Poznmky korektora:

1)
Dokument se hem italskmi a latinskmi vrazy.
Neml jsem k dispozici originl, take tyto nejsou
opraven.
2)
Jedna z hlavnch postav je papesk komo, titulovan
v knize jako camerlegno. Podle mch pramen vak
tento titul zn camerlengo. Ponechal jsem pvodn.

-1-

BROWN Dan

Andl a dmoni

-2-

Vnuji institutu, knihovn Fermiho laboratoe, Olze Wieserov,

Donu Ulschovi z National Security Institute, Caroline H.
Thompsonov z University of Wales, Kathryn Gerhardov a Omaru
Al Kindimu, Johnu Pikemu a Federaci americkch vdc, Heimlichu
Viserholderovi, Corinn and Davisu Hammondovm, Aizazu Alimu,
Galileo Projektu Rice University, Julii Lynnov a Charliemu Ryanovi
z Mockingbird Pictures, Garymu Goldsteinovi, Dave (Vilasi)
Arnoldovi a Andre Crawfordov, Global Fraternal Network,
knihovn Phillips Exeter Academy, Jimu Barringtonovi, Johnu
Maierovi, mimodn bedlivmu zraku Margie Wachtelov, lenm
zednskho sdruen, Alanu Wooleymu, Kongresov knihovn
sprv expont vatiknskch kodex, Lise Calamarov a Calamaro
Agency, Jonu A. Stowellovi, Vatiknskm muzem, Aidu Baggiovi,
Noahu Alirezovi, Harriet Walkerov, Charlesi Terrymu, Micron
Electronics, Mindy Homanov, Nancy a Dickovi Curtinovm,
Thomasi D. Nadeauovi, NuvoMedia a Rocket E-books, Frankovi a
Sylvii Kennedyovm, msk sprv cizineckho ruchu, mistru
Gregorymu Brownovi, Val Brownov, Werneru Brandesovi, Paulu
Krupinovi z Direct Contact, Paulu Strkovi, Tomu Kingovi z
Computalk Network, Sand a Jerrymu Nolanovm, webov guru
Lind Georgov, Nrodn umleck akademii v m, lkai a
literrnmu kolegovi Stevu Howeovi, Robertu Westonovi, Water
Street Bookstore v Exeteru, New Hampshire, a Vatiknsk hvzdrn.

-3-

FAKTA
Nejvtmu vdecko-vzkumnmu zazen na svt vcarsk
Conseil Europen pour la Recherche Nuclaire (CERN) se
nedvno podailo vytvoit prvn stice antihmoty. Antihmota je
toton s fyzickou hmotou a na to, e ji tvo stice, jejich
elektrick nboje jsou opan ne nboje stic normln hmoty.
Antihmota je nejmocnj ze znmch zdroj energie. Uvoluje
energii se stoprocentn innost (jadern tpen je inn pouze z
1,5 %). Antihmota nezpsobuje zneitn ani radiaci, a jej zlomek
by mohl zsobovat New York energi cel den. M to vak jeden
hek
Antihmota je krajn nestabiln. Vznt se, kdy pijde do styku
prakticky s mkoli, i se vzduchem. Jedin gram antihmoty obsahuje
energii dvacetikilotunov bomby takovou energii mla bomba
shozen na Hiroimu.
A donedvna se dailo vytvoit antihmotu pouze ve velmi
malm mnostv (nkolik atom najednou). Nyn vak CERN udlal
vznamn krok vped svm novm antiprotonovm decelertorem
modernm zazenm na vrobu antihmoty, kter ji slibuje vyrbt v
mnohem vtm mnostv. Nyn se tedy naskt otzka: Zachrn tato
vysoce prchav ltka svt, nebo bude pouita jako nejsmrtonosnj
zbra, jak kdy byla vytvoena?

-4-

PROLOG
Fyzik Leonardo Vetra uctil pach plcho se masa a vdl, e je
to jeho vlastn. V hrze zral na temnou postavu, kter se nad nm
sklnla. Co chcete!
La chiave, odpovdl hrub hlas. Heslo.
Ale j ne-
Vetelec znovu pitlail a zarazil hork bl pedmt hloubji do
Vetrovy hrudi. kvac se maso zasyelo.
Vetra vykikl bolest. dn heslo neexistuje! Ctil, jak ztrc
vdom.
Neznm se na nj upen zadval. Ne avevo paura. Toho jsem
se bl.
Vetra se v silou snail zstat pi smyslech, ale ivot jej u
pomalu opoutl. Jeho jedinou tchou bylo vdom, e ten, kdo ho
napadl, nikdy nezsk to, pro co si piel. O vteinu pozdji vak
tonk vythl n a piloil jej k Vetrov tvi. Ost pracovalo
peliv. Chirurgicky.
Pro lsku Bo! zastnal Vetra. Bylo vak u pli pozd.

-5-

Vysoko na schodech pyramidy v Gze se mlad ena smla a

volala dol. Roberte, posp si! J vdla, e jsem si mla vzt
mladho! Jej smv byl okouzlujc.
Snail se j stait, ale nohy ml jako z kamene. Pokej,
kemral. Prosm t
Jak stoupal, ped oima se mu dlaly mitky a v uch huelo.
Musm ji dohonit! Kdy znovu vzhldl, ena zmizela. Na jejm mst
stl star mu se zkaenmi zuby. Zral dol a rty ml zkiven do
smutn grimasy. Pak ze sebe vyrazil vkik hrzy, kter se nesl nad
okoln pout.
Robert Langdon s leknutm procitl z non mry. Telefon vedle
postele vyzvnl. V polospnku zvedl sluchtko.
Hal?
Shnm Roberta Langdona, ozval se musk hlas.
Langdon se posadil na posteli a snail se udlat si v hlav trochu
jasno. Tady Robert Langdon. Mrkl na svj digitln budk. Byly
ti minuty po tvrt na est rno.
Musm se s vmi okamit sejt.
S km mluvm?
Jmenuji se Maximilin Kohler. Jsem fyzik oddlench stic.
Fyzik eho? Langdon se st soustedil. Jste si jist, e
mluvte s tm sprvnm Langdonem?
Jste profesor nboensk ikonologie na Harvardov univerzit.
Napsal jste ti knihy o symbolologii a
Vte, kolik je hodin?
Omlouvm se. Mm nco, co muste vidt. Nemohu o tom
mluvit po telefonu.
Neubrnil se povzdechu. Tohle u tady bylo. Jednm z nebezpe
psan knih o nboensk ikonologii jsou telefonty nboenskch
fanatik, kte po nm chtj, aby jim potvrdil jejich nejnovj vzkaz
od Boha. Minul msc mu njak striptrka z Tulsy v Oklahom
slbila nejlep sex, jak kdy zail, kdy pilet a ov pravost

-6-

znamen ke, kter se zzran objevilo na jejm prostradle.

Langdon to v duchu ertem nazval Tulsk pltno.
Kde jste vzal moje slo? Pes asnou hodinu se Langdon
snail bt slun.
Na internetu. Na strnkch s va knihou.
Langdon se zamrail. Byl si naprosto jist, e tyhle strnky jeho
domc slo neobsahuj. Mu evidentn lhal.
Musm vs vidt, nalhal volajc. Dobe zaplatm.
Tohle u Langdona pivdlo k lenstv. Lituji, ale j
opravdu
Kdy okamit vyrazte, tak tu mete bt za
Nejedu nikam! Je pt hodin rno!
Langdon zavsil a svalil se zptky do postele. Zavel oi a snail
se znovu usnout. Marn. Sen se mu pli vryl do pamti. S nechut se
oblkl a seel dol.
Robert Langdon se plouil bos svm oputnm
massachusettsko-viktorinskm domem a pipravoval si svj rituln
lk na nespavost hrnek kouc instantn Nestl okoldy. Dubnov
msc pronikal arkovm oknem a jeho svtlo se mhalo na
orientlnch kobercch. Langdonovi kolegov si ho asto dobrali, e
to u nj vypad sp jako v antropologickm muzeu ne v byt.
Poliky byly pln nboenskch artefakt z celho svta ekuaba z
Ghany, zlat k ze panlska, kykladsk idol z Egejskch ostrov,
a dokonce i vzcn boccus z Bornea, symbol vnho mld mladho
bojovnka.
Jak tak Langdon sedl na bronzov maharisk truhle a
vdechoval vni okoldy, v okn arke se odrazila jeho podoba jako
v zrcadle. Obraz byl zkreslen a bled jako straidlo. Strnouc
straidlo, pomyslel si hoce, jako krutou pipomnku, e jeho
mladistv duch ije ve smrteln schrnce.
Pestoe Langdon nebyl v klasickm smyslu pli krsn, ml
ve svch ptatyiceti letech to, co jeho kolegyn oznaovaly za
intelektuln pitalivost prouky edin v hustch hndch
vlasech, pronikav modr oi, poutav hlubok hlas a ziv,
bezstarostn smv univerzitnho atleta. Jeliko na vysok
reprezentoval kolu v potpn, stle jet si uchovval prunou, sto
-7-

osmdest centimetr vysokou postavu plavce, kterou si denn

udroval padesti dlkami univerzitnho baznu.
Jeho ptele na nj vdycky pohleli tak trochu jako na zhadu
mue, je uvzl mezi staletmi. O vkendu se poflakoval v dnech
po kampusu a diskutoval se studenty o potaov grafice nebo o
djinch nboenstv, jindy ho bylo mono spatit v tvdovm obleku
a kamrov vest na fotografii v pednch umleckch revuch, kdy
byl podn o pednku u pleitosti oteven njakho muzea.
Pestoe byl Langdon psn pedagog a dbal na dodrovn
disciplny, byl prvn, kdo uvtal to, co nazval ztracenm umnm
kvalitn ir legrace. Zbav holdoval s nakalivm fanatismem, co
mu zajistilo pze a sympatie student. Jeho univerzitn pezdvka,
Delfn, vyjadovala jednak jeho pvtivou povahu, jednak legendrn
schopnost potopit se do baznu a pi vodnm polu vyachovat cel
soupeovo mustvo.
Zatmco osaml Langdon sedl a neptomnm pohledem civl
do tmy, ticho jeho domova bylo perueno podruh; tentokrt zvonil
fax. Pli vyerpan na to, aby jet mohl bt otrven, se pinutil k
unavenmu smvu.
Bo lid, pomyslel si. Dva tisce let u ekaj na svho Mesie,
a pod nedaj pokoj.
Unaven vrtil przdn hrnek do kuchyn a pomalu se vlekl do
sv dubem obloen pracovny. Dol faxov zprva leela v koku.
Se zvnutm vzal papr a podval se na nj.
Nhle se mu chtlo zvracet.
Na obrzku vytitnm na strnce byla mrtvola. Tlo bylo
svleeno donaha, hlava pln otoen a dvala se dozadu. Na hrudi
obti zela dsiv splenina. Mu byl ocejchovn ml na sob
vypleno jedin slovo. Bylo to slovo, kter Langdon dobe znal.
Velmi dobe. Upen hledl na ozdobn tahy psma a zdrhal se
uvit.

-8-

Illuminati, zakoktal a srdce se mu rozbuilo. To nen mon

Pomalu, se strachem, co ho jet ek, Langdon otoil list o sto
osmdest stup. Dval se na tot slovo nohama vzhru.
Rzem mu to vyrazilo dech. Jako by ho pejel parn vlec. Pod
se zdrhal uvit vlastnm om, obracel papr dokola, znovu a znovu
etl vyplen znamen.
Illuminati, Osvcen, zaeptal.
Omren klesl do kesla. Chvli sedl v naprostm zmatku. Pak
jeho pohled pomalu pithlo erven svtlko na pstroji. Blikalo.
A u tenhle fax poslal kdokoli, byl pod jet na drt a ekal na
hovor. Langdon dlouho hledl na blikajc svtlko. Pak rozechvle
zvedl sluchtko.
Vnujete mi konen pozornost? ekl musk hlas, kdy
Langdon zvedl sluchtko.
Ano, pane, te u urit. Nechcete mi nco vysvtlit?
Pokouel jsem se o to u dv. Hlas byl psn, vcn. Jsem
fyzik. Vedu vzkumn stav. Mli jsme zde vradu. Vidl jste to
tlo.
Jak jste na m pili? Langdon se nemohl soustedit;
pohledem se pod vracel k tomu obrzku.
U jsem vm to kal. Na internetu. Na strnkch vnovanch
va knize ilumintsk umn.
Langdon se snail utdit si mylenky. Jeho kniha byla v bnch
literrnch kruzch prakticky neznm, na sti si ale jist ohlas
zskala. Ani tak ale tvrzen volajcho nedvalo dn smysl. Na
tch strnkch nen dn informace o m adrese, namtl Langdon.
Jsem si tm jist.
Ve sv laboratoi mm lidi, kte se velmi dobe vyznaj v tom,
jak zskat informace o uivatelch st.

-9-

Langdon byl nedviv. Vypad to, jako by toho vae

laborato o internetu vdla hodn.
Aby ne, odsekl mu. My jsme ho vynalezli.
Z jeho hlasu Langdon njak vyctil, e ten lovk neertuje.
Musm vs vidt, nalhal volajc. Moje laborato je jen
hodinu letu z Bostonu.
Langdon stl v eru sv pracovny a zkoumal faxovou zprvu,
kterou drel v ruce. Obrzek byl zdrcujc, lo mon o epigrafick
nlez stolet, desetilet jeho vzkumu potvrzen jedinm symbolem.
as kvap, nalhal hlas.
Langdonovy oi byly upen na vyplen znamen, Illuminati,
etl znovu a znovu. Jeho prce se vdy oprala o nco, co se
podobalo zkamenlinm o star dokumenty a o povsti pedvan z
pokolen na pokolen ale ten obrzek ped nm byl souasn.
Ptomn as. Pipadal si jako paleontolog, kter se ocitl tv v tv
ivmu dinosaurovi.
Dovolil jsem si pro vs poslat letadlo, oznmil hlas. Bude v
Bostonu za dvacet minut.
Langdonovi vyschlo v hrdle. Hodinu v letadle
Odpustte mi mou smlost, pokraoval hlas. Potebuji vs
tady.
Langdon se znovu podval na fax pradvn mtus potvrzen
ern na blm. To, co z toho vyplvalo, nahnlo hrzu.
Neptomnm pohledem se dval z arke. Prvn paprsky svtn
pronikaly bzami na zahrdce, ale dnes rno vypadal vhled njak
jinak. Langdona se zmocnila podivn kombinace strachu a vesel;
vdl toti, e nem na vybranou.
Vyhrl jste, prohlsil. eknte mi, kam mm k tomu letadlu
pijt.
Tisce kilometr odtud se seli dva mui. Mstnost je tmav.
Stedovk. Kamenn.
Benvenuto. Vtm vs, ozval se mu, kter ml celou vc na
starosti. Sedl v pozad, ve stnu. Byl jste spn?
Si odpovdla tmav postava. Perfettamente. Jeho slova
byla tvrd jako okoln zdi.
- 10 -

Nebude pochyb, kdo je za to zodpovdn?

Naprosto ne.
Bezvadn. Mte to, o jsem vs dal?
Zabijkovy oi svtily, ern jak uhel. Vythl tk elektronick
zazen a poloil je na stl.
Jak se zdlo, mu skryt ve stnu byl spokojen. Vedl jste si
dobe.
Slouit bratrstvu je est, prohlsil zabijk.
Druh fze zane brzy. Trochu si odpoite. Dnes veer
zmnme svt.
Saab 900S Roberta Langdona vyjel z callahanskho tunelu a
vynoil se na vchodn stran bostonskho pstavu blzko vchodu na
letit Logan. Podle pokynu Langdon nael Aviation Road a zaboil z
tto ulice doleva kolem star budovy Eastern Airlines. Po tech stech
metrech se na pjezdov komunikaci ze tmy vynoil hangr. Byla na
nm namalovan velik tyka. Langdon zajel na parkovit a
vystoupil z auta.
Zpoza budovy vyel mu s kulatm obliejem v modr leteck
uniform. Robert Langdon? zavolal. Jeho hlas znl ptelsky.
Langdon jen nevdl, kam zaadit jeho pzvuk. To jsem j,
odpovdl, kdy zamykal auto. Perfektn naasovno. Prv jsem
pistl. Pojte za mnou, prosm.
Jak obchzeli budovu, Langdon poctil napt. Nebyl zvykl na
zhadn telefonty a tajn schzky s neznmmi lidmi. Jeliko
netuil, co ho ek, oblkl si to, v em obvykle pednel sportovn
kalhoty, rolk a tvdov sako. Jak kreli, myslel na list papru
schovan v kapse a stle nemohl uvit obrzku, kter na nm byl
vytitn.
Zdlo se, e pilot vyctil Langdonovy obavy. Ltn vm nedl
pote, nen-li pravda, pane?
Vbec ne, odpovdl Langdon. Pote mi dlaj cejchovan
mrtvoly. Ltn zvldnu.
Mu vedl Langdona podl hangru. Zahnuli za roh na
rozjezdovou drhu. Langdon se narz zastavil a civl na letoun
zaparkovan na betonu. To poletme tmhle?
- 11 -

Mu se zazubil. Lb?
Langdon chvli uasle zral. Jestli se mi lb? Co to vbec
kertu je?
Letoun ped nimi byl obrovit. Vzdlen pipomnal kosmickou
lo a na to, e vrek byl uznut, take hbet ml pln rovn. Na
zemi vypadal jako kolosln kln. Langdon ml zprvu dojem, e se
mu to jenom zd. Tohle vypadalo zpsobil k letu asi tak jako buick.
Kdla tomu prakticky chybla a na dva krtk stabiliztory vzadu
na trupu. Trup byl jinak hladk, zcela bez oken, dlouh asi sedmdest
metr.
Dv st padest tisc kilo pln natankovan, informoval pilot
tnem, jakm se otec chlub svm novorozencem. Jako palivo
tekut vodk. Skoepina je z titanu se silikonovmi uhlkovmi
vlkny. Pomr tahu k hmotnosti in 20: 1; vtina trysk nem vc
ne 7: 1. a musel mt podn naspch, aby se s vma setkal.
Obvykle tohohle velikho macka neposl.
Tahle vc lt? otzal se Langdon.
Pilot se uculil. Bodej ne. Vedl Langdona pes rozjezdovou
drhu k letadlu. Vypad trochu divn, to je pravda, ale radi si na to
zvyknte u te. Za pt let u neuvidte nic jinho ne tahle dtka
pro VROP Vysokorychlostn osobn pepravu. Nae laborato je
jedna z prvnch, kdo nco takovho m.
To mus bt sakra laborato, pomyslel si Langdon.
Tohle je prototyp Boeingu X-33, pokraoval pilot, ale
existuje ada dalch National Aero Space Plane, Rusov maj
Scramjet, Britov HOTOL. Budoucnost je tady, bude jen chvilku
trvat, ne to pevezme i civiln sektor. Dnen adov tryske
mete polbit na rozlouenou.
Langdon se na letoun starostliv podval. Myslm, e bych dal
pednost adovmu tryskovmu letadlu.
Pilot ukzal na vstupn schdky. Tudy, prosm, pane Langdone.
Opatrn.
Za pr minut byl Langdon usazen v przdn kabin. Pilot ho
posadil do pedn ady a zmizel v pedn sti trupu.
Kabina sama kupodivu vypadala jako komern ob tryskov
letadlo. Jedinou vjimkou bylo to, e nemla dn okna, co
- 12 -

Langdonovi nedlalo dobe. Cel ivot ho pronsledovala lehk

klaustrofobie nsledek phody z dtstv, s n se nikdy pln
nevyrovnal.
Averze vi tsnm prostorm jej sice nikterak neochromovala,
trpl vak pi tom vdycky. Projevovalo se to nenpadn. Vyhbal se
sportm v uzavench prostorch, teba raketbalu a squashi, a
ochotn vydal cel jmn za svj vzdun viktorinsk dm s
vysokmi stropy, pestoe mohl zskat levn bydlen na fakult.
Langdon sm sebe podezval, e jeho zaujet pro svt umn, kter
projevoval u v mld, vyrostlo z lsky k otevenm vstavnm
slm.
Motory pod nm se rozevaly a tlumen otsaly celm trupem.
Langdon rychle polkl a ekal. Ctil, jak letadlo popojd. Z
reproduktor nad hlavou se tie ozvala americk country music.
Na stn vedle nj dvakrt zappal telefon. Zvedl sluchtko.
Hal?
Ctte se pjemn, pane Langdone?
Ani trochu.
Jen si odpoite. Za hodinku jsme tam.
A kde pesn je to tam? zeptal se Langdon, kdy si uvdomil,
e nem ani potuchy, kam maj nameno.
eneva, odpovdl pilot a natroval motory. Laborato je v
enev.
eneva, opakoval Langdon a trochu se mu ulevilo. Na severu
sttu New York. Mm tam vlastn blzko rodinu, u jezera Seneca.
Ani jsem nevdl, e v enev je njak fyzikln laborato.
Pilot se zasml. Ne eneva v New Yorku, pane Langdone.
eneva ve vcarsku
Trvalo dlouho, ne dokzal vzt jeho slova na vdom. Ve
vcarsku? Langdon ctil, jak se mu zrychlil tep. Myslm, e jste
kal, e je to jen hodinu cesty!
Taky e je, pane Langdone. Pilot se zachechtal. Tenhle
milek toti udl 15 mach.

- 13 -

Na run Viale Europa si zabijk razil cestu davem. Byl to

mocn mu. Tajemn a zdatn. Nenpadn il. Jet ho bolely svaly
od toho rannho dobrodrustv.
lo to dobe, pochvaloval si. Pestoe jeho zamstnavatel nikdy
neodhalil svou tv, zabijk se ctil poctn, kdy mohl bt v jeho
ptomnosti. Je to opravdu teprve trnct dn, co ho jeho
zamstnavatel poprv zkontaktoval? Vrahoun si dosud pamatoval
kad slovo z onoho telefontu
Jmenuji se Janus, oznmil volajc. Jsme svho druhu
pbuzn. Mme spolenho neptele. Slyel jsem, e vae schopnosti
jsou k pronajmut.
Zle na tom, koho zastupujete, odpovdl njemn vrah.
Volajc mu to sdlil.
Takhle vy si pedstavujete vtip?
Vidm, e jste o ns u slyel, podotkl volajc.
Samozejm. Bratrstvo je povstn.
A pesto sm pochybujete, e to myslm upmn.
Kad v, e bratrstvo vymelo.
Falen stopa. Nejnebezpenj neptel je ten, kterho se
nikdo neboj.
Vrah byl pod skeptick. Bratrstvo tedy jet ije?
Skryt hloubji ne kdy pedtm. Nae koeny pronikaj
vude dokonce i do nejposvtnj tvrze naeho nejzapshlejho
neptele.
Nemon. Jsou nezraniteln.
Nae prsty sahaj daleko.
Tak dlouh prsty nem nikdo.
Velice brzy uvte. Bratrstvo prv nezvratn prokzalo svou
moc. inem, jeho zkenost je dkazem jejich sly.
Co jste udlali?
Hlas na druhm konci drtu mu to prozradil.
Vrah vykulil oi. To nen mon.
Druh den vechny noviny svta pinesly stejn titulek. Njemn
vrah u vil.
Nyn, po patncti dnech, u neml nejmen pochybnosti.
Bratrstvo trv, ekl si. Dnes veer se vyno, aby odhalilo svou moc.
- 14 -

Cestou ulicemi jeho ern oi zily radostnou pedtuchou.

Jedno z nejskrytjch a nejobvanjch bratrstev, jak kdy svt
poznal, si d jeho slueb. Vybrali si sprvn, pomyslel si. Skvlou
povst jeho umn dret jazyk za zuby ped pouze skvl povst
jeho umn zabjet.
A dosud jim slouil solidn. Vykonal vradu a vrtil pedmt
Janusovi, tak jak to od nho poadoval. Nyn u je jen na Janusovi,
aby vyuil sv moci a zajistil, e se vc dostane na patin msto.
Msto
Zabijkovi vrtalo hlavou, jak me Janus nco tak sloitho
zorganizovat. Urit mus mt njak intern vazby. Jak se zd,
panstv bratrstva nem hranic.
Janus, uvaoval zabijk. Bezpochyby kryc jmno. M to snad
bt narka na mskho boha dvou tv nebo na saturnlie? Ne e
by na tom njak zleelo. Janus m zejm nesmrnou moc. U to
prokzal nade vi pochybnost.
Cestou si njemn vrah pedstavoval, jak se na nho shora
usmvaj jeho pedkov. Dnes svd jejich bitvu, bojuje proti
stejnmu nepteli, s nm vlili po stalet, ponaje u jedenctm
stoletm, kdy neptelsk kick armdy poprv plenily jeho
zem, znsilovaly a vradily jeho lidi, prohlaovaly je za neist,
znesvcovaly jejich chrmy a bohy.
Jeho pedkov zformovali malou, ale smrtc armdu na svou
obranu. Armda se po zemi proslavila jako ochrnci zkuen
poprav, kte se potulovali po venkov a vradili kadho neptele,
kterho nali. Proslavili se nejen krutost, s n zabjeli, ale i
nslednou oslavou svch vrad, pi n se pomoc drog uvdli do
zvltnho stavu strnulosti. Vybrali si k tomu ltku se silnm
omamnm inkem, kterou nazvali hai.
Jejich povst se postupn ila a tmto smrtonosnm lidem se
zaalo obecn kat Hassassini, co doslova znamen nsledovnci
haie. Jmno Hassassin se stalo tm v kadm jazyce
synonymem smrti. Slovo se uv dodnes, napklad v modern
anglitin, ale podobn jako umn zabjet, i ono se vyvjelo.
Nyn se vyslovuje assassin.
- 15 -

Ubhlo tyiaedest minut, kdy nedviv Langdon, jemu

bylo z letu ponkud patn, sestoupil po schdkch na sluncem
rozplenou rozjezdovou drhu. Ostr vtr nadouval klopy jeho
tvdovho saka. Na volnm prostranstv se ctil bjen. Dval se na
sve zelen dol se zasnenmi horami kolem dokola.
To se mi snad jen zd, ekl si. Kadou chvli se probudm.
Vtm vs ve vcarsku, volal pilot, pekikujc ev motor
svho X-33, kter jeden po druhm vypnal. Langdon si zkontroloval
as; hodinky ukazovaly 7.07 RNO.
Prv jste peletl pes est asovch psem, poznamenal
pilot. Tady je nco po jedn ODPOLEDNE.
Langdon si nadil hodinky.
Jak se ctte?
Shl si na aludek. Velijak.
Pilot pikvl. Vkov nemoc. Byli jsme v osmncti tiscch
metrech. lovk je tam o ticet procent leh. Jet tst, e jsme
letli jen pes loui. Kdybychom mili do Tokia, byl bych mnohem
v, pes sto kilometr. To by vm teprve zamvalo vnitnostma.
Langdon unaven pikvl a usoudil, e se me pokldat za
astlivce. Kdy se to tak vezme, let byl pozoruhodn obyejn. A
na zvratnou akceleraci bhem startu byl pohyb letadla za letu
celkem bn obasn men turbulence, nkolik mlo zmn tlaku
pi stoupm, ale vbec nic nenaznaovalo, e se t prostorem
omraujc rychlost dvaceti tisc kilometr za hodinu.
Hrstka technik naklusala na rozjezdovou drhu, aby se o X-33
postarali. Pilot odvedl Langdona k ernmu peugeotu na parkoviti
za kontroln v. Za chvli u uhnli po dldn silnici vedouc po
dn dol. V dlce se objevil nejasn shluk budov. Za oknky se jen
mhaly travnat pln.
Langdon znepokojen sledoval, jak pilot pidal na sto sedmdest
kilometr za hodinu. Ten chlap je snad rychlost posedl.
Jet pt kilometr a jsme v laboratoi, oznmil. Dovezu vs
tam za dv minuty.
Langdon marn hledal bezpenostn ps. Pro ne radji za ti,
ale zato iv?
Auto se hnalo dl.
- 16 -

Mte rd Rebu? zeptal se pilot a strkal kazetu do pehrvae.

ena zaala zpvat. Je to jen strach, e budu sama
Tady dn takov strach nehroz, pomyslel si Langdon,
ponkud duchem neptomen. Kolegov si z nho asto utahovali, e
jeho sbrka umleckch pedmt muzejn kvality nen nim jinm
ne prhlednm pokusem zaplnit przdn dm domov, ktermu by,
jak tvrdili, prospla ptomnost eny. Langdon se jim pokad vysml
a pipomnal, e ti lsky u m symbolologii, vodn plo a
staromldenectv, piem to posledn mu poskytuje svobodu, kter
mu umouje cestovat po svt, spt, jak dlouho chce, a uvat si
tichch veer doma se sklenkou brandy a dobrou knihou.
Jsme jako mal msto, sdlil mu pilot, a vytrhl tak Langdona
ze snn. Nejsou to jenom laboratoe. Mme supermarkety,
nemocnici a dokonce i kino.
Langdon neptomn pikvl a dval se na rozshl komplex
budov, kter se ped nimi vynoil.
Mme tu dokonce nejvt stroj na svt.
Opravdu? Langdon se rozhlel po krajin.
Ten venku neuvidte, pane, zasml se pilot. Je pohben est
pater pod zem.
Langdon neml as na otzky. Pilot bez varovn dupnul na
brzdy. Auto smykem zabrzdilo ped strn budkou.
Langdon si peetl tabuli, ped n zastavili: SECURITE, ARRETEZ.
OSTRAHA, ZASTAVTE. Najednou jej zachvtila vlna paniky, kdy si
uvdomil, kde se nachz. Mj Boe! Nemm s sebou pas!
Pasy tu nejsou teba, ujistil ho idi. Mme stlou dohodu se
vcarskou vldou.
Langdon s divem zral, jak podv strnmu identifikan
kartu. Strn ji prothl elektronickm ovovacm zazenm.
Zasvtilo zelen. Jmno nvtvnka?
Robert Langdon, odpovdl idi.
je to host?
editele.
Strn povythl obo. Otoil se a zkontroloval vstup z
potae, porovnal jej s daty na svm monitoru. Pak se vrtil k
oknku. Peji vm pkn pobyt, pane Langdone. Auto zase
- 17 -

vyrazilo a plnou rychlost zvldlo kruhov objezd ped hlavnm

vchodem do stavu. Stli ped pravohlou, ultramodern stavbou ze
skla a oceli. Lagdon uasl nad stylovou istotou budovy.
Architekturu ml vdycky rd. Sklenn katedrla, poznamenal
jeho prvodce. Kostel?
Kdepak. Kostel je zrovna jedno z toho mla, co tu nemme.
Tady je nboenstvm fyzika. Berte jmno Bo nadarmo, jak se vm
zlb, chechtal se, jen neurejte quarky a mezony.
Langdon sedl cel zmaten, kdy idi rychle otoil auto a
zastavil ped sklennou budovou. Hypotetick stice a mezony?
dn pasov kontrola? Tryske s rychlost patncti mach. Kdo k
ertu tihle hoi jsou? Odpov mu poskytla ulov deska ped
budovou:
(cern)
Conseil Europen pour la Recherche Nuclaire
Jadern vzkum? zeptal se Langdon, mrn nejist, zda to
peloil sprvn.
idi neodpovdl. Naklnl se dopedu, zamstnn obsluhou
kazetovho pehrvae. Tady je vae konen zastvka. editel pro
vs pijde k tomuhle vchodu.
Langdon si viml mue na invalidnm vozku, vyjdjcho z
budovy. Mohlo mu bt tak pes edest. Vychrtl, pln pleat, s
vbojn trc bradou, na sob bl laboratorn pl a polobotky,
pevn open o stuptko. I na tu dlku jeho oi vypadaly jako bez
ivota dva ediv kameny.
To je on? chtl vdt Langdon.
idi vzhldl. Jo, to je on. Otoil se a posmn se na
Langdona uculil. My o vlku a vlk za humny.
S nejistotou, co ho ek, Langdon vystoupil z vozu.
Mu na vozku dojel k Langdonovi a podal mu zavlhlou ruku.
Pan Langdon? Mluvili jsme spolu po telefonu. Jmenuji se
Maximilin Kohler.
Maximilin Kohler, generln editel CERNu, byl znm jako
Konig Krl. Tento titul vyjadoval sp strach ne ctu k osob,
kter ovldala sv panstv z trnu v podob invalidnho vozku.
- 18 -

Pestoe ho mlokdo znal osobn, otesn pbh o tom, jak ke

svmu trvalmu postien piel, byl veobecn znm a mlokdo mu
zazlval jeho zahoklost, i jeho zapshlou oddanost ist vd.
Langdon byl v Kohlerov ptomnosti jen chvilku a u ctil, e
editel je lovk, kter si vi jinm zachovv odstup. Langdon
tm bel, aby Kohlerovu elektrickmu vozku, kter potichu mil
k hlavnmu vchodu, stail. Takov vozk Langdon jet nevidl byl
vybaven celm arzenlem elektronickch pstroj vetn telefonu s
manaerskou soupravou, pageru, obrazovky potae a dokonce mal
videokamery. Mobiln velitelsk stanovit krle Kohlera.
Langdon proel automaticky se otvrajcmi dvemi do
rozshlho vestibulu CERNu.
Sklenn katedrla, pemtal a upen hledl vzhru k nebesm.
Nad hlavou se v odpolednm slunci tpytila modrav sklenn
stecha a paprsky, kter se od n odrely, vytvely ve vzduchu
geometrick vzorce dodvajc mstnosti velkolepou atmosfru.
ikm stny protnaly jako ly stny obkldan blmi dladicemi a
dopadaly na mramorovou podlahu. Vzduch vonl istotou a steriln.
Spn tudy prola skupinka badatel, jejich kroky znly ozvnou v
rezonujcm prostoru.
Tudy, prosm, pane Langdone. Kohlerv hlas znl tm
potaov. Jeho pzvuk byl stroh a pesn, stejn jako jeho psn
rysy. Zakalal, otel si sta blm kapesnkem, s pohledem edch o
upenm na Langdona. Pospte si, prosm. Jeho vozk po dldn
podlaze tm poskakoval.
Langdon jej nsledoval nekonenmi chodbami, kter vychzely
z hlavnho atria. V kad chodb bylo ivo. Zdlo se, e zdej vdci
uasli, kdy Kohlera uvidli. Mili si Langdona a lmali si hlavu, o
koho asi me jt, kdy m takovhle doprovod.
S politovnm musm piznat, pokusil se Langdon navzat
rozhovor, e jsem o CERNu jakiv neslyel.
To m nepekvapuje, odvtil Kohler a jeho sen odpov
zaznla s drsnou vmluvnost. Vtin Amerian se nezd, e by
Evropa krela v ele vdeckho vzkumu. Vid v ns pouze
zajmav nkupn stedisko dost podivn zpsob vnmn, kdy
uvte, odkud pochzeli mui jako Einstein, Galileo, Newton.
- 19 -

Langdon nevdl, jak na to zareagovat. Vythl radji z kapsy

sdlen, kter mu pilo faxem. Mu na thle fotografii, mete mi
prosm
Kohler ho peruil mvnutm ruky. Prosm vs, tady ne. Prv
vs k nmu vedu. Nathl ruku. Snad bych si to ml vzt.
Langdon mu zprvu pedal a bez e el dl.
Kohler prudce zaboil doleva a vjel do irok chodby vyzdoben
cenami a estnmi uznnmi. Zvl velk plaketa zdobila samotn
vchod. Langdon zpomalil, aby si peetl npis vyryt do bronzu,
kolem nho prv li.
CENA ARS ELECTRONICA
Za kulturn inovaci v digitlnm vku
se udluje Timu Bernersi Leeovi a CERNu,
vynlezcm WORLD WIDE WEBU
Zatracen m nemine, pomyslel si Langdon, kdy to etl. Ten
chlpek ml pravdu. Langdon odjakiva povaoval s za americk
vynlez. Zase jednou se ukzalo, jak jsou jeho znalosti omezen
obzorem jeho vlastn knihy a obasnm prohlenm Louvru nebo El
Prada on line na vlastnm starm Macintoshi.
Web, ozval se Kohler, znovu zakalal a utral si sta, zaal
zde jako vnitropodnikov s pota. Umoovala vdcm z
rznch oddlen, aby se podlili s druhmi o denn vsledky. Cel
svt m ovem samozejm dojem, e je to americk vynlez.
Langdon ho nsledoval do haly. Pro jste to neuvedli na pravou
mru?
Kohler zjevn bez zjmu pokril rameny. Drobn omyl v
drobn zleitosti. CERN je nco mnohem vtho ne cel to
globln spojen pota. Nai vdci produkuj zzraky tm
denn.
Langdon se na Kohlera tzav podval. Zzraky? Slovo
zzrak do slovnku harvardskho Fairchildova vdeckho centra
nepatilo. Takov vci mla na starosti tamj teologick fakulta.
Zd se, e jste skeptik, poznamenal Kohler. Myslel jsem, e
jste pes nboensk symboly. To nevte na zzraky?
- 20 -

Jet jsem se ve vci zzrak nerozhodl, odtuil Langdon.

Hlavn tch, kter se konaj ve vdeckch laboratoch.
Mon e zzrak je patn slovo. Prost jsem se snail mluvit
vam jazykem.
Mm jazykem? Langdon se nhle ctil nesvj. Nechci vs
zklamat, pane, ale j studuji nboenskou symbolologii jsem
akademik, ne knz.
Kohler nhle zpomalil, otoil se a jeho pohled trochu zjihl.
Samozejm. Bylo to ode mne prostoduch. lovk nemus mt
rakovinu, aby zkoumal jej pznaky.
Langdon jakiv neslyel, e by to nkdo vyjdil takhle.
Pokraovali chodbou dl a Kohler jet s uznalm pikvnutm
dodal: Mm dojem, e vy a j si budeme perfektn rozumt, pane
Langdone.
Langdon o tom ovem jaksi pochyboval.
Spchali dl, kdy tu Langdon nkde vpedu zaslechl jaksi
temn rachot. Hluk byl kadm krokem hlasitj a jeho ozvna se
odrela od zd. Zdlo se, e pichz odnkud z konce chodby,
kterou prochzeli.
Co to je? Kdy se Langdon konen odhodlal k otzce, u
musel kiet. Ml pocit, jako kdyby se blili k inn sopce.
Vakuov trubice pro voln pd, odpovdl Kohler, jeho dut
hlas byl pes vechen ten hluk zeteln. dn dal vysvtlen
nenabdl.
Langdon se neptal. Byl vyerpan a zdlo se mu, e Maximilin
Kohler nem zrovna zjem zskat cenu za pohostinnost. Langdon si
pipomnl, pro tu vlastn je. Iluminti. Pedpokldal, e nkde v
tomhle ohromnm komplexu se nachz tlo tlo ocejchovan
symbolem, kvli nmu letl pt a pl tisce kilometr, aby ho
spatil.
Kdy se piblili ke konci chodby, rachot byl tm ohluujc a
otesy ctil skrz podrky. Zahnuli a napravo se objevila pozorovac
galerie. Do zakiven stny byly zaputny tyi przory opaten
tlustm sklem, podobn oknkm v ponorce. Langdon se zastavil a
podval se jednm z nich.
- 21 -

Profesor Robert Langdon u v ivot vidl adu podivnch vc,

tohle ale bylo ze veho nejpodivnj. Prkrt zamrkal, aby se
pesvdil, nem-li nhodou halucinace. Zral do ohromn kruhov
mstnosti. Uvnit plavali jako ve stavu bezte lid. Ti. Jeden
zamval a vysoko nad zem udlal kotrmelec.
Mj Boe, pomyslel si, j jsem snad v zemi Oz.
Podlahu mstnosti tvoila m, nco jako obrovsk plocha
drtnho pletiva. Pod m bylo vidt cosi jako obrovskou vrtuli.
Komora pro zkoumn volnho pdu, oznmil Kohler, zastavil
se a pokal na nho. Slov seskoky s opodnm otevenm
padku. Pro levu od stresu. Je to tunel s vertiklnm proudem
vzduchu.
Langdon pihlel naprosto ohromen. Jeden z akrobat
provozujcch voln pd, jaksi ena pi tle, manvrovala smrem k
oknu. Zpasila se vzdunmi proudy, ale zubila se a kynula
Langdonovi zdvienm palcem. Langdon se slab usml a odpovdl
stejnm gestem, piem si kladl otzku, zda ta dma v, e ve
skutenosti jde o prastar falick symbol munosti.
Viml si, e pouze tahle zavalit ena m na sob nco jako
miniaturn padk. Tkanina se nad n nadouvala jako hraka. K emu
je ten jej malink padek dobr? zeptal se Kohlera. Neme mt
vc ne metr v prmru.
Ten, vysvtlil Kohler. Zmenuje jej aerodynamiku, take
ventiltor ji me nadzvednout. Znovu se pustil dl chodbou.
Jeden tveren metr ltky zpomal padajc tlo tm o dvacet
procent.
Langdon chab pikvl.
Netuil, e jet tto noci, stovky kilometr odtud, mu tahle
informace zachrn ivot.
Kdy Kohler s Langdonem vyli ze zadnho traktu hlavnho
komplexu CERNu do prudkho vcarskho slunenho svtla,
Langdon ml pocit, e se vrtil zptky dom. Scna ped nm
vypadala jako na pd nkter z elitnch novoanglickch univerzit.
Travnat svah kaskdovit klesal do rozshl roviny se
skupinami javor uvnit tvercovch blok obklopench cihlovmi
- 22 -

budovami kolej, kter propojovala pavuina pin. Uen vyhlejc

postavy s hromadami knih v podpa chvtaly do budov a zase ven.
Jakoby ke zdraznn drunho akademickho ovzdu si tu dva
dlouhovlas hippies hzeli plastovmi tali, kochajce se zrove
Mahlerovou tvrtou, jej tny se linuly z jednoho okna koleje.
Tohle jsou nae ubytovny, vysvtlil Kohler a cestou k
budovm udlil svmu elektrickmu vozku jet vt rychlost.
Mme tu pes ti tisce fyzik. CERN sm zamstnv vce ne
polovinu svtovch fyzik zabvajcch se studiem hmotnch stic
nejchytej mozky cel zemkoule Nmce, Japonce, Italy,
Holanany, na koho si jen vzpomenete. Nai fyzikov zastupuj pes
pt set univerzit a edest nrod.
Langdon asl. Jak spolu vichni komunikuj?
Samozejm anglicky. Univerzlnm jazykem vdy. Langdon
vdycky slchal, e univerzln jazyk vdy je matematika, ale byl
pli unaven, ne aby se pel. Poslun chvtal po pin za
Kohlerem.
Kolem nich probhl mlad mu, napl zhroucen a bez dechu.
Jeho triko hlsalo: BEZ JOBU BY NEBYL JOB!
Langdon se za nm dval a kroutil hlavou. JOB?
Jednotn obecn teorie, vysvtloval mu Kohler slovn hku.
Teorie veho.
Chpu, hlesl Langdon nechpaje vbec nic.
Vyznte se ve fyzice stic, pane Langdone?
Osloven pokril rameny. Vyznm se v obecn fyzice pd
tles a podobn vci. Lta zkuenost s hloubkovm potpnm jej
nauila hlubok ct k straliv sle gravitanho zrychlen. Fyzika
stic se tk zkoumn atomu, ne?
Kohler zavrtl hlavou. Ve srovnn s tm, s m my pracujeme,
jsou atomy nco jako planety. Nae zjmy se tkaj jdra atomu
pouze desetitisciny jeho celkov velikosti. Znovu zakalal, co jen
potvrdilo dojem, e nen zdrv. Mui a eny jsou v CERNu proto,
aby nali odpov na stejn otzky, jak si lovk kladl od potku
svta. Odkud jsme pili? Z eho jsme stvoeni?
A ty odpovdi poskytuje fyzikln laborato?
Vs to pekvapuje?
- 23 -

Ano. Ty otzky znj spirituln.

Pane Langdone, vechny otzky byly kdysi spirituln. Od
potku svta byly spiritualita a nboenstv povolny k tomu, aby
zaplnily przdn msta, kterm vda neporozumla. Vchod a zpad
slunce byl kdysi pipisovn bohu Heliovi a jeho ohnivmu vozu.
Zemtesen a plivov vlny byly vrazem Poseidonova hnvu. Vda
prokzala, e tito bohov byli falenmi idoly. Brzy se vichni
bohov uk jako falen modly. Vda ji poskytla odpovdi na
tm vechny otzky, kter si lovk me klst. Zbv jich u jen
pr, a ty jsou ezoterick. Odkud pochzme? Co tu dlme? Co je
smyslem ivota a svta?
Langdon asl. A tohle jsou otzky, na kter se CERN sna
odpovdt?
Omyl. Na tyto otzky odpovd.
Langdon u mlel, kdy se oba propltali mezi jednotlivmi
bloky obytnch budov. Pi chzi jim nad hlavou peltl umlohmotn
tal a pistl pmo ped nimi. Kohler jej ignoroval a el dl.
Z druh strany ndvo se ozvalo: S'il vous plait! Bute tak
hodn!
Langdon vzhldl. Mval na n postar blovlas mu v mikin s
npisem COLLEGE DE PARIS. Langdon zvedl tal a zkuen jej hodil
zpt. Mu ho chytil na jeden prst, roztoil a pes rameno jej hodil
svmu partnerovi. Merci! zavolal na Langdona.
Gratuluji, odtuil Kohler, kdy ho Langdon konen dohonil.
Prv jste si pohazoval s lauretem Nobelovy ceny Georgem
Charpakem, vynlezcem drtov proporcionln komory.
Langdon pikvl. Mj astn den.
Obma mum trvalo jet ti minuty, ne doshli svho cle
velk, dobe udrovan ubytovny postaven v osikovm hji. Ve
srovnn s ostatnmi ubytovnami vypadala luxusnj. Npis vytesan
do kamene hlsal: BUDOVA C.
Npadit nzev, pomyslel si Langdon.
Navzdory svmu sterilnmu jmnu Budova C pln uspokojovala
Langdonv vkus, pokud lo o architekturu: byla konzervativn a
solidn. Postavili ji z ervench cihel, mla ozdobnou balustrdu a
byla obklopen symetricky sestienm ivm plotem. Cestou po
- 24 -

kameny dldn pin ke vchodu proli branou tvoenou dvma

mramorovmi sloupy. Na jeden z nich kdosi pilepil paprek:
TENTO SLOUPEC JE IONSK
Graffiti fyzik? Langdon nad tm kroutil hlavou, obhlel sloup,
a nakonec se spokojen usml. To se mi ulevilo, e i nejvt
svtov fyzikov se obas ml.
Kohler se na nj zkoumav podval. Co tm mnte?
Au tu poznmku napsal kdokoli, neml pravdu. Ten sloup
nen insk. Insk sloupy maj vude stejnou ku. Tenhle se
zuuje. Je drsk jde o eck protjek. Bn omyl.
Kohler se neusml. Autor to myslel jako vtip, pane Langdone.
Insk znamen obsahujc ionty elektricky nabit stice. Ty
obsahuje vtina pedmt.
Langdon se ohldl po sloupu a zapl.
Kdy opoutl vtah v poslednm pate Budovy C, pod se jet
stydl. Chodba, kterou spchal za ujdjcm Kohlerem, ho
pekvapila svm vybavenm. Nbytek v tradinm francouzskm
kolonilnm stylu divan z teovho deva, porcelnov vza
stojc na podlaze, sam vyezvan devo.
Natrvalo pijatm vdcm nevhme poskytnout veker
komfort, vysvtlil Kohler.
To je vidt, pomyslel si Langdon. Take mu z toho faxu bydlel
tady? Jeden z vaich prominentnch zamstnanc?
Pesn tak, odvtil Kohler. Dnes rno nepiel ke mn na
poradu a nehlsil se, kdy jsme ho shnli pagerem. el jsem pro nj
a nael jsem ho v jeho obvacm pokoji mrtvho.
Langdon poctil nhl mrazen, kdy si uvdomil, e zanedlouho
uvid mrtv tlo. Jeho aludek odjakiva nebyl zrovna siln. Tuhle
slabost u sebe objevil jako student djin umn, kdy uitel vykldal
td o tom, e Leonardo da Vinci zskal svoji odbornou znalost
lidskho tla exhumac mrtvol a pitvnm jejich svalstva.
Kohler popojel a na konec chodby. Byly tam jednoduch dvee.
Atelirov byt, jak byste to asi nazvali, oznmil, straje si z ela
krpje potu.
Langdon se pozorn zadval na dubov dvee, ped nimi stli.
Na jmenovce bylo napsno:
- 25 -

Leonardo Vetra
Leonardu Vetrovi, oznmil Kohler, by pt tden bylo
osmapadest. Byl to jeden z nejznamenitjch vdc na doby. Jeho
smrt znamen pro vdu hlubokou ztrtu.
Langdonovi se zdlo, e tvrd rysy v Kohlerov oblieji na
okamik zmkly zvanem citu. Jak rychle se objevil, tak rychle zase
zmizel. Kohler shl do kapsy a na velkm krouku s kli hledal ten
sprvn.
Nhle Langdona napadla podivn mylenka. Zdlo se, e budova
je oputn. Kde jsou vichni? zeptal se. Sotva by byl ekal, e
tady bude takov klid, tm sp, e se chystaj vstoupit do mst, kde
nedvno dolo k vrad.
Ti, co tu bydl, jsou ve svch laboratoch, odpovdl Kohler
nalzaje konen sprvn kl.
Myslel jsem policii objasnil Langdon. U odela?
Kohler se zastavil, kl napl otoen v zmku. Policie?
Podvali se na sebe.
Nu ano, policie. Poslali jste mi pece faxem zprvu o vrad.
Pece jste museli informovat policii.
Nejsp jsme to neudlali.
Coe?
Pohled Kohlerovch edch o ztvrdl. Situace je sloit, pane
Langdone.
Langdon to chpal. Ale nkdo o tom pece jist v!
Ano. Leonardova adoptivn dcera. Pracuje rovn tady v
CERNu jako fyzik. Maj spolenou laborato. Jsou partnei. Pan
Vetrov byla tento tden na vzkumu v ternu. Informoval jsem ji o
smrti jejho otce a mus se kadm okamikem vrtit.
Ale toho lovka zavradili
Formln vyetovn, prohlsil pevnm hlasem Kohler,
samozejm probhne. Je ale prakticky jist, e se pi tom bude
prohledvat i Vetrova laborato, a to je msto, kter on i pan Vetrov
povaovali za vhradn soukrom. A proto to mus pokat, dokud se
pan Vetrov nevrt. Mm pocit, e vi n musme zachovat
alespo petku ohleduplnosti.
Kohler otoil klem.
- 26 -

Jakmile se dvee otevely dokon, zvan ledovho vzduchu

pronikl do chodby a Langdona doslova udeil do oblieje. Ohromen
ustoupil. Pes prh zral na pln ciz svt. Byt ped nm byl
ponoen do hust bl mlhy. Mlha vila ve spirlch kolem nbytku
a halila mstnost do matnho oparu.
Co to? zakoktal Langdon.
Freonov chladic systm, odpovdl Kohler. Kvli uchovn
mrtvho tla jsem byt ochladil.
Langdon si zapnul vechny knoflky tvdovho saka, aby
nenachladl. Jsem v zemi Oz, ekl si. A zapomnl jsem si kouzeln
stevce.
Mrtvola lec na podlaze ped Langdonem vypadala pern.
Nebotk Leonardo Vetra leel na zdech, vysvleen donaha, jeho
pokoka mla modrav edou barvu. Krn obratle mu v mst, kde
byly zlomen, trely ven, hlavu ml otoenou pln dozadu. Obliej
pitisknut k zemi nebylo vidt. Mu leel ve zmrzl kalui vlastn
moi s ojnlm ochlupenm kolem scvrklch genitli.
Pemhaje nutkn ke zvracen Langdon upel zrak na hru
obti. I kdy se na tu rnu pravidelnho tvaru dval na faxov zprv
u mnohokrt, ve skutenosti se splenina vyjmala mnohem
vraznji. Okraje zduelho seehnutho masa byly dokonale
hladk symbol se otiskl vskutku bezvadn.
Langdon by byl rd vdl, zda zdrojem intenzivnho chladu,
kter mu zalzal a do kost, je ono chladic zazen nebo naprost
ohromen z vznamu toho, na co zr.

Srdce mu divoce bilo, kdy obchzel tlo, etl slovo vzhru

nohama a znovu se pesvdoval o jeho geniln symetrii. Nyn, kdy
se na nj dval, se mu symbol zdl dokonce mn srozumiteln ne
dve.
Pane Langdone?
- 27 -

Neslyel. Byl v jinm svt ve svm svt, svm ivlu, ve

svt, kde historie, mtus a fakta splvaly v jedno a zaplavovaly jeho
smysly.
Pane Langdone? Kohler na nho hledl v oekvn odpovdi.
Langdon se na nj ani nepodval. Byl pln pohrouen do sebe, v
naprostm soustedn. Co vechno u vte?
Jenom to, co jsem ml as si pest na vaich webovch
strnkch. e slovo Illuminati znamen Osvcen. Je to jmno
njakho starho bratrstva.
Langdon pikvl. U jste nkdy pedtm to jmno slyel?
Ne. Teprve kdy jsem je vidl vyplen na hrudi pana Vetry.
Potom jste po nm ptral na webu?
Ano.
A urit jste zskal stovky odkaz.
Tisce, kvl Kohler. Ty vae ale odkazovaly na Harvard,
Oxford, solidn nakladatelstv, na spoustu pslunch publikac. Jako
vdec jsem u dvno zjistil, e hodnota informace odpovd hodnot
jejho zdroje. Vae reference se zdly bt dvryhodn.
Langdonv zrak byl stle upen na mrtv tlo.
Kohler u mlel. Jen se dval a zjevn ekal, a se Langdon k
tomu vemu njak vyjd.
Konen vzhldl a rozhlel se po promrzlm byt. Snad
bychom si o tom mohli pohovoit nkde na teplejm mst?
Tady je to nejlep. Zdlo se, e Kohler ten chlad vbec
nevnm. Budeme hovoit zde.
Langdon se zamrail. Historie ilumint nebyla v dnm
ppad jednoduch. Zmrznu na kost, kdy to budu cel vysvtlovat.
Znovu se zadval na vyplen znamen a zmocnila se ho hrza.
Pestoe o ilumintskm emblmu kolovalo mezi modernmi
symbolology plno zprv, jet dn jej ve skutenosti nespatil.
Star dokumenty popisuj jejich symbol jako ambigram ambi je
latinsky oba co znamen, e ho lze st obma smry. I kdy se
ambigramy v symbolologii vyskytuj bn svastika, jin a jang,
idovsk hvzda, jednoduch k pedstava, e i slovo me bt
sestaveno do ambigramu, se zdla bt naprosto nemon. Modern
symbolologov se po lta snaili vtsnat slovo Illuminati do dokonale
- 28 -

symetrickho tvaru, ale vdycky pohoeli. Vtina akademik nyn

dola k zvru, e ten symbol jako ambigram ve skutenosti
neexistuje.
Take kdo jsou vlastn ti Osvcen? chtl vdt Kohler.
Ha, pomyslel si Langdon, kdo to vlastn je? A pustil se do
vkladu.
Od potku djin, vysvtloval Langdon, existoval hlubok
rozpor mezi vdou a nboenstvm. Proslaven vdci jako Kopernik

Byli zavradni, peruil jej Kohler. Zavradni crkv za

odhalovn vdeckch pravd. Nboenstv odjakiva pronsledovalo
vdu.
Ano. V estnctm stolet se vak v m skupina mu
postavila crkvi na odpor. Nkte z nejosvcenjch lid fyzikov,
matematici, astronomov se zaali tajn schzet. Spojovalo je
znepokojen nad nesprvnm uenm crkve. Obvali se, e crkevn
monopol na pravdu ohrouje akademick vzdln na celm svt.
Zaloili prvn svtovou mylenkovou banku a sami sebe nazvali
Osvcenmi.
Illuminati.
Ano. Nejuenj mozky Evropy, oddan hledn vdeck
pravdy.
Kohler mlel.
Samozejm, e katolick crkev iluminty bezohledn
pronsledovala. Pouze dky psn dodrovanm zsadm naprostho
utajen zstali vdci v bezpe. Zprva o existenci ilumint se ale v
akademickm podzem ila, poet len bratrstva stoupal a patili k
nim akademikov z cel Evropy. Vdci se pravideln schzeli v
m, v obzvlt tajn skri, kterou nazvali Chrm Osvcen.
Kohler zakalal a uhladil si vlasy.
Mnoz z ilumint, pokraoval Langdon, chtli proti tyranii
crkve bojovat s pouitm nsil, jejich nejvenj len jim to vak
vymluvil. Byl to pacifista a zrove jeden z nejslavnjch vdc
vech dob.
Langdon si byl jist, e Kohler uhodne, o kom mluv. I laici
znali neastnho astronoma, kter byl zaten a nechyblo mnoho i
- 29 -

popraven za to, e prohlsil, e stedem slunen soustavy je Slunce,

nikoli Zem. Pestoe jeho dkazy byly nezvratn, astronom byl
krut potrestn, protoe v podstat naznaoval, e Bh umstil lidstvo
jinam ne do centra svho Vehomra.
Jmenoval se Galileo Galilei, dodal Langdon.
Kohler vzhldl. Galileo?
Ano. Patil k ilumintm. A byl tak oddan katolk. Snail se
zmrnit nzor crkve na vdu a prohlaoval, e vda nechce existenci
Boha zpochybovat, nbr naopak ji upevnit. Napsal, e kdy se
jednou dval svm dalekohledem na krouc planety, uslyel v hudb
sfr Bo hlas. Ml za to, e vda a crkev nejsou neptel, nbr
spojenci dva rzn jazyky vyprvjc stejn pbh, pbh o
symetrii a rovnovze nebe a pekla, dne a noci, tepla a chladu, Boha
a Satana. Jak vda, tak nboenstv se radovaly z bosk symetrie
v nekonenm boji svtla a tmy. Tady Langdon peruil vyprvn a
podupval nohama, aby se zahl.
Kohler jen sedl na svm pojzdnm trn a dval se.
Nanetst, dodal po chvilce Langdon, sjednocen vdy a
nboenstv nebylo tm, co crkev chtla.
Samozejm e ne, peruil ho Kohler. Toto spojen by
zruilo nrok crkve jako jedinho prostednka cesty k Bohu. Proto
crkev oznaila Galilea za kace, shledala jej vinnm, a drela v
trvalm domcm vzen. Znm djiny vdy, pane Langdone. Ale to
bylo ped staletmi. Co to m co dlat s Leonardem Vetrou?
Otzka za milion. Galileovo zaten vyvolalo mezi iluminty
pozdvien. Dopoutli se chyb a crkev zjistila totonost ty len,
kter zajali a vyslchali. Tito tyi vdci vak neprozradili nic, ani na
muen.
Muen?
Langdon pikvl. Byli zaiva pleni elezem. Cejchovni. Na
prsa. Symbolem ke.
Kohler vytetil oi a vrhl znepokojen pohled na Vetrovo tlo.
Pak byli vdci brutln zavradni, jejich mrtv tla vyhozena
v m na ulici jako vstraha ostatnm, kte by snad zamleli se k
ilumintm pidat. Ostatn iluminti, kter crkev bezprostedn
ohroovala, Itlii opustili.
- 30 -

Langdon se odmlel, aby zdraznil to, co prv ekl. Hledl

Kohlerovi pmo do o. Iluminti peli do hlubok ilegality, kde se
sdruovali s jinmi skupinami uprchlk a skrvali se ped
katolickmi istkami s mystiky, alchymisty, okultisty, muslimy,
idy. Bhem let bratrstvo pijmalo nov leny. Vzeli nov iluminti.
Temnj. Hluboce protikestant. Zskali znanou moc, praktikovali
tajemn obady, psn utajovan, a zapshli se, e jednoho dne
povstanou a katolick crkvi se pomst. Jejich moc vzrostla do t
mry, e je crkev zaala povaovat za nejnebezpenj
protikesanskou slu na svt. Vatikn toto bratrstvo veejn oznail
za ajtana.
ajtana?
To je islmsk vraz. Znamen to neptelsk neptel
Bo. Crkev si pro jejich oznaen vybrala islmsk vraz, protoe
jazyk muslim pokldala za neist. Langdon vhal. ajtan je
zkladem slova Satan.
Kohler byl zjevn nesvj.
Langdonv hlas znl pochmurn. Pane Kohlere, nevm, jak
nebo pro se to znamen dostalo na hru tohoto mue, ale dvte se
na dvno ztracen symbol nejstarho a nejmocnjho satanistickho
kultu svta.
Ulika byla zk a oputn. Hassassin nyn krel rychle, ern
oi pln oekvn. Jak se piblil k cli, pipomnl si Janusova
slova, kter mu ekl na rozlouenou. Fze slo dv zane brzy.
Odpoite si trochu.
Hassassin se zlomysln culil. Celou noc byl vzhru, ale spnek
bylo to posledn, na co myslel. Spnek je pro slab. On je vlenk
jako jeho pedkov, a jeho lid nikdy nespali, kdy bitva u zapoala.
Tato bitva zaala u zcela urit a on byl poctn prolitm prvnch
kapek krve. Nyn ml dv hodiny na vychutnn sv slvy, ne se
zase vrt do prce.
Spnek? Jsou mnohem lep zpsoby uvolnn Chu na
poitksk radosti zddil po svch pedcch, kte se oddvali haii,
ale on dval pednost jinmu uspokojen. Byl pyn na sv tlo
dobe sezen smrtc stroj, kter navzdory tradici nechtl zneistit
- 31 -

narkotiky. Vypstoval si lep nvyk ne drogy Mnohem zdravj

a uspokojivj odmna.
Hassassin ctil, jak se ho zmocuje znm napt z oekvn.
Pidal do kroku. Zastavil se u dve bez jmenovky a zazvonil.
pehrka se pootevela a dv mkk hnd oi si ho mily. Pak se
dvee doiroka otevely.
Vtejte, pronesla krsn odn ena. Uvedla ho do bezvadn
zazenho, tlumen osvtlenho salonu. Vzduch byl prosycen vn
drahho parfmu a pima. A budete pipraven podala mu
album s fotografiemi - zavolejte, hned jak si vyberete. Potom
zmizela.
Hassassin se usml.
Sedl na plyovm divanu s albem na kln a ctil, jak se ho
zmocuje vniv touha. Pestoe jeho souvrci Vnoce neslavili,
pedstavoval si, e tak njak se mus radovat dt ped hromadou
zabalench drk, kter mu zhy odhal sv zzraky. Otevel album a
prohlel si fotografie. Odrely se v nich vechny jeho dvn
sexuln fantazie.
Marisa. Italsk bohyn. Vniv. Mlad Sophia Lorenov.
Saiko. Japonsk geja. Ohebn. Bezpochyby zkuen.
Kanara. asn ern zjeven. Svalnat. Exotick.
Prohldl si album dvakrt a vybral si. Stiskl knoflk na stolku
vedle sebe. Za minutku u se objevila ena, kter jej prve pivtala.
Ukzal j na svj tip. Usmla se. Pojte za mnou.
Kdy vydili finann zleitosti, ena nkam tie
zatelefonovala. Chvli ekala a potom jej vedla po toitm
mramorovm schoditi do luxusn chodby. Jsou to ty zlat dvee na
konci, oznmila. Mte opravdu vytben vkus.
Aby ne, pomyslel si. Jsem znalec.
Hassassin nalapoval po chodb jako pardl tc se na dlouho
oekvan nasycen. Kdy doel ke vchodu, usmval se. Dvee u
byly pooteven vyzvaly ho ke vstupu. Zatlail do nich a otevely
se tie dokon.
Kdy spatil tu, kterou si vybral, vdl, e udlal dobe. Byla
pesn takov, jakou poadoval nah, prosten naznak, s paemi
pivzanmi sametovmi pouty k sloupkm postele.
- 32 -

Peel pes pokoj a tmavm prstem j pejel pes bicho barvy

slonov kosti. Minulou noc jsem zabil. Ty jsi m odmna.
Satanistick? Kohler si otel sta a nervzn poposedl. Tohle
je symbol satanistickho kultu? Langdon pechzel po mstnosti
sem a tam, aby se zahl. Iluminti byli satanist. Ale ne v dnenm
slova smyslu.
Langdon spn vysvtloval, e vtina lid si satanistick kulty
pedstavuje jako semenit zloduch uctvajcch bla, zatmco v
historii byli satanist vzdlan mui, kte se povaovali za protivnky
crkve. ajtanov. Povsti o satanistickch zvecch obtech ern
magie a o ritulu pentagramu byly pouh li roziovan crkv jako
soust pinav kampan proti jejm odprcm. asem se jin
neptel crkve pokoueli iluminty napodobit a zmnnm lm
nejen uvili, nbr je sami praktikovali. A tak se zrodil modern
satanismus.
Kohler pke zavrel. Tohle vechno je star historie. Chci
vdt, jak se ten symbol dostal sem.
Langdon se zhluboka nadechl. Symbol sm vytvoil anonymn
umlec, ilumint, v estnctm stolet jako hold Galileov lsce k
symetrii; bylo to nco jako ilumintsk logo. Bratrstvo drelo symbol
v tajnosti a dajn ho hodlalo odhalit, teprve a zsk dostatenou
moc, aby mohlo vystoupit veejn a uskutenit svj konen cl.
Kohler vypadal neklidn. Take ten symbol znamen, e
iluminti se vynouj na povrch?
Langdon se zamrail. Nco takovho je nemon. Je toti jet
jedna kapitola v ilumintskch djinch, kterou jsem dosud
nevysvtlil.
Kohlerv hlas nabyl na sle. Poute m.
Langdon si promnul dlan a v duchu tdil stovky dokument,
kter o ilumintech peetl nebo sm napsal. Iluminti, kterm se
podailo pet a utekli z ma, putovali Evropou a hledali bezpen
msto, kde by se mohli znovu dt dohromady. Pevzala je jin tajn
spolenost bratrstvo bohatch bavorskch kamenk, kte si kali
svobodn zedni.
Kohler vypadal ohromen. Zedni?
- 33 -

Langdon pikvl. Vbec ho nepekvapilo, e Kohler o tto

skupin u slyel. Zednsk bratrstvo mlo v souasn dob kolem
pti milion len, z toho polovina ila ve Spojench sttech a pes
milion v Evrop.
Zedni urit nejsou dn satanist, prohlsil Kohler tnem,
kter najednou znl njak skepticky.
Oveme ne. Zedni se stali obt vlastn benevolence. Pot,
co mezi sebe pijali prchajc vdce, psobili zedni nevdomky jako
zstrka pro iluminty. Iluminti vyrstali v jejich adch a postupn
pebrali v zednskch lch vedouc pozice. V ln Zedn znovu
nastolili sv vdeck bratrstvo cosi jako tajnou spolenost uvnit
tajn spolenosti. Potom iluminti vyuvali celosvtov st
zednskch l k en svho vlivu.
Langdon se nadechl studenho vzduchu a pokraoval. Jejich
hlavnm clem bylo totln vymcen katolicismu. Crkevn dogmata,
pln povr, povaovalo bratrstvo za nejvtho neptele lidstva.
Obvali se, e bude-li nboenstv i nadle pokraovat v
prohlaovn zbonho mtu za absolutn pravdu, zastav se vdeck
pokrok a lidstvo bude odsouzeno k budoucnosti pln tmstv a
nesmyslnch nboenskch vlek.
Tak, jak jsme toho dnes svdky.
Langdon se zamrail. Kohler ml pravdu. Svat vlky stle
plnily titulky novin. Mj bh je lep ne tvj bh. Zd se, e vdycky
existovala tsn korelace mezi potem hluboce vcch a potem
obt.
Pokraujte, vyzval ho Kohler.
Langdon si utdil mylenky a mluvil dl. V Evrop moc
ilumint stle slila a zhy se zaali ohlet i po Americe. Mezi
politickmi vdci jej nov, nezkuen vldy byly ada svobodnch
zedn George Washington, Benjamin Franklin vesms estn,
bohabojn mui, kte nemli tuen o silnm vlivu ilumint na
zedne. Iluminti vyuili sv infiltrace a pomhali zakldat banky,
univerzity a prmyslov podniky, ktermi financovali sv sil za
dosaen konenho cle. Langdon se odmlel. Vytvoen jedinho
sjednocenho svtovho sttu jakhosi svtskho Novho du
svta.
- 34 -

Kohler nereagoval.
Nov d svta, opakoval Langdon, oprajc se o vdeck
osvcen. Nazvali to luciferskm uenm. Crkev tvrdila, e Lucifer je
narkou na bla, ale bratrstvo trvalo na tom, e nzev Lucifer je
mnn v doslovnm latinskm smyslu svtlono. Neboli
illuminator.
Kohler si povzdechl a jeho hlas znl nhle slavnostn. Pane
Langdone, posate se, prosm.
Langdon se opatrn posadil na idli pokrytou jinovatkou. Kohler
pijel s vozkem bl k nmu. Nejsem si jist, e jsem pochopil
vechno, co jste mi prv ekl, ale rozumm jednomu. Leonardo
Vetra byl jeden z nejvtch trumf, ktermi CERN disponoval. Byl
to tak n ptel. Potebuji vs, abyste mi pomohl ty iluminty
dopadnout.
Langdon nevdl, co na to ct. Dopadnout iluminty? On si
snad dl legraci? Obvm se, pane, e nco takovho je naprosto
nemon.
Kohler pokril obo. Co tm myslte? Vy nehodlte
Pane Kohlere. Langdon se naklonil ke svmu hostiteli a
nevdl dost dobe, jak zadit, aby pochopil, co se mu chyst ci.
Svj pbh jsem jet nedokonil. Pes vechno zdn je nanejv
nepravdpodobn, e toto znamen vyplili skuten iluminti. Pes
pl stolet u postrdme jakkoli doklad o jejich aktivit a vtina
uenc se shoduje na tom, e dvno pestali existovat.
Po tch slovech nastalo ticho. Kohler na nho skrz mlhu upral
pohled, v nm se ohromen msilo s hnvem. Jak mi ksakru mete
kat, e ten spolek vymel, kdy je jeho jmno vyplen na tle
tohoto mue!
Tu otzku si Langdon kladl cel dopoledne. To, e se vynoil
ilumintsk ambigram, bylo pekvapujc. Symbolologov celho
svta by jen zili. A pesto Langdon jako vdec chpal, e pouh
okolnost, e se znamen znovu objevilo, nedokazuje o ilumintech
zhola nic.
Symboly, ozval se Langdon, v dnm ppad nedokazuj
ptomnost svch pvodnch tvrc.
Co asi potom tohle znamen?
- 35 -

Znamen to, e kdy filozofick organizace, jakou byli

iluminti, pestane existovat, jej symboly zstvaj k dispozici pro
pevzet jinmi skupinami. To se nazv penos. Ten je v
symbolologii zcela bn. Nacist pevzali svastiku od hinduist,
kestan k od Egyptan, a
Dnes rno, namtl Kohler, kdy jsem vyukal slovo llluminati
do potae, vrtilo se mi tisc zcela souasnch odkaz. Mnoho lid
si zjevn mysl, e tato skupina je pod jet naivu.
Blouznivci o tajnm spiknut, odpovdl Langdon. Vdycky
mu ly na nervy nesetn konspiran teorie kolujc v modern popkultue. Mdia pmo dycht po apokalyptickch titulcch a
samozvan specialist na kulty vytskvaj kapitl na reklamnm
trhku s koncem tiscilet a na z prstu vycucanch bchorkch o tom,
e iluminti jsou ivi a zdrvi a organizuj svj Nov svtov d.
Nedvno New York Times pinesly senzan zprvu o tom, e k
zednm mli velmi blzko etn slavn muov, jako sir Arthur
Conan Doyle, vvoda z Kentu, Peter Sellers, Irving Berlin, princ
Filip, Louis Armstrong a cel panteon znmch souasnch
prmyslnk a finannch magnt.
Kohler rozzloben ukzal na Vetrovo tlo. Kdy vezmu v
vahu usvdujc materil, ekl bych, e ti konspiran blouznivci
maj pravdu.
Uznvm, e to tak vypad, podotkl Langdon jak
nejdiplomatitji byl schopen. Pesto to lze mnohem
pravdpodobnji vysvtlit tm, e cejchovac elezo ilumint se
dostalo do rukou njak jin organizaci a ta ho nyn pouv pro sv
vlastn ely.
Jak ely? Co tahle vrada dokazuje?
Dobr otzka, pomyslel si Langdon. Tak mu dlalo pote
pedstavit si, kde a kdo by po tyech stech letech mohl narazit na
ilumintsk cejchovac elezo. Nemohu vm ct nic jinho ne to,
e i kdyby byli iluminti jet dnes aktivn, a e jsem upmn
pesvden, e tomu tak nen, nikdy by nemli prsty ve smrti
Leonarda Vetry.
e ne?
- 36 -

Ne. Iluminti mon vili ve vymcen kesanstv, avak

svou moc uplatovali politickmi a finannmi prostedky, nikoli
teroristickmi iny. Navc, iluminti se dili velmi psnmi
morlnmi zsadami, pokud jde o zachzen s nepteli. Mu vdy si
vdy nesmrn vili. V dnm ppad by nezabili kolegu-vdce,
jako byl Leonardo Vetra.
Kohlerv pohled byl nhle chladn jako led. Mon jste se
zapomnl zmnit o tom, e Leonardo Vetra nebyl adov vdec.
Langdon trpliv vydechl. Pane Kohlere, vm, e Leonardo
Vetra vynikal v mnoha smrech, ale faktem zstv, e
Bez varovn Kohler otoil svj elektrick vozk, vyrazil z
mstnosti a zanechvaje za sebou mrak vc mlhy, zmizel kdesi v
chodb.
Pro lsku bo, zastnal Langdon. el za nm. Kohler na nj
ekal v mal alkovn na konci chodby.
Tohle je Leonardova pracovna, odsekl Kohler a ukzal na
posuvn dvee. Mon, e a to tam uvidte, budete leccos chpat
jinak. S podivnm zabruenm se Kohler namhav nadzvedl a
dvee se odsunuly.
Langdon nakoukl do pracovny a okamit poctil na ki
mravenen. Svat Bo rodiko, pomyslel si.
V pln jinm stt sedl jeden mlad vojk trpliv ped
dlouhou adou monitor. Sledoval obrazy, kter se ped nm mhaly
iv potrava dodvan stovkami bezdrtovch videokamer
hldajcch rozlehl komplex. Obrazy mjely jeden za druhm v
nekonenm proces.
Ndhern chodba.
Soukrom kancel.
Kuchy.
Pi sledovn monotnnho sledu obraz musel vojk bojovat s
otuplost. Pestoe u se blil konec smny, zstval stle bdl.
Sluba byla poctou. Jednoho dne se mu dostane konen odmny.
Zatmco se jeho mylenky velijak toulaly, obrazovka ped nm
zaregistrovala poplach. Nhle, s bezdnm kubnutm, kter
pekvapilo i jeho samotnho, mu ruka vyltla a stiskla knoflk na
- 37 -

kontrolnm panelu. Obraz ped nm se zastavil. S nervy napjatmi se

naklonil bl. Npis na monitoru oznamoval, e obraz vyslala kamera
. 86 kamera, kter m hldat vstupn halu.
Ale to, co ml ped sebou, vstupn hala rozhodn nebyla.

- 38 -

Langdon ohromen zral na pracovnu ped sebou. Co to tu

vlastn mte? Pestoe na tvi ctil pjemn zvan teplho
vzduchu, vstupoval dovnit s zkost.
Kohler neekl nic a vjel dovnit vzpt po nm. Langdon se
rozhlel po mstnosti a nevdl, co si m myslet. Byla vyplnna tou
nejroztodivnj smsic nejnemonjch vc, jakou kdy vidl. Na
zadn stn dominoval veker vzdob obrovsk devn krucifix;
podle Langdonova odhadu mohl pochzet ze panlska 14. stolet.
Nad kem visel od stropu astrolb kovov pohybliv model
obhajcch planet. Vlevo zdobila stnu olejomalba Panny Marie a
vedle n zalaminovan periodick soustava prvk. Na bon zdi visel
plakt s obrazem Alberta Einsteina s jeho znmm cittem: BH
NEHRAJE S VESMREM V KOSTKY.
Langdon chodil po mstnosti a nepestval se divit. Na psacm
stole leela bible v koen vazb, vedle n Bohrv model atomu z
plastu, a miniaturn replika Michelangelova Moje.
i z toho eklektismus, pomyslel si Langdon. Teplo bylo
pjemn, ale nco na t vzdob v nm znovu vyvolvalo mrazen.
Zdlo se mu, e je svdkem srky dvou filozofickch titn ruiv
zmti vzjemn zpolcch sil. Pak si prohldl tituly knih na police.
Bosk stice Taoismus ve fyzice Dkaz existence Bo
Na jedn knin zarce byl vyryt citt:
OPRAVDOV VDA OBJEVUJE BOHA,
KTER EK ZA KADMI DVEMI.

Pape Pius XII

Leonardo byl katolick knz, poznamenal Kohler.
Langdon se otoil. Knz? Myslm, e jste kal, e byl fyzik.
Byl oboj. Muov nleejc souasn vd a nboenstv
nejsou v djinch nic vjimenho. Leonardo byl jednm z nich.
Fyziku povaoval za bosk prodn zkon. Tvrdil, e Bo rukopis
je patrn v prodnm du vude kolem ns. Doufal, e pomoc vdy
doke pochybujcm masm Bo existenci. Sm sebe povaoval za
teo-fyzika.
- 39 -

Teo-fyzika? Langdonovi to znlo jako nemon oxymoron.

Na poli kvantov fyziky, vysvtlil Kohler, dolo nedvno k
nkolika okujcm objevm objevm, z nich vyplvaj dsledky
veskrze spiritulnho rzu. O mnoh z nich se zaslouil prv
Leonardo.
Langdon si editele CERNu zpytav prohlel a stle se pokouel
njak se v tom bizarnm prosted vyznat. Spiritualita a fyzika?
Langdon strvil svou dosavadn kariru studiem djin nboenstv, a
jestli v nich existovalo njak stle se vracejc tma, pak tedy to, e
vda a nboenstv byly od prvopotku ohe a voda arcineptel
nesluiteln.
Vetra se pohyboval na hranici kvantov fyziky, prohlsil
Kohler. Zaal spojovat vdu a nboenstv ukazoval, e se zcela
netuenm zpsobem vzjemn dopluj. Nazval tuto oblast nov
fyzika. Vythl z police knihu a podal ji Langdonovi.
Langdon si prohlel oblku. Bh, zzraky a nov fyzika od
Leonarda Vetry.
Rozsahem je to pomrn omezen obor, pokraoval Kohler,
ale pin erstv odpovdi na nkter star otzky otzky o
pvodu svta a o silch, kter ns vechny spojuj. Leonardo vil, e
jeho vzkum bude schopen obrtit miliony k duchovnjmu ivotu.
V minulm roce pesvdiv dokzal existenci energetick sly, kter
ns vechny spojuje. Konkrtn ukzal, e jsme vichni fyzicky
spjat e molekuly ve vaem tle jsou protkny s molekulami v
mm e existuje jedin sla, kter psob v ns vech.
Langdon se ctil nesvj. A Bo moc ns vechny sjednot.
Chcete ct, e pan Vetra nael zpsob, jak prokzat, e stice jsou
spojen?
Poskytl nezvratn dkaz. lnek, kter nedvno vyel v
Scientific American, uvtal novou fyziku jako jistj cestu k Bohu ne
samotn nboenstv.
Poznmka ala do ivho. Langdon se pistihl, e mysl na
protinboensky zamen iluminty. Neochotn se pinutil povolit si
momentln intelektuln vpd do nemona. Jsou-li iluminti
skuten dosud aktivn, byli by schopni zabt Leonarda, aby mu
zabrnili pinst masm ono nboensk poselstv? Vzpt tu
- 40 -

mylenku odvrhl. Absurdn! Iluminti jsou dvn historie! Vichni

akademici to vd!
Vetra ml ve vdeckm svt mnoho neptel, pokraoval
Kohler. Mnoz vdet purist jm pohrdali. Dokonce i tady v
CERNu. Pouit analytick fyziky na podporu nboenskch princip
pociovali jako zradu na vd.
Ale nejsou dnes vdci vi crkvi ponkud stupnj?
Kohler opovrliv zavrel: Pro bychom mli bt! Crkev u
sice vdce neupaluje na hranici, ale jestli si myslte, e jej vlda nad
vdou se zmrnila, tak si polote otzku, pro se u vs na polovin
kol nesm vyuovat o evolun teorii. Zeptejte se sm sebe, pro
americk Kesansk koalice psob jako nejvlivnj lobby proti
vdeckmu pokroku, jakou svt zn. Bitva mezi vdou a
nboenstvm stle zu, pane Langdone. Pesthovala se z vlench
pol do zasedacch sn, ale plt nepestala.
Langdon musel uznat, e Kohler m pravdu. Zrovna minul
tden se cel teologick fakulta Harvardovy univerzity vypravila k
tamj prodovdeck fakult, aby tam demonstrovala proti tomu,
e genetick inenrstv bylo zaazeno do doktorskho vzdlvacho
programu. Pednosta katedry biologie, proslul ornitolog Richard
Aaronian, vystoupil na obhajobu osnov a z okna sv kancele
vyvsil velk plakt s obrazem kesanskho symbolu ryby. Byla
ovem ponkud upraven disponovala tymi noikami, co mlo
podle Aaroniana naznaovat, jak se vyvinuly africk dvojdyn ryby
pizpsoben ivotu na soui. Pod rybou pak msto slova Je
stlo provokativn DARWIN!.
Ozvalo se ostr zabzuen a Langdon vzhldl. Kohler shl pod
sebe, kde bylo na spodku jeho vozku plno elektronickch zazen.
Zdvihl bzuc pstroj z drku a peetl si zprvu.
Vborn. To je Leonardova dcera. Pan Vetrov prv pistv
na heliportu. Sejdeme se s n radji tam. Myslm, e nejlep bude,
kdy sem nahoru ani nepjde; v takovm stavu a svho otce radi
nespat.
Langdon souhlasil. Takov ok si ni dt nezaslou.
Podm pan Vetrovou, aby nm vysvtlila, na jakm projektu se
svm otcem pracovala mon, e to objasn, pro ho zavradili.
- 41 -

Myslte, e ho zabili kvli jeho prci? Dost mon.

Leonardo mi prozradil, e pracuje na nem doslova revolunm. To
bylo vechno, co ekl. Co se tkalo projektu, byl velice tajnstksk.
Ml soukromou laborato a vyadoval samotu, co jsem mu
vzhledem k jeho skvlm vsledkm rd poskytl. Jeho studie
spotebovala posledn dobou ohromn mnostv elektrick energie,
ale zdrel jsem se otzek. Kohler se pesunul ke dvem pracovny.
Je tu ale jet jedna vc, o kter byste ml vdt, ne tento byt
opustme.
Langdon si nebyl jist, jestli to vbec chce slyet. Ten vrah
ukradl Vetrovi jednu vc. Vc?
Pojte se mnou.
Kohler se rozjel zase zptky do obvacho pokoje plnho mlhy.
Langdon ho nsledoval, ani by tuil, co vlastn uvid. Kohler zajel
tsn k Vetrovu mrtvmu tlu a zastavil se. Vybdl Langdona, aby
pistoupil bl. A nerad, Langdon poslechl, i kdy se mu udlalo na
zvracen, jakmile uctil pach zmrzl moi.
Podvejte se mu na obliej, vyzval ho Kohler. Podvat se mu
na obliej? Langdon se zamrail. Myslel jsem, e kal, e nco
zmizelo.
Langdon vhav piklekl. Snail se zahldnout Vetrv obliej,
ale hlava byla otoen o sto osmdest stup, take tv ml
pitisknutou ke koberci.
Pes obte vyplvajc z jeho tlesnho postien Kohler doshl
a na zem a opatrn pootoil Vetrovou zmrzlou hlavou. Za hlasitho
praskn se objevila tv znetvoen smrtelnm zpasem. Kohler
hlavu v tto poloze chvli podrel.
Boe mj! vykikl Langdon a v hrze o krok couvl. Vetrv
obliej byl zalit krv. Jedin hnd oko na nej zralo przdnm
pohledem. Druh on jamka byla rozttn a przdn. Ukradli
mu oko!
Langdon vyel z Budovy C na erstv vzduch cel tastn, e u
je pry z Vetrova bytu. Slunce mu pomohlo vymazat obraz
przdnho onho dlku, kter se mu vryl do pamti.
- 42 -

Tudy prosm, ozval se Kohler a zatoil na prudce stoupajc

pinu. Zdlo se, e akcelerace nedl jeho elektricky pohnnmu
vozku dn pote. Pan Vetrov tu bude co nevidt.
Langdon pospchal, aby mu stail.
Tak co, zeptal se Kohler. Jet pochybujete, e v tom maj
prsty iluminti?
Langdona u nic nenapadalo. Vetrovy nboensk konexe mohly
bt urit zdrojem problm, ale Langdon se pece jen nedokzal
pinutit k tomu, aby se zekl vech vdeckch poznatk, k nim a
dosud dospl. Navc je tu to oko
Trvm i nadle na tom, prohlsil Langdon draznji, ne ml
v myslu, e iluminti za tento zloin odpovdn nejsou. Chybjc
oko je toho dkazem.
Coe?
Nahodil znetvoen, vysvtloval Langdon, je cosi velmi
neilumintskho. Znalci kult tvrd, e znetvoen, kter jsou
nsledkem nhlho nvalu zuivosti, jsou typick pro okrajov,
nezkuen sekty pro fanatiky pchajc izolovan, nhodn
teroristick iny iluminti vak vdycky jednali mnohem
promylenji.
Promylenji? Copak lze nkomu chirurgicky vyjmout oko
bez nleit rozvahy?
Neplyne z toho dn jasn poselstv. Neslou to dnmu
vymu elu.
Kohler na vrcholu svahu prudce zastavil a otoil se k
Langdonovi. Pane Langdone, vte mi, e to chybjc oko vymu
elu opravdu slou mnohem vymu elu.
Kdy pechzeli travnatou vyveninu, ozval se od zpadu hukot
rotoru. Objevila se helikoptra mc pes oteven dol smrem k
nim. Oste se naklonila, pak zpomalila a snela se na travnatou
pistvac plochu.
Langdon stl duchem neptomen, a mylenky v nm vily jako
listy vrtule. kal si, e jedin, co by mu pomohlo z jeho souasnho
duevnho zmatku, by byl podn celonon spnek, ale nijak zvl
tomu nevil.
- 43 -

Kdy se lyiny dotkly zem, vyskoil pilot a zaal vykldat

psluenstv. Bylo ho hodn vesms nejrozmanitj technick
vybaven a vstroj pro potpn na vrcholn rovni.
Langdon byl zmaten. To vechno pat pan Vetrov? kiel
Kohlerovi do ucha za evu motor.
Kohler pikvl a kikl v odpovd': Dlala biologick vzkum
ve Stedozemnm moi nkde u Baler.
Myslm, e jste kal, e se zabv fyzikoul
Taky e ano. Zabv se fyzikou biologickch vazeb. Zkoum
vzjemn propojen ivch systm. Jej prce je zce spjat s prac
jejho otce na fyzice stic. Nedvno prokzala nesprvnost jedn z
Einsteinovch zkladnch teori pomoc atomicky synchronizovanch
kamer sledujcch hejno tuk.
Langdon zkoumal hostitelv obliej, nenajde-li v nm nznak
ertovn. Einstein a tuci? U se pomalu zaal ptt, jestli ho to
kosmick letadlo X-33 nhodou omylem nevysadilo na nesprvn
planet.
O chvli pozdji vystoupila z vrtulnku Vittoria Vetrov.
Langdon pochopil, e dneek mu pipravuje jedno pekvapen za
druhm. Jak tak vystupovala z helikoptry v khaki ortkch a blm
triku bez rukv, Vittoria Vetrov ani v nejmenm nepipomnala
fyzika, jak si ho z etby pedstavoval. Prun a pvabn, vysok
postavy s katanovou plet, dlouh ern vlasy j vlly ve vtru
zvenm vrtulemi. Jej tv zeteln svdila o italskm pvodu
nebyla npadn krsn, ale jej pln, zemit rysy vyzaovaly i na
dlku drsnou smyslnost. V poryvech vtru j aty pevn pilnuly k
tlu a zdraznily jej thl trup a mal adra.
Pan Vetrov je ena nesmrn osobn sly, poznamenal
Kohler, kter si zejm viml Langdonova zaujet. Trv cel msce
prac v nebezpench ekologickch systmech. Je psn
vegetarinka a guru hathajgy, usazen v CERNu.
Hathajga? Langdon pemtal. Dvn buddhistick umn
meditativnho protahovn mu pipadalo jako dost zvltn druh
odborn zdatnosti u dcery katolickho knze zabvajc se fyzikou.
Sledoval ji celou dobu, co se k nim blila. Bylo znt, e jet
ped chvl plakala; v jejch hlubokch ernch och se zrailo
- 44 -

pohnut. Pesto k nim krela energicky a sebevdom. dy mla

siln a oplen a vyzaoval z nich zdrav jas stedozemnho tla,
kter si dlouh hodiny uvalo slunce.
Vittorie, zvolal Kohler, kdy se piblila. Mou upmnou
soustrast. Je to stran ztrta pro vdu pro ns vechny tady v
CERNu.
Vittoria vdn kvla. Kdy mluvila, jej hlas byl pjemn
hrdeln anglitina s pzvukem. U vte, kdo to m na svdom?
Stle na tom pracujeme.
Obrtila se k Langdonovi a podvala mu thlou ruku. Jmenuji
se Vittoria Vetrov. Jste asi z Interpolu, e ano?
Langdon j potsl rukou, na chvli okouzlen hloubkou pohledu
jejch uslzench o. Robert Langdon. Nebyl si jist, co jinho by
ml ci.
Pan Langdon zde nen edn, vysvtlil msto nj Kohler. Je
to specialista ze Spojench stt. Je tady, aby nm pomohl urit, kdo
je za tuhle situaci zodpovdn. Vittoria vypadala nejist. A
policie? Kohler vydechl, ale neekl nic. Kde je jeho tlo? zeptala
se. Staraj se o n.
Oividn le Langdona pekvapila. Chci ho vidt, podala
Vittoria. Vittorie, stl na svm Kohler, V otec byl brutln
zavradn. Radji si ho zapamatujte takovho, jak byl. Vittoria
zaala protestovat, ale peruili ji. Ahoj, Vittorie! ozvalo se
zpovzdl. Vtej doma! Otoila se. Skupinka vdc, krejcch
kolem pistvac plochy, na ni vesele mvala.
Zase jsi vyvrtila tu Einsteinovu teorii? volal jeden. Jin
dodal: Tta m na co bt pyn! Vittoria mum rozpait
zamvala, kdy prochzeli kolem. Pak se obrtila ke Kohlerovi, s
tv zachmuenou a plnou zmatku. To o tom jet nikdo nev?
ekl jsem si, e bude nejlep vbec se o tom nezmiovat.
Vy jste tu lidem neekl, e mho otce zavradili? Jej
pekvapen bylo nyn smseno s hnvem. Kohlerv hlas ihned ztvrdl.
Asi zapomnte, pan Vetrov, e jakmile vradu vaeho otce
ohlsme, zane v CERNu probhat vyetovn. Vetn zevrubn
prohldky jeho laboratoe. Vdycky jsem se snail soukrom vaeho
otce respektovat. O vaem souasnm projektu mi ekl pouze dv
- 45 -

vci. Za prv, e me v ptm desetilet pinst CERNu miliony

frank z licennch smluv. Za druh, e jet nen vhodn jt s celou
vc ven, protoe technologie jej vroby je dosud pli riskantn.
Vzhledem k tmto faktm bych byl rd, kdyby v jeho laboratoi
nemuchali ciz lid, kte by mohli jeho vynlez ukrst nebo se pi
pokusu o vrobu jet ke vemu zabt, piem by odpovdnost nesl
CERN. Vyjdil jsem se jasn?
Vittoria jen nm zrala. Langdon ctil, e Kohlerovy argumenty
cht necht respektuje, ba co vc, e s nimi souhlas.
Dv ne adm cokoli nahlsme, pokraoval Kohler,
potebuji vdt, na em jste vy dva pracovali. Potebuji, abyste ns
zavedla do sv laboratoe.
Laborato s tm nem co dlat, odpovdla Vittoria. Nikdo
nevdl, co mj otec a j dlme. Ten experiment nejsp s jeho smrt
nebude souviset.
Kohler chraplav, neduiv vydechl. Dkazy ale naznauj
prav opak.
Dkazy? Jak dkazy?
Langdona zajmalo tot.
Kohler si znovu otel sta. Budete mi prost muset vit.
Z Vittoriina rozpaitho pohledu bylo jasn znt, e ona tedy
neuvila.
Langdon mlky krel za Vittori a Kohlerem. Vraceli se k
hlavnmu atriu, kde Langdonova bizarn nvtva zapoala.
Vittoriiny nohy se pohybovaly s plavnou efektivnost pipomnajc
pohyby plavc na olympijskch hrch a zskanou, jak byl Langdon
pesvden, dky prunosti a ovldn tla pi jognskch cvicch.
Slyel, jak pomalu a promylen dch, jako by se snaila njak
odfiltrovat svj zrmutek.
Langdon by j rd nco ekl, njak vyjdil svj soucit. I on
kdysi poctil nhlou przdnotu, kdy neekan ztratil jednoho z
rodi. Pamatoval si hlavn poheb, detiv a ediv. Dva dny po
dvanctch narozeninch. Dm byl pln ed odnch mu z
kancele, mu, kte mu pli siln tiskli ruku, kdy j potsali.
Vichni mumlali slova jako kardiak a stres. Jeho matka pes slzy
- 46 -

ertovala, e vdycky byla schopn sledovat situaci na burze jenom

tm, e drela svho mue za ruku jeho pulz byl jej dlnopisn
pska.
Jednou, kdy byl otec jet naivu, zaslechl maminku, jak ho
pros, aby se zastavil a pivonl si k rm. Toho roku koupil
tatnkovi k Vnocm malinkou ri z foukanho skla. Byla to
nejkrsnj vc, jakou kdy spatil Kdy na ni svtilo slunce, na
stn se objevila barevn duha. Je to pkn, pokval otec, kdy
krabici otevel, a polbil Roberta na elo. Musme pro ni najt njak
bezpen msto. Pak ri opatrn postavil na zaprenou poliku v
nejtmavm kout obvacho pokoje. O nkolik dn pozdji Robert
vylezl na stoliku, sebral ri a vrtil ji do obchodu. e je pry, si
otec nikdy neviml.
Cinknut vtahu vrtilo Langdona zpt do ptomnosti. Vittoria s
Kohlerem stli ped nm a nastupovali do vtahu. Langdon ped
otevenmi dvemi zavhal.
Nco se dje? otzal se Kohler sp netrpliv ne ze
skutench obav.
Vbec nic, hlesl Langdon a vmstnal se do stsnn kabiny.
Vtah pouval jen v ppad naprost nutnosti. Dval pednost
otevenjmu prostoru schodit.
Laborato doktora Vetry je v podzem, sdlil mu Kohler.
Bjen, pomyslel si Langdon, kdy pekraoval trbinu a ctil
ledov vtr z hlubin vtahov achty. Dvee se zavely a kabina
zaala klesat.
est pater, oznmil Kohler bezvrazn, jako analytick stroj.
Langdon si pedstavil temnou przdnou achtu pod nimi. Snail
se na to nemyslet a radji se chtl dvat na mnc se slice
oznaujc na displeji jednotliv poschod. Kupodivu vak tam byly
uveden pouze dv zastvky, PZEM a LHC.
Co to znamen LHC? zeptal se Langdon a snail se, aby to
neznlo nervzn.
Large Hadron Collider. Velk urychlova vstcnch svazk
hadronu, vysvtlil Kohler. Urychlova stic.
Urychlova stic? Langdon ml jen velmi neurit pont o
tom, co tento vraz znamen. Poprv jej slyel pi veei s kolegy v
- 47 -

Dunster House v Cambridgi. Jejich ptel, fyzik Bob Brownell, se

jednou pihnal k veei cel rozlen.
Ti blbci to zruili! nadval.
Co zruili? ptali se vichni.
SSC!
Coe?
Supravodiv urychlova vstcnch svazk!
Kdosi pokril rameny. Ani jsem nevdl, e ho Harvard stav.
dn Harvard! vykikl Brownell. Spojen stty! Ml to bt
nejsilnj urychlova elementrnch stic na svt! Jeden z
nejvznamnjch vdeckch projekt stolet! Nestlo by to vc ne
mizern dv miliardy dolar, ale sent ten projekt neschvlil!
Proklet pmbksk lobbisti!
Kdy se Brownell konen uklidnil, vysvtlil, e urychlova
stic je velk kruhov tunel, v nm probh urychlovn
elementrnch stic. Magnety v trubici se v rychlm sledu vypnaj a
zapnaj, aby tlaily stice pod dokola, dokud nedoshnou
obrovsk rychlosti. Pln urychlen stice krou tunelem rychlost
pes 300 000 kilometr za sekundu.
Ale to je tm rychlost svtla, vykikl jeden z profesor.
Zatracen sprvn, zaval Brownell. Vykldal potom, e
urychlenm pohybu dvou stic v opanm smru a jejich interakc
mohou vdci rozvibrovat stice na jejich zkladn elementy a
nahldnout do nejzkladnjch sloek prody vbec. Urychlovae
stic, prohlsil Brownell, jsou tm nejvznamnjm pro
budoucnost vdy. Srky stic jsou klem k pochopen stavebnch
blok vesmru.
Harvardsk domc bsnk, tich mu jmnem Charles Pratt,
nevypadal, e by to na nho udlalo bhvjak dojem. Mn to
pipad jako ponkud neandertlsk pstup k vd to je, jako
kdybyste o sebe pratili hodinkami, abyste zjistili, jak uvnit funguj.
Brownell vzteky pratil vidlikou a vybhl ven.
Take CERN m urychlova stic? uvaoval Langdon, zatmco
vtah klesal. Kruhov tunel na ttn stic. Byl by rd vdl, pro
jej pohbili pod zem.
- 48 -

Kdy vtah s uchnutm zastavil, Langdonovi se ulevilo, e m

pod nohama zase pevnou zem. Kdy se ale dvee otevely, leva byla
tatam. Langdon se opt ctil jako v naprosto cizm svt.
Tunel z hladkho betonu se thl do neurita obma smry,
doleva a doprava. Tam, kde stli, byla chodba jasn osvtlen, o kus
dl vak u byla tma jako v pytli. Z temnot sem proudil vlhk vzduch
jako stl pipomnka, e se nachzej hluboko pod zem. Langdon
tm ctil vhu hlny a kamen, kter mu viselo nad hlavou. Na
chvli mu zase bylo devt let a temnota jej tlaila zptky zpt k
pti hodinm drtc tmy, kter ho pronsledovala dodnes. Zatnal
psti, aby to zapudil.
Vittoria mlky vyla z vtahu a bez vhn vykroila do tmy,
ani se po nich ohldla. Na cestu j svtily zivky, kter se na strop
automaticky rozsvcely podle toho, jak postupovala. Psobilo to
nepjemn; Langdonovi pipadalo, jako by tunel byl iv tvor,
pedvdajc kad jej krok. S Kohlerem ji v uctiv vzdlenosti
nsledovali a svtla se za nimi automaticky zhasnala.
Ten urychlova stic je nkde dl v tomhle tunelu? zeptal se
Langdon tie.
Ne, ten je tamhle. Kohler ukzal nalevo, kde podl vnitn
stny vedla letn chromovan roura.
Langdon si ji nedviv prohlel. Tohle e je urychlova?
Zazen vbec nevypadalo tak, jak si je pedstavoval. Trubka mla v
prezu necel metr a thla se soubn s tunelem do dlky, kde
mizela ve tm. Vypad to sp jako exkluzivn kanalizace, pomyslel
si. Myslel jsem, e urychlovae stic jsou kruhov.
Tento urychlova je kruhov, ujistil ho Kohler. Vypad
rovn, ale to je optick klam. Obvod tohoto tuneluje toti tak velk,
e zakiven trubky je nepostehnuteln jako zakiven Zem.
Langdon byl cel vyjeven. Tohleto tvo kruh? Ale to
potom mus bt ohromn!
LHC je nejvt stroj na svt.
Langdonovi u to dolo. Vzpomnl si, e pilot, kter ho vezl do
CERNu, se zmnil o obrovskm stroji pohbenm pod zem. Ale
Kruh m v prmru pes osm kilometr a po obvodu m
sedmadvacet kilometr.
- 49 -

Langdon se otel stle dokola. Sedmadvacet kilometr?

Chvli zral na editele, pak se obrtil a dval do potemnlho tunelu
ped sebou. Tenhle tunel je skuten sedmadvacet kilometr
dlouh? To, to je pes estnct mil!
Kohler pikvl. Vyvrtan do perfektnho kruhu. Pkn kus vede
pod Franci, ne se vrt zptky na tohle msto. Pln urychlen stice
krou trubkou desetitisckrt za sekundu, ne se sraz.
Langdonovi se podlamovaly nohy, kdy se dval do zejcho
otvoru tunelu. Vy mi tvrdte, e CERN vykopal miliony tun zem
proto, aby rozbil drobounk stice?
Kohler pokril rameny. Nkdy muste pohnout horami, abyste
nael pravdu.
Stovky kilometr od CERNu se v penosn vyslace ozvalo:
Dobr, tak jsem na chodb.
Technik sledujc monitory stiskl knoflk na sv vyslace.
Mte najt kameru . 86, kter by mla bt na konci chodby.
Dlouho bylo v rdiu ticho. ekajc technik se zanal potit.
Konen v pijmai cvaklo.
Kamera tu nen, oznamoval hlas. Ale vidm, kde byla
pipevnn. Nkdo ji musel odstranit.
Technik tce vzdychl. Dkuji. Pokejte chvilku, prosm.
S povzdechem obrtil pozornost k ad obrazovek, kter ml
ped sebou. Znan st celho komplexu byla pstupn veejnosti a
bezpenostn kamery se ztrcely u dve; obvykle je ukradli
nvtvnci, kte si chtli odnst njak suvenr. Jakmile se vak
kamera dostala z budovy a ocitla se z dosahu bezdrtovho spojen,
signl se ztratil a obrazovka uvnit zernala. Te vak technik hledl
na monitor a nevdl si rady. Z kamery . 86 toti stle pichzel
krystalicky ist obraz.
Jestli kameru nkdo odcizil, jak to, ze stle dostvme jej
signl? Samozejm vdl, e existuje jen jedin vysvtlen. Kamera
je stle uvnit objektu, ale nkdo ji jednodue pemstil. Ale kdo? A
pro?
Dlouho si podrobn prohlel monitor. Nakonec vzal vyslaku a
zeptal se. Jsou na t chodb njak komory, skn i tmav kouty?
- 50 -

Hlas na druhm konci znl pekvapen. Ne, pro?

Technik se zamrail. Nevad. Dkuji za pomoc. Vypnul
vyslaku a napulil rty.
Uvdomoval si, e vezmou-li se v vahu mal rozmry
videokamery a fakt, e spojen s n je bezdrtov, vyplv z toho, e
kamera . 86 me vyslat obraz prakticky z kterhokoli msta uvnit
psn steenho komplexu tvoenho dvaaticeti hust natlaenmi,
ale samostatnmi budovami, rozloenmi na ploe zabrajc necel
tveren kilometr. Jedinm vodtkem me bt snad to, e nejsp
bude umstna na njakm tmavm mst. To mu samozejm moc
nepome. V komplexu se nachz nekonen mnoho temnch mst
klidov komory, kotelny, zahradn klny, atny, a navc i labyrint
podzemnch chodeb. Mohlo by trvat tdny, ne by se kamera . 86
objevila.
Ale to je jet ten nejmen z mch problm.
Krom zhady s pemstnm kamery zde bylo jet nco, co ho
zneklidovalo mnohem vc. Technik zkoumal obraz penen
hledanou kamerou. Ukazoval jaksi stabiln objekt. Modern
vyhlejc pstroj, kter se nepodobal niemu, s m se technik a
dosud setkal. Na jeho spodn stran blikal elektronick displej.
Pestoe vojk proel psnm vcvikem, kter ho pipravoval
na nejrznj vypjat situace, pece jen ctil, jak mu stoup krevn
tlak. kal si, e za dnou cenu nesm zpanikait. Mus existovat
njak vysvtlen. Zdlo se, e objekt je pli mal, ne aby mohl
pedstavovat vn nebezpe. Pesto byla jeho ptomnost ve
zdejm komplexu znepokojiv. Dokonce velmi znepokojiv.
Na bezpenost kladl sice jeho zamstnavatel siln draz
vdycky, avak dnes na n zleelo vc ne na emkoli jinm za
poslednch dvanct let. Technik dlouho nebyl s to odtrhnout pohled
od t vci. V dlce slyel tlumen hmn blc se boue.
Zalit potem vytoil slo svho nadzenho.
Mlokter dt si pamatuje na den, kdy se se svm otcem setkalo
poprv; Vittoria to vak dokzala. Bylo j tenkrt osm let a bydlela
tam, kde odjakiva v Orfanotrofio di Siena, katolickm sirotinci
nedaleko Florencie, oputn rodii, kter nikdy nepoznala. Toho dne
- 51 -

prelo. Jeptiky ji dvakrt volaly k veei, ale ona jako vdy

pedstrala, e nesly. Leela venku na dvoe, pozorovala deov
kapky ctila, jak dopadaj na jej tlo a snaila se uhodnout, kam
dopadne ta pt. Jeptiky volaly znovu a straily ji, e dostane zpal
plic. Pak se snad tohle nemon svhlav dt pestane tak starat o
produ.
Neslym vs, pomyslela si Vittoria.
Byla promokl na kost, kdy pro ni piel mlad knz. Neznala
ho. Byl tu nov. Vittoria ekala, e ji chapne a pothne dovnit. Ale
neudlal to. Msto toho si k jejmu pekvapen lehl vedle n, a si
zmchal sutanu v kalui.
kaj, e se hodn vyptv, poznamenal.
Vittoria se zamraila., Je to snad nco patnho?
Zasml se. ekl bych, e se pt sprvn.
Co tady venku dlte?
To co ty, divm se, pro padaj deov kapky.
J se nedivm, pro padaj! J u to vm!
Mlad knz se na ni pekvapen podval. Opravdu?
Sestra Frantika k, e deov kapky jsou andlsk slzy,
kter padaj dol, aby smyly nae hchy.
Pni! ujelo mu, jak ho to pekvapilo. Aha, tak tm je to
vysvtleno.
Vbec ne! odsekla dvka. Deov kapky padaj, protoe
vechno pad! Vechno pad! Nejen d!
Knz se pokrbal na hlav, zejm v rozpacch. Abyste vdla,
mlad dmo, mte pravdu. Vechno skuten pad. Mus to bt
gravitac.
me to mus bt?
Pekvapen se na ni podval. Neslyela jsi o gravitaci?
Ne.
Knz smutn pokril rameny. Chyba. Gravitace odpovd na
mnoho otzek.
Vittoria se posadila. A co je to ta gravitace? nalhala.
eknte mi to!
Knz na ni zamrkal. Povm ti to a po veei, co k?
- 52 -

Mlad knz byl samozejm Leonardo Vetra. I kdy na

univerzit zskal cenu jako student fyziky, uslyel jin voln a odeel
do semine. Leonardo a Vittoria se v osamlm svt jeptiek a
pedpis stali nejlepmi pteli. Vittoria Leonarda svmi otzkami
asto rozesmla; vzal si ji na starost a uil ji, e krsn vci jako
duha a eka maj mnoh vysvtlen. Vyprvl j o svtle, o planetch,
hvzdch a cel prod oima Boha i vdy. Dky pirozenmu
talentu a zvdavosti se z Vittorie stala vborn studentka. Leonardo ji
chrnil jako vlastn dceru.
I Vittoria byla astn. Nikdy pedtm nepoznala radost mt otce.
Zatmco vichni ostatn dospl j na otzky odpovdali polky,
Leonardo s n trvil hodiny nad knkami. Dokonce se ptal na jej
nzory. Vittoria se modlila, aby s n Leonardo zstal navdy. Jednoho
dne se vak vyplnilo to, eho se nejvce obvala. Otec Leonardo j
oznmil, e ze sirotince odchz.
Sthuji se do vcarska, sdlil j. Dostal jsem stipendium ke
studiu fyziky na univerzit v enev.
Fyziky? vykikla Vittoria. Myslela jsem, e milujete Boha!
Ano, velice. A proto chci studovat jeho bosk pravidla.
Zkony fyziky jsou pltno, na n Bh maluje sv mistrovsk dlo.
Vittoria byla zdrcen. Otec Leonardo vak ml pro ni jet jin
zprvy. Oznmil Vittorii, e mluvil se svmi nadzenmi, a ti pr
nemaj nic proti tomu, aby ji adoptoval. Chtla bys, abych to
udlal? zeptal se Leonardo. Co to znamen adoptovat? zeptala se
zase Vittoria. Otec Leonardo j to vysvtlil.
Vittoria jej objmala celch pt minut a plakala radost. ano,
ano!
Leonardo j pak sdlil, e mus na chvli odjet a pipravit jejich
nov domov ve vcarsku, ale slbil, e pro ni do esti msc pole.
Bylo to nejdel ekn ve Vittoriin ivot, ale Leonardo slib
dodrel. Pt dn ped svmi devtmi narozeninami se Vittoria
pesthovala do enevy. Ve dne chodila do enevsk Mezinrodn
koly a veer ji uil jej nov otec.
O ti roky pozdji byl Leonardo Vetra pijat do CERNu.
Spolen se pesthovali do kouzeln krajiny, jakou si mlad Vittoria
nikdy neumla ani pedstavit.
- 53 -

Vittoria Vetrov se ctila cel maltn, kdy krela tunelem

urychlovae. Sama si nyn pipadala jako ten pust tunel a bolestn
vnmala otcovu neptomnost. A dosud ila neustle ve stavu klidn
pohody, v harmonii se svtem kolem sebe. Te pro ni pln
znenadn vechno jakoby ztratilo smysl. Posledn ti hodiny
provala v naprostm duevnm chaosu.
Na Balerskch ostrovech bylo deset hodin DOPOLEDNE, kdy se
j ozval Kohler. V otec byl zavradn. Ihned pijete dom. I pes
ubjejc horko na palub potpskho lunu ji ta slova zamrazila do
morku kost a Kohlerv neastn hlas ji zraoval stejn jako zprva
sama. Nyn se tedy vrtila dom. Ale kam dom? CERN, svt, v
nm ila od svch dvancti let, se nhle zdl ciz. Jej otec, mu,
kter domovu dodval tajemn kouzlo, odeel.
Dchej zhluboka, kala si, ale mysl tm zklidnit nemohla.
Otzky se hrnuly stle nalhavji. Kdo zabil jejho otce? A pro?
Kdo je ten americk specialista? A pro Kohler trv na prohldce
laboratoe?
Podle Kohlera existuje dkaz, e otcova smrt souvis s
probhajcm projektem. Jak dkaz? Nikdo nevdl, na em
pracujeme! A i kdyby se to nhodou dozvdl, pro by ho kvli tomu
zabjel?
Cestou k otcov laboratoi si uvdomila, e zakrtko odhal
svtu jeho nejvt spch, a on pi tom nebude. Jak jinak si ten
okamik pedstavovala! Malovala si, e otec svol do sv laboratoe
pedn vdce CERNu, seznm je se svm objevem a bude se dvat,
jak jim oblieje trnou hrzou. A potom pln otcovsk pchy bude
vysvtlovat, e to byl jeden z Vittoriinch npad, kter mu pomohl
projekt realizovat, a e jeho dcera se bezprostedn podlela na jeho
zkladn mylence. Vittorii se sevelo hrdlo. Potali jsme s tm, e
ten okamik budeme provat spolen. A te je tu sama. Bez koleg.
dn vesel tve. Jen ciz Amerian a Maximilin Kohler.
Maximilin Kohler. Krl.
Dokonce u jako dt ho Vittoria nemla rda. Pestoe uznvala
jeho mocn intelekt, jeho ledov chovn se j vdycky zdlo
nelidsk, prav opak velosti jejho otce. Kohler se zabval vdou
pro jej neposkvrnnou logiku, jej otec pro duchovn kouzlo. A
- 54 -

kupodivu se pesto zdlo, e ti dva mui k sob ct jakousi skrytou

vzjemnou ctu. Gnius, jak j kdosi vysvtlil, respektuje druhho
gnia bezvhradn.
Gnius, pomyslela si. Mj otec. Tatnek. Mrtv.
Do laboratoe Leonarda Vetry se vstupovalo dlouhou, steriln
chodbou, od podlahy ke stropu obloenou blmi kachlky.
Langdonovi pipadalo, e vchz do njakho podzemnho sanatoria
pro duevn chor. Po stnch chodby visely vude ernobl obrazy.
Pestoe si Langdon na studiu obraz zaloil kariru, tyto na nho
psobily naprosto cize. Vypadaly jako chaotick negativy nhodnch
mouh a spirl. Modern umn? Pemtal. Jackson Pollock na
amfetaminech?
Zznamy ttn, podotkla Vittoria, kter si zejm vimla
Langdonova zjmu. Potaov zobrazen srek stic. Tohle je
stice Z, vysvtlila a ukzala na slabou stopu, kter v t zmti byla
tm neviditeln. Mj otec ji objevil ped pti lety. ist energie
vbec dn hmota. Je to mon nejmen stavebn prvek v prod.
Hmota nen nic jinho ne zadren energie.
Hmota e je energie? Langdon zvedl hlavu. To zn pln jako
zen. Zral na drobn mznut na fotografii a pemlel, co by asi ekli
chlapi na harvardsk fakult fyziky, kdyby jim oznmil, e strvil
vkend poflakovnm po urychlovai, kde obdivoval stice Z.
Vittorie, ozval se Kohler, kdy se blili k mohutnm
ocelovm dvem laboratoe, ml bych se zmnit o tom, e jsem tady
dole dnes rno u byl, kdy jsem hledal vaeho otce.
Vittoria se trochu zaervenala. Opravdu? Ano. A dovedete si
pedstavit m pekvapen, kdy jsem zjistil, e standardn nastaven
naeho bezpenostnho kdu nahradil nm jinm. Kohler se
posunul ke komplikovanmu elektronickmu zazen pipevnnmu
vedle dve.
Omlouvm se, pokrila rameny. Vte pece, jak mu zleelo
na soukrom. Nechtl, aby sem krom ns dvou ml pstup jet
nkdo jin.
Kohler zahuel: Dobr. Otevete. Vittoria dlouho ekala.
Potom si zhluboka povzdechla a pistoupila k mechanismu na zdi.
- 55 -

Langdona nic nepipravilo na to, co nsledovalo vzpt. Vittoria

pistoupila k zazen a opatrn piloila prav oko k vystupujc
oce, kter vypadala jako teleskop. Pak stiskla knoflk. Uvnit stroje
nco zacvakalo. Paprsek svtla osciloval tam a zptky a snmal jej
on bulvu jako koprovac stroj.
Je to snma stnice, oznmila. Neselhvajc zruka
bezpenosti. Autorizovn na pouh dva vzorky. Mj a mho otce.
Roberta Langdona zachvtila hrza. Znovu se mu vybavil obraz
Leonarda Vetry s dsivmi podrobnostmi krvav tv, jedin ern
oko upen na nho, przdn on dlek. Snail se odmtnout zjevnou
pravdu, ale potom to spatil Tam, pod snmaem na bl
kachlkov podlaze Sotva znateln karmnov krpje. Zaschl
krev.
Vittoria si toho natst nepovimla.
Ocelov dvee se otevely a ona vstoupila dovnit.
Kohler upel na Langdona pevn pohled. Jeho sdlen bylo
jasn: Jak u jsem vm ikal, chybjc oko slou vymu elu.
Na rukou mla ta ena pouta, jej zpst byla zarudl a otekl
od ten. Hassassin s mahagonovou plet leel vedle n, vyerpan,
obdivujc svou nahou odmnu. Rd by vdl, zda jej nynj
dmota je jen trik, zoufal pokus vyhnout se dal slub.
Nevadilo mu to. Sklidil dostatenou odmnu. Nasycen usedl na
postel.
V jeho zemi byly eny vcmi. Nstroji poten. Movit
majetek, se kterm se zachzelo jako s dobytkem. A ony chpaly, kde
je jejich msto. Ale zde, v Evrop, eny pedstraly slu a nezvislost,
kter se posmval a kter ho zrove vzruovala. Pinutit je k
fyzickmu podlehnut bylo pro nho vdycky vrcholnm poitkem.
Nyn, pestoe ve slabinch doel uspokojen, Hassassin ctil, e
v nm vzrst docela jin chu. Minulou noc zabjel, zabjel a
zohavoval, a zabjen bylo pro nho jako heroin kad ppad jej
uspokojil pouze na as a touha se zhy dostavila znovu, s jet vt
silou. Pocit blaenosti vyprchal a on ctil, e mus vradit znovu.
Pozoroval enu spc vedle nho. Kdy sunul dla po jejm krku,
ctil se vzruen pi pomylen, e me v jedinm okamiku ukonit
- 56 -

jej ivot. Co na tom zle? Je ni tvor, pouh nstroj rozkoe.

Jeho siln prsty obkrouily hrdlo a ctily jej jemn pulz. Pak,
pemhaje touhu, ruku zase odthl. Ml jet prci. Slubu vymu
cli ne je jeho vlastn dost.
Vstal z postele a radoval se z estnho kolu, kter ml ped
sebou. Pod ale nemohl pijt na to, odkud se bere vliv, jak ml
mu jmnem Janus a bratrstvo, jemu vel. Kupodivu si vybrali jeho.
Njak se museli doslechnout o jeho nenvisti a o jeho
schopnostech. Jak, to se nikdy nedozv. Jejich koeny sahaj daleko.
Nyn mu svili kol nejestnj. Bude jejich rukama a jejich
hlasem. Vrahem a poslem z jejich vle. Tm, koho znal jeho lid:
Malak al-haq Andlem Pravdy.
Vetrova laborato byla divoce futuristick. Cel ladn do bl,
ze vech stran obklopen potai a specilnm elektronickm
zazenm pipomnala operan sl. Langdon uvaoval, jak asi
tajemstv me skrvat, kdy nkomu stlo za to vyznout jinmu
oko, jen aby se dostal dovnit.
Kohler se nectil ve sv ki, kdy vstupovali; oima jen sldil
po stopch vetelcovy ptomnosti. Nebyl tu vak nikdo. Tak
Vittoria se pohybovala pomalu, jako by pro ni laborato bez otce byla
pln cizm, neznmm zemm.
Langdonv pohled upoutal rzem sted mstnosti, kde z podlahy
vystupovaly krtk sloupky. Jako miniaturn Stonehenge stlo v
kruhu uprosted laboratoe asi tucet naletnch ocelovch sloupk.
Byly asi metr vysok a Langdonovi pipomnaly stojany na drah
kameny v muzech. Tyhle ovem evidentn nebyly ureny k
vystavovn drahokam. Kad podpral siln, prhledn kanystr,
velk asi jako ndoba na tenisov mky. Vypadaly przdn.
Kohler se s divem dval na kanystry, ale zejm se rozhodl
prozatm je ignorovat. Obrtil se k Vittorii. Chyb tady nco?
Jak by mohlo? oponovala. Snma stnice umon vstup jen
nm.
No, pece jenom se rozhldnte. Vittoria vzdychla a chvli se
po mstnosti rozhlela. Pokrila rameny. Vechno vypad tak, jak
to mj otec obvykle opoutl. Organizovan chaos.
- 57 -

Langdon pozoroval, e Kohler uvauje, co by ml nyn udlat,

do jak mry vystavit Vittorii dalmu ntlaku, co vechno j m ci.
Zejm se ale rozhodl nechat to zatm bt. Popojel s vozkem
doprosted a pozoroval zhadn shluk zdnliv przdnch kanystr.
Tajnosti, pronesl konen Kohler, jsou luxus, kter si u te
nememe dovolit.
Vittoria pikvla v tichm souhlasu a nhle se zdlo, e je te u
hodn namkko, asi pod vlivem nhle se vynoivch erstvch
vzpomnek.
Nech ji chvli napokoji, pomyslel si Langdon. Jako by se
pipravovala na to, co zhy spat, Vittoria zavela oi a oddychovala.
Opakovala to zas a zas, znovu a znovu
Langdon ji pozoroval a najednou dostal strach. Nen j nco?
Mrkl na Kohlera, ale ten tomu nevnoval pozornost; zejm tenhle
ritul u znal. Za deset vtein Vittoria otevela oi.
Langdon nemohl uvit t promn. Vittoria Vetrov byla jin
ne pedtm. Jej pln rty ochably, ramena poklesla, pohled jejch o
byl mkk a souhlasn. Vypadalo to, jako by kad sval svho tla
uzpsobila k tomu, aby akceptoval danou situaci. Ohe nenvisti a
osobn zkost spoutal pronikav chlad.
Kde zaneme?, ozvala se vcn.
Od zatku, odpovdl Kohler. eknte nm nco o tom
vaem experimentu.
Usmrovat vdu nboenstvm byl ivotn sen mho otce,
prohlsila Vittoria. Doufal, e doke, e vda a nboenstv jsou
dv vzjemn naprosto sluiteln sfry dva rozdln pstupy k
nalezen stejn pravdy. Odmlela se, jako by nebyla s to uvit
tomu, co se prv chyst ct. A nedvno piel na to, jak toho lze
doshnout.
Kohler nekal nic.
Vymyslel experiment, o kterm byl pesvden, e urovn
jeden z nejkrutjch konflikt v historii vdy a nboenstv'.
Langdon by byl rd vdl, kter m na mysli. Bylo jich tolik.
Kreacionismus, prohlsila Vittoria. Bitva o to, jak vznikl
svt.
A jje, pomyslel si Langdon. Spor vech spor.
- 58 -

Bible samozejm tvrd, e svt stvoil Bh, vysvtlovala.

Bh pravil Budi svtlo, a ve, co vidme, se vynoilo z rozshl
przdnoty. Nanetst jeden ze zkladnch zkon fyziky prav, e
hmotu nelze vytvoit z nieho.
Langdon tuhle slepou uliku dobe znal. Mylenka, e Bh
dajn stvoil nco z nieho, byla v naprostm rozporu s obecn
uznvanmi zkony modern fyziky. Podle vdc je tud kniha
Genesis vdecky absurdn.
Pane Langdone, obrtila se na nj Vittoria, pedpokldm, e
znte teorii Velkho tesku?
Langdon pokril rameny. Vcemn. Vdl, e Velk tesk je
nzev vdecky pijatho modelu stvoen vesmru. Pli tomu
nerozuml, ale podle tto teorie energie siln koncentrovan v
jedinm bod vybuchla v kataklyzmatick explozi a expandovala
navenek, m vznikl vesmr. Nebo tak njak.
Vittoria pokraovala. Kdy katolick crkev s teori Velkho
tesku v roce 1927 poprv vystoupila
Pardon? peruil ji Langdon dv, ne si to mohl rozmyslet.
Vy tvrdte, e Velk tesk byl katolickou mylenkou?
Vittoria vypadala pekvapen takovou otzkou. Samozejm.
Piel s n katolick mnich Georges Lemaitre roku 1927.
Ale j myslel, zavhal. Nepiel s mylenkou Velkho tesku
harvardsk astronom Edwin Hubble?
Kohler se zamrail. Zase typick americk vdeck arogance.
Hubble t uveejnil roku 1929, dva roky po Lemaitrovi.
Te se zamrail prozmnu Langdon. k se tomu Hubblev
teleskop, ven pane nikdy jsem neslyel o njakm Lemaitrovu
teleskopu!
Pan Kohler m pravdu, pidala se Vittoria, mylenka patila
Lemaitrovi. Hubble ji pouze potvrdil nashromdnm pdnch
dkaz, z nich vyplvalo, e Velk tesk je vdecky
pravdpodobn.
Aha, hlesl Langdon. Rd by vdl, zda se ti fanatit
Hubbleovi stoupenci na harvardsk fakult astronomie ve svch
pednkch nkdy zmnili o njakm Lemaitrovi.
- 59 -

Kdy Lemaitre s teori Velkho tesku poprv vystoupil,

pokraovala Vittoria, vdci tvrdili, e je naprosto smn. Hmota,
k vda, neme bt stvoena z nieho. Take kdy Hubble okoval
svt vdeckm dkazem sprvnosti Velkho tesku, crkev si dlala
nrok na vtzstv a slavnostn vyhlaovala, e je to dkaz vdeck
sprvnosti bible. e jde o Bo pravdu.
Langdon pikvl a naslouchal nyn s plnm soustednm.
Samozejm, e se vdcm nelbilo, kdy crkev vyuvala
jejich objevy k propagaci nboenstv. Proto teorii Velkho tesku
ihned pevedli na pouhou matematiku, odstranili z n veker
nboensk podtext a prohlsili ji za vlastn.
Nanetst pro vdu maj jejich rovnice jeden vn nedostatek,
na kter crkev tak rda upozoruje.
Kohler zabruel. Singularitu. Vyslovil to tnem, jako by
vydval vanc celou svou existenci.
Ano, jedinenost, potvrdila Vittoria. Pesn moment vzniku.
as nula. Podvala se na Langdona. Dodnes toti nen vda
schopna zachytit opravdu prvotn moment vzniku vesmru. Nae
rovnice sice celkem efektivn vysvtluj ran vesmr, ale
postupujeme-li v ase nazptek a blme se okamiku nula, nae
matematika se nhle hrout a vechno ztrc smysl.
Sprvn, dodal Kohler podrdn, a crkev tento nedostatek
vykld jako dkaz zzran Bo asti. Tak u konen eknte, co
o tom soudte vy.
Vittoria se zatvila jako duchem neptomn. J chci ct jen
tolik, e mj otec vdycky vil v Bo ast pi Velkm tesku. I
kdy vda nebyla schopna porozumt posvtnmu momentu stvoen,
vil, e jednoho dne to doke. Smutn se piblila k laserem
titn noticce pipnut nad otcovm psacm stolem. Tmhle mi otec
vdycky mval ped oima, kdykoli jsem vyjdila njak
pochybnosti.
Langdon si peetl, co na tom kusu papru stlo:
VDA A NBOENSTV NEJSOU VE SPORU. VDA JE
PROST JENOM MOC MLAD, ABY TO POCHOPILA.
Mj otec chtl pivst vdu na vy rove, pokraovala
Vittoria, kde bude mylenka Boha podpoena. Prohrbla si rukou
- 60 -

vlasy a zatvila se melancholicky. Dal se do neho, do eho by

dnho vdce nikdy nenapadlo se pustit. Do neho, k emu nikdo
nikdy neml potebnou technologii. Odmlela se, jako by si nebyla
jist, jak pokraovat. Navrhl experiment, kter ml dokzal, e
Genesis, stvoen svta podle bible, bylo mon.
Dokzat Genesis? Langdon nevychzel z divu. Budi svtlo.
Hmota z nieho?
Kohler se otrven rozhldl po mstnosti. Jake, prosm?
Mj otec vytvoil vesmr naprosto z nieho.
Kohler kroutil hlavou. Coe?
Lpe eeno, znovu uskutenil Velk tesk.
Zdlo se, e Kohler vysko na sv ochrnut nohy.
Langdon byl vyzen. Vytvoil vesmr? Znovu uskutenil Velk
tesk?
Udlal to samozejm v mnohem menm mtku,
vysvtlovala Vittoria a rozhovoila se nyn rychleji. Proces byl
pozoruhodn jednoduch. Urychlil dva ultra tenk paprsky stic
probhajc opanm smrem v urychlovacm tunelu. Oba paprsky se
za nesmrn rychlosti eln srazily, vzjemn do sebe pronikly a
veker jejich energie se zkoncentrovala do jedinho bodu. Doshl
tm extrmn energetick hustoty. Potom zaala drmolit nco o
njakch jednotkch a editel jen valil oi.
Langdon se snail dret krok. Take Leonardo Vetra simuloval
stlaen energie do jedinho bodu, z nho ml vzniknout vesmr.
Vsledek, prohlsila Vittoria, byl prost asn. Jakmile
bude uveejnn, otese samotnmi zklady modern fyziky. Nyn
mluvila pomalu, jako by chtla vychutnat ohromujc vznam toho, o
em prv referovala. pln znenadn se v urychlovai v bod
maximln koncentrovan energie zaaly z nieho objevovat stice
hmoty. Hmoty, opakovala Vittoria. Vyrstajc z nieho.
Neuviteln demonstrace subatomrnho ohostroje. Zrozen
miniaturnho vesmru. Otec dokzal nejen to, e hmota me
vzniknout z nieho, nbr i to, e jak Velk tesk, tak i Genesis lze
jednodue vysvtlit uznnm ptomnosti ohromnho zdroje energie.
Tm myslte Boha? ujistil se Kohler.
- 61 -

Bh, Budha, Jehova, Sla, jedinenost, jedin bod nazvte si

to jak chcete vsledek bude pod stejn. Vda i nboenstv
podporuj stejnou pravdu ist energie je otcem stvoen.
Kdy Kohler konen promluvil, jeho hlas znl zasmuile.
Vittorie, pivedla jste m do rozpak. Zn to, jako byste mi kala, e
v otec vytvoil hmotu z nieho.
Ano, prv to vm km. Vittoria ukzala na kanystry. A
tady je dkaz. V tch ndrch jsou vzorky hmoty, kterou vytvoil.
Kohler zakalal a posunul se smrem ke kanystrm jako
ostrait zve krouc kolem neho, co instinktivn ct jako
nebezpen. Zejm jste na nco zapomnla, podotkl. Jak mete
oekvat, e vm nkdo uv, e tyhle kanystry obsahuj stice,
kter v otec skuten vytvoil? Mohou to bt stice pochzejc
odkudkoli.
Ve skutenosti, namtla Vittoria a znlo to sebejist,
nemohou. Tyto stice jsou jedinen. Jde o typ hmoty, kter nikde
jinde na svt neexistuje, a tud musely bt vytvoeny.
Kohler vypadal zasmuile. Vittorie, co mnte tm uritm
typem hmoty? Je jen jeden typ hmoty, a to Kohler se nhle
odmlel.
Vittoria se zatvila vtzoslavn. Vdyjste o tom sm
pednel, pane editeli. Vesmr obsahuje dva druhy hmoty. To je
vdeck fakt. Vittoria se otoila k Langdonovi. Pane Langdone, co
k bible o stvoen? Copak to stvoil Bh?
Langdon se ctil trapn a nevdl, s m m tohle vechno co
dlat. No, Bh stvoil svtlo a tmu, nebe a peklo
Pesn tak, souhlasila Vittoria. Vytvoil vechno v
protikladech. Symetrie. Perfektn vyvenost. Otoila se zptky ke
Kohlerovi. Pane editeli, vda tvrd tot co nboenstv, e Velkm
teskem vzniklo vechno na svt souasn se svm opakem.
Vetn hmoty samotn, zaeptal Kohler jakoby pro sebe.
Langdon se divil, co to vlastn znamen. Leonardo Vetra
vytvoil opak hmoty?
Kohler vypadal rozzloben. Ltka, o kter hovote, existuje
pouze nkde jinde ve vesmru. Urit ne na Zemi. A mon vbec ne
v nai Galaxii!
- 62 -

Pesn tak, odpovdla Vittoria, co dokazuje, e stice v

tchto kanystrech musely bt vytvoeny.
Kohlerovi ztvrdly rysy. Vittorie, jist nechcete ct, e tyto
kanystry obsahuj skuten vzorky?
To chci. Dvala se pyn na kanystry. Pane editeli, dvte se
na prvn vzorky antihmoty na svt.
Fze slo dv, pomyslel si Hassassin, kdy krel do
ztemnlho tunelu.
Pochode, kterou tmal v ruce, byla zbyten velik. Vdl o
tom, ale bylo to pro efekt. Efekt byl vechno. Nauil se, e strach je
jeho spojenec. Strach ochromuje rychleji ne jakkoli vlen
nstroj.
V tunelu nebylo dn zrcadlo, v nm by mohl obdivovat svj
pevlek, ale podle stnu svho vlajcho atu usoudil, e je perfektn.
Splynout s okolm bylo soust plnu soust zvrhlosti celho
spiknut. Ani ve svch nejdivoejch snech by si byl nedokzal
pedstavit, e jednou bude hrt tuto lohu.
Ped dvma tdny by byl povaoval kol, kter na nho ekal na
konci tunelu, za nesplniteln. Sebevraedn podnik. Vstup do jmy
lvov. Ale Janus zmnil definici nemonho.
Tajemstv, s nimi se Janus Hassassinovi v poslednch dvou
tdnech svil, byla etn a tenhle tunel byl jednm z nich.
Pradvn, a pesto dokonale prchodn.
Kdy se nyn blil ke svmu nepteli, Hassassin byl zvdav,
zda to, co jej ek uvnit, bude skuten tak jednoduch, jak Janus
sliboval. Ujistil ho toti, e kdosi zevnit zajist vechno potebn.
Kdosi zevnit. Neuviteln. m vc o tom uvaoval, tm vc mu to
pipadalo jako dtsk hra.
Wahad tintain thalatha arbaa, kal si pro sebe v
arabtin, kdy se blil ke konci tunelu. Jedna dv ti tyi
Zd se, e jste o antihmot u slyel, pane Langdone. Vittoria
si jej zkoumav prohlela, a jej tmav ple kontrastovala s blou
laborato.
Langdon vzhldl. Nhle si pipadal hloup. Ano nco mlo.
- 63 -

Pes rty j peltl slab smv. Dvte se na Star Trek?

