Multikulturn vchova v matesk kole

Materil byl vytvoen pro semin Jablonec a Liberec 2010 v rmci projektu

Pprava na multikulturn vchovu pro uitele a uitelky v M

s pomoc internetovch zdroj a uveden literatury

Co je multikultura a jej koeny

Multikulturalismus: Je pojem, kter m mnoho monch vklad. Obvykle popisuje

stav, kdy na jednom zem ij lid z rznch kulturnch prosted a dv monost
poznat, jak se lid na danm zem ct.

Kulturn zmna: Setkvn dvou rznch kultur je zapinno vztahy len obou
kultur. Lid od sebe navzjem pejmaj urit kulturn vzorce, kter se jim zdaj bt
efektivn, kter ppadn i z donucen mus udrovat. Setkvn jedinc rznch
kultur podncuje kulturn zmnu. Hovome-li o zniku uritch civilizac, ve
skutenosti asto hovome o zniku hlavn mocensk lohy tchto civilizac. Jejich
kulturn ddictv asto ovlivovalo nov pchoz kultury jet velmi dlouhou dobu. V
nkterch ppadech i dodnes.

Stejnorodost /rznorodost kultury: asto se vedou diskuze o tom, zda je dobr i

patn vytvet stejnorod i rznorod skupiny (resp. kultury). Pkladem me bt
diskuse o tom, zda zakldat speciln tdy pro nadan ky, nebo speciln tdy pro
romsk dti apod. Je dobr, aby v jedn zemi ili pslunci rznch kultur? Vude je
teba hledat njak hranice. My sami se meme stt nkdy cizincem. Dokeme se
vt do situace tch, kte pijdj do R z ciziny? Jestlie oteven pijmme jako
stt pchoz migranty, jsme schopni a pipraveni hrt opravdu roli hostitele? Jsou oni
pipraveni hrt roli hosta? Chceme, aby se z host stali nainci? Za jakch okolnost?
Chtj se oni stt nainci, nebo se chtj vrtit zptky do sv rodn zem? Jestlie si
neodpovme na pedchoz otzky, jen tko se budeme moci zapojit do dialogu tak,
abychom z nj udlali pnosnou debatu, a ne nekonenou hdku. Nkdo by ekl:
Urit mra rznorodosti je nutn k peit.

Pslunci rznch kultur se setkvali od nepamti, pejmali od sebe sti slovn

zsoby, zvyky, sprvn systmy apod., spojovali se, obchodovali spolu, bojovali proti
sob. Ji Herodtovy Djiny, Milion Marca Pola i Cesta do e Velikho Chna
Bratra Oldicha popisuj Evropanm neznm civilizace. Uveden autory meme
oznait za pedchdce dnench odbornk zabvajcch se studiem rznch kultur.
Lid, kte procestovali rznmi kulturami, kte tam pracuj, kte jednaj s jejich
pslunky, kte uzaveli interkulturn satek, na vlastn ki pociuj, jak jsou
konkrtn poznatky o kulturch teba. V poslednch letech spolu s postupujc
globalizac na ns stle vce dolh poteba diskutovat o problematice setkvn
rznch kultur resp. civilizac.

esk republika (a dve eskoslovensko, eskoslovensk socialistick republika a

eskoslovensk federativn republika) velmi zajmavou zkuenost. Kdy bylo v roce
1918 eskoslovensko zaloeno, jednalo se vlastn o zemi kulturn velmi smenou.
Jednou z monch reakc na tento smen charakter bylo ji samotn vytvoen
eskoslovenska (jako vyuit monosti poslit slovanskou kulturn entitu) s novou
eskoslovenskou nrodnost a eskoslovenskm jazykem. Toto esko-slovensk
spojenectv pineslo vak i esko-slovensk tenze, kter mly vystit v odtren v
roce 1939 a pak ke konenmu rozchodu v roce 1993. Velkm problmem od
samho vzniku eskoslovenska byla nmeck menina tajc v t dob dobr 3
000 000 obyvatel. Krom meniny nmeck se zde nachzely i dal skupiny, jako
byli Rusni, Maai, id, Polci a dal.
Prvorepublikov eskoslovensko bylo budovno na tzv. principu nrodnho sttu.
Nov vznikl stt byl definovn nrodnm principem, jak sdloval nap. premir
Kram v parlamentu v roce 1920 (Klimek, 2000; s. 147): Chceme, aby tento stt byl
n, byl eskoslovensk a aby kad pslunk nroda eskoslovenskho zejmna
vichni ti, kte mus t v prosted nmeckm, aby ctili, e jsou pslunky sttnho
nroda.

Hlavn v prvnch letech po vzniku novho sttu se objevovala velk ada napt mezi
jednotlivmi skupinami, nap. v roce 1922 publikoval prask magistrt vyhlku, e
v praskch restauracch jsou zakzny nmeck a ciknsk psn (Klimek, 2000).
eskoslovensko bylo v pedvlench letech jednou z poslednch evropskch zem
ochotnch pijmat uprchlky demokratick Nmce utkajc ped Hitlerem
(Jesensk, 1997). Po estiletm vlenm bsnn vyvstala opt poteba vyeit
otzku souit jednotlivch skupin. Z eskho hlediska je zajmav fakt, e o
povlenm uspodn na naem zem bylo rozhodnuto ji v roce 1943, kdy
prezident Bene podepsal smlouvu s Molotovem a Stalinem. Sovti slbili podporu
pro povlen vyhnn Nmc vmnou za pijet politick kontroly v povlenm
eskoslovensku. Jednm z dsledk tto smlouvy bylo i nastolen socialismu v roce
1948.

Po vlce nastalo obdob etnickho itn naeho regionu. Vyhnn Nmc probhalo
ve dvou fzch divok odsun organizovan bandami nrodnch gard vystdal
organizovan odsun Nmc z pohraninch zem. Odsunuto bylo na 3 000 000
obyvatel (Bauer, 1995), bhem odsunu zemelo nsilnou smrt mezi 15 30 000
obyvatel.

V situaci nov politick orientace po roce 1948 a etnicky vyitn zem nebylo v
dalch desetilet pli monost, jak se setkat s jedinci z jinch kulturnch prosted.
Jen v 50. letech pila do eskoslovensk socialistick republiky vlna asi 12 000
eckch uprchlk, pevn komunist prchajcch za obansk vlky. V 70. a 80
letech pak pichzely skupinky pracovnk a student z jinch zem socialistickho
bloku (Kubnci, Vietnamci atd.).

Po roce 1989 se celkov situace z hlediska souit rznch kulturnch skupin

radikln zmnila. Hranice se otevely, lid mohli zat snadnji cestovat, uit se
jazyky, studovat v zahrani. Pesto mlo nrodn pojet sttu jet jednu dohru a
toti rozdlen eskoslovensk federativn republiky na eskou republiku a
Slovenskou republiku v roce 1993. Tmto okamikem definitivn skonila cesta od
multikulturn spolenosti k monokulturn. Tento monokulturn pozstatek pedchozho
mnohokulturnho sttu se zaal postupn otevrat a nyn stojme v situaci, kdy svj
postoj k multikulturnmu souit (nebo chcete-li souit jedinc a skupin z rznch
kulturnch prosted) musme opt hledat. Otzka je, jak se s nm vypodme.

Z hlediska dnen skladby obyvatelstva meme ci, e se v esk republice krom

majoritn populace vyskytuj tzv. tradin meniny tedy ty, kter jsou na naem
zem ji del domu, a pak nov meniny, kter zaaly pichzet a po roce 1989.
Mezi ty tradin pat nap. Nmci, Slovci, Polci, Maai, Slovci nebo Ukrajinci.
Tyto skupiny jsou azeny do kategorie tzv. nrodnostnch menin a oproti nov
pchozm maj nap. prvo na vzdlvn dt v jejich matetin pi dodren
uritch pot. Nov meniny, kter jsou nazvny etnickmi meninami, pak takov
privilegia nemaj.
Bli pehled o struktue a potu lid patcch mezi etnick nebo nrodnostn
meniny lze zskat na strnkch eskho statistickho adu pod heslem cizinci.
Pi porovnn potu cizinc z hlediska ostatnch evropskch stt je nutno
podotknout, e v esk republice je cizinc zatm skuten jen velmi mlo a podle
Prudkho (2005) pat esk republika jet stle mezi nejvce homogenn zem v
Evrop. Pesto, e cizinc je v esk republice stle jet jen velmi mal mnostv
(okolo 2 % populace), jsou vztahy k nim velmi sloit. A tm 61 % populace
hodnot sv vztahy k cizincm jako pozitivn, tvrd ji 66 %, e cizinci zpsobuj
nrst zloinnosti a berou prci mstnm (41 %). 55,2 % obyvatel by si plo, aby zde
neili Romov, 52, 4 % osob k to sam o Albncch, 55 % o Afgncch, za ktermi
nsleduje pn nesdlet zemi s Vietnamci, Rumuny a Ukrajinci (Prudk, 2005).

Podle vsledk vzkumu od Nedomov (1997) se zd, e jednm z dvod tohoto

vnmn je doznvn nebo petrvvn nrodnho pojet sttu. Otzkou toti je, kdo je
vnmn jako ech a kdo jako cizinec. Podle Nedomov se zd, e opravdovm
echem je jen ten, kdo se narodil dvma eskm rodim a m tedy jak esk
obanstv, tak eskou nrodnost. Dal monou pinou je doznvn post-totalitnho
reimu. esk stle jet tm homogenn spolenost m zkrtka obavu z
jinakosti, se kterou zan bt konfrontovna. Co ale s multikulturalismem?

Ten me bt chpn na nkolika rovnch. Jednak je to osobn fenomn. Nkte

lid mohou t v prosted, kde se prolnaj rzn kultury, zskvaj tak multikulturn
ivotn zkuenosti, dok komunikovat a jednat v prosted vce kultur.
Multikulturalismus me bt chpn rovn i jako politick nzor i cl nebo jako
oblast vzdlvn.

Na fenomn multikulturalismu je mon nahldnou tak z velmi praktick perspektivy

dnenho svta. Vzhledem k tomu, e cestovn, sthovn ze zem do zem,
smen rodiny stejn jako fenomn migrace, nadnrodn koncerny a zkrtka cel
globalizovan svt jsou ji dnes danost, nememe se vyhnout tomu, e musme
hledat zpsoby, jak spolu sout. Pokud bychom nemli tuto odvahu, bylo by dobr
zavt se doma, nenakupovat v supermarketech, nejezdit na studia do ciziny a navc
se pokusit pesvdit vechny ostatn zem, aby se pokusily o tot.

V ppad, e se nm tenhle npad zd naivn, je zkrtka nezbytn hledat formy, jak

multikulturn souit v jeho deskriptivn i normativn podob zajistit. Takov ochota m jednu
premisu a toti pipustit, e setkvn s jedinci z jinch kulturnch prosted pin zmny
na obou stranch. Takov souit je toti dynamickou otzkou hledn novch a neotelch
cest.

Pbh:

Rozdlen vesnice
Slovensko-ukrajinsk hranice v roce 1946. Hranice mla po dlouhch vyjednvnch
vst prostedkem vesnice, co se stalo de facto ze dne na den, z hodiny na hodinu.
estilet kluk el s babikou do kostela na druhou stranu vesnice, uprosted stl
tehdy policajt a potal je, e pr aby vdl, kolik lid m pak pustit zptky. Kdy se
ale chtli po kostele vrtit, u mli problm pr u edest lid prolo, a tak je
mlem nepustili. Babika strnka jet umluvila. Osmilet holika, kter la na
nvtvu k babice, u ale tolik tst nemla, tu u zptky k rodim zkrtka
nepustili.
Kdy chtli obyvatel po dobu dalch 60 let pejt hranici, aby vidli sv sousedy a
pbuzn, museli ujet 39 km k nejblimu hraninmu pechodu a na druh stran to
sam zase do vesnice, a pak cel zptky. Slovent oban to mli jet
komplikovan vzovou povinnost. O vzum si museli podat v Preov, kter byl
140 km daleko, a pro vzum si tak museli dojet. Kvli nvtv v dom vzdlenm
100 m museli tedy obyvatel vesnice urazit cca 400 km.

esko-nmeck vztahy
Po II. svtov vlce byla pevn st nmeck meniny donucena vysthovat se z
obnoven eskoslovensk republiky. Oficiln dvody uvdly tento krok jako trest
za to, e et Nmci v r. 1938 zradili eskoslovensko. Navc eskoslovensk vlda
pod vedenm prezidenta Benee argumentovala tm, e s tak poetnou meninou
neme existovat stabiln a bezpen stt v srdci Evropy. Vlda k vysthovn 2,5
mil. eskch Nmc pouila specieln termn odsun, kter se na esk stran
pouv dodnes. Na stran odsunutch Nmc se mluv o vyhnn (Vertreibung), aby
se zdraznilo bezprv toho, e ztratili svj domov.

V 90. letech v souvislosti s vlkou v bval Jugoslvii se objevil termn etnick

istka pro nsiln akt vysthovn sti obyvatelstva kvli nrodnosti. V mezinrodn
literatue se od t doby odkazuje na odsun/vyhnn jako na etnickou istku z dvodu,
e kritrium pro vysthovn nebyla osobn vina, nbr etnick pslunost.

V tomto lnku je spe pouit termn vysdlen z dvodu, e nejlpe vystihuje

podstatu udlosti, tj. vynucen vysthovn. V prvn fzi zhruba do srpna 1945 se
jednalo o akt provzan otevenm nsilm. Oddly, kter se pedstavily jako
partyznsk (pod kompetenc KS), vyhnaly lidi ze svch domov bez dalch
piprav, shromdily je ve velmi provizornch podmnkch a transportovaly je
nelidskm zpsobem pes hranice. Bhem tzv. divokho odsunupadla vtina
obt, kter uvd eskonmeck komise historik ( 20.000 a 30.000). Byly
spchny i masov vrady (nap. Postoloprty, st nad Labem). Druh, organizovan
fze, zaala po spojeneck konferenci v Postupimi, kter podmnila svou akceptaci
vysdlen humnnm zachzenm s vysdlovanmi. Tato fze trvala do listopadu r.
1946. Z piblin 3 milionov meniny zstalo v eskoslovensku na 200.000 osob,
asto z dvodu nepostradatelnosti v podnicch nebo kvli smenmu manelstv.
Nkte tzv. antifaist z ad sudetskch Nmc mohli zstat, ale vtina si zvolila
takt odchod z eskoslovenska. Legislativn strnky vysdlen jsou upraveny v
dekretech prezidenta republiky, tzv. Beneovch dekretech.

id, idovstv
Definice idovstv a otzka Kdo je id? jsou znan problematick a
nevyjasnn. A to hlavn proto, e nejsou jasn oddleny nboensk a nrodnostn
aspekty idovstv a existuje mnoho jeho rznch pojet. idovstv tak me bt
chpno bu jako nboenstv (judaismus), nebo jako nrodnost, ppadn i jako
kultura. Je mon je ale chpat i jako vechny tyto skutenosti dohromady. Mn
zbon id ho chpou pedevm jako nrodnost a kulturu. Pro zbon idy splv
nboenstv a nrodnost v jedno, nebo podle Try jsou tyto kategorie zamniteln.
Koer: Od rituln zpsobilosti potravin karut je odvozeno adjektivum koer.
Pravidla karutu jsou velmi sloit a pedstavuj prakticky celou nauku. Ve strunosti:
koer nejsou ty pokrmy, kter jsou uvedeny v Bibli jako neist vepi, velbloudi,
kon, osli, tlustokoci, drav ptci, raloci, vyloueny jsou ryby bez upin rejnoci,
jesetei (a kavir), plazi, obojivelnci, mkki, kori a dal ivoichov. Velmi
psn je zkaz pouvn a konzumace zvec krve a je pedepsna metoda rituln
porky (echita). Nen tak mon jst masitou a mlnou stravu dohromady (proto
izraelsk poboky etzce McDonalds neprodvaj cheeseburgery) atd. Speciln
pravidla plat i pro svtek Pesach a existuj rzn dal zvltn pravidla (nap. koer
pareve, glatt koer). Koer je t kuchyn i domov a penesen se tohoto adjektiva
pouv i pro jin vci (koer jsou i prostedky na umvn WC atd.). Vedle
ideologickch aspekt karutu se iroce zdrazuj jeho vchovn dsledky a je
chpn jako neustl pipomnka idovstv. V penesenm vznamu je termn koer
asto pouvn i Neidy.

