Ronkov prce

Klasick archeologie

Tma: Athnsk pokladnice v Delfch

Jmno: Tom
Pjmen: tpnek
UO: 262993
Datum: 28. 5. 2011
Historick pozad Athn
Doba v n Athnsk pokladnice v Delfch vznikala, byla pln zmn a pekvapen. Jeden
z nejmocnjch mstskch stt starovkho ecka se nazval Athny. Jako vechna okoln
msta si i Athny proli dlouhou a trnitou cestou ke svmu spchu. Jednm z prvnch krok
bylo vyhnn tyran.
V polovin 6. stolet p. n. l. se chopil moci Peisistratos. Ten ponechal Solnovu stavu1
formln v platnosti, avak vechny ady ve stt byly vykonvny leny jeho rodiny nebo
dvrnky. Bhem jeho vce ne dvacetilet vldy zaily Athny znan hospodsk, kulturn
a tak zahranin-politick mocensk rozmach. Peisistratv syn Hippis byl vak v roce 510
p. n. l. vyhnn lidovm povstnm, kter pivedlo k moci aristokrata Kleisthena. Jm
uskutenn reformy v letech 509 a 507 p. n. l. znamenaly zrod athnsk demokracie.
V roce 500 p. n. l. povstaly eck obce v Inii v Mal Asii proti persk nadvld.
Povstn zskalo jistou podporu i v obcch pevninskho ecka pedevm v Athnch a v
Eretrii, co poskytlo perskmu krli krl Dreiovi I. zminku k toku na ecko. Toto insk
povstn se tak stalo rozntkou ecko-perskch vlek, dlouhotrvajcho konfliktu mezi Helny
a Perany. V roce 494 p. n. l. Dreios porazil a potrestal insk eky. Mltos, jen stl v ele
vzpoury, byl Perany srovnn se zem a ostatn msta se Peranm rychle poddala. Nato
Dreios poslal do ecka emisary, kte jeho jmnem dali podroben ek persk nadvld.
Kdy Sparta a Athny odmtly, nechal svm lostvem v roce 490 p. n. l. zniit nejprve Eretrii
a pot podnikl vpravu proti vzpurnm Athanm. Na planin pobl msta jmnem
Marathn v Attice vak tikrt silnj persk vojsko podlehlo athnskm hopltm pod
velenm Miltiada.
To poslilo pozici Athn v ecku a tak toto neekan vtzstv pomohlo ekm
definovat sama sebe. Z obrovsk koisti, kterou se podailo po bitv nashromdit, se dalo
financovat mnoho veejnch staveb, soch a chrm na poest eckho triumfu. Jeliko
vtzstv bylo v jistm slova smyslu bom darem,2 dostaly se Delfy se svou svatyn do
poped tohoto zjmu.

1
Soln eck zkonodrce a bsnk ijc v 7. a 6. stolet p. n. l. Pot, co se dostal k moci, odstranil lechtick
privilegia a zapojil do zen sttu tak ni vrstvy spolenosti. Rozhodujc pro podl na zen sttu nebyl nyn
pvod, nbr majetek. Oban byli podle velikosti svho jmn rozdleni do ty td: nejbohat
pentakosiomedimnoi, hippeis (jezdci), zeugtai (tkoodnci) a thtes (ndenci), piem prvn jmenovan byli
nejbohat vrstvou s nejvce politickmi prvy, ale souasn i s nejvce povinnostmi. Tento krok vak vyvolal
politick tdn boj. Dle vydal Soln zkon, dle kterho se kterkoli oban mohl odvolat proti rozhodnut
jakhokoli adu, a to k soudu. Takov zkon neml do t doby precedens. Zdil nov nejvy soud (Hlaia) z
porotc volench losem. Nov stanovil sloen lidovho snmu podle starch tradic, kterho se mohli zastnit
vichni oban Athn, a kter ml prvo rozhodovat o vech vcech a volit vechny ednky.
2
Asi jen mlokdo vil v takto velk a oslniv vtzstv.

