Stanislav Grof

Hal Zina Bennett

HOLOTROPN VDOM
TI ROVN LIDSKHO VDOM, FORMUJC NAE IVOTY
4. januara 2005 Majky

Podkovn
Tato kniha vychz ze zkuenost, pozorovn a vhled z ptaticeti let sys-tematickho vzkumu hodnoty a vyuit mimodnch stav vdom. Bhem tto doby se mi dostalo neoceniteln pomoci a podpory mnoha lid, kte mli vznamnou lohu v mm osobnm i profesionlnm ivot. Rd bych vyuil tto pleitosti a strun podkoval aspo nkterm z nich. Od Josepha Campbella, kter byl po dlouh lta mm milovanm ptele i vy-nikajcm uitelem, jsem se dozvdl mnoh o vznamu mytologie pro psychologii, nboenstv a lidsk ivot jako takov. Jeho skvl intelekt, encyklopedick pam a asn schopnost tvr syntzy vnesly neobvyklou srozumitelnost do mnohch oblast, kter tradin vda, nboenstv a filozofie v minulosti ne-sprvn chpaly a v nich panoval zmatek. Gregory Bateson, vestrann vdec, jeho zvdav mysl pi hledn poznn zkoumala mnoho vdeckch obor, byl nejoriginlnjm myslitelem, jakho jsem kdy poznal. Ml jsem tu vsadu, e jsem s nm byl v tm kadodennm styku v poslednch dvou a pl letech jeho ivota, kdy jsme oba psobili jako vdet pracovnci s rezidenc v Esalenskm stavu v Big Suru v Kalifornii. Svou neprosnou kritikou omyl a nedostatk kartezinskonewtonovskho pa-radigmatu mi pomhal, abych dvoval svm vlastnm pozorovnm, je byla asto v rozporu s hlavnm proudem psychologie i s tradin zpadn vdou. Dalho neocenitelnho povzbuzen a podpory se mi dostalo od mnoha mch ptel fyzik, kte vykonali dleitou prkopnickou prci pi vzkumu filozo-fickch dsledk kvantov-relativistick fyziky a kte pispli vznamnou m-rou k novmu svtonzoru, jen se v zpadn vd vynouje. Obzvlt jsem vdn za sv dlouholet ptelstv a spoluprci s Fritjofem Caprou a hluboce si vm toho, co mne nauil David Bohm, Fred Wolf, Nick Herbert, David Peat, Saul-Paul Siraque a dal. Jednou z nejvznamnjch intelektulnch udlost v mm ivot byl objev holografie a holonomnho mylen ve vd, co poskytlo koncepn rmec irok palet jinak nepochopitelnch a zarejcch zjitn modernho vzkumu vdom. Zde se ctm hluboce zavzn genialit Denise Gabora za objev princip optick holografie, Davidu Bohmovi za jeho holografick model vesmru a za teorii holografickho pohybu" (holomovement) a Karlu Pribramovi za jeho hologra-fick model mozku. S velkm pohnutm vzpomnm na dva sv drah ptele, Abrahama Maslowa a Anthonyho Sutiche, zakladatele humanistick psychologie. Koncem edestch let m pozvali, abych se zastnil brainstormingovch sezen, z nich se zrodila transpersonln psychologie. Rozvoj tohoto novho oboru, kter spojuje dohro-mady prastarou moudrost velkch duchovnch systm svta a pragmatismus zpadn vdy, se stal mou celoivotn vn. Prce na nronm a rozporuplnm poli transpersonln psychologie a v-zkumu vdom by nebyla mon bez emon i intelektuln podpory stejn sm-lejcch osob. Mm to velk tst, e mmi blzkmi osobnmi pteli jsou mnoz z prkopnk novho mylen v psychologii. Tito zcela neobyejn lid byli po mnoho let zdrojem povzbuzen a inspirace pro mne, mou enu Christinu i pro sebe navzjem. Za tuto rozhodujc lohu v naem ivot pat mj obzvltn dk Angeles Arrienov, Michaelu a Sandy Harnerovm, Jacku a Lin Kornfiel-dovm, Ralphu Metznerovi, Johnu Perrymu, Ram Dassovi, June Singerov, Ricku a Heather Tarnasovm, Frances Vaughanov, Rogeru Walshovi a mnoha dalm. Nejhlub vdnost jsem si vyhradil pro leny sv rodiny, kterm jsem tuto knihu vnoval. Moje matka Marie a bratr Pavel, kter je rovn psychiatrem a sdl se mnou mnoh spolen zjmy, mi byli po cel ivot zdrojem velk citov i morln podpory. Moje ena Christina mi byla v poslednch estncti letech tou nejdvrnj pitelkyn, kolegyn a spolenic na duchovn cest. Kdy jsme spolu provali mnoh klady a zpory naeho spolenho ivota, nauil jsem se velice obdivovat jej odvahu a integritu, kter projevovala v dob sv bouliv osobn drhy. To, e jsem byl nedlnou soust toho veho, mi poskytlo mnoh mimodn a neoceniteln lekce, kter me dt pouze ivot. V neposledn ad pociuji hlubokou vdnost vi Halu Zina Bennettovi, kter do tohoto projektu vnesl vzcnou kombinaci rznch schopnost, vetn spisovatelsk dovednosti a pedstavivosti zkuenho autora a neobvyklho ch-pn mimodnch stav vdom. Velice mi pomohl v tom, abych popsal vsledky svho vzkumu prostm a snadno srozumitelnm jazykem, a tm tyto informace zpstupnil irokmu okruhu ten. Dky Halovm neobyejnm osobnm vlast-nostem byla spolen prce na tomto projektu - co byl kol, kter ml sv problmy - velice vdn a utuila nae ptelstv. Ti, jejich podl na tto knize byl ivotn dleit a

zkladn, vak zstanou v anonymit. Pociuji velkou vdnost vi tiscm lid v Evrop, Severn i Jin Americe, Austrlii a Asii - pacientm, studentm ve vcviku, ptelm a astnkm semin i rznch vzkumnch projekt - kte s vjimenou odvahou prozkoumvali hlubiny i viny sv psch a dlili se se mnou o vsledky svho neobvyklho hledn: bez nich by tato kniha nemohla bt napsna. MUDr. Stanislav Grof, M.D. Mil Valley, Kalifornie, srpen 1991

I. Vzva newtonovskmu vesmru

Pedmtem zkoumn ... nen sbrka hmotnch, nemnnch pedmt rozprostench v prostoru, ale ivot, jen je provn na scn, kterou vytv; a proto skutenost nen tato vnj scna, nbr ivot, kter se na n prov. Skutenost je to, jak tomu opravdu je. Wallace Stevens

Prlom do novch rozmr vdom

Existuje jedin podvan, kter je velkolepj ne moe, a tou je hvzdn obloha; existuje jedin podvan, kter je velkolepj ne hvzdn obloha, a tou je nitro due. Victor Hugo: Bdnci Za posledn ti desetilet nm modern vda pedloila nov vzvy a nov objevy, kter odhaluj lidsk schopnosti lec zcela mimo rmec veho, co jsme si dve dokzali pedstavit. V odpov na tyto vzvy a objevy nm kolektivn snahy badatel z mnoha profes a obor poskytuj naprosto nov obraz lidsk existence, a konkrtn novou pedstavu o povaze lidskho vdom. Obdobn jako Kopernik ve sv dob postavil svt na hlavu objevem, e nae zemkoule nen stedem vesmru, nejnovj odhalen badatel z celho svta ns nut podvat se ble na to, kdo jsme - po fyzick, mentln i duchovn strnce. Jsme svdky vzniku novho obrazu due a spolu s nm i zcela mimo-dnho svtonzoru, kter kombinuje objevy na vrcholu vdeckho vzkumu s moudrost nejstarch kultur a civilizac. V dsledku dosahovanho pokroku musme pehodnotit doslova vechny sv nzory, stejn jako tomu bylo v odpovd na Kopernikovy objevy tm ped pti sty lty.

1. Vesmr jako stroj: Newton a zpadn vda

V centru tohoto dramatickho posunu v mylen, k nmu dolo v prbhu dvactho stolet, je naprost pevrat v naem chpn fyziklnho svta. Ped Einsteinovou teori relativity a kvantovou fyzikou jsme ili v nezvratnm pe- svden, e vesmr se skld z pevn hmoty. Vili jsme, e zkladnmi sta-vebnmi kameny tohoto hmotnho vesmru jsou atomy, kter jsme povaovali za kompaktn a nezniiteln. Atomy existovaly v trojrozmrnm prostoru a jejich pohyby sledovaly urit nemnn zkony. Vzhledem k tomu se i hmota vyvjela podle nemnnch zkon a pohybovala se od minulosti pes ptomnost do bu- doucnosti. V rmci tohoto spolehlivho deterministickho nzoru jsme pohleli na vesmr jako na gigantick stroj a byli jsme pesvdeni, e jednou nastane den, kdy objevme vechny zkony ovldajc tento stroj, abychom tak mohli pesn rekonstruovat ve, co se odehrlo v minulosti, a pedpovdt ve, co se stane v budoucnosti. Vili jsme, e jakmile tato pravidla objevme, ovldneme ve, co je ped naimi zraky. Nkte dokonce snili o tom, e jednoho dne do- keme vytvoit ivot smchnm patinch chemikli ve zkumavce. V rmci tto pedstavy vesmru, vytvoen newtonovskou vdou, se na ivot, vdom, lidsk bytosti a tvr inteligenci nahlelo jako na nhodn vedlej produkty, kter se vyvinuly ze zcela mimodnho, ale mechanickho uspodn hmoty. Meme bt sebesloitj a sebechvatnj, a pesto se na ns, na lidi, nahlelo jako na v podstat hmotn pedmty - mlo vce ne ivoichy na vysokm stupni vvoje nebo biologick myslc stroje. Nae hranice byly vy- mezeny povrchem pokoky a na vdom se hledlo jako na pouh produkt orgnu mylen, znmho pod nzvem mozek. Ve, co jsme si mysleli, co jsme ctili a vdli, se zakldalo na

informacch, kter jsme shromdili pomoc naich smyslovch orgn. Podle logiky tohoto materialistickho modelu se lidsk v- dom, inteligence, etika, umn, nboenstv i samotn vda povaovaly za ve- dlej produkt hmotnch pochod, je se odehrvaj uvnit mozku. Pesvden, e vdom a ve, co vdom vytv, m svj pvod v mozku, nebylo pochopiteln zcela nepodloen. Nesetn klinick a experimentln v-zkumy naznauj tsn spojen mezi vdomm a uritmi neurofyziologickmi a patologickmi stavy, jako jsou infekce, traumata, otravy, ndory i zchvaty. Je znm, e se tyto stavy obvykle poj s dramatickmi zmnami ve vdom. V ppad lokalizovanch ndor mozku nm me naruen urit funkce - ztrta ei, ztrta motorick kontroly atd. - napomoci pi pesn diagnze msta, kde dolo k pokozen mozku. Tato pozorovn prokzala nade vi pochybnost, e nae mentln funkce jsou spojeny s biologickmi pochody v mozku. To vak nutn neznamen, e vdom vznik v mozku, nebo je jm vytveno. Tento zvr, k nmu dola zpadn vda, je spe metafyzickm pedpokladem ne vdeckm faktem, a zajist si lze pedstavit jin vklady tchto daj. Uveme si analogick pklad: dobr televizn oprav doke z konkrtn poruchy obrazu nebo zvuku televiznho pijmae pesn stanovit zvadu a ur, kter sousti je teba vymnit, aby pstroj znovu dn fungoval. Nikdo to vak nebude povaovat za dkaz, e pijma sm je zodpovdn za programy, kter sledujeme po jeho zapnut. A pesto prv takovto argument nabz mechanistick vda jako dkaz", e vdom se tvo v mozku. Tradin vda zastv pesvden, e organick hmota a ivot vznikly z bio-chemick polvky v pravkm ocenu pouze dky nhodn interakci atom a mo-lekul. Obdobn materialistick vda tvrd, e hmota se zorganizovala do ivch bunk a buky pak do sloitch vcebunnch organism s centrlnmi nervo-vmi systmy ist nhodn a pirozenm vbrem". A spolu s tmito vysvt-lenmi se pedpoklad, e vdom je vedlejm produktem materilnch proces probhajcch v mozku, stal jednm z nejvznamnjch metafyzickch pedpo-klad zpadnho svtovho nzoru. Tak jak modern vda objevuje hloubku vzjemnho psoben mezi tvoivou inteligenc a vemi rovnmi reality, stv se tato zjednoduen pedstava vesmru stle neudritelnj. Pravdpodobnost, e by lidsk vdom a n nekonen sloit vesmr mohly vzniknout nhodnou interakc inertn hmoty, byla oprvnn pirovnna k monosti, e by torndo proltlo skldkou starho rotu a nhodn z nho sestavilo ob tryskov letadlo Boeing-747. V prbhu sv existence vytvoila newtonovsk vda velmi omezen pohled na lovka a jeho schopnosti. Po vce ne 200 let diktovala newtonovsk per-spektiva kritria urujc, co je a co nen pijatelnm proitkem reality. Podle toho je normln fungujcm" lovkem ten, kdo doke pesn zrcadlit objek-tivn vnj svt, tak jak ho popisuje newtonovsk vda. V rmci tto perspektivy se nae duevn funkce omezuj na to, e pijmaj informace ze smyslovch orgn, ukldaj je do mentlnch potaovch databank", a pak tyto smyslov daje znovu kombinuj, aby vytvoily nco novho. Kad vraznj vyboen od tohoto chpn a vnmn objektivn reality" - vlastn konsensuln reality neboli toho, co nae kultura povauje za pravdiv a sprvn - mus bt odmtnuto jako produkt pli iv pedstavivosti nebo jako duevn porucha. Modern vzkum vdom naznauje nalhavou nutnost drasticky zrevidovat a rozit tento omezen pohled na povahu a rozmry lidsk due. Hlavnm clem tto knihy je prozkoumat tato nov pozorovn a navrhnout radikln odlin pohled na n ivot, jen tato pozorovn nabzej. Stoj za pipomenut, e i kdy jsou tyto nov vsledky nesluiteln s tradin newtonovskou vdou, jsou pln v souladu s revolunmi objevy v modern fyzice a dalch vdeckch oborech. Vechny tyto nov nhledy radikln transformuj newtonovsk svtonzor, kter jsme kdysi povaovali za pln prokzan a neotesiteln. Vynouje se vzruujc nov vize kosmu a lidsk podstaty, je m dalekoshl dosah pro n ivot jak na individuln, tak na kolektivn rovni.

Vdom a kosmos: vda objevuje v prod rozum

Kdy modern fyzici zdokonalovali sv vzkumy a rozili je na nepedsta-viteln mal a naopak nesmrn velk oblasti - tedy subjadern e mikrokosmu a astrofyzikln e makrokosmu - brzy si uvdomili, e nkter ze zkladnch newtonovskch princip maj vn meze a nedostatky. V prvn polovin dva-ctho stolet se zjistilo, e atomy, kter newtonovsk fyzika kdysi definovala jako nezniiteln nejzkladnj stavebn kameny hmotnho svta, jsou tvoeny jet menmi a elementrnjmi

sticemi - protony, neutrony a elektrony. Pozdj vzkum objevil doslova stovky subjadernch stic. U nov objevench subatomrnch stic se projevovalo podivn chovn, kter uvdlo v pochybnost nejzkladnj newtonovsk principy. Pi nkterch experimentech se tyto stice chovaly, jako by byly hmotnmi jednotkami, pi jinch mly vlastnosti vlnn. Tento jev byl oznaen jako vlnov-sticov paradox". Na subatomrn rovni byly nae star definice hmoty nahrazeny sta-tistickmi pravdpodobnostmi, kter popisovaly jej tendenci existovat", a na-konec se tyto star definice hmoty ztratily v tom, co fyzici nazvaj dynamickm vakuem". Vzkum mikrokosmu brzy ukzal, e svt kadodennho ivota, kter se nm jev, jako by se skldal z pevnch samostatnch pedmt, je ve skutenosti sloitm sovm propojench udlost a vztah. V rmci tohoto novho kontextu se vdom neomezuje na to, aby pasivn odrelo objektivn hmotn svt, ale samo m aktivn lohu pi tvorb reality. Vdeck vzkumy astrofyzikln e vedly ke stejn okujcm objevm. V Einsteinov teorii relativity nen napklad prostor trojrozmrn, as nen jed-nosmrn, a prostor a as nejsou oddlen jednotky - jsou integrovny do tyrozmrnho kontinua znmho jako asoprostor". V rmci tto perspektivy vesmru zcela miz to, co jsme kdysi vnmali jako hranice mezi pedmty a roz-lien mezi hmotou a przdnm vesmrem. Namsto oddlench pedmt a przdnho prostoru mezi nimi je cel vesmr povaovn za jedin nepetrit pole s promnlivou hustotou. V modern fyzice se hmota stv vzjemn zamnitelnou s energi. Podle tohoto novho svton-zoru se na vdom pohl jako na integrln soust cel vesmrn struktury, kter se v dnm ppad neomezuje na innost uvnit na lebky. Jak ekl ped edesti lety britsk astronom James Jeans: Vesmr modernho fyzika se mnohem vc podob velk mylence neli gigantickmu superstroji." A tak mme nyn vesmr, kter je spe nekonen sloitm systmem vib-ranch jev ne seskupenm newtonovskch objekt. Tyto vibran systmy maj vlastnosti a monosti, o jakch se newtonovsk vd ani nesnilo. Jednm z nejzajmavjch aspekt vibranch systm je existence holografickch me-chanism, kter lze demonstrovat na pkladu optick holografie.

Holografie a impliktn d
Holografie je fotografick proces, kter pouv laserov koherentn svtlo te vlnov dlky pro tvorbu trojrozmrnch obraz v prostoru. Hologram, kter lze pirovnat k fotografickmu diapozitivu, z nho promtme snmek, je z-znamem interferennho vzorce dvou polovin laserovho paprsku. Svteln pa-prsek se rozdl sten postbenm zrcadlem - jedna jeho polovina (tzv. referenn paprsek) je smrovna na emulzi hologramu, druh polovina (tzv. pracovn paprsek) se odr na film od fotografovanho objektu. Informace z obou paprsk, nutn pro vytvoen trojrozmrnho obrazu, jsou zaznamenny v hologramu takovm zpsobem, e jsou rozloeny po cel ploe. V dsledku toho pi osvtlen hologramu laserem lze pln trojrozmrn obraz vyvolat ozenm kadho zlomku hologramu. Hologram meme rozezat na mnostv dl a kad kousek bude i tak schopen reprodukovat obraz celku. Objev holografickch princip se stal vznamnou soust novho vdeckho svtonzoru. Tak napklad Davida Bohma, vznanho teoretickho fyzika a n-kdejho Einsteinova spolupracovnka, holografie inspirovala k vytvoen modelu vesmru, kter je schopen vysvtlit mnoh paradoxy kvantov fyziky. Bohm se domnv, e svt, kter pozorujeme pomoc svch smysl a nervovho systmu, a u pomoc vdeckch pstroj nebo bez nich, pedstavuje pouze nepatrn zlomek reality. To, co vnmme, nazv rozvinutm" (unfolded) nebo tak expliktnm dem". Tyto vjemy maj svj zdroj v hlub, mnohem rozshlej matrici. Tuto matrici Bohm nazv zavinutm" (enfolded) neboli impliktnm dem". Jinmi slovy - to, co vnmme jako realitu, se podob promtnutmu holografickmu obrazu. Velkou matrici, z n se tento obraz promt, meme pirovnat k hologramu. Bohmv obraz impliktnho du (analogick k hologramu) vak popisuje rove reality, kter nen pstupna ani naim smyslm, ani pmmu vdeckmu zkoumm. Ve sv knize Celistvost a impliktn d (Wholeness and the Implicate Order) vnuje Bohm dv kapitoly vztahu mezi vdomm a hmotou, vidnmu oima modernho fyzika. Popisuje realitu jako neporuen soudrn celek, kter se podl na nikdy nekoncm procesu zmny - tzv. holografickm pohybu (ho-lomovement). V rmci tto perspektivy nejsou veker stabiln struktury ve ve-smru nim

jinm ne abstrakcemi. Meme vynaloit nejrozmanitj snahu na popis pedmt, bytost nebo udlost, ale nakonec musme piznat, e vechny jsou odvozeny z nedefinovatelnho a nepoznatelnho celku. V tomto svt, kde ve plyne, ve je v pohybu, ns me pouit podstatnch jmen pi popisu toho, co se dje, pouze uvst v omyl. Jazyk uvajc pouze sloves by mnohem pi-menji odrel podstatu reality. Pro Bohma osvtluje holografick teorie jeho mylenku, e energie, svtlo a hmota se skldaj z interferennch obrazc, kter nesou informace o vech ostatnch vlnch svtla, energie a hmoty, s nimi se dostaly do pmho i ne-pmho kontaktu. Kad st energie a hmoty tedy pedstavuje mikrokosmos, kter obsahuje celek. ivot u nelze chpat jako produkt neiv hmoty. Hmota i ivot jsou abstrakce, kter byly odvozeny z holografickho pohybu, tedy ne-dlnho celku; nen v podstat mon je od tohoto celku oddlit a samy o sob postrdaj smysl. Jak hmota, tak vdom jsou aspekty tho nedlnho celku. Bohm nm pipomn, e dokonce i procesy abstrakce, ktermi vytvme nae iluze o oddlenosti od celku, jsou samy vrazem holografickho pohybu. Nakonec si uvdomujeme, e dn vjemy a poznn - vetn vdeck prce - nejsou objektivn rekonstrukc reality, a namsto toho jsou tvr innost srovnatelnou s umleckm vyjdenm. Pravou realitu nememe mit - vlastn zkladn podstatou reality je jej nezmitelnost.'' Holografick model nabz revolun monosti novho chpn vztah mezi stmi a celkem. st, kter nen omezena ohranienou logikou tradinho my-len, pestv bt pouhm zlomkem celku, ale za uritch okolnost odr a obsahuje celek. Jako individuln lidsk bytosti nejsme izolovanmi a bezv-znamnmi newtonovskmi jednotkami, ale jako integrln pole holografickho pohybu je kad z ns zrove mikrokosmem, kter odr a obsahuje makro-kosmos. Pokud tomu tak je, pak kad z ns m v sob potencil k dosaen pmho a okamitho proitkovho pstupu k doslova kadmu aspektu vesmru, co roziuje nae schopnosti daleko za dosah naich smysl. Prce Davida Bohma ve fyzice vykazuje mnoh zajmav paralely s prac Karla Pribrama v neurofyziologii. Po desetiletch intenzivnho vzkumu a ex-perimentovn doel tento svtoznm neurochirurg k zvru, e pouze existence holografickch princip psobcch v mozku me vysvtlit jinak nepochopiteln a paradoxn zjitn tkajc se mozkov innosti. Pribramv revolun model mozku a Bohmova teorie holografickho pohybu maj dalekoshl dsledky pro nae chpn lidskho vdom, kter jsme teprve nyn zaali aplikovat na osobn rove.

Hledn skrytho du ve vesmru

Piroda je naplnna duchem, naplnna hoskost, take ani snhov vloka neunikne jej tvoiv ruce. Henry David Thoreau Odhalen ukazujc omezenost newtonovsk vdy a nalhav poteba mnohem irho svtonzoru se vynoily doslova ve vech vdeckch oborech. Gregory Bateson, jeden z nejoriginlnjch teoretik na doby, zpochybnil tradin my-len tm, e dokzal, e veker hranice na tomto svt jsou klamn a e mentln funkce, kter obvykle pipisujeme vhradn lidem, se objevuj vude v prod, vetn ivoich, rostlin a dokonce i anorganickch systm. Ve sv vysoce tvr syntze kybernetiky, informatiky a obecn teorie systm, antropologie, psychologie a dalch oblast vdy prokzal, e mysl a proda tvo nedlitelnou jednotu. Britsk biolog Rupert Sheldrake pedloil pronikavou kritiku tradin vdy, v n pistoupil k tomuto problmu jet z jinho hlu. Poukzal na to, e zpadn vda ve sv jednostrann honb za energetickou pinnost" opominula problm formy v prod. Zdraznil, e nae studium hmoty neme samo o sob vysvtlit, pro existuje d, rozmanitost tvar a smysl v prod, stejn jako zkoumn stavebnho materilu katedrly, hradu nebo obytnho domu neme objasnit kon-krtn formy tchto architektonickch struktur. Sheldrake pedpokld, e formy v prod jsou ovldny tm, co nazv morfogennmi poli", je souasn vda nedoke ani zjistit, ani zmit. To by znamenalo, e veker vdeck sil v mi-nulosti zcela zanedbalo rozmr, kter je pro pochopen povahy reality naprosto prvoad.2' Spolenm jmenovatelem vech tchto i dalch souasnch teori, je nabzej alternativy newtonovskho mylen, je skutenost, e nepohlej na vdom a tvr inteligenci jako na derivty hmoty - konkrtnji neurofyziologick innosti mozku - ale jako na dleit primrn atributy veker existence. Stu- dium vdom, je bylo kdysi povaovno za chudho pbuznho fyziklnch vd, se rychle stv stedem

pozornosti vdy.

Revoluce ve vdom a nov svtov nzor

Nae normlni bdl vdom, nebo jak mu kme racionln vdom", je pouze jednm ze zvltnch typ vdom, kdeto vude kolem nho, oddleny tou nejten pepkou, se nachzej potenciln formy vdom, je jsou zcela odlin. dn popis vesmru v jeho plnosti neme bt konen, ponechv-li zcela bez povimnut tyto dal formy vdom. William James Modern hlubinn psychologie a vzkum vdom dlu mnoh vcarskmu psychiatrovi C. G. Jungovi. Ve sv celoivotn klinick prci Jung prokzal, e freudovsk model psychiky je pli zk a omezen. Shromdil pesvdujc dkazy o tom, e musme hledt mnohem dle ne jen na biografii urit osoby a na Freudovo individuln nevdom, mme-li vbec nkdy pochopit skutenou povahu lidsk psch. Mezi nejznmj pnosy Jungovy pat koncepce kolektivnho nevdom", co je nezmrn zsobrna informac o lidskch djinch a kultue, kter je dostupn nm vem v hlubinch na psch. Jung rovn identifikoval z-kladn dynamick pratvary neboli prapvodn organizan principy, je fun-guj v kolektivnm vdom i ve vesmru veobecn. Nazval je archetypy a popsal jejich inky na ns jako jednotlivce i na lidskou spolenost jako celek. Obzvlt vznamn je Jungovo studium synchronicity, kterm se budeme pozdji zabvat podrobn. Objevil, e individualizovan psychologick jevy, jako jsou sny a vize, asto vykazuj smyslupln koincidence s rznmi aspekty konsensuln reality, je nelze vysvtlit v pojmech pin a nsledk. To nazna-uje, e svt psch a materiln svt nejsou dv oddlen oblasti, ale e jsou vzjemn propojen. Jungovy mylenky tak uvedly v pochybnost nejen psychologii, ale i kartezinsko-newtonovsk svtov nzor na realitu a zpadn filozofii vdy. Ukazuj, e vdom a hmota na sebe stle vzjemn psob, navzjem se informuj a formuj zpsobem, kter ml jist na mysli bsnk William Butler Yeats, kdy hovoil o udlostech, kde nemete rozeznat tanenka od tance samho". Zhruba ve stejnou dobu, kdy jsme se dokali zsadnch prlom ve fyzice, otevel objev LSD a nsledn psychedelick vzkum nov revolun cesty studia lidskho vdom. Padest a edest lta tohoto stolet byla svdkem nhlho zven zjmu o vchodn duchovn filozofie a praktiky, amanismus, mystiku, experimentln psychoterapii a dal hlubinn vzkumy lidsk psch. Studium smrti a umrn poskytlo nkter zcela vjimen daje o vztazch mezi vdomm a mozkem. Navc nastal nov pliv zjmu o parapsychologii, zvlt o vzkum mimosmyslovho vnmn (ESP). Nov informace o lidsk psch tak pichzely z laborato experimentujcch s modernmi metodami, kter hluboce mn vdom, jako je smyslov deprivace a biologick zptn vazba (biofeedback). Spolenm jmenovatelem vekerho tohoto vzkumu bylo jeho zamen na mimodn stavy vdom, co je oblast, kterou v minulosti vn zanedbvala nejen tradin vda, ale i cel zpadn kultura. Tm, e jsme zdrazovali racio-nalitu a logiku, pipisovali jsme vysokou hodnotu kadodennmu stzlivmu stavu mysli a vechny ostatn stavy vdom jsme odkazovali do e nepotebn patologie. V tomto ohledu zaujmme v djinch lidstva zcela vjimen postaven. Vechny starovk a pedindustriln kultury chovaly zmnn stavy vdom ve velk ct. Cenily si jich jako innch prostedk spojen s posvtnmi realitami, s prodou a s ostatnmi lidmi, a pouvaly tyto stavy k urovn chorob a k len. Zmnn stavy se zrove povaovaly za dleit zdroje umleck inspirace a za brnu k intuici a mimosmyslovmu vnmn. Vechny ostatn kultury vnovaly znan as a energii rozvjen metod navozujcch zmny vdom a pra-videln je pouvaly pro celou adu ritulnch udlost. Slavn americk antropolog Michael Harner, kter mimo jin proel amanskm zasvcenm v Jin Americe, poukzal na to, e z hlediska srovnvacho studia kultur je tradin zpadn chpn lidsk psch znan jednostrann a zkreslen. Je etnocentrick v tom smyslu, e zpadn vdci povauj svj kon-krtn pstup k realit a psychologickm jevm za nejlep a prokzan mimo vekerou pochybnost", kdeto perspektivy ostatnch kultur posuzuj jako mn-cenn, naivn a primitivn. Za druh - tradin akademick pstup je tak ko-gnicentrick, jak tomu k Harner, m m na mysli, e bere v vahu pouze pozorovn a proitky, kter nm zprostedkovv naich pt smysl v bnm

stavu vdom.3' Hlavnm clem tto knihy je popsat a prozkoumat radikln zmny v naem chpn vdom, lidsk psch a samotn povahy reality, kter budou nezbytn, zaneme-li vnovat pozornost svdectv mimodnch stav tak, jak to inily jin kultury ped nmi. Pro tento el pli nezle na tom, jsou-li tyto stavy vyvolny meditanmi praktikami, experimentln psychoterapi, spontnn psy-chospirituln kriz (spiritul emergency") , situac hrozc smrt nebo poitm psychedelick ltky. I kdy se tyto techniky a proitky mohou v nkterch kon-krtnjch charakteristikch liit, vechny pedstavuj rzn brny do vzdlench zem lidsk psch, do oblast nezmapovanch tradin psychologi. Thanatolog Kenneth Ring rozpoznal zsadn podobnost vech tchto zitk a vyjdil ji tm, e pro n navrhl kolektivn nzev proitky Omega. Jeliko se zde zabvme vzkumem nejobecnjch dsledk modernho v-zkumu vdom pro nae chpn sebe samch a vesmru, jsou pklady, kter v tto knize pouvm, pevzaty z rznch situac. Nkter pochzej ze sezen holotropn terapie nebo psychedelick terapie, jin ze amanskch ritul, hyp-notickch regres, situac blzkch smrti nebo z ppad spontnnch psychospiritulnch kriz. Vem je spolen to, e pedstavuj kritickou vzvu tradinm zpsobm mylen a naznauj zcela nov zpsob pohledu na realitu a na nai existenci.

Dobrodrustv zan: oteven brny vedouc za kadodenn realitu

K novmu chpn vdom existuje mnoho rznch cest. Moje vlastn drha zaala v hlavnm mst eskoslovenska Praze v dob, kdy jsem koncem 40. let konil stedn kolu. V t dob mi jeden z mch ptel pjil vod do psy-choanalzy Sigmunda Freuda. Freudova pronikav mysl a jeho schopnost deifrovat zhadn jazyk nevdom mysli na mne siln zapsobily. Nkolik dn po doten Freudovy knihy jsem se rozhodl podat si pihlku na lkaskou fakultu, co byla nezbytn podmnka k tomu, aby se lovk stal psychoanalyti-kem. Bhem studia na lkask fakult jsem se pipojil k mal psychoanalytick skupin veden temi eskmi psychoanalytiky, kte byli leny Mezinrodnho psychoanalytickho sdruen, a ve svm volnm ase jsem pracoval jako dob-rovolnk na psychiatrickm oddlen lkask fakulty Univerzity Karlovy. Pozdji jsem proel vcvikovou analzou u bvalho prezidenta eskoslovensk psy-choanalytick spolenosti. m vce jsem se seznamoval s psychoanalzou, tm vce jsem ztrcel iluze. Ve, co jsem z Freuda a jeho nsledovnk etl, nabzelo zdnliv pesvdiv vysvtlen duevnho ivota; tyto vhledy vak nepinely odpovdajc vsledky v kadodenn klinick prci. Nedokzal jsem pochopit, pro tento brilantn kon cepn systm neposkytuje stejn psobiv praktick vodtka. Lkask fakulta m uila, e pokud skuten porozumm uritmu problmu, budu schopen pro jeho een udlat nco innho, anebo v ppad nevyliteln choroby jasn pochopm dvod mch terapeutickch omezen. Nyn se vak ode mne chtlo, abych uvil, e i kdy rozumov dokonale chpeme psychopatologii, s n pra-cujeme, meme s n doshnout jen velmi mlo - dokonce i po extrmn dlou-hm asovm obdob. Zhruba ve stejnou dobu, kdy jsem zpasil s tmto dilematem, piel na oddlen, kde jsem pracoval, balek. Byl z farmaceutickch laborato Sandoz ve vcarsk Basileji a obsahoval vzorky experimentln ltky zvan LSD-25, o kter se tvrdilo, e m pozoruhodn psychoaktivn vlastnosti. Sandoz dval tuto ltku k dispozici psychiatrickm vzkumnkm na celm svt, aby studovali jej inky a mon vyuit v psychiatrii. V roce 1956 jsem se stal jednm z prvnch experimentlnch subjekt v pokusech s touto drogou. Moje prvn sezen s LSD radikln zmnilo mj osobn i profesionln ivot. Proil jsem vjimen setkn se svm nevdomm a tento zitek okamit zastnil veker mj pedchoz zjem o freudovskou psychoanalzu. Zail jsem fantastickou podvanou barevnch viz, z nich nkter byly abstraktn a geo-metrick, jin byly naplnny symbolickmi vznamy. Pocioval jsem mnostv emoc v takov intenzit, o jak se mi nikdy ani nesnilo. Tento prvn zitek s LSD-25 zahrnoval speciln testy, je na mn provdly pracovnice fakulty a kter mily inky blikajcho svtla stroboskopu na mozek. Ne jsem poil psychedelickou ltku, souhlasil jsem s tm, e budu na elektroen-cefalografu sledovat vlny ve svm mozku, zatmco budu vystaven kmitajcmu svtlu o rzn frekvenci. Bhem tto fze pokusu jsem byl zasaen takovou z, je se dala srovnat se svtlem v epicentru atomovho vbuchu anebo snad s nadpirozenm svt-lem, popisovanm ve vchodnch posvtnch textech, je se zjevuje v oka-miku smrti. Tento oslniv blesk mne vymrtil z tla. Ztratil jsem veker pojem o vzkumn pracovnici, o laboratoi a o vech podrobnostech mho studentskho ivota v Praze. Vypadalo to, jako by se m vdom rozepjalo do kosmickch rozmr. Byl jsem vren do centra kosmickho dramatu, kter pedtm bylo

zcela mimo dosah i tch nejdivoejch pedstav. Proval jsem Velk tesk, proltal jsem vesmrnmi ernmi i blmi drami a m vdom se mnilo v cosi, co mohlo bt vybuchujcmi supernovami, pulzary, kvazary a dalmi kosmickmi jevy. Bylo zcela nepochybn, e to, co jsem proval, se siln blilo proitkm kosmickho vdom", o kterch jsem tval ve vznamnch mystickch posvtnch textech z celho svta. V psychiatrickch prukch se tyto stavy de-finovaly jako projevy tk psychopatologie. Uprosted toho veho jsem vak jasn vdl, e tento zitek nen dsledkem psychzy, vyvolan drogou, ale vhledem do svta mimo bnou realitu. Dokonce i v nejdramatitjch a nejpesvdivjch hlubinch tohoto pro-itku jsem byl schopen vidt ironii a paradox tto situace. Bosk element se vynoil a zcela ovldl mj ivot v modern laboratoi uprosted vnho vdec-kho pokusu, provdnho v komunistick zemi s ltkou vyrobenou ve zku-mavce chemikem dvactho stolet. Tento zitek ml hlubok vliv na mj osobn ivot a vdeckou drhu. V t dob jsem nevil, tak jak vm dnes, e potencil k mystickmu proitku je pirozenou schopnost vech lidskch bytost. Ve, co jsem proil, jsem pipi-soval vhradn droze samotn. V mysli jsem vak neml nejmen pochyby o tom, e tato ltka je krlovskou cestou do nevdom". Pevn jsem vil, e by tento nov prepart mohl peklenout propast mezi teoretickou obratnost psychoanalzy a jej nedostatenou innost jako terapeutickho nstroje. Zdlo se, e analza s pomoc LSD by mohla prohloubit, zintenzivnit a urych-lit terapeutick proces. V nsledujcch letech, ponaje mm nastoupenm do msta ve Vzkumnm stavu psychiatrickm v Praze, jsem mohl studovat inky LSD na pacientech s rznmi emonmi poruchami, stejn jako na odborncch v oboru duevnho zdrav, umlcch, vdcch a filozofech, kte mli pro tento proitek vnou mo-tivaci. Vzkum vedl k hlubmu pochopen lidsk psch, zven tvoivosti a usnadnn een problm. Bhem potenho obdob svho vzkumu jsem zjistil, e mj obraz svta a lidsk psychiky je podrvn kadodennm psobenm proitk a pozorovn, kter nebylo mono vysvtlit v rmci mho starho svtonzoru. Pod neutucha-jcm plivem nezvratnch dkaz se m chpan svta postupn pesouvalo z polohy, kter byla v podstat ateistick, do polohy mystick. To, co nejprve nastnil mj proitek kosmickho vdom, dosplo k pln zralosti dky pelivmu kadodennmu zkoumn daj z vzkumu. Pi psychoterapeutickch sezench s pouitm LSD jsme zjistili ponkud zvltn vvoj obsahu. Pi nzkch a stednch dvkch se proitky obvykle omezovaly na provn scn z kojeneckho a dtskho vku. Jakmile se vak dvky zvyovaly nebo sezen opakovala, kad z klient se dve i pozdji dostal daleko za oblasti, kter popisoval Freud. Mnoh z popsanch proitk se pozoruhodn podobaly proitkm ze starch duchovnch text z vchodnch kul-turnch tradic. To bylo pro mne obzvlt zajmav, protoe osoby, kter tyto proitky popisovaly, nemly vtinou dn pedchoz vdomosti o vchodnch spiritulnch filozofich, a zcela jist jsem neoekval, e takovto vjimen proitkov oblasti budou dostupn tmto zpsobem. Moji pacienti provali psychologickou smrt a znovuzrozen, pocity jednoty s vekerm lidstvem, prodou a vesmrem. Popisovali vize bostev a dmon z kultur odlinch od svch vlastnch, anebo nvtvy mytologickch . Nkte popisovali proitky z minulch ivot", jejich historickou pesnost jsme si pozdji mohli ovit. Bhem svch nejhlubch sezen provali osoby, vci a ms-ta, kterch se jejich fyzick smysly nikdy pedtm ani nedotkly. Nikdy o tako-vchto vcech neetli, nevidli je na obrzku, ani neslyeli, e by o nich nkdo hovoil - a pesto je nyn provali, jako by se odehrvaly v souasnosti. Tento vzkum byl zdrojem nekonen ady pekvapen. Vzhledem k tomu, e jsem studoval srovnvac nboenstv, ml jsem intelektuln znalosti o n-kterch z proitk, o kterch tito lid hovoili. Nikdy jsem vak netuil, e star duchovn systmy skuten zmapovaly s pekvapujc pesnost rzn rovn a typy proitk, kter se dostavuj v mimodnch stavech vdom. Byl jsem pekvapen jejich emon silou, autentinost a schopnost mnit nzory lid na jejich vlastn ivot. Upmn eeno byly chvle, kdy jsem pocioval hlubok nepokoj a strach, byl-li jsem postaven ped skutenosti, pro n jsem neml dn racionln vysvtlen a kter podkopvaly mj systm vry a vdeck svtonzor. Jak jsem se vak postupem asu s tmito proitky lpe obeznamoval, bylo mi stle jasnj, e to, eho jsem svdkem, jsou normln a pirozen projevy nejhlubch oblast lidsk psch. Jakmile se tento proces dostal za hranice bio-grafickho materilu z kojeneckho a dtskho vku a proitky zaaly odhalovat vt hlubiny lidsk due se vemi mystickmi podtexty, peshly terapeutick vsledky ve, co jsem a doposud poznal. Symptomy, kter odolvaly mscm i dokonce rokm jinch druh len, asto mizely pot, co pacient proel ta-kovmi proitky,

jako je psychologick smrt a znovuzrozen, pocit kosmick jednoty, archetypln vize a scny, kter pacienti popisovali jako vzpomnky na minul ivot. Na vsp lidskho poznn vce ne ti desetilet systematickho studia lidskho vdom m pivedla k zvrm, je mnoz tradin psychiati a psychologov asi shledaj nepijatel-nmi, ne-li pmo neuvitelnmi. Dnes pevn vm, e vdom je nm vc ne jen nhodnm vedlejm produktem neurofyziologickch a biochemickch proces odehrvajcch se v lidskm mozku. Chpu vdom a lidskou psch jako vrazy a odrazy kosmick inteligence, je prostupuje cel vesmr a veker byt. Nejsme pouze vysoce vysplmi ivoichy, kte maj do mozku zabudovan biologick potae; jsme zrove i poli vdom bez hranic, pekraujcmi as, prostor, hmotu a linern pinnost. V dsledku toho, e jsem mohl sledovat doslova tisce osob, provajc mimo-dn stavy vdom, jsem nyn pesvden, e nae individuln vdom ns pmo spojuje nejen s nam nejblim okolm a s rznmi obdobmi na vlastn minulosti, ale i s udlostmi, je jsou daleko mimo dosah naich fyzickch smysl a sahaj do jinch historickch obdob, do prody a do kosmu. Nemohu ji poprat dkazy o tom, e mme schopnost znovu provat emoce a fyzick pocity, kter jsme mli pi prchodu porodnm kanlem, dokonce i epizody, kter se odehrvaly v dob, kdy jsme byli jet zrodky v ln naich matek. V nebnch stavech vdom doke nae psch tyto situace reprodukovat s ivmi podrob-nostmi. Za uritch okolnost jsme schopni doshnout dvn minulosti a bt svdky scn ze ivota naich lidskch i zvecch pedk nebo udlost, ve kterch figuruj lid z jinch historickch obdob a kultur, k nim nemme vbec dn genetick vztahy. Prostednictvm naeho vdom dokeme pekroit as i prostor, pe-kraovat hranice dlc ns od rznch ivoinch druh, provat procesy v rost-linn i a v anorganickm svt, a dokonce i prozkoumvat mytologick a jin reality, o jejich existenci jsme pedtm ani nevdli. Mon zjistme, e proitky tohoto druhu vrazn ovlivuj nai ivotn filozofii a svtonzor. Velmi prav-dpodobn shledme, e je stle obtnj sdlet systm vry, kter pevld v prmyslovch civilizacch, a filozofick premisy tradin zpadn vdy. Zahjil jsem tento vzkum jako pesvden materialista a ateista, a musel jsem se otevt skutenosti, e duchovn rozmr je klovm faktorem v lidsk psch a v univerzlnm uspodn vc. Pociuji velmi siln, e uvdomit si tuto dimenzi naeho ivota a pstovat ji je nezbytnou a douc soust na existence a e to dokonce me bt rozhodujc faktor naeho peit na tto planet. Dleitou lekc, kterou jsem ze studia mimodnch stav vdom zskal, je poznn, e mnoh stavy, je hlavn proud psychiatrie povauje za bizarn a pa-tologick, jsou ve skutenosti pirozenmi projevy hlubok dynamiky lidsk ps-ch. V mnoha ppadech me bt proniknut tchto prvk do vdom projevem snahy organismu vysvobodit se z pout rznch traumatickch vliv a omezen, vylit se a doshnout harmonitjho zpsobu fungovn. Vzkum vdom v poslednch tech desetiletch mne navc pesvdil, e nae souasn vdeck modely lidsk psch nejsou schopny vysvtlit nov fakta a pozorovn ve vd. Pedstavuj koncepn svrac kazajku a zpsobuj, e mnoh z naich teoretickch a praktickch snah jsou neinn a v mnoha p-padech i kodliv. Otevenost novm dajm, kter otsaj tradinmi pesvd-enmi a dogmaty, byla vdy dleitm rysem toho nejlepho ve vd a hybnou silou pokroku. Skuten vdec nezamuje teorii s realitou a nesna se diktovat, jak by mla proda bt. Nen na ns, abychom rozhodovali, co lidsk psch me a co neme dlat, aby zapadala do naich dobe organizovanch a pedem vypracovanch pedstav. Mme-li kdy vbec zjistit, jak meme s psychikou nejlpe spolupracovat, musme j umonit, aby nm sama odhalila svou pravou povahu. Je mi jasn, e potebujeme novou psychologii, takovou, kter je vce v souladu s objevy modernho vzkumu vdom a kter dopluje obraz kosmu, jak si jej zanme pedstavovat dky nejsouasnjm objevm ve fyziklnch vdch. Pi zkoumn novch hranic vdom je teba postoupit za tradin verbln metody shromaovn relevantnch psychologickch dat. Mnoh proitky vznikajc ve vzdlenjch oblastech psch, jako jsou mystick stavy, se nepropjuj verbl-nmu popisu - v prbhu vk je duchovn tradice oznaovaly jako nepopsa-teln". Proto je zejm, e je teba pout pstup, kter lidem umon doshnout hlub rovn jejich psch, ani by se museli spolhat na e. Jednm z dvod tto strategie je tak to, e mnoh z toho, co provme v hlubokch oblastech na mysli, jsou odrazy udlost, kter se odehrly dve, ne se vyvinuly nae verbln schopnosti - tedy v mateskm ln, pi porodu a v tlm kojeneckm vku - anebo jsou neverbln u svou samou podstatou. To ve naznauje potebu vypracovat zcela nov vzkumn projekty, prostedky vzkumu a metodologii k tomu, abychom odhalili nejhlub povahu lidsk psch a povahu reality. Informace v tto knize jsem erpal z mnoha tisc mimodnch stav

vdom rznho druhu. Vtinou lo o holotropn a psychedelick sezen, je jsem vedl a kterch jsem se zastnil ve Spojench sttech, v eskoslovensku a na svch cestch po svt; v dalch ppadech lo o sezen veden kolegy, kte se podlili se mnou o sv pozorovn. Navc jsem pracoval s mnoha lidmi provajcmi psychospiritulni krize a v prbhu let jsem tak osobn proil adu zmnnch stav vdom pi proitkov psychoterapii, psychedelickch sezench, aman-skch ritulech a meditaci. Pi msnch seminch, kter jsme organizovali s mou enou Christinou v Esalenskm stavu v kalifornskm Big Suru, jsme mli pleitost k nesmme bohat interakci se socilnmi antropology, transper-sonlnmi psychology, parapsychology, thanatology, jasnovidci, amany a du-chovnmi uiteli, z nich mnoz jsou dnes naimi blzkmi pteli. Nesmrn mi pomohli, abych sv vlastn zvry byl schopen vidt a poznat v irokm mezi-oborovm a komparativn kulturnm kontextu. Klovm proitkovm pstupem, kter nyn pouvm k navozen mimod-nch stav vdom a k zskn pstupu k nevdom a nadvdom psch, je holotropn terapie, kterou jsem vyvinul v uplynulch letech spolu se svou enou Christinou. Tento zdnliv jednoduch proces, kombinujc dchn s evokujc hudbou a jinmi druhy zvukov technologie, prac s tlem a umleckmi vra-zovmi prostedky, m vjimen potencil k tomu, aby otevel cestu zkoumn celho spektra proitk vnitnho svta. teni, kte budou mt vn zjem o oblasti popsan v tto knize, by tedy nemli mt obte najt pleitost k osobn zkuenosti v bezpenm prosted a pod odbornm vedenm. Svj materil jsem erpal z vce ne dvaceti tisc sezen holotropnho dchn s lidmi z rznch zem a vech monch povoln, a dle ze ty tisc psyche-delickch sezen, kter jsem vedl osobn v ranch fzch svho vzkumu. Sys-tematick studium mimodnch stav vdom nade v pochyby dokzalo, e tradin chpn lidsk osobnosti, omezen na postnatln biografii a na freu-dovsk individuln nevdom, je neobyejn omezen a povrchn. Aby bylo mono vysvtlit vechna nov a pozoruhodn pozorovn, bylo nutn vytvoit radikln rozen model lidsk psch a nov zpsob uvaovn o duevnm zdrav a chorobch. V nsledujcch kapitolch popi kartografii lidsk psychiky, je se vynoila z mho studia zmnnch stav vdom a kterou jsem ve sv kadodenn prci shledal velice uitenou. V tto kartografii jsem systematicky popsal rzn typy a rovn proitk, kter byly zpstupnny v uritch zvltnch stavech mysli a je se zdaj bt normlnmi projevy lidsk psch. Krom tradin biografick rovn obsahujc materil, vztahujc se k naemu kojeneckmu a dtskmu vku a k pozdjmu ivotu, zahrnuje tato mapa vnitnho svta jet dv dal dleit oblasti: za prv perinatln rove, je - jak samo jmno naznauje - se tk naich proitk spojench s traumatem biologickho porodu, a za druh transpersonln rove, kter sah daleko za bn meze naeho tla a ega. Tato rove pedstavuje pm spoj mezi na individuln psch, jungovskm kolektivnm nevdomm a vesmrem jako celkem. Kdy jsem si v prbhu svho potenho vzkumu poprv objevoval tyto oblasti, domnval jsem se, e vytvm novou mapu psch, kter byla umonna uvnm revolunho prostedku LSD. Jak vak prce pokraovala, bylo mi stle jasnj, e vznikajc mapa nen vbec nov. Uvdomoval jsem si, e znovu objevuji prastar znalosti o lidskm vdom, kter zde existovaly ji po stalet, ne-li po tiscilet. Zaal jsem nalzat dleit paralely se amanismem, s velkmi duchovnmi filozofiemi Vchodu, s jgou, buddhismem a taoismem, s mystic-kmi vtvemi judaismu, kesanstv a islmu, a s mnoha dalmi ezoterickmi tradicemi vech vk. Tyto paralely mezi mm vzkumem a starmi tradicemi poskytly pesvdiv modern potvrzen nadasov moudrosti, kterou filozof a spisovatel Aldoux Hux-ley nazval filozofi vnosti". Poznal jsem, e zpadn vda, kter ve sv mla-dick vbojnosti odmtala a zesmovala to, co nabzely star tradice, mus nyn vzhledem k tmto novm objevm zrevidovat svj pedasn odsudek. Doufm, e staronov kartografie popsan v tto knize bude uitenm prvod-cem tm, kte se rozhodnou vydat se do vzdlenjch konin lidsk psch zkoumat hranice vdom. I kdy je kad cesta do nitra vysoce osobn zleitost a li se ve svch podrobnostech, u vech se zrove projevuj vznamn podo-bnosti a urit obecn meznky. Jeliko vstupujeme na zem, kter jsou nov a potenciln hroziv, me bt uiten a uklidujc uvdomit si, e ped nmi ji tato zem bezpen procestovalo mnoho jinch lid.

Odhalovn tajemstv kojeneckho a dtskho vku

Prvn rovn lidsk psch, kter se obvykle vyno pi proitkov terapii, je vzpomnkov neboli biografick rove, v n nachzme vzpomnky z naeho kojeneckho a dtskho vku. V modern hlubinn psychologii se obecn uznv, e n souasn emon ivot je do znan mry utven udlostmi z formativnch let naeho ivota, to znamen z let, ne jsme se nauili vyjadovat sv mylenky a pocity. Hodnota matesk pe, j se nm dostalo, rodinn dynamika, trau-matick a pozitivn zitky, je jsme v t dob provali - to ve m vznamnou roli pi formovn na osobnosti. Biografick oblast je obecn nejsnadnji dosaitelnou st psch a v kadm ppad je to st, s n jsme nejvce obeznmeni. Kadodennmi metodami vzpo-mnn vak nedokeme doshnout vech dleitch udlost v naem ranm ivot. Je obyejn snadn vzpomenout si na astn chvle, avak traumata, je jsou u koene naich strach a pochybnost o sob samch, se nm uritm zpsobem vymykaj. Propadaj se hluboko do oblasti na psch, kter je dnes znm pod nzvem individuln nevdom", a skrvaj se ped nmi pomoc procesu, kter Sigmund Freud nazval potlaenm". Freudova prkopnick prce odhalila, e zskat pstup do nevdom a osvobodit se od potlaovanho emonho materilu lze prostednictvm systematick analzy sn, fantazi, neurotickch symptom, peeknut, kadodennho chovn a dalch aspekt naeho ivota. Freud a jeho nsledovnci zkoumali nevdomou mysl pomoc volnch aso-ciac". Jde o techniku, kter je znm vtin lid. Na podn mme kat, cokoliv nm pijde na mysl, a nechat slova, duevn obrazy a vzpomnky voln plynout, ani bychom je jakkoliv cenzurovali. Ukzalo se, e tato technika - stejn jako jin vhradn verbln pstupy - je relativn slabm prosted-kem vzkumu. V polovin tohoto stolet vypracovala nov disciplna, zvan humanistick psychologie", celou adu terapi, je vyuvaj prci s tlem" a povzbuzuj pln vyjden emoc v bezpe terapeutickho sezen. Tyto proitkov" pstupy zvily innost zkoumn biografickho materilu. Stejn jako dvj verbln techniky se i tyto nov pstupy provdly v b-nch stavech vdom. Terapeutick vyuvn mimodnch stav, je zkoumme v tto knize, vrh na biografick materil nov svtlo. I kdy tato prce potvrzuje mnoh, co je ji znmo dky tradin psychoterapii, otevr zeiroka brny netuenm novm monostem a poskytuje nm informace o povaze naeho ivota, kter jsou na-prosto revolun. Pi psychoanalze a pbuznch pstupech me trvat msce, ba roky, ne se dostaneme k zkladnm vzpomnkm, je byly od dtstv potla-ovny. Pi prci se zmnnmi stavy vdom, jako napklad v holotropn terapii, se vznamn biografick materil z ranch let naeho ivota zane vynoovat na povrch ji v prbhu nkolika prvnch sezen. Lid nejen zskaj pstup ke vzpomnkm z kojeneckho a dtskho vku, ale asto doshnou a rovn porodu a nitrodlonho ivota, a zanaj se vydvat dokonce i do oblast proitk jet starch. Tato prce pin dal dleitou vhodu. Namsto toho, abychom se pouze rozpomnali na ran udlosti v naem ivot, nebo je rekonstruovali z ryvk sn a vzpomnek, meme v mimodnch stavech vdom tyto udlosti do-slova znovu zat. Mohou nm bt opt dva msce nebo i mn a meme provat veker smyslov, emon a fyzick kvality tak, jak jsme je pvodn poznali. Provme sv tlo jako kojenci a nae vnmn okol je primitivn, naivn a dtsk. Vidme vechno s neobvyklou pronikavost a jasem. Existuj dobr dvody k tomu, abychom vili, e tyto proitky sahaj zpt a k bu-nn rovni. Bhem proitkovch sezen s holotropnm dchnm je pekvapujc sledovat, do jak hloubky jsou lid schopni regredovat, kdy znovu provaj nejranj zitky svho ivota. Nen nijak vjimen, e se mn jejich vzhled i chovn zpsobem, kter je vkov pimen obdob, je provaj. Ti, kte se vracej do kojeneckho vku, typicky pejmaj vraz tve, tlesn postoje, gesta a cho-vn malch dt. Mezi zitky z ranho kojeneckho vku pat i slintn a au-tomatick sac pohyby. Jet pozoruhodnj vak je, e se u tchto osob obvykle projevuj neurologick reflexy, kter jsou rovn pimen vku. Me se u nich projevit napklad sac reflex pi lehkm doteku rt a dal tzv. axiln (osov) reflexy, je charakterizuj normln neurologick reakce kojenc. Jednm z nejdramatitjch objev byl pozitivn Babinskho reflex, kter se vyskytl u osob regredujcch do stav ranho dtstv. Pro vyvoln tohoto reflexu, co je soust neurologickho vyetovn, sjedeme po okraji chodidla ostrm pedmtem. Kojenec na tento podnt reaguje vjovitm napmenm prst, star dti naopak prsty pokr. Dospl, kte reagovali na tento test napmenm prst v dob, kdy se vraceli do kojeneckho vku, reagovali normln, kdy znovu provali obdob z pozdjho dtstv. A jak se dalo oekvat, tit lid projevovali normln Babinskho reflexy, jakmile se vrtili do normlnch stav vdom. Existuje jet jeden dleit rozdl mezi zkoumnm psch v mimodnch a bnch stavech vdom. Ve zmnnch stavech dochz k automatickmu

vbru nejzvanjho a emocionln nejnabitjho materilu z nevdom dan osoby. Je to, jako by vnitn radarov systm" vyhledval v psch a v tle nejdleitj tmata a problmy a zpstupoval je na vdom mysli. To je neoceniteln jak pro terapeuta, tak i pro klienta, nebo nm to uet nutnost rozhodovat o tom, kter aspekty naeho nevdom jsou dleit a kter ne. Ta-kovto rozhodnut jsou typicky zkreslen, nebo jsou ovlivnna na osobn fi-lozofi, systmem hodnot a prpravou v jedn z mnoha kol psychoterapie, kter jsou ve vzjemnm rozporu. Tato radarov funkce", operujc ve zmnnch stavech vdom, odhalila urit aspekty biografick oblasti, kter nm dve pi zkoumn lidskho vdom unikaly. Jeden z tchto objev se tk vznamu ranch tlesnch traumat na n duevn vvoj. Zjistili jsme, e tento radarov systm vyn na povrch nejen vzpomnky na ist psychick traumata, ale i vzpomnky na udlosti, pi nich bylo ohroeno peit nebo integrita fyzickho tla. Ukzalo se, e uvolnn emoc a fyzickch napt, kter byly v dsledku tchto asnch traumat doposud v tle uloeny, je jednm z nejbezprostednjch a nejcennjch dobrodin tohoto pstupu. Zvlt kritickou lohu hrly problmy spojen s dchnm, jako zkrt, ern kael, znt plic nebo tonut s nebezpem utopen. Tradin psychiatrie pohlela na fyzick traumata tohoto typu jako na poten-ciln zdroje organickho pokozen mozku, avak nedokzala rozeznat jejich asn vliv na emon ivot. Lid, kte znovu provaj vzpomnky na vn fyzick traumata, dochzej k plnmu uvdomn toho, e tyto udlosti zanechaly jizvy na jejich psch. Rovn si uvdomuj obrovskou roli, kterou tato traumata hrla ve vvoji jejich souasnch psychosomatickch pot, jako je astma, mig-rny, deprese, fobie i dokonce sadomasochistick sklony. Na druh stran zno-vuproit tchto ranch traumat a vyrovnn se s nimi m asto hlubok tera-peutick inek, a pin bu zmrnn nebo trval odstrann symptom a pocit neobvykl pohody.