Historie
Historie vzjemnch vztah mezi echy a dalmi nrody ijcmi na naem zem na
stran jedn a idy na stran druh je velice rozmanit. Vyznauje se jak obdobmi a
udlostmi pozitivnmi (rudolfnsk doba, Prvn eskoslovensk republika,
souasnost), tak i velmi negativnmi (stedovk pogromy a vyhnn id,
obviovn z ritulnch vrad, novodob antisemitismus).
Prvn psemn doklady o idovskm osdlen na naem zem pochzej z 10. stolet,
avak kontakty s nam zemm mli idovt kupci dajn ji v dobch mskch.
Poten svobodn statut zdejch idovskch obyvatel byl pozdji asto stdn
tiskem a pogromy, kdy se id stvali asto terem kesanskho antisemitismu i
nejrznjch naen. Na stran druh se v obdobch siln krlovsk moci id tili
etnm privilegim panovnk; padek krlovsk moci (nap. v obdob pohusitskm)
se zase vyznaoval vypovdnm id z mst. V obdob renesance zaznamenaly
idovsk obce nebval rozkvt, ale opravdov zlom v jejich postaven nastal a v
obdob osvcenstv, jeho reformy otevely cestu rovnoprvnmu postaven
idovskho obyvatelstva s obyvatelstvem kesanskm. id se poprv v evropsk
spolenosti tili pln rovnoprvnosti ped zkonem, postupn se jim otvraly koly,
univerzity i profese. Francouzsk revoluce a emancipace byly rovn podntem k
nzorovmu tpen uvnit idovstv na liberalismus, konzervativismus,
izolacionismus, asimilaci atd. I u ns se projevil sionismus idovsk odpov na
evropsk nacionalismus a antisemitismus druh poloviny 19. stolet (u ns jeho
zejm nejvznamnjm projevem byla hilsnerida a snaha po zaloen idovsk
domoviny i sttu, kde by byli id chrnni ped antisemitismem.
Vechny spoleensk a politick promny, kter s sebou pineslo 18. a 19. stolet, se
projevily i na naem zem vznikem nejrznjch idovskch spolk, hnut i
politickch stran.

Prvn eskoslovensk republika

Pro prvorepublikov eskoslovensko byly (i pes jeho nedokonalou meninovou
politiku) charakteristick vcemn pozitivn vztahy mezi idy a ostatnmi jeho
obany. I pes demokratick ovzdu Prvn republiky dochzelo i v tomto obdob k
uritm projevm antisemitismu. A to bu v souvislosti se septm idovsk kultury s
kulturou nmeckou, i naopak ze strany rznch faizujcch uskupen z dvod
nacionln rasovch. Svou roli sehrl i zmiovan kesansk antisemitismus. Lze
ovem konstatovat, e v mezivlenm eskoslovensku se objevovalo daleko mn
antisemitismu, ne v jakkoli jin zemi stedn Evropy.
Druh svtov vlka a dsledky holocaustu
Bhem druh svtov vlky dolo, podobn jako ve vt sti Evropy, k nejvt
idovsk tragdii v djinch. V prbhu holocaustu tak bylo povradna vt st
id z zem prvorepublikovho eskoslovenska (na kterm ped vlkou ilo kolem
350 000 id). V prbhu vlky bylo znieno 153 idovskch obc a pro svj idovsk
pvod bylo zavradno piblin 270280 000 lid (celkov zahynulo 345 000 oban
pedvlenho eskoslovenska). ada z nich byla deportovna do vyhlazovacch
tbor na zem dnenho Polska. Mnoz z nich pedtm proli koncentranm
tborem Terezn. Je hokou ironi, e povlenm odsunem Nmc z
eskoslovenska byli podruh zasaeni tak mnoz id, a to asto jen proto, e
mluvili nmecky. Jsou zdokumentovny ppady, kdy byli lid odsunuti bezprostedn
po nvratu z koncentranch tbor.
Po vlce zstalo na eskoslovenskm zem asi 25 000 id (eskoslovensko pilo
po vlce o zem Podkarpatsk Rusi, kde ily nejvt idovsk komunity vtina z
nich vak byla rovn povradna, st peivch byla repatriovna do povlenho
eskoslovenska).
ada peivch eskoslovenskch id vyuila po vlce monosti odcestovat do
formujcho se Izraele (do r. 1948 britsk mandt Palestina). Z pedvlenho
idovskho obyvatelstva tak zbyl na eskoslovenskm zem pouze zlomek (14-18
tisc lid).
Po druh svtov vlce podporovalo eskoslovensko velmi inn vznik sttu Izrael.
eskoslovensk vlda (ji komunistick) uznala nezvislost Izraele pt dn po jeho
vzniku a navzala diplomatick styky. Jeden z asto zmiovanch meznk vztahu
mezi eskoslovenskem a Izraelem je ten, e se SR vznamnou mrou podlela na
dodvkch zbran nov vzniklmu idovskmu sttu, a to v dob jeho siln
mezinrodn izolace bhem prvn izraelsko-arabsk vlky v letech 194849. Tato
pomoc (pro Izrael v t dob nesmrn dleit) byla poskytnuta se souhlasem
Sovtskho svazu, kter vznik Izraele podpoil jako protivhu prozpadnch
arabskch reim. Jakmile se vak ukzalo, e se Izrael pikln k Zpadu a nevyd
se tak cestou lidovch demokraci, SSSR i cel vchodn blok sv postoje k
idovskmu sttu podstatn pehodnotily. Paradoxn je, e vrcholn komunista
Rudolf Slnsk, odsouzen pozdji jako zrdce a agent sionismu, byl dajn proti
prodeji zbran a poskytnut vcviku Izraeli.
Soudn procesy se Slnskm se staly prvnmi oteven protisionistickmi a
antisemitskmi procesy ve sttech komunistickho bloku

Souasnost
Zsadn pelom vak v postoji sttu vi idm (a Izraeli) pinesl a 17. listopad
1989. Diplomatick vztahy na rovni velvyslanectv byly optovn navzny u v
roce 1990. eskoslovensko se tak po Maarsku stalo druhou postkomunistickou
zem, kter s Izraelem obnovila diplomatick vztahy. Souasn vztahy mezi Izraelem
a eskou republikou oznauj ob strany za dobr (ji od roku 1996 plat nap.
bezvzov styk mezi obma zemmi) a v oblasti politiky Izrael oznauje eskou
republiku jako jeden z nejspznnjch stt v Evrop.
Po poten vln euforie po listopadu 1989 vak pily velmi brzy na adu obte
spojen s navracenm idovskho majetku, kter byl odcizen nacisty bhem druh
svtov vlky a v prbhu komunistickho reimu. V postkomunistickm
legislativnm chaosu vak i sten nprava majetkovch kivd probhla velmi
zdlouhav a nkter restitun nroky nejsou vyeeny dodnes. To se stalo terem
kritiky ze strany zstupc idovskch obc i mezinrodnch organizac, zabvajcch
se restitun problematikou, tak i Izraelem samotnm.
V esk republice se hls k idovstv piblin 4000 lid (zrove vak je velmi
pravdpodobn, e zde ije jet mnoho dalch lid s idovskmi koeny, kte se
vak k idovstv nehls). Oiven idovskho kulturnho a nboenskho ivota v
esk republice je dvacet let po 17. listopadu 1989 velmi vrazn. idovsk obce u
ns (z nich je nejvt prask) jsou velmi aktivn v mnoha ohledech obnova
idovskch pamtek, muze a expozic, pipomnky holocaustu, vzdlvac a kulturn
akce atd. Na obansk a neoficiln rovni eskch id a sympatizant Izraele tak
existuje velmi irok spektrum kontakt s Izraelem, co je hlavn dno skutenost,
e v Izraeli ije mnoho lid spjatch svm pvodem s eskoslovenskem, ppadn
eskou republikou. Navc do Izraele stle odchzej et oban, kte vyuvaj
izraelskho Zkona o nvratu.

Co je to Islm?
arja (arab. cesta k prameni) je arabsk termn pro islmsk prvo. Je to soubor Bohem
(Allhem) zjevench nazen obsaench v Kornu, hadsech (souborech vrok, in a
postoj proroka Mohameda a prvnch stoupenc islmu) prvnch tradicch a v muslimsk
prvn vd (fikhu). arja se zabv vemi podstatnmi problmy lidskho ivota, pes
rodinn prvo, sexualitu a sociln zleitosti a po obchod a politiku. V sunnitskm islmu
jsou tyi zkladn prvn koly (madhaby) hanfjsk, hanbalovsk, mlikovsk a fi
ijovsk.V itskm islmu je dominantn dafarjovsk kola. arja obsahuje nkter
kontroverzn otzky (nap. odpadlictv od islmu). Je to vak v prv ad otzka jejho
vkladu, kter me bt stejn jako v ppad ostatnch nboenskch text umrnn,
modern i naopak doslovn, fundamentalistick a militantn.

Islm jako zpsob duchovnho ivota

Podstatu islmu vyjaduje samo toto slovo: islm znamen odevzdn se (Bohu)
i podzen se (Bohu). Tento vraz tak odkazuje k ivotu v souladu s vl
svrchovanho Boha. Odevzdan a poslun lovk je muslimem. Odevzdn se
Bohu pin mr i spsu. Oba tyto vznamy vyjaduje jedno slovo, salm (mon
znme pozdrav as-salmu alajkum, tedy mr s vmi.
ivot v poslunosti Bohu a v souladu s jeho vl je muslimy chpn jako nco zcela
pirozenho. Bh uril zpsob ivota lovka ji prvnmu z lid, Adamovi, a pak s
lidmi jednal prostednictvm svch prorok. Lid ovem navzdory prorokm, jakmi
byli nap. Abraham (arab. Ibrhm), Moj (Ms), David (Dd), Jan Ktitel (Jahj)
nebo Je (s), Bo vli zatemovali, a tak Bh prostednictvm andla Gabriela
(Dibrla) oslovil zbonho Mohammeda (asi 570-632), jen je povaovn za
poslednho z prorok a jejich dovritele, tedy za pee prorok. Na zklad tchto
zjeven byl lidem dn Korn, definitivn a vn existujc Bo slovo, kter lid
nemohou pokazit.
Podobn jako islm existuje u od stvoen, mnoho muslim t v, e vichni lid
se narodili v podzenosti Bohu, tedy jako muslimov. A podobn jako lidstvo pravou
vru kazilo, nkte z narozench nejsou svmi rodii podle vle Boha vychovvni.

I v ivot v podzenosti Bohu se muslim samozejm mus rozhodovat. Sprvnou

cestu mu ukazuje ara, soubor Bohem zjevench pedpis. Je to propracovan
systm prvn-nboenskch a etickch norem prostupujc celm ivotem muslima
od narozen a po smrt (stanovuje tak normy lidskho chovn od rodinnho prva,
sexuality, obchodovn a po trestn prvo, ve kterm jsou nkter tresty velmi
psn, ale zdaleka ne vdy a v kad muslimsk zemi dochz k jejich uplatovn).
Pedpisy arje vyplvaj z Kornu a tradice, ji tvo sbrky Mohammedovch vrok
a in.
Oblast vztahu muslima k Bohu je vymezena pti hlavnmi okruhy povinnost, tzv.
sloupy (nebo pili) vry. Dennmi povinnostmi jsou vyznvn vry a modlitby. Vyznn
vry (tzv. ahda) je nejen obsaeno v modlitbch (arab. salt), ale na jeho zklad
je lovk povaovn za muslima a m bt i jeho zkladnm ivotnm postojem. Zn:
Vyznvm, e nen bostva krom Boha a Mohammed je posel Bo. Dal ti
sloupy tvo charita (zakt), odevzdvan pro poteby chudch zpravidla jednou
ron, pst (saum), dodrovan po dobu celho lunrnho msce ramadnu od
vchodu do zpadu slunce, a pou do Mekky (hadd), ji m kad muslim i
muslimka vykonat nejmn jednou za ivot. Krom pti sloup vry se ale zbonho
ivota muslima dotk ada jinch pedpis, nap. jdelnch (zkaz neistch pokrm
a alkoholu) potrava mus bt hall (podobn jako u id koer). Nkte muslimov
ad mezi sloupy vry i dihd, tedy sil ve prospch islmu, a to jak sil osobn, tak
kolektivn. Dihdu je mon rozumt rzn: jako usilovn o vlastn poslunost a
zbonost, jako prci pro muslimskou obec, jako en islmsk vrouky i jako
ozbrojenmu zpasu na obranu islmu.
Centry mstnch spoleenstv muslim jsou meity. Zatmco vtinu modliteb me
muslim vykonat na vhodnm mst a za splnn dalch povinnost mimo meitu,
pten poledn modlitba m bt spolen. V meit je v modlitebnm prostoru
vyznaen smr modlitby k arabskmu mstu Mekka a asto t msto, z nho imm
(pedstaven, kter vede modlitbu) pedn kzn. Obvykl v meitch jsou
zdoben koberce a kaligraficky proveden citty z Kornu. Z dvodu cty se do
meity vchz bez obuvi. eny se modl oddlen od mu, co je podobn praxe
jako u id v synagogch i u nkterch kesanskch crkv.
Modlitby provzej gesta a pohyby a jsou proneny arabsky. Jsou tak vznamnm
pojtkem mezi muslimy ve vech stech svta, kte dohromady tvo velmi pestr a
rznorod celek. V potu vce ne 1,2 miliardy muslim v souasnm svt tvo asi
jednu desetinu it. Jejich rozchod s vtinovmi sunnity m potek ji brzy po
smrti Mohammeda, kdy se muslimov nemohli shodnout, kdo bude jeho prvoplatn
nstupce. Stejn text Kornu vykldaj ob strany ponkud odlin a je zde jet cel
ada drobnjch rozdl a jinch interpretac.

Islm v souasnm svt

Pestr a rznorod nejsou jen zpsoby ivota jednotlivch muslim, ale i spolenosti,
v nich muslimov tvo vtinu, a jimi tak islm do vt i men mry prostupuje.
Tyto spolenosti se od sebe li v mnoha smrech: v me a rozsahu, do nich se ar
a prosazuje jako zvazn norma pro vechny pslunky spolenosti, v historickm
typu islmu, jm se d a jej propaguj vldnouc vrstvy spolenosti, anebo (asto
pedevm) v mstn kultue, kter se s islmskm prvem a zpsobem ivota
propojuje. V rznch zemch tak nalezneme rzn zvyky (nap. rzn typu odvu a
zahalen muslimskch en) nebo i specifick obady (nap. provdn obzky u en).
Od nsil a terorismu se ovem naprost vtina muslim distancuje. Spolu s
tendenc k fundamentalismu je ale mon postehnout i vzrstajc zjem o lidovou a
mn psnou (pro nkter muslimy a nepijateln uvolnnou) formu islmu,
inspirovanou tradic islmsk mystiky, sfismu.
Konflikty v muslimskch spolenostech, kter se pelily do zpadnho svta, a
souasn t doposud nebval mra pisthovalectv z muslimskch zem, vedly na
Zpad k rznm reakcm a snahm o een otzky, jak vytvet vhodn okolnosti
pro souit nemuslimsk vtiny a muslimsk meninyRozpory mezi rznmi pstupy
k muslimsk menin v zpadnch zemch se nejastji projevuj pi rozhodovn o
stavb meit, nebo tyto stavby slou jako symbol oprvnnosti muslim vstoupit do
veejnho prostoru, a bt tedy viditeln plnohodnotnmi astnky ivota spolenosti.
Legitimovat tmto zpsobem ptomnost islmu v zpadnm svt je ovem pro
uritou st zpadnch spolenost znepokojujc, protoe to naruuje tradin
pedstavu veejnho prostoru jako kulturn kesanskho. Krom tchto
symbolickch pin mohou bt ale meity odmtny i proto, e jsou povaovny za
stediska protispoleenskch aktivit. Nezd se ovem, e by tyto obavy mly faktick
oprvnn.