2
Delfy
Msto nachzejc se ve Fkid, kter je dodnes proslul svoji vtrnou. Zde ml Apollon
svj chrm, ve kterm pchozm vtila Sibylla. Dky proslulosti a mnohdy tak pravdivosti
tchto vteb, se staly Delfy velice slavn. Postupem asu se ustanovuje na jejich ochranu tzv.
Delfsk amfiktyonie3. elem takovho spolku bylo podn kultu, ochrana svatyn4 a
uchovn mru mezi leny spolku.
Jednotliv msta jako napklad Korint, Sikyn, Klazomeny, zanaj stavt u svatyn
svoje pokladnice na uchovvn votivnch dar.5 Zatek 5. stolet p. n. l. znamenal
pelomov chvle persk vpd. Delft kn vedli obojakou politiku, nejdve stranili
tonkm, ale pot se jejich postoj zmn. Po bitv u Marathonu stav Athan Apollnovi
svoji pokladnic pro votivn dary z persk koisti a buduj zrove velkou skupinu soch pi
Svat cest. Dal msta nechtj zstat pozadu a poet umleckch skvost v Delfch roste.
V arelu Delf se nachzelo nkolik posvtnch okrsk Apollnv Hieron6, Marmaria7 a
samotn Msto.8
Od roku 1893 se provdli v Delfsk lokalit archeologick vykopvky pod vedenm
Francouzsk archeologick koly. Tyto vzkumy mimo jin prokzaly pravdivost
Pausaniovch cest po ecku. Nkte vdci9 pochybovali o autentinosti Pausaniova dla a
domnvali se, e v mstech, kter popisuje, nikdy nebyl, nbr jen parafrzuje star cestovn
spisy. Francouzt archeologov tak svmi nlezy definitivn potvrdili to, e Pausanias
opravdu navtvil vtinu mst, kter ve svm dle popisuje.

Athnsk pokladnice
Jak ji bylo zmnno, pokladnice se nachz v Apollnov Hieronu na dolnm seku tzv.
Svat cesty. Zde se tak nachz o trochu star pokladnice Sikyonsk, Siphnijsk a dal

3
Z eckho amfiktyones, ti, kte ij kolem
4
Co se dokonale ukzalo pi vypuknut tzv. Svatch vlek proti Fkajskm.
5
Michalowski, K., Delfy. Tatran. Bratislava: 1977, s. 8.
6
Zde se nachz Apollnova svatyn, Svat cesta vedouc ke svatyni a obklopen mnoha umleckmi skvosty
(nkolik pokladnic nap. Sikynsk, Thbsk, Athnsk, Etrusk, Poseidonv a Dionsv temenos, spousta
pomnk a jinch votivnch dar), divadlo, sloupoad atd. (Michalowski, K., Delfy. Tatran. Bratislava: 1977, s.
10.)
7
Mramorov jedn se o zem, kde se uctvala Athna Pronaios (Prozeteln). Nachz se zde tak tzv. Svat
cesta, pokladnice, tolos, bohynina svatyn. (Michalowski, K., Delfy. Tatran. Bratislava: 1977, s. 22.)
8
Rozkldalo se na jih, vchod a zpad od hieronu. Nachzel se zde Gymnasion, Kastalia (slavn pramen),
Stadion a dal. (Michalowski, K., Delfy. Tatran. Bratislava: 1977, s. 24.)
9
Pokud se tak daj ji v 18. a 19. stolet nazvat.

