Malíř

D7 G Emi Ami D7
Touhou po domově, prošlapal střevíce, který jej zanesly do naší ulice
G Hmi Ami D7
Na cestě k blahobytu, chtěl mít svůj atelié, má vikýř v podkroví ve kterém léta žije
G Emi Ami D7
Já rovnou ze školy k němu jsem chodívala, psávala úkoly a s ním si povídala
G Hmi Ami D7
Byla jsem zvědavá, chtěla vždy jen pár vět oči mu dálkou zjihly, když začal vyprávět
G Emi Ami D7 G
Světla ramp na Brodwayi studio v Paříži výstavu na Monmartru poutavě přiblížil

RF:
C G
Na místo drahých dárků, uprostřed náměstí
D7 G
Mně víno do pohárku, naléval pro štěstí
C G
A já jsem pochopila, moudrost že snoubí se s vráskou
D7 G
Léta co s ním jsem žila – že voní láskou …

A pak se to stalo, mám první hřích, miluju cvoky – byl prvním z nich

Nosívá šálu, šarmantní pán – má profil králů, už není sám

Pan malíř nahlas mluvit se bojí, protože v podkroví kolíbka stojí

V ní další malíř, co mír má v duši, už nosí šálu – moc mu to sluší …

RF:

Na místo drahých dárků, uprostřed náměstí

Mně víno do pohárku, naléval pro štěstí

A já jsem uvěřila, moudrost že začíná vráskou

Léta co s ním jsem žila – že voní láskou …