Islm v esk republice

K pestrosti muslimskch spoleenstv ve svt pispv i esk republika. U
ns ije pravdpodobn o nco vce ne deset tisc lid, kte se povauj za
muslimy. Mnoho z nich se narodilo v zemch, jejich spolenost je vtinov
islmsk. Ke kulturnm a duchovnm tradicm maj ale rzn vztah. Nkte se
sna dodrovat pravidla islmu a kulturn zvyklosti muslim co nejvce jim to
ivot v zemi, kter nen vtinov muslimsk, umouje: doma nebo teba i na
pracoviti si vytvej podmnky pro denn modlitby, nakupuj potraviny, kter
jsou hall (povolen podle arje), na veejnost vychzej v odvu, kter
vyjaduje jejich podzen Bohu a vztah k manelskmu protjku, dodruj
pst v msci ramadn, astn se spolench modliteb v meitch apod. Jin
z islmu respektuj spe jeho mravn ne rituln poadavky a jet jin
muslimov na viditeln duchovn ivot v sekulrnm prosted esk
spolenosti rezignuj. K ptenm spolenm modlitbm a na oslavu svtk
jich najde cestu vce ne jeden tisc. V meitch a islmskch centrech se k
nim pidvaj snad tm tyi stovky muslim, kte se narodili v na zemi a
kte k islmu konvertovali. Je mezi nimi vce en, pedevm tch, kter se
provdaly za muslimy. Poet muslim u ns velmi mrn, ale vytrvale stoup.

Pbh
V dokumentu Anny Jurnkov a Jakuba Konka Islm po esku (esk televize,
2007) k pan Pavlna (28 let), e v jednu chvli ctila, e mus svj ivot zmnit.
Dky islmu j zaalo bt vechno pln jasn, a u se to tk poet, hygieny,
rodinnch vztah, spoleenskch vztah. Pan Pavlna uzavr tento vet tvrzenm,
e islm obshne naprosto vechno. k, e bt muslimem v neislmsk zemi
nen tk, ale je to sloitj, lovk tady nem muslimskou rodinu, tedy rodie, kte
by byli vc a podporovali dt v tom, co dl. Stuje si, e nkte muslimov se
setkvaj s tm, e rodie to berou jako pechodnou zleitost, jako vplod fantazie,
jako nco pechodnho, co za chvilku pestane.

Mty a stereotypy o Romech

Clem dialog je nabourat nkter mty a stereotypy, kter se vztahuj k romsk menin. V
pohledu na Romy toti pev stle mnoho polopravd a mt, zbytench romantickch
obhajob namsto objektivnho vysvtlen, nepravdivch obvinn a paualizac.

Rom je pslunk etnick skupiny Rom. Slovo Rom bylo pejato z romtiny do
etiny. Odpovd oznaen indick dt (kasty) Domb.

Gdo, Nerom je pslunk majority. Slovo gdo je pejat ze slovensk romtiny.

Cikn je hanliv oznaen pslunka etnick skupiny Rom. V nkterch jazycch

zatm nen nahrazen neutrlnm sebeoznaenm Rom.
Mezi Romy a neromy probh jen velmi omezen, i spe dn vmna
kadodennch ivotnch praktik a postup na rovni bnch lidskch a sousedskch
vztah. Ani jedni, ale ani druz se tak navzjem asto nedozvd o svch ivotnch
zvyklostech a zvlt o svch odlinostech. Je dleit si uvdomit, e nic, co lze ci
o Romech jako o celku, nemus bt zcela pravda a nemus bt zcela pouiteln v
ppad jednotlivc Rom. To se ostatn netk pouze Rom, ale kad jin lidsk
pospolitosti a pokus o vyjden jejch ppadnch charakteristik a odlinost.
Romov jsou lid jako jin, se stejnmi lidskmi ivotnmi potebami a pnmi, se
stejnmi radostmi a starostmi. Djinn osudy, kter nemohli ovlivnit, je jen vedly
cestami, stavly je do jinch situac, ne kter zavaly ostatn evropsk nrody.
Nutily je nauit se pet, zachovat si rodinu za kadou cenu, nauily je jinm
dovednostem ne zakotven v pd, nauily je nedve k vnjmu svtu a jeho
autoritm. Oporu a jistotu nachzeli jen v socilnch vztazch rodiny. Nkter z tchto
dovednost jim dodnes ztuj nalzt odpovdajc vztah k majorit a jejm institucm.
V pohledu na Romy pev stle mnoho polopravd a mt, zbytench romantickch
obhajob namsto objektivnho vysvtlen, nepravdivch obvinn a paualizac.

Oni jsou Cikni

Kdy se budeme snait co nejpesnji vymezit, kdo jsou ti, kte jsou v eskch
zemch zhruba od 15. stolet nazvni Cikny, dve nebo pozdji narazme na slovo
Rom, kterm se tito lid sami oznauj. Je velmi tk vymezit, co je etnick skupina
Rom a kdo k n pat. Prv jejich vlastn a nejastji pouvan skupinov oznaen
me bt jistm vodtkem. Slova Rom (mu ve smyslu manel), Romi (ena ve
smyslu manelka) a Roma (jako oznaen uritho spoleenstv) jsou tmi, kter
nejpesnji- a pedevm vychzeje z vlastnho chpn Rom- vymezuj jejich
rznorod spoleenstv. Rom neznamen, jak bv myln uvedeno, lovk, pro
tento pojem uv romtina termnu manu nebo (podle dialektu) deno/ejno.

Nzev cikn s malm c, kter pro oznaen Rom pouvaj neromov,

pravdpodobn vznikl v 11. stolet ze slova Athinganoi, kter bylo uito v gruznskm
textu sepsanm v kltee Iberon na hoe Athos v tehdej Byzanci (A. Mann, 2001).
Z termnu Athinganoi vzniklo vedle vraz odvozench od oblasti (Mal) Egypt (jako
Gypsy i Gitano), nejrozenj pojmenovn Rom, uvan v mnoha evropskch
jazycch. Nap. v nmin je Rom oznaovn jako Zigeuner, v maartin jako
Cigny apod. (C.Neas, 1993). Jestlie Romov jsou neromy oznaovni termnem
cikn, vtina Rom ct jeho negativn nboj, kter vzbuzuje pedstavu vlastnost,
kter jsou Romm obvykle pisuzovny. Navc m toto slovo i dal vznamy
nevztahujc se k etnick skupin. Slovnk spisovn etiny uvd nap.: tulk,
dobrodruh, podvodnk, lh, zlodj. Odvozen sloveso ciknit znamen vslovn
lht.

Nkdy se skuten stv, e Romov v osobnm kontaktu s neromy nabzej k

pouvn oznaen cikn (j nejsem dn Rom, my jsme cikni), ale zejm proto,
e maj pocit, e se to od nich oekv. Zd se, e u svho protjku se pokouej
vyvolat atmosfru bezpe, ptelstv i porozumn. Oznaen Rom bylo tak
jednomysln doporueno mezinrodnmi romskmi organizacemi. V mezinrodnch
souvislostech zan bt oznaen Rom povaovno za politicky korektn, i pokud jde
o vyjden politik i jinch veejn innch osob.
Vichni jsou stejn
Blme-li se novmu fenomnu, nap. neznmmu mstu i tmatu, jev se nm jako
jednolit, mlo diferencovan masa. I prvn identifikace Rom tomu odpovd.
Nemlo by to vak u toho zstat. Pes nejist obrysy identity Rom je nepochybn,
e z jejich pohledu je zkladn a tradin jednotkou romsk pospolitosti, a ije
kdekoliv a pslu ke kterkoliv romsk komunit i skupin, ir rodina. Pi pohledu
na vt celky je bezpodmnen nutn zohlednit fakt, e pi hledn identity Rom a
vymezovn jejich skupin nelze uvaovat v zempisnch i politickch kategorich
jednotlivch evropskch stt. Subetnick pslunost Rom jde nap nebo pln
mimo tyto kategorie naeho chpn evropskch souvislost. V Dnsku tak ij
Romov hlsc se k olaskm Romm a pochzejc z Ruska, v Holandsku se
setkte se skupinami koovnk, v jejich romtin zn rusk slova apod. . Olat
Romov se od maarskch a slovenskch li nejzjevnji tm, e a do roku 1959
koovali. Olask je odvozen od zem politickho nzvu historick zem
Valaska, kter je soust dnenho Rumunska. Romov odsud hromadn migrovali
pot, co bylo v roce 1856 zrueno romsk nevolnictv.

Na zem esk republiky ije ji jen nepatrn zbytek pvodnch subetnikch skupin
Sinti (nmeckch Rom) a tzv. eskch a moravskch Rom. Tyto skupiny tvoily
pedvlen romsk obyvatelstvo v echch a na Morav a vyznaovaly se vysokm
stupnm integrace do esk spolenosti. Vechny tyto subetnick skupiny Rom, tak
typick pro esk zem, byly tm beze zbytku vyvradny bhem druh svtov
vlky.

Romov se ve svm vlastnm chpn nedl jen na pbuzensk rody, kter tvo
jednotliv, subetnick skupiny, ale tak na tzv. ue Roma a degea. Toto rozdlen
na rituln ist (ue) a neist (degea) skupiny jde nap romskm
spoleenstvm. Zkladem pro toto kastovn i rituln dlen jsou vztahy romskch
velkorod, nvyky v povn nebo naopak odmtn nkterch potravin, ale tak
spolen profese nkterch skupin (M. Hbschmannov, 1993). Nkter druhy prac
jsou povaovny za neist, napklad vybrn ump, emesla spojen se
zpracovnm hlny. Jin profese zase povaj obecn mezi slovenskmi Romy
zvlt vysokho statusu, nap. hudebnci i obchodnci apod.

Nelze zde ovem hovoit za vechny Romy, protoe by to vedlo k neppustnm

generalizacm a exotizujcm zvrm. Pravidla istoty jsou soust vech svtovch
nboenstv. Jsou zakotvena v nejvznamnjch dlech hinduismu, vdch, tak jako
v buddhismu, v jdelnm kodexu kornu tak jako ve Starm a Novm zkon. Touto
istotou nen mylena istota tla..

Naopak s ohledem na tlesnou istotu nutno podotknout, e Romov velice peliv

a zkostliv dbaj na hygienu a i na podek ve svch pbytcch. Mnoz Romov,
kte vlivem rznch okolnost pat do skupiny sociln chudch, mnohdy nemaj
materiln podmnky ani dostatek finannch prostedk k tomu, aby si prbn
mohli obnovovat svj atnk a opravovat nap. vybaven domcnost. Obnoen
obleen, kter budete kad den prt, tak nebude vypadat jako nov i pesto, e se
budete snait vypadat dobe. Je to stav, s kterm nejsou sami Romov spokojeni a
mnohdy si s nm nev ani sami rady.
Neumj se chovat, jsou hlun
Kad pospolitost m svoji specifickou komunikan symboliku jazyk a kulturn
zvyklosti, kterou po generaci vyvj, pozmuje, dopluje proto, aby si jej pslunci
mezi sebou navzjem dorozumli. Nedorozumn je zdroj konfliktu. Kad lovk
tou po mru, po harmonii, po tst, nevyjmaje samotnch Rom.

Komunikan styl Rom, kter vychz z historie, ji nebude platit na vechny kolem
ns. Ostatn o rozdlech mezi lidmi se pesvdujeme sami v kadodennm ivot.
Zobecujc model je vak za elem prvnho piblen nevyhnuteln. Romov maj
ohromn vyvinut smysl pro poznn lovka pouhm pohledem a intuic. Umj
okamit zjistit upmnost jedince a dokonce i rysy i vlastnosti z ei tla, pohledu
o, grimasy, pohybu rukou, nohou, gest. Ct se v ptomnosti druh osoby pjemn
a jist, i vnmaj ohroen. A to i tehdy, kdy nae slova ujiuj o opaku. Jakoby etli
postoj lovka z jeho nitra. Obrovskou roli v komunikanm stylu Rom dle hraje
schopnost empatie. Rom se velmi brzy vct do pocit druhho lovka a hned si
dovede vybavit, co lovk prov. Dostv se tak velmi rychle do pocitu radosti i
strachu, bezmoci a nejistoty, kter vldne v okol. Romov maj zkuenost s
majoritou takovou, e jej pslunk naopak iteln a pesn pest druhho neum.
O svch citech nemluv a city negativn a zraujc vbec nechtj sdlovat. Jedinec z
majority by sm sebe vnmal tak, e se ped ostatnmi ztrapuje. Atmosfra mezi
Romy samotnmi je zaloen na dve a nepodncuje zkostlivou sebekontrolu.
Jejich spontnn vystupovn me pak vyvolvat pocit ohroen dominujc ostatnm
pocitm. Z jejich reakc se tak zd, e Romov zaujmaj vdy extrmn postoj k
vekermu dn kolem sebe. Pitom pat pro n impulzivita i okamit reakce k
ivotu a je dennodennm projevem. Rom to vid v rodin, dobe tomu rozum a
poslze se sm tak chov. Kdyby neuml zaplakat, zakiet, vynadat, nedokzal by,
e mu na lovku opravdu zle. Protoe majorita nen na tak emocionln jednn
zvykl, te to jinak, mj. jako vy stupe ohroen.

Nechtj se vzdlvat
Vzdln, kultivovanost pedstavovaly vdy v tradin romsk komunit vznamnou
hodnotu. Bylo to vak vzdln v romsk kultue, jazyce, etice a v romskch
profesch. Slva lovka, kter byl dobr hudebnk, la pes hranice kraj a stt.
Rodie mnohdy obtovali veker svj majetek, aby svho syna dali vyuit
nktermu ze znmch hudebnk. ance k tomu, e by se Rom mohl ivit nm
jinm ne hudbou nebo njakm romskm emeslem, i obchodem, byla v minulosti
tak minimln, e na majoritn vzdln aspirovali jenom zcela vjimen a
vjimenmi okolnostmi obdaen jedinci. Romsk profese mly sv msto ve
spolenosti. Byly specifick, potebn a poadovan. dn svatba, dn zbava
se na Slovensku v Maarsku dve neobela bez romsk kapely. Tm kad
vesnice tam mla svho romskho kove. Nkdy fungoval i vedle cechem
posvcenho kove, nicmn si vzjemn nevadili, protoe pokrvali odlin
segmenty trhu. Romsk kov dlal speciln prce,nap. podkoval kon a navc byl
velice levn. Byl odmovn bramborami, tvarohem, slaninou apod.

Postupn se vak vznam tradinho vzdln znehodnotil. Zmny ve spolenosti

nabdly hodnotu novou: vzdln v esk kole. Jenome institucionln kola byla a
je diametrln odlin od pbuzeneck pospolitosti, kter kdysi poskytovala
romskmu dtti jak zkladn vzdln, tak profesn kvalifikaci (viz M. ern, 1998).
Tradin zkladn vzdln smovalo k tomu, aby si dt osvojilo ctu, est, slunost
vechno, co pispv k harmonickmu ivotu v rodin a v komunit. K zkladnmu
vzdln patilo i umn moudrch a vhodnch slov. Bylo nap. absolutn nemon,
aby mlad pronesl ped rodii i ped kmkoli jinm starm nap. sprost slovo. Cit
pro slovo se ovem vztahoval ke slovu romskmu, jeho vrazy, obraty, kulturn
formule si kad dovedl velice citliv spojit s rznmi situacemi, vdl, kdy jsou kter
slova vhodn, kdy nevhodn, kdy ppustn, kdy neppustn.

Vzdln se dostvalo pochopiteln i dvatm. Dvka byla odmalika vychovvan

tak, aby mohla spn plnit veker role, ktermi prochzela ena v prbhu ivota.
Hodnotu ideln eny tvoila nap. jej istota, vrnost, dti apod.

Vzdln v esk kole, abstraktn informace zprostedkovan slovy cizho jazyka, se

tak staly zcela novou historickou zkuenost a bylo a je absurdn oekvat, e cel
etnick pospolitost si ji najednou osvoj bhem jedn generace. Obdob po roce 1989
mnoho Rom vnm jako anci na sv nrodn obrozen. m dl tm vce Rom si
uvdomuje cenu vzdln a sna se, aby se jejich dtem dailo lpe ne jim
samotnm.

