Houby prav...................................................................................................................

23
Jelenka obecn ............................................................................................................... 23
Elaphomyces granulatus Fries ............................................................................................. 23
Okovec Michaelv .................................................................................................... 25
Hydnotria michaelis (Fisch.{?}) Trappe ............................................................................. 25
asnatka hnd............................................................................................................... 26
Peziza badia Pers ................................................................................................................. 26
asnatka vlhkomiln .................................................................................................... 28
Peziza udicola ....................................................................................................................... 28
Zvonkovka lutav ......................................................................................................... 28
Tarzetta catinus (Holmsk. ex Fr.) Korf & Rogers ............................................................... 28
Kaenka esk ................................................................................................................ 30
Verpa bohemica (Krombh.) Schroet ................................................................................... 30
Kaenka nprstkovit .................................................................................................. 33
Verpa conica (Mller : Fr.) Swartz ..................................................................................... 33
Smr ernohnd ............................................................................................................ 35
Morchella esculenta (L.) Pers. var. umbrina Boud. ............................................................ 35
Smr obecn ...................................................................................................................... 37
Morchella esculenta Pers. ex St. Am................................................................................... 37
Smr polovoln ................................................................................................................. 37
Morchella semilibera DC. ex Fr. ......................................................................................... 37
Smr prask ..................................................................................................................... 39
Morchella pragensis F. Smotlacha ....................................................................................... 39
Smr vysok....................................................................................................................... 41
Morchella elata Fr. .............................................................................................................. 41
Terovnice snat ........................................................................................................ 42
Disciotis venosa (Pers.) Arnould ......................................................................................... 42
Destice chapov ...................................................................................................... 43
Discina perlata (Fr.) Fr. ........................................................................................................ 43
Koenitka nadmut ........................................................................................................ 46
Rhizina undulata Fr. ex Pers ................................................................................................ 46
Uch epcovit ............................................................................................................. 47
Gyromitra infula (Schaeff.) Quel ........................................................................................ 47
Uch obecn ................................................................................................................... 49
Gyromitra esculenta (Pers.) Fr. ........................................................................................... 49
Uch obrovsk ............................................................................................................... 51
Gyromitra gigas (Krombh.) Cooke ..................................................................................... 51
Chap jamkat ............................................................................................................. 53
Helvella lacunosa Afzel. ex Fr. ........................................................................................... 53
Chap prun ................................................................................................................ 55
Helvella elastica (Bull.) Boud ............................................................................................. 55
Chap tmav ................................................................................................................. 57
Helvella atra (Koenig) Boud ............................................................................................... 57
Stopeka pit ............................................................................................................... 59
Helvella macropus (Pers.: Fr.) P. Karst. .............................................................................. 59

Blokosmatka polokulovit ...................................................................................... 61

Mycolachnea hemisphaerica (Wolf. ex SF Gray) Maire..................................................... 61
Hrobenka psen .......................................................................................................... 63
Sepultaria arenosa (Fuckel) Boud. ...................................................................................... 63
Msenka oranov........................................................................................................... 64
Aleuria aurantia (Fries) Fuckel ........................................................................................... 64
Kosmatka ttovit ........................................................................................................ 66
Scutellinia scutellata (L.: Fr.) Lam. ..................................................................................... 66
Oranovka vetenovtrusn ...................................................................................... 68
Humaria fusispora (Berk.) Korf & Rogerson. ..................................................................... 68
Ohnivec rakousk ........................................................................................................... 71
Sarcoscypha austriaca (Berk. & Sacc.) Boud. ..................................................................... 71
Ohnivec zimn ................................................................................................................... 73
Microstoma protracta (Fr.) Kanouse ................................................................................... 73
Ohnivec arlatov........................................................................................................... 74
Sarcoscypha coccinea (Fr.) Lambotte ................................................................................. 74
Uko ern ..................................................................................................................... 76
Pseudoplectania nigrella (Pers. ex. Fr.) Fuck ...................................................................... 76
Zvoneek uheln ............................................................................................................. 78
Geopyxis carbonaria Alb. & Schwein ................................................................................. 78
apulka bahenn ............................................................................................................. 80
Mitrula paludosa Fr. ............................................................................................................. 80
Patyka rosolovit ......................................................................................................... 82
Leotia lubrica (Scop.) Pers. ................................................................................................. 82
Pazoubek zelen ............................................................................................................. 83
Microglossum viride (Pers. : Fr.) Gillet ............................................................................... 83
Hlzenka sasankov ...................................................................................................... 85
Sclerotinia tuberosa (Hedw.) Fuckel ................................................................................... 85
Terka ikov................................................................................................................. 86
Rutstroemia bulgarioides (Rabenh.) P. Karst ...................................................................... 86
ihovitka masov ........................................................................................................... 88
Ascocoryne sarcoides (Jacq. ex Gray) Groves & Wilson .................................................... 88
Kornice borov................................................................................................................. 91
Cenangium ferruginosum Fr.:Fr. ......................................................................................... 91
Kornice otrubinat ...................................................................................................... 92
Encoelia furfuracea (Roth) P. Karst. ................................................................................... 92
Mhavka poton .............................................................................................................. 93
Apostemidium guernisaccii (Crouan) Boud. ....................................................................... 93
Mhavka kmenov........................................................................................................... 95
Vibrissea truncorum (Alb. & Schwein.) Fr. ........................................................................ 95
Mozkovka rosolovit ..................................................................................................... 97
Ascotremella faginea (Peck) Seaver.................................................................................... 97
Ojnnka houbomiln .................................................................................................... 99
Polydesmia pruinosa (Gerd. ex Berk. & Broome) Boud. ..................................................... 99
Rosoloklihatka ir ..................................................................................................... 100

Neobulgaria pura (Fr.) Petrak ............................................................................................ 100

Vodnika poton.......................................................................................................... 101
Cudoniella clavus (Alb. & Schwein.) Dennis ................................................................... 101
Voskovika citronov................................................................................................. 103
Bisporella citrina (Batsch) Korf & SE Carp. ..................................................................... 103
Svratlka javorov..................................................................................................... 105
Rhytisma acerinum (Pers.:Fr) Fr. ...................................................................................... 105
Nedohub zelen ............................................................................................................. 107
Peckiella viridis (Alb. & Schwein.) Sacc .......................................................................... 107
Nedohub zlatovtrus................................................................................................. 108
Hypomyces chrysospermus Tul. & C. Tul. ........................................................................ 108
Korovitka terovit ..................................................................................................... 109
Diatrype disciformis (Hoffm.) Fr. ..................................................................................... 109
Housenice cizopasn ................................................................................................. 111
Cordyceps ophioglossoides (Ehrh. Ex Pers.) Link ............................................................ 111
Devnatka kyjovit ....................................................................................................... 113
Xylaria polymorpha (Pers.) Grev. ...................................................................................... 113
Devnatka parohat..................................................................................................... 115
Xylaria hypoxylon (L.) Grev .............................................................................................. 115
Devomor erven ........................................................................................................ 117
Hypoxylon fragiforme (Pers. ex Fr.) Kickx ....................................................................... 117
Devnatka dlouhonoh ............................................................................................... 118
Xylaria longipes Nitschke .................................................................................................. 118
Devomor rznotvar .................................................................................................. 119
Hypoxylon multiforme (Fr.: Fr.) Fr. .................................................................................. 119
Sazovka kruhat ........................................................................................................... 120
Daldinia concentrica (Bolton) Ces. & De Not. ................................................................. 120
Splenka skoepat .................................................................................................... 122
Ustulina deusta (Hoffm. ex Fr.) Petr. ................................................................................ 122
Boltcovitka ucho Jidovo ...................................................................................... 124
Hirneola auricula judae (Bull. ex St. Am.) Berk. ........................................................... 124
ernorosol bukov ....................................................................................................... 127
Exidia plana (Wigg.) Donk ............................................................................................... 127
ernorosol chrupavit ............................................................................................. 129
Exidia cartilaginea Lund. & Neuh. ..................................................................................... 129
ernorosol uat ........................................................................................................... 130
Exidia truncata Fr. .............................................................................................................. 130
Rosolovka listovit ...................................................................................................... 132
Tremella foliacea Pers. ex Fr............................................................................................. 132
Rosolovka mozkovit ................................................................................................. 134
Tremella mesenterica Retz. ex Fr. ..................................................................................... 134
Rosolovka prsvitn ................................................................................................... 136
Tremella encephala Pers. ex. Bref. .................................................................................... 136
Rosolovec erven....................................................................................................... 137
Tremiscus helvelloides (DC. ex Pers.) Donk. ................................................................... 137

Rosolozub huspenit ................................................................................................... 139

Pseudohydnum gelatinosum (Scop. ex Fr.) P. Karst. ........................................................ 139
Krsnorek lepkav .................................................................................................. 140
Calocera viscosa (Fr.) Fr. .................................................................................................. 140
Krsnorek rohovit ................................................................................................. 142
Calocera cornea (Batsch) Fr. ............................................................................................. 142
Kropilka rosolovit ...................................................................................................... 143
Dacrymyces stillatus ......................................................................................................... 143
Kutka Invalova........................................................................................................... 145
Ramaria eumorpha (Cott. et Wak.) Donk ......................................................................... 145
Kutka lososov .......................................................................................................... 146
Ramaria subbotrytis (Coker) Corner ................................................................................. 146
Kutka plih .................................................................................................................. 147
Ramaria flaccida (Fr.) Ricken ........................................................................................... 147
Kutka nazelenal ..................................................................................................... 149
Ramaria apiculata ............................................................................................................... 149
Kutka tl..................................................................................................................... 149
Ramaria subtilis (Coker) Schild ........................................................................................ 149
Paluka rourkovit ....................................................................................................... 152
Macrotyphula fistulosa (Fr.) Petersen ............................................................................... 152
Kyjanka ervkov ....................................................................................................... 155
Clavaria vermicularis Fr. ................................................................................................... 155
Kotr kadeav .............................................................................................................. 156
Sparassis crispa (Wulf. ex Fr.) Fr. ..................................................................................... 156
Kotr Nmcv................................................................................................................. 158
Sparassis nemecii Pil.& Ves.............................................................................................. 158
Korlovec jedlov ......................................................................................................... 159
Hericium flagellum (Scop.) Pers. ...................................................................................... 159
Korlovec bukov ......................................................................................................... 162
Hericium clathroides (Pallas.: Fr.) Pers. .......................................................................... 162
Ostnateek kehk ...................................................................................................... 164
Dentipellis fragilis (Pers.) Donk......................................................................................... 164
Lik ryav..................................................................................................................... 166
Dentinum rufescens (Fr.) Pouz.......................................................................................... 166
Lik zprohban .......................................................................................................... 168
Dentinum repandum (L. :Fr.) SF.Gray .............................................................................. 168
Likovec ikov ........................................................................................................ 169
Auriscalpium vulgare SF Gray. .......................................................................................... 169
Lok rezav ................................................................................................................... 171
Hydnellum ferrugineum (Fr. : Fr.) P. Karst. ...................................................................... 171
Plesk zpan ........................................................................................................... 172
Telephora palmata (Scop.) ex Fr. ...................................................................................... 172
Plesk zemn ................................................................................................................ 173
Telephora terrestris Ehrh. ex Fr......................................................................................... 173
Plesk ekankov ...................................................................................................... 175

Telephora penicillata .......................................................................................................... 175

Plesk karafitov..................................................................................................... 176
Telephora caryophyllea (Schaeff.) ex Fr. .......................................................................... 176
Loek tmav ............................................................................................................... 178
Phellodon melaleucus (Schwein. ap. Fr.) Karst. ................................................................ 178
Lika nlevkovit ......................................................................................................... 179
Cantharellus tubeaformis Fr.: Fr. ...................................................................................... 179
Lika obecn ................................................................................................................... 182
Cantharellus cibarius Fr. ................................................................................................... 182
Lika ed ........................................................................................................................ 184
Cantharellus cinereus Pers. ............................................................................................... 184
Likovec uheln............................................................................................................. 185
Faerberia carbonaria (Alb. & Schwein.) Pouzar. .............................................................. 185
Stroek kadeav ......................................................................................................... 186
Pseudocraterellus undulatus (Pers.) Rauschert.................................................................. 186
Stroek trubkovit ....................................................................................................... 188
Craterellus cornucopioides (L. ex Fr.) Pers. ...................................................................... 188
ovec nahlouen .................................................................................................... 190
Cyphellopsis anomala (Pers. ex Fr.) Donk ......................................................................... 190
Devokaz koov ........................................................................................................... 192
Meruliopsis corium ............................................................................................................ 192
Devokaz rosolovit ..................................................................................................... 194
Merulius tremellosus Fr. .................................................................................................... 194
Hrotnatka zpan....................................................................................................... 196
Sarcodontia setosa (Persoon) Donk.................................................................................... 196
Mulovka plstnat ........................................................................................................ 198
Auriculariopsis ampla (Lev.) Maire ................................................................................... 198
Kornatka masov ......................................................................................................... 200
Peniophora incarnata (Pers. ex Fr.) P. Karst. .................................................................... 200
Kornatec okrouhl ....................................................................................................... 201
Hyphoderma radula (Fr.) Donk. ........................................................................................ 201
Kornatec rozvit ............................................................................................................ 203
Corticium evolvens (Fr.) Fr. .............................................................................................. 203
Koovka tabkov ........................................................................................................ 204
Hymenochaete tabacina (Sow.:Fr.) Leveille. .................................................................... 204
Pevnk chlupat ............................................................................................................. 205
Stereum hirsutum (Willd. ex Fr.) S. F. Gray. .................................................................... 205
Pevnk korkovit ........................................................................................................... 207
Stereum rugosum (Pers. ex Fr.) Fr. ................................................................................... 207
Pevnk smrkov ............................................................................................................. 208
Amylostereum areolatum (Fr.:Fr.) Boidin ........................................................................ 208
Rozdrka splvav ....................................................................................................... 209
Sistotrema confulens .......................................................................................................... 209
ilnatka oranov ......................................................................................................... 211
Phlebia radiata (Fr.:Fr.) Fr. ................................................................................................ 211

Devomorka domc .................................................................................................... 212

Serpula lacrymans (Wulf. ex Fr.) Schroet .......................................................................... 212
Devomorka lesn .......................................................................................................... 213
Serpula himantioides (Fr.) P. Karst. ................................................................................... 213
Devomorka merukov ............................................................................................ 215
Leucogyrophana mollusca (Fries) Pouzar .......................................................................... 215
Pste dubov ................................................................................................................. 217
Fistulina hepatica (Schaeff.) ex Fr. ................................................................................... 217
Lesklokorka plosk ..................................................................................................... 219
Ganoderma applanatum (Pers.) Pat. .................................................................................. 219
Lesklokorka leskl....................................................................................................... 221
Ganoderma lucidum (Leys. ex Fr.) Karst .......................................................................... 221
ubkatec pohrkovit ................................................................................................ 223
Coltricia perennis (L. ex Fr.) Murr. .................................................................................... 223
ubkatec plstnat ........................................................................................................ 225
Coltricia tometosa (Fr.) Murrill. ......................................................................................... 225
Hndk Schweinitzv ................................................................................................. 226
Phaeolus schweinitzii (Freis) Pat. ..................................................................................... 226
Ohovec obecn............................................................................................................ 228
Phellinus igniarius .............................................................................................................. 228
Rezavec lesknav ......................................................................................................... 229
Inonotus radiatus (Sow. ex Fr.) P. Karst. .......................................................................... 229
Rezavec uzlinat ........................................................................................................... 231
Inonotus nodulosus (Fr.) Karst ........................................................................................... 231
Anzovnk vonn ........................................................................................................... 233
Osmoporus odoratus (Wulf.:Fr.) Sing ................................................................................ 233
Blochoro modrav ................................................................................................... 235
Oligoporus caesius (Schrad.) Gilb. & Ryvarden ................................................................ 235
Blochoro pchavkovit ......................................................................................... 237
Oligoporus ptychogaster (F. Ludwig) Falch ...................................................................... 237
Blochoro slzc........................................................................................................... 238
Oligoporus guttulatus (Peck.) Gilb. & Ryvarden ............................................................... 238
Bondarcevka horsk ................................................................................................... 240
Bondarzewia mesenterica (Schaeff.) Kreisel ..................................................................... 240
Brnovitec hndofialov ........................................................................................... 242
Trichaptum fuscoviolaceum (Ehremb.) Ryvarden ............................................................. 242
Bezovnk obecn ......................................................................................................... 244
Piptoporus betulinus (Bull.: Fr.) Karst. .............................................................................. 244
Hlink ervenajc ........................................................................................................ 245
Hapalopilus nidulans (Fr.) P. Karst. ................................................................................... 245
Choro poloplstvov ................................................................................................. 246
Polyporus ciliatus Fr. ......................................................................................................... 246
Choro upinat............................................................................................................. 248
Polyporus squamosus (Huds.) ex Pers. ............................................................................. 248
Choro zimn .................................................................................................................... 251

Polyporus brumalis (Pers.) ex Fr. ....................................................................................... 251

Koenovnk vrstevnat............................................................................................... 252
Heterobasidion annosum (Fr.) Bref. .................................................................................. 252
Krsnoprka koz noha .............................................................................................. 254
Albatrellus pes caprae (Pers.: Fr.) Pouzar ...................................................................... 254
Krsnoprka mlynka .............................................................................................. 255
Albatrellus ovinus (Schaeff.) Kotl. & Pouzar. .................................................................. 255
Outkovka rumlkov ................................................................................................... 256
Pycnoporus cinnabarinus (Jacq. x Fr.) P. Karst. ............................................................... 256
Outkovka mkk ........................................................................................................... 257
Datronia mollis (Sommerf.) Donk. ................................................................................... 257
Outkovka pestr ............................................................................................................ 259
Trametes versicolor (L.) Pilat............................................................................................ 259
Prnatka placentov................................................................................................... 260
Oligoporus placenta (Fr.); Gilb. & Ryvarden .................................................................... 260
Prnovitka rznopor ................................................................................................. 261
Schizopora paradoxa (Fr.) Donk ....................................................................................... 261
Srovec lutooranov ................................................................................................ 262
Laetiporus sulphureus (Bull. ex Fr.) Bond. ex Sing. ......................................................... 262
edoprka osmahl ..................................................................................................... 264
Bjerkandera adusta (Willd. ex Fr.) P. Karst ...................................................................... 264
Skovec dubov ........................................................................................................... 266
Daedalea quercina L. ex Fr ............................................................................................... 266
Skovec naervenal ................................................................................................ 268
Daedaleopsis confragosa (Bolton ex Fr.) J. Schrot ........................................................... 268
indelovnk seversk .................................................................................................. 270
Climacodon septentrionalis (Fr.) P. Karst. ........................................................................ 270
Smolokorka bukov ..................................................................................................... 271
Ischnoderma resinosum (Fr.) P. Karst ............................................................................... 271
Trmovka plotn ............................................................................................................ 273
Gloeophyllum sepiarium (Fries) Karsten .......................................................................... 273
Troudnatec kopytovit............................................................................................... 275
Fomes fomentarius L.: Fr.) Kick. ...................................................................................... 275
Troudnatec psovan ................................................................................................. 277
Fomitopsis pinicola (Sw.:Fr) P. Karst ............................................................................... 277
Troudnatec rov ....................................................................................................... 278
Fomitopsis rosea (Alb. & Schw.:Fr.) P. Karst. .................................................................. 278
Trsnatec obrovsk ....................................................................................................... 279
Meripilus giganteus (Pers.: Fr.) Karst. .............................................................................. 279
Houovec hlemovit ............................................................................................ 281
Lentinellus cochleatus (Pers.:Fr.) Karst. ........................................................................... 281
Houevnatec upinat ............................................................................................... 283
Lentinus lepideus (Fr.) Fr .................................................................................................. 283
Hlva epikat .............................................................................................................. 283
Pleurotus calyptratus (Lindbl. in Fr.) Sacc. ....................................................................... 283

Hlva fialov ..................................................................................................................... 285

Panus conchatus (Bull. ex Freis) Freis ............................................................................... 285
Hlva plicn ....................................................................................................................... 285
Pleurotus pulmonarius (Fr. ex Fr.) Qul ........................................................................... 285
Hlva ed ......................................................................................................................... 287
Hohenbuehelia grisea (Peck) Singer. ................................................................................ 287
Hlva holub ...................................................................................................................... 289
Pleurotus columbinus Qul. .............................................................................................. 289
Cystidovka rybovonn ................................................................................................ 289
Macrocystidia cucumis (Pers. ex Fr.) Heim ....................................................................... 289
echratka olov .......................................................................................................... 290
Paxillus filamentosus (Scop.) Fr. ...................................................................................... 290
irvka dvoubarv ....................................................................................................... 292
Lepista saeva (Fr.) PD.Orton............................................................................................. 292
irvka havelka ............................................................................................................. 293
Tricholoma portentosum (Fr.) Qul. ................................................................................. 293
irvka fialov ............................................................................................................... 294
Lepista nuda (Bull. ex Fr.)Cooke ....................................................................................... 294
irvka mjovka ........................................................................................................... 296
Calocybe gambosa (Fr.) Sing ............................................................................................. 296
irvka mdlov ............................................................................................................ 299
Tricholoma saponaceum (Fr.) Kumm. .............................................................................. 299
irvka kosatcov ....................................................................................................... 299
Lepista irina (Fr.) HE Bigelow ........................................................................................... 299
irvka kroukat ........................................................................................................ 301
Tricholoma cingulatum (Fr.) Jacobash. .............................................................................. 301
irvka kravsk............................................................................................................. 302
Tricholoma vaccinum (Pers. ex Fr.) Kumm. ...................................................................... 302
irvka osmahl ........................................................................................................... 303
Tricholoma ustale (Fr. ex Fr.) Kummer. ............................................................................ 303
irvka srolut ........................................................................................................... 304
Tricholoma sulphureum (Bull. ex Fr.) Kumm. .................................................................. 304
irvka stechovit ..................................................................................................... 305
Tricholoma imbricatum (Fr.) Kumm ................................................................................. 305
irvka stbroed ..................................................................................................... 307
Tricholoma argyraceum (Bull.) Gill................................................................................... 307
irvka topolov ........................................................................................................... 309
Tricholoma populinum Lange ............................................................................................ 309
irvka zelnka ............................................................................................................. 310
Tricholoma flavovirens (Pers. ex Fr.) Lund. ...................................................................... 310
irvka zemn ................................................................................................................. 311
Tricholoma terreum (Schaeff. ex Fr.) Kumm .................................................................... 311
Helmovka mln ......................................................................................................... 313
Mycena galopus (Pers. ex Fr.) Kumm............................................................................... 313
Helmovka mln var.ern ................................................................................... 314

Mycena galopus var. nigra Fl.Danica................................................................................. 314

Helmovka jehlikovit ............................................................................................... 316
Mycena acicula (Schaeff. ex Fr.) Kumm .......................................................................... 316
Helmovka jesen ............................................................................................................ 317
Mycena avenacea (Fr.) Qul. ............................................................................................ 317
Helmovka krvav .......................................................................................................... 318
Mycena sanguinolenta (Alb. et. Schw. : Fr.) Kummer...................................................... 318
Helmovka leponoh ..................................................................................................... 320
Mycena inclinata (Fr.) Qul ............................................................................................... 320
Helmovka ojnn ......................................................................................................... 322
Mycena chlorinella (Lange) Singer .................................................................................... 322
Helmovka paezov ..................................................................................................... 322
Mycena tintinnabulum (Fr.) Qul. ...................................................................................... 322
Helmovka slizk ............................................................................................................ 324
Mycena epipterygia (Scop. ex Fr.) SF Gray....................................................................... 324
Helmovka edolupenn ............................................................................................. 326
Mycena aetites (Fr.) Qul. ................................................................................................. 326
Helmovka tuhonoh .................................................................................................... 328
Mycena galericulata (Scop. ex Fr.) SF Gray ..................................................................... 328
Helmovka rov .......................................................................................................... 330
Mycena rosea (Bull.) Gramberg ......................................................................................... 330
Helmovka edkvikov .............................................................................................. 332
Mycena pura (Fries) Qulet................................................................................................ 332
Helmovka afrnov ................................................................................................... 334
Mycena crocata (Schrad. ex Fr.) P. Kumm ........................................................................ 334
Helmovka zlatolem ................................................................................................... 335
Mycena aurantiomarginata (Fr.) ......................................................................................... 335
Hlva olivov .................................................................................................................... 336
Omphalotus olearius (DC. ex Fr.) Sing. ............................................................................ 336
Helmovka lutolouhov ............................................................................................. 339
Mycena luteoalkalina Sing. ................................................................................................ 339
Kalichovka Swartzova ............................................................................................... 340
Rickenella swartzii (Fr.) Kuyper. ...................................................................................... 340
Kalichovka zvonekov ............................................................................................ 343
Xeromphalina campanella (Fr.) Maire .............................................................................. 343
Lakovka ametystov................................................................................................... 345
Laccaria amethystea (Bull.) Murill. .................................................................................. 345
Lakovka obecn ............................................................................................................ 346
Laccaria laccata (Scop.:Fr.) Cooke ................................................................................... 346
Lakovka statn .............................................................................................................. 349
Laccaria proxima (Boud.) Pat ........................................................................................... 349
Lha klubit ................................................................................................................... 350
Lyophyllum fumosum (Pers.: Fr.) PD.Orton. ................................................................... 350
Lha srostl ...................................................................................................................... 351
Lyophyllum connatum (Schum.: Fr.) Sing. ....................................................................... 351

Paeznk jemn............................................................................................................... 353

Panellus mitis (Pers.) Khner ............................................................................................ 353
Paeznk pozdn ............................................................................................................. 355
Panellus serotinus (Schrad. ex Fr.) Khner ........................................................................ 355
Penzovka dubov......................................................................................................... 357
Collybia dryophila (Bull. ex Fr.) Kumm ........................................................................... 357
Penzovka heblkat .................................................................................................. 358
Collybia peronata (Bolt.) Sing. .......................................................................................... 358
Penzovka kuelovit .................................................................................................. 359
Collybia asema (Fr.); Kumm ............................................................................................. 359
Penzovka mslov ...................................................................................................... 361
Collybia butyracea (Bull.: Fr.) Kumm .............................................................................. 361
Penzovka provzkov ............................................................................................... 363
Strobilurus stephanocystis (Hora) Singer .......................................................................... 363
Penzovka raelinkov .............................................................................................. 364
Tephrocybe palustris (Peck) Donk .................................................................................... 364
Penzovka sametonoh ............................................................................................. 366
Flammulina velutipes (Curt. ex Fr.) Sing. ......................................................................... 366
Penzovka skvrnit....................................................................................................... 369
Collybia maculata (Alb. et Schw. ex Fr.) Qul ................................................................. 369
Penzovka splvav ..................................................................................................... 369
Collybia conflulens (Pers. ex Fr.) Kumm ......................................................................... 369
Penzovka srostl ......................................................................................................... 371
Collybia ocior (Pers.) Vilgalys & O.K. Miller ................................................................... 371
Penzovka irokolupenn ......................................................................................... 372
Megacollybia platyphylla (Pers.) Kotl. & Pouzar .............................................................. 372
Penzovka uheln .......................................................................................................... 374
Tephrocybe anthracophila (Lasch) Orton........................................................................... 374
Penzovka vetenonoh ............................................................................................. 375
Collybia fusipes (Bull.) Qul ............................................................................................ 375
Rovetka pchavkovit ............................................................................................... 377
Nyctalis lycoperdoides (Bull.); Singer .............................................................................. 377
Slizeka porcelnov ................................................................................................. 379
Oudemansiella mucida (Schrad. ex Fr.) Hhn .................................................................. 379
Strmlka kovit ....................................................................................................... 381
Pseudoclitocybe cyathiformis (Bull.) Singer .................................................................... 381
Strmlka mlenka......................................................................................................... 384
Clitocybe nebularis (Batsch. ex Fr.) Kumm. ..................................................................... 384
Strmlka nlevkovit ................................................................................................. 385
Clitocybe infundibuliformis (Schaeff. ex Fr.) Qul. ......................................................... 385
Strmlka tnin ........................................................................................................ 386
Clitocybe fragrans (With.) Kumm. .................................................................................... 387
afrnka ervenolut ............................................................................................... 388
Tricholomopsis rutilans (Schaeff. ex Fr.) Sing. ................................................................ 388
Slizeka ocasat........................................................................................................... 390

Xerula radicata (Rehlan: Fries) Drfelt ............................................................................. 390

pika cibulov ............................................................................................................. 391
Marasmius alliaceus (Jacq. ex Fr.) Fr ............................................................................... 391
pika bulliardova ....................................................................................................... 393
Marasmius bulliardii Quel ................................................................................................. 393
pika obecn ................................................................................................................ 394
Marasmius oreades (Bolt.: Fr.) Fr. ..................................................................................... 394
pika nn ................................................................................................................. 395
Marasmius androsaceus (L. ex Fr.) Fr. .............................................................................. 395
Tmavoblka lutav .................................................................................................... 397
Melanoleuca cognata (Fr.) Konrad .................................................................................... 397
Vclavka smrkov ........................................................................................................ 397
Armillaria ostoyae (H. Romagnesi) Herink. ..................................................................... 397
Vlasokoka drsn ......................................................................................................... 399
Crinipellis stipitaria (Fr.) Pat ............................................................................................. 399
avnatka citrnov ................................................................................................... 400
Hygrocybe chlorophana (Fr.) P. Karst .............................................................................. 400
avnatka dvoubarv ................................................................................................. 401
Hygrophorus dichrous Kuhner & Romagn. ..................................................................... 401
avnatka kluzk ......................................................................................................... 402
Hygrocybe unguinosa (Fr.) P. Karst .................................................................................. 402
avnatka kuelovit ................................................................................................. 403
Hygrocybe conica (Scop. ex Fr.) P. Karst .......................................................................... 403
avnatka krvav ......................................................................................................... 404
Hygrocybe miniata (Scop. ex Fr.) P. Karst ....................................................................... 404
avnatka lun ............................................................................................................. 405
Hygrocybe pratensis Pers. : Fr.) Murrill ........................................................................... 405
avnatka papou .................................................................................................... 406
Hygrocybe psittacina (Schaeff.. ex Fr.) P. Karst ............................................................... 406
avnatka slonovinov.............................................................................................. 408
Hygrophorus eburneus (Bull. ex Fr.) Fr. i. ........................................................................ 408
avnatka snn ........................................................................................................ 410
Camarophyllus niveus (Scop. ex Fr.) P. Karst .................................................................. 410
avnatka stl ............................................................................................................. 412
Hygrocybe persistens (Britz.) Sing. .................................................................................. 412
avnatka arlatov ................................................................................................... 412
Hygrocybe coccinea (Schaeff.. ex Fr.) P. Karst. ............................................................... 412
avnatka voskov ...................................................................................................... 414
Hygrocybe ceracea (Fr. : Fr.) P. Kumm. ........................................................................... 414
Hloubenka ladn............................................................................................................. 414
Eccilia rusticoides Gill. ...................................................................................................... 414
Rudouek uat ............................................................................................................. 416
Rhodocybe truncata (Schaeff. ex Fr.) Sing. ...................................................................... 416
Zvojenka buisk ..................................................................................................... 418
Entoloma turbidum (Fr.) Karst. .......................................................................................... 418

Zvojenka jarn .............................................................................................................. 418

Entoloma vernum S. Lundell ............................................................................................ 418
Zvojenka leskl ........................................................................................................... 420
Entoloma nitidum Quelet. ................................................................................................. 420
Zvojenka olovov ....................................................................................................... 422
Entoloma sinuatum (Bull. ex Pers.: Fr.) Kummer............................................................. 422
Zvojenka slanekovit ............................................................................................ 423
Entoloma hirtipes (Schum.: Fr.) Mos ................................................................................. 423
Zvojenka edohnd ................................................................................................ 424
Entoloma porphyrophaeum (Fr.) Karsten ......................................................................... 424
epiatka molov ................................................................................................... 427
Galerina paludosa (Fr.) Khner .......................................................................................... 427
Kratka popren....................................................................................................... 429
Tubaria conspersa (Pers.) Fayod ........................................................................................ 429
Kratka zimn .................................................................................................................. 431
Tubaria hiemalis Romagn. Ex Bon. .................................................................................. 431
Pavuinec blofialov ................................................................................................ 433
Cortinarius alboviolaceus (Pers.) Fr. ................................................................................. 433
Pavuinec blankytn................................................................................................... 434
Cortinarius evernius (Fr.) ................................................................................................... 434
Pavuinec ervenokatanov ................................................................................ 435
Cortinarius erythrinus ......................................................................................................... 435
Pavuinec ervenoupinn ..................................................................................... 436
Cortinarius bolaris .............................................................................................................. 436
Pavuinec fialov ......................................................................................................... 437
Cortinarius violaceus .......................................................................................................... 437
Cortinarius hinnuleus (With.) Fr. ...................................................................................... 440
Pavuinec kozl .............................................................................................................. 441
Cortinarius traganus (Fr.) .................................................................................................. 441
Pavuinec polokrvav ................................................................................................ 443
Cortinarius semisanguineus (Fr.) Gill ............................................................................... 443
Pavuinec krvav ......................................................................................................... 445
Cortinarius sanguineus (Wulfen : Fr.)Fr. .......................................................................... 445
Pavuinec merukov ................................................................................................ 447
Cortinarius armeniacus (Schaeff.) Fr ................................................................................ 447
Pavuinec mnliv ....................................................................................................... 449
Cortinarius varius Schaeff.: Fr.) Fr. .................................................................................. 449
Pavuinec mhav ........................................................................................................ 449
Cortinarius vibratilis (Fr.) Fr. ............................................................................................ 449
Pavuinec nramkovcov ........................................................................................ 450
Cortinarius praestans (Cordier) Gill. ................................................................................. 450
Pavuinec nramkovit ............................................................................................. 452
Cortinarius armillatus (Fr.) Fr. .......................................................................................... 452
Pavuinec naten ....................................................................................................... 453
Cortinarius delibutus Fr. .................................................................................................... 453

Pavuinec nevldn ...................................................................................................... 454

Cortinarius torvus (Fr.: Fr.) Fr. .......................................................................................... 454
Pavuinec odchyln .................................................................................................... 455
Cortinarius anomalus (Fr.: Fr.) Fr. .................................................................................... 455
Pavuinec osikov ....................................................................................................... 456
Cortinarius trivialis (Pers. : Fr.) Fr. ................................................................................... 456
Pavuinec plavooranov......................................................................................... 458
Cortinarius collinitus (Pers ................................................................................................ 458
Pavuinec plevnat ..................................................................................................... 460
Cortinarius paleaceus (Weinm .......................................................................................... 460
Pavuinec skoicov ................................................................................................... 462
Cortinarius cinnamomeus Fr ............................................................................................. 462
Pavuinec slizk ........................................................................................................... 464
Cortinarius mucosus (Bull. : Fr ......................................................................................... 464
Pavuinec statn .......................................................................................................... 464
Cortinarius balteatus ( ....................................................................................................... 464
Pavuinec upinonoh ............................................................................................... 465
Cortinarius pholideus (Fr. : Fr.) Fr. .................................................................................... 465
Pavuinec zlat ............................................................................................................. 467
Cortinarius triumphans ....................................................................................................... 467
Sluka svraskal ............................................................................................................. 468
Rozites caperata (Pers. ex Fr.) P. Karst. ............................................................................ 468
Slzivka edkvikov .................................................................................................... 470
Hebeloma sinapizans (Paulet:Fr.)Gill. ............................................................................... 470
upinovka jedlov ........................................................................................................ 472
Gymnopilus sapineus ( ...................................................................................................... 472
Vlknice Bongardova ................................................................................................. 473
Inocybe bongardi (Weinm.) Qul. ..................................................................................... 473
Vlknice Godeyova ...................................................................................................... 474
Inocybe godeyi Gillet. ....................................................................................................... 474
Vlknice jursk .............................................................................................................. 476
Inocybe jurana (Patouillard) Saccardo .............................................................................. 476
Vlknice kuelovit ..................................................................................................... 476
Inocybe fastigiata Schiff. .................................................................................................... 476
Vlknice Patouillardova ............................................................................................ 477
Inocybe patouillardii Bres. ................................................................................................ 477
Vlknice ttinkat ..................................................................................................... 479
Inocybe hystrix ................................................................................................................... 479
Bedlovnice zlat ............................................................................................................ 480
Phaeolepiota aurea (Matt. ex. Fr.) Maire............................................................................ 480
Opeka mnliv ............................................................................................................. 483
Kuehneromyces mutabilis (Schaeff.) Sing ........................................................................ 483
Lmcovka mdnkov ................................................................................................ 486
Stropharia aeruginosa (Curt.:Fr.) Quel. ............................................................................. 486
Lmcovka naten......................................................................................................... 488

Stropharia inuncta (Fr.) Qul............................................................................................. 488

Lmcovka vrsitoprstenn .................................................................................... 488
Stropharia rugosoannulata Farlow ex Murr. .................................................................... 488
upinovka kostrbat ................................................................................................... 489
Pholiota squarrosa (Fr.) Kummer. ..................................................................................... 489
upinovka ndhern ................................................................................................... 491
Gymnopilus spectabilis (Fr.) Sing. ..................................................................................... 491
upinovka olov .......................................................................................................... 492
Pholiota alnicola (Fr.) Singer ............................................................................................ 492
upinovka slizk ........................................................................................................... 493
Pholiota adiposa (Fr.) Kummer ......................................................................................... 493
upinovka edohlnov .............................................................................................. 495
Pholiota lenta (Pers.: Fr.) Sing. ......................................................................................... 495
upinovka uheln ......................................................................................................... 497
Pholiota carbonaria Fries ................................................................................................... 497
Tepenitka cihlov ....................................................................................................... 499
Hypholoma lateritium ( ...................................................................................................... 499
Tepenitka makov ...................................................................................................... 499
Hypholoma capnoides (Fries) ........................................................................................... 499
Tepenitka svazit..................................................................................................... 502
Hypholoma fasciculare (Huds ........................................................................................... 502
epiatka bezpr ....................................................................................................... 504
Conocybe aporos Kits van Wav. ........................................................................................ 504
epiatka cibulkat .................................................................................................... 505
Conocybe bublifera (Kauffm.) Romagn ............................................................................. 505
epiatka tl ................................................................................................................ 506
Conocybe tenera (Schaeff. ex Fr.) Fayod ........................................................................... 506
Polnika lys ................................................................................................................... 508
Agrocybe erebia (Fr.) Khn. ............................................................................................. 508
Polnika polokulovit ................................................................................................. 509
Agrocybe semiorbicularis (Bull. ex Fr.) Fayod ................................................................. 509
Polnika ran .................................................................................................................. 510
Agrocybe praecox (Pers. ex Fr.) Fayod .............................................................................. 510
Slzenk loutkov ....................................................................................................... 512
Bolbitus vitellinus (Pers. ex Fr.) Fr.) ................................................................................. 512
Hnojnk bradavkat ..................................................................................................... 514
Coprinus angulatus Peck .................................................................................................... 514
Hnojnk inkoustov ...................................................................................................... 515
Coprinus atramentarius (Bull.: Fr.) ................................................................................... 515
Hnojnk naset ............................................................................................................... 517
Coprinus disseminatus (Pers.: Fr.) SF ............................................................................... 517
Hnojnk obecn .............................................................................................................. 520
Coprinus comatus (Mull.: Fr.) SF Gray: Pers. .................................................................. 520
Hnojnk Patouillardv ................................................................................................. 521
Coprinus patouillardii Qul. ............................................................................................... 521

Hnojnk asnat ............................................................................................................. 523

Coprinus plicatilis (Curt.: Fr.) Fr ...................................................................................... 523
Hnojnk strakat ............................................................................................................ 525
Coprinus picaceus (Bull. ex Fr.) Gray............................................................................... 525
Hnojnk tpytiv ............................................................................................................. 527
Coprinus micaceus (Bull.: Fr.) .......................................................................................... 527
Hnojnk zaje ................................................................................................................. 529
Coprinus lagopus (Fr.) Fr .................................................................................................. 529
Hnojnk zajcovit ......................................................................................................... 531
Coprinus lagopides Karsten .............................................................................................. 531
Kropenatec zvoncovit .............................................................................................. 532
Panaeolus campanulatus (L. ex Fr.) Qul.......................................................................... 532
Kehutka Candolleova ............................................................................................... 534
Psathyrella candolleana (Fr.) A. H. Smith ........................................................................ 534
Kehutka kuelovit .................................................................................................... 536
Psathyrella conopilea (Fr.) Pearson & Dennis .................................................................. 536
Kehutka vodomiln .................................................................................................... 537
Psathyrella hydrophila (Fries) R. Maire. ........................................................................... 537
Kehutka sametov ..................................................................................................... 538
Psathyrella velutina (Pers.) Sing. ...................................................................................... 538
Kehutka edohnd................................................................................................... 540
Psathyrella spadiceogrisea (Schaeffer) Qulet. ................................................................. 540
Kehutka upinat ....................................................................................................... 541
Psathyrella gossypina (Bull.: Fr.) A.Pears. & Dennis ........................................................ 541
Bedla ernoupinat ................................................................................................... 543
Lepiota felina (Pers.) Karsten............................................................................................ 543
Bedla ervenajc .......................................................................................................... 544
Macrolepiota rhacodes (Vitt.) Sing. ................................................................................... 544
Bedla kdov .................................................................................................................. 547
Leucocoprinus cretatus Locq. Ex Lanz. ............................................................................ 547
Bedla katanov ........................................................................................................... 549
Lepiota castanea Qul. ss. Lange ....................................................................................... 549
Bedla pavuincov....................................................................................................... 551
Lepiota cortinarius Lange................................................................................................... 551
Bedla polonah .............................................................................................................. 553
Cystolepiota seminuda (Lasch.) Bon ................................................................................. 553
Bedla vlnat..................................................................................................................... 553
Lepiota clypeolaria (Bull.) Qul ......................................................................................... 553
Bedla vysok ................................................................................................................... 555
Macrolepiota procera (Scop. ex Fr.)Sing ........................................................................... 555
Bedla ostroupinn ...................................................................................................... 557
Lepiota aspera (Pers.) Qul. ............................................................................................... 557
Blohnojnk srolut .................................................................................................. 559
Leucocoprinus birnbaumii (Corda) Singer. ........................................................................ 559
ernolupen krvav ....................................................................................................... 561

Melanophyllum haematospermum (Bull ............................................................................ 561

Perka csask .......................................................................................................... 563
Agaricus augustus Fr. ........................................................................................................ 563
Perka fialov .............................................................................................................. 564
Agaricus semotus Fr. ......................................................................................................... 564
Perka hlznat ........................................................................................................... 565
Agaricus abruptibulbus ...................................................................................................... 565
Perka ov ................................................................................................................... 566
Agaricus arvensis Peck ...................................................................................................... 566
Zrnivka osinkov........................................................................................................... 568
Cystoderma amiathinum (Scop.: Fr.) Konr. & Maubl ...................................................... 568
Zrnivka rumlkov ....................................................................................................... 570
Cystoderma cinnabarinum (Albertini & Schweinitz: Secretan) Fayod. ............................. 570
Zrnivka ralo ............................................................................................................... 571
Cystoderma carcharias (Pers. ex Secr.) Fayod ................................................................... 571
Kukmk blovlnn........................................................................................................ 573
Volvariella bombycina (Pers. ex Fr.) Sing. ....................................................................... 573
Kukmk okzal ............................................................................................................ 574
Volvariella gloiocephala (DC.: Fr.) Boekhout et Enderle .................................................. 574
ttovka stinn ............................................................................................................... 575
Pluteus umbrosus (Pers. : Fr.) Kummer. ............................................................................ 575
Muchomrka citrnov .............................................................................................. 578
Amanita citrina (Schaeff.) SF.Gray. .................................................................................. 578
Muchomrka erven ................................................................................................. 579
Amanita muscaria (L.:Fr.) Pers. ........................................................................................ 579
Muchomrka jzliv ...................................................................................................... 581
Amanita virosa (Fr.) Vitt. ................................................................................................... 581
Muchomrka krlovsk ............................................................................................. 583
Amanita regalis (Fr.) Michael ........................................................................................... 583
Muchomrka rovka ................................................................................................. 585
Amanita rubescens (Pers. ex Fr.) S. F. Gray ..................................................................... 585
Muchomrka stroupkat........................................................................................... 586
Amanita inaurata Secr. ...................................................................................................... 586
Muchomrka zelen .................................................................................................... 587
Amanita phalloides (Fr.) Liak. .......................................................................................... 587
Muchomrka porfrov .............................................................................................. 589
Amanita porphyria (Alb. et Schw.) Secr. .......................................................................... 589
Muchomrka edivka ................................................................................................. 591
Amanita spissa (Grauer Wulstling) Speisewert. ............................................................... 591
Muchomrka jeohlav .............................................................................................. 593
Amanita echinocephala (Vitt.) Qul. ................................................................................. 593
Povatka hndolut .................................................................................................. 594
Amanita umbrinolutea Secr. .............................................................................................. 594
Povatka obecn .......................................................................................................... 595
Amanita vaginata (Bull. ex Fr.) Vitt. ................................................................................ 595

Povatka plav............................................................................................................... 597

Amanita fulva (Pers.) Fr. ................................................................................................... 597
Povatka afrnov ..................................................................................................... 599
Amanita crocea (Qul.) Sing. ............................................................................................ 599
echratka ernohuat ............................................................................................ 601
Paxillus atrotomentosus (Batsch. Ex Fr.) Fr. ..................................................................... 601
Litika pomeranov ............................................................................................... 603
Hygrophoropsis aurantiaca (Wulfen: Fries) Maire ........................................................... 603
Hib borov ....................................................................................................................... 605
Boletus pinophilus Pilat & Dermek .................................................................................. 605
Hib bronzov .................................................................................................................. 606
Boletus aereus Fries .......................................................................................................... 606
Hib ervenohnd ....................................................................................................... 609
Xerocomus spadiceus (Fries) Quel. ................................................................................... 609
Hib erven .................................................................................................................... 611
Xerocomus rubellus (Krombh.) Qulet. ............................................................................ 611
Hib dubov ...................................................................................................................... 612
Boletus aestivalis (Paul.) Fr. ............................................................................................. 612
Hib dutonoh ................................................................................................................. 614
Boletinus cavipes (Klotzsch : Fr.) Kalchbr. ...................................................................... 614
Hib dutonoh zlat ..................................................................................................... 616
Boletinus cavipes f. aureus (Rolland) Singer .................................................................... 616
Hib hnd ........................................................................................................................ 618
Boletus badius (Fr.) Fr. ..................................................................................................... 618
Hib kolodj ..................................................................................................................... 620
Boletus luridus Schaeff.: Fr. .............................................................................................. 620
Hib kov ......................................................................................................................... 622
Boletus erythropus Pers.: Fr. ............................................................................................. 622
Hib krlovsk ................................................................................................................ 625
Boletus regius Krombh...................................................................................................... 625
Hib Le Galov ................................................................................................................ 626
Boletus legaliae Pilt .......................................................................................................... 626
Hib medotrpk .............................................................................................................. 628
Boletus albidus Rocques. .................................................................................................. 628
Hib nachovtrusn ..................................................................................................... 630
Porphyrellus pseudoscaber (Secr.) Sing. ........................................................................... 630
Hib peprn....................................................................................................................... 632
Chalciporus piperatus (Fries) Bataille ............................................................................... 632
Hib plstnat .................................................................................................................... 633
Boletus subtomentosus L. : Fr. ......................................................................................... 633
Hib prun ....................................................................................................................... 635
Aureoboletus gentilis (Qul.) Pouzar. ................................................................................ 635
Hib pvstkat ............................................................................................................. 637
Boletus appendiculatus (Fries) Seretan ............................................................................. 637
Hib pivn..................................................................................................................... 639

Pseudoboletus parasiticus (Bull. : Fr.) Sutara ................................................................... 639

Hib satan ......................................................................................................................... 640
Boletus satanas Lenz. ........................................................................................................ 640
Hib sametov ................................................................................................................ 641
Boletus fragilipes C. Martin ............................................................................................. 641
Hib smrkov ................................................................................................................... 643
Boletus edulis Fries ........................................................................................................... 643
Hib strako ..................................................................................................................... 646
Suillus variegatus (Swartz : Fr.) Kuntze. .......................................................................... 646
Hib lunk ...................................................................................................................... 648
Boletus felleus Bull. : Fr. .................................................................................................. 648
Hib lutomas ............................................................................................................... 649
Boletus chrysenteron Saint-Amans ................................................................................... 649
Klouzek bl ..................................................................................................................... 651
Suillus placidus (Bonorden) Sing. ..................................................................................... 651
Klouzek obecn ............................................................................................................. 653
Suillus luteus (Fries) Gray................................................................................................. 653
Klouzek slin ................................................................................................................ 655
Suillus grevillei (Klotzsch) Sing. ...................................................................................... 655
Klouzek slizk................................................................................................................. 657
Suillus viscidus (Fr. & Hoek.) Rauschert. .......................................................................... 657
Klouzek zrnit ................................................................................................................. 658
Suillus granulatus (Fries) Kuntze ...................................................................................... 658
Kozk bl ......................................................................................................................... 660
Leccinum holopus (Rostk.) ............................................................................................... 660
Kozk dubov ................................................................................................................. 662
Leccinum crocipodium (Letell.) Watling .......................................................................... 662
Kozk bezov ................................................................................................................ 664
Leccinum scabrum (Bull. ex Fr.) S. F. Gray ..................................................................... 664
Kozk habrov................................................................................................................ 666
Leccinum carpini ................................................................................................................ 666
Kozk kapucnek .......................................................................................................... 668
Leccinum melaneum (Smoth.) Pilat & Dermek ................................................................ 668
Kozk edozelen......................................................................................................... 670
Leccinum thalassinum Pilat & Dermek ............................................................................ 670
Kemen bezov ....................................................................................................... 673
Leccinum testaceoscabrum (Secr.) Sing. .......................................................................... 673
Kemen hnd ........................................................................................................... 676
Leccinum decipiens (Sing) Pil. Et Derm. .......................................................................... 676
Kemen osikov ....................................................................................................... 678
Leccinum rufum (Schaeff.) Kreisel .................................................................................... 678
Kemen smrkov ...................................................................................................... 680
Leccinum piceinum Pilt et Dermek ................................................................................. 680
Podloubnk sin ............................................................................................................. 682
Gyrodon lividus (Bull. ex Fr.) Sacc .................................................................................. 682

ikovec ern............................................................................................................... 684

Strobilomyces floccopus (Vahl. ex Fr.) P. Karst............................................................... 684
Slizk lepkav................................................................................................................. 686
Gomphidius rutilus (Schaeff.); Lundell & Nannf. ............................................................. 686
Slizk mazlav ................................................................................................................ 687
Gomphidius glutinosus (Schaeff. ex Fr.) Fr. ..................................................................... 687
Slizk vcarsk ........................................................................................................... 689
Gomphidius helevticus Sing.............................................................................................. 689
Holubinka ernajc ..................................................................................................... 691
Russula nigricans (Bull. ex Mrat) Fr. ............................................................................... 691
Holubinka dv .............................................................................................................. 692
Russula puellaris Fr. .......................................................................................................... 692
Holubinka hlnolut ................................................................................................... 695
Russula ochroleuca (Pers. ex Secr.) Fr. ............................................................................ 695
Holubinka hokomandlov ....................................................................................... 696
Russula laurocerasi Melzer ............................................................................................... 696
Holubinka chromov ................................................................................................... 698
Russula claroflava Grove .................................................................................................. 698
Holubinka jahodov ..................................................................................................... 699
Russula paludosa Britz. ..................................................................................................... 699
Holubinka jzliv ............................................................................................................ 702
Russula sardonia Fr. em. Rom. ......................................................................................... 702
Holubinka kolav ......................................................................................................... 703
Russula mustelina Fr. ........................................................................................................ 703
Holubinka krvav .......................................................................................................... 705
Russula sanguinea (Bull.) Fr. ............................................................................................ 705
Holubinka leskl ........................................................................................................... 705
Russula nitida (Pers.:Fr.) Fr. ............................................................................................. 705
Holubinka Lundellova ................................................................................................. 707
Russula lundellii Singer. ................................................................................................... 707
Holubinka mandlov ................................................................................................... 709
Russula vesca Fr. ................................................................................................................ 709
Holubinka namodral ................................................................................................. 711
Russula cyanoxantha (Schaeff. Ex Secr.) Fr. .................................................................... 711
Holubinka odbarven .................................................................................................. 713
Russula decolorans Fr. ...................................................................................................... 713
Holubinka olivov ......................................................................................................... 714
Russula olivacea (Schaeff. ex Schw.) Fr ............................................................................ 714
Holubinka raelinn .................................................................................................... 716
Russula helodes Melzer ..................................................................................................... 716
Holubinka slin ........................................................................................................... 717
Russula lepida Fr. ............................................................................................................. 717
Holubinka smrdut....................................................................................................... 719
Russula foetens (Pers. ex Fr.) Fr. ...................................................................................... 719
Holubinka tekovan .................................................................................................. 720

Russula vinosa Lindblad. .................................................................................................. 720

Holubinka trvozelen ............................................................................................... 722
Russula aeruginea Lindbl. ex Fr. ....................................................................................... 722
Holubinka vrhavka ....................................................................................................... 723
Russula emetica (Schaeff. ex Fr.) S. F. Gray .................................................................... 723
Ryzec bled...................................................................................................................... 725
Lactarius pallidus (Pers. ex Fr.) Fr. ................................................................................... 725
Ryzec ernohlvek....................................................................................................... 727
Lactarius lignyotus Fr. ....................................................................................................... 727
Ryzec datl ........................................................................................................................ 729
Lactarius picinus Fr. .......................................................................................................... 729
Ryzec dubov .................................................................................................................. 731
Lactarius quietus (Fr. : Fr.) Fr. ........................................................................................... 731
Ryzec ubkovan ......................................................................................................... 732
Lactarius scrobiculatus (Scop.: Fr.) Fr. .............................................................................. 732
Ryzec habrov ................................................................................................................ 734
Lactarius circellatus Fr. ...................................................................................................... 734
Ryzec hnd .................................................................................................................... 735
Lactarius helvus Fr. ........................................................................................................... 735
Ryzec kafrov ................................................................................................................. 737
Lactarius camphoratus (Bull.: Fr.) Fr. ............................................................................... 737
Ryzec kravsk ................................................................................................................ 739
Lactarius torminosus (Schaeff. Ex Fr.) S. F. Gray ............................................................ 739
Ryzec libovonn............................................................................................................. 741
Lactarius fuscus Rolland .................................................................................................. 741
Ryzec likov .................................................................................................................. 742
Lactarius theiogalus (Bull. : Fr.) Gray .............................................................................. 742
Ryzec modnov ........................................................................................................... 743
Lactarius porninsis Rolland. .............................................................................................. 743
Ryzec nasldl ............................................................................................................... 745
Lactarius subdulcis (Pers. : Fr.) SF Gray. ......................................................................... 745
Ryzec odporn ................................................................................................................ 747
Lactarius hysginus (Fr.: Fr.) Fr. ........................................................................................ 747
Ryzec osikov ................................................................................................................. 748
Lactarius controversus (Pres.: Fr.) Fr. ............................................................................... 748
Ryzec ostnkat ............................................................................................................ 750
Lactarius spinosulus Qulet. ............................................................................................. 750
Ryzec paliv .................................................................................................................. 751
Lactarius pyrogalus (Bull. ex Secr.) Fr. ............................................................................ 751
Ryzec prav ..................................................................................................................... 753
Lactarius deliciosus (L. ex Fr.) S. F. Gray ........................................................................ 753
Ryzec ryav ................................................................................................................... 754
Lactarius rufus (Scop. ex Fr.) Fr. ...................................................................................... 754
Ryzec scvrkl .................................................................................................................. 756
Lactarius vietus (Fr. : Fr.) Fr. ............................................................................................ 756

Ryzec smrkov ............................................................................................................... 757

Lactarius deterrimus Groeger ............................................................................................ 757
Ryzec syrovinka ............................................................................................................ 759
Lactarius volemus (Fr.) Fr. ................................................................................................ 759
Ryzec syrovtkov ....................................................................................................... 761
Lactarius serifluus (DC.: Fr.) Fr. ....................................................................................... 761
Ryzec eredn ................................................................................................................ 762
Lactarius turpis (Weinm.) Fr. ............................................................................................ 762
Ryzec vonn..................................................................................................................... 764
Lactarius odoratus Velen. .................................................................................................. 764
Pestec obecn .............................................................................................................. 765
Scleroderma citrinum Pers. ............................................................................................... 765
Pchavka hrukovit .................................................................................................. 767
Lycoperdon pyriforme Pers. .............................................................................................. 767
Pchavka horsk........................................................................................................... 770
Lycoperdon foetidum Bonord ........................................................................................... 770
Pchavka jeat ............................................................................................................ 771
Lycoperdon echinatum Pers. ............................................................................................. 771
Pchavka obrovsk ..................................................................................................... 772
Langermania gigantea (Batsch: Pers.) Rostkovius ............................................................ 772
Pchavka obecn ......................................................................................................... 774
Lycoperdon perlatum Pers ................................................................................................ 774
Pchavka dlaban ........................................................................................................ 775
Calvatia utriformis Hasenbovist ........................................................................................ 775
Pchavka palicovit .................................................................................................... 777
Calvatia excipuliformis (Pers.) Pers. ................................................................................. 777
Pchavka stlaen....................................................................................................... 778
Vascellum pratense (Pers. em. Qul.) Kreisel ................................................................... 778
Hvzdovka brvit .......................................................................................................... 779
Geastrum fimbriatum Fr. ................................................................................................... 779
Hvzdovka trojit ......................................................................................................... 781
Geastrum triplex Jungh. ................................................................................................... 781
Hvzdovka vlasohlav ............................................................................................... 783
Geastrum melanocephalum (Czern.) Stanek ...................................................................... 783
enka rhovan ......................................................................................................... 785
Cyathus striatus (Hudson) Pers. ........................................................................................ 785
Hnzdovka nacpan ..................................................................................................... 786
Nidularia farcta (Roth. ex Pers.) Fr. .................................................................................. 786
Pohrovka obecn ....................................................................................................... 788
Crucibulum laeve (Huds.) Kambly .................................................................................... 788
Hadovka smrdut ......................................................................................................... 789
Phallus impudicus L. ex Pers. ........................................................................................... 789
Hadovka smrdut v. zvojov ................................................................................ 791
Phallus duplicatus Bosc. .................................................................................................... 791
Kvtnatec Archerv .................................................................................................... 793

Clathrus archeri (Berk.) Dring........................................................................................... 793

Houby nedokonal.............................................................................................................. 796
Zelenatka obecn......................................................................................................... 796
Trichoderma viride Pers. ................................................................................................... 796
Lesklk kehk ................................................................................................................ 798
Leocarpus fragilis (Dicks.) Rost........................................................................................ 798
Pazdrek hnd ............................................................................................................. 800
Stemonitis ferruginea Ehrenb ............................................................................................ 800
Slizovka tslov ............................................................................................................ 802
Fuligo septica (L.) Web. .................................................................................................... 802
Vlekovka kekovit ............................................................................................ 804
Ceratiomyxa fruticulosa (Mull.) Macbr. ............................................................................ 804
Vl mlko erven ...................................................................................................... 805
Lycogala epidendrum (Linnaeus) Fries. ............................................................................ 805
Zlepnek jahodovit .................................................................................................. 807
Tubifera ferruginosa (Batsch) JF Gmel. ............................................................................ 807

Zde se mete ble seznmit s podrobnjm dlenm hub. Houby se dl do kmen, podkmen, td, d a eled. Pokusili
jsme se je tedy takto seadit. Dlouholetm, poppad profesionlnm mykologm jist neunikne, e toto nmi zhotoven
dlen hub nen pln (doufme, e nm tento nedostatek prominou). To m hned nkolik dvod. Jednm z nich je, e
neuvdme druhy hub, kter zatm nemme vyfotografovan a ani v blzk dob zejm mt nebudeme. Dalm dvodem je to,
e jsou neustle objevovny nov druhy, kter jet nemaj ani esk nzev a nejsou u ns zaazeny. Poslednm dvodem je, e
nen vbec jednoduch vechny druhy hub urit a zaadit. Myslm si, e pro mykologa "amatra" je vak toto rozdlen pln
postaujc.
Zrove Vs tato strnka dovede dky odkazm na popisy a fotografie jednotlivch eled hub. U popis hub se seznmte se
strunou charakteristikou kadho uvedenho druhu a pokud budete mt zjem na dalch strnkch naleznete fotografie.
Tam zjistte autora fotografie, msto a datum nlezu.

Houby prav
Eumycota
1.Veckovtrusn
Ascomycotina
Houby patc do oddlen veckovtrusnch hub ohromuj svoji velikostn rozmanitost. Jsou charakteristick
ptomnost tvar obsahujcch vtrusy, tzv. vecek. Typick vecko je vlcovit a obvykle obsahuje osm vtrus,
kter se uvoluj vrcholem vecka.
Tato skupina obsahuje jedl houby, nap.smre nebolane. Mnoh houby se vyznauj miskovitmi nebo
terovitmi plodnicemi, zatmco jin maj lahvovit vzhled. eledi, patc do tohoto oddlen, se li zpsobem
uvolovn vtrus.

a)Hemiascomycetes
(esk nzev nen)

Kvasinkotvar
Endomycetales
Kazirohovit
Onygenaceae
Mal skupina hub rostoucch na keratinu, starm pe, kopytech, rozch,srsti a na pokoce zvat,kde vyvolvaj
mykzy.

Palcatkotvar
Taphrinales
Palcatkovit
Taphrinaceae
b)Plectomycetes
(esk nzev nen)

Kropidlkotvar
Eurotiales
Padl
Eryspihales
Padl
Erysiphaceae
Jelenkovit
Elaphomycetaceae

Jelenka obecn

Elaphomyces granulatus Fries

Plodnice 2-4 cm v prmru, kulovit, nebo trochu smakl, hust bradavit, barvy lutav a okrov hnd.
V dosplosti tvrd, skopkovit.
Dunina v mld blav v dosplosti se mn v ern vtrusn prach.
Vtrusn prach ern.
Vskyt: erven - listopad, pod povrchem pdy jehlinat lesy.

Nejedl, najdeme ji pokud ji vyhrabe zv. Z dvnch pramen zjitno, e byla pouvna ke zvyovn
potence u mu.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Elaphomyces cervinus (L.) Schltdl

c)Teroplod

Discomycetes
Lanotvar
Tuberales
Lanovit
Tuberaceae
Zemnikovit
Geoporaceae

Okovec Michaelv

Hydnotria michaelis (Fisch.{?}) Trappe

Plodnice 1-3 nkdy i 4 cm v prmru, tvaru nepravideln koule, nkdy hlzovit a vrsit. Tvrd, na povrch tm
hladk, na ezu ervenohnd a purpurov hnd, protkan labyrintovmi chodbikami, kter vysuj a na jej
povrch. Jinak je barvy hnd a ervenohnd.
Vn v mld mrn a ve st siln esnekov.
Vskyt: kvten a erven ve svtlch borovch nkdy i jedlovch lesch. Vtinou jej najdeme v trsech.

Nejedl

, tuto krsnou plodnici fotila p. Dobeov pi jarn vychzce MK Trutnov cestou na Zmeck vrch.
Nael ji jednatel MK pice Petr ek. Je to jedna ze vzcnost, kter u ns v podkrkono byla nalezena.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Geopora michaelis E. Fischer
- Geoporella michaelis

Kustebkotvar
Pezizales

Kustebkovit

Pezizaceae
Z mnoha

znmch teroplodch hub patcch do tto eledi jsou nejznmj asnatky.Vechny druhy maj vcemn
miskovit tvar.Barva je promnliv od lut nebo hnd do fialov nebo modr.Vtina teroplodch hub uvoluje pi
zmnch vlhkosti viditeln oblak vtrus.
asnatka hnd
asnatka vlhkomiln
Zvonkovka lutav

asnatka hnd

Peziza badia Pers.

Plodnice 2 - 7 cm v prmru, 0,5 - 3 cm vysok v mld tm kulovit,dji miskovit a ve st ploe rozloen,
nepravideln zprohban. Pisedl k povrchu, nkdy m i kratik te.
Vnitn povrch je jtrov hnd, v dosplosti se zbarvuje tmavji, a olivov hnd.
Vnj povrch je zrnit, ervenohnd.
Vtrusn prach bl,
Vskyt: ervenec a jen vtinou ve skupinch, na psitch, hlinitopsitch i jlovitch pdch, podl cest
v kulturnch jehlinatch porostech, na okrajch pkop, ve vlhch oblastech pobl bz.

Nejedl.
Zajmavosti: Pesn se d urit pouze mikroskopicky. Je to velk prce i pro zkuenho mykologa.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Galactinia badia (Fr. ex Pers.) Boud.
Dal esk jmno:
- Kustebka hnd

asnatka vlhkomiln

Peziza udicola Svr.

Plodnice 3-14 cm v prmru, pisedl, miskovit.
Rouko svtle hnd a hnd, na vnj stran svtlej.
Vskyt: kvten a z, na vlhkch mstech jako jsou behy potok, na promench rostlinnch zbytcch, jako jsou
zbytky stoh, byliny, devo a nebo na pd kter je s tmito zbytky promchna.

Nejedl
Monost zmny: Od ostatnch hnd zbarvench asnatek se d odliit pouze mikroskopicky

Zvonkovka lutav

Tarzetta catinus (Holmsk. ex Fr.) Korf & Rogers

Plodnice 1,5 - 4 cm v prmru, v mld tm kulovit s malm otvorem na vrchu, pozdji pohrkovit a zvrem
nkdy a nepravideln lalonat. Okraj jemn zubat a chlupat. Uvnit je barvy svtle edolut, naloutl nebo
edookrov. Vnj strana je jemn otrubinat a hladk.
Te 2,5 cm vysok a 0,5 cm tlust, asto brzdit, vrazn.
Vskyt: kvten a jen na humznch pdch v zahradch i lesch, jednotliv nebo ve skupinch.

Nejedl
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Pustularia catinus Holmskj. ex Fr.
- Peziza catinus Holmskj.
- Pustulina catinus (Holmskj. : Fr.) Eckblad
- Geopyxis catinus

Dal esk jmno:

- ka lutav
- Baka lutav

Smrovit
Morchellaceae
Smre pat mezi nejvce znm houby a jsou povaovny za jedny z nejchutnjch hub. Jejich plodnice, rostouc na jae
jsou snadno poznateln. V jin Evrop jsou sbrny z komernch dvod. Smre rostou na pokozench pdch a masov
vytvej plodnice po lesnch porech.
Kaenka esk
Kaenka nprstkovit
Smr ernohnd
Smr obecn
Smr polovoln
Smr prask
Smr vysok
Terovnice snat

Kaenka esk

Verpa bohemica (Krombh.) Schroet

Klobouk 2- 6 cm irok, 3 - 8 cm vysok, zvoncovit, jako nprstek nasazen na vrcholku dutho ten, podln
lalonat ebernat, k teni nepirostl, voln, svtle okrov, lutohnd a hnd.
Te 7 - 14 cm dlouh, 1 - 2,5 cm tlust, vlcovit, bl nebo blav, jemn zrnit, kehk.
Dunina je pomrn tenk, voskovit, kehk, s nevraznou vn a pjemnou chut
Vtrusn prach okrov lut.
Vskyt:bezen a kvten na zemi v listnatch lesch a hjch ve spadanm list, zvlt pod osikou a jebem
v teplejch oblastech, nkdy pospolit.

Jedl a chutn, vhodn ke kuchysk prav i k nakldn do octa. Ten v dosplosti jsou tuh, a proto se ke
konzumaci nedoporuuj.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Ptychoverpa bohemica (Krombh.) Boud.

Kaenka nprstkovit

Verpa conica (Mller : Fr.) Swartz.

Klobouk 1,5 - 4 cm v prmru, tm hladk nebo jemn vrsit, zsadn nen ebernat. Barvy olivov hnd
a hnd.
Te 3 - 10 cm dlouh a 0,5 - 1,5 cm tlust. Je nepravideln vlcovit, na bzi asto mrn rozen, dut, barvy
blav.
Dunina tenk, voskovit, kehk. Vn nevrazn, chu pjemn.
Vskyt: bezen a kvten ve skupinch na zastnnch vlhkch mstech v hjch luzch a kovinch. Je vzna
zejmna na osiky, jeby, ten, ole a trnky. Z travin na mainku vonnou.

Jedl, velice chutn cenn pro asn vskyt. Ten dosplch plodnic jsou tuh a k pouit nevhodn.

Smr ernohnd

Morchella esculenta (L.) Pers. var. umbrina Boud.

Plodnice 4 - 9 cm vysok, nepravideln kulat a ovln s velkmi ernohndmi dlky a npadn svtlmi ebry.
Te bl, nkdy rezav skvrnit, na bzi mrn rozen, jemn otrubinat a slab vrsit.
Dunina tenk, kehk, pinav blav, chuti i vn nenpadn.
Vskyt: duben - kvten jednotliv nebo ve skupinch, listnat lesy, mezi listm a zbytky deva.

Jedl, chutn jako vtina smrovitch hub.

Smr obecn

Morchella esculenta Pers. ex St. Am.

Rozliovacm znakem tohoto druhu je lutookrov a hndookrov zbarven klobouku dosplch plodnic
s nepravideln uspodanmi jamkami.
Klobouk je 4 - 8 cm vysok 3 - 6 cm irok, vejit, kulovit nebo tup kuelovit, spodnm okrajem pirostl ke
teni, dut, na celm povrchu pokryt nepravideln uspodanmi jamkami rznch tvar, ohranienmi tm
kolmmi pepkami. V mld je ed a edookrov, pozdji lutookrov nebo hndookrov, na ost pehrdek
nkdy a naervenal.
Te je 3 - 8 cm vysok a 1 - 3 cm tlust, v doln sti je obvykle ztlustl, vtinou vrsit, vdy dut, jemn zrnit,
blav nebo naloutl, ve st na bzi a cihlov naervenal.
Dunina je vodnat voskovit, kehk, v jamkat sti klobouku lutookrov a hndav okrov, v dutin ten i
klobouku blav, s nevraznou vn i chut.
Vskyt: duben a kvten na travnatch lesnch okrajch a mtinch, ve svtlch hjch, parcch, kovinch,
zahradch a kolem potok, pedevm ve vlhk hlinitopsit pd. Msty hojn, jinde chyb.

