UNIVERZITA PALACKHO V OLOMOUCI

PEDAGOGICK FAKULTA
Katedra hudebn vchovy

Bakalsk diplomov prce

Kristna Stejskalov

Gerhard Braun: Neue Klangwelt auf der Blockflte

Komentovan peklad publikace k modernm technikm
hry na zobcovou fltnu

Vedouc prce: Mgr. Gabriela Coufalov, PhD.

OLOMOUC 2013
Prohlauji, e jsem bakalskou prci vypracovala samostatn s vyuitm uvedench
pramen literatury.

V Olomouci dne

Podpis autorky prce
Dkuji pan doktorce Coufalov, kter mi vnovala bhem celho roku spoustu asu a
ochotn mi poradila vdy, kdy bylo teba. Zrove mi dala monost proniknout vce do
svta flten, nejen touto prac, ale i prakticky pi souborov he. Dle dkuji Pavlu
Pavlasovi za (nejen) technickou podporu. Bez jeho pomoci by prce vznikala mnohem
dle. Mj dal dk pat pan doktorce Raije Hauck z univerzity v Greifswaldu, kter mi
jako rodil mluv a pekladatelka ochotn pomohla s nktermi obtnmi pasemi. Se
svm podkovnm nesmm zapomenout na pana profesora Gerharda Brauna, kter
pohotov reagoval na moje e-maily a zaslal mi nkolik uitench materil.
Obsah

vod.................................................................................................................................. 5

Gerhard Braun ivot a dlo............................................................................................. 6

Neue Klangwelt - koment pekladatelky ....................................................................... 8

Neue Klangwelt - peklad publikace .............................................................................. 10

Zvr ............................................................................................................................... 72

Seznam pouit literatury ............................................................................................... 73

4
 vod

Pi vbru tmatu bakalsk prce jsem se rozhodla vnovat se zobcovm fltnm,

kter bvaj jet v dnen dob asto podceovny a povaovny pouze za dtsk
nstroje. Vme, e tzv. klasick hudba pro fltny je rozmanit a m dlouho tradici. Ji
v obdob renesance, baroka a klasicismu se fltna prosazovala jako slov nebo
komorn nstroj. Existence rznch velikost a druh zobcovch flten zajiuje pestrost
zvuku.

Dnes se ale asto opomj hudba souasnch i starch avantgardnch autor, kte
hledaj nov zvukov monosti fltny. Rozhodla jsem se proto vnovat se souasnmu
hudebnmu skladateli Gerhardu Braunovi, kter svj ivot zasvtil fltnm, a peloit
jeho knihu Neue Klangwelt auf der Blockflte. Napsal adu modernch kompozic
zahrnujcch rozkldn nstroje, pouit nahrvacch zazen a dalch modernch
technik, kter slou k odcizen klasickho zvuku fltny. Toto tma je dnes stle
aktuln, protoe tento typ hudby nen zejmna u ns obvykl a tak zait jako klasick
hra na zobcov fltny.

Peklad doplnm komentem a ivotopisem autora. Gerhard Braun je nmeck

profesor, kter se cel svj ivot zabv fltnami, skladbou pro tento nstroj a vuce.
Take je urit vhodn zamit se tak na jeho umleck ivot a prci.

5
 Gerhard Braun ivot a dlo

Gerhard Braun se narodil v nmeckm msteku Heidenheim v roce 1932. Sv prvn

vzdln ve he na zobcovou fltnu zskal u Martina Gmbela. Jet jako k psobil v
pveckm sboru Helmuta Bornefelda v Heidenheimu. V letech 19531957 studoval na
hudebn kole ve Stuttgartu obor fltna.1 Pot se vnoval studiu kompozice u Konrda
Lechnera v Darmstadtu.2 Na tto kole pozdji psobil jako docent pro vuku hry na
pnou a zobcovou fltnu.3

Proslavil se pedevm interpretac a propagovnm avantgardn hudby pro fltny. V 60.

a 70. letech 20. stolet prosazoval pedevm souasn autory, jakmi byli napklad
Karkoschka, Kagel, Heider, Hespos, Rihm, Lachemann a dal. V roce 1970 poprv
vystupuje na veejnosti s vlastn tvorbou na hudebnm festivalu v Hannoveru (Das
Allgemeine Deutsche Musikfest). Byla to skladba Miniatury pro soprnovou zobcovou
fltnu, klavr a bic nstroje.4 Potom nsledovala ada dalch skladeb, ve kterch Braun
vytvoil vlastn hudebn jazyk. Psal hudbu nejen pro fltny, ale i pro dal slov
nstroje (napklad akordeon), komorn hudbu (rzn obsazen), orchestry, sbory,
dechov nstroje, bic nstroje.5

V letech 19711995 psobil jako docent na hudebn kole v Karlsruhe.6 V roce 1995
mu byla udlena nmeck hudebn cena Hndel-Preis.7

Z jeho tvorby a innosti v hudebnm svt je dleit, e nejen jako skladatel, ale i jako
velmi zkuen interpret m zsluhy na rozen zvukovch a technickch monost
fltny. Spolupracuje se souasnmi hudebnmi skladateli. Dokonce je mu nkolik dl
vnovno. Zrove se podlel na vzniku mnoha televiznch a rozhlasovch poad a
rznch nahrvek.8

1
Hudebn kola Mssingen (2006): 22
2
Fischer (1997): 19
3
Hudebn kola Mssingen (2006): 22
4
Hudebn kola Mssingen (2006): 22
5
Fischer (1997): 19
6
Hudebn kola Mssingen (2006): 22
7
Werkverzeichnis (2012)
8
Hudebn kola Mssingen (2006): 22

6
Je jednm ze spoluzakladatel asociace ERTA (European Recorder Teacher
Association). Do roku 1996 byl jejm prezidentem. Jako umlec zajioval umleck
veden mnoha fltnovch sympozi a festival. Dal mnoho rozhodujcch impulz
v pedagogickm a umleckm smru v oblasti zobcovch a pnch flten.9 Psobil
jako slista i jako vedouc komornch ansmbl, se ktermi koncertoval po cel
Evrop.10 Gerhard Braun psobil i jako vydavatel a sm napsal mnoho publikac a
lnk k otzkm interpretace modern hudby.11 Zasedal v porotch hudebnch sout,
podal workshopy a rzn kurzy. Lze tedy konstatovat, e Gerhard Braun je vrazn
osobnost fltnov scny 20. stolet.12

Ji ve jsem zmiovala, e se Gerhard Braun vnoval tak skladb pro rzn nstroje.
Uveme zde tedy nkolik pklad. Napsal skladby pro akordeon Acor dyon, dle
Pinocchio pro klarinet, In tubis pro trubku a varhany, Discorsi I pro anglick roh
a basov saxofon a dal. Z jeho tvorby pro fltny u jsme se s nktermi skladbami
setkali v kapitole Rozbor skladeb. Podvejme se ale alespo na nkolik mlo dalch
skladeb z jeho obshl tvorby pro tento nstroj. Pat sem napklad skladba
Atemwege (Dchac cesty) pro 3 fltny. Zajmavou skladbou je i Hexentanz (Tanec
arodjnice). Jedn se o hudebn scny pro 3 fltny podle text z Macbetha. Dle
skladba Schweigen (Mlen) trio podle bsn Georga Trakla.13 Braunovy skladby
byly vydny na nkolika CD.

9
Fischer (1997): 19
10
Hudebn kola Mssingen (2006): 22

11
Fischer (1997): 19
12
Fischer (1997): 19
13
Werkverzeichnis (2012)

7
 Neue Klangwelt - koment pekladatelky

Peklad nzvu dla

Nzev originlu Neue Klangwelt auf der Blockflte jsem se rozhodla peloit jako
Modern techniky hry na zobcovou fltnu. Doslova peloen originl by mohl znt
asi takto: Nov zvukov svt zobcov fltny. Tato varianta ovem nevypovd o dle
tolik, jako zvolen varianta a zrove nen vhodn pro vdeck pojednn. Me se
zdt, e jsem svm pekladem potlaila idiomatinost nzvu, ale v tomto ppad ji nen
zapoteb, protoe autor se pouze snail poukzat na nov zvukov monosti fltny, a ty
v tomto pekladu zachovny jsou.

Pestoe dlo vzniklo v roce 1974, zde pojednvan hudba plat i dnes za modern.
S rezervou tedy musme brt skladby, kde se pracuje s gramofonovmi deskami.
V souasn dob bychom zvolili jin prostedky, protoe mme k dispozici mnohem
vt technick zzem ne v 70. letech 20. stolet.

K dob vydn musme pihlet tak v podobnch spojench jako je ve dvactch

letech naeho stolet (str. 11) nebo prv dokonil novou uebnici (str. 38).

Stylistick problmy pi pekladu

Kniha je celkov brna spe jako praktick pruka pro interprety, ne jako odborn
pojednn. Pi sv prci jsem se snaila o zachovn autorova stylu. Nmina asto
pouv velmi dlouh souvt, kter by v etin mohla psobit ponkud nepehledn.
Proto jsem musela takovto vty rozdlit. Podobn problmy jsem mla se slovy
sloenmi, kter jsou pro nminu typick. Msty se v textu objev nepln nebo stroh
vty, kter psob spe jako autorovy poznmky. I ty jsem zanechala pesn podle
originlu. Autor pouv neosobn styl, msty ale text obohat vlastnmi pipomnkami a
doporuenmi, kter pak pe v 1. osob jednotnho sla.

8
 Lexikln problmy

V nmeckm originle se objevilo nkolik vraz, pro kter bylo obtn najt esk
ekvivalent. Jde pedevm o nzvy neobvyklch hudebnch nstroj jako napklad
Waldteufel bruoun, Plastikschluche plastov trubiky, Holzblock devn
palek, Sandbchse chrasttko.

V textu jsem asto pouvala slovo st. V popisu skladeb byly pouity rzn vrazy,
nap.: Zelle buka, Partie st, Teil st, dl, Durchgang kolo, prbh.
Jako nejvhodnj se mi ale jevilo slovo st, kter lze v tchto souvislostech obecn
pout.

V pvodnm textu autor vypsal slabiky, kter se maj ve skladb Musik im Diskant
vyslovovat do fltny. V originlu jsou uvedeny jako za tzi po scha tu. V tomto
pekladu jsou pepsny dle pravidel esk vslovnosti, kter je v tomto ppad dleit
pro zvukov vsledek.

Italsk pojmy, kter jsou pouity v textu a kterch se v hudb bn uv, jsem
nepekldala. U nzv rznch technik hry jsou peloeny pouze nkter pojmy. Vraz
sputato je toti v etin bn, podobn jako frulato. Pojem frulato ale meme
v etin nahradit spojenm tepotav jazyk, na rozdl od vrazu tepotav rty, pro
kter nepouvme dn ciz pojem.

V textu se vyskytlo nkolik nzv jinch kompozic. Nkter jsem peloila, nkter ne.
Peloen nzvy jsou toti dleit i pro samotn dlo (nap. mit/gegen sich selbst se
sebou/proti sob sammu), proto je dobr, aby jim ten rozuml. Jin nzvy jsem
ponechala v originle pro ppadn snadnj dohledn.

Obrzky

Obrzky jsem upravila ve specilnm potaovm programu a komente a popisky

k obrzkm jsem peloila pro snadnj orientaci. Jak u jsem zmiovala ve, italsk
nzvy a jin ne nmeck text, jsem ponechala v originlnm znn. Nkter obrzky
bohuel nejsou pli kvalitn a msty je psan text patn iteln. Ale ani
materil originlu, se kterm jsem pracovala, neposkytoval vysokou kvalitu.

9
 Neue Klangwelt - peklad publikace

Pedmluva
Gerhard Braun (*1932) zskal sv hudebn vzdln na Sttn hudebn kole ve
Stuttgartu a pozdji studoval skladbu u Konrada Lechnera v Darmstadtu. Dnes po
uitelsk praxi v Ludwigsburku a Darmstadtu psob jako docent pro hru na zobcovou
a pnou fltnu na Hudebn akademii v Karlsruhe.

Vnovno pan prof. Linde Hffer-v. Winterfeld

Zobcov fltna odjakiva patila a dodnes pat k nejoblbenjm hudebnm nstrojm

vbec. Pitom si tento nstroj, majc zaklad v hudebnch kolch a domc hudb,
vydobyl sv msto tak v koncertnch slech, a to v slovm i komornm obsazen. Tak
na trhu gramofonovch desek se objevuj nahrvky star hudby s proslulmi interprety
na seznamech bestseler.