Pbhy a pklady

Jan, 14 let
Honza navtvuje 8. tdu zkladn koly. Uitel etiny jim jednoho dne sdlil, e
pt hodinu budou pst psemku, a vyzval ky, aby se na ni dobe pipravili. Honza
se rady uitele drel a poctiv se doma uil. Nastal den d, kdy mli pst onu
avzovanou psemku. Uitel ml pro ky k dispozici dva druhy test- test A byl
nronj ne test B. Kdy pan uitel pistoupil k lavici, kde sedl Honza, pedal mu
test B. Honza byl zklaman, a proto se odvil k tomu, e poloil panu uiteli
otzku:Vy si myslte, e to nezvldnu? Odpovdl,e to ne, e u nem jinou
variantu testu. A odeel ke svmu stolu. Po chvli se vak vrtil a mlky mu pedal
test A. Honza ml radost, protoe mohl prokzat, co vechno um. Test byl panem
uitelem nakonec ohodnocen na jedniku.

Pavel, 16 let
Bylo to jednoho veera ped sttnm svtkem. Nastoupila na stanici Masarykovo
nmst do tramvaje. Stle se snam si vybavovat, jak dokzala nastoupit do
vagnu, na prav ruce mimino, v lev ruce kufr a dv dti a za n cupitali kluk a
dvka, asi tak ti a pt let star. Byla eka, vypadala sympaticky, okolo dvaceti pti
let. Za dlnic jsem vidl, jak se pipravuje vystoupit na dal zastvce Vltavsk, tam,
kde jsem chtl vystoupit i j. Bylo pro ni tk nastoupit a urit bude pro ni tk
organizovat vstup spolu se dvma dtmi, s miminem na prav a stedn velkm
kufrem na lev ruce. A j, kter chce tak vystoupit na Vltavsk, tu jen stojm,
netahm dnou tkou taku, ani knku, bez kter si normln pipadm nah.
Kdy tramvaj brzdila pi njezdu do zastvky Vltavsk, ,vstal jin ech a pomohl j
vystoupit. Dti postavil ven na dlouhou, oputnou ref. Na zastvce byli jen dva
dospl na dlouhm pern. U se mi vybavovaly ty dlouh, prudk schody, kter
vedly podchodem do obytn tvrti. Ml jsem j nabdnout pomoc tak jako ten ech na
dvech v tramvaji, kdy vysadil dti na pern? Ml jsem hldat ty dti, dret je za
ruku, pokud nevylezeme po schodech dol a zase nahoru tm podchodem? Romov
bvaj mezi sebou velice zdvoil. A te jsem tu stl, Rom uprosted noci, pede
mnou kufr, dv esk dti a esk pan s miminem na ruce, potebovali by pomoc
alespo do t doby, pokud neprojdou podchodem, schody dol a pak zas zptky
nahoru. Ale jakpak mm j, ern Cikn, oslovit tuto eku, kter m
pravdpodobn pedsudky vi Romm a vi cizincm obecn, a to pozd v noci v
oputnm podchodu? Co by tomu ekla? Jak by byla prvn reakce tto bl esk
eny, kter mon pochz z venkova, se svm kufrem, s dvma malmi dtmi, s
miminem na ruce? ekne: No jasn, budu rda. Anebo si mysl, e ji chci balit?
Anebo si mysl jet hor vci? Co bych dlal, kdyby zaala kiet, kdy se j
pibliuji a nabzm j pomoc? Anebo si to patn vykldm? Kolik negativnho a tak
pomlouvanho se pe o Romech. Dlouhou, vnou chvilku jsem vhal. Pral jsem
se se zdvoilost, jakou jsem nabval po otci, tak jako kad Rom, vzdlan i ne.
Tsn po plnoci jsem se najednou nachzel v situaci, ze kter by se mohl vyklubat
vbuch pedsudk. Uplynula cel dlouh minuta. el jsem okolo n, jako kdyby nic
nebylo. Jako kdybych nectil jej nepznivou situaci. Jako nezdvoil zve na dvou
nohou jsem prost el dl, po celm pern, kufr, dti a i ji samotnou s miminem
jsem nechal za sebou. Sebhl jsem po betonovch schodech, vdy po dvou, a
potom zas zptky nahoru, a jsem byl mezi domy, z pkopu vanul studen vtr.
Teba nemla pedsudky, ta ena? Anebo alespo ne takov, aby kiela na Roma,
kter se j uprosted noci, krtce po plnoci, na tramvajov zastvce bl. Pokud
tedy nem takov pedsudky, mil eno, tak jsem ti fakt kivdil a asi jsem selhal.
Mn je jasn, e nen pravdpodobn, e bude st tyto dky, ale pesto se
pokoum o tuto monost. Pokud nem takov pedsudky, selhal jsem, vi tob.
Vi tvm dtem. Vi sob. V tchto nonch hodinch jsem pohbil svou zdvoilost.
Dnes a te slibuji: Kdykoli se dostanu znovu do takov situace, urit nabdnu svou
pomoc, bez ohled na to, jak dotyn bude reagovat.Pak se ke mn m zdvoilost
urit vrt.

Kdy se ekne Suong a kdy Vietnamci

Kdy se dvme na les z dlky, vidme jen souvislou zelenou hradbu. Kdy
pistoupme k lesu bl, vmme si jeho pirozen rozmanitosti, nevidme ji jen
strom, ale i jejich obyvatele, jejich list, ctme jeho vni apod. Podobn pochody se
odehrvaj v na mysli, kdy hodnotme skupinu. Kdy se na ni dvme s odstupem,
vidme asto jen celek. Vlastnosti, kter pevauj, bij ns do o tm, s m se
jednoznan ztotonme, i co rozhodn zamtme. Avak stejn tak, jako si
neuijeme lesa, kdy ho vidme jen z dlky, nevijeme se ani do atmosfry skupiny,
kdy nepoznme kadho jejho lena a vztahy mezi nimi. Kdy se ekne Vietnamci,
pedstavme si skupinu lid, kter m nkter vlastnosti jako celek spolen, m
spolen historick zitky, pocit vzjemn sounleitosti, skupinu, kter se od ns
nm odliuje, nm je nm podobn. Kdy se ekne Suong, hovome o lovku,
kter se me i nemus od tch skupinovch vlastnost nm odliovat a kter
me charakter skupiny aktivn mnit. V nkterch situacch je Suong na svou
skupinu pyn, nco by na n nejradji zmnila, v nem se u nect bt
Vietnamkou.

Co je...?

Vietnamsk socialistick republika - Cng Hoa Xa Hi Chu Nghia Vit Nam:

Dnen Vietnamsk socialistick republika, jej historie se thne ji nkdy od 3. tis.
p.n.l.( neboli krtce Vietnam), le na vchodnm pobe poloostrova Zadn Indie, v
tzv. Indon. Hornat rz krajiny severnho Vietnamu naruuje rozshl delta Rud
eky (Song Hong). Dlouhm psem stednho Vietnamu bychom se mohli vydat
novou Ho i Minovou cestou podl laoskch hranic a projdli bychom pohom
Truong Son, kter se thne celm stednm Vietnamem a k rozshlm nhornm
ploinm Tay Nguyen v jeho jin sti. Smrem na jih se nhorn ploiny postupn
sniuj, poben nina se roziuje a na samm jihu pak splv s deltou Mekongu
(Song Cuu Long, tj. eka devti drak). Hlavnm mstem Vietnamu je severn Hanoj,
nejvtm a nejlidnatjm mstem je Ho i Minovo Msto, dve Saigon. Celch 70%
Vietnamc se stle iv zemdlstvm. Vietnam le ve dvou podnebnch psmech,
tropickm a subtropickm, a proto je podneb bhem roku v severn a jin sti
zem dosti odlin. Vietnam je 13. nejlidnatjm sttem svta. M 82,5 milinu
obyvatel. Po roce 1986 probhla pozemkov reforma, kter dala vt samostatnost
rolnkm a monost realizace zvykovho prva. Postupn dolo k liberalizaci
obchodu, rozen vvoznch a dovoznch trh. Vietnam pat mezi svtov vvozce
re, kter se pstuje na cca 80 % obdlvan pdy. Po dlouhm obdob vlek,
kter trvalo a do 80. let 20. st., se Vietnam dnes plnohodnotn integruje do
regionlnho, loklnho i svtovho hospodstv.

Viet (nebo tak Kinh) Vit (Kinh): Z uvedench 82,5 milinu oban VSR tvo
pslunci etnika Viet piblin 86%. Ostatn obyvatel jsou pslunky asi edesti
dalch nrodnost, z nich nejpoetnj jsou nrodnosti Tay, Thai, Khmer, Muong,
an, Nung, Hmong a Dao. Do R pijdj z 99% prv etnit Vietov.

Xu: Vietnamci ijc v esku si vimli, e kdy o nich ei mluv, uvaj asto tvaru
2.pdu Vietnamc. Proto tento vraz pejali, jak ho slyeli s. Vietnamtina
nezn skloovn slov, proto z mnonho sla ve druhm pd vytvoila klidn pd
prvn. Zklad slovn zsoby vietnamtiny tvo jednoslabin slova, proto ze t slabik
vznikla jedna. Vietnamtina pouv latinku, ale s jinmi znamnky. Nkter
souhlsky a samohlsky vyslovuj jinak, proto se to slovo pe jako Xu. Navc se
kad slovo ve vietnamtin mus vyslovit se sprvnou intonac (tnem), jinak by
mohlo znamenat nco zcela jinho Proto se nad u pe obrcen rka, ta
znamen klesav tn (asi jako v etin na konci vty oznamovac).

Prochzka jako spoleensk zleitost i chi: Jak zavdjc me bt

doslovn nesprvn peklad? Kdy se ume vietnamsky, asto zpotku slovko i
chi pekldme jako jt na prochzku. Kdy vak skuten poctme jeho vznam v
praxi, poznme, e znamen daleko vce. Znamen to jt si s druhm popovdat, jt
nkoho navtvit, ale nikoli z povinnosti, jt si prost spoleensky uvat s jinmi lidmi.

Lidov vra a trojv tam gio: Vietnam je pkladem, e vit nemus vdy bt
tot, jako bt lenem njak crkve. Due Vietnamc pijmala po celou dobu sv
existence rzn hodnoty a zkuenosti, kter transformovala do podoby tradin lidov
vry. Sousti tto vry tvo hodnoty a proitky dvno minul stejn jako ty souasn.
Pat sem intenzivn vztah k prodnm jevm, k nrodnm hrdinm, ke svm pedkm
i tm zesnulm, k vesmrnm djm a silm. Soust dnenho pohledu na svt se
stala rovn i ti vznamn nboenstv a filozofick systmy Dlnho vchodu:
buddhismus, taoismus a konfucianismus (proto trojv). Opravdu snad 99%
dnench Vietnamc m doma olt ozdoben ovocem, romantickmi obrzky
krajiny, kovitmi modernmi romantickmi fotografiemi, vonnmi tyinkami,
fotografiemi pedk, sokami Boh a zakladatel vry a dalmi materilnmi
ztlesnnmi vry.

Tt: Nejvt svtky v roce slaven podle lunrnho kalende ( tj. kalende
odvozenho pevn od pohybu msce). Podle solrnho kalende (tj.
odvozenho pevn od slunenho pohybu na obloze) vyjdou tyto svtky nkdy na
obdob ledna a nora (v roce 2006 se slavil Tet 1.1. podle lunrnho a 28.1. solrnho
kalende). Jsou to svtky rodn obce, rodiny, oprotn se od starch hch a
dluh, vtn novho zemdlskho roku, novch spch, as ztovn, pn
zdrav a tst. K oslavm pat vzjemn navtvovn, hran spoleenskch her,
velk hostiny a tradin pokrmy, kulturn vystoupen a ndhern ohostroje.

n gi&': U ns (v R, v Evrop) jsou asi nejvraznjm individulnm svtkem narozeniny.

Jsou vrazem pn nadje osobnho rozvoje a spchu, tst novho zrozen. Ve Vietnamu
se oproti tomu pikld vt vznam oslavm vro mrt pedk. Slav se hostinou,
nvtvou msta odpoinku zemelho, vzpomnkou a modlitbou. Je to svtek vyjden
vdnosti a vrnosti zesnulm.

Existuj zmnky o tom, e prvn cestovatel, napl eskho pvodu, navtvil dnen
zem Vietnamu ji ve 14. stolet. Prvn vietnamt studenti k nm ve vtm potu
zaali pijdt ji ve 40. a 50. letech 20. st. Nejvt migran vlny vak meme
zaznamenat v 80. letech 20. st. Po roce 1989 v R nkte z Vietnamc v R zstali,
vtina z nich sem vak pijd poprv. V souasn dob se odhaduje, e v R ije
cca 40 000 (i vce) Vietnamc. Vtina z nich zde pobv na zklad povolen k
trvalmu pobytu, 39% na zklad povolen k dlouhodobmu pobytu. ije tu i nkolik
destek oban R vietnamsk nrodnosti. Pevn vtina Vietnamc pijd do
R za lepmi ekonomickmi podmnkami a vym ivotnm komfortem. Nkte
lenov rodiny pijdj nsledovat dve pchoz, aby rodina zstala pohromad.
Mezi vietnamskmi migranty jsou dnes velmi spn podnikatel, manaei
mezinrodnch firem, ale i ti, kte maj velk dluhy a nemaj dn stl ubytovn
ani zamstnn. Pevnou vtinu z Vietnamc v R vak tvo bn podnikatel
obchodujc s levnm zbom, a to jako dovozci, pekupnci, prodavai apod.

S postupem asu se Vietnamci usidluj po celm zem R. Vstupnmi branami do

R jsou Praha a Brno i pohranin oblasti. Na rozdl od vtiny starch generac,
kter nemaj pli mnoho kontakt s osobami mimo vietnamskou komunitu, mlad
generace Vietnamc vtinou vyrstaj v R odmalika, studuj na eskch kolch ,
um velmi dobe esky a obas ji zapomnaj vietnamsky. Zatmco pchoz migranti
pekonvaj pi vstupu do zcela novho ivotnho prosted mnoho pekek, se
ktermi jsou nuceni postupn se vyrovnvat, ti dle usazen stle zstvaj v R
asto oproti svm pvodnm plnm. V souasn dob se vietnamsk komunita
stv sobstanou skupinou v rmci esk spolenosti s vlastnmi neziskovmi
organizacemi, podnikatelskmi sdruenmi, kolami, kulturnmi a sportovnmi akcemi,
letnmi akcemi pro dti apod. Vietnamsk dti dosahuj na eskch kolch
vynikajcch vsledk. Po dlouh dob se od roku 1989 teprve v poslednch dvou
letech vietnamsk organizace zanaj daleko vce zamovat na sociln a
spoleensk ivot komunity (nejen na ten obchodn). Vietnamsk tisk vydvan v R
otiskuje zpravodajstv ze svta, z Vietnamu i z R, zanaj bt pekldny rzn
materily, kter napomhaj migrantm pi prvnch mscch pobytu v R.

V souasn dob napklad ve Vietnamu vychz publikace o R pro zjemce, kte

do R chtj odjet. Pomalu se rod i nkolik- po roce 1989 prvnch- uebnic etiny
pro Vietnamce, v daleko vt me zan bt v R dostupn i literatura o Vietnamu.
Rzn esk a vietnamsk organizace zanaj intenzivnji spolupracovat, a to
zejmna na lokln rovni. V Praze vzniklo centrum pro vuku vietnamskho jazyka
pro vietnamsk dti, kter u jazyk svch rodi zapomnly. Rod se pomalu i
modern esko-vietnamsk internetov oteven slovnk.
 Pbhy a pklady

Pbh 1
Pijela jsem za svm manelem. Kdybych se ale znovu mla rozhodovat, jestli
Vietnam opustm, zstala bych doma a snaila se vyeit situaci jinak. Mluvm dobe
esky, mm vysokou kolu a miluji vietnamskou kulturu. Vietnamt stnkai m
neberou, protoe pracuji v kanceli a neprodvm zbo jako oni, ei ve mn vid
vdy cizinku. Nen to lehk. Dti se snam uit vietnamsky, ale oni se u do
Vietnamu natrvalo vrtit nechtj, asi zstanu v R.

