R. L. Atkinsonov a kol.: Psychologie; Victoria Publishing, Praha 1995 st 1/2 (str.

1-75)

1. vod - Metoda uen PQRST

Pstup ke studiu QPRST se skld z pti etap. Etapy P a T se tkaj kapitoly jako celku, prostedn etapy QRS se tkaj kadho hlavnho oddlu kapitoly. Etapa P (preview - pehled) - nejdleitj je pozorn peten souhrnu na konci kad kapitoly, vaha o nm - etapa P poskytne pehled hlavnch tmat a jejich uspodn Etapa Q (question - otzka) - pest nzvy oddlu a pododdl, potom pevst nzvy tmat do otzek, na kter chceme pi ten textu nalzt odpov Etapa R (read - ten) - pest hlavn oddl, pokusit se nalzt odpov na otzky z etapy Q - najt souvislosti mezi novou a ji nastudovanou ltkou - oznait slova nebo slovn spojen, max. 10-15% textu, ale a po peten celho oddlu, kdy lze posoudit, kter mylenky jsou nejdleitj Etapa S (self-recitation - opakovn) - po peten oddlu odkat zpamti hlavn mylenky, nejlpe nahlas, vlastnmi slovy - zkontrolovat, zda je ve sprvn a pln Etapa T (test) - pezkouen z cel ltky po peten kapitoly - prohldnou vlastn poznmky, vybavit z pamti hlavn mylenky - znovu pest strun souhrn na konci kapitoly Nejdleitj sti, kter se nesm opomenout, jsou odkn ltky a ten souhrnu jako vodu ke kad kapitole.

2. Pedmt psychologie
- vdeck studium chovn a duevn innosti
modelov pklady: 1. ivot s rozdlenm mozkem Normln jsou mozkov hemisfry spojeny svazkem neuronlnch vlken (corpus callosum). Pi lb epilepsie jsou nkdy tato vlkna umle peruena. To se projev pi pokusech - prav hemisfra ovld levou polovinu tla, pokud m osoba ct, co dl lev ruka (na kterou nevid), nen toho schopna, protoe e je zena levou hemisfrou. 2. napodmiovan strach Krysa je vystavovna elektrickm okm. Krtce ped okem zazn tn. Po urit dob zane krysa projevovat znmky strachu u pi zaznn samotnho tnu - z podntu, kter byl dve nekodn, zskala krysa napodmiovan strach. 3. dtsk amnzie Do jist mry si pamatujeme udlosti ze svho dtstv, ale dn z prvnch t let ivota. Tento fenomn objeven Sigmundem Freudem, tedy dtsk amnzie, je velmi pekvapujc, protoe toto je obdob bohat na zitky. 4. obezita Asi 35 mil. Amerian je obznch, tzn. e maj nejmn o 20% vy hmotnost ne je odpovdajc. Na druhou stranu trp nkte lid mentln anorexi - odmtnm jdla ve snaze zstat hubenmi, kter me vst a ke smrti. Psychologov zkoumaj, pro jed nkte lid hodn a nkte mlo.

Jednm z faktor me bt minul deprivace - jestlie jsou krysy omezovny v jdle a pak mohou jst kolik chtj, jed vce ne krysy, kter v jdle omezovny nebyly. Zde tedy vede prvotn deprivace k nslednmu pern. 5. Vyjadovn agrese Obecn se v tomu, e agresivn pocity lze oslabit tm, e se pmo nebo skryt vyjd, ale podle psychologickch vzkum je tomu spe naopak. V jednom experimentu sledovaly dti televizi: jedna skupina program obsahujc nsil a druh program bez nsil. Prvn skupina pak projevovala zvenou rove agrese, zatmco u kontroln skupiny zstala agrese nezven.

3. Pstupy v psychologii
Koeny modern psychologie lze vysledovat do 4 - 5 st. p. n. l., do doby Sokrata, Platona a Aristotela, jejich vklad je pedchdcem kognitivnho pstupu. Zklady k biologickmu pojet poloil ve stejn dob otec lkastv Hippokrates. Modern psychologie zaala vznikat v polovin 19. stolet. stedn mylenkou byl nzor, e mylen a chovn mohou bt pedmtem vdeck analzy stejn jako cokoli jinho. Biologick pstup se velmi liil od souasnho vinou malch znalost nervov soustavy. Kognitivn pstup til hlavn z introspekce, kter se pozdji ukzala bt z vt sti nepouiteln, ale nen dosud zcela odmtna.

Modern pstupy Biologick pstup

principiln m kad psychologick udlost souvislost s innost mozku a NS tento pstup se sna dt do souvislosti chovn s elektrickmi a chemickmi udlostmi, kter se odehrvaj uvnit tla, pedevm v mozku a NS jeho pomoc bylo dosaeno velkch spch pi studiu uen a pamti (podmiovnm se mn spoje mezi neurony....) hippokamp se podl na upevovn vzpomnek - tm lze sten vysvtlit dtskou amnzii, protoe hippokamp nen do dvou let vku pln vyvinut

Behaviorln pstup
jedinec je zkoumm studiem jeho chovn poprv se objevil na po. 20. stolet J.B. Watson; do t doby byl dominantn nebiologickm pstupem pstup kognitivn - Watson nesouhlasil s introspekc v tom smyslu, e m-li bt psychologie pokldna za vdu, jej daje mus bt pozorovateln ktermkoli kvalifikovanm vdcem, zatmco o introspekci me referovat jedin osoba - ta, kter ji provd v souasn dob je vlivnou vtv beh. psychologie podnt - reakce (stimulus - response psychology) - nezabv se duevnmi procesy mezi podntem a reakc

Kognitivn pstup
modern kognitivn pstup je zsti reakce na behaviorismus a zsti nvrat ke kognitivnm koenm studuje duevn procesy - vnmn, zapamatovn, sudek, rozhodovn, een problmu v modern form nen u zaloen na introspekci tomu, co organismus dl, meme porozumt pouze pomoc studia duevnch proces; duevn procesy meme objektivn zkoumat tm, e se zamme na studium specifickho chovn stejn jako beh., ale z hlediska du. proces beh. studuj vstup a vstup, kognitivist studuj, jak, m, kde je vstup zpracovn

Psychoanalytick pstup
zaloil Freud ve stejn dob, kdy v USA vznikl behaviorismus zkladnm pedpokladem je, e nae chovn m sten pvod v nevdom (= mylenky, kterch si jedinec nen vdom, ale kter ovlivuj jeho chovn) jde o potlaovn pudovch tendenc, se ktermi se kad rod, jejich projevy jsou v dtstv trestny a tak se pesouvaj do nevdom a odtud ovlivuj nae sny, peeknut, mohou se manifestovat jako duevn poruchy nebo umleck tvorba lovk neustle svd boj proti spolenosti, kter ho nut ovldat zvec pudy

Fenomenologick (humanistick) pstup

zamuje se tm vlun na subjektivn zkuenost, osobnm pohledem jedince na udlosti - individuln fenomenologi vce ne vyvjenm teori nebo pedpovdnm chovn se zabvaj popisem vnitnho provn nkter teorie jsou nazvny humanistick - podle nich je zkladn motivan silou jedince tendence k rstu a seberealizaci je spojen vce s literaturou ne s vdou

Vztahy mezi jednotlivmi pstupy

biologick pstup je na jin rovin ne ostatn pstupy; uv pojmy a pstupy z fyziologie, zatmco ostatn pstupy jsou zaloeny na pojmech a pstupech s ist psychologickm obsahem - redukovn psychologickch pojm na biologick - biologick redukcionismus jednotliv pstupy na psychologick rovni - beh., kognit., psychoana. - jsou nkdy kompatibiln, jindy s konkuruj, nap. u problmu obezity: - mohou existovat rzn dvody, pro se lid pejdaj - biologick - genetick predispozice k obezit - behaviorln - podnty vyplvajc z pocitu svtenho jdla mohou spoutt mechanismus pejdn - psychoanalytick - jdlo je prostedek na redukci zkosti - tyto pstupy jsou kompatibiln, kdy se zamuj na rzn strnky tho problmu, ale jsou nesouhlasn, kdy se pokou vysvtlit tent jev

4. Psychologick metody
Psychologie me bt definovna jako vdeck studium ......, piem termn vdeck znamen, e vzkumn metody shromaduj daje, kter jsou 1. nezvisl, tzn. e nestran dn hypotze 2. objektivn, tzn., e pi opakovanm pozorovn je dosaeno stejnch vsledk Kad z dle uvedench metod me bt pouita ktermkoli psychologickm smrem. Pouze fenomenologov tyto vdeck metody odmtaj.

1. Kontrola promnnch
1.1 Experimentln metoda -

promnn je nco, co me mt rznou hodnotu badatel provd men za elem zjitn vztah mezi promnnmi zpravidla v laboratoi

badatel manipuluje nezvislou promnnou a sleduje vliv na zvislou promnnou - nap. v pokusu, kdy osoby spaly rzn dlouhou dobu a pak si mly zapamatovat njak slova - dlku spnku uroval experimenttor, je to nezvisl promnn - poet zapamatovanch slov je zvisl promnn, protoe jej hodnota bezprostedn zvis na hodnotch nezvisle promnn zvislou promnnou je tm vdy njak miteln rys chovn pokusn osoby vraz je funkc neho je uvn k tomu, aby vyjdil zvislost jedn promnn na druh (lze ci, e schopnost zapamatovat si slova je funkc dlky spnku) pro oznaen potu subjekt - pokusnch osob - v jednotlivch skupinch se pouv N (astn-li se pokusu po dvaceti lidech v kad skupin, pak N=20)

1.2 Uspodn pokusu nejjednodu forma - experimenttor manipuluje jednou nezvislou promnnou a sleduje jej vliv na zvislou promnnou vechny podmnky krom nezvisl promnn jsou konstantn, lze pak tedy prohlsit nap.: kdy X se zvyuje, Y se tak zvyuje v ppad t formy pokusu, kdy je podmnka bu ptomna nebo neptomna (nezvisl promnn m dv hodnoty - psob, nepsob), je teba kontroln skupina, kde je podmnka neptomna a experimentln skupina, kde je podmnka ptomna multivarian experiment - na sledovn souasnho ovlivovn nkolika promnnch, uv se, kdy je teba sledovat, jakm zpsobem spolupsob nkolik nezvislch promnnch a jak maj vliv na jednu nebo vce zvislch promnnch

1.3 Men pi uvn experimentln metody je asto teba pedkldat daje o mnostv a kvalit nkdy je mon fyzikln men - poet hodin odlouen dtte od matky, dvka lku.... jindy je promnn klovna podle ur. kle - nap. k hodnocen vskytu njakho jevu lze pout ptistupovou klu: nikdy - zdka - nkdy - asto - vdy pro ely pesn komunikace se promnnm piazuj seln hodnoty a tento proces se nazv men v experimentech se provdj men asto u vce subjekt - vsledek je pak ve form sady sel, kter se zpracuj a interpretuj - kol statistiky - tato vda se v tomto ppad zabv shromaovnm daj o skupin jedinc a pot vytvo zvr o tto skupin - nejastji uvan daj je prmr (aritmetick prmr); ve studich s experimentln a kontroln skupinou se srovnaj prmry kad z nich a dleit je rozdl mezi nimi - statisticky signifikantn rozdl - znamen, e pozorovan rozdl byl shledn hodnovrnm a e je znan pravdpodobn, e se pi opakovn experimentu objev znovu

2. KORELAN METODA

ne vdy je mon testovat hypotzu experimentem tato metoda se pouije k uren, zda nkter rozdly, kter mme pod kontrolou, jsou ve vztahu - koreluj - s jinmi rozdly, kter ns zajmaj korelan koeficient - statistick vraz, oznauje se r - uruje stupe vztahu mezi dvma promnnmi a nabv hodnot mezi 0 a 1, me bt kladn nebo zporn - pokud r=0, nen dn vztah mezi promnnmi, r=1, je pln zvislost - znamnka + nebo - ukazuj, zda spolu promnn koreluj kladn nebo zporn, nap. pokud je hodnota r mezi potem absenc studenta a spnost zkouek -0,40, potom korelace mezi ast ve kole a vsledkem zkouek je +0,40 > mra korelace je stejn, ale znamnko uruje, jestli hodnotme poet absenc nebo ast

obecn se r=0,60 a vce povauje za dost vysokou, r=0,20 a 0,60 jsou uiten ve vytven pedpoklad, r < 20 - k vytven pedpovd nejsou uiten a mus bt posuzovny opatrn

2.1 Testy pouvaj korelan metodu k men njakch schopnost, vkonu .... test pedstavuje standardn situaci, kter je vystavena skupina lid licch se njakm rysem; variace ve vsledcch me bt korelovna s jinmi promnnmi - nap. vsledky matematickho testu mohou bt korelovny s prospchem z matematiky a pokud bude r mt douc hodnotu, lze tento test ut pro predikci k matematicky nadanch test je dleitm nstrojem v psychologii, umon zskat velk mnostv daj bez nutnosti laboratornch podmnek a naruen bnho ivota sledovanch jedinc korelan metoda nesm bt interpretovna jako vztah piny a nsledku; jestlie koreluj dv promnn, variace jedn je mon pinou variace druh, ale tyto zvry nejsou oprvnn bez experimentlnho potvrzen

3. METODA POZOROVN

Pm pozorovn
uplatuje se v ranch fzch vzkumu, kdy jsou laboratorn experimenty nebo korelan studie pedasn pozorovn pedmtu zjmu ve form, v jak se pirozen vyskytuje tato metoda obsahuje riziko, e objektivn popis nahradme nezaruenm vkladem (nap. vyhladovl zve podle ns hled jdlo, ale ve skutenosti pouze vykazuje pouze zvenou aktivitu) > pozorovn vyaduje dobr vcvik v ppad, e sledovan problm je biologick povahy, me bt pouita laborato, nap. pi sledovn lidsk sexuality Nepm zkoumn

Metoda dotazovn
dotaznky, interview pouv se u problm, kter je obtn sledovat pmo, tzn. ne by vdci zkoumali, zda se lid uritm zpsobem chovaj, jednodue se jich zeptaj, jestli tak in nchyln ke zkreslenm, protoe lid mohou chtt ukzat se v lepm svtle ke zjiovn nap. politickch nzor, k przkumu trhu ....

Kazuistiky
dal zpsob nepmho zkoumn zskn ivotopisu vtina kazuistik se pipravuje rekonstrukc ivotopisu na zklad udlost a daj, kter si dan osoba pamatuje - rekonstrukce je dleit proto, e lovk se svou ivotn histori nezabv a doby, kdy vznikne njak problm znalost minulosti pak me vysvtlit souasn problmy retrospektivn metoda me vst asto ke zkreslen a omylm

Etick problmy v psychologickm vzkumu psychologov pracuj s ivmi subjekty, proto mus bt citliv k etickm problmm, kter mohou vyvstat pi provdn vzkumu krom dle uvedench pravidel by mlo platit, e vechny pokusn osoby jsou plnoprvnmi partnery

Zsady ovlivujc etick zachzen s pokusnmi osobami: minimln riziko pi pokusech by nemlo nastvat vy ne riziko v bnm ivot ospravedlniteln mra psychickho stresu nen pesn vymeziteln informovan souhlas osoby vstupuj do studie dobrovoln a mohou kdykoliv bez jakchkoli sankc vystoupit mus bt informovny o dleitch aspektech vzkumu nkdy je to problematick - pokusn osoby nemaj znt hypotzu, kter se testuje; pak jim dvody, pro byly dreny v nevdomosti, mus bt vysvtleny pozdji 3. prvo na ochranu osobnosti - vechny informace zskan o pokusn osob jsou dvrn - bnm postupem je oddlen jmen a osobnch daj, podle kterch by bylo mono subjekt identifikovat, a jejich nahrazen kdem nebo slem v 7-8% psycholog. studi se pouvaj zvata, pedevm ptci a hlodavci - existuj pravidla chovn a oetovn zvat v laboratoch - minimalizace bolestivch procedur a jejich ospravedlnitelnost vznamem zskanch poznatk 1. 2. -

Oblasti psychologie biologick psychologie

zastnci biologickho principu, biologit - nkdy nazvaj fyziologit - psychologov oblasti zjmu - nap. vliv pohl. hormon, drog, mozek

experimentln psychologie
obvykle behaviorist a kognitivn psychologov uvaj experimentln metody nap. reakce na podnty, uen, pamatovn, uvaovn...

vvojov p., sociln p. a psychologie osobnosti

tyto kategorie se pekrvaj vvoj. psych. se zabv lidskm vvojem a formujcmi faktory soc. psychologov zkoumaj vliv interakc s druhmi lidmi, zkoumaj pesvdovn, pizpsobivost, formovn postoj..... psychologov osobnosti zkoumaj rozdly mezi jedinci

klinick a poradensk psychologie

klinit psychologov tvo nejvt skupinu psycholog, zabvaj se aplikac poznatk v diagnostice a lb pacient; mnoho jich vychz z psychoanalytickho pohledu poradent psychologov maj stejnou oblast jako klinit ps., ale jde zpravidla o mn zvan problmy; nap. poradny pro volbu povoln atp.

koln a pedagogick psychologie

koln psychologov pomhaj dtem pi zvldn emonch problm a problm s vukou pedagog. psychologov se zabvaj problematikou vuky a uen; astn se ppravy uitel a kolnch psycholog

prmyslov a inenrsk psychologie

prmyslov psychologov pracuj obvykle pro konkrtn podnik - vbr vhodnch zamstnanc, trningov programy, vzkum chovn spotebitele... inenrt ps. zkoumaj vztah mezi lidmi a stroji, projekce stroj tak, aby byla minimalizovna monost lidskho selhn, zabvaj se interakc lovka a potae

mezioborov pstupy
mimo psychologii existuj dal vdy, kter se zabvaj psychikou a chovnm - nap. lingvistika, biologie, filozofie; vdci z tchto obor pracuj s psychology a vytvej nov mezioborov pstupy ke studiu psychologickch jev stedn mylenkou je, e kognitivnmu (vnmn, usuzovn, rozhodovn, pam, een problm) systmu lze porozumt pipodobnnm k potai - paralela mezi duevnmi vpoty a vpoty potae, rzn rovn - hardware = neuronln systm, software = mentln prezentace - duevn procesy mohou bt chpny jako vpoty a duevn aktivita me bt analyzovna na rznch rovnch hlavnm clem je zjitn, jak se informace reprezentuj v na mysli - mentln reprezentace psychologie, neurovda, antropologie, lingvistika, filozofie, vda o uml inteligenci jednm ze smr kognitivn vdy je konekcionismus - mentln reprezentace a procesy jsou popsny stejnm zpsobem jako neurony a jejich spoje (nen uchovvn informace, ale aktivace jednotky.....)

kognitivn vda
-

evolun psychologie
zatmco kognitivn vda se zabv obsahem kognitivnch mechanism, kter jsou podkladem mylen a chovn, evolun ps. se zabv pvodem kognitivnch a jinch psychlog. mechanism psychologie, antropologie, biologie a psychiatrie klovou mylenkou je, e psychologick mechanismy se v prbhu milion let vyvjely procesem prodn selekce, tzn. e maj genetick podklad a v minulosti se osvdily jako uiten

5. BIOLOGICK ZKLAD PSYCHIKY

Sousti nervov soustavy
Neurony a nervov vlkna

neuron
specializovan buka, zkladn jednotka nervov soustavy z tla mnoho krtkch vbk - dendrity (z ec. dendron - strom) - dendrity a tlo buky pijmaj signly od pilehlch neuron dlouh vbek - axon - pen zprvy k dalm neuronm nebo svalm, lzm - na konci se vtv do mnoha jemnch kolaterl - kad kolaterla kon malm zduenm, kter se nazv synaptick zakonen - axony velkho mnostv neuron (i vce ne tisc) mohou mt synapse na dendritech jedinho neuronu neurony se li co do velikosti a tvaru - teba neuron v me me mt axon a 120 cm dlouh, vedouc od ptee a k palci na noze, axon mozkovho neuronu me bt naopak dlouh jen nkolik tiscin mm odhad potu neuron v mozku se li - 10 mld. a 1 bilion

synaptick zakonen - nedotk se sousednho neuronu, mezi nimi tzv. synaptick trbina - toto "spojen" se nazv synapse - nervov vzruch putuje po axonu a kdy doshne synaptick trbiny, zane se uvolovat chem. ltka - neurotransmiter - ten putuje pes trbinu a stimuluje nsledujc neuron ti typy neuron: - senzitivn neurony penej vzruchy od receptor do CNS - receptory jsou specializovan buky ve smyslovch orgnech, svalech, ki a kloubech - motorick neurony vedu vzruchy z mozku a mchy k vkonnm orgnm - svalm a lzm - interneurony pijmaj signly od senzitivnch neuron a pedvaj impulzy jinm interneuronm nebo motorickm neuronm - nachzej se pouze v mozku, me a och

nerv
svazek dlouhch axon stovek a tisc neuron me obsahovat axony jak senzitivnch, tak i motorickch neuron z ec. glia - klih, a glial cell, glia buky, jejich zkladn funkc je poskytovat mechanickou oporu neuronm dle viva, tvorba myelinu nejpoetnj buka nervov st - asi 10x vt mnostv ne neuron

glie
-

Akn potencily
informace putujc neuronem m charakter elektrochemickho impulzu, kter se z dendritick oblasti k axonlnmu zakonen a. p. je schopnost neuron vytvet putujc impuls, zaloen na existenci iontovch kanl a iontovch pump

iontov kanly jsou proteinov struktury, kter reguluj tok elektricky nabitch iont - iont
sodku Na+, draslku K+, Ca++ a Clkad iontov kanl je selektivn, je-li oteven, umouje obvykle prchod pouze jednoho typu iontu iontov pumpy pumpuj ionty dovnit nebo ven z buky a udruj tak rozdlnou koncentraci rznch iont na obou stranch bunn membrny celkov efekt psoben iontovch kanl a pump je, e bunn stna je vysoce polarizovan s negativnm nboj vn a pozitivnm uvnit buky pokud dojde ke stimulaci klidovho neuronu, sn se napt mezi obma stranami membrny kdy je pokles dostaten, sodkov kanly se v bodu stimulace krtce otevou a sodkov ionty Na+ proud do buky - proces depolarizace sodkov kanly v sousedstv bodu stimulace se otevraj a zpsobuj depolarizaci pilehlch oblast >> tento samosec proces depolarizace dv vzniknout nervovmu impulzu jak impuls putuje po neuronu, zavraj se za nm sodkov kanly a jsou aktivovny iontov pumpy, aby urychlen uvedly bunnou membrnu do klidovho stavu akn potencil se od dendritick oblasti k axonlnmu zakonen rychlost 1 - 100 m/s v zvislosti na prmru axonu (tlust rychleji) rychlost ovlivuje pokryt axonu myelinovou pochvou - ada krtkch segment s malmi mezerami; izolan vlastnosti m. p. umouj vzruchu peskakovat od mezery k mezee a tm se rychlost penosu podstatn zvyuje - roztrouen sklerza (tk porucha senzitivnch a motorickch nerv) je zpsobena degenerac myelinov pochvy

Synaptick penos
dleitost synaptickch spojen mezi neurony tkv v tom, e jsou mstem, kde se realizuje penos vzruch mezi jednotlivmi neurony v neuronu vznikne vboj, jestlie jeho stimulace doshne prahov rovn; je to jednorzov krtk impulz, po nm je neuron nkolik tiscin vteiny inaktivn neuronln vboj m konstantn hodnotu a neme bt sputn podntem, kter nedoshl prahov rovn >> tento princip se nazv zkon ve nebo nic neurony se ve vtin ppad nedotkaj, na synapsch je synaptick trbina kdy nervov impulz pohybujc se axonem neuronu doshne synaptickho zakonen, aktivuj se synaptick vezikuly - tvary obsahujc neurotransmitery molekuly neurotransmiteru pronikaj synaptickou trbinou a vou se na molekuly neuroreceptoru (zapadaj do sebe jako kl do zmku) neuron, kter pedv impulz, se nazv presynaptick neuron; ten, kter impulz pijm, se nazv postsynaptick neuron molekuly neurotransmiteru a neuroreceptoru mohou zpsobovat zmny v propustnosti permeabilit membrny postsynaptickho neuronu; nkter transmitery vzan na receptor maj excitan inek (zvyuj permeabilitu membrny smrem k depolarizaci), nkter maj inhibin inek a permeabilitu sniuj neuron me bt prostednictvm mnoha tisc synaps spojen se st jinch neuron na synapsch jsou uvolovny neurotransmitery, kter maj excitan nebo inhibin inek jestlie v ur. okamiku pev excitan vlivy ostatnch neuron na ur. neuron nad jejich inhibinmi vlivy, vznik vboj podle zkona ve nebo nic kdy je neurotransmiter uvolnn a pronik synaptickou trbinou, doba jeho aktivity mus bt velmi krtk, jinak by nebylo mon pesn zen NS; tato asov omezenost je zena dvma zpsoby: - neurotransmitery jsou okamit odstranny ze synapse pomoc procesu zvanm reuptake (zptn vychytvn), kdy je transmiter reabsorbovn synaptickm zakonenm, ze kterho byl uvolnn

psoben nkterch transmiter je ukoneno procese degradace, kdy enzymy v synaptick membrn chemicky transmiter tp a tm inaktivuj

Neurotransmitery a neuroreceptory
dosud je popsno asi 50 rznch neurotransmiter nkter neurotransmitery se mohou vzat na vce typ neuroreceptor a tm mohou mt i rzn inky - podle typu receptoru me mt t transmiter jak excitan, tak inhibin inek

Acetylcholin (ACh)
neurotransmiter, pevauje v oblasti hipokampu, kter hraje klovou roli v utven pamovch stop zpravidla se chov jako excitan transmiter u lid s Alzeimerovou chorobou (pokozen pamti a jinch kognitivnch funkc) je snena jeho produkce je uvolovn na synapsch kosternho svalstva, kde aktivuje molekuly, kter spust svalovou kontrakci nkter vlen plyny a pesticidy zpsobuj ochrnut tm, e blokuj enzym, kter degraduje rozkld ACh po aktivaci neuronu

Noradrenalin (NA)
transmiter, produkovn hlavn v oblasti mozkovho kmene jeho inek prodluuje kokain a amfetamin, kter zpomaluj zptn vychytvn - reuptake; naopak lithium urychluje jakkoli ltka, kter psob na mnostv NA v mozku, ovlivuje nladu

Gamaaminomseln kyselina (GABA)

inhibin neurotransmiter ltky blokujc jej psoben (pikrotoxin) maj za nsledek kee regulace zkosti pomoc lk, kter aktivuj GABA nkter ltky ovlivujc nladu - LSD, chlorpromazin - psob tak, e zpsobuj nedostatek nebo nadbytek specifickch neurotransmiter chlorpromazin pouvan k ln schizofrenie blokuje receptory pro transmiter dopamin a tm zpsobuje mn pedanch impulz pli mlo dopaminu - Parkinsonova choroba; pli mnoho dopaminu - schizofrenie LSD m podobnou strukturu jako neurotransmiter serotonin, kter m vliv na emotivitu; LSD napodobuje serotonin, co vede k nadmrn stimulaci ur. neuron

Glutamt
nejastj transmiter CNS existuj min. 3 typy glutamtovch receptor; o jednom z nich se soud, e hraje lohu v uen a pamti - NMDA receptor - jsou hodn zastoupeny v oblasti hipokampu - NMDA receptor se od ostatnch li tm, e k jeho aktivaci jsou poteba dva po sob jdouc signly - signl od prvnho neuronu zpsob senzitizaci membrny, ve kter se nachz NMDA receptor - druh signl aktivuje NMDA receptor - pokud jsou tyto signly konvergentn, umon NMDA receptor, aby do buky vstoupilo velk mnostv Ca+ iont - vstup tchto iont psob dlouhodob zmny v membrn neuronu, kter je pak citlivj vi signlm prvnho neuronu, pokud se znova objev - tento jev se nazv dlouhodob potenciace - tento mechanismus odpovd na otzku, jakm zpsobem dojde v pamti ke spojen dvou udlost - pes dostane po zaznn zvonku potravu, jakmile vid potravu, zane slinit... po vce opakovnch slin u po zaznn zvonku - pokud jsou zaznn zvonku a pohled na potravu dobe sprovny, jsou tyto synapse posleny dlouhodobou potenciac

