Metody a formy vuky

Hospitan arch Vojtch k

11

Metody a formy vuky

Hospitan arch Vojtch k

Metody a formy vuky. Hospitan arch.

Vojtch k Odborn recenze: doc. PaedDr. Jan Slavk, CSc.; PhDr. Karel Star, Ph.D. Jazykov korektura: Mgr. Radomr Novk Praha: Nrodn stav pro vzdlvn, 2012. ISBN: 978-80-87063-61-3

METODY A FORmY VUKY. Hospitan arch.

Obsah 1 Vymezen avznam metod aforem vuky............................................................................................. 5 2 Cle nstroje ajeho uivatel, pouit metoda. ...................................................................................... 6 3 Popis nstroje. ........................................................................................................................................ 7 4 Postup ovovn nstroje...................................................................................................................... 8 5 Pokyny pro prci snstrojem................................................................................................................. 9 6 Diskuze zjitnch vsledk................................................................................................................. 10 7 Seznam pouit adoporuen literatury. ............................................................................................. 15 8 Plohy.................................................................................................................................................. 17 Ploha 1: Charakteristiky jednotlivch metod aforem vuky Ploha 2: Hospitan arch Ploha 3: Diskuzn st Ploha 4: Psychometrick vlastnosti hospitanho archu

1 VYmEZEN AVZNAm mETOD AFOREm VUKY

Vukov metoda (metoda vuky) je systm vyuovacch innost uitele auebnch aktivit k smujcch kdosaen danch edukanch cl. Prostednictvm vukovch metod se dje komunikace a interakce mezi uitelem a ky, kter smuje kdosaen edukanch cl. Vukov metoda tedy zprostedkovv km uivo, je npomocn jejich uen, je soustavou krok, kter vedou kdanmu cli. Pln tak funkci regulace (zen) uen k. Rzn vukov metody kladou odlin nroky na aktivitu k, na jejich samostatnost atvoivost. Obecn vechny jsou zaloeny na uitelov regulaci kova uen, co znamen, e uitel konkretizuje edukan cle, rozpracovv uivo, plnuje navozovn uebnch aktivit k, zprostedkovv km uebn informace alohy, kontroluje prbn vsledky jejich uen aplnuje dal prbh vuky. Obecn meme pedpokldat, e kad vukov metoda me do urit mry podncovat ky kautoregulaci jejich uen az tohoto hlediska je tedy hodnotn. Podle Maka avece (2003) je ovem teba splnit zejmna nsledujc pedpoklady, kdy uitel: pomh nalzt vztah mezi cli uen avhodnmi uebnmi strategiemi k podncuje ky ktomu, aby hledali svoji vlastn cestu knovm poznatkm pispv ktomu, aby si ci uvdomili, co u znaj adovedou motivuje ky ktomu, aby zhodnotili, co se vdan vyuovac hodin (vyuitm rznch vukovch metod) nauili aemu neporozumli poskytuje km pleitosti kmonitorovn asebehodnocen jejich uebnch aktivit vytv situace, kter vyaduj, aby k kontroloval app. korigoval svoje uen Vukov metody meme dlit podle rznch kritri; pokus o klasikaci metod je mnoho. Vdalm vyuijeme klasikaci avymezen metod podle Maka avece (2003). Tento rmec vyuv tak esk koln inspekce. O metodch vuky je dle pojednno v kapitole Popis nstroje av Ploze 1. Organizan forma vuky (dle tak zkrcen: forma vuky) znamen uspodn podmnek kfunkn realizaci edukanho procesu, vjejm rmci se pouvaj rzn vukov metody adidaktick prostedky. Organizan formy vytvej vtsn souvislosti smetodami vuky pedpoklady pro spn prbh vuky. Tak formy vuky je mon dlit rznm zpsobem, nap. podle Maka avece (2009) na formy podle: charakteru vukovho prosted (vuka ve td, vdln, vmuzeu, ) dlky trvn (vyuovac hodina, speciln kurz, ) vztahu kosobnosti ka (vuka hromadn, individuln, ) V dalm se omezme na organizan formy vuky podle vztahu kosobnosti ka (vce vkapitole Popis nstroje av Ploze 1).

2 CLE NSTROJE AJEHO UIVATEL, POUIT mETODA

Cle evaluanho nstroje Evaluan nstroj Metody aformy vuky. Hospitan arch m za cl pomoci uitelm co nejlpe vyut vukovch metod aorganizanch forem vuky kdosahovn cl vuky. V prvn ad jde oto, aby si uitel uvdomili, prostednictvm kterch metod aforem jejich vuka probh, adle maj za pomoci nstroje diskutovat pouit metody aformy skolegy, kte vuku pozorovali, pp. sdalmi leny uitelskho sboru. Pouit metoda pozorovn Evaluan nstroj vyuv metodu pozorovn. Pozorovn pat knejznmjm metodm sbru dat vbec. Kad lidsk pozorovn je selektivn. Spolehliv zachytit azaregistrovat vechny dleit podnty je obtn. Vnaem ppad se jedn opozorovn vuky, kterm se podle Fenclov (1982) rozum plnovit asystematicky organizovan vnmn didaktickch jev, kter m odhalit didaktick zkonitosti. Je teba mt na pamti, e pozorovn vuky je znan zateno dynaminost, promnlivost ajedinenost zkoumanch situac. Pozorovn vedukan oblasti znamen podle Gavory (2000): sledovn innosti lid zznam (registrace nebo popis) tchto innost analzu tchto innost vyhodnocen Sledovn Pokud pozorovatel sleduje prbh innosti osobn, co je ppad tohoto evaluanho nstroje, mluvme opmm pozorovn (Gavora, 2000). Evaluan nstroj je zaloen na pmm pozorovn interakce akomunikace mezi uitelem aky amezi ky navzjem, zejmna na pozorovn organizanch forem ametod vuky. Pi pmm pozorovn m bt pozorovatel umstn tak, aby co nejmn ruil pozorovan osoby. Vuebn je nejlep msto za ky vrohu uebny. Roh je lep ne msto ustedu zadn stny, protoe odtud vidme na vce k najednou. Zznam V naem ppad se jedn ozaznamenvn vskytu jev (metod aforem vuky). Pi pozorovn pouvme kzznamu obecn rzn techniky. Zde pracujeme podle pedem pipravenho nvodu, kter uruje, eho si m pozorovatel vmat (viz Plohu 1), adle vyuvme hospitan arch (viz Plohu 2). Analza avyhodnocen jsou obsahem zejmna kapitol Pokyny pro prci snstrojem aDiskuze zjitnch vsledk. Uivatel nstroje Evaluan nstroj je uren uitelkm auitelm zkladnch kol (prvnho idruhho stupn), stednch kol (gymnzi, stednch odbornch kol astednch odbornch uili) adle veden tchto kol. Pozorovateli (me bt jeden nebo jich me bt vce najednou) vuky mohou bt jak lenov veden koly, tak kolegov uitele, jeho vuka je pozorovna. Uivatel maj k dispozici nstroj, kter poskytuje informace o prbhu vzdlvn (ve smyslu vyhlky . 15/2005 Sb., 8, psm. 2, odst. b). Zpsob realizace vzjemnch hospitac uitel vypovd okvalit personln prce aodbornm rstu pedagogickch pracovnk koly svyuitm vlastnch zdroj (vyhlka . 15/2005 Sb., 8, psm. 2, odst. e). Nstroj m dleitou lohu jak pi posuzovn rovn vuky zhlediska pouit forem ametod, tak pi dalm plnovn elnch zmn ve vuce.