Pbh 2
Schzme se jednou tdn na komunit. Jednou z pravideln zaazovanch innost
je pedvn putovnch talisman (roztomilch pedmt). Dritel talismanu ho
pedv vdy nkomu jinmu, piem mus odvodnit, pro ho dv zrovna t kter
osob. Jedna vietnamsk slena pila k panu vychovateli, pedala mu jablko
(talisman) a prosila m, abych peloila, e mu jablko pedv, protoe m bung rt
tt (... moc velk bicho.), a moc se u toho smla. Vichni na ni koukali a nevdli,
co si maj myslet. Ale ona to myslela dobe. Jde o to, e ve vietnamtin bicho jako
st lidskho tla souasn znamen nitro, tedy penesen vlastnosti i dui
lovka. Kdy nkomu kme tt bung, znamen to hodn a mil lovk, ale sta
nm trochu pozmnit hlas i poad slov bung tt a vznikne jin vznam: lovk s
velkm bichem. Dvka chtla svm vrokem ci, e je pan vychovatel silnj, a
proto je tak moc dobr lovk. Ve Vietnamu tradin lid nemaj dost pestr stravy,
navc el drsnmu poas a tk fyzick prci, proto jen mlo Vietnamc je
tlustch. Take kdy vid nkoho tlustho, mysl si, e se m dobe, je schopn se o
sebe postarat a pochvaluj si to. Kdy jsem to ostatnm na komunit vysvtlila,
vichni se zaali tak smt. Pan vychovatel se nejen nezlobil, ale do dnes sm sob
k pan velk bicho.

Dvoj ivot bannovch dt

Autor: Nguyen Thi Thuy Duong

Vid ji? Tu s tm bichem. Zaala si s njakm echem, a kdy se dozvdl, e je thotn, tak ji
nechal. chrl na m m tetika. Sedm s n v jednom ze stnk na SAP, co je msto v Praze, kde se
nae komunita schz a kudy vede propleten s drb a nejnovjch informac.

Proto se m vrstevnci nkdy neradi prochzej po trnicch. My, kte jsme vyrostli v esk republice,
vedeme jaksi dvoj ivot. U nedokeme bt tak uvolnn, kdy se nachzme v prosted vlastn
komunity. kme si bannov dti slupka lut a jdro bl. To ale pin adu problm.

Samotn zatek vech zmatk je u u jmna. Mte-li njakho vietnamskho kamarda,

vietnamskou kamardku, zejm ji budete znt jako Tondu, Maruku, Honzu, Lindu atd. Ale prav
jmno vtinou zstv tajemstvm teba a do oficilnho maturitnho zahjen, kdy se povinn tou
prav jmna vech astnk. Nae vietnamsk jmna jsou toti na vslovnost natolik tk, e si
radji nechvme kat po esku.

Napadlo vs nkdy, ve kterm jazyce vlastn myslme? e jsem schopna pout v jedn jednoduch
vt esk, vietnamsk, ale i anglick slova, na to si m okol u dvno zvyklo. Pichzme z
Vietnamu, ve kole musme pouvat jen etinu, do toho se jet ume dal ciz jazyky.
Samozejm se db tak na to, abychom nezapomnali na matesk jazyk, take se doma dvme na
vietnamsk televizn kanl a teme vietnamsk noviny. Ale jak jazyk je pro ns nejbli a souasn
nejjednodu? Vtinou je to etina. Prakticky ji uvme nejastji, take se asem stv nejlpe
ovldanm jazykem bannovho dtte. Ztrcme pak tu zkou vazbu s vietnamtinou, nkdy ani
nemme chu se ji uit. Nkter dti to berou i jako trest, protoe nechpou, jak je pro n vietnamtina
dleit.
Dky tomu, e ijeme v dvojsvt, ve dvou kulturch, kter jsou velmi rozdln, se nikdy nenudme.
as od asu se pihod nezapomenuteln faux pas. Jet te vidm pohledy svch prarodi, kdy
jsem si omylem pi veei vzala msto hlek vidliku. Nebo ta reakce spoluk, kdy jsem si na
vodck kurz msto vidliek a lic sbalila hlky. Take jsem nakonec cel tm uila jst gul z eusu
hlkami.

ivot v dvojsvt ale pin i problmy v rodin. Devadest devt procent vietnamskch rodi by si
plo, aby si jejich ratolest vybrala za svho ivotnho partnera Vietnamce. Kdy si jejich dcera pivede
dom eskho ptele, vtina rodi to asem asi pijme, ale zatek pro n nen jednoduch.

Pro se nai rodie tak chovaj? Chtj, aby ns esk spolenost pijala mezi sebe, aby ns brala
jako sob rovn, aby nedlala rozdly. Mon bychom mli zat u sebe s tou toleranc.

Je ale pravdou, e vtina mladch Vietnamc naprosto akceptuje tuto tichou dohodu s rodii a vn
vztah maj jenom s leny sv komunity. eky maj jin mylen ne my, zvazek mezi muem a
enou neberou tak vn a jsou tu i rozdln ivotn hodnoty a postoje k ivotu ne ty, kter mme my
v naich asijskch koenech a genech, kaj mi kamardi, pro je lep si vzt nkoho ze svch ad.
Za enu bych si vzal jedin Vietnamku, tvrd jeden z kamard a ostatn pikyvuj.

Mme vietnamsk rodie, mnoz z ns se dokonce narodili ve Vietnamu. Vyrostli jsme vak na
druhm konci svta. Jsme tedy jet tmi pravmi Vietnamci? Nebo jsme charakteristit u jenom
svou barvou ke a uvnit jsme vlastn u ei? Kdy se m nkdo zept, kde se ctm bt doma,
nedoku odpovdt jednoslovn. Ani nevm, komu bych fandila, kdyby se stal sportovn zzrak a ve
finle svtovho mistrovstv ve fotbale hrl Vietnam proti esk republice.

Ukrajinci
Zarobitanyn (mn..zarobitani) je lovk, kter jezd pevn za seznn nebo
krtkodobou prac do zahrani. Obdoba termnu gasteirbeiter.

Kozk je termn z tatartiny zn. svobodn junk, mu, vojk. Kozck hnut bylo
nejsilnj v 17.stolet za hejtmana Bohdana Chmelnyckho. Dodnes ij na Ukrajin
rody a rodiny se slavnou kozckou minulost a kozck tradice je na Ukrajin stle
iv. Kozk je pro Ukrajince symbokem udatnosti, boje za svobodu i svobody
samotn.

Ukrajinsk folklr: Lidovch psn existuje nekonen ada, nejslavnj jsou asi
svatebn a s vojenskou, tedy vtinou kozckou tmatikou a dle jet tzv.
kolomyjky. Psn jsou zaloeny na polyfonn harmonii, tzn, e vtinou zpvaj
alespon dva zpvci anebo dv zpvaky, z nich jeden dr zkladn hlas a druh
tzv. pedzpvuje. Nerozdlnm elementem folklru jsou i bohat kroje, zejmna
pnsk i dmsk vyvan koile, tzv. vyivanky, kter mui zejmna na zpadn
Ukrajin asto nos i bn na ulici, jet astji v nrodn svtky.

Ruskyj x rosyjskyj jsou dv dleit ukrajinsk pdavn jmna. Prvn oznauje vci
spojen s Kyjevskou Rus a potamo i v uritch vtinou historickch kontextech s
Ukrajinou. Ukrajinci se toti dve nazvali Rusny a Ukrajina Rus.

Step Nekonen stepi centrln Ukrajiny jsou pro tuto zemi tou
nejcharakteristitj krajinou, jakou si lze jen pedstavit. Ve folklru se to tmaty
spojench se step jen hem.

Oligarcha je lovk, kter dr v rukou dky svmu obrovskmu majetku i politickou

moc. Vtina oligarch pochz z vchodn sti Ukrajiny, kde je soustedno
nejdleitj tek strojrenstv a nerostn bohatstv. K pohdkovm majetkm a
svm podnikm se oligarcharchov dostali bhem privatizace pop. spekulacemi s
nerostnmi surovinami. O

Oranov revoluce tm na den pesn, ale o 15 let pozdji a vtm rozmru, si

tak Ukrajina zaila svou sametovou revoluci, kter na pr msc ohromila svt.
Ukrajinci tak dokzali, e jim osud jejich vlasti nen lhostejn a e se na jeho
smovn hodlaj aktivn podlet. Obecn se tato revoluce povauje za okamik, kdy
se po desetiletch probudila obansk spolenost. Vvoj zem je od t doby mrn
optimistitj.

Klient je osoba, kter zprostedkovv prci za platu a procenta. Do st klint spadne

pevn vtina Ukrajinc, kte sem pichzej za prac. Klientem asto bv znm ze
stejn vesnice nebo dokonce pbuznTma

Nejrozenj omyly o zemi nad Dnprem

Ukrajina je zem na vchod Evropy. U tato na prvn pohled banln a jasn vta
je pouhm politickm produktem a logicky neodpovd pravd. Kad, kdo se podv
na mapu Evropy, zjist, e geografick sted Evropy se nachz prv na Ukrajin, v
jej zpadn sti. Tuto klasifikaci asi hned tak nezmnme, ale pokud u pouvme
geografick termny, pokusme se mt ped oima mapu a ne zait stereotypy.

Ani s tvrzenm, e Ukrajinci jsou typickm slovanskm nrodem, se nelze pln

ztotonit. Ukrajina je etnicky velmi zajmavou zem a slovansk obyvatelstvo, kter
se rozilo na toto zem teprve v 6.stolet, je siln promeno s Turky, Tatary,
Polky, Nmci, Rumuny, Maary, Litevci, Bulhary, Blorusy, Rusy, eky a
samozejm tak s idy. Na samm zatku existence sttu Kyjevsk Rusi jet stli
severt Vikingov, a tak byla vldnouc tda a dvr Skandinvci, konkrtn
Ugrofinov, pedchdci dnench Fin. Ukrajinsk kultura je tedy neuviteln
bohat, nebo absorbovala elementy ze vech kultur, se ktermi se setkala.

A argumentem, e jsou Ukrajinci nrodem njemnch dlnk, kter vdycky vzhlel

ke svmu velkmu starmu bratrovi na vchod, souhlasit nejde ani v nejmenm.
Rusko je bratr sice velk, ale o nkolik set let mlad, kter vyrostl z kultury sv
mlad sestry Ukrajiny a dlouh stalet ji exploatoval a drancovalS Ukrajinou tedy vc
zdaleka nen jednoduch, jak by se na prvn pohled zdlo. Nen toti a ani nikdy
nebude jen takovm menm Ruskem, bvalou koloni SSSR, jednm z 15 nsiln
pipojench stt k tomuto imperiu. M svou bohatou kulturu a historii, kterou musela
po stalet hjit ped okolnmi mocnostmi, je mly a stle maj na Ukrajinu spadeno
jako na zemi, kter oplv nerostnm bohatstvm, rodnou pdou a kter m tu
smlu, e m dleitou strategickou polohu v Evrop. Tyto faktory vedly bhem
stalet ke stovkm repres, je zapinily silnou emigraci. Proto Ukrajinci dnes neij
jen na zem Ukrajiny, ale i Severn a Jin Ameriky, Evropy i Austrlie i Jihoafrick
republiky.
Ukrajina je nejvt zem Evropy a zahrnuje v sob mnoho kulturn i jazykov
historickch region, kter byly do dnen podoby sjednoceny a po druh svtov
vlce. A z takov zem pochz Olga, jej rodinu osud jako jednu z mnoha zavl z
Ukrajiny a sem, do esk republiky. Olga pochz ze Zakarpat. Jej rodie se ale
rozhodli zat nov ivot bez chudoby a korupce, kter pinese jejich dtem lep
monosti a budoucnost, a vybrali si nai republiku. Mohli bychom jejich rozhodnut
brt jako kompliment pro nai zemi i ns samotn.
Nkolik slov o Ukrajin a esko-ukrajinsk historii
Dnen stt Ukrajina () se rozkld mezi Karpatami ze zpadu a donckou
step z vchodu a mezi Krymem z jihu a Bloruskem ze severu. Soused se
Slovenskem, Maarskem, Rumunskem, Moldvi, Ruskou federac, Bloruskem a
Polskem. Ukrajina je se svou rozlohou 603,700km2 nejvtm evropskm sttem,
pokud tedy nepotme mezi evropsk stty i evropskou st Rusk federace. Ze
zpadu na vchod m pes 1300 km a z Poles na severu ke behu ernho moe
vce ne 900 km.
Hlavnm mstem Ukrajiny je od ranch dob Kyjev, kter m dnes necel 3 miliny
obyvatel. zem dnen Ukrajiny bylo vcemn stabiln osdleno ji od 3.stolet
p.n.l. Skty a dalmi nrody. Sktov byli nrod kulturn a mnoh elementy jejich
kultury ukrajinsk kultura pevzala (viz slavn navren mohyly bojovnk ve stepi
msto klasickch hrob). Historie sttu sah do 9.stolet n.l., kdy vznikl sttn tvar
Kyjevsk Rus. Kne Vladimr, pozdji Svat Vladimr, echm znm hlavn dky
satirickmu Havlkovu dlku Kest svatho Vladimra, pijal kesanstv (r. 988) ze
strategickch dvod jako ostatn vichni panovnci v t dob. Aby ale zskal vt
nezvislost, pijal ji z rukou Byzantsk e. sten rovn proto, e pijmat kest
ze zpadu, kter byl dosti vzdlen a navc v tto dob za vchodem a jihem zdaleka
kulturn zaostval, by zkrtka nedvalo smysl a byl by dokonce krokem zpt (z
Byzantsk e pili i Cyril s Metodjem, kte pinesli psmo a potky kultury).
Bda, nesvoboda a nespokojenost s ivotem v rakouskm zboru a potom stalinsk
teror piml obyvatele k masov emigraci ze zem. Prvn vlna emigrace se datuje u
koncem 19.stolet, druh pichz s prvn svtovou vlkou. Bhem druh vlny odelo
mnostv ukrajinsk inteligence prv k nm do Prahy, kde byly dky pomoci
prezidenta Masaryka vybudovny ukrajinsk university, gymnsia, kola vtvarnho
umn a v Podbradech technick universita. Ukrajinsk kulturn ivot tepal, vznikla
tu i vznamn ukrajinsk bsnick skupina Prask kola. Slovansk knihovna
Klementina vlastn sbrku velmi cenn ukrajinsk knin grafiky z tto doby a mnoho
dalch publikac.
Slibn rozvoj ivota ukrajinsk meniny v Praze byl peruen pchodem druh
svtov vlky. Ukrajinci, kte neodeli na frontu nebo vas neutekli do tzv. DP
camp (shromaovac tbory pemstnch osob, kter byly po vlce zejmna v
Nmecku), byli odvleeni do ruskch lgr pslunky Rud armdy a KGB. O
existenci vech tchto ukrajinskch instituc bylo zakzno bhem totality hovoit a
jejich stopy byly vymceny. I z toho dvodu tu dnen pchoz paradoxn nemaj na
co navazovat.
Velk emigran vlny Ukrajinc odely i do Spojench stt a Kanady. V Kanad
dnes Ukrajinci tvo 10 procent z celkov populace a ve Spojench sttech rovn
velmi il a poetn diaspora pomohla vytvoit a udruje ukrajinsk instituty pi
nejprestinjch universitch jako je Harvard University, Columbia University, Yale
apod. Dky diaspoe peila ukrajinsk kultura nejkrutj lta stalinizace i dal lta
a do r.1991, kdy jej vznam zaal logicky mrn upadat. Celkem ije v diaspoe,
tedy mimo zem Ukrajiny, asi 20 milin Ukrajinc.