Langdon se zaervenal. No, mm studentm se to lb Zamrail
se. Nen antihmota nhodou to, m je pohnn Enterprise?
Pikvla. Dobr science-fiction m sv koeny v dobr vd.
Take antihmota je skuten! Prodn fakt. Vechno m svj
opak. Protony maj elektrony. Stejn je to s kvarky: up-kvarky a
down-kvarky. Existuje kosmick symetrie na subatomrn rovni.
Antihmota je jin a hmota je jang. Vyrovnv fyzikln rovnici.
Langdon si vzpomnl na Galileovu vru v dualitu. Od roku 1918,
vykldala dl Vittoria, vdci vd, e pi Velkm tesku vznikly dva
druhy hmoty. Jedna hmota je ta, kterou vidme zde na Zemi; z n jsou
vytvoeny skly, stromy, lidi. Druh je jejm opakem je toton s
tou prvn ve vem a na to, e jej stice jsou opan nabit.
Kohler promluvil, jako by se prv vynoil z mlh. Jeho hlas znl
nhle nejist. Existuj ale nesmrn pekky technickho rzu, kter
znemouj skuten skladovn antihmoty. Co teba neutralizace?
Mj otec vyrobil vakuum s opanou polaritou, aby pozitrony
antihmoty dostal z urychlovae jet dv, ne se staily rozpadnout.
Kohler se zamrail. Ale vakuum by dostalo ven i hmotu.
Neexistuje zpsob, jak by se daly stice oddlit.
Pouil magnetick pole. Hmota utvoila elektrick oblouk
zakiven doprava, antihmota doleva. Jsou opan polarizovan,
pipomnla.
V tom okamiku se zdlo, e ze Kohlerovch pochybnost u
se zan hroutit. Dval se na Vittorii v irm asu, a nhle jej
pepadl kael. Neuv iteln, spal a utral si sta, ale pece
jenom Zdlo se, e jeho logika stle odolv. Ale pestoe
vakuum fungovlo, tyhle kanystry jsou z hmoty. Antihmotu pece
nelze skladovat v ndrch z hmoty. Antihmota by ihned reagovala s

Vzorky se kanystr nedotkaj, vysvtlila Vittoria, kter

zejm otzku oekvala. Antihmota se v nich vzn. Kanystrm
kme pasti, protoe antihmotu doslova vzn ve svm stedu, kde se
vzn v bezpen vzdlenosti od stn i ode dna.
Vzn? Ale jak?
- 64 -

Mezi dvma protnajcmi se magnetickmi poli. Tady,

podvejte se.
Vittoria pela na druhou stranu mstnosti a vytrachala tam
jaksi dost objemn elektronick pstroj. Podobalo se to dlu z
kreslench grotesek z hlavn dt paprsky, nahoe to m zamova
a dole zm drt. Vittoria zamila hledek na jeden z kanystr,
zaostila, potom od pstroje poodstoupila a vybdla Kohlera, aby se
podval.
Kohler byl zejm na rozpacch. Vy jste vyrobili viditeln
mnostv?
Pt tisc nanogram, odvtila Vittoria. Tekut plazma
obsahujc miliony pozitron.
Miliony? Ale zatm se pece nikomu nepodailo zachytit vc
ne pr stic jet nikde.
Xenon, podotkla Vittoria sue. Otec urychlil paprsek stic
pomoc xenonu a elektrony tm odstranil. Podrobnosti celho postupu
udroval v tajnosti, ale soudm, e do urychlovae se pi tom
souasn vstikovaly hol elektrony.
Langdon ctil, e je pln mimo, a pochyboval, zda jejich
rozhovor vbec jet probh v anglitin.
Kohler se zarazil a vrsky se mu jet prohloubily. Nhle prudce
vydechl a klesl, jako kdyby ho prv zashla kulka. Technicky vzato
by jich pak zbylo
Vittoria pikvla. Ano. Spousta.
Kohler se znovu vrtil pohledem ke kanystru ped sebou.
Vhav se na vozku nadzdvihl, piloil oko k pstroji a hledl
dovnit. Dval se dlouho, beze slova. Kdy se konen posadil, elo
ml zbrocen potem. Vrsky ve tvi zmizely. Nakonec zaeptal:
Mj Boe, opravdu jste to dokzali.
Vittoria pikvla. Mj otec to dokzal.
J j nevm, co bych ekl.
Vittoria se otoila k Langdonovi. Chcete se taky podvat?
Langdon tedy el, ani vdl, co vlastn m oekvat. Zblzka
vypadal kanystr przdn. A u bylo uvnit cokoli, bylo to nekonen
mal. Langdon piloil oko k okulru. Chvilku trvalo, ne se obraz
zaostil. A pak to uvidl.
- 65 -

Pedmt neleel na dn ndoby, jak pedpokldal, ale sp plaval

uprosted vznel se ve vzduchu lesknouc se kapika
pipomnajc rtu. Jako njakm kouzlem se ta kapka houpala v
prostoru. Na jejm povrchu se eily kovov vlnky. Vznejc se
tekutina pipomnala Langdonovi kapku vody ve stavu bezte,
kterou kdysi vidl na videu. Pestoe kapka mla, jak vdl,
mikroskopickou velikost, vidl na n kadou neustle se mnc
drku a drobn vlnn, jak se kulika plazmy pomalu vznela v
prostoru. Ono to plave, vypravil ze sebe. To je dobe,
odpovdla Vittoria. Antihmota je vysoce nestabiln. Z energetickho
hlediska je antihmota zrcadlovm obrazem hmoty, take ty dv se
navzjem okamit vyru, jakmile se dotknou. Udret antihmotu
oddlenou od hmoty je samozejm krajn obtn, protoe vechno
na Zemi je utvoeno z hmoty. Vzorky se musej uchovvat tak, aby se
absolutn nieho nedotkaly ani vzduchu. Langdon asl. Nco mi
povdejte o prci ve vakuu. Tyhle pasti na antihmotu? peruil
jejich hovor Kohler, kter pejdl bledm prstem po dn ndoby,
ty navrhl v otec?
No, ve skutenosti je to mj npad, piznala. Kohler se po n
podval.
V jejm tnu nebyl ani stn domlivosti. Mj otec vyrobil
prvn stice antihmoty, ale nevdl, jak je uchovat. J jsem navrhla
tyhle pasti. Vzduchotsn schrnky z nanokompozitnch materil s
elektromagnety na kad stran.
Zd se, e jste nadan po otci.
Ne tak docela. Vypjila jsem si ten npad od prody. Nkte
ivoichov lov koist chapadly opatenmi ahavmi bukami.
Tady to funguje na stejnm principu. Kad kanystr m dva
elektromagnety, na kadm konci jeden. Jejich opan magnetick
pole se k ve stedu kanystru a zadruj tam antihmotu vznejc
se ve vakuu.
Langdon se znovu podval na kanystr. Antihmota, kter se
vzn ve vakuu a nedotk se nieho. Kohler ml pravdu. Bylo to
geniln.
Kde maj ty magnety zdroj energie? chtl vdt Kohler.
- 66 -

Ve sloupu, na kterm je kanystr piroubovan a odkud se

elektromagnety neustle dobjej, take nikdy nevypadnou.
A kdyby magnetick pole selhalo?
To je pece jasn. Antihmota by se pestala vznet, dotkla by
se dna kanystru a zanikla.
Langdon nastrail ui. Zanikla? Nelbil se mu zvuk toho slova.
Zdlo se vak, e Vittori to ani nehnulo. Ovem. Kdy
antihmota pijde do styku s hmotou, okamit interaguj. Fyzikov
kaj tomuhle procesu anihilace.
Langdon pikvl. Aha.
Je to nejjednodu reakce, jak se v prod vyskytuje. Jedna
stice hmoty a jedna stice antihmoty se spoj a uvoln dv nov
stice, nazvan fotony. Foton je vlastn drobounk chomek
svtla.
Langdon u o fotonech sticch svtla nejist form
energie nco etl. Take kdyby ta antihmota spadla na dno, uvidli
bychom drobounk chomky svtla?
Vittoria pokrila rameny. Zle na tom, emu kte
drobounk. Dovolte mi, abych vm nco pedvedla. Shla po
kanystru a zaala ho odroubovvat z nabjec jednotky.
Kohler vykikl hrzou, naklonil se dopedu a strhl j ruce
stranou. Vittorie! Vy jste se zblznila!
Bylo a neuviteln, jak se Kohler dokzal na moment postavit
na sv ochrnut nohy. Obliej ml sinal strachy. Vittorie! S tou
ndobou nesmte hnout!
Langdon se divil, kde se vzala nhl editelova panika. Pt set
nanogram! zapl Kohler. Kdy odstnte magnetick pole
Pane editeli, ujiovala ho Vittoria, je to naprosto bezpen.
Kad kanystr je jitn proti poruchm m zlon baterii pro
ppad, e by napjen bylo perueno. Vzorky se budou vznet, i
kdy odroubuju vko.
Kohler vypadal nejist. Potom se vhav posadil zptky na
vozk.
Baterie se aktivuj automaticky, vysvtlovala Vittoria,
jakmile se kanystr vyjme z napjee. Pracuj dvacet tyi hodin, jako
rezervn ndr s benzinem. Podvala se na Langdona, jako by ctila
- 67 -

jeho neklid. Antihmota m nkter pekvapiv vlastnosti, pane

Langdone, kter ji in ponkud nebezpenou. Desetimiligramov
vzorek asi jako zrnko psku obsahuje piblin tolik energie jako
dv st tun bnho paliva pro pohon rakety. Langdonovi se opt
zatoila hlava. Je to zdroj energie budoucnosti. Tisckrt silnj ne
jadern energie. Stoprocentn inn. Bez vedlejch produkt. Bez
radiace. dn zneitn. Pr gram me zsobovat velk msto
cel tden.
Gram? zeptal se Langdon rozpait.
Nedlejte si s tm starosti, ekla Vittoria. Tyhle vzorky jsou
miniaturn zlomky gramu miliontiny. Relativn nekodn. Opt
shla po kanystru a vyroubovala ho z podstavce.
Kohler sebou trhl, ale tentokrt u nezashl. Jakmile se kanystr
uvolnil, ozvalo se ostr ppnut a aktivoval se mal indiktor
umstn blzko zkladny ndoby. erven slice blikaly a
odpotvaly tyiadvacet hodin. 24.00.00 23.59.59 23.59.58
Langdon pozoroval indiktor a usoudil, e vypad stejn
znepokojiv jako asovan bomba.
Baterie, vysvtlovala Vittoria, pob plnch dvacet tyi
hodin, ne se vybije. Me se znovu dobt, kdy se ndoba posad
zptky na podstavec. Bylo to sice konstruovno jako bezpenostn
opaten, ale je to pouiteln tak pro transport.
Transport? Kohler vypadal jako zasaen bleskem. Vy berete
tenhle materil ven z laboratoe?
Samozejm e ne. Ale penen nm umouje ho studovat.
Vittoria zavedla oba mue na druh konec mstnosti. Odhrnula
zvs a objevilo se okno, za nm byla dal velk mstnost. Stny,
podlaha i strop byly bezezbytku obloeny ocelovm plechem.
Mstnost Langdonovi pipomnala ndre na jednom tankeru
pevejcm ropu, na nm se kdysi dostal a do Papuy-Nov
Guineje, kde se zabval studiem kreseb na tlech tamjch
domorodc.
Tahle mstnost funguje jako ndr na vzkum zniku hmoty,
vysvtlila Vittoria.
Kohler vzhldl. Vy ten proces zniku pmo pozorujete?
- 68 -

Mj otec byl fascinovn fyzikou Velkho tesku tm

obrovskm mnostvm energie z miniaturnch zrnek hmoty. Vittoria
vythla ocelovou zsuvku pod oknem. Vloila do n kanystr a
zsuvku zase uzavela. Potom zathla za pku, umstnou hned
vedle. Za okamik se kanystr objevil na druh stran okna a velkm
obloukem se kutlel po kovov podlaze, a se zastavil uprosted
mstnosti.
Vittoria se usmla. Nyn budete poprv svdky zniku reakce
antihmoty s hmotou. Nkolik miliontin gramu. Relativn nepatrn
vzorek.
Langdon se dval na ndobu s antihmotou na podlaze obrovsk
kovov ndre. Kohler rovn upen hledl tm smrem a vypadal
nejist.
Normln bychom museli ekat celch tyiadvacet hodin, ne
by se baterie vybily, ale tahle mstnost m pod podlahou magnety,
kter mohou kanystr, pedhonit a vznen antihmoty peruit. Kdy
se pak hmota a antihmota vzjemn dotknou
Znik, zaeptal Kohler.
Je tady jet jedna vc, dodala Vittoria. Antihmota uvoluje
istou energii. Stoprocentn konverze hmoty na fotony. Proto se
nedvejte pmo na vzorek. Zakryjte si oi.
Langdon byl opatrn, ale nyn ml dojem, e to Vittoria pli
dramatizuje. Nedvejte se pmo do kanystru? Ta vc byla vc ne
ticet metr daleko, za ultratlustou stnou z tnovanho plexiskla.
Navc ta kapka v kanystru byla neviditeln, mikroskopick. Zakrt si
oi? Langdon pemlel. Kolik energie by tahle kapika asi tak
mohla vyprodukovat Vittoria stiskla knoflk.
V t chvli Langdon oslepl. V kanystru zazil svteln bod,
explodoval ve form nrazov svteln vlny vyzaujc na vechny
strany a ohromnou silou vylehl smrem k oknu. Langdon
zavrvoral, kdy detonace otsla mstnost. Svtlo na moment ziv
hoelo a hnulo, a potom se tilo zptky do vlastnho nitra, pohlcujc
sebe samo, scvrklo se na velikost nepatrnho zrnka a nakonec
zmizelo pln. Langdon bolest moural a jen pomalu zanal znovu
vidt. kosem se dval do doutnajc mstnosti. Kanystr z podlahy
zmizel docela, vypail se. Nezstalo po nm ani stopy. Zral na to
- 69 -

nadobro fascinovan. B-boe. Vittoria smutn pikvla. Pesn

tohle ekl mj otec.
Kohler se dval do zkuebn komory pln asu z pedstaven,
jeho byl prv svdkem. Langdon, kter stl vedle nho, asl jet
vc.
Chci vidt svho otce, podala nhle Vittoria. Laborato u
jsem vm ukzala, a te chci vidt otce.
Kohler se k n pomalu otoil; zejm ji vbec neslyel. Pro jste
s tm ekali tak dlouho, Vittorie? O tom svm objevu jste m mli
informovat okamit.
Vittoria se na nj upen dvala. Kolik dvod si pejete, abych
vm uvedla? Pane editeli, o tomhle se meme dohadovat pozdji.
Prv te bych ale chtla vidt otce.
Vte, jak bude mt tenhle vynlez dsledky?
Samozejm, odsekla Vittoria. Pjmy pro CERN. Obrovsk.
Te ale chci
A proto jste to dreli v tajnosti? provokoval Kohler ve zejm
snaze ji potrpit. Protoe jste se bli, e vbor a j nepovolme
vrobu?
Vroba by se povolit mla odsekla Vittoria, kter ctila, e se
dialog zan blit hdce. Antihmota je dleit technick vynlez.
Ale je tak nebezpen. S otcem jsme chtli zdokonalit vrobn
postupy a zajistit jejich bezpenost.
Jinmi slovy jste nevila, e sprvn rada d pednost
prozrav vd ped hrabivost.
Vittorii pekvapila lhostejnost, je zaznvala z Kohlerova tnu.
lo jet o jin vci. Mj otec poteboval as, aby mohl antihmotu
prezentovat v tom sprvnm svtle. Co tm myslte?
Co byste myslel, e tm myslm? Hmota z energie? Nco z
nieho? Je to prakticky dkaz toho, e Genesis, biblick len
stvoen svta, je vdecky pijateln.
Take nechtl, aby se nboensk vznam jeho objem vytratil v
pvalu keftu? I tak se to d ct. A vy?
Vittoriiny zjmy byly ironi osudu ponkud opan. Posouzen
vhodnho okamiku pro uveden novinky na trh je pro uplatnn
jakhokoli novho zdroje energie nesmrn dleit. I kdy vroba
- 70 -

antihmoty mla nesmrn rozvojov potencil jakoto inn a

nezneiujc zdroj energie, pokud by se s n zaalo pedasn,
hrozilo by, e se stane obt ostouzen ze strany politik a patn
informovan veejnosti, podobn jako to postihlo jadernou a slunen
energii. Vroba jadern energie se rozila dv, ne byla zajitna
jej bezpenost, take dochzelo k nehodm. Slunen energie se
zaala vyuvat dv, ne doshla dostaten efektivnosti, a lid na n
prodlali. Ob technick novinky zskaly patnou povst a od t doby
chadnou.
Moje zjmy, prohlsila Vittoria, byly ponkud mn
ulechtil ne smiovn vdy s nboenstvm. ivotn prosted,
tipnul si sebejist Kohler. Energie bez hranic. Bez povrchovch
dol. Bez zneitn. Bez jadernho zen. Vroba antihmoty by
mohla zachrnit planetu.
Nebo ji taky zniit, odsekl Kohler. Zle na tom, kdo a k
emu by toho vyuil. Vittoria mla pocit, e z Kohlerova
zmrzaenho tla vane mrz. Kdo jin o tom jet vdl? zeptal se.
Nikdo, odsekla nyn Vittoria. U jsem vm to pece
povdala.
Pro tedy myslte, e vaeho otce zavradili? Vittoria se
najeila. Nemm pont. Tady v CERNu ml neptele, to vy dobe
vte, ale to nemohlo mt nic spolenho s antihmotou. Psahali jsme
si navzjem, e to zstane jen mezi nmi jet nkolik msc, dokud
nebudeme pipraveni.
A jste si jist, e v otec slib dodrel a nikomu o tom neekl?
Te u Vittoria zanala zuit. Mj otec u splnil zvanj
sliby ne tenhle!
A vy jste to neekla nikomu?
Samozejm e ne!
Kohler vydechl. Odmlel se, jako by chtl peliv volit sv pit
slova. Pedpokldejme, e kdosi se o tom dozvdl. A
pedpokldejme tak, e nkdo zskal pstup do tto laboratoe. Co
myslte, e by hledal? Ml tam v otec njak poznmky? Vrobn
dokumentaci?
editeli, byla jsem trpliv. Te u ale ekm na njak
odpovdi. Vy pod mluvte o vloupn, ale vidl jste pece snma
- 71 -

stnice. Mj otec byl, co se utajen a bezpenosti te, nesmrn

opatrn.
Smn, oboil se na ni Kohler, a ji to zarazilo. Co by tu
tedy mohlo chybt?
Nemm potuchy. Vittoria si rozzloben prohlela laborato.
Vechny vzorky antihmoty byly dn zaevidovny. Otcv pracovn
stl vypadal nedoten. Nikdo tu nebyl, prohlsila. Vechno tady
nahoe vypad v podku.
Kohler vypadal pekvapen. Tady nahoe? '
Vittorii to uklouzlo nevdomky. Ano, tady v horn laboratoi.
Vy pouvte taky doln laborato?
Jako sklad.
Kohler popojel k n a u zase kalal. Vy uvte komoru
nebezpenho materilu jako sklad? Sklad eho?
Nebezpenho materilu, jak jinak! Vittoria ztrcela
trplivost. Antihmoty.
Kohler se vzepel na postranicch svho vozku. Vy mte
njak dal vzorky? Pro jste mi to ksakru neekla!
km vm to prv te! vyplila Vittoria. Vy jste mi k tomu
vbec nedal pleitost!
Musme zkontrolovat ty vzorky, vykikl Kohler.
Hned.
Vzorek, opravila ho Vittoria. Jednotn slo. Ale ten je v
podku. Nikdo nikdy nemohl
Jenom jeden? podivil se Kohler. Pro ho tedy nemte tady
nahoe?
Muj otec ho chtl mt uloen pod skalnm podlom z
preventivnch dvod. Je vt ne ostatn.
Zden pohled, kter si Kohler s Langdonem vymnili, Vittorii
neunikl. Kohler se k n znovu rozjel. Vy jste vyrobili vzorek vt
ne pt set nanogram?
Bylo to nezbytn, brnila se Vittoria. Museli jsme dokzat, e
prh vnosnosti lze snadno pekroit. Vittoria vdla, e u novch
zdroj paliva se vdycky narelo na problm pomru mezi nklady a
vnosem kolik penz bude nutn do zskn onoho paliva
investovat. Stavt celou tn v, aby se zskal jeden barel ropy, by
- 72 -

byl prodlen podnik. Jestlie vak stejn tn v me jen s

minimlnmi dodatenmi nklady dodat miliony barel, pak jde o
vnosn obchod. O antihmot platilo tot. Sputn ticeti kilometr
elektromagnetu, aby se zskal nepatrn vzorek antihmoty,
spotebovalo vc energie, ne kolik j vzorek obsahoval. Aby se
prokzalo, e antihmota je efektivn a pouiteln v praxi, bylo teba
vytvoit vzorky vt velikosti.
Pestoe Leonardo Vetra s vytvoenm vtho vzorku vhal,
Vittoria na nej siln nalhala. Argumentovala tm, e m-li nkdo
antihmotu brt vn, musej oba dokzat dv vci. Za prv, e ji lze
vyrbt ekonomicky a v dostatenm mnostv, a za druh, e se
vzorky daj bezpen skladovat. Nakonec zvtzila a otec se, a
nerad, podvolil. Ovem za podmnky, e budou dodrena pevn
pravidla tkajc se utajen a pstupu. Trval na tom, e se antihmota
mus uchovvat ve skladu nebezpenho materilu, co byla komora
vyhlouben v ulov hornin dalch ptadvacet metr pod zem. A
e vzorek mus zstat jejich tajemstvm a jen oni dva budou mt k
nmu pstup.
Vittorie, zeptal se Kohler hlasem plnm napt. Jak velk
vzorek jste vyrobili?
Vittoria ctila v sob hokou radost. Vdla, e to mnostv
ohrom i velikho Maximilina Kohlera. Pedstavila si antihmotu,
kter byla tam dole uskladnn. chvatn pohled. V kanystru se tam
vznela, dokonale viditeln pouhm okem, kulika antihmoty. To u
nebyla dn mikroskopick troka. Byla to kapka velk asi jako
nboj do vzduchovky.
Vittoria se zhluboka nadechla. Dobrou tvrtinu gramu.
Kohler zbledl jako stna. Coe? Okamit se ho zmocnil
zchvat kale. tvrt gramu? To se rovn skoro pti kilotunm!
Kilotuny. Vittoria to slovo nenvidla. Ona ani jej otec je nikdy
nepouvali. Jedna kilotuna se rovnala tisci tun TNT. Kilotuny se
tkaly zbran. Niivho inku. Proto radji hovoili o voltech a
joulech jednotkch energie vydvan ke konstruktivnm elm.
Takov mnostv antihmoty by mohlo doslova zlikvidovat
vechno v okruhu jednoho kilometru! vykikl Kohler.
- 73 -

Ano, jestlie by byla zniena narz, odplila Vittoria, co

nikdo nikdy neudl!
A na toho, kdo by se v tom nevyznal. Anebo kdyby v zdroj
energie selhal! Kohler u mil k vtahu.
Prv proto ji mj otec uchovval ve skladu nebezpenho
materilu s dodvkou proudu zajitnou proti vpadku a se
zdvojenm zabezpeovacm systmem.
Kohler se otoil a zdlo se, e vypad malinko klidnji. Vy
mte sklad nebezpenho materilu zabezpeen jet jednm
systmem?
Ano. Dalm snmaem stnice.
Kohler na to neekl nic ne dv slova. Dol. Ihned.
Nkladn vtah padal jako kmen.
Dalch ptadvacet metr pod zem.
Vittorii bylo jasn, e to, co na obou much bylo cestou
vtahem znt, je strach. Kohlerv jindy lhostejn vraz byl nyn pln
napt. Jist, pomyslela si Vittoria, vzorek je to ohromn, ale
zabezpeovac opaten, kter jsme provedli, jsou
Byli na dn.
Zdvi se otevela a Vittoria je vedla chab osvtlenou chodbou.
Ta vpedu konila mohutnmi ocelovmi dvemi. Nebezpen
materil. Snma stnice vedle dve byl pln stejn jako ten nahoe.
Pistoupila k nmu a opatrn piloila oko k oce.
Trhla sebou. Couvla. Nco nebylo v podku. Obvykle dokonale
ist oka byla potsnn umazan nm, co vypadalo jako krevl
Zmaten se obrtila k obma mum, a hledla na dva oblieje jako z
vosku. Kohler a Langdon, bled jako stna, se upen dvali dol na
podlahu u jejch nohou.
Vittoria sledovala smr jejich pohledu
Ne! vykikl Langdon a nathl se po n. U bylo ale pozd.
Dvala se na to, co leelo na podlaze. Bylo to cosi pln cizho,
a pece tak dvrn znmho.
Trvalo to jen okamik.
Bez sebe hrzou pochopila. Z podlahy na ni zrala, pohozen
jako kus odpadku, on bulva. Ten okoldov hnd odstn poznala
neomyln.
- 74 -

Bezpenostn technik zadroval dech, kdy se mu velitel

naklnl pes rameno a sledoval adu kontrolnch monitor, kterou
mli ped sebou. Uplynula minuta.
e velitel nic neekne, s tm technik najisto potal. Byl to mu,
kter psn dodroval pedpisy. Na vedouc msto jedn z
nejelitnjch bezpenostnch sil svta se nevypracoval tm, e by
nejdve mluvil a teprve potom pemlel.
Ale o em peml?
Pedmt, kter jim vrtal hlavou, byla ndoba jaksi kanystr s
prhlednmi stnami. A sem to bylo jednoduch. Teprve zbytek byl
sloit.
Uvnit ndoby se psobenm njak zvltn sly vznela mal
kapka kovov vyhlejc tekutiny. Kapka se objevovala a mizela,
zatmco dole nepestvalo blikat erven svtlo digitlnho LED
indiktoru; slice udvajc as neustle klesaly, z eho byl technik
m dl tm nervznj.
Mete zvit kontrast? zeptal se velitel, m technika
pekvapil.
Vyhovl mu a obraz trochu zjasnil. Velitel se naklonil dopedu a
zblzka moural na cosi, co se prv objevilo na dn kontejneru.
Technik sledoval smr jeho pohledu. Vedle indiktoru byl
vytitn matn rozeznateln npis zkratka o tyech velkch
psmenech, peruovan osvtlovan ervenm svtlem blikajcho
indiktoru.
Zstate tady, nadil velitel. Nic nekejte. J to zadm.
Nebezpen materil. Padest metr pod zem. Vittoria Vetrov
kloptla a mlem narazila na snma stnice. Ctila, e j Amerian
spch na pomoc, dr ji a podpr. Na podlaze u jejch nohou na ni
zrala otcova on bulva. Ctila, jak se j svr hru. Oni mu vyzli
oko! Cel svt se s n zatoil. Kohler se k n zezadu pitoil se svm
vozkem a nco kal. Langdon ji nasmroval. Jako v mrkotch
piloila oko ke snmai. Mechanismus zappal.
Dvee se otevely.
- 75 -

Pi v hrze z otcova oka, kter j nelo z mysli, Vittoria ctila,

e uvnit je ek jet dal hrza. Kdy se svm zastenm zrakem
rozhldla po mstnosti, jej obavy, e cel ten dsiv pbh bude mt
dal kapitolu, se potvrdily. Na podstavci, odkud byl kanystr dobjen,
nebylo nic.
Kanystr byl pry. Aby se ho zmocnili, vyzli jejmu otci oko.
Nemla jet ani as rozvit, jak hroziv dsledky to me mt.
Vechno selhalo. Vzorek, kter ml dokzat, e antihmota je
bezpen a prakticky vyuiteln zdroj energie, byl ukraden. Nikdo
ale pece nevdl, e takov vzorek existuje! Nedalo se vak popt,
e se to nkdo dozvdl. Vittoria si nedovedla pedstavit, kdo by to
mohl bt. Ani Kohler, o kterm se jinak kalo, e v v CERNu o
vem, zejm neml o projektu ani pont.
Jej otec je mrtev. Zavradn pro sv geniln nadn.
Ke smutku nad otcovou smrt se nyn pidala bolest jet
drsavj, muka tivj a bodav. Pocit viny, neustl a
nezvldnuteln. Vittoria si uvdomila, e to byla ona, kdo pesvdil
otce, aby vzorek vyrobili. Pestoe se zdrhal. A za to ho zavradili.
tvrtina gramu
Stejn jako jin nstroje ohe, steln prach i spalovac motor
me i antihmota pinet smrt, ocitne-li se ve patnch rukou. Je
to vysoce nebezpen, smrtc zbra. Siln a nekontrolovateln.
Jakmile by jednou opustil svj dobjec podstavec v CERNu, kanystr
by zaal neprosn odpotvat as. Rozjet vlak.
A a as uplyne
Oslepujc svtlo. Hromov vbuch. Spontnn zpopelnn.
Pouh zblesk a przdn krter. Jeden velik przdn krter.
Pedstava, e tich geniln mysl jejho otce by se mohla stt
nstrojem destrukce, Vittorii pln zdeptala. Antihmota jako
nejdokonalej teroristick zbra. Bez kovovch soust
odhalitelnch detektorem, bez chemickch stop zachytitelnch psm
ichem, bez rozntky, kterou by bylo mon dezaktivovat, kdy u by
se podailo zjistit, kde se kanystr nalz. Odpotvn u zapoalo
Langdon nevdl, co jinho by ml udlat. Vzal tedy aspo
kapesnk a poloil jej na podlahu pes oko Leonarda Vetry. Vittoria
nyn stla ve dvech przdnho skladu nebezpenho materilu,
- 76 -

zkrouen alem a strachem. V nhlm pohnut vykroil Langdon k

n, ale Kohler ho zadrel.
Pane Langdone, ozval se a v jeho tvi chybl jakkoli vraz.
Naznail mu, e m poodejt tak, aby se ocitli z doslechu. Langdon
jej neochotn nsledoval, zanechvaje Vittorii, aby se o sebe
postarala sama. Vy jste odbornk, eptal Kohler nalhavm tnem.
Chci vdt, co tihle ilumintt mizerov zamlej s antihmotou
udlat.
Langdon se snail soustedit. I pes ten blzinec kolem byla jeho
prvn reakce logick. Akademick odmtnut. Kohler pod jet
pedkldal rzn hypotzy. Nemon hypotzy. Iluminti u
vymeli, pane Kohlere. Na tom trvm. V tomhle zloinu me mt
prsty kdekdo mon dokonce njak jin zamstnanec CERNu,
kter se dozvdl o zsadnm objevu pana Vetry a povaoval za pli
nebezpen v nm pokraovat.
Kohler zstal jako omren. Vy si myslte, e tohle je zloin
spchan z opatrnosti, z loajality, pane Langdone? Absurdn. A u
Leonarda zabil kdokoli, chtl jedinou vc vzorek antihmoty. A beze
vech pochyb s n maj njak zmry.
Myslte terorismus?
Ovem.
Ale iluminti nebyli terorist.
eknte to Leonardu Vetrovi. Langdon ctil, e na tom je nco
pravdy. Leonardu Vetrovi skuten nkdo vyplil symbol ilumint.
Kde se tu vzal? Zdlo se, e pro nkoho, kdo by chtl po sob jenom
zamst stopy a obrtit podezen jinam, bylo pouit posvtnho
cejchovacho eleza pli komplikovanm nstrojem. Mus tu bt
jet njak jin vysvtlen.
Langdon se pesto znovu pinutil brt v vahu i pedpoklady,
kter se zdly nemon. Kdyby byli iluminti jet aktivn a kdyby
ukradli antihmotu, co by tm asi sledovali? Mozek mu dodal
odpov okamit. Langdon ji stejn rychle zamtl. Pravda, iluminti
mli jednoho zjevnho neptele, ale obrovsk teroristick in proti
tomuto nepteli byl nemysliteln. Bylo by to pro n naprosto
netypick. Jist, iluminti zabjeli lidi, ale jednotlivce, peliv
vybran cle. Masov nien bylo pro n jaksi primitivn. Langdon o
- 77 -

tom jet zauvaoval. Je pravda, e by to nepostrdalo jakousi

vzneenou symboliku antihmota, vrcholn vdeck spch, pouit
k vyhuben
Tuhle absurdn mylenku vak odmtl. Existuje, vyhrkl nhle,
jet jin logick vysvtlen ne terorismus.
Kohler se na nho, pln oekvn, upen dval.
Langdon se snail urovnat si mylenky. Svou nesmrnou moc
iluminti vdycky uplatovali prostednictvm finannch nstroj.
Ovldali banky. Vlastnili zlat pruty. Proslchalo se tak, e maj
nejcennj drahokam na svt ilumintsk briliant, ir diamant
enormn velikosti. Finann zisk, prohlsil Langdon. Antihmotu
mohli ukrst pro penze.
Kohler se zatvil pochybovan. Pro penze? A kdepak je ta
kapka antihmoty na prodej?
Vzorek ne, namtl Langdon. Vroba. Z vroby antihmoty by
se urit daly vytskat zvratn prachy. Mon, e nkdo ten vzorek
ukradl, aby ve vzkumu a vvoji pokraoval sm.
Prmyslov pion? Ale vdy trv jen tyiadvacet hodin,
ne se v kanystru vybij baterie. Ti hypotetit badatel se vyhod do
povt dv, ne o tom sta cokoli zjistit.
Mohou zat dobjet dv, ne to exploduje. Mohou vyrobit
obdobnou nabjec podloku, jako jsou tady v CERNu.
Za tyiadvacet hodin? namtl Kohler. I kdyby se jim
podailo ukrst schma, tak vroba napjecho zazen by si vydala
msce, a ne hodiny!
M pravdu, ozvala se Vittoria kehkm hlasem.
Oba mui se otoili. Mila k nim krokem stejn rozechvlm,
jako byl jej hlas.
M pravdu, opakovala. Nikdo by nebyl schopen vyrobit
napje vas. U jenom vnitn zazen by zabralo tdny. Prtokov
filtry, servocvky, speciln slitiny, to vechno pitom kalibrovan na
specifick stupe energie.
Langdon se zamrail. Pipomnka byla pijata. Ndoba na
antihmotu nen nco, co se d jen tak zapojit do zsuvky. Jakmile se
z
CERNu
odnese,
ocitne
se
na
jednosmrnm
tyiadvacetihodinovm vlet do zapomnn.
- 78 -

Z eho vyplval jedin, velice znepokojujc zvr.

Musme zavolat Interpol, prohlsila Vittoria. Dokonce j sam
pipadal vlastn hlas podivn ciz. Musme uvdomit pslun
ady. Okamit.
Kohler zavrtl hlavou. V dnm ppad. Ta slova ji
ohromila. Ne? Co tm mnte? Vy a v otec jste m pivedli do
velmi obtnho postaven.
Pane editeli, potebujeme pomoc. Musme najt ten kanystr a
dostat ho sem dv, ne se nkomu nco stane. My jsme za to
odpovdn!
My jsme odpovdn pedevm za to, e budeme myslet,
zavrel Kohler a tn jeho hlasu ztvrdl. Tahle situace by mohla mt
pro CERN velice, velice vn dsledky.
Vy mte obavy o povst CERNu? Vte, co ten kanystr me
napchat nkde ve mst? Akn rdius jeho vbuchu dosahuje tm
jednoho kilometru. Devt mstskch blok!
Mon jste to mli brt v vahu dv, ne jste ten vzorek
vyrobili!
Vittorii jako by nkdo bodl. Ale vdyjsme uinili veker
opaten.
Zjevn ne dostaten.
Ale o antihmot neml nikdo tuen. Samozejm si hned
uvdomila, jak absurdn je to argument. Oveme to nikdo nevdl.
Ale nkdo si to zjistil.
Vittoria to neekla nikomu. Pak u zbvala jen dv vysvtlen.
Bu se s tm otec nkomu svil, a j o tom nic neekl co ale
vypadalo nesmysln, protoe to byl prv jeho npad, zavzat oba k
naprostmu mlen anebo je oba odposlouchvali. Mobiln telefon?
Vdla, e spolu nkolikrt hovoili, kdy byla Vittoria na cestch.
ekli toho snad pli? Mon by to bylo. A co jejich elektronick
pota, e-mail? Byli ale snad opatrn, nebo ne? e by skulina v
bezpenostnm systmu CERNu? Nkdo je kontroloval, ani si toho
vimli? Vdla vak, e te u na tom nezle. Co se stalo, stalo se.
Mj otec je mrtev.
To pomylen ji podntilo k inu. Z kapsy svch ortek vythla
mobiln telefon.
- 79 -

Kohler rychle zajel a k n, drsav kalal a oi mu plly

hnvem. Koho to volte?
Centrlu CERNu. Mohou ns spojit s Interpolem.
Mjte rozum! dusil se Kohler. Jste skuten tak naivn?
Kanystr me bt touhle dobou naprosto kdekoli. dn vzvdn
sluba na svt u by ho te nedokzala vas nalzt.
Take neudlme nic? Vittorii mrzelo, e se oboila na mue
tak chatrnho zdrav, ale editel se zdl tak vykolejen, e ho prost
vbec nepoznvala.
Udlme to, co je chytr, prohlsil Kohler. Nebudeme
riskovat povst CERNu tm, e do toho zathneme ady, kter nm
stejn nemohou nijak pomoct. Na to je as. To si musme rozmyslet.
Vittoria uznvala, e Kohlerovy argumenty nepostrdaj jistou
logiku, ale zrove vdla, e logika u ze sam sv definice
postrd mravn odpovdnost. Jej otec il morln zodpovdnost
solidn vdou, vrou ve vrozenou lidskou dobrotu. Vittoria v to vila
rovn, ale vnmala to vechno ve svtle karmy.
Odvrtila se od Kohlera a stiskla tlatko na telefonu.
To nemete udlat, nalhal. Zkuste mi v tom zabrnit.
Kohler se nehbal.
Vittoria hned pochopila pro. Tak hluboko pod zem jej mobil
vbec neml signl. Vztekle zamila k vtahu.
Hassassin stl na konci kamennho tunelu. Pochode dosud
jasn hoela a jej kou se msil s pachem mechu a zatuchlho
vzduchu. Obklopovalo jej ticho. elezn dvee, kter mu stly v
cest, vypadaly stejn star jako tunel sm, rezav, ale pod jet
dost byteln. Dviv ekal ve tm. Dorazil tm naas.
Janus slbil, e nkdo pijde a oteve mu zevnit dvee.
Hassassin obdivoval tuto proradnost. ekal by u dve teba celou
noc, aby splnil svj kol, ale tuil, e to nebude zapoteb. Pracoval
pro dobe pipraven mue.
Za pr minut, pesn v urenou hodinu zachrastily na druh
stran dve tk kle. Skpajce, jak se tel kov o kov, se
jednotliv zmky postupn odemykaly. Jedna po druh se odsunuly
ti masivn petlice. Skpot byl tak hlasit, jako by se zmky nikdo
- 80 -

nepohnul u cel stalet. Konen byly oteveny vechny ti. Potom

nastalo ticho.
Hassassin jet pt minut stl a trpliv ekal, pesn tak, jak mu
bylo eeno. Potom pln napt do mohutnch dve stril. Otevely se
dokon.
Vittorie, to nedovolm! Kohler tce dchal, a jak vtah
stoupal, jeho obte se zhorovaly.
Vittoria ho ignorovala. Touila po njakm tulku, po nem
znmm v tomhle mst, kde u se nectila jako doma. Vdla, e
jejm domovem u nikdy nebude. Te vak jet mus vechnu svou
bolest zvldnout a jednat. Dostat se k telefonu.
Robert Langdon stl vedle n, mlky jako obvykle. Vittoria u
pestala hdat, kdo to je. Odbornk? Kohler u nemohl bt strunj.
Pan Langdon nm pome najt vraha vaeho otce. Zatm se ale jeho
pomoc nijak neprojevovala. Jeho velost a laskavost se zdla
upmn, ale zjevn nco tajil. Oba nco tajili.
Kohler se do n zase pustil. Jakoto editel CERNu odpovdm
za budoucnost vdy. Jestlie z toho udlte mezinrodn incident a
CERN tm utrp
Budoucnost vdy?, otoila se k nmu Vittoria. Vy se
skuten chcete vyhnout odpovdnosti tm, e nikdy nepiznte, e ta
antihmota pochz z CERNu? To chcete ignorovat lidsk ivoty,
kter jsme uvedli v nebezpe?
Ne my, vrtil j der Kohler. Vy. Vy a v otec.
Vittoria se odvrtila.
A co se te tch ohroench ivot, pokraoval, tak prv o
ivot v cel thle zleitosti b. Vte pece, e antihmota m
ohromn dopad na ivot na tto planet. Kdy CERN kvli tomuhle
skandlu udl bankrot, odske to kad. Budoucnost lidstva je v
rukou zazen, jako je CERN, v rukou vdc jako jste vy a v otec,
pracujcch na problmech ztka.
Vittoria u Kohlerovu pednku s nzvem Vda jako Bh
jednou slyela a s jejm obsahem naprosto nesouhlasila. Vda sama
zpsobila polovinu problm, kter se te sna vyeit. Pokrok je
krajn zlomyslnost Matky Zem.
- 81 -

Vdeck pokrok s sebou nese riziko, argumentoval Kohler. A

vdycky nesl. Vesmrn programy, genetick vzkum, medicna
tam vude se dlaj chyby. Vda mus pet sv vlastn hrub omyly
za kadou cenu. Pro blaho vech.
Vittoria asla nad Kohlerovou schopnost posuzovat otzky
mravnosti s vdeckou nestrannost. Zdlo se, e jeho intelekt je
produktem chladnho odlouen od vlastnho vnitnho ctn. Vy si
myslte, e CERN je pro budoucnost svta tak vznamn, e bychom
nemli brt ohled na morln odpovdnost?
Nepete se se mnou o morlce. To vy jste pestoupila jej
hranice, kdy jste vyrobila ten vzorek, a vy jste ohrozila cel tento
stav. Snam se zachrnit nejen zamstnn pro ti tisce vdc, kte
zde pracuj, ale i povst vaeho otce. Myslete na nho. lovk, jako
byl on, si nezaslou, aby se na nj vzpomnalo jako na tvrce zbran
hromadnho nien.
Vittoria ctila, e tkl do ivho. J jsem to byla, kdo pesvdil
otce, aby ten vzorek vyrobil. Je to m chyba!
Kdy se dvee otevely, Kohler stle jet hovoil. Vittoria
vystoupila z vtahu, vzala telefon a zkusila to znovu.
Pod dn signl. Zatracen! Zamila ke dvem.
Vittorie, pokejte. editel na ni s astmatickm spnm
zavolal. Zpomalte. Musme si promluvit.
Basta di parlare! U mm dost e! Myslete na svho otce,
nalhal Kohler. Co by udlal on? la dl.
Vittorie, nebyl jsem k vm zcela upmn. Zpomalila.
Nevm, co m to napadlo, pokril rameny Kohler. Chtl jsem
vs chrnit. Jen mi povzte, co chcete. Musme zde pracovat
spolen.
Vittoria se zastavila napl cesty pes laborato, ale neotoila se.
Chci najt ten vzorek antihmoty. A chci vdt, kdo zabil mho
otce. ekala.
Kohler si povzdechl. Vittorie, my u vme, kdo ho zavradil. Je
mi to lto.
Teprve te se Vittoria otoila. Coe? Nevdl jsem, jak vm
to ci. Je to tak sloit Vy vte, kdo mi zabil otce?
- 82 -

Mme o tom velmi dobrou pedstavu, to ano. Vrah zanechal

cosi jako vizitku. A to je dvod, pro jsem zavolal pana Langdona.
Skupina, kter se hls k odpovdnosti za tu vradu, je jeho
specialitou. Skupina? Teroristick? Vittorie, ukradli tvrt gramu
antihmoty. Vittoria se podvala na Roberta Langdona, kter stl na
druh stran mstnosti. Vechno to do sebe zapadalo. Tm se sten
vysvtluje to tajnstkaen. Byla pekvapena, e ji to nenapadlo dv.
Kohler nakonec pslun orgny zavolal. Ty nejvhodnj. Te u to
bylo jasn. Robert Langdon je Amerian, dn, konzervativn,
zjevn velice bystr. Kdo jin by to mohl bt? e ji to hned
nenapadlo! Obrtila se na nho s jiskrou nov nadje.
Pane Langdone, rda bych tedy vdla, kdo je vrahem mho
otce. A tak bych chtla vdt, zda je vae agentura schopna tu
antihmotu vyptrat.
Langdon vypadal ponkud zmaten. Moje agentura?
Pracujete pece pro americkou zpravodajskou slubu, ne?
Abych ekl pravdu, tak ne.
Kohler do toho zashl. Pan Langdon je profesor djin umn na
Harvardov univerzit.
Vittoria si pipadala jako pod studenou sprchou. Pedn
djiny umn?
Je specialista na symboliku kult. Kohler vzdychl. Vittorie,
domnvme se, e v otec se stal obt satanistickho kultu.
Ta slova sice slyela, ale jej mozek je nedokzal zpracovat.
Satanist.
Skupina, kter se pihlsila k odpovdnosti, si k iluminti.
Vittoria se podvala na Kohlera a pak na Langdona, v obavch,
nejde-li o njak patn vtip. Iluminti. Nco jako Bavort
iluminti?
Kohler se zarazil. Vy jste o nich u slyela?
Vittorii bylo do ple zklamnm. Bavort iluminti: Nov
svta d. Jedna z potaovch her Steva Jacksona. Aspo polovina
zdejch technik si to tu hraje na internetu. Hlas se j zlomil. Pak
ale nechpu
Kohler vrhl zmaten pohled na Langdona.
- 83 -

Langdon pikvl. Populrn hra. Pradvn bratrstvo pejm

vldu nad svtem. Polohistorick. Nevdl jsem, e je to k mn tak
v Evrop.
Vittoria u ztrcela trplivost. O em to mluvte? Jac
iluminti? Vdy to je potaov hra!
Vittorie, namtl Kohler, Iluminti jsou skupina, kter o sob
tvrd, e je zodpovdn za smrt vaeho otce.
Musela v sob posbrat posledn zbytky rozvahy, aby pemohla
slzy. Pinutila se vydret a logicky posoudit celou situaci. m vc o
tom ale pemlela, tm mn tomu rozumla.
Jej otec byl zavradn. V CERNu dolo k zvanmu poruen
bezpenosti. Kdesi le asovan bomba odpotvajc vteiny do
vbuchu, a ona je za ni odpovdn. editel povolal profesora umn,
aby jim pomohl najt mytick bratrstvo satanist.
Vittoria se nhle ctila pln osaml. Obrtila se k odchodu, ale
Kohler ji zadrel. Shl pro nco do kapsy a podal j zmakan kus
papru s faxovou zprvou.
Vittoria se zapotcela hrzou, jakmile obrzek spatila.
Vyplili mu cejch, pronesl Kohler. Znamen na jeho
setsakramentskou hru.
Sekretka Sylvie Baudeloqueov byla cel pry. Pechzela po
editelov przdn kanceli. Kde ksakru vz? Co mm dlat?
Byl to zmaten den. Potenciln zmaten byl samozejm kad
den prce pro Maximilina Kohlera, dnes byl ale editel obzvl ve
form.
Najdte mi Leonarda Vetru! poruil, sotva Sylvie rno
dorazila.
Podle pkazu ho shnla vemi monmi zpsoby pagerem,
telefonem, elektronickou potou.
Marn.
A tak Kohler cel vztekl odjel, zejm aby si Vetru nael sm.
Kdy se za nkolik hodin zase objevil, rozhodn nevypadal dobe
Ne e by nkdy dobe vypadal, ale vypadal jet h ne obvykle.
Zamkl se ve sv kanceli a bylo slyet, jak odesl e-maily, faxuje,
telefonuje. Potom zas odjel a od t doby se nevrtil.
- 84 -

Sylvie se rozhodla ignorovat ty vylomeniny jen jako dal z

Kohlerovch dramatickch vstup, ale zaala si dlat starosti, kdy
se Kohler nevrtil ani v dob, kdy u ml dostat svou obvyklou
injekci. editelv zdravotn stav vyadoval pravidelnou lbu, a
kdykoli to riskl a nedodrel ji, k niemu dobrmu to nevedlo
dchac kolaps, zchvaty kale a panika mezi oetovatelskm
personlem. Nkdy se Sylvii zdlo, e Maximilin Kohler by rd
zemel.
Uvaovala o tom, e ho pivol pagerem, aby mu injekci
pipomnla, ale vzpomnla si, e charita je nco, m Kohlerova
pcha pohrd. Minul tden ho jeden hostujc vdec, kter dal vi
nmu najevo soucit, tak natval, e se vztyil a hodil po nm
poadaem. Kdy se nkdy podn no ano, nasral, Krl Kohler
uml bt pekvapiv agiln.
Momentln vak byla Sylviina starost o editelovo zdrav
zatlaena do pozad jinm, mnohem nalhavjm problmem, s
nm se musela njak vypodat. Z telefonn stedny CERNu volali
ped pti minutami cel div, e tam maj njak urgentn hovor pro
editele.
Nen k dosaen, oznmila jim Sylvie.
Pak j opertor sdlil, kdo vol.
Sylvie se mlem hlasit rozesmla. Dlte si legraci, e ano?
Poslouchala a jej obliej vyjadoval nedvru. A ID vaeho
volajcho potvrzuje, e Sylvie se mraila. Dobe. Rozumm.
Mete se zeptat, co ten Vzdychla. Ne? To je v podku.
eknte, a nezavuje. Pokusm se ho sehnat okamit. Ano,
rozumm. Pospm si.
Jenome Sylvie editele ne a ne nalzt. Volala mu tikrt na
mobil a pokad dostala stejnou odezvu: Uivatel je momentln
nedostupn. Nedostupn? Kam by asi tak mohl jet? Sylvie vytoila
slo Kohlerova pageru. Dvakrt. dn odpovd'. To mu vbec
nebylo podobn. Dokonce mu poslala elektronickou potou zprvu
na jeho mobiln pota. Zase nic. Vypadalo to, jako kdyby se ten
lovk pln vypail.
Tak co te? ptala se sama sebe.
- 85 -

Krom toho, e by jej te la po celm komplexu CERNu shnt

sama, Sylvie vdla jen o jedinm dalm zpsobu, jak se
nedostupnmu editeli proniknout. Nebude se mu to sice lbit, ale
mu na telefonu nen nkdo, koho by kdokoli mohl nechat ekat.
Taky se nezdlo, e by volajc ml nladu spokojit se s odpovd, e
editel nen k sehnn.
Pekvapena vlastn odvahou se Sylvie rozhodla. Vstoupila do
Kohlerovy pracovny a la ke kovov sknce na stn za jeho psacm
stolem. Otevela dvka, prohldla si kontrolky a stiskla ten sprvn
knoflk.
Pak se zhluboka nadechla a popadla mikrofon.
Vittoria si nepamatovala, jak se dostali do hlavnho vtahu, ale
byli tam. Jeli nahoru. Slyela, jak Kohler za n na vozku namhav
dch. Langdon na ni upral starostliv pohled. Vzal j faxovou
zprvu z ruky a zasunul ji do kapsy u saka, aby na ni nevidla ten
stran obraz j vak stejn neel z hlavy.
Zatmco vtah stoupal vzhru, Vittoriin svt se til do tmy.
Tatnku! V duchu k nmu vztahovala ruce. Na pouh okamik, v
oze jej pamti, byla Vittoria zase s nm. Bylo j devt let, vlela
sudy dol z kopce posetho prot, s klenbou vcarskho nebe nad
hlavou.
Tatnku! Tatnku!
Leonardo Vetra se sml vedle n, zil radost. Co je, andlku?
Tatnku! hihala se a tiskla se k nmu bl. Zeptej se m, co
se stalo!
Vypad tastn, zlatko. Pro bych se t ml ptt, co se
stalo?
Jen se zeptej.
Pokril rameny. Dobr. Tak co se stalo?
Okamit se zaala smt. Co se stalo? Vechno se stalo!
Vechno je hmota! Skly! Stromy! Atomy! Dokonce i mravenenk!
Vechno je hmota!
Sml se. Na to jsi pila sama?
Dobr, co?
Ty mj mal Einsteine.
- 86 -

Zamraila se. M hrozn vlasy. Vidla jsem ho na obrzku.

Ale ml chytrou hlavu. U jsem ti pece kal, na co piel, ne?
Oi sej rozily strachy. Tati! Ne! Slbils mi to!
E = MC2! Polechtal ji. E = MC2!
dnou matikul U jsem ti to kala. J ji nenvidm!
Jsem rd, e ji nenvid, protoe mal holky se j ani nesmj
uit.
Vittoria se zarazila. e nesmj?
Samozejm e ne. To v kad. Holiky si hrajou s
panenkami. Kluci dlaj matiku. Matematika nen pro holky. J se s
tebou vlastn ani nesmm o matematice bavit.
Coe? To nen fr!
Pravidla jsou pravidla. Absolutn dn matematika pro
holiky.
Vittoria vypadala zden. Ale m panenky otravujou!
To je mi lto, mnil jej otec. J bych ti o matematice povdal,
ale kdyby m chytli Nervzn se rozhldl po oputnch kopcch.
Vittoria sledovala jeho pohled. Dobe, zaeptala, tak mi to
povdej potichu.
Pohyb vtahu ji polekal. Vittoria otevela oi. Byl pry.
Realita pichvtala a objala ji mrazivm sevenm. Podvala se
na Langdona. Vn zaujet v jeho pohledu ji zahlo jako teplo
andla strnho, obzvlt v sousedstv Kohlerova chladu.
Jej mozek se nyn sousteoval na jedinou mylenku, kter na
ni dolhala s neprosnou silou.
Kde je antihmota?
Dsiv odpov na sebe nedala dlouho ekat.
Maximiline Kohlere. Laskav ihned zavolejte do sv kancele.
Oslnn Langdon zamrkal v pvalu ostrch slunench paprsk,
kdy vystupovali z vtahu v hlavnm atriu. Ne utichla ozvna
hlen podnikovho rozhlasu nad hlavou, vechna elektronick
zazen na Kohlerov pojzdnm kesle zaala ppat a bzuet
najednou. Telefon, e-mail, pager. Kohler udiven hledl na blikajc
indiktory. Nyn, kdy se vynoil na povrch, byl editel opt
dostupn.
editel Kohler. Prosm zavolejte svoji kancel!
- 87 -

Zvuk vlastnho jmna v mstnm rozhlase Kohlera pekvapil.

Vzhldl. Vypadal hned rozzloben, hned nato ustaran. Vichni
ti se na sebe podvali a na okamik strnuli, jako by dosavadn napt
mezi nimi vymizelo, vystdno spolenou obavou.
Kohler shl po mobilnm telefonu na opradle kesla. Vytoil
slo a bojoval s dalm zchvatem kale. Vittoria s Langdonem
ekali.
Tady je editel Kohler, vypravil ze sebe spav. Ano? Byl
jsem pod zem, mimo dosah. Poslouchal a ed oi se mu
roziovaly. Kdoe? Ano, jist, spojte ns. Nastala pomlka. Hal?
Tady Maximilin Kohler. Jsem editel CERNu. S km hovom?
Vittoria a Langdon tie pihleli, jak Kohler komusi naslouch.
Bylo by nerozumn, ekl nakonec Kohler, hovoit o tom po
telefonu. Budu tam okamit. Znovu se rozkalal. ekejte na m
na letiti Leonardo da Vinci za tyicet minut. Zdlo se, e Kohler
ztrc dech. Opt jej zachvtil kael a sotva se mu podailo ze sebe
vysoukat slova: Najdte okamit ten kanystr U letm. Pak
zavsil.
Vittoria se hnala ke Kohlerovi, ale on u nemohl mluvit.
Langdon se dval, jak vlastnm mobilem vol oetovnu v CERNu.
Langdon si pipadal jako lo na okraji boue, zmtan, ale
nezastnn.
ekejte na m na letiti Leonardo da Vinci. Kohlerova slova mu
znla ozvnou.
Neurit stny, kter po cel dopoledne Langdonovu mysl
zatemovaly, nyn v jedinm okamiku zjasnly do ivho obrazu.
Jak tam tak stl ve vru okolnho zmatku, nhle ctil, jako by se v
nm uvnit otevely njak dvee a on sm pekroil jaksi
mystick prh. Ambigram. Zavradn vdec-knz. Antihmota. A
nyn cl. Letit Leonardo da Vinci mohlo znamenat jen jedno. Ve
chvli niternho poznn Langdon pochopil, e prv peel na
druhou stranu. Stal se z nho vc.
Pt kilotun. Budi svtlo.
Objevili se oetovatel v blch pltch, spchajc pes atrium.
Poklekli a nasadili Kohlerovi kyslkovou masku. Vdci ptomn v
hale se zastavili a vykvali vzadu.
- 88 -

Kohler dvakrt hluboce vdechl, odloil masku stranou a stle

jet lapaje po dechu se podval na Vittorii a Langdona. Pronesl
jedin slovo: m.
m? uasla Vittoria. Antihmota je v m? Kdo to volal?
Kohlerv obliej se zkroutil a ediv oi vodnatly.
vcarsk
Zakuckal se. Oetovatel hned piskoili a znovu mu nasadili
kyslkovou masku. Zatmco se ho chystali odvzt, Kohler chytil
Langdona za ruku.
Langdon pikvl. Rozuml.
Jete, zaspal Kohler zpod masky. Jete zavolejte
mi Pak u ho odveli pry.
Vittoria stla jako pikovan a dvala se za nm. Pak se obrtila
na Langdona. m? Ale co myslel tou vcarskou?
Langdon j poloil ruku na rameno a sotva slyiteln zaeptal:
vcarsk garda. Vojsko, kter ste Vatikn.
Vesmrn letadlo X-33 vyrazilo k obloze a obloukem zatoilo k
jihu smrem na m. Langdon v nm sedl mlky. Posledn
tvrthodina byla jeden zmatek. Pot, co Vittorii vysvtlil, kdo jsou
iluminti a jak bojuj proti Vatiknu, se mu zaala situace vyjasovat
v celm rozsahu.
Co tady ale k ertu hlednu divil se. Ml jsem odjet dom, kdy
k tomu byla pleitost Kdesi hluboko v nitru vak vdl, e k tomu
vlastn dn pleitost nebyla.
Rozum Langdonovi nakazoval, aby se vrtil dom do Bostonu.
Nicmn jako vdec se zde nyn setkval s nm tak pekvapujcm,
e si rozvahu tm zakzal. Veker jeho dosavadn pesvden o
zniku ilumint mu nyn pipadalo jako nesmysln klam. Jedna st
jeho bytosti dala dkazy. Potvrzen. A pak tady byla jet otzka
svdom. S ohledem na Kohlerv zdravotn stav a na to, e Vittoria je
odkzna sama na sebe, Langdon ctil, e pokud jeho znalosti
ilumint mohou jakmkoli zpsobem pomoci, je jeho morln
povinnost zde setrvat.
Bylo tu ale jet nco. I kdy se Langdon stydl si to piznat,
hrza, kter se ho zmocnila, kdy slyel, e antihmota je ve Vatiknu,
- 89 -

se netkala jenom ohroen lidskch ivot, nbr jet neho

jinho.
Umn.
Nejvt umleck sbrka na svt sed na asovan bomb. V
1407 slech Vatiknskho muzea se nachzelo pes edest tisc
umleckch dl nesmrn ceny: Michelangelo, da Vinci, Bernini,
Botticelli. Langdon si kladl otzku, zda lze vechny tyto exponty v
ppad poteby evakuovat. Vdl vak, e je to nemon. Mnohdy
jde o sochy vc cel tuny. Nemluv o tom, e ty nejvt poklady
pedstavuj dla stavitelskho umn: Sixtinsk kaple, bazilika sv.
Petra, Michelangelovo slavn spirlovit schodit vedouc do
samotnho Museo Vaticano neoceniteln doklad lidskho tvoivho
gnia. Langdon by byl rd vdl, kolik asu jet zbv.
Dkuji, e jste pijel, ozvala se tichm hlasem Vittoria.
Langdon se probudil ze snn a vzhldl. Vittoria sedla naproti
nmu pes uliku. I v ostrm zivkovm svtle kabiny byla
obklopen zvltnm ovzdum vyrovnanosti; vyzaovala z n
magick sla vnitn integrity. Zdlo se, e u zase dch zhluboka,
jako by v n jiskra pudu sebezchovy a lska k otci zaehly touhu
po spravedlnosti a po odplat.
Vittoria dosud nemla as se pevlknout z krtkch kalhot a
trika bez rukv, take tady, v chladnch trobch letadla, j na
sndch nohch naskakovala hus ke. Langdon si instinktivn
svlkl sako a nabdl j je.
Americk dvornost? Pijala to a jej oi mu tie dkovaly.
Letadlo se dostalo do turbulence a Langdon dostal strach.
Kabina bez oken psobila tsniv, a proto se radji snail pedstavit
si, e se nachz v otevenm prostoru. Vdl ovem, e jako nstroj
k pekonn strachu z uzavench prostor to je ponkud ironick.
Nachzel se toti prv na volnm prostranstv, kdy se to tenkrt
stalo. Zdrcujc tma. Vytlail tu vzpomnku z hlavy. Dvn historie.
Vittoria se na nho zadvala. Vte v Boha, pane Langdone?
Otzka ho pekvapila. Vn tn, s jakm to ekla, odzbrojoval
snad jet vc ne dotaz sm. Vm v Boha? Doufal, e cestu strv
konverzac na ponkud leh tma.
- 90 -

Nae Duchovn hdanka, pomyslel si Langdon. Tak mi kaj

ptel. Pestoe studoval nboenstv po lta, nebyl nboensky
zaloen. Respektoval slu vry, dobroinnost crkve, posilu, jakou
nboenstv dodv tolika lidem, a pesto jeho akademick mentalita
nebyla s to vydat se cestou vry, protoe to by nezbytn znamenalo
vzdt se vech intelektulnch pochybnost. Rd bych vil, ekl
vyhbav to, co kval vdycky.
Vittoriina odpov byla prosta jakhokoli hodnocen i vtky.
Tak pro prost nevte?
Usml se. No, ono to nen tak jednoduch. Vit vyaduje vrou
vechno mon pemhat, co znamen pijmout existenci zzrak
neposkvrnnch poet a boskch zsah i rozumem. A pak tu
jsou sbrky mravnch pikzn. Bible, korn, buddhistick posvtn
knihy ty vechny vznej podobn poadavky a hroz podobnmi
tresty. Tvrd, e kdy nebudu nedodrovat urit konkrtn pedpisy,
pijdu do pekla. Nedovedu si pedstavit Boha, kter by vldl tmto
zpsobem.
Doufm, e svm studentm nedovolujete, aby se takto
nestydat vyhbali odpovdm na otzky.
Poznmka ho zastihla nepipravenho. Coe?
Pane Langdone, neptala jsem se vs, jestli vte tomu, co lid
o Bohu vykldaj. Ptala jsem se, zda vy osobn v nho vte. To je
rozdl. Psmo svat to je vyprvn, legendy a djiny lidskho sil
o pochopen vlastn poteby nalzt smysl. Nedm od vs posudek o
literatue. Ptm se vs, zda vte v Boha. Kdy lete nkde venku a
dvte se vzhru ke hvzdm, ctte bostv? Ctte v nitru, e se
dvte na dlo ruky Pn?
Langdon se dlouze zamyslel.
Jsem moc zvdav, e? omlouvala se Vittoria.
Ne, j jen
Na vaich pednkch se o otzkch vry nepochybn
diskutuje.
Donekonena.
U vidm, e tam hrajete roli blova advokta. Vdycky
rozdmchvte debatu.
Langdon se usml. Vy jste urit tak kantorka.
- 91 -

Nejsem, ale dostala jsem v tom kolu od mistra. Mj otec se

dokzal hdat o dvou stranch Mobiovy psky.
Langdon se zasml, kdy si pedstavil dvtip Mobiovy psky
zkroucenho prouku papru, kter m formln vzato pouze jednu
jedinou stranu. Langdon spatil ten jednostrann tvar poprv v
umleckm dle M. C. Eschera. Mohu se vs na nco zeptat, pan
Vetrov?
kejte mi Vittoria. Pi pan Vetrov se ctm star.
V duchu povzdychl, protoe si uvdomil svj vlastn vk.
Dobr, Vittorie, j jsem Robert.
Chtl jste se na nco zeptat.
Ano. Co si jako badatelka a dcera katolickho knze o
nboenstv myslte vy?
Vittoria se zarazila a odhrnovala si pramen vlas z o.
Nboenstv je jako jazyk nebo aty. Thneme k tomu, v em jsme
byli vychovni. Nakonec ale stejn vichni hlsme tot e ivot
m smysl. e jsme vdn t mocnosti, kter ns stvoila.
Langdona to zaujalo. Take vy kte, e je-li lovk kesan
nebo muslim, zvis prost na tom, kde se narodil?
Copak to nen jasn? Vimnte si en nboenstv po svt.
Take vra je cosi nhodnho?
To sotva. Vra je univerzln. Specifick metody pro jej
pochopen jsou vak libovoln. Nkte z ns se modl k Jei, jin
konaj poudo Mekky, nkte z ns studuj stice uvnit atomu.
Nakonec vichni hledme pravdu tu, kter je vt ne my sami.
Langdona by jist potilo, kdyby se jeho studenti umli
vyjadovat tak jasn jako ona. Hrome, kdyby i on se uml tak
vyjadovat. A co Bh? Vte v nho? zeptal se.
Vittoria se nadlouho odmlela. Vda mi k, e Bh mus
existovat. Mj mozek mi k, e Bohu nikdy neporozumm. A srdce
mi k, e k tomu nejsem povolna.
Hle, jak vstin, pomyslel si. Take vte, e Bh je fakt, ale
e mu nikdy neporozumte.
J, pronesla s smvem. Vai pvodn Amerian to vnmali
dobe.
Langdon se zasml. Matka Zem.
- 92 -

Gaia. Planeta je organismus. Kad z ns je bukou s jinm

elem. A pesto jsme propojen. Sloume jeden druhmu. Sloume
celku.
Jak se na ni dval, Langdon ctil, e se v nm hnulo cosi, co u
dlouho nepoctil. Jej oi byly uhraniv ir a hlas ist. Ctil, jak ho
pitahuje.
Pane Langdone, dovolte mi jet jednu otzku.
Roberte, pipomnl. Pi panu Langdonovi si pipadm star.
J ale jsem star!
Jestli vm nevad, e se ptm, Roberte, jak jste se vlastn dostal
k tm ilumintm?
Langdon vzpomnal. Vlastn kvli penzm.
Vittoria vypadala zklaman. Penzm? Za odborn posudky?
Langdon se zasml, kdy si uvdomil, jak to muselo vyznt. Ne.
lo o penze jako takov, o mnu. Shl do kapsy u kalhot a vythl
njakou bankovku. Jednodolarovku. Ten kult m zaal fascinovat,
kdy jsem se poprv dozvdl, e na americkch bankovkch je plno
ilumintskch symbol.
Vittoriiny oi se zily; zejm si nebyla jist, zda ho m i
nem brt vn.
Langdon j bankovku podal. Podvejte se na zadn stranu.
Vidte nalevo sttn znak?
Vittoria dolarovku otoila. Myslte tu pyramidu?
Jo, pyramidu. Vte, co maj pyramidy spolenho s djinami
Spojench stt?
Pokrila rameny.
Pesn, souhlasil Langdon. Naprosto nic.
Vittoria se zamraila. Tak pro tvo stedn symbol vaeho
sttnho znaku?
Podivn historick hka, vysvtlil Langdon. Pyramida je
tajn symbol pedstavujc sbhn, spolen smovn vzhru, k
nejvymu zdroji Osvcen. Vidte, co je nad tou pyramidou?
Vittoria si bankovku podrobn prohlela. Oko uvnit
trojhelnku.
Nazv se to trinacria. U jste to oko v trojhelnku vidla
nkde jinde?
- 93 -

Vittoria chvli mlela. Vlastn ano, ale nejsem si jist

Jsou jm vyzdoben zednsk le po celm svt.
To je zednsk symbol?
Ve skutenosti ani ne. Pochz od ilumint, od Osvcench. Ti
mu kali Tatci delta. Voln po osvcen zmn. Oko znamen
schopnost ilumint vude proniknout a vechno pozorovat. Zc
trojhelnk znamen osvcen. A trojhelnk je tak eck psmeno
delta, co je matematick symbol pro
Zmnu. Prstek.
Langdon se usml. Zapomnl jsem, e mluvm s vdcem.
Take kte, e sttn znak Spojench stt je volnm po
osvcen, vevidouc zmn?
Nkte by to nazvali Nov svtov d.
Zdlo se, e Vittorii to pekvapilo. Znovu se podvala na
bankovku. Npis pod pyramidou k Novus Ordo
Novus Ordo Saeculorum, peetl Langdon. Znamen to
Nov svtsk d.
Svtsk ve smyslu nenboensk?
Pesn tak. Nenboensk. Tento obrat nejene jasn vyjaduje
cl ilumint, nbr je zrove v kiklavm protikladu k frzi
nachzejc se hned vedle: Dvujeme Bohu.
Vittorii u to zejm pestvalo bt jasn. Ale jak mohla cel
tahle symbolika skonit na nejsilnj mn svta?
Vtina vdeckch pracovnk se domnv, e se o to postaral
viceprezident Henry Wallace. Zaujmal mezi svobodnmi zedni
eln postaven a urit ml njak vazby i k ilumintm. Zda to
zadil zmrn jako jejich len anebo nevdomky pod jejich vlivem,
to u dnes nikdo nev. Byl to ale Wallace, kdo prezidenta pesvdil,
aby tento nvrh na sttn znak pijal.
Jak to? Jak je mon, e s tm prezident souhlasil?
Prezidentem byl tehdy Franklin Delano Roosevelt. Wallace mu
jednodue vysvtlil, e Novus Ordo Saeculorum znamen tot co
jeho New Deal, Nov dl.
Vittoria se nezdla bt tak pln pesvden. A to Roosevelt
neml nkoho jinho, kdo by se na symbol podval, ne ho zadali
ministerstvu financ do tisku?
- 94 -

Nectil potebu. On a Wallace byli jako brati.

Brati?
Podvejte se do vaich uebnic djepisu, poradil Langdon s
smvem. Franklin D. Roosevelt byl znm svobodn zedn.
Langdon zadroval dech, kdy X-33 zakrouil nad mskm
mezinrodnm letitm Leonardo da Vinci. Vittoria sedla ikmo
proti nmu, oi zaven, jako by chtla mt situaci pod kontrolou.
Letoun dosedl na zem a zamil k soukrommu hangru.
Omlouvm se za pomal let, kl se pilot vychzejc z kabiny.
Musel jsem ho dret zptky. Hlukov omezen nad hust osdlenm
zemm.
Langdon se podval na hodinky. V letadle strvili sedmaticet
minut.
Pilot zabouchl vnj dvee. ekne mi nkdo, o co tu vlastn
kr?
Ani jeden z jeho pasar se k tomu vak neml. Prima, ekl a
prothl se. Nathnu se v kabin, pustm si klimatizaci a hudbu.
Budu tam jen j a Garth.
Ped hangrem hnulo pozdn odpoledn slunce. Langdon si
pehodil tvdov sako pes ramena. Vittoria pozdvihla obliej k nebi
a zhluboka se nadechla, jako by od slunench paprsk oekvala,
zeji napln njakou mystickou energii.
Stedozemci, napadlo Langdona, kter se u potil.
Nejste na komiksy nhodou u trochu star? zeptala se
Vittoria, ani otevela oi.
Jak, prosm?
Vae nramkov hodinky. Vidla jsem je v letadle.
Langdon se lehce zaervenal. Byl u zvykl, e svj asomr
mus hjit. Hodinky s obrzkem Mickey Mouse dostal jako dt
darem od rodi. Pestoe Mykovy roztaen pae, kter ukazovaly
as, byly pkn stupidn, byly to jedin hodinky, kter kdy Langdon
nosil. Vodotsn a s nonm osvtlenm byly ideln pro plavn v
baznu nebo na prochzky po neosvtlench pinch v univerzitnm
parku. Kdykoli studenti vyslovovali pochybnosti o jeho vkusu, kal
jim, e Myka nos jako kadodenn pipomnku, e m zstat v
srdci mlad.
- 95 -

Je est hodin, poznamenal.

Vittoria pikvla, oi stle zaven. Myslm, e mme ped
sebou dal kus cesty.
Langdon slyel vzdlen huen, vzhldl a srdce mu spadlo do
kalhot. Od severu ze blila helikoptra a pomalu se snela na
pistvac plochu. Langdon si vrtulnku u jednou uil, kdy v
Andch v dol Palpa pozoroval obrazce, kter jsou na planin Nazca
zakreslen do psku. Let se mu ani trochu nelbil. Ltajc krabice od
bot. Po dopoledni strvenm v kosmickm letounu se Langdon til,
e pro n Vatikn pole automobil.
Zejm se zmlil.
Vrtulnk nahoe nad nimi zpomalil, na chvilku se pozastavil na
mst a pak se snesl na pistvac plochu rovnou ped nimi. Stroj byl
bl a na boku ozdoben heraldickm znakem dva peken kle
a nad nimi papesk tira. Ten symbol dobe znal. Byla to tradin
pee Vatiknu posvtn symbol Svat stolice neboli posvtnho
sdla vldy, sdla, kter je doslova dvnm trnem svatho Petra.
Svat helikoptra, zamruel Langdon, kdy vidl, jak stroj pistv.
Zapomnl, e Vatikn jednm takovm disponuje a pouv jej pro
pevoz papee na letit, k rznm shromdnm anebo do letnho
palce Castel Gandolfo. Langdon by byl rozhodn dal pednost
automobilu. Pilot vyskoil z vrtulnku a krel po betonu k nim. Te
to byla prozmnu Vittoria, kdo vypadal nesvj. Tohleto je n
pilot?
Langdon sdlel jej obavy. Lett, i nelett, to otzka. Pilot
byl obleen jako do nkterho Shakespearova dramatu. Jeho
nabran kabtec byl mode a zlat pruhovan. Stejn barvy mly i
jeho kalhoty a kamae. Na nohou ml ern korn pipomnajc
domc pantofle. Tomu vemu vvodil ern plstn baret na hlav.
Tradin uniforma vcarsk gardy, objasnil Langdon.
Navren samotnm Michelangelem. Jak se mu blil, Langdon se
zaal ovat. Pipoutm, e to nen nejlep z Michelangelovch
vtvor.
Pes kiklavou uniformu bylo znt, e pilot je veskrze serizn.
Blil se k nim pevnm a dstojnm krokem pipomnajcm
pslunka americk nmon pchoty. O psnch poadavcch na
- 96 -

uchazee o pijet do elitn vcarsk gardy u se Langdon leccos

doetl. adatel musej pochzet z jednoho ze ty vcarskch
katolickch kanton, musej mt vcarskou sttn pslunost, vk
mezi devatencti a ticeti lety, musej bt svobodn, vysoc alespo
170 centimetr a musej projt vojenskm vcvikem ve vcarsk
armd. Vechny vldy zvidly Vatiknu tuto svrchovan oddanou a
nesmlouvavou bezpenostn jednotku.
Vy jste z CERNu? zeptal se vojk hlasem jako z ocele.
Ano, pane, odpovdl Langdon.
Zvldli jste to neobyejn rychle, prohodil a vrhl na X-33
zvltn pohled. Pak se obrtil k Vittorii. Madam, mte jet njak
jin obleen?
Jak, prosm?
Pokvl smrem k jejm nohm. Krtk kalhoty nejsou ve
Vatiknu povoleny.
Langdon mrkl dol na Vittoriiny nohy a zachmuil se.
Zapomnl. Ve Vatiknu bylo psn zakzno pohybovat se s nohama
jak muskma, tak enskma obnaenma nad kolena. Dvodem
tohoto zkazu byla cta k posvtnmu charakteru tohoto Boho
msta.
To je vechno, co mm, odpovdla. Pijeli jsme sem ve
spchu.
Vojk pikvl, zjevn nepoten. Obrtil se k Langdonovi.
Mte s sebou njakou zbra?
Zbra? Langdon se zamyslel. Nemm s sebou ani nhradn
prdlo! Zavrtl hlavou.
Vojk se pikril k Langdonovm nohm a zaal jej prohledvat,
ponaje ponokami. Dviv hoch, pomyslel si Langdon.
Gardistovy siln ruce se pohybovaly vzhru po jeho nohch a
nepjemn blzko k slabinm. Nakonec pely na hru a k ramenm.
Zjevn spokojen, e Langdon je v podku, vojk se obrtil k Vittorii.
Pejel zrakem jej nohy a tlo.
Vittoria vzkypla. A vs to ani nenapadne!
Gardista se na ni psn podval. Na Vittorii to ale neplatilo.
Co je tohle? zeptal se a ukazoval na nejasn se rsujc hranat
pedmt v pedn kapse jejch ortek.
- 97 -

Vittoria vyndala ultratenk mobiln telefon. Vojk jej vzal,

zapnul, pokal na oznamovac tn, a potom zjevn spokojen, e jde
skuten jen o mobil, j pstroj vrtil. Vittoria si ho opt zastrila do
kapsy.
Otote se, prosm, podal gardista.
Vittoria poslechla, vzpaila a otela se kolem dokola.
Gardista ji peliv prohlel. Langdon u dvno usoudil, e
pilhav kalhoty ani blza se Vittorii nikde nevydouvaj tam, kde
nemaj. I vojk zejm konen doel ke stejnmu zvru.
Dkuji. Tudy, prosm.
Motor vrtulnku vcarsk gardy bel naprzdno, kdy k nmu
Langdon s Vittori pichzeli. Vittoria jako ostlen profesionl
nasedala prvn, a kdy prochzela pod vc horizontln vrtul sotva
sklonila hlavu. Langdon okamik zavhal.
dn nadje dostat auto? zakiel zpola ertem na gardistu,
kter se drpal na pilotn sedadlo.
Ani mu neodpovdl.
Langdon ovem dobe vdl, e v m s jeho lenmi idii je
bezpenj ltat ne jezdit autem. Zhluboka se nadechl a shbaje se
opatrn pod vcmi rotory nastoupil.
Kdy se pilot chystal k odletu, Vittoria na nho zavolala: Nali
jste ten kanystr?
Vojk se ohldl pes rameno a vypadal zmaten. Co jestli jsme
nali?
Kanystr. Volali jste pece CERN kvli tomu?
Mu pokril rameny. Nevm, o em to mluvte. Dnes jsme mli
velmi napilno. Mj velitel mi poruil, abych vs tady vyzvedl. To je
vechno, co vm.
Vittoria vrhla na Langdona neklidn pohled.
Pipoutejte se, prosm, podal pilot, kdy motor nabral
obrtky.
Langdon se nathl pro bezpenostn ps a pipoutal se. Drobn
trup vrtulnku se kolem nho jakoby smroval. Potom se stroj s
evem vznesl a po ostr zatce zamil k severu do ma.

- 98 -

m caput mundi, kde kdysi vldl Caesar a byl ukiovn

svat Petr. Kolbka modern civilizace. A v jejm jdru tikajc
bomba.
m vypad ze vzduchu jako labyrint nepehledn bludit
starobylch silnic vinoucch se kolem budov, fontn a rozpadajcch
se zcenin.
Helikoptra letla nzko, nehybnou vrstvou smogu
produkovanho dole dopravn zcpou. Langdon shlel dol na
mopedy, vyhldkov autobusy a armdu drobnch fiatek kiujcch
ulicemi vemi smry. Koyaanisqatsi, vzpomnl si na vraz, jm se v
jazyce kmene Hopi oznaoval ivot vyinut z rovnovhy.
Vittoria sedla za nm v mlenlivm soustedn.
Helikoptra se prudce naklonila.
Langdon, ktermu se zaal zvedat aludek, se radji podval dl
dopedu. Zavadil pohledem o rozpadajc se zceninu mskho
Kolosea. Koloseum vdy povaoval za jednu z nejvtch ironi
djin. To, co se dnes pokld za dstojn symbol pokroku lidsk
kultury a civilizace, bylo postaveno jako arna, v n se po cel stalet
pedvdly barbarsk vjevy hladov lvi spajc odsouzence,
armdy otrok zpascch o ivot, hromadn znsilovn exotickch
en pivezench jako koist z dalekch zem, veejn popravy a
kastrace. Bylo paradoxn, ale mon sprvn, e Koloseum slouilo
jako architektonick vzor pro harvardsk Soldier Field fotbalov
stadion, na nm tradice antickch brutlnch podvanch ovala
kadho podzimu, kdy si pi zpase Harvard: Yale lc fanoukov
hrozili navzjem krveprolitm.
Kdy vrtulnk zatoil k severu, Langdon klouzal oima po
mskm Foru srdci pedkesanskho ma. Chtrajc sloupy
vypadaly jako pekocen nhrobn kameny na hbitov, kter se njak
zachrnil ped pohlcenm metropol, je ho obklopila ze vech stran.
Na zpad irok dol eky Tibery protnalo msto obrovskmi
meandry. I ze vzduchu bylo znt, e eka je hlubok. Po silnch
detch kaln voda divoce pnila.
Pmo ped nmi, podotkl pilot a stoupal v.
- 99 -

Langdon a Vittoria vyhldli a spatili to. Jako hora vystupujc z

rann mlhy se ped nimi vynoila z oparu Svatopetrsk bazilika.
Tak tohle se Michelangelovi povedlo, oznmil Langdon
Vittorii.
Svatopetrsk chrm Langdon nikdy ze vzduchu nevidl.
Mramorov fasda planula v odpolednm slunci jako ohe. Budova
titnskch rozmr je ozdobena sto tyiceti sochami svatch,
muednk a andl. Rozshl vnitek baziliky me pojmout pes
edest tisc vcch stokrt vc ne m Vatikn, nejmen stt na
svt, obyvatel.
Je neuviteln, e ani citadela tto velikosti neodsouv do
pozad nmst, kter se ped n rozkld. Rozshl ulov
prostranstv Svatopetrskho nmst a udivuje svou volnost v hust
zstavb ma. Ovln prostor lemuje 284 sloup, kter se vzpnaj
vzhru ve tyech adch soustednch oblouk, kad vdy men
ne ten dal architektonick zrakov klam slouc k umocnn
majesttnosti nmst.
Hled na vzneenou svatyni Langdon uvaoval o tom, co by si
asi myslel svat Petr, kdyby se tu nyn objevil. Svtec zemel
hrznou smrt, ukiovn hlavou dol prv na tomto mst.
Odpoval nyn v nejposvtnj z hrobek, pochovn pt podla pod
zem, pesn pod centrln kupol baziliky.
Msto Vatikn, pronesl pilot a znlo to velijak, jen ne
pvtiv.
Langdon se dval na mohutn kamenn hradby
neproniknuteln opevnn obklopujc cel mstsk komplex
podivn pozemsk obrana duchovnho svta tajnost, moci a
mystria.
Podvejte! zvolala nhle Vittoria a chytla ho za pai. Vzruen
ukazovala na Svatopetrsk nmst rovnou pod nimi. Langdon
pilepil obliej na okno.
Tamhle, ermovala rukou.
Langdon se podval. Zadn st nmst vypadala jako
parkovit; stlo tam asi tucet obytnch pvs a mikrobus. Z
kadho trely k obloze velk parabolick satelitn antny. Jejich
tale byly popsan znmmi jmny:
- 100 -

TELEVISOR EUROPEA VIDEO ITALIA

BBC UNITED PRESS INTERNATIONAL
Langdon byl najednou zmaten; nebyl si jist, jestli zprva o
antihmot u nhodou nepronikla navenek.
Tak Vittoria byla nhle pln neklidu. Co tu dlaj vechna ta
mdia? Co se dje?
Pilot se udiven ohldl pes rameno. Co se dje? Vy nevte?
Ne, ihned odplila se silnm chraptivm pzvukem.
Il Conclavo, vysvtlil. Asi za hodinu se m zapeetit. Dv
se na to cel svt.
Il Conclavo.
To slovo mu znlo v uch dlouho, ne dopadlo jako cihla do
jmy jeho aludku. Il Conclavo. Vatiknsk konklve. Jak jenom
mohl zapomenout? Nedvno to bylo v novinch.
Ped patncti dny pape po nesmrn populrnm dvanctiletm
adovn zemel. Ve vech svtovch novinch se objevila zprva o
osudn mrtvici, kter Svatho otce stihla ve spnku nhl a
neoekvan smrt, o n se eptalo, e je podezel. Nyn, v souladu s
posvtnou tradic, se patnct dn po papeov smrti ve Vatiknu
konalo Il Conclavo tajn obad, pi nm se sto edest pt
kardinl z celho svta nejmocnjch mu v kesanstvu
shromd ve Vatiknu, aby zvolili novho papee.
Dnes se sem dostavil kad kardinl, kter na svt existuje,
pomyslel si Langdon, kdy helikoptra peltala nad bazilikou sv.
Petra. Rozshl vnitn svt Vatiknu se rozkldal pod nm. Cel
mocensk struktura mskokatolick crkve sed na asovan bomb.
Kardinl Mortati hledl k ndhern zdobenmu stropu Sixtinsk
kaple a pokouel se najt chvli k tichmu pemlen. Od stn
pokrytch freskami se odrela ozvna hlas kardinl nejrznjch
nrodnost z celho svta. Mui do sebe ve svatostnku osvtlenm
pouze svcemi vreli, vzruen eptali a radili se navzjem v
etnch jazycch, piem univerzlnmi emi byly anglitina,
italtina a panltina.
Svtlo v kapli bv obvykle velkolep dlouh slunen paprsky
rznch odstn proezvaj temnotu jako paprsky z nebes dnes to
- 101 -

vak zde vypadalo jinak. Jak bylo zvykem, vechna okna kaple byla v
zjmu utajen pokryta ernm sametem. Tm se zajistilo, aby nikdo
nemohl zevnit poslat ven signly nebo jakkoli jinak komunikovat s
vnjm svtem. Vsledkem byla hlubok tma, ozen pouze
svcemi blikav svtlo, kter jako by oiovalo kadho, koho se
dotkne, a ze vech dlalo pzraky svtce.
Jak privilegium, pomyslel si Mortati, e prv j jsem vybrn,
abych dohlel na tuto posvtnou udlost. Kardinlov star
osmdesti let u nemohli bt zvoleni, a konklve se proto neastnili.
Kardinl Mortati vak byl ve svch devtasedmdesti letech ze vech
ptomnch nejstar, a byl proto povoln, aby cel jednn dil.
Vrni tradici se zde kardinlov shromdili u dv hodiny ped
zahjenm konklve, aby se pozdravili s pteli a na posledn chvli
jet diskutovali o nsledujc volb. V sedm hodin veer pijde
komo bvalho papee, pronese zahajovac modlitbu a odejde. Pot
vcarsk garda zapeet dvee a kardinly uvnit uzamkne. Teprve
potom zane nejstar a nejtajnj politick ritul na svt.
Kardinlov nebudou proputni ven, dokud nerozhodnou, kter z
nich bude pt pape.
Konklve. U samo to jmno bylo naplnno tajemstvm. Con
dave znamen doslova zamknut na kl. Kardinlm nebyl
povolen dn styk s vnjm svtem. dn telefony. dn vzkazy.
dn epot skrze dvee. Konklve bylo jakmsi vakuem, kter
nesmlo bt ovlivnno nim z vnjho svta. Tm mlo bt
zajitno, e kardinlov dodr Solum Dumprae oculis e budou
mt ped oima pouze Boha. Mimo kapli ovem pihlela a ekala
mdia, probrajc nejrznj spekulace, kter z kardinl se stane
vldcem miliardy katolk rozesetch po celm svt. Kad
konklve vdy probhalo v politicky napjatm ovzdu a v prbhu
stalet konvala leckdy dramaticky; v tchto posvtnch zdech
dochzelo k otravm jedy, pstnm soubojm i k vradm. Pradvn
historie, pomyslel si Mortati. Dnes veer bude konklve jednotn,
klidn, a hlavn krtk.
Alespo tak si to pedstavoval.
Nyn vak dolo k neekanmu zvratu. V kapli zhadn chybli
tyi kardinlov. Mortati vdl, e vechny vchody do msta jsou
- 102 -

hldan a e tedy oni chybjc kardinlov nemohli dojt daleko, ale

necelou hodinu ped zahajovac modlitbou se pece jen ctil nesvj.
Pedevm: chybjc kardinlov nebyli obyejn kardinlov. Byli to
ti kardinlov.
tyi vybran.
Jakoto mu dc prbh konklve u Mortati poslal
prostednictvm pslunch kanl vcarsk gard zprvu, aby byla
v souvislosti s neptomnost kardinl ve stehu. Ostatn kardinlov
u si zhadn neptomnosti rovn vimli a ozval se zkostliv
epot. Ze vech kardinl pedevm tito tyi zde mli bt vas.
Kardinl Mortati se zaal obvat, e to nakonec bude dlouh veer.
Nenapadalo ho vbec nic.
Vatiknsk heliport je z dvod bezpenosti a hluku umstn na
severozpadnm vbku msta Vatiknu, tak daleko od baziliky sv.
Petra, jak jen je to mon.
Terra firma. Pevn pda, oznmil pilot, kdy se dotkli zem.
Vylezl a otevel posuvn dvee Vittorii a Langdonovi.
Langdon sestoupil z vrtulnku a otoil se, e pome Vittorii, ale
ta u bez problm seskoila na zem. Zdlo se, e kadik jej sval
je napen k jedinmu cli nalzt antihmotu dv, ne za sebou
zanech straliv ddictv.
Pilot pikryl okno kabiny plachtou proti slunci a odvedl
Langdona s Vittori k velkmu elektricky pohnnmu golfovmu
vozku, kter tu nedaleko ekal. Vozk se potichu rozjel podl
zpadn hranice sttu tvoen patnct metr vysokou betonovou zd,
dostaten silnou, aby odolala i tankovmu toku. Pslunci
vcarsk gardy stli v pozoru podl vnitn strany zdi v
padestimetrovch rozestupech a steili vnitek celho objektu.
Vozk prudce zahnul doprava na Viale della Osservatorio. Tabulky
ukazovaly vemi smry:
PALAZZO GOVERNATORIO
COLLEGIO ETHIOPIANA
BASILICA SAN PIETRO
CAPELLA SISTINA
- 103 -

Projdli pravnou cestou kolem budovy s npisem RADIO

VATICANA. Langdon si ke svmu pekvapen uvdomil, e zde je
jdro svtov nejposlouchanjho programu Rdia Vatikn, kter
tlumo slovo Bo milionm poslucha na celm svt.
Attenzione. Pozor! kikl pilot a oste zaboil na kruhov
objezd.
Kdy se vozk otel, Langdon st mohl uvit pohledu, kter
se ped nm otevel. Giardini Vaticani, Vatiknsk zahrady, pomyslel
si. Srdce Vatiknu. Pesn ped nimi se tyila zadn st Svatopetrsk
baziliky, pohled, kter se vtin lid nikdy nenaskytne. Napravo se
vynoil Tribunlni palc, luxusn papesk rezidence, kter
konkurovaly snad leda Versailles svou barokn vzdobou. Psn
budova Governatorata, ve kter sdl sprva vatiknskho msta,
byla nyn za nimi. A v dlce nalevo masivn pravohl budova
Vatiknskho muzea. Langdon vdl, e pi tomhle vletu rozhodn
nebude mt as expozici navtvit.
Kde jsou njac lid? zeptala se Vittoria pi pohledu na
oputn trvnky a cestiky.
Gardista se podval na sv ern hodinky vojenskho stylu
podivn anachronismus pod jeho nadchanm rukvem.
Kardinlov jsou shromdn v Sixtinsk kapli. Konklve zan
za necelou hodinu.
Langdon pikvl; matn si vzpomnal, e ped konklve trv
kardinlov dv hodiny v Sixtinsk kapli v tichm zadumn a
rozmluvch s kolegy kardinly z celho svta. Pi tto pleitosti si
kardinlov obnovuj star ptelstv a vznik atmosfra zaruujc
mn bouliv prbh volby. Ale kde jsou ostatn obyvatel a
personl?
Vyhnni z dvod utajen a bezpenosti, dokud konklve
neskon. A kdy skon?
Vojk pokril rameny. To v jen Bh. Zdlo se, e v t vt se
skrv jaksi podivn doslovn vznam.
Kdy vozk konen zaparkoval na irokm trvnku pesn za
Svatopetrskou bazilikou, vojk doprovodil Langdona a Vittorii
nahoru po kamennm svahu na mramorem dldn nmstko za
chrmem. Peli je, piblili se k zadn stn baziliky a pokraovali
- 104 -

podl n pes trojhelnkov dvr, pes Via Belvedere a do nkolika

budov natlaench tsn vedle sebe. Z djin umn se Langdon nauil
dostaten italsky na to, aby porozuml npism oznaujcm
Vatiknskou tiskrnu, Laborato pro restaurovn gobeln,
editelstv pot a kostel svat Anny. Peli dal mal nmstko a
dospli ke svmu cli.
Velitelstv vcarsk gardy se nachz hned vedle Il Corpo di
Vigilanza, pesn na severovchod od Svatopetrsk baziliky. Sdl v
rozloit kamenn budov. Po kad stran vchodu, jako dv sochy,
stly dv hldky.
Langdon musel pipustit, e tihle vojci nevypadaj zrovna
komicky. Pestoe i oni mli na sob modro-zlat uniformy, kad
tmal tradin Vatiknsk dlouh me dvaaplmetrovou
halapartnu s epel ostrou jako bitva, o nich se k, e pi obran
kestanskch kik v patnctm stolet staly hlavy nesetnm
muslimm.
Kdy se Langdon s Vittori piblili, vojci udlali krok vped a
zkili sv zbran, m zablokovali vstup. Jeden z nich se zmaten
podval na pilota. I pantaloni, vyhrkl, ukazuje na Vittoriiny ortky.
Prvodce mvl rukou. Il comandante vuole vederli subito.
Velitel chce s nimi okamit mluvit.
Hldkujc vojk se zamrail a neochotn ustoupil stranou.
Uvnit byl chladn vzduch. Tak, jak to tam vypadalo, by si
Langdon sprvu bezpenosti jakiv nepedstavoval. Chodby byly
vybaveny pepychovm nbytkem a na stnch visely obrazy, jak by
kterkoli svtov galerie velmi rda vystavila ve svch hlavnch
slech.
Prvodce ukzal na prudce klesajc schody. Dol, prosm.
Langdon s Vittori lapali po blm mramorovm schoditi
vroubenm palrem soch nahch mu. Kad socha byla odna
fkovm listem, kter ml o trochu svtlej barvu ne zbytek tla.
Velk kastrace, pomyslel si Langdon.
Byla to jedna z nejhorch tragdi, jak kdy postihly renesann
umn. Roku 1857 rozhodl pape Pius IX., e musk tvary by mohly
vzbuzovat uvnit Vatiknu hn cht. Vzal tedy dlto a palici a
vlastnorun odsekal genitlie kad musk soe, kter se ve
- 105 -

Vatiknu nachzela. Znetvoil dla Michelangelova, Bramanteho a

Berniniho. Sdrov fkov listy byly pak pouity jako zplata. Stovky
soch byly vykletny. astokrt si Langdon kal, jestlipak tu je
nkde obrovsk bedna pln kamennch penis.
Tudy, oznmil prvodce.
Doli na konec schodit a ocitli se ped tkmi ocelovmi
dvemi. Prvodce vyukal kd a dvee se otevely. Langdon a
Vittoria vstoupili.
Za prahem vldl absolutn zmatek.
Velitelstv vcarsk gardy Langdon stl ve dvech a dval se
na srku stalet ped sebou. Smen mdia. Mstnost byla vlastn
bohat zdobenou renesann knihovnou plnou intarzovanch polic na
knihy, orientlnch koberc a pestrch gobln a zrove se jen
blskala hi-tech pstroji veho druhu adami pota, fax,
elektronickch map vatiknskho komplexu a televizor naladnch
na CNN. Mui v barevnch kalhotch horen ukali do klves
pota a pozorn poslouchali, co se ozv ve futuristickch
sluchtkch nasazench na uch.
Pokejte tady, vyzval je prvodce.
Langdon s Vittori ekali, zatmco vojk zamil nap mstnost
k nezvykle vysokmu lachovitmu mui v tmavomodr vojensk
uniform. Prv mluvil do mobilu a stl tak rovn, e se tm
prohbal dozadu. Prvodce mu cosi ekl a mu se na oba pchoz
podval. Pikvl, potom se k nim otoil zdy a pokraoval v
telefonovn.
Jejich prvodce se k nim vrtil. Velitel Olivetti se vm bude za
okamik vnovat.
Dkuji.
Vojk je opustil a zamil ke schodm.
Langdon si Olivettiho z dlky prohlel a uvdomoval si, e m
ped sebou skuten vrchnho velitele ozbrojench sil celho sttu. S
Vittori ekali sledujce dn v mstnosti. Peste odn vojci tu
pobhali sem a tam a vytkvali italsky rozkazy.
Continua cercando! Ptrn pokrauje! kiel jeden do
telefonu.
- 106 -

Probasti il museo? Prohldli jste muzeum? ptal se jin.

Langdon nepoteboval ovldat plynn italtinu, aby mu dolo, e
bezpenostn centrum prv cosi zoufale hled. To byla dobr
zprva. patn zprva byla, e antihmotu zejm dosud nenali.
Jste v podku? zeptal se Langdon Vittorie.
Pokrila rameny a odpovdla unavenm smvem.
Kdy velitel konen domluvil a zamil k nim, zdlo se, e s
kadm dalm krokem roste do vky. Langdon sm byl vysok a
nebyl pli zvykl dvat se na lidi zezdola, ale v ppad velitele
Olivettiho to jinak nelo. Langdon okamit vyctil, e velitel je mu,
kter proel bouemi ve zdrav a zocelen. Jeho tmav vlasy byly po
vojensku zastien, oi mu hoely jakmsi zatvrzelm odhodlnm,
kter se zsk pouze lety intenzivnho trninku. Krel psn
strohm krokem a sluchtko ml diskrtn skryt za uchem, take
vypadal sp na pslunka americk tajn sluby ne vcarsk
gardy.
Oslovil je anglicky se zetelnm pzvukem. Na tak vysokou
postavu ml pekvapiv tich hlas, tm eptal. Njak se to
nesrovnvalo s jeho tuhou vojenskou vcnost.
Dobr den, ekl. Jsem velitel Olivetti Comandante
principale vcarsk gardy. To j jsem zavolal vaeho editele.
Vittoria vzhldla. Dkuji, e jste ns pozval, pane. Velitel
neodpovdl. Pokynul jim, aby ho nsledovali a vedl je houtm
elektroniky ke dvem v bon stn. Rate, vyzval je a podrel jim
dvee.
Langdon s Vittori vstoupili do potemnl mstnosti, kde byla
pln stna videomonitoru s pravideln blikajcmi ernoblmi obrazy
rznch mst vatiknskho komplexu. Mlad vojk, kter tu sedl, to
vechno bedliv pozoroval. Fuori. Vzdalte se, nadil Olivetti.
Gardista se sbalil a odeel.
Olivetti peel k jedn obrazovce a ukzal na ni. Pak se obrtil k
hostm. Tento obraz je ze vzdlen kamery schovan nkde tady ve
Vatiknu. Potebuji vdt, o jde.
Langdon s Vittori se podvali na obrazovku a oba se zajkli.
Obraz byl jasn. Nebylo pochyb. Byl to jejich kanystr s antihmotou.
Uvnit se zlovstn vznela leskl kapika kovov vyhlejc
- 107 -

tekutiny, osvtlen rytmicky blikajcmi digitlnmi hodinami

indiktoru. Okol kanystru bylo ponoeno do tajupln, tm naprost
temnoty, co nasvdovalo tomu, e se antihmota nachz v njak
skni nebo temn komoe. Nahoe na obraze blikal vloen text:
IV SNMN KAMERA . 86.
Na indiktoru si Vittoria peetla daj o tom, kolik asu jet
zbv. Necelch est hodin, zaeptala Langdonovi s naptm ve
tvi.
Langdon se podval na hodinky. Take mme as do
Odmlel se a ctil, jak se mu stahuje aludek.
Plnoci, dopovdla Vittoria s plachm pohledem. Plnoc,
pomyslel si Langdon. Smysl pro dramatinost. A u kanystr ukradl
kdokoli, kadopdn si to perfektn naasoval. Zmocnilo se jej
neblah tuen, kdy si uvdomil, e prv sed rovnou v epicentru.
Olivettiho epot nyn znl sp jako syen. Pat tento pedmt
vaemu stavu?
Vittoria pikvla. Ano, pane. Ukradli nm ho. Obsahuje vysoce
vbunou ltku, kter se nazv antihmota.
Zdlo se, e Olivettim to ani nehnulo. Ve vbuninch se dost
vyznm, pan Vetrov, ale o antihmot jsem jet neslyel.
Je to nov vrobek. Musme to okamit najt, nebo cel
Vatikn evakuovat.
Olivetti pomalu zavel o a znovu je otevel, jako by ekal, e
kdy se na Vittorii znovu podv, to, co od n prv uslyel, u
nebude platit. Evakuovat? Uvdomujete si, co se tu dnes veer
kon?
Ano, pane. A ivoty vaich kardinl jsou v ohroen. Mme
zhruba est hodin. U jste v hledn toho kanystru njak pokroili?
Olivetti zavrtl hlavou. Jet jsme ani hledat nezaali. Vittoria
polkla. Coe? Vdyjsme ped chvilkou slyeli, jak se vae hldky
domlouvaj o tom, e hledaj-
Ano, hledaj, odvtil Olivetti, ale ne v kanystr. Moji mui
ptraj po nem jinm, co se vs vbec netk.
Vittoriin hlas se zlomil. Vy jste ten kanystr jet ani nezaali
hledat?
- 108 -

Zdlo se, e Olivettimu zalezou ztelnice do hlavy. Vypadal

jako njak hmyz, zcela bez citu. Pan Vetrov? Dovolte, abych
vm nco objasnil. editel vaeho stavu mi po telefonu odmtl
sdlit jakkoli podrobnosti o onom pedmtu krom toho, e ho
musm okamit najt. Mme tu ale nyn plno prce a j si nemohu
dovolit ten luxus, abych na to nkoho uvolnil, dokud nebudu znt
njak fakta.
V tuto chvli je dleit pouze jedin fakt, pane, odsekla
Vittoria. A to, e do esti hodin ta vc vyhod do vzduchu cel
Vatikn.
Olivetti stl bez hnut. Pan Vetrov, mla byste vdt jet
nco. Jeho tn znl ponkud blahosklonn. I pes archaick vzhled
msta Vatiknu je kad jednotliv vchod, jak soukrom, tak
veejn, vybaven nejmodernjm snmacm zazenm, jak lidstvo
zn. Kdyby se sem nkdo pokusil vstoupit s jakmkoli druhem
vbunho zazen, byl by okamit odhalen. Mme radioizotopov
snmae, pachov filtry americkho pvodu, kter odhal i nejslab
chemick stopy holavin a toxinu. Pouvme tak nejmodernj
detektory kov a rentgenov snmac zazen.
Velice dojemn, odvtila Vittoria stejn chladn jako Olivetti
Antihmota bohuel nen radioaktivn, jej chemick vzorec je ist
vodk a kanystr je z plastick hmoty. dn z tch vaich pstroj by
to neodhalil.
Ale ten kanystr m njak zdroj energie, namtl Olivetti a
ukzal na blikajc diodu indiktoru. I nejmen stopa niklokadmia
by byla zachycena
Baterie jsou tak plastov.
Olivettimu zjevn zaala dochzet trplivost. Plastov baterie?
Polymerov gelov elektrolyt s teflonem.
Olivetti se k n naklonil, jako by chtl zdraznit svou vkovou
pevahu. Signorina, Vatikn je msc co msc clem tuct
bombovch hrozeb. J osobn cvim kadho pslunka vcarsk
gardy v zachzen s modernmi vbunmi zazenmi. Moc dobe
vm, e na svt neexistuje tak inn ltka, kter by dokzala to, co
tu lte, leda e by lo o jadernou hlavici s npln o velikosti
baseballovho mku.
- 109 -

Vittoria si ho zmila divokm pohledem. Proda m jet

mnoho neodhalench tajemstv.
Olivetti se k n naklonil. Smm se zeptat, kdo jste? Jak
postaven v CERNu zaujmte?
Jsem lenkou vdeck rady a byla jsem povena spolupracovat
s Vatiknem na vyeen tto krize.
Promite mi mou neomalenost, ale jde-li skuten o krizi, tak
pro jednm s vmi a ne s editelem? A co vs vede k tomu, abyste
Vatikn urela tm, e si sem pijedete v krtkch kalhotch?
Langdon povzdechl. Nemohl pochopit, e v takovhle situaci ten
lovk jet doke lpt na pedpisech tkajcch se obleen. Pak si
ale uvdomil, e kdy mohly kamenn penisy vzbuzovat u obyvatel
Vatiknu chlpn mylenky, pak Vittoria Vetrov v ortkch mus
ohroovat zdej nrodn bezpenost.
Pane veliteli, vmsil se do toho ve snaze znekodnit to, co
vypadalo na dal bombu hrozc vbuchem, jmenuji se Robert
Langdon. Jsem profesorem na jedn americk univerzit, kde
pednm o nboenstv, a nejsem zamstnanec CERNu. Vidl jsem
pokus s antihmotou a mohu pln potvrdit to, co pan Vetrov o jej
mimodn nebezpenosti prohlsila. Mme dvod se domnvat, e
do zdejho objektu ji umstila protinboensky zamen sekta, kter
douf, e tm znemon konklve.
Olivetti se otoil a hledl svrchu na Langdona. Mm tu enu v
krtkch kalhotch, kter tvrd, e kapika tekutiny vyhod do povt
cel Vatikn, a americkho profesora, kter tvrd, e jsme terem
njak protinboensk sekty. Co pesn chcete, abych udlal?
Najdte ten kanystr. Okamit! vykikla Vittoria. To je
nemon. Ta vc me bt kdekoli. Vatikn je ohromn.
Vae kamery nemaj loktory geografick pozice?
Obvykle se nekradou. Bude trvat cel dny, ne se ta chybjc
kamera najde.
My ale nemme dny, prohlsila nestupn Vittoria. Mme
est hodin.
est hodin, ne co, pan Vetrov? Olivetti nhle zvil hlas.
Ukzal na obrazovku. Ne to odpotvn dojde k nule? Ne
Vatikn zmiz z povrchu zemskho? Ujiuji vs, e se nechovm
- 110 -

zrovna mile k lidem, kte zasahuj do mho bezpenostnho systmu.

Zrovna tak nemm rd mechanick hraky, kter se tu zhadn
objevuj. J se starm. Je to moje povinnost, starat se. Ale to, co mi tu
povdte, prost neberu.
Langdon se ozval dv, ne si to mohl podn rozmyslet.
Slyel jste nkdy o ilumintech?
Velitelova ledov maska praskla. Oi mu zblely jako ralokovi,
kter se chyst zatoit. Varuji vs. Na tohle nemm as.
Take jste o nich u slyel.
Olivettiho oi bodaly jako bajonet. Jsem oddan obhjce
katolick crkve. Samozejm, e jsem o ilumintech slyel. Jsou to
u destky let, co pestali existovat.
Langdon shl do kapsy a podal Olivettimu obrzek tla
Leonarda Vetry s vyplenm znamenm.
Zabvm se vzkumem ilumint, vykldal, zatmco si
Olivetti fax prohlel. Dlouho jsem nechtl uvit tomu, e by mohli
bt dosud inn, ale tento vyplen cejch spolu s faktem, e iluminti
jsou zapishl neptel Vatiknu, mj nzor zmnil.
Potaov vyroben mystifikace. Olivetti vrtil fax
Langdonovi.
Langdon nechpav kroutil hlavou. Mystifikace? Podvejte se
na tu symetrii! Vy prvn byste ml rozpoznat, e to je autentick
Autenticita je pesn to, co vm chyb. Mon e vm pan
Vetrov zapomnla ct, e badatel pracujc v CERNu u po
desetilet kritizuj politiku Vatiknu. Pravideln nm sem poslaj
petice, abychom odvolali teorii o stvoen svta, abychom se oteven
omluvili za Galilea a Kopernka, abychom pestali s kritikou
nebezpenho i nemorlnho vzkumu. Kter ze dvou scn se
vm zd pravdpodobnj e se tyi sta let star satanistick sekta
znovu vynoila vybavena modern zbran hromadnho nien, anebo
e se njak prma z CERNu pokou pedstranou hrozbou naruit
posvtn kon, kter m dnes veer ve Vatiknu probhnout?
Na thle fotografii, vybuchla Vittoria hlasem vroucm jako
lva, je mj otec. Zavradn. Myslte, e takhle njak si pedstavuji
ert?
- 111 -

J nevm, pan Vetrov. Vm jen tolik, e dokud nedostanu

smyslupln vysvtlen, v dnm ppad nehodlm vyhlsit poplach.
K mm povinnostem pat bdlost a diskrtnost tak, aby cel
posvtn kon mohl probhat s mysl soustednou, nim
nerozptylovanou. Dnes, jako vdycky.
Tak to projednvn alespo odlote, zkouel to Langdon.
Odloit? Olivettimu klesla brada. Takov drzost! Konklve
nen njak americk zpas v baseballu, kter se odvol kvli deti.
To je posvtn udlost s psnmi pedpisy, kodexem a zvaznm
prbhem. Nejde o to, e miliarda katolk na svt ek na novho
vdce. Nejde o to, e venku ekaj mdia z celho svta. Protokol
tto udlosti je posvtn ten nepipout njak pravy. Od roku
1179 se konklve konalo i pes hladomory, zemtesen a dokonce i
mor. Mohu vs ujistit, e kvli jednomu zavradnmu vdci a
njak kapce bhveho se to rozhodn mnit nebude.
Zavete m k osob, kter to m na starosti, doadovala se
Vittoria.
Olivetti se na ni pronikav zadval. Stoj ped vmi.
Ne, odsekla. Myslm nkoho z crkevnch hodnost.
Olivettimu zaaly na ele vystupovat ly. Duchovenstvo u
odelo. Krom vcarsk gardy nen v tuto chvli ve Vatiknu nikdo
ne kardinlsk kolegium. A ti jsou v Sixtinsk kapli.
A co komo? zeptal se kategoricky Langdon.
Kdo?
Komo zesnulho papee. Langdon opakoval to slovo
sebejist doufaje, e ho pam nel. Vzpomnl si, e kdysi etl o
podivn organizaci vatiknsk sprvy po papeov mrt. Pokud se
nemlil, tak bhem krtkho obdob bez papee pechz pln
papesk moc na osobnho asistenta zemelho na jeho komoho
co je sprvn ednk dohlejc na ppravu a prbh konklve,
dokud kardinlov nezvol novho Svatho otce. Myslm, e v tuto
chvli je tou odpovdnou osobou komo.
Il camerlegno? zachmuil se Olivetti. Ale komo je jenom
knz. Nem ani vy svcen. Je to pouze osobn asistent zemelho
papee.
Ale je tady. A vy se mu zodpovdte.
- 112 -

Olivetti si zaloil ruce. Pane Langdone, je sice pravda, e podle

vatiknskch pedpis komo bhem konklve pedstavuje hlavu
vkonn moci, ale je to pouze proto, e on sm neme bt zvolen
papeem, m je zaruena nepedpojatost volby. Je to, jako kdyby
vm zemel prezident a jeden z jeho poradc pechodn sedl v
Ovln pracovn. Komo je mlad a otzkm bezpenosti a
emukoli jinmu v dan souvislosti rozum jen velmi mlo. Ze vech
tchto dvod zde velm j.
Zavete ns k nmu, podala Vittoria.
To nelze. Konklve zan u za tyicet minut. Komo je v
papesk kanceli a pipravuje se. Nemm vbec v myslu jej
vyruovat zleitostmi bezpenosti.
Vittoria otevela sta k odpovdi, ale peruilo ji zaklepn na
dvee. Olivetti otevel.
Venku stl vojk v pln vstroji a ukazoval na hodinky. E
hora, comandante. U je as, pane veliteli.
Olivetti se podval na sv vlastn hodinky a pikvl. Otoil se k
Vittorii a Langdonovi jako soudce uvaujc o rozsudku. Pojte se
mnou. Vedl je ven z monitorovac mstnosti pes bezpenostn
centrum do mal svtl kje u zadn zdi. M kancel. Posadil je
uvnit. Mstnost vypadala docela bn zavalen psac stl,
kartotky, skldac idle, klimatizace. Vrtm se za deset minut.
Doporuuji vm, abyste ten as vyuili k rozven, jak chcete dle
postupovat.
Vittoria se otoila. Pece nemete jen tak beze veho odejt!
Ten kanystr je
Na tohle nemm as, odsekl Olivetti. Mon, e bych vs tu
ml zavt a do skonen konklve, kdy u si ten as udlm.
Pane, nalhal opt vojk poklepvaje na hodinky. Spazzare
di capella. Vysmit kapli.
Olivetti pikvl a ml se k odchodu.
Spazzare di capella? zeptala se Vittoria. Vy odchzte,
abyste zametl v kapli?
Olivetti se obrtil probodvaje ji oima. Vymetme
elektronick tnice, sleno Vetrov z ohleduplnosti. Podval se
- 113 -

smrem k jejm nohm. Ale to je nco, emu podle mho soudu

sotva budete rozumt.
Potom bouchl dvemi, a v nich siln sklo zainelo. Jedinm
plynulm pohybem vythl kl, vsunul ho do zmku a otoil jm.
Zpadka klapla.
Idiot! kikla Vittoria. Nemete ns tady zamykat!
Pes sklo Langdon vidl, e Olivetti cosi k jednomu vojkovi.
Strn pikvl. Kdy Olivetti odeel, vojk se k nim otoil elem.
Se zaloenma rukama stl na druh stran prosklench dve a po
jeho boku byla zeteln vidt zbra.
Dokonal, pomyslel si Langdon. Prost zatracen dokonal.
Vittoria se upen dvala na pslunka vcarsk gardy tycho
se na druh stran zamench dve do Olivettiho kutlochu. Stejn
upen se dval i strn, jeho pestrobarevn uniforma kontrastovala
s jeho vhrunm vzezenm.
Chefiasco, pomyslela si Vittoria. Dreni jako rukojm
ozbrojencem v pyamu.
Langdon byl zticha a Vittoria doufala, e pouv svj
harvardsk mozek k tomu, aby vymyslel, jak se dostat pry. Z vrazu
jeho oblieje vak vyctila, e je sp v oku ne ponoen v vahch.
Pilo j lto, e ho do toho namoila.
Prvn, co Vittorii napadlo, bylo popadnout mobiln telefon a
zavolat Kohlerovi; uvdomila si vak, e to je blznovstv. Pedn by
jejich hlda nejsp vtrhl dovnit a mobil by j sebral. Za druh,
pokud se to s Kohlerem vyvj jako obvykle, je pravdpodobn dosud
v takovm stavu, e by toho zrovna moc nenamluvil. Ne e by na
tom zleelo, ale Olivetti by se stejn sotva ohlel na to, co mu kdo
k.
Vzpome si! Nabdala sama sebe. Vzpome si na een tohoto
testu!
Vzpomnka byl trik jednoho buddhistickho filozofa. Msto aby
po svm mozku chtla nalzt een patrn neeitelnho kolu,
Vittoria ho jednodue podala, aby si na to vzpomnl. Z
pedpokladu, e lovk pslunou odpov u nkdy znal, se
odvodila pedstava, e odpov mus existovat, a tm se zabrnilo
- 114 -

ochromen pocitem bezmoci. Vittoria se k tomuto triku asto

uchylovala pi een vdeckch dilemat tch, o kterch si vtina
lid mysl, e nemaj een.
Tentokrt vak vzpomnkov trik njak nefungoval. Zaala proto
uvaovat o tom, jak m monosti, a co vlastn potebuje.
Potebovala nkoho varovat. Je teba, aby ji nkdo ve Vatiknu bral
vn. Ale kdo? Camerlegno? Zatm byla uzaven ve sklenn
krabici s jedinm vchodem.
Nstroje, ekla si. Vdycky existuj nstroje. Pehodno sv
okol.
Instinktivn svsila ramena, zavela oi a tikrt se zhluboka
nadechla z plnch plic. Ctila, e se j zpomaluje pulz a svaly
mknou. Chaotick panika v mozku odeznv. Dobr, uvolni mysl.
Co je na tto situaci pozitivnho? Jak mm vhody?
Kdy se Vittoria Vetrov uklidnila, bylo jej silnou zbran
analytick mylen. Bhem nkolika vtein pochopila, e jejich
uvznn je ve skutenosti klem k niku.
Zatelefonuju si, vyhrkla nhle.
Langdon se na ni podval. Prv jsem chtl navrhnout,
abychom zavolali Kohlerovi, ale
Kohlerovi ne. Nkomu jinmu.
A komu?
Camerlegnovi.
Langdon vypadal nechpav. Telefonovat papeovu
komomu? Jak?
Olivetti kal, e camerlegno je v papesk kanceli.
Dobe. Vy znte papeovo soukrom slo?
Ne. Ale nebudu volat svm telefonem. Hodila hlavou k
modernmu telefonnmu vybaven na Olivettiho stole. Byl poset
knoflky pro rychlou volbu. f bezpenosti pece mus mt pmou
linku do papeovy kancele.
Tak m ale jednoho vazouna s pukou kousek od ns.
A my jsme vevnit zamen.
Co jaksi vm.

- 115 -

Tm chci ale ct, e ten hlda je zamen zase venku. Tohle je

Olivettiho kancel. Pochybuji, e kle od n by ml jet nkdo
jin.
Langdon se podval ven na jejich estnou str. Tohle sklo je
pkn tenk a tamhleta flinta pkn velk.
A co udl? Zastel m za to, e telefonuju?
Copak to k ertu meme vdt? Tohle je pkn podivn msto,
a podle toho, jak to tu chod
Bu tohle, prohlsila Vittoria, anebo meme strvit ptch
pt hodin a osmatyicet minut ve vatiknskm vzen. Aspo
budeme mt msta v prvn ad, a antihmota vybuchne.
Langdon zbledl. Ale str zavol Olivettiho, jakmile zvednete
telefon. Krom toho je tady dvacet knoflk. A nevidm dn
oznaen. Chcete je vyzkouet vechny a doufat, e budete mt
tst?
Ani npad, prohodila a zamila k telefonu. Jen jeden.
Vittoria zvedla sluchtko a stiskla horn knoflk. slo jedna.
Vsadm jeden z tch ilumintskch dolar, co mte v kapse, e tohle
je papeova kancel. Kdo jin by byl tak pro velitele vcarsk
gardy vrcholn dleit?
Langdon neml as odpovdt. Vojk za dvemi zaal tlouct
pabou do skla. Mval na ni, aby poloila sluchtko.
Vittoria na nj mrkla. Vojk pukal vzteky.
Langdon odeel od dve a otoil se k Vittorii. Asi mte pravdu,
protoe to nevypad, e by se tenhle chlpek zrovna bavil.
Zatracen! zaklela se sluchtkem v ruce. Zznamnk.
Zznamnk? uasl Langdon. Pape m zznamnk?
Nebyla to papeova kancel, zahuela Vittoria a zavsila.
Byl to pitom tdenn jdelnek pro vatiknskho zsobovacho
ednka.
Langdon se unaven usml na vojka, kter na nj zuiv zral
pes sklo, zatmco vyslakou hlasit shnl Olivettiho.
Vatiknsk telefonn stedna se nachz v Ufficio di
Communicazione za budovou vatiknsk poty. Je to pomrn mal
mstnost s osmilinkovm pepnaem Corelco 141. Spojuje pes dva
tisce hovor denn, vtinou pepojovanch automaticky. Jedin
- 116 -

opertor, kter ml dnes veer slubu, poklidn usrkval z hrneku

aj. Byl hrd na to, e je jednm z hrstky zamstnanc, kterm je
dnes veer povolen pobyt ve mst. Samozejm, e dobr pocit mu
ponkud kazila ptomnost pslunka vcarsk gardy postvajcho
pede dvemi. Doprovod na toaletu, pomyslel si opertor. Jak to
potupy musme snet ve jmnu Svatho konklve.
Natst dnes veer nebylo mnoho hovor. Ale mon e to ani
nen tak docela natst, pomyslel si. Zjem svta o udlosti ve
Vatiknu v poslednch dvou letech poklesl. Zmenil se poet
telefonnch dotaz ze strany tisku, a dokonce ani pomatenci u tolik
nevolaj. Tiskov oddlen se tilo, e alespo kolem udlosti
dnenho veera bude vc slavnostnho umu. Bohuel i pes to, e
Svatopetrsk nmst bylo nacpno maringotkami od tisku, se zdlo,
e jde vtinou o bn italsk a evropsk tisk. Bylo tu jen pr st s
celosvtovm dopadem a i ty urit poslaly jen sv giornalisti
secundari.
Opertor drel svj hrneek a kal si, jak dlouho to asi dnes
veer me trvat. Asi tak do plnoci, hdal. Dneska vtina tch, co
byli uvnit, vdla, kdo je favoritem na msto papee, u dvno ped
tm, ne se konklve vbec selo, take cel proces byl sp t a
tyhodinovm ritulem ne skutenou volbou. Samozejm, e
neshoda mezi kardinly v posledn chvli by mohla ceremonii
prodlouit a do svtn ba i dle. Konklve v roce 1831 trvalo
tyiapadest dn. Dnes ale ne, kal si. ukalo se, e toto konklve
bude jen ekn na kou.
Opertorovy vahy se rozplynuly se zabzuenm vnitn linky na
panelu. Dval se na blikajc erven svtlko a kroutil hlavou. To je
divn, kal si. Linka nula. Kdo uvnit by dnes veer volal opertora?
Kdo vbec zstal uvnit?
Citta del Vaticano, prego? ohlsil se, kdy zvedl sluchtko.
Hlas na lince mluvil rychlou italtinou. Opertor slab rozeznal
pzvuk pipomnajc vcarskou gardu plynul italtina s
ndechem vlivu vcarsk francouztiny. Ale volajc rozhodn nebyl
pslunkem vcarsk gardy.
Kdy opertor uslyel ensk hlas, mlem svj hrnek s ajem
pevrhl. Znovu se podval dol na linku. Ne, nespletl se. Vnitn
- 117 -

linka. A to byl kdo chtl, volal z budovy. To snad mus bt njak

omyl! ena ve Vatiknu? Dnes veer?
Mluvila rychle a rozzloben. Opertor strvil u telefonu dost
dlouhou dku let na to, aby rozeznal, kdy mluv s pazzo, njakm
blznem. Tahle ena na blzna nevypadala. Byla sice rozruen, ale
hovoila rozumn. Vcn. S divem poslouchal, o jej d.
Il camerlegno? uasl opertor, kter stle nemohl pijt na to,
odkud ten hovor sakra pichz. Obvm se, e vs s nm nemohu
spojit ano, j vm, e je v papeov kanceli, ale kdo vlastn jste?
kte, e ho chcete varovat ped Poslouchal a jeho nervozita
narstala. Vichni jsou v ohroen? Jake? A odkud volte? Neml
bych zavolat vcarskou Opertor se zarazil. Kde kte, e to
jste? Kde?
Naslouchal pln ohromen a pak se rozhodl. Nezavujte,
prosm, podal a zatm jej hovor odblokoval.
Potom zavolal pmou linkou velitele Olivettiho. Pece nen
mon, aby ta ensk byla skuten v jeho
Linka se okamit ozvala.
Per Vamore di Dio! jeel na nho ensk hlas. Tak u m
sakra spojte!
Dvee bezpenostnho centra vcarsk gardy se s ustnm
otevely. Vojci se rozestoupili, jakmile velitel Olivetti vtrhl do
mstnosti jako tajfun. Zaboil doprava do sv pracovny a potvrdilo se
to, co mu str hlsila vyslakou Vittoria Vetrov stla u stolu a
hovoila do jeho velitelskho telefonu.
Che coglioni che ha questa! pomyslel si. Tak tohle mi jet
chyblo!
Vztekle se hnal ke dvem a vrazil kl do zmku. Otevel dvee
a zaval: Co to dlte!
Vittoria ho ignorovala. Ano, kala prv do telefonu. A
musm vs varovat
Olivetti j vytrhl sluchtko z ruky a piloil si je k uchu. Kdo je
tam, ksakru?
Ve zlomku vteiny Olivettiho strnul dren tla zvlnlo.
Jist, camerlegno pikyvoval. Mte naprostou pravdu, pane, ale
otzky bezpenosti vyaduj samozejm e nikoli zadruji ji
- 118 -

zde na jist, ale Poslouchal. Ano, pane, hlesl nakonec.

Ihned je k vm pivedu.
Apotolsk palc sestv z nkolika budov blzko Sixtinsk
kaple na severovchodnm okraji Vatiknu. V tomto palci s
rozhledem po celm Svatopetrskm nmst se nachz jak soukrom
papeova rezidence, tak i papesk kancel. Vittoria s Langdonem
li mlky dlouhou rokokovou chodbou za Olivettim, jeho krn
tepny pulzovaly vzteky. Museli vystoupit jet po tech schoditch,
ne konen veli do spoe osvtlen sn.
Langdonovi pechzely oi nad tm, jak umleck kusy zde
pokrvaj stny. Busty, goblny, vlysy vechno v bezvadnm stavu
a v hodnot stovek tisc dolar. Ve dvou tetinch chodby prochzeli
kolem alabastrov fontny. Olivetti zaboil doleva do pedsky a
popoel k nejvtm dvem, jak kdy Langdon spatil.
Officio di Papa. Papeova kancel, prohlsil a nerudn se na
Vittorii zamrail. Vittoria se ale nedala zastrait. Pedela Olivettiho
a siln zaklepala na dvee.
Papesk kancel, pomyslel si Langdon, kter jen st chpal,
e stoj ped jednou z nejposvtnjch mstnost celho
nboenskho svta.
Avanti! ozvalo se zevnit.
Kdy se dvee otevely, Langdon si musel zastnit oi. Slunen
svtlo bylo oslepujc. Pomalu se rozkoukval.
Papesk kancel pipomnala sp tanen sl ne pracovnu.
Podlaha byla z ervenho mramoru, stny bohat ozdoben freskami.
Ze stropu visel obrovsk lustr a vzadu ada klenutch oken nabzela
chvatn pohled na panorama sluncem zalitho Svatopetrskho
nmst.
Mj boe, to je opravdu pkn pokoj s vyhldkou, pomyslel si.
Na druhm konci sn sedl u vyezvanho stolu mu a
usilovn cosi psal. Avanti, zakiel znovu. Poloil pero a zamval
na n.
Olivetti krel naped vojenskm krokem. Signore, pronesl
omluvn. Non hopotuto. Nemohl jsem-
Mu ho peruil. Vstal a podval se na sv nvtvnky.
- 119 -

Komo zdaleka nepipomnal kehk blaen star mue, kte,

jak si Langdon pedstavoval, bloud Vatiknem. Neml dn
renec ani jin pvsky. dn tk ornt. Byl obleen do
jednoduch ern sutany, kter podtrhvala pevnost jeho statn
postavy. Thlo mu na tyictku podle vatiknskch mtek skoro
dt. Ml a pekvapiv hezkou tv, siln kudrnat hnd vlasy a
zelen oi, zc vemi tajemstvmi vesmru. Kdy se vak piblil,
Langdon v jeho och zahldl hlubok vyerpn jako kdyby jeho
due proila nejtch patnct dn ivota.
Jsem Carlo Ventresca, oznmil perfektn anglitinou.
Camerlegno zesnulho papee. Jeho hlas byl laskav a neokzal,
s lehounkm nznakem italskho pzvuku.
Vittoria Vetrov, pedstavila se a podvala mu ruku.
Olivetti sebou trhl, kdy komo nabzenou pravici pijal a
potsl j.
Toto je Robert Langdon, profesor djin nboenstv z
Harvardovy univerzity.
Padre, pronesl Langdon svou nejlep italtinou. Pi podn
ruky se mrn uklonil.
Nene, brnil se camerlegno. ad Jeho Svatosti m jet
nein svatm. Jsem pouh knz komo slouc v ase poteby.
Langdon se narovnal.
Vichni se, prosm, posate, vyzval je komo. Postavil kolem
svho stolu nkolik idl. Langdon s Vittori si sedli. Olivetti zjevn
radji zstal stt.
Komo si sedl za stl, zaloil ruce, povzdechl a zadval se na
nvtvnky.
Signore, zaal Olivetti. Odv t eny je moje chyba. J
Jej odv nen to, co m te zajm, odpovdl komo, kter
byl pli vyerpn, ne aby se o takov vci staral. Kdy mi ale
zavol opertor pl hodiny ped zatkem konklve, aby mi sdlil, e
ve va soukrom kanceli je ena, kter m chce varovat ped
njakm velkm nebezpem, o kterm j nemm tuen, tak to mne
vskutku zajm.
Olivetti stl strnule, prohnut v zdech jako vojk pi podrobn
prohldce.
- 120 -

Langdon se ctil ptomnost komoho pln hypnotizovan.

