」 ‐´―

―
一 ―

}iORELLY

z iK(-)\iK
pfrinoDY
Pieloiili
Motu a Yladimlr Rauscherooi
MORELLY/ZAK
Stran 140
Cena kart. 8,?0 Kds

..Z{konikem piiroilv" ddv6me

Lairn iten6ium do rukou dal5i
krihu. kterou chceme wplnit jed-
ru z dosud detnich r:;ezer ye
rr',15r ini d61 piedmarxistickfch
al,:,:oIa. --Lutorem knihy je jeden
ze zaliladatelu a tvrlrct utopic-
k€ho socialismu. kterf nespornE
z:ujimi ri'znamn6 misto v dE-
;i:irh :ociali:mu.
J{orellr'ho socialismus neni soci-
i.=a: oroletriiskf. Proletaridt
r jel.o dob6 (polorina XYIII.
::i.l:ir nebr-l jeit6 zdaleka tak
;-:-ietr1' a tiidn6 uv6domElf, aby
-.- :il::' \Iorelll- ridEl re6lnou silu,
i:: :: :.in znidit nespravedliv-f spo-
.::*-:.kr' poiiidek. Socialismus byl
:.: ]lrreilr-ho komunistickfm
: i-,i:-. ..imili-m snem", jak iik6
: -r-:<i-r. kterr'1id6 - a Morelly
: :: !=:-:| r'iiil - jednou prom6nl
;: :c:allr,:i. Hlar-ni duv6ru vkl6-
:.' ---:c.- r e richor-nou sflu idejf,
:":::-.:i.i viril. Ze ke zmEn6 spo-
ri:-::= :::ii .i uvEdomit piidiny
...-'r -- -.;a.'adlich zel.
. ::::,:eni' nepiitel feud6l-
- 1 :-:=:i:- Jl"r.llv o:tie vystupo-
-i :::i::-ijn l,roti sociilni ne-
:::-:.:-i::::,ti \';emu. co tuto
1*:" i-:-:nt : :.i:cr,:r'alo a cht6nilo.
IL .
-r:,: - t.::iil proti soukro-
rr=:.-::::.'tr-1. kter6 je pro n6j
:::rr- -:.n-.r. ..\eustanu opa-
trTr L: :-i-.rraite vlastnictvi,
I E:.r--i == lavi,lv ti,.ice naho-
u:--- :-;ii=j::iih ilor'6ka do
rrT:-l:,'_ =: : !: :i-:l :ejr-r'iii nouze.
'1
'r.1f r:+: -:::. :nlino piipus-
:i- it :- :-:. =t. :2 :e osvobodi
r[ --i&i:: :-::-1. nOh] Se dO.

L
―

― 一
 111'I′ Y
M()'こ

ztt
′■
κ°NfK

Ｙ
０
Ｒ

Ｄ
並，
Ｐ

魂′°
ガ
CL700:
′ tr:

Jじ
MORELLY I ZLKONIK PRIRODY
Martα ""Rα “
`/1′ran 140

ccna `多
rrrt.8,70 KOS

pF10dy`i diて 聖
鴫
vttkIIIIttI上 撫薫
‖
鰤‖ 癬
,1‖ 事 複織Γ ttLF吼
iギ
‖ ツ出型:1織
'′

難
° jli癬
ilぶ 1こ r革

Hl躍 lttfI 11鳳

'磁
雌Fl:iII
1‖ r.‖

‖Ⅲli::〉 ttttlev。 鷲 ・
iilil‖ li瀾 1,la
111∬ ‖
lth1lrサ ″ 1嬬 」
t° tt dё
'「

高温1'1(xllil牡
`品
掏雰 督1鰍
Y‖ /y‖ 襦
ttlirrrrus F計鼎
(polovina XVIII.
)‖

れ
r
￨￨￨_11お 1等 i排
rri rrr lllorr.ll/ B嚇
粋
重
ギサ…IIⅢ糧
S:〉

‖
出‖
‖Ⅲ‖滞
￨ポ
:需 ￨・ ￨
摯慰勢
」∴
￨ル
lli甕a統
l' \',,lgirr. 講 鶏
`1‖
￨∴ lh片 ""i,,tno, Morelly
:liI浩 ‖、1蜻 t,r,'r'f
promEni
1∵

」
‖
￨ギ
r.,. ‖ -,1
#‖ 1(1℃ ill臨 I報 主ll“
r.l nr,,rt.'i,,1,,,u,,,,r, silu
ut }‖ itlcjf,
,l,rl l,lrtorrr \,.1'i,. k,, 71nin6 spo-
出II‖ 峰ギ 」呻 鴨群
‖ 叫ぶ‖
1‖ 11111織 `ゞ
:‖ lr‖

‖
‖ ッIFttft艦
￨llllll′ ￨￨￨11‖ II」 II:ッ lil.器 1:uli:
:1"「 IIギ ￨ふ ‖
:,■
4■ r
￨￨ば i‖ :口

HT¨
￨￨li V魚
￨#11111・
∵ ‖ザ lC111忠
■‖
1掏
1':癬FII常
1、 :
"‖ :」
稟
i
.1キ lillt、 ￨,ill“ ￨￨卜
N 1111:‖ 1)‖
cltslillllr
￨■ ￨￨‖ “ ・ 11i￨IIII羊￨“
rr,,,
llll11,Iり l:111■
Jlみ
.oPa--

「
キ
l.￨￨￨,￨:11‖
i‖
常‖￨ぶ
・r,,,,1,1,111‖l,,,I(111lilt‖
￨￨￨llⅢ llll‖
「
｀1鷺 n服
‖ 律
￨￨￨::￨￨‖

'
lrr
!,t ,rl,
rl''
11lli‖
,,,,,;rrr,
rr' 1,,t/
,,lrrl rrr.,
rlr-rrlrrt
￨‖ lri.ilrrrs-
r .. - -.-..,".,,1',.,1i
‖キ‖
\(. rrq\ olt(xli
｀
,, I,r,l,' ￨￨￨キ
.
t・
.,.,.t.t ur. rlo-
('(it,―
￨,,￨￨`'1.￨・ lI、
'￨:()ll:・
 И λαごOれ jλ y.P.フ ο tt G FⅣ

KOMlJNISTICKA THEORIE MORELLYH0

I
Mor',.lly se net6Sil popularitE v XVIII. stoleti, kdy byly ps6ny
e t'oziiiov6ny jeho knihy. NejdrileZitEjBi jeho dilo >Zikonik piiro-
rly,, lrylo rrveiejnEno r. 1755 anonymnE a bylo dlouho, ai skoro do
XlX. ntoleti, piipisovdno Diderotovi. Roku 1773 byl >Z6konik pii-
rrrrly< rlokonce zalazen do amsterodamsk6ho vyddni spisri tohoto vf-
rrrnnrrrriho encyklopedisty. Roku L796 se Babeuf ve sv6 obhajovaci
fni'i rkrvoldval Diderota jako autora >Zikoniku< a nazyval ho u6ite-
Ir,rrr konrunismu. Roku 1B4I se >Zikonik piirody< objevil po prv6
;rorl jrn(rnem Morellyho, a to ve vydini Villegardellov6. O autoru
,Zrikrruiku< n6m jeho soudasnici nezanechali zpr|v a ani pozdEjli
phirfrri neobohatilo na5e v6domosti o nEm. Ale af to byl kdokoli,
v rli.jinich socialismu je mu tieba vyhradit vfznaln6 misto.
Morclly si zaslouZi naii pozornosti a studia zejm6na jako uditel
llulrurrfriv a >Rovnlfch<. Ideov6 koieny theorii Babeufovych tkvi
v rri:r:ni Morellyho pies v5echny zmlny, kter6 v uEm etoupenci
llnlr.rrfovi provedli. Komunistiek6 hnutf, kter6 se odchflilo od
uiritole Yelk6 francouz,sk6 revoluce, muselo piirozenE piizprieobit
lh..rii tohoto pon6kud zastaral6ho myslitele z poloviny XYIII. sto-
lrrli ,p,r'"rrostem a potlebSm sv6 doby. Ale rozhodnd je e nim velmi
tirnrrr! spjato a piipou5ti pln6 vliv >Z6koniku< na formulaci svfch
k,r,rrnistickfch ndzorri. Bezprostiedni propaga6ni vliv Morellyho
krrihy se neomezuje na XYIII. etoletf. Morelly je nejen uditelem
llubcrrfovfm, ale i dal5iho pokoleni komunistfi. Novf vzmach komu-
nistickfch my5lenek ve Francii v l6tech tiicitfch a dtyficitich
XIX. etoleti vzbudil neobyiejnf zljem o etar6 komunistick6 spi-
rovutele a mezi nimi jedno z prvfch miet zaujimi pr6vE Morelly.
Jr:ho vliv na komunistick6 pojeti Cabetovo je nespornf. Y t6 nebo
orri: miie se jeho vliv objevuje i v jinyeh udenfch tohoto obdobi.
 ―
Morelly ic neitypittё iも im pFedsta宙 telem llrこ it6 v′ VOjOV6 ctapy
socialistick6 theorie,neiこ istも fm nIIuvこ im raclonalistick6ho sociali‐ 3-
mu.RaciOnalismus v Obecn6 filosOfii ie CharaktcrisOvin prOtikla―
(lem mezi rOzumnチ m a nё rOzumnttm ttidem.Existuie llrこ it′ Fid)
ktery vyhovuJe prirOzenym vlastnOstelnこ lovさ ka,c10vё ka JakO takO_
v6ho, nezivisle na こasOv′ Ch a nlistnich podnlinkich. TelltO Fi(l
mitte bチ t vykOnstruOvin,》 obleven《 rozumenl,vyvozen ifnl Z lidsk`
pFirozenosti.Je to rOzumn6 nebo iillチ mi S10Vy pFi■ ozen6 zFfzenl.
Aleこ 10vこ k neを ile v pOdΠ linkich pFirozcn6ho zFfzcni.SvOu nerOzllnl‐
nosti, chybalni ,sv6ho rOztlmu se odchチ li1 0d pFikttzinf pFfrody.
Platn, spoleこ ensk′ 予id iC ncPFirozenチ a llCrozumnチ , iC p10dClll
lidsk6 nevё dOmOsti. Aby scこ 10vё k Od nё h0 0svObOdil, Inusi svё tlo
rozumu rozptチ lit tmtl t61o nevこ domOsti.Aby pravda zvitё zila,staこ
pravdu Obie宙 t a rozこ fttit mezi lidmi.Dこ iiny lidStva isOu dё jinami
OInyli a objevi lidsk6ho rozumu.
Prvky tohOtO raciOnalistick6ho poietf lniZenle na16zt u vも ecll
pFcdisLaviteli utopick6ho socialismu, poこ inaie TOmigem MOre111
a kOnこ e utOpisty prv6 poloviny XIX.st01etf.POdle MOra ie SpOle_
こensk′ Fid, kter′ h0 0bk10pllie, nerOZtimnフ a ne`こ Cln′ . PrOb16nl
jehO nipravy ie souこ asnё prob16meln osvё tov6 v′ chOVy;spoletell‐
Skttm ideileln 3c SOustava vyhovuJlci liclsk6 prirOzenostio Tak6 pr0
110uriera lC SpOletenskフ zikOn obieVem osvicen61lo ■ ozum tl, icho
plin na refOrinti spolcこ nOsti odPovfdi lidsk6 pFirOzcnOsti a ziklad‐
nfm silim,ovlidaifcim lidSk6 iednini,kter6 FOurier po prv6 for_
mu10valo PtaciOnalismus udivi tedy zikladni t6n socialistick6nll:
Inyこ lenf pFedmarxistick6ho obdObf.Ale ichO iednOtliVf pFedstavite16
neiSOu proniknuti raciollalismelll steinotl mё rou。 こ fm vice se LlfZf‐
me p010vinё XIX.stOletl,tim iasnё
ii VyZnfVi Z ieiich(lё l hlas histO‐
rick6ho realilsmu,kterチ vitё Zi nad racionalislllem u saint_silrnOnisti
a pOdivuhOdnё sc s ninl sp16ti u F01lriera. フ 牡lc urこ it6 vチ hrady
viこ i racionalismu llliZeme naiit i mnohem dFfve,iiZ u MOra,do_
kOnce i v 〉ンraCiOnalistick6m《 Xヽ rIII.stOleti.
PO(lle MOra ie cxiStuifCi ZFizcni ncrozumn6 a ne逢 こeln6.Ale Morc
it, Si SOtlこ asnこ vこ donl, Ze toLo zrizenf ie VtthOdn6 prO urこ it6 spole‐
こcnsk6 skllpiny, kter6 pouを ivaji vgech prOstFeclkiっ aby je llこ inily
trval′ mゥ Йe ZttkOny isou Cllytrictvf,vymyこ len6 bohatチ mi jm61lCm
st`111, a Йe prck`Й kou uskuteこ nё nf iozlllnn6hO zFizeni je neien
ncvこ dO111031, n′ brを i z6iell・ VIidn01lcich.」 cζ tこ iaSnこ li Se ieVi protl_
klad spolcこ clisk予 91l z`imi u MCSlicra,spisovatele z poこ 重 tku XVIII.
6
rlolrrti. I potllc nEho koienem zla je lidski nevEdorrrost, pro kterou
lhl6 virii [onru, co nesouhlasi s rozumem. 'f6to nevEdomosti vyuZi-
vnlt n vyrrZiv6 i nadile pro sv6 koiistnick6 cile urEiti skupina
lrurlvorlrrikri. Aby byla odstrandna nespravedlnost, kterS vl6dne
rvilr.rrr. rra to nestaEi osv6tovS vychova, ta je nutn6, ale ne dosta-
lrrlrrir. .lr: potiebi boje, boje utlaEovanych proti utlaEovatehim, kteii
rrt rlohrovoln6 nevzdaji svfch posic.
I I Morcllyho takovfch vfhrad t6m6i rrenal6zime; pozndmky, kte-
ri, rrriiicrne vyklddat jako richylky od racionalismu, jsou velmi
rlllri: a neuriit6. To ned6l6 dest jeho pozorovaci schopnosti, ale
rlorLivri to jeho theorii obzvliStni harmonii a drislednost a 6ini ji
vnlrrri vhodnou ke studiu jako uk6zku racionalistick6ho socialismu.
S;rok:6ensk5 theorie Morellyho je theorii piirozen6ho prfva. Pii-
f
ro',n:rri: pr6vo, toto ditE racionalistick6ho sv6tov6ho nizoru, dosihlo
v rlohi: Morellyho jiZ ripln6 dovr5en6, klasick6 formy. Piirozen;i
irlovr-:k, piirozen6 privo, piirozenf stav, to v5e jsou etapy, jimii
lrrcionalistick6 spoledensk6 mySleni jiZ nejednou proilo. Yfehodisko
trito thcorie -- piedstava dlov6ka, jak vy5el z mkou piirody,6lo-
virhu prostriho v5ech konvenci jak6hokoliv spoleEensk6ho i6du,
pi'r'rlstava piirozenych vlastnosti takov6ho 6lov6ka a s nimi spoje-
nyr:lr piirozenfch pr6v -- bylo t6mEI nesporn6 a bylo takika v5e-
olrccni uznivino. Y polovind XYIII. stoleti bylo t6mEi nemoZn6
piintupovat jinak k rozboru spoledensk;ich jevri. Yelice roz5iieno
lryl<r tak6 historick6 nazirlni, spojen6 s tEmito theoreticklimi pied-
lrrrlrlady, nazirini, podle n6hoZ lidstvo Zilo na po66tkrr v piirozen6m
I'rirlrr, kdy se Ilov6k podiizoval pouze piikazrim piirozen6ho pr6va.
l'orllo tohoto nizoru 6lov6k pozbyl sv6ho Sfastn6ho stavu, kdyZ
rr, porliitlil positivnimu privu, kter6 ho piivedlo do rozporu s pii-
rorlorr a jejimi piikazy. Tato idea piirozen6ho 'stavu, kterri je
rrrrioualistickou variantou starodivn6 piedstavy o zlat6m vEku
v rnirnrlosti lidstva, byla formulovfna velmi pIesn6 Grotiem. JiZ
poi:ritltcm XVIII. stoleti m6la znaEnf ohlas ve francouzsk6 litera-
trri'rr, poEinaje theoreticklimi rivahami a konEe liter6rnim vyliEenim
,'rlolrri:ho divocha<, kterf byl stav6n proti Bvropanu, pokaZen6mu
hrrltrrrou. KdyZ Morelly piistoupil k rozboru spole6ensklich vztahri.
rrriil Ir:rly pled sebou jiZ vyilapanou cestu.
V oblasti morilky >je piiroda jedin6, st6l6, nem6nnS<, to je
zriklarlni ziieadou spole6ensk6 theorie Morellyho. Zikony lidsk6 pii-
rozcrrosti se nikdy nemdni, SkuteEnosti ov5em ukazuji na nest6lost
 mravfi divokfch i civilisovanfch n6rodri. Are to nikterak neznamc-
n6., ile_se mEni jejich plirozenost; znali to jen, Ze nEkter6 n6rody
ee vzdaluji od piikazri piirody, kdeito druh6 jim zristivaji v6rny.
Kazi se n6rody, nikoliv v5ak piirod". ,elorik opoulti"p*ardir,
ale pravda tim nezaniki.<
>A kazdf n6rod . . . mfiZe bft piiveden k posrusnosti z6konfr 6ist6
piirody tim, Ze bude piesnE zachovdvat to, co piiroda dovoluje,
a zavrhovat v5e, co neschvaluje.<l
Uloho., z6konodircorn" je pochopit zikony piirody a na-
"or,.*,
jit i6d, v nEmz by se ElovEk co nejm6n6 odchyrovaf od pi,i.o,ly,
t. j. vyvodit nilei,it6, zivEry z jejich z6konti. Aby byla lidska spo-
leinost Efastni a mravndo musi Zit podle z6koniio pfiro,ly.
Idea >pifrodyo j" ristiedni myslenkou ,soustavy li{o"eilyho. Ar"
spojuje se u n6ho, jako u mnohfch jinfch osvicencri xwli. storeti
a u v5ech prvnich socialistri, e ideou >boha<. Theorie piirozen6ho
priva je v prvych obdobich sv6ho rozvoje ve stiedorn;ke Evropd
tEsn6 spjata s theorii pr6va boisk6ho a uchovivi si i v racionalis-
tick6m XYIII. stoleti ur6it6 stopy rohoto apojeni. Brih je >prvotni
pii6inou<, tvrircem ev6tov6ho i6du, kterf ee projevul. ,ylo;o;
prostiednictvirn pifrodnich zfkonfr, jim danfcrr. g.ih stanovii ziko-
ny- pohybu ve fysick6m sv6t6; stanovil talc6 stejn6 a nemEnn6
zikony pro lidsk6 jedn6ni. A tak 6lovEk, kterf rozumem chipe
'26!<on piirody, pochopi i zimEry boii.
Je zajimav| piipomenout,
jak biizk6 jsou tomuto my5lenkov6mu po'tupu rivahy }ior"ie.orny.
le zcela moln6, Ze Morelly. m6l vliv na Fouriera, i kclyi tento
nesdilel jeho komunisticlc6 niyilenky.
Stav spoleinosti, kterli je v souhlase e piirodou a rozumem, neni
n6co, co je nutno hledat, nfbrz je to zcela re6ln6 obdobi ridskfch
d6jin, jejich vlichodisko. Pifrodni dlovEk je ten, kterf Zije podle
zikonri sv6 piirozenosti, je to prvobytnf ilovEk. Vyia ,
piirody bezrihonnf, jeho instinhty a jeho piirozen6 potieby"oko,,
m6ly
ho v6sti a skute6n6 ho tak6 v piirozenfch pomErect k dobru,
"eaty
a ne ke zlu. >elov6k nem6 ani orozen| piedstavy, ani arozen|
'stauu
oklony. Y prvych okamzicich ev6ho zivot a je ue naprost|
lhostejnosti.n Ale zbavuje ee ihned t6to lhostejnosti pocl
"li.,n"-
slep6ho, zivoiiSn6ho instinktu sebez6chovy. >piiroda moudie pii-
zp&sobila na5e potieby vzrfistu na5ich sil.< Kdyby potieby dochdzely
7 Morelly: Zrikonik piirody, atr. 47.
8
lv6lro rrk,rjr:ni bez jak6koliv litlsk6 n6mahy, zristal by Elov6k v pri-
vrlrlrrirrr HIovrr a nern6l by i6dn6 pohnutky ke sv6mu vfvoji.
,Srrurlrrost, s nii dos6hl uspokojeni, nevyZadovala by schopnosti
vdtiich, nr:i jsou zvileci instinkty; 6lov6k by se nestal tvorem spo-
ijiint nei ztiie.<<
lnl,r.rril
ie jeho potleby vidy
Vc skrrtt:tlrrosti piiroda stvoiila 6lov6ka tak,
porrikrrrl pi'csahuji meze jeho moZnosti. Jakoby tento tak prostli
byl vytvoien proto, aby
n tuk porlivulrodn;i mechanisrnus zvl65t6
rririrril z Iidstva nejkr:isndj6i seskupeni. Slabost a nedoetateEn6
rlly jcrlrrotliv6ho dlovEka jej nr.rtily, aby se spojil s jinymi litimi.
Krlyi i:l<rv6k vidEl, ile nelrr^&i'e svymi prostiedky pln6 ukojit sv6
lrrli'r:lry, poial hledat sbliieni se sob6 podobnfrni, aby ve vzijemn|
rpolrrprrici a ve spoleEenstvi ziskal nedostdvajici se rnll silu. elov6k
rl rrrrtlrd stal spoleiensk;im tvorem.2
Virlirne, ie Morelly v souhlase s francouzskou materialistickou
filoxolii XVIII. stoleti vyvozoval spoleEensk6 vlastnosti dlovEka,
r t(!(ly i morilku z pudu sebezichovy (Helv6tius, Holbach a j.).
Nrrtrro piipomenout, i,e >Z6konik piirotly< vy5el tii roky pled
rrrnrrrr:nitou knihou Helv6tiovou (rDe l'esprit<, l75B). Ale u Mo-
rr.llyho najdeme tak6 prvky jin6 morilni koncepce, kterf je spojena
n irlr:orr boistvi a boZskych z6mErri. Tvrdi, Ze bfih vloZil do lidsk6ho
rrrlcc nevyhladitelnou >poctivost< a ie cit, ktery veli Elov6ku konat
rlolrro, je citem vrozenym,'
Stcjnost potieb a rriznost echopnosti nutnE utuZily spolelenskli
r:it, a solidaritu lidi. Spoledensklf cit anticipoval my5lenku rovnych
priv, eolidarita posilovala vEdomi ridelnosti spoleEn6ho fsili. Ahy
rric rreru5ilo tuto solidaritu, pliroda dala lidstvu a nedEliteltt6 spo-
ltind alastnictul pridu a v5ichni rrl.aii roand prdtso ulivat jejich
prlorhi. Piirodni ElovEk neznS soukrom6 vlastnictvi.
,Sv6t je stolem, na n6mZ se piedklidi dosti potravy pro v5e-
clrrry pozvan6 a pokrmy patii bud v6em, ponEvadZ vlichni jsou
hlarlovi, nebo jen n6kterym, pon6vadi ostatni jsou jiZ syti, A tak
rrikdo neni pinem, anii, mi prdvo tvrdit, Ze jim je.<a
'llento piirozenli stav neni jen skuteEnosti d6vn6 minulosti. Lidi,
Ltcii v6rnE dbaji tEchto posvitnych zSkonri na5i spoledn6 matky
;riirody, lze najit i dnes, tvrdi l\Iorelly. Vidi je privE v tEch 6eyero-
2 Morelly: Z6konik piirody, etr. 35.
:t Tamt6i, str. 86.
{ Tamt6i, etr. lJ6.
鰤型 ■ ■１
１１１

arncrickych kmenech, jejichz >piirozenli<< zprisob iivota byl idea-

ligovin ietnfmi franco,zsklimi spisovateli xyIII. stoleti, poiinaj,, (li"k()J(:'l Ve zFizcni 110v6 vlidy a nOvych institucl, ktcr6 nespoこ f‐
otci jezuity, kteii navStivili novf sv6t jako mieiondii, , Lori,, v`:ly jiЙ na citech,nチ brを na pFesnチ Ch Zttk01lech.6

Rousseauem. Z(:(: 1)yla spichina neivё tこ i Chyba v clё jinich lidstva. NirOdy,
>Skoro u v5ech ndrodfr se vyskytovala nebo dosud vyskytujr: 小I Hl)il(、 ti zttkOnOdirci,kterttln nirody svё Fily近 10hl■ vytvorit novi
piedstava zlat6ho v6ku< pravi Morelly. Tfrnto zlatfm vEkenr ′I.i′ (,:11,vibec ncpochopili ik01y,pFed rlこ を byli pOstavelli. Zikony
byl ve skuteEnosti v6k, kdy- dlovEk zil ve vyie vyriden6m prvobyt- :‖ ホly sI11こ Fovat k iednOIIIlll Clli― ―― k Obl10vcni pOrlllgel16ho pFirOzc_

n6m spoleEenstvf. Jalc se uskutednil pieehod od tohoto prvobyt- ‖ 予 en6hO pivotlnfl10 sPOICこ Cll stvf. Z obecn6110 zl_
n6ho spole6e'sk6ho ziizeni, kter6 je zalozeno na rovnosti a spo- :ヽ
`hO `(lH a pOrllこ
01111 1)FirO(ly mё la b′ t vyVOZena zvlittLni llstanovenf a ta lnё la b′ t
ledn6m vlastnictvi, k nynEj5im.o ziizeni, zarozen6mu na nerovnosti ′11 vI()ch ok01nOsti s nin■ ve shodこ . }10reliv ce snaを i nizornё si
a vlastnictvf soukrom6m? Jak do5lo k tomu, ie se lidstvo vzdrililo l)i('(iStavit, cO by v takOv61u l)予 11)atlこ 11(161al 。こιごry χdrt・ 。rtOJdrce.
od piirody? Ztt l〔 l11 ■こ elem pOsili sv6ho hypOthetick6hO uこ “ ence do Alllleriky
zlatj'rn v6kem je v6k prvobytn6 nevinnosti. elovEk iije v-kornu- `: ′
::klidi lnll vypracovat z`kony lDrO americk6 1oveck6 kmeny.
nistick6m 'spoledenstvi a neuvEdomuje si, ie je to pro nEho nej- cntO nllldFcc sc PFirOzenё snaを i na■ lこ it divOchy ■
l｀ lmこ niln a Fe‐
lepsi mozn6 ziizeni; tato jeho neua\tlom\lrsr iL t('31inl,kt()ri isOu pro nこ nov五 .Vysvё tli jirn,iak iSOu Zemこ dこ 1‐
i"ai"y nedostatek,
htery mrize piivodit jeho ripadek.s uvazuje o berprorirednich >fy- “ ivf a chov dObytka uを itcこ n6 a iak6 nlaif Vtt1lody pFed lovenl zvさ 予e
“
l: :・ yb,kterynli si oni opatFuJl prOStFedky kら ivObyti.LOveck6 kmc.
sickfch< priiindch ripadkrr lidskfch spoledenstvif kter6 by piiro-
zen6 nem6ly vliznarnu bez uveden6 d,chovni piiEiny, neuvEiomtl- ‖yl)ovaを uii Vgccllnll pi(lll kmcnc za spoleう nチ maietek.llli iim
losti; Morelly je spatluje v rozmnozeni ridstva a j"-ho nisledcich. zikOnodirce radit, aby ji rOzclё lily na iC(1110tliv6 dily,aby ji llnOhly
>KaZdf n6rod, at' ,se stal sebepoEetn6j5im. . ., m6 svrij poEritek :`Pc obdё livat? Jistё ne. Naopaki nli sC l,OStarat o to, aby bylo
v jedn6 nebo nEkolika rodinich, kter6 se spojily.< Z`1()hOVinO pFi■ ozen6 spoleこ n6vlastnictvi pidy,na llё l■ ltt se zakli(11
P-okud tyto rodiny nejsou velik6, podiizuji oe piirozen6 a mirn6 j(ヽ jich spoleこ nOst.
- 〉
〉
Vこ echny okolnOsti budoll l)予 fzniv6 jchO zilnこ rinl,iCn kdyを ne_
vlSdE otcri. Jedinfmi zikony v tomto patriarch6rnim obdobi jsorr
z6kony piib,zensk6 oddanosti a l6sky. otec rozdEruje sporeini: 1)1:(lc rOzdё 10vat anl prirOclnl prOdllkty, ani lidsk6 vyrOllky。 《
statky, ale nic neni soukromfm vlastnictvim. Tak se ,p"r*,.5i k*"- 1)FcchOd k l10v′ ll・ Vフ rObnin■ zpisol)ltill vyケ a`it■ ic OvgCln Fadll
ny v Americe, tak iili staii Skythov6 (odhaz na Skythy uk"rrrl" l10V′ Ch,podrObnё iも
icll pFedpisli,ktcr6 1lpravuji v′ rol)11・ B・ l(le tF● _

na bezprostiedni spojeni mezi theorii piirodniho stavu u Mort-.- l):l stanOvit mnoを stvl pFedlnё tti vこ eho drtll11■ , 11ltttl予 ch k ukOieni
llyho a obdobnfmi theoriemi ,staroieckfmi; v klasick 6, zejm6na l)OtFel)vこ ech こlellti spoleこ nOsti. Bu(lc tFel)a stal■ Oviじ stlJpcX llを 1‐
pak v iimsk6 literatuie projevuje Morelry vribec znadnou lseIt"- こnosti rtiznych povOlini. Bu(le tFel)1l stallovit l,■ ■covnf dobll
1(、

lost). Potieb. psanfch z6konri tyto nirody nemaji. AIe jak rostl `1 11ln02Stvi vチ
rObki prO kattd6ho pracuifclll(). B:,(le llleba rOz(lё lit

po6et dlenri rodin, jak rostly n6rody, oslabovaly ," o..to6 piibu-
zensk6 city, kter6 je spojovaly, a vl6da otcri, epoiivajfci na iE"h,.,
citech. J_eItE rychleji se rozkL{daly spole6ensk6 vztahy patriarchdl-
nih. obdobi v t6ch piipadech, kdy pocl trakem vzrrisiaj?ciho poitrr
obyvatelstva n6rody byly nuceny se stdhovat do ,rory"h ,iatift.
Srarii i6d .se hroutil, ale na jeho mist6 nevznilcal ,or,1p; lidutrnu
rrtrtn6 vsto,pilo do otrdobf zmatkfi a svirti, z nEhoil byio vycho-
s Morelly: Zikonik piirody,
str. 85.
l,1・
lci mezi jednotliv6 skllpiny podle ieiiCll SC110P110sLi.To vこ el)1lcle
ovこ cm nutno uこ init.Ale ncbude nutnO zav6st sflllkl・ Oll■ 6 Vlastnictvf,
kLcr6 neni podlnink01l prechodll od harbarstvi kc klllture.7
V takov6 spoleこ nOsti, kteri se zdokonalllie, ale pFi tOnt si za_
く:hOvi neporuこ itclll予 lDrincip spolcこ n6hO vlasinictvll コe]〕 11(lf, 11lf‐ sta
pro nepokoiC, pOlitick6 pFevraty a tyrallii, kter6 jsoll obvyk16
v ostatnich spoleこ 110stech. Nebutle zileЙ et na tOlll. jak6 bllllて 、po・
:itick6 zFizeni t61o spoleこ nosti. Li(l si mttЙ e zac110vat(le熾 ■ okracil,
6 1rorcJJγ : Z`kOnilく frody, str. 56 a nisl.
1)予
7 11amt6と
, str. 47--48、

10
11
rlruh6 stran6 postaveni clrrrrllich, kter6 bida nuti pracovat narl j.
:醸 .:1 1).:・ :: I｀ ￨lll`: Ⅲ l"￨ :￨)i`.1 11・ ・ liャ n ll`￨・ ￨ ￨・ :“ 、 ￨￨￨`)`
jich sily a iit skoro o hiadu. Ale toto lideni je jen Sablonou, olr 1待 :1● ￨￨￨『
“ “ “
1・

vykl,ru v literatule XVII{. stoleti, a nejsou v n6m konkretni rysr'.

alesporl tr:ochu sv6r6zn6 a zajimav6.

II

SP01cこ enski tl100ric Ⅳ10relly1lo ncll( beznadこ in重 , Vinle, iak l)(1-
silllisticky hled01 1la bl■ dOllcnost e、 ropsk6 spoletr10sti R01lssCall^
prO lllこ 110Й ie ieiI SOCiil・ ObrOzelll stcinё nenloを n6, iako niVral
l〔

starcc tlo lnla(10sti. V缶 llc, 労 e ke stcinこ pesin■ istick6 pFedpovこ (li

dOも el tak6 PIal)ly,ichO労 uこ elll o■ ozvojl lidsk6 spoleこ nOsti se skOr0
■plnこ 11Fidrを 1lie lltCni ll101・ clly1lo,iak by10 nimi vy10を enO,Na roz´
dll od Ro1lsscaua a Mal)lyho lC 110relly optirllista;icho Optinlis,lus
tこ snこ sollviSI S disledn,111 1,aciol■ aliも Inthil
ルIably ncvこ ri, こe by SC IictsLvo l■ 101110 vritit k pFirOdnfmll stavll.
Usuzlljl)taktO: pFirOzclltt kOmllnislnlls byl lnOЙ nフ prOtO,ponさ vadЙ
pFfrotinf こ10vё k mё l spolcと ellsk6 vlastnOsti, alc nelnё l niruを ivosti;
vznik 301lkrom61lo vlastilicLvi a osobnihO zijlnll pokazil pFirOzc_
nOst lidsk01l a zvritil llFirOzen6 vlastl10sti こlovё ka v divOk6 116r11-
滋ivOsti; P■ oti niruЙ i、「ostern isO・ t rozlll110V6 divody bezmOcn6.
》ヽre spolcこ nosti,kde v16flne pozen■kov6 vlasinictvi a nerovnOst,
lLCmittc ttidllチ soCliinf Fict vyhovOvat vこ eln. Spolcこ nOst ie rozClさ ―
12
na na tFidy a tytO tFicly maJl antagonistick6 zaJnly・ 《
1(〕

Nclzc pFesvё dこ it cl111(16110,Ze iel10 Clllldoba ic pFirozelli a nlltni,

1lclze presvё dこ it Ь01lat6ho,Й c se lni vzdttt sv6ho bohatstvi.Ovlida]1
nis viも nこ ,ne vご ak iasnl 10gika.1・ PFi pFetviFeni spoleこ nosti nelz()
ictly sl)0161lat )la vfC110Vll. J --- pvurdrur Illosofii Itit-lirrt zitsl'i'rt"t'""""'t't
/ヽ
P011こ va`1を 1'lal,ly na drlll16 stranこ llevi(lf ve spoleこ nOsti takOv6 1\a poa6tku sv6 existence nirody pocifovaly jcrr rttrtlrosl i.il vt:
viこ 11き , ktcr6 by vedly ke komunisn111,dochizf ke sv6mu beznadさ j‐
+rJlolednosti, ale nev6dEly --- na to jsem jiZ llorrkiizal j:rkri nlro-
1161111:zivこ r ll.Itealistick6 prvky v iChO tlleOrii lllltnこ z llこ ho dё laif ter-;nost je nejlepSi. TEIily 6e vEeln vfhotl6rn piirozr:rri:hrt slirvtr.
1lr:sirrtistu. anii o nErn uvaZovaly. Jen tim, ile prolel tisici zkoulkartti, Itrr1ltl str
V [hr,orii Morellyho chybi tyto realistick6 prvky. On vi, jak lirlskf rozurn pfesv6dEit, Ze neni 5t'astn6j5iho stavtt rtl:Z slav rilrllri:
Zt, soukrom6 vlastnictvi plodi osobni zijem a z n6ho piirozenosti. Aby se lidstvo o tom piesvddEilo a picllo otl tttrttvr"-

ra trlorelly: Zikouik piirody, etr. 85.

TISINiRNA RUDE
vydavatetstvi Ov
PRAVO ,
Kse u. B;;- "
Kontrolu provedla soudruika
Noviikov:d
rlrrrh6 slran6 postayeni churllich, kter6 bida nuti pracovat narl jc-
jich sily a Zit skoro o hladu. Ale toto li6eni je jen Sablonou, ob-
vyklou v literatrrie XVIII. stoleti, a nejsorr v n6m konkretni rys-v,
alesporl trochu svdrfzn6 a zajimav6.
II
SpoleEenskri lheorir: Morcllyho neni beznad6jnr{. \rime. jak pe-
simisticky hleddl ua brrdoucnost evropsk6 spolelnosti Rousseau.
pro ndhoi jc je.ii sociilrri obrozeni stejnE nemoZn6, jako nfvrat
Btarce tlo rnlarlosti. Vinre, ie ke stejn6 pesimistick6 piedpovddi
doSel tak6 Mahly, .iehoZ ulerri o rozvoji lidsk6 spolcEnosti se skoro
riplnd piiclrirrjc rri:cni lMorciiyho, jalc bylo n6mi vyloieno. l\a roz-
dil od Rousscaua a 1llablyho je 1!Iorolly optimista; jcho optimisrnus
risnd sonv isi s chislednyrrr raciunal isnrenl.
Malii-v rrcvirii, Ze liy se lidstvo nrohlo vritit k piirodnimu stavu.
Usuzuie takto: piirozeny liomunisrnus byl lrnoZny proto, pon6'r,adX
piirorlni Ilol,6k mEl spoleriensk6 vlastnosti, ale nem6l n6ruiivosti;
vznik souirronl6ho vlastnicivi a osobniho z6jmu pokazil piiroze-
nost lidskorr a zvritil piirozcn6 vlastnosti 6lovEka v tlivok6 n5nr-
Zivosti; proti uSruiivostem jsou rozrrmov6 dfrvody bezmocn6.
>\rc' spolelnosti, kde vlStlne pozemkov6 vlastnictvi a nerovnost,
nemriZe Zriclrrli sociSlni 15d r.yhovovat v5ern. SpolcEnost je rozd6-
lena na tiidy a tvto tiidy maji antagonistick6 z|jnty.<12
Nelze piesr.6r[6it ciuxi6l:o, ile jeho clnrdoha je pi'irozen6 a nutn6,
nelze plesvEdiit hohat6lto, i,e se rn5 vzrl6t sv6ho bohatsivi. Ovl6daji
n6s v55n6, ne viak jasni logika.'" Pii pletv6lenf spolednosti nelze
tedy spol6lla[ na vfchovtr.
A ponlvarlZ &labl-v na druh6 strani: nevidi ve spole6nosti takov6
v65rrq',, kter6 by vedly ke liornunismu, dochizi ke sv6mu beznadEj-
n6mrr ziv6ru. Ilealistick6 prvky v jeho theorii nutnE z nEho d6laji
pesimistu.
V tlrt:orii Morellyho chybi tyto realistick6 prvky. On vi, jak
jsrrrc vitltili,ie soukrom6 vlastnictvi plodi osobni zijen a z n6ho
12 Mubl.y: l)outcs sur I'ordre naturel, str. 38.
lit 'l'nrrti.i, str. 48.
14
pryftici neiesti. Ale nade v5e stavi silu rozumu. Tak jako nedosta-
tck rozumn6ho pochopeni a nedostaEn6 vzdEldni zavinily chybu
lrrivodnich zSkonotlfrcrio kteii zavedli soukrom6 vlaBtnictvi, tak
zase rispi:chy rozumu a frsp6chy vzdElini d6vaji moZnost tuto chybu
rrapravit a vritit se k piirozen6mu ziizeni. Morelly je vielfm za'
stincem theorir: pokroku. Pokrok, jak iik6, je obeenfm zdkonem
piirody.
,Jevy, v nichZ jej spatluji, mn6 ukazuji, Ze v5ude, aZ do nej-
menSiho komSiiho kiid6lka, existuje postupnf vfvoj; piesvEd6uji
ec o pokroku sv6ho rozumu a citim jej. Mohu tedy oprivndnE iici,
ie se podivuhodnou analogii morSlka piiznivE rozviji a Ze piirodni
z{kony ples svou silu i svou mirnost jen postupnE nabfvaji pln6
vl6dy nad lidstvem.<'n
Pojem pgkrgku m6 u Morellyho ziejm6 teleologiekou povahu.
Pro nEho je i,,ezbytnri jen to, co vyplliv6 z vlastnosti danfch Elo-
'
vEku pfirodou, jin;imi slovy, piirodni stav a piirodni zikony. Od-
klon 6lovEka od plirody a celf vfvoj lidstva v r6mci um6lych z6-
konfi je z jeho plirozenopr6vniho hlediska n6hotlnli (analogickou
piedstavu nach6zime mimo jin6 u Platona). ,Nahodilosti utlumily
u nirodri cit pokrevniho piibuzenstvi.< >Tisice nahodilosti odvri-
tilo tidi od nevinnosti a poctivosti.< KonednE >lriechotlnfrni naho-
dilostmi< jsou v5echny bEdy, kterfmi prochizi Iidstvo na sv6 d6-
jinn6 drize. Etapy historick6ho vfvoje netvoii u Morellyho ne-
zbytn6 6l5nky jedin6ho ietEzn, kter6 by byly spolu spjaty piidinnou
souvislosti. Y5echny >historick6 nahodilosti< jsou spojeny velmi
um6le v teleologickf iet6z. Jirni ,v5emohouci sila zarnfBli dov6st
Iidsk6 pokoleni do trval6ho stavu dobra ,,a" PO t6chto 'stupnich
vede prozietelnost lidstvo k dokonalosti<.'Teleologickf moment je
v t6 netro on6 form6 vlastni vBem starfm theoriim pokroku. U Mo-
rellyho jej nal6z6me v iist6 podob6; spojeni pokroku se )z6m6ry
prozietelnosti< neni v jeho sociflni filosofii ni6im zastleno.
Na po66tku sv6 existence n6rody pocifovaly jen nutnost iit ve
apolednosti, ale nev6dEly na to jsem jiZ poukdzal jak6 spo-
lednost je nejlep5i. T65ily - ee v5em vfhodim plirozen6ho- stavu,
aniZ o nEm uvaZovaly. Jen tim, ile pro5el tisici zkou5kami, mohl se
Iidskf rozum piesv6ddit, Ze neni SfastnEjdiho stavu nez stav ripln6
piirozenosti. Aby se lidetvo o tom pie,svEd6ilo a piello od neuvE-
'a Morelly.' Zikouik piirody, etr, 85,
15
 domEl6ho zlat6ho vEku k uvEdomEl6rn pouze uvEdomEloet
mriie dodat pevnosti spoleEensk6mu ziizeni muselo projit 6et-
nfmi pohromami. Pohromy barbarsk6ho vEku- ukizaly lidem cenu
piirozen6ho etavu. Lid6 se ,snaZi piibliZit se tomuto stavu pomoci
z6konri, nejprve nedokonal;ich, ale potom strile riEeln6j5ich a rilel-
nEj5ich. Jedny zikony nahrazuji druh6. Lid6 museli projit rriznf-
mi formami vl6dy a rriznfmi souetavami, aby pochopili, v 6em spo-
Eiv6 jejich prav6 dobro. Ale dlive 6i pozdEji tato zkulenost son-
etiedi vlechny hlaey ve prospEch piirody. >Rozum o6istEnf od po-
chybnostf narrEi se naslouchat jejfm ponau6enim a iidit se jejimi
radami.< A tak po strrpnich zku5enosti lidstvo postupuje od neuvE-
dom6l6ho komrrniemu v minulosti k uv6domEl6mu komunismu
v budoucnosti.
Brrdorrci kornunisticki spoleEnost bude podle Morellyho jedi-
n;fm hospodilskfrn celkem, iizenfm jednotnym hospod6iskym pl6-
rrem, kterli bude piihliiet k potiebim v5ech ilenfi spoleEnoeti
a hrrtle rnezi n6 rozdElovat prdci. Morellyho komunismus je centra-
listick6 povahy. Piedpokl6di sloiitou hospod6iskou organisaci s da-
Iekosihlou dElbou price a hierarchicky uspoi6danfm hospocl6i-
ekfm ziizenim. Tato centralistick6 koncepce pievaZuje o uzeko-
niku piirody<, .aEkoliv ve sv6m diivEj5im dile, >BasiliadE<, se
Morelly do urdit6 miry piiklinEl ke komunismu obEinov6mu, kterf
d6li spoleEnost na drobn6 sobEstadn6 jednotky (kaidi jednotka
mi tisic lidi).16 Ale Morelly se neomezuje na pov5echnou charakte-
ristiku komunismu. Dvakrdt se vraci k podrohn6j5imrr popisu ko-
munistick6ho spole6ensk6ho ziizeni, poprv6 v >Basiliad6< a podru-
h6 ve 6tvrt6 knize >Zirkoniku piirody<.
Popis obsaZenf v >Basiliad6< je ,svou formou a pod,etatou daleko
m6nE zajimavf neL popis v >Zdkoniku<. I v >Zitkoniku< pievzal
ov5em Morelly zdkladni rny5lenky bud bezprostiednE od Mora
a Carnpanellyo nebo od star5ich francouzskfch utopistri, jako jc
V6race, Goldeville aj. Ale tyto star6 mySlenky rozvinul Morelly
narnlloze vehni origindlnE a nepod{vi je formou vypr6vdni o stStu
leiicim nEkde v n6jak6 smySlen6 zemi, ale novym zpflsobem jako
- ne.
hotov6 n6vrhy z6konri, rozddlenfch na il6nky. Tyto n6vrhy jsou
pochybn6 theoretickfm podkladem a vzorem tEch z6konrio kter6
Babeuf a jeho soudruzi vypracovali piedem pro piipad, Ze se je-
'6 >Basiliada<, I, str, I.07.
16
jich epiknuti podaii.1o Ale nejen to: Morellyho nivrhy se dostaly
nejrrlzndj5imi cestami do pozdEj5i komunistick6 literatury z po.
i:rfltku XIX. etoleti, kteri jich napoldd pouZiv6, aniZ uv6di jejich
pfivod a 6asto anii jei pravdEpodobnE vfrbec zni.
Z6aad,y ziizcni, kter6 vyhovuji piikdzdnim piirody, formuloval
Morelly ve tiech >po,evitnfch zikonech<.1z Prvf z nich ruBi sou-
krorn6 vlagtnictvi. Ale je tu vfhrada, zvl66tE charakterietickd pro
I\'lorellyho a jeho dobu. Jako vfjimka Ee zachov6v6 vlastnictvi pied-
rn6tri, kter6 jsou nutn6 >pro kaZdodennf prfci<. ZiejmE ee tedy
Iemesln6 ndiadi zachov6v6 v soukrom6m vlastnictvi iemeslnika.
Vzpomeilme ei, ile i More ve ov6 >Utopii<, kdyZ vyhlaBuje boj sou-
krom6mu vlastnictvi a nutf obyvatele Utopie, aby minili kaZdfch
deget let sv6 bydliStE, a tak ee vyhnuli vzniku vlastnickfch ingtink-
tri, mlEi o tom, zda pracovni niiadi obyvatel m6et tvoli spole6n6
nebo ,soukrom6 vlastuictvi. Morelly se piiklonil k tomu, aby ieme-
sln6 n6iadi bylo postaveno na rovefi piedmEtrim biZn6 potieby.
A tomu ge nelze ov5em divit: v jeho ide6lnich my5lenkovfch kon-
etrukcich se zraLi skuteEn6 pom6ry jeho doby a ta rirovei tech-
nikyo pii niil ve v6t5in6 vfrobnich odvEtvi pracovni niiadi bylo
bezprostiednE spjato s osobou pracujiciho. Teprve ridobi prrimys-
Iov6ho kapitalismu plervalo s konednou platnosti toto spojeni, a to
jak v Zivotni praxio tak i v socialistick6 theorii.
Druhf z6kon zaruEuje obEanu >pr6vo na existenci< a >prdvo na
pr6ci<. Pravi se tam, Ze kaid6mu ob6anu ee dostaue od epoleinosti
iivobyti a zam6stndni. V eouvislosti e timto zikouem je tieba upo-
zornit na to, co Morelly oznaiuie pojmem politick6 svobody. Byl
enad prvy, kter;i nespojoval tento pojem s abstraktnimi politicklimi
pr6vy, nlibrZ se zajiStEnfm, Ze budou uspokojeny Eiroce ch6pan6
lidsk6 potieby. >SkuteEn6 politicki svoboda pravi Morelly
- pouZivat v5eho, -
spoiivi v tom, Z,e kaildf mfrZe voln6 a bez obav
co vyhovuje jeho piirozenfm, a tudii opr6vnEnfm pi6nim.<18 Tieti
z6kon dopliluje druhf a Etanovi v souhlase a prdoy obEanri i jejich
pooinnost podilet se na 6pole6n6 prrici. Vedle ziejm6ho protikladu
prdv a povinnosti, kter6 v6iou jednotlivce ke spolednosti, je tieba
LB Zikoly etoupencfr Babeufovfch jeou oviem podrobnEji vypracoviny a jsou
praktidtEj5i. >Rovni< hodlali je uv6st v platnost druh6ho dne po pievratu.
Morelly neuvaZuje o brzk6m uskuteEn6ni sv6ho >Zdkoniku<, a proto ve eku-
teEnosti nepodriv6 ani tak piedlohy zikonfrn jako spiEe jejich uriit6 echema.
r7 Morelly: Z6konik piirody, str. 106,
￨
18 Tamt6Z, etr. 67.
2 - Zdkonft piirody 17
￨
.ee zminit o postaveni, kter6 Morelly vymezuje povinnostem ob6an- L`)o,I)● :・ ::(li, 1・ (、 く 16 (litこ se od 10 1et d08tiVi pOd pravOm04
skfm. Pomoc, kterou mri jednotlivec piiapivat ke epoleEn6mu 'h. Kll次
::Fli:`￨:`,ccC1111.Й ijc v cechOvnich mistnOstech a taln se mu dostiv五
prospEchu, stanovi re podle jeho sil, schopnosti a vEku. Y t6to t● 1,￨口 lil・ :ヽ 15 nebO 16 1et.Od 16 do 20 1etiSOu obこ an6
formulaci je nutno spatiovat piim6ho piedchtidce mnohem pozdEj* `l:()vz(lriinf d。
1)● 1'::li(:=111lky 3V6hO pOv01inf.21v25 1etech,kdytt splnili zemё _