Jedl a velmi chutn, vhodn k jakkoli prav i na suen; po usuen m mnohem vraznj aroma. Mnoho
kulinskch kombinac poskytuje plnn dutch klobouk rznmi pikantnmi nplnmi. Star plodnice se
nedoporuuje sbrat, protoe mohou obsahovat jedovat ltky uvolovan pi rozkladu duiny.

Smr polovoln

Morchella semilibera DC. ex Fr.

Klobouk 2-5 cm vysok, zvonkovit nebo kapucovit, na povrchu s tupmi ebry rozdlenmi v prothl jamky.
Barvy hnd, olivov hnd, nkdy v jamkch lutohnd. Pirostl ke teni vnitn plochu od vrcholu asi do
poloviny.
Te 3-10 cm dlouh, 1-2 cm tlust, vlcovit, dut, kehk, na bzi slab hlznat, jemn zrnit, barvy blav.
Dunina tenk, voskovit, vn slab houbov, chu nevrazn.

Vtrusn prach krmov.

Vskyt: duben, kvten nepli hojn ve svtlch hjch, zahradch a sadech. Upednostuje lun lesy

Jedl
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Morchella hybrida (Sow.) Pers
- Morchella patula Pers. ex Fr.
- Mitrophora semilibera (DC.) Lev.
Dal esk jmno:
- Smr obojetn

Smr prask

Morchella pragensis F. Smotlacha

Plodnice a 30 cm vysok
Klobouk kuelovit nebo navku zplotl, okraj krtce od ten odchlpen, vrazn ebrovit a jamkat. Jamky
se smrem k vrcholu roziuj. Barvy lut a olivov hnd.
Te 4-9 cm vysok, 2-4 cm tlust, vlcovit, asto jamkat a nepravideln ebrovan. Barvy blav a svtle
okrov.
Vskyt: kvten a erven na stanovitch znan ovlivnnch lovkem, t.j. na starch dvorech, stavenitch,
rumitch, na ulicch, ve vkopech.
Monost zmny: ostatn druhy smr. Uren usnaduje msto jeho vskytu.

Jedl

Smr vysok

Morchella elata Fr.

Klobouk 4-10 cm vysok, 2-5 cm irok, vlcovit kuelovit, thl, vtinou s dosti ostrm vrcholem. Je oste
ebernat. ebra jsou pehrdkovan na ty- a vcehrann jamky uspodan v pravidelnch svislch adch.
Barvu m vtinou hndou s ernavm, edavm, olivovm nebo purpurovm ndechem. Spodn okraj pesahuje
te a odsedle k nmu pirst.
Te 5-15 cm vysok, 2-4 cm tlust, nepravideln vlcovit, asto bu v horn nebo doln sti rozen, brzdit,
dut, na povrchu hust poset vlokami. Barvy v mld blav, pozdji zlatav a lutohnd.
Dunina tenk, voskovit, kehk, ve teni tuh. Chu i vn nevrazn.
Vskyt: duben, kvten, ve vych polohch jej najdeme i v ervnu, v zahradch , stinnch hjch ale i na dvorech
a rumitch. Upednostuje porost devtsilu a vpencov pdy.

Jedl, usuen je aromatick, v kuchyni pouiteln na vechny zpsoby, velmi chutn.

Terovnice snat

Disciotis venosa (Pers.) Arnould

Plodnice a 20 cm v prmru, vtinou okrouhl, iroce miskovit, sovit vrsit.
Svrchn strana barvy okrov a tmav hnd.
Spodn strana je ble plstnat se sbhajcmi se ilkami ke teni.
Te je krtk, vtinou ponoen v zemi.
Dunina vn siln chlrov.
Vskyt: duben, kvten, vtinou ve skupinch v lesch a parcch. Upednostuje pdu bohatou na vpno.

Jedl a chutn, bez mikroskopu tko rozliiteln od Destice chapov.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Discina venosa (Pers.) Sacc

Chapovit
Helvellaceae
Tato ele obsahuje nkter druhy vzhledem podobn smrm,lic se vak mikroskopicky a chemickm sloenm.Plodnice
vtiny chap rostou na podzim ,akoliv nkdy mohou bt nalezeny i na jae.Chape jsou jedovat,ale mnostv toxin
je promnliv.Nkter druhy jsou jedl pouze po speciln pprav.Ve vchodn Evrop bvaj konzumovny po
dkladnm usuen.
Destice chapov
Koenitka nadmut
Uch epcovit
Uch obecn
Uch obrovsk
Chap jamkat
Chap prun
Chap tmav
Stopeka pit

Destice chapov

Discina perlata (Fr.) Fr.

Plodnice 4 - 15 cm v prmru, miskovit a ploe rozloen ve st lalonat zprohban. Svrchn strana nejdve
hladk, pozdji hrbolat a vrsit. Barvy ervenohnd a tabkov hnd. Spodn strana plstnat s ebry
sbhajcmi na te. Barvy pinav bl a narovl.
Te 0,5 - 1 cm vysok. 1 - 2 cm tlust, ebrovan nebo vrsit, svtl.
Vskyt:duben a kvten v teplejch oblastech, ve skupinch, hojn na paezech nebo padlch jehlinan,
poppad kolem nich.

Jedl, mlo vydatn, nejlpe pouiteln ve smsi. Jinak je chutn. Pouil jsem ji samostatn do zapkanch
brambor a bylo to vten.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:

- Gyromitra ancilis (Pers. ex Fr.)Kreisel
- Discina ancilis (Pers.) Sacc.
Dal esk jmno:
- Destice uchov

Koenitka nadmut

Rhizina undulata Fr. ex Pers

Plodnice 2-12 cm v prmru a a 0,5 cm tlust, nejdve nzce, pozdji znan nadmut a poltovit, dosti
tuh, rozloen, zprohban, dosti kehk. V mld m okraj blolut plstnat a podtoen, barvy ervenohnd,
olivov hnd a ernohnd.
Spodn strana je blav a lut okrov s mnoha koenovitmi houbovmi vlkny, ktermi je pirostl k substrtu.
Vskyt: kvten a jen, ve skupinch, nehojn, jehlinat lesy, podhorsk oblasti, upednostuje msta, kde se
plilo klest, na starch zarostlch splenitch. Nkdy se objev na splenitch po roce a dvou letech.

Jedl
Monost zmny: Destice chapov - Discina perlata jedl.
Zajmavosti: Nle typicky ruderlnm stratgm a je povaovna za kdce semenk borovic jako koenov
parazit., Aby se tomuto zamezilo, nesmli lesnci dve v blzkosti kolek a vsadby zakldat ohnit. Co se
konzumace te nen pli chutn.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Rhizina inflata (Schaeff.) ex P. Karst.

Uch epcovit

Gyromitra infula (Schaeff.) Quel.

Klobouk dosahuje prmru i vky a 8 cm. Je nepravideln zprohban a vytv 2 - 3 nkdy i 4 cpy kter
smuj nahoru. Barvy je tmav nebo skoicov hnd.
Te a 12 cm vysok vlcovit, bon zplotl, nahoe ztlustl, na bzi ponkud vrsit a zen. Barvy bl
nkdy s fialovm ndechem. V mld je pevn, ve st dut a komrkat.
Dunina bl, pevn bez pachu ale chuti mrn.
Vskyt: z a listopad v jehlinatch lesch, vtinou jednotliv na rozkldajcm se dev pod povrchem pdy a
nkdy roste i ze starch velmi zetlelch paez.

Jedl, ale pozor, me obsahovat jed gyromitrin. Proto je nutno jej nejdve asi 10 minut povait a vodu slt.
Vpary t nedchat. Jsou jedovat.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Helvella infula Schaeff. ex Fr.
Dal esk jmna:
- Chap epcovit
- Biskupsk epice

Uch obecn

Gyromitra esculenta (Pers.) Fr.

Klobouk 3 - 8 cm irok i vysok, nepravideln kulovit, laloky jsou zprohban a mozkovit, ke teni pirostl.
Bv a kuelovit, barvy tmav hnd a katanov.
Te 3 - 7 cm vysok, 2 - 4 cm tlust, na bzi i nahoe naduel a zplotl, jamkat, vrsit a brzdit,
komrkat a dut. Barvy bl.
Dunina barvy bl, kehk, chu i vn pjemn.
Vskyt: bezen a erven hojn ve skupinch v jehlinatch lesch na zemi hlavn v borech. T se asto
vyskytuje v mstech kde se zpracovv devo. M rd psit pdy.

Jedovat,i kdy jej nkte lid konzumuj. Obsahuje jed gyromitrin kter je smrteln jedovat
se ztrc.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Helvella suspecta Krombh.
- Morchella pleopus Morille du Loup
- Gyromitra ambigua (P. Karst.) Harmaja
Dal esk jmna:
- Uch nespolehliv
- Chap podezel
- Chap obojetn
- Smr plnonoh

ale odpaenm

Uch obrovsk

Gyromitra gigas (Krombh.) Cooke

Klobouk 20 cm v prmru a zrove tak vysok, s mozkovit zprohbanmi laloky, kter jsou ke teni pirostl.
Tvar je elipsoidn a kulovit. Barva lutohnd, okrov hnd a hnd.
Te 3 - 8 cm vysok, 3 - 7 cm tlust, barvy bl nebo bled okrov, vrsit a brzdit, dut, komrkat.
Dunina bl, voskovit a velmi kehk. Vn dn, chu pjemn.
Vskyt: duben a erven na tlejcm dev jehlinatch strom, nkdy i na listnch hlavn v horskch lesch.
Roste jednotliv ale i ve skupinch.
Protoe se dosti podob Uchi obecnmu tak nen doporuen ke sbru pro laiky. Krom toho je dosti vzcn a ml
by se chrnit.

Jedl
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Neogyromitra gigas (Krombh.) S. Imai.
- Maublancomyces gigas
- Discina gigas (Krombh.) Cooke

Chap jamkat

Helvella lacunosa Afzel. ex Fr.

Klobouk 2 - 7 cm v prmru a a 5 cm vysok. M 2 - 3 nepravideln sedlovit laloky spodnm krajem pirostl ke

teni, hladk, lys, dut zevnit hladk a sazov ed. Barvy modroed, tmavoed a ernoed.
Te 4 - 8 cm vysok, 1 - 3 cm tlust, vlcovit nebo zce kyjovit, vrazn jamkat a oste ebernat. Barvy svtle
ed a edohnd.
Dunina siln asi 2 mm, kehk, vn i chu nenpadn.
Vskyt: kvten a jen v listnatch lesch, mn asto v jehlinanech, na hol zemi a otevenjch mstech.
Upednostuje kysel pdy ale roste nepli hojn.

Jedl, chutn, star plodnice jsou vak tuh a tko straviteln.

Dal esk jmno:
- Chap rhovan

Chap prun

Helvella elastica (Bull.) Boud.

Klobouk 2-4cm v prmru,a 10 cm vysok, hladk, rozdlen na 2-3 odstl na kraji podvinut laloky. V mld je
a sedlovit, pozdji nepravideln. Je dosti houevnat a chrupavit. Barvy svtle okrov a edohnd.
Te 3-6-cm vysok, 0,5-1 cm tlust, vlcovit, thl, na bzi ponkud ztlustl, asto bon smkl, prohnut,
dut, chrupavit a jemn plstnat. Barvy blav a krmov okrov.
Dunina houevnat bez vn.
Vskyt:ervenec a listopad v listnatch i jehlinatch lesch, nepli hojn, ve skupinch, pedevm na vlhch
mstech, pevn podl cest a v trv.

Jedl, na Trutnovsku je jeho celkem velk lokalita v Pekle.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Leptodia elastica (Bull.) Boud

Chap tmav

Helvella atra (Koenig) Boud

Plodnice je 2 - 10 cm vysok.
Klobouk 1 - 3 cm irok, nepravideln ale vdy vrazn dvou- a tlalon sedlovit, s podvinutm okrajem. Tento
se vtinou dotk ten.
Rouko je hladk a ern. Pouze u mladikch plodnic m barvu edou a edoernou. Vnj strana je jemn
otrubinat, co zjistme pouze lupou. Barvu m svtle edou a edohndou.
Te 1 - 6 cm vysok a 2 - 5 mm tlust. asto je podln rhovan, plstnat, barvy tmavoed a ed.
Vskyt:ervenec a jen, nehojn, jednotliv astji vak ve skupinch na humzn pd mezi zbytky rostlin, na
okrajch les, v parcch a zahradch, nejastji pod habry a v kopivch.

Nejedl, byl nalezen v Jvce na kalitch v mykologickm rajnu ptele Jiho Baiera. Zde byl i focen.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Leptodia atra Koenig) Boud
- Helvella fusca Gillet
Dal esk jmna:
- Chapek tmav
- Chap ern

Stopeka pit

Helvella macropus (Pers.: Fr.) P. Karst.

Plodnice 2,5 9 cm vysok, jednolit, barvy ed, ernoed a edohnd.
Plodn st 1,5-4 cm v prmru, v mld kulovit, pozdji miskovit a terovit.
Teov st 1-5 cm vysok, 0,2-0,3 cm tlust, vlcovit a vrazn pit.
Vnitn st hladk.
Vnj st otrubinat plstnat, barvy o nco svtlej.
Vskyt: kvten a jen, listnat lesy, na zemi a podl cest v mechu a trv. Upednostuje dub, buk a oli.

Nejedl
Mon zmny: Stopeka ern Helvella corium nejedl, Stopeka chlupat Helvella dissingii nejedl, Stopeka
pohrkovit Helvella cupuliformis nejedl.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Macropodia macropus (Pers.) Fuck.
- Macroscyphus macropus (Pers.) SF Gray
- Cyathipodia macropus (Pers.) Dennis
Dal esk jmno:
- Chap stopekat

Msenkovit
Humariaceae
Tuto ele tvo nkolik skupin. Jsou to houby pdn, splenitn, zedn, devn i pozemn. Tvo
plodnice okovit, kter se v dosplosti slvaj v jeden povlak jako nap. Ohnivky Pyronema;
dle sem pat plodnice jejich apothecia se zakldaj pod zem a rozevraj se v hvzdicovit cpy
kter pak n ze zem jako jsou Hrobenky Sepultaria; apothecia se nezakldaj pod zem ale jsou
ploch nebo podukovit Kosmatky - Trichophaea; nebo jsou hrnekovit, Blokosmatky
Myclolachnea. Pat sem vak i plodnice, kter na vnj stran apotheci maj vznan tmav
chlupy jako nap. Kosmatky Scutellinia, nebo nejsou obrven ale maj apothecia kuelovit a
hrnekovit nap. Oranovky Inermisia a s apotheciemi hladkmi nap. Zvoneky Geopyxis,
Msenky Aleuria.
Blokosmatka polokulovit
Hrobenka psen
Msenka oranov
Kosmatka ttovit
Oranovka vetenovtrusn

Blokosmatka polokulovit

Mycolachnea hemisphaerica (Wolf. ex SF Gray) Maire

Plodnice 1-3 cm v prmru, v mld tm kulovit, zhy vak miskovit, k substrtu pisedl.
Okraj vnen tlustmi, hndmi, pehrdkovanmi brvami.
Rouko uvnit bl, pozdji naedl, vn hnd chlupat.
Vtrusy elipsovit, drsn se dvma velkmi olejovmi kapkami, 20-25 x10-14 m.
Vskyt: ervenec a jen nehojn na vlhkch pdch v lesch a parcch a kovinch, kolem paez, na tlejcm
dev nebo hol zemi.

Nejedl. Snadno poznateln podle vnj hnd chlupat strany.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Lachnea hemisphaerica (Wigg.) Gillet
- Humaria hemisphaerica (Wigg. ex Fr.) Fuck
- Pseudotapesia pilatii Velen.
Dal esk jmno:
- Kosmatka polokulat

Hrobenka psen

Sepultaria arenosa (Fuckel) Boud.

Plodnice 1 - 2 cm v prmru, v mld kulovit, dut a pod povrchem pdy ponoen. Pozdji se na vrcholu cpat
otvr a vynv na povrch.
Rouko bl, naedl a okrov, na vnj stran hnd a chlupat.Vdy je obalen vrstvou psku.
Vskyt:erven a jen ve skupinch v teplejch oblastech na psitch pdch a otevench stanovitch. Nkdy
t pod dkmi kovinami.

Nejedl. Zajmavost je, e se zaala vyskytovat i v Jvce, co je prakticky vy a ne teplej poloha. Vyjmka
potvrzuje pravidlo. Foto pozeno v Jvce na hrzi kalit.

Msenka oranov

Aleuria aurantia (Fries) Fuckel

Plodnice 2 - 10 cm irok, zprvu pohrkovit, poslze miskovit, a ploe rozloen. Nepravideln zprohban,
nebo lalonat, uvnit oranov, vn svtle krmov rov, blav ojnn, iroce k substrtu pisedl.
Dunina tenk, kehce masit.
Vskyt:z a listopad, na vlh psit pd p okrajch cest, asto i na lesnch cestch pokrytch erstvou
otolinou a mezi trkem.

Jedl, vhodn na salty a nakldn jako ozdoba.

Dal esk jmno:
- Kustebka oranov

Kosmatka ttovit

Scutellinia scutellata (L.: Fr.) Lam.

Plodnice 0,5-1,5 cm v prmru, v mld tm polokulovit, pozdji miskovit, talovit a diskovit, s okrajem
ohrnutm nahoru a s 1-2 mm dlouhmi tm ernmi chloupky, kter penvaj pes okraj.
Rouko je arlatov erven, vn jsou plodnice nahndl. Cel vnj strana je ernohnd chlupat.
Vskyt:kvten a jen bn na vlhkm tlejcm dev ale i na hol zemi v bohatch skupinch. Upednostuje
olov a vrbov porosty, ale najdeme ji i na loukch.

Nejedl, ale je to pkn druh na focen.

Oranovka vetenovtrusn

Humaria fusispora (Berk.) Korf & Rogerson.

Plodnice 0,1-0,4 cm v prmru, v mld prothle kulovit, pozdji a pohrovit, ve st tm ploch, pisedl
k vrstv masitho blavho podhoub. Okraj plodnic je jemn vlokat.
Rouko je luto a ervenooranov na vnj stran ponkud svtlej.
Vskyt: duben a erven dosti hojn na hol pd, zbytcch rostlin a opadu listnatch i jehlinatch strom.

Nejedl, velmi pkn, svoj barvou snad upout kadho milovnka prody.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Byssonectria terrestris Alb. & Schwein.: Fr.) Pfister.
- Inermisia fusispora (Berk.) Rifai
- Byssonectria aggregata (Berk. & Broome) Rogerson & Korf
Dal esk jmno:
- Humarie vetenovtrusn

Hovnkovit
Ascobolaceae

Ohnivcovit

Sarcoscyphaceae
Tyto ziv zbarven devn houby rostou pevn v tropech,ale nkolik velice charakteristickch
druh se vyskytuje i v mrnm klimatu.Mnoh z nich maj tuhou duninu a dlouho vytrvvajc
plodnice objevujc se v zim nebo na jae.Rod ohnivec bv nkdy zaazovn do samostatn
eledi,protoe na rozdl od ostatnch len eledi nehromad v plodnicch mnostv vody.
Ohnivec rakousk
Ohnivec zimn
Ohnivec arlatov
Uko ern
Zvoneek uheln

Ohnivec rakousk

Sarcoscypha austriaca (Berk. & Sacc.) Boud.

Plodnice v mld pohrkovit, pozdji iroce miskovit, s lehce nadvinutm, asto vroubkovanm krajem, na vnitn
stran je karmnov erven vtrusorod vrstva na vnj stran je svtle okrov anebo rov, ble vlokat se
zakroucenmi chloupky. ka misky je 1 - 8 cm
Te je a 2 cm dlouh, tenk, barvy vnjho povrchu misky, dole blav.
Vtrusn prach bl.
Vskyt:nor a duben, jakmile sejde snh, tvo mal skupinky ve vlhkch listnatch lesch na spadanch vtvch
pokrytch mechem. Dosti vzcn.

Nejedl, vzcn, ml by bt chrnn.

Ohnivec zimn

Microstoma protracta (Fr.) Kanouse

Plodnice 0,5 - 2 cm v prmru, kovit, uvnit ohniv erven vtrusn rouko, vn blav, pit. V dosplosti
cpovit rozpukvaj, take pipomnaj kvty
Te 1 - 4 cm dlouh, 2 - 4 mm tlust, vyrst z ernch prothlch podzemnch hlzek (skleroci), kter jsou
pipojeny ke zbytku deva a pedstavuj zsobrnu ivnch ltek.
Vskyt:nor a duben vzcn v listnatch a smench lesch na zemi z tlejcho deva po povrchem pdy.

Nejedl,ale je to snad nejkrsnj houba pipomnajc kvtinu a zrove je zajmav dobou vskytu.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Sarcoscypha himealis
- Plectania himealis (Nees et Bernst.) Seav.

Ohnivec arlatov

Sarcoscypha coccinea (Fr.) Lambotte.

Plodnice 2 - 5 cm v prmru, kovit a miskovit, na vnj stran jemn plstnat, blav. Na svrchn stran
hladk, arlatov erven zbarven, na okraji lutav.
Te 0,5 - 3 cm vysok a 0,2-0,5 cm tlust, plstnat a jemn chlupat, barvy pinav bl. Nkdy nen vyvinut
vbec.
Dunina tenk, v mld voskovit, tuh, barvy blav.
Vskyt:nor a kvten, na promoenm odumelm dev listnatch strom a ke, zejmna na mechatch
vtvch a tak na ponoench zbytcch deva v zemi. Nejhojnj je po rozputn snhu.

Nejedl, npadn vak ndhernm zbarvenm a brzkm vskytem. Je to lahdka pro fotografa.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Plectania coccinea (Scop. Ex Fr.) Fuck.

Uko ern

Pseudoplectania nigrella (Pers. ex. Fr.) Fuck.

Plodnice 1 - 3 cm v prmru, k zemi pisedl, nejdve polokulovit pozdji ploe miskovit rozloen. Tvaru
obas nepravidelnho. Barvy ern nebo hndoern, na rouku v mld leskl.
Vskyt: duben, kvten v mechatch jehlinatch lesch, jednotliv i ve skupinch.
V roce 2000 se na Trutnovsku objevila v enormnm mnostv. Pro houbask oko v tomto jarnm ase, kdy je jinch
hub nedostatek je to pkn podvan.

Nejedl

Zvoneek uheln

Geopyxis carbonaria Alb. & Schwein.

Plodnice 0,5 - 2 cm v prmru, v mld kulovit, poslze pohrkovit pravidelnho tvaru.
Rouko svtle a tmav okrov, okraj zoubkat, vn kolem okraje pomouen a blav.
Te 0,5 - 1 cm vysok, 2 mm tlust, hluboko v zemi ponoen.
Vskyt: duben a jen jednotliv nebo ve skupinch na starch splenitch. Na Trutnovsku dosti hojn.

Nejedl, ale velice pkn dky svmu tvaru a barv. Nco pro fotografovn.

Voskovikotvar
Helotiales

Jazourkovit
Geoglossaceae

Jazourky a pbuzn houby maj plodnice protaeny do kyjovitho tvaru.Plodn st je

sterilnm tenm vyzvednuta nad povrch pdy.Vtina evropskch druh roste na
otevench stanovitch,nap.trvncch nebo dunch,ale nkter z nich nalezneme na
vlhkch mstech,asto pod jasany nebo na raelinitch.
apulka bainn
Patyka rosolovit
Pazoubek zelen

apulka bahenn

Mitrula paludosa Fr.

Plodnice vzpmen, 1 - 4 cm vysok, rozlien v plodnou st kyjovitho, hrukovitho nebo vlcovitho tvaru,
asto dosti nepravidelnou, zprohbanou a lalonatou, iv oranov nebo loutkov lutou, kehkou, vodnatou, a
v oste oddlenou, tenkou vlcovitou, blou prsvitnou stopkou, 2 - 5 cm dlouhou a 1 - 3 mm tlustou.
Vskyt:erven a srpen vtinou pospolit na tlejcch zbytcch rostlin ponoench v ist vod, na jehli, list,
vtvkch v lesnch molech a bainch.

Nejedl
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:

- Mitrula phalloides (Bull. ex Fr.) Fr.

Dal esk jmno:
- apulka bainn

Patyka rosolovit

Leotia lubrica (Scop.) Pers.

Klobouk prmr a 2 cm, v mld kulovit, pozdji nepravideln lalonat, lut okrov, svtle olivov hnd a
olivov zelen.
Te 3 - 7 cm vysok, 3 - 6 mm tlust, vlcovit, svtle lut nebo okrov, dce popren nazelenavmi zrnky.
Dunina vodnat, hndav, rosolovit, mkk, bez vn a chuti.
Vtrusn prach bezbarv.
Vskyt: srpen a z ve vlhkch lesch, v mechu a trv. asto pospolit.

Nejedl, je to pkn ozdoba lesa.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Leotia gelatinosa Hi

Pazoubek zelen

Microglossum viride (Pers. : Fr.) Gillet

Plodnice: 1,5 6 cm vysok, jazykovit nebo kyjovit, lehce zvlnn s oddlenou teovou st. Horn st
plodnice je rozen a na 7 mm, zplotl s podlnmi rhami, od sterilnho ten zeteln ohranien, za vlhka
leskl, svtle zelen a olivov zelen.
Te: je vlcovit, 3 4 cm x 2 5 mm, trochu zplotl s podlnmi rhami, pln, asto zprohban, edozelen
a zelenomodr, lepkav, upinat.
Dunina: mdnkov zelen, kehk.
Vtrusy: 16 22 x 4 7 m, vlcovit nebo vetenovit, jednostrann zplotl s nkolika kapkami, se 3 4
pepkami, bezbarv.
Vskyt: roste ve skupinch ve vlhkch listnatch i jehlinatch lesch v mechu a raelinku, nebo na tlejcch
zbytcch rostlin (IX. X.).

Nejedl
Monost zmny: barvou a vzhledem vyjmen a proto prakticky nezamniteln.
Zajmavosti: krsn houbika na pohled a hlavn pro fotografa. Pazoubek zelen mete najt jen na nkolika
mlo lokalitch v na republice. Je to zkonem chrnn druh houby, kter je zaazen na listinu siln ohroench
druh.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm nzvem:
- Geoglossum viride (Schrad.) Pers.

Hlzenkovit
Sclerotiniaceae

Zstupci tto eledi vytvej "sklerocia", nepravideln tvary sloen z pevn houbov hmoty
chrnn ernou krou, ktermi houba pekonv nepzniv obdob a ze kterch asto vyrstaj
miskovit nebo terovit plodnice na dlouhm teni. Mnoh druhy napadaj iv rostliny a mohou
nkdy ohrozit rodu, nap.jablek nebo epky. Plodnice jsou asto hnd a ten smrem k bzi a
ern.
Hlzenka sasankov
Terka ikov

Hlzenka sasankov

Sclerotinia tuberosa (Hedw.) Fuckel

Plodnice 1-3cm v prmru, podobaj se nejdve km pozdji miskm. Jsou barvy katanov hnd.
Stopka 3-8 cm dlouh, tenk barvy hnd
Hlzka je v zemi ukryt velikosti asi jako lskov oek, tvrd, uvnit bl. Z tto hlzky vyrstaj stopky.
Vskyt: bezen a kvten v dob kvtu sasanky hajn, na jej oddencch parazituje.

Nejedl, jej ptomnost poznme tm, e kde se vyskytuje sasanky nemaj kvt.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Dumontinia tuberosa (Hedw.) Kohn

Terka ikov

Rutstroemia bulgarioides (Rabenh.) P. Karst.

Plodnice v mld miskovit, pozdji ploch, tmav hnd a ern.
Te krtk 3 - 6 mm, vzcn 1.5cm rostouc ze upin iek.
Vskyt:v beznu a dubnu v hustch skupinch vlun ve vlhku lecch smrkovch ikch v horskch lesch, po
sejit snhu celkem hojn.

Nejedl
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Piceomphale bulgarioides (Rabenh.) Svrcek
Dal esk jmno:
- ovka smrkov

Voskovikovit
Helotiaceae
tto eledi pat velk mnostv drobnch, vtinou terovitch hub s vtrusy vytvejcmi se ve
veckch. Mnoh druhy maj tuhou prunou duninu. Nkter rostou dobe skryty v trv, nebo
vrstv listovho odpadu. Jin jsou mnohem npadnj svm rstem v bohatch skupinch na
rozloenm dev.
ihovitka masov
Kornice borov
Kornice otrubinat
Mhavka poton
Mhavka kmenov
Mozkovka rosolovit
Ojnnka houbomiln
Rosoloklihatka ir
Vodnika poton
Voskovika citrnov

ihovitka masov

Ascocoryne sarcoides (Jacq. ex Gray) Groves & Wilson

Plodnice 0,5-1,5 cm v prmru, kulovit, miskovit nebo kuelovit, prun rosolovit, mkk, v mld na okraji
jemn vroubkovan, barvy iv fialov, za sucha vn ble mounat a fialov rov.
Vskyt: srpen, jen a prosinec v trsech na lecch kmenech listn a na paezech eznch plochch tchto
strom. Upednostuje duby, buky a bzy.
Vtrusn prach - vtrusy jsou ovln, nkdy nesoumrn, pozdji dlouze vetenovit, se 2 olejovmi kapkami.
Velikosti 10-19 x 3-5 m.

Nejedl
Zajmavosti: Vyskytujc se i v imperfektn form jako rosolovit mozkovit zprohban, fialov a hndofialov
leskl tvary, latinsky Coryne sarcoides (Pirobasidium sarcoides). asto najdeme ob formy vedle sebe.
Mon zmny: Imperfektn formu lze zamnit za Rosoloklihatku irou Neobulgaria pura nejedl. Ascocoryne cyclichium,
odliit jde pouze mikroskopicky nejedl.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Bulgaria sarcoides Fr.
- Coryne sarcoides (Jacquin : Fries) Tulasne.
- Tremella sarcoides (Dicks.) Fr.
- Pirobasidium sarcoides (Jacq.) v. Hhnel
- Scleroderris majuscula

Kornice borov

Cenangium ferruginosum Fr.:Fr.

Plodnice 0,1-0,2 cm v prmru, jakoby ky prorejc trbinami v ke ale i jinmi porannmi. Za suchho
poas je plodnika hnd a scvrkl, za vlhka se oteve.
Venkovn strana tmav hnd a ernohnd
Vnitn strana je za vlhka krsn oranov.
Vskyt: Na borovicch. Napad vtve a do 14 dn vtev za suchho a teplho poas odumr.

Nejedl
Zajmavosti: Je to velk kdce borovch les. Zaruen ji najdeme tam, kde uvidme na borovicch velk
ervenn a hndnut jehlic. Aby se nkaza dle neroziovala, mli by se napaden vtve proezvat a
odstraovat.

Kornice otrubinat

Encoelia furfuracea (Roth) P. Karst.

Plodnice 0,5-1,5 cm v prmru, bakovit, v mld uzaven, pozdji nepravideln nlevkovit oteven.
Vnitn st hladk, barvy hnd pechzejc a do tmavohnda.
Vnj st vrazn svtle otrubinat.
Vskyt: leden a bezen vtinou v nahlouench skupinch na odumelch kmenech lsek a ol.

Nejedl
Mon zmny: Kornice svazit Encoelia fascicularis nejedl, Kornice habrov Encoelia carpini nejedl.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Cenangium furfuraceum (Roth) De Not.
- Peziza furfuracea Roth : Fr.

Mhavka poton

Apostemidium guernisaccii (Crouan) Boud.

Plodnice je okovit, 2 - 5 mm v prmru, navrchu voskov lut vespod tmavoed a ern, kratikou stopkou
pisedl.
Vskyt:duben a erven na spadanch zetlelch vtvch listn. Upednostuje ist horsk potky.

Nejedl
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Apostemidium leptospora (Berk. & Br.) Boud.
Dal esk jmno:
- Mhavka pisedl

Mhavka kmenov

Vibrissea truncorum (Alb. & Schwein.) Fr.

Plodnice 0,3 - 2 cm vysok.

Horn plodn st je elipsoidn a bochnkovit, voskovit, loutkov a oranov lut a vrazn oddlen od
teov sti.
Teov st je 2 - 5 mm tlust, vlcovit, jemn tmav upinkat, barvy blav a naedl, nkdy i ernav.
Vskyt:duben a ervenec, velmi vzcn, na dev listn i jehlinan ponoenm do ist vody potk ve
vych polohch.

Nejedl, je to dobr indiktor istoty vod. Na Trutnovsku mme

Dal esk jmno:
- Mhavka vodn

ti lokality - Kocbee, Blidlo a Bystici.

Mozkovka rosolovit

Ascotremella faginea (Peck) Seaver

Plodnice 2-5 cm v prmru, mozkovit zprohban, kulovit, za sucha matov, za vlhkho poas leskl, barvy
rov a fialov hnd.
Dunina pevn, rosolovit, rov.
Vskyt: erven a jen, listnat lesy, na silnch vtvch nebo padlch kmen buk, osik, nkdy i ol.
Upednostuje vlhkou humzn pdu.

Nejedl, velmi vzcn, doporuen k ochran.

Na Trutnovsku jsme zaznamenali prvn vskyt v roce 2000.

Ojnnka houbomiln

Polydesmia pruinosa (Gerd. ex Berk. & Broome) Boud.

Plodnice 0,03-0,05 cm v prmru, kovit a zplotle podukovit.

Vnitn strana mounat ojnn, barvy bl.
Vnj strana je jemn plstnat, barvy takt bl.
Vskyt: jen a leden na plodnicch tvrdohub du Sphaeriales nebo v jejich blzkosti na vtvch listnatch strom.

Nejedl
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Cyphella pruinosa Berk. & Broome

Rosoloklihatka ir

Neobulgaria pura (Fr.) Petrak

Plodnice jsou1 - 3, nkdy a 5 cm v prmru, v mld opan kuelovit a miskovit, ve st a terovit, nkdy
nepravideln, prun rosolovit, na rouku hladk, okraj zubat, barvy blav a svtle rov, nkdy s fialovm
ndechem. Vnj strana je tmav a jemn zrnit.
Te na bzi plodnice krtk a kuelovit.
Vtrusn prach je bl.
Vskyt: ervenec a listopad, nkdy i bhem mrn zimy dosti hojn v nahlouench skupinch na paezech,
kmenech a vtvch buk pomrn erstv padlch nebo pokcench.

Nejedl

Vodnika poton

Cudoniella clavus (Alb. & Schwein.) Dennis

Plodnice 5 - 10 mm v prmru zprvu ploch, brzy vak vyklenut a ve stedu nkdy mrn prohlouben, voskovit.
Barvy pleov, svtle okrov a naedl.
Te 0,5 - 2 cm dlouh tenk k vrcholu se mrn roziuje, chloupkat. Barvy jako klobouk, jen na bzi je ernav.
Vskyt: bezen a ervena vtvikch devin ponoench v tekouc ist vod. Upednostuje mal potky a
roste jednotliv nebo ve skupinch.

Nejedl, je to vak dobr indiktor ist vody. V Trutnov v podhorskch potkch byl celkem velk vskyt
tto houbiky v roce 1999.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Helotium aquatica (Lib.) Sacc.
- Hymenoscyphus clavus

Voskovika citronov

Bisporella citrina (Batsch) Korf & SE Carp.

Plodnice 0,1-0,3 cm v prmru, terovit a miskovit, majc vyklenut rouko, hladk a lys. Barvy citrnov
lut, nkdy a loutkov lut. Okraj m vdy o nco tmav.
Te kratik, nebo pln schz.
Vskyt: z a listopad, velmi hojn ve stinnch mstech na mrtvm dev listn, kter jsou ji bez kry.
Upednostuje buky a habry. Nkdy ji najdeme i za mrn zimy.

Nejedl
Mon zmny: Voskovika srov Bisporella sulphurina nejedl.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Calycella citrina (Hedw.) Boud.
- Helotium citrinum Fr. GH Hicks

Brvenkovit
Hyaloscyphaceae
Soevnkotvar
Phacidiales

trbinatkovit
Hypodermataceae

Svratlka javorov

Rhytisma acerinum (Pers.:Fr) Fr.

Akoliv jako houba nevypad pat mezi teroplod houby.
Stromata jsou okrouhl, ploch barvy ern. To co je na tto fotografii je jej nepohlavn stadium nazvan
Melasmia acerina.
Pohlavn vtrusy vznikaj na opadanch listech bhem zimy a dozrvaj na jae.
Vskyt: leden a prosinec na javoru mli a javoru klenu. Na ostatnch javorech je vzcn.
Nachzme ji pouze v oblastech s relativn istm ovzdum. Pat tedy mezi dobr indiktory jeho zneitn.
V roce 1999 ji bylo v Trutnov znan mnostv. To potvrzuje, e EPO vzalo ekologick program velmi vn.
Dve tady nebyla k nalezen.

Nejedl

d)Tvrdohouby
Pyrenomycetes
Masenkotvar
Hypocreales

Masenkovit
Hypocreaceae

Nedohub zelen

Peckiella viridis (Alb. & Schwein.) Sacc.

Stroma je plsovit nebo vatovit, barvy lutozelen a tmav zelen.
Plodnice 0,2-0,3 velk, etn, hust vedle sebe seazen, vejitho tvaru, barvy v mld bled, pozdji hndnouc
a ve st a ernajc.
Vtrusn prach akospory jsou 27-45 x 5-6 m velk, zce vetenovit a na obou koncch piat, cel jemn
bradavit, bezbarv.
Vskyt: srpen a z na lupenech ivch plodnic nkterch holubinek a ryzc.

Nejedl
Zajmavosti: Deformuje lupeny holubinek, take z nich jsou vytvoena nzk ebra a nebo lupeny vbec chybj.
Napaden plodnice jsou npadn tvrd.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Byssonectria luteovirens (Fr. ex Fr.) Z. Moravec
- Peckiella luteovirens (Fr.: Fr.) Maire
- Hypomyces luteovirens (Fr.) Plowr.
- Hypomyces viridis Berk. et Br.

Nedohub zlatovtrus

Hypomyces chrysospermus Tul. & C. Tul.

Imperfektn stadium Pranika zlatolut (sepedonium chrysospermus )

Plodnice jsou kulovit chlamydospory, kter jsou bradavit a barvu maj zlatolutou. Je to parazitick houba
vytvejc v imperfektnm stdiu nejdve blou, pozdji lutou pls na hibovitch houbch, najdeme je vak i na
echratkch - Paxillus.
Vskyt: ervenec a listopad na hibovitch houbch. Upednostuje Hib lutomas Xerocomus chrysenteron
babku.

Nejedl
Zajmavosti: vtinou se vyskytuje v obou stdich pohromad. Je to houbov parazit, kter ni hlavn rourky na
hibovitch houbch a lupeny na echratkch.
Nedohub zlatovtrus - imperfektn stadium Sepedonium chrysospermum tvo lut prek na rozkldajcch se
plodnicch. Tato forma je dosti vzcn.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Apiocrea chrysosperma (Tul.) Sydow, see
- Mycobanche chrysosperma Bull.

Hnojenkotvar
Sordariales

Korovitkovit
Diatrypaceae

Korovitka terovit

Diatrype disciformis (Hoffm.) Fr.

Plodnice ty a estihrann,prmru 3 - 5 mm prorejc kru. Povrch drsn, rovnomrn pokryt papilami, barvy
hndoern a edoern.
Stroma bl.
Vskyt:leden a prosinec na odumelch vtvch buk.

Nejedl

Palikotvar
Clavicipitales

Palikovicovit
Clavicipitaceae
Pat sem jednak nebezpen parazit hospodskch rostlin,jednak druhy ijc na
hmyzu.Palikovice nachov vyvolvajc nebezpenou otravu,tzv."ergotismus",
zpsobovala ve stedovku smrteln otravy po poit chleba pipravenho
z infikovanho obil.Lahvovit plodnice,ve kterch vznikaj vtrusy se vytvej ve
stromatech na vrcholu ten.
Housenice cizopasn
Housenice stevlkov

Housenice cizopasn

Cordyceps ophioglossoides (Ehrh. Ex Pers.) Link

Stromata 4 - 10 cm vysok, smkl, barvy nejprve lut, pozdji ervenohnd zvrem ern, jemn drsn.
Nkdy bvaj prstovit dlen. V doln sti se suuj ve stopku.
Stopka se pod povrchem pdy dl v drobn vlkna, kter se pisedaj k hostiteli a jsou barvy lut.
Vskyt: srpen a listopad vude tam kde najdeme jelenky. V podkrkono mme nkolik lokalit, kde jich je
nespoet.

Nejedl, ale k fotografovn je to pkn houbika.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Cordyceps parasitica (Willd.) Henn.

Devnatkotvar
Xylariales

Devnatkovit
Xylariaceae
Tato tda vlastn drobouk,lahvovit plodnice,kter se vytvej v tvrd hmot sloen
z houbovch vlken zvan "stroma". Vtrusy bvaj z lahvovitch plodnic uvolovny aktivn a
jsou obvykle ern. asto je meme vidt pouhm okem jako tmav skvrny na ke strom.
Devnatka kyjovit
Devnatka parohat
Devomor erven
Devomor mnohotvar
Devnatka dlouhonoh
Sazovka kruhat
Splenka skoepat

Devnatka kyjovit

Xylaria polymorpha (Pers.) Grev.

Plodnice kyjovit 3 - 8 cm vysok, 1 - 3 cm tlust. Horn st drsn, hndoern a ern.
Te ern jemn vrsit.
Dunina paprsit vlknit, tuh, bl s ernm okrajem.
Vskyt:leden a prosinec bn v trsech na odumelch paezech listnatch strom.

Nejedl
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Xylaria polymorpha var. pistillaris
- Xylosphaera polymorpha (Pers. ex St. Amans) Dumontier
Dal esk jmna:
- Devnatka mnohotvar
- Devnatka mnohotvrn

Devnatka parohat

Xylaria hypoxylon (L.) Grev

Stromatick devn tvrdohouba. Stroma vzpmen, 3 - 8 cm vysok, jednak steriln , bez peritheci, velmi tuh,
prun, parohovit rozvtven, zplotl, na koncovch vtvch pokryt blm prkem konidi, kter vznikaj na
jejich povrchu, v doln sti ern a chlupat, nevtven nebo jen krtce rozvtven, plodn s kulovitmi
plodnicemi na povrchu.
Vskyt: Leden a prosinec, velmi hojn a pospolit na paezech a spadanch vtvch listnatch strom.

Nejedl
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Xylosphaera hypoxylon ssp. adscendens (Fr.) Dennis

Devomor erven

Hypoxylon fragiforme (Pers. ex Fr.) Kickx

Plodnice podukovit, prmr 4 - 10 mm, skoicov, cihlov erven, pozdji hnd a ern, drsn, rovnomrn
pokryt papilami.
Stroma tvrd, hndoern a ern uvnit ble dunat.
Vskyt leden a prosinec bn na odumelch silnch vtvch a padlch kmenech buk.

Nejedl

Devnatka dlouhonoh

Xylaria longipes Nitschke

Plodnice jazykovit a kyjovit 3 - 8 cm vysok, 0,5 - 1 cm tlust. Horn st drsn, ern.
Te drsn, ern.
Dunina paprsit vlknit, tuh, bl s tenkm ernm okrajem.
Vskyt:leden a prosinec na vtvch a paezech javoru, platanu a jasanu.

Nejedl

Devomor rznotvar

Hypoxylon multiforme (Fr.: Fr.) Fr.

Plodnice 2- 6 cm podlouhl a 1-3 cm v prmru, poltovit, zaoblen, vtinou zvlnn a boulovit, pokryt
papilami. Barvy rezavohnd a ern.
Vskyt: bezen a prosinec na odumelch kmenech a vtvch bzy.

Nejedl
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Hypoxylon atropurpureum Fr.
- Sphaeria multiformis Fr.
Dal esk jmno:
- Devomor mnohotvar

Sazovka kruhat

Daldinia concentrica (Bolton) Ces. & De Not.

Plodnice 3-6 nkdy i 10 cm v prmru, vzhledu pomakan koule nebo pomakanho poltku. Vnj povrch je
hladk s nevraznmi papilami. Na prezu je npadn kruhovtmav psovan. Drobn plodniky jsou umstny
tsn pod povrchem stromatu a po dozrn uvoluj na povrch ern vtrusy.
Vskyt: kvten a listopad na koenech, paezech a vtvch listn, v listnatch lesch a parcch. Upednostuje
jasanov devo.

Nejedl, jestlie se ji v dob dozrn dotkneme, tak nm velmi

Dal esk jmno:
- Sazovka kruhovan

zaern prsty.

Splenka skoepat

Ustulina deusta (Hoffm. ex Fr.) Petr.

Plodnice nepravideln korovit o prmru nkolika decimetr tverench, a 1 cm tlust, za mlada moun
ojnn, barvy svtle modroed s blou rstovou znou. Pozdji tmav ed a ern s roztrouenmi papilami.
Ve st cel stroma tvrdne v plochou zprohbanou placku.
Vtrusn prach ern.
Vskyt: bezen a listopad na pat a hlavnch koenech listnatch strom. Zejmna buk a lip. Meme ji nalzt
t saprofyticky i na paezech, zpsobuje mkkou hnilobu.

Nejedl
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Hypoxylon deustum Hoffm. : Fr.) Grev.

Skulinatcotvar
Hysteriales
Skulinatcovit

Hysteriaceae

2.Stopkovtrusn
Basidiomycotina
a)Roukat
Hymenomycetes
Boltcovitkotvar
Auriculariaceae

Boltcovitkovit
Auriculariaceae

Boltcovitka ucho Jidovo

Hirneola auricula judae (Bull. ex St. Am.) Berk.

Plodnice 3-10 cm irok, 0,1-0,3 cm tlust, nejdve miskovit, brzy vak nepravideln, ve tvaru ucha i keblovit.
Vtinou je vrsit a velice prun, barvy hnd, skoicov hnd a ervenohnd.
Vskyt: bezen a listopad na mrtvm dev listn, buk, jasan javor atd. Upednostuje aktov lesky a
ern bez.

Jedl
Zajmavosti: Velmi vhodn do nskch jdel, polvek, rizot ale i k masu. V n a Japonsku si ji v, pr dajn
m mt liv inky. Vzcn je lze nalzt v albinotick form. Zelen, asami porostl plodnice nesbrme.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:

- Auricularia sambucina Mart.
Dal esk jmno:
- Boltcovitka bezov

Rosolovkotvar
Tremellales

Rosolovkovit
Tremellaceae
Vechny druhy tto eledi jsou parazity na jinch devokaznch druzch hub. Vtina tchto druh vysych do
nenpadnch pokokovitch tvar, kter po navlhen opt nabvaj svj pvodn tvar. Tak mohou plodnice petrvvat
po dlouh msce. Bazdie jsou podln rozdleny.

ernorosol bukov
ernorosol chrupavit
ernorosol uat
Rosolovka listovit
Rosolovka mozkovit
Rosolovka prsvitn
Rosolovec erven
Rosolozub huspenit

ernorosol bukov

Exidia plana (Wigg.) Donk

Plodnice 3-25 cm v prmru, 1-2 cm vysok, pirostl k substrtu, za vlhka mkce prun rosolovit, za sucha
tvrd a seschl. Tvo ji hust mozkovit zprohban laloky. Cel je pokryt kuelovitmi dce roztrouenmi
bradavkami. Barvy olivov ern a ern. Vrchn stranu pokrv hymenium. Spodn strana je ernoed a matn.
Dunina je vodnat ed, chu nevrazn, vn takt nevrazn.
Vskyt: z a duben na mrtvm dev listnatch strom, na jejich paezech a vtvch. Upednostuje buky a
duby, hlavn jejich ezn plochy.

Nejedl.
Na Trutnovsku dosti ast.

ernorosol chrupavit

Exidia cartilaginea Lund. & Neuh.

Plodnice 0,5-3 cm v prmru, bochnkovit, chrupavit rosolovit, pisedl k substrtu. Barvy nejdve ist bl,
pozdji svtle hnd.
Vskyt: listopad a bezen, spadan vtve listnatch strom. Upednostuje lpy a javory. asto pokrv velk
plochy tohoto substrtu.

Nejedl, v Trutnovskm parku dosti hojn.

ernorosol uat

Exidia truncata Fr.

Plodnice kadeav trstnat a terovit nebo polokulovit, zcela ern a na vnitn stran v mld hladk, pozdji
sinat drsn, na vnj stran pokryt malmi kuelovitmi bradavkami, smrem k mstu upevnn tak ponkud
zasen, po vysuen za vlhka opt oivujc, a 5 cm irok.

Vskyt:z a duben na starch dubech a lpch, nkdy i na jinch listnch. Celkem vzcn,

Nejedl

Rosolovka listovit

Tremella foliacea Pers. ex Fr.

Plodnice 4 - 12 cm irok, pevn stlaen do listovitch lalok, a vrazn mozkovit lalonat, karamelov
hnd a oranov naervenale hnd. Po vyschnut a optnm navlhen nabv pvodn tvar. Takto me
petrvvat dlouh msce.
Dunina siln gelatinzn.
Vtrusn prach bl.
Vskyt: podzim, zima na listnatch mrtvch stromech a vtvch v lesch a parcch. Zvlt osdluje bzy a duby.
Najdeme ji ale nkdy tak na borovicch.

Nejedl, ale nkdy tvo docela hezk tvary. Nkte lid ji i konzumuj.
Dal esk jmno:
- Rosolovka lupenit

Rosolovka mozkovit

Tremella mesenterica Retz. ex Fr.

Plodnice a 5 cm velik rosolovit, mozkovit zprohban a lalonat. Barva zlatolut v mld na povrchu asto
ble popren. Vyjmen je i bl. Za sucha vysych do tenk kehk blanky, ale vlhkem znovu oivuje. Ve st
se rozplv v beztvarou hmotu.
Vskyt: kvten a jen na odumelch vtvikch dub a habr, lip a vrb. Vypad to, e parazituje na
kornatcovitch houbch.

Jedl, ale pro kuchy bezvznamn.

Dal esk jmno:
- Rosolovka mozkov

Rosolovka prsvitn

Tremella encephala Pers. ex. Bref.

Plodnice 1 - 3 cm v prmru, polokulovit a poltovit, mozkovit zprohban, leskl, blav nebo naloutl,
nkdy a hndorov.
Dunina rosolovit, prsvitn, s tvrdm prsvitnm jdrem.
Vtrusn prach je bl.
Vskyt: pozdn podzim, zima roztrouen, ale nejvce pi plodnicch pevnku krvavjcho (Stereum
sanguinolentum) na kmenech jehlinatch strom.

Nejedl, zajmav pi rozkrojen pohledem na jdro umstn uvnit plodnice.

Rosolovec erven

Tremiscus helvelloides (DC. ex Pers.) Donk.

Plodnice 5-15 cm vysok, jazykovit, oukovit nebo nlevkovit na stran rozsnut, poloprsvitn, prun a
chrupavit. Barvy v mld lososov zbarven, pozdji korlov erven a ervenohnd.
Rouko uvnit hladk, vn nejdve hladk, pozdji ebrovit vrsit
Te obl, blav bon rozsnut.
Dunina rov blav, nemnn, chu i vn mrn, nevrazn.
Vtrusn prach bl.
Vskyt: ervenec a jen vzcn, ve skupinch, na tlejcm smrkovm dev ponoenm v substrtu.
Upednostuje vy polohy a pdu bohatou na vpno.

Jedl, pouiteln za syrova k vrob salt. Z dvodu vzcnho vskytu doporuen chrnit a nesbrat.
Na Trutnovsku jsme v roce 2000 objevili jednu malou lokalitu, kter se postupn rozrst. Byl bych rd, aby mi
nkdo odpovdl, zda je v esku jet njak lokalita. Mm pouze zprvy, e se hojn vyskytuje na Slovensku
v Tatrch.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Gyrocephalus helvelloides (DC. ex Pers.) Keissler

Rosolozub huspenit

Pseudohydnum gelatinosum (Scop. ex Fr.) P. Karst.

Plodnice 2-6 cm v prmru, a 1 cm tlust, rosolovit, jazykovit, vjovit, nebo ploe likovit, bokem nebo
bon zenou st pirostl k substrtu. Barvu maj mlnou nebo vodnat blou, nkdy i trochu namodralou.
Povrch je krtce jemn chlupat nebo plstnat.
Spodn strana nese bl, 0,1-1 cm dlouh, jednoduch, zce kuelovit mkk ostny.
Dunina je ztuha rosolovit, nemnn, bez vn i chuti.
Vtrusn prach je bl.
Vskyt: ervenec a listopad, jehlinat lesy, pedevm borovice a smrky a hlavn ve vlhkm obdob. Najdeme jej
spe v podh a na horch. V ninch nen ast.

Jedl.
Zajmavosti: Upotebiteln do salt, rizota a polvek. J si jej dlm i jako ovar. D se jsti i za syrova.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Tremellodon gelatinosum Scop. : Fr.) Fr.

Kropilkotvar
Dacrymycetales

Kropilkovit
Dacrymycetaceae
Tato ele obsahuje druhy s typickmi viditelnmi bazdiemi,na kterch se vytvej vtrusy.Vtinou oranov
zbarven plodnice maj geletinzn a gumovitou duninu.Jsou obvykle kyjovit,paronat vtven,nebo
nlevkovit.Vechny druhy rozkldaj devo.

Krsnorek lepkav
Krsnorek rohovit
Kropilka rosolovit

Krsnorek lepkav

Calocera viscosa (Fr.) Fr.

Plodnice je 3 - 10 cm vysok, do 3 cm irok, vzpmen, kekovit rozvtven s nedlenmi nebo mlo
parohovit dlenmi vtvkami, kluzk, pevn, tuh, barvy zlatolut a oranov, asto ble popren, lepkav.
Na bzi je hluboce koenujc ve dev, na bzi ble plstnat.
Dunina je lutav bl, prun houevnat, ohebn, nelmav bez pachu a chuti.
Vtrusn prach je bl.

Vskyt:erven a jen, hojn na starch paezech jehlinan, zvlt smrk.

Nejedl, lze jej pout pouze jako barevnou dekoraci do naloench svtlch hub.

Krsnorek rohovit

Calocera cornea (Batsch) Fr.

Plodnice 0,4 - 2 cm vysok, 0,5 - 1 mm tlust jednoduch, vzcn vidlen, spe vlcovit rkat, barvy
lutooranov. Horn plodn st nen od spodn steriln sti viditeln oddlen.
Vskyt:kvten a listopad ve skupinch nebo jednotliv, hojn na dev rznch listn, vzcn nkdy i na
jehlinanech.

Nejedl,pkn na pohled.

Kropilka rosolovit

Dacrymyces stillatus
Plodnice 0,1-0,3 cm v prmru, poltovit, drobn gelatinzn, na povrchu mrn mozkovit zprohban a jemn
bradavit, slizk. Me splvat a v 8 cm velk plochy. Barvy pinav a oranov lut, nebo svtle oranov.
Vskyt: leden a prosinec hojn na paezech a kmenech jehlinan, ale i na prknech, klech a trmech z nich
vyrobench. Vzrst obvykle z drobnch prasklin deva.

Nejedl
Zajmavosti: Rozkld devo. Mlo kdy si ji houba povimne.

Nelupenat
Aphyllophorales

Strokovcovit
Gomphaceae
Mnoho druh strokovcovitch hub m siln vtven plodnice. Pod mikroskopem jsou jejich vtrusy lut a tmav okrov,
bradavinat, rhovan nebo ostnit. Protoe jsou kutka stle vzcnj a nkter druhy i jedovat, nedoporuujeme je
sbrat.

Kutka Invalova
Kutka lososov
Kutka plih
Kutka nazelenal
Kutka tl

Kutka Invalova

Ramaria eumorpha (Cott. et Wak.) Donk

Plodnice 4-8 cm vysok, jednotliv nebo trstnat, bohat rozlenn ve vzpmen, vlcovit, piat vtviky.
Vtvky jsou barvy lut okrov a okrov hnd, zakonen 2-3 naloutlmi a svtle okrovmi vrcholy. Jinak
jsou dosti tenk.
Te 1-2,5 cm vysok, 0,3-1,5 cm tlust, na bzi bohat obalen blm myceliem.
Dunina je dosti pevn, bl chuti trochu nahokl, vn neznateln.
Vtrusn prach je okrov lut.
Vskyt: ervenec a jen dosti hojn ve skupinch, ale i jednotliv v opadu pod smrky a borovicemi na vpenatm
i kyselm podkladu. Upednostuj bohatou pdu na humus.

Nejedl
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Ramaria invalii (P. Karst.) Corner.

Kutka lososov

Ramaria subbotrytis (Coker) Corner

Plodnice 5-10 cm vysok, bohat lenn.

Vtviky 0,5-1 cm tlust s rozdlenmi rkovitmi pikami, barvy rov.
Te 2-3,5 cm vysok, 0,3-0,4 cm tlust, barvy blav a pinav krmov.
Vskyt: srpen a jen dubo-habrov lesy na vpenat pd. Nap. karltejnsk lesy. Nkdy je nalezneme i pod
jehlinany. Upednostuj vak duby

Jedl, vzcn.
Zajmavosti: Dve byla znma pouze ze severn Ameriky.

Kutka plih

Ramaria flaccida (Fr.) Ricken

Plodnice 4 cm vysok a t 4 cm irok, barvy okrov, bohat vtven, dosti thl, s etnmi vzpmenmi
vtvemi a tenkmi dosti piatmi vtvkami.
Dunina bl, chu nahokl.
Vskyt:z a listopad v poetnch skupinch v jehlinatch lesch pod borovicemi a smrky. asto v mladch
lesnch kulturch na opadanm jehli, dosti hojn.

Nejedl

Kutka nazelenal

Ramaria apiculata
Plodnice dorstaj a 10 cm vky a 10 cm v prmru.
Horn st dosti hust vtven, vtve zakonen nkolika pikami, barvy okrov a
hndookrov, charakteristick je zelenn vtviek od piek k rozvtven.
Te vcelku krtk
Vtrusn prach okrov,
Spory jsou bradavit, 8,2 - 12,3 x 4,1 - 5,5 m velk
Vskyt:na trouchnivjcm devu jehlinan, trouchnivjcch smrkovch paezech.

Nejedl
Monost zmny: Kutka zelenajc Ramaria ochraceovirens nejedl, Kutka Invalova Ramaria eumorpha
nejedl, Kutka drobn Ramaria myceliosa nejedl.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Clavaria apiculata Fr. (Fr.) Donk.
Dal esk jmno:
- Kutka hrotnat
- Kutka zelenav

Kutka tl

Ramaria subtilis (Coker) Schild

Plodnice A 10 cm vysok a 10 cm v prmru majc ist lut vtviky.

Vtviky jsou zakoneny 2 - 3 krtkmi pikami, nebo jsou tup.

Te blav a naloutl
Dunina tu, chu mrn, vn mrn koenn.
Vtrusn prach bledlut
Vtrusy ledvinovit, a 9 - 15 x 3,7 - 6m velk.
Vskyt: ervenec a jen, listnat lesy, zejmna buiny, nkdy i pod jehlinany, nehojn.

Jedl
Zajmavosti: Vhodn do polvek.
Monost zmny: ostatn druhy lut zbarvench kutek

Kyjankovit
Clavariaceae

Druhy patc do tto eledi maj bu kyjovit, nebo rozvtven plodnice. Vtina z nich je lut zbarven, ale nalezneme
zde rovn houby purpurov, rov i bl. Nkter z nich rostou v trvncch.

Paluka rourkovit
Kyjanka ervkov
Kyjanka purpurov
Kyjanka zakouen
Kyjoveka svazit
Kyjoveka vetenovit
Kuteko popelav
Kuteko hebenit
Kuteko svraskal
Kuteko svraskal v. alcyonaria
Paluka sitnovit
ttinek blav

Paluka rourkovit

Macrotyphula fistulosa (Fr.) Petersen

Plodnice 10 - 30 cm vysok, 2 - 8 mm tlust, vlcovit a zce kyjovit. Nevtven, zaoblen, zapiatl, asto i
uat, dut. Barvy lutohnd, ervenohnd a hnd.
Vskyt:z, jen dosti hojn, ve skupinch nebo jednotliv na humusu, rozkldajcch se listech a tlejcm dev
listn v listnatch i smench lesch.

Nejedl
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Clavariadelphus fistulosus (Holmsk.); Corner
Dal esk jmno:
- Kyj rourkovit

Kyjanka ervkov

Clavaria vermicularis Fr.

Plodnice 3-10 cm vysok, 3-4 mm tlust, obvykle nevtven, vlcovit nebo zce vetenovit, asto s podlnou
rhou, barvy bl, na vrcholu pi zasychn lut nebo hndolut.
Vtrusn prach bl
Vskyt: srpen a jen, v trsech hluboko koenujc v mechu a trv, na zemi na nehnojench loukch a vlhkch
lesch. Upednostuje teplej severn oblasti.

Nejedl
Mon zmny: Kyjanka piat Clavaria acuta nejedl, mlad plodnice a hladk nevtven formy Kuteka
svraskalho Clavulina rugosa jedl.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:

- Clavaria fragilis Holmsk.

Dal esk jmno:
- Kyjanka kehk

Kotrovit
Sparassidaceae
Kotrovit houby pat do mal eledi s vraznmi velkmi masitmi plodnicemi sloenmi z mnostv lstk i
lalok.Vechny druhy jsou vzny na mrtv devo.Vtrusn rouko se nachz na jedn stran jednotlivch
lalok.

Kotr kadeav
Kotr Nmcv

Kotr kadeav

Sparassis crispa (Wulf. ex Fr.) Fr.

Plodnice je nepravideln kulovit, v prmru a 35 cm, blav nebo krmov, dlc se mnohonsobn a
nahlouen na ploch vtvky na konci zkadeen se zoubkatm okrajem. Na prvn pohled pipomn moskou
myc houbu.
Te siln, zcela v zemi ponoen, rozdlujc se na ploch vtvky.
Dunina je bl, voskovit, kehk, nemnn. Chu nepatrn tiplav, spe koenn aromatick, nkdy okov
nasldl. Vn je koenn.
Vtrusn prach je bl.
Vskyt:ervenec a jen, jehlinat lesy u pat borovic, vzcn i modn.

Jedl, dobr. K chuti pijde z nho udlan drtkov polvka a t je chutn z nho udlan zek.

Kotr Nmcv

Sparassis nemecii Pil.& Ves.

Plodnice je nepravideln kulovit, v prmru a 35 cm, blav, dlc se mnohonsobn a nahlouen, vt,
tlust, jakoby klnovit a na vrcholu pouze zvlnn vtvky.
Te siln, zcela v zemi ponoen, rozdlujc se na ploch vtvky.
Dunina je bl, voskovit, kehk, nemnn. Chu nepatrn tiplav, spe koenn aromatick, nkdy okov
nasldl. Vn je koenn.
Vtrusn prach je bl.
Vskyt: srpen a listopad a jen, jehlinat lesy. Upednostuje paty jedl.

Jedl
Mon zmny: Kotr kadeav Sparassis crispa jedl, Kotr trbkov Sparassis brevipes jedl.
Zajmavosti: Dobr. K chuti pijde z nho udlan drtkov polvka a t je chutn z nho udlan zek. Jinak je
vcelku vzcn.

Korlovcovit
Hericiaceae
Do tto eledi pat vtinou velk, masit houby rozkldajc devo. Vechny maj rouko vtrusn umstno na svislch
ostnech. Vyskytuj se pedevm v lesch s mlo ovlivnnm cyklem kolobhu ltek. Vtina druh je jedlch, ale sbr by
ml bt omezen pro jejich vzcnost a krsn vzhled.

Korlovec jedlov
Korlovec bukov
Ostnateek kehk

Korlovec jedlov

Hericium flagellum (Scop.) Pers.

Plodnice 10-40 cm v prmru, ist bl ve st naloutl, kulovit nebo
vejit.
Te kratik, kter se mnohonsobn vtv v hol vtvky.
Ostny 1-2 cm dlouh visc ve svazekch na konci vtvek, barvy krmov
a okrov.
Dunina bl, kehk, nemnn, chuti jemn, vn nevrazn.
Vtrusn prach je bl.
Vskyt:srpen a jen na ivch nebo odumelch jehlinatch stromech
v podhorskch a horskch polohch. Jako devinu upednostuje jedle.

Jedl, nen vhodn k suen a pro jeho vzcn vskyt jej nesbrme.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Hericium coralloides (Scop.) S. E. Gray
- Hericium alpestre Pers.
Dal esk jmna:
- Korlovec horsk
- Lok alpsk

Korlovec bukov

Hericium clathroides (Pallas.: Fr.) Pers.

Plodnice 10-40 cm v prmru, nepravideln okrouhl, za mld ist bl, pozdji svtle lutookrov, sloen
z mnoha dlcch se vtvek.
Te je krtk a tlust.
Vtvky jsou pokryty ostny.
Ostny jsou dlouh 1-2 cm a 1,5-3 mm tlust, mkk, cel pokryt hymniem. Jsou to hust svazky.
Dunina je bl, kompaktn bez npadn vn a chuti.
Vtrusn prach je bl.
Vskyt: ervenec a listopad na mrtvch kmenech nebo tlustch vtvch listn, zejmna buk.

Jedl a je na nho ndhern pohled. Pro fotografovn prost lahdka.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Hericium coralloides (Scop. ex Fr.) Pers
- Hericium ramosum (Bull.) Letell.
Dal esk jmno:
- Korlovec bl

Ostnateek kehk

Dentipellis fragilis (Pers.) Donk

Plodnice rozlit, tenk, pokryt hustmi ostny.
Osten a 1,5 cm dlouh jemn ale kehk. Barvu m blou a svtle okrovou.
Vskyt: srpen a listopad na spodn, nkdy i bon stran lecch vtv listn a padlch kmenech.
Upednostuje buky, javory a vy polohy.

Nejedl

Lkovcovit
Auriscalpiaceae
Druhy tto mal eledi rostou bu na ikch nebo na dev listn a jehlinan. Pat mezi dekompozitory a jsou proto
prospn pro ekosystm, nebo pemuj devn hmotu, nap.iky nebo paezy na iviny pro stromy a rostliny. Vtrusy
se vytvej bu na ostnech na spodn stran klobouku, nebo na tvarech podobnch lupenm.

Lik ryav
Lik zprohban
Lkovec ikov

Lik ryav

Dentinum rufescens (Fr.) Pouz.

Klobouk 3-8 cm v prmru, vyklenut, na vrcholu ploch, zprohban, okraj zvlnn, barvy hndooranov nebo
rezav erven.
Ostny asi 0,5 cm dlouh, lmav, na te sbhajc, hust.
Te 3-7 cm vysok, 1-2 cm tlust, vlcovit a kyjovit, hladk, pln, barvy blav, msty se lutav oranovmi
skvrnami. Po otlaen loutne.
Dunina tvrd, kehk, blav naloutl a rezav erven, chu mrn nebo nahokl, vn dn.
Vskyt:ervenec a listopad, jehlinat i listnat lesy v mench skupinch.

Jedl
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Hydnum rufescens Fr.
Dal esk jmno:
- Lok ryav

Lik zprohban

Dentinum repandum (L. :Fr.) SF.Gray

Klobouk 3-15 c v prmru, sklenut, tuh, masit, pozdji dosti ploch a na okraji lalonat zprohban. Vtinou
plstnat nebo vlokat ojnn, jinak lys. Barvy lutav a svtle emlov.
Ostny nesbhav a 0,6 cm dlouh zbarven jako klobouk, nkdy svtlej.
Te 3,5-7,5 cm vysok, 0,5-2 cm tlust, vtinou vstedn, vlcovit, dole obyejn trochu ztlutl, pln, barvy
blav i krmov s naloutlmi a rezavmi skvrnami.
Dunina barvy skoro bl, kehk, chu mrn nakysl, vn pjemn.
Vskyt: ervenec a listopad, vcelku hojn, jednotliv nebo ve skupinch, listnat a jehlinat lesy.

Jedl, v nkterch atlasech uvdn jako Lok zprohban.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Hydnum repandum L.: Fr.
Dal esk jmno:
- Lok zprohban

Likovec ikov

Auriscalpium vulgare SF Gray.

Klobouk 1-2 cm v prmru, ledvinovitho tvaru. Nkdy je a kruhovit. Pokryt chlupy, barvy hnd a
ernohnd.
Ostny a 0,3 cm dlouh, v mld barvy hnd, pozdji pechzej do edohnda.
Te 1-14 cm vysok, 0,1-0,2 cm tlust, vlcovit a na bzi obas ztlustl, bon pirostl. Je takt chlupat a
barvy hnd a ernohnd.
Vskyt: srpen a listopad na borovch ikch, kter jsou ponoeny tsn pod povrch pdy.

Nejedl

Pleskovit
Thelephoraceae

Jsou velice promnliv ve tvaru a stavb plodnic.Nejjednodu z nich jsou rozlit - jejich plodnice vytvej na substrtu
tenk povlak,zatmco jin jsou vjovit. Nejsloitj z nich maj plodnice rozlieny v klobouk a te.Tyto druhy jsou asto
mykorhizn.

Lok rezav
Plesk zpan
Plesk zemn
Plesk ekankov
Plesk karafitov

Lok rezav

Hydnellum ferrugineum (Fr. : Fr.) P. Karst.

Plodnice je kovitho tvaru
Klobouk 5-11 cm v prmru, nerovn, ploe vyklenut, nkdy i vmkl, vtinou hrbolat, nkdy i radiln
brzdit, plstnat a ttinkat. V mld je podukovit, barvy bl asto s ervenmi kapkami, pozdji je lutohnd
a ervenohnd, ve st a tmavohnd. Otlaenm se zbarvuje do rezava, tmavoervena a tmavohnda. Okraj
zvlnn pevisl a barvy bled.
Ostny jsou a 0,5 cm dlouh, sbhav, barvy blav, ve st a purpurov hnd.
Te 1-6 cm vysok, 1-3 cm tlust vlcovit, nkdy a vetenovit, plstnat. Barvy bl, pozdji je lutohnd a
ervenohnd, ve st a tmavohnd. Otlaenm se zbarvuje do hndoervena.
Dunina korkovit, chu ostr, barvy svtle hndoerven a purpurov hnd, blav psovan.
Vtrusn prach svtle hnd.
Vskyt: srpen a listopad v borovch ale i smrkovch lesch ve vesu a jehli. Upednostuje vak borovice.

