MOBBING IKANA NA PRACOVITI VOD Mobbing (v anglicky hovocch zemch bullying) psychick nsil na pracoviti - je fenomnem, kter se v dnen

en dob stv stle rozenjm, obzvlt v dob, kter si d ostr lokty a nahrv soupeen mezi lidmi. Je to zvan problm, a to jednak dky sv nebezpenosti, kter stle stoup, tak dky skutenosti, e se me bezprostedn dotknout opravdu kadho z ns. Bohuel ve spoust ppad je tento problm stle jet podceovn a pehlen. Ale i pesto se mobbing v posledn dob dostv stle vce do povdom lid napklad dky mdim. To, co dve bylo tabu, o tom se dnes natst zan mluvit. I kdy pro spoustu lid me bt slovo mobbing neznmm pojmem, urit pro n nebude neznmm a novm jevem. I v esk republice je toti psychick pronsledovn, pro kter se vilo pojmenovn mobbing, bn. Definice slova mobbing jsou rzn, ale v podstat je to jednn, kter je Mobbing, to jsou systematick, promylen, clevdom toky na uritou osobu, odehrvajc se na pracoviti. Tyto toky mohou mt rznou podobu me jt o agresi, rzn neshody, konflikty, sociln izolaci, narky, zesmnovn, pomluvy, urky, nedoceovn pracovnho vkonu, sabotovn prce, toky na soukrom atd. a jejich clem je ob ponit, zesmnit, dostat do napt, stresu, vylouit z kolektivu a v krajnm ppad donutit k odchodu z prce. Aby se vak jednalo o mobbing, mus se toto dt opakovan a dlouhodob. Evropsk statistiky hovo o 5-8% obt. V esk republice statistiky uvd 6-8%. Toto slo je bezesporu alarmujc. Proto je nutn, aby lid vdli, co mobbing je, jak je mon mu pedchzet a jak se mu brnit. Toto ve by mla nastnit m prce, oprajc se pedevm o nzory a zkuenosti odbornk na psychoteror na pracoviti.

1. CO JE MOBBING

1. 1 DEFINICE POJMU MOBBING Mobbing z angl., mob = napadnout, srotit se, dav; forma psychickho terorizmu, uplatovan v podnikov praxi; podstatou je chovn skupiny, kter vnucuj sv nzory osob s nzorem, kter nezapad do skupiny; me jt tak o chovn vedoucho, kter si zasedne na podzenho, mnohdy proto, aby zakryl vlastn neschopnost a nzkou odbornou rove; (Hartl, Hartlov, 2000, s. 321) Mobbing je nedostaten schopnost komunikovat, nedostaujc osobnost, znevaovn a arogance, zvist, patn zpsoby chovn a jednn s druhmi, neschopnost eit konflikty a oteven k nim pistupovat, sociln nejistota (Beo, 2003, s. 8) Mobbing psychick trn je systematick, clevdom a pedevm opakovan tok na uritou osobu. Vyuv degradujcho pstupu, nadmrn kritinosti, zesmovn, drobnch i vtch intrik. (Novk, Capponi, 1996, s. 73) Toto je jen nkolik definic pojmu a jak z uvedench citac vyplv, jednotn a jedin definice pojmu mobbing neexistuje. Vtinou vak definice vychzej z definic Heinze Leymanna, vdskho profesora psychologie, kter se vnoval prv vztahm na pracoviti a kter uvdl, e o mobbing se jedn v ppad, pokud tonk ob napad alespo jedenkrt tdn po dobu alespo jednoho souvislho plroku. Mobbingem tedy podle nj nelze nazvat jednorzov konflikty, kter samy odezn a neopakuj se. Mobbing zahrnuje dlouhodob, systematick, clevdom a opakovan toky osoby i skupiny osob na jinou osobu. Mobbing je umle vytvoen slovo. Zklad tvo sloveso to mob (srocovat se, obtovat, dotrat, hromadn napadnout, vulgrn vynadat, vrhnout se na ), poppad podstatn jmno mob (dav, lza, chtra, gang, zloineck parta). V etin je slovo mobbing nejastji pekldno jako psychoteror na pracoviti, psychick trn na pracoviti i ikana. Jedn se o proces, kdy je kolega napadn svm kolegou (Svobodov, 2008, s. 18, 19). Mobbing je nebezpen zejmna dky jeho skrytosti a zkenosti. toky se dj nenpadn, rafinovan. Mobbing je pouze nov slovo pro intriky na adech, pro psychick teror v tovrnch prv tak jako pro skon, zvistiv kolegy v kanceli. (Berg, 1997, s. 7) asto se uvd, e mobbing rovn se ikana. Pouit vrazu ikana pro psychick trn na pracoviti vak nen zcela pesn. 2

1.2 DEFINICE POJMU IKANA ikana (chicane), ikanovn; dle P. ana (1995) tlesn, psychick nebo kombinovan poniovn, pp. trn jedinc jinmi, nejastji ve vrstevnickch skupinch; pvodci ikany bvaj jedinci tlesn silnj, star, vysplej i v poetn pevaze. (Hartl, Hartlov, 2000, s. 591)

ikana (anglicky b u l l y i n g ) oznauje fyzick i psychick omezovn i trn jedince v kolektivu. Dochz k n ve vech skupinch vkovch i socilnch. Setkat se s n meme v jakmkoliv typu kol a kolskch zazench, v armd, sportovnm klubu, ve vzen, ale i v rodin (zamena na neoblben dt) i v zamstnn (podle toho, zda je pvodcem kolega i nadzen, mluvme o mobbingu nebo bossingu)(Wikipedie).

1.3 ROZDL MEZI IKANOU A MOBBINGEM Pestoe oba jevy maj mnoho spolenho, nejedn se o jeden a ten sam problm. ikana i mobbing maj stejn psychologick, psychosomatick i sociln dsledky a tak stejn cle: zskat pevahu, ublit, zesmnit, ponit, zskat uritou vhodu. Piny, motivy, formy i msta vskytu obou jev jsou vak odlin. ikana se vyskytuje spe ve kolch, uilitch, rodin i v armd, jedn se o agresi v daleko primitivnj podob, m nepli rafinovan strategie ubliovn, je prhlednj a je mon ji daleko snadnji rozpoznat. Mobbing se vyskytuje na pracoviti mezi kolegy a je oproti ikan zkenj, rafinovanj, dlouhodob, skryt a je charakteristick spe psychologickm psobenm tonka na ob. Odlinost lze vysledovat tak v pvodcch agrese. ikana je typick spe pro chlapce i mlad mue, zatmco pvodci mobbingu jsou stejn asto mui jako eny (li se pouze pouvan strategie). Mobbing je ikana zdnliv kultivovanch a inteligentnch jedinc. Svobodov si dokonce mysl, e mobbing je mnohem rafinovanj ne ikana prv proto, e je domnou spe inteligentnjch lid (Svobodov, 2008, s. 21). Clem ikany je zskat pocit silnjho, nco si dokzat, je to jaksi touha po moci a pevaze. Naproti tomu mobbing m vtinou naprosto racionln prvky, zejmna v ppad, kdy je lovk na prci existenn zvisl a hroz nap. propoutn. Je pirozenost lovka se v takov situaci brnit. 3

2. ZNAKY MOBBINGU Jak ji bylo uvedeno ve, profesor Leymann stanovil, e o mobbingu meme hovoit a tehdy, jestlie nkdo jin osob znepjemuje ivot alespo jedenkrt tdn a to po dobu alespo esti msc. S tmto nzorem se vak mnoz lid neztotouj. Z rozhovor s lidmi, kte byli vystaveni nkter z forem ikany na pracoviti vyplv, e pevn vtina z nich je pesvdena, e se stali obmi mobbingu, i kdy toky trvaly krat dobu. Zle toti tak na zvolen strategii tok, na psychick odolnosti jedince a dalch faktorech, jak rychle ob zane pociovat prvn dsledky psychickho teroru. Mobbing je jev, k jeho vlastnostem pat neltostnost, bezcitnost, nelidskost, probh skryt a proto se tko odhaluje. Svobodov (2008, s. 27) uvd, e jednou z hlavnch charakteristik mobbingu je agresivn manipulace a uvd jet nkolik dalch typickch znak mobbingu: dlouhodob a nepetrit toky zamen na konkrtnho jedince; pravidelnost a opakovanost; toky jsou systematick a clen; neptelsk a neetick forma komunikace; hrozby jsou nepm a skryt, je tedy tk rozpoznat, e se nco dje; rafinovanost a zkenost; aktivn a trval tlak; neltostnost, bezcitnost, nelidskost; trvale jsou ptomny znmky neptelstv a agrese.