Siho eocialistick6ho hesla: ,I(aidf podle wych, schopnosti<<. Morelly

1'1・

￨"k():: 1)()vilinOst, moholl se vritit ke sv6 dFivё iこ f priCi nebo si

v5ak nevyvoztrje z tohoto vleobecnrlho pravidla i6dn6 dalSi z6v6ry. `1小
vyl):,1:l iin。 11.V prv611■ pFipadё se stan01l lnistry za rok,ve 26 1etech,
Vlechny zvl66tni zikony vyplyvaji logicky ze zikladnich z6ko- v `lri:l:手 ::: z`l pこ t rOkli, ve 30 1etech. Ale tat0 8VObOda ve v01bё
nri a rozvijeji jcjich porrtlky, aby ec jich dalo pouZit na jednotliv6
:)('VOl:1:::J(,Oniczcna tll■ ,ze sp01cこ nOst staRlovl pevny poこ et dё lnikli
etrinky spoleEenskriho ziintti. Chceme-li ur6it misto Morellyho v d6- k:￨力 (￨(lh()c(〕 chll pOdle vζ eobecn6 potFeby. IIlistr vyuこ uie urこ itOu
jin5ch socialisnrrr, jnorr pro n:is zvl6St6 dfrleiit6 zikony upravujici ● :::)illl:
￨、 fch dё infkti,c10zfri na ieiiCh prici a odpovidi za nё
:ilitidも
vyrobu a rozrli'lovrini protlukt&. Jak je organisovrina vliroba v t6to v`ヽ I ceCllu.Funkce lnistra je doを ivOtnf,v hodnosti vedoucihO
spolcrinosti, krlr, jr: yrrrice povinnosti kaZd6ho obiana? Jak je orga- ,ぃ
。
`101icill‖
(1:::H(ヽ ‖liSttti stFidaif postupnこ vЙ dy pO rOce.Kdy差 obこ an dOsihne
Irislovirru rlistrilrucc v t6to spolednosti, kterri uzn6v6 svou povinnost lll)l(ヽ 1, j()。 3VObOZen od price, podFfzen6 t6to cechovni lipravこ .

zajistit vlfiivu kaid6mu obEanu? MItシ (,Hi vybrat prici zcela svobOdnこ podle 8V6 chuti,ale za vttech
V uLorrr v;irobnirn Morelly rozliSuje oetie mezi zem6d6lstvim O)k4)￨::OHtF Fnusi lako dFiVC kOnat nё iakou prici ve prospこ ch spo‐
a priirnyslr:rn. ZemEdElsk6 price je povinnosti v6ech obianri ve vEtrru ll・ i・ :loHli.22
orl 20 do 25 let. ObEan6 tohoto vEku tvoii vlastnE zvldStni sbor, Jl:lヽ dё ti k Femeslu,tak i price dOspё l,ch je Od10uこ ena
v′ choVa
rlo jchoZ r6mce Morelly zahrnuje nejen zemEd6lce v uZSim slova rObnijednotkOu jakO u pIIora。
srnyslu, nfbrZ i pastevce, satlaieo zedniky atp.10 Tento ebor m6 `)`lr`)(lilly.ROdina nenf u mlorellyho v′
1l M()ra ic Femesinicki dilna iakO ve StFedovё ku spolena s dOmicim
v m6stsk6 obci sv6 zvliStni nbytn6 rnistnogti a dilny, pii nichZ jsou :l()● 1)()(li予 8tvfm.U Morellyho iC tato pllpeこ nfこ 五ira pFestFttena,vチ Ⅲ
eklady.2'o Protiklad mezi mEetem a venkovem stit Morellyho nezn6. :,1,!,1:j()v kaを d6m povolini 80uStFedё lla ve zvliも tnich dilnich a pra_
Obdan, kterf dos6hl 25 let, mriZe ebor opustit. Ti, ktefi v n6rn, 1'(,Vili hicrarchie ie Zbavena patriarchilnfhO ,charakteru obu
―一 vチ ■
dobrovolnd zristanou, Etanou se v 25 letech mistry a vedoucinri v(ヽ
23 0rganisace vチ
roby Se tedy 8Vttm
zem6dElskych praci. Analogie mezi >Zikonikem piirody< a ,Uto- `l()1: nlistFi,a ne otcov6 rodin。
iyl)● In l)lfЙ f manufaktuFeo ROzdil mez1 0bё ma pOietimi je zcela pOd_
pii< se tu Eama nabizi. U Mora jako u Morellyho je pr6ce v zem6- :::1:1,tt Vyplチ Vi pFirozenこ z rtiznOsti konkretnich pozOrovini,iak五
cl6lstvi povinnosti, kteri viile mladou generaci, ale pouze po krdt* “
,lt卜 l k dispOsici pro sv6 myも lenkOv6 konstrukce MOre na poё itku
kou dobu dvou let. U Mora jako u Morellyho tvoii osoby, kter6 X VI.8tOleti a Morelly v p010vinё XVIII.stOleti.XVIo stOleti ne_
se vEnuji zemEd6lgtvi jako zvliStnimu a trval6mu zam6stn6rri, vy- %::::10 Vibec 80uStFedё n6 primy810V6 pOdniky,kdetttO v XVIIIo stO‐
jimku. Jak utopistovi XYI. stoleti, tak i utopistovi XVIII. stoleti l(・1` ji差 nebyly vzicnOsti.
se zemEdElski prSce zd6la piiliE t6ikou, neZ aby bylo moino poditat SP01cこ enski vttroba je pFizpisobena spoleこ ensk6 potFebこ . Vこ e_
r dostatednfm poEtem osob, kter6 by ee ji zamdetn6valy dobrovolnE (:hily vyrObky se seplsuJl a pOtOm rozdё lu]l mezi obこ any. ObchOd
ve spoleEnosti, kde nepiichizi v rivahu hospodiiskf n6tlak. A. z to. na mezi obこ any nenf dOvOlena.Vge,こ ehO potFebuif,dOStivaif
ho, vzhledem k mimoi6dn6 drileZitosti zemEdEletvi v celkov6m hos* `iV,1:1こ
●titll.Rychle se kazfci v′ rObky rozdこ luii na Spoleこ nチ ch trzich
poddistvi, vyplfvri zvliStni postaveni zemEdElskych praci jako pra- `)(:
lyl`Й 080by,kter6 maif na Starosti ieiiCh VttrObu・ Trvanlivё iこ ivチ ‐
covni povinnoeti, kter6 vSZe ve5ker6 obyvatelstvo. 1・(,l,ky sc 80uStFeご uコ l ve veFe]nych 8kladiStich a rOzdileJl se odtud
Jinak je organisoydna vfroba ve mEst6. Kaid6 povolini zde tvoii 21 』
″οrO′ ′
y= ZikOnfk pFfrOdy, 8tr. l13.
7s Morelly: Zdkonik piirody, str. 110. ■2 11｀ llmt`ン
, str. 113-― l14.
20 Tamt6l, gtr. lll. シO Nこ (10 1)。dObn6hO uteni l10reHyhO na16z`me u Campanelly, kteF′ 8e Vざ ak
y v′ r01)nf Organisace dOt,k`ien poVrchnこ .
`),12!、

1B 19
kaZtlodcnnd nebo v urditfch lhritdch. RozdElovini provdd6ji osoby,
kter6 dosihly 40 let vEku, t. j. ti, kteii si mohou svobodn6 vybrat
svou pr6ci, a to pod dozorem riiednich osob (piedstaven;ich tribui).'1
V dobE Morellyho byla jii z6kladni zS,sada komunietickr4ho roz-
dElovSni statkri v socialistick6 literatuie do,sti piesnE formulovina.
Tato zSsada byla ve sv6 podstat6 etanovena jii prvnimi utopisty
(Morem a Campanellou). Ani jeden ani druhf neuzn6v6 poEetni
rovnost v distribuci. Oba mluvi o tom, Ze spolednost piid6luje kaI-
d6mu obdanu v5e, >ieho potiebrrje<,'u nebo o tom, ie >nikdo netrpi
nedostatkem nezbytnfch potieb, ba ani piijemnosti Zivota.rt Sou-
iasn6 oba plipou5t6ji urdit6 men5f richylky od tohoto pravidla ve
smEru zisad,y >kaZd6mu podle jeho prdce<, nebof dovoluji odmE-
iovat lepSimi piid6ly riiedni osoby a osoby, kter6 prokizaly vf,-
znamn6 sluZby. I{orelly 'navrhuje jako vSeobecn6 pravidlo rozd6-
lovini podle potieby, aniZ ee viie na matematick6 vfpo6ty; s doda-
tednymi piidEly na rozdil od svfch uditehi nepo6iti. Poklidi vSak
za rnoilnl, Ze nastanou piipady, kdy n6kterf nutnf spotiebni statek
nestadi pro v5echny, kteii si ho pieji; tu je nutno plid6ly zmen5it
nebo vribec plestat piid6lovat do t6 doby, pokud vfroba nebude
krft spotiebu. Na druh6 stranE zfkony o piepychu naiizuji umir-
nEnost ve spotieb6 a piedstaveni piisnE trestaji jejich nedodrZeni.
Ani Morelly:nu nejsou tedy cizi ryey hrub6ho rovnost6istvi a aske-
tismu, o nichZ poznamenSvaji Marx a Engele, Ze jsou charakter:is-
tick6 pro literaturu, spojenou s prvfm hnutim proletaridtu.2T
Spoledenskd organieace spotieby existuje podle >Z6koniku pii-
rody< jen pro ur6it6 kategorie obEanfi. Spoledn6 stravovini je
zavedeno pro d6ti od 5 do 10 let v domech, kde Ziji; epoleEn6 stra-
vovini je tak6 zavedeno pro dorristajici mlfdeZ otl l0 do 15 let
v dilnfch, v nichZ tak6 bydli. KromE toho m6 epoleEn6 jidelny
i pracovni sbor zemEdElcfi, kterf je tak6 ubytov6n ve zvl6Stnich
mistnostech; a koneEnE se pln6ho zaopatieni dost6v6 nemocnym
a inv.alidfim. Spotieba v5ech ostatnich obEanri je organisovina v ro-
dinE a spojena g domdcim hospod6istvim. V torn se liEi >Zikorrik<,
od >Utopie<, kteri ee snaZi zruSit domdci hospodiigtvi rodin a stavi
2r More.lly: Zrikonik piirody, str, I20,
25 T. More: Utopie, Moskva 1935, str. 11.9.
28 Comptnella.' La cit6 du soleil (Slune6ni stdt).
27 >Revolulni literaiura, doprovfzejici toto prvni hnuti proletari6tu, zd6 ee
svfm ohsahr:m nutu6 reakini. Ill6s:i vieohecnf asketiemus a hrub6 rovnost6ietvi<
(Marx a lingels: Spiey, sv. Y, rus., str. 509).
20
tltolorlrrf rliil proti stolu rodinn6mrr, i od ,rSluneEniho st6tu<, kde
ttnnl nni rlontici hospotldistvi, ani individu6lni rodiua.
Mrrrr'llyrrrrr jr: zcr:la cizi snaha Campanellova, ktery v t6to ot[zce
tt6rlr.rlrrjr. l'lut.oua, rozru6it rodinu, nahradit ji daleko Eirdi spole-
6r'ruhorr organisaci a vztahy mezi pohlavimi podiidit tlplnd zijm&m
rpolr.iirront.i. Morelly piejimi a svEti ve sv6m etStE individuilni
rllrtky. l)orliizrrje silatek dosti piisnfm piedpisrim, ale tato irprava
lud zl r'rkol rrpevnit individu6lni rodinu, sily, kter6 ji rozru5uji
rvrixl rlo zrikonn6ho IediStE a tim je zkrotit. Morelly stanovi, ie
rJlntr.k jc v rrrEit6m vEku povinnli pro v5echny ob6any. eini ov5em
rrilrt.r'rr'r ristrrpky a piipou5ti rozvod? ale omezuje pr6vo na nEj: po'
volrrjc jcj aZ po desetilet6m manZelstvi, omezuje pr6va rozvede.
rrfr:lr t piisn6 tresti cizoloZstvi. Pevni a trvald individu6lni rodina
hrtjo vfznamnou rilohu v jeho Bt6tu. Ovsem rodina, jak jsme
virllli, ztratila u n6ho vliznam jako zikladni hospod6iskS jednotka.
Zlr:h,rvala si vlak vyznam jako zikladni jednotka politick6: ndrod
rr, rr Morcllyho dEli na m6stsk6 obce, obec na trihue, tribus na
rorlirry. l)olitioki pr6va podle >Zikoniku piirody< nenileZeji ob'
lrrrrrr, rrifbrZ hlav6 rodiny. Jen otec rodiny mfiZe bft piedstavenim
lrilrrrt, rnEstek6 obce a stitu.
Morc, v jehoZ u6eni m6 rodina stejnf vliznam jako v soustav6
Morcllyho, uklidi ji v ur6it6 miie tak6 rikol vy.chov6vat ml6dei.
Morclly ponech6v6 ditd v rodin6 pouze do vEku 5 let; v 5 Ietech
pi'ir:lrrizcji v5echny dEti do d6tskych domovri, kde se jim dostivd
rpolr:i:n6ho vzdElini. Tam se pou6ujf o pravidlech mravnosti a lry-
klrirllji se jim Et6tni z6kony. SoubEZnE se jim dost6vi i tElesn6
vjclrovy: hrami a zam6Etndninr, kter6 odpovidd jejich v6ku, se ddti
pi'ilrruvtrji na pr{ci, kter6 je odek6v6. Y 10 letech piichrizeji do
rlilcrr, kde se klade driraz na odbornou vyuku v povol6ni. Ale
v xorrvielogti s odbornou vliukou pokraiuje i vychova mravni a po-
litir:kri. Z5kladnirrr rikolem t6to vfchovy je vfklad o rozumnosti
n rirlclnosti platn6ho zlizeni a vykoienEni tdch vlastnosti, jichZ
rozvoj by mohl v6st ke vzniku smyslu pro vlastnictvi. Zaiimavi ie,
Io Morelly nazyvi sv6 dilny tak6 velejnlimi akaclemiemi. Toto
tirnni: spojeni du5evni a fysick6 prdce je charakteristickfm rysem
virrr:h pozd6j5ich ,socialistickfch theorii vlichovy. Ale Morelly ne'
forrrrrrlrrjc tuto my5lenku prvni. Piejimf ji etejnE jako celou sou-
rtnvrr vlcobecn6ho vzd6lSni od Campanelly, kter6ho je nutno ne-
p,r:hybrrr-r povaZovat za jednoho ze 'zakladatehi praeovni 5koly.
21
 V15 1etech nllidett vstllpuie do をiVOta a vraci se k rOdinn6inl:
krbu,aby se kaЙ d′ Vё noval tOmu povolinf,kter6mtl se vyuこ 11.Jcn
neiSChOpnё f z nich,a tO v poこ tu,kterチ stallovi vllda,zabttvaif 3(｀
jζ
i dile vё dOu,cOを iC Vttak nezbavuie pOVinnOsti,kOnat v pFedcpsa_
n6mvこ ku zelncdё lsk6 price. K■ Omё nich se mOhOu vё nOvat vこ _
deck6 prici i jinf obこ ane,ale teprve,aを dosihnOu 30 1et,Vё deck`
bidinf v ObOrll lnorilky a metafysiky je pFisnё OnlezenO na vゞ ―
klad zttkladnich zisad, kter6 isOu fOrmu10viny v zikOnech. Jak6_
kOliv fi1030fOVini pFesahuiiCi tyto meze ie zakiZinOo Neb01 z6_
kOny idellnf spolcこ 110sti p10rellyhO isOu zikOny pFfrodnf. Uchy_
10vat se Od nich ic iako prOhFCtteni na lidsk6m duchu nebezpeこ n`,
a proto nepFipllstn6. NaprOti tomu v Oblasti pFfrodnfch a technic_
kチ Cll Vこ d ie pOnechina iplni lsvObOda bid`IIIfo Stit vydivi nOcO
na zplis01)cncyk10pedie, vc kter6 ztstivi nemё nni こlst mOrilnさ ‐
filosofick五 ,naproLi tomu ro売 抒uie seこ iSt fysikllni,matemaLicki
a mechanicki.Ziiem o rozvoj pFfrodnich vこ d sblttujc MOrelly1lo
3 burを Oasnl o3ViCenskou literaturou leho dOby a odpovidi MOrcl_
lyh0 611aze co llei6plnё ji uspokojit vこ ccllny lidsk6 PotFeby. Tat0
1nyこ lenkastabilisace spolcこ enskO_fi10sOfickチ ch Vこ d ZnOvu pFipOnlllll,
労e nec10statek hmOtnych podllュ inek pr0 0svObOzenl prOletariitu se
nutne proJevuJe v neistarこ f k01nunistick6 1iteratuFe reakこ nfIIni rysy.28
SOcillnf fi1030fie D10rellyho a ichO plin hospodiFlsk6 organisacc
budOuci sp61eこ nOsti j80u typick6 pro urこ it6 obdobi v dこ jinich sO_
cialisinu a privこ proto mこ ly znaこ n′ VliV na dalgf iehO Vチ VOj・ Pllll
na organisaci vlldy ie jedilleこ n′ . 」e zcela sv6rizn予 ; rozchizi sc i
s tradiこ ni vOlb01l stitnich iFednikli,kteri pochiz1 0d P10ra a kteri
se zachovala ve francOllzsk6 utopistick6 1iteratuFe Xヽ た III. st01etl,
1 8 tradicf Osvicen61lo ab801utismll,kter6 ie Morelly Sim poplatn′
v 》
Basiliadё 《
.TentO plin ie tOuこ istf knilly,kteri lnこ la nejnlcl■
vl市 .Jak isem iitt uVCdl,maif pOliticktt priva u MOrellyho ien OtCO‐
v6rodino Ale ti nevOli逓 予ednfky,n′ brを Sanli postupnё v pFedepsa_
116m poFidku zastivaif veFein6近 Fady. Z kattd6■ odiny se po Fa(1こ
vybere predstaveny tribuc, kaを dチ Predstaveny tribllc postupl■ e l)o
dObu ledn01lo ■Oku vykoniva povinnosti hlavy lnё stsk6 obcc, pri
こemを v iFadё pFedstaven6ho tribuc h0 1lahradf dalgl otec a talヽ
d`le att dO hOdll10sti hlavy cc16h0 8tittt. Jen v iedin6nl pFipad挙
nlluvf Ⅳ10relly o p081anCich: Stitnf senttt sc sklidi z pOsia12ct, vy_
28 viz l)。 znitnkt1 27 1,。 d さarOu na str. 20.
22
rlnrriclr rctrritctrt kaZd6 mdstsk6 obce. AIe i zde se stivuji poslitrrti
rtlrrhrri r-rlcnov6 dan6ho m6stsk6ho Eerr6tu po iad6, a to vZrly nu
Jr,rlr.rr rolr,. A <ileny mEstek6ho senitu jsou vdichni otcovi: rorlirr.
lrlr,l'i rlosrilrli vi:ku 50 let, Ziizeni, navrhovan6 Morellynr, jr: tcrlv
porlivrrlrorlrrr"r zrnrin6nl/rn a roz5iienfm patriarch6lnirn ziizenitn, klr'-
1's" jl
vylrrrrlovino na poiadi s riplnfm vylouEenim jaklichholiv volr,lr.
,l r.zi'r.jrno, ie volbu osoby, kterS je toho hodna, povaZrrjr: M,r-
rr,lly zrr ;roruleni obdansk6 rovnosti: ve spolednosti rovnych rrrrrsi
lrit viir:hrri toho hodni. Tim, ile vyluduje ve,sv6rn icle6lnirn slritq'
prirrtip volby, Morelly podrfvi pfidu piedstav6 >intelchtrrrilni
rrrixtokracie<, piedstav6, kter6 ovlddi u6eni Campanellovo a ktcr:i
jr, polrsrirra velmi jasn6 u bezprostietlniho piedchriclce Morcllylro,
Virrrr:r:u. Z utopistri XYI. a XYII. stoleti se Morelly onad nejvir:r:
pi'ilrliiil rnyBlence odstranit protiklad mezi fysiekou a duievni pra-
ti, i l<rlyi se nevyvaroval rovnostSlskfch rys{r, hter6 jsou vlastrri
1r'lr,r rLrLI. V jeho BoustavE neni obdanri, kteii by byli riplnE zproi-
tirri fysich6 pr6ce, a vEichni maji moEnost zabfvat ee du6evni iilr'
ttorli.21)
'l'o jsou hlavni mydlenky >ZSkoniku piirody<. Tim, :r,e jsnrc jr'
vyzrlvihli a stanovili jejich pomdr k piislu5nynr bodriur diivtljIir;lr
rr n Morcllym souiasnfch socialistickfch theorif, ur6ili jsme i misto,
Ilr.rr': by rn6l zaujimat n63 autor v d6jin6ch socialismu. Socialisnrus
Morrllyho neni ovSem proletiiskf socialisnrus. ProletariSt, skuterY-
ny rrositel socialistick6ho ide6lu, byl v polovin6 XYIII. stoleti jelti'
lri llii rnrilo podetnf a byl dalek toho, aby chSpal sv6 tiidni zijny.
Sor:irrlismue N{orellyho nem6 hlubok6 koieny v lidtxlich masir:h.
.lc to sm6ly sen, vyhovujici smfdleni nevelik6 a milo vlivn6 sku-
pirry inteligence, kter6 je svfm postaveuim nejbliiSi nejniZiim opo-
こ
f
lr.i:r.rreklirn vrstv6m, pieviin6 mEstskfm, a proto je schopna theo-
lr.l.ir:ky forrnulovat jejich je5t6 zcela nejasn6 socidlni nad6je. Nt'
rrarlarmo je Morelly skryt n6kde v poslednich iadich tak iihajir:
v ztstrden6m houtd - stoleti. Jr:i-
francouzsk6 inteligence XYIII.
li, lnnoho 6asu uplynulo,- neZ eocialisticki theorie spojila svfij osrrrl
l ti'irlnirn bojem proletariStu a rnohla Be tak osvobodit od racion;r-
lixrrrrr a utopiemu, kterf je vlastni udeni Morellyho. Ale pro dv()n
rlolrrr znamenf Morellyho €oustaya znai,n'i krok vpied. Ve sv6 so-
ririlrri filosofii nr{m Morelly podal nejlepSi uk6zku racionalistir'-
ttt' Mor<'lly: Zrikolrik piirodl, str, L07 a n6sl.
 kirlro eocialismrr, kterf tak6 poprv6 vylozil formou theorcrir:ki.
rivalry. v navrhovan6m zikoniku ahrnuje konstrukce ran6ho rrrr-
ltintnu a epojuje Mora a campanellu s Babeufem a kom.nisrrrr.r,r
,ov6 doby. studium Morellyho je nezbytn6 pro kazd6ho, krLr ,,.
zajimi o pfrvod eoeialistick6 theorie. Yzpomeilmeo Ze Engels, krly,
roku lB45 sestavoval nSvrh na >Knihovnu socialistri<, m61 v rir,,y,r.
Iu drit Morellyho na prv6 mieto pied Fouriera a Owena.so vyzvr,rl-
nout Morellyho z propasti ripln6ho zapomenuti neni-jen vfraz.r.
zvidavosti odbornfch historikri, nfbrz tak6 iinem, kterf vyhov,j,.
MORELLY
potiebim naEi gocialistick6 osvEty.

zArouir PftiRoDY
neboli
prat)! iluch jejich
zdlconfi,
a iily zanedb6,aan! nebo zneuzn.d,uan!

Quaeque diu latuere, eanam. . .*

Ottidius

3o Marx a Engels: Spiey, ev. XXI, rus., etr. l?. * Brrtlu zpivat o tom, co bylo dlouho skryto.
24
 PiEDMLUVA

Nrnr rrst mora longa. , .+ il{6lo ni z6lei,i na tom, budeJi n6kdo

{'[xl lrr]o knihu 6i nikoliv; butle-li ji vBak 6iot, je tieba, aby ji do-
fr,ll rliive, nei proti ni rrznese n6mitky. Nestojim o polovidat6ho
rltr.rrriilc, ani o piedpojat6ho soudce; kdo mn6 chce porozumEt,
rrrrrxi sr: zbavit piedsudkri, kter6 jsou mu nejdraidf. Nechte na
oknrrrlik padnout tento zivoj a s hrrizou uziite, ile zdroj a pfivod
vir.lro zla i vdech zlodinri je privE tam, odkud j"k se domnivite
-
ir.rpiite moudrost. Uvidite jasn6, Ze nejjednodu5Si a nejkrfsn6jSi
porrtrrrl:ni piirody jsou neust6le popfr6na bEinou morSlkou a po.
litiltorr..lestliZe vade srdce a v65 duch jsou natolik zaslepeny jejich
rlogrrrrty, Ze nechcete a ani nemfiilete uznat, jak jsou nesmyslnS,
porrr.r:him vis na pospae vaSim omyhim. Qui vult decipi, deci.
lrirl rrr.{'*

* Ilurlu ctru[nj (Horatius).

r* I(rlo chce bft klem:in, nechf je lilamriu.
 PRyⅣ f C/ST
NEDOSTATKY VSEOBECNマ CH ZAsAD
POLITIKY A MORALKY

PiedmEt tohoto poied.rudni

V tornto pojedn6ni rozebirdm pravdy, na nEZ se piestoZe jsou

jnrlrrorluch6 a samoziejm6 - nebo jeZ jsou
t6mEi stile zapomin6
- SnaZim se shrom6Zdit tyto pravdy,
rurrti'r:uy temnotami piedsudkti.
nrzptylen6 porriznu ve spisech n6kterfch na5ich u6encri; jsou v5ak
prorrriEeny e tolika nesprivnymi n6zory nebo jsou tak nepieev6d-
irivir vyjidieny, ie ie lze sotva postiehnout. Shrom6Zdil jsem je,
nbych jim vritil jejich plnou platnost. Bisei stejnE nov6 ovym
ph'rlrrr6teml jako ,svou stavbou priv6 odEla tyto pravdy vedkerfm
krrrrzlem Dposu, aby zazllily e je5t6 v6t5im privabem. Y tomto po.
jrrrluiini se v6ak nebuclou stkyit niEim jinym nei svou vlastni pie.
rv irrlirivosti.
Stav rozumu je tak Zalostnf, Ze je tieba vynaloiit tigicer6 fieili
u lrouZit tisicerych riskokri, abychom strhli p6sku, kteri jej 6ini ne-
virlornym, a piim6li jej k tomu, aby obritil ev6 zraky ke ekute6-
rrlirn zijmrim lidstva: to je cilem Basiliady. KdyZ jsem se zminil
o torn, jakf mi obsah a jak byla sloZena tato b6sei, vyloZim zde
zr:r'lt nepokryt6 eoustavu jeji mor6lky.

Vieobecn6 tioahy o rozarZeni a cili Basiliady.

Arrtor ce domnival, jak se zd6, i,e anii etudoval Aristotelovu
lroetiku a jeho komentife, mriZe pomociiliv| piedstavivoeti, iizen6
rorrrlrrosti, alodit epicltou, bdseir podle viech pravidel umini; tato