10

Kritick diskuse - molekulrn psychologie

neuronln impuls doshne konce axonu, uvoln se molekuly neurotransmiteru, pekro synaptickou trbinu a v se na molekuly neuroreceptoru clovho neuronu na principu zmku a kle se zmn elektrick vlastnosti clov buky tak, e dojde bu ke vzniku aknho potencilu, nebo k jeho inhibici aby byl tento princip zachovn, kad transmiter potebuje svj receptor (podobn jako zmek potebuje vhodn kl) mnoho ltek od diazepamu (trankvilizr - uklid.) po poulin drogy jako heroin nebo crack reaguje s receptory podobnm zpsobem jako neurotransmitery molekuly tchto ltek maj dostaten podobn tvar jako molekuly neurotransmiteru, aby poslouily jako prav kl k zmku receptorov molekuly opity (heroin, morfin) jsou tvarov podobn neurotransmiterm endorfinm, kter blokuj vnmn bolesti pomoc zkoumn jednoho z endorfin - enkefalinu - bylo zjitno, pro uvn nap. morfinu me vst k nvyku - za normlnch podmnek obsazuje enkefalin pouze urit poet opitovch receptor - morfin sniuje vnmn bolesti tm, e se ve na neobsazen receptory - pli mnoho morfinu me zpsobit snen produkce enkefalinu a tak zstanou nkter receptory neobsazeny - tlo pak vyaduje vce morfinu k zaplnn tchto neobsazench receptor; je-li podvn morfinu perueno, zstanou opitov= receptory neobsazen, co m za nsledek bolestiv pznaky ltky, kter maj vliv na duevn funkce a na nladu, se nazvaj psychoaktivn ltky psob prostednictvm nkterho z neurotransmiter mohou mt rzn inky na stejn synapsi - jedna ltka me napodobovat transmiter, jin obsad receptor tak, e transmiter se u neme navzat a jin ovlivn proces reuptake nebo degradace transmiteru psoben tchto ltek vdy sniuje nebo zvyuje innost neuronovho penosu chlorpromazin a reserpin jsou inn pi lb schizofrenie; oba sniuj hladinu neurotransmiteru dopaminu; chlopromazin blokuje dopaminov receptory, zatmco reserpin ni zsobn vezikuly dopaminu v synaptickch zakonench poznatky v oblasti fungovn transmiter a receptor pomohly porozumn inku lk; dve byly jejich inky objevovny nhodn, nyn mohou bt navrhovny a vyvjeny pokad, kdy je identifikovna nov molekula, je zrove objevena monost lby pro min. dv duevn poruchy - z nadmrn nebo snen produkce tchto molekul vzkum neurotransmiter, neuroreceptor a enzym je natolik produktivn, e tomuto poli byl dn nzev molekulrn psychologie - zkladn mylenkou je, e duevn dje a jejich poruchy mohou bt analyzovny z hlediska molekulrnch dj odehrvajcch se mezi neurony

Organizace nervovho systmu

vechny sti NS jsou navzjem propojeny NS lze rozdlit na - CNS - mozek, hbetn mcha - perifern nervov systm (nervy, kter spojuj mozek a hbetn mchu s ostatnmi stmi tla) - somatick a autonomn st

somatick st PNS - nervy somatick sti penej informace o vnjch podntech z ke, sval a kloub do CNS

11

- jejich prostednictvm si uvdomujeme bolest, tlak, zmny teploty - motorick nervy somat. systmu vedu vzruchy z CNS ke svalm autonomn st PNS - nervy autonomnho systmu penej informace k vnitnm orgnm a naopak - reguluj procesy jako dchn, srden frekvence, trven vtina nervovch vlken, kter spojuj rzn sti tla s mozkem, je sdruena ve hbetn me, kde jsou chrnna obratli

Strukura mozku
lidsk mozek se skld ze t koncentrickch vrstev: - jdro - limbick systm - mozkov hemisfry

1. Jdro prodlouen mcha - medulla oblongata - d dchn a nkter reflexy, kter pomhaj dret organismu vzpmen postoj - na tomto mst se nervov svazky pichzejc z mchy k, take prav polovina tla je spojena s levou polovinou mozku a naopak

cerebellum - mozeek
koordinace pohyb

thalamus
td informace ze smyslovch receptor d spnek a bdn

hypothalamus
ovld pjem potravy a tekutin d sexuln chovn; podle novch poznatk s touto st mozku souvis homosexualita reguluje endokrinn aktivitu a udruje homeostzu m vznanou loho v zen emotivity d reakce na stresov situace - tzv. stresov centrum

retikulrn formace
s nervovch okruh zen stavu bdlosti m dleitou roli ve schopnosti zamit pozornost na jednotliv podnty - vedou sem nervov vlkna ze vech smyslovch receptor a retikulrn formace funguje jako filtr, kter povol nkterm vjemm prchod do mozkov kry (do systmu vdom) a jin blokuje

2. Limbick systm je zce spojen s hypothalamem a zabezpeuje vy kontrolu nkterch forem instinktivnho chovn, kter je zeno hypothalamem a mozkovm kmenem; zvata, kter maj jen zklady limbickho systmu, uskuteuj aktivity jako pen, pjem potravy, tk apod. jen jako stereotypn chovn astn se zen emonho chovn jedna z st limbickho systmu je hipokampus

12

dleit pro pamov schopnosti klov pro vtpen si novch poznatk jako trvalch vzpomnek, ale nen nutn pro vybavovn starch vzpomnek pi chirurgickm odstrann nebo pokozen si pacient bezpen vzpomn na ve krom obdob cca jednoho roku ped zkrokem; po zkroku je schopen nap. st, ale me st stle stejn noviny a nepamatuje si jejich obsah

3. Mozkov hemisfry nejlpe vyvinut cerebrum m lovk jeho vnj vrstva je mozkov kra - cortex; m edou barvu, protoe je tvoena nervovmi bukami s nemyelinizovanmi axony vnitn st cerebra je bl a je tvoena pevn myelinizovanmi axony u nich ivoich je mozkov kra hladk, u vych savc je postupn stle vce vrsit, take povrch je mnohem vt kra m senzitivn, motorick a asocian oblasti zkladn dlen - prav a lev hemisfra kad se dl na tyi laloky: - frontln - eln - parietln - temenn - okcipitln - tln - temporln - spnkov frontln lalok je od parietlnho oddlen centrln fisurou temporln lalok je ohranien na bon stran mozku laterln fisurou

Korov oblasti a jejich funkce

Motorick oblast
d voln pohyby tla elektrick stimulace psob pohyby pslun sti tla tlesn schma reprezentovan motorickm kortexem m piblin tvar lovka hlavou dol tzn. e pohyb palc u nohy je ovldn z sti kry blzko vrcholu mozku, zatmco jazyk je ovldn nejne poloenmi oblastmi prav st tla je zena z motorick oblasti lev hemisfry a naopak

Somatosenzitivn oblast
nachz se v parietlnm laloku a od motorick oblasti je oddlena centrln fisurou stimulac vznikaj pocity na opan polovin tla, jako by se hbala vnmn horka, chladu, doteku, bolesti a pohyb velikost tto i motorick oblasti je mrn jejmu pouvn, nap. pes mm mlo korov hmoty pro pedn tlapky, zatmco mval, kter je potebuje vce, m i oblast v kortexu vt v zadn sti okcipitlnch lalok nkter nervov vlkna z o vedou pmo do zrakov oblasti, st z nich se k v mst zvanm chiasma opticum - nervov vlkna z pravch stran obou o vedou do prav hemisfry; nervov vlkna z levch stran obou o vedou do lev hemisfry - >> pokozen lev hemisfry m za nsledek vznik slepch pol v levch polovinch obou onch bulb

Zrakov oblast
-

Sluchov oblast
na boku temporlnch lalok kolem je rozbor sloitjch signl, jako nap. e

13

Asocian oblasti
rozshl oblasti mozkov kry, kter nejsou pmo spojeny s motorickmi nebo senzitivnmi procesy frontln asocian oblast hraje dleitou roli v een problm s odloenou odpovd posteriorn asocian oblasti se skldaj z rznch st, z nich kad pravdpodobn slou specifickmu elu - nap. spodn st temporlnho laloku je spojena se zrakovmi vjemy

Asymetrie mozku
lev hemisfra je tm vdy vt ne prav a obsahuje krat nervov vlkna (zato jich je vce) tzv. Brocova oblast, kter se astn tvorby ei, je skoro vdy v lev hemisfe (nad laterln fisurou frontlnho laloku) oblasti, kter se astn porozumn ei a schopnosti pst a rozumt mluvenmu slovu, jsou obvykle tak v lev hemisfe levci maj eov centra v prav hemisfe, ale velk vtina z nich m funkce tkajc se porozumn jazyku v lev hem. stejn jako pravci u zdravho jedince jsou mozkov funkce integrovny jako celek; jsou peneny mezi hemisframi svazkem vlken - corpus callosum u nkterch tkch epileptik je tleso perueno, aby se vboje v neuronech nepenely do druh hemisfry nsledky nejsou patrn, pouze pi pouit specilnch test Jedinci s rozdlenm mozkem normln se nervy po vstupu do mozku k, take prav hemisfra ovld levou polovinu tla a naopak oblast tvorby ei je jen v lev hemisfe pi pohledu o je obraz nalevo od fixanho bodu veden do prav hemisfry a naopak, take prav hemisfra vid levou ruku v levm zrakovm poli (kad hemisfra vid tu polovinu zrakovho pole, ve kter se "jej" ruka nalz) chovn osob po peruen corpus callosum studoval Roger Sperry a dostal za to v roce 1981 Nobelovu cenu (za neurovdu) osoba sed ped promtacm pltnem, pes kter nevid na svoje ruce jej pohled je fixovn na sted a pak se na dobu 1/10 sec. objev na lev stran pltna slovo matika tento vjem se dostane do prav poloviny mozku, odkud je zena lev ruka, kter matiku vybere z hromdky jinch pedmt osoba ale neme slovo matika ci, protoe e je kontrolovna levou hemisfrou, kam tento vjem nebyl piveden dleit je, e doba promtnut nen del ne 1/10 sec., protoe pokusn osoba by jinak mohla pohnout oima a vjem by se dostal i do druh hemisfry pokud me osoba voln pohybovat oima, dostane vjemy do obou hemisfr pokud je corpus callosum perueno, neme jedna hemisfra vyut vjem t druh e me pokusn osoba vyjdit jenom to, co se dje v lev hemisfe (promtnut dvou slov - jednoho napravo, jednoho nalevo - pojmenuje jen slovo z lev strany)

14

Specializace hemisfr
Lev hemisfra
vyjadovn jazykem, verbln schopnosti matematika mal pedstavivost - m-li jedinec s rozdlenm mozkem sestavit z kostek obrazec prodle pedlohy, udl velk mnostv chyb a mus brnit lev ruce, kter chce chyby opravovat

Prav hemisfra
doke odpovdat na jednoduch pkazy, chpe jednoduch nzvy pedmt sete max. dv dvoucifern sla m vysoce vyvinut smysl pro prostor a pedstavivost; chpn geometrie a perspektivy

Hemisfry vak nepracuj oddlen; li se sice ve svch specializacch, ale svou innost integruj. Teba pi kognitivn aktivit ten povdky: PH - udrovn celistvosti povdky, ocenn humoru, porozumn metaform, nlad LH - porozumn jazykov skladb, fonetika slov, vznam

Kritick diskuse - e a mozek

-

afzie - eov deficit zpsoben pokozenm mozku afatik - pokozen jedinec je-li pokozena Brocova oblast (expresivn afzie), m jedinec problmy s vslovnost slov,
nkter pln vynechv, ale bez problm rozum mluven i psan ei je-li pokozena Wernickeho oblast (temporln lalok na lev hemisfe) (receptivn afzie), jedinec nen schopen porozumt slovm, me dobe vyslovovat, ale jeho e nedv smysl

Wernickeho - Geschwindv model (star pes 100 let) - Brocova oblast obsahuje artikulan vzorce - sekvence zapojen jednotlivch sval potebnch k vysloven slova; jsou to vlastn kdy penen do motorick oblasti mozku - Wernickeho oblast obsahuje sluchov vzorce a vznamy slov; jestlie m bt vysloveno slovo, jeho sluchov vzorec mus bt aktivovn ve Wernickeho oblasti, odtud penesen do Brocovy oblasti, kde se aktivuje pslun artikulan vzorec a ten je penesen do motorick oblasti k vytvoen mluvenho slova - m-li bt porozumno mluvenmu slovu, mus bt peneseno ze sluchov oblasti do Wernickeho oblasti, kde je slyen forma porovnvna se svm sluchovm vzorcem, kter pak aktivuje vznam slova - je-li vnmno psan slovo, je z primrn zrakov oblasti peneseno do gyrus angularis, kter spojuje vizuln formu slova s jeho sluchovm vzorcem ve Wernickeho oblasti >> jak je nalezen sluchov vzorec slova, je nalezen jeho vznam ***** Brockova oblast - artikulan vzorce Wernickeho oblast - vznamy slov, sluchov vzorce gyrus angularis - porovn psanou formu slova s jeho sluchovm vzorcem ******* Vznamy slov jsou zskny pouze tehdy, kdy je aktivovn jejich sluchov vzorec ve Wernickeho oblasti. Afatik s pokozenm: a) Brocovy oblasti - neme podn vyslovovat, ale rozum b) Wernickeho oblasti - neporozum ei (mluven ani psan), ale dobe vyslovuje, i kdy beze smyslu c) angulrnho gyru - neme st, ale no problem s mluvenm slovem d) sluchov oblasti - nerozum mluvenmu slovu, ale te i mluv

15

Kritick diskuse - potaov zobrazovn mozku

1. potaov axiln tomografie - CT - tomo - z e. - pltek, ez - vysln zkho rtg paprsku skrz hlavu pacienta a nsledn men mnostv radiace, kter projde na druhou stranu - men jsou provdna ve stovkch tisc rznch os (osa - axis) - men jsou pak potaov zpracovna a vsledkem je pn prez mozkem 2. magnetick (nuklern) rezonance - MR - pacient le v tunelu a obklopuje jej velk magnet, kter generuje siln magnetick pole - jestlie je zkouman st tla vystavena pulsu elektromagnetickch vln, tkn vyslaj mitelnou energii - stejn jako u CT zpracovv pota velk mnostv dat a vsledkem je dvourozmrn zobrazen - pesnj ne CT 3. Pozitronov emisn tomografie - PET m rove neuronln aktivity vychz z toho, e kad neuron spotebovv energii - hlavn glukzu pacient dostane do ly radioaktivn sms, kter se nave na glukzu PET snma je citliv detektor radioaktivity neurony, kter jsou nejvc aktivn, potebuj nejvc glukzy a proto jsou nejvc radioaktivn vsledkem je barevn pn zobrazen neuronln aktivity

Autonomn nervov systm

PNS - somatick systm - ovld kostern svalstvo a dostv informace z ke, sval, kloub a smyslovch receptor - autonomn systm - d lzy a hladk svalstvo (srdce, cvy, steva a aludek) autonomn nervov systm je samoregulujc; funguje i ve spnku nebo bezvdom m dva oddly - sympatikus a parasympatikus, kter pracuj protichdn parasympatikus nap. zuuje zornice, podporuje tvorbu slin a zpomaluje srden rytmus; sympatikus v tchto ppadech funguje opan normln stav tla je udrovn rovnovhou mezi nimi

sympatikus pracuje jako celek

bhem emonho vzruen se zrychl tep, roz tepny v kosternch svalech a z tepny v ki dominuje v obdob vzruen

parasympatikus ovlivuje vdy pouze jeden orgn

ovlivuje trven a podporuje ty fce organismu, kter obnovuj tl. zdroje je dominantn v obdob klidu

parasympatikus a sympatikus psob vtinou antagonisticky, ale existuj vjimky: - bhem strachu pevauje sympatikus, ale me dojt k bezdnmu vyprzdnn stev (paras.) - sexuln akt u mue, kter vyaduje erekci - sympatikus a ejakulaci - parasympatikus

Endokrinn systm
nervov systm pracuje rychle a pmo ovlivuje svaly a lzy endokrinn systm psob pomalu a d nepmo prostednictvm hormon - ty jsou vyluovny do krve

16

nkter endokrinn lzy jsou aktivovny NS, jin zmnami ve vnitnm chemickm prosted organismu

hypofza
jedna z nejdleitjch endokrinnch lz pod hypothalamem tzv. dc lza - produkuje nejvc druh hormon a d ostatn lzy tlesn rst vztah mezi hypofzou a hypothalamem: - pi stresu se v hypothalamu vyluuje ltka nazvan faktor uvolujc kortikotrofin (corticotropin - release factor) - CRF - CRF vstupuje do hypofzy kanlkem - CRF stimuluje hypofzu k vyluovn adrenokortikotropnho hormonu ACTH, co je hlavn hormon pi stresu - ACTH je krevnm obhem rozveden do nadledvinek a dalch orgn, kde zpsobuje sekreci dalch 30 hormon, kter hraj roli v adaptaci organismu na stresov situace

nadledvinky
dleit loha v nlad, mnostv energie jedince a schopnosti zvldat stres vyluuj adenalin a noradrenalin

adrenalin
nouzov situace organismu, spolupracuje se sympatikem - zvyuje srden frekvenci, potn lzy.... tak pipravuje organismus na nouzov situace stimuluje jtra, aby zvila hladinu glukzy v krvi a tm m tlo dostatek energie

noradrenalin
-

hormony endokrinnho systmu a neurotransmitery neuron maj obdobn funkce - penet zprvy mezi bukami neurotransmitery penej zprvy mezi pilehlmi neurony a jejich efekt je jen mstn hormony putuj celm tlem a mohou psobit odlinm zpsobem na mnoho bunk tla nkte tito chemit poslov slou obojm zpsobem: adrenalin a noradrenalin psob jako neurotransmitery, pokud jsou uvolovny neurony, a psob jako hormony, pokud jsou uvolovny nadledvinkami

dal lzy: ttn lza, pttn tlska, brzlk, vajenky, varlata

Vliv genetiky na chovn

-

genetika chovn zkoum to, do jak mry jsou psychologick vlastnosti - schopnosti,
temperament, emon stabilita aj. peneny z rodi na potomky

Chromozomy a geny jednotky ddinosti jsou chromozomy a nachzej se v kad buce tla vtina bunk obsahuje 46 chromozom; 23 ze spermie otce a 23 z vajka matky - tchto 46 chromozom tvo 23 pr, kter se s kadm dlenm buky zdvojuj kad chromozom obsahuje mnoho jednotlivch jednotek ddinosti - gen gen je sek desoxyribonukleov kyseliny DNA (DNK), kter je vlastnm nositelem genetick informace DNA se skld z desoxyribzy (jednoduch cukr), fosftu a ty bz - adenin, guanin,

cytosin a thymin (A, G, C, T)

vlkna DNA jsou tvoena stdav cukrem a fosftem a mezi nimi jsou pry bz pruje se vdy adenin s thyminem a guanin s cytosinem tyto bze existuj v ur. poad v prbhu vlkna a jejich posloupnost tvo genetick kd kombinace bz uruj vlastnosti organismu a tak to, zda z tvora vznikne ptk, koka nebo lovk

17

sek DNA - gen - dv buce kdovan instrukce, kter ji vedou ke splnn njakho kolu akoliv maj vechny buky tla stejnou genetickou vbavu, v jednotliv buce je jen 5-10% aktivnch gen - tak se mohou buky specializovat geny, stejn jako chromozomy, existuj v prech; jeden gen pru pochz z chromozomu spermie, druh z chromozomu vajka poet gen na kadm chromozomu se odhaduje na 1000 - proto je velmi nepravdpodobn, e by mohli mt dva lid stejnou genetickou vbavu; jedinou vjimkou jsou jednovajen dvojata

Dominantn a recesivn geny

nkter geny mohou bt dominantn nebo recesivn jestlie jsou oba geny dominantn, nebo je jeden gen dominantn a druh recesivn, jsou to v obou ppadech dominantn geny, kter uruj rysy jedince pouze pokud jsou oba geny recesivn, vznik recesivn rys jedince nap. geny, kter uruj barvu o, pracuj podle zkon dominance a recesivity gen pro modrou barvu je recesivn, pro hndou dominantn modrook dt me mt oba rodie modrook, nebo jednoho modrookho a jednoho hndookho (u kterho je ptomen recesivn gen pro modrou barvu), ppadn me mt oba rodie hndook, kte maj recesivn geny pro modr oi modrooc rodie vak nemou mt hndook dt vlastnosti urovan recesivnmi geny - nap. pleatost, hemofilie, albinismus, citlivost na jed beanu vtina ddinch rys se vak formuje spolupsobenm mnoha gen najednou ne psobenm jedinho genovho pru existuj vjimky - jedin genov pr m na svdom i nkter nemoci

fenylketonurie
gen zodpovdn za tuto nemoc byl identifikovn porucha kognitivnch fc a chovn vsledek psoben recesivnho genu zskanho od obou rodi dt nedoke normln metabolizovat aminokyselinu fenylanilin, v dsledku eho vznik nevratn pokozen NS jedinci jsou tce retardovan a dovaj se cca 30 let je-li gen zjitn vas - momentln je mon zjistit ped porodem, zane se s dietou, kter je velmi inn a vvoj pak probh normln

Huntingtonova nemoc
zpsobena jedinm dominantnm genem, je piblin lokalizovn dochz k degeneraci mozkovch oblast a ke smrti objevuje se mezi 30. - 40. rokem gen nebyl dosud izolovn, take je mon jen s uritou pravdpodobnost vyetit ohroen jedince a zjistit eventueln ptomnost tohoto genu

Geny vzan na pohlavn chromozomy

musk a ensk chromozomy vypadaj pod mikroskopem stejn, krom 23. pru, kter uruje pohlav jedince a nese geny pro ur. rysy vzan na pohlav normln ena m dva shodn vyhlejc chromozomy ve 23. pru - X chromozomy, pr se zna XX u normln eny

18

normln mu m ve 23. pru pouze jeden X chromozom a jeden odlin Y chromozom XY vtina bunk lidskho tla m po dlen stejn poet chromozom - 46 pi vzniku spermie a vajka se pry oddluj a nov vznikl buka jich m jen 23 kad vajko m X chromozom a kad spermie bu X nebo Y chromozom jestlie do vajka vstoup spermie s chromozomem X, oplodnn vajko bude mt chromozomov pr typu XX a dt bude enskho pohlav pokud vstoup Y, pr bude XY, musk pohlav ili o pohlav dtte rozhoduje musk chromozom mnoho genetickch poruch je vzno na 23. pr, jsou to poruchy vzan na pohlavn chromozomy

Chromozomln abnormality

Turnerv syndrom
vzcn porucha, kdy se ena narod jen s jednm X chromozomem v pubert sexuln nedospv obvykle m ale normln intelekt, jen ur. nedostatky - pote s potnm, prostorovou pedstavivost pokud nedojde ke sprvnmu oddlen 23. chromozomovho pru, jedinec zskv jeden X nebo Y chromozom navc

Klinefelterv syndrom
jedinec s chromozomy XXY po tlesn strnce mu, ale se zetelnmi femininnmi rysy - zvten prsn lzy; varlata netvo spermie !!! 1 ppad na 400 porod!!! - asto

dal abnormalita, ne tak sledovan, je jedinec - mu XYY vy ne prmr podle przkum jsou astji trestni, nev se pro, ale vykazuj v IQ testech men inteligenci (???), co me zvyovat pravdpodobnost jejich dopaden po spchn trestnho inu

Genetick studie chovn

nkter rysy jsou urovny jednotlivmi geny, nkter poruchy jsou dny chromozomlnmi abnormalitami vtina vlastnost je vak polygennch - jsou ureny mnoha geny, nap. inteligence, hmotnost, emocionalita

Selektivn pen jedna z metod uvan pi studiu ddinosti vlastnost u zvat jsou spolu pena zvata, kter maj nkterou vlastnost bu siln nebo naopak slab vyvinutou nap. krys samice, kter je hodn uenliv pi testu v bhn bluditm, je pena s takt hodn uenlivm samcem a naopak jsou spolu peny krysy neuenliv - aby byly zachovny shodn vnj podmnky, jsou "chytr" krysiky nkdy umstny k "hloupm" matkm ..... - potomci jsou pak testovni ve stejnm bluditi - po nkolika generacch takto pench jedinc vytvome rod "hloupch" a "chytrch" krys jestlie na nkterou vlastnost psob genetick vlivy, je mon je mnit pomoc selektivnho pen

19

jestlie selektivn pen nem na zkoumanou vlastnost vliv, je tato vlastnost primrn zvisl na vlivech prosted

Studium dvojat lidi nelze z etickch dvod lechtit, proto se vzkum omezuje na zkoumn podobnosti osob, kter jsou v pbuzenskm vztahu pokud jsou v rodin hudebn talenty, nevme, zda jsou v tomto ppad dleitj vrozen vlastnosti nebo vt draz, kter rodie kladou na hudebn vchovu takt synov alkoholik maj jistou pravdpodobnost stt se tak alkoholiky, ale zase - me za to ddinost, nebo prosted, v nm tyto dti vyrstaj? vzkum se orientuje na studium dvojat jednovajen - monozygotick - dvojata se vyvjej z jedinho oplodnnho vajka (zygoty) a maj shodou genetickou vbavu dvojvajen - dizygorick - dvojata nejsou geneticky vce spznna ne obvykl sourozenci jednovajen dvojata prokazuj podobnost v inteligenci a to i kdy jsou vychovvna v odlinm prosted, jsou si tak podobnj v nkterch osobnostnch rysech i nchylnosti k psychickm poruchm

Vlivy prosted na innost gen vrozen potencil jedince je velmi siln ovlivnn vlivy prosted (bude pojednno v dalch kapitolch) nap. sklon k onemocnn cukrovkou je ddin, ale lid, kte maj genetickou vlohu pro rozvoj diabetu, touto nemoc neonemocn vdy - pokud jedno z monozygotickch dvojat onemocn cukrovkou, to druh pouze asi v polovin ppad - je tedy zejm, e rozvoj nemoci zvis tak na vlivech prosted tot plat u schizofrenie geny uruj hranice potencilu jedince, ale to, co se s tmto potencilem stane, zvis na vlivech prosted (nap. jedinec se narod s geneticky predisponovanou mrou inteligence 85 a 125 a skuten hodnota je pak vsledkem vchovy, spolenosti ....) chovn a vlastnosti jedince jsou vsledkem interakce ddinosti a prosted

6. Psychologick vvoj
Vvojov psychologov studuj dv zkladn otzky: - Jak probh interakce mezi geneticky determinovanmi meznky vvoje a udlostmi v okol dtte? (proda vs. vchova) - M bt vvoj chpn jako spojit proces zmn nebo je to srie kvalitativn oddlench etap?

Interakce mezi ddinost a prostedm otzka, zda je pi vvoji dleitj ddinost (proda) nebo prosted (vchova) je diskutovna po cel stalet: - v 17. st. John Locke - tabula rasa - Ch. Darwin - teorie z r. 1859 zdrazuje ddinost - behaviorist Watson a Skinner kladli draz tm vhradn na prosted - v souasn dob pevauje nzor, e ve vvoji hraje roli oboj, dokonce e ddinost a prosted jsou v interakci

20

zrn
vrozen posloupnost rstu a zmn, kter jsou relativn nezvisl na udlostech v prosted; jen v ppad krajn netypickho prosted me toto proces zrn ovlivnit nap. plod v tle matky se vyvj podle pedem pesn danho schmatu, ten ale me bt naruen zdravotnmi potemi matky, kouenm, pitm, drogami.....

pro motorick vvoj plat (pro zkladn motorick kony), e mal mnostv ncviku v pozdjm obdob (kdy je zralej nervov soustava a svaly) je stejn hodnotn jako velkm mnostv ncviku v dvjm obdob stimulace ne-zkladnch motorickch dovednost me vst k urychlen jejich vvoje - dt nap. vykazuje tzv. chzov mechanismus - je-li dreno a nohama se dotk podloky, dl pohyby nohama podobn jako pi chzi - takto cvien dti zanaj chodit dve ne necvien konen o interakci prosted a ddinosti svd zvldn ei - narozdl od jinch ivoinch druh se dt rod se schopnost nauit se mluvit; to zvldne a v uritm stadiu neurologickho vvoje; dti, na kter jejich okol vce mluv se nau mluvit dve a lpe ne dti, jim se takov pozornosti nedostalo

Vvojov stadia a kritick obdob pravidelnost posloupnost ve vvoji zvis na interakci zrn organismu s vlivy prosted nap. Piaget, Kohlberg, Freud a Erikson se domnvaj, e vvoj je pedstavovn oddlenmi vvojovmi stadii - pojem vvojovch stadi znamen, e 1) chovn se v ur. stadiu organizuje podle njakho dominantnho tmatu; 2) chovn v jednom stadiu je kvalitativn odlin od chovn v jinm stadiu; 3) vechny dti prochzej stejnmi stadii v stejnm poad - toto pojet m adu kritik, ale je i tak velmi rozen s koncepc vvojovch stadi souvisej tzv. kritick vvojov obdob - rozhodujc asov obdob, kdy se musej stt ur. udlosti, aby vvoj probhal dl normln - nap. obdob 6.-7. tdne po oplodnn je rozhodujc pro pohlavn vvoj - pro lbu vrozenho onho zkalu je meznk vk 7 let - takto citlivch obdob je mnoho - nap. pipoutn k rodim, spoluprce s vrstevnky, osvojen si jazyka ....

