lohy pro 50.

ronk fyzikln olympidy, kategorie E, F

Soubor loh je uren pro soutc, kte navtvuj 8. nebo 9. ronk kol, poskytujcch
zkladn vzdln, a jim odpovdajc ronky vceletch gymnzi. Budete povinn eit
lohy, kter vm stanov v uitel fyziky. Mezi problmy k een jsme zaadili tak
projekty, kter mete eit.

FO50EF1 Trambusy jedou, jeden pedjd

Po pm dvouproud silnici jede kolona t trambus, kad m dlku 18 m, kter udruj od
sebe stlou vzdlenost 24 m a jedou stlou rychlost 54 km/h. Dohon je dal trambus o stejn
dlce 18 m, jedouc stlou rychlost 72 km/h. Kdy se dostane do vzdlenosti 30 m za kolonu,
zane pedjdt; operaci pedjdn ukon pot, a jeho zadn st bude ve vzdlenosti 20 m
ped elem kolony.
a) Uri, jak dlouho trv operace pedjdn.
b) Jakou drhu pi pedjdn ujede kolona a jakou pedjdjc trambus?
c) Ve vzdlenosti asi 1200 m ped elem kolony v protismru jede osobn automobil stlou
rychlost 90 km/h. Nedojde ke stetu s pedjdjcm trambusem? Jak nejmen me bt
vzdlenost protijedoucho vozidla, aby ho pedjdjc trambus neohrozil?

FO50EF2 Dti kapitna Granta

V knce Dti kapitna Granta, kterou asi ped sto tyiceti lety napsal a vydal francouzsk
spisovatel Jules Verne, je nalezena zprva v lahvi; ve zprv je udna zempisn ka 3711
j.., ale daj o zempisn dlce chyb. Proto se vydala zchrann vprava z Velk Britnie
nejprve do Chile, pela pes Andy, argentinskou Patagonii a nalodila se zpt na doprovodnou
lo Duncan. Podle atlasu nebo map Google Earth popite dal trasu zchrann vpravy do
doby, ne dorazila na Nov Zland.
a) Uri souadnice msta, kde vstoupila vprava na pevninu a po pechodu zem se pak zase
nalodila na lo Duncan. Uri hlovou vzdlenost obou mst na povrchu Zem.
b) Uri dlku rovnobky oznaen 3711 (nejprve mus urit v polrnm pnm ezu
dlku polomru krunice na povrchu Zem, kter tuto rovnobku znzoruje).
c) Jak velkou st cesty musela expedice projt po pevnin? Jak st pipad na trasu po
ocenech?
d) Odhadni, jak by byla doba trvn cesty kolem svta po uveden rovnobce, jestlie se po
ocenech lo pohybovala stedn rychlost 20 uzl a expedice po pevnin urazila vzhledem
k obtnmu ternu v horch prmrn jen 3 km/h?
Poznmka: 1 uzel = 1 nmon mle/h

FO50EF3 Unese vzduch z obvku?

Dva osmci Lenka a Petr se ve kole dozvdli, e tepl vzduch je leh, a proto stoup
vzhru, studen vzduch je t, a proto kles dol. Doma se pak dohadovali, zda by kad
z nich byl schopen unst vzduch z jejich obvku. Rozmry obvku: 4,5 m . 4,0 m . 2,6 m.
Lenka tvrdila, e by vzduch urit unesla, kdyby ho bylo mono naerpat do igelitovho
pytle, ale musel by to bt vzduch lehk (navrhnme teplotu 22 C), Petr zase tvrdil, e on by
unesl i vzduch studen o teplot 10 C. Pedpokldejte, e tlak vzduchu v obvku byl
normln.
a) Najdi si ve fyziklnch tabulkch hustotu teplho i chladnho vzduchu pi teplotch
uvedench v textu i vyhledej na internetu (me napsat do vyhledvae www.Seznam.cz:
hustota suchho vzduchu).
b) Uri hmotnost vzduchu v obvku.
c) Uri thu vzduchu v obvku, naerpme-li ho do igelitovho pytle, a posu, zda se Lenka
s Petrem jen nevytahovali.
FO50EF4 Jzda automobilem
Markta jezd s maminkou za tetou do msteka, vzdlenho po silnici 65 km; z tto trasy
jede 25 km v uzavench obcch stedn rychlost 50 km/h, zbyl st trasy vede mimo obce.
Pitom celou cestu zvldnou pesn za hodinu.
a) Jakou rychlost mus jet automobil po trase mimo obce, aby to Markta s maminkou stihly?
b) Jednou vak se dostaly mezi sousednmi obcemi do kolony vozidel a musely jet rychlost
50 km/h po trase 10 km. Jak rychlosti musel potom dosahovat automobil ve zbvajcm
seku mimo obce, aby to Markta s maminkou stihly opt pesn za hodinu?
c) Stalo se vak jindy, e se pi jzd mimo obce pokodila pneumatika a vmna za rezervn
trvala 12 min. Jakou rychlost mimo obce musel jet automobil, aby to Markta s maminkou
zase stihly?

