lohy 1. kola 56. ronku fyzikln olympidy.

Kategorie B

Ve vech lohch potejte s thovm zrychlenm g = 9,81 m s2 .

1. Kulika v drce
Pln homogenn kulika o polomru r se me pohybovat mlkm lbkem
v konstrukci podle obr. 1. st konstrukce m tvar plkrunice o polomru R,
piem plat r R. Poten vka kuliky nad vodorovnou st trajektorie
je a) h1 = 3,00R, b) h2 = 2,36R. Urete v obou ppadech souadnice x1 , x2
msta dopadu kuliky na konstrukci.
Valiv odpor a odpor vzduchu zanedbejte. Dotyk kuliky se lbkem je bodov.
Po celou dobu dotyku s konstrukc se kulika val bez prokluzovn.
y

2R

h1 , h2
R

Obr. 1 O R 2R 3R x

2. Smyka z drtu
Z pevnho hladkho homogennho drtu byla vytvoena
A
smyka tvaru obvodu plkruhu s polomrem R a o hmot-
nosti m = 0,500 kg. Smyka je zavena v bod A na he- S
bk a opena v bod B o druh hebk, kter je umstn R
svisle pod prvnm hebkem ve vzdlenosti R (obr. 2).
a) Urete polohu tit smyky, vte-li, e tit drtu B
2R
ve tvaru plkrunice je ve vzdlenosti od jeho
p Obr. 2
stedu.
b) Urete hel , kter by svrala pm st smyky se svislm smrem,
jestlie by smyka byla voln zaven jen na hebku A.
c) Urete velikost a smr sil psobcch na smyku v bodech A a B.
3. Padajc etz
etz dlky l a hmotnosti m byl zaven za jeden konec ve vce h l nad
zem. Po uvolnn zaal padat k zemi.
a) Urete dobu t mezi dopadem prvnho a poslednho lnku etzu.
b) Urete, jakou maximln kinetickou energii Ekmax ml etz bhem pdu.
lohy a) a b) ete nejprve obecn, pak pro hodnoty m = 4,0 kg, l = 7,0 m,
h1 = 10,0 m, h2 = 20,0 m, g = 9,81 m s2 .
c) Sestrojte pro dan hodnoty grafy zvislosti potenciln, kinetick a celkov
mechanick energie etzu na drze uraen hornm koncem etzu.

4. Tbodov kyvadlo
Kyvadlo se skld ze t kuliek zanedbatel- m
nch rozmr o hmotnosti m navzjem spoje- L
nch pevnmi tyemi zanedbateln hmotnosti
m L O
tak, e navzjem tvo psmeno T se stejn
dlouhmi rameny o dlce L (obr. 3). Vodo- L
rovn osa kyvadla prochz bodem, ve kterm
jsou tye spojeny, a je kolm k rovin kyva- m
dla. Kyvadlo vychlme z rovnovn polohy
o mal hel a pustme. Obr. 3
a) Urete dobu kmitu T tohoto kyvadla.
b) Urete velikost a smr sly N, kterou psob spojovac ty na spodn kuliku
v krajn poloze.
ete obecn a pak pro hodnoty m = 100 g, L = 25 cm, = 10 .

5. Ti nboje ve vrcholech trojhelnku

3Q
Ve vrcholech rovnostrannho trojhelnku o dlce
strany a ve vakuu se nachzej stice s elektrickmi
a a
nboji Q, 2Q a 3Q (obr. 4).
a) Na kterou stici psob nejvt elektrick sla?
Urete jej velikost.
Q a 2Q
b) Urete velikost a smr intenzity elektrickho pole
v titi trojhelnku. Obr. 4
6. Praktick loha. Men relativn permitivity materilu plastov lhve
Pomcky: plastov vlcov lhev s rovnm povrchem (nap. doln st lhve
od minerln vody Mattoni), pruh alobalu, nzkofrekvenn genertor, sluchtko
s velkou impedanc, 2 izolan stojnky, konopn provaz, sl, lepic pska, nit,
spojovac vodie, nkolik kondenztor o kapacit 1 nF a 10 nF
Popis micch metod:
a) Zhotoven vlcovho kondenztoru s plastovm dielektrikem
Plastovou lhev naplnme mrn osolenou vodou. Jej hladkou vlcovou st
obalme pruhem alobalu, kter upevnme lepic pskou a omotme nit, aby
vude tsn dolhal na lhev. Jeden pvodn drt vedeme pod ztkou do
osolen vody, druh pipojme k alobalovmu plti.
b) Zmen kapacity mstkovou metodou
Pouijeme zapojen podle obr. 5. Ve funkci odporovho drtu pouijeme
konopn provzek navlhen slanou vodou napnut mezi dva izolan sto-
jnky. (Elektrick vodivost takovho provzku prv vyhovuje potebm
naeho men a pipomn ru 17. a 19. stolet, ve kter se nkter zkladn
elektrick zkony objevovaly pomoc jednoduchch micch prostedk.)
Kapacitu C naeho vlcovho konden-
ztoru porovnme se znmou kapacitou
C0 jinho kondenztoru. Frekvenci ge-
nertoru volme v oblasti nejvt cit-
livosti sluchtka (obvykle 500 Hz a C0 C
1 kHz). Pohybliv kontakt (bannek) sl
posouvme po provzku, a signl ve
sluchtku vymiz a mstek je vyven.
Odmme dlky a, b obou sek pro-
vzku. Plat a b
XC0 C a a
= = , C = C0 .
XC C0 b b Obr. 5
c) Uren relativn permitivity plastu lhve
Je-li obvod lhve s, vka psu alobalu v, tlouka stny lhve d a relativn
permitivita r , plat
r 0 sv Cd
C= , r = .
d 0 sv

Men kapacity C provete nkolikrt pro rzn hodnoty kapacity C0 . Pak

kondenztor rozeberte, lhev rozsthejte a urete prmrnou tlouku stny jej
vlcov sti. Urete stedn hodnotu relativn permitivity plastu a odchylku
men.
7. Prodluovac kabel
Zapojme-li varnou konvici s vodou do sov zsuvky, uvede se voda do varu
za dobu t0 = 190 s. Zapojme-li varnou konvici s vodou do zsuvky na konci
dlouhho prodluovacho kabelu, jeho zstrku (opan konec) zapojme do
pvodn sov zsuvky, uvede se voda do varu za dobu t1 = 226 s.
a) Urete dobu t2 , za kterou se uvede do varu voda ve dvou konvicch sou-
asn zapojench na konci kabelu. ete nejprve obecn, pak pro dan
seln hodnoty. Pedpokldejme, e v konvici je vdy stejn objem vody
se stejnou poten teplotou a e innost ohevu je ve vech ppadech
stejn. Odpor R1 topn spirly konvice a odpor Rv kabelu povaujte za
konstantn. Sovou zsuvku povaujte za zdroj se zanedbatelnm vnitnm
odporem.
b) Posute, jak uveden zjednoduujc pedpoklady ovlivnily vsledek een.