3
mnohdy mlad stavby Megarskch, Thbskch, Etrusk nebo Syrakskch.10 Umstn je ve
vce 550 m nad moem, tedy o 11,5 m v, ne je vchod do okrsku. Takto vysoko a ikovn
umstn stavba musela bt vem nvtvnkm na och a vzbuzovat v nich patin dojem.11
To bylo jist Athnskm clem. Vdy prakticky pouze oni, bez vraznj pomoci okolnch
mst, dokzali Perany porazit. A prv v Delfch bylo ideln msto, kde by se toho dalo
patin vyut.
Antick pokladnice, neboli thsauroi, byli mal chrmovit stavby s jednou mstnost,
vtinou se sloupy ped vchodem. Dedikovali je jednotliv msta jako nrodn pokladnice,
trezor pro dokzn zbonosti a uchovvn votivnch dar.12 Nejvce se jich nachz
v Delfch a konkurenn svatyni v Olympii. Jejich potek meme hledat ji v archaick
dob.13
V ppad nmi popisovan stavby se jedn o tverhrann drsk prostylos14 in antis
s dvma sloupy v pedsni (kter snad mohly bt pvodn devn), oprajc se o
trojhelnkovou terasu. Na jeho vstavbu byl podle vzkum pouit mramor z ostrova Paru.
Samotn budova je 10 m dlouh a irok 6m. Architekt postavil pokladnici na vysokm
piedestalu, znemoujc snadn pstup.15 Dekorativn element se u pokladnice nachz na
metopch, kterch je 30. 9 na delch stranch a 6 na kratch. 27 z nich se nm dochovalo do
dnench dn, i kdy pouze v stech a nkter nelze ble urit. I tak se, vak jednalo o
prvn kompletn pozstatek metop z pevninskho ecka.16
V ase francouzskch vykopvek mezi lety 1893 1894 byl objeven dostatek
zachovanch st konstrukce. Take se pokladnice mohla jednodue v letech 1903-1906
zrekonstruovat do pvodn podoby. emu dostaten pomohlo to, e architekt pokladnice
vyezal kad jednotliv blok kamene zvl a tak vdy pasuje jen na jedno msto. Dodnes
je tedy mon ji vidt in situ17, krom metop, kter byly pesunuty do muzea v Delfch. Na
pokladnici jsou umstny vrn kopie tchto metop. Dodnes tedy adme Athnskou
pokladnici k nejlpe prozkoumanm stavbm tohoto typu.18

10
Francouzt archeologov jich identifikovali 23, piem o 13 z nich se zmiuj antit autoi.
11
Bohuel nen znmo, podle jakho kle si jednotliv stty msta pro sv pokladnice vybrali. Jestli jim byla
pidlena? Nebo odkoupena? Nebo se budovali postupn?
12
Boardman, J., Greek sculpture. The archaic period. Thames and Hudson Ltd. London: 1978, s. 157.
13
9 6 stolet p. n. l.
14
Typ eckho chrmu se sudm potem sloup (obvykle 46) pouze v prel. V naem ppad se jedn tedy o
distylos (chrm se 2 sloupy)
15
Dinsmoor, W. B. 1946. The Athenian Treasury as Dated by its Ornament. AJA 50, 117.
16
Tamt, s. 117.
17
Na pvodnm mst.
18
Boardman, J., Greek sculpture. The archaic period. Thames and Hudson Ltd. London: 1978, s. 159.

4
Datace19
Velk problmy dlalo vdcm st objektu. Pausanias ns informuje o tom, e pokladnice
byla postavena bezprostedn po bitv u Marathonu, jako jaksi pamtnk vtzstv.20 emu
by odpovdal nlez npisu na bzi, kde stoj: [] [
] [] [] []. 21 Problm je ovem v tom, e
bze a samotn pokladnice pravdpodobn netvo homogenn masu.22 Je tedy mon, e
terasa je star ne pokladnice. Jsou zde tedy dal dv logick monosti: ob dv stavby jsou
stejn star, nebo pokladnice pedchzela stavb terasy. To nm dv 4 varianty datovn 1)
Pokladnice byla vztyena nkdy dve a terasa ihned po bitv u Marathonu 2) Ob stavby byli
vztyeny souasn a to po bitv 3) Pokladnice byla postavena ihned po bitv a terasa k n byla
pozdji pipojena 4) Nebo terasu i pokladnici postavili dlouho po bitv. Prvn variantu
pijm vtina vdc (z Nmecka, Britnie a Ameriky). Naopak verzi slo 2 pijali
archeologov z Francie a trvaj tedy na sprvnosti Pausaniova tvrzen.23 Dal dv jsou sice
mon, ale mlo pravdpodobn.
Diskuze nad tmto problmem stle pokrauj a i pi vzkumy metop jejich rozdlen
na Archaick, Mix a Klasick, podle anatomickch detail a styl draperie bohuel tak
nepineslo definitivn rozheen.24 Nezbv nm ne konstatovat, e Athnsk pokladnice
byla postavena nkdy mezi lety 510 480 p. n. l.25
Vzdoba