Nov skladby pro zobcov fltny, s etnmi zmnami v tradinm zpsobu hry,
vznikaly zhruba od roku 1960. Vznikl tak pln nov styl hry, ke ktermu se studenti,
profesionln hri a milovnci tohoto nstroje stav jet skepticky. Ale tak lait hri
stoj asto bezradn ped novmi partiturami, jejich znaky neumj pest a jejich
smysl jim tak zstv skryt.

Tato kniha m za kol osvtlit hudebn a technick souvislosti tohoto novho zpsobu
hry na zobcov fltny. Nov techniky a odpovdajc zpsoby zpisu jsou zde podrobn
popsny. V jedn z kapitol jsme se pokusili na rozboru nkterch dl nov literatury pro
zobcov fltny poukzat na kompozin mylenky a nabdnout technick pomcky
k jejich realizaci, abychom tak laickm hrm umonili nahldnout do svta novch
zvukovch monost zobcov fltny.

Stuttgart, leden 1978 Gerhard Braun

10
 Zobcov fltna ve 20. stolet

Znovuobjeven zobcov fltny a potky hry na ni v Nmecku ve dvactch letech

naeho stolet14 byly jist ovlivnny snahami o co nejvrnj zvuk star hudby
renesance a baroka. Literatura pro tento nstroj tak zstala nejprve historicky
orientovan. Dky zdnliv jednoduchmu zachzen s nstrojem (dn problmy
s ntiskem, jen nepatrn technick problmy dechov a prstov) a vznikem tzv.
nmeckho systmu prstokladu15, se stala zobcov fltna, zvl soprnov v C ladn,
jednm z velmi oblbench hudebnch nstroj v hudebn pedagogice.

V souvislosti s tzv. mldenickm hudebnm hnutm, kter naden uvtalo nov a

pro hran jednoduch nstroj, vzniklo mnostv pedagogick literatury, spousta
jednoduchch skladeb a variac na lidov psn. Jejich kompozin rove ve spojen
s vtinou velmi patnmi nstroji byla pro fltnu spe kodliv, protoe v och
profesionlnch hudebnk a skladatel ztratila svou vnost a pispla k mylnmu
nzoru, e je fltna pouze dtsk nstroj.

Take vztah zobcov fltny a jejch interpret k souasnm skladatelm zatoval

historismus a plin jednoduchost.

Geniln hudebnk Paul Hindemith, dvrn seznmen se starmi nstroji berlnsk

Sttn sbrky hudebnch nstroj, vytvoil ve svm dle Trio zum Plner Musiktag
(1932) nznak nov a zrovnoprvujc hudby pro zobcovou fltnu. I pesto tyto snahy
vak dlo zstalo v dob svho vzniku bez povimnut. Helmut Bornefeld napsal u
v roce 1930 adu slovch svit, jejich technick a hudebn nroky dalece pevyovaly

14
V anglosaskch zemch je v tomto ohledu dlouholet tradice.
15
Jak je znmo, Peter Harlan - vrobce hudebnch nstroj ze saskho msteka Markneukirchen, kter
zahjil v Nmecku vrobu kopi zobcovch flten podle starch originl Berlnsk Sttn sbrky
hudebnch nstroj, zlepil zdnliv neist 4. stupe sv fltny, kter povaoval za omyl baroka. Za
tm stla jist i mylenka vyvinut jednoduchho nstroje, kter by byl snadno pouiteln pro veejnost a
pro hudebn mldenick hnut. Pestoe zkladem berlnskho prstokladu nen dn historick vzor,
mohou bt tny 1. - 7. stupn vytvoeny pekvapiv jednoduchm zpsobem postupnm zvednm
prst jednoho po druhm. Harlan pozdji: Pestoe jsem vytvoil nov zpsob prstokladu, byl jsem sm
vdycky zastncem starho zpsobu a jinak jsem nikdy nehrl a rd bych se dl zasazoval o to, aby se
hrlo starm zpsobem. Kdyby zmizela poteba mnou vytvoenho a skuten ne tak dobrho prstokladu,
jen bych to uvtal, protoe dnes jasn vidme, e star zpsob je, na rozdl od naich pokus o
zjednoduen a zlepen, oven stoletmi. (Hausmusik,Kassel 1950)

11
vechna souasn vznikl dla pro tento nstroj. Jeho clem bylo odstrait laick hre a
zskat fltn nov interprety i ztracenou vnost.

ance tvoit vnou hudbu pro tento nov nstroj na takovto kompozin rovni
zstala, a na pr vjimek, nevyuita. astn spojen jednoduchch skladeb a tvoiv
vynalzavosti najdeme kolem roku 1940 v dlech autor Haralda Genzmera, Felicita
Kukucka, Karla Marxe a dalch, kte navazuj na monosti zobcov fltny tak, jak je
znali hudebnci vrcholnho baroka a otevraj j tak znovu dvee ke komorn hudb.

Dobrm pkladem jsou Variace na starou anglickou lidovou pse op. 30 od Karla
Marxe pro dv altov zobcov fltny, hoboj a smycov trio z roku 1937.16

Ale mnohem vce novch skladeb pro zobcov fltny (od skladatel jako Cesar
Bresgen, Armin Knab, Rudolf Lerich, Gerhard Maasz, Walter Rein, Friedrich Zipp a
jinch) zstvalo kvli technick i pednesov nronosti mezi neprofesionlnmi hri.
Tento vvoj psobil pozitivn v oblasti hudebn pedagogiky a domc hudby, ale
zrove Adornv odpor k tomuto nstroji se stzlivm a souasn dtinskm

16
Brenreiterverlag BA1230 gramofonov deska Calig CAL 30450.

12
zvukem17 nebyl pln neoprvnn, vzhledem k mnoha patnm interpretacm
takovch dl. Zobcov fltna byla nstrojem samouk a tud laick nstroj.

Teprve kdy nebudeme sledovat literaturu pro zobcov fltny z tto doby izolovan, ale
vezmeme-li v vahu dla nov hudby, kter vznikaj souasn (skladby Vdesk koly,
Stravinskho, Bartka apod.), je zde zeteln propast, kter oddluje zobcovou fltnu a
jej hre od ostatnch interpret s tradinmi klasickmi nstroji.

V padestch letech si hudba pro fltnu zskvala stle vt pozornost skladatel a

interpret. Holanan Henk Badings napsal velkou sontu pro zobcovou fltnu a tak
vdesk skladatel Hans-Ulrich Staep, jako interpret velmi dobe seznmen
s technickmi monostmi fltny, dodal svmi duety a dalmi skladbami impulz tmto
novm snahm. Vechna tato dla, zahrnujc chromatickou klu zobcov fltny, se
opraj o tradin zklady kompozin a interpretan techniky.

Rozhodujc zmna ale pila a se zatkem edestch let, kdy se nkte hri na
zobcovou fltnu spojili s tzv. hudebn avantgardou, a tak vznikly nov perspektivy ve
skladb a technice hry.

17
Theodor v. Adorno: Dissonanzen, Gttingen1956, 78.

13
 Zobcov fltna a avantgarda
Typologie souasn hudby pro zobcovou fltnu

Od znovuobjeven zobcov fltny ve dvactch letech 20. stolet a vzniku prvnch

skladeb pro tento nov nstroj kolem roku 1930 (Hindemith, Bornefeld a jin) se
pohybovala nov fltnov hudba, podmnn pedevm pedagogickm zamenm
nstroje, a na pr vjimek v oblasti neobaroknch jednoduchch skladeb. A kdy se
fltnist zaali zajmat o umleckou tradici svho nstroje od stedovku do vrcholnho
baroka, pibvala od roku 1950 koncertn hudba a kolem roku 1960 (dky snahm
Michaela Vettera) pilo spojen s tzv. avantgardou. Tato hudba se odliuje od hudby
pedchoz generace v rznch ohledech. Urujc faktory novch skladeb jsou:
aleatorika, tzn. zahrnovn principu nhody do kompozic, grafick notace s rznmi
monostmi vkladu, improvizan elementy, instrumentln a hlasov efekty, pouit
umu a elestu, a ve velkm mtku i vyuvn vlastn akce (!) interpreta ve smyslu
divadelnho pedstaven.

Protoe se tyto skladatelsk novinky od r. 1960 stle vce objevuj v dlech pro zobcov
fltny, chceme nabdnout rozdlen podle jednotlivch druh a piadit k nim nkter
dla (bez nroku na plnost). Mnoho skladeb samozejm obsahuje vce technik, take
nen mon je pesn schematicky rozdlit. Pouze meme poukzat na typick znaky
jednotlivch dl (viz kapitola Rozbory dl, str. 42).

Seriln skladby

nik zobcov fltny z gheta neobaroka a pedagogick provinnosti pichz se

skladbami Konrada Lechnera, Martina Gmbela a Jrga Baura. Stle dleitj roli zde
hraj dodekafonie a seriln techniky. (Do urit mry maj jen doplujc funkci,
protoe obdob seriln hudby je dnes povaovno za uzavenou epochu.)

Zatmco v pkladu . 1 je ada dky sv melodick vstavb ihned jasn rozpoznateln,

je ve skladb Katalog Wernera Heidera pro hre na zobcovou fltnu pouita v tzv.

14
Einspiel18: tyi skupiny po 4, 5, 2 a 3 tnech jsou od sebe vdy oddleny tnem f.
Zvren tn kad skupinky je zrove potenm tnem skupinky nov (pklad 2).

Tak Mutazioni Jrga Baura z roku 1962 je zaloena na dodekafonickm principu,

kde je pedstaveno tzv. tma a nsledn variovno. Stejn tak vychz z dodekafonie
Rudolf Kelterborn ve svm koncert pro zobcovou fltnu a orchestr (Scnes fugitives)

P. 2 Werner Heider: Katalog pro jednoho interpreta. Einspiel, Moeck-Verlag, Celle, 1966

Postseriln obdob

Hned na obdob serilnch skladeb navazuje perioda postseriln, kter opout tuto
psnou provzanost a pi stejn zahutnch chromatickch postupech se obrac k
volnm, hravm formm. Mezi pedstavitele pat: Rob du Bois (Muziek, Pastorale
VII), Louis Andriessen (Sweet), nebo skladba Musik im Diskant Wernera Heidera. V
posledn jmenovan skladb je fltna doprovzena cembalem a bicmi nstroji. Spojen

18
Einspiel rozehrvka (pozn. pekl.)

15
s dalmi nstroji poskytuje fltn nov monosti v komorn hudb. (Paralelnm dlem
jsou moje Miniatury pro soprnovou zobcovou fltnu, klavr a bic nstroje.)

Barva zvuku a zcizujc efekty

Enormn poteba dohnat vvoj zobcov fltny v oblasti nov hudby s sebou pin fakt,
e vechny druhy zvukovch experiment, kter se provdly v letech 1920 a 1970
podle vvoje hudebnho materilu, se ve skladbch pro zobcov fltny zhruba od roku
1960 vyskytuj tm souasn. Skoro ve vech novch skladbch hraje dleitou roli
barva zvuku. Pitom se ukzalo, e tak primitivn nstroj jako je zobcov fltna, je
schopen vech zvukovch zcizujcch efekt. Na zklad pokus Michaela Vettera19
byla vyvinuta ada hracch technik k vytvoen novodobch zvukovch efekt, kter
sahaj a k demonti nstroje a zahrnuj irokou klu zvuk. Velk vznam m dlo
Musik fr Renaissanceinstrumente (premira 1967) od Mauricia Kagela, ve kterm je
poprv kehk zvuk starho nstroje prokomponovn a integrovn do velk formy.
Modern techniky jako souasn hran20 a zpv (asto uvan v lidov hudb Balknu),
souasn pskn a hran, glissando na hlavici fltny a vechny druhy vcezvuku, tvo
spolu s gambou, pumortem, loutnou, cinkem a renesannm pozounem neobyejn
barevn a vzruujc zvuk.

V posledn dob vznikla, jako protiklad, skladba vtho rozsahu, takt pracujc s
barvou zvuku. Autorem je Kazimierz Serocki a skladba se jmenuje Concerto alla
cadenza. Oproti orchestru, kter je vybaven bic soupravou, je zde zvukovm
vchodiskem est typ zobcov fltny (od sopraninov po velk bas v C ladn), jejich
zvuk me bt upraven rznmi zpsoby foukn.