Systmy COEX - kle k naemu osudu

Dalm vznamnm objevem naeho vzkumu bylo to, e vzpomnky na emon a fyzick proitky jsou uloeny v lidsk psch nikoliv jako izolovan trky, ale ve form sloitch soustav, kterm km systmy COEX (zkratka slov systems of condensed experience" - systmy zhutnch proitk). Kad systm COEX se skld z emon nabitch vzpomnek z rznch obdob naeho ivota; jejich spolenm jmenovatelem, kter je pivd dohromady, je skute-nost, e sdlej stejnou emon kvalitu nebo podobn fyzick pocit. Kad COEX me mt mnoho vrstev, z nich kad je variac na stedn tma a je charakterizovna specifickmi pocity a emonmi kvalitami. asto meme identifi-kovat jednotliv vrstvy podle rznch obdob v lidskm ivot. Kad COEX m sv charakteristick tma, kter ho charakterizuje. Tak na-pklad jedna soustava COEX me obsahovat vechny dleit vzpomnky na udlosti, je byly poniujc, degradujc nebo zahanbujc. Spolenm jmeno-vatelem jinho COEX by mohly bt hrzn proitky, tkajc se klaustrofobie, duen a pocit spojench s tsnivmi a omezujcmi okolnostmi. Zavren a emon deprivace vedouc k na nedve v jin lidi je dalm velice bnm motivem COEX. Zvlt dleit jsou systmy, zahrnujc proitky ohroen ivota nebo vzpomnky na chvle, kdy bylo jasn ohroeno nae tlesn zdrav. Bylo by lehk z uvedenho vyvodit, e systmy COEX vdy obsahuj nep-jemn materil. Systm COEX vak me stejn tak obsahovat skupinu pozi-tivnch zitk, stav asnho mru, klidu, spokojenosti, blaenstv a extze, kter rovn pomhaly formovat nai psch. V nejranjch fzch svho vzkumu jsem vil, e systmy COEX pedevm ovldaj aspekt psch, znm jako individuln nevdom. V t dob jsem jet stle pracoval pod vlivem premisy, kterou jsem se nauil pi svm psychiatrickm studiu - e toti psychick ivot je vhradn produktem na vchovy a bio-grafickho materilu, kter je uloen v naem mozku. Souasn s tm, jak se roziovaly m zkuenosti s mimodnmi stavy vdom a stvaly se bohatmi a rozshlejmi, jsem si uvdomoval, e koeny systm COEX sahaj mnohem hloubji, ne jsem kdy byl schopen si pedstavit. Zd se, e kad soustava COEX je navrstvena na velice konkrtn aspekt proitku biologickho porodu a je v nm tak zakotvena. Jak budeme probrat v dalch kapitolch tto knihy, proitky porodu, tak bohat a sloit co do fyzickch vjem a emoc, obsahuj zkladn tmata pro kad mysliteln systm COEX. Krom tchto perinatlnch prvk mohou mt typick systmy COEX jet hlub koeny. Mohou sahat dle do prenatlnho ivota a do oblasti trans-personlnch jev, jako jsou proitky minulch ivot, archetypy kolektivnho nevdom a

ztotonn s jinmi ivotnmi formami a kosmickmi procesy. Moje zkuenosti z vzkumu systm COEX m pesvdily, e tyto systmy neslou pouze k organizovn invidulnho nevdom, jak jsem se pvodn domnval, ale i lidsk psch jako celku. Systmy COEX ovlivuj kadou oblast naeho emonho ivota. Mohou urovat zpsob, jakm vnmme sebe sam, jin lidi a svt kolem ns. Jsou to dynamick sly, kter stoj v pozad naich emocionlnch a psychosomatickch symptom a astn se pi vytven typu obt, kter mme ve vztahu k sob i ostatnm lidem. Mezi systmy COEX naeho vnitnho svta a udlostmi ve vnjm svt probh neustl souhra. Vnj udlosti v ns mohou aktivovat odpovdajc systmy COEX. A naopak systmy COEX napomhaj pi formovn naeho vnmn svta; pod jejich vlivem pak jednme takovm zpsobem, e to navozuje ve vnjm svt situace, kter odpovdaj tmatm v naich systmech COEX. Jinmi slovy, nae vnitn dispozice mohou fungovat jako sloit scne, pomoc nich znovu vytv-me zkladn tmata naich vlastnch systm COEX ve vnjm svt. Fungovn systm COEX v naem ivot si meme nejlpe piblit na pbhu mue, ktermu budu kat Petr. Byl to sedmaticetilet uitel, kter se ped psychedelickou terapi nespn opakovan lil na naem oddlen v Pra-ze. Jeho proitky, vyrstajc z velice temnho obdob svtovch djin, jsou dramatick, iv a bizarn. Z tohoto dvodu se mon tento pklad bude nkte-rmu teni zdt nepjemn. Petrv pbh je vak cenn v kontextu na sou-asn diskuse, nebo jasn odhaluje dynamiku systm COEX a ukazuje, jak se meme emon osvobodit od tch systm, je zpsobuj bolest a utrpen. V dob, kdy jsme zaali nae proitkov sezen, se Petr tm nedokzal o sebe v kadodennm ivot postarat. Byl posedl pedstavou, e mus najt mue uri-tho fyzickho vzhledu, pokud mono obleenho v ernm. Chtl se s tmto muem sptelit a vyprvt mu o sv nalhav touze nechat se zamknout v temnm sklep a vystavit se fyzickmu i duevnmu trn. asto se nedokzal na nic jinho soustedit a bez cle se potuloval mstem a navtvoval veejn parky, zchodky, bary a ndra pi svm hledn toho pravho mue". Nkolikrt se mu podailo pemluvit nebo podplatit mue, kte vyhovovali jeho kritrim, aby splnili jeho pn. Jeliko ml zvltn schopnost vyhledvat lidi se sadistickmi sklony, dvakrt ho tm zabili, nkolikrt byl vn zrann a jednou ho okradli o vechny penze. Pi tch pleitostech, kdy se mu podailo doshnout proitku, po kterm touil, ml asn strach a upmn nenvidl muen, jemu byl vystaven. Petr trpl sebevraednmi depresemi, sexuln im-potenc a obasnmi epileptickmi zchvaty. Kdy jsme prochzeli jeho ivotn osudy, zjistili jsme, e jeho problmy zaaly v dob totlnho nasazen v Nmecku za druh svtov vlky. Jako oban nacisty okupovanho zem byl pinucen v podstat k otrock prci, kdy vykonval velmi nebezpen koly. Bhem tohoto obdob jeho ivota ho dva dstojnci SS pod pohrkou zastelen pinutili, aby se zapojil do jejich homosexulnch pra-ktik. Po skonen vlky, kdy byl Petr konen proputn, zjistil, e i nadle vyhledv homosexuln styk v pasivn loze. Postupn se k tomu pipojil i fe-tiismus pro ern aty a nakonec ho to dovedlo k plnmu scni obsese, kter jsem popsal ve. Ve snaze vyrovnat se se svm problmem Petr proel patncti po sob jdoucmi sezenmi psychedelick terapie. Bhem tohoto procesu se vynoil dleit COEX--systm, kter nm poskytl kl ke konenmu een. Ve vrstvch tohoto kon-krtnho COEX nejble povrchu jsme podle oekvn nali Petrovy nejsouas-nj traumatick zitky s jeho sadistickmi partnery. Hlub vrstva tho systmu COEX obsahovala Petrovy vzpomnky ze tet e. Pi proitkovch sezench znovu proval sv dsiv zitky s dstojnky SS a byl schopen zat eit mnoh sloit pocity, tkajc se tchto udlost. Navc znovu proil i dal traumatick vzpomnky z vlky a vyrovnval se s celkovou tivou atmosfrou tohoto otesnho obdob djin. Ml vize pompznch nacistickch vojenskch pehldek a shromdn, prapor s hkovmi ki, zlovstnch ob-ch znak s orlic a scn z koncentranch tbor, abychom vyjmenovali aspo nkter. Po tchto odhalench Petr sestoupil do jet hlub vrstvy tohoto systmu COEX, kde zaal znovu provat scny ze svho dtstv. Rodie ho asto brutln trestali, zvlt jeho otec - alkoholik, kter byl v opilosti velmi hrub a asto Petra bil irokm koenm emenem. Matka ho asto trestala tak, e ho zamkla na nkolik hodin do tmavho sklepa bez jdla a pit. Petr si ji nepamatoval jinak ne obleenou do ernch at. V tomto okamiku Petr rozpoznal strukturu sv obsese zdlo se, e tou po vech prvcch trest, kter mu utdovali jeho rodie. Petrovo proitkov zkoumn jeho klovho systmu COEX pak pokraovalo dle. Znovu proil sv vlastn porodn trauma. iv vzpomnky z tohoto obdob opt soustedn na biologickou brutalitu - se mu odhalily jako zkladn vzorec nebo model vech tch prvk sadistickch proitk, kter zjevn pevl- daly v jeho pozdjm ivot. Jeho pozornost se jasn sousteovala na

temn uzaven prostory, na uvznn a omezovn jeho tla a na extrmn fyzick i duevn muka. Jak Petr znovu proval sv trauma porodu, zaal pociovat vysvobozen ze sv obsese, jako by po konenm lokalizovn primrnho zdroje tohoto kon-krtnho systmu COEX mohl zat s jeho likvidac. Nakonec se mohl tit z toho, e se osvobodil od svch tivch symptom a zaal t normlnm ivotem. I kdy objev psychickho vznamu fyzickch traumat dodal nov dimenze dleit rozshl biografick rovni lidsk psch, obrac se tato prce stle jet pedevm k oblasti, kterou tradin psychologie a psychiatrie uznvaj a dobe znaj. Mj vlastn vzkum mimodnch stav vdom stejn jako vzkum dalch badatel ns vak zavedl do rozlehlch novch oblast psch, kter zpadn vda a tradin psychologie teprve zaaly objevovat. Nezaujat a systematick zkoumn tchto sfr by mohlo mt dalekoshl dsledky nejen pro vzkum lidskho vdom a psychiatrii, ale i pro filozofii vdy a celou zpadn kulturu.4*

Cesta do vlastnho nitra: vzdlenj oblasti vdom

Pracujeme-li se zmnnmi stavy vdom, projevuj se velk rozdly v mnostv asu, kter lid strv zkoumnm ranho dtstv. Pokrauj-li vak v hlubok proitkov prci, dve i pozdji opust arnu individuln poporodn historie a pemst se do zcela novch zem. Pestoe zpadn akademick psychiatrie tato nov zem doposud neuznv, nejsou lidstvu v dnm ppad neznm. Naopak starovk a pedindustriln kultury je ji od potk lidskch djin systematicky studovaly a chovaly je ve velk vnosti. Jak postupujeme za biografick udlosti z ranho dtstv, vchzme do e proitk, spojench s traumatem biologickho porodu. Pi vstupu na toto nov zem zanme provat emoce a fyzick pocity o vysok intenzit, je asto pevyuj ve, co jsme dve povaovali z lidskho hlediska za mon. Setkvme se zde s emocemi dvou polrnch extrm, s podivnm propletencem porodu a smrti, jako by tyto dva aspekty lidskch proitk jaksi navzjem splvaly. Spolu s pocitem ivotu nebez-penho uvznn nastv i rozhodn boj za vlastn osvobozen a peit. Jeliko vtina lid spojuje tento proitek s traumatem biologickho porodu, hovom o nm jako o perinatln oblasti psch. Tento termn je ecko-latinsk slovo sloen z pedpony peri- je znamen blzko" nebo kolem", a z koene natalis, tedy tkajc se porodu". Slovo perinatln se bn pouv v lkastv pro oznaen biologickch pochod, objevujcch se krtce ped porodem, v jeho prbhu i okamit po nm. Protoe vak tradin lkastv popr, e dt m schopnost vtisknout si do pamti proitek porodu, v tradin psychiatrii se tento termn nepouv. Pouit termnu perinatln" v souvislosti s vdomm odr m vlastn zvry a je zcela nov. Vzkum zmnnch stav vdom poskytuje pesvdiv dkazy o tom, e jsou vzpomnky na perinatln proitky uloeny v na psch, asto na hlubok bunn rovni. Lid bez jakchkoliv intelektulnch vdomost o svm porodu dokzali do nejpozoruhodnjch podrobnost znovu prot jeho prbh se spe-cifickmi detaily, jako je pouit klet, porod plodu v pnevn poloze a prvn reakce matky na dt. Znovu a znovu se takovto podrobnosti objektivn potvrdily daji v nemocninch zznamech nebo dosplmi osobami, kter byly porodu ptomny. Perinatln proitky zahrnuj primitivn emoce a vjemy, jako je zkost, bio-logick zuivost, fyzick bolest a pocit duen, je se typicky spojuj s procesem porodu. U lid znovu provajcch svj porod se rovn projevovaly odpovdajc tlesn pohyby, kdy dvali ruce a nohy do urit polohy a rotovali tlem zp-sobem, kter pesn reprodukoval mechaniku uritho typu porodu. Mohli jsme to pozorovat dokonce u mnoha lid, kte nikdy v dosplosti ani nestudovali, ani nesledovali postup porodu. Na mstech, kde byly pouity klet, kde stna porodn cesty tlaila na hlaviku nebo kde pupen ra krtila hrdlo novorozence, se navc neoekvan objevovaly modiny, otoky a jin cvn zmny. Vechny tyto podrobnosti lze ovit, jsou-li k dispozici dobe veden zznamy o porodech i spolehliv svdkov. Tyto ran perinatln proitky se neomezuj na biologick prbh porodu. Hlubok perinatln vzpomnky nm mohou rovn otevt brnu do toho, co Jung nazval kolektivnm nevdomm. Jestlie znovu provme muka prchodu porodnmi cestami, meme se ztotonit s podobnmi situacemi, kter provali lid jinch dob a jinch kultur, nebo se dokonce meme identifikovat s postupem porodu, kter provaj zvata nebo mytologick postavy. Meme tak pociovat hlubok spojen se vemi lidmi, kte byli zneuvni, vznni, mueni i jinm zpsobem pronsledovni. Jako by nm nae vlastn spojen s proitkem plodu deroucho se na svt poskytovalo intimnji, takka mystick spojen se vemi bytostmi, kter se nachzej nebo se kdy

nachzely v obdobnch podmnkch. Perinatln jevy se vyskytuj ve tyech jasn oddlench proitkovch fzch, kter nazvm bazln perinatln matrice (BPM - basic perinatal matrices). Kad z tchto ty matric se tsn vztahuje k jedn ze ty po sob jdoucch etap biologickho porodu. Bhem kad z tchto etap dt prochz proitky, je jsou charakterizovny specifickmi emocemi a fyzickmi pocity; a zd se, e kad etapa je tak spojena s konkrtnmi symbolickmi obrazy. Perinatln matrice pedstavuj vysoce individualizovan psychospirituln programy, kter di zpsob, jakm provme svj ivot. Mohou se odret v individuln a so-ciln psychopatologii i v nboenstv, umn, filozofii, politice a dalch oblastech ivota. A pstup k tmto dleitm programm meme zskat prosted-nictvm mimodnch stav vdom, kter nm umouj mnohem jasnji poznat vd sly naeho ivota. Prvn matrice, BPM I, kterou meme nazvat amniotick vesmr", se tk naich proitk v mateskm ln ped potkem porodu. Druh matrice, BPM II neboli kosmick pohlceni bez monosti niku", se vztahuje k naim proitkm po zahjen porodnch stah, avak ped otevenm dlonho hrdla. Tet matrice, BPM III, smrt a zpas o znovuzrozen", odr nae proitky bhem prchodu porodnmi cestami. tvrt a posledn matrice, BPM IV, o n meme hovoit jako o zpase o znovuzrozen", se tk naich proitk v dob, kdy konen opoutme tlo matky. Kad perinatln matrice m sv specifick biologick, psychick, archetypln a duchovn aspekty. V nsledujcch tyech kapitolch budeme zkoumat tyto perinatln matrice tak, jak se bhem porodu pirozen odvjej. Kad kapitola zan osobnm vyprvnm, popisujcm proitky, je jsou charakteristick pro tuto matrici. Nato popeme biologickou zkladnu tchto proitk, vylme, jak se tyto proitky uvnit na psch odvaj do specifick symboliky, a ukeme, jak jejich dyna-mika ovlivuje n ivot. Asi bych ml pipomenut, e pi proitkovm sebezkoumn nemusme nutn provat jednotliv matrice v jejich pirozenm poad. Sledy perinatlnho ma-terilu jsou urovny ve popsanm vnitnm radarovm systmem", kter vysoce individualizuje poad, v nm kad lovk k tomuto materilu pistu-puje. Kvli zjednoduen je vak uiten uvaovat o nich v poad nsledujcch ty kapitol.

II. Perinatln matrice - vlivy, je formuj lidsk vdom od prenatlnho ivota a po narozen
Sen jsou mal tajn dvka v nejhlub a nejintimnj svatyni due, je se otevraj do on prvopoten kosmick noci, je byla psch dvno pedtm, ne vzniklo vdom ego, a bude du daleko za hranicemi, kterch vdom ego nikdy neme doshnout. Carl Gustav Jung: Vzpomnky, sny, rozjmn

2. Amniotick vesmr - BPM I

Peji ti hlubok mr na bc vln Peji ti hlubok mr na vanoucm vtru Peji ti hlubok mr na tich zemi Peji ti hlubok mr zivch hvzd Peji ti hlubok mr v laskav noci Msc a hvzdy a na tebe vrhaj svou livou z Peji ti hlubok mr Tradin keltsk ehnn Za asistence terapeuta a kolen zdravotn sestry byl mu - psychiatr ve vku kolem ptaticeti let uveden do zmnnho stavu vdom, kde se zvolna, ale pronikav noil do svta, kter existoval v nejhlubch

zkoutch jeho psch. Nejprve si nepoviml dnch velkch vjemovch i emonch zmn, pouze subtilnch tlesnch pznak, kter ho vedly k domnnce, e mon dostal chip-ku. Pocioval navu, mrazen, zvltn nepjemnou pachu v stech, lehkou ne-volnost a stevn pote. Rznmi svaly tla mu probhaly vlny mrnho tesu a bodni a zaal se potit. Byl stle netrplivj, nebo byl pesvden, e se nic nedje, a byl znepokojen, e se zejm nakazil virem chipky. Uvaoval, e si mon vybral nevhodnou dobu na tuto prci, jeliko se zdlo, e ulehne nemocen do postele. Rozhodl se zavt oi a pozornji sledovat, co se s nm dje. Jakmile zavel oi, poctil, e se pemisuje do zcela odlin a hlub rovn vdom - rovn, je byla pro nho naprosto nov. Ml podivn pocit, e se zmenuje, piem hlavu m mnohem vt neli trup a konetiny. A pak si uvdomil, e to, co nejprve s obavami povaoval za zanajc chipku, se nyn zmnilo v cel komplex toxickch tok na nho - ne na dosplho, ale na plod! Ctil, e se vzn v tekutin, je obsahuje nkter kodliv ltky, kter tak vnikaly do jeho tla pupen rou, a byl si jist, e vechny tyto ltky jsou zhoubn a neptelsk. Tyto kodliviny mohl i chuov provat, a byla to zvltn kombinace chuti jdov tinktury a rozkldajc se krve nebo zvtralho bujnu. Zatmco se toto ve odehrvalo, jeho dospl st, ta st, kter byla lkasky vykolena a vdy se pynila svou ukznnou vdeckou erudic, pozorovala plod z objektivnho odstupu. Jako lka-vdec vdl, e toxick toky v tto vysoce zraniteln fzi jeho ivota pichzej z tla matky. Obas dokzal odliit jednu z tchto kodlivin od druh - jednou se zdlo, e jde o koen i jinou psadu do jdla, nevhodnou pro plod, jindy lo o ltky z cigaretovho koue, kter musela jeho matka vdechovat, a opt jindy pchu alkoholu. Byl si tak vdom emoc sv matky - jednou jaksi chemick esence jej zkosti, jindy hnvu, vhrad proti thotenstv, a dokonce i sexulnho vzruen. Pedstava, e v plodu me existovat fungujc vdom, byla v rozporu se vm, co se nauil na lkask fakult. Ale jet vc ho zarela monost, e si mohl uvdomovat jemn nuance ve vzjemnch vztazch mezi sebou a matkou v tomto dob ivota. Pesto nemohl popt konkrtn povahu tchto proitk. To ve pro nho jako pro vdce pedstavovalo velice vn konflikt - to, co proval, smovalo proti vemu, co vdl". Pak se ped nm objevilo een tohoto konfliktu a ve bylo zcela jasn: musel pehodnotit sv souasn vdeck pedstavy, tedy udlat to, o em vdl, e se v prbhu djin stalo mnohokrt i jinm vdcm, a nesnait se zpochybovat zvanost svho vlastnho proitku. Po uritm nemalm vnitnm zpase se vzdal svho analytickho mylen a poddal se vemu, co se s nm dlo. Symptomy chipky a zavacch pot zmizely. Zdlo se, e se napojuje na vzpomnky na nim neruen obdob ni-trodlonho ivota. Jeho zorn pole se istilo a zjasovalo a dostval se do stle vt extze. Jako by se njakm kouzlem sloupvaly a rozpoutly nkolika-nsobn vrstvy tlustch pinavch pavuin. Otevela se ped nm nov scenerie a shledal, e ho obklopuje ziv jas a energie, je prochz v jemnch vibracch celou jeho bytost. Na jedn rovni byl i nadle plodem, provajcm nejvy dokonalost a bla-enstv dobrho lna, nebo novorozencem splvajcm s vivnm ivotodrnm prsem. Na jin rovni se stval celm vesmrem. Byl svdkem chvatn podvan makrokosmu s nesetnmi pulzujcmi galaxiemi. Nkdy stl mimo a sledoval tyto jevy jako divk; jindy se tm vm stval. Tyto ziv a zvratn kosmick scny se prolnaly s proitky stejn zzranho mikrokosmu tance atom a molekul, pak vzniku biochemickho svta a pvodu ivota a vvoje jednotlivch bunk. Ctil, e poprv ve svm ivot prov vesmr takov, jakm skuten je - nezmrnm tajemstvm, boskou hrou energie. Zdlo se, e tento bohat a sloit zitek trv celou vnost. N psychiatr zjistil, e se zmt mezi provnm sebe sama ve stavu sklenho a znechucenho plodu a ve stavu blaenho a poklidnho nitrodloniho byt. kodliv vlivy na sebe obas braly formu archetyplnch dmon nebo zlovolnch tvor ze svta pohdek. Zaal vnmat zplavu vjem, je se vztahovaly k pinm fascinace dt mytickmi pbhy a jejich postavami. Nkter z tchto vjem mly mnohem ir vznam. Touha po stavu plnho naplnn, jak lze provat v dobrm ln nebo pi mystickm vytren, se jevila nejvy hnac silou kad lidsk bytosti. Vyjden tohoto tmatu touhy spatoval ve smovn pohdek k dobrmu konci. Vidl ho ve snech revolucion o utopick budoucnosti. Rozeznal ho tak v uml-cov usilovn o uznn a pocty. A spatoval ho v ambicizn honb za majetkem, postavenm a slvou. Pochopil zcela jasn, e zde spov odpov na nejz-kladnj dilema lidstva. Tuby a usilovn skryt v tchto tendencch neme nikdy uspokojit ani ten nejvelkolepj spch ve vnjm svt. Jedin zpsob, jak tuto touhu uspokojit, je znovu se spojit s tmto mstem v naem vlastnm nevdom. Nhle pochopil poselstv cel ady duchovnch uitel, e jedin re-voluce, kter me uspt, je vnitn promna kad lidsk bytosti. Bhem epizod, pi

kterch znovu proval pozitivn vzpomnky na svou fetln existenci, pocioval jednotu s celm vesmrem. Zde bylo tao, vnitn transcen-dentno, a Tat tvam asi (Ty jsi To) upaniad. Ztratil pocit individulnosti. Jeho ego se rozplynulo a stal se vekerm bytm. Nkdy byl tento proitek nedefino-vateln a bez obsahu; jindy ho provzely nesetn ndhern vize - archetypln obrazy rje, rohu hojnosti, zlatho vku i panensk prody. Stval se rybami plovoucmi v kilov ist vod, motly poletujcmi na horskch loukch a racky vrhajcmi se stemhlav dol k hladin ocenu. Stval se ocenem, i-voichy, rostlinami, oblaky jednou tm, jindy onm, a obas souasn vm zrove. Potom se neodehrvalo nic konkrtnho krom toho, e zaal pociovat jednotu s prodou a vesmrem, zaplavenm zlatm svtlem, jeho intenzita zvolna klesala. Opustil tento proitek a zdrhav se vrtil do kadodennho stavu vdom. Pitom si byl jist, e se mu pihodilo cosi vrcholn dleitho a e u nikdy nebude pln stejnm lovkem. Doshl novho pocitu harmonie a sebeakcep-tovn, spolu s globlnm chpnm byt, pro jeho popis nedokzal nalzt slova. Dlouh hodiny po tomto proitku byl naprosto pesvden, e se skld z pouh energie a duchovnho principu, a bylo mu zatko pijmout zpt sv star pe-svden o vlastn fyzick existenci. Pozd veer onoho dne ml pronikav pocit uzdraven a celistvosti, a nvratu do dokonale fungujcho tla. Na psychiatra, kter toto ve proil, ekalo v nsledujcch mscch vc otzek ne odpovd. Bylo by snadn zavrhnout vtinu toho, co proil, kdyby byl jeho proitek intelektuln. Intelektuln neboli rozumov chpn by mohlo vychzet z knih nebo film. Tady vak dolo k nemu daleko hlubmu a zsadnjmu. Jeho zitky byly pedevm smyslov - vjimen fyzick vjemy, naplnn pocity prazvltnho charakteru, svtlem a temnotou existence. Ctil nevolnost zpsobenou toxickmi ltkami, je ho bombardovaly uvnit lna, a pak nevy-svtlitelnou oistu. Samozejm, e nkter informace o tto oblasti mohly pochzet z knih, kter peetl, nebo z film, kter vidl - co vak bylo zdrojem jeho vjem podanch do nejmench podrobnost? Jak by mohl znt pocity zrodenho obdob svho ivota? Bylo zejm, e mu jeho vdom poskytlo pekvapiv detailn, komplexn a konkrtn informace, o jakch se mu nikdy ani nesnilo. Ctil jednotu s vesmrem s tao. Proil rozputn svho ega a splynut s vekerm bytm. Pokud to vak vechno byla pravda, pak musel zavrhnout to, emu a do tto chvle vil e toti nae psch nm me nabdnout vzpomnky jen na ty udlosti, je jsme osobn proili na vlastn ki v dob od svho narozen. Jak to, e vm tak mnoho o otzkch, kter prochzely mysl tohoto psychiatra? Je tomu tak proto, e ve popsan proitky jsou m vlastn. Pitom jsem vak zjistil, e tyto proitky nejsou pi hlubinnm vzkumu vdom ani vjimen ani neobvykl. Naopak - m vlastn vyprvn pedstavuje kombinaci lidskch proitk, je se objevily v rznch variantch mnoha set obdobnch sezen s ji-nmi lidmi, kterch jsem se v uplynulch ticeti letech zastnil.

Biologick a psychick charakteristiky BPM I

Zkladn rysy tto matrice, stejn jako obrazy a pedstavy, kter z n vyplvaj, zrcadl pirozenou symbizu, je existuje mezi matkou a dttem v prbhu po-slednho obdob thotenstv. Je dleit si pipomenout, e v tto dob jsme s matkou natolik intimn spjati - biologicky i emon - e jsme tm jednm z orgn jejho tla. V prbhu neruenho nitrodlonho ivota se podmnky dtte bl idelnm. Kyslk a vivu potebnou pro rst dodv nepetrit pla-centa, kter tak odstrauje veker odpadn ltky. Plodov voda chrn plod ped hlasitmi zvuky a nrazy, a teplota matina tla i lna jsou relativn stabiln. Plod je v bezpe a pod ochranou, a vechny jeho poteby jsou ihned a bez vlastnho piinn uspokojovny. Tento obraz nitrodlonho ivota se mon zd bt bjen a v rovch barvch, ale nen tomu tak stle. V tom nejlepm ppad jsou optimln pod-mnky naruovny jen zdka a krtce. Tak napklad me matka obas pozt pokrm, kter zpsob plodu pote, me se napt alkoholickho npoje nebo si zaplit cigaretu. Me strvit uritou dobu ve velmi hlunm prosted nebo me zpsobit nepohodl dtti i sob jzdou autem po nerovn silnici. Stejn jako kdokoli jin se me nachladit nebo dostat chipku. Krom toho me plod do uritho stupn vnmat i sexuln aktivitu, hlavn v pozdjch mscch t-hotenstv. V nejhorch ppadech me bt nitrodlon ivot vrcholn nepjemn. Exi- stence dtte me bt ovlivnna tm, e matka trp vnou infekc, endokrinn nebo metabolickou poruchou, poppad prudkmi otravami. Dokonce meme hovoit i o toxickch emocch", jako je intenzivn zkost, napt i prudk vbuchy zlosti. Kvalitu thotenstv me ovlivnit pracovn stres, chronick otrava, narkomanie nebo krut zachzen s matkou. Situace se me zhorit natolik, e hroz potrat. Pi

hlubinnm proitkovm sezen lid dokonce odhalili dobe skrvan rodinn tajemstv, jako je napklad skutenost, e byli necht- nmi dtmi a e seje matka v potench fzch jejich ivota pokouela potratit. V modernm porodnictv se nae negativn zitky v prbhu fetlnho obdob povauj za dleit pouze z fyzickho hlediska, to znamen jen jako potenciln zdroj biologickho pokozen tla. Pokud se na psychickm vvoji dtte projev urit nsledky, pak se veobecn v, e byly zpsobeny pouze njakm or- ganickm naruenm mozku. Proitky, popisovan lidmi, kte jsou schopni znovuprot vzpomnku na toto obdob v mimodnch stavech vdom, vak nenechvaj tm nikoho na pochybch, e vdom dtte me bt postieno irokou klou kodlivch vliv dokonce ji v nejranjch fzch embryonlnho ivota. Je-li tomu skuten tak, pak bychom mli pedpokldat, e tak jako existuje dobr" i patn" prs, existuje i dobr" i patn" lno. Z tohoto hlediska se zd, e pozitivn nitrodlon proitky maj ve vvoji dtte lohu, je je pinejmenm stejn vznamn jako pozitivn proitky pi kojen. Pi zmnnch stavech vdom popisuj mnoh osoby sv nitrodlon proitky velice barvitmi slovy. Provaj sebe sam jako velice mal tvory s charakte-risticky velkou hlavou v pomru k tlu. Dok vnmat plodovou vodu, kter je obklopuje, a obas i ptomnost pupen ry. Jestlie se lovk napoj na ta obdob embryonlnho ivota, kdy nedochzelo k dnm poruchm, jsou tyto proitky spojeny s blaivm stavem vdom, kdy neexistuje dualita subjektu a objektu. Je to ocensk" stav bez hranic, ve kterm nerozliujeme mezi sebou a mateskm organismem, nebo mezi sebou a vnjm svtem. Tento zroden proitek se me rozvjet nkolika odlinmi smry. Ocen-sk aspekt embryonlnho ivota me vyvolat ztotonn s rznmi vodnmi formami ivota, jako jsou velryby, delfni, ryby, medzy i dokonce i mosk asy. Pocit existence bez hranic, kter provme v mateskm ln, me tak zprostedkovat pocit jednoty s vesmrem. lovk se me ztotonit s mezihvz-dnm prostorem, s rznmi nebeskmi tlesy, s celou galaxi anebo s vesmrem v jeho celistvosti. Nkte lid se tak ztotouj s proitky astronaut, vzne-jcch se v beztnm stavu ve vesmru a spojench s mateskou lod" ivotodrnou pupen rou. Skutenost, e dobr lno bezpodmnen spluje poteby plodu, je zkladem symboliky, jako jsou nekonen dary Matky prody" - prody, kter je n-dhern, bezpen a vyivujc. Jakmile provme embryonln vzpomnku v mimodnch stavech vdom, mohou se tyto proitky nhle zmnit na bjen scenerie zobrazujc bujn tropick ostrovy, plodonosn sady, lny zrajcho obil nebo bohat zeleninov zahrady andskch teras. Dal monost je, e fetln proitek vede do archetyplnch kolektivnho nevdom a namsto nebe as-tronom nebo prody biolog se setkvme s nebeskmi emi a rajskmi za-hradami z mytologi nejrznjch svtovch kultur. Symbolika BPMI tak splt dohromady intimnm a logickm zpsobem rzn embryonln, ocensk, kos-mick, prodn, rajsk a nebesk prvky.

Stav extze a kosmick jednoty

Proitky BPM I maj obvykle siln mystick ladn - pociuj se jako posvtn i svat. Pesnj by mon byl termn numinzn, kter pouval C. G. Jung, aby se vyhnul nboensk terminologii. Mme-li proitky tohoto druhu, pociu-jeme, e se setkvme s dimenzemi reality, je pat k vymu du. Existuje dleit duchovn aspekt BPM I, kter se asto popisuje jako hlubok pocit kosmick jednoty a extze, tsn spojen s proitky, je meme mt v dobrm ln, jako je mr, klid, vyrovnanost, radost a blaho. Nae kadodenn vnmn prostoru a asu jako by odplvalo a my mme pocit ir existence". e nen schopna vyjdit podstatu tohoto stavu a vtinu lid nut pouze k poznmkm o jeho nepopsatelnosti" i nevylovitelnosti". Popisy kosmick jednoty jsou asto naplnny paradoxy, je odporuj aristo-telovsk logice. Tak napklad v kadodennm ivot pedpokldme, e vci, s nimi se setkvme, nemohou zrove bt samy sebou a nebt samy sebou, anebo e nemohou bt nm jinm, ne jsou. A" neme bt ne-A" nebo B". A pece - zitek kosmick jednoty me bt bez obsahu, a pesto za-hrnovat ve, co existuje". Nebo meme mt pocit, e nemme dn ego" v tomt okamiku, kdy se nae vdom rozilo tak, e obshne cel vesmr. Nae vlastn bezvznamnost v ns me vyvolvat pocity pokory a posvtn bzn, a pesto meme mt souasn pocit asnho naplnn a dleitosti, nkdy a do takov mry, e se ztotoujeme s Bohem. Sebe sam vnmme jako existujc a pitom neexistujc, a pohlme na vechny hmotn pedmty jako na przdn, kdeto przdnota sama se nm jev naplnna formou. V tomto stavu kosmick jednoty pociujeme, e mme pm, okamit a neomezen pstup k

poznn a moudrosti vesmrnho vznamu. Obvykle to ne-znamen konkrtn informace s technickmi podrobnostmi, je lze prakticky aplikovat - spe to zahrnuje sloit odhalujc vhledy do povahy existence. Tyto vhledy jsou asto doprovzeny pocitem jistoty, e toto poznn je nakonec zvanj a relnj" ne vjemy a pesvden, je sdlme v kadodennm ivot. Staroindick upaniady hovo o tomto hlubokm vhledu do nejvych tajemstv byt jako o poznn Toho, jeho poznn dv lovku poznat ve". Vytren spojen s BPM I lze oznait jako ocenskou extzi". V pozdj sti tto knihy, v kapitole o BPM III, se setkme s velmi odlinou formou extze, spojenou s procesem smrti a znovuzrozen. Vytvoil jsem pro ni termn vulkanick extze. Je divok, dionsk, se zdnliv neuhasitelnm mnostvm vbun energie a silnm nutknm k horenat innosti. Naproti tomu ocenskou energii BPM I bychom mohli nazvat apollnskou - zahrnuje klidn rozplvn vech hranic, vyrovnanost a mr. Zaveme-li oi a vyloume-li vnj svt, pro-jevuje se tato energie jako nezvisl vnitn proitek s rysy, kter jsem ji popsal. Kdy oi oteveme, mn se v pocit splynut nebo sjednocen" se vm, co kolem sebe vnmme. V ocenskm stavu se zd, e svt se jev v nepopsatelnm jasu a krse. Poteba uvaovat se dramaticky omezuje a vesmr se stv tajemstvm, kter je teba provat, nikoliv hdankou, kterou je teba rozlutit". Najt na byt cokoliv zpornho se stv doslova nemon - vechno se zd bt absolutn dokonal. Tento pocit dokonalosti v sob obsahuje rozpor, jen kdysi velmi zhutn popsal Ram Dass ve vroku, kter pronesl jeho himaljsk guru: Svt je absolutn dokonal - vetn tv vlastn nespokojenosti s nm i veho toho, co se sna dlat, abys ho zmnil." Pi provn tto ocensk extze se cel svt jev jako ptelsk msto, kde meme bezpen a bezstarostn zaujmat dtinsk, pasivn zvisl postoj. V tomto stavu se zlo zd bt pomjiv, bezvznamn, i dokonce neexistujc. Pocity ocensk extze jsou tsn spznny s vrcholnm zitkem" (peak experience) Abrahama Maslowa. Maslow jej charakterizoval takto: mte pocit celistvosti, jednoty a soudrnosti, jste nenucen a v pohod, jste zcela sami sebou, vyuvte naplno sv schopnosti, zbavili jste se pekek, zbran a obav, jste spontnn a vmluvn, ijete zde a nyn", jste istou psch a duchem, nemte dn poadavky a poteby, jste zrove dtmi i dosplmi, a oplvte pvaby tak, e na to slova nesta. Zatmco moje pozorovn ocensk extze vychzej pedevm z proitk, s nimi jsem se setkal v regresivn proitkov prci, Maslowovy popisy odrej jeho studium spontnnch vrcholnch zitk v dosplm ivot. Vrazn paralely mezi tmito dvma oblastmi naznauj, e koeny n-kterch z naich nejmocnjch motivanch sil sahaj mnohem dle nazpt do naeho ivota, ne pvodn psychiati povaovali za mon.

Agnie patnho" lna

Doposud jsme zkoumali sloitou symboliku, je se poj s dobrm" lnem neboli neruenmi nitrodlonmi proitky. Prenatln poruchy pak maj sv vlastn zeteln proitkov rysy. Pokud nejsou extrmn, jako nap. hrozc sa-movoln potrat, pokus o peruen thotenstv nebo prudk toxick stavy, jsou jejich pznaky relativn mrn. Obvykle je lze snadno odliit od dramatitjch nepjemnch projev spojovanch s procesem porodu, jako jsou vlen obrazy, sadomasochistick scny, pocity duen, muiv bolesti a tlaky, prudk tes a ke-ovit stahy velkch sval. Jeliko vtina nitrodlonch ohroen se zakld na chemickch zmnch, jsou pevldajcmi tmaty zneitn i nebezpen proda, otravy a zludn zl vlivy. ist ocensk atmosfra se me zmnit v temnou, pinavou a zlovstnou, a me se zdt, e je naplnna skrytmi vodnmi hrozbami. Nkter z tchto hrozeb se mohou jevit jako groteskn prodn tvorov, jin jako odporn, zrdn a zlovoln dmoni. lovk se me ztotonit s rybami a jinmi vodnmi formami ivota, ohroenmi prmyslovm zneitnm ek a ocen, nebo s kuecmi zrodky ped vylhnutm, je ohrouj jejich vlastn odpadn produkty. Obdobn se obraz hvzdn oblohy, kter je charakteristick pro proitky v dobrm ln, me nhle zastt oklivou blnou i mlhou. Vizuln poruchy pipomnaj zkres-len obrazy patn fungujcho televiznho pijmae. Scny prmyslovho odpadu zneisujcho vzduch, chemick vlky, toxickch skldek a ztotonn se s vzni umrajcmi v plynovch komorch koncentranch tbor pat mezi typick proitky patnho lna. lovk me tak ctit tm hmatatelnou ptomnost zlovolnch mytologickch bytost, mimozemskch vliv a astrologickch pol. Rozplynut hranic, je v prbhu neruench zitk ni-trodlonho ivota vytv pocit mystick jednoty se svtem, je nyn zodpovdno za pocit zmatenosti a ohroen. Meme ctit, e jsme oteven a bezbrann vi tokm zla; ve svm extrmu me tento proitek vst k paranoidnmu zkreslen naeho vnmn svta.

Brna k transpersonlnm zitkm

Prenatln svt BPM I, jak jsme vidli v pbhu, kter otevral tuto kapitolu, asto slou jako brna do transpersonln oblasti psch, kterou podrobn po-peme pozdji. Ztotoujeme-li se s proitky bu dobrho nebo patnho lna, meme tak provat specifick transpersonln jevy, je sdlej s tmito stavy emoce a fyzick pocity. Nkdy mohou tyto proitky sahat daleko do minulosti a zobrazovat phody ze ivota naich lidskch i zvecch pedk; rovn se zde mohou objevit karmick udlosti a zbry z jinch obdob lidskch djin. Jindy meme pekraovat hranice, kter ns dl od vkolnho svta, a pociovat splynut s ostatnmi lidmi, skupinami lid, zvat i rostlin, nebo dokonce s anor-ganickmi procesy. Obzvlt zajmav mezi transpersonlnmi proitky jsou dramatick setkn s rznmi archetyplnmi bytostmi, hlavn s laskavmi a hnvivmi bostvy. Stavy ocensk extze jsou asto doprovzeny vizemi bostev pinejcch ex-tatick pocity, jako je bohyn Matka Zem a rzn jin Velk matky, postav jako Buddha, Apolln a dal. Jak jsem se zmnil ve, nitrodlon poruchy se naopak asto provaj ve spojen s dmony z jinch kultur. V pokroilejch proitkovch sezench astnci asto referovali o tom, e v souvislosti s proitky dobrho a patnho lna zskali pekvapujc a dramatick nhledy na roli a funkci bostev v kosmickm du. Integraci proitk dobrho a patnho lna si meme ilustrovat ryvkem ze sezen, ve kterm jist mu jmnem Ben popsal sv setkn s archetyplnmi bytostmi pi provn epizod nitrodlonho ivota. Tyto proitky poskytly n-kter pozoruhodn vhledy do bostev a dmon indickho a tibetskho panteonu. Nhle si uvdomil npadnou podobnost mezi stavem Buddhy sedcho v hlubok meditaci na lotosovm kvtu a stavem embrya v dobrm ln. Zdlo se, e mr, klid a spokojenost Buddhy, i kdy nebyly toton s blaenstvm embrya, s nm sdlej nkter vznamn rysy, jako by to byla jeho vy oktva". Dmoni obklopujc Buddhu a potenciln ohroujc jeho mr, jak je zobrazuj indick a tibetsk malby, se Benovi jevili jako ztlesnn poruch spojovanch s BPM I. Ben dokzal mezi dmony rozliit dva rzn druhy: krvezniv, oteven agresivn, hrzn dmony s vycennmi tesky, s dkami a kopmi, kte sym-bolizovali bolesti a nebezpe biologickho porodu; a zludn, rafinovan a zrdn dmony, reprezentujc kodliv vlivy nitrodlonho ivota. Na jin rovni Ben tak proval nco, o em byl pesvden, e to jsou vzpomnky z jeho pedchozch ivot. Zdlo se mu, e prvky jeho patn karmy" vstoupily do jeho ivota ve form embryonlnch poruch, porodnho traumatu a negativnch proitk spojovanch s kojenm. Pohlel na proitky patnho" lna, na porodn trauma a na patn" prs jako na body transformace, ktermi vstupovaly karmick vlivy do jeho souasnho ivota.1} Psychick a duchovn aspekty BPM I jsou obvykle doprovzeny charakteris-tickmi fyzickmi pznaky. Zatmco proitky dobrho lna vzbuzuj hlubok pocit zdrav a fyziologick pohody, znovuprovn nitrodlonch traumat za-hrnuje mnoho nepjemnch fyzickch projev. Nejbnj mezi nimi jsou p-znaky pipomnajc siln nachlazen nebo chipku - bolesti a napt svalstva, mrazen, slab tes a pocit celkov slabosti. Stejn ast jsou pznaky, kter spojujeme s kocovinou, jako je bolen hlavy, nevolnost, kruen ve stevech a plynatost. To me bt doprovzeno i nepjemnou chut v stech, kterou lid popisuj rznm zpsobem - jako rozkldajc se krev, jd, kovovou pchu nebo prost jed". Pi naich snahch o vyhodnocen tchto proitk asto zji-ujeme, e v prbhu thotenstv byla matka nemocn, mla patnou ivotosprvu, pracovala nebo ila v toxickm prosted, anebo byla zvisl na alkoholu i jinch drogch.

Kde splvaj dospl a perinatln zitky

Krom vech ve uvedench aspekt m BPM I tak velmi zajmav asociace se vzpomnkami z postnatlnho ivota. Pozitivn aspekty tto matrice pedstavuj pirozenou zkladnu pro zznam vech pozdjch proitk uspokojen (pozitiv-nch systm COEX). Bhem systematickho proitkovho vzkumu lid asto objev hlubok souvislosti mezi ocenskou extz BPM I a vzpomnkami na astn obdob dtstv, jako jsou bezstarostn a vesel hry s jejich vrstevnky nebo harmonick pbhy z rodinnho ivota. Milostn a lskypln vztahy s in-tenzvnm citovm a sexulnm uspokojenm jsou rovn v pamti zaregistrovny v zkm vztahu s pozitivnmi nitrodlonmi obdobmi. Pi hlubokm proitko-vm sezen lid asto srovnvaj ocenskou extzi dobrho lna s uritmi for-mami vytren, je meme provat jako dospl. Mnoh zitky spojovan s touto matric me podntit prodn scenerie vel-kolep

krsy, jako je ndhera vchodu i zpadu slunce, poklidn majestt oce-nu, chvatn velkolepost zasnenho horskho hebenu nebo tajemstv severn ze. Obdobn uvaujeme-li nad nezmrnou zhadou hvzdami poset oblohy, stojme-li vedle ti tisce let star ob sekvoje nebo jsme-li svdky exotick krsy tropickch ostrov, me to v ns vyvolat pocity, kter se velice bl BPM I. Obdobn stavy mysli mohou tak vyvolat lidsk vtvory neobvykl estetick a umleck hodnoty, jako je oduevnl hudba, velkolep obrazy nebo monumentln architektura starho palce, katedrly nebo pyramidy. Takovto pedstavy se asto vynouj na sezench, ovldanch prvn perinatln matric. Zatmco takov pozitivn proitky v naem dosplm ivot ns mohou penst do kontaktu se vzpomnkami na dobr lno, rzn negativn proitky ns dokou spojit s obdobmi nitrodlonch poruch. Sem pat napklad proitky aludench a stevnch pot po otrav potravinami, pi kocovin anebo bhem celkov slabosti pi virov infekci. Dalmi faktory jsou zneitn vzduch a voda, stejn jako poit rznch opojnch ltek. Nepmo me mt stejn inek i pohled na znienou a zamoenou produ, prmyslov skldky a smetit. Zitky pi sportovnm potpn pedstavuj velice silnou pipomnku situace v ln. Nevinn krsa korlovho tesu s tisci barevnch tropickch rybek me znovu vyvolat pocity ocensk extze v ln. A stejn tak potpn ve zneitn a zamoen vod a setkn s podmoskm nebezpem me znovu vyvolat psychickou situaci ve patnm ln. Soud z tto perspektivy se nm nepochybn v poslednch nkolika desetiletch podailo posunout celou biosfru na planety smrem ke patnmu lnu.

Zan nov fze

A u jsou zitky v ln jakkoliv, pichz as, kdy tato situace mus skonit. Plod mus projt fenomenln promnou ze symbiotickho vodnho organismu na zcela jinou formu existence. Dokonce i pi tch nejlehch porodech je teba se na to dvat jako na otesnou udlost, jako na skuten hrdinskou cestu, s n se poj znan emon i fyzick nebezpe. Kdy zan porod, je vesmr dtte uvnit lna hrub naruen. Prvn znmky tohoto naruen jsou pomrn slab a pichzej ve form hormonlnch vliv. S potkem dlonch stah jsou vak stle dramatitj a mechanitj. Plod zan provat intenzivn fyzick ne-pohodl a situaci maximlnho ohroen. Pi prvnch signlech potku porodu se plod setkv se zcela novm souborem proitk, je se naprosto li od veho, co a do t doby poznal. Jsou to proitky, kter se poj s BPM II - ztrta amniotickho vesmru a vystaven se procesu porodu. Tato fze ranho ivotnho dramatu je nmtem nsledujc kapitoly.

3. Vyhnn z rje a zitek pekla - BPM II

Moje tlesn muka byla tak nesnesiteln, e i kdy jsem pedtm ve svm ivot zakusila ta nejsilnj utrpen, dn z nich se ani v nejmenm nedalo srovnat s tm, co jsem provala nyn, nemluvc o tom, e jsem vdla, e tato muka budou nekonen a nikdy nepestanou. A i toto utrpen je nim ve srovnn s agni m due, thou, duenm a trpenm, kter jsem tak siln pociovala a je doprovzelo tak beznadjn a muiv utrpen, je nejsem ani schopna vrn vylit. Sv. Tereza z Avily: ivot Brzy potkem sezen shledal, e vstupuje do bezstarostnho svta spokojenho dtte. Vechny jeho vjemy, pocity a dojmy byly infantiln. Proitek byl neuv-iteln reln a autentick - dokonce i slintal a hal a jeho rty provdly mimovoln sav pohyby. as od asu byl tento obraz nahrazen scnami ze svta dosplch, z nich vtina byla plna napt a konflikt. Kontrast mezi prostm ivotem dtte a obtemi dosplho vku byl bolestn; zaal pociovat hlubokou touhu vrtit se do stavu prvotnho dtskho tst. Vidl obrazy nboenskch a politickch shromdn se zstupy lid, kte hledali uspokojen v rznch organizacch a ideologich. Nhle pochopil, co vlastn hledaj - byli hnni hlubokou vnitn touhou, tout, kterou pocioval i on ve vztahu k prapvodnmu stavu ocensk extze, zaitm v mateskm ln a u matina prsu. Pak se ovzdu zdlo bt stle zlovstnj a nabitj skrytm nebezpem. Zdlo se, e se cel mstnost zaala otet a on pocioval, e je vtahovn do centra hrozivho vru. Musel myslet na

otesn popis obdobn situace v povdce Edgara Allana Poea Sestup do malstrmu". Kdy pedmty v mstnosti zaaly kolem nho zdnliv poletovat, vynoil se mu v mysli jin obraz z literatury - cyklon, kter v knize Franka Bauma arodj ze zem Oz odnese Dorotku z monotnnho ivota v Kansasu a vyle ji na podivnou dobrodrunou cestu. V duchu ani trochu nepochyboval o tom, e jeho proitek m tak nco spolenho s pdem do krli nory v Alence v i div, a se silnm rozechvnm oekval, jak svt nalezne na druh stran zrcadla. Zdlo se mu, e ho zan svrat cel vesmr, a on nemohl nic dlat, aby zastavil toto apokalyptick pohlcen. Jak se noil stle hloubji a hloubji do svho nevdom, pocioval npor obav, je se mnily v paniku. Ve bylo stle temnj, svravj a hrznj. Jako by na nj padala tha celho svta, neuviteln hydraulick tlak, kter mu hrozil rozdrtit lebku a zredukovat tlo do mal kompaktn kuliky. Nepohodl, je pocioval, se mnilo v bolest a bolest se vystupovala do agnie; muka se zintenzivnila do takov mry, e ml pocit, jako by do kadik buky jeho tla . navrtvala otvory vrtaka belskho zubae.l)

Pohlcujc lno
Ve uveden popis ilustruje, jak me dospl lovk znovu provat potek porodu. Rovn ukazuje, jak se me vzpomnka na vypuzen z lna a vystaven plodu obtm porodnch cest prolnat s dosplmi situacemi, kter s tmto pro-cesem sdlej urit dleit rysy. Biologickou zkladnou BPM II je ukonen ivota v ln a setkn s dlonmi stahy. Zpotku jsou zmny pevn che-mick; pozdji zanaj mt mechanickou povahu. Porod je ohlen hormonlnmi signly a dalmi chemickmi posuny v organismu matky i dtte; po nich brzy nsleduje intenzivn svalov innost dlohy. Tot lno, kter bylo v prbhu normlnho thotenstv relativn klidn a spo-lehliv, se nyn dostv do intenzivnch periodickch stah. Cel svt plodu se na nj hrout a drt ho, a zpsobuje mu tse a siln fyzick nepohodl. Kad stah stlauje dlon tepny a omezuje proudn krve mezi matkou a plodem. Pro plod je to velmi znepokojiv situace, nebo to znamen peruen dodvky i-votodrnho kyslku a vivy, a zrove i peruen dleitho spojen s mate-skm organismem. V tto dob je dlon hrdlo dosud uzaveno. Stahy, uzaven hrdlo a nepzniv chemick zmny spolen vytvej bolestiv a ivotu nebez-pen prosted, ze kterho plod nect dnou monost niku. Nen divu, e smrt a zrozen jsou v tto matrici tak tsn spjaty. Doba strven v tto obtn a bezvchodn situaci se od lovka k lovku li. U nkoho to mohou bt minuty, u jinho dlouh hodiny. Pocit slep uliky je normln stav ped otevenm dlonho hrdla, ale obas se porod me zabrzdit i v pozdjch fzch a nepokrauje tak, jak by ml. Me to mt mnoho pin. Matina pnev me bt pli zk, dlon stahy neinn, anebo placenta me blokovat dlon st. V nkterch ppadech je dt nadmrn velk, nebo le v abnormln poloze, kter brn hladkmu prbhu porodu. Vechny tyto okolnosti porod prodluuj a ztuj, a to m pochopiteln na dt mnohem traumatitj dopad ne jednoduch normln porod. A vechny tyto faktory sa-mozejm nachzej pm vyjden v proitkovch sezench, pi kterch lovk svj porod znovu prov. Biologick udlosti nejsou jedinmi faktory, kter uruj n proitek tto matrice. Zprvy osob v terapeutickch sezench a seminch naznauj, e m-eme tak znovu provat strach a zmatek nezkuen matky nebo matin zporn i siln ambivalentn vztah k dtti; to me tuto fzi ztit jak pro matku, tak pro dt. Zd se, e matiny rozporupln emoce mohou naruit fyziologickou souhru mezi dlonmi stahy a otevenm hrdla. To me zashnout i do porodu, prodlouit jeho trvn a vnst do pirozen dynamiky porodu mnoho komplikac.

Uvznn v neptelskm svt

Subjektivn pin provn potku porodu intenzivn zkost a pocit oka-mitho a osudovho ohroen. Zd se, jako by byl v nebezpe cel vesmr, ale zdroj tohoto ohroen zstv neznm a zhadn a unik naim snahm o jeho identifikaci. Jeliko jsou poten zmny chemick povahy, je mono je pociovat jako nemoc nebo otravu. V extrmnm ppad me mt lovk paranoidn pocity, nebo se me ctit ohroen njakm rafinovanm tokem. Ve snaze nalzt vysvtlen me pipisovat tyto zlovstn pocity jedm, kodlivm elektromag-netickm vlnm i zen, zlm okultnm silm, tajnm organizacm i dokonce mimozemskm vlivm. Zd se, e spontnn vynoen vzpomnek na nitrodlon poruchy i potek porodu je jednou z nejdleitjch pin paranoidnch stav. Jak tyto hroziv proitky pokrauj a

prohlubuj se, me mt dotyn osoba vize gigantickho vru, v nm se ocit a do jeho stedu je nemilosrdn vtaho-vna. Jinou variantou me bt pocit, e ns pohlcuje njak archetypln obluda, nebo e ns uchvtila jaksi fantastick chobotnice i obrovsk tarantule. Tento proitek me mt fantastick rozmry - jako by nebyl zachvcen jen jednot-livec, ale cel svt. Veobecn ovzdu pipomn apokalyptickou udlost, kter ni pokojn nitrodlon ivot a mn ocenskou a kosmickou svobodu plodu v agonizujc uvznn a pocit zachvcen neznmmi vnjmi silami. Osoba provajc pln rozvinutou BPM II m pocit klaustrofobie, tj. e je v kleci, e je vznna v zkm a uzavenm prostoru, plnm muivch nonch mr. Zorn pole je temn a hroziv a celkov atmosfra vyvolv pocit nesnesitelnch emonch a fyzickch muk. Souasn se zcela ztrc souvislost s pmoarm asem, a cokoliv se odehrv, se zd bt vn, jako by to nikdy nemlo skonit. Pod vlivem BPM II je lovk selektivn naladn na nejhor a nejzoufalej aspekty lidskho byt; lidsk psch si zan akutn uvdomovat nejtemnj, nejoklivj a nejhor aspekty vesmru, kter zcela upoutvaj jej pozornost. Cel nae planeta se jev jako apokalyptick msto, naplnn hrzou, utrpenm, vlkami, epidemiemi, nehodami a prodnmi katastrofami. Zrove je nemon vnmat jakkoli kladn aspekty lidskho ivota, jako je lska a p-telstv, umleck a vdeck spchy nebo prodn krsy. Vid-li lovk v tomto stavu hezk hrajc si dti, hned uvauje, jak zestrnou a umou; anebo vid-li ndhernou ri, hned si pedstavuje, jak za pr dn zvadne a uhyne. BPM II spojuje lidi v tm mystickm smyslu s utrpenm celho svta a vzbu-zuje v nich pocit ztotonn s tmi, kte pat mezi pronsledovan, poniovan i utlaovan. V hlubokch mimodnch stavech vdom ovldanch touto mat-ric meme v sob provat osudy tisc mladch mu a en, kte zahynuli ve vech vlkch lidskch djin. Meme se ztotonit se vemi vzni, kte trpli i umrali v kobkch, murnch, koncentranch tborech i stavech pro cho-romysln po celm svt. Mezi astmi tmaty spojenmi s touto matric jsou scny hladovn a hladomoru, stejn jako nepohodl a nebezpe vyplvajc z mraziv zimy, ledu a snhu. To se zjevn vztahuje ke skutenosti, e dlon kontrakce pi porodu naruuj zsobovn plodu krv, kter znamen vivu a tep-lo. Jinm typickm aspektem BPM II je atmosfra odlidtnho, grotesknho a bizarnho svta automat, robot a mechanickch hraek. Pedstavy lidskch zrd a pouovch panoptik, stejn jako nesmysln svt lacinch nonch podnik rovn pat do charakteristick symboliky druh matrice. BPM II je doprovzena velice zetelnmi fyzickmi projevy, zvlt genera-lizovanm naptm a pozic tla, kter vyjaduje pocit zablokovn a marnho boje. lovk pociuje extrmn tlaky v hlav i v tle, thu na prsou a rzn kombinace intenzivnch fyzickch bolest. Hlava je sklonna, elisti jsou seveny a brada pitlaena na prsa, pae jsou asto sloeny na hrudnku a dlan jsou pevn zaaty v pst. Na dokreslen obrazu polohy plodu jsou kolena asto pokren a nohy ohnut. V konch vlsenicch se asto mstn krev a na rznch mstech tla se objevuj rud skvrny.

Kde zatek a konec splvaj v jedno

Lid, kte jsou pln naladni na BPM II, maj sklon vidt lidskou existenci jako naprosto zbytenou. Mohou mt pocit, e vzhledem k pomjivosti veho ivot zcela zsadnm zpsobem postrd jakkoliv smysl - jakkoliv clevdom usilovn je naivnm, przdnm a koneckonc i sebeklamnm blznovstvm. Z tto perspektivy je kad snaha, ctidost i snn o budoucnosti prost od-souzeno k nespchu. V extrmnch ppadech se lid jev jako pouh alostn vn obti, kter svdj donkichotskou bitvu proti silm mocnjm, ne jsou sami, v n nemaj nejmen anci na vtzstv. Pi porodu jsme vreni do tohoto svta bez jakkoliv volby, a jedinou jistotou, kterou v tom vem mme, je vdom, e jednoho dne zememe. Star latinsk ren vyjaduje toto lidsk peduren velice vstin: Mors erta, hora incerta (Smrt je jist, hodina nejist). Pzrak na smrtelnosti se nm vzn nad hlavou a neustle nm pipomn pomjejcnost vech vc. Pichzme na tento svt naz, bez majetku, v bolestech a zkostech - a tm stejnm zpsobem jej i opoutme. A dlme v ivot i s ivotem cokoli, nijak to nemn tuto zkladn rovnici. Toto je nejkrutj a nejpesimistitj poselstv BPM II. Proitky tto matrice obvykle odhaluj hlubokou spojitost mezi agni porodu a agni smrti. Uvdomme-li si podobnost tchto dvou situac, obvykle to vede k pocitu naprostho nihilismu a k existenciln krizi. Tyto pocity jsou asto vyjdeny vizemi, zobrazujcmi nesmyslnost a absurditu ivota a marnost jak-koliv snahy o jeho zmnu. Meme se zde setkat s obrazy ivota a smrti mocnch krl, slavnch vojenskch vdc, skvlch filmovch hvzd a

dalch lid, kte doshli vjimen slvy a tst. Kdy vak pijde smrt, neli se tito lid v niem od ostatnch. Toto hlubok existenciln odhalen, kter si lovk uvdom pi znovuprovn tto matrice, ho asto pivede k tomu, aby pochopil hlubok smysl takovch ren, jako Prach jsi a v prach se obrt", Svtsk slva, poln trva" nebo Marnost nad marnost, vechno je marnost".

Individuln emoce a kulturn reflexe BPM II

Je fascinujc sledovat hlubok paralely mezi vjemi a pocity, zaplavujcmi lidsk vdom v bezvchodn fzi porodu, a filozofi a umnm existencialist, jako je S^ren Kirkegaard, Albert Camus a Jean-Paul Sartre. Tito filozofov bo-lestn pociovali a iv vyjdili zkladn tmata tto matrice, ani by dokzali vidt jedin mon een - duchovn oteven a transcendenci. Mnoz lid, kte se stetli s prvky BPM II uvnit sv vlastn psch, pociovali hlubokou spojitost s existenciln filozofi, kter mistrovsky zobrazuje beznadjnost a ab-surditu tohoto stavu. Sartre dokonce pro jednu ze svch nejslavnjch her pouil nzev Bez vchodu. Stoj za povimnut, e na Sartrv ivot mlo vznamn vliv obtn a patn integrovan sezen s psychedelickou ltkou meskalinem, co je aktivn alkaloid mexickho kaktusu peyotl, kter domorodci pouvaj jako svtost. Sartrovy osobn poznmky naznauj, e jeho sezen se sousteovalo na proitky, kter mly jasnou spojitost s BPM II. U lid trpcch symptomy, jako je hlubok deprese, ztrta iniciativy, pocit bezvznamnosti, ztrta zjmu o ivot a neschopnost radovat se z ehokoliv, se obecn zjiuje, e jsou siln ovlivnni tmto aspektem nevdom. Dokonce i ti z ns, kte neproili klinick deprese, znaj obdobn pocity spojovan s odlou-enm, odcizenm, bezmocnost a dokonce i metafyzickou osamocenost. A vt-ina z ns zn pocit mncennosti a viny, kdy okolnosti v naem ivot jako by potvrzovaly, e jsme neuiten, bezcenn nebo prost patn. Tyto pocity jsou asto zcela v nepomru k udlostem, kter je vyvolaly - co si uvdomme teprve tehdy, kdy uplyne dost asu na to, abychom zskali objektivn mtko. A pece v dob, kdy tyto emoce provme, jsme pesvdeni, e jsou pimen a oprvnn, i kdy dosahuj metafyzickch dimenz prvotnho hchu popsanho v bibli. Monost, e tyto pocity by mohly mt koeny v ranch otiscch BPM II v naem vdom, ns ani nenapadne. Proitky BPM II lze nejlpe charakterizovat touto trojic: strachem ze smrti, strachem z nemonosti nvratu a strachem ze ztrty zdravho rozumu. U jsem se zabval pevldajcm tmatem smrti, kter asto zahrnuje i pocit, e n vlastn ivot je ve vnm nebezpe. Jakmile je tento pocit ptomen, je mysl schopna vytvoit jakkoliv mnostv historek, je poskytuj racionln vysvt-len", pro se tak dje - hrozc mozkov mrtvice, srden infarkt, pedvko-vn" v ppad psychedelick drogy nebo mnoho dalch. Bunn vzpomnka na porod se me objevit v souasnm vdom s takovou silou, e dotyn osoba se domnv nade vi pochybnost, e skuten biologick smrt je mon a e hroz kadm okamikem. Ztrta jakhokoliv smyslu pro pmoar as, kter se poj s touto matric, me obvykle vst k pesvden, e tento nesnesiteln okamik bude trvat na-vdy. Tento zvr obsahuje stejn omyl, jak nachzme v tradinch nboen-stvch ve vztahu k chpn vnosti jako nesmrn dlouhho asovho seku a ne jako proitku bezasovosti neboli naprostho niku z hranic asu. V BPM II pocit bezmocnosti a obav z nemonosti nvratu" prost pat k proitkovm charakteristikm tohoto stavu a nem dnou pedpovdajc hodnotu vzhledem k vsledku proitku. Je paradoxn, e nejrychleji se lze z tto situace dostat tak, e pln akceptujeme naprostou bezmocnost a beznadjnost tohoto nepjemnho stavu, co vlastn znamen vdom akceptovn pvodnch pocit plodu. Svt BPM II - se svm veprostupujcm pocitem nebezpe, kosmickho pohlcen, absurdnho a grotesknho vnmn svta a ztrtou pmoarho asu - se natolik li od na kadodenn reality, e pi setkn s nm meme mt pocit, e jsme se ocitli na pokraji lenstv. Meme bt pesvdeni, e jsme ztratili vekerou duevn kontrolu nebo e jsme se ji pehoupli pes okraj, a jsme ve vnm nebezpe, e se z ns stane natrvalo psychotik. Racionln nhled, e extrmn forma tohoto proitku pouze odr trauma potench fz porodu, nm me, ale nemus pomoci vyrovnat se s touto situac. Mrnj verz tohoto stavu je pesvden, e prostednictvm proitku BPM II jsme zskali pesn a pesvdiv obraz totln absurdity lidsk existence a e se ji nikdy nebudeme moci vrtit k milosrdnmu sebeklamu, nutnmu k efektivn innosti na tomto svt.

Spirituln zitky a symbolika pojc se s BPM II

Stejn jako prvn perinatln matrice m i BPM II bohat duchovn a myto-logick aspekt. Archetypln obrazy vyjadujc kvalitu proitk patcch do tto kategorie nachzme ve vech kulturch svta. Motiv nesnesitelnho emocionl-nho a fyzickho utrpen, je nikdy neskon, nalz nejplnj vyjden v ob-razech pekla a podsvt, kter najdeme u vtiny nboenstv. I kdy se v jed-notlivch kulturnch skupinch mohou podrobnosti tchto obraz liit, vtinou maj vznamn shodn rysy. Pedstavuj zporn protjky a protiply rznch rj a neb, o nich jsme hovoili u BPM I. Atmosfra tchto temnch podsvtnch prosted je tsniv, bu vbec bez prody nebo s prodou, je je zneitn, zamoen a nebezpen - s bainami a pchnoucmi ekami, pekelnmi trnitmi stromy s jedovatmi plody, ledovmi oblastmi, ohnivmi jezery a ekami krve. lovk me bt svdkem utrpen, nebo me sm provat muen, je zahrnuje prudkou bolest, kterou zpsobuj dmoni dkami, kopmi a vidlemi, dle vaen v kotlch nebo mrznut v ledovch krajch, skren a drcen. V pekle existuj jen zporn emoce strach, zoufalstv, bezmocnost, vina, chaos a zmatek. Trpc archetypln postavy zde pedstavuj vn zatracen a muka. Sta e-kov byli zejm s touto proitkovou oblast ve velmi tsnm kontaktu. Jejich tragdie, vybudovan na tmatu nesmiiteln kletby, viny pechzejc z generace na generaci a nevyhnutelnosti vlastnho osudu, pesn popisuj atmosfru BPM II. eck mytologick postavy, symbolizujc vn muka, dosahuj heroickch rozmr. Sisyfos v nejhlub jm Hd (podsvt) je zobrazen pi sv marn snaze vyvalit na vrchol hory obrovsk balvan, kter ztrc pokad, kdy poct i ten sebemen nznak, e mon doshl uritho pokroku. Ixion je pipoutn k hocmu kolu, kter se vn ot a krou v podsvt. Tantala trp muiv ze a hlad, a stoj v jezrku s przranou vodou a nad hlavou m avnat ovoce. Promtheus trp pipoutn ke skle a sup mu stle por jtra. V kesansk literatue se BPM II odr v temn noci due", je byla znma mystikm, jako byl sv. Jan z Ke, kte v n spatovali dleitou etapu duchov- nho vvoje lovka. Obzvlt vznamn je tu pbh o Adamovi a Ev - o je- jich vyhnn z rje a o pvodu ddinho hchu. V knize Genesis Bh spojuje tuto situaci konkrtn s porodem a porodnmi bolestmi, kdy zvstuje Ev: V potu a bolestech bude rodit sv dti." Ztrta nebeskho krlovstv je popsna v pbhu o pdu andl, jen vedl k vytvoen polarity mezi nebem a peklem. Kesansk popisy pekla ukazuj konkrtn spojitost s proitky BPM II. V mimodnch stavech vdom dosahuj mnoz lid nhledu, e nboensk uen o pekle je v souladu s proitky BPM II, co dodv vrohodnosti teolo- gickm koncepcm, kter by se jinak zdly absurdn a neuviteln. Tato spojitost s ranmi nevdommi vzpomnkami by mohla vysvtlit, pro maj obrazy pekla a podsvt takov mocn dopad jak na dti, tak na dospl. Biblick popisy Jobovy muiv zkouky a Kristova utrpen, zoufalstv, ponen a ukiovn jsou tsn spjaty s BPM II. V buddhistick duchovn literatue najdeme symbolismus BPM II v pbhu o tyech prchavch obrazech " z Buddhova ivota. Tyto pohledy se tkaj ty vznanch udlost, je pedchzely rozhodnut Gautama Buddhy opustit svou rodinu a ivot v krlovskm palci a vydat se hledat osvcen. Na svch cestch mimo msto byl svdkem ty scn, je na nj uinily nesmazateln dojem. Prvn bylo setkn s vetchm starcem, kter ml vylman zuby, ediv vlasy a zkroucen tlo, co pedstavovalo Buddhovu konfrontaci s faktem strnut. Druh scna bylo setkn s osobou, lec v pkopu u cesty, jej tlo bylo trznno chorobou, co reprezentovalo jeho konfrontaci s nemoc. Tet bylo setkn s lidskou mrtvolou, co pedstavovalo jeho pln pochopen existence smrti a pomjivosti. Posledn scnou bylo jeho setkn s mnichem s vyholenou hlavou v okrovm rouchu, jen vyzaoval cosi, co jako by pekraovalo veker utrpen, je je tlu vrozen. A prv toto nhl uvdomn pomjivosti ivota, faktu smrti a existence utrpen dalo Gautamu Buddhovi impulz k tomu, aby seodekl svta a vydal se na svou duchovn cestu. V proitkov prci s BPM II se lid asto setkvali s krizemi obdobnmi tm, s nimi se setkal Buddha ve tyech prchavch obrazech". Bhem tchto epizod pedvd vlastn nevdom lovku obrazy st, nemoci, smrti a pomjejcnosti, v je vyvolvaj existenciln krizi. lovk vid marnost ivota bez duchovnosti, omezenho jen na povrchn rozkoe a svtsk cle. Toto odhalen je dleitm krokem k duchovnmu oteven, je zan znovuprovnm toho, jak se pln rozthne dlon hrdlo a situace BPM II ztrat svou bezvchodnost.

Umleck vyjden motiv BPM II

Lid asto odkazuj na Dantovo Peklo jako na dramatick popis BPM II. Povauj tak celou Boskou komedii za popis cesty k osobn promn a du-chovnmu oteven. Dalmi umleckmi dly, je vyjaduj atmosfru tto oblasti, jsou romny a povdky Franze Kafky, odrejc propastn pocity viny, zkosti a generalizovan podezvavosti, dle dlo Fjodora Dostojevskho, naplnn emo-cionlnm utrpenm, lenstvm a nesmyslnou brutalitou, a pase z romn Emila Zoly, popisujc nejtemnj a nejodpornj aspekty lidsk povahy. Tak hrzn povdky Edgara Allana Poea asto zobrazuj prvky druh matrice, jako napklad ,Jma a kyvadlo", Zaiva pohben1' nebo u zmnn Sestup do malstrmu". Proklet Bludnho Holanana a Vnho ida Ahasvera, kte byli odsouzeni t a putovat a do skonn svta, je dalm pkladem ze svta umn. Malby, zobrazujc atmosfru BPM II, zahrnuj pedevm obrazy pekla v kesanskm, muslimskm a buddhistickm umn, stejn jako zobrazen scny ecce homo, kov cesty a ukiovn Krista. Zcela jist do tto kategorie spad svt bizarnch dsivch kreatur Hieronyma Bosche, obrazy vidin a vlench hrz Franciska Goyi a mnoh surrealistick malby. Obzvlt psobiv jsou obrazy Hansruediho Gigera, vcarskho male, kter je skutenm gniem perinatln oblasti. Jeho pedstavy osciluj mezi BPM II a BPM III, o kter budeme hovoit v nsledujc kapitole, a pedstavuj symbolismus perinatlnch matric v pekva-piv explicitn a snadno rozeznateln form. Giger byl vyznamenn Zlatm Osca-rem za sv morbidn umleck nvrhy pro film Vetelec, je maj dramaticky perinatln rysy. Pro pokraovn tohoto filmu pod nzvem Vetelci vytvoil fantastickou archetypln postavu Pohlcujc matky - hrzn pavoukovit mimo-zemanky s jej belskou lhn. Mnoh perinatln tmata lze nalzt i ve filmech Frederika Felliniho, Ingmara Bergmana, George Lucase, Stevena Spielberga a mnoha dalch.

