vystoupily na zem a
byly transformovny v druhy dlc na soui.
1. Noen hmoty: Mot ivoichov nemaj problm se snenm vlastn vhy v moi.
Avak vtina suchozemskch ivoich konzumuje 40% svoj energie jen na noen svch
tl. Stvoen inc pechod z moe na sou by si musela zrove vyvinout nov svalov a
kostern soustavy (!) aby splnily tuto potebu energie a to nemohlo vzniknout nahodilou
mutac.
2. Uchovvn tepla: Na zemi se me teplota rychle zmnit a kols v irokm rozsahu.
Suchozemt tvorov vlastn fyzick mechanismus, kter me pestt takov velk
teplotn zmny. Jene v moi se teplota mn pomalu a uvnit zkho rozsahu. iv
organismy s tlesnou soustavou regulovanou podle konstantn teploty moe by musely
zskat ochrann systm, aby zajistily minimln pokozen teplotnmi vkyvy na soui. Je
absurdn tvrdit, e ryby zskaly takov systm nahodilmi mutacemi jakmile vystoupily na
beh.
3. Voda: Zsadn pro metabolismus, voda mus bt na soui vyuvna ekonomicky kvli
svmu relativnmu nedostatku. Napklad ke mus umoovat uritou ztrtu tekutin, ale
souasn brnit pehnanmu vypaovn. Proto zakouej suchozemt tvorov ze,
zatmco vodn tvorov nikoli. Proto nen pokoka moskch tvor vhodn pro nevodn
habitat.
4. Ledviny: Mosk organismy se zbavuj odpadnch materil, hlavn amoniaku,
prostedky svho vodnho prosted. Na zemi se mus s vodou zachzet hospodrn. Proto
maj tito tvorov ledviny. Dky ledvinm se amoniak skladuje promnou v mo a pi jeho
vyluovn je uito minima vody. Navc jsou potebn nov systmy, aby zajistily fungovn
ledvin. Zkrtka aby se pechod z vody na sou odehrl, ivoichov bez ledvin by si museli
narz vyvinout ledvinovou soustavu.
5. Dchac soustava: Ryby "dchaj" branm kyslku rozputnho ve vod, kter
prochz brami. Nemohou t dle ne pr minut bez vody. Aby na zemi peily, musely
by zskat dokonal plce zniehonic.
KAPITOLA 6
odle teorie evoluce ivot vznikl a vyvinul se v moi a pak byl transportovn obojivelnky na sou. Tento
evolun scn tak navrhuje, e obojivelnci se vyvinuli v plazy, tvory ijc na soui. Tento scn je opt
nepravdpodobn, kvli enormnm strukturlnm rozdlm mezi obmi ivoinmi tdami. Teba vejce
obojivelnk jsou navrena pro vvoj ve vod, mezitmco amniotick vejce je navreno pro vvoj na soui. Postupn
evoluce obojivelnk nepichz v vahu, ponvad bez dokonalho a pln navrenho vajka, nen mon, aby druh
peil. Navc, jako obvykle, neexistuje dkaz pechodnch forem, kter by mly dajn spojovat obojivelnky s plazy.
Evolun paleontolog a autorita v paleontologii obratlovc, Robert L. Carroll, mus akceptovat, e "ran plazi se velice
liili od obojivelnk a jejich pedkov nemohli bt dosud nalezeni."44
Jene beznadjn ztracen scne evolucionist jet nejsou u konce. Stle zstv problm pimt tato stvoen k
letu! Jeliko evolucionist v, e ptci se museli jaksi vyvinout, tvrd, e se pemnili z plaz. Avak dn z odlinch
ptach mechanism, kter maj naprosto odlinou strukturu od zvat dlcch na zemi, nelze vysvtlit postupnou evoluc.
Pedevm kdla, kter jsou vlastnost vyhrazenou ptkm, jsou velmi neschdnm problmem pro evolucionisty. Jeden z
tureckch evolucionist, Engin Korur, uznal nemonost evoluce kdel:
Spolenm znakem o a kdel je, e mohou fungovat jedin tehdy, jsou-li pln vyvinuty. Jinmi slovy, napl vyvinut
oko neme vidt; ptk s napl vyvinutm kdlem neme ltat. Jak tyto orgny vznikly zstalo jednou ze zhad
prody, kterou je nutno osvtlit.45
Otzka, jak vznikla perfektn struktura kdel jako vsledek po sob jdoucch nahodilch mutac, zstala zcela bez
odpovdi. Neexistuje zpsob vysvtlen, jak se pedn konetiny plaza mohly zmnit v dokonale fungujc kdla
nsledkem poruchy v genech (mutace).
Ba co vc, jen mt kdla nesta, aby organismus vzltl. Organismy dlc na zemi jsou zbaveny mnoha dalch
strukturlnch mechanism, kter ptci pouvaj k letu. Teba kosti ptk jsou mnohem leh ne u organism neltavch.
Jejich plce pracuj zcela jinm zpsobem. Maj odlinou svalovou a kostern soustavu a velice specializovanou srden a
obhovou soustavu. Tyto vlastnosti jsou podmnkami k ltn potebnmi pinejmenm tak jako kdla. Vechny tyto
mechanismy musely existovat souasn a dohromady; nemohly se vytvoit postupn "nahromadnm". Proto je teorie
tvrdc, e organismy na zemi se vyvinuly v ltajc organismy kompletn bludn.
Toto ve vzbuzuje dal otzku: dokonce i kdybychom pedpokldali, e tento nemon pbh je pravdiv, tak pro
nejsou evolucionist schopni nalzt "napl okdlenou" zkamenlinu nebo zkamenlinu s jednm kdlem aby svou
historku podloili?
Anatomie ptk je velice odlin od plaz, jejich dajnch pedk. Pta plce pracuj naprosto jinm zpsobem, ne ty u ivoich dlcch
na zemi. Pozemn zvata vydechuj a nadechuj se jedinou prdunic. U ptk, zatmco vzduch vstupuje do plic zepedu, vychz ven
vzadu. Bh stvoil tento odlin systm speciln pro ptky, kte potebuj velk objem kyslku bhem letu. Je nemon, aby se takov
struktura vyvinula z plazch plic.
Harun Yahya
Tento objev anuluje hlavn zklad tvrzen, e Archopteryx byl polovin ptk, co nedovedl podn ltat.
Navc struktura ptach per se stala jednm z nejdleitjch kus dkazu potvrzujcho, e Archopteryx byl ltajc
ptk v pravm smyslu. Asymetrick stavba pera Archopteryxe je k nerozeznn od ptk ijcch dnes a zna, e mohl
ltat velmi dobe. Jak vhlasn paleontolog Carl O. Dunbar stanovuje, "pro svoje pe [je Archopteryx] jasn
klasifikovn jako ptk." 47
Dal fakt, kter byl odhalen strukturou pe Archopteryxe je jeho teplokrevn metabolismus. Jak uvedeno ve,
plazi a dinosaui jsou studenokrevn ivoichov, jejich tlesn teplo se mn s teplotou jejich prosted, ne aby bylo
homeostaticky regulovno. Velice dleitou funkc ptaho pe je udrovn stl tlesn teploty. Fakt, e
Archopteryx ml pe ukzal, e to byl opravdov teplokrevn ptk, kter poteboval udrovat tlesn teplo, na rozdl
od dinosaur.
4
2
5
3
Toto ukzalo, e ptci se zuby nemli primitivn stavbu pedpokldanou evolucionisty.52 Toto bylo uvedeno v lnku v
Discover "Odkud pili ptci? Tato fosilie zna, e tomu nebylo z dinosauho rodu".53
Dal zkamenlinou, kter vyvrtila evolun tvrzen ohledn Archopteryxe, byl Eoalulavis. Stavba kdla
Eoalulavise, o nm se uvedlo, e je o njakch 25 a 30 milion let mlad ne Archopteryx, byla pozorovna u
dnench pomalch letc. To dokzalo, e ped 120 miliony let poletovali v oblacch ptci v mnoha ohledech
nerozeznateln od dnench.54
Tato fakta znovu ukazuj, e urit ani Archopteryx ani jin ran ptci jemu podobn nebyli pechodnmi formami.
Zkamenliny nezna, e rzn druhy ptk se vyvinuly jeden z druhho. Naopak, fosiln zznam ukazuje, e dnen
ptci a nkte starodvn ptci jako Archopteryx vlastn ili vedle sebe ve stejnm ase. Nkter z tchto ptach druh
jako Archopteryx a Confuciusornis, vyhynuli, a pouze nkter z druh, kter kdysi existovaly, byly schopny pet a
do souasnosti.
Zkrtka nkolikero znak Archopteryxe ukazuje, e tento tvor nebyl pechodnou formou. Celkov anatomie
Archopteryxe dv najevo stabilitu, nikoli evoluci. Paleontolog Robert Carroll to mus uznat:
Geometrie perut Archopteryxe je identick s modernmi ltajcmi ptky, zatmco neltajc ptci maj symetrick pera.
Zpsob, jakm jsou brka naaranovna na kdlech tak spad do du modernch ptk Podle Van Tynea a Bergera, jsou
relativn velikost a tvar kdla Archopteryxe podobn jako u ptk, kte se pohybuj skrze omezen oteven ve vegetaci
jako jsou hrabav ptci, holubice, sluky, plhavci a vtina zpvnch ptk Letky byly ve stazi po nejmn 150 milion
let55
Na druhou stranu "asov paradox" je jednm z fakt zasahujcm smrtc der evolunm tvrzen o
Archopteryxovi. Ve sv knize Ikony evoluce, Jonathan Wells poznamenv, e Archopteryx byl promnn v "ikonu"
teorie evoluce, zatmco dkaz jasn ukazuje, e toto stvoen nen primitivnm pedkem ptk. Podle Wellse jednou ze
znmek je, e teropodn dinosauidajn pedkov Archopteryxejsou vlastn mlad ne Archopteryx:
Dvounoz plazi pobhajc kolem po zemi a majc dal vlastnosti, kter by jeden mohl oekvat u pedk Archopteryxe, se
objevili pozdji.56
Larry Martin, odbornk na ran ptky z univerzity v Kansasu, tak odporuje teorii, e ptci jsou potomky dinosaur.
Debatujc o rozporech, do nich evoluce v tto vci upad, prohlauje:
Abych vm ekl pravdu, kdybych ml podporovat dinosau pvod ptk s tmito znaky,
stydl bych se pokad, kdybych ml vstt a hovoit o tom.58
Pvod savc
Jak jsme dve uvedli, teorie evoluce navrhuje, e njak smylen stvoen
vystoupila z moe a zmnila se v plazy, a e ptci se vyvinuli z plaz. Podle tho
scne jsou plazi pedky nejenom ptk ale i savc. Jene mezi tmito dvma tdami je
mnoho rozdl. Savci jsou teplokrevn ivoichov (to znamen, e si um vytvet vlastn
Profesor Alan Feduccia
1- Robin J. Wootton, "Mechanick design hmyzch kdel", Scientific American, sv. 263, listopad 1990, str.120
2- Pierre-P Grass, Evoluce ivch organism, New York, Academic Press, 1977, str.30
teplo a udruj ho na stl rovni), rod iv potomstvo a iv je mlkem a jejich tla jsou obvykle cele pokryt srst. Plazi,
na druhou stranu, jsou studenokrevn (tj.nedovedou si vytvet vlastn teplo a jejich tlesn teplota se mn v souladu s
vnj teplotou), kladou vejce, nekrm mlata mlkem a jejich tla jsou pokryta upinami.
Jednm pkladem strukturln bariry mezi plazy a savci je jejich stavba elisti. Sav elisti se skldaj z jedin kosti
doln elisti obsahujc zuby. U plaz existuj ti drobn kstky po obou stranch doln elisti. Dalm zsadnm rozdlem
je, e vichni savci maj ve stednm uchu ti kstky (kladvko, kovadlinka, tmnek). Plazi maj ve stednm uchu jedinou
kost. Evolucionist tvrd, e se plaz elist a stedn ucho postupn vyvinuli v sav elist a ucho. Otzku, jak se ucho s
jedinou kost postupn vyvinulo do toho se temi kostmi a mezitm se zachovvala funkce slyen, nelze nikdy vysvtlit.
Nikoli pekvapiv ani jedna jedin zkamenlina spojujc plazy a savce nen k nalezen. Proto evolun vdeck spisovatel
Roger Lewin byl donucen ct, "Pechod k prvnmu savci, kter se asi odehrl jen u jednoho, nebo nanejv dvou
rodokmen, je stle hdankou".59
George Gaylord Simpson, jedna z nejpopulrnjch evolunch autorit a zakladatel teorie neodarwinismu, in
nsledujc poznmku ohledn tto matouc obte pro evolucionisty:
Nejzhadnj udlost v historii ivota na zemi je zmna od mezozoika, vku plaz, ve vk savc. Jako kdyby byla nad
vkem, kde vd roli zaujmali plazi, hlavn dinosaui v obrovskm potu a ohromujc rozmanitosti, nhle sputna
opona, a ihned zvednuta, aby odhalila stejn jednn, ale v naprosto odlinm obsazen, obsazen, v nm se dinosaui
vbec neobjevuj, dal plazi jsou kompars, a vechny hlavn role hraj savci toho druhu sotva naznaenho v
pedelch jednnch.60
Navc kdy se savci najednou objevili, byli od sebe navzjem ji velice odlin. Tak nepodobn ivoichov jako
netopi, kon, myi a velryby jsou savci, a ti vichni se vynoili ve stejnm geologickm obdob. Ustanovit mezi nimi
evolun vztah je nemon dokonce i pi nejirm rozpjet pedstavivosti. Evolun zoolog R. Eric Lombard se chopil
tohoto bodu v lnku, jen se objevil v hlavnm urnlu Evoluce:
Ti co hledaj konkrtn informaci pouitelnou pi konstrukci fylogenez savch rodokmen budou zklamni.61
Toto ve demonstruje, e vichni iv tvorov se ocitli na zemi najednou a pln zformovan, bez evolunho procesu.
Toto je konkrtn dkaz faktu, e byli stvoeni. Evolucionist se vak sna vykldat fakt, e iv druhy vznikly v uritm
poad jako znmku evoluce. Jene sekvence, v n iv vci vznikly je "d stvoen", jeliko mluvit o evolunm
procesu nen mon. Se svrchovanm a bezvadnm stvoenm byly oceny a soue naplnny ivmi vcmi a nakonec by
stvoen lovk.
Navzdory pbhu "opiho mue" kter je davm vnucovn intenzivn mediln propagandou, lovk se tak ocitl na
zemi nhle v pln form.
Netopi
Evolucionist navrhuj, e vechny sav druhy se vyvinuly ze spolenho pedka. Avak
existuj velk odlinosti mezi rozmanitmi druhy savc jako jsou medvdi, velryby, myi a
netopi. Kad z tchto ivch bytost m specifick systmy. Kupkladu netopi jsou
stvoeni s velmi citlivm sonarovm systmem, kter jim pomh najt cestu v temnot. Tyto
sloit systmy, kter me modern technologie pouze napodobovat, se v dnm ppad
nemohly objevit jako vsledek nhody. Fosiln zznam tak demonstruje, e netopi vznikli
ve svm souasnm dokonalm stavu zniehonic a e neprodlali dn "evolun proces".
Zkamenlina netopra star 50 milion
let: nelc se od svho modernho
protjku. (Science, sv. 154)
Harun Yahya
KAPITOLA 7
e se pustme do detail mtu lidsk evoluce, potebujeme se zmnit o metod propagandy, kter pesvdila
obecnou veejnost o mylence, e kdysi v minulosti ila poloopi stvoen. Tato propaganda vyuv
"rekonstrukce" s odkazem na fosilie. Rekonstrukce lze vysvtlit jako kreslen obrzku nebo tvoen modelu
iv vci podle jedin kosti-nkdy pouze fragmentu-kter byl vykopn. "Opi mu" kterho vidme v novinch,
asopisech a nebo filmech, to vechno jsou rekonstrukce.
Jeliko zkamenliny jsou obvykle lomkovit a nepln, jakkoli dohad na nich zaloen je zkonit spekulativn.
Vlastn jsou rekonstrukce (kresby i modely) dlan
evolucionisty zaloen na fosilnch pozstatcch, co jsou
pipraveny mysln prv tak, aby ovovali evolun
tezi. David R. Pilbeam, vznan antropolog z
E
L
A
F
Harun Yahya
Vlastn evolucionist vynalzaj takov "nesmysln pbhy" e dokonce popisuj rzn tve na stejn lebce.
Kupkladu ti odlin rekonstruovan kresby proveden pro zkamenlinu nazvanou Australopithecus robustus
(Zinjanthropus), jsou slavnm ppadem takovho padln.
Pedpojat vklad zkamenlin a oteven padln etnch imaginrnch rekonstrukc jsou znamenm, jak asto se
evolucionist utkaj k trikm. Pesto to vypad nevinn ve srovnn se svvolnmi padlky, kter pronikaj histori
evoluce.
KAPITOLA 8
EVOLUN PODVRHY
eexistuje konkrtn fosiln dkaz, co by podporoval obraz "opiho mue" kter je bez ustn vyhlaovn mdii
a evolunmi akademickmi kruhy. Se ttci v rukou evolucionist produkuj smylen stvoen, nicmn fakt,
e tyto kresby nekoresponduj se dnou hodc se fosili pro n tvo vn problm. Jednou ze zajmavch
metod, jakou pouvaj, aby tento problm pekonali, je "produkovat" zkamenliny, kter nemohou nalzt.
Piltdownsk mu, kter me bt nejvtm skandlem v historii vdy, je typickm pkladem tto metody.
Harun Yahya
Pbh kachna
Zkamenliny jsou
vykopvny Charlesem
Dawsonem a dvny Siru
Arthuru Smithovi
Woodwardovi.
Kusy lidsk
lebky
Kusy jsou
rekonstruovny,
aby utvoily
slavnou lebku.
elist orangutana
Podle rekonstruovan
lebky jsou provedeny
rozmanit kresby a
skulptury, nesetn lnky
a komente jsou napsny.
Pvodn lebka se vystavuje
v Britskm muzeu.
Po 40 letech od objevu je
piltdownsk
zkamenlina odhalena
skupinou badatel jako
kachna.
Harun Yahya
KAPITOLA 9
3. Homo erektus
4. Homo sapiens
Evolucionist nazvaj rod, k nmu dajn op pedkov lovka nleeli "Australopitekus", co znamen "jin
op". Australopitekus, kter nen nim jinm ne starm typem opa, kter vyhynul, se nachz v rozlinch licch se
podobch. Nkter jsou vt a siln postavy (robustn), zatmco jin jsou men a deliktn (tl).
Evolucionist klasifikuj dal stdium lidsk evoluce jako rod Homo, to jest "lovk". Podle evolunho tvrzen jsou
organismy v srii Homo vyvinutj ne Australopitekus, a ne tolik odlin od dnenho lovka. lovk dnen doby, to
jest druh Homo sapiens, se ml zformovat v posledn fzi evoluce tohoto druhu Homo.
Zkamenliny jako "Jvsk lovk", "Pekingsk lovk", a "Lucy", kter se as od asu objevuj v mdich a lze je
nalzt v evolunch publikacch a uebnicch, jsou zahrnuty do jedn z ve uvedench skupin. Kad z tchto seskupen
se dle vtv do druh a podruh, jak kde.
Nkter navrhovan pechodn formy z minulosti, jako Ramapitekus, musely bt ze smylenho rodinnho stromu
lidsk rodiny vyloueny, potom, co se pilo na to, e to byly obyejn opice.70
Narsovnm spojen do etzce jako "australopitekus > Homo habilis > Homo erektus > Homo sapiens",
evolucionist chtj ct, e tyto typy jsou si navzjem pedky. Jene nedvn poznatky paleoantropolog zjevily, e
australopitekus, Homo habilis a Homo erektus existovali v rozmanitch stech svta ve stejn dob. Navc nkte z tch
lid zaazen jako Homo erektus pravdpodobn ili a do velmi nedvnch dob. V lnku nazvanm "Posledn Homo
erektus Jvy: Potenciln souasnk s Homo sapiens v jihovchodn Asii", se uvdlo v urnlu Science, e fosilie Homo
erektus nalezen na Jv byl "prmrnho st 27 2 a 53.3 4 tisc let" a to zvyuje monost, e H. erektus se v
jihovchodn Asii asov pekrv s anatomicky modernmi lidmi (H. sapiens)."71
Navc Homo sapiens neandarthalensis a Homo sapiens sapiens (dnen lovk) tak existovali souasn. Tato situace
zjevn zna neplatnost etzce postupnch potomk.
Skuten vechna zjitn a vdeck vzkum odhalili, e fosiln zznam nezna dn evolun proces, jak ho
pedpokldaj evolucionist. Fosilie, kter maj podle tvrzen evolucionist, patit pedkm lovka, ve skutenosti bu
pat odlinm lidskm rasm anebo opm.
Tak kter zkamenliny jsou lidsk a kter jsou op? Je vbec mon, aby lo nkterou z nich povaovat za pechodnou
formu? Za elem najt odpovdi, podvejme se ble na kadou kategorii.
Harun Yahya
A. afarensis me bt vidn na
dvou kresbch napravo.
Obraz dole vyobrazuje A.
boisei. Tyto dohady jsou pln
imaginrn. Australopitekov
jsou ve skutenosto vyhynul
druhy opa.
E
L
A
F
AUSTRALOPITEKUS
SOUASN
IMPANZ
Harun Yahya
Zkamenlina
Australopitekus
aferensis AL 333-105 vidn dole
pat mladmu pslunkovi
tohoto druhu. Proto se vnlek
jet na jeho lebce nevytvoil.
Klasifikace Homo habilis byla pedloena koncem 60.let Leakeyovmi, rodinou "lovc zkamenlin". Podle
Leakeyovch, ml tento nov druh, co oznaili jako Homo habilis, pomrn velkou kraniln kapacitu, schopnost chodit
vzpmen a schopnost uvat kamenn nebo devn nstroje. Proto mohl bt lidskm pedkem.
Nov zkamenliny tho druhu vykopan koncem 80.let, tento pohled naprosto zmnily. Nkte vzkumnci jako
Bernard Wood a C. Loring Brace, kte spolhali na tyto nov nalezen zkamenliny, stanovili, e Homo habilis (co
znamen "lovk zrun", to jest, lovk schopn pouvat nstroje) by ml bt zaazen jako Australopitekus habilis,
neboli "zrun jin op", ponvad Homo habilis ml mnoho vlastnost spolench s opy rodu australopitekus. Ml dlouh
pae, krtk nohy a opici podobnou kostern stavbu stejn jako Australopitekus. Jeho prsty a prsty na nohou se hodily ke
plhn. Jejich elist byla velmi podobn jako u dnench op. Obsah lebky 600 kubickch centimetr je tak znamenm
faktu, e se jednalo o opy. Zkrtka, Homo habilis, prezentovan nktermi evolucionisty jako odlin druh, byl ve
skutenosti druhem opa tak jako ostatn australopitekov.
Vzkum provdn za lta od prce Wooda a Braceho demonstroval, e Homo habilis se opravdu neliil od
Australopiteka. Lebka a zkamenlina lebky OH62 nalezen Timem Whiteem ukzala, e tyto druhy mly mal obsah
lebky, a rovn dlouh pae a krtk nohy kter jim umoovaly plhat po stromech, jak to dlaj souasn opi.
Podrobn analza proveden americkou antropolokou Holly Smith v roce 1994 naznaila, e Homo habilis vbec
nebyl Homo, jinmi slovy "lovk", le naopak jednoznan "op". Mluvc o analze, kterou provedla na zubech
Australopiteka, Homo habilis, Homo erektus a Homo neanderthalensis, Smith stanovila nsledujc:
Omezujc analza zkamenlin druh uspokojujcch tato kritria, vzory dentlnho vvoje tlho australopiteka a
Homo Habilis zstala zaazena mezi africkmi opy. Ty Homo erektus a Neandrtlc jsou zaazeny mezi lidmi.74
Ve stejnm roce Fred Spoor, Bernard Wood a Frans Zonneveld, vichni odbornci v anatomii, dospli k tmu zvru
pouitm zcela odlin metody. Tato metoda se zakldala na srovnvac analze semicirkulrnch kanlk ve stednm
uchu u lid a op, kter jsou odpovdn za zajiovn rovnovhy. Spoor, Wood a Zonneveld uzaveli e:
Mezi zkamenlmi hominidy nejranj druh demonstrujc morfologii modernho lovka je Homo erektus. Oproti tomu
rozmry semicirkulrnch kanlk v lebkch z jin Afriky pisuzovanm Australopitekovi a Parantropusovi se podobaj
tm u existujcch lidoop. 75
Spoor, Wood a Zonneveld tak studovali exempl Homo habilis, konkrtn Stw 53, a zjistili, e "Stw 53 spolhal na
bipedln pohyb mn ne australopitekov." To znamen, e exempl H. habilis byl podoben opicm dokonce jet vce
ne druhy Australopiteka. Takto uzaveli, e "Stw 53 pedstavuje nepravdpodobnho prostednka mezi morfologiemi
vidnmi u australopitek a H. erektus."
Toto zjitn pineslo dva dleit vsledky:
1. Fosilie referovan jako Homo habilis vlastn nepat rodu Homo, tj. lid, nbr rodu Australopitekus, tj. opi.
2. Jak Homo habilis tak i Australopitekus byli tvorov chodc naklonni dopedu -to jest, mli kostru opa. Nemli
vbec vztah k lovku.
Harun Yahya
Po dlouho dobu
evolucionist
argumentovali, e tvor co
nazvali Homo habilis
mohl chodit rovn.
Mysleli si, e objevili
chybjc lnek sahajc
od opa ke lovku. Jene
nov zkamenlina Homo
habilis vykopan Timem
Whitem v roce 1986 a
oznaen jako OH 62
vyvrtila toto tvrzen.
Tyto zkamenl
fragmenty ukzaly, e
Homo habilis ml dlouh
pae a krtk nohy tak
jako souasn opi. Tato
fosilie ukonila tvrzen
naznaujc, e Homo
habilis byl dvounoec
chodc vzpmen.
Popravd byl Homo
habilis jen dalm druhem
vyhynulho opa.
Kdy to [KNM-ER 1470] bylo prvn rekonstruovno, byla tv pipojena k mozkovn ve skoro vertikln pozici jak
je tomu u plochch obliej modernch lid. Ovem nedvn studie anatomickch vztah ukazuj, e za ivota
musela tv znan vynvat, vytvejc opi aspekt, spe jako u tve Australopiteka.76
C. Loring Brace z univerzity Michigan dospl k tmu zvru. Vsledkem analzy, co provedl na elisti a struktue
zubu lebky 1470, zaznamenal, e "z velikosti patra a rozpt oblasti vymezen pro koeny stoliek, by to vypadalo, e ER
1470 si uchoval velikost tve a chrupu pln Australopitekovu".78
Profesor Alan Walker, paleoantropolog z univerzity Johna Hopkinse, kter provedl na KNM-ER 1470 tolik vzkumu
jako Leakey, tvrd, e tento tvor by neml bt zaazen jako len Homo-tj., jako lidsk druh-ale spe by ml bt umstn do
rodu Australopitekus.79
V souhrnu, azen Homo habilis nebo Homo rudolfensis prezentovan jako pechodn spojen mezi australopiteky a
Homo erektus jsou totln smylen. Dnes bylo potvrzeno mnoha badateli, e tito tvorov jsou pslunky srie
Australopitekus. Vechny jejich anatomick rysy odhaluj, e jsou to druhy op.
Tento fakt byl dle ustanoven dvma evolunmi antropology, Bernardem Woodem a Markem Collardem, jejich
bdn bylo zveejnno v roce 1999 v asopise Science. Wood a Collard vysvtlili, e rodokmeny Homo habilis a Homo
rudolfensis (lebka 1470) jsou imaginrn a e zkamenliny pipisovan k tmto kategorim by mly bt pisouzeny rodu
Australopitekus:
A donedvna byly fosilizovan exemple azeny do Homo na zklad absolutn velikosti mozku, ukazujc na jazykov
schopnosti a funkci rukou, a hypotzy o schopnosti opracovvat kamenn nstroje. Pouze s nkolika vjimkami se s
definic a pouitm rodu uvnit lidsk evoluce a vymezenm Homo zachzelo jako kdyby bylo bez problm. Jene ...
nedvn data, erstv interpretace existujcho dkazu a omezen paleoantropologickho zznamu vyvracej existujc
kritria pro piazovn rodu do Homo.