| ,Briseii stejnE nov6 svfm piedmEtern.,.( -- tato v6ta ee vztahuje na Mo-

rnllylro lrriscii Basiliada Eili ztroshotdni ploaoucich ostroati, Paiii, 1?53, 3 sv.,
vyrlnrrou jaho pieklad z jazyka indiinsk6ho. Morelly zatajuje, Ze je jejim auto-
rorrr, u r:hcc bft pohlidrin za piekladatele. Y t6to utopii li6i komunistickf et5t,
litrrrf lrrf r:xistoval v jak6si dalek6 zemi. Pozn, piekl.
-
 pravidla jeou sama mnohem pozdEj5i nez dilo genia o hrdinskyr:rr
riincch a svou platnost odvozuji z dill, vytvolenfch duieonim ii-
rern. StruEnE ieEeno, jako se mysli a myelelo spr6vn6 diive, rrr,i
byla vynalezena umEl6 logika, byly i velmi kr6en6 b6sn6 diive, .ci
nEkoho napadlo uvaiovat, jak je skl6dat.
v6iim spolu s autorem Basiliady, ze pii v5i rict6 k drimysrn6rrrrr
rnEnf star;ich a modernich bdsnikri, kteii ee proalavili, je moirr.
oteviit novou cestu eposrim a skl6dat je podle pl6nu, v n6mZ by
nebylo ani bouilivfch d6jri, ani tragickfch a krvavfch piihod, arri
romantickfch pifb6h&, iez velci bdsnici povazovali za dristojrrri
nimEty pro ev6 zp6vy.
Piihody vymy5len6 tEmito slavnfmi rnuZi jsou spojeny se vlerri
ndboZenskfmi, politicklfmi a mor6lnimi pleds.dky n6rodri, ktcri
chtEli pouEit nebo kterlim chtEli lichotit; oni sami m6ri v ricrE tyr,
piedeudky, a jelikoZ je dojimalo vice zd,ini neZ skuteEnost, enaZili
re jen zkr66lit to, co povaZovali za dobr6 a chvilyhodn6.
Zkoumdme-li v6inE, oE jejich morilka je horii neZ jejich n6mi:l
a alegorie, jimii se snaZi jej okr65lit, nemfiZeme se ubr6nit, aby-
chom je nepiirovnivali k umElcrimo kteii zdobi bohatou vflivkorr
Iacinou l6tku. Obdivuji ee kr6se dila, ale opovrhuji jeho l6tkou.
Tito Sfastni geniov6 se chtEli libit, ponEvadi doufali, Ze tim porri,i
rv6 dten6ie. Jejich rimyel mfrieme sico pochv6lit, ale ve ekuteEnosri
m6li rispEch jen polovidni, pouze se libili.
Zd.6 ae, ie autor baii jako oni po sl6vE bft uiiteEnf lidek6rrrr
roduIV
a i,e ae snaili je piekonat. Aby dos6hl tohoto cile, dal se tir-
mEi ripln6 noyou cestou a potieboval k tomu nov;ich prostiedkii.
Nem6l ilildnfiho yzoru; kde ho m6l najit? Tam, kde nikoho nena-
padlo ho hledat.
KaZdf bdsnik ae rpokojil tim, ie omezil evrij piedmEt na skutrrk
historickf nebo vybijenf, kterf ee tfkal mravri, n6boienstvi nerr'
sl6vy n6roda, pan M. ei v5ak neuloiil jin6 omezeni neZ ta, ktcrri
skftaji opravdov6 vfhody pro cel6 lidstvo., Potieboval hrdi,rr,
kterf, aby byl echopen vlddnout lidu podle pokojnfeh zrikonir
prost6 piirody, podobal by ee vEtdinE t6ch, kteii jeou omylem ob-
divovdni a na nEZ lichoceni pllitvd nejokizalej5imi tituly.
Bylo tieba, aby hybn6 sily t6to b6snE nemEly nic z toho, co st:il.
a t6mdi v6ude povEra propfij6uje atra6n6ho nebo em66n6ho picrl-
t Pan M.: rutor Bariliady, t. j. Morelly r6m. Pozn. piehl.
-
50
Irrftfinr evych hrfrz a ev6ho fanatick6ho kultu. Bylo tieba, aby tyto
lrybrr,i +rity nepfieobily jako dEtinaky podivuhodn6 kouzlo, ale jako
rtrlrrrjir:i organisace vegmiru. Mocnoeti ochraiujiei jeho hrdinu mE-
ly b!r vclkoleplimi symboly skuteinfch vlastnosti BoZstvi, a ne
;lfttrrrly bizarn6 zosobn6nlimi, kter6 v naSich obydejnfch bisnich
rlorrii k tornu, aby rozuzlily smElli podnik ndjak6ho zb6silce nebo'
rlry vylrrostily z neanizi nEjak6ho ne5fastnika.
Ncr:hccme dile srovnfvat, nebot' pocitime pii ietb6 jeho dila
virrr:hrry tyto rozdily; uvidfme tam tak6, ie pokud jde o ohrazy
n lirlr.ni, autor 6e pokusil, jako na5i slavni spisovatel6, napodobit
lrrriny lriirody. PiistihlJi se nEkdy pii tom, ie napodobaie tyt|il
pi'r.rlrrri:ty, snaiil se alespoil zachycovat je v t6mie postoji nebo
r ti:huZ hledieka. Ponech6vSm itendii, aby posoudil novost obrazu,
rtr.jrrir jako epr6vnost zdmEru a provedeni. Piejd6me nyni od pro'
rtft:rlkfi ko kone6n6mu cili.
'l'irnto cilem je ukSzat, Ie skuteEnf hrdina je privE 6lov6k vy'.
ivrii'r.rrf poudenimi piirody, a podkopat zSklady v5em nedfastnfm
;rl'r'rhrrtlkfim, kter6 ho 6ini hluchfm k hlasu t6to laskav6 zikono-
rhirkynr:,:. Podle dfistojnosti tohoto piedmEtu byl zvolen hlavni n6-
rr,v trito b5sn63 a pod podobenstvim >ztroskot6ni plovoucich ostro-
vrlu jc rrazna6en osud, kteqi 6ek6 vdt6inu nicotnosti, jimii je rozum.
vin tr:rrrr"rov6n,
ZdcofenEnd omyly bEZnE mordlhy; nesndze, iak proniknout
ieiich temnotou a mnoistaim
Jr: piekvapujici, ba skoro z6zradn6 pozorovat, jak6 neamysly'
rrrirrr piedklidi na5e morilka, kter6 je t6mdi stejni u v5ech niro-
rlir, jako nesporn6 zieady a iivotni pravidla. Tato v6da, kterd by
rrri'lu bft tak jednoduchS a tak ziejmi ve evfch prvnich axiomatech
r jr:jich drisledcich jako matematika, je zkreslena tolika nejasnymi
n nloZit;imi rnyElenkami a tolika domn6nkami, kter6 vyddvaji lei.
zrr lrravdu, ile ee zdi t6mEI nemoZn6, aby oe lidskf duch vyznal
v tornto chaosu; snaZi se alespoi piesv6diit sebe eama, Ie neni v je-
lro sikich tyto zisady piezkoumat. Jsou opravdu miliony pouEek,
lr,tr:ri: jsou povaZovdny za prok6zan6 a podle nichi se vEEn6 argu-
rrrr:rrttrjel jsou to piedsudlry. Srovniv6m je e tEmi uEen;imi pojed-
I llasiliada zna6i v ieEtin6 hrdinsk6 iiny lidi, lsteii jrou vpravdE hoilni
vlrirlnout avEtu.
-
Pozn. piekl.
31
n6nirni, kter6 znalci staroZitnosti piEi o faleEnych mincich. Divi-
me-li se, ie se tito v6dci dali oklamat n6jaklim pad6latelem, musi
bft moudrf dlovEk piekvapen, kdyi vidi, ie lid6 dovoli, aby byli
ovl6d6ni po tolik stoleti omyly, kter6 neuotile ruli jejich klid.
Obecnou piiIinou tohoto zaslepeni, jeho trvrini a obtiii se z nEho
vyl6Eit je to, Ze pravda je mEiitkem tak jemnfm, tak pieenfm a
tak citlivfm, Ze dopustime-li se i sebemen5i chyby, tato odchylka,
pranepatrnd pii ev6m vzniku a t6mEi nepostiehnutelnd, vzrrist6
rychleji a progresivnEji neZ jakikoliv poietni chyba, av5ak e tim
nepiijernnfm rozdilem, Ze Ein vice ee mflime, tim m6n6 v6lime,
Ze se mflime. JestliZe si ji kone6nE uvEdomime, tu rozsah tohoto
bludi5tE, v nEmi jsme se ocitli, a jeho nesmirni eloZitogt nis d6ei
a ohromuji; nemfiieme nebo neodvaiujeme se hledat z ndho qi-
chodisko.
Y poslednf dob6 a dokonce i za na5ich dnri si takovf Bacon,
Hobbes, Locke, Pope, Montesqrrieu atd. uv6domili, Ze nejm6n6 do-
konalou d6sti filosofie je mor6lka, jak pro spletitou sloZitost svlich
piedstav, tak pro nestilost svfch z6sad a pro nepiimEienost sv6
methody, kteri nemriie nic vyloZit a na kaid6m kroku se setkivi
s tvrzenimi, jejichi opak lze hijit ee stejnfm rispEchem.
Tyto obtiie odstra5ily 66st tEchto velkfch muiri a jin6 uvrhly
do v5eobecnfch pochybnosti; jenom nEkteii se pokusili rozloilit
tento celek na 66sti a piezkoumat odd6len6 tyto dily. Neodviiili
se vSak Z6dn6ho ziv6ru bud proto, Ze nemohli objevit prvni smy<i-
ku tohoto ,sloiit6ho uzlu nebo ie ,ee spokojili tim, ie ukdzali itr:-
nSIi sm6r dalSi cesty a dali mu na vrili, aby se ostatniho dobral
eim.
Iakf pftood maji onyly moralistfi. star!'ch a nr.odernich;
co nx4li dElat, aby je poznali a ayhnuli se jint,
Pokusil jeem ee odhalit tento prvni IlSneh v ietEzu omyhl a ozi'r'j-
mit tento prvni opornf bod, kterf vidycky vzdaloval laiic rrrorl-
listy a naEe z6konod6rce od pravdy. PoslechnEte si je vft'r:lrrry; brr-
dou v5m piedkl6dat jako nepopiratelnou zisadu a zirklarlrrrr vkrch
avfch soustav tuto drileiitou pou6ku: AbaEla se roili liiin!' u zlf.
Ne, ieknou drrzi, ale postaoeni, a nEmZ se ocitii u t.ot,tto iiaotE,
a sarnotnd piirozenost jeho bytosti ho neuyhnutelni; ioluintji lo to-
tnu, aby se zarh,l.a
a Kolik ncstolrdnosti bylo napsriuo o tomlo piedmi:tu pr6zou i vcricm!
32
vli.hrri r, prjirnaji piiliS doelova a nikomu ani nepiijde na mysl,
lo by torrrrr rrrohlo bft jinak;.nikoho proto nenapadlo, ie by se
nrolrl rrlrlhotlit a ie5it tento neobyEejnf probl6m:
Ntjit. tukouou situaci, o nii by pro iloo4ka bylo t6mEi nernoEn1,
dry lryl zleaienj, nebo zlj,, nebo takorou situaci, aby byt alespofi
trtt nojnt,0ni ipatnf.
Pi*hliiejice tento probl6m a jeho ie5eni, nali etaii uditel6 pustili
rtr zi.trrl* privodni piiiinu vBeho zla, jedinf ziejmf prostiedek,
r j.hri Pornoci by mohli poznat avfrj poE6te6ni omyl. NaEi so*-
Itrrri pisatol6 jsou je5tE vice vzdfleni od zrikladni pravdy, kter6
by jirrr tlala jasn6 poznat akuteEnf zaEitek, povahu a apojitost chyrr
u n.r'rr-:innost prostiedkri, kter6 proti nim nabizi b6in6 mor6lka.
'l'vrrlirrr, ie s pomoci tEchto vEdomosti by mohli snadno rozroiit
l.t, ikolekou morilku na idsti, z nichi se skl6d6, dokizat falei-
rr,xt jr:jich hypothes, bezmocnost jejich pravidelo protichridnoet
j.jir:h zfsad a rozpor mezi jejimi prostiedky a jejim cilem; jetlni*r
rl.vrrrrr podrohnE ukfzat nedostatek v5ech i6sti tohoto nestv&r-
rrrtho organismu.
.lako ieSeni matematickych rovnic, kter6 odstraiuje vdechno fa-
l.Arrr'r a poclryhn6,zjistila by i tato analysa nakonec neznilrnou t,e!!-
l'in.u, totiil mor6lku, kterri by se dala skutednd jasn6 dok6zat.
'l'outo metodou jsem objevil, ie nali mudrci vitly, kdyi sr
,rruiili vyl6Eit mravni zkaienost, kterou nesprdvnd poklidali z;r
,nrrrlovy fdEI lidsk6ho pokoleni, vychizeli z piedpokladu, ie pii-
l:irra t,hoto ripadku je tam, kde nikdy nebyla, a byli ochotni pova-
rovat pr6vE tento jed za l6k proti neduhu, kterf pokl{dari za je}ro
grilrlinu.
zadnlmu z t6chto rozvlSdnfch mluvkri, kteii se neustiie opakrrji"
nni nenapadlo mit podezieni, ie jedno z jejich prvnich ponauieui
bylo pr6vE piiiinou lidsk6 zkaienosti; piedmEt zd6l se jim bft pIi-
li5 6istym, pIili5 vzneSenlim, jejich z6kony, jejich pravidla piiliU
rozumni a rictyhodnri, nei aby se n6kdo mohl odviiit jim piiditat
tuto nesmirnou tijmu; rad6ji to svedli na piirodu. Adkoriv se tedy
ilovEk dostivS z rukou piirody beze v5ech metafyeiclcfch i morr{l-
nich idejf jen prostd vybaven schopnostmi, aby je vnimal, adkoliv
v prvnich okamiicich ov6ho iivota je spi5e naprosto lhostejnf ke
kaid6rn' hn,ti, nei aby byl naklon6. nEjaklim bc,uilivym vznd-
trim, je podle vEtdiny naSich filoeofri bohat6 obdaien mnoha vro-
zenymi chybami, kter6 jeou epojeny e nEkolika arozenj.mi, ctnoet-
5- Zakonft pilrody
mi, jakoi i e ideami t6hoi jm6na. Dlive neZ ElovEk spatii svEtlo
sv6ta, m6 ve ev6m nitru neblah6 z6rodky zkaienosti, kter6 ho pod-
n6cuji, aby hledal sv6 dobro pokud moino na rijmu ve5ker6ho lid-
stva a cel6ho vesmiru.
Kdybych plipustil tuto abeurdnost? kteri se zd6 pravdEpodob-
n6, m6l bych pr6vo poznamenat, Ze tito l6kaii nehledali prostied-
ky, jak vykolenit nebo potladit tyto 5patn6 sklony, aby umoZnili
nemnoha slabfm ctnostem, jejichi koleny podle jejich min6ni
riplnE neshnily, aby plinesly ovoce. NepodnEcovali tyto blahodirnr':
sklony, ale naopak udinili v5e, aby zaseli v erdci Elov6ka a dali
v nIm vybujet oemenu nepravosti, kter6 tam uikdy nebylo, a aby
udusili tEch n6kolik m6lo ctnosti, o nichi se domnivali, i'e je v nEnr
pEstuji.
ProE se zorhla sebeldslta
Podivejme se na piiklad na tuto ,sebel6sku, z niil 6inite stohla-
vou ,sai a kterf se jf podle vaSich vlastnich piikizini skutedni:
stala. Co znanenl vlastn6 tato l6ska k sob6 sam6mu v i6du pii
rody? Je to st6l6 pi6ni uchovat svou bytost enadnfmi a nevinnynri
prostiedky, kter6 n6m dala do rukou prozietelnost; pocit, Ze jen
velmi milo naSich potieb mriie bft ukojeno bez jeji pomoci, n6s
piim6l, abychom se k ni uchflili.
Av6ak jakmile va5e zlizeni obklopilo tyto prostiedky mnoZstvirn
t6m6i nepiekonatelnych nesnilzi a dokonee d6sivfch nebezpeden-
stvi, naturae bellum indicant conlligat oportet,s lze se potom divit,
ie pokojn;i sklon se stivi zuiivlim a schopnym nejhroznEjSich vlf-
stielkri a nuti v6s po tisice stoleti s mnohem vEt5i n6mahou ncZ
rispEchem pracovat k tomu, aby se uklidnilo jeho vzkypdni ncbo
aby ee napravily 5kody, kter6 nap6chal? Lze se divit, Ze se tato
eebel6ska pled vaiima oEima bucf mdni ve vSemoZn6 nepravosti,
proti kterfm marnd leEuite, nebo bere na eebe Skrabo5ku ztLitrli-
v;ich ctnosti, kter6 jste ehtEli proti ni postavit?
Prdv6 z vaEi smutn6 mordlky si v5eobecnd vfchova lidi vyprij-
6uje ovoje neblah6 zabarveni a vid6li jsme a vidime, Zc orl nejirtlcj-
Eiho d6tstvi vn65i do lidskfch srdci zhoubni 6emena, kterS vy fa-
Ie5n6 plipisujete piirodE.
6 Vypovi-li se vrilka piirozen6mu instinktu, jc tieba, aLy Lojoval. Pozrt-
piekl. - ril pocit opdt se probouzejicich potfeb; snadnost, s nii dosihl uspo-
54
Krlyl tr:rly otcc po prv6 pouiil podobnych piedpisfi, aby porri'il
ryri rli;li, nastalo osudn6 obdobi ducha neposluinosti, revolty a rrii-
rlll. llyl tcnto orlpor hiichem piirody? Nikoliv, byl naprosto EJ)nr-
vnrllivorr olrranou jejich pr6v.
Jr,xtliir: l.r:rrto prosty a primitivnf otec chyboval v prostietlciclr,
JIL rirlit svorr rodinu a udriovat v ni mir, jestliZe i6d, htory sr:
rrrrrlil v rri za timto riEelem zav6at, byl 5patnli, piece jen zrivarly
v ti.r'lrto poi:ritcich nebyly znaln6.
r\vitk vris, rcformdtory lidsk6ho rodn, kteii jste mili byt upo-
rrrrrri'rri ti'rrrito zivadami na nespr6vnost t6to politiky, kteii jstr.
rrrlli vrrirrrat jeji piidinu, pozorovat jeji ri6inky, piedvidat jeji nr:-
lrr.zpr.l'rrri rliisledky, je moZno v6s omluvit, Ze jste se dopustili tlch-
t,r llrylr, ic jste podporovali jejich rozvijeni, ile jste je zndsobili,
jllt to rrrlirlaly ty ndrody, jejichZ vl6d6m jste je doporudili jako
v'l.,rt y'/
'l'rrk,rvir jsou, vEeobecnE vzato, zakoien6n6 nesprivnosti, na nii
rt, riloi:i v DasiliadE A nyni uvedu ndkolika m6lo slovy pravdy,
Ittr.r'i: ur: slraZim vyloZit v tomto dile,
Iuhf byl stao ElooEka, ltd.yE uyiel z rukou pii.rody,
a co pro nEj udinila, aby byl tvoretn spoledenskiim
(ilovi'k nem6 ani urozen| piedstavy, ani orozen| sklony. Y prvlich
olrrrrrriicich sv6ho Zivota je ve stayu. naprostd lhostejnosti he v5e-
rrrrro i kc ev6mu vlastnimu byti. Slepf cit, kterli se neliSi od citri
u,vii'n1., jr: prvnim podinem, kterf rozruSi tuto lhostejnost.
Nc<rhci se zabfvat podrobn6ji prvnimi piedmEty, kter6 vytrhuji
r'rlovi:ha z t6to zmal6tn6losti, ani zpfisobem, jak se to d6je, tvrdim
jcn, ic jelro potieby se probouzeji postupnE, vzbazaii v 6lovdku
zrijr.rrr o jeho existenci a Ee z prvnich pfedmEtri, kterlim v6noval
pozornost, odvozuje sv6 prvni pledstavy.
l'i'iroda moudie piizptisobila nade potleby vzrtistu naiich sil;
f,r)tonr etanovila poEet t6chto potleb pro zbytek naSeho Zivola a za-
lirlila to tak, ie o nEco piesahuji meze nadich moZnosti. Uvitlinre
rlrivorly tohoto opatieni.
Krlyby se ilov6k nepotkdval s i,ildnfrni piek6Zkami pii uspo-
k,rj<rvrini svych potieb, upacll by vLdy, jakmile by je ukojil, rlo
;riivorlni lhostejnosti a nevyiel by z ni diive, dokud by jej ncvzrrr-
35
kOJ。 111, ncvyzadOvala by schOpnOsti vё tこ ich, nez ]80u ZVfFecf ill‐ t?, llojrrost a rozmanitost tEchto plodfi je vEt5f neZ naSe potieby,
otillkty;こ 10vё k
by se ne8tal tVOrem spoletenこ tё jこ fm nett zvfFe. aln rrr,rrriiir:rrre je sklizct beu prilee; takov6 jsou piedpoklady naSi
To nebylo■ myslem nejvyる も f moudro8ti.Ta chtこ la vytvoFit z li(l‐ lolr.nrir:lrovy, takov,i jsou opory na5eho byti.
6k6ho rodu inteligentni celek, ktery by 8e Fidil istroJlln StCJn0 !rrolrcrrrrc proto znovu, co piiroda u6inila, aby piimEla Iidi k jed-
iednOduchチ m iakO Znamellitチ nl; jeh。 こ trutrryxlrrorti a obecn6mu souhlasu, a jak zabrinila konfliktu poia-
`stiiご byly
FikaifC pFistFitteny, aby vytvOFily nejkri8nこ pFipraveny,
i Seskupenf; tak
nёktcr` rlnvhii, k rrirrnui by mohlo v nEkterfch zvl6Stnich piipadech dojit.
mengi pFek五 滋ky nemё ly ani tak brinit t6to tendenci, iako Spiこ (‐ l, Mri lirli k tomu, aby na z6klad6 totoZnosti citri a potieb uznali
povzbuzovat ie k iednOtё . Na6e pFini a natte starOsti, zpi80bCll` luvrlr)xl. nvirho stavu a pr6v a nutnost spolein6 prr{ce.
OkamttitOu vzdileno8ti kチ を en6ho predmё tu, samy o oobё slal)c, l!, l)oiusnorr rfiznosti t6chto potieb, kter6 zpfisobuje, Ze se nis
kFehk6 a iemn6,mё ly zv予 こ
itれ raυ れιPttι αχ
JJυ οs,iednohoこ 10vこ kR rr,tyklji vir:chny ani stejn6, ani v t6ie dob6, piiroda n5,s upozor-
k druh6mu. fluJr.. nlryr:hom slevili nEkdy z tEchto pr6v ve prospEch svfch bliZ-
Jak′ Vttledek mё 10 mitれ α pと ι
ιtё chtO pruttin?DvOif znamenit, rrk'lr, l vtrlu n6s k tomu, abychom to dinili ochotn6.
ここ inek, toti老 : 1. bι αんοJdrれ ο れこんJο れれοsι ke Vも emu, co nim ulch‐ ll. Ni.krly piiroda zabraiuje neshocl6m, stietnuti pi6ni, zilib
こ “ 2.rο zυ O′ OZ“ 醜 ,kterチ pFirod`t
uie nebo pOmihi v nagi slabosti; 7・ { rrikl,rnrrosti mezi n6mi tim, ie nim poskytuje dostateEnf poEet
postavila pO bOk natti slabosti,aby ji posiloval. “ grlr,rlrrri'lri, ktt 16 jsou schopny je jednotlivE uspokojovat, nebo m6ni
Ztこ chtO d,Ou bOhatチ ch pramenti mё l vychizet duch a pollnutky Itslo gririni a tyto sklony, aby jim znemoinila soustietlit se Bou-
druを nOsti,vyna16zavost,pFedvidavo8t a kOneこ nこ vこ echny myも lenky 6{nni rrrr jctlinli piedm6t, trahit sua quetnque aaluptas.T
a zna10sti,kter6 maif pFfmo nebo nepFfmO vztah k vこ eobecn61ntl ,1,, ll,rzrlilrrnstmi v sile, plidinlivosti a naddni, piim6ienymi rrizn6-

blahuo Miを eme tedy Fici se Senekou:oじ じ J9“ う

ごηο s ttelJο res beα ‐ lrrrr vi'krr ualeho Zivota nebo sloieni naSich orginri, piiroda nim
ιοS9じ cノ acι こ
ιr“ 醜 est,れ αrじ rα ゴ
屁αPcrι οα ι
jれ prOχ jれ ο
pο sガ「 .° ur'r',rrjrr riizrri zam6stndni.
“ sily ce16ho lidstva v riz‐
Privё za timto iこ ele五 pFfrOda rozdこ lila l. I'iirorla cht6la, aby tEZkosti a uimaha, jichi je tieba vynaloiit
n6m pomё ru mezi vgcchny iednotlivce littk6ho rOdu,ale svこ Fila rtn rrkojovini na5ich potieb, kter6 jsou vidy o nEco v6t5i nei na5e
iilkl Ve sp01eこ n6 vlastnictvi p■idu, kteri plodf ieif dary, a poll(〕 ‐ rlly, pokrrtl jsme eami, n6e piesv6d6ily o nutnosti utikat 6e o po-
chala kaを d6m■l,aby pouを ival ieifこ tё drostio Svこ t ie StOleln,na nこ Inラ nl,rr. kr. svfm bliinim a vnukly nim l6sku ke v5emu, co n5m po-
8e pFedklidi dOsti pOtravy pro vも echny pozvan6 a pokrmy patFI rurthi. Z toho prameni n55 odpor k opuStdnosti a osam6losti a naEe
buご vも em,ponこ vadを vこ ichni isOu hladOvf,xlebO ien nё kterチ In,pO‐ !lirlta k lriijenrnostem a vfhod6m mocnr5 jednoty spoleinosti.
nこ vadを Ostatlli iSOu syti; a tak nikdO nelli panenl, anitt lni privo Alry 1r<rrlnitila a udriovala mezi lidmi azdjemnou - potnoc a vd6E-
tvrdit,こ e ifm ie. nr)rt u thy jim uk6zala na okamZiky, kter6 jim piedpisuji tyto po-
O tellltO pevnチ ziklad pFfrOda opFela to,cO samo by10,jak sc yirrroxli, piiroda zaBla i do nejmenSfch podrobnostf, ddvajic jim
zdi,prOmこ nliv6 a pohybliv6;vzala si na starOst Fidit a iこ
elnё spO_ rlllrlrrvr'i zakoulet starost a klid, rinavu a odpo6inek, vyEerpanost
10Vat tytO pohyby. u vnliinl. xil.
Vio jc pit:snI odmdieno, vde je zviileno, v5e je piedvidfno v po-
Pο JrObれ ノυダJCJα J sん Itteご 屁ジcrt Zdλ Jα J￡ Jr“ χれοsι J rrrrrrlrrrrlrrrirrr stroji apolednosti: jeho soukoli, jeho vahadla, jeho
;rrrriLirry, jr,ho vfkon: vidime-li v n6m protichfrdnost sil, jsou to jen
Zastavlln se ietttこ , abych uvaを Oval o zikladech, Fidu a sestavenf v yl. y v y lrr:z otiesfr nebo rovnovS.ha bez nieilnlich z6eahfi; v5e je
hlavnicll pruを in tOhOtO podivuhOdn6hO strOie。 v rr.nr zlpojr:no a smEiuje k jedin6mu spoledn6mu cili.
1. Nedё liteln03t Zdこ dё n6 pidy a spoleこ n6uを ivini jeliCh plodi. ,f .rlrrirrr slovem tento stroj, i kdyi se sklicli z Eisti rozumnych,

●Vも c,co ni3 mi uさ init lep6imi a ζ :astnこ jも fmi,nim plfroda poskytla nebo ' Krrtrli jt slrirjcenr svjr:h vlaetnich vriinf. (\rergilius: Ekloga II, str. 65.) -
nim na to dala nadё li.一 Pο ZP3.pFO■ ′
。 ltrrtt. ,tlrkl.

66 57
pracujo vnEkterfch zvliStnich piipadech celkem nez6visle na jr:- ゛lll vヽ い11:・ Hti:l● l)o vz6icml16 radosti,a nikoliv hanebn′ Ini pFfVlast‐
jich rozumu; vedeni tohoto mechanismu se piedem podiizujerrrr. ヽサ:・ :η 1,"li :1(・ 1)o 8tracllll sc strany tこ ch, kteFi ie prOkazuif, nebO
l、

a piiroda je proto pouze divdkem toho, co kon6 cit. Mriieme tedy ‖3':l)i“ 1)yttll′ IIli Oporami tOho,cO naz′ vime tttこ Stim a povzne・
iici s Ciceronem: Natura ingenuit, sine doctrina, notitias part)os ● ●llll‖ :):():y,111(予 丘ic vyttaduif a kteFi je dostivaif。
"0■

rnaximarum rert rtt, oirtutem ipsam inchoaoit.s tlh:l`￨ ::(:予 (,H1 114n SVこ tё
.￨・ ,kterOu znilllll,Je Jα λοια,vこ echny ostatnl,
■F llヽ :1:じ ,Vi:〕 lC jakk01iv,neisou neを OdStiny a stupni t6to neFesti.
Na jakfch zdsaddch by mEly spodiaat piikazy a ustanooeni :・ ￨(,lぃ l:":tM(｀ llr i80u Striici a nOSiteli vこ cch neFestf.AnalySuite
1・ lく

mordlhy a politiky lい
日 ll:。 ()爛 、 `l()]:lyslivo8t, pychu, ctittidOst, prohnanost, pokrytectvl,
゛ いi:::￨`)Hi.1)1・ ovCご te SteJnё rozbor vё tttiny naこ ich 80fistickチ Ch Ctnosti
￨・

Ukolem mor6lky a politiky bylo ad ea principia, quae accepi- ::“ k()::・ (:VЙ dy dOidCtC k OnOmu tё を ko pOstiを iteln6mu a zhoub_
tttus, consequentia exquirere;s podle tEchto vlite6nfch zisad mily “
1:`,,::: :):Vk:: ― ―kん rα bじ sι じ . Naleznetc ho i v sam6m nitru nezigt‐
2/1ο

ee enaZit pomfhat pifrodE urn6nim: umEni se m6lo iidit plirodni- ￨￨￨￨“ ti.

mi procesy. Podle rozdEleni lidskfch sil mEly upravovar povinnosri M4)i:11)y● (ヽ tcdy οsο られιprο sPOcん ,tcntO vこ ude se rOz16zaiici mor,
a pr6va kaZd6ho 6lena spoleEnoeti a piidElovat jim zamEstn6ni, 1 lo:o, v:(ヽ :`11l horcこ ka, tytO souchotiny kaを d6spoleこ nOsti, も fFit tam,
pii 6emZ bylo tieba pouiivat principu rovnovihy, podle hesla suurrr, L(￨`、 ￨)v ::(li(,1l nenagelを idn6 potravy,ale ani pidy,na nfZ by mohl
cuique.To UmEni vl6dnout srdcim i Einrim lidi se mElo zaklidat na :￨￨、 :,1ヽ ィ:)1・ 1)1liet?
=:1こ
vztazich mezi jednotlivfmi Edstmi celku a m6lo zajistit vhodn6 pro- 卜・ :,11)予 ()8vこ dten,そ e nikdO nepopFe samozFeimOSt tohoto tvrze_
stiedky, jak uchovat a podnEcovat jednotu epoleEnosti a obnovovat lil: ′′ ′,,rl・ c byれ θθχじ
(′ sι ουαJο χdJれ ιυι sι ο
αsrr2じ cι υt,れ erPL οんιby eχ じ υαι
“ んο ら れ れ λ混
soulad ve spoleinosti, kdyby mu n6co mohlo u6kodit nebo ho po- t`:ィ ル′ 予 z′ θ 2rん ο チcん dSreご .

ru5it. To, co ee nazyvi t6ny t6to harmonie, totiZ postaveni, hod-

",l「
“
nosti a pocty m6ly by bft piim6ieny stupni pile, schopnosti a uii- IJθ αpFtrο zettι pο どesι れοsι ι
タ
tednosti sluZeb kaid6ho obEana: aby ,se povzbudilo u5lechtil6 risili, α
′λSO mο ん Jο zα ろrdれ ι
じ,α ろy seれ opο raζ jJα
smdiujici k v5eobecn6mu dobru, bylo by moZno bez nebezpedi pIi-
pojit k nim lichotiv6 hodnosti, jimii se ozdobuji prizdn6 mitohy, A :“ k r)γ Jrο zcrtd Pο gesι れ。sι ,kteri ve vこ eobecn6m Fidu vcslnfru
jei jsou potom pledm6tem malichern6 z6visti; tato neieet, jakkoli li｀
V jHl()(lkcm nekOneこ nё mOudr6ho uspOFidini, v nё mを 老
je hanebn6, 'se nem6 za z16 pouze tdm, kteii nim mohou bft uii- :1,H: ::(・ :llilЙ `dnidru‐
c bez nahOdi16 pFfこ inyも kodit pohybu ani existenci by‐
telni. Zivist existuje a mriie existovat jen tam, kde je5itnost si ll・ヽ:)v:()｀ ti,tato poこ estnost,praviln,by byla zistala tilln,こ 1ln se pro‐
plisvojila jak jm6no, tak vfhody zisluh. Jednim slovem, kdyby 1・
V()V::l::vこ 10vё ku,t.i.nepFekOnatelnチ 1 0dpOrem proti kaを d6ne_ l■

platilo, Ze lid,6 jsou tim vfznamnEjSi a v6ilen6,j5f, iim jsou lepii, i,11,()′ :l`こ innosti a zikOneln,kterチ diktuie cit,SChvaluie a hチ
(・ こkit

sout6iili by mezi sebou pouze, jak se vzijemn6 udinit Efastnfmi. 10,′ :‖ :l i 8r(lce。 こ10vこ k,zbaven strachu pred nouzf,by se neien ne_
Zahdlka a neEinnost byly by tedy jedinfmi neiestmi, jedinfmi ztro- ● 11111vI:l stile s prek五 をkanll, kter6 oslabu]l nebO poruguJl tuto vy‐
:ヽ

iiny a jedinou hanbou; ctiZidost by nespoEfvula v pf6ri podma- 1`'V:‖ :‖ OSt rOZumn6 bytostl,nybrを mё l by pouze JcdCn predmё t prO
iovat nebo potlaEovat lidi, ale v tom, piedstihovat je vynal6zavosti, 日v`1::,:(￨こ ic,ieden motiv prO sv6 iedninf一 一οbecれ 6 Jο brο ,nebOぜ iehO
praci a pili; ricta, chv6la, pocty a sl6va byly by st6lfmi projevy `,`()￨)::1 :)lahO by by10 ichO nevyhnlltelnfm CliSledkem. Opakuii te‐
:IY: lo,(,()SC nazyva pο どcsι οsι ι,by se nikdy llemさ niloぅ poこ estnOst
7し

