lohy 1. kola 49. ronku fyzikln olympidy.

Kategorie A

Ve vech lohch potejte s thovm zrychlenm g = 9,81 m s2 .

1. Baterie lnk
Dva paraleln spojen lnky tvo baterii. lnky maj
elektromotorick napt Ue1 , Ue2 a vnitn odpory Ri1 , R
Ri2 . K baterii meme pipojit rezistor o zcela libovol-
nm odporu R.
Ue2 Ri2
a) Urete napt U na rezistoru, m-li jeho odpor danou
hodnotu R = R0 .
b) Urete podmnku pro odpor R rezistoru, aby jed- Ue1 Ri1
nm ze zdroj protkal proud v opanm smru ne
odpovd jeho polarit.
Obr. 1
c) Urete odpor R rezistoru, pi nm je jeho pkon
maximln, a tento maximln pkon Pmax .
ete nejprve obecn, pak pro hodnoty Ue1 = 1,2 V, Ue2 = 2,1 V, Ri1 = 0,5 ,
Ri2 = 2,0 , R0 = 6,0 .

2. sporn obvod
V obvodu, jeho schma je na obr. 2, je spotebi
o odporu R = 10 napjen ze zdroje o elek- C
tromotorickm napt Ue = 100 V a vnitnm
odporu r = 100 pes kondenztor o kapa-
cit C = 200 mF a pepna, kter se 10krt za Ue A
sekundu stdav pepn z kontaktu A na kontakt r R
B a naopak. Doba potebn k pepnut z jedn B
polohy do druh je zanedbateln. V kad po-
loze tedy pepna setrvv po dobu t1 = 0,10 s.
Za tuto dobu se kondenztor po pepnut ke kon-
taktu A prakticky zcela nabj a po pepnut ke Obr. 2
kontaktu B prakticky zcela vybj.
Porovnejte innost obvodu a prmrn vkon spotebie v tomto zapojen
a v obvodu, ve kterm by byl spotebi o danm odporu R pmo pipojen ke
zdroji o danm elektromotorickm napt Ue a danm vnitnm odporu r.

3. Hod kamenem pes budovu

Budovu ky l a vky h s rovnou stechou chceme pehodit kamenem tak,
e poten rychlost kamene m bt co nejmen. Kmen opust nai ruku ve
vce h0 nad zem.
 a) V jak vzdlenosti d0 od budovy zvolme poten bod vrhu?
b) Jak mus bt poten rychlost kamene?
c) V jak vzdlenosti d od budovy kmen dopadne?
d) Jak dlouho kmen polet?
lohu ete nejprve obecn, pak pro hodnoty l = 6,0 m, h = 5,0 m, h0 = 2,0 m.
Odpor vzduchu zanedbejte.

4. Vypuzovn rtuti
V zk svisl trubici konstantnho prezu
dlouh L = 120 cm, dole zataven, je pi teplot
t1 = 17 C uzaven sloupec vzduchu vky L/2 L
stejn vysokm sloupcem rtuti (obr. 3). Trubici 2
budeme velmi pomalu zahvat.
a) Jak se bude v zvislosti na teplot mnit
L
vka l sloupce vzduchu?
t1
b) Jak teploty mus doshnout vzduch v tru- h
bici, aby z n vechna rtu vytekla? L
Sloupec rtuti ve rtuovm barometru m vku 2
h = 76 cm. Zmny hustoty rtuti pi zahvn
trubice zanedbejte.
Obr. 3
5. Billetova dvojoka
Dv stejn spojky o ohniskov vzdlenosti f =
= 25 cm upravme tak, e jejich men st od-
dlme ezem rovnobnm s optickou osou ve-
denm ve vzdlenosti h/2 = 1,0 mm od stedu h
oky. Upraven oky eznou plochou pilo- h
me k sob a slepme (obr. 4). Takto zskanou 2
dvojoku osvtlme monofrekvennm svtlem
sodkov vbojky o vlnov dlce = 589 nm Obr. 4
pes zkou trbinu lec v rovin soumrnosti
dvojoky ve vzdlenosti r1 = 2f . Na stntku ve vzdlenosti r2 = 5,0 m
od dvojoky vznikne interferenn jev v podob ady rovnobnch svtlch
prouk interferennch maxim (obr. 5).
a) Urete vzdlenost sted sousednch interferennch prouk.
b) Urete celkovou ku oblasti na stntku, kde se interferenn prouky ob-
jev.
 lohu ete nejprve obecn, pak pro dan hodnoty. Tlouku dvojoky zane-
dbejte.
St
V D