... v praxi jsou fosilie druh hominid piazovny k Homo na zklad jednoho nebo vce ze ty kritri. ... Nyn je vak
zjevn, e dn nen uspokojiv. Mozkov Rubikon je problematick, ponvad absolutn obsah mozkovny je
pochybnho biologickho vznamu. Podobn existuje pesvdiv dkaz, e jazykov funkce nelze bt spolehliv
odvozena z velkho vzhledu mozku a e sti mozku spojen s jazykem nejsou tak dobe lokalizovateln jak naznaovaly
dvj studie...
... Jinmi slovy, s hypodigmy H. habilis a H. rudolfensis k nmu piazenmi nen rod Homo dobr rod. Tak by mli bt H.
habilis a H. rudolfensis (nebo Homo habilis v irm smyslu pro ty, kdo se nepodizuj taxonomickmu lenn "ranho
Homo") odstranni z Homo. Zjevnou taxonomickou alternativou je pemstit jeden nebo oba rodokmeny k jednomu
existujcmu rodu hominid, co nen bez problm, ale doporuujeme to protentokrt, aby byli oba H. Habilis a H.
Rudolfensis pemstni k rodu Australopitekus.80
Zvr Wooda a Collarda lad se zvrem, kterho jsme se zde dreli:"Primitivn lidt pedci" v djinch neexistuj.
Stvoen, kter jimi mla dajn bt jsou vlastn opi kte mli bt zaazeni k rodu Australopitekus. Fosiln zznam
ukazuje, e neexistuje evolun spojen mezi tmito vyhynulmi opicemi a Homo, tj. lidskmi druhy, kter se ve fosilnm
zznamu nhle objevuj.
Harun Yahya
Srovnvac analza
polokruhovch kanlk ve
vnitnm uchu u lid a op
ukzala, e zkamenliny
dlouho vyobrazovan jako
pedkov lovka byly
vlastn obyejn opice.
Druhy Australopitekus a
Homo habilis maj kanlky
vnitnho ucha opa, zatmco
Homo erektus m lidsk.
"Turkanskho chlapce" kter se nala nedaleko jezera Turkana v Keni. Je potvrzeno, e patila 12 letmu chlapci, kter
by v dosplosti doshl vky 1.83 metru. Vzpmen stavba kostry se nijak neli od souasnho lovka. Americk
paleoantropolog Alan Walker uvedl, e pochybuje, e "by prmrn patolog dovedl rozpoznat rozdl mezi zkamenlou
kostrou a tou patc modernmu lovku."82 Ohledn lebky Walker napsal, e se sml, kdy ji vidl, protoe "vypad tolik
jako neandrtlsk."83 Jak uvidme v pt kapitole, Neandrtlci jsou lidsk rasa. Proto je i Homo erektus lidsk rasa.
Dokonce i evolucionista Richard Leakey stanovuje, e rozdly mezi Homo erektus a souasnm lovkem nejsou
nim vce ne rasovmi variacemi:
Jeden uvid tak rozdly: ve tvaru lebky, ve stupni vynvn tve, robustnosti obo a tak dle. Tyto rozdly nejsou
pravdpodobn zetelnj ne vidme mezi oddlenmi geografickmi rasami modernch lid. Takov biologick
variace se objevuj, kdy jsou populace geograficky oddleny po vznamn asov sek.84
Profesor William Laughlin z univerzity v Connecticutu provedl rozshl anatomick zkoumn Inuit a lid
obvajcch Aleutsk ostrovy a poviml si, e tito lid jsou neobyejn podobn Homo erektus. Zvrem, k nmu dospl
Laughlin bylo, e vechny tyto odlin rasy byly vlastn rznmi rasami Homo sapiens (dnenho lovka).
Kdy vezmeme v vahu rozshl odlinosti, kter existuj mezi vzdlenmi skupinami, jako jsou Eskymci a
Kovci, o nich je znmo, e nle k jedinmu druhu Homo sapiens, vypad ospravedlniteln uzavt, e
Sinanthropus [vzpmen exempl] pat mezi tyto stejn rozmanit druhy.85
Nyn je vce vyslovovanm faktem ve vdeck komunit, e Homo erektus je nadbytenou jednotkou a e fosilie
zaazovan do tdy Homo erektus se vlastn neli od Homo sapiens aby byl povaovan za zvltn druh. V American
Scientist byly shrnuty diskuse o tomto tmatu a vsledek konference podan k tto vci v roce 2000 tmto zpsobem:
Vtina astnk konference v Senckenbergu byla zataena do hav debaty o taxonomickm statutu Homo erektus
odstartovanou Milfordem Wolpoffem z univerzity Michigan, Alanem Thornem z univerzity v Canbee a dalmi kolegy. Ti
energicky argumentovali, e Homo erektus nem jako druh dnou platnost a ml by bt pln eliminovn. Vichni
pslunci rodu Homo, od doby ped 2 miliony let do souasnosti, byli jednm vysoce promnlivm, iroce rozenm
druhem Homo sapiens, bez pirozench zlom nebo dlen. Pedmt konference, Homo erektus, neexistoval.86
Harun Yahya
Zvr dosaen vdci brncmi ve uvedenou tezi lze shrnout jako "Homo erektus nen druh
odlin od Homo sapiens, ale naopak rasou uvnit Homo sapiens".
Na druhou stranu existuje obrovsk propast mezi Homo erektus, lidskou rasou a opy, kte
pedchzeli Homo erektus ve scni "lidsk evoluce", (Australopitekus, Homo Habilis, a Homo
rudolfensis). To znamen, e prvn lovk se ve fosilnm nlezu objevuje nhle a bez pedchzejc
evolun historie. Toto je nejjasnjm znamenm, e byl stvoen.
Jene pijet tto skutenosti je zcela proti dogmatick filosofii a ideologii evolucionist.
Nsledkem toho se sna vyobrazovat Homo erektus, pravou lidskou rasu, jako napl opiho tvora. Pi
rekonstrukcch Homo erektus vytrvale kresl opi rysy. Oproti tomu s podobnmi metodami kreslen
humanizuj opy jako Australopitekus anebo Homo Habilis. S touto metodou se sna "piblit" opy a lidsk
bytosti a uzavt propast mezi tmito oddlenmi ivmi skupinami.
Neandrtlci
Neandrtlci byli lidskmi bytostmi, kter se narz objevily ped 100000 lety v Evrop a kte zmizeli nebo byli
asimilovni smenm s jinmi rasami, tie le rychle ped 35000 let. Jejich jedinou odlinost od lovka na doby je,
e kostry jsou robustnj a objem lebky trochu vt.
Neandrtlci byli lidskou rasou, co je fakt dnes uznvan skoro kadm. Evolucionist se tvrd snaili je
prezentovat jako "primitivn druh", le vechny poznatky zna,
e se nijak neliili od "robustnho" mue jdoucho dnes po
ulici. Prominentn autorita v tto vci, Erik Trinkaus,
paleoantropolog z univerzity Nov Mexiko pe:
E
L
A
F
Harun Yahya
jako pklad. Jako archaick Homo sapiens maj domorod Australan tak siln vystupujc obo, dovnit naklonnou
stavbu doln elisti a o nco men objem mozkovny.
Skupina popsan v evolun literatue jako Homo heilderbergensis je fakticky tat jako archaick Homo sapiens.
Pinou, pro jsou dva termny uvan pro stejn lidsk rasov typ, jsou neshody mezi evolucionisty. Vechny fosilie
zahrnut do azen Homo heidelbergensis zna, e lid anatomicky velmi podobn dnenm Evropanm ili ped 500000
a dokonce 740000 lety, nejprve v Anglii a pak ve panlsku.
Odhaduje se, e Kromaonsk lovk il ped 30000 lety. M mozkovnu tvaru kupole a irok elo. Objem
mozkovny kolem 1600 kubickch centimetr je prmrem souasnho lovka. Jeho lebka m siln nadonicov
oblouky a kostnat vnlek vzadu typick pro Neandrtlce a Homo erektus.
Pestoe se Kromaonec povauje za evropskou rasu, struktura a objem mozkovny vypadaj velice jako u tch ras,
kter dnes ij v Africe a tropech. Spolhaje na tuto podobnost se odhaduje, e Kromaonec byl dvnou africkou rasou.
Jin paleoantropologick zjitn ukzala, e rasy kromaonsk a neandrtlsk se smsily a poloily zklady dnench ras.
Nsledkem toho, dn z tchto lidskch bytost nebyly "primitivn druhy". Byly to odlin lidsk bytosti, kter ily
v dvnch dobch a buto asimilovaly a msily se s jinmi rasami, anebo vyhynuly a vymizely z historie.
Kdy se pohneme od Homo erektus k Homo sapiens, znovu vidme, e neexistuje rodokmen, o nm by se dalo
hovoit. Existuje dkaz ukazujc, e Homo erektus a archaick Homo sapiens ili dl a do doby ped 27000 lety a
dokonce i jen 10000 let ped na dobou. V bain Kow v Austrlii byly nalezeny lebky Homo erektus star asi 13000 let.
Na ostrov Jva byly nalezen pozstatky Homo erektus star 27000 let.91
Harun Yahya
Zkamenlina osvtlila fakt, e historie Homo sapiens musela sahat a 800000 let do minulosti. Potom, co se
vzpamatovali z prvotnho oku, evolucionist, kte zkamenlinu objevili, se rozhodli, e pat jinmu druhu, ponvad
podle evolunho rodokmenu Homo sapiens neil ped 800000 lety. Proto vynalezli smylen druh a nazvali ho "Homo
antecessor" a uzaveli, e lebka z Atapuercy spad do tohoto zaazen.
Jedno z nejoblbenjch periodik evolun literatury, Discover, dalo 800 tisc let
starou lidskou tv na svou oblku s otzkou evolucionist "Je toto tv na
minulosti?"
Przkumy morfologick formy otisku ukzaly as a znovu to muselo bt akceptovno jako lidsk lpota a to lovka
ijcho dnes (Homo sapiens). Russell Tuttle, kter otisky tak zkoumal, napsal:
Mohla je udlat mal bos noha Homo sapiens... Ve vech rozeznatelnch morfologickch znacch je stopa jedince, kter
ji vylapal, k nerozlien od stop modernch lid.97
Nestrann zkoumn lpot odhalilo jejich skuten vlastnky. Ve skutenosti tyto otisky sestvaj z 20 zkamenlch
otisk chodidla 10 letho lovka na doby a a 27 otisk jet mladho. Urit to byli lid jako my.
Tato situace vrhla otisky z Laetoli do centra diskus po dlouh lta. Evolun paleoantropologov se zoufale snaili
pijt s vysvtlenm, nebo pro n bylo tk pijmout fakt, e souasn lovk chodil po
zemi ped 3.6 miliony rok. Bhem 90.let poalo dostvat tvar nsledujc "vysvtlen":
Evolucionist se rozhodli, e tyto lpoty musely bt zanechny Australopitekem, jeliko
podle jejich teorie bylo nemon, aby ped 3.6 miliony let existoval Homo species. Le
Russell H. Tuttle v lnku z roku 1990 pe toto:
V souhrnu, 3.5 milion star otisky chodidel v Laetoli mst G pipomnajc
obvykle neobut modern lidi. dn z jejich rys nezna, e hominidi z Laetoli
byli mn schopn dvounoci neli my. Kdyby se nevdlo, e lpoty G nejsou tak
star, ochotn bychom uzaveli, e byly zanechny lenem naeho druhu, Homo...
Kadopdn bychom mli opustit nespojit pedpoklad, e otisky z Laetoli byly
uinny Lucyinm druhem, Australopitekem afarensis.98
Strun eeno, tyto otisky star asi 3.6 milion let nemohly patit Australopitekovi. Jedinm dvodem, pro se
myslelo, e stopy byly zanechny pslunkem rodu Australopitekus byla 3.6 milion let star vulkanick vrstva, v n
byly otisky nalezeny. Stopy byly pisouzeny Australopitekovi ist s domnnkou, e lid nemohli t tak dvno.
Tyto interpretace stop Laetoli demonstruj dleitou pravdu. Evolucionist podporuj svou teorii nikoli podle
vdeckch poznatk, ale navzdory jim. Zde mme teorii, je je slep nsledovna, a se dje cokoli, pes vechna nov
zjitn, kter teorii zpochybuj, a jsou proto bu ignorovna anebo pekroucena, aby ji podporovala.
Zkrtka evolun teorie nen vda, nbr dogma udrovan naivu navzdory vd.
Harun Yahya
Vichni jsme frustrovni "vemi tmi otzkami, kter nejsme schopni zodpovdt." 102
Lockeho lnek zhodnocuje slep uliky evolun teorie k pvodu lovka a nepodloenost propagandy
roziovan v tto vci:
Asi dn oblast vdy nen tak problematick jako hledn lidskho pvodu. Elitn paleontologov se neshoduj ani na
tch nejzkladnjch obrysech lidskho rodokmenu. Nov vtve vyrstaj za velkch fanfr, jen aby zvadly a uhynuly
elce novm fosilnm nlezm.103
Stejn fakt byl nedvno akceptovn i Henrym Geem, vydavatelem dobe znmho urnlu Nature. Ve sv knize
Hledn v hlubinch asu, publikovan v roce 1999 Gee poukazuje na to, e vechny dkazy evoluce lovka "pro
rozmez ped 10 a 5 miliony let-nkolik tisc generac ivch bytost-by se vlezlo do mal krabice." Shrnuje, e
konvenn teorie o pvodu a vvoji lidskch bytost jsou "naprosto lidskmi vynlezy vytvoenmi po skutenosti,
vytvarovanmi v souladu s lidskmi pedsudky" a dodv:
Vzt adu zkamenlin a tvrdit, e pedstavuj rodokmen nen vdeckou hypotzou, kterou by lo ovit, ale tvrzenm, kter
m stejnou platnost jako pohdka na dobrou noc-zbavn, mon dokonce poun, nikoli vak vdeck.104
Co tedy je pinou, kter in tolik vdc tak lpcmi na tomto dogmatu? Pro se snaili tak tvrd udret teorii naivu,
za cenu piznn nespotu konflikt a vyazovn dkazu, kter byl nalezen?
Jedinou odpovd je, e se boj skutenosti, kter by museli elit v ppad oputn evolun teorie. Fakt, jemu by
museli elit, kdyby se vzdali evoluce, je, e Bh stvoil lovka. Avak vzhledem k pedpokladm, kter maj a
materialistick filosofii, v n v, stvoen je pro evolucionisty nepijatelnm konceptem.
Z tohoto dvodu klamou sami sebe, stejn jako svt, vyuvnm mdi, s nimi spolupracuj. Pokud nedovedou najt
nezbytn zkamenliny, "padlaj" je bu v podob imaginrnch obrzk nebo fiktivnch model a sna se vzbudit dojem,
e opravdu existuj zkamenliny potvrzujc evoluci. st masmdi sdlejc jejich materialistick hledisko se tak sna
klamat veejnost a vkldat mylenku evoluce do podvdom veejnosti.
Bez ohledu na to, jak tce to zkouej, pravda je evidentn: lovk vznikl nikoli evolunm procesem, nbr Bom
stvoenm. Proto je Mu odpovdn.
E
L
A
F
Mtus lidsk evoluce nen zaloen vbec na dnm
vdeckm zjitn. Vylen jako toto nemaj jin vznam,
ne e odrej evolun mylen, kdy pn je otcem
mylenky.
794
Harun Yahya
KAPITOLA 10
pedchozch oddlech tto knihy jsme ukzali, jak fosiln zznam vyvrac teorii evoluce. Popravd nebylo
teba, abychom vypravovali cokoli z toho, nebo evolun teorie se hrout dvno pedtm, ne se nkdo
dostane ke tvrzenm o dkazu zkamenlin. Pedmt inc teorii nesmyslnou od samho potku je otzka,
jak se ivot na Zemi poprv objevil.
Kdy adresuje tuto otzku, evolun teorie tvrd, e ivot zaal bukou, kter se zformovala nhodou. Podle tohoto
scne ped tymi miliardami let rozmanit neiv chemick sloueniny prodlaly reakci v prapvodn atmosfe na
Zemi, v n vliv blesk a atmosfrickho tlaku vedl k formaci prvn iv buky.
Prvn vc, kterou je nutno ct je, e tvrzen, e neiv ltky se mohly spojit, aby vytvoily ivot, je nevdeck,
dokud nebylo oveno pokusem nebo pozorovnm. ivot je generovn pouze ivotem. Kad iv buka se vytv
replikac jin buky. Nikdo na svt nikdy neuspl ve vytvoen iv buky pinesenm neivch ltek dohromady, ani
v tch nejpokroilejch vdeckch laboratoch ne.
Teorie evoluce tvrd, e iv buka-kter neme bt vyprodukovna dokonce ani se v moc lidskho intelektu,
vdomostmi a technologi dohromady-se nicmn zvldla zformovat nhodou za prapvodnch podmnek na Zemi. Na
nsledujcch strnkch prozkoumme, pro toto tvrzen odporuje tm nejzkladnjm principm vdy a rozumu.
Jednoho dne se hrouda hlny, natlaen mezi dv skly v hol zemi, po deti namoila. Such hlna uschne a ztvrdne a vyjde slunce a nabere pevnou
odolnou formu. Potom tyto kameny, kter slouily tak jako forma, se njak rozbij a pak se objevuje hledn, hezky vytvarovan a siln cihla. Tato
cihla ek za stejnch prodnch podmnek po lta a se zformuje podobn cihla. Nhodou nebude ani jedna cihla za tu dobu pokozena.
Kdy bude mnostv cihel dostaten, vzty budovu aranovnm vedle sebe a na sebe, jsouce nahodile rozhzeny prodnmi vlivy jako vtry, boue a
tornda. Mezitm se za "prodnch podmnek" sms ltky jako cement a psek v dokonalm naasovn a vlezou mezi cihly a slep je dohromady. Na
konci procesu stoj pln budova se vm co obsahuje, emeslnickou prac a bezvadnmi instalacemi. Teorie evoluce, kterto tvrd, e ivot vznikl
nhodou, je nemn absurdn jako n pbh, protoe se svmi operanmi systmy a komunikanmi systmy, transportac a zenm, nen buka
mn sloit neli budova.
Harun Yahya
zvltn membrnn blkoviny pro kontrolu vstupnch a vstupnch materil. A toto tvo jen malou st neuviteln
komplikovanho systmu.
W. H. Thorpe, evolun vdec, uznal, e "Nejzkladnj typ buky tvo 'mechanismus' nepedstaviteln
sloitj ne kterkoli stroj vymylen, nemluv o zbudovan, lovkem."105
Buka je tak sloit, e ani vysok rove technologie dnes dosaen neum jednu takovou vyrobit. dn snaha
vytvoit umlou buku se nesetkala s spchem. Doopravdy bylo vech takovch pokus zanechno.
Teorie evoluce tvrd, e tyto systmy, kter lidstvo se v svou inteligenc, vdomostmi, a technologi k dispozici,
nedokzalo reprodukovat-vznikly "nhodou" za podmnek prapvodn zem. Aby byl poskytnut jin pklad,
pravdpodobnost nhodnho zformovn buky je zhruba stejn jako vytvoen dokonal kopie knihy po vbuchu v
tiskrn.
Anglick matematik a astronom Sir Fred Hoyle uinil podobn srovnn v rozhovoru publikovanm v asopise Nature
12.listopadu 1981. Tebae je sm evolucionista, Hoyle prohlsil, e ance, e vy formy ivota mohly vzniknout tmto
zpsobem je srovnateln se anc, e torndo zametajc skldku me z tamjch materil smontovat Boeing
747.106 To znamen, e nen mon, aby buka vznikla nhodou a proto musela bt rozhodn "stvoena".
Jednou ze zkladnch pin, pro neme evolun teorie vysvtlit, jak vznikla buka, je "neredukovateln sloitost"
v n. iv buka sama sebe udruje s harmonickou spoluprac mnoha organel. Kdyby jedna z organel selhala ve sv funkci,
buka by nemohla zstat naivu. Buka nedostane anci ekat na nevdom mechanismus jako je prodn vbr nebo
mutace, aby j umonil se vyvinout. Tak musela bt prvn buka na Zemi nutn plnm mechanismem majcm vechny
poadovan organely a funkce a toto definitivn zna, e tato buka byla vytvoena.
798
Harun Yahya
Sloitost buky
Bunn membrna
Jadrko
Jadrko
Jadern plazma
Mikrotubuly
Pr centriol
Kopula
Lyzozom
Golgiho apart
Endoplazmatick
retikulum
Drsn
endoplazmatick
retikulum
Mitochondrie
Buka je nejsloitj a nejlegantnji navren systm, jakho byl kdy lovk svdkem. Profesor biologie Michael Denton, ve sv
knize s nzvem Evoluce: Teorie v krizi, vysvtluje tuto sloitost na pkladu:
"Abychom pochopili realitu ivota, jak byla odhalena molekulrn biologi, museli bychom zvtit buku tiscmilionkrt, a by
mla prmr dvacet kilometr a podobala se obrovsk letadlov lodi dost velk, aby pokryla velkomsto jako Londn nebo New
York. Co bychom pak vidli, by byl objekt nesrovnateln sloitosti a pizpsobivho designu. Na povrchu buky bychom vidli
miliony otvor jako prlez nesmrn vesmrn lod, otevrajc se a zavrajc, aby umonily souvisl proud materil plynouc
dovnit a ven. Kdybychom vstoupili jednm z tchto otvor, ocitli bychom se ve svt nadazen technologie a matouc
komplikovanosti... (sloitost) mimo nai vlastn kreativn schopnost, realitu, kter je samoutnou antitez nahodilosti, kter
pesahuje v kadm smyslu cokoli vyprodukovan inteligenc lovka..."
Zpovdi evolucionist
Alexandr Oparin:
"... pvod buky
zstv otzkou..."
1- Alexander I. Oparin, Pvod ivota, (1936) NewYork: Dover Publications, 1953 (petisk), str.196.
2- Klaus Dose, "Pvod ivota: Vc otzek ne odpovd", Interdisciplinary Science Reviews, sv. 13, . 4, 1988, str. 348
3- Jeffrey Bada, Zem, nor 1998, str. 40
800
Jeffrey Bada:
"... nejvt nevyeen
problm ... :Jak vznikl
ivot na Zemi?"
Harun Yahya
Je-li nahodil formace dokonce jen jedn z tchto blkovin nemon, je "miliardkrt nemonj" aby se nkolik
milion tchto blkovin objevilo vhodn najednou a nhodou vytvoilo plnou buku. Ba co vc, buka se v dnm
ppad neskld z pouh hromady blkovin. Navc k blkovinm buka obsahuje nukleov kyseliny, karbohydrty,
Dvodem, pro Hoyle pouil termn "psychologick" je sebepodmiovn evolucionist nepijmout, e ivot byl
stvoen. Odmtn Bo existence je jejich hlavnm clem. Jedin pro tento dvod pokrauj v obran iracionlnch teori,
piem o tch samch uznvaj, e jsou nemon.
Levotoiv blkoviny
Prozkoumejme nyn podrobn, pro je evolun scn ohledn tvorby blkovin vylouen.
Dokonce i sprvn sekvence sprvnch aminokyselin pod nesta k vytvoen funkn blkovinn molekuly. Navc
k tmto poadavkm mus bt kad z 20 rznch typ aminokyselin ptomnch ve sloen blkovin levotoiv. Existuj
dva typy aminokyselin-jako vech organickch molekul-zvan "levotoiv" a "pravotoiv". Rozdlem mezi nimi je
zrcadlov nesoumrnost trojrozmrn struktury, kter je podobn nesoumrnosti prav a lev ruky u lovka.
Aminokyseliny jednoho z tchto dvou typ se spolu mohou snadno vzat. Ale podivuhodnm faktem je, e
vzkumem bylo odhaleno, e vechny blkoviny v rostlinch a zvatech tto planety, od nejjednoduho organismu po
nejsloitj, jsou tvoeny levotoivmi aminokyselinami. Kdyby se jen jedin pravotoiv aminokyselina pipojila ke
struktue blkoviny, blkovina by byla k niemu. V srii pokus byly pekvapiv bakterie vystaven pravotoivm
aminokyselinm a ty je ihned zniily. V nkterch ppadech vyprodukovaly z rozbitch sloek uiten levotoiv
aminokyseliny.
Harun Yahya
Na okamik pedpokldejme, e ivot vznikl nhodn, jak tvrd evolucinost. V takovm ppad by mly bt
pravo a levotoiv aminokyseliny, kter se objevily nhodou, zastoupeny v prod zhruba stejnm dlem. Proto by
mly mt iv organismy ve sv stavb pravo i levotoiv aminokyseliny, nebo chemicky je mon, aby se spolu
kombinovaly aminokyseliny obou typ. Avak jak vme ve skutenm ivot jsou blkoviny existujc ve vech ivch
organismech tvoeny pouze levotoivmi aminokyselinami.
Otzka jak mohou blkoviny vybrat jen levotoiv mezi vemi aminokyselinami a dokonce ani jedna jedin
pravotoiv aminokyselina se nezapojuje do ivotnho procesu, to je problm stle matouc evolucionisty. Takov
konkrtn a vdom selekce tvo jednu z nejvce bezvchodnch situac, jim evolun teorie el.
Navc tato charakteristika blkovin problm, ktermu evolucionist el s ohledem na "nahodilost" jet zhoruje.
Aby se vytvoila "smyslupln" blkovina, nesta, aby byly aminokyseliny ptomny v konkrtnm potu a poad a
zkombinovny do sprvnho trojrozmrnho nvrhu. Dodaten mus bt vechny tyto aminokyseliny levotoiv; ani
jedna nesm bt pravotoiv. Jene neexistuje pirozen selektivn mechanismus, kter by mohl rozpoznat, e byly do
sekvence dodny pravotoiv aminokyseliny a uznat, e mus bt proto z etzce odtranny. Tato situace opt nadobro
eliminuje monost nhody a nahodilosti.
Brittanica Science Encyclopaedia, je je zetelnm obrncem evoluce, stanovuje, e aminokyseliny ve vech
ivch organismech na Zemi a stavebn jednotky sloitch polymer jako jsou blkoviny, maj totonou levotoivou
nesoumrnost. Dodv, e toto se rovn vyhozen mince milionkrt a vdycky padne orel. Stejn encyklopedie
stanovuje, e je nemon pochopit, pro se molekuly stvaj levotoivmi a pravotoivmi, a e tento vbr ja
fascinujcm zpsobem spojen s pvodem ivota na Zemi.114
Pokud pad vdycky orel, je-li mince vyhozena milionkrt, je logitj pipsat to nhod nebo pijmout, e se toho
astn vdom intervence? Odpov by mla bt zjevn. Jene jakkoli je to zjevn, evolucionist se stle utkaj k
nhod, jednodue proto, e nechtj pijmout existenci "vdom intervence".
Situace podobn levotoivosti aminokyselin existuje tak s ohledem na nukleotidy, nejmen jednotky nukleovch
kyselin, DNA a RNA. Oproti blkovinm, kde jsou vybrny pouze levotoiv aminokyseliny, v ppad nukleovch
kyselin jsou upednostnnmi podobami nukleotidovch sloek vdycky pravotoiv. Toto je jen dal skutenost,
kterou nelze nikdy vysvtlit nahodilost.
Zvrem, je dokzno mimo stn pochybnosti pravdpodobnostmi, kter jsme zkoumali, e pvod ivota nelze
vysvtlit nhodou. Pokusme-li se vypotat pravdpodobnost blkoviny prmrn velikosti sestvajc ze 400
aminokyselin vybranch pouze z levotoivch, skonme s pravdpodobnost 1 ku 2400, nebo 10120. Jen pro srovnn,
vzpomeme si, e poet elektron ve vesmru se odhaduje na 1079, co a ohromn je pod men slo.
Pravdpodobnost tchto aminokyselin tvocch poadovanou sekvenci a funkn formu by pinesla mnohem vy
cifry. Pokud dodme tyto pravdpodobnosti k sob a budeme pokraovat k zskn pravdpodobnost vych pot a
typ blkovin, vpoty se stanou nemyslitelnmi.