Ukrajina zskala nezvislost 24.srpna 1991. Jak bylo ji dve naznaeno, Ukrajina
prola neobyejn tkm vvojem, v nm byla ukrajinsk identita po celou dobu
svho vvoje siln potlaovna. Ani dnes, 15 let po zskn nezvislosti, se Rusk
federace nevzdv svho vlivu na tuto zemi a vemi prostedky se sna udret si ji
jako svou kolonii. Rusifikace, o kter byla ji ve e, stle probh, akoli jedinm
ednm jazykem sttu je ukrajintina. Realita je vak trochu jin. Rusky mluvc st
obyvatelstva, kter tvo vt polovinu,se domh svch prv a sna se o
uzkonn rutiny jako druhho jazyka (ne-li jedinho) s argumenty, e si peje vznik
bilingvnho sttu. V takovm stt ovem mus existovat stav, kdy ob strany hovo
obma jazyky, co bohuel plat jen pro ukrajinsky hovoc st populace.
Ddictv sovtskho svazu se projevuje i v sovtizovan mentalit nroda. Oranov
revoluce, kter vypukla po druhm, zfalovanm kole prezidentskch voleb ale
prokzala, e ukrajinsk nrod m velmi zdrav jdro. To vak nic nemn na faktu,
e politick situace je a zstv sloitou.
Na sloit politick situaci na dnen Ukrajin nese vinu i nejednoznan postoj EU
ohledn perspektiv Ukrajiny v tomto spoleenstv.

Regiony
Jak u bylo eeno, Ukrajina se skld z mnoha kulturn odlinch region.
(Nemluvme tu te o administrativnm rozdlen na oblasti apod., kter sleduje
tradin hranice jen sten.) Nezajmavjmi i turisticky nejatraktivnjmi dvma
regiony je Zakarpat a Krym.

Podkarpatsk Ukrajina neboli Zakarpat prola zcela odlinm vvojem ne zbytek

Ukrajiny a jej soust se stala a po nsiln anexi Sovtskm svazem po druh
svtov vlce. Zakarpat je st nkolika knectv, pozdji Rakouska-Uherska a po
prvn svtov vlce bylo a do roku 1938 soust eskoslovenska (Od Jasini do
Ae, republika je nae! jak znlo prvorepublikov heslo). Z tohoto obdob pochz i
pbh o zbojnku Nikolu uhajovi. eskoslovensk vlda budovala koly a snaila
se postavit na nohy mstn samosprvu. V r.1938 nsledoval nkolikamsn pokus
o vytvoen samotnho sttu, kter zhatila Maarsk anexe a nsledn pipojen k
Sovtskmu svazu.
Zakarpatsk populace je etnicky naprosto odlin od zbytku Ukrajiny. Zakarpatsk
typ nen klasick slovansk. Populace je zde siln promena geny nejrznjch
uteenc hlavn z dob vlek. Ti ale pichzeli opt hlavn z jihu a pineli tak zase
tmav gen. Zakarpatsk gen je sloen z genu rumunskho, maarskho,
slovenskho a ukrajinskho. Rusni, jak se nazvaj mstn obyvatel, bvaj tedy o
nco tmav. Navc Zakarpat m vysok hory, take tm jejich karnace jet tmavne.
Slovansk kulat oblieje a bl ple se tu objevuje zdka a tchto rys pibv
smrem na vchod.
V postat i typick ukrajinsk krska opvovan v psnch je tmav typ. Je to dno
opt tm, e na stepch se pozdj slovansk obyvatelstvo hodn msilo se Skty a
Tatary.
Stejn tak odlin jsou i Huculov, kte bvaj asto s Rusny zamovni. Huculov
jsou ovem nrodem, kter piel do ukrajinskch Karpat z Rumunska, podobn jako
nai Valai na Vsetnsku.

Krymsk autonomn republika: Prv zde se nalzaj nejatraktivnj ernomosk

letoviska. Krym byl osdlen ji mnoh stalet p.n.l. kulturnmi civilizacemi. Dodnes
jsou tam k vidn antick pamtky apod. Z eckch rukou postupn peel do rukou
Tatar. Tatarsk populace byla ovem z Krymu nsiln deportovna roku 1943 za
Ural a na jejich msto byli dosazeni etnit Rusov. Mete zde ale nalzt i eskou
vesnici s pvabnm nzvem Bohemka.

Jazyky
Ukrajintina: Variant ukrajintiny je mnoho, ale nejist podobu tohoto jazyka lze
slyet na Halii, tedy ve Lvov, Ivano-Frankivsku a dalch mstech. Poltavsk oblast
na stedovchod zem rovn pat k tradin ukrajinojazynm.
Rutina: uv se na vchod a stedu zem, dle pak na Krymu.

Rusntina: vyskytuje se na zpad Ukrajiny a na Slovensku a je velmi blzk jazyku

Lemk, tedy Rusn, kte ij na polsk stran hor. Centrem slovenskch Rusn je
Preov.
Jazyk, jakm se hovo na Zakarpat, je pro Ukrajince nkdy obtn srozumiteln,
protoe m spoustu specifik mnoho slov pochz z maartiny, sloventiny,
rumuntiny, nminy, rutiny a jidi. M spoustu svch vlastnch slov a existuj
dokonce zakarparsko-ukrajinsk slovnky.

Nejslavnjmi Rusny jsou Andy Warhol, kter se narodil v Medzilaborcch, nebo

Paul Robert Magocsi profesor historie z Toronto University. Nejsilnj rusnsk
lobby je prv v Kanad.

Nboenstv
Na Ukrajin existuje specifick crkev ecko-katolick neboli uniatsk, zvan t
ukrajinsk. Tato crkev vznikla dky Brestsk unii, uzaven v r.1596, kter byla v
podstat fz crkve pravoslavn a msko-katolick. Polsk vlda, kter jej vznik
iniciovala, doufala, e tak pravoslavn ukrajinsk nrod postupn pibl katolicismu
a zvolna konen asimiluje s polskm obyvatelstvem. Projekt asimilice vak nebyl
spn. ecko-katolick crkev se naopak stala jednm ze zkladnch element
ukrajinsk identity. Uniatsk crkev je rozena zejmna na zpadn Ukrajin.
Crkev pravoslavn je naopak rozena na vchod a stedu zem. M 3 centra, 3
hlavy tto crkve a je pro ni tud charakteristick rozttnost a svry mezi tmito
centry. Vyznavai muslimsk vry byli a jsou na zem Ukrajiny pedevm Tatai a
Turci, tedy obyvatel Krymu. Tyto nrody jsou na Ukrajin zastoupeny dodnes,
avak v malm potu. Vra idovsk m rovn na Ukrajin sv hlubok koeny.
Prvn id pili na zem Ukrajiny ji v 8.stolet z Byzantsk e, dal pichzeli z
Persie, Mezopotmie a Polsko-litevsk Rzeczypospolit. Velk mnostv tch, kte
peili holocaust, od 60.let opoutj Ukrajinu i Rusko a vydvaj se pevn do
Izraele nebo USA, kde nejsou vystavovni nboensk ani politick nesnenlivosti.
Na zpadn Ukrajin je tak velk mnostv katolk, co souvis s polskm vlivem a
se silnm zastoupenm polsk meniny.

Nrodn svtky
Pravoslavn nebo uniatsk crkevn svtky se slav vtinou podle starho ritu, tj.,
podle Julinskho kalende, tedy o 2 tdny pozdji ne u ns. Nejvtmi svtky
jsou Pascha (Velikonoce), Rizdvo (Vnoce) a 24.srpen, kdy Ukrajina slav den
nezvislosti.

Ukrajinci v esk republice

Oficiln odhady poet ukrajinskch pracovnk, kte jsou v zemi, se pohybuje okolo
60 tisc osob. Neoficiln se vak hovo o nejmn dvou stech tiscch osobch, z
toho:
20 tisc oban R
13 tisc s trvalm pobytem
78 tisc s pechodnm pobytem
100-150 tisc na rzn vza, nebo nelegln prce
Pichzej sem nejastji za prac. Vtinou maj u jist zzem v tom, e nkdo z
jejich rodiny nebo vesnice se jich ze zatku ujme a vysvtl jim, jak shnt prci,
eho se vyvarovat apod. asto se dky tomu stv, e cel jedna vesnice pracuje
nap. v malm moravskm msteku. Z nejvt sti jsou ale najmni na prci tzv.
klienty (viz slovnek). Krom R jezd v souasn dob Ukrajinci za prac nejastji
do Polska, Nmecka, Itlie a Portugalska.

Ukrajinci pijdj do esk republiky zejmna za vdlky, tedy pracovat zde

pechodn. Jedn se o tzv. kyvadlovou migraci. Nejastjm modelem je
nkolikamsn prce v zahrani, msc a dva msce doma a opt odjezd.
Vjimkou ale nejsou ani ppady, kdy se pracovnk dostane dom jednou za 2 roky.
Ppady, kdy odjdj i eny, jsou stle astj. Fatln ekonomick situace je nut
opustit i sv dti, asto jet kojence, ponechat je v pi prarodi a vydat se do
zahrani za prac. Procento osob, kter zde zstanou, nen vysok, ale jsou mezi
nimi takov, kterm se potst a najdou si zde partnera, nebo daj pednost lep
perspektiv v na zemi ne svmu rodinnmu zzem.

Jedinm mstem, kde se Ukrajinci vech vrstev mezi sebou potkvaj, je kostel v
nedli. Mnoho z nich pracuje ale i sedm dn v tdnu, take se i sem dostanou spe
vjimen. Zarobitani se pli veejn nesdruuj. Strach z policie a vyhotn,
kter v nich jet piivuj klienti, i kdy jsou tu legln, je velk. Tvo vtinou
skupinky, kter bydl v jednom byt, v jednom dom, nebo pracuj u stejnho
zamstnavatele. S echy pichzej do kontaktu velmi omezen. Neu se proto ani
esky, co jim zase brn navzat s nimi kontakt, i kdy se namane pleitost, a kruh
se uzavr. Existuje ovem nkolik organizac Ukrajinc, kte se zde ji pln
etablovali a sna se svm krajanm pomhat a pipravovat pro n i pro echy
bohat kulturn program, kter zahrnuje od vstav a projekc film i koncerty,
divadeln pedstaven nebo plesy i vzdlvac akce a konference.
Takovmi organizacemi jsou: Ukrajinsk iniciativa R, kter vydv asoppis pro
Ukrajince Porohy, www.ukrajinci.cz, dle Frum Ukrajinc www.ukrainians.cz,
Katedra ukrajinistiky existuje na FF UK Praha, FF MU Brno, FF PU Olomouc nebo
esk asociace ukrajinist (AU).

Co se hudby te, tak modern rockov podoby ukrajinskho folklru nabzej nap.
skupiny Ahmed m hlad www.ahmedmahlad.cz
Klasickou verzi ukrajinskho folklru mete slyet od souboru Ignis a mnoha dalch
Nejslavnj ukrajinskou kapelou souasnosti je Gogol Bordello z New Yorku, Vopli
Vidopliasova (VV) z Kyjeva a Hajdamaky ze zpadn Ukrajiny.

Multikulturn vchova
Multikulturn vchova (dle jen MKV) je disciplnou, jej pedmt je sm o sob
konfrontativn. Vdy podstatou tto disciplny je nauit se zachzet s odlinost. A
kad odlinost konfrontuje nae ivotn jistoty, zkuenosti, nahlodv nm n
obraz svta. Zrove vak me setkn s odlinost zpsobit rozen obzor, kter
pin tak nov zkuenosti, pohledy, nkdy i hlubok setkn. Aby se tomu tak
mohlo skuten stt, je teba zskat dovednosti, kter pomohou natrnovat toto
pozitivn vnmn rznorodosti. Clem tohoto textu nen otevrat polemiku o sprvnosti
multikulturn spolenosti. Autoi zkrtka vychzej z pedpokladu, e setkvn lid z
rznch kulturnch prosted je v dnenm svt danost. MKV je pak disciplnou,
kter ve kolnm prosted pomh s touto danost se vypodat a jako takovou
bychom ji zde chtli tak pedstavit.
MKV je tedy asto definovna cli , kterch chceme doshnout, a to na kognitivn,
afektivn a behaviorln rovni.

Kognitivn cle: vdomosti a znalosti o jinch kulturch

Afektivn cle: rozvoj empatie a schopnosti pochopen emoc pslunk jinch

kultur

Behaviorln cle: jak se chovat v uritch situacch

Milena Hbschmannov

Romsk pohdky

O seste dvancti bratr

Byl nebyl, sladk, poehnan, byl jeden Rom a jedna Romka. ili spolu, ale nemli dti.
Nemli dti, ani kdy byli mlad, tm spe se jim ta nevedlo k stru. Chtli mt dti, pro
vechno na svt chtli mt dti, aby jim jednou ml kdo lci vody podat.

Mu povd: "Posly, eno, jdi na pdu, a tam najde fazoli. V, e tvj otec hospodail, teba
tam po nm zbyla jedna fazolka. Tu fazoli spolkni a uvidme."

ena spolkla fazoli a obtkala. Porodila dvanct syn. Ne stail mu dopt pivo, chlapci
vyrostli a odeli pracovat do lesa jako myslivci, jako zbojnci.

Chodili po lese, chodili, chodili, u jsou unaven, sedli si ke studnce, tady zstaneme,
odpoineme si trochu. A tu vid zmek, v zmku bydlela jeibaba se svou dcerou. Jeibaba
tam bydlela, na mou est.

"Pojme si odpoinout do zmku", povdaj. li tam, a jeibaba, a pr se k n nasthuj.

Dobr, nasthovali se k n. Bylo jim to docela po chuti.

A jeibaba povd: "Poslyte, chlapekov, kdy budete dob, kdy se budete pkn chovat
ke mn a k m dcei, tak vm moje dcera bude hospodait, vait, prt, prost co se pat, a ne
se vrtte z lovu, budete mt vechno pipraveno."

Dobr, a poslyte, vrtili se z lovu, na mou est, mli vechno pipraven, jak se slu a pat,
jdlo, ist aty, vyehlen koile, vyehlen kalhoty, puky, zkrtka vechno.
A te, rok jako den, dva roky jako dva dni, ti roky jako ti dni, star Rom se svou enou zase
nemaj dn dti. Dvanct syn, ale ti jsou nkde v lese, a holika dn. K bychom mli
holiku, dceruku. Je to ostuda, e dnou nemme.

"Posly, eno, te k stru to u nepjde. Ale jestli mermomoc chce, jdi na pdu, najdi tam
fazolku, spolkni ji, a ji bude polykat, ekni tikrt za sebou: "A obtkm, a obtkm, tak
rychle a obtkm, jak rychle jsem tu fazolku spolkla."

A tak se jim narodila holika, dceruka. Rok jako den, dva roky jako dva dny, ti roky jako
ti dni, tyi roky, pt let a holika u je moudr.

Povd: "Mami, jsem prvn nebo posledn?"

"Jsi nae prvn dt," povd matka.

"Poslyte, m mil maminko a mj mil tatnku, kdybych mla sto pr stevc roztrhat,
musm najt ty, co byli pede mnou, protoe j vm, e nejsem prvn, ale e jsem posledn.
Jsem vae posledn dt."

Ta holika, dceruka, byla toti moc chytr a vdla pravdu.

Sebrala fotky a vbec vechno, co se pat, na cestu, a la. Pijde na tu louku, na louce
studnka, trva kolem studnky vechna slehnut. No jist, tam chodili odpovat jej brati, a
tak tu trvu uvleli.

Jej brati zbojnci. Holika je unaven, e si tak odpoine. Ulehla do trvy u studnky,
usnula.

Jak tam le, pijdou ti zbojnci, dvanct zbojnk, jej brati. Nevdli, e je to jejich
sestika, nemli pont, kdo ta holika je. Nejstar bratr povd: "Neudlme nic jinho,
ne e ji zabijeme. Kdyby tch dvat bylo dvanct, kad z ns by si mohl jednu vzt jako
svou milou, ale co s jednou enskou na dvanct chlap. To se nehod."

Ale nejmlad bratr povd. "Nic takovho. Vzbudme ji, vyptme se, odkud je, kdo je, a se
nm legitimuje, adresa, a pkn uke fotky, a jestli to bude nkdo z na rodiny, tak ji
budeme chovat pi sob, kdy to bude nkdo ciz, tak ji poleme pry. Na ji zabjet, byla by
j koda."