3 POPIS NSTROJE
Tento nstroj m charakter kriterilnho zznamu, kter je zaloen na kategorizaci vukovch metod aforem. Je zde vymezeno osm vukovch metod (s doplkovou kategori jin metody) ati organizan formy vuky (s doplkovou kategori jin formy). Nstroj m ti zkladn sti: 1. Charakteristiky jednotlivch metod aforem vuky 2. Hospitan arch 3. Diskuzn st Prvn st Charakteristiky jednotlivch metod aforem vuky elem prvn sti nstroje je pedejt pouhmu intuitivnmu rozhodovn o tom, zda se dan metoda nebo forma vyskytla, i nikoli. Vtto sti jsou vymezeny jednotliv metody aformy vuky (podle Maka avece, 2003), ato pomoc zkladn arozen charakteristiky. Dle je uveden pklad vztahu mezi clem, obsahem a metodou (nebo formou) vuky. Na zklad tchto charakteristik m pozorovatel rozhodnout, zda se dan metoda nebo forma vyskytla, nebo nevyskytla. Prvn st nstroje je obsahem Plohy 1. Druh st Hospitan arch Druh st nstroje m umonit systematick zznam vskytu vukovch metod aorganizanch forem vuky ve sledovan vuce. Obsahuje tabulku pro zkladn daje ovuce, klu svymezenmi dvma stupni adle tabulku, ve kter jsou uvedeny konkrtn metody aformy vuky. Je zde monost uvst tak jin ne vyjmenovan metody aformy, pokud se vyskytly (poloky 9 a13). Hospitan arch vznikl na zklad pedchozch prac autora (k, 2006 ak, 2011), bylo vyuito vymezen metod a forem podle Maka a vece (2003) a zohlednn byl expertn posudek odbornka zoblasti pedagogiky (vce vPloze 4, odstavec Validita hospitanho archu). Druh st nstroje je obsahem Plohy 2. Tet st Diskuzn st Tet st slou jako vodtko kdiskuzi na zklad pozorovn probhl vuky. Diskuze by mla probhat mezi uitelem, jeho vuka byla pozorovna, apozorovatelem, pp. za asti dalch, zejmna zkuench koleg-uitel. Diskuze m vst ke strukturovan reexi vuky zhlediska forem ametod ak nastnn monost jak pracovat smetodami aformami vuky vbudoucnu. Naopak nem vst kvynucovn pouit uritch metod aforem nebo naopak kjejich zakazovn. Obsahem diskuzn sti jsou nsledujc otzky: Jak cle vuky jste stanovil/a (mnno km)? (Odpov uitel/ka, jeho/jej vuka byla pozorovna.) Na ostatn otzky odpovdaj (diskutuj je) jak uitel/ka, jeho/jej vuka byla pozorovna, tak pozorovatel/ka, pp. dal kolegov/kolegyn. Kter metody aformy byly vhodn pouity, tj. pisply knaplnn stanovench cl? Zeho usuzujete, e byly tyto metody aformy vhodn pouity? Kter zpouitch metod aforem maj stejn vhodnou, pp. vhodnj alternativu, aby se doshlo danch cl? Napite tuto alternativu. Upednostuje uitel/ka, jeho/jej vuka byla pozorovna, nkter metody aformy? Pokud ano, kter to jsou ajak ktomu m dvody? Na co zhlediska metod aforem vuky by se mohl/a uitel/ka zamit vdal vuce? Tet st nstroje je obsahem Plohy 3.

4 POSTUP OVOVN NSTROJE

Nstroj vznikl na zklad klasick esk pedagogick literatury, kter se zabv metodami aformami vuky (zejmna Mak, vec, 2003 adle viz text). Na jejm zklad byly vybrny relevantn vukov metody aorganizan formy prce stm, e navc byly do nstroje zahrnuty poloky jin metody ajin formy, kter umouj postihnout imn pouvan, pp. nejednoznan zaaditeln formy ametody. Metodologickou oporou byla zejmna prce Gavorova (2000). Celkov pojet nstroje vychz zpedchozch prac azkuenost autora (k, 2006 ak, 2011). Prvn verze nstroje byla pouita dvojic zacviench pozorovatel (autor je jednm z nich) pi pozorovn 10 vyuovacch hodin na druhm stupni zkladn koly, gymnziu ana stednm odbornm uiliti. Tato prvn fze ovovn probhla vdubnu a ervnu 2011. Pozorovny byly jak vyuovac hodiny spoleenskovdnch obor (esk jazyk, anglick jazyk, zempis), tak prodovdn pedmty (fyzika, chemie), dle vuka informanch a komunikanch technologi a tak elektrotechnika. Na zklad reexe zpozorovn tto vuky byl hospitan arch spolu sinstrukcemi pro pozorovatele upraven tak, aby byla zajitna co nejvt jednoznanost vymezen metod aforem. Dle byla redukovna pvodn tstupov (hodnotic) kla na dvoustupovou (registran). Hodnocen vhodnosti pouit metod aforem adal diskuze byly pesunuty do diskuzn sti, zatmco vtabulce svyjmenovanmi metodami aformami se vhospitanm archu registruje pouze jejich vskyt ve sledovan vuce. V dal fzi byl nstroj ovovn vjnu a prosinci 2011 v41 vyuovacch hodinch na prvnm adruhm stupni zkladnch kol ana stednch kolch (gymnziu astedn odborn kole). Zhlediska standardizace je podstatn, e ovovn probhlo jak ve vuce prodovdnch pedmt, tak vhodinch spoleenskovdnch obor (vetn cizch jazyk). Pozorovna byla dle vuka matematiky, informatiky aodbornch pedmt (na SO). Bhem standardizanho procesu pozorovali kadou vyuovac hodinu nezvisle na sob dva pozorovatel (uitel zdan koly), aby bylo mon posoudit spolehlivost nstroje (reliabilitu hospitanho archu). Vce informac viz Plohu 4. Na zklad podnt vzelch ztto fze ovovn byly po formln strnce mrn upraveny otzky kdiskuzi (v diskuzn sti) tak, aby byly vnmny pokud mono jednoznan.

5 POKYNY PRO PRcI SNSTROJEm

Zkladem evaluace je zznam vskytu metod aforem, kter provd do hospitanho archu pozorovatel pi pozorovn vuky. Sbr kvalitnch dat je vzn na dovednosti aschopnosti pozorovatele. Ten by ml bt obeznmen zejmna skategoriemi, kter m pozorovat, tj. jednotlivmi vukovmi metodami aorganizanmi formami vuky. Kjejich spnmu rozpoznn je nutn dkladn znalost jejich vymezen (charakteristik). Doporuen postup 1. Seznamte se pehledov se vemi temi stmi evaluanho nstroje (viz Plohy 1, 2 a3) V prvn sti jsou charakteristiky jednotlivch metod aforem vuky, ve druh je hospitan arch atet st je st diskuzn. 2. Prostudujte si dkladn charakteristiky jednotlivch metod aforem vuky Rozhodovn ovskytu urit metody nebo formy je zaloeno na porovnn sjejich charakteristikami. Je zde snaha pedejt intuitivnmu rozhodovn ojejich vskytu. Proto je dleit, aby se pozorovatel co nejlpe seznmil stmito charakteristikami. 3. Vyberte uitele, pp. dle ronk, tdu apedmt, kde budete pozorovat vuku Pozorovat mete danou vyuovac jednotku (hodinu, projektov den apod.) bu samostatn jako jedin pozorovatel, nebo mete jt sdalm kolegou. V dalch krocch je obecn mon pracovat bu selektronickou verz evaluanho nstroje, nebo sverz titnou. Elektronick verze m tu vhodu, e se vn automaticky vyhodnocuj data (nap. etnost vskytu metod aforem) ae jej soust je Zprva zevaluanho nstroje (viz Plohu 5), ve kter jsou pehledn zaznamenny zjitn vsledky. 4. Zaznamenejte zkladn daje ovuce do hospitanho archu Soust hospitanho archu je tabulka pro tyto daje. Vyplte ji. 5. Zaznamenejte vskyt metod aforem vuky Do tabulky sjednotlivmi metodami aformami vyznate ve sloupci oznaenm 1 ty vukov metody aorganizan formy vuky, kter ve sledovan vyuovac jednotce probhly. Doporuujeme je zaznamenvat prbn bhem vuky tak, jak se vyskytuj. Po skonen pozorovn doporuujeme projt celou tabulku ave sloupci 0 vyznait ty, kter se nevyskytly. Speciln pozornost vnujte polokm jin metody (. 9) ajin formy (. 13). Sem zaznamenejte dal pozorovan metody aformy, kter nelze zaadit do ve vyjmenovanch. Vstin je zde pojmenujte, pp. je jinak charakterizujte. Tyto informace mohou bt velmi podntn pro diskuzi. Pokud je ve vuce vce pozorovatel, doporuujeme, aby nejprve dospli ke kompromisu (resp. shod) apot vyplnili spolen jeden hospitan arch. 6. Diskutujte podle osnovy uveden vdiskuzn sti (viz Plohu 3) Po skonen pozorovn se sejdte (jet tent den) spolu s uitelem, jeho vuka byla pozorovna, pp. s dalmi kolegy, a diskutujte o otzkch tto sti. Snate se dobrat podstatnch akonkrtnch zvr. Vce viz nsledujc kapitolu.

