Atlas Oblaku (Svet Kridel, 2001)

Atlas oblak
Petr Dvok
ilustrovan
Mgr.Petr Dvok Ilustrovan Atlas oblak Vznik a vskyt oblanch druh, jejich interpretace a souvislosti s poasm. Grafika, sazba psmem F_telecomRegCond, BritaTEEBol, fotografie a DTP: P.Dvok, vydavatelstv Kladno, bezen 2001 Vytiskla tiskrna Sehan, Kladno nkladem 3200 vtisk Vydn prvn
ILUSTROVAN
Atlas oblak
Pedmluva
Vzhled oblohy a celkov zjev oblak nm kaj mnoh o procesech, prv probhajcch v atmosfe nad naimi hlavami. asto nm oblaka, jejich tvar, vka, mnostv a dal ukazatele sdluj nejen diagnzu, ale i prognzu veobecnch meteorologickch dj. Pochopiteln, na pozorovn oblanosti nememe stavt serizn pedpov poas, ale jist sudek o jeho vvoji na nejbli hodiny nebo dokonce dny si vytvoit meme. Tato publikace si vak neklade za kol seznmit tene s vyhodnocenm prognzy poas podle oblak, i kdy se tohoto tmatu sten dotkne; hlavnm kolem je popis oblak, jejich sloen, vskytu a vlivu na poas. Kad druh oblaku m svj specifick zpsob vzniku a svj vvoj. Nkter druhy oblak se objevuj jen v urit sezn nebo v konkrtnm prosted, jako jsou velk poho, jezernat krajiny, pout, atd. Je tedy nasnad, e shromdn vech obrazovch podklad bylo pomrn zdlouhavou a podrobnou prac. Vme proto, e atlas se stane vtanou pomckou vem meteorologm a meteorologickm pozorovatelm, prodovdcm, pilotm, leteckm sportovcm a vem zjemcm o krsn tvary, ktermi oblaka bezesporu jsou.
ILUSTROVAN
Atlas oblak
Slovnk Atlasu oblak
Altocumulus Altostratus Arcus Calvus Capillatus Castellatus Cirrocumulus Cirrostratus Cirrus Complanatus Complexus Compositus Confertus Congestus Continuus Corrosus Costatus Crispum Cumulatus Cumuliformis Cumulogenitus Cumulonimbus Cumulus Densus Distortus Duplex Duplicatus Dynamicus Explicatus Falsus Fibratus Fibrosus Filosus Floccus Fractus Fractocumulus Fractonimbostratus Fractostratus Fumulus Glaciatus Globosus Glutinatus Granosus Humilis Implexus 4
vysok kupa vysok sloha oblouk hol vlasat cimbuovit asov kupa asov sloha asa zplotl sloit sloen svazkov mohutn souvisl rozleptan ebrovit zvoj temn nakupen kupovit kumulorod boukov kupa kupa hust zkroucen dvojit zdvojen pohybov rozprosten klamn vlknov vlknov vlknit vlokovit roztrhan roztrhan kupa roztrhan deov sloha roztrhan sloha kouov ledov kulovit spojit zrnit nzk, ploch spletit
Incertus Incus Laceratus Lacunaris Lenticularis Mammatus Multiplex Nebulosus Nimbostratus Nimbus Nivosus Nothus Opacus Orographicus Pectinatus Pileus Plumeus Praecipitans Radiatus Rectus Reticulatus Rimosus Simplex Sparteus Squamosus Stratocumulus Stratus Sulacatus Tesselatus Translucidus Turritus Uncinus Undulatus Velum Vertebratus Vesperalis Virga
neurit kovadlina roztrhan lagunovit okovit vemenovit mnohonsobn mln deov sloha deov oblak snn neprav hust, tmav pekkov rozruen epika, mln kapuce pit srkov paprsit rovn sov trhlinov jednoduch rozvtven upinov slohov kupa sloha zbrzdn dladicov prsvitn vovit hkovit vlnovit zvoj svtl obratlov veern pruhy
ILUSTROVAN
Vznik oblak
Atlas oblak
Vznik oblak Zemsk atmosfra obsahuje vedle ady jinch plyn tak vodn pru. Mnostv pry v jednotce objemu vzduchu zvis pedevm na teplot vzduchu; vzduch relativn chladnj obecn pojme mn vodn pry, ne vzduch teplej. Pokud tedy teplej vzduch obsahuje njak urit mnostv pry (men, ne jak je schopen pojmout) a dojde k jeho ochlazovn, me asem doshnout takov teploty, pi n se stv toto mnostv vodn pry prv maximln mon - vzduch se vodn prou nasytil. V t chvli pak dochz k pemn vodn pry na mikroskopick kapiky, kter jsou viditeln prv jako oblak. Akt pemny, kondenzace, je vak pomrn sloitm procesem, pi kterm hraj dleitou roli jet tzv. kondenzan jdra, obsaen v atmosfe. Samotn spojovn vodnch molekul pi kondenzaci je toti energeticky znan nronm djem, kter se ve skuten atmosfe prakticky nevyskytuje, protoe by muselo dochzet k nkolikansobnmu pesycen vzduchu vodn prou. Jak tedy kapiky oblaku vznikaj? V atmosfe se vznej pevn stice, tzv. aerosoly, kter mohou i nemus bt rozpustn ve vod. Tyto aerosoly jsou ovem stice velmi mal, o rozmrech mench ne tiscina milimetru. Nerozpustn stice maj takovou provitou strukturu sv hmoty, e do sebe dok vodu pojmout. V prech se utv dut vodn povrchy, nad nimi jsou pak energeticky vhodn 5
Ve vce kolem 10 km zan tropopauza a nad n stratosfra. Projevuje se zastavenm poklesu teploty vzduchu. Nad tropopauzou se oblaka objevuj ji jen zdka - bu jsou to vrcholy boukovch oblak, vlnov oblaky nebo tzv. non svtc oblaka, kter se vyskytuj ve vkch nad 15 km.
Vysok patro oblanosti

Prbh teploty vzduchu - linern
Prbh tlaku vzduchu - exponenciln
Ve vce 5,5 km je tlak vzduchu 500 hPa a teplota kolem -20C
Stedn patro oblanosti
Nzk patro oblanosti
Vertikln prez troposfrou ukazuje, jak se mn tlak a teplota vzduchu s vkou. Tlak vzduchu s rostouc vkou ubv exponenciln podle barometrick rovnice; v praxi si vystame s poznatkem, e kadch 5,5 km vky klesne tlak vzduchu zhruba na polovinu. Pi hladin moe se pohybuj obvykl hodnoty tlaku kolem 1000 - 1020 hPa, take ve vce 5500 m oekvejme tlak zhruba 500 hPa, ve vce 11000 m tlak 250 hPa. Jestlie poletme dopravnm proudovm letadlem v cestovn hladin 350 (10650 m), bude vn letadla tlak vzduchu piblin tvrtinov oproti hodnot u hladiny moe. Teplota kles tm rovnomrn a linern. Ve vce kolem 10 km je prakticky stle na hodnot kolem -57C.
ILUSTROVAN
Atlas oblak
pomry k vzn dal vody a k nrstu kondenzace. Nerozpustn aerosoly mohou zpsobovat kondenzaci vodn pry tak pomoc elektrickho nboje, kter nesou. Rozpustn stice jsou nap. mosk soli, kter se dostaly mechanicky do vzduchu. Tyto roztoky prokazuj opt vhodnj podmnky k dal kondenzaci, ne kapiky ist vody. Vyjmenovali jsme dv zkladn podmnky, dleit pro vznik oblaku - proces ochlazovn vzduchu, vedouc a k jeho nasycen vodn prou, a ptomnost kondenzanch jader ve vzduchu. Pitom nen podstatn, zda ke vzniku oblaku dochz ve nad zemskm povrchem, napklad pi systematickm vstupu vzduchu vzhru a soubn s tm jeho ochlazovnm, anebo tsn pi zemskm povrchu, kdy je tmto oblakem mlha. Vstupnch pohyb vzduchu meme jmenovat nkolik: - termick konvekce je zpsobena nerovnomrnm prohvnm zemskho povrchu. Existuj tedy msta zaht vce, ne jejich okol, nad nimi za uritch pedpoklad me vzniknout samovoln pohyb vzduchu vzhru. Tmto pohybem se vystupujc vzduch dostv do hladin s nim tlakem, rozpn se a tm ochlazuje. Podrobnji se tomu bude vnovat kapitola o kupovit oblanosti. - mechanick vstup se tk proudn vzduchu pes horskou pekku. Ve sv podstat je vstup vzduchu podobn, jako 6
Druhy a klasifikace oblak, popis a vznik
Kupovit oblanost
Jednotliv termick stoupav proudy
Kupovit oblanost, tedy oblaka se znmkami vertiklnho vvoje, vznik vstupnm pohybem vzduchovch bublin, jakchsi komn relativn teplejho a tud lehho vzduchu. Pohybem vzhru se stoupajc vzduch dostv do hladin se stle nim atmosfrickm tlakem a dky tomu se rozpn. Tm se ochlazuje a tak v urit hladin, kter se nazv konvektivn kondenzan hladina, nastv kondenzace vodn pry a vznik oblaku.
Vznik oblak nucenm vstupem pes horskou pekku - je-li vzduch dostaten vlhk a postupuje-li vzduchov hmota pes vysok hory, je nucena podl jejich svah stoupat a tak dochz k nucenmu procesu jejho ochlazovn. V urit hladin, kter se nazv vstupn kondenzan hladina, dochz k nasycen vzduchu a ke kondenzaci pry, tedy ke vzniku oblaku. Stejnm zpsobem vznik i fhnov oblanost, kdy na nvtrn stran hor dochz k vypadvn srek, kter ze vzduchu odnej vlhkost, take po peklenut horskho hebene se v sestupujcm vzduchu oblanost rychle rozpout a vzduch se pi sestupu otepluje rychleji, ne pi vstupu na pedn stran hor. V zvt takovho poho je za tchto podmnek vyjasnn obloha, vtrno a podstatn se oteplilo.
ILUSTROVAN
Atlas oblak
v pedchzejcm ppad, avak tento pohyb nen samovoln, nbr nucen - vane-li vtr kolmo na horsk heben a nedochz k jeho obtkn, je vzduch nucen hory petci. Bhem vstupu se opt ochlazuje. Podrobnosti budou uvedeny v kapitole o orografick oblanosti. - vstup na frontlnm rozhran lze pirovnat k vstupu vzduchu pes horskou pekku. Msto horskho hebene zde ale figuruje masa chladnjho vzduchu, po n vkluznm pohybem proud vzhru vzduch teplej. Bli popis bude v kapitole o systmech frontln oblanosti. - uspodan vstupn pohyby v oblastech niho tlaku vzduchu jsou zapinny tm, e do takov oblasti pitk z jejho okol vzduch a uvnit oblasti je nucen vystupovat nahoru. Rychlosti tchto vstupnch pohyb jsou mal, dov cm/s, ale zato plon znan rozshl. - vlnov pohyb proudn vzduchu vznik pi silnm vtru pes vraznj horsk heben pi spolupsoben dalch faktor. Nad hebenem a v periodicky se opakujcch vzdlenostech za nm vzduch stdav stoup a kles; na vzestupnch stech vln opt dochz k jeho ochlazovn. Podrobnosti uvede tak kapitola tkajc se orografick oblanosti.
Vstupn pohyb vzduchov hmoty na frontlnm rozhran
Frontln oblanost
Chladnj vzduchov hmota
Znzornn vzniku frontln oblanosti - teplej vzduchov hmota vyklouzv po frontln ploe zvolna vzhru a svm rozpnnm se ochlazuje, dokud nedojde ke kondenzaci vodn pry. Takto vznikaj zpravidla velmi rozshl oblan pole a oblanost znanch horizontlnch rozmr, kter je provzen i padajcmi srkami trvalho charakteru. Sklon frontln plochy je zde na obrzku pro nzornost zvten, v reln prod je tento sklon piblin 0,5 a 1.
Vlnov proudn pes hory
Vlnov oblaka Ac lenticularis
Rotorov oblaky
Vznik specifick oblanosti pi silnm proudn pes vraznou horskou pekku. Horsk heben by ml mt strmou zvtrnou stranu, rychlost vtru by mla pesahovat 10 - 15 m/s. Je douc stabiln vertikln teplotn gradient, take k vytven vlny dochz v podmnkch stedn Evropy hlavn na podzim a v zim. asto je vlnov situace spojena s fhnem, kdy na nvtrn stran hor je zataeno a pr, zatmco v zvt je oblanost protrhan, viditeln jsou rotorov oblaky nzko nad zem a stacionrn vlnov oblaky typu Ac. Vlnov oblaka se mohou vyskytovat v nkolika patrech nad sebou a periodicky se opakujc poloha oblak Ac lent me zasahovat a do velkch vzdlenost za pohom. Napklad vlna za Krunmi horami pi SZ vtru se projevuje jet vchodn od Prahy.
ILUSTROVAN
Atlas oblak
D r u h y a k l a si f i k a ce o b l a k Morfologickou klasifikaci oblak stanovuje formou doporuen Svtov meteorologick organizace (WMO). Podle n se oblaky dl na 10 zkladnch druh a k nim psluejc adu tvar, odrd a zvltnost. Krom toho u oblak urujeme stupe pokryt oblohy (tj. oblanost), vku zkladny, smr a rychlost tahu, jas a barvu. Podle vky, ve kter se oblaka vyskytuj, je dlme na oblaky vysokho, stednho a nzkho patra. Kad oblak je zaaditeln jen k jednomu druhu, avak tvary, odrdy a zvltnosti mohou pinleet k mnoha oblanm druhm. Piazujeme-li k oblaku jeho tvar, je mono piadit pouze jeden, take tvary jsou stejn jako druhy oblak vzjemn vlun. Zvltnosti se objevuj jen u nkterch oblak nebo mimo n, avak s nimi souvisejc. Definice oblaku podle Meteorologickho slovnku vkladovho a terminologickho je viditeln soustava stic vody nebo ledu v atmosfe. asto se nazv neodborn mrak nebo mrano. Oblak me obsahovat krom vodnch kapiek tak prach, pyly, antropogenn stice jako kou a jin exhalty. Jas oblaku znamen pomr mezi svtlem, kter na oblak dopad nap. ze slunce nebo msce, svtlem, kter oblakem projde a svtlem, kter se na oblanch sticch rozptl. Na oblak vak me dopadat i svtlo oblohy, kter je samo rozptlen, nebo svtlo z pozemskch zdroj, nap. z nonho osvtlenho 8
Vysok oblanost: cirrus, cirrostratus, cirrocumulus
Kondenzan pruhy za letadly
Vky 6 - 12 km Boukov cumulonimbus
Altocumulus
Vky 3 - 6 km Altostratus
Cumulus
Vky 1 - 3 km
Cumulus, stratocumulus
Vky 0 - 1,5 km
Stratus
Morfologick klasifikace oblak uruje 10 zkladnch druh: V nejvym pate, mezi zhruba 6 a 10 km nadmosk vky, se vyskytuj oblaka cirrus, cirrocumulus a cirrostratus. Ve stednm pate troposfry, tj. ve vce 3 - 6 km pak altocumulus a altostratus, v nzkm pate, do piblin 3 km vky, oblaka cumulus, stratocumulus, stratus a nimbostratus. Zvltnm ppadem je boukov cumulonimbus, jeho zkladna bv kolem 1000 - 2000 m nad zem a vrcholy vyrstaj v lt a do 12 - 16 km, v rovnkovch oblastech i ve.
ILUSTROVAN
Atlas oblak
msta. To samo o sob pispv jak k jasu oblaku, tak k jeho barv, kter je dopadajcm svtlem pmo ovlivnna. Typickm pkladem je barva oblaku, na nj dopad svtlo od zapadajcho slunce. Druhy oblak
Deset zkladnch druh oblak definuje nsledujc popis:

Cirrus (zkratka Ci) esk nzev je asa. Je to oblak vysokho patra atmosfry, tzn. vyskytuje se ve vkch kolem 6 - 10 km, asto na horn hranici troposfry, nkdy i ve stratosfe. Charakterizovn je jako vzjemn oddlen oblaky ve tvaru blch vlken, zkch pruh nebo ploek. Vdy je prsvitn pro slunen nebo msn svtlo, m hedvbn lesk a vzhled. Sloen je vhradn z ledovch krystalk, nebo se vyskytuje ve vrstvch atmosfry, kde je teplota vzduchu dov -30 a -60C. Nikdy z nho nevypadvaj srky, ale asto je pznakem blc se atmosfrick fronty. Nkdy se na obloze objevuje v centrln sti tlakov ve v nepatrnm mnostv. Vznik nejastji vstupnm pohybem teplejho vzduchu na frontlnm rozhran s chladnj vzduchovou hmotou, ale tak v hornch stech boukovho oblaku. Nkter literatura uvd, e me vznikat v centrlnch oblastech vysokho tlaku vzduchu jako dsledek interakce kosmickho zen s atmosfrickmi plyny. Neprav cirrus vznik i z antropogennch 9
Bohat oblanost v nkolika patrech. Na obrzku je poas po nonm pechodu studen fronty, kdy se bhem dopoledne za frontou oblanost protrhv a je pozorovateln vtina oblohy. Nejne le oblaka spodnho patra - stratocumulus a cumulus fractus; ve stednch vkch jsou oblaka altocumulus a nejve pak dk cirrovit oblanost, obohacen o kondenzan pruhy za letadly. Fakt, e se tyto kondenzan sledy udruj mnoho minut po peletu letadla svd o tom, e vzduch je dosti vlhk a heben vyho tlaku vzduchu za studenou frontou je nevrazn a brzy opt zeslbne, aby byl nsledovn dalm frontlnm systmem. Lze tedy pedpokldat, e zlepen poas za studenou frontou je pouze krtkodob.
Vzhled oblohy po pechodu tepl fronty - poas teplho sektoru. Pi zemi i ve vce panuje siln proudn, pinejc teplou vzduchovou hmotu. Pliv teplho vzduchu se projevuje cirrovitou oblanost, na n je pozorovateln tak vliv silnho vkovho vtru podle vlknitho tvaru cirr. Poas teplho sektoru tlakov ne je vdy zakoneno pechodem studen fronty, take z tohoto vzhledu oblohy meme oekvat brzk zhoren poas, v rmci nkolika hodin a jednoho dne.
ILUSTROVAN
Atlas oblak
produkt - za vhodnch podmnek vznikaj za letadly ve velkch vkch kondenzan pruhy, kter se bn nead k dnmu druhu oblaku, resp. jde o oblak uml. Po uplynut njak doby po svm vzniku nabvaj nkdy kondenzan pruhy cirrovitho vzhledu a maj i podobnou strukturu. Trvanlivost tchto pruh na obloze zvis zejmna na obsahu vzdun vlhkosti v pslunch hladinch, tj. mezi 7 12 km, kde jsou teploty -40 a 50C; obsahuje-li v tch vkch atmosfra jen mlo vlhkosti, ledov krystalky, z nich je kondenzan pruh sloen, se rychle odpauj a pruh zhy po svm vzniku miz. Uvd se, e kondenzan pruhy zstvaj na obloze maximln do 40 minut. Tento uml oblak vznik z vodn pry a kondenzanch jader, vychzejcch z turbn letadlovch motor. Vskyt oblaku Ci na obloze asto znamen pedzvst pibliujc se tepl fronty. Ke spolehlivj diagnze musme oblohu pozorovat del as, nkolik hodin, abychom urili, zda cirrovit oblanosti pibv i nikoliv. Jestlie m tvar prothlch vlken a hk, zprvu se objevuje sporadicky, ale postupn tato oblanost zakrv stle vt st oblohy a houstne, je velmi pravdpodobn piblen a pozdj pechod frontlnho rozhran. Hkovit a vlknit cirry jsou pznakem toho, e ve vysokch hladinch troposfry u dochz k plivu relativn teplejho vzduchu. Vzhledem k tomu, e inn odrej dopadajc slunen zen, zpsobuj pibvajc cirry sten 10
Cirrovit oblanost
Vzhled cirrovit oblanosti na snmku z meteorologick druice, snmanm v infraervenm (IR) oboru spektra. Na IR snmku se cirry jev jako jasn bl, protoe se nachzej ve vkch, kde je teplota vzduchu kolem -55C a vyzauj proto podstatn mn energie, ne napklad stedn a nzk oblanost nebo ne zemsk povrch, kter je tmav a skoro ern, zvlt v poutnch oblastech Sahary. Naopak na snmcch, pozench ve viditeln sti spektra jsou cirry spe nevrazn, transparentn a asto vbec nejsou patrn.
Cirrus je oblak bez vlastnho stnu, nebo m stn jen velice nepatrn. Pesto doke inn tlumit slunen zen a omezovat zejmna tepelnou energii.
ILUSTROVAN
Atlas oblak
utlumen slunenho svtla a tepla, dopadajcho na zemsk povrch. Krom toho clona tchto oblak slunen svtlo dost rozptyluje a dky tomu se sniuj kontrasty v osvtlen krajiny a tak teplotn kontrasty zemskho povrchu, zahvanho sluncem. Pokud pedtm, ne se obloha zaala zatahovat cirry, pracovala v atmosfe termick konvekce, tj. vstupn pohyby teplejho vzduchu nad prohtjm ternem a sestupn pohyby chladnjho vzduchu, dochz pi zatahovn oblohy oblaky Ci k tlumu tohoto jevu. Kvli tlumu termiky pak napklad nen mon provozovat plachtn a del bezmotorov lety s kluzky, protoe vstupn proudy, jich tato letadla vyuvaj k zskvn vky, nejsou u dostaten siln nebo pln zanikaj. Nkdy pozorujeme na obloze pibvajc mnostv cirr, kter vak doshne uritho stupn pokryt oblohy a dle u tto oblanosti nepibv. To se stv tehdy, kdy tepl fronta nebo cel frontln systm, spojen s tlakovou n, pechz ve vt vzdlenosti od msta pozorovn a nad nae zem zasahuje pouze nevrazn okraj atmosfrick fronty. V podmnkch esk republiky, kdy se tlakov ne nad Evropou pesouvaj od zpadu k vchodu, pechz nejastji okraj tepl fronty severn sti naeho zem, take na severu me bt a skoro zataeno vysokou oblanost, ve stedn sti republiky (meno severojinm smrem) je polojasno a na jihu pak bu pln jasno nebo jen ojedinl cirrovit oblaka, 11
Kondenzan pruhy za letadly vznikaj ve vkch zhruba 8 - 11 km a v podstat je lze adit k cirrovit oblanosti, i kdy se jedn o oblak uml, vznikl v dsledku antropogenn innosti. ivotnost tchto kondenzanch sled zvis na obsahu vlhkosti ve vysokch hladinch troposfry. Tento snmek vznikl jeden den ped pechodem studen fronty, kdy se v teplm jihozpadnm proudn dostvala nad stedn Evropu vlhk vzduchov hmota; na obloze byly 4/8 cirr a kondenzan pruhy se rozpoutly asi po 15 minutch.
Pohled na slunce, zapadajc za cirrovitou oblanost - ta nle k mohutnmu oblanmu systmu tlakov ne, kter se v tto dob nachzela 500 km jihozpadn a jin od msta snmkovn a msto pozorovn nepela, nbr pouze minula. Oblanosti zprvu na obloze pibvalo, jak se tlakov ne pibliovala, ale pozdji setrvval takovto vzhled oblohy a pozdji oblanost zase ubvala v souvislosti s pesunem cyklny jin od naeho zem dl smrem k vchodu.
ILUSTROVAN
Atlas oblak
pozorovateln v severn sti oblohy. Cirrocumulus (zkratka Cc) esk nzev je asokupa. Tento oblak nle do vysokho patra a stejn jako cirrus se nejastji objevuje ve vkch 6 - 10 km. M vzhled velkho mnostv malch blch kup nebo vloek, zrn nebo vlnek bez vlastnho stnu. Jednotliv sti oblaku mohou bt oddlen nebo spolu souvisejc, vypadaj vak jakoby pravideln uspodan. hlov velikost jednotlivch st oblaku zpravidla nepesahuje 1. Oblak Cc je sloen z ledovch krystalk, vjimen z kapiek pechlazen vody. Vznik nejastji vlnovmi a konveknmi pohyby v horn troposfe, nkdy je vzn na studenou frontu nebo turbulentn proudn nad velehorami. Z Cc nevypadvaj srky, nkdy jsou pod oblakem patrn pruhy, tzv. virga. Tento oblak se na obloze objevuje pomrn vzcn; nkdy bv zamovn s oblakem altocumulus podobnho vzhledu, lecm ve vych hladinch, ne je u nho obvykl. Cirrostratus (zkratka Cs) esky asosloha. Nle k oblakm vysokho patra, vyskytuje se ve vkch kolem 8 - 10 km. M vzhled blavho zvoje, kter je prsvitn pro slunen a msn svtlo a asto tak pro svtlo hvzd. Me pokrvat i celou oblohu, kter pak m blav nebo mln zabarven. Slunce a msc skrze 12
Oblak cirrocumulus se na na obloze objevuje pomrn vzcn. Je tvarovn do malch chom a kup bez vraznjho vlastnho stnu.
ILUSTROVAN
Atlas oblak
Cs prosvtaj, ale jejich svtlo je oblakem utlumeno, i kdy to nen na prvn pohled patrn. Pi pozorovn z letadla je pi slunenm dni na zemskm povrchu od oblaku jemn stn. Na snmcch z meteorologickch satelit se Cs jev jako bl netransparentn a rozlehl oblak. Cs je sloen z ledovch krystalk a srky z nho nevypadvaj. Svtlo, kter skrze oblak prochz, se na krystalech lme a rozkld na barevn spektrln sloky, proto je prvodnm jevem tohoto oblaku tzv. slunen nebo msn halo, tedy svteln kruh kolem slunce nebo msce zabarven duhovmi barvami (mal halo o polomru 22, velk halo 46, poppad dal svteln efekty). Pi pibliovn tepl fronty pibv nejprve oblak typu Ci, kter se slvaj a houstnou. Cs je oblak zvojovitho vzhledu a pi dalm pibliovn fronty obvykle plynule pechz v hust a ni oblak altostratus, o nm se zmiujeme dle. Cs je oblak tenk a pi prletu dopravnm letadlem, nap. pi stoupn do letov hladiny, v nm zdkakdy bv citelnj turbulence, alespo v podmnkch Evropy. Vzhledem k nzkm teplotm a krystalickmu ledu v oblaku nedochz ani ke vzniku nmrazy na letadlech. Zajmav jsou fotometeory, tj. svteln efekty, vznikajc pi prchodu slunenho a msnho svtla skrze oblanou vrstvu Cs, a u lomem nebo odrazem na ledovch krystalcch. Pozorujeme-li je, meme pedpokldat pechod atmosfrick fronty a zmnu poas. Krom ji zmnnch halovch 13
Nejastji pozorovateln halov jevy jsou tzv. mal halo, tj. svtl kruh kolem slunce v hlov vzdlenosti 22 a vedlej slunce malho hala. Halov jevy vznikaj odrazem a prchodem slunench nebo msinch paprsk na ledovch krystalcch, z nich se skld oblak cirrostratus. Halov jevy znamenaj obvykle pibliovn atmosfrick fronty a brzk nstup srek.
Obloha z velk sti pokryt oblakem cirrostratus, kter houstne a postupn sniuje svoj vku nad zem, znamen prakticky vdy pchod fronty. Nejprve nastupuj oblaky cirrus, kter se asem slvaj a houstnou do zvojovitho cirrostratu. Stle vce se zatahuje, slunce postupn pestv skrze oblanost prosvtat. Nakonec je pln zataeno a zane trale pret nebo snit. To jsou pznaky pechodu tepl fronty.
ILUSTROVAN
Atlas oblak
jev jsou zvl patrn fotometeory bhem zpadu nebo vchodu slunce, kdy je svtlo slunenho kotoue zabarveno do ervena a horizontln po obou stranch skutenho slunce jsou jeho duplikovan obrazy, tzv. parhlia, tedy zjasnn sti oblak, jejich strana bli slunci je zbarvena do ervena. Kdy je slunce tsn u obzoru, nachz se parhlia u malho hala, zatmco m v je slunce nad obzorem, tm vce jsou parhlia od malho hala vzdlen. Dalm, ale velmi vzcnm optickm jevem na cirrovitch oblacch, jsou paranthelia. To jsou dal vedlej slunce v hlu 120 od skutenho slunenho kotoue, a me se objevit tak antihlium, obraz slunce pesn proti pravmu slunenmu kotoui. Kruh na obloze, na nm se tyto fotometeory objevuj, se nazv parhelick. Dalm, pomrn astm kazem, je halov sloup; mn ast je halov k, jeho sted tvo skuten slunce. Dal halov jevy, vesms dosti vzcn, uvd obrzek. Statistick prmrn etnosti halovch jev bhem roku na obloze nap. v Holandsku uvd nsledujc tabulka, pevzat z knihy Pozoruhodn jevy v atmosfe (J.Bedn, Academia, 1989):