cch okras, kter6 vychvaluieme V kaを dOdenninl divё

´
ｎ
ａＯ
ｍ

8 Piiroda samao anii jsme nuceni uchylil se k vEdE, v5tipila l)γ :::tl)yla vさ r‐
zaiitky
poznini nejhluL6ich pravd a dokonce poloZila z{klady ctnosti finibus, ■1':::HlykH,tO tiを ochOty a laskavOsti,iednfrl・ S10vcm zdvoFil,ch zpi‐
Lib. 5). Pozn, pieltl. H.:,lt i li11・ avi.
-
s-Zkoumat nrisledky zisad, kter6 jsme piijali. Pozn, piekl,
10 KaZd6mu, co jeho jest. Pozn. piekl. - lく (l()l)y ncpochOpil,滋 e sprivnost t6to mOrilky by mOhla b′ t dO‐
-
5B 59
kizrina vSem Iidem naprosto jarn6, prostE a srozumitelnE?
by mohl pochybovat o tom, Ze
Krr,
"y"horr,Eerpajfci sv6 pravitlla z rri-
to mor6lkyo by dodala zcela jasnfm a v5eolecn6 zaji'mavym p.,rn
d6rn pii nejmen5fm aspoi takovou moc a vliv na v5echna
j1li1u v-t-a!1 a eilu propfijEuje obyiejni vychova
errk.,.,
tisfcrim snr65nyclr
piedsudkri? Y na5i vychovn6 eouetavE, kter6 zabraiiuje v5em
livy-m zvyktim, by ei lid6 ani ueuvEdormili,ie by,ee mohli Bt6t
6k,rl
zli.
Nei v5ak podrobnEji prozkoumimeo pro6 piirozen6 polestrtost
rozumn6 bytosti ee tak podivuhodnE zm8nila,iyb"""me z n;imir,.r,
moralistri samotnfeh. nov6 drikazy prisobivosti vfchovnycrr porrrr.
uieni, kterd by se iidila na5imi zisalami.
Ndmitltq
Kdybychom souhlasili s vimi, iikaji oni, ze politika a mor6rk:r
si velmi
podinaly pii l6ienf o"si.h neduh,i, staro by ee rrri.-
-5patn6
nE pravdivfm tvrzeni, ie jejich nemohoucnost nepochdzi
ani rak
oq njc! sam;ich, jako api5e od z16 vrile lidi, ktefi s" rodi ,se iprrr_
nfmi sklony, iei, je tieba nieilim potladovat?
Pohledte na piiklad na dvE d6ii: eotva zainou rozridovat plr:rr-
m6ty, jiZ v nich pozorujete ducha sporri, h6dek, ,rpu"nosti, ,,.._
trpElivosti a sv6hlavoeti: jedno, adkoliv jid m6 *s", io ei kiikerrr
vydobylo, chce do.stat je5t6 to, co pr6vE ii"6t" druh6mu; 6asto lzr.
pozorovat, jak se tyto nedokonal6 mechanismy h6daji hn6vivrl
a zlostnE mezi sebou a poekytuji Zalostnou podivanou. Smutrrri
piedzv6et jejich budouci ukrutnosti, jejich budouci neevornosti!
OdpouEd
'9-1qo"id1*
za prv6, ie dEti v tomto vEku nemaji o nic vytiibr:-
n6jSi instinh nei n6kter6 ochoiend zviiara a ze mivaji stein!
tato zviiata pouze chvilkov6 zdchvaty hn6vu, pouze piechotln6;rk,,
pii-
6iny k h6dkdm, vyvolanfm ilivlm a n6hlfm po"it"- o;lrte potiel,y
nebo neklidu, kterli je n6kdy povzbuzuje soupeiit o j"dn, I tutrii
v6c. Av5ak tyto chvilkov6 epory a h6Jky, vznikajfci- mezi zviiaty
stejn6ho druhu, maji pro nE celkem tak malf ,yro"*, ie kdyl,y
ilovdk zristal_ na stejn6 rirovni jako tato zvirata, omezen na nep.-
trnf poEet schopnoeti, nevyskytovala by ae u n6j stejnE jako u
nioh
ani nenivist, ani ievnivost, ani obvykl6 ndmiivosti, ani rozhotlrrri
40
;ttprirluprrri virlr', ktcrri by ho mohla st6le sv6dEt ke krutym 6inrim.
Nuhyl hy tcrly poticboval mor6lky ani z6konri vice neZ tato zvi-
hln n rrrbyl hy nrravn6 zkaZen6jEi a hor5i, vzhledem k sv6mu dru-
hrr, tt,', orru.
lultd ofchoua by zabrdnila uiem nei'estetn
Zlr rlruhri rrv:idim, ie u dlovEka je tento neur6itf slepf cit vy-
rlltrlrirr rozunrerr, a proto byl Elov6k stvoieu k tomu, aby byl nej-
tttlrrri.jiirrr a ncjukSznEn6j5im ze v5ech iivodichri. A opravdu by
llrrr lryl, krlyby tohoto tup6ho citu bylo mechanicky hned od po66t-
Itt lrorriivrirro pouze k tomu, aby si osvojil mirumilovn6 obyleje;
luruul lry je byl potom zdokonaloval. Af na5i filosofov6 iikaji co-
lr,rliv. r,,zrrrn nebyl vribec vytvoien proto, aby bojoval e naBimi
;rrurlhfrni vri5n6mi nebo ab-v zabraioval zmatkrim, jichZ by nikdy
rr,lryl,,, krlyby dlovdk byl piipraven a tak iikajic zkrocen vychovou
;rrrrll,' rrniiclr z6aad. elov6k by tedy nepotieboval pouiivat schop-
trlrrli xvirlro ducha k niEemu jin6rnu, nei aby poznival vyhody
Itrrrrlir. rrapoi6tlan6 spoleinosti a tElil se z nich; zvykly od svych
;rrvrr[rrh lrrt podiizovat se zikonfrm, nikdy by byl nepornyslil na
lrr, nlry jr: poruSoval. Nemusel by se obivat, ile se mu nedoetane
1)orrrorri rrebo vEci nezbytnych Ei uiiteinych, a nemEl by proto i,6dni
lrfr.rrrritini pi6ni. Kdyby iclea soukrom6ho vlastrrictvi byla jeho
grrorlky rrroudie vymycena a kdyhy bylo odstranEno neho vyloudeno
vniLr.rri uoupeistvi pii pouiivSni spolein6ho majetku, bylo by moi-
tr6. nhy i:lovdk pomyslil na to zmocnit se, af jii nisilim nebo lsti,
Iohon r:o by mu nikdy nebylo upirino?
Srrrrhlasim s tim, Ee by pies moudr6 opatieni na5i vfchovn6
rorrrllvy vZdy mezi lidmi existovaly n6jak6 piedmEty sporri a h6-
rlr,kl rrlr: tyto hezvyznamn6 piestupky by byly stejn6 pomijejici
jnlro piiliny a okolnosti, kter6 je vyvolaly. JelikoZ by neexistovala
vlrolrcr:ni a trval6 piiEina sv{r& a lidsk6 srdce by uebylo vystaveno
rlfrrrrlryrrr a pruclkym otiesrim a ani nebylo zrnitdno krutfmi zmatky,
zi'r'jrrr(r, ie by nernohlo nabft Skodlivfch nivykfi, kter6 je ev6-
fn
rlijl rrl sr:cstilostatn6 by mirumilovn6 zarnEleni jeho vlichovy ne-
trrltilr' pornihalo rozumu, ktery by nebyl zatemn6n mnoistvim ne-
r;rnivrrlir:h mySlcnek, uklidiiovat vzmleni, iel by byla jen velmi
rlu lrri.
41
 lahd afchoaa 6irrt chyby mordlky traal|
Ustupek, kterf jsempr6vE udinil na6im protivnikrirn, poskytuje
rnrrb nov6 zbran6 proti nim. JelikoZ za dne5niho stavu lidstva neni
rnoino najit zcela riEinn6 prostiedky, jak piedejit v5em zmatkfim
ve spolednosti, jak nemaji pak vypljvat tak Skodliv6 drisledky
z pIikazfi, piikladri a piedsudkri, pieniSenfch s otce na syna vf-
.chovou, kter6 podle mor5lky pln6 hrubfch chyb, pokLidanlich za
vddn6 pravdy, zastra5uje ElovEka od jeho d6tstvi a obraci jeho
kiidici rozum jen k trudn;im rivahim? Piekvapuje tedy, kdyZ vidi-
rne, ile tento rozum se 6tiv6 jednim z nejnebezpe6nEjiich n6strojri
,Spatnosti? Odtud tieba datovat poblouzeni rozumu.
K Eemu tato vfchova piipravuje ve skute6nosti ducha a srdce?
NeJi k tomu, aby se podiizovaly umEl6 mor6lce, kter6 se obraci
zSdy k piirod6 a je stile v rozporu Bama se sebou? Nebod podle
jejich vlastnich rad v6ci jsou 5patn6 uspoiSdiny nebo spi5e posta-
veny. na hlavu tak, Ze se v nesEetnfch piipadech prudk6 a ohniv6
v55n6 nutn6 zrodily privE z tich prostiedkri, kter6 mor6lka ozna-
Euje jako vhodn6 pro jejich potlaieni a zkroceni.
VEtiina zdkonoddrcfl poruiila suazky druEnosti a uyuolala
nebo udriooala nepiijemnd n,Tsledky tolroto rozkolu
Pokusme se nyni potvrdit zkuSenosti pravdy, k nimi jsrne priv6
svymi tivahami do5li, pravdy drileZit6 a cenn6, s nimiZ v dob6 Sesti
aZ sedmi tisic let, co pokud sah6 pamdt' vEtiina lidstva po.
-
slonchi zfkony, se dost5vali - si osobovali privo
do rozporu ti, ktcif
jr> vyd6vat.
Ukaime, Ze tito domnEli mudrci, kter6 jen na5e hloupost obdi-
vnje, oloupivie polovinu lidi o dobrodini piirocly, poruiili jeji
moudr6 uspoiSclSni a otevieli dveie v5em zlodinfim.11
'Iito vridci stejnE slepi jako ti, kter6 chtdli v6st, potla6ili vdechny
pohnutky vz6jemn6 ndklonnosti, nutn6 pro spojeni sil lidstva.
Vdechnu jednomyslnou piedvidavost a ve5kerou vz6jemnou pomoc
zm6nili v bojicn6 .starosti jednotlivych ilenri tohoto velk6ho orga-
11 Nechf itenii poseEki se svjmi ndmitkami, krer6 by mi mohl
Einit na
olrranrr zrilronod:ircfr: Ee orti nic nezmdnili ani nezlcazili. Drile uh6Zu, Ze mnozi
z niclr mohou bjt z toho obviiov6ti, a aice pokud jd,e o rcformu, kterd nic
nezlepii, ale ulechno zkuzi.
42
nismu; vl ivr:rn tisice protichfrdnfch hnuti t6chto rozdvojenfch
a zmatenjr:h rlisti zailehli poi6r prudk6 ehamtivoeti: vzbudili hlad
a hltavost rrenaeytn6ho lakomstvi. Jejich dilen6 ziizeni vystavilo
6lov6ka stril6uru nebezpe6i, ie se mu bude v5eho nedostSvat: je
rnoino se rlivit, Ze se v boji proti t6mto nebezpeEim v65n6 rozpflily
aZ do zuiivosti? Mohli si tito z6konodirci podinat l6pe, kdyby byli
chtdli dosihnout toho, aby tento Zivo6ich poZiral piislu5niky sv6ho
vlastniho rlruhu? A kolik frsili musili tito empirikov6 vyvinout, aby
odvritili neIt6sti, kter6 muselo nepochybn6 piijit!
Bylo tieba piedpisy a zdsadami ucp6vat trhliny ustavidnE se
tvoiici v hrizi nerozumn6 postaven6 proti klidn6mu toku potoka,
kterf se priv6 pro tuto piek6Zku vzdul, vylil z biehri a stal se
rozboulenym moiem.
Nelikovni strojnici, kteii poruBili spojeni a pruZiny, jejichZ roz-
vrat zprisobil rozvrat cel6ho lidstva, snaIi se zastarrit jeho zh6zu
podivnE spl6tanfmi provazci a nihodnfrni pokusy uv6st tento me-
chanismus do rovnov5hy. Co je vfsledkem jejich praci? Olijemn6
trakt6ty o morilce a politice, quorurl tituli remedia habent, pixides
Denena." " Mnoh6 z tdchto spisfr mohly by se tedy nazyvat: umEni,
jak. ddlat lidi zlfmi a mraun| zorhl!'mi pod co nejpraaddpod.obnEj-
Simi zdminkdtni, a dokonce pomaci nejlrdsnEjiich zdsad poctioosti
a ctnosti. Ostatni by bylo moZno oznadit nipisem: prostiedhy, jah
ciailisouat lidi nafizenf.mi a zdltony, kterd z nich mohou co nejsndze
udinit ubu.tnl,ky a barbary.
ProE se zdkony pfirody staly neprooediteln6?
Pro tyto omyly naSich prvnich u6itelfi mor6lky se zd6 mor6lka
Basiliady udenlim autorrim >Bibliothbqu,e irnpartialerr'a a oNou-
aelle Bigarru,rerr'u naprosto neusl(uteinitelni. Souhlasim v tomto
bod6 s nirni i se vSemi tEmi, ktefi budou mit proti ni nimitky.'o
12 Lactance kiesfanskf apologeta, narozenf v Africe kolem r. 250; vyuEo-
-
val r6toricc v Africe, potom v Nicomedii. Je autorem Institutions cliuines a j.
Svatf Jeronfm jej nazval >kiesfanskfm Ciceronemo.
13 Jejiclr n:izvy oznaiuji l6ky, avdah krabice obsahuje j"d. Pozn. pielil.
- E:lst 3, str.
14 Bibl. irzp. (>Nestrannf knihovna<), tristopad 1753, sv. VIII,
40I-4I5.
15 Nouu. Bigarrure (rNov6 pestr6 listy<), listopad 1753, sv. IX, str. 145--150.
ao Zd.e a na zal6thu druh6 I6sti Morelly piipoulti, ie je autorem Basiliady,
a polemisuje s kritihy tohoto dila. Pozn. pfekl.
-
45
V naSi dob6 v5ak ani tak vynikajici z6konodirce, jakfm jc hrrlirr.
t6to bAsnE i kdyby mEl silu a moc jako s6m Petr Alexcjr,vii:,,
-
vo ev6 vlasti nenaiel by nikoho, kdo by mu naslouchal, ttk
- hloup6 piedsudky zakoienEny. Krom6 toho, p,r-
hluboce jsou na5e
nEvadi bEZnd morilka vznikla, jak jd tvrdim, na troskdch zrikrrrii
piirody, bylo by tieba ji riplnE zvr6tit, aby tyto z6kony rrabyly
op6t platnosti. OstatnE myslim, ie pii posuzovdni t6to b6sni: zrrri
n6ni kritikov6 pochopi, ie autorov;im cilem bylo uk6zat, jali jii
iekl v pozndmce,'8 prod mordlha a bEirui politika jsou o tolun,i.rtt
rozporu s praodami, kterd aypl{aaji z jeho lilosolickfch rit,ttlt:
a nadto dok6zat, i,e tyto pravdy by se tryly plnE prosadily, krlyhy
prvni zfkonodSrci ee jimi byli iidili. Odvaiuji se zde tvrdil, ir.
kdyby nis bylo potkalo toto StEsti, pokl6dali bychom nyni kairly
jinf spoleEenakf i6d za naproeto nemolnf a enad bychom ani rrrr
jinf syst6m nepomyslili.
17 Jde O Pctra vclik6hO rnsk6ho cara(1672--1725).―
18 13α sゴ ″
― Pο
どe,zpさ v III. =,・
`α
44
DRυ ″ /C/sT
■■ ■ ■ ■ ■
ZVLASTNI NEDOSTATKY POLITIKY
Dfikazy naiich zdsad, azatd ze zku\enosti
Nrirnitka, kterou iini autor Ktdhootty proti jiZ diive uveden6
lrozrrirrrce ke tietirnu zp6vu Basiliady,' poskytuje rnnE plileZitost
porltt zde podrobnE nov6 drikazy o pravdivfch zdsad6ch ledker6
rrrorrilky a ve5ker6ho zikonodSrstvi a kriticky objasnit privod a hro-
Innrli,ni omyhi, kter6 zvritily znamenit6 prvotni zikony piirody.
lllr:, co tento v6dec namitri proti hypothese nadeho b6snika. "Jc
rlrrntutolnE znenno) jaky je rozdil mezi nejkr6sn6j5imi spekulacerni
Irrlroto druhu a rnoZnostf jejich uskute6ndni. Rozdil tkvi v tom, ile
v llrcorii se vyskytuji vymy5len6 osoby, kter6 se posluin6 podiizuji
victrr opatienim a podporuji 6e stejnou horlivosti zdrrriry z6liono-
rlirrr:r:; chceme-li vdak ndco uskutednit, tu rnime co iinit s takovyrni
lirlrrri, jaci skutedn6 jsou neudelivi, lini nebo zrnitani pnrtlkfini
-
t Zde jc tato poznfmka:
,(h je iedeno zde a na jinfch rnistech bisn6 o apoleEensk6m i5du, ktorj
Zr.irzcmin zavedl u svfch n6rodrl, jasn6 ukazuje, ie hlavni zfsady tohoto spole-
t\orrrhrilro i6du jsou zhruba takov6, jak je vyjidieno timto stnrinl-m piil<ladem.
'l'irir: ncbo jakfkoliv jinli libovolnf poEet lidi vEech iemesel a povolSni obfv5
r,rtrri rlostateln6 velikou, aby je uiivila. Jeou dohodnuti mezi sebou, ic v6e brrde
rpolr,r:rri:; aby nebylo zmatku v lomto spolcdenstvi a aby v n6m kaiidf mohl
lrlixlrivat svym dilern apoleinfm potiebim ochotn6, bez nechuti a bez finavy,
rlt-irli sc takto:
Viir:lrni epolednd obd6livaji p&du, sklizeji a sviieji Zei. a ostatni plody do
rpolr.rinft:h skladi6t. V doLE mezi tdmito praccmi haidy m6 sv6 zvl{5tni zam6st-
rrrirrf. Jr: doetateinf poEet d6luikri jak pro obd6lSv6ni p&dy a zPracov6ni plodin
,i.nri., tak pro vj-robu zaiizeni a n:iiadi v5eho druhu, Sbory dElnikri, kter6
r;rolr.r:nost opatiuje nistroji a materiirlern a zlsobuje potravinami, se staraji
1r)uur! o to, aby bylo zhotoveno dostatednr6 mnoistvi vfrobkfi, aby nikomu nic
nrlhybi:lo; a toto mnoZstvi se rovnym dilem rozdElujc mezi dleny t6to spolel-
rroxli. Itemesln6 vyrohky stejnE jaho vSechny ostatni zisoby se divaji do rpo-
lrllilro skladiStd nebo ge ustanovi osoby, kter6 je rozddluji tEmn kdoi je poia-
.″ Fcl′ .
rluji...< (Ilasiliada, I, atr. 108),
Viirrrtrdme si potloby t6to organisace s Fourierovou falangou.
45
 V naSi dobE v5ak ani tak vynikajici z6konod6rce, jakfm je hrdina
t6to b6sni i kdyby m6l eilu a moc jako s6m-prr" at"*ujeviilz
-
vo sv6 vlasti nena5el by nikoho, kdo by mu naslouchol, t"k
- hloup6 piedsudky
hluboce jsou nale
zakolenEny. Krom6 toho, po-
ndvadi bEin6 morilka vznikla, jak j6 tvrdim, na trosk6ch z6konri.
piirody, bylo by tieba ji riplnE zvr6tit, aby tyto zikony nabyly
op6t platnoeti. ostatnE myalim, ie pii poeuzov6ni t6to bisn6 zmi-
nini kritikov6 pochopi, ie autorovfm cilem bylo uk6zat, jak jiZ
iekl v pozndmce," pro\ mordlka a bEini potitiha jsou,'trkor6m.
rozporu s praodami, kter6 oyplft:aji z jeho
filosolicttfch tiaah;
a nadto dok6zat, ie tyto pravdy by se byly pln6 prosadily, kdyby
prvni zfkonodirci se jimi byli iidili. odvaiuji se zcre tvrdit, ze
kdyby nis bylo potkalo toto it6sti, poklidali Ly"lro* ,yni ka;df
jinf spoleEenskf i6d za naprosto nemoin;i urrrd bychom ani na
jinf syst6m nepomyelili. " podat zde podrobn6 nov6 dfikazy o pravdivfch zisadich reBker6
競 』,為 酢IP｀
:j鳥
rtsk6hO caraぃ 72-172o._P。 4 PFcた ι duji...< (Basiliada, I, str.108).
44
DRUπ /C/sF
ZVLASTNI NEDOSTATKY POLITIKY
Dfi.kazy naiich zdsad., ozatd ze zku\erwsti
N6mitka, kterou 6inf autor Knihoany proti jii diive rrveden6
pozn6mce ke tietimu zpdvu Basiliad,y,' poskytuje mn6 piileiitost
morilky a veBker6ho zfkonodirstvi a kriticky objasnit privod a hro-
maddni omyhi, kter6 zvr5tily znamenit6 prvotni z6kony piirody.
Hle, co tento vEdec namitd proti hypothege na5eho b6enika. >Jc
dostateEnE znirno, jakf je rozdil mezi nejkrfsn6j5imi spekulacemi
tohoto druhu a moZnosti jejich uskutedn6ni. Rozdil tkvi v tom, i,e
v theorii se vyskytuji vymySlen6 osoby, kter6 se poslu5n6 podiizuji
vBem opatienim a podporuji se stejnou horlivosti z6rn6ry zdkono-
d6rce; chceme-li vlak ndco uskutednit, tu mdme co Einit s takovymi
lidmi, jaci skuteEnE jsou neudelivi, Iini nebo zmitanf pmdkfmi
-
a Zd.e ie tato poznimka:
>>Co je ieEeno zde a na jinfch mistech bdsn6 o epoleiensk6m i6du, kterf
Zeinzemin zavedl u svfch udrodfr, jasn6 ukazuje, ie hlavni z6sady tohoto spole-
6ensk6ho i{du jsou zhruba takov6, jak je vyjr{dieno timto struEnim piihladem.
Tisic nebo jakfkoliv jinf libovolnf po6et Iidi vEech iemesel a povol6ni obfv5
zemi dostateinE velikou, aby je uZivila. Jeorr dohodnuti mezi sebou, Ze vie bude
epolein6;.aby nebylo zmatku v tomto spoletienstvi a aby v n6m kaiidf mohl
piispivat svfm dilern apolednfm potiebrim ochotnE, bez nechuti a bez rinavy,
zaiidi se takto:
Viichni spole6nE obdElSvaji pridu, sklizeji a sviieji Zei a ostatni plody do
epoleinfch skladiBd. V dobE rnezi tdmito pracemi kaidf mi ev6 zvl:i5tni zam6st-
nrini. Je doetatednf poEet dElnikri jak pro olrd6l6vdni pfidy a zpracovduf plodiu
zemEo tak pro vfrobu zaiizeni a niiadi v6eho druhu, Sbory dElnikfio kter6
opole6nost opatiuje nietroji a materiilem a z6sobuje potravinamio se staraji
pouze o to, aby bylo zhotoveno dostatein6 mnoistvi vlirobhrio aby nikomu uic
nechyb-6lo; a toto mno;Etvi se rovnfm dilem rozd6luje nezi Eleny t6to epole[-
nosti. Remesln6 vfrobky stejnE jako vEechny ostatni zSsoby se divaji do .po-
leEn6ho skladi6tE nebo se ustanovi osoby, kter6 je rozdEluji t6m, kdoZ je poZa-
YEimu6me si podoby t6to organieace e Fourierovou falangou,
45
viInEmi. Pr6vE idea rovnosti patii k t6m, kter6 jsou nejvice v
poru s lidskfm charaktereml lid6 ee rodi, aby rozkazovali
aby slouiili; stiedni cesta je jim na obtiil.<<
Tuto ndmitku nal6z6me v ristech vlech na5ich moralietfi; jo to
jedna z t6ch zfsad, kter6 se nikdo neodviZi popirat. Y5ichni iikaii
spolu s neotrannlim autorem, kter6ho cituji, Ze piiEina rozdilu rn,.zi
nejkrr{sn6jEi t}reorii morilky a praxi tkvi v tom,i,e theorie mor6lky
oi piedstavuje lidi, kteii se poslu5nE podiizuji naiizenfm zikorro-
d6rcri, coZ neodpovid6 skuteEnosti.
Odpoviddm, i,e privE z takovfchto piedsrav vySla vdt5ina tr-'r,lr..
kteii se pokou5eli Siiit civilisaci lor,ezi ndrody; domnivali sc, ir.
6lov6k je podle sv6 piirozenosti bud'rakovy, jakf byl, kd5.Z tvoiili
sv6 pl5ny, nebo ie je patrn6 takov;i, jakf podle m6ho n6zoru vilrlrcc
neni. Na t6to theorii vybudovali sv6 syst6my; nelze ee divir, i.
v praxi potom shledali, Ze lid6 jsou velmi mdlo ochotni se porlii.
zovat jejich opatienfm. Aby je k tomu donutili, byli nuceni vydiv;rr
tak tvrd6 a krvav6 z6kony, proti nimZ se piiroda nepiestfvS borri'ir,
protoie zvraceji jeji i6d nebo jej alespoii neudriuji.
To, co plipojuje n65 kritik, totiZ tvrzeni, Ze chcem.e-li nEco uslttt-
teiruit, musime brdt lidi tak, jak jsou, je dvojsmysln6. Rozumi Iirrr
Iidi takoa6, jalt6 je udElala piirod.a? Nebo ralcoa6, jakf,mi se stttli
a stdle jsou po mnoho staleti, a to u ndrodfi, kter6 poslouclt,tji
zdkony?
Piirozen!' stau diaokf'ch ndrodfi, kter6 jsou s to piijmout zdkottt,
moudl6 alddyz
Chceme-li brdt lidi tak, 3'ak jsou v piirozen6rn stavu, olrrat'rrr
se do Ameriky a tarn najdeme mnoho kmenri, jejichZ dlenovir z:r
chov6vaji velmi n6boZn6, alespoi mezi sebou, drahocenn6 zfkorry
t6to spoledn6 matky piirody, kterlich se ze v5ech sil dovoLivrirn.
-
' ,lbych piededel nekoneEn6mu mnoZstvi zbyteinjch n6mitek, kte16 Ly viiL,.,
nelrraly konce, uvidim zde jako nepopiratelnou zisadu, ie o oblasLi rir,t^ill,t
je
-piiroda
jedind, stdld a nerndnnd, takovS, jak jsem ji vyliEil sbora; i,c j,.jt
ztikony se nctndni, a ie tyto zdkony aytodieji a\eobecni o otluieandlliclr 6.r.r,s
tech m,iruntiloand sklony a urEuji jejich polryby a Ze naopak uie, co ie t,zl,tlrti,.
ol tdchto nrirn!'ch ndklonnosti, je nepiirozen6, to jest iozchdzi sc s pi.irrxl,,rt.
l'{ic z toho, co lze uv6st o rriznosti mravri divokfch'nebo civilisovanfcir rrrir',r,lrr
nedok_azuje, Ze ae piiroda mdni, nanejvj5e sv6ddi o tom, ie pro nahorlilosr i,
pr:irod6 cizi, n6kter6 nrirody poru5ily jeji piikrizrini, kdeZto jin6 jirn ziirrrrly
46
Vrrzrnlme si s sebou nEkter6ho opravdu moudr6ho zikonorLirr:r:,
htcrli, jcdnaje podle piikazti t6chto boZsklich z6konri, osvt":rlicrrych
JiL v praktick6m Zivot6, nejen Ee nebude 6tav6t proti nim a ncl)rr(l('
jrr oxlrlrovat, nybril bude se snaZit vyvodit z nich dalSi drislorlky
r i:rrrpat z tohoto hojn6ho pramene v5echny zisady, kter6 rri:irri
s rlivok6ho niroda, jeji si vezme za rikol civilisovat, n6rod ncjyro-
lrojrrirjJi, nejlid5t6j5i, nejmoudiej5i a nej5fastn6j5i ze vlech nfrotlii
rvi'tu.
I'o ev6m plichodu zikonodirce shledS, Ze rodiny tohoto mal(:ho
rpolclenstvi .svorn6 ziskivaji honem a rybolovem prostiedky pro
rrkojovrini svlich spole6n;ich potieb. KdyZ diky svfm dobrlim radf rrr
rlrrnrilrrre toho, ie mu budou naslouchat? stejnE jako jsou zvykli
tt tohoto niroda vribec naslouchat starcfim a nejzku5en6jSfm lideru,
lrrrrlc ee ,stie;it z obavy, aby neporu5il vlidnouci v n6m shodrr
- vliv k tomu, aby piesv6d6il lid, i,e m,6 rozd6lit
rrplatfiovat svrij
tuczi v5echny rodiny svi loviSt6 zvEfe a ryb. Tento mudrc naudi
jrr pouze tomu, Ze krom6 tEchto prostiedkri obZivy, kter6 6asto
trrohou bft nedostateEn6, existuji zprisoby spolehliv6jSi a m6nd na-
rrrrilrav6, na piiklad zemEdElstvi a chov dobytka. UkiZe jim, i.t",
tlltto ei opatii nov6 zdroje a nov6 piileZitosti, kter6 v piipadi
rrrrrlostatku jednEch nahradi druhfmi. Nauii je dovednostem nrrt-
nyrrr k uskute6nEnf tEchto pl6nri.
l,itl, kterf Be stal p6di naSeho z6konoddrce jemnEj5im a doved-
rrirjiirn, stane se tim snad hor5im a m6n6 pracovitfm? Jist6 nc.
Svrrlrrost a jednota, kter6 vl6dly m,ezi rodinami, jak reform{tor
xhlr:dal pii sv6m pifchodu, jejich ircta k starctim, k nejmoudiejEim
n ncjdovednEjBim lidem porostou rimErn6 s rispdSnfmi vfoledky
npolcdn6 pr6ce a ,s pozninim uiiteinosti novych zprisobri zfsk6v6ni
Iivotnich prostiedkfi. Ucta t6chto Indiinri k rad6m nejmoudiej5ich
lirli je oddan6j5i neZ na5e poslu5rost piikazri rraSich despotickfch
lrrinfr. U divochfi, kteii Ziji v sousedstvi naSich kolonif, je5t6 dodncs
rlo jist6 miry podiizeny eilou pouh6ho zvyku. Ostatni se jim podvoluji podl,'
jnkjchsi rozumn5ich zrikonri, kter6 neodporujf vZdy t6ro piirodE; tah v ndhtt:-
r;ich zcmich, kde ji nedbaji a odvraceji se od ni, zaujim6 jeji misto ukrutnosll
v jinych zemich poruEily vliv piirody nepiizniv6 okolnosti, v dalEich ji zatcnr-
iruji omyly. Zkazily se n6rody, nikoliv piiroda. elovdk opouiti pravdu, ale
lrrrrvdn tim nezaniki. A tak nic, co by bylo moZno proti mn6 namitat, neohrozi
rrrrrrr lrlavni thesi. Kaid! dit:ohf i jinf n,irod m&ie b!'t ae shod| se zdkony iisti,
pi'irody, bude.li piesnd dbdt toho, co piiroila oyZaduje, a zaurh.oaat oic. r',,
piirol.a neschatluje. Tyto pravdy v daliim rozvedu, ale mohu jich jiZ rryrri
pouZit na jakfkoliv zvl6Itni piipail.
47
rnajetku je jednou upravena a vyrovnina moudrfmi zSkony, mriie
z ni vyplfvat velmi krdsnf soulad. Strach a nad|je ovlddaji ve
etejn6 mile t6mEi v5echny lidi a dElaji je t6mEi stejnE pracovi-
tfmi a dinorodfmi. Bohati dbaji o to, aby si udrZeli majetek, kterf
jim mriie kaZdfm okamZikem vyklouznout z ruky, a v podstat6
jsou pouze jakfmisi opatrovniky a str6Zci tohoto majetku; tyt6i
pocity podn6cuji a povzbuzuji chud6ho k prici, kteri ho mriEe
vyrvat z bidy. KromE t6mEI nekonedn6ho mnoZstvi rriznfch dob'
rfch riEinkri, kter6 plodi tyto dvE hybn6 sily, probouzeji u 66sti
lidi nejm6n6 obdaienych pozemskfmi statky sklon k posluSnosti
a podfizenosti, jeZ od nich vyiaduje jak jejich vla'stni zfjem, tak
i zijem epoleEnosti; tyto dva piliie, na nichZ spoEivf spoleinost,
nuti ty, jejichi potieby se zdaji rrist takika z6rovei. s jejich bo-
hatstvfm, aby se utikali o pomoc ke svfm bliinim, a tim se stali
umirnEnlimi a dobro6innfmi. Takto dvE nerovn6 66sti lidstva jsou
vzhledem ke sv6mu postaveni ve vzijemn6 zdvislosti, kteri je vy-
rovniv6 a podnEcuje k tomu, aby jednali v obapoln6 shod6. Ne-
budeme ddle pokradovat v rivahSch, kter6 jsou zikladem na5i b6i'
n6 mor6lky, jejii drisledky jsou v5eobecnE znim6. Podrfvim tento
ziklad jedinfm slovem: opiri se o hloupoet, o zd6nlivou nutnost
dElit to, co by se d6lit nemElo. Prod bylo tieba hledat pliEinu
vz6jemn6 z6visloeti a vzijemn6 pomoci mezi lidmi v n66em tak
zhoubn6m, jako je majetkov6 nerovnost? zatim co pliroda mi pro
to mnoho jinfch tak prostlich a tak podivuhodn;ich vysvEtleni.
talc zdsady bEEnd politiky pobuiuii zdraof smysl
Pohledme, jak by byl piijat tento projev jednoho z na5ich ev-
ropskfch udencri, jej; by pronesl k nEkter6mu z americkych n6-
rodri, o nichZ jsme prSv6 mluvili: >Pi6tel6, chvdlim a obdivuji,
o jakou lidskosti pomihSte jeden druh6mu, s jak nerinavnfm risi-
lim spoleEnE pracujete, abyste ukojili sv6 spole6n6 potieby; vEite
mi vdak: ovl6dite roz,sihl6 irzemi, kteri v6m nikdo neupirii zorej-
te tyto pustiny, nebot' jejich prida je, jak ,se zd5, frodni. Potom si
mezi sebe rozdElte tato pole, ale dbejte piitom jednoho: podily
nemusi bft stejn6, ani v6ichni je nemusi rnit, nebof kdyby kaidf
pracoval na sv6m dilu a mohl Zit z plodri sv6 pridy, nikdo by jii
nechtdl pomdhat sv6mu sousedovi. OstatnE by dEdictvi, siatky
a v6t5i podet rodin brzy daly podndt k nov6mu dEleni, kter6 by
50
znidilo roynost prv6ho rozdEleni. Je tedy tleba pii tornto rozrli.-
lovdni pridy db6t uriitfch mdiitek; nEkteli ob6an6 butlorr nrir vir:r,
nei druzi; tato vrstva bude zaujimat prvni misto v republicc a lrrr-
de jakoby opatrovnikem tohoto bohatstvi; z nieh si vyberete avi:
vl6dce a osoby, jejiehZ radami se budete iidit; budou rozsrlzov:rl
va6e spory; priv6 pro tyto sluiby bude sprivn6, alry se jim daiilo
pon6kud l6pe neZ jejich spoluolr6anrim. Ostatni lid bude rozdirlcrr
na n6kolik tiid, jejichi majetek se bude postupn6 zmenSovat ai
do posledni tfidy, kterS se bude skl6dat z lidi, iijicich ze sv(i
pr["ce, Iemeslnikri v6eho druhu, na jejichZ bedra ostatni obian,i
vloEi za denni mzdu vSechny t6Zk6 price; tito lid6 butlorr
-
tedy jakoby -
rukama ,spoleEnosti.<
N65 moderni Solon, aby podpoiil svou ied, nezapomnEl by na
podobenstvis Menenia Agrippy; podobn6 bajky siln6 prisobi na
prosty rozum; potom by se ddle zablfval prosriedky, jak udrict
tento polddek v piitomn6 dobd i v budoucnosti, a zviLiv v5echny
tyto v6ci, n65 tvfirce politickfch plinfr by zakoniil rirn, i,e by s5m
sob6 gratuloval ke svlim krisnfm vlimyshim.
>Jak jsi uerozumny odvEtil by mu n6kterf otarf divoch p6k-
n6 rady n6m tady d5v65. - nik65, Ze obdivuje5 svornost, kteri -vl6dne
mezi n6mi a snaZiS se n6m vnutit nEco, co by ji zni6ilo; shled{v65
n65 zprisob iivota piiliS drsnfm a piiliS namihavfm, doporuduje5
n6m obd6livat pfrdu, abychom si l6pe zajistili nadbytek. Yelmi
dobr6 rada, ale kazi5 ji svym dElenim. Piejei si, abychom zakusili
vfhody dobie Iizen6 spoleEnosti a nabiziB n6m ve skuteEnosti pro-
etiedky, abychom se nikdy neshodli mezi sebou. ChceX, aby 6rist
naSich lidi ee zabf,vala udriovinfm miru a svornosti, kterou se
sim snaZi5 zni6it. Takto na5i d6dov6 a otcov6 budou nuceni v6.
novat veSkerou p66i a pouiivat sv6 moudrosti jen na urovn6v6ni
sporri. diet na5ieh bratli a na5ich piStel bude spolu se svfmi po-
tomky piinucena Zit neSfastn6 a klidnE piihliZet, jak drzi zahaledi
se tEEi z plodri jejich pr6ce. To, co nfm vypr6viB o lidu, kterf sc
zbavil podobnfch niEemri, a potom se vrStil zp6t k star6mu po-
i6dku, nechav se piemluvit ie6i podobnou tv6, je nestoutlnost
stejnd jako srovn6ni, jehoZ pouZil ElovEk, kterf uklidnil tyto ne-
6 Bajka o vzpouie ridri t6la proti Zaludku; pam6tihodnf plihlad zjcvn jch
nejapnosti, kter6 niim vychvaluji moralist6. (Podle tradice se pomoci t6to bajhy
Meneniu Agrippovi podaiilo piesv6diit plebejce, kteii se vzbouiili proti patri-
cijrim, aby se vrritili do Eima.)
spokojence. Udy na5eho tEla maji opravdu prici rozdElenou a kri-
df plni rikol, pro nEjZ je piedurEen, ale vSichni se spoleinE tI'Ii
z toho, co tvoii oporu Zivota. Zaludek, se kterfm srovn6viE virrlr:r'
n6roda, nepiisvojuje ei nic z toho, co mu ridy tEla poskytuji; nener:hi
je chiadnout hladem, n;ibri naopak rozdEluje m.ezi nE potravu,
pro niZ je s6m pouze spoleinfm zdsobnikem. PrivE tak m6li orl-
povEdEt tito dobii lid6 hloup6mu mluvkovi, jehoi bajku n6m "y-
priviS. Av5ak co by ae jedtE stalo, kdybychom t6 po,elechli? Tr,n,
kdo by Zil dnee ve v6t5im blahobytu nei druh;i, by brzy vicl6l, il'
je vytla6en tim, kdo usiloval doetat se na jeho misto, a bylo by
mu pravdEpodobn6 6ouzeno, aby zase on nebo jeho ddti hynrrli
v trid6.
VrilEime, ekalpujeme, upalujeme a pojid6me ov6 nepi6tele, to-
tiZ ty rodiny, kter6 Ziji odlou6enE od n6s a edruiuji ee, aby ntirn
odialy na5e lovi6tE zv6ie a ryb, a ty chce5, aby etejn6 ae sviiily
i ,na5e vlaetni rodiny mezi sebou.
Darujeme-li Iivot nEkterfm na5im v6zilfim a piijmeme-li je do
sv6ho etiedu, abychom nahradili mrtv6, nedovolujeme jim, aby n,'
zriEastnili na5ich praci, a iivime je jako ,sv6 Zeny a d6ti, ponechir-
vajice je zcela bez prdce. Ty hye cht6l piimEt i6et naEeho lidu
k t6to potupn6 neEinnosti a zprisobit, aby pr6v6 tato 66st lidi po-
rouiela naSim chrabr.fm a pilnfm lovcrim. BEi, ztratil jai rozurrr!,,
Piedviddm nEkter6 n6mitky proti mnou uveden6mu srovn:irri
Epatnfch ustanoveni na5i bEZn6 politiky s moudrfmi piedpisy, kt,'-
16 by byly pouze vErnfm obrazem piirodnfch zdkonri a kter6 by
napodobovaly plirodu v tom? 6fm plispiv6, aby lid6 byli skutr:tl-
nE druZni:
IYdmitky ltroti tomu, ie lze nril syst4nr uplatruit i u ntirodfi,
kterd dosud nenrEly zdkony
Najdete-li iik6 ge n6rn v nEkterfch zemich lidi, kteii b,r-
-
dou opravclu ochotni podiidit - ee t6mto zikonrim, takov6 lidi, j;r
kfmi byste si pi6li mit"obEany sv6 vlastni repuhliky, vyjmernc j,'
epolednd s v6mi z vdeobecn6ho pravidla; to v5m vlak je5t6 ncrlivr-r
prdvo soudit, ie piiroda rnf litli stejnd zaloilenl na cel6m,gviti'.
Dodejme je5t6:
l. Ze neni zcela iist6, ie se tito poelu5ni lid6 rodi o vlastnostrrri,
kter6 vy u nich nachizite" pon6vadi, jak velmi mouclie poznilrrr'-
52
Htl nrrlrrr l)u,clru zikonfr,u drsn6 podnebi d6v6 lidem severni Ame-
lllry rilrr,r, I)()vnou konetituci, jei stejnE jako nerirodnost kra-
fltty, ht.r,r,lr5ivaji, piispivd k tomu, ie jsou piiEinlivi a pracoviti.
ll. Nrrtrr,xr. .Patiovat si prostiedky pro ukojovini nal6havfcl.
;tnlf.lr xrrrulrr. spoj,je nEkolik rodin, kter6 tvoii Eetn6 zvl65tni
tlriirlL y.
ll. I krlyhyr:hom s vdmi souhla,sili, ie vd5 spoleienekf iid se
Urrlln rrpl,.rrrit rnczi tdmito lidmi, bylo by to jen n6sledkem n6kte-
rf*lr .k,lrrrsti, kter6 se jinde nevyskytuji. Y tropicklich krajicir
ttn ptlhlurl, krlc podle zpr6v na6ich cestovatelfi, jsou licli: zvli5t6
nrtl.i'ri rr lirri, k<le odvaha a eiia vystEhovalcri se vy6erp6vi a osla.
hrrjr,. hrlr, x:7,1fi, i,e kai,d!'EIovEk iije jen pro sebe a nestari se
o rlrrrlri, t.rly u vEt5iny africkych divochri i t6ch nejm6n6 ukrui-
ttr,lr. lry xc ysis ponauieni setkala s veluri malfm porozumdnim.
,1,. At'i'ikritr: cokoliv, zku5enost.kazuje, Ze
v5ude na cel6m sv6t6
lttrl il.v.[. podle sv6 piirozenosti sklon k zahilce a ne6innosti, ze
rr, jl nrr,ii rlosdhnout ma cizi ri6et a ie tento sklon, adkoliv neni
slrrjrrdr xilrry na v5ech mistech, dini jej t6rnEi hl.chfm k nejroz-
rtrrrrrr.jiilrr rrrivrh&m.
K,rrr.r:rrri, af md vaSe soustava jak6koliv zd6nf pravdy, chybujr:
rArarlrri' v to,r emyslu, ie Lidnf,civilisovanf ndrod by .se nepotliidil
lilrlr,rrrrr, r:o hy se podobalo z6kladnim z|,sadl.m va5i politiky.
Z lirr:hto viech pozndmek vyplfvi, ie je tieba mnohem siln6j-
lft,h rrrr.r:lrarrismti, neZ jsou ty, kterych zamlfilite pouiit, aby se
lhlri nbliiili a aby se v nich probuclil d.ch vz6jemn6 pomoci; tyto
vrrir, lrr..lru'ismy snad v urditfch piipadech staii, nebudou v5ak
tlrl virrrlr., uni vZdy do,eti mocn6.
()ipouddi na tyto ndmitky neboli noa6 dfikazy fisp\chu,
lohol lry los,6hly zdkony apiraji.ci se o piirodu u nhrodfi, kter6
jsou prosty naiich. piedsudlni
N. pi'.rlchozi nSmitky odpovid6m, i,e prostiedky d.rinosti,
lrlr,r't rr.vrhrrji, jsou zvlSSti spolehliv6, protoie, jak jsem ukizal,
llojrrrrr xprjr:.y t6mdi s Zdd,ou piek6Zkou, jei, by st6la v cest6
rirpi.lrrr rr:lr. oslabovala vliv nisilnlich prostiedkri vBedni poli-
llhy1, gri'igrojrrji zde, ie na5e ziizeni, kter6 se opfr6 spi5e o rictu
I lll,rtrtr.n(lricrr (1689--1755). Pozn. piekl.
-
a pOhnutky, ie2 i30u pObidkOu, bude llllit velkチ vliv na niro(:y,
u nichを pFedpOklidime,老 e nemaif pFedSudki,kter6 vznikaif z`l::
cha Opravdu れeposιLさ れごんοa Jι ηだん0, z υZα st′ πcι υιa osο brκ JI(, κ
′ ,Z ducha,kter6hO miZe pFimこ t k druttnosti ielll Strach.
“I“kdyЙ nepFihlittfme k tOmu vご emu,nikdy se nestane,こ
e byこ l()
vこ kmこ l vЙ dy steJny sk10m pos10uchat ne]■ ozumneJsi rady a pOky:ly,
a proto natte hypoth∝ a nevyluこ uie pFiS■ Ou autOritu, kteri by kr()
tila tyto prvnl proJevy nespokoJenOsti a nutila hned Od poこ 1lk::
k pOvinnOstem,kter6 privё timラ をe ie kOnime,se stivaif 8ilatl
nynll, a JeJlchtt zFeJnli uを itetnOst pos16ze vyvolivi lisku k llill:
Jak iSeln iiZ Fekl, nage zikony by m01y potlaこ Ovat pollzc ic(l::::
neFest― ― ιeれ οsι 一― a ieiiCh ustanOveni,kteri maif zabrinit vI(・ :::
ostatnfm zlim,by mё la tak6 odnfmat Obこ anu ziminku vyhチ 1)al H.
prici, s10uを fci vこ eobecn6mu blahu spoleこ nOsti.
Abych odpovё dё l s kOneこ nou platnOsti na tvrzenf, 労e divOl`(1
nirOdy z trOplckチ Ch kraJu JsOu 31abも f a maJ■ vё tこ I sk10n k ll()こ i::
nosti a obtittnё ji by se pOdFizOvaly m6 politick6 1sOustavё ,ncを
nirOdy, Feknu, 老e jelikOを tytO nirody zttrOve通 jsou buご hOjl)羊 ji
vybaveny nezbytnylniを ivotnll■ l potFebanll,nebo se vyznaこ uJl vさ lil
stFidmOstf, pFijaly by OchOtnё takOvOu fOrmu v16dy, kteri rOz(lit_
lule prici spoleこ nOsti v urこ it6m pomtru mczi ieifこ lCny,a li:::
znaこ nё zmenも uje ieif tiЙ io Struこ nё Feこ eno,nemohl by syst6m,klcr,
v t01ika smこ rech pOdPOruie klid a pOkOi lidi,pO nё kOlika lnerl首
, kter6 buぽ vzllikaif, nel〕 O
`pravich vyhOvOvat
r6isou iegtё vgem stavu,at
v pFirozen6m nirodin■ iciiCh pOVaha je scberOzdllllこ
Sこ れ sλ Jο れど
ιουと
λαλe λJjJ“ je prJπ cゎ Cれ jeん οご
Jれ ′
ιοstj
Trvite_li ieも tё na tom,労 e na ce16m svё tё isou lid6 podle priH)_
zenosti naklonё ni k neこ innOsti a lenOsti,Je tFeba vysvё tlit l)itvo(l
tOhOtO sk10nu. Tat0 1五 ska ke klidu a pOkOJl Je u rOZumn6 1)yloH:i
isililll vytvoFit si ziklad blahObytu.Jelikoを vbak tentO ziklad ド 11:::
se lnё nfa stFidi steJnc lako nage prirozen6 city k urこ itチ m pr()(l:::1・ _
tim, Je tak6 こlovこ k nucen mё nit svuJ pOStOJ. Tチ 老 8taV kli(111 1)y
se stal obtfZnttnl;ie tFeba usi10vat O iehO Zmё nu. CastO naこ c I)(,2_
mocnost zastavuie nebo zpomaluie iSili, kter6 vynaklidi11lc, al)y―
chonl se d08tali do nOv6ho posLavenf: iako by Se nim divala′ ィ
Obritit se O pOmoc ke svチ m bliを nfm; vyhledat osOby, kter6 ji lilo‐
hou poskytnOut; rada, iak Si Zas10uを it t6tO pomoci; rada, iak 111:_
54
[nllrAhlt xr. svri Htrany prospdchu druhych i tehdy, kdyZ pracu-
filltr,;,,,, x,'lr,'; r'urla, jak rozd6lit pr6ci, aby se stala rn6nE nam6-
htv',,,1 vrirchrry lyto rady mohou bft posileny, jak jsem iekl, auto-
`i
lllrtt rrilrorrii pi'iurdlenych jejich moudrosti.
Praod piitina lenosti
,lnrlli'tr. rrrit:o poruiilo tyto uiitedn6 rady, jsou to prdvE nEkteri
lvdvrrlrrri l,tti'izcni, kteri maji udrZet trvalf stav klidu, nazf,vanf bla-
fi,llrltr,ttt u ltohot.stuim, av5ak pouze pro n6kolik mdlo lidi, a ostat.
ttllr prrrmclrtt pr6ci a nimahu: toto rozli6ov6ni uvrhlo jedny do
llrvrr rr.irirrrrosti a zmEkdilosti, kdeito u druhych vyvolalo nechuf
6 o,lpor h lrrrcenym povinnostem. Strudn6 ieieno: neiest, kteri
rr rrrr',ivri lerutsti, stejnE jako naSe pmdk6 viBnE, mri svtij pfivod
i rrnrulrrr pierlsrrclcich, kter6 jsou legitimnirni d6tmi Spatn6ho uspo-
lrirlntrt vlliirry na5ich spoleinosti, kter6 je piirodou zavrhov6no.
.
.f r. rrnrporrrl pravda, ie dlovEk je bytosti stvolenou k iinnosti,
jillご
r lo L i'irrrrosti uZite6n6, kdyby ho ovdem nic neodvracelo od pra-
tilr,r p,rxlrirri; vidime, ie i tak zvani bohiEi a mocni tohoto sv6ta
vvlrllrlrrvrrji rinavnf hluk zibav, aby se zbavili obtfi,n6, nelinnosti.
('ilovrk tr:tly 1"oi podle piirozenosti liny; ale stal se jim nebo,
rro* jo lot6Z, vyvinul se u nEho odpor ke kaZd6 skutein6 uZiteEn6
1(11 0ltt tt ox l i.
kl(ヽ _ llprrxt'urrr rryni divok6 kraje Ameriky a vrat'me ,se k civilisova-
j二 i′ Ityrrr rrrir,rrliim na5i pevniny; jsem hotov piipustit, Ze pr6vE zde
l;rlrrvrlrr rrtjtleme lidi lin6, neuienliv6 a podl6hajici prudklim v65-
llrr. trrl<ovir, jak je li6i n65 uEeny Zurnalista; piizn6m se t6Z, de
tt rritlr lry nr: na5c soustava t65ila jen nepatrn6 vfinosti, soud6 po-
llls' lolrr, jak6 risili musim vynaloZit, abych dok6zal jeji samoziej-
IrrEt v oi:iclr prost6ho rozumu. Jako jsem dok6zal, ile i,6dn! n6rod
trr,rlt nrrl:irr od piirody ani touto neudenlivosti, ani Zddnou jinou
rrr,tr.xti, nl.r:jrrt"r tlok6Zi historicky, jd.a ail na koien v6ci, jak postup-
rri lrl() zlt vzrristala, a co by byli m6li u6init prvni zikonodirci,
rlry jirrr zalrrinili; ziroveil se stane pochopitelnou posledni n6mitkao
lvrlli.rrri proti mnE, proE totii jsou-li m6 z6sady tak spolehliv6
-
rr *t r,jrrrri - i6dn6mu u6enci, ani n6rodu na sv6t6 nikdy nenapadlo
:`′
`:
fllri rr.i'irlit.
55
 Oiboien,i, u rtEni, pojedndnt o zuturzellrtt oltuhot,rittt
ntnolta malichernych nhnitelc fth l,y.lr,,r,, ni n,ad piedstavovali, ndhodnE z n6kolika lidi, do t6
d,lty. r,,ztr,,rrir'rjch po rfiznfch miatech; toto ,spojeni by piedsta-
Diive vdak ad mi dtenrii tlovori, abycrr se zastavil Isytsl,r p<tttzt ltoiiiteh jejich spoleien.stai. Nelze teZ vid;i ptiuot)
rr rri.r.rr.r 1, rr tfuulil v ,xirllovdni, aL jii, bylo vfsledkem vystEhovarectvi nebo
rivah, kter6 nemaji vribec vztah k m6 pr6ci.
Kolilc r.rsili jr.rr,.l,,, lflrojir. Vir.r:hny tyto ndhodn6 piem6ny byly nepochybnE zp&so-
vyualoZit, iekne iten6i, aby se dokdzalo to, co jc
zi*j.rc.'l,i.iz,r, hery r',,rr.,rt(frrr prvotniho stavu ndrodri iyto ud,ilosti se zase
vAy, i-e by to !:ylo_zby-tein6, kdybych nem,gel
politickych a morilnich nizorfi, kter6 zatemi,uji
oyrrdiit ,rr()zBr\ r rlaly pi'ii:irrarrri nejvEtdich zmatkri. "
ritoky osob, kter6 v.Et.ino, hl,saji takov6 oirroryl
prun,r,!r (.r,rr, Jllihoi jc jist6, i,e kai,df ndrod m6 svrij privod v je<In6 nebo
vyZarlrrji, ,r1,1,, l, ttttL.liL, r,rli'6ch, nutn6 si udriel
se jimi op6tovn6 zab.fval. N6kre; omyly ul"spoi-po n6jakou dobu
5ijn6 zakolenEny, i,e ponech6me-li i setremen5i1ro, t# f,irr:r;',, ,",,r,, Irrlrrr,, lttttriorcltdhti olddy a iidil -." po.rr" ,iko.,i, diktovanfmi
-
koiinek, krrr,.rr z, nll*rrr lr'rxliy a n6hy, kterf ie podn6covdn a iiven mezi bratry a pii-
6tane neporuien; opomenete_li zasadit sebemenif
rdnu, pi,,,11,,,1,, Itttrrrvrrri piikladem hlavy rocliny; za t6to umirnEn6 vl6dy ve5kery
tfm duchrim se zdi, Ze n6jak6 nepiekonateln6 piek6ika b.z,li r',, , ttra-Jr.tr.h jc spole6ny a hlava rodiny si pro sebe nic nepiivlastiiuje.
rieili' cozpak nevidfme kaitrodenn. v nr{bozenekych ncr,
fickych sporech, jak ndmitky tisickrft vyvr6cen6, jsou r'ir,,..,, l(rrtrl;f rrrirod na svEt6 byl tedy pii nejmenlfm pii sv6m vzniku
znovu uvdd6ny, tiebaie v jin6 form6? Opomenete-li
risir.l.r.,r ; v* rvrirrr r,dn6m kraji spravovin tak, jak vidime, ie v nadi dobtl
.11r.,,,.1,,,,, frutr rgrravovdny mal6 nirfidky Ameriky a jak podle pov6sti byli
n6j5i objasnEni n6jak6 pravdy, neodpoviteii vyslovnd
na rri.jrrk,,,r r1rIilv,vr'rrri staii skythov6,' kteii byli ov6ho druhu skolkou jinfch
udmitku, Ihdii a tvrdohravci z toho t6ii pieci odirna
ncvzrr,,r;rrr, Itir',rlii. AvIak tou mErou, jak tyto n6rody vzrristaly a poEet rodin
veiejnosti; vztyii vitEzni prapor z ubohfch k;";;'j,',,,
nech_6te. Aikoliv jejich neJaprr6 .r,iro.y "6",i, ,,,, ro rv.lrirval, pocity bratrsk6 jeclnoty sL{bly stejnE jako autorita
jestliie jste zapomnEli zasaJit ji* posl",t.rf tisict*ir .uri,n,.,.,,, llr,11, jii tehdy piiliS roztii5t6n6.
'yly ,ror,, * ,,i,,,, 'f'y rrr'rr,rly, kter6. z nEjakfch zvl6dtnich piiEin zristaly nejm6n6
piichizeji, jako by byly v nejleifim-poifdku "dnr, a vytrubuji [o ;,r, rt
celym svdtem. ;rrrir.lryr,i a d6le L,ily ve sv6 otEiu6, uchovaly ei nejd6le svou
Yizte na piiklad,tyto tlomndl6 vykladaie ndboienstvi, ;r'vrrlrri zr:cla jednoduchou a zcela piirozeno. formu vlddy; tlo-
zlehduji slabosti nebo smEdnosti srry"h thikazri,
ktcrli .1,. Iortr,r' i ty n6rody, kter6 poEetn6 velmi vzrostly, ale nezm6nily
,"i -,o-, co obhajuji, ani podsratu tjch n6zorri, kt""e ""r;;li"; ,i.r,,,,,,,, tvljr piivorlni sidli5t6, uchovaly si nutn6 formu vl6dy st6le jeStE
orlru,t,,i;. 1,, ;rorriLrrrl ;ratriarehilni, pies oslabeni citri, kter6, jak se zdi, mohou
rnflleji si tyto n'zory a Eiii o nich zpr,vy obvykle p;irrrirC';,.;1, J

zdnr6r&rn, aby se z,Ji,lo,-ie opor oylr,.,etl. ilrrnati*

t,
llrvrri. ovl:idat pouze malf poEet osob, jei; jsou t6mEi vSechny po-
;*3iot, 1r,,,.t,n,,,,, I rrii zpiizn6ny.
r'r,v
je. v5ak jejich hloupf domf5iivo.t, j";i"h
ncv6domost rr)bo rrr.p,, Nrirorly, kter6 byly piili5
ctivost omluvitelni v oEich uEerrc"i Fromiiite mi stfsnEny na sv6m rizemi a musely se
toto orrtrr.i.r.r, ;tt'rl, vyrti:hovat, byly nuceny okolnostmi a obtiiemi putov6ni ne-
vr{tim se ke sv6mu piedmEtu.
Ilr pololrorr a plirodnimi podminkami sv6ho nov6ho ii,lliSt; tuke
Prao! pfiaod ntirodfi, a pii\iny rtpad.ku citfi d,ruinosti
Pgfusme se nejprve najit hmotnou piidinu ripadku ,t.,\lr.\thrttti:.vFeoheeny, nizev, kter;f dali Rehov6 obyvatelstvu, jeZ iilo orl
.Vlll
^Tvrdim, ie ji rrir.r,lu ,l', ll. xt,l.ti pied Kristem na sevornirn |ohiezi eein6ho
nenajdeme v jejich pflvodu. Kaidf ,i"oJ, of-,r,1 -oi", r" Liezicir
lltr';,rrr rr l)rrrrrr, .lryvatelstvu sloieni'mrr ve s[crrtci.nosti z rriznfch ethni,.hfch
sebepoletn.jiim, af zaujim' sebev.tli izemi,..ra ",,,t rl rrl,i,. skvth,vr'.: zili tak6 vc stiedni Asii; v tlnedni dob6 najdeme je v Kazach-
.n*j ,'iiit,.l.
v jedn6 rodin. nebo v nEkolika rodin6ch, kter6 se ,p"jily: 'l,ri*, rllrt*..V1,1r,Iiivliy hrobrt a pozfistatky rn6st, nalezen6 ,a s"rlru dern6ho moio,
privod ndroda nelze hledat ve edruierrl iidi, Ir.sLltlv lr,Jrnr{ rnateri6l, charakterisujicf skythskou civilisaci. N6kte16 z jejicli
f.,""0 I"'"yrv,,i.il,, I.,.trrrrrr.rrt.rilrri.h Pamitek byly nalezeny Ii,,m,,nsku, Madarsku a Bulharihrr.
" Herodot,
Vr,lrrri l,,rrlrolrrrir zpriivy o Skyihech zanechal
56
57

v.!x
 pFijmOut zFfzenf,kter6 se nutnё Odchyloval。 。 d PatriarcI品 1lli 、
!11 dlrilpohrr'orfi.lto piibuzenstai, objevil j,sem pramen v5ech zmatkri.
dy;tO bylo dile na iimu citim,kter6 isOu iejfm z`kla(l.::l.
*tlyl j.rrr,' str:jnfrn zprlsobem do5li ai k pfiioitu alech spoledruostl.,
frttfi窯
r::]‖ t3lll I niizr:ni, kter6 jim dalo urEitou formu, shled{me, i,e zikony,
僣 肥 !:li∬ 離ゝ 認 i管 Ii繋 鳳〕
¨

F∫
甜︱

11‖ rrcrluhy lidstva polovidatlimi prostiedky, mohou bft po-

︲
︱
︱︱

hcrd lrii,;
︱
︲︱

l、
Ｉ ”︱
︱

imこ rnё s jcjich poこ tem tO,cO naz′ vim cjι

γPο λreυ「 んο″)f′ に■
Ⅷ ︲︱

′
,′
lh,lrt,,y zu prvotni piidiny zhoubnfch riEinkri jejich Spatn6ho 16.
︱︱

ι
sι υ
,

,jakOを iJ“ cん Pο spο ιο Sι じ

︲帥 ︲
︱

Jι .
“ irttl, 'l'yto zrikony lze vinit tEL z toho, ie byly druhotnimi piidi-
︱︱
︱ ︱︱

Druhou piiEinou je st6hov{nf, kter6 nuti kaZdou

︱︱ ︱
︲︲ Ｈ ＝ ︱

Ottttl vft'r:h ipatnosti, kter6 jejich zpozdilost vyvolala nebo jimi

poru5ila svazky pospolitosti, ponEvadZ kai,d6 z nich se
︱︱
︱︲ ︱

llorhrvrrllu zabrinit. easto tvrirci t6chto zdkon& poklSdali skuteEn6

︲＝ ＝ ＝ １

zavazadel nebo z5eob.

tlutrlrly zu rlobro a snaZili se, tak iikajic, zdokonalit a upravit vEci
︱＝︱
１ ︱

Tieti piiEina vznikd koneinE z

︱︱

a nesn6zi, spojenych ,s oxirl llprlohrrrrn16 a zcela odporujici spravedliv6mu poi6dku.