6 DISKUZE ZJITNcH VSLEDK

VODN ZAmYLEN NAD EDUKANmI cLI Pi prci svukovmi metodami aorganizanmi formami vuky je teba se zamit zejmna na edukan cle, protoe metody aformy meme chpat jako prostedky kjejich dosaen. Vymezen azejmna dosahovn cl pedstavuje obecn sloitou problematiku. Nabdneme zde proto jen dva zkladn pohledy vymezen cl zhlediska souasnch eskch kurikulrnch dokument acle zhlediska osobnosti ka. Cle zhlediska souasnch kurikulrnch dokument V zkladnm vzdlvn, kde se navazuje na vchovu vrodin apedkoln vzdlvn, se obecn usiluje onaplovn nsledujcch cl (RVP ZV, 2007): umonit km osvojit si strategie uen amotivovat je pro celoivotn uen podncovat ky ktvoivmu mylen, logickmu uvaovn ak een problm vst ky kvestrann, inn aoteven komunikaci rozvjet uk schopnost spolupracovat arespektovat prci aspchy vlastn ispchy druhch pipravovat ky k tomu, aby se projevovali jako svbytn, svobodn a zodpovdn osobnosti, uplatovali sv prva aplnili sv povinnosti vytvet uk potebu projevovat pozitivn city vchovn, jednn av provn ivotnch situac; rozvjet vnmavost acitliv vztahy klidem, prosted aprod uit ky aktivn rozvjet achrnit fyzick, duevn asociln zdrav abt za n odpovdn vst ky ktoleranci aohleduplnosti kjinm lidem, jejich kulturm aduchovnm hodnotm, uit je t spolen sostatnmi lidmi pomhat km poznvat arozvjet vlastn schopnosti vsouladu srelnmi monostmi auplatovat je spolu sosvojenmi vdomostmi adovednostmi pi rozhodovn ovlastn ivotn aprofesn orientaci Zkladn vzdlvn m km podle souasnch kurikulrnch dokument (RVP ZV, 2007) pomoci utvet arozvjet zejmna tzv. klov kompetence, kter pedstavuj souhrn vdomost, dovednost, schopnost, postoj ahodnot dleitch pro osobn rozvoj auplatnn ve spolenosti. Jedn se okompetence: k uen k een problm komunikativn sociln apersonln obansk pracovn V rmci gymnazilnho vzdlvn se podle dokumentu RVP G(2007) m usilovat hlavn onaplovn nsledujcch cl: utvet a rozvjet klov kompetence k, vytvet u k pedpoklady pro celoivotn uen, pipravit je pro dal studium apro uplatnn vpracovnm ivot podporovat celkov rozvoj osobnosti k tak, aby se dokzali co nejlpe zapojit do demokratick spolenosti aprojevovat se jako jej aktivn oban usilovat uk odotven hodnotovho systmu obecn pijmanho spolenost, rozvjet schopnost samostatn se rozhodovat, tvoiv akriticky myslet, bt tolerantn azodpovdn, vit si kulturnch, duchovnch amaterilnch hodnot, chrnit sv duevn afyzick zdrav aivotn prosted Klov kompetence pro gymnzia jsou obdobn jako pro zkladn vzdlvn stm rozdlem, e je vynechna kompetence pracovn. Pro stedn odborn vzdlvn jsou cle vymezeny na zklad tzv. Delorsova konceptu ty pil, kter formulovalo UNESCO (Delors, 1997): uit se poznvat uit se pracovat ajednat uit se bt uit se t spolen uit se t sostatnmi Pro jednotliv obory stednho odbornho vzdlvn jsou tak vytvoeny Rmcov vzdlvac programy (RVP O, 2011), kter mimo jin umouj specikovat cle vuky.

10

Cle zhlediska osobnosti ka Pi formulovn konkrtnch edukanch cl, jejich realizaci lze uskutenit prostednictvm vukovch metod aorganizanch forem vuky, je mon se opt nap. onsledujc rozdlen cl (viz nap. Svoboda, Kolov, 2006): poznvac (kognitivn, informativn) cle vymezuj vdomosti, intelektuln dovednosti aschopnosti, kter si m k osvojit innostn (operan, psychomotorick, formativn) cle zahrnuj osvojovn psychomotorickch dovednost ajsou asto pedmtem uritho vcviku hodnotov (afektivn, emocionln, postojov, vchovn) cle obsahuj osvojovn postoj avytven hodnotov orientace komunikativn cle zahrnuj rozvoj schopnost ka komunikovat se svm okolm Zvltn pozornost bv vnovna kognitivnm clm. Zde je mon vyut tzv. Bloomovy taxonomie ajejch reviz (Mak, Jank, 2009). Pro ukzku zde uveme jej kategorie apslun kognitivn procesy. Kategorie kognitivn procesy: zapamatovat si znovupoznvn; vybavovn porozumt interpretace; dokldn pkladem; klasikace; sumarizace; usuzovn; srovnvn; vysvtlovn aplikovat aplikovn; implementace analyzovat rozliovn; strukturace; pisuzovn hodnotit ovovn; posuzovn tvoit generovn; plnovn; vytven Ve uveden pehled umouje udlat si obrzek okonkretizaci cl vuky as nimi spojench obsah (vce viz Bykovsk, Kotsek, 2004).

KOmENT KDISKUZI JEDNOTLIVcH OTZEK Stanoven cle vuky Otzka Jak cle vuky jsem stanovil/a (mnno km)? by mla bt zkladn otzkou kadho uitele/kad uitelky, kter/ jde do vuky. Je dobr si dopedu uvdomit, pro jdete uit danou ltku, co chcete, aby se ci nauili. Me se to zdt, zejmna zanajcm uitelm auitelkm, jako zbyten otzka. Jej zodpovzen Vm ale zsadn nasmruje prci ame ji velmi zjednoduit. Teprve na zklad toho, jak jsme stanovili cle, meme zodpovdn vybrat metody aformy, ktermi se tyto cle pokoume naplnit. Npomocn me bt votzce stanovovn aformulovn cl pedchzejc oddl vodn zamylen nad edukanmi cli. Pokud si v otzce stanovovn cl vuky nejste jisti, zkuste se otom poradit skolegyn/kolegou, ke kter/mu mte dvru, kter/ho si vte. Mete otom diskutovat iv irm kruhu koleg. Vneposledn ad Vm mohou pomoci uebnice didaktiky Vaeho pedmtu, pp. Vae zpisky zdob studi na vysok kole (didaktick apedagogick disciplny). Hlavn zsadou je dvat si pimen adostaten konkrtn cle. Dle je vhodn formulovat cl tak, aby bylo zejm, co se m nauit k (co je podstatnj), nikoli co bude vyuovat uitel. Pro vstinost formulac je vhodn pout innostn sloveso (viz pklady ne). Alespo sten naplnn cl Vs me povzbudit vdal prci ame Vm pinst pocity uspokojen. Pklady k rozdl na zklad experimentu ltky na ty, kter vedou dobe, resp. patn elektrick proud. k pochop z nmecky psanho novinovho lnku podstatu jeho sdlen a potom ho esky vlastnmi slovy pevyprv. k si uvdom specick problmy lid s tlesnm postienm a dleitost pomoci, kterou jim poskytuje jejich okol.