Nulov pravpodobnost
peptidov vazba
Harun Yahya
Pravdpodobnost, e bude prmrn blkovinn molekula utvoen z 500 aminokyselin seazen ve sprvnm mnostv a sekvenci navc k
pravdpodobnosti, e vechny aminokyseliny, kter obsahuje budou jen levotoiv a budou spojeny jen peptidovmi vazbami je "1" na 10950.
Toto slo meme napsat umstnm 950 nul za 1 takto:
10950 =
100.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000000.000.000.000.000.000.00
0 . 0 0 0 . 0 0 0 . 0 0 0 . 0 0 0 . 0 0 0 . 0 0 0 . 0 0 0 . 0 0 0 . 0 0 0 . 0 0 0 . 0 0 0 . 0 0 0 .
000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.
000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.
000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.
000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.
000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.
000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.
000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.
000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.
000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.
000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.
000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.
000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.
000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.
000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.
000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000
Nulov pravdpodobnost
= 1/20
= 1/20500 = 1/10650
= ance 1 ku 10650
CELKOV PRAVDPODOBNOST
= 1/2
= 1/2499 = 1/10150
= ance 1 ku 10150
= ance 1 ku 10950
806 ATLAS STVOEN
Harun Yahya
Vpoty uveden na protj stran pro demonstraci pravpodobnosti tvorby blkovinn molekuly s 500
aminokyselinami, jsou platn jen v prosted pokus -omyl, kter ve skutenm ivot doopravdy neexistuje. To jest
pravpodobnost zskn pouiteln blkoviny je "1" ku 10950 pouze pokud pedpokldme, e existuje imaginrn
mechanismus, v nm neviditeln ruce nhodile kombinuj 500 aminokyselin a pak vidce, e toto nen sprvn
kombinace, je jednu po druh rozebraj a seazuj do odlinho poad, a tak dle. Pi kadm pokusu mus bt
aminokyseliny oddleny a uspodny v novm poad. Syntza mus bt zastavena potom, co je dodno 500
aminokyselin a mus bt zajitno, e se nepid dn dal. Pak mus bt pokus zastaven, aby se vidlo, zda byla i
nebyla utvoena funkn blkovina, a v ppad selhn, mus bt vecko znovu rozdlno a potom vyzkouena jin
sekvence. Dodaten pi kad zkouce se nesm zapojit dn ltka navc. Je tak zvazn, aby nebyl etzec utvoen
pi pokusu rozebrn a znien dve ne se napoj 499.vazba. Tyto podmnky znamenaj, e pravdpodobnosti, kter jsme
uvedli, mohou fungovat jen v kontrolovanm prosted, kde existuje vdom mechanismus dc potek, konec a
kad stdium procesu, a kde je pouze "sprvn selekce aminokyselin" ponechna bez kontroly. Je urit nemon, aby
takov prosted existovalo za pirozench podmnek. Proto je tvorba blkovin v pirozenm prosted logicky a
technicky nemon. Vlastn hovoit o pravdpodobnostech takov udlosti je dosti nevdeck.
Jeliko lid nejsou schopni irho pohledu na tyto vci, ale pistupuj k nim z povrchnho hlediska a pedpokdaj,
e tvorba blkoviny je prost chemick reakce, mohou init nereln zvry jako "aminokyseliny se kombinuj cestou
reakc a pak tvo blkoviny". Jene nahodil chemick reakce odehrvajc se v neiv struktue me vst jen k
jednoduchm a primitivnm zmnm. Jejich poet je peduren a omezen. Pro jaksi sloitj chemick materil mus
bt zapojeny velk tovrny, chemick zvody a laboratoe. Lky a dal chemiklie, kter v kadodennm ivot
uvme se vyrb pesn takto. Blkoviny maj mnohem sloitj strukturu ne tyto chemiklie produkovan
prmyslem. Proto je nemon, aby blkoviny, z nich kad je zzrakem stvoen, v n m kad st pevn msto a
d, vznikaly jako vsledek nahodilch chemickch reakc.
Dejme na chvilku stranou vecky ty nemonosti, co jsme dosud popisovali, a pedpokldejme, e uiten
blkovinn molekula by se spontnn "nhodou" vytvoila. Dokonce i tak znovu nemaj evolucionist odpovdi,
ponvad aby tato blkovina peila, musela by bt izolovna od svho prodnho prosted a chrnna ve velmi
zvltnch podmnkch. Jinak by se bu rozpadla vystavenm prodnm podmnk na Zemi, nebo jinak spojila s dalmi
kyselinami, aminokyselinami nebo jinmi sloueninami, a tak ztratila sv urit vlastnosti a zmnila se v jinou,
bezcennou ltku.
Tento experiment je jedinm "dkazem" jak evolucionist maj, kter dajn prokazuje "tezi molekulrn evoluce";
podporuj to jako prvn stdium dajnho evolunho procesu vedouc k ivotu. Akoli ubhla skoro polovina stolet a
byly uinny ohromn technologick pokroky, nikdo nepokroil dle. Navzdory tomu je stle Millerv pokus uvdn v
uebnicch jako evolun vysvtlen nejranj generace ivch vc. Vdomi si faktu, e takov studie nepodporuje, ale ve
skutenosti spe vyvrac jejich tezi, evolun badatel se dobrovoln vyvaruj poutn se do takovch experiment.
Millerv pokus
Clem Stanleyho Millera bylo demonstrovat prostedkem pokusu, e aminokyseliny, stavebn jednotky blkovin,
mohly vzniknout na zemi bez ivota ped miliardami let "nhodou".
Ve svm pokusu Miller uil sms plyn, o nich pedpokldal, e existovaly na prapvodn zemi (ale kter byla
pozdji prokzna jako nereln) sloenou z amoniaku, metanu, vodku a vodn pry. Jeliko tyto plyny by spolu za
pirozench podmnek nereagovaly, dodal ke smsi energii, aby mezi nimi vyvolal reakci. S pedpokladem, e energie v
prapvodn atmosfe mohla pochzet od blskn, pouil pro tento el elektrick proud.
Miller tento plyn zahval tden na 1000C a dodval elektrick proud. Na konci tdne Miller analyzoval chemiklie,
kter vznikly na dn sklenice a pozoroval, e ti z 20 aminokyselin, kter tvo zkladn prvky blkovin, byly
syntetizovny.
Tento pokus vyvolal obrovsk vzruen mezi evolucionisty a byl propagovn jako vynikajc spch. Navc ve stavu
opojn euforie rzn publikace pinesly titulky jako "Miller tvo ivot". Jene to, co Miller dokzal syntetizovat, bylo jen
nkolik "neivch" molekul.
Povzbuzeni tmto pokusem evolucionist ihned vyprodukovali nov scne. Stdia nsledujc vvoj aminokyselin
byla okamit pedmtem hypotz. Aminokyseliny se pozdji dajn spojily do sprvn sekvence, aby nhodou
zformovaly blkoviny. Nkter z tchto blkovin, kter se nhodou objevily, se zformovaly do struktury podobn bunn
membrn, kter "jaksi" vznikla a vytvoila prvn buku. Buky se pak dajn spojily a vytvoily mnohobunn
organismy. Jene Millerv pokus byl jen kamufl a od t doby byl prokzn jako falen v mnoha aspektech.
Harun Yahya
Elektrody
Prapvodn atmosfra
H2O, CO2, N2, H2
Kondenztor
Vac voda
Sebran organick
molekuly
duskem (N2), oxidem uhliitm (CO2) a vodn prou (H2O). Jene ty nejsou tak vhodn pro produkci organickch
molekul jako metan a pavek.117
Amerit vdci J. P. Ferris a C.T. Chen opakovali Millerv pokus s atmosfrickm prostedm, obsahujcm oxid
uhliit, vodk, dusk a vodn pru a nebyli schopni zskat ani jedinou molekulu aminokyseliny.118
3. Dalm dleitm bodem, kter vyvrac Millerv pokus je, e v tehdej atmosfe bylo dost kyslku, aby ihned
zniil vechny aminokyseliny, kter by se tam mohly zformovat. Tento fakt, kter Miller pehlel, odhaluj stopy
oxidovanho eleza a uranu nalezen ve sklch, jejich vk se odhaduje na 3.5 miliardy.119
Existuj dal poznatky ukazujc, e mnostv kyslku v tehdej atmosfe bylo mnohem vy ne jak pvodn
evolucionist tvrdili. Studie tak ukazuj, e v t dob bylo mnostv ultrafialovch paprsk, kterm byla Zem vystavena
10000 krt vy ne evolucionist odhaduj. Tato intenzivn radiace by nevyhnuteln uvolnila kyslk rozkladem vodn
pry a oxidu uhliitho v atmosfe.
Tato situace naprosto ru Millerv experiment, v nm byl kyslk zcela opomenut. Kdyby byl kyslk v pokusu pouit,
metan by se rozpadl na oxid uhliit a vodu a pavek na dusk a vodu. Na druhou stranu, v prosted bez kyslku by nebyla
ani oznov vrstva; proto by byly aminokyseliny ihned znieny, ponvad by byly vystaveny nejintenzivnjmu
ultrafialovmu zen bez ochrany ozonov vrstvy. Jinmi slovy s anebo bez kyslku v prapvodnm svt, vsledkem by
bylo smrtc prosted pro aminokyseliny.
4. Na konci Millerova pokusu se zformovalo mnoho organickch kyselin s vlastnostmi zhoubnmi pro strukturu a
funkci ivch organism. Kdyby nebyly aminokyseliny izolovny a byly ponechny ve stejnm prosted s tmito
chemikliemi, jejich destrukce anebo transformace v jin sloueniny skrze chemick reakce, by byla nevyhnuteln.
Navc se na konci pokusu zformovalo velk mnostv pravotoivch aminokyselin.120 Existence tchto
aminokyselin vyvrtila teorii v rmci jejch vlastnch pojm, protoe pravotoiv aminokyseliny nemohou fungovat ve
sloen s ivmi organismy. Zvrem, okolnosti, za nich se aminokyseliny v Millerov pokusu zformovaly, nebyly pro
ivot vhodn. Doopravdy toto mdium nabralo podobu kyselinotvorn smsi nic a oxidujc zskan uiten molekuly.
Vechna tato fakta ukazuj na jednu nezlomnou pravdu: Millerv pokus nemohl tvrdit, e prokzal, e se iv vci
vytvoily nhodou v podmnkch prapvodn Zem. Cel experiment je jen svvolnm a kontrolovanm laboratorn
pokusem k syntze aminokyselin. Mnostv a typy plyn pi pokusu pouitch byly ideln ureny, aby umonily
aminokyselinm vznik. Mnostv energie dodvan do systmu nebylo ani velk ni mal, nbr pesn stanoven, aby
dovolilo nezbytnm reakcm se odehrt. Pokusn aparatura byla izolovna, take nedovolila prosakovn dnm
kodlivm, destruktivnm nebo jinm prvkm, kter by mohly zabrnit tvorb aminokyselin. dn prvky, minerly ani
sloueniny, je pravdpodobn byly ptomny na prapvodn Zemi, avak kter by zmnily prbh reakc, nebyly do
pokusu zahrnuty. Kyslk, kter by brnil tvorb aminokyselin kvli oxidaci je jednm takovm niivm prvkem. Dokonce
i v tchto idelnch laboratornch podmnkch bylo nemon, aby vyprodukovan aminokyseliny peily a zabrnilo se
jejich znien bez mechanismu "studen pasti".
Miller vlastn tmto pokusem zniil tvrzen evolucionist o "ivot vynoujcm se nsledkem nevdomch
nahodilost". Protoe pokud pokus vbec nco dokazuje, tak to, e aminokyseliny mohou bt vyprodukovny pouze v
kontrolovanm laboratornm prosted, kde jsou vechny podmnky konkrtn navreny vdomm zsahem. To jest, moc,
kter pivozuje ivot neme bt nevdomou nahodilost, ale naopak vdomm tvoenm.
Dvodem, pro evolucionist neakceptuj tuto zjevnou realitu je jejich slep pchylnost pedsudkm, kter jsou zcela
nevdeck. Dost zajmav, Harold Urey, kter organizoval Millerv pokus se svm studentem Stanleym Millerem, uinil
k tto vci nsledujc piznn:
Vichni z ns, kdo studuj pvod ivota, zjiuj, e m vce ho zkoumme, tm vce ctme, e je pli sloit, ne aby se
kdekoli vyvinul. Vichni vme jako v lnek vry, e ivot na tto planet se vyvinul z neiv hmoty. Jen jeho sloitost
je tak obrovsk, e je obtn si pedstavit, e se tak stalo.121
Harun Yahya
Jeden z nejhorch klam evolucionist je zpsob, jakm si pedstavuj, e ivot mohl vzniknout nhodou na takzvan prapvodn Zemi,
reprezentovan na hornm obrzku. Sna se toto tvrzen dokzat takovmi studiemi jako byl Millerv experiment. Jene znovu utrpli porku
elc vdeckm skutenostem: Vsledky dosaen v 70.letech dokzaly, a atmosfra na tom, co popisuj jako primitivn Zem, byla naprosto
nevhodn pro ivot.
tvrdili, e ivot m pvod na soui, jeliko jedinm prostedm, kde by mohly bt aminokyseliny chrnny ped
ultrafialovm zenm jsou oceny a moe. Na zemi by je zniily ultrafialov paprsky. Le Chtelierv princip vyvrac
tvrzen o zformovn ivota v moi. Toto je dal dilema konfrontujc evoluci.
Vskutku byly proteinoidy, co Fox dostal, zcela odlin od skutench protein jak ve stavb tak i ve funkci. Rozdl
mezi blkovinami a tmito proteinoidy byl tak obrovsk jako rozdl mezi kusem high-tech vbavy a hromadou
nezpracovanho eleza.
Navc neexistovala ance, e by dokonce i tyto nepravideln etzce aminokyselin mohly v prapvodn atmosfe
vydret. kodliv a niiv fyzick a chemick vlivy vyvolvan vnm vystavenm ultrafialovmu zen a dalm
nevhodnm prodnm podmnkm by zpsobily desintegraci tchto protenoid. Kvli Le Chtelierovu principu bylo
nemon, by se aminokyseliny sluovaly pod vodou, kde by na n ultrafialov paprsky nedoshly. Z tohoto hlediska
pedstava, e proteinoidy byly zkladem ivota pozdji ztratila mezi vdci podporu.
Harun Yahya
bunk (neuron), 1000 bilion spojen mezi neurony v mozku, 97000 kilometr cv a 100 bilion bunk v lidskm tle.
Kdybychom zapsali informaci zakdovanou v DNA, pak bychom dali dohromady nesmrnou knihovnu
obsahujc 900 svazk, z nich kad by ml 500 stran. Ale informace, kterou by tato enormn
knihovna uchovvala je zakdovna uvnit molekuly DNA v jdru buky, kter je mnohem men
ne 1/100 milimetru dlky buky samotn.
slo 41000 je rovno 10600. To znamen 1 nsledovan 600 nulami. Jeliko 1 s 12 nulami pedstavuje trilion, 600 nul
reprezentuje nepedstaviteln slo. Nemonost vytvoen RNA a DNA nahodilou akumulac nukleotid je vyjdena
francouzskm vdcem Paulem Augerem takto:
Musme striktn rozliovat dv stdia v anci na tvorbu sloitch molekul jako jsou nukleotidy chemickmi udlostmi.
Produkce nukleotid jednoho po druhm co je mon - a jejich kombinaci do velmi zvltnch sekvenc. To druh je
abolutn vylouen.126
Po mnoho let Francis Crick vil v teorii molekulrn evoluce, ale pozdji dokonce i on si musel piznat, e takov
sloit molekula se nemohla objevit spontnn a nhodou, jako vsledek evolunho procesu:
estn lovk vyzbrojen vdomostmi nm dnes dostupnmi me jen prohlsit, e pvod ivota se v tto chvli jev
skoro jako zzrak.127
Tureck evolucionista profesor Ali Demirsoy byl donucen k tomuto pedmtu vyslovit nsledujc zpov:
Vlastn je pravdpodobnost formace blkoviny nukleov kyseliny (DNA-RNA) daleko za hranicemi odhadu. Navc
ance na vznik uritho blkovinnho etzce je tak mal, e by mohla bt nazvna astronomickou.128
Harun Yahya
Citace ve uvedenho byla napsna dva roky po objevu struktury DNA Watsonem a Crickem. Ale navzdory
tomuto vvoji ve vd zstal tento problm pro evolucionisty neobjasnn. Dva nmet vdci Junker a Scherer
vysvtlovali, e syntza kad z molekul vyadovanch pro chemickou evoluci si vynucuje odlin podmnky a e
pravdpodobnost slouen tchto materil majcch teoreticky velmi odlin zskn je nula:
A dosud nen znm dn pokus, kterm bychom zskali vechny nezbytn molekuly pro chemickou evoluci. Proto
je zsadn vyprodukovat rozmanit molekuly na rznch mstech ve velmi vhodnch podmnkch a pak je penst na
jin msto k reakci chrnce je ped kodlivmi elementy jako hydrolza a fotolza.130
Zkrtka, teorie evoluce nen schopn dokzat kterkoli evolun stdium, co se dajn uskutenilo na molekulrn
rovni. Spe ne aby poskytoval odpovdi na takov otzky, pokrok vdy je in jet sloitjmi a nerozuzlitelnmi.
Dost zajmav vtina evolucionist v v tyto a podobn naprosto nevdeck pohdky, jako by lo o pravdu.
Protoe si dali za podmnku nepijmout stvoen, nemaj jinou volbu, ne vit v nemon. Jeden slavn biolog z
Austrlie, Michael Denton, hovo o tomto pedmtu ve sv knize Evoluce:Teorie v krizi:
Pro skeptiky, nvrh, e genetick programy vych organism, sloen ze skoro tisce milion bit informace, srovnateln
se sekvenc psmen v mal knihovn o 1000 svazcch obsahujc v zakdovan podob nespoet tisc spletitch algoritm
kontrolujcch, urujcch a naizujcch rst a vvoj miliard a miliard bunk do podoby sloitho organismu, byly
komponovny ist nahodilm procesem prost odporuje rozumu. Le darwinisty je mylenka akceptovna bez vlnky
pochybnosti -model m pednost!131
2. Dokonce i pokud pedpokldme, e se zformovala nhodou, jak by se mohla tato RNA, tvoen pouze etzcem
nukleotid "rozhodnout" se replikovat a jakm druhem mechanismu by mohla provst tento proces sebereplikace? Kde
nala nukleotidy, kter pouila pi sebereplikaci? Dokonce i evolun mikrobiologov Gerald Joyce a Leslie Orgel
vyjaduj zoufalou povahu tto situace ve sv knize V RNA svt:
Tato debata byla v jistm smyslu zamena na loutku: mtus o sebereplikaci molekuly RNA kter znovu povstala z
polvky nhodnch polynukletid. Nejene je takov pedstava nerealistick ve svtle souasnho chpn prebiotick
chemie, ale napnalo by to dvryhodnost dokonce i optimistickho pohledu na katalytick potencil RNA.133
3. Dokonce i kdybychom pedpokldali, e v prapvodnm svt byla replikujc se RNA, nesetn aminokyseliny
kadho druhu pipraven k pouit RNA byly k dispozici a e vecky tyto nemonosti se jaksi odehrly, pod situace
nevede k vytvoen jedin blkoviny. Nebo RNA obsahuje pouze informaci ohledn stavby blkovin. Aminokyseliny, na
druhou stranu, jsou surov materil. Nicmn zde nen dn mechanismus pro produkci blkovin. Myslet si, e existence
RNA sta pro vrobu blkovin je nesmysln jako ekat, e auto se smontuje jednodue hozenm plnu na hromadu
soustek. Pln sm neme vyrobit auto bez tovrny a dlnk, kte soustky smontuj podle instrukc obsaench v
plnu; stejnm zpsobem pln obsaen v RNA neme produkovat blkoviny sm od sebe bez spoluprce dalch
bunnch komponent, kte sleduj instrukce obsaen v RNA.
Blkoviny se vyrbj v ribozmov tovrn s pomoc mnoha enzym a jako vsledek extrmn komplikovanch
proces uvnit buky. Ribozm je sloit bunn organela tvoen blkovinami. Toto proto vede k dalmu nesmyslnmu
pedpokladu -e ribozmy tak vznikly nhodou a ve stejn chvli. Dokonce i dritel Nobelovy ceny Jacques Monod, kter
byl jednm z nejfanatitjch obhjc evoluce-a ateismu-vysvtlil, e syntzu blkovin nelze dnm zpsobem
povaovat za zvislou pouze na informaci v nukleovch kyselinch:
Kd je nesmyln dokud nen peloen. Pekldac mainerie modern buky je sloena z nejmn 50
makromolekulrnch komponent, kter jsou samy v DNA zakdovny: kd neme bt peloen jinak ne produkty
pekladu samotnho. To je modern vyjden vechen ivot pochz z vejce. Kdy a jak se tento cyklus uzavel? Je nesmrn
obtn si to pedstavit.134
Jak mohl etzec RNA v prvotnm svt uinit takov rozhodnut a jak metody mohl pout pro tvorbu blkovin
udlnm prce za 50 specializovanch stic? Evolucionist nemaj odpovdi na tyto otzky.
Dr. Leslie Orgel, jeden z koleg Stanleyho Millera a Francise Cricka z Kalifornsk univerzity v San Diegu, uil termn
"scn" pro monost "pvodu ivota skrze svt RNA". Orgel popsal, jak druh vlastnost by musela tato RNA mt a jak
nemon by to bylo ve svm lnku "Pvod ivota" publikovanm v American Scientist v jnu 1994:
Tento scn by se mohl uskutenit, podotkme, kdyby prebiotick RNA mla dv vlastnosti dnes nikoli patrn:
Schopnost replikovat se bez pomoci blkovin a schopnost katalyzovat kad krok syntzy blkovin.135
Jak by mlo bt nyn jasn, e oekvat tyto dva komplikovan a extrmn zsadn procesy od molekuly jako je RNA
je mon pouze z evolunho hlediska a s pomoc sly pedstavivosti. Konkrtn vdeck fakta na druhou stranu, in
zetelnm, e hypotza svta RNA, kter je novm modelem navrenm pro anci vzniku ivota, je rovnocenn
nepijatelnou bj.
Harun Yahya
Biochemik Gordon C. Mills z univerzity v Texasu a molekulrn biolog Dean Kenyon ze Sanfrancisk sttn
univerzity zhodnotili nedostatky scne svta RNA a dospli ke strunmu zvru v lnku s nzvem "RNA svt:
Kritika": "RNA je pozoruhodn molekula. Hypotza svta RNA to je jin vc. Nespatujeme dn zklady, abychom o
n uvaovali jako o stanoven nebo dokonce jen slibn." 136
Vdeck spisovatel Brig Klyce v lnku z roku 2001 vysvtluje, e evolun vdci jsou v tomto pedmtu velmi
vytrval, avak dosaen vsledky zatm ukzaly, e vechny tyto snahy byly marn:
Vzkum ve svt RNA je prmyslem stedn velikosti. Tento vzkum demonstroval, jak nesmrn obtn by bylo pro iv
buky, aby vznikly nhodou z neiv hmoty tehdy na Zemi dostupn. Tato demonstrace je cennm pspvkem vd.
Dodaten vzkum bude tak hodnotn. Ale trvat na tvrzen, e ivot se me spontnn vynoit z neivch chemikli elc
nov pochopenm tkostem je nejasn. Je to pipomnka prce stedovkch alchymist, kte se vytrvale snaili zmnit
olovo ve zlato.137
Piznn evolucionist
1- Leslie E. Orgel, "Pvod ivota na Zemi", Scientific American, sv. 271, ijen 1994, str. 78
2- John Horgan, "Na potku", Scientific American, sv. 264, nor 1991, str. 119
3- Douglas R. Hofstadter, Gdel, Escher, Bach: An Eternal Golden Braid, New York, Vintage Books, 1980, str. 548
4- Nicholas Wade, "Pvody ivota se stvaj zamlenjmi a chaotitjmi", The New York Times, 13.ervna 2000, str. D1-D2
musely spojit do smysluplnch kombinac a vytvoit organely buky. dn nepatin materil, kodliv molekula nebo
bezcenn etzec blkovin by mezi n neml zasahovat. Pak dokonce i kdyby se tyto organely spojily extrmn
harmonickm a vzjemn propojenm zpsobem uvnit plnu a du, musely by samy ze sebe vzt vechny nezbytn
enzymy a pokrt se membrnou, kter by musela bt vyplnna zvltn tekutinou tvoc pro n ideln prosted. Te
kdyby se vechny tyto "vysoce nepravdpodobn" udlosti odehrly nhodou, obivla by tato molekulrn kupa?
Odpov zn, NE, protoe vzkum odhalil, e pouh kombinace vech materil zsadnch pro ivot nesta, aby
ivot zaal. Dokonce i kdyby byly vechny nezbytn blkoviny pro ivot sebrny do zkumavky, tato snaha by
nevyprodukovala ivou buku. Vechny pokusy k tomuto pedmtu proveden se ukzaly jako nespn. Vechna
pozorovn a pokusy zna, e ivot vznik pouze ze ivota. Tvrzen, e ivot vznikl z neivch vc, jinak eeno
Harun Yahya
"abiogeneze", je pohdka existujc pouze ve snech evolucionist a naprosto se rozchz s vsledky kadho
experimentu a pozorovn.
Z tohoto pohledu musel i prvn ivot na Zemi vzniknout z jinho ivota. To je odrazem Boho epitetu "Hajj"
(Vlastnk ivota). ivot me zat, pokraovat a konit dle jeho vle. Pokud jde o evoluci, nejene nen schopn
vysvtlit jak ivot zaal, ale nen schopn vysvtlit ani jak se zformovaly a spojily zkladn suroviny pro ivot.
Chandra Wickramasinghe popisuje tuto realitu, j elil jako vdec, ktermu bylo bhem ivota kno, e ivot se
objevil jako nsledek shody nhod:
Od nejranjho vcviku jako vdce jsem byl pedmtem silnho vplachu mozku, abych vil, e vda neme jt
dohromady se dnm svvolnm stvoenm. Tto pedstavy bylo nutno se bolestiv zbavit. Ve chvli nemohu nalzt
dn racionln argument, abych odrazil toho, kdo argumentuje pro obrcen se k Bohu. Mvali jsme otevenou mysl;
nyn si uvdomujeme, e jedinou logickou odpovd na ivot je stvoen -a ne nhodn nahodil pomchn.138
Thermodynamika prokazuje
podvodnost evoluce
je
fyziklnch
celho vesmru".1
pijmn
jako
nejpodstatnjch
jeden
zrezavl
plnovanou,
motor
pestal
fungovat.
Tent
uspodanj,
sloitj
lpe
rovnicemi a vpoty.
od
sezenho,
organizovanho
neuspodanjmu,
Science:
neplnovanmu
neorganizovanmu stavu.
Harun Yahya
bytosti
mohou
vznikat
neuspodanch,
moc":
Nikdo
netvrd,
takov
sloit
vdom
obsahujc
informaci
(jinak
eeno
Jednaj
materialistick
pvod
jako
kdyby
sloitosti
nalezli
ivota
kter
"seazen" a "uspodan." 6
se
objevuje
prodnmi
procesy
jako
kter
naprosto
pravideln.
plnovanm zpsobem.
potenciln
kapalin
spontnn
vysvtlovat
nahrazeny
vysoce
vysoce
sloit
Harun Yahya
zjevn
spojen
mezi
druhem
vysvtluje
vru
evolucionist
samozejmou
ve
hmoty.
principu
se
bere
za
filosofii
dialektickho
KAPITOLA 11
pedchoz kapitole jsme prozkoumali, jak nemon nhodn vznik ivota je. Znovu na okamik pehlejme
tyto nemonosti. Pedpokldejme, e ped miliony let byla zformovna buka, kter zskala vecko nezbytn
pro ivot a e v podku "obivla". Teorie evoluce se v tomto bod znovu hrout. Protoe dokonce i kdyby tato
buka chvli existovala, nakonec by zahynula a po jej smrti by nic nezbylo a vechno by se vrtilo tam, kde to zaalo. Je
tomu tak proto, e tato prvn buka postrdajc genetickou informaci by se nebyla schopn reprodukovat a zat novou
generaci. Touto smrt by ivot skonil.