Nejedl
Mon zmny: Lok paliv - Hydnellum peckii nejedl.
Zajmavosti: Pokud vyrst vce plodnic po hromad, tak asto navzjem srstaj.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Hydnum ferrugineum (Fr.); Karst.

Plesk zpan

Telephora palmata (Scop.) ex Fr.

Plodnice 4 - 7 vysok, 4 - 7 v prmru, tsnit, siln korlovit rozvtven. Na vrcholu nkolikansobn dlench
vtviek je ploch, vjovit, zubat i brvit okraj. Barva vtvek je v mld bl, pozdji tmav edohnd a
fialovohnd. Vrcholky vak zstvaj blav.
Dunina korkovit, tuh. Vn nepjemn, jako kdy zahnv zel.
Vtrusn prach hnd.
Vskyt:ervenec a jen u jehlinatch strom v humzn pd s rostlinnmi zbytky.
Povauji jej u ns za vcelku vzcn druh.

Nejedl
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Phylacteria palmata (Scop. ex Fr.) Pat.
Dal esk jmno:
- Plesk smrdut

Plesk zemn

Telephora terrestris Ehrh. ex Fr.

Plodnice promnliv, nkdy a rozlit, vtinou nlevkovit nebo ricovit sloen ze srstajcch klobouk.
Klobouk tuh, ploch, vjovit, na svrchn stran hrbolat, ttinkat a rezav hnd. Spodn strana bradavit
a vrsit, skoicov hnd nebo edohnd.
Vskyt:erven a listopad hojn v jehlinatch a listnatch lesch, na vtvikch a paezech, v hrabance, mechu i
na hol zemi.
Velmi kodliv v lesnch kolkch, kde dus semenky.

Nejedl
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Phylacteria terrestris (Ehrh. ex Fr.) Pat.

Plesk ekankov

Telephora penicillata
Plodnice asi 5 cm v prmru, sloen z poetnch vztyench vtvek.
Vtvky jsou po cel dlce tsnit a na jejich koncch jsou ttikovit.
Rouko je nejlpe vyvinuto na jejich spodn asti. Barvy nejdve bl a s dozrvnm vtrus hndne.
Vskyt:srpen a listopad, velmi vzcn v lesn hrabance.

Nejedl a pi prohlen lupou je to velmi hezk tvar.

Plesk karafitov

Telephora caryophyllea (Schaeff.) ex Fr.

Klobouk 1,5-2,5 cm v prmru, nlevkovit, s okrajem obvykle roztepanm, vrchn strana vlknit ttinkat,
barvy hnd. Spodn strana je vrsit, barvy edohnd a tmav hnd.
Te je krtk, plstnat, barvy pleov.
Dunina je koovit prun.
Vtrusn prach je hnd.
Vskyt: kvten a z, velmi zdkav v listnatch i jehlinatch lesch, ale i na hol pd mimo les. Upednostuje
vpenat pdy.

Nejedl, ale jinak je to pkn houbika lkajc k fotografovn.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Telephora radiata Holmsk. ex Fr.

Blozubovit
Bankeraceae

Loek tmav

Phellodon melaleucus (Schwein. ap. Fr.) Karst.

Klobouk 2-4 cm v prmru, nepravideln okrouhl, tenk, such, slab plstnat, barvy edoern, v mld
s blavm okrajem.
Ostny krtk, v mld barvy blav, pozdji edofialov.
Te krtk, lys a tenk, barvy ern a hedvbit leskl.
Dunina von po maggi.
Vtrusn prach bezbarv,
Vtrusy ostnkat, kulovit a 3,5 - 4 m velk
Vskyt: srpen a listopad v borech s bohatm podrostem borvky, brusinky a vesu, mechu a liejnk, zejmna
v jinch echch a okol Doks. Najdeme jej vak i ve smrinch nebo smench lesch. Upednostuje borovice a
psitou pdu.
Monost zmny: Loek ern Phellodon niger nejedl.

Nejedl
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Phellodon connatus (Schultz: Fr.) P. Karst.
- Hydnum graveolens Pers.
- Hydnum melaleucum Schwein. ap. Fr.

Dal esk jmno:

- Lok tmav

Likovit
Cantharellaceae
Pat mezi nejvyhledvanj jedl houby a v nkterch oblastech svta jsou velice danm exportnm zbom. Liky jsou
tvarov podobn strmlkm, ale na spodn stran klobouku nejsou lupeny ale litny, asto zvlnn nebo vidlen a nkter
druhy jsou zdnliv hladk.V tto eledi se asto vytvej vce ne tyi vtrusy na jedn bazdii. Vechny druhy jsou
mykorhizn.

Lika nlevkovit
Lika obecn
Lika ed
Likovec uheln
Stroek kadeav
Stroek trubkovit

Lika nlevkovit

Cantharellus tubeaformis Fr.: Fr.

Klobouk 1,5-6 cm v prmru, tenk, na okraji sehnut, uprosted vmkl a nlevkovit, lalonat zprohban a
zakadeenm. Barvy za vlhka, lutohnd a edohnd, tmavohnd vlknit han, za sucha svtlej. Za vlhka
a ve st tmavohnd a ernav.
Lity podobn lupenm, paprsit vtven, sbhav tlust, barvy lutav, jemn ojnn.
Te 3-8 cm vysok, 0,3-1 cm tlust, vlcovit, asto zprohban, nepravideln, dut, barvy lutav vtinou
smkl a brzdit prohlouben.

Dunina tenk, pinav naloutl, bez vn, chu mrn.

Vtrusn prach naloutl.
Vskyt:ervenec a jen vtinou ve velkch skupinch jehlinat a smen lesy. Upednostuje kysel pdy.

Jedl
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Cantharellus infundibuliformis Scop.

Lika obecn

Cantharellus cibarius Fr.

Klobouk prmr 2 - 5 cm v mld nzce sklenut, brzy nlevkovit, na okraji lalonat a zprohban, zpotku
jemn sametov, pozdji lys, loutkov lut, nkdy blav, okraj spe lutooranov, sted ervenooranov.
Litiny vidlen, pn spojovan, dlouze na te sbhav, nzk, tlust, stejn barvy jako klobouk.
Te 3 - 7 cm vysok, 0,7 - 2 cm tlust dol zen, lut.
Dunina tuh, bl nebo naloutl, vn pjemn koenn, chu koenn, nkdy a mrn paliv.
Vtrusn prach bl.
Vskyt:kvten a listopad hromadn ve vech lesch, nejhojnj ve vlhch smrinch a borech.

Jedl, kuchysky vestrann upotebiteln, vhodn k nakldn do octa. Dospl plodnice s tu duninou
doporuuji ped pravou rozemlt.

Lika ed

Cantharellus cinereus Pers.

Klobouk 1 - 3 cm v prmru vyklenut, uprosted vmkl a hluboce nlevkovit barvy edohnd a
ernohnd.
Lity sbhav, tlust vidlen, barvy svtle ed.
Te 2 - 5 cm dlouh, 0,3 - 1 cm tlust barvy bov ed.
Vskyt:srpen a jen. Pedevm v buinch na hol zemi u lesnch cest.

Jedl, dosti vzcn. Na Trutnovsku mme zatm jednu men lokalitu v Kocbei. Poprv jsme ji objevili v roce
1999.

Likovec uheln

Faerberia carbonaria (Alb. & Schwein.) Pouzar.

Klobouk 2cm v prmru uprosted vmkl, jemn upinkat. Barvy ernohnd.
Lupeny hust, nzk a siln a sbhav. Barvy bl.
Te 2 cm dlouh, dut, ed.
Dunina tuh, ed.
Vskyt: ervenec a jen ve svtlch lesch, zvlt na starch splenitch.

Nejedl, ale vzcn druh.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Geopetalum carbonarium (Alb. & Schwein.) Pat.
- Cantharellus carbonarius Schw.

Stroek kadeav

Pseudocraterellus undulatus (Pers.) Rauschert

Plodnice nlevkovit ve tvaru trumpetky.

Klobouk 1-5 cm v prmru, vmkl s pvskatm, zvlnnm svtlejm okrajem. Barvy hlnov edohnd a
okov hnd.
Spodn st nepravideln ebrovan a ilnat. Barvy lutohnd a edohnd.
Te 3-6 cm vysok, 0,3-0,8 cm tlust, rhovan, dut, dol se zuujc. Barvy pskov lut a svtle hnd.
Dunina edohnd, mkk, vlknit, vn ovocn.
Vtrusn prach bl.
Vskyt: pod listnatmi stromy v lesch a alejch na chud jlovit psit pd. Upednostuje duby a buky.

Jedl
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Craterellus crispus (Bull.); Berk.
- Craterellus floccosus Boud.
- Craterellus floriformis (Schaeff.); Qul.
- Pseudocraterellus pertenuis (Skovst.); Reid
- Merulius undulatus (Pers.); Fr.

Stroek trubkovit

Craterellus cornucopioides (L. ex Fr.) Pers.

Plodnice 3-20 cm vysok, 2-8 cm irok, na okraji zprohban, upinkat, dlouze a zce nlevkovit, nerozlien
v klobouk a te, dut, tenkomas. Barvy edohnd, za vlhka a ve st tm ern.
Rouko na vnj stran plodnice zprvu hladk, pak vrsit, ed ojnn.
Dunina kehk, chrupavit, barvy edoern a ern. Chu nenpadn, vn aromaticky pjemn.
Vtrusn prach je bl.
Vskyt: srpen a listopad, hojn ve skupinch nebo trsech, listnat nebo smen lesy, upednostuje buiny a
podhorsk oblasti.

Jedl, v z 2001 jsem jej poprv vidl u ns v lokalit Vbrovka.

Dal esk jmno:
- Stroek rohovit

Klanolstkov
Schyzophyllaceae

ovcovit
Cyphellaceae

ovec nahlouen

Cyphellopsis anomala (Pers. ex Fr.) Donk

Plodnice 0,2-0,5 mm v prmru, miskovit a talkovit, uvnit hladk, barvy smetanov a okrov lut. Vn
plstnat chlupat, barvy svtle hnd, s hndmi chloupky , kter vynvaj pes lem, je je barvy smetanov.
Vskyt :nor a kvten v listnatch a smench lesch, na vtvch, kmenech a nkdy i eznch plochch listnatch
strom. Vyrst ve velkch houfech.

Nejedl. Je to jedna z prvnch hub, kter nalzm rok co rok pod stejnm bukem na Poskm hbetu.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Merismodes anomalus (Pers.) Singer.
- Solenia anomala Fuckel

Kornatcovit
Corticiaceae

Pslunci tto eledi mvaj vtinou velice jednoduchou stavbu a tvo asto bl povlak na dev nebo ke. Jejich
vznan znaky jsou patrn pouze pod mikroskopem. Ovem mezi stovkami druh tto eledi existuje nkolik poznatelnch
i v prod.

Devokaz koov
Devokaz rosolovit
Hrotnatka zpan
Mulovka plstnat
Kornatka masov
Kornatec okrouhl
Kornatec rozvit
Koovka tabkov
Pevnk chlupat
Pevnk korkovit
Pevnk smrkov
Rozdrka splvav
ilnatka oranov

Devokaz koov

Meruliopsis corium
Plodnice 0,1 cm siln a a nkolik destek cm dlouh, rozlit, polorozlit a kloboukat, podlouhl, koovit, tuh,
prun, asto majc ohrnut okraj. Okrajov lem odstv dosti daleko od substrtu a tvo stky.
Horn strana je plstnat a chlupat, pskovan, barvy bl a okrov
Doln strana je plodn st, v mld tm hladk, pozdji bradavit a jamkat, ve st nkdy vlnit vrsit.
Barvy blav nebo krmov s vskytem na asti plodnice oranov a olivov hnd.
Vskyt: bezen a prosinec v dubohabrovch lesch s vpenitou pdou, na dev nejrznjch listn.
Upednostuje spodn strany opadanch vtv.

Nejedl
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Byssomerulius corium (Pers.) Parmasto
- Merulius corium (Pers.) Fr.
- Merulius papyrinus Bull. ex Fr.
Dal esk jmno:
- Devokaz paprovit

Devokaz rosolovit

Merulius tremellosus Fr.

Plodnice rozlit, poloklouboukat a kloboukat.
Klobouky 4-15 cm v prmru, splvajc, polokruhovit s chlupatm okrajem, prun, ztuha rosolovit. Vtinou
bvaj uspodny nad sebou. Povrch je sametov a tm bl.
Rouko zce paprsit nebo zvlnn ilnat, ilky jsou asto sovit nebo labyrinticky spojovan, barvy oranov
a rov.
Dunina mkk a rosolovit.
Vtrusn prach bl.
Vskyt: z a bezen v adch na paezech a kmenech listn nap. bz, buk a velice vzcn i jehlinan.

Nejedl
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Phlebia tremellosa (Schrad.)Nakasone & Burds.

Hrotnatka zpan

Sarcodontia setosa (Persoon) Donk

Plodnice rozlit, nepravideln msty ztlustl, voskovit, barvy lut, pokryt ostny.
Ostny 0,3-1,2 cm dlouh, indelovit a smujc dol, barvy v mld srov lut, pozdji zlatolut a ve st a
hndookrov.
Dunina masit, lut, vn velmi siln nepjemn, amylalkoholov.
Vskyt: erven a listopad v zahradch, sadech, parcch, stromoadch na jablonch ale obas i na hrunch,
vestkch, jebech, jasanech a javorech. Upednostuje jablon.

Nejedl
Zajmavosti: Je to parazitick houba, kter hlavn parazituje na porannch mstech ivch strom. Zprvu
nenpadn a pi tom nejhor cizopasnk na jablonch. Jej podhoub usmrcuje vtve i cel stromy. Plodnice
nasazuje a na mrtvch stech. Jinak odumrajc kmeny a vtve prozrad amylalkoholick zpach.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Sarcodontia crocea (Schw.:Fr.) Kotl.

Mulovka plstnat

Auriculariopsis ampla (Lev.) Maire

Plodnice prmr 5 - 15 mm, pisedl k substrtu, vnitn st je okrov a okoldov hnd, hladk, jemn
ojnn, asto rozpraskan. Vnj strana je bl a hust plstnat. Za erstva je koovit elastick, za such je
rohovit tvrd. Okraj je ble plstnat.
Vskyt:jen a prosinec na spadanch vtvch listnatch strom, zejmna na osikch a topolech.

Nejedl, kdy je erstv je vzhledov velmi hezk.

Kornatka masov

Peniophora incarnata (Pers. ex Fr.) P. Karst.

Plodnice tenk, korovit, o prmru nkolika decimetr. Povrch hladk a hrbolat, svtle i jasn oranov a
lososov rov.
Vtrusn prach svtle rov.
Vskyt:leden a prosinec bn na vtvch a kmenech listnatch strom, zejmna ol.

Nejedl

Kornatec okrouhl

Hyphoderma radula (Fr.) Donk.

Plodnice ovln i okrouhl, rozlit na dlce nkolika centimetrech a decimetrech tverench, mkce voskovit,
ostnit, krmov a lutookrov s oste ohranienm nebo vlknitm okrajem barvy bl.
Ostny 0,3-0,5 cm dlouh, tup a dlovit.
Vskyt: bezen a prosinec na kmenech a vtvch listnatch strom. Upednostuje bzy a lesy s vivnou pdou.

Nejedl, na pohled a pro fotografovn zajmav druh.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Basidioradulum radula (Fr. ex Fr.) Nobles.
- Radulum orbiculare (Fr. ex Fr.) Fr.

Kornatec rozvit

Corticium evolvens (Fr.) Fr.

Plodnice rozlit, nkdy bvaj polokloboukat a vzcn maj i mal klobouky. Za mlada bvaj ostrvkovit, ale
asem srstaj do dosti velkch ploch. Jsou 0,1 cm tlust, mkce koovit a na povrchu hladk, nkdy i hrbolat.
Barvu maj krmovou nebo ervenookrovou. Okraj je vlknit a blav.
Vskyt: bezen a listopad, vcelku hojn na dev listn. Vyjmen jej meme nalzt i na dev jehlinan.

Nejedl.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Cylindrobasidium evolvens(Fr.) Jl.

Koovka tabkov

Hymenochaete tabacina (Sow.:Fr.) Leveille.

Plodnice korovit rozlit nebo polorozlit na ploe a nkolika tverench decimetr vtinou s takovit
uspodanmi stkami, kter vynvaj a 1 cm.
Stky tvo vtinou ady a jsou tenk, na vrchn stran plstnat, psovan, barvy oranov hnd a
edohnd, na okraji ostr, pevisl, v mld se se lutavm a lutooranovm, ve st pak a okrovm lemem.
Hymenium, ili spodn st je soustedn zvlnn, jemn plstnat, matn, pod lupou zeteln tekovan. Barvu
m tabkov hndou nkdy rezav a kvov hndou.
Vtrusn prach blav.

Nejedl
Vskyt: leden a prosinec, vzcnji, na dev listnatch strom. Upednostuje vrby a lsky.
Mon zmny: Koovka rezav Hymenochaete rubiginosa nejedl, Koovka zakouen Hymenochaete
fuliginosa nejedl.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Stereum avellanum (Fr.); Fr.
- Thelephora tabacina Fr.
- Stereum tabacinum Fr.

Pevnk chlupat

Stereum hirsutum (Willd. ex Fr.) S. F. Gray.

Plodnice 1 - 2 mm tlust rozlit nebo polokloboukat a kloboukat.
Klobouk psovan, dosti tenk vlnit zprohban. asto jsou spodn klobouky navzjem srostl a sbhaj po
kmeni. V mld jsou iv lutooranov, hustou chlupatou plst pokryt. Ve st edobl vybledvajc, 1 - 2 cm
odstvajc od deva.
Rouko tm hladk, lutooranov, ve st hndooranov a edohnd, bez pr.
Vskyt:leden a prosinec velmi hojn na mrtvch kmenech listn, vzcnji jehlinan.
Na podzim pokud je na bzch ve velkm mnostv poskytuje lahodn pohled pro oko.

Nejedl

Pevnk korkovit

Stereum rugosum (Pers. ex Fr.) Fr.

Plodnice korovit tvoc nepravideln pruhy o dlce nkolika decimetr. Povrch hladk, blav naloutl a
edorov, porannm erven. Bl okraj u rostoucch plodnic. Konzolovit plodnice se vytvej zdka.
Vtrusn prach bl.

Vskyt: leden a prosinec na dev listnatch strom, zvlt na stojcch i padlch odumelch kmenech bz
ol a lsek.

Nejedl

Pevnk smrkov

Amylostereum areolatum (Fr.:Fr.) Boidin

Plodnice bv obvykle polorozlit na okraji odsvajc v krtk, tup ukonen klobouky.
Klobouk 1 - 3 cm v prmru (samostatn nebo bvaj klobouky srostl), 1 - 2 mm tlust, na povrchu sametov,
psovan, barvy rezav a tmavohnd. Na spodu je plodn st, kter je hladk nebo hrbolat, ojnn, hnd,
asto m edomodrav ndech. Za vlhka je tmav.
Dunina za erstva korkovit, za sucha kehk a tvrd.
Vskyt: leden a prosinec na mrtvm dev pevn smrk, vzcn i jedl ve vech polohch.

Nejedl
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Stereum abietinum (Pers. ex Fr.) Fr.
- Columnocystis abietina (Pers. ex Fr.) Pouzar

Rozdrka splvav

Sistotrema confulens
Plodnice jsou bu kloboukat nebo rozlit.
Klobouk 1-3 cm v prmru, nzk, nepravideln, ploch, vtlaen nebo oukovit, tuh, prun, jemn plstnat,
barvy bl, pozdji naloutl.
Spodn strana klobouku obsahuje bu sovit pry, vlcovit ostny, zvlnn lity nebo zplotl zoubky. Nkdy
bv ve pomchno.
Te vtinou vstedn, na bzi ernav.
Dunina vlknit, skoro koovit.
Vskyt: srpen a listopad, vzcn v lesn hrabance, jehli nebo list a v porostech mech.

Nejedl
Zajmavosti: Protoe je vzcn tak by se mla chrnit.

ilnatka oranov

Phlebia radiata (Fr.:Fr.) Fr.

Plodnice rozlit, pevn pirostl k substrtu, nezdka s volnm okrajem. Jsou ztuha voskovit, v mld okrouhl,
paprsit vlknit okraje maj tsnit. Pozdji srstaj do ploch dlouhch i nkolik destek centimetr.
Plodn st je v dosplosti krtce vlnit vrsit, bradavit nebo s hrbolky. Barvy vtinou oranov erven
nebo rov. Ve st nkdy fialov ed nebo oranov hnd.
Vskyt: leden a prosinec hojn na dev listn, nkdy i jehlinan. Zejmna ji meme nalzt zhruba od jna
do zatku dubna.

Nejedl, na focen pokud m krsn iv barvy velmi vdn.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Phlebia merismoides Fr.
- Phlebia aurantiaca (Sow.); Karst.

Konioforovit
Coniophoraceae
Druhy tto eledi maj zbarven vtrusn prach. Do tto eledi pat tak devomorka domc, rozkldajc asto tak
devn sti lidskch sdel. Ostatn druhy mohou tak napadat devo v domech, ale nejsou tak nebezpen. Mnoh druhy
rozkldaj devo i v pirozench lesch.

Devomorka domc
Devomorka lesn
Devomorka merukov

Devomorka domc

Serpula lacrymans (Wulf. ex Fr.) Schroet

Plodnice 3-30 cm v prmru a 0,2-0,8 cm tlust, na devu rozlit, kolovit, okrouhl nebo lalonat, na okraji
nkdy s blavm plstnatm valem. Velmi vzcn vytv i klobouky, kter odstvaj 2-10 cm od deva.

Rouko tvo velk oteven nebo uzaven pry, proto je bu labyrintick nebo sovit, barvy lutooranov,
olivov hnd nebo ervenohnd.
Vskyt:leden a prosinec na opracovanm dev pevn jehlinan, devotsce, papru ale i na textilii. Mlo kdy
ji najdeme ve voln prod.

Nejedl, velmi kodc nevtranm budovm.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Merulius lacrymans (Jacquin ex Fr.) Schum.

Devomorka lesn

Serpula himantioides (Fr.) P. Karst.

Plodnice iroce rozlit, 0,1-0,2 tlust, vyskytujc se na velkch plochch, jsou tence blanit, mkk, kehk, lehce
se daj odloupnout, barvy edo a tmav hnd. Okraj se odvinuje a svinuje. Po okraji plodnice vybhaj po povrchu
deva blanit plty podhoub.
Rouko je tvoeno velkmi labyrintickmi pry barvy lutohnd nebo tmavohnd.
Vskyt: erven a nor dosti hojn zejmna v chladnjm obdob na dev jehlinan v lese na lesnch mostcch
a lesnch stavbch, ale i na zetlelch paezech, nic devo hndou kostkovitou hnilobou.

Nejedl.

Devomorka merukov

Leucogyrophana mollusca (Fries) Pouzar

Plodnice rozlit, nkdy konzolovit odstvajc od deva, vyjmen kloboukat. Rozlit plodnice jsou mkce
koovit, voskovit a 0,1-0,2 cm tlust. Okraj maj vatovit, blav, za sucha tvrdnouc a kehnouc.
Rouko je tvoeno pry, kter jsou bu labyrintick, nebo do podoby velkch polouzavench pru tvoc vrsky.
Msty pevauj nepravideln zoubkat vstupky. Barvy je lutooranov
Vskyt: srpen a bezen vcelku vzcn na zetlelm dev jehlinan ( tato byla nafocena na paezu borovice)
v lesn hrabance ale i listn. Vyjmen ji najdeme na promench devnch stech budov.

Nejedl
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Leucogyrophana pseudomolusca (Parm.) Parm.
- Leucogyrophana pouzarii Parm.

Psteovit
Fistulinaceae
Velice mal ele s jedinm velice dobe znmm rodem pste.Pste dubov je jedna z hub zpsobujc
dutost dubovch kmen.Krom jazykovho tvaru a npadn barvy je vznamn charakterem rourek,kter jsou
snadno od sebe oddliteln a velice se li od pevn rourkat vrstvy jinch choro.

Pste dubov

Fistulina hepatica (Schaeff.) ex Fr.

Klobouk 5-25 cm v prmru, polokruhovit nebo jazykovit, pirostl krtkm tenm nebo bokem k substrtu,
masit, prosycen ervenou vou, kter nkdy z povrchu stk jako med, drsn a jemn bradavit, barvy
erven a ervenohnd.
Rourky nesrostl, a 1,5cm vysok, vlcovit, s pry okrouhlmi, 0,3 mm v prmru, blavmi a krmovmi, kter
stm a otlaenm hndoervenaj.
Dunina erven, masit, avnat, na ezu svtleji han, ronc ervenou tekutinu. Vn i chu nakysl.
Vtrusn prach bezbarv.
Vskyt: ervenec a jen, vyjmen i listopad, jednotliv nebo i po nkolika plodnicch na ivch kmenech a
paezech listn, zejmna dub a katanovnk. Upednostuje teplej oblasti.

Jedl, nejlpe chutn v kyselch polvkch. T je vhodn k nakldn, ale pozor je tu.

Lesklokorkovit
Ganodermataceae
Mnoh druhy tto eledi vytvej klobouky s povrchem jakoby nalakovanm a asto pokrytm vrstvou hlnov hndch
vtrus. Nkdy jsou velice dekorativn. Nkter plodnice jsou vcelet.Vytvej blou hnilobu deva.

Lesklokorka plosk
Lesklokorka leskl

Lesklokorka plosk

Ganoderma applanatum (Pers.) Pat.

Klobouk 5 - 50 cm irok, polokruhovit, bokem pirostl, pomrn tenk, ploch, na povrchu polokruhovit
brzdit a hrbolat, asto popren kakaov hndm vtrusnm prachem.
Rourky bl, pomaknm hndnouc.
Dunina pevn konzistence, syt hnd
Vskyt: Leden a prosinec hojn na ivch i odumelch bucch, bzch, habrech aj. listnch, ideji na
jehlinanech.

Nejedl
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Ganoderma lipsiense (Botsch) Atk.

Dal esk jmno:

- Leskloporka plosk

Lesklokorka leskl

Ganoderma lucidum (Leys. ex Fr.) Karst

Klobouk 4 - 30 cm v prmru, 1,5 - 3 cm tlust, keblovit, ledvinovit a kruhovit, hladk, leskl, barvy za mlada
lutav a lut, pozdji erven a purpurov ern.
Rourky jsou pomrn dlouh, barvy hnd zakonen blavmi pry.
Te je bon 3 20 cm dlouh, 1 2,5 cm tlust, vrazn leskl, barvy jako klobouk.
Dunina je vlknit, velmi tuh, zpotku blav, pozdji se barv do hnda.
Vtrusn prach je hnd.
Vskyt: Kvten a jen na paezech listn. Upednostuje pedevm duby. Najdeme ji vak i kolem paez a na
bz jinch listn.

Nejedl, velmi pkn pro fotografa. Upozorn na sebe krsnm leskem. Je to jednolet houba.
Dal esk jmno:
- Leskloporka leskl

Koovkovit

Hymenochaetaceae
Tyto druhy jsou velice promnliv.Nkter z nich maj na spodn stran pry,nkter maj vtrusn rouko
hladk.Vytvej vytrval konzolovit plodnice,nebo jsou jednolet a tvo pouze povlaky na lecch kmenech a
vtvch.Vtinou maj zvltn tmavohnd tlustostnn chlupy (sety).

ubkatec pohrkovit
ubkatec plstnat
Hndk Schweinitzv
Ohovec obecn
Rezavec lesknav
Rezavec uzlinat

ubkatec pohrkovit

Coltricia perennis (L. ex Fr.) Murr.

Klobouk 3 - 10 cm v prmru, nlevkovit, koovit, zce pasovan. Za mlada jemn plstnat, pozdji lys. Barvy
lut skoicov pechzejc do rezav hnd. Ve st pak edookrov.
Rourky 0,5 - 3 mm dlouh, sbhav, s pry okrouhlmi do 0,5 mm velkmi, barvy lut, okrov a rezav hnd.
Te 1,5 - 7 cm dlouh, do 1cm tlust, vlcovit, plstnat, stedov. Barvy svtle rezav hnd a tmavohnd.
Vskyt:erven a jen jednotliv nebo ve skupinch, kde jsou klobouky obas srostl, v jehlinatch zejmna
borovch lesch. M rd psitou pdu a nkdy nm vyroste i na splenitch. Mlo kdy pod listni.

Nejedl, ale je to hezk dekorace lesa.

Dal esk jmno:
- Psovnk pohrkovit

ubkatec plstnat

Coltricia tometosa (Fr.) Murrill.

Klobouk 5-10 cm v prmru, v mld ploch, s tupm zaoblenm okrajem, potaen jemnou lutohndou plst,
pozdji lehce promkl a okraj ostr, vlnovit zprohban a barva plst je rezav hnd a vdy bez kruhovch
ps.
Rourky krtk 0,1-0,2 cm, po teni krtce sbhav, pry svtle ed, ponkud hranat.
Te krtk, tlust, jemn plstnat, barvy tmavohnd a ern.
Dunina tuh, vlknit, pod povrchem klobouku okrov hnd, dle pak lutav. V klobouku dvouvrstevn.
Vskyt:erven a listopad, jehlinat lesy, msty ve skupinch se srostlmi klobouky. Upednostuje vy polohy.

Nejedl, v ninch vzcn.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Polysticus tomentosus ( Fr. ) P. Karst.

Hndk Schweinitzv

Phaeolus schweinitzii (Freis) Pat.

Plodnice jednolet, vjovit a mlce nlevkovit, te pipojen bokem i ve stedu, klobouky,nkdy slit.
Klobouk 8 - 30 cm prmr, 1 - 4 cm siln. Svrchu soustedn psovan, plstnat, oranov a tmav hnd i
katanov a ern, s ostrm, srov lutm, zelenolutm okrajem.
Rourky 1 cm dlouh, hnd.
Pry labyrintick, zelenolut.
Te 3 - 8 cm vysok, 2 - 5 cm tlust, hnd.
Dunina avnat, hnd ponkud kysel vn.
Vtrusn prach bl.
Vskyt:erven a listopad dosti bn na bzi nebo na koenech ivch jehlinan a tak na paezech.

Nejedl
Dal esk jmno:
- Choro rozdrkov

Ohovec obecn

Phellinus igniarius
Plodnice v mld boulovit nebo hlzovit, svtl se sametovm povrchem.
Klobouk 5-25 cm v prmru, velmi tlust, bokem pirostl, kopytovit a polokruhovit rhovan. Barvy hnd,
edohnd, nkdy a ernoed.
Rourky pinav hnd, vrstevnat, st drobn a okrouhl.
Dunina devnat, barvy tabkov syt hnd.
Vtrusy hladk, bezbarv, vejit elipsovit, velikost 4,5-6 x 4-5,5 m.
Vskyt: leden a prosinec na topolech, bzch i jablonch v lese i mimo les. Upednostuje vak nejvce vrby.

Nejedl
Zajmavosti: Velk kdce ivch strom. V dvjch dobch jej lid pouvali jako zpalnou hubku.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Polyporus igniarius (L.) ex Fr.
Dal esk jmno:
- Ohovec ohov

Rezavec lesknav

Inonotus radiatus (Sow. ex Fr.) P. Karst.

Plodnice 3 - 10cm irok, 2 - 6 cm vypoukl, 1 - 2cm tlust, stechovit. Povrch jemn plstnat ve st lys,
paprsit zbrzdn, obas soustedn kruhat. V mld je ziv lut a oranov erven, pozdji m barvu
rezav hndou se lutoblm okrajem, ve st je barva hnd, a hndoern s ostrm svtlejm okrajem. V mld
velmi asto ron velk kapky tekutiny.
Rourky 3 - 10 mm dlouh rezav hnd s pry okrouhlmi i hranatmi, kter jsou svtlolomn a barva zle na
hlu pohledu. Me bt stbit bl a svtloed.
Dunina je velmi tuh.
Vtrusn prach naloutl.
Vskyt: po cel rok na mrtvch kmenech, vtvch, paezech listnatch strom, hlavn ol a bz. Je to jednolet
plodnice.

Nejedl, ale je prv zajmav tm jak mn pod rznmi hly pohledu barvu pr.
Dal esk jmno:
- Rezavec lesknat

Rezavec uzlinat

Inonotus nodulosus (Fr.) Karst

Plodnice se tvo polorozlit a kloboukat jsou tvaru podukovitho a stechovitho, vyrstajc takovit ze
spolen zkladny velikosti 2 - 3 x 1 - 3 cm..
Klobouky 1 - 3 cm v prmru, nepravideln zvlnn, plstnat barvy lutooranov a tmav hnd ale s bledm
okrajem.
Rourky jsou 05 - 0,6 cm dlouh, dosti daleko sbhav, barvy smetanov a hnd, pry jsou okrouhl, barvy
smetanov a okrov hnd se stbrnm leskem.
Vtrusn prach je svtle lut.
Vskyt: erven a listopad v kyselch kvtnatch buinch a chudch siliktovch pdch, na eznch plochch a
porannch mstech poloivch nebo odumelch kmenech listn. Upednostuje jedlobukov porosty a to
zejmna buky.

Nejedl
Mon zmny: Rezavec lesknav - Inonotus radiatus nejedl, Rezavec horsk - Inonotus hastifer nejedl.
Zajmavosti: Rozkld devn hmotu. Zpsobuje na prezu ern ry, m devo znehodnocuje. Napad jej a
parazituje na nm tvrdohouba Rovka - Nectria cosmariospora.
Dal esk jmna:
- Rezavec uzlovat
- Rezavec bukov
- Rezavec hrbolat
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Polyporus nodulosus Fr.
- Polyporus radiatus var. nodulosus (Fr.); Bres.
- Inonotus radiatus var. nodulosus (Fr.); Pegler

Choroovit
Polyporaceae

Tato rozmanit ele obsahuje blovtrusn choroe s mkkou i devnatou duninou. Jejich plodnice jsou kopytovit a
konzolovit nebo jsou rozeny v te a klobouk.Rod choro je blzce pbuzn lupenatm hlvm a houevnatcm.

Anzovnk vonn
Blochoro modrav
Blochoro pchavkovit
Blochoro slzc
Bondarcevka horsk
Brnovitec hndofialov
Bezovnk obecn
Hlnk ervenajc
Choro poloplstvov
Choro upinat
Choro zimn
Koenovnk vrstevnat
Krsnoprka koz noha
Krsnoprka mlynka
Outkovka rumlkov
Outkovka mkk
Outkovka pestr
Prnatka placentov
Prnovitka rznopor
Srovec lutooranov
edoprka osmahl
kovec dubov
Skovec naervenal
indelovnk seversk
Smolokorka bukov
Trmovka plotn
Troudnatec kopytovit
Troudnatec psovan
Troudnatec rov
Trsnatec obrovsk

Anzovnk vonn

Osmoporus odoratus (Wulf.:Fr.) Sing.

Plodnice kloboukat, bokem pirostl nebo polorozlit, vytrval, 3 - 12 cm irok, lutav hndav a
rezavohnd, pozdji skoro ern, sametov nebo plstnat, hrbolat.
Rourky dost dlouh, nahndle okrov, st velk, okrouhl nebo prothl.
Dunina erstvch plodnic avnat, korkovit mkk, pozdji tuh a devnat, rezav hnd.
Vn - erstv plodnice intenzivn von po anzu nebo fenyklu.
Vtrusn prach bl
Vskyt: Leden a prosinec velmi hojn na paezech smrk, vzcn i jinch jehlinan.

Nejedl
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Gloeophyllum odoratum (Wulf.)Imazeki.
- Anisomyces odoratus (Wulf.)Pil.
- Polyporus odoratus (Wulf.) ex Fr.

Blochoro modrav

Oligoporus caesius (Schrad.) Gilb. & Ryvarden

Klobouk 1-6 cm v prmru polokruhovit a konzolovit, bokem ke devu pirostl,na okraji ostr, za mlada mkk
a plstnat, pozdji olysvajc. Dotekem intenzivn modr. Barvy jinak blav a namodral.
Rourky blav,nebo siv asi a 0,8 cm dlouh s hranatmi velkmi 0,25-0,3 mm pry kter jsou bl a
edomodr. Pomaknm a stm modraj.
Dunina za iva dosti mkk, za sucha tvrd, barvy bl nebo siv, chu nen hok.
Vtrusn prach modrav.
Vskyt:erven a listopad vtinou na odumelm dev jehlinan, upednostuje smrky, vzcn i na ivch
stromech. Vzcn jej najdeme i na listnch, zejmna bukovch vtvch. Klobouky rostou jednotliv nebo
stechovit nad sebou.

Nejedl, ale svmi barvami pitahuje fotografa.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Postia caesia (Schrad. ex Fr.)P. Karst
- Tyromyces caesius (Schrad.) Murill.
- Spongiporus caesius (Fr.) David

Blochoro pchavkovit

Oligoporus ptychogaster (F. Ludwig) Falch

Plodnice je 4-10 cm v prmru a vka a 3 cm, vtinou tvoena chlamydosporickm stadiem Ptychogaster
albus, kter tvo polokulovit, nebo kulovit poltky, kter jsou mkk, kehk, pozdji such a prkovit, na
povrchu ostnit chlupat, barvy nejdve bl, pak svtle hnd.
Dunina ve st je korkovit, pravideln soustedn psovan, prodravl malmi dutinami, barvy blav,
pozdji hnd.
Vskyt: z a listopad jehlinat lesy, star smrkov a borovicov paezy, nebo jejch koeny.

Nejedl, u plodnic, kter odstvaj se na spodn stran tvo vzcn rourkovit hymenofor, jeho rourky jsou
kulat a zoubkovan.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Tyromyces ptychogaster (F. Ludw.) Donk
- Ptychogaster albus Corda
- Ptychogaster fuliginoides (Pers.); Donk
- Polyporus ptychogaster Ludw.

Blochoro slzc

Oligoporus guttulatus (Peck.) Gilb. & Ryvarden

Plodnice 7-18 cm v prmru, jednolet, vtinou jednovrstevn nebo vedle sebe srstajc, bokem pirostl,
vtinou vjovit, v mld vyluuje kapiky tekutiny, kter zanechvaj svtle hnd skvrny. Povrch je hrbolat,
mrn kruhat a jemn plstnat. Kruhy maj nafialovl odstn. Barva povrchu plodnice je svtle krmov, nkdy
s nazelenalm odstnem a ke st loutnouc.
Rourky 5-7-mm dlouh, barvy nazelenal.
Dunina je v mld mkk pozdji tvrd a kehk, se slabm zelenavm ndechem. Chu je velmi hok.
Vskyt: erven a listopad na dev jehlinan, hlavn na smrkovch paezech kter jsou v pokroilm stupni
rozpadu.

Nejedl, ale slzc je to krsn houba.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Tyromyces guttulatus (Peck.) Murrill
- Spongiporus guttulatus (Peck); David
- Polyporus guttulatus Peck
- Ptychogaster rubescens Boud
- Ceriomyces rubescens (Boud.); Sacc.

Bondarcevka horsk

Bondarzewia mesenterica (Schaeff.) Kreisel

Plodnice je tvoena vtinou z nkolika srostlch klobouk.
Klobouk 10-20 cm v prmru, vjovit, jemn radiln brzdit a soustedn psovan. Barvy lutohnd a
bov hnd
Rourky 0,3-1 cm dlouh, sbhav. Pry hranat, velk 0,05-0,1 cm, barvy blav a svtle okrov.
Te 3-10 cm vysok, 3-5 cm tlust, ve stedu ale i mimo sted klobouku, vlcovit ale i nepravideln, barvy blav
a okrov.
Dunina chu paliv.
Vskyt: ervenec a jen na bzi mrtvch i ivch kmen, koenech i paezech jehlian borovic a smrk vcelku
vzcn. Upednostuje jedle.

Nejedl
Mon zmny: Trstnatec obrovsk Meripilus giganteus jedl.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Bondarzewia montana (Qul.) Sing.

Brnovitec hndofialov

Trichaptum fuscoviolaceum (Ehremb.) Ryvarden

Plodnice tvaru rozlitho neb kloboukatho, bokem pirostle na substrt, vtinou stechovit nad sebou.
Klobouk 1-3,5 cm v prmru, irok, tenk a zvlnn soustedn pskovan. Povrch je sametov a plstnat,
barva pinav bl.
Pry znan ostnit potrhan, na okraji pechzej a v lity. V mld maj barvu syt fialovou, pozdji hndou.
Dunina je dvouvrstv, tenk, za mld prun a koovit, ve st tvrd a kehk. Horn vrstva je barvy bl, doln
lutohnd.
Vtrusn prach je bl.
Vskyt: kvten a listopad jehlinat lesy, na mrtvch vtvch a kmenech, upednostuje borovice.

Nejedl, ale velmi pkn vybarven.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Hirschioporus fuscoviolaceus (Ehremb.) Donk.

Bezovnk obecn

Piptoporus betulinus (Bull.: Fr.) Karst.

Klobouk 5 - 20 cm v prmru, kopytovit a vjovit. Je pisedl nebo pirostl teovit zenm bokem
k substrtu. Tvarem je polokulovit a vyklenut s vraznm valem na okraji, hladk, bez ps, blav v mld, pak
okrov hnd a edohnd.
Rourky jsou krtk, blav s drobnmi blmi a krmovmi pry.
Dunina je bl, mkk, ve st tvrdnouc.
Vskyt:kvten a jen hojn jednotliv nebo ve skupinch parazituje na ivch pak i odumelch kmenech a
vtvch bz - tvo dvoulet plodnice.

Nejedl i kdy jej nkte lid pouvaj na ajov vvar z dvodu toho, e v jeho dunin byla zjitna ltka,
kter brzd rst ndorovch bunk.

Hlink ervenajc

Hapalopilus nidulans (Fr.) P. Karst.

Klobouk 2 - 12 cm v prmru, 2 - 8 cm vysok polokruhovit a ledvinovit, plstnat, ve st olysvajc, mkce
masit, barvy skoicov a okrov hnd. Okraj je oste podvinut
Rourky 0,5 - 1,5 cm dlouh, barvy edohnd, pry dosti velk, okrouhl a hranat, barvy okrov nebo skoicov,
otlaenm vak pechzej do ervenohnd.
Dunina v mld vlknit, masit, pozdji korkovit, tuh, barvy bled skoicov, porannm i otlaenm pechz
do ervenohnd barvy. Vn nasldl.
Vtrusn prach bl.

Nejedl
Vskyt: kvten a listopad, kysel doubravy a oligotrofn habrov doubravy. Na odumrajcch nebo mrtvch
kmenech a vtvch listn. Upednostuje duby, jeby a buky.
Zajmavosti: Se zsadami pechz do krsn fialov barvy. Nkdy se pouv jako zdroj barviv k barven ltek.
Suina obsahuje 20% kyseliny polyporov. Plodnice je pouze jednolet.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Hapalopilus rutilans (Pers.); Karst.
- Polyporus nidulans Pers.
- Polyporus rutilans Pers.
Dal esk jmno:
- Hndk ervenajc

Choro poloplstvov

Polyporus ciliatus Fr.

Klobouk 3 - 10 cm v prmru, okrouhl, vyklenut, pozdji ploch, obas uprosted trochu vmkl. Je jemn
plstnat a upinkat ve st olysvajc, na okraji chlupat. Barvu m okrov lutou a edohndou kter pozdji
vybld do lut okrov.
Rourky jsou krtk a sbhav, bl. Pry velmi drobn a okrouhl.
Te 2 - 6 cm vysok, 0,5 - 1 cm tlust vlcovit, nkdy mrn vstedn, hnd upinkat, barvy ed.
Vtrusn prach bl.
Vskyt:bezen a ervenec, hojn jednotliv nebo ve skupinch na lecch vtvch, kmenech, ale i na paezech
listn, zejmna bz, ol, jeb a buk. Vyjmen i na jehlinanech.

Nejedl
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Polyporus brumalis f. vernalis ( Fr.) Weinm
Dal esk jmno:
- Choro brvit

Choro upinat

Polyporus squamosus (Huds.) ex Pers.

Klobouk 5-50 cm v prmru,polokruhovit nebo vjovit, masit, pevn. Barvy krmov a okrov, pokryt
irokmi, pitisklmi, okrov a tmav hndmi upinami.
Rourky sbhav a 7 mm dlouh, s prothlmi a 2 mm velkmi blmi a krmovmi pry.
Te 3-8 cm dlouh, 2-4 cm tlust, plstnat a hnd upinkat, ve st lys, postrann. Barvy tmavohnd a
ernohnd.
Dunina v mld dosti mkk, avnat a prun, pozdji tuh a tm devnat. Barvy blav, vn okurkov
moun, chu pjemn.
Vskyt: kvten a jen od nin po horsk stupe, jednotliv stechovit nad sebou nebo v trsech, na ivch
pozdji i mrtvch kmenech, vtvch i paezech buk, javor i oek. Nkdy i na koenech ponoench v zemi.

Jedl, pouze mlad mkk plodnice. Vhodn do polvek a hlavn je sbran pro jeho brzk vskyt.
Dal esk jmno:
- Choroovnk upinat

Choro zimn

Polyporus brumalis (Pers.) ex Fr.

Klobouk 2-7 cm v prmru, ploch, na stedu nlevkovit, slab psovan jemn plstnat, okraj pvstkat ostr.
Barvy okrov lut a edohnd, postupn vybledv do lutokrova.
Rourky 0,2-0,4 cm dlouh, krtce sbhav. Barvy smetanov a okrov, pry drobn, okrouhl, hranat i
podlouhl. Barvy stejn jako rourky.
Te 1-7 cm vysok, 0,5-1 cm tlust, stedov, vlcovit, jemn hnd upinkat.
Dunina koovit, tuh barvy blav.
Vtrusn prach bl.
Vskyt: bezen a ervenec, meme jej nalzt i za mrn zimy na mrtvch kmenech, vtvch a paezech
listnatch strom, nap. bz, dub, buk, ol, jeb ale i jasan.

Nejedl

Koenovnk vrstevnat

Heterobasidion annosum (Fr.) Bref.

Plodnice rozlit, polorozlit a kloboukat.
Klobouk 5 - 20 cm v prmru, psovan, vtinou hrbolat, katanov hnd a ernohnd, okraj blav a
zaloutl.
Rourky 2 - 5 mm dlouh, vrstevnat s okrouhlmi drobnmi blmi a krmovmi pry.
Vskyt: leden a prosinec hojn na bzi a koenech ivch, pak i odumelch jehlinan. Zejmna smrk a
borovic. Vzcn u listn, napklad bzy, javory, topoly, ole a lsky.

Nejedl, hospodsky nejkodlivj devokazn houba. Infekce se projevuje ronnm pryskyice na bzi
kmene a koenovch nbzch. Napaden devo je ervenohnd zbarven.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Fomes annosus (Fr.) P. Karst.

Krsnoprka koz noha

Albatrellus pes caprae (Pers.: Fr.) Pouzar

Klobouk 5-10 cm v prmru, nepravideln, a do bl duniny upinovit rozpraskan. Barvy katanov nebo
olivov hnd.
Rourky barvy bl, krtk, na te v podob hrub sky sbhav, st jsou velik a hranat.
Te je krtk a vstedn, barvy lut nebo zelenav.
Dunina kehk, barvy bl, pozdji zaloutl.
Vtrusn prach vtrusy vejit kulovit, hladk, bezbarv, neamyloidn, velk 7-10 x 6-7 m.
Vskyt: srpen a jen, vzcn v podhorskch jehlinatch lesch. Upednostuje bory a lesy smen s borovic.

Jedl
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Scutiger pescaprae (Pers.) Bond. & Singer
- Scutiger pes-caprae (Pers.); Bond. & Singer
- Caloporus pes caprae (Pers. ex Fr.) Pil.
- Polyporus pes caprae Pers

Krsnoprka mlynka

Albatrellus ovinus (Schaeff.) Kotl. & Pouzar.

Klobouk 3-18 cm v prmru, nepravideln, vtinou polkovit rozpukan, barvy blav a naloutl.
Rourky sbhav, nzk, barvy bl. Pry drobn, barvy ble ale otlaenm loutnouc.
Te 3-8 cm vysok, 1-4 cm tlust, k bzi ztenen, barvy bl.
Dunina tuh, nejdve barvy bl, pozdji citrnov lut.
Vskyt: ervenec a jen v jehlinatch a smench lesch. Upednostuje smrky a vy polohy.

Jedl
Mon zmny: Krsnoporka borov Arbatrellus subrubescens jedl, Krsnoporka hebenit Albatrellus cristatus
jedl.
Dal esk jmno:
- Choro ov

Outkovka rumlkov

Pycnoporus cinnabarinus (Jacq. x Fr.) P. Karst.

Klobouk 2 - 10 cm v prmru, polokruhovit a prothl, bon pirostl, jemn plstnat brzy olysvajc s ostrm
okrajem. Barva iv rumlkov erven, ve st svtlej.
Rourky 3 - 8 mm dlouh zakonen hranatmi pry, barvy rumlkov erven.
Vtrusn prach bl
Vskyt:erven a listopad vtinou ve skupinkch, na vslunnch mstech, odumelch kmenech a vtvch
listn, zejmna bz, buk, ten, jeb. Hlavn v pahorkatinch. Upednostuje pedevm vy polohy.

Nejedl, ale na pohled ndhern. Zpsobuje ale blou hnilobu deva.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Trametes cinnabarina(Jacq. x Fr.) Fr.

Outkovka mkk

Datronia mollis (Sommerf.) Donk.

Plodnice je jednolet, korovit, rozlit, nebo tvoc klobouky.

Klobouk je a 2 cm dlouh, nahoe zvlnn, koovit, psovan, v mld jemn plstnat nkdy a hladk. Barvy
hnd a ern ale zvlnn okraj je bl.
Rourky jsou promnliv dlky, barvy edohnd a okrov hnd, dosahujc dlky a 5 mm s hranatmi obvykle
protaenmi a labyrintickmi pry, kter otlaenm tmavnou.
Dunina je koovit tuh a tvrd a droliv, barvy okrov a tmav hnd. Na ezu je vidt zeteln ern linie,
oddlujc plstnatou vrstvu od duniny.
Vtrusn prach je bl.
Vskyt:kvten a listopad dosti hojn na spodn stran odumelch vtv a kmen listnatch strom, pedevm
buk ale i habr, vrb, ol, javor a topol.

Nejedl

Outkovka pestr

Trametes versicolor (L.) Pilat

Plodnice kloboukat, vtinou stechovit uspodan
Klobouk zce pipojen k substrtu, 2-8 cm v prmru, ploch, leskl, plstnat, s hedvbit hnd a ed
psovanm povrchem. Ve st ernav, v mld m okraj blav a okrov.
Rourky a 3 mm vysok s blmi a krmovmi neednoucmi pry.
Dunina bl, ztuha vlknit, bez vn a chuti.
Vtrusn prach je bl.
Vskyt:leden a prosinec velmi hojn na odumelch, ale i ivch kmenech a vtvch listn. Najdeme ji i na
paezech zejmna bz, dub, buk a habr.

Nejedl, nkdy se pouv pi aranovn suchch kvtin. Zpsobuje vak blou hnilobu deva.

Prnatka placentov

Oligoporus placenta (Fr.); Gilb. & Ryvarden

Plodnice a 20 cm dlouh, 1-2 cm tlust, rozlit a polorozlit, v mld mkk, okraj0,5-0,7 cm irok, barvy
blav.
Subikul do 0,7 cm tlouky barvy bl a rov.
Rourky 0,1-0,8 cm dlouh. Pry hranat, drobn, v mld barvy bl a krmov, pozdji okrov a ve st rov
neb svtle lososov.
Vskyt: ervenec a z na mrtvch kmenech a paezech jehlinan. Upednostuje smrky.

Nejedl
Mon zmna: Hlink oranov Hapalopilus salmonicolor nejedl, Prnatka pomeranov Auriporia aurulenta
nejedl.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Poria placentus (Fr.) Gilb. & Ryvarden
- Tyromyces (Fr.); Ryvarden
- Poria placenta (Fr.); Cooke
- Polyporus placentus Fr.
- Physisporinus albolilacinus Karst.
Dal esk jmno:
- Blochoro placentov

Prnovitka rznopor

Schizopora paradoxa (Fr.) Donk

Plodnice koovit, korovit, tvoc pruhy a 50 cm dlouh, 5 mm siln, M bled brvit, obas i jasn ohranien
ohrnut lem.
Rourky 1 - 4 mm dlouh, smetanov bl a bled lut.
Pry znan promnliv, hranat a labyrintov, ikmo zubat, v adch na svislch substrtech barvy bl,
smetanov nebo svtle lut. Bvaj 1 - 3 na 1 mm.
Vtrusn prach bl.
Vskyt:bezen a prosinec na vtvch, kmenech a paezech listnatch strom zejmna ol, bz, dub a buk.

Je to jednolet plodnice rostouc na spodn stran vtv a kmen, proto zstv vtin houba skryta. Jinak je to
velmi hezk houbika, kter nkdy vytv i klobouky.

Nejedl
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Poria versispora (Pers.)Baxter
Dal esk jmna:
- Prnatice rznopor
- Prnatka rznopor

Srovec lutooranov

Laetiporus sulphureus (Bull. ex Fr.) Bond. ex Sing.

Klobouk 10 - 30 cm v prmru, v mld hlzovit, pozdji polokruhovit nebo vjovit, bokem pirostl, siln
vrsit, ojnn, lutooranov, okrov naloutl nebo lut naervenal.
Rourky velmi krtk s drobnmi srov lutmi pry.
Dunina za mlada mkk a avnat, ve st tvrd, lmav, barvy naloutl a blav. Za erstva m vraznou
vni a nakyslou chu.
Vskyt: kvten a jen hojn na dev listn.

Jedl pouze za mlada, kdy je avnat. Hod se na zky, rozemlt do sekan, ale i k nakldn do octa. Znovu
upozoruji ! Sbrat jen mlad plodnice. Star plodnice naloen v oct chutnaj jako piliny.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Polyporus sulphureus Bulliard ex Freis
Dal esk jmna:
- Choroovec srov
- Choro srolut

edoprka osmahl

Bjerkandera adusta (Willd. ex Fr.) P. Karst

Klobouk 1-5 cm v prmru, bokem pirostl, polokruhovit a tence konzolovit, barvy popelav nebo ed,
nejdve plstnat, pozdji olysvajc. Obas slab psovan a na okraji nejdve bl, pozdji naernal.
Rourky nzk, pry okrouhl a hranat, barvy naedl a tmavoed, otlakem ernajc. Od duniny klobouku
jsou oddleny tenkou tmavou arou viditelnou na ezu.
Vtrusn prach bl.
Vskyt: kvten a listopad hojn na ivch i odumelch kmenech a paezech pedevm listn, zvlt buk,
habr, javor, bz a dub.

Nejedl, dobe fotiteln

Skovec dubov

Daedalea quercina L. ex Fr.

Klobouk 5-20 cm v prmru, polokruhovit a kopytovit, slab hrbolat, nkdy i polokruhovit brzdit, tlustm
bokem pirostl, lys, svtle a tmav okrov, ve st ernajc.
Rourky 1-4cm vysok, tlustostnn, pry labyrintick, prothl a tm tlust lupenovit, majc barvu okrovou.
Dunina je prun jako korek, vlknit, barvy pinav lut a svtle okrov.
Vtrusn prach je bl.
Vskyt: leden a prosinec hojn na ivch i mrtvch kmenech a paezech vhradn dub. Vyjimen jej meme
nalzt na jinch listnch jako jsou lpy, akty apod.

Nejedl, zpsobuje ervenou hnilobu dubovho deva.

Skovec naervenal

Daedaleopsis confragosa (Bolton ex Fr.) J. Schrot.

Klobouk 3 - 15 cm v prmru, polokruhovit, bokem pirostl k substrtu, okraj ostr, cel jemn vrsit brzdit,
ploe vyklenut, lys. Barvy svtle a tmav okrov nebo edohnd, ve st ernajc.
Rourky 5 - 12 mm dlouh s okrouhlmi labyrintickmi a lupenkovmi pry, jednovrstevn. Barvy naedl a svtle
okrov, stm okrov ed. Po otlaen nejdve rov poslze ale hndnou.
Dunina korkovit, nahndl.
Vskyt: leden a prosinec hojn na ivch i mrtvch kmenech listn, zejmna bz a vrb.

Nejedl, snadno uriteln podle protaench pr a v mld po otlaen ervenajcch.

indelovnk seversk

Climacodon septentrionalis (Fr.) P. Karst.

Plodnice vtinou kloboukat, asto stechovit uspodan.
Klobouk 5-15-cm v prmru, v mld chlupat, pozdji olysvajc.
Ostny na spodn stran naokrovl, 0,4-1,2 cm dlouh.
Vskyt: srpen a listopad, dosti vzcn na dev starch ivch listn, pedevm buk, javor, lip a bz.
Najdeme jej v lesch, ale i v parcch a alejch.

Nejedl, ale pro fotografa lahdka i kdy je v dosti vysokch vkch. Pro lesnky je to vak velmi agresivn
parazit.

Smolokorka bukov

Ischnoderma resinosum (Fr.) P. Karst

Klobouk 6-15 cm v prmru, konzolovit a vjovit, na okraj zaoblen, masit, v mld jemn chlupat a
psovan, pozdji olysv. Barvy okrov hnd a dosti asto vyluuje kapiky tekutiny.
Rourky do 1 cm dlouh s drobnmi pry barvy blav a okrov, pi porann pechzejc do hndoerven.
Dunina je v mld mkce masit, ve st tvrd, such, kehk, na ezu je leskl.
Vskyt: ervenec a listopad na odumelch kmenech listn. Upednostuje buky.

Nejedl
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Ischnoderma benzoinum (Vahl. ex Fr.) P. Karst
Dal esk jmno:
- Smolokorka pryskyin

Trmovka plotn

Gloeophyllum sepiarium (Fries) Karsten

Klobouk 2 - 8 cm v prmru, polokruhovit a kruhovit, bokem nebo stedem pirostl, hrub chlupat, hrbolat.
Ve st olysvajc, psovan. Barvy rezav a katanov hnd, ve st a ernohnd. V mld na okraji
lutohnd.
Lupeny hust, radiln uspodan, tlustostnn. Barvy okrov a rezav hnd.
Dunina korkovit, rezav hnd.
Vskyt: kvten a listopad na rozkldajcch se kmenech a paezech jehlinan, pedevm smrk a borovic. T
se vyskytuje na opracovanch kmenech. V celku hojn, nkdy tvo srostlice.

Nejedl

Troudnatec kopytovit

Fomes fomentarius L.: Fr.) Kick.

Plodnice 5 - 50 cm irok, zprvu kopytovitho tvaru, postupn se rozrstajc do plochy, na povrchu ed nebo
edohnd, pokryt tvrdou hladkou krou, na ezu ernou a lesklou.
Rourky vrstevnat hndav.
Pry drobn a okrouhl.
Dunina okrov rezav, pevn vatovit, such.
Vtrusn prach bl.
Vskyt: leden a prosinec hojn na odumelch kmenech listnatch strom, zvlt na bucch v horskch lesch,
kde pat k jejich nejastjm parazitm. Zpsobuje intenzivn hnilobu. Jinak se vyskytuje tak na bze a lp.

Nejedl
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Polyporus fomentarius Fries.
Dal esk jmno:
- Choro troudov zpaln

Troudnatec psovan

Fomitopsis pinicola (Sw.:Fr) P. Karst

Klobouk 5 - 30 cm irok, 2 - 8 cm tlust polokruhovit, irokm bokem pirostl k substrtu, polokruhovit
psovan a rhovan, k okraji ztenen, na okraji zaoblen, zprvu cel blav, brzy lutohnd, pokrvajc se
erven oranovou, lesklou pryskyinou vrstvou, kter je za iva lepkav, za sucha jemn plstnat vrsit, lys,
na okraji zstv bl nebo lutav.
Rourky a 1 cm vysok, lutav, vrstevnat pirstajc, st velmi drobn, okrouhl.
Dunina naloutl, devnat.
Vtrusn prach bl.
Vskyt: Leden a prosinec hojn na ivch i odumelch kmenech a paezech jehlinan i listn, zvlt smrku.

Nejedl
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Fomes marginatus Fr.
- Fomes pinicola (Swartz) Fr.

Troudnatec rov

Fomitopsis rosea (Alb. & Schw.:Fr.) P. Karst.

Klobouk 3 - 10 cm v prmru, kopytovit, barvy v mld edorov, pozdji hndav a edoern.
Rourky 0,1 - 0,5 cm dlouh, pry v mld edorov, pozdji hndnouc.
Dunina v mld je na ezu rov, pozdji hndav.
Vskyt: leden a prosinec na mrtvch kmenech a paezech jehlinan. Upednostuje smrky a vy polohy.
V ninch se vyskytuje vzcn.

Nejedl
Monost zmny: Troudnatec psovan Fomitopsis pinicola nejedl.
Zajmavosti: Nkdy jej najdeme i na opracovanm dev na stavbch. U ns byl ponejvce nalezen v Boubnskm
pralese na smrku a jedli.
Albert Pilt nalezl 2 plodnice tohoto choroe v Pbramskch dolech. Jednu 623 m pod zem a druhou 1000 m pod
zem. Jeliko byli abnormln odtud nzev Fomitopsis roseus f. pribramensis (Pil.) Pil.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Fomes roseus (Alb. & Schwein.); Fr.
- Polyporus roseus Alb & Schw.: Fries
- Polyporus rufopallidus Trog.
- Polyporus pribramensis Pilat
Dal esk jmno:
- Troudnk rov

Trsnatec obrovsk

Meripilus giganteus (Pers.: Fr.) Karst.

Plodnice se skld z mnoha stechovit uspodanch klobouk vzjemn prorostlch, nebo je ricovit
posazen na vodorovnm podkladu.
Klobouk 10-40 nkdy i 80 cm v prmru, polokruhovit, tenk, psovan, Barvy lutohnd a tmavohnd.
Vtinou je upinkat.
Rourky 0,4-0,8 cm dlouh s drobnmi okrouhlmi pry, kter jsou barvy bl nebo svtle okrov a otlaenm
ernaj.
Te postran krtk a nebo vbec chyb.
Dunina vlknit, blav, tuh a ve st ernajc.
Vtrusn prach je bl.
Vskyt: ervenec a listopad na dev listnatch ivch i mrtvch strom. Vzcn jej najdeme i na jehlinanech.
Upednostuje vak buky.

Jedl, pouze vak v mld, kdy je mkk. Jinak zpsobuje blou hnilobu deva. Mohutn plodnice mohou
dosahovat vhy a 50 kg.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Grifola gigantea (Pers.: Fr.) Pil.
- Polyporus giganteus Pers.: Fr.
Dal esk jmno:
- Vjovec obrovsk

Lupenat
Agaricales

Houovcovit
Lentinellaceae

Houovec hlemovit

Lentinellus cochleatus

(Pers.:Fr.) Karst.

Klobouk 2,5 - 7 cm v prmru, hluboce nlevkovit, nepravideln, nkdy a uchovit, prun, lys, okraj podvinut.
Barvy koov lut a ervenohnd.
Lupeny zk, daleko sbhav na ost pilovit, barvy blav a hndav.
Te 3 - 10 cm vysok 0,4 - 0,8 cm tlust, vstedn a postrann, podln brzdit. Barvy edohnd a
ervenohnd.
Dunina tu, blav a masov nahndl vn i chu anzov.
Vskyt:ervenec a listopad na rozkldajcch se paezech a koenech listn, nejastji se jedn o bzy buky a
duby. Mn ji na jehlinanech.

Jedl, v teplejch oblastech se astji vyskytuje var. inolens, kter nevon.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Lentinus cochleatus (Pers.:Fr.)Fr.

Hlvovit
Hlvy rostou pevn na dev listnatch strom v trsech nebo ve skupinch s masitmi,blanitmi a
koovitmi prunmi plodnicemi,vtinou s bonm tenm nebo bez nho.Vytvej vjovit a
jazykovit plodnice.Lupeny jsou pipojen nebo sbhav.Vtrusn prach bl,vyjmen bledookrov

nebo svtle fialov.Rozkldaj devo a zpsobuj blou hnilobu deva.Hlva mkov roste na koenech
bylin mikovitch a hvzdnicovitch.Vechny hlvy pod latinskm rodovm nzvem Pleurotus nejsou
jedovat a nkter maj i liv inky nap. Hlva stin obsahuje ltky,kter maj protindorov
inky,posiluje imunitn systm organismu,sniuje hladinu tuk a cholesterolu.

Houevnatec upinat

Lentinus lepideus (Fr.) Fr.

Klobouk 3 - t cm v prmru, vyklenut, uprosted vmkl a nlevkovit, bl a naloutl, hrub upinat.
Lupeny sbhav, hust, bl a naloutl se zubatm ostm.
Te 2 - 5 cm vysok, 0,5 - 1 cm tlust, vlcovit, na bzi ztenen, jemn plstnat bl nkdy a okrov hnd.
Dunina tuh, houbovit
Vskyt:bezen a erven na dev jehlinan hlavn na vyhtch mstech. asto jej najdeme na elezninch
pracch.

Nejedl, ale vzhledov pkn.

Hlva epikat
Pleurotus calyptratus

(Lindbl. in Fr.) Sacc.

Klobouk 3 - 9 cm v prmru, vyklenut, hladk, lasturovit, hladk bokem k substrtu pirostl. Ve st na okraji
zstvaj zbytky vela. Barvy bov nebo svtle hndoed.
Lupeny jsou v mld zakryt dobe vyvinutm tence blanitm velem. Jinak jsou k bzi sbhajc, hust, barvy bl a
naloutl.
Vskyt:ervenec a jen na mrtvch lecch i stojcch osikch.

Jedl,ale velmi vzcn proto se m spe chrnit neli ji sbrat.

Dal esk jmno:

- Hlva zvojov

Hlva fialov
Panus conchatus

(Bull. ex Freis) Freis

Klobouk 5 - 10 cm v prmru, nepravideln, nlevkovit a keblovit. Lys a hladk, ve st asto jemn

upinkat. Barvy v mld fialov, pozdji fialov hnd a ve st okrov hnd.
Lupeny sbhav, nzk v mld barvy nafialovl, pozdji okrov i kdy na ost zstvaj dlouho fialov.
Te 2 - 3 cm dlouh, 1 - 1,5 cm tlust, postran, barvy v mld nafialovl, pozdji svtle okrov. Na bzi je ble
plstnat.
Vskyt:ervenec a listopad nehojn na paezech listn. Nejvce jsou to paezy buk a bz.
Je velmi npadn zejmna v mld svmi fialovmi plodnicemi.

Nejedl
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Lentinus conchatus (Bull. ex Fr.) Schroet.
- Lentinus torulosus (Pers. ex Fr. ) Lloyd

Hlva plicn

Pleurotus pulmonarius (Fr. ex Fr.) Qul.

Hlvu plicn poznme podle trsnatch, svtle zbarvench plodnic a podle toho, e roste v letnch mscch.
Klobouk je 5 - 12 cm irok, v mld lopatkovit, pak lasturovit, hladk, lys, nehan, blav, krmov i
koovit hndav, nkdy a edohnd.
Lupeny prun, blav a krmov sbhaj daleko na te, pi zasychn loutnou.
Te je bu vstedn a 2 - 6 cm dlouh nebo bon 1 - 2 cm dlouh, blav, dole plstnat.
Dunina je v mld avnat a prun, ve st su a dosti tuh, za erstva blav s nenpadnou vn a
nasldlou chut, pi zasychn loutnouc.

Vskyt: erven a jen trsnat na ivm i odumelm dev rznch listn, zejmna buk, dub a vrb. Msty je
velmi hojn.

Jedl, v mld velmi chutn, vhodn k jakkoliv prav za erstva a nakldn do octa. Star houevnat
plodnice se ke sbru nedoporuuj, protoe jsou tko straviteln.

Hlva ed

Hohenbuehelia grisea (Peck) Singer.

Klobouk 1,5 - 4 cmv prmru, ledvinovit a vjovit, mrn vyklenut, naedle plstnat, olysvajc. Barvy ed,
a tmav hndoed na okraji vybledvajc a do blava.
Lupeny sbhav, hust, barvy blav.
Te je velmi krtk, postrann, odstle chlupat, barvy blav a naedl. Nkdy vbec chyb.
Dunina chuti moun, vn takt moun.
Vskyt:duben a listopad na opadlch vtvch a kmenech listn jednotliv nebo ve skupinch. Nkdy se me
objevit i na jehlinanech.

Nejedl

Hlva holub

Pleurotus columbinus Qul.

Klobouk 4-12 cm v prmru, nejdve klenut, pozdji ploe rozprosten, v mld na okraji podvinut,
polokruhovit nebo ledvinovit, hladk a lys. Barvy modr nebo ed zelenomodr.
Lupeny 0,4-0,8 cm irok hust, sbhav, barvy bl nebo naedl.
Te 2-3 cm dlouh, 0,5-2,5 cm tlust, mimostedov a nebo bon, skoro cel pokryt sbhajcmi lupeny. Barvu
m blou a naedlou a na bzi je chloupkat.
Dunina je prun, nemnliv, bl a jej vn i chu je pjemn.
Vtrusn prach je bl s nafialovlm odstnem.
Vskyt:od jna a do zmrazu ve velkch trsech na kmenech listnatch strom.

Jedl, vten, mnoz ji povauj za formu Hlvy stin.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:

- Pleurotus ostreatus (Jacq. ex Fr.) Qul.

irvkovit
Tato ele obsahuje velik mnostv lupenatch druh,pevn blovtrusnch hub. Jej
pesn odlien od eledi avnatkovitch je dosti obtn. Vtina druh jsou saprofyty
rozkldajc odumel devo, nebo listov odpad. Vyjmkou jsou rody irvka a lakovka, kter
tvo mykorhizu s mnoha druhy listn.