Schopnosti novorozence

ran dtstv je obtn studovat, protoe novorozenec nedoke vysvtlit, co ct, na co mysl, co dl.... donedvna byli novorozenci povaovni za nevnmajc a nereagujc tvory, ale vzkumy z poslednch desetilet ukzaly, e akoliv je dt tlesn slab a bezmocn, je od potku vybaveno dobe fungujcmi smyslovmi systmy a pipraveno vnmat podnty z okol zkladn metodou zkoumn smyslovch schopnost novorozence je provst njakou zmnu v jeho okol a sledovat jej vliv na dt jinou metodou je habituace a dishabituace - dt je opakovan vystavovno njakmu podntu, a na nj pestane reagovat > to je habituace - snen intenzity odpovdi na opakovan podnt - pot se podnt njak zmn - pokud na nj dt nezane znovu reagovat, usuzujeme, e zmna pro nj nen psychologicky vznamn - pokud ovem po njak zmn pozornost k podntu znovu obrt > dishabituace, usuzujeme, e si dt zmny podntu vimlo - nap. dt je vystaveno psoben tnu ur. vky, piem je sledovna jeho srden frekvence: pokud je dt (i kterkoli osoba) vystaveno psoben novho podntu, srden frekvence se zpomal, to je znmkou toho, e dt podnt vnm; po mnohm opakovn se frekvence pestane sniovat - habituace; vdec potom zmn tn na vy a

21

pokud se sn srden frekvence dtte - dishabituace, je zejm, e dt je schopn rozdly mezi tmito tny zaznamenat Sluch pokud novorozenec sly hlasit zvuk, vyds se a oto hlavu za zdrojem toho zvuku tato odpov s otoenm hlavy po 6 tdnech vku dtte miz a objevuje se znovu a ve 3-4 mscch, kdy ji dt vyhledv zdroj zvuku oima dvody pro doasnou neptomnost odpovdi jsou nejasn; soud se, e se jedn o pechod od reflexivn odpovdi zen podkorovmi centry k vl kontrolovan snaze zjistit zdroj zvuku novorozenec je schopen odliit lidsk hlas od jinch zvuk a dovede teba rozliit i mezi hlskami b a p

Zrak novorozenec zpotku nem schopnost zaostovat, dobe vid jen na bezprostedn blzkost v dob, kdy se zan plazit (7-8 ms.) ji ale vid stejn dobe jako dospl pes nedokonalost zraku strv novorozenec hodn asu pozorovnm okol, zajmaj ho hlavn oblasti s vysokm svtelnm kontrastem; narozdl od dosplch pozoruj ne celistv pedmt, ale pouze ty oblasti, kde je vysok kontrast novorozenec dv pednost sloitjm obrazcm ped jednoduchmi, zakivenm linim ped rovnmi

Chu a ich ji krtce po narozen dt rozliuje chut a dv pednost chutm sladkm ped ostatnmi ich je tak pomrn dobe vyvinut, dt obrac hlavu smrem ke sladkm vnm a naopak se odvrac od zpachu nap. pavku, kdy tak jev znmky zkosti tato vrozen schopnost rozliovat pachy a chut m bezpen adaptivn vznam novorozenec se tak me vyhnout nebezpenm ltkm a tm se zv pravdpodobnost jeho peit

Kritick diskuse - napodobovn na to, e dt napodobuje tve rodi, maj psychologov skeptick nzor aby dt mohlo napodobit, mus bt schopn zakdovat zrakov obrazy dosplch do pamti, pevst tyto vjemy na odpovdajc motorick povely a tyto povely provst vzkumy v tto oblasti ukazuj nejasn vsledky; dt je evidentn schopn od sebe vrazy tve odliit, ale pokud je napodob, je to vykldno spe jako reflexivn aktivita vraznou skeps v tto otzce vynikal Jean Piaget

Uen a pam akoli nen mozek dtte po narozen pln vyvinut, sm proces habituace dokazuje, e dt je schopno se uit a pamatovat si hned od narozen existuj dkazy, e dt si pamatuje udlosti z obdob nitrodlonho ivota - po porodu dv pednost hlasu matky ped hlasem jin eny (nedvaj vak pednost hlasu otce ped hlasy jinch mu) - jednm z nejdleitjch zvuk je pro dt srden innost matky; poslouch-li dt po narozen nahrvku srden innosti, je klidnj a vce pibv na vze ne kdy tomu tak nen - dt v dloze je tak schopn nauit se rozpoznat zvukov charakteristiky jednotlivch slov (the cat in the hat....)

22

Temperament novorozenec m od potku rozpoznatelnou osobnost nkter dti vce ki, nkter pi koupn kolem sebe kopou a jin to snej v klidu, nkter dti se pi mazlen tisknou a jin se vzpraj....... tyto charakteristiky majc vazbu k nlad se nazvaj temperament tradin nzor byl ten, e rodie utvej chovn svho dtte; ve skutenosti je ale vztah mezi rodii a dttem recipron > tak chovn dtte m vliv na reakce rodi a tyto utv - nap. dt, kter se nech rychle uklidnit, psob na matku dojmem, e je dobr matka, naopak kdy pod ki a brn se projevm lsky, ct se matka nespn a odmtan vechna tyto fakta popraj nzor, e novorozenec je nepopsan deska; je zejm, e pichz na svt pipraveno vnmat a rozpoznvat realitu a chpat vztahy mezi udlostmi

Kognitivn vvoj v dtstv Piagetova teorie vvojovch stadi vcarsk psycholog Jean Piaget (1896-1980) je uznvn jako odbornk na vvoj lovka uval na svou dobu neobvyklou experimentln metodu - pracoval zpotku jako postgraduln student s Alfredem Binetem (tvrce IQ testu); zajmaly ho vak vce chybn odpovdi ne vsledn skre IQ > pro dlaly dti prv takov chyby, jak dlaly?, m se li jejich uvaovn od uvaovn dosplch; pozoroval sv ti dti pi hrch, asto jim pedkldal jednoduch vdeck a morln problmy a tzal se jich, jak doly ke svm odpovdm - tento postup ada tehdejch psycholog odmtala jako nevdeck ped Piagetem existovaly dva pstupy ke studiu vvoje: - biologick, kter kladl draz na proces zrn, s vraznm zamenm na ddinost - pstup zamen na prosted, kter kladl draz na vchovu Piaget se zamil na interakci zrn dtte a prosted, pohlel na dt jako na aktivn bytost a ne jako na pasivnho pihlejcho svmu vlastnmu vvoji - domnval se, e na dt je teba pohlet jako na vdce, kter provd experimenty s okolnm svtem - co se stane, kdy olznu medvdkovi ucho, co se stane, kdy shodm tal ze stolu vsledky tchto experiment vedou k utven teori - schmat, kter vysvtluj, jak funguje okoln svt kdy se dt potk s novou udlost, sna se ji zahrnout do ji hotovch schmat > proces asimilace - dt se pokou zahrnout (asimilovat) novou udlost do ji existujcho schmatu pokud star schma nen dostaujc, aby mohlo pojmout novou udlost, dt, jako dobr vdec, toto schma modifikuje a tak roziuje svou teorii chpn svta > proces akomodace (revize schmat) na zklad svch pozorovn byl Piaget pesvden, e dt prochz ve svm vvoji adou kvalitativn odlinch stadi; rozdlil kognitivn vvoj na tyi hlavn stadia - senzomotorick, pedoperan, stadium konkrtnch operac a stadium formlnch operac

Senzomotorick stadium
prvn 2 roky ivota dti jsou zamstnny objevovnm vztah mezi svmi aktivitami a nsledky tchto aktivit odliuje sebe od prosted dleitm objevem tohoto stadia je pojem stlosti objektu > vdom toho, e objekt stle existuje, akoliv nen dostupn smyslovmu vnmn - jestlie se osmimsnmu dtti pehod pes hraku ltka, pestane o n jevit zjem, jako by neexistovala; v deseti mscch u hled ukryt pedmt - uvdomuje si, e tam je, i kdy ho nevid

23

Pedoperan stadium
2-7 let zan pouvat e; slova jako symboly mohou reprezentovat vci nebo skupiny vc a jeden objekt me symbolizovat jin (kus deva autko, hl kon) dt jet nechpe urit pravidla nebo operace - operace je mylenkov postup vedouc ke zpracovn informac a je reverzibiln, tzn., e kad operace m svj logick protiklad (kdy rozdlme kol na est kus, lze z tchto esti kus opt kol sloit; takt kdy 3 x 3 je 9, tak odmocnina z devti jsou ti) v tomto stadiu jsou schopnosti dtte porozumt operacm slab nap. proces konzervace - dt nepochop, e pelitm vody z zk sklenice do irok se nezmn objem dominuj zrakov dojmy Morln sudky Piaget se zajmal tak o to, jak se dt u chpat morln pravidla a sociln konvence pozoroval dti, jak hraj kuliky a pak se jich ptal na vznam a dleitost pravidel formuloval tyi stadia dtskho chpn tchto pravidel prvn stadium spad na potek pedoperanho obdob obdob paralelnch her, kdy si hraje kad dt samo mezi ostatnmi kad dt m sklon dodrovat vlastn formulovan pravidla, ale tato asto mn druh obdob pichz kolem pti let vku povinnost dodrovat pravidla, kter jsou pojmna jako absolutn morln imperativy uren autoritou - rodii nebo bohem pravidla jsou nedotknuteln a neexistuje nic, co by ospravedlnilo jejich zmnu dti se ztotouj s morlnm realismem, kter je charakteristick propojenm morlnch a fyziklnch zkon > dt v, e kdyby poruilo njak pravidlo, bude potrestno - teba bohem nebo ho poraz auto..... dti v tomto obdob posuzuj in vce z hlediska nsledk, ne pin, kter k nmu vedly (jeden vzteky rozbit hrnek je men provinn ne ti rozbit neastnou nhodou) nerozliuj mezi myslnou l a nekodnm pedhnnm

Operan stadia - stadium konkrtnch operac

7-11 let pestoe dti pouvaj abstraktn pojmy, in tak pouze ve vztahu ke konkrtnm objektm objevuje se tet stadium morlnho chpn - dt zan chpat nkter pravidla socilnch konvenc - spolen dohody mohou bt mnny, kdy s tm vichni zastnn souhlas pi dln morlnch sudk se zamuje dt na "mysl" dan osoby a trest vid jako lidsk in

Stadium formlnch operac

po 11-12 roce dti dosahuj stejnho zpsobu mylen jako dospl, protoe jsou schopny uvaovat v ist symbolick rovin dt um systematicky testovat hypotzy ve stejn dob nastupuje posledn stadium chpn morlnch pravidel dttem pravidla tvo tak, aby pokryla i situace, kter jet nenastaly

Lawrence Kohlberg
Americk psycholog Lawrence Kohlberg rozil Piagetovu teorii morlnho usuzovn. rove I. - pedkonvenn morlka - stadium 1: orientace na trest (poslouch pkazy, aby se vyhnul trestu)

24

stadium 2: orientace na odmnu (poslouch pkazy, aby doshl odmny; aby se mu vrtilo to, co poskytl)

rove II. - konvenn morlka - stadium 3: orientace na to bt hodnm dttem (vyhnout se nesouhlasu druhch stran) - stadium 4: orientace na autoritu (dodruje zkony, aby se vyhnul odsouzen od autorit, aby nikdo nemohl ci, e "nedl svoji povinnost") rove III. - postkonvenn morlka - stadium 5: orientace na spoleenskou smlouvu (jedn podle princip, kter jsou uvaovny jako pro obecn prospch; podporuje je pro uznn vrstevnk a tm uznn sama sebe) - stadium 6: orientace na univerzln etick principy (jedn podle samostatn zvolench etickch princip (spravedlnost, dstojnost, rovnost ...); podporuje je, aby zabrnil odsouzen sebe samho) tato teorie mla a m adu kritik; existuj dkazy, e lid pouvaj v rznch situacch rzn pravidla a tak e etapy nejdou takto pmoae po sob kritizovna tak proto, e stav na "maskulinnch" hodnotch - abstraktn uvaovn o prvu a spravedlnosti

Hodnocen Piagetovy teorie jeho teorie zpsobila revoluci v nahlen na kognitivn vvoj dtte a inspirovala mnoho vzkum souasn metody vak ukzaly, e Piaget v mnohm podcenil schopnosti pedkolnch dt; dt me bt schopno dan kol eit, ale chyb mu jin dovednosti, kter jsou v pokusu vedlej

stlost objektu - nalzt schovanou hraku vyaduje vedle chpn toho, e objekt stle existuje, tak urit motorick dovednosti - Piaget se nezabval monost, e dt by mohlo vdt, e objekt nadle existuje, ale nebylo to schopno dokzat jeho hlednm - novj experimentu dokzaly, e pojet stlosti objektu se objevuje o 4-5 msc dve, ne jak myslel Piaget, dok to i dti star 3,5 msce konzervace - schopnost zachovn potu se tak objevuje dve, ne pedpokldal Piaget - ukzalo se, e dt neum pracovat s pojmy hodn, mlo.... - pokud byly tyto pojmy nahrazeny jinmi, pro dt srozumitelnmi, ukzaly ji ptilet dti schopnost konzervace potu i porozumn principu morln sudky - dti v pedoperanm obdob pojmaj pravidla jako nezruiteln danosti; novj vzkumy vak ukazuj, e dokonce i dti v pedoperanm obdob jsou schopn rozliit sociln konvence a morln pkazy (krst, lht je patn, ale vkat pi vyuovn nebo oslovovat uitele kestnm jmnem patn nen)

Alternativy k Piagetov teorii mezi vvojovmi psychology existuje shoda, e Piaget podcenil schopnosti dt; nen vak shoda v tom, kterou alternativu k jeho teorii prosazovat

Pstupy orientovan na zpracovn informac - popisuje kognitivn vvoj jako postupn vvoj proces. jako je pozornost a pam Pstupy zamen na zskvn znalost - draz je kladen na specifick znalosti dtte; dt je mon schopn konzervovat, ale nedoke to proto, e nechpe vznam pojmu "vc"

25

Sociokulturn pstupy - pouil-li Piaget pojem prosted, ml na mysli bezprostedn fyzikln prosted, nikoli ir sociln a kulturn rmec - pitom dt se mus nauit tak jakm zpsobem vid jeho kultura realitu, jak role jsou oekvny.....

Sociln vvoj v dtstv ran sociln chovn - prmrn dt se zan ve dvou mscch usmvat na tv matky (matka = primrn peovatel, nemus bt vdy toton s biologickou matkou) - tm se posiluje pouto mezi matkou a dttem, smv matku povzbuzuje k tomu, e je vce milujc a stimulujc - dti na celm svt se zanaj smt zhruba ve stejnm vku; smj se i slep dti, co je dkazem pro to, e smv je vrozenou reakc > proces zrn je zde dleitj ne prosted - ve tvrtm msci dti poznaj leny domcnosti a dvaj jim pednost; jsou ale vstcn i vi cizm osobm - to se mn v 7-8. msci, kdy zanaj vykazovat pi setkn s cizinci rzn formy aktuln zkosti - separan strach - zkost z oputn rodii vrchol kolem 16. msce, pak se zane zmrovat - tyto strachy maj pvod v pamti a rstu samostatnosti - ve druhm plroce ivota se zvtila kapacita pamti; dt si je schopno vybavovat dvj udlosti a dvat je do souvislosti s aktulnmi > objeven se strachu z cizch lid - pam souvis rovn se separan zkost - jakmile si dt d do souvislosti odchod matky s jejm nslednm pchodem, pestane mt z jejch odchod takov strach - samostatnost - dvou a tlet dt u nen pln zvisl na rodich, dovede si teba samo dojt pro hraky, sniuje se zvislost na opatrovncch a poteba jejich ptomnosti je pro dt potom mn nalhav

pipoutn
sklon dtte k vyhledvn blzkosti uritch lid a pocit bezpe v jejich blzkosti toto chovn vykazuj i zvec mlata a m adaptivn funkci - brn jedinci vzdlit se od zdroje pe pipoutn v ranm vku tvo zklady pro dobr interpersonln vazby v dosplosti

pohlavn identita a pijet sexuln role - dt si osvojuje stl pojet sama sebe jako mue nebo eny - osvojuje si pohlavn identitu - akceptace chovn a vlastnost, kter dan kultura povauje za pimen pro mue nebo enu, je pijet sexuln role
existuje vce teori, kter se neshoduj v tom, zda je pohlavn identita a pijet sexuln role pouze produktem pkaz a oekvn, nebo jsou zsti vsledkem pirozenho vvoje: psychoanalytick teorie - podle Freuda zan od 3 let dtte falick obdob, ve stejn dob se objevuj incestn pn vi rodii opanho pohlav a nenvist rodie stejnho pohlav - oidipovsk komplex - v dalm vvoje probhne smen se a identifikace s rodiem stejnho pohlav - tato teorie je sporn a existuje ada nmitek proti jej premise, e "anatomie je osudem"; sexuln role je pijata rigidn teorie socilnho uen - zdrazuje odmny a tresty, kter dti obdr za chovn vce i mn odpovdajc jejich sexuln roli > dt si osvoj chovn odpovdajc jeho pohlav, protoe je za to odmovno - na rozdl od psychoanalzy, kter proces identifikace vnm jako vyeen vnitnch konflikt, tato teorie vysvtluje identifikaci na zklad pozorovn rodie dttem - rodie reaguj na chlapce a dvky odlin; jinak je oblkaj, kupuj jim jin hraky, hodnot odlin jejich chovn; chlapci jsou prmrn vce trestni ne dvky - dvodem me bt, e chlapci vyaduj v ranm dtstv vce pozornosti ne dvky - podle mnoha dkaz je zejm, e v na kultue je femininn chovn u chlapc vce tabuizovno ne maskulinn chovn u dvek

26

krom vlivu rodi a vrstevnk hraj dleitou roli v utven sexulnch stereotyp tak knihy a tv poady kognitivn vvojov teorie (Kohlberg) - nejvlivnj souasn teorie - rozhodujc lohu v pijet sexuln role hraje pohlavn identita: jsem dvka a proto budu dlat dv vci - dt se tedy chce chovat v souladu se svou pohlavn identitou, odmny a tresty jsou podrun - pohlavn identita se rozvj od 2 do 7 let; spad tedy do pedoperanho obdob - dti spolhaj na zrakov dojmy a nsledn nejsou schopn konzervovat totonost objektu - nap. tlet dt pozn podle fotografie, zda se jedn o dvku nebo chlapce, ale nedoke ci, zda se samo stane maminkou nebo tatnkem, a vyroste - pochopen, e pohlav jedince zstv stle stejn, je pohlavn stlost a je to obdoba konzervace objektu v pokusech s vodou, modelovac hmotou.... - stejn jako Pigetova teorie, i tato Kohlbergova m sv kritiky - je jist, e dti dok konzervovat dve, pokud porozum okolnostem experimentu -

- teorie pohlavnho schmatu

sociokulturn pojet vvoje nepokld dt za vdce, kter zkoum danosti svho okol, ale jako na nov pchozho do kultury, kter se stv jejm pslunkem tak, e se u dvat se na realitu oima t pslun kultury vytvoila Sandra Bemov sna se vysvtlit, pro dti zakldaj sv sebepojet zejmna na rozdlech mezi muem a enou pohlavn schma > teorie, podle n dt pohl na sv okol; hodnot podle n sv chovn a pijm svou sexuln roli tato teorie, stejn jako kognitivn vvojov teorie, vid vyvjejc se dt jako aktivnho initele ve sv vlastn socializaci dt pijm svou sexuln roli proto, e jeho kultura povauje pohlav za sted, okolo kterho vybudovala pojet reality; pokud bude kultura mn diferencovat podle pohlav, dti budou v chovn a sebepojet pijmat sv sexuln role mn vrazn

Kritick diskuse - Me sexuln vchova zabrnit rozliovn mezi pohlavmi v dtstv? Experiment proveden manely Bemovmi ukazuje, e ji ti roky star dti jsou schopny pochopit, e mustv nebo enstv jedince je trvalm biologickm znakem, kter se nemn tm, e se jedinec pouze oblkne jako pslunk opanho pohlav. Dti, kter maj pohlavn stlost biologicky podloenou (tedy vd o biologickch rozdlech mezi pohlavmi), vnmaj sebe sama bezpenji jako mue nebo enu; neobvaj se, e ztrat svou pohlavn identitu, kdy se budou chovat nonkonformn. Naopak dti, kter povauj kulturn indiktory (oblek, es) za projevy pslunosti k danmu pohlav, se mohou chovat vce stereotypn ve vyjadovn pohlavnch rol. Bemovi se domnvaj, e pokud se dt co nejdve nau, e zkladnm definujcm rysem mustv nebo enstv jsou pohlavn orgny (maj svou pohlavn stlost zaloenou na pohlavnch orgnech), jsou tyto dti odolnj vi slepmu pijmn kulturnch pravidel pro jednotliv pohlav.

Vvoj v adolescenci -

adolescence je obdob pechodu od dtstv do dosplosti asi 12-20 let, kdy je tlesn rst tm ukonen dosahuje pohlavn zralosti a oddluje se od rodiny; vytv si vlastn identitu

sexuln vvoj - puberta - doba sexulnho dospvn - trv 3-4 roky - zahjena rychlm tlesnm rstem - adolescentn rstov spurt - vvoj sekundrnch pohlavnch znak - rst prs, vous, ochlupen - prvn menstruan krvcen - menarche - se objevuje asi 18 msc po vrcholu tlesnho rstu - k ovulaci (uvolnn vajka) dochz asi rok po menarche

27

11 -17 let, prmrn 12 3/4 roku prvn semeno je bez spermi; jejich poet postupn narst 12 - 16 let, prmrn 14,5 roku; tedy o dva roky pozdji, ne dvky

ejakulace u chlapc se objevuje asi 2 roky po nstupu rstovho spurtu

obecnm nzorem je, e puberta je obdob kriz a bou; vzkumy vak potvrzuj, e vtinou probhne bez vtho chaosu obecn provan zmn v pubert se jev dvkm negativn a chlapcm pozitivn

sexuln normy a chovn - za poslednch nkolik desetilet se udl vznamn posun v postojch vi sexuln aktivit - ve dvactch letech mlo pedmanelsk styk pouze 20% en; v osmdestch letech to bylo 70% (mui tm 80%) - nzory na pedmanelsk a mimomanelsk sex, homosexualitu a urit sexuln praktiky jsou otevenj a permisivnj - v souvislosti s AIDS a jinmi pohlavn penosnmi chorobami se dnes st adolescent zan chovat odpovdnji konflikt mezi adolescenty a rodii - tradin obavy z generan propasti, kter m vznikat mezi adolescentem a jeho rodii, vyvolvaj preventivn obavy z dospvn - vzkumy vak ukazuj, e adolescenti sdlej vce spolench hodnot a postoj s rodii ne s pteli; s tmi se rad, jak se oblkat, jakou hudbu poslouchat, ale s rodii se rad o dleitch vcech dle - pravdou ale je, e v obdob ran a stedn adolescence (11-15 let) jsou rodinn konflikty nejastj, piem vce konflikt vznik mezi adolescentem a matkou, mn s otcem - zejm proto, e matka se vce astn regulace kadodennho ivota rodiny - konflikty zahrnuj obvykle domc prce, koly do koly, podek, hlasit hudba.... - adolescent se nachz mezi svtem zvislosti a odpovdnosti - chtl by vce samostatnosti, ale nen si jist, zda chce pijmout zvenou mru zodpovdnosti spojenou s dosplost - rodie vyaduj, aby nezvislost byla spojen s odpovdnost

vvoj identity
adolescent potebuje vytvoit si vlastn identitu a najt odpovdi na otzky kdo jsem? a kam jdu? pro sebepojet, kter se vyvj od dtstv, je adolescence kritickm obdobm hodnoty a normy pebr dt zpravidla od rodi, postupn jsou dleit hodnoty vrstevnk, uitel a ostatnch dosplch - jsou-li hodnoty a normy tchto lid ve shod, je hledn identity snaz - v opanm ppad dochz ke zmaten rol a adolescent zkou jednotliv sociln role, ne dojde k vlastn identit

Kritick diskuse - thotenstv v dospvn a pouvn antikoncepce Velmi problematickm aspektem rostouc sexuln aktivity v adolescenci je thotenstv. Jestlie dti vychovvaj dti, m to vn sociln nsledky; matky nedokon kolu, ij na hranici socilnho minima, dti jsou vce nemocn a asto podji trp emonmi poruchami a problmy se vzdlnm; matka je pli nezral na to, aby poskytla dtti ve potebn. Akoliv je na trhu mnoho druh spolehliv antikoncepce, adolescenti podceuj riziko nechtnho othotnn anebo si nechtj piznat, e se na sex pipravuj a interpretuj to potom jako nco neplnovanho. Ct, e mohou sv chovn omluvit, kdy nebylo plnovno, ale pokud nesou na schzku prezervativ, mus si poctiv piznat, e jsou sexuln aktivn. Dal pekkou pouvaj antikoncepce je neschopnost adolescent o sexu oteven hovoit. Dalmi komplikujcmi initeli jsou ambivalence mdi, neochota rodi hovoit na tato tmata se svmi dtmi a nedostaten i pln absentujc sexuln vchova ve kolch. Napklad ve vdsku jsou kolci od sedmi let v rmci hodin biologie seznamovni se skutenostmi kolem rozmnoovn a ve vku 12 let se u o antikoncepci. Tento postup se zd bt inn, protoe vdsko m celosvtov jeden z nejnich pot thotenstv mladistvch.

28

Vvoj jako celoivotn proces vvoj je celoivotn proces, nekon dosaenm zralosti

Erik Erikson vypracoval teorii psychosocilnch stadi, nebo je pesvden o tom, e

psychologick vvoj jedince je zvisl na socilnch vztazch utvench v prbhu ivota - domnv se, e k posunu na dal rove je teba zdolat tu pedchoz mal dt se mus nauit, e mus vit rodim, e mu poskytnou jdlo a ochranu; teprve potom se me rozvjet smrem k autonomii do jak mry potom podporuj jeho autonomii, do t mry se dt nau kontrolovat sv impulzy a ctit hrdost z toho, e to doke hyperprotektivita nebo zesmovn vedou k tomu, e dt pochybuje o vlastnch schopnostech v pedkolnm vku dt pokro od prostho ovldn se k iniciovn a provdn rzn innosti; postoje rodi jako podpora nebo odrazovn mou v dtti vzbuzovat dojem nedostatenosti nebo viny v rmci koln dochzky se dt u dovednostem, kter jsou oceovny spolenost ten, psan, schopnost nst odpovdnost a mt dobr vztahy s lidmi; dt zskv pocity kompetence, ppadn mncennosti - podle toho, jak je v tchto aktivitch spn v adolescenci je hlavnm psychosocilnm kolem nalezen identity v prbhu asn dosplosti si lid vol zamstnn a vstupuj do intimnch vztah (intimita je schopnost starat se o druhho a sdlet s nm spolen zitky) jedinci maj sklon hledat si takov partnery, kte jim odpovdaj z hlediska etnickho, spoleenskho a nboenskho, co ukazuje, e nzor, e protiklady se pitahuj, je pouhm mtem rovn nepravdiv se zd bt obecn platn nzor, e eny jsou romantitj ve vbru svho partnera; podle pozorovn jsou to mui, kte se snze zamiluj a jsou spokojeni s kvalitami sv partnerky; eny jsou ve vbru partnera praktitj a opatrnj tyto zvry jsou pekvapiv vzhledem k tomu, e vstup do manelstv obvykle znamen vt zmnu ivotnho stylu eny - mu vtinou pokrauje ve sv karie, zatmco ena mn svobodu a nezvislost za odpovdnost matky ena je vystavena vtmu tlaku, kdy chce zvldat jak zamstnn, tak domc povinnosti, take vdan eny vyjaduj vce nespokojenosti se svm ivotem ne enat mui, pestoe jsou spokojenj ne osamocen ijc eny asi 40% manelstv kon rozvodem (USA) obdob stedn dosplosti (40-65 let) je pro mnoho lid nejproduktivnj dobou existuje rozen nzor, je zde pichz "krize stednho vku" - jedinec si uvdom, e nedoshl cl, kter si uril v mld; podle studi prochz mui obdobm emonch zmatk, pehodnocuj ivotn cle a aktuln jsou adolescentn otzky kdo jsem? a kam krm? mnoho odbornk ale pojet krize stednho vku zpochybuje, bylo nalezeno mlo dkaz pro to, e by lid vykazovali vce emon zkosti ne jindy mn se vnmn asu; namsto vnmn asu uplynulho od narozen ho zanaj vnmat jako as, kter jim jet zbv; zanaj si uvdomovat nevyhnutelnost sv vlastn smrti s tm, jak umraj jejich rodie; mnoho lid pehodnot svj ivo z hlediska priorit pozdn vk donedvna byl vk po 65. roce nazvn "st", ale pojet toho, co to znamen bt star, se mn; udv se, e postoje a aktivity dnes sedmdestiletho jsou podobn padestiletmu ped 20 lety lid se dovaj vyho vku a v lepm zdrav ne dve normln strnut zpsobuje zpomalen reflex, zhoren zraku a sluchu a bytek energie; extrmn zhoren zdravotnho stavu je pak vsledkem nemoc, patnch dvjch nvyk a nedostatku pohybu i duevn aktivity nezhoruje se obecn schopnost uen; dokonce i krtk trning zlepuje kognitivn schopnosti starch lid pokud je lovk nemocen, me se ctit bezmocn po odchodu do dchodu mus najt nhradn aktivity - hodiny neinnosti sniuj sebevdom

29

je to vk vah, pohledu zpt; pokud se lovk dovedl inn vypodvat se svmi problmy v prbhu dosavadnho ivota, m pocit integrity a dobe proitho ivota a naopak, pokud vid svj ivot jako adu selhn a nevyuitch pleitost, bude zoufal

Obdob psychosocilnho vvoje podle Eriksona popisuje problmy nebo krize v socilnch vztazch, se ktermi se jedinec v prbhu ivota nutn setk psychosociln krize dvra vs. nedvra autonomie vs. pochybnost iniciativa vs. pocity viny pzniv vyeen dvra a optimismus pocit sebekontroly a dostatenosti elnost a zamen, schopnost iniciovat vlastn aktivity zdatnost v intelekt., spoleenskch a tlesnch dovednostech celistv pedstava o sob jako jedinen osobnosti schopnost vytvet blzk a trval vztahy, pracovn karira

stadium 1. prvn rok ivota 2. druh rok 3. tet-pt rok

4. est rok - puberta

ple vs. pocity mncennosti

5. adolescence

identita vs. zmatek

6. mlad dosplost

intimita vs. izolace

7. stedn dosplost

generativita vs. zaujet sebou samm zjem o rodinu, spolenost a budouc generace integrita vs. zoufalstv pocit naplnn a uspokojen vlastnm ivotem, smen se smrt