FO50EF5 Bezpen zabrzdn

idi ve vozidle, jedoucm stlou rychlost v0 po vodorovn pm vozovce, zpozoruje ped
sebou pekku (nebo i jen brzdc vozidlo). idi reaguje na zrakov signl po dob 0,3 s,
brzdic systm potebuje pro zahjen innho brzdn dalch 0,7 s od selpnut brzdovho
pedlu; uvedenou dobu 1,0 s nazveme reakn doba. Po tuto dobu jede stle vozidlo dle
rovnomrnm pohybem. Pot zane inn brzdit tak, e kadou sekundu me snit svou
rychlost o 5 m/s.
a) Uri, jak doba uplyne od zahjen innho brzdn po zastaven vozidla pi rychlostech
90 km/h a 126 km/h.
b) Nakresli do grafu v(t) zznam zmn rychlosti od okamiku zpozorovn pekky a do
plnho zastaven.
c) Z grafu vypoti, jakou drhu uraz automobil od doby, co idi zpozoroval pekku, a do
plnho zastaven.
d) Ped nkolika lety byla snena povolen nejvy rychlost vozidel v uzaven obci
z pvodnch 60 km/h na 50 km/h. Jak se to projevilo na dob a drze nutn k zastaven od
okamiku, co idi zpozoroval pekku v jzd a do plnho zastaven? lohu vye pomoc
grafu v(t).

FO50EF6 Cesta na lodice

Mirek si vypjil z pjovny loku a vydal se proti proudu eky. Proud zde m stlou
rychlost 0,4 m/s, pdlovnm lze vyvinout stlou rychlost 1,2 m/s loky oproti klidn vod.
a) Mirek nejprve jel 600 m proti proudu a stejnou vzdlenost zptky; jak dlouho mu to trvalo?
b) Podruh jel Mirek nejprve 15 min proti proudu a stejnou vzdlenost se vracel, potet jel
15 min po proudu a pak se vracel zptky. Jak dlouho mu to trvalo a v jak vzdlenosti od
pjovny se musel obrtit?
c) Dal den si Mirek vypjil loku na dobu 60 min a jel spolen s kamardkou. Jak dlouho
a jak daleko mohl plout proti proudu, aby se vrtil zptky vas, tj. pesn za 60 min?

