Folie

1
MATEMATIKA 1
pednejc: Jan Picek
KAP, tel. 485352290, budova H
konzul. hodiny:t 9:30-11:00
e-mail: jan.picek@tul.cz
cvic: Cvrek, Kopal, Peliknov, Zedek
Matematika I TUL, ZS 2008/09
2
Poadavek na udlen zpotu:
V prbhu semestru budou znalosti provovny testy
(2) z probran ltky. Termn kadho testu bude
dopedu oznmen cvicm. Pro udlen zpotu je
nutn zskat alespo polovin poet bod z ka-
dho testu.
3
Poadavky ke zkouce:
Znalost een loh, vyloench pojm a jejich vlast-
nost v rozsahu danm pehledem pednek.
4
Literatura:
NEKVINDA M. Matematika. st 1. Liberec,
Technick univerzita v Liberci, 2001.
NEKVINDA M., VILD J. Matematick oky 1.
Liberec, Technick univerzita v Liberc, 2006.
BITTNEROV, D., PLAKOV G. Louskek.
st 1, Diferenciln poet funkc jedn reln
promnn. Liberec, Technick univerzita v Li-
berci, 2005.
5
HRUB D., KUBT J. Matematika pro gym-
nzia : diferenciln a integrln poet. Praha,
Prometheus, 2004.
KADEBEK J. Zklady matematiky : Studijn
texty pro distann bakalsk studium - textiln
marketing. Liberec, Technick univerzita v Li-
berci, 1999.
REKTORYS K. Pehled uit matematiky. Praha,
Prometheus, 2000.
6
Funkce: Reln funkce f reln promnn x se na-
zv zobrazen f : A B, kde A R, B = R,
to je takov zobrazen f, kter piazuje kadmu
relnmu slu x A R prv jedno reln slo
y A = R.
Denin obor: Mnoina vech hodnot A, jich na-
bv promnn x. Znaen: D
f
= A, D(f) = A.
7
y B = R.
f
= A, D(f) = A.
8
y A = R.
f
= A, D(f) = A.
9
slo y B piazen funkc f slu x se nazv
(funkn) hodnota funkce f v bod x a zna se
y = f(x)
Obor hodnot: Mnoina vech funknch hodnot y =
f(x) funkce f. Znaen: H
f
, H(f).
Graf funkce: Mnoina vech bod ( v rovin sou-
stavy pravohlch souadnic Oxy ), pro jejich sou-
adnice [x, y] plat: x D
f
a y = f(x) je tomuto
x piazen funkn hodnota funkce f.
10
slo y B piazen funkc f slu x se nazv
(funkn) hodnota funkce f v bod x a zna se
y = f(x)
Obor hodnot: Mnoina vech funknch hodnot y =
f(x) funkce f. Znaen: H
f
, H(f).
Graf funkce: Mnoina vech bod ( v rovin sou-
stavy pravohlch souadnic Oxy ), pro jejich sou-
adnice [x, y] plat: x D
f
a y = f(x) je tomuto
x piazen funkn hodnota funkce f.
11
Zadn funkce:
1. Vtem
2. Analytick vyjden - vzorcem
3. Grack zadn
12
Funkce f je rostouc:
x
1
, x
2
D
f
: x
1
< x
2
f(x
1
) < f(x
2
)
Funkce f je klesajc:
x
1
, x
2
D
f
: x
1
< x
2
f(x
1
) > f(x
2
)
13
Funkce f je neklesajc:
x
1
, x
2
D
f
: x
1
< x
2
f(x
1
) f(x
2
)