Pestoe byl mlad a k smrti unaven, pipomnal njakho
mytickho hrdinu vyzaoval charisma a autoritu.
Signore, namtl Olivetti omluvnm, ale nestupnm tnem,
neml byste se starat o zleitosti bezpenosti. Mte jin
povinnosti.
Jsem si dobe vdom svch ostatnch povinnost. Ale tak si
jsem vdom, e jakoto direttore intermediario mm zodpovdnost
za bezpenost a spokojenost kadho, kdo se tohoto konklve
zastn. Co se to tady dje?
Mm situaci pod kontrolou.
Oividn nemte.
Ote, peruil je Langdon, vythl zmakan fax a podval jej
komomu. Prosm.
Velitel Olivetti udlal krok vped a snail se zashnout. Padre,
prosm, neznepokojujte se
Komo si papr vzal a dlouho si Olivettiho nevmal. Podval se
na obrzek zavradnho Leonarda Vetry a ohromen vydechl. Co
to m bt?
To je mj otec, odpovdla Vittoria chvjcm se hlasem. Byl
to knz a vdec v jedn osob. Minul noci ho zavradili.
Tv komoho okamit zjihla. Drah dt. Je mi vs lto.
Pokioval se a znovu se podval na fax oima plnma zden. Kdo
by a vyplil mu na Komo se odmlel a zblzka obrzek
studoval.
Je tam napsno Illuminati, sdlil mu Langdon. Bezpochyby
to jmno znte.
Camerlegno se zatvil podivn. Ano, u jsem ten nzev slyel,
ale
Signore vloil se do toho Olivetti. To je absurdn. Iluminti?
Zjevn jde o njak promylen podvod.
Zdlo se, e camerlegno o jeho slovech uvauje. Pak se otoil a
zahledl na Langdona tak upen, e z toho skoro pestal dchat.
Pane Langdone, strvil jsem cel ivot v katolick crkvi. Vm, co
se o ilumintech povd i tu legendu o vypalovn znamen. Pesto
- 121 -

vs musm upozornit, e iji ptomnost. Kesanstv m dost

relnch neptel, ne aby oivovalo duchy minulosti.
Symbol je autentick, ekl Langdon, mon nepli drazn,
jak si uvdomil. Nathl se ke komomu a faxem ped nm otel
dokola. Komo zmlkl, kdy spatil podivnou symetrii vyplenho
obrazce.
Ani modern potae, dodal Langdon, nedokou vytvoit
tak dokonal ambigram tohoto slova.
Komo si zaloil ruce a dlouho nic nekal. Iluminti jsou
mrtvi, prohlsil nakonec. U dlouho. To je historick fakt.
Langdon pikvl. Jet vera bych s vmi souhlasil.
Vera?
Ped dnenm etzcem udlost. Domnvm se, e iluminti
byli znovu vzkeni, aby realizovali pradvn zmr, k nmu se
zavzali.
Promite, ale u jsem hodn z historie zapomnl. Jake to byl
pradvn zmr?
Langdon se zhluboka nadechl. Znien Vatiknu.
Znien Vatiknu? Camerlegno vypadal sp zmaten ne
vyden. Ale to je pece nemon.
Vittoria zavrtla hlavou. Obvm se, e mme jet dal
patn zprvy.
Je to pravda? zeptal se camerlegno a ohromen se obrtil od
Vittorie k Olivettimu.
Signore, ujioval jej Olivetti, pipoutm, e je zde njak
zazen. Je vidt na jednom naem kontrolnm monitoru, ale co se
te tvrzen pan Vetrov o niiv sle t ltky, nemohu
Moment, peruil ho camerlegno. Vy tu vc vidte?
Ano, signore. Na bezdrtov napojen kamee slo 86.
Tak pro jste to dosud neobjevili? Z camerlegnova hlasu nyn
jasn iel hnv.
To je velice obtn, signore. Olivetti vypjat jako struna
vysvtloval situaci.
Camerlegno poslouchal a Vittoria si vimla, e ho to zajm
stle vc. Jste si jist, e je to uvnit, ve Vatiknu? zeptal se. Co
kdy nkdo tu kameru vynesl ven a nyn vysl odjinud?
- 122 -

Nemon, namtl Olivetti. Opevnn je elektronicky stnn,

aby chrnilo nae vnitn komunikace. Signl me pichzet pouze
zevnit, jinak bychom ho vbec nedostali.
Pedpokldm, e nyn po tto chybjc kamee ptrte vemi
dostupnmi prostedky.
Olivetti zavrtl hlavou. Ne, signore. Lokalizace kamery by
mohla zabrat tak stovky hodin. V tuto chvli mme jet koly
tkajc se bezpenosti, a pi v ct k pan Vetrov je ta kapika, o
n stle hovo, velmi mal. Neme mt takovou slu, jak tvrd.
Vittorii dola trplivost. Ta kapika je dost velk na to, aby
srovnala Vatikn se zem. Poslouchal jste vbec aspo jedin slovo z
toho, co jsem vm povdala?
Madam, pronesl Olivetti hlasem jako z ocele, moje
zkuenosti s vbuninami jsou pomrn rozshl.
Vae zkuenosti jsou pedevm zastaral, odsekla Vittoria
stejn rezolutn. I pes to obleen, kter, jak vidm, vs tak
znepokojuje, pracuji jako badatel v oboru fyziky na svtov
nejproslulejm stavu pro vnitroatomrn vzkum. J osobn jsem
navrhla ndr na antihmotu, kter brn tomu, aby se jej vzorek
okamit rozpadl. A varuji vs, e pokud ten kanystr nenajdete do
esti hodin, vai mui budou mt v ptm stolet na hldn pouze
velikou dru v zemi. Olivetti se obrtil ke camerlegnovi a jeho
hmyz oi plly vztekem. Signore, nemohu s istm svdomm
dovolit, aby se tak pokraovalo. V as ma blzniv npady
njakch darebk. Iluminti? Kapika, kter ns vechny zni?
Basta, prohlsil camerlegno. Pronesl to slovo tie, a pesto se
zdlo, e se jeho ozvna nese celou mstnost. Pak nastalo ticho.
eptem pokraoval: A jsou i nejsou nebezpen, iluminti nebo
nkdo jin, a je ta vc cokoli, v dnm ppad nesm zstat tady ve
Vatiknu. Tm sp tsn ped konklve. Naizuji, abyste to nali a
odstranili. Okamit zorganizujte ptrac akci.
Olivetti jet odolval. Signore, i kdybychom pouili vechny
nae pslunky, aby prohledvali cel zdej komplex, bude trvat
cel dny, ne tu kameru najdou. Ostatn potom, co jsem hovoil s
pan Vetrovou, povil jsem jednoho z nach mu, aby se podval
- 123 -

do nejnovj pruky o pyrotechnice, zda v n nalezne nco o ltce

zvan antihmota. Nenael tam sebemen zmnku. Nic.
Nabubel osel, pomyslela si Vittoria. Pyrotechnick pruka?
Jestlipak se tak podval do njak encyklopedie? Pod psmeno A!
Olivetti stle hovoil. Signore, pokud navrhujete, abychom
krok za krokem prohledvali cel Vatikn, tak musm protestovat.
Veliteli. Camerlegnv hlas u vel hnvem. Dovolte, abych
vm pipomnl, e kdy ke mn hovote, obracte se k adu, kter
zastupuji. Zjiuji, e neberete moje postaven vn nicmn
podle zkona jsem v ele te j. Pokud se nemlm, kardinlov jsou
nyn v bezpe v Sixtinsk kapli, a s bezpenost tedy nemme dn
velk starosti a do chvle, kdy bude zahjeno konklve. Nechpu,
pro s hlednm toho zazen otlte. Kdybych nebyl pesvden o
opaku, musel bych se domnvat, e zmrn vystavujete konklve
nebezpe.
Olivetti se zatvil pohrdav. Jak se opovaujete! Slouil jsem
vaemu papei dvanct let! A pedchozmu papei trnct! Od roku
1438 vcarsk garda
Vyslaka pipnut na jeho opasku jej s hlasitm ppnutm
peruila. Comandante?
Olivetti ji popadl a stiskl knoflk. Sto occupato! Cosa vuoi?
Mm te prci. Co chcete?
Scusi. Omlouvm se, ekl vojk, kter volal. Tady spoje.
Myslm, e byste ml vdt, e jsme obdreli oznmen o chystanm
bombovm toku.
Olivettiho to zejm vbec nevyvedlo z mry. Tak se o to
postarejte! Postupujte jako obvykle a zaznamenejte to.
To jsme u udlali, pane, ale ten volajc Vojk se odmlel.
Neobtoval bych vs s tm, pane, kdyby se nezmnil o t ltce,
kterou jste mi nadil hledat. O t antihmot.
Vichni v mstnosti si vymnili uasl pohledy.
O eme se zmnil? vykoktal Olivetti.
O antihmot, pane. Kdy jsme se pokoueli najt njakou stopu,
podval jsem se na to jet jednou. Informace o antihmot jsou
upmn eeno, ponkud znepokojujc.
- 124 -

Myslm, e jste kal, e v pruce o pyrotechnice jste o n

nenael ani zmnku.
Nael jsem ji ale na internetu.
Aleluja. Slva, pomyslela si Vittoria.
Zd se, e jde o nesmrn vbunou ltku, hlsil vojk. St
lze ct, do jak mry je ta informace pesn, ale uvd se tam, e
piblin pl kilogramu antihmoty m stokrt niivj slu ne
jadern hlavice.
Olivetti zvadl. Pocit vtzstv vak z Vittorie vyvanul, kdy si
vimla zden na camerlegnov tvi.
Zjistili jste, kdo to volal? koktal Olivetti.
Nepovedlo se to. Volal z mobilnho telefonu se silnm
zabezpeenm. Satelitn linky se navzjem k, take triangulace
nepad v vahu. Podle znaky mezifrekvennho kmitotu se zd, e
je nkde v m, ale jinak ho skuten nelze vystopovat.
Kladl njak poadavky? zeptal tichm hlasem Olivetti.
Ne, pane. Jen ns varoval, e antihmota je ukryta nkde zde
uvnit komplexu. Zdlo se, e je pekvapen, e to nevm. Ptal se m,
jestli jsem ji u vidl. Vy jste se m na antihmotu ptal, a tak jsem se
rozhodl, e se s vmi poradm.
Dobe jste udlal, pravil Olivetti. Za chvli jsem dole.
Okamit m kontaktujte, jestli znovu zavol.
Na druh stran vyslaky bylo chvli ticho. On je stle na lince,
pane.
Olivetti vypadal, jako kdyby ho zashl elektrick proud. On
je na telefonu?
Ano, pane. U deset minut se ho sname vystopovat, ale je to
marn. Mus vdt, e ho nememe dostat, protoe odmt zavsit,
dokud ho nespojme s camerlegnem. Pepojte ho, nadil
camerlegno. Ihned! Olivetti nalhal. Nedlejte to, ote. K tomu se
mnohem lpe hod vycvien vyjednva vcarsk gardy.
Hned!
Olivetti pedal rozkaz.
Za okamik zaal telefon na stole camerlegna Ventrescy
vyzvnt. Camerlegno stiskl knoflk pro hlasit odposlech. Kdo ve
jmnu Bom vlastn jste?
- 125 -

Hlas, kter se ozval z telefonu, byl kovov chladn, arogantn a

drz. Vichni ptomn napjat poslouchali.
Langdon se snail identifikovat jeho pzvuk. Snad Stedn
vchod?
Jsem posel dvnho bratrstva, oznmil hlas s ciz kadenci.
Bratrstva, ktermu jste po stalet kodili. Jsem posel ilumint.
Langdon ctil, jak mu tuhnou svaly a mizej posledn stopy
pochybnost. Na chvilku se v nm znovu dostavil znm stet pocit
vzruen, hrdosti a strachu, kter proval, kdy dnes rno poprv
spatil ambigram.
Co chcete? zeptal se camerlegno.
Reprezentuji mue vdy. Lidi, kte jako vy hledaj odpovdi.
Odpovdi na dl lovka, jeho cl, jeho stvoitele.
A u jste kdokoli, ekl camerlegno, j
Silenzio. Mlte. A radji poslouchejte. Po dva tisce let vae
crkev vldla nad hlednm pravdy. Rozdrtili jste ty, kte se stavli
proti vm, lemi a vhrkami, zatracenm. Zmanipulovali jste
pravdu, aby slouila vaim potebm, a zabjeli jste ty, jejich objevy
neslouily vaim zjmm. Pekvapuje vs, e jste terem osvcench
mu tto planety?
Osvcen mui neprosazuj svou mylenku vydrnm.
Vydrnm? Volajc se zasml. Toto nen vydrn. Nemme
dn poadavky. O znien Vatiknu se nevyjednv. tyi sta let
jsme ekali na tento den. O plnoci bude vae msto znieno. Proti
tomu nic nezmete.
Olivetti se pihnal k telefonu. Pstupy do tohoto msta jsou
uzaveny! dn vbuniny sem nedostanete!
Hovo z vs tup oddanost pslunka vcarsk gardy. i
dokonce dstojnka? Jist vte, e iluminti po stalet infiltrovali
elitn organizace vude na svt. Opravdu si myslte, e Vatikn je
proti tomu imunn?
Boe, pomyslel si Langdon, oni maj nkoho tady uvnit. Nebylo
dnm tajemstvm, e infiltrace byla pmo obchodn znakou
ilumint. Pronikli mezi svobodn zedne, do st nejvtch bank,
do vldnch orgn. Dokonce Churchill jednou ekl reportrm, e
- 126 -

kdyby anglit pioni vnikli mezi nacisty tak, jak vnikli iluminti do
anglickho parlamentu, bylo by do msce po vlce.
Prhledn bluf, odsekl Olivetti. V vliv neme sahat tak
daleko.
Pro ne? Protoe vai gardist jsou tak bdl? Protoe hldaj
kad kout vaeho soukromho svta? A co samotn pslunci tto
gardy? Nejsou to tak jenom lid? Opravdu vte, e dvaj ivot v
szku kvli povdace o mui, kter krel po vodch? Ptejte se sm
sebe, jak jinak by se mohl kanystr dostat do Vatiknu. Anebo jak
mohly dnes odpoledne zmizet tyi nejcennj kusy z vaeho
majetku.
Naeho majetku? zachmuil se Olivetti. Co tm myslte?
Jeden, dva, ti, tyi. Jet je nepostrdte?
O em to sakra mluvte Olivetti se zarazil, jeho oi se iroce
rozevely, jako by ho nkdo kopl do bicha.
U vm svt? posmval se hlas na druhm konci. Mm
pest jejich jmna?
Co se dje? chtl vdt camerlegno cel zmaten. Volajc se
zasml. V dstojnk vs jet neinformoval? Jak hn. Nen
divu. Takov pcha. Umm si pedstavit tu hanbu, a vm bude
muset sdlit, e tyi kardinlov, kter se zapsahal chrnit, zmizeli

Olivetti vybuchl: Kde jste zskal tuto informaci!

Camerlegno kodolib pravil volajc, zeptejte se svho
dstojnka, zda jsou v Sixtinsk kapli vichni kardinlov.
Camerlegno se obrtil na Olivettiho a jeho zelen oi daly
vysvtlen.
Signore, zaeptal Olivetti camerlegnovi do ucha, je pravda,
e tyi nai kardinlov se jet nedostavili do Sixtinsk kaple, ale
nen dvod k poplachu. Kad z nich se u dnes rno pihlsil v
ubytovn, take vme, e jsou ji bezpen zde, ve Vatiknu. Byli
pece ped nkolika hodinami i u vs, kam jste je pozval na aj.
Jednodue se nedostavili vas na setkn ped konklve. Hledme je,
ale jsem si jist, e si pouze nevimli, e u je as, a spokojen se
nkde bav.
- 127 -

Bav? Camerlegnv hlas ztratil obvykl klid. Mli bt v kapli

u vc ne ped hodinou!
Langdon se s divem podval na Vittorii. Poheovan
kardinlov? Tak tam dole hledali vojci je?
N seznam vs nepochybn pesvd, vmsil se volajc,, Je
na nm kardinl Lamass z Pae, kardinl Guidera z Barcelony,
kardinl Ebner z Frankfurtu
Olivetti byl po kadm jmn men a men.
Volajc se odmlel, jako by mu posledn jmno dlalo zvltn
radost. A z Itlie kardinl Baggia.
Camerlegno se zhroutil do kesla zcela otesen. Ipreferiti,
eptal. tyi favorit vetn Baggii, nejpravdpodobnjho
nstupce Svatho otce, jak je to mon?
Langdon toho peetl dost o modern volb papee, aby
porozuml zoufalmu vrazu v camerlegnov tvi. Pestoe
formln se papeem me stt kterkoli kardinl pod osmdest let,
jen velmi mlo z nich m dostatenou autoritu, aby mli pi tajnm
hlasovn nadji na zskn dvoutetinov vtiny. Ti, co ji maj, jsou
znmi jako preferiti. A dnes veer vichni chyb.
Camerlegnovi padaly krpje potu z ela. Co zamlte s tmi
mui udlat?
Co byst ekl, e mm v myslu? Jsem potomek Hassassin.
Langdon se zachvl. To jmno dobe znal. Crkev si bhem let
opatila nkolik smrtelnch neptel Hassasiny, ryte
Templskho du, armdy, kter byly Vatiknem pronsledovny
nebo zrazeny.
Propustte kardinly, vypravil ze sebe camerlegno. Nesta
vm, e vyhroujete znienm Boho msta?
Na ty tyi kardinly zapomete. Ti jsou u odepsan. Budte
ujitn, e jejich smrt si budou pamatovat miliony. Sen kadho
muednka. Udlm z nich mediln hvzdy. Z jednoho po druhm.
O plnoci u se bude o iluminty zajmat kdekdo. Nemlo by smysl
mnit svt, kdy se nikdo nedv. Zabjen ped zraky veejnosti
kolem sebe opojnou hrzu, nen-li pravda? Sami jste to u dvno
potvrdili, inkvizice, muen templ, kick vlky. Odmlel se.
A ovem, la purga.
- 128 -

Camerlegno ani nehlesl.

Nevzpomnte si, o se jedn? tzal se volajc. Samozejm
e ne. Jste jet dt. A vbec, kn jsou patn djepisci. e by
proto, e se za sv djiny styd?
La purga, opakoval Langdon sm pro sebe. estnct set
edest osm. Crkev tehdy vyplila znamen ke tyem vdcm
stoupencm ilumint. Aby smyla jejich hchy.
Kdo to mluv? ptal se volajc sp pobaven ne ustraen.
Koho to tam jet mte?
Langdon se ctil nesvj. M jmno nen dleit, prohlsil a
snail se, aby se mu netsl hlas. Mluvit s ivm lenem ilumint ho
vyvdlo z mry stejn, jako kdyby ml hovoit s Georgem
Washingtonem. Jsem badatel, kter se zabv djinami vaeho
bratrstva.
Bjen, odpovdl hlas. Jsem poten, e na svt jet ije
nkdo, kdo si pamatuje zloiny, je na ns napchali. Vtina z ns
si myslela, e jste pestali existovat. Omyl, o jeho rozen se
nae bratrstvo piln snailo. Co jet vte o udlosti zvan la purga?

Langdon zavhal. Co jet vm? e cel tahle situace je

lenstv, to je to, co vm! Po vyplen tch znamen vdce zabili a
jejich tla rozvezli na rzn veejn msta v m, aby se stala pro
dal mue vdy varovnm, aby dostali strach pipojit se k
ilumintm.
Ano. Take my udlme tot. Quid pro quo. Povaujte to za
symbolickou odplatu za nae zavradn bratry. Vai tyi
kardinlov zemou, kadou hodinu jeden ponaje osmou. O plnoci
cel svt ustrne v asu.
Langdon pistoupil k telefonu. Skuten zamlte ty tyi
mue ocejchovat a zavradit?
Historie se opakuje, nebo ne? Samozejm e budeme
elegantnj a odvnj, ne byla tenkrt crkev. Ta zabjela v
stran a pohazovala tla, kdy se nikdo nedval. To je pece
zbabl.
Co kte? zeptal se Langdon. e ty lidi ocejchujete a zabijete
veejn?
- 129 -

Velmi sprvn. I kdy zle na tom, co povaujete za veejn.

Uvdomuji si, e dnes u do kostela moc lid nechod.
Langdonovi to pod tak docela nedochzelo. Vy je chcete
povradit v kostelch?
Laskav gesto. Umonme Bohu, aby vzal jejich due na nebesa
jet pohotovji. To se nm zd jedin sprvn. Samozejm, e i tisk
si pijde na sv, aspo pedpokldm.
Blufujete, vloil se do toho Olivetti chladn. Nemete zabt
lovka v kostele a ekat, e vm to projde.
J e blufuju? Pohybujeme se mezi va vcarskou gardou
jako duchov, sebereme vm tyi z vaich kardinl uvnit barku,
umstme smrtc vbuninu do srdce va nejposvtnj svatyn, a
vy si pod jet myslte, e blufuju? Jakmile zaneme se zabjenm a
najdou se obti, mdia se sem sltnou jak supi. O plnoci se svt
dozv, o se ilumintm jedn.
A co kdy do kadho kostela postavme stre? zeptal se
Olivetti.
Volajc se zasml. Obvm se, e vzhledem k budovatelskmu
dlu vaeho nboenstv to bude pkn tk kol. Nespotal jste to
nedvno? V m je pes tyi sta katolickch kostel. Katedrly,
kaple, tabernkly, opatstv, musk kltery, ensk kltery, farn
koly Olivettiho tv zstvala tvrd.
Za devadest minut to zane, oznmil hlas na druh stran
dvaje najevo, e pomalu kon. Kadou hodinu jeden. Matematick
posloupnost smrti. A nyn u musm jt. Pokejte! zvolal
Langdon. eknte mi, jak znamen chcete tm mum vyplit?
Zdlo se, e to zabijka pobavilo. Podezrm vs, e u vte,
jak znaky to budou. Anebo jste skeptik? Uvidte je u brzy. Dkaz,
e star legendy maj pravdu.
Langdon se ctil jako opil. Vdl pesn, o em ten mu mluv.
Vybavil si znaku na hrudi Leonarda Vetry. V ilumintskm folklru
se hovoilo vehovudy o pti znamench. tyi znamen zbvaj a
tyi jsou chybjc kardinlov, pomyslel si Langdon.
Jsem vzan psahou, pronesl camerlegno, e dnes pivedu
novho papee. Psahou Bohu.
- 130 -

Camerlegno, prohlsil volajc, svt nepotebuje novho

papee. Po plnoci toti nebude mt nad m vldnout, leda nad
hromadou suti. Katolick crkev je vyzen. Vae psoben na zemi
je skoneno.
Nastalo ticho.
Camerlegno vypadal upmn zarmoucen. Jste na omylu.
Crkev je vc ne malta a kmen. Nemete jednodue vymazat dva
tisce let vry, jakkoli vry. Nemete rozbt vru pouhm
odstrannm jejch pozemskch projev. Katolick vra bude
pokraovat s Vatiknem i bez nho.
Vzneen le. Ale pesto le. Oba znme pravdu. eknte mi,
pro je Vatikn opevnn citadela?
Bo lid ij v nebezpenm svt, odtuil camerlegno.
Jak jste mlad? Vatikn je pevnost, protoe katolick crkev
dr polovinu svho majetku uvnit tchto hradeb vzcn malby,
sochy, perky, knihy nesmrn ceny, a dle tu mte zlat poklad a
doklady o nemovitm majetku v trezorech Vatiknsk banky. Podle
odhadu m Vatikn zhruba hodnotu 48,5 miliard dolar. Sedte na
pknch vejcch. Ztra z toho bude prach. Takzvan likvidace fond.
Zbankrotujete. Ani duchovn nehrabou zadarmo.
O tom, e tvrzen tklo do ivho, svdily vyden pohledy
Olivettiho i camerlegna. Langdon si nebyl jist, co ho vc pekvapilo,
zda to, e katolick crkev disponuje takovm majetkem, nebo to, jak
dobe jsou o tom iluminti zpraveni.
Camerlegno tce vzdychl. Vra a ne penze jsou pte tto
crkve.
Dal li, usoudil volajc. Minul rok jste utratili 183
milion dolar na podporu vaich skomrajcch diecz. Nvtvnost
kostel je dlouhodob nzk v poslednm desetilet klesla o
estatyicet procent. Dary jsou o polovinu men ne ped sedmi
roky. Stle mn a mn mu vstupuje do semine. I kdy to
nechcete piznat, vae crkev umr. Povaujte to za anci, jak z toho
odejt s podnm bouchnutm.
Olivetti vykroil vped. Nyn se zdl mn bojovn, jako by si
uvdomoval realitu, kter mus elit. Vypadal jako mu, kter hled
- 131 -

een. Jakkoli een. A co kdyby se st toho zlatho pokladu

pouila k podpoe va organizace?
Neurejte sebe ani m.
Mme penze.
My tak. Vc, ne si dokete pedstavit.
Langdon si vzpomnl na dajn bohatstv ilumint, dvn
majetek Bavorskch zedn, Rotschild, Bilderberger, na
legendrn ilumintsk diamant.
Ipreferiti, ozval se camerlegno, aby zmnil pedmt hovoru.
Jeho hlas znl prosebn. Uetete je. Jsou sta. Oni
Jsou to panensk obti. Volajc se zasml. Povzte mi
myslte, e jsou skuten panicov? Budou Jehtka beet, a budou
umrat? Sacrifici vergini nelV altare di scienza. Panensk obti na
olti vdy.
Camerlegno dlouho mlel. Jsou to mui vry, ekl nakonec.
Neboj se smrti.
Volajc se uchechtl. Leonardo Vetra byl tak muem vry, a
pesto jsem vidl vera veer v jeho och strach. Strach, kter jsem
odstranil.
Vittoria, kter a dosud mlela, nhle vyskoila, tlo napjat
nenvist. As/wo/ Hovado! Byl to mj otec!
Ze sluchtka se ozval pochechtvn. V otec? Co m bt zase
tohle? Vetra m dceru? Tak abyste vdla, v otec ke konci koural
jako mal dt. Skuten k politovn. Dojemn mu.
Vittoria zavrvorala, kdy to uslyela. Langdon se nathl, aby ji
zachytil, ale ona u znovu zskala rovnovhu a upela sv tmav oi
na telefon. Psahm na svj ivot, e ne skon tahle noc, tak vs
najdu. Jej hlas byl ostr jako laser. A potom
Volajc se drsn zasml. Odvn to ena. To m vzruuje.
Mon e ne tato noc skon, najdu j vs. A potom
Jeho slova ezala jako nabrouen epel. Pak zavsil.
Kardinl Mortati se ve sv ern sutan potil. Nejen z toho
dvodu, e klima v Sixtinsk kapli se u podobalo saun. Hlavn
proto, e konklve mlo zat u za dvacet minut, a po tyech
chybjcch kardinlech nebylo ani vidu ani slechu. Zpotku si
- 132 -

ptomn kardinlov jen tak mezi sebou eptali, kde by asi mohli
opozdilci tak dlouho vzet, te u ale vichni oteven projevovali
vn obavy.
Mortati se marn snail pijt na to, kde by ti tyi mohli bt.
eby u camerlegna? Vdl, e camerlegno pozval podle tradice tyi
preferiti k sob na aj, ale to u bylo dvno, krtce po poledni. Nebo
se jim udlalo patn? Teba z jdla? To se mu nechtlo vit. Byl si
jist, e preferiti by se sem dostavili vas, i kdyby u mli smrt na
jazyku. Pleitost bt zvolen papeem se kardinlovi naskytne
maximln jednou za ivot a obvykle nikdy, a podle vatiknskho
zkona mus bt kardinl bhem volby ptomen uvnit Sixtinsk
kaple. Jinak neme bt zvolen.
Pestoe preferiti byli tyi, mlokdo z kardinl pochyboval o
tom, kdo z nich bude zvolen. Poslednch patnct dn ped volbou
bylo vyplnno hotovou smrt fax a telefonickch hovor tkajcch
se potencilnch kandidt. Podle zaveden praxe byli vybrni tyi
kardinlov, piem kad musel splovat nepsan pedpoklady k
tomu, aby se mohl stt papeem:
- ovldat nkolik jazyk: italtinu, panltinu, anglitinu
- mt naprosto istou minulost (dnho kostlivce ve skni)
- bt ve vku mezi 65 a 80 lety.
Jako obvykle byl mezi tymi preferiti jeden, kterho doporuilo
ke zvolen kardinlsk kolegium. Tentokrt jm byl kardinl Aldo
Baggia z Milna. Minulost bez nejmen poskvrnky, jedinen
jazykov znalosti a schopnost tlumoit podstatu duchovnho posln
crkve dlaly z Baggii jednoznanho favorita.
Tak kde k ertu vz? zlobil se Mortati.
Neptomnost vnch kandidt znervzovala zvlt
Mortatiho, protoe tentokrt to byl prv on, koho povili dozorem
nad hladkm prbhem konklve. Ped tdnem jej kolegium
kardinl jednohlasn zvolilo Velkm elektorem jakmsi vrchnm
ceremoniem samotnho prbhu konklve. I kdy byl camerlegno
nejvym crkevnm ednkem po papei, byl to pouze knz a
nevyznal se dostaten ve sloitostech volebn procedury, take
dozorem nad prbhem volebnho aktu v Sixtinsk kapli byl
povovn vdy jeden z kardinl.
- 133 -

Kardinlov asto ertem kvali, e bt jmenovn Velkm

elektorem je ta nejbolestnj pocta, j lze v crkvi nkoho
vyznamenat. Pedevm se vybran kardinl v danm konklve
automaticky stv nezvolitelnm, a krom toho mus cel dny ped
papeskou volbou strvit protnm jednotlivch strnek Universi
Dominici Gregis s podrobnm popisem vech tajemnch ritul,
jimi se jednn konklve d, aby zajistil sprvn prbh volby.
Mortati se vak nevzpral. To, e si za Velkho elektora vybrali
jeho, bylo jen logick. Krom toho, e byl z kardinl nejstar, byl
tak dvrnm spolupracovnkem zesnulho papee, co zvyovalo
jeho autoritu. Pestoe vkem jet spadal do kategorie zvolitelnch
kardinl, pece jen u byl pli star na to, aby byl zaazen mezi
vn kandidty. Svmi devtasedmdesti lety u pekroil
pomyslnou hranici, kterou kardinlsk kolegium jet pokldalo za
pijatelnou s ohledem na papev nron pracovn program. Pape
obvykle pracuje trnct hodin denn a sedm dn v tdnu, a umr
prmrn ve vku tiaedesti let, vtinou vyerpnm. Mezi
domcmi se ve Vatiknu ertuje, e nechat se zvolit papeem je tou
nejrychlej cestou do nebe. Mnoz byli pesvdeni, e v mladm
vku se Mortati papeem stt mohl, nebt toho, e byl pli liberln.
Pro toho, kdo m zastvat papesk ad, platila svat trojice
vlastnost: konzervativn konzervativn konzervativn.
Mortati se vdy usmval nad ironickou skutenost, e zesnul
pape dej mu Bh lehk odpoinut se po pevzet svho adu k
veobecnmu pekvapen ukzal jako znan liberln. Mon, e
vnmal, jak se modern svt od crkve stle vce vzdaluje, a proto
projevoval nznaky ochoty k vt vstcnosti; postoj crkve vi
prodnm vdm se za nho stal prunjm a nkter vdeck
projekty crkev dokonce finann podporovala. Pro papee to vak
bohuel znamenalo politickou sebevradu. Konzervativn katolci jej
prohlaovali za senilnho, zatmco vdet purist ho obviovali, e
se sna rozit vliv crkve do oblast, kde nem co dlat. Tak kde
jsou?
Mortati se otoil. Jeden z kardinl mu nervzn klepal na
rameno. Vy asi vte, kde jsou, e ano?
- 134 -

Mortati se snail nedat pli najevo sv znepokojen. Snad jsou

jet u camerlegna.
Doted? To by bylo znan neobvykl! Kardinl se
pochybovan zamrail. e by camerlegno tak ztratil pojem o
ase?
Mortati o tom pochyboval rovn, ale nekal nic. Dobe vdl,
e vtina kardinl camerlegna pehl; podle nich byl pli mlad
na to, aby sml mt tak blzko k papei. Mortati je podezral, e
pinou jejich averze je z vt sti rlivost; on sm naopak tohoto
mladho mue obdivoval a tajn uvtal, e si zesnul pape vybral za
komoho prv jeho. V camerlegnovch o vidl Mortati pouze
hlubok pesvden, a na rozdl od mnoha kardinl mu zleelo vc
na crkvi a ve ne na politikaen. Byl to vpravd Bo lovk.
asem se camerlegnova oddanost crkvi stala tm legendou.
Mnoz to pipisovali jist zzran udlosti v jeho dtstv udlosti,
kter by patrn zanechala trvalou stopu v srdci kadho lovka.
Zzrak a as nad nm, domnval se Mortati; k by byl i jeho potkal
v dtstv zitek podobnho druhu, posteskl si asto.
Mortati vdl, e nanetst pro crkev se camerlegno nestane
papeem ani v pozdjm vku. K dosaen tohoto adu byla
nezbytn urit dvka politickch ambic, tedy toho, co mladmu
camerlegnovi evidentn chyblo. Mnohokrt u odmtl, kdy mu
zesnul pape nabzel vy crkevn hodnosti tvrdil, e crkvi
radji slou jako prost lovk.
Co te? klepal kardinl Mortatimu znovu na rameno.
Pardon? zatvil se Mortati nechpav.
Nejsou tady! Co budeme dlat?
Co meme dlat? namtl Mortati. ekat a doufat.
Evidentn neuspokojen takovou odpovd se kardinl sthl
nkam do stran.
Mortati zstal chvli stt, tel si spnky a snail se najt njak
een. Co tedy mme dlat? Dval se nad olt na proslulou
Michelangelovu fresku Poslednho soudu. Uklidnn mu vak
nepinesla. Byl to obrovsk a dsiv obraz, na nm Je Kristus
tdil lidstvo na poestn a na hnky, svrhovan rovnou do pekel.
Bylo vidt stahovn s ke, upalovn, a jeden z Michelangelovch
- 135 -

dvnch sok dokonce sedl v pekle s oslma uima. Guy de

Maupassant kdysi napsal, e to vypad, jako kdyby to namaloval
njak uhl pro vzdobu pouov boudy. Mortati cht necht
souhlasil.
Langdon stl bez hnut u neprstelnho okna papesk
pracovny a dval se dol na Svatopetrsk nmst, kde se hemily
maringotky patc nejrznjm mdim. Ten podivn telefonick
rozhovor mu neel z hlavy. Nejenom jemu.
Jako njak had, kter se vyplazil ze zapomenutch hlubin djin,
se iluminti vynoili a obtoili se kolem svho odvkho neptele.
Nekladli dn poadavky. O niem nevyjednvali. Prost odplceli.
belsky prost. Ob pkn vymakvat. Pomsta po tyech stech
letech pprav. Zdlo se, e po staletch pronsledovn pela vda
do protitoku.
Camerlegno stl u psacho stolu a cel bled se dval na telefon.
Prvn peruil ticho Olivetti. Carlo, oslovil camerlegna kestnm
jmnem a tnem sp starostlivho ptele ne dstojnka,
estadvacet let svho ivota jsem zasvtil pi o ochranu tohoto
adu. Zd se, e dnes veer jsem hanebn selhal.
Camerlegno zavrtl hlavou. Kad z ns slou Bohu jinm
zpsobem, avak kad sluba je hodna cty.
To, co se dje, nedovedu si pedstavit, jak cel tahle situace
Bylo znt, e Olivetti je s nervy na hromdce.
Vte pece, e meme udlat pouze jedin. Za bezpenost
kardinlskho kolegia odpovdm j.
Obvm se, e to pat do m kompetence, signore.
Vai mui nech se postaraj o okamitou evakuaci.
Jak prosm?
Vechno ostatn se d udlat pozdji ptrn po tom zzen,
hledn poheovanch kardinl a jejich vznitel. Nejprve je nutn
dostat do bezpe ostatn kardinly. Posvtnost lidskho ivota je
nutno respektovat ped vm ostatnm. Tito lid jsou zkladem
crkve.
Vy navrhujete odvolat konklve rovnou, hned te?
Mm snad jinou volbu?
A co v kol zajistit crkvi novho papee?
- 136 -

Mlad camerlegno povzdechl a otoil se k oknu. Hledl na

msto rozpnajc se do dlky vemi smry. Jeho Svatost mi kdysi
ekla, e pape je bytost zmtajc se mezi dvma svty relnm a
boskm. Vyslovil varovn, e dn crkev, kter by ignorovala
realitu, by nemohla pet a tit se z nadzemsk existence. Vzdor
vku znl nyn jeho hlas nezvykle moude. Dnes veer na ns
dolh reln svt. Byli bychom poetil, kdybychom nad tm zavrali
oi. Pcha a obava z opakovn nejsou dostatenm dvodem,
abychom nerespektovali rozum.
Olivetti pikvl, zejm dojat. Podceoval jsem vs, signore.
Camerlegno jako by to neslyel. Dval se z okna kamsi do
neznma.
Budu mluvit oteven, signore. Mm svtem je reln svt.
Kad den se brodm v jeho pn, aby se druz mohli neobtovni
vnovat hledn neho istho. Dovolte, abych vm poradil, jak si v
thle situaci ponat. K tomu jsem vycvien j. Instinkty, ktermi se
dte, jsou sice ulechtil, mohly by ale vst ke katastrof.
Camerlegno se otoil.
Olivetti povzdechl. Evakuace vech kardinl ze Sixtinsk
kaple je to nejhor, co byste prv te mohl udlat.
Camerlegno se nezatvil pohoren, sp rozpait. Co tedy
navrhujete?
Kardinlm ni nekat. Konklve zapeetit. To nm poskytne
as, abychom se pokusili o njak jin een.
Camerlegno vypadal ustaran. To chcete, abych cel
kardinlsk kolegium zamkl s asovanou bombou nkde pod
podlahou?
Ano, signore. Prozatm. Pozdji, kdy bude teba, se d
evakuace jet zajistit.
Camerlegno zavrtl hlavou. Odloen ceremonie jet dv, ne
zapoala, me bt nanejv dvodem k vyetovn, avak jakmile
se dvee jednou zapeet, nelze u do toho zashnout. Procedurln
pedpisy stanov, e
Reln svt, signore! V nm se dnes veer nachzte.
Poslouchejte m dobe. Olivetti nyn hovoil s senost polnho
velitele. Bylo by bezohledn nechat sto edest pt kardinl vyjt
- 137 -

bez jakkoli ppravy a ochrany do mskch ulic. U tch nejstarch

by to vyvolalo jen zmatek a paniku, a jedna smrteln mozkov
mrtvice u tenhle msc sta.
Jedna smrteln mrtvice. Velitelova slova pipomnla
Langdonovi novinov titulek, kter zahldl, kdy s nkolika studenty
obdval v menze Harvardovy univerzity: PAPE RANN
MRTVIC. ZEMEL VE SPNKU.
Navc, dodal Olivetti, Sixtinsk kaple je pevnost. I kdy to
nikde neinzerujeme, stavba byla dkladn vyztuena a odol
kadmu toku s vjimkou zen stely. Dnes odpoledne jsme pro
vechny ppady prohledali kad centimetr kaple, abychom odhalili
jakkoli odposlouchvac i jin sledovac zazen. Kaple je ist, je
to bezpen toit a jsem si jist, e ta antihmota uvnit nen. V
danou chvli nen pro tyto lidi bezpenjho msta. O evakuaci se d
v kadm ppad uvaovat pozdji, bude-li to nutn.
Olivettiho slova na Langdona zapsobila. Jeho chladn,
pmoar logika mu pipomnala Kohlera.
Pane veliteli, ozvala se Vittoria hlasem plnm vzruen, jde
tu jet o nco jinho. Nikdo jin tuhle antihmotu jet nikdy
nevyrobil. Polomr inku jejho vbuchu mohu pouze odhadovat.
Ohroen mohou bt tak sousedn sti msta. Nachz-li se kanystr
v jedn ze zdejch hlavnch budov nebo v podzem, inek vbuchu
na okol me bt nepatrn, je-li vak nkde blzko hranic
Vatiknu napklad v tto budov Podvala se zkoumav z okna
na davy lid na Svatopetrskm nmst.
Odpovdnosti k ostatnmu svtu jsem si pln vdom, namtl
Olivetti, a situaci to u o nic vc nekomplikuje. U dle ne dvacet
let se nestarm o nic jinho ne o bezpenost tohoto posvtnho
msta. Nehodlm dopustit, aby ta vc vybuchla.
Camerlegno Ventresca se na nj podval. Vy myslte, e to
najdete?
Dovolte, abych se o konkrtnch opatench poradil se svmi
odbornky. Mon, e kdybychom vypnuli dodvku proudu do
Vatiknu, vyadili bychom vysokofrekvenn pozad a zskali
dostaten ist prosted pro zachycen magnetickho pole toho
kanystru.
- 138 -

Zdlo se, e Vittorii to pekvapilo a e se j to zan zamlouvat.

To chcete nechat cel Vatikn beze svtla?
Mon. V tuto chvli sice jet nevm, je-li to provediteln, ale
je to jedno z opaten, jeho efekt bych chtl ovit.
Kardinlov se urit budou divit, co se stalo, poznamenala
Vittoria.
Olivetti zavrtl hlavou. Konklve probh za svtla svek.
Kardinlov se tud o vypnut proudu nedozvd. Jakmile se za nimi
zapeet dvee a konklve zapone, sthnu vechny sv mue a na
ty, kte ste vstupy do Vatiknu, a zanu s ptrnm. Stovka mu
me bhem pti hodin proesat pkn kus ternu.
ty hodin, opravila ho Vittoria. Musm ten kanystr letecky
dopravit zptky do CERNu. Bez dobit bateri se vbuchu zabrnit
ned.
Nedaly by se dobt tady?
Vittoria zavrtla hlavou. Kdyby to lo, tak bych to udlala.
Tak tedy tyi hodiny, souhlasil Olivetti a zamrail se. Pod
jet dost asu. Rozilen nm nepome. Signore, mte k dispozici
deset minut. Jdte do kaple a uzavete ji. Poskytnte mm lidem
trochu asu, aby se mohli vnovat tomu, co je teba udlat. A se
kritick hodina pibl, uskutenme kritick opaten.
Langdon si kladl otzku, jak blzko ke kritick hodin hodl
Olivetti nechat vci dospt.
Camerlegno byl pln starost. Kolegium se m ale bude ptt,
kde jsou preferiti zejmna Baggia.
Budete si tedy muset nco vymyslet, signore. eknte jim
teba, e se jim udlalo patn po nem, co si u vs vzali k aji.
Camerlegno se zatvil pohoren. Stt ped oltem Sixtinsk
kaple a lht kardinlskmu kolegiu?
V zjmu jejich bezpenosti. Una bugia veniale. Nevinn le.
Vaim kolem bude zajistit klid. Olivetti se obrtil k odchodu.
Kdy dovolte, opustm vs, abych zahjil akci.
Veliteli, zavolal na nho jet camerlegno, nememe pece
ty tyi kardinly nechat na holikch!

- 139 -

Olivetti se zastavil ve dvech. Baggia a ostatn jsou

momentln mimo sfru naeho vlivu. Musme je nechat bt pro
dobro celku. U vojska se tomu k triz, tdn rannch.
Snad tm nemyslte, e nad nimi mme zlomit hl?
Olivetti odpovdl hlasem znateln tvrdm. Kdyby existoval
jakkoli zpsob, jak zjistit, kde jsou, a zachrnit je, nasadil bych pro
to svj ivot. Bohuel Ukzal k oknu, kde se paprsky
podveernho slunce odrely od nekonenho moe mskch stech.
Prohledvat ptimilionov msto nen v mch silch. Nebudu
ztrcet drahocenn as marnou innost jen proto, abych ulehil
svmu svdom. Lituji.
Vittoria se do toho nhle vloila. Ale kdybychom toho vraha
dopadli, tak byste ho snad mohl pinutit, aby mluvil.
Olivetti se zamrail. Vojci si nemohou dovolit chovat se jako
svat, pan Vetrov. Vte mi, e pln chpu v osobn zjem na
tom, abychom toho lovka chytli.
Tady nejde jen o mj osobn zjem, namtla. Ten zabijk
pece v, kde ta antihmota je a zrovna tak v, kde jsou ti
poheovan kardinlov. Kdyby se nm njak podailo ho
dopadnout
Pokouet se o to znamen hrt jim do ruky. Mohu vs ujistit, e
iluminti si nepej nic jinho, ne abychom oslabili vekerou
ochranu Vatiknu a pustili se do prohledvn stovek mskch
kostel, m ztratme drahocenn as a lidi, zatmco bychom mli
sp ptrat Anebo, co je jet hor, m ponechme pln bez
ochrany Vatiknskou banku. Nemluv o ostatnch kardinlech.
Mlo to nco do sebe.
A co msk policie? zeptal se camerlegno. Meme ji pece
podat, aby vyhlsila poplach po celm mst a aby nm jej
pslunci pomohli v ptrn po vzniteli poheovanch kardinl.
Dal omyl, prohlsil Olivetti. Pece dobe vte, co si o ns
msk policie mysl. Za to, e nm pr jejich lid liknav pome,
prodaj nae pote vem svtovm mdim. A pesn tohle si nai
neptel tak pej. S mdii budeme mt brzy tak jako tak dost co
dlat sami.
- 140 -

Udlm z vaich kardinl mediln hvzdy, vzpomnl si

Langdon na slova toho zabijka. Tlo prvnho kardinla pijde na
adu v osm. Potom kadou hodinu jeden. Tisk se na to vrhne.
Camerlegno se ozval znovu, tentokrt u s ndechem hnvu v
hlase. Veliteli, nememe pece s dobrm svdomm nehnout pro ty
poheovan kardinly ani prstem.
Olivetti pohledl camerlegnovi zpma do o. Modlitba
svatho Frantika, signore. Pamatujete si na ni?
Mlad knz ocitoval s bolest v hlase jedinou dku: Boe, dej
mi slu, abych se smil s vcmi, kter nemohu zmnit.
Prv tohle je jedna z tch vc. Vte mi, prohlsil Olivetti a
odeel.
sted BBC se nachz v Londn zpadn od Piccadilly
Circus. V pracovn jedn mlad redaktorky zazvonil telefon
pepojen z stedny.
BBC, ohlsila se a zamkla nedokouenou cigaretu znaky
Dunhill.
Hlas na druhm konci byl chraplav se stedovchodnm
pzvukem. Mm senzan informace, kter by vai spolenost
mohly zajmat.
Redaktorka se chopila pera a bloku. eho se tkaj?
Volby papee.
Otrven se zamraila. BBC u vera pustila ven pedbnou
report, kter se setkala jen s prmrnou odezvou. Jak se zdlo,
veejnost projevovala o Vatikn jen chab zjem. Z jakho
hlediska?
Mte v m zvltnho televiznho zpravodaje pro papeskou
volbu?
Myslm, e ano.
Poteboval bych mluvit pmo s nm.
Lituji, ale to slo vm nemohu poskytnout, ani bych nejdv
zjistila
Tk se to nebezpe, kter hroz kardinlskmu konklve. To
je vechno, co vm o tom mohu ct.
Redaktorka si to poznamenvala. Vae jmno?
- 141 -

Na mm jmn nesejde.
Mladou enu to nepekvapilo. A mte tu zprvu nm
podloenou?
Samozejm.
Jist bychom vai informaci uvtali, ale je mi lto. Podle naich
zvyklost nememe spojen na reportry sdlovat dve, ne
Rozumm. Zavolm jin spolenosti. Dkuji, e jste se mi
vnovala. Nashleda-
Moment, zarazila ho. Mete chvli pokat?
Poloila sluchtko a prothla se. K tomu, jak zjistit, zda do
redakce nevol njak pouk, sice nebyly k dispozici dn vdeck
metody, volajc vak v tomto ppad s spchem absolvoval hned
dva testy, jimi si BBC ovuje solidnost. Odmtl sdlit jmno a
okamit hodlal poloit telefon. Vyrkov a chronit dopisovatel
se obvykle chlub a vnucuj.
tst je, e reporti ij v permanentnm strachu, e jim unikne
njak slokapr, take ji jen zdka krali, kdy je obas spojila s
njakm psychopatem. Ztrtu pti minut reportrskho asu bylo
mono prominout. Ztrtu hlavn zprvy dne nikoli.
Zvla a vyukala na potai klov slovo Vatikn. Kdy
spatila jmno zpravodaje, kterho povili referovnm o papesk
volb, musela se usmt. Byl to chlapk, kter pedtm pracoval v
njakm druhoadm londnskm bulvru. BBC ho pijala teprve
nedvno a nasazovala ho na nepli dleit udlosti. fredaktor
zejm chce, aby zaal od pky. Nejsp te sed cel otrven po
celononm ekn na natoen svho desetivteinovho ivho
vstupu. A tak bude jen rd, kdy ho te telefon vyru z ubjejcho
lelkovn.
Okoprovala si satelitn spojen na dotynho reportra, zaplila
si novou dunhillku, zdvihla sluchtko, na kterm ekal volajc
anonym, a slo mu pedala.
To nebude nic platn, prohlsila Vittoria pechzejc sem a
tam papeskou pracovnou. I kdyby se vcarsk gard podailo
elektronick ruen odfiltrovat, museli by na kanystru doslova sedt,
aby z nj njak signl zachytili. A to navc za pedpokladu, e by se
- 142 -

k nmu vbec dokzali dostat, e by neexistovaly dn dal

pekky, kter by brnily v pstupu k nmu. Co kdy je uloen v
kovov bedn nkde tady uvnit? V tom ppad ho nemohou zachytit
vbec. A co kdy iluminti opravdu pronikli i do vcarsk gardy?
Kdo zaru, e ptrn bude probhat dnm zpsobem?
Camerlegno vypadal vyerpan. Co tedy navrhujete, pan
Vetrov?
Vittorie u se zmocovala zlost. Copak to nen jasn?
Navrhuji, pane, abyste okamit pistoupil k dalm opatenm.
Dejme tomu, e ptrn bude spn, i kdy to na to nevypad.
Podvejte se ale z okna. Vidte, co je tam lid? A co ty domy kolem
nmst? Co ty mikrobusy od televize a jinch mdi? Turist? Tihle
vichni jsou vbuchem bezprostedn ohroeni. S tm muste hned
te nco dlat.
Camerlegno pikvl jako duchem neptomn.
Vittoria byla jako na trn. Olivetti kdekoho pesvdil, e zbv
jet dost asu. Vittorii ale bylo jasn, e jakmile se roz zprva o
tom, co Vatiknu hroz, bhem nkolika minut se to tu napln
spoustou zvdavc. Zaila u nco podobnho ped vcarskm
parlamentem. Jakmile se roznesla zprva, e v nm vydrai uloili
bombu, ped budovu se nahrnuly tisce lid zvdavch, jak to
dopadne. Pestoe je policie varovala, dav se tlail stle bl a bl.
Nic lidi nezajm vc ne lidsk netst.
Signore nalhala Vittoria, mu, kter zabil mho otce, je
nkde tady. Cel se jen tesu, abych u odtud byla pry, pustila se za
nm a dopadla ho. Pesto pod stojm u vs v kanceli, protoe za
vs ctm odpovdnost. Za vs a za ostatn. Tady jsou ohroeny
lidsk ivoty, signore. Slyte, co vm km?
Camerlegno neodpovdal.
Vittoria ctila, jak j srdce zbsile bu. Pro nen vcarsk
garda schopna vyrat toho lovka, co telefonoval? Ten
ilumintsk zabijk je pece klem k tomu vemu! V, kde je
antihmota a v tak urit, kde jsou ti tyi kardinlov! Chyte
toho vrahouna a vye se vechno!
Vittoria ctila, e u nechyb mnoho a dostane se do stavu
jakhosi zmaten mysli neho, co si jen matn pamatuje z dtstv,
- 143 -

kter provala jako sirotek s pocitem marnosti, kter nelze

zvldnout. Me to zvldnout, pesvdovala se, urit to zvldne.
Tohle vak nepomhalo. Muiv mylenky se neustle vracely. Jako
badatelka byla zvykl eit problmy. Tohle ale byl problm, kter
neml een. Kter daje potebuje? Co chce? Pod si kala, e
mus zachovat klid a dchat zhluboka, avak poprv v ivot sej to
nedailo. Bylo to k zaduen.
Langdonovi tetila hlava a ctil, e se pohybuje na sam hranici
rozumnho uvaovn. Dval se na Vittorii a na camerlegna, ale vidl
sp zm, v n se prolnaly obrazy exploz, hejna reportr,
bzucch kamer a ty lid s vyplenmi cejchy.
ajtan Lucifer Svtlono Satan
Donutil se vyhnat si vechny ty muiv pedstavy z hlavy. Nejde
pece o nic jinho, kal si stzliv, ne o typick promylen
terorismus. Plnovan chaos. Vzpomnl si na jeden nepovinn
semin, kter kdysi navtvoval v dob, kdy se zabval studiem
pretorinskho symbolismu. Od t doby u se dval na teroristy jinak
ne dv.
Terorismus, vykldal profesor, m jedin cl. Jak?
Zabjet nevinn? nadhodil jeden student.
patn. Smrt je pouze vedlejm produktem terorismu.
Demonstrovat slu?
Tak ne. Tm se sla dokzat ned.
Vyvolat strach.
To je ono! Clem terorismu je docela prost vyvolat hrzu a
strach. Strach podeml dvru v existujc zzen. Oslabuje neptele
zevnit, vyvolv neklid v masch. Tohle si zapite. Terorismus nen
projevem hnvu. Terorismus je politick zbra. Sta ukzat, e vlda
nen tak pevn, jak vypad, a lid j pestanou vit.
Ztrta vry
e by za tm vm nebylo nic jinho ne prv tohle? Langdon si
kladl otzku, jak by asi kestan na celm svt reagovali, kdyby ped
sebou vidli leet kardinly jako zohaven psy. Jestlie ped osidly
Satanovmi neochrn vra ani knze, jak to asi vypad s vrou ns
ostatnch? Hlava se mu u z toho mohla rozskoit, argumenty se v
mysli stetvaly v nekonenm zpolen.
- 144 -

Vra t nechrn. Lky a nafukovac vaky, to jsou vci, kter t

chrn. Bh t nechrn. Ochrn t intelekt. Osvcenost. V jen
tomu, co pin hmatateln vsledky. Jak u je to dlouho, co kdosi
krel po vod? Modern zzraky jsou dlem vdy potae,
vakcny, kosmick stanice, i ten bosk zzrak stvoen. Stvoen z
nieho v laboratoi. Potebuje nkdo Boha? Ne! Vda je Bh.
A znovu se mu v mysli ozval hlas toho zabijka. Plnoc
matematicky pesn postup smrti sacrifici vergini nelF altare di
scienza. Panensk obti na olti vdy.
Potom vak nhle hlasy zmizely, jako se dav rozprchne po
jedinm vstelu.
Robert Langdon se prudce vztyil, a se za nm idle pevrtila a
hlun dopadla na mramorovou podlahu. Vittoria a camerlegno
vyskoili s nm.
Propsl jsem to, eptal Langdon jako fascinovn. Leelo to
rovnou pede mnou
Co jste propsl? asla Vittoria.
Langdon se obrtil ke knzi. Ote, ti roky u sem poslm
dosti o povolen pstupu do vatiknskho archivu. Sedmkrt byla
odpov negativn.
Pane Langdone, lituji, ale je te sotva vhodn pleitost k
pedkldn takovch stnost.
Potebuji se tam okamit dostat. tyi poheovan
kardinlov. Mon se mi poda zjistit, kde maj bt usmrceni.
Vittoria jen ohromen zrala a byla pesvden, e se musela
peslechnout.
Camerlegno vypadal doten, jako by se stal terem njakho
hrubho ertu. To vm mm uvit, e njak takov informace se
nachz v naem archivu?
Nemohu vm zaruit, e na to pijdu vas, ale kdybyste m tam
pustil
Pane Langdone, za tyi minuty musm bt v Sixtinsk kapli.
Archiv je na druh stran Vatiknu.
Jist to myslte vn, e ano? zashla do hovoru Vittoria.
Zkoumav hledla Langdonovi do o a zejm v nich etla, e jeho
mysly jsou veskrze serizn.
- 145 -

Te nen nejlep nlada na ertovn, odpovdl Langdon.

Ote, obrtila se nyn Vittoria ke camerlegnovi, jestli existuje
njak nadje, by sebeslab, e by se dalo zjistit, kde m k tm
chystanm vradm dojt, mohla by se ta msta vas obsadit a
Ale co ten archiv? trval na svm camerlegno. Copak by se
mohlo njak vodtko najt zrovna tam?
Vysvtlovn by trvalo pli dlouho a vy u muste za chvilku
odejt, pesvdoval ho Langdon. Jestli se ale m vahy ubraj tm
sprvnm smrem, mohli bychom tam najt informace, kter by ns
pivedly na Hassassinovu stopu.
Zdlo se, e camerlegno by tomu rd uvil, ale jaksi neme.
V archivu se nachzej nejposvtnj dokumenty celho
kesanstva. Jde o poklady, k nim ani j nemm povolen pstup.
Toho jsem si vdom.
Pstup do archivu se povoluje pouze na zklad psemnho
potvrzen vydanho kurtorem a radou vatiknskch knihovnk.
Anebo, namtl Langdon, s papeovm souhlasem. Tak je to
uvedeno v kadm dopise, kter mi kurtor poslal s oznmenm o
zamtnut m dosti.
Camerlegno pikvl.
Nechci bt nezdvoil, pokraoval Langdon chvatn, ale
jestli se nemlm, tak papesk schvlen udluje tento ad. A
pokud vm, tak dnes veer kurtor podlh vm. S pihldnutm k
okolnostem
Camerlegno vythl ze sutany kapesn hodinky a podval se na
n. Pane Langdone, dnes veer jsem pipraven poloit doslova svj
ivot, abych crkev zachrnil.
Langdon vidl tomu mui na och, jak upmn to mn.
Myslte, e dokument, kter hledte, je skuten tady? A e
nm pome odhalit ty tyi kostely?
Urit bych opakovan nedal o povolen vstupu, kdybych o
tom nebyl pesvden. Itlie je ponkud z ruky, ne aby sem lovk
s uitelskm platem jezdil jen tak nazdabh. Dokument, kter tu
mte, je star

- 146 -

Dobr, peruil jej camerlegno. Muste prominout, e se te

nemohu vnovat dalm podrobnostem cel vci. Vte, kde se n
tajn archiv nachz?
Langdona se zmocnilo vzruen. Hned za Branou svat Anny.
Vida. Vtina badatel si mysl, e se tam jde tajnmi dvemi
za trnem svatho Petra.
Ne. Tam je Archivio della Reverenda di Fabbrica di San Pietro.
Bn omyl.
Kadho nvtvnka archivu mus neustle doprovzet jeden
zdej knihovnk. Te veer jsou vak vichni prvodci pry. To, co
ode mne chcete, je vlastn povolen volnho pstupu. Pitom tam
nesm zstat o samot ani kardinl.
K vaim pokladm se budu chovat s maximln ctou a p.
Vai knihovnci nenajdou ani stopu m ptomnosti.
Shora bylo slyet zvony Svatopetrsk baziliky. Camerlegno se
znovu podval na sv kapesn hodinky. Musm u jt. Na okamik
pln napt se zastavil a hledl na Langdona. Zadm, aby vs do
archivu doprovodil nkdo ze vcarsk gardy. Doufm, e se na vs
mohu spolehnout, pane Langdone. Te u ale musm jt.
Langdon se ani nezmohl na odpov.
Mlad knz nyn vypadal a podivn klidn. Pistoupil k
Langdonovi a s pekvapivou silou ho objal. K byste nael to, co
hledte. Co nejrychleji.
Vatiknsk tajn archiv se nachz na vzdlenm konci
Borgiovskho ndvo. Obsahuje pes dvacet tisc svazk a podle
povst se v nm nalzaj takov poklady, jako napklad ztracen
denky Leonarda da Vinciho, a dokonce i nepublikovan knihy Psma
svatho.
Langdon si rzn vykraoval oputnou Via della Fondamenta k
archivu, a pod jet nebyl s to si kloudn srovnat v hlav, e
zanedlouho bude mt monost do archivu vstoupit. Vittoria la vedle
nho a kupodivu j nedlalo dn pote udret s nm krok. Vtk si
pohrval s jejmi vlasy voncmi po mandlch a Langdon tu vni
vdechoval. Na chvli to odvedlo jeho mylenky trochu jinam, ale
donutil se soustedit se zase na svj kol.
- 147 -

Vittoria se zeptala: Hodlte se mi svit, co to tam vlastn

budeme hledat?
Drobnou knku, kterou napsal jist Galileo.
Nechte si ty srandiky. Co v n m bt?
M se za to, e obsahuje nco, emu se k il segno, znamen.
Znamen?
Znamen, nznak, vodtko podle toho, jak to chcete peloit.
Znamen eho?
Langdon zrychlil krok. Tajnho msta. Galileovi iluminti se
museli ped Vatiknem ukrvat, a proto si v m nali supertajn
msto, kde se schzeli. Mstu kali Chrm iluminace ili Osvcen.
Pkn drzost, nazvat satanistick doup chrmem. Langdon
nesouhlasn zavrtl hlavou. Galileovi iluminti rozhodn nebyli
dn satanist. Byli to vdci vyznvajc osvcenstv. Vybrali si
takov msto schzek, kde se mohli v bezpe vnovat diskusm o
tmatech, kter byla pro Vatikn tabu. Pestoe se v, e takov tajn
kryt existoval, dodnes se nikomu nepodailo zjistit, kde to bylo.
Jak se zd, iluminti dovedli zachovvat tajemstv.
Naprosto. Nikomu, kdo nebyl lenem jejich bratrstva, svj
kryt nikdy neprozradili. Utajen jim poskytovalo ochranu, zrove
vak komplikovalo pijmn novch len.
Kdy se nemohli propagovat, nemohli rst, konstatovala
Vittoria, kter s nm drela krok nohama i mozkem.
Pesn tak. Ohlas Galileova bratrstva se il ve tictch letech
sedmnctho stolet, kdy do ma tajn putovali vdci z celho svta
s clem pipojit se k ilumintm. Chtli vyut pleitosti k tomu,
aby se mohli podvat Galileovm dalekohledem a seznmit se s jeho
mylenkami. V dsledku ilumintskho utajovn se vak vdci
pichzejc do ma bohuel nikdy nedozvdli, kam by se mli
dostavit na setkn nebo na koho se mohou s dvrou obrtit.
Iluminti potebovali novou krev, ale msto svch schzek tajili,
protoe se obvali, e by se tm prozradili.
Vittoria se zamraila. To ovem vypad na situazione senza
soluzione bezvchodnou situaci.
Pesn tak. Nco jako Hlava 22, ekli bychom my.
Co tedy podnikli?
- 148 -

Byli to vdci. Zkoumali dan problm a een nali. Brilantn,

jen co je pravda. Iluminti vymysleli nco jako chytrou mapu, kter
vdce povede k jejich stedn svatyni.
Vittoria se nhle zatvila skepticky a zpomalila. Mapu? To
vypad dost neprozeteln. Jej kopie pece mohla padnout do
nepovolanch rukou
Nemohla, namtl Langdon. dn kopie neexistovaly. Nebyla
to skuten mapa zakreslen na pape. Byla gigantick. Nco jako
stezka protaen mstem.
Vittoria zpomalila jet vraznji. Snad ipky namalovan na
chodncch?
V jistm smyslu ano, ale mnohem decentnj. Mapa spovala
v nkolika peliv skrytch znamench symbolickho vznamu,
umstnch na rznch veejnch mstech ve mst. Jedna znaka
byla vdycky jakmsi vodtkem ke znace dal, ta zase k dal, a tak
z toho vznikla trasa vedouc nakonec do ilumintskho doupte.
Vittoria se na nho kosem podvala. To vypad jako hon za
pokladem.
Langdon se zasml. Skuten se to tak d ct. Iluminti kali
t e znaek Cesta Osvcen, a kdokoli se chtl stt lenem
jejich bratrstva, musel tuto cestu absolvovat jako urit druh testu.
No ale jestlie chtl Vatikn iluminty dopadnout, tak jeho
lidem pece stailo prost jt po tch znakch, namtla Vittoria.
To ne. Ta cesta byla tajn. Byla to jaksi hdanka sestrojen
tak, e jen urit lid byli schopni ta znamen pest a zjistit, kde se
asi ilumintsk chrm nalz. Cel ta hdanka byla mylena jako
inician, zasvcujc akt, kter nefungoval jenom jako bezpenostn
opaten, nbr zrove jako sto, kter mlo zajistit, e a na prh
ilumintskho chrmu doraz pouze ti nejbystej vdci.
Tohle neberu. V sedmnctm stolet patili kn mezi
nejvzdlanj mue na svt. Jestlie byla ta znamen na veejnch
mstech, tak se ve Vatiknu nepochybn museli najt lid, kte by tu
hdanku vylutili.
To je pravda, uznal Langdon, ale pouze za pedpokladu, e
vdli o tom, e takov znaky vbec existuj. A to oni nevdli. A
nikdy si jich tak nemohli vimnout, protoe iluminti je vymysleli
- 149 -

tak, aby dnho duchovnho ani nenapadlo, o vlastn b. Pouili

metodu, kter je v symbolologii znm pod nzvem dissimulace,
pedstrn.
Nco jako kamufl.
Langdon asl. Vy tento nzev zejm znte.
Kamufl i ta vae dissimulace je v prod nejlepm
zpsobem obrany, pouila jej.
Nue, pokraoval Langdon, iluminti se uchlili prv k
tomuto prostedku. Pouili takov znamen, kter pln zapadala do
svho okol v tehdejm m. Ambigramu nebo postup vdeck
symbolologie pout nemohli, protoe to by bylo pli npadn, a tak
se obrtili na jistho umlce, kter byl jejich lenem tho
anonymnho gnia, kter vytvoil jejich hlavn symbol, ambigram
Illuminati, a objednali u nho tyi sochask vtvory.
Ilumintsk sochy?
Ano, sochy vyhovujc dvma psnm poadavkm. Za prv
musely vypadat jako jin sochask dla v tehdejm m, aby
Vatikn nikdy nemohl pojmout podezen, e maj nco spolenho s
iluminty.
ili dla nboenskho rzu.
Langdon pikvl; jak jeho vzruen stoupalo, hovoil m dl
rychleji. Druhm poadavkem bylo, e kad z tch ty soch mus
mt vlastn tma, a to vdy jeden ze ty prvk vdy.
tyi prvky? divila se Vittoria. Ve skutenosti je jich pes
stovku.
Nikoli v sedmnctm stolet, upozornil ji Langdon. Tehdej
alchymist se domnvali, e cel vesmr se skld pouze ze ty
ivl: zem, vzduchu, ohn a vody.
Langdon vdl, e k byl pvodn zcela bnm symbolem
ty prvk jeho ramena pedstavovala prv zemi, vzduch, ohe a
vodu. Jinak se ovem v djinch vyskytly cel tucty jinch
symbolickch zobrazen uvedench prvk pythagorejsk ivotn
cykly, nsk Hong-Fan, musk a ensk princip, kvadranty
zvetnku, a dokonce i muslimov uctvali tyi zkladn prvky, i
kdy v islmu vystupovaly jako tverce, mraky, blesk a vlny.
Langdonovi vak psobila mrazen spe modernj verze tto
- 150 -

tveice zednsk tyi mystick stupn Absolutnho Zasvcen:

zem, vzduch, ohe a voda.
Vittoria z toho byla trochu zmaten. Take ten ilumintsk
umlec ml vytvoit tyi dla, kter mla vypadat jako nboensk,
ve skutenosti vak mla bt zasvcena zemi, vzduchu, ohni a
vod?
Pesn tak. Langdon prudce zatoil do Via Sentinel smrem k
vatiknskmu archivu. Tato dla pln zapadala mezi moe
umleckch vtvor s nboenskm obsahem, rozptlench po celm
m. Ilumintsk bratrstvo dlo vdycky anonymn darovalo
uritmu chrmu a s vyuitm svho politickho vlivu se mu podailo
prosadit, e vechny tyi sochy byly umstny prv v kostelch,
kter stly na cest k ilumintskmu toiti. Kad socha pak
psobila jako vodtko, nenpadn ukazovala smr k dalmu chrmu
s dal sochou, dalm vodtkem. Fungovalo to jako ada znaek
tvcch se jako umleck dla nboenskho charakteru. Jestlie se
kandidtovi na lenstv podailo identifikovat prvn chrm znamen
zem, mohl pak podle tohoto vodtka pokraovat dl ke znamen
vzduchu, potom ke znamen ohn, potom vody a nakonec dorazil
do Chrmu Osvcen.
Vittoria ovem vyhlela m dl tm zmatenji. A co m tohle
vechno co dlat s ptrnm po tom ilumintskm vrahounovi? ptala
se nedviv.
Langdon se zasml, jako kdyby vynel trumf. Nevte?
Illuminati nazvali ty tyi kostely Olti vdy.
Vittoria se zamraila. Je mi lto, ale tohle mi nic Nhle se
zarazila. U altare di scienza! Olt vdy! vykikla. Ten
ilumintsk zabijk pece vyhrooval, e ti kardinlov budou
panenskmi obtmi na oltch vdy!
Langdon s smvem pikvl. tyi kardinlov. tyi kostely.
tyi olte vdy.
Jako omren se jet zeptala: Chcete tm ct, e ty tyi
kostely, v nich maj bt poheovan kardinlov usmrcen, jsou
stejn kostely, kter zna tu nkdej Cestu Osvcen?
Soudm, e ano.
Ale pro by nm potom ten zabijk tohle vodtko nabzel?
- 151 -

A pro ne? O tch sochch v jen velmi mlo historik. Jet

mn jich v, e nco takovho vbec existuje. A pokud jde o
msto, kde se nachzej, tak to zstv tajemstvm jet po tyech
stech letech. Nen pochyb, e iluminti jsou si jist, e dalch pt
hodin to tajemstv jet vydr. Krom toho, oni tu svou Cestu
Osvcen nejsp u ani nepotebuj. Jejich doup pravdpodobn u
dvno zaniklo. ij u v modernm svt. Schzej se v zasedacch
snch sprvnch rad rznch bank, ve vybranch restauracch, na
soukromch golfovch hitch. Dnes veer si vak pej, aby jejich
tajemstv pronikla na veejnost. Pila jejich chvle. Jejich vlastn
slavnostn odhalen.
Langdon se obval, e v tom ilumintskm odhalovn je skryta
jet njak zvltn symetrie, o n se zatm nezmnil. tyi
vyplen znamen. Ten zabijk tvrdil, e kadmu kardinlovi bude
vyplen jin symbol. Dkaz, ze star legendy mly pravdu, prohlsil.
Legenda o tyech ambigramovch znamench byla tak star jako
iluminti sami: zem, vzduch, ohe, voda tyi slova graficky
ztvrnn v dokonal symetrii. Stejn jako samotn slovo Illuminati.
Kadmu kardinlovi ml bt vyplen cejch s jednm pradvnm
prvkem vdy. Povsti o tom, e ta tyi slova jsou na cejchovacch
elezech uvedena v anglitin, nikoli v italtin, zstvaj mezi
historiky dosud pedmtem spor. Anglitina vypad jako ist
nhodn odchylka od jejich mateskho jazyka, avak iluminti nikdy
neponechvali nic nhod.
Langdon zamil po cihlovm chodnku k budov archivu. V
hlav mu vily dsiv pedstavy. Cel ilumintsk spiknut zaalo
ukazovat a odhalovat svou promylenou velkolepost. Bratrstvo se
zavzalo k mlen a k ivotu v utajen tak dlouho, jak bude teba,
dokud nedoshne dostatenho vlivu a moci, kter mu umon, aby
se nhle a beze strachu znovu vynoilo a bojovalo za sv cle za
plnho dennho svtla. Iluminti se u nyn nesnaili skrvat.
Chystali se naopak vystavit svou moc veejn na odiv a potvrdit, e
povsti o jejich spiknut byly pravdiv. Dnen veer se ml stt
celosvtovou mediln senzac.

- 152 -

Vittoria Langdona upozornila na vojka, kter se blil, zejm

aby jim dlal prvodce. Bel pes trvnk rovnou k hlavnmu
vchodu do archivu.
Jakmile je gardista zahldl, zarazil se a zral smrem k nim, jako
kdyby uvidl pzrak. Beze slova se otoil a rychle vyal svou
penosnou vyslaku. Zejm nebyl s to uvit tomu, co se od nho
d, a tak se radji ptal osoby na druhm konci. Ta na nho cosi
houkla; slovm sice Langdon nerozuml, ale smysl byl vc ne jasn.
Vojk schlpnul, odloil vyslaku a otoil se k nim s nepli
ptelskm pohledem.
Beze slova je vedl do budovy. Nechali za sebou tvery ocelov
dvee, pokraovali dvma vstupy, kter se otevraly zvltnm
klem, potom sestoupili dol po dlouhm schoditi, po nm se
dostali do vestibulu se dvma prchody na bezpenostn kartu, proli
adou dalch elektronicky ovldanch vstup, a se na konci dlouh
haly ocitli ped velkmi dvoukdlmi dubovmi dvemi. Prvodce
se zastavil, znovu si je zmil, potom mumlaje si nco tie pro sebe
pistoupil ke kovov sknce visc na zdi. Odemkl ji, shl dovnit a
vyukal heslo. Ve dvech to zabzuelo a zmek povolil.
Vojk se otoil a teprve te na n poprv promluvil. Archiv je
za tmito dvemi. Ml jsem vs dovst a sem a potom se vrtit
zptky pro dal instrukce.
Vy odchzte? ptala se Vittoria.
Pslunkm vcarsk gardy nen vstup do tajnho archivu
povolen. Jste tu jen proto, e mj velitel dostal pm rozkaz od
camerlegna.
Ale jak se dostaneme odsud?
Bezpenostn opaten ste pouze vstup dovnit. Ven se
dostanete bez pot. Tm byl rozhovor u konce, vojk udlal elem
vzad a odchzel chodbou pry.
Vittoria jet nco poznamenala, ale Langdon u na to
nereagoval. Jeho mysl byla beze zbytku upena na dvee, ped nimi
stli, a na tajemstv, kter se skrvaj za nimi.
Pestoe vdl, e nezbv mnoho asu, camerlegno Carlo
Ventresca krel zvolna. Poteboval pro sebe trochu asu, aby si
- 153 -

srovnal mylenky, ne modlitbou zahj konklve. Odehrvalo se

toho a pli mnoho. Cestou spoe osvtlenm severnm kdlem ctil
plnou thu udlost, jimi bylo poslednch patnct dn naplnno.
Svat povinnosti, kter mu byly sveny, plnil do psmene.
Jak to vyplvalo z vatiknsk tradice, po papeov mrt
camerlegno osobn potvrdil smrt piloenm prst k papeov krn
tepn, naslouchnm, neozve-li se dech, a potom trojm vyslovenm
papeova jmna. Pitvu vatiknsk zkon zapovdal. Camerlegno
potom zapeetil papeovu lonici, zniil matrici na zhotovovn
plomb, a zadil ppravu pohbu. Potom zahjil ppravu konklve.
Konklve. Posledn pekka, pomyslel si. lo o jednu z
nejstarch tradic v kesanstv vbec. V souasnosti je asto
pedmtem kritiky jako sp fraka ne volba, protoe vsledek
konklve je obvykle znm jet dv, ne vbec zane. Camerlegnovi
vak bylo jasn, e tento nzor vyplv z nepochopen. U konklve
nejde o volbu. Jde o dvn, mystick obad pedn moci. Tato
tradice je vc nadasov s celm tm utajenm, se skldanmi lstky,
spalovnm lstk, menm starch chemikli, kouovmi signly.
Kdy camerlegno prochzel lodiemi ehoe XIII., uvaoval o
tom, zachvtila-li kardinla Mortatiho panika. Urit u si musel
vimnout, e vichni preferiti chybj. Bez nich by se volba thla
celou noc. Camerlegno si byl pitom jist, e jmenovn Mortatiho
Velkm elektorem bylo sprvn. Ten lovk nebyl vbec zkoprs a
se svmi nzory se nijak neskrval. Dnes veer bude konklve
potebovat vdce vc ne kdy jindy.
Kdy camerlegno doel k hornmu konci Krlovskho schodit,
ml pocit, jako by se ocitl na okraji propasti. A sem dolhal hluk
zezdola, ze Sixtinsk kaple neklidn hovor sto edesti pti
kardinl.
Stojedenaedesti, opravil se.
Na okamik ml camerlegno pocit, e pad, e se doslova t do
pekel lid nakali, obklopilo jej moe plamen, z nebes padaly
kameny a krev.
Potom ticho.
Kdy se chlapec probudil, byl v nebi. Vechno kolem nj bylo
bl. Svtlo ist zilo a pmo oslepovalo. Nkdo by sice mohl ct,
- 154 -

e desetilet dt neme mt pedstavu o tom, co je nebe, mlad

Carlo Ventresca to vak vdl velmi dobe. Prv te byl v nebi. Kde
jinde by tak mohl bt? Bhem pouhch deseti let ivota na zemi u
se Carlo nauil vnmat Bo majestt burcen varhan, vysok
kupole, zpvy, barevn chrmov okna, lesknouc se bronz a zlato.
Carlova matka, Marie, s nm chodila na mi kad den. V kostele se
Carlo ctil doma.
Pro chodme na mi kad den? ptal se, ani by mu to ovem
vadilo.
Protoe tak jsem to Pnubohu slbila, odpovdla. A slib
dan Bohu je nejdleitj ze vech. Nikdy nesm nesplnit to, m
ses Bohu zavzal.
Carlo ji ujistil, e nikdy neporu to, co Bohu slbil. Svou matku
miloval vc ne cokoli jinho na svt. Jako svho andla strnho.
Nkdy j kal Maria benedetta poehnan Maria, co se j ale
vbec nelbilo. Kleel vedle n, kdy se modlila, vdechoval sladkou
vni jejho tla a naslouchal jejmu tichmu pekvn rence.
Svat Maria, Matko Bo, pros za ns hn nyn i v hodin smrti
na.
Kde je mj otec? ptval se Carlo, i kdy vdl, e zemel jet
dv, ne se on sm narodil.
Bh je nyn tvj otec, odpovdala mu na to vdycky. Jsi
dttem crkve.
Carlo to slyel rd.
Kdykoli ti bude zko, kala mu, vzpome si, e nyn je tvm
otcem Bh. Navdy bude nad tebou bdt a ochraovat t. Bh s tebou
nco velkho zaml, Carlo. Chlapec vdl, e m pravdu. U tehdy
ctil Boha ve vlastn krvi.
Krev
Krev dtc z oblak!
Ticho. Potom nebe.
Jeho nebe, jak Carlo zjistil, kdy zc svtla pohasla, byla ve
skutenosti jednotka intenzivn pe v nemocnici Santa Chiara u
Palerma. Carlo byl jedin, kdo peil vbuch bomby nastraen
teroristy. Exploze zniila kapli, v n byl Carlo se svou matkou prv
na mi, kdy tu pobval na przdninch. Zahynulo sedmaticet lid
- 155 -

vetn jeho matky. V novinch se tenkrt o jeho peit psalo jako o

zzraku svatho Frantika. Carlo toti tehdy z neznmch dvod
nkolik okamik ped vbuchem od matky odeel do chrnnho
pstnku, kde se dval na nstnn gobeln zobrazujc ivot svatho
Frantika.
Bh m tam zavolal, byl o tom pesvden. Chtl, abych se
zachrnil.
Carlo lel bolest. Jet dnes vid svou matku, jak kle vedle
kosteln lavice a posl mu vzdun polben, kdy vtom se vechno
zatslo, ohromn rna, a jej sladce vonc tlo bylo rozmetno na
kusy. Jet dnes ct, co to je zlo v lovku. Krev prela. Matina
krev! Poehnan Maria!
Bh nad tebou bude navdy bdt a ochraovat t, ekla mu
matka.
Ale kde je te Bh?
Potom se jako hmatateln doklad pravdivosti mamininch slov
objevil v nemocnici knz. Nebyl to obyejn knz, nbr biskup.
Modlil se nad Carlovm lkem. Zzrak svatho Frantika. Kdy se
Carlo uzdravil, biskup zadil, e mohl t v malm kltee
pipojenm ke katedrle, kterou spravoval. Mnii Carla ivili a
vychovvali. Svmu novmu ochrnci dokonce dlal ministranta.
asem se biskup Carla ptal, nechce-li chodit do normln koly,
Carlo vak odmtl. Nikde se nemohl ctit tak tastn jako v tomto
svm novm domov. il nyn vpravd v Bom dom.
Kad veer se Carlo za matku modlil.
Bh m z njakho dvodu zachrnil, uvaoval. Jak to me
bt dvod?
Kdy bylo Carlovi estnct, ml nastoupit povinnou dvouletou
vojenskou slubu. Biskup mu vysvtlil, e kdyby vstoupil do
knskho semine, na vojnu by jt nemusel. Carlo odpovdl, e do
semine sice hodl vstoupit, ale pozdji, nejprve vak chce pochopit,
co je to vlastn zlo.
Biskup nechpal.
Carlo mu vysvtlil, e m-li strvit ivot v crkvi a bojovat proti
zlu, mus mu nejdve porozumt. A k takovmu porozumn e si
- 156 -

nedovede pedstavit lep msto ne prv armdu. Armda pouv

puky a bomby. Bomba zabila mou poehnanou matku!
Biskup se mu to pokouel vymluvit, Carlo vak trval na svm.
Bu opatrn, synu, nabdal jej tedy, a pamatuj, e crkev na
tebe ek, a se vrt z vojny.
Dva roky, kter na vojn strvil, byly hrozn. Carlo byl od
dtstv zvykl na klid a pemtn. V armd nebylo na njak
rozjmn dost klidu. Neustl hluk. Vude sam vouc stroje. Ani
chvle pokoje. Pestoe vojci chodili jednou tdn v kasrnch na
mi, u dnho z kamard ptomnost Boha nectil. Jejich mysl byla
pli pln zmatku, ne aby zahldla Boha.
Carlo toto nov prosted nenvidl a touil po domov. Byl
vak odhodln to vydret. Pod jet zlo nechpal. Jeliko vcvik ve
stelb z puky odmtl, nadzen ho peloili k vojensk zdravotn
slub, kde se nauil pilotovat vrtulnk. Hluk a pach motor se sice
Carlovi nelbil, ale aspo se mohl vznet v oblacch a bt ble
matce na nebesch. Kdy se dozvdl, e v rmci pilotnho vcviku
bude tak skkat s padkem, zdsil se, ale nedalo se nic dlat.
Bh m ochrn, ekl si.
Prvn Carlv seskok padkem byl vak nejhez fyzick zitek
jeho ivota. Ml pocit, jako by jej pi tom provzel Bh. Nemohl se
toho nasytit ticho vznen a zdlo se mu, e v blch mracch
zahldl matinu tv. Bh s tebou nco zaml, Carlo. Po skonen
vojensk sluby vstoupil do semine.
To bylo ped tiadvaceti lety.
Kdy te sestupoval po Krlovskm schoditi dol, camerlegno
Carlo Ventresca se pokouel pochopit etzec udlost, kter jej
nakonec pivedly a k tto kritick kiovatce.
Pekonej vechen strach a penech tuto noc Bohu, ekl si.
Spatil velk bronzov dvee Sixtinsk kaple, steen tymi
vojky vcarsk gardy. Vojci dvee odemkli a oteveli je dokon.
Uvnit se vechny hlavy otoily ke vchodu. Camerlegno zral na
ern, ervenmi erpami pepsan sutany. Te u vdl, co s nm
Bh zaml. Svil osud crkve do jeho rukou.
Pokioval se a pekroil prh.
- 157 -

Gunther Glick sedl v mikrobusu BBC, zaparkovanm na

vchodnm konci Svatopetrskho nmst, potil se a proklnal
redaktora, kter ho sem vyslal. Prvn msn pehled, kter mu Glick
poslal, piel sice zptky s pochvalnmi poznmkami npadit,
bystr, solidn ale te mus sedt ve Vatiknu a hat na papee.
Dobe vdl, e report pro BBC mus bt daleko vrohodnj ne
eiky, ktermi krmil British Tattler, ale stejn si prci reportra
takhle nepedstavoval.
kol, kterm byl tady poven, byl prost. A urliv prost.
Ml tu sedt a ekat, dokud houf starch prol nezvol ptho
vrchnho prolu, potom odtud vylzt a natoit patnctivteinov
iv vstup s Vatiknem v pozad.
Skvl.
Glick nemohl pochopit, e spolenost jako je BBC sv lidi na
takov podadn zleitosti vbec posl. Americkou televizn
spolenost tu dneska urit dnou neuvidme. V dnm ppad! Ty
to dlaj chyte. Sleduj CNN, udlaj si strun vtah, a potom
snmaj iv svho reportra ped modrm pltnem, na kter
promtaj njak realistick pozad z archivu. MSNBC k tomu
dokonce jet pout pstroj imitujc zvuk vtru a det, aby tomu
dodali vt autentinost. Vdy divci stejn vbec netou po
pravd, nbr po zbav.
Glick vyhlel pednm oknem mikrobusu ven a ctil m dl tm
hlub depresi. Monumentln komplex budov Vatiknu ped nm
nl jako zahanbujc pipomnka toho, co vechno lid dokou,
jestlie do toho vlo svho ducha.
A co jsem dokzal v ivot j? ptal se nahlas sm sebe. Nic.
Tak to vzdej, ozval se zezadu ensk hlas.
Glick sebou trhl. U skoro zapomnl, e tu nen sm. Otoil se
dozadu, kde si Chinita Macriov, kter ho provzela jako
kameraman, na zadnm sedadle mlky istila brle. To dlala skoro
bez pestn. Chinita byla ernoka, i kdy si radji kala
Afroamerianka, mrn pi tle a chytr jak ert. Trochu stelen, ale
Glick ji ml rd.
Co t trp, Gunthe? chtla vdt.
Co tu vlastn dlme?
- 158 -

Pokraovala v itn brl. Jsme tu, abychom se stali svdky

vzruujc udlosti.
Ddci zaven potm co je na tom vzruujcho?
V, e pijde do pekla?
U tam jsem.
To jsou eiky. Mluvila s nm jako matka.
Prost bych po sob rd nco viditelnho zanechal.
Pece jsi psal pro British Tattler.
Nojo, ale to pln zapadlo.
Ale, prosm t, vdyjsem slyela, e jsi napsal njak senzan
lnek o tajnm sexulnm souit krlovny s pisthovalci.
Dkuji.
Hlavu vzhru, vypad to nadjn. Dneska veer bude mt svj
prvn patnctivteinov iv vstup v televizi.
Glick povzdechl. Jako by slyel modertora. Dkuji Gunthere.
Vborn zprva. Potom zakoul oima a pepne na poas. Radi
jsem se ml uchzet o moderovn.
Macriov se zasmla. Bez zkuenost? A s tmahle fousama?
Na to zapome.
Glick si prohrbl nazrzlou bradku. J myslm, e takhle
vypadm inteligentnj.
Zazvonil mobiln telefon, ohledupln peruujc tok Glickova
pehledu vlastnch selhn. Mon e vol redakce, vyhrkl v nhl
nadji. Teba chtj pm penos, co mysl?
O tomhle? Macriov se zasmla. Ty s tm snnm prost
nepestane.
Gunther se do telefonu ozval tm nejvybranjm
modertorskm hlasem, jakho byl schopen: Gunther Glick, BBC.
iv z Vatiknu.
Mu na druhm konci mluvil se silnm arabskm pzvukem.
Poslouchejte m podn. Co nevidt zmnm v ivot.
Langdon s Vittori se ocitli sami pede dvemi vedoucmi do
vnitn svatyn tajnho vatiknskho archivu. Na podlaze leely ode
zdi ke zdi koberce, na strop vykukovaly zpoza soek andlk
bezpenostn kamery namen k zemi. Langdon nazval sloh tohoto
- 159 -

interiru steriln renesanc. Vedle klenutho vchodu visela na zdi

mal bronzov tabulka:
ARCHIVIO VATICANO
Curatore, Padre Jaqui Tomaso
Otec Jaqui Tomaso. Langdon si vzpomnl, e tmto jmnem
byly podepsny zamtav dopisy, kter nechal doma na stole. Ven
pane Langdone, s politovnm jsem nucen Vm sdlit, e bohuel
nemohu
S politovnm. Kecy. Od t doby, co to tu d Jaqui Tomaso, se
Langdon jet nesetkal ani s jedinm nekatolickm americkm
vdcem, ktermu by povolili vstup do tajnho vatiknskho archivu.
Il guardiano, hlda, pezdvali historikov tomuhle kurtorovi. Jaqui
Tomaso byl nejnestupnj knihovnk, jakho svt znal.
Kdy Langdon otevel dvee dokon a veel klenutm portlem
dovnit, skoro potal s tm, e tam uvid stt otce Jaquiho v
maskch, s pilbou a s pancovou pst v ruce. Ale nestalo se to.
Bylo tu przdno.
Ticho. Slab svtlo.
Archivio Vaticano. Jeden z jeho ivotnch sn.
Kdy se rozhlel po tto svatyni, v prvnm okamiku poctil
sp rozpaky. Uvdomil si, jak byl vlastn nezkuen romantik.
Pedstavy, jak cel lta o tto mstnosti choval, se od skutenosti
podn liily. Pedstavoval si tu zapren regly napchovan
rozdrbanmi svazky, knze zapisujc za barevnmi okny ve svtle
svc do katalog, a mnichy zabran do etby svitk
Nic podobnho, ani nhodou.
Na prvn pohled mstnost vypadala jako temn hangr, do nho
nkdo vestavl tucet voln stojcch raketbalovch kurt. Langdon
ovem vdl, o se u tchto kj se sklennmi stnami jedn. S nimi
tady potal; star svazky a pergamenov svitky toti podlhaj vlivu
vlhka a horka, a proto se musej uchovvat v uzavench prostorch
tohoto typu vzduchotsnch krychlch chrncch je ped vlhkost a
ped kyselinami obsaenmi ve vzduchu. V podobnch sejfech u
Langdon studoval mnohokrt, a nikdy to nebyl pjemn zitek
sedt ve vzduchotsn krabici, do kter reguluje pvod kyslku
mstn knihovnk.
- 160 -

Kje byly a straideln stejn, temn, jen slab osvtlen

lampikami na konci kadho reglu. Langdon ml pocit, e v kad
z nich, pln polic napchovanch svazky, sdl njak duch jejich
djin. Vskutku fenomenln sbrka.
I Vittoria stla cel zaraen vedle nho a mlky zrala na
mamut prhledn boxy.
asu mli mlo a Langdon jej nechtl ztrcet zbyten;
okamit zaal v chab osvtlenm prostoru ptrat po katalogu knih
vzanm svazku obsahujcm daje o vem, co se ve zdej sbrce
nachz. Nic takovho tu vak nebylo jedin, co spatil, bylo
nkolik zcch potaovch monitor. Zd se, e tady maj
Biblion. Seznam je zpracovan potaem.
Vittorii to zejm potilo. Aspo to pjde rychleji.
Langdon by sice rd sdlel jej optimismus, vdl vak, e to je
spe patn zprva. el k potai a zaal nco vyukvat. Jeho
obavy se rzem potvrdily. Staromdn zpsob katalogizace by byl v
tomto ppad vhodnj, zahuel.
Pro?
Odstoupil od obrazovky. Protoe skuten knihy nebvaj
opateny ochrannm heslem. A zd se mi, e fyzikov nejsou rozen
potaov pirti.
Vittoria zavrtla hlavou. J dovedu otvrat stice, to je asi tak
vechno.
Langdon zhluboka povzdechl a rozhlel se po ad prhlednch
kj. Vydal se potom k t nejbli a zkoumav nahlel do jejho
erho vnitku. Rozeznval tam obvykl regly, svazky pergamen a
prohlec stolky. Podval se na tabulku svtc na konci kad police
a jako v kad knihovn udvajc, co se na pslun polici nachz.
etl npisy odshora dol.
Pietro il Eremito Le Crociate
Urbano II Levant
Petr Poustevnk Kov vpravy
Urban II Levanta
Je to tu znaen jinak ne abecedn, podle autor, konstatoval
kreje k dal kji. Nijak ho to nepekvapilo. Star archivy nebyly
tm nikdy katalogizovny podle abecedy, protoe v mnoha
- 161 -

ppadech nebyl autor dla vbec znm. Nevychzelo se ani z nzvu

dla, protoe u mnoha historickch dokument lo o dopisy bez
nzvu anebo o pouh zlomky dl. Vtinou se postupovalo
chronologicky. Zde se vak bohuel ukzalo, e uspodn nen ani
chronologick.
Langdon pmo hmatateln ctil, jak jim utk drahocenn as.
Vypad to, e Vatikn m njak vlastn systm katalogizace
sbrek.
No pozdrav pmbu.
Dval se znovu na jednotliv tabulky. Viml si, e pod stejnm
klovm slovem oznaujcm obsah police jsou na polici
shromdn dokumenty pochzejc z rznch stalet. Myslm, zeje
to tady uspodno tematicky.
Tematicky? ozvala se Vittoria tnem kriticky posuzujcho
badatele. To mi nepipad pli praktick.
Opravdu kal si Langdon, kdy se nad tm zamyslel. Tohle je
snad nejpodivnj systm katalogizace, jak jsem kdy vidl. Sv
studenty vdycky nabdal, aby se snaili porozumt celkovmu rzu
a spolenm motivm urit fze umleckho vvoje, a neztrceli se
v podrobnostech dat a jednotlivch dl. Jak se nyn zdlo, vatiknsk
archiv uplatoval pi katalogizaci obdobn pstup. irok tahy
ttce
Vechno, co je v thle kji, prohlsil Langdon, kter se u ctil
jistj, jsou materily pochzejc z rznch stalet a vechny se
tkaj kovch vprav. To je jej tma. Bylo mu jasn, e tady se
najde vechno mon. Djepisn len, dopisy, umleck dla,
socilnpolitick daje, modern analzy. Vechno na jednom
mst co umouje hlub pochopen dan problematiky. Skvl.
Vittoria se mraila. Urit daje se ale pece mohou zrove
vztahovat k nkolika rznm tmatm.
K tomu zde slou odkazy na dokumenty umstn jinde.
Langdon ukzal na barevn ttky z plastu, vloen msty mezi
dokumenty. ttek upozoruje na dal dokument, kter m k
danmu tmatu co ci, je vak umstn na zklad svho hlavnho
tmatu nkde jinde.
- 162 -

No dobr, pijala to vysvtlen a vc u do toho zejm vrtat

nechtla. S rukama v bok se nyn rozhlela po celm sle. Potom se
obrtila k Langdonovi: Tak, pane profesore, jake se jmenuje to
Galileovo dlko, kter tu hledme?
Langdon se neubrnil smvu. Pod se tu vlastn jet kloudn
nerozkoukal. Nkde to tu je, kal si. Nkde v t tm to na ns ek.
Rate za mnou, odpovdl. Zamil rzn k prvn chodbice a
u kad kje si prohlel cedulky informujc o jejm obsahu.
Pamatujete si, co jsem vm kal o t Cest Osvcen? Jak iluminti
podrobovali kandidty lenstv sloit zkouce?
Hledn pokladu, pitakala Vittoria.
Problm, ped nm iluminti stli, spoval v tom, e kdy ty
znaky u jednou umstili, museli vdeckou veejnost njak
upozornit, e takov cesta vbec existuje.
Pochopiteln, podotkla Vittoria, jinak by nikdo nevdl, e
vbec m nco hledat.
Ano, ale i kdy u vdci vdli, e njak cesta existuje,
nemohli mt dnou pedstavu o tom, kde vlastn zan. m je
velik.
To tedy je.
Langdon prochzel dal ulikou a pi ei stle sledoval npisy
na tabulkch. Je to asi patnct let, co se nkolika historikm ze
Sorbonny i mn samotnmu podailo odhalit adu ilumintskch
dopis obsahujcch zmnky o znamench.
Zmiovaly se tedy o Cest a o tom, kde zan?
Ano. A od t doby se badatelm zabvajcm se ilumintskou
problematikou, vetn mne, podailo najt jet dal odkazy. M se
proto nyn u za jist, e njak takov vodtko existovalo a e
Galileo zajistil jeho masov rozen mezi vdeckou veejnost, ani
o tom Vatikn vdl.
Jakm zpsobem?
Tm si nejsme jisti, ale nejpravdpodobnji njakou publikac
vydanou tiskem. Za svho ivota uveejnil Galileo mnoho knih a
pamflet.
O em Vatikn nepochybn vdl. Muselo to tedy bt dost
riskantn.
- 163 -

To bylo. Pesto se toto segno, znamen, dostalo do obhu.

A pitom je zatm jet nikdo nenael?
Ne. Zvltn je, e kdekoli se njak narka na segno vyskytne
a u to jsou denky svobodnch zedn, star vdeck asopisy
nebo korespondence ilumint asto se k tomu uv urit slo.
666?
Langdon se usml. Ne, je to 503.
A co to m znamenat?
Na to zatm nikdo z ns nepiel. M tahle ptsettrojka stran
drdila a dlal jsem vechno mon, abych to rozlutil zkouel
jsem to s numerologii, s odkazy na mapy, se zempisnou kou.
Langdon doel na konec uliky, na rohu se otoil zptky a bhem ei
stle sledoval npisy na tabulkch v dal kji. Dlouhou dobu se
zdlo, e jedinm vodtkem by snad mohlo bt to, e slo 503 zan
ptkou, co je jedna z ilumintskch posvtnch slic. Zarazil se.
Jestli se nemlm, tak jste na to nedvno piel a kvli tomu
jsme tady.
Sprvn, potvrdil Langdon a dopl si kratik okamik pchy
na vlastn dlo. Znte Galileovu knihu nazvanou Dilogo?
Samozejm. Mezi vdci znmou jakoto vdeck vprodej.
Vprodej bylo slovo, kter by Langdon sm asi nepouil, ale
chpal, co m Vittoria na mysli. Potkem tictch let sedmnctho
stolet chtl Galileo uveejnit knihu podporujc Kopernkv
heliocentrick model slunen soustavy, Vatikn to vak nechtl
povolit, dokud Galileo nezahrne do knihy stejn pesvdujc
doklady pro geocentrick model, kter zastvala crkev a o nm byl
Galileo pesvden, e je zcela chybn. Galileovi nezbvalo nic
jinho ne uspokojit crkevn poadavky a uveejnit knihu vnujc
stejn prostor sprvnmu i nesprvnmu modelu.
Jak pravdpodobn vte, pokraoval Langdon, pes tento
kompromis byl spis i nadle pokldn za kacsk a Vatikn uvalil na
Galilea domc vzen.
dn dobr skutek nesm zstat nepotrestn.
Langdon se usml. A pli pravdiv. Pesto Galileo trval na
svm. Bhem domcho vzen tajn pracoval na jinm, mn
- 164 -

znmm rukopise, kter badatel leckdy chybn zamuj s Dilogo.

Nazv se Discorsi.
Vittoria pikvla. Slyela jsem o tom. Rozhovory o plivu.
Langdon se zastavil cel udiven nad tm, e Vittoria nco v o
obskurn publikaci zabvajc se pohyby planet a jejich vlivem na
mosk pliv a odliv.
Poslyte, rpla si do nho, osoba, s n prv mluvte, je
odbornic na mosk prodopis a jej otec byl velk obdivovatel
Galilea.
Langdon se rozesml. Discorsi ovem nebyly tm, co tu hledaj.
Pidal tedy vysvtlen, e ono dlko o plivu nebylo jedin, kter
Galileo za svho domcho vzen napsal. Historikov se domnvaj,
e od nho rovn pochz neznm kneka nazvan Diagrammna.
Diagramma della Verit, dodal. Diagram pravdy.
O tom jsem nikdy neslyela.
Tomu se nedivm. Diagramma bylo Galileovo nejskrytj dlo
mlo to bt jaksi pojednn o vdeckch skutenostech, kter
pokldal za prokzan, avak nesml je zveejnit. Podobn jako
nkter pedchzejc Galileovy rukopisy byl i tento propaovn z
ma a potom klidn uveejnn v Holandsku. Knka si zskala v
evropskm vdeckm podzem mimodn ohlas. Vatikn se potom o
n dozvdl a zahjil proti n taen spojen se spalovnm na
hranici.
Vittorii to te zejm zaalo zajmat. A vy si tedy myslte, e
ten Diagram by mohl obsahovat njak vodtko? Segno. Informaci o
Cest Osvcen?
Jsem pesvden, e Galileo pouil k tomuto elu prv
Diagram. Langdon vstoupil do tet uliky s kjemi a pokraoval v
prohlen tabulek s obsahem. Archivi se shnj po njak kopii
Diagramu u cel lta. Jenome spalovn na hranici a nzk
permanenn index se postaraly o to, e knka zmizela z povrchu
zemskho.
Permanenn index?
Trvanlivost. Archivi uvaj k hodnocen hmotn trvanlivosti
dokumentu desetibodov stupnice. Materil, na nm byl Diagram
- 165 -

vytitn, byl osticov papyrus. Podob se hedvbnmu papru a jeho

trvanlivost nen del ne sto let.
Pro nepouili nco odolnjho?
Bylo to na Galilev osobn rozkaz. Chtl tm chrnit sv
stoupence. Dky tomuto opaten mohl kad vdec, ktermu hrozilo,
e bude pistien pi ten, knku jednodue hodit do vody, kde se
rozpustila. Jako nstroj k zahlazen dkaz to bylo skvl, archive
to ovem pivd v zoufalstv. Soud se, e po osmnctm stolet u
existoval pouze jedin exempl Diagramu.
Jedin? Vittoria se rozhlela kolem jako fascinovan. A ten
je tady?
Krtce po Galileov smrti jej dal Vatikn v Nizozem
zkonfiskovat. U cel lta od t doby, co jsem zjistil, e je tady si
marn podvm dost, abych se na nj sml podvat.
Jako kdyby uhodla Langdonovy mylenky zaala Vittoria
prohlet sousedn adu kj, aby jim to lo rychleji.
Dkuji, zareagoval na jej vstcn gesto. Vmejte si, nestojli na nkter z cedulek nco, co by se tkalo Galilea, vdy, vdc. A
to uvidte, tak u se budete orientovat.
Dobr, ale jet jste mi neekl, jak jste piel na to, e prv
Diagram obsahuje to vodtko. M nco spolenho s slem, kter se
opakovalo v ilumintskch dopisech? Pt set ti?
Langdon se zasml. Ano. Njakou dobu to sice trvalo, ale
nakonec m napadlo, e 503 je jednoduch kd, kter jasn
poukazuje na Diagram.
Na okamik se v Langdonov mysli vynoila vzpomnka na onu
chvli neekanho odhalen. estnctho srpna, ped dvma lety. Byl
tenkrt hostem na svatb kolegy syna. Stl na behu jezera a zdlky
slyel dudy; na lunu se k nim blili rozjaen svateban. Plavidlo
vyzdoben kyticemi a vnci neslo na trupu hrd npis v mskch
slicch DCII.
Langdonovi to pilo divn a tak se otce nevsty otzal: Co to
est set dva znamen?
Jakch est set dva?
Langdon ukzal na lun. DCII je mskmi slicemi est set
dva.
- 166 -

Mu se rozesml. To nejsou dn msk slice. To je jmno

lunu.
DCII?
Ano. Dick a Connie II.
Langdon si pipadal jako nekuba. Dick a Connie byla kestn
jmna novomanel. Lo tak zejm nazvali na jejich poest. A co
se stalo s DCI?
Mu se zaklebil. Potopila se vera, kdy to nacviovali.
Langdon se zasml. Upmnou soustrast. Jet jednou se
podval na ten lun. DCII, to je jako zmenen vydn QEII, pomyslel
si. A v nsledujc vtein ho to napadlo.
Otoil se nyn k Vittorii. Pt set ti, jak u jsem ekl, je kdov
oznaen. Je to jeden z ilumintskch trik, kterm skrvali to, co ve
skutenosti mlo bt vyjdeno mskmi slicemi. Pt set ti
vyjdeno v mskch slicch je
DIII
Langdon zazil divem. Pkn rychle. Jet mi nakonec
eknte, e patte k ilumintm.
Zasmla se. Pouvm mskch slic k oznaovn
podmoskch vrstev.
Samozejm, pomyslel si Langdon. To my vichni.
Tak co tedy to DIII znamen? chtla vdt.
DI, DII a DIII jsou velmi star zkratky. Vdci je tehdy pouvali
k rozlien t Galileovch knih, nejastji vzjemn zamovanch.
Vittoria vyhrkla: Dilogo Discorsi Diagramma.
D jedna, D dv, D ti. Vesms vdeck prce. Vesms
kontroverzn. 503 je DIII Diagramma. Tet z tch knih.
Vittoria vypadala nesv. Jedna vc tu ale njak nesed. Jestlie
se v Galileov Diagramu skuten nachz to segno, to vodtko, ten
inzert na Cestu Osvcen, jak to, e si toho Vatikn neviml, kdy
ml vechny exemple dla u sebe?
Mon, e to vidli a nevimli si toho. Nezapomete, e lo o
jedno z ilumintskch znamen. Kde se vci skrvaj v tom, co
vichni vid. Kamufl. Toto segno bylo zejm skryt stejnm
zpsobem tak, e je mohl kad vidt. Ale neviditeln pro toho,
kdo je nehledal. A tak neviditeln pro toho, kdo mu nerozuml.
- 167 -

Jak to myslte?
Myslm to tak, e Galileo segno zejm dobe skryl. Podle
historickch zznam bylo vyjdeno s pouitm toho, co iluminti
nazvali lingua pura.
ist jazyk?
Ano.
Matematika?
Domnvm se. Vypad to celkem samozejm. Galileo byl
pedevm vdec a psal pro vdce. K vyjden vodtka urenho
vdcm bylo tud nejvhodnj pout jazyka matematiky. Knka je
nazvan Diagram, take sousti kdovho znaku mohou bt tak
matematick diagramy.
Vittorii to znlo jen o mlo nadjnji. Myslte, e Galileo mohl
vytvoit nco jako matematick kd, kterho by si kn vbec
nepovimli?
Zd se, e jsem vs nepesvdil, konstatoval Langdon kreje
podl kj.
Tak mm ten dojem. Hlavn proto, e ani vy nejste tak docela
pesvden. Kdybyste si byl tm DIII tak jist, tak byste svj objev
u publikoval. A nkdo jin, kdo m povolen pstup do
vatiknskho archivu, by se u dvno mohl na Diagram podvat a
vai hypotzu ovit.
J to ale uveejnit nechtl. Vnoval jsem veker sil tomu,
abych tu informaci objevil, a Odmlel se, zjevn v rozpacch.
Chtl jste slvu.
Langdon ctil, e erven. Kdy tomu tak chcete kat. Jde ale
sp o to, e
Prosm vs, za to se pece nemuste stydt. Mluvte tu s
vdcem. Publikuj, nebo zahyne. My v CERNu kme sp proke,
nebo propadne.
Tady nejde jen o to, e jsem chtl bt prvn. Dlal jsem si toti
tak starosti s tm, e kdyby se nevhodn lid dozvdli, e Diagram
tu informaci obsahuje, mohl by taky zmizet.
Ti nevhodn lid sed ve Vatiknu?
Crkev odjakiva podceovala ilumintsk nebezpe. Ped sto
lety Vatikn dokonce prohlsil, e iluminti jsou vplodem pehnan
- 168 -

fantazie. Kn se domnvali mon prvem e to posledn, o em

by se kesan mli dozvdt, je existence velmi mocnho
protikestanskho hnut, kter proniklo do bank, do politiky a na
univerzity. Klidn jsi mohl pout ptomnho asu, Roberte,
pomyslel si. Plat to dosud.
Vy si tedy myslte, e by Vatikn zniil jakkoli dkaz o
existenci ilumintsk hrozby?
Je to docela mon. Kad hrozba, a skuten nebo domnl,
oslabuje dvru v moc crkve.
Jet jedna otzka. Vittoria se zastavila a dvala se na nho,
jako kdyby lo o nkoho cizho. Myslte to vn?
Langdon rovn zstal stt. Co jestli myslm vn?
Myslm jestli mte skuten v myslu situaci zachrnit.
Langdon si z jejho pohledu nebyl jist, zda se mu posmv nebo
jestli z n mluv strach. Mte na mysli, jestli skuten najdu
Diagram?
Ne. Mm na mysli, jestli ho hodlte najt, vyhledat v nm tyi
sta let star segno, rozlutit jaksi sloit matematick kd, a potom
se vydat mem po umleckch pamtkch oznaujcch cestu, jej
trasu byli schopni odhalit pouze jedni z tch nejlepch vdc. A to
ve bhem nsledujcch ty hodin.
Langdon pokril rameny. Mte snad jin nvrh?
Robert Langdon stl v archivu ped kj . 9 a sledoval npisy na
jednotlivch policch. De Brahe, Clavius, Copernicus, Kepler,
Newton Peetl si ta jmna jet jednou a nco mu pilo divn.
Sam vdci a kde je Galileo?
Obrtil se k Vittorii, kter protala nadpisy v sousedn kji.
Nael jsem sprvn tma, ale Galileo tu chyb.
Ale nechyb. Je tamhle, ukazovala na nejbli prosklen box.
Doufm, e jste si s sebou vzal brle na ten, protoe tady to je cel
o nm.
Langdon se div neperazil, jak tam spchal. Mla pravdu. Kad
cedulka v kji . 10 nesla stejn heslo:
IL PROCESSO GALILEANO
- 169 -

Langdon tie zahvzdal. Tak proto byla Galileovi vnovna cel

samostatn kje. Vc Galileo, kroutil hlavou zraje sklem na police
pln foliant. Nejdel a nejnkladnj soudn pe v celch djinch
Vatiknu. trnct let a est set milion lir. A vechno je to tady.
Rate si poslouit trochou prvnch dokument.
Myslm, e prvnci se bhem stalet pli nemn.
raloci taky ne.
Langdon stiskl velk lut knoflk na stn kje. Uvnit to
zabzuelo a u stropu se rozsvtila ada lampiek. Vydvaly rud
svtlo, kter zbarvilo doruda cel vnitek vyplnn regly.
Proboha, mme se tu opalovat, nebo pracovat, lekla se
Vittoria.
Pergamen rychle ztrc barvu, proto se v kjch zsadn
pouv tlumen osvtlen.
Tady by se z toho mohl jeden zblznit.
Nebo jet nco horho, pomyslel si Langdon, kdy el k
jedinmu vchodu do kje. Jen drobn varovn. Kyslk dokumentm
kod, proto jej vzduchotsn kje obsahuj co nejmn. Vnitek je
zsti vzduchoprzdny, tak e se vm bude patn dchat.
No, kdy to peij sta kardinlov.
To je pravda, pomyslel si Langdon. Snad budeme mt stejn
tst.
Do kje se vstupovalo elektronicky ovldanmi otecmi
dvemi. Langdon si viml, e na rukojeti uvnit turniketu jsou
umstny tyi knoflky, kad dosaiteln z jednoho segmentu
otonch dve. Jejich ovldn zajiovalo, e pi oten nedojde ke
zmn ve sloen vnitn atmosfry.
A budu uvnit, stisknete knoflk a dostanete se tam tak,
informoval ji Langdon. Je tam pouze osmiprocentn vlhkost, take
potejte s tm, e budete ctit sucho v stech.
Langdon vstoupil do turniketu a stiskl knoflk. Dvee hlasit
zabzuely a zaaly se otet. Pipravoval zatm tlo na ok, kter se v
prvnch vteinch pobytu v hermeticky uzaven kji pokad
dostav. Vstup do takto izolovanho archivuje nco podobnho, jako
kdy se ze zem vystoup rzem do ve sedmi kilometr. Pomrn
asto se pi tom zvedne aludek a dostav se lehk zvrat! Langdon
- 170 -

ctil, jak mu prask v uch. Bylo slyet hvzdn vzduchu a dvee se

zastavily.
Byl uvnit.
Prvn, eho si viml, bylo, e vzduch je jet id, ne ekal.
Zdlo se, e Vatikn bere pi o svj archiv jet vnji, ne tomu
bv jinde. Langdon potlail dviv reflex a uvolnil hrudnk, zatmco
se jeho plicn kapilry roztahovaly. Pocit tsn rychle zmizel. S
uspokojenm si pomyslel, e tch padest bazn, kter denn dl je
pece jen k nemu dobrch. Dchalo se mu u celkem dobe, a tak
se zaal po kji rozhlet. Pestoe ji od okol dlila prhledn
sklenn stna, pece jen v n ctil jako obvykle zkost. Jsem v
krabici, kal si, v krvav erven krabici.
Dvee za nm zabzuely, a kdy se otoil, spatil vchzet
Vittorii. Jakmile byla uvnit, rozslzely sej oi a namhav lapala po
dechu.
Vydrte minutu, poradil j Langdon, a kdy se vm zane
toit hlava, pedklote se.
Mm pocit jako pi potpn ale se patnou sms,
vyrela Vittoria, sotva popadajc dech.
Langdon pokal, a ji to pejde. Vdl, e za chvli u bude
vechno v podku. Vittoria Vetrov byla evidentn ve skvl
kondici, ne jako ta belhajc se bval absolventka jejich univerzity,
kterou kdysi Langdon provzel hermeticky uzavenou kj
Widenerovy knihovny. Cel prohldka skonila tm, e Langdon
musel star dm, kter se tm zadusila falenmi zuby, dvat
uml dchn z st do st.
U je to lep? zeptal se Vittorie.
Pikvla.
J jsem se svezl tm vam prokletm kosmickm korbem, tak
jsem si ekl, e vm to musm oplatit.
Usmla se. Touch. Jedna nula.
Langdon shl do sknky vedle dve a vyal z n bl bavlnn
rukavice.
Spoleensk zleitost? zeptala se.
Ani ne. Kyselina na konecch prst. Na dokumenty se nesm
sahat bez rukavic. Muste si taky jedny navlknout.
- 171 -

Vittoria si tud nathla podobn rukavice a zeptala se: Kolik

mme?
Langdon se podval na hodinky. Nco mlo po sedm.
Nejdle do hodiny to musme najt.
Po pravd eeno tolik asu ani nemme. Ukzal nad sebe na
rouru opatenou filtrem. Kdy nkdo pracuje v kji, kurtor zapne
okysliovac zazen. Dnes tu ale nikdo nen. Za dvacet minut
zaneme oba lapat po dechu.
V rud zi Vittoria zeteln zbledla.
Langdon se usml. Proke, nebo propadne, jak ekla jist
pan Vetrov. Hodiny tikaj.
Zpravodaj BBC Gunther Glick zral dobrch deset vtein na
mobiln telefon, kter drel v ruce, ne ho konen vypnul a odloil.
Chinita Macriov si ho ze zadnho sedadla mikrobusu zkoumav
prohlela. Co je? Kdo to byl? Glick se otoil a ctil se jako dt,
kter prv dostalo od Jeka krsn drek, ale boj se, e pat
nkomu jinmu. Dostal jsem tip. Nco se tam dje, uvnit
Vatiknu.
Jo, k se tomu konklve. To je mi teda tip, posmvala se
Chinita.
Ba ne, nco jinho. Nco pkn velkho, pomyslel si. Jenom si
pod nebyl jist, jestli to, co se prv dozvdl, me bt skuten
pravda. Glickovi bylo a hanba, kdy si uvdomil, e se modl, aby to
pravda byla. Co kdy ti te eknu, e byli uneseni tyi kardinlov
a e te veer budou ve tyech mskch kostelech povradni?
Tak ti odpovm, e si z tebe nkdo v centrle dl pkn pitom
oufky.
A co kdy ti jet eknu, e jsme dostali pesn daj, kde m
dojt k t prvn vrad?
Nejdv bych rda vdla, s km jsi to prv mluvil.
Nepedstavil se mi.
Asi proto, e to jsou vechno sraky.
Glick u byl na jej cynismus zvykl, Macriov ovem
zapomnala, e s lhi a psychopaty ml Glick bhem deseti let, co
psal pro British Tatter, co dlat denodenn. Ten, kdo mu prv volal,
- 172 -

vak nebyl ani lh, ani psychopat. Ten mu byl ledov normln.
Logick. Zavolm vm tsn ped osmou a sdlm vm, kde se kon
prvn vrada. To, co tam natote, vs proslav, ekl ten chlap. Kdy
se ho Glick ptal, pro mu tuhle informaci poskytuje, odpov byla
stejn ostr jako jeho stedovchodn pzvuk. Mdia jsou pravou
rukou anarchie.
ekl mi jet nco jinho.
Copak? e byl Elvis Presley prv zvolen papeem?
Mohla bys m spojit s databz BBC, prosm t? Rd bych
vdl, co tam mme o tchhle lidech na sklad. Hladina adrenalinu
v Glickovi mohutn stoupala.
O jakch lidech?
Bu tak hodn.
Macriov povzdechla a napojila je na databzi BBC. Minutku
to bude trvat.
Glick se vznel v oblacch. Ten, co volal, chtl pod vdt,
jestli mm s sebou kameramana.
Videografa.
A jestli meme penet iv.
Za chvli se ohlsila databze a ptala se, co hledaj. Glick sdlil
Macriov hledan slovo.
Macriov se na nho podvala. Stejn pod doufm, e si jen
dl legraci.
Systm, podle nho byly uspodny dokumenty obsaen v
kji slo 10, nebyl tak intuitivn, jak Langdon doufal, a rukopis
Diagramu se nenachzel tam, kde byly jin podobn Galileovy spisy.
Bez pstupu ke komputerizovanmu Biblionu a k referennmu
loktoru byli Langdon s Vittori v koncch.
Jste si jist, e je ten Diagram nkde tady? ptala se Vittoria.
Urit. Je to jednak v seznamu Ufficio della Propaganda della
Fede
Vborn. Pokud jste si opravdu jist. la doleva, zatmco on si
to namil vpravo.

- 173 -

Langdon zaal dokumenty probrat run jeden za druhm. Dalo

mu hodn prce, aby se ovldl a nezaetl se do kadho, kter mu
piel pod ruku.
Sbrka to byla jedinen. Prub Hvzdn Posel Dopisy o
slunench skvrnch Dopis velkovvodkyni Kristin Na
Galileovu obranu A tak dle.
Byla to vak Vittoria, kdo nakonec narazil kdesi vzadu na zlatou
lu. Nhle se toti ozval jej hrdeln hlas: Diagramma della
Verit!
Langdon se hnal rud prosvcenm prostorem k n. Kde?
Vittoria mu to ukzala a Langdon si rzem uvdomil, pro ten
spisek nenali dv. Byl toti uloen v krabici s listinami, nikoli na
regle. Do krabice se bn ukldaly voln, nesvzan listy. Npis na
krabici vak nezanechval dn pochybnosti o jejm obsahu:
DIAGRAMMA DELLA VERITA
Galileo Galilei, 1639
Langdon poklekl a srdce se mu rozbuilo. Diagramma.
Blaen se na ni uklbl. Skvl prce. Pomozte mi tu krabici
vyndat.
Vittoria k nmu piklekla a chopili se krabice. Kovov podloka,
na n spovala, byla na kolekch a dala se vythnout, take se
ukzalo vko.
dn zmek? divila se Vittoria. Kdepak. Dokumenty je
nkdy teba evakuovat co nejrychleji. Pi povodni nebo pi poru.
Tak u to otevete.
Nemusela ho dvakrt pobzet. Neml pro dlat drahoty, kdy
ml ped sebou to, o em snil po celou svou dosavadn akademickou
kariru, a kdy navc vzduch v kji zanal povliv dnout.
Uvolnil sponu a uasle pozvedl obo. Na dn krabice leel ern vak
z hrub plachtoviny. Prodynost pltna byla zejm nezbytnou
podmnkou uchovn obsahu. Langdon shl obma rukama dovnit a
ve vodorovn poloze vyal vak z krabice.
ekala jsem sknku na klenoty, a zatm to vypad jako povlak
na polt.
Pojte se mnou, zavelel a s vakem na rukou jako s njakou
svtost krel k bnmu archivskmu prohlecmu stolu se
- 174 -

sklennou deskou, kter stl uprosted kje. Centrln poloha stolu

mla sice minimalizovat vzdlenost, na jakou byly dokumenty uvnit
kje peneny, badatel vak dvali pednost spe soukrom, kter
poskytoval prostor mezi regly. V kjch pikovch svtovch
archiv toti dochz k objevm, na nich zvis karira, a
akademikov vtinou nemaj rdi, kdy se jim konkurent pi prci
dv pes rameno.
Langdon poloil vak na stl a rozepnul uzvr. Chvli se hrabal
v pihrdce s archivskmi nstroji a potom vyal klet s elistmi
chrnnmi plst, kterm archivi kaj prstov inely velk
pinzety s rameny zakonenmi plochmi kotouky. Langdonovo
vzruen stoupalo a ml strach, e se nhle probud v Cambridgi ped
tosem psemek, kter m klasifikovat. Zhluboka se nadechl a otevel
vak. Zasunul klet dovnit a prsty v bavlnnch rukavicch se mu pi
tom tsly.
Klid, poradila mu Vittoria, kter se vimla jeho vzruen, je
to jen papr, dn plutonium.
Langdon vzal sloh papr do klet a s krajn opatrnost je stiskl.
Dokumenty potom nevytahoval, nbr je nechal na mst a naopak
sthl vak, do nho byly vloeny, co je archivsk postup, jm se
m co nejvce zamezit ohbn listin. Teprve kdy byl cel vak
staen a Langdon rozsvtil prohlec lampiku pod stolem, zaal
znovu pravideln dchat.
Vittoria, kter ve spodnm osvtlen pes sklennou stoln desku
vypadala jako duch, podotkla uctivm hlasem: Mal listy.
Langdon pikvl. tek listin ped nm vypadal jako uvolnn
strnky z broovanho vydn levnho romnu. Vrchn list byla
zejm tituln strana s ornamentln perokresbou, nzvem dla, datem
a vlastnorunm Galileovm podpisem.
V t chvli Langdon zapomnl na stsnn prostor, zapomnl na
vlastn vyerpn a zapomnl i na dsiv okolnosti, kter ho sem
pivedly. Prost stl jako ommen. Pi blzkch setknch s histori
zstval Langdon asto cel zkoprnl bezmeznou ctou, jako kdyby
hledl na tahy ttce pi malovn obrazu Mony Lisy.
Pokud jde o zaloutl papyrus, Langdon neml nejmen
pochybnosti stran jeho st a pravosti, a a na samozejmou
- 175 -

vybledlost byl dokument ve vbornm stavu. Mrn ztrta vybarven.

Mrn potrhn papyru. Ale vzato kolem a kolem, stav pmo
vynikajc. Prohlel si ozdobn run lepty na oblce, ale nsledkem
nzk vlhkosti vzduchu patn vidl. Vittoria mlela.
Podejte mi, prosm vs, pachtliku. Ukzal na pihrdku
vedle Vittorie, plnou archivskch nstroj z nerezavc oceli.
Podala mu ji.
Vzal nstroj do ruky. Kvalitn vrobek. Pejel si prsty tv, aby
je zbavil statick elektiny a potom, stle s maximln opatrnost,
vsunul ost pod oblku. pachtli pak zdvihl a tituln list tak obrtil.
Prvn strana byla popsna tenkm stylizovanm krasopisem,
tm neitelnm. Langdon si okamit poviml, e nikde nejsou
dn nrtky ani slice. Byla to esej.
Heliocentrinost, peloila Vittoria nahlas nadpis na prvnm
archu. Prochzela oima text. Vypad to, e tady Galileo opout
geocentrick model u definitivn a jednou provdy. Psan je to ve
star italtin, take nic snadnho na peklad.
Na to zapomete, usmrnil ji Langdon. Hledme
matematiku. ist jazyk. Znovu vzal pachtliku a obrtil list na
dal stranu. Opt esej. dn sla nebo grafy. Langdon ctil, jak se
mu v rukavicch zanaj potit ruce. Pohyb planet, pekldala
Vittoria dal titulek. Langdon se mrail. Kdykoli jindy by se s
nadenm pustil do ten bylo to toti neuviteln, ale souasn
model obhu planet, pouvan v NASA a oprajc se o pozorovn
vysoce vkonnmi dalekohledy, byl tm toton s Galileovmi
originlnmi propoty.
Zase dn matematika, sdlovala Vittoria. Vykld tu o
zptnch pohybech a o eliptickch obzch i nem podobnm.
Eliptick obhy. Langdon si vzpomnl, e podstatn dl
Galileovch pot se soudy zaal pot, co obh planet popsal jako
eliptick. Vatikn byl toti fascinovn dokonalost kruhu a trval na
tom, e nebesk pohyb mus probhat pouze v kruhu. Galileovi
iluminti vak shledvali elipsu stejn dokonalm tvarem jako kruh,
a obdivovali matematickou dualitu jejch dvou ohnisek. Ilumintsk
elipsa zaujm jet dnes vznamn msto na grafech a v
psemnostech svobodnch zedn.
- 176 -

Dal, vybdla ho Vittoria.