Halov sloup Dotykov oblouk Horn cirkumzenitln oblouk
Velke halo Mal halo Parryho oblouk Dotykov oblouky
Bon slunce
Hlavn halov jevy, pozorovateln na obloze pi vskytu oblaku Cs. Nejastji pozorujeme mal halo s jeho vedlejmi slunci a horn nebo doln dotykov oblouk malho hala. Pomrn asto je tak vidt halov sloup nebo cirkumzenitln oblouk, ale vzcnj u je velk halo a horizontln halov kruh. Velmi vzcn jsou v naich zempisnch kch ostatn halov jevy, z nich nkter nejsou na snmku vyznaeny.
Poas pi pechodu okraje tepl fronty - zprvu je jasn obloha, postupn pibv vysok cirrovit oblanosti, kter me mt vechny pznaky blc se tepl fronty (hkovit a vlknit cirry, kter postupn pibvaj, houstnou a zatahuj oblohu), avak k plnmu zataen nedojde a na obloze se pozdji vyskytuj pouze oblaka vysokho a stednho patra. Me bt i vtrno, obvykle je dobr nebo vborn dohlednost a teplo. Srky nevypadvaj. Tato situace nastv, kdy tlakov ne a s n spojen frontln systm pechz severnji od naeho zem, take tepl fronta ovlivn poas u ns pouze svm jinm okrajem a projev se jen zvtenou oblanost. Vce oblanosti je v tom ppad na severu naeho zem, zatmco na jihu me bt a skoro jasno.
14
ILUSTROVAN
Atlas oblak
Jev Vskyt mal halo 209 dn vedl. slunce m.hala 71 dn horn/doln dotykov oblouk malho hala 59 dn halov sloup 34 dn cirkumzenitln obl. 31 dn velk halo 18 dn horiz. kruh 13 dn Lowitzovy oblouky 3 dny dotyk.obl.vel.hala 1 den vedlej slunce 120 1 den protislunce 1 den S pibliujc se frontou oblaka Cs houstnou, sniuj svoji vku nad zem a postupn mohou pechzet v oblaky altocumulus.
Poas tepl fronty - vrstevnat oblaka v nkolika patrech nad sebou. Cirrus, cirrostratus, altocumulus. Pozdji se zathne stedn oblanost typu altostratus a zanou tak padat srky, vesms trvalejho charakteru.
Altocumulus (zkratka Ac) esk nzev je vyven nebo tak vysok kupa. Je to oblak stednho patra troposfry a objevuje se ve vkch piblin 2- 6 km. Nikdy nepokrv celou oblohu, vyskytuje se zpravidla v mench i vtch skupinch, v jedn i nkolika vrstvch nad sebou. Ac je blav nebo edav, m tedy vlastn stn. Existuje v rozmanit kle tvar, vznikajcch napklad vlnovm proudnm v atmosfe, proudnm pes horskou pekku, instabilitou ve stednch hladinch troposfry nebo vlivem dynamick turbulence zejmna na frontlnm rozhran, asto tak perodem z jinho oblaku altocumulus cumulogenitus, cumulonimbogenitus, atd.). Fyzikln sloen altokumulu je vodn, nkdy je ale t smen z vodnch kapek a ledovch krystalk. Na obloze jej meme 15
Oblaka altocumulus stratiformis translucidus perlucidus a tak altocumulus lenticularis. Zobrazeno je poas teplho sektoru po pechodu tepl fronty s rychlm vkovm proudnm. Oblaky jsou natolik hust, e maj svj vrazn stn, ale souasn jimi jet me slunce nebo msc prosvtat tak, aby byla patrn jeho poloha. Mezi oblaky jsou viditeln sti oblohy, oblak se nachz rozprosten ve vrstv. Takovto vzhled oblohy obvykle znamen brzk piblen studen fronty, zvlt pi vtrnm poas a rychlm pohybu oblak po obloze.
ILUSTROVAN
Atlas oblak
pozorovat v cel ad tvar, kad tvar m svj specifick pvod a vznam. Vlnov tvar oblak Ac je znamenm toho, e ve stednch hladinch troposfry panuje siln proudn, provzen dynamickou turbulenc. Ta m asto pvod v proudn vtru pes horskou pekku nebo vrazn heben, kdy v atmosfe dochz pi vhodnch podmnkch (zejmna zle na prbhu teploty a vlhkosti vzduchu podl vertikly a pokud se tk tvaru ternu, pak pedevm na zvtrn stran horskho hebene) k zvtrnmu vlnovmu proudn, kter se velmi podob stacionrnm vlnm v potoce i ece, kdy voda proud pes pekku, ukrytou pod jej hladinou. Vlnov proudn zasahuje za vhodnch podmnek do vzdlenost mnoha destek a i nkolika stovek kilometr smrem po vtru od horsk pekky. Vlnov pohyb proudcho vzduchu m obvykle i velk vertikln rozsah, zan tm u zem a me bt patrn jet ve vkch kolem 10 - 12 km. Lze jej vyut v bezmotorovm ltn s vtroni k zskn rekordnch vek. Vlnov proudn se projevuje zajmav tvarovanou, pravidelnou oblanost Ac, asto v nkolika patrech nad sebou podle vertiklnho prbhu vlhkosti. Z vlnovch Ac nevypadvaj srky, ale tyto oblaky jsou znamenm silnho proudn v celm rozsahu troposfry a to zpravidla znamen, e dky rychlmu penosu nastane tak promnliv poas, nebo jednotliv vzduchov hmoty rznch vlastnost jsou rychle peneny pes 16
Slunce zapad za clonu oblanosti Ci, Ac. Je to oblanost blc se atmosfrick fronty, kter ukonila mnohadenn mraziv zimn obdob a pinesla celkovou zmnu cirkulace nad stedn Evropou.
Vlnov Ac lenticularis, kter vznik rychlm nrstem rychlosti proudn ve stednch hladinch troposfry. Poas na snmku je jarn tepl sektor tlakov ne, kdy vanul siln jihozpadn vtr i pi zemi. Naveer se od zpadu zathlo oblanost studen fronty a zaaly padat srky, vtr zeslil a byl nrazov. Pi letu letadlem v hladinch, v nich se vyskytuje Ac lenticularis je mono pozorovat dynamickou turbulenci rzn intenzity.
ILUSTROVAN
Atlas oblak
pslun zem. Vlnov situace se u ns vyskytuje v chladn sti roku, zejmna na podzim, v horskch oblastech, resp. v jejich zvt. V R jsou nejznmj poho, generujc vlnu, pedevm Krkonoe pi severnm (nebo jinm) vtru, Krun hory pi zpadnm a severozpadnm proudn, Jesenky pi jihozpadnm vtru; na Slovensku to je nap. Mal Fatra, Vysok i Nzk Tatry a mnoho dalch horskch heben. Jak je tedy z popisu patrn, vlnov oblaka Ac meme spatit na obloze nejastji pi podzimnm vtrnm poas v blzkosti vraznch horskch heben v oblasti jejich zvtrn strany. V malch vkch nad zem jsou velmi asto doprovzeny tzv. rotorovmi oblaky typu stratocumulus, na nich soustavnjm pozorovnm meme sledovat pohyb a proudn vzduchu zatmco oblak jako takov setrvv nad jednm mstem, na jeho nvtrn stran jakoby do nho vstupovala vodn pra a na jeho zvtrn stran jakoby z nho zase vystupovala. Okraje takovchto oblak jsou roztrhan a pozorovan pohyb proudn je dost rychl. Pmo pod rotorovm oblakem na zemi nepozorujeme pli siln vtr, avak o nkolik stovek metr podl smru proudn vtru dl vzrst rychlost vtru na znan hodnoty a vtr je nrazov. Prlet kolem oblaku nebo pod nm me bt a nebezpen pro sportovn letadla, nap. pro vlen stroj s vtronm, taenm do vt vky, kde me navzat do klidnho stoupn ve vln. Ale ani tk 17
Vlnov olanost za Krunmi horami pi severozpadnm proudn je patrn a do znan vzdlenosti smrem do zvt. Pozoruhodn je pravideln struktura takov oblanosti. Na nvt hor se utv bohat srkov oblanost, v zvt je naopak oblanost protrhan.
Altocumulus lenticularis, vznikajc nikoliv jako vlnov oblak za horskm hebenem, ale jako dsledek vlnovho pohybu vzduchu dvou nad sebou lecch vzduchovch vrstev ponkud odlinch vlastnost - podobn efekt vznik napklad na hladin rybnka, vane-li pes n vtr.
ILUSTROVAN
Atlas oblak
dopravn letadla nejsou odoln proti silnm mechanickm turbulencm, provzejcm tento typ proudn; to se me tkat nap. piblen na letiti Poprad pi silnm severnm vtru. V letnm obdob vznik u ns Ac asto pemnou z kupovit oblanosti, zejmna v pozdnch odpolednch a veernch hodinch - zkladny kupovitch oblak le v tuto denn dobu ji ve vkch stednho patra oblanosti a pi veernm ustvn termick konvekce a ppadnm zvyovn relativn vlhkosti ve vkch okolo 3 - 3,5 km nad zem se zbytky kupovitch oblak nerozpoutj zcela a pemuj se z kupovit formy na vrstevnat, vertikln nepli siln oblak Ac. Takovto altocumulus je pznakem vkov teplotn inverze, kolem n se tak nachz ponkud vlh vzduch. Kdyby se takto vznikl Ac nerozpoutl ani pes noc, znamen to dal pliv vlhho vzduchu ve vce a jestlie navc bychom pozorovali zrna v dob kolem vchodu slunce, e se tento Ac formuje do tvar malch kupovitch viek, pipomnajcch hradby nebo cimbu, pak je to znamen toho, e dochz nejen k nrstu vlhkosti vzduchu, ale i k postupn labilizaci atmosfry, tedy zvyovn poklesu teploty s vkou, a to jsou dobr pedpoklady pro vznik bouek. Bouku pedpovdaj s vysokou pravdpodobnost i dal formy oblaku Ac: blav jednotliv men kupy, pipomnajc rozcupovanou vatu a tm neznateln se pohybujc po obloze (Ac floccus, vlokovit) znamenaj rovn 18
Vlnov proudn pes poho
Oblast silnch turbulenc a chaotickho proudn
Letit - nap. Poprad
Oblast nebezpench turbulenc pi silnm vtru pes hory me znamenat vn nebezpe nejen pro mal sportovn letadla, ale tak pro tk dopravn letouny. Jestlie je vlnov dlka shodn s celistvm nsobkem vzdlenosti dvou paralelnch horskch heben (nap. Vysokch a Nzkch Tater), dochz jet k zeslen amplitudy vlnovho proudn. To mohou vyuvat piloti vtro k zskn rekordnch peven.
Poas po pechodu studen fronty provz zejmna kupovit oblanost, ale nkdy je nad n ve vkch kolem 2 - 3 km jet oblanost typu Ac, svdc o zven vlhkosti ve stedn troposfe. V odpolednch hodinch me dochzet ke vzniku bouek nebo je mon pedpokldat pechod podrun studen fronty. asto se vak vyskytuj oblaka Ac v tsn blzosti studen fronty, krtce po jejm pechodu.
ILUSTROVAN
Atlas oblak
pznaky instability ve stedn troposfe, take pokud se objevuj na obloze v asnch rannch hodinch, lze oekvat, e bhem dne, jakmile se slunenm zenm proheje tern, se stane labilnm vertikln teplotn gradient v celm rozsahu troposfry - tm nastanou vhodn podmnky pro tvorbu boukovch oblak. Nutno dodat, e Ac floccus a nsledn vvoj bouek se odehrv v jedn a te vzduchov hmot. Takov bouky se tak nazvaj bouky z tepla a jejich vskyt vlastn neznamen zsadn a trvalej zmnu poas, pouze bouku na pechodnou dobu, po jejm skonen zstv v podstat stejn charakter poas, jako byl ped boukou. Altostratus (zkratka As) esky vysok sloha. Zpravidla pokrv celou oblohu nebo jej podstatnou st, a to ve vkch 2 - 6 km. Pat tedy k oblakm stednho patra troposfry. Vtinou nem dnou patrnou strukturu, je to rozlehl edav plocha; nkdy pozorujeme vlknitou nebo ebrovitou strukturu. Pokud je dostaten tenk, slunce a msc skrze nho prosvtaj jako pes matn sklo. Hustm oblakem Ac vak slunce nebo msc neprosvt, oblak m edou nebo tmav edou barvu a denn svtlo rozptyluje tak inn, e nen mon rozeznat ani piblin polohu slunce, take orientace v neznm krajin je bez pstroj a mapy zten. U oblaku As se nevyskytuj halov jevy jako u Cs, ale 19
Bohat a tk oblanost brzy po pechodu studen fronty pi rychlm postupu srie tlakovch n (tzv. rodiny cykln), kdy jsou jednotliv vbky vyho tlaku mezi frontlnmi systmy velmi nepatrn a v poas se projev jen malm a pechodnm protrhnm oblanosti. Prakticky pela studen fronta, to se projevuje vskytem kupovit oblanosti a pehkami, ale ve vce ji znovu zan pliv teplejho vzduchu, provzen cirrovitou oblanost a oblaky typu Ac, As.
Poas po pechodu studen fronty, souvisejc s rozshlou tlakovou n. Na obloze jsou asi 3/8 kupovit oblanosti, nad n je obloha zcela zataen altostratem. Vzduchov hmota je velmi chladn a instabiln, termick stoupav proudy vznikaj, i kdy zemsk povrch nen bezprostedn zahvn slunenmi paprsky, je jsou tlumeny clonou As. Ten je prsvitn (translucidus) a je mono skrze nj identifikovat polohu slunce nebo msce.
ILUSTROVAN
Atlas oblak
u prsvitnho As nebo Ac meme pozorovat nkdy perleov okraje v blzkosti prosvtajcho slunenho nebo msnho disku. As je zpravidla vzn na atmosfrickou frontu, srky z nho ale vypadvaj spe v chladn polovin roku. Protoe se jedn o pomrn dost vodnat oblak, me v nm vznikat siln nmraza na nbnch hranch st letadla, proltvajcho tmto oblakem. Nkdy se tak pozoruj i vraznj turbulence uvnit oblaku, zejmna na frontln ploe. Obecn lze ci, e hust As je oblakem, provzejcm tzv. patn poas, tedy hlavn zataeno, srky a vtrno. Je-li obloha zataen As, lze tko odvozovat pouhm pozorovnm oblohy, jak dlouho bude tento stav trvat, kdy pejde atmosfrick fronta a jak poas bude nsledovat potom. Ba nelze ani piblin odhadnout intenzitu a mnostv srek, kter z oblaku vypadnou; to mluvme o praktickm pozorovn v prod. Nimbostratus (zkratka Ns) esk nzev je deov sloha. Z hlediska oblanho patra je Ns obtn zaaditeln oblak jeho zkladna bv nejastji v nzkm pate (do zhruba 2 km), vertikln mohutnost tohoto deovho oblaku je a nkolik km; na vraznch atmosfrickch frontch sah Ns do vek pes 10 km. Dky tomu jm slunce vbec neprosvt, z oblaku vypadvaj trval srky na znan rozlehlm zem. Vlivem velk vlhkosti z vypadvajcch srek se pod 20
Nastupujc tepl vzduchov hmota, provzen vrstevnatou oblanost As, Ac a pozdji deovm Ns
Ustupujc studen vzduch je velmi instabiln a proto se v nm mohou utvet kupovit oblaka
Termika pod souvislou vrstvou vrstevnat oblanosti? Ano, pokud je ustupujc studen vzduchov hmota siln instabiln, sta i slab nerovnomrn proht zemskho povrchu k tomu, aby existovaly stoupav termick proudy. Jak se vak pibliuje dal frontln systm (na obrzku zleva), oblanost houstne a neumouje slunenmu zen dodvat dostatek energie pro vznik termiky a ta zanik.
Deov nimbostratus, souvisejc s pechodem studen fronty ve velkch horch. Tam jsou padajc srky vdy vydatnj vlivem nucenho pechodu vzduchov hmoty pes horsk hbety a poas dky specifick mstn cirkulaci v horch bv podstatn nestlej, ne nad rovinami.
ILUSTROVAN
Atlas oblak
zkladnou Ns asto vytvej dal oblaka, a u souvisejc nebo nesouvisejc s Ns. Oblak je vdy velmi tmav, pod nm panuje i uprosted dne ero a nevldno. Zpravidla pokrv celou oblohu a vdy je spojen s pechodem atmosfrick fronty nebo nkdy s oblast vkovch tlakovch n. Je to oblak smen, vjimen sloen pouze z vodnch kapek. Lze ho charakterizovat obdobn, jako As. Mnostvm srek se oblak obvykle projevuje rozdln v horch a nad rovinami v horch jsou srky daleko silnj a vydatnj, pohyb nasycenho vzduchu pes horsk pekky me vyvolat dky podmnn instabilit (tj. pro vznik nenucenho vstupu nasycenho vzduchu sta ni pokles teploty s vkou, ne je tomu u vzduchu nenasycenho) samovoln vznik bouek, kter navc nememe dopedu identifikovat, protoe vertikln mohutn boukov mraky jsou zcela skryty v oblacch Ns. V horch lze proto pi zataenm a detivm poas, zvl na jae a v lt, oekvat i nenadl bouky, kter se nad rovinatm krajem za stejnch okolnost neobjevuj. S t r a t o cu m u l u s ( zk r a t k a S c) esky slohov kupa. Oblak nzkho patra troposfry s obvyklou vkou zkladny 300 a 2000 m nad zem. Oblak jev znmky vertiklnho vvoje, pesto je rozprosten do vrstvy. M tvar valoun a zplotlch kup, nkdy edav vrstvy se strukturou vln. Me i nemus pokrvat celou oblohu. Jeho 21
Deov oblak nimbostratus je velmi rozshl, pokrv celou oblohu a padaj z nho trval srky. Me se vyskytovat na tepl i studen front a je zdrojem vlhy a vlhkosti. Dky n se v chladnm a instabilnm vzduchu za studenou frontou rychle utvej vertikln mohutn kupovit oblaky, z nich pozdji vypadvaj srky ve form pehnk.
Za studenou frontou proud na nae zem chladn a vlhk vzduch, obvykle od severozpadu a severu. V nm se tvo oblanost typu stratocumulus, jak je vidt na snmku. asto z n vypadvaj srky, v zim a asn na jae snhov, v tepl sti roku deov. Oblaky mvaj zkladnu nevysoko nad zem a ve srkch se spodn okraj oblaku jet vce sniuje.
ILUSTROVAN
Atlas oblak
sloen je vodnat, nkdy smen. Mohou z nho tak vypadvat srky. asto vznik transformac z jinch oblak, zejmna kumulu nebo stratu, vznik tak nad kopcovitm ternem jako orographicus nebo vlnitm pohybem pi proudn vzduchu jako undulatus. Oblak Sc se na evropsk obloze objevuje velice asto. Ve vtm pokryt oblohy se zpravidla vyskytuje brzy po pechodu studen fronty, kdy se na obloze objevuje spolu s dalmi oblaky cumulus a altocumulus, nkdy cumulonimbus. Cumulus (zkratka Cu) esk nzev je kupa. Je to typick oblak s vertiklnm vvojem a vznik vhradn jako dsledek termickch konvektivnch proud v atmosfe, tedy vzestupnm pohybem vzduchu, prohtho nad vhodnm zemskm povrchem. Dky tomu se jedn o oblak s charakteristickm prbhem vskytu v zvislosti na denn i ron dob a tak na typu ternu, nad nm se vyskytuje. Vdy je to tzv. osamocen oblak, tzn. e m jasn vyjden ohranien a nikdy nepokrv celou oblohu. M tvar kup, kvtk, v, kter jsou pi osvtlen slunenm svtlem jasn, a oslniv bl; zkladna oblaku je vodorovn, zpravidla tmav, ale jej tvar se me mnit v rznch stdich vvoje oblaku. Z tohoto oblaku mohou vypadvat srky, ale dky jeho prostorovmu omezen se vdy jedn pouze o pehky - ty mohou bt deov, snhov i smen, 22
Chaoticky vyhlejc obloha s nkolika vrstvami oblak vetn Sc. Po studen front dochz naveer zpravidla k ubvn nebo protrhvn oblanosti. Kupovit oblanost, kter byla pes den na obloze, se transformuje na vrstevnat oblaky, nesouc vak jet znmky vertiklnho vvoje. Proto se nazv tento oblak stratocumulus cumulogenitus.
Pina nonch vych teplot v ppad zataen oblohy, zejmna oblanost Sc: oblaka i zemsk povrch vyzauj sv tepeln zen do vrstvy atmosfry, lec mezi oblaky a zem. V tto vzdun vrstv dky tomu v noci kles teplota jen mlo a pokud dojde nsledujc rno v letn sezn k vyjasnn, lze oekvat velmi hork den.
ILUSTROVAN
Atlas oblak
slab i intenzvn, ale vdy s krat dobou trvn, dov minuty a destky minut. Vznikajc cumulus pipomn rozcupovanou vatu, pozvolna se formujc do kupovitho tvaru. Zpotku jm prosvt slunce, postupn vak cumulus houstne a zvtuje svj vertikln rozmr, take jeho zkladna tmavne a pozdji skrze oblak slunce pozorovateln nen. Cumulus rozliujeme ve tech zkladnch tvarech podle vertiklnho rozsahu: Ploch (humilis) se vyskytuje pi suchm poas nebo pi postupnm vysuovan vzduchov hmoty nkolik dn po pechodu studen fronty. Vznik pozvolnou transformac z vertikln vyvinutjho stdia oblaku tm, e jeho vrchol setrvv zhruba ve stejn hladin, ale zkladna oblaku se bhem dne pomalu posunuje do stle vych hladin, take se pibliuje k vrcholu oblaku a jeho vertikln mohutnost se zmenuje. Velmi asto v takovch dnech po poledni kupovit oblanost na obloze pln miz, protoe vzduch se natolik vysu, e se zkladna oblaku dostane do stejn rovn jako jeho vrchol. Stedn vysok (mediocris) cumulus se vyvj pi dostaten vlhkm vzduchu a podmnkch vhodnch pro termickou konvekci. Z Cu mediocris se me vyvinout i tet zmnn tvar, cumulus congestus, tedy vovit, vertikln vysok. Ten vznik tehdy, kdy je v atmosfe vy zsoba vlhkosti, nap. brzy po pechodu frontlnho rozhran s bohatmi srkami nebo pi advekci (penosu) vlhkho vzduchu nad danou oblast 23
Vertikln stedn mohutn kupovit oblanost cumulus mediocris, fotografovan 1 den po pechodu studen fronty. Z vlhkosti, kter se do pdy dostala po pedchozch detch, se dky slunen energii, kter zapiuje termiku a odpaovn vody z pdy, me tvoit takovto oblanost a s n spojen pehky. Panuje jet pomrn vetrn poas s dobrou dohlednost. Ve stednch hladinch troposfry ubv vlhkosti, ale ta jet sta k utven Ac v hladin vkov teplotn inverze.
Z kupovit oblanosti Cu mediocris a congestus mohou vypadvat pehky, a u deov nebo snhov, poppad smen. Protoe je oblak svmi rozmry omezen a pehky z nho vypadvaj nejastji brzy za studenou frontou, kdy vane siln vtr a oblaky se rychle pohybuj, maj pehky omezen trvn a rovn vypadvaj na plon pomrn dost omezenm zem.
ILUSTROVAN
Atlas oblak
a souasn je dosti vysoko vrstva vkov teplotn inverze, kter vstupn termick pohyb, pi nm kupovit oblak vznik, zastav. Zkladny kupovitch oblak se nejastji vyskytuj ve vkch 1 - 3 km, vrcholy Cu humilis pak ve vce kolem 3 km, Cu mediocris kolem 4 km a Cu congestus 5 - 7 km. Termick vstupn pohyby vzduchu dosahuj pod Cu humilis rychlost okolo 1 - 3 m/s, pod Cu mediocris 2 - 5 m/s a pod Cu congestus nezdka 4 - 8 m/s. Posledn uveden oblak je zpravidla pedstdiem boukovho oblaku Cumulonimbus. Stratus (zkratka St) esk ekvivalent je sloha. Je to edav oblak nzkho patra, kter se me vyskytovat od vek tsn nad zem do nkolika destek nebo stovek metr nad zemskm povrchem. Nejastji vznik z mlhy, jej zkladna se postupn zdvihla od zem a potom m oblak St vzhled jednotvrn ediv plochy, pokrvajc celou oblohu; obecn se takovmuto pokryt oblohy k nzk inverzn oblanost, kter se me nap. vlivem dennho chodu teploty vzduchu rozpoutt a oblak St transformovat nap. na oblak Sc nebo dokonce a na Cu. Tomu tak bv zejmna v obdob pozdnho lta nebo zatku podzimu, kdy jsou v echch velmi obvykl a pravideln anticyklonln povtrnostn situace, pi nich se vytv teplotn inverze a s n tak mlhy a stratovit oblanost. V prbhu dne m slunen svit jet dostatek 24
Pohled na oblak stratus shora. Stratus provz typickou podzimn inverzn situaci, kdy pod horn hranic oblaku teplota s rostouc vkou nekles, ale naopak vzrst. Cel inverzn vrstva tak psob jako objem vzduchu, zadrujc vlhkost a rzn zplodiny; je v n siln omezen ventilace a mlhav poas. Nkdy se zv zkladna mlhy nad rove ternu a pak mluvme o nzk inverzn oblanosti. Nad inverz je teplej poas a obloha bu zcela jasn, nebo s menm mnostvm stedn nebo vysok oblanosti.
Stratus, vznikajc v noci a k rnu v dolch a prolklinch, znamen zejmna v lt pkn letn poas. Vlivem intenzvnho slunenho svitu se brzy po rnu rozpout, nad kopci se objevuje drobn kupovit oblanost a dohlednost se po vzniku termiky rychle zlepuje.
ILUSTROVAN
Atlas oblak
energie k proht zemskho povrchu a dky tomu existuje sice vtinou nevrazn, ale pesto inn termick konvekce, pi n stoupajc vzduch formuje nepli vysoko nad zem kupovitou oblanost. Jinm zpsobem vzniku oblaku St je odpaovn velk vzdun vlhkosti v mstech, kde se vlhkost dobe akumuluje pi deti, nap. nad lesnmi oblastmi. Oblak m potom tvar edch roztrhanch cr, pohybujcch se i v nkolika vrstvch nad sebou - korunami strom ponaje a destky nebo stovky metr nad krajinou kone. Stratus je vodnm oblakem, v zim me obsahovat i ledov krystaly. Pokud z nho vypadvaj srky, jedn se tm vdy o mrholen, kter v zim me namrzat. V zim tak me bt mrholen nahrazeno vypadvnm ledovch jehliek nebo snhovch zrn. Pokud je obloha pokryt stratem a pitom nap. sn nebo pr velk kapky, pak se s jistotou jedn o atmosfrick srky, pochzejc z oblanosti nad stratem. Tyto situace nastvaj zejmna na podzim a v zim, kdy na zadn stran ustupujc oblasti vysokho tlaku vzduchu zstv u zemskho povrchu leet studen vzduch (esk kotlina je k tomu vhodn tvarovan, nkdy se t nazv "esk bazn"), ve vce zesiluje pliv teplejho vzduchu od jihu a jihozpadu a tm je podporovn vznik teplotn inverze. Ve studenm vzduchu se vytv inverzn oblanost St, nad jej horn rovn je na horch zpotku jasno, postupn se vak zatahuje v souvislosti s pi25
Non a rann mlhy jsou na sklonku lta, na podzim a v zim charakteristick pro stedoevropskou lenitou pahorkatinnou krajinu s dostatkem vlhkosti. Mlhy se mohou transformovat na oblanost stratus, kter se podle mstnch podmnek me udrovat nad krajinou po cel den, nkdy se ale bhem dopoledne nebo kolem polednho rozpou.
Rann stratus se udruje nad vlhkmi lesy na horskch svazch Julskch Alp nad ekou Svou ve Slovinsku. V noci vydatn prelo v souvislosti s pechzejc studenou frontou; zrna se oblanost protrhala a letn slunce intenzvn rozpoutlo stratovitou oblanost. Jet v prbhu dopoledne se stratus mnil v kupovit oblaky a postupn se jejich zkladna zvyovala a nad rove okolnch hor. Odpoledne se vyskytovaly ojedinl bouky.