3. FZE MOBBINGU 3.1 TYI FZE MOBBINGU Mobbing je dynamick proces, kter se vyvj. Autoi vtinou hovo o tyech fzch mobbingu. (Svobodov, 2008, s. 40, Beo 2003, s. 44 - 47, Huberov, 1995, s. 35-36). Nkte autoi vak hovo o fzch pti. 1

Nejastji rozliovan fze mobbingu jsou tyto 2: 1) 2) 3) 4) konflikt systematick psychick teror zveejnn ppadu a zsah nadzenho vylouen

Ob vak nemus vemi tmito fzemi projt. (Svobodov, 2008, s. 40)

3.1.1 KONFLIKT Tato fze nebv pli dlouh. Konflikt pokud je neeen, me bt spoutem mobbingu. Poten konflikt asto bv banln, nezvan, bezvznamn, asto se jedn o nedorozumn. Ob jim nepikld plin vznam. Beo (2003, s. 45) uvd, e v tto fzi se jedn o vcelku nekodn legrcky a pikovn, drobn neomalenosti. Zda tento nepodstatn konflikt peroste v nco zsadnjho potom zle pedevm na tom, zda jednotliv akti chtj nalzt spolen een. Pokud akti konflikt nevye, pp. je vyeen nesprvn, me se tento konflikt vystupovat a me dojt k nastartovn druh fze.

Nap. Fehlau uvd tyto fze: 1) Vbec nebo patn oeten problm, prvn, asto se i opakujc napaden, 2) sousteovn tok na jednu osobu, vznik psychoteroru, ppad se stv vc veejnou, 3) vvoj se stupuje, ob si uvdomuje sv vylouen, 4) ppadem se mus zabvat zamstnavatel, je nastoupena cesta k izolaci, pipravuje se ukonen pracovnho pomru, 5) ob opout podnik. Srov. FEHLAU, . 2 Novk a Capponi pirovnvaj fze mobbingu k fzm popsanm v ramc konfliktu v divadelnm dramatu a hovo o tchto stupnch: 1) Expozice drobn konflikty a nedorozumn, na nich maj podl ob strany, 2) Zauzlen (kolise) - urit osoba se stv terem tok, k tonkovi se mohou pidvat kolegov, kles psychick i fyzick kondice obti, pod tlakem asto udl chybu, 3) Vyvrcholen (krize) existence problmu je ji veobecn znma, pracovnk se brn aktivn i pasivn (nap. ast pracovn neschopnosti), asto podv vpov, 4) Obrat (peripetie) ob odchz, pp. si buduje obrann strategie, 5) Zvren fze ob dostane vpov, pop. ji pod tlakem pod sama (v mobbingu se o tto fzi hovo jako o likvidaci nepohodlnho pracovnka). Srov. NOVK, T., CAPPONI, V. Sm proti agresi. Praha: Grada, 1996, s. 77-78.

3.1.2 SYSTEMATICK PSYCHICK TEROR Nastv v ppad neeen konfliktu. V tto fzi ji dochz k systematickmu teroru, clenm tokm na ob, zpotku mn astm a silnm, postupn se vak frekvence a intenzita tok stupuje, toky se stvaj systematitjmi. Dochz ke zhorovn psychickho i fyzickho stavu obti, k poklesu sebedvry, k projevm zkosti, me se sniovat jej pracovn vkon. Ob zan bt postupn vytsovna z kolektivu. 3.1.3 ZVEEJNN PPADU A ZSAH NADZENHO V tto fzi se ppad stv oficilnm. Stle se zvyuje frekvence i intenzita tok, toky jsou tvrd, zludnj. K mobberovi se mohou v tomto ponn pidvat i dal kolegov a dokonce i nadzen (v tomto ppad hovome o bossingu). Ob si ji pln uvdomuje, e se stala terem clench tok. Ob pod neustlm tlakem me zat dlat chyby, zhoruje se kvalita jejho pracovnho vkonu, m astj absence v prci apod.

3.1.4 VYLOUEN Dochz k oficilnmu vylouen z kolektivu. Svobodov (2008, s. 42) ve sv knize uvd: Ob je pekldna z oddlen na oddlen, pidluj se j pouze podadn prce, omezuj se jej kompetence, je neustle kontrolovna. Nastupuje snaha veden se nepohodlnho zamstnance zbavit. Vzhledem k tomu, e ob asto nechce sama dobrovoln z organizace odejt, hledaj se stle nov dvody pro vpov.

TECHNIKY MOBBINGU Techniky a taktiky mobbingu mohou mt rznou podobu a tak intenzitu. Vynalzavost lid nezn mez a strjci mobbingu jsou schopni vymlet stle nov a rafinovanj techniky. Ty mohou mt podobu slovnch tok, citovho vydrn, pehlen obti Me se jednat o mal zlomyslnosti, manipulaci, ale tak o vyhroovn a nsil. ikana me bt oteven, v drtiv vtin vak mobbei vyuvaj skrytch taktik. ikanujc pouvaj rznch, zpravidla rafinovanch intrik, kter navenek vypadaj banln a nekodn. Takov jednn je proto tko dokazateln (Fetter, online, 2008). Jist vak je, e dn z variant neme bt pro ob pjemn. Autoi literatury o mobbingu se vdy sna rozdlit techniky mobbingu do pehlednch skupin. V praxi se meme setkat s rznm dlenm taktik mobber.

TECHNIKY DLE LEYMANA Profesor Leyman (in Beo, 2003, s. 152-154) popsal 45 ubliujcch a pokozujcch technik a forem chovn typickch pro mobbing (Beo vak podotk, e jich nejsp bude mnohem vce). Tyto rozdlil do pti kategori. Jedn se o: 1) toky clen na monost vyjdit se (pp. se nkomu svit) zejmna omezovn monosti se vyjdit, neustl peruovn, nadvky, kik, neustl kritika, vhrky atd. 2) toky na mezilidsk vztahy s osobou se nemluv, je umstna do odlehl mstnosti, je zakazovno s touto osobou mluvit, je pehlena atd. 3) toky pokozujc povst, ctu a vnost pomluvy, vsmch, zesmovni, imitovn chze, hlasu apod., napadn politickho i nboenskho pesvden obti, znevaovn pracovnho vkonu atd. 4) toky na kvalitu pracovn a ivotn situace osob nejsou pidlovny dn koly i koly pesahujc nebo nedosahujc jej kvalifikace, dostv nesmysln pracovn koly, stle nov koly atd. 5) toky na zdrav nucen do prce pokozujc zdrav obti, vhrky tlesnm nsilm, tlesn zneuvn, sexuln obtovn atd.

Rzn taktiky uvan mobbery popisuj i jin autoi, nap. Svobodov3, Huberov4 nebo Berg.

TECHNIKY DLE BERGA Berg (1997, s. 94-108) dl techniky mobbingu na: 1) administrativn (neodpovdajc plat i osobn ohodnocen, pidlovn bezvznamnch kol, men kancel, pracovn petovn, ), 2) veobecn znejisovn (odeknut slben pomoci krtce ped termnem odevzdn, telefonick teror nap. telefonty kvli nicotnostem, ), 3) kadodenn intriky (nap. pidlen kolu na posledn chvli, posazen kuka s nekukem, ), 4) vyachovn (nap. nebran v vahu kolegovy nvrhy, mlet o jeho npadu, komolen jeho jmna, ), 5) blokda (nap. peruen hovoru, jakmile ob vstoup, komunikace s obt pouze pomoc lstek se vzkazy, odmtn spoluprce s novkem, ), 6) tzv. nen prochu (nenpadn pomluvy, kter nemus bt pravdiv, ale mus znt vrohodn), 7) sebevraedn koly (zadvn kol, ke kterm ob nen kompetentn, ke kterm nem dostatenou kvalifikaci), 8) kadodenn drobn vlka (nap. znesnadovn prce nepesnm zadvnm kol i postup prce, pesouvn vc v kanceli, ),