r1 r2
Obr. 5

6. Praktick loha: Uren modulu prunosti ve smyku a momentu setr-

vanosti
Teorie:
Zavenm osov soumrnho tlesa o momentu setrvanosti J na drt dlky
l a polomru r vyroben z materilu o modulu prunosti ve smyku G, kter
splv s osou soumrnosti tlesa, zskme torzn osciltor . Jestlie tleso pooto-
me z rovnovn polohy a uvolnme, zane konat otiv harmonick kmitav
pohyb s periodou r
J pGr4
T = 2p , kde kt =
kt 2l
je torzn tuhost (direkn moment) drtu.
koly:
a) Zhotovte torzn osciltor zavenm vodorovn tenk dlouh tye uprosted
jej dlky na svisl drt. Zmte dlku tye a drtu, prmr drtu, hmot-
nost tye a periodu torznch kmit. Z namench hodnot urete modul
prunosti ve smyku materilu, ze kterho je vyroben drt.
b) Na stejn drt zavste uprosted malou litinovou inku klasickho tvaru
(dv koule spojen vlcovou ty). Zmte dlku drtu a periodu torznch
kmit. S uitm vsledk men z kolu a) urete moment setrvanosti
inky vzhledem k ose oten inky pi kmitavm pohybu.
c) Zmte rozmry inky a jej hmotnost a vypotte jej moment setrvanosti
s uitm znmch vzorc. Vypotenou hodnotu J porovnejte s hodnotou J
urenou v kolu b).
Pomcky:
ocelov drt o prmru 0,3 a 1 mm (vhodn je vzac drt uvan ve
stavebnictv nebo velask drt, v nouzi je mono pout i drt z jinho
materilu mdn nebo hlinkov),
kovov ty ze stativovho materilu,
litinov inka o hmotnosti do 2 kg (zapjme v kabinetu Tv),
drk hornho konce drtu nap. mal stoln svrk,
 dlkov midla pravtko nebo svinovac midlo, posuvn midlo a mi-
krometr,
stopky,
vhy v robustnjm proveden.
Poznmky k realizaci
Drt pipevnme k tyi nebo ince tak, e konec drtu v jejm stedu dvakrt
tsn ovineme a pak jej dvakrt a tikrt zakroutme kolem drtu. Dlku
mme a od konce zakroucen.
Men v kolech a) a b) provdjte opakovan (5 a 10krt), urete nejprav-
dpodobnj hodnoty a smrodatn odchylky zmench veliin a veliin
vypotench (G a J) viz stud. text FO: B. Vybral: Zpracovn dat fy-
ziklnch men, KFO . 52. Respektujte vliv meze nepesnosti pouitch
dlkovch midel na chybu vsledku; hmotnost urenou venm povaujte
za pesnou.
Z hlediska chyby men je nejcitlivj stanoven polomru drtu je mal
a ve vzorci se vyskytuje ve tvrt mocnin. Mme jej mikrometrem.
Stopky spoutme a zastavujeme pi prchodu zavenho tlesa rovno-
vnou polohou, kterou vyzname vhodnm indikanm tlesem. Mme
5 period kmit (nikoli kyv).
Pi vpotu momentu setrvanosti inky v kolu c) pouijte vzorce pro mo-
ment setrvanosti koule, moment setrvanosti vlce vzhledem k ose jdouc
jeho stedem kolmo k rotan ose
2 2
 
m d2 l2
J = mr , J= +
5 4 4 3
a Steinerovu vtu. U tenk tye lze vliv jejho prmru zanedbat.

7. Cvka ve tvar spirly

Ploch cvka ve tvaru Archimedovy spirly
o velkm potu zvit n a vnjm polomru
R (obr. 6) je umstna v homogennm magne-
tickm poli, jeho vektor magnetick indukce
je kolm k rovin cvky a mn se harmonicky
podle zkona
B = Bm cos t = Bm cos(2pf t).
Urete, jak elektromotorick napt se v cvce R
indukuje. Vzdlenost sousednch zvit Archi-
medovy spirly je konstantn. Obr. 6
ete obecn a pro hodnoty n = 13, R = 13 mm, Bm = 1,5 mT, f = 1,0 kHz.