Zcizujc efekt zvuku pomoc demonte nstroje je clen proveden v m kompozici

Monologe I, poppad minimal music II. (p. 3 a 4) Zvuk fltny je naprosto odlin
od baroknho idelu dky uvn prvk elestu a umu a staen dynamiky a na hranici
zvuku tedy zpt k elementrnmu dechu a vzduchu.

Podobn faktory tentokrt ve spojen s klavrem najdeme ve skladb Nachtstcke.

Je zde proveden pokus o zvukov spojen tchto dynamicky a vrazov odlinch

19
Michael Vetter: a propos Blockflte (Melos 1968/12; Die Blockflte und die neue Musik (Musica).
20
Tuto techniku uv zvl Luciano Berio v Gesti pro altovou zobcovou fltnu a Jacques Bank ve
Wave pro basovou zobcovou fltnu a bic.

16
nstroj. Toto je podle m mon pouze pi zmn tvorby tnu a pi odpovdajcm
odcizen tradinho zvuku na obou nstrojch.

P. 3 Gerhard Braun: Monologe I, pro jednoho interpreta. ryvek. Hnssler-Verlag, Neuhausen-

Stuttgart, 1971

P. 4 Gerhard Braun: minimal music II, pro zobcovou fltnu. ryvek. Moeck-Verlag, Celle, 1972

17
 Oteven forma
Vedle dl se zcizujcmi efekty asto vznikaj dla v tzv. oteven form. (Shinohara:
Fragmente, Vetter: Rezitative, Braun: minimal music). Jednotliv sti jsou spojeny
bu podle kritri skladatele (Shinohara) nebo je spojen ponechno na interpretovi
(aleatoricky). Vznikaj tak pohybliv hudebn tvary, jejich sti jsou pi kadm
uveden v jinch konstelacch. Nkdy mohou bt jednotliv sti voln nebo podle
uritch pravidel improvizovny. Improvizace je v dnen hudebn praxi stle astj.21
Protoe pedmtem tto knihy jsou hlavn dla zapsan v notch, improvizaci zmnme
v jedn z kapitol jen okrajov.

Technick mdium

Velk vznam mezi mnostvm notovanch skladeb m zapojen technickch

prostedk, pedevm ve form pednahranch sampl, kter vystupuj jako druh
nstroj k fltn. Znmm pkladem je Canzona da sonar Dietra Schnbacha nebo
Gesten Klause Hashagena.

Ve skladb Hypothema od Petra Schata je tmto zpsobem dosaeno stdn star a

nov hudby pro fltnu (nahrvka pin adu variac od Jacoba van Eycka).

Zvl zajmavou a velmi pknou variantu tchto technickch monost nabz

Mit/gegen sich selbst22 pro fltnistu a magnetofon od Erharda Karkoschky. Ve
tyech fzch (nejprve nahrvn a nslednm pehrvn) vznik pmo ped uima (a
oima) posluchae tyhlas skladba s komplexn strukturou.

Dky pouit pti rznch nstroj z fltnov rodiny (od sopraninov po basovou)
vznik dodaten velmi pestr zvukov spektrum.

21
Viz Pedagogick aspekty str. 38.
22
Viz Rozbory dl str. 43.

18
Pleitostn se mn zvuk fltny i pomoc syntetiztor a mikrofon. (Vetter:
Figurationen, Hashagen: Pan 2mal). Monosti elektronickho petvoen zvuku jsou
dnes skuten velk a dosud nevyerpan. Pi tchto pokusech vznik nebezpe
ochuzen vrazovch monost originlu, emu neuniknou ani ist elektronick
kompozice.

Zvukov monosti fltny se daj rozit pomocnmi nstroji, kter mus hr sm

ovldat. Ve skladb Gardinenpredigt eines Blockfltenspielers od Klause Hashagena
mus interpret pout palku, zvonek a tzv. bruoun. Do dla Variable Realisationen
od Jrga Beurlera jsou kvli oiven zvuku zapojeny bic a zvukov nstroje
(eventuln dtsk nstroje). Vbr je ponechn na interpretovi.

Grafick notace

V experimentln hudb jsou dleit otzky notace. Mnostv souasnch skladeb je

notovno mimo tradin ptilinkov systm. Ten u nesta k zapsn zmr autora,
nebo by naopak omezoval tvoivost interpreta. Proto mnostv skladeb obsahuje vce
nebo mn grafickch element nebo doplujc slovn nvody. Dla jako RARA
Sylvana Bussottiho a Spiral Karlheinze Stockhausena jsou notovna pouze graficky a
verbln, a tak umouj variovn a rzn interpretace.

19
P. 6 Sylvano Bussotti: RARA, pro zobcovou fltnu. Nakladatelstv: G.
Ricordi & Co., Frankfurt nad Mohanem, 1970

20
Ob dla nahrl Michael Vetter na elektricky upravenou zobcovou fltnu. Vytvoil
vlastn verzi pro Wergo-Taschendiskothek 20. Jahrhundert (WER 325). Bussottiho
RARA byla dky Vetterov hudebnmu vymezen vydna i v tradin notaci (Ricordi).

Ob dla se daj interpretovat i pln jinak, protoe grafick notace dv hrm vce
svobody ne zpis, kter udv vechny parametry (vku tn, rytmus, dynamiku).

e existuj rzn stupn vymezen, ukazuje skladba Vigilia od Jaroslava Wolfa.

Vka a dlka tn, stejn jako vytven zvuku, jsou zapsny pouze v nznacch
pomoc grafickch znaek, zatmco dynamika a artikulace v nzkch a vysokch
polohch jsou vdy pesn udny.

Podobnm pkladem je Schnbachova Canzona (pklad 5), zatmco napklad

Paintings od Louise Andriessena pro zobcovou fltnu a klavr vyaduj spe
intuitivn vklad obraznho notanho zpisu.

Hudebn scny

Pro souasnou hudbu je typick pronikn na hudebn scny, do oblasti hudebnho

divadla, multimedilnch pedstaven a k happeningu. Zvl Mauricio Kagel
v mnoha ze svch skladeb zdraznil a rozil tendence souasn hudby, kter smuje
k akci. Pro pklad uveme skladbu Atem (esky Dech pozn. pekl.) pro jednoho

21
hre a tak u nkolikrt zmnn skladby od Karkoschky a Hashagena. Tak u dl,
kter se pohybuj na doln hranici slyitelnosti, vstupuj do podvdom posluchae
(divka) mnohem vce gestikulan a manuln pohyby interpreta a k plnmu obratu
do ticha (Braun: minimal music II).

Nov hudba poaduje od interpreta vedle samozejmho technickho ovldn nstroje

tak intenzivn studium novch monost vyjden (a s tm tak novch technik hry) a
snahu o pochopen autorovch zmr.

Je potujc, e vedle modernch hudebnch nstroj se i zobcov fltna stala

dleitm vrazovm prostedkem pro souasn skladatele, a tm se z flauto dolce
vrcholnho baroka stal iv nstroj dnen doby.

22
 Notace a technika hry

Nov technick prvky a mnostv zcizujcch efekt vyaduj i nov notan formy.
Nov grafick zpsoby zapisovn skladeb odpovdaj novmu irokmu spektru zvuku
zobcov fltny. Mnoho notanch prvk meme pevzt z literatury pro jin nstroje,
pesto se ale pro zobcovou fltnu pidv nkolik specifickch znaek.23

K vytvoen pehledu o novch monostech hry jsme je rozdlili do t st:

A) cel fltna
B) preparovan fltna
C) sti fltny: a) hlavice c) stedn dl a patka

b) hlavice a stedn dl d) patka

A. Cel fltna

Mezi zmnami oproti pvodnmu zpsobu hry, kter se uplatoval v slov literatue ve
vrcholnm baroku, musme v prvn ad jmenovat rozen tnovho rozsahu, kter
dnes zahrnuje nejmn dv a pl oktvy.24

*) Tento tn nelze dobe zahrt na vech typech flten. U nstroj s klapkami se doporuuje hmat 1

Vechny daje o prstokladu se vztahuj k altov zobcov fltn s baroknm prstokladem.

Podle typu nstroje jsou mon drobn odchylky.

23
Viz Erhard Karkoschka, Das Schriftbild der Neuen Musik, Moeck-Verlag.
24
V tto souvislosti pipomeme, e u G. Ph. Telemann jako vborn znalec technickch a zvukovch
monost fltny, vyaduje ve svm Koncert F-Dur tny g3 a a3 a ve 3. vt Sonty F-Dur z Der getreue
Musicmeister vyaduje dokonce c4.

23
 Hmaty pro hran piana

Seriln skladby s velkmi intervalovmi skoky vyaduj dobe vycvienou techniku

prstokladu. Ke zvldnut tkch technickch pas slou pomocn hmaty a
k rozen malch dynamickch monost nstroje se vyuvaj tzv. piano hmaty. Fltna
toti vzhledem ke sv konstrukci vyaduje pro vechny pltnov kroky vidlikov
hmat, kter me bt v kombinaci s jinmi hmaty obzvl technicky nron. Z toho
plyne, e ani na tento nstroj nelze zahrt kadou kombinaci tn v poadovanm
tempu.

Nad rmec znmch pomocnch a trylkovch hmat byla vytvoena jet ada dalch,
kter vedou a k vcezvuku. V takovm mnostv je nenajdeme na dnm jinm
nstroji.

Zkoumme-li systematicky monosti hmat, a to vetn pefukovanch, zjistme

nsledujc: Materil, kter mme k dispozici, zahrnuje kolem 800 hmat. Ty se daj
ztrojnsobit, pokud vyuijeme monosti uzaven vzduchovho kanlku - nejprve
vzduchotsn, potom napklad tlustm vlnnm hadrem, m vznik cel kla
zvukovch efekt. Mnostv tchto monost dle narst, pokud se zaneme zabvat
jet rznmi zpsoby zakrvn jednotlivch hmatovch drek (nap. odkryt,
polovin zakryt v rznch smrech, stupnch a kombinacch). Velk st tchto hmat
je zbyten opakovn, a proto hned po prvnm pouvn odpadne. Materil, kter
zbude, meme i po del praxi zvldnout pouze s pomoc tabulkovch pehled.25

Vechny tabulky jsou vybaveny obrzky, pro rychlej orientaci. Ale v mnohch novch
fltnovch skladbch najdeme daje o hmatech v hmatovm psmu (bohuel tak
nkolika zpsoby slovn jednotlivch prst) nap. 1 234 567 8 nebo 0 123 456 7.

25
Podle Michaela Vettera: A propos Blockflte.

24
Pekrtnut sla znamenaj polovin zakryt drky 12 45626. Pro praktickou prci
doporuuji obrzkov pehledy, protoe jsou jednodu pro optick vnmn, a tak
mohou bt rychleji zahrny.27

Barva zvuku

Pemna barvy zvuku na flaoletov tn vznik slabm fouknm pi souasnm

polovinm zakryt palcov drky u tn spodn oktvy.
Pravidlo: pout hmat o tn ne, palcovou drku nechat z plky otevenou, slab foukat

26
Jin zaznamenvn hmat, nap. spojen obrzku a prstokladu by byla nesmysln a nepispla by k
vt pehlednosti.
27
V souvislosti s otzkami techniky hmat musme odkzat na dv dleit publikace: Linde Hffer-v.
Winterfeld Der Neue Weg Blockfltentechnik, Ed. Sikorski Nr. 681 a Linde Hffer-v. Winterfeld
Griffkombinationen und Klangfarben auf der Blockflte (TIBIA 2/76, Moeck-Verlag).

25
Nsledujc pas ze skladby Mutazioni od Jrga Baura se bude hrt tmito hmaty:

tvrttny

Zobcov fltna reaguje pomrn siln na zmnu intenzity foukn. Slabm nebo
silnjm fouknm se d zmnit vka tnu, dokonce o tvrttn. tvrttn meme
samozejm doshnout i pomoc specilnch hmat. Zde maj vhodu fltny bez klapek,
na kterch meme zakrt pouze plku hmatov drky, oproti modernm nstrojm
s klapkovou mechanikou.