︱︲
︱︱
︱︲ＩⅢ︱
︱

lenim nov6ho fizemi.

︲＝︱
︱ ︱

Y tEchto piiiin6ch, kter6 oslabily nebo utlumily city

︱︱ ＝ ＝ ＝ “ 帥 ︱

ProE bylo tieba zdhony

niho piibuzenstui a rozru5ily t6m6i v5echnu posp"olitost, 1ttthr,,t,
slrlr.rrrr
︱︱
︱︱

vim zdroj rtiznic, kter6 vznikaly mezi jeduotlivci nebo rorrirrrr,rr

︲︱

Z“ kl`:(lili z`kOny by10 tFeba vytvoFit pouze prOtO,aby byla vzkFi_

︱︲
︲︲ ｌ
ｌ︱
︲︲
︱︱

nebo mezi celymi nirody, a tudii nebrahy po66tek v5ecr.rri.rrrr

︱Ｉ Ｗ “ 師 ＝ ＝ Ⅲ ＝ ︱

6● ::■1:()l)nOvena platnOst prvotnfho pFirOzen6ho z`kOna druを nOsti.

skfch rozbrojri, vSlky a loupeznictvi. Doba, vzddienost ,rr:zi rrrr Viぃ 。,h::`: zvI`こ tnf ustanoveni lnё la b′
t OdVOzena z tohotO vこ cObec“
li5ti, rriznost jazyka a mravri u kaid6ho ndrfrdku, kterf s. rrrilr,, ￨:ll:0 ■ lk01la tak, aby s10uを ila k iChO rozvedeni a v′ kladu. Ziklad_
︱
︱＝ ︱

dou rozd6lil a odcizil druhfm, nutn6 t6m6i riprn6 znidiry rr:rirr,r.

︱︱
︱

ly pFedvidat a pFedchizet pFipadiln, kter6 by mOhly

︱︱
︱︱

1):ly inこ
︱ ＝ ＝ ︱，

oil tti!、
my6lenku pokrevniho piibuzenrtvi o.ezi n6rody, pocrrrizejicirrri z rr.
＝︲Ⅲ晰ｍｍｌ

pFirozen6ho z`kOna nebo ktcr6 by usi10valy

l,,: ::1: 1ljlllu autoritё
i,e z_erni a tak iikajic z t6hoi, plemene. J".tiiZ" se poiorn j,.ji,.lr l,:o),(,I)(1lL ieho zimё ryo Nic takOv6hO nenastalo:tyto umё 16 z`‐
pif.lu5nici aetkali v cizich zernich, pohliieri na sebe jako rrr li,l,
ｌ ︱︱＝︱
ｌ＝︱

L`,:ty, vypoこ ten6 pouze pro Okamを itou potFebu, dOstaly se dO pFf‐
jin6 rasy a sebemenii spor a sebemen5i h6dka ,rudrro jt: vr.rily
︱︱︱ ︱

0):￨￨11)● ()ZpOru se zikOncm,kter′ mё l bチ tVこ こ ntt a z nこ 110を lnё ly

︲

k tomu, ie se vyhlazovali navzfjem, anii pocit'ovari otrpor'a r,r,ir,,.

＝＝︱

小●:￨)`:l VIcchnu svOu sflu. PrOtO se nclze divit ieiiCh VratkOsti, je‐
︱掏︱
︱ １１
， １ ＝ ＝ Ｈ ＝ Ｈ ＝ Ｈ円 Ｈ Ｉ 鰤 ︲
︲

111:￨・
′ :■ tCllosti a iciich mn。 を
:〕 stvf.
Zdkonoddrci nedooedli aym!.tit zloidd.y `111::::()Zulatken■ tak Obratnこ proplu1 61aVnチ autor D“ ε んαz`λ ο れ￡ ,

oll:・ ncsti10st poznal,kdytt histOricky prOzkOumal a ana_

,::`:,j(,110を
V5echny tyto rriznice, kter6 vzeily z loho, Ze se cit pokrr,vrrilr,r
Ｉ ︱ ︱︱ ＝︱ ︱︱＝●

lγ H`,v‖ l lytO vratk6 z`kony.TO by10 iehO`kOlc平

;mフ m6kOlem je,
︱ ︱

piibuzenstvi oslabil nebo riplnE vymizel, af jii k nim doiro jrrrr 1:￨,v(ヽ li v L6Lo priCi pFesnё ObiaSnil, prOこ lidsk6 zikony isOu SVOu
koliv, zprisobily, ze n6rody, unaven6 ndsilnostmi, svoriry p.rliirrir
︱︱ ︲

ll`￨￨￨":`::01:1)Odrobcny tak tastttm zmこ nim a vystaveny tisicim me‐

se zikonfim; ale v6t5ina nebo spi5e vsich,i ti, na n6z sc rriir.,rrry l)。
,′ 11:′ C11 0btfを 1.
:)・
obr6tily, aby uspoiidali platn6 obydeje nebo zavedli novc zi.izt.ttt, ヽ 111:(: Opakuji a nikdy IIlebude zbytetn6 Fikat tO znOvu,をe tyto
ani nevymftili zloridy, ani neodstranili ipatn6 zvyrry a picrlsrrrrkv, ■il口),ly, zav五 (lё iice Ohavn6 rOzdこ lcnf p10di PFirOdy a dokOnce i
jejichi vlivem se tyto zvyky udrzovaly, u"i n"hrlrluri 麟ハLl‖ (l::icilを ivli a rOzdこ luifce tO, CO nlё lo ztistat vcelku pebO znO_
jak piiblizit a obnovit prvotni zdkony piirody. Aby si tiirosri'r'ril,y.
us.rrrrrrirr, ャl! ￨),i liv(,(lenO dO tOhOtO stavu,kdyby tO by10 b,va10 nこ jakOu ni_
brali tito reform6toii a zakladatel6 republik ,6"i u lidi talt, jrrh ￨:l)￨!4):: :OZ(1こ lenO, napomohly a pFispё ly kc zkize veこ ker6 dru労 _
je na5li, a omezili,se na to, ze pouzili tu a tam n6jak6 prrrivrilry, ::o■ li. 'l'vr(lfl■ l, 老e tyto z`kony nemё ly porugit celistvOst nemovi‐
ndjak6 podpEry, jen aby jakZ taki, podpoiili ,poi"d"rrrri, htr.r,. :,。 1: H!`llkl;ncmё ly se zabチ Vat vttluこ nё likoleln Fegit otizku vlast_
bylo na rozpadnuti. ll11■ vi, ll′ 1)rЙ pOuze upravovat pouを fvini mOvit,ch Statkti a ieiiCh
Kdyi jsem takto dosp6l k privodu a skuteEnfm piiEinrirn .st*rr.rr (ll‖ 1:il)1:()i.K tOmu by10 tFeba ien rozdё 10vat zanlё stninf a vzijem‐

58 59
nou pomoc mezi 6leny obce; jestlile m.ezi spoluobiany mEIa vLirl_
nout urEitS harmonicki nerovnost, bylo tieba zjistit sily kairtfr
66eti tohoto celku a z toho odvodit vz6jemnf pom6r, kterf by rrc_
poruSoval zdklady, nesouci cel6 ristroji. Je zisadou hospoclfiskri
moudrostio aby i bohatf utr6cel pouze tolik, kolik vyd6l6v6.
Prauf piedpoklad kaild6ho politickdho nebo mordlniho dtikazu
a prDotrui piiEina aiech zmatkfi
Jelikoi zdsady, kter6 se prriv6 snaZim
vyprostit taklka z hromady
trosek, jsou naprosto ziejm6, odvaiuji se zde prohldsit, Ze je t6m6i
matematicky dokdzino, Le kaild6 rozdElenf majetku, af jii stejnjm
nebo nerovnfm dilem, kaid6 individuilni vlastnictvi tEchto 66sti je
v kaid6 spoleEnosti tim, co Horatius naz.fvi summi materiam mali.s
Y5echny politick6 nebo mravni jevy jsou nisledkem t6to zhoubn6
piidiny. Touto pifEinou lze vysv6tlit a ie5it vBechny probl\my nebo
pouiky o pfivodu a vfvoji, vzijemn6 souvislosti a piibuznosti ctno-
eti nebo neiesti, nepoiridkfi a zlodinri; o pravfch pohnutk6ch iinfi
dobrlich nebo zlfch; o v5ech v6cech, jeZ vrili Iidi urduji nebo ma-
tou; o zvrhlosti v65ni; o neriiinnosti a bezmocnosti naiizeni a z6-
lronri, kter6 je maji driet na uzd6; tak6 o technick!.ch nedostatcich
tdchto ponau6eni; kone6n6 o v5ech ohavnostech poblouzen6ho rozu-
mrr a srdce. Tvrdim, i,e za piiEinu vSech tEchto jevti lze poklidat
tvrdo5ijnost, s jakou viichni zikonodSrci poruduji nebo nech6vaji
poruSovat zikladni evazky jak6koliv druZnosti tim, ie piipou5t6ji
uchv6ceni tEch zikladnich statkri, kter6 mEly nileilet nedilnE cel6-
mu lidstvu.
lak bylo pro proni zdkonod.drce sruadnd pozruioat zdmdry piirody
a piizpfisoboaat, iim soti ziizeni
Bylo vSak vribec moiu6, namitnete mi, aby prvni z6konodirci
na5i pevniny vzdElivali n6rody tak, jak tvrdfte, Ze by byli m6li
udinit? A i kdyby to bylo bfvalo v jejich eil6ch, zdaZ by jejich
zikony a zlizerri nebyly podl6haly stejnd zkize a zmEn6m, jako je
tomu nyni?
Odpovid6m za prv6, ie nSrody, kter6 pokud je n6m znSmo
-
E Pramenem nejvyEEiho zla. (Horatius: Ody, III. 24, etr, 49.)
-
60
prvni podiidily zikonrim, nebyly v t6 dob6 v6tlinou tak
poEetn6 jako pozd6ji. Podle t6to n6mitky, kterou jete mi ulinili
diive, tato okolnost pr6vE usnadiovala zikonodirnorr 6ilrnost
iii
a mEla piispivat k tomu, aby byly vydivSny z6kony nejlepSi; nadtrr
tito domorodi obyvatel6s a osadnici byli, jak ae zd'6, piibliind taci,
jako jsou jiZ po mnoho etoleti n6rodov6 Severni Ameriky. Ilylrr
tedy onadn6 pro jeiich mudrce vytvoiit zdkony podle 'skute6nfch
z6kladri piirody; tyto pevn6 zfklady, kter6 dnes tak obtiin6 vy-
hrabivime, byly tehdy t6mEi ripln6 piistupn6 a bez trhlin. Jestliir:
z6konod6rci ehledali, ile tyto ziklady byly n6kde poru5eny n6jaklfrni
nahodilostmi, kter6 mohly oslabit sociilni citEnf, mEli se enaZit je
obnovit tilllr^, ie oiivovali toto cit6ni' Zachovivaiice pietnE to' co
je diktov6no t6mito city, a vyklddajice dfrslednE sv6 prvotni z6kony,
mohli je rozv6el, avSak uchovat jejich pfivorlni zn6ni v naprost[r
6ietot6.
NEkdo se mfiie je5tE zeptat, zda by 'se tito zdkonodfrci, sledujice
krok za krokem moudr6 zfmdry piirody, piece pies poelulnoet
nirodri k z6konfrm -
nesetkali s takovfmi ohtiiemi v podrobnoe'
-
techo kdyZ pouZfvali svfch z6konri, aby rozdElovali rrizni zamdet'
nini, aby doetateEnE ukojili potieby jak v5eobecn6, tak individu6lni
a aby zajietili rovnomErnE a bez zmatku a hidek obian&m jejich
iivobyti; vZdyf nejmenli z tEchto obtiii byla dasto piiEinou ztros-
kotfni i nejkrisnEjEich ndvrhri.
Odpovid6m, Ze k tomu vSemu by bylo po'staEilo pouze prov6dEt
sEit6ni uEci a osob, iakod i jednoduch6 poietni rikony a sestavy'
aby byl zaruden nejlep5i poi6dek. NaBi autoii starfch a dneEnich
nivrhri si vymyslili a provedli zin.Ety nesrovnateln6 obtiinEjii,
ponEvadZ kromE nepiedvidanfch n6hod mEli proti'sobE tak6 morrd'
rost piirody a nes6etn6 piek6iky, kter6 oe rodi z omylu a stSvaji
se stile spletitEj5imi. Nakonec se mfiieme divit pouze tomu, Ze tittr
nerozvililni lid6 mEli vfibec v nEdem frspEch.
Jalcou moc by mEly zdkony doleonaleiii nei zdlt'ony nale
J6 se za'Ee zeptemi coi, zikony Solonovy, Lykurgovy, zikony
Kr6fanri, Indri, Per5an&, Chaldejcri, Egypfanri atd. pii v5ech svych
nedostatcich a nedokonalostech neexistovaly tak dlouho jako cclck;
e Domorodfmi obyvateli rozumime nirody Zijicf v zemi oil nepamdti; osntl'
Pozn. piekl. nil-y rozumime ty, kteii se tam piistEhovali.
 co; potorrr slouien6 a sebran6 dohromady se nestaly vdeobecnfnri;
coZ nemfiIeme iici, ie Rek_ov6 si podmanili Rimany svfmi zfkorry,
stejn-i jako Riman6 si podrobili jine n6rody siloo sr,ych ,b"o,,i;
coZ Riman6 nevidEli, latr je;ich riLorry byly piijima,ry i nu.lury,
kteii zaplavili a rozvritili imperium; coil ie dnes-jimi neritli t6mi:i.
eel6 Evropa? Jak6 by potom bylo blivalo trvini a pevnost t6ch
z6konri, kter6 by byly- nepochybnE zalrr6nily neblahfm a krvaqirn
revolucim, kter6 se odehrdly na tomto svEt6!
Mirumilovn6 z6kony, kter6 by byly str{le vice upevilovaly spo_
Ieiensk6 svazky ndroda lidumiln6hl a konajiciho iob.o, fy fyly
rnoc-nfm plikladem pro jiny n6rod. Toto moudr| zlizeni by pone-
ndhlu Biiilo evou vlfdnou autoritu na celf sv6t a vedlo by k ,'o^r,
ie zbranE by vypadly z rukou i tEch nejsveiep6jdich n6"od,i. prrivE
proto? i,e toto zrizeni bylo opomijeno od sam6ho za66tku,
zdd ,se
bft nyni neuskutedniteln6; mrize to v3ak omlouvat klamnogt z6aad,
na nichi je vybudov6no na5e ob6ansh6 a mezindrodni prduo?
I{lamnost zrisad, obEansk\ho a meziruirodn^iho prdoa
Kdyz hovolim o klamno,sti z6sad obou na5ich zdkonilni, rozumirn
tirn, ie vZdy piedpoklddaji v 6lov6ku piirozenou ,rra."r,o.t,
k-ibri
v tr6m ve skuteinosti vribec neni. Prvni z t6chto z6sad: >co
nechceE,
aby ti jini dinili, neEirt ty jinr. piipou5ti jako ndco st6l6ho
a ob-
vykl6ho, ie lid6 mohou v6zn6 pornf5let na-to, jak by Bkodili jeden
druh6mu; k tomu by nikdy ,"dofio, kdyby ,6iooy'ou*y
;".ro
nepostavily pied tuto tvrdou nutnost a kdyby zdkony 3" piirody
byly piesn6 zachovivdnyi piiroda nenaiizuje nic z toho, co
chce,
abyztistalo nezniml; neiikd: Nilrcmu r.ubiiiui, sr*u-chr6rf
Pied timto nebezpedim a vybizi; Konej tolih'ioira, "yb"Zkolik
poiadujei od jin:!ch. i ,a*
YaEe prvni prdvni zdsada je tedy jen podminEn6 spr6vn6
a je
zachov6v6na jen velmi nedrislednE a nahodile.
pojem mdho a m6ho, kter6 nepochybnE jsou nevy-
,^--l:ty"rtU"-li
hnutelnou piiEinou nesvfrri, musite zilroveir vytydli ,6."ir, ie do-
jde-li pii tomto dEleni k n6jak6 nerovnosti,
nebude dovoleno, aby
kdo dostal m6n6, snaiil se u5kodit tomu, kdo dostal vfce. poto_
1"r,
je nutno plimdt m6n6 Sfastn6ho a dokonce i ne5fastn6ho,
aby se
podrobil rozhodnutim lidskych zdkonri na zdkladE
tcto ,irrhy, kt".a
mu poskytne jen m6lo rit6chy: I(dybys ty jako pruni
iEl tyto
62
●
afhody, strpEl bys, aby tE jinf o nE pi'ipraoil? Zic jr: skrrrr:i:rry
rmysl va5i prvni z6sady spravedlnosti. PiiSlo by liderrr vribco rru
mysl, aby okr6dali jeden druh6ho, kdyby byla naprosti rovrrost
pii pouiiv6ni piedmEtri nezbytnfch pro iivot? CoI tato royrrosl
nevyluEuje jakoukoliv myilenku a touhu si Skodit?
V5echny nisledky va5i prvni zdsady spoEivaji na stejnd vratkyr:h
zikladech jako ona sama. Je na piiklad dovoleno odr6Zet silu ,silorr.
T6Zi se, kdo podnitil lidi, aby do5li aZ k tdmto strainfm krajrros-
tem? Dva nirody, kter6 se zuiivE snaZi pohltit jeden druh6ho, vclrrri
horlivE pouiivaji tohoto dovolenf. Nakonec jsou nuceny krotit rrt
6as evou zuiivost, aby mohly vyjednfvat; na okamiik dhaji vaii
prvni rady alteri ne feceris, etc.,lo ale odstraniteJi piidiny vieclr
vilek, k iemu pak budou zdkony piim6ii?
Jak7e, namitne se, coZ nebylo vidy t6mEi nemoinym vytvoiit
mezi lidmi tak dokonalou shodu, aby se nikdy nesnaZili Skodit si
navzijem? Bylo tedy zapotiebi vlistrahy, kter6 by jim dala pocitit,
jak to bylo zpozdil6. Souhlasim; bylo by vlak tieba zaiidit to tak,
aby k tomu do5lo jen velmi ziidka a aby byly vylouEeny rozpory
v6iln6, a to tim, ie odstranime naprosto kaZdou piidinu a kaidou
ziminku k uriEce a zabrinime tomu, aby v6ci, na nichZ zivisi
na5e blaho a sebezichova, nikdy se nestaly koii.sti, o nii se pie
nEkolik soupeifr a kterou nejsilnEjSi z nich ziski pro sebe. Tato
moudri opatienf by omezila vdechny drobn6 rriznice, kter6 by mohlo
vyvolat lehh6 podrfEdEni nebo mal6 zm6na nilady, jak to vidimc
u lidi, kter6 spojuje drivErni zn6most, piStelstvi nebo pokrevni
plibuzenstvi, aniil tyto piechodn6 rozmiSky vedou k ripln6 roztrilcc.
Kladnli piikaz >konej tolik dobra, kolik ty s5m poiadujeB od jinfch<
by tedy snadno potlaEil tyto nepatrn6 rozbroje a nebylo by zapo-
tlebi vytvdiet zikoniky na zikladE zbytein6ho ziporn6ho piikaztr.
Kfestansk! d.uch piibliZil lidi zdleonfim piirody
Pr6v6 tohoto slab6ho zdporn6ho piikazu alteri ne feceris...
atd. pouZivali etaii kiesfan6 jako jedin6 - obrany proti svyrn
-
pronisledovatehim. Oni sami ho nepotiebovali ani ve svych vzdjcrrr-
n'fch vztazich, ani ve vztazich ke svfm nejkrut6j5im nepi6telrirrr,
ponEvadZ byli piili5 vzd6leni kaZd6ho n6sili. Jejich z6kladni Il6rrky
10 Co uechceSo aby ti jini Einili, reEii ty jim,
 Mriislef'drrch zcela odporuje zdkonilm piirody
Af mi nikdo neiikS, Ze prav!, duch kiestanstvi, usilujici o rpo-
IeEenstvi piirodnich bohatstvi, o vzdjemnou pomoc a rovnost pod-
minek, tedy o pfednosti, kter6 vychvaluji, je5t6 trv6 v t6ch sdru-
ilenich, lcterri maji oddanE bdit nad dodrZovinim tEchto vznedenych
z6konri. Znamenalo by to prokazovat velkou milost t6mto ndhodn6
shromdZdEnfm hloudkrim lidi, tEmto hlizim rozptlflenfm tu a tam
po chiadnoucim t6le spoleEnosti, kdybychom je srovnivali s boha-
tfmi rodinami, kter6 vyss6vaji republiku; vZdyf i tyto rodiny, kter6
ji ni6i, mohou ji n6kdy prok6zat uZiteEn6 sluZby. Nikoliv, tato
ohavnd sdruieni, eloZen6. ze zahillivfch lidi, kter6 jsou spojena
s nirodem pouze jako cizopasn6 rostliny se 6tromem, nemaji cenu
ani t6 nejbidnEjSi vEtve. Y soudasn6 dob6 jsou u nejl6pe spravo-
vanfch nirodri tato osamoceni sdruieni skute6nfmi spiklenci, kteii
jako by ee spoldili, aby se zbavili pod tisici nicotnfmi z6minkami
v5ech obdanskych povinnosti, a piesto se t65ili mimoi6dnfm vysa-
d6m. Nikoliv, znovu opakuji, duch zikonri piirody se nernriZe uza-
viit do tEchto temnfch skrfSi. Jeho podstatou je, jak se domnivim,
ie se Siii po cel6m nirodE stejnou mEroul mi napliovat vdeehny
jeho ileny duchem spoluprice, v6st ke etejn6mu cili a spojovat
je svazky jim spoleEnfmi. ZSkony piirody maji tedy hrrizu z du-
chovni prdzdnoty, kterou vytv6ieji tato vzpurnS,sdruZeni.
Pr5v6 jsem objaenil pliiinu risp6chu a moci, kterou zvyk, vilitl
nizory a eiln6 zakoien6n6 piedsudky proprijEuji bEZnfm zikonrimo
af ui jsou jejich z6sady, stejnE jako ndsledky, kter6 z nich vyply-
vaji, jakkoliv zvrhl6. Ukizal jsem, jak jsou tyto zdkony nesluditeln6
Reliquistis quae graviora sunt legie . , . comedietis domoc viduarum .,
crtis pleni rapinae et immunditiarum... Opcra eua faciunt ut videantur ab
hominibue; dilatant philacteria 6ua et magnificant fymbriasl amant primos
recubitus, primas cathedrae.. . salutationes in foro, et vocari ab hominibuc
Rabbi . , . Alligant onera graviora et importabilia, et imponunt in humeroe ho-
minum, digito cnim suo nolunt movere.* Ev. gv. MatouIe, Kap. 23, (23, L4, 25,
5,6,7" 4).
* B6da v6m, zikonici a farizeov6 pokrytci. ie ,., opouitite to, coZ tdiSiho
jest v Z6konE,.. zilfu|te domy vdovsk6.,. uvniti jsme plni loupeie a
vosti. ,. A vEeckyf ty sv6 ekutky Eini, aby byli vid6ni od lidi. Rozdiiuji zajist6
n6pisy sv6 a velik6 dElaji podolky pl6Efii evfch. A miluji piedni mista na veie-
iich a prvni stolice ve 5kol6ch. A pozdravovini na trhuo a aby byli nazjvdri
od lidi: Mistii... Svazujif zajist6 biemena tEik{ a nesnesiteln6, a vzklidaji nr
ramena lidskS, ale prstem svfm nechti jimi ani pohnouti. Pozn. piekl.
-
66
lo ldkouy piirody; struin6 iedeno, jak politick6 a mravni omyly
ro lrortuprr6 rozrristaji tak, Ze t6mdi natrvalo ei ooobuji jm6no,
luloritu a prfva pravdy.
'/,b!,vi mi jeitE vyvr6tit posledni nimitky ,Nesrannd knihoonyn.
Zrlrr jsou: PrdoE rnyilenlta roDnosti je jednou z tEch, kter6, jah se
xli, nejaice odporuji lidsled pouaze; lid6 se rod[., aby porouEeli
,t,obo dby slouiili; stied,ni cesta ie pro nE obtiind.
JiZ jsem vysv6tlil, v jak6m smEru lid6 byli a mEIi zristat naprosto
rovni a jak piiroda, aniZ poru5ila hladinu t6to z6kladni rovnosti,
olrdaiila vSechny piislu6niky lidsk6ho rodu rriznfmi vlastnostmi,
jirnii vymezila jejich pr6va a na jejichZ zriklad6 stanovila misto
kaZd6ho jednotlivce ve spoleEnosti a upravila jejich vztahy, aby
piin6Sely prosp6ch v5em bez rozdilu.
V tem spobiDd suoboda a ztoislost
Piezkoumejme nyni, v 6em spoEivi skuteEni politicki nebo ob-
tansk,i suoboda 6lov6ka, o kter6 moralist6 nemdii nikcly spr6vnou
piedstavu, stejnd jako ji nemEli o nlraDn{m dobru nebo zlu.
Tvrdim za prv6, ie skuteinr{ politick6 svoboda 6lov6ka tkvi
v tom, Ze se kaidf rrnifi,e bez piekSiek a bez obav t65it ze vEeho,
co vyhovuje jeho piirozen;im, a tudiZ pln6 oprSvninlim touhim;
tvrdim t6il, Ze tato slastnd svoboda zivisi zase na Eeskupeni pii6in,
kter6 by umoinily dosAhnout tohoto blah6ho Etavu, kdyby pro-
otiedky k tomu nebyly zvr6cen6 a zmaten6.
Rozumi-li se svobodou ripln6 nez6vislost, kteri naprosto vylu6uje
jakfkoli vztah mezi jednotlivfmi lidmi, tvrdim, ile tato svoboda
by vedla ke stavu ripln6 opubt6nosti; tedy k postaveni, v n6mi
. intur by lid6 Zili sami pro sebe jako rostliny; spole6nost by potom jiZ
neexistovala.
Tento druh z6vislosti, v niZ iliji rl&.zni plisluSnici lidsk6ho rodu
a jejich rozmanitr6 piirozen6 vztahy jii. rezlaaror,ero,aji, i,e svoboda
chybi nebo je omezovina? ,stejnE jako spojeni a z6vislost orginfr
v Ziv6m organismu nej,sou zndmkou nedostatku sily; naopak toto
Spina- edruZovdni, tyto svazky zvEt5uji moc obEansk6 svobody a podporuji
ji; odstrailuji piekfZky, s nimii by se na6e piirozeni slabost a bez-
mocnost neust6le'setkfvaly, kdyby se jim nepiiSlo na pomoc; zkrit-
ka tato zivislost piispiv6 ke v5emu, co proepivi na5i sebezichovE,
naSemu blahu a naBi svobod6.
67
 Lili se rodi, aby porouEeli nebo slouiili, pravi autor >>Knihots. kt(,r` poctivite svou pFfznf a kteFtt vlidnOu hOdnOstini ll li予 (ly
●krzc sv6 stviry a v iciiCh prOSpё ch? “
ruy<,'v6ichni na6i filosofov6 tvrdi tot6i. Nepiel bych se o tato slova,
kdyby na5e piedsudky a naSe zvyky jim nepiiklidaly velmi o5klivf Podiveite se Vも ak blittc a uviditc, Ze vaも e ab301utni mOc i(〕 1)予 _ (・

vyznam. Obnovme jejich skuteEny emyel. Lid6 se rodi ve vzljemn6 11ldcm: Sultine,12 pOtFeboval iste nediV・ O zav6st nOv6 dallさ , 1)()81:´
zrivielosti, kter6 vede h tomu, ie etiidavE porouEeji a slouEi, totiil hl■ jici lid;abySte zmengil ieiiCh bFemenO,clltこ l iste,al)yt`10
viこ

d.ostdad se jim pomoci a sami pomdhaii sofm bliEnim; ale v tomto 1)ovinnosti nebyla zprOさ tё na ani jedna ze vznettenフ Ch 0801)Vaこ 〔
4 Fige; vこ
vyznamu a podle skute6n6ho prSva plirody neni a nem6 byt ani 1)Orty,13 ani ieden z tilmarioti・ ichni sc podFidili vaこ illl

pdnfi,ani otrol+ti,nebo epr6vn6ji: Ilodnota svobody, jak jsem ji vy- l)Fikazim.

mezil, tim tak6 stoup6.
Pravim, ie neni ani p6nri, ani otrokri, pon6vadZ zivislost je vz6.-
jemn6. Syn z6visi na sv6m otci stejnE jako otec na sv6m potomstvu.
DOmnival iste Se,ガ c naidete stcinoll pOSIuttnOst a steinou l10rli_
vost ve Sluttbё prO blahO stitll u svttch muftili15 a u SVttCh imanil,16
1(teFf lleust61e v01aii V meこ itich:Lゴ ご ι,pο sJο こ ι
cん e′ ι
e sυ 6 υノdご co,oFだ

Otec je t6sn6 spjat Be synem piirozenfmi city l6sky, vidy piipra. ′Sο οbrazeF3 bο をsι υ
ι.ZFeλ れ とιe sc Porれ fjeノ ι
CfCん pο zemsλ ダ Sε αι
cん lで1.

ven6 pomihat a prokazovat dobro, syn zase je piipout6n k otci “e′ ι

υttfυ θjeれ ι οんοIPadJα , ごeん ο ノe ι γebα prο ltλ ο′eれ ιpγ jrozeれ ′ ε ム
slabostfo kter6 oEekiv6 pomoc. ObEan6 republiky jako jednotlivci Pο ιFeb. T/ぶ ccFzttο οsι αιれι Jejι e cん こ
ιJダ ″ιf bez α」
rれ こ
ιχれ y, bez ごοb7・ 0‐

i vBichni dohromady jsou na sobE vzfjemnE zrivisli. ごJれ「ι οsι ιb“ ごοこ ιυdF73 brdrι γrdie prο υを ごγこ ιχαυγ
cれ y. DOmnival istc

Je v5eobecnfm zjevem ve spolednosti, ie jeden se rodi elabf,
kiehkf, ale duchaplnf a vynal6zav'i; jinf se rodi silnf a ,etatn;i,
ale potiebuje rady. Zralj, v6k pom6hf d6tsk6mu; prvf se schylujo
jiZ k ev6mu konci, zatim co druhf zaujim6 jeho misto a piejimri
jeho funkce; lid6 v rozkv6tu Zivota pourihaji starlim a jim sam;im
se,opakuji,労 e ti,kdOを maif tytO Zisady ne■ lstile v istech, bllc10u
ie lnit i V Srdci a pFiidOu na ncill■ enも f pOkyn a pFinesOu dO vaこ ich
pOkladnic svi bohatstvl,aby tak ugetFili chuざ asy tё をkチ cll Starostl,
kter6 jim pisObi pOtFeby vlasti,a proto iStC navrhl tё mtO neomyl‐
nフ m Vykladaこ tinl prorokov′ In, aby vim dali sOupis ObrOvsk61lo

3e zase doetdvd pomoci od jejich soudasnilifi. bohatstvf,kter6ho se iinl dosta10 tttё drOsti vaも ich pFedchtidca iも tё d_

rosti ce16ho nirOda.

Slabost moci naiich neomezenyclt pdrufl
Pozorujeme-li lidi, vidime, kolik py5nych smrtelnikri mi i za
dne5rriho stavu n6rodri pouze prdzdrry titul p6na. Jako by se v5e
pied nirri skLin6lo a piitom vSe mlEky odpomje jejieh p6novit6
vrili, v5e uailuje o to, aby tato vrile byla podrohena nebo aby jeji
zim6r'y byly obchizeny. Coi, priv6 nejbidu6j5i otrok nebo Zena
Tehdy iste vidこ 1, iak maSka licOmё rnosti spadla 8 jeiiCh tVttFe;
vidё liste,iak se tOtO nestydat6 p16mё ,poruも ujfc prvni nibOを ensk6
pFikizinf, snaを 1 0spravedinit, proこ ho nedbi. CO se sta10 s vagf
6vrchovanOu moci?Bll iSte se pr′ o sVtij ttivot.A kdyttieden Z Va_
こich divani17 chtё l zkrOtit tytO odbOinfky, pFikizal iSte mu nllこ ct.
PO nё jak6 dobё titO vzpurnf poddanf, kteFf zastthli tak zievnこ
dO vaSf autOrity一 一 podobaiice Se onこ in lndittnlin■ ,kteFf sv6 biZky

hodnri opovrieni nepoznali vaSe slab6 str6nky, obivani vlStlcov6? hned tfrali,hned laskaj五 一―pouを ili t6と e lnoci,aby obnOvili starOu
lleobjevili, co se skryvd za va5imi rozmary a kam sm6iuji? OvlSdaji ■
2 Jde O Sllltillla ■Iohameda I.,kter,vI`di V CaFihradu 1730--1754-― Pο z「 :.
vfs pevn6ji nei obratnf podkoni jankovit6ho oie. ・
Pttο J・ J.
Mocnf samovl6dci, povEzte mi laskav6, kdo je v55 prvni oblitrre- ■
3 Porti n.ヽ rysOk` pOrta― ―b′ v. SIItinsk` vlida v Turecku.― ―Pο π. pFcrt・ 」 _‐ .

■
4 TillnariOt一 ―voi`k,ktcr61nu byl proPijこ en timar.Timar Oznaこ oval v ol()_
nec nebo vale milenka, a jd v6m iehnu, kdo za v6s vl6dne. Nemri-
mansk6 Figi vojensk6 16nO mengillo v′ zllalnu. VOi`k, iemllЙ by10 16n0 1)rOl)tij―
ilete ie podezirat, Ze by byli k v6m nevd66ni; ve skute6nosti nejsou こcno, vybiral danё , ale nl1lsel v dobこ vilky poskytnOut urtit′ P。 こ Ct jCz(lcil,
tim vZdy virrni. Ti neuchv6tili va5i moc, nybrZ jejich komornik, pFimё ttcn′ V′ Znamu 8V6ho 16na.― Pο z屁 .PFcλ J.
■
6 Ⅳ11lfti ―― vykladaё korinu, kter, osvこ tltlie OtiZky duchOvxl〔 a privnf. ‐
jejich zchytral6 pansk6, snad jejich podkoni nebo kdovf, snad nEkdo
POχ 71.pFelJ.
jedt6 niZe postaveny, ndjaky derviS, fakir nebo mnich ovl6d6 va5i ■
●Imall Ffdf mOdlitbu.― ― Pο κ .PFeλ J.
fiSi. VEfili byste, ie 6asto pr6v6 oni umistili ve vali blizkosti ty, ■
7 Divall― ― stlltinOva stitnf rada.“―― Poχ 71.PFcrcJ.

6B
vlidu dOkOnce i nad tё mi,kteFi ve smrti j30u si rovni s mOcniFi.
I'raud reuoluci a ripadku sttitti o nejuEtiim rozlepitrt
JestliZe Obこ an splnil sv6 povinllosti viこ i stitu a villl, d。 こasnf
vlidcOv6 6vё ta, nechivite aspott na pokoji iChO duこ evni Zivotぅ
Pt6te-li se, kdo vlddne lidem od kr6le ai po iebr6ka, od papcZc
privё tiln siこ lovё k uchovi a miZe uchOvat svobodu i tehdy,kdy老
jc titten okOvy neikrutё jも iho Otroctvi; ale na k01ika lllistech a pod
ai po proat6ho mnicha, odpovEd je enadn6; prospEch oeobni ne-
bo cizi, kterf je plodem marnivosti a vZdy poplatnf prv6mu. AvEak
kolika zbyteこ nチ llli Zillrlinkallllli se snaを i tento vこ こ
ntt nirOd bez pO_
odkud vychizeji tyto zvricenosti? Z vlastnictvi.
tomstva18 pOtlatit rOzum bez iak6hokoliv uttitku pr0 8rdce?
MarnE tedy hledite, moudii tohoto sv6ta, riplnou evobodu tam,
Viこ divan poznal ctiを idOstiv6 pikle tこ chtO mal,Ch tyrani; chtё l
kde vlidnou taci tyrani. Rozprdv6jte, jak vim bude libo, o nej-
vim ukizat, こe tito domnこ li Oblfbenci prOrokovi neiednOu stili lep5i formE vl6dy; najdEte prostiedky, jak zaloZit nejrozumnEj5i
v こele palicOvych intrik; prlpOmnё l viln, Jak こastO drzi muftiov6
republiku; postarejte ,se, aby podestnf n6rod nachizel StEsti v za-
prOhla6ovali, Йe stOi1 0 tOhk vフ 首
e neЙ Sultini, O k01ik vynikaif
chov6vini va5ich z6konfi; nepodiezali j,ste koieny vlastnictvf, a proto
andё 16 nad smrtelnfky, a 080bOVali si privO vlidnOut Fiこ i; chtё l,
jste nic neudElali; va5e republika jetlnoho dne upadne do nejia-
abyste uvittil, Йe aこ koliv ieiiCh neFesti a prOstopiこ nosti jiを divnO
lostn6j5iho 6tavu. Marn6 lrudete piipisovat tyto neblahe revoluce
ctevFely oこ i nirodinl, 老e ie stile tFcba ce Obivatっ aby titO nebez_
ndhodE, slepdmu osudu, kterf je piiEinou vratkosti iiSi i Bt6sti
peこ nf lid6 nepozvedli z trOsek svou nestvlirnou moc Pod ochranOu jednotlivcti; jsou to elova postridajici jak6hokoli smyslu.
nizori a zisad,kter6 za86vali dO duこ f prOst6ho lidu.Tento lnoudrチ
divan se snaを il obritit vaも i pozornost na to,iak Vこ echny tytO pikle
Co znamerui ndhoda o m,raanim iddu
iSOu na`imu ZikOnin■ ,klidu a dokOnce i vabi vlidこ ,ale vge by10
marn6; iakOby nadpFirOzenチ mi kOuzly se pOdaFilo spiklencim Od_ Tato ndhod.o a tato domnEli mlaon{. osudoaost jsou jen vlisled-
dilit pravdu Od vadehO trlinu a zplisobit, こe isili tohOtO ctihOd_
kem neshody vrili, s nimii musite poditat, pon6vadZ jste zanedbali
l16ho sboru bylo povaを ovino za urittku;a vy iSte iei pOSlal dO Vy_
19
spr6vn6 prostledky, jak spojit tyto vrile podle z6mEr& piirody;
hnanstvf。
n6hoda nehraje prai6dnou rilohu v pl6nu piirody, v jejim vyvoji,
Po tom vも em,｀ 口 ocni vlidcov6,smfm se ieこ tこ Vibec zeptat:Jak五
v jejich plevratech nenf nepiirozenych zvratfil jeji vfvoj je ne-
je to moc, kterou tak Й irlivё stFeを ite? Je こ astO pouhOu hraこ kOu pietrZitli a stilf. Opakuji znovu, ie nihoda, kteri m6ni republiky
v rukOu prohnan6ho も ibala nebO pochlebnfka, kterチ viS uml oこ a‐
v monarchie a monarchie v tyransk6 vlidy, naprosto neni osudo-
rovat.Zll lid6 dё laif Z Vaも eho ttezla biこ na vこ rn6 poddan6.
vou nutnosti; neni v tom nic nahodil6ho, piiEina toho je aZ piili5
TytO pFfklady tedy ukazuif, こe V mravnfln svё tё , iak ie VytVo‐ ziejm6: Je to vlastnictvi a osobni prospdch, kter6 lidi hned spo-
Fen rukama smrtelnfkti, nenf ani skuteこ n6 Pο ごγι
zeれ οsι ι
, ani sku_ jujf, hned ujaimuji a utiskuji.
tecne sυ οbο 」γ .
Rikdte, ie zS,sady demokracie jsou poctivost a destnost, Ze aris-
■8 Gens aeterna, in qua nelllo nascitur.Vα J.lrα κ.(vё こ n′ nirod, V nこ mを tohracie se opiri o umirnEnost a monarchie se zaklidi na cti. te
nikdO se nerodi,7α Zerじ s iИ αχillllts,i・ inlsk,1liStOrik dOby Tibcriovy, autor sbirky
histOrick′ Ch PFibё hil a“anekdot.)― ― Pο Zル . pFoλ J.
strachem se upeviuje kruti vl6da despotismu.2o Jak kiehk6 to
10 MOrelly zde nar`透 i na vyhnanstvi Parlamentu v kvё tnu 1753, k nこ muを opory, velkf BoZe! Y6echny spodivaji vice nebo m6nE na vlast-
dOさ 10 prOtO,労 c Parlament Odmit1 6ChVilit edikt,iflnを by10 jansenistim*pFiznino nictvi a osobnim prospEchu, kter6 ze vBech zikladri jsou nejm6n6
privo na posledni pOmaz`Ili.― 一 Pο . Pttο λ Z・

* Jα ■seれ じ
`ル
s“ s― ― niboを ensk6 a filosOfick6 hnuti v katOlick6 cfrkvi, za10を en6
trvanliv6.
“
h。 landsk′ m biSkupem C.Jansenem(1585--1638).ROzも fFilo se ve Francii v 17. Y republice osobni i roukromf prospdch, zmirn6nf urEitou rov-
●tOleti. Hllsa10 nё kter6 odchylky od oficiilnfhO uこ enf katolick6 cirkve, na pF. nosti majetku a stavu, z&st6vi n6jakou dobu v rovnov6ze I pro-
O predestinaci, a dosta10 8e tak dO tё をk,ch epOrit s jesuity. StFedem hnuti byl
kliこ ter POrt・ ROyal u Versailles.K hlavnfm stOupencim patFil Pascal.POzdё ji opEchem spole6enskfm: Lid6, kteii se m6n6 vzdilili od sv6ho pii-
byli iangenist6 prol1181edOVini a vё tも inou emigrovali do Ⅱ01andsLa. ―― Pο zれ .

Pttο λ″ 20 Montesquieu.'
.

Duch zikonri, Kniha III.