Ale ona vechno slyela, protoe nespala. Jen tak leela a slyela, co ti zbojnci mezi sebou
hovo. Pak se trochu vzchopila, ale mla strach.

Brati povdaj: "Neboj se, neboj se, jen nm povz, odkud jsi, uka nm legitimaci, teba jsi
nkdo z na rodiny.

"Otec mi vyprvl, e jsem mla dvanct bratr, ale e odeli na lov a nevrtili se, a tak jsem
se vydala je hledat.

"Nem sebou njak fotky?"

Ukzala jim fotky, brati ki: "Poslyte, te budeme na seste psahat, e se j od pasu
dol nedotkneme. Od pasu dol na ni nesm dn z ns poloit ruku, protoe to je nae vrn
sestra."

A tak si ji vzali dom, jeibab dceru vyhnali, zaplatili j vplatu, prmie, pdavky na dti, jdi
zptky do zmku, my tu mme sestru.

A te sestiku pouovali, aby nikomu neotvrala, aby nikam nechodila, dvanct dn a

dvanct noc u n zstali a vemu ji uili, ve vem ji radili. A pak, e u toho v dost, e me
zstat doma sama, a oni e pjdou na lov. Sestika zatm vaila, prostela stl, tale, vechno
jak se slu a pat.

Ale jeibaba mla vztek, e jej dceru vyhnali, e si nechali tu malou, tu sestiku. Mla vztek,
protoe jej dcera si u dvancti bratr vydlala slun penze, kad msc zloha, vplata a
te najednou nic.

Pila jeibaba ped domek, povd: "Otevi mi, holiko, otevi."

"Dej mi pokoj, brati mi pikzali, abych nikomu neotvrala."

"Jen mi otevi, kdybych byla mu, neeknu, ale ena en otevt me."

A holika otevela. Jeibaba j navlekla punoku, a v tu chvli byla holika mrtv. Brati se
vrt z lovu, jdlo bylo uvaen, pipraven na talch, ale sestika v posteli, nataen, jako
mrtv.

"Podvejte se, sestika sp."

"Jen ji nechte spt, je malik, ptilet, takov dt se unav, kdy m vait pro dvanct
muskch."

A tak j dali pokoj, najedli se, odpovaj, hodina, dv hodiny, nejstar kouk na hodinky:
"Brati, je pl pt a ona jet sp, to nen samo sebou."

A u je jim smutno, u vd, e se nco stalo. Koukaj, sestra m na noze novou punoku. Na
jedn noze byla punoka nataen, a ta noha byla mrtv, na druh noze punoka shrnut, a
ta noha jako by ila.

"Jak to ale, brati, udlme, zapshli jsme se, e se j od pasu dol nedotkneme. Jak j ty
punochy sundme? Co dlat?"

Brati se stydli, ne, sahat na nohu dvce, vlastn sestice. Ale pak pece njak tu punoku
sthli a holika se posad na posteli. Ach jak dobe se mi spalo!"

"e se ti dobe spalo? Byla jsi mrtv, a byla bys mrtv do smrti, kdybychom ti nesthli tu
punochu z nohy. A te nm povz, kdo tu byl."

"Nevm, kdo tu byl, byla tu njak star ena."

"Jeibaba?"
"Jeibaba."

"Tak posly, holiko, nae sestiko, a u sem vckrt jeibabu nepout!"

Ale jeibaba se stejn dozvdla, e holika ije, e ji ty punochy nezahubily. Dobr. Brati
hldaj sestiku dvanct dn a dvanct noc, ale pak, e u je holika dost rozumn, a e
me bt sama doma. li na lov. A jeibaba je tady. Tentokrt pinesla plaveky, modern,
kratink plaveky, bikinky.

"Otevi mi, holiko."

"Neotevu, brati mi to zakzali."

"Otevi mi, mm pro tebe plaveky, kratink modern, bikinky."

Ale holika neotevela, a tak se tam jeibaba vloupala, oblkla holice plaveky nsilm. A
holika je vyzen. Mrtv. Brati u vid, co se stalo. Punoky jsme j mohli jak tak
sthnout, ale jak j mme sthnout plaveky? Zapshli se, e od pasu dol na ni nepolo
ruku. A tak brati vythli mee, dvanct me, jeden druhmu ual hlavu, a ten co zbyl
naposled, sm sebe zastelil. Ale naped ji , holiku, zanesli pod most, pod takov mostk, a
teprve pak si usekali hlavy.

Co se nestalo? Jede tudy princ, jede v koe, a ten jeho k ne a ne jt dl. To proto, e tam
leela mrtv holika. K na ni nechtl lpnout.

Princ povd: "Co to, e k nechce dl. Jdi se sluho odvat co to tam le." Ale u vid dvku.
"Ach, bozi, co je to za krsnou enu. Mrtv, ale jako by ila! Jdi, sluho, zavolej sanitku, a ji
hned odvezou do nemocnice!"

Sluha zavolal sanitku, ale v nemocnici nevdl nikdo, jak ji oivit. "Dobr," povd princ,
"vezmu ji dom." Odvezl ji dom, ve stn si udlal takov otvor, do tohoto otvoru ji poloil
a cel dni i noci byl s tou krsnou mrtvou zaven ve svm pokoji.

A princova matka povd: "Co jsi takov smutn? Jindy ses odnkud vrtil, hned jsi volal:
Mami, co mme k obdu? Povdal jsi mi o tom a o tom, sml ses, a te ml, ani se mnou
nepromluv. Ani se mnou, ani s tatnkem, pod jsi takov smutn, utrpen, mlad lovk a
tak utrpen, co teprve a zestrne?"

"Dej mi pokoj, mami, nech m bt."

"Dv, kdy jsi odchzel, nechval jsi dvee oteven, te pokad zamyk a kl si bere s
sebou. Co to m znamenat? Mysl, e ti nco ukradnu?"

"Mami, mami, nech m na pokoji."

No ale jednou zapomnl kl ve dvech, odjel do msta, a matka vela do pokoje. Vid tam
krsnou mrtvou, omdlela.

"Podvejte se, kter hlupk j oblkl tak tsn plaveky? Vdy ji to mus krtit, chudinku! V
pase je dost siln, gumika se j zaezv do ivota, do sdla."
A princova matka sthla dvce plaveky.

"Ach jak dobe se mi spalo!"

"Byla bys spala a do smrti, mil holiko, nebt m."

Syn se vrt, matka vol: "Poj se honem podvat, co tu m."

On utk, jak utk, zakopne o sirku, nathne se, jak dlouh, tak irok, rozbil si nos samou
radost.

No, hned zsnuby, svatba. Starho Roma, dvina otce, i jej matku vzali k sob, do novho
bytu, a ijou dodnes, jestli nezemeli.

Brati jsou ovem odstelen, co se d dlat, je to koda.

Jak Rom vyhrl husu

Jeden Rom pracoval u fare jako sluha, vte? Far sed venku a povd Romovi:

"Jdi, cikne, jdi za mou slukou a vyi j, a mi pole husu. Peenou husu."

Rom jde, nese husu, krsn vypeen, a Rom hladov. Postav pek na stl, olizuje se, far
na nj kouk.

"Dal by sis, love, co?"

"Jist, drah love, jist bych si dal, kdybys mi dal."

"Dm ti, cikne, dm ti, ale poslouchej: Kdy do t husy zapchne n, zapchnu j n do
tebe. Kdy ji nabere na vidliku, naberu j tebe na vidliku. Kdy j utrhne nohu, utrhnu j
nohu tob. Kdy se do n zakousne, zakousnu se j do tebe. Co udl ty s tou husou, to
udlm j s tebou, tak si jen klidn vezmi."

Rom peml, pak str huse prst do zadku, pkn husu zdvihne a zane olizovat.

"Poslu si, fari, love drah, jen se mnou dlej, co j s tou husou."

No a Rom vyhrl. Vyhrl husu a pkn si ji odnesl dom.

 Ban

Jednou z etnch dcer Nebeskho csae byla i Ban. Byla ze vech dcer nejpomalej.
Pesto ji rodie nesmrn milovali a jet ji navc rozmazlovali.

Ban se brzy provdala a svho manela velmi milovala. Pila zima, a proto se Ban
rozhodla, e manelovi uije tepl aty. Nic si pedem nepipravila, a krom toho nebyla
ani dobr vadlena. Chtla prost udlat radost svmu milovanmu mui. Od prvnho
zimnho dne vysedvala nad itm, ale prce j nela od ruky. Jaro se nezadriteln blilo
a Ban mla hotov jenom rukvy. Ale ila a ila, a kdy byla konen s prac hotova,
zima byla pry.

Vydala se tedy Ban za svm otcem a prosila jej, aby vrtil na chvli zimu, jan co by
manelovi zkusila nov aty, kter mu sama uila. Nebesk csa se nad dcerou slitoval a
na nkolik dn zimu vrtil. Ban tak mohla zkusit manelovi aty a velice se radovala, jak
mu pkn padnou.

Od tch dob se v beznu, kdy u bv teplo, vdycky jet na nkolik dn ochlad.

Tomuto chladnu se k "Baniny chladn dny".

Vietnamsk pohdky, Praha, 1974

Portl multikulturn vchovy:

http://www.czechkid.cz/index.html,

Portl interkulturn vchova PF JU

http://www.pf.jcu.cz/stru/katedry/pgps/ikvz/podkapitoly/d01kapitoly.pdf,

Portl Aktuln
http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/nguyen-thi-thuy-duong.php?itemid=2779,
NMTY PRO PRCI S DTMI V M

Eva Svobodov

K rozvjen multikulturn vnmavosti a citlivosti nm me pomoci teba i pbh O ern

ovece. K jeho realizaci uitelka potebuje kus ed a ern ltky, zvoneek, klobouk a znt
pbh.

Zmr uitelky: uit dti empatii a prosocilnmu chovn

Vstup: dt v, e bt odlin neznamen bt patn a um slovn ocenit druhho

Pohdka o ern ovece

Byla jedna sala, ve kter bydlely oveky a jejich past. Vechny oveky byly krsn bl a
byly na svou blou krsu patin hrd. Obdivn se prohlely v zrctkch lou a jedna druh
kala b, b, b, to jsme krsn, b Jen jedna z nich se nikdy do zrcadla nepodvala,
protoe dobe vdla, co by tam vidla. Byla toti ern jako noc, jak ern tma. A proto se
s n tak dn bl oveka nechtla kamardit. A tak vdycky stla sama stranou.

Uitelka pehod pes dv idliky ernou ltku a vzniklou oveku postav stranou od dt a
vyprv:

Vdycky rno vodil past oveky na pastvu. Nejdve bely bl oveky, ernou nikdy
dopedu nepustily. A na pastv si spolu povdaly, ale zase jen bl oveky. S ernou se nikdo
nebavil. Meme si na to te zahrt. A kdy se veer vracely, zase bely nejdv bl a o
ernou se nikdo nestaral.

Uitelka vezme do ruky zvoneek: J se te, dti promnm v paste (nasad klobouk) a vy
budete moje krsn bl oveky. Pojte oveky, pojte, pjdeme na pastvu. Uitelka vod
dti oveky - po td a doprovz slovem: Tak se oveky zastavte pkn se paste, tady je
dobr travika, ta vm bude chutnat. A mete si oveky spolu povdat. Oveky se pasou,
uitelka me pustit hudbu nebo zahrt na fltnu, po chvli je pozve na dal lep pastvu a
tak vymn asi tikrt. Pak se vrt do salae. Uitelka: Pojte, oveky moje, brzy u bude
tma, musme dom, bka mte pln, jdeme spinkat. Hezky si tady lehnte a peji vm krsn
sny. J jdu tak spt. Uitelka sund klobouk, d ho stranou a pokrauje ve vyprvn.

Veer se oveky v salai k sob pitulily a pkn jedna druhou hly. Tedy ty bl se pitulily,
tu ernou k sob nevzaly a kdyby se chtla pitulit, urit by ji zahnaly. A tak bl oveky
pomalu usnuly, u dvno spal i past, jen ern oveka nemohla a nemohla usnout, bylo j
zima, smutno a tak se sama trochu bla. J se te, dti, zmnm v ernou oveku a kadho
z vs se na nco zeptm.

Uitelka si pehod ernou ltku pes hlavu, aby j tm nebylo vidt do oblieje a pak jde od
jednoho dtte k druhmu a kadho se zept: Bl oveko, je mi smutno a zima, chce mi
njak pomoci? Odpovdi oveek uitelce signalizuj prosociln rove dt. Kdy
dokon otzky, postav oveku stranou od dt a pokrauje ve vyprvn.

Nakonec zstala oveka zase sama. Vechny bl sestiky spaly a ona stla v kout a klepala
se zimou. Najednou se v okn salae objevila dv svtlka. Za nimi ed ui, huba pln zub a
bicho pln hladu. Vte, kdo to byl, dti? Jasn, byl to vlk. Koukal a vyhlel si, kterou z tch
krsnch blch oveek si d dneska k veei, jestli tu velkou tlustou, nebo tu malou, ta by se
zase dobe nesla. A pi tom pemlen ho pozorovala ern oveka. Bla se, tuze se bla o
sv sestiky. Vdla, e ji vlk nevid, protoe je ern a ve tm se ztrat, ale bl oveky
vidl i v ern tm. Vlk se pomalu plil do salae a nae ern oveka sebrala vechnu
odvahu a kdy el vlk tsn okolo n (uitelka me ilustrovat vyprvn tak, e pes jednu
ruku pehod edou ltku a pes druhou ernou a hraje s nimi jako s loutkami), skoila mu na
zda a kiela: Ty loupenku, ty ulinku, pokej, j ti uku. Na rohy t naberu, kopyty t
rozdupu, do zem t zadupu Vlk uvidl ern kopyta, ern koich a myslel si, e pro nj
piel ert, nejmn samotn lucifer. Strachy ukrutn zaval: a vzbudil
vechny oveky. Stran se vylekaly, kdy uvidly vlka, ktermu sed na zdech ern oveka
bu do nho koptky. Vlk vyrazil ze dve a ern oveka spadla na zem. Sestry byly
zachrnny. Sebhly se kolem oveky, dkovaly j a kaly hezk slova. Co myslte, e ekly
bl oveky sv ern sestice?

Uitelka vybz dti, aby se opt staly blmi ovekami a ekly ern ovece, co si o n mysl
te. Co j chtj ci za to, e je zachrnila ped vlkem. Me vyzvat nkter dt, aby se stalo
ernou ovekou a vyzkouelo si, jak se asi ern oveka ctila. A tak si meme vyzkouet,
jak to vypadalo, kdy ly oveky na pastvu, jak se chovaly k ern seste, jak si s n povdaly,
jak se s n tulily V roli ern oveky se dti stdaj.

K rozvoji multikulturn citlivosti mohou vst t hry zamen na rozvoj empatie a

prosocilnho ctn jako napklad:

Msto po pravici
Pomcky: jedna idle navc
Zadn a koment: Podvejte se, dti. Msto vedle m prav ruky je przdn, nikdo na nm
nesed. To je skvl pleitost, abych si sem nkoho pozvala, nkoho, kdo je mi sympatick,
koho mm rda. No jo, to ale pro mne bude tuze tk, protoe j vs mm rda vechny a
musela bych si vs pozvat vechny. Tak jinak. Teba bych si mohla vybrat nkoho, kdo m
njak potil, kdo mi udlala radost, ale to by tak bylo tk rozhodovn. Tak nkoho, kdo
se mi lb. Ale a se dvm, jak se dvm, lbte se i dneska vichni. Co j si ponu? Aha, u to
mm. J si pozvu teba, teba Jirku: Msto po m pravici je przdn a j poprosm Jika,
aby si vedle m sedl, protoe dneska rno postavil obrovsk hrad. Dkuju, Jirko. A te
meme poprosit Davida, aby si vybral k sob kamarda, protoe m voln msto po pravici.
A tak nm, Davide, jestli chce, ekni, pro sis prv tohohle kamarda vybral.
Uitelka dv pozor, aby byly vechny dti nkm vybrny a vechny slyely od svch
kamard njak pozitivn sdlen.