Bohuel jednotliv autoi zapisuj tyto mikrotonln zmny odlin. Pklady:

Zven o tvrt tnu zven o tvrt tnu

Snen o tvrt tnu snen o tvrt tnu

Snen o 3 tvrttny (z danho tnu)

(Krll: Canzonabila) (Shinohara: Fragmente)

Logicky se objevuj tyto notan formy:

Zven o tvrt tnu nebo Snen o tvrt tnu nebo

Zven o pl tnu Snen o pl tnu

Zven o ti tvrt tnu nebo Snen o ti tvrt tnu nebo

26
 Glissando

Dky nepetrit zmn intenzity dechu meme vytvoit glissando na jednom tnu.
Chceme-li glissando ve vtch intervalech, doshneme toho zvednutm prst
z hmatovch drek (pop. otevenm nebo pomalm zakrytm drek).

Glissanda jsou mon v rozsahu:

Glissando pes interval oktvy nelze provst pln dokonale (vznikne zlom) a nad d
lze glissanda plynule zahrt jen u nkterch tn. Uitelm hry na zobcovou fltnu se
doporuuje zaadit glissandov cvien do vuky ji v potcch. ci se tak vas nau
volnmu dren prst, protoe glissando zazn pouze bez velkho tlaku na drky.

Vibrato

Oiven jinak rovnho a jednotvrnho tnu28 vibrtovm kmitnm je znmo u

z barokn hudby.

Dnes vyuvme vibrato jak dynamicko-expresivn (zesilujc, zeslabujc), tak i

staticky (pravideln rytmizovan, nebo rytmicky lenn). Pedstavy skladatele o znn
tnu zpravidla objasuj vlnky nad notami.

Vedle bnho brninho vibrata29 se zaalo opt pouvat dlouho zavrhovan

hrtanov vibrato (Chevrote)30 s uzavenou hlasivkovou trbinou. (chevr.)

28
U Johann Mattheson kritizuje zobcovou fltnu, e posluchae snadno znechut svmi jemnmi a
vlezlmi vlastnostmi. Johann Mathesson, Das neuerffnete Orchester, Hamburg 1713.
29
Podle przkum Jochena Grtnera: DasVibrato unter besonderer Bercksichtigung der Verhltnisse
bei Fltisten, nakladatelstv Bosse, Regensburg, se brnice podl na vytven vibrata jen nepmo.
Vibrato je tvoeno pedevm bin stnou a hrudnm svalstvem.

27
Tak J. M Hottetere popsal ve svm dle Principes de la flute tzv. flattement
(prstov vibrato), kter se tehdy asto vyuvalo v tzv. francouzskm stylu jako zvukov
obohacen a ozvltnn. Principem je trylek na takov hmatov drce, kter mn vku
tnu nepatrn smrem dol.

Ojedinle je poadovno i tzv. jazykov vibrato, kter vytvome rychlou a jemnou

opakovanou artikulac konsonantu L.

Skoro vdy se od hre oekv velk rznorodost v amplitud a frekvenci kmitn

tn, piem je asto poadovn i rovn tn bez vibrata.

s. v. senza vibrato

m. v. molto vibrato a dal

Tepotav jazyk

Tepotav jazyk je artikulan technika z obdob impresionismu. Poprv ji v notch

pouil Joh. Nepomuk David ve svm dle Variationen ber ein eigenes Thema v roce
1943. Dnes je to pomrn asto vyuvan technika, kter se vyskytuje v nejrznjch
formch. asto se spojuje s umivm efektem, kterho doshneme pootevenm rt
v ntisku, tomu se k umiv tepotav jazyk. Takto vytvoen um lze pout i bez
tepotavho jazyka. Tyto tzv. dirty notes (pinav tny) se zapisuj podle toho, jak
moc m bt tn roztepn.

Tepotav rty

(pokud vm poprv pouito v roce 1969 v dle Protopars [pro pnou fltnu solo] od
skladatele a fltnisty Wolfganga Witzenmanna)

Tento prvek provedeme tak, e lehce oteveme ntisk (fltnu podept na spodnm rtu) a
kmitme hornm rtem (vzduch foukme mezi elist a hornm rtem). Tato technika
podstatn zv elest tnu.

30
Chevrote = francouzsk vraz pro vibrato pozn. pekl.

28
S pibvajc hladinou hluku doshneme brzy hry bez jakhokoli tnu. Z potku
tvrdm dvojitm jazykem bez tvoen tnu (do urit mry bez foukn), ale s lehkm
nznakem prbhu melodie:

Nkdy je vyadovna pouze hra prst:

bez pesnho uren vky tnu.

Artikulace

Vechny tyto techniky se tkaj artikulace. Pouvnm neobvyklch artikulanch

technik (pouiteln jsou pitom tm vechny vokly a konsonanty) vznikaj jedinen
barvy a odstny zvuku. K tmto pat tzv. sputato efekt (s velmi intenzivnm, plivn
pipomnajcm pohybem jazyka), kter vytv zvlt na hlubokch fltnch
(tenor/bas) efekt pizzicata.

Zpis:

Vcezvuky

Souasn znjc akordy (vcezvuky) se daj na zobcov fltn tvoit pedevm

pouitm vidlikovch hmat. Z technickho hlediska je dleit nefoukat vzduch
rovnobn k jdrov trbin, ale trochu ikmo, aby se proud vzduchu ped nrazem na
hranu labia vckrt zlomil. Tmto zpsobem vytvome tny bez dechovho tlaku a
nepokodme tak fltnu prudkm fouknm.

29
Touto technikou dchn vznikne velmi stabiln zvukov spektrum. V notaci je vtinou
uveden vrchn a spodn tn akordu.

Uvdm zde tabulku nejdleitjch vcezvuk na altovou zobcovou fltnu. Tabulku lze
snadno rozit. Prakticky kadm hmatem meme doshnout vcezvuku. U uvedench
hmat se doporuuje nejdve zahrt oba krajn tny a teprve potom se pokusit o
souzvuk. Chceme-li, aby souzvuk zaznl pmo (ani bychom nejprve zahrli vrchn a
spodn tny), je nkdy teba pevn ntisk a pesn nasazen.

Tabulka nejdleitjch vcezvuk na altovou zobcovou fltnu

(Musme brt v vahu, e m kad nstroj rozdlnou stavbu [a menzuru], proto mohou vznikat drobn
odchylky ve vkch vrchnch tn)

30
 Bzuiv tny

Dalm rozenm zvukovch monost je pidn zpvu nebo bzuivho tnu ke

hranmu tnu i souzvuku. Tato technika souasnho hran a zpvu je typick pro
lidovou hudbu balknskch zem a Blzkho vchodu. Uv se ve form bourdonovch
technik a mixtur. Ji hudebn teoretik Marin Mersenne (1588-1648) poznamenv ve
svm dle Harmonie universelle (1637) v sti nazvan Trait des instruments, e je
u zobcov fltny mon ke hran melodii zrove zpvat basovou linku.

V souasn hudb jsou vyadovny bzuiv tny s uritou, ale i neuritou vkou,
piem notace nen jednotn.

Jako logick se u pesnch tnovch vek jev tento zpis:

U neuritch vek tn sta k oznaen bzuivho tnu psmeno n nebo m. U tchto

tn dochz asto, zvlt v blzkosti hranho tnu, k interferenci vlnn. Zvukov
spektrum souzvuk se pidnm bzuivch tn znan zmn.

Pskan tny

Technicky podobn jsou pskan tny, kter jsou tak nezvisl na hranch tnech a pi
jejich tvorb je nutn fltnu lehce odsadit od rt. Nejznmjm pkladem tto
techniky je zvr skladby Musik fr Renaissance-Instrumente Mauricia Kagela.
Pskan tny zde hraj tyi sopraninov fltny a vznik tak jedinen komplexn
zvukov obraz.

31
 Mluven / Smch

Fltna me slouit jako filtr verblnch projev jako je smch a e. Dodatenm

pokldnm prst na hmatov drky doshneme rznch stup zkreslen. Pro
zdraznn meme mluvit pouze do zvukov trubice fltny (bez hlavice). Rezonance je
u vysokch a nzkch nstroj z rodiny zobcovch flten rzn.

Bic efekty

Pi intenzivn he vznik pi nrazu piky prstu na hmatovou drku lehk zvuk deru,
kter lze pout i samostatn (bez foukn). Pesnm derem prstu na drku zaznvaj
rzn vky tn. der prstenem na tlo fltny vytvo devn zvuk a klapkov
mechanika hlubokch flten me pro bic efekty fungovat stejn. (Basovou fltnu
poloit nap na kln).

irokou klu tchto efekt meme rozit derem lehce vyklenut dlan na spodn
otvor fltny. Pklady notace:

32
 B. Preparovan" fltna

U dve se nstroje rzn upravovaly, aby se zmnil jejich tradin zvuk. (Skordatura,
pop. pidn hedvbnho papru na hmatnk smycovch nstroj u Ignaze Franze
Bibera). Tak dustko smycovch nstroj se stalo preparanm prostedkem. Ve 20.
stolet se stle astji objevuj rzn pravy u rznch nstroj. Prvnm byl dobe
preparovan klavr od Johna Cage (Sonatas and Interludes).

Preparace pinej nov zvukov monosti i zobcov fltn. Nco jako skordatura
vznikne extrmnm vytaenm hlavice, poppad tak noky. Dojde k posunut tn o
tvrttn. To vede v souzvucch s dalmi fltnami k interferenci.

Nov rejstk vznikne uzavenm zvukovho otvoru: tzv. zakryt fltna. Nstroj
vsed opeme o stehno, nebo otvor uzaveme gumovou ztkou (u tenorov a basov
fltny). Nkter altov fltny maj speciln klapku, kter jim umouje zahrt vysok

fis v barokn literatue. Zkladn tn kryt altov fltny bude . Od tetho

tnu takovto stupnice vznik takka orientln zvuk, a dle vznikaj nov monosti
vcezvuk z nsledujcch kombinac hmat:

33
Pi otevenm zvukovm otvoru a hmatovch drkch se d ostrm tlakem vzduchu
doclit ustivho zvuku, kter bv oznaovn jako bl ustn (i kdy to fyzikln

nen pln sprvn). Notace .

Tyto vzduchov efekty mohou bt velmi rznorod a vznikaj tak pi uzaven labia
dlan.

Zatek skladby Canzona da sonar III, Dieter Schnbach

(viz tak zvr skladby Monologe I, Gerhard Braun, P. 3, str 14).

Chceme-li, aby byly vky tn rozpoznateln, nesmme zakrt otvor pln. Hrajeme-
li napklad pouze levou rukou a pravou pohybujeme pes labium, kles tn a o malou
tercii. Tmto zpsobem se d vytvoit i labiln vibrato (H. M. Linde Music for a
bird). Rychlm pohybem prst na vezu me vzniknout tak labiln trylek (bu
na cel fltn, nebo pouze na hlavici).

34
 = vibrato vytvoen pohybem prav ruky nad labiem:
m vc labium zakryjeme, tm ni tn vznik

m = bzuiv tn
t = ostr nasazen pi lehce otevench rtech

Nazln a cizokrajn tn zskme zenm vzduchovho kanlku, do kterho dme

prouky papru nebo pekliky. Podobn inek m i posunut kolku v hlavov sti.
(K tomu by ml mt lovk k dispozici jednu nhradn hlavici s volnm kolkem.)

Pklady: Jrg Baur Pezzi uccelli

Skutenou preparaci pedstavuje zalepen hmatovch drek (izolepou, plastelnou).

Martin Gmbel doshl v jedn z vt svho dla Flten-Stories pekvapujcch ink.
Pouv zde dv takto preparovan soprnov fltny jako dvojfltnu, na kterou hraje
pouze jeden hudebnk.

Efekt skordatury s dvojfltnou pouv japonsk skladatel Maki Ishii ve svm dle
Black Intention. Jednu soprnovou fltnu pouil v tzv. starm ladn (o pl tnu n
ne souasn nstroje). Sm ji oznauje jako Baroque soprano recorder, co je dnes
ponkud zavdjc. Druh fltna je pouita jako bordun, nebo hraje levou rukou
paraleln s prvn fltnou.

35
 C. sti fltny

Z jednotlivch st nstroje (pedpokldme tdlnou fltnu s odnmatelnou nokou)

nabz nejvce monost k vytven zvuku hlavice. Meme na ni zahrt plynul
glissando zakrvnm zvukovho otvoru dlan, poppad pohybem prstu. Efekt ptaho
cvrlikn vznikne rychlm pohybem ruky nebo trylkovm pohybem na labiu. Tak
vechny ostatn zpsoby zcizen zvuku, kter jsme popsali na celm nstroji, otevraj
nov monosti zvl v zkladn vuce. (viz Gerhard Braun: Orientierungsmodelle fr
den Instrumentalunterricht: Blockflte).