Genetick systm nen tvoen jen DNA. Ve stejnm prosted musej existovat nsledujc vci: enzymy pro ten
kdu DNA, posel RNA vyprodukovan po ten kd, ribozm, k nmu bude posel RNA pipojen podle tohoto kdu,
penos RNA k penosu aminokyselin do ribozmu pro pouit pi vrob a extrmn sloit enzymy k provdn bezpotu
pechodnch proces. Takov prosted neme existovat nikde mimo zcela izolovan a absolutn kontrolovan prosted,
jakm je buka, kde existuj zdroje vech podstatnch surovin a energie.
Nsledkem toho se me organick hmota reprodukovat jen pokud existuje jako pln rozvinut buka se vemi svmi
organelami a ve vhodnm prosted, kde me pet, smovat materily a zskvat energii z okol. To znamen, e prvn
buka na Zemi byla zformovva "zniehonic" se vemi svmi asnmi sloitmi strukturami.
Take, pokud sloit struktura vznikla zniehonic, co to znamen?
Polome si tuto otzku s pkladem. Pirovnejme ve smyslu sloitosti k buce velmi modern vz. (Ve skutenosti je
buka mnohem sloitj a pokroilej systm ne auto s motorem a vekerm technickm vybavenm.) Nyn si polome
nsledujc otzku: Co byste si pomysleli, kdybyste byli na te v hlubinch hustho pralesa a narazili mezi stromy na
zbrusu nov auto? Pedstavovali byste si, e rzn prvky v lese se nhodou za miliony let pospojovaly a vyprodukovaly
toto vozidlo? Vechny sti auta jsou vyrobeny ze eleza, mdi a gumy -surovin, kter se vechny daj najt na zemi -ale
pivedl by vs tento fakt na mylenku, e tyto suroviny syntetizovaly "nhodou" a pak se spojily a smontovaly takov
auto?
Nen pochyb o tom, e kad, kdo je duevn zdrav, by si uvdomil, e toto auto bylo produktem inteligentnho
nvrhu -jinak eeno tovrny-a divil by se, co dl vprosted lesa. Nhl objev sloit struktury v kompletn podob,
zistajasna, ukazuje na dlo inteligentnho agenta. Sloit soustava jako buka je bezpochyby stvoena nadazenou vl a
moudrost. Jinmi slovy, vznikla jako stvoen Boha.
Ven, e ist nhoda me vytvoit dokonal nvrhy, sah daleko za hranice rozumu. Jene kad "vysvtlen"
pedloen evolun teori vzhledem k pvodu ivota je takov. Jednou otevenou autoritou v tto vci je slavn
Harun Yahya
francouzsk zoolog Pierre-Paul Grass, bval prezident Francouzsk akademie vd. Grass je materialista, le
uznv, e darwinistick teorie nen schopn vysvtlit ivot a poukazuje na logiku "nhody" kter je pte darwinismu:
Phodn objeven mutac dovolujcch zvatm a rostlinm splnit jejich poteby je tko uviteln. Jene darwinistick
teorie je jet nronj: Jedin rostlina, jedin ivoich by vyadovali tisce a tisce astnch a vhodn naasovanch
nhod. Tak by se pravidlem staly zzraky: udlosti s nekonen malou pravdpodobnost se opravdu objevily Neexistuje
zkon proti snn za blho dne, ale vda by se mu nemla oddvat.139
Grasse shrnuje, co koncept "nahodilosti" pro evolucionisty znamen: "... Nhoda se stv druhem prozetelnosti,
kter se pod pokrvkou ateismu nepojmenovv, ale kter je tajn uctvna."140
Logick selhn evolucionist je vsledkem jejich uchovvn konceptu nahodilosti. V Kornu je napsno, e ti,
kdo uctvaj jin bytosti ne Boha jsou zbaveni pochopen:
Maj srdce, jimi nic nechpou, a maj o i, jimi nic nevid, a maj u i, jimi nic nesly . Podobaj se
dobytku, ba jsou je t zbloudilej - a to jsou ti, kdo jsou lhostejn! (Sra al-Araf : 179)
Darwinovsk vzorec!
Vedle veho technickho dkazu, jm jsme se dosud zabvali, prozkoumejme projednou jak druh povry maj
evolucionist pkladem tak prostm, e by ho pochopily dti:
Evolun teorie tvrd, e ivot se tvo nhodou. Dle tohoto tvrzen se neiv a nevdom atomy spojily, aby
vytvoily buku a pak jaksi vytvoily ostatn iv vci, vetn lovka. Uvaujme o tom. Kdy dme dohromady prvky,
kter jsou stavebnmi jednotkami ivota jako uhlk, fosfor, dusk a draslk, utvome jen hromadu. A projde jakmkoli
zachzenm tato hromada atom nevytvo ani jedinou ivou bytost. Chcete-li, proveme "pokus" v tto vci a
prozkoumejme za evolucionisty, to, co doopravdy tvrd, ani by vyslovili nahlas "Darwinv vzorec":
A daj evolucionist plno ltek ptomnch ve sloen ivch bytost jako jsou fosfor, dusk, uhlk, kyslk, elezo a
hok do velkch sud. A tam dodaj jakkoli materil, kter v prodnch podmnkch neexistuje, ale kter povauj
za nezbytn. A dodaj k tto smsi tolik aminokyselin -kter nemaj dnou pravdpodobnost, e by se utvoily za
pirozench podmnek -a stejn tolik blkovin-z nich kad m pravpodobnost utvoen 10-950-jak si pej. A vystav
tyto smsi tolika teplu a vlhku jak uznaj za vhodn. A to mchaj jakmkoli technologicky vyvinutm pstrojem. A
postav nejpednj vdce k tmto sudm. A tito odbornci ekaj u sud po miliardy nebo biliony let. Dovolte jim
pout jakkoli podmnky, o nich se domnvaj, e jsou nezbytn, aby se vytvoily iv vci. A dlaj, co dlaj,
nemohou z tchto sud vyprodukovat ivou bytost, eknm profesora, kter zkoum vlastn bunnou stavbu pod
elektronovm mikroskopem. Nedovedou vyprodukovat irafy, lvy, vely, kanrky, kon, delfny, re, orchideje, lilije,
karafity, banny, pomerane, jablka, datle, rajata, melouny, lubenici, fky, olivy, hrozny, broskve, pvy, baanty,
pestrobarevn motly ani miliony dalch ivch bytost jako jsou tyto. Vru, nezskaj ani jednu jedinou buku z nich.
Zkrtka, nevdom atomy nemohou utvoit buku svm spojenm. Nemohou uinit nov rozhodnut a rozdlit
tuto buku na dv, pak uinit dal rozhodnut a utvoit profesora, kter nejprve vymysl elektronov mikroskop a pak
si pod tmto mikroskopem prozkoum vlastn bunnou stavbu. Hmota se oivuje jen s Bom svrchovanm
stvoenm.
Evolun teorie tvrdc opak je naprost klam zcela odporujc rozumu. I drobn uvaovn o tvrzench
evolucionist odhaluje tuto realitu, tak jako ve ve uvedenm pkladu.
Kyslk
Dusk
Aminokyseliny
Uhlk
Fosfor
Tuky
Vpnk
H2O
CO2
Evolucionist v, e nhoda sama o sob je tvoivou silou. Nech tedy vezmou velk sud a do nj umst jakkoli materily je
napadnou, e jsou nezbytn k vytvoen iv buky. A sud zahej, zmraz nebo nechaj zashnout bleskem. A stoj u sudu a
pozoruj, pedvajce si kol z generace na generaci, po miliony nebo i miliardy let. A sud monitoruj neustle v kadm
okamiku, neponechvaje nic nhod. A pouij jakkoli podmnky, o nich se domnvaj, e jsou potebn k vytvoen iv entity.
Nebudou schopni vytvoit ani jednu jedinou buku v tomto sudu. Nebudou schopni vyprodukovat kon, motla, kvtinu, kachnu,
teni ani citronk, sovu nebo mravevce. A dlaj, co dlaj, nevyprodukuj vdce, kte zkoumaj vlastn buky pod mikroskopem
a lidsk bytosti, co mysl, zdvoduj, posuzuj, raduj se a pociuj vzruen a touhu.
Harun Yahya
Zktka, technologie v naem tle je daleko svrchovanj ne technologie, j vyprodukovalo lidstvo vyuitm sv
nahromadn informace, zkuenosti a pleitosti. Nikdo by neekl, e HI-FI nebo kamery vznikly jako vsledek nhody.
Tak jak lze tvrdit, e technologie, kter existuj v lidskm tle, kter jsou lep ne tyto, vznikly jako nsledek etzce
nahodilost zvanho evoluce?
Je evidentn, e oko, ucho a vru i dal sti lidskho tla jsou produkty velice nadazenho stvoen. Toto jsou
krystalicky jasn nznaky Boho jedinenho a neporovnatelnho stvoen, Jeho vnho vdn a moci.
Dvodem, pro zde konkrtn uvdme smysly vidn a slyen, je neschopnost evolucionist porozumt dkazu
stvoen tak jasnmu jako je tento. Kdybyste jednoho dne podali evolucionistu, aby vysvtlil jak byla tato skvl
struktura a technologie v oku a v uchu umonna jako vsledek nhody, uvidte, e nebude schopen vm poskytnouut
dnou rozumnou nebo logickou odpov. Dokonce i Darwin, ve svm dopise Asa Grayovi 3.dubna 1860, napsal, e "pi
mylence na oko ho mraz po celm tle" a piznal se k zoufalstv, ktermu evolucionist el vzhledem k vtenmu
stvoen ivch bytost.141
Slova nedovedou vyjdit jak podivuhodn to je, e toto kouzlo by mlo dret tak rozshlou komunitu v poddanstv,
stranit lidi pravd a nezlomit se po 150 let. Je pochopiteln, e jeden nebo nkolik lid by mohlo vit v nemon scne
a tvrzen pln hlouposti a neloginosti. Avak "kouzlo" je jedinm monm vysvtlenm pro lidi z celho svta vc, e
nevdom a neiv atomy se najednou rozhodly se spojit a zformovat vesmr, kter funguje s bezvadnm systmem
organizace, disciplny, rozumu a vdom, planetu Zemi se vemi jejmi vlastnostmi tak perfektn vhodnmi pro ivot a
iv organismy pln bezpotu sloitch soustav.
Ve skutenosti Bh odhaluje v Kornu v incidentu mezi prorokem Mojem a faraonem, e nkte lid podporujc
ateistickou filosofii jsou vlastn ovlivnni kouzlem. Kdy bylo faraonovi vypravovno o pravm nboenstv, sdlil
proroku Mojovi, aby se setkal s jeho vlastnmi kouzelnky. Kdy tak prorok Moj uinil, sdlil jim, aby pedvedli sv
schopnosti. Ver pokrauje:
Harun Yahya
Odpovdl: Hzejte vy! A kdy hodili, oarovali zraky lid a naplnili je hrzou a pedvedli kouzlo mocn. (Sra alA'raf: 116)
Jak vidno, faraonovi kouzelnci byli schopni oklamat kadho krom proroka Moje a tch, kdo s nm uvili. Avak
dkaz pedloen Mojem zlomil kouzlo, nebo "pohltil vecko co si oni vymyslili" jak to vyjaduje ver.
A vnukli jsme Mojovi: Ho svou hl! a hle, ona pohltila ve, co oni vykouzlili. A vyjevila se pravda a ukzalo se
nicotnm ve, co oni dlali. (Sra al-A'raf: 117-119)
Jak vidme z vere, kdy se dolo k poznn, e to, m tito lid nejprve vechny okouzlili, byla jen iluze, pili o svou
dvryhodnost. V souasn dob tak, pokud ti, co pod vlivem podobnho kouzla v v tato smn tvrzen pod zstrkou
vdy a utrcej svoje ivoty jejich obranou, je neopust, budou tak poneni, kdy se objev pln pravda a kouzlo bude
zlomeno. Vlastn Malcolm Muggeridge, kter byl ateistickm filosofem a podporovatelem evoluce po njakch 60 let, ale
kter si nsledn uvdomil pravdu, piznal, e mu dlala starosti jen tato vyhldka:
J sm jsem pesvden, e evolun teorie, zejmna rozsah, v nm byla aplikovna, bude jednm z nejvjch ert v
historickch knihch budoucnosti. Potomci budou asnout jak cosi tak chabho a pochybnho a hypotetickho mohlo bt
akceptovno s neuvitelnou dvrou jakou to m.142
Tato budoucnost nen pli vzdlen: Naopak, lid brzy zpozoruj, e "nhoda" nen bostvo a budou se ohlet za
teori evoluce jako nejhorm klamem a nejhroznjm kouzlem na svt. Toto kouzlo se ji rychle zved z ramen lid
celho svta. Mnoz lid, kte spatili pravou tv evolun teorie se uasle podivuj, jak se na to kdy mohli nachytat.
KAPITOLA 12
pedchozch kapitolch jsem zkoumali neplatnost teorie evoluce ve smyslu tlesa dkazu nalezenho ve
zkamenlinch a z hlediska molekulrn biologie. V tto kapitole se budeme obracet na mnostv biologickch
jev a koncept prezentovanch evolucionisty jako teoretick dkaz. Tato tmata jsou obzvlt dleit,
ponvad ukazuj, e neexistuje vdeck zjitn, co podporuje evoluci a namsto toho odhaluj rozsah pekoucen a
oizen vyuvanho evolucionisty.
Variace a druhy
Variace, pojem uvan v genetice, odkazuje na genetickou udlost, kter zpsobuje, e jedinci nebo skupiny uritho
typu nebo druhu maj navzjem odlin vlastnosti. Napklad vichni lid na zemi maj v podstat stejnou genetickou
informaci, jene nkte maj ikm oi, nkte rud vlasy, nkte dlouh nosy a jin jsou mal postavy, to ve zvis na
rozsahu varianho potencilu dan genetick informace.
Evolucionist tvrd, e variace uvnit druhu jsou dkazem pro teorii. Avak variace netvo dkaz pro evoluci,
protoe variace jsou vsledkem rznch kombinac ji existujc genetick informace a nepidvaj genetick
informaci dnou novou charakteristiku. Dleitou vc pro evolun teorii je vak otzka, jak vznikla zbrusu nov
informace, aby vznikly zbrusu nov druhy.
Variace se odehrvaj vdy mezi limity genetick informace. Ve vd genetiky se tento limit nazv "genov fond".
Vechny vlastnosti ptomn v genovm fondu druhu mohou vyjt rznmi zpsoby na svtlo dky variaci. Teba jako
vsledek variace se mohou objevit relativn dlouh ocasy nebo krtk konetiny u uritho plazho druhu, jeliko
informace o dlouhonohch a krtkonohch formch me existovat v genovm fondu tohoto druhu. Avak variace
netransformuj plazy v ptky dodnm kdel nebo pe nebo zmnou jejich metabolismu. Takov zmna vyaduje nrst v
genetick informaci ivoicha, co dozajista nen mon skrze variace.
Darwin si nebyl tohoto faktu vdom, kdy svoji teorii formuloval. Myslel si, e ve variacch neexistuje omezen. V
lnku co napsal v roce 1844 stanovil: "To, e limit variac v prod neexistuje se pedpokld vtinou autor, a
nejsem schopen objevit jedin fakt, na kterm je tato vra zaloena".143 V O pvodu druh cituje rozmanit ppady
variac jako nejdleitj dkaz pro svou teorii.
Kupkladu podle Darwina lechtitel zvat, kte p rzn odrdy dobytka, aby dostali nov odrdy, produkujc
vce mlka, je mli nakonec transformovat v jin druhy. Darwinova pedstava "neomezench variac" je nejlpe vidt na
nsledujc vt z O pvodu druh:
Nevidm problm v rase medvd, kter se stv prodnm vbrem, vce a vce vodn ve svm habitatu, s vt a vt
hubou, a vznikne tak monstrzn tvor jako je velryba.144
Harun Yahya
Pinou pro Darwin uvedl takov za vlasy pitaen pklad bylo primitivn porozumn vdy v jeho dob. Od t
doby ve 20.stolet vda vydala postult o principu "genetick stability" (genetick homeostze), zaloen na
vsledcch pokus provedench na ivch tvorech. Tento princip stanovuje, e, jeliko vechny pokusy o pen
proveden k zskn novch variac byly bezvchodn, existuj striktn bariry mezi rznmi druhy ivch
organism. To znamen, e je absolutn nemon, aby lechtitel konvertovali dobytek v odlin druhy penm
rozlinch odrd, jak pedpokldal Darwin.
Norman Macbeth, kter vyvrtil darwinismus ve sv knize Darwin znovu souzen, stanovuje:
Srdcem problmu je, zda se iv vci vskutku li do neomezenho dosahu... Druhy vypadaj stabiln. Slyeli jsme o
zklamanch lechtitelch, kte provdli svou prci do uritho bodu jen aby vidli, jak se zvata nebo rostliny vracej
do potenho stavu. Navzdory namhavmu sil dvou nebo t stolet nebylo nikdy mon pirozen vylechtit
modrou ri nebo ern tulipn.145
Luther Burbank, povaovan za nejzkuenjho lechtitele vech dob, vyjdil tento fakt, kdy pravil, "existuj
hranice monho vvoje a tyto hranice dodruj zkon." 146 Dnsk vdec W. L. Johannsen shrnuje zleitost takto:
Variace, na kter Darwin a Wallace kladli draz, nelze selektivn tlait za urit bod, e takov variabilita neobsahuje
tajemstv 'neomezenho odsunu'.147
Stejnm zpsobem rzn pnkavy, kter vidl Darwin na ostrovech Galapgy jsou dal ukzkou variace, je nen
dkazem pro "evoluci". Nedvn pozorovn odhalila, e pnkavy neprodlvaj neomezen variace jak pedpokldala
Darwinova teorie. Navc vtina z rznch typ pnkav, o nich si Darwin myslel, e pedstavuj 14 oddlench druh,
se navzjem p, co znamen, e lo o odrdy patc k jednomu druhu. Vdeck pozorovn ukazuj, e zobky
pnkav, kter byly mtizovny skoro ve vech evolunch zdrojch, jsou ve skutenosti pklady "variace"; proto nejsou
dkazem pro evolun teorii. Teba Peter a Rosemary Grant, kte strvili lta pozorovnm variac pnkav na ostrovech
Harun Yahya
Galapgy hledaje dkaz pro darwinistickou evoluci, byli nuceni uzavt, e dn "evoluce" vedouc ke vzniku novch
vlastnost se tam nikdy neodehraje.148
Tud tady nelze hovoit o evoluci, ponvad nen vyprodukovna nov genetick informace: genetick informace,
kter u existuje, je jednodue penena mezi bakteriemi.
Druh typ imunity, kter pichz jako vsledek mutace, tak nen ukzkou evoluce. Spetner pe:
Mikroorganismus me nkdy zskat rezistenci na antibiotika skrze nahodil nahrazen jednoho nukleotidu...
Streptomycin, objeven Selmanem Waksmanem a Albertem Schatzem a poprv uveden v roce 1944, je antibiotikem
proti ktermu me bakterie zskat rezistenci tmto zpsobem. Ale akoli je mutace pi tomto procesu prospn
organismu v ptomnosti streptomycinu, neme slouit jako prototyp pro druh mutace potebovan NDT [teori
neodarwinismu]. Typ mutace, kter udluje rezistenci na streptomycin se projevuje v ribozmu a pokozuje jeho
molekulrn pr s molekulou antibiotika. Tato zmna v povrchu ribozmu mikroorganismu zabrauje molekule
streptomycinu v pichycen a proveden sv antibiotick funkce. Dopadne to tak, e toto pokozen je ztrtou
specifinosti a proto ztrtou informace. Hlavnm bodem je, e toho (evoluce) nelze doshnout mutac tohoto druhu bez
ohledu na to, kolik jich je. Evoluce neme bt vystavna na hromadn mutac, kter pouze degraduj specifinost.151
Harun Yahya
nznakem toho byl postupn ale podstatn pokles v dlouhm evolunm seznamu zakrnlch orgn. S.R. Scadding,
sm evolucionista, se shodl s touto skutenost ve svm lnku "Mohou zakrnl orgny tvoit dkaz evoluce?"
uveejnnm v urnlu Evolutionary Theory:
Jeliko nen mon jednoznan identifikovat bezcenn struktury a jeliko struktura pouitch argument nen vdecky
platn, uzavrm, e "zakrnl orgny" neposkytuj dn zvltn dkaz pro teorii evoluce.154
Seznam zakrnlch orgn, vytvoen nmeckm anatomem R. Wiedersheimem v roce 1895 zahrnoval piblin
100 orgn vetn slepho steva a kostre. Jak vda pokroila, bylo objeveno, e vechny orgny na Wiedersheimov
seznamu maj dleit funkce. Kupkladu bylo zjitno, e apendix, o nm se pedpokldalo, e je to "zakrnl
orgn", je ve skutenosti lymfatick orgn bojujc s infekcemi v tle. Tento fakt byl objasnn v roce 1997: "Dal
tlesn orgny a tkn-brzlk, jtra, slezina, apendix, kostn morek a drobn kolekce lymfatick tkn jako jsou krn
mandle a Peyerovy plty v tenkm stev -jsou tak soust lymfatickho systmu. Ty tak pomhaj tlu bojovat s
infekc."155
Bylo tak objeveno, e krn mandle je byly zahrnuty na stejn seznam zakrnlch orgn hraj dleitou roli pi
ochran hrdla proti infekcm, hlavn do dospvn. Bylo zjitno, e kostr v dolnm konci ptee podporuje kosti
kolem pnve a je sbhacm bodem nkolika drobnch sval a kvli tomu by bylo nemon bez kostre sedt pohodln.
V nsledujcch letech se dolo k poznn, e brzlk spout imunitn systm v tle aktivac T bunk, e mozkov
iinka odpovd za vyluovn nkterch dleitch hormon, e ttn lza je inn v zajiovn trvalho rstu
mimin a dt, a e hypofza kontroluje sprvnou funkci mnoha hormonlnch lz. Toto ve bylo kdysi povaovno za
"zakrnl orgny". Nakonec spojivkov asa u oka, na kterou Darwin odkazoval jako na zakrnl orgn, byla
rozpoznna jako odpovdn za istn a navlhovn oka.
Ve tvrzen evolucionist ohledn zakrnlch orgn byla podstatn logick chyba. Jak jsme prv vidli, tvrzenm
bylo, e tyto zakrnl orgny jsou odkazem pedk. Jene nkter dajn "zakrnl" orgny nelze najt u druh, kter
maj bt pedky lidskch bytost! Napklad apendix u nkterch druh op, o nich se tvrd, e jsou pedky lovka,
neexistuje. Slavn biolog H. Enoch, kter zpochybnil teorii o zakrnlch orgnech, vyjdil tento logick omyl takto:
Opi maj apendix, zatmco men pbuzn, ni opi, nikoli; ale znovu se objevuje u jet nich savc jako je
vaice. Jak to mohou evolucionist vysvtlit?156
Jednodue eeno, scn zakrnlch orgn pedloen evolucionisty obsahuje spoustu vnch logickch
nedostatk a byl v mnoha ppadech prokzn jako vdecky nepravdiv. V lidskm tle neexistuje jedin zddn
orgn, protoe lidsk bytosti se nevyvinuly z jinch tvor jako vsledek nhody, nbr byly stvoeny v souasn,
kompletn a dokonal podob.
Mtus homologie
Strukturln podobnosti mezi rznmi
druhy se v biologii nazvaj "homologie".
Evolucionist se sna prezentovat tyto
podobnosti jako dkaz evoluce.
Darwin si myslel, e tvorov s podobnmi
(homolognmi) orgny maj mezi sebou
evolun vztah a e tyto orgny museli zddit od
spolenho pedka. Podle tohoto pedpokladu maj
holubi a orli kdla; proto se holubi, orli a vru i jin
ptci s kdly dajn vyvinuli ze spolenho pedka.
Homologie je klamn argument, rozvinut na jedinm
zklad a to na zjevn fyzick podobnosti. Tento argument nebyl nikdy oven ani jedinm konkrtnm objevem za
vechny ty roky od dob Darwina. Nikde na svt nikdy nepiel s fosilnm pozstatkem imaginrnho spolenho pedka
tvor s homologn stavbou. Navc by nsledujc tmata mohla objasnit, e homologie neposkytuje dkaz, e by se evoluce
kdy odehrla.
1. Jeden nachz homologn orgny u tvor patcch do rznch kmen, mezi nimi nebyli evolucionist schopni
ustanovit dn druh evolunho vztahu;
2. Genetick kd nkterch tvor, co maj homologn orgny, je naprosto odlin.
3. Embryologick vvoj homolognch orgn u rznch tvor je zcela jin.
Prozkoumejme nyn tyto body jeden po druhm.
Harun Yahya
Neobyejn podobnost a podobn orgny jako tyto, kter evolun biologov nemohou pijmout jako ukzky
"homologie," ukazuj, e neexistuje dkaz pro tezi evoluce ze spolenho pedka. Co v tom ppad me bt vdeckm
vysvtlenm podobn stavby ivch organism? Odpov na tuto otzku byla poskytnuta pedtm, ne Darwinova teorie
evoluce poala dominovat svtu vdy. Vdci jako Karl Linn, kter poprv roztdil iv vci podle podobn stavby a
Richard Owen povaovali tyto struktury za pklady "spolenho" stvoen. Jinmi slovy, podobn orgny (nebo dnes,
podobn geny) jsou takov, protoe byly stvoeny, aby slouily konkrtnmu elu, nikoli proto, e se vyvinuly nhodou
ze spolenho pedka.
Harun Yahya
Modern vdeck zjitn ukazuj, e tvrzen o "spolenm pedkovi" uinn s ohledem na spolen orgny je
nesprvn a e jedinm monm vysvtlenm je spolen stvoen, znovu potvrzujc, e iv organismy byly stvoeny
Bohem.
Jinm bodem je, e aby byla evolun teze o homologii brna vn, obdob embryologickho vvinu podobnch
struktur -jinak eeno stdia vvinu vajka v matin ln-by musela bt paraleln, zatmco ve skutenosti jsou tato
embryologick obdob u podobnch struktur navzjem dosti odlin u kadho ivho tvora.
Zvrem meme ct, e genetick a embryologick vzkum dokzal, e koncept homologie definovan
Darwinem jako "dkaz evoluce ivch organism ze spolenho pedka" neme bt dnmi prostedky vbec
povaovn za dkaz. Z tohoto hlediska, se d ct, e vda dokzala falenost Darwinovy teze zas a znova.
Ani srovnvn blkovin, ani to rRNA ani to gen nepotvrzuje pedpoklad evolun teorie. Carl Woese, biolog se
skvlou reputac z univerzity Illinois doznv, e koncept "fylogeneze" ztratil smysl vzhledem k molekulrnm
zjitnm takto:
dn souvisl fylogeneze organism se nevynoila z mnoha individulnch blkovinnch fylogenez zatm
vyprodukovanch. Fylogenetick nesrovnalosti lze vidt vude v univerzlnm stromu od jeho koene k hlavnmu
vtven uvnit a mezi rznmi (skupinami) po sestaven primrnho seskupen samotnho." 166
Fakt, kter vystil z molekulrnho srovnn nen ve prospch, le naopak odporuje teorii evoluce, jak bylo tak
uznno v lnku nazvanm "Je as vykoenit strom ivota?" publikovanm v Science roku 1999. Tento lnek od
Elizabeth Pennisi stanovuje, e genetick analzy a srovnn provdn biology darwinisty, za elem osvtlit "strom
ivota" vlastn vydaly pmo opan vsledky a pokrauje slovy "nov data pin evolun obraz":
Ped rokem si biologov zkoumajc nov seazen genomy od vce ne tuctu mikroorganism mysleli, e tato data by
mohla podporovat pijman linie ran historie ivota. Ale co spatili je zmtlo. Srovnvn genom tehdy dostupnch
nejene neobjasnilo obrzek, jak se vyvinuly hlavn skupiny ivota, zmtlo ho. A te s dodatenmi osmi sekvencemi
mikrob po ruce je situace dokonce jet vce matouc.... Mnoz evolun biologov si mysleli, e by mohli zhruba vidt
Harun Yahya
potky ivota t ... Kdy pln sekvence DNA otevely cestu srovnn dalch druh gen, badatel oekvali, e
prost dodaj podrobnosti do tohoto stromu. Ale "nic by nemohlo bt dl od pravdy," k Claire Fraser, editelka
Institutu pro vzkum genom (TIGR) v Rockville v Marylandu. Msto toho srovnn vydala mnoho verz stromu
ivota, kter se li od rRNA stromu a odporuj si tak navzjem...167
Zkrtka jak jde molekulrn biologie kupedu, koncept homologie ztrc vce pdy. Srovnvn proveden na
blkovinch, rRNA a genech odhaluje, e stvoen povaovan za blzk pbuzn teori evoluce jsou ve skutenosti
navzjem zcela odlin. Studie z roku 1996 uvajc 88 blkovinnch sekvenc dala dohromady krlka s primty
namsto s hlodavci; analza z roku 1998 13 gen u 19 ivoinch druh umstila mosk jeovky mezi strunatce; a
dal z roku 1998 zaloen na 12 blkovinch piadila krvy ble k velrybm ne ke konm. Molekulrn biolog
Jonathan Wells shrnuje situaci v roce 2000 tmto zpsobem:
Nesrovnalosti mezi stromy zaloenmi na rznch molekulch a bizarn stromy, kter vystily z analzy stejnch
molekul, nyn uvrhly molekulrn fylogenezi do krize.168
"Molekulrn fylogeneze" el kriziz eho plyne, e evolun teorie tak el krizi. (Fylogeneze dokazuje na
takzvan "rodinn pbuzenstv" mezi rznmi ivmi organismy a je hypotetickm zkladem evolun teorie.) Opt
vda podkopv tezi, e iv vci se vyvinuly ze sebe navzjem, demonstrac, e iv vci byly stvoeny oddlen.