Cystidovka rybovonn

Macrocystidia cucumis (Pers. ex Fr.) Heim

Klobouk 2-6 cm v prmru, mrn kuelovit a skoro ploch, hladk a hygrofnn. Barvy za vlhka katanov
hnd a ernohnd, za sucha okrov hnd a lutohnd. Nejtmav je vdy uprosted.
Lupeny barvy nejprve bled, pozdji lutav a rezav.
Te 4-8 cm vysok, 0,25-0,5 cm tlust, vlcovit, jemn plstnat jakoby sametov, barvy katanov hnd a
ernohnd.
Dunina - vn vrazn po rybm tuku.
Vtrusn prach barvy rezav okrov.
Vskyt: ervenec a jen, hadcov skaln stepy, na vlhch travnatch mstech v listnatch a jehlinatch lesch,
na jejich okrajch a podl cest. Upednostuje pedevm porosty kopiv a ostruink.

Nejedl
Mon zmny: Cystidovka rybovonn irolist Macrocystidia cucumis var. latifolia nejedl, Cystidovka
rybovonn blovtrus Macrocystidia cucumis var. leucospora - nejedl.
Dal esk jmno:
- Kratkovka okurkov
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Naucoria cucumis (Pers.); Gill.

echratka olov

Paxillus filamentosus

(Scop.) Fr.

Klobouk 5-7-cm v prmru nejdve sklenut, pozdji rozloen a mlce nlevkovit, okraj v mld podvinut,
jinak vraznji vlknit upinat, vtinou rozpraskan. Za vlhka a naslizl.
Lupeny hust, sbhav, sten vidlen, barvy lut a okrov hnd, po porann pouze mrn hndnou.
Te 5-6 cm vysok, 1 cm tlust, vlknit, na bzi koenujc, barvy ervenav hnd po porann hndnouc.
Dunina okrov, na ezu ervenohndnouc, vn jemn, chu nakysl.
Vskyt: erven a listopad, nehojn, asto ve skupinch, pod olemi v listnatch lesch, nejastji v olinch a
olovm mlz na vlhk bohat pd.

Nejedl, ale me mt ty sam inky jako ECHRATKA PODVINUT Paxillus involutus.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:

- Paxillus rubicundulus Orton

irvka dvoubarv
Lepista saeva

(Fr.) PD.Orton

Klobouk 5-15 cm v prmru, v mld polokulovit, pozdji vyklenut a ploch, ve st vtinou zvlnn.
Nehygrofnn, hladk, barvy okrov ed, bov hnd a edobov.
Lupeny malm zoubkem pipojen, zk, barvy blav a bov.
Te 3.10 cm vysok, 1-3 cm tlust, vlcovit, u vrcholu vlokat. V mld barvy fialov, pozdji u vrcholu blav a
svtle fialov, smrem k bzi na blavm podklad vrazn fialov vlknit.
Dunina edobov, vn pjemn, sladk.
Vskyt: srpen a listopad, vtinou ve skupinch tvo kruhy na otevench travnatch mstech, pastvinch,
sadech, zahradch. Velmi vzcn i v prosvtlench lesch.

Jedl, chutn, nkdy ji najdeme i brzo na jae.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Lepista personata (Fr. ex Fr.) W. G. Smith
Dal esk jmno:
- Rudoechratka dvoubarv

irvka havelka

Tricholoma portentosum (Fr.) Qul.

Klobouk 5-10 cm v prmru, v mld kuelov zvoncovit, pozdji ploch, vrostle radiln vlknit, za vlhka mrn
slizk, barvy tmav edohnd a edoern. Nkdy mv i naloutl nebo fialov ndech.
Lupeny irok, zoubkem pipojen barvy bl se edavm nebo lutavm ndechem.
Te 5-10 cm vysok, 1-3 cm tlust, vlcovit, vlknit, barvy bl, ve st s naloutlm nebo hndozelenavm
ndechem.
Dunina barvy bl a naedl, nkdy naloutl, Chu moun, vn moun.
Vskyt: z a listopad dosti hojn ve skupinch ale i jednotliv, jehlinat lesy, hlavn pod borovicemi na psit
pd. Najdeme ji i pod jedlemi a smrky. Upednostuje neutrln a kysel pdy. Me se vyskytnout i pod listni.

Jedl, na podzim dosti sbran. Na teni vtinou najdeme nco lutho. Opt velmi dobr houba do octa.
Monost zmny: irvka zemn Tricholoma terreum Jedl. Dle pak irvky z okruhu irvky odlin Tricholoma
sejunctum Jedovat.
Dal esk jmno:
- irvka edivka

irvka fialov
Lepista nuda

(Bull. ex Fr.)Cooke

Klobouk 6-12 cm v prmru, nehygrofnn, nzce vyklenut a ploch, ve st zvlnn, hladk.

Barvy fialov, fialov hnd a pinav hnd.
Lupeny hust, zoubkem pipojen, barvy fialov, pozdji vybledajc.
Te 5-10 cm vysok, 1-3- cm tlust, vlcovit a kyjovit, ble vlknit, barvy fialov a fialov hndav. Ve st
asto blav popren od vtrus.
Dunina lilkov, vn pjemn sladk.
Vskyt: z a prosinec, hojn v listnatch i jehlinatch lesch, ale najdeme ji i v parku nebo sadu, hlavn na
mstech bohatch na humus.

Jedl, jedna z nejchutnjch podzimnch hub. Mm vyzkoueno, e sniuje dvky insulinu u diabetik. Nutno ji
ale dobe tepeln zpracovat. Za syrova rozkld erven krvinky.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Clitocybe nuda (Freis) Bigelow & Smith
- Tricholoma nudum (Fr.) Kummer
- Rhodopaxillus obscurus Pilt 1952
- Rhodopaxillus nigrescens R. Maire 1945
- Rhodopaxillus nudus (Fr.) R. Maire
Dal esk jmna:
- Rudoechratka nah
- Rudoechratka fialov

irvka mjovka

Calocybe gambosa (Fr.) Sing.

Klobouk - 10 cm v prmru, v mld nzce sklenut, zaoblen, ve st ploch, na okraji znan podvinut,
tlustomas, vtinou mrn hrbolat, lys, vtinou bl, nkdy krmov, ale i se svtle okrovm nebo svtle
hndavm odstnem.
Lupeny nzk, velmi hust, vykrojen a zoubkem krtce sbhav, bl nebo svtle krmov, ve st s okrovm
ndechem.
Te 4 - 8 cm dlouh, 1 - 3 cm tlust, krtce vlcovit, pevn, tuh, pln, obvykle blav.
Dunina bl, tvrd, avnat, intenzivn okurkov moun vn i chuti.
Vtrusn prach bl.
Vskyt:duben a kvten, v horch i na potku lta ve skupinch nebo kruzch na travnatch mstech jako jsou
louky, meze, zahrady, okraje cest a les. Na stejnch mstech lze ji sbrat vce ne 10 let.

Jedl, kuchysky vestrann upotebiteln za erstva, chuti vynikajc, velmi dobr i naloen v oct. dajn
zmruje i cukrovku.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Tricholoma georgii (Fries) Qulet.
- Tricholoma gambosum (Fr.) Kummer.
- Lyophyllum georgii (L. ex Fr.) Khn.

irvka mdlov

Tricholoma saponaceum (Fr.) Kumm.

Klobouk 5-10 cm v prmru, v mld vyklenut ve st skoro ploch a asto zprohban. Barvy blav, naedl,
nazelenal, hndav nebo naervenal.
Lupeny zoubkem pipojen, barvy blav, avak ve st a svtle lutav edozelenkav.
Te 3-12 cm vysok, 0,5-2 cm tlust, vlcovit a kyjovit, na bzi asto ztenen, vlknit a jemn upinkat,
barvy bl a blav, po porann zvolna oranov erven.
Dunina m vni siln nepjemn mdlovou. Po porann a na ezu erven.
Vskyt: ervenec a listopad v druhotnch smench lesch na pdch nevpenatch. Upednostuje listnat lesy

Nejedl
Zajmavosti: Nkdy uvdna jako jedl ale doporuuji ji nesbrat. Jak uvd p. Bul on a jeho syn po poit tto
irvky pociovali pznaky otravy. Jeho manelka, kdy ji sndla byla bez jakchkoliv pot. Dr. Smotlacha ji
prohlauje za jedlou, Mack t za jedlou s chut vtenou, Vesel za nechutnou, Michael tvrd, e je sice jedl ale
ve vtm pouit vyvolv nevolnost a zvracen, Konwiczka upotebiteln do smsi. Zle to na tom jak je kdo
na ni alergick.

irvka kosatcov
Lepista irina

(Fr.) HE Bigelow

Klobouk 3 a 10 cm v prmru, polokulovit, pozdji vyklenut s hrbolkem, hygrofnn, okraj podvinut, je cel
jemn plstnat. barvy za vlhka masov, vysychnm rychle zbl, asto mv rov ndech, na okraji je svtlej.
Lupeny pipojen a voln, hust, pinav bl a pinav lutohnd.

Te 3,5-10 cm vysok, 1-2,5 cm tlust, vlcovit, na bzi rozen, povrch vrazn podln vlknit a asto
sovan vlknit, blav a pinav lutohnd, na vrcholu jemn vlokat.
Dunina blav, vn nasldle aromatick, jako suen konky kosatce.
Vtrusn prach svtle krmov masov. Vtrusy mrn drsn.
Vskyt: ervenec a listopad v listnatch a smench lesch v humusu, najdeme ji vak i v parcch a zahradch.
Upednostuje vpenit podklad a dubohabrov hje.

Jedl
Mon zmna: irvka mjovka Calocybe gambosa jedl, Rudouek uat Rhodocybe truncata jedl.
Zajmavosti: Vzcn se vyskytujc. Doposud nleela k rodu Tricholoma, kde zaujmala dky masov zbarvenmu
vtrusnmu prachu zvltn postaven. Souasn pesunut tto houby do rodu Lepista se zd bt oprvnn tak
kvli mrn drsnosti vtrus, kter je nkdy jen tko pozorovateln.
V Atlase HOUBY od autor Antonna, Hagara a Bajera z roku 1999 je uvdna pod jmnem irvka violkov.
irvka violkov Calocybe ionides je zcela odlin.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Clitocybe irina (Fries) HE Bigelow & AH Smith
- Tricholoma irinum (Fr.) Kummer
- Rhodopaxillus irinus (Fr.); Mtrod

irvka kroukat

Tricholoma cingulatum (Fr.) Jacobash.

Klobouk 3-6 cm v prmru, nejdve sklenut, pozdji rozloen a vyhrbl. Jemn vlknit, plstnat svtle
edohnd upinkat, barvy edohnd.
Lupeny zoubkem pipojen, blav.
Prsten vrazn vatovit a skoro blanit, barvy blav a krmov. Ve st miz.
Te 5-8 cm vysok, 0,8-1,2 cm tlust, vlcovit, vlknit, pod prstenem upinkat, barvy blav.
Dunina barvy bl, vn moun, chu nevrazn.
Vskyt: ervenec a jen, jednotliv nebo v malch skupinch, pod vrbami, s nimi tvo mykorrhizu.
Upednostuje pdy bohat na humus.

Jedl, v mld m spojen okraj klobouku s tenm pavuinovitm velem.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Tricholoma cingulatum (Fr.) Jacobash.
Dal esk jmno:
- irvka natren

irvka kravsk
Tricholoma vaccinum

(Pers. ex Fr.) Kumm.

Klobouk 3-8 cm v prmru,dlouho podvinut, pozdji sklenut a ploch, na vrcholu se irokm hrbem. Cel hust
pokryt odstvajcmi hrubmi odstvajcmi upinkami a je trvale rezav huat such. Barvy ervenohnd.
Lupeny prodl, vysok, u ten vykrojen, v mld krmov bl, zhy vak ervenohnd skvrnit.
Te 5-8 cm vysok, 0,6-1,5 cm tlust, vlcovit, dole asto napuchl, dut, vlknit upinkat, u vrcholu vlokat.
Barvy hndoerven.
Dunina blav nebo lehce naervenal, nemnn, chu hok, vn zemit.
Vtrusn prach bl.
Vskyt: ervenec a jen, listnat i jehlinat lesy, kraje lesnch cest a trvnky. Upednostuje vlhk mlad
smriny a vpenitou pdu.

Nejedl. Nezkuen houbai ji mohou zamnit s jedlou Vclavkou obecnou, nebo irvkou stechovitou.

irvka osmahl
Tricholoma ustale

(Fr. ex Fr.) Kummer.

Klobouk 4 - 7 cm v prmru, slizk, nevlknit, na okraji v mld podvinut, barvy katanov hnd.
Lupeny hust,vykrojen a zoubkem pipojen v mld bl, stm s ervenohndmi skvrnami, pomaknm
rezavjc.
Te 2 - 8 cm vysok, do 0,5 - 2 cm tlust, vlcovit, dut, dole zen, barvy bl, pozdji stm nebo
pomaknm ervenohnd.
Dunina svtl, na bzi ten vak tmav, pomaknm a stm pechz v ervenohndou. Chu je mrn.
Vtrusn prach bl.
Vskyt:ervenec a jen, nehojn v listnatch lesch asto tvoc mykorhizu s bukem, upednostuje neutrln a
spe vpenat pdy.

Nejedl

irvka srolut

Tricholoma sulphureum (Bull. ex Fr.) Kumm.

Klobouk 3-7 cm v prmru, nejdve polokulovit, pozdji sklenut, v dosplosti ploch na stedu s hrbolkem,
hladk, hol, okraj podvinut. Barvy srolut, hrbolek m intenzivnj zabarven. Me pechzet a do olivov
lut.
Lupeny jsou celkem dk, silnj, kehk, zoubkem pipojen ke teni, na ost rovn. Barvy srov lut.
Te 4-8 cm dlouh, 0,4-1 cm tlust, vlcovit, na bzi trochu ztloustl, pln, hladk, nkdy ale me bt i dut a to
hlavn v dosplosti. Na povrchu s zetelnou vlknitou strukturou. Barvu m srolutou.
Dunina prun, barvy srolut, na vzduchu barvu nemn, vn nepjemn, velmi pchne svtiplynem.
Vtrusn prach bl.
Vskyt: ervenec a jen, roztrouen, jehlinat lesy, v listnatch mn asto, od nin a do hor.

Jedovat, pozor na zmnu s jedlou a chutnou irvkou zelnkou. Velmi dobr rozliovac znak je zpach
svtiplynu.
Dal esk jmno:
- irvka srov

irvka stechovit

Tricholoma imbricatum (Fr.) Kumm

Klobouk 5-9 cm v prmru, nejdve klenut a mrn vyhrbl, pozdji vmkl, pokryt odstvajcmi upinami, such.
Okraj klobouku je nejdve podvinut a vlokat, pozdji vlnit zprohban a hladk. Barvy hndav erven na stedu
neupinat a tmav.
Lupeny hust, zoubkem pipojen, mrn rhovan sbhav, v mld bl, pozdji ervenohnd skvrnit.
Te 6-10 cm vysok, 1,2-1,8 cm tlust, vlcovit, pln, nahoe ztlutl a bl, jinde bledohnd a k bzi pinav hnd
a naervenal.
Dunina pevn, masit, bl, v bzi ten rezavohnd. Vn ostr, trochu zatuchl, chu pjemn.
Vtrusn prach je bl.
Vskyt: z a prosinec, ve velkm mnostv ve skupinch nebo kruzch v jehlinatch lesch.

Jedl
Mon zmna: irvka kravsk Tricholoma vaccinum nejedl.
Zajmavosti : Chut pli nevynik.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:

- Tricholoma pseudoimbricatum Velen.

irvka stbroed

Tricholoma argyraceum (Bull.) Gill.

Klobouk 3-8 cm v prmru, v mld kuelovit zvoncovit, pozdji ploch, na stedu s tupm hrbolem, hust vrostle
vlknit, nkdy a upinkat a obas paprsit popraskan. Barvy ed a edohnd.
Lupeny hust, vysok, zoubkem pipojen, stbit bl, ve st loutnouc.
Te 3-5 cm vysok, 0,5-1 cm tlust, vlcovit, pln, ve st vatovit vycpan, vrostle vlknit, barvy bl, pozdji
loutnouc.
Dunina bl, nemnn, vn mounat, chu nevrazn.
Vskyt: z a listopad vtinou hromadn a dosti hojn v jehlinatch lesch. Upednostuje okraje smrin.

Jedl
Zajmavosti: mn chutn ne irvka zemn, v mld m spojen okraj klobouku s tenm pavuinovitm velem.

irvka topolov

Tricholoma populinum Lange

Klobouk 6-12 cm v prmru, nzce vyklenut, zaoblen, hladk lys, za vlhka mazlav, dosti masit. Barvy
tmavohnd a ervenohnd.
Lupeny hust, zoubkem pirostl, barvy blav, ve st lehce hndnouc.
Te 5-12 cm vysok, 1-3 cm tlust, vlcovit a mrn kyjovit, jemn vlknit, nepatrn upinkat. Barvy nejdve
blav, pozdji od bze naervenale hnd.
Dunina bl, vn i chu okurkov moun, ve st nahokl
Vtrusn prach bl.
Vskyt: srpen a listopad v mkkch luzch pod rznmi druhy topol, poppad vrb, vtinou v trsech, ale i
jednotliv, vhradn mimo les, v zahradch i parcch. Upednostuje topoly. Lze ji nalzt i pobl osik

Jedl
Monost zmny: s jedovatmi a nestravitelnmi irvkami. Nap. irvka masit Tricholoma pessundatum jedovat, irvka blohnd Tricholoma albobruneum - jedovat. Vdy je nutn ovit zda je pobl njak topol
nebo osika.
Zajmavosti: Chuti nevaln, nedoporuuje se sbrat laikm.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Tricholoma pessundatum var. populinum (Lange) Pilt

irvka zelnka

Tricholoma flavovirens (Pers. ex Fr.) Lund.

Klobouk 4-10 cm v prmru, v mld polokulovit pozdji vyklenut a ploch, dosti zprohban. Za vlhka je mrn
slizk, barvy zelenohnd, zelenolut a lut, drobn vrostle hnd upinkat.
Lupeny srov lut, zoubkem pirostl.
Te 5 - 7 cm vysok, 1 - 2 cm tlust vlcovit a mrn kyjovit, vlknit, u vrcholu blav a zaloutl. Jinak barvy
zelenolut a svtle hndolut.
Dunina bl, vn moun, chu mrn.
Vskyt: z a listopad, jednotliv nebo ve skupinch, jehlinat lesy, hlavn pod borovicemi, mn asto pod
smrky. Vzcn i v listnatch lesch pod osikami, habry a buky.

Jedl, chutn, vestrann pouiteln, vborn naloen v oct. Na Trutnovsku zatm vm o dvou lokalitch.
Mykolog Kek ji sbr v Bohuslavicch n/pou na mstnm hbitov a dal pkn nalezit mme v lokalit
praskho mykologa ing. Baiera v Jvce-Kuprovce.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Tricholoma equestre (L. ex Fr.) Kumm.

irvka zemn

Tricholoma terreum (Schaeff. ex Fr.) Kumm

Klobouk 3-7 cm v prmru, v mld kuelovit, ve st ploch s hrbolem. Nejprve plstnat, pozdji siln pokryt
tmavmi upinami Barvy svtle a tmav ed. Radiln vlknit.
Lupeny kehk, zoubkem pipojen, zprvu blav pak slab naedl se zubatm ostm.
Te 4-8 cm dlouh, 0,7-1,5 cm tlust, vlcovit, kehk, vlknit, dole mrn kyjovit, barvy blav a slab
naedl.
Dunina kehk, bl a slab naedl, vn nevrazn.
Vskyt: srpen a prosinec, ve velkm mnostv, jehlinat lesy a jejich okraje. Upednostuje borovicov lesy.

Jedl, stedn chutn, i kdy je mal, tak je pro houbae vtan jejm vskytem a do zmrzu. Velmi dobr
naloen v oct. V mld m spojen okraj klobouku s tenm pavuinovitm velem.
Dal esk jmna:
- Pozemka
- Zemka

Helmovka mln

Mycena galopus (Pers. ex Fr.) Kumm.

Klobouk 0,5 - 2 cm v prmru, hladk, such, prosvtav rhovan, zvoncovit a kuelovit, v mld ojnn.
Barvy promnliv v rznch odstnech edi.
Lupeny pipojen, vystoupav, dk. Barvy bl a naedl.
Te 3 - 7 cm dlouh, 1 - 2 mm tlust, vlcovit, na vrcholu blav ale smrem k bzi pechz do ed a
ervenav hnd barvy. Jinak je ble ttinkat a na omak such.
Dunina po porann ron hojn bl mlko, hlavn v bzi ten. Je slab edkvikov vn.
Vtrusn prach svtle krmov.
Vskyt:ervenec a jen velmi hojn jednotliv nebo ve skupinch na rozkldajcch se zbytcch deva a na opadu
v jehlinatch i listnatch lesch.

Nejedl, zajmav a lehce poznateln houba podle roncho mlka hlavn po utren v bzi ten.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Mycena galopoda (Pers.) Kumm.

Helmovka mln var.ern

Mycena galopus var. nigra Fl.Danica

Klobouk 1-2 cm v prmru, v mld kuelovit, pozdji zvoncovit, rhovan, za vlhka proukat, matn, barvy
hndoern a ern.
Lupeny pirostl, barvy ed.
Te 5-10 cm vysok, 0,2-0,3 cm tlust, vlcovit, na bzi ble chlupat a po porann ron bl mlko.
Dunina ed, vn a chu navrazn.
Vskyt: ervenec a jen na spadanm list, tlejcm dev v lesch jehlinatch , smench i listnatch, na
vesovitch a loukch.

Nejedl
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Mycena leucogala (Cooke) Sacc.

Helmovka jehlikovit

Mycena acicula (Schaeff. ex Fr.) Kumm

Klobouk 0,5-0,8 cm v prmru, zvoncovit, pozdji ploch, prosvtav rhovan, barvy iv oranov lut a
erven.
Lupeny krtce pipojen, vystoupav, barvy bl, pozdji lutav.
Te 1,5-4 cm dlouh, 0,05- 0,1 cm tlust, prakticky ovit, dole vlsenit, asto pokroucen, jemn pit, barvy
oranov a citrnov lut.
Vtrusy neamyloidn, elipsovit, asto prohnut, 9-13 x 3-4,5 m.
Vskyt: kvten a jen nehojn ve vlhkch lesch na rozkldajcm se dev, ke a vtvikch listn, ale i mezi
mechy na trouchnivjcch kmenech zejmna v kovinch.
Mon zmny: Kalichovka zvonekov Rickenella fibula - nejedl

Nejedl

Helmovka jesen

Mycena avenacea (Fr.) Qul.

Klobouk 1-1,5 cm v prmru, zvoncovit, tup, k vrcholu siln rhovan, obas popraskan, barvy olivov lut a
ed, na tupm vrcholu je barvy hnd.
Lupeny u klobouku jemn ebernat, barvy nejdve blav. Pozdji edav a na ost hndoerven.
Te 2-5 cm vysok, 0,3-0,5 cm tlust, vlcovit, uvnit rourkovit, leskl, nahoe blav a smrem k bzi jemn
chlupat. Barvy stejn jako klobouk.
Vskyt: z a listopad ve skupinch na mezch, suchch loukch a pastvinch. Vcelku hojn.

Nejedl, ale na fotografii pkn vypadajc houbika.

Dal esk jmno:
- Helmovka hndobitk

Helmovka krvav

Mycena sanguinolenta (Alb. et. Schw. : Fr.) Kummer

Klobouk 0,7-2 cm v prmru, kuelovit, s tmavm tupm hrbolem, tm doprosted prosvtav rhovan, barvy
masov hndav.
Lupeny prodl, krtce zoubkem pipojen, bl, na ost ervenohnd.
Te 3-7 cm vysok, 0,5-1 mm tlust, ve spodn polovin chloupkat, vlcovit, na vrcholu jemn ojnn, barvy
ervenohnd a na lomu ron kapku erven vy.
Dunina vni i chu m slab edkvovou.
Vskyt:ervenec a jen, v mechatch lesch v jehli a list, hojn v malch skupinch.

Nejedl, ale pro fotografa barvou pitaliv

Helmovka leponoh

Mycena inclinata (Fr.) Qul

Klobouk 2-4 cm v prmru, kuelovit a zvoncovit rozloen, vdy na stedu s hrbolkem, jemn proukat
s vlnkatm okrajem. Barvy edohnd a katanov.
Lupeny zk, pirostl, barvy blav a rov, ve st naedl.
Te 5-10 cm vysok, 0,2-0,4 cm tlust, v mld prun, koovit, tuh, ve st lmav, vlcovit, blav ojnn,
dole ble plstnat. Barvy jinak hnd a tmav hnd.
Dunina v klobouku blav, ve teni svtle okrov, pi porann se mnc ve zlatolutou, vn a chu moun.
Vtrusn prach bl
Vskyt: srpen a listopad, v listnatch lesch na dubovch a bukovch paezech a padlch kmenech. Roste vdy v
hustch trsech.

Nejedl
Monost zmny: Helmovka tuhonoh (Mycena galericulata) jedl.
Zajmavosti: Inclinata znamen esky naklonn (na zklad asto ohnutho ten), proto ji v nkterch atlasech
najdeme pod tmto eskm nzvem.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Mycena galericulata var. calopus
Dal esk jmna:
- Helmovka nachlen
- Helmovka nahlouen

Helmovka ojnn

Mycena chlorinella (Lange) Singer

Klobouk 1 - 3 cm v prmru, rhovan, matn, ojnn, ed a asto nepravideln.
Lupeny ed, velmi prodl, kehk a na ploe pn ilkovan.
Te 2 - 5 cm vysok, 1 - 2 mm tlust, lmav, dut, barvy edohnd, na bzi tmav.
Dunina cel plodnice je siln nitrzn.
Vskyt:srpen a jen listnat i jehlinat lesy, v trv, mechu i na paezech.

Nejedl

Helmovka paezov

Mycena tintinnabulum (Fr.) Qul.

Klobouk 0,5-2 cm v prmru, nejdve polokulovit, pozdji a iroce kuelovit s prosvtajcmi lupeny a je mrn
slizk. Barvy nejdve bov, pozdji edohnd a hndoern.
Lupeny iroce pipojen a sbhav. Barvy blav a naedl, obas slab narovl.
Te 1,5-5,5 cm vysok. 0,08-0,2 cm tlust, vlcovit, tuh, jemn pit. Barvy u vrcholu blav a na bzi
hndoern.
Dunina vn nakysl a spermatick, chu svrav.
Vskyt: jen a bezen v trsech na rozkldajcch se paezech listn.

Nejedl

Helmovka slizk

Mycena epipterygia (Scop. ex Fr.) SF Gray

Klobouk 1-2,5 cm v prmru, v mld vejit uzaven, pozdji zvoncovit a vyklenut, okraj prosvtav rhovan,
povrch slizk a lepkav. Barvy v mld lut, pozdji edolut, blav a edohnd.
Lupeny iroce pipojen, zoubkem sbhajc, dk, barvy pinav bl.
Te 3-8 cm vysok, 0,1-0,2 tlust, vlcovit, slizk dole zahnut a obrostl blm podhoubm. Barvy je citrnov
lut.
Dunina chuti mrn, vn moun.
Vskyt: srpen a jen ve vlhch mechovitch lesch ale i mimo les a na rozkldajcm se dev. Tvo vtinou
kolonie.

Nejedl, ale uiten. Rozkld lesn hrabanku a list.

Helmovka edolupenn

Mycena aetites (Fr.) Qul.

Klobouk 1 - 3 cm v prmru, ve st s irokm tupm hrbolem, koptov hany, barvy sazov nebo edohnd, na
stedu vdy tmav.
Lupeny edopopelav nebo tmav edohnd, hlavn v mld a v zhybech.
Te 2,5-7,5 cm vysok, 0,1 - 0,25 cm tlust, vlcovit, nekoenujc, barvy ed a edohnd, u vrcholu svtlej.
Dunina vn kysele ovocn.
Vytrusn prach vtrusy velk 7,5 - 11 x 4 - 6 m.
Vskyt: ve vech lesch na travnatch a mechatch mstech. Upednostuje lesy smrkov.

Nejedl
Dal esk jmno:
- Helmovka ovocn
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Mycena ammoniaca (Fr.); Qul. sensu Lange
- Mycena miserior Huijsman
- Mycena stannea Fr.
- Mycena cinerea Massee &Crossl.
- Mycena umbellifera (Schaeff.) Qul.

Helmovka tuhonoh

Mycena galericulata (Scop. ex Fr.) SF Gray

Klobouk 2-6 cm v prmru, v mld zvoncovit, pozdji ploch, prosvtav rhovan, jemn vrsit, na vrcholu
s hrbolkem. Barvy edobl a edohnd, na stedu tmav.
Lupeny jsou irok, hust, krtce pipojen, ve st na bzi spojen, barvy bl a naedl, ve st maj rov
ndech.
Te 4-8 cm dlouh, 0,1-0,4 cm tlust, vlcovit, asto bon stlaen, leskl, tuh a prun, na bzi koenovit
zakonen. Barvy bov a nahndl.
Dunina je vodnat, ed, vn moun, chu mrn.
Vtrusn prach bl.
Vskyt: kvten a listopad, jednotliv nebo v trsech, na kmenech a vtvch odumelch listnatch strom ukrytch
pod zem.

Jedl, sbraj se jen klobouky. Dobr do polvek.

Dal esk jmno:
- Helmovka tuh
- Helmovka zahjev

Helmovka rov

Mycena rosea (Bull.) Gramberg.

Klobouk 2 - 5 cm v prmru v mld zvoncovit, pozdji rozloen s nzkm plochm hrbolem na stedu. Tence
masit a vodnat, lys, okraj rhovan a prosvtav. Barvy svtle lilkov rov, na stedu trochu lutav.
Lupeny a 0,8 cm vysok, dk, dosti vykrojen a zoubkem sbhajc na te. Na ost jsou zubat a stdaj se
krtk s dlouhmi. Barvy trochu svtlej ne je klobouk.
Te 4 - 10 cm vysok, 0,3 - 0,5 cm tlust, vlcovit, ale asto pokroucen, lys, hladk, leskl, dut a kehk.
Barvy svtleji rov ne je klobouk, dole asto naloutl. Bze je zakonena blmi vlkny podhoub.
Dunina vodnat, bl chu edkvikov, vn edkvikov.
Vskyt: ervenec a listopad ipkov a teplomiln doubravy, kysel doubravy v listnatch lesch na surov
hrabance bez rostlin. Upednostuje bukov lesy a vpenitou pdu.

Jedovat
Mon zmny: Helmovka edkvikov Mycena pura jedovat, Helmovka zoubkat Mycena pelianthina jedovat,
Helmovka nafialovl Mycena pearsoniana nejedl.
Zajmavosti: Plodnice je vdy bez nafialovlch tn. Rozkld opad. Z jed byl u n zjitn muskarin.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Mycena pura var. rosea Lang.
Dal esk jmno:
- Helmovka narovl

Helmovka edkvikov

Mycena pura (Fries) Qulet.

Klobouk 3-6 cm v prmru, nejdve zvoncovit, pozdji vyklenut, nakonec ploch, hladk. Do jedn tetiny je
prosvtav rhovan, barvy promnliv dle vlhkosti podneb od pinav rov pes svtl fialovou k bl se
edorovm ndechem.
Lupeny zoubkem pirostl, velmi dk, bichatho tvaru a jsou ilkovan propojen. Barvu maj blou a naedlou,
asto s fialovm ndechem.
Te 3-8 cm vysok, 0,3-0,8 cm tlust, vlcovit a mrn kyjovit, asto mkce vatovit, pozdji rourkovit, barvy
stejn jako klobouk, nkdy i o nco tmav.
Dunina vodnat chu i vn vrazn edkvov.
Vtrusn prach bl.
Vskyt: ervenec a listopad ve vech typech les, jednotliv i ve skupinch hojn na opadu.

Jedovat
Zajmavosti: Dve byla povaovna za jedlou.

Helmovka afrnov

Mycena crocata (Schrad. ex Fr.) P. Kumm.

Klobouk 1-3 cm v prmru, kuelovit nebo vyklenut, barvy hndoed se svtlejm okrajem kter bv nkdy
afrnov skvrnit.
Lupeny krtce pipojen, barvy bl, zbarvujc se oranov.
Te 5-12 cm vysok, 0,1-0,3 cm tlust, hladk, jakoby pomouen, na bzi s tuhmi chlupy. Na lomu vyluuje
afrnov zbarvenou tekutinu.
Vtrusn prach svtle krmov.
Vskyt: srpen a jen na opadu v kyselch kvtnatch buinch, ochuzench kyselch ninnch buinch,
horskch jedlobuinch ale i na starch padlch mechem porostlch smrkovch kmenech.

Nejedl
Mon zmny: Helmovka krvonoh Mycena haematopus nejedl, Helmovka krvav Mycena sanguinolenta
nejedl.
Zajmavosti: Zpsobuje rozklad bukovch vtviek. Bv vak dosti asto napadena plsn Houbem hndm
Spinellus fusiger.
Nalezena byla i v Japonsku.

Helmovka zlatolem

Mycena aurantiomarginata (Fr.) Qul.

Klobouk 0,5 - 2 cm v prmru, v mld zvoncovit, pozdji vyklenut, nkdy ve st a ploch, hygrofnn a
hladk. Barvy edohnd a svtle hnd, obas majc olivov ndech, na okraji je vak lut a oranov.
Lupeny pipojen, bichat, stdav,k teni pipojen. Barvy v mld edooranov, pozdji okrov lut a ve st
a svtle edohnd. Ost je barvy oranov.
Te 3 - 5 cm vysok, 0,1 - 0,2 cm tlust, vlcovit, v mld ojnn, hladk. Barvy v horn sti blav a nahndl,
smrem k bzi lutohnd, edohnd a svtle olivov hnd. Nkdy majc oranov ndech.
Vskyt: ervenec a jen na jehli v jehlinatch lesch. Upednostuje smrky a borovice a vy polohy.

Nejedl
Dal esk jmna:
- Helmovka zlatobit
- Helmovka hledn
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Mycena elegans(Pers.); Khner sensu auct.

Hlva olivov

Omphalotus olearius (DC. ex Fr.) Sing.

Klobouk 4 - 15 cm v prmru, v mld vyklenut, pozdji nlevkovit. Okraj dlouho podvinut. Barvy oranov
lut, oranov a oranov hnd.
Lupeny sbhav, hust, barvy lut a oranov.
Te 5 - 14 cm vysok, 0,5 - 2,5 cm tlust, asto vstedn, vlcovit, na bzi mrn ztenen, vlknit, barvy
lutooranov a lutohnd.
Dunina tuh, prun, lut, vn slab nepjemn, chu mrn.
Vskyt:ervenec a jen v trsech, mlo kdy i jednotliv na paezech dub, katanovnk, ideji i jinch listn
pouze v teplch oblastech.

Jedovat, ale diky svmu jasnmu vybarven tm nezamniteln.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Pleurotus olearius (DC. ex Fr.) Gill.

Helmovka lutolouhov

Mycena luteoalkalina Sing.

Klobouk 1 - 4 cm v prmru, zpotku zvoncovit, ve st se zdvienm okrajem, rhovan zhruba do 3/4, such,
matn, naloutl, ve stedu tmav.
Lupeny blav, poslze s rovm ndechem.
Te 3 - 7 cm dlouh, 1,5 - 3 mm tlust, vlcovit, hladk, dut, hedvbit leskl, blav a okrovhnd, ve spodn
sti ble plstnat.
Dunina vodnat hnd, v suchm stavu blav, chuti nitrzn a edkvov, vn nitrzn.
Vtrusn prach bledkrmov.
Vskyt:erven a z na odumelm dev listn.

Nejedl

Kalichovka Swartzova

Rickenella swartzii (Fr.) Kuyper.

Klobouk 4-10 mm v prmru, sted temn fialov barvy okraj hnd, tvaru nlevkovitho, paprsit tmav
proukat a majc irok zvlnn bled lem.
Lupeny irok, barvy bl a smetanov, prodl a sbhav.
Te 4-5 cm dlouh, 0,1 cm tlust, trojbarv, dole lut, uprosted hnd a nahoe fialov.
Dunina prsvitn fialov hnd bez vn.
Vskyt: od ervence do jna v dkch skupinkch v mechu na loukch i v lesch.

Nejedl, velmi drobn a snadno pehldnuteln houbika.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Rickenella setipes (Fr.) Raith

Kalichovka zvonekov

Xeromphalina campanella (Fr.) Maire

Plodnice vyrstaj vtinou v trsech ve velkm mnostv.
Klobouk prmr 1 - 2 cm, iroce zvoncovit, uprosted vmkl, tenk, prun blanit, okraj rhovan, iv
hndolut a krsn oranov lut.
Lupeny dlouze sbhav, dk, etnmi ilkami pn spojen, barvy svtle lut.
Te 1 - 2 cm dlouh, 1 - 2 mm tlust, vtinou fajfkov zahnut, lutohnd a rezav hnd.
Dunina bez zvltn vn, chuti mrn.
Vtrusn prach bl.
Vskyt:bezen a listopad na ztrouchnivlch starch mechatch paezech nebo kmenech vhradn jehlinan,
zvlt smrk. Hlavn v podhorskch a horskch oblastech.

Nejedl, ale je to hezk okrasa lesa.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Omphalina campanella Fr.
Dal esk jmno:
- piika zvonekov

Lakovka ametystov

Laccaria amethystea (Bull.) Murill.

Klobouk 2-5 cm v prmru, v mld vyklenut, pozdji ploch a nlevkovit podvinut, v mld plstnat, pozdji
olysvajc. Je hygrofnn, to znamen e je ve svm zbarven dosti promnliv. Zle to na poas. Za vlhka je
barvy fialov, za sucha zesvtl.
Lupeny jsou vysok 0,3-0,8 cm, iroce pipojen, irok, dk, star jsou asto zkadeen. Barvy v mld fialov,
v dosplosti svtlej.
Te 4-8-cm vysok, 0,4-0,8 cm tlust, cel svtle fialov s blmi podlnmi vlkny, vlcovit, nkdy vmkl,
asto pokiven.
Dunina nejdve nafialovl, pozdji narovl a bled hnd. Chu i vn je nevrazn.
Vtrusn prach je bl
Vskyt:erven a listopad, hojn v listnatch i jehlinatch lesch, ale i v zahradch a parcch ve kterch rostou
lesn stromy.

Jedl,
Zajmavosti: Houbai opomjen, pesto vestrann pouiteln houba do sms. Asi se kad boj jej fialov
barvy.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Laccaria amethystina Cooke

Lakovka obecn

Laccaria laccata (Scop.:Fr.) Cooke

Klobouk 2-6 cm v prmru, v mld sklenut a lys, pozdji vtlaen a pomouen, jemn upinkat nebo
sametov, okraj asto zubat. Barvy m v rznch odstnech rov nebo ervenohnd, za sucha bledne do
okrov krmov.
Lupeny dk, tlust, sbhav, zoubkem pipojen, barvy rov a masov rov, ve st blav popren
vtrusnm prachem.
Te 2-6 cm vysok, 0,2-0,6 cm tlust, vlknit, ve st dut, barvy hnd naervenal.
Dunina kehk, barvy narovl, chuti mrn, vn npadn a koenit.
Vtrusn prach bl.
Vskyt:erven a listopad hojn v travnatch i jehlinatch lesch a tak v kovinch. Upednostuje vlhkou pdu.

Jedl, sbraj se klobouky hlavn do polvek a nebo do smsi.

Dal esk jmno:
- Lakovka lakov

Lakovka statn

Laccaria proxima (Boud.) Pat.

Klobouk a 7 cm v prmru, kuelovit, tenkomas, prosvtav, v dosplosti drobn vlokat, okraj rhovan,
barvy oranov hnd.
Lupeny prodl, vysok, pipojen nebo mrn sbhav, asto zvlnn, barvy masov erven, ve st ble
popren.
Te vlcovit, tuh, podln vlknit a rhovan, nkdy zakroucen, nejdve pln, ve st vatovit vycpan,
barvy jako m klobouk.
Dunina vodnat, nemnn, barvy svtle masov erven, chu nenpadn, vn nenpadn.
Vtrusn prach bl.
Vskyt: ervenec a jen, roztrouen mezi raelinkem.

Jedl

Lha klubit

Lyophyllum fumosum (Pers.: Fr.) PD.Orton.

Klobouk 2-10 cm v prmru, nejdve polokulovit pozdji zvlnn, lys, hladk, okraj podvinut. Barvy tmav
edohnd, na okraji o nco svtlej.
Lupeny zoubkem pipojen a krtce sbhav, hust, irok, barvy blav, stm vak ednou.
Te 2,5-10 cm vysok, 0,4-1,5 cm tlust, vlcovit, asto nepravideln, pln, srostl spolen s dalmi teni ve
spolenou hlzovitou bzi. Barvy blav, krmov a nahndl.
Dunina prun, bl, nemnn, chu lahodn, vn slab moun.
Vtrusn prach bl.
Vskyt: ervenec a prosinec, ve velkch trsech, na hol zemi v zahradch, dvorech, ale ji mn v prosvtlench
lesch.

Jedl, na veker kuchysk pravy vhodn.

Dal esk jmno:
- irvka klubit

Lha srostl

Lyophyllum connatum (Schum.: Fr.) Sing.

Klobouk 3 - 10 cm v prmru v mld sklenut s podvinutm okrajem, v dosplosti ploch s ostrm okrajem,
ojnn, hladk, bl a naedl.
Lupeny hust, blav, krtce sbhajc na te.
Te 4 - 12 cm vysok, 1 - 2 cm tlust, pevn, blav.
Dunina dosti tuh, hlavn ve teni. Barvy blav, chu i vn slab moun.
Vskyt:srpen a listopad dosti hojn ve vech lesch, hlavn podl cest, vtinou v trsech, kter jsou na bzi
srostl.

Jedovat i kdy byla dve uvdna jako jedl. Byly v n nalezeny dv toxick ltky, kter nezpsobuj pmou
otravu. astm pouvnm ale mohou vyvolat rakovinn bujen.

Paeznk jemn

Panellus mitis (Pers.) Khner

Klobouk prmr asi 2 cm, nesoumrn ledvinovit s zce podvinutm okrajem, v mld ist bl.
Pozdji je okrouhl, hndoerven, tence masit s gumovitou staitelnou pokokou.
Lupeny bl, zk, hust.
Te bl, upinat plstnat, zavalit, krtk, pirostl ikmo k okraji klobouku.
Dunina bl, bez pachu, pjemn chuti.
Vtrusn prach bl
Vskyt:listopad a nor na tenkch vtvch rznch jehlinan, zejmna borovic.

Nejedl, ale kdy ji roste mlo hub, tak je na nho v lese hezk pohled.

Paeznk pozdn

Panellus serotinus (Schrad. ex Fr.) Khner

Klobouk 3 - 12 cm v prmru, keblovit, nkdy a ploch, jindy v podob vje, okraj zvlnn, za vlhka slizk, za
sucha jemn plstnat a vlknit upinkat, barvy olivov, kter ve st pechz v kaln hndou.
Lupeny hust, vidlen, krtce sbhav, oste od ten ohranien, barvy krmov.
Te 0,8 - 1,5 cm dlouh, 0,5 - 1 cm tlust, na lut okrovm podklad tmav upinkat, postrann, kuelovit.
Dunina naloutl, vn slab houbov, chu mrn a slan nahokl.
Vtrusn prach bl.
Vskyt: ervenec a prosinec, na ivch i mrtvch kmenech listn, zejmna vrb, ol, buk a javor.
Upednostuje vlhk msta.

Jedl, ale mn chutn. Star plodnice lze zamnit s hlvou stinou.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Pleurotus serotinus ( Schrad. ex Fr.) Kumm
- Hohenbuehelia serotina (Pers.: Fr.) Singer
- Sarcomyxa serotina ( Hofmann ex Fr.) P. Karst.
Dal esk jmno:
- Hlva pozdn

Penzovka dubov

Collybia dryophila (Bull. ex Fr.) Kumm.

Klobouk 1 - 6 cm v prmru, vyklenut a ploch, oranov hnd, okrov hnd, na okraji svtlej. Za vlhka
prosvtav rhovan.
Lupeny pipojen a zoubkem sbhajc, hust zk, bl nebo krmov.
Te 3 - 12 cm vysok, 1 - 5 mm tlust, vlcovit, blav, lys, na bzi okrov hnd.
Vskyt: kvten a listopad jednotliv nebo ve skupinch na opadu a humusu v listnatch lesch. Vzcnji pod
jehlinany nebo na tlejcm dev. Najdeme ji i v raelinku.

Jedl, velmi hojn sbran pro svj brzk vskyt a takt v listopadu kdy je jinch hub mlo.
Nevhodou je , e v lupenech je vtinou velk mnostv brouk, kter musme vyklepat nebo vyfoukat.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Gymnopus driophilus (Bull.:Fr.) Murr.
Dal esk jmna:
- Penzovka vlhomiln
- Penzovka hustolist

Penzovka heblkat

Collybia peronata (Bolt.) Sing.

Klobouk 2-6 cm v prmru, v mld polokulovit sklenut, pozdji ploch, radiln vrsit, lys, dosti tenk asto
majc nzk ploch hrbol. Okraj m v mld jemn zoubkovan, ve st rzn zprohban a nkdy i zdvien
Barvu m lutohndou a nkdy a narovle hndou.
Lupeny voln, tenk, prodl, barvy lutav, ve st lutohnd a popren blm vtrusnm prachem. Mezi
lupeny bvaj etn nestejn dlouh lupnky
Te 3-8 cm vysok, 0,3-0,8 cm tlust, vlcovit nebo mrn kuelovit nahoe ztenen, chlupat, na bzi odstle
ttinat. Barvu m lutohndou a oranov hndou.
Dunina je tuh, m chu hokou a palivou, vni slabou jemn houbovou, barvu nahndle lutavou, ve teni
svtle srov naloutlou.
Vtrusn prach je bl
Vtrusy jsou bezbarv, hladk, vejit a zapiatl, velikost 6-9 x 3-4 m.
Vskyt: ervenec a listopad na opadu v listnatch i jehlinatch lesch ale i na travnatch loukch mimo les,
ochuzench ninnch kyselch kvtnatch buinch, dubohabrovch hjch.

Nejedl
Zajmavosti: Podhoub mv dvoj barvu, bu je bl nebo lut, velmi dobe rozkld listy na humus. V nkter
star literatue ji dl na dva druhy, kter zde uvdm jako synonymum, a byla zaazovna mezi piky.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Collybia peronata (Bolt. ex Fr.) Kumm.
- Gymnopus peronatus Bolt.:Fr.) Antonn
- Marasmius urens Fr.
- Marasmius peronatus (Bolt.: Fr.) Fr.
Dal esk jmno:
- pika heblkat

Penzovka kuelovit

Collybia asema (Fr.); Kumm.

Klobouk 3-6 cm v prmru, vyklenut a ploch s hrbolkem, hladk, lys, znan hygrofnn, za vlhka barvy ed
olivov a hndoed, za sucha vrazn vybledvajc do naedl, na temeni vdy tmav.
Lupeny voln, nkdy krtce pipojen, hust, na ost pilovit, barvy blav.
Te 4-8 cm vysok, 0,4-1 cm tlust, vlcovit s kyjovitou bz, ve st dut a tuh, jemn plstnat, barvy ed, na
bzi tmavnouc do edohnda.
Dunina blav a vodnat hndav, chu i vn nevrazn.
Vskyt: erven a listopad velmi hojn ve skupinch i jednotliv ve vech lesch.

Jedl, vhodn do polvek, sms i k nakldn. Sbrme pouze klobouky.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Rhodocollybia butyracea f. asema (Fr.:Fr.) Antonn

Penzovka mslov

Collybia butyracea (Bull.: Fr.) Kumm.

Klobouk 3-7 cm v prmru, sklenut, pozdji rozloen, hladk, hygrofnn, za vlhka lepkav, za sucha hnd a
ervenohnd, ve st okrov a koov hnd. Okraj podvinut a slab rhovan.
Lupeny voln pipojen, hust, blav.
Te 3-5 cm vysok, 0,5-1 cm tlust, tuh, na bz ztlustl a ble vlnat. Barvy ervenav hnd a okrov.
Dunina blav a naloutl, vn slab zatuchl.
Vskyt: erven a listopad na hrubch odpadech listnatch strom dub, buk, bz, v lesch alejch a parcch na
chudch pdch. Upednostuje vak jehlinany jako jsou smrky a modny, kde ji najdeme nejastji.

Jedl
Monost zmny: Penzovka kuelovit - Collybia asema - jedl
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Rhodocollybia butyracea f. butyracea
- Agaricus butyraceus Bull.
- Collybia butyracea var. butyracea (Bull.: Fr.) Qul.
- Rhodocollybia butyracea (Bull.: Fr.) Lennox

Penzovka provzkov

Strobilurus stephanocystis (Hora) Singer

Klobouk a 2,5 cm v prmru, v mld polokulovit, pozdji ploch, hladk, hol, za vlhka prosvtav. Barvybled
okrov nebo edav hnd.
Lupeny hust, za mld blav a naedl, pozdji krmov.
Te 3-6 cm dlouh, 0,15-0,2 cm tlust, pevn, tuh, dlouze koenuje jako chlupat provzek. Barvy okrov a
ervenav hnd, pod kloboukem blav.
Dunina tenk blav, bez vn, chuti mrn.
Vtrusn prach bl.
Vskyt: duben a erven, meme ji vak najt v malm mnostv i v dalch mscch v borovch lesch. Vyrst
z borovch iek kter jsou pod zem.

Jedl
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Collybia tenacella (Pers.) Fr.
- Strobilurus tenacellus (Pers.) Singer
- Pseudohiatula conigena
Dal esk jmno:
- Penzovka borov

Penzovka raelinkov

Tephrocybe palustris (Peck) Donk

Klobouk 2 - 2,5 cm v prmru, v mld polokulovit, pozdji vyklenut s obasnm hrbolkem na stedu. Ve st je
spe vmkl. Je velmi kehk, v mld barvy sazov, okraj jemn ojnn, ve st olysajc. Je velmi hygrofnn a
a do stedu prosvtaj lupeny.Barvu m hndou nebo hndolutou, pokud je such, tak je svtlej, nkdy a
blav.
Lupeny jsou krtce pirostl, vykrojen, vysok, prodl, barvy blav, pozdji bled hndolutav.
Te a 11 cm vysok, 1 - 3 mm tlust, barvy nahndl a sazov, kehk a velmi thl. Je jemn vlknit a na
bzi pirst k raelinku pavuincovitmi hyfami.
Dunina skoro bezbarv, chu i vn okurkov moun.
Vtrusn prach bl.
Vskyt: erven - z na ivch kobercch raelinku vtinou ve skupinch.

Nejedl
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Lyophyllum palustre (Peck) Sing.
- Omphalia leucomyosotis Cooke et. Sm.

Penzovka sametonoh

Flammulina velutipes (Curt. ex Fr.) Sing.

Klobouk sklenut a ploch, na okraji slab rhovan, katanov hnd, slab lepkav, 2,5 cm irok.
Lupeny bl, pozdji svtle lutav, dosti dk.
Te nahoe svtl, dole erven a ervenohnd a jemn sametov, bez prstenu.
Dunina lutav, jemn chuti a pjemn vn.
Vtrusn prach bl.
Vskyt: jen a duben v trsech na paezech a bzi listn, pedevm buk, ideji na jehlinatm dev.

Jedl - v chladnm zimnm obdob pi svm bohatm vskytu poskytuje chutn pokrmy. D se snadno pstovat,
ale pro nepatrn vnos plodnic je hospodsky bezvznamn.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Plameneka sametonoh
- Penzovka zimn
- Sametonoka

Penzovka skvrnit

Collybia maculata (Alb. et Schw. ex Fr.) Qul.

Klobouk 4 - 10 cm v prmru, vyklenut, hladk, v mld s podvinutm okrajem, barvy bl a
krmov, ve st skvrnit, za vlhka masov nahndl.
Lupeny pipojen, nzk, hust, bl a krmov lut, nkdy rezav skvrnit, ost zoubkat.
Te 6 - 12 cm vysok, 1 - 2,5 cm tlust, tuh, vlknit, asto zplotl nebo s podlnm lbkem
odbarven s rezavmi skvrnami, asto koenujc.
Dunina tuh, vlknit, houevnat, prun, vn devit, chu vce i mn hok a trpk.
Vtrusn prach krmov oranov.
Vskyt: srpen a listopad v trsech, na kyselch pdch bohatch na humus, jehlinat i listnat lesy.

Nejedl
Dal esk jmno:
- Penzovka skvrnat

Penzovka splvav

Collybia conflulens (Pers. ex Fr.) Kumm

Klobouk 2 - 4 cm v prmru, nzce zvoncovit, pak rozloen a nkdy vyhrbl, barvy bled koov a hndav,
nkdy bv blav, tenk, prun masit, lys.
Lupeny velmi hust, nzk, k teni zoubkem pirostl. Barvy blav, pak nahndl, na ost jemn brvit.
Te tenk, vlcovit, nkdy i zmkl, tuh, prun, na bzi obalen blm myceliem na kterm je pichyceno
jehli a listy. Jinak je po cel dlce hust ble vlokat a dut. Barvy je svtle hnd.
Dunina chuti mrn, vn bez zvltnho pachu.
Vtrusn prach bl.

Vskyt: erven a jen ve velkch trsech ve vrstv tlejcho list a jehli.

Nejedl
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Gymnopus conflulens (Pers.:Fr.) Antonn

Penzovka srostl

Collybia ocior (Pers.) Vilgalys & O.K. Miller

Klobouk 2-5 cm v prmru, v mld sklenut, pozdji rozloen, hladk, barvy ervenohnd a skoro
ernohnd, za sucha a naervenale lut, okraj svtle lutav.
Lupeny hust, barvy naloutl, lut a srov lut.
Te 4-6 cm vysok, 0,2-0,5 cm tlust, hladk, prohnut, barvy lut, oranov hnd a ervenorezav.
Vskyt: duben a jen v lesch listnatch, smench ale i mimo les na tlejcm dev a hrubm opadu listn.
Najdeme ji i v jehlinatch raelinnch lesch na ztrouchnivlch paezech nebo v jejich blzkosti.

Jedl
Monost zmny: Penzovka dubov Collybia dryophila jedl, Penzovka alpsk Gymnopus alpinus jedl,
Penzovka splvav Collybia confluens nejedl, pika obecn Marasmius oreades jedl, Penzovka vodnat
Collybia funicularis jedl.
Zajmavosti: V nkterch atlasech ale i na internetu uvdna jako nejedl. J osobn ji bez problm konzumuji.
Je to velmi promnn druh dle prosted ve kterm se vyskytuje. Prakticky je to odrda od Penzovky dubov
Collybia dryophila a nzvy mv rzn, podle toho v jakm prosted byla nalezena a jak ji autor popsal.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Collybia dryophila ssp. exculpta (Fr.) Konrad & Maubl.
- Collybia dryophila ssp. funicularis (Fr.) Konrad
- Collybia exsculpta (Fr.) Gill.
- Collybia extuberans (Fr.) Qul.
- Collybia extuberans var. succinea (Fr.) Qul.
- Collybia luteifolia Gill.
- Collybia succinea (Fr.) Qul.
- Gymnopus ocior (Pers.) Antonn & Noordel.
- Marasmius exculptus (Fr.) Rea
Dal esk jmna:
- Penzovka lutolupenn
- Penzovka rhovan

Penzovka irokolupenn

Megacollybia platyphylla (Pers.) Kotl. & Pouzar

Klobouk 5 - 15 cm v prmru, polokulovit a vyklenut, radiln vlknit, ve st ploch, barvy edohnd nebo
olivov hnd.
Lupeny jsou iroce pipojen, bl, tlust, velmi irok, iroce pipojen zoubkem a krtce sbhav. Na ost jsou
zoubkat.
Te 6 - 15 cm vysok, 1,5 - 2,5 cm tlust, svtle edohnd, vlcovit, podln vrazn vlknit rhovan. U
vrcholu je jemn vlokat a na bzi m siln myceliov provazce.
Dunina bl, vn zemit, chu mrn, nkdy a nahokl
Vtrusn prach bl.
Vskyt:kvten - jen hojn, jednotliv nebo ve skupinch na rozkldajcch se koenech a paezech v listnatch i
jehlinatch lesch.

Nejedl i kdy v nkterch atlasech je uvdna jako jedl. Je nevaln chuti. Obas ji pouiji do smsi, ale
pokud je nahokl me zkazit i dobrou smaenici. etl jsem recept, kde ji doporuuj na zky. Nemm
vyzkoueno. Ke sbru nedoporuuji.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Collybia platyphylla (Pers. ex Fr.) Kumm
- Oudemansiella platyphylla (Pers.:Fr.) Moser.
- Tricholomopsis platyphylla (Pers. ex Fr.) Sing.

Penzovka uheln

Tephrocybe anthracophila (Lasch) Orton

Klobouk 1,5-2,5 cm v prmru, rhovan, za vlhka barvy tmav okrov hnd s ernohndm stedem. Za sucha je
barvy okrov hnd.
Lupeny jsou zoubkem sbhav, pomrn dk, barvy blav smetanov a koov hnd.
Te 3-5 cm vysok, 0,3-0,5 cm tlust, vlcovit, hladk, barvy koov a tmav hnd. Vrchn st je ble ojnn.
Dunina barvy smetanov, vn moun zatuchl.
Vskyt: erven a jen na splenitch.

Nejedl
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Tephrocybe carbonaria (Velen.); Donk
- Lyophyllum anthracophilum (Lasch) M. Lange & Sivertsen
- Collybia carbonaria (Velen.); Orton
- Omphalia carbonaria Velen.
- Lyophyllum carbonarium (Velen.); Moser
- Lyophyllum atratum var. sphaerosporum (Khner & Romagn.); M. Lange
- Lyophyllum sphaerosporum Khner & Romagn.
Dal esk jmna:
- Penzovka uhlov
- Penzovka splenitn

Penzovka vetenonoh

Collybia fusipes (Bull.) Qul.

Klobouk 3-8 cm v prmru, polokulovit pozdji ploch s nerovnm okrajem, asto rozpraskan, hladk, hol,
such, barvy tmav ervenohnd a rezav hnd.
Lupeny vysok, prodl, pirostl a voln. Barvy blav, pozdji masov, erven skvrnit, ost brvit.
Te 5-11 cm vysok, 0,8-2 cm tlust, pln, v doln sti vetenovit ztlustl a pak ztenen koenovit zakonen,
rhovan. Barvy ervenohnd, rezav skvrnit. Ve st je vatovit vycpan.
Dunina blav a krmov, na ezu barvu nemn, chu i vn nevrazn.
Vtrusn prach je bl.
Vskyt: erven a jen, vtinou v trsech, listnat lesy, hje a stromoad, na paezech a odumelch koenech
listnatch strom. Upednostuje pedevm duby a teplej oblasti.

Nejedl.
Zajmavosti: a byla dve povaovna za jedlou. Nyn je povaovna za nejedlou a mrn jedovatou, protoe po
snden starch plodnic a te mohou nastat zdravotn pote.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Gymnopus fusipes (Bull.:Fr.) SF Gray

Rovetka pchavkovit

Nyctalis lycoperdoides (Bull.); Singer

Klobouk 5 - 15 mm v prmru, kulovit, svtle hnd, ojnn.
Lupeny siln, mlo vyvinut, nkdy schzej.
Te barvy naedl od vtrus ble popren.
Dunina edohnd.
Vtrusn prach bl.
Vskyt: podzim na rozkldajcch se holubinkch, hlavn ernajc , nebo ryzcch, v listnatch lesch a alejch kde
je chud pda na humus.

Nejedl
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Asterophora lycoperdoides (Bull.) Ditmar ex S. F. Gray
- Nyctalis asterophora Fr.

Slizeka porcelnov

Oudemansiella mucida (Schrad. ex Fr.) Hhn.

Klobouk 2 - 8 cm v prmru, polokulovit a vyklenut, velmi slizk, za vlhka prsvitn, vtinou bl, ale me bt
a bled ed se stedem nkdy svtle okrovm.
Lupeny jsou iroce pipojen, barvy bl a krmov.
Te 3 - 8 cm vysok, 2 - 8 mm tlust, vlcovit s bz kyjovitou. Barvy je blav, na bzi vak svtle edohnd a
cel slizk.
Prsten je blanit, slizk, barvy bl.
Vskyt: ervenec a prosinec, nepli hojn, v trsech nkdy i jednotliv, na ivch i odumelch kmenech i
paezech listnatch strom, zejmna buk. Vzcnji ji najdeme na habrech a kmenech dub.

Jedl, velice npadn zbarvenm a slizkost. Podhoub produkuje mucidin, kter je obsaen v lku Mucidermin
proti konm mykzm.
Dal esk jmno:
- Slizeka slizk

Strmlka kovit

Pseudoclitocybe cyathiformis (Bull.) Singer

Klobouk 5- 10 cm v prmru, nlevkovit s podvinutm okrajem, leskl hygrofnn, za vlhka kvov a okoldov
hnd, za sucha edohnd.
Lupeny sbhav, hust, svtle edohnd a hnd.
Te 5 - 10 cm vysok, 0,5 - 1 cm tlust, vlcovit, na bzi obvykle kyjovit, jemn blav plstnat, barvy klobouku.
Vskyt: z a jen v jehlinatch lesch, podl cest na travnatch mstech, v kopivch i na jinch rudelrnch
mstech, hojn , jednotliv nebo ve skupinch.

Nejedl i kdy j ji sbrm a pouvm do sms a k nakldn ji adu let.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Clitocybe cyathiformis (Bull. ex Fr.) Qul.
- Cantharellula cyathiformis Sing

Strmlka mlenka

Clitocybe nebularis (Batsch. ex Fr.) Kumm.

Klobouk 8 - 15 cm v prmru nejdve vyklenut s podvinutm okrajem, pozdji ploch a okraj asto zvlnn. Je
masit, barvy ed a na povrchu ojnn.
Lupeny iroce pipojen a sbhav, od duniny klobouku lehce oddliteln, hust, barvy bl ale brzy jsou lut
krmov.
Te 5 - 10 cm vysok a 1,5 - 2,5 cm tlust, kyjovit, na bzi tuh, ble plstnat, obalen substrtem. Barvy
bloed.
Dunina bl, vn intenzvn nasldl, chu kysel, mounat nkdy a nahokl.
Vtrusn prach je bl.
Vskyt: z a listopad velmi hojn v arodjnch kruzch nebo adch , v listnatch i jehlinatch lesch,
zahradch parcch, zejmna tam, kde je substrt bohat na dusk.

Jedl, chuti nevaln pouze doporuuji pr kousk pout do smsi. Mlad plodnice naloen v oct jsou chutn.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Lepista (Batsch.: Fr.) Harmaja.

Strmlka nlevkovit

Clitocybe infundibuliformis (Schaeff. ex Fr.) Qul.

Klobouk 4-8 cm v prmru, za mlada sklenut, brzy vak ploch a vmkl, v dosplosti nlevkovit, vdy na
stedu se zetelnm hrbolem, hladk, hol, tenk a slab masit. Okraj m rhovan a ve st zvlnn. Barvy
okrov lut a ervenohnd, asem vybledvajc.
Lupeny jsou hust, nzk, na te daleko sbhav. Barvy tm bl, pozdji krmov.
Te 2,5-5 cm vysok, 0,3-1 cm tlust, vlcovit, hladk, hol, pln, nkdy mrn kyjovit a ve st bv vycpan
vatovit, na bti je plstnat
Dunina bl, nemnn, chu a vn jsou nevrazn ale pjemn.
Vtrusn prach je bl.
Vskyt: ervenec a jen v poetnch skupinch v listnatch i jehlinatch lesch, v mechu a na lesnch loukch.
Upednostuje chud pdy.

Jedl, pout do sms a je poteba del tepeln prava.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Clitocybe gibba (Pers.: Fr.) Kummer.

Strmlka tnin
Clitocybe sinopica (Fr.) Kumm.
Klobouk 3 - 5 cm v prmru, tenk, nlevkovit, skoicov ervenohnd a cihlov, jemn upinat a
popraskan.
Lupeny hust, sbhav, bl, pozdji slab naloutl.
Te 3 - 4 cm dlouh, vlknit, ervenohnd.
Dunina bl, tuh, vn moun plotin, chu nahokl.
Vtrusn prach bl.
Vskyt: jaro, lto na pastvinch, pi okrajch les, ale nkdy i v jehlinatch lesch.

Nejedl

Strmlka vonn

Clitocybe fragrans (With.) Kumm.

Klobouk 1,5-5 cm v prmru, nejdve mrn vyklenut, pozdji ploch, zhy vak nlevkovit, hladk a hygrofnn,
za vlhkho poas zeteln rhovan. Barvy na stedu bov hnd a ervenohnd okraj vak podstatn
svtlej. Pi vysychn pechz a do blava, na stedu zstv tmav.
Lupeny iroce pipojen, nkdy a sbhav, hust, barvy bov a krmov.
Te 2,5-6,5 vysok, 0,3-0,8 cm tlust, vlcovit a hladk, asto dole zahnut, dut a elastick, na bzi ble
plstnat. Barvu m pinav hndou.
Dunina je vn anzov a chu m nevraznou.
Vtrusn prach vtrusy elipsoidn, hladk, 6-8,5 x 3-4 m velk.
Vskyt: kvten a listopad v opadu mechu ale t v trv. V listnatch i jehlinatch lesch, nkdy ji najdeme i
mimo les. Upednostuje bohat pdy, oliny a vlhk msta.

Jedl
Mon zmny: Strmlka libovonn Clitocybe suaveolens jedl, Strmlka nepatrn Clitocybe obsoleta jedl.
Zajmavosti: Ke sbru se nedoporuuje pro monost zmny s jinou, teba i jedovatou strmlkou.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Lepista fragrans (With.); Harmaja
Dal esk jmno:
- Strmlka blahovonn

afrnka ervenolut

Tricholomopsis rutilans (Schaeff. ex Fr.) Sing.

Klobouk 4 - 15 cm v prmru, vyklenut a ploch, na lutm podklad ervenofialov upinkat, ve
st rozpraskv.
Lupeny iroce a zoubkem pirostl zlatolut.
Te 3 - 7 cm vysok, 0,5 - 2 cm tlust, vlcovit, nahoe naloutl smrem dol lut, jemn fialov
erven upinkat a plstnat.
Dunina naloutl a lut, vn nenpadn a nakysl, chu mrn svrav.
Vskyt: erven a listopad jednotliv nebo v trsech na rozkldajcch se paezech jehlinan zejmna
borovic a smrk. Vyrst i v suchch obdobch.

Nejedl, v nkterch atlasech uvdna jako jedl. dajn m zpsobovat zdravotn pote. J
osobn ji sbrm nejradji k nakldn do octa ale pouvm ji i do sms ji po adu let,ani bych
njak pote pocioval.
Dal esk jmna:
- irvka afrnka
- irvka ervenolut

Slizeka ocasat

Xerula radicata (Rehlan: Fries) Drfelt.

Klobouk 3-15 cm v prmru, v mld vyklenut a iroce kuelovit, pozdji a ploch s hrbolkem na
stedu, velmi slizk a radiln vrsit. Barvy okrov, svtle hnd a edohnd.
Lupeny vysok, dosti dk, barvy bl a svtle okrov.
Te 10-20 cm vysok, 0,5-1 cm tlust, vlcovit, jemn rhovan, v doln polovin pit, na bzi
ztlustl a odtud prodlouen a v 6 cm koen. Barvy u vrcholu bl, dol pechz do svtle edohnd
a okrov hnd.
Vskyt: erven a listopad v listnatch a smench lesch na starch paezech. Upednostuje duby,
habry a buky.

Jedl
Monosti zmny: Penzovka dlouhonoh Xerula pudens jedl.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Oudemansiella radicata (Relhan. :Fr.) Singer
- Collybia radicata Relhan
- Collybia macroura (Scop.) Fr.
Dal esk jmna:
- Penzovka koenujc
- Penzovka koenat

pika cibulov

Marasmius alliaceus (Jacq. ex Fr.) Fr.

Klobouk 2 4 cm v prmru, kuelovit a vyklenut, asto vrsit, barvy koov lut a edohnd. Za vlhka
skoro ern.
Lupeny dk, vysok, blav a naedl.
Te od 1,5 do 20 cm vysok, 0,05 0,2 cm tlust, vlcovit, jemn sametov, pod kloboukem barvy hndav,
jinak je ern.
Dunina po rozemnut von siln cibulov a je tiplav chuti.
Vskyt: erven a listopad hojn ve skupinch nebo i jednotliv na tlejcch vtvikch i list listnatch strom.
Upednostuje vy polohy a ze strom jsou to tlejc vtviky buk.

Jedl, vhodn do polvek jako koen.

pika bulliardova

Marasmius bulliardii Quel.

Klobouk do 7 mm v prmru, tvaru bbovky, vyklenut a brzdit. Barvy svtle hnd, bov hnd a hnd
s tmav hndm stedem a zvlnnm lemem
Lupeny pipojen k lmeku, dk, blav.
Te podobn kosk ni, ervenohnd a ernohnd hladk, leskl.
Vskyt: erven a listopad velmi hojn v poetnch skupinch na opadalm list a odumelch vtvch buk a dub
nkdy i jinch listn ve vlhkch mstech na vpenitch i humznch pdch.

Nejedl

pika obecn

Marasmius oreades (Bolt.: Fr.) Fr.

Klobouk 1,5 - 5 cm v prmru v mld polokulovit a kuelovit. Barvy okrov a pleov hnd. Pozdji je
vyklenut a ploch barvy emlov a svtle okrov.
Lupeny velmi dk, tlust, barvy bl a krmov, pechzejc do bov.
Te 2 - 10cm vysok, 2,5 - 6 mm tlust, velice prun, tuh, vlcovit a plstnat. Barvy blav a svtle nahndl.
Dunina blav, vni pjemn houbov s hokomandlovm ndechem.
Vskyt: kvten a jen, hojn na trvncch sadech a parcch vtinou v arodjnch kruzch jednotliv i ve
skupinch. Najdeme ji t v dkch prosvtlench listnatch lesch, hadcov skaln stepy (jejich travnat
serpentinov sti), xerotermn oblasti (zvlt na jinm Slovensku), na pastvinch a loukch ale i nkdy
v kulturnch smrinch.

