sen u

Re loh celostatnho kola 56. ro

cnku fyzik
aln olympi
ady
Autori u
loh: J. Thomas (1, 3, 4) a M. Kapoun (2)

1.a) Rozjzden automobilu bude probhat ve dvou fazch. V prvn fazi budou kola
prokluzovat. Automobil se v teto fazi bude rozjzdet s konstantnm zrychlenm
a = f g, jehoz velikost m uzeme urcit z brzdne drahy:
v02 .
a = fg = = 5,88 m s2 .
2sb

Cast vykonu motoru, ktera se postupne bude zvetsovat, se vyuzije na zvysovan ki-
neticke energie automobilu, zbytek se spotrebuje na zv ysen vnitrn energie pneu-
matik a vozovky pri prokluzovan kol:
v2
P = F v + Pztr = mav + Pztr = m 0 v + Pztr .
2sb
Kola automobilu prestanou prokluzovat v okamziku, kdy velikost rychlosti au-
tomobilu dosahne hodnoty v1 , pri ktere se cel y vykon automobilu spotrebuje na
jeho zrychlovan:
P 2P sb .
P = mav1 v1 = = = 10,3 m s1 .
ma mv02
Prvn faze pohybu probehne za dobu
v1 P 4P s2b .
t1 = = = = 1,76 s.
a ma2 mv04
3 body
V druhe fazi rozjzden uz kola nebudou prokluzovat a cela prace motoru povede
ke zv ysen kineticke energie automobilu. Na zv ysen rychlosti z hodnoty v1 na
hodnotu v2 bude treba za dobu t2 vykonat praci

mv22 mv12 m (v22 v12 ) 4s2 P 2

 
m .
P t2 = t2 = = v22 b2 4 = 4,26 s.
2 2 2P 2P m v0
Celkova doba rozjzden pak bude t = t1 + t2 = 6,0 s.
2 body
b) V prvn fazi rozjzden automobil uraz drahu
v12 P2 4P 2 s3b .
s1 = = = 2 6 = 9,1 m.
2a 2m2 a3 m v0
V druhe fazi rozjzden se pri konstantnm v ykonu zvysuje rychlost automobilu,
jeho zrychlen se zmensuje. Pro zavislost okamzite rychlosti v na case t merenem
od okamziku dosazen rychlosti v1 dostaneme
r
mv 2 mv12 2P
Pt = v = v12 + t.
2 2 m
Drahu v druhem u seku urcme integrac:
3 t2
s
Z t2 r 
2P m 2P
s2 = v12 + tdt = v12 + t =
0 m 3P m
0
s 3
m 2 2P m 3 .
= v1 + t2 v = 79,5 m.
3P m 3P 1
 Pouzili jsme u
pravu:
2P m
v12 + t=x dx, dt =
m 2P
s
Z r
2P m
Z
m m 2P
3
2 3 2
v1 + tdt = xdx = x +C = v1 + t + C.
m 2P 3P 3P m
Celkova draha pak bude s = s1 + s2 = 88,7 m.
5 bod
u
2.a) Stredn energie tepelneho pohybu castice se tremi stupni volnosti cin 3 12 kT ,
kde k je Boltzmannova konstanta a T termodynamick p a teplota souboru. Stredn
kvadratick
a rychlost castice je tedy rovna 3kT /m0 a odpovdajc hybnost je
p = 3m0 kT .
2 body
Pak de Broglieova vlnova delka = h/p, tedy
h
= , (1)
3m0 kT
pri pokojove teplote T = 293 K a pro m0 = me vychaz = 6,3 nm.
1 bod
b) Na jednu castici pripada stredn objem V /N , odkud pro stredn vzdalenost vychaz
 1/3
V
d= .
N
1 bod
Pro elektronov y plyn plat
 1/3
Mm
d= = 0,23 nm.
NA
2 body
c) Z podmnky d vychaz uzitm (1)
2/3
h2

N
T = TQ .
3m0 k V
1 bod
Po uprave a s uvazenm, ze atomy medi prispvaj elektronovemu plynu jednm
valencnm elektronem, pak dostavame
2/3
h2

NA
TQ = .
3m0 k Mm
selne pro m0 = me vychaz teplota degenerace TQ = 2,3 105 K.
C
2 body
d) Elektronov y plyn tedy predstavuje kvantovy soubor, a to v celem teplotnm oboru
existence jakehokoli kovu.
1 bod
3. Ze zapojen zarovek je videt, ze prepalen vlakna hroz nejvce u zarovky 1. Proud
I1 , kter
y touto zarovkou prochaz, se pak vetv na proudy I2 a I3 , proud I3 se pak
dale vetv (viz obr. R1).