Svobodov rozdlila techniky mobbingu do ty skupin: 1) slovn toky sarkastick a ironick poznmky, obti nen dna monost promluvit nebo bv rychle umlena, kritika prce i soukromho ivota, kritika odborn zpsobilosti 2) mimoslovn toky nezdraven, pehlen obti, ukonen hovoru, kdy ob vstoup do mstnosti 3) dal techniky pomlouvn obti, imitovn chovn obti, odmtn podpory a spoluprce, izolace obti, pidlovn velkho mnostv kol i nepidlovn dnch kol, zadrovn informac 4) zken zpsoby boje sdlovn mylnch informac, ztrcen pracovnch pomcek, podklad i soubor z PC, krdee npad, fyzick tok, sexuln obtovn Srov. SVOBODOV, L. Nenechte se ikanovat kolegou. Mobbing skryt hrozba. Praha: Grada, 2008, s. 65-70. 4 Huberov techniky i strategie pouvan mobbery dl do sedmi skupin: 1) en pomluv nap. zken ukn, tajupln narky, zveliovn a zeveobecovn jednotlivch ppad, zlomysln osoovn, oerovn u nadzenho; 2) Izolovn kolegy nap. odmtnut podpory a spoluprce, zavrn dve, kdy se ob pibl, ignorovn obti, brnn obti vyjdit svj nzor , zadrovn novch informac, prostorov izolace; 3)Sabotovn prce nap. mizen pracovnch podklad a pstroj, falovn a pokozovn, zpronevry, duchovn krde; 4) Znevaovn vkon a schopnost nap. neustl kritika a vitky, zpochybovn rozhodnut i odborn zpsobilosti, zrazovn od motivace, okleovn kompetenc; 5) Pokozen soukrom a osobnosti nap. vtipkovn na adresu vzhledu, napodobovn obti, kritika pesvden (nboensk pesvden, politick nzory), petsn soukromho ivota, pokozovn i zcizovn osobnch pedmt, terorizovn prostednictvm telefonu,; 6) Pokozen zdrav nap. vyhroovn tlesnm nsilm, patn zachzen, nucen obti k vkonu zdrav kodliv prce; 7) Niiv vlen bez nadj na smr drobnj, ale pravideln kadodenn toky a popichovn. Srov. HUBEROV, B. Psychick teror na pracoviti. Mobbing. Martin: Neografia, 1995, s. 37-78.

9) naruen komunikace (nap. zadrovn informac termn schzek, novch postup ve vrob, mizen poty i dleitch listin, ), 10) na hran zkona (naen ze sexulnho obtovn), 11) urky osobnosti (nadvky, vsmch, ), 12) psychoduely (souboje na dlku, nap. prostednictvm mdi), 13) vrada dobr povsti (en kompromitujcch, vtinou nepravdivch informac), 14) pomluvy (oerovn u fa, svdn vlastnch chyb na druhho, ) TECHNIKY DLE NOVKA A CAPPONI Novk a Capponi (1996, s. 78-79) uvd, e zkladn strategi je klasick slovn agrese pomluva a intrika. Hovo o tech zkladnch formch v jejich rmci lze vyut adu konkrtnch strategi: 1) Bilirov nraz mobber vyuv k toku na protjek tet osobu 2) Stely na Achillovu patu toen na slab msta obti 3) Komplot skupina lid se spoj v toen na uritou osobu. SEXULN OBTOVN Samostatnou kapitolou by mohlo bt sexuln obtovn, neboli sexual harassement (v etin nazvno jako sexuln haraen). O sexulnm obtovn p nap. Wieke, Huberov i Novk a Capponi. Me se jednat o vtipy tkajc se en, hvzdn na n, vyzvav pohledy, nabdky k sexulnmu styku, donucovn, vydrn, uren, diskriminace, tyranizovn, osahvn, obtovn i tzv. nhodn dotyky tl, tedy nedouc, urejc a poniujc zpsoby chovn, kter se odehrv v souvislosti se sexem. Huberov (1995, s. 82) vak uvd, e o mobbingu hovome pouze tehdy, je-li osoba pokoovna asto a po del asov obdob.

Toto je nkolik pklad technik mobbingu. Vtina autor uvd podobn taktiky boje, vcemn se li jen uspodn tchto taktik do uritch celk, nap. Berg.5 Zvolen taktika me zviset na inteligenci, motivech, charakterovch vlastnostech mobbera i obti (o tch budeme hovoit v samostatnch kapitolch) a na dalch faktorech. Taktiky mobbingu tak souvis s uritou hierarchi v zamstnn. Beo (2003, s. 18) nazv tuto hierarchii klovacm dem, kter zna urit poad na ebku moci. Huberov (1995, s. 79) v tto souvislosti uvd, e na ni rovni firmy jsou koly vtinou jasn stanoven a snadno kontrolovateln, proto nen tolik monost zpochybovat odbornost i vkon i schopnosti obti a mobber radji to nap. na osobnost obti. Naproti tomu na vy rovni se kolegov vce uchyluj k zatlaovn kolegy do stran, znevaovn jeho vkon a schopnost.

Berg (1997, s. 94-108) dl techniky mobbingu na: 1) administrativn (neodpovdajc plat i osobn ohodnocen, pidlovn bezvznamnch kol, men kancel, pracovn petovn, ), 2) veobecn znejisovn (odeknut slben pomoci krtce ped termnem odevzdn, telefonick teror nap. telefonty kvli nicotnostem, ), 3) kadodenn intriky (nap. pidlen kolu na posledn chvli, posazen kuka s nekukem, ), 4) vyachovn (nap. nebran v vahu kolegovy nvrhy, mlet o jeho npadu, komolen jeho jmna, ), 5) blokda (nap. peruen hovoru, jakmile ob vstoup, komunikace s obt pouze pomoc lstek se vzkazy, odmtn spoluprce s novkem, ), 6) tzv. nen prochu (nenpadn pomluvy, kter nemus bt pravdiv, ale mus znt vrohodn), 7) sebevraedn koly (zadvn kol, ke kterm ob nen kompetentn, ke kterm nem dostatenou kvalifikaci), 7) kadodenn drobn vlka (nap. znesnadovn prce nepesnm zadvnm kol i postup prce, pesouvn vc v kanceli, ), 8) naruen komunikace (nap. zadrovn informac termn schzek, novch postup ve vrob, mizen poty i dleitch listin, ), 9) na hran zkona (naen ze sexulnho obtovn), 10) urky osobnosti (nadvky, vsmch, ), 11) psychoduely (souboje na dlku, nap. prostednictvm mdi), 12) vrada dobr povsti (roziovn kompromitujcch, vtinou nepravdivch informac), 13) pomluvy (oerovn u fa, svdn vlastnch chyb na druhho, ) Srov. BERG..

10

PINY Piny, kter vedou tonka k pronsledovn a terorizovn obti jsou rzn. Ke vzniku mobbingu mohou vst frustrace, nesympatie, zvist, nenvist, zloba, nuda plynouc nap. z monotnnosti prce, intolerance, finance, strach, osobn nejistota, pedsudky Podstatnou roli hraje i prosted, patn styl zen, snaha zbavit se vlastnch pocit mncennosti V neposledn ad me jt o jednu z forem likvidace konkurence na pracoviti a jaksi preventivn vytven obtnho bernka, kter bude prvn na ad v dob, kdy se bude eventuln propoutt. (Novk, Capponi, 1996, s. 74) Nad tmto posledn jmenovanm dvodem se pozastavuje i Berg (1997, s. 7-8). Uvd, e neltostn boje o pracovn msto a budovn kariry prostednictvm trik, ani bychom se ohleli na ostatn , jsou na dennm podku. Pi stoupajcm potu nezamstnanch, pi nespravedlivch platech apod. se nelze divit, e kad se star pedevm sm o sebe. Beo (2003, s. 59) uvd deset hlavnch spout mobbingu: 1) Nedostaten kvalifikace pro veden lid (autoritsk styl veden), 2) Nzk schopnost vypodat se s konfliktem, 3) Permanentn tlak na zvyovn vkon a sniovn nklad, 4) Firemn kultura s nzkou rovn etiky, 5) Nedostatky ve vnitropodnikovch strukturch, 6) Strach ped ztrtou zamstnn (napjat ekonomick situace), 7) Zvist a konkurenn vztahy (konkurenn mylen), 8) Podstatn rozdly v me, pp. nedostatek tolerance, 9) Destruktivn zachzen s chybami i omyly, 10) Struktura osobnosti mobbovanho ale tak mobbujcho. Huberov (1995, s. 17) uvd, e spoutcm mechanizmem je vdy konflikt. Konflikt vtinou bv malichern, velmi asto se jedn o pouh nedorozumn. Beo (2003, s. 74) vak upozoruje, e konflikty na pracoviti jsou pirozenm jevem, ale ne kad konflikt je mobbingem. Pi posuzovn by ml podle nj bt uplatovn tzv. Leymannv limit (pravidelnost a dlouhodobost).