Funkce f je nerostouc:
x
1
, x
2
D
f
: x
1
< x
2
f(x
1
) f(x
2
)
14
Funkce f je sud:
x D
f
: x D
f
f(x) = f(x)
Funkce f je lich:
x D
f
: x D
f
f(x) = f(x)
Funkce f je periodick: p = 0
x D
f
: x p D
f
f(x) = f(x p)
15
Funkce f je prost funkce, prv kdy pro ni plat
x
1
, x
2
D
f
: x
1
= x
2
f(x
1
) = f(x
2
)
16
Funkce f je prost funkce, prv kdy pro ni plat
x
1
, x
2
D
f
: x
1
= x
2
f(x
1
) = f(x
2
)
Pro kadou prostou funkci
f : x y = f(x), x D
f
existuje prv jedna inverzn funkce:
f
1
: y = f(x) x = f
1
(y), y D
f
1
= H
f
obvykle
f
1
: y = f
1
(x), x D
f
1
= H
f
17
Funkc sloenou z funkc
g : u = g(x), f : y = f(u),
je spluj podmnku H
g
D
f
, kde H
g
= se
nazv funkce h : y = h(x), pro kterou plat
a) D
h
= D
g
b) h(x) = f(g(x)) pro kad x D
h
= D(g).
18
PEHLED ELEMENTRNCH FUNKC
19
Linern funkce
f : y = ax + b, kde a, b R
Grafem kad linern funkce je pmka.
a = 0 konstantn funkce
a = 0, b = 0 pm mra
20
Kvadratick funkce
f : y = ax
2
+ bx + c, kde a, b, c R, a = 0,
D
f
= R
Grafem je parabola.
Vrchol paraboly:
V = [x
0
, y
0
] =
_
b
2a
, c
b
2
4a
_
21
Linern lomen funkce
f : y =
ax + b
cx + d
, kde a, b, c, d R, c = 0,
bc ad = 0, D
f
= R
_
d
c
_
Lze pepsat na
y =
k
x x
0
+ y
0
22
Grafem je rovnoos hyperbola.
S = [x
0
, y
0
] =
_
d
c
,
a
c
_
a k =
1
c
2
(bc ad)
23
Mocninn funkce (s pirozenm mocnitelem)
f : y = x
n
, n N,
D
f
= R
n = 0 pmka
n > 1 parabola n-tho stupn
24
Mocninn funkce (se zpornm celm mocnitelem)
f : y = x
n
, n N,
D
f
= R {0}
Grafem je hyperbola.
25
Exponenciln funkce
f : y = a
x
, kde a > 0, a = 1,
D
f
= R
Grafem je exponenciln kivka neboli exponencila.
26
Logaritmick funkce
f : y = log
a
x, kde a > 0, a = 1,
D
f
= (0, +)
Grafem je logaritmick kivka.
27
Goniometrick funkce
sinus y = sin x
kosinus y = cos x
tangens y = tgx
kotangens y = cotgx
28
29
30
31
32
Inverzn funkce - cyklometrick: arcsin, arcos,
arctg, arccotg
33
34
Limita funkce:
Okol bodu: Nech a R, (0, ). Okolm bodu
a s polomrem rozumme mnoinu
{x R; |x a| < } = (a , a + )
35
Limita funkce:
Okol bodu: Nech a R, (0, ). Okolm
bodu a s polomrem rozumme mnoinu
{x R; |x a| < } = (a , a + )
36
Je-li a R, M R a existuje-li okol bodu a,
kter je podmoinou mnoiny M, kme, e a je
vnitn bod mnoiny M.
Je-li a R, M R a obsahuje-li kad okol bodu
a njak bod mnoiny M a njak bod nepatc do
mnoiny M, ekneme, e a je hranin bod mnoiny
M.
37
ekneme, e funkce f m v bod a limitu b, jestlie
