lohy 1. kola 52. ronku fyzikln olympidy.

Kategorie C
Ve vech lohch potejte s thovm zrychlenm g = 9,81 m s2 .
1. Brzdn vlaku
Vlak dlky d = 180 m m hmotnost m = 280 t a pohybuje se rychlost
v1 = 90 km h1 . Zane brzdit a bhem rovnomrn zpomalenho pohybu
se zrychlenm o velikosti a = 0,60 m s2 klesne velikost rychlosti vlaku na
hodnotu v2 = 36 km h1 . V tomto okamiku elo lokomotivy vjd na most
dlky l = 300 m. V okamiku, kdy konec vlaku opout most, zane vlak zrych-
lovat se stlm vkonem P = 1,5 MW, a rychlost doshne pvodn velikosti
rychlosti v1 .
a) Urete dobu t1 brzdn.
b) Urete drhu s uraenou bhem brzdn.
c) Urete dobu t2 jzdy rovnomrnm pohybem.
d) Urete dobu t3 zrychlovn.
ete nejprve obecn, pak pro dan seln hodnoty.

2. Tenis
Dlka tenisovho hit, tedy vzjemn vzdlenost zkladnch ar, je d1 =
= 23,78 m. S m vku hs = 0,91 m. Tenista odehrl m ve vce h0 =
= 1,40 m nad zkladn arou vodorovn kolmo k sti.
a) Mek dopadl na zkladn ru soupee. Urete velikost v01 poten rych-
losti mku, dobu letu mku t1 a vku h mku nad st.
b) Urete msto dopadu mku v ppad, e tenista odpl mek rychlost
o velikosti v02 = 30 m s1 .
c) Urete velikost minimln poten rychlosti vmin mku, pi n mek
dopadne do soupeova pole.
ete nejprve obecn, pak pro dan seln hodnoty. Odpor vzduchu zanedbejte.
Mek povaujte za hmotn bod.

3. Chlazen dusu
Chlazen npoj zskme smchnm dusu a ledu. Teplota dusu je t1 = 20 C,
teplota ledu t2 = 18 C.
a) Urete hmotnost m ledu potebnou k zskn npoje o hmotnosti m0 =
= 1,00 kg a teplot t = 8 C. ete nejprve obecn, pak pro dan hodnoty.
b) Najdte funkn zvislost potebn hmotnosti m ledu na konen teplot
t h0 C, 20 Ci a sestrojte jej graf. Potom tot ete pro ppad poten
teploty ledu t2 = 0 C.
 c) Z graf urete nejni mon konen teploty npoje, pi nich hmotnost
ledu bude tvoit nejve 15 % hmotnosti npoje.
Mrn tepeln kapacita dusu je c1 = 4 180 J kg1 K1 , mrn tepeln
kapacita ledu c2 = 2 100 J kg1 K1 , mrn skupensk teplo tn ledu lt =
= 334 103 J kg1 . Tepelnou kapacitu ndoby zanedbejte.

4. Tyinka v kdince
Do hladk vysok kdinky s polomrem R = 4,0 cm byla vlo-
ena tyinka o hmotnosti m = 16,0 g dlouh l = 12,5 cm.
a) Urete velikost N sly, kterou psobil horn konec tyinky
na stnu kdinky. m, l
Pak byla do kdinky nalita voda o hustot k = 1 000 kg
m3 do vky h = 8,0 cm. Tyinka zstala ve stejn poloze a
sla, kterou nyn psob na stnu kdinky, m velikost N1 =
= 0,050 N. 2R
b) Urete hustotu materilu tyinky.
Obr. 1
c) Urete velikost N2 sly, kterou bude psobit tyinka na
stnu kdinky, kdy do kdinky dolejeme dal vodu a cel
tyinka bude ponoena v kapalin.
lohu ete nejprve obecn, pak pro zadan hodnoty. Prmr tyinky je v po-
rovnn s prmrem kdinky zanedbateln, smykov ten mezi tyinkou a st-
nou kdinky je zanedbateln.