Existuj vru "stovky spoluvink, mezi nimi nejdvryhodnj pozorovatel a nejvenj biologov" jejich
studie jsou pln pedpojatch zvr, pekroucen a dokonce padlk. To proto, e se vichni podmnili bt zastnci
evolun teorie, tebae neexistuje smtko vdeckho dkazu na jej podporu.
pupen ra
POZMNN KRESBA
PESN KRESBA
Harun Yahya
KAPITOLA 13
TEORIE EVOLUCE:
MATERIALISTICK POVINNOST
nformace, kterou jsem zvaovali v tto knize nm ukzala, e evolun teorie nem vdeck zklady a e naopak
tvrzen evolucionist odporuj vdeckm poznatkm. Jinmi slovy, sla, kter udruje evoluci naivu nen vda.
Teorie evoluce je udrovna nktermi "vdci", ale za tm je v prci jin vliv.
Tento jin vliv, to je materialistick filosofie.
Materialistick filosofie je jednou z nejstarch vr na svt a osvojuje si existenci hmoty za zkladn princip. Podle
tohoto hlediska hmota vdy existovala a ve, co existuje se skld z hmoty. Toto samozejm in vru ve Stvoitele
nemonou, protoe kdyby hmota vdy existovala a kdyby vechno bylo tvoeno hmotou, pak by neexistoval dn
nadhmotn Stvoitel, aby to stvoil. Materialismus byl proto dlouho neptelsk k nboenskm vrm veho druhu, je
maj vru v Boha.
Tud je zde otzka, zda je materialistick hledisko sprvn. Jednou metodou oven, zda je filosofie pravdiv i
falen je prozkoumat jej tvrzen o vd uitm vdeckch metod. Kupkladu filosof v 10.stolet by mohl tvrdit, e na
povrchu Msce byl bosk strom a e vechny iv vci doopravdy vyrostly na vtvch tohoto obrovskho stromu jako
ovoce a spadly na Zem. Nkte lid by mohli shledat tuto filosofii pitalivou a uvit v ni. Ale ve 20.stolet, v dob,
kdy se lovk proel po Msci, u nen mon se vn dret takov vry. Jestli takov strom existuje i nikoli bylo
ureno vdeckmi metodami, to jest pozorovnm a pokusem.
Proto meme prozkoumat prostedky vdeckch metod materialistick tvrzen: e hmota existovala vn a e se
ta hmota mohla organizovat sama bez zsahu nadhmotnho Stvoitele a zpsobit potek ivota. Kdy to uinme,
uvidme, e materialismus se ji zhroutil, protoe pedstava, e hmota existovala vdy byla svrena teori Velkho
tesku, kter ukazuje, e vesmr byl vytvoen z nicoty. Tvrzen, e hmota se sama organizuje a vytv ivot je
tvrzen, kter nazvme "teori evoluce" kterou se zabv tato kniha -a kter byla ukzna jako zhroucen.
Avak je-li nkdo odhodln vit v materialismus a stav svoji oddanost filosofii materialismu ped vechno ostatn,
pak bude jednat odlin. Bude-li materialista na prvnm mst a teprve pak vdec, neopust materialismus, kdy vid, e
evoluce je vyvrcena vdou. Naopak se pokus udret a brnit materialismus snahou podporovat evoluci za kadou
cenu. Toto je pesn tse, v n se evolucionist obhajujc evolun teorii dnes nachzej.
Dosti zajmav se as od asu k tomuto faktu piznvaj. Proslul genetik a oteven evolucionista, Richard C.
Lewontin, z Harvardsk univerzity, se svuje, e je "pedevm materialista a potom vdec" tmito slovy:
Nen tomu tak, e metody a instituce vdy ns njak nut akceptovat materiln vysvtlen fenomenlnho svta, ale
naopak, e my jsme nuceni svou a priori nchylnost k vci materialismu vytvet pstroje zkoumn a sady
koncept, kter produkuj materiln vysvtlen, bez ohledu na to jak proti intuitivn, jak matouc pro nezasvcen.
Navc materialismus je absolutn, tud nememe dovolit, aby se do dve dostala Bosk noha.172
Pojem "a priori" kterho zde Lewontin uv je dost dleit. Tento filosofick pojem ukazuje na dvj pedpoklad
nezaloen na experimentlnm vdn. Mylenka je "a priori" kdy ji povaujete za sprvnou a akceptujete ji, dokonce i
kdy neexistuje dostupn informace k jejmu potvrzen. Jak evolucionista Lewontin upmn prohlauje, materialismus je
"a priori" zvazkem pro evolucionisty, kte se pak sna pizpsobit vdu tto pedpojatosti. Jeliko materialismus
definitivn vyaduje poprn existence Stvoitele, pijmaj jedinou alternativu, kter je po ruce, co je teorie evoluce.
Takovm vdcm nezle na tom, e evolun teorie je poprna vdeckmi fakty, nebo ji pijali "a priori" jako pravdu.
Toto pedpojat jednn vede evolucionisty k ve, e "nevdom hmota se sama sloila", co neodporuje jen vd, ale
tak rozumu. Profesor chemie z newyorsk univerzity a odbornk na DNA Robert Shapiro, jak jsme dve citovali,
vysvtluje tuto vru evolucionist a materialistick dogma u jejho zkladu takto:
Jin evolun princip je proto potebn, aby ns vzal pes propast od smsi jednoduchch prodnch chemikli po prvnho
innho repliktora. Tento princip nebyl jet podrobn popsn nebo demonstrovn, ale oekv se a jsou mu dvna
jmna jako chemick evoluce a sebeorganizace hmoty. Existence principu se bere za samozejmou ve filosofii
dialektickho materialismu, jak byl aplikovn na pvod ivota Alexandrem Oparinem.173
Evolun propaganda, o kterou neustle zakopvme v zpadnch mdich a proslulch a "vench" vdeckch
asopisech je vsledkem tto ideologick nezbytnosti. Jeliko se evoluce povauje za nepostradatelnou, byla kruhy, co
nastoluj standard vdy, promnna v posvtnou krvu.
Nkte vdci samotn se ocitaj v pozici, kdy jsou nuceni obhajovat tuto za vlasy pitaenou teorii, nebo se
pinejmenm vyvarovat vysloven jedinho slova proti n, aby si udreli svoji reputaci. Akademikov v zpadnch
zemch potebuj mt uveejovan lnky v uritch vdeckch urnlech, aby doshli a udreli si profesuru. Vechny
urnly zabvajc se biologi jsou pod kontrolou evolucionist a ti nedovol, aby se v nich objevil njak protievolun
lnek. Biologov proto mus provdt svj vzkum pod vldou tto teorie. Oni tak jsou soust ustanovenho du,
kter povauje evoluci za ideologickou nutnost, proto slep obhajuj "nemon nahodilosti" ktermi jsme se zabvali v
tto knize.
Zpovdi materialist
Nmeck biolog Hoimar von Ditfurth, prominentn evolucionista, je dobrm pkladem tohoto bigotnho
materialistickho chpn. Potom co Ditfurth cituje pklad extrmn sloitho sloen ivota, toto prav ohledn otzky,
zda se mohl objevit nhodou i ne:
Je takov harmonie, kter se vynoila pouze z nahodilost, ve skutenosti mon? Toto je zsadn otzka cel biologick
evoluce. Zodpovdt tuto otzku "Ano, je to mon" je cosi jako ovovn vry v modern vd prody. Kriticky eeno,
meme ct, e nkdo, kdo akceptuje modern vdu o prod nem jinou monost ne ct "ano", protoe se sna vysvtlit
prodn jev prostedky, kter jsou srozumiteln a pokou se je odvodit od zkon prody, ani by se obracel k
nadpirozenmu zsahu. Jene v tomto bod vysvtlovn veho prostedky zkona prody, to jest, nahodilostmi, je
znamenm, e se nem kam jinam obrtit. Ponvad co jinho me dlat, ne vit v nhody?174
Jak Ditfurth prohlauje, materialisticko-vdeck pstup adoptuje za svj zkladn princip vysvtlovn ivota poprnm
"nadpirozenho zsahu", tj. stvoen. Jakmile je tento princip pijat dokonce i ty nejnemonj scne jsou snadno
pijateln. Je mono nalzt ukzky tto dogmatick mentality skoro v kad evolun literatue. Profesor Ali Demirsoy,
dobe znm obhjce evolun teorie v Turecku, je jen jednm z mnoha. Jak jsme ji poukzali, podle Demirsoye:
pravpodobnost nahodil formace cytochromu-C, blkoviny zsadn pro ivot, je "nepravdpodobn, jako monost, e
opice na psacm stroji nape historii lidstva bez jedin chyby".175
Neexistuje pochyb o tom, e akceptovat takovou monost je vlastn odmtnout zsadn principy logiky a selskho
rozumu. Dokonce i jedno sprvn napsan psmeno na strnce in jasnm, e bylo napsno osobou. Kdy jeden vid knihu
svtovch djin, je mu urit jasn, e tuto knihu napsal spisovatel. dn rozumn osoba nebude souhlasit, e psmena v
tto ohromn knize se spojila "nhodou".
Avak je velice zajmav vidt, e "evolun vdec" profesor Ali Demirsoy akceptuje tento druh iracionlnch nvrh:
Harun Yahya
Darwinismus a materialismus
edinm dvodem, pro je Darwinova teorie pod obhajovna navzdory svmu zjevnmu vyvrcen
vdou, je blzk spojen mezi teori a materialismem. Darwin aplikoval materialistickou filosofii na
prodn vdy a obhjci filosofie, pedevm marxist, pokrauj v obhajob darwinismu a se dje cokoli.
Jeden z nejpednjch dnench ampion evolun teorie, biolog Douglas Futuyma, napsal: "Spolu s
Marxovou materialistickou teori historie Darwinova teorie evoluce byla hlavnm prknem v zkladech
mechanismu a materialismu." Toto je velice jasn uznn, pro je teorie evoluce tak dleit pro sv obhjce.1
Jin slavn evolucionista, paleontolog Stephen J. Gould pravil: "Darwin aplikoval konsistentn filosofii
materialismu na svj vklad prody".2 Lev Trockij, jeden z duchovnch otc Rusk komunistick revoluce spolu
s Leninem, komentoval: "Objev Darwinv byl nejvtm triumfem dialektiky v celm poli organick hmoty."3
Avak vda ukzala, e darwinismus nebyl vtzstvm pro materialismus, le naopak znamenm svren filosofie.
1- Douglas Futuyma, Evolun biologie, 2. edice, Sunderland, MA: Sinauer, 1986, str. 3
2- Alan Woods a Ted Grant, "Marxismus a darwinismus", Rozum se bou: Marxismus a modern vda, London, 1993
3- Alan Woods a Ted Grant. "Marxismus a darwinismus", London, 1993
Darwin
Marx
Trockij
V podstat je pravdpodobnost formace sekvence cytochromu-C nula. To jest, pokud ivot vyaduje uritou sekvenci,
d se ct, e m pravdpodobnost realizace jednou v celm vesmru. Jinak by njak metafyzick sly mimo nai
definici musely jednat v jeho tvorb. Akceptovat to druh se nehod pro vdeck cl. Proto se musme podvat na prvn
hypotzu.176
Demirsoy pe, e preferuje nemon, aby "nemusel akceptovat nadpirozen sly"-jinak eeno, existenci
Stvoitele. Je jasn, e tento pstup nem nic spolenho s vdou. Nikoli pekvapiv, kdy Demirsoy cituje jin ppadpvod mitochondrie v buce-oteven akceptuje nahodilost jako vysvtlen, dokonce a je to "dosti v rozporu s
vdeckm mylenm".
Srdcem problmu je, jak mitochondrie zskaly tyto vlastnosti, protoe dosaen tto vlastnosti nhodou dokonce
jednm jedincem vyaduje extrmn pravdpodobnost, kter jsou nekonen... Enzymy zajiujc dchn a fungujc
jako katalyztor na kadm kroku v jin form tvo jdro mechanismu. Buka mus obsahovat plnou sekvenci
enzym, jinak je bezcenn. Zde, navzdory tomu, e odporuje biologickmu mylen, za elem se vyhnout vce
dogmatickmu vysvtlen nebo spekulaci, musme pijmout, tebae neochotn, e vechny respiran enzymy
kompletn existovaly v buce dve ne buka vstoupila do kontaktu s kyslkem.177
Z tchto prohlen lze vyvodit zvr, e evoluce nen teorie, k n se dosplo vdeckm zkoumnm. Naopak,
forma a podstata tto teorie byly diktovny poadavky materialistick filosofie. Pak se zmnila ve vru nebo dogma
navzdory konkrtnm vdeckm zjitnm. Opt meme z evolun literatury jasn vidt, e vechno toto sil m
"el"-a ten el pedchz jakkoli vra, e iv vci nebyly stvoeny za kadou cenu.
Evolucionist definuj tento el jako "vdeck". Jene to, na co odkazuj, nen vda, nbr materialistick
filosofie. Materialismus absolutn odmt existenci ehokoli "mimo" hmotu (nebo ehokoli nadpirozenho). Vda
sama nen povinovna akceptovat toto dogma. Vda znamen zkoumat produ a odvozovat zvry z vlastnch
zjitn. Pokud tato zjitn vedou k zvru, e proda je stvoen, vda to mus pijmout. Toto je povinnost pravho
vdce; nikoli obhajovat nemon scne lnutm k zastaralmu dogmatu materialismu z 19.stolet.
Harun Yahya
KAPITOLA 14
ak to, co jsme dosud prozkoumali demonstrovalo, teorie evoluce nespov na vdeckch zkladech. Avak
vtina lid na svt si toho nen vdoma a pedpokld, e evoluce je vdeck skutenost. Nejvt pinou
tohoto klamu je systematick indoktrinace a propaganda provdn mdii o evoluci. Z tohoto dvodu musme
zmnit tak konkrtn charakteristiky tto indoktrinace a propagandy.
Kdy se pozorn podvme na zpadn mdia, asto narazme na prodlvn zprv u evolun teorie. Hlavn
mediln organizace a dobe znm a "ctihodn" asopisy pravideln pinej tento pedmt. Kdy se prov jejich
pstup, jeden zskv dojem, e tato teorie je absolutn dokzan fakt, kter nenechv prostor pro diskusi.
Obyejn lid touc tento druh zprv si pirozen zanaj myslet, e teorie evoluce je skutenost tak jist jako
kterkoli matematick zkon. Zprvy tohoto druhu, co se objevuj v prominentnch mdich jsou pebrny mstnmi
mdii. Ta tisknou palcov titulky: "Podle asopisu Time byla objevena nov zkamenlina, kter vypluje mezeru ve
fosilnm etzci"; nebo "Nature" signalizuje, e vdci vrhli svtlo na finln tmata evolun teorie". Nalezen "posledn
chybjcho lnku v evolunm etzci" neznamen nic, protoe na evoluci nen jedin dokzan vc. Vechno
ukazovan jako dkaz je falen a to jsme popsali v pedchozch kapitolch. Navc k mdim stejn pravda plat pro
vdeck zdroje, encyklopedie a uebnice biologie.
Zkrtka jak mdia tak akademick kruhy, kter jsou k libovolnmu pouit protinboenskm mocenskm kruhm,
udruj cel evolun nzor a vnucuj ho spolenosti. Tento podvod je tak inn, e za as zmnil evoluci v mylenku,
kter nem bt nikdy odmtnuta. Poprn evoluce se povauje za odporovn vd a za pehlen zsadn skutenosti.
Proto nehled na tolik nesrovnalost, je byly dosud odhaleny (zejmna od 50.let) a fakt, e to bylo piznno samotnmi
evolunmi vdci, je dnes skoro nemon najt njakou kritiku evoluce ve vdeckch kruzch nebo v mdich.
Rozshle akceptovan jako nejvce "uznvan" publikace o biologii a prod na Zpad, asopisy jako Scientific
American, Nature, Focus, Discover, Science a National Geographic adoptuj evolun teorii jako oficiln ideologii a
sna se tuto teorii prezentovat jako dokzan fakt.
Zaobalen li
Evolucionist dobe vyuvaj vhodu danou jim medilnm programem "vplachu mozku". Mnoz lid v v
evoluci tak bezvhradn, e se ani neobtuj ptt "jak" a "pro". To znamen, e evolucionist mohou zaobalit sv li
tak, aby byly snadno pesvdiv.
Kupkladu dokonce i v nejvce "vdeckch" evolun knihch je "pechod z vody na sou", co je jeden z nejvce
nejasnch jev evoluce, "vysvtlen" se smnou prostotou. Podle evoluce zaal ivot ve vod a prvn rozvinut zvata
byly ryby. Podle teorie jednoho dne se tyto ryby z njakho dvodu (vtinou je tm dvodem sucho) zaaly vrhat na
beh a rybm, co si zvolily t na sou, se pihodilo, e mly nohy namsto ploutv a plce namsto ber.
Harun Yahya
Evolun propaganda
Velryb pevaha ve velikosti evidentn zaala ped edesti miliony lety, kdy se chlupat,
tynoz savci, pi hledn potravy nebo krytu, odvaovali do vody. Jak vky mjely, objevovaly
se pomalu zmny. Zadn nohy zmizely, pedn se zmnily v ploutve, chlupy uvolnily cestu siln
hladk pokrvce tuku, nozdry se posunuly na vrcholek hlavy, ocas se rozil do lic a v
nadnejcm svt vody se tlo stalo obrovskm.1
Mimo faktu, e neexistuje jedin vdeck podklad pro toto, takov objeven tak odporuje
principm vdy. Tato bchorka uveejnn v National Geographic je pozoruhodn jako nznak
pro rozsah padlk ve zdnliv serioznch evolunch publikacch.
Harun Yahya
Vtina evolunch knih u tohoto pedmtu nek "jak". Dokonce i v "nejvdetjch" zdrojch je absurdnost
tohoto tvrzen zahalena vtami jako "pechodu z vody na sou bylo dosaeno".
Jak bylo tohoto "pechodu" dosaeno? Vme, e ryba neme pet bez vody dle, ne nkolik minut.
Pedpokldme-li, e se odehrlo dajn sucho a ryby se musely dostat na zem, co by se tmto rybm stalo? Odpov
je nasnad. Vechny ryby vystoupiv z vody by v nkolika minutch lekly. Dokonce i kdyby tento proces trval po
obdob destek milion let, odpov by byla pod stejn: ryby by zahynuly jedna po druh. Pinou je, e takov
komplexn orgn se neme objevit nhlou "nehodou", to jest mutac; ale poloplce, oproti tomu, nen vbec k niemu.
Ale pesn toto evolucionist navrhuj. "Pechod z vody na sou", "pechod ze zem do vzduchu" a mnoh
dal dajn skoky jsou "vysvtleny" v tchto nelogickch pojmech. Pokud jde o tvorbu doopravdy sloitch orgn
jako je oko nebo ucho, evolucionist upednostuj nekat vbec nic.
Je snadn ovlivnit lovka z ulice balenm "vdy". Vy nakreslte imaginrn obrzek pedstavujc pechod z vody
na sou, vymyslte latinsk nzvy pro zvata ve vod, jejich "potomky" na soui a "pechodn formy" (co je
imaginrn ivoich), a padlte spletitou le: "Eusthenopteron se nejprve transformoval v Rhipitistian Crossoptergian,
pak Ichthyostega v dlouhm evolunm procesu". Vlote-li tato slova do st vdci v silnch brlch a blm plti
doshnete pesvden mnoha lid, jeliko mdia, kter se oddala propagaci evoluce, oznm tyto dobr zprvy svtu s
ohromnm nadenm.
KAPITOLA 15
xistuje mnohem vce dkaz stejn jako vdeckch zkon, vyvracejcch evoluci, ale v tto knize jsme se
mohli bavit jen o nkolik a z nich. Dokonce i ty by mly stait k odhalen nejdleitj pravdy: A zahalena
pltkem vdy, teorie evoluce nen nic ne klam: klam obhajovan jen ve prospch materialistick filosofie;
klam nezaloen na vd, nbr na vymvn mozku, propagand a podvodu. Co jsme zatm uvedli lze shrnout
nsledovn:
Harun Yahya
Se situac tak samozejmou se poprn stvoen a stavn pvodu ivota na extrmn nepravdpodobnch
nhodch a pak nestupn hjen tchto tvrzen me eventuln stt zdrojem velikho ponen. Jak skuten tv
evolun teorie vychz vce a vce najevo a jak pon nzor veejnosti spatovat pravdu, nemus to trvat dlouho, kdy
zaslepen fanatit obhjci evoluce nebudou moci ukzat sv tve.
Pd teorie evoluce:
Skutenost stvoen
Evolun propaganda, kter nedvno nabrala na obrtkch, je vnou hrozbou pro nrodn vry a morln
hodnoty. Nadace vdeckho vzkumu, kter si je tohoto faktu dost vdoma, si vzala za povinnost informovat
tureckou veejnost o vdeck povaze hmoty.
Harun Yahya
Profesor Edip Keha: profesor biochemie, Edip Keha, byl jedinm tureckm enkem na konferenci. Prezentoval zkladn informaci v
buce a zdraznil skrze dkaz, e buka mohla vzniknout jen jako vsledek dokonalho stvoen.
Profesor David Menton: profesor anatomie na Washingtonsk univerzit, David Menton, v projevu doprovzenm velice zajmavou
ukzkou na potai, prozkoumal rozdly v anatomii per ptk a upin plaz, dokazujc tak neplatnost hypotzy, e se ptci vyvinuli z
plaz.
Profesor Duane Gish: Slavn evolun odbornk profesor Gish, ve svm projevu s nzvem "Pvod lovka", vyvrtil tezi o lidsk evoluci z
opic.
Prezident ICR profesor John Morris: Profesor Morris, prezident Institutu pro vzkum stvoen a slavn geolog, podal projev o ideologick
a filosofick oddanosti lec za evoluc. Dle vysvtlil, e tato teorie byla zmnna v dogma a e jej obhjci v v darwinismus s
nboenskm zpalem.
Naslouchajc vem tmto projevm posluchai byli svdky, e evoluce je dogmatick vra vyvrcen vdou ve vech aspektech. Navc
plakty vstavy s titulem "Kolaps evolun teorie: Skutenost stvoen" organizovan Nadac pro vdeck vzkum a vystavovan ve foyer
konferenn haly CRR pipoutaly znan zjem. Exhibice sestvala z 35 plakt, z nich kad osvtloval jedno zsadn tvzen evoluce nebo
dkaz stvoen.
KAPITOLA 16
FAKT STVOEN
pedchozch oddlech knihy jsme zkoumali, pro je teorie evoluce, kter navrhuje, e ivot nebyl stvoen, blud
naprosto odporujc vdeckm skutenostem. Vidli jsme, e modern vda odhalila velice jednoznan fakta
nap uritmi vdeckmi odvtvmi jako jsou paleontologie, biochemie a anatomie. Tmto faktem je, e Bh
stvoil iv organismy.
Ve skutenosti aby si tohoto faktu poviml, se jeden nepotebuje nutn odvolvat na komplikovan vsledky zskan
v biochemickch laboratoch nebo geologick vykopvky. Znamen neobyejn moudrosti jsou rozpoznateln a
pozorujeme kteroukoli ivou bytost. Existuje vjimen technologie a nvrh v tle hmyzu nebo malink rybky v
hloubkch ocenu lidskmi bytostmi nikdy nedosaench. Nkter iv bytosti, kter dokonce ani nemaj mozek dokonale
vykonvaj tak sloit koly, v nich by neusply ani lidsk bytosti.
Tato ohromn moudrost, nvrh a pln, kter v prod pevauje, poskytuje solidn dkaz existence svrchovanho
Stvoitele dominujcho cel prod a tento Stvoitel je Bh. Bh vybavil vechny iv bytosti neobyejnmi znaky a
ukzal lovku evidentn znamen Svoj existence a moci.
Na nsledujcch strnkch budeme zkoumat jen nkolik z nespotu dkaz stvoen v prod.
Matematikov hledajc odpov na tuto otzku dospli k zajmavmu zvru: "estihelnk je nejvhodnj
geometrick tvar pro maximln vyuit danho prostoru."
estihelnkov buka vyaduje minimln mnostv vosku pro konstrukci, zatmco uskladn maximln mnostv
medu. Tud vely uvaj tu nejvhodnj monou alternativu.
Metoda uvan pi konstrukci plstve je tak podivuhodn: vely zanaj vstavbu lu ze dvou, t rznch mst a
tkaj plstev simultnn ve dvou, tech strunch. Akoli zanaj z rznch mst, vely, v ohromnm potu, buduj
identick estihelnky a pak spletou plstev jejich kombinac dohromady a setkaj se v jejm stedu. Styn plochy
estihelnk jsou spojeny tak obratn, e neexistuje znamen o tom, e byly postupn kombinovny.
elem k tomuto neobvyklmu pedstaven musme dozajista uznat existenci nadazen vle, kter tmto stvoenm
naizuje. Evolucionist chtj odvysvtlovat toto dosaen konceptem "instinktu" a sna se ho prezentovat jako
jednoduch atribut vel. Avak funguje-li zde instinkt, pokud tento vldne vem velm a zajiuje, e vely pracuj v
harmonii, a o sob navzjem nevd, pak to znamen, e existuje povznesen Moudrost, kter vldne vem tmto malm
tvorekm.
eeno jasnji, Bh, stvoitel tchto malch tvorek, jim "vnukne" co maj dlat. Tento fakt byl stanoven v Kornu
ped trncti stoletmi:
Pn tvj pak vnukl velm: Zite si pbytky sv v horch, ve stromech i v tom, co lid si postav! Potom povejte
z plod vech a krejte po cest Pna svho pokojn! A z trob jejich pak vychz npoj barev rozlinch, v nm
lk jest pro lidi. A to vru je znamen pro lid pemliv. (Sra an-Nahl: 68-69)
Podivuhodn architekti:
Termiti
Nikdo si neme pomoci, aby
nebyl pekvapen po spaten
termitho hnzda vztyenho na
zemi. Je tomu tak proto, e termit
hnzda jsou architektonick
zzraky, kter se ty a do ve 56 metr. Uvnit hnzda je
sofistikovan systm, kter
spluje vecky poteby termit,
kte se nikdy nemohou objevit na
slunenm svtle kvli struktue
svho tla. V hnzd jsou
ventilan soustavy, kanly,
mstnosti pro larvy, chodby,
dvorky
s
produkc
hub,
bezpenostn vchody, mstnosti
pro chladn a tepl poas; zkrtka
vecko. Co je mnohem vce
ohromujc, e termiti, kte tato
asn hnzda stav, jsou slep.178
Navzdory tomuto faktu
vidme, kdy srovnme velikost
termita a jeho hnzda, e termiti
spn pekonali architektonick
projekt 300 vt, ne jsou sami.
Harun Yahya
Termiti maj dal asnou vlastnost: kdybychom rozdlili termit hnzdo v prvn fzi jeho budovn a po urit
dob ho opt dali dohromady, uvidli bychom, e vechny prchody-cesty, kanly a silnice se navzjem protnaj.