ILUSTROVAN
Atlas oblak
bliujcm se frontlnm systmem a nakonec z jeho tepl fronty zanou vypadvat deov srky. Inverzn oblanost zatm zstv zachovna, dokud se nerozfouk silnj vtr, kter teplotn inverzi vlivem promchvn vzduchu zlikviduje. Oblak St je prakticky toton s mlhou, s n m stejn sloen a strukturu. Neznamen to vak, e horsk meteorologick observato, kter registruje mlhu, j bude vydvat za stratus, protoe oblak lze urovat a zaadit pouze pohledem zven. Pozorovatel, kter se pohybuje nap. na horskm hebeni, pokrytm mlhou, identifikuje vdy pouze mlhu, by se me jednat o rzn oblaka, pevalujc se pes horsk heben. C u m u l o n i m b u s ( zk r a t k a C b ) esky boukov kupa. Je to mohutn oblak vzhledov stejn, jako cumulus, avak svmi vertiklnmi i horizontlnmi rozmry jej podstatn pevyuje. Z oblaku Cu vznik; dochz k tomu v ppad, kdy je v atmosfe dostaten zsoba vlhkosti, energie a kdy chyb inn zdrn vrstva ve form vkov teplotn inverze, kter by zastavila stoupajc termick proud, tedy zdroj vzniku kupovitho oblaku. Oblak za tto situace vyrst do vek tropopauzy, asto i nad n, piem zkladna oblaku je kolem 1 - 2 km nad zem. Cb je hust, kupovit, s tmavou a ernou zkladnou, na oslunn stran oslniv bl. Vtinou je s nm spojena aktivn bouka, nen tomu tak ale vdy. 26
Mlha a stratus jsou v podstat jedno a tot. Pokud nele spodn hranice mlhy na zemskm povrchu, je mon pstrojov mit spodn zkladnu oblanosti stratus; horizontln dohlednost a vka zkladny nejni oblanosti jsou urujc parametry pro kategorizaci dopravnch leti v zvislosti na naviganm vybaven vzletov a pistvac drhy, letadla a vycvienosti pilotn posdky.
Boukov oblak cumulonimbus tm v nejrozvinutjm stadiu svho vvoje. V nkterch jeho stech u zan bt patrn cirrovit struktura budoucho kovadlinovitho vrcholku oblaku, Cb tvo mohutnou boukovou buku. Na snmku nelo o frontln bouku, ale o bouku v mstn vzduchov hmot, tzv. bouku z tepla; zrna byla obloha jasn, ale u dopoledne vznikaly Cu congestus, postupn perstajc do Cb.
ILUSTROVAN
Atlas oblak
Z oblaku skoro v kadm ppad vypadvaj srky, vesms siln intenzity; pi tom se pod zkladnou oblaku utv doprovodn oblanost. Srky jsou jak kapaln ve form velkch vodnch kapek, tak smen nebo snhov, v letnm obdob asto s kroupami. Pi srkch pozorujeme nebezpen jevy, jako je nap. nhl a vrazn snen dohlednosti, co me zpsobovat problmy v doprav, zejmna leteck nebo silnin; prudk nrazov vtr, rychl ochlazen, kody zpsoben krupobitm. Pod oblakem Cb pozorujeme dky vypadvajcm srkm tmav pruhy, zvan virga. Vrchol oblaku me bt hladk ve tvaru kupy (tzv. calvus), tak tomu bv v prvn fzi vvoje Cb, nebo zavren chocholem kovadlinovho tvaru (tzv. incus), co provz Cb v plnm rozvoji a obyejn s boukou. Oblak Cb se nkdy vyskytuje izolovan, jindy v soustav nkolika boukovch bunk, tzv. multicel. Vznik na ele letnch studench front 2.typu, na podrunch studench frontch, na tzv. rch instability ve vrcholcm plivu teplho vzduchu ped studenou frontou, ale tak v jedn vzduchov hmot, jestlie nastane instabilita vertiklnho teplotnho gradientu s dalmi vhodnmi podmnkami. Jsou-li s takovmto Cb spojeny bouky, k se jim bouky z tepla a objevuj se v letn sezn nad pevninou. Nejsou spojeny s pechodem atmosfrick fronty, take po skonen bouky nadchz v danm mst prakticky stejn poas, jak panovalo ped boukou. 27
Kovadlina (incus) boukovho Cb, vzdlenho pes 100 km od msta pozorovn. Vrcholy boukovch oblak zasahovaly nad zemm R vysoko do stratosfry, do vek kolem 16 km a bouky byly provzeny etnmi krupobitmi a prudkm nrazovm vtrem.
Poas pmo pod boukovm Cb - obloha se zathla a znan potemnla, protoe oblak je vertikln nesmrn mohutn a pro slunen svtlo patn prostupn. Bezvt ped boukou vystdal prudk nrazov vtr s detm a kroupami, zpsobujc kody na stavbch a vegetaci. Bouka na fotogragii je tan, tj. frontln, pozorovan v beznu 2000 ve stednch echch. Jarn pechody takovchto studench front jsou vdy provzeny nhlmi a vraznmi zmnami poas.
ILUSTROVAN
Atlas oblak
Fyzikln obsahuje Cb vodn kapky, pechlazenou vodu a led. V doln sti oblaku pevauje zporn elektrick nboj, v horn sti kladn. Pi srkch se v oblaku objevuje ve spodn sti podrun centrum kladnho elektrickho nboje. Oblak znamen cel soubor velmi nebezpench povtrnostnch jev pro letectv - uvnit oblaku jsou siln vstupn a sestupn vzduchov proudy, jejich rychlosti dosahuj a nkolik destek m/s. Tyto pohyby vzduchu znamenaj tak vznik extrmn silnch turbulenc, je jsou schopn vn pokodit i dopravn letadlo. Dky vysok vodnatosti oblaku a nzkm teplotm ve vych stech oblaku by se na proltvajcm letadle rychle utvela siln nmraza, kter by vrazn zmnila letov vlastnosti letadla a zvila jeho hmotnost. Letadla bez petlakov kabiny by se mohla dostat do vek, kde by nedostaten hustota vzduchu negativn ovlivnila ivotn funkce posdky. Sestupn proudy se vyskytuj v zadn, tlov sti oblaku, v nich se pak dostv studen vzduch z vysokch hladin a k zemskmu povrchu, kde se rozlv do stran. S tm bv nkdy spojen jev, kter se v leteck meteorologii nazv downburst (propad studenho vzduchu) sestupn proud studenho vzduchu se dostv do blzkosti zemskho povrchu, kde proudn diverguje do stran a me se projevovat niivmi inky. Zvl nebezpen je downburst pro pistvajc letadlo, kter me dokonce doslova srazit na zem a zpsobit tak 28
Rychlosti vstupnch proud v oblaku CB mohou dosahovat a 60 m/s
V zadn sti postupujcho boukovho kumulonimbu jsou prudk sestupn pohyby vzduchu s hodnotami a 50 m/s
Downburst - propad studenho vzduchu z Cb me zpsobit leteckou katastrofu.
Prudk vstupn pohyby vzduchu - stoupav proudy s hodnotami kolem 20 m/s jsou nebezpen zejmna pro plachtn.
Downburst znamen propad studenho vzduchu z oblaku Cb v jeho zadn sti. Dole pi zemskm povrchu se vzduch roztk do stran a zpsobuje silnou nrazovitost vtru; asto bv provzen prudkmi srkami ve form det, snen nebo krup.
Srky na zadn stran Cb vrazn zhoruj dohlednost.
ILUSTROVAN
Tvary oblak
Atlas oblak
katastrofu. Proud propadajcho studenho vzduchu mv prmr destek a stovek metr, podle ink jej lze jet klasifikovat jako microburst a macroburst. Tvary oblak Popime si tvary oblak, kter jsou k pslunm oblanm druhm piazovny: Fibratus Znamen, e u jednotlivch st oblaku pozorujeme vlknitou strukturu. Vlkna jsou pmoar nebo jen mrn zakiven, ale v dnm ppad nejsou zakonena hkovitm tvarem nebo chomky. Piazujeme jej k oblakm Ci, Cs. Uncinus Oblaka maj tvar vlken a ar, kter jsou zakoneny hkovitm tvarem. Hky jsou zahnut smrem vzhru; nkdy jsou zakoneny chomky. Vztahuje se k oblakm Ci. Spissatus
Hroziv vyhlejc pchod boukovho Cb se zajmavmi deformacemi oblan zkladny (Cb mamma).
Fibratus
Uncinus
Oblak je zvojovit a natolik hust, e m proti slunci edav zbarven. Uv se ve spojen s oblaky Ci. Castellanus Oblaky maj v horn sti oblan kupovit vrstky, pipomnajc hradby nebo cimbu. Oblan viky spovaj na spolen zkladn vrstevnatho oblaku, jsou uspodny v adch. Jsou dobe patrn na oblacch, 29
ILUSTROVAN
Atlas oblak
pozorovanch zboku. Tvar castellanus se objevuje u oblak Ci, Cc, Ac, Sc. Floccus Oblak m vlokovitou strukturu nebo se podob mnostv mench vloek, pop. rozcupovan vaty. Nkdy jsou oblaka tohoto tvaru provzen virgou. Uv se ve spojen s Ci, Cc, Ac. Stratiformis Oblak je rozprosten do rozshl horizontln plochy nebo vrstvy. Spojujeme s oblaky Ac, Sc, nkdy Cc. Nebulosus Oblan zvoj nebo vrstva jednotvrnho vzhledu bez struktury, pipomnajc mlhu. Uv se u cel ady oblak, zejmna Cc, St. Lenticularis Zeteln okovit nebo mandlovit tvar s ostrmi obrysy; vznik na specifickch druzch oblak pi vlnovm proudn, tedy tento tvar je velmi asto orografickho pvodu. Bv vak pozorovateln i pi vrazn diskontinuit proudn ve vce podl vertikly, kdy je oblanost tohoto tvaru prvodnm jevem dynamick turbulence. Tvar lenticularis spojujeme s oblaky Cc, Ac, Sc. Fractus Znamen roztrhan, neucelen oblak, vzhledov pipomnajc cry. Uv se pro Cu, St. 30
Tvary oblak
Nahoe: odrda stratiformis - rozprosten do vrstvy. Oblak Ac je souasn perlucidus translucidus. Dole: lenticularis (ve spojen s oblakem Ac).
Dole: odrda fractus znamen roztrhan, neucelen, bez oste vyjdenho tvaru. Na obrzku se rozpout rann mlhy, resp. oblak stratus, kter z nich vznikl. Bhem dalho asu se Sc fra zformoval do kupovit oblanosti.
ILUSTROVAN
Tvary oblak Humilis
Atlas oblak
Je to oblak ploch, nzkho vertiklnho rozmru; pouv se pouze u oblaku Cu. Mediocris Oblak stednho vertiklnho rozmru s pomrn malmi vbky kupovitch vrchol; lze ci, e vertikln rozmr oblaku je zhruba stejn, jako jeho rozmr horizontln.Pouvme ve spojen s oblakem Cu. Congestus Kupovit oblak vysokho, vovitho vertiknho rozmru. Spojujeme pouze s oblakem Cu. Calvus Uvme u boukovho oblaku cumulonimbus, jeho vrcholov st nen rozen do tvaru typick kovadliny, ale je tzv. hol. Capillatus
Nahoe: Cumulus humilis pi pohledu z dopravnho letadla. Dole: Cumulus mediocris svd o dobrch termickch podmnkch pro plachtae.
Dole: Cumulus congestus, pomalu ji perstajc do stadia Cb.
Boukov oblaky, kter maj vrcholovou st zakonenou asnatou strukturou, pipomnajc kovadlinu. Je na n patrn ebrovn a cirrovit charakter. Charakterizuj boukov oblak v nejvym stadiu vvoje, kdy je provzen boukou, prudkmi srkami a nrazovm vtrem pod oblakem.
31
ILUSTROVAN
Atlas oblak
Odrdy oblak Odrdy charakterizuj bu uspodn oblaku (nap. duplicatus - zdvojen) nebo stupe prsvitnosti oblaku (opacus hust a neprsvitn). Intortus Zakiven oblan vlkna, nepravideln se propltajc. Udvme ve spojen s oblakem Ci. Vertebratus Oblak pipomn svm tvarem pte a ebra, pop. ryb kostru. Spojujeme s oblakem Ci. Undulatus Znamen vlnit - sti nebo vrstvy oblaku maj tvar vln. Takto tvarovan oblaky mohou bt bu samostatn nebo me bt bohat zvlnn cel oblak do mnoha vln. Vyskytuje se u Cc, Cs, Ac, As, Sc, St. Radiatus Oblaky jsou uspodny v rovnobnch psech, kter se v perspektivnm pohledu sbhaj v jednom bod na obzoru, resp. ve dvou protilehlch bodech. Vyskytuje se u Ci, Ac, As, Sc, Cu. Lacunosus Vrstva oblaku nebo sti oblaku maj v sob tm pravideln otvory, nkdy tak oblak vytv dojem st. Vyskytuje se u oblak Cc, Ac, zdka u Sc.
Odrdy oblak
Nahoe: Translucidus znamen, e je oblak prsvitn a je mono skrze nho identifikovat polohu slunce nebo msce. Zde oblak As. Dole: vlnov struktura oblaku Ac, tj. undulatus.
Dole: Radiatus (ve spojen s oblakem cirrus)
32
ILUSTROVAN
Odrdy oblak
Atlas oblak
Duplicatus Jednotliv oblaky nebo jejich sti jsou zdvojen a tsn nad sebou, nkdy propojen. Objevuje se u oblak Ci, Cs, Ac, As, Sc. Translucidus Znamen oblak natolik prsvitn, e jm prosvt slunce nebo msc, nebo je alespo patrn jejich poloha. Je to opak odrdy opacus. Vyskytuje se u Ac, As, Sc, St. Opacus Znamen oblak natolik hust, e jm ani slunce, ani msc neprosvtaj. Vyskytuje se u oblak Ac, As, Sc, St. Perlucidus sti oblaku maj vt nebo men mezery, jimi lze vidt slunce, msc nebo modrou oblohu. Objevuje se u Ac a Sc. Zvltnosti oblak
Nahoe: Opacus - hust natolik, e jm nen mono pozorovat polohu slunce nebo msce. Na obrzku oblak As. Dole: Perlucidus - v oblaku jsou protrhan mezery, jimi lze vidt oblohu.
Dole: Cb mamma.
Incus Jedn se o horn st oblaku Cb, kter se roziuje do jakhosi chocholu ve tvaru kovadliny. Vzhled inku je bu bez struktury, nebo vlknit a ebrovit. Vyskytuje se jen u oblaku Cb. Mamma Tvarovn zkladny oblaku do podoby zaoblench vbek, vemen nebo prs. Lze jej pozorovat u oblak Cc, Ac, As, Sc, Cb. 33
ILUSTROVAN
Atlas oblak
Virga Srkov pruhy, mc z oblaku kolmo nebo ikmo k zemi, avak nedosahujc zemskho povrchu. Vyskytuje se nejastji ve spojen s oblaky Cc, Ac, As, Ns, Sc, Cu, Cb. Praecipitatio Z oblaku vypadvaj srky, kter zdlky vypadaj jako edav psy nebo mouhy. Dosahuj zemskho povrchu. Vyskytuje se u As, Ns, Sc, St, Cu, Cb. Arcus Je to hust oblak vlcovitho tvaru se zsnnmi okraji, hrozivho vzhledu. Vytv se nkdy na pedn stran postupujcho oblaku Cb. Tuba Oblan sloup nebo chobot, kter vychz ze zkladny oblaku a je pznakem silnho vru. Vyskytuje se u oblaku Cb. Prvodn oblaky Pileus Jde o oblanou epici malho horizontlnho rozmru, vyskytujc se tsn nad vrstky kupovitho oblaku; tyto vrstky jm mohou prorstat. Lze pozorovat i nkolik oblak pileus nad sebou. Velum Zvojovit oblak velkho horizontlnho rozmru, pipomna34
Odrdy oblak
Praecipitatio - srkov pruhy nebo psy, dosahujc k zemi.
Pileus - oblan epika nad vemi kupovitch oblak; nejastji ve spojen s Cu congestus a Cb.
ILUSTROVAN
Pozorovn oblak
Atlas oblak
jc plachtu. Nachz se pmo na vrcholu kupovitho oblaku , kter jm me prorstat. Objevuje se u Cu, Cb. Pannus Cry a roztrhan oblaky, kter se vyskytuj pod jinm oblakem a nkdy se s nm mohou spojit. Vyskytuj se u oblak As, Ns, Cu, Cb. Pozorovn oblak Uren druhu a dalch tvarovch specifikac oblaku je v souasn dob mon na zklad uren pozorovatelem. Pstrojov je mono mit nap. vku zkladny oblaku nebo v nkterch ppadech jeho vnitn strukturu. Pozorovatel provede nejprve klasifikaci oblak, viditelnch na obloze. Je pitom dleit pozorovat nejen aktuln tvar oblaku, ale i jeho dosavadn vvoj, z nho lze v nkterch ppadech dovozovat sprvn nzev oblaku - to je dleit v nkterch obtnch ppadech urovn. Krom toho lze piadit u jen z druhu oblaku dal vlastnosti, teba odhad vky. Je zejm, e kad urit druh oblaku m svoje obvykl vky nad zem a nap. oblak Cu se neme vyskytovat ve vce 10000 m. Pro sprvn uren druhu oblaku nm mohou pomoci i dal prvodn jevy, vzan na urit druh oblaku nap. srky, hmn, zmny vtru. Dle je mon permanentnm sledovnm oblohy v ppad mnoha oblanch vrstev nalzt nap. okamik, kdy je skrze doposud souvislou vrstvu vidt na dal oblanost, 35
Cirrus virga - z oblaku se thnou pruhy a mouhy.
Pozorovn oblanosti - urujeme hlavn druh a mnostv. Vzhled oblak i cel oblohy je podmnn denn i ron dobou, vskytem dalch duh oblak a jejich mnostvm - jinak vypad kupovit oblanost, pokud na obloze nen jin druh oblak, jinak vypad nap. je-li nad vrstvou Cu obloha zataen 8/8 As. Vliv maj i dal faktory, nap. dohlednost.
ILUSTROVAN
Atlas oblak
nachzejc se nad nejspodnjmi oblaky. Vka oblak se m pesnmi pstroji, zaloenmi na zklad men asovho zpodn mezi vyslanm a pijatm signlem, ale prax a zkuenostmi j lze pomrn dobe odhadnout pozorovnm. To je zvl dleit nap. pro pouit v ternu, pi sportovnm ltn, atd. kdy nejsou pi ruce mc pstroje. Co vyteme z oblak Vzhled oblohy, respektive oblanost, kterou na n meme pozorovat, nm napov mnoh o tom, co se v atmosfe dje. Mnostv oblak a jejich rozmanitost jsou pmm dsledkem ady atmosfrickch jev a pokud o nich mme uritou znalost, meme identifikovat souasn stav ovzdu a odhadovat jeho vvoj. Oblaka dlme podle rznch kritri. Podle vky jejich zkladny nad zem jsou to oblaka vysokho, stednho a nzkho patra. Podle toho tak vypad jejich struktura - jde o oblaky sloen ist z ledovch krystalk (u tch, kter se vyskytuj vysoko v troposfe), smen anebo vhradn obsahujc vodn kapiky Jak jsme ji uvedli, kad z oblak m nkolik odrd a spoustu pozoruhodnch variant svch tvar. Nkter z mrak vznikaj rznmi zpsoby - nap. Sc asto vznik transformac z kupovitho oblaku, pokud ustv termick vvoj a Cu se mn ze svho vertiklnho tvaru na spe horizontln, nesouc vak znmky 36
Co vyteme z oblak
Veern obloha s oblaky Sc cumulogenitus svd o tom, e na nae zem pronikla za studenou frontou chladn a vlhk vzduchov hmota. Jet veer lze oekvat pehky, stejn tak i nsledujc den, pestoe na barometru pozorujeme rychl vzestup atmosfrickho tlaku.
Snmek meteorologickho radaru - zem R dne 13.6.2000 ve veernch hodinch. Nad jinmi echami a jin Moravou postupuje velk boukov supercela, kde vrcholy Cb le ve vkch kolem 15 km. Takto izolovan jsou nefrontln bouky v mstn vzduchov hmot a jejich ivotnost je nkolik hodin. Snmky z meteorlogickch radioloktor jsou bn dostupn na mnoha webovch strnkch.
ILUSTROVAN
Co vyteme z oblak
Atlas oblak
pvodnho vertiklnho vvoje. Jindy se ale me Sc vytvoit zformovnm z mlhy, me tak vzniknout nad horskmi svahy vlivem stoupn vlhkho vzduchu nebo na frontlnm rozhran. Nam kolem je tyto odlinosti vzniku a vvoje odhadnout a podle toho urit charakter a poppad zkladn prognzu poas. Cirrovit oblanost m velmi asto vazbu na frontln rozhran. Protoe se vyskytuje vysoko v troposfe, pozorujeme tato oblaka daleko ped rou tepl fronty, pro n jsou charakteristick. Frontln systm je vdy provzen tzv. vkovou frontln znou, kde jednm z jejch typickch znak je siln vkov vtr. Prv v hladinch vkov frontln zny se objevuj cirrovit oblaka a v takovm ppad maj dky silnmu vtru tvar blostnch vlken, protaench ve smru vkovho proudn. Nezdka jsou vpedu oblaka Ci vytvarovna do jakchsi hk i fajfkovitho zahnut. Znamen to, e vtr ve vkch nad zhruba 7 a 8 km tm jist pesahuje rychlost 40 m/s a e ovzdu tam je pomrn turbulentn. Pi zemi jet vbec nemus foukat siln vtr, ale pohled na tyto cirry nm napov, e se v rmci nkolika ptch hodin rozfouk i pi zemskm povrchu, a to v piblin stejnm smru, jakm jsou nataena vlkna Ci. Souasn se tak veobecn zhor poas, nebo bude pechzet fronta, resp. cel frontln systm. Popsan cirrovit oblanost se na obloze objevuje prv v oblasti vkov frontln zny, pod n le nejaktivnj 37
Jak vznik kupovit oblak - to lze vyst z aerologickho diagramu.
ILUSTROVAN
Atlas oblak
st frontlnho systmu s okluznm bodem. Cirrovitch oblak tak pi tto situaci na obloze pibv, a to ze smru pibliujc se fronty. Brzy se prakticky slij do jednolit vrstvy a takov oblak u pak oznaujeme jako Cs. Jin ppad, kdy se objevuj na obloze Ci, je tehdy, kdy poas v danm mst je pod vlivem tlakov ve, i sp jej centrln a zadn sti. Tak tady vznikaj tm, e do vysokch hladin troposfry pronik relativn teplej vzduch, v nm pi ochlazovn desublimuje vodn pra v nm obsaen. Odborn literatura ale tak udv jako dvod vzniku nkterch cirr jako interakci kosmickho zen s sticemi atmosfrickch plyn. Kadopdn sporadicky se vyskytujc Ci na jinak ist obloze, tzn. nepibvajc a nehoustnouc, neznamenaj pedzvst pchodu fronty a vlastn tak v letn sezn indikuj stl a postupn m dl teplej poas. V zim jsou cirry skoro vdycky vzny na frontu. Oblak Cs mnoho variant a tvar nem. Je to transparentn bl oblak, pokrvajc velkou st oblohy, kter zpsobuje jej mln bl vzhled. Je sloen z ledovch krystalk a proto velmi dobe odr slunen zen, kter na nho shora dopad, pestoe pozorovatel na zemskm povrchu slunce vid svtit dost siln a oslniv. tlum slunenho zen je vak natolik razantn, e ppadn termika, kter fungovala ped tm, ne se nasunula vrstva cirrostratu, nyn rychle odeznv. Pokud oblak dle houstne a slunce nebo msc skrze nho svt stle 38
Co vyteme z oblak
Pedpovdn snmek oblanosti, jak ho prezentuje francouzsk meteorologick sluba Meteo France. Pole oblanosti se sice pedpovd exaktn pomoc numerickch model, ale tuto prognzu je poteba povaovat pouze za obecnou a jen prmrn pesnou.
Po nonch detch rno ubv oblanosti a protrhv se i nejni vrstva St. Oblaka se formuj u jen nad svahy kopc, kde vznikaj z vlhkosti, akumulovan ve vegetaci a v lesn pd. Zcela chyb vysok oblanost typu Ci, kondenzan pruhy za letadly rychle miz - to jsou pznaky nstupu slunenho poas letnho charakteru. V horch se vak bhem dne mohou utvet bouky.
ILUSTROVAN
Co vyteme z oblak
Atlas oblak
obtnji, meme oekvat pechod fronty bhem nkolika mlo hodin a nstup srek jet dve. Cs na front tak plynule pechz do As a pozdji do Ns. Zvltnost je oblak Cc. Jeho vzezen pipomn velk mnostv malch kumul, kter jakoby byly nesmrn vysoko. Vak tak Cc indikuje labilitu ve vysokch vrstvch troposfry, spolen s dostatenou zsobou vlhkosti. To znamen, e v letnm obdob, kdy se k tmto faktorm pid jet mohutn tepeln energie, meme oekvat v dohledn dob vvoj tzv. bouek z tepla, zvl v horch. Takov bouky nejsou spojeny s pechzejc frontou, ale objevuj se v mstn vzduchov hmot. Vkov vtr zpravidla nen pli siln, co se pozn i podle sotva patrnho pohybu oblak Cc. Instabilitu stednch vrstev atmosfry poznme i tehdy, kdy zvlt zrna vidme vrstevnat oblaky Ac, avak s vyrstajcmi kupovitmi vikami, kter zdlky vypadaj jako hradn cimbu. Vak se tak tento altocumulus dopluje nzvem castellanus. Nkdy je kupovit charakter oblak Ac tak vrazn, e je lid zamuj s Cu. Ac castellanus jsou vak zjevn ve, ne jsou obvykl vky Cu a tak v dob kolem vchodu slunce by se takto vytvarovan Cu nevyskytovaly. Oblak Ac castellanus je tm stoprocentnm znamenm bouek, kter se ten den budou v danm mst vyskytovat. Je to ovem tak typicky letn oblak, v zim se ve stedn Evrop nevyskytuje. Pokud je tedy 39
Studen fronta postupuje pes Moravu a Slovensko dle k vchodu, za n se k nm od zpadu rychle roziuje heben vysokho tlaku vzduchu. To se projevuje rychlm protrhvnm oblanosti. Na snmku pozoruhodn ohranien ustupujc oblanost tto fronty, za n nsleduje skoro jasn obloha.
Tat situace, jak je popsan na hornm snmku, pi pohledu z meteorologick druice. Frontln oblanost je souvisl bl ps, thnouc se od Jadranu pes Maarsko, Moravu, Polsko a vchodn st Nmecka; sted tlakov ne je v oblasti severnho Nmecka. V ponkud chladnj vzduchov hmot, proudc k nm od zpadu, se vytv kupovit oblanost, charakteristick svm vzezenm na druicovm snmku.
ILUSTROVAN
Atlas oblak
v noci velmi teplo a dusno a na obloze pozorujeme tento oblak, vezmeme si nsledujc den detnk. Jinm oblakem z rodiny Ac je floccus, vlokovit. Tak ten je pznakem dostaten vlhkosti a instability ve stedn troposfe a dennch bouek z tepla. Pipomn roztrhan kumuly i spe rozcupovan chume vaty, pravideln od sebe vzdlen, visc tm bez pohybu na obloze. Jin typ Ac je stratiformis translucidus perlucidus undulatus, co znamen vrstevnat prsvitn, kde mezerami mezi jednotlivmi stmi oblak je viditeln obloha, a oblak m vlnovou strukturu. Tento oblak se vyskytuje zpravidla v teplm sektoru tlakovch n v rovni vkov teplotn inverze, na n je souasn zven vlhkost a vraznj zmna rychlosti vtru. Pi prletu vrstvy oblak letadlem jsou nkdy citeln slab nebo mrn turbulence. Pohybuje-li se pomrn rychle, meme brzy oekvat pchod studen fronty se srkami a tedy zmnu poas. Dynamicky vyhl oblak Ac lenticularis (okovit), protoe jeho typick zpsob vzniku je prv vlnov proudn, a u pes horskou pekku, nebo stihem vtru ve velkch vkch. V kadm ppad je neklamnm znamenm rychlho vtru ve vce a asto i pi zemi. Pi rychlm proudn pes hory vznik v jejich zvt tzv. dlouh vlna, vyuiteln pi ltn s vtroni. V samotnch horch me pitom spolupsobit efekt, znm jako fhn. Ten spov v tom, e na nvt hor stoup vlhk vzduch vzhru, dochz 40
Co vyteme z oblak
Zhoren poas: snmek byl pozen v noru 2001, kdy poas u ns bylo pod vlivem teplho sektoru tlakov ne nad severn Evropou. K veeru se k nm od zpadu zaala pibliovat studen fronta; cel den byly na obloze cirry, veer oblanost od zpadu houstla a pibvala. Slunce zapadalo za oblaky Ac a bhem noci padal v ninch d se snhem. Tak nsledujc den bylo zataeno s trvalmi srkami.