8. pozdn vk

30

III. Vdom a vnmn Senzorick procesy

poitek (percept, sensation) - je vyvoln jednoduchm podntem (barevn skvrna), psob bezprostedn na smyslv orgny vjem (sensation, percept) - souhrn poitk, produkt vnmn; nejde o pasivn odraz skutenosti,
ale o aktivn konstrukci Spolen vlastnosti smysl

citlivost
lid jsou vybaveni tmito smysly: zrak, sluch, ich, chu, hmat, tlov smysly (umouj nap. vnmat polohu hlavu vzhledem k tlu) nae smysly jsou extrmn citliv k vnmn zmn v prosted piblin minimln podnty pro nae smysly: - zrak - plamen svky za jasn noci na 48 km - sluch - tikot hodinek na 6 metr - chu - ajov lika cukru v 10 l vody - ich - 1 kapka parfmu rozptlen do 6 mstnost - hmat - pd muho kdla na tv z 1 cm zvlt citliv je zrak - tak citliv, jak je to z fyziklnho hlediska mon - nejmen jednotkou svteln energie je kvantum; lovk zaznamen zblesk svtla, kter m 100 kvant; pouze 7 ze tchto 100 kvant vstupuje do oka do kontaktu s molekulami, kter je pevdj na vjem a kad z tchto 7 kvant ovlivuje jinou molekulu - >>> tedy nejmen vnmajc stice v oku - molekula - je citliv na nejmen mon mnostv svteln energie

absolutn prh
minimln hodnota podntu, kterou mus mt, aby byl vnmn k uren se uvaj psychofyzick metody - v ppad metody konstantnho podntu ur experimenttor adu podnt, jejich hodnoty se pohybuj kolem absolutnho prahu - postupn jsou v nhodnm poad pedkldny pokusn osob, kter k ano - ne je uren velikost podntu, kter je 50% ppad zaznamenn

vnmn zmn intenzity - stejn jako mus mt podnt uritou minimln hodnotu, aby mohl bt vnmn, je nutn urit hodnota rozdlu mezi velikostmi dvou podnt, abychom je byli schopni od sebe odliit - minimln rozdl ve velikosti podntu, kter je nutn k odlien dvou podnt, se nazv diferenn prh nebo nejmen pozorovateln rozdl - je tak definovn statisticky - jako velikost zmny, dky kter jedinec rozezn dva podnty, a to v 50% pokus - tyto pokusy provdl nmeck psycholog Ernst Weber v r. 1834 - zjistil, e m vy intenzitu m poten podnt, tm vt zmna mus nastat, aby ji jedinec zaznamenal - hodnota nejmenho pozorovatelnho rozdlu se zvyuje s hodnotou standardnho podntu a je stlm podlem intenzity podntu >> Weberv zkon (nap. hodnota rozdlu je 1 pi intenzit podntu 50, tak je 2 pi intenzit 100, 4 pi 200 atd.) - > delta I / I = k; I je intenzita standardnho podntu, delta I je prustek intenzity odpovdajc minimlnmu rozdlu, k je Weberova konstanta (v pklad = 0,02)

31

Weberv zkon neplat vdy naprosto pesn, ale i tak poskytuje velmi dobr piblin daje v roce 1860 zobecnil Weberv zkon nmec Gustav Fetchner - velikost vjemu ur. podntu je dna soutem vech nejmench pozorovatelnch rozdl nad absolutnm prahem - P = c log I; P je velikost vjemu podntu a I je intenzita podntu - vyplv z toho, e dvojnsobme-li nap. intenzitu svtla, neznamen to, e budeme svtlo vnmat jako dvakrt jasnj (100W rovku nevnmme jako dvakrt jasnj ne 50W) - >> kdy se zvyuje fyzikln intenzita podntu, velikost vjemu roste zpotku rychleji a pot stle pomaleji - i tento zkon je jen - vak velmi uitenou - aproximac -

Senzorick kdovn
mozek nen schopen zpracovat podnty v podob, v jak je pijmaj smyslov orgny (mechanick energie pro sluch, svteln pro zrak, chemick pro ich....) - rozum pouze elektrickm signlm proto se mus kad druh fyzikln energie transformovat na elektrick signl tento proces se nazv transdukce a je spojen s receptory - specializovanmi bukami ve smyslovch orgnech

kdovan podnt - prostednictvm smysl vnmme dv vlastnosti podntu - kvalitu (povahu) a intenzitu pro penos intenzity podntu je urujc poet nervovch vzruch (pi lehkm tlaku vznik v receptorech srie el. impulz, kdy se tlak zv, zvt se i poet impulz (maj stle stejnou velikost)) intenzita me bt kdovna tak asov; pi ni intenzit jsou intervaly mezi jednotlivmi vzruchy promnliv, pi vy mohou bt konstantn kdovn kvality podntu je sloitj podle teorie specifickch nervovch energi (Mller) jsou pouvny pro penos rznch smyslovch vjem oddlen nervov drhy (zrak, sluch ... maj vlastn nervov drhy) rozpoznn kvality podntu tkajc se jednoho smyslu se realizuje podle principu specifity pro rznou kvalitu podnt se pouvaj rzn neurony (sladk chu je vedena vlastnmi neurony, hok m zase sv neurony...) druhm principem je princip vytven vzorc nerv. vzruch - ur. nerv reaguje velmi intenzivn na sladk, mn intenzivn na hok a jet mn na kysel - podle toho je vjem zachycen

Kritick diskuse - Procesy rozhodovn v detekci Podstatou absolutnho prahu je, e je pevnou hranic - cokoli nad n vnmme, pod n nevnmme nic. Tato zdnliv vlastnost naznauje, e prh by ml bt definovn jako hodnota podntu, kterou vnmme ve 100% ppad; ve skutenosti je ale prh definovn na 50% zachycench podnt. Dvod pro to je ten, e ada podmnek pi pokusu nemus bt optimlnch - pokusn osoba nesdluje jednodue, zda podnt pekroil prh, nbr se sloit rozhoduje, jestli je smyslov vjem zpsoben podntem nebo chybou v jejm senzorickm systmu. Pokusn osoba, kter je vystavovna psoben slabch podnt, me nkdy tendovat k tomu kat ano, aby nevdom udlala na experimenttora dojem. Proto byly do pokus zahrnuty tzv. falen pokusy, pi kterch nen podnt vysln. Reaguje-li osoba na falen pokus ano, je to tzv. falen poplach. Procento falench pokus se v jednotlivch testovacch fzch mn; paklie jich je hodn, osoba m tendenci odpovdat ne, protoe se j to jev jako pravdpodobn. Jinou teori je teorie detekce signlu. Pedpokld se, e v senzorickm systmu je vdy ptomn njak um, tedy e neexistuje nulov podnt. Pokusn osoba tedy vdy mus rozhodnout, zda je pravdpodobnj, e smyslov vjem je zpsobem vyslanm podntem nebo umem v jejm senzorickm systmu. Na rozhodovn maj vliv 1. citlivost dan osoby k podntu, 2. mtko subjektu - nakolik je ochoten ci ano. Problm se e tak, e se tyto citlivost od mtka oddl tm, e se na kivku graficky znzorn pravdpodobnosti zsahu a falenho poplachu - tzv. kivka funkn charakteristiky pjemce.

32

Zrak
svtlo je viditeln zen, jeho podstatou jsou elektromagnetick vlny lidsk oi jsou citliv na vlnov dlky v rozsahu cca 400 - 700 nm (vlnov dlka je vzdlenost vrcholu jedn vlny k vrcholu druh) zrakovou soustavu lovka tvo oi, odpovdajc sti mozku a spoje mezi nimi oko se skld za dvou systm - jeden vytv obraz a druh systm ho pevd na elektrick impulzy

systm vytven obrazu - tvoen rohovkou, zornic a okou - rohovka je prhledn vnj povrch oka, svtlo se zde ohb - oka dokonuje proces zaostovn na stnici - doke mnit tvar; zaobluje se pi zaostovn na blzk pedmty a zplouje se pi zaostovn na vzdlen pedmty - myopov - krtkozrac lid - hypermetropov - dalekozrac - zornice je kruhov otvor v duhovce; mn svou velikost v zvislosti na intenzit svtla transdukn systm - svtlo dle dopad na stnici, kde ho pebr transdukn systm, jeho jdrem jsou receptory - tyinky a pky - tyinky slou k nebarevnmu vidn v noci - pky jsou citliv na vy svteln intenzity, vnmn barev - receptory jsou nejhustji zastoupeny na stedu stnice - tzv. lut skvrna, jej pomoc vidme nejlpe detaily - abychom vidli co nejosteji, pohybujeme oima tak, aby obraz zjmovho pedmtu dopadal na lutou skvrnu - k tomu slou est sval - tyinky a pky obsahuj fotoreceptory - chemick ltky, kter pohlcuj svtlo; vsledkem je nervov vzruch - vzruchy z tyinek a pk se penej na bipolrn buky a z nich na neuronov

gangliov buky
axony gangliovch bunk tvo nerv, kter vede do mozku (nerv je tvoen axony asi jednoho milionu neuron

Vnmn svtla citlivost - o citlivosti zraku vzhledem k vnmn svtla rozhoduj tyinky a pky - ve spojen s gangliovou bukou je vce tyinek ne pk ve spojen s jinou gangliovou bukou >> vidn prostednictvm tyinek je citlivj - lut skvrna obsahuje mnoho pk, ale dn tyinky; ty jsou umstny na perifernch oblastech stnice, kde je zase mlo pk - >> zrakov ostrost (pesn vidn toho, CO se stalo) je vy v oblasti lut skvrny - >> citlivost (vidn E se nco stalo) je vy na periferii ne na lut skvrn - pi men absolutnho prahu to znamen, e prh je ni (tedy citlivost je vy), kdy se subjekt dv mimo zdroj svtla a podnty jsou vnmny periferi (dv-li se do zdroje svtla, jsou vnmny lutou skvrnou) - akoli vnmme svtlo o vlnovch dlkch 400-700 nm, nejsme vi vem tmto dlkm stejn citliv; nejni prh na periferii stnice (tyinky) je pro svtlo o dlce 500 nm, v oblasti lut skvrny 550 nm

adaptace na svtlo a tmu

33

proces adaptace na svtlo je rychlej ne adaptace na tmu (tyinky potebuj del as na adaptaci) v prbhu adaptace na svtlo se nm zd, jako by toto svtlo slblo - i kdy se sname upen dvat na jeden bod, tak se oi neustle pohybuj (obraz bodu na stnice se tak pohybuje) - pokud je tento pohyb znemonn, viditeln svt bhem nkolika sekund miz - tento jev je nsledkem procesu adaptace >> zrakov systm pestv reagovat na podnt, kter se nemn >> je uren k vnmn zmny, co je podstatou vech senzorickch systm

Vnmn barev n zrakov systm pevd vlnov dlky na barvy (450 nm je modr, 520 nm je zelen, 570 je lut a 700 je erven) obvykle je zdrojem barevnho vjemu objekt, kter vyzauje svtlo pouze tehdy, kdy jej ozauje svteln zdroj - pak je nae vnmn barvy objektu tvoeno sten objektem odrenou vlnovou dlkou svtla a sten jinmi faktory - jednm z takovch faktor je charakteristick barva objektu - mme sklon vidt ri jako ervenou i kdy je osvcena lutozelenm svtlem (kdy je tm svtlem osvcen neznm objekt, vnmme jej jako lutozelen)

barvy - fenomenologicky je svtlo ureno temi rozmry - sytost, svtlost a barevnm tnem - jsme schopni rozeznat asi 150 vlnovch dlek, ty mohou mt rzn jas a sytost - odhaduje se, e jsme schopni rozeznat pes 7 milion barev; pro 7500 odstn existuj oficiln nzvy men barev subtraktivn men - nastv, kdy se ms pigmenty, nebo svtlo prochz barevnmi filtry, kter se pekrvaj - na rozdl od aditivnho men lze urit, jak barva vznikne - aditivn men - pes svtlo jedn barvy se promtne svtlo jin barvy - vsledkem je nov odstn - v ppad men barev (pigment) se mn sm fyzikln podnt a dj probh mimo oko; men svtel se dje v oku samotnm a je pedmtem zjmu psycholog - kombinac t dostaten odlinch vlnovch dlek me vzniknout svtlo jakkoli barvy (RGB) poruchy vnmn barev - dichromat - lovk, kter vnm spektrum barev jako kombinaci pouze dvou barev svtla - monochromat - vzcn ppad, kdy jedinec vnm svtlo pouze jedn barvy - ob tyto poruchy se oznauj jako barvoslepost, vtinou maj genetick pvod - astji u mu (2%) ne u en (0,03%), protoe gen zodpovdn za barvoslepost je recesivn a vzan na X chromozom teorie vnmn barev

prvn teorii vytvoil v r. 1807 Thomas Young, o padest let pozdji ji rozvinul Hermann von Helmholtz > Young-Helmholtzova neboli trichromatick teorie - podle tto teorie mme k vnmn barev ti druhy pk (RGB): - krtk receptory, kter jsou citliv ke krtkm vlnovm dlkm - B - stedn receptory - G - dlouh receptory - R - jejich spolenm psobenm vnmme dal barvy - svtlo ur. vlnov dlky stimuluje rznou mrou tyto receptory a specifick pomr jejich podrdn vede ke vnmn ur. barvy - kvalita barvy je tedy kdovna vzorcem aktivity tchto t typ receptor - barvoslepost vysvtluje tak, e u dichromat chyb jeden ze t druh pk, u monochromat chyb dva druhy ze t

34

teorie protikladnch barev - Ewald Herring 1878

vechny barvy mohou bt fenomenologicky popsny jako sloen z jednoho nebo dvou nsled. vjem - erven, zelen, lut a modr dn z barev svtla nen vnmna jako lutomodr nebo ervenozelen >> erven a zelen tvo protikladn pr stejn jako lut a modr (viz pokus komplementrn praobrazy) Herring byl pesvden, e v oku existuj dva typy jednotek citlivch na svtlo tato teorie je podpoena objevem bunk vnmajcch protikladn barvy (v thalamu)

kad z tchto teori dokzala vysvtlit jen nkter jevy, nikdy ne vechny Jameson a Hurvich uvedli dvoustupovou teorii, kter spojuje dv teorie pedel - doshla uspokojivjch vsledk ne dv teorie pedchoz, ale ani tak nevysvtluje vechny jevy obr. 4-22 / str. 154 Sluch Zvukov vlny zvuk vznik kmitnm pedmt - jestlie se jakkoli pedmt hbe, molekuly vzduchu ped nm jsou stlaovny ble k sob tyto molekuly uvedou do pohybu dal molekuly a pak se vrt na sv msto takto jsou peneny vzduchem zmny tlaku - zvukov vlny (analogick vlnm vzniklm hozenm kamene do vody) lze znzornit graficky - sinusoida; zvuky odpovdajc sinusoid jsou tzv. ist tny li se frekvenc (jednotka Hz, poet opakovn za sec.), intenzitou - amplitudou (rozdl v tlaku mezi nejnim a nejvym bodem vlny) a dobou, kdy zanaj - fze dospl lid sly zvuky 20 - 20000 Hz hlasitost je vyjaduje v dB > zmna hlasitosti o 10 dB odpovd desetinsobn zmn v intenzit zvuku, 20 dB je stonsobn zmna, zven o 30 dB je 1000x vc atd. velmi nebezpen jsou zvuky nad 120 dB, pi 180 dB nastv nevyhnuteln pokozen sluchu Sluchov soustava tvoena uima, odpovdajcmi mozkovmi oblastmi a nervovmi drahami ucho se skld ze dvou systm - pevodn systm zesiluje a pivd zvuk k receptorm (vnj ucho - boltec a zevn zvukovod a stedn ucho - bubnek a ti kstky) - transdukn systm sdl v hlemdi a pevd zvuk na nervov impulzy stedn ucho je navenek ohranieno bubnkem - membrna, kter se zvuky rozechvv dle zvuk putuje na kstky - kladvko, kovadlinku a tmnek - vibrace rozechvje prvn kstku, ta druhou a posledn rozechvje ovln oknko > tm ze zvuk pen a zesiluje souasn

pevodn systm
-

transdukn systm hlem je ve spnkov kosti vnitnho ucha

membrnami je rozdlen na nkolik oddl vyplnnch tekutinou jednou z tchto membrn je bazilrn membrna, na kter jsou sluchov receptory - tzv. vlskov buky tlak na ovln oknko, kter spojuje stedn a vnitn ucho, vede ke zmnm tlaku tekutiny v hlemdi, tm se rozechvv bazilrn membrna a ohbaj se vlskov buky >> to je zpsob, jak se zvuk mn na elektrick impulzy vtinou je sluchov neuron spojen pouze s jednou vlskovou bukou sluchov nerv se skld z asi 31 000 axon sluch. neuron

35

vnmn intenzity zvuku jsme citlivj vi zvukm stedn frekvence (nejvc kolem 800 Hz), ne ke zvukm vysokm a nzkm poruchy sluchu - kondukativn porucha - prh je zven stejnou mrou u vech frekvenc, nsledek zhorenho veden ve stednm uchu - percepn porucha - prh je zven nerovnomrn a zejmna v oblasti vych frekvenc, nsledek pokozen vlskovch bunk, kter se neobnovuj (obvykl u starch lid a osob vystavenm nadmrnmu hluku) pokud se zdroj zvuku nachz napravo od ns, vnmme ho pravm uchem intenzivnji ne levm - to je tzv. interaurln rozdl intenzity, slou k lokalizaci smru, odkud zvuk pichz

vnmn vky zvuku zvuk je charakterizovn hlasitost a vkou rozdlov prh je 1 Hz pi zvuku o frekvenci 100 Hz a 100 Hz pi frekvenci 10 000 Hz zatmco vidn barvy vznikaj menm barev, slyen zvuky nemaj tuto vlastnost - pokud zn vce frekvenc souasn, jsme schopni je odliit a vnmat je oddlen patrn existuje velk mnostv druh receptor pro jednotliv tny

teorie zabvajc se vnmnm vky tnu 1. asov neboli frekvenn teorie - 1886 anglick fyzik lord Rutheford - pedpokldal, e zvuky rozechvvaj celu bazilrn membrnu a e frekvence, kterou vibruje bazilrn membrna, uruje frekvenci vzruch v nervovch vlknech (nap. tn 100 Hz zpsobuje vibraci baz. membrny 1000 Hz, co je 1000 kmit v nervovch vlknech) - brzy bylo zjitno, e vzruch v nervovm vlknu me nastat nejvc 1000 x za sec., take podle tto teorie nelo vysvtlit zvuky s vy frekvenc 2. mstn teorie - pedchdcem mstn teorie byl v roce 1683 francouzsk anatom Duverney - pedpokldal, e v uchu jsou rzn struktury uren k vnmn rznch frekvenc (tzv. rezonann hypotza) - v r. 1800 uvedl mstn teorii Helmholtz - k vnmn tnu ur. vky je teba aktivovat nkterou z oblast bazilrn membrny > msta na bazilrn membrn, kter nejvc kmitaj, aktivuj pslun nervov vlkna, co uruje vku tnu >> kdovn prostednictvm aktivace rznch nervovch vlken doposud nen zcela jasn, jak funguje vnmn zvuku; uvauje se s tm, e asov teorie vysvtluje vnmn nich frekvenc a mstn teorie vysvtluje vnmn vych frekvenc v r. 1961 dostal Nobelovu cenu Georg von Bksy za objev toho, e hlubok tny psob na tu st bazilrn membrny, kter je blzko ovlnmu oknku a vysok tny psob na vzdlenj sti

Kritick diskuse - Uml oko a ucho V poslednch dvaceti letech se udl progresivn pokrok ve vvoji nhrad - protz - za pokozen smyslov orgny soustedn zejmna na oi a ui. Vzkum v oblasti sluchovch protz se soustedil na zazen, kter stimuluje pmo sluchov nerv. Jsou ureny lidem s pokozenmi vlskovmi bukami, jejich nerv je v podku. Elektroda je zavedena ovlnm oknkem do hlemd, kde stimuluje neurony podl bazilrn membrny - tzv. kochlern implantt. Ten se skld krom elektrody jet z mikrofonu, procesoru, kter pevd zvuky na el. signly a pevodnho systmu, kter pevd el. signly do elektrody; tento posledn krok je uskuteovn rdiovm penosem, aby se vodie nemusely vst skrz leben kost. Zpotku byl pouvn implantt s pouze jednou elektrodou, v souasnosti jsou ji zazen pokroilej - Nucleus 22 Channel Cochlear Implantat m 22 elektrod, kter jsou ureny k nezvisl stimulaci oddlench skupin neuron. Problematick je mal rozmr hlemd - asi 1 cm. S tmito implantty je dosahovno dobrch vsledk - doposud neslyc pacienti jsou schopni porozumt i vce ne 70% slovm.

36

Podkladem pro kochlern implantty je mstn teorie vnmn vky tnu. Vvoj umlho oka je ve srovnn s uchem dost pozadu - problm je nalzt zpsob, jak penst vizuln informaci do zrakovho systmu, aby ji mozek dokzal pout. Dosud se nepodailo vyvinout zazen, kter by alespo nznakem mohlo bt slepcm prospn. ich jeden z neprimitivnjch a nejdleitjch smysl ichov orgny se nachzej ve vnlku nosn dutiny na pedn sti hlavy a ich m nejpmj cestu k mozku ze vech smyslovch orgn, protoe jeho receptory jsou bez synapse spojeny pmo s mozkem ichov receptory jsou vystaveny pmmu psoben prosted, na rozdl od zrakovch a sluchovch receptor nejsou nim chrnny pro lidi nen ich nezbytn, ale u mnoha zvat na nm zvis peit u ryb pokrv ichov oblast mozkov kry tm cel povrch hemisfr, u psa 1/3 a u lovka 1/20 u zvat bv vyuvn jako prostedek komunikace - hmyz produkuje feromony, kter ct i na nkolik kilometr lovk je schopen na zklad ichu rozeznat mue od eny eny, kter spolu pracuj nebo bydl, spolu komunikuj prostednictvm ichu tak, e si sdluj, ve kter fzi menstruanho cyklu se nachzej; tento fakt po ase vede k tendenci synchronizovat menstruan cyklus se zatkem ve stejnou dobu

ichov soustava - podntem pro ich jsou molekuly, kter se uvoluj z ur. ltky, putuj do nosn dutiny - mus bt rozpustn v tucch, protoe ichov receptory jsou pokryt tenkou tukovou vrstvou - skld se z receptor, nervovch drah a odpovdajcch mozkovch oblast - ichov receptory jsou vysoko v nosn dutin - kdy se cilie - asinky - dostanou do kontaktu s pachovou molekulou, vznik v nich elektrick impulz, ten putuje po nervovm vlknu do ichovho bulbu, co je oblast mozku pod elnmi laloky vnmn intenzity a kvality - absolutn prh me bt u lovka ni ne 1 dl na 50 miliard dl vzduchu - pes 100x citlivj, m 1 mld. receptor, lovk jen 100 mil. - lovk rozli 10 a 40 tisc, nkdo i 100 tisc pach; slovnk nen tak bohat a dosud neexistuje shoda, jak fenomenologicky popsat kvality rznch pach - ich je kdovn pomoc vce ne 1000 druh receptor; sten vak i vzorcem neuronln aktivity Chu - gustace chu ur. ltky nen jedinm faktorem, kter jej chu uruje, vliv na ni maj tak nae genetick vbava, postoje a minul proitky

chuov soustava - chuovm podntem je ltka, kter je rozpustn ve slinch - tvoena chuovmi receptory, pslunmi oblastmi mozku a nervovmi drahami - chuov receptory jsou sdrueny ve skupinch - pohrcch; na povrchu kadho pohrku jsou vlskov zakonen receptor, kter vynvaj nad povrch jazyka a pichzej do kontaktu s roztokem v stech - tmto kontaktem vznik el. impulz, kter je veden do mozku vnmn intenzity a kvality podntu - oblast vnmn sladk chuti je na pice jazyka, vedle n na bocch jsou nevelk oblasti pro slanou chu, dle za nimi takt na bocch jazyka rozshl oblasti pro kyselou chu a pln vzadu u koene jazyka na stedu je oblast pro hokou chu; sted jazyka je relativn necitliv - absolutn prh pro chu je obecn velmi nzk, ale nejmen pozorovateln rozdl je pomrn vysok (Weberova konstanta cca 0,2, tzn. e intenzita chuti se mus zmnit o 20%, jinak nen rozdl vnmn)

37

kdovn probh obma zpsoby - jak pomoc aktivace rznch nervovch vlken, tak pomoc vzorce jejich aktivity patrn existuj 4 typy nervovch vlken, kter odpovdaj 4 zkladnm chutm Kon it

hmat bval povaovn za jednotn smysl, v souasnost vak rozeznvme ti oddlen druhy konho it: jeden vnm tlak, druh teplotu a tet bolest

tlak
podntem pro vnmn tlaku je fyzikln tlak na ki stl tlak na sv tlo nevnmme (tlak vzduchu) nejcitlivj oblasti jsou rty, nos a tve, nejmn palec u nohy pi vnmn tlaku se vrazn uplatuj adaptan mechanismy mimo vnmn jednotlivch bod, na kter je vyvjen tlak, jsme schopni vnmat tak tlakov vzorce - kvality tlaku pouv se metoda prostorovho prahu, kter zjiuje minimln vzdlenost, na kterou mus bt podnty vzdleny, aby byly vnmny jako dva oddlen doteky nejni prostorov prh je na prstech ruky, na oblieji, nejvy na ltku a nohou obecn, rukou a v oblasti bicha a hrudnku pokud se neho aktivn dotkme, vede to k jinm vjemm, ne kdy se nco dotk ns

teplota - podntem pro vnmn teploty je teplota ke - receptory jsou neurony s volnm zakonenm umstnm pmo v ki, jsou dvoj - pro chlad a pro teplo - kvality teploty jsou primrn kdovny aktivac rznch receptor, nicmn neurony pro chlad reaguj i pi vysokch teplotch a naopak - tlesn teplota je dleit pro peit, proto rozdlov prh je velmi nzk - 0,4C pro zven a 0,15C pro snen - systm vnmn teploty je velmi adaptivn bolest - podntem pro bolest je jakkoli podnt dostaten siln na to, aby ml za nsledek pokozen tkn - pokud podnt psob, uvoluj se v ki chemick ltky, kter stimuluj receptory s vysokm prahem; existuj min. 4 druhy tchto receptorovch neuron - rozliuje se fzick a tonick bolest, pro kadou jsou oddlen neuronln drhy - fzick bolest - bolest, kterou ctme bezprostedn po zrann - krtkodob, jej intenzita rychle kles - tonick bolest - vnmme pozdji po zrann - asto dlouhodob a stl - zmruje se lky hlavn morfinovho typu - pi vnmn bolesti se vce ne u jinho smyslu uplatuj faktory kultury, v n lovk vyrstal - v Indii jsou mui veni na hky, kter maj na zdech ve svalech a nezd se, e by ctili njakou vt bolest - takov jevy vedly k vytvoen vrtkov teorie bolesti - vnmn bolesti nezvis jen na aktivit receptor v ki, ale tak na nervov brn vrtcch - ve hbetn me, kter povoluje tmto signlm vstup do mozku - nap. stimulace tlakovch receptor (ten bolavho msta) me vrtka uzavrat (tenm se od bolesti ulev) - analgezie vyvolan stimulac - jev, kdy stimulace ur. st mozku psob jako anestetikum - na stejnm principu funguje akupunktura; pedpokld se, e stimulace ur. mst jehlami vede k uzaven vrtek po bolest

38

Tlov smysly

informuj ns o pohybech tla a jeho poloze

kinestezie
smysl, kter vnm pozici a pohyby hlavy a konetin vzhledem k trupu receptory jsou ve svalech, lachch a kloubech a ki kinestezie asto spolupracuje s jinmi smysly schopnosti vnmat polohu tla vzhledem ke gravitaci a pohyby tla v prostoru jsou zajiovny receptory, kter se nachzej ve vestibulrnm apartu vnitnho ucha receptory pro polohu tla a linern pohyb jsou ve vestibulrnch vcch - do nich vynvaj vlskov zakonen receptor, kter se nap. pi nklonu tla ohnou a vznik v nich nervov vzruch - kolem je do znan mry nevdom regulace motorick aktivity receptory pro hlov pohyby (rotace v prostoru) jsou v polokruhovitch kanlcch - pohyb tekutiny v tchto kanlcch stimuluje zakonen vlskov bunk tam umstnch tlov smysly se od ostatnch li tm, e jimi asto vnmme nevdom (na rozdl nap. od bolesti, kter vstupuje pmo do naeho vdom)

VNMN
prostednictvm smysl se dostvme do styku pouze s stmi okolnho svta, svt jako celek vak vnmme jinm zpsobem

Funkce vnmn studium vnmn zkoum integraci jednotlivch poitk do vjem a to, jak jsou vjemy dle vyuvny pi orientaci v okol podle Davida Marra e n percepn systm otzky, co jsou objekty a kde jsou (tk se zraku a sluchu) proces tvarovho rozpoznvn - zrakem urujeme, o jak objekty se jedn proces lokalizace - kde se objekty nachzej - oba procesy jsou dleit pro peit procesy rozpoznvn a lokalizace nejsou pln nezvisl, ale jsou zajiovny odlinmi oblastmi mozkov kry dleitou funkc naeho percepnho systmu je zabezpeovat, aby vzhled objekt zstval stle stejn, i kdy se jejich obraz na stnici mn - tzv. percepn konstanta

Lokalizace
abychom vdli, kde se objekty v prostoru nachzej, je teba odliit jeden od druhho a od jejich pozad odliovn, urovn vzdlenosti a pohybu jsou zajiovny stejnm oddlem zrakov soustavy odliovn objekt obraz promtan na stnici je v podstat mozaikou jas a barev percepn systm je schopen tuto mozaiku uspodat do formy objekt odliench od pozad tento zpsob uspodvn zkoum Gestaltpsychologie - tvarov psychologie