BPM II a role obti v kadodennm ivot

Podobn jako BPM I se i tato matrice poj se vzpomnkami z pozdjho ivota, je sdlej urit vznamn rysy s ve uvedenmi perinatlnmi proitky. Udlosti, zaznamenan v pamti v tsn souvislosti s BPM II, jsou rzn nep-jemn situace, kdy se ctme ohroen a bezmocn, kdy jsme pod vlivem asn niiv sly a kdy je zdraznna nae loha bezmocn obti. Obzvlt vznamn jsou vzpomnky na phody, kdy bylo ohroeno nae fyzick byt a peit, a u lo o chirurgick zkrok, tlesn zneuvn, autonehody nebo vlen zmrza-en. Vzhledem ke sv podobnosti s uritmi aspekty porodnho traumatu maj tyto vzpomnky sklon vtiskovat se do pamti takovm zpsobem, e jsou pro-pojeny s matric BPM II a pekrvaj se s n. Provme-li ve svm ivot takovto traumatick udlosti, penej ns sou-asn udlosti nazpt k odpovdajcmu perinatlnmu materilu a znovu oivuj nai starou emocionln a fyzickou bolest. Potom reagujeme nejen na nai sou-asnou situaci, ale i na vznamn ran trauma naeho ivota. Tm lze vysvtlit hloubku psychickho naruen - a trvalch negativnch ink - po vlkch, prodnch katastrofch, dob strven v koncentranm tboe nebo nosu te-roristou. Tyto situace jsou traumatick nejen samy o sob, co je dostaten zvan, ale navc zbavuj obti obrannch mechanism, kter je obvykle chrn ped bolestnmi prvky nevdomho materilu, uloenho v hloubce jejich psch. Aby bylo mono s tmito stavy inn pracovat, je teba vytvoit podprn prosted a pout techniky, je tmto lidem umouj znovu prot a propracovat se nejen relativn nedvnmi traumaty z dosplosti, ale i skrytmi primrnmi vzpomnkami spojenmi s BPM II. Na jemnj rovni me druh matrice obsahovat i vzpomnky na siln psy-chick frustrace, obzvlt na oputn, odmtnut, deprivaci, emocionln hroziv udlosti a na omezujc i tsniv situace v pvodn rodin i pozdji v ivot. Opakovan provn role obti v pvodn rodin, ve td, v intimnch vztazch, na pracoviti a ve spolenosti pipomn a posiluje vzpomnky na bezvchodn stav pi porodu, co dv tmto novjm zitkm daleko vt psychologickou relevantnost a dopad. BPM II se tak ve k rznm nepjemnm pocitm a naptm v tch stech tla, je Freud nazval erogennmi neboli pinejcmi slast. Na orln rovni me jt o pocity zn nebo hladu, v anln oblasti o ne-pjemn pocity v tlustm stevu a konenku pojc se k zcp, zntu tlustho steva i hemoroidm, a v genitln moovm traktu me jt o sexuln frustraci i bolest pi infekci nebo po chirurgickm zkroku, stejn jako o bolestiv za-drovn moi.

Cesta z pekla do oistce

Kad z dlonch stah v tto fzi proitku porodu petahuje dlon svalovinu pes hlavu dtte a roziuje hrdlo dlohy. Jakmile se hrdlo konen oteve a hla-vika sestoup do pnve, dojde k velk zmn nejen v biologickm, ale i psy-chickm proitku porodu. Bezvchodn situace BPM II se mn v pomal prchod porodnmi cestami, charakterizujcmi BPM III. V nsledujc kapitole budeme zkoumat bohat a barvit svt BPM III a jeho dosah pro n ivot individuln i kolektivn.

4. Boj se smrt a o znovuzrozen - BPM III

Chce bt vymazn, vygumovn, zruen, zmnn v nicotu? Chce se stt nicotou? upadnout v zapomnn? Pokud ne, pak se nikdy skuten nezmn. D. H. Lawrence: Fnix I kdy vlastn nikdy jasn porodn kanl nevidl, ctil jeho drtiv tlak na hlav a vude kolem, a kadik buka jeho tla vdla, e je soust porodnho procesu. Napt dosahovalo rozmr, kter podle jeho pedstav nebyly z lidskho hlediska snesiteln. Ctil neochabujc tlak na elo, spnky a tl, jako by ho svraly ocelov elisti svrku. Napt v jeho tle mlo i brutln mechanickou povahu - pedstavoval si, e prochz nestvrnm mlnkem na maso nebo obrovskm lisem plnm ozubench kol a vlc. Mysl mu krtce proltla ped-stava Charlieho Chaplina jako obti techniky ve filmu Modern doba. Zdlo se mu, e celm jeho tlem protk neuviteln mnostv energie, kter se kon-centruje a opt uvoluje v explozivnch vbojch. Pocioval pekvapivou smsici pocit - dusil se, byl vyden a bezmocn, ale i rozzloben a podivn sexuln vzruen. Dalm dleitm aspektem jeho proitku byl pocit naprost zmatenosti. Pestoe se ctil jako dt astnc se divok bitvy o peit a uvdomoval si, e to, co se bude odehrvat, je jeho zrozen, proval zrove sm sebe jako vlastn rodc matku. Intelektuln vdl, e jako mu neme nikdy porodit, a pesto ctil, e njakm zpsobem pekrauje tuto bariru a e se nemon stv skutenost. Nebylo pochyb o tom, e se spojuje s msi primrnm - s prastarm enskm archetypem rodc matky. Pedstava jeho tla zahrnovala velk thotn bicho a ensk genitlie se vemi nuancemi biologickch vjem. Pocioval frustraci nad tm, e se nedoke poddat tomuto elementrnmu procesu porodit a narodit se, uvolnit se a vypustit dt ven. Z podsvt jeho psch se nhle vynoila obrovsk zplava vraedn agresivity - jako by kosmick chirurg prozl abces zla. Vrchu v nm nabval vlkodlak i zbsilec stien zchvatem amoku - doktor Jekyll se mnil v pana Hydea. Objevilo se mnostv pedstav vraha a obti v jedn osob, stejn jako pedtm nedokzal rozliovat mezi dttem, kter se rod, a rodc matkou. Byl neltostnm tyranem, dikttorem, podrobujcm sv poddan nepedstavitelnm krutostem, ale byl tak revolucionem, kter vede zuiv dav, aby tyrana svrhl. Stal se gangsterem, kter chladnokrevn vrad, a policistou, kter ve jmnu zkona zloince zabj. V jednom okamiku proval hrzy nacistickch koncentranch tbor. Kdy otevel oi, vidl se jako dstojnk SS. Ml hlubok pocit, e jako nacista a jako id je tout osobou. Ctil v sob Hitlera i Stalina a pocioval plnou odpovdnost za zvrstva v djinch lidstva. Vidl, e problm lidstva nespov v existenci krutch dikttor, ale v tomto skrytm vrahovi", kterho kad z ns me najt ve sv psch, pokud se dostane do dostaten hloubky. Pak se povaha proitku mnila a doshla mytologickch proporc; namsto zla lidskch djin poctil atmosfru arodjnictv a ptomnost dmonickch prvk. Zuby se mu zmnily v dlouh tesky, naplnn jakmsi zhadnm jedem, a zjistil, e se vzn noc s velkmi netopmi kdly jako zlovstn upr. To se brzy zmnilo v divok opojn scny ze sabatu arodjnic. V tomto temnm smyslnm ritulu jako by vechny obvykle zakazovan a potlaovan impulzy vystoupily na povrch a on je pln proval a vyhrval. Zatmco dmonick povaha postupn z jeho proitku mizela, pocioval i nadle neuviteln siln erotick pocity a astnil se nekonenho sledu tch nejfantastitjch orgi a sexulnch fantazi, v nich hrl vechny role. Bhem vech tchto proitk nepestval bt souasn i dttem protlaujcm se porodnm kanlem. Bylo mu naprosto jasn, e sex a porod jsou hluboce propojeny a e satansk sly maj vznamnou spojitost se

situac porodnho traumatu. Zpasil a bojoval v mnoha rznch rolch a proti nejrznjm neptelm. Nkdy se ptal sm sebe, zdali jeho muka vbec nkdy skon. Pak vak do jeho proitku vstoupil nov prvek. Cel tlo ml pokryto jakousi biologickou neis-totou, je byla slizk a kluzk. Nedokzal rozeznat, zda to je plodov voda, sliz, krev nebo vaginln vmky. Zdlo se mu, e stejnou ltku m i v stech a dokonce i v plicch. Dusil se a zalykal, pitvoil se, a snail se dostat onu ltku ze svho systmu a s ke. Souasn dostval zprvu, e nemus bojovat - cel proces m svj rytmus a jedin, co mus udlat, je poddat se mu. Vzpomnal na mnoh situace ze svho ivota, kdy pocioval nutnost bojovat a zpasit, a ve zptnm pohledu se i to zdlo bt zbyten. Bylo to, jako by byl svm porodem jaksi naprogramovn, aby vidl svj ivot jako mnohem komplikovanj a ne-bezpenj, ne ve skutenosti je. Zdlo se mu, jako by mu tento proitek v tomto smyslu dokzal otevt oi a uinil jeho ivot mnohem snadnj a hravj ne pedtm.^

Riskantn cesta zan

Tato matrice je, jak je patrno z ve uvedenho pkladu proitk spojovanch s BPM III, extrmn dynamick a bohat na pozitivn i negativn obrazy a ped-stavy. Na biologick rovni sdl urit rysy s BPM II, zvlt pokraujc dlon stahy a celkov pocit uvznn a seven. Stejn jako u pedchoz fze zasahuje kad kontrakce do zsobovn plodu kyslkem. Dalm zdrojem duen mohou bt komplikace, jako je napklad pupen ra omotan kolem krku nebo vm-knut mezi hlavu a pnevn stnu. Pestoe existuj urit paralely mezi touto a pedchoz matric, je teba si pozorn povimnout i vznamnch rozdl. V pedchoz matrici bylo dlon hrdlo uzaveno - te se otvr a umouje, aby se plod pohyboval porodnmi cestami. I kdy boj o peit pokrauje, existuje te pocit nadje a vra, e zpas bude brzy u konce. V tto fzi je hlavika dtte vklnna do pnevnho otvoru, kter je tak zk, e i za normlnch okolnost je prchod pomal a namhav. Svalstvo dlohy je velmi siln a sla stah se pohybuje mezi 25 a 50 kilogramy. To vytv atmosfru stetvajcch se a soupecch energi a siln hydraulick tlak. Organismus matky a organismus dtte jsou stle jet na mnoha rovnch tsn pro-pojeny, a z tohoto dvodu me dojt k vraznmu vzjemnmu ztotonn, jak ukzal ve uveden pklad. Pi znovuproit vzpomnky na tuto matrici nemme dn pocit hranice mezi sebou a matkou. Nedochz ani k fyzickmu, ani psy-chickmu oddlen. Matka i dt stle jet sdlej jedin vdom. Proto lze pro-vat vechny pocity a vjemy dtte, a zrove se pln ztotoovat s rodikou, nebo se dokonce napojit na archetyp rodc eny.

Proitek porodu a sexualita

Krom proitku intenzivn fyzick bolesti, zkosti, agrese, zvltnho pocitu vzruen a dynamick energie je tato matrice charakterizovna i silnm sexulnm vzruenm, je je nepochybn tm nejneoekvanjm aspektem celho porodu. To zejm vyaduje vysvtlen, tm sp, e to m vznamn dsledky pro po-chopen mnoha velice zvltnch a extrmnch forem lidskho sexulnho cho-vn. Nen tk pochopit, e vzhledem k intenzivnmu zapojen genitln oblasti m matin proitek porodu silnou sexuln sloku. Navc stupovn a nsledn uvolnn napt v prbhu procesu porodu sleduje pirozenou kivku, velice po-dobnou sexulnmu orgasmu. Mnoho en, kter rodily sv dti za idelnch pod-mnek, asto popisuj porod jako nejsilnj sexuln zitek ve svm ivot. Je vak t pochopit i vbec uvit, e porod me vyvolat sexuln pocity i u d-tte. Sigmund Freud kdysi okoval svt, kdy zveejnil svj objev, e sexualita nezan v pubert, ale ji v ranm dtstv. Tady se po ns d, abychom svou pedstavivost rozili jet dle a uznali, e mme sexuln pocity jet dve, ne pijdeme na svt! Pozorovn osob, kter provaj BPM III v mimodnch stavech, vak jasn naznauje, zeje tomu tak. Dkazy nasvduj tomu, e lidsk tlo obsahuje mechanismus, kter pevd extrmn utrpen, zvlt je-li spojeno s duenm, na uritou formu vzruen, kter pipomn vzruen sexuln. Tento mechanismus je mono pozorovat v sadomasochistickch praktikch, u vlench zajatc muench neptelem a u lid, kte podnikli nespn pokus obsit se a peili, take mohli tuto udlost popsat. Ve vech tchto situacch je agnie tsn spojena s extz, kter dokonce vede k proitku transcendence, jako je tomu u flagelant a nboenskch muednk. Co to ve znamen z hlediska kadodenn reality? Pedevm je dleit si uvdomit, e nae prvn zkuenost se sexualitou se odehrv v riskantnm, ivotu nebezpenm kontextu,

kdy provme emon utrpen a fyzickou bolest a po-ciujeme zkost a slepou agresi. Navc pi prchodu porodnmi cestami je dt ve styku s rznm biologickm materilem, vetn slizu, krve a nkdy i moe a vkal. Tato kombinace pocit a proitk spolu s pozdjmi okolnostmi tvo pirozen zklad pro vvoj nejrznjch sexulnch poruch a deviac v pozdjm ivot. Proitky BPM III, poslen traumatickmi zitky v kojeneckm a dtskm vku, mohou vst ke vzniku sexulnch dysfunkc, sklonu k neobvyklm sexul-nm praktikm jako sadomasochismu nebo spojovn moe a vkal se sexualitou a dokonce i ke kriminln sexualit.

Titnsk aspekty tet matrice

Jako ostatn matrice m i BPM III svou vlastn charakteristickou symboliku, je zahrnuje svtsk, mytologick a duchovn tmata. Tato tmata spadaj do pti kategori: titnsk, agresivn a sadomasochistick, sexuln, dmonick a ska-tologick. Vechny vak maj zrove spolen tma - setkn se smrt a porodn zpas. Nejastji jsou proitky, pojc se se tet matric, sms vjem a emoc vztahujcch se k biologickmu porodu a archetyplnch symbolickch motiv, jak jsme vidli ve vyprvn na potku tto kapitoly. Mon nejnpadnjm aspektem tto matrice je atmosfra titnskho zpasu, kter m asto katastrofick proporce. Jasn se v nm odrej obrovsk konfliktn energie, zastnn v tto fzi procesu porodu, a zrove sklon je vybt. Tyto proitky asto mohou doshnout tak bolestn intenzity, e zdaleka pesahuj ve, co podle naeho nzoru me lidsk bytost vbec snst. lovk me provat scny, pi nich se energie maximln koncentruje a protk tlem jako elektrick proud o vysokm napt. Tato energie se me zablokovat nebo zkratovat a tm vytvet v rznch stech tla asn napt, kter se pak me explozivn uvolnit. U mnoha lid se to spojuje s pedstavami modern techniky a katastrofami zpsobenmi lovkem - s obrovskmi elektrrnami, vedenm o vysokm na-pt, jadernmi vbuchy, starty raket, dlosteleckou palbou, nlety a dalmi vlenmi vjevy. Jin spojuj sv proitky s devastujcmi prodnmi katastrofami, jako jsou vybuchujc sopky, niiv zemtesen, zuiv hurikny a tornda, velkolep elek-trick boue, komety nebo meteory a kosmick pohromy. Slyeli jsme i odkazy na takov katastrofy, jako byly posledn dny Pompej nebo vbuch sopky Kra-katau. Mn astji tyto pedstavy zobrazuj nien vodou - sem pat scny hrozivch ocenskch bou, obrovskch plivovch vln, rozvodnnch ek nebo protrench pehrad, je vedou k zatopen celch mst. Nkte lid popisovali mytologick obrazy, jako je znien Atlantidy, konec Sodomy a Gomory i do-konce Armageddon.

Perinatln koeny nsil

Agresivn a sadomasochistick aspekty tet matrice se zdaj bt logickm produktem situace, v n se dt ocit v porodnch cestch. Navenek zamen agrese zrcadl biologickou zuivost organismu, jeho peit je ohroeno udue-nm. Tento druh agrese nelze vysvtlit psychologicky a vymyk se tak jakmukoli etickmu hodnocen. Lze ji srovnat se stavem mysli, kter by se projevil u kadho z ns, kdyby nm nkdo drel hlavu pod vodou a my jsme nemohli dchat. Jestlie je tento aspekt tet matrice aktivovn v mimodnch stavech vdom, nachz sv vyjden v rznch obrazech vlek, revoluc, masakr, lidskch jatek, muen a zneuvn veho druhu, v nich hrajeme aktivn lohu. S touto matric se vak tak poj urit forma dovnit zamen agrese, je m sebezniujc charakter. Tato agrese, asto vyjden barvitmi fantaziemi a impulzy, je vsledkem zvnitnn sil, kter nm byly pvodn vnuceny zven kombinace dlonch stah a odporu uvnit porodnch cest. Vzpomnka na tento proitek v ns pev jako pocit emocionlnho a fyzickho uvznn a jako neschopnost radovat se pln ze ivota. Nkdy na sebe bere formu krutho vnitnho soudce dajcho potrestn, krut sti superega, je doke dohnat lovka a k extrmm sebeznien. Rd bych se zde zmnil o nkolika dleitch rozdlech mezi proitky spojo-vanmi s druhou a tet matric. Zatmco v BPMII jsme vhradn obmi, v BPM III se meme stdav ztotoovat s obt i s tonkem. Navc se meme nkdy stt pozorovatelem, kter tyto scny sleduje zven. To bylo vyjdeno i ve ve uvedenm vyprvn lovka, kter proval sebe samho jako idov-skou ob i nacistickho kata. Lid, kte se dostanou do styku s tmto aspektem porodu, asto kaj, e se jeho prostednictvm dokou vctit do krutch vo-jenskch vldc a tyran, jako byl Dingischn, Hitler nebo Stalin, a ztotonit se s nimi, nebo i ztotonit s mnoha souasnmi masovmi vrahy.

Sadomasochistick asociace tto matrice zrcadl vztahy mezi vyvolanou nebo provanou bolest a sexulnm vzruenm, o nich jsme diskutovali v pedchozch odstavcch. To vysvtluje vzjemn propleten sexulnch pocit a bolesti, je je charakteristick pro sadomasochismus. Sadismus a masochismus nikdy nee-xistuj jako naprosto samostatn jevy - jsou v lidsk psch vzjemn propojeny a pedstavuj dv strany te mince. Obrazy spojen s takovmi sadomasochis-tickmi proitky zahrnuj scny znsilnn, sexulnch vrad a sadomasochistic-kch praktik psoben nebo pijmn bolesti.

Agnie a extze porodu

Tak, jak se stupuje intenzita proitk spojovanch s touto matric, zanaj se navzjem sbliovat emoce a vjemy, je pvodn stly na opanch plech (napklad bolest a rozko). Nakonec mohou splynout do jedinho nerozliitelnho stavu mysli, obsahujcho vechny mon dimenze lidskho proitku. Intenzivn utrpen se ztoton s vjimenou rozko, srav vedro se pociuje jako mraziv chlad, vraedn agresivita a vniv lska splynou v jedno, a agnie smrti se stane extz zrozen. Jakmile utrpen doshne svho absolutnho vrcholu, situace jakmsi zvltnm zpsobem pestane projevovat vlastnosti utrpen a agnie. Namsto toho se samotn intenzita proitku transformuje do divokho extatickho vytren, je lze popsat jako dionskou" nebo vulkanickou extzi". Tato vulkanick extze nebo vytren se me dle stupovat, a doshne transcendentlnch rozmr. Na rozdl od ocensk extze spojovan s BPM I zahrnuje tento vulkanick typ asn explozivn napt s agresivnmi i sebez-niujcmi prvky. Tuto formu vytren lze provat pi porodu, pi nehodch nebo pi ritulech pouvajcch fyzicky bolestiv postupy, jako jsou praktiky flagelant nebo tanec Slunce americkch Indin, pi kterch se lovk po dlouhou dobu dobrovoln vystavuje intenzivn fyzick bolesti. Urit rovn vulkanick extze lze doshnout pi obadech domorodc, jejich soust je divok tanec a hlun intoxikujc hudba, nebo pi jejich modern obdob uritch typech rockovch koncert. Sexuln aspekt BPM III se obvykle prov jako generalizovan erotika, kter se pociuje v celm tle, nikoliv jen v pohlavnch orgnech. Mnoz lid popisuj vytren obdobn poten fzi sexulnho orgasmu, i kdy tiscinsobn zes-len. V tomto ppad vak mohou tyto vjemy pokraovat po mnohem del asov obdob a jsou doprovzeny bezuzdnmi erotickmi pedstavami. Sexua-lita, kterou zde popisujeme, je charakterizovna ohromnou intenzitou instinktiv-nho pudu, kter nem dn konkrtn cl nebo pedmt. V dnm ppad nejde o erotiku, kterou provme pi zamilovn - s hlubokou vzjemnou ctou, pochopenm a pocity lsky, je vrchol v sexulnm spojen. Tady je draz na egoistickm uspokojen primitivnch sexulnch pud - asto chyln povahy - jakmkoliv monm zpsobem a s minimlnm ohledem na partnera. Pedstavy a proitky BPM III maj asto pornografick rysy nebo spojuj sex s nebezpem a obscnnost. Pi tchto scnch se lovk me ztotoovat s ma-jitelem harmu, paskem i prostitutkou, nebo s kmkoliv ze irok kly his-torickch i legendrnch sexulnch maniak, jako byl Casanova, Rasputin, Don Juan nebo Marie Terezie. Me se stt svdkem i astnkem scn v Soho, Pigalle a dalch vykiench tvrtch. Jeliko m tato matrice i dynamickou duchovn sloku, meme obas narazit i na zdnliv rozporupln proitky spo-jujc sex a trascendenci. Tady meme nalzt obrazy ritul plodnosti, vzvn falickch symbol a chrmov prostituce. Co je na proitcch BPMIII snad nejzajmavj, je emocionln blzkost smrti a sexuality. lovk by se domnval, e hrozba smrti vyhlad jakkoliv libidzn pocity. Pokud vak jde o tuto matrici, zd se, e prav opak je pravdou. Pozorovn klinick psychiatrie, proitky lid, kte byli mueni v koncentranch a vze-skch tborech, a zznamy organizace Amnesty International svd o tom, e existuj siln vzjemn vztahy mezi extatickm vytrenm sexu, porodu a ex-trmnho ohroen tlesn integrity a peit. V procesu smrti a znovuzrozen se motivy vztahujc se k tmto tem oblastem stdaj nebo dokonce koexistuj v rznch kombinacch.

Setkn s grotesknm, satanskm a skatologickm aspektem

Nkdy se sexuln aspekty BPM III provaj v karnevalov atmosfe, na-plnn jasnmi barvami, exotickmi kostmy a svdnou hudbou. Charakteristick kombinace motiv smrti, morbidnho a grotesknho s radostnm a rozjaenm je velmi vhodnm symbolickm vyjdenm stavu mysli tsn ped znovuzrozenm. V tomto stadiu se uvoluj dlouho potlaovan sexuln a agresivn energie a vzpomnka na ohroen ivota uvoluje ze svho seven tlo i psch. Popu-larita masopustu a obdobnch udlost me bt jist

zpsobena i tm, e krom zbavy a kontextu pro uvolnn nahromadnho napt nm tyto svtky tak umouj spojit se s archetypem znovuzrozen v hlubinch na psch. Proitky objevujc se v zvrench fzch procesu smrti a znovuzrozen rov-n poskytuj zajmav vhledy do uritch forem arodjnictv a satanskch pra-ktik. Zpas v porodnm kanle se me spojovat s vizemi pipomnajcmi rituly ern me a sabatu arodjnic. Vstup satanskho prvku v tomto obdob se zejm vztahuje ke skutenosti, e BPM III sdl s tmito rituly podivnou kombinaci emoc a fyzickch pocit. Zpas v porodnch cestch zahrnuje extrmn bolest, styk s krv a tlesnmi vmky, spolu se silnm emonm rozruenm a sexul-nm vzruenm. Tento zpas me pivst dt do blzkosti smrti, ale obsahuje i pslib vysvobozen a transcendence. Vechny tyto prvky jsou tsn propleteny s pedstavou sluby Temnmu bohu". Souvislost mezi tmito praktikami a pe-rinatln rovn nevdom je nutno brt do vahy pi kadm seriznm studiu zneuvn v rmci satanskho kultu, co je jev, kter - jak se zd - pitahuje v USA stle vt zjem jak odbornk, tak irok veejnosti. Dalm vznamnm proitkem v te kategorii je pokuen zlmi silami, tedy motiv, kter lze nalzt v duchovn literatue mnoha svtovch nboenstv. Vzhledem k tsnmu kontaktu novorozence s tlesnmi tekutinami, a v z-vrench fzch porodu nkdy i s mo a vkaly, jsou skatologick zitky nedlnou soust BPM III. Bhem procesu smrti a znovuzrozen mohou bt skatologick setkn siln zveliena, take zahrnuj veker nejmn pijateln produkty, kter biologie je schopna poskytnout. I kdy pi porodu dolo jen k minimlnmu kontaktu s takovmi materily, me si osoba provajc tento aspekt pedstavovat, e se plaz kanalizanmi stokami a e se doslova vl ve pn, pije krev, nebo se zapojuje do scn rozkladu a hnit.

Mytologick a duchovn tmata

Mytologick a duchovn aspekty tto matrice jsou obzvlt bohat a rzno-rod. Titnsk aspekt me bt vyjden archetyplnmi pedstavami stetu sil dobra a zla nebo pedstavami znien a stvoen svta. Dal formou zpasu za nalezen rovnovhy mezi dobrem a zlem je archetyp boho soudu. Agresivn scny se asto spojuj s pedstavami niivch bostev, jako je Kl, iva, Satan, Coatlicue nebo Mars. Obzvlt charakteristick je tsn ztotonn s mytolo-gickmi postavami, pedstavujcmi smrt a znovuzrozen, kter meme nalzt ve vech vznamnch kulturch - pat sem Osiris, Dionsos, Persefona, Wotan, Balder a mnoho dalch. Variac na toto tma v na vlastn kultue je pbh o smrti a vzken Jee Krista. Lid provajc BPM III maj asto vize uki-ovn, nebo se zcela ztotouj s Jeem na ki. V tto fzi jsou tak hojn scny obtovn a sebeobtovn, doprovzen odpovdajcmi bostvy, hlavn aztckmi a mayskmi. Mohou se zde objevovat i pedstavy muskch a enskch bostev, spojovanch se sexualitou a plodnost, spolu s vizemi bakchanli. U jsem se dve zmnil o motivech kombinujcch duchovno a sexualitu, jako jsou rituly plod-nosti, vzvn falu, chrmov prostituce a rituln znsilnn a domorod obady s drazem na smyslnost a sexualitu. Skatologick aspekt je mytologicky vyjden nap. pedstavou Herkula, istcho nepedstavitelnou pnu chlv krle Augie, nebo aztck bohyn porodu a tlesnho chte Tlacolteutl, Poraky pny". Pechod mezi fzemi BPM III a IV se asto spojuje s vizemi vestravujcho ohn. Jeho plameny se zdaj niit ve, co je v naem ivot zkaen nebo prohnil, a pipravuj ns k obnov a znovuzrozen. Je zajmav, e v odpovdajcm stadiu porodu maj mnoh matky pocit, e maj cel pohlavn orgny v jednom ohni. Lid, kte provaj tuto fzi pasivn, mohou mt pocit, e cel jejich tlo ho nebo e prochzej oistnmi plameny. To je obzvlt dobe vyjdeno v mtu o fnixovi, bjnm ptku z arabskch legend, kter po dosaen vku 500 let sho v ohni; z jeho popele pak vzltne nov fnix. Oistn ohe je tak cha-rakteristick pro nboensk obrazy oistce.

BPM III a umn

Snad ji od svitu lidskch djin byly proitky BPM III nekonenm zdrojem inspirace pro umlce mnoha rozlinch nr. Pklad je tolik, e meme pedloit pouze skromn vbr: atmosfra intenzivnch emoc, hranicch se lenstvm, je mistrovsky zobrazena v romnech Fjodora Dostojevskho a v mnoha hrch Williama Shakespeara, zvlt v Hamletovi, Macbethovi a Krli Learovi; dionsovsk prvek a touha po moci je ve filozofickm dle Friedricha Nietzscheho. Projekty belskch

vlench stroj Leonarda da Vinciho, hrzn vize Franciska Goyi, morbidn umn Hansruediho Gigera a cel kola surrea-listickho malstv jsou vynikajcm vizulnm zobrazenm atmosfry BPM III. Obdobn i opery Richarda Wagnera jsou pln psobivch scn, zachycujcch ovzdu tto matrice. Mezi nimi jsou orgiastick scny z Venuiny hory v opee Tannhuser, magick ohov scna z opery Valkra, a zvlt splen Siegfrieda a por Valhally v zvren scn Soumraku boh. Kombinace dramatinosti, sexu a nsil, charakteristick pro tuto matrici, je magickou formulkou pro zna-nou st modern kinematografie.

Souvislost s postnatlnmi proitky

Stejn jako ostatn perinatln matrice m i BPM III specifickou souvislost se vzpomnkami z postnatlnho ivota. U lid, kte proili vlku nebo se j aktivn zastnili, se vzpomnky na skuten hrzy propltaj s titnskmi, ag-resivnmi a skatologickmi aspekty tto matrice. Naopak vlen zitky ze sku-tenho ivota mohou vyvolat odpovdajc perinatln prvky v nevdom, co me pozdji vst k vnm emocionlnm problmm, bnm u vojk, kte proli krvavmi bitvami. Specifick forma vzruen, promen se strachem a po-citem nebezpe, spojuje BPM III s napnavmi, avak riskantnmi situacemi, jako je seskok s padkem, automobilov zvody, jzda na horsk drze, exotick loveck dobrodrustv, box a zpas. Erotick aspekty BPM III jsou spojeny se systmy COEX, obsahujcmi intenzivn sexuln proitky v riskantnch podmn-kch, je pedstavuje znsilnn, cizolostv a jin sexuln dobrodrustv, spo-jovan se znanm rizikem, anebo nvtvy tvrt s ervenmi lucernami. Skatologick aspekt se spojuje s nsilnou vukou hygienickch nvyk, nepjem-nmi phodami z dtstv, tkajcmi se neudren moe nebo stolice, nvtvami smeti, skldek a jinch nehygienickch mst, a ptomnost pi scnch rozkladu nebo roztrhn lidskho tla za vlky nebo pi autonehodch. Proitky BPM III jsou asto doprovzeny konkrtnmi projevy ve freudovskch erogennch znch. Tk se to mnoha innost, kter pinej nhl uvolnn, rozko a relaxaci po dlouhotrvajcm napt nebo stresu. Na orln rovni tyto innosti zahrnuj kousn, vkn a polykn potravy, stejn jako katarzi pi zvracen. V anln oblasti jde o pirozen procesy vymovn a vypoutn vtr, v uretrln oblasti pak moen po dlouhm zadrovn. A konen odpo-vdajcm genitlnm jevem je stupovn napt ped sexulnm orgasmem a u en pocity, s nimi se setkvaj pi druh klinick fzi porodu. Tet matrice pedstavuje ohromnou zsobrnu problematickch emoc a ob-tnch tlesnch pocit, je mohou - v kombinaci s pozdjmi udlostmi v kojeneckm a dtskm vku - pispt k vvoji rznch poruch emonch a psychosomatickch. Mezi nimi jsou urit formy deprese a stavy, kter zahrnuj agresivitu a nsiln sebezniujc chovn. Tak sexuln poruchy a chylky, obsesivn kompulsivn neurzy, fobie a hysterick projevy maj zejm dleit koeny v tto matrici. Kter z mnoha monch forem emocionlnch poruch se skuten projev, je zjevn spoluureno povahou pozdjch ivotnch proitk, je mohou selektivn poslit agresivn, sebezniujc, sexuln nebo skatologick aspekty BPM III.

Zpas kon
Kdy se muiv zpas o nik z porodnch cest bl ke konci, dosahuje napt a utrpen vrcholu. Pak nsleduje explozivn uvolnn, jakmile se dt nhle vyman z pnevnho seven a poprv se nadechne. Veobecn plat, e tento okamik obsahuje monost asn relaxace, ale stupe, do jak mry se tak skuten dje, zvis na konkrtnch okolnostech porodu, jako je monost lskyplnho kontaktu s matkou, spojen pomoc zrakovho kontaktu a dal faktory. Na proitkov aspekty tohoto pechodu se soustedme v nsledujc kapitole.

5. Proitek smrti a znovuzrozen - BPM IV

Due vidi a okou nadbytek, nezmrn bohatstv, nachz v nm odpoinut a levu, po n tou, a chpe podivn tajemstv Bo... V Bohu rovn ct asnou moc a slu, je pekrauje vekerou ostatn

moc a slu - okou bjenou sladkost a duchovn blaho, nachz skuten odpoinut a Bosk svtlo a m povznejc zitky z poznn Boha... Sv. Jan z Ke: Chvalozpv Zaal provat znan zmatek - pelvaly se pes nj vlny horka a poal se potit. Roztsl se a zaal pociovat nevolnost. Zcela nhle se ocitl na vrcholu horsk drhy, postupn byl vtahovn do propasti, a pak ztratil kontrolu a ztil se dol. Napadlo ho pirovnn - bylo mu, jako by spolkl soudek dynamitu s podplenm doutnkem. Soudek ml za chvli vybuchnout a on proti tomu nemohl nic dlat. Bylo to zcela mimo jeho kontrolu. Posledn, co ve vzpomnkch slyel, kdy horsk drha pejela okraj propasti, byl ev hudby, je znla, jako by pichzela z milion sluchtek. Ml obrovskou hlavu a ctil, e m tisc u a kad z nich pin jinou hudbu. Byl to ten nejvt zmatek, jak kdy v ivot zail. Umral pmo tam na mst a nemohl proti tomu nic dlat. Jedin, co se dalo dlat, bylo vykroit vped. Vynoila se mu slova dvuj a poslouchej", a bhem kratikho okamiku u neleel na pohovce a neml svou obvyklou totonost. A nhle se zaalo odehrvat nkolik scn najednou. V prvn z nich se hrouil do bainy pln odpornch tvor. Pohybovali se smrem k nmu, ale nedokzali se dostat a k nmu. Nejlep zpsob, jakm dokzal popsat tuto jzdu na horsk drze, kdy se propadal v naprost ztrt kontroly, bylo pirovnn k chzi po mimodn kluzkm povrchu. Zpotku tam byl trochu pevn povrch, ale pak u nic nebylo pevn, ve bylo kluzk, nebylo eho se chytit, a on padal a til se stle hloubji do zapomnn. Umral nhle vak stl uprosted nmst stedovkho msta. Nmst obklopovala prel gotickch katedrl. Spatil, jak z vklenk v katedrlch sestupuj chrlce, zvata na okapech, lid, napl lid napl zvata, blov a duchov - napadlo ho, ze vichni vypadaj jako postavy z obrazu Hieronyma Bosche. A kreli k nmu! Jak se vichni ti tvorov na nj tlaili, zaal pociovat nezmrnou agnii a bolest, paniku, ds a hrzu. Mezi spnky ctil rostouc tlak - umral. Byl si naprosto jist, ze umr. A pak zemel. Jeho smrt byla dokonna, kdy ho konen pemohly tlaky v hlav a on byl ohromnou rychlost vystelen do jinho svta. Nov svt, s nm se setkal, byl zcela jin ne ty pedchoz. Panika a hrza zmizely. Nastala nov muka, ale nebyl v nich sm. Jaksi ml astenstv na smrti vech lid. Zaal provat Jeovo umuen. Byl Jeem, ale zrove byl prostm obanem, a vichni kreli v pohebnm prvodu na Golgotu. V tomto bod jeho proitku ji neexistoval dn zmatek. Jeho vize byly naprosto zeteln. Ltost, kterou pocioval, byla pmo muiv. Pak si poviml krvav slzy, je se tvoila v Bom oku. Bo oko ve skutenosti nevidl, ale vidl slzu, kter se zaala rozlvat po celm svt, kdy Bh sm pijal astenstv na smrti a utrpen vech lid, kte kdy ili. Proces smovalo na Golgotu, kde byl ukiovn s Kristem a se vemi lidmi na ki. Byl Kristem, byl vemi lidmi. Byl ukiovn a zemel. Hned pot, co vichni zemeli, zaslechl tu nejandltj hudbu, jakou kdy v celm svm ivot slyel. Zaslechl hlasy zpvajcch andl a vichni lid, kte zemeli, zaali zvolna vstvat z mrtvch. Bylo to jako zrozen - odehrla se smrt na Ki, a pak se ozval svitiv zvuk, jak se vtr z Ke hnal do jinho svta. Vichni kolem nho zaali povstvat a davy lid se mnily v mohutn proces v obrovskch katedrlch, kde vude kolem byly svce, svtlo, zlato a kadidlo. V tuto chvli neml dn pocit oddlen totonosti. Byl ve vech procesch a vechna proces byla v nm. Byl kadm z mu a kadou z en. Spolu se vemi kolem nho se zaal pozvedat ke svtlu, v a v, podl majesttnch blch mramorovch sloup. Zstupy za sebou zanechvaly modrou, zelenou, ervenou, purpurovou a zlatou barvu katedrl a vechny barvy lidskch bor. Pozvedaly se do blosti a pohybovaly se mezi vysokmi, ziv blmi sloupy. Znla hudba, vichni zpvali a pak se ped jeho oima objevila nov vize. Nepodobala se niemu z toho, co se doposud odehrlo - mla zvltn povahu, je ho pesvdila, ze mu bylo dno prozen. Dotklo se ho Kristovo roucho vzken. Nedotklo se vak jen jeho, dotklo se sp vech lid a pesto se dotykem vech dotklo i jeho. Jakmile se ho roucho dotklo, odehrlo se souasn nkolik vc. Stal se velmi nepatrnm, malm jako buka, droboukm jako atom. Vichni lid byli prodchnuti pokorou a klanli se. Naplnil ho mr a pocit radosti a lsky. Bezvhradn miloval Boha. Zatmco to probhalo, dotek roucha byl jako kabel vysokho napt. Ve vybuchovalo a vbuch penel lidi na nejvy msto, kter existuje - msto absolutnho svtla. Nhle nastalo ticho. Hudba utichla. Zmlkly veker zvuky. Ml pocit, e je v absolutnm stedu zdroje energie. Bylo to, jako by byl v Bohu - ne pouze v ptomnosti Bo, ale v Bohu, pijmal ast v Bohu. Netrvalo to dlouho - i kdy si uvdomoval, e bhem tohoto proitku as vbec nic neznamen - a pak zaal sestup. Svt, do nho nyn sestupoval, se v niem

nepodobal svtm, kter kdy poznal - byl to svt velk krsy. Ply majesttn sbory, a bhem zpvu Sanctus, Gloria a Hosanna bylo slyet hlas proroka, kter pravil: Nic nechtj, nic nechtj " a Nic nehledej, nic nehledej. " V tto fzi se zjevilo mnoho dalch obraz. V jedn z rozshlch viz pohlel dol pes Zemi na zklady vesmru. Sestoupil do hlubin a objevil tajemstv, e Bh je veleben v hlubinch stejn jako ve vinch. V hlubinch vesmru lze tak spatit svtlo. Je tam mnostv vzeskch cel. Jak prochzel tmito celami, jejich dvee se otvraly a vychzeli z nich vzov velebc Boha. V dal intenzivn vizi tohoto sezen spatil postavu krejc irokou pekrsnou ekou v hlubokm a rozlehlm dol. Na hladin kvetly leknny a eka zvolna a tie plynula. dol obklopovaly velmi vysok hory s mnoha a mnoha potky, je stkaly do dol. Do tto vn se ozval hlas: eka ivota plyne k stm Boha. " Velice touil po tom, aby byl v on ece, a nedokzal ct, zda kr ekou, nebo zda on sm je tou ekou. eka plynula, a jak smovala k stm Bom, zstupy lid i zvat, vechna stvoen sestupovala v potcch a vlvala se do hlavnho proudu eky ivota. Kdy se toto sezen blilo ke konci a on se znovu zaal orientovat v terapeutick mstnosti, kde zaal, i nadle pocioval, e je naplnn asem, pokorou, mrem, blaenstvm a radost. Byl pevn pesvden, e byl pedtm s Bohem v centru energie celho vesmru. Ml v sob dosud siln pocit, e veker ivot je jen jeden a e eka ivota se ve skutenosti vlv do Boha a e mezi lidmi neexistuj dn rozdly - mezi pteli a nepteli, ernmi a blmi, mui a enami: vichni tvo jednotu. To bylo vyprvn knze popisujcho hlubinn proitkov sezen, pi kterm se setkal se tvrtou perinatln matric. Pestoe jsou jeho pedstavy a symbolika rozhodn kesansk, tat zkladn tmata tchto proitk se objevuj znovu a znovu u lid kadho nboenskho a etnickho pvodu, jakmile provaj BPM IV. Npadn je tu tma smrti a znovuzrozen, stejn jako konfrontace s hrozivmi dmony a boskmi bytostmi, ztotonn s vekerm lidskm utrpe-nm a odhalen tkajc se povahy samotnho vesmru. Stejn jako ostatn matrice je i BPM IV kombinac vzpomnek na nejzkladnj biologick udlosti spojen s porodem a jejich duchovnch a mytologickch paralel.

Biologick reality
Biologickm podkladem BPM IV je vyvrcholen zpasu v porodnm kanlu, okamik samotnho zrozen a situace nsledujc ihned po porodu. Kdy se pr-chod porodnmi cestami bl ke konci, objevuje se hlava, ramena a pak se dostane ven cel tlko. (U porodu plodu v poloze pnevn se pochopiteln nejprve objev nohy.) Jedin, co zbv z pvodn jednoty s matkou, je spojen pupen rou. Nakonec se odstihne i pupen ra, m se peru navdy biologick spojen, jednota s mateskm organismem. Kdy se poprv nadechneme, otevou a rozvinou se nae plce i dchac cesty - krev, kterou matino tlo okysliovalo, zsobovalo vivou a oiovalo od to-xickch ltek, je nyn nasmrovna do naich vlastnch plic, trvicho systmu a ledvin. Dokonenm tchto hlavnch fyzickch akt oddlen zanme svou existenci anatomicky samostatnch jedinc. Jakmile se obnov fyziologick rovnovha, je tato nov situace vznamnm pokrokem oproti pedchozm dvma fzm - BPM II a BPM III. Ve srovnn se stavem ped potkem porodnho procesu (BPM I) jsou vak nkter podmnky hor. O biologick poteby, je byly automaticky uspokojovny, kdy jsme byli v dokonal jednot s tlem sv matky, u nen postarno na nepetrit bzi. V prbhu perinatlnho obdob nm lno poskytovalo stl bezpe - po narozen ji ochranitelsk postava matky nen neustle ptomna. U ns nic nepetrit nechrn ped kolsnm teploty, ruivmi zvuky, zmnami v intenzit svtla nebo nepjemnmi hmatovmi vjemy. Nae pohoda je ivotn zvisl na kvalit mate-sk pe, ale ani ta nejlep matka nedoke reprodukovat podmnky v dobrm lnu.

Smrt, znovuzrozen a ego

Stejn jako u t ostatnch matric se lid provajc tuto posledn matrici asto dostvaj do styku s velice pesnmi podrobnostmi o svch pvodnch porodnch zitcch. Lid bez pedchozch rozumovch znalost podmnek svho porodu dokou odhalit, e pili na svt pomoc klet nebo v poloze pnevn i s pupen rou omotanou kolem krku. asto dokou rozeznat typ anestetika, kter bylo pi porodu pouito. A nezdka dokou prot podrobn konkrtn udlosti, k nim po jejich porodu dolo. V mnoha ppadech jsme mli pleitost ovit si pesnost takovchto zprv. BPM IV m tak vraznou symbolickou a duchovn dimenzi. Psychologicky nabv znovuprovn okamiku porodu formu proitku

smrti a znovuzrozen. Utrpen a agnie, hrozc v BPM II a BPM III, nyn vrchol smrt ega", proitkem totlnho zniku na vech rovnch - fyzick, emocionln, intelektuln a du-chovn. Podle freudovsk psychologie je ego tou st ns samch, kter nm umouje sprvn vnmat vnj realitu a dobe fungovat v kadodennm ivot. Lid, kte maj tuto koncepci ega, si asto pedstavuji smrt ega jako dsivou a straliv zpornou udlost - jako ztrtu schopnosti t v tomto svt. To, co vak v tomto procesu skuten umr, je ta st ns samch, kter zastv v podstat paranoidn nzor na ns a svt kolem ns. Alan Watts nazval tento aspekt, kter zahrnuje pocit absolutn oddlenosti od veho ostatnho, ego obalen k". Je vytvoeno souhrnem obtnch a bolestnch zitk naeho ivota, jim jsme byli vystaveni bhem zpasu v porodnch cestch a v prbhu rznch traumatickch udlost po porodu. V tchto potench situacch se nm zd, e svt je vi nm neptelsk, e ns svr, e ns vyhnal z jedinho prosted, kter jsme doposud znali, a psob nm emocionln i fyzickou bolest. Tyto proitky v ns vytvej falen ego", kter i nadle vnm svt jako nebezpen a pen tento postoj i do budoucch situac, dokonce i tehdy, jsou-li podmnky naprosto odlin. Ego, kter ve tvrt matrici umr, je zaloeno na nutkav poteb bt stle siln, mt ve pod kon-trolou a bt neustle pipraven na vechna mon nebezpe, i na takov, kter nememe nikdy pedvdat, nebo takov, je jsou ist imaginrn. Toto falen ego v ns vyvolv pocit, e nae podmnky nejsou nikdy uspokojiv a e nic nen postaujc, a e tedy musme realizovat nejrznj grandizn plny, aby-chom cosi dokzali sob i ostatnm. Odstrann falenho ega nm pak pomh vytvoit si realistitj pohled na svt a budovat strategie pstupu ke svtu, je jsou pimenj a prospnj. Proitek smrti ega, kter oznauje pechod mezi BPMIII a BPMIV, je obvykle dramatick a katastrofick. Meme bt bombardovni obrazy z minulosti a p-tomnosti, a pi jejich hodnocen meme mt pocit, e jsme nikdy nic neudlali sprvn a e jsme absolutn budikniemov. Jsme pesvdeni, e jsme k po-litovn, bezmocn a e nic, co si meme myslet nebo dlat, nezmn nai zoufalou situaci. Zd se nm, e se hrout cel n svt a e ztrcme veker smyslupln zchytn body naeho ivota - osobn spchy, milovan osoby, systmy obivy, nadje a sny, to ve se zd bt k niemu. Cesta ke svobod od zoufalstv a bezmoci, je pociujeme, vede pes odevzdn - co je prv to, proti emu nae ego bojuje. Proitek naprostho osobnho odevzdn je nezbyt-nm pedpokladem spojen s transpersonlnm zdrojem. Zotavujc se alkoholici a narkomani znaj tento bod jako okamik, kdy lovk uzn svou naprostou bezmocnost a objev Vy moc. Jakmile se dostaneme a na dno, nhle ns zashnou obrazy oslepujcho blho i zlatho svtla nadpozemskho jasu a krsy. Ctme, e se prostor kolem ns roziuje, a jsme a po okraj naplnni pocitem osvobozen, vykoupen, spsy a odputn. Ctme se oitni, jako bychom se prv zbavili veker thy v naem ivot - jako by z ns padala vina, agresivita, zkost a dal formy nepjemnch emoc. Meme pociovat obrovskou lsku ke svm blinm, hlubok vdk za teplo lidskch vztah, solidaritu s vekerm ivotem a pocit jednoty s prodou a vesmrem. Zpupnost a vbojnost maj sklon vymizet, jakmile objevme slu pokory, je ns ponouk bt ku prospchu ostatnm. Pemrtn ambice i touha po materilnm bohatstv, postaven a moci se nhle jev dtinskmi, absurdnmi a zbytenmi marnostmi.

Mytologie smrti a znovuzrozen

Konfrontujeme-li BPM IV jako dospl v regresivn terapii, pi psychospiri-tuln krizi nebo pi intenzivn meditaci, neomezujeme se obvykle jen na zno-vuprovn biologickch a emocionlnch aspekt porodu. Tma smrti a zno-vuzrozen zahrnuje i mnoh dal typy proitk, kter jsou spojeny se stejnmi emocemi a fyzickmi pocity. Nejastji vidme kombinaci skutench vzpomnek na porod, symbolickch obraz zrozen, vjev z djin lidstva, ztotonn s rz-nmi zvaty a vjevy mytologickch scn. To ve me bt protkno vzpomn-kami na pozdj udlosti, kter zrcadl paralely mezi BPM IV a uritmi typy proitk v naem ivot. Duchovn a mytologick symbolismus, pojc se s BPM IV, je bohat a rozmanit, a stejn jako u ostatnch matric mohou jeho obrazy erpat v podstat z kterkoli kulturn tradice. Smrt ega meme provat jako obtovn sebe sa-mho dsiv indick bohyni Kl nebo aztckmu bohu slunce Huitzilopochtlovi. Stejn tak me lovk pociovat ztotonn s dttem, kter jeho matka vrhla do sravch plamen biblickho Molocha spolu s jinmi dtmi, kter nalezly smrt bhem tohoto obtnho ritulu. Ji jsem se zmnil o legendrnm ptku fnixovi jako o prastarm symbolu znovuzrozen - obrazy tohoto mytologickho ptka i ztotonn s nm jsou ast v mimodnch stavech vdom. lovk me

tak provat duchovn znovuzrozen, ztotonn s konkrtnmi bostvy, nap. aztckm Quetzalcoatlem, egyptskm Osirisem, i s Adonisem, Attisem nebo Dionsem z eck tradice. Mezi nejastj proitkov formy spojovan s BPM IV pat ztotonn se smrt a vzkenm Jee Krista, jak dokld vy-prvn z potku tto kapitoly. Blaenstv z tohoto neoekvanho duchovnho oteven, oplvajcho pekvapivmi vjemy, lze oznait za promheovskou ex-tzi.

Vtzn dokonen cesty

lovk, kter pekonal ohromn zkouky druh a tet matrice a t se z pro-itku znovuzrozen pojcho se se tvrtou matric, m obvykle triumfln pocity. Tyto pocity mohou bt ztlesnny v hrdinskch postavch z mytologie, jako sv. Ji probodvajc draka, Thseus porejc Minotaura nebo dt Herkules za-bjejc obrovsk hady, kte ho napadli hned po narozen. Mnoz lid hovo o obrazech plnch jasnho svtla s nadpirozenou bytost vyzaujc boskou inteligenci, nebo provaj Boha jako ryze duchovn veprostupujc energii. Jin popisuj przran, nebesky modr opar, pekrsn duhy nebo velkolep obrazy sloitch vzor, pipomnajcch pv pera. Mohou se zde objevit i ndhern vize boskch zjeven, zobrazujc andly a jin nebesk bytosti. Je to i rovn vhodn doba pro objeven se bohyn Velk matky z rznch kultur, vyzaujc lsku a ochranu - Panny Marie, Isis, Cybely nebo Lakm. Obas se me duchovn znovuzrozen pojit s velice zvltn formou proitku proitku jednoty s tmanem a brahma, popisovan ve staroindickch hinduis- tickch textech. Tady lovk pociuje hlubok spojen s nejvnitrnjm duchov- nm jdrem sv bytosti. Iluze individulnho j (diva) miz a lovk prov sjednocen se svm boskm J (tman), kter je zrove vesmrnm J (brahma), kosmickm zdrojem vekerho byt. Jde o pm a okamit kontakt s Vnost uvnit ns, s Bohem, nebo s tm, o em upaniady hovo jako o Tat tvam asi (Ty jsi To"). Toto pochopen zkladnho ztotonn individulnho vdom s tvrm principem vesmru je jednm z nejhlubch proitk, kterch me lovk doshnout. Duchovn znovuzrozen, tak jak se prov v prbhu BPM IV, me znovu otevt brnu k ocensk extzi BPM I, a jejm prostednictvm pak provme kosmickou jednotu. Symbiotick spojen s matkou, kter obvykle nsleduje po proitku znovu-zrozen (dobr" prs), se toti npadn bl proitku neruen nitrodlon exi-stence (dobr" lno) - nkdy se stdaj, nebo dokonce existuj vedle sebe. Proitek BPM IV me bt provzen pocity splynut s ostatnm svtem, co pipomn proitek jednoty, o kterm jsme hovoili v kontextu BPM I. V tomto stavu m realita, je ns obklopuje, posvtnou povahu. Ctme-li jednotu se vm, co existuje, pevld ocenn prodnch krs a prostho nekomplikovanho ivota nad vtinou naich jinch zjm. Moudrost uitel a mylenkovch systm zdrazujcch tyto hodnoty - filozofie Jean-Jacquese Rousseaua, Ralpha Waldo Emersona a Henryho Davida Thoreaua, nebo uen taoismu a zen-buddhismu se zd bt samozejm a nesporn. Za nejidelnjch podmnek me mt smrt ega a znovuzrozen dalekoshl a asto trval dsledky. Osvobozuje ns od paranoidn obrannho postoje vi svtu, kter je dsledkem uritch aspekt naeho porodu a pozdjch trpkch zitk. Je to, jako bychom se zbavili filtr a zkreslujcch oek, je normln omezuj nae vnmn sebe sama a svta. Po proitku znovuzrozen se vechny nae smysly nhle doiroka rozevou. Zrakov, sluchov, ichov, chuov a hma-tov vjemy se vesms zdaj bt nepedstaviteln intenzivnj, ivj a pjem-nj. Meme mt pocit, e vidme svt vlastn vbec poprv ve svm ivot. Ve kolem ns, dokonce i ty nejbnji a nejznmj vjevy, se zdaj bt nezvykle vzruujc a podntn. Lid hovo o zcela novch zpsobech vnmn a poitku z ptomnosti svch blzkch, zvuk hudby, prodnch krs a neko-nench rozkoch, je svt skt naim smyslm. Vy motivan sly, jako je smysl pro spravedlnost, oceovn harmonie a krsy a touha je vytvet, nov tolerance a cta k druhmu, stejn jako pocity lsky, jsou v naem ivot stle vznamnj. A co vc - vnmme je jako pm, pirozen a logick vyjden na skuten povahy a vesmrnho du. Nelze je vysvtlit jako vsledky psychologickch obrannch mechanism, jako je napklad freudovsk reakn vtvor" (pedstrme lsku a ve skutenosti ctme agresivitu a nenvist) nebo sublimace" primitivnch instinktivnch tueb (trvme dlouh hodiny pomoc druhm, abychom se vyrovnali se svm sexul-nm naptm). Je zajmav, e existuj npadn paralely mezi tmto novm v-domm a tm, co Abraham Maslow nazval metahodnotami" a metamotivacemi". Zmny tohoto druhu pozoroval pravideln u osob, kter mly spontnn mystick nebo vrcholn" zitky. Pozitivn nsledky tohoto druhu jsou nejintenzivnj v prvnch dnech i tdnech po duchovnm oteven a

asem maj sklon slbnout - na jemnj rovni vak lovka transformuj trvale. lovk, kter spn ukonil proces smrti a znovuzrozen, m pocit hlubokho uvolnn, tichho vzruen, klidu a vnitnho mra. Nkdy vak tento proces neprobhne v plnosti a pak vede k doasnmu stavu pipomnajcmu mnii. Dotyn osoba me pociovat plin vzruen, je hyperaktivn a euforick, a se to bl nepjemn karikatue. Tak napklad po neplnm prlomu do BPM IV a prvnm nvalu kosmickch vhled mohou nkte lid nahlas vyprvt o svch odhalench a snait se podlit se o n nevybrav s lidmi kolem nich. Lze vidt, jak se sna obrtit ostatn na svou vru, vyaduj zvltn pocty, pokouej se uspodat velk oslavy a vypracovvaj grandizn plny na zmnu svta. K tomu asto dochz pi spontnnch psychospiritulnch krizch, kdy nen obyejn k dispozici porozumn, podpora a veden. Zstane-li objev vlastn boskosti pipojen k egu, me na sebe vzt tvar psychotickho velikskho bludu namsto opravdovho mystickho vhledu. Tento drah chovn naznauje, e tato osoba se pln nespojila s BPM IV a mus se propracovat nktermi problematickmi prvky BPM III a integrovat je. Po plnm odstrann tchto rezidulnch zpornch aspekt BPM III se proije znovuzrozen v jeho ist form, jako tich vytren s pocitem klidu a mra. Tento stav je naprosto uspo-kojujc a sebenaplujc, a nevyaduje dnou okamitou innost ve svt.

Kde se souasnost stk s minulost

Spolen jmenovatel, spojujc vzpomnky z postnatlnho ivota s proitky pojcmi se s BPM IV, zahrnuj prvky osobnho vtzstv, spch pi obtnch projektech a astn nik z nebezpench situac. Opakovan jsme vidli, e lid pi znovuprovn okamiku porodu provaj zrove vzpomnky na konec vlky nebo revoluce, zchranu pi nehod nebo pekonn obrovskho nebezpe. Na jin rovni si mohou rovn vybavit ukonen problematickho manelstv a zatek novho milostnho vztahu. Obas me probhnout cel srie rznch ivotnch spch ve form zhutnho souhrnu a pehledu. Zd se, e nekomplikovan porod je modelem k spnmu vyrovnvn se s pozdjmi obtnmi situacemi v ivot. Rzn komplikace, jako je pli dlouh a oslabujc porod, pouit porodnch klet nebo velk dvka anestetik, maj zjevn vztah ke konkrtnm problmm pi een pozdjch situac vech druh. Tot plat i o umle uspenm porodu, pedasnm porodu a o porodu csaskm ezem. Co se te freudovskch erogennch zn, BPM IV se poj se slast a uspoko-jenm nsledujcm po uvolnn napt. Na orln rovni me tedy fyzick aspekt tohoto stavu pipomnat ukojen zn a hladu nebo uvolnn, kter ctme, jakmile ukonme intenzivn aluden pote zvracenm. Na anln a uretrln rovni jde o uspokojen vyvolan vyprzdnnm stev nebo moovho mche po bo-lestivm zadrovn moi. Na genitln rovni odpovd tento stav rozkoi a uvol-nn po dobrm sexulnm orgasmu. A u rodcch en je to orgiastick uvolnn, kter mohou prot tsn po porodu.

Jin svty, jin reality

Oblast nevdom, kter je spojena s tmito tymi perinatlnmi matricemi, pedstavuje rozhran mezi na individuln psch a tm, co Jung nazval kolek-tivnm nevdomm. Jak jsme vidli, proitky vztahujc se k rznm matricm v sob asto kombinuj vzpomnky na rzn aspekty biologickho porodu se scnami z djin lidstva nebo z mytologie a se ztotonnm s rznmi zvaty. Tyto prvky nle do transpersonln domny, do oblasti nov kartografie lidsk psch, kter se nachz za biografickou a perinatln oblast. Jde o nejzajmavj, ale tak nejrozporuplnj oblast, kterou modern vzkum vdom v souasn dob studuje. Transpersonln proitky uvdj ve vnou pochybnost pesvden, e lidsk vdom je omezeno rozsahem naich smysl a prostedm, do nho jsme vstoupili pi svm narozen. Zatmco tradin psychologie v, e nae mentln funkce a zitky jsou pmm dsledkem schopnosti naeho mozku tdit informace shromaovan naimi smysly, pipisovat jim vznam a ukldat je do pamti, transpersonln badatel pedkldaj dkazy, e za uritch podmnek mme p-stup k doslova neomezenm zdrojm informac o vesmru, kter mohou, ale nemus mt sv zdroje ve fyziklnm svt. Tto fascinujc oblasti se budeme vnovat v dal kapitole tto knihy.

III. Transpersonln paradigma

To nejkrsnj, co meme prot, je mystrium, kter je zdrojem vekerho skutenho umn a vdy. Albert Einstein

6. Pehled transpersonlnho paradigmatu

Vdom nelze uvznit do egocentrickch koncepc vlastnho J. Existenciln identita je vhodn k tomu, abychom se vyrovnvali s bnmi koly ivota v tomto svt, stejn jako je newtonovsk fyzika vhodn pro stavbu most. Vlun ztotonn s existencilnm J jako nezvislou entitou vak postrd smysl, pokud jde o stavy vdom, je pekrauj bn asoprostorov omezen a funguj v realit, kterou lze phodnji popsat jazykem subatomrn fyziky. Frances Vaughanov: Vnitn oblouk Abychom pochopili transpersonln oblast, musme zat uvaovat o vdom zcela novm zpsobem. Je teba se osvobodit od pedem uinnho zvru, e vdom je nco, co se vytv uvnit lidskho mozku a co je tedy obsaeno ve schrnce, kterou pedstavuje struktura kost na lebky. Nahlme zde za hranice pesvden, e vdom existuje pouze jako vsledek naeho individulnho i-vota. Tak jako se vyrovnvme s koncepc transpersonln oblasti, zanme uvaovat o vdom jako o nem, co existuje mimo ns a nezvisle na ns, co ve sv podstat nen vzno na hmotu. V protikladu s na kadodenn zkuenost je vdom nezvisl na naich fyzickch smyslech, i kdy mu smysly tvo pro-stednka pi kadodennm vnmn ivota. Transpersonln vdom je sp nekonen ne konen a sah za hranice asu a prostoru. Pochopit celkov rozmry transpersonln oblasti je mon pro nai kadodenn mysl stejn problm, jako kdy leme za jasn noci pod hvzdami a pokoume se pochopit rozlehlost obrovskho nezmrnho vesmru, kde se nachzej nebesk tlesa. Tady, pod kosmickm detnkem non oblohy zanme chpat, e meze, kter vnmme, le uvnit na mysli, a ne tam v rozlehlm vesmru bez hranic. A co plat o vnjm prostoru astronom, plat stejnm dlem i o vnitnm prostoru lidsk psch. Je tk vyhnout se pipoutanosti k naemu hluboce zakoennmu pesvden, e vesmr mus bt konen a e vdom kadho z ns je oddleno od ostatnch a uzaveno do naeho mozku. Dl nm tak velk pote pipustit, e mysl a vdom nemus bt vlun vsadou lidsk rasy, ale e prostupuj celou produ a existuj jak v tch nejprimitivnjch, tak v tch nejsloitjch formch ivota. A se sname sebevc, zd se, e nejsme schopni osvobodit se od pedem danch koncepc, je nm vnutila nae kultura a to, co povaujeme za zdrav rozum. Mme-li si vak zachovat tyto iluze, pak je nezbytn, abychom ignorovali ohromn mnostv pozorovn a informac, pichzejc z modernho vzkumu vdom a z ady dalch vdeckch discipln. Ze vech tchto zdroj pichzej dkazy, je jasn naznauj, e vesmr a lidsk psch nemaj dn hranice ani meze. Kad z ns je propojen s vekerm bytm a je jeho projevem. Uznn transpersonln povahy vdom zpochybuje mnoh zkladn koncepce na spolenosti, koncepce, kter ns vechny ovlivuj na hluboce osobn rovni. Mme-li pijmout tento nov pohled na vdom, znamen to, e musme tak souhlasit s tm, e n ivot nen formovn pouze okamitmi vlivy prosted ode dne naeho zrozen, ale a to je nemn dleit - je formovn i zddnmi, kulturnmi, duchovnmi a kosmickmi vlivy, sahajcmi daleko za hranice toho, co meme vnmat fyzickmi smysly.