11

Podstatnou roli pi vzniku mobbingu hraje atmosfra na pracoviti. Zda se lovk na pracoviti ct dobe nebo ne, to zvis pedevm na atmosfe v podniku. (Huberov, 1995, s. 17) Dle Huberov (1995, s. 17-18) je pracovn klima rozhodujcm heslem pi vzniku konflikt. Uvd nkolik pin, od kterch se odvj nebezpen nlada v podniku: 1) Stres z peten nebo patn organizace prce neustl asov tse, pehnan poadavky, minimln monost dn si vci prohovoit, 2) Jednotvrnost a nuda vedou k touze po zmn, 3) patn styl zen slab vedouc, kter nesta na svj kol i pli autoritativn f, nedvajc prostor oteven kritice a diskusm, 4) Konkurenn tlak a strach z nezamstnanosti hlavn v ppad patn hospodsk situace a vysokho potu nezamstnanch. Atmosfrou na pracoviti, kter me vst ke vzniku mobbingu se zabv i Svobodov (2008, s. 35-36). Ke vzniku mobbingu me pispvat patn nastaven firemn kultura, negativn atmosfra a nzk rove etiky na pracoviti. Jedn se o pracovit, kde panuje nedvra, zvist, nuda a jednotvrnost, o pracovit, kde jsou kladeny nadmrn poadavky na zvyovn vkon, kde pracovnci ij ve strachu ze ztrty zamstnn. Na takovm pracoviti se asto vyskytuje pracovn nespokojenost, patn sociln klima a patn psychick stav zamstnanc. Dal pinou me bt patn styl zen patn organizace prce a nefungujc spoluprce s podzenmi dochz k n zejmna pokud vedouc pracovnk nem dostatenou kvalifikaci ve veden lid, pehl konflikty apod. Problmem je tak, pokud vedouc pracovnk zastv autoritsk i naopak pli liberln pstup ke svm podzenm, nem dobr manaersk schopnosti, nedoke se vctit do pocit a problm druhch lid, pedchzet konfliktm adekvtn reagovat a zvolit sprvn zpsob komunikace (Svobodov, 2008, s. 3637). JUDr. Kocbek (online, 2008) uvd, e chyb-li u vedoucho pracovnka zkladn morln vlastnosti a prvn vdom, me to bt signlem k rozvoji mobbingu. Takov vedouc podle nj m vtinou njak komplex a potebu manipulovat s lidmi. Merg a Kndel (2007, s. 133-143) uvd, e dvody pro mobbing jsou rzn. stedn motiv zde hraje strach. Tady jsou jen nkter z pin: strach ze ztrty pracovnho msta, e by vs ostatn povaovali za hloupho a nekompetentnho, ze ztrty image u koleg, nadzench a spolupracovnk, z vytlaen z vedouc pozice, ze ztrty autority, z toho, e se roz pomluvy, z toho, e nadzen nebude respektovat odvedenou prci, z nezvldnut kadodennch poadavk, z proputn atd. 12

13

OSOBNOST MOBBERA Autoi (nap. Huberov, 1995, Svobodov, 2008) se shoduj, e neexistuje typick profil pachatele mobbingu, je vak mon vysledovat urit charakteristick znaky. Svobodov uvd, e kdokoliv z ns je za jistch okolnost mobbingu schopn, protoe v kadm z ns je agrese (Svobodov, 2008, s. 46). Mobber je pachatel mobbingu, agresor neboli lovk, kter druhm ubliuje, pch na nich nsil. Vyvj aktivn, trval a neltostn ntlak na svho kolegu minimln jednou tdn, po dobu alespo esti msc. (Svobodov, 2008, s. 46) Pachateli asto bvaj nevyzrl, nevyrovnan jedinci, osoby s nzkm sebevdomm, karirist, osoby, kter nenadle zskaj vy funkci v zamstnn i majetek. (Svobodov, 2008, s. 46) Novk a Capponi (1996, s. 82) uvd, e asto mobbuj lid na podobnch pozicch jako je nae. Huberov (1995, s. 23) rozliuje tyto typy mobber: 1) Strjci vymlej stle nov zlomyslnosti smrem k obti, slibuj si od toho vlastn vhody i se zbavuj frustrace. Jednaj sami nebo hledaj spojence. 2) Nhodn pachatel nee bezvznamn konflikt, ten pak me perst v trval spor, zle na osobnosti tonka, zda bude v tocch pokraovat. 3) Spoluastnci existuj dv skupiny a) aktivn mobbera podporuj, b) mobberovi napomhaj tm, e do sporu nezashnou, sna se ho nevidt. Svobodov (2008, s. 47-49) ve sv knize rozdlila vlastnosti mobbera do nkolika skupin: Temperamentov charakteristiky nap. egocentrismus, autoritativnost, pocit vlastn dleitosti, petvka Vztahy k druhm zde dominuje zejmna mobberova snaha prosazovat se a nadazovat, zskat dominantn pozici, ovldnout druhho, typick je i hostilita nap. opovrhuje ostatnmi, bv asto nevraiv a podrdn, m pote nzorov se sblit s druhmi, je spe zdrenliv, pasivn, je lhostejn k lidem, nerespektuje jejich prva, poteby nepostradatelnosti a vjimenosti, samolibost, namylenost, nemrn ctidostivost, egoismus, neskromnost, popudlivost, vbunost, nervozita, manipultorstv,

14

i pn, je zaujat proti opanmu pohlav, k jin sexuln orientaci, kultue i nboenskmu vyznn Emoce a charakter mobberovi chyb zejmna empatie, je emon nezral, nevyrovnan, vnitn nejist, m nadmrnou potebu bt obdivovn, nem morln zbrany, ctu, netrp vitkami i pocitem viny, chyb mu soucit s ostatnmi, rd poniuje a zneuv druh, svoj obt pohrd, um klamat, podvdt a pesvdiv lht Zodpovdnost nedoke sm nst zodpovdnost (pen zodpovdnost na druh), nek svj nzor, nevyjaduje se, nezaujm stanovisko, nen schopen piznat, e nco udlal patn. nikov strategie neustl odkldn rozhodovn a penen odpovdnosti na druh, odmtn asti na poradch, kolench, kolektivnch akcch. Svobodov (2008, s. 50-52) tak ve sv knize rozliuje nkolik typ mobber, a to podle pevaujcch motiv, kter je nut k mobbingu: 1) Mobber zvistivec a upr energie - jeho motivem je rlivost a nenvist, zvid druhm, co sm nem, ale zrove za to svoji ob nenvid. 2) Mobber tyran a manipultor druh ni a poniuje, nedoke respektovat druhho lovka, znevauje druh, tou ovldat druh, manipulovat s nimi. 3) Mobber dikttor motivem je moc, touha vldnout, dominovat, rozkazovat, udlovat koly. 4) Mobber niitel konkurence motivem je karirn postup, nebt proputn pi reorganizaci podniku, dochz ke zpochybovn profesn zdatnosti zamstnance. 5) Nespokojen mobber nespokojenost je v podstat charakteristickm motivem pro vechny mobbery, mobber je nejist, frustrovan, sv nedostatky svaluje na druh. 6) 7) Stresovan mobber nen schopen vypodat se s velkm naptm a zt. Znudn mobber motivem je nuda vyplvajc ze patn organizace prce, jejho nedostatku, stereotypu. 8) Mobber bval ob motivem je strach, e by se mohly opakovat toky na nj, proto to prvn. 9) Mobber stedobod vesmru asto se stav do role obti, chce vyvolat soucit a erpat s tm spojen vhody, chce bt stedem pozornosti.