ke kadmu okol V bodu b existuje okol U bodu a
takov, e pro vechna x U, x = a, je f(x) V
Funkce m v danm bod nejve jednu limitu.
Peme
lim
xa
f(x) = b
38
39
Je-li lim
xa
f(x) = b a lim
xa
g(x) = c, pak
lim
xa
(f(x) + g(x)) = b + c
lim
xa
(f(x) g(x)) = b c
lim
xa
(f(x)g(x)) = bc
lim
xa
(f(x)/g(x)) = b/c, c = 0
40
Je-li lim
xa
f(x) = 0 a je-li funkce g omezen a
existuje-li okol U bodu a takov, e U {a}
D(g), pak
lim
xa
(f(x)g(x)) = 0
Je-li f elementrn funkce a je-li a vnitn bod mno-
iny D(f), pak
lim
xa
f(x) = f(a)
41
Nevlastn limita funkce:
Nevlastn body: , .
Pedpokldejme, e s R. Pak s okol bodu
, resp. se denuje jako interval (, s),
resp. (s, )
Peme
lim
xa
f(x) =
42
Denice limity a nevlastn limity funkce v nevlast-
nm bod: roli bodu a pevezme nevlastn bod.
Peme nap.
lim
x
f(x) = b
43
44
Jednostrann limity: ekneme, e funkce f m
v bod a limitu zleva b, jestlie ke kadmu okol
V bodu b existuje okol U bodu a takov, e pro
vechna x U, x < a, je f(x) V
ekneme, e funkce f m v bod a limitu zprava
b, jestlie ke kadmu okol V bodu b existuje okol
U bodu a takov, e pro vechna x U, x > a,
je f(x) V
45
46
47
Peme
lim
xa
f(x) = b, lim
xa
+
f(x) = b
Plat lim
xa
f(x) = b, prv kdy
lim
xa
f(x) = b a lim
xa
+
f(x) = b
48
Derivace funkce:
pedstava: smrnice teny, okamit hodnota n-
jak veliiny
49
tena paraboly v bod [1,1]
50
Drha s(t) pmoarho pohybu auta v ase t.
51
Matematicky: Existuje-li limita
lim
h0
f(x + h) f(x)
h
ekneme, e dan funkce m v bod x derivaci.
Zname y
(x) nebo f
(x).
52
Nech funkce g(x) je denovan v uritm okol
bodu c, s vyjmkou bodu c samotnho. ekneme,
e m v bod c limitu C, jestlie ke kadmu slu
> 0 lze najt takov slo > 0, e
|x c| < (x = c) = |g(x) C| < .
lim
xc
g(x) = C
53
Derivace zkladnch funkc:
(konst)
= 0, x R
(x
n
)
= n
_
x
n1
_
, x R, n N
_
x
k
_
= k
_
x
k1
_
, x R {0}, k Z
(x
r
)
= r
_
x
r1
_
, x (0, ), r R
(e
x
)
= e
x
, x R
(a
x
)
= a
x
ln(a), x R, a > 1, a = 1
54
(ln(x))
=
1
x
, x (0, )
(log
a
(x))
=
1
xln(a)
, x (0, ), a > 1, a = 1
(sin(x))
= cos(x), x R
(cos(x))
= sin(x), x R
(tg(x))
=
1
cos
2
(x)
, x =
2
,
3
2
,
5
2
, . . .
(cotg(x))
=
1
sin
2
(x)
, x = 0, , 2, . . .
55
(arcsin(x))
=
1
1x
2
, x (1, 1)
(arccos(x))
=
1
1x
2
, x (1, 1)
(arctg(x))
=
1
1+x
2
, x R
(arcccotg(x))
=
1
1+x
2
, x R
56
Vta o derivaci soutu, rozdlu, souinu a
podlu funkc:
Jestlie funkce f, g maj ma mnoine M derivace
f
, g
, pak na tto mnoine maj derivace i funkce