Termiti provdj svj kol, jako kdyby nebyli nikdy oddleni a ustanoveni z jedinho msta.
Datel
Kad v, e datlov si buduj sv hnzda vydlabnm v kmenech strom. Vc, o n vtina lid neuvauje je,
jaktoe datel neutrp krvcen do mozku, kdy tak siln bubnuje hlavou. To, co datel dl, se rovn lovku, kter by
hlavou zabjel hebk do zdi. Kdyby si lovk nco takovho dovolil, pravdpodobn by utrpl otes mozku
nsledovan krvcenm do mozku. Datel vak me klovnout do tvrdho kmene stromu 38-43 krt za 2.10 a 2.69
sekundy a nic se mu nestane.
Nic se nestane protoe struktura hlavy datla byla stvoena, aby se hodila pro tuto prci. Lebka datla m soustavu
"vypruen" kter sniuje a pohlcuje slu der. Mezi kostmi jeho lebky je zvltn zmkovac tk.179
Velryby
Savci potebuj pravideln dchat a z tohoto dvodu pro n voda nen pli
vhodn prosted. U velryby, co je mosk savec, vak se o tento problm star
dchac soustava daleko efektivnj ne u mnoha suchozemskch zvat.
Velryby pi jednom vdechu vydaj 90% pouitho vzduchu. Tak se potebuj
nadechnout v dlouhch intervalech. Zrove maj vysoce koncentrovanou
ltku zvanou "myoglobin" kter jim pomh uskladovat kyslk ve svalech.
S pomoc tchto systm se teba plejtvk obrovsk me ponoit a do
hloubky 500 metr a plavat 40 minut ani by se nadechoval.181 Nozdry
velryby jsou na rozdl od suchozemskch savc umstny na hbet, take
mohou snadno dchat.
Nvrh komra
Na komra vdycky myslme jako na ltajcho ivoicha. Ve skutenosti komr trv vvojov stdium pod
vodou a dostv se z vody pes vjimen "nvrh" jsouce vybaven vemi orgny, kter potebuje.
Komr zan ltat se zvltnmi deteknmi systmy k dispozici pro lokalizaci svoj koisti. S tmito systmy se
podob vlenmu letadlu vybavenmu detektory tepla, plynu, vlhkosti a pachu. Dokonce m schopnost termovize,
umoujc mu nalzt koist i v neproniknuteln tm.
Technika "sn krve" komra pichz s neuviteln sloitou soustavou. S ezac soustavou esti ost prozne
ki jako pila. Zatmco proces ezn pokrauje, vmek vyluovan na rnu znecitlivuje tk a osoba si ani
neuvdomuje, e je j sna krev. Tento vmek zrove zabrauje aby se krev srela a zajiuje pokraovn sacho
procesu.
Kdyby chybl jen jedin prvek, komr by nebyl schopen st krev a rozmnoovat se. S tmto vjimenm nvrhem
je i tento malink tvoreek evidentnm znamenm stvoen sm o sob. V Kornu je komr zdraznn jako pklad
projevujc existenci Boha lidem, kte maj pochopen:
B h neost ch se v ru uvd t v podobenstv komra, nebo to, co v t je ne komr. Ti, kdo uv ili, v d, e
je to pravda od Pna jejich, zatmco ti, je nev , hovo :Co cht l B h ct tmto podobenstvm? On
nechv jim mnoh zbloudit, v ak mnoh jim sprvn vede - a budou tm uvedeni v blud jedin hanebnci.
(Sra al-Baqara: 26)
Harun Yahya
Hibernujc zvata
Hibernujc zvata mohou pokraovat v it a jejich teplota poklesne na teplotu
okolnho prosted. Jak to dovedou?
Savci jsou teplokrevn. To znamen, e za normlnch podmnek zstv
jejich tlesn teplota konstantn, kvli pirozenmu termostatu v jejich tle,
co udruje regulovn jejich teploty. Avak bhem zimnho spnku
normln tlesn teplota drobnch savc jako je veverka s bnou
tlesnou teplotou 40 stup kles na nco mlo nad bodem mrazu, jako
by ovldan njakm druhem kle. Tlesn metabolismus se ohromn
zpomaluje. Zve zan dchat velmi pomalu a jeho normln tepov
frekvence 300 der za minutu kles na 7-10 tep za minutu. Normln
tlesn reflexy ustvaj a elektrick aktivita mozku se zpomaluje na tm
nezaznamenatelnou.
Jednm z nebezpe nehybnosti ve studenm poas je zmrznut tkn a jejich
znien ledovmi krystalky. Hibernujc zvata jsou vak chrnna proti tomuto nebezpe dky zvltnm vlastnostem,
jimi jsou vybavena. Tlesn tekutiny hibernujcch zvat jsou udrovny chemickmi ltkami s velkou molekulrn
hmotnost. Tak je jejich bod mrazu snen a jsou chrnny ped pokozenm.182
Elektrick ryby
Urit druhy ryb jako elektrick ho a rejnok elektrick vyuvaj elektinu produkovanou jejich tly, aby se
chrnily ped neptely nebo paralyzovaly svou koist. V kad iv bytosti vetn lovka je mal mnostv
elektiny. lovk vak neme tuto elektinu usmrovat nebo ji ovldat ve svj prospch. Ve uveden tvorov na
druhou stranu maj ve svch tlech elektrick proud vysok kolem 500-600 volt a dovedou ho pout proti neptelm.
Navc nejsou nepzniv ovlivnni touto elektinou.
Energie, kterou spotebuj na svou obranu je obnovena za uritou dobu jako nabjen baterie a elektina je znovu
pipraven k pouit. Ryby nepouvaj vysok napt ve svch drobnch tlech jen za elem obrany. Mimo zajiovn
prostedk k nalezen cesty v hlubokch temnch vodch, elektina jim tak pomh vnmat pedmty, ani by je
vidly. Ryby mohou vyslat signly vyuitm elektiny ve svch tlech. Tyto elektrick signly se odrej zpt po
zasaen pevnch objekt a tyto odrazy poskytuj ryb informaci o pedmtech. Tmto zpsobem me ryba urit
vzdlenost a velikost objektu.183
Pavou vlkno
Pavouk jmnem Dinopis m skvl loveck schopnosti. Ne aby tkal statickou pavuinu a ekal na svou koist, tk malou le
velmi neobvyklou s, kterou hz na koist. Potom koist svou st pevn obal. Lapen hmyz se nijak nedoke uvolnit. S je
tak dokonale zbudovan, e hmyz se zaplt vc a vc m vce je rozruen. Aby svoji potravu uskladnil, pavouk ji obto
dalmi vlkny jako kdyby ji balil.
Jak pavouk dl pavuinu tak vynikajc co do mechanickho nvrhu a chemick struktury? Je nemon, aby pavouk zskal
takovou schopnost nhodou, jak tvrd evolucionist. Pavouk je zbaven schopnost jako je uen a pamatovn a nem mozek,
aby tyto vci mohl provdt. Evidentn byla tato schopnost pavoukovi poskytnuta jeho stvoitelem, Bohem, kter je
nadazen v moci.
Velice dleit zzraky jsou skryty v pavouch vlknech. Toto vlkno, s prmrem menm ne jedna tiscina milimetru, je
5 krt silnj ne ocelov drt stejn sly. Toto vlkno m jet dal vlastnost a sice, e je extrmn lehk. Vlkno dlouh tak,
e by obkrouilo svt, by vilo jen 320 gram.* Ocelov ltka speciln vyroben v prmyslovch pracch je jednou z
nejsilnjch materil vyrobench lidstvem. Avak pavouk me produkovat ve svm tl daleko pevnj vlkno ne je ocel.
Zatmco lovk produkuje ocel, vyuv stalet vdomost a technologie; jak vdomosti nebo technologii pak vyuv
pavouk, kdy produkuje svoje vlkno?
Jak vidme, vechny technologick a technick prostedky, je m lidstvo k dispozici zaostvaj za tmi pavoumi.
(*) "Struktura a monosti pavouho hedvb", Endeavour, leden 1986, sv. 10, str.37-43
Harun Yahya
Jetr ukryt na vtvi (nahoe vlevo), mra ukryt na kmeni stromu (nahoe vpravo), sova na vtvi (dole vlevo) a
kudlanky doslova ztracen mezi listy (dole vpravo).
Spie
Pod k spie je uspodna siln vrtsva elastickch vak s barvivem zvanmi chromatofory. Jsou hlavn lut, rud,
ern a hnd. Na signl se buky roz a zaplav ki vhodnm odstnem. Takto nabv spie barvu skly, na n se
nachz a je dokonale maskovna.
Tento systm pracuje tak efektivn, e spie dovede vytvoit i sloit pruhovn podobn zebmu.184
Harun Yahya
Albatrosi
Sthovav ptci minimalizuj spotebu energie vyuvnm rozmanitch "letovch technik". Albatrosov jsou tak
pozorovni jako majc takov styl letu. Tito ptci, kte strv 92% svch ivot na moi maj rozpt kdel a 3.5
metru. Nejdleitjm znakem albatros je jejich zpsob letu: mohou se vznet cel hodiny ani by mvli kdly. Aby
to dokzali, placht ve vzduchu tak, aby jejich kdla neustle vyuvala proudu vtru.
Vyaduje mnoho energie udret kdla o rozpt 3.5 neustle rozepjat. Albatrosov vak mohou zstat v tto pozici
cel hodiny. Je tomu tak dky zvltnmu anatomickmu systmu, kterm jsou obdaeni od okamiku zrozen. Bhem
letu jsou kdla albatrosa blokovna. Proto nen nutno uvat slu sval. Kdla jsou zvednut pouze vrstvami sval. Toto
obrovsky pomh tomuto ptku bhem letu. Tato soustava redukuje spotebu energie pi letu. Albatros nespotebovv
energii protoe nemv kdly, ani nemrh energi, aby drel kdla nataen. Lett hodiny exkluzivnm vyuitm vtru
pro to poskytuje neomezen zdroj energie. Napklad 10 kilogramov albatros ztrat 1% sv tlesn vhy zatmco uraz
vzdlenost 1000 kilometr. To je vru velice mal pomr. lovk vyrobil kluzky berouce si albatrosy jako model a
vyuitm jejich fascinujc letov techniky.186
Svzeln migrace
Vchodn losos m vjimenou charakteristiku navracen se do
ek, kde se vylhl, aby se tam rozmnooval. Zatmco strvila st
ivota v moi, tato zvata se vrac zpt do sladk vody, aby se
reprodukovala.
Kdy potkem lta zanaj svou cestu, barva ryb je jasn
erven. Na konci cesty vak se zmn v ernou. Na vodu sv
migrace nejprve plavou ke behu a sna se dospt k ekm. Urputn
se sna vrtit na msto narozen. Msta, kde se vylhli, doshnou
skknm pes divok eky, plavnm proti proudu, pekonvnm
vodopd a hrz. Na konci tto 3500-4000 km cesty maj samiky
lososa pipraveny vajka, stejn jako sameci sperma. Po dosaen
msta, kde se vylhli, samiky nakladou kolem 3 nebo 5 tisc vajek
a samec je oplodn. Ryba utrp velk pokozen nsledkem tto
migrace a obdob lhnut. Samiky, kter kladou vejce jsou
vyerpan. Jejich ocasn ploutve jsou opotebovan a jejich ke
ern. Tot plat pro sameky. eka je brzy zaplnna mrtvmi
lososy. Jene dal generace losos je pipravena k vylhnut a
podstoupen stejn cesty.
Jak lososi dovr takovou cestu, jak dospj do moe po svm
vylhnut a jak hledaj cestu, to je jen nkolik z otzek, kter jsou
stle bez odpovdi. A jsou inny etn nvrhy, nedosplo se dosud k definitivnmu een. Co za slu nut lososa
podstoupit nvrat tisc kilometr zpt na msto jim neznm? Je zjevn, e existuje nadazen Vle, kter jim vldne a
ovld vechny tyto bytosti. Je to Bh, udrovatel svt.
Koaly
Olej z eukalyptovch list je jedovat pro mnoho savc. Jed je mechanismem chemick obrany uvan
eukalyptovmi stromy proti jejich neptelm. Jene existuje velice speciln ivoich, kter tohoto mechanismu vyuv
a krm se jedovatmi listy eukalyptu: vanatec jmnem koala. Koaly
si buduj domov na eukalyptovch stromech, zatmco se na nich
tak krm a zskvaj z nich vodu.
Jako jin savci, koaly nemohou strvit celulzu ptomnou ve
stromech. Proto zvis na mikroorganismech, kter ji rozkldaj.
Tyto mikroorganismy jsou hojn zastoupeny v bod, kde se sbhaj
tenk a tlust stevo, ve slepm stevu, kter je zadnm prodlouenm
trvicho traktu. Slep stevo je nejzajmavj
st trvc soustavy koaly. Tento segment
funguje jako kvasc komora, kde mikrobi
rozkldaj celulzu zatmco je prchod list
zpomalen. Tak dovede koala neutralizovat
jedovat vliv olej v eukalyptovch listech.187
Baziliek: Odbornk na
chzi po vod
Nkolik zvat je schopno kret
po vodn hladin. Jednou takovou
raritou je baziliek, kter ije ve Stedn
Americe a vidme ho ne. Po stranch
prst na zadnch nohou bazilika jsou
chlopn umoujc rozstikovat vodu.
Tyto jsou srolovny, kdy ivoich
bh po zemi. Pokud zve el
nebezpe zane rychle utkat po
hladin eky nebo jezera. Tehdy jsou
chlopn na jeho zadnch konetinch
rozeveny a vt povrch umouje bh
po vod.189
Tento uniktn nvrh bazilika je
jednm z evidentnch projev Boho
dokonalho stvoen.
Jetr baziliek je jednm z mla zvat, kter se mohou pohybovat hlednm
rovnovhy mezi vodou a vzduchem.
Harun Yahya
Fotosyntza
Rostliny nepochybn hraj hlavn lohu pi inn vesmru obyvatelnm. ist n vzduch, udruj teplotu planety
na konstantn rovni a vyvauj pomr plyn v atmosfe. Kyslk ve vzduchu, kter dchme, je produkovn
rostlinami. Dleitou st na potravy poskytuj rostliny. Nutrin hodnota rostlin pochz ze zvltnho nvrhu v jejich
bukch, kterm vd i za dal sv vlastnosti.
Rostlinn buka, na rozdl od lidsk a ivoin, me pmo vyuvat slunen energii. Pemuje slunen energii
na chemickou a skladuje ji zvltnmi zpsoby v ivinch. Tento proces se nazv "fotosyntza". Ve skutenosti nen
tento proces provdn bukou, nbr chloroplasty, organelami, kter dvaj rostlinm jejich zelenou barvu. Tyto
malink zelen organely pozorovateln pouze pod mikroskopem, jsou jedinmi laboratoemi na svt schopnmi
skladovat solrn energii v organick hmot.
Mnostv energie produkovan rostlinami na Zemi je asi 200 miliard tun ron. Tato produkce je vitln pro iv
bytosti na Zemi. Produkce rostlin se realizuje velmi komplikovanm chemickm procesem. Tisce barviv "chlorofyl"
v chloroplastu reaguj na svtlo v neuviteln krtkm ase, asi jako tiscina sekundy. Proto nebylo mnoho aktivit
odehrvajcch se v chlorofylu dosud pozorovno.
Pemna solrn energie v elektrickou nebo chemickou je velice nedvnm technologickm prlomem. K tomu je
poteba nstroj rozvinut technologie. Rostlinn buka neviditeln pouhm okem provd tento kol po miliony let.
Tento perfektn systm znovu ukazuje Stvoen, pro vechny, kdo vid. Velice komplikovan systm fotosyntzy je
vdom navren mechanismus, jak Bh stvoil. Nedostin tovrna je vmknuta do miniaturn jednotky v listu.
Tento bezvadn design je pouze jednm ze znamen odhalujcch, e Bh, udrovatel svt, tvo vechny iv bytosti.
potrava
energie
kyslk
oxid uhliit
VAROVN!
Harun Yahya
KAPITOLA 17
TAJEMSTV ZA HMOTOU
i, kdo vdom a moude pemtaj o svm okol, si uvdomuj, e vechno ve vesmrujak iv tak i
neivmuselo bt stvoeno. Take zstv otzka, "Kdo je Stvoitelem vech tchto vc?" Je zjevn, e
stvoen, kter samo sebe zjevuje v kadm aspektu vesmru, neme bt produktem vesmru samotnho.
Kupkladu dn hmyz se nemohl sm stvoit, ani slunen soustava se nemohla sama vytvoit a zorganizovat. Ani
rostliny, lid, bakterie, erven krvinky ani motli se nemohli stvoit sami. Jak tato kniha podrobn vysvtluje, dn
monost, e by tyto vci vznikly "nhodou" nen pedstaviteln.
Proto dospvme k nsledujcmu zvru: Vechno, co vidme, bylo stvoeno, ale nic, co vidme, neme bt samo
"stvoitel." Stvoitel je odlina nadazenvemu, co vidme, Svrchovan moc, Kter je neviditeln pro nae oi,
ale Jej existence a atributy jsou odhaleny v tom, co tvo.
Zde jsou ti, co popraj Bo existenci svedeni z cesty. Jsou podmnni nevit v Bo existenci, dokud Jej neuvid
na vlastn oi, nuceni zahalovat skutenost stvoen manifestovanou nap vesmrem a tvrdit, e vesmr a vechno iv,
co obsahuje, nebylo stvoeno. Aby toho doshli, uchyluj se k podvodm. Jak vysvtleno dve, evolun teorie je
klovm pkladem jejich l a marn snahy.
Zsadn chybu ti, co popraj Boha, sdl s mnohmi, kte v v Jeho vlastn existenci, ale maj o Nm myln
pedstavy. Tito lid, tvoc vtinu spolenosti, nepopraj stvoen, avak maj o Bohu povren pedstavy, vtinou
se domnvaj, e B je "nahoe v nebi." Automaticky a chybn si pedstavuj, e Bh je daleko pry za njakou velmi
vzdlenou planetou a jen pleitostn zasahuje do zleitost svta. Nebo mon nezasahuje vbec: Stvoil vesmr a
ponechal ho jemu sammu, zanechvaje lidsk bytosti, aby si urovaly svj osud samy.
A zase jin slyeli fakt, e Bh je "vude," jak je zjeven v Kornu, ale nerozum, co to pesn znamen. Povriv
si mysl, e Bh obklopuje vechnu hmotu jako rdiov vlny nebo neviditeln, nezjistiteln plyn. (Bh je nadto
dozajista povznesen.)
Avak tato a jin pedstavy, co nemohou objasnit "kde" Bh je (a mon Ho podle toho popraj) jsou vechny
zaloeny na stejn chyb: dr se neopodstatnnho pedsudku, kter je vede k mylnm nzorm o Bohu.
Jak je to pedsudek? Tk se existence a povahy hmoty. Vtina lid je podzena zvru, e hmotn vesmr, jak ho
vidme, je prav realita. Modern vda vak demoluje tuto pozici a zjevuje velice dleitou a impozantn pravdu. Na
nsledujcch strnkch vysvtlme tuto asnou realitu, na kterou poukazuje Korn.
Jene modern vzkum v mnoha vdnch oborech poukazuje na naprosto odlin chpn a vytv vn
pochybnosti o "vnjm" svt, kter vnmme svmi smysly.
Pro toto nov chpn je startovnm bodem, e vechno, co vnmme jako vnj, je jen reakce tvoen elektrickmi
signly v mozku. erve jablka, tvrdost devaba co vc, vlastn matka, otec, rodina a vechno, co jeden vlastn, jeho
dm, prce a dokonce i strnky tto knihytoto ve je tvoeno pouze elektrickmi signly.
K tomuto pedmtu pozdn nmeck biochemik Frederic Vester vysvtluje hledisko, k nmu dospla vda:
Prohlen nkterch vdc, e lovk je obraz, e vechno provan je prozatmn a klamn, e vesmr je pouze
stn, to ve se zd bt potvrzovno souasnou vdou.190
Abychom to vyjasnili, zvame pt smysl, kter ns vybavuj vekerou informac o vnjm svt.
Tot plat pro vechny ostatn z naich smysl. Zvuk, dotek, chu a ich jsou pedvny jako elektrick signly do
mozku, kde jdou vnmny v pslunch centrech.
Smysl sluchu probh stejnm zpsobem. Boltec vnjho ucha zachycuje dostupn zvuky a smruje je do
stednho ucha; stedn ucho pedv zvukov vibrace do vnitnho ucha jejich zesilovnm; vnitn ucho pekld tyto
vibrace do elektrickch signl a posl je do mozku. Prv tak jako u oka, jev slyen se odehrv v mozkovm centru
sluchu. Mozek je izolovn od zvuku tak jako od svtla. Bez ohledu na to, jak hluk je venku, v mozku je naprost ticho.
Nicmn mozek vnm zvuky naprosto pesn, take ucho zdrav osoby sly vechno bez njakho
atmosfrickho hluku nebo ruen. V mozek je izolovan od zvuku, jene vy naslouchte symfonim orchestru, slyte
ruch v peplnnm auditoriu, a vnmte vechny zvuky uvnit rozshl frekvence od ustn list po ev tryskovho
letadla. Avak kdyby citliv pstroj mil hladinu hluku ve vaem mozku, pevaovalo by tam pln ticho.
Nae vnmn pachu se formuje stejnm zpsobem. Prchav molekuly vydvan vtakem vanilky nebo r
dosahuj receptor v jemnch chloupcch ichov vstelky a zapojuj se do interakce, kter je pedvna do mozku jako
elektrick signly a vnmny jako vn. Vchno co ichte, a je to pjemn nebo odporn, je pouze vnmnm vaeho
mozku interakc prchavch molekul transformovanch do elektrickch signl. Vn parfmu, kvtiny, chutnho jdla,
moe nebo dal vn, kter mte rdi nebo neradi, vnmte cele ve vaem mozku. Molekuly samotn tam nikdy
Harun Yahya
Svazky svtla pichzejc od objektu padaj na stnici pevrcen. Zde je obraz konvertovn do elektrickch signl a penesen do
centra vidn vzadu v mozku. Jeliko mozek je izolovn od svtla, je nemon, aby svtlo dosplo do zrakovho centra. To znamen,
e vidme rozshl svt svtla a hloubky v malikm mst, kter je izolovno od svtla.
nedospj. Tak jako u zvuku nebo vize, to, co dosahuje vaich smyslovch center je prost sms elektrickch signl.
Jinmi slovy, vechny pocity, je, od vaeho narozen, jste piazovali vnjm objektm jsou jen elektrick signly
interpretovan skrze vae smyslov orgny.
Podobn jsou na pice vaeho jazyka tyi odlin typy chemickch receptor, kter tvo chut slanou, sladkou,
kyselou a hokou. Po srii chemickch proces vae chuov receptory transformuj tato vnmn v elektrick signly a
pedaj je do mozku, kter tyto signly vnm jako chut. Chu, jakou vnmte, jte-li okoldu nebo ovoce, co vm
chutn, je vkladem elektrickch signl vam mozkem. Nikdy nedoshnete na objekt venku; nikdy nebudete moci
vidt, ctit nebo ochutnat okoldu samotnou. Teba kdyby byly nervy mezi vam jazykem a vam mozkem perueny,
dn dal signly u by tam nedosply a ztratili byste smysl chuti docela.
Zde narme na dal fakt: Nikdy si nemete bt jisti tm, e jak jdlo chutn vm, tak chutn i nkomu jinmu;
nebo e vae vnmn hlasu je toton s tm jak stejn hlas vnm nkdo druh. Podobn vdec Lincoln Barnett napsal,
e "nikdo neme nikdy vdt, e jeho vnmn erven nebo tnu C je stejn jako u jinho lovka."192
Stimulace pichzejc od objektu jsou konvertovny do elektrickch signl a zpsob inek v mozku. Kdy "vidme", ve skutenosti pozorujeme
inky elektrickch signl v na mysli.
Harun Yahya
N smysl hmatu nen nijak odlin. Kdy uchopme pedmt, vechna informace, kter nm pomh ho
rozpoznat, je pedvna do mozku citlivmi nervy v ki. Cit hmatu se formuje v mozku. V rozporu s konvenn
moudrost nevnmme hmat na konecch prst nebo na ki, nbr ve hmatovm centru v mozku. Jako vsledek smsi
elektrickch podnt pichzejcch z ke vnmme rzn pocity vztahujc se k objektm, jako je tvrdost nebo
mkost, teplo i chlad. Z tchto stimulac odvozujeme podrobnosti, kter nm pomhaj rozeznat pedmt. Ohledn
tohoto dleitho faktu zvame mylenky B. Russella a L. J. J. Wittgensteina, dvou slavnch filosof:
Napklad jestli citron doopravdy existuje nebo ne a jak vznik neme bt dotazovno a zkoumno. Citron sestv
pouze z chuti vnman jazykem, vn vnman nosem, barvy a tvaru vnmanch okem a jen tyto vlastnosti mohou bt
pedmtem zkoumn a zhodnocen. Vda neme nikdy poznat fyzick svt.193
Je nemon, abychom doshli na fyzick svt mimo n mozek. Vechny objekty, s nimi jsme v kontaktu jsou
vlastn sbrkami vnmn jako je zrak, sluch a hmat. Nap naimi ivoty zpracovvnm dat ze senzorickch center
n mozek nekonfrontuje "originly" hmoty existujc mimo ns, ale naopak kopie formovan uvnit mozku. V tomto
bod jsme svdni vit, e tyto kopie jsou vzorky skuten hmoty mimo ns.
rzn vlnov dlky dosahuj naich o a n mozek je transformuje v barvy. Ve "vnjm svt" nejsou barvy. Ani
jablko nen zelen, ani obloha nen modr, ani stromy zelen. Jsou takov jen proto, e my je takov vnmme.
I ten nejmen defekt v stnici oka me vyvolat barvoslepost. Nkte lid vnmaj modrou jako zelenou, jin
ervenou jako modrou a dal vid vechny barvy jen jako odstny edi. Pak u nezle na tom, zda je vnj svt
barevn i nikoli.
Proslul irsk myslitel George Berkeley se tak zabv tmto bodem:
Nejprve, ...myslelo se, e barvy, tvar, pohyb a zbytek smyslovch kvalit nebo udlost doopravdy existuje bez mysli;..
Ale bylo ukzno, e nic z toho neme existovat jinak, ne v Duchu nebo v Mysli, kter to vnm. Z toho plyne, e u
nemme dvod pedpokldat byt Hmotou...194
Zvrem, nevidme barvy, protoe pedmty jsou barevn, nebo protoe maj materiln existenci mimo ns, ale
protoe vechny vlastnosti, kter pedmtm pipisujeme jsou uvnit ns, nikoli ve "vnjm svt."
V takovm ppad, jak meme tvrdit, e mme dokonal znalosti "vnjho svta?"
Harun Yahya
Je vru velice snadn bt oklamn v domnl vnmn i bez jakchkoli materilnch vztah jako by to byla
skutenost. Tuto iluzi asto povme ve snech, kde provme udlosti a vidme lidi, pedmty a scenrie, kter
vypadaj naprosto prav. Ale je to jen vnmn. V podstat neexistuje rozdl mezi tmito sny a "skutenm svtem";
oboje je sada vnmn zakouen mozkem.
Kdo je vnmajc?
"Vnj svt" o nm si myslme, e ho obvme, je bezpochyby vytven v naem mozku. Zde vak nastupuje
otzka zsadnho vznamu: Pokud jsou vechny objekty, kter vnmme skuten dojmy, tak co n mozek samotn?
Jeliko je n mozek soust hmotnho svta tak jako nae pae, nohy nebo jin pedmty, tak by to tak ml bt
dojem.
Pklad pome ilustrovat tento bod. Pedpokldejme, e bychom v mozku vnmali sen. V naem snu mme
imaginrn tlo, imaginrn pae a oi a imaginrn mozek. Kdybychom bhem svho snu dostali otzku, "Kde vid?"
odpovdli bychom, "Vidm ve svm mozku." Jene vlastn neexistuje skuten mozek, o nm by se dalo hovoit,
pouze imaginrn tlo, spolu s imaginrn hlavou a imaginrnm mozkem. Pozorovatelem rozmanitch snovch viz
nen imaginrn snc mozek, nbr bytost, kter je daleko za nm.