Langdon obrtil novou strnku.
Msn fze a mosk pliv a odliv, pekldala. dn sla,
dn grafy.
Langdon obrtil dal list. Zase nic. Tak proli asi tucet stran, a
pod nic.
J myslela, e ten chlapk byl matematik, a tady je to pod jen
sam text.
Langdon ctil, e vzduch v plicch zan dnout. dnout vak
zanaly tak jeho nadje. Hromdka arch se tenila.
Nic tu nen, opt hlsila Vittoria. dn matematika. Pr dat,
pr bnch sel, ale nic, co by vypadalo na njak vodtko.
Langdon obrtil posledn list a povzdechl si. I ten obsahoval
pouze text.
Drobn spisek, konstatovala Vittoria a mraila se.
Langdon pikvl.
Merda, kvme v m.
Jen co je pravda, pomyslel si Langdon. Jeho tv odrejc se
ve skle kje vypadala, jako kdyby se mu posmvala, podobn jako
tv, kter na nho dnes rno civla z vlastnho okna. Strnouc
straidlo. Nco tu bt mus, prohlsil a sm se podivil drsn
odhodlanosti vlastnho hlasu. Segno tu nkde je, to vm!
Mon, e jste se mlil s tm DIII
Langdon se otoil a vytav se na ni podval.
Dobr, couvla, DIII m urit smysl. Ale to vodtko teba
nen matematick povahy.
Lingua pura. Jak jin by mohlo bt?
Umleck?
A na to, e v tomto dle nejsou dn grafy ani obrzky.
Vm pouze to, e lingua pura je nco jinho ne italtina.
Logicky se z toho tedy zd vyplvat matematika.
Souhlasm.
Langdon se nehodlal tak rychle smit s porkou. sla se
musej vypisovat slovy. Matematika mus bt obsaena sp ve
slovech ne v rovnicch.
- 177 -

J tomu tedy vnuji jet trochu asu a petu strnku od

strnky.
as je nco, co u nemme. Musme si koly rozdlit.
Langdon obrtil cel tos list zase zpt, take prvn strana byla opt
nahoe. Italsky umm dost na to, abych rozeznal, kde se mluv o
slech. Pomoc pachtliky rozdlil hromdku na dv poloviny a
prvnch est stran poloil ped Vittorii. Nkde to tam mus bt. Vm
to urit.
Vittoria shla dol a obrtila prvn strnku. Rukou.
pachtliku! zvolal Langdon a shl do pihrdky pro dal
nstroj. Obracejte to pachtl.
Vdymm rukavice, zamruela. Copak to mu tak
pokodit?
Jen si na to pkn vezmte pachtli.
Vittoria si ji tedy vzala. Ctte to, co j?
Tse?
Ne. patn se mi dch.
Langdon u to zaal zeteln pociovat i sm na sob. Vzduchu
se zaalo nedostvat rychleji, ne by byl oekval. Vdl, e maj
naspch. S rznmi hdankami se v archivn prci setkval asto, ale
obvykle ml na jejich vyeen vce asu ne pr minut. Bez dalch
slov se sklonil nad prvn strnku sv sady list a zaal pekldat.
Tak se uka, sakra! Uka se!
Kdesi pod povrchem ma se po kamenitm chodnku vedoucm
do podzemnho tunelu plila temn postava. Prastar chodba byla
osvtlena jen pochodnmi; vzduch byl proto hork a st se dalo
dchat. Kdesi vpedu bylo slyet ustraen musk hlasy, odren
ozvnou ve stsnnm prostoru.
Kdy zaboil za roh, uvidl je, pesn takov, jako kdy je
opustil tyi star mue, vyden, uzaven v kamenn komoe za
rezavou eleznou m.
Qui tes-vous? ptal se jeden z mu francouzsky. Co od ns
chcete?
Hilfe! volal jin nmecky. Pustte ns! Vte, kdo jsme?
ptal se tet anglicky se panlskm pzvukem.
- 178 -

Ticho! poruil chraplav hlas a v tom slov se ozval konec.

tvrt zajatec, Ital, tich a zaduman, hledl do temn przdnoty
vznitelovch o a byl si jist, e v nich zahldl samotn peklo.
Pomoz nm Bh, pomyslel si.
Zabijk se podval na hodinky a potom se pohledem vrtil k
zajatcm. Tak tedy, kdo bude prvn?
V kji slo 10 vatiknskho archivu Robert Langdon
vyslovoval nahlas italsky rzn slice, prohleje kaligrafick text,
kter ml ped sebou. Mille centi uno, duo, tre cinquanta.
Potebuji seln daj! Jakkoli seln daj, ksakru!
Kdy doel na konec strany, shl po pachtlice, aby list obrtil.
Dlalo mu ale znan pote udret nstroj pevn v ruce. Za nkolik
minut se podval dol a zjistil, e nechal pachtliku leet a obrac
strnky prsty. Ouha, pomyslel si s provinilm pocitem, e se dopustil
neho tm trestnho. Nedostatek kyslku zejm zpsobil, e
ztrc zbrany. Zd se, e se budu smait v archivskm pekle.
U bylo naase, zalapala Vittoria po dechu, kdy zpozorovala,
e Langdon obrac strnky rukou. Poloila pachtliku a nsledovala
jeho pkladu.
Mte nco?
Vittoria zavrtla hlavou. Nic ist matematickho. Prohlm to
dku od dky, ale nikde nic, co by vypadalo jako njak vodtko.
Langdon pokraoval v pekldn vlastnch strnek s rostoucmi
potemi. Jeho italtina byla v nejlepm ppad kostrbat, a drobn
kaligrafick psmo a archaick jazyk originlu celou prci jet
zpomalovaly. Vittoria byla se svou sadou list hotova dv ne on a
cel deprimovan zaala strnky obracet zase zptky, aby je
proptrala jet jednou a bedlivji.
Kdy Langdon se zejmmi dchacmi obtemi skonil s
posledn strnkou, vzhldl a podval se po Vittorii. Mraila se a
upen si prohlela njak msto na jednom z jejch list. Co je?
zeptal sej.
Ani vzhldla, Vittoria odpovdla dotazem: Ml jste na svch
strnkch njak poznmky pod arou?
dnch jsem si neviml. Pro?
- 179 -

Na thle strnce takov poznmka je. Papr je v tom mst ale

pomakan, take je ji sotva vidt.
Langdon se to pokusil rozlutit, ale rozeznal jedin slo strnky
v jejm pravm hornm rohu. Folio 5. Chvli trvalo, ne jej napadla
mon souvislost, ale i pak se zdla velmi neurit. Folio 5. Pt,
Pythagoras, Pentagramy, iluminti. Langdon se divil, pro by
iluminti k umstn skrytho pokynu zvolili zrovna stranu pt.
Pesto ml pocit, e by snad odtud mohl vychzet slab paprsek
nadje. Je ta poznmka pod arou nco matematickho?
Vittoria zavrtla hlavou. Ne, normln text. Jedin dka.
Stran drobn psmo, skoro neiteln.
Nadje pohasla. Pedpokld se, e to, co hledme, m
matematickou podobu. Lingua pura.
Jo, to vm. Pesto zavhala. Mon e by vs to ale pece
zajmalo. Langdon ctil v jejm hlase jist vzruen.
Tak prosm.
Sousteujc se na patn iteln text, Vittoria etla: To cesta
svtla je, a svat test.
Slova neodpovdala niemu, co by si Langdon u tajnho
znamen pedstavoval. Je mi lto
Vittoria peetla poznmku jet jednou: To cesta svtla je, a
svat test.
Cesta svtla? Langdon zpozornl.
Tak to tu stoj. Cesta svtla.
Jen co ta slova doznla, Langdon ml pocit, e jeho duevn
zmatek rzem zmizel v ostrm paprsku jasnho prozen. To cesta
svtla je, a svat test. Pestoe zatm nevdl, co si s tm ponou,
bylo mu jasn, e tato dka odkazuje pmo na Cestu Osvcen.
Cesta svtla. Svat test, tedy nco jako posvtn zkouka. V hlav
mu huelo jako v motoru pohnnm patnm palivem. Jste si tm
pekladem jist?
Vittoria vhala. Ve skutenosti Podvala se na nho
zvltnm pohledem. Vlastn ani nejde o peklad. Ta dka je psan
anglicky.
Na okamik ml Langdon pocit, e akustika kje njak naruila
jeho sluch. Anglicky?
- 180 -

Vittoria pisunula rukopis a ped nho, take si Langdon mohl

pest drobounk psmo na konci strnky. The path of light is laid,
the Sacred test. Co dl anglitina v italsk knize?
Vittoria pokrila rameny. Ani ona z toho nebyla nijak moudr.
Teba prv anglitinu pokldali za lingua franca? Je povaovna
za mezinrodn jazyk vdy. V CERNu mluvme vesms anglicky.
Tohle ale bylo v sedmnctm stolet, namtl Langdon, a v
Itlii tenkrt nikdo anglicky nemluvil, ani Zarazil se, uvauje, co
chtl prv ct. Ani duchovenstvo. Langdonv akademick
mozek nyn pracoval na pln obrtky. Rozpovdal se te tak
rychleji. Anglitinu si Vatikn v 17. stolet jet neosvojil. Jednal
italsky, latinsky, nmecky, ba panlsky a francouzsky, ale anglitina
byla nco uvnit Vatiknu zcela cizho. Anglitinu tam povaovali za
poskvrnn jazyk volnomylenk, jako byli Chaucer nebo
Shakespeare. Langdona nhle napadla ilumintsk znamen zem,
vzduchu, ohn a vody. Legenda, podle n byla tato znamen
vypalovna v anglitin, nhle nabvala jistho, by bizarnho
smyslu.
Chcete tm ct, e Galileo mohl anglitinu pokldat za lingua
pura, protoe to byl jazyk, kter Vatikn neovldal?
Ano. Anebo mon tm, e ten kl k tajemstv vyjdil v
anglitin, Galileo nenpadn zabrnil tomu, aby se k nmu dostal i
Vatikn.
Tohle ale nen dn vodtko, namtla Vittoria. To cesta
svtla je, a svat test co to m k ertu znamenat?
M vlastn pravdu, pomyslel si Langdon. Tahle dka moc
nepome. Kdy si vak tu vtu v duchu znovu opakoval, najednou
ho nco zarazilo. Je to podivn, ale co by z toho mohlo vyplvat?
Musme odtud zmizet, vyhrkla Vittoria drsn.
Langdon ji vak neposlouchal. To cesta svtla je, a svat test.
Vdy to je hrome jambick pentametr! uvdomil si nhle, potaje
slabiky dky, jako by to byl ver. Pt stop se stdajc se pzvunou
a nepzvunou slabikou.
Vittoria vypadala bezradn. Jambick co?
Na moment se Langdon ocitl zptky v hodin anglitiny, na
kterou chodil kadou sobotu dopoledne. Peklo na zemi. kolnmu
- 181 -

pebornkovi v baseballu, Petru Greerovi, dlalo pote zapamatovat

si, kolik stop mus mt shakespearovsk jambick pentametr. Jejich
profesor, naden kantor jmnem Bissell, vyskoil na stl a val:
Penta-metr, Greere! Myslete na domc baseballovou metu! Pentagon! Pt hl, pt stran! Penta, penta, penta! pane na nebi!
Pt stop, uvaoval Langdon. Kad stopa m dv slabiky. V
ivot jej dosud nenapadlo, e by za tm mohl existovat njak vztah.
A pitom je jasn, e jambick pentametr je symetrick metrum,
kter se zakld na posvtnch ilumintskch slicch 5 a 2!
Pihov! napovdalo Langdonovi nco, i kdy se to snail
vypudit z hlavy. Vzdy je to pln nhodn souvislost! A pece ne a
ne to vyhnat z hlavy. Pt jako Pythagoras a pentagram. Dv jako
symbol duality vech vc.
Za moment jej zase napadlo nco dalho, po em se cel
zachvl. Jambick pentametr je pro jeho jednoduchost nkdy
nazvn istm verem nebo istm metrem. ili: la lingua
pura? Me zde jt o onen ist jazyk, o nm se zmiovali
iluminti? To cesta svtla je, a svat test
Langdon se otoil a spatil, e Vittoria obrac strnku vzhru
nohama. Nco se v nm vzepelo. U dost. Ta dka nen v dnm
ppad ambigram!
Sprvn, nen to ambigram, ale je to Otela dokumentem
dokola, postupn vdy o devadest stup.
Co je to tedy?
To nen jen jedna dka.
Jet njak dal?
Na kadm okraji je jeden dek. Nahoe, dole, vlevo, vpravo.
Myslm, e je to bse.
tyi dky? Langdon vel vzruenm. Galileo byl bsnk?
Ukate mi to!
Vittoria si ponechala strnku v ruce a otoila ji vdy o jednu
tvrtinu. J jsem si tch dk pedtm nepovimla, protoe jsou na
okrajch. Nad poslednm dkem nhle zdvihla hlavu. No ne!
Jestlipak vte, e to ani nepsal Galileo?
Coe?
Bse nese podpis Johna Miltona.
- 182 -

Johna Miltona? Vznamn anglick bsnk, autor Ztracenho

rje, byl Galilev souasnk a uenec, kter se pro svou zlibu ve
Spiklenectv dostal na ernou listinu jako jeden z lid podezvanch
z pslunosti k ilumintm. To byla legenda, kterou pro zmnu
Langdon podezral zase z toho, e je pravdiv. O Miltonovi bylo
nejenom znmo, e v roce 1638 vykonal dobe doloenou pou do
ma ke komun osvcench mu, ale navc se nkolikrt seel s
Galileem v dob, kdy tento uenec byl v domcm vzen. Tato
setkn byla vyobrazena na etnch renesannch malbch vetn
proslulho obrazu Galileo a Milton od Annibala Gattiho, kter
dodnes vis ve Florencii.
Milton Galilea znal, ne? ujiovala se Vittoria a podala
konen list Langdonovi. Mon e tu bse napsal jako projev
pzn.
Langdon zatnal zuby, kdy bral ten dokument do rukou. Poloil
jej na stl a etl dek na hornm okraji strnky. Potom otoil list o
devadest stup a peetl ver pi pravm okraji. Dal otoen,
dalch devadest stup a dek na dolnm okraji strnky. Nakonec
posledn pootoen a dek docela vlevo. Celkem tedy tyi dky.
Prvn dek, na kter Vittoria pila, byl tetm dkem bsn. Cel
uasl etl znovu vechny tyi dky v poad podle smru
hodinovch ruiek: nahoe, vpravo, dole, vlevo. Potom hluboce
vydechl. Neml nejmen pochybnost. Vy jste to nala, pan
Vetrov.
Vittoria se nucen usmla. Dobr, take te u odsud meme
zmizet?
Musm si to jet opsat. Potebuji tuku a papr.
Vittoria zavrtla hlavou. Na to zapomete, profesore. Nen as
hrt si na psae. Mickey tik. Sebrala mu tu strnku a spchala ke
dvem.
Langdon protestoval: To se odsud nesm brt! To je
Jene to u byla pry.
Langdon s Vittori vyrazili na ndvo ped Tajnm archivem.
erstv vzduch zapsobil na Langdona jako droga. Rud skvrny
zahalujc jeho zrak vymizely. Pocit viny se vak nerozplval. Prv
- 183 -

byl svdkem odcizen drahocenn pamtky uloen na nejobtnji

pstupnm mst, jak svt zn. A camerlegno pece prohlsil, e
jim pln dvuje.
Rychle, popohnla ho Vittoria, kter si to namila napolo v
klusu pes Via Borgia smrem k Olivettiho adovn. Jestli se ten
papyrus dostane do styku s vodou Jen klid. A tu vc
deifrujeme, tak jim to posvtn Folio 5 zase vrtme.
Langdon musel pidat, aby s n udrel krok. Krom toho, e se
ctil jako zlodj, byl stle jako omren tm, co vyplvalo z nznak
obsaench v dokumentu. John Milton byl pslunkem ilumint.
Sloil pro Galilea bse urenou pro uveejnn na Folio 5 daleko
od ostch zrak Vatiknu.
Kdy opoutli ndvo, Vittoria podala list Langdonovi.
Myslte, e to dokete deifrovat? Anebo jsme se namhali
zbyten?
Langdon vzal dokument opatrn do rukou a bez zavhn ho
zasunul do jedn z nprsnch kapes svho tvdovho saka, aby jej
uchrnil ped sluncem a vlhkost. U jsem to rozlutil.
Vittoria se prudce zastavila. Co e jste to? Langdon
nereagoval a pospchal dl. Vittoria musela pidat, aby ho dohonila.
Vy jste na to piel po jednom peten, a j myslela, bhvjak to
nebude tk!
Langdon vdl, e m pravdu, ale jemu se skuten podailo
segno deifrovat po prvnm peten. lo o dokonalou strofu v
jambickm pentametru, v n se prvn Olt vdy vyjevil s irou
jasnost. Je pravda, e snadnost, s n se mu to podailo, v nm
vyvolvala zneklidujc pocit nejistoty. Byl pece jen odchovancem
puritnsk pracovn etiky a neustle mu znl v uch novoanglick
aforismus, kterm ho jeho otec nabdal, e jestli to nebylo bolestn
obtn, udlals to patn. Langdon vak doufal, e tato prpovdka
nem tentokrt pravdu. Rozlutil jsem to, ujioval se spchaje
stle vc. U vm, kde m dojt k prvn vrad. Musme o tom
zpravit Olivettiho.
Vittoria se k nmu pitoila. Jak jste na to vlastn piel?
Ukate mi to jet jednou. Mrtn vsunula svou thlou ruku do jeho
nprsn kapsy a dokument vythla.
- 184 -

Pozor! Nesmte kikl na ni Langdon.

Vittoria ho ignorovala. Odvracejc se od nho podrela list proti
veernmu svtlu a prohlela jeho okraje. Kdy zaala nahlas st,
Langdon se j pokusil dokument sebrat, ale zarazil se okouzlen
Vittoriinm vraznm altem pronejcm jednotliv slabiky v rytmu
odpovdajcm jejmu kroku.
Zvuk nahlas pronenho vere penesl Langdona na okamik o
nkolik stolet zpt ml pocit, e je jednm z Galileovch
souasnk, e tuto bse sly poprv a uvdomuje si, e je to
vlastn zkouka, test, mapa, vodtko k odhalen ty Olt vdy
ty ukazatel znacch tajnou cestu mem. Vere plynuly z
Vittoriinch st jako pse.
Kde Santi v zemnm hrob s bla drou, a skryt prvky kem
mem vedou, to cesta svtla je, a svat test. Nech andl vede vs
tou pravou z cest.
Vittoria peetla strofu dvakrt a potom zmlkla, jako by chtla
nechat dvn slova pln doznt.
Kde Santi v zemnm hrob, opakoval si Langdon v duchu. Bse
zde byla zcela srozumiteln. Cesta Osvcen zan u Santiho hrobu.
Odtud potom tajn znamen ukazovala dal cestu mem.
Kde Santi v zemnm hrob s bla drou, a skryt prvky kem
mem vedou.
Skryt prvky. Rovn jasn: zem, vzduch, ohe, voda. Prvky
vdy, tyi ilumintsk ukazatele kamuflovan jako nboensk
sochy.
Ten prvn ukazatel vypad na hrobku toho Santiho, podotkla
Vittoria.
Langdon se zasml. Vdy jsem vm kal, e to nen tak
sloit.
A kdo je to tedy ten Santi? ptala se s rostoucm vzruenm. A
kde je jeho hrob?.
Langdon se musel v duchu usmt. Udivovalo ho, jak mlo lid
zn Santiho, jak zn pjmen jednoho z nejproslulejch renesannch
umlc. Jeho kestn jmno zn na svt kdekdo jmno genia, kter
u v ptadvaceti letech pracoval na objednvku pro papee Julia IL, a
kdy pouze osmaticetilet zemel, zanechal po sob nejvt svtov
- 185 -

soubor fresek na svt. Santi byl gigantick zjev v umleckm svt,

a okolnost, e je znm pouze pod svm kestnm jmnem, je
vrcholnm svdectvm o jeho slv, jakho se dostv pouze
nejproslulejm z proslulch Napoleon, Galileo, Je a ovem ti
polobozi, jejich jmna k Langdonovi v posledn dob vetiv
dolhaj z harvardskch kolej Sting, Madonna, Jewel.
Santi je pjmen velkho renesannho mistra, Rafaela, pouil
ji Langdon.
Vittoria byla pekvapen. Rafaela? Toho Rafaela?
Toho a dnho jinho. Langdon spchal k velitelstv
vcarsk gardy.
Take ta cesta zan u Rafaelova hrobu?
Vechno do sebe perfektn zapad, potvrdil Langdon ve
spchu. Iluminti asto pokldali velk male a sochae za jaksi
sv estn leny v obci osvcench. To, e zvolili za potek cesty
Rafaelovu hrobku, lze povaovat za projev jejich cty k tomuto
umlci. Langdonovi bylo ostatn znmo, e Rafael byl podobn jako
mnoz jin umlci zpracovvajc nboensk nmty podezrn ze
skrytho ateismu.
Vittoria vsunula list opatrn zptky do Langdonovy nprsn
kapsy a zeptala se: A kde je tedy pohben?
Langdon zhluboka povzdechl. Vte tomu nebo ne, ale
odpov v Panteonu.
V Panteonu?, opakovala Vittoria nedviv. Ano, zrovna
Rafael a zrovna v Panteonu. Langdon musel pipustit, e Panteon
nen prv tm mstem, o nm se dalo pedpokldat, e bude skrvat
prvn ze ty ukazatel cesty. Byl by ekal, e prvn Olt vdy se
bude nachzet v njakm klidnm, odlehlm kostele, jaksi
decentnjm. U v 17. stolet byl Panteon se svou monumentln
kupol jednm nejznmjch mst v celm m.
Je Panteon vbec chrm? pochybovala Vittoria.
Nejstar katolick chrm v m vbec.
Vittoria kroutila hlavou. A vy si opravdu myslte, e prvn z
tch kardinl by mohl bt usmrcen v Panteonu? Vdyje to turisty
nejnavtvovanj msk pamtka.
- 186 -

Pokril rameny. Sami iluminti pece prohlsili, e si pej, aby

svdkem t vrady byl cel svt. Smrt kardinla v Panteonu by urit
leckomu otevela oi.
A to si ten chlap pedstavuje, e v Panteonu nkoho jen tak
zavrad a potom se mu poda nepozorovan uniknout? To je pece
nemon.
Asi stejn nemon jako unst tyi kardinly rovnou z
Vatiknu. Bse mluv jasn.
A vy vte urit, e Rafael je pohben v Panteonu?
Jeho hrob jsem u vidl nkolikrt.
Vittoria pokvla, ale bylo znt, e jejch obav neubylo. Kolik je
hodin? zeptala se.
Langdon se podval. Sedm ticet.
Je to k Panteonu daleko?
Nco pes kilometr. Mme as.
V bsni se hovo o Santiho zemnm hrob. k vm to nco?
Langdon spchal ikmo pes Strn dvr. Zemn? Skuten, v
m by se nenalo pozemtj msto, ne je Panteon. Dostal toti
sv jmno po nboenstv, jemu pvodn slouil po panteismu,
neboli uctvn vech boh, a to zejmna pohanskch boh Matky
Zem.
Jet jako student architektury byl Langdon pekvapen zjitnm,
e proporce hlavn sn Panteonu byly zamleny jako hold bohyni
zvan Gea, ili Zem. Proporce jsou tak pesn, e ohromn sfrick
kupole dosed na vlastn tleso stavby na milimetr.
Dobr, kvitovala to Vittoria se zejmm uspokojenm, a co
znamen ta blova dra? Kde Santi v zemnm hrob s bla drou?
V tomto ohledu u si Langdon nebyl tak jist. blovou drou
je tu zejm mnn oculus, prohlsil na zklad logick vahy.
Proslul kruhov otvor na vrcholu kupole.
Tohle je ale chrm, namtla Vittoria udrujc s nm bez
nmahy krok. Pro by tedy tomu otvoru kali blova dra!
Tomu se Langdon tak divil. Nikdy toti o blov de
neslyel, vzpomnl si vak na proslulou kritiku Panteonu ze estho
stolet, jej znn mu pipadalo v tuto chvli a podivn aktuln.
Bda Venerabilis kdysi napsal, e otvor ve stee Panteonu navrtali
- 187 -

dmoni, kdy se pokoueli z budovy uniknout pot, co ji Bonifc IV.

vysvtil jako katolick chrm.
A pro vbec iluminti pouili jmno Santi, kdy byl
veobecn znm jako Rafael? chtla jet vdt Vittoria, kdy
vstupovali na mal ndvo.
Chtla byste toho vdt skuten moc.
Tatnek to taky kval.
Mohli k tomu mt dva dvody. Jednak to, e slovo Rafael m
ti slabiky, a proto se ned v jambickm pentametru dobe pout.
To se zd trochu za vlasy pitaen. Langdon souhlasil.
Dobr. Za druh jim mohlo jmno Santi pipadat mn znm, a
proto jako vodtko vhodnj, protoe v nm jen velmi osvcen
muov dokzali rozpoznat odkaz na Rafaela.
Ani tohle vysvtlen zejm Vittorii pli neuspokojilo. J bych
ekla, e Rafaelovo pjmen bylo za jeho ivota znmo velmi dobe.
Budete se divit, ale nebylo. To, e byl nkdo znm pouze svm
kestnm jmnem, bylo znakem vysok spoleensk prestie. Rafael
si na n potrpl stejn jako dnen hvzdy pop music. Vezmte si
takovou Madonnu. Ta pece sv pjmen Cicconeov nikdy
nepouv.
Vittoria vypadala pobaven. Vy znte Madonnino pjmen?
Langdon zalitoval, e zvolil zrovna tenhle pklad. Je vskutku
podivn, jak hlouposti jednomu utkv v pamti, kdy ije del dobu
mezi desetitisci dospvajcmi studenty. Kdy oba proli posledn
vstupn branou k velitelstv vcarsk gardy, zarazilo jejich dal
kroky hlasit vytknut tsn za zdy. Para!
Otoili se a dvali se rovnou do st puky. Attento! vykikla
Vittoria. Dejte pozor, a- J<lon sportarti! tkl znovu strn a
zachrastil uzvrem.
Soldato! ozvalo se velitelsky z druh strany ndvo, kde se
objevil Olivetti, kter prv vyel z bezpenostnho oddlen. Puste
je dl!
Strn vypadal udiven. Ma, signore, e una donna Pojte
dovnit! kikl Olivetti znovu na strnho. Pane, non posso

- 188 -

Poslouchejte! Rozkazy se mn. Za dv minuty bude mt

kapitn Rocher instrukt pro vechny pslunky. Pprava na
ptrn.
Zmaten strn bel na bezpenostn oddlen, zatmco
Olivetti el vstc Langdonovi, stroh a zejm rozlcen. N
nejtajnj archiv? dm vysvtlen.
Mme dobr zprvy, hlsil Langdon.
Olivetti pimhouil oi. Musely by bt zatracen dobr.
tyi neoznaen automobily Alfa Romeo 155 T se tily po Via
dei Coronari jako tryske po rozjezdov drze. Sedlo v nich
dvanct neuniformovanch pslunk vcarsk gardy ozbrojench
poloautomatickmi karabinami Cherchi-Pardini, ndobami s
nervovm plynem a dalekonosnmi plynovmi dly. Ti ostelovai
byli vyzbrojeni pukami s laserovm zamovaem.
V prvnm vozidle sedl vedle idie Olivetti, kter se otoil
dozadu k Langdonovi a Vittorii a oboil se na n bez sebe vzteky.
Ujiovali jste m, e vechno dn vysvtlte, a te je z toho
tohle!
Langdon, cel stsnn v malm vozidle, se pokouel o
vysvtlen. Chpu, e muste
Ne, nechpete! Prv jsem musel z Vatiknu zrovna na zatku
konklve odvolat dvanct svch nejlepch mu a poslat je steit
Panteon. A to na zklad svdectv njakho Ameriana, o kterm
nic nevm a kter prv rozlutil njakou tyi sta let starou bse. A
ptrn po t antihmot jsem musel penechat druhoadm silm.
Langdon ml sto chut vythnout Folio 5 z nprsn kapsy a
zamvat jm Olivettimu ped oima. Nevm nic vc ne to, e
informace, kterou jsme zskali, se tk Rafaelovy hrobky, a Rafaelv
hrob se nachz v Panteonu.
Gardista sedc za volantem pitakal: To je pravda, pane
veliteli. J s manelkou jsem
ite! odsekl Olivetti a otoil se znovu k Langdonovi. Jak
by mohl ten zabijk vradit na tak frekventovanm mst a pak
uprchnout?
- 189 -

To nevm, odpovdl Langdon, ale iluminti jsou zejm

perfektn vybaven. Pronikli do CERNu i do Vatiknu. irou
nhodou vme, kde m dojt k prvn vrad. V Panteonu mte tedy
jednu pleitost toho chlapa chytit.
Sam rozporn daje, namtal Olivetti. Jakou jednu
pleitost? kal jste pece, e tu je njak stezka. ada ukazatel.
Je-li ten Panteon sprvn msto, meme podle dalch ukazatel
postupovat dl. Take budeme mt celkem tyi pleitosti toho
chlapa chytit.
To doufm i j, podotkl Langdon, A mohli jsme mt u
ped stoletm.
To, e zrovna Panteon byl zvolen prvnm Oltem vdy, mlo
pro Langdona sladkohokou pchu. Djiny si nkdy trop krut
erty z toho, kdo se jim sna porozumt. Bylo poetil si
pedstavovat, e po vech tch dlouhch letech bude Cesta Osvcen
stejn, jako byla na zatku, e vechny sochy budou na tme mst,
jako byly a pesto Langdon snil o tom, e projde celou cestu a na
konec, kde se ocitne rovnou v tajn ilumintsk svatyni. Vdl vak,
e skutenost bude jin. Vatikn dal koncem devatenctho stolet
vechny sochy z Panteonu odstranit a zniit.
Vittoria se zdsila. Pro?
Sochy pedstavovaly antick, pohansk bohy. Bohuel z toho
vyplv, e prvn ukazatel zmizel a tm i
Veker nadje, e najdeme Cestu Osvcen a dal vodtka?
poznamenala Vittoria.
Langdon zavrtl hlavou. Jednu pleitost mme, a to je
Panteon. Potom se cesta ztrc.
Olivetti na n chvli zral, potom se otoil dopedu zakiel na
idie: Obrate to!
idi auto prudce stoil a dupl na brzdu. Dal ti vozy zabrzdily
hned za nimi.
Co dlte? kiela Vittoria.
Olivetti se k nim obrtil a hlasem tvrdm jako skla vysvtloval:
Pane Langdone, kdy jste mi kal, e mi cestou vechno vysvtlte,
tak jsem pedpokldal, e ne dorazme k Panteonu, bude u jasn,
pro tu moji lid jsou. Bohuel tomu tak nen. Jeliko tm, e jsem
- 190 -

tady, opomjm jin svrchovan dleit povinnosti, a jeliko

neshledvm nic smysluplnho na va teorii o panenskch obtech a
star poezii, nemohu s dobrm svdomm takto dl pokraovat.
Okamit proto tento zsah odvolvm. Vythl svou penosnou
vyslaku a zapnul ji.
Vittoria se nathla dopedu a popadla ho za ruku. To
nemete!
Olivetti vypnul vyslaku a vztekle se po n podval. Byla jste
nkdy v Panteonu, pan Vetrov?
Ne, ale
Tak dovolte, abych vm o nm nco ekl. Panteon je kruhov
budova s jedinou sn, postaven z kamene a cementu. M jenom
jeden vchod. dn okna. Vchod je zk a tyi ozbrojen mt
policist ho neustle ste ped vandaly, protikesanskmi teroristy
a cikny okrdajcmi turisty.
Takhle se na to dvte vy, odpovdla chladn.
J? Dvm se na to tak, e to, co jste mi ekli, e se tu m stt,
je naprosto vyloueno! Mohla byste mi pijateln objasnit, jak by
mohl nkdo uvnit v Panteonu zabt kardinla? Anebo jak by mohl
nkdo pedtm dostat vbec nkoho dovnit, mezi tmi stremi? i
ho dokonce uvnit zabt a uniknout pry? Olivetti se nahnul pes
sedadlo k Langdonovi, kter ctil jeho dech vonc kvou. A co vy,
pane Langdone? Mte vy njak pijateln scn?
Langdon ml pocit, e jej to mal vozidlo pmo svr. Nic m
nenapad! J nejsem vrah! Copak muu vdt, jak to chce provst?
Nevm nic vc, ne
Njak scn? vpadla do toho Vittoria. A co tenhle? Vrah
piltne helikoptrou nad Panteon a vhod stnajcho kardinla s
vyplenm znamenm otvorem ve stee dovnit. Kardinl dopadne
na mramorovou podlahu a zabije se.
Vichni se ohldli po Vittorii. Langdon nevdl, co si m
myslet. Vae pedstavivost je sice ponkud chorobn, ale reagujete
rychle, pan.
Olivetti se zamrail. To by sice bylo mon, to pipoutm, ale
sotva
- 191 -

Anebo ten zloinec kardinla nm omm, piveze ho na

invalidnm vozku jako njakho starho turistu, vjede s nm dovnit,
kde mu klidn podzne hrdlo a neruen odejde.
Tohle u zejm Olivettiho pimlo, aby se nad vc trochu
zamyslel.
Dobr npad, pomyslel si Langdon.
Anebo, nedala se zadret Vittoria, by ten zabijk mohl
U jsem slyel, peruil ji Olivetti, sta. Zhluboka se
nadechl a zase vydechl. Nkdo prudce zabouchal na okno a vichni
sebou trhli. Byl to vojk z nkterho z ostatnch automobil. Olivetti
sthl oknko.
Ve v podku, pane veliteli? ptal se vojk obleen do civilu.
Vyhrnul si rukv dnsov koile, aby se podval na nramkov
hodinky vojenskho typu. Sedm tyicet, pane veliteli. Budeme
potebovat njak as, abychom zaujali postaven.
Olivetti trpn pikvl a dlouho nekal nic. Jezdil prstem po
palubn desce sem a tam, zanechvaje ru ve vrstv prachu, kter ji
pokrval. Ve venkovnm zrctku pozoroval Langdona, kter ctil jeho
zkoumav pohled. Konen se Olivetti obrtil k ekajcmu vojkovi
a vhavm hlasem udloval pokyny: Pibliovat se oddlen. Auta
na Piazza della Rotonda, Via degli Orfani, Piazza di S. Ignazio a
Piazza di S. Eustacchio. Nepibliovat se vc ne na dva bloky.
Jakmile zaparkujete, pipravte se a ekejte na m dal rozkazy. Ti
minuty.
Rozkaz, pane! Vojk odklusal ke svmu automobilu.
Langdon s uspokojenm kvl na Vittorii, na co odpovdla
smvem, a on ml na okamik pocit, jako by mezi nimi existoval
njak nov, neznm vztah jaksi magnetick oboustrann
pitaliv sla.
Velitel se otoil k Langdonovi a s pimhouenma oima ucedil:
Pane Langdone, doufejme, e to neskon ostudou.
Langdon se nucen usml. Jak by mohlo?
Maximilian Kohler, editel CERNu, otevel oi pod chladivm
pvalem cromolynu a leukotrienu, kter mu roziovaly prduky a
plicn kapilry. Dchal nyn opt normln. Vidl e se nachz v
- 192 -

soukromm pokoji na oetovn CERNu; invalidn vozk stl vedle

lka.
Rozhlel se kolem sebe a dval se na paprov upan, do
kterho jej navlkli. aty ml sloen na idli vedle postele. Zven
bylo slyet oetovatelku na pochzce mezi pokoji. Dobrou minutu
zstal leet a naslouchal. Potom se co nejtieji posunul k okraji lka
a pithl si obleen. S obtemi, vzhledem ke svm ochrnutm
nohm, se oblkl a pesunul se na vozk.
Potlauje kael dojel ke dvem. Motor nezapnal a vozk dostal
do pohybu pouze rukama. U dve se rozhldl a zjistil, e chodba je
przdn.
Potichu se z oetovny vytratil.
Sedm-tyicet-est a ticet jasn? Ani kdy mluvil do
vyslaky, Olivetti nikdy nezvil hlas nad intenzitu rovnajc se spe
epotu.
Langdon se te ve svm tvdovm saku potil na zadnm sedadle
alfy romeo, zaparkovan ti bloky od Panteonu. Vedle nho sedla
Vittoria a napjat sledovala Olivettiho, kter vydval posledn
rozkazy.
Obklit v rozloen do osmi bod. Pln okruh s poslenm u
vchodu. Cl vs me vizuln znt, take se muste krt. Cl pouze
znekodnit, nikoli usmrtit. Budeme potebovat nkoho na ostelovn
stechy. To hlavn je clov osoba, vechno ostatn je vedlej.
Langdon se zdsil nad pragmatickm pstupem, s nm Olivetti
svm lidem prv naznail, e kardinla lze obtovat.
Opakuji. Pouze znekodnit, nikoli usmrtit. Cl potebujeme
zskat iv. Provete.
A Olivetti vypnul vyslaku.
Vittoria vypadala doten, tm rozzloben. Pane veliteli,
copak nikdo nepjde dovnit?
Olivetti se k n otoil: Dovnit?
Do Panteonu! Tam se pece m nco stt!
Attento, odpovdl Olivetti a jeho zrak ztvrdl. Jestli se jim
opravdu podailo proniknout do m jednotky, pak ten zabijk m lidi
zn od vidn. V kolega m varoval, e te mme jedinou
- 193 -

pleitost clovou osobu dopadnout. Nemm v myslu nkoho

vystrait tm, e sv lidi polu dovnit.
Ale co kdy ten vrah u uvnit je?
Olivetti se podval na hodinky. Clov osoba se vyjdila zcela
konkrtn. Osm hodin. Mme jet patnct minut.
On ekl, e v osm hodin kardinla zabije. Svou ob u ale
mon njak dostal dovnit. Vai lid pak teba vraha uvid vychzet,
ale nebudou vdt, e jde o clovou osobu. Nkdo by se ml
pesvdit, je-li vnitek ist.
Ne, te u je to pli riskantn.
Nebude to riskantn, kdy toho, kdo tam pjde, nikdo
nepozn.
Maskovn ale trv pli dlouho a
Myslela jsem sebe.
Langdon se otoil a s divem na ni zral.
Olivetti zavrtl hlavou: Absolutn vyloueno.
Zabil mho otce.
Prv proto me vdt, kdo jste.
Vdy jste ho slyel v telefonu. Neml potuchy, e Leonardo
Vetra vbec njakou dceru ml. A je stoprocentn jist, e nem ani
pru o tom, jak vypadm. Mohu jt dovnit jako turistka. Kdy budu
vidt nco podezelho, mu vyjt a dt vaim mum signl, aby
vnikli dovnit.
Lituji, ale to nemohu povolit.
Comandante? ozval se Olivettiho pijma. Mme
komplikaci na severnm stanoviti. Vhled nm tu blokuje fontna.
Na vchod nevidme a museli bychom se pemstit na nmst, kde
zase budeme na muce. Co mme podle vs udlat? Zstat
neviditeln a nevidt, anebo vidt a bt zraniteln?
Vittoria u toho zejm mla pln zuby. Tak dost, j jdu,
prohlsila rezolutn, otevela dvee a vystoupila.
Olivetti upustil vyslaku, vyskoil z auta a spchal za Vittori.
Tak Langdon vystoupil z vozu. Co ji to zase ksakru napadlo?
Olivetti zastoupil Vittorii cestu. Pan Vetrov, myslte to jist
dobe, ale j nemohu dovolit, aby se do toho mchal njak civilista.
Mchal? Vdy zasahujete naslepo. J vm chci pomoct.
- 194 -

Samozejm e bych uvtal mt uvnit pozorovatelsk

stanovit, ale
Ale co? Ale j jsem jenom ena, e ano?
Olivetti na to neekl nic.
Radi nekejte, co mte na jazyku. Sm moc dobe vte, e
tenhle mj npad je dobr, a jestli jenom kvli njakm muskm
pitomostem
Nechte to na ns.
Nechte m, abych vm pomohla.
Ne, je to pli nebezpen. Nemli bychom s vmi dn
spojen. Penosnou vyslaku s sebou mt nemete, protoe by vs
prozradila.
Vittoria shla do kapsy u koile a vylovila mobiln telefon.
Spousta turist dneska pece chod s mobilem.
Olivetti se zamrail.
Vittoria zapnula mobil a dlala, jako e vol. Hal, milku,
prv jsem v Panteonu. To bys ml vidt! Pak telefon vypnula a
podvala se na Olivettiho. O tom pece ksakru nikdo nic nev. Vbec
tu nejde o nic riskantnho. Dovolte mi, abych byla jednm z vaich
pozorovatel. Ukzala na mobil, kter ml Olivetti u pasu, a zeptala
se: Jak mte slo?
Olivetti neodpovdl.
idi tomu vemu pihlel a zdlo se, e si o tom mysl sv.
Vystoupil z vozu a vzal velitele stranou. Asi deset vtein spolu
vzruen hovoili, a nakonec Olivetti pikvl, vrtil se zptky a ekl
Vittorii: Ulote si to slo do pamti, a zaal diktovat nkolik
slic.
Vittoria je zaznamenvala.
Te na to slo zavolejte.
Stiskla tlatko s slem uloenm v pamti a mobil na
Olivettiho opasku zazvonil. Velitel jej zvedl a zaal do nj mluvit.
Pan Vetrov, jdte dovnit, porozhldnte se tam, potom budovu
opuste a zavolejte mi, co jste tam vidla.
Vittoria okamit zapnula vlastn mobil. Dkuji, pane.

- 195 -

Langdona se nhle a neoekvan zmocnil pval

ochranitelskho instinktu. Pokejte minutku, zarazil Olivettiho.
Vy ji tam chcete poslat samotnou?
Vittoria se na nho zamraila. Roberte, to je v podku.
idi mezitm zase o nem rozmlouval s Olivettim.
Je to nebezpen, varoval Langdon Vittorii.
M pravdu, dodal Olivetti, ani dn z mch nejlepch mu
nepracuje sm. Mj poruk m prv nyn upozornil, e by stejn
bylo nejlep, kdybyste se oba njak maskovali.
Oba? pomyslel si Langdon. Vlastn jsem si to myslelKdy tam oba vstoupte spolu, prohlsil Olivetti, budete
vypadat jako pr turist na dovolen. Zrove me jeden druhmu v
ppad poteby pomoci. A j sm budu aspo klidnj.
Vittoria pokrila rameny. Dobr, ale budeme si muset pospit.
Langdon si povzdechl. Pkn si vede, kovboji.
Olivetti ukzal smrem dl po ulici. Prvn pn ulice, ke kter
pijdete, je Via degli Orfani. Tam zabote doleva a dojdete a k
Panteonu. Pky nejv dv minuty. J tam budu dvat pokyny svm
lidem a budu ekat na vae zavoln.
Byl bych ale rd, kdybyste se mli m ubrnit. Vythl revolver.
Um s tm nkdo z vs zachzet?
Langdonovi se rozbuilo srdce strachem. Tohle snad
nepotebujeme!
Vittoria nathla ruku. Na tyicet metr trefm z pd
kolbajc se lodi rybu vyskakujc nad hladinu.
Dobe. Olivetti j pedal pistoli. Budete ji ale muset schovat.
Vittoria vrhla pohled na sv krtk kalhoty a potom na
Langdona.
Paneboe, jen to ne! pomyslel si, ale Vittoria byla rychlej.
Rozepnula mu sako a vsunula pistoli do jedn z jeho nprsnch
kapes. Ml pocit, jako by mu do n spadl balvan, a jedinou jeho
tchou bylo, e strnku z Diagramu m ve druh kapse.
Te vypadme nekodn. Jdeme, prohlsila Vittoria, vzala
Langdona za ruku a vyrazili.
idi za nimi jet zavolal: Nejlpe zaven! Pamatujte, jste
turist. Dokonce novomanel. Co kdybyste se dreli kolem ramen?
- 196 -

Kdy na rohu zaboili, Langdon by byl psahal, e na Vittoriin

tvi zahldl nznak smvu.
Shromadit vcarsk gardy se nachz vedle kasren Ucorpo
di Vigilanza a gardisty tam obvykle svolvaj pi pprav
bezpenostnch opaten ped veejnm vystoupenm papee nebo
ped jinmi vatiknskmi slavnostnmi pleitostmi. Dnes vak
slouilo jinmu elu.
Ke shromdnm pslunkm speciln bojov jednotky
hovoil zstupce velitele vcarsk gardy, kapitn Elias Rocher. Byl
to robustn mu obleen v tradin modr kapitnsk uniform s
individulnm doplkem ervenm baretem posazenm ikmo na
jednu facku. V kontrastu s mohutnou postavou byl jeho hlas
pekvapiv tenk a zrove jasn, jako by vychzel z hudebnho
nstroje. Naproti tomu jeho pohled byl zakalen jako u njakho
nonho zvete. Jeho lid mu kali orso medvd. Nkdy ertovali,
e Rocher je medvd chodc ve stnu zmije. Tou zmij ml bt
velitel Olivetti. Rocher byl pitom stejn smrteln nebezpen jako
zmije, ale jeho aspo bylo vidt pichzet.
Vojci stli v pozoru, dn nepohnul ani svalem, i kdy
informace, kterou prv obdreli, vrazn zvila jejich krevn tlak.
Zelen poruk Chartrand stl a vzadu a nepl si nic jinho,
ne patit mezi onch devtadevadest procent uchaze, kte
nedoshli kvalifikace potebn k tomu, aby tu mohli bt. Ve svch
dvaceti letech byl Chartrand nejmladm pslunkem gardy. Ve
Vatiknu byl pouh ti msce. Jako vichni ostatn obdrel zkladn
vojensk vcvik ve vcarsk armd a potom odslouil jet dva
roky nstavbovho vcviku v Bernu, ne byl piputn k nron,
tvrd prova ve Vatiknu, absolvovan v tajnch kasrnch mimo
m. Nic jej vak bhem celho vcviku nepipravilo na takovou
kritickou situaci, v jak se prv ocitl.
Chartrand si zprvu myslel, e cel tahle instrukt ped bojovm
nasazenm je ve skutenosti jen soust vcviku. Futuristick
vzbroj, nos kardinl, dvn kulty co tohle vechno m
znamenat? Potom jim ale Rocher promtl videozznam s tou
vbuninou. Zejm to tedy nebude cvien.
- 197 -

Ve vybranch oblastech zcela vyadme jakkoli magnetick

zsahy zven. Budeme se pesunovat ve skupinch po tyech. Pro
lep orientaci si nasadme infraerven brle. K rekognoskaci se
pouij bn detektory s citlivost pole nastavenou pod ti ohmy.
Njak otzky?, zakonil Rocher pedzsahovou instrukt.
dn.
Chartrand byl z toho veho naprosto zmaten. Co kdy to vas
nenajdeme? poloil si otzku, na kterou by byl nejradji okamit
zapomnl.
Medvd se na nj podval zpod svho ervenho baretu. Potom
zavelel rozchod s chmurn vyslovenm pnm: astnou cestu,
chlapi.
Kdy byli dva bloky od Panteonu, Langdon s Vittori mjeli adu
taxk s idii spcmi za volantem. Byl as odpolednho lofka
vn to obyej ve Vnm mst, kter se zrodil z odpolednch siest
ve starm panlsku a v m doel dokonalosti a obecnho
rozen.
Langdon se pokouel zkoncentrovat, situace vak byla pli
bizarn, ne aby ji bylo mon racionln zvldnout. Jet ped esti
hodinami spal spnkem spravedlivch v Cambridgi, te byl v
Evrop, zapleten do surrelnho boje mezi dvnmi soupei, s pistol
v nprsn kapse tvdovho saka, a vedl se za ruku s enou, s n se
ped pr hodinami setkal poprv.
Podval se na Vittorii. Hledla upen ped sebe a pevn seven
jej dlan prozrazovalo nezvislou a clevdomou enu. Jej prsty se s
jeho propltaly s instinktivn jistotou vstcnosti. Ani stopa po
vhn. Langdon ctil rostouc pchylnost. Mj rozum, kal si pesto.
Zdlo se, e Vittoria ct jeho rozpaky. Zachovejte klid, radila
mu, ani se ohldla, vte pece, e mme vypadat jako
novomanel.
J jsem klidn.
Vdymi rozmakte ruku.
Langdon se zaervenal a seven uvolnil.
Dchejte oima, poradila mu.
Jak prosm?
- 198 -

Uvoluje to svalov napt. k se tomu prnajma.

Piraa?
Ne, ta ryba ne. Prnajma. Ale to je jedno.
Kdy zahnuli na Piazza della Rotonda, objevil se ped nimi
Panteon. Langdon k nmu vdycky ctil hlubokou ctu a obdiv.
Panteon. Chrm vech boh. Boh Prody a Zem. Stavba mu
tentokrt pipadala zven robustnj, ne jak si na ni pamatoval.
Sloupov a trojhelnkov pronaos tm zakrvaly kruhovou kupoli.
Nicmn vrazn a nikterak skromn npis nad vchodem potvrzoval,
e jsou na sprvnm mst. M. AGRIPPA L F COS TERTIUM FECIT.
Langdon to peloil jako vdy s pobavenm: Marcus Agrippa, konzul
potet, toto postavil.
Tolik tedy, pokud se te skromnosti, pomyslel si a rozhlel se
po okol. Prochzela se tu spousta turist s videokamerami, jin
dvali pednost nejlep msk mraen kv u stolk ped kavrnou
La Tazza di Om. U vchodu do Panteonu stli v pozoru tyi mt
policist pesn tak, jak to Olivetti pedpovdal.
Vypad to tu docela klidn, konstatovala Vittoria. Langdon
pikvl, ale vypadal sp ustaran. Nyn, kdy u tu skuten stl, mu
zaal cel scn pipadat nesmrn nereln. Pestoe mu Vittoria
zejm dvovala, e jedn sprvn, Langdon si byl vdom, e zde
kadho vystavil riziku. Kde Santi v zemnm hrob s bla drou. Ale
ANO, ujioval se, je to tady. Santiho hrobka. Stl tady u
mnohokrt, pod stropnm otvorem Panteonu a ped hrobem velkho
Rafaela.
Kolik je hodin? ptala se Vittoria.
Langdon se podval a odpovdl: Sedm padest. Deset minut
do zatku pedstaven.
Doufejme, e ti chlapci tady rozumj sv prci, podotkla
Vittoria, sledujc turisty vstupujc do Panteonu. Jestli se uvnit nco
semele, tak jsme vichni v kov palb.
Jak se blili ke vchodu, Langdonovi se njak h dchalo.
Pistole v nprsn kapse ho tila. Zaal se obvat, co by se stalo,
kdyby jej policista u vchodu prohledal a nael u nj tu pistoli
natst si jich ani nevimli. Kamufl zejm fungovala dobe.
- 199 -

Langdon zaeptal Vittorii: U jste nkdy stlela nm jinm

ne paralyzujcm sprejem?
Vy mi nevte?
Vit vm? Vdy vs sotva znm.
Vittoria se zamraila. Vidte, a to jsem si myslela, e tu jsme
jako novomanel.
Vzduch uvnit Panteonu byl chladn, vlhk a prosycen
djinami. Nahoe nad hlavami se klenul strop jakoby bez te s
rozponem 43,2 metru, vtm ne m kupole chrmu sv. Petra. Jako
vdy pi vstupu do uzavenho prostoru poctil Langdon mrazen.
Budova pedstavovala jedinen spojen techniky a umn. Nahoe ve
strop zil v zkch paprscch podveernho slunce proslul
kruhov otvor. Oculus, pomyslel si Langdon, blova dra. Byli u
cle.
Langdon klouzal oima od stropu po oblouku pechzejcm ve
stny zdoben sloupy a dol k leskl mramorov podlaze pod
nohama. Kupol zaznvala slab ozvna krok a hovoru turist.
Langdon si zkoumav prohlel asi tucet lid pechzejcch bezcln
v ptm. Jste mezi nimi?
Vypad to tu docela klidn, usoudila Vittoria, stle se jet
drc s Langdonem za ruku.
Langdon pikvl.
Kde je ten Rafaelv hrob?
Langdon se na okamik zamyslel, snae se vypadat nenucen.
Rozhlel se bedliv po obvodu celho prostoru. Hrobky. Olte.
Pile. Vklenky. Pokynul smrem ke zvl honosn hrobce na
druh stran vlevo. Myslm, e Rafael je tamhle.
Vittoria se rozhlela po chrmovm prostoru. Nevidm tu
nikoho, kdo by vypadal na zabijka chystajcho se zavradit
kardinla. Prohldneme to tu dokola?
Langdon pikvl. Je tu jen jedno msto, kde by se nkdo mohl
schovat. Nejlp, kdy se podvme do rientranze.
Do vklenk?
Ano, tamhle do tch vklenk ve zdi, potvrdil Langdon.
S byla po celm obvodu lemovan polokruhovmi vklenky,
mezi nimi leely jednotliv hrobky. Nebyly sice zvl prostorn,
- 200 -

ale v jejich stnu by se docela dobe mohl nkdo skrt. Langdon si

bolestn uvdomoval, e kdysi dvno stly v tchto vklencch sochy
olympskch boh, kter vak dal Vatikn zniit jakoto pohansk
vtvory, kdy byl Panteon zmnn v kesansk chrm. Pmo trpl
pi vdom, e stoj na mst prvnho Olte vdy vbec, avak
symbolick vodtko, kter kdysi obsahoval, je pry. Uvaoval, kter
socha to asi mohla bt a kterm smrem ukazovala.
Pro Langdona nemohlo bt nic napnavjho ne hledat
ilumintsk vodtko sochu, kter skryt naznaovala smr Cesty
Osvcen. A kladl si rovn otzku, kter socha asi ono dlo pro
iluminty vytvoil.
J projdu levou polovinu, a vy prohldnte pravou, navrhla
Vittoria. Sejdeme se na sto osmdestm stupni.
Langdon se ponue usml.
Jakmile se vzdlila, znovu si uvdomil hrznost cel thle
situace. Kdy se sm vydal doprava po obvodu sn, ml pocit, e z
temnch kout se k nmu nese zabijkv epot. Osm hodin.
Panensk obti na olti vdy. Matematick postup smrti. Osm,
devt, deset, jedenct a o plnoci. Langdon se podval na hodinky:
7.52. Jet osm minut.
Cestou k prvnmu vklenku mjel hrobku jednoho z italskch
katolickch krl. Sarkofg byl podobn jako mnoho jinch v m
postaven ikmo ke stn, co byla poloha ponkud nevhodn. Jak se
zdlo, divila se tomu i skupinka nvtvnk. Langdonovi to nedalo,
aby se nepustil do vkladu. Kestansk hrobky byly bn
rozmisovny v rozporu s pvodn architekturou jen proto, aby
mohly bt orientovny smrem k vchodu. lo o jednu ze starch
povr, kterou se prv minul msc zabval Langdonv semin
vnovan symbolologii.
To pece vbec nesed, ujelo tenkrt jedn posluchace v
pedn ad, kdy Langdon vysvtloval, pro byly hrobky smrovny
prv na vchod. Pro by si mli kesan pt, aby jejich hrobky
mily k vychzejcmu slunci? Hovome snad o kesanstv a ne o
uctvn slunce, ne?
Langdon se usml, kousl do jablka a pechzel ped tabul sem a
tam. Pan Hitzrot! vykikl nhle.
- 201 -

Mlad mu klmajc kdesi vzadu se vzpamatoval a zvolal: Co

je? J?
Langdon ukzal na reprodukci renesann malby visc na zdi.
Kdo je tento mu klec ped Bohem?
Hmmm njak svat?
Vborn. A podle eho jste poznal, e je to svtec?
Podle svatoze?
A pipomn vm ta svatoz nco?
Hitzrot se rozesml. No jo. Tamty egyptsk vci, co jsme
probrali v minulm semestru. Tamty hmmm slunen kotoue!
Vel dk, Hitzrote. Mete pokraovat ve spnku. Langdon se
nyn obrtil k cel td. Svatoz, jako vtina kestanskch
symbol, je vpjka ze staroegyptskho nboenskho kultu slunce.
Kestanstv je pklad takovho uctvn slunce pln.
Kdy prominete, namtla dvka sedc vpedu. Chodm do
kostela u pkn dlouho, ale njak uctvn slunce jsem tam jet
nezaila.
Opravdu? A co slavte ptadvactho prosince?
Vnoce. Narozen Jee Krista.
Jene podle bible se Kristus narodil v beznu, tak jak to, e to
slavme koncem prosince?
dn odpov.
Langdon se usmval. Dvact pt prosinec, mil ptel, je
star pohansk svtek sol invictus nepokoenho slunce
odpovdajc zimnmu slunovratu. To je ta podivuhodn ron doba,
kdy se den zan prodluovat.
Langdon se znovu zakousl do jablka.
Vtzn nboenstv, pokraoval, asto pejmaj svtky od
nboenstv pokoench, aby ok z pechodu k novmu nboenstv
zmrnila. k se tomu transmutace. Lidem to pomh v pijet nov
vry. Svt se stejn svtky jako dv, modl se na stejnch mstech,
uvaj podobn symboly a osvoj si tak prost jinho boha.
Dvka v pedn ad u se te ale zejm rozzlobila. Chcete tm
ct, e kesanstv nen nic jinho ne jeden druh uctvn slunce v
jinm balen?
- 202 -

Vbec ne. Kesanstv si nevypjilo jenom kult slunce. Ritul

kesanskho svatoeen je pevzat z dvnho Euhemerova obadu
stvoen boha. Tak kon povm boha ili svat pijmn
je vpjka, a to od Aztk. Ani pedstava Krista vykupujcho svou
smrt nae hchy nen patrn vlun kesansk; sebeobtovn
mladho mue jako vykoupen hch jeho lidu se vyskytuje i v
tradici Quetzacoatla.
Dvka rudla zlost. Je tedy na kesanstv vbec nco
pvodnho?
V kterkoli organizovan ve je vskutku originlnho jen velmi
mlo. dn nboenstv nezan z nieho. Vechna rostou jedno z
druhho. Modern nboenstv je jaksi kol vzjemn
asimilovan historick zznam lidsk snahy o pochopen boskho.
Hmmm moment, osmlil se Hitzrot, kter jako zzrakem
procitl. Vm o nem, co je originln kesansk. Jak je to s nam
obrazem Boha? V kesanskm umn Bh pece nikdy nem podobu
sokola boha slunce nebo neho podobn vstednho. Bh je v
nm vdycky zobrazen jako star mu s blm vousem. Take n
kesansk obraz Boha je pvodn, ne?
Langdon se usml. Kdy prvn kesan odvrhli sv dvj
bostva pohansk bohy, msk bohy, eck bohy, slunce, Mithru
ptali se crkve, jak vlastn jejich nov, kesansk Bh vypad. A tak
crkev zvolila podobu, kter byla nejobvanj, nejmocnj a
nejznmj, jak se kdy vyskytla.
Hitzrot nevypadal pli pesvden. Star mu s rozevltm
blm plnovousem?
Langdon ukzal na stnu, kde byla vyobrazena cel hierarchie
antickch boh. Nejve sedl star mu s vlajcm blm vousem.
Nepipad vm ten Zeus njak znm?
Hodina skonila prv vas.
Dobr veer, ozval se musk hlas.
Langdon sebou trhl a vzpamatoval se byl znovu v Panteonu.
Pmo ped nm stl star mu v modr pltnce s ervenm kem
na hrudi, kter se na nho usmval.
Vy jste Anglian, nen-li pravda? Mu hovoil s vraznm
tosknskm pzvukem.
- 203 -

Langdon pekvapenm zamrkal. Vlastn ne. Jsem Amerian.

Zdlo se, e ten lovk je na rozpacch. Ach, promite. Jste tak
pkn obleen, e jsem si myslel jet jednou se omlouvm.
Mohu vm njak pomoct? zeptal se Langdon a srdce se mu
rozbuilo.
Dkuji myslel jsem, e j bych mohl pomoct vm. Jsem toti
zdej cicerone. Mu hrd ukzal prstem na odznak vydan mstskou
sprvou. Mou povinnost je postarat se o to, aby v pobyt v m
byl pro vs jet zajmavj.
Zajmavj? Langdon si byl jist, e tahle jeho nvtva ma je
zajmav a moc.
Vypadte jako lep lovk, podbzel se prvodce, urit se o
kulturu zajmte vc ne vtina ostatnch. Snad bych vs mohl
informovat o historii tto jedinen budovy.
Langdon se zdvoile usmval. Jste velice laskav, ale nhodou
jsem sm historik umn, take
Ndhera! Prvodci zazily oi, jako kdyby vyhrl cel bank.
Tak to urit mou nabdku uvtte!
Vlastn bych jaksi sp
Panteon, hlsal prvodce, kter vpadl do obvyklho
kolovrtku standardnho vkladu, dal postavit Marcus Agrippa v
roce 27 ped Kristem.
Ano, vpadl do toho Langdon, a pestavli ho v roce 119 po
Kristu za csae Hadrina.
Jeho kupole byla nejvt na svt a do roku 1960, kdy byla
pekonna Superkupol v New Orleansu!.
Langdon pl. Toho chlapa nebylo mon zastavit.
A v ptm stolet nazval jeden teolog Panteon Obydlm
blovm a varoval, e otvor ve stee je vstupem pro dmony!
Langdon si ho pestal vmat. Klouzal oima nahoru k oculu, a v
tu chvli veker jeho mysl ustrnula, kdy si vybavil Vittoriinin
scn s kardinlem propadnuvm stenm otvorem dol na podlahu
chrmu. To by tedy byl pro mdia vskutku slokapr. Mimovoln
zaal ptrat po reportrech, ale dnho v Panteonu nevidl.
Zhluboka vydechl. Stejn to ale byl absurdn npad. U jen pedstava
- 204 -

technickho zzem nezbytnho pro takov akrobatick vkon bud

smv.
Langdon pokraoval v prohldce, zatmco drmolc prvodce
cupital za nm jako tn touc po pohlazen. Langdona napadlo, e
nen nic horho ne naden historik umn.
Na druh stran slu byla Vittoria pln zabran do vlastnho
ptrn. Od chvle, kdy dostala zprvu o svm otci, se poprv ocitla
zcela sama a pln poctila tvrdou realitu poslednch osmi hodin. Jej
otec byl zavradn krut a nhle. Tm stejn bolestn bylo to, e
byl znetvoen i otcv vtvor stal se nstrojem v rukou terorist.
Vittorii trpil pocit viny za to, e to byl jej vynlez, co umonilo
transport antihmoty jej kanystr, kter nyn odpotval as uvnit
Vatiknu. V sil podpoit otcovo hledn prost pravdy se sama stala
nstrojem spiknut v zjmu chaosu.
Kupodivu jedin vc, u n v t chvli ctila, e je v jejm ivot
na pravm mst, byla ptomnost jednoho plnho cizince. Roberta
Langdona. Pi pohledu do jeho o se j zmocoval st vysvtliteln
pocit bezpenho toit neho, co se podobalo harmonii
ocen, z n byla dnes rno vytrena. Poten z jeho ptomnosti
nevyplvalo jen z toho, e byl pro ni zdrojem sly a nadje;
Langdonova schopnost rychlho sudku poskytovala navc anci, e
se poda vraha jejho otce dopadnout.
Zhluboka dchajc pokraovala Vittoria v prohldce sv
poloviny Panteonu. Neustle si pedstavovala, jak sama mst smrt
svho otce, a na nic jinho cel den nemyslela. Pestoe celou bytost
milovala ve iv, tomuhle zabijkovi z celho srdce pla smrt.
Sebevt mnostv dobr karmy by ji dnes nepimlo k tomu, aby
nastavila i druhou tv. Zden a vzruen oivilo v jej italsk krvi
pval neho, co dosud nikdy nectila epot sicilskch pedk
hjcch rodinnou est nstroji brutln spravedlnosti. Vendetta,
pomyslela si Vittoria, a poprv v ivot dokzala krevn mstu
pochopit.
Touha po odplat ji popohnla. Kdy se blila k hrobce
Rafaela Santiho, u na dlku j bylo jasn, e ten chlapk mus bt
nco zvltnho. Na rozdl od ostatnch byla jeho rakev chrnna
plexisklem a zaputn do zdi. Na pedn stran sarkofgu byl npis:
- 205 -

RAFAEL SANTI, 1483-1520

Vittoria chvli prohlela nhrobek a pak si peetla kratikou
informaci na tabulce vedle hrobky.
Potom ji etla znovu.
Potom ji etla jet jednou.
V nsledujcm okamiku vyrazila plna hrzy nap sn s
kikem: Roberte! Roberte!
Pi prohldce vlastn poloviny Panteonu Langdonovi pece jen
ponkud pekel prvodce, kter mu byl neustle v patch a
nenavn drmolil svj vklad, zatmco se Langdon chystal
zkontrolovat posledn vklenek.
Je vidt, e se vm lb zvlt tyto vklenky! se zjevnm
potenm poznamenal prvodce. Napadlo vs, e kupole se zd
jakoby bez te prv dky sbhn tchto stn?
Langdon pikvl, i kdy nevnmal ani slovo z toho, co mu
prvodce vykldal, protoe se soustedil na prohldku dalho
vklenku. Nhle jej nkdo zezadu prudce popadl. Vittoria! Sotva
popadala dech a svrala jeho pai. Z hrzy patrn v jej tvi mohl
Langdon vyst pouze jedin. Nala mrtvolu. Ds se zmocnil i jeho.
Ach, Vae pan! vykikl prvodce zjevn poten, e m
dalho klienta. Ukzal na jej krtk kalhoty a turistickou obuv. O
vs ale s jistotou mohu ct, e jste Amerianka!
Vittoria pimhouila oi. Jsem Italka.
Prvodcv smv ochabl. , drah.
Roberte, eptala, otejc se k prvodci co nejvc zdy,
Galilev Diagram. Potebuji se do nho podvat.
Diagramma? vemlouval se okamit prvodce. To je
pekvapen! Oba se zejm vborn vyznte v djinch! Bohuel ten
dokument nen k nahldnut. Je uchovvn v tajnosti ve Vatiknskm
arch
Kdy prominete, odvdl Langdon Vittorii stranou, zmaten z
jej zjevn paniky. Shl do kapsy a opatrn vyal dokument. Co se
dje?
Kdy to bylo vydno? ptala se prohlejc list.
Prvodce u byl zase u nich a s otevenmi sty civl na
dokument. Snad to nen opravdu
- 206 -

Reprodukce pro turisty, odpovdl ironicky Langdon. Dkuji

vm za pomoc. Te bychom ale chtli bt chvli sami.
Prvodce se sthl, ale z listiny nespoutl oi.
Datum, opakovala Vittoria nalhav. Kdy to Galileo
uveejnil?
Langdon ukzal na msk slice na pat titulnho listu. Tohle
je datum vydn. Co se dje?
Vittoria lutila seln daj. 1639?
Ano. Njak prvih?
Jej oi byly pln zlho tuen. Vechno patn, Roberte. pln
patn. Ta data nesouhlas.
Jak data?
Rafaelova hrobka. Uloili ho do n a v roce 1759. Sto let po
vydn Diagramu.
Langdon na ni s divem zral a snail se pochopit smysl toho, co
k. Ale ne. Rafael zemel v roce 1520, dvno pedtm, ne
Diagram vyel.
Ano, jenome tady byl pohben a mnohem pozdji.
Langdon tpal. O em to mluvte?
Prv jsem si to peetla. Rafaelovo tlo bylo peneseno do
Panteonu v roce 1758. Bylo to v rmci njakch poct, kterch se
tenkrt dostalo vynikajcm Italm.
Jen co to doekla, zmocnil se Langdona pocit, e mu ujd pda
pod nohama.
V dob, kdy ty vere psali, leelo Rafaelovo tlo nkde jinde.
Tenkrt neml Panteon s Rafaelem nic spolenho! prohlsila
Vittoria rezolutn.
Langdon lapal po dechu. To ovem znamen.
Ano! To znamen, e jsme na patnm mst!
S Langdonem se vechno zatoilo. To snad nen mon byl
jsem si tak jist
Vittoria se rozbhla za prvodcem a zadrela ho: Signore, kdy
dovolte kde byl Rafael pohben v sedmnctm stolet?
Urb v Urbinu, kde se narodil, koktal pekvapen prvodce.
Vyloueno! odsekl Langdon sm pro sebe. Ilumintsk
Olte vdy byly zde, v m. Tm jsem si jist!
- 207 -

Iluminti? vyjekl prvodce a znovu se zahledl na dokument v

Langdonov ruce. Kdo jste?
Vittoria se do toho vloila. Hledme nco jako pvodn hrob
Rafaela Santiho. V m. Nevte, kde by to mohlo bt?
Prvodce vypadal nejist. Tohle je jedin Rafaelv hrob v
m.
Langdon se pokouel pemlet, ale nedokzal se soustedit.
Jestlie Rafael nebyl v roce 1655 pohben v m, tak eho se potom
ta bse tk? Kde Santi v zemnm hrob s bla drou? Co to hrome
me znamenat? Pemlej!
Existoval njak jin umlec jmnem Santi? ptala se Vittoria.
Prvodce pokril rameny. Nevm o dnm.
A kdokoli jin toho jmna? Teba uenec nebo bsnk nebo
hvzd?
Vypadalo to, e prvodce m najednou sto chut odejt. Ne,
ven pan. Jedin Santi, o kterm jsem kdy slyel, je architekt
Rafael.
Architekt? uasla Vittoria. Myslela jsem, e to byl mal.
Samozejm byl jedno i druh. To byli vichni. Michelangelo,
da Vinci, Rafael.
Langdon nevdl, jestli to byla tato prvodcova slova anebo ty
honosn hrobky kolem nich, co ho nhle osvtilo. Ostatn na tom
nezleelo. V kadm ppad ho napadla spsn mylenka. Santi byl
architekt. Od toho se odvjely dal mylenky jako padajc kostky
domina. Renesann architekty ovldala jedin celoivotn touha:
pispt k bo slv stavbou velkch chrm a hodnoste oslavit
honosnmi hrobkami. Santiho hrob. Co by to mohlo znamenat?
Pedstavy se nyn jen rojily
Da Vinciho Mona Lisa.
Monetovy Leknny.
Michelangelv David.
Santiho zemn hrob
Santi ten hrob navrhl, pronesl Langdon.
Vittoria se otoila. Coe?
Hrob, o kterm se v bsni hovo, nen ten, ve kterm Rafael
le, nbr ten, kter jako architekt navrhl.
- 208 -

O em to mluvte?
Ten ver jsem pochopil patn. Nemme hledat msto, kde je
Rafael pohben, nbr hrobku nkoho jinho, kterou navrhoval.
Divm se, e m to nenapadlo. Polovina vtvarn tvorby v
renesannm a baroknm m se tkala pohbvn. Langdon se
usmval radost nad vlastnm prozenm. Rafael urit navrhl cel
stovky hrobek!
Vittoria nevypadala, e by ji to zrovna tilo. Stovky?
I Langdonv smv nyn povadl. Nojo.
A vechny z nich zemn, pane profesore?
Langdon nhle pmo hmatateln ctil, jak tpe. O Rafaelov dle
toho vdl trapn mlo. V Michelangelovi se vyznal, ale Rafael ho
nikdy pli neuchvacoval. Dokzal vyjmenovat jen pr
nejproslulejch hrobek, kter navrhl, avak ani kloudn nevdl, jak
vypadaj.
Vittoria zejm vyctila, zeje v zkch, a obrtila se proto k
prvodci, kter se u kradl pry. Chytila ho za ruku, pithla bl a
spustila: Hledme hrobku. Tu, kterou navrhl Rafael. Hrobku, o kter
by se dalo ct, e je zemn.
Prvodce byl nyn zejm v rozpacch. Hrobku od Rafaela? To
nevm. Navrhl jich spoustu. Nejsp mte na mysli jeho kapli, a ne
hrobku. Architekti vdycky v souvislosti s hrobkami stavli kaple.
Langdon si uvdomil, e ten lovk m pravdu.
Je nkter z tch hrobek nebo kapl povaovna za zemn?
Prvodce pokril rameny. Odpustte, ale nen mi jasn, co tm
myslte. Nevm, co m slovo zemn znamenat. U ale stejn musm
jt.
Vittoria ho pidrela za ruku a etla mu ver na prvnm dku:
Kde Santi v zemnm hrob s bla drou. k vm to nco?
Vbec nic.
Langdona nhle nco napadlo. Zapomnl pece na druhou st
vere. blova dra. Ale ano! To je ono! M nkter z Rafaelovch
kapl ve stee oculus?
Prvodce zavrtl hlavou. Pokud vm, tak jedin Panteon.
Zarazil se. Leda
Leda co? vyhrkli Langdon i Vittoria unisono.
- 209 -

Tentokrt oil pro zmnu prvodce. Leda e by blova dra

byla buco divolo?
Vittoria pikvla. Urit.
Prvodce se nesmle usml. Existuje jeden nzev, na kter si
momentln nemohu vzpomenout. Jestli se nemlm, tak ta buco
divolo se tk krypty.
Langdon se zeptal: Dra v krypt?
Ano, ale v krypt zvltnho druhu. Myslm, e blova dra je
star vraz pro masivn pohebn sklepen, kter se v kapli nachz
pod nkterou hrobkou.
Myslte kostnin pstavek?
Ano! Prv na tenhle nzev jsem si nemohl vzpomenout!
Langdon se zamyslel. Kostnin pstavky byly jednm z
nenronch een komplikovanho problmu. Kdy crkev uctila
nkterho z vznamnch hodnost zzenm honosn hrobky uvnit
chrmov lodi, jeho pbuzn si asto pli, aby tam byli po smrti
uloeni stejn honosnm zpsobem. Jeliko vak nkdy nebylo dost
penz nebo msta, aby se v chrmu zdily hrobky pro vechny leny
rodiny, eilo se to obas tm, e se pro ostatn, mn vznamn
pslunky vyhloubil v blzkosti hrobky sklep, ktermu se kalo
kostnin pstavek. Nahoe byl pekryt jakmsi renesannm
pedchdcem dnenho poklopu nad kanlovou achtou. Bylo to sice
pohodln, ale zhy se od tto praxe muselo upustit, protoe tmto
otvorem pronikal do chrmu nelib puch. Proto tedy asi blova
dra, napadlo Langdona. Nikdy tento nzev neslyel, ale pipadal mu
svrzn trefn.
Srdce se nyn Langdonovi prudce rozbuilo. Kde Santi v zemnm
hrob s dbla drou.
Zdlo se, e je teba vyeit u jen jednu otzku. Navrhl Rafael
nkdy njakou hrobku, kter by byla opatena takovou blovou
drou?
Prvodce se krbal ve vlasech. Abych pravdu ekl, je mi lto,
ale vm jen o jedn.
Jen o jedn! Lep odpov si Langdon st mohl pedstavit.
Kde je? Vittoria tm vykikla.
- 210 -

Prvodce se na n podval zvltnm pohledem. Nazv se to

kaple Chigi. Je v n hrobka Agostina Chigiho a jeho bratra,
zmonch mecen vd a umn.
Vd? vyhrkl Langdon a s Vittori se na sebe podvali.
Kde to je? ptala se Vittoria znovu.
Prvodce si otzky nevmal, cel naden tm, e me opt
nabdnout sv sluby. Jestli je ten hrob zemn, to opravdu nevm, ale
je skuten tak kajc, odlin.
Odlin? divil se Langdon. m?
Po architektonick strnce nesourod. Rafael ml na starosti
samotnou stavbu, ale vnitn vzdobu obstaral nkdo jin, na jeho
jmno si nemohu vzpomenout.
Langdon nyn napjat poslouchal kad slovo. e by nkter
anonymn ilumintsk mistr?
A u je autorem t vnitn vzdoby kdokoli, nedostvalo se
mu vkusu, prohlsil prvodce. Dio mio! Atrocit! Kdo by touil
bt pohben pod pirmides?
Langdon nechtl vit svm um. Pyramidy? Copak v t kapli
jsou pyramidy?
J vm prost stran, e ano?
Vittoria chytla prvodce za pai a vybafla na nho: Signore,
kde je ta kaple Chigi?
Nco pes kilometr na sever odtud. V kostele Santa Maria del
Popolo.
Vittoria si oddechla. Dkujem. Jdeme
Moment! zvolal prvodce. Zrovna m nco napadlo. Jsem j
to ale blzen.
Vittoria se zastavila. Jen mi proboha nekejte, e jste se
zmlil.
Zavrtl hlavou. To ne, ale mlo m to napadnout u dv. Kaple
Chigi se takhle vdycky nejmenovala. kvalo sej Capella della
Terra.
Zemsk kaple? uasl Langdon.
Ne, Zemn kaple, opravila jej Vittoria a spchala k vchodu.

- 211 -

Jakmile se Vittoria Vetrov dostala na Piazza della Rotonda,

okamit zavolala svm mobilnm telefonem. Pane veliteli, tohle je
patn msto!
Olivetti byl cel zmaten. patn? Co tm myslte?
Prvn Olt vdy je v kapli Chigi!
Kdee? Te u ml Olivetti zejm zlost. Vdy pan
Langdon kal
Santa Maria del Popolo! Na sever odtud. Okamit tam sv lidi
polete! Zbvaj u jen tyi minuty!
Ale moji lid zaujali postaven tady! Nemohu pece
Dlejte! kikla Vittoria a vypnula telefon.
Za n se z Panteonu vynoil Langdon, cel ommen.
Chytila ho za ruku a thla k front taxk stojcch podl
chodnku. Zatloukla na kapotu prvnho v ad, m probudila
spcho ofra, kter pekvapenm vyjekl. Otevela zadn dvee,
vtlaila Langdona dovnit a naskoila za nm.
Santa Maria del Popolo! kikla na idie. Presto!
idi, kter vypadal trochu jako v transu a trochu vyden,
lpl na plyn a vyrazil.
Gunther Glick vystdal u potae Chinitu Macriovou, kter
nyn stla skren v zdi peplnnho mikrobusu BBC a cel zmaten
se mu dvala pes ramena. ikal jsem ti, e British Tattler nen
jedin list, kter pin lnky o tch lidech.
Macriov se naklonila bl, aby lpe vidla na obrazovku
potae, zatmco Glick nco vyukval na klvesnici. Ml pravdu.
Jak se ukzalo, databze BBC skuten podchytila est lnk, kter
se v poslednch deseti letech zabvaly bratrstvem zvanm iluminti,
a obsahovala jejich pln text. No dobe, sekla jsem se, pomyslela si
Macriov a zeptala se: Co je to za novine, kte to psali? Obyejn
pislkov? Pislky BBC nezamstnv.
Tebe pijali.
Glick se zamrail. Nevm, pro jsi tak kousav. Existence
ilumint je v prbhu djin spolehliv doloen.
Stejn jako arodjnice, UFO a lochnesska.
- 212 -

Glick pedtal seznam lnk. Slyela jsi nkdy o chlapkovi,

kter se jmenoval Winston Churchill?
Jo, nco mi to pipomn.
Nedvno o nm BBC vyslala dokument. Mimochodem, byl to
horliv katolk. Jestlipak v, e v roce 1920 Churchill uveejnil
prohlen, v nm odsuzoval iluminty a varoval Brity ped
celosvtovm spiknutm proti morlce?
Macriov zstvala nedviv. A kde to vylo? V Tattleru?
Glick se zasml. London Herald, 8. nora 1920.
Vyloueno.
Ra se popst oima.
Macriov se na lnek podvala podrobnji. London Herald, 8.
2. 1920. To by m nikdy nenapadlo. No dobr, Churchill byl ale
paranoik.
Nebyl sm, odporoval Glick a pokraoval v pedtn
seznamu. Jak se zd, Woodrow Wilson v roce 1921 v rdiu tikrt
varoval ped rostouc kontrolou ilumint nad bankovnm systmem
ve Spojench sttech. Mm ti pest doslovn znn pepisu jeho
rozhlasovho projevu?
Nen teba.
Glick j pesto zznam peetl. Existuje sla tak zorganizovan,
tak rafinovan, tak rozshl, e ti, kdo ji chtj pranovat, by radji
nemli mluvit pli hlasit.
O tom jsem nikdy nic neslyela.
Protoe v jedenadvactm jsi byla jet dt.
Dkuji. Macriov si z rpnut nic nedlala. Vdla, e lta
jsou na n u vidt. Bylo j tiatyicet a v jejch hustch ernch
kudrnatch vlasech u se objevovaly ediv pramnky. Byla pli
hrd, ne aby to skrvala njakm pelivem. Jej matka, pslunice
crkve jinch baptist, ji nauila spokojenosti a sebect. Jsi-li
ernoka, kvala, nem se s tm co skrvat. Den, kdy se o to
pokus, bude tvm poslednm. Stj zpma, radostn se usmvej, a
druz nech hloubaj nad tm, jak tajemstv se skrv za tvm
smchem.
Slyelas nkdy o Cecilu Rhodesovi? zeptal se Glick.
Macriov vzhldla. O tom britskm finannkovi?
- 213 -

Jo. Zaloil Rhodesovu nadaci.

Nepovdej
Ilumint. Zprva BBC z 16. listopadu 1984.
My e jsme sdlovali, e Cecil Rhodes byl ilumint?
Pesn tak. A podle zprvy na st byly v tto nadaci penze
uren u ped staletmi k tomu, aby se nejnadanj mlad lid z
celho svta stvali leny bratrstva ilumint.
To je smn. Stipendistou Rhodesovy nadace byl i mj strc!
Glick mrkl. To byl i Bill Clinton.
Macriov u z toho byla dokonale zmaten. Odjakiva nesnela
bulvrn, za senzacemi se honc zpravodajstv. Zrove ale dobe
znala BBC a vdla, e kadou zprvu peliv prozkoumaj a ov,
ne ji uveejn.
Tohle je nco, co si jet asi bude pamatovat, upozoroval ji
Glick. Zprva BBC z 5. bezna 1998. Pedseda parlamentnho
vboru Chris Mullin poadoval, aby vichni lenov britskho
parlamentu, kte jsou svobodnmi zedni, tuto skutenost
zveejnili.
Na to si Macriov skuten pamatovala. Nazen bylo pozdji
rozeno a vztahovalo se i na policisty a soudce. Co za tm bylo?
Glick etl dl. obavy, e tajn frakce uvnit svobodnho
zednstva ve znanm rozsahu kontroluj politick a finann
systm.
To je pravda.
Byl z toho pkn poprask. Svobodn zedni mezi leny
parlamentu byli pobouen. Zcela prvem, protoe vtinou to byli
nevinn lid, kte se k zednm vstoupili z dobroinnch dvod. O
tom, do eho se toto bratrstvo kdy v minulosti zapletlo, nemli
nejmen tuen.
Domnle zapletlo.
To je jedno. Glick prohlel dal lnky. Podvej se na tohle.
Jsou to rzn sdlen, podle nich lze stopu ilumint sledovat
zptky a ke Galileovi, francouzskm guerenetm, panlskm
alumbradm, Existuje jejich spojen s Karlem Marxem a s ruskou
revoluc.
Djiny se rdy samy pepisuj.
- 214 -

Sprvn! Pla by sis tedy nco nejnovjho? Mrkni se na

tohle. Tady je njak zmnka o ilumintech z nedvnho sla Wall
Street Journal
Coe, z Journalu?
Hdej, jak se jmenuje souasn nejoblbenj internetov
potaov hra?
Stopujte Pamelu Andersonovou.
Tsn vedle. Jmenuje se to Bavort iluminti: Nov svta d.
Macriov se mu dvala pes rameno na inzert. Steve Jackson
Games pichzej s novm strhujcm dramatem kvazihistorick
pbh lc spiknut dvnho satanistickho bratrstva pochzejcho
z Bavorska a usilujcho o nadvldu nad celm svtem. Najdete jej
on-line na Macriov se odvrtila a bylo j z toho nanic. Co m
tahle ilumintsk sebranka proti kestanstv?
To se netk jenom kesanstv, pouil ji Glick, ale
nboenstv vbec. Glick zdvihl hlavu a zaklebil se. I kdy podle
toho, co nm volal, se zd, e maj skuten spadeno speciln na
Vatikn.
Radi toho nechme. Nebo snad opravdu mysl, e ten chlap, co
telefonoval, je skuten tm, za koho se vydv?
Posel ilumint? Kter se chyst zabt tyi kardinly? Glick
se usmval. Ano, opravdu si to myslm.
Cesta po Via della Scrofa a k cli netrvala taxiki vezoucmu
Langdona s Vittori dle ne nco pes minutu. Na jin stran Piazza
del Popolo zastavili tsn ped osmou. Langdon, kter u sebe neml
ani liru, zaplatil taxiki vc ne pimen v americkch dolarech a
spn i s Vittori vystoupil. Na piazze panoval klid ruen pouze
smchem hrstky mstnch obyvatel sedcch ped oblbenou kavrnou
Rosati, stediskem italskch intelektul. Vlah vtk vonl
espressem a peivem.
Langdon se dosud nezbavil oku z omylu, kterho se dopustil s
tm Panteonem. U pi zbnm pohledu na tohle nmst vak jeho
est smysl zareagoval. Piazza mu pipadala pln nenpadnch
ilumintskch nznak. Patil k nim nejen dokonale ovln tvar
nmst, ale i to, e v jeho pesnm stedu stl mohutn egyptsk
- 215 -

obelisk kamenn pil tvercovho prezu, zakonen hrotem

zeteln pyramidovho tvaru. Takov obelisky byly k vidn na
rznch mstech v m dostaly se tam jako soust koisti, kterou
si man pivezli ze svch loupench vboj. Symbolologov jim
kali nadut pyramidy posvtn pyramidln forma vytaen k
obloze.
Langdon klouzal oima vzhru po obelisku, kdy tu jeho
pozornost nhle pithlo cosi v pozad. Nco jet pozoruhodnjho
ne obelisk.
Jsme na sprvnm mst, pronesl klidn, ale s pocitem krajn
ostraitosti, kter se jej nhle zmocnil. Podvejte se tamhle na to,
ukzal na monumentln vysok kamenn oblouk na protilehl stran
nmst Porta del Popolo , kter na n shlel u pknou dku
stolet. Na vrchlku byl vytesan jaksi symbol. Nepipad vm to
njak znm?
Vittoria se na to upela zahledla. Zc hvzda nad kameny
kladenmi na sebe do tvaru trojhelnku? Langdon pikvl. Zdroj
Osvcen nad pyramidou. Vittoria se otoila s oima nhle
vykulenma. Vlastn jako velk znak Spojench stt?
Pesn tak. Zednsk symbol na dolarov bankovce. Vittoria
zhluboka vydechla a rozhlela se po piazze. Tak kde je ten proklet
kostel?
Kostel Santa Maria del Popolo se v jihovchodnm kout
nmst na pat pahorku vyjmal jako zbloudil bitevn lo.
Kamenn hnzdo z patnctho stolet znevaovalo jet navc leen
pokrvajc celou fasdu.
Spchali k nmu a Langdon byl m dl zmatenj. Tak tohle je
ten kostel? Tady m co nevidt skuten dojt k vrad? K by si
Olivetti pospil. V nprsn kapse jej pod njak divn tlaila pistole.
Schodit v prel chrmu mlo tvar ventaglia vje vldn
zvoucho ke vstupu, co za dan situace psobilo sp ironicky,
protoe ve vstupu te brnilo leen a rzn zednick nin, kter se
tu povalovalo, a navc jet tabulka s varovnm npisem:
COSTRUZZIONE. NON ENTRARE. Stavebn prce. Nevstupovat.

- 216 -

Langdona napadlo, e chrm uzaven kvli oprav poskytoval

vrahovi na rozdl od Panteonu dokonal soukrom. Tady nebylo
poteba se njak maskovat. lo jen o to, dostat se dovnit.
Vittoria se bez mekn propletla mezi kozami na ezn dv a
stoupala po schodech.
Vittorie, varoval ji Langdon, jestli je jet uvnit
Jako by ho neslyela. Prola hlavnm portikem a pistoupila k
jedinm, devnm chrmovm dvem. Langdon spchal po
schodech nahoru za n. Ne se zmohl na slovo, vzala za kliku.
Langdon sotva dchal. Dvee ale nepovolily.
Mus tady bt jet jin vchod, prohlsila Vittoria.
Snad, vydechl Langdon s levou, ale Olivetti tu stejn bude
co nevidt. Bylo by pli nebezpen jt dovnit. Zatm meme
kostel hldat zven, ne
Vittoria se otoila a oi j jen svtily. Jestli se tu d dostat jet
nkudy dovnit, pak to znamen, e je tu taky jet jedna cesta ven. A
jestli ten chlap zmiz, tak jsme fungito.
Langdonova znalost italtiny staila k tomu, aby mu bylo jasn,
e Vittoria m pravdu.
Ulika vedouc podl pravho boku kostela byla zk, temn a
stsnn vysokmi zdmi z obou stran. Pchla mo aroma
charakteristick pro msto, v nm je dvacetkrt vc vep ne
veejnch zchodk.
Langdon s Vittori se vydali do t pchnouc temnoty. Uli asi
patnct krok, kdy ho Vittoria chytla nhle za ruku a ukazovala ped
sebe.
Viml si toho i Langdon. Prost devn dvee s tkmi zvsy.
Nebylo tk zjistit, e jde o bnou porta sacra soukrom vchod
pro duchovn. Tyhle vchody se vtinou u adu let neuvaly,
protoe vzhledem k nedostatku volnch ploch se tsn sousedstv
chrmu zastavlo a bon vchody se ocitly v nevbnch ulikch.
Vittoria se rozebhla ke dvem a se zejmm divem se dvala
na kliku. Langdon dorazil k n a vidl, e msto obyejnho knoflku
tam vis kovov kruh.
Annulus, zaeptal. Shl po kruhu a pithl jej k sob. V
zmku nco cvaklo. Vittoria ustoupila stranou a vypadala nhle njak
- 217 -

nesv. Langdon nevhal a otel kruhem doprava, ale pestoe se

lehce otoil dokola o 360 stup, dvee se neotevely. Langdon se
zamrail. Zkusil kruhem otet opanm smrem, avak vsledek byl
stejn.
Vittoria se snaila dohldnout a na konec uliky. Nemohl by
tady bt jet jeden vchod?
Langdon o tom pochyboval. Vtina renesannch katedrl byla
stavna na zpsob pevnost pro ppad, e by na msto zatoil
neptel. Mly proto co nejmn vchod. Pokud tu njak dal
vchod vbec je, tak by byl nejsp zaputn do obrann zdi vzadu
sp jako nouzov vchod ne vstup.
Vittoria u mezitm la zase dl.
Langdon krel tmavou ulikou za n. Z obou stran ji svraly
vysok zdi. Kdesi zaaly hodiny odbjet osmou.
Robert Langdon peslechl, kdy ho Vittoria poprv zavolala.
Zastavil se toti u zamovanho okna s barevnm sklem a snail se
nahldnout dovnit.
Roberte! ozvala se znovu hlasitm epotem.
Langdon se ohldl. Vittoria u byla na konci uliky, mvala na
nho a ukazovala nkam za kostel. Langdon k n zdrhav piklusal.
Ze zadn zdi chrmu vystupovala u zem kamenn hrz skrvajc
stsnnou sluj vypadalo to, jako kdyby byl do zklad kostela
prokopan uzouk prchod.
Vchod? ptala se Vittoria.
Langdon pikvl. Ve skutenosti sice sp vchod, ale na tom
nesejde.
Vittoria poklekla a dvala se do tunelu. Podvme se, jestli jsou
tam dvee a jestli jsou oteven.
Langdon u otevral sta k nmitkm, Vittoria ho vak popadla
za ruku a vthla do otvoru.
Pokejte, zadrel ji.
Netrpliv se po nm ohldla.
Langdon povzdechl. Pjdu naped.
Vittorii to zejm pekvapilo. Nval rytskosti?
St m pednost ped krsou.
To mla bt lichotka?
- 218 -

Langdon se zasml a prothl se kolem n do temn chodbiky.

Dejte pozor na schody.
Pomalu se oural kupedu a rukou se dotkal stny. Pod prsty
ctil hrub povrch kamene. Bleskla mu hlavou star bje o Daidalovi,
kter se jako chlapec pi bloudn Minotaurovm labyrintem
pidroval jednou rukou zdi, protoe vdl, e kdy nikdy neztrat
kontakt se zd, urit se dostane a k cli. Langdon postupoval dl,
ani si byl zcela jist, zda si vbec peje k cli dospt.
Tunel se mrn zil a Langdon zpomalil. Vittorii ctil tsn za
sebou. Chodba se stoila doleva a rozila se do komory
polokruhovho pdorysu. Byla kupodivu slab osvtlen. V eru
Langdon rozeznal obrysy tkch devnch dve.
A hele, uklouzlo mu.
Zaven?
Pedtm.
Pedtm? divila se Vittoria a stoupla si vedle nho.
Langdon j mlky ukzal na dvee oteven dokon zejm
nsilm, o em svdilo pidlo dosud vzc ve dev.
Chvli mlky stli. Pak v tom eru Langdon uctil, jak mu jej
ruka tr po hrudi, a nakonec vklouzla pod sako.
Zachovejte klid, pane profesore, beru si jen tu pistoli.
Tou dobou proourvala zsahov jednotka vcarsk gardy
vatiknsk musea odshora dol. Vude panovala tma, a mui mli
proto nasazen infraerven brle jako americk nmon pchota.
Vechno jim pak pipadalo ponkud nazelenal. Kad ml na hlav
sluchtka pipojen k antn detektoru, kter se ped nm rytmicky
houpala. Dvakrt tdn pouvali stejn pstroj k odhalovn
skrytch odposlouchvacch tnic ve vatiknskch mstnostech.
Postupovali systematicky krok za krokem, dvali se za vechny
sochy, do vech vklenk, komor, pod nbytek. Detektor by se ozval,
kdyby zachytil sebeslab magnetick pole. Dnes veer se ale neozval
ani jeden.
Vnitek kostela Santa Maria del Popolo vypadal ve sporm
svtle jako temn sluj. Podobal se sp zpola dostavn stanici
- 219 -

podzemn drhy ne katedrle. Hlavn lo pipomnala pekkovou

drhu; podlaha byla pokryt vytrhanou dlabou, paletami cihel,
hromadami smet; stla tu przdn koleka a rezav krump.
Mohutn sloupy podpraly klenut strop. V paprscch svtla
tlumenho barevnmi skly oken se ln vznely steky prachu.
Langdon se s Vittori zastavil pod rozmrnou Pinturicchiovou
freskou a prohleli si vnitek chrmu.
Nic se tu nehbalo. Naprost ticho.
Vittoria tmala ped sebou v nataench rukou pistoli. Langdon
se podval na hodinky; bylo osm a tyi minuty. Bylo to od ns
blznovstv, e jsme se sem vbec vypravili. Je to tu pli
nebezpen, pomyslel si. Bylo mu jasn, e jestlie je ten zabijk
uvnit, pak me zmizet ktermikoli dvemi, a jedin hldka stojc
venku je dokonale k niemu. Zadret by ho bylo mon jedin
uvnit za pedpokladu, e tady jet je. Langdon se pod nemohl
zbavit pocitu viny za ten netastn omyl s Panteonem. Te u
nemohl pli nalhat na zachovn opatrnosti; byl to on sm, kdo
vechny takhle zahnal do kouta.
Vittoria se rozhlela po kostele a bylo znt, e je cel neklidn.
Tak kde je ta kaple Chigi? ptala se eptem.
Langdon upral zrak do temnch trob katedrly a prohlel si
jej stny. Na rozdl od bn pedstavy obsahovaly renesann
katedrly etn kaple, a velk chrmy jako Notre Dame jich mly
cel tucty. Nebyly to vlastn v pravm slova smyslu mstnosti, nbr
lo sp o jaksi dutiny polokruhovit vklenky s hrobkami v
obvodn chrmov zdi.
patn zprva, pomyslel si Langdon, kdy spatil po kad
stran tyi takov vklenky. Celkem tedy osm kapl. I kdy osm
nebyl nijak oslniv poet, vechny byly pekryty prhlednmi
igelitovmi zvsy, kter zejm mly hrobky ve vklencch chrnit
ped prachem.
Me to bt kterkoli z tch zakrytch vklenk, odpovdl
Langdon. Kter z nich je zrovna kaple Chigi, se ned zjistit, ani se
do jednoho po druhm podvme. O dvod vc pokat s tm na na Oll

Kter z nich je druh apsida vlevo? zeptala se nhle Vittoria.

- 220 -

Langdon se na ni zkoumav podval, pekvapen jej znalost

architektonick terminologie. Druh apsida vlevo?
Vittoria ukzala na ze za jeho zdy. Do kamene tam byla
zaputn ozdobn deska, na n byl vytesan stejn symbol, jak se
nachzel venku: pyramida pod zc hvzdou. Vedle n byla
pipevnna pinav tabulka s npisem:
ERB ALEXANDRA CHIGIHO,
JEHO HROBKA SE NACHZ
V DRUH APSID VLEVO
Langdon pokval hlavou. Chigi ml ve znaku pyramidu s
hvzdou? Nhle mu blesklo hlavou, zda ten bohat mecen Chigi
nebyl tak lenem ilumintskho bratrstva. Kvl na Vittorii: Skvl
prce, Nancy Drewov.
Coe?
To nic. J jen-
Pr krok od nich dopadl nhle na podlahu njak kovov
pedmt. Celm vnitkem kostela zaznla ozvna. Langdon okamit
strhl Vittorii za pil, sotva namila pistoli do mst, odkud zvuk
piel. Ticho. ekali. Znovu se ozval njak zvuk, tentokrt to bylo
spe zaustn. Langdon sotva dchal. Co m to jenom napadlo sem
chodit? Zvuk se piblioval, bylo to jaksi peruovan ourn, jako
kdyby se tam pohyboval nkdo s ochrnutou nohou. Nhle se u paty
pile objevil njak pedmt.
Figlio di putana! vykikla Vittoria peprnou nadvku a
uskoila, a vrazila do Langdona.
Zpoza pile vylezla ohromn krysa, kter thla napl snden
krajc zabalen v papru. Zastavila se ped nimi, chvli se dvala
smrem k st Vittoriiny pistole, a potom s klidem i se svou koist
odthla dl nkam do ptm vklenku.
Mrcha! vydechl Langdon se srdcem jet prudce bucm.
Vittoria svsila ruku s pistol a rychle se uklidnila. Langdon se
rozhlel kolem sloupu a na podlaze uvidl otevenou plechovku od
konzervy, kterou krysa zejm shodila z kozy na ezn deva.
Langdon sledoval cel vnitek chrmu, jestli se nkde nco
nepohne, a zaeptal: Jestli je ten chlap tady, tak to urit musel
slyet taky. Tak co, jet nechcete pokat, a sem doraz Olivetti?
- 221 -

Druh apsida vlevo, kde to je? znla jej otzka dostaten

rezolutn.
Cht necht se Langdon otoil a snail se zorientovat.
Terminologie uvan k popisu katedrly je jako reijn pokyny
zcela v rozporu s tm, co by lovk intuitivn oekval. Otoil se
smrem k hlavnmu olti. Sted jevit. Potom ukzal palcem pes
rameno zptky.
Oba se obrtili a dvali se smrem, kterm ukazoval.
Zdlo se, e kaple rodu Chigi se nachz ve tetm ze ty
vklenk po jejich pravici. Dobr zprva spovala v tom, e oba
stli na sprvn stran kostela. patn zprva byla, e se nachzeli na
nesprvnm konci. Museli projt chrmem po cel jeho dlce,
piem mjeli ti kaple vesms kryt prhlednmi igelitovmi
zvsy, jako kaple Chigi.
Pokejte, pjdu prvn, prohlsil Langdon.
Na to zapomete.
J jsem ten, co to zmrvil s Panteonem.
J jsem ta, co m v ruce pistoli.
Z jejch o vak Langdon mohl vyst, co si skuten mysl J
jsem ta, co ztratila otce. J jsem ta, co pomhala sestrojit zbra
masov destrukce. Mn pat prvn vstel na toho chlapa
Langdon ctil, e je marn ji pemlouvat, a nechal ji tedy jt
prvn. Opatrn krel za n vchodn lod baziliky. Kdy mjeli prvn
zvsy kryt vklenek, Langdon ctil trmu jako soutc na njak
absurdn estrd. Stejn jsem tady pt kolo u vozu, napadlo ho.
V katedrle bylo ticho; tlust kamenn zdi tlumily jakkoli
znmky ivota kypcho venku. Zpod ustivch igelitovch zvs na
n z kad kaple mvaly bled pznaky lidskch tvar. Mramorov
sochy, kal si Langdon doufaje, e se neml. Bylo osm hodin est
minut. Byl ten zabijk dochviln a uprchl jet dv, ne Langdon s
Vittori do kostela vstoupili? Anebo je jet tady? Langdon si nebyl
jist, ktermu scni by dval pednost.
Doli ke druh apsid ve zvolna se ec katedrle. Kdy se
piblili k igelitovm zvsm, zaaly se nhle vzdouvat jako v
prvanu. Langdona napadlo, e nejsp nkdo nkde otevel dvee.
- 222 -

Kdy se ped nimi vynoil tet vklenek, Vittoria zpomalila. S

pistol v nataen ruce otoila hlavu ke stle vedle apsidy. V ulovm
balvanu byla vytesan dv slova:
CAPELLA CHIGI
Langdon kvl. V naprost tichosti se pesunuli k rohu vklenku
a zstali stt za irokm pilem. Vittoria namila pistoli do kaple a
pokynula Langdonovi, aby odhrnul igelitov zvs.
Nejvy as zat s modlenm, napadlo ho. Se sebezapenm se j
nathl pes ramena a tak opatrn, jak jen to lo, zaal zvs
odhrnovat. Nepatrn se pohnul a potom hlasit zaustil. Oba strnuli.
Ticho. Po chvli se Vittoria naklonila dopedu, pomalu se piblila k
zk kve a podvala se dovnit. Langdon j nahlel pes rameno.
Na okamik oba dva pestali dchat.
Nic, konstatovala nakonec Vittoria a spustila ruku s pistol
dol. Pili jsme pozd.
Langdon to vak neslyel, protoe se pemoen pocitem pokorn
cty alespo na okamik ocitl v jinm svt. Nikdy v ivot si
nedovedl pedstavit kapli takov krsy, jako byla tato. Cel z
mramoru oechov barvy skuten brala dech. Langdonv odborn
cvien zrak ji pmo hltal. Byla skuten tak zemn, jak si ji ve
fantazii maloval, a tm takov, jako by ji opravdu vytvoil sm
Galileo s iluminty.
Na kupolovitm strop kaple zily hvzdy spolu se sedmi
planetami. Pod nimi bylo namalovno dvanct znamen zvrokruhu
pohansk, pozemsk symboly s astronomickmi koeny. Zvetnk
byl pmo propojen se zem, vzduchem, ohnm a vodou tverci
pedstavujcmi moc, rozum, ve a cit. Zem znamen moc,
vzpomnl si Langdon.
Odshora dol nsledovaly na stn obrazy ty ronch obdob
Zem: primavera, estate, autunno, invrno. Jaro, lto, podzim, zima.
Jet neuvitelnj vak byla dv mohutn tlesa ovldajc cel
prostor kaple. Langdon na n zral v nmm asu. To snad nen
mon, kal si, to pece nen mon! Ale bylo. Na kad stran kaple
stly v dokonal symetrii dv tmetrov mramorov pyramidy.
Nevidm ani kardinla, ani vraha, zaeptala Vittoria. Odhrnula
zvs a vstoupila do kaple.
- 223 -

Upen jako hypnotizovan zral Langdon na pyramidy. Co maj

pyramidy co dlat v kesansk kapli? K neuven vak toho bylo
jet vc. Pesn uprosted pednch stn pyramid byly zaputn
zlat medailony krsnj snad Langdon nikdy nevidl ve tvaru
dokonal elipsy. Jejich leskl povrch zil v paprscch zapadajcho
slunce pronikajcch kupol. Galileovy elipsy? Pyramidy? Kupole
poset hvzdami? Cel prostor kaple byl prosycen ilumintskou
symbolikou vc, ne by si Langdon dokzal pedstavit.
Roberte, podvejte! vyhrkla nhle Vittoria chraplavm hlasem.
Langdon se otoil a ve chvli, kdy jeho zrak spoinul na mst,
kam Vittoria ukazovala, byl zptky v realit. A sakra! vykikl a
uskoil zptky.
Z podlahy na n hledl kostlivec do detailu propracovan
mramorov mozaika zobrazujc smrt na tku. Kostlivec tmal v
ruce tabulku s obrzkem pyramidy a hvzd. Ten obraz ale nebyl tm,
z eho Langdonovi ztuhla krev. Mozaika byla vyveden na kruhovm
kameni cupermento kter kdosi vyzvedl z podlahy jako poklop
kanlov achty a posunul k jedn stran temnho otvoru v zemi.
blova dra, vydechl Langdon. A dosud byl tak zaujat
stropem kaple, e si j vbec nepoviml. Opatrn se blil k otvoru, z
nho stoupal odporn puch.
Vittoria si piloila dla k stm. Che puzzo.
Effluvium, pouil ji Langdon, vpary tlejcch kost.
Dchaje pes rukv se naklonil k otvoru a dval se do hlubiny.
Naprost temnota. Nen vbec nic vidt.
Myslte, e tam dole nkdo je?
Tko ct.
Vittoria se pesunula k opan stran otvoru, kde byl hornm
koncem open zprchnivl devn ebk vedouc do temnch
hlubin.
Langdon kroutil hlavou. Jako v pekle.
Mon e by se tam mezi tm harampdm nala njak
baterka. Zkusm se po n kouknout, vyhrkla chvatn, ale vypadalo
to, e jen hled njakou vmluvu, aby mohla utct ped tm hroznm
zpachem.
- 224 -

Dejte pozor, varoval ji Langdon, nen vbec jist, e ten

Hassassin
Ale u byla pry.
Na enskou pkn siln vle, musel uznat.
Kdy se zase sklonil k otvoru, u se mu z tch vpar toila
hlava. Zadrel vak dech, sehnul se a pod okraj a znovu se snail
nco v t temnot zahldnout. Kdy si oi na tmu trochu zvykly,
pece jen zaal dole rozeznvat jaksi matn obrysy. Vypadalo to, e
jma st do njak komory. blova dra. Ptal se sm sebe, kolik asi
generac Chigi u tam le bez velkch cavyk uskladnno. Zavel
oi a chvli ekal, a se mu panenky roz a bude se moci v t tm
trochu vc rozkoukat. Kdy oi znovu otevel, spatil dole bledou
nmou postavu, kter jako by se vznela v temnot. Langdon se
zachvl, avak instinktivn nutkn k stupu se mu podailo pekonat.
Vidm to opravdu, nebo se mi to jenom zd? Je to n tlo? Postava
se zase vytratila. Znovu zavel oi a ekal, tentokrt jet dle, aby
oi zachytily i sebeslab svtlo.
Zaala se mu vak u motat hlava a mylenky tpaly v
temnotch. Jet aspo pr vtein. Nevdl, je-li to vdechovnm
vpar nebo tm, jak sklnl hlavu dol, ale v kadm ppad u se
mu zanal obracet aludek. Kdy konen zase otevel oi, obraz,
kter ml ped sebou, byl nhle pln jin.
Cel krypta dole byla ponoen do zvltnho modravho
psvitu a za sebou slyel jaksi sykot. Svtlo tkav sldilo i po
pkrch stnch achty. Najednou vyctil, e nad nm nkdo stoj.
Cel zkoprnl se drpal z otvoru nahoru.
Pozor! ozvalo se za nm.
Dv ne se ohldl, uctil vzadu za krkem silnou bolest.
Zapotcel se a spatil, jak od nj Vittorie odtahuje zaplen plynov
hok, jeho syc plamen osvtloval celou kapli modrm svtlem.
Langdon si tel krk. Co to ksakru vyvdte?
Pinesla jsem vm njak svtlo a vy jste do m vrazil.
Tetil oi na penosn plynov hok, kter drela v ruce.
Nic lepho jsem nenala. dn baterka tam nen.
Langdon si pod jet tel krk. Vbec jsem vs neslyel
pichzet.
- 225 -

Vittoria mu pedala hok a znovu se zaklebila nad puchem

vychzejcm z krypty. Co myslte, nejsou ty vpary holav?
Doufejme, e ne.
S hokem v ruce se pomalu vracel k de. Opatrn se nahnul k
okraji, svtil na stny achty a sledoval je odshora dol. Krypta mla
kruhov tvar o prmru asi sedmi metr. V hloubce deseti metr
narazilo svtlo na dno. Bylo temn a tvoila je hol zem. A potom
Langdon uvidl mrtvolu.
Instinkt mu radil jt od toho pry. Je tady, hlesl a pinutil se
zstat na mst. Postava tam dole se bled odrela od tmav
podlahy. Zd se, e ho svlkli donaha. Nah mrtvola, na kterou
Langdon svtil, mu pernm zpsobem pipomnla tlo Leonarda
Vetry.
Je to jeden z tch kardinl? chtla vdt Vittoria.
Langdon neml pont, ale kdo jin by to ksakru mohl bt?
Upen se dval dol na tu bledou skvrnu. Ani se nepohnula.
Nadobro bez ivota. A pece Langdon si nebyl tak pln jist. Na
poloze, kterou ta mrtvola zaujmala, bylo cosi krajn zvltnho.
Vypadalo to, jako kdyby
Hal! zavolal dol.
Vy myslte, e je iv?
Zezdola nepila dn odpovd'.
Nehbe se, sdloval Langdon, ale vypad to, jako Ale ne,
to je nemon.
Jake to vypad? vyzvdala Vittoria a sama se nyn naklnla
nad otvor achty.
Langdon znovu napnal zrak. Vypad, jako kdyby stl.
Vittoria zadrela dech a sama se sklonila n pes okraj, aby lpe
vidla. Mte pravdu, on stoj! Mon e jet ije a potebuje
pomoct! Tentokrt ona zavolala tam do hlubiny: Hal, mi pud
sentire. Slyte m?
dn odpov vak z t vlhk jmy nepichzela. Pouze ticho.
Vittoria shla po vratkm ebku. Slezu dol
Langdon ji chytil za ruku. Ne, to je nebezpen. Pjdu tam
sm.
Tentokrt se nevzprala.
- 226 -

Chinita Macriov sedla otrven na sedadle pro pasary v

mikrobuse BBC, zaparkovanm na jednom rohu ve Via Tomacelli.
Gunther Glick pod zkoumal svj pln ma a bylo zejm, e
zabloudil. Jak se obvala, tajemn volajc se ozval znovu, tentokrt s
konkrtn informac.
Piazza del Popolo, opakoval pod Glick. To pece hledme.
Je tam njak kostel a v nm njak dkaz.
Dkaz. Chinita si pestala istit brle, kter drela v ruce, a
otoila se k nmu. Dkaz o tom, e byl zavradn jeden kardinl?
Tak to aspo ekl.
A ty v vemu, co zaslechne? Jako tak asto i tentokrt si
Chinita vroucn pla, aby mohla bt svou pan. Kameraman je vak
bohuel vydn na milost a nemilost blznivm reportrm, pro kter
nat. A pokud si Gunther Glick usmysl, e d na njak pochybn
telefonn tip, ona mus bet s nm jako pes na vodtku.
Pomyslela si, e jeho rodie museli bt pkn zakomplexovan,
kdy mu dali jmno Gunther Glick. Nen divu, e toho neastnka
potom neustle pronsleduje pocit, e mus nco dokzat. Ale a na
to netastn jmno a na tu protivnou chtivost njak se vyznamenat
byl Glick docela sympatick roztomil tm typicky britskm,
nervznm zpsobem. Jako Hugh Grant.
Nemli bychom se vrtit ke svatmu Petru? navrhla Macriov
co nejetrnji. Do tamtoho tajemnho kostela bychom se mohli
podvat pozdji. Konklve zaalo u ped hodinou. Co kdy se
kardinlov dohodnou, zatmco budeme pry?
Zdlo se, e ji Glick vbec neslyel. Myslm, e bychom te
mli zatoit doprava. Rozloil pln a znovu ho zaal studovat. Ano,
kdy te zahnu doprava a hned potom doleva.
Pozor! vykikla Macriov. Jako kameramanka mla oi jako
na stopkch. Natst i Glick zareagoval rychle. Dupnul na brzdy a
zabrzdil tsn ped kiovatkou prv v okamiku, kdy se
bhvodkud vynoily tyi alfy romeo za sebou, proltly kiovatkou,
hned u ptho bloku dom prudce zpomalily, smykem zatoily
doleva a pokraovaly v zbsil jzd pesn tm smrem, kterm
hodlal vyrazit Glick.
- 227 -

lenci! zajeela Macriov.

Glick vypadal otesen. Vidlas to?
No bodeje jo! Jen taktak, e ns nezabili!
Ale ne, j myslm ty vozy, vyhrkl Glick u zase cel div.
Byly vechny stejn.
Prost lenci najedno kopyto.
Byly pln.
No a co m bt?
tyi stejn auta, kad se tymi pasary.
Tos jet nikdy neslyel o spolenm uvn jednoho vozu?
V Itlii? Glick se rozhldl po kiovatce. Ti ani nevd, co to
je bezolovnat benzn! Dupnul na plyn a vyrazil za tmi blzny.
Macriov se skcela na opradlo. Co to k ertu provd?
Glick zrychlil, aby hned potom zahnul doleva. Nco mi k, e
v tom kostele nebudeme sami.
Dol to lo pomalu. Pel za pl sestupoval Langdon po
vratkm ebku n a n pod podlahu kaple Chigi. Doslova do
blovy dry, jak se mu zdlo. Byl obrcen elem ke stn, zdy do
prostoru, a kal si, e temnj a stsnnj msto by asi sotva mohl
bhem jednoho dne navtvit.
ebk zaskpal pi kadm kroku a pronikav pach hnijcho
masa a vlhka tm dusil. Langdon se divil, kde ten Olivetti sakra
vz.
Nahoe nad sebou pod jet rozeznval Vittoriinu siluetu s
hokem v ruce, kterm mu svtila dol na cestu. Jak se od n
vzdaloval, osvtlen slblo, a to jedin, co slilo, byl puch.
Na dvanct pli shora se to stalo. Noha mu na shnilm
povrchu deva uklouzla a on se zakymcel. Rychle se nahnul
dopedu, aby nespadl a na dno krypty, a v silou se rukama zachytil
ebku. Pak se mu konen podailo nahmtnout nohama pku, a
proklnaje bolestiv odeniny na obou rukou pokraoval v sestupu.
Po dalch tech plch se znovu tm ztil, tentokrt vak ne
vinou shnilho deva, nbr leku, kdy na nj z vklenku, kter ml
ped sebou, nhle zrala hromada lebek. Kdy se vzpamatoval a
rozhldl se kolem, zjistil, e v thle vce je cel stna jako l
- 228 -

provrtan vklenky plnmi koster. Poblikvajc namodral svtlo

klouzalo po pern sbrce przdnch onch dlk a
trouchnivjcch hrudnch ko.
Kostry v prodnm osvtlen, pomyslel si sarkasticky, protoe
mu to pipomnlo podobn veer, kter nhodou absolvoval prv
ped mscem. Veer pi kostech a plameni. Newyorsk
Archeologick muzeum toti uspodalo dobroinnou veei pi
svkch losos na grilu vedle kostry brontosaura. Dostavil se na ni
na pozvn Rebecky Straussova, kdysi maneknky, nyn umleck
kritiky Times, tetidla z ernho sametu, cigaret a ne zrovna
decentn se pedvdjcch ader. Od t doby u mu dvakrt volala.
Ani jednou na to nereagoval. Vrcholn negentlemansk, pokral se a
uvaoval, jak dlouho by to Rebecca Straussova v thle pchnouc
de asi vydrela.
Ulevilo se mu, kdy konen z posledn ple sestoupil na
rozmklou zem. Ctil, jak se mu boty bo do vlhk pdy.
Ohldl se zptky, aby se ujistil, e se stny za nm neuzavou, a
podval se kolem sebe. Krypta mla kruhov pdorys o prmru
zhruba sedmi metr. Dchaje znovu pes rukv se Langdon obrtil k
mrtvole. V ptm, kter zde panovalo, bylo jen nezeteln znt
korpulentnj postavu s bledou plet. Dvala se opanm smrem.
Bez hnut. Mlky.
Ponkud tpaje v tom eru se k n vydal bl, aby zjistil nco vc.
Mu byl sice k Langdonovi obrcen zdy, take mu nevidl do
tve, v kadm ppad se vak zdlo, e opravdu stoj.
Hal! zavolal na nho Langdon. Nic. Jak se piblioval, viml
si, e ten lovk je velmi mal. A pli mal.
Co se dje? ozvala se shora Vittoria, kter Langdonovo
zvoln zaslechla, pestoe bylo pitlumeno rukvem.
Langdon neodpovdl. Byl u nyn dostaten blzko, aby vidl,
jak se vci ve skutenosti maj. Roztsl se odporem a ml pocit, jako
by se cel komora kolem nho smrovala. Jako njak duch tu ped
nm ze zem vyrstal star mu i sp jeho polovina. A po ps
byl toti pohben v zemi. Druh polovina stla vzpmena nad zem.
Nah. Ruce ml za zdy, svzan rudm kardinlskm psem. Tlo
se ochable naklnlo dopedu a ohnut zda vypadala jako njak
- 229 -

straideln boxovac m. Hlavu ml zvrcenou dozadu, s oima

obrcenma k nebesm, jako by prosil o pomoc samotnho Boha.
Je mrtv? volala Vittoria.
Langdon pistoupil k tlu. Doufm, v jeho vlastnm zjmu. Kdy
u byl docela blzko, podval se dol do muovch o. Byly modr,
vytoen vzhru a zalit krv. Langdon se u naklnl k jeho stm,
zda pecejen nezachyt njak dech, ale okamit se odvrtil.
Proboha!
Co je?
Tm se zakuckal. Mrtv je dokonale. Prv jsem spatil
pinu smrti. Z toho, co vidl, la hrza. Muova oteven sta byla
napchovan hlnou. Nkdo mu nacpal a do krku hlnu, a tm ho
udusil.
Hlnu? nechpala Vittoria. Myslte jako zem? Langdon se
rozpomnl. Zem. Vyplen znamen. Zem, vzduch, ohe, voda. Ten
zabijk pece hrozil, e kad obti vypl jako znamen jeden z
dvnch prvk vdy. Prvnm prvkem byla zem. Kde Santi v zemnm
hrob Cel obluzen puchem obchzel mrtvolu. Jeho
symbolologick instinkt ho ml k tomu, aby hledal vyplen znamen
v podob njakho umlecky zvldnutho mytickho ambigramu.
Zem? Jak by to asi mohlo vypadat? O vteinu pozdji u to uvidl.
V duchu se mu znovu vynoila star ilumintsk legenda. Na
kardinlov hrudi se ernalo a mokvalo znamen vyplen v
anglitin, v ilumintsk lingua pura:

Zem, eptal Langdon, a kroutil hlavou, aby se ujistil, e npis

ztvrnn jakmsi gotickm psmem lze shora i zdola st pln
stejn. Zem.
S hrzou si nhle uvdomil: Jet ti! Zbvaj jet dal ti.
- 230 -

Navzdory pvtivmu osvtlen Sixtinsk kaple voskovmi

svcemi byl kardinl Mortati jako na jehlch. Oficiln u bylo
konklve zahjeno, a nezaalo nijak slibn.
Ped pl hodinou, ve stanoven as, se do kaple dostavil
camerlegno Carlo Ventresca. Doel a k hlavnmu olti a odtamtud
pronesl zahajovac modlitbu. Pot rozpail a ke shromdnm
kardinlm se obrtil tnem tak bezprostednm, jak Mortati od
olte Sixtinsk kaple jet nikdy nezaslechl.
Jist dobe vte, e nai tyi preferiti nejsou momentln na
konklve ptomni. dm vs jmnem Jeho Svatosti zesnulho,
abyste v pln dve a s plnm zaujetm postupovali tak, jak mte.
Bh bu pi tom jedinm vam rdcem. Pot se otoil a chtl
odejt.
Ale kde jsou? vyletlo z jednoho kardinla.
Camerlegno se zarazil. Upmn eeno, nevm.
Kdy se vrt?
To tak opravdu nevm.
A jsou v podku?
Ani to bohuel nevm.
Vrt se vbec?
Chvli bylo ticho.
Musme doufat, vylo konen z camerlegnovch st. Potom
kapli opustil.
Dvee do Sixtinsk kaple byly potom podle dvnho zvyku
zven uzameny dvma tkmi etzy. V chodb ped nimi stli na
stri tyi pslunci vcarsk gardy. Mortati vdl, e od tto
chvle a do zvolen papee smj bt dvee zevnit oteveny pouze v
ppad smrtelnho onemocnn nkterho z kardinl anebo kdyby
se dostavili preferiti. Mortati se modlil, aby to bylo radji z druhho
dvodu, i kdy si tm vzhledem ke svm aludenm potm nebyl
tak jist.
Vzal si vzor z rozhodnosti, jakou bylo znt v camerlegnov
hlase, a rozhodl se postupovat tak, jak maj. Ohlsil proto zatek
hlasovn.
- 231 -

Trvalo ticet minut, ne probhly vechny ppravn rituly ped

prvnm hlasovnm. Mortati trpliv ekal ped hlavnm oltem, ne
kad kardinl v poad podle vku pistoup a vykon pedepsan
hlasovac akt.
Konen piel k olti posledn z kardinl, poklekl ped nm a
pronesl formuli:
Nechje n Pn Je Kristus mm svdkem, e svj hlas
odevzdvm tomu, o nm si ped Bohem myslm, e by ml bt
zvolen.
Kardinl pot povstal a podrel hlasovac lstek vysoko nad
hlavou, aby jej kad vidl. Potom poloil lstek na podnos, kterm
byl pikryt velk kalich. Podnos pak uchopil a sklopil jej tak, aby
hlasovac lstek spadl do kalicha. Cel to slouilo k tomu, aby nebylo
mon vhodit do kalicha vc lstk.
Kardinl potom znovu pikryl tcem kalich, poklonil se ped
kem a vrtil se na sv msto.
Te, kdy byl odevzdn posledn hlasovac lstek, byla ada na
Mortatim, aby se dal do prce.
Mortati potsal hlasovacmi lstky, aby je promchal. Potom
sal podnos a vythl z kalichu jeden lstek. Rozloil jej (byl pesn
dva palce irok) a etl hlasit, aby to kad slyel, text vytitn v
zhlav kadho lstku.
Eligo in summum pontificem Volm za Nejvyho
Knete Pot oznmil jmno napsan pod nadpisem, nae
propchl lstek jehlou s nit pesn v mst, kde bylo vytitno slovo
Eligo, a lstek opatrn navlkl na nit. Jmno zvolenho potom zapsal
do volebnho denku.
Nsledn celou proceduru opakoval. Znovu vythl z kalichu
lstek, nahlas peetl jmno, navlkl lstek na nit a jmno zanesl do
denku. Tm okamit Mortati ctil, e prvn kolo volby nepinese
ken vsledek, protoe chybla potebn shoda. Na prvnch sedmi
hlasovacch lstcch bylo uvedeno sedm rznch kardinl. Bylo
celkem normln, e individuln rukopis byl na jednotlivch lstcch
rznm zpsobem deformovn, napklad pouitm tiskacch psmen
nebo gotickho psma. Toto utajovn bylo v danm ppad dost
absurdn, protoe bylo jasn, e kardinlov uvedli sv vlastn jmna.
- 232 -

Mortati ovem vdl, e to nen projev domlivosti a individulnch

ambic. lo ve skutenosti o zabhnut postup fungujc jako obrann
manvr zdrovac taktika, kter mla zajistit, e dn kardinl
nezsk dostaten poet hlas zajitujc vtzstv a e tedy bude
muset probhnout dal kolo hlasovn.
Kardinlov prost ekali, a tu budou jejich preferiti.
Kdy byl zaznamenn posledn hlas, Mortati oznmil, e
hlasovn bylo nespn.
Uchopil nit, na kter byly navleeny vechny hlasovac lstky a
spojil oba jej konce, take utvoila kruh. Kruh poloil na stbrn
podnos, pidal k nmu njakou chemiklii a odnesl podnos k malmu
krbu, kde lstky zaplil. Ltka pidan k hlasovacm lstkm vydvala
ern kou, kter proudil kouovodem do otvoru ve stee kaple,
odkud stoupal do ve ped zraky vech pihlejcch. Kardinl
Mortati tm odeslal do svta svou prvn informaci o volb.
Prvn volba. dn pape.
Tm u uduen vpary stoupal Langdon namhav po ebku
zpt k otvoru do achty. Shora slyel njak hlasy, ale bylo tk se v
nich vyznat. V hlav mu ostatn neustle vzel obraz kardinla s
vyplenm znamenm.
Zem Zem
m bl u byl ke konci ebku, tm vc se mu vdom mtlo a
zaal mt strach, e omdl a zt se dol. Kdy mu zbvaly posledn
dv ple, ztratil rovnovhu. Naklonil se dopedu, snae se zachytit
okraje otvoru, nedoshl vak k nmu. Ruce u ztratily kontakt se
ebkem a tlo se naklnlo zptky do hlubiny. Nhle uctil silnou
bolest v podpa a hned potom se ocitl ve vzduchu, s nohama divoce
kopajcma nad zejc propast.
Pod rameny jej uchopily siln pae dvou pslunk vcarsk
gardy, kte ho tak vythli do vzduchu. Langdonova hlava, kuckajc
a lapajc po vzduchu, se vynoila z blovy dry. Vojci ho pethli
pes okraj jmy a poloili na podlahu, zdy na chladn mramor
dldn.
Na okamik si Langdon nebyl jist, kde to vbec je. Nad sebou
vidl hvzdy obhajc planety. Kolem nho pobhaly jako v mlze
- 233 -

lidsk postavy. Nkdo kiel. Pokouel se posadit. Leel u zkladny

kamenn pyramidy. Nhle zaslechl povdom tn zlostnho vkiku,
a u poznal, o koho se jedn.
Olivetti jeel na Vittorii: Pro jste to ksakru nezjistili hned
napoprv?
Vittoria se pokouela celou situaci objasnit.
Olivetti ji peruil uprosted vty a zaal vytkvat rozkazy
svm mum. Vythnte odtamtud tu mrtvolu! Prohledejte zbytek
budovy!
Langdon se pokouel posadit. Kaple Chigi byla pln pslunk
vcarsk gardy. Zvsy chrnc vstup do kaple byly streny a on
vdechoval erstv vzduch. Pozvolna se mu vracelo jasn vdom a
rozpoznal pichzejc Vittorii. Klekla si k nmu a jej tv mu
pipadala jako tv andla.
U je to dobr? zeptala se. Vzala ho za ruku a hmatala tep. Jej
prsty se zlehka dotkaly jeho ke.
Dkuji. Langdonovi u se podailo dn se posadit. Olivetti
l.
Vittoria pikvla. Nememe se mu divit. Vymoukli jsme to.
Chcete ct, e ja jsem to vymoukl.
Tak se z toho vykrute. Pt to nechte na nm.
Pt? Langdon to vzal jako ironickou poznmku. Neexistuje
dn pt! Prost jsme to zmrvili!
Vittoria se podvala na Langdonovy hodinky. Mme jet
tyicet minut. Vemte rozum do hrsti a pomozte mi najt dal
vodtko.
U jsem vm, Vittorie, pece kal, e ty sochy jsou pry. Cesta
Osvcen je v Vas se zarazil.
Vittoria se chpav usmla.
Langdon se nhle vrvorav vztyil. Hlava se mu jet toila,
kdy klouzal oima po umleckch dlech kolem sebe. Pyramidy,
hvzdy, planety, elipsy. Konen se zorientoval. Tohle je pece prvn
Olt vdy! A ne Panteon! Zaalo mu svtat, jak byla tato kaple
dokonale ilumintsk daleko decentnji, a pitom exkluzivnji ne
ve svtoznmm Panteonu. Kaple Chigi byla cosi mimodnho,
- 234 -

pocta velkmu meceni vdy, vyzdoben symboly zem. Prost

perfektn.
Langdon se opel o ze a prohlel si mohutn pyramidy.
Vittoria mla naprostou pravdu. Je-li prvnm Oltem vdy tato
kaple, pak by tu socha slouc jako prvn ilumintsk vodtko jet
nkde mohla bt. Langdona se nhle zmocnil pval nadje, e teba
jet nen vechno ztraceno. Pokud tu njak vodtko jet zbylo a
pokud by se podle nj mohli dostat ke druhmu Olti vdy, zbvala
jist monost, e toho zabijka dopadnou.
Vittoria pistoupila bl k Langdonovi. Zjistila jsem, kdo byl
ten neznm ilumintsk socha.
Coe? vyhrkl Langdon.
Take te potebujeme jenom pijt na to, kter z tch zdejch
soch je-
Moment! Vy opravdu vte, kdo ty sochy vytvoil? Langdon
toti u adu let marn ptral, kde by se prv tohle dalo zjistit.
Vittoria se zasmla. Byl to Bernini. Zarazila se. Slavn
Bernini.
Langdonovi bylo okamit jasn, e se Vittoria ml. Bernini to
v dnm ppad nemohl bt. Gianlorenzo Bernini byl druh
nejslavnj socha vech dob, zastnn pouze Michelangelem. V
patnctm stolet vytvoil vc soch ne kterkoli jin umlec. Mu,
po nm ptrali, vak ml bohuel bt zcela neznm, nikdo.
Vittoria se zamraila. Nezd se, e by vs to vzruilo.
Bernini to bt nemohl.
Pro ne? Byl to Galilev souasnk. Byl vynikajc socha.
Byl to velmi slavn mu a k tomu katolk.
Ano, souhlasila Vittoria, pesn jako Galileo.
Ne, oponoval Langdon, nic takovho jako Galileo. Galileo
byl Vatiknu trnem v oku, zatmco Bernini byl vatiknsk zzran
dt. Crkev Berniniho pmo milovala. Stal se ve Vatiknu nejvy
autoritou ve vech umleckch otzkch. Prakticky cel ivot strvil
ve zdech Vatiknu.
Dokonal petvka. Ilumintsk podvratn kousek.
Langdon se ctil trochu doten. Vittorie, iluminti hovoili o
svm tajnm umlci jako o il maestro ignoto neznmm mistru.
- 235 -

Ano, neznmm pro n. Vzpomete na utajovn u svobodnch

zedn i u nich znala celou pravdu pouze pika. Galileo mohl
skutenou identitu neznmho sochae vtin len zatajit u
kvli bezpenosti samotnho Berniniho. Take na to Vatikn
nemusel nikdy pijt.
Langdona to sice nepesvdilo, ale musel uznat, e na
Vittoriin vaze nco je. Iluminti byli znm tm, e tajn informace
zpstupovali vdy jen nejvy vrstv lenstva. Pedevm dky
tomu se jim tak dailo psobit v pln tajnosti vechno vdla
jenom hrstka z nich.
A Berniniho spznn s iluminty vysvtluje, pro je autorem
tch dvou pyramid, dodala Vittoria s smvem.
Langdon se obrtil k mohutnm tesanm pyramidm a zavrtl
hlavou. Bernini byl nboensk socha. Je vyloueno, e by tesal
pyramidy.
Vittoria pokrila rameny. eknte to thle informan ceduli.
Langdon se otoil a na tabulce etl:
KAPLE CHIGI JAKO UMLECK DLO
Architektura je dlem Rafaelovm,
veker vnitn vzdoba pochz
od Gianlorenza Berniniho.
Peetl si tu tabulku dvakrt, a pod jet nebyl pesvden.
Gianlorenzo Bernini byl obdivovan pro sv hlubokm nboenskm
ctnm prodchnut sochy Panny Marie, andl, prorok, pape. Jak
by ho mohlo napadnout tesat pyramidy?
Langdon se dval na monumentln pyramidy a byl z toho veho
pln vedle. Kad z nich na sob nesla ziv medailon ovlnho
tvaru. Ob psobily dokonale nekestansky. Pyramidy, nad nimi
hvzdy, znamen zvrokruhu. Veker vnitn vzdoba pochz od
Gianlorenza Berniniho. Langdon si uvdomoval, e kdyby to byla
pravda, musela by mt pravdu i Vittoria. Pak by tedy byl onm
neznmm ilumintskm mistrem Bernini, a nikdo jin ne on se na
vzdob tto kaple nepodlel! Zvry, kter z toho vyplvaly, se tily
a pli rychle, a Langdonovi dalo hodn prce, aby je strvil.
- 236 -

Bernini byl ilumint.

Bernini byl autorem ilumintskch ambigram.
Bernini navrhl trasu cesty Osvcen.
Langdon byl sotva schopen slova. e by prv sem, do tto
drobn kaple Chigi, svtov proslul Bernini umstil sochu ukazujc
cestu k dalmu Olti vdy v m?
Bernini? To by m nikdy nenapadlo.
A kdo jin ne slavn vatiknsk umlec mohl mt dostatek
vlivu na to, aby sv dla rozmstil po m v uritch katolickch
kaplch a naznail tm Cestu Osvcen? Urit ne nkdo neznm.
Langdon se nad tm zamyslel. Dval se na pyramidy a uvaoval o
tom, zda jedna i druh by mohla bt hledanm vodtkem. Anebo
ob? Kad z pyramid je orientovan opanm smrem, zmnil se,
ani si byl jist, co z toho vlastn vyplv. Jsou ale zrove pln
stejn, take nevm, kter
Nemyslm, e pyramidy jsou to, co tady hledme.
Ale je to jedin sochask dlo, kter se tu nachz.
Vittoria ho peruila, ukazujc smrem k Olivettimu a nkolika
jeho mum, stojcm blzko blovy dry.
Langdon sledoval, smr jejho gesta milo na vzdlenj
stnu. Zprvu si nieho neviml, potom se vak nkdo pohnul a on
cosi zahldl. Bl mramor. Ruku. Torzo. A potom vytesanou tv.
sten skrytou ve svm vlastnm vklenku. Dv lidsk postavy v
ivotn velikosti, vzjemn propleten. Langdonovi zaalo srdce
buit prudeji. A dosud se tak soustedil na pyramidy a blovu
dru, e si toho souso vbec nepoviml. Vydal se pes celou
chrmovou lo, prodraje se mezi spoustou lid, k tomu sochaskmu
vtvoru, a kdy u se ocitl dost blzko, bylo mu jasn, e jde
jednoznan o dlo Berniniho. Vypovdala o tom pesvdivost
kompozice, propracovanost tv a rozevltho roucha, a vynikajc
kvalita blho mramoru. Avak teprve kdy stl pmo ped sousom
Langdon poznal, koho pedstavuje. Hledl do obou tv a asem se
a zajkl.
Kdo to je? ptala se Vittoria, kter mezitm dola k nmu.