19
Pro bli pohled na vc doporuuji tyto lnky.
Agard, W. R. 1923. The Date of the Metopes of the Athenian Treasury at Delphi AJA 27: 174 183.
Cooper, F. 1990. Reconstruction of the Athenian Treasury at Delphi in the Fourth
Century B. C. AJA 94: 317-18.
Dinsmoor, W. B. 1946. The Athenian Treasury as Dated by its Ornament. AJA 50: 86-121.
Neer, R. T. 2004. The Athenian Treasury at Delphi and the Material of Politics. ClAnt
23: 63-94.
20
Pokladnice Thban prv jako Athnskch byly postaveny na pam vyhranch vlek [...] Athan, kdy u
Marathnu pobili vojky, kte se vylodili s Dtidem. (Pausanias. Cesta po ecku II. Peloil, H. Businsk.
Svoboda. Praha: 1974, s. 286.
21
Athan (dedikuj toto) Apollnovi, jako dary z bitvy u Marathonu, vzat Mdm. (Dinsmoor, W. B. 1946.
The Athenian Treasury as Dated by its Ornament. AJA 50, s. 87.)
22
Dinsmoor, W. B. 1946. The Athenian Treasury as Dated by its Ornament. AJA 50, 86.
23
Tamt s. 87.
24
Klidn je mon, e vzdoba nkterch metop byla dokonena a dlouho po dostavn cel budovy.
25
Posledn vzkumy proveden Univerzitou v Chicagu (profesorem R. Sneerem) v 80. a 90. letech dvactho
stolet potvrzuj Pausaniovu verzi. 0,3 metru irok msk ze zklad pokladnice, kter se nachz pouze na jin
stran, pomh podporovat marathonskou terasu. Mlo by bt tedy prokzno, e terasa i zklady jsou
integrln a k jejich vstavb (stejn jako pokladnice) muselo dojt po bitv u Marathonu (490 p. n. l.) (Neer, R.
T. 2004. The Athenian Treasury at Delphi and the Material of Politics. ClAnt 23, s. 63 66.

5
Na pokladnici se nachz 30 metop vysokch cca 67 cm a irokch 62 64 cm, 9 se jich
nachz na del stran (severu a jihu) a 6 na krat stran (vchod a zpad). Na metopch se
vyskytuje tmatika mytologickch hrdin Herakla (na severn a zpadn stran) a athnskho
Thesea (na stran jin), co je dobe vyuit propaganda vtzstv nad Perany a demokracie.
Vchodn (pedn) st pokrval souboj Amazonek (stejn tak akroteria), ovem nevme, jestli
s Heraklem, Theseem i nkm jinm. Postavy jsou vytesny ve velmi vysokm basrelifu
s dobrmi anatomickmi detaily. Zaadit by se dali do archaickho a klasickho sochaskho
stylu. Autor metop je neznm, ale je pravdpodobn, e to byl njak athnsk umlec.

Ne se nachz bezpen identifikovan metopy26 (podle obrzku slo 9 v ploze).