70 71
 rozen6ho stavu, jsou m6nE neiestni, a prrivE v tom >m6nd< spoEfv6
jejich ctnost,' av5ak kazdi rovnovfha je nepiirozenfm stavem, kte-
rf sebemendi zivaii snadno poruii" Pro6 tedy dinit zivielfm na
dosaieni rovnov6hy to, co mohlo zristat ve vodorovn6 poroze na
pevn6m a trval6m ziklad6? Prod omezovat veiejn6 blaho pr6v6
tim, co nejspiSe je mriZe zni6it, totiZ vlaetnictvimo kter6 snadno
ev6di 6lov6ka ke koiistnictvi? co postavite proti tomuto eklonu
k chtivosti? slab6 ctnosti, kter6 tato chtivost dovede obratnE vy-
uiit ke svfm riEehim a brzy u6ini z nEkolika rodin p6ny v5eho
majetku spoleinosti i st6tu. Hle, spoleinf prospEch cll6ho n6ro-
da s-e mEni v prospEch nEkolika osob, kter6 ee spojily, aby ei zot.
rocily vdt5inu; je to pr6vE aristokracie, jejiz piisludnici musi jednat
v!l
umirnEnL, ponEvadZ jen tak lze zahrilrlit, aby neiirlili jeden na
druh6ho nebo aby lid nemEl na oiich vl6du, jet by v n6m b,rdila n"-
n6_vist. 'fakov6 je pri tomto zprisobu vl6dy zd6ni svobody, kter6 v lidu
udrzuji velci tohoto svEta; ale jakmile piekroEi hranice t6to umir-
n6nosti, jeden z nich obratnE tEZi ve evrij prospEch b*d z jejich
l
nesvornogti, nebo z obecn6 nenivisti proti sob6 rovnym; ten po_
tom projevuje pifzei davu, kterli ho vynese na trrin, nebo se tam
dostan-e stejnfm zprisobem, jako ee povznesly rodiny, kter6 nyni
degraduje, ponechdvaje jim jen hodnosti druh6ho i6du. Takto
vznikd monarchiel nepiisvojuje si t6m6i Z6dn6ho majetku spo-
lednosti; zachov6v6 zikony, podle nichz je tento
-ajet"k rozdElln,
ale pouiivi podle libosti v5ech ildnkfi politick6ho tiatroji. Od ny-
n6j5ka lid6 neslouZi jiZ vlasti, ale oeob6 vl6dcov6; z ficty k n6mu plni
evou povinnost; jedinE od nEho oEekivaji pocty a odminy, a aby'
toho dos6hli, musi vyniknout nad dav znamenitymi iiny, jichZ by
ei vlddce mohl pov5irnnout. JeJi vLidce ctnostnli, potom risili zis-
kat si jeho v6Znost, jeho piizei a misto blizk6 trrinu, jednim slo-
vem desf, tento poiem, kterf je spojen s kaidou vynikajici osobou,
je nejpevnEj5i oporou monarchistick6 vl6dy. Av6ak b6da, kolik
ndhod mrize zprisobit, ile tato 6est ,ee zvrhne v nizk6 pochlebovini.
Rfman6, vy jste vitEzili pod vlidou prvnich d"o, ci"surri a byli
jste nejuboZejSimi ze smrtelnikri pod vl6dou ostatnich.
Pochlebovfni brzy zeela pokazi nejv6t6i kr6le; jejich dvoian6
a jejich poddani se stdvaji patolizaly. Neni jiZ skoro ani jedn6
osoby, kter6, aby ziskala piizei toho, kdo tii.,i i,ezlo., nesnaZila
by se jej plesvddEit, Ze lid6 jsou pro sv6 vlddce tim, iim je cel{
piiroda pro ev6ho stvoiitele. Co pravim? Na5eptdvaji jim, Ze lid6
72
maji pro korunovan6 hlavy etejnou cenu jako dom6ci zvii'rta pro
6lov6ka. Yidime tedy pouze nehodn6 sluiebniky vrili vcskrzr: ty-
ranskfch. N6jak6 nenividEni pletichiiskri klika se zrnocni vyr,h,r-
vy nfslednika; tato skupina podlych eunuchri" spolu s ncvdtlonrost.i
nebo s nepravostmi, kter6 jsou jim prosp65n6, stSle utlrirrje vc
vlidnoucim rodu zhoubu6 zisady, v nichi na5el zalibeni, juk lro
nauEilo pochlebenstvi.
Lid6, radujte se, narodil se v5m princ. Fiiroda ho obdaiila
vlastnostmi, kter6 budou jednou potdSenim pro v6s; jde jen o to
pom6hat jejich rozvoji... BEda! Nebude tomu tak, rrafikejte, va:r:
nad6je butlou krrt6 zklarn6ny; stvriry zadusi tento kv6t; jr:jich
otravny dech zakali, spout6 a utlumi echopnosti tohoto ducha" ahv
jej mohly podle libosti ovl6dnout; bude plny v5ech omyhi a v6eclr
piedsudkri sprost6ho davu; u6ini z rrEho boj6cn6ho a povdrdiv(rtrro
slabocha; koneinE tato hav6f otr5vi tento titlf vlihonek hrfiz.rr
vzbuzujicim duchern lakomstvi a panovaEnosti, kterf je ovl6dr'r.
YBichni tito prvni otroci se snaZi zav6st samovlSdu, kterri brzy
nvrhne nSrod do barbarstvi a posl6ze do r'rpln6 zkizy, ham spo-
lednE s nim padne i t6ik6 jaimo, kter6 ho tam strhivS.
Tak dochizi vidy postupn6 k ripadku i nejvice kvetoucich iili.
Co jin6ho nei kruty duch olastnictui a osobndho zdjmu uvidi rlo
pohybu tyto neblah6 pievraty.
Eheu quam pereutlt breuibus ingentia causis."
CLAT]DIAN
Ifle, co mriZemo nazvat, osuclem st6tli.
Co by zajistilo stdlost i[Ei
Byla by moi,ni. tato nest6lost a tyto periodick6 zyraly iiSi tanr,
kde by v5echny statky byly nedEliteln6 spoleln6? Vytydte trrto
skv6lou zieadu; drZte se v5eho, co ji m&Ze uEinit nezmdnitelnou,
v5eho, Eim mriie napomrihat St'astnfru dfisledkrlm, nejvzneleniij-
5im myBlenkdm cti a ctnosti a providy zajistite dfastnlf osud sv(rh,r
niroda; bude jen jedini ristava a pouze jedin6 vLidni ristroji, aviak
pod r&znjmi jm6ny.
AZ ndjairf n6rod jednomysln6 svoli k tomu, ie bude poslorr:lr;rt
'r Ve vfohodni iecko-iimskri ifEi bylo divdno toto jm6no bcz rozdilrr vicrrr
rluiebnilcrlm dvora.
" B6da! Z jakl'ch nepatrnfch piiiin hynou ii6e, -
Pozn. piclcl.
 porze zrikony piirody, jak jsme je vyloiili, a bude jednat podle nich
lrnrl vetlenim .svfch otcri rodin, potom to bude demokracie.
Jestlize lid, aby tyto posvStn6 zfikony byly svEdomit6ji zacho-
viv6ny a i6dn6ji a rychleji prov6d6ny, vloii vl6du do rukou jist6-
ho poEtu mudrcri, kteii budou, abych tak fekl, povdieni d6vat
podn6t k providEni toho, co tyto z6kony uriuji a naiizuji, pak
vlida bude aristolcratichd.
Jestlize jedinf EIovEk, aby bylo dosazeno jeEt6 v6tsi piesnosti,
spr6vnosti a pravidelnosti v chodu politick6ho organismu, uv6di
v dinnost jeho pruZiny, .otit se stiv6 monarchii, kter6 se nikdy
nezvrhne, nopronikneJi do ni myElenka vlastnictvi. stane-li se toto
no6t6sti, vie mriZe blit zniEeno, ale v na5i hypothese je na tisic
prostiedkrio jak tomu zabrinit.
Pod jakou zdminlsou obEtuje politika ztijmy lid.u zdjmrtm
jednotlioce
ukSzal, jak dalece zmar zikonri piirorly zvrittil jak mo-
-Abych
r6ln[, tak politick6 my5lenky, piipomin6m, Ze at6t je povaiovin
za posludnf nistroj v rukfch panovnikri, kteii na nlm hraji tak,
aby-vyloudili z jeho strun zvuky, jak6 se jim libi. Tyto l,.o.ry
piedstavuji lid, kterf pry je slepf a obyEejnd nevi, co chce; kterf
ee chovi surov6 k tomu, kdo mu Ekodi, etejnE jako k tomu, htlo
zdi prosp65n1i, a nemohl by tedy nikcly vytvoiit spoleinost,
:._ T"
kdyby nebyl podmanEn ndjakou strach vzbazaiici autoritou. Ano,
lid6 musi bft ovlSd6ni; avdak od kdy se stal obecnf tricl slepfm
davem? NeniJiZ to od t6 doby, co vlastnictvi a osobni p"o.p6"l,
fn-olu s omyly, kter6 jsou jejich nfsledkem, vnesly, jak jsem jiZ
iekl, nesvornost tak rrizn6 a eloZit6 povahy
-"ri ilai, i,e z tisice
6otva se najde deset osob, kter6 by se mohly shodnout, af jde o zpri_
!o_b,
j"t se divat na prospEsnf piedm6t ,"Lo o vhodn6 prostiedly,
jak ei zajistit jeho stejn6 uiiv6ni? skoro i6dn6 osoba nebude mit
sprdvnou piedstavu o tomT co tvoii podstatu skute6n6ho blaha
i eebemen5i spoleinosti. Despotismur nzay hrecl6r rychle zadusit
tyto my5lenky, kter6 by uEinily ilovEka opravdu svoirodnfm, pro-
toZe by byl rozumnf. Lze se potom divit, Ze vEechen na, Ze ieti-
n6rod by se stal vrtkavym a nerozlrmnym davern, bouilivou sm6_
sicf nekone6n6ho poEtu vfiri a protichfitrnlich citri, jejichi vieni
je prud5i neZ vlny rozbouien6ho moiel Ze n6rod by ,".t"l ohndm,
74
kterf by poZiral a ni6il s6m sebe, kdyby jeho prudkost nebyla
drZena na uzdE zfkony, kter6 ho mirni, a pdny, kteii ho ovlidaji'/
Podle naBich mudrcri jsou zde tedy tito p6ni proto, aby silou a moci
ovl6dali eel6 lidstvo k jeho dobru, o nEmZ 6asto nemi ani potu-
.chy. Tito pastffi vedou hloup6 st6do k pEkn6 pastvin6 a odvraceji
ho od bahnit6ho mo66lu, do nEhoi by mohlo zapadnout a zahy-
nout v nEm. Odtud pochizi kr6eni zisada, ie mocn6ii jsou etvo-
ieni k tomu, aby pracovali pro 5t6sti svfch nirodri. Dod5v6m, ie
mi-li se jim to podaiit, bude tieba vyl6dit lidi z piedsudkri, kter6
je Eini alepymi k jejich ckutednfm z6jmrim; ale ve skuteEnosti
.d6je ae pravf opak. Celf ndrod je Iaoto vyvolen k tomu, aby uEi
nil St'astnfmi nEkolik smrtelnikri na ri6et sv6ho klidu a St6sti. Pod-
poruji se v5echny n6.zory a vSechny omyly, kter6 ho udrZuji v tom-
to ponilenf; jestliZe lid mi proep6ch z trudnych praci tohoto
otroctvi, tim l6pe. JsouJi naopak v6ci uspoiid{ny tak, ie pro-
epEch nEkolika nebo jen jedn6 rodiny zivisi na bidE cel6ho niroda
nebo jeho vEt5iny, vadi tato okolnost velmi milo tEm, kdoi za-
ujimaji nejvydSi mista. Miliony lidi maji Botva z 6eho Zit a jeit6
je o Edst plipravi danE a poplatky. Co na tolm z6leLi; vl5dnouci ro-
dina, klika nebo spi6e piizrak, kterli piedstavuje ndrod, jc rnocny
a bohaty; jeho autorita je upevnEna mnoha stoletirni; jcho vliv
zasahuje do rozs6hlfch oblasti. YSechno ostatni Iitlstvo je porrzc
bidn6 stSdo zviiat ovSem uiite6n;ich zviiat, a jcjich prini by
m6li z6jem na -
jejich zachov6ni, kdyby pics viclik6 nclrorly toto
plemeno nezrist6valo stSle tak poIetn6. A privi: na ti:chto ohav-
nlich zdsadich spoiivaji hrozn6 maximy machiavclismu,'3 podle
nichZ lid6 by byli ve vztahu k svlim vl6dcrim asi tim, 6im byli he-
Ioti2a u Lakedaimoilanfi.'5
e3 Mrchiaoe.lisrnus politikan podle nii jsou v5echny prostiedky dobr6
k dosaieni cile. Dostala- sv6 jm6no od italsk6ho politika Nicola l\{achiavelliho
(1469-L527), kterf ve ev6m dile >Vladaio tvrdi, ie k vytvoieni st6tu a siln6
vlidy jsou dovoleny vlechny prostiedky, bez ohledu na v6echna mravni kriteria.
Pozn. piekl.
- 2a Heloti nejniZ5i eociSlni tiida ve 6tarovEk6 SpartE. Zabyvali se zemE-
- pokliddni za majetek jedn6 rodiny nebo jednoho domu, nfbrZ
d6letvim. Nebyli
ccl6 spartsk6 obce, totii vl6dnouci tiidy nejmocn6jBich obdanri. S iivotem,
rnajetkem a pracovnimi nristroji helotri mohla volnE naklidat m6stski obec
spartsk6. Krat6 zachizeni Sparfanri s heloty vyvolalo jejich vzpouru v Y. a YIL
ctoleti pied Kri6tem. Pozn. piekl.
26 Lokedaimorian6 - ob6an6, kteii jedini mEIi v6echna priva ve Spart6.
Pozn. pielcl. - -
75

Moc a lunltce olfidcfi podle piirozen'\ho pr6oa;
jejich skuteirui o elikost
Obnovujfce piirozenli polidek v6ci, pgdivejme se na v6e s dru-
h6ho konce. Celek znamenl vice nei i6st, dokonce i neil 66st nej-
lep5i; cel6 lidstvo m6 v6t5i cenu nei nejlep5i ze v5ech lidi a ndrod
zasluhuje piednost i pied nejctihodn6j6i rodinou i pied nejv6Ze-
nEjdirn obEanem.
Iliednici, hodnostdii republiky a panovnici, 6im jste podle pii-
rozen6ho prSva ve vztahu k lidu, jemuZ vlSdnete? Prostymi slu-
Zebniky, pov6ien;imi starat se o jeho 5t&ti. Ale jakmile zneuZijete
IizuJeme prikazilIII vabiCh nloudrych rad.Je to ne〕 vystti pocta,kte‐
rOu prokazuieme pFevaze SchOpnOstt iilrlitt Vis pFfroda obdaFila.
Zistanetc‐ li vё rnチ svチ m pOVinn08tem, budeme vis nlilotat iako
e
dar nebes; budeme ci vis viZit iako otCe _― hle, takovi le vaこ
tё stf, budete‐ li se moci
Odmё na,vatte sliva a vatte velikoSto Jak6 こ
Za810uЙ it,aby tolik tisic smrtelnikt,kteFi isou Vim rovni,myslclo
0 118kOu na vis a na to, abyste nim byl zachovin!
Blih,ktery ]e bytosti neJvyse dobrotivou, uこ inil nis druを
nyIIll;
dbeite,abychom zistali tfm,こ im ismeo Tak iako bih ie hybnou
te vy
si10u ce16 pFfrody, v nitt udrを uie pOdiVuhodntt poFidek,buざ
hybnou silou llageho politick6ho istro313 tilll lako byste se prlpo‐

,鼈胤雅¶
1鰐 rttt「 聰蹴乳 r'fl職 糧::∬ よ
sv6 pravomoci, jste zbaveni kaid6ho riiadu a stanete se nejniiSimi
ileny epoleEnosti. YaBe bdElost, va5e piesnost 6ini v6s nejvErndj-
6irni sluiebniky lidstva
6eho zasluhujete, kdyZ jste
tdmi, kter6 lid nejvice miluje; av5ak
- se stali nevErn;imi nebo drzfmi sluhy
a odvaZujete se usilovat o jeho podrobeni?
囃温器鮮載 囁 ゼ瞥鍵鮮 ゝ
斜
e警
Ilemite をidn6 pFednosti a nic, c
N6rod, kterf postavf do 6ela jednoho ze svfch obdanfi, zejrn6na,
je-li to nirod, kterf se iidi pouze z6kony piirody, coi nemi privo,
aby mu lekl: >PovEiujeme v6s, abyste n6s donutil zachov6vat
臨軍盤
でm!韓
蠍講難 押爵ギ1
el∫

ich blizk,Ch hOdi sc za vaも eho r

も
《
emlouvy, na nichZ jsme se dohodli. PonEvadZ jejich cilem je udrZet nat, a to 8VObOdnou volbou a nezivisle na iak,Chk01i nirocich。
by
mezi n6rni vz6jemnou pomoc tak dokonalou, aby nikomu z nis T`を i se, iaki Sn110uva,26 iak′ nirok,27 iak6 privo diVn6 (lrЙ
miЙ e zruこ it tuto bOЙ skou Chartu28 a mliЙ e zprostit Vl`dcc llloを
e…
nechybElo nejen to, co nutnE potiebuje, a co je mu prospE5n6, nfbri

I鰈
ani to, co je mu piijernn6, piikazujeme vim, abyste piisnE bddl nad
zachov6vSnfm tohoto poi6dku, uv6domil n5s o tidinnfch prostiedeich
nutnfch pro jeho udriov6ni, abyste n6m usnadnil tyto prostiedky
pouZivat a povzbuzoval nis k tornu, ahychom jich opravda uii-
椰
聾 離
vlid.
慰 i鰍
li轟1鷺
vali. Rozum nfm uloZil tyto zikony a my uklddime v6m, abyste Kdytt iSem dokizal,差 e pivod,pFiこ illy a rozbuielli Vこ ech nesviri
jich byl stSle parn6tliv a uplatiloval moc a autoritu t6chto z6konri a vtteho zla zivisi na nesprivn6m spolcこ ensk6m zFizenf, pokusiln
a tohoto rozumu vri6i kaid6mu z nds; hudte jejich prostlednikem se pFesnt urこ it pο jem neぶ ιこSι t a ttrα υだんοzJα 夕myこ lenky,kter6
a jejich hlasatelem. Zavaztjeme se, ile v6m pomriZeme donutit j6ou velnli spletit6 u vё tginy nattiCh moralisti. Potom budu zkou_
kaZd6ho z nis, kdo by byl natolik nerozumnf, Ze by je neposlou- Inat vliv tる chto bludi na mFaVni pFikazy.
chal, aby je dodrZoval. Musite si uvEdomit, ile odvililite-li se vy
s5m porudit povinnosti spoleEn6 v6em nebo zanedbdvat povinnosti
ev6lro fiiadu, budete-li chtit n6m vnutit ndjakf zivazek, kterf z6-
z∬ こ
。 馬 で認 L″ 峰貨縄∬子
ι 電献 ,∬ Pliよ よ
I盆 '棚 :崎 Ic篤 1■
kony nepiedpisuji, zitkony samy prohlSsi vfs ihned za zbavena
veSker6 rnoci. Nikdo v6s jiZ nebude poslouchat; bude v6m ulo- ん・ f:「

Zeno mlEet a vrStfte se mezi nds jako prostf ob6an, kter;i se musi
podrobit na5emu ziizeni.
雷 瀞望 Ъ 露&蝋Z議側 鮮≒ 露 彙 品 j鎮
撫 略 潔
Poklfdime yi,s za schopn6ho n6m vl6dnout a s drivErou se pod- 翌ぶ lざ lllザ f瓢 宝
∫ ′I)'滉 .

77
76
 TRE「 ′ C/sT
ZVLASTNI NEDOSTATKY BЁ ZNЁ MORALKY
Co je zlo; rfi2ru6 jeho d,ruhy
elovEk je podle sv6 piirozenosti (aby si totiz rychreji uvEdomil,
Ze musi peEovat o syou sebezdchovu) nichylnf porororut v5e s hle-
dieka sv6ho >J6<; naz,!v6 proto zlent. vle, co Be mu piimo nebo ne_
piimo nelibf nebo mu dkodi. Av5ak piemlidleni a siudium nauEily
ho ddlit tento obecnf pojem.
Fysickfmi zly naz,f.vime takov6 zm6ny hmoty, kter6 jsou n6rn
nepiijemn6. Znileni n6jak6ho kr6sn6ho t.,n6tu, .rUluU.6no rrZit";r,e-
ho piedm6tu je pro nds ztrtitou a iltodou; pocifuleme nespohoje-
nost, litost. Nehody, kter6 n6s postihnou a- jejichi privodcem je
iist6 pasivnf jsoucno, jez nds zrani a jei n6m zprisobi borest nebo
v. I .
ne;ake nepiijemn6 pocity, jako na pi. r6na kamenem, to v5e jsou
zla fysick6, kteri nazfvSme neitEstim,
Prisobeni n6jak6 rozumn6 pii6iny, kter6 se n6m nelibi a n6e
ur6Zi nebo n6s zraiuje, ie zlo mransni, a toho, kdo tak rimyeln6
jedn6, naz'iv|.rne z$m,
V protikladu k t6mto neblahfm vztahrim jsou pojmy rfiznych
druhri dobra; dobro, kter6 vzejde z n6jak6 neZivotn6 fiXfirry, brd"
tysich6; dobro, jehoZ se nim dostane z pii6iny brd,
"or.,*16,ridinky
mraani._Tyto piiiiny jsou obecnd naz.fvilny dobrfmi,jejich
isoa dobrodinitn, naie pocity radosti, vfsledek je rtsp\ihem a n6rl
etav blaienosti. Vynasnaime se, pokud je to moin 6,, z.olit beztak
piiliS 5irok6 meze toho, co nis rmouti, a roz5iiit malli rozsah na-
6eho blaha, kter;i se na5i moralist6 snaZi udElat je5ti men5im.
Pied todii boZi neni fysick| zlo
Tvrdim, ie v5echna fysicki zla pochd,ejf z nestilosti vztah&
a situaci, jimZ nfs na5e piirozenost vyd6v6 na pospas, hter6 so
v5ak prvotni piidiny vribec nedotlikajf. Nebudu oe zdrzovat tfm,
7B
abych dOkazOval, cO nikdO nebude popirat, totiを , 労e nckOneこ nこ
moudr6mu stvoFiteli se ve vζ eobecn6m Fidu 8Vё ta Vも echno ievf
natolik dObr6 a sprivn6,iak ien ie tO nl。 をn6, aを e v iehO dile nic
mu nenliЙ e bチ t nemi16.PFed tviFi stvOFitele neni tedyを idn6 fy‐
sick6 zloo NadtO 労五dn6 fysick6 z10 nepochiz1 0d stvOFitele veこ ke_
■6ho Fidu, nebOぜ zmatek ve vz`iemllttCh VZtazich mezi iChO neを 1_
vymi vytvory by svё dこ il 一― coを nelze prlpustit ―一 〇nevこ domosti
a Omylu nekOneこ n6ho rOzullnu; pOkud jdc O nis,znamenal by ten_
to zmatek,Ze a■ i neiVy首 も i bytOst nenf dokOnali; a tatO myOlenkュ
nenf o nic m6nё nesmyslni nett prvi.Co tedy nazttVime fySiCkfm
zlem,ve skuteこ nOsti jttIIll neni, dOkOnce ani ve vztahu k nin■ , nc…
bOt pFednこ velk` こ dOt′ kaif, neisou
nim po chuti pOuze `lst nchod,kter6
proto,こ se nis nelibё neni s to Obsih‐
e ni6 omezcn,ObZOr
llout celtt Fid a vziiemmOu souvis10st vegkerenstvaぅ zachycuie pOu_
Ze iehO Z10mek,kterチ poklidi za nedOkOnalチ , ieを tO krOmё nё ho
nic nemtitte vidё to Jin6 z tё chtO llehod ncisOu vZhledem k nim
ani tak fysickチ mi Zly,iakO Spige na16havttmi Vチ Strahami,abychOm
se zbavili nebO uchrinili tOhO, cO ndIII miZe とkOdit. TOtO vtte nc_
f Vile, ■
lze pOklidat za vチ Sledek plisObeni neivyこ と ozhOdllllt6 nim
もkOdit,n′ brtt Za dobrodinf, kter6 nim prokazuje.KdybychOIn byli
pOmfieiicf iako iSOucno neを iv6, nemOhli bychOm si stこ Йovat na
slepou priこ inu, kteri zpusobuJe, ze postupnё llpadil■ le clo HlosteJ_
nosti nicoty; tiln m6nё miZeme obviЙ Ovat pFfこ inll dol)rotiv011
a mOudrou,kteri miZe dOpustit a cllce,abycl10m podst0111)11l iak6‐
k01iv dOこ asn6 strasti pouze proto,Ze je v icifln plinu, aby kaを cli
3mrtelni bytOst,ObdaFeni rozumeln,pOstupnё zakusila ieli dObro‐
tivost a pocitila plnOll ieif hOdnotu.
″raυ tt zZo se ι
ダλd′ ο
tt rOZ“ rltん ダcλ らγι
οStι
Z toho vこ eho vyplttVi,労 e ve vesIIliru nenf iin6 zJo ne2協 rα υが,
pouzeこ lovこ k iakoを tO rOzumni bytost IIlitte bttt Jeho priこ inou,pou_
ze proti nё mu se miを e obracet a pouze iemu miZeも kodit.」 ak
,Snle Fekli, v pFiこ inё tkvi svObOdn6 rozhodnutf こkodit 一一 tOtiЙ .
zJο bα a v iedinci,kterチ ji ZakOuこ f,se prOievllie jakO議 α,λ γιυJα .
Bylo by tedy nesmysin6 tvrdit,労 e ani bo労 ski bytOst nenf '醜uttetFcna
tこ chtO neblahttch VZtahi.Znamellalo by tO,ze 3e nestili a pOIILlJe‐
jicf,steinこ iako my・
Nikol市 ,tvrdi se,bth nepOd16hi mravnimu zlu iak0 1id6,iinチ mi
79
Hl()vy, zlo ho nemitte postihnout ani poruさ it iChO nezmё nitelnチ
kli(1, alc miZe se mu nelibit, podobnё iakO nis se dotフ ki a nis
ZllCl)OkOiuie,宙 dime_li,労 e na nё kOm ie piChino zlo,aこ koliv nim
Sarnチ nl nic podobn6ho nchrozfo Tento niも smysl pro dobro ic ien
Obrazem dObrOty bOを f。
DOkiZi hned, dO iak6 1111iry toto srovnini je nesprivn6, aこ koli▼
jc za nynё jこ fho stavu spoleこ nosti pro8pё ttn6.Je iednim z tこ ch utti・
teこ nttCh Omyli,kterチ っpOdObnё iak0 0myly naも ich smysli,mi na.
hradit chybこ ifcf pOnauこ eni pFfrOdy,kdytt linl こ10Vё k pFestane na‐
310uChat, ie Omylenl, ichOを by se lledopustil, kdyby se stile Ffdil
prvotnillli z`kony.
Tvrdillll, こe こ10vё k si nemusel pFedstavOvat, こe se boを stvo na
llё hO hnё vi pro iehO ttpatn6 1skutky, kdyby neporu6oval tO, cO mu
pFedpisOvaly pFirozen6 city,ncbot pOd ieiiCh blahodirnOu vlidou,
jak iSme ukizali v,こ e,こ 10Vこ k nemiZeも kodit svヵ m blittnimo V pFi‐
■ozen6m stavu vこ echnO mu iagnこ ukazuie, aby ttiVこ pociloval, こe
ie ttutn6 konat dobrO,a vede ho k tomu.
/れ α
Jogte mezゴ ダ αttrα υ
Jysじ Cた ガ FdJoれ
“ “
Btih pOdFfdil lidsk6 こ
iny steinこ iako sVё t hmotnチ vgeobecn6mu
z`kOnu一 ―nezvratn6mu principu vこ cho pohybu.A jeliko鯰 vこ echny
vё ci jsou iednOu provttdy uspoFidiny podlc plinu tak pozoruhod‐
n6ho svou iednOduchosti i rozsahem a bOhatstvfln vttsledkt, vこ e
se pOhybuie a Vも e postupuie v pOdiVuhodn6 8hodё .Zdi se,Й e vge‐
mOhouci ponechal vedleigfm pFfこ inttm a iednotliv′ miこ inkim v01_
nチ prilbё h nebO,chcete_li,udrttuie ie vこ lnosti a vz`iemn6 zivis‐
i・
10sti. Vё dy pFivedly lidi dosti blfzkO k zikladnf pruを inё tohoto
mechanisIIrlu, aby ho mohli pOstihnOut aspo通 v hlavnich rysech。
Bih, kterチ ie Stile t′ を, Stanovil i v mravninl svё tё nezvratnチ
princip んθυ」 れれοstt prO bytosti,kter6 chtё 1 0bdaFit schOpnOsti, ie透
by ie mこ la k tOmu,aby se camy navzilem Chrinily,Steinё iak0
ponechal nettiv6 isoucn0 81ep6mu a mechanick6mu pOhybu, privё
tak pOdFfdil lidi vidこ f sile, kteri ie proniki takFka skrz naskrz
a zcela Ovlidi.Pocit scbelisky,kter′ beZ CiZf pomoci nic nezmitte,
sti konat dobro. Nage slabost ic v niS Setrυ αどれοstι
nllti nis na tttこ
8V6ho druhu;vede n68 8teinこ iako setrvaこ nOst tё les k tOmu, aby‐
chOyn se podFfdili vtteobecn6mu zikonu, kterチ Zavazuie a spOjuie
vこ ecllny mravni bytOstio Ro2um,nelli‐ li niこ im zatemnё n,ieも tё ZVё t‐
首
uiC Silu t6to zvl五 も
tni pFitaを livosti.
8́0
Koru1ni d.obra je prt:ni naie mraoni piedstaau
Nau6ime se konat d,obro mnohem diive, nei potiebujeme pono-
udeni, jak neEkod.ir svfm bliinim. Doba nali prvni bezmocnosri jc
dobou tohoto 6faetn6ho u6eni. Udriuje nie dlouhou dobu ve stavu,
kdy jsme proeti jak6koli my5lenky konat zlo, a to proto, aby ee
v n6s mohla rozvinout a posilit myllenka konat dobro.
Tvor piedurlenf iit ve epoleEnosti, prochizi d6tstvim, kdy ae
piim6Ien6 jeho v6ku upeviuje v nEm tento eklon k dobru. Jeho
prvni pohyby jsou znimkou toho, co dit6 potiebuje, a neni v nich
ani stopy po zlfch n6hlonnostech. Tento vEk, plnf iivosti a bez-
etarostnosti, je schopen pouze krdtce trvajicich pocitri kiivdy, kter6
snadno zahladi sebemen5i projev dobroty. At' se jeho vzru5eni a jeho
neklid 6asto zdaji sebeprud5i, jsou pouze znimkou jeho citlivosti,
nikoliv v5ak zkaienogti. Je oduBevn6lfm tvorem, kterf jeBt6 niieho
nezakusil a pieje si v5e vyzkouSet; proti nidemu neni opravdov6
popuzen; chce se radovat a bez ohledu na piek6Zky smEiuje piimo
k piedmEtu, kterf je mu piijemnf. Jelikoi je5tE nevi, ie nEktlo
by mn rnohl ubliZit, nybri. naopak vicli, ie mu 6asto piijtlou na
pomoc rodiEe nebo lid6 mu blizci, st6vi se pro n6ho jejich p66e,
jejich laskSni a jejich piivEtivost stSlou Ekolou l6eky; a coi ncni
Ligka z6kladem v6ech dobrfch skutkri? Ano, kdyi jsrno poznali
na eob6, ie ,jsou lid6 vlidni, kteii nim prokazuji tlobro, probudi
se v nis stejnd ndklonnost. Stil6 zku5enost dokazuje, ie takov6 jsou
priv6 prvni dojmy, kter6 m6me jii od narozenil tak si to piSla
boZski dobrotivost. Bylo by proto zbyteEn6 mn6 namitat, ie mri-
Ze-li idea dobroEinnosti piedchizet v nis kaid6mu sklonu Skodit,
mriie se tak6 st6t, ie hylyJi prvni okamiiky naSeho Zivota neblah6,
je v nis jiZ od nejritlejEiho d6tstvi sklon k Spatn6mu jedninf. Od-
povidim, Ze by to bylo moZn6 v mravnim i6du, ustanoveu6m lidmi,
Ze v5ak piirozenf i5d, kterf mu vZdy piedchizf, chrini n6s od
tEchto Skodlivfch n6klonnosti, pii nejmenBim na krdtkf ias, a uchr6-
nil by n6s od nich navZdy, kdyby mu pii5lo na pomoc ziizeni, krer6
by dovedlo piedpisy, pravidly a piiklady udrZet a upevnit prv6
lekce dobrfch ekutkfr. Ye skutednosti vSak jejich prvni dojmy rych-
le se zahlazuji; sotva mdme za sebou d6tstvi, jiZ svobodn6 bytosti,
kter6 ee ndm snaZi ubliZit, nis naudi, abychom je napodobovali.
6 - Z{konlk pilrody 81
一 」
 Co by trclvfurilo dlooElca oiech myileneh na mraani zlo
Je torly jist6, i,e mravni zisada: konej dobro, aby se ho i TobE
dostalo, platila diive neZ druh6 maxima: neEirt jindmu z16, aby nilado
z16 neiinil Tob6. NuZe, od,straite vlastnictvi i slepf a nelitostnf
zijem, kterf je provizi, vyhladte v5echny piedsudky a omyly,kter6
je udrZuji, a lid6 se piestanou sviiet a napadat jeden druh6ho
a zmizi zaiivl v65n6 a lcrut6 Einy; pojem, piedstava mraoniho zla
piestane exigtovat. JestliZe zristanou nebo znovu se objevi stopy
tEchto pledstav, budou vyvol6ny nepatrnymi a bezvyznatnnlimi udri-
lo,stmi. Rozpory mezi lidmi nejenZe nehudou a to zatemnit rozum
tEch, ktefi ee piou, nebo oslabit nadvlidu piirozen6ho sklonu konat
dobro, nfbri naopak zprisobi, Ze lid6 budou je5t6 silnEji pocifovat
jeho vliznam. Zkritka, jak jsme vidEli jiZ na jin6m mist6, ve spo-
le6nosti se setkime jen s malfmi rozdily v ndzorech. Tyto neshody
naopak ddvaji vyniknout harmonii, kterd v ni existuje, a nebudou
ji ani tak ,5kodit, jako spiSe brinit, aby spoleEnost nepropadla
zmal6tn6losti.
Jaltd jsou pied tadii boii mrauni nedokonalosti rozurnnfch bytostt
Z toho, co jsem pr6v6 uvedl, moralist6 udElaji zivEr, Ze Elov6k,
jelikoZ je svobodnou bytosti, kter6 mohla a mEla zristat ye 6tavu
blaZenosti, nutn6 vyvolal hn6v sv6ho tvrirce, kdyZ poruSil jakoby
echvSlnE jeho prvotni zdrn6ly. Reknou, ie tento tvor musel bft
velmi poSetilf, kdyZ podlehl nesietnym zhim, kteri byla na prvni
pohled zjevn6., takie se rnohl tohoto nebezpeii ,snadno uvarovat;
Ze se tedy lidstvo tEZce provinilo v oEich boiich a pln6 zasluhuje
trestu.
PouZilJi bych srovnini jako na5i filosofov6, bylo by snadn6 do-
kilzat, Ze kdyby evrchovand moudrost soudila o vEcech asi tak
jako my, ElovEk trry zasluhoval spiSe boZi slitovini nei hn6v, spiSe
boZi pornoc neZ trest. Kdo by vlak nepocifoval veEkerou klamno.st
a sm6Snost takovfch srovnfni?
Ye vesmiru neni nic, co by se mohlo nelibit bohu v tom smyslu
a tak, jako se n6kter6 vdci nelibi Elovdku stvoieni tak omeze-
n6mu a slab6mu, bytosti pomijejici, kterou - sebemen5i zdinlivli
zmatek zneklidni a znepokoji. AEkoliv naprosto nemriieme v6dEt"
jak btlh pohliZi na fysiek6 nebo mravni jevy, kter6 nazfvArne zlem,
neni pochyby, jak jsem jiZ iekl, Ze to, co se nim zdir byt nepo-
82
{Grrrli,JI.aIn
I'r'ltlkem, nemusi jim bft pro nekoneEny rozum, kterf v5e uspoiitlal;
jinak by bylo tieba vytknout bohu neprozietelno,st nebo Spatnost,
rrobo udElat z nEho osud, kterli nezni sirn sebe. Ti, kdoZ tvrdi,
ir: ee d6ji v6ci, kter6 by se mohly piiiit my5lenkim nebo vrili boii,
rrcmohou se pies v5echno sv6 risili vyhnout t6to n6mitce, kter6
vznikd ihned sama sebou.
Vskutku, ur6ZiJi nEco v mravnim chov6ni lidi boha, t. j. nelibili
Be mu, neni-li to, co nazfvime zlem, v jeho oEich prostfm nedo-
etatkem, nutnfm n6sledkem piirozenfch mezi schopnosti dlov6ka,
odk6zan6ho v pozemsk6m Zivot6 na sebe sama, nenf-li toto zlo
pouhou neprozietelnosti, chybou, kter6 sarna v sob6 nese svrij trest
a vykoupeni bude tieba bft zajedno v tom, Ze v5echna lidskS
- umEl6 zikony, jimZ se smrtelnfci podlidili nebo
zlizeni, vlechny
byli nuceni se podiidit, jsou hlavnimi hiichy, tirn obludn6j5imi
a tim vice zasluhujicimi potrest6ni, ponivadi jsou pramenem v5eho
zla. Za tohoto pledpokladu bylo by tedy tieba ifci, ie bfih musi
potrestat v5echny na5e mudrce a v5echny na5e z6konod6rce, kteii,
jak jsme shora uk6zali, zvrdtili zdkony piirody. Poslouch6te-li je
v5ak, nejsou vinni; mEli piece nejlepSf rirnysly na sv6t6.
Polrud jde o ostatni lirJi, z 6eho je lze vinit? Konec koncfr neni
jejich vinou, dopustiliJi ee omyli, kter6 zn6soben6 a pien65cn6
z generace na generaci, staly se nepiekonatelnlfmi. Jestliic tedy
nisledkem tEchto omyhi n6kter6 osoby jsou nefiprosnou nutnosti
dohnfny k tomu, aby se staly zlo6inci, coZ nemaji prdvo, dokonce
i podle z6sad naBich moralistfi, ospravedliiovat svou bezd6inou
dpatnost, dpatnost, kteri jiZ pied nimi tvoiila t6m6i fiplnou sou-
stavu? Zhoutrnf proud ve5ker6 zkaZenosti prot6kf ie6iSt6m jiZ div-
no vyhloubenfm; tito neSfastnici mohou jen stiii uniknout z 6et-
nfch virri, kter6 zanechivi za sebou na sv6 cestE. Kdo je vinen:
ten, kdo odkryl propast, nebo ten, kdo do ni spadl?
Yytvoiili jste zSkony a vdd6li jste bezpednE, Ze budou poruieny;
iiZ z toho jste mohli soudit, jak byly nedokonal6. Trest je jedinfrn
prostfedkem, jehoZ jste pouZivali, abyste udrZeli tyto z6kony v plat-
nosti. ProE d6lite boha zodpovddnfm zasvE omyly? JakZe! Dokonce
chcete, aby se pohor5oval nad tim, ie v6rr odpiraji posluinost,
a aby pronisledoval obEti va5i msty i tam, kde kon6i kaZd6 poru-
Beni povinnosti!
Namiti-li se, ie brih mi trestat kaZd6ho, kdo poru5f tvou povin-
nost, stejnE jako to d6laji lid6, neni to eprivn6, pon6vadZ zloEinri
００
々０
Br)nernuseli dopustit pr6vd ti, kteii je maji na ovEdomi, nebof lidsk6
drZim oe jen vnEjdi zjevn| strinky tohoto procesu; jevyo v nichi
zrikony jsou nedokonal6 a eamy mohly bft piiEinou jejich zlo6infr.
jej spatiuji, mnE ukazujio ie v5ude, ai do nejmen5iho komdiiho
Naopak, tyto zdkony, vytvoien6 pr6vE proto, aby zabr6nily zloii.
kiid6lka, existuje postupnf vfvoj. PiesvEdEuji se o pokroku sv6ho
nrim, divaly ponauieni vzhledem k piirodE stejnE neri6inn6 jako
rozumu a citim jej. Mohu tedy oprdvnEn6 iici, Ze se podivuhodnou
pobuiujici. Tvrdite, ie va5e zikony jsou pievzaty z piirody, a j5
analogii morflka piiznivE rozviji a ie piirodni zSkony pies svon
vim ukizal, Ie pr6v6 piirodE odporuji. Jak dokdzat pravost jejich
cilu a mirnost jen postupnE nabfvaji pln6 vl6dy nad lidstvem. N6.
boisk6ho pivodu, jak dokfzat, ie bfih piijal za ev6 tato ponauEeni
rody, kter6 se tvofi, pocifuji tedy zprvu spi6e obecnou uiitednost
etejn6 jako piik6z6ni, kter6 uklidi lidem pod velmi piisnfm epoleinoetio nei aby si jasnE uvEdomily, jakri spoleEnost je nejlepli.
trestem.
Teprve po dlouh6 iad6 mravnich omyhi, teprve po tisici zkouEkich
Jinak musfte piipustit tyto neBmyslnosti: l. ie brih kvrili lidsk6
po5etilosti odvolal a zru5il prvf z6kon piirody i jeho drisledky; Iidskf rozum koneEnE objevuje, Ze nic nemriie piini5et vice 5t6sti
neZ stav prost6 piirozenosti; avSak jak by to n6rody mohly pocho-
2, ile zrnEnil podstatu prvotnich vztahri, kter6 cht6l vytvoiit mezi
pit, kdyby nepro5ly rriznfmi formami vl6dy, rriznlimi syst6my, je-
rozumnlimi tvory, aby misto nich zavedl syst6m toho 6i onoho jichZ nedostatky mEIy beztak diive nebo pozddji obrdtit v5echny
z6konod6rce; 3. jelikoi tomuto emrtelnikovi se pii jeho reform6ch
sympatie ve prospEch piirody?
hodilo kvrili eouladu jeho soustavy prohlisit za zloEin i takovf
- - 6patnf, prozietelnost, podle T6mEi v6echny nirody mEly a jeEtE maji piedstavu zlat6ho v6ku,
skutek, kterf podle piirody neni vribec
blouznEni jist6ho fanatika, by trestala ty, ktefi by se nepodrobili
jimi byla zIejm6 doba, kdy mezi lidmi vlSdla dokonalE tlruZnost,
jejiil, zikony jsem shora rozvedl. Snad tato prvotni nevinnost, v nii
jelro piikazrim. JestliZe tyto z6vdry z va5ich vlastnich z6sad pobu-
iujf zdravf rozum, vzdejte se jich ve proapEch n66eho rozumnEj- lid6 Zili po mnoho stoleti, auiZ si ji uv6domovali, byla pr6vE proto
odsouzena k zriniku. Tento ripadek vedl k barbarstvi a lupi6stvf,
Eiho. Je jist6, jak jsem ukizal na jin6m mistE, Ze pokud zikony
piirody trvaji jako celek, nikdo ee nemriie dopustit zlodinu. Neni a tato zla tkflzala Iidem cenu jejich prvotniho ,stavu. Pohou5eli
se doepEt k tomuto stavu z6kony, kter6 byly dlouho velrni nedo-
tudiZ drivodu trestat zlo6in. JestliZe n6jaki neobratni ruka omylem
poru5i ustanoveni t6chto z6konfr nebo spiSe ae zmyli a z nevEdomosti
konal6 a byly vystiiddny zdkony dokonalej5imi. Tyto zrikony byly
podnftf n6kter6 ne5fastniky, aby je poru5ili, nekoneEni moudrost a budou ziejmd nahrazeny novymi, je5t6 uspokojiv6j5imi, a tak
pouZije t6ie ruky, aby napravila nahodilou 5kodu. d,iie, ai, ei oEiStEnf rozum zvykne tznivat pouEeni piirody a bude
V odieh prozietelnosti je mravni zlo v 6lovEku jen tim, iim je trvale pouze pod jejim vlivem. AZ dospEje do tohoto 6t'astn6ho
obdobi, 6lov6k nabude veSker6 dobroty nebo mravni dokonalosti,
nedohonalost u jsoucna fysick6ho: jeho moudrost neznidi vici ne-
jak6 je vfibec schopen. A jak ae zdi, privE po tEchto stupnich
dokonal6, ale zdokonali je. YEci nedokonalou nazfvirn vEc, kterd
je5t6 neni tim, 6im ee podle z6m6rri prozietelnosti mri st6t. prozietelnost vede k ni lidsky rod. easto se iik6, Ze iiSe maji atejnE
jako licl6 av6 d6tstvi, sv6 ml6di, avrij v6k zralosti a staieck6 vet-
chosti. NedEjeJi se lot67 s celym lidstvem, kter6 po n6kterfch ple-
Ve soEtE hmotndm i ae saEtE mraanim se oie postupnE zdoleonalu.je
vratech dosp6je k trval6mu stavu nevinnosti?
AIe zanechme hypothes a vytyEme pojem mraoniho zla a odkadme
Y piirodE stejnE jako v umEni, v hmotn6m sv6t6 jako ve evitE je do jeho spr6vnlich mezi.
duchovnim a mravnim v5e sv6dii o tom, Ze existuje urditf stupefi
d.okonalosti, k nEmuZ se ve5ker6 jsoucno postupnE povzn65i. Ne.
znirne po.dstatu nejjednoduS6fch ani nejriZe vymezenfch v6ci; nevi. Sprdand tneze rnraDnf.ho zla
rne, zda jsou nebo nejsou schopny rychl6ho piechodu k dokonalosti
a mohou-li ji tedy s pomoci boZi dosrihnout piimo, a ne pouze V plirod6 neni fysicl$, alni mraani zlo vzhledem k bohu, to jest
pootupnE. Neodpovid6m na tuto ot6zku ani kladn6, ani zipornE,
mezi bohem a bytostmi jim stvoien;imi neexietuje vztah, kterf by
nebylsnimveouhlase.
B4
 Itik6te, Ze vEt5inu lidi etrach pied tresty a mukami, piitomnymi
nebo budoucimi, zdrZuje od zvrhlych Einri; kolik rieili vynaloiite,
elabi smrtelnici, abyste znemoinili nEjak6mu Silenci, aby vim ne-
ublilil! To v5e by bylo zbytelnfl, kdyby nebylo nevyhladiteln6
poiestnosti, kterou brih vloZil do lidsk6ho srdce. U5lechtilf 6lov6k
ji miluje prost v6eho strachu; zlodinec lituje, Ze ii ztralil, i kdyZ
ulel tresiu. PoEestnost sama trest6 a zabraiuje zlodinrim rispE5n6ji
neZ lfmini kolem a Sibenice: Ille (Deus) legis hujus inaentor, dis-
ceptator, lator: cui non parebit, ipse se lugiet ac naturanL hominis
aspernabitur: atque hoc ipso luet maximas poenas, etiamsi caetera
supplicia, quae putantur ef fugerit .. . suuffL quemque scelus agitat,
anxentidque aft'icit: suae malae cogitationes, conscientiaeque animi
terrent, hae sunt impiis assiduae d,omesticaeque Furiae.' Podle z6-
mErri prozietelnosti maji lidsk6 zikony, kter6 nerozumnE poru6uji
piirozen6 city, spojit svou plisnost s oslabenou eilou tEchto citri
a nahradit tak ztrity, kter6 samy zavinily. Tyto city samy, kdyZ
vychladlo vzplanuti zvr6cen6ho jednini, nabfvaji op6t ev6 pln6
sily a stivajf se tak stra5nymi Eumenidarni, kter6 pomShaji lidskym
z6konrim trestat zlodiny. StejnE jako jeden niaraz se ru5i jinlim
nirazern, stejn6 i nejrriznEjii nerozumn6 piidiny vodou kc zlolinrim
a n6sledky t6to nerozumnosti zni6i jeji neblah6 riEinky; nisili ge
ru5i n6silim, a pro lidsk6ho tvora, jehoZ tyto vztahy mohou zajimat,
zrist6vd pouze ide6lni vzor.