Sejmutm patky vytvome orientln zvuk mimo temperovanou stupnici v oblasti

prav ruky.

Do fltny bez hlavice meme foukat s trumpetovm ntiskem. Tak tady vzniknou
v oblasti prav ruky tny podobn cinku s piblinmi vkami tn, kter mohou bt u
rznch flten odlin (podle menzury fltnov trubice). Vky tn se daj znan
ovlivnit naptm rt.

36
Mluven a zpv do trubice pi souasn he prst zvl zvrazn ve popsan efekt
filtru. Kupodivu se zpvan tn mn pouhou vmnou hmat, protoe se tak zmn
rezonann prostor.

Japonsk skladatel Ryohei Hirose pouv fltnu bez hlavice na zpsob japonsk fltny
akuhai. K tomu sta troku opilovat horn okraj stednho dlu fltny (nad spojovacm
korkem), abychom dostali co nejostej hranu labia. Pak foukme podobnm
zpsobem, jako kdy tvome tny na lahvi. Vibrato zazn pi mechanickm pohybovn
s nstrojem.

Na samostatnou patku altov nebo tenorov fltny se daj zahrt vrzav, tepotav nebo
prskav zvuky (pi souasnm pohybu ruky ped vyfukovacm otvorem a he prst na
hmatovch drkch, poppad klapkch), kter roziuj monosti tohoto nstroje.

37
 Pedagogick aspekty
Je samozejm, e pi tchto novch zvukovch monostech starobyl flauto dolce mus
pijt i podstatn zmny v didaktice a metodice a vuky. K tomu se pidv obecn nov
nastal situace v hudebn pedagogice: vchozm bodem je hudba, kter je udvna
v notch a tnovch systmech. Pedkoln vuka hry na nstroj a zahrnut nstroj do
zkladnho hudebnho vzdln vyaduj nov radikln vahy. Improvizace, kreativita a
spontnnost jsou podstatn pojmy tohoto novho pedagogickho smru.

Michael Vetter prv dokonil novou uebnici (Wiener Instrumentalschulen (UE);

Michael Vetter: Blockfltenschule), kter zahrnuje tyto nov pedpoklady a j sm jsem
ve svm dle Orientierungsmodelle zum Instrumentalunterricht: Blockflte (Bosse
Edition BE 2583a) navrhl pr mylenek a podnt. Je kolem pedagoga tyto nov
techniky hry zaadit do vuky u od potku a mlad hre hravou formou seznmit
s odpovdajcmi formami zpisu. Zvl grafick notace s mnostvm rznch zpsob
vkladu (asociativn kodifikovanmi) dv prostor vlastn tvoivosti ka. Tmto
zpsobem se d oivit tradin strnul vuka a skupinov vuka se me takto
vyvolanmi dynamickmi procesy obohatit. Tm se ci pirozenm zpsobem seznm
s vrazovmi monostmi a strukturou nov hudby a hudebn avantgardy. Historismus a
souasnost u nejsou oddleny nepekonatelnou propast protiklad a nepochopen,
nbr vytv jednotu. V neposledn ad se mus spolu s hrou na nstroj a trninkem
hudebnho sluchu cviit tak kritick vdom a na poznatcch, e v oblasti estetiky
neplat absolutn mtka, zprostedkovat kovi kritria k vlastnmu hodnocen star a
nov hudby.

Protoe je zobcov fltna pomrn jednoduch na ovldn jak v tradinm zpsobu hry,
tak v modern hudb, nen tento kol na dnm jinm nstroji jednodu. Pitom
didaktick cle u dnes nemohou bt urovny tzv. velkmi skladbami fltnov
literatury. Na druhou stranu musme dt pozor na nebezpe silnho pedagogizovn
nstroje (prv v zkladn vuce). Metodika se nikdy nesm stt samoelnou, nbr by
se mla zamit na zvldnut techniky a vrazu hry, piem v kadm dosaenm
stupni technick nronosti mohou bt provedeny nov hudebn obsahy. Dleitm
vrazovm prostedkem na vech stupnch technickho ovldn nstroje je
improvizace.

38
 Skupinov improvizace se zobcovmi fltnami

Improvizace se v nov a nejnovj hudb vedle zvukovch efekt, zapojen

technickch prostedk (live-elektronika) atd. stala podstatnm prvkem hudebnho
pednesu. Tm se do hudebnho procesu zahrnuj tak kreativn sloky ze strany
interpreta. Tento proces se tak oivuje a je individulnj. Prce s improvizanmi
prvky ve skupin hr (krouek, kvartet, fltnov soubor) me psobit neobyejn
iv a me bt velmi podntn. Probuzen a uvolovn kreativnch schopnost me
psobit pozitivn na interpretaci tradinch, tzn. rozshlch skladeb, kter jsou detailn
zapsny v notch. (Improvizace ve smyslu renesann diminun praxe a barokn teorie
ozdobovn je pro zkuenho hre dleit stylistick prostedek.)

Nekontrolovan takzvan voln improvizace kon vtinou totlnm chaosem nebo

ustrne ve sledu tradinch frz a manulnch figur, ve vtinou trapn psobcch
reminiscencch na nco povdomho. Proto je nejprve dleit vytvoit dc
mechanismy pro kontrolovan a kontrolovateln improvizan cvien. Nezbytnm
pedpokladem je prce s novmi technikami hry na tradin nstroje z rodiny zobcovch
flten (eventuln zahrnut zkladnch pomcek k vytvoen zvuku jako devn
palek, dvka, chimes, plastov trubiky, bruoun atd.). Dky zcizujcmu efektu
tchto technik a s tm spojen neuritosti dosaench zvuk se odstran zbrany u hr,
kte si vytv nov zvukov pedstavy (cvien hudebnho sluchu) a probouz svou
kreativitu.

Tyto zvukov experimenty mohou bt hned spojeny se tymi zkladnmi prvky

hudebn improvizace (bod, linka, plocha, prostor):

Body: nap. nov artikulan techniky (sputato atd.), zvuk klepn, bic efekty, krtk
vcezvuky (harmonics)

Linky: dren tny s rznmi zmnami

tepotav jazyk, tepotav rty, glissanda atd.

39
Plochy: spojen vce linernch prvk nebo vce bodovch element ve skupin
statickch nebo kolsavch ploch

Prostorov rozloen zvuk s vyuitm danho prostoru:

Echo efekt (flaolety) pemovn jednotlivch tn pohybem po

mstnosti (vysoko nzko / glissando / elest atd.)

Kad nov technika se d vyzkouet jak v slovm obsazen, tak i v souboru. Z tchto
experiment se daj vytvoit jednoduch cvien, piem jako dc prvky mohou
slouit nsledujc principy:

1) Verbln pokyny nebo domluva pedem

2) Znamen rukou (s nebo bez pedchozho vysvtlovn)
3) Reakce na pedem dan hudebn akce (magnetofon, umy v okol atd.)
4) Reakce na hudebn aktivity dalch hr a protireakce (feed-back) (kontrasty
analogie)
5) Grafick zpis
a) Ve smyslu determinovanho znaen (quasi notace)

b)
b) Jako asociativn zhudebnn grafickch obrazc
(Musikalische Konzepte UE)
Michael Vetter: Linienspiele

40
Z takovchto malch lnk se postupn daj vyvinout vt formy a cvienm
schopnosti reagovat (model 3 a 4) se otevr cesta k voln improvizaci ve smyslu
neverbln komunikace. Pedpokladem pro to je nejen intenzivn prce s hudebnm
materilem, ale i skupina hr, kte spolu vychzej jak v rovin osobn, tak i hudebn.

Samozejm nejsou tyto modely improvizace ohranien jen na skupinu flten, ale
mohou bt obohaceny a rozeny i spojenm s dalmi nstroji.

Dynamick psoben improvizace je mon pozorovat nejen v souborech se stlmi

leny (s tradinm repertorem), ale i ve skupinov vuce, piem vznikaj pln nov
metodicko-didaktick postupy. Prv zobcov fltna zde nabz spoustu rznorodch
monost dky jednoduchosti ovldn. Tm doshneme skupinov vuky, kter se
nemus pouze tvit jako individuln vuka s vce ky, nbr od prvn hodiny
podporuje dynamick procesy ve skupin.

41
 Rozbory dl
Kvli technickm a notanm zvltnostem, kter jsme popsali ve tet kapitole, je nutn
pistoupit k rozboru nkterch z tchto experimentlnch dl. Analzu provedeme na
zvl zajmavch pkladech z nejnovj literatury pro zobcov fltny, pitom se
zamme na praxi.

Erhard Karkoschka mit/gegen sich selbst31

pro fltnu a magnetofon
Hnssler-Verlag HE 11.401

Tato skladba z roku 1969 je zvl npadit pklad pro vyuit stereo zvukovch nosi
a zapojen scnickch prvk.
Fltnista zahraje st, kter se nahraje na magnetofon a pot se pehraje, zatmco hr
hraje dal st. Cel se to znovu nahraje a pi hran tet sti se nahrvka opt pust. To
provedeme jet jednou, take ve tvrtm kole hr sly ti pes sebe znjc hlasy a
me na n reagovat. Poslucha tak sly postupn vznikat celou partituru. Vechno se
nahrv stereofonn, a protoe fltnista asto pechz sem a tam, vznikaj rznorod
zvukov efekty.
Kol, kter vznikne na zatku hotov tyhlas verze z citt v rznch tninch a
rytmech, je v plce peruena imitac motivu pochodu, kter m jednotnou tninu a
metrum aby se potom hned mohla zalenit zptky do sv mnohovrstevnatosti. Na konci
kadho kola vdy zazn melodicko-rytmick figura, pokad v jinm tempu a poloze:
m rychlej, tm vy. Z toho nakonec vznikne vcevrstevn souasn zrychlovn a
zpomalovn, (tedy) mozaika z rznch temp.

31
Se sebou/proti sob sammu (pozn. pekl.).

42
43
Pokud interpret hraje vdy se sebou a proti sob, poukazuje nzev a kol tak na nai
situaci, na vlnu star hudby, se kterou a proti kter my dnes komponujeme.

Ad. A: Jak dky potenm tnm d, e, fis, gis tak dky tnin vznik hust
koncentrace rznch tnovch okruh. Pesto jsou jednotliv motivy dobe
rozpoznateln. Dleit je reakce ve II., III. a IV. kole na motiv pochodu (inverze
znmho pochodu Alte Kameraden) v I. kole. Tm je na krtkou chvli vyzdvieno
mnohovrstevnat, ale stl metrum.

Ad. B: U finln variace je oproti klasick variaci prava jednotlivch element ve

vech variacch zamen na konenou formu. Mme zde dvojrozmrn vvoj: nejdv
od I ke IV rozvoj figury a jejho prbhu ve stejnm smru. Ze ty jednotlivch tn se
stvaj tyi skupiny tn.

I jednotliv tn
II 3 tny
III 8 tn dal vvoj II
IV 10 tn rozen III s komplementrnm pohybem na konci:

V poslednm kole probh vstavba IV. kola po I. se souasnm harmonickm

zahutnm tematickho materilu a v zvru zase rozveden.

Ad. C: Gestick prvky (voln, smch, stnn atd.) dvaj hri pleitost ke
gestickmu a mimickmu oiven: hudebn scna!

Ad. D: Pohybujc se, skrze kolsn hlasitosti mnc se zvukov psma.

Ad. E: hlukov pas s velkou zvukovou citlivost, spojen s emonm vrazem

(tibetsk almaj)

44
Ad. F: asov mozaika: mozaika ze samostatnch, stle se mncch rychlost. asov
kompozice!
Pulzujc metrika motivu: metrika, kter nevystupuje jako pedem dan asov rastr, ale
kter je nov vytven motivem, a to tak, e se v prbhu jednoho motivu mn. To je
to podstatn a nesrovnateln s jinmi metry. (viz pklad na str. 42) Ve tetm kole
zstv vka tn a tempo konstantn. Je to toti jedin st, ve kter se m hr
v seku F pohybovat po mstnosti.
Mezi jednotlivmi koly jsou krtk mezihry, kter maj umonit petoen nahranho
seku. Nsledujc ukzky dokazuj, e pohyby hre nejsou nahodil, ale jsou
integrovny do struktury dla.

