lohy 1. kola 51. ronku fyzikln olympidy.

Kategorie B
Ve vech lohch potejte s thovm zrychlenm g = 9,81 m s2 .
1. Pohyb lyae
Lya stojc na svahu ve vzdlenosti s0 od jeho pat se zane samovoln
rozjdt dol. Po dosaen konce svahu pokrauje ve sv jzd do protisvahu
4
a zastav se ve vzdlenosti s = s0 od pat (obr. 1). Pi een uvaujte, e
5
hel sklonu svahu i protisvahu je stejn a m velikost . Pi pohybu lyae tak
uvaujte, e na lyae psob tec sla smykovho ten o velikosti F (F < F0 ,
kde F0 je velikost tec sly psobc na lyae, kdy stoj). Urete
a) podmnku pro velikost statickho souinitele smykovho ten f0 , aby se
lya mohl samovoln rozjet ze svahu,
b) pomr doby klesn T1 a doby stoupn T2 lyae,
c) souinitel smykovho ten f lyae za pohybu.
ete nejprve obecn, potom pro hodnotu = 30 . Pi een zanedbejte odpor
vzduchu a vliv pechodov sti mezi obma svahy.

s0 s
Obr. 1

2. Pohyby v planetrn soustav

O planet Mars zjistili astronomov na zklad men z povrchu Zem, e
siderick doba obhu Marsu je TM = 1,881 roku. V loze vystame pi een
problm s modelem, v nm se ob planety pohybuj po krunicch, jejich
sted splv se stedem Slunce.
a) Urete polomr krunice, po n se pohybuje sted Marsu, a rychlost pohybu
sted obou planet pi jejich pohybu kolem stedu Slunce.
b) Z daj o pohybu Marsu kolem Slunce urete hmotnost Slunce.
c) Jestlie se stedy Slunce, Zem a Marsu dostanou piblin do te polo-
pmky, pak prv o plnoci zaneme nae pozorovn. Za jak dlouho se
tato situace bude opakovat? Tato doba se nazv synodick obn doba.
d) Pro cestu z okol Zem do okol Marsu je energeticky optimln pohyb po
trajektorii tvaru elipsy, kter se vn dotk trajektorie Zem a uvnit tra-
jektorie Marsu. Jak dlouho trv pohyb po tto trajektorii? Situaci nart-
nte.

Pi een potejte, e 1 AU = 1,496 1011 m, 1 rok = 3,156 107 s, =

= 6,67 1011 N m2 kg2 . Ve vsledku volte rozumn poet platnch mst.

lohu ete nejprve obecn, potom pro uveden hodnoty.
3. Kruhov dj
Na obr. 2 je znzornn v p T diagramu kruhov dj, jeho pracovn ltkou je
ideln plyn s dvouatomovmi molekulami, jeho vnitn energie je pro n mol
5
dna vztahem U = nRT. Na potku se plyn nachz ve stavu 1, kter je
2
uren stavovmi veliinami p0 , V0 , T0 .
a) Charakterizujte jednotliv sti kruhovho dje a vyjdete zbvajc sta-
vov veliiny p, V , T odpovdajc stavm 2 a 3 z obr. 2 pomoc veliin p0 ,
V0 , T0 .
b) Znzornte kruhov dj z obr. 2 pomoc p V diagramu.
c) Urete teplo dodan (odevzdan) v jednotlivch secch 1 2, 2 3, 3 1
kruhovho dje.
d) Urete innost tohoto kruhovho dje.
p
p0 1 2