Pγ θ
θんοごれd Pγ αυ」
eん οzJα ノ
e zdroυ ο
Prqad piidina protikladu rozutnu a srdce
Jれ κJ`λ eれ ´rο ι
J れゎれ
`ど
“ UvaZujeme-li o lidskfch 6inech, kter6 naz.jvSme kritce neiestmi
a kter6 nejsou tak 5patn6 jako Einy zvrhl6, vidime, boZe, kolik
d6tinsklich, podivnfch a sm65nfch Einnosti lid6 spojuji s mravni
id,eoa dobra a zla. Tyto pojmy, kter6 nema ji i,6dnf vztah k piirod6

'L
Cicero: de Rep., lib. IV, de legib. I, 14.
On (Bfih) vynalezl, vyjndiil a vyhl6sil tento zihon: kdo se mu nepodiidf,
prch6 s6m pied sebou a zhrdf lidskou piirozenostio a nroto ho stihnou nejt6Z5i
trcstyo i kdyZ unikne viem ostatnim myslitclnfm muhrim... tripi se svfm vlast-
nim zlodinem a propadi pomatenosti; d6si se svych 6patnfch myllenek, vfiitek
ev6domf, kter6 jako neodbytn6 furie* pron6sleduji sv6 ne6tastn6 ob6.ti. Pozn.
piekl. -
* Furie * iimgk6 bohynE pomsty, iecky Erinyie, prondsledujf a trestaji zlo-
iince a hiidniky, jsou zosobnEnim zl6ho svEdomi. Usmiieny m6ni se v Eutneniily.
Pozn. piekl.
-
86

― ￨
・
 a rlokonce jsou ji na piekdiku a odporuji ji, tEEi ee nicm6nd takov6 C'est un sophiete qui nous joue,
dfrvi:ie u lidi, Le z nich dasto uddlali boisk6 piikazy. Kdyi se stane, Un vil complaisant qui se loue
ic piiroda navzdor rozumu svrhdv6 zbyteEn6 jho, lze poklSdat A tous les fous de l'univere,
jeji odpor za vzpouru? Lze iici, ie vrile svidi ElovEka k nepravos- Qui s'habillant du nom de sagee,
La tiennent Bans cesse ir leure gages
tem pies svEtlo rozumu? Toto domnEl6 evEtlo je ve skutednosti Pour autoriser leure traYerE'
pouze matnou jiskiidkou a nelze se tedy divit, ie piiroda, kteri Rousseaua
je moudiej5i i silnEj5i ve svfch citech, tak 6asto stavi vfili do proti-
kladu k rozumu, jako by se vysmivala jeho rad{m. Jen proto, ie takto zneui,ivaji rozumu, mriie vEtBina naSich me-
A priv6 to je gordickf uzel, pied nimZ stoji naSi rozumujici Iancholiekfch snilkfl horlit proti 6lovEku, snilkri stejn6 podivnych
moralist6. Srdce 6lov6ka, iikaji, je neproniknutelnf labyrint, jehoi a nesrozumitelnfch jako ten, jehoZ hanobi. N6kdy vdak obdaiuji
nejtajn6j5i zfhyby nelze poznat; je to neuvEfitelni sm6s prvkri na- milosti toto ne5t'astn6 stvoieni, a aby ho pot65ili, iikaji spolu s na-
Eim slavnfm bisnikem:
vz|iem si odporujicich, kter6 mezi sebou neustile vdldi. Nai je
mu rozum dobrli, jestliZe i g timto prrivodcem klopfti na kaZd6m Malgr6 l'6paiase nuit sur I'homme r6pandue,
kroku, jestliZe ho kaidou chvili vidime, jak jednri proti svym n6zo- On d6couvre un rayon de sa gloire perdue:
rrlm a z6sad[m, o nichZ se zd6 bft co nejpevn6ji piesv6dien, jestliie C'est un roi qui, du tr6ne en la terre jet6,
kone6nE neni nic nedrisledn6jEiho neZ lidsk6 jednini? Conserve sur 8on front un air de majest6,6
Racine syn
Video meliora proboque, deteriora sequ,or.'
, OVIDIUS
Coipak toto neni cennf a uZiteEnf objev?

Drivod toho je velmi prostf: jde o io, i,e v tisici piipadech va5e
piedsudky, vaEe omyly a va5e poietil6 nizory odporuji tomu, co
n6s u6i moudri piiroda; srdce vSak vycituje jeji bystr6 a spolehlivd
pouEeni a jako by se vysmivala pr6zdn6mu pedantismu rozumu,
kterli vidi nespr6vnE.
Seberte nyni viechny ty satirick6 nebo elegick6 tlachy, kter6 napo-
vidalio lidstvu starovEcf i novodobf stoikov6, jako rrizni ti Pascalov6,
Malebrancheov6, Du Guetov6s a nEkteii z nadich nejlep6fch bfsnikri,
posudte je podle naEich zisad a uvidite, Ze 66st toho, co mu vytli-
kaji, jsou d6tinstvi a malicherno,sti, a z ostatniho poznite, proE
dlovEk neodvyki tomu, za co mriZe byt spravedlivE krirSn. Pocho-
pite, proi tito mravokfrci tak moudie tlachali; prod a od kdy.
Do jak4 miry jsou naie ztisady ozdileny tolto
schuqlouat neiest nebo zlo[in.
le tieba rlraati, spoleEenslcdho zfizeni, zd.lt,onti u ultidy tak
hovoii vdichni a stejn6 horliv6 to tvrdirn i iA. Zisady pro n6 - bylo
tieba 6erpat z lidsk6 piirozenosti, ale tato piirozenost ee pokazila;
lidsk6 v65n6 byly ohniskem, z nEhoi, mohl vzplanout poiSr; m6ly
bft proto odstran6ny vSechny hoilaviny. Lidskf rozum je stvoien
k tomu, aby pozn6val tyto piirodni procesy a ifdil se jimi; nebof
k 6emu by nim jinak slouiil tento prrivodce? Piiznivim, ie pii
v5i sv6 moudrosti prvotni zilkony piirody nedovedly ovl6dnout lidi,
av5ak to trvalo pouze tak dlouho, dokud tyto zikony byly nejasn6

Loin que Ia raieon nous 6claire

Et conduise nos actions, a Jde o Jean-Baptista Rousscaua. Pozn. piehl.
Nous avons trouv6 I'art d'en fsiro Rozum - / a iidil naSe Einy. / Dovedli jsme vbak.
je dalek toho, aby n6s osvitil
L'orateur de nos paesione. uiinit z n6ho / vfmluvn6ho obhijce svjch v66ni. / Ie to sofista, kterf n6s m6
ra bl6zna, / podlf lichotnik, kterj se zaproddvti / vdem poietilcrim tohoto
2 Sic vidim a schvaluji lep6i; v6sti se v6ak d6m hordim! (Publ. Ovidiue Nasor ov6ta, / jii se hali do pliEtd mudrcri / a trvale pouZivaji jeho sluZeb, / aby
-Prom6ny, I(niha YII t121.) oepravedlnili sv6 podivinstvi. /
Pozn. piekl. 6 Pies hustou tmu, zahalujici 6lov6ka, / lze spatiit z6blesk jeho ztracen6
3 Du GueJ (f649-1733) - slavnf janaenisra, autor rrizuych myetickfch po-
jednrini. - elfuy, / Je to kr6l, kterf svrien s trrinu na zem, / zachor,ivit ei st6le na sv6
Pozn. pielel, tv6ii ryey vzneEenosti. I * Pozn, pfehl.
-
BB 89
:a neurEit6; rikolem rozumu a lidsk6 dovednosti bylo zikony sebrat
a sjednotit, vn6sti do nich i6d, Iogicky je utiidit a poloiit pevn6 Kii6te, jak je v6m libo, podvodnici nebo fanatici, kteli n6s chce-
z6klady pro jejich providini. A tak v5e, co poru5uje piirodu, neni
te picst6dEit o pieludech; vade jalov6 tlachy nikdy nebudou g to
jiZ piiroda; jeji skuteEn6 city a jeji prav6 piikazy piestivaji tam, potladit pravdu tak ziejmou, jako je prv6 axioma matematiky:
kde zaEinf jak6koli n6silf. PodohnE kai.d,6 ziizeni, kter6 ,se odchy- Jestliie uiernohoucnost je spojena s ruekoneEnou rnoudrosti o iednd
bytosti, Ttah tato trytost nikdy netrestd: zdohonali nebo znidi. Yy-
luje od z6sad piirody, kter6 stavi na fale5nfch z6kladech a za berte si.
piirodu poklSdi to, co ji neni, nedovede se jiZ iidit pfikladem
t6to moudr6 uditelky, ani kr66et v jejfch stopdch. Takov6 zlizeni Ve vesmiru je v5e do[rr6. Brih dovolil, aby kromE jeho nezm6-
nitelnych zdkonri a takika vedle nich lidskf rozum, toto boZstvo
se st6vd ubohou a elepou Sablonou; pouze tento ne,soulad napad6m
v tomto spisu. jim stvolen6, dal si sv6 zdkony a aby byl sim tvfrrcem mravniho
svEta, jehoi rnechanismus by do,state6nd vyhovoval plitomn6mu
Nechf m6 v5ak neobviiuji z toho, ie svfmi z6sadami, kter6
popiraji kaZd6 mravnf zlo a osvobozuji ElovEka od vSeho strachu a pomijejicimu stavu lidstva, stejn6 jako drim chr6ni po celf iivot
toho, kdo ,si jej postavil nebo jej obfv6.
a od v5ech vy6itek ,svEdomi, ospravedliluji zlodin. Nic by nebylo
zlejmEj5i pomluvou neZ toto obvin6ni, pondvadZ v Zddnfch mfch Yy, 'smrtelnici, kteii se pletete do vychovy lidi, odmit6m va5e
ustanovcni a piihazy jen proto, ie vyd6v6te tyto pouiky za vEEnE
rivahich nejenZe ,se nenajde ani jedna, kteri by nabddala k dinrim
pravdy. Spokojte 6e tim, ie plat[ za podmin6nE 'eprivn6 zivlry
odporujicim piirozenosti, nfbrl vdechny smEiuji k tomu, aby ve5-
ze soustav, kter6 vznikly z obrazotvorno.sti va5ich prvnich uEitelfi.
herf zloiinnost byla vymfcena a dokonce aby se stala vribec nepo-
chopiteln6.
Yy, kteii nejapnF tlachite o v66nfch piikazech prozietelnosti
Tim, i,e ukazuji prvotni piiiinu vSech zloiinri a prostiedky, jak
a kteii chcete uv6sti v soulad nekoneEnou moudrost s tim, co se
ji v6rn zd6 bft ohavn6 v lidsk6m podin6ni, drzosti, jimii zaplinrjete
odstranito nahrazuji bezmocnf strach a zbyteEn6vfditky sv6domi naEe knihovny, oedosahqji ani rirovn6 dEt6k6ho Zvatlini. Pane
pravfmi prostiedky, jak zabrinit zloiinrim a jak vyvolat k nim
boZe, k jaky'-m vlistiednostem se uchylujete, abyste oepravedlnili
nepiekonatelnf odpor jednim .slovem, jak vrStit lidskfm bytos-
jejich - nepliliS rozrrmn6 chovini, kter6 piipisujcte nekoneEnr5mu rozrtmu?
tem piirozenou dobrotu a poEestnost.
O tonr viak se g virni nebudu pfit, nybrz se spokojim tim, Ze v6m
KdyZ tvrdim, Ze pied tv6ii prozietelnosti neexistuje i6dn6 mrav-
ieknn se Senekou: ()uid interest utrutn Deum neges, an, in,t'ames?B
ni zlo, Ee zloEin ji nepobuluie a Ze ho netrest6 tak, jak ,si pied- Prod potorn vytj'kAte pohantim jejich sm6Bn6 modly? Coipak oni
.stavujeme, ie bychom jednali myo iik6m zirovefr, ie jeji moudrost
by v6m nemohli oplatit etejnou minci?
dovoluje, aby podle nezmEniteln6ho i6du, kterf plati v morflce
Uk6zal jserno v iem pr6v6 tkvi jak mravni dobro, tak mravni
a iidi diny lidi, v5e, co Skodi lidem, bylo stih6no stejnfm zlem.
zlo. Piejdu nyni k rozboru piidin zkaienosti lidskych Einri.
Neni zloEin bez trestu, ale po poslednich trestech nejsou !ii, i,6dn6
zloiiny.
Jestliie dokazuji, ie piedstava nekonein6 dokonal6 a nekonei- Illaani pohttu,tka aieho lidsh6ho iedndni a z,isada leaZdd

nE dobrotiv6 bytosti naprosto vyluduje piedstavu zarputil6ho msti- spoleiensk6 harntonie

tele, jehoZ krutost by zlo dinila vEinfm, vychfzim z toho, Ze tako-
Nelze popfit, ie pohnutkou nebo cilem ve6ker6ho lidsk6ho jed-
vou pledstavu mfiieme mit pouze o 6lovEku, kterf se snadno urazi
a neclovede se chrSnit pied urSZkou jinak neZ tim, ie vzbuntje nini je pi6ni bft .Efa,sten. Stejn6 jist6 je, Ze toto pi6ni je vysled"
kem zSkladni vlastnosti lidskyeh bytosti, jejichZ riddlem je, aby
atrach a hrrizu; msti se a kochi ae v ritrapSch provinilce jen proto,
si uvEdomovalv svou vlastni existenci a aby se samy staral] o 6vou
alry se zabezpei.il pied kaZdou ur6Zkou. JakS by to byla bytosr,
sehezichovrr; zkrritka, toto pi6ni je vyrazem na5eho cit6ni. Ale
kteri by mdla zilibn v kruto.sti, aEkoliv by se ji ur6ika nemohla
nijak dotknout? o Jakf rozdil je v tom, popird5-li boha nebo ho hanobiS? Pozn. pFckl.
-
.90
91_
 ------If--
I

Skutedtu! sled, a pokrok mrattnich ideii; hypothesy, kteri ie dolctutil

k tornu, aby n6s toto cit6ni rychle a ridinn6 nauEilo poslouchat
zrikrrrry, rnusi nie nejprve donutit, abychom bez uvaiovani a bez
piozkourniv5ni pliiitali v6e rob6 samfm a piedstavovali si, ie vEe Tvrdinr l. ze v piirozen6m i6du idea d.obroEinnosti, idcu l,;ttrtut.
jo stvoieno pro n6s a ile bez n6s by v5e, co existuje, bylo zbyte6n6; nebo piijimat dobio, pledch6zi kaid6 jin6 ideji, a dokonce i irlrrji
toto cit6ni jedini mfiie dovolit 6lov6ku, aby iekl jako cisai Tibe- boha; 2. Ze pouze tsio idea povzn6El ElovEka k piedetavi: bohu
rius:
rychleji a hezpein6ji nei pozorovini vsgmiru; 3' ie kon6ni tlobrt
Me misceatu,r igne terra mortuo.T
di"a ,rar' o lroho piddetavu opravdu dristojnou velikosti jejiho cilc;
4. kon6ni dobra iau.o v5eobecn6 zdokonaluje vdechny schopnosti
!'ozumu a tl6vi molnost jejich spr6vn6ho vyuiiti; 5' ile idea boha
AvSak privl ze sily a prudkosti tohoto citu prozletelnost od-
ee v Ilov6ku porusuje pouze tou m6rou, jak oe v n6m oslabuje
idea
vozuje zisadu velkcr6 spoledensk6 harmonie. Uk6zal jsem jii, ie ie piedstava boha ltonoiicilto
u citoy6 zaloi,ercl bytosti, kter6 b,., byla ]'edini sv6ho druhu, tento konSni dobra; 6. t"rdim, obecna
d.obro neni modlosluztrou; tak lze nazval pouze tu piedstavu, po'
cit by byl piibliZnE tim, 6im je pohyb jedin6ho tElesa v prostom,
kter6 ponech6no samo sob6, pohybovalo by se, jak udi fysikov6, dle $iZ brih stejnou mErou Skodi i koni dobro;7' i'e kaZd6 mrav'
uost, kter6 n6m vnuk6 takovou piedstavu o bohu a zakl6d6 na ni
vZdy piirno6aie. Kritce ie6eno, cit je v n6s tim, 6im je prvotni
ev6 uieni, je mravnosti zeela zvrhlou'
pohyb, pienesen.i na hmotu, kterf brzy piest{v6 blit jednotvSrnf
a d6vi vzniknout rozmanitym krfsnfm seskupenim t6le,s. Podle Kondni dobra ie zdkladem ideie boha
t6mEi stejnfch pravidel brih vytvoiil a iidi mravni sv6t. AvSak
upusfrrre od piirovndni, kter6 neni piistupn6 chSpirri vSech dtendifi.
elov6k chce b-vt vZdy a riplnE Efasten. Jeho bezmocnost mu et6- Jiz eama idea kondrd dabra povzn65i n6s k piedstavE boha rych-
Ie piipominS, Ze to neni moZn6 bez cizi pomoci. Vi tak6, Ze exis-
leji a bezpeEn6ji nei pozorovdni vesmirul pohled na av6t se n6s
tuje nesdisln6 mnolstvi bytosti, kter6 jsou proniknuty stejnou ,,"ip.n" tat mato dot1ik6, de se z n6ho radujeme, aniil pochybu'
torrhou jako on; znovu a znovu se piesv6dduje, ie jeho UtEsti z6-
je-" o jeho privodu a anii se piiliE etar6me, abychom ee o n6m
n6co dovEd6li.
visi na 5t6eti tlruhli,ch lidi a Ee koruini dobra je prvnim a nejspo-
lehliv6jlirn prostiedkem, jak bft 5tastnfm v pozemsk6m Zivotd.
v prvnich letech naSeho zivota jaou nesdetn6 vEci n6m blizSi
ueZ Jyrdoba, okoli, ba i nei n66 piibytek sim; prv6 piedmdty,
YIe jakoby k ndmu volalo: Clrcel-li bft itastn"fm, konej dobro.
kter6 v nis vyvolivaji piijemn6 pocity, jsou jakoby na5imi prvnimi
Neldntej si zut.inr, lt.lauu otdzkou, kornu adE6ii za wfij iiuot, oEz,
boistvy.
Ee se nerrttiiei z niho radooat, anii kona\ dobro. Chcei-li se po-
untdst k, pozndni saiho ttstirce, konej dobro!
Prod hypothesa, kterti ttysoEtluie, iak se too\i idea boha, iah se
1

Prod je Elovrl'k hluchf k tEmto radim a naslouchi pouze t6m,

rozo-iji a zdokonaluje i

kter6 jsorr v riaprost6m rozporu s jeho St6stim?

Je to proto, ie bilZnd morilka a politika zvritily a piekroutily
Piedpoklidejme na okamiik, ze nic n6m nemfrie Ekodit nebo
vdtlinu ideji, stejni, jako jejich poiridek a posloupnost.
SrraZrne se proto rozpozlnat skutein6 stopy piirody a kr6Eet
odpororrt sebenepatrnEj5imu naSernu pi6ni; Ze naopak vEechna
jsou piedem vypln6na. V tom piipadE bychom m6li piedstavu n6-
v nich. Snaime se odkrlit v5e, eo, jak se zd6, bylo proti pifrodE a co
plokriiclo jejimu pokroku; ukaime vhodn6 prostiedky, kterfmi ieho dobr6ho, ale nebyla by to je5t6 idea boha jako zSkladniho
principu dobra. Y t6to hypothese, etejn6 jako v kai'd'6 jin6, doili
lze napravit tyto zmatky.
jame k nEmu takto.

7 Po m6 smrti mriZe oheil zpustolit sv6t. Pozn. piekl,

-
95
92

-ru
 r)。 ィ
ιzc χtiυ α
んγοPγ trο zeん ycん ο ecんJι ￡を
e υze′ ι
ιJJea bο んα Cん se zJο λο
Pο Jα λダCん 0施 Pれ ι c fJο α レ)ル ι
れαJ“ ′
“
City, ktcr6 se OpakuJl, pOnё vadЙ se s nё kterylnl predmё ty cas_ TO,co isr.■ e privё Fekli,vede pFirozenこ k t6to otizcc.M(lli l)()‐
tCJl SCtkiVime, utkviva」 l v palllё ti a diva]l podnё t k srOvnivinl, dle t6to hypOthesy vgichni lid6 steinё VZneも enOu pFedstavll()l)olll:′
ktcr6 tak Fikaiic OtVfri dv6Fe soudnosti a livaze. Zaこ indme tedy Tvrdinl, をe tato pFedstava by byla odstup益 ovina podle 10hO, j:tlヽ
pOsuzOvat vlastnOsti pFedmこ tli neibliを も
fCh a naz′ vime le pOも tllpnё ‐ by lid6 byli vice nebo m6nё vzdё lanf a iak6ho duこ evnfhO rOzvoi(ヽ
λrdsれ ノrr2ι ,ご οbrノ 711t a Jepぶ ι
れj. by b,li SChOpni; lnohlo by se dokonce stit a skuteこ nё by sc tttk`
Cit a vzpomfnka, pOstupuifci Spolu neb0 0ddё lenё nebO spo‐ stalo,こ e by seこ lovё k, omezuiiCi Se na vgeobecn6 pFedstavy o ごo/1‐
leこ nё 6 iva110u,srovnivaif pFitOmn6 s pFitomnfm nebo pFitOmn6 ra,dOmnival,こ e idea boha tkvi v tom,co sim poklidi za neilcI)｀ 1,
s nlinulチ lll; pOZorui1 0dStiny a stupnこ vlastnOsti pFedmё ti; Obie¨ kdeを tO jill′ こ10vё k, pouこ en, Vこ tも i zkugenOstrni nebO nadallチ
fltl■

Vuif V nich vlastl10sti,kter6 dFive nepozOrovali;pFechizci1 0d ied_ vё tこ fln divtlpeln, povznesl by sc lnnOhcm vyse vc sve prcdstavこ
nOhO pFedmё tu k druh6mtl a Od bliZk6ho k vzdilenё jこ flnll.SchOp‐ bOha.
nost iisudku se takto pOstupnё dOstivi k prv′ m pFedstavim Jο λο¨ ヽアt6to soustavこ by se tedy nirod stival vyna16zavё jglln a odll…
れαιοsι j. TytO divaJl pak VZniknOut nOvylll■ ideinl,ktere pOvznttge]■ 首evnё leiginl a vzdaloval by se vfce od nedokonalttch a povも ech…
lovё ka nakOnec aを k pFedstavこ ろ
こ οsι じんerLAο θど
γι r10 ごοbr6. Fι
nttch pFedstav,kter6 by iegtё mё ly lin6 nirOdy`O bohu,tOu mё rOll,
iak by ZdOk6na10val sv6 pozninf zkuこ cnOsti a pouを ivinfin vё tgfh。
Pο zο rο υdtt υos“Eι r“ ′
eπ rozυ 6Jι JJca bο 77α poこ tu pFfiemnfch a prospё も
n,Ch Vこ Cf.

PrOti tvrzeni vё tginy naこ ich fi10sOfi nevede nis k myこ lence llё _ Draん d 77γ ροιFtesa, υ nfを jJeα bο んα rlα bダ υこ れου′CFI Sι p託 ￡
こe110 bO滋 sk6ho ani pOzOrovini vesmfru, ani pFem′ 首
len1 0 nahOdi_ I Jο οれαι
οsι ι
/L・
“
10sti naも i nebO JchO cxistence; to sice prisplvtt ke zdOkOnaleni t6‐
to ideic, ale pOvこ echni idca んο れd77ι ごObrα je v nis iiz dttiVe, nc差 POstavme こ10vё ka, ktertt citliVё reaguje na dobr6 skutky pFecI
se probudi natte soudnost, a le tedy icdinチ m piVOdCem llagch。 jin6 situace, kter6 by mu daly jetttё vice pocftit ieiich dlileを itost.
citu. Pouze Ona nis povzni61 k vこ eObecnc predstavこ rte′ Jο brο ι J‐ PFiveぽ me こ10vё ka dO postavcnf,kter6 by mu dalo ll■ oを nOst ietttこ
υとおιbyι οSι ιa ostatnf ideie iSOu ien iakttmsi prostFedfm,ifmを ta‐ rozgfFit sv6 pFedstavy vё tttill■ poこ tem srovninf, kteri by hO na_
tO idea prOchttzf, nabttValiC tak zabarvenfラ kter6 1i zdokOnaluic. uこ ila chipat,ze Je llutne, aby existoval zdrOJ vgehO clobra a tte le
Je tedy dokizanO,ze ldca んοπαιごοbrO v t6to soustave l v kaz‐ dilettit6, aby sim byl dobrチ・ A tak tytO ivahy rozbiFuii
pro llё ho
d6iin6 mi bチ t Zikladem a p。 こ itkem ideie bOha・ v mezfch iehO pFedstav ideu bOha, nakolik ie tO vibec mOを n6.
Kr01nё toho le dOkizinO, 老e pokud こ10vё k ie Ve stavu 77eυ じ
秘… PFedstavme si tedy こlovё ka ve stavu llaprost6 nevinnosti, v ta‐
r30sι じ a ζι
Osι ち nemiZe ll■ it iin6 pFedstavy o bohu ncを iak0 0 by― kOv`nl stavu,Σ e by jehO byti nebo gtё sti mohla chrOzit pouze nc‐
tOsti neriο れθされo Jο br6, a をe tatO neidokonaleiこ i bytOst by chtこ la, をiVi iSOucna, 労e by vこ ak by1 8 tO Chrinit se pFed ninli buご sin■ ,

aby jiこ 10vこ k znal pOllze pod tfl■■to iedin′ nl ndZV Cln,Ze by chtё la b′ t nebO s pomOci svチ ch bliZl■ ich,ktcFi by byli vttdy ochotni mu po‐
rovnё をien pOSlednfIIl pFedmё tem lidsk6hO poznini v poFadf,v nё mを moci a kteFi by steinё iak0 0n sim mこ li zilem na ichO ЙiVotう .

iS01l ideie Vnfminy,v poFa■ postupuifcfm Od men6fhO k vё tも fmu aこ tё stf.

a Od vё tこ fhO k nekOneこ n6mu. Je t6 nOv6 podivuhOdn6 plisobenf
t6to ne]vysこ f dObrOtiv6 bytostl, k je]llnllZ pochopcnf seこ lovこ k dO_
8tiVi pO tё chtO zalinlavチcll stupnich.
Tvrdfln za prv6, Ze podle tohoto druh6ho pFedpokladu こlovё k
dospeJe k idcJl boha kOnaJlcihO dobrO po tё chZc stllpnich iak0
v pFe(lchizeifci hypOtllese,avttak s tfm■ ozdilelln,Σ e nepFfiCmp`
pFfhOdy, iilnЙ ho neivy首 首i bytost pOnechi na pospas, blldol■ In tl
ukazovat,Ze ie zimё rem prozFetelnosti,aby i on sim kOnal dobrO.

94 95
 vd tolik chuti konat dobro jako byt Sfasten; a jelikoZ sc picdpo-
Drile e tim rozdilem, ie podle pieclchoziho piedpokladu tlov6k by kl6d6, Ze 6lov6k loeni zatiLen Z6dnfm nedostatkem, kterf by rnu
rrr6l t6m6i j"n pasiroi pf"at'u"" o dobry''
kdeito v t6to hypotheee
byl na Bkodu, u6inil by z koni-ni dobra z6klad sv6ho St6eti.
il;*; id";" dobru, kt""6 bylo prokiz6no jemuo uEil- by se
jeSt6

naz6klatl6vlastnizku6enogtipozn6vat,coznamen6prokazovat V jak6 spole\enslcd soustaaE se mohla idea boha sttile a[ce

irU."-a."i6".". ef""aft by tak ziskal jakousi piedstavu podob-
,stejn6 jako by ho jeho p-o,'L:.,""d1" zdokonalouat neho zurhnowt
nosri mezi sebou a uotu*;'" ze
;";;;;;y se ,pokl,dal za nejiokonalej6iho a nejlaskav.j'iho jo Piedstavme si dlov6ka v podmink6ch tieti ,spoledensk6 Boustavy,
bytost
*ttri, pflr|}ela by ho t6i, aby r'6iil' Ze nejvydEi
totiZ takov6, v niE pr6v6 iije.
"S""f, vffe'neZ liclstvo, o kolik 6e toto ceni vyie nei ostatni-tvor'
"-i.iif.6irn vy65i pfedstavu by tedy Elov6k m6l o konini dobra Tvrdim, Ze tento stav, stejnE jako postaveni 6lov6ka podle picd-
.stvo: chozi hypothesy, m6l vSechny vlihody, jak6 lid6 mohou vyzi,slrat
boha' Krom6 toho
vrihec, tim vzneSen;ifi Uy byla jeho piedetava z nutnosti vz6jemn6 pornoci, za piedpokladu, Ze hy zristali po-
jeSt6 vynal6zavost ob"'i'"iost, kter6 pomihaji 6lovEku' aby se
" pozemsk6ho Zivota' jakoZ i ra' slulni pouze zdkonri plirody; nal6zime z,Je tyt|il prostiedhy, jak
iiti"if'pied nahodilfmi strastmi posilovaly-by v nEm ideu zdokonalovat schopnosti rozumu a srdee,t tyt6Z prostfedky, jak
doet z toho, ie je pfecl nimi zabezpe6en' zdokonalovat v sob6 ideu nekonein6 moudrosti a dobroty, tentfi
je6tE pieilstava nekone6n6 moud'
nehoneEn6 dobr6 bytosti' Navic vzijemny vztah tr.ezi konSnim dobra a touhou byt Sfastny"
lidsk6'
--V by byla vytvorem moudrosti
rosti
tid6 by ivahou do5li k.tomu' Av5ak na ne6t6sti bylo moin6, aby tyto Sdastn6 sklony se zm6-
rei" stejn6 jako v na5i soustav6
nily a aby Elovdk zaial Skotlit sob6 sam6mu a cel6rnu lidstvu.
spatiovali 'spi5e
aby v piihoiaoU, j"Z se jich nepiije-rnn6. ciotfkaji' Poaze jedinS vdc mohla vyvolat tento zvrat a v6e sv6d6i o tom,
bytosti nanejvy5e
ryJ,tut o, ktu.A iry " 'i"L ptoboo'"la piedstavu je povaiovali za Xe to bylo olastnictai. elovEk mohl znSt toto nebozpc6i a br6nit
aby
dobr6 a posilila jejich pud'eebeziehovy'. neZ se pied nim; kdyby se to bylo stalo, je jist6, ie pohlcd do propasti
,lr. oriutrri ,or.,* by jim 6asto piipominal, ze tyto
"p.r"a."o jim jen po urdit6 sitS'"e a vcelku prisobi velmi pii- a jednoduch6 prostiedky, kter6 mu nabizela pttiroda, aby se vy-
niffr"a,Skodi hnul tomuto nebezpe6i, byly by vyvolaly v tllov6ku jelti: v6t5i
zniv6.
16to druh6 soustav6 by 6lo' obdiv k boZsk6 dobrotE a moudrosti a jc5ttl silnlji by ho byly
MriZeme tedy dosp6t k z6v6ru, Ze v plipoutaly k t6mto jedinfm prostfetlkrim, jah dosihnout Jtdsti.
neZ v prv6-soustav6'
v6k mEl o bohu je5't6 vznelen6j6i piedstavy
6tvrt6 tvrzeni de lt'ondni dobra' po-
To v6e dokazuje moje - 8 Jedna Akademie se otrizala udencfi, zda obnoaeni aEd a umdni piispdlo
rozutnu'
.mdhaii-ti ndm city s'd'ie, zdok'onaluie schopnosti h oEisti mrau&,
Tato otizka by byla rychle vyie5ena ve dvou piedchozich, jakoi i v t6to
Je tieba p;ipo**o'i, zt Av " olo"
piedch6zejicich"hypothe-
hypothese, za piedpohladu, Ze by n;irody nebyly zhaieny ulastnictaim; je nepo-
sSch 6lov6ko kterf o*a'zadne piecletavy
o l'oh'' konal dobro tak chybn6, ie rozsihl+! vi.domosti udinily by lidi lcpdimi.
strachem'
^--li- instinktivn6, anii byl k iomuZe dlov6k by nepotleboval ani
povzbuzov6n YEiim, ie tento znamenitj sbor se chrdl pobavit, kdyZ vyznarnenal cenou
ii[r;i" smdl6ho sofistu, htery odpovEd6l na tuto otrizku ziporrft, a i,e i on sfm se cht6l
a."f.O je tieba po"tu-"tat' vysmivat rozumu, kdyi vyddval za ilpadek mravri. spravedliv6 pohrd6ni vdelihymi
il5dn6ho zla
,af."rri, arri Lot6lky, jelikoi by ee nemusel ob6vat nejpanostrni, hter6mu u5s nauiily v6dy a umEni. Pohlidal za ripadek mravfi to,
Ze neiesti se staly m6n6 hrubfmi, i,e ee zmirnilo pokrytectvi, ie je m6n6 toleoto
od svfch bliinich' r t pouze s vdc' ner.lidn6ho a pedantick6ho mrzoutstvi u ilovEka, kterf se tr6pi jen proto,
Za"rieti: JelikoZ 6lov6k by viily spojoval ideu boha aby dosrihl priva kirat ostatni lidi a i,e ve vztazich mezi lidrni je vice volnosti
a"f"C, i kdvby ito jeho nev6domost evidEla a svobody. Nevid6l nebo necht6l vidEt, ie jestliie vddy a um6ni, ukazujice lidem
-i ilt"re poUaaa '" }ter;i by opravdu piijemn6 strSnky spolednosti, potlaEujice nevzddlanost a zvdtEujice naie
k tomu, aby piipisoval tuto ideu n6jak6mu piedm6tu' neZ po' radosti, v jist6m sm6ru zdfnlivE vzbuzovaly iidosrivost, neni to proto, ie by
.ob6 oi" boZ'keho, bylo by to m6n6 modliietvi tyto znalosti samy m6ly takov6 neblah6 vlastnosti, ale proto, Ze jsou hohuiel
""*Uf "piedstavy na6eho prost6ho lidu'
vrchni smiieny s jedem mravni korupcc, kter6 nakazi v6e, ieho se dotkne.*
x Morelly zde mi na mysli Rousseaua.
pr6- Pozn, pielcl,
za Ervrt6: z"l6gt6 v arrrtro hypothese by 6lov6k projevoval -
7 zakonik pfirody 97
-
g6
 V()skt,tcこ nosti vこ ak nesこ etn6 nahOul10sti odvritily lidi od ne_
vill1losti a poこ estnosti a svedly iC k lllpiこ stvf.PrOこ tedy dopustila Kdyを nirody unaveny宙 a試 五
ProzFeteinOst tak osudnoll zlnこ nll?
iemmフ ch strinkicll drll労 nOsti a l 窮s篤 :IItT∫ 脳 :￨‖
Izl‖ ∵ llll:

鵬麟号
Nevfm,ale iSa dalek tohO, abych ii obViれ Oval iakO Vy,こ c vyd`la ^‖
こlovё ka dO spiri zla,iemuを mohla zabrinit,k10nim se k tonlu,
Ze tato zla v JeJIch Oこ iCh nic heznamenaJl nebo をe JsOu pOuze 1鮒与 TI榔 真讐
野郡出‖
》
pFechOdnフ mi Strastmi,skrze nこ をv6emOhOtici zamチ bli pFiV6st lid_
stvO k trva16nlu stavu dobra。
M′ m11lavnfm cficm ie llk`Zat,首 e mOralist6 steinё jakO ZikOnO_
dirci zanedbali nebO neuznivali iednoduch6 a pFirOzcn6 prostFed_
III蓄 寸
1静1墨 IL∬
、
1:￨#l
:∫ !も
aby pOuを ili t6tO bfastn6 mOを nOst
ky, iak Vymanit こ10vё ka z ichO prvnich 01nyli, prOstFedky, kte‐
rych Ьy se tla10 i dnes pouを をe mistO
it, prestoを e cxistuJe zlo, ale ∬:て e施糧[織 littL鼎 l liミ
tOhO, aby iiCh pOuを fvalio spfge se sp。 1こ 。vali s nepravostlni, al)y Chtt h%ね k Mk巧 た,宙 陀 t me五 血 00pこ rnfm
zniこ ili idell koninf dObra a itlel■ bOha.
驚 :驚 iltts∬
°
lale zurdcenost lidskLho jedndni se rozliiila,i na idew boha 鴇it織:I:棚 置I憮
肌 ∬盤鮮壺I作部 長 lナncpOchybllさ
a co bylo tieba dEl.at, aby se tomu zabrdnilo znalilcnalo lnnO110 nё

KdyZ neblah6 skuteEnosti, o nichZ jsem hovoiil ve druh6 66s-

ti,s utlumily u ndrotlfi city pokrevniho piibuzenstvi, kdyZ lid6
piestali konat dobro, tu zvr6cenost jejich jednfni piirozenE vy- 鰍 地轟軸略毬
露l挫 獅
こ
volala v nich piedstavu boha spiSe hrozn6ho a mstiv6ho neZ dob-
rotiv6ho. Nevyhnutelnfm dfisledkem bylo, ie se ElovEk stal bidnym
灘 稿戦lL毬 瓢織出ギ
ギ‖1淵
叩
輛…■ 面
otrokem nejhane,bn6j5iho prosp6chiistvf a tisice planfch oha,r, i,e
nesdetn6 hruh6 omyly mu vnukly pieclstavu, de cel6 piiroda, stej- s httattic時 ds,■
nE jako jeho vlastni city, se pozdvihla proti n6mu; Ze se 6lov6k
轟躍
h∫
「
eZ讐 iず 螺留
;'[Ч
出″鷺褐
得Li‖ rl驚 驚
nakonec stal piedm6tem hrfrzy s6rn sob6 a vEiil, Ze jeho tvrirce
pocifuje k nEmu stejnf odpor. Jeho vlastni zichvaty zuii'rosti a li-
tosti, odpu5t6ni a ur6Zky, soucitu a krutosti, l6sky a nen6visti, hrdosti
a nizkosti, struinE ie6eno, jeho vEin6 kolisrini rnezi dobrern a zlem
胤ξ
:Ψ 鳴ぶTtttV:∴ 見
tち 霧 F

a v61lde vftё zil nad stracllell■

ho piimElo, aby si vymyslel boha, kterf by se mu podobal. Tvrdim pF(
mimochodem, Ze takovf je skuteinli privod modliistvf, kter6 stile
Pο χ
ο んοご726 PIι ざ
jれ
ι
trv6. 7・
γzυ rdCCrtο s′ J Jご sλ
ブeご れイ77f, λι
erご
“

°青岳
Lze omluvit lidi, ktefi cht6li vyl66it tato zla, totiil prvni refor- ノJJο sο ノου6 οPο IPZeれ こ
ιJj zλ ο`/20
協 α′

正
m6tory a po nich prvni moralisty, ile pro sv6 zikony nebo 'Bv6 “

♯ 還 #補
uieni pouZili pr6v6 tdch nejhroznEj5ich piedstav, jak6 jen si rriz-
n6 nirodl vytvoiily? ti渤 tl轟
fri鳳 1鮒 1:「
{r Viz str. 57 a nrisl.

s8
99
 ′
. Ⅳο ,lι
j′ 7じ O sprα υ jυ ιF2drο ご
e」 ι y ′
sο rど Jυ こ
れe'Pο υё jζ

“ `

Vttinlnё nlc si za prv6, Σ

e nirody neidivOこ eittf a lleivice Se zabj‐

轟響考
G瞥
撒鍔II敷]猟 t亜 菫
1農 甚 6ι ffr.chα rα ι
erれ θ
/t・
′ιごζ
じ ι
とjζ fcλ れこrο ご￡
:雷 llyt∬ よ。 pozorovi五 bゴ 0 6nadn6 d輌 霊 k薇 eOb∝ ‐
n6mu zivこ ru, 滋e lid6 neiviCe nichylnf ke zlll lnaif Obyこ cinこ nCi‐

搬 野移鞣ギ釧晶鴇驀脚

Iy.KteFι JJご sο οらυ

γλι
e tteぉ pα ι
れё
`′ “ ttι

nebot ielich lakomstvf a ieiiCh CtiZidost maif Z tOhO prosptch.