45
Interpretace se souasnm nahrvnm a pehrvnm nen jen technicky nron, ale
zrove vyaduje zkuenho a zrunho hre (eventuln nepatrn posunut
jednotlivch fz se toti v dalch fzch znan zvyuje). Hrm, kte se podobnm
typem skladby zabvaj poprv, doporuuji druhou monost: hrt s pipravenou
nahrvkou. Pitom mus bt nahrno nejprve 1. kolo, pak 1. a 2., potom 1. + 2. + 3. Pot
me interpret s pomoc asistenta hrt k danm nahrvkm. Tm zstvaj ppadn
nepesnosti pouze v danm kole a umy a dal zvuky neovlivn orientaci hre.

46
V prbhu skladby je pedepsno 5 rznch flten pro rozen zvukovho spektra (od
sopraninov fltny po basovou). Vznikaj tak ale problmy s vymovnm nstroje.
Zatmco sopraninovou a soprnovou fltnu me mt hr v nprsn kapse s vtmi
nstroji je to nronj. Pro vlastn pedstaven jsem si vytvoil pln, kter pesn
ukazuje, kdy se m vymnit nstroj (sted, pravo nebo levo). Pro pedstaven je poteba
dvakrt tveice flten a mus bt od zatku takto uspodny:
Napravo: soprnov fltna basov hlavice altov fltny tenorov bez hlavice.
Na stedu: soprnov basov bez hlavice istic vytrk na basovou fltnu
Nalevo: altov tenorov.
Sopraninov fltna je schovan ve vnitn kapse saka. Toto rozloen pedpokld, e u
vmny nstroje odlome pouitou fltnu na msto, kde bereme nov nstroj.

Zde jet pr nvrh k nastudovn:

1) Nejprve cviit vechny sti na jeden nstroj (st pro soprnovou fltnu, st
pro altovou atd.) na jednom mst (bez pohybovn se po mstnosti).
2) Kad kolo zvl s vmnou nstroj, ale jet bez pohybu.
3) Kad kolo zvl, nejprve jako pohybov cvien, potom s nstroji a vmnou
nstroj.
4) Nahrvn jednotlivch st (nap. st A a F) a prbh vech 4 kol.

V sti A je dleit pedevm rytmick sloka.

Rytmick cvien: kad kolo vyukat na jin rytmick nstroj, nap. bubnek, triangl,
ozvun dvka.

Nahrvn s pekrvnm.

A rytmick schma

47
Konrad Lechner Varianti
Slo pro tenorovou zobcovou fltnu
Moeck-Verlag 2508
Deska UNISONO UNS 22 717

Varianti pro tenorovou fltnu z roku 1976 se skld z: Thesis Labyrinthos Finis.
Tyto sti jsou samostatn a mohou bt hrny samostatn. Thesis a Finis jsou rozdleny
do vt (1-5 a 1-3).
Jednotliv Varianti jsou zaloeny na obmovn hlavnch motiv a vyvolvaj vdy
nov asociace. Tak vznikaj rzn pohybov obrazce, kter pes technick rozdly
ukazuj na spolen jmenovatel motiv na zatku vty.

Hlavn motiv v sti Thesis:

Pozorujme vnitn napt prvnch tn na rznch rovinch:

Chromatick a enharmonick vztahy tn se vyvjej v kouzeln he promny:

Cyklick nvrat v jin form.
V sti Labyrinthos snadno poznme zatek lidov psn Es taget vor dem Walde.
Pozorujeme-li jednotliv obmny tto psn, najdeme (sly oznaen) charaktery, kter

48
se vrac ve stlch obmnch. Podle toho je tak forma tto vty promnliv, tzn. poad
a b c d e nemus bt dodreno. Zkuen hr me zvolit poad a c b e d, poppad b
c d a e. Pokud je hr zbhl v improvizaci, me se pokusit v rmci jednotlivch
skupin s citem provst interpolace, nap. z c5 do a3 a podobn. Pi podobnch pokusech
bychom ale mli mt neustle na pamti, e se jednotliv sti a charaktery vzjemn
obsahov vznamn ovlivuj. dn teoretick definice zde nenahrad prci se
znjcm materilem.

m vc se lovk seznamuje s dleitost jednotlivch varianch st, tm vt je

pravdpodobnost, e nebude muset tolik odhadovat podle sluchu nebo zraku. Toto
odhadovn zan bez rovnovhy a zase v n kon.

Ve Finis - hlavn motiv vstupuje do hry klouzav pohyb (vytvoen

zvyovnm o tvrttn a glissandem). Tato neuritost tn se stupuje a k jejich
vytrcen na konci vt 1 a 2.

49
Pro interpretaci vech vt je dleit zskat ped koncem nsledujc pozice.
Thesis 1 zvr: klid
2 pohybliv klid
3 vyhrocen pohyb
4 vybhajc a odbrdn pohyb
5 klid v pohyblivm kruhu a jeho zvren upadn ve dvojm rytmu
Finis 1 zvr: vyrovnn mezi umem s pohybem tnu
2 v umu se ztrcejc tny
3 rytmicky zachycen pohyb
Vechno dn ve zvukov rovin a v rovin hry nen samoeln, nbr jde o kvalitu
formy.
Pohyb a klid (velmi rychl a velmi pomal hodnoty not) se chovaj jako svtlo a stn:
m intenzivnj tma, tm psobivj svtlo. m vc pronik klid (pomalch st) do
kadho detailu jednoduchch (a rychlch) pohyb tn, kterm dv podnt, zahaluje
je a integruje, tm silnji se uskuteuje rtorika. Prv tento klid dv podnt vzniku
rychlejch tn, kter zahaluje a integruje. A sice ne rtorika jako napodobenina
pedchozch figur, ne jako dramatick pedvdn se, ale jako vyvaujc rovnovha
mezi jednotlivmi prvky a nakonec i v rmci jednotlivch vt.

50
Werner Heider Musik im Diskant
Pro soprnovou zobcovou fltnu, cembalo a bic nstroje
Hnssler-Verlag HE 11.403

Hudba v diskantu = hudba v diskantu byl strun koment Wernera Heidera

v programov broue jihozpadnho rozhlasu u pleitosti premiry jeho skladby 20.
ledna 1971. Jestlie tento vrok zahrnuje nzor, e takov hudba je srozumiteln a
interpretovateln i bez hlub analzy a duchaplnch verblnch dodatk, pak se ale
pesto pi prci s tmto dlem vyno ada otzek, kter vyaduj odpov.
Pouit sopraninov fltny, omezen na vysok rejstky cembala a kehk tny
primitivnch bicch nstroj (5 lahv rzn velikosti alt diskant, 4 plechovky bez vka
alt diskant, 3 brzdov bubnky, 2 palky obalen skelnm paprem a 1 dtsk
plechov bubnek) vytvej nejprve relativn povrchn zvuk.
Na prvn pohled je velmi npadn neustl zmna mezi psn metrickou (ovem asto
nepravidelnm rytmem peruovanou) a relativn volnou sekundovou notac. Z toho
vyplv nsledujc, skladatelem psmeny oznaen formln lenn. (viz tabulka na
dal str.)

V tomto pehledu je zjevn shoda st II a III: po sob nastupujc nstroje, kter

dominuj v sti II, fltna/cembalo/bic nstroje (vdy v sekundov notaci) se znovu
objevuj v sti III, ale v opanm poad (bic/cembalo/fltna) a v metricky notovanch
partich. Slov sti jsou od sebe oddleny krtkmi bloky, kde hraj vechny nstroje
spolen. Dochz k odcizovn jejich zvuku, a tm se vrazn li od ostatnch st.
V sti II jsou notovny metricky, v sti III voln.

Stejn tak si odpovdaj krajn sti I a VII v rychlch pohybech a nepravidelnch

rytmech (10:6/5:4/9:8/11:6/atd.). Jen u psmena S vstupuje do hry tak pravideln
motorika (vyvolan vyslovenm pedtakt a), kter ovem po pr taktech pejde do
kloptn. (Cembalo: 7:4/6:4/5:4)
Tak se tvo do urit mry koncentrick forma kolem sti IV, kter svou jednoduchost
vn klid do jinak velmi hekticky probhajcho dla.

51
 Schma Werner Heider: Musik im Diskant

52
53
Zajmav jsou rzn sty provdn akce vech t hr: od sykavek a mlaskn pes
falzetem vyslovovan slabiky (tsa tsi po a tu) a po cel slova, kter pmo
zasahuj do dje. Zvr tvo peruen prudkho proudu hudby zvolnm dost!.

Pro nastudovn jsou vedle nkterch technickch prvk zvlt nron sti I a VII,
kvli neustlmu nepravidelnmu rytmickmu pekrvn. Doporuuje se nejprve hrt
s pomoc dirigenta, aby vichni 3 hri zskali optickou orientaci (pes pokyny ke he:
vystupovat vdy bez dirigenta), - pozdji posta metronom.
Dlo lze hrt i v obsazen pikola a klavr.
Pro fltnistu, kter m bohat zkuenosti v slov he, je obohacen zvukovho spektra
dalmi nstroji zvlt zajmav. V komorn hudb se jist nabz spousta dalch
monost a zajmavch zvukovch kombinac. Heiderovo dlo je jen prvnm pokusem
v tto oblasti.

Dieter Schnbach Canzona da sonar III

Pro soprnovou zobcovou fltnu, klavr a magnetofon
Edice Moeck . 5050
Deska: Flauto dolce ed acerbo
(Michael Vetter zobcov fltna)

Canzonu da sonar III lze hrt dvma zpsoby:

a) Soprnov zobcov fltna, klavr a magnetofon

b) Soprnov zobcov fltna a magnetofon (bez klavru).

Magnetofonov pska je pro oba ppady pipravena a z pravidla je mon ji

zapjit pmo v nakladatelstv. V ppad b) se jedn o dvoustopou nahrvku, jej
prvn stopa obsahuje zvuk verze a), zatmco druh stopa obsahuje klavrn part verze a)
ve form, jakou pedepisuje partitura. Samozejm je zde pro pehrvn poteba stereo-
pehrva nebo dvoustop pehrva.

Schnbachova Canzona je zvl vhodn pro hre, kte se s modernmi technikami

hry na zobcovou fltnu teprve seznamuj. Technick nroky toti nepekrauj rove
baroknch sont. Ve verzi b) m hr dokonce monost opakovan zkouet cel
zvukov spektrum.

54
Part zobcov fltny nm jasn ukazuje cestu od grafickho zpisu (s relativn neuritm
zvukem: elestiv tny, klouzav pohyby) pes stle pesnji zapisovan bodov a
linern seskupen (space-notation) a k precizn zapsanmu chorlu (v tradinm
zpisu), kter si udruje a do konce svoji melodickou krsu proti magnetofonu a
klavru.

Vydavatel Michael Vetter popisuje v pedmluv episodu, kter dala skladateli podnt k
vytvoen tto skladby, a tak objasuje estetickou mylenku, kter je jejm zkladem.
Proto ji zde uveme:

Skladba jako celek sleduje jasn probhajc a snadno rozpoznatelnou linii. Estetickou
mylenku, kter je jejm zkladem, lze znzornit na epizod, kter byla Schnbachovi
podntem k vytvoen tto skladby, proto se zde d mluvit o programn hudb. Touto
udlost je jzda po dlnici v bouce, vichici a deti, kterou doprovzela Bachova
slov sonta z radia. Napt, do kterho byla tato sonta zasazena kvli poruchm
vyslae a nebezpe, kter toto poas pedstavovalo, podstatn zmnilo psobivost
skladby. V takov situaci se nabz klasick otzka, kter je do urit mry zodpovzena
v tto skladb: Jak vznam m akustick porucha, vnmme-li ji jako soust
celkovho akustickho dn a jednotliv sti chpeme v souvislostech, pop. je
vyvaujeme jejich mnc se silou? Rozhodujc je, e se zde nejedn o adu nhodnch
dj, ale o prbh, kter je ve sv podob jako determinovan hudebn dlo a o dva
dodaten zven pichzejc dje, kter jsou takt v pirozen kontinuit.

Rozdln formy zpisu nm poukazuj na tdlnost skladby.