Pohled z oblasti slapsk pehradn ndre k severu - na nae zem zasahuje rozshl tlakov ve od jihovchodu a blokuje postup front z Atlantiku a zpadn Evropy. To je ve stedn Evrop v zim dost ast situace. Frontln oblanost vzdlench atmosfrickch rozhran je viditeln pi severozpadnm a severnm horizontu, fronty ns vak mohou pejt a tehdy, kdy anticyklna zeslbne a ustoup k vchodu.
ILUSTROVAN
Co vyteme z oblak
Atlas oblak
v nm ke kondenzaci vodn pry a k vypadvn srek, m se vzduch znateln vysu a kdy pak z hor na jejich zvt sestupuje, je ji velmi such a tepl. V horch je vak provzen chaotickm proudnm se silnmi turbulencemi. Nad horami se objevuj pravideln uspodan Ac lent. Pi jejich podrobnjm pozorovn vidme, e oblak stoj stle na stejnm mst oblohy, avak na nvtrn stran do nho vstupuje a kondenzuje vodn pra, na zvtrn stran jej zase opout. Je to stejn efekt, jak pozorujeme na rozvlnn hladin potoka: voda sice tee, ale vlny zstvaj na mst jako stacionrn. Nkdy maj Ac lent nikoliv uspodan charakter jako pi vlnovm proudn pes hory, ale naopak vzhled oblohy je velmi chaotick. Zpravidla tomu tak bv ped pechodem studen fronty a takov oblaky doprovz i siln vtr. Pro piloty malch letadel, zvsnch a padkovch kluzk jsou vzhledem k jejich operanm vkm asi nejdleitj oblaka spodnho patra troposfry. Pro bezmotorov ltn pak zcela jist oblaka typu cumulus, tedy oblak s vertiklnm vvojem, kter vznik v dsledku existence termickch stoupavch proud. Jeho ptomnost na obloze vdycky zna existenci vertiklnch pohyb, i kdy naopak vzato, existence tchto pohyb nemus jet znamenat vskyt Cu, protoe vstupn a sestupn pohyby velmi suchho vzduchu nevytvej podmnky pro vznik oblak. 41
Oblak cirrocumulus znamen instabilitu v hornch hladinch troposfry a jeho vskyt me bt pedzvst bouek.
ady kumul pi vtrnm poas za studenou frontou a syt modr obloha znamenaj rychl nstup tlakov ve, ubvn oblanosti a ochlazen.
ILUSTROVAN
Atlas oblak
Oblaky Cu lze rozdlit do t skupin: ploch, stedn vyvinut a vovit, tj. dosti vysoko vyvinut. Ploch kumuly (Cu humilis) se tak lidov nazvaj "kumuly pknho poas" a skuten jsou prvodnm jevem krsnho, letnho a suchho poas. Jejich mal vertikln rozmr m dvod v tom, e vzduch je pomrn dost such a zkladny kupovitch oblak se tak objevuj vysoko, tsn pod horn hranic konvektivn vrstvy. Ploch kupovit oblanost znamen, e vliv studen fronty, kter pela u ped nkolika dny, znateln slbne, pedn a chladnj st tlakov ve se odsouv a nastupuje poas centrln anticyklny a pozdji jej zadn strany. Zploovn kumul, tj. zmenovn jejich vertiklnho rozmru znamen tak pozvoln slbnut termiky, kter se ovem me jet vyskytovat jakoto bezoblan. Vstupn rychlosti stoupavch proud pod Cu humilis jsou obyejn do 2 m/s, i kdy v horskm ternu se meme setkat i se stoupavm proudem 5 m/s, provzenm vraznjmi turbulencemi. Stedn vysok kumuly, Cu mediocris, bvaj na letn obloze asto po pechodu studen fronty ze zpadnho sektoru, kdy je vzduch dostaten vlhk a umouje tvorbu takovchto mrak. Souasn pin v letn sezn zpadn proudn ponkud chladnj a tedy tak instabiln vzduchovou hmotu, take Cu mediocris indikuj zcela jist termick poas s rychlostmi stoupavch proud piblin 2 a 7 m/s. Tato oblaka se vak mohou pi zvten 42
Co vyteme z oblak
Boukov oblanost nad severovchodnm Polskem a Pobaltm. Jde o nkolik boukovch bunk, vyvjejcch se v mstn vzduchov hmot, tedy nefrontln. Studen fronta postupuje pes zpadn Evropu. Snmek byl pozen 20.srpna 2000.
Ped boukou se bohat vyvj kupovit oblanost. Pod kupovitmi oblaky (Cu mediocris, Cu congestus) nachzej piloti bezmotorovch letadel siln termick stoupav proudy, ale protoe nen monost kontroly vvoje oblaku nad letadlem (jedn se o vertikln rozmr, zespodu nemiteln), hroz nebezpe, e oblak peroste do Cb a stoupn vzduchu pod oblakem zesl natolik, e mu nebude mono elit a letadlo vltne do oblaku.
ILUSTROVAN
Co vyteme z oblak
Atlas oblak
vlhkosti v hladin vkov inverze rozlvat do vrstevnat oblanosti Sc a potom dlouh destky minut stnit zemsk povrch, kde se tm pdem neutv termika. Plachtai kaj takto zastnnm oblastem "rozpady" a skuten zde dochz k velmi pozvolnmu rozpadn oblan vrstvy, provzenmu klesavmi proudy. U oblak Cu mediocris si dobe vmejme jejich tvar. Maj-li ostr okraje a tmav zkladny, z nich v odpolednch hodinch mohou jet pleitostn vypadvat srky ve form pehnk, jde o dobe aktivn oblaky, pod nimi meme nachzet ideln termiku. Zboku oblak je tm vdy patrn prohnut jejich tmav zkladny dovnit oblaku. To znamen, e pod oblakem je siln a vyuiteln stoupav proud. Nkdy vidme, jak se pi okrajch kumulu tvo cry mlhy, pomalu se vinouc do spirlovitho tvaru - tak to je pznakem siln a dobe vyuiteln termiky. Vzcnji se tvo nad kupovitmi vrcholy takovhoto oblaku jaksi mlhov epice, tzv. pileus, kter je pznakem mimodn siln termiky a objevuje se hlavn nad vovitmi kumuly a boukovmi kumulonimby. Jestlie jsou okraje kupovitho oblaku rozmazan nebo neostr a jeho barva edav, zatmco tvar nabv vzhledu sice kupovitho, ale tak vrstevnatho, bude termika patn vyuiteln a slab, zejmna pokud je tto oblanosti na obloze hodn a vtr pi zemi skoro dn. Nkdy se stv, e dopoledn vvoj Cu vypad z hlediska bezmotorovho ltn 43
Klasick plachtask poas - 2 dny po pechodu letn studen fronty se v prbhu dopoledne vyvj bohat kupovit oblanost, pod n nachz piloti bezmotorovch letadel termiku. Ta jim umouje zskvat velkou vku (teoreticky lze stoupat i v oblaku, to vak a na vjimky nedovoluj pedpisy) a z n pak kluznm dolett do velkch vzdlenost. Z tchto Cu u zpravidla nepadaj pehky a jsou pznakem nastupujcho pknho poas.
V pozdnm letnm odpoledni slbne slunen energie, kter generuje termiku a termick stoupav proudy slbnou a ustvaj. Spolu s tm se psotupn rozpout kupovit oblanost a transformuje se na Sc nebo Ac cumulogenitus. V obdob tsn po zpadu slunce je obvykle obloha jasn. Pokud je souasn velmi dobr dohlednost a utichne vtr, je to bezpen znmka, e nsledujc den bude pkn letn poas.
ILUSTROVAN
Atlas oblak
slibn, avak po poledni se oblaka transformuj stle vce na vrstevnatou oblanost a slvaj se do kompaktnj vrstvy. Projevuje se tak zesilujc pliv teplho a suho vzduchu ve vrstvch atmosfry, nachzejcch se nad konvektivn vrstvou a celkov stabilizace teplotnho zvrstven. Tyto situace asto bvaj ped pechodem studen fronty, ovem i nkolik dn pedem. Vovit Cu congestus je u znamenm velk lability v troposfe a velmi asto pedzvst bouky, zvlt vyskytuje-li se u asn dopoledne. Stoupav proudy pod nimi dosahuj rychlost i pes 10 m/s a proto oblaka rychle vyrstaj do vek nad 5 a 6 tisc metr. Pi sportovnm bezmotorovm ltn za takovho poas je bezpodmnen nutn bt velmi obezetn, protoe pod oblaky nelze sledovat jejich vertikln rst a lehce se tak pilot me dostat do stoupn, z nho bude jen tko unikat. Pi krouen pod oblakem si by ml mt vt rezervu vky pod zkladnou, ne jen pedpisovch 300 m, aby pak pi odletu zpod oblaku nevltl proti sv vli nad jeho zkladnu. I tak je vhodn mt pstrojov vybaven pro vechny ppady - dobr kompas, GPS a kvalitn variometr s vkomrem. Rozhodn je ale vysok opatrnost na mst. Boukov oblak Cb m nkolik stdi vvoje a ltat v jeho blzkosti nebo pmo pod nm je hazard se ivotem. Rychlosti stoupavch proud v nm dosahuj a 60 m/s, jsou v nm kriticky siln turbulence, nmraza a v hornch stech 44
Co vyteme z oblak
Boukov cumulonimbus v rozvinutm stadiu - pojedeme-li po tto silnici dle, s nejvt pravdpodobnost pijedeme po njakch 20 - 30 km do bouky.
Veer po bouce - na obloze setrvv zbytkov oblanost po Cb. V nkolika hladinch nad sebou, v nich je zven vlhkost, se pvodn boukov Cb rozprostel do vrstevnatch oblak Ac. Pro dal vvoj poas je dobr vdt, zda lo o bouku frontln (pak ns nazt patrn ekaj pehky a pozdji projasovn) nebo z tepla (potom bude rno jasno, ale ztra pes den dusno a po poledni opt bouky).
ILUSTROVAN
Co vyteme z oblak
Atlas oblak
oblaku teploty pod -50C. Nad 4000 m MSL se u zanaj dostavovat tak pote s dchnm, nehled na celkov stres, jemu by byl vystaven pilot, kter by se do oblaku dostal. Boukov oblaky jsou nebezpen i pro dopravn letadla, ta jsou proto vybavena meteorologickm radarem a na monitoru se pilotm zobrazuje struktura a tvary oblanosti, j se pak mou spolehliv vyhnout. Z tvar boukovho Cb vyteme tak adu pozoruhodnost. U Cb, kter jet nedoshl maximlnho stdia vvoje, nkdy nerozpoznvme pesn rozdl mezi nm a Cu congestus. Takov Cb jet nem ve vrcholov sti rozvinutou cirrovitou kovadlinu, tzv. incus, a jeho vzhled je jako ohromn Cu. Tento Cb se nazv calvus, co znamen hol. V tuto chvli v nm jet nen bouka, avak skrv vechna ve uveden nebezpe. Nad nktermi jeho kupovitmi vemi pozorujeme pileus, pi pozornjm a upenm sledovn oblaku vidme, jak se kupy doslova val nahoru. To svd o silnch stoupavch proudech uvnit. Brzy se vrchol oblaku zane rozlvat do kovadlinovho tvaru a to u je boukov stdium Cb. Nkdy tak po skonen nefrontlnch bouek zstvaj v nejvym pate troposfry pozstatky Cb ve form cirr, sten jet pipomnajcch kovadlinov tvar. Pod boukovmi oblaky, zvlt na studen front, se odehrvaj dramatick prodn jevy - na ele fronty se vyvj hlavov oblanost, rychle vznikaj a zanikaj roztrhan 45
Let sportovnm letadlem pod kupovitou oblanost, kter je vertikln dosti vyvinut, znamen, e ns me potkat pehka, omezujc nkter parametry letu. Na snmku je vidt, jak deov pehka omezuje viditelnost hlavn ve smru proti slunci; v tu chvli hroz zven nebezpe srky s jinm letadlem, pokud pilot nezmn vku a smr letu tak, aby letl v oblasti s pedepsanou minimln dohlednost.
Pokud v dopolednch hodinch narstaj kumuly do pomrn velk vertikln velikosti, lze oekvat po poledni rozvoj mstnch bouek.
ILUSTROVAN
Atlas oblak
oblaky cumulus fractus, apod. Stratus je oblak, kter nejastji vznik z mlh nebo z velmi vlhkho vzduchu tsn nad zem. Objevuje se tedy v detivch dnech nad lesy a vlhkmi msty, ale tak pi jasnch nocch pi radian inverzi ve vce do jednoho metru nad zem, pokud je vzduch dostaten vlhk a tak me-li vychladnout a k rosnmu bodu. Svd to o pimen vlhk chladnj vzduchov hmot a my v takovm ppad meme oekvat v nsledujcm dni vznik kupovit oblanosti. C el ko v p o h l ed n a p o l e oblanosti V meteorologick praxi se neuruj pouze charakteristiky jednotlivch oblak, ale i celkov pokryt oblohy oblanost, ppadn dal daje, jako nap. tah oblak. V synoptice se pokryt oblohy vyjaduje v osminch, podle nsledujc tabulky:
Pokryt 0/8 1/8 2/8 3/8 4/8 5/8 6/8 7/8 8/8 Synoptick jasno skoro jasno skoro jasno polojasno polojasno oblano oblano zataeno Leteck sky clear few few scattered scattered broken broken overcast Zkr. SKC FEW FEW SCT SCT BKN BKN BKN OVC
Celkov pohled na pole oblanosti
Oblanost v nkolika vrstvch nad sebou. Spodn vrstva je tvoena oblakem Sc ve vce 1500 m nad zem, horn vrstvu tvo oblak As translucidus. Je pravdpodobn, e nad touto oblanost se nachz jet oblaka vysokho patra, kter vak ze zem pozorovateln v tomto ppad nejsou a proto se v hlen o meteorologickm pozorovn neuvdj.
skoro zataeno broken
Pi pohledu z meteorologick druice je pak mono pozorovat komplexn pohled na oblanost nad znan rozlehlm zemm o velikosti kontinentu nebo i tm cel polokoule. Oblan systmy maj vazbu zejmna na atmosfrick fronty, kter 46
Ponkud matouc vzhled oblohy - je sluneno, ale pesto skoro zataeno. Cirrovit oblanost je natolik prsvitn, e slunenmu svitu neklade plinou pekku, avak pesto pokrv velkou st oblohy. Obloha zataen velkm mnostvm cirr obvykle znamen blc se atmosfrickou frontu.
ILUSTROVAN
Atmosfrick fronty a jejich oblanost
Atlas oblak
oddluj jednotliv vzduchov hmoty. Tvar a struktura oblanho pole je v rznch stech snmku rzn a je charakteristick pro mstn synoptickou situaci. Na atmosfrickch frontch pozorujeme nejastji kompaktn ps souvisl oblanosti, obvykle vysok a stedn, pod n zstv skryta oblanost spodnho patra. Druicov snmky oblanosti je mono poizovat v rznch vlnovch dlkch viditelnho i lidskm okem neviditelnho spektra; obrazy ve viditelnm spektru vlnovch dlek lze samozejm snmat pouze ve dne, kdy na zemkouli dopad slunen zen. Ve dne i v noci je mono snmat obrazy oblanosti v infraerven sti spektra, kdy jas na snmku odpovd dlouhovlnnmu, tedy tepelnmu vyzaovn. Meteorolog potom me na snmku identifikovat mimo jin i piblinou vku oblak, protoe oblaka v rznch patrech jsou rzn jasn vzhledem k jejich rzn teplot. Druicov snmky jsou po jejich pijet ze satelitu na zemi zpracovny a asto pro lep pehlednost umle dobarvovny podle teplotn kly. Struktura oblanosti na snmcch odpovd druhm oblak. A t m o sf r i ck f r o n t y a j e j i ch oblanost Dlouhodob rz poas (tedy podneb, klima) je dn nkolika klimatotvornmi initeli, z nich nejdleitj jsou zejmna zempisn ka a kontinentalita. Vliv zempisn ky je zejm: m je dan msto 47
Pohled na Evropu a st Afriky z meteorologick druice ve viditeln sti spektra - tak, jak bychom jej vidli prostm okem, kdybychom se nachzeli na palub druice. st zemskho povrchu se nachz ve svm vlastnm stnu a proto nen vidt.
Tent snmek tm ve stejnou dobu, pozen vak v infraervenm oboru spektra. V nm snma zachycuje dlouhovlnn zen, kter odpovd teplot a je tedy nezvisl na osvtlen viditelnm svtlem. Proto jsou vidt i oblaka, skryt v zemskm stnu. m svtlej barva na snmku, tm chladnj povrch zem a oblak - odtud lze piblin urit vku oblak, jejich teplota odpovd vce, v n se nachzej.
ILUSTROVAN
Atlas oblak
vzdlenj od rovnku, tm vce ikmo na toto msto dopadaj slunen paprsky a tm mn tepeln energie v prmru absorbuje zemsk povrch. Uritou vjimku pedstavuje ps mezi obratnky, nebo v tchto oblastech me slunen zen dopadat na zemsk povrch kolmo i ikmo; jinou drobnou vjimkou jsou zem uvnit polrnch kruh, kde vdy pl roku slunce permanentn svt a ostatn st roku naopak nesvt - paradoxn tak zde zemsk povrch bhem "denn" poloviny roku absorbuje v souhrnu vce energie, ne napklad oblasti pilhajc k polrnmu kruhu s men zempisnou kou. Rmcov eeno, zemsk povrch je s rostouc vzdlenost od rovnku mn a mn zahvn. Tm i vzduchov hmota, lec nad danm povrchem, m teplotu korespondujc s vlastnostmi tohoto povrchu. Vzduch nad rovnkovmi oblastmi je vlhk a hork, nad subtropy hork a such, v mrnm psu stedn tepl a nkdy vlhk, jindy su; nad polrnmi koninami je pak vzduch chladn nebo velmi studen. Vlastn tak meme vzduchov hmoty rozdlit stejn jako zempisn podnebn psy. V atmosfe meme najt vzduchov hmoty, kter spolu soused a z nich je jedna vi druh studenj. Ba dokonce, velmi asto (skoro vdy) nepechz plynule jedna vzduchov hmota v druhou, nbr je mezi nimi pomrn oste vyjden hranice. To je atmosfrick fronta. Pohledem meteorologickch charakteristik je fronta vyjde48
Pzemn synoptick situace k pedelm dvma druicovm snmkm ukazuje
Postupujc studen fronta na radarovm snmku. Dobe je patrn struktura oblanosti i jej vertikln rozsah. Pestoe pechzela v podzimn sezn (8.listopadu 2000) v nonch hodinch (tento snmek byl pozen ve 3 hodiny rno stedoevropskho asu), vyskytovaly se na ele fronty bouky.
ILUSTROVAN
Atlas oblak
na ohromnm mnostvm diskontinuit, nhlch zmn a zvrat, kter meme pozorovat na odbornch mapch, na nich je zakreslena teplota, vlhkost, geopotenciln vka, vertikln rychlosti, vorticita a jin prvky, kter ovem pilota pli zajmat nemus. Nicmn vlastnosti a hodnoty meteorologickch veliin ped frontou a za n jsou obvykle znan rzn a fronta je potom vce nebo mn vrazn. Co to znamen z leteckho hlediska? Pi prletu fronty letadlem na ns ek ada nepjemnost - od bohatho vvoje oblanosti a nvaznho poas, jako jsou srky, zmna dohlednosti, tlaku, vtru, a po nebezpen jevy - bouky, turbulence, nmraza. Zvl pi plnovn a pprav VFR letu s malmi letadly musme tedy povaovat poas a jeho pedpov za stejn vznamn prvek, jako je teba vaha o mnostv paliva a navigan pprava. Tepl fronta Studen fronty pechzej astji v lt, zatmco aktivity tepl fronty jsou v lt prakticky potlaeny malm rozdlem v teplotch vzduchu ped frontou a za n. Tepl fronta je proto nejvraznj v chladn polovin roku, tedy na podzim a v zim. Tepl fronta vymezuje pedn st teplho sektoru, jedn ze "soust" cel tlakov ne neboli cyklny. Je to atmosfrick rozhran dvou vzduchovch hmot, piem chladn vzduchov hmota ustupuje a na jej msto pichz teplej 49
Boukov Cb, vzan na atmosfrickou frontu, nemus bt vdy dobe viditeln. Nkdy je skryt mezi jinou oblanost a je identifikovateln jen podle meteorologickho radioloktoru. Na fotografii je zachycen Cb, prorstajc pes oblanost Ac a As, kter se sten protrhala.
Prvn pznaky pibliovn tepl fronty - od zpadu zan pibvat vysok a stedn oblanost. Pes den bylo vtinou jasno nebo jen mal vysok oblanost. Vtr vane obvykle slab, vchodnch smr. Tlak vzduchu u del dobu pozvolna kles, dohlednost se zhoruje. Veern rosa se patrn nevytvo nebo jen slab a v prbhu noci zanikne. Zpad slunce je erven a za oblanost.
ILUSTROVAN
Atlas oblak
vzduch. Studen vzduch je t, ne tepl a tak na vertiklnm ezu rozhranm tepl fronty vidme studenou vzduchovou hmotu u zemskho povrchu, zatmco tepl vzduch vyklouzv po frontln ploe vzhru. Sklon frontln plochy je ovem velmi mal, piblin 0,5 a 1,5. Oblanost ped rou fronty, tedy mstem, kde se frontln plocha setkv se zem, zasahuje i vce ne 1000 km dopedu. Tam se projevuje jen prsvitnou cirrovitou oblanost, kter vak s pibliujc se rou fronty houstne, nabv na vertikln mohutnosti, postupn se objevuj i padajc srky a nakonec dosahuje zkladna deovch oblak prakticky a na zem, zatmco vrky oblak mohou bt na hranici troposfry. V nkterch specilnch ppadech se na tepl front mohou vyskytnout i non bouky, a to i v zim. Dochz k tomu tak, e mohutnj vrstva oblanosti vyzauje svoj zsobu tepla nahoru do voln atmosfry i dol k zemskmu povrchu. Vzduch mezi zem a spodn zkladnou oblanosti se tak postupn mrn zahv, zatmco horn st oblan vrstvy se systematicky ochlazuje. Tak se stane, e se stle zvtuje teplotn rozdl mezi spodn a horn st oblan vrstvy, a konen pekro hranici podmnn instability (0,6C/100 vkovch metr) a uvnit oblaku se doslova spust konvekce. Pvodn oblan vrstva, rozprosten horizontln, zane nabvat vertiklnm vvojem tvaru CB a nakonec se mohou vytvoit podmnky pzniv pro non 50
Dal pibliovn tepl fronty - oblanosti dle pibv a oblaka jsou hust. Zprvu pouze cirrovit oblaka jsou nyn provzena tak oblanost stednho patra, oblaky Ac a pozdji As. Na snmku je na cirrovit oblanosti viditeln vedlej slunce.
Nastupuj prvn srky - obloha je ji zcela zataena oblaky stednho patra, o jejich vertikln mohutnosti svd tak to, e postupn tmavne jejich zkladna a pestv bt parn poloha slunce nebo msce. Pokrauje klesajc trend hodnoty atmosfrickho tlaku, vtr vane slab vchodn a jihovchodn, nkdy je bezvt.
ILUSTROVAN
Atlas oblak
bouku. Vtinou vak teplou frontu provz klidn prbh meteorologickch jev a prvk. Nen tomu tak vdy - napklad zimn srie rychle pechzejcch cykln doprovz siln nrazov vtr nad velkou st Evropy a v rychlm sledu po sob pechz frontln vlny, tedy stdajc se pechody teplch a studench front. Je zejm, e pi takov vtrn situaci dochz k rychlm zmnm poas, kdy pes den na studen front hust sn, veer pejde tepl fronta, nlec k dal z rodiny cykln a v noci se za n rychle vyjasn, piem teploty vzduchu mohou bt nad 10C. Jak tedy vypad poas pi pechodu tepl fronty pes msto pozorovn? Za pedchoz tlakovou n se nad dan zem rozila tlakov ve, anticyklna. Zprvu po jej pedn stran proudil chladn vzduch, bylo jasno a zima. Dohlednosti byly velmi dobr. Kdy se piblila centrln st tlakov ve, uklidnil se vtr a tm se zhorily rozptylov podmnky pro zneiujc pmsi v atmosfe. Dohlednost tedy klesla, v noci se zvl v podzimn a zimn sezn u mohou utvet pzemn mlhy. S tm, jak tlakov ve ustupuje, zanme pozorovat pomal pokles atmosfrickho tlaku a to je vlastn prvn udlost, souvisejc s pibliujcm se frontlnm systmem, jeho tepl fronta ns bhem pr dn ovlivn. Ve vce nkolika km bychom u (pomoc meteorologickch vkovch map nebo napklad aerologickho vstupu) pozorovali pliv neboli advekci teplho vzduchu, 51
Tepl vzduchov hmota
Ci, Cs, Ac Ns, As, Sc, St
Studen vzduchov hmota Oblast srek
Tepl fronta - schmatick prez. Teplej vzduchov hmota se dostv vkluznm pohybem po studen vzduchov hmot vzhru, piem se ochlazuje. Tak vznik frontln oblanost, na pedn stran frontlnho rozhran cirrovit, ble k e fronty tak oblaka stednho patra a v oblasti styku frontln plochy se zemskm povrchem najdeme bohatou klu vech pater oblanosti.
Rychle postupujc tepl fronta pechz - ustvaj srky, citeln se oteplilo, jako by bylo mono ctit zmnu vzduchu. Pokles atmosfrickho tlaku se snil, dohlednost se zlepuje a oblanost protrhv.
ILUSTROVAN
Atlas oblak
v ppad stedn Evropy nejspe od jihozpadu nebo jihu. Pi zemi se vak dje nco jinho: klidn vzduchov vrstvy v anticykln sesedaj k zemskmu povrchu, kde na podzim a v zim, kdy slunce pes den stoj nad horizontem krtce a v noci je dlouho skryt, dochz k soustavnmu ochlazovn zemskho povrchu a potamo i vrstev vzduchu k povrchu pilhajcch. Take jinmi slovy, dky celkov zporn radian bilanci zemskho povrchu se bhem pr dn chlad vrstva atmosfry, siln nkolik stovek metr a pilhajc k zemi, o nkolik stup Celsia. Ve vce 2 a 3 km pitom proud nad nae zem teplej vzduch. Co je tedy dsledkem tohoto jevu? Loisko studenho vzduchu u zem a tepl vzduch ve vce znamenaj vznik teplotn inverze, kter je skoro vdy provzena silnm zhorenm dohlednosti, nezdka pmo mlhou. V babm lt jet slunce m dostatek energie k tomu, aby inverzi rozbouralo a pes den pak me bt jasno. Pitom si jist povimneme, jak na obloze pibvaj cirrovit oblaka, znamenajc prvn pznaky tepl fronty. Vznikaj tm, e tepl vzduch vyklouzv vzhru po frontln ploe, m se dostv do mst s nim tlakem, expanduje a ochlazuje se. Vsledkem toho procesu je vznik oblanosti, kter je ve velkch vkch sloen z ledovch krystalk. Cirr pibv, a nakonec zakrvaj podstatnou st oblohy; slunce jimi vak stle prosvt. Pesto je jeho svit vrazn utlumen, take rozhodn skon napklad ter52
Poas v teplm sektoru je znan zvisl na tom, v kter sti sektoru jej pozorujeme. V okrajovch stech teplch sektor je poas obecn lep, mn oblan - vliv zde me mt i nevrazn vbek vyho tlaku, jen do sektoru mrn zasahuje. Naopak ble stedu tlakov ne lze sp oekvat poas oblan a zataen, asto s mlhami a srkami.
Vkov pliv teplho vzduchu
Profil teploty vzduchu v zvislosti na vce (tzv. zvrstven)
Chladnj vzduch stk do dol
Vznik teplotn inverze ped pchodem tepl fronty: v tlakov vi, kter ustupuje ped blc se teplou frontou, vychld zejmna v noci zemsk povrch tak, e studen vzduch nad nm stk do dol a labin, kde se hromad podobn jako voda. Na zadn stran tlakov ve u ve vce proud teplej vzduch a to se projevuje prvn cirrovitou oblanost.
ILUSTROVAN