- 237 -

Langdon stl pln divu. Habakuk a andl, pitl konen. lo

o dobe znm Berniniho dlo, zmiovan v ad kunsthistorickch
prac; Langdon zapomnl, e se nachz prv zde.
Habakuk?
Ano. Prorok, kter pedvdal znien Zem.
Zdlo se, e Vittoria nen s touto odpovd prv spokojen.
Myslte, e jde o vodtko?
Uasl Langdon pikvl. Jet nikdy v ivot si nim nebyl tak
jist. lo o prvn ilumintsk nznak. O tom nebylo pochyb.
Napevno sice potal s tm, e souso bude njak poukazovat na
nsledujc Olt vdy, avak netuil, e pjde o nznak tak doslovn.
Andl i Habakuk mli rozpaen ruce a ukazovali kamsi do dli.
Langdon se nhle usml. Ne prv nenpadn, nen-li
pravda?
Vittoria vypadala vzruen, ale tak trochu zmaten. e nkam
ukazuj, to vidm, ale kad jinam.
Langdon se znovu pousml. Byla to pravda. Kad z postav sice
ukazovala do dlky, ale v opanm smru. Langdon vak u znal
een tohoto problmu. Pln nhl energie se hnal ke dvem.
Kam jdete? volala na nho Vittoria.
Ven! Belo se mu u docela lehce. Musm se podvat,
kterm smrem to souso ukazuje!
Pokejte! Jak vte, podle kterho z tch ukazovk se mte
dit?
Bse. Ta posledn dka! volal na ni za sebe.
Nech andl vede vs tou pravou z cest? Dvala se na
napaen andlv prst. Zrak se j neoekvan zamlil. To tedy a
m vezme ert!
Gunther Glick a Chinita Macriov sedli v zaparkovanm
mikrobusu BBC ve stnu na vzdlenm konci Piazza del Popolo.
Dorazili tam krtce po tyech automobilech alfa romeo, prv vas,
aby se stali svdky nepedstavitelnho sledu udlost. Chinita sice
stle jet nevdla, o vlastn jde, dbala vak na to, aby se jej
kamera nezastavila ani na okamik.
- 238 -

Jakmile dojeli, spatili celou armdu mladch mu, jak ve

spchu opoutj sv automobily a obkliuj kostel. Nkte z nich
mli zbran pipraven k vstelu. Jeden z nich, star upjat mu,
klusal v ele drustva ke schodm vedoucm ke hlavnmu vchodu do
kostela. Potom vythli pistole a odstelili u dve zmky. Macriov
nic neslyela, a proto se domnvala, e maj na pistolch tlumie.
Vichni se vtili do kostela.
Chinita mnila, e nejlep bude zstat v aut a z ptm to
vechno pkn natet. Koneckonc kdy se nkde stl, je lep
dret se kousek dl, a z mikrobusu maj docela dobr rozhled. Glick
neprotestoval. V t chvli bylo runo kolem kostela; mui spchali
dovnit a ven a bylo slyet sam rozkazy. Chinita sledovala kamerou
tm prohledvajc okol katedrly. Vichni byli sice v civilu, ale
pohybovali se s vojenskou pesnost. Kdo by to mohl bt? ptala se.
ert v,odpovdl Glick, kterho to vechno, jak se zdlo,
pmo fascinovalo. To to?
Vechno.
Jet pod si mysl, e bychom se mli vrtit a tret pes
svatm Petrem? ptal se Glick ponkud samolib.
Chinita nevdla, co na to odpovdt. Bylo jasn, e se tu nco
dje, ale mla u dost zkuenost, aby vdla, e akce navenek
vzruujc mv leckdy zcela banln jdro. Mon e o nic nejde,
namtla. Chlapci teba dostali stejn tip jako ty, a te si prost jen
ovuj, co je za tm. Mon jde o falen poplach.
Glick ji chytil za ruku. Koukej tamhle! Ber to! ukazoval
smrem ke kostelu.
Chinita zamila kameru na nejvy stupe vstupnho schodit.
A hele, kdopak to tam je, poznamenala zaostujc na mue, kter
prv vychzel z chrmu.
Co je to za elegna?
Chinita zaostila na detailn zbr. V ivot jsem ho nevidla.
Ale nevadilo by mi vidt ho jet jednou, podotkla se smchem.
Robert Langdon se hnal dol se schod katedrly a doprosted
nmst. Zaalo se stmvat teprve nyn, protoe na jae zapad
slunce v m pozd. Te zmizelo za okolnmi budovami a piazza se
octla ve stnu.
- 239 -

Take, signore Bernini, kam vlastn ten v andl ukazuje?

ptal se v duchu.
Otoil se a zkoumal, jak je kostel, kter prv opustil,
orientovan podle svtovch stran. V duchu si promtal polohu kaple
Chigi uvnit kostela a sochy andla v kapli. Bez vhn se otoil
pesn k zpadu elem k rud zi zapadajcho slunce. asu
zbvalo stle mn.
Jihozpad, prohlsil, mrae se na obchody a obytn domy
brnc lepmu vhledu. Nejbli vodtko bude tam.
S mozkem na nejvy obrtky Langdon v duchu listoval strnku
za strnkou v djinch italskho umn. I kdy s Berniniho dlem byl
obeznmen dobe, vdl, e tento socha byl a pli plodn, ne
aby kad, kdo nebyl pmo odbornkem, znal kad jeho vtvor. S
ohledem na to, e prvn vodtko souso Habakuk a andl bylo
pomrn proslul, Langdon doufal, e i druh vodtko by mohl mt
uloeno v pamti.
Zem, vzduch, ohe, voda, opakoval si v duchu. Zemi u nali
uvnit Kaple zem stl Habakuk, prorok pedpovdajc jej znik.
Nejbli na ad je vzduch. Langdon se nutil k pemlen.
Berniniho socha, kter m co dlat se vzduchem! Nenapadalo ho
vbec nic. Pesto horen pemlel. Jsem na Cest Osvcen! Ta
cesta je dosud nedoten!
S pohledem obrcenm k jihozpadu napnal Langdon zrak, zda
nezahldne piatou nebo aspo vbec njakou kosteln v nc nad
domy, kter mu brnily ve vhledu. Nevidl ale vbec nic.
Poteboval njak pln msta. Kdyby se mu podailo zjistit, kter
kostely se nachzej odtud jihozpadnm smrem, nkter z nich by
mu mon mohl nco pipomenout. Vzduch, opakoval si neustle.
Vzduch. Bernini. Socha. Vzduch. Pemlej!
Langdon se obrtil a spchal zptky ke schoditi do chrmu. Pod
leenm u na nho ekala Vittoria s Olivettim.
Jihozpad, prohlsil Langdon, sotva popadaje dech. Nejbli
kostel je jihozpadn odtud.
Olivetti chladn zaeptal: Tentokrt jste si jist?
Langdon na to rpnut nezareagoval. Potebujeme pln. Njak,
na kterm jsou zaneseny vechny msk kostely.
- 240 -

Velitel jej chvli pozoroval, ani hnul brvou.

Langdon se podval na hodinky. Zbv nm u jen pl hodiny.
Olivetti sebhl po schoditi dol ke svmu vozu, kter stl
zaparkovan rovnou ped prelm chrmu.
Langdon doufal, e el pro pln.
Vittorie se zmocnilo vzruen. Take ten andl ukazuje k
jihozpadu? Nemte tuen, kter kostely mou tm smrem bt?
Kvli tm mizernm barkm nevidm dl. Langdon se otoil
a znovu se dval na nmst. A msk kostely j tak dobe
Zarazil se.
Vittoria se zjevn polekala. Co je?
Langdon se znovu rozhlel po nmst. Te, kdy vyel nahoru
a na posledn schod, stl v a ml lep rozhled. Sice pod jet
nic nevidl, byl si vak vdom, e postupuje sprvnm smrem.
Klouzal oima vzhru po vratkm leen sahajcm do ve esti
poschod, tm k vrcholu chrmov okenn rice, daleko v ne
ostatn budovy na nmst. Okamit mu blesklo hlavou, kam se
podv ze veho nejdv.
Na druh stran nmst Chinita Macriov a Gunther Glick
sedli jako pilepen k pednmu oknu svho mikrobusu.
Nat to? ptal se Gunther.
Macriov zaostila zbr na mue, kter te plhal po leen. Je
pece jen pli slun obleen, ne aby si hrl na Spidermana, kdy
u se m pt.
A kdo je madam Spidermanov?
Chinita se podvala na atraktivn enu stojc pod leenm.
Vsadm se, e bys to rd zjistil.
Co mysl, ml bych zavolat do redakce?
Zatm ne. Jet pokme. Ne piznme, e jsme opustili
konklve, mli bychom mt v rukv u njak eso.
Mysl, e nkdo skuten zabil jednoho z tch starch
prol?
Chinita se zakuckala. Ty ale urit pijde do pekla.
Jo, a Pulitzera si vezmu sebou.

- 241 -

m se Langdon dostval na leen ve, tm mn pevn se mu

zdlo. S kadm krokem byl ovem rozhled po m lep. A tak lezl
dl.
Kdy doshl poslednho patra leen, sotva u popadal dech.
Opril ze sebe omtku a postavil se. Vka ho vbec nedsila,
naopak, sp mu dodvala kure.
Rozhled byl vskutku povznejc. Jako rud ocen se rozlvaly
ped Langdonem msk stechy, planouc v zpadu slunce. Poprv v
ivot ml monost zahldnout z tohoto msta nco vc ne
zneitnou a runou metropoli m v jeho dvnch koenech
Citt di Dio, Bo msto.
S oima pimhouenma proti zapadajcmu slunku Langdon
podrobn prohlel stechy, ptraje po njak kosteln vi nebo
zvonici. Pestoe se dval stle dl a dl a k obzoru, nevidl nic. V
m jsou stovky kostel. Njak mus stt i na jihozpad odtud!
Pokud ovem je takov kostel vidt, pipomnl si. A pokud vbec jet
stoj!
Snail se pesouvat se v prostoru pohledem co nejpomaleji a
pustil se do ptrn znovu od zatku. Samozejm vdl, e kad
kostel nemus mt viditelnou v; co se tk zejmna drobnjch,
zastrench svatyn. Nemluv o tom, e od estnctho stolet, kdy
podle zkona smly bt nejvymi budovami pouze kostely, se v
m mnoho zmnilo. Dnes se Langdon dval na vysok inky,
vky a televizn ve.
I napodruh dospl Langdon pohledem a k obzoru, ani cokoli
spatil. Ani jedin kosteln v. V dli, na samm okraji msta se
proti zapadajcmu slunci rsovala mohutn silueta Michelangelovy
kupole svatopetrsk baziliky. Vatikn. Langdon se ptal sm sebe, jak
se asi da kardinlm a zda se vcarsk gard povedlo objevit
antihmotu. Nco mu kalo, e nepodailo a ani se to podait nem.
V hlav se mu zase vynoila ta bse. Rozebral ji peliv dek
od dku. Kde Santi v zemnm hrob s bla drou. Santiho hrobku
u nali. A skryt prvky kem mem vedou. Skryt prvky to je
zem, vzduch, ohe a voda. To cesta svtla je, a svat test. Cesta
Osvcen znaen Berniniho sochami. Nech andl vede vs tou
pravou z cest.
- 242 -

Andl ukazoval na jihozpad.

Schodit ped vchodem! vykikl Glick a divoce ukazoval
pednm sklem mikrobusu BBC. Nco se tam dje!
Macriov okamit sklopila smr zbru opt dol k hlavnmu
vchodu do kostela. Evidentn se tam nco sbhlo. Mu vojenskho
vzezen pistavil jeden z automobil alfa romeo tsn k pat
schodit a otevel zavazadlov prostor. Rozhlel se potom po
nmst, jako kdyby kontroloval, zdali se nkdo nedv. Macriov u
se na chvli lekla, e je spatil, klouzal vak pohledem dl. Zejm
spokojen s vsledkem svho ptrn vythl penosnou vyslaku a
nco do n kal.
Nhle to vypadalo, jako kdyby z kostela vyrela cel armda.
Mui se nastavli na hornm konci schodit do ady, a v ad tak
jako lidsk stna sestupovali po schodech dol. Za nimi, tm pln
skryt za jejich zdy, tyi vojci nco nesli. Nco tkho.
Podivnho.
Glick se nahnul dopedu nad pstrojovou desku. Kradou nco z
toho kostela?
Chinita si piblila zbr jet vc a pouila teleobjektiv, aby tu
ivou stnu podrobnji prozkoumala, nenajde-li v n njak otvor.
Zlomek vteinky, nic vc. Jedin snmeek by pln stail, prosila.
Jenome mui pochodovali v sevenm tvaru. No tak! Macriov na
n nechala zaosteno, a to se j vyplatilo. Kdy se pokoueli pedmt
zdvihnout a uloit do kufru auta, pece jen se j povedlo odhalit
skulinku. Jen na okamik jeden z mu, ten star, zakolsal. Co ale
Macriov stailo k tomu, aby se j podailo ulovit snmek. Vydal za
deset zbr.
Zavolejte redakci, oznamovala Chinita. Mme mrtvolu.
Hodn daleko odtud, v CERNu, Maximilin Kohler zaboil se
svm invalidnm vozkem do pracovny Leonarda Vetry. Hbit se
zaal probrat jeho zznamy. Jeliko nenael, co hledal, pesunul se
do Vetrovy lonice. Horn zsuvka nonho stolku byla uzamen.
Pomoc noe, kter sebral v kuchyni, se mu podailo ji vypit.
Uvnit Kohler nalezl prv to, co hledal.

- 243 -

Langdon seskoil z leen dol a oistil si zapren aty.

Vittoria u na nj ekala.
Nic? ptala se.
Zavrtl hlavou.
Kardinla u naloili do auta.
Langdon se podval k zaparkovanmu automobilu, kde se
Olivetti se skupinou vojk sklnl nad plnem rozloenm na
kapot. Dvaj se na jihozpad?
Pikvla. Nejsou tam dn kostely. Ten prvn, na kter tm
smrem narazte, je svat Petr.
Langdon s uspokojenm zamruel. Aspo na tom se shodli.
Vydal se k Olivettimu; vojci se rozestoupili, aby mu uvolnili cestu.
Olivetti vzhldl od plnu. Nic. Ale tady v tom nen uveden
kad kostel. Jenom ty vt. Jejich tu asi padest.
Kde jsme my? chtl vdt Langdon sklonn nad plnem
msta.
Olivetti ukzal na Piazza di Popolo a narsoval pmku
smujc pesn k jihozpadu. ra se znan odchylovala od
ernch tverek naznaujcch polohu vtch kostel. Velk
chrmy byly v m bohuel tak ty nejstar ty, kter existovaly
u v patnctm stolet.
Musm u njak rozhodnout, prohlsil Olivetti. Jste si tm
smrem jist?
Langdon si vybavil andlv nataen ukazovk a poctil, e jde
znovu do tuhho. Ano, pane. Naprosto.
Olivetti pokril rameny a jet jednou narsoval pmku.
Protnala Marktin most, Via Cola di Rienzo, prochzela Piazza di
Risorgimento, ani narazila na kterkoli z kostel, a nakonec
konila rovnou ve stedu Svatopetrskho nmst.
Pro to neme bt svat Petr? zeptal se jeden z vojk, kter
ml pod levm okem hlubokou jizvu. Je to pece taky kostel.
Langdon zavrtl hlavou. Mus jt o veejn prostranstv. A tm
v danou chvli zrovna nen.
Ale ta ra protn Svatopetrsk nmst, vmsila se Vittoria,
nahlejc Langdonovi pes rameno. Nmst je pece veejn.
- 244 -

Langdon si to mezitm u tak uvdomil. Nejsou tam ale

sochy.
Copak uprosted nestoj monolit?
Mla pravdu. Ve stedu Svatopetrskho nmst se tyil
egyptsk monolit. Langdon se dval na ten, kter stl na nmst
rovnou naproti. Nadut pyramida. Zvltn shoda okolnost, napadlo
ho. Ignoroval ji vak. Vatiknsk monolit nepochz od Berniniho.
Do ma ho dopravil Caligula. A nem dnou souvislost se
vzduchem. Byl tu jet jeden problm. Krom toho bse uvd, e
ty prvky jsou rozmstn po m. Svatopetrsk nmst se vak
nachz ve Vatiknu, nikoli v m.
Zle na tom, koho se ptte, podotkl jeden z pslunk
vcarsk gardy.
Coe? uasl Langdon.
O tom se odjakiva vedly spory. Na vtin pln je
Svatopetrsk nmst uvedeno jako soust Vatiknu, jeliko se ale
nachz mimo jeho hradby, mstsk ady u cel stalet tvrd, e je
soust ma.
Vy si z ns dlte blzny, odporoval Langdon, kter nic
takovho nikdy neslyel.
J se o tom zmiuju jen proto, e se velitel Olivetti a pan
Vetrov ptali na sochu, kter m co dlat se vzduchem, brnil se
vojk.
Langdon vyvalil oi. A vy snad o njak takov na
Svatopetrskm nmst vte?
Ne tak docela. Nen to vlastn ani socha. Asi to nem vznam.
Jen povdejte, nalhal Olivetti.
Gardista pokril rameny. Vm o tom jen z toho dvodu, e
obvykle mvm slubu na nmst. U svatho Petra znm kad
kout.
Ta socha! popohnl ho Langdon. Jak vypad? Pomalu u
zaal kroutit hlavou divem nad tm, e by iluminti mohli mt tolik
drzosti, aby druh vodtko umstili rovnou ped Svatopetrskm
chrmem.
Drm tam hldku kad den, pokraoval vojk. Je to
uprosted, pmo tam, kam ukazuje tamhleta ra. Proto jsem si na to
- 245 -

tak vzpomnl. Jak u jsem kal, nen to vlastn socha. Je to sp

takov blok.
Olivetti vypadal natvan. Blok?
Ano, pane. Mramorov blok zaputn do dlaby nmst. Jako
zkladna monolitu. Neni ale pravohl. Je to elipsa. A do toho
kamene je vytesan obraz nafukujcho se vtru. Zarazil se.
Vzduchu, kdy si to pejete vyjdit vdecky.
Langdon zral na mladho vojka pln divu. Relif! vyhrkl
nhle.
Vichni se na nho ohldli.
Relif, pouoval Langdon, je soust sochastv. Sochastv
je umn tvorby postav trojrozmrnch nebo v relifu. Tak psal
kdou na tabuli definici sochastv u adu let. Relif je v podstat
dvourozmrn socha, jako napklad profil Abrahama Lincolna na
americkm centu. Jinm dokonalm pkladem jsou Berniniho
medailony v kapli Chigi.
Bassorilievo? ptal se vojk pouvaje italskho nzvu.
Ano, basrelif! Langdon zaklepal klouby prst na kapotu.
Tohle m vbec nenapadlo! Ten relif, o kterm mluvte, se nazv
West Ponente, Zpadn vtr. Je tak znm jako Respiro di Dio.
Bo dech?
Ano! Vzduch! A byl vytesn a zasazen na to msto pvodnm
architektem!
Vittoria byla zejm zmaten. J myslela, e chrm svatho
Petra navrhl Michelangelo.
Ano, ovem jen baziliku! zvolal Langdon vtzoslavn.
Nmst svatho Petra navrhl Bernini!
Kdy karavana alf romeo vyrazila z Piazza del Popolo, nikdo z
jejich osazenstva si neviml, e hned za nimi se dal do pohybu tak
mikrobus BBC.
Gunther Glick lpl na plyn a razil si cestu hustou dopravou pes
Tiberu po Marktin most v zvsu za tymi alfami romeo. Pi
podobnch pleitostech se obvykle snail zstat za sledovanmi v
nenpadn vzdlenosti, tentokrt vak ml co dlat, aby s nimi
nadobro neztratil kontakt. Ti chlapi se tili jako zbsil.
- 246 -

Macriov sedla vzadu ve svm pracovnm kout a konila

hovor s Londnem. Zavsila a volala dopedu na Glicka, ve snaze
pehluit hluk pronikajc do vozu zven: Chce slyet dobrou nebo
patnou zprvu?
Glick se zamrail. Jednn s mateskou redakc nikdy
neprobhalo hladce. patnou.
Zu, e jsme opustili stanovit. To se skuten divm.
Taky si mysl, e ten, co ti dal ten tip, je podvodnk. Bodej.
A f m prv varoval, e jsi pouh vanlek. Glick se
zamrail. Ndhera. A ta dobr zprva? Jsou ochotn se podvat na
to, co jsem prv natoila. Glickovo karedn se zmnilo ve
spokojen klebek. To se jet uvid, kdo je pouh vanlek. Tak
jim to hned pus.
Nemu to poslat, dokud nezastavme a nebudeme mt pevn
spojen.
Glick hnal mikrobus z mostu na Via Cola di Rienzo. Te
zastavit nemu. Prudkm odboenm doleva kolem Piazza del
Risorgimento se mu podailo znovu se zavsit za alfy romeo.
Macriov se musela pidret potae, aby neztratila pi t
zatce rovnovhu, a kikla na Glicka: Rozmlt modem a pak si
meme n zznam odnst do Londna teba pky.
Vydr, drah. Nco mi k, e u jsme skoro na mst.
Macriov se podvala ven. Kde to jsme? Glick zral na znmou
kupoli, kter se nyn vynoila rovnou ped nimi. Zasml se. Pesn
tam, kde jsme zaali.
tyi alfy romeo se hbit propletly ruchem Svatopetrskho
nmst, oddlily se od sebe a zaparkovaly na rznch mstech po
obvodu nmst. V civilu obleen pslunci vcarsk gardy
nenpadn vystoupili a vmsili se do tlaenice turist a sluebnch
mikrobus zpravodajskch spolenost, ani byli od ostatnch lid k
rozeznn. Nkte vstoupili do kolondy mezi les sloupov a
splvali, jak se zdlo, s prostedm. Langdon pihlejc za oknem
automobilu ml pocit, e se kolem baziliky svatho Petra stahuje
smyka.
Krom mu, s nimi prv dorazil, povolal Olivetti vyslakou
z Vatiknu jet dal, kte se rovn v civilu rozmstili v blzkosti
- 247 -

Berniniho Zpadnho vtru. Kdy se Langdon rozhlel po rozshlm

prostranstv Svatopetrskho nmst, znovu si kladl obvyklou
zneklidujc otzku: Jak se odtud chce ten ilumintsk zabijk
dostat? Jak sem hodl mezi tmi spoustami lid dopravit jednoho
kardinla a pede vemi ho tu zabt? Podval se na hodinky. Bylo
8.54. Zbvalo est minut.
Olivetti se z pednho sedadla otoil k Langdonovi a Vittorii.
Vy dva se postavte rovnou na tenhle Berniniho balvan i blok i co
to k ertu je. Chovejte se jako posledn. Jste turist. Kdybyste cokoli
zahldli, zavolejte m mobilem.
Ne se Langdon zmohl na odpov, Vittoria ho chytila za ruku a
vythla z auta.
Jarn slunko zapadlo za Svatopetrskou baziliku a cel nmst se
ponoilo do stnu. Langdona se zmocnilo neblah mrazen. Kdy se
propltali davem, nedalo mu, aby si zkoumav neprohlel kadou
tv, kterou mjeli, a neptal se sm sebe, zda nkter z nich nepat
tomu zabijkovi. Hla ho jenom Vittoriina dla.
Kdy pechzeli rozshl oteven prostranstv, Langdon ctil, e
piazza psob pesn tak, jak to dostal umlec zadno: Vyvolat
pokoru v kadm, kdo na nmst vstoup. Momentln se Langdon
skuten ctil pokoen. Pokoen a hladov, jak si uvdomoval,
zrove pekvapen tm, e v tak napjat chvli ho napad tak vedn
mylenka.
K obelisku? ptala se Vittoria.
Langdon pikvl a vzali to pes nmst obloukem doleva.
as? informovala se Vittoria krejc rzn, avak nenucen.
Zbv pt minut.
Vittoria neekla nic, Langdon vak ctil, e mu ruku svr
pevnji. Pistoli ml stle jet u sebe. Doufal, e Vittorii nenapadne ji
tady pout. Nedovedl si prost pedstavit, e by mohla na
Svatopetrskm nmst vythnout zbra a ped zraky svtovch
sdlovacch prostedk to naplit do kolen njakho zabijka. Akoli
co by znamenal takov incident ve srovnn s tm, kdyby rovnou
tady zavradili jednoho kardinla.
- 248 -

Vzduch, pemtal Langdon. Druh prvek vdy. Snail se

pedstavit si, jak by mohlo vypadat vyplen znamen. Zpsob
vrady. Znovu se pozorn rozhlel po ulovm prostranstv pod
nohama Svatopetrskm nmst obklenm vcarskou gardou.
Kdyby se o to ten Hassassin opravdu pokusil, Langdon si nedovedl
pedstavit, jak by se odtud dostal.
Uprosted nmst se tyil tistapadestitunov egyptsk obelisk.
A k vrcholu ve tvaru pyramidy, na nj byl posazen dut elezn
k, mil ptadvacet metr. V t vce dokzal k jet zachytit
posledn paprsky zapadajcho slunce, a tak magicky zil dajn
obsahoval v sob pozstatky ke, na nm umuili Krista.
Vlevo a vpravo ve stejn vzdlenosti od obelisku stly dv
fontny. Historikov umn vdli, e jsou umstny v pesnch
ohniscch ovlu nmst; Langdon si vak tto architektonick
zvltnosti nikdy pedtm podn nepoviml. Teprve nyn mu
pipadalo, e m je elipsami, pyramidami a geometrickou symetri
pmo peplnn.
Kdy se blili k obelisku, Vittoria zpomalila. Byla cel
zadchan a vypadalo to, jako kdyby chtla Langdona pimt, aby si
spolu s n odpoinul. Langdon se o to pokusil; svsil voln ramena a
povolil seven elist.
Kolem obelisku, vyzvav umstnho proti nejvtmu chrmu
svta, se rozkldal druh Olt vdy Berniniho Zpadn vtr,
kamenn blok elipsovitho tvaru.
Ve stnu sloupov obklopujcho Svatopetrsk nmst dval
Gunther Glick pozor na mue v tvdovm saku a enu v krtkch
khaki kalhotch. Vypadali jako obyejn turist kochajc se krsou
nmst, a kdykoli jindy by o n ani okem nezavadil. Dnen den byl
vak jin ne vechny ostatn. Dneek byl vyplnn tipy, kter
pichzely po telefonu, mrtvolami, neoznaenmi automobily tcmi
se nap mem a mui plhajcmi po leen, kde hledaj bhvco.
Glick se jich drel.
Dval se pes nmst a vidl Macriovou. Byla pesn tam, kam
j ekl, e m jt, na opan stran od tch dvou, a postvala kousek
od nich. Videokameru sice nesla lern, ale i kdy se snaila hrt
otrvenho reportra, pece jen byla npadnj, ne by si Glick byl
- 249 -

pl. V tomhle vzdlenm kout nmst nebyli dn jin reporti, a

logo BBC na jej kamee pece jen pitahovalo pohledy nkterch
turist.
Zznam nahho tla ukldanho do automobilu, kter natoila,
se v tuto chvli v mikrobusu BBC petel na videorekordr. Glick
vdl, e snmky prv te putuj nad jeho hlavou do Londna. Byl
zvdav, co tomu v redakci eknou.
Byl by si pl, aby s Macriovou dorazili k t mrtvole jet dv,
ne se na scn objevili ti tajn. Vdl, e jsou te rozmstn po
celm nmst a maj je pod kontrolou. Nco velkho se tu zejm
chyst.
Mdia jsou pravou rukou anarchie, prohlsil ten zabijk. Glick
si nebyl jist, jestli u svou pleitost chytit slokapra nhodou
nepropsl. Rozhlel se po mikrobusech jinch zpravodajskch
spolenost a pozoroval Macriovou sledujc ten prek krejc
nap nmstm. Nco ale Glickovi kalo, e ten prav okamik pro
nj teprve pijde.
Langdon zahldl to, co hledal, asi deset metr pedtm, ne k
tomu doli. Berniniho Zpadn vtr, ovln blok blho mramoru, se
zeteln vyjmal proti edivm ulovm kostkm dlaby. I Vittoria u
ho zejm uvidla. Jej dla ho stiskla pevnji.
Klid, zaeptal Langdon.
Vittoria uvolnila seven.
Jak pichzeli bl, vechno se tu zdlo a protivn normln.
Turist se tu prochzeli, jeptiky tbetaly, njak dvka krmila u paty
obelisku holuby.
Langdon se radji ani nedval na hodinky. Vdl, e u je
naase.
Kdy se ovln kmen ocitl pod jejich nohama, Langdon s
Vittori zpomalili a zvolna zstali stt tak jako se bn turist na
chvli z povinnosti zastavuj na mst nevelkho vznamu.
West Ponente, pravila Vittoria touc npis na kameni.
Langdon civl na mramorov relif a uvdomil si, jak byl naivn.
Ani pi etb umleckohistorickch monografi, ani bhem etnch
- 250 -

cest do ma ho jet nikdy nenapadlo, jak vznam se za West

Ponente skrv.
Jet nikdy, a nyn.
Relif byl ovln, dlouh skoro jeden metr, a byla na nm
vytesan tv s andlskmi rysy zosobnn Zpadnho vtru. Z
andlskch st proudil mohutn dech vyfukujc vzduch smrem od
Vatiknu Bo dech. Bernini tm vyjdil svou ctu druhmu
prvku vzduchu proudcmu jako terick vnek, zefr, z
andlskch rt. m dle na nej Langdon hledl, tm hloubji
pronikal do skrytho vznamu tohoto relifu. Bernini zobrazil
vzduch v podob pti jednotlivch proud Pti! A co vc, po obou
stranch relifu byly dv zc hvzdy. Langdon pemlel o
Galileovu Dv hvzdy, pt vzdunch proud, elipsy, symetrie Nic,
nic ho nenapadalo. Hlavu ml doista przdnou.
V tu rnu Vittoria zase vykroila a vedla Langdona pry od
relifu. Myslm, e ns nkdo sleduje, pitla.
Langdon se na ni podval. Kde?
Poodela dobrch ticet metr, ne odpovdla. Ukazovala k
Vatiknu, jako by Langdona chtla upozornit na kupoli chrmu.
Kouk po ns celou dobu, co jdeme pes nmst. Ledabyle se
ohldla a pokraovala: Pod je za nmi. Sleduje ns.
Myslte, e to je ten Hassassin?
Zavrtla hlavou. Ledae by si iluminti najali enskou s
kamerou BBC.
Kdy se ozval ohluujc zvuk zvon Svatopetrsk baziliky,
Langdon s Vittori sebou trhli. Piel as. Vzdlili se obloukem od
Zpadnho vtru, doufajce, e se t reportrky zbav, a vraceli pak
zptky k nmu.
A na hlaholc zvony se cel prostranstv zdlo naprosto klidn.
Prochzeli se tu turist, u paty obelisku klmal opil bezdomovec,
dvtko krmilo holuby. Langdon zaal uvaovat, jestli ptomnost t
eny zabijka njak neodradila. To sotva, zavrhl vzpt tu mylenku,
kdy si vzpomnl na vraednkv slib: Z vaich kardinl nadlm
mediln hvzdy.
Kdy doznla ozvna devtho deru, po celm nmst se
rozhostilo poklidn ticho.
- 251 -

Kdy vtom Dvtko se rozjeelo.

Langdon byl prvn, kdo k placmu dveti dobhl. Cel
ustraen zkoprnle stlo a ukazovalo na zkladnu obelisku, kde na
schodech sedl zhroucen otrhan, zpustl bezdomovec. Nebyl na
nj zrovna pjemn pohled. Rozcuchan mastn ediv vlasy mu
visely pes elo a do oblieje a cel byl navleen do pinavch
pltnch at. Dve cel vyden se s plem ztratilo v davu.
S obavami spchal Langdon k netastnkovi. Po hadrech se mu
ila skvrna erstv, proudc krve. Potom se vechno odehrlo
jakoby najednou. Staec se nhle v pli tla zlomil a naklonil se
dopedu. Langdon piskoil, ale u bylo pozd. Mu se pevil,
sklouzl po schodech dol a obliejem padl na dldn. Zstal bez
hnut leet.
Langdon k nmu poklekl. Vittoria pispchala za nm a kolem se
zaal srocovat dav.
Vittoria piloila mui zezadu prsty na krk. Tep m hmatn,
prohlsila. Otote ho.
Langdon u se toho ujal. Uchopil mue v podpa a pomalu ho
obracel. Hadry z nej odpadvaly jako odumel tk. Bezvldn se
svalil na zda. Uprosted obnaen hrudi bylo vidt rozshlou plochu
masa splenho na uhel. Vittoria vyjekla a odvrtila se.
Langdon zkamenl hrzou a odporem. Symbol, kter ml ped
oima, byl a dsiv prost.

Vzduch to je on, vydechla Vittoria pikrcenm hlasem.

Na scn se objevili pslunci vcarsk gardy, vykikujc
rozkazy a ptrajc po neviditelnm vrahovi.
Kousek dl jeden turista vykldal, e ped nkolika mlo
minutami njak laskav mu s tmav plet pomhal tomuhle tce
- 252 -

dchajcmu starmu bezdomovci pejt nmst Chvli pr vedle

toho chudka jet sedl na schodech a potom se ztratil v davu.
Vittoria strhla zbytek rozedranch at z neastnkova bicha.
Ukzaly se dv hlubok bodn rny pod hrudnm koem, kad z
jedn strany vyplenho znamen. Zvrtila mui hlavu dozadu a
zaala s dchnm z st do st. Kdy mu vydechla do plic, v ranch
to zasyelo a do vzduchu z nich vystkla krev. Jej slanou chu
poctil i Langdon, ktermu pockala obliej.
Vittoria okamit pestala, cel vyden. M propchnut
plce, vyhrkla zajkav.
Langdon si utel oi a zral na dva otvory, v nich to bublalo.
Kardinlovy plce byly znien.
U mu nebylo pomoci.
Vittoria jeho tlo pikryla, prv kdy pichzeli pslunci
vcarsk gardy.
Langdon stl pln bezradn. A tu ji spatil. ena, kter je
pedtm sledovala, se krila kousek odtud. Kamera s npisem BBC,
kterou drela na rameni, byla namen na nho a bela. Vdl, e
vechno natoila. Potom se odkradla jako koka.
Chinita Macriov bela jako o zvod. Prv natoila svj
ivotn zbr.
Razila si cestu davem a zdlo se j, e kad b proti n
opanm smrem tam, kde se nco dje Macriov se snaila dostat
se odtamtud co nejdl. Ten lovk v tvdovm saku si j viml, a te
mla pocit, e po n kdekdo ptr a pronsledovatel jsou j v patch.
Pod jet byla pln zden ze scny, kterou prv natoila.
Byl ten mrtv mu skuten ten, jeho smrt jim byla pedem
ohlena? Bohuel se nyn zdlo, e ten Glickv tajemn informtor
nen tak pln blzen, jak se domnvala.
Hnala se smrem k mikrobusu BBC, kdy se nhle proti n z
davu vynoil mlad mu jednoznan vojenskho vzezen. Jejich
zraky se setkaly a oba se zastavili. Mu bleskov chapl svou
penosnou vyslaku a nco do n hlsil. Potom vykroil k n.
Macriov se otoila a urychlen mizela v tlaenici. Srdce se j
rozbuilo.
- 253 -

Zatmco se prodrala samma rukama a nohama, vyala z

videokamery nahranou kazetu a schovala ji pod pl. Nahrvka v
cen zlata, pomyslela si. Zcela mimodn byla dnes rda, e s sebou
tuhle extra vhu nos. Glicku, kde kertu vz?!
Zleva se k n blil jin vojk. Macriov vdla, e j moc asu
nezbv. Rychle se vmsila do davu, spn vylovila z pouzdra
nepouitou kazetu a vloila ji do kamery. Potom u se jen modlila.
Kdy byla asi ticet krok od jejich mikrobusu, pmo ped n se
vynoili dva mui a zabrnili j v dal cest. Byla v koncch.
Ten film, oboil se na ni jeden z nich. Rychle! Macriov
uskoila, rukama chrnc kameru. Ani nhodou.
Druh odhrnul sako, take bylo vidt pistoli. No tak m
zastelte! odsekla Macriov, pekvapena vlastn odhodlanost.
Film! opakoval ten prvn.
Kde je ksakru ten Glick, pomyslela si a s dupnutm zajeela: J
jsem televizn kameraman BBC! Podle paragrafu 12 zkona o
svobod tisku je tento film vlastnictvm britsk zpravodajsk
spolenosti!
Vojky to ani nehnulo. Ten s pistol postoupil o krok smrem k
n. Jsem poruk vcarsk gardy a podle posvtn stavy platn
pro zem, na nm se nyn nalzte, jsem oprvnn vs prohledat a
zadret.
Kolem nich se zaal shromaovat hlouek lid. Macriov
vykikovala: Za dnch okolnost vm nevydm film ze sv
kamery, dokud si nepromluvm se svm redaktorem v Londn.
Navrhuji vm
Vojci to ukonili. Jeden j vyrval kameru z rukou, druh ji
nsilm chytil za pai a tlail ji smrem k Vatiknu. Grazie,
opakoval, strkaje ji tlaenic.
Macriov se modlila, aby ji opravdu nezaali prohledvat a
nenali skutenou kazetu se zznamem. Kdyby tak mohla ten film
skrt u sebe dostaten dlouho, ne
Nhle se stalo nco nepedstavitelnho. Kdosi z davu j zaal
trat pod pltm a Macriov uctila, e j bere videokazetu. Otoila
se, ale vkik na posledn chvli zadrela. Gunther Glick, sotva
popadaje dech, na ni mrkl a ztratil se v moi lid.
- 254 -

Robert Langdon se dobelhal do soukrom koupelny vedle

papeovy pracovny. Utral si krev z tve a ze rt. Nebyla jeho; byla
to krev kardinla Lamass, prv hrzn zavradnho uprosted
zalidnnho nmst ped Vatiknem. Panensk obti poloen na
Olt vdy. A dosud ten Hassassin sv hrozby plnil.
Langdon se dval do zrcadla s pocitem naprost bezmoci. Pohled
ml unaven a na tvch mu zanalo vyret strnit. Mstnost, v
n se nachzel, byla bez poskvrny a pepychov vybaven ern
mramor se zlatou armaturou, bavlnn runky a voav run
vyrbn mdla.
Langdon se snail vypudit z mysli krvav znamen, kter ped
chvl vidl. Vzduch. Marn, ten obraz nechtl zmizet. Byl to u tet
ambigram, kter od dnenho rna spatil a vdl, e co nevidt k
nim pibudou dal dva.
Za dvemi bylo slyet Olivettiho, camerlegna a kapitna
Rochera, jak se dohaduj, co dl. Ptrn po antihmot zejm zatm
nevedlo k niemu. Bu vojci kanystr nenali, anebo vetelec pronikl
do Vatiknu hloubji, ne si byl Olivetti vbec ochoten pipustit.
Langdon si osuil ruce a tv. Potom se ohldl a rozhlel se po
muli. dn tu nebyla. Pouze zchodov msa. Zdvihl poklop.
Jak tam stl a napt v tle povolovalo, cel jeho bytost se
zachvla zvrat z vyerpn. V nitru se mu zmtaly nesourod pocity.
Byl unaven ze sledovn Cesty Osvcen, hladov a ospal, otesen z
brutlnch vrad. Stle intenzivnji se jej zmocovala hrza z toho,
jak cel to drama skon.
Pemlej, poruil si. V mozku se mu vyjasnilo.
Kdy splachoval, uvdomil si cosi neoekvanho. Tohle je
papev zchod, pomyslel si. Prost jsem si ulevil na papeov
osobn toalet. Musel se smt. Svat Stolice.
V londnskm sted BBC vyala technick asistentka ze
satelitnho pijmae videokazetu a spchala s n pes dispeersk
stedisko do kancele fredaktora. Zastrila ji do videorekordru a
stiskla tlatko pro nahrvn.
- 255 -

Mezitm informovala fredaktora o tom, co se dozvdla od

Gunthera Glicka, kter prv ped chvl volal z Vatiknu. Navc z
archivu BBC prv obdrela daje o obti vrady na Svatopetrskm
nmst.
Kdy se fredaktor vynoil ze sv pracovny, vyhlsil poplach. V
redakci se vechno zastavilo.
iv za pt minut! burcel. Nejlep modertor do ppravny!
Koordintoi pes mdia, spojte m on-line se svmi zkaznky!
Nabzme zprvu! A mme i film!
Koordintoi chapli sv adrese zkaznk.
Bli daje o tom zznamu! volal jeden z nich.
Ticetivteinov ot.
Obsah?
Vrada v pmm penosu.
Koordintoi zbystili pozornost. Cena za uveden a za
licenci?
Milion dolar.
Hlavy se zdvihly pekvapenm. Coe?
Jak jsem ekl. Spojit se se pikami potravnho etzce! CNN,
MSNBC, a potom s velkou trojkou! Nabdnte jim ukzku. Dejte jim
pt minut, ne to BBC pust.
Co se to propna dje? Sthli ministerskho pedsedu zaiva z
ke?
f zavrtl hlavou. Nco lepho.
Pesn tou dobou si kdesi v m Hassassin dopval chvilku
blaenho odpoinku v pohodlnm kesle. Obdivoval legendrn
komoru, v n se nachzel. Sedm prv v Chrmu Osvcen, kal si s
uspokojenm. V ilumintskm doupti. Sotva byl s to uvit, e po
tolika staletch je stle jet na tomt mst.
Potom vytoil slo zpravodaje BBC, s nm mluvil u pedtm.
To nejvt pekvapen mlo bt svtu teprve odhaleno.
Vittoria Vetrov se napila vody a s neptomnm pohledem
pikusovala suenky, kter j nabdl jeden z pslunk vcarsk
gardy. Vdla, e by se mla najst, nemla vak pradnou chu. V
papesk kanceli bylo nyn runo a vzruen se tu diskutovalo.
- 256 -

Kapitn Rocher, velitel Olivetti a est gardist diskutovalo o

dosavadnm nezdaru a o nejblich dalch krocch.
Robert Langdon stl opodl a vyhlel na Svatopetrsk nmst.
Byla na nm znt sklenost. Vittoria, jak la kolem nho, se zeptala:
Napad vs nco?
Zavrtl hlavou.
Suenku?
Zdlo se, e pri pohledu na jdlo se mu nlada vylepila.
Stran rd. Dkuji. Spolykal ji pmo hltav.
Konverzace za jejich zdy nhle ztichla, kdy vstoupil
camerlegno Ventresca provzen dvma pslunky vcarsk
gardy. Jestli komo vypadal pedtm unaven, pomyslila si Vittoria,
tak te vyhlel pln vyhasl.
Co se stalo? zeptal se Olivettiho. Z vrazu camerlegnovy tve
se vak zdlo, e to nejhor u slyel.
Olivettiho oficiln sdlen znlo jako hlen o bitevnch
ztrtch. Referoval o faktech pesn a oteven. Kardinl Ebner byl
nalezen mrtev v kostele Santa Maria del Popolo tsn po osm
hodin. Byl uduen a na hrudi ml vypleno znamen v podob
ambigramu anglickho slova zem. Kardinl Lamass byl
zavradn na Svatopetrskm nmst ped deseti minutami. Zemel
na bodn rny do hrudi. Na tle ml vyplen znamen se slovem
vzduch rovn ve form ambigramu. V obou ppadech vrah
unikl.
Camerlegno peel mstnost a tce dosedl za papev psac
stl. Svsil hlavu.
Kardinlov Guidera a Baggia jsou vak jet naivu.
Camerlegno zdvihl hlavu s bolestnm vrazem ve tvi. To
nm m bt tchou? Dva kardinlov byli zavradni, pane veliteli.
A dal dva zejm nezstanou naivu o mnoho dle, nenajdete-li je
vas.
Najdeme je, ujioval ho Olivetti. Vypad to slibn.
Slibn? Zatm jen prohrvme.
To nen pravda. Ztratili jsme dv bitvy, signore, ale vlku
vyhrvme. Iluminti hodlali z tohoto veera udlat mediln
pozdvien. Jejich pln jsme jim zatm zmaili. Tla obou kardinl
- 257 -

byla objevena bez incidentu. Navc mi kapitn Rocher sdluje, e

ptrn po antihmot postupuje spn.
Kapitn Rocher v ervenm baretu udlal krok dopedu. Vittorii
pipadal ponkud lidtj ne ostatn pslunci vcarsk gardy
psn, ale ne tak komisn. Jeho hlas znl ist a emocionln jako
hlas housl. Doufm, signore, e ten kanystr zajistme bhem
hodiny.
Pane kapitne, ozval se camerlegno, odpuste, jestli pln
nesdlm vae nadje, ale a dosud jsem ml dojem, e prohledvn
Vatiknu si vyd daleko vc asu, ne kolik mme k dispozici.
Kompletn prohledvn jist. Po posouzen cel situace jsem
vak pesvden, e kanystr s antihmotou se nachz v jedn z
naich blch zn tch sek Vatiknu, kter jsou pstupn
veejnosti napklad v nkterm z muze nebo ve Svatopetrsk
bazilice. V tchto znch jsme ji vypnuli elektrick proud a peliv
je prohledvme.
Vy hodlte proptrat pouze tak mal procento z celho
Vatiknu?
Ano, signore. Je krajn nepravdpodobn, e by se vetelci
podailo proniknout a do vnitnch zn Vatiknu. Skutenost, e
chybjc kontroln kamera byla odcizena z veejn pstupnho msta
ze schodit v jednom z muze jasn naznauje, e ten vetelec se
vude nedostane. Nanejv tedy mohl kameru a antihmotu pemstit
na jin veejn pstupn msto. Prv na takov msta se tud nae
ptrn sousteuje.
Ten vetelec ale unesl tyi kardinly. To naznauje, e urit
pronikl hloubji, ne jsme se domnvali.
Neekl bych. Nezapomete, e kardinlov strvili valnou st
dnenho dne ve vatiknskch muzech a ve Svatopetrsk bazilice,
kterm dvali pednost proto, e tam nebyly davy lid. Poheovan
kardinlov byli pravdpodobn uneseni z tchto mst.
Jak je ale mohli odtud dostat ven?
To jet zjiujeme.
Vidm. Camerlegno vzdychl, vstal a zamil k Olivettimu.
Pane veliteli, rd bych znal v pln evakuace pro ppad nouze.
- 258 -

Prv se pracuje na jeho konen podob, signore. Doufm ale,

e kapitn Rocher mezitm kanystr najde.
Rocher srazil paty na znamen dk za toto vyjden dvry.
M lid prohledali u dv tetiny blch zn. Je tm jist, e
uspjeme.
Nezdlo se vak, e by camerlegno ten pocit jistoty sdlel.
Do mstnosti vstoupil gardista s jizvou pod okem, v rukou tmal
desky se svorkou na spisy a pln. Krel k Langdonovi. Pan
Langdon? Pinm daje, kter jste si vydal o Zpadnm vtru.
Langdon polkl sousto suenky. Dobr, mrkneme se na to.
Zatmco ostatn pokraovali v debat, Vittoria se pidala k
Robertovi a gardistovi, kte na papeov psacm stole rozloili pln
msta.
Vojk na nm ukzal Svatopetrsk nmst. My jsme tady.
Pmka prochzejc stedem dechu toho Zpadnho vtru smuje
pesn k vchodu, pry od Vatiknu. Gardista naznail prstem ru
od Svatopetrskho nmst pes Tiberu a do nitra starho ma.
Jak vidte, ta linie vede tm celm mem. V jej blzkosti se
nachz asi dvacet katolickch chrm.
Langdon klesl na duchu. Dvacet?
Mon vc.
Prochz ta linka pmo nkterm kostelem?
Nkter se zdaj bt bl ne jin, odpovdl vojk, ale pi
zanen orientace toho relifu do mapy mohlo dojt k
nepesnostem.
Langdon se chvli dval ven na Svatopetrsk nmst. Potom se
zamrail a mnul si bradu. A co ten ohe? Je v nkterm z tch
kostel Berniniho dlo, kter m nco spolenho s ohnm?
Ticho.
A co obelisky? ptal se dl. Nestoj blzko nkterho toho
kostela obelisk?
Vojk zaal prohlet pln.
Vittoria spatila v Langdonovch och zblesk nadje a napadlo
ji, na co asi mysl. M pravdu! Prvn dva ukazatele byly umstny
bu pmo na nmst, nebo alespo blzko nmst s obeliskem! Co
kdy hlavnm tmatem jsou obelisky? Pyn pyramidy znac cestu
- 259 -

ilumint? m vc o tom Vittoria pemlela, tm j to pipadalo

samozejmj. tyi majky tyc se nad mem a znac Olte
vdy.
Je to sice odvn hypotza, vysvtloval Langdon, ale vm,
e za Berniniho ivota bylo v m vybudovno ppadn do ma
dopraveno hodn obelisk. Na jejich umstn se nepochybn
podlel.
Anebo mohl Bernini ta vodtka umstit blzko ji existujcch
obelisk.
To je pravda, mnil Langdon.
patn zprva, prohlsil vojk. Na t pmce nele jedin
obelisk. Posunoval ukazovk po plnu. A dn ani v blzkosti.
Nic takovho.
Langdon si povzdechl.
Vittoria svsila ramena. koda; ten npad se pece zdl tak
slibn. Zejm to tedy nebude tak snadn, jak si mysleli. Snaila se
vak neztrcet hlavu. Roberte, pemlejte. Urit znte njakou
Berniniho sochu, kter m co dlat s ohnm Aje to cokoli.
U jsem o tom namoudui pemlel. Bernini byl nesmrn
plodn. Stovky vtvor. Doufal jsem, e Zpadn vtr bude ukazovat
k jedinmu kostelu. e to bude signl jasn jako kdy zazvon zvon.
Fuco, nepestala nalhat. Ohe. Nenapad vs dn z
nzv Berniniho dla?
Langdon pokril rameny. Existuj slavn nrtky Ohostroj, to
ale nen socha a krom toho se nachzej v Nmecku, v Lipsku.
Vittoria se zamraila. A jste si jist, e je to zrovna dech, van
vtru, co naznauje smr?
Vittorie, vidla jste pece ten relif. Jeho kompozice je
naprosto symetrick, take jedinm nznakem smru me bt prv
ten dech, vanut vtru.
Vittoria si uvdomovala, e Langdon m pravdu.
Nemluv o tom, dodval, e Zpadn vtr pedstavuje vzduch,
take dech, van se zd bt zcela ppadn symbol.
Vittoria pikvla. Tak tedy pjdeme podle dechu. Ale kam?
Pistoupil k nim Olivetti. Co jste zjistili?
- 260 -

Tch kostel je pli mnoho, sdloval gardista. Dobr dva

tucty. Myslm, e na kad kostel bychom mohli nasadit tak tyi
mue.
Na to zapomete, zarazil ho Olivetti. Ten chlap nm u
dvakrt utekl, a to jsme pesn vdli, kam mme jt. Pi takovm
masovm ztahu by Vatikn musel zstat bez ochrany a muselo by se
peruit hledn antihmoty.
Potebovali bychom njakou pruku. Katalog Berniniho
vtvor. Kdybychom probrali jednotliv nzvy jeden za druhm,
mon by z toho nco vyskoilo.
Tko ct, poznamenal Langdon. Jde-li o dlo, kter Bernini
vytvoil speciln pro iluminty, zstalo mon neznm a nejsp by
se v katalogu ani neobjevilo.
Vittoria s tm nesouhlasila. Ty prvn dv sochy byly ale celkem
znm. O obou jste vdl.
Langdon pokril rameny. Nojo.
Kdy budeme probrat nzvy jeden za druhm a vmat si
mon souvislosti se slovem ohe, teba narazme na sochu, kter
se nachz tm smrem, kter pokldme za sprvn.
Jak se zdlo, Langdon doel k nzoru, e za pokus to stoj.
Obrtil se k Olivettimu: Potebuji seznam vech Berniniho dl.
Njak nron monografie o Berninim se u vs ovem tko najde,
nen-li pravda?
Nron monografie? Zdlo se, e Olivetti dost dobe nev, co
si m pod tm pojmem pedstavit.
Na tom nezle. Prost jakkoli katalog. Nebylo by nco ve
Vatiknskm muzeu? Urit tam nco o Berninim maj.
Vojk s jizvou pod okem se zamrail. V muzeu je vypnut
proud, a katalogov oddlen je rozshl, take bez pomoci nkoho z
personlu
Pokud jde o to Berniniho dlo, kter hledte, peruil jej
Olivetti, vytvoil je v dob, kdy byl tady ve Vatiknu zamstnan?
Tm nepochybn, odpovdl Langdon. Strvil zde tm
celou svou kariru. A urit tu byl v dob Galileova soudnho sporu.
Olivetti pikvl. Pak bych vdl jet o jednom prameni.
Vittoria poctila jiskru nadje. Kde? zeptala se.
- 261 -

Velitel neodpovdl. Vzal vojka stranou a cosi mu tie

vykldal. Mlad mu vypadal nejist, ale poslun pikvl. Kdy
Olivetti domluvil, vojk se obrtil k Langdonovi.
Tudy, prosm, pane Langdone. Je devt patnct. Musme si
pospit..
Langdon mil s gardistou ke dvem.
Vittoria vyrazila za nimi. J vm pomu.
Olivetti ji vak chytil za pai. Ne, pan Vetrov. Musm si s
vmi promluvit. Jeho stisk byl pevn.
Langdon s vojkem zmizel. S nehybnou tv odvdl Olivetti
Vittorii stranou, avak jet dv, ne j mohl cokoli sdlit, se hlasit
ozvala jeho penosn vyslaka. Commandante?
Vichni ptomn se ohldli.
Hlas ozvajc se z pstroje byl zlovstn. Udlte nejlp, kdy
si pustte televizi.
Kdy Langdon sotva ped dvma hodinami opoutl tajn
vatiknsk archiv, nedovedl si pedstavit, e by se tam jet nkdy
mohl vrtit. Nyn cel udchan, jak s nm vojk klusal se tam
ocitl znovu.
Jeho prvodce, gardista s jizvou pod okem, jej vedl mezi adami
prhlednch kj. Ticho panujc v archivu bylo tentokrt a dsiv, a
Langdon byl rd, kdy je mlad mu peruil. Myslm, e je to
tamhle, podotkl a vedl Langdona do zadn sti komory, kde podl
stny stla ada mench trezor. Vojk prohlel npisy na
jednotlivch sknch a potom ukzal na jednu z nich. Ano, tady je
to. Pesn tam, kde to podle pana velitele mlo bt.
Langdon etl: ATTIVI VATICANI. Vatiknsk aktiva?
Prohlel si pehled obsahu. Nemovitosti mna Vatiknsk
banka staroitnosti Seznam pokraoval.
Listinn materil vekerch vatiknskch aktiv, podotkl vojk.
Langdon se podval i na vnitek trezoru. Paneboe! I v t tm
bylo vidt, e je pln nabit.
Pan velitel kal, e cokoli Bernini vytvoil v dob, kdy
pracoval ve vatiknskch slubch, by tady mlo bt zaznamenno
jako aktivum.
- 262 -

Langdon pikvl s vrou, e velitelv instinkt by se tentokrt

mohl osvdit. Za Berniniho ivota bylo ve, co kterkoli umlec pod
papeovou ztitou vytvoil, podle zkona majetkem Vatiknu. Pape
sice psobil sp jako feudl ne jako mecen, pikovm umlcm
se tu vak dailo dobe a stovali si zdka. Vetn vtvor
umstnch v chrmech stojcch mimo Vatikn? chtl vdt
Langdon.
Vojk se na nj udiven podval. Samozejm. Vechny
katolick chrmy v m jsou majetkem Vatiknu.
Langdon se podval do seznamu, kter ml v ruce. Bylo v nm
uvedeno asi dvacet kostel nachzejcch se na pmce veden od
dechu z st Zpadnho vtru. Jeden z nich je Oltem vdy, a
Langdon doufal, e jet vas pijde na to, o kter z nich se jedn. Za
jinch okolnost by si kad velmi rd prohldl osobn. Dnes mu
vak nezbvalo vc ne njakch dvacet minut na to, aby nael, co
hled kostel s Berniniho vtvorem vyjadujcm poctu ohni.
Pistoupil k elektronicky ovldanm otecm dvem. Vojk ho
nensledoval. Langdon vyctil, e njak vh. Usml se. Vzduch je
tam sice dk, ale dchat se d.
Podle rozkazu vs mm sem dovst a okamit se vrtit zptky
na sted.
Vy odchzte?
Ano. Pslunkm vcarsk gardy nen vstup do archivu
povolen. U tm, e jsem vs sem doprovodil, jsem poruil pedpisy.
Velitel mi to pipomnl.
Poruil pedpisy? M vbec pont, co se dnes veer dje?
Na stran ten v proklet velitel vlastn stoj?
Vechny znmky pvtivosti z gardistovy tve zmizely. Jizva
pod jeho okem se keovit sthla. Pohled ztvrdl a nhle jako by to
byl cel Olivetti.
Promite, pospil si Langdon s omluvou za poznmku, kter
vskutku litoval. J jen kdybych poteboval pomoct
Vojk nehnul brvou. Nauil jsem se plnit rozkazy. Ne o nich
diskutovat. A najdete, co hledte, spojte se okamit s velitelem.
Langdon zneklidnl. Kde ale bude?
- 263 -

Gardista sal svou penosnou vyslaku a poloil ji na stl.

Kanl slo jedna. Potom zmizel v temnot.
Televizor patc k vybaven papesk pracovny byl velk
pstroj znaky Hitachi, umstn ve vestavn skni proti psacmu
stolu. Dvee skn byly nyn oteven a vichni se k nim shlukli.
Vittoria si stoupla co nejbl. Kdy se obrazovka zahla, objevila se
na n mlad reportrka, brunetka s oima jako la.
Zprvy MSNBC, ohlsila. Kelly Horan-Jonesov v pmm
penosu z Vatiknu.
V pozad bylo vidt Svatopetrskou baziliku v noci, naplno
osvtlenou.
dn pm! odsekl Rocher. To je archivn zbr! Osvtlen
Svatopetrskho chrmu je vypnut.
Olivetti zasyel, aby byl zticha.
Reportrka pokraovala hlasem plnm napt. Volba papee ve
Vatiknu zaala dnes veer okujcmi udlostmi. Dostali jsme
zprvu, e dva lenov kardinlskho kolegia byli v m brutln
zavradni.
Olivetti pukal vzteky.
Zatmco modertorka pokraovala, ve dvech se objevil vojk,
kter sotva popadal dech, a hlsil: Pane veliteli, stedn rozvodna
hls, e na vech linkch se svt. Chtj znt nae oficiln
stanovisko k
Vypnout, odsekl Olivetti, nespoutje oi s obrazovky.
Vojk vypadal nejist. Ale pane veliteli
Zmizte!
Vojk odbhl.
Vittoria si vimla, e camerlegno chtl nco podotknout, ale
zarazil se. Msto toho hledl dlouho a tvrd na Olivettiho, ne se opt
obrtil k televizoru.
Ve zprvch MSNBC nyn promtali videozznam. Pslunci
vcarsk gardy na nm sneli tlo kardinla Ebnera ze schod ped
kostelem Santa Maria del Popolo a ukldali je do automobilu alfa
romeo. Zznam se zastavil a piblil, jakmile bylo mono tsn ped
- 264 -

uloenm do zavazadlovho prostoru zahldnout kardinlovo nah

tlo.
Kdo to ksakru natel? ptal se Olivetti.
Reportrka MSNBC pokraovala v hlen. Jde pravdpodobn
o kardinla Ebnera z Frankfurtu v Nmecku. Mui vynejc jeho
tlo z kostela jsou patrn pslunci vatiknsk vcarsk gardy. Na
mlad en bylo znt, e se v moc sna vypadat dojat. Jakmile
zbr piblil jej tv, vypadala jet smutnji. Chtli bychom nyn
upozornit, e nsledujc zbry jsou mimodn realistick a pro
nkter skupiny divk me bt pohled na n nevhodn.
Vittoria zavrela nevol nad tm, jak televizn stanice pedstr
ohledy na city divk, zatmco ve skutenosti takov varovn nen
nim jinm ne reklamou ptho programu, protoe po takovm
slibnm hlen jet nikdy nikdo televizor nevypnul.
Taky to jet zdraznili. Jet jednou opakujeme, e tyto zbry
mohou nkter divky okovat.
Jak zbry? doadoval se Olivetti. Vdyjste ukzali jen
Na obrazovce se objevil krtk zbr pru prochzejcho davem
na Svatopetrskm nmst. Vittoria okamit poznala, e to je ona s
Robertem. V rohu obrazovky se objevila noticka: S LASKAVM
SVOLENM BBC. Zvonila hrana.
Boe, ne, zapla Vittoria hlasit. Proboha, to ne
Camerlegno vypadal cel zmaten. Obrtil se k Olivettimu.
Vdyjste kal, e jste tuhle kazetu zkonfiskovali!
Na obrazovce se nhle objevilo kic dvtko. Kamera je
sledovala, jak ukazuje na nkoho, kdo vypadal jako zkrvaven
bezdomovec, Do zbru vstoupil nhle Robert Langdon, snac se
dvtku pomoci a zbr byl zaosten.
Ped oima vech ptomnch v papeov pracovn se
odehrvalo hrzn drama. Kardinlovo tlo nejprve padlo tv na
dlabu. Objevila se Vittoria vykikujc rozkazy. Zbr na krev. Zbr
na vyplen znamen. Spn, marn pokus o dchn z st do st.
Reportrka se znovu vmsila. Tyto dsn zbry byly natoeny
teprve ped nkolika minutami ped Vatiknem. Podle naich zdroj
jde o tlo kardinla Lamass z Francie. Jak se stalo, e byl obleen
- 265 -

tmto zpsobem a pro nebyl na konklve, zstv zhadou. Vatikn

a dosud jakkoli koment odmt. Dokument potom pokraoval.
Odmt koment? ozval se Rocher. Dejte nm aspo
minutu!
Na obrazovce se objevila reportrka. Motivy tohoto toku
MSNBC dosud provuje, podle naich zdroj se vak k odpovdnost
za vrady pihlsila skupina, kter sama sebe nazv iluminti.
Olivetti vybuchl: Cole?
vce informac o ilumintech naleznete na na webov
strnce
Non possibile! To nen mon! zaval Olivetti a pepnul na
jin kanl.
Reportr hispnskho typu tam vykldal: Satanistick kult
nazvan iluminti, kter podle nkterch historik
Olivetti zaal divoce makat dlkov ovlada a pepnat z
jednoho kanlu na druh. Vude prv bely pm zbry
nejnovj zprvy. Vtinou anglicky.
pslunci vcarsk gardy odnejc z jednoho chrmu
tlo, o nm se soud, e pat kardinlu
svtla v muzech a v bazilice jsou zhasnut, co zavdv
pinu ke spekulacm, e
bude rozmlouvat s odbornkem na teorie o podvratn
innosti Tylerem Tingleym o tomto pekvapujcm znovuzrozen
povsti o dalch dvou vradch, k nim m dojt jet tohoto
veera
spekuluje o tom, zda se mezi poheovanmi kardinly
nenachz rovn nejvnj kandidt, kardinl Baggia
Vittoria se odvrtila od televizoru. Vechno probhalo tak
stran rychle. Venku pitahoval drsn magnetismus lidsk tragdie
proudy lid k Vatiknu ponoenho do temnoty. Dav shromdn na
Svatopetrskm nmst patin houstl. Vedle chodc sem pijdla
nov vrka reportr nejrznjch mdi a zabrala dal msta pro
sv mikrobusy.
Olivetti vypnul dlkov ovldn a obrtil se ke camerlegnovi.
Signore, nemm tuen, jak se to mohlo stt. Kazetu, kter byla v
kamee, jsme odebrali!
- 266 -

Camerlegno vak byl pli otesen, ne aby vbec njak

reagoval.
Nikdo nepromluvil. Pslunci vcarsk gardy stli v pozoru.
Zd se, ozval se nakonec camerlegno, pli zdeptan, ne aby
v sob nael slu se rozhnvat, e jsme tuto krizi nezvldli tak, jak
jsem o tom byl neustle pesvdovn. Podval se z okna na
shromdn dav. Budu muset vydat njak prohlen.
Olivetti zavrtl hlavou. Ne, signore. Prv to by si iluminti
nejvc pli, abyste udlal tm byste je ve skutenosti svm
zpsobem respektoval, uznal. Musme mlet.
A co tihle lid? namtl camerlegno a ukzal smrem k oknu.
Za chvli jich tam budou destky tisc. Pokraovat v thle ard by
je jen vydvalo v nebezpe. Musm je varovat. Potom bude teba
evakuovat nae kardinlsk kolegium.
Jet je as. Nechte kapitna Rochera, aby nejdv nael tu
antihmotu.
Camerlegno se otoil. M to bt pokus udlet mi rozkazy?
Nikoli, pouze rady. Mte-li starost o ty lidi tam venku, meme
ohlsit, e kvli niku plynu je nutno nmst vyklidit, ale bylo by
nebezpen piznat, e jsme rukojmmi tch zloinc.
Pane veliteli, zapamatujte si jednou provdy, e tohoto adu
nikdy nezneuiji k tomu, abych svtu hlsal njak li. Pokud kdy
nco budu hlsat, pak to bude pravda.
Pravda? Pravda o tom, e Vatiknu hroz, e ho vyhod do
vzduchu satanist? Nae postaven se tm jedin zhor.
Camerlegno vzplanul. O me bt hor, ne u je?
Rocher nhle vykikl. Popadl dlkov ovlada a zeslil zvuk z
televizoru. Vichni se otoili k obrazovce.
Byla na n viditeln vzruen redaktorka MSNBC a vedle n
vloen fotografie zemelho papee. BBC prv ped chvli
pinesla pekvapujc zprvu Redaktorka se ohldla kamsi mimo
kameru, jakoby pro ujitn, zda m tuto informaci skuten oznmit.
Souhlas zejm dostala, protoe se otoila zpt k divkm a nasadila
zachmuen vraz. Iluminti se prv pihlsili k odpovdnosti
za Zarazila se. odpovdnosti za papeovu smrt ped patncti
dny.
- 267 -

Camerlegnovi klesla brada.

Rocher upustil dlkov ovlada.
Vittoria byla sotva s to novou informaci zpracovat.
Modertorka pokraovala. Podle vatiknskch pedpis se u
zesnulch pape pitva nikdy neprovd, take ilumintsk tvrzen,
e smrt Svatho otce je jejich dlem, nelze ovit. Iluminti dle
tvrd, e pinou smrti poslednho papee nebyla mozkov mrtvice,
jak bylo sdleno Vatiknem, nbr otrava.
V cel mstnosti zavldlo naprost mlen.
Olivetti vybuchl. Blznovstv! Naprost le!
Rocher zaal znovu prohnt jednotliv kanly. Zdlo se, e
zprva se od stanice ke stanici jako mor. Vude bylo na programu
jedno jedin, piem se jednotliv spolenosti pedhnly pouze v
senzacechtivosti titulk.
VRADA VE VATIKNU.
PAPE OTRVEN. SATAN VZTAHUJE RUKU NA DM
BO.
Camerlegno odvracel hlavu. Bh nm pomoz.
Pi pepnn na jednotliv kanly Rocher zavadil tak o stanici
BBC: informoval m o plnovan vrad v kostele Santa Maria
del Popolo
Pokat! zvolal camerlegno. Dejte to zptky! Rocher
poslechl a na obrazovce se objevil korektn se tvc mu za
modertorskm stolem. Nad jeho rameny byl vloen snmek jinho
mue s rezavm vousem, pod nm byl titulek: GUNTHER GLICK
IV Z VATIKNU. Zpravodaj Glick zejm mluvil do telefonu,
protoe spojen nebylo ist, m kameramanka natoila odnen
kardinlova tla z kaple Chigi.
Vmsil se modertor v londnskm sted. Pro informaci
naim divkm jet opakujeme, e zvltn zpravodaj BBC Gunther
Glick je pvodnm autorem tto reporte. Dvakrt byl v telefonnm
spojen s dajnm pachatelem vrady. Gunthere, kte, e vrah volal
ped malou chvl, aby vm pedal vzkaz od ilumint?
Ano.
A z jejich prohlen vyplv, e njak odpovdaj za papeovu
smrt? Z modertorova hlasu bylo znt, e tomu pli nedvuje.
- 268 -

Pesn tak. Ten, kter telefonoval, kal, e pape nezemel na

mozkovou mrtvici, jak se domnv Vatikn, nbr e byl iluminty
otrven.
V papeov pracovn vichni ztuhli.
Otrven? asl modertor. Ale ale jakm zpsobem?
O tom nic bliho neekli, odpovdal Glick, vyjma toho, e
mu podali jed zvan bylo slyet ustn papru - zvan heparin.
Camerlegno, Olivetti a Rocher se na sebe bezradn podvali.
Heparin? ptal se Rocher, zeteln vyerpan. Nen to ale?
Camerlegno zbledl. Lk, kter pape uval.
Vittoria zstala jako omren. Pape uval heparin?
Trpl tromboflebitidou, vysvtloval camerlegno. Dostval
jednu injekci denn.
Rocher se divil. Heparin pece nen dn jed. Jak tedy mohou
iluminti tvrdit
Vittoria vysvtlovala: Pi patnm dvkovn me bt heparin
smrteln. Je to siln antikoagulans. Pedvkovn me zpsobit
masivn vnitn krvcen a krvcen do mozku.
Olivetti se na ni podezrav dval. Jak to vte?
Biologov studujc ivot moskch ivoich podvaj heparin
moskm savcm chovanm v zajet jako preventivn prostedek
proti sren krve nsledkem snen aktivity. Stv se, e pi
chybnm dvkovn zvata hynou. Na chvli se zarazila. U lid
me pedvkovn heparinem vyvolat symptomy, kter mohou bt
snadno zamnny s mozkovou mrtvic zejmna kdy chyb dn
pitva.
Zdlo se, e camerlegno je nyn v nesmrnch rozpacch.
Signore, ozval se Olivetti, evidentn jde o podvod, kter si
iluminti vymysleli kvli publicit. Nen mon, aby nkdo podal
papei nadmrnou dvku. Nikdo se k nmu nedostal. Ale i
kdybychom jim na tuhle hru skoili a zaali jejich tvrzen vyvracet,
co podme? Vatiknsk zkony pitvu zakazuj. A navc by se pitvou
stejn nic nezjistilo. V tle by se prost naly stopy heparinu
pochzejcho z kadodennch injekc.

- 269 -

To je pravda. Camerlegnv hlas u znl pevnji. Ale trp m

jet nco jinho. Nikdo mimo Vatikn nevdl, e Jeho Svatost
uv tento lk.
Zavldlo mlen.
Kdyby byl dostal nadmrnou dvku heparinu, prohlsila
Vittoria, tak by se v tle pslun dkazy naly.
Olivetti se k n otoil. Pan Vetrov, jestli jste m neslyela, tak
opakuji jet jednou, e vatiknsk zkony pitvu zakazuj.
Nehodlme znesvtit tlo Jeho Svatosti tm, e je nechme otevt a
rozezat jenom kvli tomu, e si z ns neptel svm tvrzenm dl
blzny!
Vittoria se ctila nespravedliv zahanben. J jsem tm pece
nemyslela Vbec ji nenapadlo, e by se nkomu mohla zdt
neuctiv. J jsem pece vbec nenavrhovala exhumaci papeova
tla Pesto vak zavhala. Hlavou j proltlo nco, co od Roberta
uslyela v kapli Chigi. Zmnil se, e papesk sarkofgy se ukldaj
nad rovn pdy a e nikdy nejsou zatmelovny, co je relikt z doby
egyptskch faran, vyhbali se tm neprodynmu uzavrn rakv a
jejich pohbvn do zem z obavy, e by se tm zemel due uvnit
uvznila. Vko sarkofgu se tedy neupevovalo maltou, nbr pouze
inkem sv te, a proto tak asto vilo nkolik metrickch cent.
ist technicky, napadlo ji, by bylo mon
Jakho druhu dkazy mte na mysli? ozval se nhle
camerlegno.
Vittoria ctila, jak j srdce tlue strachy. Pedvkovn me
zpsobit krvcen stn sliznice.
O co konkrtn jde?
Postien krvc z dsn. Po smrti se krev sraz a vnitek st
zern. Vittoria jednou vidla snmek z akvria v Londn, kde
oetovatel dal dvma kosatkm nadmrnou dvku heparinu. Kosatky
plavaly v ndri mrtv s otevenou tlamou a s jazykem ernm jako
saze.
Camerlegno na to neodpovdl, otoil se a dval se z okna.
Rocher se ozval hlasem ji beze petky optimismu. Signore, jeli to tvrzen o otrav pravdiv
- 270 -

Nen pravdiv, prohlsil Olivetti rezolutn. Je vyloueno, aby

se k papei dostal nkdo nepovolan.
Je-li to, co tvrd, pravda a Svat otec byl skuten otrven,
opakoval Rocher, tak z toho vyplvaj zvan dsledky pro nae
ptrn po antihmot. Takov vrada by svdila o daleko hlub
infiltraci Vatiknu, ne jakou jsme si dovedli pedstavit.
Prohledvn blch zn by potom nemohlo stait. Zashla-li jejich
podvratn innost tak daleko, pak asi ten kanystr vas nenajdeme.
Olivetti si kapitna chladn zmil: Pane kapitne, j vm
eknu, co se m udlat.
Ne, peruil jej nhle camerlegno, oteje se k nmu. J
eknu vm, co se bude dlat. U toho mm dost. Do dvaceti minut se
rozhodnu, m-li se konklve odvolat a Vatikn evakuovat, nebo ne.
M rozhodnut bude konen. Je to jasn?
Olivetti nehnul brvou a neodpovdl.
Camerlegno nyn mluvil rozhodnm tnem, jako by v sob
odhalil skryt zdroje sly. Kapitne Rochere, dokonte prohldku
blch zn, a a s n budete hotovi, ohlste se pmo u mne.
Rocher pikvl a vrhl pitom rozpait pohled smrem k
Olivettimu.
Pak camerlegno vybral dva vojky. Okamit mi pivete toho
zpravodaje BBC, pana Glicka. Jestlie jsou s nm iluminti ve
spojen, tak by nm mon mohl pomoci. Odchod.
Vojci zmizeli. Camerlegno se obrtil k tm zbvajcm.
Pnov, nedovolm, aby dnes veer piel o ivot jet nkdo dal.
Do dest hodiny zjistte, kde jsou zbvajc dva poheovan
kardinlov a zadrte tu kreaturu odpovdnou za ob vrady.
Vyjdil jsem se dost jasn?
Ale, signore, namtl Olivetti, nemme ani zdn, kde m
dojt
Pan Langdon na tom pracuje. Zd se, e se vyzn. Spolhm na
nj.
Nato camerlegno zamil ke dvem a na jeho kroku bylo znt
odhodln. Cestou jet pokynul tem gardistm. Vy ti, pojte se
mnou. Ihned.
Poslun ho nsledovali.
- 271 -

Ve dvech se camerlegno zastavil a obrtil se k Vittorii. Pan

Vetrov, vy tak. Bute tak laskav a pojte se mnou.
Vittoria vhala. Kam jdeme?
li dl. Navtvit jednoho starho ptele.
V CERNu byla sekretka Sylvie Baudeloqueov u cel
hladov a tila se, e u bude moct jt dom. K jejmu zklamn
Kohler zejm cestu do nemocnice peil; telefonoval a dal
neprosil, dal aby Sylvie zstala dnes veer v kanceli dle. Bez
vysvtlen.
Za ta lta u si Sylvie zvykla ignorovat Kohlerovy bizarn zmny
nlady a vylomeniny jeho tichou domcnost, jeho protivnou mnii
tajn si ze svho invalidnho vozku natet na video porady. Tajn
se kojila nadj, e se jednou pi sv pravideln tdenn nvtv
sportovn stelnice zastel, ale zejm byl dobr stelec.
Nyn Sylvie sedla o samot za psacm stolem a kruelo j v
bie. Kohler se dosud nevrtil a nedal j tak na veer dnou
dodatenou prci. Vykalu se na to, otravovat se tu a trpt hlady,
ekla si nakonec. Nechala tam Kohlerovi lstek a la do jdelny, aby
tam do sebe rychle hodila njak sousto.
Nedola tam.
Kdy prochzela kolem stavnch suites de loisir
odpoinkovch kout, co byla hala s televiznmi salonky vimla
si, e mstnosti jsou pln zamstnanc, kte zejm nechali jdla a
dvaj se na zprvy. Zejm se stalo nco vznamnho. Sylvie
vstoupila do prvnho salonku, kter byl nabit potaovmi fanatiky
mladmi programtory. Kdy spatila titulky na obrazovce,
zalapala po dechu.
TEROR VE VATIKNU
Poslouchala a st byla schopna uvit tomu, co sly. Njak
prastar bratrstvo zabilo kardinly? Pro to udlali? Z nenvisti? Z
touhy po vld? Z omezenosti?
A pece nlada, kter u televize panovala, kupodivu vbec
nebyla sklen. Dva mlad technit asistenti tu pobhali a mvali
triky s obrzkem Billa Gatese a npisem: POTAM PAT SVT!
- 272 -

Jeden kiel: Iluminti! Vdyjsem vm kal, e skuten

existuj!
To nen mon! J myslel, e je to jen hra!
love, zabili papee! Papee!
Pni! To bych rd vdl, kolik bod nahrabe za tohlel
Se smchem odbhli.
Sylvie stla jako omren. Jakoto katolika pracujc mezi
vdci, obas musela vyslechnout protinboensk poznmky, prv
vak byla svdkem toho, e tihle mldenci mli vyloenou radost z
netst, kter crkev potkalo. Odkud se vzala takov otrlost? Takov
nenvist?
Pro Sylvii byla crkev odjakiva cosi zcela nekodnho msto
pro drunost a duchovn soustedn a nkdy prost msto, kde si
mohla hlasit zazpvat, a lidi na ni pitom neueli. Crkev provzela
vznamn meznky jejho ivota pohby, svatby, ktiny, svtky
ani za to nco poadovala. I penn pspvky byly dobrovoln. Jej
dti se kad tden vracely z nedln koly mravn povznesen, pln
odhodln pomhat jinm a chovat se laskavji. Copak na tomhle by
mohlo bt nco patnho?
Nepestvala se divit tomu, e tolik takzvanch vynikajcch
mozk v CERNu nechpe dleitost crkve. Copak skuten v
e kvarky a mezony bnho lovka njak inspiruj? e rovnice
mohou lidem nahradit potebu vry v existenci neho boskho?
Cel zmaten la Sylvie dl halou kolem dalch salonk, a
vude bylo plno lid srocench ped televizory. Zaala uvaovat o
tom, eho se mohl tkat telefont, kter piel pro Kohlera z
Vatiknu. pln nhoda? Snad. Vatikn as od asu do CERNu
volval jaksi ze zdvoilosti pedtm, ne vydal njak bitk
prohlen odsuzujc vzkum, kter CERN provdl; naposled lo o
revolun pokroky v nanotechnologii, co bylo odvtv, kter crkev
zavrhovala vzhledem k monm dsledkm pro genetick
inenrstv. CERN tyto nmitky soustavn ignoroval. Pokad, pr
minut potom, co Vatikn domluvil, Kohlerv telefon zazvonil znovu
a volala ta i ona firma dajc o licenci na vyuit novho objevu.
Hlavn si nezneptelit tisk, kval Kohler vdycky.
- 273 -

Sylvie uvaovala, m-li zat Kohlera shnt, a u je sakra

kdekoli, a ct mu, aby si pustil zprvy. Ale zajmalo by ho to vbec?
Nebo to u slyel? Ale ano, urit to slyel. Nejsp u si celou tu
televizn report nat tou svou zvltn malou videokamerou, a
poprv v tomhle roce se usmv.
Krela halou dl a nakonec pece jen narazila na salonek, v
nm panovala sp stsnn, tm melancholick nlada. Vdci,
kte zde sledovali televizn zprvy, patili k nejstarm a
nejvenjm pracovnkm CERNu. Ani se neohldli, kdy Sylvie
vstoupila a posadila se na voln msto.
Na druhm konci CERNu, v chladnm byt Leonarda Vetry
Maximilin Kohler dokonil etbu v ki vzanho denku, kter
sebral z Vetrova nonho stolku. Sledoval nyn televizn zprvy. Po
nkolika minutch poloil denk na pvodn msto, vypnul televizor a
byt opustil.
Daleko odtud, ve Vatiknu, kardinl Mortati odnel ke krbu v
Sixtinsk kapli dal kalich s hlasovacmi lstky a zaplil je. Kou byl
ern.
Ani druh kolo hlasovn nepineslo novho papee.
Baterky byly proti hust tm, jak panovala ve Svatopetrsk
bazilice, pli slab. Prostor nad hlavou til jako bezhvzdn noc, a
Vittoria ctila przdnotu c se kolem jako oputn ocen. Drela
se blzko camerlegna a gardist, kte razili cestu. Vysoko nahoe
zavrkal holub a odletl.
Jako by vyctil jej sklenost, camerlegno se vrtil a poloil j
ruku na ramena. Z doteku tohoto mue vyzaovala sla, kter Vittorii
dodvala klid tak potebn k tomu, co mli zhy vykonat.
Co to budeme dlat? Vzdy to je lenstv! thlo j hlavou.
A pece vdla, e jakkoli je kol, kter je ek, okliv a dsn,
nelze se mu vyhnout. Tk rozhodnut, kter camerlegna ekaj, se
mus oprat o informace informace pohben v sarkofgu uvnit
vatiknskch kobek. Byla zvdav na to, co tam naleznou. Skuten
- 274 -

ti iluminti papee zavradili? Sah jejich moc tak daleko? Budu to

skuten j, kdo provede prvn pitvu papee v historii?
Vittoria shledvala jistou ironii v tom, e se v tomhle
neosvtlenm chrmu boj vc, ne kdyby mla plavat v noci v moi
plnm barakud. Proda byla jej toit. Prod rozumla.
Tajemstvm bylo pro ni obesteno sp to, co souviselo s lovkem a
duchovnmi vcmi. Reporti, kte se venku shromaovali, j
pipomnali drav ryby hajc v temnot. Televizn report se
zbry tl s vyplenm znamenm j pipomnla mrtv tlo otce a
hrub chechot toho vrahouna. Ten zabijk tu nkde je. Vittoria ctila,
jak jej strach miz pohlcen bezmeznm hnvem.
Kdy obchzeli jeden sloup silnj ne kterkoli sekvoj, jakou
kdy vidla spatila Vittoria vpedu oranovou zi. Zdlo se, e
svtlo se vynouje zpod podlahy uprosted baziliky. Kdy pili bl,
poznala, o jde. Byla to proslul svatyn pod hlavnm oltem
bohat vyzdoben podzemn komora, v n se uchovvaj
nejposvtnj vatiknsk relikvie. Kdy se dostali a k ohrdce
obklopujc otvor krypty, Vittoria spatila zlatou truhlici, kolem n
zilo mnostv olejovch lampiek.
Kosti svatho Petra? zeptala se, akoli to sama dobe vdla.
Ostatn kad, kdo do Svatopetrskho chrmu vstoupil, vdl, co se
v t zlat rakvi nachz.
Po pravd eeno, nikoli, odpovdl camerlegno. Jde o
obecn rozen omyl. Nejde o schrnku s relikviemi. V tto truhle
jsou uloena pallia erpy, kter pape udluje nov zvolenm
kardinlm.
Ale j jsem myslela
To si mysl kad. V prvodcch je to uvedeno jako hrobka
svatho Petra, ale jeho skuten hrob je o dv patra pod nmi,
zaputn v zemi. Byl tam vyhlouben ve tyictch letech. Nikdo
tam nem pstup.
Vittoria byla otesen. Kdy od t zc prohlubn znovu
odchzeli do temnoty, v n byl chrm ponoen, vzpomnla si na
vyprvn o poutncch, kte se vydvaj na tiscikilometrovou cestu,
aby spatili onu zlatou truhlici a ctili se v blzkosti samotnho
- 275 -

svatho Petra. Neml by Vatikn lidem ct, jak je to ve

skutenosti?
My vichni se ctme povznesen kontaktem s bostvm, i kdy
jde o kontakt pouze imaginrn.
Vittoria jakoto vdec nebyla s to polemizovat s logikou tohoto
druhu. etla u nesetn studie o placebo inku napklad o
aspirinu, jm vylili rakovinu u lid, kte vili, e uvaj zzran
lk. Ostatn, co je to vlastn vra?
Zmna nen zrovna nco, s m bychom ve Vatiknu umli
dobe zachzet, vysvtloval camerlegno. Uznn minulch chyb,
modernizace takovm vcem jsme se odjakiva vyhbali. Jeho
Svatost se to pokouela zmnit. Na okamik se odmlel. Otevt se
modernmu svtu. Hledat nov cesty k Bohu.
Vittoria ve tm pikvla. Jako je teba vda?
Upmn eeno, vda mi pipad irelevantn.
Irelevantn? Vittorii napadala rzn slova, jimi by bylo
mono vdu charakterizovat, ale modern slovo irelevantn mezi
nimi nebylo.
Vda um lit, vda um zabjet. Zvis to na dui lovka,
kter ji uv. A proto je to due, co m zajm.
Kdy jste vlastn zaslechl to voln?
Dv ne jsem se narodil.
Vittoria se na nj udiven podvala.
Promite, ale tahle otzka mi vdycky pipadala zvltn. Chtl
jsem ci, e jsem odjakiva vdl, e budu slouit Bohu. U od
chvle, co jsem byl vbec poprv schopen myslet. Ale teprve pozdji,
kdy jsem jako mlad mu byl na vojn, jsem pochopil sv posln.
Vittoria byla pekvapen. Vy jste byl na vojn?
Dva roky. Jeliko jsem odmtl pouvat stelnou zbra, udlali
ze mne letce. V helikoptrch zdravotn leteck sluby. Jet dnes
obas ltm.
Vittoria se pokouela pedstavit si mladho knze pilotujcho
helikoptru. Kupodivu se j ke vem tm pstrojm docela hodil. Z
camerlegna Ventresky vyzaoval eln, kter jeho nboensk
pesvden sp podtrhval ne zamloval. Vezl jste nkdy
papee?
- 276 -

Proboha ne. Takov drahocenn nklad jsme penechvali

profesionlm. Nkdy mi Jeho Svatost dovolila pout helikoptry k
cest na nae venkovsk sdlo, Castel Gandolfo. Zarazil se, podval
se na ni, a pronesl: Pan Vetrov, dkuji vm za to, jak nm dnes
pomhte. Je mi nesmrn lto, co se stalo vaemu otci. Opravdu
lto.
Dkuji vm.
J jsem svho otce vbec nepoznal. Zemel dv, ne jsem se
narodil. Matku jsem ztratil v deseti letech.
Vittoria vzhldla, pocitujc cosi jako spznnost. Take se z
vs stal sirotek?
Peil jsem nehodu, pi n m matka zahynula.
Kdo se o vs potom staral?
Bh, odvtil camerlegno. Poslal mi doslova druhho otce. U
m nemocnin postele se zjevil palermsk biskup a ujal se m.
Tehdy jsem se tomu nedivil. U jako chlapec jsem nad sebou ctil
Bo ochrannou ruku. To, e se biskup objevil, prost jen
potvrzovalo to, co jsem tuil u pedtm toti e si m Bh vybral,
abych mu slouil.
Vy jste vil, e si vs vybral Bh?
Vil a vm. V camerlegnov hlase nebylo ani stopy po
domlivosti, pouze vdnost. Pod biskupovm porunictvm jsem
pracoval adu let. Nakonec byl jmenovn kardinlem. Nikdy vak na
m nezapomnl. Vzpomnm na nho jako na svho otce. Na
camerlegnovu tv dopadl paprsek z kapesn svtilny a Vittoria
zahldla v jeho och osamlost.
Pod jednm vysokm sloupem se ve svtle baterek ukzal njak
otvor v podlaze. Vittoria zahldla schdky vedouc do temn
przdnoty dole a nejradji by se byla hned vrtila. Vojci vak u
camerlegnovi pomhali vstoupit na schody, a hned potom pomohli i
j.
Co se s nm potom stalo? ptala se Vittoria sestupujc ze
schod a snac se, aby jej hlas znl pevn. Myslm s tm biskupem,
pozdji kardinlem, co se vs ujal.
Opustil kardinlsk kolegium, aby se zhostil jinho kolu.
Vittoria byla pekvapen.
- 277 -

A potom, musm s politovnm ci, zesnul.

Le mie condoglianze. Upmnou soustrast, pravila Vittoria.
Nedvno?
Camerlegno se ohldl, a stny podtrhovaly bolest zrac se mu
ve tvi. Prv ped patncti dny. Hned ho uvidme.
Uvnit archivn kje bylo horko od zatemnnch svtel. Kje
byla mnohem men ne ta, kterou Langdon navtvil posledn. Mn
vzduchu mn asu. Litoval, e Olivettiho nepodal, aby zapnul
aspo ventiltory.
sek obsahujc etn doklady tkajc se belle rii, krsnch
umn nael Langdon rychle. Nebylo mon jej minout, protoe
zabral tm osm plnch regl. Katolick crkev vlastnila po celm
svt miliony umleckch dl.
Langdon prohlel jednotliv regly hledaje Gianlorenza
Berniniho. Zaal asi v polovin prvnho reglu tam, kde si myslel,
e by mohlo zanat psmeno B. Po chvilce paniky, kdy si myslel, e
pslun etn doklady chyb, si ke svmu velkmu zklamn
vzpomnl, e listiny nejsou uspodny podle abecedy. Pro nejsem
pekvapen?
Teprve kdy se vrtil na zatek celho souboru a po posuvnm
ebku vylezl a k nejvymu reglu, pochopil princip, podle nho
byl obsah kje uspodn. Opraje se o nejvy regl nael ten
nejtlust fascikl tkal se renesannch mistr Michelangela,
Rafaela, da Vinciho, Botticelliho. Langdon si uvdomil, e v kji
nazvan Vatiknsk aktiva jsou etn knihy uspodny docela
logicky v poad podle celkov penn hodnoty vtvor jednotlivch
umlc. Mezi fasciklem tkajcm se Rafaela a Michelangela byla
vmknut sloka nesouc npis Bernini. Byla tlust pes deset
centimetr.
S neskladnm svazkem a lapaje u po dechu sestupoval
Langdon po ebku dol. Potom se jako mal kluk touc napnavou
knku nathl na zem a otevel desky.
Kniha byla vzan v pltn a zznamy v n psan rukou v
italtin. Kadmu dlu byla vnovan jedna strana obsahujc krtk
popis vtvoru, datum, umstn, cenu materilu, a nkdy i hrub nrt
- 278 -

dla. Langdon se podval na konec celkem pes osm set strnek.

Bernini byl vskutku plodn umlec.
Jet jako mlad student djin umn Langdon asl, jak jedin
umlec dokzal bhem svho ivota vytvoit tolik dl. Pozdji, ke
svmu znanmu zklamn, zjistil, e slavn umlci se na dlech,
kter jsou jim pipisovna, podleli ve skutenosti jen mlo. Patily
jim cel dlny, v nich pod jejich vedenm mlad adepti umn
realizovali dla podle nrtk velkho mistra. Sochai jako Bernini
zhotovili z hlny drobn modely a najali si jin umlce, aby je
provedli v mramoru v zamlen velikosti. Langdon vdl, e kdyby
Bernini skuten osobn vytvoil vechna dla, kter si u nj
objednali, musel by na nich pracovat jet dnes.
Obsah! ekl hlasit, pokoueje se vymotat z pavuin
obestrajcch u jeho mysl. Peskoil na konec svazku, kde chtl v
abecednm seznamu vyhledat psmeno F, pod nm by mohlo bt
uvedeno dlo s nzvem fuco ohe. Jene tam nic takovho nenael
nzvy zanajc na F tam za sebou vypsny nebyly. Co vlastn ti
lidi ksakru mli proti uvn abecednho podku? vztekal se
Langdon.
Jednotliv
zznamy byly zejm
zaregistrovny v
chronologickm poad podle toho, jak Bernini tvoil nov a nov
dla. Kad bylo zaznamenno podle data. Bylo to k niemu.
Jak tak civl na seznam, napadla Langdona dal zarmucujc
mylenka, toti e nzev sochy, po n ptr, vbec nemus slovo
ohe obsahovat. Ani pedel dv dla-vodtka, Habakuk a andl a
Zpadn vtr, nemla v nzvech slova zem nebo vzduch.
Minutu i dv strvil listovnm ve fasciklu jen tak nazdabh
spolhaje na to, e se teba nhle objev njak ilustrace. Nic z toho
samozejm nebylo. Narazil na tucty neznmch vtvor, o nich
jakiv neslyel, a ovem i na hodn takovch, kter poznal
okamit Daniel a lev, Apollo a Dafn, a na est fontn. Kdy
zahldl ty fontny, mylenky mu okamit poskoily dopedu. Voda.
Rd by vdl, jestli tvrt Olt vdy nhodou nen fontna. Fontna
by pece byla dokonalm projevem obdivu a cty k vod. Langdon
doufal, e by mohli toho zabijka chytit jet dv, ne bude teba
- 279 -

uvaovat o znamen poukazujcm na vodu od Berniniho pochzej

cel tucty mskch fontn, vtinou umstnch ped kostelem.
Vrtil se k prvku, o kter lo nyn. Ohe. Prochzeje fasciklem
pipomnl si povzbudiv Vittoriina slova: Prvn dv sochy jste znal
snad budete znt i tu tet. Kdy se vrtil zptky k obsahu svazku,
vmal si nyn nzv, kter znal. Nkter si prost jen pamatoval, ale
jinak mu nic nekaly. Uvdomoval si, e s prohldkou nebude hotov
dv, ne bude nucen kji opustit, a rozhodl se, akoli mu nco kalo,
aby to nedlal, vzt ten svazek ven. Je to pouh etn kniha, utoval
se, nen to jako kdy jsem vzal s sebou originln Galilev svazek.
Langdon si vzpomnl na Galileovo folio, kter ml v nprsn kapse, a
umioval si, e je vrt na msto, jet ne odejde.
Ve spchu nyn shl dol po svazku, aby ho sebral, viml si vak
pi tom neho, co jej pimlo, aby se zastavil.
I kdy byl obsah fasciklu opaten etnmi poznmkami, jedna z
nich msi zvltnm upoutala jeho pozornost.
Poznmka uvdla, e slavn Berniniho socha Extze svat
Terezie byla tsn po svm odhalen z pvodnho msta uvnit
Vatiknu pemstna jinam. Sama o sob ho ta poznmka nezarazila.
Pohnut osudy thle sochy znal. Pestoe mnoz ji pokldali za
mistrovsk dlo, pape Urban VIII. je odmtl. Pro Vatikn bylo pli
oteven sexuln, a tak je vyhostil do njak zastren msk kaple.
Langdon si ale viml sp toho, e socha byla zejm umstna v
jednom z pti kostel, kter ml na svm seznamu. Navc z
poznmky vyplvalo, e k pemstn dolo per suggerimento del
artista z umlcova podntu.
Z umlcova podntu? Langdon byl na rozpacch. Nezdlo se
pli pravdpodobn, e by Bernini sm doporuil skrt toto
mistrovsk dlo v njakm zastrenm hnzd. Vichni umlci pece
tou po tom, aby se jejich prce skvly na pednch mstech, a ne v
njakm odlehlm
Zavhal. Ledae by
Langdon se bl nco takovho si vbec pomyslet. Bylo by to
mon? e by Bernini zmrn vytvoil dlo tak vmluvn, aby
donutil Vatikn je ukrt na njakm odlehlm mst? Na mst, kter
- 280 -

mon sm navrhl? V njakm zastrenm kostele, jeho smrem

ukazoval dech Zpadnho vtru?
Stejnou mrou, s n Langdonovo vzruen narstalo, je ale
brzdila piblin znalost toho dla, z n vyplvalo, e socha nem s
ohnm nic spolenho. Kad, kdo ji vidl, me potvrdit, e
vdeckho na n nen zhola nic mon je pornografick, ale
vdeck jist ne. Jeden anglick kritik kdysi Extzi svat Terezie
odsoudil jako nejnevhodnj vzdobu, jak se kdy v kesanskm
chrmu objevila. Langdon samozejm celou kontroverzi znal.
Pestoe je socha umlecky brilantn, zobrazuje svatou Terezii lec
na zdech v zchvatu orgasmu pronikajcho a do konek prst.
St dieta podle vatiknskho gusta.
Langdon spn vyhledal strnku s popisem tohoto dla. Kdy
spatil jeho skicu, okamit v nm zaehla jiskru neoekvan
nadje. I na n se sice svat Terezie zd kochat sama sebou, nrt
vak ukazoval krom n jet dal postavu na souso, na kterou
Langdon pln zapomnl.
Andl!
Rzem se mu vynoila vulgrn legenda
Terezie byla dov sestra, k jejmu svatoeen dolo pot, co
prohlsila, e ji ve snu poctil blaenou nvtvou andl. Kritikov
ovem pozdji doli k nzoru, e schzka mla sp sexuln ne
spirituln npl. Na konci strnky byl nakrban znm vatek z
jej vize. Vlastn slova tto svtice zcela posta a nen teba je nijak
doplovat:
jeho velk zlat p naplnn ohnm
se nkolikrt do mne vnoil vnikl a do mch
vnitnost sladkost tak nesmrn, e nikdo by si
snad nemohl pt, aby skonila.
Langdon se usmval. Jestli tohle nen metafora pro podnou
soulo, tak to tedy opravdu nevm, co to je. Usmval se tak nad tm,
jak toto dlo popisoval etn zznam. Text byl v italtin a slovo
fuco, ohe, se v nm objevilo hned estkrt:
andlv p, na jeho hrotu hne ohe
- 281 -

 z andlovy hlavy vyzauj plameny ohn

ena zachvcen vn ohn
Langdon jet nebyl docela pesvden, dokud se na skicu
nepodval jet jednou. Andlv ohniv p byl zdvien jako
svteln signl ukazujc cestu. Nech andl vede vs tou pravou z
cest. Dokonce i typ andla, kter Bernini zvolil, se zdl bt
vznamn. Je to serafn, uvdomil si. Serafn znamen doslova
ohniv.
Langdon nepatil k tm, kte tou mt vechno potvrzen shry,
kdy si vak peetl jmno kostela, v nm bylo souso nyn
umstno, ekl si, e se snad nakonec jet stane vcm.
Santa Maria della Vittoria.
Vittoria. Perfektn, ekl si se spokojenm smvem.
Tsly se mu nohy a hlava se mu motala. Podval se nahoru na
ebk a vhal, m-li vylzt nahoru a poloit svazek na msto. erta
starho, ekl si nakonec, otec Jaqui u se o to postar. Knihu zavel a
nechal pkn leet na dolnm regle.
Kdy se namhav vracel k svtcmu tlatku elektronickho
zavrn dve do kje, dchal u jen krtkmi povrchnmi vdechy,
ctil se vak jako znovuzrozen radost nad astnm nlezem.
Radost jej vak pela jet dv, ne se dostal k vchodu.
Bez jakhokoli varovn kje bolestn vzdychla. Svtlo slblo a
knoflk ovldajc vstupn dvee na stisknut nereagoval. Nato se
cel komplex vatiknskho archivu jako njak umrajc zve
ponoil do naprost tmy. Nkdo prost vypnul proud.
Posvtn vatiknsk krypty se nachzej pod podlahou hlavn
lodi Svatopetrsk baziliky. Jsou v nich pohbvni zesnul papeov.
Vittoria sestoupila po toitch schodech a ocitla se v krypt.
Temn chodba j pipomnla velk sticov urychlova v CERNu
temn a studen. Osvtlen pouze kapesnmi svtilnami vojk
vcarsk gardy psobila chodba neskutenm dojmem. Z obou stran
byly ve zdech hlubok vklenky. pln vzadu, kam sotva doshlo
svtlo, se rsovaly obrysy mohutnch sarkofg.
Po celm tle ctila ledov chlad. Je tu zima, kala si, ale vdla,
e je to jen sten vysvtlen. Mla pocit, e je nkdo hld nikoli
- 282 -

kdosi z masa a kost, nbr duchov sdlc v temnot. Na vku

kadho sarkofgu se skvla socha pslunho papee, v ivotn
velikosti a v plnm papeskm orntu, lec jako v okamiku smrti s
rukama zkenma na prsou. Zdlo se, jako by z kadho hrobu
vystupovalo papeovo tlo, usilujc vymanit se z posmrtnho vzen
a odhodit mramorov krun tc tlo. Jako v njakm straidelnm
tanci smrti se v klouzavch paprscch svtilen vynoovaly a zase
mizely siluety pape.
Cel skupina zmlkla, a Vittoria nebyla s to posoudit, zda to je z
cty nebo z bzn. Sama ctila oboj. Camerlegno krel s oima
zavenma, jako kdyby znal kadou p cesty zpamti. Vittoria mla
dojem, e tuto podivnou prochzku absolvoval od papeovy smrti u
nkolikrt mon proto, aby se u jeho hrobu modlil o radu a o
pomoc.
Pod biskupovm porunictvm jsem pracoval adu let. Byl jako
mj otec, vzpomnla si Vittoria na camerlegnova slova. Camerlegno
tenkrt hovoil o kardinlovi, kter ho zachrnil. Te tedy
pochopila konec pohdky. Kardinl, kter vzal camerlegna pod
ochrann kdla, se pozdji stal papeem a ze svho chrnnce udlal
komoho.
To vysvtluje mnoh, svitlo Vittorii. Odjakiva dokzala velmi
pesn zachytit vnitn pocity jinch lid, ale pokud lo o camerlegna,
nco j cel den nedalo pokoje. Od okamiku, kdy se s nm setkala
poprv, ctila, e jeho stsnnost je hlub a osobnj, ne by se dalo
vysvtlit tkou kriz, ped n z titulu sv funkce nyn stl. Za jeho
zbonm klidem ctila dui muenou osobnmi dmony. Te vdla,
e jej instinkt se nemlil. Camerlegno, kter elil nejstranj
hrozb, jakou kdy Vatikn poznal, se ocitl bez svho rdce a
ptele odkzn jen sm na sebe.
Vojci nyn zpomalili, jako kdyby si nebyli jist, kde v t
temnot le pohben nedvno zemel pape. Camerlegno vak
pokraoval bez zavhn a zastavil se a ped mramorovou hrobkou,
kter se leskla zivji ne ostatn. I zde leela na vku socha
zesnulho papee. Kdy Vittoria spatila jeho tv, kterou znala z
televize, zachvla se strachy. Co to dlme?
- 283 -

Vm, e nemme moc asu. Pesto prosm, abychom vnovali

chviliku modlitb, podal camerlegno.
Vojci stli se sklonnmi hlavami. Vittoria uinila tot, a v
tichu slyela, jak j tlue srdce. Camerlegno poklekl k sarkofgu a
italsky se modlil. Kdy Vittoria zaslechla jeho slova, zmocnil sej
neoekvan pval alu plakala nad ztrtou vlastnho porunka a
rdce svho vlastnho svatho otce. Camerlegnova slova se hodila
stejn pro papee jako pro jejho milovanho tatnka.
Ote, rdce, pteli. Camerlegnv hlas se chmurn odrel od
temnch stn. Pouil jsi m, kdy jsem byl mlad, e hlas v mm
srdci je hlasem Bom. ekls mi, e tento hlas musm nsledovat, i
kdy mne povede do mst plnch strasti. Ten hlas nyn ke mn mluv
a klade na m bemeno, kter je nad m sly. Posil m. Prosm o tvou
shovvavost. Cokoli dlm, dlm ve jmnu veho, v co v i ty.
Amen.
Amen, zaeptali vojci.
Amen, ote.
Vittoria si utela slzy.
Camerlegno se pomalu zdvihl a odstoupil od hrobky. Odsute
vko.
Vojci vhali. Signore osmlil se jeden z nich, podle zkona
podlhme vaemu velen. Zastavil se. Udlme, co nadte,
ale
Camerlegno zejm pochopil, jak mylenky thnou vojkovi
hlavou. Jednou vs poprosm o prominut, e jsem vs postavil ped
tento kol. Dnes vs vak dm o poslunost. elem vatiknskch
zkon je chrnit tuto crkev. A prv v tomto duchu vm nyn
poroum, abyste ony zkony poruili.
Na okamik nastalo ticho a pak velitel vydal rozkaz. Ti mui
poloili svtilny na zem, take svtlo na n nyn dopadalo zespodu a
vrhalo jejich stny na strop. Vojci pistoupili k sarkofgu. Chopili se
mramorovho poklopu u hlavy, zapeli se nohama a chystali se
poklop odsunout. Na dan signl zabrali vichni souasn, v silou
se snaili desku odsunout. Vko se vak ani nepohnulo a Vittoria si
uvdomila, e ji to tm potilo. Dostala nhle strach z toho, co
uvnit naleznou.
- 284 -

Mui zabrali silnji, ale deska se pod nehbala.

Ancora, ekl camerlegno. Zaal si vyhrnovat rukvy sv
sutany a chystal se thnout spolu s nimi. Ora! Te! kikl a vichni
zabrali.
Vittoria u se pipravovala, e jim pome tak, ale deska se u
pohnula. Mui se znovu opeli, a se skpnm, jak se tel kmen o
kmen, se vko otoilo tak, e hlava sochy smovala do vklenku a
nohy do chodby.
Vichni couvli.
Jeden z vojk zaal trat po zemi, a nahmatal svtilnu.
Namil jej paprsek do rakve. Svtlo chvli tkalo, ale potom je
vojk usmrnil. Jeden za druhm pistupovali gardist k sarkofgu.
Pes panujc temnotu si Vittoria vimla, jak se otsli odporem.
Potom se kad pokioval.
Kdy se do rakve podval camerlegno, zachvl se a ramena mu
klesla jako pod nesmrnou t. Teprve po dlouh chvli se odvrtil.
Vittoria se obvala, e mrtv bude mt sta pevn seven
nsledkem rigor mortis, posmrtn ztuhlost, take je bude muset
podat o nsiln rozeven elist, aby se mohla podvat. Nyn vak
vidla, e to nebude zapoteb. Lce voln visely a papeova sta zela
dokon.
Jeho jazyk byl ern jako smrt.
dn svtlo. dn zvuk. Tajn archiv byl ponoen do
temnoty.
Jak se mohl nyn Langdon pesvdit, strach je velmi siln
motiv. Lapaje po dechu tpal tmou k otecm dvem. Nahmatal
vypna a pst udeil do tlatka. Nic. Zkusil to znovu. Dvee se ani
nehnuly.
V panice zaal kiet, ale jeho hlas znl pikrcen. Uvdomil si,
e mu hroz zhuba, kter nelze nikudy uniknout. S tm, jak adrenalin
zvyoval srden tep, plcm se m dl tm vc nedostvalo kyslku.
Kdy se v silou opel do dve, na okamik se mu zdlo, e se
pece jen zanaj otet. Znovu zatlail a spatil hvzdy. Tu si
uvdomil, e se s nm to cel mstnost, nikoli dvee. Potceje se
- 285 -

pry Langdon zakopl o spodek posuvnho ebku a tvrd narazil

kolenem na hranu reglu. Zaklel, vstal a tral po ebku.
Konen ho nahmatal. Doufal, e bude z tvrdho deva nebo ze
eleza, byl vak z hlinku. Chopil se ho jako beranidla a rozbhl se s
nm ve tm proti sklenn stn. Stl ale bl, ne si pedstavoval.
ebk narazil pmo do skla, ale odskoil. Podle slabho zvuku
nrazu Langdon poznal, e k proraen sklenn stny by bylo
zapoteb mnohem silnjho nstroje, ne je hlinkov ebk.
Napadlo ho pout pistoli, ale zblesk nadje zhy pohasl,
protoe zbra u u sebe neml. Olivetti mu ji vzal, kdy byli v
papeov pracovn, protoe pr nem rd nabit zbran v
camerlegnov ptomnosti. Nco na tom bylo. Tam.
Langdon znovu zavolal, ale zvuk, kter z nho vyel, byl jet
slab ne pedtm.
Vzpomnl si potom, e jeho prvodce nechal na stole ped kj
leet penosnou vyslaku. Pro jsem ji sakra nevzal dovnit! Kdy
mu zaaly ped oima tanit fialov hvzdiky, Langdon se donutil k
pemlen. Takhle u jsi byl v pasti kolikrt, a peils to,
pesvdoval se. Byls tenkrt jet mal kluk, a pece ses z toho
dostal. Tma vude kolem byla u neproniknuteln. Pemlej!
Lehl si na podlahu. Leel na zdech s rukama poloenma podl
tla. Jako prvn krok bylo nutn sebeovldn.
Odpoi, si. eti sly.
Kdy leel, srdce nemuselo pi erpn krve pekonvat
zemskou pitalivost a jeho tep se zpomalil. Tenhle trik pouvali
plavci k okyslien krve mezi dvma zvody.
Vzduchu je tu a dost, kal si. Bohat. Te pemlej. ekal,
zpola doufaje, e kadou chvli se znovu rozsvt. Nerozsvtilo se.
Kdy tak leel a dchalo se mu nyn lpe, zmocnil se jej zvltn
pocit rezignace. Uklidnil se. Zvldl to.
Mus se ksakru hnout! Ale kam?
Jeho nramkov hodinky ve tm vesele svtily a ukazovaly 9.33.
Jet pl hodiny a vypukne ohe. Msto, aby pemlel, jak se odtud
dostat, zaal najednou uvaovat o tom, jak se to vlastn vechno
semlelo. Kdo vlastn vypnul proud? Zaal Rocher roziovat psmo
- 286 -

uren k prohledn? Copak Olivetti Rockerovi neekl, e jsem

tady? Potom si uvdomil, e u je to vlastn jedno.
Otevel doiroka sta, zvrtil hlavu dozadu a zaal dchat co
nejhloubji. Kad dal vdech byl snaz ne pedchoz. V hlav se
mu rozjasnilo. Zaal pemlet soustavnji.
Sklenn stny, kal si. Ale ert vem tohle sklo.
Uvaoval o tom, nejsou-li nkter zdej knihy uloen v
tkch ocelovch ohnivzdornch skkch. Obas takov vdal v
jinch archivech, tady vak dnou podobnou nevidl. Nalzt
njakou takovou v thle tm by ale trvalo pli dlouho. Nehled na
to, e by ji sotva unesl, zejmna ve svm nynjm stavu.
A co ten prohlec stolek? Langdon vdl, e v thle kji stejn
jako v ostatnch stoj uprosted stolek na prohlen svazk. Ale co z
toho? Bylo mu jasn, e by ho stejn neuzdvihl. Ostatn, i kdyby jej
teba thl, daleko by se s nm nedostal, protoe regly byly nastavn
tak hust, e mezi nimi byly pli zk uliky.
Ty uliky jsou pli zk
Nhle se Langdonovi rozsvtilo.
Pln sebejistoty vyskoil a moc rychle, take se mu zatoila
hlava, kdy v temnot tpal po nem, eho by se pidrel. Ruka se
zachytila jednoho reglu. Chvli ekal a pinutil se etit sly; bude je
jet potebovat k tomu, co zamlel.
Postavil se proti reglu, zapel se nohama a tlail. Kdybych tak
dokzal ten regl pevrtit. Tk sk se vak sotva hnula. Zmnil
polohu a zkusil to znovu. Noha mu tou nmahou uklouzla dozadu.
Regl zaskpal, ale nepohnul se.
Poteboval njakou pku.
Kdy nahmatal sklennou stnu, poloil na ni ruku a klouzal po
n, aby v t tm drel sprvn smr. Nhle narazil na zadn stnu, a
si pohmodil rameno. Obeel regl a shl do police asi ve vi o.
Potom zaal plhat nahoru po policch, opraje se jednou nohou o
sklennou stnu a druhou o spodn police. Kolem nho se kcely
knihy a tepetajce se v temnot padaly na podlahu. Bylo mu to jedno.
Instinktivn touha pet u dvno zvtzila nad archivskmi
skrupulemi. Ctil, e v t naprost tm se mu jen tce udruje
rovnovha; zavel proto oi a piml tak mozek ignorovat vizuln
- 287 -

vjemy. Postupoval nyn rychleji. m v se dostval, tm byl vzduch

id. Soukal se po policch nahoru, lapal po knihch, hledal, eho
by se chytil, a vytrvale se vzpral vzhru. Konen se jako horolezec
dobvajc vrchol hory zachytil vrchn police. Nathl nohy a krel
jimi po sklenn stn nahoru, a se dostal tm do vodorovn
polohy.
Te, nebo nikdy, Roberte, kal jeho vnitn hlas. Tak, jako v
Harvardu v tlocvin.
S krajnm silm zapel nohy o stnu za sebou, prsa a pae opel
o horn desku, a zabral. Regl se ani nehnul.
Lapaje po dechu zmnil polohu a zkusil to znovu, pomhaje si
co nejvce nohama. Tk kus se nepatrn pohnul. Zabral znovu
regl se naklonil o pr centimetr dopedu a pak zase zptky.
Langdon toho vyuil, nadechl se vzduchu, kter mu pipadal u skoro
bez kyslku, a znovu zatlail. Regl se zakymcel vraznji.
Jako pi swingu, ekl si. Dodrovat rytmus. Jet vc zatlait.
Podailo se mu regl rozhoupat, piem pokad nathl nohy o
kousek vc ne pedtm. Stehenn svaly mu sice hoely bolest, ale
nevmal si toho. Hlavn, e se to da. Jet tikrt zabrat,
povzbuzoval se.
Stailo dvakrt.
Okamik, v nm vechno jakoby viselo v beztn nejistot.
Potom se regl spolu s Langdonem a spoustou knih tcch se z polic
a padajcch s rachotem na podlahu pekotil dopedu.
Na pl cesty k zemi narazil do vedlejho reglu. Langdon se
pevn drel a snail se celou svou vhu pesunout co nejvc dopedu,
aby se silou nrazu pevrtil i druh regl.
Opt nastal okamik nehybnho napt, nae se druh kus se
skpotem zaal naklnt. Langdon klouzal dol.
Jeden po druhm zaaly regly jako domino naret do sebe a
naklnt se. Ten, na kterm Langdon leel, odskakoval jako zpadka
na heveru. Uvaoval, kolik regl se asi dalo do pohybu a kolik by
mohly vit. Ta sklenn stna na konci je hodn siln
Regl, na nm se Langdon jet drel, u tm leel, kdy
zaslechl zvuk, na kter ekal nraz, kter znl jinak ne ty
dosavadn. Daleko odtud, a na konci kje. Ostr tesknut kovu
- 288 -

dopadajcho na sklo. Cel kje kolem nho se zatsla a Langdon

vdl, e posledn regl zaten vahou vech ostatnch tce dopadl
na sklennou stnu. Zvuk, kter nsledoval, byl vak
nejnepjemnj ze vech, jak kdy slyel.
Ticho.
Neozvalo se dn ttn skla, pouze mohutn uchnuti, jak na
stnu dopadla vha vech regl. Leel s oima otevenma na
hromad knih. Kdesi v dlce se ozvalo skpn. Langdon by byl
nejradji zadrel dech, aby zaslechl, o co jde, ale dn dech u mu k
tomu nezbval.
Vteina. Dv
Zatmco u balancoval mezi vdomm a bezvdomm, uslyel,
jak kdesi v dlce nco povoluje sklem se ila drnc vibrace, a
nakonec vybuchlo jako rna z kanonu. Regl, na nm Langdon
leel, se ztil k zemi pln.
Jako blahodrn d kropc pou dopadaly v temnot k zemi
stepiny skla. S mohutnm sykotem vnikl dovnit proud vzduchu.
O ticet vtein pozdji stla Vittoria ve vatiknskch kryptch
ped papeovou mrtvolou, kdy do okolnho ticha zaznlo kvien
penosn vyslaky. Hlas ozvajc se ze sluchtka byl udchan.
Tady je Robert Langdon! Sly m nkdo?
Vittoria zdvihla hlavu. Robert! A se sama divila tomu, jak siln
si v tu chvli pla, aby byl tady s n.
Vojci se na sebe pekvapen podvali. Jeden vzal z opasku
mikrofon a hlsil se. Pan Langdon? Jste na tetm kanlu. Pan velitel
ek na vae zavoln na prvnm kanlu.
Ksakru, j vm, e je na prvnm! J ale nechci mluvit s nm,
nbr s camerlegnem. Okamit! Seete ho nkdo!
V tajnm archivu ponoenm do tmy stl Langdon mezi
stepinami skla a snail se popadnout dech. Na lev ruce ctil teplou
tekutinu a tuil, e krvc. K jeho pekvapen se camerlegno ozval
okamit.
Tady je camerlegno Ventresca. Co se dje?
Langdon stiskl knoflk. Myslm, e se m nkdo prv pokusil
zabt!
- 289 -

Nikdo mu neodpovdal.
Langdon se snail zachovat klid. A vm tak, kde se chyst
nsledujc vrada.
Hlas, kter se ozval v odpovdi, vak nepatil camerlegnovi.
Hovoil velitel Olivetti: Pane Langdone, u nekejte ani slovo.
Na Langdonovch krv potsnnch hodinkch bylo 9.41, kdy
pdil pes Belvedersk ndvo a blil se k fontn ped hlavnm
tbem vcarsk gardy. Ruka pestala krvcet, ale bolela nyn vc,
ne by se podle velikosti rny mohlo zdt. Kdy dorazil na msto,
vypadalo to, e jsou tam vichni: Olivetti, Rocher, camerlegno,
Vittoria a hrstka gardist.
Vittoria se okamit rozbhla k nmu. Roberte, vy jste
zrann!
Dv ne mohl odpovdt, u ped nm stl Olivetti. Pane
Langdone, jsem rd, e jste v podku. Je mi lto, e v tom archivu
nebyl signl.
Nebyl signl? Vdy jste pece dobe vdl
To byla moje chyba, skoil do toho Rocher zkrouen.
Nevdl jsem, e jste v archivu. st naich blch zn je s
archivem elektricky propojen. My jsme prohledvanou oblast
rozili. To j jsem vypnul proud. Kdybych byl vdl
Roberte, oslovila jej Vittoria, prohlejc jeho porannou ruku,
pape byl skuten otrven. Iluminti ho zavradili.
Langdon slyel jej slova, ale sotva vnmal jejich obsah. Jedin,
co ctil, bylo teplo jejch rukou.
Camerlegno vythl z kapsy sv sutany hedvbn kapesnk a
podal jej Langdonovi, aby se mohl ott. Neekl pi tom ani slovo.
Jeho zelen oi byly pln novho ohn.
Roberte, nalhala Vittoria, kal jste, e vte, kde m bt
zavradn dal kardinl.
Langdon byl cel roztkan. Ano, je to
Pardon, vpadl do toho Olivetti. Pane Langdone, kdy jsem
vs dal, abyste u do vyslaky nekal ani slovo, ml jsem k tomu
urit dvod. Obrtil se k nkolika ptomnm gardistm. Pnov,
promite.
- 290 -

Vojci zmizeli v operanm stedisku. Nebyla v tom dn

servilnost, pouze ochota.
Olivetti se obrtil zptky k ostatnm. Pestoe m nesmrn
mrz, e to musm ct, je jasn, e k papeov vrad by nikdy
nemohlo dojt bez pomoci zevnit. Je v zjmu ns vech, abychom
nikomu nevili. Vetn naich gardist. Zdlo se, e mu ta slova
psob velikou bolest.
Rocher vypadal znepokojen. Je-li do toho ale zapojen nkdo
zevnit, pak z toho vyplv
Ano, potvrdil Olivetti. Je naruena dvrnost naich akc.
Nezbv nm ale nic jinho, ne toto riziko podstoupit. Pokraujte v
ptrn.
Vypadalo to, e Rocher chce jet nco ct, ale potom si to
rozmyslel a odeel.
Camerlegno zhluboka dchal. Zatm neekl ani slovo, ale
Langdon ctil, e ten mu je pln novho elnu, jako kdyby pekroil
njak kritick bod.
Pane veliteli, promluvil nakonec hlasem, jen nestrpl odpor,
te perum konklve.
Olivetti napulil rty a vypadal doten. Radm vm, abyste to
nedlal. Jet nm zbvaj dv hodiny a dvacet minut.
To nestoj za e.
Co hodlte udlat? Evakuovat kardinly jednoho po druhm?
Olivettiho hlas znl te u vyzvavji.
Hodlm tuto crkev zachrnit v moc, kterou mi Bh svil.
Jakm zpsobem to udlm, u nen vae starost.
Olivetti se napmil. A chcete udlat cokoli Na okamik se
zarazil. Nejsem oprvnn vm v tom brnit. Zejmna ve svtle
mho domnlho selhn jakoto velitele bezpenostn sluby. J vs
pouze dm, abyste jet posekal. Alespo dvacet minut a do
deseti. Je-li informace pana Langdona sprvn, zbv mi jet jist
nadje, e toho zabijka chytm. Take je tady i nadje dodret
protokol a dekorum.
Dekorum? Camerlegno se nucen zasml. Na zpsobn
chovn u jsme dvno zapomnli, pane veliteli. Mon, e jste si
toho neviml, ale jsme ve vlce.
- 291 -

Z operanho stediska vyel vojk a volal na camerlegna:

Signore, prv jsem dostal zprvu, e jsme zadreli reportra BBC
pana Glicka.
Camerlegno pikvl. Pivete ho spolu s tou jeho
kameramankou ped Sixtinskou kapli, j si tam s nimi promluvm.
Olivetti vyvalil oi. Co to dlte? Dvacet minut, pane veliteli.
Vc vm nedvm. Pak camerlegno odeel.
Kdy Olivettiho alfa romeo vyrazila z Vatiknu, tentokrt ho
dn kolona dalch voz nensledovala. Vzadu sedla Vittoria,
kter Langdnovi za jzdy oetovala ruku vyuila k tomu
lkrniku, kterou nala v pihrdce.
Olivetti hledl pmo ped sebe. Nue pane Langdone, kam
pojedeme?
Pestoe Olivettiho vz ml nyn sputnou poplanou sirnu,
zdlo se, e se po most do star sti msta t, ani by vzbudil
pozornost. Poulin doprava nyn proudila opanm smrem, k
Vatiknu, jako by Svat Stolice nyn byla tm nejzbavnjm mstem
v m.
Langdon sedl vzadu a v hlav se mu mylenky jen rojily.
Neustle myslel na toho zabijka jestli ho tentokrt konen
dopadnou, jestli jim ekne to, co potebuj vdt, jestli u nen pozd.
S jakm pedstihem camerlegno davy na Svatopetrskm nmst
varoval, e jim hroz nebezpe? Z hlavy mu tak stle neel ten
incident v archivn kji. Omyl?
Cestou ke kostelu Santa Maria della Vittoria Olivetti ani jednou
nelpl na brzdu. Langdon vdl, e bt to jindy, u by mu z
keovitho dren dvno zblely klouby na rukou. Tentokrt vak
zstval zcela neten. Pouze tepav bolest v ruce mu pipomnala,
kde je.
Nad hlavou mu vyla sirna. Nejlep zpsob, jak mu oznmit, e
pijdme, pomyslel si. Doufal vak, e Olivetti sirnu vypne,
jakmile se pibl k cli.
Teprve te, kdy sedl a ml trochu asu na pemlen, si s
divem uvdomil vznam faktu, e pape byl zavradn. Bylo to
nco nepedstavitelnho, a pece se zrove zdlo, e jde o zcela
logickou udlost. Moc ilumint se pece vdycky oprala o jejich
- 292 -

schopnost proniknout do vnitnch struktur protivnka podvrtit

jeho moc zevnit. Nebylo by to ostatn poprv, co byl nkter z
pape zavradn. Povst o zrad bylo nessln, i kdy bez pitvy
nebyla oprvnnost dnho podezen nikdy potvrzena. A
donedvna. Nen to tak dvno, co bylo badatelm povoleno podrobit
rentgenovmu vyeten obsah hrobky papee Celestna V, kter pr
ml zahynout vinou klad svho mocichtivho nslednka, Bonifce
VIII. Badatel doufali, e pod rentgenem by mohli odhalit njak
drobn nznak, e nco s tm mrtm nebylo v podku teba
zlomenou nohu. Ke veobecnmu pekvapen rentgen odhalil
dvaceticentimetrov hebk zabodnut do papeovy lebky.
Langdon si nyn vzpomnl na nkolik novinovch vstik,
kter mu ped lety poslali kolegov fandc ilumintm. Nejdv
myslel, e jde o podfuk, a tak se el podvat do harvardsk sbrky
vstik na mikrofilmech, aby si ovil, jsou-li prav. Kupodivu
byly. Vis od t doby na nstnce jako pklad toho, e i serizn
mdia mohou bt nkdy posedl ilumintskou paranoiou. Najednou
se tato podezen jev mn paranoidn, ne by se mohlo zdt. Na
tehdej novinov zprvy si Langdon dobe vzpomnal.
Britsk Rozhlasov Spolenost (BBC)
14. ERVNA 1998
Pape Jan Pavel I., kter zemel v roce 1978, byl obt spiknut
organizovanho zednskou l P2 Tajn sdruen P2 se rozhodlo
Jana Pavla I. zavradit vzhledem k tomu, e se chystal propustit
americkho arcibiskupa Paula Marcinkuse, prezidenta Vatiknsk
banky. Banka byla zapletena do podezelch finannch transakc se
zednskou l
The New York Times
24. SRPNA 1998
Pro zesnul pape Jan Pavel I. nosil denn koili i do postele?
Pro byla roztren? Otzky nemaj konce. Lkask vyeten nebylo
provedeno. Kardinl Villot pitvu zakzal s poukazem na to, e jet
dn pape nebyl pitvn. Z papeova nonho stolku tajemn
zmizely lky, kter uval, stejn jako jeho brle, domc obuv a
posledn vle.
London Daily Mail
- 293 -

27. SRPNA 1998

spiknut, do nho byla zapletena mocn, bezohledn a
ilegln zednsk le s chapadly zasahujcmi a do Vatiknu.
Mobil, kter mla Vittoria v kapse, zazvonil a zapudil ty
nepjemn vzpomnky.
Vittoria zapnula pjem, pestoe netuila, kdo by j mohl volat.
Pestoe byla dost daleko, Langdon byl s to rozeznat ostr hlas na
druh stran.
Vittoria? Tady Maximilian Kohler. Nali jste u tu antihmotu?
Maxi! Jste v podku?
Vidl jsem zprvy. O CERNu nebo o antihmot v nich nebyla
zmnka. To jsem rd. Co se dje?
Jet jsme nezjistili, kde ten kanystr je. Situace je sloit.
Robert Langdon byl vborn tip. Mme stopu, kter by ns mla
dovst k vrahovi tch kardinl. Zrovna te jsme na cest
Pan Vetrov, skoil do toho Olivetti, to u sta.
Pikryla mobil rukou, oividn rozladn. Pane veliteli, mluvm
s prezidentem CERNu. Urit m prvo
M prvo bt zde a potkat se s touto situac, odsekl Olivetti.
Mluvte na oteven lince. ekla jste toho u dost.
Vittoria zhluboka vydechla. Maxi!
Mm tu pro vs jistou informaci, ozval se Kohler. Tk se to
vaeho otce Myslm, e vm, komu se svil s objevem antihmoty.
Vittoria se zachmuila. Maxi, otec kal, e se o tom nezmnil
iv dui.
Je mi lto, Vittorie, ale nkomu o tom pece jen nco ekl.
Musm zkontrolovat urit zznamy tkajc se bezpenosti. Zakrtko
se znovu ozvu. Spojen se peruilo.
Vittorie byla voskov bled, kdy ukldala mobiln telefon
zptky do kapsy.
Vechno v podku? ujioval se Langdon.
Vittoria pikvla, ale jej chvjc se prsty svdily o opaku.
Kostel se nachz na Piazza Barberini, oznmil Olivetti,
podval se na hodinky a vypnul sirnu. Zbv nm devt minut.
Kdy se Langdon poprv dozvdl, kdee je tet vodtko, nco
mu to vzdlen pipomnlo. Piazza Barberini. To jmno mu
- 294 -

pipadalo njak znm ale netuil, kam je zaadit. Nyn u vdl, o

co jde. Piazza se ped asem stala pedmtem spor tkajcch se
umstn stanice podzemn drhy. Ped dvaceti lety nastalo mezi
historiky umn hotov pozdvien. Obvali se, e vkopov prce
pod Piazza Barberini by mohly zpsobit zcen obelisku, kter stl
uprosted nmst a vil mnoho tun. Urbanist potom obelisk
pesunuli jinam a na jeho msto postavili men Tritonovu fontnu.
Za Berniniho ivota stl na Piazza Barberini obelisk! uvdomil
si nyn Langdon. Pokud ml a dosud o umstn tetho ukazatele
jet njak pochybnosti, nyn u se definitivn rozplynuly.
Kousek ped nmstm Olivetti odboil do vedlej uliky,
zpomalil a zastavil. Svlkl si svj civiln kabt, vyhrnul si rukvy a
nabil pistoli.
Nesmme riskovat, e ns poznaj, prohlsil. Vy dva jste u
oba byli v televizi. Pejdte proto nmst, abyste byli z dohledu, a
hldejte hlavn vchod. J pjdu dozadu. Vyal druhou pistoli a
pedal ji Langdonovi. Pro vechny ppady.
Langdon se zamrail. Dnes to bylo u podruh, co mu nkdo
vnucoval zbra. Stril ji do nprsn kapsy. Vzpomnl si pitom, e
m stle jet u sebe tu strnku z Diagramu. Nemohl pochopit, jak
mohl zapomenout vrtit ji do archivu. Napadlo ho, jak by asi
vatiknsk kurtor bsnil, kdyby zjistil, e si s tm dokumentem
nesmrn historick ceny pobh po m jako s turistickm plnem.
Pak si vak vzpomnl jet na hromadu sklennch step a
rozhzench dokument, kter po sob v archivu zanechal. Kurtor
bude mt jin starosti. Pokud archiv tuhle noc vbec peije.
Olivetti vystoupil z automobilu a ukzal zptky do uliky.
Piazza se nachz tmhle smrem. Mjte oi oteven, a pitom se
neprozrate. Zaukal na mobiln telefon na opasku. Pan Vetrov,
zkontrolujte si moje slo.
Vittoria vzala svj mobil a vyukala slo, kter si s Olivettim
uloili do seznamu pi akci v Panteonu. Olivettiho pstroj zareagoval
vibranm vyzvnnm.
Velitel pikvl. V podku. Jakmile nco uvidte, dejte mi
vdt. Nathl zbra. Budu ekat uvnit. Ten gauner pat mn.
- 295 -

V te chvli zazvonil docela nedaleko jin mobiln telefon.