FO50EF7 Arktick led

Nejvt plochu moskho ledu pedstavuje ledov pkrov v Arktid, kter dosahuje koncem
lta hodnoty 9 000 000 km2 a tlouku 3 m, koncem zimy 12 000 000 km2 a tlouku 5 m.
V naem modelovm ppad dle pedpokldejme, e led bude pevn sladkovodn a e pi
jeho tn je teba dodat teplo 330 kJ/kg. V rmci globlnho oteplovn pedpokldaj nkte
glaciologov, e asi za pt let me ledov pokrvka kolem severnho plu zcela roztt.
a) Odhadni, jak je objem a jak je hmotnost arktickho ledu koncem zimy i koncem lta.
b) Uri, kolik tepla mus bt dodno ledu koncem zimy nebo koncem lta, aby zcela roztl.
c) Odhadni, o kolik by stoupla hladina svtovch mo, kdyby zcela roztl arktick ledov
pkrov. Sv tvrzen podrobn zdvodni.
FO50EF8 Mal vodn elektrrny
Mal vodn elektrrny jsou energetickm zdrojem, kter tak moc nezatuje ivotn prosted.
Na pehrad Les Krlovstv nedaleko Dvora Krlov nad Labem je elektrrna s vkonem 1,2
MW, kter poskytuje ron do elektrick st 5,2 GWh, na pehrad v Pastvinch v Orlickch
horch je elektrrna o instalovanm vkonu 3,0 MW a poskytuje ron t 5,2 GWh.
a) Jak dlouho mohou bt tyto elektrrny bhem celho roku v provozu?
b) Kolik uhl o vhevnosti 12 MJ/kg uet za 1 hodinu innosti mal vodn elektrrna oproti
tepeln elektrrn, kter zskv pru pro turbogenertory s innost 36%? Jak je ron
spora uhl z obou elektrren (vsledek vyjdi v kg i potem vagn 1 vagn = 40 tun)?
c) Vysvtli, pro tyto elektrrny nemohou pracovat na pln vkon po cel rok.

FO50EF9 Sibisk jezero Bajkal

Sibisk jezero Bajkal je nejvt zsobrnou pitn vody na svt obsahuje 23 000 km3
sladk vody, tolik, co vechna Velk kanadsk jezera dohromady. Je tak nejhlubm jezerem
1637 m, jeho rozloha je 31 500 km2 a prmrn hloubka 730 m. Napj ho 336 ek, ale
vytk z nj jen jedna eka Angara. Pedstav si, e nkter z ryb se rozhodne osolit vodu
v tomto jezee, rozsype po hladin 1 kg kuchysk soli a pod jezern krlovnu o dokonal
rozptlen soli po celm jezee. Zjisti, zda v libovoln vybranm vzorku vody o objemu jen
1 cm3 najde aspo jeden iont Na+. Je nm znmo, e 1 mol NaCl m hmotnost 0,0585 kg
a obsahuje 6.1023 molekul kuchysk soli, tj. po rozputn ve vod stejn poet dvojic iont
Na+ a Cl-.

FO50EF10 Prce v laboratoi fyziky

Pi laboratorn prci dostali ci za kol spojovat rezistory v rznch kombinacch. Dostali k
dispozici ti rezistory o odporech postupn 20 ohm, 25 ohm, 50 ohm a zdroj o stlm
napt 6,0 V. Vytvo teoretick projekt pro jejich laboratorn innost jak existuj monosti
spojen vdy vech t rezistor, jak napt mohou na jednotlivch rezistorech pi tchto
zapojench zmit, jak proud jimi prochz a jak pkon m kad z tchto rezistor.

FO50EF11 Ohmv zkon neplat vdycky?

Ke zdroji, jeho napt jsme mili kvalitnm voltmetrem a zskali jsme hodnotu U0 = 4,50 V,
pipojme rezistor o odporu 4,0 ohmu. Na idelnm amprmetru, zapojenm do tohoto
obvodu, jsme zjistili proud v obvodu I0 = 0,90 A. Odpory pvodnch vodi i amprmetru
jsou zanedbateln mal, naopak odpor voltmetru je znan velk.
a) Nakresli schma elektrickho obvodu, kter jsme k men pouili.
b) Vysvtli, pro elektrick proud m hodnotu jen I0?
c) Jak proud bude prochzet pi zapojen jinho rezistoru o odporu 2,0 ohmu, 1,0 ohmu?
d) Jak proud by obvodem prochzel pi tzv. krtkm spojen?