Atlas oblak
mika, kter se do nstupu prvnch cirr jet mohla objevovat. Oblanosti nadle pibv, houstne, a nakonec nen patrn ani slunce. Se zhorenm osvtlenm krajiny se obyejn zhoruje tak dohlednost, nezdka vznikne mlha (dohlednost pod 1000 m, zpsoben vzdunou vlhkost). Vtr vane slab, v pomrech esk republiky asto vchodn a jihovchodn, postupuje-li fronta od jihozpadu a zpadu. Je to proto, e fronta se nachz v brzd nzkho tlaku vzduchu, take vzduch proud z oblasti vyho tlaku do msta s nim tlakem, tedy ve smru proti pichzejc front. Nesmme se vak nechat zmst - ve vce fouk JZ vtr, kter zpsobuje pesun fronty smrem k nm. Je-li tento stih vtru podl vertikly vrazn, lze pozorovat ve vce citeln dynamick turbulence, kter pociuj cestujc v dopravnch letadlech. Asi 400 a 500 km ped rou fronty (ale v zim i 1000 km) se objevuj prvn srky. V zimnm obdob to bv slab a drobn snen, poppad snhov zrna nebo krupice. Pro srky je charakteristick, e se vyskytuj nad rozlehlm zemm a zpravidla jsou vytrval a spe slab intenzity. Charakter oblanosti a projev poas vak siln zvis na vzdlenosti pslun sti tepl fronty od stedu cyklny, resp. od okluznho bodu, v nm se tepl a studen fronta spolu stkaj a kde jsou srky nejvydatnj. Naopak v oblasti okraje fronty, vzdlenho od centrln cyklny, se fronta vbec nemus projevovat srkami ani jinm vznam53
Na druicovm snmku je vidt tlakov ne v oblasti Islandu; s n je spojen frontln systm, jeho tepl fronta je pomrn nevrazn a jej oblanost zasahuje nad Norsk moe a pobe Skandinvie; studen fronta tohoto systmu je daleko vraznj a thne se zpadn od bristskch ostrov pes znanou st Atlantiku. Vtinu Evropy ovlivuje mohutn tlakov ve, pinejc jarn poas. Snmek je ze 16.nora 2001.
Pzemn synoptick mapa, korespondujc s druicovm snmkem nahoe. Dobe je patrn tepl fronta, spojen s islandskou tlakovou n. Nap Evropou se thne studen fronta, kter je vak v oblasti vysokho tlaku vzduchu a rozpad se.
ILUSTROVAN
Atlas oblak
nm poasm, nbr teba jen polozataenou oblohou s rozpadlmi oblaky Ac. S blc se frontou kles tlak vzduchu, zhoruje se dohlednost a sniuje zkladna oblanosti. Nakonec me oblanost leet bezprostedn u zemskho povrchu a poas jako takov je nevldn. V oblasti styku frontlnho rozhran se zemskm povrchem je oblanost vertikln nejmohutnj a proto tak skrze n patn pronik denn svtlo - pes den bv tm ero. To svd prv o velk mohutnosti oblan vrstvy nad nmi. Lep poas nastv po pechodu tepl fronty. Zvl v oblastech vzdlenjch od centra tlakov ne se za frontou oblanost protrhv a nastv "jarn tepl poas", kter je velmi pjemn. Dohlednost me bt velice dobr, vtr se sto k jihozpadu a zesl. V zim nastane vrazn obleva. Hor poas je pobl centra cyklny, kde v teplm sektoru zstv nzk oblanost a mlhy. Studen fronta Studen fronta je pojem, s nm se takka denn setkvme v medilnch pedpovdch poas. V tepl sti roku pin ochlazen a s nm zpravidla instabilitu ovzdu, v zim me zpsobit snhovou kalamitu a nstup silnch mraz. Co to vlastn studen fronta je? Studen fronta je jednou z st frontlnho rozhran. Studen vzduchov hmota se nachz v tlu fronty, tepl vzduchov hmota ped n. Tepl vzduch je tedy pi postupu fronty nahra54
Tlak vzduchu
Okamik pechodu fronty
as
Prbh tlaku vzduchu pi pechodu tepl fronty - tlak nkolik hodin, nkdy i nkolik dn ped pechodem fronty trvale kles. Po pechodu fronty se tento pokles pozastav a tlak vzduchu kles pomaleji.
Tepl vzduchov hmota
Studen vzduchov hmota
Stavba studen fronty - chladn vzduchov hmota pronik nad dan zem, na svm ele vytlauje teplej vzduchovou hmotu vzhru a vznik zde mohutn boukov oblanost. Padajc srky jsou vesms inztenzvn, zpotku d, kter pozdji po vzdlen fronty pechz v pehky. Za studenou frontou pozorujeme oblanost s vertiklnm vvojem, tedy typ Cu.
ILUSTROVAN
Atlas oblak
zovn chladnm, a to tm skokem. Samotn frontln rozhran je jakousi tenkou pechodovou vzduchovou slupkou, silnou jen nkolik set metr. Studen vzduch se razantn tla kupedu a po jeho pedn sti je teplej vzduch vytlaovn prudce vzhru. Protoe tento vertikln pohyb mv za nsledek vznik vertikln mohutn kupovit oblanosti, vypad pchod studen fronty jako nhl zmna poas. Zatmco ped frontou v lt asto panuje hork, jasn poas, pichz elo fronty s boukami, nhlm zataenm oblohy a nstupem srek, silnho vtru, patn dohlednosti a ochlazen. Dokonce, je-li teplotn kontrast mezi obma vzduchovmi hmotami, kter fronta oddluje, velk, lze na ele fronty oekvat vraznj projevy poas, jako teba krupobit. Co na studen front meme oekvat? Vyplv to z jejho schmatu stavby. Studen fronta je dvojho druhu, piem 1.druh je charakteristick vskytem v zimn sezn a nebudeme se jm zabvat. Studen fronta 2.druhu je podstatn aktivnj. Ps jej oblanosti nemus bt pli irok, asto je to jen nkolik destek km. Na ele fronty se objevuj etn bouky, za frontou me bt souvisle zataeno s detm, ale brzy se oblanost protrhv a trval srky pechzej do pehnk. Pechodem ry fronty pes msto pozorovn se nhle zmnilo nkolik meteorologickch prvk: vtr se stoil doprava, nap. z jihovchodnho smru na zpadn a nejsp zeslil a stal se nrazovit. Tlak 55
Pzemn synoptick situace: Vtina zem R se nachz v teplm sektoru tlakov ne se stedem severn od britskch ostrov. Od zpadu vak zan R pechzet studen fronta, kter ale nepinese vraznou zmnu poas ani ochlazen, protoe pi tto podzimn situaci k nm za frontou pronik nadle od jihozpadu a zpadu relativn tepl vzduch z Atlantiku. Tak vtrn poas za frontou zpsobuje, e se v dolch neukld studen vzduch a nevznikaj teplotn inverze.
elo studen fronty, pechzejc v pedja, znamen obvykle krtkodobou snhovou vnici, ostr nrazov vtr, oblanost typu Cb, jej zkladna se sniuje a k zemi. U nkolik mlo destek minut, maximln nkolik hodin po pechodu ela fronty se me tm vyjasnit a ji citeln slunen svit rychle generuje vvoj termiky, kupovit oblanosti a na n vzan snhov pehky.
ILUSTROVAN
Atlas oblak
vzduchu zprvu klesal, ale hned pi pechodu fronty zaal strm stoupat. Dohlednost ped frontou byla spe ni - v lt kolem 20 km, v zim vak mohly bt a mlhy; pi pechodu fronty je dohlednost velmi ovlivnna typem a intenzitou srek, kter vak pechodem k pehkov innosti slbnou a pitom se projev przranost chladn vzduchov hmoty - dohlednost je za studenou frontou vysok, v extrmu a 150 km. Teprve za as se pln uke vliv nastupujcho hebene vyho tlaku vzduchu, kter za studenou frontou pichz zcela zkonit. Oblanosti ubude na polojasno a skoro jasno, srky se u nevyskytuj a v mnoha ppadech se postupn zkliduje i vtr. O k l u zn ( o k l u d o v a n ) f r o n t a Pojmy tlakov ne (cyklna), tepl a studen fronta, vkov frontln zna, okluzn bod, tepl sektor a dal spolu pevn souvisej. Teplou frontu meme charakterizovat jako tu st frontlnho rozhran, kter oddluje chladnj vzduchovou hmotu ped frontou od teplejho vzduchu za n; za postupujc teplou frontou se dostv nad pslun zem teplej vzduch, jen vypluje tepl sektor cyklny. Tento tepl sektor je ve sv zadn sti uzaven rozhranm studen fronty, za n proud nad danou oblast studen vzduch. Dynamick meteorologie nm potvrzuje praxi, e studen fronta postupuje vped ponkud rychleji, ne fronta tepl. Uvdomme si, e poas a dje v atmosfe 56
Pro studenou frontu, resp. pro poas po jejm pechodu je hlavn v lt charakteristick kupovit oblanost.
Okludovan fronta vznik spojenm tepl a studen fronty. Na tto pzemn synoptick map se nachz v oblasti Severnho moe a nad Britni.
ILUSTROVAN
Atlas oblak
jsou prostorov, tdimenzionln a e musme brt v vahu i vertikln rovinu. Kdy se takto podvme na model cyklny, vidme, e tepl fronta nen jen pouh ra na map, ale ikm plocha, take ta zmnn ra na map je pouze prsek tto frontln plochy a zemskho povrchu; obdobn je tomu se studenou frontou s tm rozdlem, e tvar frontln plochy je trochu jin a pedevm je opan jej sklon. Jestlie se tedy ob fronty k sob pibliuj, resp. tepl fronta postupuje vped pomaleji a za n j "dohn" studen fronta, mus bt nutn tepl vzduchov hmota, kter se nachz v oblasti mezi obma frontami (v tzv. teplm sektoru) vytlaovna vzhru. Pot, co se frontln plochy obou front setkaj, ztrat tepl vzduchov hmota kontakt se zemskm povrchem a vyskytuje se u jen ve vce. Frontln plochy se po sob doslova posouvaj a tm je teplej vzduch vytlaovn stle v. Jak tomu vak je u zem? Ped frontou je chladn vzduchov hmota, za frontou je takt chladn vzduchov hmota, take si pokldme otzku: Je to vbec jet fronta? Vdy fronta pece oddluje dv rzn vzduchov hmoty a te tu mme ped frontou i za n tut vzduchovou hmotu. Frontln rozhran je tm vraznj, m jsou meteorologick rozdly ped nm a za nm vt. Pokud jsou tyto rozdly, zejmna v teplot vzduchu, mal nebo dn, frontln rozhran je stle mn vrazn, a se nakonec rozpad. Spojenm tepl a studen fronty vznikne okluzn neboli oklu57
Tepl vzduchov hmota se nachz u jen ve vce, zem se nedotk.
Studen vzduch Mn studen vzduch
Schma studen okludovan fronty. Se zemskm povrchem se stk rozhran studen fronty a pechod okluze pin ochlazen. Tento typ okludovan fronty pechz spe v lt.
Tepl vzduch
Mn studen vzduch
Vce studen vzduch
Schma tepl okludovan fronty. Se zemskm povrchem se stk tepl st frontlnho rozhran, po pechodu fronty nsleduje oteplen. Tento typ okludovanch front pechz spe v chladn polovin roku.
ILUSTROVAN
Atlas oblak
dovan fronta. Ocludo znamen latinsky "uzavrat" a zde se skuten doslova uzavr tepl sektor. Pesto, e je ped okludovanou frontou stejn vzduchov hmota, jako za frontou, jsou zde patrn urit rozdly, kter vznikly transformac vzduchu bhem doby existence celho systmu tlakov ne. Kvalitativn vlastnosti vzduchov hmoty do znan mry zvisej na charakteru zemskho povrchu, nad kterm se vzduchov hmota nachz. A tak panuj tm vdy rozdly mezi vzduchem, kter le nap. nad vchodn Evropou a vzduchem, kter pichz od Atlantiku, pestoe se jedn o pvodn tut vzduchovou hmotu. Take tm vdy je pi procesu okludovn frontlnho systmu ped a za okluzn frontou patrn rozdl zejmna v teplot vzduchu. Nkdy je dokonce tento rozdl dostaten velk a okolnosti takov, e se okludovan fronta petransformuje na zcela novou teplou nebo astji studenou frontu. Mnohdy je na pzemn povtrnostn map patrn, jak je rozdl ve vzduchovch hmotch na obou stranch rozhran a fronta se jev bu jako studen nebo tepl; pohled na vkovou mapu, zejmna tlakovch hladin 850 a 700 hPa nm vak uke, e v oblasti fronty je vrazn jazyk teplho vzduchu - to je prv ten vzhru vytlaen tepl vzduch z uzavenho teplho sektoru tlakov ne. Kdy nen pli markantn rozdl mezi vzduchovou hmotou ped a za frontou, okludovan fronta postupn zan ve svch 58
Sychrav poas pi pechodu okluzn fronty, provzen vrstevnatou a plon rozshlou oblanost typu As, Ac.
Pechod fronty s boukami pes nae zem na snmku z meteorologickho radaru.
ILUSTROVAN
Atlas oblak
projevech slbnout a rozpadvat se. To je spojeno rovn s vyplovnm cyklny a jejm postupnm znikem - nebo chyb onen nevznamnj hnac motor existence frontlnho systmu a cel cyklny, toti teplotn rozdl mezi obma vzduchovmi hmotami, kter spolu soused. Rozpadajc se fronta vak neslbne rovnomrn plynule, ale jej "intenzita" trochu kols. Protoe znik frontlnho systmu me bt otzkou a nkolika dn, mn se projevy fronty v zvislosti na denn dob, na ternu, pes nj fronta postupuje a podle dalch faktor. Dleit vliv na projevy fronty, a u je fronta v rozpadu nebo v pln aktivit, m prv denn doba. Pes den, kdy psun slunen energie zpsobuje zvten teplotnch rozdl na rznch mstech, vznik konvekce, tedy pohyb vzduchu vzhru a dol nap. ve stoupavch a klesavch termickch proudech, dochz ke zvenm vparu vody, ke vzniku oblanosti a dky tomu i k vraznj srkov innosti. Zkrtka, projevy frontlnho poas obvykle bvaj ve dne mnohem silnj, ne v noci. U polorozpadl fronty meme dokonce pozorovat, e bhem nonch hodin jej projevy prakticky miz - oblanosti ubv a na minimum, nevyskytuje se vznan poas (bouky, srky, atp.), zklidn se vtr, tzn. meteorolog neme na non pzemn map identifikovat frontu tm podle dnch parametr. Rno a dopoledne ovem vysvitne slunce a spust onen obrovsk mechanismus tvorby oblanosti, vtru 59
Poas pi pechodu studen okluzn fronty.
Pozorovn pechodu studen fronty na horch ukazuje sloit komplex oblanosti v mnoha vrstvch nad sebou. Pechod tepl okluze je tak asto provzen mlhami v dolch.
ILUSTROVAN
Atlas oblak
a obecn poas, take dejme tomu na druicovch snmcch pozorujeme nhl zmohutnn celho oblanho psu fronty a na pzemnch povtrnostnch mapch se objevuj nap. pehky nebo trval srky, nkde mlhy, bouky a jin poas. Veer se pak fronta opt rozpad, a na snmcch nen dn oblanost vidt. Postupn se i ve dne frontln aktivity obnovuj mn a mn, a cel systm zanikne. Mimo jin tak z tohoto dvodu je pro meteorologa a jeho dobrou pedpov dleit, aby pi sv prci nevychzel pouze z okamitho stavu atmosfry, ale seznmil se s nkolikadenn histori poas, aby mohl postehnout tento vvoj. Oveme v modern dob m k dispozici vpoetn metody, dky nim a technickmu zzem lze generovat pedpovdn mapy s celou irokou adou meteorologickch prvk na nkolik dn dopedu a z nich vytvet dobr pedpovdi. Pes dnen pomrn dobrou vrohodnost nkolikadennch pedpovd mus meteorolog stejn aplikovat sv zkuenosti s podobnmi situacemi, kter se odehrly v minulosti, co ale nen jednoduch, nebo poas se velmi obtn posuzuje podle obecnho modelu; vdy je poteba brt v vahu jet doplujc okolnosti, jako nap. ron dobu, pvod vzduchov hmoty, polohu a rozmry tlakov ne vzhledem k mstu pozorovn a velk mnostv dalch ukazatel. A jak tedy vypad typick modelov pechod okludovan fronty pes msto pozorovn? Ped blc se okludovanou 60
Po pechodu okludovan fronty.
Tk tmav frontln oblanost znamen, e vzduch je velmi vlhk; rozvoj kupovit oblanosti ve spodnm pate je pznakem instability vzduchov hmoty. Takov vzduch se dostv do stedn Evropy asto v lt od zpadu a severozpadu a pvodn pochz z oblast Atlantickho ocenu.
ILUSTROVAN
Pedpovdme poas podle oblak
Atlas oblak
frontou se objevuj podobn znaky, jako ped pibliujc se teplou frontou. Na obloze postupn pibv cirrovit oblanosti, mnohdy ve tvaru hk a vlken. Ve velkch vkch obvykle vane siln vtr. Nejvraznj poas meme pozorovat v oblasti okluznho bodu, tedy msta, kde se prv setkvaj tepl a studen fronta; okluzn bod se v souvislosti s uzavrnm teplho sektoru posouv smrem k vnjmu okraji tlakov ne. asto pozorujeme v oblasti okluznho bodu velmi siln srky, mohutnou oblanost se zkladnou nzko nad zem a siln vtr. Pro ltn tedy poas dosti nevhodn. Ped frontou pibv oblanosti, houstne a nakonec se obloha zpravidla pln zathne. Nastupuj srky. Pi pechodu ry fronty pes msto pozorovn se mn teplota, tlak vzduchu i dal meteorologick prvky, stejn jako by pechzela fronta tepl i studen. Okludovan fronta je vak dvojho druhu - studen nebo tepl. Nejlpe tento rozdl postehneme na vysvtlujcm obrzku; charakter poas po pechodu fronty pak zvis na typu okluze: je-li okludovan fronta tepl, je i poas po jejm pechodu podobn poas za teplou frontou. Analogicky je tomu v ppad studen okluze. P e d p o v d m e p o a s p o d l e oblak
Jestlie se nad nae zem dostv dosti vlhk vzduchov hmota, dochz pi jejm vstupu podl svah hor ke kondenzaci vodn pry a vzniku oblanosti typu stratus.
Kombinace oblanho systmu studen a tepl fronty na pechzejc okluzi - nejspodnj patro tvo kupovit oblanost Cu mediocris, nad n je zataeno As. ra fronty ji pela msto pozorovn, ustaly srky a oblanost se pomalu zan protrhvat.
Nzev kapitoly je ponkud zavdjc, protoe serizn pedpov podle pozorovn oblanosti nememe nikdy vytvoit. Pesto nm pohled na 61
ILUSTROVAN
Atlas oblak
oblohu pi naem pobytu v prod mnoh napov a meme si udlat alespo odhad nejbliho vvoje poas. I tak ale musme provdt venkovn pozorovn nejen oblanosti, ale cel ady dalch meteorologickch kaz a jev, zejmna stavu poas a vtru. Podstatn je tak otzka, kde se pi naem pozorovn nachzme - teba na horch je dost odlin vvoj oblanosti, ne nad rovinatm krajem a tak poas je na horch znateln promnlivj a dalo by se ci "zludnj", ne v rovinch. Rozdly v poas najdeme i v mstnch mtkch tam, kde jsou vysok hory, kter mohou doslova oddlovat zcela odlin charakter poas po obou jejich stranch. Typickou ukzkou jsou Alpy, kter psob jako prodn hrz na studen a vlhk vzduch, proudc do stedn Evropy od severozpadu nebo severu - chladn vzduch je t, ne vzduch tepl a tak pi postupu studen vzduchov hmoty za studenou frontou zstv tato vzduchov hmota v pomrn tenk vrstv pi zemi. Tato vrstva je siln asi 2-4 km a proto rozlehl velehory, jakmi Alpy jsou, psob pro chladnou vzduchovou hmotu jako nepekonateln pekka. Potom napklad v zim meme registrovat na severn stran Alp a jet nkolik destek kilometr smrem do hor vysloven patn poas zataeno, vnice, nzk zkladna oblanosti, siln a studen vtr, ve stednch a vych polohch mlhy. Na jin, italsk a slovinsk stran Alp a na rivie vak panuje skoro jasno 62
Rozdly v poas, zejmna v celkovm pokryt oblohy oblanost, jsou dobe patrn na druicovm snmku. Alpy psob doslova jako pehrada vi proudn studen vzduchov hmoty od severozpadu. Na severn stran Alp je zataeno a srky; na jin stran hor je pak jasn slunen poas (Dolomity, Pdsk nina, okol Bentek, rivira), Pozoruhodn je oblanost pi pobe Ligurskho moe, vznikl brzovm efektem, kdy proud vzduch z moe nad pevninu a tam stoup podl pobench hor.
Kupovit, stedn vyvinut oblanost, na meteorologickm radaru. Dky pomrn velkmu vertiklnmu rozsahu oblak Cu se na naem zem vyskytuj pehky.
ILUSTROVAN
Atlas oblak
nebo jasno s teplotami kolem 10 a 15C - na francouzsko - italsk rivie dozrvaj koncem nora pomerane. Ale pro podobn pklady rznho poas v hornatm ternu nemusme chodit daleko: asto lze najt zcela odlin poas teba v Krkonoch v dol py (Pec pod Snkou) a v dol Labe (pindlerv Mln), pestoe oba regiony jsou od sebe vzdleny jen nkolik kilometr a oddleny jednm horskm hebenem. Tyto lokln speciality bychom mli brt v vahu pi naem odhadovn poas, kter ns me pekvapit zrovna teba na horsk te v Krkonoch. V horch musme zohlednit i nadmoskou vku, kde oblaka pozorujeme a pro n zevrubn urujeme poas. Nejprve si vak popime pozorovn bezoblan, jasn oblohy. Pes den m modrou barvu, a to v cel kle odstn. Modr barva oblohy je zpsobena tm, e viditeln st slunenho spektra se podle Rayleighova zkona v atmosfe podstatn lpe rozptyluje v kratch vlnovch dlkch, tedy ve fialov, modr a modrozelen sti viditelnho zen, zatmco oranov a erven sloka svtla se rozptyluje mn, ale o to vce atmosfrou prochz. Proto vidme zapadajc nebo vychzejc slunen kotou erven - erven sloka slunenho svtla pmo prochz zemskou atmosfrou a k oku pozorovatele; modr sloka se v atmosfe rozptl. Pokud ale obsahuje vzduch zven mnostv vodn pry, prachu a antropogennch stic, tj. rznch prmyslovch zplodin 63
Jarn poas po pechodu hlavn studen fronty, kdy tlakov ne ustupuje jen velmi pomalu a jej tlov st ovlivuje poas u ns del dobu (destky hodin a nkolik dn). Pes nae zem postupn pechzej podrun studen fronty, na nich se vyvj zimn Cb (nepomrn niho vertiklnho rozsahu, ne je tomu u letnho Cb) s prudkmi snhovmi pehkami a nrazovm vtrem. Mimo to je vak obloha projasnn a vborn dohlednost.
Rann jasn obloha, v dolch dosti chladno a pzemn mlhy nebo kouma, dn vtr to jsou pznaky anticyklonlnho poas a meme pedpokldat slunen den, v lt s monost vskytu kupovit oblanosti, v kopcch dokonce i s polednmi a odpolednmi boukami.
ILUSTROVAN
Atlas oblak
a dalch produkt lidsk innosti, dochz ke zven rozptylu modrho svtla a my pak pozorujeme zpad i vchod slunce mnohem vce zabarven do ervena. Proto nm tak k lidov meteorologie, e veern nebo rann ervnky znamenaj pchod det. Do jist mry je to pravda, vrazn ervnky nebo erven svtn nebo soumrak znamenaj vysok obsah vodnch par, tedy vlhkou vzduchovou hmotu, v n meme oekvat tvorbu oblanosti a nsledn pak srek. Naopak, svtle a jasn lut zpad nebo vchod slunce (pi poloze slunce hloubji pod obzorem me bt syt oranov) znamen, e se nachzme v oblasti nepli vlhk nebo i velmi such vzduchov hmoty a meme oekvat tak jasn, mlo oblan poas beze srek. Zde je vhodn pihldnout tak k vtru a teplot. Ve stedoevropskch podmnkch pi takovmto poas znamen vtr vchodnch smr skuten nstup nebo trvn suchho a slunenho poas, v lt horkho, v zim naopak velmi mrazivho. Vtr vchodnch smr k nm vane z rozlehlho euroasijskho kontinentu, z hlubokho vnitrozem evropskho Ruska, nkdy a ze Sibie. To je oblast s vrazn kontinentlnm ronm chodem poas, kter meme ve zkratce vyjdit vrazem "v lt extrmn horka, v zim extrmn mrazy, vtinou sucho a jasno". Vtr ze zpadnho sektoru (a zejmna vkov vtr, jeho smr nm pome urit pozorovn stedn a vysok oblanosti, pokud njak na obloze je) pin do 64
Rno po nonm pechodu studen fronty: mokr silnice a pda svd o nonm deti z frontln oblanosti. Zrna je obloha skoro jasn, dohlednost velmi dobr a modr barva oblohy je syt. Je vtrno. Oblaka na obloze svd o tom, e vzduch je vlhk a my meme s jistotou oekvat bhem jedn a dvou hodin po vchodu slunce, e se obloha zathne a budou pehky. ek ns poas chladn, vtrn a pehkov.
Stejn situace, jako na hornm snmku - rann obloha po pechodu studen fronty slibuje zdnliv pkn poas, kter se ale velmi brzy zhor. Jakmile zane slunen energie vyrbt termiku, na obloze se zanou velmi rychle vyvjet bohat kupovit oblaky, z nich budou padat pehky. Instabilitu atmosfry dokldaj u te kumuliformn oblaka, velkou vlhkost zase vyteme z toho, e na obloze je oblanost psobc tkm a vodnatm dojmem. Tato rann obloha nm k, abychom si vzali detnk.
ILUSTROVAN
Atlas oblak
stedn Evropy ocensk vzduchov hmoty, pro n je typick vy obsah atmosfrick vlhkosti a tedy i vraznj oblanost a etnj srky. Prv synoptick situace, kdy ze stedn Evropy ustupuje tlakov ve s pknm, suchm a jasnm poasm a uvoluje tak cestu frontlnm systmm, postupujcm k nm od zpadu, bv provzena ervnky a ve zmnnmi soumrakovmi jevy. Panuje sice jet jasn poas, ale ve vce u zaal zpadn penos, kdy se objevuj vysoko na obloze prvn cirry a ve stle vlhm vzduchu je markantn erven zpad nebo vchod slunce. Denn barva oblohy je ovlivnna zejmna vzdunou vlhkost a oblanost. Syt modr nebo tmav obloha znamen nzk obsah vodn pry, jak bv nkolik dn po pechodu studen fronty. Studen vzduchov hmota, pichzejc k nm od severozpadu nebo severu bv vzhledem ke svmu pvodu velmi ist; zpravidla siln proudn za studenou frontou a existence termick konvekce zajiuj dobr rozptylov podmnky pro zneiujc pmsi, take jsou dobr dohlednosti a obloha m tmav modrou barvu. Po studen front nastupuje vce nebo mn vrazn oblast vyho tlaku vzduchu, kter by mla pinst zlepen poas, je bylo doposud ve spojitosti s pechodem studen fronty oblan a detiv. Proto lze prohlsit, e tmav mod oblohy znamen nstup pedn sti anticyklny neboli tlakov ve a zlepovn poas. Pozdji se obvykle nad nae 65