Historick precedenty
Transpersonln vdom se uznv za pedmt seriznho vdeckho vzkumu teprve v poslednch dvaceti letech. Pedtm se o transpersonlnch zitcch dis-kutovalo v kontextu duchovnch, mystickch, nboenskch, magickch nebo paranormlnch jev. Nebyla to domna vdc, ale kn a mystik. I pes mo-dern pedsudky proti zpstupnn transpersonln oblasti seriznmu vzkumu se nael velk poet prkopnk v oboru lidskho vdom, kte j zasvtili svj ivot. Mezi nejvenj a nejodvnj z nich patil vysoce uznvan vcarsk psychiatr C. G. Jung. Ke konci svho ivota Jung prohlsil, e veker jeho nejvysplej dlo vy-chzelo z transpersonlnch proitk, kter popsal v knize Septem Sermones ad Mortuos (Sedm kzn mrtvm), je poprv vyla v omezenm nkladu v roce 1916. V tto knize Jung popsal, jak prolomil bariry kadodennho vdom a vstoupil do svta, o kterm dve ani netuil, e by

mohl existovat. V tomto svt zaal komunikovat s bytost, kter si kala Basilides". Kdy se ho Jung vyptval na jeho pvod, Basilides odpovdl, e il ve mst Alexandrii cel stalet pedtm, ne se Jung narodil. A prv Basilides vyprvl Jungovi o plerom", transpersonln koncepci, kter se pozdji odrazila v Jungov koncepci kolektivnho nevdom". Pleroma je zatek i konec stvoench vc. Prostupuje je tak, jako slunen svit vude prostupuje vzduch... I my jsme vak pleromou, nebo jsme soust vnho a nekonenho... Dokonce i v tom nejmenm bod je pleroma nekonen, vn a celistv, jeliko malost i velikost jsou vlastnosti, je jsou v n obsaeny. Je to ona nicota, kter je vude, celistv a nepetrit.^ I kdy se Jung z komunikace se svm vnitnm prvodcem Basilidem o mno-hm pouil, teprve jeho spojen s druhou bytost, s n se setkal na transpersonln rovni, mlo nakonec hlub dopad na jeho dlo. Tato druh postava, duchovn bytost", kter si kala Filemon, poskytovala Jungovi radu a veden v jeho dle po cel zbytek ivota. A na konci ivota Jung vskutku pipsal znanou st svch nejspnjch a nejkreativnjch prac na et svho spojen s Filemo-nem. Dal precedens na podporu transpersonhich proitk meme nalzt v i-votnm dle Abrahama Maslowa o vrcholnch zitcch (peak experiences"). Maslow tvrdil, e je nutn lidskou psch depatologizovat", to znamen pohlet na vnitn jdro" naeho byt njako na zdroj metafyzickho temna nebo nemoci, ale jako na zdroj zdrav a pramen lidsk tvoivosti. Maslow byl pesvden, e zpadn filozofie zatemnila vznam tohoto vnitnho jdra tm, e k nmu pistupovala spe jako k pove ne jako k realit, nebo tm, e s nm jednala jako se zdrojem zlch, nebezpench, neurotickch i psychotickch impulz - jako s nm, co je teba potlait nebo zkrotit. Maslow prokzal svou prac s lidmi, kte byli na vysokm stupni seberea-lizace", e pln potencil lovka lze realizovat nikoliv potlaovnm signl z vnitnho jdra, ale naopak tm, e se naume tmto signlm naslouchat. Jeho vzkum naznail, e i kdy hlasy a impulzy" z tohoto vnitnho jdra (jako Jungv Filemon) mohou bt slab, tich a kehk, velice snadno zahlcen vzdlnm, kulturnm oekvnm, obavami z odmtnut", pesto plat, e: Au-tentickou individulnost meme zsti definovat jako schopnost naslouchat tmto hlasm - impulzm ve svm nitru..." Maslow ekl: Psychologick zdrav nen mon, dokud nen toto podstatn jdro lovka od zklad pijato, milovno a respektovno."2' Tm ped sto lety jeden z otc modernho psychologickho vzkumu, Wil-liam James, pemtal o tom, jak si sami budujeme uml hranice, kter ve skutenosti oplocuj nai psch. Stejn jako Jung a Maslow i on nalhav vyzval, abychom se oteveli obrovskm monostem, kter jsou na psch vrozen. Vtina lid ije... ve velmi omezenm okruhu svho potencilnho byt. Vyuvaj velice malou st svho monho vdom a obecn i zdroj sv due, asi jako lovk, kter by si navykl z celho svho tlesnho organismu pouvat jen malek a pohybovat jen jm.3>

Przkum a mapovn transpersonlnho svta

V nach bnch, nebo jak se domnvme, normlnch" stavech vdom provme svj ivot tak, jako by se odehrval pouze uvnit toho rozsahu uv- domn, kter poznvme pomoc svch pti smysl. Zde, v naem normlnm stavu vdom, definujeme realitu prostednictvm obraz, zvuk, hmatovch po- cit, chut a vn svta kolem ns. Nae vnmn svta se rovn omezuje na souasn okamik a souasn msto. Meme si samozejm vybavit vzpomnky na minulost, nebo meme mt iv pedstavy o tom, co se nm me pihodit v budoucnu. Meme tak vnmat rzn vci, je se odehrvaj mimo dosah naich smysl. Nemme vak pocit, e pmo provme minul, budouc nebo vzdlen udlosti - jasn ctme, e tyto jin doby a jin msta existuj jen v na pedstavivosti. Vytvme si je stejn jako romanopisec vytv postavy a krajiny ve sv knize. Jakmile vstupujeme do oblasti transpersonlnho zitku, pekonvme bariry, kter ve svm kadodennm ivot povaujeme za pevn dan. V tuto chvli se rzn historick udlosti, okamiky, kter pat do budoucnosti, a prvky svta, kter by se podle ns normln nachzely mimo dosah naeho vdom, jev stejn reln a autentick jako cokoliv, co jsme kdy proili. Nememe ji ped-strat, e to, s m se zde setkvme, jsou vplody na pedstavivosti. Transper-sonln svt existuje zcela nezvisle na ns. Jung si toho poviml pi svch prvnch setknch se svm duchovnm prvodcem Filemonem, kdy prohlaoval, e to jednoznan promlouv jeho

prvodce, nikoliv on sm. Filemon vysvtloval, e Jung zachz s mylenkami, jako by je sm zplodil, kdeto pro Filemona byly mylenky jako zvata v pralese, nebo lid v mstnosti i ptci ve vzduchu". Jung doel k zvru, e ho Filemon nauil psychick objektivit, realit psch". To pomohlo Jungovi pochopit, e je ve mn nco, co doke kat vci, kter neznm a kter ani nemm v myslu kat".4) V transpersonln oblasti provme roziovn nebo rozpnn naeho vdom daleko za obvykl hranice jak naeho tla, tak i ega, a tak za fyzick meze naeho kadodennho ivota. m vce studuji tuto oblast v rmci svho vlastnho vzkumu, tm vce jsem pesvden, e transpersonln proitky kadho z ns mohou zahrnovat cel spektrum existence. Stejn jako pi vstupu do jakhokoliv novho zem je teba transpersonln oblast studovat s jistm stupnm opatrnosti a s uritou obavou. Nae obava vyplv z toho, e si uvdomujeme, e vstupujeme do neznma. Nae opatrnost vychz z poznn, e podnikme prkopnickou cestu do nezmapovanho ternu a e pi naem postupu vped budou mon nutn zmny. Ti, kte u cestu do tohoto novho zem podnikli, maj vi ostatnm odpovdnost zmapovat novou oblast tak, aby podntili ostatn, aby se k nim pipojili. Mapovn lidskho vdom nen zajist jako mapovn geografick oblasti, ale cestou meme vypracovvat instrukce a vyznait meznky, abychom pomohli ostatnm rozpoznat, kde jsou a co mohou oekvat. Pi mapovn transpersonln oblasti jsem zjistil, zeje uiten uvaovat o tech nsledujcch proitkovch oblastech: 1. Roziovn nebo rozpnn vdom uvnit obvykl koncepce asu a prostoru, 2. Roziovn nebo rozpnn vdom mimo obvyklou koncepci asu a prostoru, a 3. Psychoidn" proitky. Tento vet pedstavuje typy transpersonlnch proitk, s nimi jsem se setkal pi svm vlastnm vzkumu a kter opakovan popisovaly rzn uznvan au-tority v tomto oboru. I kdy se budeme zabvat rozlinmi typy transpersonlnch jev izolovan, v praxi se asto vyskytuj v rznch vzjemnch kombinacch nebo v kombinaci s perinatlnmi a biografickmi zitky. Tak napklad kar-mick proitky a postavy rznch archetyplnch bostev se asto poprv objevuj ve spojen se zkladnmi perinatlnmi matricemi. Obdobn se embryonln pro-itky mohou objevit v kombinaci s fyJogenetickmi vzpomnkami, s proitky kosmick jednoty nebo s vizemi rznch dobrotivch bostev a dmon. V nsledujcch kapitolch budeme zkoumat podrobnji tyto ti zkladn ka-tegorie, ponaje rozpnnm vdom v rmci kadodenn koncepce asu a pro-storu. Odtud pejdeme k zitkm, kter le v oblastech mimo asoprostor, a nakonec k psychoidnm proitkm, je nachzme na vzdlenjch okrajch transpersonlnho vdom.

7. Pekonn fyziklnch mez

Psch obas funguje mimo rmec asoprostorovho zkona pinnosti. To naznauje, e nae koncepce prostoru a asu, a tedy i pinnosti, jsou nepln. pln obraz svta by si vyadoval pidn jet dalho rozmru... C. G. Jung: Vzpomnky, sny, vahy

V naem kadodennm ivot vtina z ns uvauje, e svt, ve kterm ijeme, je tvoen vysoce individualizovanmi hmotnmi tlesy - nkter z nich jsou iv, jin neiv - a kad z nich m sv vlastn pevn dan a absolutn hranice. Zd se, e vechny nae smysly - zrak, sluch, ich, chu a hmat - nm kaj, e jsme - alespo fyzicky - oddleni od veho, co pozorujeme. Existuje rozdl mezi nmi a ostatnmi lidmi a mezi nmi a zbytkem vesmru, kter jako by naznaoval, e kad z ns je svrchovan, autonomn a osobit. Vzkum vdom v poslednch nkolika letech vak zan dokazovat, e nae fyzick meze jsou sp iluzorn ne reln. Obdobn jako u psloven fty morgny chladnho bublajcho pramene, kter vid zniv cestovatel v pouti, meme i hranice, kter vnmme mezi sebou a zbytkem vesmru, bez pochyby chpat jako vtvor na mysli. V nejvzdlenjch oblastech vzkumu lidskho vdom objevujeme, e vda ns obloukem dovedla nazpt k pedstav naeho ivota, je se npadn podob obrazu, kter popisuj mudrci starovkch kultur. r Aurobindo nm k:
Musme nahlet na vechny zmny jako na rozvoj pohybu v naem skutenm J, a toto J sdl ve vech tlech a ne pouze v naem. V naich vztazch k tomuto svtu musme vdom bt tm, m jsme toto jedin J se stv vm, co pozorujeme. Veker pohyb, veker energie, veker formy, veker udlosti musme povaovat za projevy naeho jedinho a skutenho J v mnoha existencch. Obdobn

nachzme ve uveden tma vyjdeno slovy Alberta Einsteina: Lidsk bytost je soust celku, ktermu kme Vesmr" - soust omezenou v ase a prostoru. lovk prov sebe samho, sv mylenky a pocity jako nco oddlenho od zbytku - je to jist optick iluze vdom. Je jen mlo lid, kte za uritch podmnek neproili rozen svch kado-dennch hranic. V takovch chvlch se nae iluze oddlenosti zaml a vytrat jako posledn paprsky slunce na konci dne. Po nkolik prchavch okamik shledvme, e splvme s ostatnmi lidmi a ztotoujeme se s tm, jak oni provaj svt. Nebo meme zjistit, e se naldujeme na vdom cel skupiny lid, ztotoujeme se s alem nebo radost cel spolenosti, rasy nebo celho lidstva. V obdobn nlad se meme zahloubat v prod, teba pi horsk te nebo v hlubokm sekvojovm lese, a pak pekrome meze na vlun lidsk existence, abychom pronikav provali ivoty rostlin, zvat i dokonce anor-ganickch objekt i proces. Nsledujc pas ze hry Eugena O'Neilla Dlouh denn cesta do noci, v n Edmund popisuje svou non plavbu ve lunu, je velmi dobrou ukzkou transpersonlnho stavu, kter pekrauje bn meze lidskho proitku. Leel jsem na elenu obrcen k zdi, voda pode mnou pnila, stn s blmi plachtami v msnm svitu se tyily vysoko nade mnou. Byl jsem opil krsou a zpvavm rytmem toho veho, a na okamik jsem se sm sob ztratil - vlastn ztratil jsem svj ivot. Byl jsem svoboden! Rozpustil jsem se v moi, stal jsem se blmi plachtami a sprkou vody, stal jsem se krsou a rytmem, stal jsem se msnm svitem a lod a vysokm hvzdnatm nebem! Bez minulosti i budoucnosti, v mru a jednot a divok radosti, v nem vtm, ne je mj vlastn ivot nebo ivot lovka, jsem pinleel ivotu samotnmu! Bohu, chcete-li to vyjdit takto... jako kdy nevidn ruka rozhrne oponu. Na okamik existuje smysl.1'1 Ve zmnnch stavech vdom se toto nov vnmn svta stv dominantnm a podmanivm. Zcela potlauje kadodenn iluzi newtonovsk reality, v n se zd, e jsme egy obalenmi k", existujcmi ve svt oddlench bytost a pedmt. V extrmnch formch transpersonlnho vnmni meme provat sebe sam jako celou biosfru na planety nebo jako cel hmotn vesmr.

Ztotonn s ostatnmi lidmi

Snad nejbnj transpersonln proitek vtiny z ns se odehrv v naich vztazch s lidmi, kte jsou nm nejbli. Pi milovn, nebo sdlme-li s nkm jin extatick okamiky, se zd, e hranice mezi j a ty miz. Nhle si uvdo-mujeme, e vdom je zcela oddleno od naeho tla. Nae dv vdom se pro-stoup, stanou se jednm a pekro fyzick meze, kter obvykle povaujeme za pevn dan. Pitom meme zrove ctit jednotu se zdrojem stvoen, z nho jsme vzeli a jeho je kad z ns soust. Formu transpersonlnho spojen, je pociujeme s jinou osobou, meme ozna-it za duln jednotu". Takovto proitky se dostavuj bhem praxe duchovnch discipln, obzvlt tantrick jgy, v prbhu silnch citovch vznt nebo v-jimen radosti, jako je mrt milovan osoby nebo porod dtte, nebo po poit psychoaktivnch ltek. Jsou tak bn mezi matkou a dttem v prbhu tho-tenstv a kojen. Pi proitku duln jednoty mme pocit naprostho splynut a ztotonn s jinou osobou, i kdy si zrove udrujeme pocit vlastn identity. V klinickch situacch jsem byl svdkem rznch forem tto duln jednoty doslova u stovek ppad. Obzvlt zajmavm pkladem byla moje pacientka Jenna, kter provala splvn se svou matkou, kdy znovu provala nitrodlon a kojeneck obdob svho ivota. V prbhu sezen se stoila do klubka do polohy plodu, je je charakteristick pro lovka v hluboce regresivnm stavu. Kad vrska na jej tvi jako by j zmizela a Jenna dostvala rysy malho dtte. Slabm hlskem popisovala, jak se te ct blzko matce. Mla bjen pocit, e se opravdu stv jej soust, e se s n proln, a nakonec nebyl dn rozdl mezi matinmi a jejmi vlastnmi pocity. Ctila, e se doke pohybovat sem a tam mezi svou vlastn a matinou existenc. Nkdy byla dttem v jejm ln, jindy dttem kojenm z jejho prsu. Pak si vymnily role a Jenna se stala svou thotnou a kojc matkou. Dokzala provat souasn jak svou matku, tak sebe jako dt, jako by ob dv byly kontinuem, jedinm organismem nebo jedinou mysl. V jednom okamiku, kdy prv provala tuto duln jednotu a symbioticky splvala s matkou, otevela oi. Kdy na mne pohldla, vypadala pekvapen. Vysvtlovala, e ctila, e doke st m mylenky a rozpoznat, co prv ctm, V jako by se veker hranice mezi nmi rozplynuly. Kdy pak skuten popsala m mylenky, ukzalo se, e jej popis byl docela pesn.2' To byl

mimochodem pro Jennu okamik obratu. Kdy provala duln jednotu se svou matkou a pak se mnou, zskala novou perspektivu pohledu na svj dvj ivot a dovolila sama sob, aby dospla na hlub rove dvry a komunikace se mnou. Prv tento proitek duln jednoty nm asto pomh doshnout hlub dvry nebo pochopen jinch v naem vztahu k rodin a k milovanm osobm. Bezpochyby lze tak pedpokldat, e tento aspekt lidskho vdom me bt zkladnou toho, emu kme empatie. S proitkem duln jednoty je blzce spznn i proitek dokonalho ztotonn s jinou osobou. Tento proitek se dostavuje tehdy, ztotoujeme-li se s jinou osobou tak pln, e ztrcme svj vlastn pocit identity a stvme se touto osobou. iv pklad tohoto druhu ztotonn proila moje ena Christina v dob, kdy jsme ili v Esalenskm institutu v Big Suru. V t dob Christina leela v posteli a zotavovala se po virov infekci. Jednm z naich ptel, kter tak bydlel v Esalenu, byl dnes ji zesnul antropolog a vestrann vzdlan lovk Gregory Bateson. Bhem probatorn operace nali chirurgov v jeho plicch zhoubn ndor velikosti grapefruitu. Lkai mu ekli, e ndor je neoperovateln a e mu zbvaj tyi tdny ivota. Za pobytu v Esalenu se podrobil mnostv alternativnch lebnch kr a nakonec il o vce ne dva a pl roku dle, ne mu lkai pedpovdli. Bhem tchto let jsme spolu s Chris-tinou strvili s Gregorym a jeho rodinou spoustu asu a stali jsme se blzkmi pteli. Kdy onoho rna leela Christina v posteli, mla ohromujc pocit, e se stv Gregorym. Mla jeho mohutn tlo a obrovsk ruce, jeho mylenky a jeho ne-ochvjn britsk humor. Ctila se napojena na jeho bolestivou rakovinu a njakm zpsobem vdla kadou bukou svho tla, e Gregory umr. Pekvapilo ji to, nebo to neodrelo jej vdom hodnocen jeho situace. Pozdji tho dne se Christina setkala s nam ptelem dr. Carlem Simontonem, kter byl na nvtv v Esalenu. Carl strvil rno lbou Gregoryho, pi n pouval metodu vizualizace, kterou vyvinul v souvislosti se svou prac onkologa a radiologa. Carl ekl Christin, co se stalo bhem tohoto rannho sezen s Gre-gorym. Uprosted sezen Gregory nhle prohlsil: U to dle nechci dlat. Chci umt." Okamit zavolali Gregoryho manelku Lois a zaali hovoit o umrn namsto o boji proti rakovin. Naasovn tto epizody se pesn shodovalo s Christininm proitkem ztotonn s Gregorym. Toto prolnn barir jednotlivc se me rozit mnohem dle a me zahrnout celou skupinu osob, kter maj nco spolenho - mohou patit ke stejn rase, mohou mt stejnou nrodnost i kulturu anebo mohou sdlet urit systm vry, profesi nebo spolen problmy. Prchav a povrchn formy takovto identifikace s vdomm skupiny mohou nastat bez hlubok i trval zmny ve vdom. Tak napklad lid, kte navtv Osvtim, kde byly mueny a zavradny miliony id, maj asto ohromujc pocit, pi kterm spoluprovaj hrzu, al a krut strdn, jimi trpli vichni ti, kte tam byli uvznni a kte tam zahynuli. Obdobn lid navtvujc pamtnk vietnamsk vlky ve Washingtonu maj pocit - i kdy teba jen na okamik - e sdlej utrpen vech mladch mu a en, kte v tto vlce pili o ivot. Ve zmnnch stavech vdom mohou bt takovto transpersonln proitky velice hlubok, iv a obrazn, a mohou trvat nkolik vtein i nkolik hodin. Lze se napklad stt vemi matkami svta, kter ztratily sv dti za vlky, vemi vojky, kte kdy zahynuli na vlench polch nebo vemi uprchlky a vyvrenci lidskch djin. I kdy pro lovka, kter tyto proitky nikdy nepoznal, me bt tk si je pedstavit, za tchto podmnek lze mt absolutn pesvdiv pocit, e se souasn stvme vemi tmito jednotlivci. lovk se stv jedinm vdomm, kter obsahuje stovky i dokonce miliony jedinc. Vizionsk proitky tohoto druhu byly znovu a znovu popisovny v posvt-nch knihch a mystick literatue vech dob. Tyto proitky vak nejsou exklu-zivn vsadou velkch postav nboenskch djin - a nejsou tak (jak nkdy tvrd skeptici) bizarnmi smylenkami intriknskch kn, kte hledaj zpsoby, jak manipulovat dviv zstupy naivnch vncch. Jednm z nejpekvapivjch objev modernho vzkumu vdom bylo zjitn, e za uritch podmnek, jako jsou vjimen stavy vdom, mohou bt takovto vizionsk proitky dostupn doslova kadmu z ns. Umouje nm je transpersonln potencil lidskho vdom. Nsleduje soudob pklad vizionskho proitku profesionla v oboru du-evnho zdrav, kter navtvil ruiny prastarho mayskho msta Palenque v Me-xiku. Tato ponkud dlouh zprva tak zahrnuje pekroen asu a obsahuje popis setkn s archetyplnmi bytostmi, o nich jsme jet nehovoili. Ponechal jsem vak zprvu beze zmn, protoe jde o obzvlt pilhav pklad typ vizionskch schopnost, je mme k dispozici prostednictvm transpersonl-nho vdom. Shledal jsem, e je pro mne stle obtnj pohlet na zceniny, kter mne obklopovaly, pouze jako obdivujc turista. Pocioval jsem nvaly hlubok zkosti, je prostupovala celou mou bytost, a tm metafyzick pocit stsnnosti. M vjemov pole bylo stle temnj a zaal jsem si vmat, e pedmty kolem mne

jsou obdaeny stralivou energi a zanaj se pohybovat velice zlovstnm zpsobem. Uvdomil jsem si, e Palenque je mstem, kde dochzelo k obtovn tisc lidskch obt, a ctil jsem, e vechno to utrpen celch vk jako by i nadle viselo vude kolem jako temn oblak. Ctil jsem ptomnost hrozivch bostev a jejich krveznivost. Zjevn touily po nov obti a zdlo se, e pedpokldaj, e jejich dal obt budu j. I kdy tento pocit byl velice pesvdiv, ml jsem dostatek kritickho vhledu, abych si uvdomil, e jde o vnitn symbolick proitek a e ve skutenosti mj ivot nen v nebezpe. Zavel jsem oi, abych zjistil, co se dje uvnit m psch. Nhle se mi zdlo, e historie oivla - vidl jsem Palenque nikoliv jako ruiny, ale jako kvetouc posvtn msto na vrcholu jeho slvy. Byl jsem do nejmench podrobnost svdkem obtnch ritul - nebyl jsem vak pouhm pozorovatelem, ale i obt. Pot nsledovala dal obdobn scna, a pak jet jedna. Tak jak jsem zskval neuviteln nhled na pedkolumbovsk nboenstv a na lohu, kterou v tomto systmu mla ob, moje individuln meze jako by zcela zmizely a ctil jsem se stle vc spojen se vemi, kte v Palenque za dlouh stalet zemeli, a to do takov mry, e jsem se s nimi ztotonil. Proval jsem sebe samho jako ohromnou zsobrnu emoc, kter pociovali. Tato zsobrna obsahovala cel spektrum pocit - ltost nad ztrtou mladho ivota, zkostnou pedtuchu a podivnou ambivalenci vi jejich katm, ale i zvltn odevzdanost jejich osudu a dokonce i vzruen a podivn oekvn toho, co mlo pijt. Ml jsem siln pocit, e pprava ritulu zahrnuje i podvn njak halucinogenn drogy, kter pozved tento proitek na jinou rove. Fascinovaly ho rozmry jeho proitku a bohatstv vhled, je vyvolal. Vy-stoupil na kopec a lehl si u chrmu Slunce, aby se mohl lpe soustedit na to, co se odehrvalo. Scny z minulosti i nadle bombardovaly jeho vdom neu-vitelnou silou. Jeho fascinaci rychle nahradil hlubok metafyzick strach. Zdlo se mu, e k nmu pronik poselstv - hlasit a srozumiteln: Nejsi zde jako turista, kter je svdkem historie, ale jako posvtn ob, stejn jako ostatn, kte byli obtovni v minulosti. iv odsud neodejde." Pocioval neodolatelnou ptomnost bostev poadujcch ob, a dokonce i zdi budov jako by znily po nov krvi - jeho krvi. Dle k: Proval jsem zmnn stavy vdom ji pedtm v psychedelickch sezench a vdl jsem, e nejhor obavy v tchto proitcch neodrej objektivn existujc nebezpe a obvykle se rozplynou, jakmile se vdom navrt k normlu. I kdy byl tento proitek pesvdiv, chtl jsem vit tomu, e jde jen o jeden z onch proitk ". Pocity hrozc zkzy vak nabvaly na relnosti. Otevel jsem oi a cel m byt zachvtil pocit hrzostran paniky. Tlo jsem ml pokryt obrovskmi mravenci a m pokoka byla poseta stovkami rudch pupenc. To nebylo jen v m mysli - to se skuten odehrvalo. Uvdomil jsem si, e tato neoekvan komplikace poskytuje prvek, kter dve chybl k tomu, aby byly m obavy naprosto pesvdiv. Pedtm jsem pochyboval o tom, e by mne tento proitek sm o sob dokzal zabt, ale te jsem si nebyl jist, co doke velk mnostv toxinu stovek obrovskch mexickch mravenc, o kterch jsem nic nevdl, udlat lovku ve zmnnm stavu vdom. Rozhodl jsem se utci, uniknout zceninm, vymknout se vlivu bostev. Zdlo se vak, e se as zpomalil skoro a k zastaven, a ctil jsem, jak cel m tlo straliv ztklo, jako by bylo z olova. Zoufale jsem se snail bet co nejrychleji, ale zdlo se, e postupuji kupedu jako ve zpomalenm filmu. Ml jsem pocit, jako bych byl chycen v nehmotnm gravitanm poli - bostva a stny zcenin mne pevn svraly a drely mne v moci svho kouzla. Kdy se to odehrvalo, probleskovaly mou mysl i nadle obrazy celch djin Palenque. Vidl jsem parkovit pln aut, oddlen od zcenin silnm etzem. Tam byl pedvdateln a spolehliv svt m kadodenn reality. V tu chvli jsem vidl tento etz jako hranici, za n kon psoben magickho svta prastarch boh. Copak n modern svt nedobyl a nezdiskreditoval e zaloen na ve v mytick reality ?3) Ukzalo se, e jeho oekvn byla sprvn. Po dob, kter se zdla bt v-nost, a s vynaloenm obrovskho sil dospl k parkoviti. V tom okamiku jako by z nho spadlo tk zva fyzick, psychick i duchovn. Ctil se lehk, v extzi, jako znovuzrozen a pulzovala v nm pekypujc ivotn energie. Pocioval, e se mu smysly proistily a otevely dokon; ndhern zpad slunce pi zpten cest z Palenque, veee v mal restauraci ve Villahermose, kde sledoval tep ivota na ulicch, a chu ovocnch dus v mstnch jugerias byly pro nj skuten extatickmi zitky. Vtinu noci vak strvil pod studenou sprchou, aby ulevil bolesti a svdni z nesetnch mravench tpnut. O nkolik let pozdji mu jeden z jeho ptel, antropolog, kter dkladn stu-doval mayskou kulturu, ekl, e mravenci mli v maysk mytologii vznamnou lohu a e byli zvlt spojovni s bohyn Zem a s procesem smrti a znovu-

zrozen. Extrmn formou skupinovho vdom je ztotonn s celm lidstvem, kdy se zd, jako by v zsobrn proitk lidskch ras neexistovaly dn hranice. Ve starovk literatue existuj mnoh pklady, jako je napklad Kristv proitek v getsemansk zahrad. Msto nich vak pouiji pklad, kter pochz ze svta modern techniky - transpersonln proitek, kter uvedl Rsty Schweickart ve sv zprv o letu Apolla 9, jeho clem bylo vyzkouet lunrn modul pro budouc pistn lovka na Msci. Kdy jeho kosmick lo obltvala Zemi a asnou rychlost mjela rzn zempisn i politick hranice, Rsty zjistil, e je pro nj stle obtnj ztoto-ovat se s jakmkoli konkrtnm nrodem. Daleko pod sebou vidl Stedozemn moe a uvaoval nad tm, e tato kolbka civilizace po mnoho stolet reprezen-tovala cel znm svt. Pedstavoval si, e povrch modro-zeleno-bl zemkoule, kterou kadou hodinu a pl obltval, v sob obsahuje ve, co pro nj kdy nco znamenalo - djiny, hudbu, umni, vlku, smrt, lsku, slzy, hry i radost. Jeho vdom prochzelo hlubokm perodem. Jakmile obltte Zemi jednou za pldruh hodiny, zante rozpoznvat, e vae totonost je zajedno s tm vm. To vyvolv promnu. Pohlte dol a nedokete si pedstavit, kolik hranic a rozmez vlastn pechzte... Stovky lid, kte se zabjej kvli njak imaginrn e, kter si ani nejste vdomi, dokonce ji ani nevidte. Z msta, kde se nachzte, je planeta celistv a tak krsn, e si pejete, abyste mohli vzt kadho jednotlivce za ruku a ci mu: Podvej se na ni z thle perspektivy, podvej se, co je dleit!" Pi jeho prochzce v prostoru tato odhalen nhle explodovala do hlubokho mystickho proitku. Kamera, kter mla dokumentovat jeho innost, selhala a po nkolik minut neml na prci nic jinho ne se vznet v prostoru a nechvat bombardovat sv vdom podvanou na Zemi, kosmos a veker byt. Velmi rychle zjistil, e nen schopen si zachovat sv individuln meze, a namsto toho se ztotonil s celm lidstvem. Pemlte o tom, co provte a pro. Zasloute si vbec tento fantastick proitek? Pispli jste k tomu njakm zpsobem? Jste vyvoleni k tomu, aby se vs dotkl Bh, abyste doshli uritho mimodnho proitku, kter je ostatnm lidem odepen ? Vte, e odpov zn ne ", neudlali jste nic pro to, abyste si to zaslouili Vtom okamiku vte velice dobe - a toto poznn k vm pichz s asnou razanc - e jste jakmsi idlem celho lidstva. Pohlte dol, a vidte povrch zemkoule, na kter jste po celou tu dobu ili, a vechny ty lidi tam dole znte. Jsou jako vy, jste to vy, vy je zastupujete. Jste tam nahoe jako jejich idlo, jako ten bod a na konci... Jaksi pociujete, e jste soust tohoto celho ivota, e jste na jeho pici a e to muste pinst nazpt. Stv se to va zvltn odpovdnost a vypovd vm to nco o vaem vztahu k tomu, emu kme ivot. To je ta zmna, to je to nov, a kdy se vrtte nazpt, svt je u jin. Existuje rozdl v onom vztahu mezi vmi a touto planetou, a vmi a vemi ostatnmi formami ivota na tto planet, nebo jste proli onm proitkem, kter je tak vzcn.4) Po svm nvratu z mise Apolla 9 zasvtil Rsty znanou st svho ivota tomu, aby tuto vizi pedal ostatnm lidem, aby se s nimi podlil o transformaci svho vdom. I nadle se iv a s vysokm stupnm motivace sna pinst mr a ekologickou harmonii na planet Zemi a lidstvu, s nm se tak hluboce zto-tonil.

Peklenut propast mezi druhy

V transpersonlni oblasti lze doshnout proitkovho vhledu do pocit pumy na stop jej obti ve skalnatm kaonu, do primrnch pud velejetra pi setkn s tvorem opanho pohlav i do mocnho letu orla. Lid popisuj, jak po ztotonn se zvaty dospli k hlubokmu organickmu pochopen instinkt, je jsou lovku naprosto ciz, jako jsou napklad pocity, kter pohnj hoenebo lososa na jejich hrdinn cest proti proudu eky, nebo tvr instinkt pavouka pi tkan pavuiny i zhadn proitek promny bekyn velkohlav z vajka pes housenku a larvu a po motla. Nae transpersonlni zitky vdom zvat mohou bt asn pesvdiv. Zahrnuj tak pocit, e jsme pevzali i vnj tlesn vzhled, nebo e mme pocity a instinktivn pudy, je pat vlun k vjemm tohoto zvete v jeho pirozenm prosted. Povaha a konkrtn rysy tchto proitk asto pekrauj rozsah lidsk fantazie a pedstavivosti. V Bruselu mla jist Belgianka, astnc se semine naeho holotropnho dchn, nsledujc zitek, kter j pinesl nkter pozoruhodn vhledy do cho-vn velryb, poznatky, o kterch nikdy pedtm ani netla, ani neslyela. Po mohutnm sledu udlost porodu s triumflnm pchodem na svtlo se zaalo ve uklidovat. Pociovala jsem stle vc a vc mr a klid, a zdlo se, e mj zitek zskv neuvitelnou hloubku a ku.

Mla jsem vzrstajc pocit, e m vdom m zeteln moskou kvalitu, a jsem poctila, e se skuten stvm tm, co lze nejlpe popsat jako vdom ocenu. Zaala jsem si uvdomovat ptomnost nkolika velkch tl a pak jsem pochopila, e jde o hejno velryb. V jednu chvli jsem ctila, jak mi kolem hlavy proud studen vzduch a v stech jsem mla chu slan vody. Vdom mi nepostehnuteln zaplavilo mnostv vjem a pocit, je byly ciz a zcela jist ne lidsk. Z prapvodnho spojen s ostatnmi velkmi tly kolem mne se zaal formovat nov gigantick obraz tla, a j si uvdomila, e jsem se stala jednou z nich. V bie jsem uctila dal ivotn formu a vdla jsem, e je to m mld. V duchu jsem vbec nezapochybovala, e jsem thotnou velryb samic. A pak nastala dal vlna porodnho procesu. Tentokrt vak mla jinou kvalitu ne pedchoz epizody. Mla ob rozmry, jako by se ocen rozvil ve sv nejhlub hlubin, a souasn byl tento proces pekvapiv snadn a pirozen. Ctila jsem sv genitlie tm nejintimnjm zpsobem, se vemi nuancemi tto porodn innosti, pojcmi se s hlubokm niternm pochopenm toho, jak velryby rod. Nejvce mne pekvapilo, e samice pouvaj k vypuzen mldte vodu, kterou nasaj do genitli, a pak pracuj s hydraulickm tlakem. Pipadalo mi dleit, e mld se rod ocasem naped.5^ Popisoval jsem proitky tto eny v semini, kter jsme mnohem pozdji podali v Kalifornii. Mezi leny skupiny byl nhodou jeden ocenolog. Popsal nm, jak velryby rod mlata, a potvrdil, e vhledy mlad Belgianky byly naprosto pesn. Jde pouze o jedno z mnoha potvrzen vjimench vhled, je lid zskvaj ve zmnnch stavech. Opakovan m pekvapovala autentinost tchto vhled, je asto zahrnovaly vysoce konkrtn a podrobn informace do-konce i u lid, kte nemli dn pedchoz znalosti, zjem i zkuenosti v oblasti danho pedmtu. Dal zitek zvecho vdom, kter mi pichz na mysl, je proitek lovka, kter se nkolik let zabval seriznm sebezkoumnm. Popisoval, jak proval to, e je orel. Vznel se ve vzdunch proudech a obratn vyuval zmny polohy kdel. Oima proptrval krajinu hluboko pod sebou a vmal si, e ve na zemi se zd bt zvten jako pi pohledu silnm dalekohledem, co mu umoovalo vidt i ty nejmen detaily ternu. Spatil-li njak pohyb, jeho oi jako by ztuhly a zaostily se. Svou novou vizuln schopnost popisoval jako jaksi tunelov vidn, jako by hledl dlouhou zkou trubkou. ekl: Pocit, e tento proitek pesn reprezentuje mechanismus vidn dravch ptk - nco, o em jsem nikdy nepemlel, a co m ani nezajmalo - byl tak pesvdiv a neodolateln, e jsem se rozhodl jt do knihovny a prostudovat si anatomii a fyziologii jejich zrakov soustavy." Zitky zvecho vdom se neomezuj jen na druhy, kter stoj na vych pkch revolunho vvoje, jako jsou primti, kytovci, ptci i plazi. Mohou dospt na rove hmyzu, erv, pl a dokonce i lkovc; tyto proitky tkajc se nich ivotnch forem mohou rovn poskytnout pekvapiv nov vhledy a informace. Vzpomnm si konkrtn na jeden holotropn semin, pi kterm se jist lovk ztotonil s housenkou a na velmi zkladn rovni proval, jak housenka vnm svt, jak se pohybuje a jak konzumuje listy. Tento proitek vrcholil vytvoenm zmotku a specifickm stavem vdom, jen se poj s tmto stadiem jejho ivotnho cyklu. Onen lovk pak proval na podbunn rovni ve svm vlastnm tle zzrak metamorfzy. Po svm z-itku lil, jak ho pekvapilo, kdy zjistil, e proces metamorfzy zahrnoval pln rozpad tla housenky uvnit zmotku, je se pak z tohoto amorfnho slizu vynoila ve zcela nov form jako motl. Po oputn zmotku proval proces vysouen a rozpnn mokrch a dosud sloench kdel, a pak triumf prvnho letu. Tento mu neml dn pedchoz znalosti o procesu metamorfzy, pi kterm se tlo housenky zcela rozpust a zkapaln psobenm proteolytickch enzym v zmotku. Nikdy pedtm neml zjem o entomologii ani o obecnou biologii; teprve jeho transpersonln proitek ho pivedl k jednomu z velkch tajemstv prody - k tajemstv morfogenetickch pol, kter poskytuj energetickou ab-lonu pro vypracovn tvaru motla ze zkapalnnho tla housenky. N potencil putovn do vdom jinch druh se nezastavuje u ivoich, i kdy se to tradinm badatelm me zdt sebefantastitj a sebeabsurdnj a bez ohledu na to, e to me pekraovat hranice zdravho rozumu, nelze zcela zavrhnout vyprvn lid, kte tvrd, e proili vdom rostlin a botanickch proces. Za cel ta lta jsem sledoval stovky takovchto proitk a nkolik jsem jich dokonce ml i sm. To mi umonilo rozpoznat, jak pekvapiv autentick jsou a jak mnoho nabzej tm, e nm pomhaj odhalit alchymick tajemstv bota- nick e. Zitky vdom rostlin pokrvaj irokou klu - od bakteri, moskho plan-ktonu a hub a po mucholapku obecnou, orchideje a sekvoje. Tyto zitky mohou dt zajmav vhledy

do procesu fotosyntzy, opylovn, do funkce rstovho hormonu auxinu, do vmny vody a minerl v koenovm systmu a mnoha dalch fyziologickch funkc rznch rostlin. Pro ilustraci tohoto typu zitku jsem si zvolil ztotonn se sekvoj, je popsal bhem holotropnho sezen jeden z astnk. Mohu jet dodat, e tyto velkolep stromy se asto objevuj v ne-bnch stavech vdom a e jejich vzhled nepestv podncovat filozofick a metafyzick vahy. Nikdy bych vn neuvaoval o monosti, e me existovat nco jako vdom rostlin. etl jsem nkolik zprv o pokusech, naznaujcch skryt ivot rostlin ", a znm i tvrzen, e vdom zahradnka doke ovlivnit sklize. Vdycky jsem takovto ei povaoval za nepodloen a za poblouznn folklr Novho vku. Ale nhle jsem se sm pln promnil v obrovskou sekvoji a bylo mi zcela jasn, e to, co provm, se v prod skuten odehrv a e nyn objevuji dimenze kosmu, kter jsou naim smyslm i rozumu obvykle utajeny. Zdlo se, jako by nejpovrchnj rove mho zitku byla velmi tlesn a zahrnovala vci, kter ji zpadn vdci popsali, pouze jsem na n hledl ze zcela novho hlu - spe jako na procesy vdom zen kosmickou inteligenc ne jako na mechanick jevy v organick nebo nevdom hmot. M tlo mlo skuten tvar sekvoje, skuten bylo sekvoj. Mohl jsem ctit, jak sloitm systmem kapilr pod mou krou proud mza. M vdom sledovalo jej tok a do nejslabch vtvek a jehliek a provalo mystrium spojen ivota se sluncem - fotosyntzu. Vdom se pak vydalo opanm smrem do systmu koen. Dokonce ani erpn vody a ivin ze zem nebylo mechanickm, nbr vdomm rozumovm procesem. Tento zitek ml vak jet hlub rovn, je byly mytick a mystick, a tyto rozmry se prolnaly s fyziklnmi aspekty prody. Fotosyntza tedy nebyla jen podivuhodnm alchymickm procesem, byl to tak pm kontakt s Bohem, kter byl ptomen prostednictvm slunench paprsk. Prodn pochody, jako je d, vtr a ohe, mly mytick rozmry a j jsem je snadno dokzal vnmat jako bostva, stejnm zpsobem, jako je vnmala vtina primitivnch kultur. Tady je zajmav si povimnout, e i kdy se tento lovk ztotooval s v-domm stromu, vnmal vztahy a bytosti, kter se pojily vhradn s tmto vdomm. Proval jsem vztah lsky a nenvisti k ohni, kter byl souasn neptelem i pomocnkem, nebo rozpukval semena, aby mohla vzklit, a vypaloval ostatn vegetaci v lese, kter by mohla soupeit s mm dalm rstem. Zem sama byla bohyn, Velkou matkou, Matkou prodou, a jej pdou prostupovaly sktkov, vly a jin pohdkov tvorov. Filozofie findhornsk komunity ve Skotsku, kde jsou tyto bytosti soust spolenho systmu vrouky, se mi nhle nejevila podivn i ciz. Nejhlub rove tohoto proitku byla ryze duchovn. Vdom sekvoje bylo stavem hlubok meditace. Ctil jsem asn klid a mr, jako tich a neruen svdek stalet. V jednom okamiku splynula moje pedstava sekvoje s obrazem obrovsk postavy Buddhy, ponoenho do hlubok meditace, zatmco kolem mne mjela lidsk historie a vechny poetilosti svta. Pemlel jsem o pnch ezech mohutnmi kmeny strom, kter jsem vidl v Sekvojovm nrodnm parku. Na mandale vytvoen tm tymi tisci letokruh jsou v rznch vzdlenostech nedaleko okraje rozmstny znaky s npisy jako Francouzsk revoluce " nebo Kolumbus objevuje Ameriku ", a jin znaka asi v polovin od stedu kmene oznauje rok Kristova ukiovn. Veker otesy ve svtovch djinch znamenaly velice mlo pro bytost, kter doshla tohoto stavu vdom.6) Lid, kte provaj vdom rostlin, velmi bn pociuj siln duchovn di-menze tohoto stavu byt. Po takovchto proitcch asto poznamenvaj, e po-hlej na rostliny jako na modely pro ivot, jako na pklady vysoce duchovnho zpsobu byt ve svt. Na rozdl od lovka vtina rostlin nikdy nezabj, ani nevede ivot dravce. Rostliny ij z toho, co jim d proda - iv se z pdy, zavlauj je det a jsou v pmm kontaktu se sluncem, ivotodrnou silou tto planety a nejbezprostednjm vrazem kosmick tvr energie. Rostliny ne-zabjej jin iv bytosti, neubliuj jim, ani je nevykoisuj, samy vak slou jako potrava pro jin. Lidem zrove poskytuj materil ke stavb, k oacen, k vrob papru a nstroj, a dvaj jim i palivo, liva a krsu. Zitky z mimodnch stav vdom, jako je ten, kter jsme uvedli ve, ns pivdj k domnnce, e nae schopnost ztotonit se s rostlinnm vdomm nepochybn pispla ke skutenosti, e mnoh kultury povauj urit rostliny za posvtn. Nkter pvodn americk kultury uctvaly kukuici a jin plodiny jako bohy. Nap. kmeny Pueblo na jihozpad USA uctvaly jako hlavn bostvo Kukuinho boha, Nositele ivota. Obdobn v Indii se povauje za posvtn strom banyn a mnoz vznan svtci dajn dospli k osvcen pi meditaci pod jeho korunou. Leknn nebo lotos byly vznamnm duchovnm symbolem v Egypt, Indii, Mezopotmii a Stedn Americe, kdeto pro druidy bylo posvtn jmel. Je logick, e rostliny s psychedelickmi

vlastnostmi, kter nabzej pm pstup k transpersonlnm proitkm, jako jsou nkter houby, peyotl nebo lina ayahuasca, byly vlenny do nboenstv mnoha kultur a jsou povaovny za bostva nebo za pokrm boh".

Provn vdom biosfry

V nkterch vzcnch ppadech lid provaj rozen svho vdom do t mry, e zahrnuje veker ivot na na planet - objm veker lidstvo a ve-ker svt flry a fauny, od vir a po nejvt ivoichy a rostliny. Msto, aby se ztotoovali s jedinm rostlinnm i ivoinm druhem, provaj celistvost ivota. Jejich proitek lze oznait za ztotonn s ivotem jako s kosmickm jevem. Transpersonln proitky asto vedou k hlubmu pochopen lohy instinkt v prod a zkon, je d nae ivoty, a k ocenn vjimen inteligence, kter je zkladem vech ivotnch proces. Proitky tohoto typu obvykle vyvolaj in-tenzivnj zjem o ivotn prosted. V nkterch ppadech se proitky urit osoby soustedily na jedin aspekt ivota, jako je nap. sla pohlavnho pudu nebo matesk instinkt. Nsledujc pas zaznamenal lka, kter iv proil ztotonn s celistvost ivota na tto planet. Zdlo se, e jsem velmi hluboce spojen s ivotem na tto planet. Nejprve jsem proel celou sri ztotonn s rznmi ivoinmi druhy, ale pozdji byl tento proitek stle vc a vc veobjmajc. Moje totonost se ila nejen horizontln v prostoru, aby zahrnula veker formy ivota, ale i vertikln v ase. Stal jsem se darwinovskm vvojovm diagramem se vemi rozvtvenmi. Byl jsem celistvost ivota! Pocioval jsem kosmickou kvalitu energi a proitk obsaench ve svt ivotnch forem, nekonenou zvdavost a experimentovn, je charakterizuj ivot, a touhu po sebevyjden fungujc na mnoha rznch rovnch. Zsadn otzka, kterou jsem se zejm zabval, znla, zda ivot na tto planet peije. Zda je to ivotaschopn a konstruktivn jev, anebo jde o zhoubn nrstek na tvi Zem, kter obsahuje ve svm naprogramovn njakou osudovou chybu, je ho odsuzuje k sebeznien. Je mon, e dolo k njakmu zkladnmu omylu plnovn vvoje organickch forem ? Mohou se stvoitel vesmr dopoutt chyb stejn jako lid? V tom okamiku se mi to jevilo jako mon, i kdy velmi dsiv pedstava, jako nco, o em jsem nikdy pedtm neuvaoval. Ztotonnm se ivotem jsem proval a prozkoumval cel spektrum niivch sil fungujcch v prod a v lidskch bytostech, a uvdomoval jsem si jejich nebezpen vvoj a promtnut do modern technick spolenosti. Vidl jsem bratrovraedn vlky, vzn v koncentranch tborech umrajc v plynovch komorch, ryby otrven v zamoench ekch, rostliny nien herbicidy a hmyz otrven chemickm postikem Tyto proitky se stdaly s dojemnmi zitky usmvajcch se kojenc, okouz-lujcch dt hrajcch si na psku, novorozench zvat a erstv vylhlch ptk v peliv vystavnch hnzdech, moudrch delfn a velryb brzdcch kilov ist vody ocenu, a obraz pekrsnch pastvin a les. Pocioval hlubok sou-ctn se ivotem, vrazn ekologick vdom a jednoznan rozhodnut pipojit se k silm bojujcm o zchranu ivota na tto planet.

Zkoumn vdom neiv hmoty a anorganickch proces

Krom transpersonlnho rozen vdom na jin osoby, skupiny lid, veker lidstvo, rostliny, ivoichy a celistvost ivota popisuj lid i proitky ztotonn s vodou v ekch a ocenech, s ohnm, s pdou zem, s horami nebo se silami uvolnnmi pi prodnch katastrofch, jako jsou elektrick boue, zemtesen, tornda i sopen erupce. Jindy toto ztotonn zahrnovalo konkrtn minerly a kovy, jako jsou diamanty a jin drahokamy, kemenn krystaly, jantar, ocel, rtu, zlato a mnoh dal. Tyto proitky se mohou rozit i do mikrosvta, kde zahrnuj dynamickou strukturu molekul a atom, elektromagnetick sly a pohyby subjadernch stic. Zitky tohoto druhu jsou ve zprvch o zmnnch stavech vdom modernch lid velmi obvykl. Pravdpodobn tak pedstavuj dleit zdroj animistickho svtovho nzoru nkterch primitivnch kultur. Pslunci kmene Zuni napklad zaznamenali proitky silnho ztotonn s prodnmi jevy, jako jsou blesky, vtr a ohe. Jejich duchovn folklr je pln bohatch popis, zrcadlcch metafyzickou povahu tchto prvk, a pouen, jak vyuvat moudrost nashromdnou z jejich poznn k len. Nkte lid dokonce popisuj ztotonn s vysoce sloitmi vrobky modern techniky, jako jsou tryskov letouny, kosmick lodi, lasery a potae. Bhem tchto proitk bere jejich tlo na sebe charakteristick tvary tchto pedmt a oni sami mohou pociovat, e pejmaj vlastnosti materil a

postup, na n soustedili svou pozornost. Proitky tohoto druhu naznauj, e existuje neustl souhra mezi neivmi pedmty, kter obvykle spojujeme s materilnm existenc, a svtem vdom a tvr inteligence. Vdom a hmota zejm nepedstavuj dv vrazn odd-len oblasti s pesnmi hranicemi, ale spe provdj nepetrit tanec a jejich vzjemn souhra tvo celkov tkanivo byt. Tento nzor potvrzuje vzkum modern fyziky, biologie, termodynamiky, informatiky a obecn teorie systm a dalch vdnch obor. Zkoumn transpersonln e zan naznaovat, e vdom operuje v takzvanm materilnm svt zpsoby, je byly dve neped-staviteln. Proitkov ztotonn s rznmi aspekty anorganickho svta nm me pi-nst nov informace o mikro- i makrosvt hmoty, kter jsou v souladu se zvry modern vdy. Transpersonln stavy tohoto typu vak maj i dal fascinujc dimenze - obvykle se poj s filozofickmi, mytologickmi a duchovnmi vhledy a proitky. Poskytuj napklad zajmav a nov chpn animistickch nbo-enstv mnoha primitivnch kultur, kter povauj celou produ - hory, jezera, eky, skly - za ivou. Obdobn se me i stedovk alchymie a homeopatick litelstv, kter spatuj hlubok vztahy mezi materilnmi substancemi a psy-chicko-duchovnmi stavy, nhle jevit v novm svtle. Pro lidi, kte proili kontakt s anorganickou hmotou v mimodnch stavech vdom, se tyto systmy mylen nezakldaj na naivnch spekulacch, nbr na pmm proitku a intuitivnm vhledu. V prbhu proitkovch sezen uvajcch zmnn stavy vdom se znovu a znovu objevuj dv prodn sly - voda a ohe. Stoj za povimnut, e tyto ivly se tak opakovan objevuj v duchovn literatue, piem oba maj zejm univerzln symbolick vznam. V duchovn literatue se voda asto pouv jako metafora k popisu mystickch stav vdom. Tato paralela asto vychz z ir, kapaln a sv kvality vody v jejm prodnm stavu a z toho, e voda nezn hranic. Vyhledv ve svt tu nejni polohu a m klidnou, nic neped-strajc slu. M vrazn proiujc a oiujc vlastnosti a sdl s vdomm paradoxn kombinaci zsadn nemnnosti, skryt za nekonenm mnostvm zmn a transformac. Obdobn je i ohe jak obvanou silou v prod, tak i mocnm duchovnm symbolem. M schopnost tvoit i niit, doke ivit a konejit, nebo hrozt a ubli-ovat. Doke dvat svtlo, ale doke i oslepovat. Jeho vlivem se pedmty transformuj, vzdvaj se svho pevnho tvaru a mn se v ryz energii. Ve svm nejmocnjm projevu - Slunci - je ohe kosmickm principem, bez nho by ivot pestal existovat. Na archetypln a mytologick rovni ohe hraje lohy obdobn tm, kter m ve fyziklnm svt - lohy nositele ivota a transfor-man sly. Odnepamti byl uctvn ve vech svch formch - od nejskrom-njho blikn svky pes ohniv erupce sopek a po tajemnou kosmickou pec Slunce. V duchovn literatue se ohe a svtlo asto pouvaj jako metafory tvrho zdroje samotnho vesmru. V nebnch stavech vdom se zd, e ohe - podobn jako voda - pedstavuje tyt kosmick sly, kter symbolizuje v cel duchovn literatue. Vzkum vdom nm tak poskytuje nov vhledy do posvtnho vznamu rznch kov a kamen, jako jsou diamanty, smaragdy, zlato a stbro, a vy-svtluje, pro jsou asto pouvny ke zdoben posvtnch pedmt. Popisy rje v mnoha mytologich vykresluj prosted oplvajc vzcnmi kovy a ka-meny. A posvtn knihy mnohch kulturnch tradic pouvaj samotn kameny i kovy jako symboly vysoce duchovnch zitk. V mimodnch stavech v-dom, pi nich dochz ke ztotonn s tmito vzcnmi kameny i kovy, lid opakovan popisuj, e tyto stavy vdom maj zivou, magickou a mystickou povahu. Spisovatel a filozof Aldous Huxley hluboce intuitivnm zpsobem chpal vztah mezi vzcnmi kovy a kameny a duchovnmi stavy vdom. Ve sv slavn pednce Vizionsk proitek" poloil otzku, pro jsou drahokamy drah a pro je pragmatick kultura, jako je nae vlastn, ochotna platit horentn ceny za pedmty, kter maj jen nepatrnou nebo vbec dnou praktickou hodnotu. Doel k zvru, e tak inme proto, e tyto pedmty slou jako nhraka mystickch proitk, kter n ivot postrd. V ivot, kter vedeme, pedstavuj nejvt mon piblen k vizionskm proitkm a nabzej nm jas, lesk, nejvy ryzost, przranost, nadasovost a nezniitel-nost. Nsleduje popis postupnho ztotonn jistho lovka s jantarem, krystalic-km kemenem a diamantem. Tento popis ilustruje povahu a sloitost proitk tkajcch se anorganickho svta. V tomto bod sezen se as jako by zastavil. Nhle mne napadlo, e to, co provm, je zejm nco jako ryz podstata jantaru. M zorn pole ukazovalo jednolit lutav svit a ml jsem pocit mru, klidu a vnosti. Zdlo se, e i pes svou transcendentn povahu m tento stav vztah k ivotu - ml uritou organickou kvalitu, kterou je tk popsat. Uvdomoval jsem si, e tot plat i o jantaru, kter je jakousi organickou asovou schrnkou. Je to mineralizovan organick materil, pryskyice, kter asto obsahuje organismy, jako hmyz a rostliny, a

uchovv je v nezmnn form po miliony let. Pak se zaal tento proitek mnit a m vizuln prosted bylo stle jasnj a jasnj. Ml jsem pocit, e namsto toho, abych se proval jako jantar, jsem nyn spojen se stavem vdom, kter se vztahuje ke krystalickmu kemen. Byl to velmi intenzivn stav, kter jako by pedstavoval zhutn nkterch elementrnch prodnch sil. Nhle jsem pochopil, pro krystaly maj tak vznamnou lohu v primitivnch kulturch jako pedmty amansk moci a pro amani povauj krystaly za ztuhl svtlo. Pemlel o Mitchellov-Hedgesov kilov lebce, dokonal replice lidsk lebky ve skuten velikosti, kter byla jako pedkolumbovsk rituln pedmt nalezena v guatemalsk dungli a o n se k, e ji zpsobila hlubok zmny vdom u mnoha lid, kte se s n dostali do kontaktu. Rovn dokonale pochopil, pro prvn rozhlasov penosy byly zprostedkovny krystaly a pro krystaly hraj dleitou lohu v modern laserov technice. Pokraoval: Stav mho vdom proel dalm procesem oitn a stal se absolutn irm a zivm. Rozpoznal jsem, e jde o vdom diamantu. Uvdomil jsem si, e diamant je chemicky ist uhlk, prvek, na kterm je zaloen veker ivot, tak jak ho znme. Zdlo se mi tak vznamn a dleit, e se vytv pi extrmn vysok teplot a tlaku. Ml jsem velmi pesvdiv pocit, e diamant njakm zpsobem obsahuje veker informace o prod a ivot v naprosto ist, zhutn a abstraktn form, jako nejdokonalej kosmick pota. Zdlo se, jako by vechny ostatn fyzikln vlastnosti diamantu poukazovaly na jeho metafyzick vznam - jeho krsa, prhlednost, lesk, trvalost, nemnnost a schopnost transformovat bl svtlo v ndhern barevn spektrum. Ctil jsem, e chpu, pro se tibetskmu buddhismu k vadrajna (vadra znamen diamant" nebo hromokln" ajna znamen prostedek, nstroj") - jedinm zpsobem, jak jsem mohl popsat tento stav nejvy kosmick extze, bylo hovoit o nm jako o diamantovm vdom". Zdlo se, e v nm je veker tvr inteligence a energie vesmru jako ryz vdom existujc mimo as a prostor. Bylo to zcela abstraktn, a pesto to obsahovalo vechny formy stvoen. Z tohoto popisu vidme, pro transpersonlni stavy vdom, tkajc se anor-ganickch materil, mohou poskytovat tak hlubok vhledy do prastarch a pri-mitivnch duchovnch systm, kter do sv mytologie zahrnuj vzcn kameny a kovy. Obdobn, pokud jste nkdy proili ztotonn s vodou, pochopte, pro byl pro taoismus tento ivel tak dleit. Pokud jste mli transpersonlni proitky s ohnm, bude pro vs snadn pochopit, pro ho Prsov povaovali za posvtn, pro cel ada kultur uctvala sopky a pro mnoh nrody a nboensk skupiny vid Slunce jako nejvy bostvo. Prostednictvm proitkovho ztotonn se ulou je snadn pochopit, pro hinduist povauj Himalje za gigantickho odpovajcho ivu. lovk pak doke zcela jinak vnmat to, e rzn kultury vytvely obrovsk ulov skul-ptury svch bostev. Tyto pedmty nejen zobrazuj bosk postavy, ale jsou i samotnmi bostvy, nebo materily, z nich jsou vytvoeny, jsou tsn spojeny s rozshlm, nediferencovanm, nenaruitelnm a nemnnm vdomm kosmic-kho tvrho principu v prod.

Gaia - proitek planetrnho vdom

Ve vzcn form transpersonlnho proitku se vdom roz tak, e zahrnuje Zemi v jej celistvosti. Lid, kte maj tyto proitky, jsou hluboce pohnuti ped-stavou na planety jako kosmick entity. Vnmaj rzn aspekty planety Zem - geologick, biologick, psychick, kulturn a technick jako projevy trval snahy o dosaen vy rovn vvoje a seberealizace. Je stle jasnj, e procesy na Zemi d nadazen inteligence, kter zdaleka pesahuje veker lidsk schop-nosti, a e si tato inteligence zaslou, aby se j vzdvala cta a dvra. Pi naich snahch manipulovat j i ovldat ji z na omezen lidsk perspektivy bychom mli bt maximln opatrn. Pipomn mi to slova Lewise Thomase z knihy ivoty buky (Lives of the Cell): Co je na Zemi, hledme-li na ni ze vzdlenosti Msce, pekvapujc a co nm bere dech, je skutenost, e je iv... Nahoe se pod vlahou zivou membrnou jasn modrho nebe vzn vychzejc Zem, jedin ivouc vc v tto sti kosmu. Kdybyste mohli hledt dostaten dlouho, vidli byste ven obrovskch mas blch oblak, je zakrvaj a opt odkrvaj napl skrytou hmotu pevniny. Kdybyste hledli po velice dlouh geologick dob, mohli byste vidt samy kontinenty v pohybu, vzdalujc se od sebe na deskch zemsk kry, udrovan v pohybu ohnm pod nimi. Zem m organizovan, sobstan vzhled iv bytosti, pln informac, bjen zkuen v zachzen se Sluncem. Transpersonln zitky odhalujc Zemi jako inteligentn a vdomou entitu jsou potvrzovny i vdeckmi dkazy. Gregory Bateson, kter vytvoil vynikajc syntzu kybernetiky, informatiky a obecn teorie

systm, vvojov teorie, an-tropologie a psychologie, doel k zvru, e je logicky nevyhnuteln pedpokl-dat, e k duevnm pochodm dochz na vech rovnch jakhokoliv systmu i prodnho jevu o dostaten sloitosti. Domnval se, e duevn pochody probhaj i v bukch, orgnech, tknch, organismech, ivoinch a lidskch skupinch, ekosystmech a dokonce i na Zemi a ve vesmru jako celku. Jin vdec a spisovatel, J. E. Lovelock, kterho si najala NASA, aby stanovil kritria pi rozhodovn, zda v tch oblastech vesmru, kam se NASA chystala vyslat kosmick sondy, mohou nebo nemohou existovat formy ivota, se zabval studiem tchto informac a dospl k zvru, e samotn planeta Zem je ivm dchajcm organismem. Podle jeho zvr se nae planeta chov velmi podobn jako iv buka. Poukzal na to, e v n probh metabolismus a e jde o sa-moregulujc entitu" s vysoce sloitmi homeostatickmi schopnostmi. Zemi na-zval inteligentn bytost". Dkazy k tomuto tvrzen zakldal na svm pozorovn jejch homeostatickch funkc. Velk st rutinnch funkc homeostze, a jde o buku, ivoicha nebo celou biosfru, probh automaticky, a pesto je nutn uznat, e i v rmci tohoto automatickho procesu je nutn urit forma inteligence, aby sprvn interpretovala informace zskan o prosted.... Pokud Gaia (iv, dchajc a inteligentn Zem) existuje, pak je nepochybn inteligentn alespo v tomto omezenm slova smyslu.9) Pestoe objektivn dkazy teorie o existenci Gaii mon neposta k tomu, aby pesvdily konzervativn vdce, podporuje tuto teorii zcela jist existence transpersonlnch zitk, kter jsou s n v naprostm souladu. Tak napklad pi jedn z naich ptidennch semin mla jedna mlad Nmka pesvdiv proitek pi holotropnim dchn, pi kterm se stala archetypln bohyn Velkou matkou. Proitek se pak vyvjel dl a tato ena mla pocit, e se stv planetou Zem (Matkou Zem). Uvdla, e nemla dn pochyby o tom, e splynula s vdomm Zem a stala se tmto vdomm. Provala sebe samu jako Zemi, jako iv, dchajc organismus s inteligenc, organismus, kter se vyvjel k jet vy rovni uvdomn. Jako vdom Zem pociovala, e kovy a nerosty, kter byly jej soust, tvo jej kostru. Obdobn biosfra, s vekermi formami ivota, byla jejm sval-stvem. Provala v sob obh vody z ocen do oblak, odtud do bystin a ek a nakonec zpt do velkch mo. Vodn systm byl jej krv a meteorologick zmny, jako vypaovn, vzdun proudy a d, zajiovaly jej obh, dopravu vivy a proiovn. Komunikace mezi vemi ivoucmi bytostmi, velkmi i malmi, tvoila jej nervovou soustavu a mozek. Ihned po svm zitku ena popisovala, jak pro ni byly v jejm proitku Zem dleit liv rituly domorodch nrod. Vyprvla, jak na ni psobily lidsk innosti, zvlt jak j tance, psn a modlitby rznch kmen pinely velk uspokojen. Jakmile se navrtila do svho kadodennho stavu byt, bylo pro ni obtn si pedstavit, e tyto rituly byly opravdu vznamn, pestoe ve stavu tak tsnho ztotonn se Zem byla absolutn pesvdena o jejich dleitosti pro sv celkov blaho.

Od rozplynut fyzickch hranic k rozplynut hranic asu

Podobn jako provme v transpersonln oblasti rozplynut prostorovch hra-nic naeho svta, meme tak souasn provat i rozplynut asovch hranic, na n jsme si vytvoili zvislost v naem kadodennm ivot. Stejn jako do-keme peskoit fyzikln meze, meme se pesunovat v ase dopedu i dozadu - meme navtvovat svj vlastn ivot nebo ivoty jinch, jako by cel as existoval jen v jedinm okamiku. Pestoe se nae vnmn asu a prostoru proln, existuj jemn rozdly, kter je teba vyhledvat, provme-li smazvn tchto hranic. Pusme se tedy nyn do zkoumn nkterch rozdl.

8. Za hranice asu
as ptomn a as minul Jsou oba mon ptomny v ase budoucm, A as budouc je obsaen v ase minulm. T. S. Eliot: tyi kvartety Transpersonln vdom, jak popisuje bsnk, nm umouje provat minulost i budoucnost, piem

pekraujeme hranice, je se nm dky hodinm, kalen-dm a strnut naeho vlastnho tla zdaj bt tak reln a neprosn. Zde vstupujeme do svta, kde meme provat sami sebe jako embryo v nejranjch fzch naeho nitrodlonho vvoje, anebo jet pedtm jako oplodujc spermii nebo oplodovan vajko v okamiku poet. Mnoz lid, kte proili pekroen pmoarho asu, se dostali dokonce jet dle nazpt, ne je asov rozsah jejich vlastnho ivota, a spojili se se vzpo-mnkami pedk, nebo erpali z pamov banky kolektivnho nevdom, tto rozshl zsobrny poznn, kter sdlme s vekerm lidstvem ji od potku vk. Takovto zitky z rznch obdob djin a z rznch zem se asto poj se sugestivnm pocitem osobn vzpomnky spe z na duchovn ne biologick historie - hovome tu o karmickch vzpomnkch nebo o vzpomnkch na minul ivoty. Lid pi rznch pleitostech uvdli sv vzpomnky na konkrtn ivoin pedky ve vvojovm rodokmenu. Zd se vak, e vdom se neomezuje jen na lidsk djiny nebo na djiny ivch organism. V zsad lze prot djiny Zem ped pchodem Homo sapiens a dokonce i ped zatkem ivota na Zemi. Zd se, e nae vdom m asnou schopnost pmo vstoupit do nejranjch djin vesmru - bt svdkem Velkho tesku, tvoen galaxi, zrozen slunen soustavy i prbhu ranch geofyziklnch proces, je se na tto planet ode-hrvaly ped miliardami let. Pro nae ely zaneme nejmenm rozptm lidskho ivota a pak pejdeme na vt mtko. Z mnoha rznch dvod je uiten nejprve zkoumat nai schopnost provat - prostednictvm transpersonlnho vdom - nejranj obdob naeho vlastnho ivota.