Sek. 0-150 Rovina umu

160-300 Pechod k pesn notaci (dlka a vka tn), teky, linky, smuje
k melodick linii

300-500 chorl

Zvlt graficky zapsan sti vyzdvihuj jednotliv elementy zvuku: bod, linii, oblouk.
Piem vrstvenm vce lini a na sebe navazujcch oblouk se objevuj zvukov plochy
(magnetofon). Tyto zkladn elementy mus hr pi interpretaci rozpracovat. (viz p. 5,
str. 19)

55
Intenzivn umy a elesty na zatku se hraj pouze na hlavici fltny, piem spodn
otvor zakryjeme dlan nebo prsty. Dky postupnmu odstrann spodnch dl fltny a
dodatenou manipulac voln dlan ped vyfukovacm kanlkem, se mohou jednotliv
sti tto elestiv pase zvukov mnit. Nsledujc zvukov oblouky se provdj
pohybem dlan na vzduchovm kanlku ve vkch tn naznaench v grafickm
zpisu. U psmene R provdme tepotav pohyby rukou spolu s tepotavm jazykem.

Mezi I. a II. dlem (145 a 165) slome fltnu. Pak pokrauje fltnista nejprve
bodovmi stmi klavrnho partu: voln staccatov tny (nejlpe sputato, s co nejmen
intenzitou zvuku) v celkovm rozsahu a podle grafickho zpisu voln nebo s velkou
hustotou. Tato st by se mla hrt jako improvizace a ne jako rozpracovan obsah
(jako v njakm danm piloenm fltnovm hlase.)

Od 200. sekundy se pidvaj linern elementy. Tny jsou konkrtnj (normln tn

senza vibrato) a tak vky tn by mly bt interpretem ureny (aby nedolo v tto
souvislosti k trapn psobcm trojhlasm)

P. 210 - 230 (zapojen posuvek)

nebo 280 - 300

Doporuuje se rozdlit partituru na minuty a sekundy, aby se dal prbh pesn sledovat
na hodinkch.

Sekundov hodnoty tedy pepsat do minut: 60 = 1 70= 110 80 = 120 atd. Od

300. sekundy (5 min.) zan st oznaen Chorl (st I/III). (bez nznak znmch
chorlovch melodi apod.)

56
Dosud byly tny relativn strnul a surov, v tto sti se mus usilovat o krsu zvuku
(molto vibrato). Dvejme pozor na synkopy, sten petrvvajc v delch pasch:

5.30 5.40

V extatick he fltny proti poruchm magnetofonu a klavru kon cesta od istho

vzduchovho elestu k zakan he na fltnu (chorl).

Gerhard Braun minimal music II

Pro jednu nebo vce zobcovch flten
Edice Moeck . 1523

Monologe I
Pro jednu zobcovou fltnu
Edice Hnssler 11.404

Nachtstcke
Pro fltnu a klavr
Edice Moeck 5139

Deska
UNISONO UNS 22 717
zobcov fltna Gerhard Braun,
klavr Rudolf Dennemarck

V letech 1969 a 1974 jsem sloil ti formln protikladn skladby pro zobcovou fltnu.
Minimal music II (viz p. 4, str. 17) m tzv. otevenou formu, a tak ji me hrt
pouze jeden hr, nebo vce hr zrove. Ve druhm ppad mohou hri voln

57
kombinovat jednotliv sti. (Komorn obsazen se 2, 3 pop. 4 hri, nebo vt
soubor.) Dal monost je spojen se skladbou minimal music I (pro slov zpv, i
vcehlas) nebo kombinace pipraven nahrvky a iv interpretace.
V kadm ppad si interpreti sami vyberou konenou formu z danch st a ze
zvukovho materilu, kter je sten pevn dan. asov rozvren je na uven
interpreta, mlo by se ale dit grafickm dlenm skladby. Vechny akce by mly bt
podtreny gestikulac a mimikou.
Nzev minimal music se vztahuje na to, e se hudebn projevy interpreta pohybuj na
prahu slyitelnosti, a tak je hudebn dn nahrazeno gestickmi a mimickmi
(optickmi) prvky. Mluven text je programov. Jeho zvuk se lme o filtr stednho
dlu tenorov fltny:

hudba je redukovna na minimum. Przdn msta se vypln scnickmi

a jinmi mimohudebnmi prvky. Fantazii hre a posluchae se meze
nekladou

Jedna z nkolikrt autorem vyzkouench variant m napklad nsledujc poad:

(pitom jsou vechny sti zleva doprava slovny)

Sborov verze se slovmi party i stmi tutti by mohla bt vystavna asi takto:

Fltnovmu ansmblu se zde nabz spousta monost pro experiment pi zkouen

pekrvn jednotlivch st, jejich napojovn a pechod. Tato prce me pomoct
pi vytven citu pro formu.

58
Dal kombinan monosti:

Monologe I

Mezi otevenou minimal music a pesn prokomponovanou skladbou Nachtstcke

stoj skladba Monologe I.
Zde jsou nejen jednotliv sti precizn a z velk sti tradin notovny, ale tak je zde
programov pedepsn zpsob hry:

Monologe I nabz interpretovi variabiln prbh, kter je odstupovn od relnho

tnu (A) ke stle silnjmu umu (B).
Vyznaen spojovac ry jsou nvrhy skladatele (piem st A me probhat
rznmi zpsoby). Nezvisle na tom jsou mon i jin zpsoby.
Na mst s mluvenm slovem (C) je mon pustit preparovanou magnetofonovou
psku, kter obsahuje bu nezahran pase sti A nebo rytmicky variovan party
sti A. Tak se vlo dechov elesty zvrenho dlu.
Tempo je voln (dlky analogicky podle grafick pedlohy); pi pesnm rytmickm

zpisu plat = 102.

Monologe I je skladba psan pro altovou zobcovou fltnu, ale me se hrt i na jin
nstroj z rodiny zobcovch flten. (Mon je tak vmna nstroj v prbhu
skladby).

59
Vznikne pohybliv forma: stejn segmenty pokad v novm poad, pop.
uspodn. Stle stejn celkov dojem i pes mnc se detaily v rznm sledu. Pitom
rzn agrese zpsobuj stle vt deformace zvuku, kter se nakonec mn v ist
vzduchov um.

Tny se ocitaj v pohybu stoupaj klesaj deformuj se znovu se objev upadaj

do umu vrac se k potku: vtr, kter hlad stbla. (viz pklad 3, str. 17)

Typy agrese: Glissando (charakteristick ohroen zvuku celho dla m zde svj
zatek)
Tepotav jazyk (frulato)
Flaoletov tny a hlubok poloha (na hranici nmoty)

Sputato
elestiv tny (se vzduchem)

Tepotav umy
dery prstenem na devo fltny!
Rozbit nstroje (v analogii k rozbit form) a hra na jednotliv sti.

Nachtstcke
Po formln strnce je nejsrozumitelnj skladba Nachtstcke z roku 1974, protoe je
zapsna tradin. Ovem odklonil jsem se od metrick notace ve prospch voln. Tento
grafick zpsob zpisu je orientovn na souhru obou interpret. Msto rozepsanho
rytmu je pouita notace pomoc symbol (space-notation), piem dlka drench tn
je zaznaena dlkou rky a krtk tny tekami:

Urit mylenka tto skladby spov ve zvukovm propojen dvou od prody

nesluitelnch, dynamicky extrmn divergujcch nstroj jako je zobcov fltna a
klavr.

60
Tato mylenka byla umonna v dsledku siln redukovan plnosti zvuku klavru.
Klavr ztratil svou pvodn barvu kvli rznm preparacm a uritm pedpism pro
hru, ale na druhou stranu tak zskal nov odstny zvuku. O preparacch se dostaten
mluv v pedmluv a textovch komentch, obdobn jako o technikch hry zobcovch
flten. V nsledujcch pti vtch je ke klavru pokad piazena jin fltna, tak
z toho vznikaj specifick zvukov efekty. Zmrn nejsou zapsan dynamick znaky
pro fltnu. Dynamika vznik automaticky z polohy tnu v dan pasi. Pestoe jsou
Nachtstcke a na pr vjimek omezeny na piano a pianissimo, mus se usilovat o
diferencovan podn po zvukov strnce. Asociace k rznm zvukm (nonm umm)
se mohou rozpracovat.

Urujc organizan formy jednotlivch vt:

1) Opakovn tnu se stle se mnc barvou zvuku

Zmna hmat na fltn
Pibvajc manuln tlumen v klavrnm partu a k pouhm derm kloub
prst na vko klavru.

61
2) Mihotav charakter vznik hromadnm trylk; rychl bzuiv pohyby prst na
hmatovch drkch, drnkn na struny kartem a voln padajcmi a skkajcmi
mky z tvrd prye.
3) Zvuky harfy (vznikl drnknm na nylonov struny) jsou konfrontovny se
silnmi akcenty umu (pedlov tremolo, tepotajc rty, sputato, tlumic klny,
krban trstkem a strunov glissando vznikl dopadajc kovovou ty).
K tomu jako doplujc nstroje (zvukov rozen) bruoun a lotosov fltna.
4) Dlo, vytvejc dojem pevn dvma krtkmi skuten znjcmi slovmi
party tenorov fltny a klavru. Na zvr vznik vzjemn interakce tchto dvou
tles fltny a klavru, zpsoben rezonanc strun na kdle.
5) Ostintn basov tn fis (der zvonku) s rznmi modifikacemi:

K tomu sopraninov fltna s melodi vyvjejc se ze slaviho sla.

62
Nachtstcke se mohou hrt krom danho poad tak jednotliv nebo v nsledujcch
trojkombinacch:

I II IV

II III V

III I IV

Luciano Berio Gesti

Slo pro altovou zobcovou fltnu

Universal Edition U.E. 15 627
Deska point 5003
Michala Petri

U na prvn pohled se v Beriov skladb pro Franse Brggena z roku 1966 ukazuje
jasn lenn na ti sti, kter se objevuj nejprve v rznch notovch obrazcch.
V sti 1 probhaj innosti rukou a st pln nezvisle na sob. Tento zvuk se ned
pesn zapsat do not.

asov rozloen je naznaeno tsekundovm odstupem (space-notation). Ke zpsobu

hry tto sti uvd proslov:
63
 Zpsob hry

Do poloviny ptho systmu m interpret hrt, asto opakovan a pesn v tempu, jeden
nebo dva takty z sti Allegro (Giga) Sonty d moll pro zobcovou fltnu a continuo od
G. Ph. Telemanna (Essercizii Musici).

Melodie se me rozvst jednou z nsledujcch figur nebo jinou libovolnou figurou,

jej tny zajist vt harmoninost. V kadm ppad se ale mus tyto figury hrt co
nejrychleji.

Kvli astmu rozporu mezi naptm rt a prstokladu a kvli rychlmu sledu figur
nememe pedem definovat zvuk, kter vznikne. asto dojde k pefukm. Nkdy
nebude nstroj k poznn. asem ale dojde ke sjednocen napt rt a prstokladu.

V sti 2 jsou nejprve vky tn rozdleny do t oblast (vysoko/stedn/nzko), kter

jsou asto klouzav (glissandem) spojeny.

st 3 je v normlnch notovch hodnotch ve 3/8 taktu a s pesn danm tempem =

72.

Rychl sledy s mnoha chromatickmi postupy jsou technicky nron (zvl v nich
polohch). Pro zvr je charakteristick opakovan prorejc tn fis a ve zpvan tn
pechzejc zvren f.

64
Zajmav a nov v rmci jednotlivch notanch symbol je oznaen rznho nastaven
rt:

Stupe napt rt je vesms naznaen pouze relativn.

jako pi vysokch tnech

jako pi stednch tnech
jako pi hlubokch tnech
instrumentln tn
vokln tn
instrumentln tn, kter je pibarven voklnm tnem stejn vky

co nejkrat
tepotav jazyk: s velkm mnostvm vzduchu
tepotav jazyk: hrdeln
ndech

a kla dynamickch oznaen, kter zde pedstavuj sla 1-7.

Pro bli prci s tmto standardnm dlem nov literatury se doporuuje vyzkouet
nejprve pr improvizanch cvien s poadovanmi technickmi prvky. Interpret je
zvykl z tradin literatury co nejvce synchronizovat innost prst a st (pohyb prst a
artikulaci). Proto je zpotku tk doshnout zde poadovan absolutn nezvislosti
obou parametr. Dal problmy pin stdn zpvanch a hranch tn a
propojen instrumentlnch a voklnch tn.

Improvizan modely: neustl aktivita prst, do toho:

1) Foukat krtk tny (bez ohledu na prsty)

2) Del tny
3) Zpvan tny (krtk dlouh)
4) Zpvan a hran tny (krtk dlouh)
5) Dlouh zpvan tny mezi tm lehce foukat
6) Tepotav jazyk v rznch kombinacch atd.