Jeliko neexistuje fyzick rozdl mezi nastavenm snu a nastavenm, ktermu kme skuten ivot, kdy v
"relnm ivot" dostaneme otzku "Kde vid?" bylo by stejn nesmysln odpovdat, "Ve svm mozku." Za obou
podmnek nen entitou, kter vid a pozoruje mozek, kter je nakonec pouze flkem nervov tkn.
Dosud jsme se odvolvali na to, jak sledujeme kopii vnjho svta v naich mozcch. Dleitm vsledkem je, e
nememe nikdy poznat vnj svt takov jak doopravdy je.
Zadruh nemn dleitm faktem je, e "j" v naem mozku, kdo pozoruje tento svt neme bt mozek sm,
kter je jako integrovan potaov systm: Zpracovv data kter zskv, pekld je v obrazy a promt je na
obrazovku. Jene pota neme sm sledovat, ani si nen vdom sv vlastn existence.
Je-li mozek rozpitvn, aby se hledalo jeho vdom, nen nalezeno nic, jen molekuly tuku a blkovin, kter existuj
tak v jinch tlesnch orgnech. To znamen, e v tkni toho, co nazvme "n mozek" nen nic, co by pozorovalo a
interpretovalo obrazy, tvoilo vdom nebo bytost, kterou nazvme "j sm."
Ve smyslu vnmn obraz v mozku, vnmavostn vdec R.L. Gregory odkazuje na chybu, kterou lid dlaj:
Existuje pokuen, jemu je nutno se vyvarovat, ct, e oi vytvej obrazy v mozku. Obraz v mozku vyaduje jaksi
druh vnitnho oka, aby ho vidloale to by vyadovalo dal oko, aby vidlo jeho obraz a tak dle v nekonenm
sledu o a obraz. To je absurdn.196
Tento problm vrh materialisty, kte se dr toho, e skutenost je jenom hmota, do zmatku: Kdo je za okem co
vid? Kdo vnm, co je vidno a pak reaguje?
Renomovan kognitivn neurovdec Karl Pribram se zamil na tuto dleitou otzku, relevantn pro svty vdy i
filosofie, ohledn toho, kdo je vnmatel:
Filosofov od ek spekulovali o "duchu" ve stroji, "malm lovku uvnit malho lovka" a tak dle. Kde je J
entita, kter pouv mozek? Kdo dl vlastn vdn? Nebo jak to jednou vyjdil Svat Frantiek z Assisi, "To, po em
se dvme, je to, co se dv."197
Tato kniha ve va ruce, pokoj, v nm jstezkrtka vechny obrazy ped vmijsou vnmny uvnit vaeho
mozku. Jsou to slep, hluch, nevdom atomy, co vid tyto obrazy? Pro by njak atomy zskaly tuto kvalitu, zatmco
vtina jich ji nem? Jsou nae skutky mylen, chpn, pamatovn, byt potenm, byt neastnm a vechno ostatn
sms chemickch reakc mezi tmito atomy a molekulami?
Nedv smysl hledat vli u atom. Jasn je bytost, kter vid, sly a ct supramateriln bytost, "ivou," kter nen
ani hmota ani obraz. Tato bytost je v interakci s vnmnmi ped sebou pouvnm obrazu naeho tla.
Tato bytost je due.
Inteligentn bytost touc tyto dky nen sms atom a molekul a chemickch reakc mezi nimi, ale due.
Harun Yahya
Mozek je kupa bunk tvoench blkovinami a tukovmi molekulami. Je tvoen nervovmi bukami, neurony. V tomto kusu masa nen sla, kter
by pozorovala obrazy, tvoila vdom nebo bytost kterou nazvme "j". Existence due lze z toho jasn vypozorovat.
Pokud jeden hluboce pemt o vem, co jsme zde povdli, brzy si uvdom svou podivuhodnou, neobyejnou situaci: Svt je sfra stvoen ist
proto, aby zkouela lovka. V prbhu svch krtkch ivot jsou lid zkoueni dojmy, kter jsou vyobrazeny jako zvlt pjemn a atraktivn.
Ale nikdy nemohou zat prav, pvodn zdroje tchto dojm.
Vnosti. Vymlouvaj se, pravc, "Mm co dlat," "Mm idely," "Mm odpovdnost," "Nemm dost asu," "Musm
dokonit kol," "Udlm to v budoucnosti." Vnuj cel sv ivoty snaze prosperovat jen v tomto svt. Ve veri, "Znaj
jen vnj strnky ivota pozemskho, zatmco k ivotu budoucmu jsou lhostejn." (Sra ar-Rum: 7), se popisuje tato
myln pedstava.
Realita, kterou se zabvme v tto kapitole je velice dleit, protoe in bezvznamnmi vechny tuby a
hranice. Oven tohoto faktu in jasnm, e ve, za m se lid pacht, aby to vlastnili, jejich bohatstv nahromadn s
lakotou, jejich dti, ktermi se chlub, jejich partnei, kter povauj za nejbli, jejich draz ptel, jejich tla, jejich
nadazen hodnosti, kterch jsou driteli, koly do nich chodili, svtky, co slavvechno jsou pouh stny. Proto se
vechno vynaloen sil a utracen as ukazuje jako bezvsledn.
Nkte lid ze sebe nevdomky dlaj hlupky, kdy se chlub svm bohatstvm a majetky, nebo svmi jachtami,
vrtulnky, tovrnami, spolenostmi, usedlostmi a pozemky jako kdyby byli v pmm spojen se svmi pvodnmi
statky. Tito zmon, kte ostentativn kiuj sem a tam ve svch jachtch, ukazuj se ve svch autech, neustle
narej na svoje bohatstv, pedpokldaj, e maj vt hodnotu ne kdokoli jin. V jakm stavu se ocitnou, jakmile si
uvdom, e se vychloubaj jen obrazy ve vlastn mysli?
V mnoha svch snech se fakticky ocitaj vlastnky velkch dom, rychlch aut, drahch klenot, rol bankovek a
nklad zlata a stbra. Ve svch snech tak zaujmaj vysokou pozici, vlastn tovrny s tisci dlnk, maj nadvldu na
tisci a nos aty, kter pikazuj obdiv vech. Ale tak jako by vychloubn se vlastnm majetkem ve snu by vystavilo
osobu vsmchu, bude jist stejn zesmnn pro vychloubn se svmi obrazy v tomto svte s nimi se spojuje.
Nakonec, vechno, co vid ve svch snech a to s m se spojuje v tomto svt jsou pouze obrazy v jeho mysli.
Podobn kdy si lid uvdom realitu, zpsob, jakm reaguj na svtsk udlosti, by je ml pimt ke stejnmu
studu. Ti kdo spolu zuiv soupe, vindluj, berou platky, dopoutj se podvodu, lou, chamtiv zadruj svoje
penze; ti, kdo ubliuj ostatnm, proklnaj je a bij, jsou plni vn pro ad a vysokou hodnost, kdo zvid a sna se
vythnout, kte se vyvyuj nad ostatnvichni poct hanbu, kdy si uvdom, e spchali vechny tyto skutky v
iluzi.
Jeliko Bh stvoil cel vesmr a odhaluje ho kad lidsk bytosti individuln, Konenm Vlastnkem veho
vlastnictv na svt je Bh Sm. Tento fakt je zjeven v Kornu:
Bohu nle ve, co na nebesch je i na zemi, a Bh objm ve ve vdn svm. (Sra an-Nisa': 126)
Je obrovskou hloupost zahodit nboenstv kvli vnm, jejich pvodn objekty neme jeden nikdy doshnout
a tak ztratit vn ivot.
V tomto bod je dleit pochopit, e pravda, kterou zvaujeme neznamen, e vechno vlastnictv, majetek, dti,
choti, hodnost a postaven, kter jeden m a tou po nich, v budoucnosti pijdou nazmar a proto jsou bezvznamn.
Naopak to zna, e lid nemaj pm kontakt se dnm ze svch vlastnictv. Jsou to jen pedstavy, kter sleduj uvnit
svch mozk, sloen z obraz, kter jim Bh ukazuje, aby je zkouel. Jak vte, mezi tmito dvma nvrhy je velk
rozdl.
Akoli tento fakt nemus nkdo chtt uznat prv te, a radi by se klamal pedpokldnm, e toto vlastnictv
doopravdy existuje, nakonec mus zemt. A bude vzken na Vnosti, vechno bude jasn a "zrak tvj se dnes
zaost." (Sra Qf: 22) Toho dne je schopen vidt vecko mnohem jasnji. Pokud vak strvil ivot honnm se za
imaginrnmi cli, bude si pt, aby nikdy neil, a ekne "Ach, k by tato smrt byla konen! K niemu dnes mi
nen mj majetek a zanikla, daleko ode mne, pravomoc m! (Sra al-Haqqa: 27-29) Na druhou stranu, moudr
lovk by se ml snait pochopit obrovskou realitu vesmru zde v tomto svt, dokud m jet as. Jinak utrat cel
ivot bhnm za sny a na konci bude elit hroznmu trestu. V Kornu je konen situace lid, kte se honili za iluzemi
(nebo fata morgnami) v tomto svt a zapomnali na Boha, naeho Stvoitele, stanovena takto:
Skutky tch, kdo neuvili, jsou jako pelud na pouti: zniv jej pokld za vodu, avak kdy k
nmu pijde, shled, e je to nicota; a najde tam Boha, kter splat mu pln et jeho. A Bh rychl je
v tovn. (Sra an-Nr: 39)
Harun Yahya
Pklad sn
Faktem je, jedno kter z pti smysl vezmeme jako startovn bod, nikdy nememe doshnout na originl vnjho
svta, kter existuje vn. Vznamn dkaz toho je zpsob, jakm si pedstavujeme existenci vc, kter fakticky
neexistuj, ve svch snech. Ve snech meme provat velice realistick udlosti. Meme spadnout ze schod a zlomit
si nohu, mt vnou dopravn nehodu, dostat se pod autobus, nebo snst tk jdlo a ctit se nasycen. Udlosti podobn
tm, co provme v kadodennm ivot, provme tak ve snech, se stejnou pesvdivost a vyvolvajc stejn
emoce.
Osoba, kter se zdlo, e ji porazil autobus, me otevt oi v nemocniciopt ve svm snua uvdomit si, e je
postien. Ale toto ve zstane snem. Tak se mu me zdt, e zahynul pi autonehod, e andl smrti vythli jeho
dui a e zan jeho posmrtn ivot.
Obrazy, zvuky, pocity tvrdosti, bolest, svtlo, barvyvechny tyto pocity se hod k udlostem, kter zav ve
svm snuvechny vnmny velice oste. Vypadaj tak pirozen jako ty ve skutenm ivot. Kol, kter j ve snu jej
nasyt, pestoe je pouhou pedstavou, protoe pocity sytosti jsou tak pedstavy. V tomto okamiku vak osoba le v
posteli. Nejsou dopravdy dn schody, dn doprava, dn kole, protoe snlek zakou pedstavy a pocity, kter
ve vnjm svt neexistuj. Fakt, e nae sny nm dvaj udlosti bez fyzickch, externch korelac jasn odhaluje, e
"svt tam venku" je takov, jeho pravou podstatu nikdy nepoznme. Meme se pouit o prav povaze tohoto svta jen
ze zjeven Vemohoucho Boha, Kter ho stvoil.
Ti, kdo v v materialistickou filosofii, konkrtn marxist, jsou rozzuen, kdy jsou informovni o tto
skutenosti. Cituj pklady povrchnch, neznalch udvodnn Marxe, Engelse nebo Lenina a jinak in emocionln
prohlen.
Avak mli by si uvdomit, e mohou init tato prohlen tak ve snu. Me se jim zdt, e tou Kapitl, astn se
mtinku a dokonce ct bolest pstnho zpasu. Kdyby byli otznive snumysleli by si, e to, co vid je absolutn
realita, prv jako pedpokldaj, e vechno, co vid, kdy jsou vzhru je absolutn reln. Ale mli by vdt, e
vecko, co provaja ve snu nebo v kadodennm ivotsestv jen z dojm, jejich "relnho" zdroje se nikdy
nedotknou.
V naem pedchozm pkladu proveme zmnu: Napojen nerv lovka sraenho autobusem do Politzerova
mozku a nerv Politzera, sedcho doma, do mozku obti nehody. V tomto ppad by si Politzer myslel, e ho srazil
autobus, ale mu ve skutenosti zasaen by nikdy napoctil zsah a myslel by si, e sed u Politzera doma. Stejnou
logiku lze aplikovat na pklady s kolem a kamenem.
Toto vechno odhaluje, jak dogmatick je materialismus. Jeho filosofie je zaloena na pedpokladu, e neexistuje
nic, krom hmoty. Faktem vak je, e nikdo neme zakusit pm kontakt se hmotou a tak bt ospravedlnn v tvrzen,
e se z n vecko skld. Vesmr, kter kontaktujeme je vesmr, kter vnmme ve svch myslch. Slavn britsk filosof
David Hume vyjdil tyto mylenky:
Z m strany kdy vstoupm nejintimnji v to, co nazvm sebou, vdy kloptnu o takov i onak konkrtn dojem,
tepla nebo zimy, svtla nebo stnu, lsky nebo nenvisti, bolesti nebo radosti. Nikdy se nepistihnu v dn chvli bez
dojmu a nikdy nemohu pozorovat jinou vc, ne dojem.201
Nikdy nememe vystoupit z tchto dojm a setkat se s hmotou takovou, jak "doopravdy" je, take je zcela
nesmysln konstruovat njakou filosofii kolem hmoty jako absolutn entity, kterou meme pmo provat. Jako teorie
je materialismus naprosto nepodloen, hned od zatku.
Harun Yahya
indoktrinac idealismu a uchovali si svou vru v materialismus. Pouil Vladimra I. Lenina, vdce krvav rusk
komunistick revoluce jako odkaz. Radc vem, aby si peetli Leninovu stolet starou knihu Materialismus a
empirokritika, Pekunlu jen zopakoval Leninovu radu "nemyslet na toto tma, nebo ztratte stopu materialismu a budete
uneseni nboenstvm." V lnku ve ve uvedenm periodiku, Pekunlu citoval nsledujc dky z Lenina:
Jakmile popete objektivn realitu danou nm smysly, ji jste ztratili
kadou zbra proti fideismu [spolhn jen na vru], nebo jste
sklouzli k agnosticismu nebo subjektivismua to je ve, co
fideismus vyaduje. Jedin zachycen drpek, a ptk je
ztracen. A nai machist [stoupenci machismu, modern
pozitivistick filosofie], byli ji obkleni idealismem,
to jest, rozednm, subtilnm fideismem; byli
obkleni v okamiku, kdy vzali "vnmn" ne za
obraz vnjho svta, ale zvltn "prvek." Nen to
ni vnmn, ni mysl, ni duch, ni vle.202
aby etli stolet star knihy od Lenina. Ale bez ohledu na to, co dlaj, tito materialist nemohou nikdy vyvrtit, e
udlosti, co proili a lid, s nimi mluvili, byly jen jejich dojmy.
Kdo pak me potvrdit protjky obraz v mozku? Stnov bytosti, kter lid sleduj ve svch centrech vidn? Je
nemon, aby materialist nalezli njak "vnj" zdroj, kter by potvrdil informace vn mozku.
Pokud nkdo pipout, e vechny dojmy se tvo v mozku ale pod pedpokld, e jeden me vystoupit "ven"
z tohoto svta dojm a mt je potvrzeny "skutenm" vnjm svtem, to zjevuje, e tato osoba m omezenou schopnost
pedstavivosti a pevrcen zdvodovn.
Avak fakta zde vypravovan mohou bt snadno pochopena kmkoli s normlnm chpnm a dedukc. Ve vztahu
ke vemu, co jsme ekli, kad nepedpojat lovk porozum, e nen mon, aby n smysly obshly vnj svt.
Jene slep oddanost materialismu zjevn naruuje lidskou schopnost dedukce. Souasn materialist vykazuj vn
logick nedostatky stejn jako jejich uitel, kte se snaili "dokzat" e mohou doshnout na pvodn hmotu
nakopvnm kamen a jezenm kol.
Toto nen pekvapiv situace. Neschopnost rozumtto jest vykldat svt a udlosti s patinou dedukcje
rysem bnm u nevcch. V Kornu Bh konkrtn prohlauje, e jsou to "lid, kte nerozumj." (Sra al-Ma'ida:
58)
Harun Yahya
SVTLO
ELEKTRICK
SIGNL
ve svm mozku a e vecky nastrojen klady se prost tvo v jejich mozku, tak jako vecky ostatn skutky, kter
konaj. Jejich poetilost jim dovolila zapomenout, e jsou pln sami s Bohem a takto se chytili do svch vlastnch
neestnch pln.
Tak jako ti nevc z uplynulch dn, ti dnen el realit, kter roztt podstatu jejich odchlench pln. S
verem "... vdy slab jsou proti vm klady satanovy" (Sra an-Nisa': 76), Bh prohlsil, e tyto plny byly
odsouzeny k zniku toho dne, kdy se vylhly a dv vcm dobr zprvy verem ... neukod vm nijak klady
jejich." (Sra Al 'Imrn: 120)
V jinm veri Bh prohlauje: "Skutky tch, kdo neuvili, jsou jako pelud na pouti: zniv jej pokld za
vodu, avak kdy k nmu pijde, shled, e je to nicota." (Sra an-Nr: 39) Materialismus, tak, nabz fatu morgnu
pro neposlun; kdy se uchl k materialismu, shledaj, e tato filosofie nen nic ne klam. Bh je oklamal takovou
fatou margnou a okouzlil je, aby povaovali hmotu za absolutn. Vichni tito vznan profesoi, astronomov,
biologov, fyzikov a vichni ostatn, bez ohledu na jejich titul a postaven, jsou jednodue oklamni a poneni,
protoe si vzali hmotu za sv bostvo. Majc hmotu, jej podstatu nikdy neobshnou, za absolutn, zaloili na n svou
filosofii a ideologii v seriznch debatch pijmajc takzvan "intelektuln" projev. Povaovali se za dost moudr, aby
se dohadovali o pravd vesmru a vnji, vykldali Boha se svou omezenou inteligenc. Bh tuto situaci vysvtluje v
nsledujcm veri:
I strojili mu klady, avak i Bh strojil lest a Bh nejlpe um strojit lest. (Sra Al 'Imrn: 54)
Jeden me uniknout tmto kladm v tomto svt; ale Bo pln proti nevcm je tak pevn, e mu nelze
uniknout. Bez ohledu na to, co dlaj nebo na koho se obracej, nikdy nenaleznou jinou pomoc ne u Boha. Jak Bh
zpravuje v Kornu, "A nenaleznou vedle Boha ochrnce ani pomocnka dnho." (Sra an-Nisa': 173)
Materialist nikdy neekali, e upadnou do takov pasti. Majc vechny prostedky dvactho stolet k dispozici,
vili, e mohou tvrdohlav lpt na svm poprn a sthnout ostatn do sv nevry. Tato nekonen mentalita nevcch
a jejich konec jsou popsny v Kornu takto:
A strojili klady, ale tak my jsme lest pipravili, ani o tom mli tuen. A pohle, jak byl konec
jejich klad: zahubili jsme je i s lidem jejich vm! (Sra an-Naml: 50-51)
Toto je v jinm smyslu to, co fakt uveden ve veri se ukzal znamenat: Materialistm je nyn kno, e vechno,
co vlastn, je vlastn v jejich mozcch, a proto ve co vlastn se ukzalo bezcennm. Jak jsou svdky, e jejich majetky,
tovrny, zlato, penze, dti, choti, ptel, hodnost a postaven a dokonce i jejich tlave, co povaovali za
absolutnjim vyklouzv z rukou, v tomto smyslu, jsou znieni. Setkali se s faktem, e nikoli hmota, ale Bh je
absolutn.
Uvdomit si tuto pravdu je pro materialisty nepochybn ta nejhor vc. Ta hmota, v n vloili takovou vru, je od
nich oddlena neproniknutelnou barirou, to je jejich vlastnmi slovy, rovno "smrti ped umrnm" v tomto svt.
Toto je nechv samotn s Bohem. S verem , "Nech Mne s tm, jeho jsem J jedin stvoil!" ns Bh upozoruje
na skutenost, e kad lidsk bytost je doopravdy pln sama v Jeho ptomnosti. (Sra al-Muddaththir: 11) Tento
pozoruhodn fakt se opakuje v mnoha jinch verch:
"Pichzte k nm nyn osaml tak, jak jsme vs poprv stvoili, a zanechvte za sebou ve, m jsme
vs obdarovali...." (Sra al-An'am: 94)
A vichni k Nmu pijdou v den zmrtvchvstn jako jedinci.. (Sra Marjam: 95)
Toto je v jinm smyslu to, co fakt uveden ve veri se ukzal znamenat: Ti, kdo si berou hmotu za svoje bostvo,
vzeli od Boha a k Nmu se vrt. Poddili se Bohu, a to chtj nebo ne. Nyn ekaj na Soudn den, kde bude kad z
nich voln k odpovdnosti, a jsou jakkoli neochotn to pochopit.
Dleitost pedmtu
Je nanejv dleit pochopit sprvn tajemstv za vc vysvtlovanou v tto kapitole. Hory, planiny, kvtiny, lid,
moestrun vecko, co vidme a vecko, o em nm Bh v Kornu k, e to existuje a e to, co stvoil z nieho je
stvoeno a tedy existuje. Avak lid nemohou vidt, ctit nebo slyet pravou povahu tchto bytost svmi smyslovmi
orgny. To, co vid a ct jsou jen kopie, kter se jim objevuj v mozcch. Toto je vdeck fakt vyuovan na vech
lkaskch kolch. Tot plat o knize, kterou te tete; nemete vidt nebo se dotknout jej skuten povahy. Svtlo
pichzejc od pvodn knihy je konvertovno njakmi bukami ve vaich och v elektrick signly, kter jsou
pedny do vaeho zrakovho centra vzadu v mozku. Zde se vytv pohled na tuto knihu. Jinmi slovy, netete knihu,
kter je ped vaima oima svma oima; vlastn je tato kniha vytvoena ve zrakovm centru vzadu vaeho mozku.
Kniha, kterou tete prv te je "kopie knihy" uvnit vaeho mozku. Pvodn knihu vid Bh.
Mli bychom mt vak na pamti, e fakt, e hmota je iluze tvoen v mozcch "nepopr" hmotu, ale poskytuje nm
informaci o prav povaze hmoty: e dn osoba neme mt spojen s jejm originlem. Navc hmota vn nen vidna
jen nmi, ale i jinmi bytostmi. andl, kter Bh uril za pozorovatele, jsou tak svdky tohoto svta:
Harun Yahya
Kdy pijmaj jeho slova dva andl, zprava i zleva sedc. A lovk nevykne slovo jedin, ani je
vedle nho pipraven dohlitel! (Sra Qf: 17-18)
Co je nejdleitj, Bh vid vecko. On stvoil tento svt se vemi jeho podrobnostmi a vid ho ve vech jeho
podobch. Jak ns informuje v Kornu:
A bojte se Boha a vzte, e Bh jasn vid, co dlte. (Sra al-Baqara: 233)
Rci: Bh sta mi jako svdek mezi mnou a vmi, nebo On o sluebncch Svch dobe zpraven je a
jasn z je. (Sra al-Isra': 96)
Nesm bt zapomenuto, e Bh uchovv zznamy veho v knize zvan Lawh Mahfuz (Steen tabule). Dokonce
i kdy vechny vci nevidme, jsou v Lawh Mahfuz. Bh odhaluje, e uchovv vecko zaznamenno v "Matce knih"
zvan Lawh Mahfuz nsledujcm verem:
A uloen je u Ns v Knize pvodn, vzneen a moudrosti pln. (Sra az-Zuchruf: 4)
mme knihu, je zznamy ste. (Sra Qf: 4)
Na nebi ani na zemi nen tajemstv dnho, aby nebylo v Knize zjevn zapsno. (Sra an-Naml: 75)
Zvr
Pedmt, kter jsme dosud vysvtlovali, je jednou z nejvtch pravd, kter budete v ivot st. Vezmeme-li, e
vechno, o em hovome jako o "hmotnm svt" je vlastn v na mysli, e nememe nikdy mt pmou zkuenost s
originly hmoty existujcmi venku, je dleit zvit existenci Boha a Jeho stvoen a pochopen, e On je jedinou
absolutn Bytost.
Osoba, kter to chpe, si uvdom, e svt nen mstem, jak se vtina lid domnv. Nikoli absolutnm mstem s
vnj existenc, jak se domnvaj ti, co bezcln bloumaj po ulicch, dostvaj se do rvaek v hospodch, ukazuj se v
luxusnch kavrnch, vychloubaj se svm majetkem, nebo zasvcuj svoje ivoty przdnm clm. Svt je obrazem v
naem mozku, jeho originl nememe doshnout. Vichni lid ve citovan sleduj vnmn ve svch myslch, jene
si toho nejsou vdomi.
Tento velice dleit koncept podkopv materialistickou filosofii, kter popr existenci Boha. Proto materialist
jako Marx, Engels a Lenin panikaili, zlobili se a varovali svoje pvrence "aby nepemleli" o tomto konceptu, kdy
o nm sly. Takov lid jsou tak mentln omezen, e dokonce ani nedovedou pochopit skutenost, e vnmn se
vytvej v mozku. Domnvajc se, e to, co sleduj ve svch mozcch je "vnj svt," nemohou pochopit zejm dkaz
opaku.
Toto neuvdomn je vsledkem nedostatku moudrosti, kter Bh utduje nevcm. Jak uvedeno v Kornu,
nevc "maj srdce, jimi nic nechpou, a maj oi, jimi nic nevid, a maj ui, jimi nic nesly. Podobaj se
dobytku, ba jsou jet zbloudilej - a to jsou ti, kdo jsou lhostejn!" (Sra al-A'raf: 179) Toto me dle
prozkoumat moc vlastn vahy. Souste svou pozornost a pemtej o tom, jak vid okoln objekty a jak pociuje jejich
dotek. Pemlej obezele a me vnmat, e bytost, kter mysl a kter te tuto knihu v tomto okamiku je pouze due,
kter vnm vechny dojmy zvan "hmota" na vnitn obrazovce. Kdokoli toto pochop se pohnul pry od vldy
hmotnho svta, kter klame velkou st lidstva a vstoupil do domny autentick existence.
Tato realita byla pochopena mnostvm teist a filosof v historii. Pestoe se nzor Wahdatul Wudd odchyluje
od pravdy nepochopenm tto reality a odmtnutm existence celho stvoen, velk uenec Imm Rabbani v tomto
pedmtu poloil sprvn prostedek. Podle Imma Rabbaniho jsou vechny bytosti "stnov bytosti" ve vztahu k
Allhu.
Islmt intelektulov jako Imm Rabbani, Muhjiddin Ibn Arabi a Mevlana Cami si uvdomili tento fakt z Kornu
a uitm svho rozumu. Nkte zpadn filosofov jako George Berkeley pochopili stejnou realitu rozumem. Imm
Rabbani napsal ve sv Mektubat (Dopisy) e cel hmotn vesmr je "iluze a domnnka (dojem)" a e jedinou absolutn
bytost je Bh:
Bh... podstata tchto bytost, kter stvoil nen nic ne nicota... Stvoil ve ve sfe pocit a iluz... Existence vesmru
je ve sfe pocit a iluz a nen hmotn... Ve skutenosti nen nic vyjma vzneen bytosti, (Kterou jest Bh).204
Avak poet tch, kdo tomuto faktu v historii porozumli, byl vdycky omezen. Velc uenci jako Imm Rabbani
napsali, e by mohlo bt obtn sdlovat tuto skutenost masm a e vtina lid nebude schopna to pochopit.
Avak ve vku, v nm ijeme, byl tento fakt uinn experimentlnm souhrnem dkazu pedloenm vdou.
Poprv je fakt, e hmota nen absolutn a e nae povdom o n je extrmn omezen, popsn konkrtnm, jasnm a
jednoznanm zpsobem.
Pro tento dvod bude 21.stolet bodem obratu, kdy lid obecn porozum boskm skutenostem a davy budou
pivedeny k Bohu, jedin absolutn bytosti. V 21.stolet budou materialistick krda z 19.stolet vyhozena na smetit
djin; Bo existence a stvoen bude pochopeno; skutenosti jako nekonenost a vnost budou lpe pochopena.