f + g, f g, fg, cf, kde c R je konstanta a
pro g = 0 i funkce
f
g
, piem plat
(f + g)
= f
+ g
(f g)
= f

57
(fg)
= f
g + fg
(cf)
= cf
_
f
g
_
=
f
g fg
g
2
, g = 0
58
Vta o derivaci sloen funkce:
Jestlie funkce g : u = g(x) m ma mnoine M
1
derivaci g
: u
= g
(x) a funkce f : y = f(u)

m na mnoin M
2
=H(g) derivaci f
: y
= f
(u),
pak sloen funkce h : y = h(x) = f(g(x)) m na
mnoin M
1
derivaci h
: y
= h
(x) = [f(g(x))]
,
piem plat
h
(x) = f
(u) g
(x)
59
Uit derivace:
1. Konstrukce teny ke kivce y = f(x) v bod x
0
.
2. Analza prbhu funkce.
3. Vpoet limit.
60
ad 1)
Je dna kivka y = f(x) a bod [x
0
, y
0
] (nebo je
ho teba ze souvislost urit)
Najdi derivaci y
funkce y = f(x).
Uri y
(x
0
)
Polo k = y
(x
0
) smrnice teny (y = kx+q)
Uri hodnotu q: q = y
0
k x
0
Zapi rovnici teny
61
ad 2)
O funkci f(x) ekneme, e je rostouc, resp. klesajc
v intervalu J, jestlie pro libovoln body c, d z
tohoto intervalu plat
d > c = f(d) > f(c)
resp.
d > c = f(d) < f(c)
62
ekneme, e funkce f(x) m v bod a maximum,
resp. minimum na intervalu J (tzv. absolutn i glo-
bln maximum, resp. minimum), jestlie pro vechna
x z intervalu J plat
f(x) f(a),
resp.
f(x) f(a)
63
64
Okol bodu: Nech a R, (0, ). Okolm bodu
a s polomrem rozumme mnoinu
{x R; |x a| < } = (a , a + )
65
ekneme, e funkce f(x) je v bod x = c rostouc,
jestlie pro vechna x = c z uritho (dostaten
malho) okol bodu c plat
x > c = f(x) > f(c)
a zrove
x < c = f(x) < f(c)
66
Funkce f(x) je v bod x = c klesajc, jestlie pro
vechna x = c z uritho (dostaten malho) okol
bodu c plat
x > c = f(x) < f(c)
a zrove
x < c = f(x) > f(c)
67
68
ekneme, e funkce f(x) m v bod c ostr lo-
kln (=mstn) maximum, resp. ostr lokln mi-
nimum, jestlie v uritm (dostaten malm) okol
bodu c plat
x = c = f(x) < f(c),
resp.
x = c = f(x) > f(c)
69
70
M-li funkce f(x) v bod c derivaci, pak
f
(c) > 0 = funkce f(x) je v bod c rostouc

f
(c) < 0 = funkce f(x) je v bod c klesajc

M=li funkce f(x) v kadm bod intervalu J klad-
nou (resp. zpornou) derivaci, pak je na tomto in-
tervalu rostouc (resp. klesajc).
71
Urete intervaly monotnnosti funkce
f : y =
2x
x
2
+ 1
72
Nech funkce f(x) m v bod c derivaci f
(c) a
nech v tomto bod nabv loklnho extrmu (mi-
nimum i maximum), pak
f
(c) = 0.
Pozor opan tvrzen neplat - nap. y = x
3
. Body,
ve kterch f
= 0, se nazvaj stacionrn.
73
Nech funkce f(x) m v stacionrnm bod c i dru-
hou derivaci f
(c) Pak
Je-l f
(c) < 0 = f(x) m v bod c ostr lokln