Jedl
Mon zmny: Vlknice Patouillardova Inocybe patouillardii jedovat, pika chlum Marasmius collinus jedl.
Zajmavosti: Rozmnouje se bipolrnm mechanismem. astn se korozvnho rozkladu opadu rozkld
humus. V pd produkuje ve vtm mnostv kyanovodk, m pravdpodobn zamezuje vskytu dalm druhm.
Doke usmrtit i mouchu umstnou s plodnicemi v uzavenm prostoru. Tepelnm zpracovnm kyanovodk zmiz.
Otravy u lovka po tto houb nejsou znmy ani pi poit za syrova. Protoe roste ve velkm mnostv, tak se ji
vyplat sbrat zejmna do polvek, kde je vten. Sbrme pouze klobouky. Ten jsou tuh. Zajmavost je, e
zaschl plodnice po navlhen opt oivnou. Na Trutnovsku ji najdeme ve vech lokalitch. V Anglii u Stonehenge
maj spojen kruhy plodnic 10 m v prmru a jsou star asi pes 300 let.
Dal esk jmna:
- pika poln

pika nn

Marasmius androsaceus (L. ex Fr.) Fr.

Klobouk 1,5 - 15 mm v prmru, vyklenut a ploch, radiln vrsit. Barvy ervenohnd, ve st a
lutohnd.
Lupeny nejdve narovl, pozdji lutohnd a hnd, dk, stdajc se s kratmi lupnky.
Te 2,5 - 6 cm vysok, 0,2 - 1 mm tlust, ovit, lys, leskl u vrcholu blav jinak tmav ervenohnd a
hndoern.
Vskyt: erven a listopad v poetnch skupinch na opadalm jehli, list, vtvikch, zbytcch deva, ale i na
upinch iek.

Nejedl, nejvce ji najdeme po detch.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Setulipes androsaceus (L.Fr.) Antonn

Tmavoblka lutav

Melanoleuca cognata (Fr.) Konrad

Klobouk 4 - 10 cm v prmru, vyklenut, asto se irokm hrbolem, za vlhka lepkav, hygrofnn, lys. Barvy
okrov hnd a hnd, uprosted je nejtmav.
Lupeny jsou zoubkem pipojen, hust. Barva bov okrov a hndav.
Te 5 - 12 cm dlouh, 0,5 - 1,2 cm tlust, vlcovit, dole m ztlustlou hlzu. U vrcholu je vlokat, blav, jinak je
vlknit a lutohnd.
Dunina v klobouku avnat, barvy blav okrov a vodnat hnd. Ve teni je vlknit a masov hnd. Vn
slab moun, chuti nasldl.
Vskyt: duben a erven a najdeme ji nkdy i v listopadu jednotliv nebo ve skupinch vtinou mimo les na
pastvinch, trvncch, travnatch okraj les a nkde i pod listni.
T roste v parcch a sadech.

Jedl, vhodn k jakkoliv prav a velmi chutn v oct.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Tmavoblka pbuzn

Vclavka smrkov

Armillaria ostoyae (H. Romagnesi) Herink.

Klobouk 3,5-10 cm v prmru, vyklenut a ploch, tmav upinat, ve st nebo po detch olysv. upinky na
klobouku jsou kuelovit, vytrvvajc barvy tmavohnd a ernohnd. Jinak je povrch klobouku rezav hnd.
Lupeny bl a svtle masov, pozdji ervenohnd skvrnit.
Prsten tlust blanit a vlnat, majc dv ost, barvy blav s hndmi vlokami.
Te 6-15 cm vysok, 0,5-2,5 cm tlust, vlcovit, na bzi mrn rozen, vlknit, barvy vtinou rezav.
Dunina dosti tuh, blav, ve teni a narezavl, chu mrn a natrpkl, vn po plsovm sru camembert.

Vskyt: z a listopad, na paezech, ivch i mrtvch kmenech a koenech jehlinan, nkdy i listn.
Upednostuje smrky.

Jedl, pouiteln do sms i k nakldn do octa. Pro svoji tuhost potebuje del tepeln zpracovn.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Armillaria obscura (Schaeffer) Herink.

Vlasokoka drsn

Crinipellis stipitaria (Fr.) Pat

Klobouk 0,5-1,5 cm v prmru, vyhrbl a rozloen, s nepatrnm hrbolkem na stedu a s vmklm stedem,
such, matn, oranov hndmi a hndmi, paprsit uspodanmi upinkami a vlsky poset, ve st olysal,
okraj zoubkovan. Barvy blav a bov, sted tmav katanov a hndoern.
Lupeny dosti vysok a hust, u ten zaoblen a voln. Barvy bl a smetanov.
Te 1-3 cm vysok, 0,05-0,2 cm tlust, tuh, hrub hnd upinat, brzo dut, pod kloboukem hladk a bled.
Barvy tmav katanov a rezavohnd.
Dunina barvy smetanov, vn slab koenn.
Vtrusn prach bl
Vskyt: ervenec a jen na vslunnch travnatch mstech, uschlch stoncch a koncch trav, na vtvch
listnatch strom a plamnku v listnatch lesch. Upednostuje vpenit, jlovit nebo hlinitopsit pdy.

Nejedl, ale hojn.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Marasmius stipitarius (Fr.)Lange
Dal esk jmno:
- pika drsn

avnatkovit
Vtina avnatkovitch hub se vyznauje dosti tlustmi voskovitmi, iroce pipojenmi a
sbhavmi lupeny. Jsou rozdleny do dvou skupin. avnatky jsou vtinou nevrazn zbarven a
vytvej s devinami mykorhizu, zatmco voskovky jsou zbarveny mnohem zivji a vtinou
rostou na loukch a pastvinch.

avnatka citrnov

Hygrocybe chlorophana (Fr.) P. Karst.

Klobouk 2-7 cm v prmru, polokulovit a ploch, lys, slizk, hedvbit leskl, slab prosvtav rhovan. Barvy
citrnov lut, srolut a zlatolut.
Lupeny pirostl, kratice zoubkem sbhav, v mld blav, pak lut a oranov, vdy svtlej ne klobouk.
Te 2-8 cm vysok, 0,4-1,3 cm tlust, vlcovit, uvnit dut, nkdy bon stlaen, such, nkdy mrn lepkav, u
vrcholu jemn upinkat, barvy lut.
Dunina je barvy svtle lut, pomaknm neern, chu mrn, bez vn.
Vskyt: v ervnu a pak z a listopad,obvykle ve skupinch na nehnojench loukch, pastvinch, lesnch
paloucch. Upednostuje horsk polohy.

Nejedl
Dal esk jmno:
- Voskovka citrnov

avnatka dvoubarv

Hygrophorus dichrous Kuhner & Romagn.

Klobouk 4-8 cm v prmru, v mld polokulovit, pozdji sklenut, slizk, barvy hnd, na stedu tmav, okraj
bled a blav.
Lupeny dk, siln, irok, barvy mln bl, majc nkdy edozelenav ndech.
Te 6-8 cm vysok, 0,8-2 cm tlust, vlcovit, na bzi ztenel a koenujc. Barvy mounat vlokat, u vrcholu
bl, jinak hnd sliznat skvrnit, jakoby tygrovan.
Dunina bl, vn zatuchl, chu nevrazn.
Vskyt: bezen a listopad pod listni. Upednostuje duby a buky, pdy bohat na vpenec a ni polohy.

Jedl
Monost zmny: avnatka olivov bl (Hygrophorus olivaceoalbus) jedl.
Zajmavosti: Povrch a dunina pi styku s amoniakem zmn barvu na tmav zelenou.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Hygrophorus persoonii Arnolds
Dal esk jmna:
- Platka Persoonova
- Platka dvoubarv

avnatka kluzk

Hygrocybe unguinosa (Fr.) P. Karst.

Klobouk 1-3 cm v prmru, v mld polokulovit, pozdji tup vyhrbl, velmi slizk, prsvitn rhovan, barvy ed
a edohnd.
Lupeny prodl, vysok, sbhav, barvy blav.
Te 3-5 cm vysok, 0,3-0,5 cm tlust, asto pokiven a zplotl roztrouen, slizk, barvy ed, bled u vrchu.
Dunina vodnat, barvy edohnd, vn neznateln.
Vskyt: ervenec a jen na pastvinch, chudch loukch s mechem a na okrajch les.

Nejedl, pkn houbika.

Dal esk jmno:
- Voskovka kluzk

avnatka kuelovit

Hygrocybe conica (Scop. ex Fr.) P. Karst.

Klobouk 2-4 cm v prmru, oste kuelovit a piat, za vlhka slizk, za sucha hedvbit leskl, paprsit
pukajc, barvy lutoerven, pomaknm a stm ern.
Lupeny vysok, krtce pipojen, lut, nkdy jsou bled.
Te 1,5-10 cm vysok, 0,2-1,3 cm tlust, vlcovit, vlknit, brzy dut, barvy lut, dole zernal, pomaknm a
stm ern.
Dunina lut, vn neznateln.
Vtrusn prach bl.
Vskyt: erven a listopad na travnatch a mechatch mstech kde nebyla ekologie ovlivnna lovkem.

Nejedl, v nkterch atlasech uvdna jako jedovat. Upozoruje na sebe ernnm plodnice.
Dal esk jmno:
- Voskovka kuelovit

avnatka krvav

Hygrocybe miniata (Scop. ex Fr.) P. Karst.

Klobouk 1-3 cm v prmru, vyklenut a ploch, such, jemn upinkat, na stedu pozdji trochu vmkl, barvy
arlatov pozdji do luta vybledvajc.
Lupeny sbhav, nejdve erven, pozdji z sti lut, majc svtlej ost.
Te 1-6 cm vysok, 0,2-0,8 cm tlust, vlcovit, pozdji bon stlaen, such, barvy erven jen na bzi je lut.
Dunina lut a oranov, vn neznateln.
Vtrusn prach bl
Vskyt: z a listopad vtinou ve skupinch v travnatch lesch a mechatch loukch. Upednostuje kysel
pdy.

Jedl, ale mlo vydatn. Ve slovenskch atlasech bv uvdna jako slab jedovat.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Hygrocybe strangulata (Orton); Svrcek
Dal esk jmna:
- Voskovka krvav
- avnatka miniov
- Voskovka miniov

avnatka lun
Hygrocybe pratensis

Pers. : Fr.) Murrill

Klobouk 3-8 cm v prmru polokulovit a iroce kuelovit, se irokm tupm hrbolem a tenkm okrajem, such,
nehygrofnn, hladk lys, neslizk. Barvy hndooranov, merukov nebo pleov oranov, uprosted tmav,
okraj svtlej.
Lupeny na stedu vysok, u konc zen, dk a sbhav. Barvy svtle oranov a nahndl, na ost blav.
Te 4-8 cm vysok, 0,4-2 cm tlust, vlcovit, pln, nahoe rozen, dole zen a such. Barvy nahndl nebo
s oranovm ndechem.
Dunina avnat, za sucha blav, za vlhka svtle oranov a lut naervenal, vodnat. Chu i vn je
pjemn.
Vskyt: z a listopad jednotliv nebo ve skupinch na such loukch a pastvinch.

Jedl, vcelku chutn houbika.

Dal esk jmno:
-

Voskovka lun

avnatka papou

Hygrocybe psittacina (Schaeff.. ex Fr.) P. Karst.

Klobouk 0,5-4 cm v prmru, tence masit, nejdve polokulovit, pozdji zvoncovit a ploch, na stedu vyhrbl,
s prosvtajcmi lupeny, pokryt zelenm mazlavm slizem. Okraj je lbkovit rhovan, pehrnut nahoru. Barvy
za sucha voskov lut a leskl. Jinak je vcebarevn.
Lupeny jsou pipojen, nesbhav, id a dozadu ni. Barvu maj vce i mn lutou a sten zelenavou.
Te 2-6 cm vysok, 0,2-0,8 cm tlust, dut, tuh, vlcovit a vetenovit, slizk. Barvy stejn jako klobouk.
Vskyt: nejdve kvten a erven a nsledn z a listopad, jednotliv nebo ve skupinch v trv a mechu na
loukch pastvinch a vesovitch.

Nejedl, ale nejpesteji zbarven Voskovka a proto je velmi snadno poznateln. Dobr objekt pro
fotografovn.
Dal esk jmno:
- Voskovka papoukov

avnatka slonovinov
Hygrophorus eburneus

(Bull. ex Fr.) Fr. i.

Klobouk 3-9 cm v prmru, v mld polokulovit, pozdji zvoncovit, ve st a vyklenut, znan slizk a leskl.
Barvy bl, ve st uprosted naloutl.
Lupeny sbhav, dk, dosti tlust, barvy bl a svtle krmov.
Te 4-10 cm vysok, 5-10 mm tlust, vlcovit, na bzi zen, slizk a v horn sti jemn upinkat. Barvy bl.
Dunina m vni vrazn sladkou.
Vskyt: z a listopad ve skupinch, ale i jednotliv na zemi v listnatch i jehlinatch lesch. Upednostuje
buky a bohat pdy.

Jedl, vcelku dobe uriteln podle tlustch lupen, vraznho pachu a slizkosti plodnice. Pozor, ve st se cel
plodnice zbarvuje lutav a okrov lut.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Limacium eburneum (Bull. : Fr.) Kummer.
Dal esk jmna:
- Platka slonovinov
- avnatka slonov
- Platka slonov

avnatka snn

Camarophyllus niveus (Scop. ex Fr.) P. Karst.

Klobouk 2-3 cm v prmru, nkdy na stedu vmkl, za vlhka trochu lepkav a prosvtav rhovan tm do
stedu. Okraj v mld zahnut, pozdji hladk, nkdy vlnit zprohban.
Barvu m ist blou, ve st nkdy lehce seloutne.
Lupeny jsou tenk, dk, sbhajc, barvy jako cel plodnice bl.
Te 2-6 cm vysok, 0,2-0,4 cm tlust barvy takt bl.
Dunina chuti vodnat, vn dn.
Vskyt: z a listopad ve skupinch na loukch a travnatch mstech v lese.

Jedl, ale patn se pepravuje a chu nem moc valnou. Akort tak do sms. Osobn ji nesbrm.

avnatka stl

Hygrocybe persistens (Britz.) Sing.

Klobouk 3-5 cm v prmru tup nebo piat kuelovit, pozdji rozloen s vyniklm hrbolkem, slizk, prsvitn,
barvy citrnov lut, na stedu oranov, ve st se paprsit trh.
Lupeny voln, bichat, citrnov lut.
Te 4-6 cm dlouh, 0,4-0,6 cm tlust, rourkovit, asto prohnut, prsvitn, barvy naloutl.
Dunina kehk, barvy citrnov, dole ve teni bl, chu nevrazn, vn dn.
Vtrusn prach je bl.
Vskyt: erven a potom z a listopad na trvncch pastvinch a lesnch loukch.

Nejedl
Dal esk jmno:
- Voskovka stl

avnatka arlatov
Hygrocybe coccinea

(Schaeff.. ex Fr.) P. Karst.

Klobouk 1,5-6 cm v prmru, polokulovit a ploch, lepkav, ale ne slizk s jemn zrnitm povrchem, barvy
teov a krvav. Such plodnice se na klobouku zbarvuj ed.
Lupeny oddlen, tlust, voskovit, iroce pipojen, nkdy i zoubkem sbhav, barvy naervenal se lutm
ostm. Nkdy i cel lut.
Te 4-8-cm vysok, 0,4-1 cm tlust, such, dut, vlcovit, nkdy na boku stlaen, s podlnou rhou, barvy
stejn jako klobouk, vzcn bv lut.
Dunina vlknit, svtle lut, neern, vn neznateln.
Vtrusn prach bl.

Vskyt: z a listopad, ve skupinch na nehnojench loukch, pastvinch, zahradch a vzcn i listnatch lesch.

Jedl, na focen pmo lahdka.

Dal esk jmno:
- Voskovka arlatov

avnatka voskov
Hygrocybe ceracea

(Fr. : Fr.) P. Kumm.

Klobouk 2-4 cm v prmru, nepravideln sklenut, obas s hrbolkem, hladk, lepkav, barvy citrnov a
loutkov lut s oranovn ndechem.
Lupeny dk, irok, barvy svtle lut.
Te 3-4 cm vysok, 0,2-0,4 cm tlust vdy such, na bzi blav, barvy jinak citrnov lut.
Dunina svtl, lut.
Vskyt: Srpen a listopad v mechatch trvncch, pi cestch, v sadech i zahradch. Upednostuje chudou pdu.

Nejedl
Mon zmny: Voskovka mrn - Hygrocybe isipida nejedl.

Zvojenkovit
Hloubenka ladn

Eccilia rusticoides Gill.

Klobouk 1-2 cm v prmru, 0,1 cm tlust, hluboce vmkl, tle upinkat, okraj v mld podvinut, Za vlhkho
poas barvy pinav hnd, za sucha temn popelav.
Lupeny daleko sbhav, barvy hndav, pozdji masov.
Te krtk, tenk, rourkovit, hladk, barvy hnd, na bzi blav.

Vtrusn prach rov

Vtrusy vtrusy neamyloidn, kulovit hranat, velikost 8-9 x 6-7 m.
Vskyt: kvten a srpen, svahov a skaln stepy, hadcov skaln stepi oblast mohelensk stepi, travnat
serpentinov st. Roste na kysel i vpenit pd, kde rozkld humus. V Trutnov nalezena zatm jen na jedin
lokalit na okraji lesoparku. Upednostuje slunn msta.

Nejedl
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Rhodophyllus rusticoides(Gill.)Lange
- Entoloma rusticoides (Gillet)Noordel.
- Claudopus rusticoides
Dal esk jmno:
- ervenolupen venkovsk

Rudouek uat
Rhodocybe truncata

(Schaeff. ex Fr.) Sing.

Klobouk 4-10 cm v prmru, nejprve vyklenut s podvinutm okrajem, pozdji ploch a uprosted vmkl,
s okrajem sehnutm a zvlnnm. Povrch je lys barvy plav okrov a masov hnd.
Lupeny jsou iroce pipojen a sbhav, hust, nzk, tup zaoblen, naokrovl a masov naervenal.
Te 3-7 cm vysok, 1-2 cm tlust, vlcovit, vlknit, nahoe pomouen, zbarven jako lupeny.
Dunina bl, tuh, v klobouku avnat, ve teni vlknit, vn violkov koenn, chu nasldl.
Vtrusn prach bled masov.
Vskyt: erven a z jednotliv nebo ve skupinch, ne pli hojn, v jehlinatch lesch. Upednostuje smrkov
porost a teplej polohy.

Jedl, vborn ale mlo kdy se u ns najde. Jedin lokalita na Trutnovsku je v pici - Rade, lokalita
Mostolinka.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Rhodocybe gemina (Fr.) Kuyper & Noordel.
- Clitopilus truncatus Khn. & Romagn.
- Hebeloma truncatum (Schff.ex Fr.) Kummer
- Tricholoma geminum (?Paulet); Gill. sensu Lange

Zvojenka buisk

Entoloma turbidum (Fr.) Karst.

Klobouk 4-10 cm v prmru, zvoncovit pozdji a vmkl, okraj brzo rhovan a rozpraskan barvy olivov
ed a teple hnd.
Lupeny dosti zk a skoro voln v mld bl a pinav bl, pozdji ervenav.
Te 5-12 cm vysok, 0,5-1,5 cm tlust, nahoru ztenen, barvy stbit edav a hedvbit.
Dunina vn slab - po mouce.
Vtrusn prach vtrusy 8-10,5x7-8 m.
Vskyt: srpen a jen jehlinat lesy. Upednostuje horsk polohy.

Jedovat
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Rhodophyllus turbidus (Fr.); Qul.
- Entoloma cordae (Karst.); Karst.
- Rhodophyllus turbidus var. macrius Karst.

Zvojenka jarn

Entoloma vernum

S. Lundell

Klobouk 3 - 6 cm irok, kuelovit, zvoncovit, pak nzce vyklenut, uprosted vyhrbl, na okraji podvinut,
kehk, tence masit, za vlhka tmav hnd a ernohnd, za sucha bled edohnd a hedvbit leskl.
Lupeny prodl, vysok, zoubkem pirostl, ed, pak edorov, vtrusnm prachem rov popren.

Te 4 - 8 cm dlouh, 4 - 6 mm tlust, podln smkl, kehk, dut, ed, dole bl.

Dunina naedl, skoro bez pachu a chuti.
Vtrusn prach masov rov.
Vskyt: duben a erven v trv na vslunnch lesnch okrajch, strnch a travnatch lesnch svtlinch.

Prudce jedovat
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Entoloma verna Lundell
- Nolanea verna (Lundell)Kotl. & Pouzar
- Nolanea erophila Velen.
- Rhodophyllus vernus (Lundell.) Romag.
- Nolanea cucullata (Favre); Orton
- Rhodophyllus cucullatus Favre
Dal esk jmna:
- Zvojenka ran
- Zvonkovka jarn
- ervenolupen jarn

Zvojenka leskl

Entoloma nitidum Quelet.

Klobouk 2-5 cm v prmru, v mld kuelovit a zvoncovit, pozdji vyklenut, na stedu se irokm hrbolem, ve
st mv okraj nahoru zvednut. Je nehygrofnn, leskl a lys, nebo jemn vlknit. Barvy edomodr, na stedu
je a ern.
Lupeny pipojen, dk barvy nejdve bl, pozdji rov. Na ost jsou shodn zbarven.
Te 3-8 cm vysok, 0,2-0,5 cm tlust dol rozen a nadmut a pak se koenovit ztenuje, cel vlknit. Barvy
modr, na bzi blav se lutm odstnem.
Dunina je vn slab moun a chuti mrn.
Vskyt: srpen a jen v jehlinatch a smench lesch. Upednostuje kysel pdy a vy polohy.

Jedovat
Monost zmny: Zvojenka Bloxamova Entoloma bloxamii jedovat

Zvojenka olovov

Entoloma sinuatum (Bull. ex Pers.: Fr.) Kummer.

Klobouk 5 - 20 cm v prmru, v mld vyklenut a vyklenut kuelovit, ve st ploch, zprohban a
nehygrofnn. Barvy svtle okrov, hndookrov a edookrov.
Lupeny vtinou iroce pipojen, ale nkdy i se zoubkem. Barvy v mld lutav, pozdji lutorov, ve st a
hndorov. lut barva vak dlouho vytrvv u okraje klobouku.
Te 4 - 12 cm vysok, 1 - 3 cm tlust, vlcovit, vlknit, kehk a u vrcholu ojnn.Barvy u vrcholu blav, ne
zbarven jako klobouk nebo svtlej.
Dunina von slab po mouce.
Vskyt:ervenec a listopad v teplejch krajinch, bu ve skupinch nebo jednotliv, listnat lesy, pod duby,
habry a buky. Upednostuje vpenit pdy. Nehojn.

Jedovat, otrava me skonit a smrt. Podobn je j Zvojenka podtrnka-Entoloma clypeatum, kter ale roste
na jae a nem lut lupeny. V mch lokalitch jsem ji nenael a nemla by se na Trutnovsku ani vyskytovat.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Entoloma lividum (Bull.) Qulet
- Rhodophyllus sinuatus (Bull. ex Fr.) Sing
- Rhodophyllus lividus(Bull. ex Fr.) Qul.
Dal esk jmno:
- ervenolupen olovov

Zvojenka slanekovit

Entoloma hirtipes (Schum.: Fr.) Mos.

Klobouk 3-10 cm v prmru, v mld oste kuelovit, pozdji kuelovit vyklenut, hygrofnn, leskl, hol. Barvy
od tmavohnd a pi vysychn a do edohnd.
Lupeny a skoro voln, jen nzce pipojen, barvy hndorov, na ost zubat.
Te 7-16 cm vysok, 0,3-1 cm tlust, vlcovit, na bzi rozen, u vrcholu ojnn. Barvy lutohnd a hnd a
je stbit vlknit.
Dunina vn moun zatuchl a rybinat, chu takt moun zatuchl a rybinat.
Vskyt: duben a listopad v jehlinatch i listnatch lesch, hjch, vyhb se mstm s chudm kyselm
horninatm podlom. Z devin upednostuje smrky, duby a buky, vzcn ji najdeme i pod jedlemi. Meme ji ale
nalzt i na pastvinch a loukch.

Nejedl
Monost zmny: Zvojenka jarn - Entoloma vernum jedovat.
Zajmavosti: Rozkld humus.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Nolanea hirtipes (Schum.:Fr.) Kummer
- Nolanea mammosa (L.); Fr.
- Rhodophyllus hirtipes (Schum.); Qul.
Dal esk jmno:
- Zvojenka vt
- Zvonovka vt

Zvojenka edohnd

Entoloma porphyrophaeum (Fr.) Karsten

Klobouk 4-7 cm v prmru, v mld kuelovit, asem se rozlo, ale na stedu zstv vrazn hrbolek. Velmi
asto zvlnn, nehygrofnn, radiln vlknit upinkat. Barvy v mld fialov hnd, pozdji a porfrov ed,
stm ztrac fialov ndech.
Lupeny slab pirostl, v mld barvy blav, pozdji narovl a hndorov.
Te 4-15 cm vysok, 0,5-2 cm tlust, vlcovit, nkdy a mrn vetenovit, barvy na svtlm podklad vrazn
porfrov naervenale vlknit.
Dunina vn nevrazn.
Vskyt: srpen a jen na nehnojench pastvinch, trvncch a travnatch okrajch les.

Nejedl.
Dal esk jmno:
- ervenolupen edohnd
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Rhodophyllus porphyrophaeus (Fr.) Qul.

Pavuincovit
Obrovsk ele s velkm potem rznch forem obsahuje mnoh velice obtn
urovateln rody. Zahrnuje jak houby vytvejc mykorhizn vazby nap. Vlknice,

Slzivky, Sluky a Pavuince, tak i bez nich, nap.epiatky. Tm vechny druhy maj
rezav hnd vtrusy.

epiatka molov

Galerina paludosa (Fr.) Khner

Klobouk 1-3cm v prmru barvy hnd, za sucha okrov, drobn vlsenit upinkat.
Lupeny prodl, iroce pirostl, koov hnd a skoicov.
Te 6 - 10 cm vysok, asi 2 mm tlust, asto zprohban, v mld m blav prsten.
Vskyt:kvten a z v raelinitch, ale i na jinch vlhch mstech mezi mechy.

Nejedl
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Galerina stagnina (Fr.) Khner sensu lat.
Dal esk jmno:
- epiatka bainn

Kratka popren

Tubaria conspersa (Pers.) Fayod

Klobouk 0,8-2,5 cm v prmru, tence masit, v mld polokulovit, pozdji nzce vyklenut, uprosted lehce
vtlaen, okraj dce rhovan a je spojen s tenm pavuinovitou kortinkou, kter zhy miz. Barvy je skoicov
hnd a je pokryt jemnou edoblou plst, jej vlkna v dosplosti se rozestupuj a tvo upinky.
Lupeny jsou iroce pirostl a krtce sbhav, dk, vysok, barvy syt skoicov hnd.
Te 2-3,5 cm dlouh, 0,15-0,3 cm tlust, vlcovit, dut, dole vtinou prohnut, na bzi obalen blm plstnatm
podhoubm, barvy svtlej ne je klobouk.
Dunina je vn neznateln a chuti nevrazn.
Vtrusn prach je hnd, vtrusy jsou vejcovit a elipsoidn, bledolut, velikosti 6,5-9 x 4,5-5,5 m.
Vskyt: erven a jen v olinch na vlhkch stinnch mstech, v pkopech.

Nejedl
Mon zmny: Kratka zimn Tubaria fufuracea jedl, Kratka prsvitn Tubaria pellucida nejedl.
Zajmavosti: Kratky se daj rozeznat vtinou pouze mikroskopicky.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Agaricus conspersus Pers.: Fr.
- Naucoria conspersa (Pers.: Fr.) P. Kumm

Kratka zimn
Tubaria hiemalis

Romagn. Ex Bon.

Klobouk 1- 2,5 cm v prmru, nejdve polokulovit, pozdji prohlouben, hygrofnn, , okraj vroubkovan. Barvy je
za vlhkho poas plav a tmav rezav, za sucha je prsvitn, pleov izabelov.
Lupeny prodl, mrn sbhav, a 3 mm tlust, barvy skoicov, na ost blav.
Te 1-4 cm dlouh, 0,1-0,3 cm tlust, barvy klobouku, nepravideln vlcovit, pokiven.
Dunina je tenk, okrov hnd, vn nenpadn, chu nenpadn.
Vtrusn prach je okrov hnd.
Vskyt: jen a kvten, v lese i mimo les na odumelch vtvkch a jinm detritu.

Jedl, sbrm do polvek a je to jedna z hub, kter roste prakticky i v zimn, krom velkch mraz.

Pavuinec blofialov

Cortinarius alboviolaceus (Pers.) Fr.

Klobouk 5-12 cm v prmru, v mld knoflkovit, pozdji vypoukl, masit, such, hedvbit, barvy bled lilkov.
Lupeny stedn hust, u ten vykrojen, barvy zamodral, pozdji rezav.
Oponka dk, pavuinovit. Pavuincovit zna (velum) asto rezav zabarven od lupen.
Te 5-12 cm dlouh, 1-2 cm tlust, asto kyjovit a na bzi zakroucen a ztlustl. Barvy bled fialov.
Dunina je do fialova nabhl.
Vtrusn prach rezav hnd.
Vskyt: srpen a jen jednotliv nebo v malch skupinch, listov i jehlinat opad, upednostuje kysel pdy.

Nejedl, tvo mykorhizu s listni i jehlinany. U ns dosti hojn.

Pavuinec blankytn

Cortinarius evernius (Fr.) Fr.

Klobouk 3-10 cm v prmru, v mld polokulovit, pozdji vyklenut a ve st a ploch s nzkm hrbolem. Je hodn
hygrofnn, leskl a ve st vlknit upinkat. Barvy v mld hndopurpurov a ervenohnd, pozdji vybled do
okrov lut a pinav blav.
Lupeny zoubkem pipojen, barvy v mld svtle bov, pozdji purpurov a ve st skoicov hnd. Ost maj
jemn zoubkat a jsou na nm svtl.
Te 8-15 cm vysok, 0,7-2 cm tlust, vlcovit, vlknit, s nkolika ikmmi blavmi krouky, co jsou zbytky vela, na
bzi ztenen, v mld barvy fialov, pozdji blav. Na bzi vak fialov.
Dunina barvy hndav v klobouku a fialov ve teni, vn slab zemit.
Vskyt: z a listopad v jehlinatch lesch, ve vych polohch na kyselch a vlhkch pdch. Upednostuje
smriny.

Nejedl
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Hydrocybe evernius Fr.
- Telemonia evenria Fr.
Dal esk jmna:
- Koohlav blankytn
- Telamonka blankytn

Pavuinec ervenokatanov

Cortinarius erythrinus Fr.

Klobouk 2-4 cm v prmru, v mld polokulovit, pozdji nzce kuelovit a rozloen s plochm hrbolem, tence
masit, za vlhka rezav hnd, asto s tmavm hrbolem, za sucha svtlej a spe ervenohnd.
Lupeny jsou ervenohnd a skoicov hnd, skoro voln, nepli hust.
Te je a 6 cm dlouh a a 5 cm tlust, vlcovit, asto mrn prohnut, narezavl, nkdy s nafialovlm
odstnem nebo do rov lilkov barvy, v horn sti od blav stbitho vlen svtlej, lys, za sucha leskl,
dole s vraznou okrov hndavou botkou ( zbytkem plachetky ), v mld pln, pozdji dut.
Dunina je pod pokokou narezavl, jinak blav, za vlhka tmav chuti i vn bezvrazn.
Vskyt: jaro, vtinou v parcch.

Nejedl,ale pkn na foto.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Cortinarius castaneus (Bull.) Fr.
Dal esk jmno:
- Pavuinec katanov

Pavuinec ervenoupinn

Cortinarius bolaris (Pers. : Fr.) Fr.

Klobouk 3-6 cm v prmru, iroce vyklenut, tlust masit, na lutavm a ervenohndavm podklad pokryt
plochmi naervenalmi upinkami. Za sucha vybledv. Na okraji viditeln vlkna po pavuince
Lupeny edohnd a skoicov s naervenalmi skvrnami, zakryt v mld pavuinkou, po otlaen ervenaj.
Te 3-8 cm vysok, 0,8-1,5 cm tlust, vlcovit, bl, pozdji lut, pokryt rumlkov ervenmi vlknitmi
upinami, kter jsou vrazn smrem k vrcholu.
Dunina blav, smrem k bzi ten pechz do lut a oranov barvy. Porannm pechz do slab
hndoervenho odstnu.
Vtrusn prach rezav hnd.
Vskyt: srpen a jen ve skupinch, listnat lesy zvlt pod buky a duby. Upednostuje kysel pdy. U ns na
Trutnovsku dosti rozen.

Nejedl
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Inoloma bolare (Pers.); Fr.
- Phlegmacium bolarius
Dal esk jmna:
- Lilk ervenoupinat
- Pahib ervenoupinat

Pavuinec fialov

Cortinarius violaceus Fries

Klobouk 5-15-cm v prmru, pravideln, zvoncovit vyklenut pozdji ploch, na stedu s tupm hrbolkem, jemn
plstnat upinkat, barvy tmavofialov a ernofialov.
Lupeny zaoblen pipojen, tlust, dk, tmavofialov, pozdji od vtrus rezav hnd.
Te 8-12 cm vysok, 1-3 cm tlust, na bzi kyjovit ztlutl, vlknit upinkat, barvy tmavofialov.
Dunina svtle fialov, nemnn, bez chuti, vn slab pryskyin.
Vskyt:srpen a jen, ve skupinch, listnat lesy, pod duby, bzami a buky. Upednostuje teplej oblasti.

Jedl a mimodn pkn.

Pavuinec kolou

Cortinarius hinnuleus (With.) Fr.

Klobouk 3-6 cm v prmru v mld zvonovit, pozdji rozprosten a pupkat, vlknit plstnat a rozpraskan,
barvy ervenohnd, okraj spe do luta se zbytky pavuinky.
Lupeny jsou dk, a 1 cm vysok, zoubkem pirostl, barvy ervenohnd a skoicov rezav, na ost nerovn.
Prsten tvo zbytek oponky, kter je v horn tetin jako irok pitlaen ps.
Te 4-10 cm dlouh, 1-1,5 cm tlust vlcovit, smrem k bzi ztenen, tuh, pevn, zprohban, barvy hnd,
ble hedvbit.
Dunina barvy svtlehnd nebo lutohnd, vn po vlhk zemin nebo ztuchlin, velmi nepjemn.
Vskyt: z, jen ve vech typech lesa, ale i mimo les v trv, vdy ale pobl strom.

Nejedl
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Telamonia hinnulea ?With.

Pavuinec kozl

Cortinarius traganus (Fr.) Fr.

Klobouk 3 - 11 v prmru, polokulovit, pozdji ploch, uprosted m v mld fialov hnd vloky a plstnat okraj,
jinak je barvy fialov. Ve st rozpraskv a bledne do rezav a lut okrov barvy. Nkdy je a bl barvy.
Lupeny jsou iroce pipojen, a krtce sbhav. Barvy afrnov okrov a tmavohnd s fialovm ndechem.
Te 5 - 10 cm vysok, 1 - 3 cm tlust, kyjovit barvy syt fialov, zejmna v doln sti vybld do okrov nebo
blav barvy s fialovmi zbytky vela.
Dunina barvy lutohnd u vrcholu ten nafialovl. Vn acetylenov, chu hok.
Vskyt:srpen a listopad, ve smrkovch a borovch lesch, na kyselch pdch zejmna ve vych polohch.
Nkdy me bt i pod listni.

Nejedl, snadno poznateln podle zpachu. Jinak vzhledov pkn.Na Trutnovsku se vyskytuje zejmna
v lokalit Peklo.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Inoloma traganum (Fr.); ?
- Phlegmacium traganum
Dal esk jmna:
- Lilk kozl
- Pahib kozl

Pavuinec polokrvav

Cortinarius semisanguineus (Fr.) Gill.

Klobouk 5cm v prmru, v mld zvoncovit, zhy vak zplotl, hrbat vyklenut, svtle okov hnd, jemn
olivov hnd upinat.
Lupeny v mld krvav erven, ve st rezav popren, dosti hust.
Te zlatolut, barvy mosazi, dlouze vlknit, slab prohnut.
Dunina lutohnd, v teni lut, vn zemit.
Vtrusn prach rezav hnd.
Vskyt:srpen a jen, v poetnch skupinch v jehlinatch lesch, hlavn v brusinkch a mechu. T v bainch
hojn.

Nejedl, velmi zajmav barvou lupen.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Dermocybe semisanguinea (Fr.) Mos
Dal esk jmna:
- Pavuinec krvavolupenn
- Koohlav polokrvav
- Konatka polokrvav

Pavuinec krvav

Cortinarius sanguineus (Wulfen : Fr.)Fr.

Klobouk 2-5 cm v prmru, iroce vyklenut, zaoblen, such, jemn hust vlknit, okraj sklopen a vrazn
hrbol na stedu. Barvy je karmnov erven a za delho sucha vybled.
Lupeny jsou hust, tenk, zoubkem vykrojen a pipojen, 0,3-0,4 cm vysok, ost nerovn. Barvu maj svtle
karmnovou a tmav purpurov ervenou, pozdji jsou popren rezavmi vtrusy. V mld jsou zakryt
pavuinkovitm, purpurov karmnovm zvojem, kter zhy beze stopy zanik.
Te 3-5 cm dlouh, 0,3-0,5 cm tlust, vlcovit, podln siln vrostle vlknit, dole trochu zduel a asto
prohnut. Barvy stejn erven jako klobouk, nkdy svtlej s nahndlm odstnem, nebo jen svtle rov.
Dunina m rovoerven viov zabarven, asto s jemn nafialovlm odstnem. Chu m nevraznou, vni
edkvovou, nebo stejnou jako ctme ve sklep, kde mme uskladnn brambory.
Vtrusn prach barvy rezav.
Vskyt: srpen a jen dosti vzcn v jehlinatch lesch, nebo na pastvinch a loukch pi okraji lesa pod
jednotlivmi stromy. Upednostuje vlhk a podmen msta, podhorsk a horsk polohy a nevpenatou pdu.

Jedovat
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Dermocybe sanguinea (Wulf.) Wuensche
Dal esk jmno:
- Konatka krvav

Pavuinec merukov

Cortinarius armeniacus (Schaeff.) Fr

Klobouk 4-7 cm v prmru, tence masit, nejprve zvoncovit, pozdji sklenut a rovn a na stedu s plochm
hrbolem. Hladk, lys, za vlhka okrov lut, za sucha koov such a leskl. Okraj blav a hedvbn vlknit.
Pokoka je slupiteln.
Lupeny dosti hust, bichat, skoro voln, barvy nejdve bled, pak lutav a skoicov rezav.
Prsten je z bl pavuinky a velmi brzo miz.
Te 3-8 cm vysok, 1-3 cm tlust vlcovit a kyjovit, nkdy bichat, u vrcholu prohnut, vlknit, nejdve pln,
pozdji dut, barvy oranov rezav.
Dunina blav s bled oranovm odstnem, chu mrn, vn slab edkvov.
Vskyt: ervenec a listopad jehlinat lesy. Upednostuje smriny.

Jedl, osobn jej pouvm do sms a k nakldn do octa.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Hydrocybe armeniacus (Schaeff.); Fr.
Dal esk jmna:
- Konatka merukov
- Pavuinec vodohlav

Pavuinec mnliv
Cortinarius varius

Schaeff.: Fr.) Fr.

Klobouk 3-6 cm v prmru, polokulovit, pak vyklenut, za vlhkho poas mazlav, v mld oven zbytky vela.
Barvy emlov, lutohnd a rezav hnd. Uprosted tmav, na okraji vce lut.
Lupeny vykrojen pipojen, barvy dlouho syt fialov, pak fialov hnd a svtle skoicov.
Te 5-8 cm vysok, 1-1,5 cm tlust, kyjovit, na bzi a hlzovit, jemn vlokat, barvy blav, pozdji svtle
okrov hnd.
Dunina blav, vn pjemn, chu nasldl.
Vskyt: ervenec a jen jehlinat lesy, pedevm smrkov a borov, upednostuje vpenit pdy a horsk
oblasti.

Jedl
Zajmavosti: Dobe poznateln, v oblastech kde se vyskytuje hojn mu kaj Vrzavka.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Phlegmacium varius (Schaeff.); Wnsche
Dal esk jmno:
- Pavuinec rzn

Pavuinec mhav

Cortinarius vibratilis (Fr.) Fr.

Klobouk 2-5 cm v prmru, brzy ploe rozloen, slizk, tence masit, prsvitn, barvy okrov a oranov okrov.
Lupeny hust, tenk, barvy nejdve okrov, pak rezav hnd.

Zvoj pavuincovit, zanechvajc u vrcholu ten rezav prouek.

Te 4-8 cm vysok, 0,5-1 cm tlust, vlcovit, na bzi vtinou nepatrn ztlutl, houbovit, hedvbit, barvy bl,
nahoe s rezavm proukem.
Dunina je bl nebo blav, chu velmi hok.
Vskyt: srpen a jen, listnat i jehlinat lesy. Upednostuje bzy a nevpenat pdy.

Nejedl
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Myxacium vibratile (Fr.); Kumm.
Dal esk jmno:
- Mazavec mhav

Pavuinec nramkovcov

Cortinarius praestans (Cordier) Gill.

Klobouk 10 - 20 cm v prmru, kulovit, v mld pokryt ble fialovou pavuinovitou plachetkou, pozdji m
rhovan nebo vrsit okraj, kter je podvinut. V mld je t spojen s hlzou tlustm blav modravm
zvojem.Pokoka je za vlhka slizk, a m hndav, vnov rud zabarven. Ve st pechz do stbit blav
barvy. Povrch je pokryt vlokami, kter tam zstvaj z plachetky.
Lupeny jsou hust, ke teni pirostl, na ost zprohban a vroubkovan. Jejich zabarven se mn od bloed a
po okoldovou hn.
Te 5-13 cm vysok, 3-5 cm tlust, kyjovit hlzovit, leskle vlknit, dole blav, k vrcholu m spe bled fialov
ndech. asto na nm jako nramky vis zbytky plachetky.
Dunina je nejdve bl, pozdji lutav, velmi pevn, vn i chu nevrazn.
Vtrusn prach bled lutohnd.

Vskyt: srpen a jen, chrnn listnat lesy v podh, upednostuje vpenit pdy a jin oblasti.

Jedl, u ns vzcn, jinak kuchysky dobe upotebiteln pro svoji mohutnost a malou ervivost.
Dal esk jmno:
- Psenka nramkovcov

Pavuinec nramkovit

Cortinarius armillatus (Fr.) Fr.

Klobouk 6 - 12 cm v prmru, zvoncovit, pozdji zplotl, s nzkm hrbolem, vlknit a vlknit, na okraji a
jemn plstnat upinkat. Barvy iv rezav hnd a naervenale hnd, jen mlo blednouc.
Lupeny zaoblen pipojen, tmav skoicov hnd, velmi irok a dk.
Te 7 - 16 cm vysok, 1 - 2 cm tlust, vlcovit a kyjovit na bzi s vraznou hlzou. Barvy masov
ervenohnd a ervenorezav, vlknit, vlcovit, na bzi pevn kyjovit a blav vlokat. Rozpraskv
v nkolik ikmch ervenorezavch krouk nebo psk.
Dunina hndav mramorovan v teni vlknit, chu mrn, vn nevrazn.
Vtrusn prach rezav hnd.
Vskyt:ervenec a jen, asto v poetnch skupinch, v listnatch nebo jehlinatch lesch, vdy pod bzami,
pedevm na podmench a kyselch pdch.

Jedl, dobe uriteln podle mohutnch plodnic a barevnch psk na teni. Pouvm jej do smsi a
k nakldn.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Telamonia armillata (Fr.); Fr.
Dal esk jmno:
- Psenka zdoben

Pavuinec naten

Cortinarius delibutus Fr.

Klobouk 4-6 cm v prmru, v mld polokulovit, pozdji sklenut nebo ploch, jemn vlknit, velmi slizk, barvy
naloutl a slmov lut, na stedu a lutohnd
Lupeny dk, zoubkem pipojen, modrofialov, pozdji vodnat, na ost vroubkovan.
Te 5-8 cm vysok, 0,5-1,5 cm tlust, vlcovit, prun, na bzi kyjovit, dosti slizk, nahoe m vlknitou
prstencovitou znu zbarvenou od vtrus do rezav hnd, jinak je barvy lutav.
Dunina je naloutl, ve teni slab namodral, chu jemn, vn dn.
Vtrusn prach rezav hnd.
Vskyt: z, jen, jednotliv nebo ve skupinch v listnatch i jehlinatch lesch. Upednostuje bzy a vlhk
stanovit.

Jedl, vcelku chutn druh, hodc se do sms i k nakldn.

Pkn t na fotografovn.

Pavuinec nevldn

Cortinarius torvus (Fr.: Fr.) Fr.

Klobouk 4-10 cm v prmru, v mld zvonovit, pozdji rozloen a iroce hrbolat, dlouho okraj podvinut se
zbytky oponky. Barvy je katanov nebo hlnov hnd se slabm fialovm ndechem.
Lupeny velmi dk, barvy zprvu lilkov, pozdji skoicov hnd.
Te 5-10 cm vysok, 1-2 cm tlust, na bzi barvy hndav a botkou obalen.
Dunina zprvu nafialovl, pozdji hndav, vn kafrov.
Vtrusn prach vtrusy 8-10 x 5-6 m.
Vskyt: z a listopad, listnat i jehlinat lesy. Upednostuje dubiny.

Nejedl
Zajmavosti: Jeho dunina je velmi asto hojn prolezl ervy.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Telemonia torva (Fr. ex Fr.) Ricken

Pavuinec odchyln

Cortinarius anomalus (Fr.: Fr.) Fr.

Klobouk 5-8 cm v prmru, nepravideln sklenut, hedvbit vlknit, barvy fialov ed, matn, okraj svtle
fialov.
Lupeny hust, fialov a fialov hnd, ost svtl.
Prsten tvo zbytky fialovho a okrovho vela.
Te 7-10 cm vysok, 1-1,5 cm tlust, barvy fialov s okrovmi krouky a bzi m krytou fialovm myceliem.
Dunina bled fialov, vn nevrazn.
Vtrusn prach rezav hnd.
Vskyt: z, jen, dosti hojn listnat i jehlinat lesy, parky i aleje. Upednostuje nevpenat, chud psit i
jlovit pdy a vrbov porosty.

Nejedl
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Dermocybe anomalus Fr.
Dal esk jmno:
- Koohlav odchyln

Pavuinec osikov

Cortinarius trivialis (Pers. : Fr.) Fr.

Klobouk 3 - 12 cm v prmru, polokulovit, pozdji vyklenut, ve st a ploch. M vrazn podvinut okraj a na
stedu nzk hrbolek Je slizk a leskl, barvy okrov hnd a olivov okrov ve stedu rezav hnd. Za sucha
slmov lut. Vcelku je dosti masit.
Lupeny jsou zoubkem sbhav, nepli hust, v mld zakryt hustou blavou pavuinou. V mld barvy blav
nebo nafialovl, pozdji rezav hnd.
Te 5 - 10 cm vysok, 0,7 - 1,5 cm tlust, vlcovit, na bzi ztenen, v mld a za vlhka velmi slizk, nahoe
blav a nafialovl, od stedu k bzi rozpraskan v psovit upiny, kter maj barvu edo olivovou a olivovou.
Dunina je barvy blav nebo naloutl, tvrd, na ezu barvu nemn, u vrcholu ten nafialovl, smrem k bzi
rezav. Vn nenpadn, chu mrn.
Vskyt:ervenec a jen hojn ve skupinch, nebo i jednotliv, pod listni, zejmna osikami a bzami. Me bt i
pod jehlinany - borovicemi a smrky.

Jedl, ndhern na pohled a je to pamlsek pro fotografy.

Dal esk jmno:
- Pavuinec obecn

Pavuinec plavooranov

Cortinarius collinitus (Pers.) Fr.

Klobouk, 2 - 12 cm prmr, zpotku zvoncovit pozdji rozloen, nikdy ne ploch. Za vlhka je pokryt tlustou
slizkou vrstvou, kter za sucha zpsobuje lesk. Barvy je lutav a okrov oranovohnd.
Lupeny m vykrojen, pirostl, fialov hndavho odstnu, zhy skoicov hnd
Te, 6-12cm vka, asi 1cm tlust, je zeteln modravho zabarven hlavn v horn sti. Dol se barva mn
v ervenavou nebo naloutlou. Na povrchu m slizkou vrstvu roztrhanou do ps, vypadajc jako hn.
Dunina na ezu namodralho zabarven, vodnat, pjemn chuti, bez zpachu.
Vtrusn prach rezav a bled lutohnd.
Vskyt:z a listopad v jehlinatch vlhkch lesch, vtinou pod smrky , raelinit a vyjmen v listnatch
lesch.

Jedl, dobr, lidmi asto opomjen a neznalci nien.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Myxacium collinitum (Sowerby); Kumm

Pavuinec plevnat

Cortinarius paleaceus (Weinm.) Fr.

Klobouk 2 - 3 cm v prmru, kuelovit s vraznm hrbolkem, velmi hygrofnn, barvy edav, poslze hnd a
tmavohnd. Za sucha pinav okrov lut. Velmi asto pokryt blmi upinkami. Vypad jako pomouen.
Lupeny jsou pirostl, barvy ed a skoicov hnd, dosti hust.
Te 5 - 7 cm vysok, 3 - 5 mm tlust, vlcovit; na bzi mrn ztlustl, svtle okrov a hnd, pokryt blavmi
upinkami.
Prsten je bl pskovit. Jsou to zbytky vela.
Dunina tmav hndoed, vn po pomakn siln muktov.
Vtrusn prach rezav hnd.
Vskyt: z, jen velmi nepli hojn jednotliv nebo ve skupinch. Hlavn v jehlinatch lesch na podmen
pd. T jej meme najt v raelinitch. Upednostuje vy polohy.

Nejedl, lehce poznateln a pkn na pohled.

Pavuinec skoicov

Cortinarius cinnamomeus Fr.

Klobouk 2-5 cm v prmru, zvoncovit, uprosted m tup hrbol, pozdji ploe rozloen. V mld je spojen se
tenm pavuincovitmi vlkny zvoje, kter pozdji miz.
Lupeny mrn hust, u ten vykrojen, zoubkem pirostl, barvy oranov nebo oranov lut, zbarvujc se
vtrusnm prachem na rezavo.
Te 2-7-cm vysok, 0,5-1 cm tlust, vlknit, v horn sti s dkmi vlkny pavuinovitho zvoje, kter jsou
v dosplosti rezav zabarveny od vypadanch vtrus.
Dunina oranov lut, vn po jodoformu nebo edkvi, chu mrn.
Vtrusn prach rezav hnd.
Vskyt: ervenec a jen, ve skupinch i jednotliv, jehlinat lesy, mlokdy i pod listni, upednostuje kysel
pdy.

Jedovat, mykorhizu vytvejc hojn druh.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Dermocybe cinnamomea (L.: Fr.) Wunsche.
Dal esk jmna:
- Koohlav skoicov
- Konatka skoicov

Pavuinec slizk

Cortinarius mucosus (Bull. : Fr.) Kickx.

Klobouk 6-15 cm v prmru, vyklenut, na okraji zvlnn, velmi slizk, barvy ervenohnd, na stedu bv
nejtmav.
Lupeny pirostl zoubkem, ed a skoicov hnd zbarven, nemajc nikdy fialov odstn. Ost jemn
zoubkat.
Prsten slizovit.
Te 7-15 cm vysok, 1-2,5 cm, vlcovit, robustn, dol ztenen, slizk, barvy bl, nkdy se slab namodralm
odstnem.
Dunina bl, tlust masit, chu mrn, vn nevrazn.
Vtrusn prach rezav hnd.
Vskyt: srpen a jen borov lesy. Upednostuje kysel psit pdy.

Jedl

, tvo mykorhizu s borovic se 2 jehlicemi ve svazeku. V nkterch atlasech je uvdn jako nejedl, j
jej sbrm do sms.
Dal esk jmno:
- Pavuinec sliznat

Pavuinec statn

Cortinarius balteatus (Fr.) Fr.

Klobouk 6-20 cm v prmru, v mld polokulovit s dlouho podvinutm fialovm okrajem, pozdji sklenut a ploe
rozloen, tlust masit, barvy korkov hnd, paprsit vlknit mode a fialov han, slizk.
Lupeny nzk, hust, u ten vykrojen, nejdve nafialovl, pozdji koov hnd.

Prstence jsou nepln, pn rezav psky, kter tvo zbytky pavuinky.

Te mohutn, kyjovit a epovit ztlustl, pln, tvrd, barvy blav, asto s necelmi rezavmi psky.
Dunina bl a blav, u mladch plodnic ve teni slab fialov, nemnn, chu mrn, vn siln zemit.
Vtrusn prach rezav hnd.
Vskyt: srpen a jen ve skupinch, lesy vech typ.

Jedl, pouvm jej v menm mnostv do sms. Tvarem a masitost pipomn irvku obrovskou
Tricholoma colossus.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Phlegmacium balteatum (Fr.); Ricken
- Cortinarius subbalteatus Khner
- Cortinarius eubalteatus Henry
Dal esk jmna:
- Pahib statn
- Pavuinec fialovolilkov

Pavuinec upinonoh

Cortinarius pholideus (Fr. : Fr.) Fr.

Klobouk 4-10 cm v prmru, v mld zvonovit, pozdji vypoukl, na okraji rozmanit zvlnn, nkdy a
zprohban, okraj m podvinut. Je such, mlo masit, a nzce vyhrbl, pokryt jemnmi, thlmi odstvajcmi
upinkami v barv tmavohnd. Barvy je lutoed svtle edohnd. Na stedu je nejtmav.
Lupeny jsou vysok, tenk, hust a pipojen v mld zakryt pavuinovitm zvojem. V mld barvy lilkov,
pozdji skoicov. Ost jemn zoubkat.
Te 5-14 cm vysok, 0,5-1 cm tlust, vlcovit, dol mrn kyjovit ztlutl, v mld pln ale brzy dut, nkdy dole
prohnut, hladk, pokryt od spodu do dvou tetin tmavohndmi upinami, kter jsou ped vrcholem ukoneny
hndorezavou botkou, zbvajc po kortin. Barvy je v mld svtle fialov a jemn hedvbit, pod botkou krmov
lut a pinav okrov. Na bzi m zbytek hnd plachetky.

Dunina kehk barvy v mld bl, v klobouku mrn nafialovl, ve teni pozdji pinav svtle naedl a
nahndl, ve pice ten nafialovl. Vn ponkud zatuchl, jakoby po petreli, chu mrn.
Vtrusn prach skoicov rezav
Vtrusy kulovit nebo kulovit vejit, 7-8,5 x 5-7 m velk.
Vskyt: srpen a listopad, smrkov monokultury v rovin a pahorkatin, pdy nevpenat, beziny a smen lesy
vdy pod bzami. Upednostuje bzy a kysel podlo.

Jedl
Zajmavosti: Roste spe v severn Evrop ne u ns. Je to mykorhizn houba.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Inoloma pholideum (Fr.); Ricken
- Cortinarius arenatus (Fr.)Fr.
Dal esk jmna:
- Pavuinec upinat

Pavuinec zlat

Cortinarius triumphans

Fr.

Klobouk 3 - 12 cm v prmru, sklenut, pak ploch, mlo slizk , brzo such, barvy lut plav a do plav
oranov, k okraji lut, skoro cel pokryt pitisklmi, plavmi hrubmi upinkami.
Lupeny maj barvu krmov hlnovou, pak do okrova a ost je vroubkovan.
Te 11 - 12 cm vysok a 1,5 - 2 cm tlust na bzi a 4 cm prmr. Barvu m blolutavou, nahoe je han,
vlokovit hedvbit, dol naplavl zdoben lutocitrnovmi pak plavmi krouky je jsou oddliteln.
Kortina je barvy bl, pozdji plav rezav, hojn, skoro prstenit.
Dunina blav, chu slab pozdji trochu nepjemn, chu mrn.
Vskyt:srpen a jen v travnatch lesch na kemiitch vlhkch pdch.

Jedl,vtinou ve smsi.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Cortinarius crocolitus Qulet.
Dal esk jmno:
- Pavuinec slmolut

Sluka svraskal

Rozites caperata (Pers. ex Fr.) P. Karst.

Klobouk 4 - 12 cm v prmru, v mld palikovitho tvaru, pozdji iroce zvoncovit, ve st ploch s vyhrblm
stedem, asto vrsit, za sucha paprsit rozpraskan, v mld ojnn, barvy ed nafialovl, nebo stbrn,
okraj ovnen zbytky plachetky. V dosplosti vtinou lys, koov lut a emlov hnd.
Lupeny vysok, hust, zvlnn, zoubkem pirostl, na ost zubat. Barvy hlnov naloutl a rezav hnd, ost
blav.
Prsten s dvojitm ostm, zk, blanit, brzo pevisl, blav a lutav.
Te 7 - 15 cm dlouh, 1 - 3 cm tlust, vlcovit, na bzi hlzovit ztlustl, nkdy s neplnou pochvou, nad
prstenem v mld plstnat vlokat, pod nm rhovan a vlknit, barvy krmov bl a okrov.
Dunina mkk, vodnat blav, nemnn, pod pokokou okrov lutav, s nevrazn pjemnou vn, chuti
mrn.

Vtrusn prach rezav hnd.

Vskyt: druh polovina ervence a jen jehlinat, zdka listnat lesy, od nin vysoko do hor, pospolit na
kysel pd.

Jedl, chutn, za erstva vestrann pouiteln ke konzumaci. Vten jsou jet uzaven plodnice naloen
v oct.

Slzivka edkvikov

Hebeloma sinapizans (Paulet:Fr.)Gill.

Klobouk 4-12 cm v prmru, vyklenut, nkdy a ploch, obvykle na stedu s tupm hrbolkem. Okraj m vtinou
zvlnn a velum schz. Jinak je mrn slizk, barvy v mld pinav krmov, podji rezav lut nebo okrov, ve
st je pinav hnd. Na okraji je o nco svtlej.
Lupeny jsou tm voln, jen zce pipojen, hust, v mld barvy svtl, pozdji bov, ve st a skoicov
hnd. Ost m svtl a vlokat. I kdy m nzev Slzivka, tak ale neslz.
Te 5-10 cm vysok, 1-2,5 cm tlust, vlcovit, na bzi ztlustl a krtce koenuje. Jinak je jemn pitiskle hndav
upinkat nebo vlknit. U vrcholu vak bv upinkat hrubji. Barvy je blav a krmov.
Dunina von siln edkvov a chu je nahokl.
Vskyt: srpen a jen v listnatch a smench lesch a vpnomilnch a orchidejovch buinch, v pahorkatinch,
ale i v podhorskm stupni. Upednostuje buky a duby, vlhk stanovit a ivn bazick pdy. Vzcn ji meme
nalzt i pod jehlinany. asto se vyskytuje ve skupinch a tvo dokonce i kruhy.

Nejedl
Monost zmny: Slzivka oprahl Hebeloma crustuliniforme nejedl.
Zajmavosti: Je to mykorhizn houba.

upinovka jedlov

Gymnopilus sapineus (Fries) R.

Klobouk 3-8 cm v prmru, v mld sklenut, pozdji ploe rozloen, drobn vlknit upinkat nebo hladk,
s ptomnost mlo zetelnho vela, Barvy zlatolut nebo lutooranov a hndolut.
Lupeny zlatolut, hnd skvrnit.
Te 4-7cm vysok, 0,5-1 cm tlust, barvy hnd s blmi upinkami. Nahoe lut, na bzi ble plstnat.
Dunina barvy lut. Chu hok, vn siln, nepjemn nasldl.
Vskyt: ervenec a listopad hojn na rozkldajcch se kmenech, silnjch vtvch a paezech borovic a smrk.
V podkrkono snadno fotiteln druh.

Nejedl
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Flammula sapinea (Fr.); Kumm.
Dal esk jmno:
- Plamenika devn

Vlknice Bongardova

Inocybe bongardi (Weinm.) Qul.

Klobouk 3-6 cm v prmru, nejdve zvoncovit, pozdji vyklenut a ploch, vlknit a jemn upinkat. Barvy
okrov hnd a hnd, nkdy ervenav skvrnit. Na stedu s pitisklmi hndmi upinkami.
Lupeny iroce a zce pipojen, blav, pozdji svtle edoerven, ve st hnd, na ost ble vlokat.
Te 3-7 cm vysok, 0,4-1 cm tlust, vlcovit, pevn, hol, na bzi nkdy ztlustl, na vrcholu vlokat, jinde
vlknit, barvy bl, pozdji nahndl, s vnov ervenm odstnem.
Dunina v klobouku blav, ve teni naervenal, na ezu slab erven nebo fialov, vn sladk jako pezrl
hruky, chu nevrazn.
Vskyt: srpen a jen v listnatch lesch pod buky duby habry a lskami. Upednostuje ivnj vpencov pdy.
Vyjmen ji najdeme v jehlinatch lesch.

Nejedl

Vlknice Godeyova

Inocybe godeyi Gillet.

Klobouk 1,5 - cm v prmru, iroce kuelovit nkdy a ploch, okraj bez vela, svtl krmov, porannm a
otlaenm erven. Cel jemn vlknit, ve st upinkat.
Lupeny skoro voln, blav, ve st edohnd a lutohnd, ost ble vlokat.
Te 1,5 - 7 cm vysok, 3 - 6 mm tlust, vlcovit, na bzi vrazn hlzovit, cel ojnn, blav, ve st oranov
a pinav erven.
Dunina blav, na ezu oranovjc. Vn spermatick.
Vskyt: erven a z, jednotliv nebo ve skupinch, listnat lesy pod buky, duby, lipami, lskami, bzami olemi i
habry na vpencov pd.
Nepli vzcn, dobe rozeznateln ervennm a vrazn hlznatm tenm.

Jedovat

Vlknice jursk

Inocybe jurana (Patouillard) Saccardo.

Klobouk 2-8 cm v prmru, kuelovit zvoncovit, pozdji ploch, vdy s hrbolem, v mld na okraji s velem,
uprosted hladk. Barvy rov erven, vnov hnd a ervenohnd. Ve st asto upinkat uprosted a
k okraji vlknit.
Lupeny zce pipojen, hust, ed lutav, okrov hnd, ve st fialov hnd. V mld maj blav vlokat
ost.
Te 3-10 cm vysok a 0,5-2 cm tlust, na bzi hlzovit zduel vlknit, na vrcholu jemn vlokat. Barvy nahoe
blav, dol ed fialov, na bzi s ervenm nebo hndofialovm ndechem.
Dunina bl, pozdji narovl, v bzi ten vnov erven, vn i chu ovocn nasldl.
Vtrusn prach okrov lut.
Vskyt: erven a jen, dosti vzcn, jednotliv nebo ve skupinch v prosvtlench lesch a parcch pod listni
jako jsou katanovnky, duby, buky a lsky. Upednostuje vpencovit pdy.

Jedl, nedoporuuje se sbrat pro monost zmny s jedovatou Vlknic zaervenalou.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Inocybe adaequata (Britzelm.) Sacc

Vlknice kuelovit

Inocybe fastigiata Schiff. ex Fr.) Qul.

Klobouk 2-10 cm v prmru, v mld zvoncovit, pozdji kuelovit, ve st a ploch s tupm hrbolem. Okraj
mv velmi asto rozpraskan a na stedu bv velum. Krom stedu je znan vlknit. Barvy jsou promnliv, od
blav a svtle okrov ke slmov lut, oranov hnd a hnd.
Lupeny jsou skoro voln, barvy v mld bl, pozdji naedl a naloutl, ve st pinav lutohnd. Na ost
jsou blav vlokat.
Te 2-12 cm vysok, 0,2-1 cm tlust, vlcovit, vlknit, nahoe vlokat a vlnat chlupat, bz mv nkdy
ztlustlou a je hluboko koenujc. Barvy blav, naloutl a svtle lutohnd.

Vskyt: erven a listopad v listnatm i jehlinatm lese, nkdy vak i mimo les v parcch a alejch. Upednostuje
humzn pdu.

Jedovat
Zajmavosti: Dve bylo rozliovno nkolik druh se ktermi se meme ve star literatue setkat.
Jsou to napklad: Vlknice kuelovit f. horsk Inocybe fastigiata f. alpestris jedovat, Vlknice kuelovit var.
alpsk Inocybe fastigiata var. alpina jedovat, Vlknice kuelovit var. nahndl Inocybe fastigiata var. umbrinella
jedovat.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Inocybe rimosa (Bull:Fr.) Gill.
Dal esk jmno:
- Vlknice rozpraskan

Vlknice Patouillardova

Inocybe patouillardii Bres.

Klobouk 2,5 - 8 cm v prmru polokulovit a kuelovit ve st vyklenut a ploch ve stedu s nzkm hrbolkem,
cel radiln vlknit. Na okraji v mld jsou jet pozstatky vela. Barvy bl, pechzejc a do svtle okrova.
Stm a pomaknm cihlov erven a masov hndne.
Lupeny barvy bov ed, pozdji edohnd, s olivovm ndechem. zce pipojen a na ost blav vlokat.
Te 2,5 - 11 cm vysok, 0,5 - 2 cm tlust, vlcovit a kyjovit, blav a svtle okrov, ve st a po porann se
zbarvuje jako klobouk. U vrcholu je vlokat, ne vlknit.
Dunina m nepjemn parfmov pach.
Vskyt: kvten a ervenec ve svtlch listnatch lesch, parcch, zahradch, hlavn pod buky a duby, ale i lipami
a javory. Nkdy ji meme nalzti i pod borovicemi. M rda vpencov pdy. Roste nehojn, bu jednotliv nebo
ve skupinch.

Prudce jedovat, obsahuje velk mnostv muskarinu. Je ale celkem dobe uriteln podle klobouku a
ten, kter otlaenm ervenaj.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Inocybe erubescens Blytt.

Dal esk jmna:

- Vlknice zaervenal
- Vlknice naervenal

Vlknice ttinkat

Inocybe hystrix
Klobouk 2,5-4 cm v prmru, sklenut, pozdji s tupm hrbolkem na stedu, okraj znan zakiven. Pokryt je cel
svazky chlup, je tvo upiny, kter jsou na stedu vzpmen, ale pi okraji klobouku polhav. Pokoka je barvy
tmavohnd.
Lupeny barvy v mldedohnd, pozdji hlnovs bledm ostm.
Te 1,5-4 cm vysok, 0,3-0,5 cm tlust, pln, barvy jako klobouk a t tak upinkat. Pouze na pice je hladk. Ta je
bled, plstnat a neojnn.
Vtrusn prach vtrusy jsou elipsoidn mandlovit, 9,5-11,5 x 5,5-6,5 m velk.
Vskyt: ervenec a jen listnat lesy na hol zemi. Upednostuje buiny.

Nejedl
Dal esk jmno:
- Vlknice ttinat

Lmcovkovit
Druhy tto eledi se vyznauj mikroskopicky vlknitmi hyfami v pokoce klobouku a maj
tmavohnd nebo ern vtrusy. Lmcovky maj asto vrazn zbarven a alespo za vlhka
slizk klobouk, zatmco u lysohlvek je klobouk tmav. Nkter druhy maj halucinogenn
inky.

Bedlovnice zlat

Phaeolepiota aurea (Matt. ex. Fr.) Maire.

Klobouk v mld polokulovit, pak zvoncovit a vyklenut, na okraji nkdy se zbytky vela, sklenut a rozloen,
prmr 5 - 20 cm, jemn mounat zrnit, matn, zlatolut a skoicov hnd, nkdy s oranovm ndechem
Lupeny skoro voln, hlnov a rezav hnd.
Te 8 - 15 cm vysok, 1 - 3 cm tlust, vlcovit a kyjovit, hladk, svtle okrov lut na vrcholku, pod blanitm,
irokm, hndm lmekem zrnit pomouen, tmav lutohnd a bled okrov hnd.
Dunina blav a svtle lut, na ezu slab loutnouc, chuti mrn, vn koenn nkdy i nakysl.
Vtrusn prach okrov rezav hnd.
Vskyt: srpen a jen v listnatch lesch, parcch, pi cestch, asto pod olemi ve skupinch i trstnat. Roste
velmi vzcn na ruderlnch mstech bohatch na dusk.

Jedl, chutn.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Pholiota aurea (Fr.) Kumm

Opeka mnliv

Kuehneromyces mutabilis (Schaeff.) Sing.: Smith.

Opeku mnlivou charakterizuje hygrofnn klobouk, upinkat te a trsnat rst.
Klobouk 2 - 6 cm irok, lys, hladk, za vlhka vodnat skoicov hnd nebo lutohnd, za sucha svtlej,
okrov nebo medov lut (pi zasychn zan od stedu blednout).
Lupeny jsou hust, v mld zakryt blanitm zvojem, svtl, s hndavm ndechem, pozdji bled skoicov a
rezav hnd.
Te je 3 - 7 cm dlouh a 4 - 8 mm tlust, vlcovit, tuh, v mld pln, pozdji dut, s mizejcm rezavm prstenem,
nahoe jemn rhovan a bled, pod prstenem pokryt rezavmi a ernohndmi upinkami.
Dunina v klobouku je mkk a blav, v teni pevn a rezav hnd, vni m pjemnou, nasldle koenitou, chu
lahodnou.
Vskyt:duben a prosinec na paezech a odumelch kmenech listnatch strom, vzcn i na smrku. Roste hojn
od nin do podh.

Jedl, vynikajc houba, dobr hlavn do polvek, omek, ndivek, k masu, ale tak k nakldn do octovho
nlevu. Pouvaj se pouze klobouky, ten jsou ke konzumaci nevhodn.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Pholiota mutabilis (Schaeff.: Fr.) Kumm.
Dal esk jmno:
- upinovka opeka

Lmcovka mdnkov

Stropharia aeruginosa (Curt.:Fr.) Quel.