Proitky zrodku a plodu

Proitky, kter lid uvdj ze zrodenho a plodovho obdob svho ivota, pokrvaj irokou klu a naznauj, e charakter naich zitk v tchto nejra-njch fzch ivota nen ani zdaleka univerzln. Na nejkladnjm konci spektra lid uvdj, e ve svm nitrodlonm ivot provali pocity ocensk extze". Pociovali mocn mystick spojen s vekerm ivotem a s kosmickou tvr silou, kter to ve umonila. Na opanm konci spektra lid provali intenzivn krize s pevldajcmi pocity obav, paranoi a fyzick zkosti a s obrazy tok dmonickch sil. Mnoh, i kdy ne vechny, zroden vzpomnky se poj s fylogenetickmi, karmickmi a archetyplnmi proitky, a s orgnovm, tkovm a bunnm vdomm. Zprvy o zrodench a plodovch proitcch naznauj, e v tomto obdob lze provat nejen siln rozruen - jako je napklad hrozba umlho peruen thotenstv, nebezpe samovolnho potratu, intenzivn mechanick nrazy a vib-race, hlasit zvuky, toxick vlivy a tlesn choroby matky - ale i matiny pocity. Je zcela bn provat matiny citov otesy, zchvaty zkosti, vbuchy nenvisti i agresivity, depresi, sexuln vzruen, stejn jako pocity uvolnn, uspokojen, tst a lsky. Vmna informac mezi plodem a matkou me zahrnovat mnoh odstny pocit stejn jako penos mylenek a pedstav. Mnoz lid pi znovuprovn ranho ivota v ln uvdli, jak oste si uvdomovali mylenky i pocity, kter jejich matky v kadodennm ivot nikdy slovn nevyjdily. Tak se napklad lovk, provajc regresi do nitrodlonho ivota, me nhle dostat do kon-taktu s matinm pocitem konfliktu nebo odporu vi jejmu thotenstv, nebo naopak me pociovat matino tst z jinho stavu a jej radostn oekvn porodu. Jeliko jsem byl svdkem nesetnch vyprvn osob, vracejcch se v ase nazpt, aby znovu proili zroden a plodov obdob svho ivota, a jeliko jsem sm takovto epizody proil, jsem pesvden, e je nelze zavrhnout jako bizarn vtvory na pedstavivosti. V mnoha ppadech byly takov proitky oveny na zklad informac, poskytnutch matkou, pbuznmi a porodnky, a tak na zklad lkaskch zznam. Porovnali jsme tak mnohokrt laikv popis plodovho a zrodenho ivota a vvoje s informacemi, je poskytuj lkask pruky. V dsledku toho jsme objevili pekvapujc korelace mezi objektivnmi informacemi, zskanmi z vnjch zdroj, a zitky, je lid po-pisovali. Nsledujc popis trninkovho psychedelickho sezen u psychiatra je typickm pkladem sloitosti proitk zrodku. Obsahuje podrobn vylen nej-ranjch stadi naeho ivota, dokonce a nazpt k okamiku poet. Moje vdom bylo stle mn a mn diferencovan, a zaal jsem provat zvltn vzruen, kter se nepodobalo niemu, co jsem kdy v ivot poctil. Stedn st mch zad vystelovala rytmick impulzy a ml jsem pocit, e jsem pohnn prostorem a asem k jakmusi neznmmu elu ml jsem velice nejasn dojem, co asi bude konen cl, ale zdlo se, e tato mise m mimodnou dleitost. Po urit dob jsem ke svmu velkmu pekvapen mohl rozpoznat, e jsem spermi a e pravideln explozivn vboje byly impulzy biologickho zdroje rytmu (pace-makeru), kter se penely

na mj dlouh bik, jen lehal vibrujcmi pohyby. Byl jsem astnkem vyerpvajcho superzvodu ke zdroji vyslajcmu jaksi chemick poselstv, kter mlo provokujc a neodolatelnou povahu. Tehdy jsem si uvdomil (s pouitm informac, kter jsem ml jako vzdlan dospl lovk), e clem je doshnout vajka, proniknout do nho a oplodnit je. I pesto, e mmu vdeckmu mozku se cel scna zdla absurdn a smn, nemohl jsem odolat, abych se nepipojil k tomuto zvltnmu zvodu se v vnost a s velkm vynaloenm energie. I kdy jsem proval sebe sama jako spermii soupec o vajko, byl jsem si vdom vech ostatnch souasn probhajcch proces. To, co se odehrvalo, mlo zkladn rysy fyziologickho jevu tak, jak se vyuuje na lkaskch fakultch. Bylo tu vak i mnoho dalch dimenz, kter zdaleka pesahovaly ve, co by si m fantazie mohla vymyslet v bnm stavu vdom. Bunn vdom tto spermie bylo celm autonomnm mikrokosmem, samostatnm komplexnm svtem. Jasn jsem si uvdomoval sloitost biochemickch proces v nukleoplazm a mlhovinovou povahu chromozom, gen a molekul DNA. Kdy psychiatr ve ve uvedenm vyprvn vnmal tyto fyziochemicke kon-figurace, byl zrove v kontaktu s prvky vzpomnek pedk, se stopami naich ivoinch pedchdc, mytologickmi motivy a archetyplnmi formami. Ge-netika, biochemie, mytologie a djiny evoluce se jako by nerozuzliteln propltaly a zdly se bt rznmi aspekty tho jevu. Prohlsil, e ml dojem, jako by tento mikrosvt spermie v on dob ovldaly a dily prapvodn sly, kter modifikovaly a urovaly vsledek zvodu. Popisoval, e tyto sly mly formu karmickch, kosmo-biologickch a astrologickch silovch pol". Dle pokra-oval: Vzruen zvodu narstalo kadou vteinou a zdlo se, e hektick rychlost se zvyovala do takov mry, e jsem ml pocit letu kosmickou lod blc se rychlosti svtla. Pak nastalo vyvrcholen ve form triumfln imploze a extatickho splynut s vajkem. Krtce ped okamikem poet m vdom alternovalo mezi pospchajc spermi a vajkem, a proval jsem siln vzruen a oekvn nejasn definovan, avak asn udlosti. V okamiku poet ob jednotky vdom splynuly a j jsem se stal souasn obma tmito zrodenmi bukami. Po splynut zitek pokraoval i nadle rychlm tempem. Zhutnm a zrychlenm zpsobem jsem proval vvoj plodu po poet, piem jsem si pln uvdomoval rst tkn, bunn dlen a dokonce i biochemick procesy. Bylo teba vykonat nesetn koly a pekonat obasn nesnze a kritick dob. Byl jsem svdkem diferenciace tkn a formovn novch orgn - stval jsem se tepajcm srdcem plodu, shlukem jaternch bunk a epitelem sliznice stev. Vvoj plodu doprovzelo obrovsk uvolnn energie a svtla. Ctil jsem, e tato oslepujc lut ze m nco spolenho s biochemickou energi, podlejc se na prudkm rstu bunk a tkn.l) V jednom okamiku ml velice urit pocit ukonen kritickch fz svho embryonlnho vvoje. Proval to jako velk spch - jak ze svho vlastnho hlediska, tak z hlediska tvr sly prody. Kdy se vracel do svho bnho stavu vdom, dokzal popisovat to, co oznaoval za siln pocit, e toto sezen bude mt trval vliv na m sebevdom. A u bude moje budoucnost jakkoli, zaal jsem svj ivot dvma velkmi spchy - stal jsem se jedinm vtzem zvodu spermi za asti mnoha milion soupe a spn jsem dokonil em-bryogenezi". Pestoe jeho vdeck j na tyto mylenky reagovalo s jistou skeps, ne-li pmo s humorem, emoce v pozad tohoto proitku byly siln a pesvdiv. Nsledujc pklad pochz ze zznam terapeutickho sezen s Richardem, kter trpl chronickmi sebevraednmi depresemi. Pi tomto sezen ml pocit, e je ponoen do plodov vody a spojen s placentou pupen rou. Uvdomoval si, jak do jeho tla pes oblast pupku proud viva, a proval ndhern pocity symbiotick jednoty s matkou. Byli spolu spojeni placentrnm obhem krve, kter se zdla bt magickou ivotodrnou kapalinou. Richard slyel dvoj zvuky srdce s rznmi frekvencemi, je splvaly v jedin vlnc se celek. Doprovzely je tak podivn dut a bouliv zvuky, kter Richard po chvilce vhn identifikoval jako akustick efekty vyvolan krv, enouc se pnevnmi tepnami, a prchodem plyn a tekutin pi peristaltickch pohybech stev pilhajcch k dloze. Pln si uvdomoval sv tlesn schma a rozpoznval, e se velice li od jeho obrazu v dosplosti. Byl mal a hlavu ml nepomrn vt ne trup a konetiny. Na zklad rznch proitkovch nznak a pomoc dosplho sudku se dokzal identifikovat jako znan vyspl plod tsn ped porodem. V tomto stavu nhle z vnjho svta uslyel pichzet zvltn zvuky. Mly velice nezvyklou ozvnu, jako by se ozvaly ve velk sni nebo jako by prochzely vrstvou vody. Vsledn efekt mu pipomnal kvalitu zvuku, jak hudebn technici dosahuj pi modernch nahrvkch elektronickmi prostedky. Nakonec doel k zvru, e tento efekt vyvolaly bin a dlon stny a plodov voda a e vnj zvuky se k plodu dostvaj prv v tto form. Pak se pokusil identifikovat, co tyto zvuky vyvolv a odkud pichzej. Po

urit dob dokzal rozeznat lidsk hlasy, kter pokikovaly a smly se, a pak nco, co vypadalo jako zvuky karnevalovch trumpet. Nhle ho napadlo, e to mus bt zvuky z pouti, kter se v jeho rodn vesnici kon kadoron vdy dva dny ped jeho narozeninami. Kdy si dal dohromady vechny tyto trky informac, dospl k zvru, e jeho matka se musela v pokroilm stupni thotenstv tto pouti zastnit. Kdy jsme se Richardovy matky zcela nezvisle ptali na okolnosti jeho porodu, ani bychom j ekli o jeho proitku s LSD, vyprvla nm mimo jin nsledujc historku: v relativn nudnm vesnickm ivot byla kadoron pou udlost, poskytujc vzcn povyraen. Pestoe byla ji v nejvym stadiu thotenstv, nechtla za nic na svt o tuto zbavu pijt. Pes siln vhrady a varovn sv matky odela z domova, aby se zastnila vesel. Podle jejch pbuznch hlun prosted a vava pouti uspily Richardovo narozen. Richard popral, e by tuto historku nkdy slyel, a ani jeho matka si nepamatovala, e by mu o tto udlosti nkdy vyprvla.2'

asov stroj vdom

I kdy monosti bunn pamti z nejranjch fz naeho ivota mohou peshnout hranice na pedstavivosti, nen to v dnm ppad ta nejvt zhada, ped ni ns stav transpersonln zitky. U lid v mimodnch stavech vdom nen neobvykl, e dokou pesn zobrazit tak materil, kter pedchzel jejich poet, a provat epizody ze svta svch rodi, pedk a lidskho pokolen. Obzvlt zajmav jsou proitky minulch ivot", naznaujc, e individuln vdom si me uchovvat kontinuitu z jednoho ivota do druhho.

Zkoumn dtstv naich rodi

V mnoha ppadech lid v mimodnch stavech vdom uvdj, e provali pbhy, kter se odehrly dvno ped jejich vlastnm poetm. Mnoz napklad popisuj, e dokzali vstoupit do vdom svch rodi v dob matina i otcova dtstv a prostednictvm jejich vdom provali udlosti z on doby. Tyto scny pipomnaj film Stevena Spielberga Zpt do budoucnosti, ve kterm hrdinov cestuj v ase sem a tam. Vzpomnm si na proitek mlad Finky, kter se zastnila naeho semine ve vdsku. Inga provala sebe samu v holotropnm sezen jako mladho vojka za druh svtov vlky, celch trnct let ped svm poetm. Vojk, kterm se stala, byl jej otec, a ona se ocitla uprosted bitvy, kterou provala naplno vemi svmi smysly. Zcela se s nm ztotonila a provala vzruen jeho tla a prudkost emoc, ktermi v t chvli prochzel. Byla si akutn vdoma veho, co se kolem n odehrvalo. Kdy se ukrvala za kmenem bzy, prosvitla kolem kulka a krbla ji/ho na oblieji a na uchu. Pro Ingu byl tento proitek maximln iv a pesvdiv. Nedokzala si ani pedstavit, odkud takov vzpomnky mohou pochzet. Vdla, e jej otec bojoval v rusko-finsk vlce, ale byla si jista, e j nikdy nevyprvl o niem takovm, jako byl onen zitek, kter se j dostal do vdom. Rozhodla se, e otci zavol a zept se ho. Chvli s nm hovoila a pak ve vyprvla zbvajcm astnkm semine. V prbhu svho len byla stle vzruenj a uaslej nad svm objevem. Kdy otci popisovala, co proila, byl naprosto okovn. Ve, co mu popsala, se skuten stalo! Jej popis bitevnho pole a jeho mylenek a pocit onoho dne byl naprosto pesn vetn podrobnho obrazu bezovho hje, kde se tato udlost odehrla. Otec ji tak ujistil, e o tto udlosti nikdy s nikm nehovoil, nebo ji nepovaoval za dostaten dleitou i zajmavou, aby se s n nkomu svoval. I kdy tento proitek nikdy slovn nevyjdil, peel jakmsi zpsobem na jeho dceru.3) Na potku naeho vzkumu LSD museli psychiati a psychologov, kte chtli s tmito ltkami pracovat, projt rozshlou ppravou, je zahrnovala osobn zitky s touto ltkou pod pelivm dohledem zakolench terapeut. V mnoha ppadech vysoce kultivovan a vzdlan mui i eny, kte pedtm vyjadovali znanou skepsi i nad relativn opodstatnnmi koncepcemi, jako je napklad Jungovo kolektivn nevdom", zjistili mimo jakoukoli pochybnost, e pekrauj fyzick i asov hranice svho vdom. Tak napklad v jednom ppad pade-stilet psycholoka Naa provala sugestivn a pesvdivou identifikaci se svou matkou. Tato epizoda sah dokonce jet dl ne pbh Ingy, nebo popisuje historku z ranho dtstv Nadiny matky. Naa uvedla, e proila dramatick posun v totonosti svho j. Nhle se stala svou matkou v dob, kdy matce byly ti nebo tyi roky. Psal se rok 1902 a Naa mla na sob nakroben pardn atiky, i kdy se nachzela ve velmi zvltnm a nepravdpodobnm mst, je bylo obzvlt zarejc vzhledem k tomu,

jak byla obleena. Schovvala se pod schoditm. Byla vystraen a osaml, a byla si bolestn vdoma, e se prv stalo nco, co ji vydsilo. Uvdomila si, e ped pr okamiky ekla nco velice nepknho, byla za to pokrna a nkdo j dal hrub rukou pes pusu. Ze svho krytu Naa vidla pbuzn - tetiky, strky, bratrance a sestenice - jak sed na zpra velkho devnho domu, obleeni ve starodvnch atech, typickch pro onu dobu. Vichni povdali a nikdo si nevmal ani j, ani jej sklenosti. Naploval ji pocit selhn a porky, zeslen nadmrnmi poadavky dosplch - aby byla hodn, slun se chovala, sprvn mluvila a byla vdy ist. Zdlo se nemon vyhovt jim. Pociovala odcizenost a zahanben. Jako ve vech takovchto ppadech jsme na Nau nalhali, aby si tento proitek ovila, aby vidla, zdali odpovd objektivn skutenost. Brzy po tto udlosti Naa hovoila se svou matkou. Nechtla sej piznat, e experimentovala s LSD, protoe vdla, e matka by to neschvalovala. Msto toho j vyprvla, e mla sen, v nm se zcela identifikovala s matkou; vylila, e se jako mal holika v hlubokm zahanben schovvala pod schody a nenpadn ze svho krytu pozorovala dospl, kte si j vbec nevmali. Hned jak to zaala vyprvt, matka ji peruila a doplnila veker detaily pesn tak, jak je Naa proila. Matin podrobn popis udlosti byl zcela toton s Nadinm proitkem pod vlivem LSD, vetn detail velkho zpra a schod, kter na n vedly, popisu obleen vech osob, a dokonce i atiek, kter mla sama na sob a na nich mla nakrobenou blou zstrku.4'

Zitky ze svta naich pedk

Nkdy ns proitkov przkum minulosti naich pbuznch zavede do ivota dnes ji mrtvch prarodi nebo dokonce do ivota pedk, kte ili cel stalet ped nmi. Tyto proitky vzdlench pbuznch z naeho rodokmenu charak-terizuje pocit naprostho pesvden, e osoba nebo osoby, se ktermi se zto-toujeme, pat k na vlastn pokrevn linii. Ti, kte tento pocit genetickho spojen proili, ho asto popisuj jako elementrn nebo prapvodn", nco, co nelze vyjdit slovy, ale mus se prot. Autentick zitky tohoto druhu jsou vdy v souladu s rasovm, kulturnm a historickm pozadm osoby, jejm zrakem pohlme na svt. V nkterch ppadech byly zjevn rozpory - nap. kdy lovk anglosaskho pvodu pro-val ivot americkch Indin nebo Afrian jako svch pedk - objasnny, jakmile podrobnj zkoumn rodinn genealogie potvrdilo pesnost proitk. Vzpomnky na pedky velmi asto obsahuj objektivn daje, kter nm umouj jejich oven. Tyto daje mohou obsahovat detailn informace o zvycch, n-vycch, nboenskm pesvden, rodinnch tradicch, charakteristickm chovn, pedsudcch a povrch, o nich zjistme, e byly pro dotynho pedka typick, anebo e je vyznval. Dal podpora autentinosti proitk pedk me vychzet ze sledovn osob, kter tmito proitky proly. Jak v naich seminch, tak i v soukromch tera-peutickch sezench jsme si velmi asto povimli dramatickch zmn ve fyzickm vzezen i chovn on osoby. Tak nap. vraz oblieje, tlesn postoj, gesta, citov reakce a mylenkov pochody mohou zcela pevzt charakteristick rysy dotynho pedka. Proitky pedk mohou bt nkdy velmi sugestivn, s plnmi a velmi kon-krtnmi podrobnostmi, kter lze snadno ovit. Jindy mohou bt vgn, nespe-cifick, a odhalujc pouze dojmy a citovou atmosfru; odrej pak jen urit zcela obecn rysy, jako je nap. kvalita vztah mezi leny urit rodiny, kmene i klanu. Jako pro psychiatra bylo pro mne obzvlt zajmav sledovat, jak asto tyto proitky pedk poskytovaly nhledy do souasnch osobnch pro-blm. Jsem pesvden, e tyto letm pohledy do ivota naich rodi, prarodi a dokonce i vzdlenjch pbuznch nm mohou pomhat lpe pochopit - a asto i vyeit - konflikty v naem souasnm ivot. Nsledujc pklad ilustruje bohat a pesn historick informace, kter do-keme nashromdit z nkterch proitk pedk a je nm poskytuj cenn vhled do obdob rodinn historie, kter by jinak mohlo zcela uniknout na po-zornosti. Tento konkrtn zitek je zvlt zajmav proto, e ho nakonec potvrdil nejen soustedn historick vzkum, ale i neoekvan synchronistick udlost. Pi systematick LSD terapii provala mlad ena, kter budu kat Renata a je se lila pro komplikovanou neurzu, adu scn, kter se odehrvaly v Praze potkem 17. stolet. Bhem tohoto obdob, tedy tsn ped ticetiletou vlkou v Evrop, se echy - soust dnen esk republiky - dostaly pod nadvldu dynastie Habsburk. Ve snaze zlikvidovat pocity nrodn hrdosti Habsburkov zajali a popravili dvacet sedm pslunk esk lechty pi veejn exekuci na Staromstskm nmst v Praze. Bhem svch sezen mi Renata popisovala mnoh obrazy a vhledy, tkajc se

architektury tohoto obdob, typickho obleen, kter lid tehdy nosili, dobo-vch zbran a domcch poteb, kter v kadodennm ivot pouvali. Dokzala tak popsat sloit vztahy mezi krlovskou rodinou a poddanmi. To ve se j vybavovalo velice podrobn a s hlubokmi znalostmi, pestoe toto historick obdob nikdy nestudovala. (Pi ovovn mnohch podrobnost, kter uvdla, jsem musel konzultovat speciln prameny.) Mnoh z Renatinch proitk se konkrtn vztahovaly k uritmu lechtici, jednomu z tch, kter Habsburkov popravili. V dramatickm sledu udlost Renata znovu provala podrobnosti popravy tohoto mue, a provala je v plnm ztotonn s nm, jako by byla uvnit jeho tla. Jeliko jsem byl svdkem toho, jak Renata prov toto osobn drama, musm piznat, e jsem sdlel jej ohromen a zmatek. Ve snaze pochopit, co se odehrv, jsem zvolil dva rozdln pstupy. Pi jednom jsem strvil znanou dobu ovovnm historickch informac, je uvdla, a zjistil jsem pekvapujc mnostv objektivnch detail, vc jej pbh k tomuto obdob 17. stolet. Pi druhm pstupu jsem aplikoval veker sv psychoanalytick schopnosti v nadji, e odhalm njak dkaz, kter by naznaoval, e jej historick proitky jsou ve skutenosti zamaskovanmi kon-flikty z dtstv nebo pouhou symbolizac emonch problm v jejm souasnm ivot. Ale a jsem se snail sebevc, nedokzal jsem vysvtlit jej transpersonln proitky z hlediska psychologickch problm, ktermi trpla. Dva roky po m prci s Renatou, pot co jsem emigroval do Spojench stt, jsem od n dostal dlouh dopis. Vyprvla v nm, jak se nedvno nhodou setkala se svm otcem, kterho nevidla od svch t let, kdy se jej rodie rozvedli. Otec ji pozval na veei a pi t pleitosti se j pochlubil vsledkem svho oblbenho konka, co byl genealogick rodokmen, sledujc rodinn djiny nkolik stalet nazpt. Ke svmu pekvapen zjistila, e jej otec i ona byli potomky jednoho ze lechtic, kter Habsburkov onoho osudnho dne na potku 17. stolet popravili. Tato informace jen potvrdila jej dvj podezen, e urit emon nabit vzpomnky se mohou otisknout do genetickho kdu a penet se staletmi do budoucch generac.5' Kdy jsem se vzpamatoval z potenho oku, uvdomil jsem si, e Renatina interpretace m jednu vadu. I kdyby bylo pravda, e dleit vzpomnky lze penet genetickm kdem, pak by smrt pirozen peruila cestu penosu, kter by to umoovala. Jinmi slovy - jeliko byl tento lechtic popraven, nemohl geneticky penst proitek sv smrti a k Renat. Ale i kdy jsem takto uvaoval, zjistil jsem, e nemohu pehldnout pozoruhodnou shodu mezi Rena-tinmi proitky a genealogickm objevem jejho otce. Bylo to ve pouze neuviteln, ale bezvznamn nhoda, nebo si takovto ppady zaslou vnj pozornost? Doel jsem k zvru, e pekvapujc synchronicitu - Renatino setkn s ot-cem, kter vlastnil genealogick informace, je zjevn potvrdily jej proitek - nelze odepsat jako nhodu. m vak lze vysvtlit tyto udlosti? Doshly informace o smrti tohoto lechtice Renatinu psch prostednictvm telepatickho spojen s otcem, kterho ani neznala? A pokud ano, jak mohlo dojt k peveden such genealogick informace do iv proitkov sekvence, kter byla tak bohat na historick podrobnosti? Jinou monost by bylo to, e by peiv potomek lechticovy rodiny, eknme syn nebo dcera, geneticky pedal tyto informace Renat. Svdek v tomto ppad by byl musel provat popravu svho otce v transpersonmm stavu duln jednoty", a z tto pozice by sdlel siln emoce a tlesn pocity popravenho mue. Nebo je snad mon, e vesmr je v konen analze pouhou boskou hrou kosmickho vdom, kde jsou vechny prodn zkony nakonec zcela libovoln a kde se kdokoli z ns me kdykoli njakm zpsobem dostat k jakmukoli materilu, kter kdy existoval, nebo bude existovat pro kohokoliv kdekoliv, ne-spoutan iluzemi hmoty, prostoru a asu? Jedna vc se zd bt jist: ve vesmru operuj principy, kter jsou daleko mimo schopnosti lidsk pedstavivosti. V ka-dm ppad je nepochybn, e existuj jevy, kter nememe vysvtlit pomoc omezenho systmu vry, kterou na kultue vnutila newtonovsk vda.

Rasov a kolektivn proitky

Rasov a kolektivn proitky jdou jet o krok dle za vzpomnky pedk. Rasov proitky mohou zahrnovat osoby mimo nai nejbli rodinu i pokrevn linii a mohou se tkat kterhokoliv pslunka te rasy. Tento proces me zasahovat jet dle, pes rasov hranice do jinch rasovch skupin a do kolektivnch vzpomnek lidstva jako celku. U jsem se zmnil o tom, e psychiatrie tradin pohl na nai psch, jako by byla ovlivovna pouze tm, co jsme proili, nebo provme pmo, bu prostednictvm naich tlesnch smysl nebo jako vsledek na vlastn interpretace tchto proitk. Nae pozorovn stovek lid, kte popsali proitky svch pedk nebo rasov i kolektivn proitky, vak podporuj

tvrzen Carla Gustava Junga, e nai psch tak hluboce ovlivuje kolektivn nevdom, kter nm poskytuje pstup k obrovsk zsobrn vzpo-mnek, zahrnujcch veker lidsk proitky od potku vk. Bhem holotropnho sezen, kter jsme provdli v Kalifornii, nm evropsk psychiatrick sdlila nsledujc zitek. Pi ten jejho popisu mjte na pamti, e tato ena nemla absolutn dn rozumov znalosti o historii americkch Indin. Jej proitek vak npadn pipomn slzavou cestu" kmene eroks a dal udlosti v ivot americkch Indin v dob zkona o jejich pesdlen. Zde je jej vyprvn: Nhle se ve zdlo chladn, propastn a beznadjn. Ctila jsem obrovskou slu, kter mne penela daleko za hranice mho souasnho ivota, do vzdlenho historickho obdob. Jako by se m bn j smrtilo do velikosti fotonu a pak doasn zmizelo. Stala jsem se jinou osobou - starou, malou a neuviteln vrsitou indinskou enou s bohatmi vrkoi mastnch vlas. Spatila jsem rozlehlou otevenou pl a na n shromdn tisc Indin. Sedli ve skupinch podle klan a obklopovali kruh staein, kte mli ve tvi klidn, rozhodn a nepohnut vraz. Oekvali od svho nroda odpov - zda si zvol Smrt nebo Cestu. Ti, kte si zvolili smrt, se vzdlili do paprskovit uspodanch dlouhch a nzkch chatr. Kdy rozhodovn skonilo, staeinov otrvenmi py pinesli svm bratm a sestrm smrt. Ti ji pijmali tak klidn, jako by to bylo posvtn naplnn jejich ivota. Kdy zemel posledn z nich, eny povstaly a zatanily tanec usmen se smrt, kter zahrnoval set a raen obilnch zrnek. Pak povstali mui a pedvedli tanec sly, mru a usmen se smrt. Po skonen ve popsanho ritulu se ti, kte se zastnili tance usmen, zvedli a zaali odchzet. ena, kter mla tento proitek, prohlsila, e jej cel byt prostoupil smutek a al, na kter slova nesta". Zvolna se zaala kolbat a zpvat tichou monotnn pse, kter vyjadovala, co ct. Jej vyprvn po-krauje: Uvnit jsem plakala a nakala nad smrt tisc pslunk svho nroda - dt, starc a mu i en nejrznjho vku. Vidla jsem je, jak v dlouhm prvodu krej pes hory, vyerpan, hladovjc, zoufal, zbaven nadje a umrajc za pochodu. I kdy jsem byla starou, vnitn przdnou indinskou enou, mla jsem rovn pocit, e jsem prastarou pustou horou. Zcela nehybn jsem je sledovala, a mi zmizeli z dohledu, ale v uritm smyslu jsem byla stle s nimi, na jejich nekonen cest vped a nikam, v jejich ivot a smrtil Lid provajc rasov nebo kolektivn pbhy mohou zjistit, e se astn dramatickch, i kdy obvykle krtkch scn, kter se odehrvaj ve vce nebo mn vzdlench historickch obdobch, kulturch a zemch. Tyto scny se asto poj s konkrtnmi vhledy do vztah mezi lidmi, spoleensk struktury, nboenskch praktik, morlnho kdu, umn a techniky danho historickho obdob. Nkdy pozorujeme u osob, kter maj rasov i kolektivn proitky, sloit gesta, postoje a symbolick pohyby. Znovu a znovu objektivn pozorovatel se znalost zem nebo nrod, je subjekt prov, potvrzuj, e tyto pohybov kombinace jsou patin a charakteristick pro nrody a dobu proitku. Pi terapeutickch sezench i v naich seminch jsme asto sledovali, jak lid zaujmaj sloit jgov pozice (sany) a dlaj gesta (mudry) z prastar tradice jgy, i kdy o tto duchovn praxi nemli pedtm dn znalosti, ani s n nemli dn zkuenosti. V mnoha ppadech lid provali ast na pra-ktikch kultur, kter pro n byly v jejich bnm stavu vdom - zcela neznm. Bez jakchkoliv pedchozch znalost i vcviku se dostali do pohyb charakteristickch pro tanec africkch Kovk kmene Kung, nebo pro tanec dervi sfijsk tradice. Jindy se spontnn pohybovali v rytmu ritulnch tanc provdnch na Jv nebo na Bli, nebo pedvdli symbolick gesta indick tanen tradice kathakali, vyjadujc tmata z hinduistick mytologie, tak jak se pedvdj na pobe Malabru. Pi nkterch pleitostech lid provajc jin ivoty hovo jazyky - nkdy neznmmi, archaickmi - o nich ve svm bnm ivot nemli dn zna-losti. V nkterch ppadech byla autentinost pouitch jazyk potvrzena pomoc zvukov nahrvky pozen v prbhu sezen, pi kterch k tomuto jevu dolo. V jinch ppadech mly hlasov projevy vechny prvky jazyka, avak nedokzali jsme deifrovat, co tato osoba k. To nemus nutn znamenat, e hlasov produkce nebyla autentickm jazykem urit etnick skupiny. Lingvist se shoduj v tom, e je maximln obtn identifikovat kad z tisc jazyk a dialekt, ktermi se na tto planet hovo. Skutenost, e jsme dokzali pozitivn potvrdit velk poet tchto ppad, vak rozptyluje pochybnosti o autentinosti tohoto jevu. Obas jsou vak tyto zvuky zcela jasnm neartikulovanm blbolem nebo tm, emu se v uritch crkvch k mluvit jazyky" (talk in tongues"). Proitky pedk i rasov proitky asto pinej hlub

vhled do symbolickho vznamu kulturnch praktik i tehdy, kdy dotyn osoby o n pedtm nemly dn zjem a nic o nich nevdly. N nsledn vzkum s clem ovit pesnost tchto proitk znovu a znovu prokazoval, jak jsou pesn, i kdy asto obsahuj informace, kter jsou k dispozici pouze badatelm i jinm zasvcenm odbor-nkm. Byli jsme napklad svdky toho, jak lovk, kter neml ani to nejmen vzdln o starovkch kulturch, popisoval podrobnosti staroegyptskch praktik pohbvn na zklad svch sugestivnch proitk minulch ivot. Velice de-tailn nm podval takov informace, jako je napklad ezoterick vznam a tvary specilnch amulet a pohebnch schrnek, vznam barev zvolench pro nhrobn kuely, technika balzamovn a el konkrtnch ritualizovanch praktik. Pot, co proil sebe sama jako balzamovae ve starovkm Egypt, dokzal popisovat velikost a jakost mumifikanch obvaz, materily pouvan pi p-prav ltky pro mumie, a velikost a symboliku ty kanopskch ndob, pouvanch k ukldn uritch orgn vyatch z tla. N nsledn vzkum dokzal, e podrobnosti, kter uvdl o symbolickch postavch na kad z ndob i o kon-krtnm obsahu kad z nich, byly pesn, i kdy prv tyto poznatky nebyly veejnosti obecn pstupn.7'

Zhada karmy a reinkarnace

Pro vtinu z ns, kte jsme se narodili v zpadoevropsk tradici a byli jsme v n vychovni, se pedstava minulch ivot a karmy zd ciz, ne-li bizarn a dtinsk. Je vak tk pehldnout skutenost, e po tisce let nboensk spisy mnohch spolenost pojednvaly o minulch ivotech, reinkarnaci a karm, a popisovaly jejich vliv na n souasn ivot. Z hlediska tchto spis nepichz dn z ns do ivota s nepopsanm listem". N souasn ivot je soust kontinua, kter me sahat daleko do mnoha pedchozch ivot a velice prav-dpodobn bude zasahovat i do mnoha dalch. Ve zmnnch stavech vdom jsou vzpomnky na minul ivoty vpleteny do sloit tkn proitk, je zahrnuj i vzpomnky ze souasnho ivota kolem porodu, kojeneckho vku, dtstv, dospvn a dosplosti. Jsme si velmi dobe vdomi, e souasn kesanstv a tradin vda takovto pedstavy odmtaj, nebo dokonce zesmuj. Vzkum v transpersonln psy-chologii vak i nadle poskytuje dostatek dkaz o tom, e tato oblast studia je pravou pokladnic vhled do povahy lidsk psch. Dkazy ve prospch vlivu minulch ivot jsou tak pesvdiv, e lovk me pouze dojt k zvru, e ti, kdo odmtaj pipustit, e tato oblast stoj za serizn studium, mus bt bu neinformovan nebo nesmrn zaujat. Za dlouh lta mne pozorovn osob, kter mly v mimodnch stavech v-dom proitky minulch ivot, pesvdilo o oprvnnosti a dleitosti tto fascinujc oblasti vzkumu. Rd bych se s vmi podlil o nkolik pklad, kter ns pesvduj jednak o tom, e jevy minulch ivot jsou maximln relevantn, jednak o tom, e nae znalosti tchto jev nm mohou napomoci eit konflikty v ptomnosti a vst lep ivot. Kdy jsem ke konci edestch let vedl psychedelick vzkumn a lebn program pro pacienty s rakovinou v Marylandskm stedisku psychiatrickho vzkumu v Baltimore, ml jsem pleitost pracovat s nekvalifikovanm dln-kem, ktermu budu kat Jesse. Byl zaazen do naeho programu s pokroilou rakovinou ke, kter se ji rozila i na vnitn orgny. Jesse byl doslova ne-gramotn a neml ani ty nejmen znalosti o karm, reinkarnaci i jin ve pojc se s mylenm Vchodu. Za normlnch okolnost bych dokonce pedpokldal, e mu jeho psn katolick vchova tyto pedmty tabuizovala. Jesse prohrval svj souboj s rakovinou a vdl, e zeme, a v dsledku toho byl hluboce sklen a zkostliv. Souhlasil, e se podrob psychedelick terapii jako monosti, jak se vyrovnat se svou zkost. Zpotku se jeho pozornost sousteovala na pocit viny nad tm, jak proil svj ivot. Byl vychovn jako katolk, oenil se a rozvedl, a po mnoho uplynulch let il v nemanelskm svazku s jinou enou. Pevn vil v uen crkve, e v och Boha bude vdy enat se svou prvn enou, a dky tomu pohlel na svou souasnou situaci jako na cizolostv a hch. Ve svch sezench ml vize vlench scn a per, obrovskch smeti po-setch mrtvolami, kostrami, hnijcmi mrinami a odpadky vydvajcmi straliv zpach. Leelo tam i jeho vlastn tlo, ovzan pchnoucmi obvazy a rozeran rakovinou. Pak se objevila obrovsk ohniv koule a vechno toto svinstvo bylo vreno do oistnch plamen, kde rychle shoelo. Pestoe bylo Jesseho tlo znieno, uvdomoval si, e jeho due peila, a ocitl se ped poslednm soudem, kde Bh zvaoval jeho dobr i patn skutky. Nakonec jeho kladn skutky pe-vily nad patnmi a Jesse poctil asn ulehen od svho bemene. V onom okamiku zaslechl nebeskou hudbu a zaal chpat vznam svho zitku. V tto souvislosti obdrel vznamn poselstv, kter pichzelo mimoslovnmi kanly, proudilo jeho tlem a

prostupovalo celou jeho bytost. Toto poselstv znlo: A zeme, tv tlo bude znieno, ale ty sm bude spasen - tv due s tebou bude po cel as. Vrt se zpt na zemi a bude znovu t. Zatm se vak nedov, m pt na tto zemi bude." V dsledku tohoto zitku Jesseovy bolesti siln polevily a zmizela i akutn zkost, j trpl. Vynoil se ze sezen s hlubokou vrou v monost pevtlen, tedy koncepc, kter byla v rozporu s jeho vlastn nboenskou tradic. O pt dn pozdji Jesse pokojn zemel, mon o nco dve, ne by k tomu jinak byl olo. Bylo to, jako by se jeho due osvobodila, aby mohla vzdt tento boj proti nevyhnuteln smrti. Bylo to, jako by pospchal na cestu tam, co nazval pt zem". V dob, kdy jsem s Jessem pracoval, jsme nikdy nemluvili o reinkarnaci nebo o peit due po fyzick smrti. Zcela sm nebo pomoc zdroj, kter jsme ani on ani j pedtm nebrali v vahu, dospl k tomuto pomrn sloitmu nzoru na to, co nastane po smrti, k vizi, kter mu poskytla v poslednch dnech jeho ivota klid due a pocit bezpe.8' Pestoe by bylo mono Jesseho sezen pominout jako fantazii, motivovanou silnm pnm, jin zitky obsahuj pozoruhodn podrobnosti, kter lze pozdji ovit. J sm jsem zail opakovan epizody, kter se zdly pichzet z minulch ivot. dn z nich nebyla tak sugestivn i pesvdiv jako ta, kter se pojila k m prvn cest do Ruska. Tento pklad dokumentuje, jak se mohou v tchto zitcch dvn udlosti prolnat s nam nejsouasnjm individulnm ivotem a jak meme vyut jejich podivuhodn liv potencil. V roce 1961 jsem se zastnil organizovanho zjezdu do Leningradu, Moskvy a Kyjeva. Pidlili nm oficiln prvodce Inturistu a veker nae prohldky pamtihodnost byly pod pelivm politickm dohledem - prochzky bez doprovodu byly psn zakzny. Tsn ped odjezdem jsem se dozvdl o Peorsk Lave, ruskm pravoslavnm klteru v Kyjev, lecm v prastarch katakom- bch v nitru hory. Toto msto bylo skutenm duchovnm stediskem Ukrajiny a slyel jsem, e bolevici je uetili proto, e se obvali lidovho povstn. Kdy jsem se o tomto mst poprv dovdl, poctil jsem k nmu zvltn a mocnou citovou pitalivost a touhu navtvit je. V Kyjev jsem zjistil, e nvtva Peorsk Lavry nen soust naeho turistic- kho programu, a zaal jsem pociovat siln nepokoj. I kdy jsem si uvdomoval obrovsk riziko tohoto podniku, rozhodl jsem se, e Peorskou Lavru navtvm sm. Podailo se mi uniknout pozornosti prvodce Inturistu a oddlit se od skupi- ny. Hovoil jsem plynn rusky, take jsem byl schopen objednat si taxk, kter mne dovezl a ke klteru. Krel jsem bluditm katakomb, lemovanch mumiemi mnich, kte tu po nkolik stalet ili a umrali. Kostnat ruce, potaen k, je se lty zmnila na hnd pergamen, byly sepjat jakoby v modlitb. zk chodby vedly do jeskyn, vyzdobench psobivmi ikonami a matn osvtlench z svek. Skrze mrana hustho koue, voncho kadidlem, jsem vidl skupiny zp- vajcch mnich s dlouhmi vousy, kte byli zjevn v hlubokm transu. V Jak jsem si tak zvolna razil cestu katakombami, i j jsem byl v nezvyklm stavu vdom; ml jsem zcela konkrtn pocit, e toto msto dvrn znm. Do-kzal jsem pedvdat kad odboen a kadou novou prostoru. Pak jsem narazil na mumii, kter mla ruce v podivn poloze - nebyly sepjaty v modlitb jako u ostatnch mumi. Proval jsem vlnu emoc, kter vychzely z hloubky m bytosti. Ukonil jsem prohldku a vrtil se do hotelu, kde jsem s ulehenm zjistil, e prvodci Inturistu si m neptomnosti nepovimli. Po nvratu z Ruska jsem byl i nadle zamstnn vzpomnkami na katakomby, a zvlt svmi podivnmi reakcemi na mumii, kterou jsem tam spatil a kter nemla sepjat ruce. Rychle jsem se vak pohrouil do vzkumu a tento zitek mi jaksi vyprchal z pamti. O mnoho let pozdji, kdy jsem pracoval v Mary-landskm stedisku psychiatrickho vzkumu v Baltimore, pozval editel stavu na nvtvu Joan Grantovou a jejho manela Dennyse Kelseyho, dvojici z Ev-ropy, kter byla znma svou novtorskou hypnotickou terapi. Bhem jejich ty-tdenn nvtvy mli nai pracovnci pleitost prot s touto dvojic osobn sezen. Joan, kter byla pvodem Francouzka, mla schopnost uvst se do lehkho hypnotickho transu a provat epizody z jinch dob a mst, kter mly charakter vzpomnek z minulch ivot. Byla autorkou nkolika knih zaloench na tto podivuhodn schopnosti. Dennys byl britsk psychiatr a hypnotizr. Ve sv spolen prci hypnotizovali pacienty a dali je, aby se vraceli ve svch vzpomn-kch tak daleko nazpt, jak bylo teba, aby mohli nalzt zdroj svch problm a vyeit je. Jejich klienti asto nachzeli pvod svch konflikt v minulch ivotech. Joan mla schopnost naladit se na jejich proitky z minulch ivot a vst je k vyeen jejich problm. Problm, na nm jsem chtl s nimi pracovat, se tkal konfliktu, kter jsem obas pocioval mezi smyslnosti a duchovnem. Celkov jsem ml velkou radost ze ivota a uval si vech

slast, je lidsk existence nabz. as od asu jsem vak proval nutkavou touhu opustit svtsk zleitosti a vnovat cel svj ivot duchovnm praktikm. Dennys mne zhypnotizoval a podal m, abych se vrtil v ase nazpt do doby, kde tento problm zaal. Najednou jsem se stal ruskm chlapcem; stl jsem v obrovsk zahrad a pohlel na honosn dm, kter - jak jsem si uvdomoval - byl mm domovem. Uslyel jsem, jak mi Joan jakoby z velk dlky k: Podvej se na balkon!" Ani bych se podivoval nad tm, jak v, e se prv v tu chvli dvm na dm s balkonem, splnil jsem jej pn. Na balkon jsem v houpacm kesle uvidl starou enu se zmrzaenma a pokroucenma rukama. Vdl jsem, zeje to moje babika, a poctil jsem k n pliv lsky a soucitu. Nhle se cel scna zmnila. Byl jsem na ulici v sousedn vesnici a ctil jsem, e prost, ale barvit vesnick ivot muik je vzruujcm a vtanm nikem z psnho ivotnho stylu m bohat rodiny. Pak jsem se ocitl v tmav primitivn dln kove. Ped hnouc pec stl obrovsk svalnat mu, do pl pasu obnaen a porostl chlupy. Mohutnm kladivem buil do kusu rozhavenho eleza, kter tvaroval na kovadlin. Nhle jsem poctil prudkou bolest v oku. Cel tv se mi zkroutila v bolestn kei a po tvch mi stkaly slzy. S hrzou jsem si uvdomil, e m kus havho eleza zashl do tve a okliv poplil. Proval jsem emon bolest hrzn znetvoenho dospvajcho chlapce s ag-ni sexuln touhy, kterou nelze uspokojit, a plnho hokosti z opakovanho odmtnut dvaty v dsledku mch odpudivch jizev. Ze zoufalstv jsem dospl k rozhodnut stt se mnichem a skonil jsem v Peorsk Lave. Postupem let se m ruce postupn znetvoily. Byl to dsledek artritidy nebo hysterick reakce modelovan podle nemoci m milovan babiky? Posledn scna, kterou jsem si z tohoto sezen zapamatoval, byla m vlastn smrt a scna, kdy m ukldali do rakve pi stn katakomby. Znetvoen ruce nebylo mon spojit k modlitb, co by symbolizovalo spn zvr mho mniskho ivota, kter a do m smrti pedstavoval hok tk od smyslnjho ivota, po nm jsem touil. Kdy se sezen blilo ke konci, rozplakal jsem se, pemoen smsic hnvu, alu a sebeltosti. Pak jsem si uvdomil, e mi Joan masruje ruce. Zvolna jsem pocioval, jak se m prsty uvoluj a ztrcej svou pedchoz keovitost a po-kroucenost. Nakonec mi vzala ruce do dlan a spojila je do univerzlnho gesta modlitby. V tom okamiku mnou projel pocit usmen, jako by se cosi v hlubinch mho nitra zahojilo. Od t chvle jsem ji nikdy neproval konflikt mezi smysl-nost a duchovnem, kter mne pedtm tolik trpil. V procesu provn epizod ze svch minulch ivot lid asto vyl emo-cionln a fyzick symptomy, ktermi trp ve svm souasnm ivot. Byl jsem napklad svdkem toho, jak se po dramatickm proitku scny z minulho ivota zmrnila nebo zcela vymizela chronick deprese, psychogenn astma, rzn fobie, prudk migrny, psychosomatick bolesti a obdobn symptomy. Kdyby nelo o nic jinho, bylo by mono vysvtlit lbu, vychzejc z proitk minulch ivot, jako vsledek vynalzavch symbolickch een, vypracovanch nev-domou psch. Tato lba vak asto obsahuje i dal dimenze reality, je na-znauj, e zde funguje nco vc ne jen symbolick procesy. Mj vlastn proitek minulho ivota, kter jsem uvedl ve, vedl k vyeen vnitnho konfliktu, kter jsem pocioval. Len se pmo netkalo jinch osob a mohlo tedy mt symbolickou a infrapsychickou povahu. Proitky minulch ivot vak asto zahrnuj i jin lidi a een, kter pinej, mohou obsahovat zajmav synchronicity. Kdysi jsem napklad pracoval s lovkem, kter proval po dlouhou dobu velice obtn neptelsk vztah s jinou osobu. Bhem proitk z minulch ivot spatil svho protivnka jako svho vraha v obdob, kter spolu kdysi dvno sdleli. Kdy pln proil pslun scny z minulosti a byl schopen mu odpustit, zmnily se okamit pocity mho klienta vi tto osob, kter choval ve svm souasnm ivot. Star neptelstv a obavy ihned vy-prchaly a on uvidl tohoto lovka ve zcela novm svtle. Zatmco se toto odehrvalo, jeho nkdej neptel souasn, avak zcela ne-zvisle prochzel na opanm konci zemkoule hlubokm osobnm proitkem, kter ho transformoval stejnm smrem. Bhem zhruba stejn doby mli oba tito lid proitky, je zmnily jejich zkladn perspektivy a vylily jejich vztah, kter byl pedtm naplnn takovm neptelstvm. I kdy se v t dob zdlo, e z konvennho hlediska oba incidenty, kter tyto dva lidi zmnily, nemly vbec dn kauzln vztah, pesto ve svch dsledcch tyto oba mue pivedly ble k sob. Tento konkrtn ppad, i kdy je pozoruhodn, nen v m prci neobvykl. Znovu a znovu jsem byl svdkem, jak karmit partnei provaj dramatick zmny, kter je odpoutaly od jejich minulosti a umonily jim zahojit star rny, je existovaly po dlouh lta. K tmto zmnm postoje dochzelo u obou partner souasn, v rozmez nkolika minut, pestoe dotyn osoby byly asto od sebe vzdleny tisce kilometr a nemly mezi sebou dn pm spojen.

ili jsme ji nkdy pedtm?

To, co jsem doposud popisoval a co se tkalo proitk minulch ivot, vyvo-lv dleit otzky pro vahy o reinkarnaci. Meme se ptt: dokazuje existence karmickch zitk nezbytn, e jsme ji ili nkdy pedtm? Znamen to, e jsme ped tmto ivotem proli sri jinch ivot? A znamen to tak, e penme odpovdnost za sv skutky z jednoho ivota do druhho? Pro odpov na tyto otzky bude mon uiten, budeme-li nejen zkoumat dkazy odmtajc nebo podporujc tuto vru, ale zrove podvme-li se z historickho hlediska na nae vlastn pesvden a pedsudky o tomto tmatu. Nae posouzen jev, kter nelze pmo ovit tlesnmi smysly nebo matematicky, je pli asto urovno tm, v co ns uili vit, a ne nezaujatm a otevenm zkoumnm objektivnch dkaz. Musme si pipomenout, e reinkarnace a karma pedstavuj zkladn kameny hlavnch indickch nboenstv - hinduismu, buddhismu, dinismu, sikhismu a prsismu. Pevtlovn a karma jsou tak nedlnou soust tibetsk vadrajny, japonskho ezoterickho buddhismu a ady jihoasijskch buddhistickch sekt. Ve starovkm ecku nkolik vznamnch mylenkovch kol zahrnovalo vru v reinkarnaci - vetn pslunk pytagorejsk, orfick a platnsk koly. Stejn uen pevzali esejt, farizejov, karait a dal idovsk a polo-idovsk skupiny. Tento nzor tak zastvali neoplatonici a gnostici, a tvoil tak vznamnou soust kabalistick teorie stedovkho idovstva. Podobn pedstavy meme nalzt v historicky, zempisn a kulturn natolik rozdlnch skupinch, jako jsou rzn africk kmeny, jamajt rastafarini, amerit In-dini pedkolumbovsk kultury, polynt kahunov, provozovatel brazilsk umbandy, Keltov a druidi. V na modern zpadn spolenosti uznvaj reinkarnaci teosofov, antropo- sofov a nkte spiritualist. Na prvn pohled by se zdlo, e vra v reinkarnaci je ciz kesanstv, ne-li pmo nesluiteln s kesanskou vrou. Vdy vak tomu tak nebylo; vra v reinkarnaci byla soust ranho mystickho kesanstv. Podle svatho Jeronma, svtce ijcho ve 4. a 5. stolet n. 1., se reinkarnaci dostalo ezoterickho vkladu, kter byl pstupn pouze elit kesansk crkve. Nejslav- njm kesanskm myslitelem hloubajcm nad existenc du vracejcch se na zemi byl Origenes, jeden z nejvtch crkevnch Otc vech dob. Jeho dlo, napsan v 3. stolet n. 1. (obzvlt jeho kniha s nzvem O prvnch principech), odsoudil Druh konstantinopolsk koncil, svolan csaem Justininem v roce 553 n. 1. Verdikt znl: Prosazuje-li nkdo vybjenou pedchoz existenci du a vyznv-li monstrzn uen, kter z toho vyplv, budi dn do klatby!" I kdy tento edikt zajist napomohl k oznaen reinkarnace za kacsk nzor, nachzej teologov stopy obdobnch nzor i ve spisech sv. Augustina, sv. ehoe a sv. Frantika z Assisi. V uplynulch tech staletch tyto negativn postoje vi reinkarnaci v zpadn kultue zcela jasn podpoila newtonovsk vda. V modernm industrializovanm svt pevld sklon zavrhnout vechny formy duchovna jako myln a zavdjc. A tak vidme, e je svt rozdlen na ty, kte pevn v v pevtlovn, ty, kte jsou neutrln, nebo je to prost nezajm, a ty, kte monost pevtlovn zcela popraj. Mjme tedy na pamti tuto situaci ve vztahu k ve v reinkarnaci a naopak a k pedsudkm vi reinkarnaci a vrame se opt k naim pvodnm otzkm. Existuje nco, m by mohl modern vzkum vdom pispt k tomuto problmu? Jako zkladn pspvek bych uvedl poznn, e nen ani sprvn, ani uiten hovoit o reinkarnaci jako o nem, co je otzkou vry", tedy jako o nzoru. Uen o reinkarnaci nen toti otzkou vry, ale seriznm pokusem o pojmov chpn velice konkrtnch a specifickch proitk a pozorovn, tkajcch se minulch ivot. I kdy sama existence tchto proitk je skutenost, kterou me potvrdit kterkoli serizn badatel, obeznmen s mimodnmi stavy vdom, existuj rzn zpsoby, jak tyt daje interpretovat. Pli se to neli od kterkoi jin vdeck otzky. Teorie gravitace nen tot jako fakt gravitace a tyto dv sku-tenosti by se nemly zamovat. Mnoho lid odmt brt vn proitky minulch ivot, protoe se jim nelb teorie reinkarnace. Takov pstup m mlo spolenho s vdou. Jist by ns nenapadlo aplikovat stejn zpsob uvaovn na gravitaci, co znamen poprat, e pedmty padaj, protoe se nm nelb teorie, je to vysvtluj. Ve vztahu k problmu reinkarnace existuj pozorovateln skutenosti. Nap. vme, e k intenzivnm proitkm minulch ivot dochz spontnn ve zm-nnch stavech vdom. Tyto proitky nevyaduj dn pedchoz naprogramo-van i intelektuln vdomosti o tomto tmatu. V mnoha ppadech obsahuj pesn informace o rznch obdobch minulosti, kter lze objektivn ovit. Te-rapeutick prce prokzala, e mnoh emon a psychosomatick poruchy maj koeny spe v proitcch minulch ivot ne v ivot souasnm a e symptomy vyplvajc z tchto poruch zmiz

nebo polev, jakmile dotyn osoba me prot epizody z minulch ivot, kter tvo jejich zklad. Synchronicita, pojc se s tmito proitky, rovn naznauje, e jevy minulch ivot si zaslou se-rizn pozornost. Vzkum lana Stevensona, tkajc se dt, kter tvrd, e si pamatuj pbhy z minulch ivot, nm rovn poskytuje dal dkazy na pod-poru dleitosti tto oblasti. Vra, e individuln vdom pev smrt fyzickho tla, je jednm ze zpsob, jak vysvtlit tato pozorovn. Je vak chybou zamovat ji s konenm dka-zem". Je dleit si pipomenout, e vda nikdy nic nedokazuje", pouze vy-vrac" a zdokonaluje" existujc hypotzy a teorie. Djiny vdy samotn ns u, e dn teorie nen schopna vysvtlit veker aspekty jevu, kter studuje, a e vdy existuje vce ne jedna teorie, je zdnliv vysvtluje pozorovan skutenosti. Mlo by tedy bt mon uznat existenci proitk minulch ivot a pijt s alternativnm vysvtlenm, kter nezahrnuje teorii, e due pev smrt, anebo e existuje kontinuita individulnho vdom z jednoho ivota do druhho. Mimochodem v duchovn literatue sam nachzme nejmn dv takov al-ternativn vysvtlen. V hinduistick mystick tradici se nap. doslovn vra v reinkarnaci tho jednotlivce povauje za ni interpretaci karmy. Ponvad veker hranice a lenn ve vesmru jsou ve sv podstat libovoln, existuje pi konen analze pouze jedin tvr princip, kosmick vdom. Pouze ten inkarnuje neboli bere na sebe fyzickou formu. Z tohoto hlediska je cel vesmr boskou hrou (lila) jedin Nejvy bytosti (vara). Kad, kdo pochop tuto koncepci, zjist, e veker karmick jevy jsou jen jinou rovn iluze (mja). Podle jinho vysvtlen je entitou, kter se pevtluje, cel pole lidskho vdom. Toto pole, kter meme nazvat kolektivn du (Oversoul), obsahuje ve-ker lidsk ivot; se po cel planet a po vekerm ase, a bere na sebe individuln totonosti, aby zkoumalo a studovalo sebe samo. Po smrti jednotlivce se neasimilovan sti tohoto proitku ivota vracej do kolektivn due, kde se stvaj stavebnmi kameny budoucch inkarnac. Nov inkarnovan jedinci pak obdr ke zpracovn uritou kombinaci tchto nestrvench" zitk zpsobem, kter pipomn situaci pi rozdvn karet. Obdobn jako obraz vcekomorov ulity moskho ple Nautilus obsahuje i teorie kolektivn due koncepce separace a kontinuity zpsobem, kter pekrauje oboj.

Mimosmyslov vnmn a parapsychologie

Zjem o transpersonln jevy nen pro zpadn vdu nic novho, ani se neo-mezuje na pole psychologie. Po mnoho desetilet parapsychologie, nepochybn velmi rozporupln disciplna mezi venjmi vdeckmi obory, studuje zpsoby jak zskvat informace bez uvn smyslovch orgn. Parapsychologie zkoum rzn formy mimosmyslovho vnmn (angl. ESP - Extra-Sensory Percep-tion"), to znamen schopnost pekraovat prostorov hranice, vzdlenosti a ome-zen pmoarho asu. Tyto schopnosti jsme tedy mohli zahrnout do naich pedchozch diskus, ale rozhodl jsem se, e je popi v samostatn kapitole vzhledem k zjmu, ktermu se t u parapsycholog. Jevy ESP, charakterizovan transcendenc prostorovch hranic, zahrnuj z-itky oputn vlastnho tla, schopnost provat vzdlen udlosti a telepatii. Jevy ESP, charakterizovan transcendenc asovch barir, zahrnuj pedvdn (vdomost o udlostech, kter se teprve maj odehrt), jasnozivost (vidn mi-nulch a budoucch udlost) a psychometrii (mimosmyslov pstup k historii jednotlivch pedmt). Proitky vdom odpoutanho od vlastnho tla - neboli proitky oputn vlastnho tla (out-of-body experiences" - OOBE) se odehrvaj v nejrznjch formch a stupnch. Mohou na sebe brt podobu izolovanch epizod v prbhu lidskho ivota, nebo k nim me dochzet ve shlucch nebo etzcch udlost, kter jsou soust procesu transpersonln krize nebo psychickho oteven. Tento typ proitku me bt navozen rznmi zpsoby, jako jsou ppady ohro-eni vlastnho ivota, situace blzk smrti a proitky klinick smrti, sezen hlubok proitkov terapie, psychospirituln krize a poit uritch psychoaktivnch ltek. Nkter z nejpozoruhodnjch proitk tohoto typu popisuje Tibetsk kniha mrtvch. Vdci zaali brt tyto prastar popisy vn teprve nedvno, kdy modrn vzkum v experimentln psychiatrii a thanatologii potvrdil jejich auten-tinost. Meme provat, jak nae vdom opout tlo, odpoutv se od nho a pozo-ruje je z povzdl, a v pokroilejch formch meme opustit sv tlo a navtvit rzn vzdlen msta. Ped mnoha lety, nedlouho po svm pjezdu do Spojench stt, jsem absolvoval LSD sezen, kter bylo soust vcvikovho programu pro profesionly v oboru duevnho zdrav. V prbhu tohoto sezen jsem nhle poctil zvltn smsici mru a blaenosti. Ctil jsem, e jsem vstoupil do pozoruhodnho svta, podobnho svtu prvotnch kesan, ve kterm jsou zzraky mon, pija-teln a pochopiteln. Zaal jsem uvaovat o problmech asu a prostoru a neei-telnch paradoxech nekonena a

vnosti, kter matou na racionln mysl v b-nch stavech vdom. Nemohl jsem pochopit, jak jsem mohl pipustit, abych se nechal indoktrinovat k pijet jednostrann koncepce jednorozmrnho asu a trojrozmrnho prostoru jako neho absolutnho, zvaznho a existujcho v objek-tivn realit. Ve stavu, v nm jsem se nachzel, se mi jevilo jako docela samozej-m, e v i psch a vdom nemohou existovat dn podobn omezen, nebo as a prostor nejsou nim vc ne konstrukcemi rozumu. V transpersonln oblasti vdom lze vytvoit a prot mnoho rznch variant prostor a as. V tomto svt je jedin vteina voln zamniteln s vnost. V tto situaci mne napadlo, e nemusm bt vzn konvennmi omezenmi asu a prostoru a e mohu cestovat bez jakhokoli omezen v asoprostorovm kon-tinuu. Byl jsem natolik pesvden, e je to pravda, e jsem se rozhodl pokusit se cestovat tmto zpsobem do Prahy, msta, ve kterm jsem se narodil, lecm mnoho tisc kilometr daleko. V duchu jsem se uvedl do pohybu a ml jsem pocit, e letm prostorem obrovskou rychlost. K mmu velkmu zklamn a proti mmu oekvn jsem se vak nedostal nikam. Okamit jsem si uvdomil, e jsem dosud pod vlivem starch koncepc prostoru a asu a e uvauji v pojmech smr a vzdlenost. Dolo mi, e sprvn pstup k tomuto kolu spov v tom, e musm pesvdit sebe samho, e msto, kde provm LSD sezen, je toton s mstem mho cle. Kdy jsem byl schopen pesvdit sama sebe, e je to mon, proval jsem nhle velmi bizarn vjemy. Ocitl jsem se v podivnm a pomrn peplnnm prostoru, plnm elek-trickch drt, spoj, okruh a kondenztor. Po krtk chvli zmaten jsem si uvdomil, e jsem uvznn v televiznm pijmai v praskm byt svch rodi, kde jsem strvil sv dtstv. Pokouel jsem se njakm zpsobem vyut reproduktory televizoru k tomu, abych slyel, a televizn obrazovku k tomu, abych vidl. Uvdomil jsem si, e stojm ped posledn koncepn pekkou, nebo pstup, kterm jsem se snail pekonat iluzi vzdlenosti, byl njakm zpsobem modelovn po vzoru modern elektroniky. Jakmile jsem pochopil, e pro vdom neexistuj dn omezen ani hranice, prolnul jsem televizn obrazovkou a zjistil jsem, e se prochzm po byt svch rodi. el jsem k oknu a podval jsem se na hodiny na rohu ulice. Ukazovaly estihodinov rozdl od msta, kter jsem opustil ve Spojench sttech. I pesto, e tento daj sprvn zrcadlil asov rozdl mezi obma zempisnmi znami, nepovaoval jsem to za pesvdiv dkaz. asov rozdl jsem znal rozumov a moje mysl samozejm mohla tento proitek snadno zkonstruovat. Chtl jsem pesvdivj dkaz, e to, co provm, je objektivn reln" v bnm slova smyslu. Nakonec jsem se rozhodl provst kritick experiment. Chtl jsem sejmout ze stny obraz a pozdji si u rodi ovit, zdali si povimli v byt neho neobyklho. Shl jsem po obraze, ale zachvtil mne najednou velice nepjemn pocit, e to, co chci udlat, je nebezpen podnik. Ctil jsem, e se nom do nezdrav atmosfry, kter se zdla prosycena slami zla a ern magie. Zdlo se mi, jako bych hazardoval se svou vlastn du. Okamit jsem se vzdal toho, co jsem chtl udlat, a pemlel jsem o dsledcch svho inu. Mysl mi naplnily obrazy svtoznmch kasin. Vidl jsem ruletov kuliky, vc opojnou rychlost, mechanick pohyb hracch automat, kostky kutlejc se po hrskch stolcch, obrazy hr, hrajcch bakarat, a blikajc svtla panel kena. Pak nsledovaly pedstavy odposlouchvn tajnch schz politik, ar-mdnch dstojnk a vdc. Uvdomil jsem si, e jsem doposud nepekonal svj egocentrismus a e bych nedokzal odolat pokuen vyut sv nov psy-chick sly pro vlastn sobeck cle. Kdybych vskutku dokzal ovldat as a pro-stor, mohl bych mt neomezen psun penz, nebo bych pedem znal vsledky zvod a her. Neexistovalo by pede mnou dn tajemstv. Dokzal bych od-poslouchvat schzky na nejvy rovni a mt pstup k supertajnm objevm ve vd a vojenstv. To by otevelo monosti ovldn prbhu djin po celm svt, o jakch se nikomu nikdy pedtm ani nesnilo. Zaal jsem chpat nebezpe obsaen v mm experimentu. Vzpomnl jsem si na pase z rznch duchovnch knih, varujc lovka, aby si nezahrval s tmito silami dve, ne pekon sobeck nutkn svho vlastnho j. Zjistil jsem, e jsem maximln ambivalentn v otzce doveden zkouky svch skrytch sil a do konce. Kdybych si mohl potvrdit, e lze manipulovat s fyzickm prostedm ze vzdlenosti nkolika tisc kilometr, mj cel vesmr by se zhroutil a j bych se ocitl ve stavu naprostho metafyzickho zmatku. Svt, jak ho znm, by pestal existovat. . Na konec jsem se nedokzal pimt, abych dokonil plnovan experiment. To mi umonilo i nadle si zahrvat s mylenkou, e jsem mon pi tomto sezen pekonal as a prostor. V okamiku, kdy jsem tento experiment vzdal, jsem se ocitl zpt ve Spojench sttech, v mstnosti, kde probhalo sezen. Dodneka jsou chvle, kdy hluboce lituji, e jsem zahodil tak jedinenou pleitost vyzkouet si schopnost manipulace s asoprostorem. Vzpomnka na teh-dej metafyzickou hrzu vak ve mn vzbuzuje

pochybnosti, zdali bych byl odvnj, kdybych dostal dal pleitost podstoupit podobnou zkouku. Autentinost proitk mimo vlastn tlo lze vak potvrdit i jinm zpsobem. V po-slednch dvou desetiletch tuto fascinujc oblast systematicky zkoumal mlad vdeck obor zvan thanatologie", kter se konkrtn sousteuje na proitky spojen se smrt a umrnm. Raymond Moody, Kenneth Ring, Michael Sabom, Elizabeth Kublerov-Ros-sov a dal vysoce uznvan badatel opakovan potvrzuj, e lid v situacch blzkch smrti mli proitky oputn vlastnho tla (OOBE), pi kterch dokzali sledovat udlosti, odehrvajc se ve vedlejch mstnostech nebo i na vzdle-njch mstech. Jejich popis objektivn ovovali nezvisl pozorovatel. Ma-ximlnm otesem pro newtonovskou vdu v tto oblasti vzkumu byl objev, e klinicky slep lid, provajc stavy blzk smrti spojen s OOBE, jsou schopni vidt a pozdji pesn popsat, co se dlo kolem jejich tla v dob resuscitace a opt ztrat schopnost vidt, kdy se vrt k normlnmu vdom. Nae pozorovn proitk blzkosti smrti potvrzuje pase z Tibetsk knihy mrtvch, kter nazna-uj, e ihned po smrti se meme provat jako bardov tlo", kter doke pekraovat obvykl omezen asu a prostoru a cestovat pomrn voln kamkoli na zemi. V dob, kdy jsem se aktivn zabval prac v thanatologii, jsem navtvil jednu nemocnici v Miami. Mstn lka tam prv ovil nezvykl proitek blzkosti smrti u kubnsk imigrantky. Bhem srdenho zchvatu mla OOBE, pi kterm se ocitla doma na Kub. Byla v dom, kde kdysi bydlela a kter po mnoho let nenavtvila. Ze srdenho zchvatu se vzpamatovala, avak velmi ji rozlobilo to, co spatila v prbhu OOBE. Uvedla, e lid, kte v dom nyn bydl, tam provedli urit zmny, kter se j nelbily. Pesthovali a vymnili nkter kusy nbytku a nateli plot odstnem zelen, kter se j zdl odpudiv. Jej oetujc lka si mohl ovit, e pesn popsala zmny, ke kterm v dom bhem jej neptomnosti dolo - vetn skutenosti, e plot byl naten neobvyklm od-stnem zelen barvy. Nai schopnost opoutt fyzick tlo a cestovat na jin msta dokzaly i kon-trolovan laboratorn experimenty badatel, povajcch v akademickm svt dvru vetn Charlese Tarta z Kalifornsk univerzity v Davisu a Russella Targa a Harolda Puthoffa ze stanfordskho vzkumnho stavu. Targv vzkum vidn na dlku" pouv dvou osob - dvajc se osoba" zstv v peliv zenm laboratornm prosted, zatmco osoba oznaovan jako majk" (beacon) je ums-tna nkde venku. Pota potom vybere msto, kter dvajc se osoba nezn. Majku" se tajn oznm, kam m v urit dob jt na zklad potaovho nhodnho vbru stanovit. Jakmile tam majk" doraz, je dvajc se osoba podna, aby popsala, co majk" vid. Zd se, e vzdlenost mezi majkem" a dvajc se osobou nem dn vznamnj vliv na schopnost dvajcho se pesn popsat stanovit - vzdlenost mezi nimi me bt nkolik domovnch blok nebo mnoho tisc kilometr. Pi nkolika spnch pokusech jeden so-vtsk jasnovidec nejen pesn popsal stanovit Targova asistenta Keithe Ha-raryho, kter hrl lohu majku", ale tak popsal, co Harary uvid na ptm potaem zvolenm stanoviti - dokonce dv, ne se tam Harary dostal nebo ne vdl, co uvid! Zatmco poten vzkum vidn na dlku uval mue a eny, kte byli vybrni pro sv jasnovidn schopnosti, brzy se zjistilo, e ke splnn tohoto kolu lze vycviit v podstat kohokoliv. Vtina badatel je pesvdena, e vidn na dlku a dal telepatick schopnosti jsou normlnm lidskm poten-cilem. Mnoz lid, kte si sami vyzkoueli vidn na dlku, uvdj, e proces rozvoje tto schopnosti neznamen ani tak nco novho se nauit jako sp oduit se" negativn podmiovn, podle nho tyto schopnosti nemohou existovat. Dob jasnovidci dokou zskat informace o minulosti svch klient nebo o historii fyzickho objektu bez jakchkoliv vizulnch nebo verblnch npovd. Opakovan jsem byl svdkem, jak jasnovidci Ann Armstrongova a Jack Schwarz zskvaj sloit a podrobn informace tohoto druhu. Schopnost zskat informace tmto zpsobem naznauje, e pam me existovat nezvisle na fyzickm tle, piem si udruje prkaznou formu, kterou mohou rozpoznat jin lidsk schop-nosti ne naich pt smysl. Spe ne eleznin tra zuujc se do dlky ve dvou smrech (do minulosti a do budoucnosti) me bt as jako nekonen moe, jeho kad kapky meme okamit doshnout bez ohledu na to, kde se nachzme. Jako badateli v oboru lidskho vdom je mi naprosto jasn, e spolu s naimi proitky vjimenho vnmn asto pichz i hlubok metafyzick strach, prv takov, jak jsem proval, kdy jsem stl ped monost promtnout se asem a prostorem do bytu mch rodi. Tento strach pramen ze skutenosti, e takovto proitky uvdj v pochybnost a podkopvaj nai zkladn vru v povahu reality. Jakmile se tento strach objev, ohrouje zkladn pedpoklady, jimi se dme v kadodennm ivot, natolik, e je obvykle mnohem snadnj popt existenci tohoto vnmn ne pijmout to, co jsme proili a uvit tomu. Jinmi slovy - stojme-li ped

volbou mezi pijetm novho svtonzoru a utienm naich obav, asto si zvolme to druh.