Kupovit oblanost po pechodu studen fronty - jej vertikln rozsah se v prbhu dne zmenuje a celkov kumul ubv. Pehky se ji vyskytuj zcela ojedinle, vtr je jet pomrn siln a nrazov, ale naveer zeslbne a na pln bezvt. To ve je znamenm stupu tlov sti tlakov ne a pronikn oblasti vysokho tlaku vzduchu na nae zem. Nazt meme potat s pknm poasm.
Ac floccus na rann obloze ve vce kolem 4000 m. Pokud nebude pechzet atmosfrick fronta, meme s velkou jistotou oekvat po poledni vvoj bouek z tepla. Kupovit charakter tto oblanosti stednho patra svd o instabilit ovzdu ve stednch hladinch troposfry, take jakmile slunce zaheje dostaten zemsk povrch a dojde k rozvoji termiky, poroste kupovit oblanost do velkch vek.
ILUSTROVAN
Atlas oblak
zem nasouv centrln st tlakov ve, v n se zkliduje vtr a vlivem sesedn vzduchov masy ve vce se vytv vkov subsidenn inverze, kter postupn zhoruje monosti rozptylu zneiujcch pms. Tato inverze funguje jako jaksi poklika, kter pod sebou dr atmosfrick neistoty, kter zhoruj dohlednost. Obvykle se tato inverze nachz ve vce kolem 2500 a 3500 m nad moem a tak pozorovatel v nich vkch vid oblohu sice modrou, ale jej mod je bezvrazn, blav nebo v prmyslovch oblastech a nad velkomsty dokonce edav. Horn hranice inverze je velice dobe patrn z letadla, kter j prostoupv do sv cestovn hladiny - je oste vyjden a jakmile se letadlo dostane nad tuto hranici, rzem se zlep dohlednost a tak se zmn barva oblohy. Toho si meme povimnout nkdy i na horch, pokud jsme dostaten vysoko. Kdy nkolik dn po sob registrujeme stle mn sytou mod oblohy a stle vce blav nebo naedl zabarven, dostv se nae zem pod vliv centrln a postupn i zadn sti tlakov ve. V zimn sezn nastv ve vce piliv teplejho vzduchu, avak v ninch se udruje doslova "jezero" studenho vzduchu, prochladlho od zemskho povrchu. Tm vznik teplotn inverze a pestoe v ninch meme na barometru registrovat vysok tlak vzduchu, poas bude nejsp mlhav a nevldn, navzdory daji domcho barometru s npisem "pkn". Na horch 66
Jestlie po nkolik dn ovlivuje poas v danm mst tlakov ve, v n se vzduch sesed a vytv subsidenn inverzi, zhoruj se velkoplon rozptylov podmnky jednak kvli tto inverzi, jednak kvli slabmu promnlivmu vtru a omezen ventilaci. Ve vrstv mezi zem a vkou nkolika set metr nad n se hromad neistoty v ovzdu, kter pi pohledu ze zem zakaluj svtlo oblohy, avak nejvce jsou patrn na leteckm pohledu v rovni hladiny inverze nebo ponkud nad n.
Zvl na podzim vznikaj v echch nkolikadenn anticyklonln situace, kdy se rychle utvo mohutn pzemn inverze teploty. Ve vrstv mezi zam a nadmoskou vkou zhruba 800 - 1200 m je mlha, nad n pak vtinou jasno. Postupn pibvn oblanosti s pibliujc se teplou frontou je viditeln pouze na horch nad inverz nebo z letadla. Tlakov vena podzim a v zim tedy zvl v echch znamen v ninch mlhav poas a na horch jasno a sluneno a tak teplo.
ILUSTROVAN
Atlas oblak
nad horn hranic inverze vak bude velmi pravdpodobn jasno a relativn teplo, v eskch podmnkch dokonce i nad nulou. Jin poas bude pi te synoptick situaci v lt. To panuje jihovchodn a jin proudn a velmi tepl poas. Mohou se objevovat odpoledn bouky z tepla, jeliko atmosfrick pry dosahuj vysokho parcilnho tlaku a do atmosfry nad nmi proud od jihu dostaten tepeln energie, kter je hnacm motorem bouek z tepla. Prv tehdy meme v noci a zrna zahldnout ve stednch patrech troposfry oblaka Ac floccus a castellanus, nebo ve vysokm pate Cc. Krtce shrnuto: mn-li se pvodn syt modr zbarven oblohy na blav a barevn bezvrazn, bl se zhoren poas a brzk pechod fronty. Non pozorovn jasn oblohy pin jev, kter ve dne nememe na slunci pozorovat chvn, mihotn obrazu hvzd. Tomuto jevu se k scintilace a vznik tm, e svtlo hvzd prochz neklidnou, turbulentn atmosfrou, kdy v rznch vkch v atmosfe dochz k fluktuacm teploty vzduchu. Ve vy atmosfe je za takov situace urit vkov proudn, kter me pinst zmnu poas: pokud prv pela studen fronta a veer se za n rozpustila oblanost, znamen chvn svtla hvzd rychl nstup anticyklny se zlepovnm poas. V centrln tlakov vi je obecn klidnj i vkov proudn a scintilace je nevrazn. Po nkolikadennm stlm a jasnm poas znamen chvn hvzdnho svtla 67
Nzk stratus a mlhy v zimn tlakov vi. Mlhy jsou v krajin velmi promnliv, zle na konfiguraci ternu a na mstnch vlhkostnch pomrech. idie me zaskoit nenadl mlha pi vjezdu do mlkho dol s rybnkem, do vlhkho lesa, atd. Vskyt mlh a inverzn oblanosti zvis jak na charakteru ternu, tak na denn dob i dalch vlivech.
Msta, kde vznikaj mlhy a stratovit oblanost za anticyklonln situace nejdve, jsou dol ek a msta veobecn vlhk. Toto je typick situace psoben tlakov ve v pozdnm lt u ns (snmek byl pozen ve tet dekd srpna 2000 na Kivokltsku). Panuje tm bezvt, nad mlhami je jasno. Bhem asi 2-3 hodin po vchodu slunce dochz k rozpoutn mlh v dolch a nastv pkn slunen poas babho lta.
ILUSTROVAN
Atlas oblak
blc se zhoren poas. Jak jsme u uvedli, cirrovit oblanost na obloze je bu sporadick a vyskytuje se v malm mnostv uprosted tlakovch v, nebo m zprvu vlknit a hkovit tvar a postupn j pibv a houstne. Prvn ppad znamen ustlen a jasn poas, druh ppad pak zna blc se atmosfrickou frontu a zhoren poas v rmci nkolika hodin. Vlknit struktura oblak Ci je pznakem silnho vkovho proudn, kter je vdy spjato s pesunem celch synoptickch tvar, jakmi jsou teba tlakov ne. Vskyt vlknit cirrovit oblanosti ns tak upozoruje, e rychl vtr ve vkch kolem 8 - 11 km k nm brzy pinese zmnu poas. Houstnouc pibvajc cirry jsou u pmo vzny na atmosfrickou frontu a jej popis jsme uvedli v pedchozch kapitolch. Podobn je tomu se stedn vrstevnatou oblanost As a Ac; altostratus je oblak, tsn spjat s frontou, provzejc cyklonln poas. Altocumulus vak m adu odrd a tvar a kad nm prozrazuje nco jinho. Vlokovit chome floccus a cimbuovit castellanus odr labiln teplotn zvrstven atmosfry, kter je pzniv pro vznik bouek nebo pehnk a my je meme pomoc tchto oblak pedpovdat pomrn dost spolehliv. Altocumulus lenticularis ukazuje bu na siln vkov proudn ve stedn troposfe s vraznj diskontinuitou ve smru vtru, v jeho rychlosti nebo v obou parametrech. Takov proudn najdeme teba v teplch sektorech tlakovch n. V horskm ternu 68
Dynamicky vyhlejc obloha s rychle se pohybujc oblanost znamen, e nad naimi hlavami dochz k rychlmu pesunu tlakovch tvar a e meme oekvat etn zmny poas. Na snmku je poas po pechodu tepl fronty a nedlouho ped studenou frontou.
Cirry na obloze pi vchodu slunce - je jich pomrn velk mnostv a jejich tvar dosvduje rychl vkov proudn. Bhem dne meme ekat pibvn oblanosti a v noci nebo ztra pak d.
ILUSTROVAN
Atlas oblak
je Ac lenticularis zcela spolehlivm indiktorem vlnovho a velmi silnho proudn pes hebeny, zvl je-li pozorovateln ada nkolika pravideln rozmstnch oblak za sebou smrem na zvtrnou stranu od hor, poppad nkolik pater tto vlnov oblanosti nad sebou a nzko nad zem pak roztrhan kupovit Sc, nachzejc se v rotorovm proudn za horami. Mstn a mikrosynoptick podmnky mohou nejlpe ukazovat oblaka nzkho patra, zejmna ta, jejich existence pmo zvis na djch, souvisejcch se zemskm povrchem. Takov je teba kupovit oblanost. Vznik tak, e zemsk povrch je slunenm svitem nerovnomrn zahvn dky sv pestrobarevnosti, lenitosti a rznorod tepeln kapacit; teplotn pole je pi zemi za tchto podmnek nesmrn nehomogenn a dky tomu mohou vzniknout izolovan loiska teplejho vzduchu, jen za vhodnch okolnost zane samovoln stoupat vzhru. Tm vznikne termick stoupav proud v podob jakhosi vzdunho komnu i sloupce, s bnm prmrem nkolika destek metr a vkou nkolika stovek metr. Jakmile vystoup tento termick proud do vky konvektivn kondenzan hladiny, dojde ke kondenzaci vodn pry v t sti termiky, kter postupn nastoupala nad kondenzan hladinu a vznikl tak kupovit oblak. Ten doslova zviditluje termick stoupav proud. Je vak zejm, e kupovit oblanost bude siln vzna na denn dobu, nebo termick stoupav proudy 69
Vlnov oblak Ac lenticularis nad slovinskmi Alpami dokazuje, e vkov proudn je velmi siln a teplotn zvrstven stabiln. Pes den fungovala termika, naveer ale vkov vtr zeslil, termika v rmci dennho chodu skonila a zformovalo se vlnov proudn. Plachtai z letit Lesce vyuili vlny k zskn vek pes 5000 m.
Kupovit oblanost vznik v dsledku nerovnomrnho prohvn zemskho povrchu, od nho se nsledn ohv vzduch, kter k nmu pilh a po zaht zane stoupat. Jakmile pi svm vstupu doshne konvektivn kondenzan hladiny, vznikne kupovit oblak - ten nm tedy indikuje existenci termickch stoupavch proud; na druhou stranu me bt termika i bezoblan, pokud nen vzduch dostaten vlhk. Na vlhkosti vzduchu zvis nap. vka zkladny Cu.
ILUSTROVAN
Atlas oblak
v noci, kdy slunce na pslun zemsk povrch nedodv energii, termika neexistuje. Ba neexistuje ani jet nkolik hodin po vchodu slunce a pestv existovat hodinu a dv ped jeho zpadem. V zim dokonce existuje termika jen zcela vjimen a to jet ve znan neucelen form. Kupovit oblaka maj proto vrazn denn, ale i ron vskyt. Na horch je situace zase ponkud jin. Termick stoupav proudy jsou v horskm ternu vdy silnj a vraznj a kupovit oblaky se na horch objevuj i v zim. V lt pak vznik kupovit oblanost na horch znateln dve, ne nad ninami a pes den je v horskch oblastech podstatn intenzvnj rozvoj kupovitch mrak. Nen dnou vzcnost, e nad horami se utv bouka, zatmco o nkolik kilometr dle v pedh jsou na obloze jen vertikln nevrazn kupovit oblaky. Bouky v horch jsou tedy v lt velmi etn a nebezpen. Pi pohybu v horch je proto teba obezetn sledovat vvoj situace a rychlost rstu kupovit oblanosti, z n se pozdji vyvj boukov oblaky. Vertikln rozmr kupovitch oblak nm tak zhruba indikuje obsah vzdun vlhkosti. Mal a ploch Cu humilis jsou pznakem such vzduchov hmoty, kter se pravdpodobn dle vysuuje. Plochch kumul zpravidla v prbhu dne na obloze ubv, a vymiz docela. Termick stoupav proudy existuj dl, ale vzduch je u natolik vysuen, e oblaka nemaj z eho vzniknout. Lidov meteo70
Na rann a dopoledn obloze se objevuj prvn kupovit oblaka, prozatm jet ve form Cu fractus, pipomnajc rozcupovanou vatu. Svd o tom, e termika je velmi nehomogenn, neucelen a nevyuiteln.
Kupovit oblak v rozpadu - jakmile termick stoupav proud skon, pestane bt i kupovit oblak zsobovn vlhkost a tepelnou energi od zemskho povrchu a nastane konec jeho existence. Postupn ztrc kompaktn strukturu, objevuj se v nm trhliny, okraje ji nejsou ostr, ale naopak ztrcej kontury. Zkladna oblaku u nen rovn; tento oblak za nekolik minut z oblohy zmiz.
ILUSTROVAN
Atlas oblak
rologie nazv ploch kumuly "oblaky pknho poas" a lze s tm souhlasit. Stedn vysok kumuly mohou pinet pehky a na obloze se objevuj zpravidla nedlouho po pechodu studen fronty. Jeliko po studen front postupn ubv ve vzduchu vlhkosti a tak nastupuje oblast vysokho tlaku vzduchu, lze pedpokldat zmenovn vertiklnho rozmru tchto oblak a zlepovn poas. Vysok vovit Cu congestus jsou pedstdiem boukovch oblak, meme v souvislosti s nimi ekat siln pehky a bhem dne bouky. Nejni oblaka, stratus, mohou rovn vznikat nkolika rznmi zpsoby a za rznch povtrnostnch situac, o nich vme, jak se zpravidla dle vyvjej a odtud meme vytvoit n odhad budoucho poas. Po pechodu studen fronty je obvykle vlhk pda, protoe fronta je velmi asto, tm vdy, provzen padajcmi srkami. Tm dojde k zsoben zemskho povrchu vlhkost. Jakmile se za odstupujc frontou vyjasn, zane se povrch zem rychle ochlazovat radianm vyzaovnm a tmto ochlazenm vznik nad vlhkmi msty (buto tam, kde je pda vlhk od pedchozch de, nebo nad hladinami jezer a ek, v lesch a jinch mstech, kter zadruj vlhkost) radian mlha. Mv vku od zem nebo od vodn hladiny do 1-3 m a v lt nebo v asnm podzimu se po vchodu slunce rozpout. V pokroilm podzimu a v chladn sti roku se me vytvet radianm ochla71
Znaky ustlenho pknho letnho poas - pravideln rozmstn oblaky Cu humilis. Rychlosti stoupavch proud pod nimi jsou 1- 4 m/s; tato oblaka zpravidla bhem odpolednch hodin z oblohy vymiz, protoe se s vysuovnm vzduchu zvyuje jejich zkladna, zatmco vrcholky oblak setrvvaj ve stejn hladin, take jakmile se vka zkladny zv a na rove vrchol, oblak se zten na nulov vertikln rozmr.
Boukov Cb je kupovit oblak, kter vznikl stejn, jako klasick oblaky Cu, avak jeho horn hranice nele v rovni vkov inverze kolem 3000 - 4000 m, kde je to obvykl, nbr ve vkch tropopauzy nebo nad n, protoe chyb zadrujc vrstva (to je prv ta zmnn vkov inverze) nebo je velmi slab a siln termick stoupav proudy skrze n pronikaj do vky.
ILUSTROVAN
Atlas oblak
zovnm i vertikln mohutnj vrstva mlhy o rozmru dov destky nebo i stovky metr. Pokud dojde dennm chodem teploty k uritmu, vtinou malmu proht zemskho povrchu, me se spodn hranice mlhy zdvihnout do vky destek metr. Horn hranice takto vzniklho oblaku zstv zachovna. k se mu inverzn oblanost a m ed a ponur charakter. To se stv na podzim a v zim hlavn ve vtch mstech, kdy msta bu le v kotlinch a spodn zkladna se stk se zemskm povrchem vlastn jen pi okrajch takov kotliny, kde psob jako mlha (to je typick nap. pro Prahu, kdy okrajov sti msta, jako je ruzysk letit nebo Letany, se utpj v mlze, avak ne lec sti msta a zvl centrum m dobrou dohlednost), nebo dky tepelnmu vyzaovn rznch zdroj (stavby, automobily, prmysl, lokln topenit) dochz ke zlepovn dohlednosti uvnit msta a zven zkladny stratovit oblanosti napklad nad rove panelovch dom. Lkai v souvislosti s tm uvdj, e na lidi, kte jsou vce meteosenzibiln a vce podlhaj vlivm poas, propadaj za tohoto poas depresvnm nladm, nkdy v extrmu vedoucm a k sebevradm. Pznaky vvoje poas
Objevuje-li se ve velkch horch tk tmav oblanost, jedn se velmi pravdpodobn o boukov Cb a pokud nen jet slyet hmn, jist na sebe ned dlouho ekat. Takov poas rozhodn nen vhodn pro turistiku na hebeny.
Dobr a ustlen poas se v prod projevuje napklad tm, e: - barometrick tlak za nkolik poslednch dn vykazuje pomal a rovnomrn stoupn nebo
72
V horch pi zpadu slunce - pes den se vyskytovala bohat kupovit oblanost a odpoledn bouky se srkami. Dky tomu byl vzduch zsoben dostatkem vlhkosti, z n pak naveer vznik orografick (tzn. vzan na tern) oblanost. Pznivmu vvoji dalho poas nasvduje jinak ist obloha, chlad v dolch, uklidnn vtru a postupn i mizen oblaku stratus nad svahy.
ILUSTROVAN
Atlas oblak
zstv beze zmny; tak tehdy, jestlie vane siln vtr a tlak pitom rychle vzrst. - je vrazn denn chod vtru, v noci vtr utich, zrna a dopoledne pozvolna zesiluje a veer slbne. - je jasno nebo jen mal kupovit oblanost a slab promnliv vtr. - denn chod oblanosti; v noci jasno, dopoledne se nejprve nad kopci, pahorkatinami a vrchovinami zane utvet kupovit oblanost, pozdji dopoledne se tato kupovit oblanost objevuje i nad plochm krajem. Kupovit oblaky jsou zhruba stejn vysok, dn z nich nenarst do velkch vertiklnch rozmr nebo vrazn v, ne ostatn. Naveer se oblaka Cu rozpoutj a zstv jasn obloha. - kupovit oblanost se nevytv vbec, je jasno a v lt vy teplota, ne v pedchozm dni. - je jasno, obloha m tmavomodrou barvu a je dobr dohlednost. - hvzdy v noci slab scintiluj, pitom je vidt i nazelenal svtlo. - kondenzan psy za letadly ve velk vce rychle miz. - slunce zapad pi jasn, nezakalen obloze. Pi sestupu pod obzor se obraz slunenho kotoue deformuje nebo rozpad na nkolik st. - brzy po zpadu slunce se na zemi vytv rosa a vydr a do rannch hodin. - po zpadu slunce a v prbhu prvn sti veera se v prolklinch a dolch tvo siln koumo nebo mlhy, kter vydr a do rna. - kou z komn pes den stoup 73
Velk pokryt oblohy oblanost Sc, chladn a vtrn poas - je pznakem, e se nae zem nachz v tlu tlakov ne, kter prozatm neustupuje nebo se pohybuje jen velice pomalu, co dotvrzuje stl severozpadn a severn smr vtru po nkolik dn. Dohlednosti jsou dobr, vtinou nad 30 km, srky jen ojedinl, ale charakter poas je z hlediska komfortu nepjemn. Tyto situace u ns nastvaj asto na podzim.
Ac castellanus na non, rann nebo dopoledn obloze je prvodnm znakem instability stednch vrstev troposfry a lze pedpokldat bouky.
ILUSTROVAN
Atlas oblak
vysoko k obloze, je rzn deformovan, naveer vak se ustl a proud vodorovn. - vlatovky a rorsi ltaj spe vysoko. - v lt je ve dne teplo, v noci chladno. V dolch je podstatn chladnji.
Pznaky stenho zhoren poas: - kupovit oblanost pes den rychle narst, oblaky se na obloze objevuj brzy rno, jsou hodn nakupen a rozrstaj se do ky. Pokud jsou extrmn velk a rozrstaj se na vrcholu do tvaru podkovy, vyskytne se velmi pravdpodobn bouka. - kupovit oblaka se veer nerozpoutj a zstvaj na obloze i v noci. - barva denn oblohy je bled, kaln. Zpad slunce je erven a slunce miz za cirrovitou oblanost. - po zpad slunce nen rosa nebo je jen velmi slab. - v noci se vzduch pli neochlazuje, po deti nepozorujeme ochlazen. - rozdl mezi teplotou vzduchu ve dne a v noci je men, ne 10C. - atmosfrick tlak se udruje pomrn nzko Pznaky dalho zhorovn poas: - vtr v noci neutich. - tk, tmav oblaky s detm nebo dokonce boukou meme pozorovat u dopoledne. - nevyskytuje se rosa. Veern mlha, pokud vznikla, se rychle rozpust jet v prbhu noci. - dm z komn se pevaluje nzko nad zem. - kondenzan psy za letadly,
74
Rychl a mohutn vvoj kupovit oblanosti znamen pechodn zhoren poas bhem bouky, po n se pravdpodobn poas opt zlep.
Pokud se v lt nad nam zemm vytvo mlk brzda niho tlaku, je provzena v noci jasnm, ale teplm a dusnm poasm s malmi dohlednostmi; zrna mono pozorovat Ac floccus nebo castellanus, dopoledne se pak utvej Cu congestus (na snmku) a nsledn bouky. Vtinou nefouk skoro dn vtr. Situace je zpravidla ukonena pechodem studen fronty.
ILUSTROVAN
Atlas oblak
letcmi ve vce, se nerozpout a dlouho udruje na obloze.
Na snmku z druice je dobe patrn kupovit oblanost za studenou frontou. Pirozenou pekkou postupujc studen front jsou Alpy; kupovit oblanost nad stedn Evropou je zeteln uspodan do ad - to svd o silnm vtru zpadnch a severozpadnch smr; ady kumul jsou vhodn pro piloty bezmotorovch letadel, protoe umouj efektivn vyuvat stoupavch proud pod oblaky Cu asto bez krouen a tm dosahovat spory asu, tedy dlouhch dolet.
Pznaky pchodu sychravho a detivho poas: - tlak vzduchu dlouhodob kles. Pokud kles rychle, bude to znamenat nejsp detiv a bouliv poas kratho charakteru, kter ale bude petrvvat jet njak as potom, co tlak vzduchu zane zase vzrstat. - je mon pozorovat postupn sniovn zkladny oblanosti, kter pibv a je houstne. - na obloze vidme vlknit a hkovit cirry. - veer vtr zesiluje a mn smr, neslbne ani po deti. - hvzdy veer vrazn scintiluj ervenm a modrm svtlem. - je velmi dobr slyitelnost. - rann nebo veern ervnky jsou purpurov, slunen kotou m tak purpurovou barvu. - kolem slunce nebo msce pozorujeme halov jevy mln bl kruh s jemnmi duhovmi odstny. - v noci je citeln teplo. Pznaky zlepen poas a skonen det: - bhem det vtr slbne a mn smr. - souvisl oblan pikrvka deovch oblak, doposud tmav, zan bt svtlej, vznikaj mezery v oblacch, kter se asem zvtuj; oblanost se protrhv. - po deti se vrazn ochlad. Pozvoln oteplovn pichz a podstatn pozdji.
Znateln se ochladilo, ustaly srky, vtr zmnil smr a stoil se doprava (nap. z pvodnho jihozpadnho na severozpadn a severn) a zpotku souvisl tmav oblan pokrvka se zan zvolna protrhvat - to jsou pznaky sice pomalho, ale pesto uritho zlepovn poas. Pesto lze jet piblin 2 dny oekvat pehky, chladno a silnj vtr.
75
ILUSTROVAN
Atlas oblak
Obrazov st
Cirrus uncinus
Cirrus fibratus
76
ILUSTROVAN
Obrazov st
Atlas oblak
Cirrus
Cirrus
77
ILUSTROVAN
Atlas oblak
Obrazov st
Cirrus fibratus radiatus
Cirrus fibratus intortus
78
ILUSTROVAN
Obrazov st
Atlas oblak
Cirrus spissatus
Cirrus
79
ILUSTROVAN
Atlas oblak
Obrazov st
Cirrus fibratus
Cirrus, Altocumulus translucidus, Cumulus fractus
80
ILUSTROVAN
Obrazov st
Atlas oblak
Cirrus, Cirrocumulus
Cirrocumulus
81
ILUSTROVAN
Atlas oblak
Obrazov st
Cirrocumulus
Cirrocumulus, Cirrus, Stratocumuls
82
ILUSTROVAN
Obrazov st
Atlas oblak
Cirrus, kondenzan ps
Cirrostratus
83
ILUSTROVAN
Atlas oblak
Obrazov st
Cirrostratus, Altocumulus
Cirrostratus
84
ILUSTROVAN
Obrazov st
Atlas oblak
Altocumulus floccus
Altocumulus stratiformistrnslucidus perlucidus, Altocumulus lenticularis
85
ILUSTROVAN
Atlas oblak
Obrazov st
Altocumulus lenticularis (repro Internet)
Altocumulus lenticularis undulatus
86
ILUSTROVAN
Obrazov st
Atlas oblak
Altocumulus opacus
Altocumulus lenticularis undulatus radiatus
87
ILUSTROVAN
Atlas oblak
Obrazov st
Altocumulus castellanus perlucidus
Altocumulus stratiformis translucidus perlucidus, sten Cirrus
88
ILUSTROVAN
Obrazov st
Atlas oblak
Altocumulus stratiformis translucidus perlucidus undulatus
Altocumulus stratiformis undulatus, Altocumulus lenticularis opacus
89
ILUSTROVAN
Atlas oblak
Obrazov st
Altostratus translucidus
Altostratus opacus
90
ILUSTROVAN
Obrazov st
Atlas oblak
Altostratus translucidus
Altostratus mamma
91
ILUSTROVAN
Atlas oblak
Obrazov st
Stratocumulus opacus
Altostratus opacus, Stratocumulus cumulogenitus
92
ILUSTROVAN
Obrazov st
Atlas oblak
Altostratus opacus undulatus, Stratocumulus
Stratocumulus
93
ILUSTROVAN
Atlas oblak
Obrazov st
Stratocumulus
Altostratus, Altocumuuls, Stratocumuls cumulogenitus
94
ILUSTROVAN
Obrazov st
Atlas oblak
Altostratus opacus, Stratocumulus fractus
Stratocumulus cumulogenitus
95
ILUSTROVAN
Atlas oblak
Obrazov st
Stratocumulus
Stratocumulus stratiformis opacus perlucidus
96
ILUSTROVAN
Obrazov st
Atlas oblak
Stratocumulus
Stratocumulus stratifirmis opacus
97
ILUSTROVAN
Atlas oblak
Obrazov st
Nimbostratus
Nimbostratus
98
ILUSTROVAN
Obrazov st
Atlas oblak
Mlha pzemn
Stratus
99
ILUSTROVAN
Atlas oblak
Obrazov st
Mlha, Stratus
Altocumulus, mlha
100
ILUSTROVAN
Obrazov st
Atlas oblak
Stratus
Stratus fractus
101
ILUSTROVAN
Atlas oblak
Obrazov st
Rann mlhy, Stratus
Stratus, Altocumulus stratiformis
102
ILUSTROVAN
Obrazov st
Atlas oblak
Cumulus fractus
Cumulus fractus
103
ILUSTROVAN
Atlas oblak
Obrazov st
Cumulus congestus mamma
104
ILUSTROVAN
Obrazov st
Atlas oblak
Cumulus mediocris
Cumulus mediocris
105
ILUSTROVAN
Atlas oblak
Obrazov st
Cumulus congestus
106
ILUSTROVAN
Obrazov st
Atlas oblak
Cumulus congestus
Cumulus mediocris, Cumulus congestus
107
ILUSTROVAN
Atlas oblak
Obrazov st
Cumulus mediocris
Cumulus humilis
108
ILUSTROVAN
Obrazov st
Atlas oblak
Cumulus mediocris
Cumulonimbus mamma
109
ILUSTROVAN
Atlas oblak
Obrazov st
Cumulonimbus mamma
Cumulonimbus calvus
110
ILUSTROVAN
Obrazov st
Atlas oblak
Cumulonimbus capillatus
Cumulonimbus capillatus incus
111
ILUSTROVAN
Atlas oblak
Obrazov st
Cumulonimbus incus
Cumulonimbus, zdvojen duha
112
ILUSTROVAN
Obrazov st
Atlas oblak
Model tlakov ne (cyklny)
113
ILUSTROVAN
Atlas oblak
Obrazov st
Model studen fronty 2.druhu
Model tepl okluzn fronty 114