15

Mobberem bvaj piblin stejn asto mui i eny. Nen mon urit, kdo z nich je horm mobberem, nebo kad pouv jin zbran. Mui jednaj spe pmo, asto pouvaj fyzickou a verbln agresivitu (vyhrouj nsilm, nebo ob fyzicky ohrouj), jsou tvrd, ob urej, zdrazuj slab strnky obti, ignoruj ob, zadruj dleit informace, podsouvaj obti stle nov a nevdn innosti apod. eny astji jednaj skryt, jsou zkenj, spe pouvaj strategie emonho vydrn, kritizuj kadou chybiku obti a ji skutenou, tak i domnlou, nedvaj j monost oteven vyjdit svj nzor, neustle j skou do ei, pouvaj lsti, pomluvy, dvojsmysln narky, schovvaj rzn pedmty, vysmvaj se postav, hlasu, esu apod. (Svobodov, 2008, s. 5354, Huberov, 1995, s. 24-25) eny si pi mobbingu astji za sv obti vol eny a mui astji to na mue. eny tak astji provdj mobbing prostednictvm tet osoby. (Svobodov, 2008, s. 53-54)

16

OSOBNOST OBTI klovac d - tak pleitosti a situace pouit jednotlivch technik se li dt k osob obti???!!!. Mezi autory ohledn osobnosti obti mobbingu opt panuje shoda v tom, e typick ob neexistuje. Obt mobbingu se me stt pln kad mal, velk, tlust, tenk, zrzav, aktivn, pasivn, introvert i extrovert. Me se j stt opravdu kdokoliv z ns mui i eny rznch vkovch kategori, postaven, vzhledu i povoln. (Svobodov, 2008, s. 56) Vtmu nebezpe jsou ale vystaveny osoby, kter se od druhch njakm zpsobem odliuj, jsou nm npadn, neobvykl. Me jt o odlinost fyzickou (tlesn vada, es, barva pleti, me jt o pslunky menin, homosexuly, cizince) i psychickou (jedinci labiln, introvertn, neprbojn, citliv, naivn, dviv,). Mobbingem mohou bt vce ohroeny osoby osaml i osoby, kter jsou na sv prci existenn zvisl. Obmi se oproti tomu stvaj i osoby spn, prbojn, sebevdom, pracovit, zodpovdn, peliv, nebo tyto osoby jsou vnmny jako ohroen postaven druhch osob. (Svobodov, 2008, s. 56- 58) Huberov (1995, s. 21) uvd nkolik typ, kter jsou obzvlt ohroeny. Vce ohroena me bt osoba, kter je: 1) Osamocen zejmna tk postaven jedin eny v muskm kolektivu, tot plat i opan. 2) Npadn nap. lid s tlesnou vadou, cizinci, pslunci meniny, svobodn matky apod. 3) spn nap. v ppad poven v zamstnn, i kdy pedtm tato osoba byla u koleg oblben. 4) Nov zejmna obvaj-li se ostatn zamstnanci, e je me njakm zpsobem ohrozit (m vy vzdln, je mlad apod.) Svobodov (2008, s. 59) ob nov pracovnk uvd jako speciln kategorii. Uvd, e nov pracovnk je vnmn jako vetelec. Pichzej do sehranho kolektivu, kter v nich vid nebezpe zmny zavedench jistot. A pokud se navc odliuj od prmru nebo ostatn pevyuj svm vzdlnm, inteligenc i znalostmi, pravdpodobnost, e se stanou obt, se podstatn zvyuje. (Svobodov, 2008, s. 59) Dle jako samostatnou kategorii uvd Svobodov kategorii obtn bernek. Do role obtnho bernka se asto dostvaj nejmn oblben jedinci, na kterho se svd veker

17

nespchy. K tto situaci dochz v ppad, e je situace na pracoviti velmi napjat a toto me bt pro zamstnance zpsob, jak napt zredukovat. (Svobodov, 2008, s. 60) Vrame se nyn znovu ke klovacmu du. Ji bylo eeno, e zna urit poad na ebku moci. Toto postaven uruje pozici jednotlivch pslunk skupiny. ????

18

OBRANA Na otzku, jak strategie jsou pi obran proti mobbingu nejlep, nen snadn. dn jednotn inn technika toti nen. Tak jako pachatel mobbingu pouvaj rzn zbran, tak je potom nutn zvolit adekvtn zpsob obrany. Obrana nen jednoduch a pachatel pedem potaj s jej obtnost. (Novk, Capponi, 1996, s. 83) Dleit je ujasnit si kdo mobbuje, jakm zpsobem a pro urit svho protivnka, nebo je nezbytn vdt, proti komu se brnit. Podle toho potom hledme pomoc. (Novk, Capponi, 1996, s. 83) Konkrtn zpsoby obrany jednotlivch technik uvd ve sv knize nap. Huberov. 6 Prvotn a nejdleitj je prevence ze strany firmy. dleitou roli hraje pozitivn atmosfra na pracoviti a sprvn nastaven firemn kultura, kter m kvalitn morln zklady. V ele firmy vak tak mus stt schopn vedouc, kter nen jen dobrm odbornkem, ale souasn mus umt vst lidi a eit konflikty v jejich zrodku. (Svobodov, 2008, s. 88) Firma mus mt stanovena urit pravidla a pln jak pro pedchzen konfliktm na pracoviti, tak i pro een ji vzniklho problmu. Na rozdl od R ji nkter zem maj tzv. antimobbingov zkony (nap. Francie nebo vdsko) nebo alespo tzv. antimobbingov ujednn (nap. Nmecko). Rovn je bn (nap. ve vcarsku), e firmy maj ustanovenu konkrtn osobu, kter vznikl mobbingov situace pomh na pracoviti eit. (Svobodov, 2008, s. 89) Zda se ikana na pracoviti vyskytuje, me potom firma zjistit rznmi zpsoby a ji navst hovor na toto tma na pracovnch schzch, provst dotaznkov eten, i podat k danmu tmatu kolen a semine . (Huberov, 1995, s. 130) Jednm ze zpsob, jakm me firma bojovat proti ikan na pracoviti, je peliv vbr novch pracovnk, spovajc ve vhodnm pijmacm zen, kdy lze vysledovat u osob nap. sklony k agresivit, konfliktm, pehnan soutivosti, zvisti apod. Dleit je tak dostaten informovanost zamstnanc o tom, jakm zpsobem na mobbing reagovat, tedy vdt, co mobbing je, jak m vliv na atmosfru firmy a jakm zpsobem je mon se mobbingu brnit. Jednou z monost je tak vykolen zamstnanec kontrolujc vztahy na pracoviti, kter by pomhal konflikty eit. (Svobodov, 2008, s. 89) Osoba, kter je obtovna, by mla mt monost obrtit se na svho zamstnavatele, tuto skutenost mu oznmit. Zamstnavatel by ml pot celou vc proetit (vyslechnout
6

Srov. HUBEROV, B. Psychick teror na pracoviti. Mobbing. Martin: Neografia, 1995, s. 41-78)

19

vechny zastnn) rozhodnout, zda skuten k mobbingu dolo a problm citliv vyeit. (Huberov, 1995, s. 120) Svobodov uvd, e dleitm lnkem je tak vedouc pracovnk, kter by ml bt vzorem pro ostatn zamstnance a eliminovat monosti vzniku mobbingu - naslouchat podzenm, kontrolovat vztahy a atmosfru na pracoviti, nedovolit pomluvy a intriky, prbn vzdlvat pracovnky, sprvn nastavit firemn kulturu apod. (Svobodov, 2008, s. 90), a eit citliv ppadn vznikl konflikty. Nsledujc desatero by mohlo napomoci jak v prevenci, tak i pi een ppadnch pot: 1. sprvn vbr pracovnk, 2. patron pro novho pracovnka, 3. podnikov dohody, ujednn, kodexy, 4. kolen, semine, vcviky, 5. odstrann monch pin, 6. sledovn situace, dotaznky, hodnocen, 7. pravideln sezen, 8. pokud mobbing vnikne, urit o nm mluvit, 9. osoby zabvajc se mobbingem, 10. modely na urovnn (Svobodov, 2008, s. 90-91)

Firma me patologickm vztahm na pracoviti zabrnit nap. zavdnm antimobbingovch pedpis, kter budou v danm podniku pro kadho zvazn. Dle me podat rzn kolen, semine, kter by se zabvali tmatem mobbingu, pouit zamstnance o fyzickch, psychickch i socilnch dsledcch mobbingu, provst dotaznkov eten, kter by zjistilo, zda na pracoviti dochz k patologickm jevm, jak jsou piny apod. Dalm monm eenm me bt to, e se cel kolektiv se pravideln bude schzet k sezenm, kde budou mt vichni stejn prvo se vyjdit k rznm problmm. Zamstnavatel tak me urit jednu osobu, kter by byla povena odhalovat a eit vechny problmy vzniklch nsledkem psychickho teroru, i zvolit urit postupy pro een problm, nap.