Mimo prostor a as do mytologickho svta

V tto a pedchoz kapitole jsme zkoumali, jak nm transpersonln vdom umouje pstup k proitkm, kter pekrauj hranice prostoru a asu. Avak i v rmci tto oblasti proitk lid, kter vidme, a udlosti, s nimi se setkvme, pedstavuj skuten" osoby i udlosti, pestoe je vnmme zcela novm zp-sobem, ne jak je znme z naeho kadodennho ivota. Transpersonln vdom nm vak umouje zajt jet dl. Meme se setkat i s bytostmi, situacemi a msty, kter se jen velice mlo nebo vbec nepodobaj skutenostem, kter znme z naeho kadodennho ivota. Zde se dostvme mimo navykl proitky a vstupujeme do svta znmho amanm a vtcm, do svta bostev, dmon a nadlidskch bytost, je znme z mt a pohdek.

9. Mimo sdlenou realitu

Mty nevychzej z koncepnho systmu vychzej z ivotnho systmu, z hlubho centra. Nesmme si plst mytologii s ideologi. Mty maj svj pvod tam, kde se nachz srdce a kde je proitek, i kdy se mysl me podivovat nad tm, pro lid tmto vcem v. Mtus nepoukazuje na skutenost mtus poukazuje mimo skutenost na nco, co tuto skutenost informuje. Joseph Cambell: Oteven ivot - rozhovory s Michaelem Tomsem Existuje velk kategorie transpersonlnch proitk, je zachzej mimo a-soprostorov kontinuum i mimo realitu, kterou znme v naem kadodennm ivot. Provme zde svt mt, zjeven, komunikace s mrtvmi >i schopnost spatit aury, akry nebo jin jemn energie, kter modern vdeck metody bu vbec neuznvaj, nebo je nedokou ovit. Zde meme tak provat setkn s duchovnmi prvodci, zvecmi pomocnky aman (power animls") a rz-nmi nadlidskmi nebo subhumnnimi bytostmi, anebo se meme vydvat na fantastick cesty do jinch vesmr, ne je n. Zesnul Aldous Huxley poznamenal, e vjimen svt, s kterm se zde se-tkvme, by neml bt ihned zavrhovn jako bezvznamn vtvor lidsk ped-stavivosti. ekl: Podobn jako irafa a ptakopysk s kachnm zobkem jsou i tvorov, obvajc tyto vzdlen oblasti mysli, na vsost nepravdpodobn. Nicmn existuj. Jsou to skutenosti zjitn pozorovnm a jako takov je neme ignorovat nikdo, kdo se poctiv sna pochopit svt, ve kterm ije.'' V tto kapitole budeme zkoumat podrobnji tyto vzdlenj oblasti vdom, piem budeme vychzet z popis proitkovch sezen rznch lid. Zanme jednou z nejkontroverznjch oblast tto e komunikac s mrtvmi osobami.

Spiritistick a mdijn proitky

Do tto kategorie zaazujeme spiritistick seance, vzkum monosti peit vdom po smrti, telepatickou komunikaci se zesnulmi pbuznmi a pteli, kontakty s netlesnmi bytostmi a proitky astrln e. V t nejjednodu form lid maj vize zesnulch osob a pijmaj od nich vzkazy. Jist ena napklad svho manela vidla den po jeho smrti, jak sed ve svm oblbenm kesle v obvacm pokoji. Pozdravil ji a zeptal se j, jak se m. ena odpovdla, e dobe. Manel j pak informoval, kde me najt urit prvnick dokumenty, kter bude potebovat k dokonen jednn o ddictv. ena o tchto dokumentech nevdla a informace, kter j zesnul manel poskytl, byly uiten, nebo j uetily mnoho hodin hledn. Proitky tohoto typu uvdj obas pacienti v pro-itkov psychoterapii a psychedelickch sezench a tak jasnovidci a lid, kte proli proitkem blzkosti smrti (NDE). Ve sloitj form tchto proitk se mdium dostane do hlubokho transu a pi tomto procesu prochz jeho vzezen grotesknmi zmnami. Postoje, gesta a mimika oblieje mdia se mohou jevit naprosto ciz a u hlasu se mn modulace, draz, kvalita tnu a kadence. Byl jsem svdkem, jak lid v tchto stavech hovoili plynn jazyky, kter neznali, a v normlnm stavu mimo trans si nevzpomnali, e by je kdy slyeli nebo jimi hovoili. Byl jsem svdkem toho, jak automaticky p, kresl sloit obrazy a vytvej nevdan hieroglyfick vzorce.

Pozoruhodn pklady lze sledovat ve spiritistick crkvi na Filipnch a v Brazlii, kter je inspirovna uenm Allena Kardeca. Brazilsk psycholog a jasnovidec Luiz Antonio Gasparetto, kter m tsn vztah ke spiritistickm kruhm, doke v mrnm transu malovat ve stylu irok kly mal rznch historickch obdob a zem svta. Ped nkolika lety jsem ml pleitost sledovat ho zblzka bhem naeho msnho semine v Esalen-skm institutu. Krom jeho schopnosti tvoit obrazy, zachycujc zkladn cha-rakter umn tchto mistr, na mne zapsobila i asn rychlost, s n pracoval, kdy interpretoval" zesnul mistry. Bhem demonstrac v Esalenu tvoil a 25 plten za hodinu. Gasparetto doke pracovat i v naprost tm nebo sprvn volit barvy pi ervenm svtle, kter normln znemouje rozeznat jednu barvu od druh. asto jsem ho pozoroval, kdy maloval souasn dva obrazy - kad jednou rukou. Obas maloval nohou pod stolem obraz, skryt jeho zornmu poli, a pesto vytvel pltna, kter byla esteticky pjemn a pidrovala se barev, stylu, formy a kompozice pslunho zesnulho mistra. Kdyby veker komunikace s netlesnmi bytostmi zahrnovala pouze vize a vgn subjektivn pocit vzjemnho styku s nimi, mohli bychom snadno tyto proitky zavrhnout jako vplody pedstavivosti nebo zbonch pn. Situace vak nen tak jednoduch. Netlesn bytost" asto poskytne informace, kter lze pozdji ovit. Nsleduje typick pklad zpisu proitkovho sezen s mladm depresivnm pacientem, kterho jsem citoval v osm kapitole a jemu km Richard. Richard proval pobyt v oblasti, kter mla rysy astrami e. Uvdl, e vidl prostor prostoupen tajemnou z a naplnn netlesnmi bytostmi. Tyto bytosti se pokouely s nm komunikovat o jakchsi velice nalhavch zleitostech. Nevidl je ani neslyel, avak ctil jejich ptomnost a pijmal od nich telepatick poselstv. Jedno z tchto poselstv bylo tak konkrtn a specifick, e jsem se rozhodl je zapsat. Richard byl podn, aby se spojil s manelskou dvojic v moravskm mst Kromi. Ml jim dt vdt, e jejich synu Ladislavovi se dobe da a e je o nj postarno. Vzkaz obsahoval jmno dvojice, jejich adresu i telefonn slo. Neexistovala dn pravdpodobnost, e by tyto daje mohly bt pedem znm mn nebo mmu pacientovi. Tento proitek byl velmi zarejc a tko pocho-piteln. Nebyli jsme schopni nalzt jakkoli spojen mezi jeho komunikac s t-mito bytostmi a mkoli v Richardov ivot. Po uritm vhn jsem se nakonec rozhodl udlat to, co by ze mne zcela jist uinilo ter vtip mch koleg, kdyby se o tom byli dozvdli. el jsem k telefonu a vytoil jsem ono slo v Kromi. Ozvala se jaksi ena a j jsem se j zeptal, jestli bych mohl mluvit s Ladislavem. K mmu pe-kvapen se rozplakala. Kdy se nakonec uklidnila, podailo se j ze sebe vypravit: N syn u tady s nmi nen. Zemel. Ztratili jsme ho ped temi tdny."2) Druh pklad ilustrujc tuto proitkovou oblast se tk mho blzkho ptele a nkdejho kolegy Waltera N. Pahnkeho. V roce 1971 spolu se svou enou Evou a dtmi odjeli na dovolenou do sttu Maine. Jednoho dne se el Walter sm potpt do ocenu nedaleko chaty, kde bydleli, a nevrtil se zpt. Pes rozshl ptrn se nenalo ani jeho tlo, ani jakkoli soust jeho potpsk vstroje. Za tchto okolnost bylo pro Evu nesmrn obtn smit se s jeho smrt a projt obdobm smutku, kter za normlnch okolnost lidem pomh vypodat se s jejich alem. Zdlo se j zhola nemon uvit, e Walter u nen soust jejho ivota. Naposledy si ho pamatovala, kdy odchzel z chaty, pln energie a v plnm zdrav. Jeliko nebyla schopna potvrdit si jeho smrt, nebyla schopna bez nho zat dal kapitolu svho ivota. Eva, kter byla sama psycholokou, mla potebnou kvalifikaci pro cvin LSD sezen, kter nabzel n institut odbornkm v oboru duevnho zdrav. Rozhodla se pout tto pleitosti v nadji, e zsk nhled na to, jak by mohla zacelit svou emon rnu a vyrovnat se se smutkem po manelov smrti. V druh polovin sezen mla obzvlt ivou vizi Waltera, pi kter s nm vedla dlouh a smyslupln telepatick rozhovor. Povdal si s n o budoucnosti kadho z jejich t dt a dal j tak souhlas k tomu, aby zaala svj vlastn nov ivot, nezaten pocitem zvazku vi jeho pamtce. Na konci sezen mla Eva pocit hlubok levy a osvobozen. Prv, kdy se Eva zaala sama sebe ptt, zdali si teba rozhovor s Walterem pouze nevymyslela, aby splnila sv vlastn pn, Walter se objevil znovu s kon-krtn telepatickou dost. Na nco jsem zapomnl," ekl j. Mohla bys vrtit mmu pteli knihu, kterou jsem si od nho vypjil? Je v m pracovn v pod-krov." ekl j jet jmno onoho ptele a pesn j vysvtlil, na kter polici v knihovn tato kniha le. Po dokonen vcviku la Eva dom a sledovala pokyny, kter j ohledn knihy Walter dal. Knihu nala a vrtila ji jejmu majiteli, akoli o tto zleitosti pedtm vbec nic nevdla.3) Prostednictvm svch zitk v oblasti transpersonlnho vdom se Eva dokzala vyrovnat se smrt svho manela zpsobem, jakho by asi tko doshla po mscch a mscch terapie omezen na ist

biografickou oblast. Kdy jsem o tom pozdji pemlel, zdlo se mi zcela jasn, e bylo naprosto v souladu s Walterovm charakterem, aby Ev poskytl uritou monost ovit si sv proitky. Walter byl blzkm ptelem Eileen Garrettov, znm jasnovidky a ped-sedkyn Americk parapsychologick asociace. Ne zemela, Walter s n diskutoval o monosti provst po jej smrti experiment, kter by dokzal existenci onoho svta. Jeden z psycholog, astnc se naeho tletho odbornho vcviku, byl svd-kem irokho rejstku transpersonlnch proitk bhem holotropnch sezen jeho koleg a tak on sm ml nkolik takovch zitk. Byl vak i nadle velice skeptick v otzce autentinosti tchto jev a neustle pochyboval o tom, zda si zaslou njakou mimodnou pozornost. Pak vak pi jednom ze svch holotropnch sezen proil neobvyklou synchronicitu, kter ho pesvdila, e je mon ve svm pstupu k lidskmu vdom pli konzervativn. V tomto sezen ml velice pesvdiv proitek setkn se svou babikou, kter byla ji mnoho let po smrti. V dtstv k n ml velice blzk vztah a byl hluboce dojat tm, e s n mohl skuten znovu komunikovat. Pes svou hlubokou citovou zaujatost v tomto proitku si vak i nadle zachovval v otzce tohto setkn postoj profesionln skepse. Vdl, e bhem jejho ivota s n ml mnoho relnch kontakt, uvdomoval si, e si ze starch vzpomnek mohl snadno vy-konstruovat imaginrn setkn. Tato komunikace s mrtvou babikou vak byla po citov strnce tak hlubok a pesvdiv, e j prost nedokzal zavrhnout jako pouhou fantazii. Rozhodl se najt dkaz, zda je tento proitek reln a e nejde jen o jeho pedstavivost. Podal tedy v duchu svou mrtvou babiku o njakou formu oven a dostalo se mu nsledujcho poselstv: Je k tet Ann a hledej ezan re." I kdy byl nadle skeptick, rozhodl se o ptm vkendu navtvit dm tety Anny, aby zjistil, co se stane. Po pjezdu nael tetu v zahrad obklopenou ezanmi remi, co ho naprosto ohromilo. Ukzalo se, e den jeho nvtvy byl prv tm jednm dnem v roce, kdy se jeho teta rozhodla radikln proezat sv re.4) I kdy proitky tohoto druhu samozejm nejsou zdaleka definitivnm dkazem objektivn existence astrlnch oblast a netlesnch bytost, jasn naznauj, e tato fascinujc oblast si zaslou serizn pozornost badatel v oboru studia vdom.

Energetick jevy , jemnohmotnho tla"

V mimodnch stavech vdom lze vidt a provat rzn energetick pole, kter popisuj mystick tradice Vchodu, je vak nebyly zpadn vdou objek-tivn oveny. Mm tu na mysli aury", jemnohmotn tla", akupunkturn meridiny", nd", akry", apod. Pi vahch o tchto energetickch polch je dleit mt na pamti, e dokonce i v tradicch, v nich tyto koncepce vznikly, se vdy uvdlo, e takovto proitky se poj s jemnm" a ne hrubm" fyzickm svtem. Ped mnoha lety mne velice pekvapilo, kdy lid ze Zpadu, kte s t-mito systmy nebyli ani v nejmenm obeznmeni, popisovali v mimodnch stavech provn takovchto energetickch jev s maximln pesnmi podrob-nostmi. Nkte vidli pole energie, rznch barev kolem jinch osob, kter mla podobu aur, popisovanch v prastarch ezoterickch textech. Jin provali ve svm tle proudn energie v kanlech, kter pesn odpovdaly diagramm nd, a aker ze staroindickch tantrickch text nebo akupunkturnm meridinm ze staronskch lkaskch text. Jednm z nejvypracovanjch systm, popisu-jcch jemn energie, je koncepce had sly neboli kundaln. Podle hinduistick a buddhistick tantrick tradice je kundaln chpna jako tvr energie vesmru. Podle tto vry odpov tato energie normln v latentnm stavu u bze lidsk ptee. Lze ji probudit rznmi duchovnmi cvienmi, stykem s guruem, nebo me dojt k jej aktivaci z neznmch dvod. Jakmile je probuzena, stoup ve form aktivn energie, neboli akt, kanly v jemnm tle (ndi) lovka. Cestou otevr a aktivuje psychick centra tla (akry), kterch je sedm a jsou rozmstna od bze ptee a po temeno hlavy. Bhem proitku kundaln dochz asto k vraznm vjemm tepla a energie, kter jako by proudily vzhru pte. Spolu s touto stoupajc energi me lovk provat tak intenzivn emoce, tes, kee, prudk chvn, sloit svjiv pohyby a irok spektrum transpersonlnch jev. Moje ena Christina mla podobn proitek bhem svho prvnho manelstv pi porodu svho syna - proitek, kter nakonec vyvolal jej vlastn zjem o vznam transpersonln oblasti. Kdy se pipravovala na pirozen porod, na-uila se pouvat Lamazovo dchn, aby tomuto procesu napomohla. V kone-nch fzch porodu mla nsledujc proitek: Kdesi uvnit jsem poctila prudk prasknut a neoekvan se uvolnily siln a neznm energie, kter

zaaly proudit celm tlem. Nekontrolovateln jsem se roztsla. Bylo to, jako by elektrick oky putovaly z prst na nohou smrem vzhru a pte a na temeno hlavy. V hlav mi vybuchovaly ziv mozaiky blho svtla, a msto abych pokraovala v Lamazov dchn, ctila jsem, jak mne zanaj ovldat zvltn a nedobrovoln rytmy dchn. Jako by mne zashla njak zzran a zrove dsiv sla, a byla jsem vzruena i vydena. Tesy, vize a spontnn dchn rozhodn nebylo nco, co jsem po vech tch mscch ppravy na porod oekvala.5^ Pi porodu druhho dtte, Sry, zaala mt obdobn pocity a proitky, ale tentokrt j lkai dali trankvilizry, aby potlaili to, co pociovala. O nkolik let pozdji ji jedna ptelkyn pozvala na setkn se Svmm Muktnandou. Pes-toe Christina v onom obdob svho ivota nemla o duchovn zleitosti plin zjem, vyuila tto pleitosti, aby se na vkend uvolnila ze svch povinnost manelky a matky. Bhem tohoto programu sedla spolu s ostatnmi a uila se meditovat. Svm Muktnanda jim as od asu pednel a jeho zjev na ni v-znamn zapsobil. A pak v prbhu druhho dne mla neoekvan zitek. Bhem meditace na mne nejprve pohldl a potom m pomrn siln nkolikrt pleskl rukou na elo. Tento zdnliv prost in uvolnil vechny proitky, emoce a energie, kter jsem v sob zadrovala od narozen Sry. Nhle jsem ctila, jako by mne nkdo zapojil do st vysokho napt, nebo jsem se zaala nekontrolovateln tst. Dchn pelo do automatickho rychlho rytmu, kter se zdl bt mimo mou kontrolu, a vdom mi zaplavilo obrovsk mnostv pedstav. Plakala jsem, jak jsem provala svj vlastn porod a svou smrt; hrouila jsem se do bolesti a extze, sly a nnosti, lsky a strachu, hlubin i vin. Byla jsem na proitkovm toboganu a vdla jsem, e u to dle v sob nemohu udret. Din byl vyputn z lhve.6) V prbhu takovchto zitk kundalni se me dotyn osoba proti sv vli zat smt nebo plakat. Me zat zpvat psn i mantry, mluvit cizmi jazyky, vydvat zvec zvuky a zaujmat spontnn jgov gesta a pozice. Nezasvce-nmu pozorovateli se me zdt, e osoba prochzejc tmto proitkem se zcela pomtla. A lovk, kter tmto proitkem prochz bez dn prpravy, me mt sm obavy, e pichz o rozum. Jakmile vak nkdo pistupuje k zitku kundalni v rmci jgov tradice, pohl na nj jako na intenzivn kontakt s tran-spersonln oblast a jako na dramatick oteven se duchovnmu ivotu.

Kontakt s duemi zvat

Pi pedchzejc diskusi o zvecm vdom jsme zkoumali transpersonln zitky, zahrnujc pln ztotonn s fyzickmi formami rznch ivoinch druh. Lze vak tak provat duchovn aspekty uritho druhu nebo jeho ar-chetypln podstatu. Proitky zvecch pomocnk neboli duch zvat" (animal spirit) hraj vznamnou lohu v amanismu, nejstarm nboenstv a litelskm umn lidstva. amani v rznch primitivnch tradicch navazovali kontakty se zvecmi duchy bhem mimodnch stav vdom, kterch dosahovali bu spontnn nebo pomoc technik zmrnho vyvoln transu. amani pouvaj sv spojen se zvecmi duchy k mnoha rznm elm - od nalezen koisti pro lovce kmene a po diagnzu a len nemoc. Prostednictvm svch zvecch pomocnk se mohou amani spojit se silami zvecho svta a jinmi silami prody. V rmci amansk tradice mohou duchov zvat jako prvodci reprezentovat slu celho druhu, ze kter amani erpaj dal poznatky nebo energii k len, lovu nebo dosaen zmny, kterou jejich kmen poaduje. Techniky navzn kontaktu s tmito duchy nebo silami se v rz-nch kulturch li. Tak napklad kmeny Zuni (Aiwi) v Novm Mexiku pouvaj mal kamenn soky zvat, kterm kaj fetie". Jejich prostednictvm vyvo-lvaj ducha zvete, kter s nimi bu komunikuje pmo, nebo funguje jako prostednk mezi lidmi a vymi duchovnmi formami svta prody. V amanskch kulturch se zvec pomocnci povauj za zdroj osobn vitality, zdrav a schopnosti provat radostn byt v souladu s prodou. Mnoh tance, psn, modlitby a dal aspekty ritulnho ivota v tchto kulturch se to kolem duch zvat. amani s nimi komunikuj, pejmaj aspekty jejich moudrosti i sly a znovu s nimi navazuj spojen v ppad, e bylo perueno nedbalost nebo nedostatkem cty, poppad urkou jednoho z velkch duch prodnho svta. Pi svm vzkumu jsem s pekvapenm zjistil, e proitky zvecch duch se v dnm ppad neomezuj na osoby z primitivnch kultur. Pi prci se zm-

nnmi stavy jsou tyt druhy zitk velmi bn i u lid z tch nejmodernjch, technicky orientovanch mstskch spolenost. Ke komunikaci s duchy zvat dochz pravideln pi holotropnch a psychedelickch sezench, v amanskch seminch a pi spontnnch psychospiritulnch krizch. asto jsem byl svdkem situac, pi kterch byly proitky zvecho ducha tak pesvdiv, e vyvolaly u dve skeptickch lid Zpadu hlubok a opravdov zjem o amanismus. V pe-kvapivm potu ppad se lid tak zmnili, e nakonec pokraovali v systema-tickm studiu amanismu se zkuenmi amany i antropology. Proitky se zvaty mohou mt nejrznj formy a je dleit mezi nimi roz-liovat. Nkdy se zve objev ve snu nebo v pedstav a me bt jednodue symbolickm vtvorem nevdom mysli. Vznamy tchto pedstav lze obvykle deifrovat pomoc analzy sn, jak je nabz napklad Freudova psychoanalza nebo jin pstupy k vkladu sn. Ve snech nebo pedstavch mohou zvata reprezentovat zakdovan poselstv, kter odhaluje nco z vlastnch pocit a osob-nch vlastnost toho, kdo je prov. Obraz tygra nebo pantera lze napklad deifrovat jako vraz intenzivnch agresivnch pocit sncho, kdeto hebec, bk anebo kozel mohou symbolizovat siln sexuln zaloen tto osoby. Symbolick pedstavy tohoto druhu je teba odliit od pravho transpersonln ztotonn s rznmi zvaty. Zde lid uvdj, e tento zitek je neobvykle pesvdiv a autentick a e nen pochyb o tom, e zve m svou vlastn identitu, kter je zcela nezvisl na provajc osob. Nezvislou identitu zvete asto potvrzuje skutenost, e tento proitek me obsahovat informace o zveti, kter provajc lovk nemohl pedtm znt. Osoba, kter m prav transper-sonln zitek ztotonn s uritm zvetem, obvykle odmt jakmkoliv snahy pipisovat zitku symbolick vznamy. Tento proitek je tm, m je - pro-itkem zvete jako takovho nebo komunikace s nm, a nen zde co interpretovat nebo analyzovat. Krom ztotonn s jednotlivm zvetem se lze tak identifikovat s du" celho ivoinho druhu, kterou tvo kolektivn proitky vech len tto sku-piny. Zpadn vda ji vn zkoum existenci takov entity, jakou je due i-voinho druhu. Biolog Rupert Sheldrake se domnv, e vzpomnky a zkue-nosti rznch druh jsou uloeny v tom, co nazv morfogennmi poli", kter nejsou pstupn metodm souasn vdy, ale jsou zjevn dostupn pomoc a-manskch technik. Tak Gregory Bateson se touto otzkou vn zabval ve svm zkoumn lohy mysli v prod. Proitek duch zvat nebo zvecch pomocnk amana se velice li od sym-bolickch proitk zvat nebo transpersonlnho ztotonn s jednotlivmi zv-aty a druhy. Symbolick proitky jsou vtvorem nevdom mysli, a ztotonn s jednotlivmi zvaty nebo s du rznch druh se zabv jevy, kter zrcadl fyzick svt. Naproti tomu zvec pomocnci a duchov pat do e archetypln reality. Maj vjimen vlastnosti, kter je odliuj od zvat, s nimi se meme setkat v prod. Vyzauj neobvyklou energii, maj schopnost komunikovat lid-skmi jazyky a mohou na sebe dokonce brt stdav zvec a lidskou formu. Nkdy vystupuj v netypickm prosted. Tak napklad had je schopen ltat ve vzduchu, bu pomoc kdel nebo bez nich. Tyto nesourod rysy ukazuj, e duchov zvat pekrauj obvykl role obdobnch zvat v prod. Nsleduje dobr pklad proitku zvecho vdom a komunikace s duchy zvat, kter popsal psycholog a spisovatel Hal Zina Bennett, jen poprv zaal pracovat s fetii kmen Zuni tm ped dvaceti lety. V tomto systmu americkch Indin aman komunikuje s duchy zvat prostednictvm mal kamenn figurky dotynho zvete. Podle pokyn mho rdce jsem uchopil malou kamennou figurku (z kamene vytesanou pumu) do prav ruky a oslovil jsem ji podle jej lohy v tradinm mylen kmene Zuni, to znamen Strce severu ". Komunikace byla velice vrazn a pm - ekl bych sp nitern ne verbln, jako bych se dokzal propojit s kadou bukou zvecho tla, a as od asu jsem se sp stval onm tlem, nejen jeho pozorovatelem. V okamen se mi zjevil jasn duevn obraz pekrsn thl a velmi dstojn pumy, kter stla tm skryt za trsem vysok trvy na okraji kaonu. Opatrn se ke mn blila a krela uvolnnou klikatou chz. Zdlo se, e si m jej oi ln prohlej, a pesto jsem si byl vdom toho, co mohu popsat jen jako energetick spojen mezi nmi. Kdybych se pohnul, nebo ml teba jen jakkoli agresivn mylenky nebo pocity vi n, vyctila by zmnu tohoto energetickho spojen a okamit by zatoila. Byl jsem si vdom pocitu strachu a cty vi n, ale cosi uvnit mi kalo, e jsem v jej ptomnosti bezpen, pokud si zachovm svj souasn stav mysli, kter prost spoval v tom, e se od n budu uit. Kdy byla vzdlenost mezi Halem a zvetem nanejv dva a pl metru, puma se zastavila, pohldla pmo na nj a nhle strnula a kad sval jejho tla se napjal a byl ve stehu. Zrala na nj a Hlovi se

zdlo, e zamuje pmo jeho dui". Snad celou minutu sedl jak uhranut, v obavch, e se na nj kadou chvli me vrhnout, a pedstavoval si, jak ho svmi ostrmi drpy trh na kusy. Hal pokrauje: Puma nhle nathla krk, vycenila zuby a zaskuela, vyrazila ohluujc hrzostran zavyt, a mi pte zaaly probhat rezav elektrick vlny. Pak se zastavila, a j jsem byl naplnn pocitylsky a uznn k n, u jsem nectil strach, ale ml jsem k n absolutni ctu. Potom si lehla, olzala si srst, odvrtila hlavu a zdlo se, e zr mimo mne, jako by ji u vbec nezajmalo, zdali tam jet jsem. Z hloubi jejho tla jsem uslyel ndhern duniv zvuk a chvli mi trvalo, ne jsem si uvdomil, e pede, tak jak by pedla domc koka, pouze mnohem hlasitji - byl to hlubok duniv zvuk, kter rezonoval v mm tle takka sexulnm zpsobem. Jak u jsem uvedl, nepadlo mezi nmi jedin slovo, a pesto jsem v okamiku, kdy jsme byli spolu, zskal nov nhled na zachovvn individulnch hranic a zem, stejn jako ctu k lovu a hlubok a posvtn respekt a lsku k dui obti. Puma dokonale chpala produ a obracela se na ni njako na msto, ale jako na asnou slu, na n se podl kad jednotlivec, a u je lovec nebo koist, anebo jde o tvory, kte njakm zpsobem ij mimo tento systm zvecho ivota. Hal se v duchu nkolik dn po sob vracel na toto msto a pokad se dozvdal nco vc o pum a jejm pohledu na ivot. Od t doby se stala, jakmile vyvstaly otzky tkajc se osobnch hranic nebo sprvnho pouvn moci, jeho hlavn duevn poradkyn.

Setkn s duchovnmi prvodci i rdci a nadlidskmi bytostmi

Patrn jednm z neuspokojujcch zitk v transpersonln oblasti je setkn s duchovnmi prvodci. Jsou obyejn vnmni jako nadlidsk bytosti, kter exi-stuj na vych rovnch vdom a na vych hladinch energie. Mohou se objevovat v rozpoznateln lidsk form, jako ziv svtlo, nebo jako mocn energetick pole a hovoit k nm tak, jako by s nmi nkdo mluvil ve snu; jen zdkakdy s nmi tito vdcov komunikuj slovy. Informace se namsto toho penej telepaticky, kanly odlinmi od naich pti smysl. Mnoz lid, kte maj duchovn poradce, pomhajc jim v jejich ivot, kaj, e se objevuj zcela spontnn. Mohou se zjevovat nhle v obdob vnitn krize, v prbhu vn nemoci, po tlesnm zrann nebo prostednictvm duchovnch praktik. Nkte duchovn prvodci se pedstavuj jmnem, jin zstvaj v ano-nymit. Duchovn prvodci nabzej nejrozlinj druhy pomoci. Mohou zasahovat a poskytovat radu v ppad nebezpe, nebo nm nabzej nvod k jednn, prochzme-li obtnm obdobm psychickho nebo duchovnho rstu. Jakmile nm poslou a provedou ns kriz nebo obtnou situac, bu se u nikdy neobjev, nebo nm mohou slouit dl v naich kadodennch zleitostech. C. G. Jung vyprv v knize Vzpomnky, sny, vahy zajmav pbh o duchov-nch prvodcch. Jednoho dne Jung pijal nvtvu z Indie. Nvtvnk byl v Indii duchovnm uitelem, a jeliko se Jung velice zajmal o indick mylen, vedli spolu dlouh rozhovor. Kdy se Jung dotzal mue na jmno jeho duchovnho uitele, nvtvnk odpovdl, e to je ankararja". Toto jmno bylo Jungovi znm, nebo ankararja byl velkm komenttorem vdanty. Jung vak pova-oval za nemon, aby jeho nvtvnk ml tohoto mue za uitele, jeliko an-kararja byl ji nkolik stalet po smrti. Jung si chtl tuto otzku objasnit a tak se zeptal svho nvtvnka, zdali ankararja, o kterm hovo, je ten, kter je ji nkolik set let mrtev. Ano, mm na mysli jeho," odpovdl k Jungovu pekvapen mu. Take hovote o duchu?" zeptal se Jung. Samozejm je to jeho duch," odpovdl mu. Existuj i guruov ve form ducha. Vtina lid m ivho gurua. Ale vdy se najde nkdo, kdo m za uitele ducha."7) Lid po cel vky dostvali zprvy od nadlidskch bytost a duchovnch rdc. Nkdy si pjemci ponechvaj tyto informace pro sebe, jindy funguj jako pro-stednci a dl se o tato sdlen s ostatnmi. V nedvn dob se takovto sdlen komunikace zaala oznaovat jako channeling", tj. pedvn informace prostednictvm lidskho kanlu. V nkterch ppadech mla tato poselstv vznam pro miliony lid na celm svt. Veobecn se uznv, e vdy, kter pat k ne-jstarm posvtnm psmm na svt, se zakldaj na zjeven staroindickch svtc a mudrc. Podobn podle islmu byl korn zjeven Mohamedovi v mimo-dnm stavu vdom. Ve Spojench sttech m vlivn crkev Svatch poslednch dn neboli

mormon jako svj pramen zjeven Josephu Smithovi na potku 19. stolet. Ti, kte etli dla Alice Baileyov, vd, e mnoh knihy, kter nesou jej jmno, se k n ve skutenosti dostaly prostednictvm bytosti, kter si kala Tibean". Baileyov sama uznvala tohoto duchovnho vdce za skutenho autora mnoha svch spis. Vysoce ven psycholog Roberto Assagioli komu-nikoval dajn s tout bytost a pisoudil j zkladn principy svho systmu rozvoje osobnosti, kter nazval psychosyntzou". V nkterch ppadech po-skytuj duchovn vdci pragmatick a uiten sluby, jako napklad referenc k pasm v knihch, kter sktaj nezbytn informace o konkrtnm tmatu. C. G. Jung ml bhem svho ivota mnoho vraznch transpersonlnch pro-itk. U jsem se zmnil o dramatick epizod, bhem n slouil jako prostednk pro pevod svho slavnho textu Sedm kzn mrtvm - bytost, kter inspirovala tento spis, se mu pedstavila jako alexandrijsk gnostik Basilides. Jung ml tak zitky se svm duchovnm rdcem Filemonem, kter ho nauil mnoh o dy-namice lidsk psch. Kdy se Jung v poslednch letech svho ivota zamlel nad tmto zprostedkovanm materilem, prohlsil, e vtina jeho dla byla odvozena ze sdlen, je obdrel tmto zpsobem, a vyjdil pochybnosti, zda by jeho osobn spchy pi studiu lidsk psch byly vbec mon, kdyby se omezil pouze na informace, kter zskal tradinjmi prostedky. V poslednch dvou desetiletch se channeling stal velmi populrnm a pilkal pozornost irok veejnosti. Mezi knihy zaloen na pedanch sdlench du-chovnch rdc pat i populrn srie spis Jane Robertsov, kter zskala od bytosti jmnem Seth". Rovn sem pat Emanuelovy knihy Pat Rodegastov, Yarbova Poselstv od Michaela a Promny Novho vku: Zjeven Davida Span-glera. Jednm z nejznmjch takto zprostedkovanch text je bestseller Kurz zzrak. Tuto knihu vysoce oceuj jak mnoz laici, tak i uznvan odbornci, jako Hugh Prather a lka Gerald G. Jampolsky, kte ji pouvaj jako zklad svch pednek a semin. Originl byl zprostedkovn Helenou Schucmano-vou, co byla konvenn vycvien psycholoka, nevc v paranormln jevy, se solidnm postavenm na univerzit a vynikajc odbornou erudic. Kontakty s duchovnmi uiteli ili channeling pat do irokho spektra transpersonlnch zitk, k nim me dochzet v mimodnch stavech vdom. Nsledujc pklad je popisem zitk profesora filozofie bhem konzultace s celou skupinou duchovnch uitel, kter vnmal jako radu kosmickch staein. K tto konzultaci" dolo v prbhu sezen, pi kterm se dostal do mimodnho stavu vdom. Inteligence, kter pivodila vznik naeho vesmru, je nesmrn vyspl a jej innost je zcela mimo lidsk chpn. Chcete-li zskat pstup k tomuto poznn, mus vs tato inteligence nauit, jak je pijmat. Jeliko tato inteligence nen nim jinm ne vam vlastnm bytm, jde o to, jak probouzet stle vce a vce rovn vaeho vlastnho byt neboli Byt jako takovho. Dnes se mi dostalo mnoha viz vesmru i pokyn, jak tyto vize chpat. Zprostedkovala mi to rada staein. Tito staeinov byli strci vdn, poznn toho, co se ve vesmru dje ji miliardy a miliardy let. Jeliko jsem toto poznn hledal, byl jsem piveden ped radu staein, abych je zskal. Toto poznn vm nen prost dno, muste o n usilovat. Nejprve muste doshnout urit rovn uvdomn a pak muste pracovat na udrovn koncentrace potebn k pijet poznn, kter vm mohou zpstupnit. Sedl jsem s radou staein v prapvodnm jdru vesmru, v nitru zemkoule, kde strci fyzickho byt vykouzluj a zapiuj rzn udlosti. Chtl jsem vemu porozumt, chtl jsem ve poznat. Jakmile mi pila na mysl pedstava neho, co jsem chtl pochopit, rada to okamit vdla a pijala to jako oficiln dost. Nejvy len rady zapl hromovm hlasem: On se chce dobrat poznn tohoto, " a pak se k nmu pipojili ostatn a zaali s recitovnm. Zpvali, aby nashromdili moc, kter je potebn k dosaen pstupu k poznn. Podle profesora filozofie, kter ml tento zitek, mu rada staein poskytla pstup k proitkovmu poznn" a umonila mu spatit mnoh z toho, jak vesmr funguje". Ml pocit, e by se mohl dozvdt cokoliv, co by chtl poznat, pokud by ml slu to unst. Ctil vak, e k tomu, aby to snesl, by musel bt schopen udret krok s existenc samou", to znamen rozit se na rozmr reality, kterou si pl poznat. Jeho schopnost vidt vesmr tmto zpsobem jaksi odpo-vdala touze ukryt v nm tak hluboko, e vdl, e jde o slu, kter m ene ji po tisce a tisce let". Pokrauje: Nkdy jsem se dopustil chyby - nechal jsem se rozptlit, zatmco staeinov zpvali. Jakmile se to stalo, cosi mne uchopilo v hloubce mho byt a pravilo: Posly! Posly! Kdy konen dospje?! Posly! Tohle to nen ono. Tak dvej pece pozor!" Ti velc mnii se do mne pustili: Posly! Vechny tyhle vci

maj sv msto. Chce-li vak pochopit strukturu vesmru, mus bt schopen vnmat ji na hlubokch rovnch. Mus bt schopen ji provat! "8)

Nvtvy jinch dimenz a paralelnch vesmr

Obas se zd, e se transpersonln dobrodrustv odehrvaj v cizch proste-dch, ve svtech, kter se velice li od naich vlastnch. Tyto oblasti se asto zdaj bt umstny v rovinch reality, kter jsou paraleln s na vlastn rovinou a koexistuj s n. Bytosti, je tyto jin e obvaj, maj sklon k bizarnm formm, je se nepodobaj niemu, co znme v na fyzick realit - asto funguj podle zkon, kter jsou pro ns obdobn ciz. I kdy mnoh z tchto bytost jsou inteligentn tvorov, mohou se dit emonmi a intelektulnmi pochody, je se jen mlo podobaj nebo vbec nepodobaj naim vlastnm. Lid popisujc sv dobrodrustv v tchto jinch vesmrech je asto pirov-nvaj k dmyslnm pbhm sci-fi, jako je srie film George Lucase Hvzdn vlky nebo nejfantastitj scny z americkho televiznho serilu Star Trek". Dobrodrustv sama se mohou zdt nebezpen, nkdy dky neptelsk povaze dotynch tvor, jindy dky strachu i nejistot z neznmho. Jestlie se situace zd nebezpen, je tomu tak proto, e nvtvnk i nvtvnice se nachz v pro-sted, kter je zcela ciz, ve svt, v nm jedin chybn krok by mohl vyvolat katastrofu. V tto kategorii transpersonlnch proitk jsou hranice mezi objektivn rea-litou a mytickou kolektivnho nevdom obzvlt zamlen. lovk si vbec nemus bt jist, zdali jeho proitek je skutenou nvtvou vzdlen planety uvnit naeho kosmu, pout do jinch dimenz paralelnho vesmru nebo vizio-nskm stavem tkajcm se kolektivnho nevdom. Stejn problm vkladu me existovat u zitk, tkajcch se nvtv UFO ze svt mimo n vlastn a setkn s ciz inteligenc. Jak uvidme v debat o jevech UFO, maj proitky tohoto druhu nezvyklou povahu, kter je zaazuje do mlhav zny mezi objektivn realitou a oblast vdom a archetyp.

Cesty do mytickch realit

Vtina z ns povauje mty za fiktivn, vymylen pbhy o dobrodrustvch, je provaj imaginrn hrdinov v neexistujcch zemch - za vplody fantazie a pedstavivosti. Prkopnick prce C. G. Junga a mytologa Josepha Campbella, abych jmenoval alespo dva, vak ukzala, e toto chpn mytologie je povrchn a nesprvn. Oba prokzali, e prav mty jsou projevem zkladnch organizu-jcch princip, kter existuj v kosmu a ovlivuj veker n ivot. Jung je nazval archetypy. Tyto archetypy se projevuj prostednictvm na individuln psch, nejsou vak lidskmi vtvory. V uritm smyslu jsou archetypy nadazeny na psch a pedstavuj univerzln dc principy, kter psob v naich individulnch ivotech. Podle Junga vak mohou mocn archetypy ovlivovat nejen nae in-dividuln postupy a jednn, ale i velk kulturn a historick udlosti. Archetypy jsou univerzln a pekrauj historick, zempisn i kulturn hranice, mohou se objevovat pod rznmi jmny nebo se v nich mohou v rznch kulturch projevovat urit varianty. Jeliko mty jsou projevem archetyp, lze o nich popravd ci, e maj svou autonomii a e jejich existence nen nijak zvisl na ns, abychom je vytvoili. Existuj v onom irm moi lidskho poznn, kter Jung oznail za kolektivn nevdom", a jsou stejn skuten jako ptci ltajc na obloze nebo mot ivoichov plovouc v naich ocenech. Modern vzkum mimodnch stav vdom potvrdil Jungv nzor na ar-chetypy a pidal k nmu dal dleit rozmr. V mimodnch stavech vdom m hranice, kterou obvykle vidme mezi mty a hmotnm svtem, sklon mizet. Zatmco konkrtn hmotn svt se rozpad do dynamickch vzorc energie, stv se svt archetyplnch realit mnohem skutenjm a hmatatelnjm. Za tchto okolnost mytologick postavy doslova ovaj a nabvaj nezvisl existence. Tot plat i o krajinch a strukturch, kter konstituuj mytick svt. Vsledn proitkov svt je pinejmenm stejn konkrtn a pesvdiv jako nae ka-dodenn realita. Ve sv nejzkladnj podstat jsou archetypy kosmickmi principy, kter jsou zcela abstraktn a le mimo schopnosti lidskho vnmn. V mimodnch stavech se vak mohou objevovat i ve formch, kter vnmme vnitnm zrakem, sluchem, ichem, chut i hmatem nebo doslova hmatatelnm poutem ptomnosti. Nkter archetypy jsou univerzln a jejich rzn varianty nachzme ve vech kulturch svta. Existuj tak archetypln varianty, kter jsou mnohem vc in-dividualizovny. Tak univerzln archetypy Matky a Otce ztlesuj veker z-kladn charakteristiky tchto rol bez ohledu na rasu, barvu pleti, kulturu i kon-krtn

podmnky. Specifitjmi a umi takovmi archetypy jsou Dobr otec a Dobr matka, nebo jejich zporn protiklady - Tyransk otec a Hrozn matka. Jako dal pklady univerzlnch archetyp meme jmenovat Moudrho starce i Vdmu, Milence i Milenku, Muednka, Take a Vyvrence. Jung, kter archetypy studoval cel ivot, rozeznval ve svm pstupu k lidsk osobnosti a chovn ti zkladn archetypy. Jsou to: 1. Anima neboli personifikace enskch aspekt ve vdom mue, 2. Animus neboli ztlesnn muskch prvk ve vdom eny, a 3. Stn, co je neznm, temn a potlao-van st na osobnosti. Tyto ti aspekty na psch jsou obvykle skryt a pro ns neznm, a pesto siln ovlivuj volby, kter v ivot vykonvme, a tm formuj nae chovn a ivotn zkuenosti, dokud je nedovedeme do vdom a neseznmme se s nimi. Ped asem jsem ml monost seznmit se s tmito archetypy pi svm vlastnm psychedelickm sezen. Tento osobn proitek vrazn pispl k tomu, abych pochopil tento fascinujc aspekt na psch. Ped koncem sezen, pi kterm jsem proval pozoruhodn vize zobrazujc apokalypsu, jsem nhle spatil velk jevit. Zdlo se, e je umstno v kosmick przdnot mimo obvykl prostor a as. Probhala tam velkolep pehldka personifikovanch univerzlnch princip (archetyp), kter prostednictvm sloit souhry vytvej iluzi svta jev, boskou hru kosmickho vdom, kterou hinduist nazvaj lila. Scna v sob mla majesttnost a velkolepost, ji nedoki popsat. Archetypy, kter jsem pozoroval, byly postavy s ustavin se mncmi aspekty a dimenzemi vznamu. Nebylo mono soustedit se na jakkoliv konkrtn aspekt, nebo kdy jsem je pozoroval, neustle se mnily v neuviteln sloitm vzjemnm holografickm prolnn. Kad z nich jako by pedstavoval podstatu sv funkce a souasn i veker konkrtn projevy pslunho principu ve svt jev. I kdy to byly jasn individuln bytosti, obsahovaly obrovsk poet jinch jedinc a situac ze vech dob a mst v djinch. Byla tam Mja, zhadn terick princip symbolizujc iluzi, kter vytv svt hmoty. Byla tam postava podobn Anim, je byla ztlesnnm vnho enstv a jej moci. Spatil jsem hrznou postavu podobajc se Martovi, kter jako by byla principem odpovdnm za vlky v celch lidskch djinch. Byla tam krlovsk postava Vldce, do nitra soustedn Poustevnk, nepolapiteln Tak a pr Milenc, pedstavujc veker sexuln dramata dlouhch vk. Vichni se uklnli smrem ke mn, jako by oekvali uznn za sv pikov vkony v bosk he vesmru. Zdlo se, e je mj velk obdiv skuten t. Zatmco existuj univerzln archetypln postavy, kter jsem popsal ve, existuj i univerzln archetypln motivy i tmata, s nimi se meme setkat v transpersonlnch stavech vdom. Mohou bt vyjdeny jako zpletky, podo-benstv nebo pbhy, jejich konflikty a een zahrnuj archetypln postavy. Mnoh z tchto tmat nachzej vyjden v lidskm sexulnm a spoleenskm ivot a vichni je velmi dobe znme. Jako vnitn zitky jsou zdrojem ivotnch problm, to znamen citovch konflikt, kter byly uvedeny do chodu ji dve v naem ivot. Vynikajcm pkladem je tma synovy nenvisti vi otci a nklonnosti k matce, kter popularizoval Sigmund Freud ve svm znmm pojet oidipovskho komplexu. Toto tma je pevzato ze Sofoklovy hry Krl Oidipus, napsan ped vce ne 2000 lety. Protikladem tohoto archetyplnho tmatu je Elektin komplex, tedy lska dcery k otci a neptelstv vi matce. Tma zlho a hodnho bratra uinil nesmrtelnm biblick pbh o Kainu a belovi. Obdobn pohdky a legendy asto vyjaduj archetypln tmata tohoto druhu. Snhurka" a Popelka" popisuj bolestn konflikt mezi dvkou a jej zlou matkou nebo macechou. Pernkov chaloupka" zobrazuje drama dvou mi-lujcch se sourozenc, kter ohrouje zl matesk postava. Mnoh pbhy ze svtov literatury jsou variacemi na tma milenc Tristan a Isolda, Romeo a Julie, Abelard a Heloise je jen nkolik ze slavnch mileneckch dvojic. Jin extrmn formy archetyplnch konflikt zahrnuj Katana a Ob, Vraha a Za-vradnho, Tyrana a Utlaovanho, a Vzn a Osvoboditele. Freud byl pesvden, e tyto mty maj svj pvod v biologickosocilnch konfliktech, kter provme ve svm kadodennm ivot. Z tohoto hlediska je mtus o Oidipovi umleckm dlem, inspirovanm univerzlnmi psychologic-kmi konflikty, kter mlad chlapci v uritm vku provaj. M vlastn pozo-rovn z mimodnch stav vdom vrazn podporuj Jungovu tezi, e svt archetyp m nezvislou existenci. Tento svt je nadazen na kadodenn realit a pedstavuje jej hybnou slu. Jung napklad vil, e nae skuten konflikty s otcem (v ppad, e jsme mui) maj univerzln koeny a jsou vyjdenm oidipovskho mtu, kter existuje nezvisle na ns a na na kadodenn realit. Joseph Campbell to velmi jasn vyjdil ve sv knize Mty, podle nich ijeme (Myths to

Life By). Tat mylenka z enskho hlediska je vyjdena v knihch Jean Shinodov-Bolenv Bohyn v kad en (Goddesses in Every Woman) a Bohov v kadm mui (Gods in Every Man). lovku, kter sm neproil neobvykl stavy vdom, je velice zatko po-chopit, jak je mon provat sebe sama jako univerzln archetyp, jako je napklad Velk matka, kter pedstavuje podstatu matestv a vlastnosti vech matek svta v celch djinch lidstva. Jednou monost je pedstavit si jednu trojrozmrnou postavu. Tato postvaje zkonstruovna tak, e jakmile ji obchzte a pokad se na ni dvte z jinho hlu, spatujete jin aspekt te postavy - akoliv se zd, e vechny aspekty jsou jen dalm pohledem na celek. Nejlpe to vak ilustruje holografie. Ped nkolika lety byl v Honolulu vystaven kom- pozitn hologram. Jmenoval se Dt Havaje", a byla to ada jednotlivch obliej havajskch dt, koexistujcch v jedinm holografickm obraze. I kdy tento obraz ve skutenosti obsahoval mnoho tv, vechny byly obsaeny v nem, co se jevilo jako jedin postava, co se vak mnilo a odhalovalo novou tv pokad, kdy jste zmnili hel pohledu i polohu. Nkter mytologick postavy a motivy jsou sice variacemi univerzlnch ar-chetyp, ale jsou specifick pro konkrtn kulturu i nboenstv. Tak napklad Je Kristus a Panna Maria maj konkrtn vznam pro kesany, bdhisattvov Avalkitvara a Kuan-jin jsou vlun buddhistit, a Duhov had pat do svta sn australskch domorodc. Bez ohledu na svou univerzlnost nebo specifinost spadaj bostva, objevujc se v transpersonln i, do dvou oddlench kategori prvn se spojuje se silami svtla a dobra a pat sem Kristus, Panna Maria, Apolln, Isis, Lakm nebo Krna, a druh se poj s temnotou a zlem, jako napklad satan, Hdes, Kl, Set a Ahriman. V mnoha ppadech me jedinbostvo ztlesovat oboje - svtlo i temnotu, dobro i zlo. To je obzvlt charakteristick pro orientln bostva, kdeto mytologie zpadnho svta m sklon k psn dichotomii. Pklady bostev, kter pekrauj ob polarity, jsou hin- duistick Brahma nebo pt dhjn buddh, popsanch v Tibetsk knize mrtvch.

Svt archetyp
Mnoz lid se na duchovn cest nejprve setkvaj s archetyplnmi bostvy v kontextu procesu smrti/znovuzrozen. V prvnm dle tto knihy jsme zkoumali nkter ze zpsob, jakmi se rzn aspekty na biologick historie prolnaj s archetypy kolektivnho nevdom. Setkn se zdnliv hrznmi a hnvivmi bostvy je velice dleitou soust procesu smrti/znovuzrozen. Pro lovka na duchovn pouti jsou tato bostva nositeli symbolick smrti ega, kroku, kter je nezbytn pro duchovn oteven. S oblaujcmi archetypy se v tto souvislosti prvn setkvme v okamiku znovuzrozen nebo v ocensk blaenosti dobrho mateskho lna. Archetypln postavy jak laskavch, tak hnvivch bostev jsou obdaeny velkou energi a magickou silou. Pi setkn s nimi je tento zitek obvykle provzen silnmi emocemi. Povaha reakce zvis na povaze bostva - me to bt cokoliv od extatickho vytren a nejvy blaenosti a po metafyzickou hrzu, obrovsk fyzick i emon strdn a pocity ztrty zdravho rozumu. I kdy mohou bt tyto konfrontace velice dramatick a otesn, lovk nem pocit, e se setkv s Nejvy bytost i Stvoitelem vesmru. Tato bostva - laskav i hnviv - jsou sama vtvorem vy moci, ztlesnnm zkladnch univerzlnch prin-cip. O tto skutenosti se mnohokrt zmioval ve svch pednkch Joseph Campbell, zvlt v kontextu nboenskho uctvn. Zdrazoval, e jednotliv bostva by ngnla bt uctvna pro sebe sam, ale mlo by se na n pohlet jako na konkrtn vyjden nejvy tvr sly, kter pekrauje jakoukoliv for-mu. eeno jeho slovy, mlo by se na n pohlet jako na prhled do transcen-dentna, jeho jsou vrazem".9' Lta vzkumu prokzala, e v mimodnch stavech vdom se s mytickmi a archetyplnmi realitami meme nejen setkat, ale ve skutenosti se tmito archetypy meme sami stt. Meme se dokonale ztotonit se Sisyfem valcm svj kmen do strmho svahu v hlubinch Hd. Meme se stt Thseem za-bjejcm Mntaura v temnm labyrintu. Meme zit krsou Afrodit anebo se slunit v ndhee boha Slunce Hlia a Apollna. Meme na sebe vzt tlesnou podobu a vnitn proitky takovch mytickch tvor, jako je Kerberos, Kyklopov nebo Kentaui. Je pozoruhodn zjistit, e lid, vychovan v jedn kultue nebo patc k urit rase, nejsou omezeni na archetypy tto kultury i rasy. V naem vzkumu jsme napklad zaili, e bl Amerian mohou mt ve zmnnch stavech vdom vznamn setkn s takovmi legendrnmi hrdiny, jako je polynsk Maui nebo ango, bantusk bh sexu a vlky. Bhem minulch let jsem byl mnohokrt svdkem, jak Evropanky i Amerianky, kter se ztotonily s hinduistickou bohyn Kl, na sebe braly tradin vrazy oblieje tto postavy s jazykem

co nejvc vyplazenm z st, pestoe o tto postav pedtm vbec nic nevdly. A naopak v nach seminch v Japonsku a Indii jsme byli svdky, jak se nkte astnci, kte se zde narodili a byli vychovni podle mstn buddhistick, intoistick nebo hinduistick tradice, siln identifikovali s Kristem. as od asu oije dokonce i svt pohdek a my se setkvme nebo ztotoujeme s rusalkami, sktky, vlami, trpaslky nebo trolly. Obzvlt stoj za povimnut, e v mnoha ppadech, kdy lid nemli o uritch mytologickch postavch dn pedchoz znalosti, je dokzali nejen pesn a velice podrobn provat, ale byli tak schopni nakreslit jejich obrzky s detaily, kter dokonale odpovdaly prastarm popism tchto postav. Vidli lovk doslova tisce dkaz tohoto druhu, je mu zcela jasn, e kad z ns m pistup k archetyplnm tmatm vech dob i kultur, nejen k tm, kter pat k asu a mstu jeho souasnho biologickho zrozen. N vzkum zabvajc se zmnnmi stavy vdom tedy podpoil koncepce CG. Junga, kter pedpokldal, e ve svch snech a vizch meme provat mty, kter nepochzej z na vlastn kultury a je jsme pedtm neznali ani z etby, ani z umn, ani z rozhovor s jinmi lidmi. To je svt kolektivnho nevdom", nekonen ocen poznn, z nho me erpat kdokoliv. V tomto vku vyspl techniky meme pirovnat kolektivn nevdom k vyslai, kter neustle vysl veker programov materil a informace, je kdy rozhlas a te-levize odvyslaly. V kteroukoliv dobu meme pepnout kanly" neboli pejt ze stanice kadodennho ivota, na kterou jsme normln naladni, do nekone-nho potu jinch stanic a pitom pekraovat hranice asu, prostoru a dokonce i prodnch druh. Nen lehk si pedstavit, e jsme neustle obklopeni tmito informacemi a e se na n meme v libovolnou dobu napojit. Nae analogie rozhlasovch vln nm vak dv piblin obraz obrovskho mnostv informac, k nim se meme dostat prostednictvm kolektivnho nevdom.

Intuitivn chpn univerzlnch symbol

Ji od Freudova klasickho dla o vkladu snuje studium psychickch symbol dleitou soust hlubinn psychologie. Podle Freuda symboly pedstavuj nco, co ji znme, co vak povaujeme za nedouc a nepijateln. V naich snech je takovto problematick materil - obvykle sexuln povahy nahrazen odpovdajcm symbolem. Tak napklad vlak tc se tunelem me vyjadovat frustrovan sexuln touhy urit osoby. Freud strvil mnoho let snahou identi-fikovat vechny symboly, kter pedstavuj musk a ensk pohlavn orgny, soulo a dal aspekty pudovho ivota. Jung vyjdil s Freudovmi symbolickmi vklady ostr nesouhlas. Podle nho to, o em Freud hovoil, by se mlo oznaovat za znaky", kter jsou prost jinm zpsobem vyjden znm reality, asi jako piktogramy pouvan jako dopravn znaky na naich silnicch. Jung se domnval, e skuten symboly nejsou zaifrovan vroky o biologickch funkcch, ale odkazy na sloit transcendentn reality. Univerzln symboly mly po stalet dleitou lohu v mnoha nboenstvch. Napklad indo-rnsk svastika neboli hkov k s rameny proti pohybu ho-dinovch ruiek je prastarm symbolem mru a blahobytu, kter m vztah k slu-nenmu kotoui. (Ve tvaru s rameny po smru hodinovch ruiek se ze svastiky stal neblaze povstn hkov k, symbol nmeckch nacist.) Stalet star hinduistick symboly iva lingam a jni maj mnoho vznam, sahajcch od mu-skho a enskho pohlavnho orgnu a rozplozovacch funkc a po statick a dynamick aspekt byt - ir vdom (purua) a tvr energii (akti). K, symbol prehistorickho pvodu, m hlubok vznamy v mnoha odlinch kul-turch. Ve svm nejstarm vznamu ukazuje na slunce a jeho prostednictvm na tvr slu vesmru. Jinm nrodm symbolizuje vekerou existenci, nebo pedstavuje tyi zkladn svtov strany a sted. V oficiln kesansk tradici symbolizuje historick ukiovn Jee, kdeto v ezoterickm mystickm kes-anstv odkazuje na rzn aspekty pevtlovn, duchovn smrti a znovuzrozen. Jeho egyptsk varianta, nilsk k neboli ankh, byl nejposvtnjm symbolem mystri bohyn Isis a boha Osirise, pi kterch novosvcenci objevovali svou nesmrtelnost a vn ivot. esticp hvzda - dva pekrvajc se trojhelnky s vrcholy v opanch smrech - m mnoho rznch vznam v zvislosti na dob a kultue. Ve starovk a stedovk alchymii zobrazovala spojen ty ivl - zem, vody, ohn a vzduchu. V kabale se nazv Davidovou hvzdou" a pedstavuje osv-cenho lovka, v nm se ni vdom (vzhru smujc trojhelnk) sna doshnout vych rovn, a vy vdom (dol orientovan trojhelnk) proln vechny aktivity ve fyzickm svt. V tantrick tradici pedstavuje esticp hvzda spojen muskho a enskho principu. Znm taoistick symbol jin-jang znzoruje dynamickou souhru muskho a enskho principu neboli pasivnho a

aktivnho aspektu tao, tvrho principu kosmu. Obdobn i lotos sehrl vznamnou lohu v duchovnm symbolismu mnoha kultur vetn starho Egypta, Indie a Stedn Ameriky - tam vude byl symbolem lidskho duchovnho potencilu. Nepestv mne pekvapovat, e mnoz lid v transpersonlnch stavech mysli si nejen spontnn vybavuj tyto symboly, ale jsou tak schopni deifrovat jejich hlub ezoterick vznam - dokonce i tehdy, nemaj-li dn pedchoz inte-lektuln znalosti o duchovnch tradicch, z nich tyto symboly pochzej. Ukazuje to velmi pesvdiv, e nejde o znaky vytvoen lidmi k nboenskm elm, ale o prvky symbolickho jazyka, nleejc ke kolektivnmu nevdom.