1 3 5 7 9
I1 I3
...

2 4 6 8 10
I2 ...
Obr. R1: Proudy v sti

Z VA charakteristiky zarovky vidme, ze napet na kazde zarovce (tedy i na zarovce 1)

muze b
yt nejv
yse U1 = 6,0 V a zarovkou pritom proteka proud I1 = 0,80 A.
1 bod
Ostatnmi zarovkami proteka mens proud a je na nich i mens napet. Protoze
napet na zarovce 2: U2 = U3 + U4 , mus b
yt U2 > U3 , a tedy I2 > I3 . Proto proud
I3 < 0,4 A.
1 bod
Proud prochazejc ostatnmi zarovkami je urcite jeste mens, proto m
uzeme z VA
charakteristiky urcit, ze jejich odpor je stal
y a je roven R = 5,0 .
1 bod
Oznacme R0 odpor ste bez zarovek 1 a 2 (viz obr. R2):

1 3 5 7 9
I1 I3
...

2 4 6 8 10
I2 ...
R0
Obr. R2: K odvozen odporu
RR0

.
Mus platit: R0 = R + R+R 0
R 0 = 0,5 5 + 1 R = 8,1 .
I 3 body
A
Napet na zarovce 2: U2 = (I1 I2 ) R0 ,
U2 0,90
takze pro proud plat I2 = I1 R .
Do rovnice dosadme cselne hod-
0
0,80
noty I1 a R0 . Hodnoty proudu 0,70
a napet na zarovce 2 spl nuj rovnici 0,60
{I} = 0,80 0,124{U }, soucasne pro 0,50
ne plat voltamperova charakteristika. 0,40
Z grafickeho resen na obrazku plyne,
0,30
ze hodnota napet U2 = 2,5 V.
0,20
St tedy m uzeme pripojit na napet
U = U1 + U2 = 8,5 V. Hodnotu napet 0,10
U
U2 lze urcit i algebraicky. V
0,0 1,0 2,0 3,0 4,0 5,0 6,0 7,0
4 body
4.a) Pri prvnm prepojen klce vlevo se napet na kondenzatorech C a C1 vyrovna na
hodnote UA . Plat:
C1 U1 + CU2
C (U2 UA ) = C1 (UA U1 ) UA = .
C + C1
Po prepojen klce do p
uvodn polohy se napet na kondenzatorech C a C2 vyrovna
na hodnote UB . Plat:
C2 (U2 UB ) = C (UB UA ) ,
C2 U2 + CUA U2 (CC2 + C1 C2 + C 2 ) + U1 CC1
UB = = .
C + C2 (C + C1 ) (C + C2 )
Rozdl napet po prvnm cyklu tedy bude:
U2 (CC2 + C1 C2 + C 2 ) + U1 CC1 C1 U1 + CU2
UB UA = =
(C + C1 ) (C + C2 ) C + C1
C1 C2
= (U2 U1 ) .
(C + C1 ) (C + C2 )
Rozdl napet po 7 cyklech je
 7  7
C1 C2 C1 C2
5,5 V = (U2 U1 ) = 50 V.
(C + C1 ) (C + C2 ) (C + C1 ) (C + C2 )
Po u
prave:  7
C1 C2
= 0,11,
(C + C1 ) (C + C2 )
C1 C2 log 0,11
log = = 0,1369,
(C + C1 ) (C + C2 ) 7
C1 C2
= 100,1369 = 0,7296,
(C + C1 ) (C + C2 )
dojdeme ke kvadraticke rovnici pro cselnou hodnotu kapacity C v mikrofaradech:
{C}2 + 12 {C} 12,97 = 0.
.
Uloze vyhovuje kladn
y koren C = 1,0 F.
5 bod
u
b) Podle zakona zachovan naboje
C1 U1 + (C + C2 ) U2 .
C1 U1 +(C + C2 ) U2 = (C1 + C2 + C) Um Um = = 51 V.
C1 + C2 + C
2 body
c) Teplo uvolnene na rezistoru je rovno rozdlu pocatecn a konecne energie soustavy
kondenzatoru:
C1 U12 (C + C2 ) U22 (C1 + C2 + C) Um2 .
Q= + = 3,8 mJ.
2 2 2
3 body