39

objekt a pozad - pokud se podnt skld ze dvou zeteln odliench oblast, vnmme vtinou jednu st jako objekt a druhou jako pozad - v oblasti vnman jako objekt je pedmt naeho zjmu, vnmme ho zetelnji ne pozad a zrove prostorov ped pozadm - organizace vjem podle principu objekt-pozad me bt zvratn, proto je patrn organizace vjem podle tohoto principu spe vlastnost naeho percepnho systmu ne vlastnost fyziklnho podntu sdruovn objekt - pi vnmn mme tendenci objekty sdruovat, seskupovat - Gestaltpsychologie uvd celou adu sdruovn (Max Wertheimer) - blzkost - mme tendenci sdruovat sti, kter jsou blzko sebe - dotven - tendence dotvet jednotliv sti do formy uzavench obrazc - neperuen pokraovn - tendence sdruovat objekty, kter tvo neperuen obrys - podobnost - tendence sdruovat podobn objekty - v ppad, e n percepn systm sdruuje podle tvaru a barvy, me sdruovat nap. na zklad jejich spolen vzdlenosti nebo pohybu - procesy sdruovn byly zkoumny pedevm v oblasti zrakovho vnmn, stejn faktory se objevuj i u sluchu vnmn vzdlenosti abychom vdli, kde se objekt nachz, musme znt jeho hloubku; tato schopnost je umonna fyziklnmi vlastnostmi o

vodtka pro vnmn hloubky - stnice je dvojrozmrn struktura, proto badatel vytvoili vodtka k odhadu vzdlenosti dvojrozmrn vjemy, kter umouj usuzovat na vzdlenosti v trojrozmrnm prostoru - mohou se dlit na monokulrn a binokulrn podle toho, jestli jsou vnmna jednm nebo dvma oima

monokulrn vodtka
relativn velikost - pokud jsou v obraze podobn objekty lic se velikost, budeme vnmat, e ty men jsou vzadu pekrvn - pokud je jeden objekt umstn tak, e brn pohledu na druh, je povaovn za bli vka umstn - ze shodnch objekt je jako vzdlenj vnmn ten, kter se nachz ve linern perspektiva - pokud se nm zd, e se rovnobn linie sbhaj, vnmme je jako vzdalujc se - nkdy t malsk vodtka paralaxa pohybu - nap. pi jzd vlakem se nm zd, e bli pedmty se pohybuj opanm smrem rychleji, ne vzdlen

kdy se dvme obma oima, lpe vnmme hloubku objekt - je to proto, e oi jsou od sebe vzdleny a kad vnm objekt z jinho hlu - sloenm tchto odlinch objem vznik vjem hloubky objektu - tento jev je demonstrovn stereoskopem binokulrn paralaxa - vodtko pro vnmn hloubky - kad oko vnm dan bod z jinho hlu - s tm souvis binokulrn rozdl - vyjaduje rozdlnost mezi obrazy vnmanmi kadm z o

pm vnmn - nevdom sudek (Helmholtz) - mylenka, kter vysvtluje princip vodtek, je zaloena na tom, e pozorovatel si vimne ur. vodtka a potom si nevdom dovod z tohoto vodtka informaci o vzdlenosti - Gibson ale tvrd, e na hloubku objekt neusuzujeme, ale vnmme ji pmo, nap. pomoc gradientu struktury - prvky, kter tvo strukturu povrchu se zdaj bt s rostouc vzdlenost ble u sebe

40

Vnmn pohybu
pro inn pohyb v prostoru potebujeme znt krom lokalizace statickch objekt tak drhy pohybu pohybujcch se objekt

stroboskopick pohyb
krom toho, e meme vnmat pohyb tak, e se jeho obraz pohybuje po stnici, meme vnmat pohyb, i kdy se po stnici nic nepohybuje str. pohyb demonstroval v r. 1912 Wertheimer nejjednodum zpsobem je vyvoln zbleskem svtla ve tm a o nkolik milisec. pozdji dalm zbleskem jinho svtla umstnho blzko prvnho - vznik dojem, e se svtlo pohybuje z jednoho msta na druh pokud je asov interval mezi zblesky pli krtk, svtla splvaj, pokud je pli dlouh, vznik dojem zblesku dvou svtel a dojem pohybu nevznik na principu stroboskopickho pohybu funguje kino a televize - obrzky jsou promtny rychle za sebou s intervalem tmy mezi sebou; obvykl frekvence je 24 obrzk/sec.

indukovan pohyb
opt pohyb vnmme, ale k pohybu na stnici nedochz pokud se pohybuje velk objekt, kter obklopuje men objekt, vznik dojem, jako by se men objekt pohyboval, i kdy tomu tak nen nap. za vtrn noci se me zdt, e msc putuje za nehybnmi mraky

skuten pohyb
vjem vyvolan pohybem obrazu po stnici prh pro vnmn pohybu je velmi nzk (asi 1/5 prmru pku v stnici) mnohem lpe vnmme pohyb, pokud se objekt nachz na strukturovanm pozad (zakrv a odkrv sti pozad), tzv. relativn pohyb absolutn pohyb - na tmavm nebo neutrlnm pozad kdovn se uskuteuje specifickmi neurony mozk. kry, mme dokonce extra neurony pro vnmn pohybu objekt smrem k hlav, co je nezbytn pro peit u lid se studuje pomoc selektivn adaptace - ztrta citlivosti k pohybu, kter sledujeme - vtina dlouho sledovanch pohyb m za nsledek vznik nslednho efektu opanho smru (dlouho sledujeme vodopd a pak se podvme na sklu vedle nj, mme pocit, e se skla pohybuje nahoru)

pohyb a vnmn udlost - pohyb objekt nm dv informace jednak o tom, kde se objekty nachzej a tak o tom, co dlaj (tkajc pibliujc se pes nen vnmn jako pohybujc se pes, ale jako pes to) - pohyb je dleit pi vnmn jednoduchch pinnch souvislost

Rozpoznvn
vedle lokalizace druh hlavn funkce vnmn znamen zaazovn do ur. kategorie - toto je koka, toto je svetr....., tato osoba je ten a ten nejdleitj vlastnost objekt z hlediska rozpoznvn je tvar, dle se astn velikost, barva, struktura povrchu a postaven asn etapy rozpoznvn podle Marra lze odliit asnou a pozdj etapu rozpoznvn objektu v asn etap pouv percepn systm informace ze stnice, v pozdj etap je pak srovnv s informacemi uloenmi v pamti

41

detektory rys v mozkov ke - na zvatech se zkoum aktivita jednotlivch neuron pi rznch podntech, prezentovanch ur. oblast stnice - takov oblast stnice se nazv receptivn pole korovho neuronu - za tento vzkum dostali Hubel a Wiesel v r. 1981 Nobelovu cenu - ve zrakov oblasti mozk. kry identifikovali ti typy neuron - jednoduch buky reaguj na linern podnty (svisl pruh) umstn v jejich receptivnm poli - komplexn buka tak reaguje na pruh nebo njak rozhran, ale podnt nemus bt v jejm receptivnm poli - hyperkomplexn buky reaguj, pouze kdy m podnt ur. orientaci a tak ur. dlku - tyto buky se nazvaj detektory rys, jsou citliv na rozhran, pruhy, rohy a hly, proto tvo zklad vnmn tvar, ale jsou platn spe u jednoduchch tvar jako nap. psmena behaviorln indiktory rys - vedle metody zznamu neuronln aktivity vyvinuli vdci behaviorln indiktory primitivnch rys objekt - v pokusu je ukzna skupina poloek a osoba m ci, zda je ptomen ur. rys, nap. zakiven linie mezi rovnmi - pokud je hledanm rysem primitivn rys, nen pro rychl nalezen dleit, kolik ostatnch poloek skupina obsahuje >> hledan rys vyskakuje z obrzku, proto se tento efekt nazv

efektem vyskoen
to se tk i vyskoen dlouh linie ze skupiny krtkch, svtlch bod ze skupiny tmavch atp. pozorovatel je v tchto ppadech schopen prohledvat skupinu soubn rysy, u kterch nenastv vyskoen, nejsou primitivn rysy

vztahy mezi rysy - k popisu tvaru krom uren jeho rys je nutn vimnout si i vztah mezi rysy - nap. hledn psmene T mezi psmeny L se s rostoucm potem psmen L prodluuje - u T je vodorovn linie umstna svm stedem na vrcholu svisl linie - to je vztah mezi rysy a nen tak jednoduchm rysem, aby se zde projevil efekt vyskoen

Kritick diskuse - naruen rozpoznvn K rozpoznvn objekt dochz obvykle bez vynaloen sil, automaticky. K selhn tohoto procesu me dojt vlivem pokozen mozku. Poruchy rozpoznvn se nazvaj agnozie. Asociativn agnozie - pacient m problm s pojmenovnm pedmtu, kter je mu prezentovn vizuln; nepozn heben na obrzku, ale pozn ho, kdy ho me vzt do ruky. K selhn patrn dochz v pozdjch etapch rozpoznvn, kdy se vstupn informace srovnvaj se skladovanmi popisy objekt. Deficity specifickch kategori - nkte asociativn agnostici maj problmy rozpoznvat pedmty patc do ur. kategorie, ale ostatn poznaj sprvn. Nejastjm deficitem specifick kategorie je ztrta schopnosti rozpoznat oblieje - tzv. prosopoagnozie. Vdy je pokozena prav hemisfra a asto i trochu lev. Jin druh specifick kategorie pedstavuje naruen schopnosti rozpoznat iv objekty; neiv rozpozn, nebo naopak. Tyto deficity vedly k vytvoen hypotz normlnho rozpoznvn. Podle jedn z nich je organizovno podle td objekt - jakchsi subsystm. Podle druh hypotzy se kategorie li podle tch vlastnost, kter jsou pouvny k rozpoznn.

Fze propojovn a konekcionistick modely propojovn

e, jak dochz k porovnn tvaru s popisem tvar, kter mme uchovny v pamti

jednoduch st - ve vzkumech se pouvaj psmena nebo slova - zkladn mylenkou je, e psmena jsou popsna z hlediska ur. rys a nalzt odpovdajc rysy je mon v sti propojen (proto konekcionistick modely)

42

zkladn rysy (svisl linie, sestupn a vzestupn linie, oblouek) jsou porovnvny s psmenem, jde o tzv. excitan spoje - pokud je dan rys aktivovn, aktivace se roz na odpovdajc psmeno tento model nepostihuje vechny aspekty rozpoznvn

rozen st - v modelu rozen st jsou spolu propojeny vechny zkladn rysy a psmena, k excitanm spojm pibyly spoje inhibin (inhibin spoj je nap. mezi sestupnou lini a psmenem P) - zkladn mylenkou je, e psmeno mus bt ureno pomoc rys, kter obsahuje, stejn jako pomoc rys, kter neobsahuje - ob st se skldaj z uzl, spoj mezi uzly (exc. nebo inh.), umouj simultnn neboli paraleln zpracovn informac, co je v protikladu se sekvennm porovnvn jednoho objektu po druhm st s aktivac shora dol - pedchoz teorie nedokzala vysvtlit vliv kontextu pi rozpoznvn (je jednodu identifikovat psmeno v rmci slova, ne kdy stoj izolovan) - k sti je teba piadit rove slov s excitanmi a inhibinmi spoji, kter jdou od slov k psmenm - pi rozpoznvn psmene R ve slov RED jsou aktivovny uzly od rys R k uzlu R, ale tak E a D; tato sten aktivovan psmena aktivuj uzel RED, kter zptn aktivuje sv psmena shora dol

Rozpoznvn trojrozmrnch objekt a zpracovn shora dol rysy trojrozmrnch objekt - jsou sloitj ne linie - mus bt takovho charakteru, aby mohly vytvet tvar jakhokoli rozpoznatelnho objektu - a mus bt takovho druhu, aby mohly bt kontrolovny primitivnjmi rysy (pmky, kivky), protoe primitivn rysy jsou jedin informace, kter m zpotku percepn systm k dispozici podle jedn z teori jsou rysy objekt pedstavovny rznmi druhy vlc, tyto rysy se nazvaj

geony (Biederman)
k rozpoznn vech objekt sta sada 36 geon (kombinovny daj statisce monost) kvdr, vlec, kuel, jehlan, oblouk ... sloit objekty skldajc se z mnoha geon jsou snze rozpoznateln ne jednoduch objekty dleit jsou vztahy mezi takovmi rysy percepn procesy postupujc zdola nahoru jsou zeny pouze vstupnmi informacemi (rozpoznn, e objekt je lampou na zklad goen) procesy postupujc shora dol jsou zeny znalostmi, postoji a oekvnmi dan osoby (rozpoznn, e objekt je lampou tak na zklad toho, e stoj na stolku u postele) siln vliv kontextu kontext me percepci pomhat i ji znesnadovat, podle toho jestli je odpovdajc (nkoho ekme a on v ur. hodinu pijde) nebo neodpovdajc (msto nho pijde nkdo jin) vliv kontextu je siln, kdy se jedn o dvojznan objekty - mohou bt vnmny vce ne jednm zpsobem (asov a prostorov kontext) pi procesu shora dol me bt percepce ovlivnna tak motivac a pnmi (mme hlad a mal mek na stole vnmme jako nejdve raje, o nkom se traduje, e je nemocn - mme tendenci vidt na nm projevy domnl nemoci) hraje dleitou roli pi ten; pi ten nesledujeme dek spojitm pohybem, nae oi se zastavuj - fixuj, pak pesko, zase se zastav......, poet a dlka trvn fixac jsou zvisl na znalosti textu (neobvykl vdeck text - fixujeme kad slovo s vjimkou pomocnch - spojky, pedloky .... - nepouvme procesu shora dol!!!!)

procesy postupujc zdola nahoru

-

procesy postupujc shora dol

-

43

loha pozornosti selektivn pozornost je proces, jeho prostednictvm vybrme podnty pro vnmn

selektivn pozorovn - nejjednodum zpsobem zamen pozornosti je nasmrovn senzorickch receptor na tyto objekty - v ppad zraku to znamen zachytit pedmt zjmu na lutou skvrnu - on pohyby zajiuj, e v oblasti lut skvrny budou vnmny vechny podstatn rysy objektu - percepn systm mus poskldat celistv vjem - obraz z ady snmk - tzv. nemon objekty - u nich jednotliv pohledy nemohou bt sloeny do celku; zdaj se bt normln, kdy se dvme na jejich sti, ale celek z nich neslome (tyto nemon objekty mus mt ur. velikost, kdyby byly tak mal, aby se cel vely na stnici, byly by vnmny jako jednoduch linie na ploe) selektivn naslouchn - oten hlavy ve smru zajmavch zvuk je analogick onm pohybm - nkdy to nen moc platn (koktejlprty), pak mme ist psychologick mechanismy k selektivnmu vnmn toho ,co ns zajm - k tomu pomhaj vodtka - pohyb rt enka, charakteristiky jeho hlasu - nebo bez vodtek sledujeme jeden ze dvou paraleln probhajcch hovor na zklad jeho smyslu - vzkumy bylo zjitno, e si pamatujeme velmi mlo ze sdlen, na kter nebyla zamena pozornost (vme fyzikln charakteristiky hlasu - hlubok, vysok, musk, ensk..) - percepn systm vak tyto podnty, kterm nevnujeme pozornost, nezablokuje zcela, jen je zeslab - dkazem je fakt, e pokud v hovoru zaslechneme sv jmno, registrujeme to, i kdy v tu chvli vnujeme pozornost jinmu hovoru

asn versus pozdn selekce

problm, kdy vznik selekce - je velmi dleit asn selekce - informaci selektivn ignorujeme dve, ne vme, co znamen pozdn selekce - ignorujeme pot, co znme jej vznam v souasnosti jsou znm dkazy pro oba druhy selekce

spojovn rys - pozornost krom funkce odliovn tak spojuje jednotliv rysy objektu dohromady

Percepn konstanty
percepn systm m za kol identifikovat a lokalizovat objekty - co jsou a kde jsou, krom toho vak tak mus zabezpeit, aby vzhled objekt zstal stejn, i kdy se jejich obraz na stnici mn lovk vnm objekty ve form, v jak se reln vyskytuj; ne tak, jak se dostvaj do styku s okem >> vnmme objekty jako relativn konstantn bez ohledu na zmnu hlu, osvtlen a vzdlenosti >> tato schopnost je tzv. percepn konstanta

konstanta jasu
jas je mnostv odraenho svtla od ozenho objektu k.j. je jev, kter zpsobuje, e jas vnmanch objekt se mn velmi mlo i pes dramatickou zmnu osvtlen objektu zvis na tom, zda pozorujeme v pirozench podmnkch, m vztah k intenzit svtel i dalch objekt >> snh vnmme jako bl, i kdy je ve stnu, protoe pod odr vce svtla ne jeho okol

barvov konstanta
plat stejn zsady jako u jasu tendence objektu zstvat stejn barevn, i kdy je ozen svtlem rznch zdroj i tuto konstantu lze vylouit oddlenm vnmanho objektu od pozad

44

ob tyto konstanty jsou zvisl na rznorodm pozad

tvarov konstanta
tvar je vnmn jako stl nap. dvee, kter se otevraj proti nm jsou obdlnk, pak lichobnk a nakonec svisl pruh, ale my je vnmme pod jako tyt dvee

konstanta umstn
umstn nehybnch objekt se nm jev jako stl, i kdy se jejich obrazy na stnici mn (teba vlivem naeho pohybu) pokud pehlme oima objekty, jejich obraz se na stnici hbe, ale vjem pohybu nevznik >> zrakov soustava mus dostvat informace o tom, e se oi pohybuj a s tm potom potat pi interpretaci pohybu objekt na stnici tyto konstanty usnaduj lokalizaci i rozpoznvn - pohybem by objekt mnil sv umstn pokad, kdy pohneme oima, bylo by uren jeho hloubky obtn

konstanta velikosti
velikost objektu zstv relativn stl bez ohledu na vzdlenost pozorovatele a objektu zvislost na vodkch pro vnmn hloubky - Emmert dokzal svmi pokusy, e vnman velikost objektu zvis jednak na velikosti obrazu objektu na stnice a jednak na vnman vzdlenosti objektu - tzv. princip nemnnosti vztahu velikost - vzdlenost iluze - klamn, zkreslen vjem - iluze msce - kdy se nachz blzko horizontu, je vnmn o 50% vt ne kdy je v zenitu - patrn je to tm, e vzdlenost k horizontu je posuzovna jako vt ne vzdlenost k zenitu Amesova mstnost - konstruovan tak, e naruuje principy naeho vnmn; pedpoklad, e mstnost je standardn konstruovan (co nen), blokuje pouit principu nemnnosti vztahu velikost vzdlenost nejvce studovny jsou zrakov konstanty, ale objevuj se i u jinch smysl (slyme stle stejnou melodii, i kdy se jej frekvence zdvojnsob)

Vvoj vnmn
e otzku, zda jsou schopnosti vnmn vrozen nebo nauen - heredita vs. prosted nativist v. Descarta a Kanta je pokldaj za vrozen empirist (Berkeley, Locke) zase szej na zkuenost v souasn dob se pracuje s obma nzory, otzkou vak zstv, do jak mry se ten kter faktor uplatuje e se, jakou rozliovac schopnost maj novorozenci (kter vypovd o vrozench schopnostech); pokud jsou zvata chovna v podmnkch zen stimulace, jak vliv to m pozdji na jejich rozli. schopnost; jak je vliv zench podmnek na percepn motorickou koordinaci

Rozliovn u nemluvat metody studia nemluvat - metoda zrakov preference - tendence dtte dvat se na nkter objekty dle ne na jin - evokovan potencily - na hlavu dtte nad zrakovou oblast jsou umstny elektrody

45

vnmn tvar - abychom mohli vnmat objekty, musm nejprve umt odliit jejich jednotliv sti - zrakov ostrost - citlivost vnmn kontrastu je pbuzn, je to schopnost rozliovat svtl a tmav pruhy - pi studiu zrakov ostrosti se pouv metody preference - dtti jsou prezentovny dva obrazce - jeden s pruhy a jeden neutrln, piem pruhy se m dl vce zuuj; kdy dt pestane preferovat obrazec s pruhy, v tom mst kon jeho zrakov ostrost - zrakov ostrosti srovnateln s dosplm doshne dt ve vku 1-5 let - stejn metoda se uv pi men citlivosti vnmn kontrastu - dt sleduje vzory tmavch a svtlch pruh, piem se mn jejich prostorov frekvence (pibvaj, vzdlenost mezi tmavmi pruhy se zmenuje) novorozenec nen schopen rozliovat detaily jednomsn dt nerozezn vraz tve, ale tmsn ji ano, proto lpe odpovd na sociln podnty i novorozenec u preferuje ur. tvary a barvy ped jinmi; dv pednost tm, kter jsou podobn lidsk tvi

vnmn hloubky - tato schopnost se objevuje ve 3 ms., ale nen pln vyvinut do 6 msc - pouvaj se nlezy zskan v pokusech s binokulrnm rozdlem - zrakov tes - pokusy s nm vedou ke zjitn, jak dt um uvat monokulrnch vodtek k odhadu hloubky - dt, kter se doke plazit (6 ms.), m ji vnmn hloubky docela dobe vyvinut percepn konstanty - vyvjej se mnohem dle ne vnmn tvaru a hloubky - jet osmilet dt nevnm tolik konstant jako dospl Chov v podmnkch zen stimulace neptomnost stimulace - ve starch pokusech byla zvata chovna 16 msc od narozen ve tm; pak dokzala vnmat svtlo, ale ne odliit vzory, navc se ukzalo, e pi nedostatku stimulace odumraj nervov buky v stnici a mozkov ke - pokud je malmu zveti na dlouhou dobu zakryto oko, rozvine se u nich mlo korovch bunk (jednoduch, komplexn a hyperkomplexn) a jsou na toto oko de facto slep; naopak v dosplosti se pi takovm pokusu zrakov schopnosti neztrcej - to vede k domnnce, e pro vvoj zrakovch schopnost existuje v ran etap ivota kritick obdob, piem nedostatek stimulace zde nenapraviteln pokozuje zrakovou soustavu omezen stimulace - koata byla chovna v prosted sestvajcm se jen ze svislch anebo vodorovnch pruh; vsledkem bylo, e oslepla vi pruhm t orientace, se kterou nemla zkuenost - zd se, e nestimulovan korov buky degeneruj kritick obdob pro vvoj zrakovho systmu lovka trv osm let, piem nejvznamnj jsou prvn dva roky tato fakta ukazuj na to, e schopnosti vnmat jsou pevn vrozen a vyaduj urit mnostv stimulace vliv uen je zde vak tak - nae schopnost rozpoznvat znm objekty s pomoc kontextu a oekvn

percepn motorick koordinace - uen m hlavn roli v situaci, kdy je teba koordinovat vjemy s motorickou reakc - na vvoji koordinace se podl proces uen a pohyby jako odpov na stimulaci - zvata, kterm je zamezeno dvat se na sv tlapky, nejsou schopn normln koordinace - pro tu je nutn tak samostatn provdn pohyb

46

VDOM
Jednotliv aspekty vdom
neexistuje jedin celkov vklad vdom dve se ke zkoumn pouvalo introspektivnch metod behaviorist pijmali jen slovn reakce pokusn osoby nhradou za introspekci - tm opomjej tmata jako sny, hypnza, meditace dve byla psychologie definovna jako vda o vdom

vdom
zahrnuje - sledovn sebe sama a svho okol tak, e mylenky, vjemy a vzpomnky jsou pesn reprezentovny ve vdom - ovldn sebe sama a svho okol tak, e jsem schopni zahajovat a ukonovat sv jednn a kognitivn aktivity

sledovn
smyslov soustava zpracovv informace z okol, take jsme si vdomi toho, co se dje v naem okol a v naem tle vdom se selektivn zamuje na ur. podnty a jin ignoruje nejvy prioritu maj udlosti dleit pro peit plnovat, zahajovat a dit sv iny a koordinovat je s udlostmi kolem ne vechny aktivity jsou ale zeny vdom; duevn udlosti zahrnuj jak vdom, tak i nevdom procesy

ovldn
-

pedvdom vzpomnky
vdom se neustle mn tm, e nepetrit vybrme njak podnty, jin ignorujeme (nejsme schopni zamovat pozornost na vechny podnty, pozornost je selekce) vliv vak maj i ty podnty, kter momentln nejsou ve vdom pedvdom vzpomnky jsou takov vzpomnky, kter v dan okamik ve vdom nefiguruj, ale mohou do nho bt vdomm silm vyvolny (leton dovolen..) u zvldnut postupy, kter provdme mimo vdomou kontrolu (znalost zen auta....)

nevdom
obsahuje vytsnn vzpomnky a pn; mohou ovlivovat nai innost podle Freuda jsou pinou du. poruch prv nevdom obsahy vystupuj jako chybn kony, peeknut, ve snech

Rozdlen vdom dleitou fc vdom je zen naich in nkter aktivity po astm opakovn jsou zautomatizovny (zen auta)

disociace
pojem franc. psychiatra Pierra Janeta za ur. podmnek se nkter mylenky a iny oddl od naeho vdom - disociuj - a funguj mimo oblast naeho vdom disociovan mylenky jsou vdom snadno pstupn, jsou soust pedvdom

47

dme auto, zazvon telefon, zen je pesunuto mimo vdomou kontrolu, kter se star o prbh hovoru; pokud nastane nebezpen situace, do vdom se dostv jej zvldnut - opt se vnovat zen auta, telefonovn ustupuje do pozad ...

vceetn osobnost - krajn ppad disociace - existence dvou a vce integrovanch a dobe vyvinutch osobnost u jednoho jedince - kad osobnost m svj vk, jmno, vlastn vzpomnky, typ psma, umleck nadn, znalosti cizch jazyk, postoje a zpsoby chovn, styl chze a dokonce i tlak krve a mozkovou aktivitu - jednotliv osobnosti si vtinou nejsou vdom zitk druhch osobnost - tito lid byli v dtstv trni nebo sexuln zneuvni - prvn disociace se objevuje mezi 4. a 6. rokem jako reakce na traumatickou udlost; dt se s bolestivm podntem vyrovn tak, e vytvo dal osobnost, kter je schopn thu bolesti unst - kdy jedinec objev, e mu vytvoen druh osobnosti pomohlo ulevit od emon bolesti, m tendenci vytvet dal osobnosti, pokud se v budoucnu setk s emonmi problmy (10 i vce) - nchylnj jsou lid se zvenou schopnost autohypnzy

Spnek a sny
spnek - opak bdn, ale maj spolen znaky: - mylen, i kdy ve spnku myslme jinak - vytven vzpomnek - pamatovn si sn - plnovn - nkdo je schopen se v danou hodinu vzbudit spnkov reim - novorozenci rychle stdaj fze spnku a bdn, rytmus spt v noci a bdt ve dne se ustavuje po ase - nemluvn sp 13 - 17 hodin denn, dospl v prmru 8 hodin - cirkadinn rytmus - cyklinost tlesnch funkc; nkter probhaj ve dne, jin maj sv obdob v noci - v podmnkch, kdy jedinec neme kontrolovat as pomoc stdn dne a noci, m tento cyklus tendenci dodrovat periodu 25 hodin - vodtka z prosted (nejdleitj je stdn svtla a tmy) jsou nezbytn pro synchronizaci naich vnitnch hodin s okolnm svtem - desynchronizace nastv nap. pi dlouhm cestovn letadlem do jinho as. psma

hloubka spnku ke sledovn mozkov aktivity v prbhu spnku se pouv EEG, grafick znzornn podv elektroencefalogram stav bdlosti je char. alfa vlnami 8-12 Hz; 3. a 4. stadium delta vlnami 1-2 Hz

pt spnkovch stadi - 4 spnkov stadia + REM (paradoxn) spnek - alfa vlny se dostavuj po zaven o a uvolnn se - 1. spnkov stadium - vlny jsou nepravideln s men amplitudou - 2. spnkov stadium - vskyt spnkovch vetnek (krtk seky vln o frekvenci 12-16 Hz) a K-komplex (osamocen vysok amplituda) - 3. a 4. spnkov stadium - delta vlny 1-2 Hz (u 3. stadia tvo 20-50%, u 4. stadia > 50%), je problm jedince vzbudit - tato 4 stadia se nazvaj non-REM (NREM) spnek - asi po prvn hodin spnku se dostavuje prvn fze REM dospl lovk mv stadia hlubokho spnku v prvn polovin spnku, ve druh se prodluuj REM fze novorozenec je v REM fzi asi polovinu doby, v pti letech je to asi 1/4 a tak zstv do st, kdy je to cca 18%

48

sta lid maj tak krat 3. a 4. stadium, ppadn miz docela; pro st je nespavost pirozen NREM spnek - on pohyby skoro nejsou, zpomalen srden a dechov frekvence, nzk mozkov aktivita - zahlejc mozek, relaxovan tlo REM spnek - on pohyby 40-60 za minutu, srden frekvence jako ve dne a mozkov aktivita vy ne v bdlm stavu - v prbhu REM spnku je lovk tm ochrnut (pracuje jen srdce, brnice, hladk svalstvo a okohybn svaly) - mozek je do znan mry vzhru, tlo vcemn ochrnut vtina sn probh v REM spnku, jsou bizarn, zrakov iv a nelogick v NREM fzi udv sny pouze 25% osob a tyto sny se vce podobaj normlnmu mylen sen si pamatujeme pouze tehdy, kdy se v jeho prbhu probudme je ur. pedpoklad, e spnek zajiuje dv oddlen funkce - obnovu fyzickch sil a duevnch sil k obnov duevnch sil dochz pravdpodobn v hlubokch fzch spnku, psychick sly se obnovuj bhem REM spnku

