Poln etnk - (konec 1940 zatek 1941)

Pojme se spolen podvat na asi nejastj vzhled polnho etnka. Datujeme

ho na konec roku 1940 a potek roku 1941, nicmn tento vzhled polnho
etnka meme vidt od konce roku 1940 a do konce vlky. Poslze u se
zmnilo pouze sako z modelu M35 na model M40. Vtina zbylho vybaven a
vstroje vak zstala vce-mn stejn.

Uniforma poddstojnk a mustva

Poln etnci, stejn jako ostatn pslunci jednotek nmeck armdy pouvali
poln uniformu. Ta se skldala z helmy, poln apky, poln blzy, kalhot, polnho
kabtu a v neposledn ad pochodovch bot.
Poln blza M35 (nkter zdroje uvdj M36) a M40
Poln blza podle vzoru 33, u kter byl 10.9.1935 lmec zmnn z pvodn
feldgrau na tmav modro-zelenou barvu. Pozdji poln blza vzoru 40, kter je
vzhledov stejn jako M35, markantnm rozdlem je nahrazen lmcov ltky
tmav modro-zelen klasickou ltkou feldgrau jako na zbytku saka.
Lmcov vloky by mly bt u v tomto obdob s tmav zeleno-modrmi
stedovmi prouky, take u neoznauj tzv. Waffenfarbe, ili barvu zbran.
Nramenky jsou ji okrouhle stien, v barv tmav zeleno-modr. Pozdji,
zejmna tedy na blzch M40 jsou nramenky t v barv ltky feldgrau. U obou
variant je nramenk lemovn lemem v barv zbran u polnho etnictva je to
oranov barva.
Markantem pro etnick uniformy je samozejm nivka policejn orlice a
rukvov stuha Feldgendarmerie na levm rukvu, jim sem se vnoval
v samostatnch lncch.
Jednoduch kalhoty M35 a M40.
K poln blze se nosili jednoduch poln kalhoty bez lemovn waffenfarbe.
Z potku to byly kalhoty M35 v barv steingrau, v kvtnu roku 1940 byl zaveden
nov vzor, kalhoty M40 v barv feldgrau.
Pochodov boty
Okovan pochodov boty z ern ke pezdvan Knobelbecher (kelmek na
vrhn kostek), pvodn vyrbn 35-39 cm vysok, od listopadu 1939 32-34 cm.
Poln kabt M35
Poln kabt z ltky barvy feldgrau ni kvality. Nramenky na kabtu v barv
tmav modro-zelen, s lemovn v barv zbran.
Poln epice M35

Poln apka, zaveden 10.9.1935, vychzejc z apky M34. Vyrbna byla z ltky
v barv feldgrau s bonicemi te barvy. Oita byla orlic se svastikou, kokardou a
souta v barv zbran. Nezdka se prv u soutae objevuje u etnictva bl
barva (pchota), i kdy m poln etnk nramenky v barv oranov.
Ocelov helma M35
Standartn ocelov helma M35 z ervna 1935. Vychzela ze vzor 1916 a 1918.
Dle nazen ze 17.2.1934 mla barvu feldgrau.

Bn vstroj a vzbroj FG ve slub

Nejbnj vstroj a vzbroj u polnho etnka ve slub byla oproti jinm
vojkm celkem jednoduch. Podle originlnch fotografi se sestvala, i ve ve
uren dob, z nkolika zkladnch soust. Byly to tyto: opasek s pezkou,
bodk se zvsnkem a pochvou, tzv. maptaka, pistole s pouzdrem, puka se
sumkami i pouze jednou sumkou. V tto dob se samopal u etnictva vyskytuje
jet velmi zdka. Velmi astou soust vstroje byl samozejm zastavovac
ter a svtilna. Odznakem polnho etnka ve slub byl samozejm Ringkragen.
Opasek s pezkou
ern, koen opasek pro poddstojnky a mustvo byl opaten hlinkovou,
zrnitou pezkou. Uprosted byla orlice Wehrmachtu v dubovm vnci s npisem
Gott mit uns.
Bodk se zvsnkem a pochvou
Bajonet, bodk vzoru 84/98 byl opaten pochvou z modr oceli. Na opasku byl
zaven na zvsnku z ern ke.
Maptaka
Tzv. Melderkartentasche byla vzoru 35, v proveden hnd i ern.
Pistole s pouzdrem
Sluebn pistole se vyuvaly dv hlavn, a to Walther P38, pop. P08 Parabellum.
Jako pouzdra se vyuvala jak tvrd, tak pozdji i mkk pouzdra na tyto zbran.
Puka se sumkou i sumkami
Nejastj pukou byla samozejm zbra Mauser K 98k. Velmi asto byly u
polnho etnictva vyuvny i koistn zbran, jako nap. puka vz.24. Sumky byly
z matn ern, hladk i zrnit ke, opaten matnmi hlinkovmi soustmi
pro puku Mauser, pro koistn zbran se pouvaly sumky odpovdajc zbrani.
Zastavovac ter
Zastavovacm terem jsem se zabval v samostatnm lnku.

Svtilna
Svtilen, kter je mon pout pro poln etnictvo, je obrovsk kla. Budu se jim
vnovat v jednom z dalch lnk.
Ringkragen
Slintk polnho etnictva je asi nejznmj etnickou insigni. Vnoval sem j
vlastn lnek.