65
Potom vyzkoume pomalu prvn dek, piem musme stle brt ohled na skutenost,
e zde zvukov vsledek nen pevn dn, ale jsou pedepsny pouze jednotliv akce.
Dynamick kla se pi cvien pid a jako posledn.

66
 Zvr

Nae zobcov fltna m dlouhou historii. Od potulnch zpvk stedovku pes

CAPELLU renesance a k dvorn hudb v Kthenu. Rzn umleck epochy rzn
hudebn formy a techniky duchovn a svtsk typy nstroj. A konen ve 20. stolet
cesta od domcho nstroje nmeckch skaut na pdia avantgardnch festival. Mli
bychom bt vdni za rozmanitost monost, kter nm tento mal a nenpadn nstroj
dnes opt nabz.

Nyn se zd, e rozvoj novch zvukovch monost a formovn techniky hry dolo
k uritmu konci. Kam povede cesta dl? To uke vvoj hudby v dalch 10 letech.
Tme se z toho, e k tomu meme s fltnou aktivn pispvat.

67
 Seznam pouit literatury
I. Knihy

Bartolozzi, Bruno Neue Klnge fr Holzblasinstrumente Schott

Braun, Gerhard Orientierungsmodelle fr den Instrumentalunterricht: Blockflte

Bosse

Grtner, Jochen Das Vibrao unter besonderer Bercksichtigung der Verhltnisse

bei Fltisten Bosse

Linde, Hans Martin Handbuch des Blockfltenspiels Schott

Vetter, Michael Flauto dolce ed acerbo Moeck

II. lnky

Baur, Jrg Revolution der Blockflte Musica Practica 1963

Braun, Gerhard Die Blockflte in Musikschule und Musiklehrerausbildung

Reihe Bausteine (B 28) Schott

Braun, Gerhard Gruppenimprovisation mit Blockflten

Reihe Bausteine (B 29) Schott

Braun, Gerhard Interpretationsfragen moderner Blockfltenmusik

Musik im Unterricht 1968

Bckle, Roland Neue Anstze im Instrumentalunterricht

Musik und Bildung

Bckle, Roland Gruppenimprovisation im Instrumentalunterricht fr beliebige

Instrumetne TIBIA 3/76 Moeck

Clemencic, Ren Neue Klang- und Ausdrucksmglichkeiten der Blockflte

sterreichische Musikzeitschrift 1971 (Heft 4)

Hoffer-v.Winterfeld, Linde Griffkombinationen und Klangfarben auf der Blockflte

TIBIA 2/76 Moeck
68
Vetter, Michael A propos Blockflte Melos Dez. 68

Vetter, Michael Die Blockflte und die Neue Musik Musica Practica 1967

Vetter, Michael Elektronische Verstrker fr Blockflte (Informationsblatt)

Moeck

Zobcov fltna a avantgarda

Souasn hudby pro zobcov fltny

Skladatel Titul Nakladatelstv

Louis Andriessen Paintings, pro zobc. fltnu a klavr Moeck
Louis Andriessen Sweet, pro zobc. fltnu Schott
Jacques Bank Wave, pro basovou zobc. fltnu a bic Donemus
Jrg Baur Mautazioni, pro zobc. fltnu Breitkopf & H.
Jrg Baur pezzi uccelli, pro zobc. fltnu Breitkopf & H.
Jrg Baur Concerto da camera. Altov zobc. fltna a Breitkopf & H.
orchestr
Jrg Baur Tre studi per quattro pro fltnov kvartet Breitkopf & H.
Luciano Berio Gesti, pro altovou zobc. fltnu UE
Jrgen Beurle Variable Realisationen, pro 1-4 hre ad lib. Moeck
Rob du Bois Muziek, pro altovou zobc. fltnu Schott
Rob du Bois Pastorale VII, pro altovou zobc. fltnu Moeck
Helmut Bornefeld Trivium pro zobc. fltnu, gambu a varhany Manuskript
Helmut Bornefeld Flerilegium pro zobc. fltnu a klvesy Manuskript
Gilberto Bosco Le Trombeau dAngleterre pro fltny SATB, Heinrichshof.
violu a cembalo
Gerhard Braun Miniaturen pro soprnovou zobc. fltnu, klavr a Bosse
bic
Gerhard Braun minimal music II, pro zobc. fltnu Moeck
Gerhard Braun Monologe I, pro zobc. fltnu Hnssler
Gerhard Braun Nachtstcke, pro zobc. fltnu a klavr Hnssler
Gerhard Braun Rezitative und Arien pro tenorovu zobc. fltnu Moeck
Sylvano Bussotti RARA, per flauto diritto Ricordi

69
Consanzo Caprici 7 Canzoni della Lucciola pro sopraninovou a ATB Heinrichshof.
fltny
Amico Dolci Nuovi Reicercari 1-3 pro altov zobc. fltny Heinrichshof.
Amico Dolci Nuovo Ricercare 4 pro 2 altov zobc. fltny Heinrichshof.
Amico Dolci Nuovo Ricercare 5 pro altov zobc.fltny Heinrichshof.
Amico Dolci Nuovo Ricercare 6 pro sopraninovou, soprnovou, Heinrichshof.
altovou zobc. fltnu, housle a violoncello
Will Eisma Wunder sind selten, pro altovou zobc. fltnu a Moeck
klavr
Willy Giefer Cadenza, pro altovou zobc. fltnu a klavr Gerig
Martin Gmbel Flten-Stories, pro ti stejn zobc. fltny Moeck
Martin Gmbel Interludien, pro alotovu zobc.fltnu a cemballo Hnssler
Martin Gmbel Notturno, pro basovou zobc. fltnu, dva gongy a Moeck
magnetofon
Klaus Hashagen Gardienenpredigt pro jednu zobc. fltnu Hnssler
Klaus Hashagen Gesten, pro zobc. fltnu a magnetofon Moeck
Klaus Hashagen Pan 2-mal, pro 2 zobc. fltny a live-elektroniku Manuskript
Werner Heider Katalog pro zobc. fltnu Moeck
Werner Heider Musik im Diskant, pro sopraninovou zobc. fltnu, Hnssler
cemballo a bic
Hirose, Ryohei Mediationen pro altovou zobc. fltnu Zen-On music
Hirose, Ryohei Lamentationen pro kvartet zobc. flten Zen-On music
Hirose, Ryohei Idyll I pro kvartet zobc. flten Zen-On music
Wolfgang Hofmann Elegie pro basovou zobc. fltnu Heinrichshof.
Nicolaus A. Huber Epigenesis III pro 4 zobc. fltny Brenreiter
Matzi Ishii Black intentions pro zobc. fltnu Zen-On music
Makzi Ishii Black intentions pro zobc. fltnu Zen-On music
Mauricio Kagel Atem, pro dechov nstroj UE
Mauricio Kagel Musik fr Renaissanceinstrumente UE
Erhard Karkoschka mit/gegen sich selbst, pro zobc. fltnu a Hnssler
magnetofon
Georg Krll Canzonabile, pro basovou fltnu a kytaru Moeck
Konrad Lechner Metamorphosen, pro zobc. fltnu a camballo Hnssler
Konrad Lechner Spuren im Sand, pro soprnovou zobc. fltnu Moeck
Konrad Lechner Varianti, pro tenorovou zobc. fltnu Moeck
Hans-Martin Linde 4 Capricen pro altovou zobc. fltnu Heinrichshof.

70
Hans-Martin Linde Music for a bird, pro altovou zobc. fltnu Schott
Hans-Martin Linde Amarilli mia bella, pro basovou zobc. fltnu Schott
Rolf Riehm Gebruchliches, pro altovou zobc. fltnu Moeck
Peter Schat Hypothema, pro zobc. fltny Donemus
Dieter Schnbach Canzona da sonar III, pro zobc. fltnu, klavr (ad Moeck
lib.) a magnetofon
Kazimierz Serocki Arrangements, pro 1-4 zobc. fltny Moeck
Kazimierz Serocki Concerto alla candenza, pro fltnu a orchestr Moeck
Makoto Sinohara Fragmente pro tenorovou zobc. fltnu Schott
Eliodoro Solima Evolutioni Nr. 3 pro altovou zobc. fltnu a klavr Heinrichshof.
Karlheinz Spiral, pro slistu a krtkovlnn pijma UE
Stockhausen
Michael Vetter Figurationen III, pro libovoln nstroj (s live- Moeck
elektronikou)
Michael Vetter Rezitative pro zobc. fltnu Moeck
Jaroslav Josef Wolf Vigilia, per flauto diritto edition moder

Nakladatelstv:

Bosse = Nakladatelstv Gustav Bosse, Regensburg, Mnichov

Breitkopf & H. = Breitkopf & Hrtel, Wiesbaden
Donemus = Stichting Donemus, Amsterdam
Hnssler = nakladatelstv Hnssler, Stuttgart
Heinrichshof. = Heinrichshofens Verlag, Wilhelmshaven
Moeck = nakl. Moeck, Celle
Ricordi = G. Ricordi & Co., Milano, Mnichov
Schott = synov B. Schotta, Mainz
UE = Universal Edition, Vde
edition modern = Edition modern, Mnichov

71
 Zvr

Clem bakalsk prce bylo poukzat na modern techniky a nov zvukov monosti
zobcovch flten pekladem nmeck knihy Neue Klangwelt auf der Blockflte
Gerharda Brauna z roku 1974. Jsou zde popsny jednotliv techniky a pedloen
jednotliv druhy notovch zpis, co je velkou pomoc pro fltnisty, kte se chtj
modern hudbou zabvat. Dle se kniha zabv novmi zvukovmi monostmi zobcov
fltny a analzou vybranch skladeb, v nich jsou zmiovan techniky pouity. Ty
zachzej asto a k rozkldn nstroje a vyuvn jinch (i nehudebnch) nstroj.
Gerhard Braun zde nastiuje vvoj zobcov fltny ve dvactm stolet a jej vyuit
v rmci hudebn avantgardy.

skal, kter peklad pinesl, jsem zmnila v pekladatelskm komenti. Dle jsem se
snaila sepsat autorv ivotopis. Zajmavm a dleitm zdrojem pro tuto kapitolu mi
byla osobn e-mailov korespondence s autorem, kter mi zaslal nkolik materil
tkajcch se modern fltnov hudby a tak jeho ivota.

Prv proto, e jazyk, kter Gerhard Braun pouv, nen vdy odborn, je pruka
srozumiteln a snadno pouiteln v praxi.

72
 Seznam pouit literatury

BRAUN, GERAHRD: Neue Klangwelt auf der Blockflte. Wihelmshaven:

Heinrichshofen, 1978.

FISCHER, JOHANNES: Happy birthday! Gerhard Braun zum 65. Geburtstag. In:
Windkanal, 1997, ro. 1., . 3, str. 19. Fulda: Conrad Mollenhauer GmbH.

Hudebn kola Mssingen: Gerhard Braun. In: Internationales Festival fr Blockflte,

Programm, 2006, str. 22. Mssingen.

GRISOM, RICHARD; LASOCKI, DAVID: The recorder research and information

Guide. New York, London: Routledge, 2003.

SADIE, STANLEY; TYRRELL, JOHN: The new Grove dictionary of music and
musicians. New York: Grove, 2001.

Werkverzeichnis. Berlin: edition gravis, 2012.

73
 ANOTACE

Jmno a pjmen: Kristna Stejskalov

Katedra: Katedra hudebn vchovy

Vedouc prce: Gabriela Coufalov, Mgr. Ph.D.

Rok obhajoby: 2013

Nzev prce: Gerhard Braun: Neue Klangwelt auf der Blockflte -

Komentovan peklad publikace k modernm technikm hry
na zobcovou fltnu

Nzev v anglitin: Gerhard Braun: Neue Klangwelt auf der Blockflte -

Commented translation of the book about modern technics
of recorder playing

Anotace prce: Jedn se o peklad dla Gerharda Brauna, kter pojednv o

modernch technikch hry na zobcovou fltnu. Peklad je
doplnn pekladatelskm komentem a ivotopisem
autora.

Klov slova: Modern hudba, zobcov fltny, pedagogick postupy

v modern hudb, nov techniky hry zobcovch flten,
Gerhard Braun

Anotace v anglitin: The thesis is a translation of a book by Gerhard Braun,

which concerns the modern technics of recorder playing.
The translation comment and authors biography included.

Klov slova v anglitin: Modern music, recorder, educational methods in modern

music, new technics of recorder playing, Gerhard Braun

Plohy vzan v prci:

Rozsah prce: 73 stran, 83225 znak

Jazyk prce: esk