Thsev cyklus
1. Theseus pivazuje zlodje Sinisa k jeho borovici (stromu)
2. Theseus a zbojnk nosc zvec ki
3. Theseus a zpasnk Kerkyon
4. Theseus bojujc se Skironem, kter ho krt
5. Theseus a Athna
6. Theseus svazujc Marathonskho bka
7. Theseus a Minotaur
8. Theseus a Amazonka

Amazonomachie
9. Amazonka natahujc luk a dal stlejc p
10. Amazonka na koskm hbet
11 14. Amazonky versus ekov

Heraklev cyklus
15. Herakles a lev (jeho nejuvanj zbra kyj vis za nm)
16. Herakles a Kentaur
17. Herakles a Diomedv k
18. Zvod (Herakles a Apollo s tripodiem?)
19. Herakles a jelen (pravdpodobn mu lme parohy)

26
Boardman, J., Greek sculpture. The archaic period. Thames and Hudson Ltd. London: 1978, pic. 213.

6
20. Herakles a Atlas (?)
21. Herakles a Kyknos (Herakles m lv hlavu jako helmu)
22. Herakles a Amazonka

Heraklev a Geryonv cyklus

23 5. Geryonv dobytek
26. Herakles a smrt psa Orthrose
27. Geryon jako vlenk se temi tly (jedno zved kop, druh natahuje luk a tet se kc
k zemi)

Bylo navrhnuto (Hoffelnerem), e metopy 15, 16, 19, 22, 17 a 21 byly na vchod (tedy u
vstupu) a Amazonomachie na severu.27

Zajmavosti
Kniha s nzvem Delfy od Kazimerze Michalowskiho udv velice zajmav objev:

Na jin stn pokladnice byl uinn velice zajmav objev. Na povrchu kvdr jsou vytesny dva
hymny na Apollna z let 138 a 128 p. n. l., kter maj mezi dky textu hudebn znaky v podob trochu
pozmnnch psmen. Pomoc antickch literrnch pramen z oblasti teorie hudby se podailo
zrekonstruovat notov zpis cel melodie.28

Ostatn stny tto budovy pokrvaj dal npisy tkajc se athnskch delegac vyslanch na
pythijsk slavnosti, vnci, honorofikan dekrety a nazen amfiktyioni. Je tak velice
pravdpodobn, e pokladnice byla uvnit vymalovna njakmi nboenskmi motivy.

Zvr
Zvrem je poteba konstatovat, e budova Athnsk pokladnice v Delfch postaven
v drskm stylu je jednou z mla budov tohoto druhu dochovanch a do dnench dn. I
kdy bylo nutn ji sten zrekonstruovat, nachz se na stejnm mst jako ped tm 2500
lety. Samotn stavby vznikala jako reklama na athnsk vtzstv nad Perany u Marathonu.
Pomoc tohoto thesauru mohli vem nvtvnkm (kterch bylo bezpochyby hodn) ukzat
koist (kter tak bylo urit moc), kterou Peranm uloupili. ili tak svoji image

27
Boardman, J., Greek sculpture. The archaic period. Thames and Hudson Ltd. London: 1978, pic. 213.
28
Michalowski, K., Delfy. Tatran. Bratislava: 1977, s. 13 a 16.

7
ochrnc svobody ecka a co vc, to vechno dokzali ne pod nadvldou tyran, ale za vldy
lidu - demokracie. Vzdoba metop je proto charakteristick athnsk hrdina Theseus a
veeck Herakles mli bt typickm symbolem hrdinnho boje proti barbarsk pesile.
Dky koisti, kterou se vtzov obohatili, mohly bt financovny stavby mnoha chrm
po celm ecku. Delfy jako nboensk centrum (spolu s Olympi) nezstalo nov vstavby
ueteno. A kdy o 10 let pozdji hroz znovu persk nebezpe, vtina eckch mst najde
spolenou e, zaene vzjemn neptelstv, a postav se spolenmu nepteli.