Poruchy spnku
asi 90% dosplch osob sp 6-9 hodin, vtina z nich sp 8-9 hodin spnek dlouh pouze 6-7 hodin mv za nsledek zeteln znmky ospalosti bhem dne spnek dlouh 8-9 hodin se zd bt nezbytn k tomu, aby se lovk bhem dne nectil ospal porucha spnku je ptomna, kdykoli zpsobuje neschopnost dobe spt naruen vkonnosti bhem dne nebo nadmrnou ospalost

insomnie
nespavost, nespokojenost s mnostvm nebo kvalitou spnku sudek na insomnii je skoro vdy subjektivn a lid maj tendenci nedostatek svho spnku peceovat

narkolepsie
vzcn, zvan porucha postien osoba me usnout v prbhu vykonvn njak innosti - pi psan dopisu, zen auta, pednce (tk se pednejcho) nezadriteln, opakovan zchvaty dmoty, trvaj cca 15-30 minut, mohou se nkolikrt denn opakovat tk narkolepsie postihuje cca 0.1% lid, m patrn genetick pvod v podstat je to REM epizoda v denn dob, jedinec nhle ochrne a teba spadne, nev o tom

spnkov apnoe
tak vzcn a vn porucha jedinec v prbhu spnku pestane dchat; bu mozek nevysl potebn povely nebo jsou svaly kolem hrdla pli relaxovan a uzavou prchod nedostatek kyslku vede k vyluovn hormon pro nouzov situace, kter dotynho probud a nsledn zane dchat vtina lid m v noci nkolik apnoickch fz, vn postien jedinci jich maj i nkolik set, co znamen stejn poet probuzen, ta jsou tak krtk, e si je zpravidla nepamatuj tito lid sp mnoho hodin, ale jsou druh den velmi ospal, e nejsou schopni normln innosti ast u starch lid lky na span prodluuj apnoick fze, protoe znesnaduj probuzen, me to konit fatln pravdpodobnou pinou toho, e lid umraj ve spnku, je neschopnost probudit se

spnkov deprivace - mnoho studi prokzalo, e jedinm prokazatelnm nsledek spnkov deprivace je ospalost, touha spt a sklon snze usnout - pokusn osoby (nesp 4-5 dn) vykazuj pouze pechodnou nepozornost nebo drobn poruchy vnmn; intelektuln innosti jako odpovdi na jednoduch testov otzky jsou nenarueny

49

vdci zkoumali, kdy nem spnkov deprivace vnj nsledky, jestli je nem deprivace sn pokusn osoby budili vdy na potku REM fze; po pti nocch vznikl tzv. rebound fenomn - v nsledujc noci se objevilo vce REM spnku

Sny
snn je stav zmnnho vdom, kdy se obrazy uchovan v pamti a fantazie doasn ms s udlostmi vnj reality kad bhem REM spnku sn, ne kad si je schopen sv sny vybavit pijman hypotza vbavnosti sn pedpokld, e pokud po probuzen nenastane krtk obdob bez vyruovn, k zapamatovn snu nedojde dlka snu - udlosti ve snu patrn trvaj tak dlouho, jako v bnm ivot, protoe doba nutn k pehrn snu je asi stejn dlouh jako REM spnek iv sny postrdaj bizarn a nelogick charakter vtiny sn; lid pak maj dojem, e jsou pi normlnm vdom a to, e se jedn o sen, zjist a po probuzen do urit mry je mon ovlivnit obsah sn ve studii skryt pedspnkov sugesce dostali lid ped spnkem erven brle a akoli nebyli upozornni na cl experimentu, mnoz uvdli, e jejich sny byly zbarven do ervena pi zjevn pedspnkov sugesci uvdla vtina osob sny, kter byly ovlivnn tm, na co myslely ped spanm jinou metodou ovlivovn sn je posthypnotick sugesce, kdy je vysoce hypnabilnm osobm sugerovn detailn prbh snu

nmsnost
dochz k n bhem NREM spnku, obvykle v prvn tetin noci i kdy m osoba oteven oi, nevnmaj jedna a dv epizody nmsnosti jsou bn u 15% dt, po 15 letech vak miz

obsah sn - prvn srozumiteln vklad pinesl Freud r. 1900 ve sv knize Vklad sn - sny jsou duevnmi vtvory, kterm je mono porozumt - pestrojen pokusy o splnn pn, tato pn a mylenky se mohou objevit v symbolick rovin jako latentn obsah snu - manifestn obsah snu - osoby a udlosti, kter tvo jeho obsah - sen de facto vyjaduje pn nebo potebu, kter je pli bolestiv nebo vyvolvajc pocit viny na to, aby byla vdom uznna - stle vce je uznvna kognitivn strnka snu - jeho loha pi een problm a pemlen

KD - teorie spnku se sny Evansova teorie z r. 1984 - vychz z kognitivnho pstupu Spnek je obdobm, kdy mozek peruuje spojen s okolnm svtem a td a reorganizuje obrovsk mnostv informac, kter pijal bhem dne. V prbhu REM spnku se mozek na krtk chvle zapoj a tak mme monost vidt ur. st proces, kter v tu chvli probhaj. Mozek se sna interpretovat tyto udlosti podobn jako interpretuje bn jevy, m vznikaj sny majc charakter pseudoudlost. Sny jsou tedy jen malou st mnostv informac, kter jsou bhem REM spnku tdny a probrny. neurobiologick teorie Cricka a Mitchinsona z r. 1983-86 Mozkov kra je tvoena bohat propojenmi neuronlnmi stmi, jejich kad buka m schopnost excitovat buky sousedn. Tyto st selhvaj, kdy jsou zahlceny informacemi, pli mnoho vzpomnek v jedn sti me zpsobovat bu vznik bizarnch asociac na podnt (fantazie), nebo vznik stejn reakce na jakkoli podnt (obsese), nebo je asociace sputna bez ptomnosti podntu. Aby se mozek s tmto nadbytkem informac vypodal, potebuje mechanismy, ktermi s

50

vyist a tmto mechanismem je REM spnek. Halucinogenn charakter sn vznik nepravidelnmi nervovmi vzruchy, kter jsou nezbytn pro kadodenn vyitn st. Mozek je v prbhu REM spnku velmi aktivn, podle CM vymazv chybn spojen z pamti, abychom byli druh den schopni pijmat nov informace. Tyto dv teorie se li tm, e podle Evanse mozek reorganizuje pam pomoc aktualizace, zatmco podle CM jsou neuiten informace z pamti odstraovny. Ob teorie se shoduj v tom, e REM spnek m dleitou lohu v uchovvn vzpomnek a pprav mozku na pliv novch informac druh den. Ani jedna teorie nevid ve snech utajen smysl, co je typick pro psychoanalzu. Winson (1990) dlal pokusy se zvaty zaloen na theta rytmu - podle EEG m frekvenci 6 Hz, vznik v neuronech mozkovho kmene a lze vysledovat v hippokampu. U bdcho zvete je theta vlnn ptomno pouze pi aktivitch dleitch pro peit (kdy se pl za koist...). Theta rytmus je ptomen jen v obdob REM spnku. Winson prokzal, e pouze ty neurony, kter byly aktivn v prbhu bdn, byly znovu aktivn v probhu REM spnku.Theta rytmus mon skuten slou k vbru dleitch vstupnch informac pro dal zpracovn v prbhu REM spnku. Bhem snn tedy dochz k propojovn novch informac se starmi vzpomnkami, m lze vysvtlit, pro se ve snech asto objevuje smsice aktulnch udlost se zitky z dtstv.

Psychoaktivn ltky
ltky, kter maj vliv na chovn, vdom a nladu poulin drogy, stimulancia, trankvilizry, alkohol, tabk, kva v USA prudk nrst uvn drog v 60. - 70. letech, od 80. let neustl pokles na vechny ltky vznik zvislost tlesn zvislost - nvyk - je charakterizovna vznikem tolerance (pi opakovanm uvn mus jedinec pro dosaen stejnho inku brt stle vy dvky) a abstinennmi pznaky (pokud je uvn drogy perueno, vznikaj nepjemn tlesn a psychick pznaky) psychick zvislost - poteba, kter se vyvj procesem uen; lid navykl brt drogu jako prostedek proti zkosti se na n mohou stt zvislmi, i kdy se tlesn zvislost nevyvine (nap. kuci marihuany - tlesn zvislost nevznik, abst. pznaky jsou minimln a pesto lovk zvykl kouit marihuanu nedoke v ztovch situacch drogu opustit) u alkoholu se vyvj nejdve psychick zvislost, kter pozdji pechz v tlesnou centrln tlumiv ltky - alkohol, barbiturty (fenobarbital), trankvilizry (diazepam, oxazepam, lexaurin) opity - opium a jeho derivty (kodein, heroin, morfin), methadon stimulancia - amfetaminy (fenmetrazin, aponeuron, sydnocarb), kokain, nikotin, kofein halucinogeny - LSD, mezkalin, psylocybin, PCP konop - marihuana, hai

Centrln tlumiv ltky tlumiv inek na CNS trankvilizry, barbiurty a etylalkohol

alkohol
akoliv se zd, e mal mnostv alkoholu zvyuje energii, jeho inek je tlumiv, nikoli stimulujc poten stimulujc vliv alkoholu vznik patrn tm, e inhibin synapse v mozku jsou tlumeny dve ne synapse excitan koncentrace alkoholu v krvi: 0,3 promile = 30 mg alkoholu na 100 ml krve - 0,3 - 0,5 promile - relaxace, uvolnn zbran, lid jsou drunj, narst sebedvra - 1 promile - senzorick a motorick funkce zeteln narueny, patn koordinace pohyb, nkte lid jsou agresivn, jin ztichnou nebo jsou mrzut - nad 4 promile - me nastat smrt

51

- prvn definice intoxikace udv v USA hodnotu 1 promile pro vztah mezi hladinou alkoholu v krvi a mnostvm vypitho alkoholu je dleit pohlav jedince, jeho hmotnost, rychlost konzumace, vk, metabolismus, zkuenosti s pitm .... dlouhodob konzumace me mt za nsledek vysok tlak, cvn mozkov phody, gastroduodenln vedy, rakovinu stn dutiny, hrdla a aludku, cirhzu jater, deprese ... pit v prbhu thotenstv me vst ke vzniku fetlnho alkoholickho syndromu - dt je duevn zaostal, m deformovanou tv a stn dutinu

alkoholismus - charakterizovn neschopnost abstinovat (pestt den bez pit), ztrtou kontroly (neschopnost pestat po jedn dvou sklenikch) - lid nejvce pij ve vku 16 - 25 let, pak se spoteba sniuje - prmrn alkoholik po tictm roce ivota spotebu alkoholu nesn, vyhled pomoc krtce po tyictce, tedy po deseti letech problm a zeme o 15 let dve ne je prmr - znan ance je u lid s psychickou zvislost, kte se nauili pt alkohol ke zvldn zkosti - u chronickch alkoholik se objevuje delirium tremens - abstinenn syndrom doprovzen halucinacemi a keemi - vtina alkoholik std obdob abstinence nebo lehkho pit a periodami vnho abusu - nejuitenjm kritriem alkoholismu je to, zda alkohol dotynmu zpsobuje problmy se zdravm, v prci nebo v rodinnch vztazch Opity = narkotika; kodein, heroin, morfin, methadon svm inkem na CNS sniuj citlivost k vnmn tlesnch podnt a schopnost na n reagovat v medicn se pouvaj pi odstraovn bolesti opium je suen va z makovic

heroin
uv se aplikac pod ki, nitroiln, lze kouit, upat vyvol pocit pohody, osoby dovedou reagovat na testy inteligence, nejsou agresivn tlesn zvislost se tvo velmi brzy = rychl vznik tolerance smrt z pedvkovn je zpsobena uduenm nsledkem utlumen dechovho centra v mozku nebezpe AIDS, hepatitidy a jinch infekc

opitov receptory - tvar opitovch molekul je velmi podobn endorfinm, kter se v na opitov receptory, m vyvolvaj pocit pohody - morfin a heroin odstrauj bolest tm, e se v na neobsazen receptory; pi opakovanm uvn kles produkce endorfin a lovk pak potebuje vce drogy - lky pouvan pro terapii zvislosti na opitech se dl na dv skupiny - agonist a

antagonist
agonist se v na opitov receptory, vyvolvaj pjemn pocity za menho pokozen organismu ne opity antagonist se tak v na opitov receptory, ale tm zpsobem, e je blokuj, take opity se na n nemohou vzat; pjemn pocity nevznikaj methadon je opitov agonista, pouv se k lb zvislosti na heroinu; je tak nvykov, ale nezpsobuje takov pokozen jako heroin naxolon je opitov antagonista, blokuje inek heroinu, protoe se na receptory ve snz; pi lb zvislosti nen inn, ale doke sniovat touhu po alkoholu (alkohol zpsobuje uvolnn endorfin, ale ty se nemaj na co navzat, take sniuj pjemn pocity vyvolan poitm alkoholu a tm i touhu po nm)

52

Stimulancia

amfetaminy
fenmetrazin, aponeuron, sydnocarb zvyuj aktivaci (snen pocit navy a nudy) obsaeny v lcch na redukci hmotnosti nzk dvky uvan k pekonn navy (zen auta v noci) jsou bezpen, ale po pominut stimulujcho inku nastv kompenzan tlum, jedinec se ct ochabl, unaven a podrdn, co me vst k uit dal dvky tolerance vznik rychle vedlej inky - pomatenost, buen srdce, vysok tlak vysoce zvisl jedinci mohou mt pznaky podobn schizofrenii - paranoidn bludy (pocity pronsledovn) a zrakov nebo sluchov halucinace

kokain
ze suench list koky zvyuje energii, sebedvru, pocit vtipnosti a pohotovosti podle pvodnho receptu psada Coca-Coly me se inhalovat, vstikovat do ly nebo kouit - tzv. crack zkoumal Freud, dokonce i uritou dobu doporuoval k uvn, ale brzy zjistil, e je vysoce nvykov blokuje zptn vstebvn transmiter dopaminu, serotoninu a noradrenalinu > tm jsou normln inky tchto transmiter zesleny > asem vak vznik nedostatek, protoe nemohou bt znovu pouity a organismus je nesta produkovat > chyb transmitery a euforii std zkost a deprese vyvolv halucinace, bludy a pocity, e se pod k pohybuje hmyz - vyvolv spontnn reakce senzorickch neuron i jednorzov poit v thotenstv me mt trval nsledky; plod mn jeho st na jet innj norcocain, kter je v plodov vod a dt je dlouho vystaveno jeho inkm v poslednch letech figuruje na druhm mst mezi neleglnmi drogami za marihuanou Halucinogeny = psychedelika hlavnm inkem je zmna vnmn, obvykl podnty jsou vnmny jinm zpsobem, jedinec m problmy odliit sebe od svho okol nkter jsou z rostlin - mezkalin z kaktus, psylocybin z hub, nkter jsou syntetizovny - LSD, PCP

LSD
diethylamid kyseliny lysergov "kyselina" bezbarv ltka bez chuti a zpachu v tekut form nebo jako prek halucinace ji pi nzkch dvkch iv halucinace barev a zvuk, mystick a kvazinboensk zitky, "bad trip" - nepjemn reakce, flashback - i nkolik msc po poit, podobn zitky jako pod drogou, akoliv je LSD zcela vylouen z tla 24 hodin po poit nejhorm inkem je ztrta orientace v realit, obasn stavy paniky se sebevraednmi pokusy

PCP - phencyklidin
andlsk prach, Sherman, superkyselina vyvolv halucinace nebo pocit odtpen jedince od jeho okol pvodn syntetizovn v r. 1956 jako anestetikum, po objeven nedoucch efekt v podob stav jako pi schizofrenii legln vroba ustala klasifikovn jako disociativn anestetikum snadn vroba i v domcch podmnkch, vtina ltek prodvanch jako THC je ve skutenosti PCP v tekut podob, prek, asto se kou nebo up zpsobuje necitlivost vi bolesti, dezorientaci, lovk vnm intenzivnji senzorick podnty

53

Konop

marihuana
nejastji uvan forma suen listy a kvty konop; hai je ze ztuen pryskyice aktivn slokou je THC - tetrahydrokanabinol vyvolv v nzkch dvkch rozjaenou nladu, vy dvky vyvolvaj stavy podobn tm po haucinogenech naruuje motorickou koordinaci, citlivost k podntm naruuje funkci pamti, poruchy krtkodob pamti a poruchy procesu uen obsah THC v krvi se rychle sniuje, po dvou hodinch ji nen zjistiteln, protoe se ukld do tukovch tkn a orgn, ale naruuje vkonnost po dobu 24 hodin (1 cigareta)

Kritick diskuse - drogov zvislost Vechny drogy s monou vjimkou marihuany maj vrazn inky na CNS a jedinec se na nich stv rychle tlesn i psychicky zvislm. Stadia uvn dog podle studie v NY jsou: pivo a vno > destilty > marihuana > tvrd drogy. Neplat to absolutn, ale mlo uivatel tvrdch drog nezanalo na marihuan. Mnoho studi se zabvalo osobnostnmi charakteristikami zvislch jedinc. Nsledujc faktory mohou indikovat pravdpodobnost, e se dt stane zvislm na njak droze: rodina a rodie - mal zjem rodi o dt, tvrd tlesn tresty, liberln postoj samotnch rodi k drogm vliv vrstevnk - korelace mezi drogami, kter jedinec uv a mezi tmi, kter uvaj jeho ptel, je vysok - bu ho povzbuzuj jeho drogujc ptel, nebo si on sm vybere skupinu, kter uv stejnou drogu jako on osobnostn faktory - nzk sociln konformita, emon problmy, pocity odcizen a vzdoru

Meditace
zmnnho stavu vdom se dosahuje provdnm ur. ritul a cvien, zahrnuj zen dechu, ohranien pozornosti, vylouen vnjch podnt, utven pedstav vsledkem je ur. forma mystickho stavu, jedinec je extrmn relaxovn a ct se bt oddlen od okolnho svta

tradin formy meditace - d se prax jgy (mylenkov systm zaloen na buddhistickm nboenstv) nebo zenem (odvozen z nskho a japonskho buddhismu) - spolen techniky jsou: - otevrac meditace - jedinec ist svoji mysl pro pijmn novch zitk - koncentrativn meditace - obrcen pozornosti k njakmu objektu, slovu nebo mylence; po nkolika sezench jedinci popisuj ur. zmny ve vnmn danch objekt - cvien k dosaen stavu bez mylenek a pocit sama sebe (stav samadhi) trv nkolik let, popsno v tibetskm buddhistickm spisu Matramundra

relaxan meditace - zkomercializovan forma meditace se nazv transcendentln meditace - TM - uitel ur jedinci specifick zvuk - mantru - Benson

54

inky meditace - technika k vyvoln relaxace a snen fyziologick aktivace - zpomaluje se srden frekvence, stabilizuje se krevn obh a sniuje se koncentrace kyseliny mln v krvi - zvldn zkosti, zvyovn sebevdom - hodn uvan sportovci

Hypnza
pedmtem zkoumn, skrv mnoho nejasnost sociln interakce, kdy osoba - subjekt reaguje na sugesce nabzen hypnotizrem; vsledkem jsou zitky, kter zahrnuj zmny vnmn, pamti a volnho jednn v hypnze pedv spolupracujc subjekt st kontroly nad svm chovn hypnotizrovi a pijm ur. zkreslen reality dosahuje se relaxac, ale i jinmi technikami, mon t autosugesce pro hypnotick stav jsou charakteristick nsledujc stadia - ztrta plnovitosti - subjekt nem chu zahajovat njakou aktivitu, ek, co mu navrhne hypnotizr - selektivnj pozornost - fantazijn proitky - subjekt me zavat udlosti v jinm prostoru a ase - omezen testovn reality a pijmno zkreslen - subjekt nekriticky pijm halucinan proitky - rst sugestibility - posthypnotick amnzie - pokud je subjekt k tomu vyzvn, zapomene vem co se bhem sugesce odehrlo; pokud pozdji obdr pedem dohodnut signl, vzpomnky se obnov asi 5-10 % populace neme bt zhypnotizovno; pokud je vak jedinec hypnotizovn v jednom sezen, bude pravdpodobn moci bt hypnotizovn i pt korelace vysok sugestibility a sociln poddajnosti nen signifikantn Hypnotick sugesce zen pohyb - mnoho hypnotickch subjekt reaguje na pm sugesce nechtnmi pohyby - nap. je mu sugerovno, e se jeho ruce budou pibliovat k sob a subjekt ct, e jsou ovldny silou, kterou on nevyvolv - mn obvyklou reakc je vsugerovan nehybnost nkter sti tla - subjekty po probuzen z hypnzy mohou reagovat na pedem dohodnut signl hypnotizra tzv. posthypnotick reakce - dohodnutm signlem bylo, e si hypnotizr sund brle, nae jde subjekt otevt okno a sna se potom toto sv jednn racionln vysvtlit

indukce hypnzy
-

posthypnotick amnzie
jev, kdy udlosti, kter nastaly v prbhu hypnzy, jsou zapomenuty a subjekt si na n rozpomene jen na signl hypnotizra ne kad subjekt ovem zapomene vechno; subjekty s vt vbavnost jsou ty, kter na hypnzu reaguj prmrn nebo slab; tzv. hypnotit virtuosov si nepamatuj nic patrn hypnza doasn ru schopnost vyhledat dan daj v pamti, ale nem vliv na uchovn takov vzpomnky

vkov regrese
nkte jedinci jsou schopni v reakci na hypnotickou sugesci prot znovu minul udlosti, jsou nap. schopni mluvit cizm jazykem, kter ji zapomnli

pozitivn a negativn halucinace - pi pozitivn halucinaci subjekt vid objekt nebo sly hlas, kter ve skutenosti nen ptomen

55

pi negativn halucinaci subjekt nevnm nco, co by normln bylo vnmno; inn nap. ke zvldn bolesti mnoho halucinac m ob sloky halucinace mohou nastat tak jako nsledek posthypnotick sugesce Kritick diskuse - "Skryt pozorovatel" v hypnze

Jednou z teori hypnzy je neodisociativn teorie (Hilgard), kter pedpokldal, e u zhypnotizovanch objekt existuje st mysli, kter nen vdom a pozoruje vechny zitky subjektu. Hilgarg provdl demonstraci se slepm subjektem, indukoval mu hluchotu s tm, e znovu bude slyet, a mu polo ruku na rameno. Tm byl subjekt zcela izolovn od okolnho dn, ale Hilgarda zajmalo, zda je skuten oddlen od okol do takov mry, jak se zd. Hilgard se subjektu zeptal, zda v nm existuje njak st, kter by mohla slyet pes to, e je subjekt v dsledku hypnzy hluch, a pokud ano, a zvedne ukazovek. Co se tak stalo. Hilgard pot poloil subjektu ruku na rameno, aby mohl opt slyet a ptal se ho, co si pamatuje. Subjekt sdlil, e se pamatuje, e se rozhostilo ticho, on se zaal nudit a pemlel o njakm statistickm problmu, a pak ctil, e se jeho ukazovek zan zdvhat a chtl vdt pro. Hilgard tuto st vdom, kter slyela, co se dlo, nazval metaforicky skrytm pozorovatelem. Jeho ptomnost byla pozdji mnohokrt ovena v experimentech. Osoby bez skrytho pozorovatele jsou otevenj vi sugescm vkov regrese, zatmco jedinci s pozorovatel vid bhem vkov regrese souasn sebe jako dosplho a jako dt. Rozdlen na aktivnho astnka a pozorovatele je spontnn a nen sugerovno hypnotizrem.

Ps-fenomny
otzky, zda jsme schopni pijmat informace zpsobem, kter nevyvolv stimulaci znmch smyslovch orgn a zda meme ovlivovat fyzikln jevy ist duevnmi prostedky jsou podstatou parapsychologie 1. mimosmyslov vnmn - reakce na vnj podnty bez stimulace znmch smysl. org. - telepatie - penos mylenek mezi osobami bez vyuit nkterho znmho komunikanho kanlu - jasnozivost - vnmn objekt nebo udlost, kter neposkytuj podnty znmm smysl. org. - vtn - vnmn budoucch udlost, kter nemohou bt pedpovdn pomoc jakkoli dedukce 2. psychokineze - duevn vliv na fyzick udlosti (pomoc vle padne na kostce konkrtn slo, pohybovn pedmty pomoc vle....)

experimentln doklady - mnoho parapsycholog se pokld za vdce, mnoho psycholog tyto jevy a priori odmt; sprvnou otzkou je, zda existujc empirick dkazy jsou vdecky pijateln

ganzfeldov postup
zkoum telepatickou komunikaci mezi dvma subjekty - vyslajcm a pijmajcm osoba na pjmu je v akusticky izolovan mstnosti, m na och plky pingpongovch mk a sluchtka, do kterch je poutn slab um; toto homogenn prosted se nazv ganzfeld (cel pole) vyslajc osoba je tak v akusticky izolovan mstnosti, nhodn jsou vybrny njak podnty vys. osoba se sousted na cl, pijmajc osoba se ho pokou popsat probhajcmi pedstavami a volnmi asociacemi pot jsou osob na pjmu ukzny tyi podnty, z nich jeden je clem, a jejm kolem je zhodnotit, do jak mry se shoduj s pedstavami a asociacemi bhem sezen analza 28 studi (835 ganzfeldovch sezen) ukzala, e pijmajc subjekt je schopen vybrat sprvn cl v 38% ppad > pokud by to byla nhoda, bylo by to 25%; statisticky je tento vsledek vysoce signifikantn a pravdpodobnost nhodnho vzniku je 1:1mld.

debata nad doklady

56

Ray Hyman (kritik paraps.) vs. Charles Honorton (parapsycholog) shodli se na zkladnch vsledcch, ale ne na jejich interpretaci

problm opakovatelnosti - pro psychology je mtkem spnosti studie hladina statistick signifikace; jako alternativa se nabz tzv. meta-analza - statistick technika, kter pokld souhrn mnoha studi ur. jevu za jedin velk pokus a kadou studii za jednotliv pozorovn > potom jakkoli studie, i kdy nepedkld signifikantn vsledky, pispv k celkov sle a spolehlivosti jevu a nen vyazena jako nezpsobil k opakovn ve vd je jev pokldn za prokzan, kdy je opakovan pozorovn rznmi vdci, jenome mnoho pokus potvrdilo, e nelze chtt, aby byl kad efekt kdykoli opakovateln jakmkoli experimenttorem (nap. pokusy se vztahem aspirinu a infarktu ukzaly signifikantn vsledky ve studii s 22 tis. subjekty, kdyby ale byl tento pokus opakovn pouze s 3 tis. subjekty, experiment by selhal) problm opakovatelnosti je sloitj a jako inn nstroj se ukzala meta-analza

nedostaten kontrola - kritika parapsychologie, e experimenty jsou nedostaten kontrolovny, chybn postupy mou subjektu umonit zskat informace, problm tzv. senzorickho prosakovn - dle tak nedostatky nhodnho vbru subjekt - obecnm protiparapsychlogickm argumentem je, e vsledky jejich pokus jsou pesvdiv jen do doby, ne se zavedou psnji kontrolovan podmnky a zavedou se zajiovac opaten - pokud se ve studii objev nesprvn pokus, nelze argumentovat, e pispl k dobrmu vsledku studie, ale je teba povst experiment znovu za regulrnch podmnek; pokud potom spolu koreluj neregulrn podmnky a lep vsledky vce ne ve sprvn organizovan studii, pak lze prohlsit, e tyto podmnky vsledek experimentu zkreslily

tzv. problm zsuvky

20 vdc se rozhodne provst ganzfeldovou studii, jeden bude spn a bude prezentovat sv vsledky, 19 vdc neuspje a odlo tento problm do zsuvky a budou se zabvat nm jinm; soubor znmch studi bude pak posunut pozitivnji a jakkoli meta-analza bude zkreslen zvan problm, protoe je nemon zjistit, kolik studi se povaluje kdesi v zsuvkch lze najt urit een - pokud znme souhrnnou statistickou signifikanci znmch daj, lze spotat, kolik by muselo bt studi s nulovmi vsledky, aby tuto signifikanci zruily - nap. v ppad souboru ganzfeldovch studi by muselo existovat 400 nepublikovanch studi s nulovmi vsledky (pedstavuje 12000 sezen) > existuje tedy obecn souhlas s tm, e signifikance ganzfeldovch pokus neme bt vysvtlena efektem zsuvky

anekdotick doklady - problmu zsuvky typicky nastv, kdy kdokoli pedpov njakou nepravdpodobnou udlost, a ona se opravdu stane, lovk m nap. vnuknut, e vyhraje v loterii a pak skuten vyhraje, jenome u zapomnl na stovky podobnch vnuknut, kter se dve nenaplnila - nejplnj zsuvky pat tzv. vtcm, kte vytvej ron pedpovdi - jedin trefa sta na to, aby pemazala vechny zbvajc pomlen odhady

skepse ohledn ps pro nejsou ps-fenomny soust oficiln vdy, kdy existuje tolik pesvdivch dkaz?

mimodn tvrzen - podle vtiny vdc potebuje mimodn tvrzen mimodn dkazy - cokoli nen ve shod s nam chpnm svta, mme tendenci zavrhnout a pesvd ns jen silnj dkaz, ne jak je teba ve vcech nm snadno pochopitelnch - parapsychologie naruuje nae chpn reality, take poadujeme vt prkaznost takovch tvrzen, protoe v ppad, e je to pravda, vyaduje to od ns zrevidovat n model svta, co je nesnadn

57

skepse psycholog - psychologov jsou v zleitostech kolem ps mnohem skeptitj ne prmrn obyvatelstvo - je to zpsobeno: 1. v ppad potvrzen existence tchto jev je to prv svt psycholog, kter by si vydal nejvt revizi 2. maj nejvc informac o dvjch mimodnch tvrzenm, o kterch se ukzalo, e jsou klamn 3. vd, e populrn zprvy bvaj zveliovny 4. psychologick vzkumy zpsobily, e psychologov jsou citlivj vi zkreslen a nedokonalosti lidskch schopnost