Klobouk 2 - 8 cm v prmru, v mld polokulovit, ve st vyklenut a ploch s tupm hrbolkem.Barvy za mlada
tmav modrozelen a mdnkov zbarven, ve st lutozelen nebo okrov. Pokoka klobouku je za mokra
velmi slizk a dobe slupiteln, pokryta blavmi upinami
Lupeny iroce pipojen, edobl, fialov ed, pozdji a fialov hnd, dosti hust, ost lupen je blav
vlokat.
Te 4 - 10 cm vysok, 0,4 - 1 cm tlust, vlcovit, na bzi nkdy mrn ztlustl. Barvy modrozelen a modr. Pod
prstenem je ble vlokat, zhy olysvajc.
Prsten koov vlknit blanit, zhy pomjiv.
Dunina bl, chuti slab hok.
Vskyt: srpen a listopad, hojn jednotliv nebo ve skupinch, na rozkldajcch se zbytcch deva v jehlinatch i
listnatch lesch, v parcch, na tlejc slm, hlavn tam kde je vlhk prosted a chud pdy.

Jedl, pouvm ji do sms i k nakldn.

Lmcovka naten

Stropharia inuncta (Fr.) Qul.

Klobouk 2-4 cm v prmru, zvoncovit nebo mrn rozprosten se piatm hrbolem, trochu vrsit, hladk a
velice slizk. Barvy nejdve lilkov siv, pozdji bled edav.
Lupeny zoubkem vykrojen, nejdve blav, pozdji edohnd, ve st purpurov nahndl.
Prsten miziv.
Te 5-7 cm vysok, 0,2-0,4 cm tlust, mkk, dut, cel hedvbit, bl, jemn ojnn a mrn upinkat.
Vskyt: z a listopad, celkem vzcn, vlhk listnat lesy, travnat msta a na loukch.

Nejedl

Lmcovka vrsitoprstenn

Stropharia rugosoannulata Farlow ex Murr.

Klobouk 6-15 cm v prmru, kuelovit, ploe vyklenut, hodn dlouho podvinut, hladk a leskl, v mld pokryt
msty blavmi zbytky vela. Barvy v mld vnov hnd, pak okrov hndav a ve st a krmov a jemn
vnov hnd vlknit.
Lupeny iroce pipojen s jemn zoubkatm ostm, barvy v mld svtle ed, pozdji ernofialov, ost blav.
Prsten mohutn, blanit, svrchu rhovan, na spodu velk zubat upiny, barvy bl a naloutl.
Te 7-17 cm vysok, 1,5-3 cm tlust, vlcovit, nkdy mrn kyjovit, nahoe jemn rhovan, smrem dol
vlknit, na bzi s blmi konky. Barvy bl a naloutl.
Vskyt: kvten a jen na rokldajc se ke a slm v zahradch, parcch a na loukch.

Jedl
Zajmavosti: Je to Americk druh, kter byl do Evropy dovezen v 50 letech a byl asto umle kultivovn.
V souasnosti se pstuje pouze ojedinle.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:

- Stropharia ferrii Bres.
- Stropharia eximia Benedix
- Psilocybe rugosoannulata

upinovka kostrbat

Pholiota squarrosa (Fr.) Kummer.

Klobouk 3-20 cm v prmru, v mld polokulovit, pozdji a iroce kuelovit ve st vyklenut. Na stedu m
vtinou hrbolek, jinak je such, s vraznmi upinami kter jsou na stedu vztyen.
upiny maj barvu rezav okrovou a hndou a jsou na svtle lutm a lutookrovm podklad.
Lupeny jsou pirostl, nkdy zoubkem sbhav, hust. Barvu maj olivov lutookrovou, pozdji lutohndou, ve
st a okrov hndou s olivovm ndechem.
Te 6-20 cm vysok, 7-15 mm tlust, vlcovit, na bzi ztenen, such. Barvy nahoe naloutl a citrnov
lut, pechzejc dolu v rezav okrovou a rezav hndou. V mld je hust odstle upinat s pavuinovit
plstnatou prstenovitou znou.
Dunina je bled lut barvy, tuh, vn edkvov chu nahokl.
Vskyt: srpen a prosinec, v trsech na paezech a padlch kmenech nejrznjch listn a jehlinan. Jsou to
zejmna buky, vrby, jasany, jablon a smrky. Najdeme ji t jak parazituje na nbzch a bzch ivch strom.

Jedl, chuti nevaln, mlad klobouky lze nakldat do octa. Dobe poznateln podle upin.

upinovka ndhern

Gymnopilus spectabilis (Fr.) Sing.

Klobouk 8-25 cm v prmru, v mld polokulovit, pozdji vyklenut, ve st a ploch, brzy vrostle vlknit rezav
upinkat, na stedu a jemn polkov rozpraskvajc. Na okraji jsou v mld pichyceny zbytky vela. Barvy
v mld citrnov a oranov lut, pozdji lutorezav.
Lupeny zoubkem sbhav, barvy zprvu naloutl, pozdji svtle okrov hnd a syt rezav.
Prsten vrazn, barvy naloutl, pozdji od vtrus hnd. asem miz a zanechv na teni lutohnd krouek.
Te 8-15 cm vysok, 1,5-4 cm tlust, vlcovit na bzi vetenovit a koenovit ztenen. Nad prstenem je
vlokat, pod prstenem rezav hnd vlknit.
Dunina barvy syt lut, chuti velmi hok.
Vskyt: srpen a jen na bzi listnatch strom a paez. Upednostuje duby a vlhk msta. Roste vtinou
v trsech, ale nen ast.

Nejedl
Zajmavosti: Byla nalezena i na borovici.
Dal esk jmno:
- upinovec ndhern
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Gymnopilus junonius (Fr.) PD Orton.
- Pholiota spectabilis (Fr.) Kummer

upinovka olov

Pholiota alnicola (Fr.) Singer

Klobouk 2,5 - 8 cm v prmru, nejdve tup kuelovit, poslze vyklenut a tm ploch. Za vlhka lepkav a
hladk, okraj m v mld zdoben blm pavuincovitm velem. Barvy svtle slmov citrnov a iv lut. Sted
bv lutookrov. Ve st je cel lutookrov a pechz do lutorezava, nkdy je nepravideln rezav okrov
skvrnit.
Lupeny jsou zoubkem pipojen, vykrojen, barvy lutookrov, pozdji rezav okrov a okrov hnd.
Te 4 - 11 cm vysok a 0,4 - 1 cm tlust, vlcovit u vrcholu naloutl a lut, hladk. Ne je lut a rezav
okrov, na bzi a rezav hnd, jemn vlknit han a upinkat. V mld m zetelnou pavuincovitou znu
kter zanechv vlknit krouek.
Vskyt: srpen a jen vtinou v trsech na ivch i odumelch vtvch, koenech i paezech listn, hlavn ol.
Hojnj je v lunch lesch a nivch ek.

Nejedl, vcelku vzcn.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Flammula alnicola (Fr.); Kumm.
Dal esk jmno:
- Plamnka olov

upinovka slizk

Pholiota adiposa (Fr.) Kummer

Klobouk v prmru 5-13 cm, v mld polokulovit, pozdji zvoncovit a tm ploch. V mld zejmna za vlhkho
poas velmi slizk a skoro mazlav. Barvy zlatolut, pozdji citrnov lut a lutookrov, dce pokryt rezav
hndmi pitisklmi upinami, kter vak d smv. Za sucha tyto upiny miz a zstvaj po nich tmav skvrny.
Lupeny 0,8-1 cm irok, zoubkem pirostl a sbhav, hust, barvy nejdve krmov lut, pozdji okrov hnd.
Prsten je v horn tetin ten vlokat ale brzy mizne.
Te 5-20 cm vysok, 0,6-2,5 cm tlust, vlcovit, za vlhka mrn slizk, jinak such nebo lepkav, nejdve pln,
pozdji dut, barvy nahoe svtle lut, pod prstenem lutookrov, na bzi a rezav hnd, s nepravidelnmi
pitisklmi, nebo piatmi rezav hndmi upinkami.
Dunina pevn, barvy lut, nemnn, chu mrn vn nenpadn.
Vtrusn prach rezav hnd.
Vskyt: srpen a prosinec, vtinou v trsech na listnch, upednostuje buky, meme ji nalzt i na bze. T
parazituje na ivch stromech.

Nejedl i kdy je v nkterch atlasech uvdna jako jedl. M podadnou chu.

upinovka edohlnov

Pholiota lenta (Pers.: Fr.) Sing.

Klobouk 4-8 cm v prmru, mrn sklenut a ploch s mrn podvinutm okrajem s nenpadnmi zbytky vela,
slizk, za vlhka siln mazlav. Barva je jako svtl jlovit hlna. Ve slizu jsou ponoeny upinky, kter mohou bt
smyt.
Lupeny dosti hust barvy lutav a hnd.
Te 5-8 cm vysok, 0,7-1,2 cm tlust, se upinatm vlknitm povrchem na vrcholu pomouen, s pavuinatou
znou myln pipomnajc Pavuinec. Bze ten bv asto kyjovit. Barvy blav, ve spodn sti hndnouc.
Dunina dosti tuh, bl nebo svtle naloutl, v bzi ten rezav, chu trochu edkvov a vn slab ovocn.
Vtrusn prach hnd.
Vskyt: z a listopad jednotliv nebo v malch skupinch na zbytcch deva nebo v opadu, obvykle v buinch
ale i pod jinmi listni, nkdy i jehlinany.

Jedl, msty vzcn, na Trutnovsku ale dosti hojn.

upinovka uheln

Pholiota carbonaria Fries:(Fries) Singer.

Klobouk 1 - 7 cm v prmru, polokulovit, pozdji vyklenut a ploch, za vlhka velmi slizk. V mld na okraji s
blavmi zbytky vela, barvy rezav okrov a oranov hnd. Na okraji svtlej, lutav nebo krmov.
Lupeny vykrojen, zoubkem pirostl barvy nejdve lutookrov, pozdji okrov hnd.
Te 2 - 8 cm vysok, 3 - 8 mm siln, vlcovit, blav a naloutl, naspodu a rezav hnd. V mld m
nevraznou prstencovitou znu.
Vskyt:duben a listopad jednotliv nebo ve skupinch na splenitch jak v listnatch, tak jehlinatch lesch.

Nejedl, dobe poznateln podle neupinatho klobouku a ekologie.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Flammula carbonaria (Fr.); Kumm.
- Pholiota higlandensis (Peck) Smith et Hesler.
Dal esk jmna:
- Plamenika uheln
- upinovka splenitn

Tepenitka cihlov

Hypholoma lateritium (Schaeff.) Schrt.

Klobouk 5-12 cm v prmru vyklenut se irokm hrbolem, barvy erven, na okraji se lutm ndechem,
s drobnmi soustednmi lutmi, vlknitmi upinkami je ve st miz. V mld je spojen s tenm vlknitm
velem.
Lupeny pipojen, barvy edohnd a olivov hnd, bez lutch barev.
Te 5-12 cm vysok, 5-13 mm tlust, vlcovit, vlknit upinkat, barvy blav a naloutl, na bzi rezav.
Dunina pinav blav a naloutl, chuti nahokl.
Vskyt: srpen a listopad celkem hojn v lese i mimo les na rozkldajcm se dev listn, zejmna buk, dub a
bz. Mimodn se vyskytne i na smrku.

Nejedl
Monost zmny: Tepenitka makov Hypholoma capnoides jedl, Tepenitka svazit Hypholoma fasciculare
jedovat.
Dal esk jmno:
- lutotepenitka cihlov
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Hypholoma sublateritium (Fries) Qulet.
- Nematoloma sublateritium (Fr.); Karst.
- Psilocybe sublateritium

Tepenitka makov

Hypholoma capnoides (Fries) Kumm.

Klobouk 3 - 6 cm v prmru, v mld polokulovit, pozdji sklenut, obas nepravideln. Barvy lut a svtle
oranov lut, ve stedu je vdy tmav. V mld m okraj vnen zbytky vela.
Lupeny jsou hust, u ten vykrojen barvy blav v mld, pozdji kouov ed.
Te tenk, barvy lut, smrem k bzi hndnouc. Nkdy m vlknit nznak prstenu, jinak je hedvbit vlknit a
ve st olysal.
Dunina blav, nkdy se lutavm ndechem, chu jemn, vn pjemn.
Vskyt:z a listopad, ale meme ji nalzt i v teplejm beznu a dubnu. Jinak hojn v trsech na paezech,
kmenech a koenech jehlinatch strom zejmna smrk. Upednostuje vy polohy.

Jedl, vhodn do polvek, omek, ale i k nakldn.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Naematoloma capnoides (Fr.); Karst.
- Psilocybe capnoides
Dal esk jmno:
- Tepenitka zakouen

Tepenitka svazit

Hypholoma fasciculare (Huds.) Qul.

Klobouk 2 - 6 cm v prmru, zvoncovit, pak nzce sklenut, ve st rozloen, tenk, lys, hladk, na okraji
ozdoben zbytky pavuinovitho zvoje, kter brzy miz. Barvy iv srolut, na stedu tmav.
Lupeny vykrojen pirostl, hust, zk, lut a zelen, ve st a fialov ern.
Te 5 - 10 cm dlouh, 3 - 8 mm tlust, svtle srov lut, od bze hndnouc, rezav vlknit, nahoe m pomjiv
zbytky zvoje.
Dunina srov lut, vn nakysl, chu odporn hok.
Vtrusn prach ernofialov.
Vskyt: bezen a prosinec v trsech na paezech listn, mn astji jehlinan.

Mrn jedovat, zpsobuje parafaloidn otravy.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Naematoloma fasciculare (Huds.) Karst.
- Psilocybe fasciculare
Dal esk jmno:
- lutotepenitka svazit

Slzenkovit
Velmi mal, ale rozmanit ele lupenatch hub. Vznamnm znakem je povrch klobouku sloen ze
zaoblench bunk, kter zpsobuj jeho rozpraskvn za sucha. Vtrusn prach je tmav hlnov
hnd. Velum me bt rovn ptomno, bu na okraji klobouku nebo jako prsten. Nkter druhy jsou
jedl, nkter prudce jedovat.

epiatka bezpr

Conocybe aporos Kits van Wav.

Klobouk 1,5-4 cm v prmru, polokulovit, pozdji vyklenut a ploch s nzkm hrbolem na stedu, do
poloviny rhovan. Je hygrofnn, za vlhka rezav a ervenav hnd, asto skvrnit a vysych do okrov
hnd barvy.
Lupeny jsou zce pipojen, nejdve okrov, pozdji hnd a tmav okrov hnd. Maj blav vlokat
ost.
Prsten je tence blanit, pevisl, na svrchn stran rhovan, bl ale opadvajc.
Te 3-5 cm vysok, 1,5-4 mm tlust, vlcovit, ve spodn stran svtle vlknit a vlokat, barvy hnd a
tmavohnd, na vrcholu je vak svtlej.
Dunina m muktovou vni.
Vskyt:bezen a erven, ale t ji meme nalzt v z a listopadu vcelku hojn ve skupinch v trv a
detritu v lesch i mimo les, v parcch zahradch a podl cest. Upednostuje naruen pdy.

Nejedl, vyskytujc se zejmna na jae.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Pholiotina aporos (Kits v. Waveren) Clmenon

epiatka cibulkat

Conocybe bublifera (Kauffm.) Romagn

Klobouk 4-6 cm v prmru v mld zvoncovit kuelovit, brzo rozprosten , lalonat zprohban a na stedu
s tupm hrbolem.Je nepatrn hygrofnn a roztrouen vlknit. Barvu je v mld okrov, pozdji svtle okrov
rezav, na vrcholu hnd.
Lupeny hust, v mld pipojen, pozdjivoln. Barvy iv plav rezav.
Te 7-8 cm vysok 0,4 cm tlust, podln dosti siln han, zprvu ojnn, pozdji olysvajc. Na bzi je
zakonen hlzkou o prmru0,8-1 cm, kter vypad jako by byla lemovan. Barvy je plav rezavohnd.
Dunina barvy plavorezav.
Vskyt: erven a jen ve vech lesch mezi rostlinami s pms pku. Pedevm jej domovinou je Francie.

Nejedl

epiatka tl

Conocybe tenera (Schaeff. ex Fr.) Fayod.

Klobouk 1 - 4 cm v prmru, kuelovit, matn, okrov hnd a skoicov, Za sucha lutohnd.
Lupeny blav, hust, pipojen pozdji skoicov.
Te 5 - 10 cm vysok, 4 - 7 mm tlust, kehk, blav s ndechem do okrovhnda, jemn ojnn.
Dunina bled, okrov hnd vn houbov.
Vskyt:erven a z, na loukch a pastvinch, na zemi v trv v parcch a pi cestch, nkdy tak
v listnch na vivn pd.

Nejedl, vzhledov pkn a je hojn.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Galera tenera (Schaeff. ex Fr.) Qul.

Polnika lys

Agrocybe erebia (Fr.) Khn.

Klobouk 2 6 cm v prmru, sklenut s irokm plochm hrbolem na stedu. Okraj zdob zbytky vela. Jinak je
hygrofnn a slizk. Ve st bv vrsit. Barvy tabkov a okoldov hnd s purpurovm ndechem, za
sucha vybledv.
Prsten je pinav bl, blanit, rhovan a pomjejc.
Lupeny okrov hnd a tmavohnd s blavm vlokatm ostm. Jsou zoubkem pirostl.
Te 2 6 cm vysok, 0,4 0,8 cm tlust, vtinou vlcovit, vlknit a u vrcholu a rhovan. Barvy naedl,
od bze a tmavohnd.
Dunina blav a hndav, vn neznateln, chu mrn a nahokl.
Vskyt: ervenec a jen, nepli hojn ve skupinch nebo jednotliv, v listnatch i smench lesch a
parcch. Upednostuje okraje cest.

Nejedl
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Pholiota erebia Qul.

Polnika polokulovit

Agrocybe semiorbicularis (Bull. ex Fr.) Fayod

Klobouk 1 - 4 cm v prmru, polokulovit, poslze nzce zaoblen sklenut, bez prosvtavch lupen a zbytk
zvoje, lepkav, hladk, za vlhka leskl. Barva je emlov lut a svtle okrov lut.
Lupeny jsou vysok a dosti iroce pirostl, svtle ed ke st a kvov hnd na ost ble brvit.
Te 3 - 6 cm dlouh, 1,5 a 3mm tlust, jemn vlknit, barvy svtle lutav.
Dunina blav vn slab anzov, bez chuti.
Vtrusn prach pinav rezav hnd.
Vskyt: kvten a jen mimo les, pi polnch cestch na pastvinch, suchch lukch vtinou tam, kde se
vyskytuj kravince.
Jedna z asnch lupenatch hub.

Nejedl

Polnika ran

Agrocybe praecox (Pers. ex Fr.) Fayod

Klobouk 3-7 nkdy a 14 cm v prmru, polokulovit pozdji vyklenut, nkdy a ploch, na stedu s nzkm
hrbolkem, na okraji v mld ovnen zbytky vela. Za such nkdy polkov rozpukan, jinak hygrofnn a
velice rychle vysych. Barvy tmavohnd, slonovinov, vysychajc do krmova.
Lupeny pirostl a zoubkem pipojen sbhav, v mld blav pozdji okrov a tmav hnd, na ost
v mld blav.
Prsten brzy pomjiv, pevisl, blav ale vtrusy zbarven hnd, tenkoblann.
Te 4-10 cm dlouh, 0,6-1 cm tlust, tm pln, na bzi mrn ztloustl s blavmi konky, podln
rhovan, blav a hndav, vlcovit.
Dunina bl a lutohnd, vn moun, chu nkdy nahokl.
Vtrusn prach tabkov hnd.
Vskyt: kvten a ervenec, v malch skupinch na zemi, korov drti a pilinch, v lesch, parcch zahradch a
sadech. Upednostuje ruderln msta.

Jedl, ale asto hoce chutnajc houba. Pednost je jej brzk rst.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:

- Pholiota praecox (Pers. ex Fr.) Khn.
Dal esk jmno:
- upinovka jarn

Slzenk loutkov

Bolbitus vitellinus (Pers. ex Fr.) Fr.)

Klobouk 2 - 6 cm v prmru, v mld tvaru vajka, poslze zvoncovit, ve st ploch, tence blanit, rychle
vadnouc a sten se rozplvajc. Do st edu paprsit rhovan, slizk, lepkav, barvy loutkov nebo
citrnov lut, poslze vybldajc.
Lupeny prodl, bled hlnov, pak svtle rezav lut.
Te Dlouh, thl (2 - 5 mm tlust), vlcovit, dut, kehk, cel ble vlokat popren.
Dunina bez zvltn chuti a vn.
Vtrusn prach rezav hnd.
Vskyt: kvten a z v trv, pi okrajch cest, starch kompostech a slm. Prost tam kde jsou tlejc
zbytky rostlin.

Nejedl, ale pro oko houbae je potenm.

Lidov nzev:
- luk

Hnojnkovit
Rody hnojnk, kehutka a kropenatec bvaj spolen azeny do eledi hnojnkovitch. Vechny
druhy maj hnd a ern vtrusn prach. Hnojnky maj obvykle lupeny rozplvajc se

v inkoustovitou tekutinu obsahujc vtrusy. Kehutky jsou kehk, elegantn houby. Kropenatce
maj mramorovan, ern tekovan lupeny - je to zpsobeno shluky vtrus. Lupeny posledn jmenovanch dvou rod se nerozplvaj.

Hnojnk bradavkat

Coprinus angulatus Peck

Klobouk 0,5-3 cm v prmru, 0,5-2 cm vysok, v mld kuelovit, pozdji a zvonovit, hladk, vrsit
rhovan. Barvy okrov ed, koov hnd a svtle katanov.
Lupeny v mld smetanov, pozdji ern.
Te 1,5-5 cm vysok, 0,1-0,3 cm tlust, vlcovit, dut, kehk, matn, ble vlknit, barvy smetanov.
Dunina barvy hndav, chuti mrn a vn nenpadn.
Vskyt: erven a jen na splenitch. Upednostuje lesn splenit.

Nejedl
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Coprinus boudieri Qul.
Dal esk jmno:
- Hnk bradavkat

Hnojnk inkoustov

Coprinus atramentarius (Bull.: Fr.) Fr.

Klobouk 3,5 - 10 cm v prmru, 3 - 7 cm vysok, v mld vlcovit vejit, na temeni trochu vlokat ojnn,
pozdji iroce zvoncovit, rhovan, ve st na okraji potrhan a rozplvajc se. Barvy edav a edofialov.
Lupeny zce pipojen, v mld barvy edobl s blav vlokatm ostm , ve st ern.
Te 4 - 17 cm vysok, 0,8 - 1,5 cm tlust, vlcovit, dole nkdy a vetenovit, jemn vlknit, na bzi
s pochvovitm prstenem, barvy bl.
Dunina bl, vn dn, chu jemn.
Vtrusn prach ern.
Vskyt:kvten a listopad na zahrdkch, parcch,pi okraji cest a v lesch podl lesnch cest na zbytcch
rozloenho deva.

Jedl,ale pozor, nesm se na nho pt alkohol. Obsahuje koprin, kter zabrauje rozkladu alkoholu v tle,
take pak nastv otrava acetaldehydem.
Dal esk jmno:
- Hnk inkoustov

Hnojnk naset

Coprinus disseminatus (Pers.: Fr.) SF Gray

Klobouk 0,5-1,5 cm v prmru, nejdve vejit pozdji zvoncovit a ploch, vrsit rhovan, barvy
smetanov a lutoed. Nkdy i ed. Na stedu vdy barvy okrov, V mld m jemn, bl, vlknit, vlnat
vlum, ve st je zplihl.
Lupeny iroce pipojen, blav a hndoern s blavm ostm.
Te 3-5 cm vysok, 1-2 mm tlust, kehk, prsvitn bl, vlcovit, pit, na bzi nkdy naloutl.
Dunina bloed.
Vskyt: kvten a jen, ve velkch skupinch, a nkolik set plodnic, na paezech, kmenech a dev listn i
ponoenm v pd. Najde se v parku, lese ale i zahradch.

Nejedl

, je velmi hezk na focen. V Trutnov byl nalezen pmo ve stedu msta pod kostelem. Jeho
klobouk se nikdy nerozplv.

Hnojnk obecn

Coprinus comatus (Mull.: Fr.) SF Gray: Pers.

Klobouk 2-6 cm v prmru, 5-15 cm vysok, zpotku vejit vlcovit, pozdji zvoncovit, ve st se od kraje
rozplv. Barvy bl a blav, radiln vlknit, pozdji pokryt odstvajcmi hndavmi vlknitmi upinami.
Lupeny zprvu bl, voln, pozdji rovjc, ve st ern a rozplvajc se.
Te 10-20 cm vysok, 1-3 cm tlust, bl, vlcovit, na bzi kyjovit, dut, jemn vlknit, hluboko v pd
koenc.
Prsten vytrval, bl, posunovateln.
Dunina bl, vn pjemn houbov, chu jemn.
Vtrusn prach ern. Vtrusy jsou v ern kaovit hmot, kter se tvo rozplvnm lupen.
Vskyt: kvten a listopad, ve skupinch, na vyhnojench loukch, rumitch, okraje prosvtlench listnatch
les, asto na ruderlnch stanovitch. Pat mezi kosmopolitn houby, co znamen, e je rozen po celm
svt.

Jedl
Mon zmny: Hnojnk Vooustv Coprinus vosoustii nejedl, Hnojnk smetitn Coprinus sterquilinus
nejedl, Hnojnk obecn vejit Coprinus comatus var. ovatus - jedl
Zajmavosti: Pouvme pouze mlad plodnice. Pokud zanaj rovt, tak se nkdy rozplynou i v koi.
Spotebovat nejdle do 4 hodin po utren. Je velmi dobr v prav s tstovinami.
Dal esk jmno:
- Hnk obecn

Hnojnk Patouillardv

Coprinus patouillardii Qul.

Klobouk 2-5 cm v prmru, kulovit, pozdji elipsoidn, na okraji nerhovan, v mld s pitm odnm, ble
krmovm, pozdji bledm, roztrhvajcm se v jemn isabelov vloky.
Lupeny krmov bl, pozdji hndnouc.
Te 6-9 cm vysok 04-06 cm tlust, na bzi s ponokou z vlknitch chlup, ve vrchn sti pozdji
zeslizovatl. Nkdy mv i pavuinkovit psek.
Vtrusn prach vtrusy jsou velice bled, ze strany elipticky mandlovit, zepedu okrouhle ptihrann,.
Vskyt: na zvecch exkrementech a ve tetm stdiu, kdy se tvo mech Bryum argenteum, na splenitch.

Nejedl
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Coprinus patouillardi Qul.
- Coprinus cordisporus Gibbs.

Hnojnk asnat

Coprinus plicatilis (Curt.: Fr.) Fr

Klobouk 1 - 3 cm v prmru, 8 - 13 mm vysok, vlcovit, pozdji ploch, okraj a zvednut, lys, vrazn
rhovan, barvy edohnd a ed, ve stedu okrov a ervenohnd. Ve st se nerozplv.
Lupeny voln, pipojen k malmu lmeku, barvy blav, pozdji edoern.
Te 3 - 7 cm vysok, 1 - 2 mm tlust, vlcovit, na bzi zakonen malou hlzkou. Je lys, barvy bl.
Vskyt: kvten a jen, v trv na loukch, okrajch cest a pol, ve svtlch lesch, parcch a zahradch
jednotliv nebo ve skupinch. Vcelku hojn.

Nejedl, ale je to pkn paraplko na fotografii. V podkrkono je hojn.

Dal esk jmno:

- Hnojnk asov

Hnojnk strakat

Coprinus picaceus (Bull. ex Fr.) Gray

Klobouk 4-8 cm v prmru, 4-10 cm vysok, vejit a vlcovit, v mld cel pokryt blou vlokatou plachetkou,
kter se rstem a rozevrnm klobouku rychle trh a pod n je vidt ernohnd pokoka klobouku. Vypad to jako
by byl pokryt pem z datla. Ve st se rozplv.
Lupeny jsou voln, blav, poslze rov, dle ednou a se nakonec rozplvaj.
Te 12-15 cm vysok, 1-1,5 cm tlust, vlcovit, vlknit, na bzi hlzovit. Barvy blav a ve spodn sti je jemn
upinkat.
Dunina nepjemn pchne jako karbol nebo svtiplyn.
Vtrusn prach je ern.
Vskyt: erven a jen, listnat lesy, upednostuje buiny a vpenitou pdu.

Nejedl, vcelku vzcn

Hnojnk tpytiv

Coprinus micaceus (Bull.: Fr.) Fr.

Klobouk 1 - 4 cm v prmru, 1 - 2,5 cm vysok, v mld vejit, pokryt mounat zrnitm velem, pozdji
zvoncovit kuelovit a iroce vyklenut, pokryt tpytivmi okrov hndavmi zrnky, ve st lys. Jinak je
rhovan a barvu m svtlehndou, kter je uprosted tmav.
Lupeny zce pipojen, bl a edobl, pozdji ern a na ost ble vlokat.
Te 3 - 10 cm vysok, 2 - 5 mm tlust, vlcovit, na bzi mrn rozen, v mld ojnn a pit, ve sti na
bzi lys, bl a krmov.
Vtrusn prach ern.
Vskyt:kvten a jen v trsech na vlhk pd kolem paez a kmen listnatch strom nebo pmo na nich
v lesch, parcch a zahradch.

Nejedl,ale velmi pkn pro

nedostatek.
Dal esk jmno:
- Hnk tpytiv

fotografovn i jako okrasa prody hlavn na jae, kdy je jinch hub

Hnojnk zaje

Coprinus lagopus (Fr.) Fr

Klobouk vejcovit a zvonovit, prmr 2 - 4 cm, 1 - 3 cm vysok, radiln vrsit rhovan, svtle ed
nebo ,,myov ed s hndm stedem, pokryt vlokatm blavm vlem a s okrajem zdvienm.
Lupeny bl a edoern.
Te 7 - -13 cm vysok, 3 - 5 mm tlust, dut, kehk, vlokat a hladk, bl.
Dunina ed, chu mrn, vn nenpadn.
Vskyt:kvten a jen na zemi a na devnch lomcch v lesch, v parcch a pi cestch na bohat pd.
Vtinou ve skupinch.

Nejedl
Dal esk jmno:
- Hnojnk chlupatonoh

Hnojnk zajcovit

Coprinus lagopides Karsten

Klobouk 4-7 cm v prmru, zvoncovit, znan vrsit, pozdji rozpraskan, krom stedu, kter je lys
pokryt volnmi hrotitmi a chmovitmi upinami. Barvy blav s edavm stedem.
Lupeny voln, hust, zk, barvy ern.
Te a 17 cm vysok, 0,3-0,5 cm tlust, dut, hust vlokat, nahoe slab ztenen.
Vtrusn prach ern, vtrusy tm kulovit, ern 6-8 x 5-6 velk.
Vskyt: erven a jen na splenitch, zemi i dev.

Nejedl

Kropenatec zvoncovit

Panaeolus campanulatus (L. ex Fr.) Qul

Klobouk 1 - 4 cm v prmru, kuelovit nebo zvoncovit, okraj zubat, nehygrofn, barvy edohnd a
masov hnd, ve st svtlej, ale bv pokryt ernm vtrusnm prachem. Na okraji jsou npadn
trojhelnkov bl zbytky vela pipomnajc krajku.
Lupeny pipojen barvy skoro ern s blm ostm, irok npadn mramorovan, co zpsobuje
nestejnomrn zrn vtrus.
Te 4 - 10 cm dlouh, 2 - 3 mm tlust, promnliv, nejastji jemn a kehk, vlcovit, jemn ojnn, barvy
tmavohnd.
Vtrusn prach ern.
Vskyt:erven a jen, jednotliv nebo ve skupinch na kravskch a koskch exkrementech v lesch i mimo
les. Nepli hojn.

Jedovat,ale je to pkn okrasa na nevbnm trusu.

Kehutka Candolleova

Psathyrella candolleana (Fr.) A. H. Smith

Klobouk 2, - 7 cm v prmru, polokulovit, pozdji kuelovit vyklenut a tm ploch.
Lupeny jsou zce pipojen, svtl, pozdji edofialov a purpurov hnd.
V mld s pomjivmi zbytky blho vela. asto je radiln vrsit, barvy blav a svtle okrov. Pokud je
vlhko je a lutohnd.
Te 3 - 9 cm vysok, 3 - 6 mm tlust vlcovit, dut, jemn vlknit a vlokat, kehk barvy bl.
Dunina bl.
Vtrusn prach hnd purpurov.
Vskyt:kvten a z, dosti hojn ve skupinch nebo trsech na zemi nebo rozkldajcm se dev v listnatch
lesch, parcch a zahradch od nin a do podh.

Jedl, pijde vhod prv brzkm vskytem.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Psathyra candolleanum
- Hypholoma candolleanum Fr.
Dal esk jmno:
- Tepenitka de Condelleova

Kehutka kuelovit

Psathyrella conopilea (Fr.) Pearson & Dennis

Klobouk 2 - 4 nkdy a 6 cm, kuelovit a zvoncovit, hladk nebo jemn vrsit. Za vlhka je
ervenohnd, a do t tvrtin rhovan, vysychajc do edohnda a edobova.
Lupeny zce pipojen, hust, svtle edohnd, pozdji purpurov tmavohnd s blav vlokatm ostm.
Te 9 - 14 cm vysok a 2 - 4 mm tlust, vlcovit, na bzi mrn kyjovit. Na vrcholu ojnn, hladk, blav.
Vskyt:ervenec a listopad jednotliv nebo ve skupinch na zbytcch deva a humusu na okraji cest, u
skldek deva a ruderlnch mstech, vtinou v lesch na bohatch pdch.

Nejedl, npadn kuelovitm kloboukem a thlm tenm.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Psathyrella conopilus (Fr.; Fr.) Pers. & Dennis

Kehutka vodomiln

Psathyrella hydrophila (Fries) R. Maire.

Klobouk 2-6 cm v prmru, v mld polokulovit a tup kuelov, pozdji vyklenut a ploch, kehk,
hygrofnn, nkdy jemn vrsit a na okraji jemn rhovan s velem. Barvy za vlhka tmav ervenohnd a
tmavohnd, za sucha je okrov a okrov hnd.
Lupeny hust, zce pipojen a pirostl nejdve blav, pak nahndl a nakonec a okoldov hnd
s blav vlokatm ostm.
Te 2,5-10 cm vysok, 0,3-0,5 cm tlust, vlcovit, dut, vlknit, na vrcholu ojnn, hladk a velmi kehk.
Barvy blav, na bzi vak okrov hnd a hnd.
Dunina velmi kehk, za vlhka edohnd, za sucha blav, chu mrn, vn nevrazn.
Vtrusn prach hndoern.
Vskyt: srpen a listopad, v trsech na hnijcm dev a paezech listnatch strom. Upednostuje buky.

Jedl, vhodn do polvek, ale na pepravu pli kehk.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Psathyrella piluliformis (Bull.: Fr.) Orton.
Dal esk jmno:
- Tepenitka vlhomiln

Kehutka sametov

Psathyrella velutina (Pers.) Sing.

Klobouk 3 - 10 cm v prmru, zvoncovit, pozdji vyklenut ve st a ploch, vtinou s nzkm hrbolem.

Okraj je v mld zdoben blmi zbytky vela. Ve stedu je plstnat dle je vlknit upinat, okraj je
vlknit.Barvy rezav hnd a zlatohnd.
Lupeny jsou iroce pipojen, krmov, brzy vak edohnd a ern s blav vlokatm ostm. V mld
vyluuj kapky tekutiny, kter ve st zanechv ern skvrnky.
Te 5 - 10 cm vysok, 0,5 - 1 cm tlust, vlcovit, na bzi mrn ztloustl. Barvy je pinav lut, rezav
hnd vlknit upinat a tygrovan s pomjivou prstenitou znou.
Dunina kehk, blav, naloutl a hndav, vn i chu nenpadn
Vskyt: erven a jen jednotliv nebo ve skupinch v trv na okrajch cest a ruderlnch mstech. Vzcn
na rozkldajcm se dev v lese i mimo les ve vlhch mstech zahrad, parcch i hbitovech.

Jedl, dobe uriteln podle ekologie a vlknit upinatho klobouku.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Lacrymaria lacrymabunda (Bull.:Fr.) Pat
- Lacrymaria velutina (Pers. ex Fr.) Konr. et Maubl.
Dal esk jmno:
- Plivka sametov

Kehutka edohnd

Psathyrella spadiceogrisea (Schaeffer) Qulet.

Klobouk 2 - 5 cm irok, velice hygrofnn, za vlhka edohnd nebo medov hnd, za sucha edav okrov,
zprvu zvoncovit, pak sklenut a rozloen, velice kehk, lys a na okraji rhovan.
Lupeny zprvu bled, potom tmav purpurov hnd.
Te rourkovit, kehk blav, hedvbit leskl.
Vskyt:duben a erven v listnatch a smench lesch, v zahradch , parcch a pi okrajch cest na pdch
bohatch na humus.

Jedl
Dal esk jmno:
- Kehutka hndoed

Kehutka upinat

Psathyrella gossypina (Bull.: Fr.) A.Pears. & Dennis

Klobouk 1-4 cm v prmru, v mld kulovit,pozdji polokulovit a zvoncovit, okraj dce vrsit rhovan.
Barvy za sucha svtle okrov, za vlhka katanov hnd, pokryt roztrouenmi upinkami, co jsou zbytky
zvoje. Tento zvoj najdeme i na okraji klobouku jako tsniky, kter pozdji miz.
Lupeny jsou asi 0,3 cm vysok, dk, v mld bl, zakryt blavm pavuincovitm zvojem. Pozdji jsou
ediv lilkov a ed a nakonec maj purpurov ervenohnd odstn.
Te 3-4 cm vysok. 0,2-0,3 cm tlust, vlcovit, dut , dole nkdy kyjovit rozen, kehk a na naloutlm
podkladu ble vlokat upinkat.
Vtrusn prach je tmav purpurov hnd.
Vskyt: pospolit v malch trsech na splenitch v lese i mimo les.

Nejedl

Perkovit
Obsahuje velice rozmanit houby. Rzn je barva vtrusnho prachu, velikost plodnic je promnliv
od malikch blohnojnk a po obrovsk bedly. Vechny vak maj voln lupeny a vtina m t
prsten. Vzcn maj na bzi ten pochvu

Bedla ernoupinat

Lepiota felina (Pers.) Karsten.

Klobouk 2-3 cm v prmru, v mld zvoncovit, pozdji rozloen s hrbolem. Na blavm i smetanovm
podkladu je pokryt tmav hndmi a ernmi upinkami, kter jsou na stedu nejhust.
Lupeny jsou barvy bl.
Prsten blanit.
Te 3-5 cm vysok, 0,2 - 0,3 cm tlust, vlknit, barvy blav a zaloutl.
Dunina barvy bl, vn siln nepjemn.
Vskyt: smrkov monokultury na vpenatch pdch nap. karltejnsk druhotn smriny a horskch buinch
a jedlobuinch, nap. bukojedlov ofinsk prales. Dle ji najdeme i v ostatnch jehlinatch a listnatch lesch
na rostlinnm opadu. Upednostuje vpenec a vpenat psky. Proto roste i ve vrbovm a bezovm mlz.

Nejedl
Dal esk jmno:
- Bedla koi

Bedla ervenajc

Macrolepiota rhacodes (Vitt.) Sing.

Klobouk 5-15 cm v prmru vejcovit, pozdji sklenut ve st rozloen s hrbolem na stedu. Sted klobouku
je hladk bled hnd, jinak je rozpukan v irok hnd upiny na blm podklad. Okraj klobouku je
roztepen tmito upinami.
Lupeny jsou barvy bl ale otlaenm ervenaj.
Prsten dvojit, blanit, pohybliv po teni.
Te 10-15 cm vysok, 1-2 cm tlust, vlknit, hladk, pinav bl, na bzi tlust hlzovit, nkdy i excentrick.
Po otlaen nebo poruen erven a pak hndne.
Dunina je bl pi poruen afrnov loutne a pozdji oranov erven. Vni m silnou a pjemn.
Vskyt: ervenec a listopad hojn na pdch bohatch na humus, v lesch veho druhu, v parcch, zahradch
ale i na ruderlnch pdch.

Jedl, chutn, vborn na zky a jet uzaven klobouky jsou vten plnn masovmi nplnmi a
peen. Podobn bedle vysok.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Lepiota rhacodes (Vitt.)Qul.
- Macrolepiota rachodes(Vitt.) Sing.
Dal esk jmno:
- Bedla krvavjc

Bedla kdov

Leucocoprinus cretatus Locq. Ex Lanz.

Klobouk 2-7 cm v prmru, parabolick pozdji rozloen s pokokou krom tere rozpraskvajc
v drobouk roztrouen vloky, i zrnka. Po rozprosten je na okraji do poloviny rozpraskan rhovan, cel
bl, jen na teri bled okrov.
Lupeny bl, hust.
Te 6-8 cm vysok, 0,8-1 cm tlust, hladk, bl, s prstenem.
Vskyt:erven a z, nejastji ve sklencch. Ve voln prod vzcn na kompostech.

Nejedl

Bedla katanov

Lepiota castanea Qul. ss. Lange

Klobouk 1,5 - 4 cm v prmru, v mld tup kuelovit, pozdji ploch, ve st se zvednutm okrajem.. Ve
stedu m mal hrbolek. Ve stedu jednolit, k okraji na okrovm a oranov okrovm podklad je
ervenohnd a ernohnd koncentricky pitiskne upinkat.
Lupeny jsou voln, krmov a okrov lut.
Te 3 - 5 cm vysok, 2 - 5 mm tlust, vlcovit, na bzi nkdy mrn ztlustl, barvy krmov a oranov
okrov. Vce jak od poloviny dol je hnd a ervenohnd upinkat.
Prsten je pomjiv, nevrazn, vlknit.
Dunina barvy krmov a naervenal, vn nepjemn, chu nevrazn.
Vskyt: ervenec a jen hojn ve skupinch, na opadu listnatch i jehlinatch les. Nejastji ji najdeme pod
kei a v porostech ostrunku.

Jedovat, jako vtina tchto malch bedel.

Bedla pavuincov

Lepiota cortinarius Lange

Klobouk 5 - 7 cm v prmru, masit, pokoka pukajc v jemn hnd upiny.
Lupeny blav, oddlen od ten lmekem v mld zakryt pavuinovitm vlem.
Te 5 - 6 cm vysok, 0,5 - 1 cm tlust, dole hlzovit ztlutn, nahoru ztenen jemn vlknit s odstnem
barvy klobouku.
Vskyt:z a listopad v humznch smench lesch.

Nejedl,celkem vzcn.

Bedla polonah

Cystolepiota seminuda (Lasch.) Bon.

Klobouk 0,8-2 cm v prmru, vyklenut nebo zvoncovit, ve st rozloen a hrbat, stejnomrn zrnit, okraj
zoubkat, tsnit. Barvy bl, s hndm terem
Lupeny bl, hust.
Te 2-3 cm vysok, lepkav zrnit, barvy bl s fialov edavm pozadm. Pomaknm se zbarv do nachov
hnda.
Dunina tenk, barvy bl, vn jemn.
Vtrusn prach bl.
Vskyt: srpen a jen, listnat i jehlinat lesy podl cest. Upednostuje humzn pdu.

Nejedl
Zajmavosti: Velmi asto ji najdeme pod ahavmi kopivami.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Cystolepiota sistrata (Lasch) Kummer
- Cystolepiota sororia (Huijs.) Sing.
- Lepiota seminuda (Lasch) Kumm.

Bedla vlnat

Lepiota clypeolaria (Bull.) Qul

Klobouk 3 - 8 cm v prmru zvoncovit a iroce kuelovit, s tupm hrbolkem, uprosted tm hladk. Barvy
okrov a ernav hnd, smrem k okraji na krmovm podklad je okrov vlokat a vlnat upinat.
Lupeny voln bl nkdy a krmov.
Te 4 - 10 cm vysok, 0,4 - 1 cm tlust, vlcovit s kyjovitou bz, vatovit vlknit a vatovit psovan.
V mld blav, pozdji a okrov lut. Prstenovit zna nevrazn, vlokat, asto zcela chyb.
Dunina blav, chu mrn vn koenn houbov.
Vskyt: srpen a jen dosti vzcn, jednotliv nebo ve skupinch v opadu listnatch les, obvykle tam, kde
jsou ivnj pdy.

Nejedl, pkn, poznateln podle npadn vlnatho klobouku.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Lepiota sistrata Fr.,
- Cystolepiota sistrata (Fr.) Sing

Bedla vysok

Macrolepiota procera (Scop. ex Fr.)Sing

Klobouk 10 - 25 cm v prmru, v mld vejit a uzaven pozdji tup kuelovit, ve st ploch, nkdy nzce
sklenut s hladkm tupm hrbolkem ve stedu. V mld cel hnd, pozdji na blavm podklad pokryt
velkmi hndmi upinami.
Lupeny vysok, hust, mkk, voln, v mld zakryt zvojem. Barvy blav, ve st se pinav lutavm a
hndavm ndechem.
Te 15 - 40 cm vysok, 1 - 2 cm tlust dole zakonen hlzou, kter m prmr a 4 cm.
Je snadno vylomiteln, vlcovit, v mld vatovit vycpan, potom dut, u vrcholu hladk, pod prstenem
pokoka rozpraskv na drobn pitiskl edohnd upinky.
Prsten posuvn, velk, dvojit s blavm okrajem a hndavou obroukou obepnajc te.
Dunina v klobouku vatovit, mkk, ve teni tuh, vlknit, tm devnat. Chu okov, vn jemn
houbov.
Vskyt:ervenec a listopad, prosvtlen listnat i jehlinat lesy, zejmna na jejich vslunnch okrajch a
mtinch.

Jedl, velmi chutn. Nejlep jsou smaen mlad klobouky s masovou npln, nebo jako zky, poppad
krokety. Nejlep vyuit za erstva. Nehod se k suen ani nakldn.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Lepiota procera (Scop. ex Fr.) Kumm
Dal esk jmna:
- Bedla ztepil
- Velkobedla

Bedla ostroupinn

Lepiota aspera (Pers.) Qul.

Klobouk 5-12 cm v prmru, nejdve iroce kuelovit a zvoncovit, pozdji vyklenut, rozloen a ploch,
na okraji podvinut, plstnat oven, barvy krmov s tmavohndmi vzpmenmi upinkami.
Lupeny voln, hust, vidlen, barvy bl a krmov.
Prsten blanit nebo pavuinovit, na okraji tmavohnd vlokat, jinak barvy krmov a skoicov hnd.
Te 5-8 cm vysok a 0,5-1.5 cm tlust, vlcovit, vlknit, na bzi ztloustl, barvy krmov a svtle hnd na
bzi tmavohnd zrnit upinkat.
Dunina bl, vn nepjemn. siln po strakoi.
Vskyt:ervenec a jen roztrouen v humusu a opadu listnatch strom, t v jehlinatch lesch,
zahradch, parcch, na okrajch cest a ruderlnch stanovitch bohatch na humus.

Jedovat, ale pkn na focen.

Blohnojnk srolut

Leucocoprinus birnbaumii (Corda) Singer.

Klobouk 2 - 4 cm v prmru, zvoncovit pozdji rozloen, matn pokryt jemnmi upinkami s ostrm
rhovanm okrajem. Barvy je zlatolut a srov lut.
Lupeny bled lut a srov lut.
Te 5 - 7 cm vysok a 5 - 8 mm tlust, s pomjivm svislm lmekem. Na vrcholku je hladk, pod lmekem je
jemn lut vlokat i zrnit. Barvy je srov lut a na bzi je ztlustl.
Dunina je lutav, chuti mrn, vn nepjemn.
Vskyt:ervenec srpen na humzn i kompostov pd v paenitch, sklencch ale i doma v truhlcch a
kvtinch.

Nejedl
Fotografie umstn vpravo byly pozeny po 24 hodinch v kanceli osobnho oddlen v EPO. Jak je vidt
tak nejenom v lese se meme tit pohledem na houby.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Leucocoprinus denudatus (Rabenh.) Sing.
Dal esk jmna:
- Blohnojnk lut
- Bedla cibulkotenn

ernolupen krvav

Melanophyllum haematospermum (Bull.: Fr.) Kreisel.

Klobouk 1 - 5 cm v prmru, nejdve iroce kuelovit, pozdji a ploch, okraj dlouho podvinut a oven
zbytky vela. V mld je s drobnmi bradavkami, pozdji pomouen. Barvy pinav svtle bov a svtle
hnd.
Lupeny zce pipojen, barvy v mld karmnov erven, pozdji hndoerven, nkdy a ernohnd.
Prsten vlokat, pomjejc.
Te 3 - 4,5 cm vysok, 0,3 - 0,5 cm tlust, vlcovit, kehk, dut, na bzi pechzejc v hlzu, barvy vnov
erven, pinav bov pomouen.
Dunina blav, na ezu okamit erven, vn houbov
Vtrusn prach vnov erven.
Vskyt: ervenec a jen, vcelku vzcn, druhotn smen lesy, nevpenat pdy v bylinnm podrostu a
list, pedevm na okrajch lesnch cest a na zhonech v zahradch. Upednostuje vlh a ivnj pdu.

Nejedl
Monost zmny: ernolupen Eyrv - Melanophyllum eyrei nejedl.
Dal esk jmna:
- ernolupen jeat
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Melanophyllum echinatum (Roth ex Fr.) Singer
- Cystoderma echinatum (Roth); Singer
- Inocybe pollicaris Karst.
- Lepiota echinata Roth
- Lepiota haematosperma (Bull.: Fr.) Quelet

Perka csask

Agaricus augustus Fr.

Klobouk 10-20 cm v prmru, v mld polokulovit, pozdji vyklenut a ploch. Na krmovm a svtle
okrovm podklad je vlknit pitiskle rezavolut a tmavohnd upinkat. Na stedu je hladk a tmavji
hnd.
Lupeny voln, dlouho bvaj bl, pozdji edoerven a ve st purpurov hnd.
Prsten je blanit, pevisl, asto potrhan, barvy bl a na spodn stran je blav a naloutle vlokat.
Te 10-20 cm vysok, 2-3,5 cm tlust, vlcovit, na bzi ztlustl, hluboko ponoen do pdy. Nad prstenem je
hladk, pod vlnat, pozdji prstenovit blav a nahndl vlokat upinkat. Barvy jinak bl.
Dunina bl vn siln anzov a hokomandlov, chu okov,
Vskyt: ervenec a jen v listnatch i jehlinatch lesch, parky, okraje cest, pod duby, jilmy i smrky.

Jedl
Monost zmny: Perka vzcn (Agaricus perrarus) jedl.
Zajmavosti: Cel povrch plodnice po otlaen loutne.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Psalliota augusta (Fr.); Qul.
- Agaricus subrufescens Peck ss. J.E. Lange
Dal esk jmno:
- Perka obrovsk

Perka fialov

Agaricus semotus Fr.

Klobouk 2-5 cm v prmru, nejdve polokulovit, pozdji iroce zvoncovit, jemn hedvbit vlsenit a
upinkat, tence a kehce masit, na okraji majc zbytky zvoje. Barvy blav, na temeni purpurov nahndl
a nafialovl.
Lupeny hust, voln, dosti vysok. Barvy zpotku ed rov, poslze hnd a na konec edoern. Na
ost bled.
Prsten tenk, blanit a mizejc. Barvy nejdve bl, pozdji loutnouc.
Te 2,5-6 cm dlouh, 0,3-0,6 tlust, vlcovit, dole mrn ztlutl, barvy blav nebo naloutl. Ve st a
pomaknm iv loutne
Dunina bl a nafialovl, v bzi ten loutnouc chu mrn, vn slab anzov a mandlov.
Vtrusn prach purpurov hnd.
Vskyt: ervenec a jen v druhotnch smrinch a smench lesch v rovinch i pahorkatinch.
Upednostuje nevpenit pdy a okraje cest.

Jedl
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Agaricus amethystina (Qul.); Lange non ss. J.E. Lange
- Agaricus rubellus (Gill.); Sacc.
- Psalliota amethystina (Qul.); Lange non ss. J.E. Lange
- Psalliota semota (Fr.); Ricken
Dal esk jmno:
- Perka odlin
- Perka erven

Perka hlznat

Agaricus abruptibulbus

Peck.

Klobouk 8 - 12 cm v prmru, vyklenut, ve st rozloen, tence masit, hladk, jemn hedvbit, bl,
pomaknm nkdy nepatrn loutnouc
Lupeny voln, hust, nejprve masov ed, pozdji okoldov hnd nakonec ern.
Prsten v horn sti ten tence blanit.
Te vlcovit, na bzi skoro odsedle hlzovit rozen, jemn vlknit, barvy bl.
Dunina bl, poruenm loutnouc, vn slab anzov, chuti mrn.
Vtrusn prach okoldov hnd.
Vskyt: ervenec a z ve vlhch smrkovch lesch.

Jedl, vhodn k jakkoliv kuchysk prav. Nejlpe do smsi.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Agaricus essettei Bon

Perka ov

Agaricus arvensis Peck.

Klobouk 7 - 15 cm v prmru, polokulovit a vyklenut, asto s nzkm hrbolkem. Lys, hedvbit, na okraji
jemn upinkat a ovnen zbytky vela. Barvy bl, pozdji koov zbarven. Po otlaen loutne.
Lupeny voln, dlouho svtl, pozdji ed masov, ve st ernohnd.
Prsten tenkoblann, bl, pevisl a na spodn stran hrub blav a naloutle zubat.
Te 7 - 15 cm vysok, 1,5 - 3 cm tlust, vlcovit na bzi se roziujc a vjimen hlznat. Na vrcholu je
vlknit a na bzi upinkat, barvy bl.
Dunina bl, ve st na ezu loutnouc. Chu pjemn, vn anzov nebo mandlov.
Vskyt: kvten a jen v trv na loukch, zahradch, kovinch a ve svtlch lesch, hlavn na jejich okrajch
ve skupinch nebo jednotliv.

Jedl, velmi chutn houba.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Agaricus osecanus Pilt
- Psalliota arvensis (Schaeff.); Kumm.
- Agaricus nivescens (Mller); Mller
Dal esk jmna:
- ampin ov

Zrnivka osinkov

Cystoderma amiathinum (Scop.: Fr.) Konr. &

Maubl.
Klobouk 2 - 4 cm v prmru, iroce zvoncovit, asto s bradavkou, nebo nzce vyhrbl, ve st ploe
rozloen, tence masit, velmi hust zrnit, kolem stedu paprsit svraskal. Barvy okrov lut, nkdy bled
okrov.
Lupeny pirostl ke teni, hust, bl, ke st naloutl.
Te tenk, vlcovit, v horn sti s odstvajcm prstencem, drobn upinkat, barvy okrov lut.
Dunina bez zvltnho pachu a vn.
Vtrusn prach bl.
Vskyt: srpen a jen v jehlinatch lesch, hlavn pi jejich okraji v mechu, ale asto i v trv a vesu.

Nejedl, velmi pohledn houbika.

Dal esk jmno:
- Zrnnka osinkov

Zrnivka rumlkov

Cystoderma cinnabarinum (Albertini & Schweinitz:

Secretan) Fayod.
Klobouk 2-8 cm v prmru, v mld polokulovit, pozdji vyklenut a ploch, nkdy s hrbolkem. Okraj m
zvlnn a dlouho podvinut. Povrch klobouku je zrnit a jemn bradavit. Barvy je cihlov erven.
Lupeny velmi hust, vykrojen, zce zoubkem pipojen, na ost pit, barvy bl a krmov.
Prsten nevrazn.
Te 3-7 cm vysok, 0,4-1 cm tlust, u vrcholu ble vlknit, pod prstenem hol, nebo jen dce upinkat. Na
bzi ztloustl a pokryt ervenavmi upinami, barvy svtle oranov ve spodn sti ervenav.
Dunina je bl a narovl, nemnn, vn slab moun houbov, chu mrn houbov.
Vtrusn prach je blav.
Vskyt: srpen a listopad, jednotliv nebo ve skupinch, ve vech typech les bohatch na humus a shnil
devo. Upednostuje jehlinat lesy, horsk a podhorsk polohy a kyselou pdu.

Jedl, pro sbr se nehodc, protoe jej vskyt nen pli hojn.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Cystoderma terrei (Berk. & Broome) Harmaja.
Dal esk jmno:
- Zrnnka rumlkov

Zrnivka ralo

Cystoderma carcharias (Pers. ex Secr.) Fayod

Klobouk 2-4 cm v prmru, v mld kuelovit, pak zvoncovit a ploch, uprosted s hrbolem a na okraji mv
vtinou zbytky vela. Barvy masov erven nebo blav a pokryt je ervenmi zrnitmi upinkami.
Lupeny jsou hust, zoubkem sbhav, blav a krmov.
Prsten blanit, nlevkovit, hrotit roztepan, na svrchn stran hladk a bl, na spodn stran zrnit a
zbarven jako te pod nm.
Te 2,5-7 cm dlouh, 0,3-0,7 cm tlust,zpotku pln, pozdji dut, vlcovit, na bzi mrn ztlustl, na
vrcholu hladk a bl, pod prstenem masov erven a upinkat.
Dunina blav, vn nepjemn jako prach ve stodole, chu zatuchl.
Vskyt: ervenec a listopad na travnatch mstech v lesch a vesovitch, jednotliv nebo ve skupinch,
upednostuje opad z jehlinatch strom.

Nejedl, ale dosti hojn i dobe fotiteln houba.

Dal esk jmno:
- Zrnnka ralo

ttovkovit
Rostou pevn na rozkldajcm se dev.Jejich narovl vtrusy se vytvej na dosti
hustch,mkkch,volnch lupenech. Te je vylomiteln a oddliteln od duniny klobouku.Klobouk

bv hladk,vlknit nebo chlupat.Kukmky maj plodnici v mld obalenou velem,kter vytrvv jako
pochva na bzi ten

Kukmk blovlnn

Volvariella bombycina (Pers. ex Fr.) Sing.

Plodnice v mld je cel v plachetce.
Klobouk prmr 8 - 20 cm, nejprve vejit, pak zvoncovit, nakonec rozloen, hedvbn vlknit a
upinkat, such, masit, s vlenm pesahujcm okraj klobouku. Barvy bl, nkdy t naloutl.
Lupeny nejdve bl, pak jemn rov, nakonec masov erven. Jsou hust, vyklenut, vysok.
Te 8 - 15 cm vysok, 1 - 1,5 cm tlust, bl vlcovit, hladk, lys a masit. K vrcholu se suuje. Na bzi m
otevenou pochvu.
Dunina je mkk, kehk chuti nevrazn, vn slab edkvikov.
Vtrusn prach rov.
Vskyt:erven a z na ivch i mrtvch listnatch stromech v lesch a parcch.

Jedl, chu je podadn, tak jej pouvm jen v malm mnostv do smsi.

Kukmk okzal

Volvariella gloiocephala (DC.: Fr.) Boekhout et Enderle

Klobouk 6-14 cm v prmru, v mld kuelovit a vejcovit, ve st a ploch, nkdy a s okrajem zvednutm
nahoru, na stedu s malm hrbolkem. Jinak je zvlnn, jemn vrostle vlknit a za vlhka slizk. Barvy bl,
pechzejc a do hndoeda. Nkdy m i olivov ndech, hlavn na tmavm vyhrblm stedu.
Lupeny voln, hust a bichat. Nejdve barvy blav. Pozdji pinav rov.
Te 9-22 cm vysok, 0,7-1,5 cm tlust, vlcovit, na bzi mrn ztlustl s vraznou blavou i naedlou
pochvou,jinak je barvy bl, pozdji pinav naloutl.
Dunina bl, vn zemit a chu takt zemit.
Vtrusn prach rov.
Vskyt: ervenec a listopad, dubohabrov hje, na zahradch a polch, nkdy i v listnatch lesch, parcch a
podl cest. Upednostuje piliny a bohat vpenit pdy a neudrovan plochy.

Jedl
Zajmavosti: Dve se rozliovali dv odrdy, bl a ed. Vypad to vak e je pouze jeden a to v lt bl a
na podzim m edou barvu.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Volvariella speciosa (Fr.: Fr.) Sing.
- Volvariella speciosa var. gloiocephala (DC.) Singer
Dal esk jmno:
- Kukmk okzal rhovan

ttovka stinn

Pluteus umbrosus (Pers. : Fr.) Kummer.

Klobouk 3-11 cm v prmru, v mld zvoncovit, pozdji vyklenut a ve st a ploch, paprsit ilnat, barvy
krmov a cel tmavohnd snat upinat a na stedu jsou upiny a ernohnd.
Lupeny jsou voln, v mld barvy blav, pozdji naloutl a rov, ve st a hndorov, na ost
tmavohnd a vlokat.
Te 4-10 cm vysok, 0,4-1 cm tlust, vlcovit, na bzi zakonen hlzkou, barvy v mld blav, ke stru
krmov hndav, pokryt drobnmi hndmi upinkami.
Dunina bl vn po syrovch bramborch, chuti zemit.
Vskyt: srpen a jen listnat lesy na padlch stromech, paezech a vtvch. Upednostuje buky a topoly a
humzn pdu.

Nejedl
Zajmavosti: V echch jsem ji zatm vidl v ofnskm a Boubnskm pralese.
V Dnsku byla nalezena jej bl forma. Pouze vtrusy byly rov.

Muchomrkovit
Toto je ele do kter pat nkter z nejjedovatjch druh hub.Maj bl vtrusy a voln
lupeny.Plodnice je v mld obalena velem (plachetkou),jeho zbytky bvaj viditeln jako upiny

na klobouku a pochva na bzi ten.U nkterch druh odlin velum chrn v mld lupeny a
petrvv v podob prstenu na teni.Vechny druhy jsou mykorhizn.

Muchomrka citrnov

Amanita citrina (Schaeff.) SF.Gray.

Klobouk 3-8 cm v prmru, za mlada polokulovit, ve st ploch, pokryt nepravidelnmi naloutlmi a
lutohndmi bradavkami. Barvy je svtle lut a zelenolut.
Lupeny jsou voln, bl a naloutl.
Prsten je blanit, barvy naloutl.
Te 6-12 cm vysok, 1-1,5 cm tlust, vlcovit, vlknit, barvy blav a naloutl. Je zakonen na bzi hlzou
Pochva polokulovit, jakoby odstien.
Dunina m vni po syrovch bramborch.
Vskyt:erven a listopad, dosti hojn ve skupinch nebo jednotliv, v jehlinatch i listnatch lesch,
upednostuje kysel pdy.

Jedovat, dobr a vdn objekt pro fotografa. V podkrkono velmi hojn.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Amanita mappa (Batsch) Quel.
- Amanita citrina var. citrina Pers.
- Agaricus citrinus Schaeffer per Fries.
- Agaricus mappa (Fr.) [beta]

Muchomrka erven

Amanita muscaria (L.:Fr.) Pers.

Klobouk prmr 5 - 15 cm, v mld kulovit, pozdji sklenut a ploch, ziv arlatov erven, ale i
oranov s etnmi blavmi bradavkami vtinou kruhovit seazenmi po celm povrchu. Za sucha leskl, za
vlhka lepkav.
Lupeny voln hust, bl nebo naloutl.
Prsten vyvinut, bl, hladk i jemn vlokat.
Te del ne prmr klobouku, 2 - 3 cm tlust, vlcovit, bl, nebo slab naloutl, hladk, nebo vlokat a
hrub upinat, v dosplosti rourkovit dut, dole rozen v kulovitou nebo mrn kuelovitou hlzu, kter je
ozdobena nkolika adami bradavek.
Dunina bl,pod pokokou klobouku lutooranov a zlatolut, nemnn, chuti pjemn nasldl bez
zpachu.
Vtrusn prach bl
Vskyt:ervenec a jen v lesch vech typ, hlavn v blzkosti bz a smrinch.

Jedovat, dle kronik indini pili odvar z tto muchomrky ped bojem, m se zvyovala jejich agresivita.
Nkte lid ji pouvaj k nien much, je vak dokzno e mouchy nezabj jenom je pouze omm.

Muchomrka jzliv

Amanita virosa (Fr.) Vitt.

Plodnice ist bl, vmladm stadiu se podob uzavenmu vajku.
Klobouk prmr 5 - 10 cm, dlouho kuelovit, zvoncovit, pozdji sklenut, bl, okraj nerhovan, hladk,
vtinou hol, v mld lepkav pak such a leskl, z okraj vlaje asto potrhan blanit zvoj.
Lupeny hust, ist bl voln
Prsten bl, chab, hladk, splihl, opadvajc.
Te dlouh, 1 - 1,5 cm tlust, nad prstenem hladk, pod nm hrub upinat, ukonen mohutnou mkkou
kulovitou hlzou, uzavenou ve voln, vysok bl npadit cpat pochv.
Dunina ist bl, chuti dajn lahodn, vn po syrovch bramborch.
Vtrusn prach bl.
Vskyt:ervenec a jen roztrouen v jehlinatch lesch na kysel pd v podhorskch a horskch
polohch.

Smrteln jedovat, kad by ml tuto houbu bezpen poznat.

Dal esk jmno:
- Muchomrka bl

Muchomrka krlovsk

Amanita regalis (Fr.) Michael

Klobouk 10 - 25 cm v prmru, tvarem podobn muchomrce erven (Amanita muscaria), jtrov
lutohnd, strupovit od plachetky. Strupy nestejn velk, naloutl s okrovm ndechem.
Lupeny dosti hust, voln, bl a naloutl.
Te del ne je prmr klobouku, 2 - 3 cm tlust, vlcovit, se lutavm ndechem, dole hlzovit s okrov
lutmi bradavkami sestavenmi v adch nad sebou.
Prsten nerhovan, lutavho zabarven.
Dunina blav, v teni naloutl, pod pokokou klobouku a zlatolut, nemnn, chu nenpadn, vn
nenpadn.
Vtrusn prach bl.
Vskyt:srpen a jen v podhorskch a horskch smrkovch lesch.

Jedovat, pohled na rodinku je vak krsn.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Amanita muscaria ss. regalis (Fr.) Vesel

Muchomrka rovka

Amanita rubescens (Pers. ex Fr.) S. F. Gray

Klobouk 5 - 15 cm v prmru, v mld uzaven polokulovit, pozdji nzce vyklenut, ve st ploch. Masit,
narovl, rov nahndl, naloutle okrov, nebo hndoervenav, pokryt zbytky plachetky ve form
bradavitch tvar. Tyto jsou pinav blav a naervenal.
Lupeny hust, voln, vysok, bl, na otlaench mstech ervenohnd skvrnit.
Te 6 - 20 cm vysok, 1,5 - 4 cm tlust, nahoru ztenen, na bzi a vnov naervenal a ztlustl
v kuelovitou hlzu s nkolika adami bradavek
Prsten umstn v horn sti, bl, irok, blanit, hust na svrchn stran podln rhovan .
Dunina tlustomas, v mld mslovit, bl, pod pokokou klobouku zhy naervenal, na ezu asto slab
ervenajc, na vzduchu ervenajc a erven hndnouc, v bazln sti ten obvykle vnov erven a
v hlzovit asti vtinou napaden larvami. Chu za syrova mrn krablav, vn nenpadn.
Vtrusn prach bl.
Vskyt:erven a jen hojn v listnatch i jehlinatch lesch, asto i za suho poas.

Jedl, chuti vten, vhodn k jakkoliv kuchysk prav. Velmi chutn je kdy se uprav jako slepice na
paprice a mal plodnice jsou vten v octovm nlevu.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Amanita novinupta Tulloss & Lindgren.
Dal esk jmna:
- Muchomrka narovl
- Muchomrka naervenal

Muchomrka stroupkat

Amanita inaurata Secr.

Plodnice vyrst z pochvy.

Klobouk a 20 cm v prmru, do tvrtiny rhovan, pinav lut, plav hnd, tmavohnd a ervenohnd,
okraje jsou svtlej, vzcn cel bl, cel poset tlustmi, nepravidelnmi, nahndlmi, naedlmi pozdji
ernavmi bradavkami, okraj vroubkovan.
Te obklopen botikou(pozstatek pochvy), kter vytv nad bz 1 - 3 krouky. Jinak je v doln polovin
ed, hnd a ernav upinkat.
Vskyt:erven a jen vzcn jednotliv nebo v malch skupinkch v lesch a parcch pod listni i jehlinany
na neutrlnch nebo vpenitch pdch.

Nejedl i kdy jsem ji doposud bez nsledk konzumoval.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Amanita ceciliae (Berkeley & Broome) Bas.
- Amanita strangulata (Fr.) Qul.
Dal esk jmno:
- Muchomrka upinat

Muchomrka zelen

Amanita phalloides (Fr.) Liak.

Plodnice je v mld uzavena do celkovho obalu, kter se rstem protrhv.
Klobouk 6-15 cm v prmru, kuelovit, pozdji vyklenut, ve st a ploch, leskl, radiln vlknit, bez
zbytk vela. Barvy olivov zelen, hnd olivov, lutozelen, nkdy blav a bl.
Lupeny voln, bl a blav.
Prsten blanit, hladk, nkdy i rhovan.
Te 7-15 nkdy i 20 cm vysok, 1-2 cm tlust, vlcovitm na bzi zakonen hlzou. Barvy na blavm
podklad zelenav a hndozelen tygrovan.
Pochva vakovit, blav. Dunina bl, vn po syrovch bramborch.

Vskyt:ervenec a jen dosti hojn ve skupinch i jednotliv v listnatch lesch hlavn pod duby, habry a
buky. Velmi vzcn i pod jehlinany jak je borovice.

Smrteln jedovat, u ns v podkrkono se hlavn vyskytuje na podzim. T zajmav objekt pro

focen.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Amanita viridis Pers.
Dal esk jmno:
- Muchomrka hlzovit

Muchomrka porfrov

Amanita porphyria (Alb. et Schw.) Secr.