FO50EF12 Jzdn kolo jako fyzikln laborato (projekt vhodn pro soutc z 8. ronk)
Podvej se na sv jzdn kolo oima ka, kter navtvuje vuku fyziky na zkladn kole
nebo na nim gymnziu. Nartni si konstrukci jzdnho kola. Popi sti jzdnho kola
a fyzikln dje, kter se astn na penosu sly a pohybu od dolpnut podrky obuvi na
pedl a po dotyk pneumatiky kola se zem. Uve fyzikln veliiny a zkony, kter me
vyut pi tomto popisu. Vysvtli vznam tzv. pehazovaky. Jestlie frekvence lapn prav
nohy je 90/min, za jakch podmnek lze doshnout nejmen a za jakch podmnek nejvt
rychlosti pemisovn jzdnho kola? Pi een popisuj reln jzdn kolo (vetn ppadnch
experiment), stanov si sm postup een. Napi strun protokol, doplnn zskanmi daji,
tabulkami, vpoty, fotografiemi i obrzky. Neboj se vyut informac z internetu (hledej
www.Wikipedia.com, heslo bicycle).
FO50EF13 Je mek na stoln tenis kvalitn (experimentln vzkum)?
Stoln tenis vyaduje nejen dobrho hre, ale i kvalitn mky (vme, e mrn napraskl i
ulpnut mek se chovaj zcela jinak ne mek prv koupen). O kvalit mku vypovd
jednak jeho dokonal tvar koule, jednak odraziv schopnosti. Budeme zjiovat u 8-10 mk:
a) Prmr mku (vdy alespo pt hodnot z rznch smr, urit stedn hodnotu prmru).
b) Souinitel odrazivosti k = (h2/h1), kde h1 je vka, z n mek uvolnme z ruky a h2 je
vka, do n mek po odrazu vysko. Mek uvoluj alespo z pti rznch vek a uri
stedn hodnotu souinitele odrazivosti, opakuj u vech mk; mky porovnej.
c) Pedpokldej, e mek pro stoln tenis m hmotnost mezi 2,45 g a 2,53 g. Uri pvodn
polohovou energii Ep1 vzhledem k odrazov ploe a koncovou polohovou energii Ep2, uri
jejich rozdl Ep i podl Ep/ Ep1.
Postup men si zvol, sestav i protokol o men, vetn vhodnch nkres a tabulek.

FO50EF14 Domc kuchy jako fyzikln laborato?

Nejen pi vdlen pracovn innosti, ale i pi domcch pracch si lovk usnaduje ivot
tm, e se sna vynakldat co nejmen slu a konat co nejmen prci. K tomu slou pi
fyzick nmaze tzv. jednoduch stroje. U kadho zazen pak urujeme sly, kter psob,
a vzdlenosti i hly, je rozhoduj o pomru psobcch sil.
a) Nejprve si sestav pehled zazen, kter nazvme jednoduch stroje, uri, na kterch
fyziklnch veliinch zvis silov rovnovha.
b) Rozhldni se po va kuchyni a vyber alespo 12 jednoduchch zazen, je souvisej
s jednoduchmi stroji; nakresli je nebo vyfotografuj. Do obrzk i fotografi znzorni
psobc sly, msta oten (pokud existuj) a vzdlenosti, kter nm pomohou najt vztahy
pro rovnovnou polohu.
c) Ve strojku na maso se nachz tzv. Archimdv roub; prohldni si ho a vysvtli princip
jeho innosti. Jak mohli pouvat ve starovku toto zazen pro erpn vody k zavlaovn?

FO50EF15 Projekt: Fyzika a sport (projekt vhodn pro soutc z 9. ronk)

V letonm roce probhly olympijsk hry. Pi studiu sportovnch innost se setkvme
s mnoha jevy, kter lze vysvtlit nebo kter lze pedvdat vhodnm pouitm fyziklnch
zkonitost. Ve studiu tlesn vchovy a sportu na vysok kole je dokonce zaazena
disciplna Biomechanika tlesnch cvien, kter popisuje jednotliv sporty z hlediska
fyziklnho pohledu, tedy fyziklnch model. Vyber si nkter sport a pokus se popsat ho
oima ka, kter absolvoval vuku fyziky na zkladn kole. V ppad, e bude mt njak
nedostatky, dopl si sv fyzikln poznn studiem uebnic fyziky nebo vyuij internetu. Na
zvr zaa nkter konkrtn hodnoty, je jsou spojeny s rekordy naich i svtovch
sportovc na letonch olympijskch hrch. Doporuujeme tmata: Sprinty; Bhy na dlouh
trat; Plavn; Lyovn; Jzda na kole, ale tak sporty zimn - lyovn, bruslen aj. Zkladn
podmnkou pro kladn hodnocen projektu je nejen teoretick pohled, ale i zpracovn
konkrtnch daj.