58

UEN

proces uen se neastn pouze zskvn dovednost a akademickch vdomost, ale podl se tak na socilnm a emocionln vvoji a na vvoji osobnosti je to relativn trval zmna chovn, kter vyplv z ncviku nepat sem zmny chovn vychzejc spe ne z uen z procesu zrn, nebo takov, kter jsou doasn - nava, stavy po poit drog

habituace
nejjednodu druh uen, znamen nauit se ignorovat podnt, kter se stal znmm a nem vn nsledky (tikot hodin, bhajc pes) organismus se u, e po jednom podntu nsleduje druh jedinec se u, e jeho reakce bude mt ur. nsledky zahrnuje tvorbu asociac a navc pouvn ur. strategi pi een problm a tvorbu mentlnch map

klasick podmiovn
-

operantn podmiovn komplexn uen

pstupy ke zkoumn uen nejvce se studiu uen vnovali behaviorist - zkoumali, jak se organismus u asociacm mezi podnty, nebo mezi podntem a reakc, piem se zamovali na vnj podnty a reakce, vnitn piny ponechali kognitivistm - pedpokldali, e jednoduch asociace klas. nebo operantnho typu jsou stavebnmi kameny uen - zkladn zkony uen plat pro kadho (krysa nebo lovk) a pro uen se emukoli (bhn bluditm, potn) kognitivist zkoumali, jak rozumme podmiovn, co vme o vztazch podnt a reakc (plat pro lovka i zvata) - studovali tak komplexn uen, kde vedle asociac je teba brt v vahu i strategie een problmu, pravidla ... zastnci biologickho pstupu se zabvali pedpokladem, e u rznch ivoinch druh se uplatuj rzn mechanismy uen souasn studium uen integruje vechny tyto pstupy

Klasick podmiovn
studium klasickho podmiovn zaalo na po. 20. stolet, kdy se jm zaal zabvat fyziolog

Ivan Pavlov
v t dob byl ji nositelem Nobelovy ceny za vzkum trvcch proces, pi nm si poviml, e psi zanaj slinit ji pi pouhm pohledu na misku se rdlem; zaal se tedy zabvat tm, zda by lo psa nauit, aby spojoval potravu s jinmi podnty, nap. se svtlem nebo zvukem

Pavlovovy experimenty 1. 2. 3. pes (na slinn lze m ndobku, aby bylo mono zjistit mnostv slin) je piveden ped ndobu experimenttor rozsvt svtlo do misky je vydno maso a svtlo zhasne, pes slin v tomto ppad je slinn nepodmnnou reakc NR, na kter se proces uen nepodl maso je nepodmnnm podntem NP pokus se mnohokrt opakuje, aby bylo mono zjistit, jestli si pes spojil svtlo s jdlem, rozsvt experimenttor svtlo, ale jdlo psu ned > pokud pes slin, spojil si tyto udlosti - pak je toto slinn podmnnou reakc PR a svtlo je podmnnm podntem PP - pes byl nauen - napodmiovn - spojit si jdlo se svtlem a reagovat na n

59

obmny pokusu - kad uveden pru PP a NP se nazv pokus - pokusy, ve kterch se zvata u spojen mezi dvma podnty, jsou fz vytven podmnn reakce - v prbhu tto fze opakovan prezentace PP (svtlo) a NP (maso) posiluje spojen tchto podnt - pokud spojen nen posilovno - NP je vynechvn - dochz k vyhasnn - sniovn reakce klasick podmiovn je v podstat uen se schopnosti pedvdat (predikovat), co se stane potom; je-li predikce spn, zve se u pedvdat tmto zpsobem, je-li predikce zastaral nen posilovna - zve pestane takto predikovat - vyhasnn

podmiovn u rznch ivoinch druh - klasick podmiovn se me objevit i u jednoduchch organism jako jsou ervi - ti si um spojit svtlo a nsledn elektrick ok, take po ase se stahuj ped pouhm svtlem, po nm nsleduje el. ok - i mnoho lidskch reakc me bt napodmiovno - lid len chemoterapeutiky trp asto nevolnostmi, po ase se jim me dlat zle u pi vstupu do ordinace, kde maj dostat dal dvku > spojen chemoterapie (NP) a pohledu na ordinaci (PP) Dal jevy a jejich pouit podmiovn druhho du - nepodmnn podnty nemus bt jen biologicky vznamn - charakter NP me zskat jakkoli podnt, pokud je spojovn s NP, kter je biologicky vznamn - nap. pes je napodmiovn, e svtlo m charakter NP a vyvolv PR; pak je opakovan vystavovn situaci, e nejprve zazn tn, pak se rozsvt svtlo a po nm nsleduje potrava > zaznn tnu bude vyvolvat podmnnou reakci, akoli po nm nensleduje jdlo - >> princip podmiovn druhho du generalizace a rozliovn - pokud je podmnn reakce spojena s ur. podntem, budou tut reakci vyvolvat i podobn podnty; m jsou podnty podobnj, tm silnj reakci vyvolaj > generalizace - (pozn. u lid se emon reakce m pomoc kon galvanick reakce, co je elektrick zmna aktivity ke) - generalizace je reakce na podobnost, rozliovn je reakce na rznost - podmnn rozliovn vznik prostednictvm selektivnho posilovn a vyhasnn - tzv. posilovn rozdl - kadodenn procesy velk pes kousne dt, to se zane bt vech ps (generalizace), pozdji se pestane bt malch ps (rozliovn) napodmiovan strach - pklad s krysou - mnoho lidskch strach me bt zejmna v ranm dtstv zskno tmto zpsobem - dkazem pro to, e byly zskny klasickm podmiovnm, je fakt, e mohou bt odstranny pomoc terapeutickch technik zaloench na principech klas. podm. (nap. lovk trpc iracionlnm strachem z koek je len tak, e je dvn do kontaktu s kokami) podmiovn a tolerance vi droze - v dosud uvedench pkladech se PR podobala NR (pes slin po rozsvcen svtla - PR - i pi podn potravy -NR) - jsou ale situace, kdy PR je opan ne NP - nap. uvn drog - nap. jedinec si aplikuje morfin - pak pohled na stkaku je spojovn s aplikac morfinu, stkaka je PP a morfin NP, dochz ke klasickmu podmiovn >> reakc na NP morfin je snen citlivosti vi bolesti, reakc na PP stkaku je zven citlivosti vi bolesti podmnn reakce je tedy opan ne nepodmnn

Prediktabilita - pedpovditelnost a kognitivn faktory

60

kognitivist tvrd, e rozhodujcm faktorem u klas. podmiovn je to, co zve v - pot, co dolo k PP, se zve nauilo oekvat NP x podle behaviorist dochz ke klas. podmiovn pouze spojenm dvou nsledujcch podnt z vnjku

propojen vs. pedpovditelnost - Pavlov se domnval, e rozhodujcm faktorem k tomu, aby dolo k napodmiovn reakce, je asov propojen NP a PP, tzn., e interval mezi podnty nesm bt moc dlouh, aby si je zve dovedlo spojit - Rescorlovy experimenty vak ukzaly nco jinho - dleitj je, zda je PP spolehlivm prediktorem NP >> aby dolo k podmiovn, mus se NP po PP objevovat s vy pravdpodobnost ne tehdy, kdy PP prezentovn nebyl - dleitost prediktability prokzal tak Kamin pomoc fenomnu blokovn - pokud je PP redundantn (dv organismu informaci, kterou u m), nebude tato informace spojena s NP - dv skupiny ps - 1. sk. A: svtlo, po nm vboj, B nic; 2. A i B: svtlo - tn - vboj; 3. pouze tn a u skupiny A po zaznn tnu nevznikla PR, u B ano >> u A dve nauen spojen svtla a vboje blokovalo uen se nov asociaci tn - vboj, pravdpodobn je to proto, e jakmile je dnou stane NP pedpovditelnm, je mlo monost pro dal podmiovn pedpovditelnost a emoce - prediktabilita je dleit pro emon reakce, pokud PP spolehliv pedpovd, e se bl nebezpe, pak neptomnost PP znamen bezpe; pokud jsou ovem tyto signly nevypoitateln, je emon strach ptomen vcemn trvale - nap. ekne-li zuba dtti, e zkrok bude bolestiv, bude se dt bt jen po dobu zkroku, paklie mu ovem ekne, e to bolet nebude a ono to bol, me se dt zat bt vdy pi pouhm vstupu do ordinace - nepjemn udlosti jsou nepjemn, ale takov udlosti, jejich nepjemnost nelze pedvdat, jsou nesnesiteln modely klasickho podmiovn - nejznmj je model Rescorla-Wagner; klade men draz na kognitivn faktory, ale tak se zamuje na pedpovditelnost a pekvapen - mnostv podmiovn zvis na tom, jak moc pekvapiv je nepodmnn podnt - v ran fzi uen je kad NP velmi pekvapiv (protoe zatm jej dn PP nepedpovd) >> v ran fzi je nauenho vce ne v pozdn - dalm pedpokladem tohoto modelu je to, e pedpovditelnost PP v jakmkoli pokusu je dna vemi PP, kter se pokusu astn >> pokud jsou dva PP (svtlo a tn), mra podmnn druhho PP je tm ni, m vy je mra podmnn u prvnho PP >> vysvtluje fenomn blokovn

Biologick omezen etologov objevili, e rzn ivoichov se u tyt vci jinmi mechanismy

etologick pstup - podobn jako behaviorist se etologov zabvaj chovnm zvat, ale kladou vt draz na evoluci a genetiku ne na uen >> studuj vrozen, nenauen chovn - pokud se zve u, tak podle pedem geneticky pipravenho plnu chovn >> zvata jsou pedem naprogramovna k uen se uritm vcem uritm zpsobem omezen v klasickm podmiovn - byly provdny studie s chuovou averz - krysa dostane vypt ochucen roztok, po kterm dostane mrnou otravu a onemocn; potom se tomuto roztoku vyhb (chu PP, nemoc NP) - v dal sti pokusu je jin kryse prezentovn roztok a kdy se napije, rozsvt se svtlo a ozve cvaknut - krysa tedy vnm ti podnty a otzkou je, kter z tchto podnt bude spojen s nslednou nemoc >> studie ukzaly, e kryse nezle na tom, jestli se rozsvt svtlo nebo se ozv cvaknut, ale zajm ji pouze chu roztoku >> chu je tedy jednoznan silnjm podntem ne svtlo nebo zvuk - tato selektivita spojen neodpovd behav. pstupu, zato vak koresponduje s nzorem etolog

61

teba ptci jsou zvykl vybrat si jdlo podle jeho vzhledu (a ne podle chuti jako krysy), take se nau snadno spojovat s nemoc svtlo (a ne chu jako krysy)

Kritick diskuse - nervov zklady jednoduchho uen Jednodumi druhy uen, ne je klasick a operantn podmiovn, jsou tzv. neasociativn druhy uen - habituace (snen reakce na nedleit podnt) a senzitizace (zesilovn reakce na slab podnt, pokud po nm nsleduje podnt bolestiv nebo ohroujc). E. Kandela pouval k vzkumu hlavonoce, jeho neurony jsou stejn jako lidsk, piem NS je dostaten jednoduch, aby se dala studovat. U spi je podstatou habituace snen produkce neurotransmiteru na pslunch synapsch. V ppad senzitizace jsou modifikovny neuronov synapse a zvena produkce transmiteru.

Operantn podmiovn
u klas. podm. se podmnn reakce vtinou podob NR na NP - slinn je u psa normln reakc na jdlo, nelze pout pro nauen se njak nov dovednosti v ppad operantnho podm. se reakcm naume proto, e ovlivuj okol (operuj jm) opakovanost takovho zvis na incch, kter vyvol podstatou je uen, e urit chovn vede k dosaen ur. cle; je to tak uen se dsledkm vlastnho chovn

zkon inku - studiem OpP se na pelomu stolet zaal zabvat Thorndike - hladov koka je v kleci, dvee jsou zaven pomoc jednoduch zpadky, ped nimi jdlo - koka zpotku prostrkuje packy klec, pot, co tento pokus sele, zane se pohybovat po kleci (peml) a v ur. okamiku se nemysln dotkne zpadky, dvee se otevou a cesta k jdlu je voln - v prbhu dalch pokus vyad koka sv irelevantn chovn a nau se otevrat dvee hned potom, jak je umstna do klece - podle Thorndikea je v tomto chovn mlo inteligence, koka postupuje podle principu pokus omyl a po jednom z typ tohoto chovn nsleduje odmna, m se uen tto aktivit posiluje >> toto posilovn je zkon inku - v prbhu operantnho podmiovn selektuje zkon inku z nhodnch reakc pouze ty, kter maj pozitivn dsledek - tento proces je podobn procesu evoluce, ve kterm zkon peit toho nejvhodnjho selektuje z ady nhodnch variac prv ty zmny, kter podporuj jeho peit Skinnerovy experimenty jeho metoda je jednodu ne Thorndikeova a je obecn pijmna

varianty experimentu - hladov holub (nebo krysa) je umstn do tzv. Skinnerovy skky, kter je przdn, je v n pouze vynvajc pka - zve si prohl klec a pleitostn zmkne pku; poet tchto stlaen je zkladn rovn stlaovn pky - po stanoven zkladn rovn aktivuje experimenttor zsobnk potravy vn klece; potom po kadm stlaen pky vyd trochu jdla - potrava posiluje stlaovn pky a poet tlaen se dramaticky zvyuje - kdy je zsobnk s jdlem odpojen, poet stlaovn se sniuje - ergo: operantn podmnn reakce vyhasn, pokud nen posilovna a naopak reakce je silnj, je-li posilovna - experimenttor me zavst tak rozliovn pidnm rozliujcho podntu, nap. svtla dsledky pro vchovu dt - na tomt principu byl zkoumn vztekl chlapec - kdykoli ml jt spt, dostval zchvaty vzteku, pozornost rodi je jet zvyovala - rodie pak uposlechli rady, aby tyto zchvaty ignorovali >> vychzelo to z toho, e bude-li chlapci pozornost rodi - poslen - odepeno, zchvaty vzteku vymiz a to se tak stalo

62

dal zpsob vyuit se zamuje na asov vztah mezi reakc a poslenm; podle laboratornch experiment je bezprostedn posilovn innj ne poslen s asovm odstupem (m je doba mezi operantem a poslenm del, tm men je sla reakce)

tvarovn chovn - technika, j dochz k posilovn pouze tch reakc, kter odpovdaj zmru experimenttora a k vyhasnn vech ostatnch - pouv se pi uen zvat rznm neobvyklm trikm a komplikovanm kouskm

Jevy a jejich aplikace podmnn faktory posilovn - vtina dosud probranch faktor posilovn pat mezi tzv. primrn, protoe uspokojuj zkladn pudy - jakkoli podnt se vak me stt sekundrnm neboli podmnnm faktorem posilovn, pokud je soustavn spojovn s primrnm faktorem posilovn relativita posilovn - o faktorech posilovn je uiten uvaovat jako o innostech - to, co motivuje krysu zmknout pku, nen potrava sama o sob, ale jej pojdn generalizace a rozliovn - organismus generalizuje to, co se nauil, ale tento proces me bt brdn procesem rozliovn - dt je posilovno v hlazen rodinnho psa, brzy pak tuto reakci roz na vechny psy, ale protoe sousedv pes je nebezpen, rodie tohoto dtte uskuten ur. vcvik v rozliovn, kdy je dt posilovn v tom, aby hladilo vlastnho psa, ale nikoli sousedova - trning rozliovn je inn do t mry, do jak existuje rozliujc podnt, kter jasn vymezuje ppady, ve kterch m k reakci dojt, od ppad, kdy m bt reakce potlaena - stejn jako u klas. podm. je i zde pro podmiovn rozhodujc prediktivn sla podntu schmata posilovn - v normlnm ivot nebv kad jednotliv in vdy posilovn; pokud by se operantn podmiovn objevovalo pouze ve spojen s neustlm posilovnm, mohlo by hrt v naem ivot pouze omezenou lohu - chovn me bt napodmiovno a udrovno, i kdy je posilovno jen ve zlomku ppad - vyhasnn reakce, kter se utvoila stenm posilovnm, je mnohem pomalej, ne vyhasnn reakce utvoen neustlm posilovnm >> efekt stenho posilovn schmata posilovn uruj vzorec reakc; nkter se nazvaj pomrn schmata, protoe u nich zvis posilovn na potu vykonanch reakc schmata s fixnm pomrem (FP) - poet reakc, kter, kter mus bt uinny, je fixn - typickm aspektem je pestvka v reakcch ihned pot, co se objev poslen - hodnota FP je 5 >> pro zskn poslen je teba pti reakc schmata s variabilnm pomrem (VP) - jedinec je tak odmovn pot, co vykonal nkolik reakc; jejich poet se ale nepedvdateln mn - na rozdl od FP nejsou ptomny pestvky, patrn proto, e jedinec nem monost urit, jak daleko je od dalho poslen - nap. hran na hracm automatu - poet reakc (her), kter vedou k poslen (vhe) nelze pedpokldat, co vede k vysok frekvenci reakc, co dobe vd majitel automat a kasin dalm typem jsou intervalov schmata - poslen pijde po ur. asovm intervalu schmata s fixnm intervalem (FI) - jedinec je poslen za prvn reakci, kterou provede po uplynut ur. asu od poslednho poslen - typickm rysem (jako u VP) je pestvka ihned po poslen a rst reakc, jak se bl poslen dal

63

nap. vybrn poty - pot, co pijde, se do schrnky dlouho nedvme, ale chodme k n, jak se bl as dal donky schmata s variabilnm intervalem (VI) - opt zvis na ur. intervalu, ale ten se nepedpokladateln mn - jedinec nedl v reakcch pestvky, reaguje stle s vysokou frekvenc - nap. vyten stle obsazenho tel. sla Averzivn podmiovn

poslen nemus bt vdy pozitivnho charakteru averzivn podmiovn me bt pouito bu k zeslaben ji nauen reakce, nebo k nauen se jin reakci

potrestn - vede k oslaben nebo potlaen reakce - jistou nevhodou je, e inek trestu nen tak dobe pedpovdateln jako inek odmny - jedinec me nahradit nedouc reakci jinou, jet mn douc - trest vede k odporu nebo strachu vi trestajc osob - v extrmech me trest vyvolat agresivn chovn - zrove mohou tresty plnit informativn funkci a poskytnou pleitost pro dal uen - patn znmka ve kole nebo porann; je vak nutn, aby k potrestan reakci existovala alternativn reakce, kter bude odmnna tk a vyhbn se - nikov uen - jedinec reaguje tak, aby zarazil probhajc averzivn udlost (zaraz horkou vodu, kter mu tee do vany) - vyhbav uen - jedinec averzivn udlosti pedchz, tento typ uen asto nsleduje po nikovm uen - vyhbav uen vzbudilo velk zjem - co pesn povzbuzuje vyhbavou reakci, kde je faktor posilovn, kdy nen ptomn dn udlost a jak nco, co nen udlost, me slouit jako faktor posilovn? - krysa je v krabici, kter je v polovin oddlena pepkou, zazn tn a nsleduje elektrick ok do podlahy v t polovin krabice, kde se krysa nachz; po njak dob krysa po oku pesko pepku (ve druh polovin podlaha neprobj) - nikov uen; za as se ale nau peskoit pepku po zaznn tnu jet ped okem - vyhbav uen - vysvtlen se nabz pedpokladem, e existuj dv stadia uen - 1. klasick podmiovn, kdy se zve nau provat dva podnty (tn a ok) a reaguje na n strachem, 2. operantn podmiovn, kdy se zve nau, e ur. reakce (peskoen pepky) odstrauje averzivn udlost >> to, co nen udlost, je ve skutenosti strach; o vyhbn tedy lze uvaovat jako o niku ped strachem - existuje i kognitivn alternativa - podle n vede zve trning k vyhbn se ur. oekvnm (pokud peskom, nebude ok, nepeskom, bude ok) - kognitivn teorie vysvtluje fakt, pro vyhbav reakce velmi tko vyhasnaj - krysa bude peskakovat i tehdy, pestane-li po tnu nsledovat ok, protoe se o absenci proudu nikdy nepesvd - vdy pesko dv Kontrola a kognitivn faktory dosud probran teorie byly nekognitivnho charakteru - po reakci nsleduje poslen a organismus se u spojovat tuto reakci s poslenm kognitivn faktory - zskvn znalost o vztazch mezi reakc a faktorem poslen hraj v operantnm podminovn dleitou lohu (teorie vyhbn se)

propojen vs. kontrola - faktor podstatn pro vznik poslen - asov propojen (podmnn reakce nastv, kdy poslen nsleduje bezprostedn ur. chovn) a kontrola (operantn podmnn reakce je napodmiovna pouze tehdy, kdy organismus interpretuje poslen jako zvisl na sv reakci) - podle mnoha experiment (psi - spaen, vboje ..) dojde k operantnmu podmiovn pouze tehdy, kdy organismus vnm, e posilovn je pod jeho kontrolou

64

uen se spojitostem - k operantnmu podm. dojde pouze tehdy, kdy organismus vnm spojitost mezi svou reakc a poslenm - spojitosti chpe ji tmsn dt

Biologick omezen odlin chovn - experimenttoi, kte uili zvata rznm kouskm, udvaj, e zvata se nechovaj pesn podle jejich zmr, ale mrn odlin - ble jednomu z typ svho instinktivnho - vrozenho chovn; ppadn se zve zane uit poadovanmu chovn, ale za as pejde k reakci, kter se vce podob instinktivn reakci jeho druhu omezen ve vztahu reakce - faktor poslen - chovn podlh geneticky urenmu plnu chovn: - faktor poslen - jdlo > poadovan reakce je v jednom ppad zobn, to se nau rychle a ve druhm ppad maj mvat kdly, aby dostali jdlo a to se u mnohem pomaleji - ve druhm ppad se maj vyhnout el. okm; kdy se jim maj vyhnout klovnm, u se to mnohem pomaleji ne kdy se jim maj vyhnout mvnm kdel

Kritick diskuse - ekonomika odmny Mnoho lidskch reakc pedstavuje volbu mezi monostmi. Pi studiu volby byla provdny experimenty s holuby, kte mohli volit mezi dvma spnai - jeden jim vydal jdlo a druh vodu. Vdci zjistili, e pi analze tohoto chovn jsou uiten nkter principy z ekonomiky. Kivka poptvky Poptvka je urena mnostvm zbo, kter je za ur. cenu nakoupeno. U luxusnch vc je poptvka znan elastick, u vc nezbytnch je poptvka neprun (chleba). Pro experimentln zvata je ekvivalentem ceny poet reakc, kter mus vykonat, aby zskali faktor poslen. Je-li tmto faktorem potrava, kivka poptvky je neprun (zve nekonzumuje mn, i kdy mus vynakldat stle vce reakc), je-li faktorem stimulace mozku njakm podntem, je kivka poptvky prun. Nahraditelnost zbo V ppad substitut (benzn a hromadn doprava) vede zven cen benznu k vtmu uvn HD; v ppad komplementrnho zbo (benzn a parkovn v centru) k takovmu zven nedojde. Pokud bude holub klovnm do obozu spna dostvat potravu a druh spna bude potebovat k vydn jdla dvojnsobek klovnut (je dra), hlub bude klovat jen do prvnho; pokud vak druh bude vydvat vodu, bud do nj hlub klovat bez ohledu na vt nmahu. Oteven vs. uzaven systm Dosud uveden principy plat pouze v uzavenm systmu - kde nejsou jin alternativy. Pokud je simulovn oteven systm a holub nedostane potravu vdy po proveden reakc, ale dostane trochu potravy "bokem", poet jeho reakc se pak dramaticky sn, protoe zjistil, e je i jin monost, jak se dostat k jdlu (neplat tedy, e poptvka po jdle je neprun). V uzavenm systmu poptvka neprun zstv, i kdy se poet reakc potebn k dosaen jdla stle zvyuje.

Komplexn uen
z hlediska kognitivnho pstupu je podstatou uen (a inteligence vbec) schopnost organismu mentln reprezentovat jednotliv aspekty svta a operovat tmito reprezentacemi, spe ne svtem samotnm mentln reprezentac me bt spojen mezi pinou a udlost, ale i sloitj abstraktn pojmy jako nap. pina operace me mt formu pokusu a omylu, podobu strategie s vce kroky v rozporu s pojetm strategi je pedpoklad, e komplexn uen je zaloeno na jednoduchch asociacch

65

Kognitivn mapy a abstraktn pojmy - kognitivista Tolman se zabval problmem, jak se krysy u hledat cestu sloitm bluditm - podle nj se krysa neu poad reakc odboen doprava a doleva, ale sp vytv kognitivn mapu - mentln reprezentaci plnu bludit - krysa byla dna do bludit bez potravy, kontroln krysa ne; potom dal experimenttor potravu; krysa, kter u jednou v bluditi byla, jm probhla rychleji ne kontroln krysa > osvojila si pln bludit i bez ptomnho poslen - psobivj studie byly provedeny s primty; ukzaly, e impanzi jsou schopni osvojit si abstraktn pojmy, o kterch se myslelo, e jsou vhradnm polem psobnosti lovka - msto slov pouvaj impanzi plastikov pedmty rznch tvar a barev; nau se, e jeden pedmt odpovd jablku, druh pomerani, tet papru - to znamen, e jsou schopni porozumt konkrtnm pojmm - chpou ale tak pojmy nap. stejn, rozdln, pina (opt jsou tyto pojmy reprezentovny pedmty) - na dv jablka zareaguj pedmtem "stejn", na rozsthan papr a nky reaguj pedmtem "pina" (kdy je papr s nkami ukzn neporuen, nereaguj "pinou") Uen se vhledem - Khlerovy pokusy se impanzi (Sultan) - impanz v kleci, opodl na zemi ovoce, impanz m v kleci ty, pokou se j doshnout na ovoce, ale je pli krtk; na druh stran le dlouh ty, po njak dob impanz pithne krtkou ty dlouhou a tou potom doshne na ovoce - ti podstatn aspekty chovn impanze - nhlost vzniku een, dostupnost ji jednou objevenho een a schopnost penet een do jin situace >> tyto aspekty jsou v protikladu behavioristickmu vkladu chovn podle principu pokus - omyl (Skinnerova krysa neum vhled) - zve vytv mentln reprezentaci problmu, s jejmi slokami manipuluje do doby, ne pijde na een a toto een pak v relnm svt uskuten - een jen vypad, e vznikl nhle, protoe experimenttoi nemaj pstup k duevnm procesm impanze - een je dostupn kdykoli pozdji, protoe reprezentace petrvv a je dostaten abstraktn k tomu, by zahrnula vce ne jen pvodn situaci - komplexn uen podle Khlerovch vzkum, zd se, zahrnuje dv fze - nalezen een a uloen een do pamti a vybaven pi podobn situaci Prvotn pesvden - v normlnm ivot nejsou vztahy mezi podnty nebo udlostmi dokonale pedpovditeln - studia asociativnho uen byly provdny pedevm u lid - ukzalo se, e pokusn osoby si asto vytvo prvotn pesvden o vztazch, kterm se maj nauit a tato pesvden pak asto uruj, emu se skuten nau - asto tak vznikaj falen asociace - jedinec vid souvislost, kter ve skutenosti neexistuje to jsou ty vztahy, kterm pokusn jedinec uvil jet ped zapoetm experimentu - >> prvotn pesvden o podntech omezuje proces asociativnho uen, co svd o kognitivn povaze takovho uen uen zen fakty - nov kol, dn prvotn pesvden, pouze vstupn udlosti nebo fakta - je konzervativn se sklonem podhodnocovat objektivn vztahy, o kter se jedn uen zen pesvdenm - sklon k nadhodnocovn objektivnch vztah ve uveden studie maj krom kognitivnho vztah tak k etologickmu pstupu - stejn jako holubi a krysy mohou bt nuceni uit s pouze ty asociace, kter jim pipravila evoluce, tak my lid se ume takov asociace, jak pro ns pipravilo nae prvotn pesvden - >> bez uritch potench omezen by byl zejm nutn se zabvat pli velkm potem monch asociac a asociativn uen by se stalo minimln velmi chaotickm

66

PAM
pam hraje centrln lohu ve skutenosti, co je to bt lovkem dv nm pocit kontinuity

Rozdly v pamti dl se ze dvou hledisek - procesnho - kdovn, uchovvn a vybavovn; z asovho hlediska na dlouhodobou a krtkodobou a podle typu informac, kter uchovv

Ti stadia pamti 1. kdovn (nkdo se nm rno pedstav; zvukov vlny jsou zakdovny do ur. reprezentace, kterou pam akceptuje a tato reprezentace je umstna do pamti) 2. uchovvn (informace zstv v pamti; potkm-li odpoledne danou osobu znovu, vm, o koho se jedn) 3. vybaven (uskladnn informace se pi dalm setkn vybav) - pam me selhat v kadm stadiu Druhy pamti

krtkodob vs. dlouhodob pam

pam si lze pedstavit jako obrovskou masu znalost, z nich je v dan okamik aktivn pouze mal st, zbytek je pasivn >> aktivn st odpovd krtkodob pamti; pasivn dlouhodob - potebu rozliovat mezi kr. a dl. pamt podporuj studie osob trpcch amnzi - existuje nkolik typ amnzie, z nich jeden odpovd porue kr. pamti (lovk si nezapamatuje daj ani na krtkou dobu) a jin odpovd porue dl. pamti (nem problm zopakovat prv vyslechnut jmno, ale neuchov ho) rzn druhy pamti pro rzn typy informac - novj nlezy vyvracej dosavadn pedpoklad, e pro vechny druhy informac je pouvn stejn systm pamti (pro dovednosti jzdy na kole jako pro vzpomnku na dovolenou) - zd se, e jin druh pamti je pouvn pro daje - explicitn pam (nap. kdo je prezidentem....) a jin druh pro dovednosti - implicitn pam (jak dit auto) -