5. Plyn ve vyhvan ndob

Ve zednm dusku je umstna uzaven
komora opaten ve stn malm otvorem
(obr. 2). Dusk je natolik zedn, e stedn
voln drha molekul je mnohem vt ne roz- T
mry otvoru. V okol ndoby m plyn termo-
dynamickou teplotu T a tlak p. Termodyna- T1
mick teplota uvnit ndoby je trvale udro- p
vna na hodnot T1 = 4T .
a) Porovnejte stedn kvadratick rychlosti
vk , vk1 a hustoty NV , NV 1 molekul dusku
vn a uvnit ndoby. Obr. 2
b) Urete tlak p1 uvnit ndoby.
c) Porovnejte hustoty , 1 plynu vn a uvnit ndoby.
6. Praktick loha: Men hustoty tlesa
Vt kemenn oblzek zavste na konec tye obdlnkovho prezu o hmot-
nosti piblin stejn nebo o mlo men, ne je hmotnost oblzku, do vzdle-
nosti d od tit tye, jeho polohu jste experimentln urili a vyznaili. Na
kraj stolu umstte bit, ty se zavenm tlesem na nj polote tak, aby byla
vyven, a zmte vzdlenost x0 bitu od bodu zvsu (obr. 3). Pak pod z-
vs umstte ndobu s vodou tak, aby tleso bylo cel ponoeno a ty posute,
aby byla opt v rovnovze. Zmte novou vzdlenost x1 bodu zvsu od bitu
(obr. 4). Hustota tlesa je
x0 (d x1 )
 
= 1 1 + , (1)
d(x1 x0 )
kde 1 je hustota vody. Tu pro danou teplotu vody vyhledejte v tabulkch.
(Pouijte nap. star MFCh tabulky pro stedn koly vydan SPN.)

d d
x0 x1

T T

Obr. 3 Obr. 4
koly
a) Odvote vzorec (1).
b) Provete men veliin d, x0 , x1 a vpoet podle vzorce 1.
c) Odhadem meme stanovit smrodatnou odchylku zmench veliin jako
1 mm. Uvate, jak musme dosadit horn, resp. doln meze zmench
veliin do vzorce (1), abychom dostali horn a doln mez vypotan veliiny.
Vpoet provete a zapite interval, ve kterm le hustota menho tlesa.
d) Provete kontroln men podle obr. 5 a 6. Na digitln kuchyskou vhu
postavte ndobu s vodou a vhu vynulujte. Pak do ndoby zavste men
tleso vha zm hmotnost m1 vytlaen vody. Spustte-li pedmt na
dno, vha zm hmotnost m tlesa. Hustota tlesa je
m
= 1 .
m1
 Kuchysk vha v se smrodatnou odchylkou 1 g. Podobnm zpso-
bem jako v kolu c) urete opt interval, ve kterm le hustota tlesa. Oba
intervaly porovnejte.
e) Vsledky, ke kterm jste dospli, porovnejte s hodnotou uvedenou v tabul-
kch.

Obr. 5 Obr. 6

7. Automobil na dlnici
Automobil jede po dlnici, jej nadmosk vka se tm nemn, stlou rych-
lost. Pi jzd motor automobilu pekonv odporovou slu vzduchu; ostatn
odporov sly povaujte vzhledem k velikosti odporov sly vzduchu za zanedba-
teln. eln pn ez automobilu m obsah 2,4 m2 , hustota okolnho vzduchu
je 1,25 kg m3 , tvarov souinitel odporu automobilu je 0,36.
a) Sestrojte ve vhodnm mtku graf Fo = f (v) v intervalu rychlost od
0 km h1 do 144 km h1 .
b) Stanovte velikost odporov sly, pokud by se automobil pohyboval po cel
trase rychlost 110 km h1 nebo 130 km h1 . Vypotte pro oba ppady
mechanickou prci pi uraen vzdlenosti 100 km.
c) Urete spotebu benznu o vhevnosti 33 MJ litr1 pro ob dv rychlosti,
je-li innost tepeln mechanickho procesu 20 %. Kolik asu idi uet
rychlej jzdou?
d) V loze a) a c) jsme neuvaovali valiv odpor, kter ve skutenosti nen
zanedbateln. Urete spotebu benznu pi jzd automobilu rychlostmi
110 km h1 a 130 km h1 se zapotnm valivho odporu. Hmotnost
automobilu je 1 500 kg, vnj prmr kola automobilu 55 cm, rameno va-
livho odporu = 0,002 m.
e) V rmci ekonomizace automobilovho provozu byla provedena prava karo-
srie, a tm se zmenil tvarov souinitel odporu na 0,30. Dle pak byla jet
provedena prava motoru, a tm se zvila innost tepeln mechanickho
procesu na 24 %. Urete spotebu benznu pi rychlostech 110 km h1 a
130 km h1 , a to tak, e uveden zlepen byla realizovna nejprve po-
stupn a pak ob najednou. Pi een uvaujte i v tomto ppad valiv
odpor.