maximum
a je-li f
(c) > 0 = f(x) m v bod c ostr

lokln minimum.
74
Asymptoty:
ekneme, e graf funkce f m asymptotu x = a,
jestlie m v bod a alespo jednu nevlastn jedno-
strannou limitu.
ekneme, e graf funkce f m asymptotu y =
ax + b, jestlie
lim
x
(f(x) ax b) = 0
nebo
lim
x
(f(x) ax b) = 0
75
Asymptoty:
Graf funkce f m asymptotu y = ax + b, prv
kdy
a = lim
x
f(x)
x
b = lim
x
(f(x) ax)
nebo
a = lim
x
f(x)
x
b = lim
x
(f(x) ax)
76
Vyetovn prbhu funkce:
1. Stanoven maximlnho deninho oboru, zji-
tn specickch vlastnost funkce.
2. Uren nulovch bod funkce a interval, kde je
funkce zporn a kladn.
3. Urme asymptoty grafu funkce.
4. Vpoet prvn derivace a uren stacionrnch
bod, uren bod, kde derivace nen denovna.
77
5. Uren interval monotnnosti, extrm (vpo-
et druh derivace).
6. Sestrojen grafu funkce.
78
79
ad 3)
LHospitalovo pravidlo:
Je-li lim
xa
f(x) = lim
xa
g(x) = 0 nebo
lim
xa
|f(x)| = lim
xa
|g(x)| =
a je-li
lim
xa
f
(x)
g
(x)
= b, pak lim
xa
f(x)
g(x)
= b.
80
Spojitost:
ekneme, e funkce f je v bod a spojit, jestlie ke
kadmu okol V bodu f(a) existuje okol U bodu
a takov, e pro vechna x U, je f(x) V .
Funkce f je spojit v bod a, prv kdy plat
lim
xa
f(x) = f(a)
81
Spojitost:
Funkce me bt spojit v bod a jen v tom ppad,
e je v a denovna.
M-li funkce f v bod a derivaci, pak je v bod a
spojit.
82
Integrln poet
Pojem integrovn je inverzn k pojmu derivovn:
je dna fukce f(x) a hledme funkci F(x) tak, aby
funkce f(x) byla jej derivac.
Denice: ekneme, e funkce F(x) je v intervalu
(a, b) primitivn funkc k funkci f(x), plat-li pro
vechna x (a, b)
F
(x) = f(x).
83
Integrln poet
Pojem integrovn je inverzn k pojmu derivovn:
je dna fukce f(x) a hledme funkci F(x) tak, aby
funkce f(x) byla jej derivac.
Denice: ekneme, e funkce F(x) je v intervalu
(a, b) primitivn funkc k funkci f(x), plat-li pro
vechna x (a, b)
F
(x) = f(x).
84
Existuje k dan funkci primitivn funkce, je urena
jednoznan, jak ji nalzt . . . ?
Vta: Nech funkce f(x) je spojit v (a, b). Pak k
n vdy existuje v tomto intervalu primitivn funkce.
Je jich dokonce nekonen mnoho. Je-li F(x) jed-
nou z nich, pak vechny ostatn jsou tvaru F(x)+C,
kde C je libovoln konstanta.
f(x) = cos(x), pak primitivn funkce jsou sin(x),
sin(x) + 3, sin(x) 10, ....
85
sin(x) + 3, sin(x) 10, ....
86
sin(x) + 3, sin(x) 10, ....
87
sin(x) + 3, sin(x) 10, ....
88
Denice: Mnoina vech primitivnch funkc k funkci
f(x) se nazv neurit integrl z tto funkce. Zna-
me
_
f(x)dx.
Je-li F(x) primitivn funkce, obyejn peme:
_
f(x)dx = F(x) + C
89
Integrace zkladnch funkc:
_
0 dx = c
_
dx = x + c
_
x
r
dx =
x
r+1
r+1
+ c, r = 1
_
1
x
dx = ln|x| + c
_
e
x
dx = e
x
+ c
_
a
x
dx =
a
x
lna
+ c, a > 0, a = 1
90
_
sin x dx = cos x + c
_
cos x dx = sin x + c
_
1
cos
2
x
dx = tg x + c
_
1
sin
2
x
dx = cotg x + c
_
1
1+x
2
dx = arctg x + c
91
Maj-li funkce f(x) a g(x) v intervalu (a, b) primi-
tivn funkce, pak
_
(f(x) g(x)) dx =
_
f(x)dx
_
g(x)dx
_
cf(x)dx = c
_
f(x)dx, c = konst.
92
Maj-li funkce f(x) a g(x) v intervalu (a, b) spojitou
derivaci, pak v (a, b) plat
_
f
(x)g(x)dx = f(x)g(x)
_
f(x)g
(x)dx
Integrovn per partes
Pklady:
_
xe
x
dx,
_
lnxdx,
93
Substitun metoda: Nech integrovan funkce m
tvar f(g(x))g
(x) na intervalu (a, b), piem funkce

g
(x) je spojit na (a, b) a funkce f(t) pro vechna

t = g(x), probh-li x interval (a, b). Pak pro x
(a, b) plat
_
f(g(x))g
(x)dx =
_
f(t)dt = F(t) + C,
Ve vsledku dosazujeme t = g(x).
Pomcka: g(x) = t, potom g
(x)dx = dt
94
Urit integrl:
95
Urit integrl:
_
b
a
f(x)dx
a - doln mez, b - horn mez integrlu, integran
obor [a, b], x integran promnn, f integrand (in-
tegrovan funkce).
Geometrick vznam uritho integrlu spojit ne-
zporn funkce f: je roven obsahu obrazce ohrani-
enho grafem funkce f, osou x a rovnobkami s
osou y vedenmi body a a b.
96
Nech f(x) je spojit funkce na intervalu [a, b]. Pak
uritm integrlem rozumme slo F(b)-F(a), kde
F(x) je libovoln primitivn funkce k f(x), tj
_
b
a
f(x)dx = F(b) F(a)
_