11

 Vhodn pouit metody aformy (pisply knaplnn cl) V tto sti, nad kterou se zamlte spolen skolegou/kolegyn, kter/ pozoroval/a Vai vuku, se zabvme vztahem mezi stanovenmi cli apouitmi metodami aformami. Posouzen ovhodnosti tu nechvme vpodstat na expertnm nzoru Vs aVaich koleg, ikdy je zejm, e to me bt subjektivn ovlivnno azasluhovalo by to propracovanj pstup. Je velmi eln, abyste se pokusili formulovat dvody, pro si myslte, e byla dan metoda nebo forma vhodn pouita. Mon vdiskuzi narazte na to, e nkter pouit metody aformy nemohly pli pispt knaplnn vytench cl. Na jinch se mon shodnete jako na vhodnch. Ob dv zjitn jsou cenn. Vhodnost zvis tak na momentlnm rozpoloen k. Neexistuje zejm dn jednoduch nvod, kdy kterou metodu aformu pout. Vtomto ohledu Vm ale korientaci mohou poslouit charakteristiky metod aforem uveden vPloze 1. Vppad, e se domnvte, e byla dan metoda nebo forma vhodn pouita, ji zkuste pout opakovan, nap. v paraleln td nebo v jin obdobn situaci. V opanm ppad Vm me bt npomocna dal diskuzn otzka. Pklad (citovno zarchu vyplnnho pi piloti) K naplnn stanovench cl byla vhodn vyuita metoda vyprvn uitele, kter pispla kmotivaci k, zpestila vuku, byla uritm oddechovm asem, ani by peruila spojitost vuky, azrove vedla kzskn novch informac. Vhodn alternativy kpouitm metodm aformm vuky S vhodnou alternativou kVmi pouitm metodm aformm mete pijt sami amohou Vm bt kuitku tak nzory kolegy akoleg (samozejm vetn pozorovatele/pozorovatelky). Mon u ped vukou jste vhal/a mezi dvma metodami nebo formami apak jste se rozhodl/a pro tu, kter se neukzala nejastnj. Zkuste pt tu druhou. Zajmav tip Vm me dt kolega/kolegyn stejn aprobace, kter u danou partii jinak. Obohacujc me bt tak hospitace vhodin kolegy/n. Vdy je vhodn hledat rzn cesty kdosaen cl. Dky vyuvn rznch metod aforem me bt pak vuka pestej jak pro ky, tak tak pro uitele. Metody aformy, kter vyuujc upednostuje (vetn dvod ktmto preferencm) Bhem zamlen se adiskuze mon dospjete ktomu, e nkter metody aformy pouvte astji aradji. Mte ktomu zejm urit dvody. To me bt oprvnn, ale je uiten si tyto dvody uvdomit. Pak se me stt, e radji pistoupte na nvrh kolegy/n zkusit nco pt jinak. Nen vdnm ppad nutn opoutt to, co mte vyzkouen avte, e Vm to funguje. Ale zamylen se inad zdnliv samozejmmi vcmi nebv na kodu. Pklad (citovno zarchu vyplnnho pi piloti) Pan uitelka ve sv prci preferuje pedevm vyprvn, rozhovor aaktivizujc metody. Vtchto metodch vyuv pedevm svoji silnou strnku - enick schopnosti, propojen poznatk zliteratury, kterou vyuuje. Nmty, na co by se ml/a vyuujc zhlediska metod aforem zamit vdal vuce Nvrhy, na co se zamit vdal vuce zhlediska metod aforem, mohou pijt jak od kolegy/n-pozorovatele/pozorovatelky, tak od Vs samch. Clem nen nco bezmylenkovit mnit, jen aby se nco dlo. Naopak, pokud jste se shodli, e urit metody aformy byly pouity vhodn, vyuvejte je dle. Vppad nvrh na pouit jinch metod aforem si stanovte pi jejich aplikaci pimen ajasn cl.

12

Pklad A budu chtt pt, aby ci vce diskutovali informace v danm textu a podn se nad nimi zamysleli, tak vyzkoum prci stextem ve dvojicch. Kdy jsem posledn takov text etl ajen se ptal na nzory k, chtl diskutovat jen jeden znich, ostatn byli pasivn. Tm by se mohla zvit aktivita k. Nsledn budeme pracovat frontln, m ci zjist, kemu dosply ostatn dvojice. Porovnn by pro ky mohlo bt pnosn. Pklad (citovno zarchu vyplnnho pi piloti) V dal vuce je doporueno zamit se pedevm na samostatnou prci k aindividualizovanou vuku, kter vhodin nebyla pouit. Pi frontln vuce slab ci nesta (je dleit pracovat zvlt sky se SPU). Ve vuce se zamit vce na vyuvn interaktivn techniky - vt nzornost a vyuit PC - vukov programy na matematiku (individualizace). Pokusit se vyut nkterch aktivizanch metod kprobuzen zjmu k ovuku matematiky. Diskuze metod aforem vuky ajejich vhodnosti vzhledem kclm vuky se stane nosnj, pokud je pozorovno vce vyuovacch hodin danho uitele. Je tak mon sledovat historii vvoje pouvn metod aforem vuky. Me se napklad ukzat tendence kpouvn nkterch metod aforem anaopak absence jinch. Dle je mon porovnn shospitanmi archy zvuky dalch vyuujcch, co me vystit vir ahlub diskuze.

13

14

7 SEZNAm POUIT ADOPORUEN LITERATURY

Andl, J. (2003). Statistick metody. Praha: MATFYZPRESS. Bykovsk, P., & Kotsek, J. (2004). Nov teorie klasikovn kognitivnch cl ve vzdlvn: Revize Bloomovy taxonomie. Pedagogika, 54(3), 227-242. Delors, J. (1997). Uen je skryt bohatstv. Zprva mezinrodn komise UNESCO Vzdlvn pro 21. stolet. Praha: VR. Dostupn zhttp://www.unesco.org/delors/delors_e.pdf Fenclov, J. (1982). vod do teorie ametodologie didaktiky fyziky. Praha: SPN. Gavora, P. (2000). vod do pedagogickho vzkumu. Brno: Paido. Chvl, M. (2003). Validita jej druhy asouasn pojet validizace. (Zvren zprva projektu Zavdn novch metod do uitelskho vzdlvn na UK vPraze kdlmu kolu Vypracovn metodiky ke zjiovn predikn validity psemnch test pouvanch na UK). Praha: Univerzita Karlova. Jank, T., & Seidel, T. (2009). The Power of Video Studies in Investigating Teaching and Learning in the Classroom. Mnster: Waxmann. Kalhous, Z., & Obst, O. akol. (2009). koln didaktika. Praha: Portl. Mak, J., & Jank, T. (2009). Cle vchovy avzdlvn. Pedagogick encyklopedie. Praha: Portl. Mak, J., & vec, V. (2003). Vukov metody. Brno: Paido. Mak, J., & vec, V. (2009). Formy ametody vuky. Pedagogick encyklopedie. Praha: Portl. Rmcov vzdlvac program pro gymnzia RVP G. (2007). Praha: VP. Dostupn zhttp://vyuka.jazyku.cz/i/File/RVP_G.pdf Rmcov vzdlvac program pro odborn koly RVP O. (2011). Praha: VP. Dostupn zhttp://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy Rmcov vzdlvac program pro zkladn vzdlvn RVP ZV. (2007). Praha: VP. Dostupn zhttp://www.vuppraha.cz/wp-content/uploads/2009/12/RVPZV_2007-07.pdf Svoboda, E., & Kolov, R. (2006). Didaktika fyziky zkladn a stedn koly: vybran kapitoly. Praha: Karolinum. Valiov, A., & Kaskov, H. akol. (2007). Pedagogika pro uitele. Praha: Grada. k, V. (2003). Fyzika vprojektov vuce (Magistersk diplomov prce). Praha: MFF UK. k, V. (2006). Zjiovn parametr kvality vuky fyziky (Doktorsk disertan prce). Praha: MFF UK. k, V. (2011). Nstroj kregistrovn metod aforem vuky adalch kategori (Intern materil pro poteby I). Praha: I.