Hassassin se ohlsil. Slym.
To jsem j, Janus, ozvalo se ze sluchtka.
Hassassin se usml. Zdravm vs, fe.
Asi u vd, kde jste. Nkdo se vs chyst zadret.
Jdou pozd. U jsem to tady zadil.
Dobe. Ale postarejte se, abyste se odtamtud dostal iv. ekaj
vs jet dal koly.
Kdo se mi postav do cesty, zeme.
Ti, co se o to sna, jsou dobe informovan.
Myslte toho americkho vdtora?
Vy o nm vte?
Hassassin se zasml. Chladnokrevn, ale naivn. Mluvil se
mnou jednou po telefonu. Je tu s nm ale njak ensk, kter se zd
bt jeho pravm opakem. Zabijkem projela vlna vzruen, jakmile
si pipomnl ohniv temperament Vetrovy dcery.
Na moment zavldlo ticho prvn ppad, kdy Hassassin poctil
ze strany svho ilumintskho fa nznak zavhn. Hned potom
Janus pokraoval: Kdy bude teba, tak je odstrate.
Zabijk se sml. Jako by se stalo. V celm tle ctil hejiv
oekvn. Tu enu bych si ale chtl ponechat jako zvltn odmnu.
Na Svatopetrskm nmst vypukla hotov vlka. Cel
prostranstv se stalo mstem divok agrese. O pekot se tam sjdly
automobily rznch medilnch spolenost, kad se smykem a
zaskpnm brzd jako vozidla pepadovch jednotek, ve snaze urvat
co nejlep msto na kor jinho. Z kadho reporti vyneli
pikovou elektroniku jako spojai ped bitvou. Po celm obvodu
nmst ptraly zpravodajsk spolenosti po nejlep pozici k
umstn nejnovj zbran v mediln vlce promtn na venkovn
obrazovku.
Takov obrazovky byly velk promtac plochy, kter se daly
umstit na stechu mikrobusu nebo na penosnou rozkldac
konstrukci. Slouily konkrtnm spolenostem jako svho druhu
reklamn plocha, na kterou se promtaj jej reporte a zrove
firemn logo. Jestlie se takov projekn plocha ikovn umst,
- 296 -

napklad v blzkosti scny, kter je aktuln pedmtem pozornosti

vech mdi, pak mediln konkurent neme scnu snmat, ani by
zrove nesnmal i reklamu svho soka.
Nmst se rychle stvalo nejen jevitm multimediln fraky,
nbr zrove i mstem, kde vzruen veejnost drela jakousi non
str. Ze vech stran sem proudili zvdavci, a msto k stn na tomto
jindy zdnliv neomezen velkokapacitnm nmst se rychle stvalo
cennm zbom. Lid se shromaovali kolem obrazovek a vzruen
sledovali pm penosy.
Necelch sto metr odtud, za tlustmi zdmi Svatopetrsk
baziliky panoval velebn klid. Poruk Chartrand s temi dalmi
pslunky vcarsk gardy zde s infraervenmi brlemi na och a
s detektory na tyi, kterou dreli ped sebou, proesvali temnou
hlavn lo. A dosud vak ptrn ve veejn pstupnch
prostranstvch Vatiknu zstvalo bezvsledn.
Te byste si mli brle radji sundat, poradil nejstar z
vojk.
Chartrand u to prv dlal. Blili se toti k Palliovmu
vklenku prohlubni uprosted hlavn lodi baziliky. Byla osvtlen
devtadevadesti olejovmi lampami, a infraerven zeslen by
mohlo zpsobit poplen o.
Chartrand byl rd, e se zbavil tkch brl, a narovnal si zda,
kdy sestupovali do zaputnho vklenku, aby jej prohledali.
Mstnost vypadala chvatn sam zlato a lesk. Nikdy pedtm tu
jet nebyl.
Snad kad den od chvle, kdy piel do Vatiknu, se setkal s
njakou novou vatiknskou zhadou. Tyhle olejov lampy byly
jednou z nich. Bylo jich pesn devtadevadest a svtily ustavin.
Tradice tomu tak chtla. Duchovn peliv doplovali lampy
svcenm olejem, take dn z nich nikdy neuhasla. kalo se, e
budou hoet a do skonn svta.
Anebo aspo do plnoci, pomyslel si Chartrand a poctil, e m
opt sucho v stech.
Potom zamval detektorem nad lampami. Nebylo v nich nic
ukrytho. To ho vak nepekvapilo; ze zznamu videokamery
vyplvalo, e se ten kanystr nachz na njakm temnm mst.
- 297 -

Jak prochzel vklenkem, dostal se a k movmu hrazen

kolem jaksi dry v podlaze. Rovnou dol vedly pkr zk schdky.
Vdl, co se tam skrv, a byl rd, e tam nemus jt. Rocherv
rozkaz byl jasn. Prohledat pouze veejn pstupn prostranstv;
nepstupnch zn si nevmat.
Co to tu pchne? zeptal se odvraceje se od zbradl. Po celm
vklenku bylo ctit cosi protivn nasldlho.
Kou z lamp, objasoval jeden z vojk.
Chartrand byl pekvapen. Vdy to smrd sp jako kolnsk
ne jako petrolej.
V tch taky neho petrolej. Jeliko jsou tyto lampy blzko
papeskho olte, pouv se v nich ke svcen zvltn smsi
pizpsoben prosted. Je v n etanol, cukr, butan a vonn ltky.
Butan? Chartrand si lampy nedviv zmil.
Vojk pikvl. Ten z nich neunik. Je ctit jako nebe, ale ho
jak peklo.
Pslunci vcarsk gardy prv dokonili prohldku
Palliovho vklenku a vraceli se zptky do hlavn lodi, kdy se nhle
ozvaly jejich mobiln telefony. Nejnovj informace. Vojci s
divem naslouchali.
Zejm dolo k njakmu nepznivmu vvoji, o nm se
nedalo hovoit po telefonu, avak camerlegno se rozhodl poruit
tradici a obrtit se ke kardinlm shromdnm v konklve. Dosud
nikdy se nic takovho nestalo. Jenome, uvdomoval si Chartrand,
dosud nikdy tak Vatikn nesedl na nem, co mlo slu modern
jadern hlavice.
To, e camerlegno pevzal velen, Chartrand uvtal. Ze vech
obyvatel Vatiknu byl camerlegno osobou, j si nejvce vil.
Nkte z pslunk vcarsk gardy o nm soudili, e je beato
nboensk horlivec, jeho lska k Bohu hrani s posedlost avak
i oni souhlasili, e kdyby bylo teba bojovat proti neptelm Bom,
camerlegno bude tm, kdo do toho pjde naplno a neustoup.
vcarsk garda mla v poslednm tdnu asto pleitost
pozorovat camerlegna bhem ppravy konklve, a kdekdo ml
dojem, e ten mu zan jt na vci vehementnji a jeho zelen oi
z intenzivnji ne obvykle. Nen divu, shodli se vichni
- 298 -

camerlegno byl nejen odpovdn za ppravu konklve, ale navc na

nm leel tento kol tsn potom, co ztratil papee, svho rdce.
Chartrand byl ve Vatiknu teprve pr msc, kdy slyel
vyprvt o bomb, kter camerlegnovi zabila matku pmo ped
oima, kdy byl jet mal. Bomba v kostele a te je to tu znova.
adm se bohuel nikdy nepodailo dopadnout ty lotry, kte bombu
tenkrt nastraili. Prohlsily, e pravdpodobn lo o njakou
fanaticky protikesanskou skupinu, a tm cel vc vyvanula
doztracena. Nen divu, e camerlegno pohrdal apati a neinnost.
Ped pr msci, jednoho klidnho odpoledne, se Chartrand
venku s camerlegnem potkal. Ten zejm poznal, e m ped sebou
novho pslunka vcarsk gardy, a pozval ho, aby se s nm el
projt. O niem zvltnm se spolu nebavili, ale Chartrand se v jeho
ptomnosti ctil rzem jako doma.
Ote, zeptal se ho, mohu vm poloit jednu zvltn otzku?
Camerlegno se usml. Pouze za podmnky, e na ni budu smt
mt zvltn odpov.
Chartrand se zasml. Ptal jsem se u kadho knze, kterho
jsem znal, ale stejn tomu pod nerozumm.
Co vs trp? Camerlegno krel rzn rychlmi kroky a
Chartrandovi pipadalo, e jeho ern boty s podrkami ze surov
gumy se k nmu dobe hod e odrej podstatu tohoto lovka:
modernho, avak plnho pokory, a jevcho znmky opoteben.
Chartrand povzdechl. Nechpu, jak je to s tou vemohoucnosti
a dobrotivost.
Camerlegno se usml. etl jste Psmo svat.
Snam se.
Jste zmaten z toho, e bible popisuje Boha jako vemohoucho
a dobrotivho.
Pesn tak. Rozumm tomu, ale zd se mi to bt v rozporu.
Ano. Rozpor bol. Lidsk hladovn, vlka, nemoci
Prv tohle! Chartrand vdl, e camerlegno jej pochop. Na
svt se dj stran vci. Cel ta lidsk tragdie se zd nasvdovat
tomu, e Bh snad neme bt zrove vemohouc i dobrotiv.
Jestlie ns miluje a souasn m moc nai situaci zmnit, tak by
pece ml zabrnit tomu, abychom trpli, ne?
- 299 -

Camerlegno se zamrail. Ml by?

Chartrand znejistl. Nepekroil ppustnou mru? Nebyla tohle
jedna z tch nboenskch otzek, kter se prost nekladou? No
pece jestli ns Bh miluje a jestli ns me chrnit, tak by ns
taky chrnit ml. Zd se, jako by byl bu vemohouc, ale nestaral se
o ns, anebo dobrotiv, ale bezmocn.
Mte dti, pane poruku?
Chartrand se zaervenal. Ne, signore.
Pedstavte si tedy, e mte osmiletho syna. Miloval byste ho?
Oveme ano.
Udlal byste vechno, co by bylo ve vaich silch, aby v ivot
netrpl?
Ovem.
Nechal byste ho jezdit na skateboardu?
Chartrandovi to konen dolo. Nejsp ano. Urit bych mu to
dovolil, ale ekl bych mu, aby byl opatrn.
Take jako jeho otec byste mu udlil pr zkladnch rad, a
potom byste ho pustil a nechal ho, aby se dopustil njak t chyby?
Nebhal bych za nm a nerozmazloval bych ho, mte-li na
mysli tohle.
Ale co kdyby upadl a odel si koleno?
Alespo by se nauil, e m pt bt opatrnj.
Camerlegno se zasml. Take i kdybyste ml moc zashnout a
zabrnit tomu, aby vae dt trplo, rozhodl byste se msto toho
projevit svou lsku k nmu tm, e byste ho nechal pouit se z
vlastnch chyb?
Ovem. Bolest k dospvn pat. Bolest se lovk u.
Camerlegno pikvl. Pesn tak.
Langdon s Vittori pozorovali Piazza Barberini ze stn zk
uliky na jejm zpadnm konci. Chrm se nachzel pmo proti nim;
jeho kupole se nejasn rsovala v trsu budov na opan stran
nmst. Noc s sebou pinela pjemn ochlazen, a Langdon se
proto divil, e je prostranstv tak oputn. Obrazovky televizor
zc z otevench oken mu vak pipomnly, pro se lid z nmst
vytratili.
- 300 -

 Vatikn dosud stanovisko nezaujal zavradn dvou

kardinl dlem ilumint ptomnost satanist v m dohady o
hloubce infiltrace
Zprva se mem rozila rychlost poru, jak zaloil Nero.
m, stejn jako cel svt byl ohromen. Langdon si u nebyl jist,
zda vbec budou schopn tenhle rozjet vlak zastavit. Kdy tak ekal
a oima pejdl piazzu, uvdomil si, e pes ptomnost modernch
budov si nmst podrelo svj ovln tvar. Vysoko nahoe na stee
luxusnho hotelu zil gigantick neonov npis jako modern
svatyn pro hrdinu minulosti. Vittoria u na to Langdona upozornila
neonov reklama se zdla a neskuten ppadn. Stlo na n:
HOTEL BERNINI
Za pt minut deset, poznamenala Vittoria a jej koi oi
tkaly po nmst. Sotva to doekla, chytila Langdona za pai a sthla
ho do stnu. Kvla smrem do stedu nmst. Kdy spatil, kam m,
ztuhl.
Pod poulin lampou se objevily dv temn postavy a pechzely
nmst. Ob mly na sob ernou pelernu, tradin obleen
katolickch vdov. Langdon odhadoval, e jsou to eny, ale v t tm si
nemohl bt jist. Jedna vypadala star a pohybovala se s obtemi,
cel shrben. Druh, vt a silnj, ji podprala.
Dejte mi tu pistoli, sykla Vittoria.
Nemete pece jen tak
Hbit jako koka se Vittoria i tentokrt dostala do jeho nprsn
kapsy a vythla odtud zbra. Potom, docela potichu, jako by se jej
nohy vbec nedotkaly dldn, obela ve stnu nmst, aby se k
tajemnm postavm piblila zezadu. Langdon chvli stl jako
zkamenl, a potom splaje sm sob spchal za n.
Ob postavy se pohybovaly pomalu; netrvalo ani pl minuty a
Langdon s Vittori u se k nim zezadu blili. Vittoria skryla pistoli
mezi lern zaloenma rukama, take nebyla vidt, ale byla
okamit k pouit. la tak rychle, e Langdon ml co dlat, aby s n
vbec udrel krok. Zavadil botou o kmen a ten zaal poskakovat po
dldn. Vittoria na nho ze strany bleskov pohldla sledovan si
toho vak nevmali a dl spolu neruen hovoili.
- 301 -

Kdy se k nim dostal tak na deset metr, Langdon u mohl jejich

hlasy zaslechnout, nerozeznval vak slova, jen slab mumln.
Vittoria la vedle nho m dl tm rychleji. Pae u mla voln podle
tla, take bylo vidt pistoli. Jet sedm metr. Hlasy u znly
zetelnji jeden mnohem hlasitj ne druh, zlostn, krav.
Drsn a tm musk. Langdon se snail rozeznat, co k, kdy tu
non ticho prozl jin hlas.
Mi scusi! Promite! Ptelsk hlas vychzejc z Vittoriinch
st osvtil nmst jako pochode.
Langdon s naptm sledoval, jak se postavy v pelernch nhle
zastavily a zaaly se otet. Vittoria spchala k nim a sp jet
zrychlila krok, e se s nimi musela tm srazit. Nemly by as nijak
zareagovat. Langdon si uvdomil, e se i jeho vlastn nohy zarazily.
Zezadu vidl, e Vittoria dr v napaen ruce pistoli. Potom zahldl
pes jej rameno tv jedn z tch osob, nyn osvtlenou poulin
lampou. V panice vyrazil dopedu. Vittorie, ne!
Vittoria vak byla zejm naprogramovan s pedstihem na
zlomek vteiny. Pohybem stejn rychlm jako nenucenm zkila
ruce na prsou jako ena krc se v nonm chladu, a pistole v nich
rzem zmizela. Langdon ji kloptav dohnal, a tm vrazil do obou
en stojcch ped n.
Buona sera. Dobr veer, vyltlo z Vittorie hlasem, v nm
bylo znt omluvu.
Langdon vydechl levou. Stly ped nimi dv postar eny,
kter se na n kabonily zpod svch tk. Jedna byla tak star, e
sotva stla na nohou. Druh ji podprala. Kad svrala v rukou
renec. Zdlo se, e jsou z nhlho vyruen cel zmaten.
Vittoria se usmvala, i kdy na n bylo znt, e je otesen.
Dov'e la chiesa Santa Maria della Vittoria? Kde je kostel
Ob kvly hlavou k mohutn siluet budovy v ulici, odkud
pichzely. E la.
Grazie, podkoval Langdon, kter poloil Vittorii ruce na
ramena a jemn ji zadrel. Sotva se vzpamatoval ze oku, e
nechyblo mnoho a byli by zatoili na dv star eny.
- 302 -

Non sipuh entrare, varovala je jedna z nich. E chiusa

temprano.
Pedasn zaven? Vittoria byla zejm pekvapen.
Perch?
Ob j to zaaly vysvtlovat. Z tnu bylo znt, e jsou
rozzloben. Langdon jejich italskmu reptn rozuml jen zsti. Ob
eny byly zejm jet ped tvrthodinou v kostele a modlily se tam k
Bohu, aby pomohl Vatiknu v jeho dnen tk chvli, kdy tu se
objevil njak mu a ekl jim, e se kostel dnes zavr dv ne
obvykle.
Hanno conosciuto il uomo? ptala se Vittoria s naptm v
hlase. Znaly jste toho mue?
eny zavrtly hlavou. Byl to pr njak straniere crudo, hrub
cizinec, vykldaly, a nsilm nutil kadho, kdo byl uvnit, aby
odeel, dokonce i mladho knze a kostelnka, kte ho varovali, e
na nj zavolaj policii. Jenom se ale sml a vykldal jim, e policie se
stejn dostav i s kamerami.
S kamerami? Langdonovi to pilo divn.
eny jet hnviv dodaly, e ten mu byl njak bar-rabo, a
ly po svch.
Bar-rabo? ptal se Langdon Vittorie. Barbar, i co to m
bt?
Na Vittorii bylo znt nhl napt. Ne tak pln. Bar-rabo je
posmn slovn hka. Znamen prost rabo Arab.
Langdona zamrazilo a ohldl se po siluet kostela. Zahldl
pitom, jako kdyby se v barevnch sklech kostelnch oken njak
zablesklo. Cel jeho tlo se zachvlo hrzou.
Nic netuc Vittoria shla po svm mobilnm telefonu a stiskla
tlatko automatick volby. Upozornm Olivettiho.
Neschopen slova Langdon shl ped sebe a dotkl se jej pae.
Tesouc se rukou ukzal na kostel.
Vittoria zalapala po dechu.
Jako uhraniv oi zily barevnmi skly oken plameny uvnit
chrmu.
Langdon s Vittori chvtali k hlavnmu vchodu do kostela Santa
Maria della Vittoria, kde zjistili, e devn dvee jsou uzamen.
- 303 -

Vittoria vyplila z Olivettiho zbran ti rny do starho zmku, kter

se rozpadl.
Chrm neml dnou peds, a tak kdy oteveli hlavn dvee,
odhalil se ped jejich zraky rzem cel vnitek svatyn. Pohled, kter
se jim naskytl, byl tak neekan, tak bizarn, e Langdon musel zavt
oi a potom je znovu otevt, aby to vechno dokzal vbec vnmat.
Chrm byl postaven ve slohu pekypujcho baroka olte a
stny sam zlato. Uprosted hlavn lodi, rovnou pod kupol byla do
vky naskldan hromada devnch kostelnch lavic, kter byly
nyn v plamenech jako njak slavnostn pohebn hranice. lehaly
vysoko, a do chrmov kupole. Teprve kdy se Langdon podval za
nimi vzhru, jako drav ptk na nho padla skuten hrznost cel t
scny.
Vysoko nad hlavou, z lev a prav strany stropu, visela dol dv
lana slouc pi bohoslub k rozhoupn kadidelnice. Ta ale te na
lanech nevisela. Lana tak nikdo nerozhoupval. Pouili jich k
jinmu elu
Na lanech visela pipoutan lidsk bytost. Nah mu. Kad
zpst ml pivzan k jednomu lanu; pae iroce rozpaen, jako by
byly pibit na neviditelnm ki vznejcm se v tomto chrmu
Pn.
Langdon se dval vzhru neschopen pohybu. ekala jej vak
jet dal, konen ohavnost. Star mu visc tam nahoe byl iv!
Zdvihl hlavu. Pr vydench o shlel dol v nm prosb o
pomoc. Na prsou ml vyplen znamen. Byl ocejchovan ohnm.
Langdon sice na symbol dobe nevidl, ale tuil, jak asi bude. Kdy
se plameny piblily a zaaly mu olizovat nohy, mu vykikl bolest
a cel tlo se zaalo zmtat.
Jako zachvcen njakou neznmou silou se Langdon nhle
rozebhl hlavn lod smrem k ohni. Jak se k nmu blil, vdechoval
vzduch pln koue. Kdy byl asi ti metry od plamen, narazil na
stnu houcho vzduchu. S oehnutou ki na tvi se zarazil a
zakrvaje si oi dopadl tvrd naznak na mramorovou podlahu.
Vrvorav vstal a znovu jej to s rukou ped oima hnalo dopedu.
Rzem se vak pesvdil, e to nen mon. r byl pli velk.
- 304 -

Vracel se zptky a oima proptrval stny chrmu. Tk

koberec, napadlo ho. Kdybych ho tak mohl smotal a Jene vdl,
e koberec tady nenajde. Tohle je barokn kaple, Roberte, to nen
njak zatracen nmeck zmek! Pemlej! Pemohl se a znovu se
podval na vischo kardinla.
Vysoko nahoe v kupoli vily kou a plameny. Lana, na nich
mu visel, smovala od jeho pa nahoru ke stropu, kde prochzela
kladkou a klesala dol po kad stran chrmov lodi, kde byla na
zdi zakotvena v kovov chytce. Langdon si jednu chytku prohlel;
byla hodn vysoko, kdyby se k n vak dostal, dalo by se jedno z lan
uvolnit, napt mezi nimi by povolilo a mu by se zhoupl dl od
plamen.
V nhlm vzedmut plameny vylehly v a Langdon zaslechl
shora pronikav skek. Na muovch nohou zaaly naskakovat
puche. Kardinl byl doslova opkn zaiva. Langdon upel oi na
chytku.
V hlavn lodi vzadu se Vittoria oprala o kosteln lavici a snaila
se pimt k soustedn. Pohled vzhru ji dsil a snaila se tam
nedvat. Dlej nco! Divila se, kde ten Olivetti vz. Vidl toho
Hassassina? Chytil ho? Kde jsou te?
Vybhla dopedu na pomoc Langdonovi, nhle se vak zarazila,
kdy zaslechla zvltn zvuk.
Praskot ohn sice v tom okamiku zrovna zeslil, ozvalo se
vak jet nco dalho, novho. Kovov drnen. Nkde blzko.
Zdlo se, e to vychz z posledn ady kostelnch lavic, nkde vlevo.
Bylo to siln rachocen, jako by zvonil telefon, avak ostej, tvrd.
Sevela pistoli pevnji v ruce a prochzela podl lavic. Zvuk zeslil.
Neustl vibrace.
Kdy se blila ke konci ady, zdlo se j, e zvuk pichz z
podlahy hned za rohem posledn ady kostelnch lavic. Kdy
postupovala vped s pistol v nataen pravice, uvdomila si, e
nco dr tak v lev ruce. Mobiln telefon. V panice zapomnla, e
jej venku pouila k zavoln veliteli nae jeho mobil zaal
neslyn vibran vyzvnt, aby ho varoval. Vittoria piloila telefon
k uchu pod jet zvonil. Olivetti ho vbec nezvedl! S rostoucm
- 305 -

strachem si nhle uvdomila, co je zdrojem toho podivnho zvuku.

Vykroila dopedu a cel se pi tom tsla.
S pocitem, e cel kostel se pod n propad, zrala na bezvldn
tlo lec na podlaze. Nikde nebyla ani stopa po krvi. Na ki
nezstaly dn znmky nsil. Dsiv byla pouze poloha Olivettiho
hlavy zvrcen dozadu a otoen o sto osmdest stup. Vittorii se
vybavil obraz znetvoenho tla jejho otce.
Mobiln telefon leel u velitelova opasku na podlaze a stle
drnel do chladnho mramoru. Vittoria vypnula svj mobil a
vyzvnn umlklo. V nastalm tichu uslyela Vittoria nov zvuk.
Tsn za n nkdo ve tm dchal.
S namenou pistol zkusila rychlou otoku, ale vdla, e u je
pozd. Od temene hlavy a k chodidlm ji zaplavil proud horka
kdy ji zabijkv loket udeil v silou zezadu do je.
A te jste moje, ozval se hlas.
Pak vechno zahalila ern temnota.
Na druh stran hlavn lodi, u lev bon zdi balancoval
Langdon na desce kosteln lavice a drpal se vzhru po stn, ve
snaze doshnout na chytku lana. Jeho konec se mu pod houpal
skoro dva metry nad hlavou. chytky tohoto typu se v kostelch
pouvaly bn a vude byly tak umstny vysoko, aby s nimi
nepovolan osoby nemohly nic dlat. Langdon vdl, e kn, aby se
k chytce dostali, uvaj devn ebky zvan piuli. Zabijk
zejm pouil stejnho ebku k tomu, aby svou ob vythl na
lanech nahoru. Kde ale ksakru ten ebk te vz? Langdon se dval
dol a prohlel podlahu, nele-li tam nkde. Ml nejasn pocit, e
ho tady u nkde vidl. Ale kde? V nsledujcm momentu jeho
nadje pohasla. U si vzpomnl, kde to bylo. Obrtil se k planoucmu
ohni. Ano, ebk leel tam nahoe, uprosted plamen.
V zoufalstv si Langdon zaal ze svho vyvenho stanovit
prohlet podrobn cel vnitek kostela, ptraje po nem, m by
doshl na zpadku lana. Nhle si cosi uvdomil.
Hrome, kde je Vittoria? Zmizela. la nkam pivolat pomoc?
Langdon zavolal jej jmno, nikdo vak neodpovdal. A kde je
Olivetti?
- 306 -

Z vky se ozvalo bolestn stnn a Langdon vdl, e u je

pozd. Kdy se znovu podval nahoru a spatil opkajc se ob,
nemyslel u na nic jinho ne na jedin. Vodu. Hodn vody. Uhasit
ten ohe. Nebo alespo snit ty plameny. Potebuju vodu, sakra!
vykikl co nejhlasitji.
To a pt, zaval kdosi ze zadn sti kostela.
Langdon se obrtil, piem tm spadl z lavice, na kter
balancoval.
Podl zdi krel rovnou k nmu snd mu straidelnho
vzhledu. I v zi plamen bylo znt ern svit jeho o. Langdon
poznal, e pistole, kterou dr ten chlap v ruce, pochz z jeho vlastn
nprsn kapsy mla ji pece Vittoria, kdy vstupovali do tohoto
kostela!
V nhl vln paniky, kter Langdona zachvtila, jm zazmtal
dsiv strach nejprve, instinktivn, o Vittorii. Co j tohle zve
provedlo? Je porann? Nebo jet nco horho? Ve stejnm
okamiku si Langdon uvdomil, e mu nahoe stn hlasitji.
Kardinl zeme. Te u mu nen pomoci. Potom, kdy Hassassin
zdvihl pistoli namenou na jeho hru, se panika obrtila dovnit, do
nho samotnho. Jednal instinktivn, kdy vyel vstel. Jak se vrhal
dol, mval kolem sebe paemi, aby se zachytil nkter z lavic, kter
leely pod nm.
Kdy na jednu dopadl, byl nraz tvrd, ne ekal, a okamit se
skulil na podlahu. Dopad na chladn mramor nebyl o nic mk.
Zprava se blily kroky. Langdon sebou na zemi smkl smrem k
vchodu z kostela a zaal se pod lavicemi plazit po tyech v zpase
o ivot.
Vysoko nad podlahou chrmu proval kardinl Guidera
posledn muiv okamiky svho vdom. Kdy se podval dol na
sv nah tlo, vidl, e na nohou mu naskakuj puche a ke zan
odpadvat. Jsem v pekle, pomyslel si. Pane mj, pro jsi m opustil?
Vdl, e to mus bt peklo, protoe znamen, kter ml vyplen na
hrudi, vidl vzhru nohama a pesto jakmsi belskm kouzlem
mlo to slovo jasn a hlubok smysl.

- 307 -

Ohe.
Tet volba. dn pape. V Sixtinsk kapli se kardinl Mortati
zaal modlit, aby se stal zzrak. Pane, poli nm nae kandidty!
Trvalo to u pli dlouho. Kdyby chybl jeden kandidt, to by
Mortari jet chpal. Ale vichni tyi? Nebylo u koho navrhnout.
Za takovch podmnek bylo k dosaen dvoutetinov vtiny
zapoteb boskho zsahu.
Kdy se kdla venkovnch dve zaala otevrat, Mortati i cel
kolegium kardinl se otoili ke vchodu. Mortati vdl, e
odpeetn tchto dve me znamenat jedin. Podle zkona lze toti
ze dve do kaple odstranit pee pouze ze dvou dvod: bu aby
pustili ven nemocnho kardinla, nebo dovnit kardinla opozdilho.
Preferiti jsou tady!
Mortatimu spadl kmen ze srdce. Konklve je zachrnno.
Kdy se vak dvee otevely dokon, povzdech, kter zaznl
celou kapl, nebyl radostn. Mortati zral na mue, kter vstupoval
dovnit, a nevil vlastnm om. Poprv v djinch Vatiknu
pestupoval camerlegno posvtn prh konklve po zapeetn dve.
Co ho to napadlo?
Camerlegno krel pmo k olti, kde se otoil, aby oslovil
ohromen kolegium. Signori pravil, ekal jsem tak dlouho, jak
jen to bylo mon. Dje se nco, o em mte prvo bt informovni.
Langdon neml dnou pedstavu o tom, kterm smrem m.
Jedinm jeho kompasem byl te vlastn reflex, kter jej pohnl pry
od nebezpe. Lokty a kolena u ho plily od toho, jak se plazil pod
kostelnmi lavicemi, ale nezastavoval se. Nco mu kalo, aby
smoval stle doleva. Kdy se ti poda dostat se do hlavn lodi,
bude moct utct k vchodu. Vdl vak, e to nen mon. Do hlavn
- 308 -

lodi se pes tu ohnivou ze nedostane! Langdon tedy pokraoval v

plazen a horen pemlel o jakmkoli jinm een. Kroky
pichzejc zprava se te blily rychleji.
Kdy se to stalo, Langdon na to vbec nebyl pipraven.
Odhadoval, e k vchodu z kostela mu zbvaj jet asi ti metry
lavic. Hdal patn. Bez pedchozho varovn kryt tvoen
lavicemi nhle skonil a Langdon se s hrzou ocitl polovinou tla
venku v pedn st hlavn lodi. Po lev ruce ve vklenku pi
pohledu z podlahy pmo obrovit strmla vc, kter ho sem vlastn
pivedla. pln na ni zapomnl. Berniniho Extze svat Terezie tady
nla jako svho druhu pornografick sochask zti svtice
zvrcen dozadu, prohbajc se rozko, sta pooteven sladkmi
steny, a nad n andl mc svm ohnivm pem.
Ozvala se rna a kulka rozttila lavici nad Langdonovou
hlavou. Ctil, e se jeho tlo vymruje jako sprinter vyrejc ze
startovnho bloku. Pohnn pouze adrenalinem a sotva si vdom
toho, co dl, Langdon nhle bel, shrben a s hlavou sklonnou
nap hlavn lod kamsi doprava.
Kdy se za nm znovu ozvaly vstely, opt se vrhl k zemi. Na
mramorov podlaze vak uklouzl a narazil do njak hromady ped
zbradlm vklenku ve zdi po pravici.
V t chvli ji spatil. Nejasn obrys na podlaze v zadn sti
kostela. Vittoria! Nah nohy mla zkroucen pod sebou, Langdon
vak njakm zpsobem vyctil, e dch. Neml ale as j jakkoli
pomhat.
Zabijk okamit obhl lavice po lev stran lodi a hnal se za
nm. Langdon rzem vdl, e je konec. Vrah zdvihl zbra, a
Langdon udlal to jedin, co mu zbvalo. Pehoupl se pes zbradl
do vklenku. V okamiku, kdy dopadal na podlahu, mramorov
sloupky zbradl skropila sprka kulek.
S pocitem zvete zahnanho do kouta se drpal hloubji do
plkruhovho vklenku. To jedin, co se v nm nachzelo, bylo
pmo ironicky ppadn sarkofg. Nejsp mj, napadlo Langdona.
I samotn rakev vypadala docela phodn. Byla to sctola mal,
nijak nezdoben mramorov truhla. Poheb na sttn traty. Nad
podlahu ji zvedaly dva mramorov kvdry, a Langdon si viml, e
- 309 -

pod rakv je v podlaze jaksi otvor; okamit ho napadlo, e by se

jm mon dalo proklouznout.
To u za sebou zaslechl kroky.
Nezbvalo mu nic jinho ne se pilepit k podlaze a plazit se k
rakvi. Obma rukama se chytil mramorovch podstavc pod rakv a
vsunul trup do otvoru. Rna!
Souasn s hlukem vstelu Langdon zaznamenal pocit, jak
jet nikdy nezail zasvitn kulky tsn u ke. Bylo to nco jako
zafien vtru nebo vihnut biem, kdy jej kulka tsn minula a
zaboila se do mramoru, z nho vyltla sprka prachu. Langdon se
vythl zptky z otvoru a plil se pod rakv dl, a narazil na zadn
stnu vklenku.
Dl u to nelo.
Te u nepochyboval o tom, e tsn prostor mezi rakv a zadn
stnou vklenku se stane jeho hrobem. A to brzy, pomyslel si, kdy se
nad otvorem pod sarkofgem objevila hlave pistole. Hassassin drel
zbra rovnobn s podlahou a mil Langdonovi pmo na bicho.
Bylo vyloueno, aby netrefil.
Langdon ctil, e mu v podvdom pod jet zstaly zbytky
pudu sebezchovy. Lehl si na bicho rovnobn s rakv. Ruce opel
dlanmi dol, a nevmaje si bolesti z ezn rny zpsoben
rozttnm sklem v archivu, nadzdvihl se v jakmsi podivnm
kliku, take se mu bicho vyklenulo nad podlahu prv ve chvli, kdy
zbra spustila srii vstel. Ctil vzduch zven kulkami
proltajcmi pod jeho bichem ke zdi vklenku. Se zavenma oima
a ve snaze pekonat vyerpn, Langdon se u jen modlil, aby ta
stelba konen pestala.
A ona utichla.
Po ohluivm rachotu palby se nhle ozvalo chladn klapnut
przdnho zsobnku.
Langdon pomalu otvral oi, jako by se bl, e jeho vka by
mohla zpsobit hluk. Pemhaje bolest zstval stle v pozici
koiho hbetu. Neodvil se ani dchat. Un bubnky ml ohluen
palbou, snail se vak zaslechnout sebemen nznak, e ten zabijk
odchz. Bylo vak ticho. Myslel na Vittorii a prahnul po tom, aby j
mohl pijt na pomoc.
- 310 -

Zvuk, kter zaznl hned nato, byl ohluujc. Nelidsk hrdeln

zavn vyvolan stralivou nmahou.
Sarkofg nad Langdonovou hlavou se nhle zaal na jedn
stran zdvihat. Langdon klesl k podlaze, kdy se nad nm zaala
naklnt masa vc nkolik cent Tha pekonala ten a do pohybu
se dalo nejprve vko rakve, sklouzlo z n a za Langdonem dopadlo na
podlahu. Potom pila na adu samotn rakev, kter sjela s podstavc
a peklpla se vzhru nohama na Langdona.
Jakmile Langdon spatil, e sarkofg je v pohybu, vdl, e bu
bude pohben v dutin pod rakv, anebo rozdrcen jednou z jejch
hran. Instinktivn smrtil cel tlo do klubka, zavel oi a ekal, a
rakev dopadne.
Kdy to pilo, cel podlaha se zachvla. Horn hrana se
zastavila pouze pr milimetr od jeho hlavy, a zajektal zuby. Prav
pae, o n si byl jist, e bude rozdrcen, zstala zzrakem zdrav.
Otevel oi a zahldl paprsek svtla. Prav bok rakve jet nespadl
pln na podlahu a sten dosud spoval na podstavcch. Pmo
nad sebou, jak zjistil, se vak Langdon dval doslova do tve smrti.
Visel nad nm pvodn obyvatel hrobu, kter, jak to u zetlelch
mrtvol asto bv, byl pilepen ke dnu rakve. Kostra se chvli
vznela ve vzduchu jako vhav milenec, potom se s pozvolnm
prasknm odlepila a spadla rovnou na nho. Langdon se rzem ocitl
v objet pchnoucch kost a do o a st mu vnikal tlejc prach.
Dve ne byl ale schopen zareagovat, pod rakv se objevila
ruka, kter se plazila mezi kostmi jako hladov hrozn. trala mezi
nimi, a nahmatala Langdonv krk a pevn ho sevela. Langdon se
pokouel odtrhnout eleznou pst drtc jeho hrdlo, zjistil vak, e m
lev rukv piskpnut hranou rakve. Ml volnou jen jednu pai,
take v tomhle souboji musel prohrt.
Nohy ml skren v jedinm volnm prostoru, kter ml k
dispozici, a snail se jimi nahmatat dno rakve, kterou ml nad sebou.
Kdy se mu to podailo, skril nohy jet vc a opel se jimi o dno.
Zatmco vrahova ruka svrala jeho hrdlo stle silnji, Langdon zavel
oi a v silou nohama zabral jako beranidlem. Rakev se posunula jen
o mlo, ale stailo to.
- 311 -

S drsnm skpnm se sarkofg svezl z podpr a ztil se na

podlahu. Jeho hrana dopadla na zabijkovu pai a ozvalo se tlumen
zastnn. Ruka pustila Langdonv krk, kroutila se a kubala sebou.
Nakonec se zabijkovi podailo celou pai zpod rakve vytrhnout a
rakev konen s rachotem dopadla na mramorovou podlahu.
Znovu naprost tma.
A ticho.
dn zoufal bouchn na pekocen sarkofg. dn pen ve
snaze se na nj dostat. Nic. Langdon leel ve tm v hromdce kost,
snail se rozkoukat a jeho mylenky se vrtily zase k n.
Vittorie, jste iv?
Kdyby byl Langdon znal v tto chvli pravdu o tom, jak hrza
Vittorii zhy ek kvli n sam by si pl, aby radji nebyla.
Spolu s ostatnmi kolegy sedcmi v Sixtinsk kapli se kardinl
Mortati snail pochopit slova, kter prv slyel. Camerlegno
osvtlen pouze svcemi jim prv popsal udlosti tak pln nenvisti
a lst, e Mortati nebyl s to ovldnout chvn, kter se jej zmocnilo.
Camerlegno hovoil o unesench kardinlech, o vyplench
znamench, o zavradnch kardinlech. Mluvil o dvnch
ilumintech to jmno vyvolvalo strach dvno zasut v pamti o
tom, e znovu oili a pisahali crkvi pomstu. S bolest v hlase se
zmnil i o zesnulm papei, kterho iluminti otrvili. A nakonec
hlasem, kter byl sp epotem ne mkoli jinm, se camerlegno
zmnil o novm vynlezu, antihmot, kter za necel dv hodiny
hroz zniit cel Vatikn.
Kdy skonil, zdlo se, jako by samotn Satan vysl vechen
vzduch z mstnosti. Nikdo se ani nepohnul. Camerlegnova slova se
stle vznela nad erm prostorem.
Jedin zvuk, kter Mortati nyn slyel, byl bzukot televizn
kamery kdesi vzadu. Jet nikdy dn konklve neprobhalo za
ptomnosti neho tak nepatinho, jako je mediln elektronika,
tentokrt si vak ptomnost televizn kamery vydal osobn
camerlegno. K naprostmu ohromen kardinl vstoupil do Sixtinsk
kaple v doprovodu dvou reportr BBC mue a eny a ohlsil, e
budou jeho oficiln prohlen penet iv do celho svta.
- 312 -

Nyn mluvil camerlegno pmo do kamery. Ilumintm, pravil

vnm hlasem, a vem lidem, kte se zabvaj vdou, bych chtl
ci toto. Zarazil se. Zvtzili jste.
Ticho nyn proniklo do nejskrytjch kout kaple. Mortati slyel
zoufal tep vlastnho srdce.
Soukol tchto udlost se toilo u del dobu, pokraoval
camerlegno. Vae vtzstv bylo nevyhnuteln. Nikdy pedtm to
nebylo tak zejm jako v tto chvli. Vda se stala novm Bohem.
Co to k? asl Mortati. Copak se zblznil? Vzdy to sly cel
svt!
Lkastv, elektronick spoje, kosmick doprava, genetick
inenrstv to jsou zzraky, o nich dnes vypravujeme naim
dtem. Tyto divy pak prohlaujeme za dkaz, e vda nm odpovd
na vechny otzky. Star zkazky o neposkvrnnm poet, hocm
kei a rozestupujcch se moskch vodch u nm nic nekaj. Bh
u zastaral. V bitv zvtzila vda. Uznvm to.
V kapli to zaumlo rozpaky a divem.
Vtzstv vdy, pokraoval camerlegno slcm hlasem, vak
kadho z ns nco stlo. A stlo ns to hodn.
Ticho.
Vda sice zmrnila utrpen z nemoc a dinu, a pinesla nm
spoustu zazen zvyujcch pohodl a poskytujcch zbavu,
zanechala nm vak svt, v nm neexistuje zzrak. Vchod a zpad
slunce se zredukoval na vlnov dlky a frekvence. Sloitost vesmru
se scvrkla na matematick rovnice. Pozbyli jsme u i vlastn hodnoty
jako lidsk bytosti. Vda prohlauje, e planeta Zem a jej obyvatel
jsou bezvznamnm zrnkem v grandiznm vesmrnm systmu.
Pouhou kosmickou nhodou.
Odmlel se. I technika, kter slibovala, e ns sjednot, ns
rozdluje. Kad z ns je dnes elektronicky spojen s celm svtem,
a pesto se ctme naprosto osaml. Neslyme o niem jinm ne o
nsil, o rozdlovn, odtpovn a o zrad. Skepticismus se stal tou
pravou ctnost. Cynismus a poadovn dkaz je povaovno za
projev osvcenho ducha. Nen divu, e lid se nyn ct stsnnj a
neastnj ne kdykoli dve v lidskch djinch. Povauje vda
vbec nco za svat? Vda hled odpovdi experimentovnm s
- 313 -

naimi dosud nenarozenmi dtmi. Vda se dokonce chyst zmnit

nai vlastn DNA. Rozsekv Bo svt na stle men a men
kousky v domnn, e najde jeho smysl a msto toho nachz jen
dal otzky.
Mortati poslouchal pln zkosti. Camerlegnv projev psobil
nyn tm hypnoticky. V jeho pohybech tkvla fyzick sla, jakou
Mortati ped dnm vatiknskm oltem jet nezail. Z jeho hlasu
bylo ctit pevn pesvden a zrove hlubok al.
Dvn vlka mezi vdou a nboenstvm skonila, pokraoval
camerlegno. Vyhrli jste. Nezvtzili jste vak slunm zpsobem.
Nezvtzili jste poskytovnm odpovd. Zvtzili jste tak radiklnm
pevratem na spolenosti, e pravdy, kter nm dv slouily jako
prvodce ivotem, se zdaj k niemu. Nboenstv u neme dret
krok. Vdeck rst probh exponenciln. iv se sm sebou jako
virus. Kad nov objev otevr dvee k dalmu objevu. Lidstvu
trvalo tisce let, ne pokroilo od kola k automobilu. Od automobilu
do kosmu dorazilo za nkolik desetilet. Dnes se rychlost vdeckho
pokrok m tdny. Nae obrtky u se zrychlily tak, e je nejsme s to
regulovat. Propast, kter zeje mezi nmi, je m dl tm hlub, a pot
co opustili nboenstv, se lid ocitli v duchovn przdnot.
Prahneme po smyslu. Vte mi: skuten prahneme. A tak vidme
UFO, navazujeme spiritistick kontakty, experimentujeme s
mimosmyslovm vnmnm vechny tyto excentrick npady se
tv vdecky, ve skutenosti vak jsou nestydat iracionln. Jde o
zoufal vkik due modernho lovka, osamlho a trznnho,
zmrzaenho vlastn osvcenost a neschopnost nalzat smysl nkde
jinde ne v technice.
Mortati sedl naklonn dopedu. Stejn jako ostatn
kardinlov a lid na celm svt pmo hltal kad slovo, kter tento
knz vypustil z st. Camerlegno mluvil bez rtoriky a bez ironie. Bez
odkaz na Psmo svat nebo Jee Krista. Pouval modern
vrazivo, jasn a bez pkras. Jako by mluvil souasnm jazykem
tlumocm dvn poselstv, jako by jeho slova plynula z st samho
Boha. V tu chvli Mortati pochopil, pro si zesnul pape tohoto
mladho mue tak oblbil. Ve svt plnm apatie, cynismu a
- 314 -

zbonn techniky byli jedinou nadj crkve lid jako camerlegno,

realist schopn promlouvat k naim dum tak, jako mluvil on.
Nyn hovoil jet nalhavji. Vy tvrdte, e vda ns spas. J
km, e ns zniila. Od Galilea se crkev vdycky snaila zpomalit
krok vdy, nkdy pochybnmi prostedky, avak pokad s dobrmi
mysly. Pesto jsou pokuen pli siln, ne aby jim lovk odolal.
Varuji vs, podvejte se kolem sebe. Vda nedodrela nic z toho, co
slbila. Sliby efektivity a jednoduchosti nezplodily nic ne zneitn
a chaos. Stal se z ns odtpen, zvrcen druh kter se vydal
cestou sebeznien.
Camerlegno se na chvli odmlel, a potom pokraoval, hled
upen do objektivu kamery.
Co je to za Boha, tato vda? Co je to za Boha, jen lidem
nabz moc, nikoli vak morln principy, kter by jim ekly, jak maj
on moci pouvat? Co je to za Boha, kter dv dtti ohe, ani je
varoval ped nebezpem? Jazyk vdy neobsahuje dn pouen o
tom, co je dobr a co patn. Vdeck uebnice nm rad, jak spustit
jadernou reakci, ale neobsahuj dnou kapitolu, v n by se ns
zeptaly, je-li to dobr nebo patn mylenka.
A tak vdcm vzkazuji: Crkev je ji unavena. Jsme vyerpni
marnm silm poslouit vm jako ukazatele smru, kterm mte jt.
Zdroje naich sil jsou u vyerpan neustlm vyzvnm k rozvaze,
zatmco vy stle slep usilujete o men ipy a vt zisky. Neptme
se, pro se nechcete ovldat, nbr zda se vbec mete ovldat. V
svt se pohybuje tak rychle, e kdybyste se jen na okamik zastavili,
abyste se zamysleli nad dsledky svho jednn, nkdo vkonnj by
jen prosvitl kolem vs. A tak se nezastavujete a jdete dl.
Vynalzte stle innj zbran hromadnho nien, zatmco pape
cestuje po svt a nabd vdce k umrnnosti. Klonujete iv
bytosti, zatmco crkev nm pipomn, e se mme zamyslet nad
morlnmi dsledky svch in. Ponoukte lidi k tomu, aby spolu
komunikovali telefonem, videem a potai, zatmco crkev otevr
sv dvee a nabd ns, abychom spolu rozmlouvali tv v tv, tak,
jak jsme k tomu byli stvoeni. Vy dokonce vradte nenarozen dti
jmnem vzkumu, kter m ivoty zachraovat.
- 315 -

I v tomto ppad je to crkev, kter upozoruje na klamnost

takovho zpsobu uvaovn.
A celou dobu stle hlste, e crkev je zaostal. Kdo je ale
zaostalej? lovk, kter nedovede vdecky definovat blesk, nebo
ten, kter nerespektuje jeho niivou moc? Crkev se k vm obrac.
Crkev se obrac ke kadmu. A pesto m vc se k vm obracme,
tm vc ns odstrkujete. kte: Ukate mi dkaz, e existuje Bh. A
j vm km, podvejte se svmi dalekohledy do nebes a eknte mi,
pro tam neme bt Bh! Camerlegno ml nyn slzy v och. Ptte
se, jak Bh vypad. Na to km: Odkud pochz tato otzka?
Odpovje stle t. Copak nevidte, e Bh je i ve va vd? Jak
je mon, e jste si Ho nevimli? Tvrdte, e sebemen zmna v
pitalivosti nebo ve vze atomu by z naeho vesmru uinila
mlhovinu bez jakhokoli ivota msto velebnho moe nebeskch
tles, a navzdory tomu nevidte, e i v tom je Bo ruka. Co je
skuten snaz uvit tomu, e z balku s miliardami karet jsme si
vythli tu sprvnou? Co jsme na tom spirituln u tak bdn, e
mme vit sp v matematickou nemonost ne v existenci moci
silnj ne jsme sami?
A u v Boha vte nebo ne, muste vit aspo tomu, e pokud
jako druh pestaneme vit v moc silnj ne je ta nae, pestaneme
mt pocit odpovdnosti za sv iny. Fakta vechna fakta
pipomnaj a varuj, e existuje nco, emu nememe rozumt,
nco, emu bychom se jednou mohli zodpovdat Vra ns napluje
pocitem odpovdnosti sob navzjem, nm samm a vy pravd.
M-li nboenstv njak vady, pak proto, e lovk m sv vady.
Kdyby byl ostatn svt schopen vidt tuto crkev tak, jak ji vidm j
dohldnout za ritul tchto stn spatil by modern zzrak
bratrstvo nedokonalch, prostch du mluvcch ke svtu, jen ztrc
sebekontrolu, hlasem soucitu.
Camerlegno irokm, rozmchlm gestem obshl cel
kardinlsk kolegium; kameramanka BBC je instinktivn sledovala
zbrem zachycujcm cel shromdn.
Jsme zastaral? tzal se camerlegno. Jsou tito mui
dinosaui? Vetn mne? Potebuje svt opravdu nkoho, kdo by se
zastal chudch, slabch, utlaovanch, nenarozench? Potebujeme
- 316 -

skuten due jako jsou tyto, kter pi v sv nedokonalosti ns po

cel svj ivot nabdaj, abychom dodrovali principy morlky a
neseli z cesty?
Mortati si nyn uvdomil, e camerlegnovi se a u vdom i
nevdomky podail skvl tah. Tm, e kardinly postavil ped
kameru, crkev personalizoval, dodal j bezprostedn, osobn rz.
Vatikn u pestalo bt pouhm souborem budov, nbr
spoleenstvm lid lid jako camerlegno, kte zasvtili svj ivot
slub dobru.
Dnes veer stojme na okraji propasti. dn z ns si neme
dovolit zstat apatick. A u toto zlo vnmte jako Satana,
zkaenost nebo nemorlnost tato temn sla je naivu a kadm
dnem sl. Nepodceujte ji. Camerlegno ztlumil hlas do epotu a
kamera jej snmala zblzka. Tato sla je mocn, ale nen
nepemoiteln. Dobro me zvtzit. Naslouchejte hlasu vlastnho
srdce. Naslouchejte Bohu. Vichni spolen se meme propasti
vyhnout.
Mortati nyn pochopil smysl projevu. Konklve bylo obtovno,
ale nic jinho se udlat nedalo. Projev byl dramatickou a pnlivou
prosbou o pomoc. Camerlegno se obracel jak ke svm ptelm, tak
k nepteli. Zapsahal kadho, ptele i neptele, aby se obrtil k
svtlu a zastavil toto lenstv. Nkdo z tch, kdo tento projev
vyslechli, si jist uvdom zrdnost celho spiknut a pod pomocnou
ruku.
Camerlegno poklekl ped oltem. Modleme se.
Cel kardinlsk kolegium kleklo a modlilo se s nm. Venku na
Svatopetrskm nmst a po cel planet poklekl i otesen svt.
Hassassin poloil bezvdomou koist do zadn sti mikrobusu a
chvli se kochal pohledem na jej nataen tlo. Nebyla tak krsn
jako eny, kter si kupoval, byla v n vak jaksi ivoin sla, kter
jej vzruovala. Jej zpocen tlo slalo a vonlo pimem.
Vychutnvaje pohled na svou ob Hassassin nevnoval
pozornost kubav bolesti v rn na pai. Odenina od padajcho
sarkofgu sice bolela, ale nestla za e jist se vyplatila jako cena
za to, co leelo ped nm. Utoval se tm, e Amerian, kter mu tu
rnu zpsobil, u je nejsp mrtev.
- 317 -

Hassassin shlel dol na bezmocnou ob a u dopedu si

pedstavoval, co zhy pijde. Vsunul j dla pod triko. Pes
podprsenku ctil pevnost jejch ader. Usml se. Opravdu mi za tu
nmahu stoj. Chvli zpasil s touhou zmocnit se j rovnou namst,
potom ale zabouchl dvka a odjdl do tmav noci.
O tomto zabjen nen teba tisk informovat plameny to udlaj
za nho.
V CERNu sedla Sylvie cel otesen z camerlegnova projevu.
Nikdy dv se nectila tak hrd na to, e je katolika, a nikdy pedtm
se tak nestydla za to, e pracuje v CERNu. Kdy opoutla
odpoinkovou znu, ve vech saloncch s televizory panovala
zaraen, stsnn nlada. Kdy se vrtila zptky do Kohlerovy
kancele, vech sedm telefonnch linek vyzvnlo. Jeliko dotazy ze
strany mdi se do Kohlerovy kancele nikdy nepepojovaly, tm,
kdo se tak doadovali spojen, mohlo jt jenom o jedin.
O penze.
Technologie vroby antihmoty si u nala nkolik potencilnch
zkaznk.
Ve Vatiknu se Gunther Glick pi sledovn camerlegnova
projevu vznel v oblacch. Spolen s Macriovou prv zajistili
penos, jak se vyskytne jednou za deset let. Camerlegno byl vskutku
strhujc.
Po projevu se v chodb obrtil ke Glickovi a Macriov.
Podal jsem vcarskou gardu, aby pro vs pipravila nkolik
snmk fotografie kardinl s vyplenm znamenm a jednu
fotografii zesnul Jeho Svatosti. Musm vs upozornit, e to nejsou
nijak pjemn obrzky. Okliv popleniny. Zernal jazyk. Pesto
bych si pl, aby se to vyslalo do celho svta.
Glick ml dojem, e Vatikn mu pipravil trval Vnoce. On
skuten chce, abych vyslal exkluzivn snmek mrtvho papee!
Opravdu? zeptal se pro jistotu, ve snaze nedat najevo sv vzruen.
Camerlegno pikvl. vcarsk garda vm d k dispozici tak
iv videozznam odpotvajcho kanystru s antihmotou.
Glick asl. Vnoce! Vnoce! Hotov Vnoce!
- 318 -

Iluminti zhy zjist, prohlsil potom camerlegno, e to

tentokrt znan pehnali.
Jako opakujc se tma v njak dmonick symfonii Langdona
znovu obklopovala dusiv tma.
dn svtlo. dn vzduch. dn vchod.
Leel uvznn pod pevrcenm sarkofgem a ctil, e m u
nebezpen blzko duevnmu zhroucen. Snail se obrtit pozornost
k nemu jinmu ne ke stsnnmu prostoru, v nm se nachzel, a
zamstnat mysl njakm logickm procesem matematikou, hudbou,
mkoli podobnm. Bylo to marn v jeho dui nebylo msto, pro
takov mylenky. Nemohu se hnout! Nemohu dchat!
Piskpnut rukv jeho saka se natst pi pdu rakve uvolnil,
take mohl hbat obma rukama. Jene kdy jimi tlail vzhru na
strop sv stsnn komory, ani se nepohnul. Bylo by tedy lep, kdyby
rukv zstal piskpnut. Aspo by tm vznikla kvra, kterou by se
sem dostalo trochu vzduchu.
Kdy se obma rukama opral o strop nad sebou, rukv se mu
svezl dol a odhalil slabou z nazelenal tv Mickey Mouse na
jeho lacinch reklamnch hodinkch se mu nyn vysmvala.
Langdon namhal zrak, nezahldne-li v t temnot alespo
jiskiku svtla, jenome hrana rakve pilhala k podlaze pln tsn.
ert aby vzal ty dokonal italsk umlce, pomyslel si, kdy mu nyn
hrozilo, e umleck dokonalost, kterou sv studenty vdycky uil
obdivovat ist hrany, bezchybn rovnobky, a ovem i pouit
bezvadn hladkho a odolnho carrarskho mramoru ho mon
bude stt ivot.
Pesnost me dusit.
Zdvihni ten krm, poruil si hlasit a mezi chrastcmi kostmi
zapil silnji. Rakev se nepatrn pohnula. Se zatatmi zuby zabral
znovu. Byla tk jako skla, ale tentokrt se nadzdvihla skoro o
centimetr. Na zlomek vteiny jej zaplavilo svtlo, ale hned potom
rakev znovu s achnu-tm dopadla zptky na podlahu a vzdychajc
Langdon leel opt ve tm. Pokouel se sice jako dv nazdvihnout
rakev nohama, ale te, kdy sarkofg u leel na podlaze celou
plochou, mu nezbvalo dost msta, aby mohl nohy nathnout.
- 319 -

Zaala se ho zmocovat klaustrofobick panika a pipadalo mu,

e sarkofg se kolem nho stle vc smrtuje. Snail se v sob
zmobilizovat posledn trky zdravho rozumu, kter mu jet
zbvaly, aby odvrtil hrozc delirium.
Sarkofg, konstatoval nahlas s maximln akademickou
vcnost, kter byl jet schopen. V souasn situaci vak bylo i
vzdln sp jeho neptelem. Slovo sarkofg pochz z eckho
sarx, co znamen maso, a fagein, co znamen jst. Jsem
tedy chycen v pasti, kter je doslova urena k tomu, aby rala
maso.
Pedstava masa okusovanho z kost Langdonovi pipomnla, e
le mezi lidskmi pozstatky. Pebhl po nm mrz a bylo mu na
zvracen. Zrove ho to vak pnvedlo i na jednu mylenku.
Zaal se naslepo hrabat pod rakv, a nahmatal kus kosti. ebro?
Na tom te nezleelo. To, co poteboval, byl njak kln. Kdyby
mohl rakev nadzdvihnout tak, aby vznikla alespo mal kvra, do
kter by lomek kosti zastril, u by to mon stailo, aby se vzduch
dostal
Zatmco se jednou rukou nataenou pes tlo snail vsunout
zkosen konec kosti do kvry mezi podlahou a doln hranou rakve,
druhou rukou se pokouel rakev na te stran nadzvednout. Vbec
se vak nepohnula. Ani o kousek. Pokusil se o to znovu. Na zlomek
vteiny se zdlo, e se zachvla, ale to bylo vechno.
Nsledkem hnilobnho zpachu a nedostatku kyslku ubvalo
Langdonovi sil a uvdomoval si, e u mu nezbv vc asu ne jet
na jeden, posledn pokus. Bylo mu tak jasn, e k tomu bude
potebovat ob ruce.
Zmnil proto polohu tak, aby kost tlail ke kve ramenem.
zkostliv se snail nepohnout a obma rukama se pokouel rakev
zdvihnout. V tsnm vzen se u zanal dusit a znovu se jej
zmocnil pval paniky. Bylo to dnes u podruh, co se ocitl v pasti
hrozc zaduenm. Hlasit vykikl a jedinm prudkm pohybem
zabral vzhru. Rakev se na zlomek vteiny maliko nadlehila.
Stailo to vak k tomu, aby se kousek kosti, kter pidroval
ramenem, vsunul do rozen skuliny. Rakev hned zase teskla
zptky na podlahu a kost ve kve se zachvla. Tentokrt vak
- 320 -

Langdon vidl, e kamenn masa zstala nepatrn nadzdvien. Pod

jejm okrajem prosvtal slabouk prouek svtla.
Vyerpnm se zhroutil. Jeliko doufal, e svrav pocit v hrdle
ho pejde, zstal bez pohybu a ekal. Jenome jak vteiny ubhaly,
byl pocit, e se dus, m dl tm silnj. Nedalo se poznat, kolik
vzduchu skulinou dovnit pronik, a Langdon zaal pochybovat, e to
bude stait, aby zstal naivu. A pokud ano, tak jak dlouho? Jestli tu
bdn zajde, nikdo ani nebude vdt, e je tady.
Pae ml tk jako olovo, ale pece jen se podval na hodinky.
Bylo dvanct minut po dest. Snae se pekonat tes, zaal si hrt s
hodinkami; zvolil jednu z melodi a stiskl knoflk.
Postupn ztrcel vdom a zdlo se mu, e zdi se k nmu tla
stle bl. Ctil, e se k nmu zase vracej star, dvno zasut hrzn
vidiny. Tak jako dv se jim snail uniknout tm, e si zaal
pedstavovat, e je na njakm rozlehlm, otevenm poli. Obraz,
kter se pokouel pi volat, vak nepomhal. Non mra, kter ho
pronsledovala u od dtstv, jej pepadla znovu
Ty kvty vypadaj, jako kdyby je nkdo namaloval, pomyslelo si
dt, kdy rozesmt utkalo pes louku. koda, e tu nejsou rodie.
Jeho rodie ale mli co dlat se stavnm stanu.
Necho moc daleko, nabdala ho matka.
Dlal, e to nesly, a namil si to k lesu.
Nyn, cestou pes luka, chlapec narazil na hromadu kamen.
Usoudil, e to jsou urit zklady njak star usedlosti. Nechtlo se
mu jt k tomu bl. Ostatn, jeho zrak u pitahovalo nco jinho.
Spatil toti ndhern stevnk nejvzcnj a nejkrsnj kvtinu
v New Hampshire. A dosud ji znal jenom z knek.
Cel vzruen pistoupil chlapec ke kvtin a poklekl k n. Pda
pod n byla prohnojen a kypr. Napadlo ho, e kvtina si nala
zvl phodn msto. Vyrstala z kusu tlejcho deva.
Cel naden, e pinese dom takovou vzcnost, se chlapec
naklonil prsty u se natahovaly ke stonku.
Nikdy na nj nedoshl.
Se stranm praskotem pda povolila.

- 321 -

Bhem hrznch t vtein, kdy padal, chlapec vdl, e ume.

Instinktivn natahoval ruce, oekvaje drtiv nraz. Kdy piel,
nectil dnou bolest. Jen mkkost.
A chlad.
Nejprve padl obliejem do hlubok vody a ponoil se do njak
tsn ernoty. Po nkolika zmatench kotrmelcch nahmatal strm
zdi, kter ho obklopovaly ze vech stran. Snad njakm instinktem
zaal prskat a vynoil se nad hladinu.
Svtlo
Slab. Nahoe nad nm. Nekonen daleko, jak se mu zdlo.
Rukama hrabal ve vod a ohmatval zdi, hledaje, eho by se
zachytil. Nic ne hladk kmen. Propadl se poklopem oputn
studny! Volal o pomoc, ale jeho nek se jen odrel od zd zk
achty. Kiel znovu a znovu. Otvor kdesi vysoko nad nm se zaal
ztrcet v temnot.
Nastala noc.
Vnmn asu se v t tm njak pokivilo. Voln, pl, lapn
vody jej pozvolna otupily. Dsily ho vidiny tcch se zd, kter ho
pohbvaly zaiva. Ruce jej bolely navou. Jednou, dvakrt se mu
zdlo, e sly hlasy. Vykikl, ale hlas mu u zeslbl jako ve snu.
Jak se blila noc, jma byla m dl tm hlub a jej zdi se
pozvolna sklnly dovnit. Chlapec se naphl proti poklopu a tlail
jej od sebe. Potom toho vyerpan zanechal a chtl se u vzdt. Uctil
vak, e ho voda nadn, a jej chlad zahnal dsiv vidiny, a otupl
docela.
Kdy dorazili zchrani, chlapec u byl tm v bezvdom. Pt
hodin lapal vodu. Za dva dny Boston Globe uveejnil na prvn stran
report nazvanou Mal plavec, kter to dokzal.
Hassassin s smvem zatoil se svm mikrobusem do
mohutnho kamennho objektu na behu Tibery. Nesl svou koist
nahoru spirlov stoupajcm kamennm tunelem a byl rd, e je tak
thl.
Dorazil ke dvem.
Chrm iluminace, zachechtal se posmn. Shromadit
nkdejch ilumint. Kdo by to byl ekl, e to bude zrovna tady?
- 322 -

Uvnit ji poloil na plyovou pohovku. Potom j odborn svzal

pae za zdy a spoutal nohy. Vdl, e to, po em tak prahne, mus
pokat, a spln svj posledn kol. Voda.
Potom si ekl, e pece jen m aspo chvilku na trochu rozkoe.
Poklekl vedle n a pejdl j rukou po stehn. Bylo hebk. Posunul
ruku v. Tmavmi prsty j proklouzl pod nohaviku kalhotek. Zajel
jet v.
Zarazil se. Trplivost, nabdal sm sebe, cel vzruen. Jet je
teba splnit kol.
Na chvli vyel na vysok kamenn balkon patc k mstnosti.
Veern vnek pozvolna zchladil jeho r. Hluboko dole umla
Tibera. Upel pohled na kupoli Svatopetrskho chrmu, nco pes
kilometr vzdlenho, zc ve svtle stovek reflektor nejrznjch
zpravodajskch tb.
Vae posledn hodina, pronesl hlasit a v duchu vidl tisce
muslim zabitch bhem kickch vlek. O plnoci u se setkte
se svm Bohem.
Zaslechl, jak se ena uvnit pohnula. Hassassin se otoil.
Uvaoval, m-li ji nechat procitnout. Pohled na hrzu v enskch
och byl pro nho tm nejmohutnjm afrodiziakem.
Dal vak radji pednost opatrnosti. Bude lep, kdy bhem
jeho neptomnosti zstane v bezvdom. Pestoe byla spoutan a
nemohla uniknout, Hassassin ji po svm nvratu nechtl najt
vyerpanou marnm zpasem o vyprotn z pout. Chci, aby sis svou
slu uchovala pro mne.
Mrnji nazdvihl hlavu, vsunul j dla za krk a nahmatal jamku
nachzejc se tsn pod lebkou. Tenhle bod citliv na tlak bylo
msto, kter vyhmatval u nesslnkrt. V silou zaboil palec do
mkk chrupavky a zatlail. ena se okamit prohnula a napjala se.
Jet dvacet minut, ekl si. Bude to ndhern vyvrcholen tohoto
perfektnho dne. A mu ta ena poslou a pitom zeme, stoupne si
na balkon a bude se dvat na plnon vatiknsk ohostroj.
Nechal svou koist leet na pohovce a seel po schodech dol do
podzemn kobky osvtlen pochodn. Zbval posledn kol.
Pistoupil ke stolu a poklonil se posvtnm kovovm pedmtm,
kter zde byly pro nho pipraveny.
- 323 -

Voda. To byl ten posledn z nich.

Sal pochode ze zdi, tak jako to pedtm udlal u tikrt, a
zaal rozpalovat elezo. Kdy u bylo rozhaven dobla, odeel s
nm do cely.
Uvnit kobky stl mlky jedin mu. Star a osaml.
Kardinle Baggio, zasyel zabijk, u jste se pomodlil?
V Italovch och nebyl dn strach. Pouze za vai dui.
est hasi poslanch k poru v kostele Santa Maria della
Vittoria uhasilo ohe proudy halonu. Voda by byla lacinj ne tento
plyn, avak pra, kter by pi tom vznikla, by pokodila fresky, kter
se v kapli nachzely. Ostatn mt pompieri byli za rychlou a
ohleduplnou slubu ve vech budovch patcch Vatiknu jejich
vlastnkem velmi slun placeni.
Pompieri byli u z povahy sv prce svdky tragdi tm
denn, avak na haen poru v tomto chrmu nezapomene dn z
nich nadosmrti. Scna, kter byli svdky zsti ukiovn, zsti
poven a zsti uplen jako by pochzela z njakho
hrzostranho gotickho romnu.
Jako obvykle, i tentokrt se k ohni dostavil bohuel dv tisk ne
zachrnci. Jet ne hasii kostel vyklidili, natoili u spoustu
videozznam. Kdy pompieri konen netastnka sali z lan a
poloili na podlahu, nebylo pochyb, o koho jde.
Cardinale Guidera di Barcelona, zaeptal jeden z nich.
Ob byla nah. Doln polovinu tla mla rudoernou, z ran
zejcch na stehnech prtila krev. Holenn kosti trely na povrch.
Jeden z hasi se pozvracel. Druh spchal ven na vzduch.
Vpravd hrzn vak byl hlavn symbol vyplen na
neastnkov hrudi. Velitel ety obchzel mrtvho onml hrzou.
blovo dlo, kal si v duchu. To udlal sm Satan. Poprv od
dtstv se pokioval.
Un altro corpo! Dal tlo! vykikl nkdo. Jeden z hasi
nalezl druhou mrtvolu.
Obt byl mu, kterho velitel hasi poznal okamit. Psn
commandante vcarsk gardy byl lovk, kterho si oblbil jen
mlokter z tch, kdo bdli nad dodrovnm veejnho podku.
- 324 -

Velitel hasisk ety volal Vatikn, vechny linky vak byly

obsazen. vcarsk garda se to ostatn mohla dozvdt o pr minut
pozdji z televize.
Kdy po chvli velitel zjioval rozsah kod a pokouel se podle
nich zrekonstruovat, co se zde asi odehrlo, viml si vklenku
posetho jamkami od kulek. Rakev leela vzhru nohama vedle
podstavc, z nich byla zejm svrena, a vechno svdilo o
njakm zpase, kter se tu rozpoutal. To je zleitost pro policii a
Svatou Stolici, ekl si a otoil se.
Jen co se vak obrtil k odchodu, zastavil se. Zpod rakve
vychzel jaksi zvuk. Zvuk, kter dn z hasi nikdy neslyel rd.
Bomba! vykikl. Tuttifuori! Vichni pry!
Kdy speciln pyrotechnick eta kamenn sarkofg postavila,
zjistili, co je zdrojem onoho elektronickho ppn. Zmaten se dvali
jeden na druhho, a konen jeden vykikl: Medico! Medico!
Doktora!
Njak zprva od Olivettiho? ptal se oividn vyerpan il
camerlegno, kdy jej Rocher provzel ze Sixtinsk kaple zpt do
papesk kancele.
Ne, signore. Obvm se nejhorho.
Kdy doli ke kanceli, camerlegno se obrtil k Rocherovi a
ustaranm hlasem mu sdlil: Pane kapitne, dnes veer u nemohu
udlat vc. Obvm se, e u jsem toho udlal a moc. Pjdu te k
sob do kancele a budu se modlit. Nepeji si bt ruen. Ostatn je v
rukou Boch.
Ano, signore.
Je u nejvy as, kapitne. Najdte ten kanystr.
Pokraujeme v ptrn. Rocher zavhal. Ta zbra je zejm
pli dobe ukryt.
Camerlegno sebou trhl, jako by nesnesl takov pomylen.
Ano. Pesn v jedenct patnct, nebude-li hrozba do t doby
odstranna, provete evakuaci kardinl. Odpovdte mi za jejich
bezpenost. Prosm vs jenom o jedno. Vynasnate se, aby ti mui
odtud odchzeli se v dstojnost. A vyjdou na Svatopetrsk
nmst a postav se tam bok po boku s celm svtem. Nechci, aby
- 325 -

posledn pohled na tento chrm ukazoval vystraen star mue

kradmo opoutjc zadn vchod.
Pln chpu, signore. A vy? Mm ve tvrt na dvanct pijt i pro
vs?
To nebude zapoteb.
Signore?!
Vnitn hlas mi ekne, kdy mm odejt.
Rocher si kladl otzku, zda nhodou nem v myslu zahynout
spolu s potpjc se lod.
Camerlegno otevel dvee do papesk pracovny a vstoupil.
Vlastn otoil se, jet nco.
Signore?
Mm pocit, e je tady dnes veer njak chladno. Cel se tesu.
Elektrick topen je vypnut. Dovolte, abych zaplil v krbu.
Camerlegno se unaven usml. Dkuji. Mnohokrt dkuji.
Rocher opoutl papeovu pracovnu, kde zanechal camerlegna v
modlitbch, vklee ve svtle krbu ped drobnou sokou Panny Marie.
Byl to chmurn pohled. ern stn klec v zi plpolajcch
plamen. Kdy prochzel vestibulem spatil gardistu, kter mu bel
vstc. I ve slabm svtle svek poznal Rocher poruka Chartranda.
Mladho, nezkuenho a agilnho.
Pane kapitne, volal Chartrand s mobilnm telefonem v ruce.
Zd se, e camerlegnv projev zapsobil. Nkdo tvrd, e m
informaci, kter by nm mohla pomoct. Vol na jednu z vatiknskch
soukromch linek. Nemm pont, kde to slo vzal.
Rocher se zastavil. A co k?
Chce mluvit jenom s velcm dstojnkem.
A u se Olivetti ozval?
Ne, pane.
Rocher si mobil vzal. Tady kapitn Rocher. J jsem zde velcm
dstojnkem.
Rochere, pravil hlas, nejprve vm vysvtlm, kdo jsem.
Potom vm povm, co byste ml nejdve udlat.
Kdy volajc domluvil a zavsil, Rocher stl nadobro
ohromen. Te u vdl, od koho pijmal rozkazy.
- 326 -

Po nvratu do kancele se Sylvie Baudeloqueov spn snaila

zaznamenat vechny dotazy na licenn podmnky, kter se hrnuly na
Kohlerv zznamnk. Kdy na editelov psacm stole zaal zvonit
jeho soukrom telefon, Sylvie nadskoila. Tohle slo pece nikdo
nezn. Zvedla sluchtko.
Prosm?
Pan Baudeloqueov? Tady editel Kohler. Spojte se s mm
pilotem. Potebuji, aby byl mj trysk bhem pti minut pipraven
ke startu.
Robert Langdon neml tuen, kde byl, ani jak dlouho byl v
bezvdom, kdy otevel oi a uvdomil si, e se dv na vnitn
stranu barokn, freskami ozdoben kupole. Nad hlavou mu krouily
cry koue. Nco ml na stech. Kyslkov maska. Sundal si ji. Nco
tady odporn pchlo jako po splenm mase.
Svjel se teskutou bolest v hlav. Pokusil se posadit. Vedle
nho kleel mu v blm.
Riposati! pravil a pomohl Langdonovi poloit se znovu na
zda. Soo il paramedico. Uklidnte se. Jsem zdravotnk.
Langdon neprotestoval; hlava se mu toila jako kou nahoe nad
n. Co se to sakra stalo? Hlavou se mu honily zmaten pocity paniky,
jej pinu nedokzal odhalit.
Sorcio salvatore, promluvil k nmu oetovatel. My
zachrnce.
Langdon si pipadal jet zmatenj. My zachrnce?
Mu ukzal na hodinky s Mickey Mousem na Langdonov
zpst. Langdonovi zaalo svtat. Vzpomnl si, e hodinky nadil na
buzen. Neptomnm pohledem se dval na cifernk a viml si, e je
22.28.
Posadil se a vydrel sedt zpma.
A pak u se mu vechno vybavilo.
Langdon stl blzko hlavnho olte s velitelem hasi a nkolika
jeho mui. Zasypvali jej otzkami. Langdon je ani neposlouchal.
Sm si kladl plno otzek. Cel tlo ho bolelo, vdl ale, e mus
jednat okamit.
Nap hlavn lod se k nmu blil jeden z hasi. Znovu jsem
to vechno prohledal, pane. Jedin tla, kter jsme nalezli, patila
- 327 -

kardinlu Guiderovi a veliteli vcarsk gardy. Nenalezli jsme dn

stopy po njak en.
Grazie, podkoval Langdon. Nevdl, zda se z toho m
radovat nebo sp dsit. Vzpomnl si, e Vittorii vidl leet v
bezvdom na podlaze. Nyn byla pry. Jedin vysvtlen, kter z
toho vyplvalo, pli povzbuzujc nebylo. Podle hlasu v telefonu ten
zabijk nebude nijak ohledupln. Odvn ena. To m vzruuje.
Dv ne tahle noc skon, si vs snad najdu. A potom
Langdon se rozhlel. Kde je vcarsk garda?
Stle nemme dn spojen. Vatiknsk linky jsou peten.
Langdona se zmocnil pocit naprost prohry a osamn. Olivetti
je mrtev. Kardinl je mrtev. Vittoria se ztratila.
Zven zalhal dovnit ruch typick pro msta, kde mdia vt
senzaci. Langdon se obval, e co nevidt u se svtem rozlet zprva
o hrzn smrti tetho kardinla pokud se to u nestalo. Doufal ale,
e camerlegno u pedem potal s nejhorm a postaral se o
pslun opaten. Vyklite ten proklet Vatikn! Konec hry!
Prohrli jsme!
Langdon si nhle uvdomil, e veker motivy, kter jej
pohnly k akci zachrnit Vatikn, vysvobodit tyi kardinly,
dostat se do pmho kontaktu s bratrstvem, kter u cel roky
teoreticky studoval jako by pro nho ztratily vechen vznam.
Vlka je prohran. Jeho nitro u ovldala jin nutkav sla. Prost.
Siln. Veovldajc.
Najt Vittorii.
Ctil v dui przdnotu, jakou jet nezail. asto slchal, e
nebezpen situace doke dva lid spojit pevnji ne destky let
spolenho souit. Teprve te tomu vil. Vittoriina neptomnost v
nm vyvolala pocit, jak cel lta nezail. Osamlost. Bolest. Ta mu
dodala slu.
Vypudil vechno ostatn z mysli a soustedil se na jedin. Modlil
se, aby se Hassassin vnoval nejprve svm kolm, a teprve potom
rozkoi. Zvolil-li opan poad, pak bylo Langdonovi jasn, e u je
pozd. Ne, jet m as, pesvdoval sm sebe. Vittoriin vznitel
m pece jet nco na prci. Mus se jet jednou, naposledy vynoit,
ne navdy zmiz.
- 328 -

Posledn Olt vdy, vytanulo Langdonovi na mysli. Posledn

kol, kter toho zabijka ek. Zem, vzduch, ohe, voda.
Podval se na hodinky. Ticet minut. Vydal se kolem hasi k
Berniniho Extzi svat Terezie. Kdy se dval na toto znamen z
Berniniho ruky, nepochyboval o tom, co hled.
Nech andl vede vs tou pravou z cest
Pmo nad lec svtic, se zlatmi paprsky v pozad se vznel
Berniniho andl. Jeho ruka svrala ohniv p. Langdon sledoval
oima, kam m. Ukazujc k prav stran chrmu. Pohledem narazil
na stnu. Zkoumal msto, na kter ukazoval p. Nic tam nebylo.
Langdon ovem vdl, e hrot pu ve skutenosti ukazuje daleko za
tuto ze, do noci, na njak msto kdesi v m.
Co je tohle za svtovou stranu? zeptal se Langdon obraceje se
k veliteli hasi s odhodlnm, kter v sob znovu nalezl.
Svtovou stranu? Velitel se dval tam, kam Langdon ukazoval.
Zdlo se, e je v rozpacch. Nevm asi zpad, myslm.
Kter chrmy le tmhle smrem?
Velitelovy rozpaky vzrstaly. Je jich nejm tucet. Pro?
Langdon se zamrail. Samozejm e jich mus bt nejmn
tucet. Potebuji pln msta. Hned te.
Velitel pro nj poslal jednoho ze svch mu do auta. Langdon
se otoil zptky k souso. Zem vzduch ohe VITTORIA.
Posledn ukazatel se tk vody, pomyslel si. Berniniho vody. Je v
nkterm z kostel, kter se nachzej tm smrem. Jako jehla v
kupce sena. Rozpomnal se na vechna Berniniho dla, o kterch kdy
slyel. Mus to bt njak pocta vod!
Napadla ho Berniniho socha Tritona, eckho moskho boha.
Potom si vak uvdomil, e je umstna tady, na nmst, na kterm
stoj tenhle chrm, a navc ve patnm smru. Pemlel tedy dl.
Kterou postavu asi mohl Bernini zvolit k oslav vody? Neptuna a
Apollona? Tohle souso se vak bohuel nachzelo v Londn ve
Victoriin a Albertov muzeu.
Pane! volal hasi pinejc pln msta.
Langdon podkoval a rozloil pln na olti. Rzem si uvdomil,
e se ptal na sprvn adrese; pln, kter mli k dispozici mt
hasii, byl nejpodrobnj, jak kdy vidl. Kde jsme te? ptal se.
- 329 -

U Piazza Barberini, ukzal hasi.

Langdon se znovu podval na andlv p. Velitel hasi to
odhadl sprvn, p skuten smoval k zpadu. Langdon sledoval
na plnu pmku vedouc tm smrem. Tm okamit zaaly jeho
nadje skomrat. Snad na kadm centimetru, kter jeho prst po plnu
urazil, byl drobn ern kek. Kostel. Msto bylo kostely peplnn.
Konen se Langdonv prst ocitl mimo trasu znaenou kostely a
dostal se do pedmstskch obc. Vzdychl a odstoupil od plnu. K
ertu.
Kdy potom nazdabh klouzal oima po plnu celho msta,
narazil na prvn ti chrmy, v nich byli ti kardinlov zabiti. Kaple
Chigi, Svatopetrsk nmst a ten zdej Viml si jedn zvltn
okolnosti. A dosud si pedstavoval, e jsou po m rozmstn
zcela nhodn, nyn vak vidl, e tomu tak vbec nen. V rozmstn
tch t kostel byl kupodivu jist systm tvoily na rozshl ploe
msta jaksi trojhelnk. Jet jednou to zkontroloval. Penna!
vyhrkl nhle.
Kdosi mu podal propisku.
Langdon oznail kad z tch t chrm kroukem. Srdce mu
zaalo tlouct prudeji. Tikrt znovu zkontroloval zakroukovn.
Symetrick trojhelnk!
Langdon nejprve pomyslel na sttn znak na jednodolarov
bankovce trojhelnk se vevidoucm okem uprosted. Jenome to
vechno postrdalo smysl. Oznail pouze ti body, a mly bt pece,
jak pedpokldal, celkem tyi.
Kde je tedy k ertu ta voda? Langdon vdl, e a nakresl tvrt
krouek kamkoli, trojhelnk tm bude naruen. Jedin een, jak
zachovat symetrii celku, bylo umstit tvrt krouek nkam dovnit
trojhelnku, do jeho stedu. Zkontroloval pslun msto na plnu.
Nic tam nebylo. Pesto mu ta mylenka nela z hlavy. tyi prvky
vdy byly povaovny za rovnocenn. Voda nebyla nic zvltnho,
nemohla tedy bt umstna uprosted.
Nco mu vak pod kalo, e to pravideln rozmstn neme
bt ist nhodn. Pod jet nevidm cel obraz. Zbvala pouze
jedin monost: Ty tyi body netvo trojhelnk, nbr njak jin
geometrick tvar.
- 330 -

Langdon se podval na pln. e by tverec? Pestoe tverec

nem dn symbolick vznam, je aspo symetrick. Langdon
poloil prst na jeden z bod, kter by mohly trojhelnk zmnit v
tverec. Hned ale vidl, e zskat dokonal tverec je nemon. hly
pvodnho trojhelnku byly kos, a tak vytvely sp nepravideln
tyhelnk.
Kdy zkouel dal mon body kolem trojhelnku, viml si
ehosi neekanho.
Pmka, kterou pedtm narsoval ve smru andlova pu,
prochzela dokonale jednou z monost. Langdon v asu ten bod
zakroukoval. Na plnu te byly tyi znaky, kter dohromady
vytvely jaksi podivn kosotverec ve tvaru dtskho draka.
Zamrail se. Kosotverce pece mezi ilumintsk symboly
nepatily. Zarazil se. e by
Na okamik Langdonovi piel na mysl proslul ilumintsk
kosotverec. Byl to ovem smn npad. Mvl nad nm rukou.
Ostatn kosotverec na plnu byl podlouhl jako paprov drak;
st tedy mohl bt pkladem perfektn symetrie, kvli n byl
ilumintsk kosotverec tak uctvn.
Kdy se sklonil nad plnkem, aby se podrobnji podval, kam
umstil svj tvrt krouek, zjistil, e ho namaloval prv doprosted
znmho mskho nmst Piazza Navona. O tom, e tam stoj
njak vt chrm, vdl u pedtm, a nyn mu to prst putujc po
plnu potvrdil. Pokud mu vak bylo znmo, v tomhle kostele se
dn Berniniho dlo nenachz. Chrm se jmenuje Santa Agnese in
Agone, Svat Aneka umrajc, a je pojmenovn po krsn mladik
pann, kter byla odsouzena k ivotu v sexulnm otroctv za to, e
se nechtla vzdt sv vry.
Nco v tom kostele bt mus! Langdon namhal mozek, aby si
vybavil vnitek chrmu. Nepiel vak na dn Berniniho dlo ani na
cokoli, co by mlo njakou souvislost s vodou. Hlavou mu tak vrtalo
rozmstn zakroukovanch bod na plnu. Kosotverec. Tvar byl
pli dokonal, ne aby to mohla bt ir nhoda, ale zase ne tak
pesn, aby se z toho dal odvodit njak hlub smysl. Dtsk drak?
Langdon zaal uvaovat, zda se v umstn tvrtho bodu nezmlil.
Neopominul jsem nco?
- 331 -

Odpov na sebe nechala ekat asi ticet vtein, ale kdy pila,
Langdona se zmocnilo takov naden, jak nezail za celou svou
akademickou kariru.
Jak se zdlo, npaditost ilumint neznala mez.
Tvar, jemu odpovdalo rozmstn ty bod, neml s
kosotvercem nic spolenho. Kosotverec vytvely ty body jen
proto, e Langdon spojoval vdy jen dva sousedn body. Iluminti ale
v na protiklady! Kdy zaal spojovat arou dva protilehl vrcholy,
propiska se mu zaala tst v prstech. Na plnu se rsoval ob k.
Je to k! tyi prvky vdy se ped jeho zrakem rozprostely po
celm m do tvaru mohutnho, cel msto objmajcho ke.
Ohromen na to zral a v mysli se mu vynoil znm ver jako
dvn ptel nabvajc novou tv.
A skryt prvky kem mem vedou
Kem mem
Mlha se zaala rozptylovat. Langdon vidl, e odpov leela
ped nm cel dnen veer! Ilumintsk bse pece prozrazovala,
jak jsou Olte rozmstny! Ve tvaru ke!
A skryt prvky kem mem vedou!
Skuten chytr slovn hka. Langdon si a dosud myslel, e
slovo, kem je pouh pslovce, kem kr. Te vak vidl, e za
tm bylo mnohem vc. Dal skryt vodtko.
Uvdomil si, e tvar ke vyjaduje onu zkladn ilumintskou
dualitu. e prvky vdy zde vytvej nboensk symbol. Galileova
Cesta Osvcen znamenala hold vd i Bohu zrove.
To, co k vyeen hdanky jet zbvalo, se nabzelo tm
automaticky.
Piazza Navona.
Pmo uprosted tohoto nmst, ped chrmem Svat Aneky
umrajc, umstil Bernini jedno ze svch nejproslulejch souso.
Kdokoli navtvil m je musel vidt.
n fontna!
Jako dokonal hold vzdvan vod zobrazovalo toto Berniniho
souso tyi velik eky tehdy znmho svta: Nil, Gangu, Dunaj a
La Platu.
Voda, posledn vodtko. Perfektn, ocenil to Langdon.
- 332 -

A jet perfektnj, jako tenika na dortu, bylo to, e vysoko

nad fontnou n obelisk.
Ped zraky zmatench hasi se Langdon rozbhl pes
chrmovou lo k bezduchmu Olivettiho tlu.
Je deset ticet jedna. asu dost, ekl si. Toho dne to bylo
poprv, co ml pocit, e je to on, kdo m nskok.
Poklekl vedle Olivettiho a chrnn ped zraky ostatnch adou
kostelnch lavic se zmocnil jeho rychlopaln pistole a penosn
vyslaky. Langdon vdl, e bude muset volat o pomoc, ale tohle
msto se k tomu nehodilo. Zatm se nikdo nesm dozvdt, kde se
posledn Olt vdy nachz. A ze veho nejmn mohl potebovat,
aby se k Piazza Navona sjdly ostoest svitc mikrobusy
medilnch spolenost a troubc hasisk auta.
Ani by s kmkoli promluvil, vytratil se Langdon z kostela,
vyhbaje se hejnu reportr, kte u se tlaili dovnit. Peel na
druhou stranu Piazza Barberini, a teprve tam v temnot zapnul
vyslaku. Pokouel se zavolat do Vatiknu, neozvalo se vak nic
ne um. Buto byl mimo dosah, anebo je teba zvolit pstupov
kd. Zkouel rzn volby a tlatka, ale k niemu to nevedlo.
Uvdomil si nhle, e jeho pln s pivolnm pomoci nevychz.
Ohlel se po njak telefonn budce, ale dnou nevidl. Ostatn
spojen s Vatiknem tak jako tak nefungovalo.
Je v tom sm.
Ctil, jak se z nj poten sebejistota zan vytrcet. Zstal na
chvli stt, aby se dal trochu dohromady pokryt prachem z
lidskch kost, krajn vyerpan a hladov.
Ohldl se zptky ke kostelu. Nad kupol osvtlenou reflektory
televiznch tb a hasiskch aut stoupal zvolna kou. Uvaoval,
nem-li se vrtit zptky a podat o pomoc. Instinkt ho vak varoval,
e jakkoli pomoc zven, zejmna laick, by znamenala sp riziko.
Kdyby Hassassin zjistil, e jsme blzko Pomyslel na Vittorii a
uvdomil si, e tentokrt m posledn pleitost jejho vznitele
dopadnout.
Piazza Navona. Dost asu, aby se tam dostal a hldkoval.
Rozhlel se po taxku, ale ulice byly jako vymeten. Vypadalo to,
jako kdyby i taxiki nechali veho a spchali k televizorm. K
- 333 -

Piazza Navona to sice bylo jen nco pes kilometr, ale Langdon
nehodlal vypltvat drahocennou energii na p tru. Ohldl se
zptky ke kostelu, uvauje, jestli by se tam njak vozidlo nedalo od
nkoho vypjit.
Hasisk auto? Mikrobus nkterho televiznho tbu? Uvauj
rozumn.
Po pr minutch zvaovn rznch alternativ konen doel k
rozhodnut. Vythl z kapsy pistoli a dopustil se neho tak
nehorznho, e se podezral z nhlho pominut smysl. Rozbhl se
k osamlmu osobnmu citroenu, ekajcmu na ervenou, a prostril
zbra otevenm oknkem vedle idie. Fuori! vykikl.
Mu tesouc se po celm tle vystoupil.
Langdon skoil za volant a dupl na plyn.
Gwunther Glick sedl na lavici v adovn vcarsk gardy.
Modlil se ke vem svatm, na kter si vzpomnl. K tohle vechno
nen jenom sen! Vdy to je nejvt slokapr cel jeho kariry.
Kad reportr na svt by dal nevmco za to, kdyby mohl bt tam,
kde je nyn Glick. Musel se sm pesvdovat, e to vechno nen
pouh sen. Jsem nkdo. Dan Rather te urit bre.
Vedle nho sedla Macriov, ponkud zaraen. Glick j to
neml za zl. Krom toho, e spolu zajistili exkluzivn penos
camerlegnova projevu, podili a celmu svtu dali k dispozici dsiv
pohledy na zmrzaen kardinly a na papee ten jazyk! a odeslali
iv natoen zbry kanystru odpotvajcho dobu zbvajc do
vbuchu antihmoty. Neuviteln!
K tomu vemu ovem dolo na camerlegnv pkaz nebylo
tud dvodu, pro by je te mla zadrovat vcarsk garda. To,
kvli emu tady sedli, byl Glickv odvn dodatek k jejich
reporti. Glick vdl, e konverzace, o n prv referoval, nebyla
urena jeho um, ale musel pece vyut pleitosti. Dal Glickova
trefa!
Samaritn jedenct hodiny? odfrkla Macriov pohrdav.
Glick se sml. Ndhern, ne?
Ndhern stupidn.
- 334 -

No jo rl, pomyslel si Glick. Krtce po camerlegnov projevu

ml toti Glick opt to tst ocitnout se v pravou chvli na pravm
mst. Zaslechl Rochera, jak dv svm lidem nov rozkazy. Z
njakho zhadnho pramene se k nmu zejm telefonicky donesly
svrchovan dleit informace souvisc se souasnou kriz. Rocher
naznaoval, e informtor by pro n mohl bt uiten a nadil svm
mum, aby pipravili vechno k jeho pijet.
Pestoe lo oividn o soukromou informaci, Glick se zachoval
tak, jak by se zachoval kad horliv reportr: to jest hanebn. Nael
si temn kout, Macriov poruil, aby nadila svou dlkov
ovldanou kameru, a zaal s televizn report.
Pekvapujc obrat ve vvoji udlost v Bom mst! ohlsil s
pimhouenma oima pro zven dojmu. Pak pokraoval sdlenm,
e do Vatiknu se dostavil tajemn host, kter m zejm zachrnit
situaci. Nazval ho Samaritnem jedenct hodiny skvl npad k
oznaen neznmho mue, kter se objevil v posledn chvli, aby
vykonal spsn in. Ostatn stanice se na to chutn sousto vrhly tak,
a Glick se opt dostal mezi nesmrteln reportry.
Jsem skvl, ocenil se v duchu. Peter Jennings prv skoil z
mostu.
Samozejm, e tm Glick jet neskonil. Te, kdy ho napjat
sledoval cel svt, neodolal, aby k tomu na pilepenou nepidal jet
trochu sv vlastn teorie o veobecnm spiknut.
Skvl. Prost skvl.
Te jsi to zmril, konstatovala Macriov. Tos tedy podn
pepsk.
Pro mysl? Nhodou se mi to povedlo!
Macriov se na nho nedviv podvala. Bval prezident
Bush, jo? A ilumint?
Glick se sml. Copak to nen vc ne jasn? George Bush byl
zcela prokazateln svobodnm zednem 33. stupn, a navc byl
fem CIA v dob, kdy tato organizace zastavila vyetovn ve vci
ilumint pro nedostatek dkaz. A k tomu ty jeho ei o tisci
svtelnch bod a o novm svtovm du Bush nejsp
opravdu byl ilumint.
- 335 -

A co to sousto o CERNu? vyletlo z Macriov. Ztra bude

mt pede dvema pknou frontu advokt.
CERN? Sem s nm! To je pece taky jasn! Jen o tom trochu
pemlej! Iluminti se ztrcej s povrchu zemskho v padestch
letech piblin v te dob, kdy se zakld CERN. To je tulek
nejosvcenjch lid na zemkouli. Cel tuny pspvk ze
soukromch zdroj. Vyrobili zbra, kterou mohou zniit crkev, a
bc ho ztratili ji!
Take tedy svtu oznamuje, e CERN je novou domc
zkladnou ilumint?
To je pece jasn! Tajn bratrstva nikdy nezanikaj. Iluminti se
prost museli nkam uchlit. CERN se jako skr hod dokonale.
Netvrdm, e kad zamstnanec CERNu je ilumint. Je to tam asi
podobn jako ve velk zednsk li, kde vtina len je nevinn,
zatmco piky
U jsi nkdy zaslechl nco o nactiutrhn, Glicku? A o
odpovdnosti?
A u jsi nkdy slyela, co je to investigativn urnalistika?
urnalistika? Dl z komra velblouda! Mla jsem tu kameru
vypnout! A co ml k ertu znamenat ten blbol o firemnm logu
CERNu? O tom satanistickm symbolismu? Ty ses nejsp zblznil!
Glick se chechtal. Te u se jasn ukzalo, jak na nho
Macriov rl. To s tm logem CERNu bylo vbec nejlep, co se
mu povedlo. Od chvle, co camerlegno pronesl svj projev ke
kardinlm, vechny stanice mluv o CERNu a o antihmot. Nkter
dokonce pouvaj logo CERNu jako pozad pro zbr. To pitom
vypadalo celkem dost nenpadit: dva protnajc se kruhy,
pedstavujc dva sticov urychlovae, a pt teen, pedstavujcch
trubice pro vstikovn stic. Na tohle logo se dval cel svt, ale byl
to teprve Glick, sm tak trochu symbololog, kdo piel jako prvn na
to, e jde o skryt ilumintsk symbol.
Ty nejsi dn symbololog, posmvala se mu Macriov, Ty
jsi prost reportr, kter ml z prdele kliku. Nech tu symbolologii
chlapcm z Harvardu.
Chlapcm z Harvardu to nhodou uniklo, namtl Glick.
Ilumintsk vznam toho loga je pece evidentn!
- 336 -

Hluboko v nm to jenom zilo. CERN m sice urychlova

hodn, logo ale obsahuje pouze dva. Dvojka je ilumintsk slo
vyjadujc dualitu vc. Vtina urychlova m pouze jednu
vstikovac trubici, na obrzku je jich ale pt. Ptka je slo
odpovdajc ilumintskmu pentagramu. A potom piel trumf
nejskvlej bod z toho veho. Glick upozornil na to, e logo
obsahuje velkou slici 6 zeteln ji vytvela jedna z ar a jeden
kruh a kdy se logo otoilo, objevila se dal estka a pak jet
jedna. Logo obsahovalo ti estky! 666! Znak elmy!
Glick byl gnius.
Macriov vypadala, e ho uu prat.
Ta rlivost ji pejde, kal si Glick, a vnoval se jinm
mylenkm. Je-li CERN vskutku centrlou ilumint, chovaj tam i
ten svj neblaze proslul kosotverec-diamant? Glick o nm etl na
internetu: Perfektn diamant zrozen ze starch prvk s takovou
dokonalost, e kad, kdo jej spat, mus uasnout.
Glick u si jen kladl otzku, nebude-li ta zhada s mstem, kde
se ilumintsk diamant nachz, jen dalm tajemstvm, kter se mu
dnes veer poda odhalit.
Piazza Navona. n fontna. Noci v m mohou bt podobn
jako noci na pouti pekvapiv chladn, a to i po horkm dni.
Langdon se nyn na kraji Piazza Navona choulil zimou do saka. Jako
um vzdlen dopravy se mstem ila kakofonie nejnovjch
zprv. Podval se na hodinky. Patnct minut. Byl vdn za pr chvil
odpoinku.
Nmst bylo oputn. Zuren Berniniho mistrovsk fontny
psobilo jakousi zlovstnou magi. Ze zpnn vody v ndri
stoupala vzhru tajemn mlha, prosvtlen zespoda reflektory
umstnmi pod hladinou. Langdon ctil chladn napt v ovzdu.
Na fontn byla ohromujc pedevm jej vka. stedn jdro
milo nejmn sedm metr rozeklan kopec z travertinu,
provrtan dutinami a jeskynmi, jimi proudila voda, a ozdoben
sochami pohanskch hrdin. Nade vm se tyil obelisk vysok pes
deset metr. Langdon jej odzdola nahoru pejdl oima. Na
- 337 -

vrcholku se proti obloze matn rsovala silueta holuba, kter tam

mlky odpoval.
K, opakoval si Langdon, stle jet udiven rozmstnm
vodtek po ploe celho msta. Berniniho n fontna byla
poslednm Oltem vdy. Jen ped nkolika mlo hodinami stl
Langdon rezignovan v Panteonu, pesvden, e Cesta Osvcen u
je dvno peruen a dl se po n nelze dostat. Byl to trapn omyl,
protoe ve skutenosti zstala cel cesta nedoten. Zem, vzduch,
ohe, voda. A on tou cestou proel od zatku a do konce.
Ne a tak pln do konce, rozpomnl se. Cesta m pt zastaven,
ne tyi. Fontna jako tvrt Olt a tvrt vodtko ukazuje nkam ke
konenmu mstu k posvtnmu ilumintskmu doupti k
Chrmu Osvcen. Langdon si kladl otzku, zda ta skr vbec jet
existuje. Mon, e ano a mon e prv tam Hassassin unesl
Vittorii.
Prohlel si jednotliv postavy ve fontn, ned-li se z nich
vyst njak vodtko ukazujc smrem k ilumintsk skri. Nech
andl vede vs tou pravou z cest. Tm okamit si vak uvdomil
zneklidujc skutenost, e na fontn dn andl nen. Rozhodn
aspo z msta, na kterm stl, dnho nezahldl a ani nikdy dv
tu dnho nevidl. n fontna byla veskrze pohansk dlo. Obsah
vekerch sochaskch vtvor byl vesms svtsk lid, zvata,
dokonce jaksi podivn psovec. Andl by se tu vyjmal jako bolav
noha.
Nebo jsem snad na nesprvnm mst? Zamyslel se nad
kovm uspodnm ty obelisk. Zatnul psti. Tahle fontna je
dokonal.
Bylo teprve 10.46, kdy se z bon uliky na protilehl stran
nmst vynoila ern dodvka. Langdon by j byl nevnoval
pozornost nebt toho, e auto nemlo zapnut svtla. Jako ralok
prohledvajc za msnho svitu moskou ztoku pokraovalo v
jzd po obvodu nmst.
Langdon se pikril a schoval se do stnu vedle mohutnho
schodit vedoucho ke vchodu do chrmu svat Aneky umrajc.
Vyhlel odtamtud na nmst a jeho tep se zrychloval.
- 338 -

Auto objelo nmst dvakrt dokola a potom odboilo do stedu

k Berniniho fontn. Zatoilo k jejmu boku a popojdlo podl
nho, a celm bokem pirazilo tsn k okraji. Zastavilo s posuvnmi
dvemi jen pr centimetr nad hladinou vody.
Nad hladinou se vznela vlhk mlha.
Langdona se zmocnilo neblah tuen. e by se Hassassin
dostavil o nco dv? Pijel v tom aut? Langdon si a dosud
pedstavoval, e zabijk povede svou posledn obt pes nmst
pky, podobn jako ped svatm Petrem, take na nj bude moci
namit a vystelit. Jestlie ale pijel v aut, situace se tm mn od
zklad.
Posuvn bon dvee dodvky se nhle otevely.
Uvnit leel na podlaze nah mu svjejc se v bolestech. Cel
tlo ml omotan tkmi etzy. Snail se z nich vyprostit, byly
vak pli tk. Jeden z lnk etzu se mu zaezval do
otevench st jako kosk udidlo a tlumil jeho voln o pomoc.
Teprve potom spatil Langdon dal postavu pohybujc se v eru za
lec obt a zabvajc se, jak se zdlo, poslednmi ppravami.
Langdon vdl, e k zsahu mu zbv jen pr vtein.
Uchopil pistoli, svlkl sako a nechal je spadnout na zem. Jedin
by mu pekelo. Krom toho nechtl, aby se Galilev Diagram
dostal do styku s vodou. Radji a ten dokument zstane tady, kde je
v suchu a v bezpe.
Po tyech lezl a k fontn. Obeel ji a postavil se pmo proti
automobilu. Ve vhledu mu vak brnila mohutn centrln st
fontny. Stoupl si a poslednch pr metr k ndri bel, doufaje, e
burcen vodn kaskdy jeho krok pehlu. Kdy dorazil k fontn,
pelezl okraj ndre a ponoil se do zpnn vody.
Sahala mu a do pasu a byla ledov studen. Skpaje zuby se
prodral vodou. Dno bylo kluzk a nebezpe uklouznut jet
zvyovala vrstva minc vhozench do kany pro tst. Langdon ctil,
e samotn tst mu stait nebude. Obklopen studenou mlhou se ptal
sm sebe, jestli se mu pistole chvje v ruce strachem nebo zimou.
Dostal se a ke stedu fontny a zaboil doleva. Brodil se
proudc vodou a pidroval se pitom mramorovch soch. Skryt za
mohutnou figurou kon opatrn vykoukl. Auto nebylo dl ne
- 339 -

njakch pt metr. Spatil Hassassina, jak dep u kardinlova tla

spoutanho etzy a zejm se u chyst skulit tlo otevenmi
dvemi do fontny.
Do pl tla ponoen ve vod, Robert Langdon vystoupil s
namenou pistol z mlhy, s pocitem kovboje ped konenm
ztovnm.
Ani hnout!
Jeho hlas byl pevnj ne pistole v jeho ruce.
Hassassin vzhldl. Na okamik vypadal zmaten, jako kdyby
spatil njak pzrak. Potom mu sta zkivil zl smek. Zdvihl
ruce na znamen, e se vzdv.
Tak u to chod.
Vystupte ven.
Jste njak mokr.
Jste tu njak brzo.
Abych se co nejdv vrtil k t pan.
Langdon namil. Nebudu vhat a stelm.
U jste zavhal.
Langdon ctil vlastn prst na spouti. Kardinl te leel nehybn.
Vypadal zcela vyerpan, na umen. Sundejte mu ty etzy.
Vykalete se na nj. Piel jste kvli t ensk. Nepedstrejte,
e ne.
Langdon zpasil s nutknm skoncovat to s nm rovnou tady.
Kde je?
V bezpe. ek, a se k n vrtm.
Je naivu! Langdonovi zableskla jiskika nadje. V Chrmu
Osvcen?
Zabijk se zachechtal. Nikdy to nenajdete.
To doup tedy jet existuje. Namil na nj pistoli. Kde to je?
To zstalo tajemstvm cel stalet. I j jsem se to dozvdl
teprve nedvno. Radji zahynu, ne bych to prozradil.
Najdu to i bez vs.
Domliv iluze.
Langdon kvl k fontn. Dostal jsem se a sem.
Takovch u bylo. Posledn krok je nejt.
- 340 -

Langdon pistoupil bl k autu, opatrn nalapuje nohama na

dno. Hassassin vypadal pozoruhodn klidn, sedl na bobku s
rukama nad hlavou. Langdon mu mil na prsa a vhal, jestli ho nem
jednodue zastelit a vechno skoncovat. Ne. On v, kde je Vittoria.
V tak, kde je antihmota. Musm z nj ty informace vythnout!
Z pe automobilu se Hassassin dval na svho protivnka a
bylo mu ho, k vlastnmu poten, skoro lto. Ten Amerian ml
kur, to u prokzal. Ale byl tak nezkuen. To dokzal tak.
Odvaha bez odbornch pedpoklad se rovn sebevrad. Existuj
urit pravidla jak pet. Dvn pravidla. A ten Amerian dn z
nich nedodrel.
Ml jste vhodu moment pekvapen. O tu jste se sm
pipravil.
Amerian je nerozhodn nejsp ek odnkud pomoc
anebo mon ek na podeknut, kter by obsahovalo dleitou
informaci.
Dopadenho nikdy nevyslchejte dv, ne ho nadobro
znekodnte. Neptel zahnan do kouta je smrteln nebezpen
neptel.
Amerian se zase dal do ei. Sondoval. Manvroval.
Zabijk se dive hlasit nerozesml. Tohle nen jeden z vaich
hollywoodskch jilm tady se ped konenm vstelem
nepovedou dlouh diskuse ped stm pistole. U to kon. Te!
Ani se pestal dvat Langdonovi do o tral vrah zdvienma
rukama po strop automobilu, a nahmatal to, co hledal. S pohledem
upenm pmo ped sebe to uchopil.
A pak se do toho pustil.
Pohyb byl zcela neoekvan. Na okamik ml Langdon dojem,
e pestaly platit fyzikln zkony. Na chvilku se zdlo, e zabijk
vis ve vzduchu. Vymrtil zpod sebe nohy, boty zaryl do kardinlova
boku a tlo obten etzy vykopl ze dve. Kardinl se ztil do
vody, kter se rozstkla na vechny strany.
Do oblieje to schytal i Langdon, kter si a pozd uvdomil, co
se vlastn stalo. Zabijk se pidrel jedn z kovovch vztu ve
stee auta a zhoupl se na n ven. Letl vzduchem nohama naped
smrem k Langdonovi.
- 341 -

Langdon stiskl spou, tlumi zapracoval a kulka prola

Hassassinovou levou botou. Ve zlomku vteiny pak podrky
Hassassinovch bot narazily do jeho hrudi. Nraz byl tak siln, e ho
odhodil dozadu.
Oba mui se ponoili ve sprce vody a krve.
V ledov lzni poctil Langdon nejprve bolest, a hned potom se
pihlsil pud sebezchovy. Uvdomil si, e u nedr pistoli; ten
nraz mu ji vyrazil z ruky. Ponoil se do hloubky a tpal po bltivm
dn. Nahmatal jaksi kov. Byla to vak jen hrst minc, kter hned
zase pustil. Otevel pod hladinou oi a prohledval ndr osvtlenou
reflektory.
I kdy se mu zoufale chtlo dchat, strach Langdona nutil zstat
pod hladinou. Neustle se pohyboval ve stehu, odkud pijde dal
tok. Poteboval najt tu pistoli! Horen tral rukama ped sebou po
dn.
Jsi ve vhod, jsi ve svm ivlu, ujioval se. Langdon byl
vborn plavec, take mu promoen rolk nijak nevadil. Voda je
tvj ivel.
Kdy konen prsty opt zavadil o kovov pedmt, zaradoval
se. Tentokrt nelo o hrst minc. Uchopil to a snail se to k sob
pithnout, ale msto toho sm uklouzl, protoe ta vc se ani
nepohnula.
Jet dv, ne narazil na svjejc se kardinlovo tlo, u
Langdon vdl, e to, co dr v ruce, je lnek kovovho etzu, kter
svou vahou thne kardinla ke dnu. Na okamik Langdon strnul bez
pohybu, otesen pohledem na zdenou tv vzhlejc k nmu ze
dna fontny.
Vzchopil se rychle. Jen co zahldl jiskru ivota v
netastnkovch och, shl dol, popadl etz a snail se tlo
vyzvednout na hladinu. lo to pomalu jako kdyby vytahoval kotvu.
Zabral silnji. Kdy se kardinlova hlava konen vynoila, mu
nkolikrt zoufale zalapal po dechu. Potom se ale nhle otoil,
piem se kluzk etz vysmekl Langdonovi z rukou. Baggia se jako
kmen znovu ponoil do zpnnch vod fontny.
Langdon se okamit potopil a s oima iroce otevenma ptral
v eru po kardinlov tle, kter hned tak nael. Kdy je znovu
- 342 -

zachytil, etz se na kardinlov hrudi sesmekl a odhalil dal hrzn

zdroj jeho utrpen. Na splen ki se zeteln rsovalo jedin slovo,
opt ambigram.

Voda. V nsledujcm okamiku zahldl Langdon ped sebou

dv boty. Z jedn prtila krev.
Jako zkuen hr vodnho pla ml Langdon za sebou i pknou
dku bitev pod hladinou, v nich spolu zpol soupei skryt ped
zraky rozhodch a kter ped nejpinavj podpsovky v boxu. Od
vzteky vytoenho obrnce, ktermu dokzal soustavn klikou
unikat, schytal bhem jednoho zpasu nesetn kopance, krbance,
kousnut anebo aspo dren pod vodou.
V ledov vod Berniniho fontny si Langdon uvdomoval, e
tenhle zpas se nekon na plaveckm stadionu Harvardovy
univerzity. Nezpas o vtzstv ve he, nbr o ivot. Utkvali se
nyn podruh. Bez rozhodho a bez vyhldky na odvetu. Sla, s jakou
pae tlaily jeho tv ke dnu, ho nenechvala na pochybch o tom, e
ho chce prost zabt.
Langdon se instinktivn prudce otoil. Mus se mu vykroutit!
Zabijkovy ruce jej vak znovu pitiskly ke dnu. tonk ml
vhodu, jakou obrnce ve vodnm plu nikdy neml: obma nohama
se opral o pevnou pdu. Langdon se vemon kroutil, pokoueje se
tak opt nohama. Zdlo se mu, e Hassassin ho svr vc jednou ne
druhou rukou, seven vak bylo pevn i tak.
V tu chvli si Langdon uvdomil, e dostat se nahoru se mu
nepoda. Udlal proto to jedin, co pokldal za mon. Pestal se
snait vynoit se z vody Kdy to nejde tak, mus to jt jinak. S
vyptm poslednch sil Langdon vykopl nohama, jako by chtl plavat
delfna, a sthl pae pod sebe. Tm vymrtil tlo jakmsi zvltnm
motlkem dopedu.

- 343 -

Nhl zmna smru, jm napel svj odpor, Hassassina zejm

pekvapila. Langdon sebou smkl stranou, m Hassassina, kter
paemi koproval jeho pohyb, vyvedl z rovnovhy. Jeho seven
rukou se zmrnilo a Langdon vykopl podruh. Nhle ml pocit, jako
by prasklo vlen lano. Byl voln! Vypoutje z plic zadren
vzduch se drpal nad hladinu. Vc asu ne na jedin nadechnut mu
ale nezbvalo. S drtivou silou se na nho Hassassin znovu vrhl, s
rukama plnou vahou tlacma na jeho ramena. Langdon se pokouel
vzept nohama, Hassassin mu je vak jedinm kopnutm podrazil.
Ocitl se znovu pod hladinou.
Vechny svaly ho bolely, kdy se tam ve vcm proudu znovu
pustil do hledn pistole. Pro spousty bublin skoro nic nevidl. Nhle
jej oslnilo prudk svtlo, jak ho zabijk tlail k reflektoru
upevnnmu na dn fontny. Langdon se nathl a zachytil se ho. Byl
hork. Pokouel se o nj opt, ale ta potvora spovala na epech a
otela se mu pod rukou. Z pokusu okamit selo.
Hassassin ho tlail stle hloubji ke dnu.
A pak to Langdon spatil. Kdy se tsn u oblieje prohrabval
mincemi. zk ern vleek. Tlumi Olivettiho pistole! Langdon po
nm hrbl, kdy vak prsty vleek sevely, ctil, e je z plastu, nikoli
kovov. Jak za nj zathl, prun gumov hadice se ped nm zaala
kroutit jako mton had. Byl dlouh nco pes pl metru a z jeho
konce tryskaly bubliny. To, co nael, nebyla dn pistole, nbr
jeden z etnch nekodnch spumanti probublva vody.
Sotva metr odtud kardinl Baggia ctil, e jeho due u se chyst
opustit tlo. I kdy se na tento okamik pipravoval po cel svj
ivot, nikdy ho nenapadlo, e konec by mohl vypadat takto. Jeho
tlesn schrnka snela nesmrn muka plen, bit a nakonec
potopen pod vahou tkho etzu. Celou tu dobu si vak
pipomnal, e jeho utrpen nen nim proti tomu, jakmu byl
vystaven Je.
Zemel, aby smyl m hchy
Baggia slyel zvuky zpasu, kter se odehrval kousek od nho.
Trpl pi pomylen, e jeho vznitel se chyst utratit jet dal
ivot ivot lovka s laskavm pohledem, kter se mu snail
pomoci.
- 344 -

Kdy se bolest stle zvyovala, Baggia ulehl na zda a hledl

skrze vodu na ern nebe nad sebou. Na chvli se mu zdlo, e
zahldl hvzdy.
Jeho chvle u nadela.
Beze strachu a bez pochyb otevel sta a vydechl. Vdl, zeje to
naposledy. Dval se, jak jeho duch stoup vzhru ve shluku
prhlednch bublin. Potom reflexivn zalapal po dechu. Voda mu
vnikla do trob jako chladn dka do boku. Bolest trvala jen pr
vtein.
A potom Pokoj.
Hassassin si nevmal pliv bolesti v noze a soustedil se jen na
topen Ameriana, kterho nyn pevn drel pod sebou ve vc vod.
U to s nm definitivn skoncuj. Zeslil seven a byl si jist, e
tentokrt u to Robert Langdon nepeije. Jak pedpokldal, odpor,
kter ob kladl, byl m dl tm slab.
Nhle se Langdonovo tlo zachvlo a zaalo se divoce tst.
Aha, tesavka. To kdy voda vnikne nejprve do plic, mudroval.
Vdl, e tes trv jenom asi pt vtein.
Bylo jich est.
Potom pesn podle Hassassinova oekvn jeho ob nhle
ochabla. Robert Langdon zplihl jako propchnut m. Bylo po vem.
Hassassin ho drel pod vodou jet ticet vtein, aby voda proskla
vekerou plicn tkn. Ctil, jak Langdonovo tlo u jen vlastn vahou
kles ke dnu. Tehdy je u konen pustil. V thlet n fontn si
mdia pochutnaj na dvoj senzaci.
Tabban! zaklel Hassassin, kdy vylzal z fontny a spatil
svj krvcejc palec. pika jeho boty byla roztren a pedn st
palce pln odseknut. Vztekal se na sebe za vlastn neopatrnost.
Utrhl manetu od nohavice a nacpal ji do boty. Rna prudce zabolela.
Ibn al-kalb! Zaal zuby a vecpal ltku jet hloubji do piky.
Krvcen se zmrnilo na pr kapek.
Kdy nasedal do auta, zapomnl na bolest a vzpomnl si na
slast. Se svou prac v m byl hotov. Moc dobe vdl, m si ulev
od vech pot. Vittoria Vetrov je spoutan a ek. Hassassin,
pestoe promrzl a mokr, se ctil v nejlep kondici.
Tuhle odmnu jsem si zaslouil.
- 345 -

Na druhm konci msta se Vittoria probudila bolest. Leela na

zdech. Vechny svaly byly tk jako kmen. Ruce mla samou
rnu. Kdy se pokusila pohnout, chytaly ji kee v ramenou. Chvilku
trvalo, ne si uvdomila, e m ruce spoutan za zdy. Nejprve byla
pln zmaten. To se mi zd? Kdy se vak pokouela zdvihnout
hlavu, bolest ji pouila, e to nen dn sen.
Namsto zmatku nastoupil strach. Zaala se rozhlet kolem
sebe. Leela ve velk mstnosti s kamennmi stnami, na nich
hoely pochodn. Nco jako starobyl sl pro velk shromdn.
Nedaleko od n stlo v kruhu nkolik staromdnch kesel.
Vittoria ctila, e fouk chladn vtk, a naskoila j hus ke.
Kousek od n byly dokon oteven dvojit dvee; vedly na balkon.
Mla dojem, e mezerami v zbradl je vidt Vatikn.
Robert Langdon leel na dn n fontny pokrytm vrstvou
minc. sta ml stle pitisknut k plastov trubici. Vzduch, kter z
n vychzel, uren k probublvn vody, byl zneitn pumpou, ale
Langdon si pes plen v krku nestoval. Byl aspo naivu.
Nebyl si sice jist, do jak mry bylo jeho napodoben tonoucho
vrohodn, ale jeliko strvil u vody cel ivot, urit o tom nco
slyel. Dlal, co mohl. Ke konci dokonce vytlail z plic vechen
vzduch a pestal dchat, aby tlo skuten vlastn vahou kleslo ke
dnu.
Hassassin na to natst naletl a nechal ho bt.
Langdon se nyn snail vydret vlee na dn fontny, jak nejdle
jen to pjde. Nemohl vdt, jestli tu Hassassin pod jet nkde
nen. Kdy u vak ctil, e se skuten zan dusit, nadechl se jet
jednou pchnoucho vzduchu z trubice, riskl to a plaval pi dnu
fontny, a uctil jeho pozvoln stoupn k vyvenin uprosted.
Opatrn se podl dna soukal nahoru, a se vynoil nad hladinu v
mst, kde mohl zstat skryt za mohutnmi mramorovmi sochami.
Dodvka byla pry.
To bylo vechno, co poteboval vdt. Zhluboka se nadechl
erstvho vzduchu a brodil se zptky tam, kde klesl pod hladinu
kardinl Baggia. Langdon vdl, e u bude v bezvdom a e ance
- 346 -

na oiven je nepatrn, ale pesto se o to chtl aspo pokusit. Kdy

kardinlovo tlo nael, rozkroil se nad nm, shl dol a popadl etz,
kterm byl spoutan. Kdy ho vythl nad hladinu, viml si
vytetnch, vzhru vytoench o. patn znamen. Kardinl
nedchal a neml hmatn tep.
Jeliko vdl, e nedoke tlo zdvihnout dostaten vysoko
pes okraj fontny, vlekl ho vodou a k prohlubni u paty vyveniny
v jejm stedu. Bylo tam mlko a drobn, mrn svait ploinka. S
vyptm vech sil se mu podailo kardinla na ni vythnout. Dl to
nelo.
Hned se dal do prce. V silou zmkl kardinlv etzem
svran hrudnk, m vytlail vodu z plic. Potom zahjil uml
dchn. Peliv pi tom potal a snail se bt opatrn. Dval si
pozor, aby nepodlehl instinktivnmu nutkn tlait pli siln a pli
rychle. Ti minuty se Langdon pokouel starce oivit. Po pti
minutch u vdl, e je to marn.
Il preferito. Mu, kter se ml stt papeem. Te ped nm leel
mrtv.
I nyn, s tlem nataenm na zpola ponoenm skalisku, si
kardinlova tv podrela vraz klidn dstojnosti. Voda lehce
omvala jeho hru, jakoby s vitkami jako by prosila za
odputn, e to byla nakonec ona, kdo ho zahubil jako by chtla
oistit rnu, kter nesla jej jmno.
Langdon jemn piloil ruku na kardinlovu tv a zatlail mu
oi. Ctil pitom, jak se mu z nitra zan drt na povrch pval slz.
Samotnho jej to pekvapilo. A potom, poprv po dlouh ad let, se
Langdon rozplakal.
Mlha alostn deprese, obestrajc Langdonovu mysl, se
rozptylovala jen zvolna, kdy se od mrtvho kardinlova tla brodil
zptky do hlubok vody fontny. Vyerpan a osaml oekval, e
se ze veho nejsp zhrout. A pece ctil, e v nm zan klit
jaksi nov nutkn. Neodolateln. Zbsil. Neekan vlna elnu mu
zaala napnat svaly. Jako by si umnil nevmat si bolesti rozdrajc
srdce, pestal myslet na minulost a soustedil se na jedin zoufal
kol, ped nm stl.
- 347 -

Najt ilumintsk doup. Zachrnit Vittorii.

Obrtil se k centrln sti Berniniho fontny, upraven do tvaru
tesu. Veker jeho nadje a sil se soustedily na nalezen
poslednho ilumintskho vodtka. Vdl, e znamen poukazujc k
mstu, kde je jejich hlavn skr, se nachz nkde ve skupin
mramorovch postav, ped n stl. Kdy si vak zaal fontnu
prohlet podrobnji, jeho nadje rzem vyvanula. V zuren vody
vude kolem sebe jako by slyel posmn recitovn onoho
smysluplnho vere: Nech andl vede vs tou pravou z cest. Zraje
na mramorov postavy si uvdomil tvrdou skutenost. Ta fontna m
veskrze pohansk rz! dn andl tu nikde nen!
Kdy skonil se svm marnm zkoumnm soch, jeho zrak se
instinktivn stoil ke kamennmu sloupu ncmu uprosted. tyi
vodtka jsou po m rozmstna v tvaru gigantickho ke, opakoval
si.
Soustedil se potom na hieroglyfy pokrvajc povrch obelisku a
uvaoval o tom, nenachz-li se hledan kl v on egyptsk
symbolice. Okamit vak tu mylenku zavrhl. Hieroglyfy vznikly
cel dlouh stalet ped Berninim, a a do rozlutn rosettsk desky
nebyl jejich smysl vbec znm. Leda, napadlo Langdona, e by tam
Bernini vtesal jet njak dal symbol. Takov, kterho by si mezi
vemi tmi hieroglyfy nikdo neviml.
Chytaje se tohoto novho paprsku nadje Langdon obeplul
fontnu jet jednou a podrobn si prohlel vechny tyi strany
obelisku. Trvalo mu to dv minuty, a kdy skonil s posledn stranou,
vzdal se i thle nadje. Nic dodaten pi tesanho mezi hieroglyfy
nebylo. A u vbec dn andl.
Langdon se podval na hodinky. Bylo pesn jedenct. Ani
podn nevdl, jestli as utk rychle nebo pomalu. V hlav se mu
stejn zaaly divoce rojit obrazy Vittorie a Hassassina, a po dalm
posedlm, le bezvslednm trmcen kolem fontny v nm pocit
marnosti doshl vrcholu. Vyerpan a zdeptan ctil, e je na pokraji
zhroucen. Zaklonil hlavu dozadu, aby do noci vyrazil zoufal vkik.
Zvuk mu vak zstal vzet v hrdle.
Langdon upral zrak vzhru na vrek obelisku. Pedmt sedc
jako na hrad na sam pice u Langdon znal z dvjka a a dosud
- 348 -

si ho nevmal. Te ho vak na nm cosi zarazilo. Andl to nebyl, to

ani zdaleka. Vlastn to ani nepovaoval za soust Berniniho
fontny. Domnval se, e jde o ivho tvora, jednoho z tch sbra
mstskch odpadk, kte se s oblibou usazuj na vznosnch vch.
Holub.
Skrze mlhu usazenou nad ndr fontny napnal Langdon zrak.
Je to holub, nebo ne? Proti obloze pln hvzd se zeteln rsovala
jeho hlava a zobk. Jenome od chvle, c sem Langdon piel, se ten
ptk ani nepohnul, dokonce ani bhem zpasu dole v ndri.
Zaujmal pesn stejnou polohu jako v okamiku, kdy Langdon na
nmst vstoupil. Sedl klidn jako na bidlku a dval se k zpadu.
Langdon na nj chvli hledl, potom ponoil ruku do ndre a
vyhrbl hrst minc. Hzel je vzhru a bylo slyet, jak se nahoe od
obelisku odrej. Ptk se ani nehnul. Zkusil to znovu. Tentokrt se
jednou minc trefil rovnou do ernho. Nmstm se ozvalo slab
zazvonn, jak dopadl kov na kov.
Ten zpropaden holub byl z bronzu.
Ptr po andlovi, ne po holubech, napomnal jej vnitn hlas.
Bylo vak u pozd. U ho napadla souvislost. Souasn si uvdomil,
e vbec nejde o holuba.
Byla to holubice.
Ani si byl pesn vdom, co dl, Langdon se brodil doprosted
fontny a zaal se krbat do vrku, plhaje po pach a hlavch figur
stle v. Na pl cesty k pat obelisku u se dostal nad mln opar a
vidl bronzovou pta hlavu zetelnji.
Nebylo pochyb. Byla to holubice. To, e byla tak tmav, mlo na
svdom zneitn mskho ovzdu, kter se postaralo o pekryt
pvodnho bronzu. V tu chvli jej pmo udeil jej symbolick
vznam. U jednou dnes spatil prek holubic; bylo to v Panteonu.
Pr holubic dn symbolick smysl neml. Tato holubice vak byla
samotn.
Osaml holubice je pohansk symbol Andla mru.
To, e si tuhle skutenost uvdomil, dodalo Langdonovi tm
kdla k pekonn zbytku cesty k obelisku. Bernini si pro andla
zvolil pohansk symbol, aby jej mohl tajn umstit v pohansk
fontn. Nech andl vede vs tou pravou z cest. Tm andlem je
- 349 -

holubice! St si lze pedstavit vzneenj msto pro posledn

ilumintsk vodtko, ne je vrchol tohoto obelisku.
Ptk hledl na zpad. Langdon se snail sledovat smr jeho
pohledu, brnily mu v tom vak budovy na tto stran nmst.
plhal proto v. Zcela neekan se mu z pamti vynoil citt ze
svatho ehoe Nysskho: Jakmile je due osvcena pijme
krsnou formu holubice.
Langdon stoupal v k nebesm. K holubici. Sm u tm ltal.
Dospl a k ploin, z n obelisk vyrstal. V u plhat nemohl.
Jakmile se vak rozhldl, rzem vdl, e to ani nen teba. Rozkldal
se ped nm cel m. Byl to chvatn pohled.
Vlevo bylo vidt mhajc se svtla zpravodajskch tb
shromdnch ped Svatopetrskm chrmem. Vpravo kouc kupoli
chrmu Santa Maria della Vittoria. Pmo ped nm, v dlce, Piazza
del Popolo. Pod nm dole tvrt a posledn bod gigantickho ke
vytvoenho tymi obelisky.
Rozechvle vzhldl nahoru k holubici. Otoil se smrem, kterm
se dvala, a potom sledoval oima linii mstskho horizontu.
Rzem to spatil.
Tak zejm. Tak jasn. Tak prohnan prost.
Kdy se nyn na n dval, Langdon nemohl pochopit, e
ilumintsk doup mohlo zstat tak dlouh lta skryt. Cel msto se
zdlo ustupovat stranou, kdy se dval smrem k t monstrzn
kamenn stavb za ekou. Stla na behu Tibery, kousek, trochu
ikmo, od Vatiknu. Cel komplex byl vybudovan na pravidelnm
pdorysu: okrouhl budova hradu uvnit tvercov pevnosti, to ve
obklopeno parkem v tvaru ptihelnku, pentagramu, pticp hvzdy
ili m nohy.
Starobyl kamenn baty byly dramaticky osvtlen tlumenmi
reflektory. Vysoko na stee hradu se tyila mohutn bronzov socha
andla tmajcho v ruce me, kterm ukazoval rovnou dol do
stedu monumentu. A jako by to vechno jet nestailo, pmo ke
hlavnmu vchodu do hradu vedl slavn Andlsk most dramatick
pstupov cesta zkrlen dvancti sochami andl, kter
nepochzely od nikoho jinho ne od samotnho Berniniho.
- 350 -

Nakonec Langdon odhalil jet dal asn fakt: Berniniho k

tvoen obelisky ukazoval pravm ilumintskm stylem na msto,
kde Andlsk hrad le. Hlavn rameno tohoto ke toti prochzelo
pesn stedem Andlskho mostu a rozdlovalo jej na dv stejn
poloviny.
Langdon sebral sv tvdov sako, ale pro jistotu je drel dl od
tla, z nho kapala voda. Skoil do ukradenho automobilu, botou
plnou vody dupnul na plyn, a vytil se do non temnoty.
Bylo 11.07 v noci. Langdonv automobil se hnal mskou noc.
Kdy zatoil na nben Tor di Nona, po pravici spatil za ekou
svj cl, strmc ped nm jako skla.
Castel Sant Angelo. Andlsk hrad.
Bez pedbnho upozornn se nhle objevila odboka na zk
Andlsk most Ponte Sant Angelo. Langdon prudce pibrzdil a
zatoil doprava, most vak byl uzaven. Smykem ujel jet asi ti
metry, ne narazil do nkolika betonovch sloupk, kter blokovaly
vozovku. Vz se skpnm a otsnm zastavil. Langdon pln
zapomnl, e most je pro svou historickou cenu vyhrazen pouze pro
p.
Pochrouman tm nhlm zastavenm se vydrpal z nabouranho
auta, vytaje si, e nezvolil jinou cestu. Byla mu zima a po t lzni
ve fontn se cel tsl. Navlkl si pes promoenou koili sv
tvdov sako, ze srdce vdn znace Harris za jeho dvojitou
podvku. Diagram zstane v suchu. Na druh stran eky se ped
nm vypnala kamenn pevnost jako skla. Vyerpan a cel
rozlman se dal do klusu. Z obou stran jej jako biicov popohnli
dopedu Berniniho andl. Nech andl vede vs tou pravou z cest.
Jak se k nmu blil, hrad se zdl m dl vy, neschdn a
hrozivj ne sama Svatopetrsk bazilika. V bhu obas pohldl
vzhru na okrouhl jdro citadely a k mohutnmu andlu s meem v
ruce na samm vrcholu.
Hrad vypadal oputn.
Langdon vdl, e bhem stalet Vatikn vyuval tuto stavbu
stdav jako hrobku, pevnost, papesk toit, vzen pro
neptele crkve a poslze muzeum. Hrad vak ml zejm jet dal
- 351 -

njemnky iluminty. V jistm ohledu to bylo docela smyslupln.