20

v ppad konfliktu se nejprve obrtit na svho pmho nadzenho. (Huberov, 1995, s. 130132) I jedinec sm m nkolik monost obrany proti mobbingu, a ji ped nstupem do zamstnn (zskat nap. informace o pracovnm prosted, atmosfe panujc na pracoviti, chodu cel organizace), tak i po nstupu do prce (hlavn citliv vnmat vztahy a situace kolem sebe). Dleit je tak zvyovat si kvalifikaci, sebedvru a sebevdom a v neposledn ad je dleit mt harmonick zzem (rodinu, ptele), ale tak konky. (Svobodov, 2008, s. 91)

Zajmavost je, e eny daleko astji ne mui vyhledvaj pomoc okol, lka, psycholog, jsou ochotnj hovoit o problmech s kolegy i nadzenmi. Mui spe maj sklon psychick teror potlait, maj pote oteven se piznat k mobbingu, mobbing pociuj jako osobn urku. (Huberov, 1995, s. 112-113)

Pokud ji mobbing nastane, m podle Svobodov ob ti monosti: odejt ze zamstnn, zstat a dle trpt anebo zstat a brnit se. Psychologov, lkai, prvnci, ale i autoi zabvajc se mobbingu, jsou ovem zajedno v tom, e je poteba co mon nejrychleji vyvinout vlastn iniciativu a brnit se. Fehlau (2003, s. 29) uvd, e ve zvis na tom, jak vnmme mezilidsk vztahy, nebo pokud rozpoznme pslun pznaky, meme se vas pipravit na mon stety, i jim dokonce zcela pedejt. Beo (2003, s. 81-87) nastiuje pt zkladnch pravidel aktivn obrany: 1) Pamatuj, e rozhodnut zstat nebo odejt je pokad tvoje osobn volba lovk m dv monosti: zstat a zaadit se nebo odejt, 2) Nenechvejte si to lbit a popadnt vola za rohy ozvat se a nenechat si nic lbit, 3) Sami to nezvldnete, najdte si spojence spolupracovnci, ptel, rodina, instituce pomhajc obtem mobbingu, internet 4) Ujasnte si, eho chcete doshnout a jakou k tomu zvolte strategii, ale potom ji opravdu nevhejte a jdte do toho naposledy zvit zda zstat i odejt 5) I prohra me bt nkdy zatkem vtzstv

21

Svobodov (2008, s. 93-98) dle uvd postup, kter me obti pomoci k volb sprvn strategie: 1. udlejte si soukromou inventuru a poznejte svho protivnka poznat protivnka, jeho motivy 2. zkuste oslovit mobbera pokusit se pochopit situaci z jeho pohledu, vysvtlit mu svoje pocity. Dleit je jednat vcn, klidn. 3. vete si podrobn zznamy nap. k emu, kdy a jak dolo7 4. najdte si spojence a rozvjejte svoje zzem obrtit se s dost o pomoc na kolegy (mohou poskytnout oporu nebo dokonce urovnat konflikt), vnovat se ptelm, rodin (poskytuje dleit zzem), konkm 5. aktivn se brate vas zabrnit tokm, udret si odstup, nepenet problmy ze zamstnn dom, vystupovat sebevdom 6. informujte nadzenho zamstnavatel je zodpovdn za mobbing na pracoviti. Nadzen by ml vyslechnout ob strany a pokusit se o urovnn konfliktu. 7. obrate se na dal instituce vy nadzen, odbory, Inspektort prce, Sdruen Prce a vztahy, esk helsinsk vbor, soud 8. vyhledejte odbornou pomoc psycholog, psychiatr, psychoterapeut Merg a Kndel (2007, s. 134) navrhuj v ppad ikany postupovat podle nsledujcch krok: 1) Analyzujte situaci a okolnosti mobbingu, 2) Provinil jste se proti nepsanm zkonm nebo skupinovm normm?, 3) Ukate rovnou pte, vystupujte co nejlpe sebevdom a rzn, 4) Konfrontujte tonka v rozhovoru za okolnost, na kter jste se dobe pipravil, 5) Zapojte osobu, kter dvujete. Me to bt len podnikov rady nebo nadzen, 6) Nebojte se pijmout profesionln pomoc. Jdte do poradny, pop. za prvnkem, 7) Rozhodnte se podle spolen analzy, zda dle bojovat, nebo dt vpov.

Novk a Capponi (1996, s. 84) uvd, e zahranin prameny doporuuj vst si pesn pehled o tom, kdy jsme byli terem mobbingu a zrove sbrat ve, co by teba jen sten mohlo slouit jako prkazn materil.

22

Huberov (1995, s. 114-119) tak nastiuje postupy, jak si ob me sama pomoci: 1) Promylenm zpsobem eit konflikty a) pojmenovn konfliktu zjistit, kdo s km mu nesrovnalosti a jak, jejich pinu b) zpracovn konfliktu prodiskutovat problm, navrhnout een c) urovnn konfliktu pijmout urit rozhodnut, njak zpsob een 2) Smen znamen vzjemn usmen obou stran 3) Rodina a ptel podpora ze strany rodiny a ptel m nesmrn a nenahraditeln vznam, mohou poradit, povzbudit sebedvru obti. Je dleit, aby ob o svch problmech s rodinou a pteli hovoila, ale nezabvat se jen vlastnmi problmy, ale snait se vyslechnout i problmy druhch. 4) Uvolnn najt znovu klid a rovnovhu, zbavit se neustlho napt z ekn na dal tok (nap. prostednictvm tance, sportovn) Situaci, kdy ob v zoufalstv sah nap. po alkoholu, drogch i lcch nazv Huberov (1995, s. 119) jako zdnlivou pomoc, proto ped uvnm rznch nvykovch ltek varuje a doporuuje se jich vyvarovat. Pokud ani po podniknutch krocch toky ze strany kolegy neustvaj, je na ase zvit jin een problmu. Novk a Capponi (1996, s. 84-85) uvdj, e meme pejt do protitoku a pout nap. nkterou z konfrontanch asertivnch technik. Jako jednu z nejlepch uvdj techniku, kter se jmenuje selektivn ignorovn a popisuj ji jako to, co nemohu zmnit a m se z njakch dvod nechci (nebo je sloit se zabvat), to ignoruji. Zajmav nzor na to, jak se brnit mobbingu m Berg (1997, s. 5), i kdy, myslm, ne kad se s tmto nzorem bude schopen ztotonit. Berg doslova uvd: Mobbujte prost tak. State se pachateli dve, ne z vs nkdo udl ob. Uijete si pi tom dokonce zbavy, a jen zdka patnho svdom. Vai neptel, kolegov, nepejcnci, ti to pece dlaj tak. Mobbing, intriky a kariristick zvist jsou zcela in a u vbec ne ostuda. Jednm z nejzsadnjch een v ppad, e vechny ostatn postupy selhaly, je rozhodnut k stupu, v krajnm ppad podn vpovdi. Jedn se ovem o velmi zvan krok, proto je nutno ve peliv zvit.

23

JUDr. Pavel Kocbek, odbornk na prevenci kriminality, uvd, e je hlavn dleit odolat ntlaku na nenechat jednotlivce ovldat cel kolektiv a o svou pozici na pracoviti nadle usilovat (Kocbek, online, 2008).

Dleit je i legislativn podpora obti dnen zkony na ochranu pracovnch podmnek nejsou zatm dokonal, proto je nutno zabvat se zkony oetujcmi problematiku mobbingu, dleit je i medializace problmu (kolen, vzdlvac programy) a vznik organizac a instituc aktivn se zabvajcch problematikou mobbingu a pomoc jeho obtem. V esk republice v dnen dob existuje pouze Obansk sdruen Prce a vztahy a pomoci me tak esk helsinsk vbor (Svobodov, 2008, s. 99). Krajn monost, pokud vechny jin metody selhaly, je obrtit se o pomoc na soud. V esk republice nen mobbing uzkonn, ale i pesto m ob nkolik monost, kde hledat oporu. Vzhledem k tomu, e mobbing se tk pracovnch vztah, prvnm dokumentem, kde budeme hledat je zkon . 262/2006 Sb., zkonk prce, v pl. znn. V uvedenm zkon se hovo o tom, e zamstnavatel: mus zajistit rovn zachzen se zamstnanci a dodrovat zkaz jakkoli diskriminace zamstnanc, ( 13 odst. 2 psm. b), dle potom e: Zamstnavatel jsou povinni peovat o vytven a rozvjen pracovnprvnch vztah v souladu s tmto zkonem, s ostatnmi prvnmi pedpisy a s dobrmi mravy. ( 13 odst. 5) Zamstnavatel jsou povinni zajiovat rovn zachzen se vemi zamstnanci, pokud jde o jejich pracovn podmnky, odmovn za prci a o poskytovni jinch penitch plnn a plnn penit hodnoty, o odbornou ppravu a o pleitost doshnout funknho nebo jinho postupu v zamstnn. ( 16 odst. 1) V pracovnprvnch vztazch je zakzna jakkoliv diskriminace. Pojmy pm diskriminace, nepm diskriminace, obtovn, sexuln obtovn, pronsledovn, pokyn k diskriminace a navdn k diskriminaci a ppady, kdy je rozdln zachzen ppustn, upravuje antidiskriminan zkon. ( 16 odst. 2)