p3 3

T
O T0 T2 = 2T0
Obr. 2

4. Dosaiteln rychlost
Automobil o hmotnosti m = 1 200 kg se pohybuje po vodorovn silnici, piem
me vyvjet maximln vkon Pmax = 70 kW. Sla valivho odporu m velikost
F1 = 400 N. Vzduch psob na automobil odporovou silou o velikosti Fodp =
= kv 2 , kde k = 0,90 Nm2 s2 . Souinitel smykovho ten mezi pneumatikami
a namrzlou vozovkou je f = 0,25. Ob npravy automobilu jsou stejn zaten,
zbrov kola jsou pouze na jedn nprav.
a) Jak maximln rychlosti me automobil za danch podmnek doshnout?
b) Zvolme-li pi rozjdn automobilu stlou tahovou slu, doshnou po urit
dob jak rychlost automobilu, tak i vkon motoru stlch hodnot. Sestrojte
grafy zvislosti dosaiteln rychlosti a dosaitelnho vkonu automobilu na
zvolen tahov sle F motoru.
c) Sestrojte graf zvislosti dosaiteln rychlosti automobilu na zvolenm v-
konu P h0, Pmax i motoru.
5. Satelity
Slunen zen o zivm vkonu L = 3,83 1026 W zahv vechna tlesa
slunen soustavy (vetn umlch druic). Slunce meme povaovat za do-
konale ern tleso, kter pohlcuje veker dopadajc elektromagnetick zen
a vydv pouze zen vlastn. Na obn drze kolem Zem v blzkosti jejho
povrchu mohou obhat druice rznch tvar, o nich budeme pedpokldat,
e jsou trvale ozeny Sluncem, maj dobrou tepelnou vodivost a ntr, kter
se svmi vlastnostmi bl vlastnostem dokonale ernho tlesa. Ozname S ve-
likost povrchu druice, S1 prmt povrchu druice do smru kolmho na smr
zen. Stefanova Boltzmannova konstanta = 5,67 108 W m2 K4 ,
1 AU = 1,50 108 km.
a) Na jakou teplotu T1 by se ohla rovinn st povrchu druice nastaven
kolmo k dopadajcm slunenm paprskm, kdyby byla druice tepeln ne-
vodiv?
b) Odvote obecn vztah pro vpoet teploty T druice jako funkci pomru
S1
.
S
c) Urete teplotu T2 povrchu druice piblin kulovho tvaru (nap. Sput-
nik 1 ).
d) Urete teplotu T3 povrchu druice piblin tvaru krychle, jej jedna stna
je kolm na smr dopadajcho zen (nap. CubeSat).
e) Urete teplotu T4 povrchu druice piblin tvaru vlce o prmru d a
vce h, h = 3d. Podln osa vlce je kolm na smr dopadajcho zen
(nap. Geo Eye 1 ).

6. Praktick loha: Uren souinitele smykovho ten

Teorie: Thneme-li vlkno pes tleso kruhovho prezu, dochz ke vzniku
tzv. vlknovho ten, take sla F1 , kterou psobme na jednom konci vlkna ve
smru pohybu, mus bt vt ne sla F2 , kterou vlkno napnme na opanm
konci proti pohybu (obr. 3). Velikosti obou sil jsou v pomru
F1
= ef , (1)
F2
kde f je souinitel smykovho ten mezi vlknem a povrchem tlesa a je
stedov hel oblouku, v nm se vlkno dotk zakivenho povrchu.
kol: Urete souinitel smykovho ten mezi novodurovou trubkou a silonovm
vlknem.
 F2 F2
F1
F1

m
M
F2
F1
Obr. 3 Obr. 4 a b
Proveden lohy: Kus novodurov trubky o prmru 3 a 4 cm upevnte do
vodorovn polohy mezi dva stojany. (Mete nap. pout trubku od vysavae.)
Pes trubku pehote silonov rybsk vlasec o nosnosti alespo 2 kg, na jeden
konec zavste zva o hmotnosti 102 g a na druh konec upevnte silomr
s rozsahem 10 N (obr. 4a). Thnte za silomr smrem dol a zvedejte zva
rovnomrnm pohybem vzhru. Pitom zmte velikost sly F1 . Sla F2 m
v tomto uspodn velikost 1 N a stedov hel oblouku je p radin. Men
zopakujte pro stedov hly 1,5p, 2p, 2,5p, 3p, 3,5p a 4p. To znamen, e silomr
pothnete stdav ve vodorovnm smru, svisle vzhru a svisle dol. Pro kad
z tchto smr je teba silomr sedit nebo alespo provst korekci na zmnu
nulov polohy. Pozor: Pi taen smrem dol je nutno k daji silomru pist
jeho vlastn thu.
Dal men provete podle obr. 4b. Pouijte zva hmotnosti 1,02 kg, jeho
rovnomrn klesn brzdte silomrem a pitom zmte velikost sly F2 . Sla F1
m v tomto uspodn velikost 10 N. Men opakujte pro stejn stedov hly
jako u menho zva.
Ze vztahu (1) vyjdete souinitel smykovho ten f a z vsledk men vypo-
tejte jeho velikost. Vsledky men a vpot zapite do pehledn tabulky.

7. Elektrick obvod
R S
Na obr. 5 je schma elektrickho obvodu. Napt
zdroje je U0 = 108 V, jeho vnitn odpor zanedba-
teln, R = 180 . Po sepnut spnae se proud rov-
kou nezmnil.
2R R
a) Urete jeho velikost a napt na rovce.
U0
b) Porovnejte proud odebran ze zdroje ped a po
sepnut spnae.
Obr. 5