Klobouk 4 - 9 cm v prmru v mld iroce kuelovit, pozdji vyklenut a ploch, pokryt nepravidelnmi
edohndmi bradavkami, okraj nerhovan. Ve st vtinou olysal, leskl. Za vlhka mrn slizk. Barvy
edohnd a edofialov.
Lupeny hust, nepli vysok, mkk, voln, bl.
Prsten blanit, na svrchn stran rhovan a blav na spodn stran edofialov. Ve st pevisl a mizejc.
Te 5 - 11 cm vysok, 0,8 - 1,5 cm tlust, vlcovit, pln nebo vatovit vycpan, vlknit, na bzi s mohutnou
kulovitou hlzou. Ve st vtinou dut. Barvy u vrcholu blav, od bze edofialov, postupn a fialov
hnd.
Pochva pitiskl, nzk, jakoby odstien. Barvy edofialov.
Dunina tenk, bl, pod pokokou klobouku nafialovl, vn zemit, chu edkvikov.
Vskyt:ervenec a listopad vtinou jednotliv v jehlinatch lesch, hlavn pod smrky a borovicemi.
Upednostuje kysel pdy a pahorkatiny. Meme ji nalzt i v horskch oblastech.

Jedovat, ve star literatue byla nkdy uvdna jako jedl. Vn otravy nevyvolv.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Amanita porphyrea (Alb. et Schw. ex Fr.) Schummell

Muchomrka edivka

Amanita spissa (Grauer Wulstling) Speisewert.

Klobouk 5 - 15 cm v prmru, v mld polokulovit, pozdji nzce sklenut a ploch. Barva edohnd nebo
popelav, okraj nerhovan, nkdy lys jindy pokryt blmi bradavkami.
Lupeny hust, blav, bichat.
Te 6 - 15 cm vysok, 2 - 3 cm tlust na vrcholu jemn rhovan, pod prstenem upinkat, nebo hladk, na
bzi zahrocen nebo zakonen kyjovitou neodsedlou hlzou, pokrytou nenpadnmi upinkat bradavitmi
prsteny.
Prstenec po roztren zvoje velk blav s rhovanou svrchn stranou.
Dunina tlustomas, blav, Vn a chu po syrovch bramborch.
Vskyt:erven a z v jehlinatch i listnatch lesch.

Jedl, i kdy je v nkterch atlasech uvdna jako nejedl, nebo podadn jakost. Osobn ji ji mnoho let
pouvm do sms a k nakldn. Vborn je pod maso. Je to moje osobn zkuenost.
Dal esk jmno:
- Muchomrka ed

Muchomrka jeohlav

Amanita echinocephala (Vitt.) Qul.

Klobouk 6-15 cm v prmru, nejdve polokulovit, pozdji zaoblen vyklenut, nkdy a ploch, barvy bl
pozdji naedl a nahndl, se vzpmenmi jehlanovitmi vrstky, kter jdou ale snadno sett.
Lupeny zprvu pikryt blanitm zvojem, voln, blav, pozdji loutnouc a zelenajc.
Prsten blanit a na svrchn stran jemn rhovan.
Te 7-12 cm vysok, 1-2,5 cm tlust vlcovit, asto i hlzovit, na bzi koenovit ztenen, pod prstenem
s bradavkami a nad bz s kruhy bradavek. Barvy bl, nkdy majc zelenav ndech.
Dunina je pevn, barvy bl s tendenc loutnout i zelenat. Chu je nevrazn, vn nepjemn
nemocnin.
Vskyt:ervenec a jen, pod listni, upednostuje ivnj pdy a teplej klima.

Nejedl, tato je focen na bvalm hbitov v Dobrovicch.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Amanita solitaria (Bull.: Fr.) Merat.
- Lepidella solitaria
- Amanita vittadinii var. echinocephala
Dal esk jmna:
- Bedlika jeohlav
- Muchomrka Vittadiniho jeohlav

Povatka hndolut

Amanita umbrinolutea Secr.

Klobouk a 12 cm v prmru, v mld vlcovit, pozdji sklenut, ve st asto ploch. V mld je obalen
blou plachetkou, pozdji je lys nebo pokryt trky plachetky. Barvy jsou znan promnliv, od olivov
zelen a okrov ed na stedu vtinou hnd. Od mld m okraj hebenit rhovan a svtlej.
Lupeny bl, hust u ten voln na ost tmavji ed zbarven.
Te 5 - 15 cm vysok 0,5 - 1,5 cm tlust, svtle edohnd nebo se lutavmi skvrnami, smrem k bzi
ztlustl s hlubokou v pd poloenou pochvou, kter po porann erven.
Dunina bl, chu pjemn, bez vn.
Vtrusn prach bl.
Vskyt:erven a jen jehlinat ale i listnat lesy, jednotliv nebo ve skupinch, zejmna pod borovicemi,
smrky, jedlemi a buky. Upednostuje horsk polohy.

Jedl, velmi chutn ale patn se pro kehkost transportuje.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Amanita battarrae (Boud.) Bon
Dal esk jmno:
- Muchomrka lutoolivov

Povatka obecn

Amanita vaginata (Bull. ex Fr.) Vitt.

Plodnice v mld zahalen v bl pochv. Vypad jako vajko.

Klobouk prmr 3 - 12 cm, zprvu kuelovit nebo zvoncovit, pak sklenut a ploch, s malm tupm hrbolem
na stedu, kehce a tence masit, vtinou lys, zdka s ojedinlmi trky blho zvoje, okrajem npadn
rhovanm. Barvy ed, stbroed nebo edohnd.
Lupeny Voln, vysok, ist bl, hust.
Te bl nebo naedl, thle vlcovit, bez prstenu, nkdy jemn vlokat, nebo pn han rozpukan,
dole kuelovit rozen, bez hlzy, na bzi obalen vysokou, cpatou, blou pochvou.
Dunina blav, vodnat, velmi kehk, nemnn, chu nasldl, vn nevrazn.
Vtrusn prach bl.
Vskyt: erven a jen v lesch vech typ, na kyselch pdch.

Jedl, nutn ale tepeln prava. Velmi dobr do sms, koda e se pro svoji kehkost patn pepravuje.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Amanitopsis vaginata (Bull. : Fr.) Roze
Dal esk jmna:
- Katmanka povat
- Muchomrka povat

Povatka plav

Amanita fulva (Pers.) Fr.

Klobouk 3 - 8 cm v prmru, iroce kuelovit, poslze ploch vtinou s hrbolkem. Barvy plav oranov na
okraji svtlej. Jinak okraj je u i v plachetce rhovan.
Lupeny voln, irok, bl, nkdy ost slab narezavl.
Te 8 - 15 cm vysok, 6 - 12 mm tlust, vlcovit, na bzi jemn ztlustl, blav, pokryt svtle
ervenohndmi upinkami a zakonen velkou blanitou rezav hndou pochvou.
Prsten schz.
Dunina bez vrazn vn i chuti, velmi kehk.
Vskyt: kvten a listopad v listnatch i jehlinatch lesch.

Jedl, pouvm do sms i k nakldn do octa. Je vak patn dky svoji kehkosti pro transport.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Amanitopsis vaginata var. fulva (Pers.); Pilt
- Amanitopsis fulva (Schaeff.); W.G. Sm
Dal esk jmna:
- Katmanka povat var. hnd
- Muchomrka povat plav

Povatka afrnov

Amanita crocea (Qul.) Sing.

Plodnice v mld cel zabalen v plachetce.
Klobouk prmr 3 - 12 cm zprvu kuelovit nebo zvoncovit, pak sklenut a ploch, oranov a
ervenooranov, hol, okraj do poloviny rhovan.
Lupeny hust, bl, v dosplosti lut krmov.
Te 10 - 15 cm dlouh, 1 - 2 cm tlust, dol kuelovit rozen, zprvu hladk, pozdji pn han
s vlokovitmi upinkami barvy klobouku, na bzi obalen vysokou volnou cpatou blou pochvou
Dunina blav, vodnat velmi kehk, nemnn, chuti nasldl, vn nevrazn.
Vtrusn prach bezbarv.
Vskyt: ervenec a jen v lesch vech typ, ale i mimo les, v hjch, sadech a zahradch.

Jedl, velmi dobr do smsi, pro kehkost se patn pepravuje a je u n nutn tepeln prava.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Amanitopsis crocea (Qul.) Gilbert.
Dal esk jmno:
- Povatka oranov

echratkovit
Hndovtrusn houby pipomnajc strmlky,irvky nebo hlvy.Jsou stavny do blzk pbuznosti
hibovitch hub.Mkk lupeny jsou oddliteln od duniny klobouku stejn jako u hib rourky.Pat
sem mykorhizn i devokazn houby.

echratka ernohuat

Paxillus atrotomentosus (Batsch. Ex Fr.) Fr.

Klobouk 6 - 20 cm v prmru, sklenut, ploch a vtlaen, s vrazn podvinutm okrajem, tlustomas,
v mld sametov, ve st lys, rezav hnd a olivov hnd.
Lupeny hust, sbhajc na te, pn spojovan, okrov lut, na otlaench mstech hndnouc.
Te 3 - 7 cm vysok, 2 - 4 cm tlust, excentrick, koenovit zahrocen, s tmav hndou a ernohndou
pokokou.
Dunina masit, avnat, naloutl, s nakyslou vn a a trpce kyselou chut.
Vtrusn prach hnd.
Vskyt: ervenec a listopad hojn na paezech a odumelch koenech i v pd ponoenm tlejcm dev
smrk a borovic.

Jedl - v malm mnostv do sms, chutn naloen v oct.

Litika pomeranov

Hygrophoropsis aurantiaca (Wulfen: Fries) Maire

Klobouk 2 - 8 cm v prmru, promnliv, nkdy vyklenut, jindy na stedu vtlaen, okraj podvinut, oranov
lut a naervenale oranov, plstnat. Vt forma m hnd upinat klobouk.
Lupeny svtle a tmav oranov, sbhav, vidlen dosti hust. U nkter formy jsou lupeny tm bl.
Te 2 - 5 cm dlouh, 3 - 8 mm tlust, dut, barva podobn barv klobouku, vlcovit.
Dunina mkk skoro vatovit, svtle oranov, tenk, vn nenpadn, chu nepjemn.
Vtrusn prach blav.
Vskyt:z a listopad na jehli, pilinch ale i na ztrouchnivlm dev hlavn v jehlinatch lesch.

Nejedl,i kdy j ji obas seberu do smsi,nebo pro ozdobu k nakldn do blch hub.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Cantharellus aurantiacus Wulf.

Hibovit
Houby, kterm se obecn k hiby nepat vechny do eledi Boletaceae. Hiby maj mkkou duninu a
vtinou rourky pod kloboukem. Nkter druhy na ezu modraj nebo ernaj. Zd se, e vechny druhy
hib tvo mykorhizu s devinami nebo trvalkami. Je nutn dat pozor i na nkolik jedovatch druh.

Hib borov

Boletus pinophilus Pilat & Dermek

Klobouk 5 - 30 cm v prmru, vtinou hrbolat, barvy tmav ervenohnd a katanov hnd.
Te 7 - 15 cm vysok, 3 - 10 cm tlust, v mld soudkovit, pozdji kyjovit, barvy na vrcholu blav, smrem
k bzi naervenal a svtle hnd, s jemnou skou, kter dosahuje a k bzi.
Vskyt:kvten a jen v borovch lesch, upednostuje psit pdy, nepli hojn v malch skupinch nebo
jednotliv. Vzcn se najde i pod listni.

Jedl, plodnice je velmi tvrd a tk. U ns mme lokalitu v Pekle. Krsn objekt na focen a velmi pkn
vypad i v koku.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Boletus edulis ssp. pinicola (Forst) Gilb
- Boletus edulis var. pinicola Vitt.
- Boletus pinicola (Vitt.)Venturi
Dal esk jmna:
- Hib obecn borov
- Hib jedl borovk

Hib bronzov

Boletus aereus Fries

Klobouk 5-20 cm v prmru, jemn vrsit, sametov, barvyokoldov hnd a ernohnd.

Rourky rzn dlouh, proto v dosplosti to vypadaj jako hrbolkat.
Te 5-10 cm vysok, 2-4 cm tlust skoro vlcovit nebo mrn kyjovit, s mlo zetelnou jemnou skou. Barvy
svtlej klobouku.
Vskyt: kvten a jen v teplomilnch listnatch lesch pod duby, habry a katanovnkem setm.
Vyskytuje se v mlo jinch echch, spe na jin Morav.

Jedl
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Boletus edulis f., subsp. (Fries) Konrad and Maublanc
- Tubiporus aereus (Fries) Karsten
- Boletus vaccinus Pers.
- Tubiporus. edulis. ssp. Aereus ?
- Dictyopus aereus ?
Dal esk jmno:
- Hib tmav bronzov

Hib ervenohnd

Xerocomus spadiceus (Fries) Quel.

Klobouk prmr 3 - 12 cm sklenut, ve st ploch, jemn sametov a plstnat vlnat, such, neslizk.
Vtinou nerozpraskv. Barvy v mld ernohnd, pozdji okrov hnd a ervenohnd.
Rourky jsou nepravideln dlouh, nkdy a vykousan, barvy zlatolut a ziv lut, pry velk hranat
ziv lut, pomaknm barvu nemn, pouze nkdy slab hndnou.
Te 3-10 cm, 0,5-3 cm tlust, vlcovit, brzdit nebo jamkat s nzkou ilnatou skou, kter je barvy
rezavohnd, dole zahrocen, pln, lut.
Dunina je v klobouku blav, mslov mkk. Ve teni lut, vlknit a tuh. Na ezu barvu tm nemn,
nkdy se zbarv lehce do modra. Chu je pjemn a mrn, vn jemn houbov nkdy a ovocn.
Vtrusn prach je hndoolivov.
Vskyt: srpen a jen listnat lesy, hlavn dubohabrov, na nevpenatch pdch. Upednostuje teplomilnou
kvtenu a ze strom duby a habry.

Jedl
Mon zmny: Hib plstnat Xerocomus subtomentosus jedl.
Zajmavosti: Je to houba vcelku vzcn. Hlavnm poznatelnm znakem je to, e pokoka klobouku parami
amoniaku zelen a odeznvn je velmi pomal.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:

- Xerocomus lanatus (Rostk.); Singer.
- Xerocomus subtomentosus var. spadiceus (Fries) Gilbert
- Xerocomus subtomentosus var. leguei (Boud.) R. Maire
- Xerocomus coniferarum Sing.
- Boletus lanatus Rostk.
- Boletus subtomentosus ssp. spadiceus (Fries) Konrad and Maublanc

- Boletus leguei Boud.

Dal esk jmna:
- Suchohib ervenohnd
- Suchohib ebernat

Hib erven

Xerocomus rubellus (Krombh.) Qulet.

Klobouk 3-7 cm v prmru, sametov, v mld barvy karmnov erven, ve st bledne ale vdy najdeme na
nm erven odstn. Je asto polkovit rozpukan.
Rourky barvy lut nebo zlatolut, pomaknm a stm zelenaj.
Te asto troch ztlutl, barvy lut, ale v doln polovin bv vraznji erven.
Dunina lut, na ezu slab modrozelenajc, chu mrn nakysl.
Vtrusn prach olivov, vtrusy 9-17 x 4-6,5 m.
Vskyt: ervenec a jen dosti vzcn v listnatch i smench lesch, na hrzch rybnk, v parcch a
zahradch. Upednostuje lpy a duby zejmna rostouc na okrajch cest.
Monost zmny: Suchohib lutomas Xerocomus chrysenteron jedl

Jedl
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Boletus rubellus Krombh.
- Boletus versicolor Rostk.
Dal esk jmna:
- Suchohib pestr
- Suchohib erven

Hib dubov

Boletus aestivalis (Paul.) Fr.

Klobouk 4 - 20 cm v prmru, v mld polokulovit, pozdji vyklenut a ploch, ve st nkdy polkovit

rozpukan jinak hladk a sametov. Barvy edo nebo koov hnd nkdy a rezavohnd.
Rourky vysok, v mld blav, pozdji lutozelen s pry drobnmi, okrouhlmi stejn zbarvenmi jako
rourky. Pomaknm barvu nemn.
Te 10 - 25 cm dlouh, 2 - 7 cm tlust, nejdve soudkovit, pozdji vlcovit, vtinou okrov hnd
s vraznou blavou, hranatou skou s velkmi oky, kter pesahuje od shora pes polovinu dlky ten, nkdy
a k bzi.
Dunina bl, nemnn, chuti lahodn a vn pjemn houbov.
Vtrusn prach olivov hnd.
Vskyt:kvten a listopad dosti hojn v listnatch a smench lesch, hjch na rybninch hrzch, zejmna
pod duby, buky a lipami. Vzcnji pod jehlinany.

Jedl, velmi chutn, vestrann pouiteln v kuchyni. Nevhodou je jeho znan ervivn.
Kdy se ale najde abnormln plodnice s prmrem klobouku a 30 cm, tak kad houba kulin se ji t na
vborn zky. Kdy tohoto hiba najde vandal materialista, tak rozhrabe cel okol a ji m zajitno, e nkolik
let na tomto mst nic nenajde.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Boletus edulis subsp. reticulatus (Boud.) Konrad & Maubl.
- Boletus edulis ssp. reticulatus (Schaeff.) Konrad & Maubl.
- Boletus edulis Fr. f. quercicola. Vassilk.
Dal esk jmna:
- Hib skovan
- Hib jedl dubk

Hib dutonoh

Boletinus cavipes (Klotzsch : Fr.) Kalchbr.

Klobouk 5-12 cm v prmru, iroce kuelovit, ve st ploch, nkdy uprosted prohlouben. Cel upinat
plstnat, barvy lutohnd, nkdy a ervenohnd.
Rourky mrn sbhajc na te, barvy olivov zelen.
Pry radiln protaen, barvy nejprve lut, pozdji zelenolut, ve st olivov lut.
Te 5-10 cm vysok, 0,8-3 cm tlust, vlcovit, dut, na bzi kyjovit. V mld je pipojen k okraji klobouku
blanitm zvojem, kter na nm nechv prstenovitou znu. Barvy nad touto znou je lutav a smrem k bzi
lutohnd, jemn upinkat.
Dunina blav a naloutl, na ezu barvu nemn, vn pjemn houbov, chu mrn, ale po delm
vkn je slab paliv.
Vtrusn prach olivov hnd.
Vskyt:ervenec a jen dosti hojn pod modny v podhorskch a horskch oblastech.

Jedl, vborn usmaen jako zek jinak velice chutn naloen v oct.
Dal esk jmno:
- Hibovec dutonoh

Hib dutonoh zlat

Boletinus cavipes f. aureus (Rolland) Singer

Klobouk 5 - 12 cm v prmru, iroce kuelovit, pozdji ploch a uprosted vtlaen, upinat plstnat. Barvy
lut.
Rourky mrn na te sbhajc barvi olivov zelen s pry radiln protaenmi, lutmi a zelenolutmi,
pozdji olivov lutmi.
Te 5 - 10 cm vysok, 0,8 - 3 cm tlust, vlcovit, na bzi tm kyjovit, dut, jemn upinkat, s kloboukem
v mld spojen blavm zvojem, kter na nm pozdji zanechv prstenovitou znu. Barvy nad prstenovitou
znou lutav, smrem k bzi pak lutohnd.
Dunina blav a naloutl, na ezu barvu nemn, vn pjemn houbov, chu mrn, ale pi delm
chutnn slab paliv.
Vskyt: ervenec a jen vtinou ve skupinch v podhorskch a horskch oblastech pod modny s nimi
tvo mykorrhizu. Tato forma se vyskytuje dosti vzcn i kdy u ns mme na tuto formu 3 lokality, kde ji
sbrm a fotm.

Jedl, velmi chutn jako zek, vten naloen v oct. Nehod se na suen.

Hib hnd

Boletus badius (Fr.) Fr.

Klobouk 4 - 15 cm v prmru, polokulovit a tm ploch,v mld plstnat, ve st lys. Barvy katanov

hnd, tmavohnd a ernohnd.
Rourky i pry v mld svtl, pozdji svtle lut, zelenolut, nazelenal a olivov zelen. Po otlaen
zelenomodraj.
Te 5 - 10 cm vysok, 1 - 4 cm tlust, pevn, jemn vlknit na lutavm podklad obvykle hndoerven.
Dunina v mld tvrd a mslovit, pozdji ve ten devnat. Barvy blav a naloutl, na ezu modrajc
hlavn za vlhka. Vn pjemn, chu pjemn.
Vskyt:erven a listopad hojn v jehlinatch i smench lesch, vzcn v listnch.

Jedl, chutn, vestrann pouiteln

V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Xerocomus badius (Fr.) Kuhn.: Gilb.
Dal esk jmno:
- Suchohib hnd

Hib kolodj

Boletus luridus Schaeff.: Fr.

Klobouk 5 - 20 cm v prmru, v mld jemn plstnat, ve st lys, za vlhka jemn lepkav, barvy svtle
hnd se slabm olivovm ndechem.
Rourky lut a olivov lut, pry v mld stejn zbarven, brzo vak oranov a oranov erven.
Te 5 - 15 cm vysok, 2 - 4 cm tlust, vlcovit a kyjovit, na lutm podklad vynik ervenohnd a
lutoerven ska z protaench ok.
Dunina je barvy lut, bez vrazn vn a chuti. Po porann ihned intenzivn modr jako cel plodnice
Vskyt:erven a jen vcelku hojn ve vech lesch, ale i v zahradch pod duby, habry, buky, lipami a bzami.
Vzcnji jej lze nalzt i pod smrky. Upednostuje teplej oblasti od nin do podh a vpenit pdy. U ns
jej nachzm zatm v jedin lokalit, je to Trutnovsk park.

Jedl, patc mezi nejoblbenj modrky. Pozor - za syrova,nebo mlo tepeln upraven je slab jedovat a
psob pak stevn a aluden pote.
Dal esk jmna:
- Modrk
- Hib kol

Hib kov

Boletus erythropus Pers.: Fr.

Klobouk prmr 5 - 20 cm polokulovit, pak vyklenut a oplotle poltovit, tmavohnd a ernohnd,

sametov, such, stm a pomaknm ed ernajc.
Rourky lutozelen, pomaknm zelenajc nebo modrajc. Pry jsou zpotku lut, brzo vak krvav
erven, stm blednouc do olivova, pomaknm rychle modrajc.
Te je 5 - 15 cm dlouh, 2 -4 cm tlust v mld soudkovit, pak kyjovit a vlcovit, v doln polovin vdy
npadn rozen. Nahoe a uprosted je lutav, dol je do olivova, pokryt drobnmi nachovmi, nebo
karmnov ervenmi upinkami. Otlaen msta modrozelenaj.
Dunina je srov lut, na ezu ihned intenzivn modr, po ase se odbarvuje do svtle edomodra. Chu
nenpadn, vn pjemn.
Vtrusn prach olivov hnd.
Vskyt:kvten a jen jehlinat a listnat lesy na kysel pd, v horch a podh astj. asto
s brusinkou.

Jedl - velmi chutn. Je zde vak nutn del tepeln prava, syrov nebo nedovaen me vyvolat trvc
pote. Nen vhodn k suen.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Boletus luridiformis Rostk.

Hib krlovsk

Boletus regius Krombh.

Klobouk 6 -15 cm v prmru, polokulovit a poltovit. Pokoka je nejprve plstnat, pozdji lys a suchem
rozpraskv na drobn polka, asto je i skvrnit. Barvy rov nebo rov erven.
Rourky jsou zakoneny zlatolutmi a zelenav lutmi pry, kter otlaenm nemodraj.
Te 6 - 15 cm vysok, 2 - 6 cm tlust, kyjovit, v horn polovin s jemnou skou, barvy chromov lut.
Dunina masit, mslovit, pevn, ale ve st mkk, za erstva i po usuen lut, na ezu barvu nemn.
Chu pjemn, vn slab.
Vskyt:kvten a z na vpenatch pdch pod listni, zejmna v buinch a doubravch. Upednostuje
teplej oblasti.

Jedl, kuchysky vestrann upotebiteln. Doporuujeme jej chrnit pro jeho vzcnost.

Hib Le Galov

Boletus legaliae Pilt

Klobouk 6-14 cm v prmru, barvy v mld blav hnd, pozdji hnd a hndoolivov, okraj a otlaen msta
ervenaj.
Rourky v mld chromov lut, pozdji olivov lut, pry v mld karmnov erven, ve st pinav oranov.
Te 5-8 cm vysok, 3-5 cm tlust, bichat a kyjovit, pokryt od 1/3 nahoru vraznou ervenou skou. Barvy
lut.
Dunina svtle srov lut, na ezu se rychle barv na zelenomodro, vn pjemn.
Vskyt: erven a jen, xerotermn dubo-habrov hje, listnat lesy na vpenci ale nkdy i kyselej pdy.
Upednostuje teplej oblasti.

Jedovat
Monost zmny: Hib satan Boletus satanas jedovat, Hib nachov Boletus rhodoxanthus jedovat.
Zajmavosti: Po dkladnm tepelnm zpracovn je nekodn. Nkte odbornci uvdj Hib satanovit Boletus
satanoides jako samostatn druh.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Boletus purpureus ss. le-galiae Romagn., Pilat
- Boletus le-galiae Pilat et Dermek
- Boletus splendidus Martin
- Boletus splendidus ssp. splendidus Sing. & Kuthan
- Boletus satanoides Smotl. ss. Smotl.
Dal esk jmna:
- Hib Galii
- Hib satanovit

Hib medotrpk

Boletus albidus Rocques.

Klobouk 5 - 20 cm v prmru, vyklenut, masit, tuh, jemn plstnat, hedvbn leskl, asto jamkat. Barvy
blav, okrov, naedl, nakonec lutohndav.
Rourky nejdve svtle, pak iv citrnov lut, nakonec olivov, pomaknm modrozelenajc zakonen
drobnmi pry.
Te 4 - 12 cm dlouh, 3 - 8 cm tlust, dol hlzovit i kyjovit rozen, dole koenovit protaen a
vetenovit zen. Nahoe je lut s jemnou skou, dole bled, ve st zahndl.
Dunina bled lut, v klobouku asto jen slab modrajc, ve teni okrov lutav. Chu mrn hok, vn
nepjemn, pchne po fenolu.
Vtrusn prach olivov.
Vskyt:ervenec a jen v listnatch a smench lesch a parcch, zvlt pod starmi buky, duby a lpami,
na hrzch rybnk. Upednostuje vpencovou pdu a ni polohy v teplejch oblastech.

Nejedl, toto foto je z hrze Malopiskho rybnku pi setkn mykolog na Dobrovickm klouzku. Roste
jich tam bezpoet.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Boletus amarus Pers.
Dal esk jmno:
- Hib hok

Hib nachovtrusn

Porphyrellus pseudoscaber (Secr.) Sing.

Klobouk 5-15 cm v prmru jemn sametov, such, barvy edohnd a ernohnd, nkdy mv olivov
ndech.
Rourky a pry v mld ed, pozdji edohnd, pry otlaenm modrozelenaj a ernaj.
Te 5-12 cm vysok, 1,2-2,5 tlust, vlcovit, nkdy i mrn vetenovit, bez sky, plstnat, ve st
olysvajc. Barvy dole pinav blav v horn sti zbarven jako klobouk.
Dunina v mld pevn a blav, pozdji vatovit, mkk a naedl. Na ezu ervenajc a vzcn i nkdy
modrajc nebo zelenajc. Vn v mld zemit, pozdji nepjemn petrolejovit. Chu mrn, a mrn paliv,
nkdy nepjemn.
Vskyt: ervenec a jen, v jehlinatch lesch hlavn pod smrky. Nkdy jej najdeme i v listnatch lesch pod
buky. Dv pednost podhorskm a horskm oblastem, zejmna tam kde je kysel pda.

Jedl, podadn jakosti, star plodnice nesbrat, jinak v menm mnostv pouiteln do smsi.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Porphyrellus porphyrosporus (Fr.) Gilb
Dal esk jmno:
- Hbek nachovtrusn

Hib peprn

Chalciporus piperatus (Fries) Bataille

Rourky asto mrn sbhav a stejn jako pry barvy mov erven a hndoerven.
Te 2 - 7 cm vysok, 4 - 12 mm tlust, vlcovit, k bzi ztenen, lys, barvy lut a ervenohnd, na bzi
se lutm podhoubm.
Klobouk 2 - 8 cm v prmru, za vlhka mrn slizk, hladk. Barvy okrov a ervenav hnd.
Dunina naloutl a pinav bl, bez vrazn vn, ale za to s peprnou chut.
Vskyt: erven a listopad, jednotliv nebo ve skupinch, v jehlinatch lesch od pahorkatin a do horskch
oblast. Vzcnji v ninch a pod listni. Na Trutnovsku hojn.

Jedl, pouze v malm mnostv jako koen.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Suillus piperatus (Bull.) Kuntze
- Boletus piperatus Fries

Hib plstnat

Boletus subtomentosus L. : Fr.

Klobouk prmr 3 - 12 cm sklenut, ve st ploch, svtle olivov hnd, rezav hnd, nebo lutoolivov,
jemn sametov, such, neslizk.
Rourky jsou zlatolut a chromov lut, pry velk hranat ziv lut, pomaknm barvu nemn.
Te je dlouh, thl, vlcovit, dole zahrocen, pln, lut, nkdy bled ervenohnd han.
Dunina je v klobouku blav, mslov mkk. Ve teni lut, vlknit a tuh. Na ezu barvu tm nemn,
nkdy se zbarv lehce do modra. Chu je pjemn, vn jemn houbov.
Vtrusn prach je hndoolivov.
Vskyt:erven a jen hojn v jehlinatch i listnatch lesch a hjch na kysel pd vtinou s brusinkou.

Jedl - je to vborn houba, doporuuji k vaen, peen i smaen.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Xerocomus subtomentosus (Fries) Qulet
Dal esk jmna:
- Suchohib plstnat
- Hib sameek
- Poddoubnk, Koen, Koenk

Hib prun

Aureoboletus gentilis (Qul.) Pouzar.

Klobouk 2-7 cm v prmru, poltovit, za vlhka slizk, barvy od edorov, pes karmnov ervenou do
edohnd.
Rourky jsou prun, sbhav, barvy ziv zlatolut, ve st s olivovm ndechem. Pry jsou barvy
chromov lut.
Te 2,5-8 cm vysok, 0,4-2 cm tlust, vlcovit, na bzi obas koenujc, u vrcholu nevrazn skovan nebo
rhovan od sbhajcch rourek . Barvy k vrcholu zlatolut, kter smrem k bzi hndne a hndoerven.
Dunina prun, barvy blav, nad rourkami lut, chu pjemn nakysl, vn slab ovocn.
Vskyt: erven a jen v habrovch doubravch, dubohabrovch hjch, listnatch lesch a vlhkch
acidofilnch dubinch lesch. Upednostuje duby, vpenitou pdu v ninch a pahorkatinch a teplej oblasti.

Jedl
Monost zmny: Hib sametov - Xerocomus fragilipes jedl.
Zajmavosti: Prakticky se vbec nevyskytuje na kyselm podlo.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Pulveroboletus gentilis (Qul.) Singer
- Xerocomus gentilis(Qul.) Singer
- Pulveroboletus cramesinus (Secr.); Moser
- Aureoboletus cramesinus (Secr.); Watling
Dal esk jmno:
- Hib zlatopr

Hib pvstkat

Boletus appendiculatus (Fries) Seretan

Klobouk 7-20 cm v prmru, jemn plstnat, barvy v mld plav hnd a lutohnd, pozdji ervenohnd.
Rourky a pry jsou citrnov lut a zlatolut, pozdji hndolut a porannm modraj.
Te 5-15 cm vysok, 1,5-5 cm tlust, bichat v mld, pozdji tm vlcovit a vetenovit. Barvy lut,
s jemnou skou, na bzi kuelovit koenujc a s hndm ndechem.
Dunina lut, na bzi nahndl. V klobouku na ezu slab modr. Vn pjemn, chu pjemn.
Vskyt:erven a jen velmi dce, roste vtinou ve skupinch, ve svtlch listnatch lesch a hjch,
pedevm pod duby, buky a habry. Upednostuje teplej oblasti a vpencov pdy.

Jedl, chutn.
Dal esk jmno:

- Hib panensk

Hib pivn

Pseudoboletus parasiticus (Bull. : Fr.) Sutara

Klobouk 2,5 - 8 cm v prmru, polokulovit, pozdji ploch, za sucha jemn rozpraskan, hndav,
pechzejc a do lutohnda.
Rourky a pry naloutl, pozdji citrnov nebo hnd lut. Nkdy maj a rezav erven ndech.
Te 2 - 7 cm vysok, 4 - 15 mm tlust, vlcovit, k bzi se ztenujc, nahndl a olivov lut, jemn hnd
vlokat.
Dunina blav a naloutl, vtinou na ezu nemn barvu.
Vskyt:srpen a listopad parazituje na plodnicch pestec. Vyrst jich i nkolik z jednoho pestece.

Jedl, pro kuchy bezvznamn, protoe se vyskytuje vzcn. Ml by bt chrnn.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Xerocomus parasiticus (Bull. : Fr.) Qul.
Dal esk jmno:
- Suchohib parazitick

Hib satan

Boletus satanas Lenz.

Klobouk 10-20 cm v prmru. Vyjmen dosahuje prmr i 30 cm. Vyklenut a poltovit, masit,
nepravideln vrsit a hrbolkat, v mld jemn plstnat. Barvy blav krmov, stbit ed, msty
s hndoolivovmi skvrnami a na okraji i narovl.
Rourky lut a olivov, pry v mld lut, brzy vak erven a oranov erven, otlaenm modrajc.
Te 10-12 cm vysok, 5-12 cm tlust, soudkovit, nebo krtce vlcovit, pokryt nevraznou lutavou a
ervenavou skou. V horn polovin je lut, v doln polovin karmnov erven.
Dunina je tlust, v mld tvrd, ve st mknouc, blav a naloutl, na ezu mrn modr Chu v mld
nenpadn, vn v mld nenpadn, ale ve st velmi hnilobn.
Vskyt:ervenec a z, dosti vzcn, v teplomilnch listnatch lesch, pedevm pod habry, buky a duby.
Upednostuje vpencov podklad.

Jedovat hlavn za syrova a pokud nen dobe tepeln zpracovn. Zpsobuje siln aluden a stevn
pote. Nelze doporuit ke sbru i kdy dobe tepeln zpracovan je nekodn.

Hib sametov

Boletus fragilipes C. Martin

Klobouk 3-10cm v prmru, vrsit, jemn plstnat, nerozpraskvajc. Barvy edohnd a ernohnd,
okraj vrazn rezav erven.
Rourky lut, pry vrazn lut a lutozelenav, na otlaench mstech pinav modrajc.
Te 4-10 cm vysok, 1-2,5 cm tlust, vlcovit, v mld intenzivn lut, pozdji se zbavuje od bze do
ervena a hndoervena.
Dunina v mld avnat, ve teni kehk, pozdji vlknit a tuh. V klobouku i v dosplosti tvrd a na ezu
se zbarvuje mrn do modra a pi zasychn erven. Chu lahodn, vn ovocn.
Vskyt:nejdve se d nalzti i v ervnu, ale hlavn doba je z a listopad. Listnat i jehlinat lesy,
upednostuje dubiny a doubravy. Roste od pahorkatin a do hor.

Jedl, lidov zvan sameek.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Xerocomus fragilipes Martin ss. Pouzar
- Boletellus pruinatus (Fr. et Hk) Kl. et Gr.
Dal esk jmno:
- Suchohib sametov

Hib smrkov

Boletus edulis Fries

Klobouk prmr 5 - 20 cm, polokulovit, pak iroce vyklenut. svtle a katanov hnd, v mld ist bl,
hladk ojnn, matn, bez lutavho pasku na okraji. Za vlhka lepkav, oschl je leskl.
Rourky jsou zprvu bl, pak lutozelen. Pry jsou stejn barvou jako rourky a otlaenm barvu nemn.
Te je a 20 cm dlouh a 1,5 a 7 cm tlust, v mld soudkovit, potom kyjovit a vlcovit. Ve st je
zahndl zejmna v doln polovin. Ve sv horn polovin m nevraznou, velmi jemnou sku.
Dunina je ist bl, nemnn, lahodn houbov chuti a pjemn houbov vn.
Vtrusn prach je olivov hnd.
Vskyt:ervenec a listopad ve smrinch, na podzim t v borech, v listnatch i smench lesch.

Jedl - je to nae nejoblbenj houba vhodn ke kad prav. koda e je nchyln k ervivn.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Boletus edulis f.edulis Vassilk
- Boletus esculentus Pers
- Boletus edulis var. fuligineus
- Tubiporus edulis Schaeff. : Fr.
- Boletus filiae Gillet
- Dictyopus edulis (Fr.) Qul
Dal esk jmna:
- Hib obecn
- Hib prav

Hib strako

Suillus variegatus (Swartz : Fr.) Kuntze.

Klobouk 3-15 cm, v mld polokulovit, ve st a ploch, na okraji nejdve podvinut, potom ostr, such, za
vlhka dosti slizk. Barvy emlov hnd a naloutle olivov. V mld pokryt hndou nebo ervenohndou
plst, ve st olysvajc.
Rourky jsou iroce pirostl a krtce sbhav, barvy okrov lut, pechzejc a do olivov zelen. Na ezu
okamit modraj. Pry o nco tmav ne rourky, po otlaen modraj.
Te 3-13 cm vysok, 2-3,5 cm tlust, v mld bichat, ve st a vlcovit, v mld jemn plstnat, pozdji
hladk. Barvy okrov lut a svtle lut, na bzi s hndavm ndechem. Je bez prstenu.
Dunina je masit a avnat, naloutl a svtle oranov, na ezu slab modrozelen. Vn pryskyin,
chu nevrazn.
Vskyt:ervenec a listopad, jednotliv nebo ve skupinch, hlavn v mladch borovch lesch kde je psit
podklad. Upednostuje borovici lesn, kyselou pdu a vlh a podmen msta . Vzcn jej meme nalzt i
pod jinmi jehlinany.

Jedl, u ns nazvan podborovk. Vborn ve smsch pro nakldn.

Dal esk jmna:
- Klouzek strako
- Podborovk
- Kaenka

Hib lunk

Boletus felleus Bull. : Fr.

Klobouk prmr 6 - 12 cm nkdy i vt. Je svtle hnd koov barvy, sametov poltovit, pomaknm
ernajc.
Rourky jsou vysok bl, brzy pinav narovl a masov rov. Pry jsou barvy rourek ale stm a
pomaknm rezavj.
Te je v mld soudkovit, pozdji kyjovit nebo vlcovit. Nahoe neist blav, dole lutohnd, npadn
oste vyniklou velkookou skou.
Dunina je blav, nkdy slab rovjc velmi hok chuti, vn nenpadn.
Vtrusn prach je rov.
Vskyt:erven a z ve vech lesch, hlavn jehlinatch na kyselm podkladu ve vych polohch. Nkdy
roste i ze ztrouchnivlch paez.

Nejedl, i kdy si jej nkte upravuj na zpsob bl omky,nebo peou se slaninou. J osobn si jej
sum a pouvm 2 - 3 pltky pi nevolnosti,nebo bolesti aludku.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Tylopilus felleus (Bull.: Fr.) Karst.
Dal esk jmna:
- Podhib luov
- Hib hok

Hib lutomas

Boletus chrysenteron Saint-Amans

Klobouk 3 - 10 cm v prmru, plstnat, ve st lys a po celm povrchu rozpraskvajc. V mezerch prasklin

je barvy erven. Jinak je zbarven v rznch odstnech hnd nebo ed barvy. Na okraji m asto erven
ndech.
Rourky a pry jsou irok, hranat, barvy lutozelen a olivov ed. Pomaknm zelenomodraj. nebo
modraj.
Te 2,5 - 11 cm vysok, 0,3 - 1,5 cm tlust vlcovit, thl, u vrcholu lut, smrem k bzi je rov, vnov
a tmav erven. Po cel dlce je jemn vlokat.
Dunina je mkk, svtle lut, v bzi ten naervenal. Na ezu slab modr a pozdji erven. Chu je
mrn, vn je slab houbov.
Vtrusn prach olivov hnd
Vskyt:erven a listopad hojn vtinou ve skupinch v listnatch i jehlinatch lesch na nejrznjch
pdch od nin do hor.

Jedl,mlad plodnice jsou chutn ale nevhodou je ast napadn plsn a ervy. Lidov se mu k babka.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Xerocomus chrysenteron (Bull.) Qulet
Dal esk jmna:
- Suchohib lutomas
- Babka

Klouzek bl

Suillus placidus (Bonorden) Sing.

Klobouk prmr 4 a 12 cm, bl, pozdji naloutl, poltovit, slizk. Pokoka je sten slupiteln.
Rourky jsou lut, pozdji hndoolivov, nzk sbhav.
Te je vlcovit, pln, asto pokiven, na bzi koenovit zen, erven nebo fialov vlokat.
Dunina je bl, dole ve teni naloutl, nemnn. Chu mrn, vn nenpadn.
Vtrusn prach nahndl.
Vskyt:erven a listopad ve vech lesch, hromadn pod limbami nebo borovic vejmutovkou.

Jedl,znan mkk, pouit hlavn ve smsi. Pro omezen vskyt by se ml spe chrnit.
Dal esk jmno:
- Klouzek vejmutovkov

Klouzek obecn

Suillus luteus (Fries) Gray

Klobouk 4 - 13 cm v prmru, polokulovit, iroce kuelovit, pozdji vyklenut a skoro ploch, slizk a leskl
Barvy okoldov hnd a lutohnd, stm vybledvajc s velmi snadno slupitelnou. pokokou.
Rourky jsou iroce pirostl, nkdy i mrn sbhav. Barvy stejn jako pry svtle lut a zlatolut.
Velum blav, na spodn stran fialov zanechvajc na teni prsten.
Prsten vrazn, blanit.
Te 3 - 11 cm vysok, 1 - 2,5 cm tlust, vlcovit, na vrcholu jemn lutav nebo hndav zrnit, s drobnou
skou. Pod prstenem hnd a fialov hnd a slizk.
Dunina blav a citrnov lut, ve teni hndav, na ezu barvu nemnn.
Vskyt:kvten a listopad od nin do hor ve skupinch nebo jednotliv pod borovicemi s dvma jehlicemi ve
svazeku. To je borovice lesn, borovice ern, borovice blatka.

Jedl,ale pi sbru velmi zneitn.

Dal esk jmno:
- Klouzek lut

Klouzek slin

Suillus grevillei (Klotzsch) Sing.

Klobouk m prmr 4 - 12 cm, citrnov lut, zlatolut a oranov, za vlhka pokryt silnou vrstvou
prhlednho a lutho slizu, za such leskl. Pokoka je slupiteln. Po lutm blanitm zvoji zbv na teni
lutohnd vatovit prsten.
Rourky jsou lut, v dosplosti olivov lut.
Te je vlcovit, pln, nad prstenem lut pod nm lutohnd vlknit.
Dunina je lut, mkk, na ezu pinav rov. Chu je lahodn, vn pjemn.
Vtrusn prach okrov hnd
Vskyt:erven a listopad v lesch vech typ, hlavn pod modny nebo v jejich okol.

Jedl, vestrann pouiteln, velmi chutn, nehod se k suen.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Suillus elegans (Fr.) Snell.
- Boletus elegans Schum.
Dal esk jmno:
- Klouzek modnov

Klouzek slizk

Suillus viscidus (Fr. & Hoek.) Rauschert.

Klobouk 5 - 12 cm v prmru, slizk, za sucha radiln vlknit, obvykle olivov ed, jindy je to smsice
barevnch tn, olivov ed, ervenav ed, me bt i nahndl. Na okraji je ovnen zbytky blho vela.
Po otlaen tmavne.
Rourky jsou iroce pirostl a sbhav, v mld barvy pinav blav, pozdji ed a edohnd.
Pry maj stejnou barvu, ale jen o nco tmav. V dosplosti jsou hranat a dosti velk (pes 1 mm).
Te 5 - 10 cm dlouh, 1 - 2 cm tlust, vlcovit, nkdy a mrn kyjovit, nad prstenem skovan od
sbhajcch rourek, pod prstenem nepravideln jamkat. Barvy lutoed.
Prsten je utvoen z blavho vela, kter v mld zakrv rourky. Pozdji miz.
Dunina je masit a zprvu dosti tvrd, nejdve barvy blav, pozdji ed, ve teni naloutl. Na ezu nad
rourkami slab edomodrajc. Vn slab ovocn, chu nenpadn.
Vtrusn prach je hnd.
Vskyt: kvten a jen, modnov hjky nebo smen lesy s pevahou modn, vude dosti rozen, a do
vysokohorskch poloh, ve skupinch v trv pod modny.

Jedl
Monost zmny: Klouzek Bresadolv - Suillus bresadolae jedl.
Zajmavosti: Houbai jej mlo sbraj. Pouze star plodnice jsou mkk a pesto mlo chutn. Tvo mykorhizu
s modnem a zaal se v echch vyskytovat v 18 stolet.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Suillus aeruginascens (Secr. ex Opat.)Snell
- Suillus laricinus (Berk.); Kuntze

Klouzek zrnit

Suillus granulatus (Fries) Kuntze

Klobouk 4-10 nkdy i 15 cm v prmru, v mld vyklenut s podvinutm okrajem, pozdji ploch slizk, ve st
vak ji dosti such a leskl. Je jemn han vrostlmi paprsitmi ilkami. Barvy lut okrov, nahndl,
nkdy lutav a ervenav hnd, jako by mramorovan.

Rourky jsou svtle lut nebo svtle hnd, iroce pipojen a sbhajc. Pry drobn, okrouhl, velikost a
barvou jako rourky.
Te 3-7 cm vysok, 0,8-2 cm tlust, vlcovit, bez prstenu, na povrchu ervenohnd tekovan, co je
zapinno v mld, kdy u vrcholu ten vyluuje drobn kapiky.
Dunina je v mld pevn a mrn, chuti okov, barvy blav a naloutl. Na ezu barvu nemn.
Vtrusn prach hndav.
Vskyt: kvten a listopad, dosti hojn ve skupinch ale i jednotliv pod borovicemi s dvma jehlicemi ve
svazeku. Upednostuje vpenit pdy.

Jedl, velmi chutn ale koda, e dosti erviv.

Kozk bl

Leccinum holopus (Rostk.)

Klobouk prmr 3-8 cm, bl, v dosplosti a st slab edozelen, nebo naokrovl plstnat, hladk.
Pomaknm loutne. Pokoka je sten slupiteln.
Rourky jsou bl, pozdji s ndechem edo nebo mdnkov zelenm, dol vyklenut.
Te je vlcovit, dlouh, tuh, pln, nahoe i na bzi zen, bl, pokryt nazelenalmi nebo bled hndavmi
upinkami.. Otlaenm zelen.
Dunina je bl nkdy nazelenal, v doln sti ten zelenomodr. Chu je mrn nebo slab nakysl, vn
nenpadn..
Vskyt:ervenec a jen, ve vlhkch lesch a raelinitch, zejmna horskch, vhradn pod bzami - hlavn
bzou plstnatou a trpasli.

Jedl, vten, v kuchyni vestrann pouiteln.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Leccinum scabrum (Bull. ex Fr.) S. F. Gray var. niveum Fr.

Kozk dubov

Leccinum crocipodium (Letell.) Watling

Klobouk 4-20 cm v prmru, v mld vyklenut, ve st ploch. V dosplosti povrch klobouku polkovit
rozpraskv. V mld je barvy svtle olivov lut, pozdji je lutohnd a hnd.
Rourky i pry jsou barvy okrov lut a edolut, porannm fialov hndnou.
Te 5-20 cm vysok, 1-3 cm tlust, nejdve bichat, pozdji kyjovit a vlcovit. U vrcholu je rhovan a
ebrovan barvy svtle citrnov lut, ve st a blav, s jemnmi upinkami, po porann
ervenohndnouc.
Dunina pevn, svtle citrnov lut a blav. Na ezu se zbarvuje vnov a ern.
Vtrusn prach olivov okrov.
Vskyt:erven a z, dosti vzcn, jednotliv ale i ve skupinch v listnatch lesch po duby, buky a habry.
Upednostuje teplej polohy.

Jedl, je to jedin druh kozka u ns je m lut zbarven.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Leccinum luteoporum (Bouchinot et Barbier) utara
- Leccinum nigrescens (Richon et Roze) Sing.
Dal esk jmno:
- Kozk lutopr

Kozk bezov

Leccinum scabrum (Bull. ex Fr.) S. F. Gray

Klobouk m v prmru 5 - 15 cm, je svtle edohnd, tmavohnd, a ernohnd, polokulovit, poltovit
vyklenut, slab vrsit, such matn, za vlhka lepkav. V mld pevn, pozdji mknouc.
Rourky jsou u ten vykrojen, a 2,5 cm dlouh, v mld blav, nkdy s modravm i zelenavm ndechem,
pozdji edohnd a dol vyklenut.
Te 8 - 20 cm dlouh, 1 - 3 cm tlust, vlcovit, smrem nahoru zen, blav a naedl, po cel dlce
pokryt odstvajcmi edavmi nebo edoernav zbarvenmi upinkami.
Dunina je blav, na ezu barvu nemn, v mld pevn, ve st v klobouku mkk, ve teni devnat,
vlknit. Vni m pjemn houbovou, chu mrnou, nevraznou.
Vtrusn prach je hnd.
Vskyt:erven a listopad, v lesch, hjch, vhradn pod bzami, zejmna bzou blokorou nebo pitou.

Jedl, chutn, kuchysky vestrann pouiteln, star mkk plodnice se nehod na suen.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Boletus scaber Bull. : Fr.

Kozk habrov

Leccinum carpini
Klobouk 5-15 cm v prmru, v mld polokulovit, pozdji mrn kuelovit, ve st bochnkovit, jamkat
svraskal, hrbolkat, tuh, okraj ostr. Pokoka ve st asto polkovit rozpraskv. Barvy v mld
edohnd, katanov a ernohnd.
Rourky u ten voln, barvy bl, lutav a edohnd se zelenm ndechem. Pry jsou okrouhl.
Te 6-12 cm vysok, 1,5-2,5 cm tlust, vlcovit, na povrchu hrub sovit ebernat, v mld hibovit
bichat. Barvy bl s tmavmi upinkami a zrnky.
Dunina je pevn, blav, na ezu postupn rov, edne a ern. Vn pjemn, i kdy mlo vrazn, chu
vten.
Vskyt: ervem a z pod habry nkdy i pod lskami, upednostuje teplej polohy.

Jedl, chutnj ne KOZK BEZOV Leccinum scabrum protoe nem tak devnatou nohu a rozmkl
klobouk. Velmi mlo erviv.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Leccinum pseudoscabra (Kallenb.) Sutara
- Leccinum rugosum (Fr.) Pil.

Kozk kapucnek

Leccinum melaneum (Smoth.) Pilat & Dermek

Klobouk 5 - 8 cm prmr, v mld kuelovit, pozdji nzce sklenut, plstnat, tmavohnd, hndoern a
skoro ern.
Rourky v mld blav, pozdji pinav krmov, ve st a nahndl, nemnn. Stejn tak i pry.
Te 7 - 15 cm dlouh, 2 - 4 cm siln, vlcovit, bl a svtle krmov, pokryt odstvajcmi drobnmi
hndoernmi a sazov ernmi upinkami.
Dunina bl, na ezu barvu nemn, chu i vn pjemn.
Vskyt:ervenec a jen jednotliv nebo v malch skupinkch na vlhch mstech pod bzami.

Jedl, velmi chutn, v kuchyni vestrann vyuiteln

Kozk edozelen

Leccinum thalassinum Pilat & Dermek

Klobouk m v prmru 6 - 10 cm, zprvu kuelovit, pozdji tup kuelovit a klenut. ed a edozelen,
plstnat, hladk, such matn za vlhka troch lepkav. Na zasychajcch plodnicch pokoka tmavne a mn se
na hndou a hndoedou.
Rourky jsou 1 - 2,5 cm dlouh, u ten voln, blav, nebo s jemnm krmovm odstnem.
Otlaenm hndnou.
Te je 8 - 15 cm dlouh, 1,5 - 3 cm tlust, vlcovit, asto prohnut, bl poset hustmi edozelenmi
upinkami, kter na starch plodnicch hndnou a ernaj. Povrch je v doln polovin zelen. Porann msta
se zbarvuj vdy na zeleno.
Dunina je bl, pod pokokou klobouku rov, na bzi ten zelen. Chu mrn nevrazn, vn pjemn
houbov.
Vtrusn prach je hnd, a olivov hnd.
Vskyt:erven a jen pod bzou bradavitou v lesch a hjch.

Jedl, chutn, v kuchyni vestrann pouiteln. Star plodnice se nehod k suen.

Kemen bezov

Leccinum testaceoscabrum (Secr.) Sing.

Klobouk je 4 - 20 cm v prmru, polokulovit, pozdji poltovit a rozprosten, masit. Pokoka v mld
pesahuje pes okraj klobouku jako tenk blanit obruba. Barvy je oranov a oranov hnd, erven a
cihlov erven, such, jemn plstnat.
Rourky jsou v mld edobl, pozdji edohnd a ernoed u ten odsedl.
Te je 8 - 22 cm dlouh, 2 - 7 cm tlust, dole asto ponkud ztlustl, ztuha masit, bl nebo naedl, hust
ernmi a hndoernmi upinkami.
Dunina bl, a rov, pevn, na ezu pinav rov fialovjc, v bzi ten vtinou modrozelenajc,
poslze ednouc. Vn nenpadn, chu pjemn.
Vtrusn prach hnd.
Vskyt:erven a jen pod bzami s nimi tvo mykorizu, v istch bezovch porostech tak ve smench
lesch na kysel pd od nin do hor.

Jedl,chutn, v kuchyni vestrann upotebiteln, ale vaenm a suenm ern. Pozor star ten jsou tuh
a hod se pouze na suen. Velmi mlo napadan larvami hmyzu.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Leccinum aurantiacum (Bull. ex Fr.) S. F. Gray
- Leccinum aurantiacum var. versipelle (Fr. & Hoek) Snell.
- Krombholzia rufescens sensu Konrad,

Kemen hnd

Leccinum decipiens (Sing) Pil. Et Derm.

Klobouk 5-20 cm v prmru, hladk, v mld polokulovit, pozdji poltovit. Barvy okrov a koov hnd
bez ervenho ndechu.
Rourky blav a svtle edookrov. Pry stejn barvy jako rourky.
Te 8-25 cm vysok, 1- 6 cm tlust, v mld bichat, pozdji vlcovit, barvy bl a blav, na bzi
intenzivn zelenomodr. Pokryt je v mld svtlehndmi a ve st tmav hndmi upinkami.
Dunina barvy bl a blav, v klobouku na ezu nejdve rov, poslze fialov, ale v horn sti ten hned
fialov. V bzi ten lutohnd a nad n zelenomodr.
Vskyt: ervenec a jen. Upednostuje topol bl, nkdy jej vak najdeme i pod osikou.

Jedl
Monost zmny: Kozk topolov f. robustn - Leccinum durisculium f. robustum
Zajmavosti: Je to vcelku vzcn houba.
Dal esk jmno:
- Kozk hnd

Kemen osikov

Leccinum rufum (Schaeff.) Kreisel

Klobouk 4 - 15 cm v prmru, v mld polokulovit, pozdji poltovit vyklenut a podukovit, nakonec
tm ploch, dosti dlouho s pokokou pesahujc okraj. Tlustomas, jemn plstnat, iv ervenooranov,
hndoerven, nkdy i tmav erven, vybledajc.
Rourky v mld blav a 3 cm dlouh, pak naedl s olivovm nebo naedlm odstnem.
Te 6 - 20 cm vysok, 1,5 - 5 cm tlust, tm vlcovit, dole asto ir, tuh, v dosplosti nahoe ztenen,
pln, na blavm podklad pokryt v mld blavmi pozdji nahndlmi a ervenohndmi upinkami, asto
sovit sestavenmi.
Dunina v mld tvrd, ale avnat, na ezu zprvu edofialovjc, pak s ervenmi nebo hndavjcmi
odstny, pouze ve spodn sti ten zelenomodrajc. Po zaschnut ern.
Ve st klobouk mkne a te devnat. Vn nenpadn, chu pjemn.
Vtrusn prach hnd.
Vskyt:erven a listopad pod osikami nkdy i pod topoly.

Jedl, v mld lahodn, v kuchyni vestrann pouiteln, vhodn i k nakldn do octa a suen.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Leccinum aurantiacum (Bull.) Gray s. auct.
- Leccinum versipellis Heiderotkappe

Kemen smrkov

Leccinum piceinum Pilt et Dermek

Klobouk 3 -9 cm v prmru, hndorezav nebo oranovorezav zbarven podobn jako star opadan jehli
nebo ryzec ryav.
Rourky a pry v mld bl, pak naedl, pry a edohnd.
Te 8 - 13 cm vysok, 1,2 - 2,5 cm tlust, tm vlcovit, pouze na bzi mrn ztlustl, nahoe pokryt blmi
upinkami, v doln sti maj upinky barvu hndoervenou a ernohndou. Na bzi otlaenm zelen.
Dunina bl, na ezu modroednouc a slab ervenajc, zejmna u vrcholu ten.
Vskyt:ervenec a listopad pod smrky. V nkterch oblastech vzcn v jinch astj.

Jedl,velmi patn se hled z dvodu zbarven.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Leccinum aurantiacum var. vulpinum
Dal esk jmno:
- Kemen jehlinat

Podloubnk sin

Gyrodon lividus (Bull. ex Fr.) Sacc

Klobouk 4-20 cm v prmru, v mld vzklenut, pozdji ploch, tenk, ve st siln zvlnn, na okraji siln
podvinut, za vlhka lepkav. Barvy v mld svtle slmov lut, pozdji okrov, rezav hnd a ervenav
hnd.
Rourky zeteln sbhaj na te, zk, stejn barvy s pry, syt citrnov lut, pozdji zlatolut, ve st
hndoolivov, pomaknm se ihned zbarvuj ernomode.
Te 3-10 cm vysok, 0,5-2 cm tlust, thl, vlcovit, dole zapiatl, barvy stejn jako klobouk, ale mv
ervenohnd skvrny.
Dunina blav a lutav, ve teni a hndav, na ezu mode a zelenomode se zbarvujc, npadn
mkk, vn bezvrazn, chu nakysl.
Vskyt: ervenec a jen na vlhkch mstech jen pod ol, upednostuje niny, nkdy tvo i arodjn kruhy.

Jedl, ale pro pli mkkou duninu se ke sbru nehod.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Uloporus lividus (Bull. ex Fr.) Qul.

ikovec ern

Strobilomyces floccopus (Vahl. ex Fr.) P. Karst

Klobouk 5 - 14 cm v prmru, v mld polokulovit, ve st vyklenut a rozloen, s pitisklmi tlustmi a
odstvajcmi plstnatmi upinami, barvy hndoed, ernohnd a ern. Pokoka v trhlinch mezi upinami
je blav. Okraj klobouku v mld spojuje s tenm siln blanit zvoj jeho zbytky zstvaj na okraji i
dosplho klobouku.
Rourky dlouh, na ezu se barv pinav naervenale, jejich st jsou v mld drobn, naedl, ve st dosti
irok, hranat, hndnouc a otlaenm ervenajc.
Prsten je pomjiv.
Te 7 - 20 cm dlouh, 1,5 - 3 cm tlust, vlcovit, velmi tvrd, pod prstenem z vt sti pokryt upinami,
barvy jako klobouk.
Dunina masit, dosti such, vatovit, prun, ve teni skoro devnat, blav, na ezu ihned svtle
ervenajc, vzpt ervenohndnouc a ernajc, vn nevrazn zemit, chu v mld mrn, ve st
nepjemn.
Vtrusn prach ernohnd.
Vskyt: ervenec a jen, star smrkov a jedlov lesy, ideji smen a listnat lesy pod buky, na
neutrlnch a kyselch pdch od nin do hor.

Jedl, chut nevaln, mlad klobouky meme pidvat do smsi. Star plodnice pro nevalnou chu
nedoporuuji konzumovat.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Strobilomyces strobilaceus (Scop.: Fr.) Berk.
Dal esk jmna:
- Hib ikovit
- ikovec ikovit

Slizkovit
Maj slizk velum a rostou pevn pod jehlinany.Tmavovtrusn rody tvo pechod mezi
lupenatmi houbami a klouzkem s jemnmi a hrubmi pry a svtlmi vtrusy.I pes mkkou
duninu a slizk povrch jsou klouzky jedl a asto chutn houby.

Slizk lepkav

Gomphidius rutilus (Schaeff.); Lundell & Nannf.

Plodnice pi zasychn dostv rov ndech.
Klobouk 3-10 cm v prmru, v mld kuelovit s hrbolem na stedu, pozdji rozloen, za vlhka slab
lepkav. Barvy je lutohnd a oranov hnd, nkdy bv i s fialovm ndechem.
Lupeny dosti dk, na te sbhav, barvy lutooranov a purpurov hnd.
Prsten umstn v horn sti, barvy nafoalovl, brzy vak mizejc.
Te 5-8 cm vysok, 1-1,5 cm tlust, vlcovit, na bzi ztenen, barvu majc tm jako klobouk.
Dunina barvy svtle a oranov lut.
Vskyt: erven a jen, pod borovicemi se 2 jehlicemi ve svazeku.

Jedl
Monost zmny: Slizk lepkav erven - Chroogomphus rutilus f. testaceus jedl.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Chroogomphus rutilus (Schaeff.) Miller
- Gomphidius viscidus L. ex Fr.

Slizk mazlav

Gomphidius glutinosus (Schaeff. ex Fr.) Fr.

Klobouk 5 - 12 cm v prmru, v mld tup kuelovit nebo polokulovit, pozdji vyklenut a tm
nlevkovit, tlustomas. Za vlhka velmi slizk. Barvy edohnd nebo okoldov hnd, asto m fialov
ndech.
Lupeny dk, sbhav barvy blav v mld zakryt blavm, slizovitm velem, ve st ernajc.
Te 5 - 10 cm vysok, 1 - 2 cm tlust, vlcovit, pod lupeny mrn zakrcen, slizk, u vrcholu blav, na bzi
vrazn lut. Po velu zstv na teni mal prsten.
Dunina tlust, mkk ale vcelku pevn,bl a naedl, ve teni citrnov lut, na ezu barvu nemn. Vn
npadn, chu pjemn
Vskyt: ervenec a listopad, vtinou ve skupinch v jehlinatch lesch, hlavn pod smrky a borovicemi na
prosvtlench mstech.

Jedl, velmi chutn, sliz se lehce odstran. Velmi chutn naloen v oct. Doporuuji ke sbru.

Slizk vcarsk

Gomphidius helevticus Sing.

Klobouk 4 - 8 cm v prmru, polokulovit a vmkl, bez npadnjho hrbolku, v mld m okraj podvinut.
Povrch vlknit plstnat a jemn upinkat, matn, barvy oranov hnd a naervenale okrov, nkdy i
s rov fialovm odstnem na okraji.
Lupeny dk, sbhajc na te, barvy podobn klobouku, ve st a ernohnd.
Te 5 - 8 cm dlouh, 0,5 - 1,5 cm tlust, vlknit, barvy klobouku, na bzi asto lut.
Dunina svtle oranov, ve teni lut a oranov lut, vaenm zskv barvu krsn fialovou. Chu i vn
jsou nevrazn.
Vtrusn prach ernohnd.
Vskyt: ervenec a listopad jehlinat lesy hlavn pod smrky, vejmutovkami a limbami.

Jedl, v kuchyni vestrann pouiteln, nejradji jej mm naloen v oct. Je to pmo deliktn ploha
k jdlm.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Chroogomphus helevticus (Sing.) Moser

Holubinkovit
Tato ele obsahuje dva rody - Ryzec a Holubinka. Druhy obou rod maj drobivou duninu.
Holubinky jsou asto vraznji zbarveny a vtinou maj tm vechny lupeny dosahujc a ke teni,

zatmco ryzce maj obvykle vyvinuty lupeny a lupnky (maj promnlivou dlku) a ron mlko. Nkter
jsou jedl.

Holubinka ernajc

Russula nigricans (Bull. ex Mrat) Fr.

Klobouk 5 - 20 cm v prmru, nzce vyklenut, pozdji iroce nlevkovit, uprosted pupkovit vmkl, okraj
dlouho ztenen a podvinut. Barvy v mld bl a blav, pozdji edohnd a zvrem ernohnd.
Pokoka za vlhka mrn slizk, za sucha oschl matn do 1/3 slupiteln.
Lupeny 0,1-0,2 cm od sebe vzdlen, 0,6-1,5 cm vysok velmi tlust, prodl, pirostl a krtce sbhav, u
ten vykrojen kehk. Mezi dlouhmi lupeny se tm pravideln stdaj krat lupnky. Barvy bled a bled
smetanov, pozdji pleov narovl. Porannm ervenaj, poslze ednou, pak hndnou a zvrem
ernaj. U starch plodnice jsou hlavn na ost ern zbarven.
Te 3 - 7 cm vysok, 1,5 - 4 cm tlust, vlcovit, velmi tvrd, v mld pln, poslze komrkat, hladk, bl,
pozdji edohnd. Porannm mn barvy jako klobouk.
Dunina barvy bl, tuh, vn zemit, nkdy a ovocn, chu mrn, nkdy v lupenech slab ostr a
edkvov. Porannm rychle rov a krvav erven, poslze edne a ern. Roztokem zelen skalice
nejdve zrov a pak zelen
Vtrusn prach je bl, vtrusy jsou ovln, 7-9 x 6-8 m velk.
Vskyt: ervenec a listopad listnat i jehlinat lesy, dubohabrov hje, obvykle ve skupinch.
Upednostuje dubohabrov lesy, nevpenat pdy.

Jedl
Mon zmny: Holubinka ernobl - Russula albonigra jedl, Holubinka osmahl - Russula adusta jedl,
Holubinka hustolist - Russula densifolia - nejedl
Zajmavosti: Velmi dobe uriteln podle ernn a tlustch dkch lupen. Vhodn k peen v troub i
k nakldn do octa. V nkterch krajch je znm pod jmny Vrzavka nebo Podzemka. Parasituje na n
Rovetka pchavkovit - Asterophora lycoperdoides.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Russula nigricans (Bull. ex Mrat) Fr.

Holubinka dv

Russula puellaris Fr.

Klobouk 3-5cm v prmru, v mld polokulovit, zhy vak rozprosten a prohlouben, mlo masit a kehk,
s tenkm, blanitm a daleko rhovanm okrajem. Barvy purpurov, pinav erven, masov hnd nebo i
nazelenal. Pokoka je za vlhka slizk a lze ji do poloviny sloupnout.
Lupeny jsou kehk, bichat, bl, pozdji bled lut.
Te 3-6,5 cm vysok, 0,5-1,5 cm tlust, kehk, dole kyjovit zduel, zhy komrkat nebo dut, barvy bl od
bze se zbarvujc do okrova.
Vtrusn prach led krmov nebo krmov.
Dunina pod pokokou klobouku bl, nchyln k rezavn, chu mrn, vn skoro neznateln.
Vskyt: erven a jen, jehlinat, smen i listnat lesy ve velkm mnostv.

Jedl, mlo vydatn a velmi patn se pepravuje. koda, e je tak kehk.

Holubinka hlnolut

Russula ochroleuca (Pers. ex Secr.) Fr.

Klobouk 4 - 10 cm prmr, v mld polokulovit, pozdji ploch a mrn prohlouben nebo zprohban, na
okraji hladk, nanejv ve st slab rhovan, dosti masit, pokoka asi do poloviny slupiteln, za vlhka
lepkav, vtinou lutookrov, nkdy se zlatolutm, oranovm, hndavm a olivovm ndechem.
Lupeny v mld hust, ve st dk, kehk, asto slzc, blav, svtle smetanov a ed naloutl.
Te 4 - 8 cm vysok, 1,5 - 2,5 cm tlust, vlcovit a zce kyjovit, v mld pln a pevn, ve st houbovit
vycpan, blav a ed lutav, na spodn sti s hndookrovm tny.
Dunina tvrd, pevn, blav, pozdji naedl, s nenpadnou vn a mrn palivou chut.
Vtrusn prach blav.
Vskyt:ervenec a listopad hojn ve smrinch a borech, nkdy i pod listni, zejmna v podhorskm a
horskm psmu.

Jedl v menm mnostv do sms nebo nakldan v oct.

Holubinka hokomandlov

Russula laurocerasi Melzer

Klobouk 5 - 8 cm v prmru, polokulovit, uprosted zplotl, ve st rozloen a mlce vmkl. Okraj siln
podehnut, prsvitn, zrnit brzdit. Pokoka okrov lut nkdy hnd skvrnit hlavn u stedu klobouku a
do 1/2 slupiteln, za vlhka lepkav, prsvitn, za sucha leskl.
Lupeny nejdve hust, pozdji prodl k okraji klobouku zahrocen, k teni pipojen, vidlen a ilkovan
spojovan, zk, vln, nepli kehk. Barvy blav, pozdji bled smetanov, stm rezavjc. Na ost
pozdji hndnouc.
Te 6 - 10 cm dlouh, 1,5 - 2 cm tlust, vlcovit, tvrd, pozdji houbovit zmkl a sklpkat. Nahoe
popren a jemn rhovan, od spodu hndnouc.
Dunina bl, v doln sti ten rezavjc a hndnouc. Vn siln po hokch mandlch, chu velmi paliv.
Vtrusn prach svtle smetanov.
Vskyt: ervenec a jen, listnat lesy, zvlt dubiny a habiny nebo tyto smen porosty.

Nejedl
Dal esk jmno:
- Holubinka bobkoteov

Holubinka chromov

Russula claroflava Grove

Klobouk prmr 5 - 10 cm, v mld polokulovit a s podvinutm okrajem, v dosplosti a vmkl, masit, tvrd
a pevn, pokoka siln, za vlhka velmi slizk a leskl, za sucha matn, jednobarevn, chromov lut nebo
oranov lut, asi do poloviny slupiteln.
Lupeny dosti hust, asto vidlen, kehk, v mld blav, v dosplosti mslov lut, ve st ednouc.
Te 4 - 9 cm vysok, 1 - 2 cm tlust, pln, pevn, v dosplosti houbovit vycpan, podln vrsit, na vrcholu
ojnn, neji lys, blav (bez fialovch i ervench tn), ve st ednouc.
Dunina dosti tlust, tvrd, pevn, blav, po rozkrojen a ve st se zbarvuje ed a edoern, vtinou
s nasldlou vn, chu je v mld natrpkl, pozdji mrn, nasldl.
Vtrusn prach blav.
Vskyt:ervenec a jen ve vlhkch bezovch lesch, ale i v lesch smench s vtrouenou bzou. Dv
pednost kyselm pdm a chladnjm polohm.