Dalm dokumentem je zkon . 2/1993 Sb., Listina zkladnch prv a svobod, v pl. znn, ve kter se lze odvolat zejmna na: lnek 1: Lid jsou svobodn a rovn v dstojnosti i v prvech. Zkladn prva a svobody jsou nezadateln, nezciziteln, nepromliteln a nezruiteln. 24

lnek 3: Zkladn prva a svobody se zaruuj vem bez rozdlu pohlav, rasy, barvy pleti, jazyka, vry a nboenstv, politickho i jinho smlen, nrodnho nebo socilnho pvodu, pslunosti k nrodnostn nebo etnick menin, majetku, rodu nebo jinho postaven. lnek 10: (1) Kad m prvo, aby byla zachovna jeho lidsk dstojnost, osobn est, dobr povst a chrnno jeho jmno. (2) Kad m prvo na ochranu ped neoprvnnm zasahovnm do soukromho a osobnho ivota. (3) Kad m prvo na ochranu ped neoprvnnm shromaovnm, zveejovnm nebo jinm zneuvnm daj o sv osob. Oporou me bt i zkon . 40/1964 Sb., obansk zkonk, v pl. znn: Fyzick osoba m prvo na ochranu sv osobnosti, zejmna ivota a zdrav, obansk cti a lidsk dstojnosti, jako i soukrom, svho jmna a projev osobn povahy. ( 11) Psemnosti osobn povahy, podobizny, obrazov snmky a obrazov a zvukov zznamy tkajc se fyzick osoby nebo jejch projev osobn povahy smj bt pozeny nebo pouity jen s jejm svolenm. ( 12 odst. 1) Podobizny, obrazov snmky a obrazov a zvukov zznamy se mohou bez svolen fyzick osoby podit nebo pout pimenm zpsobem t pro vdeck a umleck ely a pro tiskov, filmov, rozhlasov a televizn zpravodajstv. Ani takov pouit vak nesm bt v rozporu s oprvnnmi zjmy fyzick osoby. ( 12 odst. 3) Fyzick osoba m prvo se zejmna domhat, aby vylo uputno od neoprvnnch zsah do prva na ochranu jej osobnosti, aby byly odstranny nsledky tchto zsah a aby j bylo dno pimen zadostiuinn. ( 13 odst. 1) Pokud by se nejevilo postaujcm zadostiuinn podle odstavce 1 zejmna proto, e byla ve znan me snena dstojnost fyzick osoby nebo jej vnost ve spolenosti, m fyzick osoba t prvo na nhradu nemajetkov jmy v penzch. ( 13 odst. 2) Dalm zkonem je zkon . 40/2009 Sb., trestn zkonk, v pl. znn, kde jsou to zejmna ustanoven tkajc se pomluvy a vydrn: Pomluva ( 184, odst. 1) Kdo o jinm sdl nepravdiv daj, kter je zpsobil znanou mrou ohrozit jeho vnost u spoluoban, zejmna pokodit jej v zamstnn, naruit jeho rodinn vztahy nebo zpsobit mu jinou vnou jmu, bude potrestn odntm svobody a na jeden rok.

25

( 184, odst. 2) Odntm svobody a na dv lta nebo zkazem innosti bude pachatel potrestn, spch-li in uveden v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem, televiz, veejn pstupnou potaovou st nebo jinm obdobn innm zpsobem. Vydrn ( 175, odst. 1) Kdo jinho nsilm, pohrkou nsil nebo pohrkou jin tk jmy nut, aby nco konal, opominul nebo trpl, bude potrestn odntm svobody na est msc a tyi lta nebo penitm trestem. Novm pedpisem, kter me pomoci obtem je zkon . 198/2009 Sb., v pl. znn, o rovnm zachzen a o prvnch prostedcch ochrany ped diskriminac a o zmn nkterch zkon (antidiskriminan zkon). (1 odst. 1) Tento zkon , ble vymezuje prvo na rovn zachzen a zkaz diskriminace ve vcech a) prva na zamstnn a pstupu k zamstnn, b) pstupu k povoln, podnikn a jin samostatn vdlen innosti, c) pracovnch, sluebnch pomr a jin zvisl innost, vetn odmovn ( 1 odst. 3) Fyzick osoba m prvo v prvnch vztazch, na kter se vztahuje tento zkon, na rovn zachzen a na to, aby nebyla diskriminovna. ( 2 odst. 2) Diskriminace je pm a nepm. Za diskriminaci se povauje i obtovn, sexuln obtovn, pronsledovn, pokyn k diskriminaci a navdn k diskriminaci. ( 2 odst. 3) Pmou diskriminac se rozum takov jednn, vetn opomenut, kdy se s jednou osobou zachz mn pzniv, ne se zachz nebo zachzelo nebo by se zachzelo s jinou osobou ve srovnateln situaci, a to z dvodu rasy, etnickho pvodu, nrodnosti, pohlav, sexuln orientace, vku, zdravotnho postien, nboenskho vyznn, vry i svtovho nzoru. ( 3 odst. 1) nepmou diskriminac se rozum takov jednn nebo opomenut, kdy na zklad zdnliv neutrlnho ustanoven, kritria nebo praxe je z nkterho z dvod uvedench v 2 odst. 3 osoba znevhodnna oproti ostatnm.

26

Dal instituce, zabvajc se pomoc osobm, kter se setkaly s mobbingem jsou v esk republice tyto organizace: Obansk sdruen prce a vztahy - tato organizace se zamuje na problematiku mezilidskch vztah na pracoviti, pomh obtem mobbingu. esk helsinsk vbor organizace zabvajc se sledovnm zkonodrn innosti tkajc se lidskch a obanskch prv, zabv se mj. pracovn prvnmi vztahy. Veejn ochrnce prv. s tm, e vstoupil v platnost

V souvislosti

tzv.

antidiskriminan zkon, dolo i ke zmn zkona . 349/1999 Sb., v pl. znn, o veejnm ochrnci prv. V tto souvislosti je mon odkzat se na 13 odst. 5 Ochrnce vykonv psobnost ve vcech prva na rovn zachzen a ochrany ped neinnost. 21 b Ochrnce pispv k prosazovn prva na rovn zachzen se vemi osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnick pvod, nrodnost, pohlav, sexuln orientaci, vk, zdravotn postien, nboensk vyznn, vru nebo svtov nzor a za tm elem a) poskytuje metodickou pomoc obtem diskriminace pi podvn nvrh na zahjen zen z dvodu diskriminace, b) provd vzkum, c) zveejuje zprvy a vydv doporuen k otzkm souvisejcm s diskriminac, d) zajiuje vmnu dostupnch informac s pslunmi evropskmi subjekty.

27

NSLEDKY Ob na mobbing reaguje rznm zpsobem. To, jak bude mt psychick teror na ob nsledky zvis na vce okolnostech taktikch pouitch mobberem, osobnosti obti (nap. jej odolnosti vi stresu), na tom, jak dlouho toky trvaj apod. Klovou roli pi mobbingu hraje odolnost obti. Jedn se o vlastnost osobnosti, kter uruje, do jak mry je jedinec schopen se brnit, vzdorovat a v nron situaci vydret. Zvis na sebedve a sebevdom lovka a tak na jeho schopnosti eit problmy a zvldat stres. Velmi zce souvis s rodinnm a finannm zzemm. (Svobodov, 2008, s. 61) Dle Svobodov (2008, s. 74-76) prochz reakce obti nkolika fzemi. Nen vak nutn, aby ob prola vemi fzemi: 1. fze ob si prozatm nic neuvdomuje, 2. fze ob si vimne, e se nco dje, ale nespojuje si to se svoj osobou, 3. fze ob pozn, e se nejedn o nhodu, ale hled vinu v sob, 4. fze ob ji v, e toky nejsou nhodn, ale stle jet nejedn, mysl si, e se ve samo asem srovn, trp, ale odmt si pipustit, e je vystavena systematickmu napadn, m strach nkomu se svit, 5. fze ob hled dvody tok, sna se vymyslet zpsob, jak se brnit, 6. fze pichz ok tm, e si ob uvdom agresi vi sv osob, ale nechce se vzept, utk do nemoci, k nvykovm ltkm, m fobii pi setkn s mobberem, je neustle ve stehu, trp neustlm pocitem strachu. Pokud tato situace trv dlouho, pichz organick poruchy a chronick zkost. To, kdy se projev prvn symptomy, samozejm zvis na druhu psychickho teroru a na cel ad osobnch faktor, kter zde hraj vznamnou lohu, jakmi jsou tlesn a duevn stav, vlastn sebedvra, veobecn cta, kter osoba pov u ostatnch, a spoleensk kontakty. K rozhodujcm faktorm rovn pat i schopnost eit problmy a v neposledn ad i dobr finann situace. Ten, kdo se mus obvat, e pokud dostane vpov, automaticky se tak vydluje ze spolenosti, pak mobbing samozejm oprvnn povauje za existenn hrozbu. (Huberov, 1995, s. 14)