Klubko
Pomcky: klubko vlny dostaten velk
Zadn a koment: Tohle klubko nen jen tak ledajak klubko vlny. Je to klubko ve
kterm jsou stoen nitky ptelstv. Kdy j te polu klubko Jan a Jana si vlnu podr,
me ji poslat dalmu kamardovi a mezi nmi u stejn zstane nitka ptelstv. Kad
ekne komu nitku posl, tak j eknu: Poslm klubko Jan, a mu dodat pro. Protoe j
rno bylo smutno, tak j peji, aby byla vesel. Kdo nechce, nic dodvat nemus, ale
nezapomete ct jmno, komu klubko poslte. A tak je dleit, abychom na nikoho
nezapomnli. Vtinou pi he sedme na idlikch, dti by si mly vlnu pevn dret na kln,
aby jim nevyklouzla. Klubko se posl dole po zemi, pod vznikajc pavuinou. Uitelka
pipomn, aby dti na nikoho nezapomnly, aby kad dostal nitku ptelstv. Kdy maj
vichni v ruce vlnu, meme si povdat o tom, co nm vzniklo, dti budou urit mluvit o
pavuin, ale pijmme i vechny asociace. Pavuinu zvedneme vichni nad hlavu a me
nm pipomnat zase nco jinho. Kdy si s n dostaten pohrajeme, meme ji zptky
zamotat.
Te budeme, dti, namotvat pavuinku zptky na klubko tak, aby se nm neztratila a
nezamotala. Ten, kdo m v ruce klubko, namotv nitku a my ostatn budeme zvedat
pavuinku do vky, aby pod n mohl projt. A dojde ke kamardovi, kter mu klubko
poslal, tak mu ho vrt, hezky mu podkuje a stoupne si na jeho msto. A kamard me zase
navjet nit ke kamardovi, kter mu klubko poslal, a tak dl, dokud celou pavuinu
nenamotme zptky.

Slepovan
Pomcky: kouzeln hlka, ppadn klobouk i jin kostmn znak kouzelnka
Zadn a koment: ry mry fuk, j jsem kouzelnk a mohu si vs svoj kouzelnou hlkou
slepit kde chci. Dvejte dobr pozor. Te vm bude hrt hudba a vy si budete podle n tanit.
A pestane, budu arovat. Teba: ry mry fuk, a se dti slep ely k sob.
Uitelka slepuje dti rznmi stmi tla, provokuje, aby hledaly rzn zpsoby slepen,
oceuje, kdy se slep vce dt ne dv.

Medvd drbn (podle Zdeka imanovskho)

Pomcky: dn
Zadn a koment: Dti, vte, jak se drbou medvdi? Uitelka poslouch npady dt,
pitakv Hmm, tak to bude urit pravda. Ale na zdech se podrbat neum a tak kdy
potk medvd medvda, kter se mu lb, podaj si packu, pozdrav se a pak se k sob oto
zdy a jeden o druhho si zda hezky podrbou. Pak se rozlou, zamvaj si packou a jdou dl,
a potkaj dalho medvdka, pozdrav se

Tich voda
Pomcky: tek nebo pln brle na zakryt o
Zadn a koment: Dti stoupneme si do kruhu a chytme se za ruce. Kdo se neboj tmy,
me jt doprosted, protoe mu zavu oi tkem. Jirka se neboj, tak mu zaveme oi. My
te pjdeme po kruhu a meme si zpvat psniku, teba la Nanynka do zel Jirka bude
dobe naslouchat, aby slyel, kde kdo jde a a bude chtt, ekne heslo: Tich voda. Jak to
uslyme, zstaneme stt a budeme pln potichu. Jirka si poslepu vybere kamarda a bude
hdat, kdo to je. Me si ho osahat, ale nesm se podvat. Kdyby si vbec nevdl rady,
meme mu njak pomoci, ale jen kdy on bude chtt. Pokud Jirka uhodne, vystd ho ten,
koho uhdl, pokud neuhodne, hd znovu.

Sardele
Pomcky: nejsou nutn
Zadn a koment: Dti, zahrajeme si na sardinky. Jsou to takov mal rybiky, kter
plavou hluboko v moi, kde je pln tma. Vdycky plave velik hejno rybiek okolo sv
sardel maminky. Kdy se spolu sardinky potkaj, zamlaskaj na pozdrav. Meme si to
zkusit, ale pozor, tahle hra se hraje se zavenma oima a kdo to vydr a oi neoteve, tak si
hru hezky uije.
Uitelka nech dti, aby si vyzkouely chodit v prostoru se zavenma oima a kdy se spolu
dotknou, pozdravit se domluvenm signlem, teba zamlasknm, zappnm, zabluknm
aj. Pak he pid dal pravidlo. Vechny ty mal rybiky hledaj svoj sardel maminku. A
vte jak ji poznaj? e je pln potichu. Mou na ni mlaskat jak chtj a ona jim neodpov. A
tak se k n rybika pimkne a pak me otevt oi, aby se pesvdila, e maminku
opravdu nala. A protoe m oi oteven, tak u na nikoho nebude mlaskat, ale bude se tulit
k mamince. Kdyby se j nkdo dotknul, bude vdt, e mu neodpovd a tak pozn, e je na
sprvnm mst u sardel maminky. Ta hra se hraje tak dlouho, dokud se vichni nebudou
dret v chumlu okolo maminky. Sardel maminkou me bt uitelka nebo uren dt. ,
kter stoj v prostoru. V klasick form, kter je urena spe starm dtem, se hra hraje
v tmavm byt nebo veer na zahrad, kde je nkde schovan jeden hr sardel a ostatn ho
hledaj. Kdo ho najde, pimkne se k nmu a stane se tak sardel. Hraje se tak dlouho,
dokud nejsou vichni hri sardinky.
Dti, dti, pojte sem
Pomcky: nejsou potebn
Zadn a koment: Dti, mon, e jste se dneska jet vichni vzjemn nepozdravili,
mon, e se ani nkdo s nkm jet nepotkal. Ale to vechno se nech napravit:
Dti, dti pojte sem, do kola se sesednem,
do kola se posadme, vzjemn se pohladme,
popejem si, a mme vichni hezk den.
Verky meme pednet nebo zpvat na jednoduchou melodii, nkde je pan uitelka
pouv jako svolvac k rannmu kruhu. Po nich se posl po kruhu pohlazen s pnm
dobrho dne i s jinm poselstvm, kter dti vymysl.
Rann pozdravy bychom mli obmovat a dvat dtem co nejvt prostor k tomu, aby si je
mohly upravit i vymyslet samy.

Labada (podle Jany Kotalov)

Pomcky: nejsou potebn

Zadn a koment: Zatanit Labadu si spolu mohou jenom dob kamardi, protoe u
Labady plat jedno dleit pravidlo. Nikoho to toti nesm bolet. Stojme v kruhu, drme se
za ruce a jdeme kenm prav nohy pes levou doleva pi prvn sloce. A pi jejm opakovn
jdeme kenm lev nohy pes pravou na druhou stranu doprava.
Tancujem labada, labada, labada,
tancujem labada, laba, laba, da
Opakujeme na druhou stranu.
A te se vs dti zeptm, za co jsme se dreli: Ruce byly? a vy mi odpovte podle pravdy:
Byly.! A j se zeptm znovu: A co ramena, byla? Sprvn, nebyla. Tak se chytme za
ramena a meme zpvat znovu.
Uitelka vdycky vyjmenuje jednu po druh vechny sti tla, za kter se u dti drely.
Nap. Ruce byly? Dti odpov: Byly. Ramena byla? Byla. A co kolena? Nebyla. Tak se drme
za kolena a tancujeme tak, e nohy otme na patch.
Meme se dret za un lalky, za malky, za vlasy, za brady atd., ale vdycky mus platit
pravidlo, e to nesm bolet! Kdyby nkdo zaal nakat, e ho to bol, je nutn tanec zastavit a
problm vyeit. S dtmi se meme domluvit, e kdy nkdo zaki au, tak konme a dl se
hrt nebude.
Maminka a mltko

Pomcky: nemus bt, ale uplatn se teba obrzky zvtek na niti kolem krku, masky i
epiky zvtek aj.
Zadn a koment: Dti, najdte si kad kamarda, abychom udlali dvojice. Te se spolu
domluvte, jak chcete bt zvtko kdo bude maminka a kdo dtko a te se jet
domluvte na spolen ei. Jak se bude domlouvat teba kot s kokou, jak kravika
s teltkem atd.?Takov mltko se snadno mamince ztrat. Kdy se ztrat ve dne, je to
problm, ale jet hor to je, kdy se ztrat v noci. A na to my si te spolu zahrajeme.
Uitelka vybere dvojici dt, zave jim oi a dv jin dti je zavedou co nejdle od sebe. Tam
je nechaj a kolem maminky a dtka je, najt se podle hlasu (nap. mau, mau). Kdy
maminka sv dtko najde, tak se spolu obejmou a teprve pak si sundaj tky. Zkuenj
dti mohou hrt bez tk se zavenma oima. Zanme s jednou dvojic, ale asem se me
v prostoru tdy hledat dvojic nkolik. Ostatn dti pozoruj.
Hru nelze alespo zpotku hrt s celou tdou, ostatn dti se mohou nudit, uitelka by mla
najt zpsob, jak hru ozvltnit i pro pozorovatele, teba jim zadat kol (nap. budeme jim
dret paleky a a se maminka s dtkem shled, zakime Hur! Aj.)

Na co bychom nemli zapomnat pi komunikaci s dtmi nejen v rmci multikulturn

vchovy.

1. Mli bychom bt autentit, nae slova by se mla shodovat s iny i s mylenkami,

protoe dti jsou velmi citliv na nae neverbln projevy a asto jim rozum lpe,
ne slovm

2. Pijmat dti jako rovnocenn partnery, respektovat je. To znamen chovat se k nim
tak, jak se chovme k lidem, kterch si vme. Nesniovat jejich lidskou dstojnost a
smit se s faktem, e se dti mohou odliovat od m pedstavy, e jsou jin ne bych
si pl(a), jin ne jsem j, vychzej z jinho prosted, maj jin vlastnosti, zjmy a
chut, ale nejsou hor ani lep ne jsem j. (To mimo jin znamen nenutit dti do
jdla, do spnku, umonit jm naplovn vech fyziologickch poteb v individuln
me kadho dtte atd.atd.

3. Vytvoit si spolu s dtmi pravidla, kter je ochrn ped ohroenm ze strany ostatnch
dt, ale kter je budou tak uit respektovat ostatn, dti i dospl, neniit zmrn
vci a neubliovat prod. Pi vyvozovn pravidel pojmenovat i pirozen dsledky,
co by se mohlo stt i co se stane, kdy nkdo pravidlo nedodr. (Co by se stalo,
kdyby) Pravidla by nm mla vytvoit hranice bezpenho prostoru, ve kterm se
meme spolen pohybovat a mla by bt pijata na zklad vlastn vle (vnitn
motivace), ne z obavy z trestu. Pravidla by mla platit stejn pro dti i pro dospl.
4. Mli bychom nedlat a nekat dtem vci, kter bychom nechtli, aby kal nebo
dlal nkdo nm nebo nkomu, koho mme rdi.

5. Neodsuzovat dti za to, e se odliuj, ale vnmat jejich odlinost jako vjimenost
(nap. dt hyperaktivn je vjimen svmi rychlmi reakcemi, vdr, odvahou)

6. Mli bychom se snait, aby nae komunikace s dttem byla podprn a rozvjejc, to
znamen, e bychom se mli snait reagovat na podnty ze strany dtte, rozvjet je a
potvrzovat, e dtti rozumme a chpeme jeho pocity. To znamen dvat dtem
astji pozitivn zptnou vazbu ne negativn.

7. Dvat dtem najevo, e je mme rdi. Myslet na to, e kad dt potebuje n dotek,
pohled, soustednou pozornost, uznn, ale i slova, kter mu potvrd, e jsme rdi, e
je mezi nmi a e ho potebujeme. A mt na vdom, e prv ty dti, kter nejvce
zlob obvykle nejvce potebuj nae ujitn, e je mme rdi. Ono zloben me
bt volnm: vimni si m, jsem tady taky.

8. Uit dti vyznat se ve svch emocch i v emocch ostatnch lid. Sv emoce ped dtmi
neukrvat a emoce dtte nepoprat, ale uit dti je rozpoznat a poradit si s nimi.

9. Dti netrestat, ale nechat psobit pirozen dsledek, kter jejich konn pin. O
pirozenm dsledku dti pedem informovat a uit je samotn odhadnout, jak
pirozen dsledek me mt kter in. (Pozor, dti nastrame! Mli bychom bt vdy
pravdiv!)

10. Msto neuritch pochval a hmotnch odmn i pidlen vhod, se snait ocenit
konkrtn snahu dtte i vsledek jeho innosti. (Msto klasick pochvaly vkres
..m to pkn!.. si povimnout detail, popsat vkres, pohovoit o zmru aj.
zaujalo m, e m na obrzku dv slunka, jak se to stalo?) Uvdomovat si
nebezpe, kter pochvaly, odmny a vhody pinej. (Ztrta vnitn motivace a jej
promna na vnj.)

11. Podvat dtem zptnou vazbu na iny, kter dl. Pro vzor je lpe podvat vazbu
pozitivn a ne negativn.

12. Snait se vyhbat neefektivnm komunikanm technikm jako: vitkm, obviovn,

pouovn, moralizovn, zamen na chyby a kritiku, lamentacm, citovmu
vydrn, zkazm, varovnm, proroctvm a negativnm scnm a pokynm a
pkazm, vyhroovn, urkm, srovnvn, kiku, zdrazovn vlastnch zsluh a
in, shazovn a ironizovn zsluh ostatnch. Nepouvat zbyten moc otzek.

13. Pouvat efektivn komunikan techniky nap.: popis, informace, dv slova, monost
volby, vbr, vytvet dtem prostor pro samostatnost v rozhodovn, ale zrove
vyjadovat vlastn oekvn a poteby

14. V ppad, e dt prov silnou emoci, umt zareagovat empatickou reakc, nepoprat
emoce dtte, nezlehovat je a dt za n netrestat (emp.reakce= akt.naslouchn,
pojmenovn emoce, kterou druh prov, nabdnut pomoci)
 15. V ppad, e j provm silnou emoci, jej pinou je dt, umt tuto emoci sdlit
dtti formou j vroku (J vrok=pojmenovn emoce, kterou provm, uren
piny tto emoce, vyjden mho oekvn)

16. Snait se vzbudit u dt vnitn motivaci k uen i k dalm innostem (rozpoznat, zda
dt pracuje s vnitn i vnj motivac), nepouvat odmny a tresty (uvdomovat si,
e nejen trestem, ale i odmnou se stavm do nadazen pozice a jednm mocensky)

17. Dti nenlepkovat a pokud by dt ji nlepku mlo, snait se mu ji pomoci odstranit.

18. Neeit za dti problmy, ale uit dti, aby se snaily domluvit se, najt kompromis i
dohodu pi een konfliktu. Uit dti domlouvat pravidla, spolupracovat a vzjemn
se respektovat. Nebt se, zeptat se dt, kdy si nevm rady.

Komunikace s dttem nen souboj o to, kdo koho bude poslouchat, ale spolen cesta
pln objev a pekvapen .
Efektivn komunikace by mla bt nstrojem spoluprce, nikdy by nemla bt zneuita
k ovldn druhho.
Pokud by nkdo chtl pouvat efektivn komunikan techniky k tomu, aby druhho
ovldl, prosadil sv (neoprvnn) poadavky a mohl s nm manipulovat, bude vtinou
odhalen a jeho snaha bude neefektivn.
Pokud zvldne efektivn komunikaci natolik, e se mu poda uniknout odhalen jejho
zneuit, ml by si bt vdom, e uv psychologickou zbra, jej nebezpe zatm
nedokeme odhadnout.
Eva Svobodov

Literatura:

Kopiva P., Novkov J. a kol: Respektovat a bt respektovn, Spirla, Krom 2005

Svobodov E., Prosociln innosti v pedkolnm vzdlvn, RAABE 2007