Jedl a chutn, vhodn zejmna k prav za erstva. Mlad plodnice jsou dobr i v oct.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Russula flava (Romell) Romell

Holubinka jahodov

Russula paludosa Britz.

Klobouk prmr 5 - 15 cm, zprvu polokulovit, pozdji vyklenut, ploch, vmkl, pkov nebo jahodov
erven, vybledajc, hladk, lepkav.
Lupeny jsou hust, bl, pak mslov.
Te je vlcovit, nebo nepatrn kyjovit, bl, zsti asto naervenal, brzy uvnit vatovit vycpan.
Dunina je bl, nemnn, chu m mrnou, jen v mld nepatrn tiplavou, vni nevraznou.
Vtrusn prach je svtle okrov.
Vskyt:ervenec a z ve vlhkch jehlinatch lesch, v mechu, borv, vesu a na raelinitch.

Jedl

Holubinka jzliv

Russula sardonia Fr. em. Rom.

Klobouk 5-10 cm v prmru, ploch, na stedu vmkl a vyhrbl, tvrd, nerhovan, matn, jen na kraji
slupiteln. Barvy pinav erven a fialov, purpurov nebo tmav hnd, nkdy s olivovm odstnem. Na
stedu je nejtmavj. asto vybledajc.
Lupeny hust, nzk, pipojen a krtce sbhav, barvy naloutl, pozdji mslov lut a na ost slzc.
Te 3-8 cm vysok, 1-2,5 cm tlust, vlcovit a mrn kyjovit, pln, kaln nachov, erven s fialovm
ndechem, ojnn, po otlaen a ve st rezav naloutl.
Dunina tvrd, bl, po porann loutnouc, vn ovocn jako rybzov kompot nebo jako strako.
Chu ihned krut paliv.
Vtrusn prach okrov.
Vskyt: srpen a jen, jednotliv nebo ve skupinch pod borovicemi na vlhch, kyselch, psitch pdch.

Nejedl a na jazyku pi ochutnn velmi nepjemn.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Russula drymeia Cooke

Holubinka kolav

Russula mustelina Fr.

Klobouk v prmru 5 - 15 cm, v mld polokulovit, slizk, pozdji sklenut a ploch, uprosted mrn
vmkl, nkdy jemn vrsit, nerhovan, such a matn, pipomnajc klobouk hibu smrkovho. Barvy je
lutohnd a okrov nebo rezav hnd.
Lupeny krtce pipojen, hust a u ten vykrojen. Barvy bl a smetanov lut, na ost v mld s drobnmi
kapkami asto hnd skvrnit.
Te 3 - 11 cm vysok, 1,5 - 4,5 cm tlust, vlcovit nebo slab hlzovit ztlustl, vrsit, pevn a zavalit.
Barvy bl a nahndl, od bze rezavjc.
Dunina dosti tuh a tvrd, bl, na ezu asto rezavjc, ve st ponkud hndnouc. Vn nevrazn, pouze
po del dob sebrn pchne rybinou, chu okov.
Vtrusn prach svtle smetanov.
Vskyt:srpen a jen, vtinou v podhorskch a horskch polohch na kysel pd jednotliv nebo ve
skupinch v jehlinatch smrkovch lesch.

Jedl,velmi chutn houba , nalezneme ji i v sum obdob a velmi mlo je napadna ervi.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Russula elephantina Fr. sensu Sing
Dal esk jmno:
- Holubinka hbkov

Holubinka krvav

Russula sanguinea (Bull.) Fr.

Klobouk 4-10 cm v prmru, v mld sklenut, pozdji ploch, ve stedu asto prohlouben, masit, tvrd,
matn, trochu drsn, barvy ke stedu rov nebo karmnov erven, k okraji vybledvajc a do bla. Okraj
je ostr, nerhovan, pokoka neslupiteln.
Lupeny hust prostdan lupnky, nzk, na te sbhav, barvy zprvu bl, pozdji slmov.
Te 5-8 cm dlouh, 1,5-2,5 cm tlust, vlcovit, pln, barvy bl, msty erven skvrnit.
Dunina tuh, bl, pod pokokou klobouku naervenal, chu dlouho paliv, vn nenpadn.
Vtrusn prach smetanov lut.
Vskyt: erven a jen, hojn, vlhk borovicov lesy, kde upednostuje pkopy u silnic.

Nejedl z dvodu siln palivosti.

Holubinka leskl

Russula nitida (Pers.:Fr.) Fr.

Klobouk 2-6 cm v prmru, polokulovit, brzy ploch, okraj rhovan, barvy rznch odstn erven,
pechzejc do fialov, kaln zelenav skvrnit, nkdy rov, vybledajc.Pokoka do poloviny slupiteln,
such je matn leskl.
Lupeny naloutl, pozdji smetanov such, kehk.

Te 4 - 7 cm vysok, 2 - 3 cm tlust, vlcovit, nkdy kyjovit, bl, vtinou s nafialov rovm ndechem.
Dosti leskl, zasychnm okrov hndnouc.
Dunina bl, velmi kehk, slab ovocn a nenpadn vn, sladk chuti.
Vtrusn prach syt okrov.
Vskyt:ervenec a z pod bzami ve vlhk trv a mechu, raelin, upednostuje kysel pdy.

Jedl, pro kehkost se patn transportuje

Holubinka Lundellova

Russula lundellii Singer.

Klobouk 6-15 cm v prmru, ploch, na stedu nlevkovit vmkl, prun, mkk, mrn masit, okraj
zaoblen, hladk. Barvy iv rov, ideji cihlov nebo syt erven. Na stedu vybledv do chromov nebo
oranov lut. Pokoka je za vlhka leskl, za sucha matn a do 1/3 slupiteln.
Lupeny jsou hust, tenk, znan kehk, barvy nejdve blav, pak mslov lut a pozdji syt okrov.
Te 5-12 cm dlouh, 2-3 cm tlust, vlcovit, tvrd, pln, lys a jemn vrsit. Barvu m blou, ve st
naedl.
Dunina pevn, ve st vln, bl ve teni nkdy naloutl nebo rezavjc, chu mrn a stedn paliv,
nahokl, vn nevrazn.
Vtrusn prach loutkov lut.
Vskyt: z, jen vhradn pod bzami a upednostuje vlhk a kysel pdy.

Nejedl, a i kdy je vzcn, na Trutnovsku se vyskytuje hojn.

Holubinka mandlov

Russula vesca Fr.

Klobouk 5-12 cm v prmru, ploch, uprosted vmkl, s hladkm ve st krtce rhovanm okrajem. Sted
je jemn vrsit a pokoka klobouku je asi 0,1 cm odsazena od okraje. Barvu m rozmyt masovou, masov
rovou a masov hndou.
Lupeny krtce sbhav, hust, asto vidlen, bl, pozdji svtle smetanov, po porann rezavjc.
Te 3-7 cm vysok, 1,5-3 cm tlust, vlcovit, smrem k bzi se zuuje. Barvy bl ve st a po porann
rezavjc.
Dunina bl, na ezu rezavjc, vn nevrazn, chu okov.
Vtrusn prach bl.
Vskyt: kvten a jen, hojn ve skupinch ale i jednotliv v xerotermnch dubo-habrovch hjch, kyselch
doubravch, kyselch kvtnatch buinch, v modnovch hajkch, nebo ve smench lesch s pevahou
modn a prosvtlench listnatch lesch, hlavn pod duby a habry. Vzcnji ji meme najt i v
druhotnch jehlinatch lesch. Upednostuje vpenat pdy. Najdeme ji vak i na nevpenatch pdch.

Jedl
Zajmavosti: dobe poznateln houba podle kaln masovho ervenho zbarven a na bzi ztenenho ten
u ns dosti se vyskytujc. Vborn upraen na kvarky v oleji. Je chutn ve vech pravch a hlavn t s
vejci

Holubinka namodral

Russula cyanoxantha (Schaeff. Ex Secr.) Fr.

Klobouk v prmru 5 - 12 cm, v mld polokulovit, po t ploch, uprosted vmkl, masit, pevn, prun, za
vlhka lepkav, na okraji hladk. Barvy se asto navzjem prolnaj, od rov a po naernal barvy. Uprosted
ale vtinou vybled do okrova.
Lupeny nzk, pipojen a krtce sbhav, prun, na omak jako mastn (pekovit), bl a svtle krmov.
Na obou stranch zen.
Te 5 - 12 cm vysok, 1,5 - 3 cm tlust, vlcovit, v mld pevn, pak vatov vycpan, vrsit, bl nebo s
nafialovlm ndechem. Obas t kyjovit.
Dunina tvrd, avnat, mrn chuti, nkdy tm okov, bez vrazn vn.
Vtrusn prach bl.
Vskyt:erven a jen, velmi hojn samostatn nebo ve skupinch, pod listni, zejmna v doubravch. a
buinch, nkdy i pod jehlinany. Upednostuje teplej polohy a vpencov i kemiit podklad.

Jedl,jedna z nejchutnjch holubinek, mlad plodnice jsou vborn v oct, star pak do polvek, omek
a ndivek.

Holubinka odbarven

Russula decolorans Fr.

Klobouk 6 - 12 cm v prmru, v mld polokulovit, pozdji rovn a vmkl. Barvy merukov lut na stedu
vybldajc. Jinak je hol, matn a pokoku m do poloviny slupitelnou.
Lupeny v mld ble pozdji krmov a na ost ed.
Te vlcovit, siln, zprvu bl pozdji zaedl a vrsit.
Dunina kehk, bl a na ezu a pokozench mstech edne, chuti mrn, vn nenpadn.
Vtrusn prach mslov lut.
Vskyt:erven a jen ve vlhch jehlinatch lesch. Upednostuje borov lesy, hlavn mezi borvm.

Jedl, chuti vten, v kuchyni vestrann pouiteln, tko zamniteln.

Holubinka olivov

Russula olivacea (Schaeff. ex Schw.) Fr.

Klobouk 8-20 cm, kulovit, pozdji mrn stlaen, uprosted mrn vmkl, tvrd. Pokoka lys, zhy
sametov matn,vcebarevn v olivovch a purpurovch odstnech. Okraj tup a hladk, nkdy i jako vlnkovit
zeen.
Lupeny hust, zaoblen, asto vidlen, bled nebo citrnov lut, pozdji okrov lut a na ost vtinou
k okraji naervenal.
Te 3-12 cm vysok, 2-4 cm tlust, vlcovit, tvrd, pozdji houbovit, vrsit, ojnn, obvykle narovl a
naervenal, zdka bl, naspodu nchyln k loutnut.
Dunina blav, na obvodu nkdy srov naloutl, chuti mrn, vn nevrazn.
Vtrusn prach smetanov a mslov.
Vskyt: ervenec a jen druhotn smen lesy, listnat i star jehlinat lesy dokonce i za suchho poas.
Upednostuje vy polohy, prosvtlen msta a kysel a nevpenat pdy.

Jedl
Zajmavosti: Je to jedna z nejvtch a nejchutnjch Holubinek.

Holubinka raelinn

Russula helodes Melzer

Klobouk 5-15 cm v prmru, kompaktn, such. Okraj dlouho podvinut, rzn zprohban, asto lalonat
vykrajovan. Pokoka daleko slupiteln, barvy jasn krsn purpurov nebo rumlkov a krvav erven,
k okraji pechzejc v rovoervenou. Obas skvrnit bu s chromov nebo medov lutmi, nkdy a
rezavmi skvrnami.
Lupeny hust, nzk, pirostl, nkdy i sbhajc trochu na te. Barvy v mld naloutl, pozdji smetanov.
Te 5 - 12 cm vysok, 1,5 - 4 cm tlust, vlcovit, mrn napuchl a nebo naopak prodlouen koenujc,
tuh, ve st provit a houbovit, v mld hladk a jemn ojnn, pozdji jemn vrsit. Barvy u vrcholu
bl, z sti narovl a na bz a porannch mstech hndnouc.
Dunina bl, pod pokokou erven, ve teni zhy naedl a na porannch mstech rezav nahndl. Vn
neznateln, chu po chvilce ostr.
Vtrusn prach bledsmetanov, vtrusy 8-10 x 7-9 m velk, iroce elipsoidn, nkter nesoumrn, hrub
bradavit ostnit.
Vskyt: z a jen na mrtv raelin, kter me bt i porostl smrky. Nap. sobslavsk blata, u elnavy na
umav ( dnes je tato lokalita zatopena Lipnem ), ale i v Zh u horsk Kvildy na umav ve vce 1100 m n.
m.

Nejedl
Monost zmny: Holubinka jahodov Russula paludosa jedl, Holubinka krvav Russula sanquinea - nejedl,
Holubinka jzliv Russula sardonia nejedl, Holubinka rudonoh Russula rhodopoda - jedl.
Zajmavosti: Upozornn KRITICKY OHROEN DRUH!! Plodnice je dosti velk a zakld se pomrn
hluboko v mrtv raelin a asto pi rstu ji nadzdvihuje.

Dal esk jmno:

- Holubinka black

Holubinka slin

Russula lepida Fr.

Klobouk 5 - 12 cm v prmru, v mld sklenut, pozdji ploch, tvrd, hladk, such ojnn. Pokoka jasn
rumlkov nebo rov erven, na stedu vybledvajc, nkdy i cel blav, za sucha asto polkovit
rozpukv, hlavn u stedu. Je neslupiteln.
Lupeny krtce pipojen, u ten vidlen, hust, pozdji prodl, bl, pozdji smetanov, na ost svtlej a
pi okraji klobouku erven a zaoblen. V mld pomrn prun, ve st kehk.
Te 5 - 10 cm vysok, 1 - 2,5 cm tlust, vlcovit, vrsit, ojnn, k bzi kyjovit rozen, prohnut, tvrd,
pozdji houbovit, nejprve blav, pozdji ervenav skvrnit.
Dunina bl, pod pokokou klobouku naervenal, tvrd, pevn, such. Vn nevrazn, chu slab
pryskyin a mentolov.
Vtrusn prach bled smetanov naloutl.
Vskyt: ervenec a jen su listnat i jehlinat lesy, ve skupinch na prosvtlench mstech.

Jedl, npadn tvrdost a chut duniny. Pouvat pr plodnic do smsi.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Russula rosacea (Pers.) Gray.

Holubinka smrdut

Russula foetens (Pers. ex Fr.) Fr.

Klobouk 5 - 18 cm v prmru, v mld kulovit, poslze vyklenut, asto zprohban. Okraj m dlouze a
hluboce rhovan, Povrch je slizk, barvy svtle nebo pinav okrov, nkdy lutohnd a rezav skvrnit.
Lupeny krtce pipojen, nkdy a voln, vidlen, barvy slmov lut, ve st rezav skvrnit od zaschlch
kapiek tekutiny.
Te 6 - 13 cm vysok, 1,5 - 3,5 cm tlust, vlcovit, barvy bl nebo blav, od bze okrov a rezav
hndnouc.
Dunina naloutl, vn odporn, chu paliv.
Vtrusn prach svtle smetanov.
Vskyt:erven a listopad v listnatch i jehlinatch lesch, upednostuje kyselou pdu, jednotliv nebo ve
skupinch. Roste i v sum obdob.

Nejedl, snadno poznateln podle rhovanho klobouku a odpornho pachu. Vzhledov t nic moc

Holubinka tekovan

Russula vinosa Lindblad.

Klobouk prmr 5 - 12 cm, rozloen, skoro ploch, uprosted iroce vmkl a talovit, tvrd a pevn
masit, na okraji hladk, a ve st nezeteln a krtce rhovan, dlouho podehnut, tup, zprvu vdy blav
ojnn, pokoka vtinou vnov, rov nebo hnd erven, rov lilkov, ale i ekov, zdka ohniv
erven, se stedem dookrova nebo naopak doerna, vybledajc do okrov lutav, hndav nebo olivov,
v mld ojnn, pak edoble krupikat nebo alespo na stedu tekovan, za vlhka slizk, za such leskl asi
do 1/3 polomru klobouku slupiteln.
Lupeny mrn hust pak prodl, bl, pozdji smetanov nebo kaln citrnov a svtle okrov, na ost
nkdy narovl, stm vznan ednouc, dosti tlust, na okraji klobouku zaoblen, u ten voln, 4 - 11
mm irok, kehk.
Te 4 - 6 cm dlouh, 1,5 - 2,5 cm tlust, vlcovit, bl nebo zsti purpurov i narovl, od spodu
ednouc a poslze ernajc, lys, hladk nebo vrsit, tvrd, pak houbovit, pln.
Dunina bl, na ezu a stm ednouc ( tato vlastnost se nejlpe pozoruje na pnm ezu spodn sti
ten, kde se projevuje jako makov ed zbarven), pod pokokou klobouku narovl, vn nenpadn
nebo lehce nakysl, chu v mld dosti ostr, pozdji mrn.
Vtrusn prach blav nebo svtle smetanov.
Vskyt: ervenec a jen v jehlinatch lesch, zvlt ve starch smrinch, v jehli a mechu, pevn
v podhorskch a horskch polohch, na kyselch pdch a raelin, asto pospolit.

Jedl

Holubinka trvozelen

Russula aeruginea Lindbl. ex Fr.

Klobouk v prmru 5 - 14 cm, vyklenut, brzo vak ploch a uprosted mrn vmkl. Okraj hladk, ve st
mrn rhovan. Pokoka za vlhka slizk, do poloviny slupiteln, barvy olivov nebo naedle zelen, na temeni
vtinou ernoolivov.
Lupeny dosti hust, kehk, v mld blav, pozdji mslov naloutl na ost asto rezavjc..
Te 3 - 8 cm vysok, 1 - 2,5 cm tlust vlcovit, jemn vrsit, tvrd bl, od bze rezavjc.
Dunina tvrd, nen avnat, bl, na ezu obas slab loutnouc a mrn hndnouc. Vn nenpadn,
chu mrn , nkdy mrn ostr..
Vtrusn prach smetanov.
Vskyt:erven a jen v listnatch i jehlinatch lesch, jednotliv i ve skupinch, nejvce pod bzami. Dv
pednost kyselm a neutrlnm pdm..

Jedl, po uduen ztrc tiplavou chu, obas mrn hokne. V menm mnostv se d pout do smsi.
Nedostaten tepeln upraven me zpsobit aluden pote. J ji pouvm k nakldn do octa nebo na
kvarky.

Holubinka vrhavka

Russula emetica (Schaeff. ex Fr.) S. F. Gray

Klobouk prmr 3 - 10 cm, v mld polokulovit, brzy ploch a prohlouben, na okraji rhovan a ve st,
pokoka za vlhka lepkav, leskl, asi do poloviny slupiteln, krvav erven, na temeni vybledvajc do lut.
Lupeny nepli hust, s malm potem kratch lupnk, krmov bl.
Te 4 - 8 cm vysok, 1 - 2 cm tlust, asto vrsit, v dosplosti mkk a lmav, blav.
Dunina mkk, kehk, bl, pod pokokou klobouku narovl, se slabou ovocnou vn a oste palivou
chut.
Vtrusn prach skoro ist bl.
Vskyt:ervenec a jen hojn ve stinnch, zejmna mechovitch listnatch a jehlinatch lesch, zvlt na
podmen pd, v lesnch mokinch, asto v ivm raelinku (hojn na vrchovitch), v podh a horch.

Jedovat,vyvolv lehk otravy provzen zvracenm.

Ryzec bled

Lactarius pallidus (Pers. ex Fr.) Fr.

Klobouk 5 -12 cm v prmru, vyklenut a mrn vtlaen, hladk, slizk, dlouho podvinut, nepsovan, za
sucha leskl. Barvy svtle hndolut.
Lupeny jsou dosti hust, pipojen a sbhav, naloutl a svtle okrov. Obas i lut skvrnit.
Te 3-8 cm dlouh, 0,5-2 cm tlust, vlcovit, na bzi ztenen, hladk, barvy naloutl.
Dunina barvy naloutl, dosti mlo ronc bl mlko, chu mrn a slab hok, vn neznateln.
Vtrusn prach svtle okrov.
Vskyt: ervenec a jen, vtinou ve skupinch pod buky s nimi tvo mykorhizu. Vzcn jej najdeme i
v doubravch.

Jedovat, v Evrop velmi rozen druh. V nkterch atlasech je uvdn jako nejedl.

Ryzec ernohlvek

Lactarius lignyotus Fr.

Klobouk 3 - 8 cm v prmru, uprosted piat vyhrbl a ilkovan vrsit, sametov, barvy ernohnd,
sazov hnd a skoro ern (zle na mst vskytu).
Lupeny hust, bl, pozdji svtle okrov, pi porann pozvolna nenpadn ervenaj.
Te dlouh, nahoe vrsit, sametov, barvy ernohnd lehce ulomiteln.
Dunina oranov loutnouc a ervenav hndnouc zvlt v bzi ten, pi porann znan ronc ist
bl mlko na vzduchu nemnn. Chu m mrnou, vni nenpadnou.
Vtrusn prach svtle okrov lut.
Vskyt: ervenec a z dosti hojn v podhorskch a horskch mechatch smrinch na kysel pd, ale i
v jinch jehlinatch lesch.

Jedl, vborn jako delikatesa - kvaen ve vy vrstv oleje m chu praench mandl.

Ryzec datl

Lactarius picinus Fr.

Klobouk 4-12 cm v prmru, mrn vyklenut a mlce prohlouben s nevraznm
hrbolkem, sametov, barvy ernohnd, nkdy i s fialovm odstnem, okraj vtinou svtlej.
Lupeny hust, v mld blav, pozdji s okrov okrovm ndechem.
Te 4-10 cm vysok, 1-2 cm tlust, nahoe blav jinde jako klobouk zbarven.
Dunina pevn, blav a naloutl, na ezu nabh do rov a ron blav, nkdy slab rovjc ostr
mlko. Chu mrn paliv, vn ovocn.
Vskyt: srpen a jen vcelku vzcn ve smrinch. Upednostuje horsk a podhorsk oblasti.

Jedl i kdy vcelku nen moc chutn.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Lactarius picinius
Dal esk jmno:
- Ryzec smoloern

Ryzec dubov

Lactarius quietus (Fr. : Fr.) Fr.

Klobouk 4-10 cm v prmru, v mld nzce vyklenut, brzy vak uprosted vtlaen, podvinut, ve st vak
zvlnn, such a matn. Nkdy na nm najdeme naznaen nebo skvrnit psovn. Barvy je naervenale a
skoicov hnd, ve st vybledvajc a do rov plav.
Lupeny hust, iroce pipojen, nkdy a sbhav. Barvy svtle okrov a svtle skoicov, ve st ble
popren.
Te 5-10 cm vysok, 1-2 cm tlust, vlcovit, barvy naervenale a skoicov hndav, otlaenm vnov
hnd.
Dunina barvy blav a naervenal, vn nepjemn plotin, chu zprvu mrn, po chvli vak nahokl.
Na ezu a pi porann ron naloutl a smetanov, hok mlko, kter se nemn.
Vskyt: erven a jen v listnatch lesch pod duby. Roste ve skupinch ale i jednotliv a vcelku hojn.

Jedl
Dal esk jmno:
- Ryzec klidn

Ryzec ubkovan

Lactarius scrobiculatus (Scop.: Fr.) Fr.

Klobouk 6-20 cm v prmru v mld vyklenut, pozdji ploch a na stedu vmkl. Okraj dlouho podvinut, na
stedu hladk, jinak pitiskle upinkat a na okraji plstnat. Slizk, barvy slmov a zlatolut.
Lupeny nzk, hust, iroce pipojen, barvy krmov a naloutl, v mld slzc.
Te 2-8 cm vysok, 2-3,5 cm tlust, vlcovit, ojnn, barvy krmov a naloutl, s narezlmi
prohloubenmi ubkami.
Dunina tvrd, blav a lutav, chu paliv, vn ovocn, na ezu ronc bl, na vzduchu rychle loutnouc
paliv mlko.
Vskyt: ervenec a jen vcelku vzcn ve smrinch. Upednostuje pedevm vlhk podhorsk a horsk
oblasti a vpenit pdy.

Jedl
Zajmavosti: Nutno jej k jdlu specieln upravit

Ryzec habrov

Lactarius circellatus Fr.

Klobouk 5-9 cm v prmru, nejdve vyklenut, pozdji vmkl nebo s hrbolem, psovan, barvy olivov
zelen s ervenohndm odstnem nebo tmav edohnd. Hrbol je vtinou narezavl, psy pak pravideln
umbrov hnd.
Lupeny v mld hust, pozdji prodl, ke teni pipojen, barvy blav a lut okrov.
Te 3-6 cm vysok, 0,8-2 cm tlust, kuelovit, dlouho pln, pozdji vycpan a dut, kuelovit. Barvy
pinav bl a naedl.
Dunina na ezu ron bl a slabounce naloutl mlko chuti nejdve nasldl, ale zhy prudce paliv a
hok.
Vtrusn prach krmov lut.
Vskyt: ervenec a jen pod habry a v lunch lesch i pod jilmy a jasany. Upednostuje vlhk msta.

Jedovat, v nkterch atlasech uvdn pod eskm jmnem Ryzec kruhat.

Ryzec hnd

Lactarius helvus Fr.

Klobouk 5 - 16 cm v prmru, vyklenut, pozdji nlevkovit s hrbolkem na stedu, such a plstnat povrch a
nen nikdy rhovan.
Lupeny mrn sbhav stedn hust barvy naloutle okrov s rovm ndechem.
Te 5 - 13 cm dlouh, 0,7 - 4,5 cm tlust, hladk, barvy jako klobouk nebo svtlej s naervenalm
ndechem.
Dunina ron mal mnostv vodnatho mlka, barvy naloutl bl, vn pipomn maggi nebo curry.
Vtrusn prach svtle lut a naloutle krmov rov.
Vskyt:ervenec a jen na vlhk kysel pd, pod bzou borovic i smrkem, asto i v raelinku.

Jedovat, ale pokud je sucho, tak je ctit po celm lese.

Ryzec kafrov

Lactarius camphoratus (Bull.: Fr.) Fr.

Klobouk 2,5-5 cm v prmru, nzce skenut, pozdji uprosted vmkl a nlevkovit. asto mv na stedu
ostr hrbolek. Dlouho je podvinut, ojnn, such, neleskl a nepsovan, okraj jemn vrsit. Barvy pinav
ervenohndav, za vlhka a cihlov ervenohnd.
Lupeny pirostl, hust, barvy svtle erven, po otlaen hnd skvrnit, ve st ble popren.
Te 3-8 cm vysok, 0,4-1 cm tlust, vlcovit, asto pokiven, ojnn a jemn plstnat, barvy svtle a
tmav ervenohnd.
Dunina barvy svtle ervenohnd, pi zasychn von siln cikorkou nebo libekem, chu mrn. Mlko
vodnat, bl chuti mrn a nahokl.
Vskyt: ervenec a jen v listnatch i jehlinatch lesch bohatch na humus, zejmna pod borovicemi,
smrky, duby a buky. Upednostuje kysel pdy a porosty mechu plonku.

Jedl
Monost zmny: Ryzec krmov Lactarius cremor Jedl

Ryzec kravsk

Lactarius torminosus (Schaeff. Ex Fr.) S. F. Gray

Klobouk 4-12 cm v prmru, v mld ploch avak brzy se prohlubujc, na okraji dlouho vrazn podvinut a
huat, jinde pouze plstnat a koncentricky psovan. Za vlhka mrn slizk, barvy hndoerven nebo
ervenooranov, asto blednouc.
Lupeny nzk, hust, krtce na te sbhav, barvy krmov a naoranovl.
Te 3 - 8 cm dlouh, 1 - 2 cm tlust, pevn, ve st dut, hladk nebo mlce ubkat, barvy blav a
naervenal.
Dunina tvrd, blav, ronc na ezu trvale bl mlko, vn nakysl, chu paliv.
Vtrusn prach naloutl.
Vskyt: erven a jen v trv, nejastji pod bzami v lese i mimo les.

Nejedl, ale v severn a

mlka se zbav vyluhovnm.

vchodnch Evrop mln kvaen se konzumuje jako delikatesa. Palivho

Ryzec libovonn

Lactarius fuscus Rolland

Klobouk 3-8 cm v prmru, plstnat vlknit, v mld se piatm hrbolem, barvy edohnd a ernohnd
na stedu vdy tmav.
Lupeny zprvu svtle okrov, poslze bled rezav, pirostl.
Te 2-8 cm dlouh, 1-2 cm tlust, vlcovit, bled.
Dunina vn po kokosov mouce hlavn u starch plodnic. Mlko bl nemnn.
Vtrusn prach - vtrusy jeat, velk 8-12 x 6,5-7,5 m.
Vskyt: ervenec a jen dosti vzcn v jehlinatch lesch na okrajch cest v mechu. Upednostuje smriny.

Nejedl
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Lactarius mammosus (Fr. ex Weinm.) Fr.
- Lactarius confusus Lundell.
- Lactarius subumbonatus Lindgr.ss. Fr
- Lactarius hibbardae (Burl.) Sacc.

Ryzec likov

Lactarius theiogalus (Bull. : Fr.) Gray

Klobouk 2-5 cm v prmru, nzce vyklenut, pozdji ploch hladk, s hrbolem na stedu. Barvy likov
oranov, za sucha bv bled a vrsit.
Lupeny pirostl a krtce sbhav, barvy plav smetanov, pozdji izabelov s pleovm odstnem.
Te 3-6 cm vysok, 0,5-0,8 cm tlust, vlcovit, izabelov hnd a od bze pozdji hndoerven.
Dunina narovl, od bze ten ervenohnd, chuti nahokl, vn mrn nepjemn. Na ezu ron bl
mlko, kter jen pozvolna loutne a chu m pryskyinou.
Vskyt: ervenec a jen ve vech lesch, upednostuje vak smrky a bzy, podhorsk a horsk oblasti a
kysel pdy.

Jedl, ale chuti podadn. U ns v podkrkono se vyskytuje hojn i kdy jinde je vzcn.

Ryzec modnov

Lactarius porninsis Rolland.

Klobouk 3 - 8 cm v prmru, vyklenut, pozdji ploch, nkdy uprosted mrn vmkl. Za vlhka je dosti
slizk. asto je kruhat, barvy plav oranov a oranov erven. Okraj je vce lut.
Lupeny jsou krtce sbhav, hust, nzk. Barvu maj naloutlou a oranov okrovou. Na otlaench mstech
rezav tmavnou.
Te 3 - 8 cm vysok, 1 - 2 cm tlust, vlcovit, tvrd, nkdy tmav ubkat. Barvy okrov a oranov. Ve
st bv dut.
Dunina tvrd, barvy krmov ve teni svtle okrov. Vn jablen, chu paliv.
Mlko bl a vodnat blav, na vzduch barvu nemn, po ochutnn nejdve mrn pozdji siln paliv a
peprn.
Vskyt: ervenec a jen nepli hojn, jednotliv nebo ve skupinch, pouze pod modny v pahorkatinch a
vych polohch.

Nejedl, pokud je vlhk, tak z na dlku.

Ryzec nasldl

Lactarius subdulcis (Pers. : Fr.) SF Gray.

Klobouk 2-6 cm v prmru, such, matn, ve st zvrsnn, barvy kaln hnd, postupn vybledv do
svtle hnd s katanovm odstnem. U okraje je svtlej
Lupeny sbhajc na te, barvy pleov okrov, nzk, asto vidlen, na ost jsou rezav skvrnit.
Te 3-8 cm vysok, 0,5-2 cm tlust, ve st dut, barvy kaln hnd.
Dunina barvy blav a okrov narezl, vn plotin, chu mrn. Mlko vodnat bl na vzduchu svtle
loutnouc, chuti krablav.
Vtrusn prach blav. Vtrusy bradavkat, 7,5-9,5 x 6,5-8 m.
Vskyt: ervenec a listopad bukov lesy.

Nejedl

Ryzec odporn

Lactarius hysginus (Fr.: Fr.) Fr.

Klobouk 4-12 cm v prmru, uprosted vtinou vmkl, se zprohbanm okrajem, ztuha masit, slizk, za
sucha leskl, lys, barvy ed masov s fialovm ndechem.
Lupeny jsou skoro prodl a nzk, barvy okrov a rezav lutav.
Te krtk, vlcovit, ve st uvnit dut, barvy o nco bled jako klobouk.
Dunina na ezu rezavjc, vn nakysl a ronc bl paliv mlko.
Vskyt: ervenec a jen, jehlinat lesy. Upednostuje travnat okraje cest a kysel pdy.

Nejedl

Ryzec osikov

Lactarius controversus (Pres.: Fr.) Fr.

Klobouk 7-25 cm v prmru, mrn vyklenut, uprosted vmkl, nkdy a nlevkovit, za vlhka lepkav,
v mld jemn plstnat ve st tm lys. Okraj dlouho podvinut. V mld barvy blav, pozdji s okrov a
masov rovmi skvrnami.
Lupeny sbhav, hust, nzk. Barvy v mld krmov, ve st pinav rov.
Te 3-5 cm vysok, 2-4 cm tlust, tvrd a hladk. Barvy blav ale na otlaench mstech je naloutl.
Dunina blav, v klobouku obas narovl, ve teni obas naloutl. Vn slab ovocn, chu nahokl.
Mlko blav nemnn, paliv, nkdy svrav.
Vskyt: srpen a jen pod osikami a jinmi druhy topol, nkdy jej meme nalzt i pod vrbami.
Upednostuje t jlovit pdy.

Nejedl, vzcn.
Monost zmny: Ryzec topolov - Lactarius populinus nejedl.

Ryzec ostnkat

Lactarius spinosulus Qulet.

Klobouk 2-7 cm v prmru, okraj podvinut, na stedu prohlouben a od stedu kruhat, such, za vlhka
mrn slizk, barvy masov erven s ndechem do lila. Na okraji klobouku jsou vrostl a 0,8 cm dlouh
vnov erven vlkna, jejich konce tvo vzpmen zapiatl ostny
Lupeny pirostl a krtce sbhav, proidl barvy svtle oranov.
Te 1,5-4 cm vysok, 0,8-1,2 cm tlust, vlcovit, dut nebo mrn vycpan, pokryt nepravidelnmi
prohlubinami k bzi ztenen. Barvy masov erven.
Dunina ron na ezu nejdve mrn, pozdji hoce paliv bl nebo vodnat mlko.
Vskyt: srpen a listopad, listnat lesy. Nen vzn na oliny. Upednostuje vlhk msta, bzy a kysel pdy.

Nejedl

Ryzec paliv

Lactarius pyrogalus (Bull. ex Secr.) Fr.

Klobouk 5-10 cm v prmru, nejdve vypoukl, pozdji prohlouben, nezeteln soustedn pskovan, hol,
hladk, barvy popelav hnd.
Lupeny dk, ke teni pipojen, nkdy i sbhajc, barvy lutav.
Mlko bl, nejdve mrn, pozdji oste paliv, na vzduchu pi zasychn tvo na lupenech lut zrnka.
Te 4-6 cm dlouh, 1-2 cm tlust, nepravideln vlcovit, dol vtinou ztenen, v mld pln, ve st dut,
barvy svtlehnd.
Dunina blav, tvrd, kehk, barvy bl nebo krmov, chu oste paliv, vn nevrazn.
Vtrusn prach je lutav.
Vskyt: ervenec a jen, hojn, lesn louky, listnat i smen lesy, upednostuje habry a oechy.

Nejedl

Ryzec prav

Lactarius deliciosus (L. ex Fr.) S. F. Gray

Klobouk 4 - 20 cm v prmru, nzce vyklenut, pak ploch, uprosted vtlaen a nlevkovit, slizk nebo
such, hladk s podvinutm okrajem, barvy hndooranov a cihlov erven, slab rezavo oranov
psovan.Po porann pomalu zelen.
Lupeny pirostl a sbhav, dosti hust, nestejn dlouh, zbarven jako klobouk, porannm pomalu
zelenajc.
Te 3 - 7 cm dlouh, 1 - 3 cm tlust, s jemnmi vmklmi oranovmi ubkami, vlcovit, blav ojnn,
barvy oranov a cihlov naervenal.
Dunina erven, ronc oranov mlko, vn ovocn, mrn koenit a mrn ostr.
Vtrusn prach blav.
Vskyt: ervenec a jen ve skupinch na travnatch mstech pod borovicemi, hlavn v mladch porostech a
na jejich okrajch.

Jedl, i kdy za syrova m vcelku nepjemnou chu, po tepeln prav pat k nejchutnjm. Vborn je
opeen nebo naloen v oct.
Dal esk jmno:
- Ryzec obecn

Ryzec ryav

Lactarius rufus (Scop. ex Fr.) Fr.

Klobouk v prmru 3 - 10 cm, ervenohnd se stbitm leskem, kter zpsobuj vlkna na povrchu, such,
na stedu asto vtlaen s hrbolkem uprosted.
Lupeny dosti hust, svtlehnd, sbhav na te.
Te 5 - 10 cm dlouh, 0,5 2 cm tlust, praktick je stejn dlouh nebo del ne prmr klobouku, barvy o
nco svtlej ne klobouk, vlcovit, na bzi zapiatl.
Dunina svtl, ronc na ezu bl barvu nemnc mlko. Chu po chvli velice paliv, vn nevrazn - nen
kafrov.
Vtrusn prach blav.
Vskyt: ervenec a listopad, hojn, pod jehlinany a bzami, vtinou na kyselch pdch.

Nejedl, i kdy dajn po nasolen je nkde uvdn jako jedl.

Ryzec scvrkl

Lactarius vietus (Fr. : Fr.) Fr.

Klobouk 2,5-7 cm v prmru, mrn vyklenut s nzkm hrbolkem, brzy se prohlubujc, nkdy je a
nlevkovit, tence masit. Okraj v mld podvinut, pozdji hladk a ve st vlnit zprohban. Barvy fialov,
hndav a masov ed, na stedu tmav, pozdji vybledvajc s vodnatmi skvrnami.
Lupeny iroce pipojen a krtce sbhav, tenk a ed blav. Ve st a po porann ednou, zelenaj a
ernaj.
Te 3-8 cm vysok, 0,4-1,2 cm tlust, v mld pln, pozdji dut, dol ztenen nebo mrn vetenovit, hladk
a hrbolkat jamkat. Barvy blav, lutav nakonec lutav ed.
Mlko zpotku mrn, pozdji paliv.
Dunina blav, vn nevrazn, chu paliv.
Vskyt: ervenec a jen, bainat oblasti a raelinitch, vdy pod bzami. Upednostuje kysel pdy.

Nejedl
Zajmavosti: Povaen se d pout k nasolen nebo naloen do octa.

Ryzec smrkov

Lactarius deterrimus Groeger

Klobouk do 10 cm v prmru, v mld ploch, okraj podvinut, pozdji nlevkovit, vtinou bez soustednch
kruh i kdy jsou tyto nkdy naznaeny. Barvy ziv oranov, asto i nazelenal, hlavn zelen porannm.
Lupeny dosti hust, okrov oranov poslze zelenajc. Pi porann vnov ervenajc nebo se zelenmi
skvrnami.
Te del ne ryzec prav, vlcovit, zhy dut. Barvy oranov se sotva zetelnmi vodnatmi skvrnami.
Dunina svtle a krmov oranov ronc oranov nebo mrkvov zbarven mlko, kter se po chvli
zbarvuje vnov erven. Chu jemn.
Vtrusn prach svtle okrov.
Vskyt: ervenec a listopad pouze pod smrky na travnatch a mechatch mstech. Upednostuje mlad
smrkov porosty.

Jedl, dosti hojn.

Ryzec syrovinka

Lactarius volemus (Fr.) Fr.

Klobouk 5 -15 cm v prmru, bez hrbolku, nepsovan, tvrd such, matn, ve st asto rozpraskan, barva
ervenohnd nebo oranov rezav, kter nkdy pechz vce doluta.
Lupeny hust, krmov nebo naloutl na otlaench mstech hndnouc.
Te 5 - 12 cm vysok, 1 - 3 cm tlust, pln, vtinou hnd erven.
Dunina tvrd, v klobouku blav a naloutl, na ezu zskv pinav hnd odstn. Ve teni narezl. Vn
npadn slanekov, chuti nasldl. Pi porann ron hojn bl mlko, kter na vzduchu nabh do
edohnda, chuti mrn nasldl, po chvli vak mrn ostr.
Vskyt: erven a jen v listnatch lesch, zejmna v teplejch doubravch. a buinch. Vzcnji v borech a
jinch jehlinatch lesch.

Jedl i za syrova. Hod se do salt nebo se pee v troub. D se velmi dobe udit a je velmi chutn i
v octovm nlevu.

Ryzec syrovtkov

Lactarius serifluus (DC.: Fr.) Fr.

Klobouk 2,5-8 cm v prmru, ploe sklenut, tenk, pozdji na stedu vmkl s malm hrbolkem, okraj mrn
podvinut. Barvy ervenohnd, ve stedu tmav.
Lupeny pirostl a krtce sbhav, majc naervenale lutou barvu, na ost jsou rezav.
Te 2-8 cm vysok, 0,5-1,5 cm tlust, vlcovit, ojnn, barvy stejn jako klobouk.
Dunina hndav, v bzi ten ervenohnd, chuti mrn, vn plotin a pi zasychn a cikorkov. Mlko
na ezu kaln, dk, bez chuti.
Vskyt: erven a jen listnat lesy, v zahradch. Upednostuje vak dubiny. Najdeme jej i v parcch u cest.

Jedl

Ryzec eredn

Lactarius turpis (Weinm.) Fr.

Klobouk 5-20 cm v prmru, ploe sklenut, ve stedu vtlaen se znan podvinutm okrajem. Za vlhka je
velmi slizk. V mld je na povrchu jemn vrostle vlknit. Barvy olivov a umbrov hnd.
Lupeny jsou hust, iroce pipojen a sbhav, asto vidlen barvy svtle lut a na otlaench mstech
hndnou.
Te 3-7 cm vysok, 1,5-3 cm tlust, vlcovit, v dosplosti dut, za vlhkho poas slizk, za sucha leskl,
barvy bled olivov, ve st od bze ednouc, asto ubkovan.
Dunina tvrd, pod pokokou klobouku hndoolivov, jinak blav a naloutl, chuti paliv, vn nevrazn,
na ezu slab hndnouc a ronc bl mlko, kter na vzduchu edohndne a je paliv.
Vtrusn prach bledokrmov.
Vskyt: ervenec a jen, listnat i smen lesy. Upednostuje smrk a bzu a kyselou pdu.

Nejedl, nkde uvdn i jako jedovat. J jej zatm bez jakchkoliv nsledk nakldm a konzumuji.
V degustaci naloench hub se dokonce umstil jednou na tetm mst. Sbrat ostatnm vak nedoporuuji.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Lactarius necator (Pers. ex Fr.) P. Karst.
Dal esk jmno:
- Ryzec ohavn

Ryzec vonn

Lactarius odoratus Velen.

Klobouk 2-7 cm v prmru jemn plstnat, v mld s hrbolkem pozdji prohlouben, such. Barvy pleov
okrov s ndechem lutorovm.
Lupeny hust, sbhav, barvy svtle okrov.
Te 2-6 cm vysok, 0,5-1 cm tlust, mkk, kehk, barvy bled okrov.
Dunina lutohnd, chuti mrn a trochu paliv, vn siln kokosov hlavn pi zasychn. Mlko bl
nemnn, trochu paliv.
Vtrusn prach smetanov bl, vtrusy vce mn snat, velikosti 7-8,5 x 5,5-6,5 m.
Vskyt: lto a podzim ve smench lesch pod bzami na chudch psitch i raelinovch pdch, ale
najdeme jej i ve smrkovm mlz.

Nejedl.
Monost zmny: Ryzec libovonn (Lactarius fuscus) nejedl.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Lactarius glyciosmus (Fr. : Fr.) Fr.
Dal esk jmno:
- Ryzec kokoska

b)Bichatky
Gasteromycetes
Pestercotvar
Sclerodermatales

Pestercovit
Sclerodermataceae
Zdnliv podobn eledi pchavkovitch, ale jej ern hmota vtrus je roziovna vtrem. Li
se rovn tvorbou mykorhiznch vazeb s devinami. Vechny druhy jsou jedovat.

Pestec obecn

Scleroderma citrinum Pers.

Plodnice 3-10cm v prmru, nkdy i vt, nepravideln kulovit a elipsoidn, k substrtu pirostl svazekem
myceliovch provzk.
Okrovka 0,15-0,4 cm siln, ztuha koovit, v dosplosti rozpukv v hrub upiny a polkovit bradavky. Na
spodu je hladk. Barvu m nejdve naloutlou nebo pinav blou, pozdji je pinav lutohnd okrov. Po
dozrn nahoe nepravideln puk.
Tetich je v mld bl a asem se zabarvuje do lutav bl a zelenav barvy, v ase dozrvn jde barva od
nafialovl do makov modr a zvrem ern barvy. Po dozrn se rozpadne v tmav zelen prach, kter unik
puklm otvorem.
Vtrusn prach je olivov hnd.
Vskyt: ervenec a jen, chud psit a kamenit pdy, vesovit, pevn v jehlinatch lesch,
upednostuje borovice.

Jedovat, ve vtm mnostv psob nepjemn otravy. V malm mnostv je dobrm houbovm koenm.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:

- Scleroderma vulgare Hornem.
- Scleroderma aurantium L. ex Pers.

Pchavkotvar
Lycoperdales

Pchavkovit
Lycoperdaceae
Npadn kulovit houby kter ve zralosti uvoluj oblaka hndch vtrus. Dostanou li se do o,
mohou vyvolvat alergick reakce. Jednotliv rody se li mikroskopickmi znaky a tm, zda
svrchn pokokovit st plodnice vytrvv nebo se rozpad. Vechny druhy tto eledi jsou
saprofytick, to znamen, e zskvaj iviny z mrtvch organickch zbytk.

Pchavka hrukovit
Pchavka horsk
Pchavka jeat
Pchavka obrovsk
Pchavka obecn
Pchavka dlaban
Pchavka palicovit
Pchavka stlaen

Pchavka hrukovit

Lycoperdon pyriforme Pers.

Plodnice 2 - 7 cm v prmru, 1 - 4 cm vysok, hrukovitho tvaru, nkdy nepravideln, mohou bt i lalonat,

zrnit a jemn bradavit, v mld bl, ve st lutohnd a edohnd s malm otvorem na vrcholu. Na ezu
jsou v mld cel bl, ve st se tetich barv a do olivov hnda. Neplodnou st tvo bazln steriln pletivo
s malmi komrkami a to zstv blav. Na bzi plodnice je vrazn provzkovit podhoub.
Vskyt: erven a jen hojn ve velkch skupinch, mlo kdy jednotliv na paezech a dev listn i jehlinan
v lesch, zahradch a parcch.

Jedl, pouze pokud je tetich bl. Je to jedin druh pchavky vyskytujc se vhradn na dev.

Pchavka horsk

Lycoperdon foetidum Bonord.

Plodnice 2-5 cm v prmru a 2-8 cm vysok, hrukovit kyjovit, hust poset obloukovitmi a kivolakmi,
tenkmi ernohndmi ostny. Barvy v mld osmahle nahndl, pozdji hnd a ernohnd. Paprovit s malm
otvorem na vrcholu.
Dunina je zpotku bl, prun a mkk. Pozdji loutne, vodnat mkne, nakonec uschne a zhndne. Chu
jemn, vn houbov.
Vtrusn prach je lut a olivov.
Vskyt: ervenec a jen ve vech lesch. Upednostuje smriny a vy polohy.

Jedl, pokud je uvnit bl a prun.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Lycoperdon nigrescens Pers.

Pchavka jeat

Lycoperdon echinatum Pers.

Plodnice 2-8 cm v prmru, 1,5-5 cm vysok, je kulovit, zuujc se do teov sti. Pokryta je dlouhmi
hndmi ostny. Barvy je tmavohnd. Po opadn ostn zstvaj na okrovce patrn jamky.
Tetich je nejdve bl, pozdji okoldov hnd s npadnm fialovm zabarvenm.
Te je steriln, krtk, pipojen k substrtu blmi myceliovmi vlkny.
Vskyt: erven a listopad, jednotliv nebo ve skupinch, vtinou v buinch, nkdy i v doubravch a vzcn i
pod jehlinany. Upednostuje vpenit pdy.

Jedl, pokud je dunina uvnit bl.

Pchavka obrovsk

Langermania gigantea (Batsch: Pers.) Rostkovius

Plodnice 10 - 50 cm v prmru, kulovit nebo elipsoidn, pisedl k pd.
Vnj okrovka velmi tenk, lmav, hladk nebo jemn pomouen, nejdve bl, stm zskv loutnouc a
hndnouc odstn.V dob zralosti vtrus prask ve velkch pltech a odlupuje se.
Dunina vatovit, dlouho bl, prun, vn vrazn pjemn, chu takt. Pozdji loutne a olivov hndne.
Vtrusn prach olivov hnd a edohnd.
Vskyt: erven a listopad po vydatnch detch jednotliv nebo ve skupinch, v zahradch, na pastvinch, polch
a upednostuje pdy bohat na dusk. Velmi st se vyskytuje v kopivch.

Jedl, velmi chutn jako zek. Nejvt plodnice nalezen u ns mla obvod 216 cm a vila 20,8 kg.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Clavatia gigantea
- Lasiosphaera gigantea (Pers.) F. marada
Dal esk jmno:
- Vatovec obrovsk

Pchavka obecn

Lycoperdon perlatum Pers.

Plodnice 3-8 cm irok, 2-6 cm vysok, v mld blav, pozdji svtle lutohnd, ve st a olivov hnd. Na
povrchu je pokryta velkmi, tuhmi kuelovitmi bradavkami, kter po opadn zanechvaj zeteln areoly. Mezi
bradavkami jsou jet etn drobn ostny. V dosplosti se plodnice na vrcholu otevr malm otvorem.
Tetich je rozdlen na kulovit a mrn zploujc se, co tvo horn st a dol je to potom ztenujc se a
vlcovit, podobajc se teni. V mld je bl, ve st olivov hnd. Steriln pletivo v doln sti je s velkmi
komrkami.
Vskyt:erven a listopad, velice hojn vtinou ve skupinch, v listnatch i jehlinatch lesch, na pasekch, u
cest a na pastvinch. Nkdy ji najdeme i na zetlelch kmenech a paezech.

Jedl, pouze pokud je tetich bl. Dve se tetich ze starch plodnic pouval jako zsyp na rny. Je velmi
steriln.

Pchavka dlaban

Calvatia utriformis Hasenbovist

Plodnice 5-15 cm v prmru, kulovit, pozdji iroce kovit, na stedu stlaen a uat, hrub polkovit
rozpraskan, bl, pak okrov nakonec edohnd a smrem k bzi asnat.
Tetich v mld bl, pak olivov hnd a nakonec hnd. V dosplosti se rozpad a zstv pouze miskovit
spodn steriln bze.
Vskyt:erven a jen, hojn jednotliv nebo ve skupinch, na such otevench travnatch mstech, kter
nejsou hnojena. Upednostuje pahorkatiny ale i vy polohy.

Jedl, pokud je tetich bl. Vborn napklad na zky.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Handkea utriformis (Bull. : Pers.) Kreisel
- Calvatia caelata (Bull.) Morg.
Dal esk jmno:
- Pleivka dlaban

Pchavka palicovit

Calvatia excipuliformis (Pers.) Pers.

Plodnice palicovit, nkdy kyjovit, rozdlen na dv sti, plodnou a steriln, 5-15 cm vysok, 3-8cm tlust,
s jemnmi opadvajcmi ostnky a zrnky. V mld bl, pozdji okrov a svtle hnd.
Teov st je steriln, vtinou mohutn, vlcovit, dol zen a nebo naopak rozen.
Plodn st je kulovit, okrovka zrnkat a ostnkat, asto polkovit rozpukan a rozpadv se v kusech.
Tetich bl, mkk, pozdji olivov hnd a tmavohnd, cel se rozpadvajc.
Dunina ve steriln sti je hrub komrkat, po uschnut zhndne a spolu s okrovkou se rozpadne na velk
vatovit kusy sloen z vtrus a vlen. Chu je jemn a vn pjemn houbov.
Vtrusn prach tmav hnd.
Vskyt: ervenec a jen v listnatch i jehlinatch lesch, lesnch loukch, mimo les na travnatch mstech.

Jedl a na zeky vten.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Handkea excipuliformis (Pers. :Pers.) Kreisel
- Lycoperdon excipuliformis Schaeff.: Pers.
Dal esk jmna:
- Pleivka palicovit
- Pchavka stopkat

Pchavka stlaen

Vascellum pratense (Pers. em. Qul.) Kreisel

Plodnice 1 - 6 cm v prmru, kovit, na vrcholu jak uat, povrch otrubinat nebo s opadavmi nzkmi ostny,
nejdve blav, poslze okrov a ve st edohnd. Na stedu se otevraj stle se zvtujcm nepravidelnm
otvorem. Na ezu vidme blanku oddlujc bl, poslze olivov ed a ve st edohnd tetich od steriln bze.
Vskyt: erven a jen jednotliv nebo v malch skupinch na otevench travnatch mstech jako jsou pastviny,
trvnky a okraje les. Dv pednost sum mstm. Jeliko dobe sn i uml hnojiva protoe je dosti nitrofiln
najdeme ji i na kulturnch loukch.

Jedl pokud je tetich jet bl a snadno poznateln podle ptomnosti blanky.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmito latinskmi jmny:
- Vascellum depresum (Bon.) F. marada

- Lycoperdon hiemale Vitt.

Dal esk jmna:
- Pchavka pytlovit
- Popelnika stlaen

Hvzdovkovit
Geastraceae

Hvzdovka brvit

Geastrum fimbriatum Fr.

Plodnice 1-4 cm v prmru, v mld uzaven, skorokulovit, dole zplotl, nahoe tup zahrocen. Pozdji
rozpukv v 5-12, nejastji vak 8 nestejnch cp, m se jej prmr zv na 1,5-6 cm.
Vnitn okrovka m 0,5-3,5 cm v prmru, je kulovit, pisedl, pomrn mkk, paprovit, bez krku. Barvy
tabkov hnd s vlknit brvitm stm, asto prodlouenm v krtk lmeek, kter nen ohranien terem.
Vtrusn prach je okrov a hnd.
Vskyt: ervenec a listopad, vtinou ve skupinch v jehlinatch lesch, upednostuje smriny. Najdeme ji i
v kovinch a nkdy na ztrouchnivlm dev porostl mechem.

Nejedl
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Geastrum sessile (Sow.) Pouz.

Hvzdovka trojit

Geastrum triplex Jungh.

Plodnice v mld je hrukovitho tvaru 3-6 cm v prmru, pozdji rozpukv v 5-7 cp, z nich se odlupuje vnitn
vrstva , kter vytv kolem vnitn okrovky lmec. Po rozvinut m plodnice prmr a 12 cm.
Tetich je2-5 cm v prmru, zplotle kulovit, hladk, nkdy jemn ojnn, st m bradavkovit, vystoupl,
ohranien kroukem.. Vtinou je pisedl nebo na kratikm krku.
Vtrusn prach je hnd.
Vskyt:ervenec a jen vtinou ve skupinch, ve starch lesch, hlavn pod listni na humzn pd.
Upednostuje stinn msta.

Nejedl, nkde vzcn. Je to jedna z naich nejvtch hvzdovek.

Hvzdovka vlasohlav

Geastrum melanocephalum (Czern.) Stanek

Mlad plodnice 2,5 - 7cm v prmru, kulovit nebo cibulovit, pln nebo z sti ponoen v zemi. Barvu maj za
sucha svtlehndou, za vlhka tmavohndou, nkdy s rovm ndechem.
Okrovka je tvoena dvmi vrstvami, kter pukaj souasn na 5 - 10, nkdy i 14 nestejnch piatch cp. Tyto
tvo pak hvzdici o prmru 8 - 15 cm.
Tetich uprosted jako chlupat ernohnd koule ze kter vtr rozfoukv vtrusn prach.
Vtrusn prach je barvy ernohnd.
Vskyt: ervenec a jen ve starch zpustlch zahradch a parcch, v dkch listnatch lesch a na aktovch
strnch. Upednostuje oblasti teplomiln kvteny. Vtinou se vyskytuje ve skupinch, ale i jednotliv.

Nejedl vcelku vzcn a zajmav tm, e tetich nem obal.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Trichaster melanocephalus Czern.

Palekovit
Tulostomataceae
Hlzovit

Hymenogastraceae
Nonkovit
Podaxaceae
ernoukovit
Melanogastraceae
Kulikovit
Gastrosporiaceae
Smrovcovit
Gautieriaceae
Loupavkovit
Hysterangiaceae

Hnzdovkovit
Nidulariaceae
Vtrusy se vytvej uvnit malho vajka a jsou z nho uvolovny a po rozkladu
jeho stny ve stevech ivoich.enky a pohrovky vysteluj vajka pomoc
energie deovch kapek.Vymrtn vajka se zachyt na vegetaci pomoc lepkavch
vlken.

enka rhovan
Hnzdovka nacpan
Pohrovka obecn

enka rhovan

Cyathus striatus (Hudson) Pers.

Plodnice 0,8-1,5 x 0,6-1 cm velk, v mld kyjovit pozdji ovit a nlevkovit, odstle chlupat, v mld
uzaven blou blankou, kter se pozdji trh. Barvy rezav a tmav hnd.
Vnitek je npadn rhovan a v e spodn sti je umstno 12 16 peridol.
Peridoly, vypadaj jako peciky a jsou 0,1-0,2 cm velk. Pichyceny jsou jemnm poutkem k vnitnmu povrchu. Po
dozrn jsou kapkami det uvolovny a vymrovny z plodnic ven. Zde se pomoc lepkavch vlken zachyt na
okoln vegetaci.
Vskyt: duben a listopad, v hustch skupinch na rozkldajcm se dev, vtvikch ale i na zbytcch bylin
v lese i mimo les.

Nejedl

Hnzdovka nacpan

Nidularia farcta (Roth. ex Pers.) Fr.

Plodnice 3 - 10 mm v prmru, kulovit, pisedl, nkdy t soudkovit nebo elipsoidn. Nejdve tm hladk,
pozdji hrbolkat.Barva pinav blav a nahndl. Uvnit ve slizovit hmot jsou uloeny peridoly 1 - 2 mm
irok, okovit barvy katanov hnd. Tyto peridoly pozdji okrovku vkovit protrhvaj.
Vskyt:ervenec a jen ve skupinch na vtvikch a rozkldajcm se dev v lese i mimo les.

Nejedl, nepli hojn.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Nidularia deformis (Wild.: Pers.) Fr. & Nordh.

Pohrovka obecn

Crucibulum laeve (Huds.) Kambly

Plodnice 4 - 10 mm v prmru, 4 - 8 mm vysok, nejdve kulovit, pak soudekovit a vlcovit. K substrtu jsou
pisedl, vn jsou plstnat, okrov lut. Vrch je zakryt v mld blankou, kter se po dozrn vtrus trh.a
odpadv.
Peridoly jsou uvnit viditeln pouhm okem asi tak 1 - 2 mm velk, okovit, ke stn pipnut poutkem. Barvy
jsou blav a naloutl a obsahuj vtrusy.
Vskyt: erven a listopad velmi hojn ve shlucch na rozkldajcm se dev, vtvikch, tlejcch lodyhch
rostlin. Prakticky je najdeme vude, a ji v lesch nebo mimo les a asto i na kompostech.

Nejedl
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Crucibulum curcibuliforme Whit. Bull.

Hadovkotvar
Phallaes

Hadovkovit
Phallaceae
ele vyznaujc se druhy s faloidnmi plodnicemi s nepjemnm pachem.Hnilobn pach se
z hmoty obsahujc vtrusy a lk hmyz,nap mouchy a brouky,kte tak vtrusy roznej.V
roziovn vtrus napomh rovn d.Plodnice je v mld uzavena ve vejitm obalu.

Hadovka smrdut
Hadovka smrdut_v_zvojov

Hadovka smrdut

Phallus impudicus L. ex Pers.

Plodnice v mld kulovit nebo vejit, prun, a 6 cm irok, bl, naspodu s tuhm myceliovm konkem.
V dob zralosti okrovka (peridie) puk a z n vynikne.
Nosi 10 - 20 cm dlouh a 3 - 5 cm tlust, vlcovit, dut, porzn houbovit nesouc na vrcholu.
Klobouk nprstkovit nebo zvonkovit s votinov ebernatm povrchem, potaen tmav zelenm, odporn
pchnoucm slizem (v nepatrnch stopch vak m pach medov).
Vtrusn prach naloutl.
Vskyt erven a z hojn v humznch lesch, zvlt listnatch.

Jedl - mlad dosud uzaven plodnice.

Dal esk jmno:

- Hadovka zpan

Hadovka smrdut v. zvojov

Phallus duplicatus Bosc.

Plodnice v mld kulovit nebo vejit, prun, a 6 cm irok, se slab fialovm ndechem, naspodu s tuhm
myceliovm konkem. V dob zralosti okrovka (peridie) puk a z n vynikne nosi.
Nosi 10 - 20 cm dlouh a 3 - 5 cm tlust, vlcovit, dut, porzn houbovit nesouc na vrcholu
Klobouk nprstkovit nebo zvonkovit s votinov ebernatm povrchem, potaen tmav zelenm, odporn
pchnoucm slizem (v nepatrnch stopch vak m pach medov).
Vlum vynv sovit a punochovit z pod klobouku. Je barvy bl.
Vtrusn prach naloutl.
Vskyt: erven a z hojn v humznch lesch, zvlt listnatch.

Jedl - mlad dosud uzaven plodnice.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:

- Phallus impudicus var. pseudoduplicatus

Movkovit
Clathraceae
Stejn jako druhy z eledi hadovkovitch maj zstupci tto eledi siln hnilobn
pach.Jejich vtrusy jsou obsaeny ve slizovit hmot a jsou roziovny mouchami.Maj
velice npadn tvar a iv zbarven.Nkter z nejkrsnjch druh pochzej z Austrlie
a Novho Zlandu.

Kvtnatec Archerv

Clathrus archeri (Berk.) Dring

Vajko je skoro do poloviny ponoen v pd. Na ezu lze rozeznat rosolovitou vrstvu, kde uprosted jsou
rovobl poten stadia.
Vnj okrovka je rovobl, hnd skvrnit.
Plodnice vyrst z vajka a tvo ji 4-7 ramen a 12 cm dlouhch, hvzdicovit rozprostench na vechny strany.
Na koncch jsou zapiatl. Na povrchu jsou ziv erven a na povrchu nesou hnilobn pchnouc, slizovit
tmavozelen tetich.
Te je 2-5 cm dlouh, vlcovit, blav a vyrst z pochvy.
Vtrusn prach je edozelen.
Vskyt:kvten a jen v nahlouench skupinch, mezi zbytky vegetace nebo slmy, m rda tepl listnat a
smen lesy a upednostuje mrn kyselou pdu.

Nejedl, ale kad milovnk prody by ml tuto houbu obdivovat a ne ji niit. Pkn objekt pro fotografovn.
V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Anthurus archeri (Berk.) E. Fischer.

c)Rzi
Urediniomycetes
Teliomycety, kter zahrnuj rzi a snti, jsou kladeny jako samostatn tda vedle hub
stopkatch, ale nkdy t jako jedna z podtd hub stopkovtrusnch. Rzi a snti parazituj na
vych rostlinch. Vyskytuj se prvotn na listech, jehli a ikch, bylinch i kapradinch.
Svho hostitele vak nezahub. Nakaen rostliny jsou vak neplodn. Rezav zbarven spory
jsou eny vtrem a hmyzem. Snti rostou hlavn na reproduknch orgnech rostlin
(semenk) i v nich. V Evrop se vyskytuje nkolik stovek druh snt.
Plskovit
Exobasidiaceae
d)Snti
Ustilaginomycetes

Houby nedokonal
Deuteromycotina

Hyphomycetes
(esk nzev nen)

Zelenatka obecn

Trichoderma viride Pers.

Plodnice 0,5 - 1 cm v prmru bochnkovit nejdve bl. Pak edozelen asto pechzejc v rozshl zelen
povlak.
Vskyt: ervenec a jen na trouchnivm dev listn, jehlinanu , ale i na jinch substrtech.
Pat mezi houby nedokonal, kter se rozmnouj nepohlavnm zpsobem. Jsou to konidiov stdia pedevm
veckatch hub.

Nejedl

Hlenky
Myxomycota
Jsou vtinou azeny do samostatn skupiny, kter nen v pm souvislosti s houbami a znan se li
od vech ostatnch forem vota. Obvykle je vak adme jako samostatn kmen e hub
Myxomycophyta a studiem jejich cca 500 druh se zabvaj mykologov.
Z vtrus hlenek se vytvo v prvn fzi vvoje bu myxamby, ppomnajc mavky, kter se
pemysuj plazivm pohybem, nebo myxomondy, podobn bikovcm, kter jsou schopn
plavat. Dalm vvojovm stadiem je pohybliv plasmodium, kter se nakonec zmn v pisedlou
formu. Vytvo se plodnice s vtrusy, jimi se pak hlenky rozmnouj a . Plazc se plasmodium se
iv mikroorganismy, nap.bakteriemi, nebo sporami a hyfami hub. Za sebou nechv perleov
lesklou stopu se zbytkem potravy. Plasmodia nkterch hlenek jsou objemn , pevn a npadn
zbarven. M - li plasmodium dostatek potravy a svtla, vytvo se na nm vt i men plodnice.
Spory se tvo na teni a uvnit stny plodnice. Povrchov blna praskne a spory kulovitho tvaru
jsou rozneny vtrem a detm.
Lesklk kehk
Pazderek hnd
Slizovka tslov
Vlekovka kekovit
Vl mlko erven
Zlepnek jahodovit

Lesklk kehk

Leocarpus fragilis (Dicks.) Rost.

Sporangia 0,2-0,4 cm vysok, 0,05-0,15 cm v prmru, vlcovit, vejit, nkdy i kulovit, nahoe zakulacen,
leskl. Barvy jsou lut, lutohnd ale i katanov nebo ervenohnd. Bu jsou na malm ten nebo jsou
pisedl. Vtinou jsou shlukl do malch skupinek.
Plasmodium je lut.
Vskyt: je bn, na spadanm list a vtvch, obas i nkolik centimetr nad zem na lodyhch bylin i devinch

Nejedl ale hned upout pohled kadho fotografa mykologa.

Dal esk jmno:
- Leskloplotka kehk

Pazdrek hnd

Stemonitis ferruginea Ehrenb.

Pat mezi slizovky (hlenky), kter podobn jako prav houby nemaj asimilan barvivo.
Tvo dv vvojov stadia.
Plazmdium je slizovit mnohojadern masa bl nebo naloutl barvy, kter se zvolna pohybuje po substrtu.
Sporangium je hlavn plodn vegetan stadium.
Sporangia jsou vlcovit, pekovit, hnd barvy, 10 - 18 mm vysok.
Stopka ovit, ern.
Vskyt: hojn na tlejcm dev jehlinan a listn od jara do podzimu.

Nejedl, ale je velmi krsn. Vypad jako jeeek.

V nkterch atlasech mete najt i pod tmto latinskm jmnem:
- Stemonitis fusca Roth

Slizovka tslov

Fuligo septica (L.) Web.

Patc mezi hlenky. Tvo hranici mezi rostlinami a ivoichy. Je to protoplazmatick hmota, kter se me
pohybovat na povrchu pdy, co je asto znateln na paezech. Zstv za n podobn stopa jako po slimkovi.
Ve stavb bunk je srovnateln s mavkami.
Plodnice krsn citrnov lut, hlenovit, neuritho tvaru. Ve st tvo pnov chome blav, ervenav a
hndav kryt vpenitou skopkou.
Vskyt: lto a podzim vdy po detch na paezech, mech a starm list.

Nejedl
Dal esk jmna:
- Slizovka prkovit
- Pnka lut

Vlekovka kekovit

Ceratiomyxa fruticulosa (Mull.) Macbr.

Plodnice drobn, mkk, podobajc se jemnmu pletivu nebo vat. Barvy bl.
Vskyt: erven a z v klesech vech typ na starch paezech v trhlinch ve dev, ale i v mechu.
Upednostuje vak lto a hlavn as po teplch letnch detch.

Nejedl
Zajmavosti: je to jedna z nejpknjch hlenek, kter je pro svoji drobnost pehlena i kdy kolikrt narst do
plochy vt ne dla. Pod lupou a pi zvten jsou vidt nesetn a ndhern kekovit tvary.
Na obrzku vpravo je sovit forma tto hlenky.

Vl mlko erven

Lycogala epidendrum (Linnaeus) Fries.

Plodnice asi 1,5 cm v prmru, kulovitho tvaru, jemn bradavit barvy svtle erven a erven. V mld
mkk, vyplnn rumlkov ervenm plasmodiem, kter je slizk. Ve st kdy dozraje je barvy edozelen nebo
hnd a pevn. V tomto ase se povrchov blanka rozpout a uvoluje vtrusy.
Vskyt: ervenec a z na tlejcch paezech v malch kolonich. Nejastji jej najdeme po detch.

Nejedl - je to hlenka, kter se iv bakteriemi, mikroorganismy a vtrusy jinch hub. Devo na nm se

vyskytne zstv neporueno. Je to ndhern pohled na paez poset touto hlenkou.

Zlepnek jahodovit

Tubifera ferruginosa (Batsch) JF Gmel.

Sporangia nahlouen, pisedl, ve skupinkch 1 - 5 cm, bez ten, vlcovit nebo kyjovit o prmru 0,3 mm a
a 5 mm vysok. Barvy erven, pozdji ponkud narezavl.
Plasmodium oranov, rov nebo karmnov, asto tvoc rov hrudky podobn jahodm.
Vtrusn prach rezav erven.
Vskyt: erven a z na odumelm dev listnatch i jehlinatch strom. astji vak ve smrkovch lesch a na
skladitch deva.

Nejedl, ale je to krsn pohled na paez porostl mechem a na nm zc zlepnek.