0
sin(x)dx =
_
cos(x)
_
0
=
= cos(x) (cos(x)) = 1 + 1 = 2
97
Pravidla pro potn:
Jsou-li funkce f(x) a g(x) spojit na intervalu [a, b],
pak
_
b
a
(f(x) g(x)) dx =
_
b
a
f(x)dx
_
b
a
g(x)dx
_
2
1
x
2
+ x
3
xdx =
_
2
1
x
2
dx +
_
2
1
x
3
dx
_
2
1
xdx
98
Pravidla pro potn:
Jsou-li funkce f(x) a g(x) spojit na intervalu [a, b],
pak
_
b
a
(f(x) g(x)) dx =
_
b
a
f(x)dx
_
b
a
g(x)dx
_
2
1
(x
2
+ x
3
x)dx =
_
2
1
x
2
dx +
_
2
1
x
3
dx
_
2
1
xdx
99
Pravidla pro potn:
_
b
a
cf(x)dx = c
_
b
a
f(x)dx, c = konst.
_
2
1
2x
2
dx = 2
_
2
1
x
2
dx
100
Pravidla pro potn:
_
b
a
cf(x)dx = c
_
b
a
f(x)dx, c = konst.
_
2
1
2x
2
dx = 2
_
2
1
x
2
dx
101
Pravidla pro potn:
Je-li c (a, b), pak
_
b
a
f(x)dx =
_
c
a
f(x)dx +
_
b
c
f(x)dx
_
2
0
sin(x)dx =
_
cos(x)
_
2
0
= 0
_
2
0
sin(x)dx =
_

0
sin(x)dx +
_
2
sin(x)dx
102
Pravidla pro potn:
Je-li c (a, b), pak
_
b
a
f(x)dx =
_
c
a
f(x)dx +
_
b
c
f(x)dx
_
2
0
sin(x)dx =
_
cos(x)
_
2
0
= 0
_
2
0
sin(x)dx =
_

0
sin(x)dx +
_
2
sin(x)dx
103
Pravidla pro potn:
Je-li c (a, b), pak
_
b
a
f(x)dx =
_
c
a
f(x)dx +
_
b
c
f(x)dx
_
2
0
sin(x)dx =
_
cos(x)
_
2
0
= 0
_
2
0
sin(x)dx =
_

0
sin(x)dx +
_
2
sin(x)dx
104
Metoda per partes
Maj-li funkce f(x) a g(x) v intervalu [a, b] spojitou
derivaci, pak plat
_
b
a
f
(x)g(x)dx = [f(x)g(x)]
b
a
_
b
a
f(x)g
(x)dx
Substitun metoda:
_
b
a
f(g(x))g
(x)dx =
_
g(b)
g(a)
f(t)dt
105
Aplikace:
1. Vpoet obsahu
- nezporn funkce f
- zporn funkce f
- obecn funkce f
- plocha omezen funkc f a g
106
Aplikace:
1. Vpoet obsahu
- nezporn funkce f
- zporn funkce f
- obecn funkce f
107
108
Aplikace:
1. Vpoet obsahu
- nezporn funkce f
- zporn funkce f
- obecn funkce f
109
110
Aplikace:
1. Vpoet obsahu
- nezporn funkce f
- zporn funkce f
- obecn funkce f
111
Aplikace:
1. Vpoet obsahu
- nezporn funkce f
- zporn funkce f
- obecn funkce f
- plocha omezen funkcemi f a g
112
113
Aplikace:
1. Vpoet obsahu
2. Objem rotanho tlesa, kter vznikne rotac ro-
vinnho obrazce ohranienho grafem funkce f, pm-
kami x = a a x = b a osou x:
V =
_
b
a
f
2
(x)dx

Folie

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Folie

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

1

, pak na tto mnoine maj derivace i funkce

Matematika I TUL, ZS 2008/09

(x) a funkce f : y = f(u)

(c) > 0 = funkce f(x) je v bod c rostouc

(c) < 0 = funkce f(x) je v bod c klesajc

(c) < 0 = f(x) m v bod c ostr lokln

(c) > 0 = f(x) m v bod c ostr

(x) na intervalu (a, b), piem funkce

(x) je spojit na (a, b) a funkce f(t) pro vechna

You might also like