Lidstvo se osvobod od stalet zvoj, klam a povr, kter ns halily.
Nen mon, aby kterkoli stnov bytost pekela tomuto nevyhnutelnmu smru.
Harun Yahya
KAPITOLA 18
Vnmn asu
To, co zveme "as" je vlastn metoda, j je jeden okamik srovnvn s druhm. Teba kdy osoba zauk na
objekt, usly urit zvuk. Pokud klepne na stejn objekt o pt minut pozdji usly dal zvuk. Myslc si, e mezi
dvma zvuky existuje interval, nazv tento interval "as." Jene kdy sly druh zvuk, prvn, kter slyel, je pouze
vzpomnkou v jeho mysli, pouze kouskem informace v jeho pedstavivosti. Osoba formuluje svoje vnmn asu
srovnnm momentu, v nm ije s tm, co uchovv ve sv pamti. Kdyby neinil toto srovnn, neml by vbec pont
o ase.
Podobn osoba srovnv, kdy vid nkoho vstoupit dvemi a posadit se do kesla vprosted pokoje. V dob, kdy
osoba sed v kesle, jsou obrazy okamiku, kdy otevel dvee a vydal se ke keslu zkompilovny jako kousky informace
v pamti. Dojem asu se odehraje, kdy osoba srovnv mue sedcho v kesle s tmito kousky pipomenut
informace.
Strun, as pichz jako vsledek porovnvn informac uloench v mozku. Kdyby neml lovk pam, jeho
mozek by nemohl dlat takov vklady a proto by nikdy nevnmal as. Jeden se uruje jako str ticet let jen proto, e
nashromdil ve sv mysli informaci vztahujc se k tmto ticeti letm. Pokud by jeho pam neexistovala, pak by
nemohl myslet na takov pedchoz obdob a proval by jen jedin "okamik" v nm ije.
Ale jeliko je n mozek zvykl na uritou sekvenci udlost, svt nefunguje jak vypravovno ve. My vnmme, e
as plyne pod kupedu. Avak toto je rozhodnut uinn v mozku a proto je pln relativn. Ve skutenosti my
nememe vdt jak as plynenebo zda vbec plyne! Protoe as nen absolutn fakt, nbr jen forma vnmn.
e as je vnmn je oveno tak Albertem Einsteinem v jeho Teorii veobecn relativity. Ve sv knize Vesmr a
doktor Einstein, Lincoln Barnett pe:
Spolu s absolutnm prostorem Einstein odhodil koncept absolutnho asustabilnho, nesmiitelnho univerzlnho proudu
asu, plynoucho z nekonen minulosti do nekonen budoucnosti. Mnoho z nejasnost, kter obklopily Teorii relativity,
pramen z lidsk neochoty uznat, e pocit asu, tak jako pocit barvy, je druh vnmn. Prv tak jako je vesmr prost
monm seazenm hmotnch objekt, i as je prost monm seazenm udlost. Subjektivita asu je nejlpe vysvtlena
Einsteinovmi vlastnmi slovy. "Proitek jedince," k, "se nm objevuje seazen do srie udlost; v tto srii se
jednotliv udlosti, kter si pamatujeme, objevuj seazen podle kritria 'dve' a 'pozdji'. Existuje proto pro jedince, jas, neboli subjektivn as. To samo o sob nen miteln. Mohu vru spojit sla s udlostmi takovm zpsobem, e vt
slo spojeno s pozdj udlosti ne s dvj.206
Nae subjektivn vnmn asu plyne ze srovnvn a kontrastu mezi jednm okamikem a druhm. Teba si pedstavujeme,
e urit intervaly asu uplynou mezi zasetm semene, kvtem vsledn rostliny a kvtinami natrhanmi a danmi do vzy
a tomu kme "as." Ale ve skutenosti je as dojem plynouc ze srovnvn toho, co se dje "v tomto okamiku" s uritmi
udlostmi, kter se staly dve.
Jak Barnett napsal, Einstein ukzal e, "prostor a as jsou formami tuen, kter nejde oddlit od vdom o nic vce,
ne nae koncepty barvy, tvaru nebo velikosti." Podle Teorie veobecn relativity: "nem as nezvislou existenci
stranou du udlost jimi ho mme."207
Jeliko se as skld z vnmn, zvis cele na vnmatelia tud je relativn.
Rychlost, j as plyne se odliuje podle odkaz, kter uvme k jeho men, protoe lidsk tlo nem pirozen
hodiny, pesn urujc, jak rychle as plyne. Jak pe Barnett, "Prv tak jako neexistuje dn takov vc jako barva
bez oka, kter by ji rozeznalo, tak je i okamik nebo hodina nebo den nim bez udlosti, kter by to
oznaovala."208
Relativita asu se naplno prov ve snech. Akoli to, co vnmme jako sen psob, e to trv hodiny, ve skutenosti to
trv jen nkolik minut nebo dokonce i jen nkolik sekund.
Pklad tento bod objasn. Pedpokldejte, e budete umstni do pokoje s jednm oknem, speciln navrenm; a byli
zde po urit obdob. hodiny na stnch ukazuj kolik asu uplynulo. Bhem tohoto "asu," z okna pokoje uvidte slunce
zapadajc a vychzejc v uritch intervalech. O nkolik dn pozdji, tzni na mnostv asu strvenho v mstnosti,
byste poskytli informaci zaloenou na informaci, kterou jste nasbrali dvnm se obas na hodiny, stejn jako potnm
kolikrt slunce zapadlo a vylo. eknme napklad, e byste odhadli, e jste v pokoji strvili ti dny. Avak pokud osoba,
kter vs tam dala k, e jste tam strvili pouze dva dny; e slunce, co jste vdali oknem bylo umle vyprodukovno; a e
hodiny v pokoji byly speciln regulovny, aby ly rychleji, potom by byl v vpoet chybn.
Tento pklad znzoruje, e informace o rychlosti plynut asu je zaloena jen na odkazu, kter se mn v zvislosti
na pozorovateli.
e as je relativn je vdeck fakt dokzan tak vdeckou metodologi. Einsteinova Teorie veobecn relativity tvrd,
e rychlost asu zvis na rychlosti objektu a jeho vzdlenosti od stedu gravitace. Jak roste rychlost, as se zkracujeje
zhuovna zpomaluje dokud nedoshne bodu, kdy se zcela zastav.
Einstein sm poskytl pklad. Pedstavme si dvojata, jedno, kter zstane na Zemi, zatmco druh polet do vesmru
rychlost blzkou rychlosti svtla. Po svm nvratu najde cestovatel svho bratra mnohem starho, ne je on. Pinou pro
to je, e as plyne mnohem pomaleji pro osobu, kter cestuje rychlost blzkou rychlosti svtla. A co otec cestujc do
vesmru a jeho syn, co zstal na Zemi? Kdyby byl otec star 27 let, kdy vyrazil a jeho synovi byli pouze ti, otci, kdyby
se vrtil o 30 let pozemskho asu pozdji, bude jen 30, kdeto jeho syn bude star 33 let!209
Tato relativita asu nen psobena zpomalenm nebo zrychlenm bhu hodin. Naopak je to vsledek rozliench
operanch obdob celho hmotnho systmu hluboko na rovni subatomickch stic. V takovm nastaven, kdy se as
natahuje, srden innost jedince, bunn replikace a mozkov funkce, vechno funguje mnohem pomaleji. Osoba
pokrauje v kadodennm ivot a vbec si zpomalen asu nevimne.
Relativita v Kornu
Zvrem, k nmu jsme vedeni zjitnmi modern vdy, je, e as nen absolutn fakt, jak pedpokldali materialist,
nbr relativn vnmn. Co je zajmavj, e tento fakt, objeven vdou ve 20.stolet, byl sdlen lidstvu v Kornu ped 14
stoletmi. V Kornu existuj rzn odkazy na relativitu asu.
Je mono vidt vdecky dokzan fakt, e as je psychologick dojem zvisejc na udlostech, nastaven a
podmnkch, v mnoha verch Kornu. Napklad cel ivot osoby je velice krtk okamik, jak jsme informovni
Kornem:
V ten den, kdy On vs zavol a vy odpovte volnm chvly Jeho, usoudte, e zstali jste [na svt] jen
maliko. (Sra al-Isra': 52)
A v den, kdy Bh je shromd, bude jim pipadat, jako by nestrvili na svt ani hodinu jednu ze dne, a
poznaj se vzjemn. A tehdy utrp ztrtu ti, kdo setkn s Bohem za le prohlaovali a sprvnou cestou
vedeni nebyli. (Sra Junus: 45)
V nkterch verch se naznauje, e lid vnmaj as odlin a e nkte lid mohou vnmat krtk asov obdob
jako velmi dlouh. Nsledujc konverzace lid veden bhm souzen na Vnosti je toho dobrm pkladem:
A pak se Bh ote: Jak poet let jste na zemi setrvali?
Odpovdi: Setrvali jsme tam den i jeho st. Zeptej se
tch, kdo potat umj! I odpov: Setrvali jste tam
pouze dobu nepatrnou, ach, k byste byli vdli!
(Sra al-Muminn: 112-114)
Harun Yahya
Osud
Promnn relativita asu odhaluje velice dleitou skutenost: asov obdob pro ns vypadajc jako miliardy let,
me v jin dimenzi trvat jen sekundu. Navc enormn asov obdobod potku svta do jeho koncenemus trvat ani
sekundu, ale prost jen okamik v jin dimenzi.
Toto je samotn podstata skutenosti osuduta, kter dobe nerozum vtina lid, zejmna materialist, kte ho pln
popraj. Osud je Bo dokonal vdn o vech udlostech, minulch nebo budoucch. Mnoz, ne-li vtina, zpochybuj,
jak me Bh ji znt udlosti, kter se jet nestaly, a toto je vede k tomu, e nemohou porozumt platnosti osudu. Avak
udlosti jet neproit jsou neproit pouze nmi. Bh nen svzn s asem nebo prostorem, protoe je Sm stvoil. Proto
jsou minulost, budoucnost a ptomnost pro Boha tot; pro Nj se vechno ji odehrlo a skonilo.
Ve Vesmr a doktor Einstein Lincoln Barnett vysvtluje, jak Teorie veobecn relativity vede k tomuto pochopen.
Podle nho me bt vesmr "obklopen v cel sv velikosti jen kosmickm intelektem."210 To, co Barnett nazv
"kosmick intelekt" je moudrost a vdom Boha, Kter pevauje nad celm vesmrem. Tak jak my snadno vidme zatek,
sted a konec pravtka a vechny jednotky mezi jimi jako celek, tak Bh zn as, jemu jsme podrobeni od zatku do
konce, jako jeden moment. Lid zavaj incidenty jen, kdy nastane jejich as, aby byli svdky osudu, kter pro N Bh
stvoil.
Je dleit zvit pekroucen porozumn osudu spolenosti. Toto pekroucen pesvden pedstavuje povriv
vra, e Bh uril "osud" pro kadho lovka, ale nkdy mohou lid tento osud zmnit. Napklad hovoc o nemocnm,
co unikl smrti, in lid povriv prohlen jako, "Porazil svj osud." Jene nikdo nen schopen zmnit svj osud. Osob,
kter unikla smrti, nebylo souzeno tehdy zemt. A opt je osudem tchto lid se klamat tvrzenm, "Porazil jsem svj osud"
a uchovvat si tuto mysl.
Osud je vn vdom Boha. A pro Boha, Kter zn cel as jako jedin moment a Kdo obkliuje cel as a prostor,
je vechno rozhodnuto a skoneno v tomto osudu.
Tak chpeme z toho, co je vypravovno Kornem, e as je pro Boha jedno: nkter udlosti, co se nm jev v
budoucnosti jsou v Kornu vypravovan zpsobem, jak kdyby se staly u velmi dvno. Kupkladu vere, kter popisuj
soud, kter maj lid podstoupit Bohu na vnosti, jsou vypravovny jako udlosti, co se pihodily velmi dvno:
A je zatroubeno na pozoun poprv a jsou zasaeni vichni, kdo na nebesch a na zemi jsou, krom tch,
kter Bh chce uetit. A potom je zatroubeno podruh, a hle, vstanou vichni a rozhl se. A rozz se
zem svtlem Pna svho a rozloena jest kniha; a pedveden jsou proroci a svdkov a je rozsouzeno
mezi nimi podle pravdy a nen jim ukivdno. Due kad obdr v me pln odmnu za to, co konala; a
On zn nejlpe, co lid in. A jsou hnni ti, kdo nevili, do pekla po skupinch, a a tam pijdou,
otevou se jeho brny a jeho strci se zeptaj: Co k vm nepili poslov z vs vzel, sdlujce vm
znamen Pna vaeho a varujce vs ped setknm s tmto vam dnem? I odvt: Ba ano! a uskuten
se nad nevcmi vrok trestu. A je jim eeno: Vstupte do bran pekla, v nm nesmrteln budete! A
jak hnusn bude tulek zpupnch!..." (Sra az-Zumar: 68-73)
Jin vere k tomuto pedmtu jsou:
A kad due se dostavila majc s sebou prvodce a svdka jednoho. (Sra Qaf: 21)
A nebe se rozpolt take zeje onoho dne. (Sra al-Haqqa: 16)
A odmnil je za to, co vytrpli, zahradou rajskou a odvy z hedvb; tam na podukch odpovajc
nespatili tam ani slunce r, ani mrz spalujc (Sra al-Insan, 12-13)
A peklo je msto pedveden tomu, (kadmu) kdo vid. (Sra an-Nazi'at, 36)
Dnes vak se nevcm posmvali ti, kdo vili, (Sra al-Mutaffifin, 34)
A provinil spatili ohe pekeln a usoudili, e do budou svreni a nenaleznou z nho niku. (Sra alKahf, 53)
Jak vidno, phody, kter se odehraj po na smrti (z naeho pohledu) jsou vypravovny v Kornu jako ji proit
minul udlosti. Bh nen vzn relativnm asovm rmcem, v nm jsme my uvznni. Bh chtl tyto vci ve vnosti:
lid je ji provedli a vechny tyto udlosti byly proit a skonen. V ne uvedenm veri je sdleno, e kad udlost,
velk nebo mal, je s vdomm Boha a zaznamenan v knize:
A a v jakmkoliv bude postaven a a cokoliv bude z Kornu sti a a cokoliv budete z in dlat, My
svdky vaimi budeme, kdy to budete podnikat a neunikne Pnu tvmu ani vha zrnka prachu na zemi
a na nebi, ba ani nic menho i vtho - ani by to bylo zapsno v Psmu zjevnm. Nikoliv, ptel Bo
vru nemus mt strach dn, a nebudou zarmouceni (Sra Jnus: 61)
Obava materialist
Fakta debatovan v tto kapitole, jmenovit pravda lec v pozad hmoty, vnosti a nekonena, jsou vru nebvale
jasn. Jak dve vyjdeno, toto je sotva njak druh filosofie nebo zpsob mylen, nbr krystalicky jasn vdeck
pravdy, nemon poprat. K tomuto tmatu racionln a logick dkaz nepipout jin alternativy: Pro ns je vesmrse
v hmotou, kter ho tvo a se vemi lidmi, co v nm ijjen iluzorn celek, sbrka vnmn, kter provme v naich
myslch a jejich pvodn realitu nememe pmo kontaktovat.
Materialist maj velk problm tomu porozumtnapklad, kdy se vrtme k ukzce s Politzerovm autobusem.
Akoli Politzer technicky vdl, e neme vystoupit ze svch dojm, mohl to uznat jen pro urit ppady. Pro nj se
udlosti odehrvaj v mozku, dokud nedojde ke srce s autobusem, potom udlosti z mozku prchnou a zaujmou fyzickou
skutenost. V tomto bod je logick chyba velice jasn: Politzer se dopustil stejn chyby jako materialista Samuel
Johnson, kter pravil, "Zashnu kmen, bol mne noha, proto existuje." Politzer nedovedl pochopit, e vlastn ok po
zasaen autobusem je tak pouh dojem.
Jednm podprahovm dvodem, pro materialist nemohou porozumt, je jejich strach z dsledku, jemu by museli
Harun Yahya
elit, kdyby to pochopili. Lincoln Barnett nm k o strachu a nejistot, kterou dokonce "kritika" tohoto pedmtu
vyvolv u materialistickch vdc:
Spolu s filosofickm omezenm veker objektivn reality na stnov svt vnmn, si vdci uvdomuj znepokojiv omezen
lidskch smysl.211
Jakkoli odkaz na skutenost, e nememe doshnout pmho kontaktu s pvodn hmotou a e as je dojem,
vyvolv ohromn strach u materialisty, nebo to jsou jedin pedstavy, na co spolh jako na absolutn. V jistm smyslu si
tyto bere za modly k uctvn; protoe si mysl, e byl stvoen hmotou a asem, skrze evoluci.
Pokud si mysl, e se neme dostat k podstat vesmru, v nm ije, ani svta, vlastnho tla, jinch lid, jinch
materialistickch filosof, jejich mylenkami je ovlivnnzktka k niemuct se pemoen hrzou toho veho. Ve,
na em je zvisl a v co v nhle miz. Ct zoufalstv, kter bude v podstat zakouet o Soudnm dni v jeho pravm
smyslu jak je popsno ve veri "A tehdy se vydaj nevc na milost Bohu a ztrat se od nich to, co si liv vymyslili."
(Sra an-Nahl: 87)
Odtud se tedy materialista sna pesvdit sm sebe, e doopravdy konfrontuje vnj, pvodn hmotu a tvo "dkaz."
Uhod pst o ze, nakopv kameny, ki a je. Ale od skutenosti neme nikdy utct.
Tak jako materialist chtj vymazat tuto realitu ze sv mysli, tak tak chtj, aby ji odloili ostatn lid. Uvdomuj si,
e pokud by se prav povaha hmoty stala lidem obecn znmou, primitivnost jejich vlastn filosofie a ignorance jejich
pohledu na svt by byla najednou odhalen pro kadho k vidn. Nezstala by podstata, na n by mohli racionalizovat
svoje hlediska. Tyto obavy vysvtluj, pro jsou tak rozruen zde sdlovanmi fakty.
Bh stanovuje, e obavy nevcch budou na vnosti zesleny. O Soudnm dnu budou osloveni takto:
V den, kdy je vechny shromdme, ekneme tm, kdo byli modlosluebnky: Kde jsou ti, kter jste k
Bohu pidruovali a je jste si vymyslili? (Sra al-An'am: 22)
Na Vnosti budou nevc svdky, jak je jejich majetky, dti a blzc ptel opoutj a miz. Pedstrali, e jsou
v kontaktu se svmi originly na svt a lichotili si jako partnei s Bohem. Bh prohlauje tento fakt ve veri "Pohle,
jak sami proti sob lou a jak je opustili ti, kter si vymyslili." (Sra al-An'am: 24)
Zisk vcch
Tyto skutenostie hmota nen absolutn a e as je dojemznekliduj materialisty, ale pro prav vc je opak
pravdou. Lid s vrou v Boha se raduj, e vnmali tajemstv za hmotou, protoe tato realita je kl ke kad otzce. S tmto
jsou vechny zhady odemeny a jeden me snadno pochopit mnoho tmat, kterm bylo dve tko rozumt.
Jak eeno dve, tmata smrti, Rje, Pekla, Vnosti a zmn dimenz budou pochopena. Dleit otzky jako, "Kde je
Bh?," "Co existovalo ped Bohem?," "Kdo stvoil Boha?" "Jak dlouho bude trvat pobyt v hrob?" "Kde jsou Rj a Peklo?"
a "Existuj nyn Rj a Peklo?" budou snadno zodpovzeny. Jakmile je pochopeno, e Bh stvoil cel vesmr z nieho,
potom otzky "Kdy?" a "Kde?" ztrat smysl, protoe nebude zbvat dn as ani prostor. Kdy je porozumno
nekonenosti, lze pochopit, e Peklo, Rj a Zem jsou stejn msta. Je-li pochopena vnost, bude pochopeno, e vecko se
odehrv v jedinm okamiku: Nic nen teba oekvat, a as nemj, protoe vecko se u stalo a skonilo.
Je-li toto pochopeno, svt se stv Rjem pro kadho vcho. Vechny stresujc materiln obavy, starosti a strachy
zmiz. Osoba pochop, e cel vesmr m jednoho jedinho Panovnka, e On tvo cel fyzick svt jak si peje a e ve,
co mus udlat je obrtit se k Nmu. Pak se cele podd Bohu "aby Mu byl oddanm sluebnkem". (Sra Al 'Imran: 35)
Pochopit toto tajemstv je nejvt vhra na svt.
S tmto tajemstvm je odhalena jin velice dleit skutenost zmiovan v Kornu: fakt, e "Bh je ble lovku
ne jeho tepna krn." (Sra Qaf: 16) Jak kad v, krn tepna je uvnit v tle. Co me bt osob bli ne jeho nitro?
Tuto situaci lze snadno vysvtlit faktem, e se nememe dostat ze sv mysli. Tento ver me bt mnohem lpe pochopen
porozumnm tomuto tajemstv.
Toto je hol pravda. Mlo by bt pevn stanoveno, e neexistuje jin pomocnk a poskytovatel pro lovka ne Bh.
Nic nen absolutn, jen Bh; On je jedinou absolutn bytost, u Kter me jeden hledat toit, prosit o pomoc a potat s
odmnou.
Kamkoli se obrtme, vude je tv Bo
Adnan Oktar 901
POZNMKY
1. Cliff, Conner, "Evoluce vs. kreacionismus: Na obranu vdeckho mylen",
International Socialist Review (msn asopiseck dodatek k Militant),
listopad 1980.
2. Ali Demirsoy, Kalitim ve Evrim (Ddinost a evoluce), Ankara: Meteksan
Publishing Co., 1984, str. 61.
3. Michael J. Behe, Darwinova ern skka, New York: Free Press, 1996, str.
232-233.
4. Richard Dawkins, Slep hodin, London: W. W. Norton, 1986, str. 159.
5. Jonathan Wells, Ikony evoluce: Vda nebo mtus? Pro vtina toho co
ume o evoluci je patn, Regnery Publishing, 2000, str. 235-236
6. Dan Graves, Vda vry: tyicet osm ivotopis historickch vdc a jejich
kesansk vra, Grand Rapids, MI, Kregel Resources.
7. Vda, filosofie a nboenstv: Symposium, 1941, CH.13.
8. Max Planck, Kam jde vda?,
www.websophia.com/aphorisms/science.html.
9. H. S. Lipson, "Pohled fyzika na Darwinovu teorii", Evolun trendy u rostlin,
sv 2, . 1, 1988, str. 6.
10. A Darwin piel s tvrzenm, e jeho teorie je zcela nezvisl na t
Lamarckov, postupn zaal spolhat na Lamarckova tvrzen. Hlavn 6. a 7.
vydn O pvodu druh je pln pklad Lamarckovy "ddinosti zskanch
znak". Viz Benjamin Farrington, Co Darwin opravdu ekl, New York:
Schocken Books, 1966, str. 64.
11. Michael Ruse, "Nedoslovn antievoluce", AAAS Symposium: "Nov
Antievolucionismus," 13.nora 1993, Boston, MA.
12. Steven M. Stanley, Makroevoluce: Vzory a proces, San Francisco: W. H.
Freeman and Co. 1979, str. 35, 159.
13. Colin Patterson, "Kladistiky", Rozhovor s Brianem Leekem, Peterem
Franzem, 4.bezna 1982, BBC.
14. Jonathan Wells, Ikony evoluce: Vda nebo mtus? Pro je mnoho z toho co
ume o evoluci patn, Regnery Publishing, 2000, str. 141-151
15. Jerry Coyne, "Ne jen ern a bl ", recenze Michael Majerusova
Melanismu: Evoluce v akci, Nature, 396 (1988), str. 35-36
16. Stephen Jay Gould, "Nvrat nadjnch per", Natural History, sv.86,
ervenec-srpen 1977, str. 28.
17. Charles Darwin, O pvodu druh: Faksimile prvnho vydn, Harvard
University Press, 1964, str. 189.
18. Tamt, str. 177.
19. B. G. Ranganathan, Pvody?, Pennsylvania: The Banner Of Truth Trust,
1988.
20. Warren Weaver, "Genetick inky atomovho zen", Science, sv. 123,
29.ervna 1956, str. 1159.
21. Gordon R. Taylor, Celk evolun zhada, New York: Harper & Row, 1983,
str. 48.
22. Michael Pitman, Adam a evoluce, London: River Publishing, 1984, str. 70.
23. Charles Darwin, O pvodu druh: Faksimile prvnho vydn, Harvard
University Press, 1964, str. 179.
24. Charles Darwin, O pvodu druh, Oxford University Press, New York,
1998, str. 140, 141, 227.
25. Derek V. Ager, "Povaha fosilnho zznamu", Zprvy britsk geologick
asociace, sv 87, 1976, str. 133.
26. Mark Czarnecki, "Obrozen kreacionistick kov vpravy", MacLean's,
19.ledna 1981, str. 56.
27. R. Wesson, Za prodnm vbrem, MIT Press, Cambridge, MA, 1991, str.
45
28. David Raup, "Konflikty mezi Darwinem a paleontologi", Bulletin, Field
Museum of Natural History, sv 50, leden 1979, str. 24.
29. Richard Monastersky, "Zhady orientu", Discover, duben 1993, str. 40.
30. Richard Fortey, "Kambrijsk exploze explodovala?", Science, sv 293,
5529, 20.ervence 2001, str. 438-439.
31. Tamt.
32. Richard Dawkins, Slep hodin, London: W. W. Norton 1986, str. 229.
33. Douglas J. Futuyma, Vda ped soudem, New York: Pantheon Books, 1983,
str. 197.
34. Charles Darwin, O pvodu druh: Faksimile prvnho vydn, Harvard
University Press, 1964, str. 302.
35. Stefan Bengston, Nature, sv. 345, 1990, str. 765.
Harun Yahya
192. Lincoln Barnett, Vesmr a doktor Einstein, William Sloane Associate, New
York, 1948, str. 20.
193. Orhan Hancerlioglu, Dusunce Tarihi (Historie mylen), Istanbul: Remzi
Bookstore, 6.edice, z 1995, str. 447.
194. V.I.Lenin, Materialismus a empirokritika, Progress Publishers, Moscow,
1970, str. 14.
195. Bertrand Russell, Abeceda relativity, George Allen and Unwin, London,
1964, str. 161-162.
196. R.L.Gregory, Oko a mozek: Psychologie vidn, Oxford University Press
Inc. New York, 1990, str. 9.
197. Ken Wilber, Holografick paradigma a jin paradoxy, str.20
198. George Politzer, Principes Fondamentaux de Philosophie, Editions
Sociales, Paris 1954, str. 53.
199. Orhan Hancerlioglu, Dusunce Tarihi (Historie mylen), Istanbul: Remzi
Bookstore, 6.edice, z 1995, str. 261.
200. George Politzer, Principes Fondamentaux de Philosophie, Editions
Sociales, Paris 1954, str. 65.
201. Paul Davies, Tanr ve Yeni Fizik, (Bh a nov fyzika), peloeno Murat
Temelli, Im Publishing, Istanbul 1995, str. 180-181.
202. Rennan Pekunlu, "Aldatmacanin Evrimsizligi", (Neevoluce klamu), Bilim
ve Utopya, prosinec 1998 (V.I.Lenin, Materialismus a empirokritika, Progress
Publishers, Moscow, 1970, str. 334-335).
203. Alaettin Senel, "Evrim Aldatmacasi mi?, Devrin Aldatmacasi mi?",
(Evolun klam nebo klam epochy?), Bilim ve Utopya, prosinec 1998.
204. Imam Rabbani Hz. Mektuplari (Dopisy Rabbaniho), sv.II, 357, Dopis,
str.163.
205. Francois Jacob, Le Jeu des Possibles, University of Washington Press,
1982, str.111.
206. Lincoln Barnett, Vesmr a doktor Einstein, William Sloane Associate, New
York, 1948, str. 52-53.
207. Tamt., str. 17.
208. Tamt., str. 58.
209. Paul Strathern, Velk mylenka: Einstein a relativita, Arrow Books, 1997,
str. 57.
210. Lincoln Barnett, Vesmr a doktor Einstein, William Sloane Associate, New
York, 1948, str. 84.
211. Tamt., str. 17-18.