Proitek Stvoitele (demiurga) a kosmickho vdom

V nejdramatitjch a veobjmajcch transpersonlnch zitcch se zd, e se veker hranice rozplvaj, a rozlien mezi nmi a ostatnmi lidmi, ped-mty i silami miz. Provme jednotu a setkvme se - nebo se dokonce zcela ztotoujeme - s tvrm principem vesmru. V zvislosti na tom, do jak mry si i nadle uchovvme smysl na kadodenn totonosti, meme toto setkn prot bu jako uasl svdek nebo jako tvr sla samotn. Tento tvr princip na sebe me brt nejrznj formy. Nkdy se objevuje jako personifikovan demiurg neboli Stvoitel, archetyp vysokho du, kter m moc nad vemi ostatnmi. Zail jsem ppady, kdy lid provali vce ne jen jedinho tvrce - napklad musk a ensk bostvo fungujc spolen, jak se obas objevuj v mytologich mnoha kultur, i dokonce celou hierarchii vesmr a stvoitel. astji se tvr sla vesmru vnm jako cosi mimo jakoukoliv formu - ir vdom obdaen nejvy inteligenc a schopnost vytvet jakkoliv z proitkovch svt, zjevnch i skrytch dennmu vdom, fyzickch i terickch. Zitky kosmickho vdom popisuj mnoh posvtn knihy v celch lidskch djinch. Nejvy tvr princip je znm pod mnoha jmny - Brahma v hin-duismu, dharmakja v mahjnovm buddhismu, Tao v taoismu, Pneuma v kes-ansk mystice, Allh v sfismu a Kether v kabale. Mystick tradice obsahuj zkladn poselstv, je k, e se nejen meme proitkov spojovat s tvrm principem, ale e i kad z ns je v uritm slova smyslu tmto principem. Je to mon proto, e veker hranice ve vesmru jsou ve sv podstat iluzorn a umle vytvoen, a lze je tedy pekraovat. Nejznmjm vrazem tto odvk moudrosti je slavn vrok Tat tvam asi (neboli Ty jsi To", ty jsi bostv), kter nachzme v staroindickch upaniadch. Modern vzkum mimodnch stav vdom znamen silnou podporu tohoto chpan lidsk povahy, nebo ukazuje nade vi pochybnost, e transcendentnch stav vdom lze doshnout rznmi metodami roziovn vdom. Provme-li ztotonn s kosmickm vdomm, mme pocit, e objevujeme celistvost byt ve svm nitru a e dosahujeme hlubokho chpn Reality, kter tvo zklad vech realit. Mme pocit, e jsme ve spojen s nejvym a konenm zdrojem vekerho Byt. V tomto stavu je absolutn jasn, e tento princip je nejzaz a jedinou zhadou - jakmile pijmeme jeho existenci, lze z nho po-chopit a vysvtlit ve ostatn. Zkuenost kosmickho vdom je bezmezn, ne-zmiteln a nesdliteln. A pesto teba i jen krtk proitkov setkn s nm pln uspokoj nai touhu po pochopen. Zd se, e vechny otzky o zhadch ivota jsou zodpovzeny, a e ji nen teba hledat dl. Sdlit to tm, kte tento proitek nemli, nen ani mon, ani nutn. Jde tak o sebepotvrzujc a hluboce osobn zkuenost. Pravdpodobn nejslavnj vrok o marnosti snahy zachytit podstatu kosmic-kho zdroje v mylen i jazyce pochz od nskho mudrce Lao-c', kter il ve 4. stolet p. Kr.: Tao, kter lze sdlit, nen vnm Tao. Jmno, kter lze pojmenovat, nen vn jmno. Bezejmenn je^potkem nebes a zem. Pojmenovan je matkou deseti tisc vc.10> Jazyky kultur s prastarou duchovn tradic, zaloenou na proitkovm sebe-zkoumn (jako je ntina, tibettina nebo sanskrt), maj bohat a sloit slovnk, popisujc rzn mystick stavy vdom. Ale i pak penej termny vznam patinm zpsobem jen tehdy, pokud je dokeme vzthnout na osobn zitek. V indickch duchovnch a filozofickch spisech existuje koncepce said-nanda", kter popisuje zitek kosmickho vdom. Toto sloen slovo je vy-tvoeno ze t koen: sat znamen existenci, it lze peloit jako uvdomn nebo inteligence a nanda zna blaenost. Saidnanda tedy je doslova blaen inteligentn vdom byt". Je to proitek bez jakhokoliv konkrtnho obsahu, ale byt, kter pedstavuje, m schopnost vytvet nekonen mnostv proit-kovch svt. Nelze-li zitek setkn s nejvy tvr moc popsat kadodennm jazykem, hod se k tomu ponkud lpe poezie, i kdy ani ta zdaleka nesta. K vyjden

tohoto zitku se nejvce pibliuj duchovn bsn Rmho, Omara Chajjma, Kabra, Challa Dibrna, r Aurobinda nebo sv. Hildegardy z Bingenu. Nsledujc popis kosmickho vdom pochz od lovka, kter se po mnoho let zabval systematickm sebezkoumnm. Pedkldm ho zde proto, e nm poskytuje alespo nznak pocit, mylenek a nhled, kter se pi tomto procesu objevuj. Proitek se pak promnil v asn psobivou a dojemnou vizi Kosmickho stromu. Ze sjednocenho pole kosmick energie, kter jsem dosud proval, se nyn stal mohutn strom ziv energie zaven v prostoru. Byl vt ne ta nejvt galaxie a skldal se vlun ze svtla. Jdro tohoto stromu se v t zi ztrcelo, ale na okrajch byly patrn vtve a listy. Proval jsem sebe samho jako jeden z list; ivoty m rodiny a blzkch ptel byly listy seskupen kolem mne na mal vtvice. Vechny nae odliujc charakteristiky, kter z ns in individuln osoby, se zdly bt z tto perspektivy zcela podrun, tm jako nahodil varianty tto zkladn energie. Byl jsem vzat na prohldku kolem stromu a bylo mi ukzno, jak se mm pohybovat z proitku jedn osoby k proitku jin, a bylo to smn jednoduch. Rzn ivoty na cel zemkouli byly prost rznmi proitky, kter ml tento strom. Kad zitek byl ovldn volbou - rzn bytosti, kter byly vechny soust Byt, si prost zvolily tato rzn spoinut. V tom okamiku jsem byl sm tmto kosmickm stromem. Ne, e bych proval pln rozsah jeho proitk, ale vdl jsem, e jsem tmto jedinm a veobjmajcm Vdomm. Vdl jsem, e jeho totonost je mou pravou totonost. I kdy jsem srdcem pijal monismus ji ped lty, nyn jsem skuten proval jednolit proud vdom do jeho krystalizujcch ztlesnn. Proval jsem, jak se vdom projevuje v odlinch formch a pitom zstv jednotn. Vdl jsem, e v podstat existuje ve vesmru pouze jedin Vdom. Z tto perspektivy se moje individuln totonost, stejn jako totonost kohokoliv jinho, jevila doasn a tm nicotn. Zitek m prav totonosti mne naplnil hlubokm pocitem setkn s posvtnem. Po nkolik dalch hodin ho toto Vdom provzelo na vjimen pout ve-smrem. Bylo to, jako by mu chtlo ukzat sv dlo. Byl pesvden, e toto Vdom je stvoitelem celho naeho fyzickho vesmru. Vdl, e ho me vst nebo ho otevt zkuenostem, take by nakonec dospl k chpn skrytho fungovn kosmu. Znovu a znovu uasl nad obrovskm rozsahem, pronikavost a in-teligenc toho, eho byl svdkem. Krsa tohoto du byla takov, e to, co vidl, mu neustle bralo dech. Pokrauje: Tato pou byla nejpozoruhodnj cestou mho ivota. Pohledy na inteligentn uspodn kosmu mne znovu a znovu uvdly do extze z poznn. I kdy byly tyto zitky asn samy o sob, nejpronikavjm aspektem dnenho sezen pro mne nebyly objeven dimenze samotnho vesmru, ale to, co m vidn a pochopen tchto dimenz znamenalo pro Vdom, kter mne provzelo. Bylo tak astn, e m komu ukzat sv dlo. Ml jsem pocit, e ztlesnn vdom ekalo miliardy let, a se vyvine do takov mry, e nkdo bude moci spatit, pochopit a ocenit, co dokzalo. Pocit osamlosti tto Inteligence, kter vytvoila takov mistrovsk dlo a nemla nikoho, kdo by je ocenil, m piml k pli. Plakal jsem nad jeho osamnm i v asu nad hlubokou lskou, kter pijala toto osamn jako soust irho plnu. Za stvoenm jsem poctil bezmeznou Lsku. Veker byt je vrazem Lsky. Inteligenci uspodn vesmru pln odpovd hloubka Lsky, kter je inspirovala. Tady nkde jsem si uvdomil, e nebudu schopen vzt si s sebou nazpt poznn, kter jsem na tto pouti nashromdil. Vdla to i Inteligence, s n jsem byl, a tch nkolik hodin naeho styku bylo pro ni tm vzcnj? S tmto poznnm jsem nemohl vbec nic dlat, pouze je prv tedprovat. Mou nejvt slubou bylo prost ocenit to, co jsem vidl. Pipadlo mi svrchovan dleit, abych v lskyplnm ocenn zrcadlil byt zpt k jeho Stvoiteli. Vidt, chpat a oceovat.n) V tomto typu zitku meme zskat hlubok nhledy do procesu stvoen a dokonce i pociovat sly a impulzy, kter se na nm podlej. Meme vnmat nadbytek tvr energie, obrovskou lsku a soucit, neodolateln umleck impulz, neomezenou zvdavost a chu k experimentovn. Toto ztotonn s tvr energi kosmu asto inspiruje nov postoj k ivotu a stv se zkladem novho chpn byt. Vtina lid pociuje vytren pi objevovn svho skutenho kosmickho statutu a zskv zcela novou perspektivu pohledu na sv kadodenn problmy. Mnoz nechvaj za sebou veker pocity, e jsou obtmi svch kadodennch zkouek a souen, i dokonce takovch celosvtovch problm, jako je eko-nomick krize a vlka, nebo vd, e na jin rovni jsou aktivnmi astnky pi ztvrovn vesmrnho dramatu. Lid

vak tak mohou obas na kosmick vhledy tohoto druhu reagovat zporn. Pro nkter je obtn vrtit se k jejich kadodennmu vdom a zaujmat role, kter se zdaj bezvznamn ve svtle toho, co prv proili. Jin mohou pociovat zklamn, protoe si uvdomuj, e jako lidsk bytosti jsou pouhmi herci pedem determino-van kosmick hry, a odmtaj tuto skutenost uznat. Lidsk reakce a vhledy spojen s tmito zitky mohou sahat od pocit rozarovn a po pocit, e kad lovk m dleitou lohu v pokraujcm vvoji vdom. Zd se, e neexistuj jednoduch odpovdi na otzky, kter vyvstvaj v dsledku zitku kosmickho vdom. Odpov, kterou dostvme, je v podstat ta, e nae vlastn individualizovan hledn odpovd je nedlnou soust vvoje kosmickho vdom. Proitek kosmickho vdom poskytuje vznamn vhledy pro prohlouben na-eho chpn nejvych forem tvoivosti. Literatura o tvr innosti je pln pklad vjimen umleck, vdeck, filozofick a nboensk inspirace, kter vyla z transpersonlnho zdroje a projevila se v mimodnch stavech vdom. Dokonce i ty nejkrat zblesky" mystickho vhledu asto vyvolvaj pozoru-hodn vsledky. To, do jak mry se lid astn tchto okamik vhled a objev, se velice li od lovka k lovku. Obecn lze ci, e zastnn mechanismy spadaj do t velkch kategori. V nejpovrchnj form tvr inspirace zpas lovk po msce i roky s ob-tnm problmem a neda se mu najt odpov. A pak zcela nhle, neoekvan a v jedinm zblesku sv een objev. Obvykle k tomu dochz, je-li dotyn osoba v zmnnm stavu vdom - jestlie sn, v obdob totlnho tlesnho vyerpn, pi halucinacch zpsobench vysokou horekou nebo bhem medi-tace. asto citovanm pkladem je ppad Friedricha Augusta von Kekuleho, jen ml nhlou vizi chemickho vzorce benzenu, kter vedla ke zrodu modern organick chemie, kdy hledl v polospnku do havho uhl v krbu. Obdobn rusk chemik Dmitrij Mendlejev spatil v duchu svou slavnou periodickou ta-bulku prvk, kdy leel na posteli vyerpn dlouhm silm o roztdn tchto prvk podle jejich specifick hmotnosti. Dlouh srie podobnch situac obsahuje planetrn model atomu Nielse Bohra, Heisenbergovu formulaci zkladnch prin-cip kvantov fyziky a objev chemickho penosu neuronovch impulz, za kter byl Otto Loewi odmnn Nobelovou cenou. Ve druh form tvr inspirace se me urit nov mylenka nhle objevit dvno pedtm, ne nadeel jej as. V takovm ppad meme provat in-spiran zblesk" z transpersonln oblasti cel roky i dokonce stolet ped vy-tvoenm vdeck zkladny, kter by jej opravovala, nebo mu dvala smysl. Pkladem je atomistick teorie Leukippova a Dmokritova tyiadvacet stolet pedtm, ne modern fyzici vyvinuli techniku dokazujc existenci atom, nebo mylenka, e ivot vzeel z ocenu, kterou formuloval insk filozof Anaxi-mandros vce ne dv tiscilet ped evolun teori Charlese Darwina. V posled-nch desetiletch, po staletch dominance newtonovsk mechaniky, se vdeck chpn asu, prostoru a hmoty piblilo pedstavm vesmru popsanm ve v-chodnch nboenskch textech, kter jsou star tisce let. Touto konvergenc modern zpadn vdy a prastar vchodn filozofie se zabval Fritjof Capra ve sv knize Tao fyziky, a vnovali se j i jin znm fyzikov. Modern filozofie vdy dnes veobecn uznv, e intuitivn vhledy tohoto druhu pedstavuj ne-dlnou a vznamnou soust vdeckho zkoumn prody. Tet a nejvy formou transpersonln inspirace je promtheovsk impulz". K nmu dochz, proije-li vdec, vynlezce, umlec, filozof nebo duchovn vizion nhl zjeven, bhem nho si pedstav cel produkt v pln form. Skutenost, e takovto gnius erp z transpersonlnch zdroj, se odr i v ka-dodennm jazyce, kde o tchto vjimench vtvorech hovome jako o bosk inspiraci" nebo daru od Boha". Snad nejslavnjm pkladem promtheovskho impulzu je Einsteinova teorie relativity, jej principy mu byly odhaleny v podob kinestetickch vjem ve svalech. Jinm pkladem je Teslova konstrukce prvnho pln fungujcho genertoru stdavho proudu, jeho kompletn prototyp se mu zjevil jako vize. Nikola Tesla ml jet dal podobn tvr vize, z nich zkon-struoval pracovn modely bezdrtovho penosu energie, slunench genertor, genertor, kter produkuj energii z moskch vln, a konen i irokou klu robot. Promtheovsk impulz se objevuje dokonce i v matematice, v oboru, kter obvykle spojujeme pouze s rozumem a logikou. Vynikajcm pkladem je ma-tematik a astronom 18. stolet Karl Friedrich Gauss, kter byl autorem nkolika vznamnch pspvk k teorii sel, geometrii zakivench povrch a k aplikaci matematiky na elektinu a magnetismus. Tm okamit dokzal provdt asn sloit vpoty a popisoval, e jeho vdeck a matematick vhledy knmu skuten pichzej rychlost blesku - z Bo milosti". V nedvnj dob okoval nevzdlan mladk jmnem rinivs Rmanudan, kter vyrostl v mal vesnici v Indii, pikov matematiky v Cambridi svm pekvapujcm eenm vysoce komplikovanch matematickch problm. Podle Rmanudana mu tuto matematickou moudrost pedala v srii objevnch

sn bohyn vesnice, z n pochzel, kter kal Nmagiri. Promtheovsk inspirace je obzvlt bn v umn a nboenstv. Anglick bsnk William Blake ekl o svm dle Milton: Napsal jsem tuto bse z okam-itho vnuknut, dvanct nebo nkdy i dvacet a ticet dk souasn, bez ped-choz vahy, a dokonce proti sv vli." Sonety Orfeovi nmeckho spisovatele Rainera Maria Rilkeho se podobn vynoily v kompletn form a nevyadovaly si dn opravy. Wolfgang Amadeus Mozart tvrdil, e asto nachzel sv sym-fonie v hlav, v pln a dokonen form, kdeto Richard Wagner slyel, jak mu pi komponovn vychz hudba z vnitnho ucha". Tuto promtheovskou inspiraci zachytil velmi pesn Johannes Brahms, kdy popsal svj tvr postup: Npady ke mn piplouvaj pmo od Boha, a j nejene ve zraku sv due vidm jednotliv tmata, ale tato tmata u jsou odna do sprvn formy, harmonie a orchestrln pravy. Jsem-li v jedn z tchto vzcnch inspiranch nlad, konen vtvor se mi odhaluje kus po kuse." Jet vstinj jsou slova Giacoma Pucciniho v jeho popisu procesu, kter proval pi psan opery Madame Butterfly: Hudbu k tto opee mi diktoval sm Bh - byl jsem pouhm nstrojem, kter ji zapisoval na papr a seznmil s n veejnost."12) Boskm zjevenm duchovnch prorok byly hluboce ovlivnny osudy celch nrod a ivoty miliard lid. Jako dkaz si sta pipomenout zjeven, kter proil Buddha pod posvtnou smokvon indickou, Moj na hoe Sinaj, Je na pouti, Pavel na cest do Damaku a Mohamed bhem sv vizionsk non pouti. Posvtn knihy velkch nboenstv - vdy, tra, bible i korn - jsou inspi-rovan zpisy, kter byly sdleny jejich autorm v mimodnch stavech vdom. Vzhledem k obrovskmu mnostv dkaz, kter mme o vizionskch z-itcch v podstat v kad oblasti lidskho ivota, je pozoruhodn , e konvenn zpadn vda i nadle ignoruje tuto rozhodujc slu v lidskch djinch. Je pa-radoxn a hluboce ironick, e inspiraci pro Diskuse o metod Renho Descarta, knize, je reformovala celou strukturu zpadnho poznn a poloila zklady modern vdy, poskytly jejmu autorovi ti vizionsk sny a jeden sen uvnit snu", kter poskytl kl pro vklad rozshlejho snu. Jak ironie, e cel budova racionln, redukcionistick a pozitivistick vdy, kter dnes odmt subjektivn poznn", byla pvodn inspirovna zitky ve zmnnm stavu vdom!

Suprakosmick a metakosmick przdnota

Jednm z nejzhadnjch transpersonlnch jev je proitek kosmick przd-noty, setkn s prapvodn nicotou a mlenm. Tento vjimen duchovn proitek m velice paradoxn povahu. Kosmick przdnota se zd bt nadazena vem tvarm a je zdrojem v existence; i kdy zdrojem veho, ji samotnou nelze z nieho jinho odvodit. Existuje zcela mimo prostor a as. Pestoe zitek przdnoty neobsahuje nic konkrtnho, je s nm zrove spojen hlubok pocit, e v nm nic nechyb. Tato absolutn przdnota je thotn" vekerou existenc, nebo obsahuje vechno byt v potenciln form. Kosmick przdnota pekrauje vechny bn koncepce pinnosti. Lid, kte ji proili, si zaali bt akutn vdomi skutenosti, e z tto przdnoty mohou vzejt rzn formy a zat existovat bu ve svt materilnch jev nebo jako archetypy, a e se tak me stt bez jakkoliv zjevn piny nebo dvodu. I kdy pedstava, e by nco mohlo vzniknout nebo vzt na sebe uritou formu bez jakkoliv piny, se nm z hlediska naeho kadodennho stavu vdom me zdt zcela nepochopiteln, tat pedstava ns ani v nejmenm nepekvap, pro-vme-li przdnotu. Podobn jako v teorii kvantov fyziky v modern vd meme przdnotu vnmat jako souhrn pravdpodobnost, kter vedou k tvorb konkrtnch skutenost za aktivnho astenstv vdom.

10. Proitky psychoidn povahy

Projevuje-li se archetyp v synchronistickm jevu, je opravdu asn, ne-li pmo zzran - jako tajupln obyvatel na prahu. Je souasn psychick i fyzick, a lze ho tedy pirovnat k bohu Janusovi se dvma tvemi. Ob tve archetypu jsou soust jedin hlavy vznamu. Stephen A. Holler: Gnostick Jung

Mezi vemi zitky v transpersonln oblasti existuje jedna kategorie, kter uvd v nejsilnj pochyby nae kadodenn vnmn reality; jde tu o proitky psychoidn povahy. Termn psychoidn poprv pouil C. G. Jung v souvislosti s archetypy kolektivnho nevdom. Jung zjistil, e archetypy sdl vtina lid nebo cel lidstvo. Archetypy jsou tedy v tomto smyslu transindividuln, to zna-men, e nejsou produkty osobnch minulch proitk kterhokoliv jednotlivce. Jung se vak pvodn domnval, e archetypy jsou vrozen psychologick pre-dispozice, obdobn instinktm, a maj tedy sv zastoupen v naem mozku. Ve sv pvodn formulaci Jung tak napsal, e archetypy funguj uvnit na psch a nemaj na ns nezvisl vdom. Pozdji zmnil svj nzor a dospl k pesvden, e archetypy maj vdom zcela oddlen od naeho vlastnho a e jsou schopny samy o sv vli jednat a pemlet. Podle jeho nzoru nejde tedy o fiktivn postavy, vytvoen a ovldan jejich autory. V knize Vzpomnky, sny, vahy (Memories, Dreams, Reflections) je Jung sm popsal jako vci vy, ne je vle ega". Vil, e je dleit pohlet na n jako na bytosti, kter ne-vytvme my, ale kter tvo samy sebe a maj svj vlastn ivot". Zrevidoval tak svj dvj nzor na archetypy, kter podle nho nevysvtloval nkter dleit charakteristiky archetypu, hlavn ve vztahu k jevu, kter Jung nazval synchronicita. Pozoroval, e existuje mnoho ppad, kdy jsou archetypy ve smyslupln a koherentn interakci s udlostmi ve vnjm svt. To svd o tom, e existuj vztahy mezi vnjmi a vnitnmi realitami, je nelze vysvtlit me-chanismem pinnosti, kter je jednm ze zkladnch kamen tradin zpadn vdy. Jungovo rozpoznn jev, kter existuj mimo pinu a nsledek, ho dovedlo k definovn synchronicity jako nepinnho spojovacho principu". Smyslu-pln souvislosti mezi vnitnm svtem - svtem viz a sn - a vnjm svtem objektivn reality" Junga pivedly na mylenku, e tyto dva svty nejsou od sebe tak jasn oddleny, jak bychom se mohli domnvat. Zaal o archetypech kat, e maj psychoidn" povahu, e tedy nepat ani do e psch ani do e hmotn reality. Namsto toho existuj v podivn mlhav zn mezi vdomm a hmotou. Strn hranic mezi vdomm a hmotou uvd ve vn pochyby ve, co ns u tradin zpadn mylen. Od tlho vku ns rodie, uitel i nboent vdci nut, abychom udrovali zetelnou hranici mezi subjektivnm" a objektivnm", mezi relnm" a nerelnm", mezi existujcm a neexistujcm nebo mezi hmata-telnm a nehmatatelnm. Modern vda, obzvlt kvantov relativistick fyzika, vak dnes uznv realitu, kter je velice podobn Jungovu nepinnmu vesmru. Z tohoto dvodu se studium psychoidnch jev nachz na hranici lidskho pozn-n. Bohuel serizn vdeck pstup k tto oblasti je velice obtn. Tato kategorie proitk pedstavuje nejradiklnj vzvu tradinmu vdec-kmu svtonzoru, je vak svou povahou podivn nezachytiteln a me mt rozmarnou a takskou povahu. To je dle zkomplikovno skutenost, e mnoh proitky, kter pat do tto kategorie, byly iroce zpopularizovny filmem a romny. Zvykli jsme si pipisovat existenci duch, poltergeist, UFO a psy-chokineze imaginrnmu svtu hororovch film a vymylench pbh. Tato popularizace sice inspiruje vahy o tchto zleitostech alespo zbavnou formou, m vak tak tendenci trivializovat a pesvdovat ns, e jde jen o fikci. Od Jungovy smrti pinesl modern vzkum vdom a studium mimodnch stav znan poet dkaz pro jeho mylenky tkajc se psychoidnch jev. Dnes nelze pochybovat o tom, e si tato oblast zaslou mnohem vt pozornost, ne j byla vnovna v minulosti. V tto kapitole budeme zkoumat nkolik typ transpersonlnch zitk, kter maj psychoidn rysy. Jejich spolenm jmeno-vatelem je to, e jsou nm vc ne jen vplody lidsk fantazie a pedstavivosti, a pesto mohou postrdat urit charakteristiky, kter by umoovaly definovat je jako jednoznan reln" v kadodennm smyslu tohoto slova. V nsledujc diskusi budu pouvat vraz psychoidn zpsobem, pesahujcm Jungovo pou-vn tohoto termnu, pvodn zcela vyhrazenho pro archetypy. Ve smyslu, v jakm zde budu toto oznaen uvat, lze psychoidn proitky rozdlit do t zkladnch kategori. Prvn z nich obsahuje nejbnj psychoidni jevy - synchronicity v Jungov slova smyslu. Sem lze zaadit rzn vnitn proitky, kter vykazuj synchronicitu s udlostmi v hmotnm svt. Ani vnitn proitky, ani vnj udlosti nemus bt samy o sob neobvykl - zarejc je spe bezpinn souvislost mezi nimi. Existence synchronicity tohoto typu na-znauje, e psch a hmota nejsou na sob navzjem nezvisl, ale e mohou vstupovat do hrav interakce, kdy se hranice mezi nimi straj, nebo zcela miz. Druh kategorie pedstavuje vznamn krok za prvn kategori. Zde meme uvst udlosti ve vnjm svt, kter se smyslupln poj s rznmi vnitnmi proitky a kter by tradin vda oznaila za nemon. Typick pklady udlost, je pat do tto kategorie, zahrnuj materializace ve spiritistickch seancch, a takzvan poltergeistov jevy, k nim dochz v okol uritch osob. Tyto dva typy proitk ji

dkladn zkoumali mnoz vynikajc parapsychologov. Du-chovn literatura obdobn popisuje nadpirozenou zi" kolem tl nkterch svatch, kdeto modern atleti as od asu referuj o udlostech, kter spadaj do e fyzicky nemonch jev. Dalmi jevy, je sem nle, jsou rzn setkn s UFO, kter maj tak vrazn psychoidni rysy. Tet kategorie je vyhrazena takovm formm psychoidnch proitk, v nich se pouv duevn innost k mysln manipulaci obecn uznvan reality. Tato kategorie zahrnuje psychokinezi, obadn magi, len a arovn domorodc a nadpirozen iny jogn (nazvan sidhi).

Synchronicita - svty mimo kauzalitu

Kartezinsko-newtonovsk vda popisuje vesmr jako nekonen sloit sy-stm mechanickch udlost, kter jsou psn deterministick a ovldan princi-pem piny a nsledku. Kad proces ve svt se zd mt sv konkrtn piny a sm zpsobuje, e se dj dal jevy. Navzdory nepjemnmu paradoxu, kter v sob obsahuje - tedy problm definovn prapvodn piny vech pin" - zstv toto chpn reality i nadle zkladnm krdem tradinch vdc. Uvaovn v termnech piinnosti bylo v zpadn vd natolik spn a je natolik hluboce vit, zeje velice obtn si pedstavit procesy, kter by nebyly vystaveny dikttu piny a nsledku - samozejm s vjimkou potku vesmru samotnho. Vzhledem k tto hluboce zakoenn ve v pinnost jako stedn zkon prody Jung po dlouh lta vhal se zveejnnm svch pozorovn udlost, kter vzdorovaly vysvtlen tmto zpsobem. Odkldal vydn sv prce na toto tma velmi dlouhou dobu, dokud on i dal badatel neshromdili doslova stovky pesvdivch dkaz synchronicity, take si byl absolutn jist, e se me tak zvanho kroku odvit. Ve svm slavnm dle Synchronicita - nekauzln spojovac princip (Synchronicity: An Acausal Connecting Principle) vyjdil Jung nzor, e pinnost je spe statistickm jevem ne absolutnm prodnm zkonem. Navc poukzal na to, e existuj mnoh ppady, kdy tento zkon" neplat. Vtina z ns se setkala s podivnmi nhodami, kter se vymykaj bnmu vysvtlen. Rakousk biolog Paul Kammerer, jeden z prvnch, kter se zajmal o vdeck vznam tohoto jevu, popsal situaci, kdy jeho tramvajov jzdenka mla stejn slo jako lstek do divadla, kter si zakoupil hned vzpt, a pozdji tho veera dostal stejn sled slic jako urit telefonn slo.2' Astronom Flam-marion popsal zbavn pbh troj nhody, v nm sehrl roli jist pan De-schamps a jeden druh vestkovho pudinku. Jako chlapec dostal Deschamps pudink od jistho pana de Fortgibu. O deset let pozdji spatil tent pudink na jdelnku jedn pask restaurace a podal nka, aby mu ho pinesl. Ukzalo se vak, e posledn kousek tohoto pudinku si ji objednal jin host, a to pan de Fortgibu, kter byl v tom okamiku nhodou prv v tto restauraci. O mnoho let pozdji byl pan Deschamps pozvn na verek, na nm se jako zvltn rarita podval tento pudink. Kdy ho pan Deschamps jedl, poznamenal, e jedin, co mu chyb, je pan de Fortgibu. V tom okamiku se otevely dvee a do mstnosti veel star mu. Byl to pan de Fortgibu, kter se dostavil na verek omylem, nebo dostal nesprvnou adresu msta, kam ml pijt.3' I kdy by se tato sbrka obdobnch udlost mohla zdt zajmav sama o sob, Jung se pedevm zajmal o ty souhry nhod, v nich se rzn vnj udlosti smyslupln pojily s vnitnmi zitky. lo o mnoho zdnlivch nhod, kter Jung oznaoval za synchronicity. Tyto synchronicity lze popsat jako simultnn v-skyt psychickho stavu a jedn i vce vnjch udlost, kter se jev jako smy-slupln paralely tohoto momentlnho subjektivnho stavu". Z mnoha ppad synchronicity v Jungov vlastnm ivot je obzvlt slavn ten, k nmu dolo v prbhu terapeutickho sezen s jednou z jeho pacientek. Pacientka mla sen, pi kterm dostala jako dar zlatho skaraba. V prbhu analzy tohoto snu zaslechl Jung u okna jaksi zvuk. Otevel okno a na mse nael brouka zlatohlvka, podobnho skarabovi posvtnmu, jak se pokou dostat se dovnit. Byl to velice vzcn druh, to nejbli zlatmu skarabovi, co bylo mono nalzt v tto zem-pisn ce. Jungovi se nikdy pedtm nic podobnho nestalo. Otevel okno, vzal brouka dovnit a ukzal ho pacientce. Tato pozoruhodn synchronicita mla hlubok vliv na jej lbu a znamenala potek psychickho uzdravovn.4' Moje ena i j jsme ve sv prci pozorovali mnoh vjimen synchronicity a provali jsme je opakovan tak v naem vlastnm ivot mimo vzkumnou prci. Jedna z nich je v m pamti dosud obzvlt iv. Jak u jsem se zmnil na jinm mst, moje ena Christina prola psychospirituln kriz, kter trvala dvanct let a zahrnovala spontnn se vyskytujc epizody mimodnch stav vdom. V uritm obdob se v jejch vizch opakovan objevoval jeden urit symbol - bl labu. Jedaoho veera na konci dne, kdy mla zvlt vznamn zitek, obsahujc vizi labut, jsme se oba zastnili amanskho sezen s an-tropologem a amanem Michaelem

Harnerem, kter byl nam hostem na m-snm semini v Esalenskm stavu v Big Sura v Kalifornii. Michael pedvdl litelsk obad Indin kmene Sali, jeho soust byla knoe duch". V tomto obadu se vydv aman na vizionskou cestu do podsvt, aby pivezl nazpt dui pacienta, kter ho piel podat o pomoc. Bhem tto vnitn pouti proije aman ti setkn s jistm zvetem, kter je tak identifikovno jako pacientv zvec pomocnk. Pi tomto konkrtnm sezen se Christina nabdla, e bude v lebn roli. Michael proil svou imaginrn pou do podsvt, a kdy se vrtil, zaeptal Christin do ucha: Tvm duchovnm zvetem je bl labu." Christinu pak podal, aby ped celou skupinou zatanila labut tanec. Zde je teba poznamenat, e Michael Harner neml dn pedchoz znalosti o Christininch vnitnch zitcch a nevdl nic o jejch pedchozch vizch labut. Navc nsledujcho dne dostala Christina dopis od lovka, kter se zastnil ped nkolika msci naeho semine. Kdy dopis otevela, nala v nm fotografii svho indickho duchovnho uitele Svmho Muktnandy. Na foto-grafii sedl v zahrad pobl velkho kvtine ve tvaru bl labut; na tvi ml ibalsk vraz a palcem a ukazovkem prav ruky dval veobecn srozumiteln znamen OK", jako by dval najevo svj souhlas. Pestoe mezi dnou z tchto udlost neexistovaly pinn souvislosti, zcela zeteln tvoily smysluplnou psy-chologickou strukturu. Takovto synchronistick udlosti lze pozorovat v souvislosti s mnoha jinmi formami transpersonlnch proitk a obas i s perinatlnmi sekvencemi. Znovu a znovu jsem byl svdkem vysoce nepravdpodobnho nahromadn nepjem-nost a nehod v ivot lid, kte se ve svch vnitnch pochodech pibliovali proitku smrti ega. Jakmile dokonili tento proces a proili duchovn znovuzro-zen, tyto hrozby tm jakoby mvnutm kouzelnho proutku ustaly. Jak ukazuje Christinin proitek, jakmile lovk nave vdom vnitn vztah se zvecm duchovnm pomocnkem v dsledku amanskch praktik i jinho mechanismu, m toto zve sklon objevovat se v ivot tto osoby znovu a znovu. Obdobn v dob vnitn konfrontace s archetyplnmi obrazy, jako je Animus, Anima, bohyn Velk matka, bohyn lsky a dal, asto zjiujeme, e se ve svm kadodennm ivot dostvme do blzkho kontaktu s lidmi, kte ideln re-prezentuj tyto archetypy. Jakmile k tomu dojde, pak jedinou pinou, kterou dokeme pro tyto synchronicity, je rozmarn vzjemn souhra mezi nam vnit-nm svtem a fyzickm svtem mimo ns. Koncepce synchronicity m dleit dsledky pro psychoterapeutickou praxi. V mechanickm vesmru, kde je vechno propojeno etzy pin a nsledk, nen msto pro smyslupln souhry nhod" v Jungov slova smyslu. Jestlie v praxi tradin psychiatrie klient hovo o smysluplnch souhrch nhod, pak je to vykldno tak, e pipisuje chybn zvltn vznam ist nhodnm ud-lostem, nebo trp halucinacemi a bludy. Tradin psychiati bu o existenci pra-vch synchronicit vbec nevd, nebo tuto koncepci neberou vn a ignoruj ji. V dsledku toho mohou nesprvn diagnostikovat smyslupln souhry nhod" jako projev vn patologie (blud vztahovanosti). V mnoha ppadech psycho-spiritulnch kriz, kdy dolo k proitkm opakovanch synchronicit, byli lid asto zbyten hospitalizovni. Kdyby byly tyto zitky sprvn chpny a za-chzelo se s nimi jako s projevy transforman krize, mohlo by se tmto lidem efektivn pomoci pouitm alternativnch metod k een mimodnch duevnch stav a vyhnout se tak komplikovanm problmm, kter s sebou pin zbyten hospitalizace. Jung sm si byl pln vdom skutenosti, e koncepce synchronicity je neslui-teln s tradin vdou, a s velkm zjmem sledoval nov revolun svtov nzor, kter se vynooval z objev modern fyziky. Udroval ptelstv s Wolfgangem Paulim, jednm ze zakladatel kvantov fyziky, s velice plodnou vmnou myle-nek. Obdobn v osobnm rozhovoru, kter ml Jung s Albertem Einsteinem, jej Einstein pmo vyzval, aby pokraoval v prci na koncepci synchronicity, nebo byla pln v souladu s novm mylenm ve fyzice.5) Je smutn, e tradin psycho-logov a psychiati se dosud nepizpsobili revolunmu vvoji v modern fyzice a v jungovsk psychologii a zstvaj i nadle pod vlivem kartezinsko-newtonov-skho mylen, kter je pozstatkem sedmnctho stolet.

Prnik za hranice hmotn reality

Mnoh proitky v psychoidn oblasti se tkaj fyzickch udlost ve vnjm svt, kter jako by poruovaly to, co povaujeme za prodn zkony. Vnmn tchto udlost se me omezovat na jedinou osobu, anebo je me sledovat vce osob najednou; ve druhm ppad pak maj rysy konvenn reality. Tradin psychiatrie si je vdoma existence tchto zitk, ale bohuel je pauln odkazuje do e patologie. V psychiatrii se proitkov realita, je neodpovd kartezinsko-newtonovskmu svtovmu nzoru, kterou

vak nicmn sdlej dva lid, oznauje jako folie a deux - co znamen doslova lenstv sdlen dvma osobami. Jestlie uritou realitu, kter zejm poruuje zsady kartezinsko-newtonovsk vdy, sdl cel rodina, jako tomu bylo v ppad Jungovch proitk, je vedly k jeho Sedmi kznm mrtvm (Septem sermones ad mortuos), je odpovdajcm tradi-nm termnem folie afamille (lenstv cel rodiny). Tk-li se to velkho potu lid, pak se jejich kolektivn proitek nazv masov halucinace ", Bli zkou-mn vak ukazuje, e takto oznaovan jevy si zaslou serizn pozornost a stu-dium a nemly by se jen tak lehce odbvat a zavrhovat. Byly pozorovny a za-znamenvny v prbhu stalet v mnoha rznch stech svta. Hlub pochopen jejich mechanism by mohlo radikln zmnit n nhled na realitu. Nkter psy choidn jevy zahrnuj dramatick zmny lidskho tla a jeho funkc. Nboensk a mystick literatura oplvaj popisy npadnch fyziologickch zmn u lid, kte provaj transpersonln stavy vdom. Tak napklad lid v ptomnosti svatch a duchovnch uitel, jako byli sv. Ignc z Loyoly nebo r Ramana Maharii, asto popisovali, jak bylo jejich fyzick tlo obdaeno podivuhodnm jasem. Obdobn bylo mnohokrt zdokumentovno, e u ady kesanskch mystik a kontemplativnch filozof se pi extatickm vytren, pi kterm se transpersonln ztotonili s Jeem Kristem, projevovaly krvcejc rny (stigmata) na rukou a nohou, zjevn rny kopm v boku nebo bodn ranky kolem temene hlavy, kde Je ml trnovou korunu. Veobecn se v, e prvnm, u koho se projevily tyto zmny, byl sv. Frantiek z Assisi, a od t doby je znmo pes ti sta osob se stigmaty, kter mly tyto znaky ukiovn. Ke stigmatm se tak vztahuje znamen zasnouben" prstencovit prouek ke, kter se vy-tv kolem prstu nkterch jeptiek jako symbol zaslben Kristu. Dalm fyzickm projevem, kter me provzet transpersonln stavy vdom, je extrmn tlesn teplo. V kesansk literatue se mu k ohe lsky (incendium amoris); nejslavnjm ppadem z modern doby je Padre Pio z italskho msta Foggia, u kterho lkai obas namili teplotu pes 44 stup Celsia. V sfijsk tradici se tent jev nazv ohe oddlenosti" a v tibetskm buddhismu tum-mo neboli vnitn ohe". Existuj dokumentace ppad extrmnch forem tohoto jevu, pi kterch osoba vybuchla nebo vzplanula, zejm dky urit form sa-movzncen. Stejn neuviteln jsou zprvy o schopnosti nkterch asket t bez potravy. N blzk ptel, zesnul tantrick badatel Adit Mukerd nm vyprvl, e osobn znal himaljsk poustevnky, kte nepovali vbec dn jdlo a cel rok ili pouze z nkolika kapek rtuti. Podle tibetsk literatury a na zklad zprv tibetskch uitel, s nimi jsme mli rozshl osobn styky, se tla mistr zabvajcch se uritmi tajnmi prak-tikami po jejich fyzick smrti doslova odhmotn. To je v ostrm kontrastu se zprvami o zjevn nenaruitelnosti tl jinch svtc, jako sv. Bernadetty z Lurd a Paramahansy Jgnandy, jejich tla dajn vbec nepodlehla rozkladu. Dalm jevem, kter je za hranic vry vzdlanch obyvatel Zpadu, jen je vak opa-kovan uvdn v duchovn literatue, je levitace. Popsali ji svdkov, kte osobn sledovali nkter kesansk svtce vetn sv. Terezy z Avily, rzn indick joginy a tibetsk lamy, stejn jako mdia, jako byl Daniel Douglas Home a Eusapia Palladinov. I kdy jsem sm nebyl nikdy svdkem kterhokoliv z ve popsanch extrmnch jev, neuzavrm se ped nimi, nebo tyto udlosti byly opakovan hleny dvryhodnmi svdky a tsn se vztahuj k jevm, kter jsem poznal z prvn ruky ve sv prci. Kniha Michaela Murphyho Budoucnost tla (The Future of the Body) nabz pekvapujc pehled peliv dokumentovanch su-pernormlnch jev v prbhu stalet.

Psychick strnka sportu

V modernm ivot dochz k ve popsanm vjimenm jevm nejastji tam, kde by je lovk mon nejmn oekval - ve sportu. Mme sklony pipisovat vrcholn vkony v rznch atletickch disciplinch kombinaci vro-zench dispozic, psychick vytrvalosti a dkladnmu fyzickmu trninku. Osobn vyprvn nkterch z nejlepch svtovch atlet vak odhaluje, e sami spor-tovci na to pohlej zcela jinak. Mnoz uvdj, e v okamiku svch pikovch vkon byli ve stavu, kter pipomnal mystick vytren. Jejich proitek psy-choidn oblasti, jako je radikln promna asu a prostoru, pro n hraniil se zzrakem. Kniha Michaela Murphyho a Rhey Whiteov Psychick strnka sportu (The Psychic Side of Sports) je zlatm dolem takovchto pklad, kter uvdli sportovci takka ze vech sportovnch odvtv. Vzkum Murphyho a Whiteov navc odhalil mnoh ppady, kdy vjimen vnitn proitky atlet byly dopro-vzeny odpovdajcmi vjemy divk. Fotbalist, idii zvodnch voz, olympijt skokani do vody a dal popisovali extrmn zpomalen subjektivnho asu, take mli pocit, e maj vechen as na svt k

tomu, aby vykonali to, co museli vykonat. Hri golfu, fotbalist, potpi, parautist a horolezci popisovali drastick zmny v provn svho tla; zevn divci nkdy takov zmny potvrdili, nebo i oni vnmali odpovdajc zmny tvaru a velikosti tla. Fotbalist popisovali, jak se jim zdlo, e pronikaj pevnou ze obrann linie tak, e se odhmotuj a opt zhmotuj na druh stran. Bci pociovali nevyerpateln zdroje energie a mli pocit, e se pohybuj bez skuten nmahy, ani by se dotkali zem. Slavn fotbalista hr Pele se piznal, e v den, kdy se mu ve dailo, pocioval zvltn klid, euforii a nekonenou energii. Byl si naprosto jist, e doke prodriblovat m jakoukoli obranou soupee a fyzicky projt mezi obrnci. Destky spolehlivch svdk dosvdily, e Morehei Ujeiba, zakladatel bo-jovho umn aikido, pi pedvdn svch schopnost jako by pekraoval fy-zikln zkony. Kdy na nj souasn toilo a est mu, dobe vycviench v bojovm umn a vyzbrojench noi, zdlo se, e Ujeiba mn svj tvar i vel-ikost a e doke na nkolik okamik zmizet a pak se objevit na jinm mst. Nkter z tchto kousk jsou patrn i na dokumentrnm filmu, kter ukazuje jeho umn. Jeho stoupenci psahaj, e film nebyl nijak sesthn i jinm zp-sobem upraven, i kdy se obas zd, e nm mistr zmiz ped oima, jako by byly pouity fotografick triky. Svdkov naten tvrd, e pozorovali stejn nepochopiteln udlosti, jak zachytil film.

Svt parapsychologie - vda, podvod a fikce

Dal velkou kategori psychoidnch proitk, kterou tradin studuj para-psychologov, je skupina spiritistickch materializac a poltergeistovch jev. Ji dve jsme zkoumali transpersonln proitky, kde se jedn o odhmotnn bytosti a duchy. Ty se asto poj s rznmi fyzickmi udlostmi, je jsou synchronn s vnitnmi udlostmi, nebo kter me sledovat a potvrdit souasn vce lid. Tak napklad jist msta na svt jsou povaovna za straideln", nebo mnoz nvtvnci tchto mst zde nezvisle na sob provaj stejn typy neobvyklch udlost. Pi rznch spiritistickch seancch astnci asto sdlej rzn podivn pro-itky, jako je klepn a dery na stny a podlahu, doteky neviditelnch rukou, hlasy hovoc jakoby odnikud, hra na hudebn nstroje a zvany ledovho vzdu-chu. V nkterch ppadech tyto proitky tak zahrnuj zjeven zesnulch osob i jejich hlasy, pichzejc prostednictvm mdia. V uritch ppadech byli astnci svdky telekineze a materializace, levitace pedmt i osob, pohybu pedmt vzduchem, projev tvorby ektoplazmy a objevovn se psma i drob-nch pedmt bez vysvtlen (tzv. apporty). Znm americk parapsycholog R. B. Rhine to nazval fyzikln mediumitou". Takovto udlosti byly obzvlt ast v seancch s uritmi mdii, jako byla Eusapia Palladinov a Daniel Douglas Home. Tyto seance pak opakovan studovaly skupiny zkuench badatel. Nen sporu o tom, e v dob, kdy se spiritismus til nejvt popularit, tedy na pelomu tohoto stolet, byli mnoz astnci obt obratnch podvodnk. Dokonce i vhlasn mdia, vetn Eusapie Palladinov, byla obas pistiena pi podvdn. Nemli bychom vak vylvat s vanikou i dt a dochzet k zvru, e cel tato oblast nen nim jinm ne podvodem. Je tk si pedstavit, e by takov mnostv vynikajcch badatel vnovalo tolik asu a energie oblasti, kde se nevyskytuj dn skuten jevy. St existuje jin oblast, v n by odborn svdectv takovho potu svdk nejvyho kalibru bylo systematicky zavrho-vno jako hloupost a slep dvivost, a automaticky odepsno. Musme si uv-domit, e mezi seriznmi badateli byli mnoz vdci vynikajcho vhlasu, jako nap. znm fyzik Sir William Crookes, lka-fyziolog a nositel Nobelovy ceny Charles Richet a Sir Oliver Lodge, len Krlovsk spolenosti v Anglii.

Klepajc duch"
Dal zajmav fenomn, kter studuj parapsychologov, zpopularizoval v ne-dvnch letech Hollywood. Je to jev znm pod nmeckm nzvem poltergeist, co znamen klepajc duch", a technick vraz pro tento jev je opakovan samovoln psychokineze (anglick zkratka je RSPK). RSPK se vztahuje na i-rokou klu bizarnch udlost, kter se mohou zat odehrvat samovoln a pro n nen dn rozumn vysvtlen. Objekty ltaj vzduchem, zanaj hoet nebo padaj a rozbjej se. Drobn pedmty se zhadn pemsuj do zamench mstnost nebo do zavench zsuvek i skn a zase ven. Cel mstnost nebo budova me bt naplnna zvuky, jako je ukn, rny, krbn, hvzdn nebo dokonce lidsk hlasy. Zkoumn poltergeistovch ppad obvykle vede k nale-zen urit osoby, asto dospvajc, kter se zd

bt zdrojem neobvyklch jev. Jakmile je konflikt s touto osobou vyeen nebo jakmile je tato osoba odstranna z dosahu, poltergeistov jevy maj tendenci pestat. Stoj za povimnut, e se zd, jako by se modely psychoidnch projev mnily s dobou. Zatmco fyzick mdia v modern dob v podstat vymizela, polter-geistov ppady jsou i nadle zaznamenvny a studuj je vysoce dvryhodn soudob badatel. V minulosti se typicky zjistilo, e osobou zpsobujc polter-geistov jevy byla mlad ena, jej vk byl estnct let. Souasn jevy tohoto typu ukazuj, e se na nich podlej stejnou mrou ob pohlav a e prmrn vk se zvil na dvacet let. Jeliko si nejlep badatel jsou vdomi vysoce kontroverzn povahy opakovan samovoln psychokineze, podrobuj sv ppady neobvykle pedantskmu zkou-mn. Snad nejrozshlej vzkum v tto oblasti byl proveden v Nmecku, v sta-vu pro vzkum hranic psychologie a psychohygieny, pod pelivm vedenm Hanse Bendera. Jednm z nejlpe zdokumentovanch ppad RSPK je ten, jeho svdky bylo vce ne tyicet osob, z nich vtina byli vysoce kvalifikovan technici, fyzici a dal odbornci. Poltergeistovg udlosti zde zaaly v listopadu 1967 v prvnick kanceli v bavorskm mst Rosenheimu. Ve zaalo problmy s rozvodem elekiny, kter nedokzali kolen elektriki ani opravit, ani vysvtlit. Byly hleny ppady silnho hluku z neznmch zdroj, rozbil se koprovac stroj a telefonn systm v celm ad pestval dn fungovat. Zazen pro sledovn telefonu zazna-menvalo hovory, kter nebyly vedeny, a telefonn et spolenosti se vyplhal do zvratn ve. Obrazy na stn se samy od sebe pohybovaly, nkdy i o celch 360 stup. Zivkov trubice padaly ze stropnho tlesa a ohroovaly zdrav zamstnanc. Mezi vyetovatele patili i vysoce kvalifikovan fyzici, kte nedokzali piny problm odhalit. Doli napklad k zvru, e k tomu, aby mohly bt telefonn hovory, je byly registrovny, elektricky simulovny bez obvyklho mechanic-kho pohybu selnku, by bylo teba tm nadpirozen inteligence a technic-kch znalost, stejn jako schopnosti urovat asov intervaly v rozsahu milise-kund. Technici nahradili zivkov trubice rovkovmi objmkami, v nich vak rovky zaaly vybuchovat. Tyto poruchy se staly pro zamstnance i klienty takovou vnou hrozbou, e prvnick kancel podala u soudu trestn oznmen na neznm pachatele", m se chrnila ped ppadnmi alobami. Hansu Benderovi se nakonec podailo vystopovat tyto nepstojnosti k devatenctilet dvce Annemarii, zamstnankyni firmy, kter mla siln citov zjem o svho fa. Kdy byla pevedena na jinou prci, vechny jevy okamit ustaly.6' Nepostiitelnou povahu psychoidnch jev a problmy spojen s jejich studiem ilustruje jin slavn poltergeistov ppad, kter v roce 1967 vyetovali amerit badatel William Roli a Gaither Pratt. Tento ppad se tkal devatenctiletho etnho. Vzhledem ke svmu povoln musel tento mlad mu pravideln chodit do skladu. Kdykoliv tam piel, padaly rzn pedmty z polic, piem nkter padaly astji ne jin. Badatel vytvoili experimentln situace, pi kterch mohli sledovat pohybujc se pedmty. V mnoha ppadech sledoval alespo jeden z nich oima mladho mue prv ve chvli, kdy se pedmty pohybovaly. Nikdy vak nedokzali spatit pedmty samy pesn v tom okamiku, kdy padaly - padaly bu tsn pedtm, ne se rozhodli je sledovat, anebo tsn potom. Z toho by se dalo dospt k zvru, e tent zdroj vdom, kter pedmty pohyboval, si byl tak vdom mysl pozorovatel a pedvdal jejich innost zpsobem, kter byl naprosto vjimen.

Neidentifikovan ltajc pedmty

Mezi nejrozporuplnj psychoidn proitky v modern dob musme zaadit i neidentifikovan ltajc objekty (UFO). Od roku 1947, kdy o nich poprv referoval civiln pilot Kenneth Arnold v blzkosti hory Mount Rainier, ohlsilo jejich vskyt nesetn mnostv osob po celm svt. Nkte hlsili, e je sle-dovali za dennho svtla, kdeto jin pozorovali podivn svtla v temnotch noci. Nkte tvrdili, e sledovali i pistn cizch kosmickch lod. Jin vyprvli o tom, e s mimozemany komunikovali, nebo e byli vzati na palubu kosmic-kch lod, kde byli podrobeni rznm druhm vdeckho vzkumu. Zjem veejnosti o zprvy o UFO byl dostatenm podntem k tomu, aby americk vojensk letectvo provedlo rozshl vzkum pod vedenm zvltn ko-mise na Kolumbijsk univerzit. Zvr tto studie byl negativn a pipisoval vtinu zprv o UFO lidem s duevnmi poruchami nebo chybnmu vkladu" snadno vysvtlitelnch pin, jako jsou meteorologick balony, meteory, hejna ptk a neobvykl odrazy svtla. Tento vzkum neuspokojil ani serizn badatele, ani veejnost. Vldn zprvy potvrzuj skutenost, e hlavnm clem tchto studi bylo zabrnit panice oban z monosti nvtvy mimozeman. Jin materil

odhaluje, e vojensk letectvo pleitostn samo dalo do obhu povsti o UFO, aby tm zamaskovalo nehody svch vlastnch pokusnch prototyp letadel. I kdy se ukzalo, e mnoh zprvy o UFO byly podvody, chybn vklad mnohem snadnji vysvtlitelnch jev anebo maskovn tajnho vzkumu, pichzej i nadle hlen od lid, kte jsou spolehlivmi svdky - od lid vzd-lanch, vykolench, emocionln stabilnch a inteligentnch. Dostaten mno-stv hlen tohoto typu by ns mlo pesvdit, e kontroverze okolo UFO nen zdaleka uzaven a e si zasluhuje dalho zkoumn. Diskuse v tto oblasti se vtinou omezuje na otzku, zdali nai planetu nkdy navtvily skuten kosmick lodi z jin sti vesmru. Zd se vak, e situace je mnohem komplikovanj. Mnoh zitky UFO maj zjevn psychoidn po-vahu, co znamen, e nejsou pouhmi halucinacemi, ale nejsou ani reln" v bnm slova smyslu. Je docela mon, e pedstavuj podivn hybridn jevy, kombinujc prvky duevnho ivota a fyziklnho svta. Tm by se samozejm velice ztilo jejich studium pomoc tradinch vdeckch metod, je spovaj v psnm dlen na reln a nereln udlosti, i na materiln a psychick jevy. Vyerpvajc a pimen studium tchto monost by muselo zahrnovat sou-asn zkoumn jak fyzickch dkaz, tak i psychologickch perspektiv, kter se vynouj z modernho vzkumu vdom a z nov fyziky. Jak jsme poznamenali ji dve, setkn s cizmi bytostmi, vize fyzickch i metafyzickch kosmickch lod a mimozemsk cestovn byla hlena v prbhu celch lidskch djin. C. G. Jung, kter se o UFO velice zajmal, napsal fascinujc knihu s nzvem Ltajc tale - modern mtus vc spatench na obloze. Tato kniha se zakld na peliv historick analze legend o ltajcch kotouch a zjevench v prbhu vk, z nich mnoh vyvolaly masovou hysterii. Jung doel k zvru, e jevy UFO mohou bt archetyplnmi vizemi, kter maj svj pvod v kolektivnm nevdom. Vtina zitk UFO se poj s obrazy svtla nadpirozenho jasu, obdobn jako u mystickho stavu vytren. Popisy mimozemskch nvtvnk, cizch mst a kosmickch lod maj dozajista paralely ve svtov mytologii, a lze je tedy snadno vysvtlit jako soust kolektivnho nevdom. To je vak pouze jeden aspekt tohoto problmu. To, co ns zajm v naem souasnm kontextu, je skutenost, e v mnoha ppadech zanechaly UFO po sob fyzick dkaz, co je spojuje s oblast konvenn reality. Prv tento aspekt dv modernmu jevu UFO jasn psychoidn charakter. Povaha tohoto dkazu je asto nejednoznan a je tedy otevena rznm vkladm. Zd se vak, e prv tato rozmarn, hrav a takka ibalsk povaha nkterch vskyt UFO je vysoce charakteristick pro psychoidn jevy, spe ne aby slouila jako argument proti skutenosti jejich vskytu. Mnoz teni si jist vzpomenou na zprvu, podle n ped nkolika lety kapitn a posdka japonskho obho tryskovho letadla typu Boeing 747 pozo-rovali UFO nad Aljakou. Cel posdka vidla, jak se paraleln s jejich letadlem pohybuje kosmick lo. Pesn ve stejnou dobu zaregistrovala pozemn radarov stanice neidentifikovan pedmt na mst, kter posdka oznaila. Pozdji, kdy se tato senzan zprva dostala na prvn strnky novin po celm svt, byl radarov opertor natolik vyveden z mry, e zmnil svou zprvu a oznmil, e po blim zkoumn se zjistilo, e obraz neidentifikovanho ltajcho pedmtu byl ve skutenosti technickm artefaktem. Tento podivn omyl zkuenho opertora a jeho zhadn synchronicita s tm, co vidla kolen posdka, jsou pro psychoidn jevy charakteristick. Zmatek kolem UFO se tak odr v pstupu veejnch sdlovacch prostedk, vetn sovtsk tiskov agentury TASS, kter osciluje mezi senzanmi zprvami o jejich vskytu a poprnm hodnovrnosti pslu-nch pozorovn. Kontroverzn fyzick dkazy existence UFO zahrnuj stopy na zemi, splenou pdu na ohlench mstech pistn, materily, je nelze chemickou analzou identifikovat, fotografie a amatrsk filmy, stigmatoidn znmky na tle osob, je byly dajn uneseny, zhadn zmrzaen dobytka a podobn. Porovnvme-li zprvy lid, kte tvrd, e byli uneseni UFO, zjistme pekva-pivou shodu v tom, jak popisuj ciz formy ivota a urit symboly, s nimi se bhem kontaktu setkali. Byly zjitny pozoruhodn shody, dokonce i v tch zprvch o nosech, kdy dotyn osoby nemly ped touto udlost dn znalosti i zjem o UFO. V nslednm vzkumu byli lid, kte proili tato blzk setkn, hypnotizovni a studovni psychiatry. Hypnza byla pouita k tomu, aby od-stranila ztrtu pamti, kterou mnoz dajn unesen zjevn trpli. V mnoha p-padech se nezvisl hlen nkolika nezvislch svdk o te udlosti pln shodovala a vzjemn do sebe zapadala. Jednm z nejlpe dokumentovanch ppad tohoto typu je studium Andreassonovy rodiny, popsan v knize Raymonda Fowlera Ppad Andreassonovch. Tento vzkum byl veden na doporuen dnes ji zesnulho odbornka na UFO dr. Allena Hynka. Byl vytvoen tm badatel, zahrnujc mimo jin bvalho lena Bezpenostn sluby americkho vojenskho letectva Raymonda Fowlera a

editele stavu pro hypnzu v Nov Anglii dr. Harolda Edelsteina. Rozshl vzkum pouval regresivn hypnzu, psychiatrick vyeten a testy, povahov studie, analzu meteorologickch hlen a elektronick analytick testy stresu (tzv. testy detektorem li). Badatel porovnvali nezvisl zprvy hlavn protagonistky Betty Andreassonov, jej nejstar dcery Betty a nkolika dalch len rodiny. Zvr zprvy o 528 stranch vyznl v tom smyslu, e z vyetovn vyplv, e svdkov o svm proitku vypovdali pravdu. Podle tto zprvy dolo k pozorovn UFO jedn tmav lednov noci v roce 1967. V onu noc zalilo zahradu Andreassonova domu pulzujc svtlo. Nkolik devadesticentimetrovch humanoidnch tvor s nadmrnmi hrukovitmi hla-vami, mongoloidnmi rysy a prem velkch panoramatickch koich o velo do domu. Po krtk telepatick vmn mylenek byla Betty penesena sacm mechanismem do nitra kosmick lodi. Tam byla podrobena bolestivmu vyet-ovn, je zahrnovalo i vpichovn dlouhch stbrnch jehel do chp a do bin dutiny. Pak ji odtransportovali do cizho svta s podivnou architekturou a krajinou. Jej proitek vyrcholil setknm s obrovskou archetypln sochou ptka obklopenho plameny, pipomnajcho legendrnho fnixe. Obzvlt za-jmavm aspektem zprvy je to, e Betty mla umleck schopnosti a dokzala zachytit v obrazech mimozemany, vnitek kosmick lodi, stavby cizho svta a fnixe, kter v prbhu tchto udlost vidla.7) Jacques Valle, zkuen astrofyzik a badatel v obora UFO, studoval toto tma a publikoval o nm takka dv desetilet. Jeho vlastn nzory na povahu tchto jev se vyvinuly z jeho osobnch proitk, ponaje pozorovnm na observatoi ve Francii, kde v t dob pracoval, pes zkoumm fotografi pozench jinmi osobami a po vlastn rozhovory s lidmi, kte oznmili blzk setkn". Jeho zvry podporuj nzor, e vtina vskyt UFO odpovd tomu, co zde nazvme psychoidnmi proitky. Na zklad mnohaletho intenzivnho vzkumu Valle nedvno dospl k zvru, e alespo nkter UFO maj fyzickou realitu, avak souasn se poj s ne-obvyklmi vnitnmi proitky na stran tch, kte tato pozorovn oznmili. Usuzuje z toho, e kosmick lodi pichzej z jinch dimenz" prostoru a asu, kter koexistuj s nam vlastnm vesmrem, a nemus bt mimozemsk" v ob-vyklm slova smyslu. Valle uvauje nad tm, e ciz inteligence, kter produkuje a ovld UFO, me bt schopna manipulovat prostor a as zpsoby, je si dnes jet nedokeme pedstavit. Je mon, e stav vdom pozorovatele umouje, aby UFO vstoupily do jeho dimenze prostoru a asu a staly se viditelnmi. UFO vak nejsou vplodem pozorovatelovy pedstavivosti - obdobn jako Jungovi duchovn prvodci existuj zcela nezvisle na naem vdom. Jinmi slovy mimozeman" nejsou plody na vlastn fantazie, ale spe vyuvaj naeho vdom jako dvek do na kadodenn rovn reality. Pi studiu jevu UFO se i ti nejseriznj badatel setkvaj s vzkumnmi problmy, kter pravdpodobn v naem souasnm stavu poznn nemaj dn een. Na zklad naich dnench znalost o vesmru se zd bt vysoce nepravdpodobn, e na jinch planetch na slunen soustavy existuje ivot; mimo-zeman by tak museli picestovat ze vzdlenosti mnoha svtelnch let. Museli by ovldat techniku, o jak se nm dnes ani nezd. Bu by jejich kosmick lodi musely dosahovat rychlosti vy, ne je rychlost svtla, co se dnes povauje za nemon, nebo by museli bt schopni uniknout dimenzm asoprostoru tak, jak ho znme. Museli by cestovat hyperprostorem, anebo by museli pichzet ze zcela jinch dimenz asu a prostoru (mezidimenzn cestovn). Existuje-li nkde ve vesmru civilizace, kter je natolik technicky vyspl, pak meme tak pedpokldat, e jej pslunci by mohli vyuvat individulnho i trans-personlnho vdom zpsoby, kter nm jsou naprosto neznm. V takovm ppad by pak bylo zcela mon, e jejich nvtvy v naich vlastnch dimenzch reality by se nm jevily jako iv fantazie, archetypln jevy nebo vizionsk proitky. Dokonce bychom pak mohli pedpokldat, e pokud by mli dvod maskovat sv nvtvy, pak by mohli mt i metody k vytven myslnch pa-radox v oblasti UFO, aby tak vyvolali zmatek i nedvru. To ve pin fascinujc problm: Jestlie UFO skuten existuj a jsou pro-duktem vyspl techniky, kterou zde popisujeme, pak se ocitme tv v tv sbhn nebo i splynut dvou oblast, kter jsme vdy povaovali za opan ply racionlnho svta vyspl techniky a iracionlnho svta fantazie. Z naeho souasnho hlediska bychom ji nebyli schopni mezi obma tmito svty roz- liovat. Meziplanetrn lety tohoto rzu a dosahu by naznaovaly konen triumf racionality a vdy - asn spch pro jakoukoliv ivotn formu. Souasn bychom vak provali dsledky tohoto spchu jako jevy, kter obvykle spo- jujeme se svtem magie a mt - s pedracionlnmi mentlnmi pochody primitivnch kultur, s tvr pedstavivost umlc a s halucinacemi psychiatrickch pacient. Zdlo by se, e se v tchto proitcch uzavr kruh, v nm se kosmick vdom, kter doshlo konen hranice materiln

evoluce, navrac ke svmu pvodnmu zdroji.

Vtzstv psychiky nad hmotou - mysln psychokineze

U nkterch psychoidnich jev se zd, e zmny v konvenn realit jsou dsledkem vdomho myslu jednotlivc i uritch lidskch skupin manipu-lovat udlosti ve fyzickm svt. Je dleit zdraznit, e tato forma psychoidnich jev zvan mysln psychokineze" funguje bez jakhokoliv fyzickho zsahu. K fyzickm zmnm dochz pouze tm, e si nkdo peje, aby se staly, nebo provdnm uritch symbolickch i ritulnch akt, kter nemaj dnou bn chpanou pinnou souvislost s vyadovanm vsledkem. Rituln innosti s c-lem ovlivnit vnj udlosti se v pedindustrilnch kulturch provdly po stalet, a popisy jev, kdy pevld psychika nad hmotou, jsou hojn v duchovn i okultn literatue vech dob. Tradin vda vak vdy odmtala a systematicky poprala schopnost lidskho vdom pmo psobit na hmotu - i pes vznamn dkazy z modernho parapsychologickho vzkumu a z kvantov fyziky.