Rzn vzkumy dokzaly, e osoby vystaven silnmu socilnmu stresu, jsou vce ohroeny rznmi obtemi. Neustl siln napt se zane projevovat nejprve na psychice 28

obti, postupn se objev i pote fyzick. Osoba podlhajc mobbingu nen schopna zapomenout na stres v prci vyplvajc z neustlch tok, nen schopna zahnat nepjemn pocity, vnitn neklid, je stle unaven, nebo nen schopna odpovat, mylenky stle odbhaj ke stejnmu problmu, ct se ponen, m strach ze ztrty zamstnn. Mohou se objevovat bolesti hlavy, aludku, zad, pocit navy, zvrat, maltnost. Psychick teror na pracoviti ve svch dsledcch me vst a k plnmu tlesnmu i duevnmu vyerpn obti a me ji pivst a k sebevrad, pop. me vst k doivotnm nsledkm a pokozenm na osobnosti obti. Dsledky mobbingu lze rozdlit do dvou hlavnch skupin: 1) Psychick nsledky: nap. neklid, zkost, nava, naruen sebevdom, ztrta energie, pokles vkonnosti obti, pecitlivlost, poruchy koncentrace, agresivita, naruen schopnost komunikace, patn nlada, podrdnost, zranitelnost, sklenost, smutek, pesimismus a ztrta chuti do ivota, pocity pronsledovn, zven vztahovanost, v zvanjch ppadech i deprese a mylenky na sebevradu. 2) Psychosomatick nsledky: napklad srden poruchy (nap. arytmie), poruchy krevnho obhu, bolesti hlavy, je a zad, trvc poruchy, poruchy pjmu potravy (nechutenstv i pejdn se, rzn kon onemocnn (nap. kopivka), zven krevn tlak, hormonln onemocnn, poruchy spnku, zhoren zraku, znty spojivek, a v neposledn ad i zven nebezpe ndorovch onemocnn. Svobodov (2008, s. 84) potom hovo jet o socilnch dsledcch mobbingu: nap. naruen vech vztah v rodin i s pteli, izolace od vnjho svta, stahovn se z reality, odcizen se okol, ztrta smyslu pro humor, porucha schopnosti komunikace, ztrta zamstnn.

Mobbing m dopad nejen na ob, ale me mt zvan dsledky i pro firmu. patn vztahy na pracoviti maj bezesporu vliv na fyzick i psychick zdrav obti, ale v neposledn ad samozejm i na produktivitu a kvalitu prce, co se poslze odr v podnikov bilanci. O existenci vztahu mezi vztahy v zamstnn a pracovnm vkonem neme bt pochyb. Zamstnanec, kter je vystaven psychickmu teroru, vtinou ztrc motivaci, nen schopen podvat adekvtn pracovn vkon, jeho prce me bt nekvalitn, nebo v dsledku stresu dl chyby. A je to logick, nebo produktivita prce souvis i s postojem k prci. Ob mobbingu nejen e ztrc k prci pozitivn postoj, ale dokonce k n 29

me pociovat i odpor a vnmat ji pouze jako nutn zlo, ktermu se, pokud je to mon, sna vyhbat. Z tohoto dvodu mobbing me vst i k astm nebo dlouhodobm pracovnm neschopnostem obti, nebo ob se tmto sna styku s mobberem a stresu s tm spojenmu vyhbat. Negativn dopad me mt i odchod zamstnance (vpov), nebo tm firm vznik nutnost sehnat nhradu a novho pracovnka zauit, na co firma mus vtinou vynaloit jak finann prostedky, ale vznikaj j i ztrty z dvodu doasnho snen vkonnosti firmy. Negativn vztahy na pracoviti mohou vst i k odchodu dalch zamstnanc. A samozejm i mobber me zpsobit firm znan ztrty. Stejn jako u obti se i u nj me sniovat produktivita prce a jej kvalita, nebo znanou st pracovn doby a energie vynalo na vymlen a uskuteovn stle novch a novch tok. V mnoha ppadech je ob mobbingu nakonec proputna ze zamstnn. Dvod se vdy najde, asto je to z organizanch dvod, pro nadbytenost, pp. kvli opakujcm se absencm. JUDr. Kocbek (online, 2008) uvd, e proputn ze zamstnn me bt pro ob nakonec levou a vysvobozenm.

Davenportov a kol. (1999) uvdj ve sv knize ti mon dopady mobbingu na ob a jej schopnosti zalenit se zpt do zamstnn: 1. Ob mobbingu bu odol, anebo se od nj oprost jet v poten fzi, je schopn se bez pot opt zalenit do pracovnho procesu a do kolektivu. 2. Ob m znan psychick i fyzick pote a jej zalenn zpt je velmi nron, nicmn mon. 3. Ob je vlivem mobbingu natolik naruen, e nen schopna pracovat, dochz k chronickm potm, kter j znemouj pracovat. 8

Nsledky dle Huberov, 40-78 u jednotlivch druh tok

SVOBODOV, 83

30

Pinou, pro jsou eny stle astji obmi mobbingu me bt to, e eny jsou daleko vnmavj a zranitelnj vi psychickmu teroru. (huberov, 112)

BEO, P. Mj f, mj neptel? lapanice: ERA, 2003. ISBN 80-86517-34-9. BERG, W. S vlky vti. Tipy a triky, jak udlat strmou kariru. Praha: Ivo elezn, 1997. ISBN 80-237-3504-7 FEHLAU, E. G. Konflikty v prci jak se vypodat s konfliktnmi situacemi a lidmi. Praha: Grada Publishing, 2004. ISBN 80-247-0533-8. HARTL, P., HARTLOV, H. Psychologick slovnk. Praha: Portl, 2000. ISBN 80-7178-303-X. HUBEROV, B. Psychick teror na pracoviti: Mobbing. Martin: Neografia, 1995. ISBN 80-85186-61-6. MERG, K., KNDEL, T. Jak pet v prci. Brno: Computer Press, 2007. ISBN 978-80-2511723-1. NOVK, T., CAPPONI, V. Sm proti agresi. Praha: Grada Publishing, 1996. ISBN 80-7169253-0. SVOBODOV, L. Nenechte se ikanovat kolegou. Mobbing skryt hrozba. Praha: Grada Publishing, 2008. ISBN 978-80-247-2474-4. WIEKE, T. Jak vychzet s kolegy. Typy spolupracovnk a jejich kadodenn hry. Praha: Grada, 2006. ISBN. 80-247-1687-9. stavn zkon . 1/1993 Sb., stava esk republiky. stavn zkon . 2/1993 Sb., Listina zkladnch prv a svobod. Zkon . 40/2009 Sb., trestn zkonk, v platnm znn. Zkon . 40/1964 Sb., obansk zkonk. In Obansk zkonk a souvisejc pedpisy. Edice pln znn, slo 637. Ostrava: Sagit, ????. ISBN 978-80-7208-650-4. Zkon . 262/2006 Sb., zkonk prce. In Zkonk prce 2008. Edice pln znn, slo 641. Ostrava: Sagit, ????. ISBN 978-80-7208-625-2. Zkon . 198/2009 Sb., o rovnm zachzen a o prvnch prostedcch ochrany ped diskriminac a o zmn nkterch zkon (antidiskriminan zkon, v pl. znn). Zkon . 349/1999 Sb., o Veejnm ochrnci prv, v pl. znn.

31

Jak pet ikanu aneb mobbing na pracoviti. [cit. 12.2.2010]. Pstup z http://www.mpsv.cz/cs/5162.

ikana na pracoviti, st 1. Pstup z

http://magazin.ceskenoviny.cz/tema/index_view.php?id=327672&id_seznam=13360

VSKYT K mobbingu dochz po celm svt, rozdln jsou jen etnosti vskytu od 5% a do 50% (Svobodov, 21 ovit, zda procenta stle sed) Typick odvtv mobbingu viz Huberov, 22 Rizikov pracovit viz Svobodov, 38 Je to zvan spoleensk problm. Mezi lidmi roste agresivita, nejsou ochotni eit konflikty eit rozumn a s nadhledem, roste tak vynalzavost pvodc mobbingu. (huberov, 19, hlava)

32

STATISTIKY Viz przkum agentury infas (vzkum Nmecko) viz Huberov, 17 Zkony vdska, Norska, Finska

33