Pestoe byl hrad majetkem Vatiknu, ten jej uval pouze as od
asu, a Bernini ho bhem doby mnohokrt renovoval. V souasn
dob se toho hodn napovdalo o tom, e Andlsk hrad je pmo
propikovan rznmi tajnmi chodbami, skrytmi vchody a
komorami. Langdon ani v nejmenm nepochyboval o tom, e
Berniniho dlem je jak andl na stee, tak i pilehl park ve tvaru
ptihelnku.
Kdy dorazil k obrovitm dvoukdlm hradnm dvem, opel se
do nich. Jak se dalo ekat, ani se nepohnuly. Ve vi o na nich
visela dv elezn klepadla. Langdon se ovem ani nenamhal je
pout. Ustoupil pr krok a klouzal oima po pkr vnj zdi. Na
tchto batch ztroskotaly toky etnch vojsk, berber, pohan a
Maur. Dochzelo mu, e nadje na proniknut dovnit je miziv.
Vittorie, jste tam? napadlo ho.
Dal se do bhu okolo hradeb. Nkde tu pece mus bt jet jin
vchod!
Kdy obhl druhou batu smrem k zpadu, dorazil sotva
popadaje dech na mal parkovit blzko Lungotevere Castello. V
hradb spatil druh vchod do hradu, nco na zpsob padacho
mostu, opt zcela nepstupn. Znovu se podval vzhru.
Jedin osvtlen na celm hrad pochzelo od venkovnch
reflektor svtcch na vnj zdi. Ve vech drobnch oknech budovy
se zdlo bt zhasnuto. Langdon zamil pohledem jet v. Na
samm vrcholu stedn budovy, pes ticet metr vysoko a rovnou
pod andlovm meem, vynval z tlesa stavby balkon. Zdlo se, e
na jeho mramorovm zbradl se slab mihot odlesk svtla, jako by
mstnost za balkonem byla osvtlen pochodnmi. Langdon se
zastavil a jeho promoen tlo se nhle zaalo chvt. Stn? Pln
napt ekal. Potom to zahldl znovu. V zdech ho pchalo. Nkdo
tam je!
Vittorie! vykikl, neschopen se ovldnout, jeho hlas vak
pehluila huc Tibera. Otel se na vechny strany po nkom ze
vcarsk gardy. Kde k ertu jsou? Slyeli vbec jeho vzkaz?
Na druh stran parkovit stl velk mikrobus nkter z
televiznch spolenost. Langdon se k nmu rozbhl. V kabin sedl
- 352 -

obtloustl mu se sluchtky na uch a hrl si s pkami. Langdon

zaklepal na bok automobilu. Mu sebou trhl, zmil si jeho mokr
aty a strhl z hlavy sluchtka.
Copak t trp, kamarde? Ml australsk pzvuk.
Potebuji si od vs zavolat. Langdon byl jako posedl.
Ten lovk pokril rameny. Vbec to nevyzvn. Zkoum to u
cel veer. Zejm je to peten.
Langdon hlasit zaklel. Nevidl jste nkoho jt dovnit?
Ukzal na padac most.
Jak se to veme. Cel veer jezdila tam a zptky ern
dodvka.
Langdonovi se sevel aludek.
Ten parchant m kliku, kvl Australan vzhru na vrchol ve,
nevrl z toho, e odtud poadn nevid na Vatikn. Vsadil bych se,
e odtamtud je vidt krsn. Ke svatmu Petrovi jsem se kvli
dopravn zcp vbec nedostal, tak to snmm odtud.
Langdon u ho neposlouchal. Uvaoval, co dl.
Co si o tom myslte existuje vbec ten Samaritn jedenct
hodiny?
Langdon se otoil. Kdoe?
Vy jste to neslyel? Kapitnovi vcarsk gardy zavolal nkdo,
kdo prohlaoval, e m njakou dleitou informaci. Pr sem prv
let. J vm jenom jedno jestli to tady zachrn, sledovanost
zaruen klesne! sml se Australan.
Langdon z toho byl cel zmaten. Njak dobr samaritn sem
let a pin pomoc? V snad ten lovk, kde je antihmota? Tak pro
to prost vcarsk gard nesdl? Pro se sem vbec obtuje
osobn? Nco na tom bylo divnho, ale Langdon neml as uvaovat,
co by to mohlo bt.
Poslouchejte, vyhrkl nhle mu, prohleje si Langdona
podrobnji, nejste vy nhodou ten chlpek, kterho jsem vidl v
televizi? Co se snail zachrnit toho kardinla na Svatopetrskm
nmst?
Langdon neodpovdl. Jeho zrak nyn pitahovalo zazen
pipevnn na stee mikrobusu satelitn antna s parabolickm
reflektorem na sklopn tyi. Znovu se podval na hrad. Vnj hradby
- 353 -

mly pes patnct metr. Vnitn pevnost byla jet vy. Dvojit
obrann linie. Vrchol stavby byl odtud nemon daleko, ale kdyby se
mu podailo zdolat prvn hradbu
Langdon se obrtil k reportrovi a ukzal na satelitn antnu.
Jak vysoko to doshne?
Co? Tohle? Mu byl zejm pekvapen. Patnct metr.
Pro?
Pesute to auto. Zaparkujte s nm co nejbl k hradb.
Potebuju pomoct.
O co vm vlastn jde?
Langdon mu to objasnil.
Australan vyvalil oi. Vy jste se nejsp zblznil. Tohle je
teleskopick antna, kter stoj dv st tisc dolar. To nen dn
ebk!
Mluvil jste o sledovanosti. J mm informace, kter vm ji
zv tak, e jste to jet nezail.
Informace za dv st tc?
Langdon mu vylil, co vechno by mu mohl prozradit, vyjde-li
mu vstc.
Za devadest vtein u se Robert Langdon drel konce satelitn
antny kvajc se ve vtru patnct metr nad zem. Zachytil se okraje
prvn hradby, vythl cel tlo nahoru a pak se spustil na ni hradn
batu.
A te mi eknte, co jste slbil! volal na nho zdola Australan.
Kde to je?
Langdon ml sice pocit viny, e tuhle informaci prozrazuje, ale
nedalo se nic dlat, nco za nco. Ostatn Hassassin pravdpodobn
zavol tisku tak jako tak.
Na Piazza Navona. Le ve fontn! zavolal dol.
V komoe s kamennmi zdmi se Hassassin vyzul z promoench
bot a ovzal si zrann palec. Bolelo to, ale ne zase tolik, aby si kvli
tomu nemohl ut.
Obrtil se ke sv koisti.
Leela v rohu mstnosti naznak na pohovce, s rukama
svzanma na zdech a s sty ucpanmi roubkem. Hassassin k n
- 354 -

pistoupil. Byla u vzhru. To se mu lbilo. V och sej vak

kupodivu mihotal sp ohe ne strach.
Strach teprve pijde.
Robert Langdon bel po vnj hradb kolem celho hradu,
natst osvtlenho reflektory. Dvr dole pod nm vypadal jako
muzeum starodvnch zbran stly tam katapulty, kamenn dlov
koule a plno kdejakch jinch smrtonosnch vynlez. Nkter sti
hradu byly toti bhem dne nvtvnkm pstupn a dvr byl zsti
obnoven v pvodn podob.
Langdon se podval pes dvr na stedn budovu cel pevnosti,
vysokou pes ticet metr a k bronzovmu andlu na stee. Na
balkon pod stechou zevnit stle jet dopadalo slab svtlo.
Langdon ml sto chut zavolat, ale ovldl se. Mus se njak dostat
dovnit.
Podval se na hodinky.
Bylo dvanct minut po jedenct.
Po kamenn ramp probhajc po vnitn stn hradby sebhl
dol na dvr.
Skrvaje se ve stnu bel kolem cel hlavn budovy. Cestou
mjel ti vstupy, vechny vak byly zejm trvale uzaven. Jak se ten
Hassassin dostal dovnit? Langdon pospchal. Minul dva modern
vchody, byly vak zven uzamen visacmi zmky. Tudy to tedy
nebylo. Bel dl.
Kdy u obhl skoro celou budovu, viml si trkem pokryt
vozovky petnajc dvr prv ped nm. Jeden konec mizel ve vnj
hradb v mst, kde byl padac most. Na druhm se ztrcela v jakmsi
tunelu v budov. Il traforo! Langdon si vzpomnl, e o thle
zvltnosti u etl e je to mohutn, spirlovit stoupajc rampa
uvnit hradu, kter dv slouila k tomu, aby se velitel na konch
dostali co nejrychleji bez sesedn nahoru a dol. Hassassin prost
vyjel a nahoru! Brna u vchodu do tunelu byla oteven a Langdona
pmo zvala, aby vstoupil. Pln elnu se hnal k tunelu, jakmile vak
doel na zatek, jeho naden kleslo na bod mrazu.
Tunel se stel dol.
Tudy tedy cesta nevede. Tento sek trafora zejm smoval
dol, do sklep, nikoli pod stechu.
- 355 -

Langdon stl ped stm temnho otvoru zavrtvajcho se, jak

se zdlo, kamsi nekonen hluboko do zem, a nevdl co dl.
Podval se znovu nahoru k balkonu a byl by psahal, e tam zahldl
njak pohyb. Mus se rozhodnout! Nezbvalo nic jinho ne vydat
se rychle tunelem dol.
Vysoko pod stechou se Hassassin zastavil nad svou obt. Dotkl
se jej pae. Ple mla blou jako smetanu. Pedstava o tom, jak bude
prozkoumvat vechny jej tlesn poklady, byla opojn. Kolika
rznmi zpsoby se j zmocn?
Hassassin vdl, e tahle ena mu nle plnm prvem.
Janusovi slouil dobe. Byla to jeho vlen koist; a to s n dokon
na pohovce, shod ji na zem, donut ji pokleknout a poslouit mu
znovu. Tohle bude to konen pokoen. Potom, v okamiku nejvy
exploze vlastn slasti, j podzne hrdlo.
kali tomu ghayat assa'adah. Vrcholn rozko.
Potom, kochaje se vlastn slvou, vyjde na balkon a bude
vychutnvat konen vyvrcholen vtznho ilumintskho boje
pomstu, po n jich tolik touilo u tak dlouho.
Langdon spchal tunelem, kter neustle klesal a byl m dl tm
temnj.
Po jedn zatce pestalo bt vidt prakticky pln, ale tunel u
neklesal a podle ozvny krok Langdon poznal, e prv vstoupil do
vt mstnosti. Zdlo se mu, e v temnot ped sebou zahldl zblesk
svtla i sp odraz svtla, jeho zdroj je nkde jinde. el dl s
rukou napaenou ped sebe. Nahmatal jaksi hladk povrch chrom
a sklo. Byl to automobil. tral po karoserii, a nahmtl dvee, a
otevel je.
Stropn rovka se rozsvtila. Langdon o krok ustoupil a rzem
poznal ernou dodvku. Zmocnil se ho takov nval odporu, e
zstal chvli stt, potom ale skoil dovnit a prohledval to tam v
nadji, e snad najde njakou zbra nhradou za pistoli, kterou ztratil
ve fontn. dnou nenael, nalezl vak Vittoriin mobil, bohuel
rozbit a nefungujc. Pohled na nj naplnil Langdona strachem o
jeho majitelku; modlil se, aby nepiel pozd.
Shl k pstrojov desce a rozsvtil pedn reflektory. Teprve
nyn se ukzalo, jak cel mstnost vypad: velmi prost. Langdon
- 356 -

odhadoval, e to kdysi byla konrna a sklad steliva. Tunel zde tak

konil.
dn vchod. el jsem patn!
Byl v koncch. Vyskoil z auta a prohlel stny. Nikde dn
brna, dn dvee. Vzpomnl si na andla nad vchodem do tunelu a
uvaoval, jestli to byla pouh nhoda. Ne! Uvaoval o tom, co kal
ten zabijk u fontny. Je v Chrmu Osvcen ek, a se k n
vrtm. Langdonovi u se podailo dojt pli daleko, ne aby nyn
ztroskotal. Srdce mu prudce tlouklo. Pocit zklamn a nenvisti u
mu zaal zatemovat zdrav rozum.
Kdy spatil na podlaze krev, prvn mylenka se tkala Vittorie.
Kdy si vak skvrny prohldl podrobnji, zjistil, e jde o krvav
lpje. Byly daleko od sebe a krvav mouhy byly pouze na stop
lev nohy. Hassassin!
Langdon sledoval stopy a do rohu mstnosti; jeho stn se
prodluoval a slbl. S kadm krokem vak jeho zmatek vzrstal.
Vypadalo to, e ty stopy vedou pmo do kouta a potom miz.
Kdy vak doel a ke stn, st uvil vlastnm om: ulov
blok zde neml tvercov tvar jako ostatn. Langdon ml ped sebou
dal vodtko! Kmen ml tvar dokonalho pentagramu s vrcholem
smujcm do rohu. Ukzalo se, e ve stn je zk mezera,
dmysln skryt za pesahujc zd a slouc jako vchod. Langdon
se kvrou prothl a ocitl se v jaksi chodb. Ped sebou ml zbytky
devn pehrady, kter dv tunel uzavrala.
Za n bylo svtlo.
Langdon se dal do bhu. Prolezl devnou pekkou a chvtal
ke svtlu.
Chodba zhy vystila do jin, vt mstnosti. Na stn byla
pipevnn adc pochode. Dostal se a do t sti pevnosti, kam
nebyla zaveden elektina do sti, kam turist nikdy nepijdou.
Mstnost musela vypadat dost pochmurn i za dennho svtla, avak
osvtlena pouze pochodn psobila pmo straideln.
Il prigione.
Vzen. Bylo tu dvanct malch cel, jejich elezn me se u
vtinou, cel zrezivl, rozpadly. Jedna z vtch cel vak zstala
zejm v podku, a na podlaze Langdon spatil nco, nad m se mu
- 357 -

srdce tm zastavilo. Leely tam ern knsk sutany a erven

erpy. Tady vznil kardinly!
Blzko cely uvidl ve zdi elezn dvee. Byly oteven a za nimi
Langdon zahldl cosi jako prchod. Spchal k nmu, ale zastavil se
jet dv, ne k nmu dorazil. Stopy krve do nj toti nevedly. Kdy
spatil slova vytesan nad klenutm prchodem, vdl pro.
Il Passetto.
Byl jako omren. O thle chodb slyel u mnohokrt, neml
vak tuen, kde se nachz pslun vchod. Il Passetto asi tolik co
mal pas- byl tunel dlouh pes jeden kilometr a spojujc
Andlsk hrad s Vatiknem. ada pape jej vyuila, kdy za
obleen Vatiknu utkali do bezpe anebo kdy ti mn zbon
tudy odchzeli navtvit tajn milenku i pihlet muen svch
neptel. V souasnosti pr jsou oba konce tunelu uzaven pevnmi
zmky a kle k nim peliv uschovan v nkterm z vatiknskch
trezor. Langdonovi nhle dolo, jakm zpsobem se iluminti
dostvali do Vatiknu a ven. Lmal si hlavu, kdo z mstnch mohl tak
zrazovat crkev a kle ilumintm poskytnout. Olivetti? Nkdo jin
ze vcarsk gardy? Te u ale na tom nezleelo.
Krvav stopy na podlaze vedly k opanmu konci vzen.
Langdon je sledoval. Piel k rezav elezn brn oven etzy.
Zmek byl pry a brna dokon oteven. Hned za n stoupalo
prudce vzhru toit schodit. I tady byla na podlaze kamenn
dladice ptihelnkovho tvaru. Langdon se rozechvle dval na ten
kmen, uvauje o tom, zda to byl sm Bernini, kdo drel v ruce dlto,
kter ho opracovalo. Nad hlavou ml klenut vchod ozdoben
vytesanm andlkem. Tak takhle tedy
Krvav mouhy vedly dl, nahoru na schody.
Dv ne se Langdon pustil po schoditi vzhru, bylo mu jasn,
e potebuje zbra. Jakoukoli. Blzko jedn z cel nael asi metrov
kus elezn me. Ty mla ostr, ne vak hladk konec. Byla sice
nemon tk, ale nic lepho po ruce nebylo. Langdon spolhal na
to, e moment pekvapen spolu s Hassassinovm porannm budou
stait k tomu, aby nad nm zskal pevahu. Hlavn ovem vil, e
nepijde pozd.
- 358 -

Schody, po nich Langdon stoupal, byly olapan a strm.

Poslouchal, nezaslechne-li njak zvuk, ale vude bylo ticho. m se
dostval v, tm vc svtlo pichzejc zespoda od vzeskch cel
slblo, a nakonec stoupal v pln tm, take se musel jednou rukou
pidrovat zdi. Stoupaje stle v ml pocit, jako by tu vedle nho
krel sm Galileo, touc sdlet sv pedstavy o nebeskch tlesech
s ostatnmi mui vdy a vry.
Langdon se stle jet nevzpamatoval z okujcho faktu, e
ilumintsk doup, jejich shromaovac sl se nachz v budov
patc Vatiknu. Zatmco vatiknt biicov prohledvali venku
sklepen a byty proslulch vdc, iluminti zejm schzovali prv
zde Vatiknu rovnou pod nosem. Vechno se nhle ukazovalo jako
perfektn promylen. Bernini jakoto hlavn architekt dc veker
zdej pestavby ml neomezen pstup i k tto stavb, kterou
rekonstruoval podle vlastnch pedstav, ani mu do toho kdo mluvil.
Kolik takovch tajnch vchod tady asi nadlal? A kolik
nenpadnch ozdob ukazujcch smr cesty?
Chrm Osvcen. Langdon ctil, e u je blzko.
Schodit se zaalo zuovat a s nm i cel prchod. V temnot
kolem sebe slyel epot djin, pokraoval vak v cest. Kdy ped
sebou spatil vodorovn paprsek svtla, uvdomil si, e mu zbv
pouze pr schod k odpovadlu, kde zpod prahu dve pmo proti
nmu pronikal prouek svtla pochodn. Potichu vystoupil na
podestu.
Neml sice tuen, kde na hrad se prv nachz, ale vdl, e
u stoupal nahoru dost dlouho, aby mohl bt nkde blzko vrcholu.
Pedstavil si v duchu obrovitho andla na stee hradu a odhadoval,
e se nalz pmo pod nm.
Andlku, mj strnku, napadlo ho, kdy potkal eleznou
ty. Potom potichu shl po klice.
Vittoria leela na pohovce a pae ji bolely. Kdy se probudila a
zjistila, e m ruce spoutan za zdy, zprvu si myslela, e si odpoine
a potom si pouta rozve. Nemla vak na to as. Ta bestie se vrtila.
Nyn stl nad n s nahou hrud, svalnat a pokryt jizvami ze vech
zpas, kter kdy svedl. Dv ern trbiny jeho o hledly dol na
jej tlo. Vittoria ctila, e si v duchu pedstavuje, co vechno s n
- 359 -

zhy udl. Pomalu, jako by se j chtl vysmvat, rozepnul svj

vodou proskl opasek a nechal ho spadnout na podlahu.
Vittorii zachvtil hnus a ds. Zavela oi. Kdy je opt otevela,
Hassassin prv vytahoval n. Piblil j ho k oblieji, stiskl pero a
vyskoila epel.
V lesknouc se oceli spatila Vittoria vlastn vydenou tv.
Hassassin j pejel tupou stranou epele pes bicho. Dotekem
chladnho kovu se roztsla. S pohrdavm pohledem zajel ostm pod
horn okraj jejch ortek. Zden vdechla. Pohyboval noem sem a
tam, pomalu, nebezpen n. Potom se k n naklonil a horkm
dechem j zaeptal do ucha:
Tenhle n vyzl vaemu otci oko.
Vittoria si v t chvli uvdomila, e by byla schopn toho
lovka zabt.
Hassassin nyn zaal odspoda rozezvat ltku jejch krtkch
kalhot.
Nhle se zarazil a podval se vzhru. Nkdo tady byl!
Koukej od n zmizet! ozvalo se temnm hlasem ode dve.
Toho, kdo to vyslovil, Vittoria nemohla vidt, jeho hlas vak
poznala okamit. Robert! On je iv!
Hassassin vypadal, jako kdyby spatil straidlo. Pane
Langdone! Vy muste mt strnho andla.
Ve zlomku vteiny, kter ml na rozhldnut kolem sebe, si
Langdon uvdomil, e se nachz na posvtnm mst. Vzdoba tto
mstnosti ovlnho tvaru byla sice star a zal, ale pln znm
ilumintsk symboliky. Dladice ptihelnkovho tvaru, fresky
zobrazujc planety. Holubice. Pyramidy.
Chrm Osvcen. Prost a ist. Dorazil do cle.
Pmo proti nmu, s otevenmi dvemi na balkon za zdy, stl
Hassassin. Do pl tla nah, nad Vittori, kter leela spoutan, avak
pln ivota. Langdona zalila vlna levy, kdy ji spatil. Na okamik
se jejich oi setkaly a jejich pohledy byly naplnn pvalem cit
vdnost, zoufalstvm a ltost.
Tak se tedy zase setkvme, promluvil Hassassin. Spatil ty v
Langdonov ruce a hlasit se rozesml. A tentokrt na m jdete s
tmhle?
- 360 -

Rozva ji.
Hassassin poloil Vittorii n na krk. Zabiju ji.
Langdon nepochyboval, e by toho byl Hassassin schopen.
Donutil se mluvit co nejklidnji. Myslm, e by to uvtala
vzhledem k tomu, jak jin monost ji ek.
Hassassin se t urce usml. Mte pravdu. M toho hodn, co
me nabdnout. Byla by to koda.
Langdon pokroil dopedu a naphl hrot rezav tye pmo na
Hassassina. Rna na ruce ho oste, rezav bolela. Pus ji.
Na okamik se zdlo, e o tom Hassassin uvauje. Vydechl a
svsil ramena. Byla to zeteln znmka kapitulace, le v tme
okamiku zabijkova pae neoekvan vyletla. Tmav sval se jen
mihl a vzduchem proltl n mc na Langdonovu hru.
A u to bylo instinktivn nebo z vyerpn, Langdonovi se
prv v tom okamiku podlomila kolena, take n tsn minul jeho
lev ucho a teskl za nm na podlahu. Hassassina to zejm nevyvedlo
z rovnovhy. Sml se klecmu Langdonovi do o. Odstoupil od
Vittorie a blil se k nmu jako lev pipraven napadnout koist.
Kdy se Langdon zase vydrpal na nohy a zdvihl ty, ctil, e ho
mokr rolk a kalhoty nepjemn omezuj v pohybu. Hassassin, do
pl tla nah, se pohyboval rychleji a zrann na noze ho zejm nijak
nezpomalovalo. Langdon vyctil, e jde o mue zvyklho snet
bolest. Poprv v ivot zatouil po tom, aby ml v ruce hodn velkou
zbra.
Hassassin ho pomalu obchzel, jako by jen tak pro zbavu,
zachovvaje potebn odstup, a blil se k noi lecmu na podlaze.
Langdon se mu postavil do cesty. Zabijk se tedy vracel zptky k
Vittorii, ale i tady mu jeho sok zastoupil cestu.
Jet m as, nadhodil Langdon. ekni, kde je ten kanystr.
Vatikn zaplat vc, ne jsou schopn zaplatit iluminti.
Nebute naivn.
Langdon prudce bodl ty, ale Hassassin uskoil. S elezem
napaenm ped sebe Langdon obchzel lavici a snail se
Hassassina zahnat v ovln mstnosti do kouta. Tenhle proklet pokoj
dn rohy nem! Bylo zvltn, e Hassassin jako by neml zjem
- 361 -

ani zatoit, ani prchnout. Dlal to prost jako Langdon. Chladn

vykval.
Na co ek? Neustle pechzel a dval si pozor, aby vdycky
zaujal sprvn postaven. Vypadalo to jako nekonen hra v achy.
Zbra, kterou Langdon tmal v ruce, byla m dl tm t, a on si
nhle uvdomil, na co Hassassin ek. Sna se m unavit. Co se mu
tak dailo. Langdona nhl pemohla slabost; ani vechen ten
adrenalin u nestail k tomu, aby ho udrel v pln ostraitosti.
Uvdomil si, e u mus nco udlat.
Hassassin snad etl jeho mylenky, protoe se znovu zaal
pesunovat, jako by chtl Langdona zmrn vmanvrovat ke stolu
stojcmu uprosted mstnosti. Langdon si viml, e na nm nco le.
Nco se tam ve svtle pochodn mrn lesklo. e by zbra? S oima
neustle upenma na Hassassina se sunul bl ke stolu. Kdy zabijk
stoil dlouh bezelstn pohled smrem ke stolu, Langdon se snail
mu na tuhle zejmou nvnadu neskoit. Jenome instinkt byl silnj.
Pece jenom tam mrkl. To se nemlo stt.
To, co leelo na stole, nebyla dn zbra. Pesto se na to
momentln soustedila veker jeho pozornost.
Na stole leela prost mdn skka pokryt mdnkovou
patinou. Mla tvar ptihelnku. Vko bylo oteven. Uvnit leelo v
pti pihrdkch pt znakovacch elez. Byly odlit ze eleza
velk raznice nasazen na pevnch devnch rukojetch.
Langdonovi bylo jasn, co na nich stoj.
ILUMINTI, ZEM, VZDUCH, OHE, VODA
Langdon odtrhl pohled od stolu obvaje se, e Hassassin se
chyst zatoit. Ale nic takovho. Zabijk stle vykval, skoro jako
kdyby ho ta hra bavila. Langdon se snail znovu soustedit na svho
protivnka, ale obraz t skky mu neel z hlavy. Pestoe samotn
vypalovac cejchy ho lkaly jen mlo badatel zabvajcch se
iluminty vilo, e nco takovho vbec existuje Langdon si nhle
uvdomil, e na t skce je jet nco jinho, co v nm vyvolalo
jaksi divn tuen. Nedalo mu, aby se jet jednou kradmo nepodval
dol na stl.
Pane Boe!
- 362 -

Zatmco cejchy byly uloen v pti pihrdkch dokola po

obvodu sknky, ve stedu ptihelnku byla jet jedna, zvltn
pihrdka. Zatm przdn, ale zejm uren pro dal vypalovac
elezo mnohem vt ne ostatn a pesn tvercovho tvaru.
tok piel znenadn jako blesk.
Hassassin proti nmu vyrazil jako divok elma. Langdon, jeho
pozornost se soupei mistrn podailo odvst, se pokusil naphnout
proti nmu ty, tak tkou v jeho rukou. Reagoval vak pli
pomalu. Hassassin se rn vyhnul, a zatmco Langdon stahoval ty
zptky, mrtn ji zachytil. Oba mui zaali v silou zpolit. Langdon
zhy ctil, e u svou zbra neudr, a v dlani se ozvala prudk
bolest. V nsledujcm okamiku u mil hrot tye proti nmu. Z
lovce se stala lovn zv.
Langdon ml pocit, e se pes nj pehnala smr. Hassassin
krouil kolem nho, sml se mu a tlail jej zdy ke zdi.
Langdon se nedokzal soustedit. Proklnal svou neopatrnost.
Te u vechno ztratilo smysl. est ilumintsk cejch? S pocitem
naprost marnosti z nj vyletlo: Nikdy jsem neetl nic o estm
ilumintskm vypalovacm eleze!
ekl bych, e ano, chechtal se zabijk, zatmco Langdona
pronsledoval kolem ovlnho stolu.
Langdon byl ztracen. Urit bylo jen pt ilumintskch znamen.
Ustupoval a rozhlel se kolem po emkoli, co by mu poslouilo jako
zbra.
Dokonal spojen prastarch prvk, prohlsil Hassassin. To
posledn znamen je ze vech nejskvlej. Obvm se ale, e je nikdy
neuvidte.
Langdon ctil, e u toho vbec moc neuvid. Stle jet
ustupoval, ptraje po njak monosti zchrany. A vy jste to
posledn znamen vidl? ptal se ve snaze zskat as.
Jednoho dne se mi snad dostane t cti. Protoe jsem se
osvdil, rpl si Hassassin do Langdona a zdlo se, e ho tahle hra
bav.
Langdon se stahoval zptky. Ml dojem, e Hassassin ho chce
kamsi dotlait podl stny. Kam? Podvat se za sebe si nemohl
dovolit. Kde je ten est cejch? zeptal se.
- 363 -

Tady nen. Janus je zejm jedin, kdo jm disponuje.

Janus? To jmno Langdonovi nic nekalo.
Vdce ilumint. Dostav se sem co nejdv.
Vdce ilumint, a pijt sem?
Aby vyplil posledn znamen.
Langdon vrhl zden pohled smrem k Vittorii. Zdla se bt a
podivn klidn, s oima ped okolnm svtem zavenma, dchala
pomalu a zhluboka. Je snad tou posledn obt ona? Anebo on
sm?
Pli domliv, uklbl se Hassassin, kter Langdonv
pohled zejm zachytil. Vy dva nic neznamente. Samozejm
zahynete, na to mete vzt jed. Ale posledn ob, o n mluvm, je
skuten nebezpen neptel.
Langdon se snail pijt na kloub tomu, co Hassassin k.
Nebezpen neptel? Nejvznamnj kardinlov jsou u mrtv.
Pape je mrtev. Vichni povradni iluminty. Nakonec nael
odpov v przdnot Hassassinovch o.
Camerlegno.
Prv camerlegno Ventresca byl muem, kter jako majk
poslal bhem celho tohoto bsnn svtu svtlo nadje. Camerlegno
se o odsouzen ilumint zaslouil dnes veer vc, ne to badatel
zabvajc se teori spiknut dokzali za destky let.
Zejm to m nyn odpykat. Camerlegno je poslednm terem
ilumint.
Nikdy se k nmu nedostanete, provokoval Langdon
Hassassina.
J ne, odpovdl Hassassin, kter pi tom donutil Langdona
ustoupit podl stny jet dl. Tato est je vyhrazena Janusovi
osobn.
Copak ilumintsk vdce chce camerlegnovi to znamen
vyplit vlastnorun?
Moc m sv vsady.
Ale do Vatiknu se te pece nikdo nedostane!
Hassassin se zatvil poven. Pokud tam ovem nen
pozvn.
- 364 -

Langdon z toho byl pln zmaten. Jedin osoba, jej pjezd do

Vatiknu se prv oekval, byl lovk, kterho tisk nazval
Samaritnem jedenct hodiny osoba, kter podle Rochera
pichzela s informac, je mohla zachrnit
Langdon se zarazil. Pane Boe!
Hassassin se usmval, zejm vychutnvaje otes, jak to
pochopen v Langdonovi vyvolalo. Sm jsem se divil, jak se
Janusovi podailo se sem dostat. Potom jsem ale v aut zapnul rdio
a slyel jsem zprvu o tom Samaritnovi jedenct hodiny. Zasml
se. Janus bude ve Vatiknu pijat s otevenou nru.
Langdon couval a tm pi tom zakopl. Tak tohle je ten tajemn
Samaritn! Podvod, jak by si nikdo nedokzal ani pedstavit.
Ilumintsk vdce bude se vemi poctami hodnmi krl doprovzen
a do camerlegnova bytu. Jak se ale tomu Janusovi mohlo podait
Rochera oklamat? Nebo v tom m prsty sm Rocher? Langdon se
zachvl. U od chvle, co se v tajnm archivu tm udusil,
Rocherovi tak docela nedvoval.
Hassassin nhle bodl ty a zashl Langdona do boku.
Langdon uskoil dozadu a zmocnil se ho vztek. Ten v Janus
se odtud nikdy iv nedostane!
Hassassin pokril rameny. Jsou vci, kter si zaslou, aby se za
n poloil ivot.
Langdon ctil, e Hassassin to mysl vn. e by ten Janus
pichzel do Vatiknu s njakm sebevraednm poslnm? V zjmu
cti? V jedinm okamiku vyvstal v Langdonov mysli obraz celho
toho hrznho cyklu. Ilumintsk spiknut zejm dosplo k
poslednmu lnku celho etzu. Knz, jemu iluminti
zavradnm papee bezdky dopomohli k moci, se ukzal jako
plnohodnotn protivnk. Bude to proto ilumintsk vdce, kdo jej v
aktu konen pomsty zni.
Langdon nhle ctil, e za sebou u dnou ze nem. V zvanu
chladnho vzduchu ustupoval do non przdnoty. Balkon! Teprve
te se ukzalo, co ml Hassassin v myslu.
Langdon okamit vytuil, e za sebou nem nic ne propast
ticetimetrov pd na dldn hradnho ndvo. Vidl to pece
cestou sem. Hassassin u neztrcel as. Jedinm mohutnm skokem
- 365 -

vymrtil eleznou ty dopedu proti Langdonovu bichu. Ten ale

stail uskoit, take konec tye zachytil pouze jeho koili. Pi
nsledujcm toku ustoupil Langdon jet dl, ale ctil, e zbradl
balkonu m u tsn za sebou. S jistotou, e pt tok by byl pro
nho smrteln, se pokusil o nemon. Otoil se bokem a chapl po
tyi. V dlani sice ctil drsavou bolest, ale ty nepustil.
Hassassina to zejm nevyvedlo z mry. Chvli spolu houevnat
zpolili tv v tv a Langdonovi vnikal do chp pchnouc
Hassassinv dech. Zhy se mu vak zaala ty vysmekvat
Hassassin byl silnj. V poslednm zoufalm pokusu se pokusil
dupnout soupei na porann palec. Hassassin vak byl zkuen
bojovnk, kter dobe vdl, jak chrnit sv slab msto.
Langdon tm vynesl svj posledn trumf. Vdl, e tuto hru
prohrl.
Hassassin zvedl ob ruce a zatlail svho soka a k zbradl.
Langdon za sebou nectil nic ne przdn prostor, protoe hrazen mu
sahalo sotva pod zadek. Hassassin pehodil ty do vodorovn polohy
a tlail ji Langdonovi na prsa. Uu se prohbal nad propast.
Ma'assalamah, zasyel Hassassin posmn. Nashledanou.
S pohledem, v nm nebylo ani stopy ltosti, do svho soupee
naposledy vrazil. Langdonovi ujely nohy a zaal pepadat dol. V
poslednm zchvvu pudu sebezchovy se vak rukama zachytil
zbradl. Lev ruka mu sklouzla, ale pravakou se pod jet drel.
Visel pak hlavou dol, zatmco nohama a jednou rukou se v silou
snail udret zbradl.
Hassassin tyc se nad nm zdvihl ty vzhru, chystaje se k
posledn rn. Ve chvli, kdy se ty zvratnou rychlost blila, se
Langdona zmocnila vize. A u to bylo blzkost smrti nebo prost
jen slepou hrzou, najednou se mu zdlo, e Hassassin je obklopen
svatoz. Jako by se odkudsi z przdnoty za nm pitila ohniv
koule.
Ne stail zasadit svj posledn der, nhle ty upustil a zaval
bolest.
elezn ty zazvonila o zbradl a odletla kolem Langdona do
non hlubiny. Hassassin se od nho odvrtil a Langdon spatil
- 366 -

planouc pochode spalujc zabijkova zda. Drpal se zptky a

uvidl Vittorii, s planoucma oima stojc tv v tv Hassassinovi.
Mvala ped sebou pochodn, jej plameny ozaovaly jej tv
hoc pomstou. Jak se j podailo se osvobodit, Langdon nevdl, a
ani se o to nestaral. Zaal se krbat pes zbradl zptky.
Bitka nemohla trvat dlouho. Hassassin byl smrteln nebezpen
protivnk. Zaval vzteky a vrhl se proti n. Snaila se uskoit, ale
dohonil ji, prv kdy u se chystala pochode odhodit. Langdon u
neekal. Seskoil ze zbradl a vrazil sevenou pst do mokvajc
spleniny na Hassassinovch zdech.
Zabijk na okamik strnul a bolest se prohnul v zdech. Pustil
pochode, kterou mu Vittoria okamit vrazila rovnou do oblieje.
Ozval se sykot kvaenho masa, jak ohe zashl jeho lev oko.
Znovu zaval a rukama si zakryl tv.
Oko za oko, zasyela tentokrt Vittoria. Zamvala lou jako
plkou, a kdy jej zashla, Hassassin se zvrtil zdy na zbradl. V
tom okamiku se k nmu vrhli oba najednou, spolen ho zdvihli a
pekotili pes hrazen. Hassassinovo tlo plachtilo naznak do noci.
dn vkik u se neozval. Jedin zvuk se rozlehl ve chvli, kdy s
rozpjatma rukama pistl na hromad dlovch koul dole na dvoe
a perazil si pte.
Langdon se otoil a ohromen zral na Vittorii. Z ramen a od
bok j visely uvolnn provazy. Oi j hoely pekelnm ohnm.
Houdini taky ovldal jgu.
V te dob se na Svatopetrskm nmst kordon vcarsk
gardy pokouel zatlait davy do bezpenj vzdlenosti. Bylo to
marn. Zstup byl pli hust a zejm ho vc zajmal blc se znik
Vatiknu ne vlastn bezpe. Mikrobusy etnch zpravodajskch
spolenost u iv penely zbry kanystru s antihmotou,
odpotvajcho posledn minuty ped vbuchem. Zznam jim
laskav poskytl camerlegno prostednictvm kamery kontrolnho
systmu vcarsk gardy. Bohuel ani pohled na kanystr odtikvajc
as do vbuchu nepiml davy, aby se vzdlily. Lid shromdn na
nmst se dvali na tu troku tekutiny na obrazovce a zejm si
kali, e to neme bt tak nebezpen, jak si a dosud mysleli.
- 367 -

Vidli tak cifernk, kter ukazoval, kolik minut do vbuchu jet

zbv. Necel ti tvrt hodiny plno asu, aby zstali a ekali, co
bude.
Vichni pslunci vcarsk gardy se nicmn shodovali na
tom, e camerlegnovo odvn rozhodnut seznmit cel svt s
pravdou a pot poskytnout mdim monost iv penet svdectv o
ilumintsk podlosti byl vborn npad. Iluminti nepochybn
potali s tm, e Vatikn se pi konfrontaci s nepjemnostmi jako
obvykle sthne do sebe. Dnes veer tomu ale bylo jinak.
Camerlegno Carlo Ventresca prokzal, e v nm maj
neohroenho neptele.
V Sixtinsk kapli se kardinla Mortatiho zmocoval neklid.
Bylo u vc ne tvrt hodiny po jedenct. Mnoz z kardinl se jet
modlili, ostatn se vak shlukli u vchodu z kaple, viditeln neklidn
z pokroil hodiny. Nkte u zaali bouchat pstmi na dvee.
Poruk Chartrand stojc za dvemi to slyel, a nevdl, co m
dlat. Podval se na hodinky. Byl u nejvy as. Kapitn Rocher
vak vydal psn rozkaz, e kardinlov nemaj bt putni ven,
dokud k tomu ned pokyn. Bouchn na dvee ale znlo stle silnji a
Chartrand u zanal bt nesvj. Nebyl si jist, jestli kapitn prost
nezapomnl. Od toho tajemnho telefonickho vzkazu se choval
znan nevyzpytateln.
Chartrand vythl svou penosnou vyslaku. Kapitn? Tady
Chartrand. U je naase. Neml bych kapli otevt?
Ty dvee zstanou uzaven. Jestli se nemlm, tak ten rozkaz
u jste ode mne obdrel.
Ano, pane. J jenom
N host doraz co nevidt. Vezmte s sebou pr mu a bte
hldat dvee papeovy kancele. Camerlegno ji neopust.
Jake, pane?
Nemu jste nerozuml, poruku?
Ne, pane. U jdu.
Nahoe v papeov kanceli hledl camerlegno v tichm
pemtn do plamen v krbu. Dej mi slu, Boe. K bys uinil
zzrak. Prohrabval hoc uhl a kladl si otzku, zda dnen veer
peije.
- 368 -

Jedenct dvacet ti. Vittoria stla cel se tesouc na balkon

Andlskho hradu a oima plnma slz hledla na m. Nalhav
touila Roberta Langdona obejmout, ale nemohla. Ctila se jako
znecitlivl. Mus se sebrat, dt se dohromady. Vrah jejho otce le
tam hluboko dole mrtev, a nechyblo mnoho, a sama by se stala jeho
obt.
Kdy se Langdonova ruka dotkla jejho ramene, teplem, kter z
n slalo, vechen led roztl. Jej tlo se zachvlo a znovu oilo. Mlha
se rozplynula a Vittoria se ohldla. Robert vypadal pern
promoen a rozcuchan zatmco ji spchal zachrnit, musel projt
hotovm oistcem. Dkuji vm, zaeptala.
Langdon se unaven usml a podotkl, e to je ona, kdo si
zaslou dk to, e si dokzala vymknout ramena, zachrnilo ivot
jim obma. Vittoria si otela slzy z o. Byla by tam s nm dokzala
stt vn, avak oddech nemohl mt dlouhho trvn.
Musme odtud, vzdychl Langdon. Vittoria byla mylenkami
jinde. Upen se dvala smrem k Vatiknu. Nejmen stt svta byl
a nepjemn blzko, osvtlen spoustou reflektor, ktermi na nj
mily mikrobusy nejrznjch televiznch spolenost. K jej hrze
bylo Svatopetrsk nmst pln lid. vcarsk garda zejm dokzala
vyklidit jen asi padestimetrov pruh pmo ped prelm baziliky,
necelou tetinu nmst. Zbvajc prostranstv bylo lidmi pln
nabit, piem ti, kte stli v bezpen vzdlenosti, se tlaili
dopedu, aby lpe vidli, m lidi stojc vpedu uzaveli jako v
pasti. Jsou moc blzko! Stran moc blzko! tsla se Vittoria.
Jdu tam, prohlsil Langdon rezolutn.
Vittoria se otoila, pekvapen a nevc. Do Vatiknu?
Langdon j ekl o Samaritnovi i o tom, e se jedn o lku. Ve
skutenosti pijd do Vatiknu ilumintsk vdce jmnem Janus,
aby zde vlastn rukou vyplil cejch camerlegnovi. M to bt posledn
dkaz jejich vtzstv.
Ve Vatiknu o tom nikdo nem tuen. Nemohu jim to dt
vdt nijak jinak, a ten chlap tu bude kadou chvli. Musm hldky
varovat jet dv, ne ho pust dovnit.
Ale vdy se tam tm davem ani nedostanete!
- 369 -

Cesta u se najde. Spolehnte se. Langdonv hlas znl

dvryhodn.
Vittoria mla opt pocit, e ten historik v o nem, o em ona
nem ani tuen. Pjdu s vmi.
Ne. Pro uvdt do nebezpe oba
Musm se pokusit ty lidi odtamtud dostat! Hroz jim stran
nebezpe
V tom okamiku se balkon, na kterm stli, otsl. Ozval se
ohluujc hmot a cel Andlsk hrad se zachvl. Bl svtlo linouc
se od Svatopetrsk baziliky je oslnilo. Vittorii napadlo pouze jedin:
Probh, antihmota vybuchla pedasn!
Msto vbuchu sem vak dolehl hromov jsot davu. Vittoria
uprala pimhouen oi do t ze, aby v n nco rozeznala.
Vypadalo to, jako by se reflektory vech tch zpravodajskch tm
ekajcch na Svatopetrskm nmst vechny najednou zamily na
shromdn dav, kter na to reagoval hurnskm evem. Ryk stle
slil a zdlo se, e na nmst nhle zavldlo vesel.
Langdon kroutil hlavou divem. Kter blzen
Nhle se ozval hukot i nad jejich hlavami.
Na obloze se zniehonic vynoila papesk helikoptra, peletla
njakch patnct metr nad nimi a smovala rovnou k Vatiknu.
Zila ve svtle reflektor televiznch tb a cel hrad se otsal
hlukem. Vechny reflektory ji sledovaly, take Vittoria s Langdonem
se nhle opt ocitli v tm.
Vittoria mla nepjemn pocit, e maj zpodn, kdy se dvali
na helikoptru zpomalujc ped pistnm na Svatopetrskm nmst.
Mila na voln msto mezi okrajem davu a bazilikou, a dosedla tsn
u schodit ped vchodem do chrmu.
Na pozad blho mramoru spatila Vittoria drobnou skvrnku
postavy, kter se vynoila z Vatiknu a krela k helikopte. Nebt
jasn ervenho baretu na jej hlav Vittoria by samozejm
nerozeznala, o koho se jedn. To je Rocher. Uvtn na ervenm
koberci.
Langdon udeil pst do zbradl balkonu. Nkdo by je ml
varovat! Obrtil se k odchodu.
- 370 -

Vittoria ho chytla za ruku. Pokejte! Prv toti zahldla nco

jinho nco, emu se jej oi zdrhaly uvit. Tesoucm se prstem
ukazovala na helikoptru. Pes znanou vzdlenost nebylo pochyb.
Po schdkch vystupoval z vrtulnku jet nkdo a pohyboval se
tak specifickm zpsobem, e to mohl bt pouze jedin lovk.
Pestoe sedl, namil si to pes vyklizenou st nmst bez jakkoli
nmahy a hezky rychle.
Jako krl sedc na elektrickm trn.
Maximilin Kohler.
Ndhera Belvedersk sn Kohlera sp znechutila. Za to, co
stlo zlat listov na strop, by se dal financovat jeden rok vzkumu
rakoviny. Rocher provzel Kohlera po ramp uren invalidm
klikatou cestou k Apotolskmu palci.
Tady nen vtah? divil se Kohler.
Vpadek proudu. Rocher kvl hlavou ke svcm osvtlujcm
ztemnlou budovu. Soust na ptrac taktiky.
Taktiky, kter bezpochyby selhala.
Rocher pikvl.
Kohlera se opt zmocnil zchvat kale; kal si, e je to mon
jeho posledn. Nebyla to tak zcela nemstn mylenka.
Kdy dorazili do nejvyho poschod a vydali se chodbou k
papeov kanceli, beli jim vstc tyi pslunci vcarsk
gardy, zejm v rozpacch. Pane kapitne, co tu dlte? Mysleli
jsme, e tento pn pin informaci, kter
Promluv si pouze s camerlegnem.
Gardist se zarazili; vypadali podezvav.
Sdlte camerlegnovi, rozkzal Rocher kategoricky, e editel
CERNu, Maximilin Kohler, se prv dostavil a peje si s nm
mluvit. Okamit.
Ano, pane! Jeden z vojk odbhl smrem ke camerlegnov
pracovn. Ostatn se ani nepohnuli. Prohleli si Rochera a bylo znt,
e jsou njak nesv. Okamik, pane kapitne. Jenom naeho hosta
ohlsme.
Kohler se vak nezastavil. Prudce vozk obrtil a vechny ti
strce objel.
- 371 -

Otoili se a klusali vedle nho. Fermati! Zastavte, pane!

Kohlerovi byli protivn. Jak to vypadalo, ani nejelitnj
bezpenostn sluba na svt se nedokzala zbavit soucitu, kter se
kadho zmocoval pi pohledu na invalidu. Kdyby byl Kohler
zdrv, u by se do nho bvali pustili. Mrzci jsou zkrtka bezmocn.
Anebo si to tak cel svt alespo pedstavuje, pomyslel si Kohler.
Vdl, e m jen velmi mlo asu uskutenit to, kvli emu sem
piel. Vdl tak, e dnes veer zde asi zahyne. Pekvapilo ho, jak
mu to bylo jedno. Smrt byla cena, kterou byl ochoten zaplatit.
Vytrpl toho v ivot u pli, ne aby si nechal sv dlo zniit
nkm, jako je camerlegno Ventresca.
Pane! vykikli gardist, kte ho pedbhli a postavili se pes
chodbu. Muste zstat stt! Jeden z nich namil na Kohlera
samopal.
Kohler zastavil.
Rocher se do toho vmsil, evidentn zkrouen. Pane Kohlere,
promite prosm. Je to jenom chvilika. Do papeovy kancele
nesm nikdo vstoupit bez ohlen.
Z Rocherova vrazu Kohler poznal, e se nic jinho ne ekat
dlat ned. Dobr, ekl si, tak tedy pokme.
Strci zastavili Kohlera dost necitliv rovnou ped vysokm
pozlacenm zrcadlem. Pohled na vlastn pokivenou postavu Kohlera
odpuzoval. Vztek, kter v nm sdlil odedvna, znovu vyvel na
povrch a dodval mu slu. Nachzel se nyn mezi nepteli. Prv
tihle jej pipravili o lidskou dstojnost. Kvli nim nikdy nepoctil
dotek eny nikdy se nemohl hrd postavit, aby pevzal
vyznamenn. Copak maj tito lid pravdu? Kde jsou ksakru vae
dkazy? Kniha se starmi legendami? Sliby budoucch zzrak?
Vda produkuje zzraky kad den!
Kohler chvli zral na kamenn pohled vlastnch o. Dnes asi
zahynu rukou nboenstv. Nebude to ale pece poprv, co se o to
pokus.
Na okamik mu bylo zase jedenct let a leel v posteli ve
frankfurtsk vile svch rodi. Prostradlo, na nm leel, bylo z
nejkvalitnj evropsk kolekce lonho prdla, ale u dvno prosklo
potem. Mal Max byl cel jako v ohni, tlo se zmtalo nesnesitelnou
- 372 -

bolest. Ti dva, co u druh den kleeli u jeho lka, to byla jeho

matka a otec. V modlitbch. Ve stnu stli ti z nejlepch
frankfurtskch lka. Prosm vs, jet si to rozmyslete! nalhal
na nejeden z nich. Podvejte se na toho chlapce! Horeka mu stoup
a stran trp. Je to nebezpen!
Max vak vdl, co matka odpov, jet dv, ne to skuten
ekla. Gott wird ihn beschiitzen.
Ano, myslel si Max, Bh m ochrn. Pevn jistota v matin
hlase mu dodvala slu. Bh m ochrn.
O hodinu pozdji ml pocit, jako kdyby jeho tlo pejel
automobil. Nemohl ani popadnout dech, aby plakal.
V syn m znan bolesti, pronesl druh lka. Dovolte mi
aspo, abych mu pchl injekci na zmrnn
Ruhe, bitte! podal doktora o klid Maxv otec, kter
pokraoval v modlitb, ani vbec otevel oi.
Tatnku, prosm t, dovol jim to, a u m to nebol! snail se
Max vykiknout, ale jeho slova zanikla v zchvatu kale. Za dal
hodinu byla bolest jet hor. Vaemu synovi hroz ochrnut,
varoval nalhav jeden z lka. A mon dokonce i smrt! Mme s
sebou lky, kter by mu mohly pomoci!
Manel Kohlerovi to vak nedovolili. Nevili na lkastv. Co
se snad smj plst do Boch zmr? Modlili se jet usilovnji.
Koneckonc, Bh jim jejich syna daroval, jak by jim ho tedy mohl
vzt? Matka Maxe eptem prosila, aby byl staten. Vysvtlovala mu,
e Bh jej zkou tak jak to stoj v bibli o Abrahamovi, jeho vru
Bh tak zkouel.
Max se snail dvovat Bohu, bolest vak byla nesnesiteln.
U se na to nemohu dvat! prohlsil jeden z lka a odeel.
K rnu u byl Max tm v bezvdom. Kad sval v tle se
napnal v bolestnch kech. Kde je Je? ptal se hoch. Nem m
rd? Ctil, e ivot u opout jeho tlo.
Matka usnula vedle postele, s rukama ovinutma kolem nho.
Otec stl u okna a hledl do nadchzejcho dne. Zdlo se, e je v
tranzu. Max slyel jeho neustvajc epot, jak prosil Boha o
slitovn.
- 373 -

Tenkrt Max poprv spatil, jak se nad nm vzn njak

postava. Andl? Svma oteklma oima ho sotva vidl. Postava mu
eptala do ucha, nebyl to vak hlas andla. Max rozeznal jednoho z
tch doktor toho, co cel dva dny sedl v kout, nikam neodeel a
neustle na jeho rodie nalhal, aby mu dovolili pout nov lk
dovezen z Anglie.
Nikdy bych si neodpustil, kdybych to neudlal, eptal. Potom
opatrn uchopil Maxovu ochablou pai. koda, e jsem to neudlal
u dv.
Max uctil slab pchnut, v tom moi bolest jen sotva znateln.
Potom si lka tie sbalil vci. Ne odeel, poloil Maxovi ruku
na elo. Zachrn ti to ivot. J pevn vm v moc lkastv.
Sotva uplynulo pr minut, Max ml nhle pocit, jako by mu
ilami proudil njak kouzeln duch. Cel tlo zaplavilo teplo a
zmrnilo jeho bolesti. Nakonec, poprv po nkolika dnech, usnul.
Kdy horeka pominula, otec i matka hovoili o zzraku z
Boch rukou. Kdy se vak ukzalo, e z jejich syna bude mrzk,
klesli na duchu. Posadili ho do kolekovho kesla a vezli do kostela,
poprosit knze o radu.
Jen dky milosti Bo zstal v syn naivu, prohlsil knz.
Max to slyel, ale neekl nic. Ale on neme chodit! tkala
pan Kohlerova. Knz zasmuile pikvl. Ano, zd se, e Pnbh jej
potrestal za nedostatek vry.
Pane Kohlere! Objevil se jeden z gardist, kter ho prve el
ohlsit. Camerlegno vzkazuje, e je ochoten vs pijmout.
Kohler jen zabruel a rozjel se rychleji.
Vae nvtva ho pekvapila, podotkl jet gardista.
To si mohu myslet. Rd bych se s nm setkal o samot.
To bohuel nen mon, namtl gardista. Nikdo nem-
Poruku, vytkl Rocher, setkn probhne tak, jak si peje
pan Kohler.
Gardista se na nho podval se zjevnou nedvrou.
Ped dvemi do papeovy pracovny Rocher povolil svm
mum, aby provedli standardn bezpenostn opaten, ne Kohlera
vpust dovnit. Jejich run detektor byl vzhledem ke spoust
elektronickch pstroj na Kohlerov vozku stejn bezcenn.
- 374 -

Gardist sice nvtvnka podle pedpisu zkontrolovali, avak

vzhledem k jeho tlesnmu postien jim byla hanba provdt to
dnm zpsobem. Revolver pipevnn zespodu k jeho keslu tud
nenali. A neodebrali mu ani jin pedmt, o nm Kohler vdl,
e nezapomenutelnm zpsobem zavr tento veer pln udlost.
Kdy ho konen vpustili do papeovy pracovny, camerlegno
Ventresca tam byl sm; kleel v modlitbch u skomrajcho ohn v
krbu. Ani neotevel oi.
Pane Kohlere, pravil, piel jste, abyste ze mne udlal
muednka?
Po celou dobu, co Langdon a Vittoria pdili z Andlskho hradu
k Vatiknskmu mstu, ped nimi ubhal zk tunel zvan Il
Passetto. Pochode, kterou Langdon tmal v ruce, svtila jen na pr
krok dopedu. Po obou stranch byly stny tsn a strop nzk.
Vzduch tam zatuchle pchl. Langdon spchal vpedu a Vittoria mu
byla v patch.
Hned za Andlskm hradem tunel prudce klesal a pak zase
stoupal do spodn sti kamenn hradby, kter vypadala jako
staromsk akvadukt. Pot u na sv tajn drze k Vatiknu
pokraoval po rovin.
V bhu se Langdon neustle v mylenkch vracel k pestrmu
kaleidoskopu propltajcch se postav Kohler, Janus, Hassassin,
Rocher est vyplen znamen? Urit jste u o tom estm
znamen slyel, kal ten zabijk. Je nejzivj ze vech. Langdon si
vak byl jist, e o nm jakiv neslyel. Ani pbhy v rmci
konspiran teorie se o dnm estm vypalovanm znamen
nezmiuj, o skutenm ani imaginrnm. Povdalo se leccos o ryzm
zlat nebo o irm ilumintskm diamantu, ale ani slovo o estm
cejchu.
Kohler neme bt ten Janus! prohlsila Vittoria, kdy beli
tunelem. To je nemon!
Nemon vak bylo slovo, kter Langdon toho veera u pestal
uvat. Nevm, kikl na ni v bhu. Kohler je pln hrozn zti, a
m tak siln vliv.
- 375 -

Cel tahle afra zpsobila, e CERN te vypad jako hotov

lhe netvor. Max by se nikdy nedopustil nieho, co by pokodilo
povst CERNu!
Na jedn stran si Langdon uvdomoval, e CERN utrpl dnes
veer veejnou ostudu prv tm, e iluminti ze veho zmrn
udlali celosvtovou afru. Na druh stran si ale kladl otzku, jak
moc to vlastn CERNu reln ukodilo. To, e jej crkev kritizuje,
nen pro CERN nic novho. m vc o tom Langdon pemlel, tm
vc se piklnl k monosti, e afra ve skutenosti CERNu prospla.
Jestlie lo pedevm o publicitu, pak antihmota shrbla dnes veer
cel bank. Cel svt mluv jen o n.
Vte pece, co kal Barnum, volal na ni Langdon pes rameno.
Je mi jedno, co o mn kte, jen kdy pitom sprvn vyslovujete
m jmno! Vsadil bych se, e u te se lidi tajn stav do fronty, aby
koupili licence na technologii vroby antihmoty. A a dnes o plnoci
uvid jej skutenou slu
To nem dn smysl, namtala Vittoria. Vdeck objevy se
nezveejuj tm, e se ukou jejich destruktivn schopnosti!
Antihmot to naopak stran ukod, vte mi!
Langdonova pochode dohovala. Koneckonc je mon, e to
vechno je mnohem jednodu. Kohler mon potal s tm, e
Vatikn o antihmot poml e se mu nebude chtt posilovat
iluminty tm, e by potvrdil existenci t zbran. Kohler prost
oekval, e Vatikn se jako obvykle o thle hrozb vbec
nezmn, jenome camerlegno mu udlal ru pes rozpoet.
Vittoria u se k tomu bhem dal cesty nevyjadovala.
Zato Langdonovi byl nhle cel scn jasn. Max Kohler s
camerlegnovou reakc prost nepotal. Camerlegno poruil letitou
vatiknskou tradici mlen a veejn se o krizi zmnil. Byl prost
hluboce estn. el s antihmotou na obrazovku, v Bom zjmu. To
byla skvl odpov, s jakou Kohler vbec nepotal. Ironie cel vci
spov v tom, e ilumintsk tok se obrtil proti tonkovi
samotnmu. V camerlegnov osob poskytl crkvi neekan novho
vdce. A te Kohler pijel, aby ho zavradil!
Max je vivk, prohlsila Vittoria, ale vrah to nen. A nikdy
by nemohl bt zapleten do vrady mho otce.
- 376 -

Langdon se domnval, e to byl Kohlerv hlas, kter odpovdal:

Mnoz purist v CERNu pokldali Leonarda za nebezpenho.
Spojovn vdy s Bohem je pro n naprostou urkou vdy. Kohler
se mon o celm projektu s antihmotou dozvdl u tdny pedtm a
nezamlouval se mu ten nboensk aspekt.
A kvli tomu mho otce zabil? To je smn! Ostatn Max
Kohler o tom projektu nejsp vbec nevdl.
Zatmco jste byla pry, v otec se na nj mohl obrtit a
podat ho o radu. Sama jste pece kala, e si dlal starosti s
mravnmi dsledky vynlezu tak smrtc ltky.
e by hledal mravn ponauen zrovna u Maximilina Kohlera,
to tedy nemyslm, namtla Vittoria rezolutn.
Tunel zahbal mrn k zpadu. m rychleji beli, tm mn
svtla Langdonova pochode vydvala. U zaal mt strach, co si
ponou, jestlie pochode zhasne docela. Ocitnou se v pln tm.
Ostatn, pokraovala Vittoria, pro by se Kohler obtoval a
dnes rno vm volal a dal vs o pomoc, jestlie za celou zleitost
stoj prv on?
To u Langdona tak napadlo. Tm, e mi zavolal, se pece
kryl. Nikdo by ho pak nemohl obvinit, e byl v kritick situaci
neinn. Pravdpodobn vbec nepedpokldal, e bychom se mohli
dostat tak daleko.
Pedstava, e ho Kohler mohl zneut, Langdona nazdvihla. To,
e ho do cel hry zapojil, dodalo ilumintm dvryhodnosti. Cel
veer pinela mdia informace o jeho postaven a publikacch, a
ptomnost harvardskho profesora ve Vatiknu, by spe smn,
naznaovala, e cel ten poplach nen jen vplodem zjiten fantazie
a stihomamu. Pesvdila tak skeptiky na celm svt, e
ilumintsk bratrstvo nen pouze cosi zavtho v dvn historii,
nbr aktuln sla, s n je nutno potat jet dnes.
Ten zpravodaj BBC se domnv, e douptem modernch
ilumint je prv CERN, kikl Langdon.
Coe? vyltlo z Vittorie kloptajc za nm. Tohle skuten
ekl?

- 377 -

V televizi. Pirovnal CERN k zednskm lm m to bt

nevinn instituce, kter, ani to tu, v sob chov ilumintsk
bratrstvo.
Paneboe, tohle nejsp CERN zni.
Tm si vak Langdon nebyl tak jist. V kadm ppad mu te
u vlastn teorie nepipadala nijak za vlasy pitaen. CERN byl
vrcholnou vdeckou instituc, v n pracovali badatel z vce ne
tuctu zem. Soukrom zdroje, kter jejich vzkum financovaly, se
zdly neomezen. A Maximilin Kohler tu dlal editele.
Kohler mus bt Janus.
Jestlie v tom Kohler nem prsty, namtl Langdon, tak co tu
dl?
Asi se sna zarazit to lenstv. Nabz pomoc. Mon, e
skuten psob jako njak samaritn! Teba zjistil, kdo o tom
projektu s antihmotou nco v, a pijel sem s njakmi informacemi.
Ten vrahoun ovem povdal, e pichz, aby vyplil cejch
camerlegnovi.
Vemte rozum do hrsti! To by pece byla sebevrada! Odtud by
se Max nikdy iv nedostal.
Langdon v duchu uznal, e na tom nco je. Mon, e tohle je
rozhodujc okolnost.
Nhle se ped nimi v tunelu objevila ocelov vrata uzavrajc
dal cestu. Langdonovi se leknutm tm zastavilo srdce. Kdy se
vak k brn piblili, ukzalo se, e star zmek tu vis oteven.
Vrata byla prchodn.
Langdon levou zhluboka vydechl; bylo to, prv jak
pedpokldal tunel byl dosud v provozu. Nedvno. Jako teba dnes.
Te u vubec nepochyboval o tom, e tyi neastn kardinlov
byli tajn uneseni prv tmto tunelem.
Beli dl. Langdon u zaslechl chaotick ruch odkudsi zleva.
Svatopetrsk nmst. U to nemli daleko.
Narazili na dal brnu, tentokrt masivnj, i ta vak byla
oteven. Hluk ze Svatopetrskho nmst k nim nyn dolhal zezadu,
z eho Langdon usoudil, e u proli vnj hradbou Vatiknu. Stle
vak zstvalo tajemstvm, kde vlastn tahle tajn chodba ve
Vatiknu kon. V zahradch? V bazilice? V papesk rezidenci?
- 378 -

Tunel skonil nhle, bez pedbnho varovn.

Dal cestu znemonily masivn elezn dvee. V poslednch
zblescch skomrajc pochodn Langdon vidl, e jejich povrch je
zcela hladk dn knoflky, dn kliky, dn dradla nebo
klov drky. A tud dn vstup.
Zmocnila se ho panika. Ve stavitelskm argonu se dvem
tohoto druhu kalo senza chiave bez kle. lo o dvee, kter ly
z bezpenostnch dvod otevt pouze z jedn strany, a to zevnit.
Pro n to znamenalo z druh strany. Zaal to vidt ern a erno se
rozhostilo tak kolem nich, protoe pochode dohoela.
Podval se na hodinky. Svtc cifernk ukazoval 11.29.
Langdon bezmocn zapl, pratil s pochodn o zem a zaal
buit na dvee.
Nco nebylo v podku. Poruk Chartrand stl ped papeskou
pracovnou a v nejistm postoji vojka, kter tam hldkoval spolu s
nm, tuil stejnou zkost, jakou pocitbval sm. Soukrom schzka,
jej bezpenost prv steili, mohla podle Rochera Vatikn
zachrnit ped znienm. A prv proto se Chartrand divil, m to, e
vechny jeho instinkty jej varuj ped nebezpem. A pro se Rocher
choval tak divn? Nco tady urit nesed.
Kapitn Rocher stl vpravo od nho, dval se rovnou ped sebe a
jeho ostr pohled psobil podivn neptomn. Chartrand jej st
poznval. Bhem posledn hodiny se choval tak, jako by to ani nebyl
on. Jeho rozhodnut postrdala smysl.
Toho setkn uvnit se ml astnit jet nkdo, soudil
Chartrand. Slyel, e Maximilin Kohler, jakmile se ocitl uvnit, za
sebou ihned zamkl dvee. Jak mohl Rocher nco takovho dovolit?
Chartranda vak toho znepokojovalo mnohem vc.
Kardinlov Jak to, e jsou pod jet uzaven v Sixtinsk kapli?
Vdy to je naprost lenstv. Camerlegno pece dal, aby byli
evakuovn u ped patncti minutami! Rocher tento pkaz nesplnil
a vbec o tom camerlegna neinformoval. Chartrand jen vyjdil sv
znepokojen, a Rocher ho za to div nezbavil velen. Jeliko se ve
vcarsk gard rozdlen velitelsk pravomoci vdy psn
dodrovalo, nejvy are byl te Rocher.
- 379 -

V slabm svtle svcnu se Rocher nenpadn podval na sv

vcarsk hodinky. Pl hodiny. Prosm vs, pospte si.
Chartrand byl velmi zvdav na to, co se odehrv na druh
stran dve. Vdl vak, e nikdo by nemohl tuto krizi zvldnout
lpe ne camerlegno. Tento mu byl dnes veer vystaven nesmrn
zkouce a obstl v n. Hrozb se postavil tv v tv, zpma
vcn, oteven, pkladn pro vechny. Chartrand byl prv v tuto
chvli hrd na to, e je katolk. Iluminti se dopustili omylu, kdy se
postavili proti camerlegnovi Ventrescovi.
V tom okamiku vak Chartrandovu pozornost upoutal
neoekvan zvuk. Rna, kter se ozvala odkudsi z druh strany
chodby. Bouchn bylo vzdlen a tlumen, avak nepestvalo.
Rocher se rozhlel, otoil se k Chartrandovi a naznail mu, aby se na
to el podvat. Chartrand rozsvtil baterku a vydal se tm smrem.
Bouchn bylo nyn jet zoufalej. Po deseti metrech dobhl
Chartrand k mstu, kde se kily dv chodby. Hluk vychzel, jak se
zdlo, zpoza rohu za Sala Clementina. Chartrand byl notn zmaten.
Tam, odkud se rny nesly, byla pouze jedin mstnost: papeova
soukrom knihovna. Ode dne, kdy Jeho Svatost zemela, byla
knihovna uzamena. Tam pece nikdo neme bt!
Chartrand spchal druhou chodbou, odboil za dal roh a til se
ke dvem knihovny. Devn sloupov kolem nj se v temnot
vyjmalo jako psn hldka. Bouchn vychzelo odkudsi zevnit.
Chartrand vhal. V soukrom knihovn nikdy nebyl. Vstoupil do n
ostatn mlokdo. Bez papeova osobnho doprovodu se tam nesmlo.
Chartrand shl opatrn na dven knoflk a otoil jm. Jak
oekval, bylo zameno. Pitiskl ucho na dvee. Rny te znly
hlasitji. A potom zaslechl jet nco jinho. Hlasy! Nkdo tam vol!
Nedokzal jednotliv slova rozeznat, vyctil vak zden,
kterm byl hlas naplnn. Nkoho snad omylem v knihovn
uvznili? Nezajistila vcarsk garda dnou evakuaci budovy?
Chartrand vhal, nem-li jt zptky a zeptat se Rochera, co m dlat.
Rzn to vak odmtl. Vtpovali mu pece, e se nem vyhbat
rozhodnut, a tady na nho jedno ek. Sundal z opasku zbra a
vplil jeden vstel do zmku. Ten se rozletl a dvee se otevely.
- 380 -

Za prahem nebylo nic ne tma. Svtil si baterkou do mstnosti

obdlnkovho pdorysu. Orientln koberce, vysok regly z
dubovho deva pln knih, koen pohovka, mramorov krb.
Chartrand o thle knihovn u leccos slyel e je v n na ti tisce
starch knih a krom toho stovky bnch tiskovin, novin a asopis,
prost vechno, co si Jeho Svatost vydala. Na konferennm stolku
leely asopisy vdeckho a politickho zamen.
Bouchn bylo nyn zetelnj. Chartrand namil paprsek
svtilny pes pokoj k mstu, odkud zvuk vychzel. Na protilehl stn
se ukzaly mohutn elezn dvee. Opateny tymi zmky vypadaly
neproniknuteln jako trezor. Drobn psmena vyleptan uprosted
vyrazila Chartrandovi dech.
IL PASSETTO
Chartrand zral jako u vytren. Papeova tajn nikov cesta?
Samozejm e o tomhle tunelu u nco zaslechl, a znal i povsti o
tom, e kdysi se do nej prv z tto knihovny vstupovalo. Tunel vak
nebyl uvn u odnepamti! Kdo to asi z druh strany bouch?
Chartrand zaklepal baterkou na dvee. Za dvemi bylo slyet
tlumen jsot. Buen ustalo a ozval se hlasit kik.
Pekka ale byla tak siln, e Chartrand s obtemi rozeznal jen
nkter slova.
Kohler le camerlegno
Kdo jste? volal Chartrand.
ert Langdon Vittoria Ve
Chartrand rozuml dost, aby byl z toho zmaten. Myslel jsem, e
jste mrtv!
dvee. Otevete!
Chartrand se podval na elezn dvee a bylo mu jasn, e by
musel mt k dispozici dynamit, aby se jimi proboural. To nejde!
kikl. Jsou pli tlust!
setkn zastavit erlegno nebezpe.
Pestoe byl vycvien v umn zvldat paniku, Chartranda se
po poslednch slovech zmocnil strach. Rozuml jim dobe? S
tlukoucm srdcem se otoil, aby spchal zptky k papesk kanceli.
Okamit vak zstal stt jako pikovan. Jeho pohled padl na cosi
na dvech na nco jet vc okujcho ne to, co slyel z jejich
- 381 -

druh strany. V kad z klovch drek ty zmk vzel kl!

Chartrand st vil vlastnm om. Kde se tady ty kle berou?
Pece by mly bt uloen nkde v trezoru! Tahle chodba pece
nebyla nikdy pouita u cel stalet!
Chartrand poloil baterku na podlahu. Uchopil prvn kl a otoil
jm. Zmek byl sice zrezivl a lo to ztuha, ale bylo znt, e nkdo
tm klem nedvno odemykal. Stejn to bylo s druhm a tetm
zmkem, a kdy Chartrand otoil klem v poslednm zmku, opel
se do dve a elezn kdla se rozestoupila. Shl po baterce a posvtil
do chodby.
Robert Langdon a Vittoria Vetrov se vpotceli do knihovny
jako straidla, rozedran a utahan, ale nade vi pochybnost iv.
O co jde? Co se dje? kiel Chartrand. Odkud to jdete?
Kde je Max Kohler? vyhrkl Langdon.
Chartrand ukzal za sebe. Na soukrom schzce u camer-
Langdon s Vittori u na nic neekali a vyrazili kolem nej do
ztemnl chodby. Chartrand se otoil a instinktivn na n namil
zbra, hned ji vak zase spustil a hnal se za nimi. Rocher zejm
slyel, e se nkdo bl, protoe jakmile se objevili ped papeovou
pracovnou, postavil se jim s rozkroenma nohama do cesty, namil
na n a zvolal: A//
Camerlegno je v nebezpe! vykikl Langdon, zdvihaje ruce
nad hlavu. Otevete! Max Kohler ho zabije!
Rocher vypadal rozzloben.
Otevete ty dvee! kikla na nho Vittoria. Dlejte, sakra!
Ale u bylo pozd.
Za dvemi papeovy pracovny se ozvalo srdceryvn zastnn.
Poznali ten hlas. Byl to camerlegno.
Zpas trval jen krtce. Camerlegno Ventresca jet stnal, kdy
Chartrand obeel Rochera a rozrazil dvee papesk pracovny.
Gardist vtrhli dovnit a hned za nimi spchal Langdon s Vittori.
Naskytl se jim otesn pohled.
Mstnost byla osvtlen jen svcemi a skomrajcm ohnm.
Kohler nejist stl u krbu ped svm invalidnm vozkem. V ruce
drel pistoli namenou na camerlegna, kter mu leel u nohou a
- 382 -

svjel se v bolestech. Sutanu ml roztrenou a ke na jeho nah

hrudi byla doerna splen. Z dlky Langdon nerozeznal, jak
znamen tam m vypleno, ale na podlaze vedle Kohlera leela velk
kovov pee tvercovho tvaru, stle jet doruda rozhaven.
Dva gardist zashli bez vhn. Vyplili na Kohlera. Kulky ho
zashly do prsou; naklonil se dozadu a zhroutil se do vozku, zalit
na prsou krv. Pistole mu vypadla z ruky a letla kus po podlaze.
Langdon stl ve dvech jako omren.
Tak Vittoria strnula bez hnut. Maxi, zaeptala.
Camerlegno, stle jet v bolestech na podlaze, se plazil k
Rocherovi. Ukzal na nho prstem a hlasem plnm vnivho
zatracen vykikl jedin slovo: ILLUMINATUS!
Ty parchante, vyhrkl Rocher a hnal se k nmu. Ty
pokryteck par
Tentokrt to byl Chartrand, kdo instinktivn zareagoval a vplil
Rocherovi ti kulky do zad. Kapitn padl tv na dladikovou
podlahu a zstal leet mrtev v kalui vlastn krve. Chartrand s
ostatnmi gardisty spchal ke camerlegnovi svjejcmu se v mukch
na zemi.
Vykikli zdenm, kdy spatili symbol vyplen na jeho hrudi.
Jeden z nich, kter znamen vidl vzhru nohama, okamit couvl se
strachem v och. Chartrand, rovn otesen z pohledu na symbol,
pehrnul cp camerlegnovy roztren sutany pes rnu, aby ji skryl
ped dalmi pohledy.
Langdon se pohyboval po mstnosti jako v deliriu. V atmosfe
dosud nabit lenstvm a nsilm se snail pijt na kloub tomu, eho
byl prv svdkem. Chrom vdec piletl do Vatiknu a v aktu,
kter ml bt symbolem konenho vtzstv, vyplil cejch
nejvymu pedstaviteli crkve. Jsou vci, kter si zaslou, aby se za
n poloil ivot, prohlsil Hassassin. Langdon nemohl pochopit, jak
dokzal tlesn postien mu camerlegna pemoci. Pravda, Kohler
ml zbra. Je vlastn jedno, jak to udlal! Prost splnil sv posln!
Langdon se piblil k otesn scn. Vidl, e camerlegna u
oetuj, a pitahovalo jej proto kouc, dosud hork znakovac
elezo lec na podlaze blzko Kohlerova invalidnho vozku. est
cejch? m vc se k nmu blil, tm mu bylo vechno nejasnj.
- 383 -

elezo mlo pesn tvercov tvar, bylo znan velk a zejm

patilo do stedov pihrdky t skky, kterou vidl v ilumintskm
doupti v Andlskm hrad. est a posledn cejch, tvrdil Hassassin.
Nejbrilantnj ze vech.
Langdon poklekl vedle Kohlera a shl po devnm dradle;
elezo jet slalo teplem. Otoil je k sob. Sm ani pesn nevdl,
co ek, rozhodn vak nepotal s tm, co uvidl.

Langdon na to zral a vbec z toho nebyl moudr. Nedvalo to

dn smysl. Pro vlastn ti gardist vykikli hrzou, jakmile to
spatili? Vdyje to jen tverec nesmyslnch klikyhk. Tohle m bt
nejbrilantnj ze vech? Bylo to sice hezky symetricky uspodan,
jak se Langdon pesvdil, oteje elezem dokola, ale jinak to byla
mranice.
Kdy uctil na rameni n ruku, otoil se oekvaje, e to bude
Vittoria. Ruka vak byla potsnna krv. Patila Maximilinu
Kohlerovi, kter ji ze svho vozku vzthl k Langdonovi.
Langdon lekem upustil elezo a s nmahou se vztyil. Kohler
je jet naivu!
Umrajc editel, zhroucen v invalidnm vozku, jet dchal,
by se zjevnmi obtemi, prudkmi nepravidelnmi ndechy.
Kohlerovy oi se setkaly s Langdonovma, a Langdon v nich spatil
stejn kamenn pohled, s jakm jej Kohler tho dne zrna uvtal v
CERNu. Ba dokonce se zdlo, e s blc se smrt je jeho pohled
jet tvrd, e opovren a nenvist jet otevenji vystupuj na
povrch.
Vdcovo tlo se zachvlo a Langdon zpozoroval, e se sna se
pohnout. Vichni ostatn se vnovali camerlegnovi; Langdon chtl
nkoho zavolat, ale nebyl s to vydat ze sebe hlas. Ohromovala ho
- 384 -

energie, kter z Kohlera vyzaovala v poslednch vteinch jeho

ivota. Rukou tesouc se nmahou editel vythl z opradla vozku
jaksi drobn pstroj. Nebyl vt ne krabika zpalek. Drel jej v
ruce, kter se nepestvala tst. Na okamik se Langdon lekl, e je to
njak zbra. Bylo to vak nco jinho.
Dddejte to, drmolil Kohler eptem, ddejte to
mmmdim. Potom se zhroutil a nepohnul se, ani kdy mu ta vc
spadla do klna.
Langdon na nj polekan zral. lo o njak elektronick
zazen; na horn stran byl npis SONY RUVI. Langdon poznal, e jde
o jednu z nejnovjch, ultraminiaturnch videokamer, kter se
vejdou do dlan. ert aby ho vzal! pomyslel si. Kohler do n nejsp
namluvil nco jako konen poselstv sebevraha, kter chtl pedat
medim k penosu urit njak kzn o dleitosti vdy a
zhoubnosti nboenstv. Dv, ne Kohlerovu videokameru mohl
spatit Chartrand, Langdon ji tajn vsunul do sv nejhlub kapsy. A
Kohlerovo konen poselstv vezme ert!
Nastal mlen peruil hlas camerlegna, kter se pokouel
posadit. Kardinlov? vzdychl tzav k Chartrandovi.
Jsou jet v Sixtinsk kapli! zvolal Chartrand. Kapitn
Rocher nadil
Evakuovat hned vechny.
Chartrand vyslal jednoho z gardist, aby kardinly z kaple
propustil.
Camerlegno v bolestech zastnal. Helikoptru venku
odvezte m do nemocnice.
Na Svatopetrskm nmst sedl v zaparkovanm vrtulnku
vcarsk gardy pilot a tel si spnky. Zmatek panujc venku byl tak
hlun, e v nm zanikl i lomoz naprzdno bcch rotor. To, co se
tady dlo, nebyla dn slavnostn vigilie pi svkch. Pilot se divil,
e se vichni stle jet nerozprchli.
Zatmco do plnoci zbvalo necelch ptadvacet minut, lid tu
pod stli namakan, nkte v modlitbch, jin nakajc nad
netstm, kter crkev postihlo, dal vykikujc oplzlost a
- 385 -

prohlaujc, e prv tohle si crkev vrchovat zaslouila, a jet jin

deklamujc apokalyptick citty z Psma.
Pilotovi u se mohla rozskoit hlava, jak se ve skle kabiny
neustle odrely blesky a reflektory fotograf a kameraman.
Pivraje oi proti oslnn se dval ven na hluc dav. Nad hlavami
shromdnch u se objevily transparenty s npisy jako:
ANTIHMOTA JE ANTIKRIST
VDEC = SATANISTA KDE JE TE TEN V BH?
Pilot vzdychal, jak ho hlava bolela m dl vc. Nejradji by pes
okno pehodil kryt, ale vdl, e to nestoj za to, protoe bhem pr
minut bude muset znovu startovat. Poruk Chartrand mu prv
rdiem sdlil otesnou zprvu: Maximilin Kohler napadl
camerlegna a tce ho zranil. Chartrand, ten Amerian a ta ena, co
jej doprovz, u jsou s camerlegnem na cest k nmu, aby rannho
dopravil do nemocnice.
Pilot se za to netst ctil osobn odpovdn. Vytal si, e
nejednal podle toho, co mu napovdal est smysl. Kdy vyzvedval
Kohlera na letiti, nco v jeho och mu nesedlo. Tko by to mohl
popsat pesnji, ale prost se mu to nelbilo. Stejn na tom ovem
nezleelo. Vechno dil Rocher, a ten tvrdil, e tohle je sprvn
chlapk. Zejm se tedy mlil.
Hluk davu se vzedmul a pilot spatil prvod kardinl velebn
vychzejcch z Vatiknu na Svatopetrsk nmst. Zjevnou levu z
toho, e opoutj msto oekvanho totlnho znien, zhy
vystdaly rozpaky nad divadlem, kter se odehrvalo ped bazilikou.
V davu to znovu zahuelo. Pilota nepestvala bolet hlava a
poteboval si vzt aspirin. Mon cel ti tablety. Nikdy neltal, kdy
spolkl njak lk, ale pr tablet aspirinu ho urit neotup tak, jako ta
stran bolest hlavy. Shl po lkrnice, kterou ml uloenou spolu s
rznmi mapami a prukami ve skce mezi dvma pednmi
sedadly. Kdy vak chtl skku otevt, zjistil, e je zamen.
Rozhlel se kolem sebe, ale kl nenael. Dnes veer ho njak
pronsledovala smla. A tak si znovu zaal tt spnky.
Uvnit ztemnl baziliky se Langdon, Vittoria a dva pslunci
vcarsk gardy potceli s bezvldnm camerlegnovm tlem k
hlavnmu vchodu. Jeliko nic lepho nebylo po ruce, nesli ho na
- 386 -

zkm stole jako na nostkch. Zven sem dolhal um davu

ekajcho na nmst. Camerlegno u byl zpola v bezvdom.
Nezbvalo u mnoho asu.
Bylo 11.39, kdy Langdon s ostatnmi vyel ze Svatopetrsk
baziliky. Ze, v n se cel nmst utplo, pmo pchala do o.
Svtlo z reflektor zpravodajskch tb se odrelo od blho
mramoru jako slunen svit od zasnen tundry. Langdon mhouil
oi a snail se ukrt za masivnmi sloupy chrmovho prel, svtlo
sem vak proudilo ze vech stran. Vpedu se otvral pohled na kol
projeknch ploch vztyench nad hlavy davu.
Jak tak stl na vrcholu monumentlnho schodit klesajcho k
piazze, Langdon ml pocit herce neochotn vystupujcho na
nejvtm jeviti svta. Kdesi za zcmi reflektory Langdon slyel
motor vrtulnku a hukot statisce hlas. Vlevo se thl prvod
kardinl evakuovanch na nmst. Vichni se zastavili a se zejmou
ltost pihleli scn, kter se nyn zaala odehrvat na schoditi.
Te opatrn, nabdal Chartrand, kdy zaali sestupovat dol k
vrtulnku.
Langdon ml pocit, jako by se pohybovali pod vodou. Ruce ho
bolely od vhy camerlegnova tla a stolu. Bylo mu divn, pro to
probh tak mlo dstojnm zpsobem. Odpov se dostavila zhy.
Zpravodajsk pr BBC, vracejc se pes voln prostranstv nmst k
sektoru vyhrazenmu pro tisk, si toti poviml vlny vzruen mezi
lidmi, zastavil se a ohldl se po pin. Bez dalho zavhn se te
Glick a Macriov hnali k nim. Sputn videokamera, kterou
Macriov drela v ruce, u na n mila. Supi jsou tady, pomyslel si
Langdon.
Halt! vykikl Chartrand. Zptky!
Reportrsk pr to ale ani nenapadlo. Langdon odhadoval, e
neuplyne vc ne est vtein, a tyto iv zbry pevezmou od BBC i
dal televizn stanice. Mlil se ty vteiny staily dv. Jako kdyby je
spojovalo njak spolen vdom, videokamery vech mdi na
nmst peruily pm penos se zbry hodin odpotvajcch as
do vbuchu a rozhovory s odbornky pes Vatikn a zaaly penet
- 387 -

stejn obraz toho, co se prv odehrvalo na schoditi ped

bazilikou. Kamkoli se Langdon zadval, vude vidl na projeknch
plochch camerlegnovo bezvldn tlo v barevnm detailnm zbru.
To je chyba! pomyslel si. Nejradji by se rozbhl po schodech
dol a zakroil proti tomu, ale nemohl. Stejn by to ale bylo k
niemu. A u to zpsobil ev davu anebo chladn non vzduch
prav pina zstane Langdonovi u navdy utajena v tom
okamiku se odehrlo cosi zcela nepedstavitelnho.
Jako kdyby procitl z njakho tivho snu, camerlegno nhle
otevel oi a zprudka se posadil. Langdon a ostatn ti, kte jej nesli,
mli co dlat, aby vyrovnali nhlou zmnu tit. Pedek stolu se
naklonil a camerlegno zaal klouzat dol. Snaili se to zachrnit a
rychle stl postavit na zem, ale u bylo pozd camerlegno sklouzl
dol. Stalo se vak nco neuvitelnho: neupadl. Jakmile se jeho
nohy dotkly mramorovho dldn, zakolsal a vztyil se. Na
okamik zstal stt, zejm zmaten, a potom, dv ne ho kdokoli
mohl zastavit, se potciv vydal ze schod smrem k Macriov.
Ne! vykikl Langdon.
Chartrand se rozbhl a snail se camerlegna zadret. Ten se vak
na nj zlostn oboil: Nechte m!
Chartrand ustoupil.
Scna se vyvjela m dl tm h. Roztren sutana, kterou mu
Chatrand jen tak pehodil pes prsa, zaala ca-merlegnovi padat dol.
Na okamik Langdon doufal, e se mu snad pece jen udr na
ramenou, ale v nsledujcm okamiku u se z nich svezla a visela
camerlegnovi od pasu dol.
dsn vyjeknut celho shromdnho davu jako by obhlo
cel svt a v tme okamiku se vrtilo zptky. Kamery bzuely a
blesky fotoapart blikaly jako o zvod. Na vech obrazovkch a
promtacch pltnech se objevila camerlegnova splen hru, v
centru zbru a v hrznm detailu. Nkter mdia si s pohledem
pohrla, zbr zastavila a otoila jet o 180 stup.
Definitivn ilumintsk vtzstv.
Langdon se dval na vyplen znamen promtan na
obrazovkch. I kdy lo jen o otisk vypalovacho eleza, kter ml
nedvno v ruce, teprve te ten symbol dostval smysl. Dokonal
- 388 -

smysl. Straliv sla vyzaujc z tohoto znamen zashla Langdona

jako blesk.
Orientace. Langdon zapomnl na prvn pravidlo symbolologie.
Kdy tverec pestv bt tvercem? Zapomnl tak, e vypalovac
eleza, podobn jako gumov raztka, nikdy nevypadaj stejn jako
jejich otisk. Jsou jejich zrcadlovm obrazem. Langdon se tedy
pedtm dval na negativ vyplenho znamen!
V duevnm zmatku, jak se ho zmocnil, se mu nhle v novm
vznamu vynoil z pamti dvn ilumintsk vrok: ir diamant,
zrozen tak dokonale ze starch prvk, e kad, kdo jej vidl, zral
pln divu.
Nyn si uvdomil, e star mtus byl do poslednho psmene
pravdiv.
Ilumintsk diamant.
Zem, vzduch, ohe, voda earth, air, fire, water

Robertu Langdonovi bylo jasn, e takov zmatek a hysterii,

jak v tuto chvli opanovaly Svatopetrsk nmst, Vatikn jet
nezail. dn z bitev, dn ukiovn, dn pou a dn
mystick vidn nic z toho, co se na tomto mst za dva tisce let
odehrlo, se vznamem a dramatinosti nemohlo srovnvat s tmto
okamikem.
Zatmco ped jeho zraky probhala tragdie, Langdon postvajc
vedle Vittorie na hornm konci schodit to vnmal s podivn
- 389 -

odtaitm pocitem. Jako by tu vechno, veker to lenstv,

probhalo v jaksi asov kompresi
Camerlegno s vyplenm znamenm cel div, aby svt
spatil ilumintsk diamant s belskm duchem, kter je v nm
skryt
A k tomu hodiny odpotvajc poslednch dvacet minut
vatiknskch djin
Drama vak teprve zanalo.
Camerlegno, snad v jakmsi tranzu vyvolanm zrannm, byl
jako posedl dmony a pekypoval energi. Pekotn cosi eptal
neviditelnm duchm, obracel zraky k nebesm a se zdvienmi
paemi vzval Boha.
Promluv! volal k nebesm. Slym t!
Te u to bylo Langdonovi jasn a hluboce zesmutnl.
I Vittoria zejm pochopila, co se stalo. Zbledla. Je v oku. M
halucinace. Domnv se, e mluv s Bohem!
Nkdo by ml zakroit, pomyslel si Langdon pi pohledu na
trapn konec neastnho camerlegna. Odvezte ho u do nemocnice!
O nco n si Chinita Macriov u zejm na schoditi nala
nejvhodnj msto a piln natela. Zbry se okamit objevily na
projeknch plochch na druh stran nmst, kde to vypadalo jako
shluk kin pod irm nebem, kter maj na programu jeden a t
krvk.
Cel scna byla pln patosu. Camerlegno, v rozervan sutan a s
vyplenm znamenm na prsou, vyhlel jako zdeptan borec, jemu
se jednou podailo nad klady zvtzit, aby se mu dostalo prozen.
Stle volal k nebesm.
Ti sento, Dio! Boe, slym t!
Chartrand se pln dsu odvracel.
Na okamik se cel dav nadobro odmlel. Zdlo se, jako by v tu
chvli zmlkla cel planeta vichni, kdo sedli ped televiznmi
obrazovkami spolen zadreli dech
Camerlegno stl na schoditi Svatopetrsk baziliky ped zraky
celho svta. Podobal se tm Kristu, polonah a tce rann. Se
- 390 -

vztaenmi paemi vzhlel k nebi a volal: Grazie, grazie, Dio!

Dkuji, dkuji ti, Boe!
Dav stle jet zachovval mlen.
Grazie, Dio! zvolal camerlegno znovu. Nhle se na jeho tvi
objevil radostn smv, jako kdy paprsek slunce pronikne skrze
boukov mrak. Grazie, Dio!
Dkuji ti, Boe? zral Langdon s divem.
Camerlegno nyn pmo zil, jeho duevn rozpoloen se pln
zmnilo. Pod se dval k nebi a horliv pikyvoval. Vykikl: A na t
skle zbuduji crkev svou!
Langdon ten vrok sice znal, neml vak pont, pro jej
camerlegno cituje prv nyn.
Te se obrtil k davu a volal tot, jet jednou: A na t skle
zbuduji crkev svou! Zdvihl pak ruce k nebi a hlasit se rozesml:
Grazie, Dio! Grazie! Bylo u jasn, e piel o rozum.
Svt t scn pihlel jako fascinovn.
Vyvrcholen vak bylo jin, ne by byl kdokoli ekal.
S radostnm vkikem se camerlegno otoil a spchal zptky do
chrmu svatho Petra.
Jedenct hodin dvaatyicet minut. Langdon by nikdy neuvil,
e se kdy neho podobnho zastn, nekuli po: v ele tak posedlho zstupu, jak vrazil do baziliky, aby
zadrel neastnho camerlegna. Byl ale nejble vchodu a jednal
instinktivn.
Vdy tam zahyne, napadlo ho, ale to u se hnal prkem za nm,
do temnch hlubin chrmu. Camerlegno! Stjte! Tma, na jej
stnu Langdon narazil, byla absolutn. Ztelnice ml jet staen od
ze, kter panovala venku, a nevidl ped sebe dl ne na jeden dva
metry. Musel se okamit zastavit. Kdesi ve tm ped sebou slyel
ustot camerlegnovy sutany, jak se knz slep til do propasti.
Vittoria a gardist dorazili vzpt za nm. Svtili si baterkami,
ale byly u tm vybit a slab, take do zadn sti baziliky svtlo
nedopadlo. V jejich mihotav zi bylo mono zahldnout pouze
podlahu a nejbli sloupy. Po camerlegnovi ani stopy.
- 391 -

Camerlegno! zavolal Chartrand ustraen. Pokejte!

Signore!
Njak ruch vzadu u vchodu pinutil vechny k ohldnut. Ve
dvech se objevila statn silueta Chinity Macriov, kolbav
vstupujc s videokamerou na rameni. Rozsvcen erven svtlko
na kamee naznaovalo, e je v provozu. Glick bel za n s
mikrofonem v ruce a vykikoval, aby zpomalila.
Langdon tm dvma nedvoval. Tady nemaj co dlat!
Ven! zaval na n Chartrand. Tohle nen nic pro vs!
Macriov s Glickem vak rzovali dl.
Chinito! zavolal po chvilce Glick, pece jen zastraen.
Tohle je sebevrada! J tam nejdu!
Macriov ho ignorovala. Stiskla na kamee njak spna a
vichni si rzem museli zaclonit oi, oslepeni prudkm svtlem
bodovho reflektoru.
Langdon se reflexivn odvrtil. K ertu s tm! Kdy ale oi zase
otevel, vnitek chrmu byl kolem dokola osvtlen alespo na deset
metr.
V tom okamiku se odkudsi z dlky ozval camerlegnv ozvnou
odren hlas: A na t skle zbuduji crkev svou!
Macriov namila objektiv tm smrem. V pozad, kam svtlo
jejho reflektoru dosahovalo jen slab, se v ptm zavlnila ern
ltka. Silueta znm postavy bela hlavn lod baziliky.
Na krtk okamik to zjeven pikovalo vechny na mst. Hned
se vak vzpamatovali. Chartrand pedbhl Langdona a hnal se za
camerlegnem. Langdon vyrazil hned za nm, nsledovn gardisty a
Vittori.
Jako posledn postupovala Macriov, jej reflektor svtil vem
na cestu a kamera penela prbh tto pochmurn tvanice do
svta. Glick neochotn a s klenm poskakoval vedle n a chrlil ze
sebe vyden koment.
Jak si poruk Chartrand kdysi ovil, hlavn lo Svatopetrsk
baziliky je o nco del ne fotbalov hit. Dnes veer vak ml
dojem, e jej dlka je dvojnsobn. Bel za camerlegnem, ale
nebylo mu jasn, kterm smrem m ten lovk nameno. Byl
- 392 -

evidentn v oku vyvolanm zrannm a celm tm masakrem, kter

v papesk pracovn zail.
Kdesi vpedu, kam u svtlo reflektoru BBC nedoshlo, se
znovu ozval radostn camerlegnv hlas: A na t skle zbuduji
crkev svou!
Chartrand vdl, e jde o citt z Psma: Evangelium svatho
Matoue 16:18, pokud si vzpomn sprvn. Na t skle zbuduji
crkev svou. St bylo mon pedstavit si nevhodnj slova
crkev ekala za chvli neodvratn katastrofa. Camerlegno se
nepochybn zblznil.
Nebo ne?
Na jeden prchav okamik Chartrand v duchu zavhal. Rzn
svat vidn a Bo poselstv povaoval vdy za zbon sebeklam, za
vplody exaltovan mysli, kter sly a vid to, co slyet a vidt tou.
Bh pece do lidskch vc nezasahuje tak pmo!
Avak v nsledujcm okamiku jako kdyby na nj sestoupil sm
Duch svat a pesvdil Chartranda o sv moci. Ml vidn.
Njakch patnct dvacet metr ped nm, uprosted hlavn lodi
se zjevil pzrak ziv prsvitn zjeven. Podobalo se do pl tla
svleenmu camerlegnovi, bylo vak prhledn a vydvalo slab
svtlo. Chartrand se prudce zarazil a hru se mu sevela. Camerlegno
ho! Zdlo se, e tlo nyn z jet jasnji. Potom zaalo klesat
hloubji a hloubji, a jako by njakm kouzlem zmizelo v temn
podlaze.
Tak Langdon ten fantom uvidl. I on si na moment pomyslel,
e snad m njak tajemn vidn. Kdy vak pedbhl Chartranda,
kter stl jako omren, a dorazil k mstu, kde komo zmizel,
uvdomil si, co se stalo. Camerlegno se ocitl u Palliovho vklenku
podzemn komory ozen devtadevadesti olejovmi lampami.
Jejich svtlo pichzelo zespoda, take jeho postava v nm vypadala
jako duch. A kdy pak camerlegno sestupoval po schodech dol,
zdlo se, jako kdyby se ztrcel v podlaze.
Langdon se cel udchan zastavil na kraji prohlubn a dval se
dol. Spatil camerlegna, jak spch pes mramorem vykldanou
komoru ke sklennm dvem do mstnosti, v n je uloena proslul
zlat truhla.
- 393 -

Co to dl? Pece si neme myslet, e v t truhle Camerlegno

vak u vrazil do dve a bel dovnit. Zlat truhly si vak kupodivu
ani neviml, probhl kolem a pr krok za n klesl na kolena.
Pokouel se zdvihnout eleznou m zaputnou v podlaze.
Langdon na to zral naprosto vyden, protoe teprve te si
uvdomil, kam m camerlegno nameno. Proboha, jen to ne! Sebhl
po schdkch dol. Ote! To nesmte! volal.
Rozrazil prosklen dvee a spchal ke camerlegnovi, ktermu se
prv podailo m upevnnou na pantech nazdvihnout a peklopit. S
ohluujc ranou dopadla na podlahu a pod n se ukzala zk achta
se strmmi schdky ztrcejcmi se v temnot. V okamiku, kdy se
camerlegno uu chystal sestoupit po schodech dol, popadl ho
Langdon za nah rameno a zadrel. Ki ml kluzkou potem,
Langdon vak nepovolil.
Camerlegno se otoil, oividn vyden. Co to dlte?!
Langdon uasl, kdy se jejich zraky setkaly. Camerlegno u
neml leskl oi blouzncho lovka. Te se dvaly byste a zily
pevnm odhodlnm. Jen pohled na znamen vyplen na jeho hrudi
byl dsiv.
Ote, oslovil ho Langdon co nejlaskavji, tam nemete.
Musme odtud odejt.
Mj synu, odpovdl camerlegno hlasem, kter znl
pekvapiv stzliv, prv jsem dostal zprvu. Vm !
Camerlegno! Ostatn v ele s Chartrandem u tak dorazili a
chvtali dol po schodech do mstnosti, kterou te osvtloval
reflektor Macriov.
Jakmile Chartrand spatil zdvien poklop v podlaze, zapotcel
se dsem. Pokioval se a vrhl k Langdonovi pohled pln vdnosti
za to, e camerlegna zadrel. Langdon pochopil; natolik vatiknsk
komplex z etby znal, aby vdl, co se nalz pod poklopem. lo o
nejposvtnj msto vekerho kesanstva. Terra santa. Svat pda.
Nkte to nazvali necropolis, pro ostatn to byly prost katakomby.
Podle toho, co kalo nkolik mlo kn, kterm se bhem ady let
dostalo pleitosti tato msta navtvit, lo o temn labyrint
podzemnch krypt, v ni se mohl nvtvnk navdy ztratit, jestlie
- 394 -

neznal cestu. Urit to nebylo msto, kde by se jim chtlo camerlegna

hledat.
Signore, prosil jej Chartrand, jste nyn v oku. Musme
odtud odejt. Tam dol nemete, to by byla sebevrada.
Camerlegno nhle vypadal stoicky klidn. Poloil Chartrandovi
ruku kolem ramen. Dkuji vm. Ani nevte, jak jsem vm vden za
pozornost a za pomoc. Ujiuji vs, e vs pln chpu. Dostalo se mi
vak jistho zjeven. U vm, kde je antihmota.
Vichni na nho ohromen zrali.
Camerlegno se k nim obrtil. Na tto skle zbuduji crkev svou.
Tak zn poselstv. Jeho vznam je jasn.
Langdon stle jet nedokzal pijmout camerlegnovo
pesvden, e mluvil pmo s Bohem, a jet mn to, e Bo
vzkaz rozlutil. Na t skle zbuduji crkev svou? Tmito slovy Je
ustanovil Petra prvnm z apotol. S m maj ta slova co
spolenho?
Macriov se piblila, aby podila detailn zbr. Glick mlel
jako omren.
Camerlegno zaal nyn spn vysvtlovat: Iluminti umstili
svj niiv nstroj k helnmu kameni crkve. K zkladm. Ukzal
dol ze schod. K samotn skle, na n byl tento chrm vybudovn.
A j vm, kde tu sklu hledat.
Te u si byl Langdon jist, e nastala chvle, aby camerlegna
pemohli a nsilm dopravili pry odtud. Pestoe vypadal docela
normln, mluvil z cesty. Skla? heln kmen zklad? Vdy ty
schody k zkladm chrmu ani nevedou vedou do nekropole!
Ote, ten Jev vrok je metafora! Nem na mysli skutenou
sklu! Tam dole dn nen.
Camerlegno podivn zesmutnl. Je tam skla, mil synu.
Ukzal do jmy. Pietro lapietra. Petr je skla.
Langdon ustrnul. Nhle mu bylo vechno jasn.
Z t absolutn prostoty ho a zamrazilo. Jak tak stl spolu s
ostatnmi tady nad schody do podzem, uvdomil si, e pod podlahou
chrmu je skuten pohbena skla.
Pietro lapietra. Petr je skla.
- 395 -

Petrova vra v Boha byla tak pevn, e ho Je nazval sklou

neochvjnm kem, na jeho ramenou vybuduje svou crkev. Jak
si Langdon uvdomil, pesn na tomto mst na Vatiknskm
pahorku byl Petr ukiovn a pohben. Nad jeho hrobem postavili
prvotn kesan mal svatostnek. Jak se kesanstv roziovalo,
kostelk se zvtoval, na tme mst se nad starm postavil nov, a
nakonec ten etz vyvrcholil dnen kolosln bazilikou. Cel
katolick crkev je tak doslova vybudovna na svatm Petru. Na
skle.
Antihmota je na hrob svatho Petra, prohlsil camerlegno
krystalicky jasnm hlasem.
Pes zdnliv nadpirozen zdroj tto informace Langdon
vnmal jej psn logick obsah. Umstn antihmoty na hrob
svatho Petra se nyn jevilo jako bolestn samozejm. Uloen
antihmoty v samm jdru kesanstv v doslovnm i obraznm
smyslu bylo aktem, jm dvali iluminti najevo svj vzdor. Byl to
symbol jejich konen infiltrace. Proniknut do srdce kesanstva.
A je-li vm vem zapoteb njakho svtskho dkazu, dodal
camerlegno oividn u netrpliv, tak vm km, e jsem tento
poklop nalezl nezamen. Ukzal na oteven otvor v podlaze.
Nikdy nebv neuzamen. Nkdo tu byl nedvno.
Vichni se zadvali na oteven vchod do hlubiny.
Hned nato se camerlegno s neekanou hbitost otoil, popadl
jednu olejovou lampu a spchal do podzem.
Kamenn schdky klesaly velmi pke pod zem. J tam snad
zahynu, pomyslela si Vittoria, chytajc se zbradl, kdy nsledovala
ostatn a sestupovala po zkm schoditi dol. Langdon se sice
chystal camerlegnovi v sestupu zabrnit, ale Chartrand ho zadrel.
Mlad dstojnk byl nyn zejm pesvden, e camerlegno v, co
dl.
Po krtkm zpolen se Langdon Chartrandovi vykroutil a
rozbhl se za nm a za camerlegnem. Vittoria se instinktivn rychle
pipojila.
Nyn tedy spchala rovnou dol po strmch schodech, kde kad
chybn krok mohl znamenat smrteln pd. Hluboko pod nimi blikalo
- 396 -

zlatav svtlo camerlegnovy olejov lampiky. Za sebou slyela

zpravodajsk pr z BBC, kter se snail udret krok. Lampa na
videokamee vrhala pes Vittoriinu hlavu dlouh deformovan stn a
dol a svtila na Chartranda s Langdonem. Vittoria st snela
pomylen, e je pi tomto lenm honu sleduje cel svt. Pestate s
tm prokletm filmovnm! Potom si ale uvdomila, e jedin dky
lamp na kamee vid vichni na cestu.
Jak ta bizarn honba pokraovala, Vittoria byla jako na trn. Co
vlastn chce camerlegno tam dole podit? I kdyby tam antihmotu
opravdu nael? Vdy u nemaj dn as!
Sama se tomu divila, ale jej intuice j protentokrt kala, e
camerlegno m nejsp pravdu. Umstn antihmoty ti patra pod zem
se jevilo jako velmi lechetn a ohledupln volba. V hlubokm
podzem vcemn jako ve zkuebn laboratoi by mohla bt
zniujc sla antihmoty sten omezen. Nedojde k vlehu ohn a
k rozmetn stepin, kter by mohly zashnout divky pouze k
jakmusi biblickmu oteven hlubin, pi nm se monumentln
bazilika propadne do jcnu zem.
Lze to chpat jako projev jist ohleduplnosti z Kohlerovy
strany? Chtl snad uetit lidsk ivoty? Vittoria se pod jet
nemohla vyznat v tom, co bylo dvodem jeho in. Chpala by jeho
nenvist k nboenstv ale e by byl schopen tak odpornho
spiknut, to j u nho njak nesedlo. Byla jeho nenvist vskutku tak
siln? Aby chtl zniit Vatikn? Aby si najmal vraha? Aby dal
zavradit jejho otce, papee a tyi kardinly? Pipadalo j to
nemysliteln. A jak se Kohlerovi mohlo podait dt dohromady to
zrdn spiknut uvnit Vatiknu? Rocher byl Kohlerv mstn
komplic, to bylo Vittorii jasn. Rocher byl ilumint. Kapitn Rocher
ml bezpochyby ve Vatiknu kle od veho od papeovch
mstnost, od passetta, od nekropole, od hrobu svatho Petra a
vechny dal. To on mohl antihmotu uloit na Petrv hrob na
msto, kam tm nikdo nem pstup a potom poruit pslunkm
vcarsk gardy, aby neztrceli as hlednm v prostorch, kam se
bn nechod. Rocher vdl, e kanystr nikdo nenajde.
Avak Rocher nepotal s poselstvm, kterho se camerlegnovi
dostalo shry.
- 397 -

Poselstv. Vittoria se stle jet zdrhala uvit v nco takovho.

Copak Bh s camerlegnem skuten mluvil? Instinkt Vittorii kal,
e ne, ale ona sama pitom pracovala ve specilnm oboru fyziky,
zabvajcm se vzjemnm propojenm jev. Dennodenn byla
svdkem zzranch spojen na dlku ze dvou vajec mosk elvy,
kter se po snesen od sebe oddl a umst v laboratoch vzdlench
od sebe tisce kilometr, se mlata zanou klubat ve stejnm
okamiku; myridy medz pulzuj pesn ve stejnm rytmu, jako
kdyby lo o jedin organismus. Vude probhaj neviditeln
komunikan vazby, uvdomovala si.
Ale i mezi Bohem a lovkem?
Vittoria litovala, e u tu nen jej otec, aby j vtpil svou vlastn
vru. Kdysi j komunikaci mezi Bohem a lidmi vysvtloval zcela
vdeckm zpsobem a snail se ji pesvdit. Pamatovala si jet na
den, kdy vidla, jak se modl, a ptala se ho: Tati, pro se namh s
modlenm? Bh ti stejn neme odpovdt.
Leonardo Vetra peruil sv rozjmn a s otcovskm smvem
j odpovdl: M mil skeptick dcero, ty tedy nev, e Bh k
lovku hovo? Dovol, abych ti to vysvtlil tvm jazykem. Sebral z
police model lidskho mozku a poloil jej ped ni. Jak asi, Vittorie,
v, lidsk bytosti obvykle vyuvaj jen velmi mal procento sv
mentln kapacity. Jestlie se vak dostanou do emociln vypjat
situace napklad pi zrann, zavaj-li extrmn radost nebo
strach, i v hlubok meditaci jejich neurony jim nhle zanou
zapalovat jako zblznn, a vsledkem je podstatn zven mentln
bystrosti.
No a co m bt? namtla Vittoria. To, e mysl bysteji, jet
neznamen, e mluv s Bohem.
Aha! zvolal Vetra. Jenome v tch okamicch zven
mylenkov jasnosti se asto naleznou pozoruhodn een zdnliv
neeitelnch problm. Guruov tomu kaj vy vdom.
Biologov hovo o zmnnch stavech. Psychologov o zven
vnmavosti. Zarazil se. A kesan o vyslyen modlitby. Se
irokm smvem dodal: Bo vnuknut nkdy neznamen nic
jinho, ne e tvj mozek prost rozpozn to, co tvoje srdce u v.
- 398 -

Kdy nyn sestupovala do temn hloubky, Vittoria ctila, e jej

otec ml mon pravdu. Bylo tak tk uvit tomu, e zrann
uvedlo camerlegnovu mysl do stavu, v nm si prost uvdomil,
kde se antihmota nachz?
Kad z ns je Bh, pravil Buddha. Kazdy z ns zn vechno.
Sta otevt mysl tak, aby zaslechla svou vlastn moudrost.
Sestupujc stle hloubji pod zem Vittoria nhle poctila zblesk
on mylenkov jasnosti, kdy se j mysl jakoby otevela a to, co u
vlastn vdla, se vynoilo na povrch. Nyn u nemla o
camerlegnovch zmrech sebemen pochybnosti. To uvdomn v
n vak zrove vyvolalo strach, jak snad jet nikdy nezaila.
Camerlegno, ne! rozkikla se do hlubiny. Vy to nechpete!
Pedstavila si tisce lid shromdn u bran Vatiknu a ztuhla v n
krev. Jestli tu antihmotu vynesete na povrch vichni zahynou!
Langdon te skkal pes ti schody, aby byl co nejdv dole.
Schoditn achta sice byla zk, ale pesto dnou klaustrofobi
netrpl. Strach, kter jej zprvu tak ochromoval, nyn vystdala obava
daleko vnj.
Camerlegno! vykikl, kdy se piblil k mstu osvtlovanho
jeho lampikou. Muste tu antihmotu nechat tam, kde je! Nic jinho
se dlat ned!
U kdy to Langdon volal, uvdomoval si, e tomu sm v.
Nejene pijal jako fakt camerlegnovo bosk vnuknut o tom, kde se
antihmota nachz, ale pimlouval se tu za znien Svatopetrsk
baziliky, jednoho z nejvtch poklad svtov architektury a
vtvarnho umn.
Ale vzhledem ke vem tm lidem venku, nen jin cesty.
Bylo jakousi krutou ironi, e jedin cesta, jak lidi shromdn
na nmst zachrnit, spovala ve znien samotnho chrmu.
Langdon si uml pedstavit, jak se iluminti asi kochaj touto
symbolikou.
Vzduch vanouc z podzem byl chladn a zatuchl. Tam nkde
dole se nachzela posvtn nekropole, msto, kde je pohben svat
Petr a spousta dalch prvotnch kesan. Langdonovi bhal mrz po
zdech, ale doufal, e akce, kter se prv astn, nebude
sebevraedn.
- 399 -

Podle svtla lampiky Langdon poznal, e se camerlegno

zastavil, a spchal k nmu.
Ze stn se nhle vynoil konec schodit uzavenho eleznmi
dvemi ozdobenmi temi tepanmi lebkami. Camerlegno se do nich
prv opel, aby je otevel, ale Langdon k nmu piskoil a pithl
dvee zase zptky, aby nemohl jt dl. Za nimi u se po schodech
hrnuli ostatn, bled jako straidla v zi reflektoru BBC zejmna
Glick, kter ztrcel barvu s kadm dalm schodem.
Chartrand popadl Langdona. Nechte camerlegna, a jde dl!
Ne! zashla Vittoria shora, sotva popadajc dech. Musme
vechny okamit evakuovat! Antihmotu odtud nesmte odnst! Jestli
ji vynesete nahoru, tak vichni ti lidi zahynou!
Camerlegno se ozval nepirozen klidnm hlasem. Vy
vichni my vichni musme dvovat. asu u je mlo.
Vy tomu nerozumte, vysvtlovala Vittoria. Vbuch nahoe
na rovni ternu bude mt mnohem hor nsledky ne exploze tady
dole pod zem!
Camerlegno na n utkvl svma zelenma oima, jejich pohled
se zdl docela petn. Copak tu nkdo mluv o vbuchu na
nmst?
Vittoria se na nho tzav podvala. Vy to tu chcete nechat?
Camerlegnova sebejistota psobila a hypnoticky. Dnes veer
u k dn smrti nedojde.
Ano, ote, ale
Prosm vs aspo trochu vte. Vichni zmlkli. Nikoho z
vs neprosm, aby el se mnou. Kdo chce, me odejt. Jedin, o co
vs prosm, je, abyste se nevmovali do Jeho zmr. Nechte m
udlat to, k emu jsem byl povoln. Rozhldl se pevnm pohledem.
Je na mn, abych zachrnil tento chrm. A j to doku. Za to rum
svm ivotem.
Ticho, kter zavldlo, se podobalo ohluujcmu rachotu hromu.
Jedenct padest jedna. Nekropole znamen doslova Msto
mrtvch.
Nic z toho, co si kdy Robert Langdon o tomto mst peetl,
nebylo nleitou ppravou na pohled, kter se mu zde naskytl.
- 400 -

Rozshl podzemn dutina byla vyplnn spoustou chtrajcch

mauzole stojcch jako drobn domky na jeskynnm pozemku. Nikde
ani stopa ivota. Bizarn achovnice zkch uliek, kter se
propltaly mezi rozpadajcmi se pamtnky, postavenmi vtinou z
cihel s mramorovm obloenm. Mezi nimi stly nesetn sloupy z
nevybran pdy, podprajc nzk hlinn strop visc nad touto
vesnic stn.
Msto mrtvch, napadlo Langdona, v jeho pocitech se
stetvaly akademick zvdavost a pudov strach. Spolu s ostatnmi
zapadl do labyrintu chodeb. Udlal jsem chybu?
Chartrand byl prvn, kdo podlehl camerlegnovu charismatu,
otevel dvee a prohlsil, e mu dvuje. Pokud jde o Glicka a
Macriovou, na camerlegnv nznak se velkomysln uvolili dt pro
dal hledn k dispozici svoje svtlo, i kdy o nezitnosti jejich
motivace se dalo s spchem pochybovat, zvl s pihldnutm k
tomu, s jak fantastickm spchem mohou potat v ppad, e se
odtud vrt iv. Vittoria jevila nejmn chuti ze vech, a Langdon j
v och vidl ostraitost svdc mon o ensk intuici.
Te u je ale stejn pozd, ekl si a spolu s Vittori spchal za
ostatnmi. U jsme v tom namoen a po krk.
Vittoria mlela, ale Langdon vdl, e si mysl tot. Jestli se
camerlegno ml, tak tch devt minut k zchran Vatiknu urit
neposta.
Chvtali kolem rznch pamtnk a Langdona zaaly bolet
nohy; v tu chvli si ke svmu pekvapen viml, e vlastn celou tu
dobu jdou stle do kopce. Kdy se mu konen rozbesklo, pro tomu
tak je, a ho zamrazilo. Relif celho ternu pod jeho nohama
pochzel toti jet z Kristovch dob. Stoupal do vrchu, kter byl
pvodnm Vatiknskm pahorkem! Langdon vdl, e podle
vatiknskch uenc se hrob svatho Petra nachz u vrcholu
Vatiknskho pahorku, a vdycky se divil, jak to mohou vdt. Nyn
to pochopil. Ten proklet pahorek je tam toti jet dnes!
Ml pocit, jako by listoval strnkami djin. Tam nkde ped
nimi je hrob svatho Petra vrcholn kesansk relikvie. Bylo tk
si pedstavit, e nad jeho hrobem byla pvodn jen skromn svatyka
a nic vc. Jak Petrv vznam vzrstal, stavly se nad n stle dal a
- 401 -

vt, a ta dnen se od paty a po nejvy bod kupole ty do vky

skoro sto padesti metr, piem vrchol je pesn nad pvodnm
hrobem.
Pokraovali stle stoupajc cestou splet chodeb. Langdon se
podval na hodinky. Osm minut. Uvaoval, nepidaj-li se natrvalo k
tm, kte tady u odpovaj.
Pozor! vykikl nhle Glick zezadu. Had dry!
Langdon to zahldl vas. Cesta ped nimi byla provrtan adou
drobnch dr. Prost je peskoil.
Vittoria udlala tot, ale vyhnula se jim jen taktak a nemla pi
tom zrovna pjemn pocit. Had dry?
Sp potravn dry, opravil to Langdon, dejte na m. Jak si
prv uvdomil, lo o trubice na pvod potravy. Prvotn kesan
toti vili ve vzken v pln tlesn podob, a proto navrtvali do
zem pod podlahou kostela dry, ktermi do podzemnch hrobek
vlvali zesnulm jako potravu mlko a med.
Camerlegno se ctil slab.
Spchal vped, erpaje slu z vdom povinnosti vi Bohu i
lovku. Trpl nesmrn. Due me psobit mnohem vt bolest ne
tlo. Byl vak unaven a vdl, e mu u mnoho asu nezbv.
Zachrnm tvou crkev, Ote. To psahm. Pestoe ml za
sebou reflektor BBC, za kter byl vdn, svou olejovou lampiku
tmal dl. Jsem majk v temnotch. Jsem svtlo. V bhu se lampa
hodn kymcela a camerlegno se obval, e se olej vylije a zane na
nm hoet. Splenho masa u si toho veera uil dost.
Kdy se blil k vrcholu pahorku, byl u promoen potem a
sotva popadal dech. Jakmile se vak dostal a nahoru, ctil se zase
jako znovuzrozen. Dopotcel se na ploinku, na n stl pedtm u
mnohokrt. Cesta nekropol zde nhle skonila ped hlinnou zd. Na
drobn tabulce byl npis: Mausoleum S.
La tomba di San Pietro. Hrob svatho Petra.
Ve zdi ped nm byl ve vi pasu otvor. dn pozlacen deska.
dn fanfry. Nic ne pouh dra ve zdi, za n se nachzela mal
jeskyka a nuzn, zchtral sarkofg. Camerlegno s unavenm
smvem hledl do otvoru. Slyel, jak ho ostatn dohnj. Odloil
olejovou lampiku a poklekl k modlitb.
- 402 -

Dkuji ti, Boe. U to mm skoro za sebou.

Nahoe na Svatopetrskm nmst Mortati obklopen ostatnmi
udivenmi kardinly sledoval na projeknch plochch mdi penos
dramatu, kter se prv odehrvalo dole v podzem. Byl zcela
bezradn, emu m vlastn vit. Vid i cel ostatn svt to, na prv
hled on? Promlouval ke camerlegnovi skuten Bh? M skuten
co nevidt dojt k objeven antihmoty na hrob
! Davy vydechly pekvapenm.
Tamhle! Kad nhle ukazoval na obrazovku. Zzrak!
Dval se i Mortati. Kamera se sice trochu chvla, ale obraz byl
jasn. Naskytl se mu nezapomenuteln pohled.
Na zbru bylo zezadu vidt camerlegna klecho v modlitb na
hlinn podlaze. Ped nm zel ve zdi hrub opracovan otvor. Ve
vklenku leela mezi hromadou kamen rakev z plen hlny. Mortati
ji sice vidl jen jednou v ivot, ale ani v nejmenm nepochyboval o
tom, co obsahuje.
San Pietro.
Mortati nebyl tak naivn, aby si myslel, e vkiky radosti a
divu, kter se najednou ozvaly z davu, naznauj, jak jsou lid
uchvcen pohledem na jednu z nejposvtnjch kestanskch
relikvi. To, co lidi pimlo, e spontnn klekali k modlitb a
dkuvzdn, nebyl hrob svatho Petra, nbr to, co leelo na nm.
Kanystr s antihmotou. Spoval tam, kde byl celou dobu skryt v
temnotch nekropole. Hladk. Neoblomn. Smrtc. Camerlegnovo
vnuknut se ukzalo pravdiv.
Mortati ohromen zral na prhledn vlec. Uvnit se vznela
kulika jaksi tekutiny. Po stnch vklenku blikalo erven svtlo,
jak elektroluminiscenn dioda odpotvala poslednch pt minut
jeho existence.
Na rakvi, kousek od antihmoty, leela tak monitorovac
kamera vcarsk gardy byla namen na kanystr a bez pestn to
vechno snmala.
Mortati se pokioval; byl si jist, e nic hroznjho dosud
nespatil. Hned pot si ovem uvdomil, e zhy bude h.

- 403 -

Camerlegno nhle vstal. Uchopil kanystr a obrtil se k ostatnm.

Ve tvi se mu zrailo naprost soustedn. Protlail se mezi nimi a
rozbhl se dol stejnou cestou, jakou sem piel.
Kamera zachytila Vittorii Vetrovou, strnulou hrzou. Kam s
tm jdete?! Camerlegno! Vdyjste kal
Dvujte! vykikl jen a bel pry.
Vittoria se obrtila k Langdonovi. Co te?
Robert Langdon se pokusil camerlegna zadret, ale Chartrand
proti tomu zakroil; stle jet mu pln dvoval.
Zbry penen kamerou BBC nyn vypadaly, jako kdyby byly
naten na horsk drze sam zatky a houpn. Obas to
prostdal nehybn obraz svdc o zmatku a strachu, jak celou
skupinu na prku k vchodu z nekropole zachvtil.
Nahoe na nmst Mortati ustraen vydechl: Copak to nese
sem?
Po celm svt bylo na televiznch obrazovkch vidt
camerlegna, jak s antihmotou pd vzhru z nekropole. Dnes veer
u nikdo nezeme!
Camerlegno se vak mlil.
Ze vrat Svatopetrsk baziliky vybhl v 11.56, pesn tyi
minuty ped plnoc. Zapotcel se oslepen reflektory svtovch
mdi, kanystr s antihmotou tmaje ped sebou jako njakou litbu
bohm. Z projeknch ploch trcch nad mikrobusy vech
zpravodajskch tb na nj ze vech stran hledla jeho vlastn
postava v nadivotn velikosti, do pl tla nah, porann a s
planoucm zrakem. Hluk davu shromdnho na nmst se
nepodobal niemu, co camerlegno kdy zail; byla to smsice vkik,
nku, zpvu, modliteb podivn kombinace vzvn a dsu.
Ale zbav ns od zlho, zaeptal.
prk z nekropole jej zcela vyerpal. Kadou chvli se mohl
zhroutit. Robert Langdon a Vittoria Vetrov se ho snaili zadret,
hodit kanystr zptky do podzemn skre a hnt se pry, aby se
zachrnili. Poetil blzni!
Camerlegno si nyn s dsivou jasnost uvdomil, e nikdy jindy
by tento zvod nemohl vyhrt. Dnes veer vak Bh opt stl pi
- 404 -

nm. Roberta Langdona, kter u ho tm pedbhal, vak zadrel

Chartrand, kter mu jako vdy dvoval a byl poslun jeho
nabdn k ve. Ti dva reporti byli z toho veho jet pli
otesen, a krom toho jim v bhu pekely jejich pstroje.
Nevyzpytateln jsou cesty Pn.
Te u camerlegno za sebou slyel, jak se ostatn bl a vidl
je tak na projeknch plochch. Zmobilizoval posledn zbytek
fyzickch sil a zdvihl kanystr s antihmotou vysoko nad hlavu. Potom
hrd vystavil nah ramena, na znamen pohrdn ilumintskm
znamenm vyplenm na hrudi, a spchal dol ze schod na nmst.
Zbvalo jet jedno, posledn jednn.
Bh t provzej, ekl si. Bh t provzej.
tyi minuty.
Langdonovi trvalo dlouho, ne se rozkoukal, jakmile vybhl z
baziliky. Nesetn svtla reflektor zpravodajskch tb ho pchala
do stnice. S obtemi zahldl pmo ped sebou matnou postavu
camerlegna enoucho se po schoditi dol. V zi reflektor vypadal
na okamik jako nebesk bytost, cosi jako modern vydn bostva.
Sutana kolem jeho pasu pipomnala rub. Tlo bylo pln jizev a ran
zasazench rukou neptel, avak stle odolvalo. Vzpmen bel
dl vstc masm, dre v rukou smrtc zbra a zapsahaje svt, aby
zstal vrn ve.
Langdon pdil ze schod za nm. Co to dl? Vzdy je vechny
zabije!
Satanovo dlo, volal camerlegno, nem co dlat v Bom
Dom! Hnal se nyn pmo k vydenmu davu.
Ote! kiel za nm Langdon. Jdte odtud!
Pohlete k nebesm! Zapomnte vzhlet k nebesm!
V okamiku, kdy si Langdon uvdomil, kterm smrem
camerlegno b, se mu nhle rozjasnilo. V tom moi svtel je sice
nemohl rozeznat, ale vdl, e je tady pmo nad hlavou.
Italsk nebe poset hvzdami. nikov cesta.
Helikoptra, o kterou camerlegno podal, aby ho dopravila do
nemocnice, u zde stla pipraven, pilot sedl v kabin a rotor se
naprzdno otel. Jakmile zahldl camerlegna bet k vrtulnku,
zmocnila se Langdona nesmrn radost a leva.
- 405 -

Hlavou se mu divoce hnal pval mylenek

Nejprve mu pily na mysl rozlehl prostory Stedozemnho
moe. Jak je to k nmu daleko? Deset kilometr? Patnct? Vdl, e
k pobe u Fiumicina je to odtud vlakem jen deset minut.
Helikoptrou, kter uraz za hodinu aspo ti sta kilometr, a bez
zastvek. Kdyby se jim podailo zavzt kanystr dostaten daleko na
moe a tam ho svrhnout Jak tak bel, jako kdyby se vznel,
napadaly ho jet jin monosti. La Cava Romana! Mramorov
lomy, asi pt kilometr severn od msta. Jak jsou asi velk? Ti
tveren kilometry? V tuto dobu jsou urit oputn! Kdyby se
kanystr shodil tam
Vichni zptky! zvolal camerlegno. Stle bel, ale ctil, jak
ho bol na prsou. Vrate se! Okamit!
Pslunci vcarsk gardy, stec vrtulnk, stli cel zkoprnl,
kdy se k nim camerlegno piblil.
Pry! vykikl na n knz.
Vojci ustoupili.
Ped uaslmi zraky celho svta camerlegno obhl vrtulnk a
k pilotovm dvem a otevel je. Ven, synu! Honem!
Pilot vyskoil.
Camerlegno se podval dovnit na jeho sedadlo, a rzem mu
bylo jasn, e vzhledem ke svmu naprostmu vyerpn bude
potebovat ob ruce, aby se tam nahoru vythl. Obrtil se k pilotovi,
kter stl za nm a cel se tsl, a vloil mu kanystr do rukou.
Podrte to, a a budu uvnit, tak mi to podejte.
Kdy se drpal nahoru, slyel Roberta Langdona, kter se hnal k
vrtulnku, jak nco vol. Te u chpete, pomyslel si camerlegno.
Te u vte.
Usadil se v kabin, zkuenmi pohyby shl na pr pek, a
potom se vyklonil z okna pro kanystr.
Vojk, ktermu jej prve svil, vak tu stl s przdnma rukama.
On mi to vzal! volal zmaten. Sebral mi to!
Kdo? kiel camerlegno a srdce se mu sevelo.
Tamhleten!
Robert Langdon asl, jak je kanystr tk. Bel na druhou
stranu vrtulnku a skoil tam do zadn sti kabiny, kde ped pr
- 406 -

hodinami sedl s Vittori. Nechal dvee oteven a pipoutal se.