Atlas Oblaku (Svet Kridel, 2001)

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Atlas Oblaku (Svet Kridel, 2001)

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

Atlas oblak

Vysok patro oblanosti

Prbh tlaku vzduchu - exponenciln

Ve vce 5,5 km je tlak vzduchu 500 hPa a teplota kolem -20C

Stedn patro oblanosti

Nzk patro oblanosti

Druhy a klasifikace oblak, popis a vznik

Jednotliv termick stoupav proudy

Druhy a klasifikace oblak, popis a vznik

Vstupn pohyb vzduchov hmoty na frontlnm rozhran

Chladnj vzduchov hmota

Vlnov proudn pes hory

Vlnov oblaka Ac lenticularis

Druhy a klasifikace oblak, popis a vznik

Vysok oblanost: cirrus, cirrostratus, cirrocumulus

Kondenzan pruhy za letadly

Vky 6 - 12 km Boukov cumulonimbus

Druhy a klasifikace oblak, popis a vznik

Deset zkladnch druh oblak definuje nsledujc popis:

Druhy a klasifikace oblak, popis a vznik

Druhy a klasifikace oblak, popis a vznik

Druhy a klasifikace oblak, popis a vznik

Druhy a klasifikace oblak, popis a vznik

Druhy a klasifikace oblak, popis a vznik

Velke halo Mal halo Parryho oblouk Dotykov oblouky

Druhy a klasifikace oblak, popis a vznik

Druhy a klasifikace oblak, popis a vznik

Druhy a klasifikace oblak, popis a vznik

Druhy a klasifikace oblak, popis a vznik

Vlnov proudn pes poho

Oblast silnch turbulenc a chaotickho proudn

Letit - nap. Poprad

Druhy a klasifikace oblak, popis a vznik

Druhy a klasifikace oblak, popis a vznik

Druhy a klasifikace oblak, popis a vznik

Druhy a klasifikace oblak, popis a vznik

Druhy a klasifikace oblak, popis a vznik

Druhy a klasifikace oblak, popis a vznik

Druhy a klasifikace oblak, popis a vznik

Druhy a klasifikace oblak, popis a vznik

Druhy a klasifikace oblak, popis a vznik

Druhy a klasifikace oblak, popis a vznik

Rychlosti vstupnch proud v oblaku CB mohou dosahovat a 60 m/s

Downburst - propad studenho vzduchu z Cb me zpsobit leteckou katastrofu.

Srky na zadn stran Cb vrazn zhoruj dohlednost.

Tvary oblak Humilis

Dole: Cumulus congestus, pomalu ji perstajc do stadia Cb.

Dole: Radiatus (ve spojen s oblakem cirrus)

Praecipitatio - srkov pruhy nebo psy, dosahujc k zemi.

Cirrus virga - z oblaku se thnou pruhy a mouhy.

Jak vznik kupovit oblak - to lze vyst z aerologickho diagramu.

Celkov pohled na pole oblanosti

skoro zataeno broken

Atmosfrick fronty a jejich oblanost

Atmosfrick fronty a jejich oblanost

Pzemn synoptick situace k pedelm dvma druicovm snmkm ukazuje

Atmosfrick fronty a jejich oblanost

Atmosfrick fronty a jejich oblanost

Atmosfrick fronty a jejich oblanost

Tepl vzduchov hmota

Ci, Cs, Ac Ns, As, Sc, St

Studen vzduchov hmota Oblast srek

Atmosfrick fronty a jejich oblanost

Vkov pliv teplho vzduchu