Antropologov a obadn magie

Antropologov studujc domorod kultury sledovali a popisovali po mnoho desetilet dmysln obady k pivoln det, zajitn spnho lovu i dobr rody a k dosaen jinch praktickch cl. Tito antropologov asto vyjadovali pekvapen, kdy zjistili, e tyto nrody projevovaly dvoj logiku" vykazovaly vysokou inteligenci, znalost a vynalzavost pi lovu, rybaen i zemdlstv, a pesto pociovaly nutnost provdt tak rituly, kter se lidem ze Zpadu jevily jako zbyten, povriv a dtinsk. Pouze ti, kte se ji v dostaten me seznmili s mimodnmi stavy vdom, chpou, e tato dvoj logika" se vztahuje ke dvma rznm rovnm reality: vroba nstroj a ovldnut konkrtnch dovednost se poj s materilnm svtem, kdeto rituln ivot uznv a vztahuje se na archetypln dynamiku transper-sonln oblasti. Povahu tchto dvou domn a jejich vzjemn vztahy nen modern vda ani zdaleka schopna jasn pochopit, i pes spolen sil mnoha vdc a filozof. Ve sv knize Ve zpadn mysli (The Passion of the Western Mind) nashromdil Richard Tarnas pesvdiv dkazy o tom, e tento problm byl v poslednch dvou a pul tisci letech v centru pozornosti evropsk filozofie. Pedstava bubnovn, zakvn a tance s clem pivolat d se me vtin obyvatel Zpadu 'zdt na prvn pohled absurdn. Pesto vak ti z ns, kte mli osobn zkuenost s tmito rituly, byli jejich vsledky znovu a znovu ohromeni. Zesnul Joseph Campbell, mu vynikajc inteligence a vzdln, asto vyprvl pbh o tom, jak se zastnil indinskho deovho ritulu na jihozpad Spo-jench stt. Kdy obad zaal, ctil pobaven i trochu cynismu, nebo obloha byla jasn a v dohledu nebyl ani jedin mrek. K jeho pekvapen vak bhem obadu zakryla celou oblohu tk oblaka a den skonil prtr mraen. Zdlo se, e Indiny to ani v nejmenm nepekvapilo; vzhledem ke svm dvjm zkuenostem s tmito rituly zcela samozejm oekvali, e obad bude spn. Bhem dvouletho katastrofickho sucha v Kalifornii jsem spolu s Christinou vedl msn semin v Esalenskm stavu v Big Suru. Na dost cel skupiny se stolet huicholsk aman Don Jos Matsuwa z Mexika, kter patil mezi hosty semine, uvolil provst deov obad. Na zvr celononho ritulu zaalo drobn pret. Byli jsme tmto neoekvanm vsledkem nesmrn nadeni, ale Don Jos nedal najevo dn znmky pekvapen. Usml se a ekl: To je kupuri (poehnn boh); to se dje zcela pravideln." Kdy jsme pak sestupovali k ocenu nabdnout zvrenou ob, sprka se zmnila v prudk lijk, kter trval est hodin. Neznamen to samozejm, e Don Jos tento d vyvolal, ale obdobn zvltn synchronicity mus doprovzet znan poet takovchto obad. Je nemysliteln, e by tolik kultur pokraovalo po stalet v provdn deovch ceremonil bez njakch statisticky vznamnch vsledk. Tak pro amana by bylo obtn zachovat si svou povst a postaven v ppad dlouh srie nespch. Tot plat i o spirituln lb. Zpadn odbornci obvykle neberou vn zprvy antropolog o terapeutickch spch livch ritul a praktik, prov-dnch v pedindustrilnch kulturch. Pipisuj dajn zlepen magickmu my-len, sugesci a dvivosti domorodc. Srovnvac studie terapeutickch ink zpadnho lkastv a rznch domorodch litelskch obad vak pinesly nkter zajmav vsledky. Tak napklad na jihu Spojench stt, zvlt na Florid, ukzalo studium kubnskch a dalch jihoamerickch pisthovalc, e prastar karibsk litelsk systmy doshly v mnoha ppadech lepch vsledk ne zpadn psychiatrie a lkastv. Navc se

zdlo, e curanderos (amant litel) dobe znali monosti i meze domorodch litelskch praktik a odka-zovali pacienty s uritmi problmy na americk lkae. I kdy by lovk normln oekval spn vsledky amanskch metod pouze u osob s emonmi a psychosomatickmi poruchami, zd se, e nkter spirituln pstupy jsou schopn ovlivnit i vn zdravotn problmy. Ml jsem v minulosti tsn osobn kontakt s badateli, kte mli zejm dobrou vdeckou povst - s lidmi jako Walter Pahnke, Andrija Puharich a Stanley Krippner - a kte studovali a zaznamenvali na film prci psychickch chirurg v Brazlii a na Filipnch, a to, co vidli, na n udlalo hlubok dojem. Nevzdlan brazilsk sedlk Ze Arrigo, zvan tak chirurg s rezatm noem", provdl denn stovky spnch operac bez dezinfekce a anestetik. ezy uzavral jednodue tak, e prsty piloil oba okraje rny k sob. Kdy operoval nebo pedepisoval lky, o kterch neml dn intelektuln znalosti, pocioval, e ho vede duch Fritze", zesnulho nmeckho lkae z Heidelbergu. O Tonym Agpoovi a dalch psychickch chirurzch z Filipn bylo znmo, e provdli chirurgick zkroky bez jakchkoliv nstroj, prost tm, e vsunuli ruce do pacientova tla. Tmto operacm byla ji ptomna ada lid a byly opa-kovan nafilmovny. Podrobn studium jednoho polka filmu za druhm ne-odhalilo dn eskamotrsk kousky ani podvod. V nkterch ppadech byly spn vsledky potvrzeny zpadnmi fakultnmi nemocnicemi vetn ppadu ndoru na hypofze u lovka, kterho osobn znm. Souasn vak - v plnm souladu s oidnou povahou psychoidnch jev ukzala laboratorn analza nkterch vzork tkn, dajn odstrannch z tl pacient bhem tchto operac, e pochzej ze zvat. Skutenost, e v tto oblasti dochz k prokazatelnmu vylen, ukazuje, e pinejmenm existuj spojen mezi vdomm a fyzickm svtem, kter teprve te zanme zkoumat a chpat. Na opanm konci spektra najdeme zporn inky arovn a zaklnn", kter studovali a popsali mnoz antropologov i na Zpad kolen lkai. Mezi antropology je napklad dobe znmo, e jednotlivci v domorodch kulturch, kter kmenov kouzelnci oarovali, maj sklon vn onemocnt i dokonce zemt. Existuj ppady, kdy lid oarovan tmto zpsobem zemeli, i kdy byli odloueni od svho kulturnho prosted a umstni do zpadnch nemocnic. N-kter z tchto ppad byly publikovny v Austrlii a v Africe, kde se ms domorod a zpadn vlivy. Jeden slavn zpadn badatel, Walter B. Cannon, kter si zskal svtov vhlas svmi prkopnickmi studiemi stresu, se zabval skutenost, e vn choroby a dokonce i smrt lze vyvolat domorodm oaro-vnm i jinmi ist psychickmi pochody, a povaoval toto tma za hodn seriznho vzkumu. Pravdpodobn nejzajmavj zprva tkajc se oarovn byla otitna v a-sopise Johns Hopkins Medical Bulletin koncem edestch let. lnek popisuje mladou enu z Floridy, kterou pi narozen oarovala jej porodn bba. V den, kdy se tato ena narodila, byla tato porodn bba pi porodu t holiek a ped-povdla, e vechny zemou - jedna ped dosaenm 19, druh 2 1 a tet 23 let. Kdy prvn mlad ena skuten zemela pi autonehod ped svmi narozeninami tak, jak j bylo pedpovzeno, strvila druh cel den svch jedena-dvactch narozenin zamen doma, aby byla v naprostm bezpe. Veer, kdy si byla jist4, e u j nic nehroz, la do baru oslavovat, e se j nic nestalo. Dolo tam k pestelce a usmrtila ji nhodn odraen kulka. Tet mlad ena, vyden zlovstnm vyplnnm prvnch dvou proroctv, zaala churavt. Byla pijata do fakultn nemocnice Johnse Hopkinse, kde zemela ped svmi tiad-vactmi narozeninami pes vechnu snahu personlu zachrnit j ivot. Pitva nedokzala odhalit dostaten lkask zdvodnn jej smrti. Dalm zajmavm jevem, zdokumentovanm antropology, je zejm nezra-nitelnost astnk v ritulech, kde dochz k uritm druhm extatickch stav. Tak napklad film, kter natoila Elda Hartleyov na Bli, ukazuje extatiky, kte se vlej ve sklennch stepech a plhaj po ebcch, kter maj msto pek ostr mee, ani by utrpli jakkoliv tlesn porann.8' Zastnil jsem se brazilskho ritulu Umbanda v Rio de Janeiru, pi kterm astnci zkonzu-movali nkolik litr silnho destiltu zvanho (aquavit), kdy provali posedlost bostvy. Kdy se za nkolik minut probrali z transu, neprojevovali absolutn dn znmky opilosti. To je jeden z jev, kter se pravideln odehrvaj v ji-hoamerickch a karibskch vuduistickch ritulech. Jevy obdobn tm, kter jsme popsali ve, byly pozorovny v mnoha dalch kulturch po celm svt. V poslednch letech byl jeden jev tohoto typu pro zpadn mylen demyto-logizovn. Popisy obad, pi kterch astnci krej bos nkolik metr po rezavm uhl o teplot dosahujc 650 a 760 stup Celsia, byly kdysi na Zpad zavrhovny jako nepodloen smylenky. Koncem osmdestch let tohoto stolet vak byla chze po havm uhl penesena z Indonsie do Spojench stt a rychle se stala hitem Novho vku. Od t doby to dokzaly v tto zemi zopakovat desetitisce lid a popleniny jakhokoliv druhu

byly sp vjimkou ne pravidlem. A u lze chzi po uhlcch vysvtlit pirozenm zpsobem i ne, tento pklad jasn ukazuje, e to, jak nae kultura chpe, co je a co nen mon, ponechv dostatek prostoru pro dal roziovn.

Nadpirozen sly jogn (sidhi)

Vchodn duchovn literatura, zvlt hinduistick, buddhistick a taoistick, naznauje, e v pokroilch fzch duchovn praxe adepti asto vyvinou vji-men schopnosti, z nich nkter jasn pat do oblasti nadpirozena i zzrak. Mezi tyto schopnosti pat vjimen ovldn fyziologickch funkc, kter jsou normln zeny autonomn nervovou soustavou a o nich zpadn neurofyzio-logov jsou pesvdeni, e jsou zcela mimo nai vdomou kontrolu. Indit jogni dok peruit arteriln i venzn krvcen, zastavit srdce, t bez potravy a dokonce i pet bez kyslku. Himaljt poustevnci dok dlouhou dobu me-ditovat a sedt pitom naz na ledu a snhu. Tibetsk tantrick cvien znm jako tummo doke bhem krtk doby vyvolat pekvapiv zven tlesn teploty. lovk, kter tuto metodu provd, doke sedt na ledu a snhu a vydvat pitom tolik tlesnho tepla, e to posta na vysuen mokrch prostradel, do nich je zabalen. Stejn jako zprvy o chzi po rezavm uhl pijmali zpadn vdci tak popisy tchto in s jistou skeps, i pesto, e indit badatel publikovali studie ovujc mnoh z tchto tvrzen. V poslednch dvou desetiletch se vak provdly na Zpad v tto oblasti vznamn pokusy, a zprvy o nich podvali vdci s vy-nikajc povst. Nkter z nejlepch studi tohoto typu vznikaly v laboratoch proslul Menningerovy nadace ve mst Topeka v Kansasu. Potkem 70. let zde zaali lkai Elmer a Alyce Greenovi zkoumat tato prastar tvrzen a mit a dokumentovat inky duchovnch praktik. Jejich vzkum pedstavuje jedine-nou kombinaci hlubok znalosti transpersonln oblasti, nejmodernj elektro-nick techniky a rigorznch zpadnch vzkumnch metod. Jednm z prvnch subjekt Greenovch byl indick jogn Svm Rma. Svm dokzal v laboratornch podmnkch bhem nkolika minut doshnout rozdlu teploty zhruba esti stup Celsia mezi dvma termistory pipevnnmi na levou a pravou stranu jeho dlan. Pi jinch testech zamench na kardiovaskulrn soustavu Svm Rma dokzal zpomalit sv srdce z 93 tep za minutu bhem nkolika vtein na nco mlo pes edest tep. Pi obzvlt dramatickm testu doslova zastavil prtok krve srdcem po dobu 16 sekund tm, e vyvolal fibrilaci srden komory o frekvenci zhruba 306 tep za minutu. Okamit po tomto pokusu se jeho srden tep navrtil k normlu, Svm byl pln pi vdom a sml se a vtipkoval s badateli. Krom ovldn srdenho tepu, prtoku krve a tlesn teploty vlastn vl provedl Svm Rma jet adu dalch ukzek pro leny vzkumn skupiny Greenovch. Pi jednom psn kontrolovanm pokusu, kdy byl zahalen a zamaskovn tak, aby nebylo pochyb o tom, e neme pouvat dech k proveden experimentu, dokzal Svm pohybovat stelkou pstroje podobajcho se kompasu, jen byl od nho vzdlen nkolik destek centimetr, a to pouhou silou sv vle. Tento pokus zopakoval dvakrt a pokad vychlit stelku o deset stup. Svm Rma tak dokzal bhem nkolika minut, e ve velkch svalech jeho tla vznikly cysty, kter nechal bhem stejn krtk doby opt zmizet. Jedna z cyst byla vyznuta a lkasky prozkoumna. Svm tvrdil, e je velice snadn manipulovat mkkou tk" tla a e silou mysli lze tvoit a opt nechvat mizet i ndory. Pi pedvdn v Chicagu dokzal publiku zviditelnit jemnohmotnou energii svch aker; tento jev dokumentuje nkolik fotografi, kter polaroidem podili astnci. Vzkum Greenovch v Menningerov nadaci pokraoval po cel dv uplynul desetilet a dodnes ji zahrnuje stovky subjekt, od indinskho amana Hmcho hromu a go adu vchodnch duchovnch uitel. Zpadn jogn" Jack Schwarz z Oregonu nejene demonstroval sv schopnosti pesn urit lkaskou diagnzu podle aury svch pacient, ale prokzal tak udivujc schopnost ovldat innost svch mozkovch vln, proudn krve a uzdravovac pochody. Vzkumy Gree-novch v tto oblasti pisply k rozvoji technik biologick zptn vazby (bio-feedback), kter napomohly tiscm lid zbavit se trvale migrn, uritch typ poruch obhovho systmu vetn vysokho krevnho tlaku, a dokonce i epilepsie. Monost kontroly mnoha mimovolnch funkc (v lkastv se tomu nyn k biofeedback - biologick zptn vazba) ji zpadn vda pijala. V dsledku toho u vdci nepovauj tento jev za nemon, ale diskutuj o nm v kontextu biomedicnskho modelu - s vjimkou nkterch extrmnch forem, jako je ivot bez potravy a kyslku, kde pochybnosti petrvvaj. Jin tvrzen o nadpi-rozench silch (sidhi) jogn vak i nadle provokuj tradin vdu. Pat mezi n schopnost zhmotovat a odhmotovat rzn pedmty a dokonce i sv vlastn tlo, pohybovat fyzickmi

pedmty silou mysli, promtat se vlastn vli do vzd-lench mst, objevovat se na dvou mstech souasn (tzv. bilokace) a levitace. Existenci tchto zdnliv nemonch jev mus jet budouc vzkum bu potvrdit nebo vyvrtit. Vzhledem k objevm v kvantov fyzice, tkajcch se vztahu mezi vdomm a hmotou, se vak u ani tyto jevy nezdaj bt tak absurdn, jak tomu bylo kdysi.

Laboratorn vzkum psychokineze

Neustle pibv daj, erpanch z modernch a vdecky ovench expe-riment, je potvrzuj existenci psychokineze - tato zjitn vak i nadle z-stvaj pedmtem spor. Je tomu tak proto, e dokonce i ten nejpelivj a nej-pedanttj vzkum se v souasnosti setkv se silnm odporem, jakmile se zd, e podporuje existenci supernormln" reality, tedy takov, kter neodpo-vd newtonovskmu modelu. Psychokineze byla zdokumentovna v nesetnch laboratornch pokusech, pi kterch metodologie sahala od jednoduchho zazen na vrhn kostek a po zazen vyuvajc emise elektron pi radioaktivnm rozpadu, sloit elektronick aparty a modern potae. Probhly i spn experimenty s ivmi cli - napklad pokusy psychokineticky lit zvata, rostliny, tkov kultury a enzymy, a dokonce i zastavit a znovu aktivovat srdce by, je bylo vyjmuto z jejho tla. Obzvlt zajmav byla prce s mimodn nadanmi jedinci, jako napklad s Ruskou Ninou Kulaginovou. V laboratornch podmnkch prokzala schopnost pohybovat makroskopickmi pedmty pouhou koncentrac vle.9) Pi jin labo-ratorn demonstraci dokzal Amerian Ted Serios promtat sv mentln obrazy na film v kamee, kter po vyvoln poskytl zeteln fotografie scn, je ml ve sv mysli.101 Jednm z nejrozpornjch jev tohoto typu bylo psychokinetick ohbn liek a jinch kovovch pedmt, kter do Spojench stt zavedl izraelsk jasnovidec a psychokinetik Uri Geller. Udlosti obklopujc jeho de-monstrace jako by obzvl vrazn dokazovaly oidnou povahu psychoidnch fenomn, o kter jsem hovoil ji dve. Pestoe byl Geller schopen pi nkte-rch seancch tch nejpekvapivjch vkon, pi jinch byl pistien, jak pod-vd. Existuje ada historek popisujcch, jak elektrick pstroje, kter laborato pouvala k zaznamenn experimentlnch dat, asto v kritickm okamiku se-lhaly, nebo jak dochzvalo k tomu, e se vznamn jevy dly mimo dosah kamer, pipravench dokumentovat jeho innost. Pestoe byly vlastn psychokinetick schopnosti Uriho Gellera uvedeny ve znanou pochybnost, dti ve Spo-jench sttech, Evrop i Japonsku, kter inspirovala jeho televizn vystoupen, dokzaly umn ohbat liky zvldnout. I pes vechen zmatek, kter Uriho Gellera obklopoval, je tk si pedstavit, e by vechno, co bylo spojovno s jeho ppadem, bylo vsledkem podvod a obratnch trik. Rd bych se zde zmnil o jedn historce, kter ilustruje typ problm, s nimi se badatel stetvaj ve snaze zdokumentovat jevy tohoto druhu. Mj bratr Pavel, kter je psychiatr a ije v Kanad, pracoval na McMastersov univerzit v Hamiltonu. Ped lety byl podn, aby se jako profesionln svdek zastnil setkn Uriho Gellera s kanadskmi novini. V jednu chvli byl Geller vyzvn, aby uhdl a reprodukoval jednoduch kresby, kter novini nakreslili na mal kousek papru a pak vloili do zapeetn oblky. I kdy se Uri snail, v tomto pokusu neobstl. V tom okamiku zaal vak mt mj bratr iv mentln obrazy a dokzal tento kol splnit msto nho. Musm zdraznit, e mj bratr se nepovauje za jasnovidce a ped setknm s Gellerem nikdy nic podobnho nedokzal. Sm ml pocit, jako by se z Uriho peneslo na nj jaksi energetick pole.

Neprozkouman zem
Tuto kapitolu o psychoidnch zitcch meme uzavt tak, e odkazy v mys-tick l^eratue, pozorovn v modernm vzkumu vdom i laboratorn daje nashromdn ve Spojench sttech, v bvalm Sovtskm svazu, eskoslo-vensku a jinde pesvdiv naznauj existenci spojitosti mezi individulnm vdomm a svtem hmoty, je vn zpochybuj chpn reality zastvan z-padn kulturou. Vm, e systematick a nestrann studium psychoidnch jev a transpersonlnch zitk povede v nedalek budoucnosti k revizi naeho n-hledu na realitu, je se svm rozsahem vyrovn kopernikovsk revoluci nebo pechodu od newtonovskho ke kvantov relativistickmu mylen ve fyzice.

IV. Dsledky modernho vzkumu vdom pro novou

psychologii byt
V lidskch zleitostech existuj obdob vnitnch i vnjch odhalen, kdy se zd, e se v dui nsilm otvraj nov hlubiny, kdy se nov poteby rozvjej ve velkm potu lid a kdy se zn po novm a nedefinovanm dobru. Existuj obdob, kdy ... odvit se je nejvy moudrost. William Ellery Channing

11. Nov perspektivy chpn reality a lidsk povahy

lovk na rozdl od kterkoliv jin vci ve vesmru, a organick i neorganick, perst sv dlo, stoup po schoditi svch koncepc, vynouje se ped svmi spchy. John Steinbeck Nov vize lidsk psch, popsan v tto knize, m dalekoshl dsledky nejen pro kadho z ns jako jednotlivce, ale i pro odbornky v psychiatrii, psychologii, psychoterapii a lkastv. Me tak pomoci otevt nov rozshl oblasti ke studiu djin, srovnvacho nboenstv, antropologie, filozofie a dokonce i po-litiky. Dkladn studie vech dsledk tto prce v podstat na kadou oblast lidskho zkoumn by si samozejm vyadovala nkolik svazk. Lze vak strun naznait alespo nkter z nejdleitjch oblast, ovlivnnch tmto novm chpnm lidskho vdom. Pro zjednoduen se meme na tento dopad podvat z hlediska ty nsledujcch kategori:

1. Lidsk vdom a jeho vztah ke hmot, 2. Povaha citovch a psychosomatickch poruch, 3. Psychoterapie a lebn praktiky, 4. Koeny lidskho nsil a souasn globln krize.
5. Lidsk vdom a jeho vztah ke hmot Kartezinsko-newtonovsk vda pohl na hmotu jako na zklad vesmru. Vdci, kte lpj na tomto systmu mylen, zobrazuj vdom jako produkt fyziologickch pochod, probhajcch v mozku. Z takovto perspektivy je v-dom kadho z ns uvznno uvnit na lebky, absolutn oddlen od vdom ostatnch lid. Tradin vda rovn pohl na vdom jako na vlun lidsk fenomn a m sklon povaovat i ty nejvy mimolidsk formy ivota jen za nco mlo vc ne nevdom stroje. Peliv studium zitk, kter nm jsou dostupn prostednictvm mimodnch stav vdom, zvlt proitk transper-sonln povahy, vak pedkld dostatek dkaz o tom, e tyto star definice vdom jsou nepln a nesprvn. I kdy se me zdt, e obraz, podle nj je lidsk vdom uloeno uvnit lebky, je pravdiv tam, kde jde o kadodenn stavy vdom, nedoke vy-svtlit, co se dje, jakmile vstoupme do zmnnch stav vdom, jako jsou transy a spontnn psychospirituln krize nebo stavy pozorovan pi meditaci, hypnze, psychedelickch sezench a proitkov psychoterapii. Pekvapiv irok spektrum zitk, je nm jsou za tchto podmnek dostupn, jasn naznauje, e lidsk psch m schopnost pekonat to, co obvykle povau-jeme za absolutn omezen prostorem a asem. Modern vzkum vdom od-haluje, e nae psychika nem dn reln a konen hranice - naopak, jsme soust nekonenho pole vdom, kter zahrnuje ve, co existuje v rmci asoprostoru i mimo nj, a v realitch, kter jet ekaj na pro-zkoumn v budoucnosti. Nae nejnovj vzkumy ukazuj, e lidsk vdom je zprostedkovno mo-zkem a operuje v zk souvislosti s nm, e vak v mozku nevznik, ani na nm nen absolutn zvisl. Vdom je zcela jasn schopn provdt mnoho vkon, kter lidsk mozek a smyslov orgny dlat nedok. Podezen, e tomu tak je, se neomezuje jen na transpersonln psychologii; vyjdil je ji jeden z otc modernho vzkumu mozku, neurochirurg Wilder Penfield. Ke konci svho ivota napsal knihu Zhada mozku (The Mystery of Mind) v n shrnul sv pozorovn tkajc se vztahu mezi lidskm mozkem a vdomm. Prohlsil, e jako neuro-chirurg zastv nzor, e vdom nem

svj zdroj v mozku. Pozdj vzkumy vdom a hlavn thanatologie pi svm studiu proitk blzkosti smrti pinesly pro Penfieldv postoj pesvdiv dkazy. Nov vdeck zjitn zanaj potvrzovat vru tisce let starch kultur a ukazuj, e nae individuln psch se pi peliv analze zd bt projevem kosmickho vdom a inteligence, kter prostupuje vekerm bytm. S tmto kosmickm v-domm jsme nikdy zcela neztratili kontakt, protoe jsme se od nho nikdy pln neoddlili. Tuto koncepci nachzme nezvisle na sob v mystickch tradicch po celm svt - Aldoux Huxley ji nazval filozofi vna". Nov chpn lidsk psch, kter naznauje n nejvysplej vzkum, pe-klenuje propast mezi tradin zpadn vdou a moudrost duchovnch systm, je jsou zaloeny na staletch systematickho pozorovn vdom. Vezmeme-li v vahu novou kartografii, popsanou v tto knize, pak se dleit kulturn jevy, jako je.amanstv, vchodn duchovn systmy a mystick tradice svta, nhle stvaj normlnmi a pochopitelnmi formami lidskho snaen spe neli psy-chopatologickmi chylkami nebo povrenmi aktivitami, jak byly dve ch-pny. Vzhledem k nov kartografii lidskho vdomi zanme na studium antropo-log a historik pohlet v novm svtle. Vybaveni poznnm perinatlnch a tran-spersonlnch proitk a psychoidnch jev nachzme nov vznam v prastarch ritulech pechodu, litelskch obadech a starovkch mystrich smrti a zno-vuzrozen. Jako pklad si meme vzt rituly pechodu, kter byly vznamnou soust lidskho ivota ped prmyslovm vkem; byly podny v dob dlei-tch biologickch i socilnch zmn, jako bylo narozen dtte, obzka, puberta, satek, smrt i sthovn kmene, a napomhaly mu. Vtina tchto obad zahrno-vala zmnn stavy vdom, vyvolvan nkterou z mnoha metod. Zasvcenci, kte se tchto ritul zastovali, asto mli zitky psychick smrti a znovuzro-zen, stejn jako hlubokho spojen s transpersonln oblast. Rzn litelsk obady pro jednotlivce, cel kmeny a dokonce i pro cel kosmos tak bn pouvaly metody zmny vdom, jejich prostednictvm se navazovaly hlubok kontakty mezi astnky a komunikace s vymi silami prody i vesmru. V mnoha vysplch kulturch lid doshli obdobnch proitk tm, e parti-cipovali na posvtnch mystrich smrti a znovuzrozen. Jednalo se o transfor-man rituly zaloen na konkrtnch mytologich, kter pedstavovaly dleit prvky ivota prastarch civilizac. Napklad v Babyln se rituly smrti a zno-vuzrozen konaly ve jmnu Itary a Tammuze, v Egypt se provdly ve jmnu Isidy a Osirise. Starovk ecko a Mal Asie mly eleusinsk mystria, dionsk rituly, Attisova a Adonisova mystria a jin. Ve starovku patily mezi zasv-cence do tchto mystri mnoh vznamn kulturn a politick postavy. Plat to o filozofech Platonovi a Aristotelovi, dramatiku Euripidovi a vojevdci Alki-biadovi. Ve vech tchto tradicch mli astnci zitky transcendence kado-dennch realit a provali reality lec zcela mimo oblast bnho vdom. Tradin psychiatrie nikdy adekvtnm zpsobem nevysvtlila tyto formy pro-itk, jejich univerzlnost a jejich kulturn i psychologick vznam. Pleitost vdecky sledovat zmnn stavy vdom u lid z na vlastn kultury nm poskytla nkter zcela nov kle k odhalen vznamu prastarch metod umoujcch provn jinch realit. Nyn je jasn, e tyto praktiky nebyly ani patologickmi jevy, ani produkty primitivn povrivosti - byly to spe legitimn a vysoce propracovan duchovn praktiky, kter byly zaloeny na mnohem irm a hlubm chpn vdom, ne je to, kter maj lid lpc na kartezinskonewtonovskm modelu reality. A co vc, jakmile maj monost prot zmnn stavy vdom, pak i vdecky erudovan a vysoce inteligentn lid na vlastn doby a kultury shledvaj, e tyto zitky na n maj hlubok vliv, jsou osobn velmi vznamn a zpsobuj dramatickou promnu jejich svtovho nzoru. Jedna z nejvznamnjch zmn, kter vtina lid prov ve zmnnch sta-vech vdom, zahrnuje nov hodnocen lohy spirituln dimenze ve vesmru a v lidskm ivot. V tomto stolet akademick psychologie a psychiatrie zavrhly spiritualitu jako vplod povrivosti, jako projev primitivn magickho mylen nebo jako vyloenou patologii. V novm chpn, kter nm poskytl modern vzkum vdom v poslednch nkolika desetiletch, vak ponme chpat, e duchovno je inspirovno a udrovno osobnmi perinatlnmi a transpersonlnmi zitky, kter vznikaj v nejhlubch rovnch lidsk mysli. Tyto vizionsk stavy maj uritou primrn kvalitu, kterou C. G. Jung nazval numinozitou", to znamen, e jsou spojeny s pocitem posvtna; zitky tohoto druhu byly pvod-nm zdrojem vech velkch svtovch nboenstv. Navc je nyn zcela zejm, e lidsk bytosti maj silnou potebu transpersonlnch proitk a stav, v nich pekrauj sv individuln totonosti, a poct sv msto ve vtm nadosobnm celku, kter je vn. Tato duchovn touha se zd bt podstatnj a silnj ne sexuln pud, a nen-li uspokojena, me vystit ve vn psychopatologick poruchy.

Podstata emonch a psychosomatickch poruch

Nov vzkumy lidskho vdom pinej tak radikln zmny v naem n-hledu na duevn zdrav. Uritm historickm vvojem se z psychiatrie stala lkask disciplina. Tento proces byl uveden do pohybu v minulm stolet, kdy pro nkter - zdaleka ne vak pro vechny - duevn poruchy byly nalezeny speci-fick biologick piny, jako jsou infekce, ndory, vrozen vady a degenerativn choroby mozku. Pestoe pozdj vdeck studium neprokzalo existenci biolo-gickch pin vtiny neurz, depres, psychosomatickch chorob a psychotic-kch stav, lkastv i nadle v psychiatrii dominuje, nebo objevilo zpsoby jak kontrolovat symptomy mnoha duevnch poruch, kter nedovede vysvtlit. V souasnosti sehrv biomedicnsk model stle jet rozhodujc lohu v psychiatrick teorii, klinick praxi, vzdlvn psychiatr a v soudnm znalectv. Termn duevn choroba je voln aplikovn na mnoh stavy, pro kter nebyly nalezeny dn organick piny. Stejn jako v lkastv se vak tyto symptomy povauj za projevy patologickho procesu a jejich intenzita se bere jako mtko vnosti choroby. Znan st tradin psychiatrie povauje tak opadnut sym-ptom za zlepen" a jejich zintenzivnn za zhoren" klinickho stavu. Dalm ddictvm lkastv v psychiatrii je draz kladen na stanoven spe-cifick diagnzy. Zatmco u tlesnch chorob lze stanovit relativn pesn dia-gnostick oznaen, zaloen na klinickm pozorovn a laboratornch testech, v psychiatrii jsou diagnostick kritria mnohem vgnj a oidnj. Navc na rozdl od diagnzy tlesnch chorob nejsou diagnostick kategorie v psychiatrii spojeny s jasn definovanm postupem len. V psychiatrii m asto dleitou lohu pi stanoven prbhu lby osobn a profesionln filozofie lkae a navc i lidsk vztah, kter si k pacientu vytvo. Tak napklad nkte biomedicnsky orientovan psychiati mohou pedepisovat elektrookovou terapii neurotikm, kdeto psychologicky orientovan psychiati mohou u psychotik pouvat psy-choterapii. Prce s lidmi v mimodnch stavech vdom pivodila pozoruhodn zmny v chpn tch emonch a psychosomatickch poruch, kter nemaj dnou jasn definovanou organickou pinu. Tato prce jasn ukzala, e vichni v sob neseme vnitn zznamy fyzickch a citovch traumat, z nich nkter jsou biografickho nebo perinatlnho pvodu, jin jsou svou povahou transpersonln. Nkte lid mohou doshnout perinatlnch a transpersonlnch proitk v pr-bhu meditace, u jinch je k tomu zapoteb metod proitkov psychoterapie nebo psychedelickch sezen. U nkterch lid, jejich psychologick zbrany nejsou pli siln, se me nevdom materil dostat na povrch spontnn upros-ted jejich kadodenn innosti. Kdy zanme provat symptomy poruchy, kter je spe emon ne orga-nick povahy, je dleit si uvdomit, e zde nejde o potek nemoci", ale e se v naem vdom objevil materil, kter byl pedtm pohben v nevdom sti na psch. Jakmile je tento proces ukonen, symptomy pojc se s tmto ne-vdomm materilem jsou jednou provdy zlikvidovny a mohou zcela vymizet. Objeven symptom tedy neznamen potek choroby, ale potek lebnho procesu. Obdobn by se intenzita symptom nemla povaovat za mtko v-nosti poruchy, ale sp za ukazatel rychlosti a hloubky lebnho procesu. Klinit psychiati vd u po desetilet, e pacienti s nejdrastitjmi symptomy maj mnohem lep vyhldky na uzdraven ne ti, kte maj jen nkolik zvolna a pliv se rozvjejcch pznak. A pesto se tradin vol lba, kter spov v potla-ovn symptom. Takov pstup zmrn jejich dynamiku a zabrn jejich plnmu vynoen na povrch, co je situace, o kter je znmo, e emon poruchu prodluuje. Mimodn stavy vdom maj sklon fungovat jako vnitn radarov systm, kter vyhledv oblasti s nejsilnjm emonm nbojem a pin materil s nimi spojen do vdom, kde se s nm lze vypodat. V tomto procesu jsou ji dve existujc symptomy zvelieny a nevdom" materil, kter je se za nimi skrv, se dostv na povrch. Tento proces zesilovn symptom, po nm nsleduje jejich vylen, je obdobn lebnmu systmu zvanmu homeopatie. Homeo-patie nepovauje symptomy za problm, ale pohl na n jako na projevy l-ebnho procesu. To je pochopiteln v rozporu s teoriemi modernho zpadnho lkastv. Vzkum zabvajc se mimodnmi stavy vdom tak pinesl nov chpn relativn dleitosti postnatlnho biografickho materilu. V tradin psychiatrii povaujeme za hlavn zdroje neurz a mnoha psychosomatickch poruch trau-matick proitky z ranho dtstv, spolu se souasnjmi udlostmi v pacientov ivot. A na nkolik vjimek se tak psychiati-teoretici domnvaj, e psycho-tick poruchy nelze vysvtlit jako dsledek psychologickch faktor, ale e mus bt zpsobeny njakou vnou patologi mozku, kter dosud nebyla objevena. Nejnovj vzkum vak oba tyto

pedpoklady siln zpochybuje. Sledovnm pacient v zmnnch stavech vdom jsme objevili, e koeny jejich neurotickch i psychosomatickch symptom asto sahaj daleko za ro-ve postnatln biografie. Zpotku meme shledvat, e symptomy se poj s traumatickmi udlostmi, kter tato osoba proila v dtstv, pesn tak, jak to popisuje tradin psychologie. Jestlie vak proces pokrauje a proitky se pro-hlubuj, zjiujeme, e tyt symptomy se tak poj s uritmi aspekty porodnho traumatu. Dal koeny tho problmu pak lze vystopovat jet dle a k trans-personlnm zdrojm, jako je napklad proitek z minulch inkarnac, specifick archetypln tma nebo ztotonn s konkrtnm zvetem. Tak osoba trpc psychogennm astmatem me nejprve znovuprovat jednu i vce udlost z dtstv tkajcch se duen, jako tm utonut, ern kael nebo zkrt. Hlubm zdrojem tho problmu pak me bt porodn trauma, kdy rovn lo o nebezpe uduen. Na transpersonln rovni se mohou astmatick symptomy vztahovat k proitkm ukrcen i oben v minulm ivot nebo dokonce k prvkm zvecho vdom, jako je ztotonn se zvec obt, kterou dus hrozn krlovsk. Pro pln odstrann tto formy astmatu je dleit konfrontovat a integrovat vechny proitky pojc se s tmto problmem. Hloubkov proitkov prce odhalila obdobn vcerovov struktury v mnoha stavech, kter l psychiati. Perinatln rovn nevdom, kter jsme zkoumali v prvn kapitole, jsou dleitmi rezervory obtnch emoc a pocit. asto zjiujeme, e jsou zdrojem zkosti, deprese, pocit bezmoci a mncennosti, ale i agrese a nsilnch impulz. Je-li tento emon materil poslen pozdjmi traumaty z dtstv, me vst k rznm fobim, depresm, sadomasochistickm sklonm, ke zloinnmu chovn a hysterickm symptomm. Svalov napt, bolesti a jin formy nepjemnch tlesnch stav, kter jsou pirozenou sou-st porodnho traumatu, se mohou pozdji vyvinout v psychosomatick pro-blmy, jako je astma, migrnov bolesti hlavy, aluden vedy a ulcerzn kolitida. Pi przkumu tet perinatln matrice (BPM III) jsme popisovali, jak se tento proitek me spojovat se silnm libidznm vzruenm. Nae prvn setkn se sexulnmi pocity je tedy spojeno s zkost, bolest a agresivitou. Navc se zde setkvme i s krv a hlenem, poppad i s mo a vkaly. Tyto asociace se zdaj bt pirozenou zkladnou vvoje sexulnch chylek a perverz, dokonce i tak extrmnch, jako je sexuln vrada. Sigmund Freud otsl svtem, kdy prohlsil, e sexualita nezan v pubert, ale existuje ji v ranm dtstv. Nae nejnovj vzkumy naznauj, e jsme proili sexuln pocity nejen v ranm dtstv, ale u pedtm, ne jsme pili na tento svt. I kdy tato pedstava se me zdt na prvn pohled neuviteln, poskytuje velmi hodnovrn vysvtlen zdroj sexuln patologie, obzvlt v jejch nejextrmnjch a nejbizarnjch projevech. Dal pozorovn naznauj, e i sebevraedn sklony, alkoholismus a drogov zvislost maj perinatln koeny. Zd se, e obzvltn vznam m zde velkorys uvn anestetik pi porodu; podn ltek, pouvanch k ulehen bolesti matky, u novorozen na bunn rovni, aby intoxikaci drogami povaovalo za pirozenou nikovou cestu z bolesti a obtnch emoc. Tato zjitn nedvno po-tvrdily i klinick studie, kter naly hlubok korelace mezi rznmi formami sebevraednho chovn a konkrtnmi aspekty biologickho porodu. Volba prk k proveden sebevrady korelovala s anestetiky pouitmi pi porodu, volba sebevrady obenm se skrenm pi porodu, a volba krvav sebevrady s nsilnm a vysoce bolestivm porodem. Stejn jako u ve uvedenho pkladu psychogennho astmatu lze pdatn koeny vech tchto problm nalzt v trans-personln oblasti - pokus o sebevradu obenm se tak teba vztahuje k pro-itkm uduen i oben v minulm ivot, sebevrada pedvkovnm prk m vztah k tmatu intoxikace v minul inkarnaci, a sebevrada nsilnm zp-sobem, jako je nap. mysln havrie automobilu, odr karmicky vznamn udlosti, v nich tato osoba prola proitkem s obdobnmi charakteristikami. Nov chpn emonch pot se neomezuje na neurzy a psychosomatick poruchy. Lze je rozit i na mnoh extrmn psychologick poruchy, bn ozna-ovan jako psychzy. Tradin snahy vysvtlit rzn psychotick symptomy psychologicky nebyly pli pesvdiv, zvlt tam, kde se je psychiati pokoueli interpretovat pouze na zklad biografickch udlost, proitch v ranm dtstv. Psychotick stavy asto zahrnuj extrmn emoce a tlesn pocity, jako je propastn zoufalstv, hlubok metafyzick osamn, pekeln tlesn muka, vraedn agresivita, i naopak jednota s vesmrem, extatick vytren a nebesk blaenost. Bhem psychotick epizody me dotyn osoba prot smrt a zno-vuzrozen nebo dokonce znien a optovn stvoen celho svta. Obsah tako-vchto epizod je asto fantastick a exotick a zobrazuje rzn mytologick bytosti, pekeln nebo rajsk krajiny, udlosti z jinch zem a kultur, a setkn s obyvateli jinch svt. Ani intenzitu tchto emoc a pocit, ani vjimen obsah

psychotickch stav nelze pesvdiv odvodit od ranch biologickch traumat, jako je hlad, odmtnut, citov deprivace nebo jin frustrace dtte. Rozme-li kartografii lidsk psch zpsobem, kter je popsn v tto knize, objev se mnoh stavy, tradin pipisovan neznmmu patologickmu procesu v mozku, nhle ve zcela jinm svtle. Trauma porodu, kter tvo vznamn aspekt nevdomch proces, je velice bolestnou a potenciln ivotu nebezpe-nou udlost, kter normln trv mnoho hodin. Je tedy zajist mnohem prav-dpodobnjm zdrojem extrmnch emoc a vjem ne vtina udlost v dtstv. Dle mytologick tmata v mnoha psychotickch proitcch pedstavuj normln a pirozenou soust transpersonln oblasti psch, jak naznauje Jungova kon-cepce kolektivnho nevdom a jeho archetyp. Navc lze vynoen tchto hlu-binnch prvk z nevdom povaovat za spontnn pokus osvobodit se od dsledk traumatick minulosti a zjednoduit svou innost. Vechna tato pozorovn dovedla mou enu Christinu a mne k zvru, e mnoh stavy, kter jsou v souasnosti diagnostikovny jako duevn choroby a l se rutinn podvnm potlaujcch lk, jsou vlastn psychospiritulnmi krizemi neboli spiritul emergencies", jak jsme to nazvali. Jsou-li sprvn po-chopeny a podpoeny, pak mohou vst k vylen a k osobn transformaci. V pr-bhu stalet se pbhy tohoto typu popisovaly v mystick literatue jako dleit aspekty duchovn cesty. Hrly dleitou lohu v ivotech aman, zakladatel velkch nboenstv, svatch, prorok, asket a zasvcenc do posvtnch mys-tri vech vk. V roce 1980 zaloila Christina S pro psychospirituln krize (Spiritul Emergence Network - SEN), svtovou organizaci lid nabzejcch podporu a veden jednotlivcm v takovchto transformanch krizch, jako al-ternativu tradinho len. Dnes obsahuje adres SEN tisce adres lid ze Spo-jench stt a mnoha dalch zem svta.

Psychoterapie a lebn praktiky

Ve vtin existujcch psychoterapeutickch systm je clem pochopit, jak lidsk psch funguje a pro se objevuj emon poruchy. Psychoterapeuti se pak sna pouvat teorie, kter vytvoili, k tomu, aby zmnili zpsob, jakm jejich pacienti uvauj, ct, chovaj se a pijmaj ivotn udlosti. Dokonce i v nejmn direktivnch formch psychoterapie je terapeut povaovn za klov nstroj lebnho procesu, nebo m dokonalej znalosti a prpravu ne jeho pacient. To se povauje za dostatenou kvalifikaci k tomu, aby terapeut mohl vst pa-cientovo sebezkoumn pomoc vhodnch otzek a vklad. Problm spov v tom, e jen mlo kol terapie se shoduje v zkladnch otzkch tkajcch se dynamiky lidsk psch, podstaty psychopatologie i do-konce terapeutickch technik. Chpn rznch poruch a pstup k nim je vysoce nejednotn a odr terapeutovo osobn pesvden a nzory koly, k n nle. Navc neexistuj dn definitivn studie, kter by prokzaly, e urit koly jsou pi dosahovn terapeutickch vsledk nadazeny jinm. Je znmo, e dob terapeuti" rznch kol dosahuj dobrch vsledk a patn terapeuti" patnch. Navc se zd, e vsledn zmny u pacient maj jen mlo spolenho s tm, co se terapeuti domnvaj, e dlaj. Je zcela pravdpodobn, e spch psycho-terapie vbec nesouvis s technikou terapeuta a s obsahem slovn interpretace, ale je zvisl na takovch faktorech, jako je kvalita lidskho vztahu pi terapeu-tickch sezench, stupe vctn do pacientovch problm a pocit pacienta, e je bezpodmnen akceptovn. V tradinch verblnch psychoterapich se od pacient oekv, e poskytnou informace o svch souasnch i minulch problmech a eventuln sdl sv sny, kter podle pedstav terapeut mohou poskytnout vhledy do nevdom. Pak je na terapeutovi, aby rozhodl, co z toho je psychologicky relevantn. Tak se freudovt analytici sousteuj na sexuln zleitosti, adlerovt terapeuti zd-razuj materil vztahujc se k pocitm mncennosti a touze po moci, nsle-dovnci Karen Horneyov spoleensk faktory atd. Naproti tomu prce s mimo-dnmi stavy vdom se vyhb problmm teoretickch rozdl mezi rznmi kolami a terapeutov roli jako vykladae psychologickho materilu. Ji jsem se zmnil o tom, e ve zmnnch stavech vdom se automaticky vybr a pen do vdom materil s nejsilnjm emonm nbojem. Zrove se tak mobilizuj nae vlastn vnitn lebn sly s jejich hlubokou moudrost a energi. A se sname sebevc napodobovat tyto pirozen lebn pochody, dn psychote-rapeutick kola se k nim ani zdaleka neme piblit. Nejdleitj poadavek na terapeuta pracujcho s mimodnmi stavy v-dom nespov v tom, aby zvldl konkrtn techniky a vedl pacienta pedepsanm smrem, ale aby pijal spontnn dynamiku tohoto procesu a pln mu dvoval. Je nutn to dlat zcela bezpodmnen, i kdy obas terapeut rozumov pln nechpe, co se dje. Tento pstup me

bt velice obtn pro mnoho profe-sionl, kte jsou hluboce zvisl na teoretickm veden sv koly. Zde symptomy mizej a dochz k osobnostnm transformacm bez jakhokoliv aktivnho zsahu a sil ze strany terapeuta, v dsledku srie nepedvdatelnch zitk. Ty mohou bt biografick, perinatln, transpersonln nebo i vechny ti stdav i najed-nou. V holotropnch sezench, pi prci s klienty v psychospiritulnch krizch a v tiscch psychedelickch terapeutickch sezen jsem byl bhem let svdkem mnoha dramatickch vylen a pozitivnch zmn osobnosti, kter se zcela vy-mykaly veker m snaze o racionln pochopen. Pi prci s mimodnmi stavy vdom se role terapeuta a pacienta naprosto li od jejich loh v tradin psychoterapii. Terapeut zde nen aktivnm initelem, kter u pacienta zpsobuje zmny pomoc konkrtnch zsah, ale je to lovk, kter inteligentn spolupracuje s vnitnmi lebnmi silami pacienta. Toto ch-pn lohy terapeuta je v souladu s pvodnm vznamem eckho slova thera-peutes, co znamen osoba, kter napomh pi lebnm procesu". Shoduje se tak s pstupem k psychoterapii C. G. Junga, kter se domnval, e kolem terapeuta je zprostedkovat pacientovi kontakt a komunikaci s jeho vnitnm J, kter pak d proces promny a individuace". Moudrost, kter se tu uplatuje, vychz z kolektivnho nevdom a zdaleka pesahuje znalosti, kter jsou tera-peutovi rozumov dostupn. I kdy terapeut i jeho pacient mohou obas pociovat frustraci vzhledem k ne-dostatku racionlnho chpn prbhu lebnho procesu, jsou dramatick po-zitivn zmny, kterch pacient doshne v relativn krtkm asovm obdob, vce ne dostatenou kompenzac. U tohoto typu prce je zejm, e nelze po-uvat pevn koncepn rmce, kter nsiln zaazuj pacientovy problmy do pedem uspodanch teoretickch pihrdek. Jung zastval podobn nzor na terapii; byl si jasn vdom, e neexistuj dn zruky, e to, co sledujeme pi uritm terapeutickm sezen, u nkdo nkdy pozoroval a e to lze pochopit v rmci existujcch kol. Lidsk psch je bez hranic a m zejm nevyerpateln zdroje a tvr schopnost. Z tohoto dvodu je mon, e o prbhu terapie meme asto sledovat nebo provat jevy, kter nikdo nikdy pedtm nepozoroval. Tm se terapeutick prce stv vzruujcm a stle pokraujcm dobrodrustvm, kter je na kadm kroku naplovno objevy a novm poznnm.

Koeny lidskho nsil a souasn globln krize

Meei nejdleitj dsledky novho modelu lidsk psychiky pat vhledy so-ciln-politick povahy. Pokusy tradin vdy nabdnout hodnovrn vysvtlen neuvitelnch krutost, kter charakterizuj velkou st lidskch djin, jsou obecn nepesvdiv a zdaleka nespluj oekvn. Pedstava lovka jako nahho opa", kter v sob chov vraedn instinkty, je jsou ddictvm z jeho zvec minulosti, nedoke vysvtlit to, co psychoanalytik Erich Fromm nazval zhoubnou agresivitou", kter je vhradn lidsk. Zatmco zvata bojuj o po-travu, sexuln pleitosti a zemn nroky, dn zve v prod se nedoke ani zdaleka piblit k nesmyslnm krutostem pchanch lidskmi bytostmi. Psy-chologick snahy o vysvtlen naeho nsil na zklad postnatln biografickho modelu lidskho vdom jsou stejn frustrujc a nedostaten. Ji jsem se zmnil o nespchu tradinho biograficky orientovanho modelu vysvtlit individuln psychopatologii; jeho nepimenost je jet zejmj, sna-me-li se jej pouvat na masovou psychopatologii krvavch vlek, revoluc, krutosti totalitnch reim, bestilnosti koncentranch tbor a genocidy. Co se tk extrmn nsilnho chovn jednotlivc, emon traumata z ranho dtstv jednodue nemohou adekvtn vysvtlit chyln chovn takovchto rozmr. Psychologick traumata spojen se zitky, je utvely nai psychiku po na-rozen, nepostauj k vysvtlen hrz nacismu, zvrstev Stalinova reimu nebo zrdnho chovn v souvislosti s africkm apartheidem. Rozme-li vak kon-cepn rmec a pidme-li perinatln a transpersonln perspektivy, kter odha-lujeme v mimodnch stavech vdom, zanaj takovto udlosti bt snze pochopiteln. Pi porodnm traumatu jde o zoufal boj o ivot s potencilem stt se zdrojem mnoha extrmnch emoc. Jako udlost, kterou vichni sdlme, m porod schopnost vyvolat psychologick chylky v masovm mtku, kdy se statisce lid mohou podlet na spolenm zitku asnho rozmru. Archetypy kolektivnho nevdom by mohly tak bt zdrojem masov psychopatologie, ne-bo jsou obdaeny mimodnou psychickou silou, kter pekrauje veker in-dividuln hranice. Jeliko jsou soust kolektivnho nevdom, jsou tak svou vlastn podstatou nadosobn. Vlka je samozejm velice sloit problm, kter zahrnuje mnoh faktory a m historick, politick, ekonomick i psychologick koeny. V dnm ppad se tedy nedomnvm, e vlku lze zredukovat pouze na psychologick piny. Zatmco se vak viditelnjm aspektm konflikt existujcch mezi nrody v-

novala v minulosti znan pozornost, psychologick dimenze a koeny tchto kriz byly ignorovny. Modern vzkum vdom zde nabz nkter zajmav vhledy a vodtka. Materil, kter se v mimodnch stavech vynouje z nevdom, asto obsahuje tmata vlky, totalitnch reim, revoluc, hrz koncentranch tbor a genocidy. Scny vyjadujc tato tmata mohou bt maximln inten-zivn, a lze je provat s plnm spektrem emoc a fyzickch pocit jak obt, tak pachatel. Je-li sezen pod vlivem BPM II, prov dotyn osoba pocity dtte, kter je seveno svalovmi kontrakcemi dlohy, ne se oteve dlon hrdlo. Tyto pocity jsou asto doprovzeny scnami z lidskch djin, provanmi v loze obt. Takovto zitky zahrnuj ztotonn s obyvateli zdeptanmi totalitnm reimem, s civilisty trpcmi za vlky, s vzni koncentranch tbor a s utlaovanmi vech dob. Scny tohoto druhu se objevuj dokonce i pi sezench s lidmi, kte tyto situace v relnm ivot nikdy osobn neproili; pesto m jejich nevdom dvrnou znalost vech pslunch emoc a vjem. Jakmile se proces pesune do BPM III, osoba se ztotouje s plodem, kter se sna po oteven dlonho hrdla ze vech sil uniknout z porodnho kanlu. V tto dob se povaha doprovzejcch sociln politickch tmat dramaticky mn. I nadle se zde objevuj nsiln scny, ale nyn se jednotlivec tak zto-touje s rol agresora. Proces osciluje mezi ztotonnm s obt i s pachatelem; as od asu se lze stt i vnjm pozorovatelem. Pevldajcm tmatem je zde revoluce a boj za osvobozen z ujamen. tlak se stal nesnesitelnm a tyran mus bt svren. Clem je doshnout svobody, v n lovk me znovu voln dchat". Tyto proitky mohou zahrnovat scny z francouzsk nebo rusk revo-luce, z americk obansk vlky a z jinch boj za svobodu. A skuten okamik porodu je asto doprovzen scnami zobrazujcmi vtzstv v rznch revolucch nebo konce vlek. Bohat a veobshl povaha emoc a fyzickch pocit, tkajcch se tchto proitk, naznauje, e nejsou umle vykonstruovny ze zdroj, jako jsou dob-rodrun knihy, filmy a televizn poady. Zastnil jsem se tisc terapeutickch sezen, pi kterch lo o materil tohoto druhu, a jsem naprosto pesvden, e tyto zitky maj svj pvod v kolektivnm nevdom. Jakmile pi svm vnitnm sebezkoumn doshneme rovn vzpomnek na porodn trauma, zd se, e se tm oteve brna do kolektivnho nevdom, kde mme pstup k proitkm lid, kte proli podobnm utrpenm ve skutenm ivot.

Tyranie stnu ega

V prbhu vce ne dvaceti let pozorovn tohoto druhu jsem se stle vce pikln^k velmi reln monosti, e perinatln rove naeho nevdom, soust na psch, kter tak dvrn zn" djiny lidskho nsil, je mon opravdu z velk sti odpovdn za vlky, revoluce a obdobn krutosti. Chtl bych proto uvst jet dal dkaz, kter nepochz z modernho vzkumu vdom, ale z pe-livho historickho vzkumu. Po vydn m prvn knihy e lidskho nevdom (Realms of the Human Unconscious) jsem dostal dopis od newyorskho psychoanalytika a novine Lloyda de Mauseho. De Mause je jednm ze zakladatel psychohistorie, oboru, kter aplikuje nlezy hlubinn psychologie na djiny a na politiku. Psychohistorici studuj takov tmata, jako je vztah mezi dtstvm politickch vdc a jejich systmem hodnot a procesy rozhodovn. Rovn se pokouej stanovit souvislosti mezi praktikami ve vchov dt v uritm historickm obdob a povahou vlek a revoluc. V t dob Lloyd de Mause projevil velik zjem o m pozorovn tkajc se traumatu porodu a jeho monch sociln-politickch dopad, nebo podporovaly vsledky jeho vlastnho vzkumu. De Mause po mnoho let studoval psychologick aspekty obdob, je bezpro-stedn pedchzela vlkm a revolucm. Zajmalo ho, jak mohou vojevdcov spn zmobilizovat masy mrumilovnch civilist a pemnit je ve stroje na zabjen a nien. Jeho pstup byl velice originln a tvr; krom analzy his-torickch zdroj erpal velmi vznamn psychologick data z populrnch ka-rikatur, vtip, sn, osobn imaginace, peeknut, okrajovch poznmek enk, a dokonce i mranic a krbanic na okrajch hrubch nrtk politickch projev. Do doby, ne se se mnou spojil, u tmto zpsobem zanalyzoval sedmnct situac, pedchzejcch vypuknut vlek a revolunch zvrat, je pochzely z mnoha stalet, od starovku a po souasnou dobu. Pekvapilo ho mimodn mnostv slovnch obrat, metafor a pedstav, tkaj-cch se biologickho porodu, je v tomto historickm materilu nael. Vojevd-cov a politici pi popisu kritickch situac a pi vyhlaovn vlek typicky pou-vaj termny, kter stejn dobe plat i pro perinatln krizi. Obviuj neptele, e ns dus a krt", e nm z plic vymakv posledn zbytky dechu", e ns vzn" a nedv nm dostatek prostora k ivotu" (Hitlerv Lebensraum). Stejn ast jsou odkazy na temn jeskyn, tunely a matouc labyrinty, nebezpen propasti,

do kterch by ns mohl nkdo svrhnout, a hrozba zaplaven i utonut. Obdobn i pslib een pichz ve form perinatlnch obraz - vdcov slibuj, e ns dovedou ke svtlu na konci tunelu", e ns vyvedou z labyrintu", a ujiuj ns, e po porce utlaovatele bude kad moci znovu svobodn dchat". Vzkumy Lloyda de Mauseho zahrnovaly mimo jin takov osobnosti jako Alexandra Velikho, Napoleona, csae Vilma II., Adolfa Hitlera, Chruova a Kennedyho. Symbolismus porodu nael i v prohlench admirla imady a vel-vyslance Kurassy ped tokem na Pearl Harbor. Obzvlt tragick se zdlo uit perinatlnho jazyka v souvislosti s vbuchem atomov bomby nad Hiroimou. Letadlo dostalo jmno pilotovy matky Enola Gay, bomba sama mla pezdvku Chlapeek" (Little Boy), hrd namalovanou na svm boku, a smluven kd, vyslan do Washingtonu po spnm svren bomby, znl Dt se narodilo" (The baby was born). Od doby na korespondence nashromdil Lloyd de Mause mnoho dalch historickch pklad a jet hloubji propracoval svou tezi, e nae vzpomnky na perinatln trauma maj dleitou lohu v nsilnch socio-politickch udlostech. Dal potvrzen tchto spojitost meme najt ve vynikajc knize Sama Keena Tve neptele (The Faces of the Enemy). Keen shromdil jedinenou sbrku vlench plakt, kreslench seril a karikatur z nejrznjch historickch obdob a kultur. Dokzal, e zpsob, jakm je neptel popisovn a zobrazovn v dob vlky nebo revoluce, je nadasov stereotyp, s velmi omezenmi varia-cemi, kter m velmi mlo spolenho se skutenmi rysy dotyn kultury. Podle Keena jsou dajn obrazy neptele v podstat projekcemi potlaovanch a nepiznvanch stinnch aspekt na vlastn nevdom mysli.l) I kdy bychom samozejm v lidskch djinch nali ppady spravedlivch vlek", ti, kte podncuj vlenou innost, typicky substituuj vnj cle za problematick prvky ve sv vlastn psychice, s nimi by se mli vypodat ve vnitn psychologick prci na sob. Teoretick rmec Sama Keena nezahrnuje vslovn perinatln oblast nev-dom. Analza jeho materilu vak odhaluje neobyejn mnostv symbolickch obraz, kter obsahuj prvky charakteristick pro BPM II a BPM III. Neptel je bn zobrazovn jako nebezpen chobotnice, zl drak, mnohohlav sa, obrovsk jedovat tarantule nebo vepohlcujc mosk obluda. Jin asto pou-van symboly zahrnuj zl kokovit elmy nebo drav ptky, nestvrn raloky a zlovstn plazy, zvlt zmije, cheste a hrozne. V obrazech z vlek, re-voluc a politickch kriz je tak hojnost scn popisujcch skren i drcen, nebezpen vry a zrdn pohybliv psky. Srovnn maleb z mimodnch stav vdom, zobrazujcch perinatln proitky, s historickou obrazovou dokumentac shromdnou Lloydem de Mausem a Samem Keenem poskytuje pdn dkaz pro perinatln koeny lidskho nsil. Podle vhled, zskanch jak pozorovnmi zmnnch stav vdom, tak nlezy psychohistorik, si neseme vichni ve svm hlubokm nevdom nesmrn siln energie a emoce, spojen s porodnm traumatem, kter jsme patinm zpsobem nezvldli a neasimilovali. Pro nkter z ns mohou bt tyto aspekty na psychiky zcela nevdom, kdeto jin si mohou do rzn mry jejich vliv uvdomovat. Je-li materil tohoto typu aktivovn znitra nebo relnmi udlostmi vnjho svta, mto vst k bizarn individuln psychopatologii vetn nsil, pro kter neexistuje dn zjevn pina. Zd se, e z neznmch dvod me vliv perinatlnch oblast nevdom souasn zeslit u velkho potu lid, co vytv obecn ovzdu napt, zkosti a oekvn. Vdce, jako byl Hitler, je pak osoba ovlivnn perinatlnmi energiemi vc ne ostatn lid v jeho kultue, kter m zrove schopnost manipulovat kolektivnm chovnm celho nroda. Tato kom-binace pak umouje potlait vlastn nepijateln (a nevdom) pocity (stnu" podle Jungovy terminologie) a promtat je do vnj situace. Za nepjemn ko-lektivn pocity se uin zodpovdnm neptel a jako een se nabdne vojensk intervence. Vlka poskytuje pleitost odhodit psychologick zbrany, kter normln udruj nebezpen perinatln tendence pod kontrolou. Freudovo superego, psy-chologick autorita vyadujc zdrenlivost a civilizovan chovn, je nahrazeno vlenm superegem"; dostv se nm chvly za tot chovn, kter by bylo v dob mru nepijateln nebo dokonce zloinn - za vradu, nevybrav nien a loupen. Jakmile vypukne vlka, me bt niivm a sebezniujcm impulzm dn voln prchod. Perinatln prvky, s nimi se normln setkvme v podob introspektivnch zitk v uritm stadiu procesu hloubkovho zkoumn sv psch a osobn transformace (BPM II a BPM III), jsou nyn zjevn v relnch situacch kolem ns - v boji mue proti mui na bitevnm poli, pi bombardovn mst za bojovmi liniemi nebo ve form televiznch zprv. Rzn bezvchodn situace, sadomasochistick orgie, sexuln nsil, bestiln a dmonick chovn, explozivn uvolovn energie a skatologie - kter obyejn spojujeme s peri-natlnmi pedstavami - se odehrvaj za vlek a revoluc v kadodennm ivot s

mimodnou ivost a silou. Jednn pod vlivem nevdomch agresivnch impulz - a u k nmu dochz individuln v sebezniujcm chovn i v mezilidskm konfliktu, nebo kolek-tivn ve vlkch a revolucch - nevede k pozitivn transformaci, k n by dolo, kdybychom pln dovedli do vdom a zpracovali tent materil v terapeutickm kontextu, nebo k tomu nm zde chyb vhled a terapeutick mysl. Dokonce ani tehdy, vyst-li nsiln chovn ve vtzstv, nen dosaeno cle nevdomch porodnch vzpomnek - jen byl nevdomou hnac silou za tmito udlostmi. Ani to nejtriumflnj vnj vtzstv neme pinst to, co nevdom oekvalo, nebo ve doufalo: vnitn pocit emonho osvobozen a duchovnho znovuzrozen. Brzy po potenm opojen z triumfu pichz stzliv probuzen, po kterm nsleduje hok zklamn. A obvykle netrv dlouho, ne se z trosek vyno pesn sklon aktivovat nevdom perinatln prvky a nakonec vybuchnou v nsilnm povstn a vzpoue. Vznamn koeny velkch sociln politickch zvrat meme nalzt i na transpersonln rovni. C. G. Jung se domnval, e archetypy kolektivnho ne-vdom nejen ovlivuj chovn jednotlivc, ale tak ovldaj i velk historick hnut. Tak napklad v desetilet ped vypuknutm druh svtov vlky Jung nachzel ve snech svch nmeckch pacient mnoh prvky z nordickho mtu o ragnaroku" neboli soumraku boh. Doel k zvru, e tento archetyp se vy-nouje v kolektivn psch nmeckho nroda, a pedpovdl, e to povede k velk svtov katastrof, kter se nakonec uke pro nmeck nrod sebezni-ujc. V mnoha ppadech demagogit vdcov pouvaj konkrtn archetypln obrazy k dosaen svch politickch cl. Tak Hitler vyuil mytologickch motiv nadazenosti nordick rasy a tiscilet e, stejn jako prastarch rijskch sym-bol svastiky a orla. Ajatollh Chomejni a Saddm Husajn podntili pedstavivost svch muslimskch stoupenc odkazy na dihd, tedy svatou vlku proti nevr-cm. I kdy nen snadn pinst v tto oblasti konen dkaz, studium perinatlnch a transpersonlnch rovn lidsk psch slibuje nov a vzruujc monosti pro hlub chpn lidskch djin a kultury. Mon nejpitalivj z tchto novch vhled jsou ty, kter se vztahuj k souasn celosvtov krizi. Vichni mme pochybnou est t v dob, kdy drama svtov historie dosahuje svho vyvrcho-len. Nsil, hrabivost a nenasytnost, kter formovaly lidsk djiny v minulch staletch, doshly takovch rozmr, e by snadno mohly vst nejen k plnmu znien lidskho druhu, ale i k vyhuben vekerho ivota na tto planet. A zd se, e rzn diplomatick, politick, vojensk, ekonomick a ekologick snahy o npravu souasnho kurzu vedou sp k hormu ne k lepmu. Je zcela mon, e nae snahy o mr jsou nespn proto, e dn z naich dnench pstup se nezabv dimenz, kter je zejm v samm centru globln krize, toti lidskou psch. Na svt je dostatek bohatstv, kter by zaruilo dobr ivotn podmnky pro kadho lovka na povrchu zemkoule. Obdobn nen zapoteb, aby miliony lid umraly na nemoci, pro kter m souasn l-kastv inn lky. Modern vda m k dispozici potebn znalosti k rozvoji istch a obnovitelnch zdroj energie a k tomu, aby zabrnila zhorovn naeho fyzickho prosted. Hlavn pekkou, kter stoj v cest lep budoucnosti Homo sapiens, je souasn evolun rove naeho vdom. Taje nejzkladnj pinou nesmyslnho rabovn prodnch zdroj, zneiovn naich vod, vzduchu a p-dy, a ostudnho utrcen nepedstavitelnch sum penz i energie na lenstv zvod ve zbrojen. Z tohoto dvodu je dleit dozvdt se co nejvce o psy-chologickch a spiritulnch dimenzch krizov situace, kter vichni elme. V naem modernm svt jsme promtli navenek mnoho zkladnch prvk BPMIII. V procesu vnitn transformace na individuln rovni se musme tmito tmaty zabvat, prot je a vyrovnat se s nimi. Tyt prvky, s nimi se setkvme v procesu psychologick smrti a znovuzrozen v naich vnitnch proitcch, se dnes objevuj jako televizn obrazy v naich veernch zprvch. Vidme roz-poutvn agresivnch impulz obrovskch rozmr ve vlkch a revolunch zvratech po celm svt, v rostouc kriminalit, terorismu a rasovch nepokojch. Sexuln zitky a chovn na sebe berou bezpkladn formy, projevujc se mnoha pozitivnmi i negativnmi zpsoby, jako sexuln svoboda mldee, pro-miskuita, manelstv na zkouku, homosexuln osvobozen, sadomasochistick salony, oteven pornografick knihy, hry a filmy, a mnoh dal. V modernm svt se rovn stle vce projevuje dmonick prvek. Stoupajc zjem o satansk kulty a arodjnictv, zvyujc se popularita knih a hororovch film s okultnmi nmty a satansk zloiny tuto skutenost jen dosvduj. Skatologick dimenze je zejm z pokraujcho prmyslovho zamoovn, hromadn odpadk v globlnm mtku a rapidn se zhorujcch hygienickch podmnkch ve velkch mstech. Mnoz lid, s nimi jsme pracovali, nm nabdli velice zajmav nhledy na tuto situaci. V poslednch nkolika desetiletch stovky lid vyjdili pesvden, e se lidstvo nachz na kritick kiovatce a e ho ek bu

kolektivn znien nebo dramatick evolun skok ve vdom nesmrnch rozmr. Zd se, e jsme vichni soust procesu, kter je kolektivn obdobou psychologick smrti a zno-vuzrozen, ji tolik lid proilo individuln ve zmnnch stavech vdom. Bu-deme-li pokraovat v konkretizaci destruktivnch tendenc z naeho nevdom, pak nepochybn znime sebe i veker ivot na na planet. Pokud se nm vak poda zvnitnit tento proces v dostaten velkm mtku, mohlo by to vst k evolunmu procesu, kter by ns mohl dovst stejn daleko od naeho souasnho stavu, jako jsme te vzdleni od primt. I kdy se to na prvn pohled me zdt utopick, je mon, e to je nae jedin reln ance. Po dlouh lta jsem byl svdkem hlubok promny lid, kte se zabvali seriznm a systematickm vnitnm hlednm. Nkte z nich meditovali a provdli pravideln duchovn cvien. Jin proili spontnn epizody psychospi-ritulnch kriz, nebo se zastovali rznch forem proitkov psychoterapie a sebezkoumn. Jak se sniovala rove jejich agresivity, stvali se klidnjmi, spokojenjmi sami se sebou a tolerantnjmi k druhm. Znan vzrostla jejich schopnost tit se ze ivota, zvlt z prostch radost kadodenn existence. Hlubok cta k ivotu a ekologick uvdomn pat mezi nejastj dsledky psychospirituln promny, kter provz odpovdnou prci s mimodnmi stavy vdom. Tot se tk duchovnho vvoje mystick povahy, kter se zakld na osobnm proitku. Jsem pesvden, e hnut k plnjmu uvdomn si naich nevdomch tendenc velmi zv nae ance na peit planety. Doufm, e tato kniha pispje k tomuto cli tm, e nabz pomoc a vodtko tm, kte si tuto cestu zvol, nebo po n ji krej.