15

16

8 PLOHY
Ploha 1: Charakteristiky jednotlivch metod aforem vuky
1 VYPRVN UITELE Zkladn charakteristika Je to monologick slovn metoda, acharakterizuje ji proto pevn jednosmrn proud informac od uitele kkm. Ze strany k nen vylouen dotaz nebo dost oupesnn adoplnn pbhu. Typick je poutavost obsahu, dynaminost podn adramatinost dje. asto se vypravuj pbhy zdjin, ze ivota zajmavch osobnost avlastn zitky. Rozen charakteristika innost osvojen uiva bv pi vyprvn vysok, jsou-li ci do vyprvn emocionln zapojeni. Od metody vyprvn se asto oekv, aby km zprostedkovala vcn informace. Me ale plnit ijin funkce, nap. je vhodn kmotivaci k, protoe asto upout formou podn avzvou kprovn pbh, adle pispv krozvoji kreativity, nebo si posluchai mohou dotvet obrazy udlost ve sv pedstavivosti. Vyprvn me prostednictvm vhodn vybranch apodanch pbh podporovat tak sociln uen k, nebo ve vyprvn mohou bt nepmo tematizovny sociln konikty, djinn udlosti, historky zcest apod. Vyprvn je tak osvdenm prostedkem k udren kzn a soustedn k, zvoluje pracovn tempo, zpestuje vuku, je uritm oddechovm asem, ani ovem peru spojitost vuky. Pklad vztahu mezi clem, obsahem ametodou Clem je, aby si ci uvdomili specick problmy lid stlesnm postienm adleitost pomoci, kterou jim poskytuje jejich okol. Zhlediska osobnosti ka se jedn ohodnotov cl. Obsahem jsou informace oivot uitelovy kamardky, kter ochrnula po razu pi adrenalinovm sportu. Jako metodu pouil uitel vyprvn. Uitel ky touto metodou seznamuje se ivotem kamardky ped razem apo nm. L, jak neme sama dlat bn vci (pprava jdla, osobn hygiena apod.), protoe je ochrnut jak na ruce, tak na nohy. Jeden k se zept, jestli me dlat vbec nco sama. Uitel ho pekvap tm, kdy vysvtl, e me pracovat na potai, kter se d ovldat hlasem. Uitel dle pokrauje tm, e ky seznm sprogramem neziskov organizace, od kter m tlesn postien kamardka asistentku. 2 VYSVTLOVN (VKLAD) UITELE Zkladn charakteristika Je charakterizovno logickm asystematickm postupem pi zprostedkovn uiva km, kter respektuje jejich vk avychz zaktulnho stavu jejich vdomost adovednost. Pi vysvtlovn jde orekonstrukci nebo pochopen njakho jevu na zklad argument vychzejcch zpslunch zkonitost. ci jsou vedeni k pochopen a osvojen si jdra sdlen, podstaty jevu nebo funkce pedmtu. Rozen charakteristika Na rozdl od vyprvn, kter se vyznauje fabulac, dramatickm naptm aestetickm zitkem ze slovnho projevu, je vysvtlovn orientovno vrazn kognitivn (na poznvac procesy). Je vtinou spojeno sfrontln vukou, ale nen vzno jen na ni. Vysvtlovn by mlo navazovat na zkuenosti k ana stupe jimi osvojench poznatk. Osvduje se postup od konkrtnho kabstraktnmu, od znmho kneznmmu aod jednoduchho ksloitjmu. Hlavn draz se klade na pesn vyjadovn, logick dkazy azobecovn. Podprnm prostedkem me bt nzorn materil (konkrtn pedmty ajevy, jejich schematick znzornn apod.). Pklad vztahu mezi clem, obsahem ametodou Clem je, aby si ci uvdomili piny vzniku druh svtov vlky. Vrmci RVP ZV meme tento cl zaadit k cli vst ky k toleranci a ohleduplnosti k jinm lidem, jejich kulturm a duchovnm hodnotm, uit je t spolen sostatnmi lidmi. Obsahem je zejmna situace vNmecku avsousednch zemch ve dvactch atictch letech dvactho stolet adle postoje zpadnch mocnost. Metodou je vysvtlovn (vklad) jednotlivch pin adalch udlost. Uitel zdrazuje logick souvislosti asept spedchozm vvojem (zejmna po prvn svtov vlce).

17

3 PRCE STEXTEM Zkladn charakteristika Je to metoda zaloen na zpracovn textovch informac, jejich vyuit smuje kosvojen novch poznatk, kjejich rozen, prohlouben aupevnn. Nepat sem pouh kovo ten zuebnice. Dominuje zde kovo uen (uen z textu), podporovan v ad situac uitelem. Pat sem zejmna prce suebnicemi, uebnmi texty, prukami, encyklopediemi, odbornou ikrsnou literaturou, uen ztext zprostedkovanch elektronickmi mdii (nap. internetem) atak prce stextem, kter vytvoili sami ci (vpisky, vlastn literrn tvorba apod.). Zpis k do seitu sem pat, pouze pokud jsou naplnny ve uveden charakteristiky. Rozen charakteristika Vyuvny jsou nejen specick texty (pedevm uebnice), ale i jin neuebnicov texty. Prostednictvm textu zskv k podnty ik dalm samostatnm aktivitm, nap. kpozorovn aexperimentovn. Prce stextem spov tedy nejenom vzapamatovn prezentovanch informac, ale hlavn vpostupnm vytven azdokonalovn dovednost k vyuvat textovch informac pi een rzn nronch loh aproblm. Pi prci stextem jde pedevm oto, aby mu k porozuml. Jak ukazuj vsledky naich imezinrodnch vzkum, et ci prokazuj pi orientaci vtextu av postihovn jeho smyslu znan nedostatky. Pklad vztahu mezi clem, obsahem ametodou Clem je, aby ci znmecky psanho novinovho lnku pochopili podstatu jeho sdlen abyli schopni ho potom vlastnmi slovy esky pevyprvt. Zhlediska osobnosti ka se jedn opoznvac cl (rove porozumn) adle ocl komunikativn. Vybrna byla zprva ozahranin nvtv nmeck kanclky. Zobsahovho hlediska se jedn osdlen zahrnujc mstopisn daje avrazy zoblasti politiky ahospodstv. ci maj kdispozici kapesn nmecko-esk slovnk. Jedn se oprci stextem, ve kterm vznam nkterch vraz ci dopedu neznaj. 4 ROZHOVOR Zkladn charakteristika Rozhovor jako vukov metoda je verbln komunikace vpodob otzek aodpovd dvou nebo vce osob (obyejn uitele a k) na dan vchovn-vzdlvac tma, kter je zameno na stanoven cl. Jdrem rozhovoru je dvoustrann komunikace, vmna zkuenost ahledn odpovd na otzky. Zkladnmi prvky rozhovoru jsou osloven areplika (odpov). Komunikaci iniciuj ausmruj otzky. astm ppadem je, e uitel zad otzku aodpov vyaduje od jednoho ka ana novou otzku zskv odpov od dalho ka. Rozen charakteristika Pokud jeden uitelv impulz vyvol reakci uvce k, dostav se vraznj aktivita. Nejinnj, ale mlo ast je ppad, kdy uitelv podnt m za nsledek vmnu nzor mezi skupinou k ateprve posledn k formuluje vslednou odpov. Existuj volnj druhy rozhovoru (nap. debata, diskuze) avzanj druhy rozhovoru (nap. zen azkuebn rozhovor). Pokud maj partnei rozhovoru stejn prva, vznik dialog. Pi vukovm rozhovoru m uitel vedouc roli. Vukov rozhovor je prostedkem kaktivizaci k, protoe ky povzbuzuje kpozornosti ake spoluprci. k se pi nm me uit rozhodovat, argumentovat aobhajovat sv nzory. Pklad vztahu mezi clem, obsahem ametodou Clem je, aby ci dokzali vyjdit svj nzor, vysvtlit ho azrove vyslechnout nzory druhch. Zpohledu RVP Gmeme tento konkrtn cl zaadit kcli podporovat celkov rozvoj osobnosti k tak, aby se dokzali co nejlpe zapojit do demokratick spolenosti aprojevovat se jako jej aktivn oban. Obsahem je otzka, zda maj mt pry gay prvo osvojit dt. Metodou je rozhovor (konkrtn diskuze), kdy uitel poloil vodn otzku aci vyjaduj svj nzor. Diskutuj mezi sebou is uitelem, zjituj, e snkm se ve svm nzoru shodnou, sjinm ne. Svoje nzory vysvtluj (pejmn vzorc chovn dosplch dtmi, posmvn se takovm dtem okolm, dleitost lsky bez ohledu na pohlav dosplch, spousta nefungujcch bnch rodin atd.).