Krtkodob pam
Kdovn kdy chceme informaci zakdovat, musme ji vnmat > to, co vnmme, selektujeme > krtkodob pam obsahuje pouze ty informace, kter byly vybrny >> tzn., e mnoho informac, se ktermi se setkme, nikdy do krtkodob pamti nevstoup a proto nemohou bt pozdji vybaveny ve skutenosti mnoho pot oznaovanch jako problmy s pamt jsou vpadky pozornosti (po nvratu z obchodu nedokeme odpovdt na otzku, jak oi ml prodava, protoe jsme jim nevnovali pozornost) najdu v seznamu tel. slo a uchovm ho v pamti do t doby, ne ho vytom jak je kdovno? - akusticky - jako zvuky odpovdaj slm - vizuln - jako zrakov reprezentace sel - smanticky - na zklad vznamu, jejich spojen, kter dv smysl vzkumy ukazuj, e (akoliv je mon kad druh kdovn) dvme pednost akustickmu kdovn informace je udrovna jako aktivn za pomoc opakovn (oblben postup, pokud se jedn o verbalizovateln poloky - sla, psmena, slova) pro skutenost upednostovn akustickho kdovn mluv ada experiment - osoby si za velmi krtkou dobu mly zapamatovat nkolik psmen a pot je napsat - pokud dlaly chyby, tak vtinou takov, e zamnily psmeno za jin, podobn znjc

akustick kdovn
-

67

obtnji jsou vybavovny poloky, kter si jsou akusticky podobn (TBCGVE), ne akusticky odlin (RLTKS) (ntina)

zrakov kdovn
pestoe dokeme pout pro verbln materil zrakov kdovn, kd asto rychle vymiz (85489 THIRD AVENUE - dv vteiny uchovme zrakov kd; detail, e je adresa napsna velkmi psmeny, ale tato informace rychle vymiz a zbude jen zvuk - akustick kd) dleit u neverblnch, tko popsatelnch poloek (obrzky) eidetick pedstavivost - vzcn schopnost (5% dt) uchovvat v pamti iv reprezentace vidnho (detaily); tzv. fotografick pam (ml a do vys. vku J.E. Purkyn) nkte vdci se domnvaj, e krtkodob pam se skld ze t st: - akustick nraznk - uchovv akust. informace - vizuln nraznk - uchovv inform. ve zrak. kdu - centrln procesor - dohl a koordinuje innost nraznk

Uchovvn omezen kapacita - v prmru je kapacita k. pamti 7 +- 2 poloek - tp; tento limit je platn i pro nezpadn kultury - akoliv se lid svou pamt znan li, toto slo je platn pro vechny, individuln rozdly jsou zpsobeny dl. pamt - maximum zapamatovanch daj se nazv rozsah pamti; zjiuje se tak, e pokusnm osobm jsou rychle (aby je nestaily srovnat s informacemi v dl. pamti) prezentovny daje a tyto osoby je pak maj vyjmenovat - pohybuje se mezi 5 a 9 tpen - pokud je umonno spojen s dlouhodobou pamt, vkon v kolech souvisejcch s rozsahem pamti se me znan zlepit - nap.: EJUVARDZOPECOBULH - budeme si pamatovat pouze 7 +- 2 psmena, ne celch 17; pokud si ale vimneme, e psmena v opanm poad tvo slova HLUBOCE POZDRAVUJE a pouijeme tuto znalost, sn se poet poloek, kter je teba v kr. pamti uchovat na 2 >> klem k pochopen je dlouhodob pam, kde jsou uchovny znalosti slov - >> lze tedy pout dlouhodobou pam k pekdovn materilu do delch jednotek a tyto jednotky pak uloit v kr. pamti - tyto jednotky jsou tpy - obecn plat, e krtkodobou pam lze zlepovat prostednictvm peskupovn ad psmen a slov do jednotek, kter nalezneme v dlouhodob pamti zapomnn - onch sedm zapamatovanch poloek obvykle rychle zapomeneme - bu proto, e jsou odstranny jinmi nebo proto, e se v prbhu asu ztrat - odstraovn je zpsobeno fixn kapacitou pamti - je-li kr. pam pln a pijde nov poloka, jedna ze starch je odstranna ve prospch nov - poloky se ztrcej z pamti, i kdy dn nov nensleduj - tyto procesy me zkomplikovat nebo znemonit opakovn

Vybavovn intuitivn by se mohlo zdt, e jsou-li poloky v kr. pamti aktivn, pstup k nim bude okamit bez ohledu na jejich poet; to ale nen pravda m vce je poloek v pamti, tm del as je teba k vybavovn (experimenty - osoba si mla zapamatovat skupiny sel, experimenttor pak ukazoval jednotliv sla a osoba mla ci ano nebo ne, podle toho, jestli toto slo zapamatovan sla obsahuj) bylo zjitno, e kad dal poloka prodluuje rozhodovac as - proces vyhledvn - o pevnou dobu cca 40 msec. (Sternberg, 1975) - plat stejn pro studenty V, primitivn spolenosti i lidi pod vlivem marihuany

68

tyto nlezy vedly k hypotze, e vybavovn vyaduje prohledvn kr. pamti, piem poloky jsou prohledvny jedna po druh > sriov prohledvn s rychlost 1 poloka za 40

msec.
podle jinch vdc, kte zkoumaj kr. pam z hlediska aktivace, zvis vybaven poloky na tom, zda doshla kritick rovn aktivace (tzn. e m vc je poloek, tm mn aktivace na kadou z nich pipad)

Krtkodob pam a mylen kr. pam je chpana jako pracovn pam, duevn pracovn prostor (pi kolu 35 x 8 je teba tam uchovat jak sla a jak poetn kol) loha kr. pamti v porozumn i jednoduchm vtm je sloitj; zd se, e pro zpracovn jazyka mme speciln systm pamti - speciln pam pro e je omezena na jednoduch vty; pokud se jedn o sloitou vtu, jde na pomoc kr. pam, kter, zd se, slou jako zloha pro porozumn vtm pi sledovn konverzace nebo ten textu hraje kr. pam dleitou lohu - pi ten musme porovnvat text s pedchzejcm, abychom mu porozumli; toto porovnvn se dje v kr. pamti

Penos z krtkodob do dlouhodob pamti kr. pam tedy slou dvma funkcm: uchovv potebn materil po krtkou dobu a slou jako prostor pro mentln operace dal monou fc je, e slou jako pestupn stanice do dlouhodob pamti, o tom pojednv tzv. model dvoj pamti (Atkinson a Shiffrin) - informace, kter vnujeme pozornost, vstoup do kr. pamti, kde me bt bu udrovna opakovnm, nebo dojde k jejmu odstrann nebo vymizen; krom toho vak me tak dojt k jejmu pesunu do dlouhodob pamti >> hypotza pedpokld, e penos se uskuteuje opakovnm - tento model podporuj experimenty volnho vybavovn - osoba se dv na adu 40 nesouvisejcch slov a pak je m vypsat v libovolnm poad (proto voln vybavovan) - nejvt vbavnost je u poslednch poloek (jsou v kr. p.) a o nco ni u prvnch poloek (jsou v dl. p.), nejmn zapamatovanch slov pochz z prostedku - >> pi prezentaci prvnch slov byla kr. pam przdn a slova byla opakovna a tm penesena do dl. pamti; postupn se kr. pam zaplovala a monost opakovn a penosu klesla na nzkou rove; posledn slova zstala v kr. p., kdy vytlaila ta pedchzejc - prost opakovn nicmn nen jedinm innm prostedkem pro penos informac do dlouhodob pamti (Sanford, 1917 - pt rannch motliteb po 25 let - nezapamatoval)

Dlouhodob pam
informace, kter jsou pamatovny po dobu od nkolika minut a po cel ivot

Kdovn kdovn vznamu - v dl. pamti jsou poloky kdovny pedevm vznamov - smanticky (nap. vtu si za hodinu nepamatujeme doslova, ale znme jej obsah - vznam) - akustick kdovn je tak ptomno (v telefonu poznme podle hlasu, kdo vol), jsou tam tak zrakov pedstavy, chut a vn - podobn jako kr. p. dv i dlouhodob pednost verblnmu materilu - smanticky dl., akust. kr. pamt

69

pidvn spojen dvajc smysl - poloky k zapamatovn maj asto smysl, ale spojen mezi nimi smysl nemaj - pak me dojt k vytvoen spojen mezi polokami ke zlepen zapamatovn - nap. mnemotechnick pomcky - jednm z nejlepch zpsob, jak pidat spojen, je vytvoit ho na zklad vznamu v prbhu kdovn > mme-li si zapamatovat tvrzen v knize, lpe si pamatujeme, kdy pochopme vznam ne prostm tenm slov (nap. Mozart odcestoval z Pae do Mnichova - bude si pamatovat mn lid; vce - Mozart odcestoval z ....., aby se vyhnul romantick pletce - byla pidna pina - souvislost, kter usnadnila zapamatovn) Vybavovn mnoho ppad zapomnn z dl. pamti je zpsobeno ztrtou pstupu k hledan informaci sp ne ztrtou informace jako takov >> patn pam asto odr selhn procesu vybavovn spe ne selhn uchovvn (analogie - pam - knihovna a knihovnk)

dkazy pro selhn vybavovn - cel ada - u zkouky si lovk nevzpomene na dan daj a za 5 minut ho v, "mm to na jazyku", hypnotick regrese - nkter zdnliv zapomenut vzpomnky nejsou zapomenuty, jen je obtn se k nim dostat vyaduj ur. vodtko k vybaven - experiment - prezentovn dlouh seznam nesouvisejcch slov (jablko, k, bomba, slepice, kiwi....); jedn skupin poskytnuta vodtka - zvata, ovoce, zbran...., druh skupin poskytnuta nebyla; vrazn lep vbavnost ve skupin s vodtky - pro existenci vodtek mluv tak fakt, e mme obvykle lep vsledky v testu rozpoznvn ne v testu vbavnosti (rozp. - zda jsme dve vidli ur. poloku - Byla na verku tak pan Muller von Thurgau?; vyb. - pedloit zapamatovan poloky - Jmenujte osoby z verku)

interference
nejdleitj fakt, kter me ruit vybavovn pokud spojujeme rzn poloky pomoc stejnho vodtka a pot se sname vyut toto vodtko k vybaven konkrtn clov poloky, ostatn poloky na tomto vodtku se mohou aktivovat a interferovat s vybavovnm clov poloky (nap. dostanu jinou gar a po ur. dobu bude tk si zpamti vybavit, kter je te moje ... a kdy mm 5 aut a vechna zmn gar ....) >> m vce poloek je spojeno s jednm vodtkem, tm vce je vodtko peten a innost vbavnosti kles interference me snit rychlost vybavovn nebo vst k jeho naprostmu selhn

zapomnn jako funkce asu - souvis s petenost vodtek - u slovnho materilu je nejvt pokles zapamatovanho bhem 1. hodiny po nauen (na 40%); od 8. hodiny (30%) do 30. dne (25%) je pokles minimln - Ebbinghaus, 1885, testoval sm na sob modely vybavovn - model prohledvn - je teba prohledat postupn vechny cesty spojen s pslunm vodtkem; m vce cest, tm vc asu - model aktivace - pes vodtko se aktivuj vechny cesty s nm spojen; m vce je cest, tm men aktivace na kadou z nich pipad

Uchovvn selhn procesu vybavovn nen pinou vekerho zapomnn; je tm jist, e dochz tak ke ztrt nkterch informac v pamti dkazem jsou lid, u nich byla ke zmrnn deprese pouita elektrokonvulzivn terapie (aplikace proudu na povrch hlavy zpsobuje krtk zchvat a okamit bezvdom) >> pacient ztrat nkolik msc star vzpomnky, ale ty dvj zstvaj - elektrook patrn naru procesy uchovvn, kter trvaj nkolik msc a pi kterch dochz k upevovan vzpomnek v pamti

70

procesu upevovn se astn mozk. struktury v. hippokampu, amygdaly a diencefalu - hippokampus slou pi upevovn vzpomnek jako propojovac systm, kter spojuje navzjem rzn aspekty te vzpomnky, kter jsou uloeny v rznch stech mozku; vzpomnky zde zstvaj po dobu nkolika tdn trval dlouhodob pam je s nejvt pravdpodobnost lokalizovna v mozkov ke, hlavn v tch oblastech, kde se zpracovvaj senzorick informace

Interakce mezi kdovnm a vybavovnm monosti spnho vybaven zvyuj dva faktory kdovn: - organizovn informac v prbhu kdovn - zabezpeen toho, aby souvislosti, ve kterch jsou informace zakdovny, byly podobn souvislostem, ve kterch budou vybavovny

organizovn - m lpe je kdovan materil organizovn, tm snaz jej jeho pozdj vybaven - nap. na konferenci jsou uitel rznch kol; pokud budeme organizovat jejich jmna podle typ kol, budeme ve vybaven spnj ne kdy si je budeme pamatovat jako jmna sama o sob - hierarchick pam zlepuje vybavovn patrn proto, e ekonomizuje procesy vybavovn prohledvn nebo aktivaci kontext - je jednodu vybavit si daj, kdy se nachzme ve stejnm kontextu jako pi kdovn (jmna a tve spoluk ze koly si lpe vybavme, kdy se v t kole opt vyskytneme; ur. emon zitek se nm vybav ivji, kdy se budeme nachzet v mst, kde se odehrl) - vliv m rovn n vnitn stav - je-li pi kdovn i vybavovn stejn, je vbavnost vy >> tzv. uen zvisl na vnitnm stavu (lovk si udlost kdovanou v opilosti lpe vybav, kdy bude v prbhu vybavovn opil) Emon faktory v zapomnn - emoce ovlivuj dlouhodobou pam nkolika zpsoby: 1. emon nabit udlosti (poz. i neg.) si pamatujeme lpe ne neutrln >> mme sklon o nich vce pemlet a lpe je organizovat, ne jejich nevrazn protjky 2. zbleskov vzpomnky - iv a trval zznam okolnost, ve kterch lovk zail emon nabitou, dleitou udlost (lid si pamatuj, kde se nachzeli v moment, kyd se dozvdli njakou katastrofickou novinku, kdo pesn jim o tom ekl, kdo dal u toho byl ... (Diana)); otzkou zstv, zda v tchto ppadech funguj standardn nebo njak speciln pamtn mechanismy 3. zkost - negativn emoce pekejc vybavovn (lovk u zkouky si nen jist s odpovd na prvn otzku, druh je lehk, ale v panice nedoke odpovdt a za chvli u nev ani, jak se jmenuje); zkost vyvolv vtrav mylenky (od zkouky m vyhod, tu prci nedostanu) a tyto mylenky pak interferuj s procesem vybavovn 4. inek kontextu - udlosti si lpe vybavme v takovm emonm rozpoloen, v jak jsme byly, kdy byly kdovny (testuje se v hypnze, osobm je naveden opan stav, ne mly pi kdovn njakho materilu, Bower, 1981) 5. Freudova teorie nevdom - nkter emon zitky z dtstv jsou natolik traumatick, e kdyby byly vputny do vdom, jedinec by se potkal s nesnesitelnou zkost; tyto traumatick zitky byly vytsnny - pstup k uchovan vzpomnce je v tomto ppad aktivn blokovn; laboratorn se tento jev tko provuje, protoe by bylo velmi neetick vystavovat pokusn osoby extrmn traumatickm zitkm
67./24.11.00

Kritick diskuse - konekcionistick modely pamti V konekc. modelech jsou znalosti reprezentovny v sti vzjemn propojench jednotek, kter napodobuj neurony, a tyto znalosti jsou zpracovvny prostednictvm aktivace a inhibice, kter se mezi jednotkami. Nap. jsou prezentovna psmena RDK a osoba si m vybavit tato ti psmena, i kdy ji budou pozdji ukzna pouze dv z nich - teba RD. Vytvo se excitan spoje od R ke vem tem psmenm, od D a od K taky. Potom aktivace RD sta k tomu, aby byla zaktivovna cel trojice

71

psmen. Dleitm aspektem takov st je, e pokud je dodna pouze st zapamatovanho vzoru, model dopln jeho zbytek; doplovn vzor je zkladn vlastnost lidsk pamti. V jinm ppad si m osoba pi vysloven psmen RD vybavit zbvajc psmeno K - pak mus inhibovat vysloven nzv vstupnch psmen; proto je teba pidat kadmu psmenu inhibin spoje mezi vstupn a vstupn jednotky. Pak pi prezentaci RD dojde k inhibici spoj RD a aktivace spoje K. Tyto modely vysvtluj tak vznik interference. Osoba m za kol zapamatovat si novou trojici RDT; pi vysloven RD (vodtko) bude toto vodtko aktivovat K i T; tyto vstupn jednotky spolu budou soutit - interferovat, co povede ke snen vbavnosti. Nkter novj modely jsou zaloeny na reprezentaci jednotlivch rys psmen, ne celch psmen a takov modely jsou mnohem vkonnj.

explicitn pam - znalost e; implicitn - znalost jak

(explicitn pam slou pro vdom vybavovn si daj a udlost z minulosti, v. okolnost (msta, asu))

Implicitn pam
slou pro dovednosti a nvyky (uen se cizmu jazyku) vybavovn funguje nevdom (pi pouvn cizho jazyka si nevybavme, za jakch okolnost jsme se dan slova nauili)

Pam pi amnzii

amnzie
sten nebo celkov ztrta pamti nsledek porann mozku, cvnch phod, alkoholismu, elektrook, encefalitidy, chir. vkon (odstrann hippokampu epileptikm) anterogrdn amnzie - neschopnost osvojit si nov informace, pamatovat si vedn zitky (te stle stejn noviny, nepamatuje si osoby, kter potkv denn po mnoho let) retrogrdn amnzie - neschopnost pamatovat si udlosti tsn ped zrannm nebo nemoc

dovednosti a podncen - zajmavm aspektem amnzie je, e nejsou porueny vechny druhy pamti; osoby trpc amnzi si zpravidla nejsou schopny vzpomenout na star udlosti svho ivota, nebo se nauit nov, ale jsou schopn si vzpomenout na percepn a motorick dovednosti a uit se jim - >> to napovd, e mme dva pamov systmy - pro fakta (explicitn pam) a pro dovednosti (implicitn pam) - dovednosti, kter zstvaj pi amnzii zachovny, jsou motorick (jzda na kole), percepn (ten, i takov, kdy jsou slova vidna v zrcadle) a kognitivn (dovytvoen celho slova, kdy je prezentovna jen jeho st) - osoby trpc amnzi vykazuj nap. pi trningu etby v zrcadle stejn pokrok jako zdrav jedinci >> pro tuto dovednost maj zvltn pam, ale ve skutenosti si nevzpomnaj na okolnosti, za kterch dolo k nauen se tchto dovednost - v ppad kognitivnch dovednost, kter se astn nap. doplovn neplnch slov, je to podobn - podncen - jev, kdy osoby dostanou seznam slov, pak jen jejich fragmenty a maj je doplovat; pak dostanou jet jednu sadu fragment, kter pvodn prezentovna nebyla; poet doplnnch slov, kter jsou na seznamu mnus poet doplnnch slov, kter na seznamu nejsou = podncen - osoby trpc amnzi dosahuj v doplovn slov stejnch vsledk jako zdrav jedinci >> v ppad podncen je aktivn implicitn pam - v posledn sti pokusu byla k seznamu pidna jin slova a osoby se mly rozhodnout, kter to byla pidna a tady podvali jedinci s amnzi vrazn slab vkon >> v ppad rozpoznvn se astn explicitn pam

72

Kritick diskuse - dtsk amnzie Kad z ns trp ur. formou amnzie - nikdo si nedoke vybavit vzpomnky z prvnho roku ivota (resp. z 3 - 5 let), akoliv je to obdob na zitky nejbohat. Poprv tomto jevu pojednal v r. 1905 Sigmund Freud. Pestoe lze namtnout, e dvodem je dlouh doba uplynul od tohoto obdob, nelze tento jev redukovat na problm klasickho zapomnn. Vtinou zasahuje dtsk amnzie prvn ti roky ivota. Vzkumy ukzaly, e me bt vbavnost trochu zlepena pouitm specifickch vodtek. Freud se domnval, e na pozad tto amnzie jsou potlaen sexuln a agresivn pocity dtte vi rodim, co ovem nevysvtluje skutenost, e zapomenuty jsou nejen souvisejc, ale vechny zitky. Vce akceptovanm vysvtlenm je to, dtsk amnzie vznik z dvodu ohromnho rozdlu mezi tm, jak sv zitky kduj dti a jak je organizuj dospl. Dt nevytv dn schmata, ukld vzpomnky pmo, s nim je nespojuje. Jakmile zane tvoit asociace mezi udlostmi a tyto kategorizovat, ran zitky se zanaj ztrcet (Schachtel, 1982). Z biologickho hlediska je dleit, e hippokampus nen pln rozvinut zhruba do 1 - 2 let po porodu. Jinou pinou zpsobujc reorganizaci vzpomnek je osvojen ei a mylen, kter je vyadovno, kdy jde dt do koly. Dalm vklad spojuje dtskou amnzii s vvojem explicitn pamti, kter se vyvj pozdji ne pam implicitn.

Implicitn pam u normlnch osob studie poukazuj na to, e pokud nejsme rovnou roztpenmi osobnostmi, mme pinejmenm roztpenou pam pouv se experimentu s fragmenty slov - doplovn fragment jako test implicitn pamti a vybavovn nebo rozpoznvn jako test explicitn pamti - rozhodujcm nlezem je, e neexistuje korelace mezi podncenm slova ve 2. stadiu a snadnost jeho rozpoznn ve 3. stadiu >> zd se tedy, e doplovn fragment je zaloeno na zcela jinm systmu ne rozpoznvn jin studie dokzaly, e nezvisl promnn psobc na implicitn pam nem vliv na explicitn pam a naopak

Rozdly mezi uchovvnm a vybavovnm nkte zastnci hypotzy existence implicitn a explicitn pamti se domnvaj, e kad z nich m vce forem implicitn pam - st pro percepn motorick dovednosti (ten zrcadlov otoenho textu) a pro podncen (u doplovn fragment) - pedpoklad vznikl ze studie pacient trpcch Alzeimerovou chorobou, kte maj normln motorick dovednosti, ale vykazuj mn podncen; pacienti s Huntingtonovou chorobou naproti tomu maj normln podncen, ale zhoren uen motorickm dovednostem explicitn pam - st epizodick a smantick - epizodick - obsahuje osobn vzpomnky, udlosti (promoce, dovolen) ve vztahu ke konkrtn osob - smantick - obsahuje obecn pravdy (Tunisko je v Africe, z m 30 dn), znalost je zakdovna spe ve vztahu k jinm znalostem ne k jedinci a nen mon u n urit dobu a msto zakdovn (nikdo si patrn nevzpomene na to, za jakch okolnost se tyto skutenosti dozvdl) - pro existenci tchto dvou st explicitn pamti mluv studie osob trpcch amnzi - mnoho tchto osob m normln inteligenci, slovn zsobu a rozsah znalost o svt - tzn., e poruena je pam epizodick, zatmco smantick zstv uetena

Zlepovn pamti
tpen a rozsah pamti rozsah kr. pamti nepekro 7 +- 2 tpy, ale lze zvtit velikost tpu nap. adu 149-2177-619-90 meme pekdovat na 3 tpy 1492-1776-1990

73

nkte lid dok pomoc pekdovn slic bu do data, vku njak osoby nebo jejich spojenm zvtit svou kr. pam a na 100 nhodnch sel (/poet tp zstv stejn, pracuje se s vyuitm daj v dlouhodob pamti)

Vytven pedstav a kdovn zlepit vybavovn nesouvisejcch poloek je mon tak, e mezi nimi vytvome smyslupln spojen v prbhu kdovn mentln obrazy jsou velmi uiten a vytven pedstav je slokou mnoha mnemotechnickch pomcek (pomhajcch pamti) metoda loci (z lat. msto, msta) - mnemotechnick systm - nejdve jen eba urit adu prostor, jednotliv msta, kter budeme prochzet, kdy pjdeme pomalu domem - vytvome si pedstavu, kter vztahuje prvn slovo k zapamatovn k prvnmu mstu, druh slov k druhmu mstu .... (nap. poloky k zapamatovn jsou potraviny, kter mme nakoupit; pak si meme pedstavit pltek chleba ve schrnce na dopisy, pivo v knihovn, vajko visc na lustru v obvku, reklamu na mlko v TV, zclonu uitou z pltk slaniny .... - po zapamatovn si lze jednotliv poloky vybavit tak,. e si celou trasu v duchu projdeme - uiten metoda, hodn uvan tmi, kte se pamtnm trningem profesionln zabvaj metoda klovch slov - pi uen se slovkm ciz ei - mme se nauit caballo - k (p.) - nejdv je poteba urit st cizho slova, kter zn jako njak esk slovo - balon - klov slovo - dle je teba spojit klov slovo a esk ekvivalent, nap. pedstavit si kon, jak kope do balonu > tm je stanoveno spojen, kter m smysl - potom, abychom si vybavili vznam slova caballo, nejprve si vybavme balon a pak uloenu pedstavu, kter ho spojuje s konm; funguje i naopak - me se zdt sloit, ale podle vzkum usnaduje uen slovek cizho jazyka

Propracovn a kdovn m vce jsou poloky propracovvny, tm snaz je pozdj vybaven; je to proto, e mezi polokami se tak utvo vce spojen a tm je i vce monost k vybaven praktick dsledky - chceme-li si dan daj zapamatovat, je teba co nejvce rozvst jeho vznam (zjistit dal okolnost, pkldat si otzky....)

Kontext a vybavovn kontext je inn vodtko k vybaven; kdy je ve kole dan pedmt zkouen ve stejn mstnosti, kde byl vyuovn, je vbavnost lep, ne kdy je zkouen jinde pokud nen mon se fyzicky nachzet v danm kontextu, je dobr si ho zkusit vybavit v duchu

Organizace - organizace v prbhu kdovn zlepuje nsledn vybavovn - seznam nesouvisejcch slov lze vlenit do povdky - pi uen se studijnmu textu je vhodn zafixovat si hierarchicky nzvy kapitol a podkapitol tm se uivo organizuje - nejvt prospch m pam z vlastnorun dlan hierarchie Ncvik vybavovn uebn text - lep ne neustle ten dokoleka je kladen si otzek a snaha o vybaven odpovd; u obtnch pas i opakovan implicitn pam lze vylepit procviovnm v duchu - pedstavit si, jakm zpsobem se chovm p t kter pohybov aktivit, co by lo vylepit a pedstavit si, jak to vylepuju

74

Metoda PQRST zamena na zlepen schopnosti studovat a zapamatovat si materil Preview - prolistovn kapitoly, jej obsah, nzvy oddl a pododdl, peten zvrenho souhrnu - zameno na hierarchickou organizaci, kter napomh vybavovn Question, Read, Self-Recitation - kladen otzek a ten vede v prbhu kdovn materilu k jeho propracovn; etapa opakovn je trningem vybavovn Test - podncovn propracovn a dal trning vybavovn spov na tech principech - organizace materilu, jeho propracovn a trning vybavovn

Konstruktivn pam
procesy postupujc zdola nahoru jsou zeny vstupnmi informacemi procesy shora dol jsou zeny oekvnmi a prvotnmi znalostmi >> z kapitoly o vnmn, ale lze aplikovat i na pam ke vstupnm informacm nkdy pidvme pomoc proces shora dol nov informace, vsledkem eho je konstruktivn pam v knize je vta: Pi rvace v baru rozbil lhev. - >> meme usoudit, e se jednalo o lhev teba whisky nebo ginu, ale urit ne lhev mlka nebo minerlky - celkov vzpomnka tedy pesahuje rozsah pvodn informace; tu jsme doplnili prostednictvm svch obecnch znalost o tom, co s m souvis je to tedy vedlej produkt na poteby porozumt svtu

Jednoduch sudky pi ten textu tvome asto sudky a ukldme je spolu s vtou; je pak tk rozpomenout se na, co v textu skuten bylo a co bylo nmi pidno sudky tak ovlivuj nae vzpomnky na zrakov scny: - v experimentu je osobm pedloena fotografie dvou aut pot, co do sebe narazila - jedna skupina pak dostane otzku: Jak rychle jela, kdy do sebe narazila? - druh skupina: Jak rychle jela auta, kdy se o sebe roztskala? - >> osoby z druh skupiny budou mt pocit, e nehoda byla destruktivnj - tento efekt je asto pouvn prvnky, smruj tm svdka pro sebe doucm zpsobem

Stereotypy sociln stereotyp je souhrn sudk o osobnostnch rysech nebo fyzickch vlastnostech skupin lid stereotyp Skandinvce - modr oi, svtl vlasy, vrazn rysy stereotyp Itala - mluv rychle, nahlas, temperamentn, bezstarostn mohou bt zavdjcmi vodtky pro sociln interakce me tak zkreslit kdovan daj, ppadn pozmnit u uchovan daj tm, e se peorganizuje pod jinou skupinu nae pam je kompromisem mezi tm co je, a tm, co si myslme, e by mlo bt

Schmata pojem schma oznauje duevn reprezentaci skupiny lid, objekt, situac nebo udlost (stereotypy jsou druhem schmat, protoe obsahuj tdy osob) existuje teba schma zen auta - schma cel proces znan ekonomizuje, ovem me se stt, e informace budou zkreslen, paklie schma, pvodn pouit ke kdovn, je ne zcela odpovdajc skutenosti v kad situaci mohou bt ptomny oba aspekty - uchovvn a konstruovn informac

75