Potom kikl na camerlegna na pilotnm sedadle: Nahoru, ote!
Camerlegno se po nm ohldl, ve tvi bl strachy. Co to
provdte?
Pilotujte, j to vyhodm! zaval Langdon. Nen as! Tak u
lete!
Zdlo se, e camerlegno nen schopen pohybu; reflektory
zpravodajskch tb, kter na nho svtily sklem kabiny
prohlubovaly vrsky v jeho tvi. J to zvldnu sm. Ode m se
oekv, e to udlm sm, eptal.
Langdon ho neposlouchal. Lete! zaslechl vlastn vkik.
Honem! J vm chci pomoct! Podval se pod sebe na kanystr a dech
se v nm zarazil, kdy to uvidl. Ti minuty! Ote! Ti!
To slo jako by camerlegna probudilo. Naprosto klidn se bez
vhn otoil k zen. Vrtulnk se s ohluujcm evem vznesl.
V oblaku rozvenho prachu jet Langdon zahldl Vittorii
enouc se k helikopte. Jejich zraky se na okamik setkaly a
potom klesla k zemi jako podat.
ev motor a vichr, kter fiel otevenmi dvemi vrtulnku,
zatoily na Langdonovy smysly plnou silou. Ml co dlat, aby
nedostal zvra, kdy camerlegno jejich kolm stoupn jet prudce
zrychlil. Z svtel na Svatopetrskm nmst pod nimi slbla, a se
scvrkla na drobn zc ovl v moi svtel celho msta.
Kanystr s antihmotou sotva udrel v rukou, jak byl tk. Svral
ho pevn dlanmi kluzkmi potem a krv. V kanystru se voln
vznela kulika antihmoty, erven blskajc ve svtle diody
odpotvajc as.
Dv minuty! vykikl Langdon, kter pemtal, kam vlastn
hodl camerlegno kanystr shodit.
Svtla velkomsta pod nimi se ila vemi smry, na zpad
vak u bylo mon zahldnout tpytc se obrysy pobe
Stedozemnho moe ostrou svtlkujc hranici, za n se
rozkldala nekonen temn przdnota. K moi se to nyn zdlo dl,
ne si Langdon pedstavoval. Navc koncentrace svtel podl pobe
varovn naznaovala, e i vbuch daleko nad moem me mt
- 407 -

zniujc inek. A to nebral v vahu nsledky pbojov vlny, kter

by v sle destek kilotun zashla pobe.
Kdy se Langdon otoil a hledl oknem pilotn kabiny rovnou
dopedu, trochu se mu ulevilo. Pmo ped nimi se na obzoru ve tm
rsovaly zvlnn siluety pahork kolem ma. Jejich svahy byly
poset svtly vil msk smetnky, ale o jeden dva kilometry dl k
severu u byly kopce utopen ve tm. Tam u nezilo ani jedin
svtlko. Rozshl kapsa tmy. Nic.
Lomy! rozpomnl se Langdon. La Cava Romana!
Upen sledoval ten pust kus zem a s uspokojenm
konstatoval, e se zd dost velik. Zdl se tak u pomrn blzko.
Mnohem bl ne moe. Zmocovalo se ho stle silnj vzruen.
Camerlegno m zejm v myslu shodit ten kanystr prv tam!
Vrtulnk m pmo tm smrem. Lomy! Kdy ale motory zaburcely
jet silnji, Langdon si s asem uvdomil, e lomy se nijak nebl.
Pln neklidu vrhl pohled bonmi dvemi, aby si ovil polohu, ale to,
co spatil, ho naplnilo hrzou. Rovnou pod nimi zila svtla
zpravodajskch tb na Svatopetrskm nmst.
Jet jsme nad Vatiknem!
Camerlegno! vyrazil Langdon z hrdla sevenho strachem.
Lete dl! U jsme dost vysoko! Pece nememe ten kanystr shodit
zptky na Vatikn!
Camerlegno neodpovdal. Zdlo se, e je pln soustedn na
zen.
Nezbvaj nm ani cel dv minuty! vykikl Langdon, svraje
kanystr. U je vidm! La Cava Romana! msk lomy! Pr kilometr
na sever! Nemme
Ne, odpovdl camerlegno. To je pli nebezpen. Lituji.
Zatmco vrtulnk stle stoupal jen vzhru k nebesm, s bolestnm
smvem se ohldl na Langdona. Nechtl jsem, abyste pisedl,
pteli. Je to od vs posledn ob.
Langdon se dval do camerlegnovch unavench o a nhle
pochopil. V ilch mu ztuhla krev. Ale pece meme nkam
odlett!
Vzhru, odpovdl camerlegno rezignovan. To je jedin
monost.
- 408 -

Langdon u byl sotva schopen dalho pemlen. Zejm vbec

nepochopil, co ml camerlegno v myslu. Pohlete k nebesm!
Nebesa, uvdomoval si nyn, byla camerlegnovm clem v
pravm slova smyslu. Vbec neml v myslu tu antihmotu kamkoli
shazovat. Hodlal ji pouze vzdlit od Vatiknu tak daleko, jak jen to
bude mon.
Byla to cesta bez nvratu.
Vittoria Vetrov stla na Svatopetrskm nmst a dvala se
vzhru. Vrtulnk u vidla jen jako malou skvrnku, svtla reflektor
u k nmu nedoshla. I hluk motor se ztlumil do vzdlenho
bzukotu. Zdlo se, e v tuto chvli se cel svt upen dv vzhru, v
mlenlivm oekvn, s hlavami vyvrcenmi k nebesm vichni
lid, vechna nboenstv, vechna srdce tlukouc spolenm tepem.
Vittori zmtala vichice dsu a zoufalstv. Pestoe helikoptra
u zmizela z dohledu, stle ped sebou vidla Robertovu vzdalujc se
tv. Na co myslel? Pochopil?
Televizn kamery po celm nmst sondovaly tmu a ekaly.
Moe tv vzhlelo vzhru, vechny spojen tichm odpotvnm.
Na projeknch plochch vech mdi svtil stejn obraz msk
obloha poset tpytcmi se hvzdami. Vittorii ctila, jak se j do o
dere vodopd slz.
Na mramorovm schoditi za n sto jedenaedest kardinl
vzhlelo nahoru v tich zkosti. Nkte stli s rukama sepjatma a
modlili se. Nehybn, jako by zkamenli. Nkdo plakal. Vteiny rychle
ubhaly.
V obytnch domech, kavrnch, kancelch, na letitch a v
nemocnicch na celm svt miliony du s zkost ekaly, eho se v
nejblich chvlch stanou svdky. Mui a eny se dreli za ruce,
nkte svrali v nru dti. Zdlo se, jako by se as vznel v
przdnm prostoru.
Do toho se drsn ozvaly zvony Svatopetrsk baziliky.
Vittoria se zoufale rozplakala.
A potom ped zraky celho svta as vyprel.
Mrtv ticho t chvle bylo to nejdsivj ze veho.
- 409 -

Vysoko nad Vatiknem se na obloze objevil zc bod. Na

okamik to vypadalo, jako kdyby se zrodilo nov nebesk tleso
svtl teka, naprosto ist a bl.
A pak se to stalo.
Zblesk. Svtl bod rychle rostl, jako by se ivil sm sebou, a
pes celou oblohu z nj vylehl oslepujc bl paprsek, kter se il
vemi smry a nevdanou rychlost, vyhnje tmu z oblohy jako
leviatan chystajc se pozt cel nebe. A m dl tm rychleji se til i
dol k nim.
Tisce hrdel sevench zkost vykikly hrzou a ruce zakrvaly
oi oslepen jasem.
Zatmco se svtlo ilo prostorem na vechny strany, stalo se
cosi nepedstavitelnho. Jako by spoutn vl samotnho Boha,
svteln paprsek narazil nebo to tak alespo vypadalo na njakou
ze. Jako kdyby se samotn exploze odehrla uvnit gigantick
sklenn koule. Svtlo se odrazilo zptky a nabvajc na intenzit se
tam uvnit neustle vlnilo. Kdy vlna doshla, jak se zdlo,
pedurenho prmru, jako by se na chvli ustlila. Nad mem se
roz-klenula jasn ozen a tich obloha. Noc se zmnila v den.
A pak nastala apokalypsa.
Otes byl obrovsk a prudk drtiv tlakov vlna pichzejc
shora. Dopadla na njako pekeln hnv, otsala ulovmi zklady
Vatiknu, vyrela lidem dech z plic a srela je k zemi. Ozvna
vbuchu proletla kolondou obepnajc nmst, a hned nato
nsledoval pval horkho vzduchu.
Nmstm fiela vichice, s kvlivm jekotem vila kolem
sloup a narela do zd. Lid zden z pchodu soudnho dne se
krili v oblacch zvenho prachu.
Potom, stejn rychle jako se objevila, cel ohniv koule zmizela,
vstebala sama sebe a smrtila se na drobn svteln bod, z nho
vznikla.
Nikdy dv nesetrvalo tolik lid v tak naprostm mlen. Na
Svatopetrskm nmst se jedna tv za druhou zaala obracet od
tmavnouc oblohy dol, kad sm za sebe ponoen do chvle zcela
soukromho asu. Tot uinily i reflektory zpravodajskch tb,
- 410 -

jejich paprsky se zaaly obracet zptky k zemi jakoby z cty k

temnot, kter se sem navracela. Zdlo se, jako kdyby v jedin chvli
cel svt spolen sklonil hlavu.
Kardinl Mortati poklekl a zaal se modlit, a tot po nm
udlali i ostatn kardinlov. Vojci vcarsk gardy sklonili sv
dlouh avle a stli jako zkamenl. Nikdo nepromluvil. Nikdo se
nepohnul. Vechna srdce se chvla upmnm dojetm. Ltost.
Strachem. divem. Vrou. A bojcnou ctou k nov a straliv sle, o
n se prv pesvdili.
Vittoria Vetrov stla u paty majesttnho schodit
Svatopetrsk baziliky a cel se tsla. V pvalu cit, kter se j valil
krv, se ozvalo jedin slovo jako zdli znjc zvon. ir. Krut.
Odhnla je pry. A pesto se ozvnou vracelo. Znovu je odehnala.
Bolest byla pli velk. Snaila se ji pehluit soustednm na to, co
vzruovalo mysli ostatnch lid na dsivou slu antihmoty na
zchranu Vatiknu na camerlegna hrdinsk iny zzraky
obtavost. Pesto se to slovo stle vracelo a bodalo steskem osamn.
Robert.
el pro ni do Andlskho hradu.
Zachrnil ji.
A jej vtvor ho nyn zahubil.
Ponoen v modlitb se kardinl Mortati ptal sm sebe, zda by
byl jako camerlegno schopen zaslechnout Bo hlas. Mus lovk
vit na zzraky, aby jej uslyel? Mortati byl modern lovk
pidrujc se star vry. Zzraky nikdy nebyly jej soust. Je
pravda, e tato vra o zzracch hovoila o krvcejcch dlanch,
vzken mrtvch, o otisku na rubi avak Mortatiho racionln
mysl vechny tyto zkazky chpala jako soust mtu. Byly prost
vsledkem nejvt lidsk slabosti poteby vit. Zzraky jsou
pbhy, jim vme proto, e si pejeme, aby byly pravdiv.
A pece
Jsem tak modern, e nemohu pijmout to, eho byl mj zrak
prv svdkem? Vdy to byl zzrak, nebo ne? Ano! Nkolika mlo
slovy zaeptanmi camerlegnovi do ucha Bh zashl a zachrnil tuto
crkev. Pro je tak tk tomu uvit? Co by vypovdalo o Bohu,
jestlie by neudlal zhola nic? e je to Vemohoucmu lhostejn?
- 411 -

Anebo e nem moc tomu zabrnit? Zzrak byl jedinou monou

odpovd!
Kdy Mortati poklekl k modlitb, modlil se za camerlegnovu
dui. Dkoval mladmu komomu, kter pes svj nevysok vk
otevel jemu, starmu mui, oi k pochopen zzrak bezvhradn
vry.
Kardinl si ovem ani zdaleka nedokzal pedstavit, jak tk
zkouce bude jeho vra zhy vystavena
Ticho na Svatopetrskm nmst peruilo nejprve tich umn.
um postupn perstal v hukot, a potom nhle v ev. Lid stojc na
nmst vykikli.
Podvejte se! Koukejte!
Mortati otevel oi a obrtil se k davu. Vichni vak ukazovali
kamsi za nho, k prel Svatopetrsk baziliky. Lidem pobledly
tve, nkte poklekli. Jin omdleli a nkte se neovladateln
rozplakali.
Koukejte! Vidte to?
Mortati se cel zmaten ohldl a sledoval nataen ruce.
Ukazovaly nahoru, na terasu na stee chrmu, odkud shlely
obrovsk sochy Krista a apotol.
Po Jeov pravici tam s rukama rozpaenma vstc svtu stl
camerlegno Carlo Ventresca.
Robert Langdon u nepadal. Nectil u dnou hrzu. dnou
bolest. Dokonce ani neslyel hvzdn vtru. Pouze jemn zvuk
plouchajc vody, jako kdyby pohodln dmal nkde na pli.
V paradoxnm uvdomn sebe sama Langdon ctil, e toto je
smrt. Byl tomu rd. Cele se poddal mton otuplosti a ponechal na
n, aby jej unesla, kamkoli se j zachce. Znecitlivly vi bolesti a
strachu nikterak netouil, aby se vrtily. Jeho posledn vzpomnka
byla takovho druhu, e mohla pochzet jedin z pekel.
Vezmi m k sob. Prosm
Le plouchn vody, kter jej ukolbalo do snivho pocitu
klidn vyrovnanosti, se ho zrove snailo z tohoto snn vyburcovat.
Brnil se tomu, netouil po probuzen. Nech m bt! Dobe toti ctil,
- 412 -

jak se na okraji jeho blaenho snn srocuj dmoni, burcujc jej z

jeho blouznn. Ven zmatench obraz. Jekot hlas. Burcen
vichice. Prosm ne! m vc se tomu brnil, tm vc se bsnn
hlsilo ke slovu.
A pak to vechno krut a bez slitovn proval znovu
Vrtulnk pokraoval ve svm zvratnm kolmm stoupn.
Langdon v nm, bez monosti niku. Svtla ma, viditeln
otevenmi bonmi dvemi, se s kadou dal vteinou vzdalovala.
Pud sebezchovy mu kal, e by ml kanystr vyhodit. Prv te.
Vdl, e mu zabere asi dvacet vtein, ne spadne o kilometr n.
Padal by ale na msto pln lid.
Nahoru! V!
Langdon neml potuchy, jak mohou asi bt vysoko. Vdl, e
mal vrtulov letadla ltaj ve vce kolem esti kilometr. Tenhle
vrtulnk u musel urazit pkn kus cesty do thle ve. Ti kilometry?
Pt? Pod tu jet zbvala urit ance. Kdyby to svren dokonale
naasovali, kanystr by nedoletl a k zemi, nbr by vybuchl v
bezpen vzdlenosti jak od zem, tak od vrtulnku. Langdon se dval
na msto rozkldajc se pod nimi.
A co kdy jste to vypotal patn? ptal se camerlegno.
Langdon uasl. Camerlegno, kter se na Langdona vbec
nepodval, musel jeho mylenky njak uhodnout z odrazu tve v
pednm skle kabiny. Bylo zvltn, e te u se vbec nevnoval
zen. dn ovldac pky se nedotkal. Helikoptra byla v tuto
chvli patrn zena automaticky v trvalm vzestupnm reimu.
Camerlegno shl nad sebe ke stropu kabiny hledal nco za
kabelovm krytem a pak odtamtud vythl njak kl, kter tam ml
uschovan.
Langdon se s asem dval, jak spn odemyk kovovou
schrnku upevnnou mezi sedadly. Vythl z n jaksi velk ern
nylonov balk, kter poloil na vedlej sedadlo. Langdonovi vrtalo
hlavou, co bude dl. Camerlegnovy pohyby byly pln soustedn,
jako by u dospl k njakmu een.
Podejte mi ten kanystr, pronesl klidnm hlasem.
Langdon u byl zcela bezradn a nevdl, co si o tom m myslet.
Poslechl. Devadest vtein! dodal jet.
- 413 -

To, co camerlegno s antihmotou udlal, ho vak pln zdrtilo.

Vzal kanystr opatrn do rukou a vloil ho do skky. Tu pak
piklopil tkm vkem a uzamkl.
Co to m znamenat? dsil se Langdon.
Abychom neupadli v pokuen, znla odpov. Nae
camerlegno vyhodil kl otevenmi dvky ven.
Langdon ctil, e spolu s klem vypadla i jeho due.
Camerlegno pak shl po nylonovm ranci a provlkl pae
popruhy. Dalm emenem se opsal, uthl vechny pezky a psy
sloil pod sebe jako do batohu. Potom se otoil k ohromenmu
Langdonovi: Lituji, nepedpokldalo se, e to skon takhle. Nae
otevel dvee sv kabiny a vrhl se do noci.
V Langdonov bezvdom mysli se znovu vynoil ten obraz, a
spolu s nm pila i bolest. Skuten, fyzick bolest. porn. Paliv.
Prosil, aby u to skonilo, aby mohl zemt, ale jakmile mu voda
zaala v uch pleskat zase hlasitji, vyrojily se nov obrazy. Pekeln
muka teprve zanala. Vidl trky, zbytky. Zmatenou t ir
hrzy. Zmtaje se na rozhran mezi deliriem nonch ds a smrt
prosil o vysvobozen, obrazy vak v jeho dui zazily jet jasnjm
svtlem.
Kanystr s antihmotou byl mimo dosah. Bez zastvky letl a
odpotval stle n, zatmco vrtulnk stoupal m dl v. Padest
vtein. V a v. Langdon se jako splaen motal po kabin,
pokoueje se njak zorientovat v tom, eho byl prv svdkem.
Ptatyicet vtein. Zaal divoce prolzat pod sedadly, nen-li tam
jet jeden padk. tyicet vtein. Nic tam nebylo! Pece tu mus bt
jet njak vchodisko! Ticet pt vtein. Pdil k otevenm dvem
helikoptry a zstal stt ve vtrnm proudu, hled dol na osvtlen
m. Dvaaticet vtein.
Potom se rozhodl.
Bylo to neuviteln rozhodnut
Robert Langdon vyskoil bez padku. Kdy noc pozela jeho
padajc tlo, vrtulnk vyrazil vzhru a zvuk jeho rotor zanikal v
ohluujcm lomozu Langdonova vlastnho volnho pdu.
til se k zemi a ml pocit, jak od as, kdy ped lety skkal z
ve, u nikdy nezail pocit neprosn sly zemsk pitalivosti
- 414 -

bhem volnho pdu. m rychleji padal, tm silnji ho zem k sob

thla; jako by ho chtla pmo vst. Tentokrt ovem neskkal z
patncti metr do baznu. Skkal z kilometrov vky do msta na
iroirou plochu dlaby a betonu.
Ve vru vtru a zoufalstv k nmu odkudsi z hrobu zaznval
Kohlerv hlas to, co prohlsil tho dne rno v CERNU u vakuov
trubice pro voln pd: eln odpor tlesa o ploe jednoho
tverenho metru zpomaluje voln pd tm o dvacet procent.
Langdon si nyn uvdomil, e dvacet procent ani zdaleka nesta k
tomu, aby tenhle skok peil. Nicmn a sp nsledkem celkovho
ochrnut ne v nadji na zchranu pevn svral v rukou jedin
pedmt, kter cestou ke dvem ve vrtulnku sebral. Byl to vlastn
jen poetil npad, ale na jeden prchav okamik se toho chytil jako
posledn nadje.
V zadn sti kabiny leela plachta na pikrvn pednho skla
helikoptry. Vydut obdlnk zhruba tyi krt dva metry, nco jako
velk tvarovan prostradlo, jen velmi vzdlen pipomnajc padk.
Nemlo to dn popruhy, jen smyky z prunch lan v kadm
rohu, slouc k upevnn na zakivenm elnm skle. Langdon stril
ruce do poutek, sevel je a vyskoil do przdna.
Posledn kousek jeho mladistvho fanfaronstv.
Bez iluz o peit.
Padal jako kmen. Nohama naped. Pae zdvien. Ruce
svrajc poutka. Nad hlavou plachtu vypouklou jako houba. Vtr
kolem nho jen fiel.
V letu uslyel kdesi nad sebou temn vbuch. Pipadal mu
vzdlenj, ne by byl ekal. Tm souasn jej ale zashla tlakov
vlna. Z plic mu vyrazila dech. Vude kolem sebe ctil hork vzduch.
Snail se jej zachytit. Shora se tila dol houc ze. Vrek plachty
zaal doutnat natst vak nevzplanul.
Langdon se til dol v ele svtelnho kotoue a ctil se jako
surfa pokouejc se uniknout gigantick pbojov vln. Potom
horko pominulo jako kdy utne.
Padal dl, tentokrt chladnou tmou.
Na okamik Langdon poctil zblesk nadje, ta ale spolu s
horkem hned zase vyvanula. Pestoe se tahem pa snail doclit,
- 415 -

aby plachta jeho pd co nejvc zpomalila, vtr kolem nj stle svitl

ohluujc rychlost. Langdon nepochyboval ani v nejmenm, e
pod jet let pli rychle, ne aby mohl pd pet. Rozplcne se,
jakmile se dotkne zem.
V mozku se mu mhaly sam matematick vzorce, ale byl pli
obluzen, ne aby se v nich vyznal. eln odpor tlesa o ploe
jednoho tverenho metru dvacetiprocentn zpomalen. To jedin,
eho si byl vdom, bylo, e plachta nad hlavou ho me zpomalit o
vc ne dvacet procent. Rychlost vtru proudcho kolem nj vak
bohuel svdila o tom, e jej brzdic vkon je i pesto nedostaten.
Pod jet padal pli rychle nraz do toho moe betonu, kter na
nho dole ek, nepeije.
Dole pod nm se svtla ma rozbhala vemi smry. Msto
vypadalo jako obrovsk hvzdami poset obloha, do n se Langdon
til. Souvisl koberec hvzd byl peruen pouze temnm pruhem
rozdlujcm msto na dv poloviny irokou neosvtlenou stuhou
kroutc se mezi svtly jako vypasen had.
Jako vynesen vzhru na heben neoekvan vlny Langdon
nhle poctil novou nadji.
S tm maniaklnm silm prudce trhl pravou rukou a sthl
plachtu dol. Zaala hlasit pleskat, vzdula se a zhoupla vpravo,
smrem k mstu nejmenho odporu. Langdon ctil, jak se st
stranou. Zathl znovu, silnji, nevmaje si bolesti v dlani. Plachta se
opt vzedmula a on znovu ctil, jak se pohybuje ke stran. Ne pli.
Ale trochu pece! Podval se znovu pod sebe na tu ernou had
stuku. Byl od n kus vpravo, pod vak jet dost vysoko. ekal
pli dlouho? Znovu v silou zabral a smil se s tm, e nyn je v
rukou Boch. Soustedil pozornost na msto, kde byl ten ern had
nejir, a poprv v ivot se modlil, aby se stal zzrak.
To, co pilo potom, byla jen rozmazan skvrna.
Tma vude pod nm, prudce se mu enouc vstc nhl
sputn dvnch potpskch instinkt reflexivn zablokovn
ptee hlubok ndech do plic k ochran vnitnch orgn pak
skrit nohy jako beranidla a nakonec dk za to, e Tibera je
rozbouen, take pn a je pln vzduchu a e je trojnsob mk
ne voda, kter stoj.
- 416 -

A pak u jen nraz a tma.

Teprve hromov rna, jak plachta pleskla na hladinu, odvrtila
pozornost skupiny od ohniv koule na obloze. Toho veera bylo v
m na nebi hodn k vidn vrtulnk stoupajc kolmo k nebi,
mohutn vbuch, a te ten podivn pedmt, kter dopadl do vcch
vod Tibery rovnou u behu malho nho ostrvku Isola Tiberina.
Od t doby, co byl za mskho moru lta pn 1656 pouit ke
karantnn izolaci nemocnch, se ostrovu pipisovaly tajemn liv
vlastnosti. Z toho dvodu na nm tak pozdji postavili nemocnici.
Kdy mue vythli na beh, bylo patrn, e je tce porann.
Pesto ml sice slab, ale pece jen hmatn pulz, emu se vichni
podivili. ekli si, e to byla mon tajemn liv moc ostrova, co
udrelo jeho srdce v chodu. Za pr minut, kdy rann zaal kalat a
pomalu nabval vdom, dola skupina k nzoru, e ostrov m
magickou moc zcela nepochybn.
Kardinl Mortati vdl, e v dnm jazyce se nenajdou slova,
kter by byla s to vyjdit mystrium tohoto okamiku. Mlen
obklopujc zjeven nad Svatopetrskm nmstm zpvalo hlasitji
ne sbory andlsk.
Zraje vzhru na camerlegna Ventresku kardinl ctil
paralyzujc konflikt mezi svm srdcem a mozkem. Zjeven se zdlo
reln, hmatateln. A pece copak je to mon? Kad ho pece
vidl, jak nased do vrtulnku. A vichni tak vidli ohnivou kouli na
obloze. A te jakmsi podivnm zenm stl camerlegno vysoko
nad nimi na sten terase. Copak ho tam dopravili andl? Anebo
dolo k jeho vzken rukou Bo?
To nen mon
Mortatiho srdce si nic neplo vc, ne aby smlo vit, mozek
ho vak nabdal k rozumu. Pesto vichni kolem nj, vetn
kardinl, zrali vzhru a cel ztuhl divem zejm vidli tot, co
on.
Byl to camerlegno. O tom nemohlo bt pochyb. Vypadal vak
njak jin. Nebesk. Jako kdyby byl oitn. Je to duch? lovk?
Ve svtle reflektor se jeho bl ple zdla nehmotn.
- 417 -

Na nmst bylo slyet pl, jsot, spontnn potlesk. Skupina

jeptiek poklekla a zpvala. V davu bylo znt jaksi neklid a nhle
cel nmst zaalo provolvat camerlegnovo jmno. Kardinlov,
nkte s tv zalitou slzami, se rovn pidali. Mortati se rozhlel
kolem sebe a snail se tomu vemu porozumt. Je to, co vid,
skuten?
Camerlegno Carlo Ventresca stl na sten terase Svatopetrsk
baziliky a shlel dol na lidi, kte k nmu pozvedali zrak. Bd,
anebo sn? Ml pocit, e se cel promnil, jako by nepatil do tohoto
svta. Sm si nebyl jist, zda to bylo jeho tlo nebo sp jeho duch,
kdo se snesl z nebes na mkkou pdu rozlehlch vatiknskch
zahrad, kde pistl jako tich andl na oputn trvnk, piem jeho
ern padk unikl pozornosti davovho lenstv dky
monumentlnmu stnu Svatopetrsk baziliky. Stle jet s jistotou
nevdl, zda to bylo jeho tlo i duch, kdo v sob nalezl slu vydat se
vzhru po starobylm Medailonovm schoditi a na sten terasu,
kde nyn stanul.
Ctil se lehk jako duch.
Pestoe lid dole skandovali jeho jmno, vdl, e neoslavuj
jeho. Byly to sp vkiky plynouc z impulzivn radosti, radosti
stejnho druhu, jakou kad den pocioval on sm, vzvaje
Vemohoucho. Provali to, po em kad z nich odjakiva touil,
po ujitn z onoho svta, po potvrzen moci Stvoitele.
Camerlegno Ventresca se cel ivot modlil, aby ten okamik
nadeel, le ani on si nedokzal pedstavit, e Bh najde zpsob, jm
by to prokzal tak oividn. Ctil nutkn zavolat k nim vem: V
Bh je ivouc Bh! Patete na zzraky, kter jsou vude kolem vs!
Chvli tam stl, cel ochromen, avak pesto provaje mnohem
vc, ne kdy proil. Kdy mu nakonec due pokynula, sklonil hlavu a
odstoupil od zbradl.
Tam potom sm, osaml, poklekl a zaal se modlit.
Ped oima se mu mhaly sem a tam nejasn obrazy. Jen pomalu
se Langdonv zrak zaal sousteovat. Nohy ho bolely a po celm
tle se ctil rozlman, jako kdyby ho pejel nklak. Leel na zemi
otoen na bok. Nco zapchalo po lui. Stle jet slyel vytrval
- 418 -

plouchn vody. Te u mu ale uklidujc nepipadalo. Ozvaly se i

jin zvuky hovor nkde nablzku. Nejasn vidl jaksi blav
postavy. Vichni jsou v blm? Doel k zvru, e je buto v
blzinci, nebo v nebi. Vzhledem k tomu, e ho plilo v krku, si ale
ekl, e nebe to bt neme.
U pestal zvracet, pravil musk hlas italsky. Obrate ho.
Hlas znl pevn a profesionln.
Langdon ctil, jak ho n ruce pomalu pevaluj z boku na zda.
Hlava se mu toila. Pokouel se posadit, ale ruce jej etrn donutily
znovu ulehnout. Poddal se. Potom uctil, e mu nkdo prohledv
kapsy a nco z nich vytahuje.
Pak omdlel.
Doktor Jacobus nebyl nboensky zaloen; lkask vda ho to
u dvno odnauila. To, co se dnes veer odehrvalo ve Vatiknu,
vak vystavilo jeho systematick logick uvaovn tvrd zkouce.
Copak te mohou lidsk tla padat z oblohy?
Doktor Jacobus hmatal pulz pohmodnho mue, kterho prv
vythli z Tibery. kal si, e ho do bezpe snad musel dopravit
vlastnorun sm Pnbh. Nrazem na hladinu toti ztratil vdom, a
nebt t nhody, e Jacobus se svm tmem prv vyel na beh
podvat se, co se to na obloze dje, nikdo by si toho padajcho
netastnka neviml, a urit by se byl utopil.
Americano, sdlovala oetovatelka, kter prohledala
rannmu kapsy, jen co ho vythli na beh.
Amerian? Mstn asto ertovali, e Amerian u je v m
tolik, e hamburger se brzy stane italskm nrodnm jdlem. Ale e by
Amerian padali z nebe? Jacobus mu prudce posvtil do o, aby
vyzkouel reakci jeho zorniek. Pane, slyte m? Vte, kde jste?
Mu upadl znovu do bezvdom. Lkae to nijak nepekvapilo.
Ten lovk vyzvracel hodn vody pot, co mu Jacobus poskytl prvn
pomoc.
S chiama Robert Langdon, hlsila sestra, prohlejc jeho
idisk prkaz.
Cel skupina stojc na behu kolem zachrnnho ztuhla
pekvapenm.
- 419 -

Vyloueno! prohlsil Jacobus kategoricky. Robert Langdon

byl pece ten lovk z televize ten americk profesor, co pijel na
pomoc Vatiknu. Doktor vidl Langdona ped pr minutami, jak
nased na Svatopetrskm nmst do vrtulnku a odlt nkam daleko
odtud. Spolu s ostatnmi vybhl k Tibee podvat se, jak vybuchne
antihmota a spatili ohromnou svtelnou kouli, jakou v ivot
nevidli. Copak to me bt tent lovk!
Je to on! vykikla oetovatelka, shrnujc Langdonovy
promoen vlasy dozadu. Poznvm ho taky podle toho tvdovho
saka!
Nhle se od vchodu do nemocnice ozval kik. Byla to jedna z
pacientek, kter tam kvlela jako len, zdvihala nad hlavu
tranzistorov rdio a vzvala Boha. Camerlegno Ventresca se jakoby
zzrakem prv zjevil na stee Vatiknu.
Doktor Jacobus si ekl, e jakmile mu rno v osm skon sluba,
pjde odtud rovnou do kostela.
Svtla, kter ml Langdon nyn nad hlavou, byla jasnj,
sterilnj. Leel na jakmsi vyetovacm stole. Ctil svrav pach
neznmch chemikli. Nkdo mu prv pchl injekci a vysvlkli ho
z at.
Cikni to urit nejsou, konstatoval u zase napolo v
bezvdom.
Nejsp njac cizinci? Ano, o takovch vcech u slyel. Tahle
stvoen mu ale natst neubl. Vechno, co od nj chtj, jsou
jehoAni za nic! vykikl Langdon a s vyvalenma oima si zprudka
sedl.
Attento! vykiklo jedno z tch stvoen, aby ho uklidnilo. Na
jmenovce stlo dr. Jacobus. Vypadal pozoruhodn lidsky.
J, j jsem myslel, koktal Langdon.
Klid, pane Langdone. Jste v nemocnici.
Mlha se zaala rozpoutt. Langdona zaplavila vlna levy.
Nemocnice sice neml rd, ale urit jsou lep ne cizinci, kte by
mu sebrali varlata.
Jsem doktor Jacobus, pedstavil se ten mu. Vysvtlil mu, co
se prv pihodilo. Mete mluvit o tst, e jste naivu.
- 420 -

Langdon se ovem nijak tasten nectil. St dval dohromady

trky toho, co si pamatoval vrtulnk camerlegno. Cel tlo ho
bolelo. Podali mu jakousi tekutinu, aby si vyplchl sta. Dla mu
pevzali gzou.
Kde mm aty? ptal se. Na sob ml toti jen paprovou non
koili.
Jedna z oetovatelek ukzala na pepku, pes kterou byly
jeden pes druh pehozen kusy odvu, tvdov nebo v barv khaki,
z nich kapala voda. Ml jste to cel promoen. Museli jsme to z
vs sthnout.
Langdon se dval na rozedran tvdov sako a zamrail se.
V kapse jste ml njak papr, dodvala sestra snaiv.
Teprve te si Langdon viml pergamenovch cr rozloench
po cel podvce saka. List z Galileova Diagramu. Posledn kopie,
kter na svt vbec existovala, se mu tady rozpadala ped oima.
Byl vak pli otupl, ne aby se zmohl na njakou reakci. Prost
jen civl.
Vae osobn vci jsme zachrnili. Ukzala mu igelitov sek.
Penenka, videokamera a pero. Tu kameru jsem se snaila vysuit,
jak jen to lo.
J dnou videokameru neml, namtl.
Oetovatelka se zamraila a ukzala mu obsah sku. Prohlel
si ho, a krom penenky a pera tam skuten byla miniaturn
videokamera Sony. Teprve te si vzpomnl. Dal mu ji pece Kohler s
dost, aby ji pedal mdim.
Ml jste to v kapse. Myslm ale, e budete stejn potebovat
novou. Oetovatelka odklopila malikou obrazovku na zadn stran
pstroje. Je to praskl. Potom se ale zaradovala. Zvuk ale jak tak
funguje. Piloila si kameru k uchu. Hraje nco pod dokola.
Chvli poslouchala, potom se zamraila a podala pistroj Langdonovi.
Hdaj se tam njac dva mui.
Langdon si kameru piloil k uchu. Hlasy znly tlumen a
kovov, rozumt jim vak bylo. Jeden byl blzko, druh vzdlenj.
Langdon je poznal oba.
Na sobe paprovou koili, Langdon ohromen naslouchal, o em
spolu ti dva mui hovoili. Pestoe nemohl vidt, co se dlo, ve
- 421 -

chvli, kdy uslyel zvr jejich rozhovoru, byl z due rd, e to

nevidl.
Pane Boe!
Kdy cel zznam zaal znovu od zatku, Langdon oddlil
kameru od ucha a zstal cel zkoprnl. Antihmota, helikoptra
Zaal usilovn pemlet.
To ale pece znamen
Chtlo se mu zase zvracet. Cel zmaten a vztekl slezl ze stolu
a postavil se, i kdy se mu nohy tsly.
Pane Langdone! pokral ho lka a snail se ho zastavit.
Potebuju njak aty, dal Langdon, kter ctil, jak mu fouk
na zda, jak byla paprov koile vzadu rozhalen.
Ale vy muste zstat v klidu.
Hlsm odchod. Hned. A potebuju njak obleen.
Ale pane, vdy-
Okamit!
Vichni se udiven dvali jeden na druhho. dn aty tu
nemme, prohlsil doktor. Snad by vm ztra nkter v znm
mohl njak pinst.
Langdon trpliv vydechl a upel oi na lkae. Pane doktore,
rozhodl jsem se okamit odejt. Potebuji proto aty. Jdu do
Vatiknu, a do Vatiknu se nechod s nahm zadkem. ekl jsem to
dost jasn?
Doktor Jacobus, a nerad, kapituloval. Dejte mu nco na sebe.
Kdy kulhajc Langdon opoutl nemocnici na Isola Tiberina,
pipadal si jako perostl skautk. Na sob ml kombinzu se zipem
na pedn stran, kter pvodn patila nkomu od zchrann sluby.
ena podsadit postavy, kterou mu pidlili jako doprovod, byla
obleen podobn. Lka Langdona ubezpeil, e ta dma ho do
Vatiknu doprav v rekordnm ase.
Molto traffico, upozoroval ji Langdon na to, e kolem
Vatiknu jsou ulice peplnn lidmi a auty.
Jak se zdlo, zdravotnici to nezajmalo. Soo conducente di
ambulanza. dm ambulanci.
Ambulanza? Te u to bylo jasn. Vypadalo to, e se tam
dostane zchrankou.
- 422 -

ena jej vedla za roh budovy, kde na betonov ploin sahajc

a nad vodu stlo vozidlo zchrann sluby. Kdy ho Langdon
spatil, zarazil se. Byl to vrtulnk, a ke vemu ponkud obstaron. Na
trupu ml npis Aero-Ambulanza.
Svsil hlavu.
ena se usmla. Letme do Vatiknu. Hezky rychle.
Mezi leny kardinlskho kolegia to jen velo nadenm a
elnem, kdy se houfn vraceli do Sixtinsk kaple. Na rozdl od
ostatnch se vak Mortati ctil m dl tm zmatenj a nejradji by
odtud uplchl nkam pry. V zzraky uvdn v Psmu vil, ale
tomu, eho byl ped chvli osobn svdkem, nebyl s to rozumt. Po
ivot strvenm v pokoe si byl devtasedmdestilet kardinl
vdom, e to, co spatil, by v nm mlo vyvolat zbon naden
spontnn proitek vrouc vry. A pesto to jedin, co ctil, byly
vzrstajc a zneklidujc rozpaky. Tuil, e nco nen v podku.
Signore Mortati! volal na nho pslunk vcarsk gardy,
kter se hnal chodbou k nmu. Byli jsme nahoe na stee, jak jste
ns podal. Camerlegno je z masa a kost. Je to skuten lovk!
Nen to dn duch! Je pln stejn, jako jsme ho znali!
Mluvili jste s nm?
Kle a mlky se modl! Netroufali jsme si na nho shnout!
Mortati byl v rozpacch. eknte mu, e na nho kardinlov
ekaj.
Signore, protoe je to iv lovk Vojk zavhal.
Prosm?
Na prsou je hrozn poplen. Mme mu tu rnu ovzat?
Mus ho to bolet.
Mortati o tom pemlel. Za celou dobu strvenou ve slubch
crkve se neocitl v podobn situaci. Je to lovk, tak mu jako
lovku poslute. Vykoupejte ho. Ovate mu rny. Oblete ho do
istho. Pokme v Sixtinsk kapli, dokud nepijde.
Gardista odbhl.
Mortati zamil ke kapli. Ostatn kardinlov u byli uvnit.
Cestou zahldl Vittorii Vetrovou, jak sed zhroucen na lavici u paty
Krlovskho schodit. Vnmal jej al a osamlost ze ztrty, kterou
- 423 -

utrpla, a nejradji by byl zamil k n, ale uvdomoval si, e by se

tm zdrel. ekala ho prce, pestoe vbec neml pedstavu, jak
prce by to vlastn mla bt.
Mortati veel do kaple. Panoval tam zmatek a vzruen. Zavel
za sebou dvee. Pomhej mi Bh.
Dvouvrtulov aero-ambulanza krouila u Vatiknu a Langdon
zatnal zuby psahaje Pnubohu, e tohle je posledn cesta v ivot,
kterou podnik vrtulnkem.
Pilotku se mu podailo pesvdit, e dodrovn pedpis
tkajcch se vzdunho prostoru nad Vatiknem je to posledn, na
em jim tam prv te zle, a navigoval ji pes zadn hradby a k
pistvac ploe.
Grazie, podkoval j a s obtemi se vysoukal na zem. Poslala
mu polibek a okamit odstartovala, penesla se pes hradbu a
zmizela v temn noci.
Langdon zstal stt a zhluboka dchal, aby si njak proistil
hlavu a piel na to, co by te vlastn ml udlat.
S videokamerou v ruce nasedl do stejnho golfovho voztka,
kterho pouil u pedtm tho dne. Baterie signalizovala, e u je
skoro vybit. Aby etil proudem nezapnul reflektory.
I bez toho by byl radji, kdyby ho nikdo nevidl pichzet.
Kardinl Mortati stl vzadu v Sixtinsk kapli pln zkoprnl z
vavy, jakou vidl ped sebou.
Byl to zzrak! volal jeden z kardinl. Bo dlo.
Ano! potvrzovali dal. Bh dal oteven najevo svou vli!
A je nam papeem camerlegnol kiel kdosi. Nen sice
kardinl, ale to jeho Bh vyslal jako zzran znamen!
Ano! ozval se zastnce tho nzoru. Zkony, ktermi se d
konklve, jsou pece lidsk. Bh dal najevo svou vli. Navrhuji
okamit zahjit hlasovn!
Hlasovn? ozval se Mortati a postoupil dopedu. Myslm, e
to je mj kol.
Vichni se otoili.
Mortati ctil, jak si ho vichni zkoumav prohlej. Njak cize,
rozpait, jako by byli doten jeho stzlivost. Co jen by za to dal,
- 424 -

kdyby mohl sdlet obdivuhodn naden, kter se zrailo v jejich

tvch. Bohuel nemohl. Ctil v dui bolestnou tesknotu, hlubok
smutek, jeho zdroj mu zstval neznm. Psahal, e volbu bude
dit s istou du, a nyn nemohl popt, e je na pochybch.
Ptel, pravil pistupuje k olti. Tn jeho hlasu jako kdyby
ani nebyl jeho. Obvm se, e do konce ivota si budu klst otzku
po smyslu toho, eho jsme byli dnes veer svdky. A pece to, co tu
navrhujete, pokud jde o camerlegna snad neme bt Bo vle.
Cel kaple ztichla.
Jak to mete ct? zeptal se konen jeden z kardinl.
Camerlegno zachrnil crkev. Bh ho pece pmo oslovil! Ten mu
peil samotnou smrt! Jakho dalho pokynu je jet zapoteb?
Camerlegno zhy pijde mezi ns, odpovdl Mortati.
Pokejme na nho. Vyslechnme ho dv, ne zaneme hlasovat.
Mon, e pod vysvtlen.
Jakpak vysvtlen?
Jakoto Velk elektor jsem psahal, e budu dodrovat regule
konklve. Jak bezpochyby vte, podle crkevnho zkona camerlegno
papeem bt neme. Nen kardinl. Je to jen knz komo. Je zde
tak problm jeho neodpovdajcho vku. Mortati si viml, jak
jejich pohledy tvrdnou. Kdybych souhlasil s hlasovnm, tak by to
znamenalo, e dm, abyste se vyslovili pro mue, kter je podle
vatiknskho zkona nezvoliteln. Znamenalo by to, e od kadho z
vs dm, aby poruil svatou psahu.
Ale to, co se dnes veer stalo, urit pesahuje nae zkony!
namtl zajkav jeden z kardinl.
Myslte? zvolal nyn Mortati energicky, ani vdl, odkud se
jeho vlastn slova berou. Chce snad Bh, abychom nedodrovali
zkony crkve? Chce snad Bh, abychom se vzdali rozumu a oddali
se lenstv?
Copak jste nevidl, co my jsme vidli? namtl jin hnviv.
Jak si troufte zpochybovat tento projev Jeho moci?
Mortati se nyn rozohnil tak, jak sm sebe jet nikdy neslyel.
J nezpochybuji Bo moc! Je to ale prv Bh, kdo nm dal
rozum a zdrenlivost! Nejlpe mu posloume tm, zstaneme-li
rozvn.
- 425 -

Ve vestibulu ped Sixtinskou kapl sedla Vittoria Vetrov

schoulen na lavici pod Krlovskm schoditm. Kdy spatila
postavu prochzejc zadnm vchodem, zdlo se j, e snad zase vid
njakho ducha. Byl ovzan, kulhal, a na sob ml jakousi
zdravotnickou soupravu.
Vstala, neschopn uvit tomu, co vidla. Roberte!
Neodpovdl. Krel rovnou k n a objal ji. Potom pitiskl sv
rty na jej ve spontnnm, touebnm polibku plnm dk.
Vittoria u mla pl na krajku. Ach Boe, Boe, dky
Lbal ji znovu, vnivji; tiskla se k nmu a cel se oddvala
jeho objet. Jejich tla se k sob pimkla, jako kdyby se znali u cel
lta. Zapomnla na strach a na bolest. Zavela oi, tonouc v pocitu
bezte.
Je to Bo vle! rozlhal se n hlas po cel Sixtinsk kapli.
Kdo jin ne Bohem vyvolen mohl pet tak belsk vbuch!
J, ozval se hlas z pozad kaple.
Vichni se s divem ohldli na zdeptanou postavu, kter
prochzela ulikou probhajc stedem kaple. Pan Langdon?
Beze slova a pomalu krel Langdon do ela kaple. Dovnit
vela tak Vittoria Vetrov a hned za n se pihnali dva gardist
tlac ped sebou vozk s velkm televizorem. Langdon chvli ekal,
a pstroj s obrazovkou natoenou smrem ke kardinlm zapoj.
Potom jim pokynul, aby odeli, co uinili a zaveli za sebou dvee.
V Sixtinsk kapli nyn zbyl jen Langdon, Vittoria a kardinlov.
Langdon nyn zapojil do televizoru vstup z miniaturn videokamery.
Potom stiskl tlatko PLAY.
Obrazovka se rozsvtila.
To, co se na n potom ukzalo, byla papeova pracovna. Zznam
byl natoen dost neikovn, jako by byl pozen skrytou kamerou.
Camerlegno na nm stl stranou, v eru u krbu. Pestoe se zprvu
zdlo, e mluv do kamery, zhy se ukzalo, e tam s nkm hovo
s tm, kdo tento zznam natel. Langdon vysvtlil, e to filmoval
Maximilin Kohler, editel CERNu. Setkn s camerlegnem natoil
ped hodinou tajn pomoc mikrokamery skryt pod oprkou svho
invalidnho vozku.
- 426 -

Mortati a kardinlov pihleli zcela ohromen. Pestoe

rozhovor u probhal, Langdon zznam nevrtil zptky na zatek.
To, co chtl kardinlm ukzat, mlo zejm teprve pijt
Leonardo Vetra si vedl denk? ptal se camerlegno.
Pedpokldm, e to je pro CERN dobr zprva. Obsahuj-li ty
zznamy informace o tom, jak antihmotu vyrobil
Neobsahuj, odpovdl Kohler. Asi se vm ulev, kdy vm
eknu, e tyto informace zanikly spolu s Leonardem. Ty denky vak
hovo o nem jinm. O vs.
Camerlegno znateln zneklidnl. Nerozumm.
L se v nich schzka, kterou ml Leonardo minul msc. S
vmi.
Camerlegno zavhal, potom se podval ke dvem. Rocher vm
neml dovolit sem vstoupit, ani se pedtm poradil se mnou. Jak jste
se sem vbec dostal?
Rocher o vem v. Volal jsem mu u pedtm a sdlil mu, co
jste udlal.
Co j jsem udlal? A jste mu namluvil cokoli, Rocher je
pslunk vcarsk gardy a je pli vrn tto crkvi, ne aby vil
tomu, co mu njak zahokl vdtor napovd o camerlegnovi.
Je skuten tak vrn, e tomu nevil. Je tak vrn, e pes
dkazy o tom, e jeden z pslunk vcarsk gardy crkev zradil,
tomu odmtl vit. Neustle se pokouel najt njak jin vysvtlen.
Take jste mu je poskytl.
Odhalil jsem mu pravdu. Jakkoli byla otesn.
Kdyby vm bval Rocher uvil, tak by m byl zatkl.
Ne. Byl jsem proti tomu. Nabdl jsem mu, e o tom pomlm,
vmnou za tuto schzku.
Camerlegno se uchechtl. Vy mte v myslu vydrat crkev
povdakou, kter sotvakdo uv?
Nepotebuju ji vydrat. J chci prost z vaich st slyet pravdu.
Leonardo Vetra byl mj ptel.
Camerlegno na to neekl nic. Dval se prost svrchu na Kohlera.
Tak teba tohle, vyplil Kohler. Asi ped mscem se na vs
Leonardo Vetra obrtil s dost o zprostedkovn audience u
papee. To slyen jste mu zajistil, protoe pape Leonardovo dlo
- 427 -

obdivoval a protoe Leonardo prohlsil, e jde o nalhavou

zleitost.
Camerlegno se obrtil ke krbu. Mlel.
Leonardo navtvil Vatikn v naprost tajnosti. Zapel to i
vlastn dcei, co ho velmi mrzelo, ale byl pesvden, e nem
jinou volbu. Bhem vzkumu se dostval do tkch vnitnch
konflikt a ctil, e potebuje urit duchovn veden ze strany crkve.
Bhem soukromho setkn sdlil vm a papei, e doshl jistho
vdeckho objevu, kter bude mt hlubok nboensk dsledky.
Prokzal toti, e Stvoen svta je fyzikln mon, a e siln zdroje
energie, kterm Vetra kal Bh, mohou okamik Stvoen opakovat.
Ticho.
Pape uasl, pokraoval Kohler. dal Leonarda, aby sv
dlo publikoval. Jeho Svatost se domnvala, e tento objev by mohl
peklenout propast mezi vdou a nboenstvm, co byl jeden z
papeovch celoivotnch sn. Potom vm Leonardo objasnil stinnou
strnku vci dvod, pro d o to, aby mu crkev poskytla vodtko.
Zdlo se toti, e cel experiment se Stvoenm pin pesn tak,
jak to vae Psmo pedvd vechno ve dvojici. Protiklady. Svtlo i
tmu. Vetra sm toti vytvoil nejen hmotu, nbr zrove i
antihmotu. Mm pokraovat?
Camerlegno mlel. Sklonil se a prohrabval uhl v krbu.
Po zdej nvtv Leonarda Vetry jste zajel za nm do CERNu,
abyste se seznmil s jeho prac. V Leonardov denku je uvedeno, e
jste osobn navtvil jeho laborato.
Camerlegno vzhldl.
Kohler pokraoval. Jeliko pape neme cestovat, ani by
vzbudil pozornost mdi, poslal tam msto sebe vs. Leonardo vm
umonil navtvit tajn jeho laborato. Ukzal vm znien antihmoty
velk tesk slu Stvoen. Ukzal vm rovn objemn vzorek,
kter uchovval uzaven jako doklad, e jeho novm postupem lze
antihmotu vyrbt ve velkm mtku. Vy jste dostal strach. Vrtil
jste se do Vatiknu a referoval jste papei, co jste vidl.
Camerlegno povzdechl. A co vm vad? e budu brt ohled na
to, co mi Leonardo dvrn sdlil, a e dnes budu ped celm svtem
pedstrat, e jsem o antihmot nikdy neslyel?
- 428 -

Ne! Vad mi to, e Leonardo Vetra prakticky prokzal existenci

vaeho Boha, a vy jste ho zavradil!
Camerlegno nehnul brvou.
Jedinm zvukem bylo praskn ohn v krbu.
Kamera se nhle zhoupla a v zbru se ukzala Kohlerova ruka.
Naklonil se dopedu a zejm se snail doshnout na nco
upevnnho pod vozkem. Kdy se zase posadil rovn, drel ped
sebou v ruce pistoli. Zbr byl pln napt, kamera snmala zezadu ve
smru nataen ruky drc pistoli, kter mila rovnou na
camerlegna.
Kohler pronesl: Vyzpovdejte se ze svch hch, ote. Te
hned.
Camerlegno se zdl zmaten. Odtud se nikdy iv
nedostanete.
Smrt bude pro mne vtanm vysvobozenm z netst, do
kterho m pivedla vae vra, kdy jsem byl jet mal chlapec.
Kohler nyn uchopil pistoli obma rukama. Dvm vm na
vybranou. Bu se piznte ke svm hchm, anebo tady namst
zemete.
Camerlegno se podval ke dvem.
Na chodb stoj Rocher, upozornil jej Kohler. Je rovn
pipraven vs zabt.
Rocher psahal, e bude ochraovat
Vpustil m sem. Ozbrojenho. U m dost vaich l. Mte
jedinou monost, jak se zachrnit. Piznat se mi. Musm to slyet z
vaich vlastnch st.
Camerlegno vhal.
Kohler nathl kohoutek. Vy si skuten myslte, e vs
nezabiju?
A Vm eknu cokoli, mu jako vy to nikdy nepochop.
Zkuste to.
Camerlegno chvli stl; jeho statn postava se matn rsovala ve
slabm psvitu krbu. Pi ei si dval zleet na jist dstojnosti,
kter by se hodila sp k vyprvn o vykonanch dobrch skutcch
ne ke zpovdi z hch.
- 429 -

Co svt svtem stoj, prohlsil, tato crkev bojovala proti

neptelm Bom. Nkdy slovy. Nkdy meem. A vdy jsme
peili.
Z camerlegna ielo pevn pesvden.
Avak dmoni minulosti, pokraoval, byli dmony ohn a
zmaru to byli neptel, proti nim jsme mohli bojovat neptel
vyvolvajc strach. Satan je ale prohnan. Postupem doby odloil
svou belskou podobu a pijal novou tv, tv istho rozumu.
Prhlednho a zrdnho, pod vak bez due. Camerlegnv hlas
byl nhle pln zloby jako by ho nco posedlo.
Povzte mi, pane Kohlere, jak by crkev mohla odsoudit nco,
co se naim myslm jev jako logick? Jak bychom mohli hanobit to,
co je samotnm zkladem na spolenosti? Pokad, kdy crkev
zdvihne svj varovn hlas, tak jste to vy, kdo se proti tomu ozve a
ostouz ns jako ignoranty. A tak pod pltkem samolibho
intelektualismu pchte m dl tm vt zlo. se jako rakovina a
dostv se mu posvcen zzraky jeho vlastn techniky. Zbouje
sebe samo! A sna se ns pesvdit, e vy, vdci, nejste nic jinho
ne vtlen dobro. Ejhle vda, nov Bh, tvrce nekonench
zzrak, vemohouc a dobrotiv! Nevmejte si zbran a chaosu.
Zapomete na osamn a neustlou hrozbu. Vda je tady!
Camerlegno udlal krok k napaen pistoli. J jsem vak zahldl
tv hajcho Satana, j jsem zahldl tu hrozbu
O em to mluvte? Vdy Vetrv vdeck vzkum prakticky
potvrdil Bo existenci! On byl pece v spojenec!
Spojenec? Vda a nboenstv nejsou zajedno! Vy a j
nehledme stejnho Boha! Kdo je v Bh? Bh proton, hmoty,
nboj stic? Copak v Bh oduevuje? V Bh nevstupuje do
lidskch srdc, aby lovku pipomnl, e je odpovdn vy moci!
Aby mu pipomnl, e je odpovdn svmu blinmu! Vetra se mlil.
Jeho dlo nebylo nbon, bylo rouhav! lovk neme bosk
Stvoen vkldat do zkumavky a ukazovat je celmu svtu, aby se na
n podval! Nco takovho nen oslavou Boha, nbr jeho
ponenm! Camerlegno u mluvil jako posedl.
A tak jste Leonarda Vetru zabil!
- 430 -

V zjmu crkve! V zjmu veho lidstva! Kvli celmu tomu

lenstv! lovk nen povoln, aby ml v rukou vekerou moc
Stvoen. Bh ve zkumavce? Kapka tekutiny, kter me promnit v
pru cel msto? Bylo nutn ho zarazit! Camerlegno nhle ztichl.
Dval se stranou, k ohni. Zdlo se, e peml, co m udlat.
Kohler na nj namil pistoli. U jste se piznal. U pro vs
nen niku.
Camerlegno se smutn usml. Tomu vy nerozumte. Piznn k
vlastnm hchm je nik. Dval se ke dvem. Je-li Bh na va
stran, pak mte monosti, o jakch lovk jako vy nem ani tuen.
Jakmile to doekl, camerlegno popadl lmec sv sutany a v silou ji
roztrhl, take se ukzala nah hru.
Kohler sebou trhl, oividn ohromen. Co to dlte?
Camerlegno neodpovdl. Ustoupil pr krok dozadu a vyal z
krbu njak pedmt lec na havch uhlcch.
Nechte toho! vykikl Kohler s pistol stle namenou. Co to
provdte?
Kdy se camerlegno otoil, drel v ruce doruda rozhaven
vypalovac elezo. Ilumintsk diamant. Oi mu nhle divoce
zasvtily. Pvodn jsem to zamlel udlat o samot. Hlas se mu
nyn chvl vzruenm. Ale te, te vidm, e Bh chtl, abyste byl
pi tom. Vy jste m spsa.
Ne mohl Kohler jakkoli zareagovat, camerlegno zavel oi,
prohnul se dozadu a piloil rozhaven elezo doprosted vlastn
hrudi. Maso zasyelo. Panno Maria! Matko Bo pohle, Tvj
syn! Skuel bolest.
V zbru se nyn objevil Kohler neohraban stl na chromch
nohou a divoce ped sebou mval pistol.
Camerlegno stnal stle hlasitji a sotva se u drel na nohou.
Hodil elezo Kohlerovi k nohm a zhroutil se na podlahu, zmtaje se
v bolestech.
V tom, co se dlo dl, bylo tk se vyznat.
Na scn se nhle objevili vojci vcarsk gardy, kte vtrhli do
mstnosti. Ozval se vstel. Kohler se keovit chytil za prsa a zalit
krv se zhroutil zptky do vozku.
- 431 -

Ne! vykikl Rocher, snae se vojkm zabrnit v palb na

Kohlera.
Camerlegno, stle jet se svjejc na podlaze, se obrtil a
divoce ukzal na Rochera: Illuminatus!
Ty parchante! vykikl Rocher a hnal se k nmu. Ty
pokryteck par-
Chartrand jej temi kulkami skolil. Rocher se sesul mrtev na
podlahu.
Vojci potom spchali ke zrannmu camerlegnovi a obstoupili
ho. Kamera v tom chumlu zachytila vydenou tv Roberta
Langdona, jak kle vedle Kohlerova vozku a zr na vypalovac
elezo. Potom se cel scna zaala divoce zmtat. Kohler znovu
nabyl vdom, shl pod oprku pro videokameru, a snail se ji podat
Langdonovi.
Dddejte to, ddejte to mmdim, vydechl jet.
Pak obrazovka oslepla.
Camerlegno ctil, e opar asu a vzruen se zan rozptylovat.
Kdy za pomoci vojk vcarsk gardy sestupoval po Krlovskm
schoditi dol k Sixtinsk kapli, ze Svatopetrskho nmst k nmu
dolhal zpv uvdomil si, e je vyhrno.
Grazie Dio. Dky Bohu.
Modlil se k Bohu, aby mu dal slu, a Bh mu ji dal. Ve chvlch,
kdy u zaal pochybovat, Bh k nmu promluvil. Tob je sveno
svat posln, pravil Bh. Dm ti slu. By tuto slu ctil, camerlegno
ml pesto strach a ptal se sm sebe, je-li jeho cesta sprvn.
Jestlie ne ty, tak KDO?, vybzel jej Bh.
Jestlie ne nyn, tak KDY?
Jestlie ne takto, potom JAK?
Bh mu pipomnl, e Je vechny spasil, zachrnil je ped
jejich vlastn apati. Dvma nstroji otevel Kristus lidem oi.
Hrzou a Nadj. Svm ukiovnm a svm vzkenm. Tm zmnil
svt.
To se vak stalo ped dvma tisci lety. as postupn vymazal
vzpomnku na zzrak. Lid se obrtili k falenm idolm k
- 432 -

bostvm techniky a k zzrakm lidskho mozku. A co zzraky

srdce?
Camerlegno asto prosil v modlitbch Boha, aby mu ukzal, jak
m lidi pimt k tomu, aby opt uvili. Bh vak mlel. Teprve v
okamiku camerlegnovy nejhlub temnoty jej navtvil. Jak hrzn
to byla noc!
Camerlegno si vzpomnal, jak leel na podlaze v rozedranm
nonm boru a zatnal nehty do vlastnho masa, aby zbavil dui
bolesti, kterou v nm vyvolala ohavn pravda, ji se prv dovdl.
To pece nen mon! nakal. A pece vdl, e tomu tak je.
Zklamn ho plilo jako pekeln ohe. Biskup, kter ho sem vzal,
mu, kter se o nj staral jako vlastn otec, knz, jemu stl
camerlegno po boku, kdy vstupoval na papesk stolec tento mu
se ukzal jako podvodnk. Obyejn hnk. Nebo svtu lhal o vci
ze sv podstaty tak zrdn, e camerlegno pochyboval o tom, e by
Bh nco takovho mohl odpustit. A co vae psaha! kiel tehdy
na papee. Nedodrel jste to, co jste Bohu psahal. Ze vech lid
prv vy!
Pape se mu to pokouel vysvtlit, ale on to ani nechtl slyet.
Vybhl ven, potceje se jako pominut vatiknskmi chodbami,
zvracel, zarval si nehty do masa, dokud se nevzpamatoval,
zkrvaven a osaml, lee na hlinn podlaze ped hrobem svatho
Petra. Matko Bo, co to dlm? Prv v t chvli bolesti a zklamn,
kdy camerlegno leel zhroucen na zemi v nekropoli a prosil Boha,
aby jej vzal z tohoto nevcho svta k sob, za nm Bh piel.
Hlas, ozvajc se v jeho hlav, znl jako rachot hromu.
Psahal jsi, e bude slouit svmu Bohu?
Ano! zvolal camerlegno.
Poloil bys za svho Boha ivot?
Ano! Vezmi si m hned!
Poloil bys ivot za svou crkev?
Ano! Odve mne, prosm!
Poloil bys vak ivot za lidstvo?
Nsledovalo mlen, bhem nho ml camerlegno pocit, e
pad do propasti. A til se stle dl a dl, rychleji a rychleji,
neovladateln. A pece vdl, co odpov. Odjakiva to vdl.
- 433 -

Ano! vykikl jako len. Zemu pro lovka! Zemu pro nj

jako Tvj syn!
Po nkolika hodinch camerlegno stle jet leel na zemi a cel
se chvl. Vidl tv sv matky. Bh m s tebou njak zmr,
kvala. Znovu ho zachvtilo lenstv. A znovu tehdy k nmu
mluvil Bh. Tentokrt mlky. Camerlegno vak rozuml. Pive je
znovu k ve.
Jestlie ne j, tak kdo?
Jestlie ne te, tak kdy?
Kdy str odemkla dvee Sixtinsk kaple, camerlegno Carlo
Ventresca ctil slu proudc jeho ilami, tak jako kdysi, jako kdy byl
mal chlapec. Bh si jej vybral. U dvno.
Stane se podle Jeho vle.
Nhle se ctil jako znovuzrozen. Vojci vcarsk gardy mu
ovzali hru, vykoupali ho a oblkli jej do ist bl zy. Dostal tak
injekci morfia, pestoe lky proti bolesti odmtal. Je tak vydrel
utrpen na ki! Ctil, jak injekce otupila jeho smysly, a pivedla ho
do stavu jaksi mrn zvrati.
Kdy vstupoval do kaple, ohromen pohledy kardinl ho ani v
nejmenm nepekvapily. Boj se Boha, ubezpeil sm sebe. Ne mne,
ale toho, jak Bh psob SKRZE mne. Kdy krel stedn ulikou, z
kad tve mohl vyst as. Avak jak postupoval od jedn tve ke
druh, zpozoroval v jejich och jet nco jinho. Co to bylo?
Camerlegno si kladl otzku, jak jej dnen noci pijmou. Radostn? S
ctou? Pokusil se st v jejch och, ale nevyetl tam jedno ani
druh.
V tu chvli se podval k olti. Stl tam Robert Langdon.
Camerlegno Carlo Ventresca se zastavil v ulice Sixtinsk
kaple. Vichni kardinlov byli shromdni v ele a dvali se na
nho. Robert Langdon stl u olte vedle televizoru pipojenho na
dlouh kabel; na obrazovce probhala scna, kterou camerlegno
dobe znal, avak nedovedl si pedstavit, jak se sem mohla dostat.
Vittoria Vetrov stla vedle nho s tv ztuhlou naptm.

- 434 -

Camerlegno na moment zavel oi, domnvaje se, e m po

morfiu halucinace a e a oi oteve, scna, kterou spat, bude
vypadat jinak. Nevypadala.
Oni to vd.
Kupodivu nepoctil strach. Uka mi cestu, Ote. Dodej mi slova,
abych jim vyjevil Tvou vli.
dnou odpov vak nezaslechl.
Ote, uli jsme spolu ji pli dlouhou cestu, ne abychom nyn
padli.
Mlen.
Neporozumli tomu, co jsme udlali.
Camerlegno nevdl, hlas to uslyel ve sv mysli, poselstv
vak bylo jednoznan.
A pravda t osvobod
Proto camerlegno Carlo Ventresca krel dl s hlavou
vztyenou. Kdy doel a ke kardinlm, ani tlumen svtlo svcn
nemohlo zmkit pohledy, kter se do nj zavrtvaly. Vysvtlete to,
kaly ty tve. Objasnte, jak smysl mlo toto lenstv. eknte
nm, e jsme se bli zbyten!
Pravdu, opakoval si camerlegno. Nic ne pravdu. V tchto
zdech se skrvalo pli mnoho tajemstv a jedno tak temn, e jej
dohnalo k lenstv. Z lenstv vak povstalo svtlo.
Kdybyste mohli vlastn du zachrnit miliony jinch, hovoil
camerlegno kreje ulikou, udlali byste to?!
Tve v kapli jen zraly. Nikdo se ani nehnul. Nikdo
nepromluvil. Z nmst bylo slyet radostn prozpvovn.
Camerlegno mil ke kardinlm. Co je vt hch? Zabt
jednoho neptele, anebo stt neinn stranou, zatmco vae upmn
lska je znsilovna? Na Svatopetrskm nmst se zpv!
Camerlegno se na okamik zastavil a hledl ke stropu kaple.
Michelangelv Bh tam ze ztemnl klenby shlel dol a zdlo se,
e On je poten.
U jsem nemohl stt stranou, pravil camerlegno. Ani v
jedinm oku vak nezahldl zblesk porozumn. Copak nechpou
ziv prostou pravdu jeho skutk? Co nechpou to, co je naprosto
nezbytn?
- 435 -

Jeho mysly byly pece tak ist.

Iluminti. Vda a Satan jako jedno a tot.
Vzksit dvn strach. A potom jej potlait.
Hrza a nadje. Pimt je, aby opt vili.
Dnes veer se znovu projevila sla ilumint a mlo to skvl
nsledky. Zmizela apatie. Jako derem blesku byl cel svt
zachvcen strachem, kter lidstvo sjednotil. Bo majestt potom
zvtzil nad temnotou.
Nemohl jsem stt neinn stranou!
Vnuknut pilo od samotnho Boha jako majk zaziv v
camerlegnov noci hrz. Boe, ten nevc svt! Nkdo je mus
vyburcovat. Ty. Jestlie ne ty, tak kdo? Z njakho dvodu jsi byl
zachrnn. Uka jim ty star dmony. Pipome jim, eho se
odjakiva maj bt. Apatie je smrt. Bez zlho by nebylo dobra. Nech
si vyberou. Tmu nebo svtlo. Kam zmizel strach? Kam zmizeli
hrdinov? Kdy ne te, tak kdy?
Camerlegno krel ulikou rovnou ke stojcm kardinlm. Ctil
se jako Moj, kdy se ped nm rozestoupilo moe rudch
kardinlskch erp a klobouk, aby mohl projt. U olte Robert
Langdon vypnul televizor, uchopil Vittorii za ruku a poodstoupil. K
tomu, e peil, mohlo podle camerlegnova pesvden dojt pouze z
Bo vle. Bh ho zachrnil. Camerlegno se divil, pro.
Hlas, kter peruil mlen, byl hlasem jedin eny ptomn v
Sixtinsk kapli. Vy jste zabil mho otce? ozvala se a vystoupila do
poped.
Kdy se camerlegno k Vittorii Vetrov otoil, nemohl dost
dobe pochopit vraz jej tve. Bolest, prosm ale hnv? Urit to
pijme. Genialita jejho otce byla smrtc. Bylo teba ji zarazit. Pro
dobro lidstva.
Pracoval na Bom dle, pravila Vittoria.
Bo dlo se nekon v laboratoi. Kon se v srdci.
Srdce mho otce bylo ist! A jeho vzkum prokzal
Jeho vzkum prokzal, e lidsk mozek postupuje rychleji ne
lidsk srdce! Camerlegnv hlas zaznl osteji, ne zamlel. Trochu
jej proto zmrnil. Jestlie mu tak duchovnho zamen je schopen
- 436 -

vyrobit zbra, jej sly jsme dnes veer byli svdky, pak si
pedstavte, co s takovou zbran udl njak obyejn lovk.
lovk jako teba vy?
Camerlegno se zhluboka nadechl. Copak to ta ena nevid?
Pokrok lidsk mravnosti je pomalej ne pokrok vdy. Lidstvo
duchovn nepokroilo tak, aby zvldlo sly, ktermi disponuje. Jet
nikdy jsme nevyrobili zbra, kterou bychom nepouili! Pesto vak
vdl, e antihmota vlastn nic neznamen e jde jen o dal zbra
v u tak dost vybavenm lidskm arzenlu. lovk u te um niit.
lovk se u dvno nauil zabjet. A krev jeho matky tekla proudem.
Genialita Leonarda Vetry byla nebezpen z jinho dvodu.
Cel stalet, pokraoval camerlegno, tu crkev stla, zatmco
vda nboenstv kus po kuse odrala. Demaskovala zzraky.
Vychovvala mysl k tomu, aby potlailo srdce. Odsuzovala
nboenstv jako opium lidstva. Prohlsila Boha za halucinaci za
berliky iluz pro ty, kte jsou pli slab, ne aby se smili s tm, e
ivot nem dn smysl. Nemohu stt stranou, zatmco vda m v
myslu zneut i moc samotnho Boha! Dkaz, kte? Ano, dkaz
nevdomosti vdy! Co je patnho na tom, jestlie pipustme, e
existuje nco pesahujcho nae chpn? Den, kdy vda doke
existenci Boha laboratornm pokusem, bude dnem, kdy lid
pestanou vru potebovat!
Mnte den, kdy pestanou potebovat crkev, namtla Vittoria
a vykroila k nmu. Pochyby jsou to posledn, eho se chytte,
abyste udreli v rukou moc. Pochybovn je to, co k vm pivd
due. Nae poteba jistoty, e ivot m smysl. Lidsk nejistota a
poteba, aby ns nkter osvcen due pesvdila, e vechno je
soust njakho veobshlho plnu. Ale crkev nen jedinou
osvcenou du na tto planet! Vichni hledme Boha, by rznmi
cestami. eho se bojte? e se Bh uke nkde jinde ne v tchto
zdech? e ho lid naleznou ve svm vlastnm ivot a opust vae
obstaron rituly? Nboenstv se vyvj! Mozek nalz odpovdi a
srdce se doke chopit novch pravd. Mj otec hledal tot co vy! el
jinou cestou vedouc stejnm smrem! Jak to, e jste to nevidl? Bh
nen vemohouc vldce, kter ns shora kontroluje a hroz, e ns
svrhne do ohniv jmy, jestlie budeme neposlun. Bh je energie
- 437 -

proudc naimi nervovmi Synapsemi a srdenmi komorami! Bh je

ve vech vcech!
Vyjma vdy, namtl camerlegno a v och ml jen soucit.
Vda je ex deflnitione bez due. Odlouen od srdce. Intelektuln
divy podobn antihmot pichzej na tento svt bez etickho nvodu
k pouit. U to je samo o sob zhoubn! Ale kdy vda sv
bezbon snaen prezentuje jako osvcenou cestu? Slibuje odpovdi
na otzky, jejich krsa spov v tom, e na n dn odpovdi
neexistuj? Zavrtl hlavou. Ne!
Na okamik nastalo ticho. Pod Vittoriinm upenm pohledem
se camerlegno nhle ctil unaven. S tmhle se pece nepotalo.
Nebo jej Bh jet naposledy zkou?
Byl to Mortati, kdo peruil veobecn ustrnut. A co preferiti,
zaeptal vyden. Baggia a ostatn. eknte mi, prosm, e nemte

Camerlegno se k nmu otoil, pekvapen bolest v kardinlov

hlase. Mortati byl urit schopen porozumt. Noviny pinely
kadm dnem palcov titulky o zzranch pokrocch vdy. Kdy to
bylo, co se naposledy zmiovaly o nboenstv? Ped staletmi?
Nboenstv potebovalo zzrak! Nco, co by vyburcovalo spc svt.
Co by lidstvo znovu pivedlo na sprvnou cestu. Co by obnovilo vru.
Preferiti v dnm ohledu nebyli tmi potebnmi vdci; byli to
transformtoi liberlov pipraven pijmout s otevenou nru
nov svt a opustit star cesty! Jedin mon cesta byla prv tato.
Nov vdce. Mlad. Siln. Pln energie. Zzran. Preferiti
poslouili crkvi mnohem vc svou smrt, ne kdyby byli zstali
naivu. Hrza a nadje. Obtovat tyi due pro zchranu milion.
Svt na n bude navdy vzpomnat jako na muednky. Crkev se
postar o vnou slvu jejich jmen. Zemely tisce pro slvu Bo?
Ne. Pouze tyi.
Preferiti, opakoval Mortati.
Sdlel jsem s nimi jejich bolest, brnil se camerlegno, ukazuje
na vlastn hru. Tak j zahynu pro slvu Bo, m dlo je vak
teprve v potcch. Na Svatopetrskm nmst zpvaj!
Camerlegnovi neuniklo zden v Mortatiho och, a znovu se
ctil zmaten. Me to bt tm, co mu pchli? Star kardinl se na nho
- 438 -

dval tak, jako kdyby ty mue camerlegno zabil sm, vlastnma

rukama. Ve jmnu Bom bych udlal i to, pomyslel si; nebyl vak
onm pachatelem. Dlo vykonal Hassassin pohansk due, kterou se
podailo obalamutit, take si myslela, e pracuje pro iluminty. J
jsem Janus, sdlil mu camerlegno. Uku jim svou slu. A tak
ukzal. Nenvist udlala z Hassassina figurku v Boch rukou.
Slyte ten zpv, pravil camerlegno s smvem a jeho due se
radovala. Nic nespoj srdce tak siln jako ptomnost zla. Vypalte
kostel, a cel farnost povstane a za zpvu bojovnch psn spojenmi
silami postav nov. Pohlete, jak se semkli dnes veer. Strach je
piml, aby se sthli dom. Modernmu lovku je nutno vytvoit a
postavit ped oi modern dmony. Skoncovat s apati. Ukzat mu
tv zla se satanisty hajcmi mezi nmi, kte d innost naich
vld, naich bank, naich kol, a hroz vyhladit i tento vpravd Bo
stnek svou scestnou vdou. Mravn zkza zasahuje ji hluboko.
lovk mus bdt. Hledat dobro. Stt se dobrem!
Nastalo ticho a camerlegno doufal, e u mu konen
porozumli. Iluminti neoili. Iluminti jsou u dvno mrtv.
Pouze jejich mtus byl iv. To on iluminty oivil jako
pipomnku. Ti, kdo je z djin znali, si na to dvn zlo vzpomnli. Ti,
kdo je neznali, se o nm nyn dozvdli a asli nad tm, jak byli a
dosud slep. Dvn dmoni byli vzkeni, aby probudili lhostejn
svt.
Ale co ta vyplen znamen? ozval se Mortati tvrd a pln
hnvu.
Camerlegno neodpovdl. Mortati o tom nemohl vdt, ale
Vatikn ta eleza zkonfiskoval u vc ne ped sto lety. Byla
uschovna pod zmkem, zapomenut a zapren, v papeskm
soukromm trezoru v borgiovskm kdle. Ukldaly se tam vci, o
nich crkev soudila, e jsou pli nebezpen, ne aby je mohly
spatit jin ne papesk oi.
Pro skrvali to, co bud strach? Vdy strach pivd lidi k
Bohu!
Kle od trezoru pedval jeden pape druhmu. Camerlegno
Carlo Ventresca kl ukradl a odvil se proniknout dovnit; povsti
o tom, co vechno trezor obsahuje, byly lkav. Byl tam pvodn
- 439 -

rukopis trncti nepublikovanch knih Psma, znmch jako

Apokryfy; tet proroctv z Fatimy zatmco prvn dv se splnila, tet
bylo tak dsiv, e je crkev nikdy nehodlala odhalit. Krom toho tam
vak camerlegno nalezl sbrku vnovanou ilumintm veker
tajemstv, kter crkev odhalila po jejich vypuzen z ma: jejich
zavrenhodnou Cestu osvcen, prohnan klam uznvanho
vatiknskho umlce Berniniho. Na tajnm shromdn,
uspodanm v samotnm vatiknskm Andlskm hrad, se pedn
evropt vdci vysmvali nboenstv. Sbrka vnovan ilumintm
zahrnovala ptihrannou skku obsahujc vypalovac eleza; jedno z
nich byl tajemn ilumintsk diamant. O tto kapitole vatiknskch
djin sta soudili, e bude nejlpe na ni zapomenout. S tm vak
camerlegno nesouhlasil.
A co ta antihmota! ptala se Vittoria. Vystavil jste Vatikn
stralivmu nebezpe!
Andl a dmoni os
Neexistuje nebezpe, je-li Bh na va stran, pravil
camerlegno. Ta vc byla v Jeho rukou.
Vy jste blzen! vykikla na nho.
Miliony byly zachrnny.
Lid byli zabiti!
Ale due spaseny.
Povzte to mmu otci a Maxi Kohlerovi!
Bylo u zapoteb demaskovat CERN s jeho domlivost. S
kapkou tekutiny, kter doke kilometr zem promnit v pru! A o
mn kte, e jsem blzen? Camerlegno se zaal rozohovat. Pro
berou jeho vitky tak na lehkou vhu? Ty, kdo v, vystavuje
Bh tkm zkoukm! Bh dal na Abrahamovi, aby obtoval
vlastn dt! Bh poruil Jei, aby protrpl ukiovn! Proto si
vme symbol t smrti krvav, bolestn, muc stle ped oi,
aby nm pipomnal moc zla! Aby udroval nae srdce bdl! Rny
na Jeov tle jsou ivou pipomnkou moci temnch sil! Tak m
rny jsou ivou pipomnkou! Zlo ije, ale Bh nad nm zvtz!
Jeho vkiky se odrazily od zadn stny Sixtinsk kaple a potom
nastalo hlubok ticho. Zdlo se, jako by se as zastavil. Za nm se
- 440 -

hroziv rozpnal Michelangelv Posledn soud s Jeem

svrhujcm hnky do pekla. Mortatiho oi byly pln slz.
Co jste udlal, Carlo, ptal se eptem, se zavenma oima a
slzou na tvi, Jeho Svatosti?
Celou sn proltl bolestn povzdech. A do tto chvle na to
vichni zapomnli. Pape. Otrven.
Podl lh, pravil camerlegno.
Mortati byl otesen. Co to kte? Byl to poestn lovk! On
vs ml rd.
J jeho taky. Ach, jak j jej miloval! Ale ten klam! Nedodrel
to, co Bohu psahal!
Camerlegno vdl, e i kdy to zatm jet nechpou, pozdji
pochop. Te, kdy jim to ekl, se jim to rozle! Jeho Svatost byla
nejhanebnjm podvodnkem, jakho kdy crkev poznala.
Camerlegno stle jet vzpomnal na tu hroznou noc. Vrtil se tehdy
z nvtvy CERNu se zprvou o Vetrov genezi a o straliv sle
antihmoty. Byl si jist, e pape rozpozn nebezpe, ale ukzalo se,
e Svat otec naopak vkld veker nadje ve Vetrv spch.
Dokonce nadhodil, e Vatikn by mohl Vetrovu prci subvencovat
jako gesto dobr vle vi duchovn orientovanmu vdeckmu
vzkumu.
lenstv! Crkev investujc do vzkumu, kter hrozil, e ji samu
uin zbytenou! Prce stc do vroby zbran masovho znien!
Bomba, kter zabila jeho matku
Ale, to pece nemete! vykikl tehdy camerlegno.
J si vdy hluboce vm, namtl na to pape. Po cel ivot
jsem to tajil. Kdy jsem byl jet mlad mu, vda m msi
obdarovala. Na tento dar jsem nikdy nezapomnl.
Nerozumm. Co me vda nabdnout lovku, jen pat
Bohu?
To je komplikovan zleitost, odpovdl pape. A jednou
budu mt as, vechno ti vysvtlm. Pedevm je vak nutn, abych
t pokud jde o mne seznmil s jednm prostm faktem. Po cel ty
roky jsem jej tajil. Myslm, e je naase, abych ti o tom ekl.
A pak mu pape odhalil otesnou pravdu.
- 441 -

Camerlegno leel stoen do klubka na pinav zemi V ped

hrobem svatho Petra. Chladn vzduch v nekropoli pomhal zastavit
krev proudc z ran, kter si sm zpsobil rozdrnm vlastnho tla.
Jeho Svatost jej zde nenajde. Nikdo by ho tu ostatn ani nehledal
To je komplikovan zleitost, znla mu pod v uch
papeova slova. A jednou budu mt as, vechno ti vysvtlm
Camerlegno vak vdl, e to nepochop, i kdyby mu to pape
vysvtloval bhvjak dlouho.
Lhi! J jsem vm vil! Bh vm vil!
Jedinou vtou pape zpsobil, e se kolem nj zhroutil cel svt.
Vechnu krsu, ji si camerlegno u svho rdce odjakiva
pedstavoval, vidl nyn ped sebou popinnou. Pravda, kterou z
papeovch st slyel, se mu do srdce zavrtvala tak hluboce a
drsav, e opoutl jeho pracovnu vrvoraje, a na chodb dokonce
zvracel.
Pokej! volal pape a spchal za nm. J ti to vysvtlm!
Camerlegno vak utekl. Jak vbec mohlo Jeho Svatost
napadnout, e by vydrel jet dal vysvtlovn? Vechnu tu
odpornou zkaenost! Co kdyby se to dozvdl nkdo jin? Jak
znesvcen by to pro crkev znamenalo! Co svat papeovy psahy
nic neznamenaj?
Zmocnila se jej posedlost, vlastn nek rozdral jeho sluch, ne
se ped hrobem svatho Petra konen vzpamatoval. A tu jej navtvil
Bh a s dsivou psnost mu oznmil:
Tvj Bh je Bohem pomsty!
S Vemohoucm pak probrali spolen plny. Spolu budou
crkev chrnit. Spolu navrt k ve tento nevc svt. Vude je plno
zla, a pesto si toho svt nevm! Spolu se postaraj, aby svt
vechno to temno uzel a Bh zvtz! Hrza a nadje. Pak teprve
lidstvo uv!
Prvn zkouka, kter Bh camerlegna podrobil, byla mn
hrzn, ne by byl ekal. Vloudit se do papeovy lonice, naplnit
jeho injekn stkaku a ucpat tomu podvodnkovi sta, kdy se jeho
tlo zmtalo ve smrtelnm zpase. V msnm svtle zahldl
camerlegno v papeovch vydench och nco, co si pl, aby byl
bval ekl. Bylo vak u pozd.
- 442 -

Pape u toho ekl dost.

Pape ml dt. Camerlegno stl pevn, kdy jeho hlas znl
Sixtinskou kapl. Pouh ti slova, a jak okujc odhalen. Cel
shromdn v jedinm okamiku ustrnulo. Tve planouc do tto
chvle obalobnm hnvem zbledly pln zden, jako by se kad v
tto kapli vroucn modlil, aby camerlegnova slova nebyla pravdiv.
Pape ml dt.
Langdon ctil, e vlna zden zashla i jeho. Vittoriina ruka,
kterou pevn svral v dlani, sebou kubla, a Langdon, jemu se u tak
dost toila hlava z nezodpovzench otzek, ml co dlat, aby si
udrel jasnou hlavu.
To, co od camerlegna prv uslyeli, jako kdyby tu mlo tret ve
vzduchu snad navdy. Pes vechen camerlegnv fanatismus
Langdon ctil, e ten lovk to vechno mysl upmn. Byl by z toho
veho nejradji nkam utekl, kal si, e to vechno je snad jenom
njak groteskn sen, ze kterho se u brzy vzbud a ocitne se ve
svt, kter m njak smysl.
To je urit le! ozval se jeden z kardinl.
Tomu j nikdy neuvm. Jeho Svatost byla ta nejzbonj
bytost, jak kdy ila! protestoval jin.
Pot se ozval Mortati, hlasem peskakujcm nervozitou.
Ptel. To, co camerlegno ekl, je pravda. Nebylo kardinla, kter
by se po tch slovech pohoren neodvrtil, jako kdyby zaslechl
njakou nestydatost. Pape byl skuten otcem jednoho dtte.
Kardinlov bledli hrzou.
Camerlegno vypadal zaraen. Vy jste to vdl? Jak jste se to
mohl dovdt?
Mortati povzdechl. Pi volb Jeho Svatosti jsem psobil jako
advocatus diaboli, blv advokt.
Nsledoval sborov povzdech.
Langdonovi to bylo jasn. Vyplvalo z toho, e informace
nejsp bude pravdiv. Onen proslul blv advokt byla
instituce, kter vstupovala do hry, kdykoli se uvnit Vatiknu
objevila njak skandln informace. Monost, e by se asem
objevili njac kostlivci v papeov skni, byla pli nebezpen, a
proto bval ped volbou novho papee jeden z kardinl poven
- 443 -

funkc blova advokta. Ten ml tajn prozkoumat minulost

navrench kandidt a odpovdal za to, e pokud existuj dvody,
aby urit kandidt nebyl zvolen, vas je odhal. Vbr kardinla
povenho touto funkc provdl stvajc pape jet za svho
ivota. O blovu advoktovi se obecn pedpokldalo, e nikomu
neprozrad svou totonost. Nikdy.
J jsem byl blovm advoktem, opakoval Mortati. A touto
cestou jsem se to dovdl.
Vem poklesly brady. Dnes v noci zejm pestvala platit
vechna pravidla.
Camerlegno ctil, e se jej zmocuje hnv. A vy vy jste to
nikomu neekl?
Seznmil jsem Jeho Svatost se svm zjitnm, odpovdl
Mortati. A on se piznal. Vechno mi vysvtlil a podal m pouze,
abych se dil svm srdcem a podle toho se rozhodl, zda toto jeho
tajemstv prozradm nebo ne.
A vae srdce vm eklo, e tuto informaci mte zatajit?
Byl to jednoznan favorit papesk volby. Lid ho mli rdi.
Skandl by byl crkvi tce ukodil.
Byl vak otcem dtte! Poruil posvtnou psahu celibtu!
Camerlegno u nyn zlost kiel. V duchu slyel matin hlas. Slib
dan Bohu je nejdleitj ze vech. Nikdy nesm nesplnit to, m
ses zavzal Bohu.
Pape nedodrel svj slib!
Mortati se k nmu obrtil pln zkosti. Carlo, jeho lska byla
cudn. dnou psahu neporuil. Copak ti to nevysvtlil?
Co mi ml vysvtlovat? Camerlegno si vzpomnl, e kdy
prchal z papeovy pracovny, pape za nm volal: J ti to vysvtlm!
Pomalu, smutnm hlasem se Mortati odhodlal cel ten pbh
vylit. Ped mnoha lety se pape, tehdy jet erstv vysvcen knz,
zamiloval do mlad eholnice. Oba pitom sloili slib celibtu a
nikdy by je nenapadlo nedodret to, co Bohu pislbili. Nicmn jak
jejich lska stle slila, oba zatouili pestoe tlesnm svodm by
byli dokzali odolat po nem, s m nikdy nepotali: po asti na
nejasnjm zzraku boskho tvoen, po dtti. Jejich dtti. Ta
touha byla poslze zejmna u n silnj ne vechno ostatn. Pesto
- 444 -

vak ml Bh pednost. O rok pozdji, kdy zoufalstv z nesplnn

tuby u bylo tm nesnesiteln, pila za nm bez sebe vzruenm.
Prv se toti doetla o novm zzraku vdy o tom, jak mohou mt
dva lid spolu dt, ani by mli pohlavn styk. Ctila, e to je Bo
znamen. Jej ptel, knz, vnmal, jak j oi z radostnou nadji, a
souhlasil. O rok pozdji porodila dt dky zzraku umlho
oplodnn.
Tohle neme bt pravda, prohlsil camerlegno zkostn, a
doufal, e vechno, co tu sly, je mmen smysl vyvolan
psobenm morfia. V kadm ppad to bylo nco stranho.
Mortatimu vstoupily slzy do o. Carlo, z toho dvodu si Jeho
Svatost vdy tak nesmrn vila. Ml pocit, e je vd nco dluen.
Vda mu umonila provat radosti otcovstv, ani musel poruit slib
istoty. Svat otec mi vdycky kal, e mu je lto pouze jedin vci
e mu jeho vysok postaven v crkvi znemouje, aby il s enou,
kterou miluje, a til se z pohledu na to, jak jejich dt roste.
Camerlegno Carlo Ventresca ctil, jak se jej znovu zan
zmocovat posedlost. Prahnul po tom zatnout nehty do vlastnho
masa. Copak jsem o tom vdl?
Pape se nedopustil dnho hchu, Carlo. Byl cudn.
Ale Camerlegno chvatn hledal ve zden mysli jakkoli
zdvodnn. Pomyslete na to, jakmu nebezpe svm skutkem
crkev vystavoval. Co kdyby se o t jeho kurv dovdla veejnost?
i dokonce, proboha, o jeho dtti? Pedstavte si tu hanbu, jakou by
to pro crkev znamenalo. Mortatiho hlas se zaal chvt. Dt u se
na veejnosti objevilo.
Vichni se zarazili.
Carlo, zajkal se Mortati. Papeovo dt jsi ty. V tom
okamiku plamen vry v camerlegnov srdci pohasl. Stl u olte s
Michelangelovm Poslednm soudem v pozad. Vdl, e nyn
nahldl do nejhlubch hlubin pekla. Otevel sta, aby promluvil, rty
se vak pohybovaly, ani z nich vyel hlas.
Co to nevid? vzlykal Mortati. e prv proto pila Jeho
Svatost za tebou do nemocnice v Palermu, kde jsi leel jako mal
chlapec zrann pi atenttu. Proto t vzal k sob a vychovval t.
eholnice, kterou miloval, byla Maria, tv matka. Opustila klter,
- 445 -

aby se vnovala tv vchov, ale nikdy se nevzdala sv psn

oddanosti Bohu. Kdy se pape dozvdl, e pi atenttu zahynula,
zatmco ty, jeho syn, jsi zzrakem peil, psahal Bohu, e u t
nikdy nenech samotnho. Carlo, oba tv rodie byli panic a panna.
Co Bohu psahali, to tak dodreli. A pesto nali cestu, jak t
pivst na svt. Byl jsi jejich zzranm dttem.
Camerlegno si ucpal ui, aby neslyel dal slova. Stl u olte
jako pikovan. Cel svt se pod nm propadal; padl na kolena a z st
se mu vydralo zkostn zastnn.
Vteiny. Minuty. Hodiny.
Mezi tymi stnami Sixtinsk kaple jako by as ztratil jakkoli
vznam. Vittoria se pomalu zanala vzpamatovvat z otesu, kter
vichni utrpli. Vyprostila dla z Langdonovy ruky a pomalu se
prodrala davem kardinl. Vchod z kaple se j zdl kilometry
daleko a mla pocit, jako by se pohybovala pod vodou na nzk
obrtky.
Kdy se prodrala mezi kardinly, nkter to vyburcovalo z
tranzu. Nkte se zaali modlit, jin tkali a nkte ji prost sledovali
przdnm pohledem. Teprve kdy se blila ke dvem, jim pomalu
zaalo dochzet, e z jejho odchodu nekouk nic dobrho. U byla
skoro venku, kdy ji nhle si ruka uchopila za pai. Dotek byl
jemn, ale pevn. Otoila se a spatila ped sebou vyzblho
kardinla s tv plnou strachu.
To ne, to nemete, eptal.
S nedvrou na nj hledla, kdy tu se vedle n zastavil jin
kardinl. Musme si te rozmyslet, co udlme.
A hned tady byl tet. Mohlo by to vyvolat bolestn
Srotili se kolem n. S divem se po nich rozhlela. Ale pece
to, co se dnes po cel den a veer dlo Svt se pece mus dozvdt
pravdu.
V srdci s vmi souhlasm, pitakal ten vyzbl, kter ji stle
jet drel za pai, ale ocitli bychom se na cest, z n u by nebylo
nvratu. Musme brt v vahu, jak byly nadje otesen. Cynick
hlasy. Copak by lid potom vbec nkdy jet dvovali?
Nhle mla dojem, e se j m dl vc kardinl sna zabrnit v
dal cest. Byla obklopen zd ernch sutan. Slyte ty lidi na
- 446 -

nmst? zeptal se j jeden z nich. Jak myslte, e by to zapsobilo

na jejich srdce? Musme zachovat rozvahu.
Potebujeme as, abychom si to rozmysleli a pomodlili se,
pidal se jin. Musme postupovat pedvdav. Nsledky tchto
Zabil mi otce! odsekla Vittoria. A zavradil i svho vlastnho
otce!
Jsem si jist, e za jeho hchy se mu dostane nleit odplaty,
podotkl smutn huben kardinl, kter ji drel za ruku.
Vittoria si tm byla tak jist, ale mla v myslu tu odplatu
osobn zajistit. Znovu se pokusila protlait ke dvem, ale vyden
kardinlov se jen tsnji shlukli kolem n.
K emu se to vlastn chystte? vykikla. Chcete m zabt?
Starci zbledli a Vittoria svch slov hned zalitovala. Vidla, e
jde o dobrotiv due, kter u dnes veer zaily a pli mnoho
nsil. Nechtli j vyhroovat. Ctili se prost v pasti. Snaili se njak
ve vem zorientovat.
Chci udlat to, co je sprvn, prohlsil vyzbl kardinl.
Pak ji tedy pustle ven, ozval se za n hlubok hlas, klidnm,
avak pevnm tnem. Robert Langdon k n pistoupil a vzal ji za
ruku. Pan Vetrov a j z kaple odchzme, a to okamit.
Vhav a kloptav zaali kardinlov ustupovat.
Pokejte! zavolal na n Mortati. Zanechal zdeptanho
camerlegna samotnho u olte a krel prostedn ulikou k nim.
Nhle vypadal star, unavenj. Bylo znt, e ho t pocit hanby.
Pistoupil k nim, poloil jednu ruku na Langdonovo a druhou na
Vittoriino rameno. Vittoria ctila, jak z toho doteku vyzauje
upmnost. Oi ml pln slz.
Samozejm jste pln voln a mete jt, pravil Mortati.
Samozejm. Zarazil se a jeho zrmutek byl pmo hmatateln.
Prosil bych vs jen o jedno Nejprve se dlouho dval k zemi a
potom vzhldl. Nechte to na mn. Pjdu te rovnou na nmst a
nco m napadne. Nco jim povm. Nevm jet co, ale njak
vchodisko u najdu. K chybm, jich se dopustila, by se mla
piznat sama crkev. Je na ns, abychom o nich hovoili.
Mortati se obrtil pln smutku zptky k olti. Carlo, tys pivedl
tuto crkev do katastrofln situace Zarazil se a rozhlel se kolem
- 447 -

sebe. U olte nikdo nestl. V postrann ulice bylo slyet ustot

odvu a dvee se nhle zavely.
Camerlegno byl pry.
Bl sutana camerlegna Ventresky se vzdouvala, kdy spchal
chodbou pry ze Sixtinsk kaple. Vojci vcarsk gardy byli cel
zkoprnl, kdy se pln sm vynoil z kaple a sdlil jim, e
potebuje bt chvli o samot. Poslechli a nechali ho jt.
Kdy zahnul za roh a ocitl se z dohledu, zaplavil jej citov vr,
jak si nikdy nedovedl pedstavit, e by lovk vbec mohl zat.
Otrvil mue, kterho nazval Svatm otcem, mue, kter jej
oslovoval mj synu. Camerlegno si vdy myslel, e ta slova
otec a syn vychzej z nboensk tradice, nyn vak zjistil
belskou pravdu: platila doslova.
Podobn jako on osudn noci ped nkolika tdny camerlegno
ctil, e se jako lenec mot v temnotch.
Onoho rna prelo, kdy vatiknsk personl ukal na
camerlegnovy dvee a probudil jej z neklidnho spnku. Pape,
sdlovali, neodpovd ani na klepn ani na vyzvnn telefonu.
Kn byli vyden. Camerlegno byl jedin, kdo ml prvo vstoupit
do papeova bytu neohlen.
Vstoupil tedy a nalezl papee ve stejn poloze jako pedchozho
veera zkroucenho v posteli a mrtvho. Tv Jeho Svatosti
vypadala jako tv Satanova. Jazyk ml ern jako smrt. Na papeov
lku leel sm bel.
Camerlegno dn vitky nectil. Bh promluvil.
Nikdo si t zrady neviml, alespo prozatm. To pilo a
pozdji.
Ohlsil otesnou zprvu: Jeho Svatost zemela na mozkovou
mrtvici. Pot zahjil camerlegno ppravu na konklve.
Matin hlas mu eptal do ucha. Ste se nedodret, co jsi slbil
Bohu.
Slym t, matko, odpovdl. Tento svt ztratil vru. Je teba
jej pivst zpt na sprvnou cestu. Hrza a nadje. To je jedin
cesta.
- 448 -

Ano, pravila. Kdy ne ty, tak kdo? Kdo vyvede crkev z

temnot?
Urit ne jeden z tch preferiti. Byli u sta, na cest k smrti
liberlov, kte budou kret v papeovch lpjch, na jeho pam
budou i oni podporovat vdu, budou hledat modern nsledovnky
tm, e budou opoutt star osvden cesty. Jsou to starci zoufale
pokulhvajc za dobou, a pitom pateticky prohlaujc, e je tomu
naopak. Neuspj, to je samozejm. Crkvi dodv slu jej tradice,
ne jej promnlivost. Cel svt je nestl. Crkev se nepotebovala
mnit; stailo, kdyby prost svtu pipomnla, e mu m co ci! Zlo
ije! Bh zvtz!
Crkev potebovala vdce. Starci neinspiruj! Je inspiroval!
Mlad, siln, pln elnu ZZRAN.
Vypijte si zatm lek aje, pravil camerlegno tyem preferiti,
zanechvaje je ped zatkem konklve o samot v papeov
soukrom knihovn. V prvodce pijde co nevidt.
Preferiti mu podkovali cel naden, e se jim dostane
pleitosti vstoupit do povstnho passetta. Cosi krajn nezvyklho!
Ne je camerlegno opustil, odemkl dvee do tajn chodby. Ty se pak
pesn podle plnu otevely a vstoupil knz cizho vzezen s
pochodn v ruce. Vyzval kardinly, aby jej nsledovali, co plni
vzruen udlali.
Nikdy u tudy ven nevyli.
Oni byli ta Hrza. J budu Nadje.
Ne J jsem ta Hrza.
Camerlegno se nyn belhal temnou lod Svatopetrsk baziliky.
Bylo zvltn, e navzdory veker pomatenosti, vzdor tomu, co
proval pocit viny s obrazy vlastnho otce, veejn odhalen vech
zloin navzdory tlesn bolesti a psoben morfia dospl k
jakmusi duevnmu projasnn. Byl si vdom svho osudovho
peduren. Znm svj kol, kal si, podmann jeho zetelnost.
Od samho zatku se dnes veer nic nevyvjelo pesn podle
plnu. Objevily se neekan pekky, camerlegno se vak dokzal
zmnn situaci mistrn pizpsobit. Nikdy ovem neekal, e by
dnen veer mohl skonit tak, jak skonil pesto vak shledval v
tom, co se odehrlo, jakousi pedurenou vzneenost.
- 449 -

Jinak to skonit nemohlo.

Jakou hrzu to musel prot v Sixtinsk kapli, kdy si u kladl
otzku, zda jej Bh neopustil! Ach, co ve On vloil na jeho bedra!
Padl na kolena pln pochybnost, napnal ui, nezaslechne-li Bo hlas,
ale neslyel nic, jen mlen, ticho. Prosil Boha, aby mu dal znamen.
Radu. Nvod. Byla toto Bo vle? Crkev rozvrcen skandlem a
pohrdnm? Ne! Byl to Bh, z jeho vle camerlegno jednal!
A pak to spatil. Na olti. Znamen. Bosk sdlen to, co
jinak bv viditeln jen pi mimodnm osvtlen. Krucifix. Prost,
devn. Je na ki. V tom okamiku u mu bylo opt vechno
jasn u nebyl sm. U nikdy nebude sm.
Toto byla Jeho vle Jeho poselstv.
Prv od tch, kte jej nejvce milovali, poadoval Bh vdycky
nejvt obti. Pro mu trvalo tak dlouho, ne to pochopil? Byl pli
bojcn? Pli pokorn? Na tom nezle. Bh si poradil.
Camerlegno nyn pochopil, pro byl Robert Langdon zachrnn. Ml
ohlsit pravdu. Pivst ve prv k tomuto konci.
Prv to byla jedin cesta k zchran crkve!
Kdy sestupoval do Palliovho vklenku, ml camerlegno pocit,
jako by plaval. Teprve te na nj morfium zaalo pln inkovat, on
vak vdl, e ho vede Bh.
Z dlky slyel kardinly, jak se hrnou ze Sixtinsk kaple a pt
pes devt nco pikazuj vojkm vcarsk gardy.
Jeho vak nikdy nenajdou. A kdy, tak pozd.
Camerlegno ctil, jak ho to stle rychleji thne ke schodm a po
nich dol do prohlubn ziv osvtlen devtadevadesti olejovmi
lampami. Bh jej vede zpt do svatch mst. el smrem k poklopu
nad jmou vedouc do nekropole. Nekropole je mstem, kde tato noc
skon. Dole, v posvtn temnot. Pozdvihl jednu olejovou lampu,
aby se pipravil k sestupu.
Cestou vklenkem se vak camerlegno zastavil. Ctil, e je tu
cosi v nepodku. Jak tm vlastn poslou Bohu? Osamlm a
mlenlivm koncem? Je pece trpl ped zraky celho svta. Tohle
tedy urit neme bt Bo vle! Camerlegno znovu naslouchal
hlasu svho Boha, v uch vak se ozvalo jen temn huen morfia.
Carlo. To volala jeho matka. Bh s tebou nco zaml.
- 450 -

Cel zmaten spchal dl.

Potom, zcela bez varovn, Bh piel.
Camerlegno se zastavil a dval se. Na mramorem obkldan
stn vedle nho se neurit rsoval jeho vlastn stn. Ob a hroziv.
Obklopen zlatou svatoz, s ohnivmi jazyky planoucmi kolem
nho do vech stran. Camerlegno vypadal jako andl vstupujc na
nebesa. Na okamik se zastavil, rozpail a dval se na svj vlastn
obraz. Potom se otoil a ohldl se zptky ke schodm.
Bylo jasn, co m Bh na mysli.
Zmatek ve vestibulech a na chodbch ped Sixtinskou kapl
panoval u ti minuty, a pod jet nikdo nedokzal pijt na to, kde
vlastn camerlegno vz. Vypadalo to, jako by toho lovka doslova
spolkla noc. Mortati u byl pipraven vyhlsil ptrn po celm
Vatiknu, kdy tu se venku na nmst ozval hlun jsot. Ve
spontnnm davovm naden bylo cosi divokho. Kardinlov se v
rozpacch tzav dvali jeden na druhho.
Mortati zavel oi. Pomoz nm Pnbh. U podruh tho
veera se kardinlsk kolegium vyhrnulo na Svatopetrsk nmst.
Tak Langdona s Vittori pohltil prvod strkajcch se kardinl a
ocitli se na nonm vzduchu. Reflektory a kamery zpravodajskch
tb pod jet mily na prel Svatopetrsk baziliky. Uprosted
tohoto vznosnho prel prv vstoupil na posvtn papesk
balkon camerlegno Carlo Ventresca s rukama vztaenma k
nebesm. I z dlky vypadal jako vtlen nevinnost. Jako panna. Cel
v blm a zaplaven svtlem.
Napt v davu kulminovalo jako hbet pbojov vlny, a
najednou vechny kordony vcarsk gardy povolily a masa lid se
tila k bazilice v pvalu radostnho soucitu. V jednom zmatenm
chumlu se msily vkiky a zpv se zblesky televiznch kamer. Kdy
pboj dospl a k chrmu, chaos jet vzrostl a zdlo se, e u nic jej
neme zarazit.
A pece se to emusi podailo.
Nejnepatrnjmu ze vech monch gest, kterm vysoko pod
nebem pokynul dol camerlegno. Zkil pokorn ruce na prsou,
sklonil hlavu a zaal se mlky modlit. Nejprve jednotlivci, potom
destky a nakonec stovky lid sklonily hlavy jako on.
- 451 -

Cel nmst ztichlo jako oarovan.

Modlitba, do n byla camerlegnova zmaten a fantazrujc mysl
pohrouena, byla jedinm proudem nadj a truchlen. odpus,
ote matko milostipln vy jste crkev k pochopte tuto
ob vaeho jedinho rodnho syna.
Jei Kriste spas ns od pekelnho ohn vezmi vechny
due na nebesa, zvlt ty, jim je nejvce teba Tvho slitovn
Camerlegno neotevel oi, take nemohl vidt zmatek, kter
vldl tam dole, nevdl o televiznch kamerch, kter vechno
penely iv do celho svta. Vnmal to vak svou du. Pes
vechnu trze byl i on v tomto okamiku opojen pocitem bytostn
jednoty s lidstvem. Jako kdyby odtud do celho svta proudilo
poselstv uren vem. Svt se modlil jako jedin due ped
televizory, doma, v automobilech. Jako nervov spojen gigantickho
srdce, vyslajc spolen impulzy, lid se obraceli k Bohu v
destkch jazyk, ve stovkch zem. Slova, kter jejich rty eptaly, se
rodila jako cosi novho, a pece vem dvno znmho jako jejich
vlastn hlas dvn pravdy vtpen v dui.
Souznn du jako by mlo trvat vn.
Kdy napjat ticho skonilo, v davu se opt rozeznl zpv.
Vdl, e pila jeho chvle.
Nejsvtj Trojice, obtuji Ti nejdra Tlo, Krev, Dui za
vechny urky, vechna rouhn a vlanost
Camerlegno zeteln ctil, jak cel jeho tlo zan znovu
zachvacovat fyzick bolest. ila se vude po ki jako morov
nkaza a nutkala ho, aby si rozrval maso nehty jako ped tdny, kdy
jej Bh navtvil poprv. Pomni, jakou bolest zakusil Je. V hrdle
ctil pach rznch vpar. Morfium u nedokzalo bolest potlait.
Dokonno jest m zdej dlo.
O Hrzu se postaral. Nadji maj ostatn.
Jet pedtm, v Palliovm vklenku, camerlegno uposlechl Bo
vle a pomazal sv tlo. Vlasy. Tv. Sv lnn roucho. Sv maso.
Nyn byl cel proskl svcenm olejem, jim byly naplnny lampy.
Vonl sladce jako jeho matka, avak plil. Jeho nanebevstoupen
bude milosrdn. Zzran a rychl. Po nm nezstane dn
skandl naopak nov sla a obdiv.
- 452 -

Vsunul ruku do kapsy svho roucha a nahmatal drobn zlat

zapalova, kter si odnesl z incendinaria Palliovho vklenku.
eptal si ver z knihy o Poslednm soudu: A kdy plamen
stoupal k nebesm, andl Bo se zjevil v plameni.
Piloil palec k zapalovai.
Na Svatopetrskm nmst zpvali
Pohled, jak se svtu naskytl, nezapomene nikdo do smrti.
Vysoko na papeskm balkon vylehl z camerlegnovy hrudi jasn
plamen, jako kdyby se due zbavovala svch tlesnch pout. V
okamiku vzplanulo cel tlo. Camerlegno nenakal. Ruce ml
zdvien vzhru a hledl k nebesm. Ohe jej zahalil v jedinm
svtelnm sloupu. Planul dlouho, zdlo se to jako cel vnost, a cel
svt tomu pihlel. Svtlo bylo m dl tm jasnj. Potom postupn
plameny uhasnaly a camerlegno zmizel. Tko ct, zda se zhroutil
za zbradl anebo vypail do dkho nonho vzduchu. Vechno, co
zbvalo, byl oblak koue stoupajc vzhru k obloze nad Vatiknem.
V m se rozednvalo pozd. Davy ze Svatopetrskho nmst
vymetla asn rann bouka provzen detm.
Tmy zpravodajskch spolenost zde setrvvaly; krily se pod
detnky a v mikrobusech a vyslaly sv komente k veernm
udlostem. Kostely po celm svt byly peplnn. Ve vech
nboenstvch a crkvch nastal as vah a diskus. Otzek bylo plno,
ale odpovdi vyvolvaly sp jen nov otzky. Vatikn mlel a dn
prohlen zatm nevydal.
Hluboko ve vatiknskm podzem kardinl Mortati kleel zcela
sm ped otevenm sarkofgem. Dostavil se sem, aby starmu mui
uzavel jeho zernal sta. Jeho Svatost nyn vypadala pokojn. V
klidnm odpoinut a navky.
U Mortatiho nohou stla zlat urna, tk obsahem popela. Byl
to sm Mortati, kdo popel sebral a donesl jej sem. Pleitost k
odputn, pravil Jeho Svatosti, vkldaje urnu do sarkofgu papei
po boku. Nen vt lsky ne otce k synovi. Zasunul urnu pod cp
papeova odvu, aby ji nebylo vidt. Mortati vdl, e tato posvtn
jeskyn je urena vhradn pro tlesn pozstatky pape, ml vak
pocit, e takhle to bude nejlep.
- 453 -

Signore? ozval se kdosi vstupujc do sklepen. Byl to poruk

Chartrand provzen temi vojky vcarsk gardy. ekaj na vs v
konklve.
Mortati pikvl. Za chviliku. Jet naposledy se podval do
sarkofgu a potom vstal. Obrtil se k vojkm: Je naase, aby Jeho
Svatost dola klid, jeho si zaslou.
Vojci pistoupili a s nmahou pisunuli vko papeova
sarkofgu zpt na msto. Dosedlo se zabouchnutm potvrzujcm, e
u je vskutku konec.
Mortati krel sm pes Borgiovsk ndvo k Sixtinsk kapli.
Sutanu mu vzdouval vlah vtr. Z Apotolskho palce vyel jeden z
koleg kardinl a pidal se k nmu.
Dostane se mi t cti, abych vs sml doprovzet na konklve,
signore?
est je to pro mne.
Signore, pokraoval kardinl se zjevnmi rozpaky, kolegium
vm dlu omluvu za nae chovn vera veer. Byli jsme zaslepen

Ovem, odpovdl Mortati, pn naich srdc bv leckdy

otcem naich mylenek.
Kardinl se nadlouho odmlel, nakonec se ale ozval: U vm to
sdlili? e u nejste nam Velkm elektorem.
Mortati se zasml. Ano. Dkuji Bohu i za drobn dary.
Kolegium trv na tom, abyste byl zaazen mezi zvoliteln.
Zd se, e dobroinnost v crkvi dosud nevymela.
Jste moudr mu. Vedl byste ns dobe.
Jsem star mu. Vedl bych vs jen krtce.
Oba se zasmli.
Kdy doli na konec Borgiovskho ndvo, kardinl zavhal. S
ustaranm vrazem se obrtil k Mortatimu, jako kdyby si v duchu
znovu vybavil celou tu hrzu verej noci.
Vte, ptal se jej eptem, e jsme na balkon nenali dn
pozstatky?
Mortati se zasml. Mon je splchl d.
Mu se podval k zamraen obloze. Ano, snad
- 454 -

Dopoledn obloha byla zataen tkmi mraky, kdy se nad

komnem Sixtinsk kaple objevily prvn slab bl oblky. V crech
stoupaly vzhru a pomalu se rozplvaly.
Kdesi dole na Svatopetrskm nmst zpravodaj Gunther Glick
zamylen a mlky ekal. Na posledn kapitolu
Chinita Macriov k nmu zezadu pistoupila a vyzvedla si
kameru na rameno. U je naase.
Glick zasmuile pikvl. Obrtil se k n, upravil si vlasy a
zhluboka vydechl. M posledn report, pomyslel si. Kolem nich se
zastavil hlouek lid, kte zjevn hodlali pihlet chystanmu
naten.
Za edest vtein iv, oznamovala Macriov.
Glick se pes rameno dval na stechu Sixtinsk kaple.
Dostane do zbru ten kou?
Macriov trpliv pikvla Jak podit zbr, o tom bych nco
vdla, Gunthere.
Glick si pipadal jako pitomec. Samozejm e se v tom vyzn.
Jej vkon za kamerou bhem verejho veera j mon zajistil
Pulitzerovu cenu. Zato jeho vkon radi nemyslet. Byl si jist, e
BBC ho propust; bezpochyby budou mt na krku prvn spory s
etnmi mocnmi subjekty vetn CERNu a George Bushe.
Chinita se za kamerou otoila. Vypad dobe, utrousila
ponkud blahosklonnm tnem, ale s nznakem jistch vhrad.
Nevm, jestli ti mu Zarazila se, jako by si chtla dt pozor na
jazyk.
Nco poradit?
Macriov povzdechla. J jsem jenom chtla ct, e nen teba
to prezentovat jako senzaci.
J vm, pokvl, chtla bys prost takov bn, solidn
balen.
Co nejsolidnj, jak kdy existovalo. Spolhm na tebe.
Glick se usml. Solidn balen. Ona se zblznila! To, co se
odehrvalo vera veer, si pece zaslou pln jin podn. Nhl
zvrat. Zvren bomba. Neoekvan odhalen otesn pravdy.
Jsi v obraze za pt-tyi-ti
- 455 -

Kdy se Chinita Macriov dvala hledkem kamery, spatila v

Glickovch och potuteln zblesk. e j blzen jsem ho sem
poutla! zaala si hned vytat. Co to m zase za lubem?
Na npravu vak u nebyl as. iv vysln u belo.
V pmm penosu z Vatiknu se hls Gunther Glick, zaal,
kdy dostal pokyn. Do kamery, kter snmala bl kou stoupajc za
nm z komna Sixtinsk kaple, vrhl slavnostn vn pohled. Dmy
a pnov, zprva byla prv oficiln potvrzena. Saverio Mortati,
devtasedmdestilet kardinl inklinujc k progresivnmu kdlu, byl
prv zvolen papeem. Pestoe nepatil mezi kandidty, s nimi se
potalo, kardinlsk kolegium jej zvolilo jednohlasn, co se v
minulosti jet nikdy nestalo.
Macriov, kter jej napjat sledovala, zaala dchat ponkud
volnji. A se divila, jak profesionln dnes Glick vystupuje. Tm
stroze. Poprv v ivot vypadal a hovoil jako opravdov novin.
Jak u jsme se zmnili v pedchzejcm penosu, dodal Glick
perfektn zesilovanm hlasem, zatm se stle ek na jakkoli
stanovisko Vatiknu k zzranm udlostem ze verej noci.
Dobr. Nervzn napt, s nm Chinita Glicka sledovala,
povolilo o dal stupnek. Zatm by to lo.
Glick nyn nasadil zasmuil vraz. I kdy byla minul noc
noc plnou zzrak, byla to tak noc pln tragdie. Krom ty
kardinl se obt verejho masakru stali tak dva pslunci
vcarsk gardy: velitel Olivetti a kapitn Rocher, kte zahynuli pi
plnn svch povinnost. K dalm obtem pat Leonardo Vetra,
proslul fyzik pracujc v CERNu a prkopnk vroby antihmoty, a
Maximilin Kohler, editel CERNu, kter se do Vatiknu dostavil se
zejmm myslem pomoci konflikt eit, avak v jeho prbhu piel
dajn o ivot. Smrt pana Kohlera nebyla zatm oficiln potvrzena,
m se vak za to, e zemel nsledkem komplikac souvisejcch s
jeho dlouhodobm onemocnnm.
Macriov pikyvovala. Report probhala perfektn. Tak, jak o
tom pedem hovoili.
Vzpt po explozi, k n dolo vera v noci na obloze nad
Vatiknem, se technologie vroby antihmoty, vyvinut v CERNu,
stala horkm tmatem diskuse mezi vdci, pln vzruen a
- 456 -

kontroverz. Prohlen sprvn rady CERNu, kter peetla enevsk

asistentka pana Kohlera Sylvie Baudeloqueov, se sice naden
vyjaduje o potencilnm pnosu antihmoty, avak do t doby, ne
budou k dispozici vsledky dalho zkoumn jej bezpenosti, se
dal vzkum i prodej licenc zastavuje.
Vynikajc, musela uznat Macriov. U jsme v clov rovince.
V na non reporti npadn chybla tv profesora
Harvardovy univerzity Roberta Langdona, kter vera dorazil do
Vatiknu s odbornm dobrozdnm k problematice ilumint. Akoli
se pvodn pedpokldalo, e pi vbuchu antihmoty piel o ivot,
podle naich nejnovjch informac byl Langdon u po explozi
spaten na Svatopetrskm nmst. Jak se tam dostal, je dosud
pedmtem dohad, i kdy podle mluvho Tibersk nemocnice spadl
pan Langdon krtce po plnoci z oblohy do eky Tibery, byl oeten a
proputn. Zakld-li se toto sdlen na pravd, Glick zdvihl
pochybovan obo, pak by to byla skuten noc pln zzrak.
Skvl zakonen! Macriov se spontnn rozesmla. Skvl
balen! Te u jenom odhlsit!
Jenome Glick konec penosu neohlsil. Msto toho na okamik
zmlkl a potom pedstoupil ped kameru se zhadnm smvem na
tvi. Jet ne ukonme nai report
Boe, jen to ne!
rd bych k nm pozval jednoho hosta.
Ruce, ktermi Chinita drela kameru, ztuhly. Hosta? Co blzn?
Jakho hosta? Vypni to u! Vdla vak, e je pozd. Glick u v tom
jede.
Mu, kterho si vm dovolm pedstavit, je Amerian
vznan badatel.
Chinita vhala. Zadrela dech, kdy se Glick otoil ke skupince,
kter se kolem nich utvoila, a pokynul svmu hostu, aby pistoupil
bl. Macriov se v duchu modlila, aby to byl Robert Langdon a ne
njak cvok vykldajc o ilumintskm spiknut.
Jakmile vak Glickv host vystoupil ze skupiny pihlejcch,
Macriov zkoprnla. Kdepak Robert Langdon! Jaksi tloutk s hol,
v modrch dnsech a s tlustmi skly. Hrza. Cvok!
- 457 -

Dovolte, abych vm pedstavil vznanho badatele a znalce

Vatiknu, doktora Josepha Vaneka z De Paulovy univerzity v
Chicagu.
Te, kdy se mu pipojil ped kamerou ke Glickovi, Macriov
u se svm odsudkem pece jen zavhala. Nelo o dnho
blznivho amatra ptrajcho po spiknut; o tomhle chlapkovi
pece jenom u nco slyela.
Pane doktore Vaneku, oslovil ho Glick, jak vm, mte pro
ns nkter znan pekvapujc informace tkajc se verejho
nonho konklve.
To tedy mm, potvrdil Vank. Po t verej noci pln
pekvapen si lovk u dovede st pedstavit, e by se mohlo
objevit jet njak dal a pece Odmlel se.
Glick se zasml. A pece je tu jet nco, co verejmu chaosu
dodv jet dal netuen rozmr.
Vank pikvl. Pesn tak. Me se to zdt absurdn, avak
jsem pesvden, e kardinlsk kolegium nevdomky zvolilo dva
papee.
Macriov jen taktak neupustila kameru.
Glick se licky usml. kte dva papee?
Badatel pikvl. Ano. Nejdve bych ale ml ci, e jsem se
cel ivot zabval tak zkoumnm zkon, jimi se d volba
papee. Prvn uspodn tkajc se konklve je krajn sloit,
spousta vc je u zapomenuta anebo se jako peit prost ignoruj.
Nejsp ani Velk elektor si nen vdom toho, o em chci hovoit.
Nicmn podle starch zapomenutch zkon uvedench v
Romano Pontifici Eligendo, Numero 63 nepedstavuje hlasovn s
pouitm hlasovacch lstk jedinou ppustnou formu volby papee.
Existuje jet jin, s Bom vnuknutm bezprostednji spojen
metoda, zvan aklamace vzvnm. Odmlel se a pokraoval. A
prv k tomu dolo vera v noci.
Glick se na svho hosta podval pln obdivu. Prosm,
pokraujte.
Jak si asi budete pamatovat, pokraoval badatel, kdy
camerlegno Carlo Ventresca stl v noci na stee baziliky, vichni
kardinlov zaali dole unisono volat jeho jmno.
- 458 -

Ano, pamatuji si na to.

Tak si tu scnu jet jednou vybavte a poslouchejte, co stoj
doslova ve starch pedpisech dcch volbu papee. Vythl z kapsy
njak papry, odkalal se a zaal st: K volb vzvnm dochz
tenkrt, jestlie vichni kardinlov jakoby vnuknutm Ducha
svatho svobodn a spontnn, jednohlasn a hlasit, vyhls jmno
uritho jednotlivce.
Glick se zasml. Take tm kte, e kdy v noci kardinlov
skandovali jmno Carla Ventresky, tak ho ve skutenosti zvolili
papeem?
Oveme ano. Navc pedpisy stanov, e pi volb vzvnm
ustanoven o podmnkch volitelnosti kardinla pozbvaj platnost a
papeem me bt zvolen kterkoli duchovn vysvcen knz,
biskup nebo kardinl. Jak vidte, camerlegno byl tud pln
kvalifikovn pro papeskou volbu provedenou touto metodou.
Doktor Vank se nyn podval pmo do kamery. Fakta svd o
nsledujcm: Carlo Ventresca byl dnes v noci zvolen papeem.
Tento ad zastval necelch sedmnct minut. Kdyby byl zzran
nezmizel v ohnivm sloupu, byl by nyn uloen ve vatiknskch
sklepench vedle ostatnch pape.
Dkuji vm, pane doktore. Glick se otoil k Macriov a
posmn na ni mrkl. Velice objevn
Vysoko na schoditi v mskm Koloseu se Vittoria rozesmla a
volala dol na Langdona. Roberte, posp si. J to tuila, e jsem si
radji mla vzt njakho mladka! Jej smch byl okouzlujc.
Langdon dlal co mohl, ale nohy ml tk jako balvany.
Pokej! adonil. Prosm t
V hlav ctil buen.
Probudil se leknutm.
Tma.
Zstal jet dlouho leet v nezvykle mkk posteli a za nic na
svt nemohl pijt na to, kde je. Polte byly nacpan prachovm
pem, obrovsk, a bjen se na nich spalo. Ve vzduchu se vznela
smsice rznch vn. Oteven sklenn dvee na druh stran
pokoje vedly na prostorn balkon, kde za svitu stbrnho msce
- 459 -

tanil lehk vnek. Langdon se s nmahou snail rozpomenout, jak se

sem dostal a kde to vlastn je.
Do vdom se mu vracely jen bizarn trky.
Hranice mystickho ohn zhmotnl andl vychzejc z
davu jej mkk dla se chpe jeho ruky a odvd ho do noci
provz jeho vyerpan, zdeptan tlo ulicemi vede ho sem do
tohoto apartm podpr jej, polospcho, cestou pod horkou
sprchu ukld ho do thle postele a bd nad nm, dokud neusnul
jako zabit.
V eru nyn Langdon zahldl druhou postel. Byla rozhzen a
przdn. Z jedn ze sousednch mstnost sem dolhal slab um
putn sprchy.
Pi pohledu na Vittoriino lko si viml bohat vyvanho
znaku na povlaku polte. Stlo na nm: HOTEL BERNINI. Musel
se usmt. Vittoria vybrala dobe. Evropsk luxus s pohledem na
Berniniho Tritonovu fontnu vhodnj hotel by se v m jen
tko nael.
Jak tak leel v posteli, zaslechl njak buen; uvdomil si, e
tohle ho vlastn probudilo. Aha, nkdo klepe na dvee. m dl tm
silnji.
Cel rozespal vstal. Nikdo pece nev, ze jsme tady, pomyslel si
rozmrzele. Hodil na sebe pepychov hotelov upan a krel z
lonice do pedsn. Ped tkmi dubovmi dvemi se na okamik
zastavil a pak otevel.
Za dvemi stl ztepil mu v bohat vyoenm boru
purpurov a lut barvy. Jsem poruk Chartrand z vatiknsk
vcarsk gardy, pedstavil se.
Langdonovi bylo naprosto jasn, o koho jde. Jak prosm vs
jak jste ns nael?
Vidl jsem vs, kdy jste v noci odchzeli z nmst. el jsem
za vmi. Sem rd, e jste jet tady.
Langdona nhle pepadla obava, zda Chartranda neposlali
kardinlov, aby ho s Vittori pivedl zptky do Vatiknu. Vdyjsou
konec konc jedin, kdo krom kardinlskho kolegia zn pravdu.
Jsou tud nco jako rizikov osoby.
- 460 -

Jeho Svatost m podala, abych vm pedal tohle, pokraoval

Chartrand podvaje Langdonovi oblku opatenou vatiknskou
peet. Langdon dopis otevel a etl rukou psan sdlen:
Pane Langdone a pan Vetrov,
jakkoli by bylo mm nejvroucnjm pnm podat vs o
mlenlivost, pokud jde o udlosti poslednch dvaceti ty hodin,
nemohu si zejm dovolit dat od vs vc, ne co u jste nm
poskytli. V pokoe se proto omezm na vyjden nadje, e se v tto
zleitosti nechte vst hlasem svch srdc. Zd se, e dnes u je na
svt lpe mon e otzky jsou mocnj ne odpovdi.
M dvee jsou vm kdykoli oteveny.
Jeho Svatost, Saverio Mortati
Langdon si ten vzkaz peetl jet jednou. Kardinlsk kolegium
si zejm vybralo ulechtilho a laskavho vdce.
Jet dve, ne se ale zmohl na odpov, Chartrand vytrachal
mal balek. Jako projev dk od Jeho Svatosti.
Langdon si jej vzal; byl tk, zabalen v hndm papru.
Z nazen Jeho Svatosti se vm na dobu neuritou zapjuje
tento pedmt z papeskho pokladu. Jeho Svatost pouze d, abyste
ve sv posledn vli a zvti zajistil jeho navrcen.
Langdon otevel balek a pmo onml. Bylo to vypalovac
elezo. Ilumintsk diamant.
Chartrand se zasml. ijte v pokoji. Otoil se k odchodu.
Dkuji vm, vypravil ze sebe Langdon, dre v tesoucch se
rukou drahocenn dar.
Vojk na chodb maliko zavhal. Pane Langdone, sml bych
se vs na nco zeptat?
Ovem.
J a moji kamardi jsme zvdav vte, na tch poslednch pr
minut v helikopte Co se to tam vlastn stalo?
Langdona se zmocnila zkost. A je to tady okamik pravdy.
Mluvil o tom s Vittori v noci, kdy se kradli ze Svatopetrskho
nmst. Tehdy se rozhodli jet dv, ne piel tenhle papev
vzkaz.
Vittoriin otec snil o tom, e jeho objev antihmoty povede k
duchovnmu probuzen. To, co se minulou noc odehrlo, urit
- 461 -

neodpovdalo jeho zmrm, jedna vc vak byla jist: na celm

svt se lid v tuto chvli obraceli k Bohu jako nikdy pedtm. Jak
dlouho to kouzlo vydr, o tom Langdon ani Vittoria nemli potuchy,
vdli vak, e je nikdy nesm poruit odhalenm skandlu a
pochybnost. Nevyzpytateln jsou cesty Pn, pomyslel si Langdon a
s jistou ironi si kal, e vlastn kdov mon ist mon
to byla vera koneckonc Bo vle.
Pane Langdone? ozval se Chartrand. Ptal jsem se na ten
vrtulnk
Langdon se smutn usml. Ano, j vm Ctil, e slova mu
neplynou z mozku, nbr ze srdce. Snad to je tm okem z pdu
ale moje pam zd se mi to vechno njak pomchan
Chartrand povadl. Vy si nic nepamatujete? Langdon si
povzdechl. Bojm se, e to zstane navdy zhadou.
Kdy se Robert Langdon vracel do lonice, nhle se zarazil jako
u vytren. Na balkon stla Vittoria, zdy open o zbradl, a
uprala na nj hlubok pohled. Vypadala jako nebesk zjeven
postava s obrysy ozenmi zezadu svtlem msce. Jako by tam stla
antick bohyn, zahalen do frot upanu, se rou kolem pasu
tsn utaenou, m vynikly obrysy jejho thlho tla. Za jejmi
zdy prosvtal bled opar stoupajc nad Berniniho Tritonovou
fontnou.
Langdona se zmocnila divok touha po n silnj ne po
kterkoli en, kterou v ivot poznal. Ilumintsk diamant a dopis
od papee klidn odloil na non stolek vedle sv postele. Na
vysvtlen toho veho bude dost asu potom. el za n na balkon.
Zdlo se, e m radost. Tak u jste se probudil? zaeptala
plae. Konen.
Langdon se zasml. Byl to dlouh den.
Prohrbla si svou bohatou ktici, piem se mrn rozevel
vstih jejho upanu. A te pedpokldm, e chcete odmnu.
Ta poznmka Langdona trochu zmtla., Jak prosm?
Jsme dospl lid, Roberte. S tm snad souhlas. Ct touhu.
Vidm ti to na och. Siln, pudov hlad. Usmla se. J ho ctm
taky. A ta touha bude te ukojena.
Vskutku? Ctil se povzbuzen a udlal krok smrem k n.
- 462 -

Dokonale. Tmala v ruce menu s pokrmy servrovanmi na

pokoje. Objednala jsem vechno, co maj.
Hostina byla bohat. Veeeli spolu za svitu msce, sedce na
balkon, a pochutnvajce si na Jrise, lanch a rizotu. K tomu
popjeli vno Dolcetto a rozmlouvali a do noci.
Langdon ani nemusel bt odbornkem na symbolologii, aby
rozlutil znamen, kter k nmu Vittoria vyslala. Kdy si
pochutnvali na dezertu v podob ostruinovho krmu se savoiardi
a pili k tomu vonc vel Romcaff, Vittoria mu pod stolem pitiskla
sv nah stehna k nohm a provrtvala jej havm pohledem. Zdlo
se, e tou po tom, aby u konen odloil vidliku a odnesl ji od
stolu v nru.
Langdon vak nereagoval. Zstval dokonalm gentlemanem.
Tato hra se d hrt jen ve dvou, pomyslel si skrvaje rock
smv.
Kdy vechno sndli, Langdon odeel, posadil se na kraj sv
postele a sedl tam sm obraceje v rukou sem a tam ilumintsk
diamant, znovu a znovu se rozplvaje nad jeho perfektn symetri.
Vittoria na nj udiven hledla a jej zmatek postupn perstal ve
zklamn.
Jak se zd, ten ambigram ti pipad len zajmav, e ano?
optala se.
Langdon pikvl. Pmo fascinujc.
Podle tebe je to asi ta nejzajmavj vc v thle mstnosti, e?
Langdon se podrbal ve vlasech a pedstral, e usilovn
peml. Nu, byla by tu jedna vc, kter mi pipad jet
zajmavj.
Zasmla se a udlala krok k nmu. A to m bt co?
Jak jsi s pouitm tuka zpochybnila Einsteinovu teorii.
Vittoria sprskla ruce. Dio mo! Dej pokoj s tukem!
Nezahrvej si se mnou, varuju t!
Langdon se uculil. Ve svm ptm pokusu mon pouije
platze a proke, e Zem je ploch.
Vittoria uu chtla vybuchnout, ale potom se j na rtech
objevily prvn slab nznaky smvu. Jen tak pro vai informaci,
- 463 -

pane profesore: mj pt pokus se zape do djin vdy. Hodlm

prokzat, e neutrina maj hmotnost.
Neutrina e maj Langdon se na ni udiven podval, tve
se, e nerozum jejmu anglickmu vrazu pro hmotnost mass ,
kter pouila a kter znl stejn jako vraz pro mi svatou. No vid,
ani jsem netuil, e to jsou katolci!
Jedinm plavnm skokem byla u nho a pimkla ho na lko.
Doufm, e v v posmrtn ivot, Roberte Langdone. S veselm
smchem si na nho obkromo sedla, rukama ho tlaila dol a v och
j planuly zlomysln ohnky.
Po pravd eeno, sml se, a se zakuckal, odjakiva mi
dlalo pote pedstavit si cokoli existujcho mimo tento svt.
Vn? Take tys nikdy neml religizn zitek? Okamik
ndhernho vytren?
Langdon zavrtl hlavou. Ne, a upmn pochybuji, e jsem druh
lovka, kter by vbec nkdy mohl extzi nboenskho rzu
prot.
Vittoria vyklouzla ze upanu. Tys asi jet nikdy nebyl v
posteli s mistrem jgy, nen-li pravda?

- 464 -