18

5 NZORN-DEMONSTRAN METODY Zkladn charakteristika Pat sem a) pedvdn (demonstrace) zprostedkovv kovi prostednictvm smyslovch receptor vjemy aproitky, pozorovn zmrn, zaclen asoustavn vnmn, b) prce sobrazem, c) instrukt zprostedkovv km vizuln, auditivn, hmatov adal podnty k jejich praktick innosti. Rozen charakteristika a) Pedvdj se reln pedmty ajevy, jejich zobrazen, modely, zvukov pomcky, dotykov pomcky a tak praktick a psychomotorick dovednosti. Pedvdn umouje ky seznamovat tak s jevy, kter jsou jejich pm zkuenosti nepstupn (nap. ciz zem) nebo nebezpen (nap. nkter chemick pokusy). Na jeho zklad se ci u jevy pozorovat, zpesovat vnmn avyvozovat zvry ze zjitnch fakt. asto se vyuv klasick tabule ipotae. b) Obraz znamen znzornn reality rznmi prostedky za elem zachovn vjemu nebo pedstavy. Didaktick obraz zahrnuje nap. kresbu na tabuli (ovem ne pouh psan na tabuli), tradin nstnn obraz, uebnicovou ilustraci, obraz vytvoen potaovou grakou, mapu atd. Pat sem realistick zobrazen, schmata, grafy, piktogramy, symboly atak mylenkov (pojmov) mapy. c) Uplatuje se hlavn pi vytven pohybovch, pracovnch, technickch, laboratornch asocilnch dovednost. Pat sem nap. slovn instrukt, psemn instrukt (nvod), instrukt statickm a dynamickm obrazem (lm, video), hmatov a pohybov instrukce (uitel me vst pohyby ka) aideomotorick trnink (k si pedstavuje innost, kterou reln provdl). Pklad vztahu mezi clem, obsahem ametodou Clem je, aby ci rozpoznali rzn jehlinany, kter se vyskytuj veskch lesch. Vrmci cl zhlediska osobnosti ka meme mluvit opoznvacm cli (rove analyzovn). Obsahem jsou fotograe rznch jehlinan (celkov pohled, detaily vtv apod.). Metoda, kterou uitel pouil kdosaen cle, je nzorn-demonstran, konkrtn prce sobrazem (fotograemi). Uitel upozoruje na dleit znaky jednotlivch jehlinan. Nejedn se opouhou prezentaci fotogra doplnnou uitelovm vkladem, ale vnsledujc fzi vuky uitel promt dal fotograe, ukterch maj ci urovat, okter jehlinan se jedn. 6 DOVEDNOSTN-PRAKTICK METODY Zkladn charakteristika Pat sem vytven dovednost utven pipravenosti ka kuritm innostem, napodobovn (imitovn) pebrn uritch zpsob chovn od jinch, zejmna starch lid, kte maj autoritu, manipulovn, laborovn, experimentovn, produkn metody postupy, kony aoperace, pi nich vznik njak smysly registrovateln vstup, produkt, vkon.

a) b) c) d)

Rozen charakteristika a) Pat sem napklad dovednosti rozumov (intelektuln), kter si ci osvojuj vmatematice (een rznch typ loh), fyzice, chemii, pi tvorb technickch vkres apod., adovednosti jazykov. Proces utven dovednost je postupn aodvj se zinnost k. b) Me jt onapodobovn bezdn nebo zmrn. Nejastji probh jako imitace bezprostedn nebo to me bt psoben zprostedkovan (z internetu, TV, etby apod.). Napodobovn nzornho pkladu se uplatuje nap. vtlesn vchov api ncviku cizojazyn vslovnosti. Bn je vpprav u, kte si osvojuj profesn dovednosti ve spoleenstv mistr vpirozen situaci odbornho vcviku.

19

c) Manipulovn je vhodn uplatnit zejmna vmladm kolnm vku, nap. sthn, lepen, pstovn rostlin, montn ademontn prce (stavebnice). Laborovn se vyuv zejmna vprodovdnch pedmtech, kdy se provdj jednoduch pokusy. Pi laborovn se ci u zaznamenvat prbh prac, registrovat dosahovan vsledky, kter dle zpracovvaj. Ve vych roncch kol sem pat komplexnj laboratorn prce. Ze kolnho experimentovn sem pat kovsk experiment (umouje samostatn hledn, zkouen aobjevovn). Experimentovn meme chpat jako vy stupe laborovn. d) Nacviuj se jimi zejmna pohybov dovednosti avkony jemn motoriky (nap. psan, kreslen, rsovn, zpv, hra na hudebn nstroj). Pklad vztahu mezi clem, obsahem ametodou Clem je, aby ci matematizovali (dokzali pomoc matematickho zpisu, nap. rovnice, zapsat) slovn lohu. Vsouladu sRVP Gme naplnn cle pispt krozvoji kompetence keen problm. Obsahem je nkolik slovnch loh tkajcch se pohybu (vpoet asu dojezdu, drhy arychlosti). Kdosaen cle vyuv uitel dovednostn-praktick metody, konkrtn metodu vytven rozumovch dovednost, kdy zadv km nejprve velmi jednoduch slovn lohy, potom lohy komplikovanj anakonec tak lohy snejednoznanm zadnm, kter vedou kvce eenm. 7 AKTIVIZUJC METODY Zkladn charakteristika Tyto metody vychzej ze kovsk aktivity, samostatnosti a samoinnosti. Typick jsou pro n vrazn aktivita atvoivost k. Pat sem a) heuristick metody aeen problm, b) situan ainscenan metody, c) didaktick hry. Rozen charakteristika a) Heuristick metody ka nejen aktivizuj, ale vedou ho tak ksamostatnosti atvoivosti. Heuristick pstup kuen (objevovn) me zanat otzkou pro? apln se uplatuje pi een problm. Problm se vymezuje jako teoretick nebo praktick pot, kterou k e aktivnm zkoumnm amylenm. een problm probh ve fzch, ve kterch po identikaci problmu k vytv hypotzy ozpsobu een, kter nsledn ovuje. een problmu umouje vyuvat tzv. laterln mylen (mnit pln postupu) avracet se kdalm pokusm oeen, je-li vsledek chybn. b) Tyto metody vnej do pevn kognitivn zamench kolnch aktivit prvky osobn angaovanosti aproitk. Situan metody jsou charakteristick eenm problmovho ppadu, reln udlosti. Inscenan metody vyaduj, aby byli astnci edukanho procesu sami aktry pedvdnch situac. c) Didaktick hra je takov seberealizan aktivita jedinc nebo skupin, kter spontnnost a uvolnn pizpsobuje pedagogickm clm. M zklad ve svobodn zvolen aktivit aje vdy clov orientovna. Je teba se vyvarovat jak didaktizace her na jedn stran, tak nerespektovn sept didaktick hry suenm. Pklad vztahu mezi clem, obsahem ametodou Clem je, aby k na zklad experimentu rozdlil ltky na ty, kter vedou dobe, resp. patn elektrick proud. Obsahem je experimentovn s pedmty z rznch materil (kovov mince, plastov brko, voda, paprov kapesnk, alobal atd.). Zhlediska RVP ZV se jedn opodncovn k ktvoivmu mylen, logickmu uvaovn ak een problm. Uitel vyuv aktivizujcch metod, konkrtn heuristick metody. Uitel km nabdne rzn soustky (zdroj napt, spojovac vodie, rovka, amprmetr atd.) aci maj sami uspodat experiment, dky ktermu budou moci posoudit vodivost rznch ltek. Dopedu nen tak jasn podle jakho kritria (hodnoty) rozdlit ltky na vodie anevodie. To je dalm kolem k.