8
Obrazov ploha:

Obr. . 1 - Rekonstruovan Athnsk pokladnice v Delfch. Zde je dobe vidt

trojhelnkovit pstupov terasa postaven podle Pausania po bitv u Marathonu

9
Obr. . 2 Detail jin strany Athnsk pokladnice

10
Obr. . 3 Athnsk pokladnice. Pohled na zadn stranu

11
Obr. . 4 - Detail metopy - Theseus a Minotaur

Obr. . 5 Detail metopy Herakles bojujc s Kyknosem

Obr. . 6 Detail metopy - Theseus s Amazonkou Antiop

12
Obr. . 7 Rekonstrukce Athnsk pokladnice

Obr. . 8 Rekonstrukce Athnsk pokladnice

13
Obr. . 9 Dochovan pozstatky metop z Athnsk pokladnice

14
Obr. . 10 Pdorys Athnsk pokladnice

15
Obr. . 11 Pln Apollnova posvtnho okrsku Hieron v Delfch. XI oznauje Athnskou
pokladnici

16
Obr. . 12 Detail npisu ped severozpadnm rohem obsahujc Apollna s cytharou

17
Obr. . 13 Rekonstrukce svat cesty v Delfch.

18
Pouit literatura:

Prameny
Herodotos. Djiny. Peloil, J. onka. Odeon. Praha: 1972.
Pausanias. Cesta po ecku II. Peloil, H. Businsk. Svoboda. Praha: 1974.

Monografie
Boardman, J., Greek sculpture. The archaic period. Thames and Hudson Ltd. London: 1978.
Bouzek, J., Ondejov, I. eck umn. Praha: 2004.
Bouzek, J., Ondejov, I. vod do klasick archeologie. Karolinum. Praha: 2006.
Michalowski, K., Delfy. Tatran. Bratislava: 1977.
Burian J., Oliva, P. Civilizace starovkho stedomo. Praha: Svoboda. 1984.
Petika, E., Star eck bje a povsti. Sttn nakladatelstv dtsk knihy. Praha: 1958.
Ridgway, B. S., Prayers in Stone: Greek Architectural Sculpture ca. 600-100 BCE. Berkeley:
University of California Press. 1999.
Svoboda L. Encyklopedie antiky. Praha: Academia. 1973.
Zamarovsk, V., eck zzrak. Mlad fronta. Praha: 1972.

Odborn lnky
Agard, W. R. 1923. The Date of the Metopes of the Athenian Treasury at Delphi AJA 27:
174 183.
Cooper, F. 1990. Reconstruction of the Athenian Treasury at Delphi in the Fourth
Century B. C. AJA 94: 317-18.
Dinsmoor, W. B. 1946. The Athenian Treasury as Dated by its Ornament. AJA 50: 86-121.
Neer, R. T. 2004. The Athenian Treasury at Delphi and the Material of Politics. ClAnt
23: 63-94.

Obrazov ploha:
Obrzek slo 1
http://1.bp.blogspot.com/_GyRaggBKUkI/TDKD4a3b_tI/AAAAAAAAHco/hgktOeanbn4/s1
600/Black+Sea+1197.JPG
Obrzek slo 2
http://www.coastal.edu/ashes2art/delphi2/images/sanctuary_thumbs/athenTres/athenTres8.jpg

19
Obrzek slo 3
http://www.coastal.edu/ashes2art/delphi2/images/sanctuary_thumbs/athenTres/athenTres6.jpg
Obrzek slo 4, 5, 6 http://riccardi.intrasun.tcnj.edu/images/Theseus%20and%20Minotaur,
%20Athenian%20Treasury%20Metope.jpg
http://www.beazley.ox.ac.uk/CGPrograms/Cast/image/A020.jpg
http://farm1.static.flickr.com/30/63302719_3951e0f07a.jpg
Obrzek slo 7, 8
http://farm2.static.flickr.com/1300/5187435532_904dce4212.jpg
http://farm3.static.flickr.com/2573/4019141507_7ab4fc04fa.jpg
Obrzek slo 9
http://www.beazley.ox.ac.uk/sculpture/ashmolean/image/AthenianTreasuryA020.jpg
Obrzek slo 10, 11
http://images.perseus.tufts.edu/images/1990.33.1/1990.33.0164a
http://images-mediawiki-sites.thefullwiki.org/10/4/1/0/72857061607359262.gif
Obrzek slo 12
http://images.perseus.tufts.edu/images/1992.12.1/1992.12.0149
Obrzek slo 13
http://www.awesomestories.com/images/user/45dfd67cd5.jpg

20