20

8 KOMPLEXN METODY Zkladn charakteristika Mezi komplexn vukov metody pat nap. a) projektov vuka een komplexn praktick lohy, b) vuka dramatem hran rol ansledn diskuze, c) e-learning vuka podporovan potaem. Rozen charakteristika a) Projektov vuka navazuje na metodu een problm. e se pi n vtinou komplexn praktick loha (problm, tma), kter je spojena se ivotn realitou. Projekt se realizuje bu jako prce ve skupinch, nebo jako individuln kol vrmci irho projektu. Me mt rzn asov rozsah irozmanit poet astnk (nap. skupina k, cel tda, kola, nkolik kol). Prce sprojekty umouje vytvet rzn varianty, osvduj se nap. tzv. projektov dny i tdny. Projekt vyaduje velmi dobrou ppravu vech astnk, aby se nezmnil vnezvazn hran abyly naplnny plnovan vukov cle. b) Vuka dramatem je zce spojena saktivizanmi metodami. Jej astnci jsou vedeni kpedstavovn si, hran (pedvdn), provn areektovn lidsk zkuenosti (charakter, situac). Drama ve vzdlvacm procesu umouje vytvet ivotn pbhy arozvj pedstavivost. c) E-learning vtinou zahrnuje potaov komplexn zpracovan vukov lekce (tmata, problmy), kter umouj individuln a variabiln postup uivem podle zvolen strategie. Nkdy se uplatuje i pm hlasov komunikace prostednictvm potaov techniky. Vuka podporovan potaem pevzala principy programovanho uen. Pklad vztahu mezi clem, obsahem ametodou Clem je, aby k ocenil vznam jadern fyziky pro spolenost azrove aby si uvdomil hrozbu jejho zneuit. Vrmci cl zhlediska osobnosti ka se jedn opoznvac cl (rove analyzovat, hodnotit atvoit) adle ocle hodnotov akomunikativn. Protoe se jedn zobsahovho hlediska orozshlou oblast auitel chce vznamn zohlednit rzn zjmy k, rozhodl se vyut metodu projektov vuky, kdy maj ci za kol zjistit ozvolenm tmatu (vyuit jadern fyziky vmedicn, zkouky jadernch zbran atd.) podstatn azajmav informace, maj je pevst do takov podoby (plakt, elektronick prezentace apod.), aby mohly bt zprostedkovny ostatnm km, a toto zprostedkovn provst. Uitel vyuv ji existujcho projektu (k, 2003). 9 JIN METODY adme sem dal metody, kter nejsou uvedeny ve (v bodech 1 a 8). Danou metodu pojmenujeme app. dle strun charakterizujeme. 10 HROMADN (FRONTLN) VUKA Zkladn charakteristika Uitel pi n pracuje hromadn se vemi ky ve td jednou spolenou formou, se stejnm obsahem innosti. Vyznauje se spolenou prac k ve td sdominantnm postavenm uitele, kter d, usmruje a kontroluje veker aktivity k. Hromadn vuka nejastji sestv z sek vedench frontln az moment individuln prce k. Rozen charakteristika Frontln vuka se orientuje zejmna na poznvac procesy, hlavnm clem je, aby si ci osvojili maximln rozsah poznatk. Hlavn pozornost se vnuje vysvtlovn uitele, komunikace probh zejmna jednosmrn od uitele kkm, ci pracuj vuritch fzch tak individuln (tj. nemaj formln kontakty sostatnmi spoluky). Slovn psoben uitele je asto doplovno zpisem na tabuli, demonstrac obraz apedvdnm. Realizuje se ve vyuovacch hodinch. Uitel stanovuje tempo auebn lohy, kter jsou stejn pro celou tdu. ci e lohy podle instrukc uitele, kter hodnot jejich prci. Uspodn tdy je stl. Pklad vztahu mezi clem, obsahem aformou Formu hromadn (frontln) vuky pouil uitel nap. pi vysvtlovn (viz konec odstavce 2 tto plohy) a pi vyuit nzorn-demonstran metody (odstavec 5).

21

11 SKUPINOV (KOOPERATIVN) VUKA Zkladn charakteristika ci pracuj ve skupinch (dvojice nebo vt skupiny) vytvoench podle rznch kritri, nap. obtnosti kolu, vkonu auebnho tempa k. Je zaloena na spoluprci (kooperaci) k mezi sebou pi een rzn nronch problm aloh, ale ina spoluprci tdy suitelem. Rozen charakteristika Hlavnm rysem skupinov vuky nen v dnm ppad pouh seskupovn k do mench skupin, ne je tda, ale urujc jsou tyto rysy: spoluprce k pi een nronjho problmu nebo lohy, rozdlen prce k ve skupin, sdlen nzor, zkuenost aproitk ve skupin, vzjemn pomoc len skupiny, odpovdnost jednotlivch k za vsledky spolen prce. Pokud jsou ci rozdleni do skupin jen formln anejsou naplnny alespo nkter ve uveden rysy, me se jednat napklad osamostatnou prci k. Uitel pi skupinov vuce podncuje ky ke spoluprci, nkdy dokonce vyaduje aktivitu k pi formulovn loh. Uebn lohy jsou rozdln svm obsahem a nronost a umouj spoluprci k. ci si vzjemn pomhaj, diskutuj ahodnot svoji prci. Komunikace mezi ky probh mnohostrann ve skupin amezi skupinami auitelem. Uspodn tdy je exibiln, umoujc konguraci pracovnch mst k podle velikosti skupiny icharakteru loh. Pklad vztahu mezi clem, obsahem aformou Formu skupinov (kooperativn) vuky pouil uitel vrmci projektov vuky (viz konec odstavce 8 komplexn metody). Dky n bude podpoena zejmna spoluprce k pi een nronjho problmu (shromaovn vrohodnch informac ajejich zpracovn), rozdlen prce ve skupin, vzjemn pomoc a odpovdnost jednotlivch k za vsledky spolen prce (zvren prezentace). 12 SAMOSTATN PRCE K AINDIVIDUALIZOVAN VUKA Zkladn charakteristika a) Samostatn prce k je uebn aktivita, pi n ci zskvaj poznatky vlastnm silm, relativn nezvisle na ciz pomoci avnjm veden. Jejm urujcm znakem je postupn pebrn odpovdnosti za vsledky uebnho procesu kem samm. b) Pi individualizovan (ne nutn individuln) vuce se vychz zindividulnch poteb k adiferencuj se cle ipouvan postupy. Rozen charakteristika a) Samostatnou prci je mon vyut nap. pi pozorovn rznch jev, pi zobecovn dvjch zkuenost k, pi prci stextem, pi pouvn vdomost vpraxi, pi provdn experiment alaboratornch prac atak pi ovovn znalost adovednost vpsemnch pracch. Nkdy pracuj ci samostatn iv ppad, e byli formln rozdleni do skupinek. b) Soustavy individualizovan vuky vznikaly vrmci reformn pedagogiky av souasnosti existuj zejmna vtzv. alternativnch kolch (nap. waldorfsk, montessoriovsk, daltonsk, freinetovsk ajensk). Pklad vztahu mezi clem, obsahem ametodou Forma samostatn prce k byla pouita pi prci snmeckm novinovm lnkem (viz konec odstavce 3 prce stextem). Uitel nech km dostatek asu ke zpracovn textu (individuln vrmci uritho rozmez), m chce vyjt vstc tomu, e ci maj rznou rove znalost. 13 JIN FORMY adme sem dal formy, kter nejsou uvedeny ve (v bodech 10 a 12). Danou formu pojmenujeme app. dle strun charakterizujeme.

22

Ploha 2: Hospitan arch

HOSPITAN ARCH
Zkladn daje o vuce Vzdlvac obor (pedmt) Tda (oznaen v rmci koly) Poet k (ptomnch) Datum (den, msc, rok) Uitel/ka (jmno a pjmen) Vyuovac hodina (poad v danm dni) Pozorovatel/ka (jmno a pjmen)

kla 0 Metoda / forma se nevyskytla. 1 Metoda / forma se vyskytla.

Vskyt metod aforem vuky 1 2 3 Vukov metody 4 5 6 7 8 9 vyprvn uitele vysvtlovn (vklad) uitele prce stextem rozhovor nzorn-demonstran metody dovednostn-praktick metody aktivizujc metody komplexn metody jin metody:

10 Formy vuky 11 12 13

hromadn (frontln) vuka skupinov (kooperativn) vuka samostatn prce aindividualizovan vuka jin formy:

23

Ploha 3: Diskuzn st
DISKUZN ST
Diskuze pouitch metod aforem vuky Jak cle vuky jste stanovil/a (mnno km)? (Vypln uitel/ka, jeho/jej vuka byla pozorovna.)

Kter metody aformy byly vhodn pouity, tj. pisply knaplnn stanovench cl? Z eho usuzujete, e byly tyto metody aformy vhodn pouity? (Vypln spolen pozorovatel/ka + uitel/ka, jeho/jej vuka byla pozorovna + pp. dal kolegov/kolegyn.)

Kter zpouitch metod aforem maj stejn vhodnou, pp. vhodnj alternativu, aby se doshlo danch cl? Napite tuto alternativu. (Vypln spolen pozorovatel/ka + uitel/ka, jeho/jej vuka byla pozorovna + pp. dal kolegov/kolegyn.)

Upednostuje uitel/ka, jeho/jej vuka byla pozorovna, nkter metody aformy? Pokud ano, kter to jsou ajak ktomu m dvody? (Vypln spolen pozorovatel/ka + uitel/ka, jeho/jej vuka byla pozorovna + pp. dal kolegov/kolegyn.)

Na co zhlediska metod aforem vuky by se mohl/a uitel/ka zamit vdal vuce? (Vypln spolen pozorovatel/ka + uitel/ka, jeho/jej vuka byla pozorovna + pp. dal kolegov/kolegyn.)

24

Ploha 4: Psychometrick vlastnosti hospitanho archu

Validita hospitanho archu Validitu meme zjednoduen charakterizovat jako mru shody mezi zjitnmi vsledky atm, co jsme chtli zjiovat. Zabvat se validitou znamen podle Gavory (2000) eit otzku, zda m dan nstroj (evaluan nebo vzkumn) schopnost zjiovat to, co zjiovat m. Validita nen nco pevnho, ale mn se vzvislosti na podmnkch zjiovn (vzkumu). Za validitu je podle novjho pojet (Chvl, 2003) zodpovdn nejen autor danho nstroje, ale iten, kdo ho pouv akdo interpretuje vsledky konkrtnho zjiovn. Uivatel nstroje tedy mus rozumt, kdy aza jakch podmnek ho lze pout, jakho charakteru jsou zskan data ivsledky, atyto vsledky mus umt pevst do ei, kter je srozumiteln tm, kterm je urena interpretace. Podle Gavory (2000) existuje nkolik druh validity akad znich se stanov zvltnm zpsobem. Vnaem ppad se zamme na obsahovou validitu. Obsahov validita stanovuje, do jak mry je obsah nstroje vsouladu sobsahem zjiovan oblasti. Je tedy teba odpovdt na otzky typu: Jsou v nm vechny dleit prvky (relevantn metody a formy vuky)? Jsou v nm tyto prvky zastoupeny proporcionln? Obsahov validita byla stanovena posudkem experta zoblasti pedagogiky. Expert posoudil nvrh evaluanho nstroje apopsal, do jak mry reprezentuje dan obsah. Na zklad jeho pipomnek byl nstroj upraven. Kzajitn dostaten mry obsahov validity pisply tak pedchoz prce autora (k, 2006 ak, 2011), kter se zabvaj obdobnou problematikou. Reliabilita hospitanho archu Reliabilitou se vtinou rozum spolehlivost apesnost danho nstroje. Reliabilitu tedy urujeme proto, abychom vdli, jak moc je men evaluanm nstrojem spolehliv a pesn. Pokud bychom nechali posuzovn spolehlivosti apesnosti jen na intuici, bylo by nutn povaovat tak zskan vsledky za spe intuitivn. Stupe reliability, tj. spolehlivosti hospitanho archu byl v naem ppad kvantikovn pomoc relativn etnosti shody v pozorovn dvou nezvislch pozorovatel, resp. pomoc pslunch interval spolehlivosti (viz Tab. 1). Shoda zde znamen, e oba pozorovatel dan vuky zaznamenali, e se dan metoda vyskytla, nebo oba pozorovali, e se nevyskytla. Neshoda je ppad, kdy jeden pozorovatel metodu nebo formu identikoval, ale druh ne.

25

Tab. 1 Shoda pozorovatel pi pozorovn vskytu metod aforem vuky

Metoda, forma vuky 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 Relativn etnost shody pozorovatel 0,88 0,95 0,98 0,88 0,98 0,93 0,85 0,90 0,85 1,00 0,98 0,98 0,93 Relativn etnost neshody 0,12 0,05 0,02 0,12 0,02 0,07 0,15 0,10 0,15 0,00 0,02 0,02 0,07 Interval spolehlivosti (0,78; 0,98) (0,89; 1,00) (0,93; 1,00) (0,78; 0,98) (0,93; 1,00) (0,85; 1,00) (0,75; 0,96) (0,81; 0,99) (0,75; 0,96) --(0,93; 1,00) (0,93; 1,00) (0,85; 1,00)

Relativn etnosti jsou vtabulce 1 zaokrouhleny tak, aby byl jejich souet roven 1,00. Intervalem spolehlivosti mnme 95 % asymptotick interval spolehlivosti pro relativn etnost shody (= parametr p). Jedn se tak otest oparametru palternativnho rozdlen (vce viz Andl, 2003, s. 248-249). Shoda pozorovatel byla vysok. Vzhledem ktomu, e byla pouita dvoustupov kla, pipadala by nhodn shod nezvislch pozorovatel pravdpodobnost 0,50. Je zejm, e zjitn relativn etnosti shody jsou podstatn vy. Zjitnou mru reliability meme porovnat svzkumem ka (2011), kde byla pouita dvoustupov kla. Vnm se relativn etnosti shody nezvislch pozorovatel nachzely mezi 71 % a 100 %. Je zejm, e vsledky dosaen pi ovovn tohoto evaluanho nstroje jsou jet lep. Pro zajitn uspokojiv mry reliability evaluanho nstroje je nutn, aby pozorovatel vyuvali charakteristik jednotlivch metod aforem vuky (v Ploze 1). Vppad zacviench pozorovatel (pi opakovanm pozorovn areexi) lze oekvat vy stupe reliability.

26

27

 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30.

Rmec pro vlastn hodnocen koly. Metodick prvodce. Anketa pro rodie. Anketa kole na mru. Anketa pro ky. Anketa kole na mru. Anketa pro uitele. Anketa kole na mru. Analza dokumentace koly. Katalog kvantitativnch indiktor. Dobr kola. Metoda pro stanoven priorit koly. Pprava na zmnu. Metoda pro pedjmn reakc lid. Rmec profesnch kvalit uitele. Hodnotic asebehodnotic arch. Profesn portfolio uitele. Soubor metod khodnocen asebehodnocen. 360 zptn vazba pro stedn rove zen. Soubor dotaznk ametodickch doporuen. Metody aformy vuky. Hospitan arch. Ume dti uit se. Hospitan arch. Vuka vodbornm vcviku. Hospitan arch. Klima koly. Soubor dotaznk pro uitele, ky arodie. Klima koln tdy. Dotaznk pro ky. Klima uitelskho sboru. Dotaznk pro uitele. Spoleenstv prvnho stupn. Dotaznk pro ky formou potaov hry. Interakce uitele ak. Dotaznk pro ky. Pipravenost koly kinkluzivnmu vzdlvn. Dotaznk pro uitele. Pedchzen problmm vchovn k. Dotaznk pro ky. Poradensk role koly. Posuzovac arch. Mapovn cl kurikula. Posuzovac arch. Strategie uen se cizmu jazyku. Dotaznk pro ky. koln vkonov motivace k. Dotaznk pro ky. Postoje k ke kole. Dotaznk pro ky. Zjiovn avyhodnocovn vsledk vzdlvn k. Posuzovac archy. ICT vivot koly Prol koly21. Metodick prvodce. Internetov prezentace koly. Posuzovac arch. Skupinov bilance absolvent. Metoda pro hodnocen prbhu kolnho vzdlvn. Zptn vazba absolvent arem. Dotaznk pro absolventy ametoda rozhovoru pro zstupce spolupracujcch rem.