II.U jα んヵ んれ れraυ y
石rο Jtt Pο υとrFjυ ost rt・ αzι ′

鮒 憮 麟響ギ榊翼榊
il蘇l囃剛囃
I浚珊 淵肘
100
 ー

卜
l::vy O 卜
01:l:.rritO
lid6 se llazyvaJI JehO priteli a vykOnavateli jel■ O
idOll nli lla ponloc: tO ie zdraVチ Sι rα C/1, kter, vこ ak n(llli vyvol:111
vydatnチ m zdrOlem dObra ie pro nё toto lnfnё ni!Za
v iti(,3 jlk′ 11l Йidnフ m rOzummチ m tVOren■ a kterチ mlle nemiZc sv6st k :liこ ● 11:1:.
()V｀ CC11110 nly nevdё こ imc tё Hlto polobOhim!1° Nevyplチ vi z t0110, cO by mu bylo na ijlnll. Jcde■ z tё chtO citi こinf こlovこ ka(101)「 ′1::
を
く
`・

,kaを di dObrOtivOst a kaを di lidskOst lnizi ze srdci tё ch,kteFf kazf :l druhチhO nemize udё lat zvrhl′ m.
lidi nebO je vzdal■ lii vも ecll pOhnutek k dObrチ m こ
in3m, kteFi je NaOpak nadё jc znepokOieni Starosti z neiiSLoty, 11■ Ozn′ sti・ tt(:1:
Od nich Odvraceif,pFek`Zeif iim nebO iiCh p011を fvaif pOuze pFi bez_ z tOhO,労 eこ 10vё ku nikdO nepFijde na pOmOc nebo ヽ
を0 1lvali na s()卜 く
vyznamnych prlleを itOstech a dOvedou tё をit z t6to zkaを enOsti a tyra‐ 1lnё v zlチ ch lidfっ tO vge nikdy nemiZeこ 10vё ka p予 1lnこ t, aby skllt()こ 11心
nisovat sllllitelnttky? konal dObro; prOto tedy tvrdfn■ , Йe ani lladё ieっ ani strach llcnliЙ く ,

p10dit dObr6 sklltky.

Cο γθbα υyυ οごじ
わy」 ο ι ιz pFeJcん οzι cん pO%ο rο υd72ι Ze vこ ech tё clltO ivah, za10差 en′ cll na zkuこ enOsti, vypl,v五 , 老Cl〕 r0
0bnOveni pFirozen6 Pο ざ est7ι OSι じこ
lovこ ka v ce16 jeli こ
iStotё a sfl(:
COを nel)ylo ze vgech tё chtO pozOrOvini snadn6 vyvodit, こ e sλ こι‐ mOr61ka sc mё la vも emi prOstFe(lky― 一 krOmさ tё ch,iichを ObVyklc
ιeど d ご
Fι οιrorjυ οsι je ごcerο ι dsλ γrtα ζeん οj`, ん ι ιbyJο zbα υeれ ο Ol・
pOuを ivi― ―
一 snaを it O tO,aby llauこ ila こ 10vё ka kOnat dOb■ O a Fidit sc
υeぶ ん ι んοsirα c島 こ
er・ ιαυeぶ λ “ ιノα Jθ ζ
r26 れebο rltα JJcん
er・ 26 rlα ごёjcP ヽry‐
er・
pFi tom v,1■ こnこ zFetclem na ie110 Skllteこ n6Stё sti.I`ze if tedy Zcela
svこ tleme si to. oprivnё nこ vytチ katっ を
e osiabila tlltO vこ en■ ohOucュ pollnutkll.

Ⅳα′
αλ ,1 ご・
′
とιんa sι rα ε
λz= ′
】θιοF2α ごと
′ ιzdlltsoι F・・
eれ es″ ι ο77d「 影 JOι 7・ rr
Cfrれ わy"・ と
ιαttο rdι /t・ (ι zα ざ
ιι、
1,`Pο ご。2,d′ ι
f

rrvrdilll,老
`′ “
e kOnini dObra neslni l)′ t ziViS16 na iak6mk01i plan6nl PrOこ na pFililadこ initさ lovё ka hlle(1 0d Prvnich l10din ie110を iVOta
strachu ani llatlё ji,kter6 nicm6nё pod tlakeln pFedslldki vzbuzuji OtrOkem vile bOha,kter6hO,iak lZC pFedPOklidat,iegtё ani nezni
u lidi neiprudこ i a l■ eigkOdlivё jgf v`こ nё . Je ieζ tこ jinチ drull Strachu a kter6ho se nemiZe nautit znit iinak,ne差 を e sc natlこ ib′ tこ faStllチ ?
a nadё ie,za10を enフ na nepFilemnチ ch Skuteこ nOstech, kter6 by vも ak ιjα ι,λ οrι e′ ι
eご οbr。 ,3湯 んι ο,ル a crace, 3■ んι ο72α γ jzこ
ι
′θ′Krisntt Za_
nelnohly portlも it n五 こklid,kdybyこ 10vё k byl stile dObr′ , a na nichЙ こ
itek,pFfiCnln6 Povzbuzenil Na11こ tc ic,CO tO znarllleni konat dObrO,
tlldiを tato ctnost llezivisi steinこ iako na pFedchozich. 1lkaを te iilll prostFedky, iak tOhO dOsilll101lt, 1lkaを te iinl v′ 110dy,
Vizte llaproti tomu z`klady nebo prvl■ i pOnauこ elli t6to pFfjemn6 kter6 z tohO bllc101l llllft,Nezabチ veite Se ide01l bOha, vznikne i bez
zkllも enOsti. Od pFirOdy ie nim Vlastnf iak′ Si neklid,iak6si lnfrn6
vagehO pollこ ov丘 111; vy ji iel1 6kOdfte tiln, 労 e se snaを ite pFedこ asl■ ё
sk10ny, kter6 nis podnこ cuif, abyChom pracOvali prO svoll sebeL
zichOvll a nepotlaこ Ovali pud sebezichovy u Ostatn〔 cll lidf a aby‐
ji pFiv6st k を ivOtu. SpOkOite se tfχ n,こ e by こ 10vこ k, i lkdyby v nё m
tato pFedstava vibec nevzl■ ikla,byl steinё nak10nё n vidё t sv6 nci_
chOm se zbyteこ nё Mim hlad,老 fznfm,pFeli si ukOjit
nerll■ outilio vyこ こf ζtё sti
v tOm,こ e koni dObrO.NebOite Se,労 e ztistane atlleistOu;
tyto potFeby a Jο これ
ノ ,こ e k tomu naidu prostFedkyぅ lnOie nadё je aniも ttstf,ani nevil■ nOst nikdy ieこ tё nepFivedly nikOhO k atheismll.
nebude zklamina; “ urこ itё naidll nё kOhO, kdO mi pomiZc; moie IJ lidi se pFcdstava bOha lni zro(lit z pFesvё dこ ivチ ch rad a spOlehli_
uspOkOieni le pouZe od10Й enO,ale ie iiSt6;to ie urこ it′ drllh rlα Jё ノ
e,
Vチ Ch Cest,iak kOnat dObrO.
kteri vzbuzuic ve mllё Sklon prokazOvat drllhチ m Stein6 sluを by. 141‐ li bytost,kteri kOni dObrO a Je pro nё vnllnava,od prirOtly
Vidini nё cO oも kliv6hO,prchim pFe(l tim,vyh口 )im se tomll;pFi‐ sk101■ prOkazOvat ttctu a lisku pivOdci vご ehO dObra, zPisObujf_li
tyto city,こ e lid6 vё Ff,労 e boを stvO iC(10jatO projcvy iciich Vdこ こ
nOsti,
10 Vizt(ぅ
lolloto veleknこ ze, tohotO poustevnika, toLOtO vytrva16ho dvoFana j()_li― ― struこ nё Feこ enO一 一 zapotFebi bOhOsluを by,kteri by ll llirOdli
l)0%stvi: aC sc tv`Fi iakkOli, stile si pFedstavuie, こC ie jCdnim z icho hlavnich
lldrを Ovala idell nekOnetn6 dOl〕 r6 a moudr6 bytOstl, to gest, JsOu― li
Ol,Iillcllて ,ll,1lCbOぜ lcden Z hlavllich Ol)libencil l)o差 stva je posvitllou osobotl a pO‐
sviti11 0soI)a 2asllllulje icty vgech ostatnich smrtelnfkil; tat0 0soba ie Vyklada_ l11ltny dikazy a vnё jこ i symb01y,lilniぅ こlovё k jakO by hlasito(10k:1_
さem ncl)esk子 (:hl)Ffkazil. K01ik PFizniv′ ch diSledki prO iehO sCbelisku! zOval sObё i drlthチ n■ , cO tytO pFedstavy mu vnitFnこ napOvidaifぅ

102 1015
l)otorn je ziejm6, ie jedinfmi obiady tohoto kultu jsou viechny
rlobr6 skutky, v5eobecn6 nebo zvlidtni a ie Elov6k nejdrietojnEji
projevuje rictu bohu, kdyZ se snaZi ho napodobit a nikoliv kdyi
drmoli neplodn6 a zbytedn6 litanie na velikost vEemohouciho.
Aby se opravdovi bohosluZba nezvrhla, bylo tieba piipomenout
ilovEku, aby se vtibec vyvaroval v6eho, co ho mriie sv6dEt k tomu,
aby piipisoval bohu nEjakou vlastnost budici hrrizu; bylo tieba ho
mit k tomu, aby upustil od nizk6ho a dEtinsk6ho srovndvini Ne-
smrteln6ho, byf i byl srovn6vin s nejlepSimi lidmi. Bylo tieba, aby
ei ilovElc navykl rozpoznivat podle t6chto ndpadnfch piiznakri ziej-
mou nespr6vnost vlech vymyshi o t6to vzne5en6 bytosti.
Odstraite nedostatky politiky a mor6lky, iirlice sc zrikorry pr.i-
rody. Aby se vim to podalilo, zaEn6te fio., ile opravrlovyn, ,,,,,1r-
cri_m d6te naprostou evobodu potirat chyby a-piedsudky, kt.rrrri
udriuji ducha vlastnictvi. Az tato obluda brde rord.""rru,'rr.u;r,,
se upevnit tuto Bt'astnou zm6nu v;ichovou; pak jiZ nebude pro
v6s
obtiZn6 pIimEt sv6 n6rody, aby piijaly zilkiny podobrre t6m, kter6
joem odvodil z toho nejlep5iho, co podre m6ho
min6ni mfize ioro,,'
v-nuknout lidem, aby se uchrdnili pied nebezpeEim, ie se stanou
zlfmi.

ZdaEr tohoto pojedndni

KonEim toto pojedndni tEmito pot6ditelnfmi pravdami. Domni-

v6m se, Ze se mi podalilo v dostate6n6 miie rozptlilit temnotu, kteri
zaetirl omyly, ahych dokfzal, ie jde opravdu o bludy.
Pokusil jsem se najit ieleni probl6mu, kterf jsem vyty6il hned
na po66tku tohoto dila. Tento rikol, opakuji, spodivi v tom, nalLzt
takooou situaci, o niE by ElooElc byl Stastnf a dobr!', polrud ie to
o pozemsh,6m iiuotE ofibec moEn6. Af lrude jeho nad6je sahat aZ
za hranice pozemsk6ho Zivota 6i nikoliv, je tieba, aby jeho mravni
uSlechtilost byla uezdvislS na jak6koli nadEji do budoucna a aby
byla pohnutkou a cilem jeho BtEsti v piitomnosti. Uhazuji proto'
kde je tieba podetnout koieny v6eho zla; schopn6j5im lidem neZ
jsem j6 6e snad podaii piesv6d6it o tom lidstvo, ale nikdo nebude
mit vielej5i porozumEni pro jeho skutein6 dobro neZ j6.
Zde je jeStE dal6i pravda a zileii jen na vis, smrtelnici, kteii
jste vyvoleni, abyste vl6dli n6ro dtrn, zvitizi-li 6i nikoliv. Chce-
te zigkat zisluhu pled lidskfm pokolenim tim, Ze ziidite nejdCast-
n6jSi a nejdokonalejSi vl6du?
O qui.qd6 Yolei inpias
Ca€il€i, er rshiom toll.r. civic.Ei
Si quaerot latsr u.bim,
11
str[sc t'i stsiui'
HoRnrras, ub, Iv, 6ttd .
lt Chtuli uihdo uiinit piiiin bo,bon!6Eu / vntdEll t ba.n!!i Eezi ohi!'
!!, / . ni.ie-li si, aby n,i,.v "t"e Eisr / byl lsDri! D. pod.tavci j.ho 6o.L .
(rr r. oiv,iii drip! nr uldd D.,lroltroo t?l'li c btrde v builoacmrli !|.fli)
- Pozt, pi.Ll.
104 105
 cryRT/ё /ST III

VZOR ZAKONODARSTVl,KTERЁ JE VE SHODЁ KaZdy ob6an piispivri k v5eobecn6rnu prosp6chu pi'irui,i'crryrrr po-
dilerr podle svlfch sil, svych schopnosti a sv6ho vikrr; rra t{)rnto
SE ZAMЁ RY P■ iRODY zdkladE ee upravi jeho povinnost poclle zikonri o rozdElouitri.

ZAKONY O ROZDELOVANi
CILT ZAKONY HOSP ODARSKE+
I

mf譜 熙 職 l∫ i鴛 斃
ft° 誤ゝ轟ttlλ ∵織豚庶
鷲 Aby se v5e tl6lo v poi6dku, beze zmatku a bez potfili, proverle st:
sEitrni lidu a cely n6rod se rozd6li narodiny,na tribue,r"N na ntEst-
moを ■o zFidit takOvou republiku. sh6 obce, a jde-li o nSrod velmi podetnf, tak6 na kraje.

話霧 :L淵義肥 燎 1′
stvO.Dokizal isem privこ 露 蛸撚 謙 願 lil[m6
,こ e prvni
…
II
・
nout tOhO, aby nirody nebyly poznaly zikony iin6; iso■ Kaidi tribus se skl6d6 ze stejn6ho poitu rodin, kaZd6 m6stskir
´ obee ze stejn6ho poEtu tribui a tak
ルnttm宙 m httk6 Pokd面
dtkazy ipln6,splnil isem SVil ikel・ d51e.

館:T胤 ∬獄 鶏 鍔
,

』 Vttt響
「 Wo“ bo
it常
p
ch,kte漑
pOn∝
nestarinl sc o pokFik tё
蹴
TII
il鼻
Tll:蹴 鷺 詰 ttttmtthふ Tou m6rou, jak nirod vzrfist5, zyEtSuji se tribue a mdstsk6 obce,
ale pouze do t6 doby, pokud neni moino z tohoto nadbytedn6ho
podtu vytvoiit nov6 obce, stejnE po6etn6 jako ostatni, Yiz zdkony
zAKONY ZAKLADNi A POSVATNЁ , o uspofdddnf obce, ildnela V, a zrilrony manielslt6, ildneh XII.

α υζeλ o spogeご eん s島 οzι α IY

riι γ7L・ οFerじ γ neprα υοsι ι
er6 by pο ごザαι
`ん

I
eislo deser a jeho n6sobky jsou z6kladem iraicl6iro obiansk6ho
rozclEleni vEci neb osob, jinymi slovy viechna sEitrini litlu, v5echna
Nic ve spOleこ nosti nepatFi lednOtlivci a nenl lehO Vlastnictvll■
, * Zdleotty o rtsztldloudni v originiit: rilois distributives<. 'fyto ziikonnir
nё pouを iVi pro uspOkOieni sv,ch po‐
-
rlLinky zahrnuji nejen rozdi.lovini potravin a iemeslnych vlirobki, tcdy distri-
leこ pFedmё ty,kterttch Skuteこ
gelli nebo pro Sv01l kaを dodenni prici. lruci v obvykl6m slova smyslu, ny-bri i rozd6leni obyvatelstva a soustayu (tzctttri
tFeb,prO sv6 potこ nrganisace st6tu. Pozn. pfekl.
** Tribue v- originSle >tribu<, z latinsk6ho tribus, 'l'ak se nazjvaly piivotl-
--
lr6 tii hmeny, na nEi se d6lilo od nepamdti plnopr6vn6 obyvatelstvo starovrlkf.ho
II
lUma. Od dob Servia Tullia byly v tribuich organisov6ni i ostatni obianti, plr,-
lrr:jov6. Tribuc slouiily k evidenci obyvatelstva, vybirr{ni dani, povokiv{ni k vo-
ovanフ m,Vyttivo‐ jr:nskri sluib6 a pod. Bylo jich posl6ze 35, 4 nr6stsk6 a 31 vcnhovskfr:h.
Kaを (1,Obこ an ie veFeinfm Zamё stnancem,vydrを
nosti. l'ozn. pfehl.
Van′ m a zamる stnivanttm na ttraty Spoleこ

ワ′
106
 _… … ___二「 _^ ==== ―
風
“

,r/i[" \ri na tiidy

a vribec v5echna opatienf, kterfmi se nEco roz- Ix
rlilrIe' spoEivaji ua deeitkov6 soustavE.
JeJi mdlo vfrobk&, kter6 slouii pouze potE5eni vSech obianri
v nebo nEkterfch jednotlivcri, takZe by se mohlo 6t6t, Ze by ticba
jen jednomu obianu se jich nedostalo, zastavi se jejich rozdElovini
il',',i- kaZd.fmi deseti nebo sro ob6any atd. se stanovi pro kaZd6 nebo se bude piidElovat jen men5i mnoZstvi tEchto v6ci, dokud
poEet dilnik&, piim6ienli obtiZnosti price a mnoi- se tomuto nedostatku neodpomriie. Bude vlak tieba peEIivE piihli-
t- \o, ,r"fitf
,etola\i
co !r,rd" tieba, aby d6lnici dod6vali lidu kaZd6 m6stsk6 iet k tomu, aby se to nepiihodilo u piedmEt& v5eobecn6 potiebnfch.
',ui

,r(r'' \niZ se piili5 rrnavili.

VI
x
Piebytky vyrobkfr z kaid,6 m6stsk6 obee nebo z kaZd6ho kraje
P!. rozdElov6ni piirodnich protluktri a iemeslnlich vfrobkri moh-
poplynou tamo kde je nebezpeii, ie jich bude nedostatek, nebo se
by:,^ iizeno, vezmou se v rivahu nejprve ty z nich, kter6 jsou
^ uloZf pro budouci potlebu.
l|ytfr,tl)a, jinymi alovy, kter6 mohou byt uchov6ny nebo slouZi sv6-
//,t"1\1,q dlouho; sem patii vlirobky: 1. kterlich se pouZiva kaZdo-
,/.tf'-' v5eobecnE; 2. kterfch se pouiivi v5eobecn6, ale ne 'st6le; XI
)'/Y::\jch potiebuje strile jen n6kdo a Eas od 6asu vSichni lid6;
POdle f)θ sυ dι んじんZdん ο
ジ lltt se nebude nic nlczi spoluObこ y pro‐
i,r;i,q*ioil,oJ;JI;ni;;if,,H1"""ffi ,::*ifJ;,":::l"fr :l divat ani vymこ 五ovat, n′ brを na pF. ten, kdo potFebuie nё
all■

iakチ Ch

' ,fl)- V5lchrry tyto trvanliv6 vlirobky oe ehrom6Zdi ve veiejnfch

(, trd,'j)lich, aby jedny byly rozdileny kaZdodenn6 nebo v urditych
_bylill,zeleniny neb0 0vOce,pilide si prO nこ na veFein6 1D■ ostranstvf,
kam ie dOnigeitt pё iStite16,vezme si vgak pollzc t01ik,k01ik mi
'tlt ry"':'\ vSem obEanrim a slouiily tak k uspokojeni obvyklfch iivot- zapotFebi na ieden dCn. PotFebuje_li nё kdO clll()1):ち OpatFi si lei
.t/ ; p\tieb nebo jako suroviny pro rfizni lemesla; jin6 se budou u tOhO, kdO iei peこ e,a ten naide Ve vcFein6nl Skladiも ti potFebn6
llt't,/ V<^, osob6m, kter6 jich pouiivaji. mnOを stvi lllouky lla ch16b,kterチ llli Vyrobit na ieden nCbO na vice
,,irl ' dnf,KdO potFebuie Oblek,dostane ho u tOho,kdo iejこ ije, ten pak
,,,1/ YII si vyzvedne litku u v′ rObCe a ten zase obdrを f surovinu ve skladigti,
I kam ii pFilllesou ti,kdOZ ii pё Stuif・ A tak tomu bude ll vttech ostat_
, A..,ho se vezmou v rivahu piirodni produkty nebo iemeeln6 nich vこ cf,kter6 se rOzdё luif VttCnl otcti=n rOdin pro potFebl■ ieiich
7: y, kterri neisou truanliu|; ti, kdoZ jsou ustanoveni, aby je a leiiCh dこ ti.
,, ,rr/)\li nebo vyr6b6li, budou je piin6Bet na veiejnS prostranstvi
-
-/',,1/l l
a/.r;rl \" rozrlElovat. XII
. iro//| r VIII
Jen v tonl pFfpadё ,bllde‐ li ni■ Od dO(livat sOusednflnu nebo iin61nll
l'
'i:,? ,,t\ -{,.^}.lcw vleho rl,rhu se iqeEtou a ieiich r'noistvi se uvede cizilllu nirOdu vチ rObky SV6 zcmё nebo bude naOpak iilD ZiSobcn,
tl [,ll',,fr\,"[:"ui,f ,T,",y.fi*"ff ;*:?i,fii:' ;,il,:f"T ;:",1; uskuteこ nf se tento obchod v′ Inё nou, a to prostFednictvfll■ obこ ant,
kteFf o v6em podaif VeFeinこ zpriVu; pFi tom ie tFeba ttzkostlivこ
| jich pouZivaji. TEch vlirobkri, kter6 lze uchovat, pouiije
,,'^xi .; teli
k veiejn6mu z6sobov6ni a jejich piebvtek dbit toho,aby tento oЬ cl10d nezavedl do republiky vlastnictvf,a to
I l,; ,rf:''\,,[zz*,",';f iul]il1u"' ani v neimenこ fm rottahu.
li'"
','1",'i
i/ ,' t' 109
,/ )tt'

i'll ,,',j
t,lor/7,A,,
,'
i'rll
1l't
 ZARONY POZIiMI(O\TE
T jak stanovi ildnek II zdkonfi. o rozdEloutinl.
I(aZd6 m6stsk6 obec bude mit pozernky pokud rnoino v celku
a pravideln6ho tvaru, ne vSak v soukrom6m vlastnictvi a jen tolik,
aby pr6v6 po,sta6ily uiivit jeji obyvatelstvo a zamEstnat ty, jimi
bude uloZeno vzd6l6vat pridu.
II
BudeJi n6kteri mdstski obec leZet na nerirodn6 pfrd5, budou se
v ni provozovat pouze iemesla a sousedni obce budou z6so]rovat
jeji obyvatele potravinami. Takovd obec bude mit nicm6nE svfrj
abor zemEdElcfi, bud aby vytEZila, co je rnoln6, ze sv6 pfrdy, ncho
pom6hala pii obd6l6v6ni pozemkri souseclnich obci.
jen o milo ur6eny po6et rodin a tribue piekroli cclkovy rrrcr.ny
podet nejqiSe o jednu, hude rozsah viech obci piibliinir st.r.jrry.
II
Kolem velik6ho n5,r6sti pravideln6ho tyaru se vybud*ji vlrir:jrrri
skladiBtEpro v5echny druhy zisob, jakoi i mistnosti pro v.ir.jrr:'i
shromfidEni, a to ieclnotn6ho a piijernn6ho vzhletlu.
ITI
Na obvoelu tohoto okreku se pravideln6, rozloii m6stsk6 ltvrri.
stejn6, t6hoZ tvanr a pravidelnd rozd6len6 ulicemi.

IIi IV
KaZdj- obEan od dvaceti do dvaceti p6ti let bude bez vfjimky Kaを di tribus zauilne iednu こtvrt a kaを di rOdina bude bydlel
povinen v6novat se zem6d6lstvi, pokud hy jej n6jakf choroha ne- v prOstOrn6nl a pol10clln6m pFfbytktl;vttecliny budOvy budOu stein6.
zproEfovala t6to povinnosti.

IV V
Y kaid6 m6stsk6 obci bude tento sbor rrl,lildele urden;i pro zem6-
d6lstvi sloZen z rolnikfi, zahradnikri, pastfifi, dievairi, cest6iri, voz-
kfi a plavcfr, tesaifr, zednikri, kovSiti a jinych stavebnich iemeslnikri.
v譲撚
vzrlist vこ
理げ繁競l蹴 夕 講胤
Л 』ふl詰。
ak■ lepFekrOこ
1;筆
i urこ
l:I∫
it6 meze.
]ヽ ￨:

Mladi lid6, kteii provozovali po stanovenou dobu jedno z prvnich

Sesti jmenovanfch zamEstn6ni, mohou je opustit, aby se vEnovali
op6t tomu povoldni, kter6mu se pied tim vyuEili, nebo zristai VI
v zemEdElstvi, pokud to jejich sily dovoli. Yiz Eldnhy III a V zakonfi
sprdonich.
ZAKONY O USPOITADANi OBCE*
x

JelikoZ v i,6dn6 m6stsk6 obci tribtrs nepiekroii nebo piekrodi VII

* Zdkoruy o usltoidddni obce v origin6le >Lois 6diles<. Aedilov6 byli ve
starovi:k6m fiim6 riiednici, kteii- m6li ni starosti stavby, komunikace, z:isobo-
vfni, miry a v:ihy atd. -- Pozn. pielsl. by鷲 ::驚 :忠 1・ 驚LTえ聰鰤ittF蹴 比
cI,電 幾∵
鼎‖
i10 lil

此 _買 .… __.T― ―
couviBi; v tEchto budovich budou tak6 dilny pro tato iemesla,
etodoly, komory, chl6vy a st6je, jakoZ i skladiUtE niiadi, vZdy ve
cprdvn6m pomEru k potiebim kaid6 m6,stsk6 obce.
YIII
Mimo tyto v5echny okrsky, v urEit6 vzdilenosti od mEsta, se
v nejzdrav6j5i poloze postavi prostorni a pohodlni budova, kde
budou ubytov6ni a o5etlov6ni v5ichni uemocni ob6an6.
IX
Na jin6 stranE se vybuduje pohodlnli irtulek pro ob6any chor6
a vEkem se5l6.
x II
Op6t na jin6 ,stran5, a to na nejm6n6 piijernn6m a nejopuSt6nEjBim
mist6, se postavy budova, obklopen6 vysokfmi zdmi, kteri Ee roz-
ddli na n6kolik mistnosti, uzavienfch i,eleznymi mliZemi; tam iru-
dou uv6znEni ti, kteii si zaslouZf, atry byli na uriitou clobu vyloudeni
ze spole6nosti. Viz zdhony trestrui.
XI
Nedaleko odtud bude hibitov, ohrazculi zdi, v nEmZ budou zii-
zeny oddElen6 kobky z velmi siln6ho zdiva, dosti prostorn6 a silnE
zamiiZovan6, kde budou navZdy uzavieni a potom i pochovSni obEa-
n6o kteli si zaslouZi ob6anskou smrt, to jest, aby byli navZdy vylou-
6eni ze spoledno'sti. Viz zdkony trestni.
XII
Cechy stavebnfch dElnikri budou v kaZd6 ohci budovat, udrZovat
nebo piestavovat vBechny stavby.
XIII
distotu mdstskfch obci a veiejnlfch cest budou pravideln6 udrZo-
vat cechy cestriiti a vozkfi; ty budou mit tak6 na starosti z6sobovini
t:.]2
a uspoiidrini ekladiEf; v mimoi6dnfch piipadech se v5it:hrri, jir:hi
povol6nim je obd6l6vat pridu, piipoji k ogtatnim a butlorr r-:as otl
Easu ziizovat nebo opravovat veiejn6 cesty a vodovotly.
ZA,KONY SPRAVNI*
- T
V kaZd6m povokini nejstarSi a souEasnE nejzkulen6j5i iidi stii-
davd v poiadi podle eluiebniho st5ii po dobu pdti dnri p6t nebo
deset svfch eoudruhri a zat\il,uii mirn6 jejich prdci ve prospEch
toho podilu, kterf by byl uloien jim samfm.
Y kaid6m iemesln6m cechu je vZdy pro deset nebo dvacet d6l-
nikri mistr, kterf pe6uje o jejich vlicvik, plehliLi jejich clilo a po-
d|vi zprivtr o jejich prdci a chov6ni vedoucimu cechu, kterf je
ustanoven na rok; mistr je ustanoven trvale a stivi se po iad6
vedoucim cechu,
III
Nikdo nernriie byt mistrem v n6jak6rn povolini diive nei za rok
po tom, co opustil zemEd6lskou sluZbu a vritil se ke sv6mu privod-
nimu povolinf, jinfmi slovy, kdyi dosihl dvaceti Eesti let.
IY
Ten, kdo v
ndkter6m povol6ni uEini vyznarnnf vynilez, podri
o ndm zpr6vu v5em piislu5nikrim ,sv6ho .cechu a ihned ,se ,Btane
mistrem, i kdyby nedosihl piedepsan6ho vEku; bude ustanoven
vedoucim cechu pro piiSti rok. Pravideln6 etifd6ni vedoucich brrde
pieru5eno jen v tomto plipadE a brrtle se v n6m potom op6t po-
kralovat.
x Zdlcorty sprdttn[ v originr{le >Lois de police<, je zde tieba chripat v pir-
vodnim, Sir5im vfzuamu- (z ieck6ho politeia) jako zikony o stdtni sprivi vfrlrr.r..
Pozn, piekl,
-
8 - Zekonik piirody
 V IX
Rail,<ly obEan se v deseti letech poEne udit povol6nf, k n6mui
ho vcde niklonnost nebo pro ndi bude 6chopen, aniZ byl k nEmu
tlouucovSn; v patn6cti neho osmnicti letech vstoupi ve siiatek; od
rlvaceti do dvaceti p6ti se bude vEnovat n6kter6mu zem6d6lsk6mu
oboru; ve dvaceti Sesti bude mistrem ve sv6m privodnim povolSni,
vrSti-li se k n6mu nebo bude-li pokraEovat v provozovdni n6kter6ho
iemesla, spojen6ho ,se zem6d6lstvim. Yiz zemEdElsh€ zdleony, il,d-
nek III a IV. VEnuje-li se v6ak nEjak6mu jin6rnu zam6stnini, bude
moci bft mistrem aZ ve tiiceti letech. Ve dtyiiceti letech kaidf
ob6an, kterf nezastSLval il|dny iriad, bude d6lnikem dobrovolnyrn,
t. j. nebude osvobozen od pr6ce, ale bude se vEnovat t6 Einnosti,
kterou si zvoli, a bude vykonSvat ty fikoly, kter6 si sfm vybere;
bude p6nem sv6ho voln6ho iasu.
VI
Choii otr6an6 a neduZivi starci hudou pohodln6 ubytovini, ,stra-
vovfni a vydriovdni ve veiejn6m ftulku, kterli k tornu bude ur6en
v kaZd6 mdstak6 obci poclle \ldnlru IX zdkonfi o uspoidddni obce.
YSichni nemocni ob6an6 bez vfjimlcy budou dopraveni do spoledn5
budovy, pro nd urien6, a oBetiovSni tak peElivE a 6ist6 jako v kruhu
ev6 rodiny, aniZ se iinil nEjaky rozdil nebo byla dfv6.na n6komri
piednost. Sen6t kaZd6 m6stsk6 obce se postar6 se zvlS5tni p6di
o Lrospodaieni a sluZbu v tdchto ristavech; nesmi tarn schSzet nic,
6eho je tieba nebo co je piijemn6, ahy nemocni nabyli op6tn6 zdra-
vi, rychle se zotavili a aby jim byly zpiijemndny tEZk6 chvile nemoci.
VII
Yedouci v5eeh povolinf urEi hodiny odpoEinku a prfce a stanor.i
pracovni fikoly.
VIII
Kai,d! pStf den bude v6nov6n v5eobecn6mu odpoi'inku. Za tim
fiEelcm bude rok rozcl6len na sedmdes6t tii stejn6 ESsti; ponze
v piebttrpn6m roce bude odpoiinek jednou trvat rlva dny. Viz za-
h,ott.y o rozdEloadtfi, El6nelt, IV.
114
・ r
Veiejn6 svdtky po6nou vZdy v den v5eobeen6ho
dou trvat Eest dnfr, tento den v to Eitajic.
x
Sv6tky ee budou slavit [rezprostiedn6 pied poEritkem prvnich
zem6dElskfch praci, pied poidtkem i,ni, po sklizni a lisovdni plorlii
v5eho druhu a na poddtku kaid6ho roku. O novorodnfch sr,6tci<:lr
se budou slavit ,siatky a na rok ustanoveni piedstaveni mEstskfclr
obci a vedouci ceehfi nastoupi sv6 fiiatly. Vii zdkony o ultidE.
ZAKONY O PREPYCHU
I
KaZdf obdan, kterf dosr{hne v6ku tiiceti let, se h,de obl6kar
podle sv6ho vkusu, ale bez zvl65tniho piepychu; bude se stravovat
v kruhu rodinn6m bez nestiidmosti a bez plftvrini. z6kon piirraz*jt:
senftor&m a vedoucim, aby piisnd br.rinili prostopisnosti a sarni
dr{vali piiklad skromnosti.
II
od deseti do tiiceri let se mladi lid6 v kazd6m povol6ni budou
obl6kat jednotnE do stejnlich l6tek, sluinfch, ale prostych a vhotl-
nfch pro jejich zamdstnSni. Cechy se rozliiuji barrno, od6vu, kterri
je piizprisobena hlavnimu piedmEtu jejich pr6ce, nebo nijaklfr,
jinjm oznadenim.
III
,
KaZdf obEan bude rnit jeden pracovni a jeclen ,sv6te6ni od6v ve
nkromrr6, ale pEkn6 ripravd; celek musi odpovidat prostiodkiirrr
ropubliky a i,6dni ozdoba nesmi nikomu ziskdvat prednost ,r:lr,
rir:tn. Piedstaveni a otcov6 rodin jsou povinni potla6ovat kazrl,rr
rrranrivost"
・ ´ ‐1

ZAKONY O FORME VLADY.
kter| by zabrdnily kaZd.6 saruool.ddE
I nSrotl jen jednu rnEstsko, obec, bude kaidoro6ni piedstave.y ,lrr,r.
KaZdf otec rodiny Be stane ve v6ku padesiti let sen6torern a bude
mit poradni a rozhodujici hlas pii v5ech naiizenich, kteri je tieba
vydat ve smyslu zikonri, iiehZ je senit ochrincem.
II
Ostatrri hlavy rodin netro vedouci cechfi budorr dotfzdni, pfi-
jde-li o ripravu n66eho, co se tfki jejich zamEstnini.
ItI
Y kaid6 tribui ,ge vybere po iadE z kaild| rodiny piedotavenf
tribue, kterli jim zrietane po celf svrij Zivot'
IV
KaZdf pietlstavenj tribue bude postupn6 pfedstaven;fm m6stok6
obce po dobu jednoho roku.
Y pouze rady.
Niielnik kraje se vybere na dobu jednoho roku postupn6 z kaid6
mEstsk6 obce, a to po iad6 z piedstavenfch tribui t6to obce; tribus,
z nii fuufls yzat, ustanovi si jin6ho piedstaven6ho.
VI
Illava cel6ho Bt6tu se na doiivoti vyhere postupn6 z kaid6ho
kraje. Bude ji po pr6vu ndielnik toho kraje, kterli zaujimal tuto
hodnost v dobE emrti hlavy et6tu nebo byl prdvE na iad6; v tomto
piipadE niEelnik kraje, kterf se stal hlavou stitu, bude nahrazen
v tomto kraji tim, kdo m6l po n6m n6sledovat podle piedchizeji-
ciho z6konn6ho El6nku.
116
﹁
︲
VII
NeniJi nirod dosti poEetny, aby utvoiil vice nei jetl.rr kraj, brrrr.
jeho ndEelnik po dobu jednoho rok, hlavou cel6ho st6trr. 'l'vrii-ri
hlavou st6t,, a to tak6 jen na dobu jednoho roku. Ani v jerlrrrrrr.
ani v rlnrh6m piipadE se nic nezmEni na poiadi, ve kter6r. sc udir.ji
tyto lro<lnosti podle ustanoverri zdkomdho ildnku V.
\TIII
Pon6vadZ podle piedchSzejiciho zikonn6ho 6l6nku III piedst:r-
veni tribui maji bft st6li, ti z nich, kteii postupnE dosfhnou hotl-
nosti pietlstaven6ho m6stsk6 obce nebo n66elnika kraje na dobrr
jednoho roku, vr6ti ee na sv6 miato, kdyZ opuati svfij riiad; ti, ktr:ii
podle z6konn6ho 6l6nku V zaujimali tato mista, kdyZ oni zaujimali
vy55i hoclnost, stanou se op6t prostfmi otci rodin a budou Eekat.
ai se podle poiadi .stanou piedstavenfmi tribui.
IX
Zedni ob6an, kterli se stane piedotavenym trihue bud pied tlo-
saZenirn sen,tltorsltdho v6ku, nebo potom, nebude a nemriie jiil bjt
eenitorem; at' dos5hne jak6koliv hodnosti na rok neho na doZivoti,
nebude ani pied timto friadem ani po n6m jii dlenem .sen6tu, nfbri
x
Zlidi se Nejvy5Ei stitni senit, do n6hoZ sendt kaZd6 mEstsk6 obce
vyile kaid6ho roku dva neho vice zietupcri; vdichni 6lenov6 obec-
niho senitu buclou postupn6 vyslini do tohoto nejvySSiho sborrr.
ZiicJi se tak6 NejvySSi et6tni rada, podifzeni tomuto vrcholn6rrrrr
BenAtu a nadiazend ostatnim rad6m; jeji Elenov6 budou vysil6ni
obdobnE radou kaZd6 mEstsk6 obce atd.
XI
Tvoii-li st6t jen jedna mdstsk6 obec, bude jeji senit Nejvyllirrr
tcndtem; hutle sloZen z obEanri ve v6ku padesSti let a brrdr: vyko-
117
nrivrL jcho irkoly. Otcov6 rodin ve vEku 6tyiiceti let budou 6leny
Zvliitniho sen6tu.
XIT
Pledstaveni tribui, kteii podle ztiltorut4lrc Eldnlru IX o olitdni
lormE nepatii jiZ do sendtu, tvoii spolu s vedoucimi cechri a mistry
iernesel, kteii nedosihli sen6tor,sk6ho vEku, radu kaid6 mEstsk6
obce.
XTII
Kai,d! ilen sendtu nebo rady bude postupnd po dohu p6ti rXn&
piedsedou, kterf mri za rikol zkoumat rnin6ni 6lenrt a zji5fovat
v6tSinu hlagfi.
ZAKONY O VLADl\i SPRAVE
I st6t rozs6hlf, bude hlava st6tu postupn6 nav5t6vovat v5echny kraje,
Ukolem i{ejvy5Siho sendtu je zkournat, neobsatruji-li rozhodnuti
a naiizeni senitri mEstskfch obci nic, co by mohlo v piitomnosti
nebo v budoucnosti odporovat stritnirn z6konrirn, a jsou-li sprdvni
a hospod6isk6 opatieni v rozumn6 shocl6 se srnyslem zfkonfi a roz-
d6lov6ni a jinych z6kon&. Na podklad6 tohoto zkoumdni mriZe Nej-
vy55i sen6t echv6lit nebo znr6it tato zvlfStni reaiizeni v celku nebo
jen z E6sti. Co liylo takto rozhodnuto pro jeclnu m6stskou obec,
bude platit ve stejn6 v6ci i pro v5echny ostatni; po piijeti niZ5imi
senity budou rnit tato rozhodnuti platnost zikona.
IT
Kaidf senSt si vyil,6r),5 n6zor sv6 racly a vyslechne jeji nrimitky,
kter6 rni moZnost zamitnout pouze v torn piipad6, kdyby nfvrhy
rady piimo nebo nepiimo odporovaly srnyslu z6kon& a kdyby mEl
rnoinost dospEt k lepdirnu ie5eni.
III
Piedstaveni mEstskych obci vykon6vaji podle piikazu hlavy stdtn
rozhodnuti ZvListniho sen6tu, schv6lenS NejvySSim senftem.
118
IV
Zvlildtni senity, pii6len6n6 k NejvySBimu sendtu, maji vcikr:rorr
politickou pravomoc v mezich z6konri, to jest rozhoduji g korrr:&rorr
platnosti a bez dalSiho projednivfnf nalizuji, co je formilni: pii-
kizilno zikony; maji privo rozvijet a pouiivat v konkretuich pii-
padech ustanoveni zikonri, kteri jsou vyj6diena jen v5eobecn6, a ro
po piedchozim projedndni a usneseni o prostiedcich.
v
YSeobecn;im rikolem hlavy stitu je dozirat v mezich piikazri Nej-
vydEiho senftu na to, aby byly dodrZoviny zikony a rozhodnuti,
na jejich podklad6 vydan6. ZvlilStE pak je hlav6 st6tu svEieno vrch-
ni vedeni v5ech stftnich pracovnich sborri, kter6 se zamEstnfvaji
zem6ddlstvim nebo jsou k ndmu piipojeny, a vrchni dozor nad
skladiSti v6eho druhu a nad 6innosti v5ech ierneslnlfch cechri. Je-li
aby ee plesv6diila, vykoniv6-li se vde vhodn6 a postupuje-li se
pokud moZno jednotnfm zpfrsobem a i6dnE.
VI
Piedstavenf m6stskfch obcf vykonivaji pod vedenim nfielnikri
krajri a ti pod vedenim hlavy stdtu tyt6Z rikony ve svych obvodech,
jako hlava stitu v cel6 zerni.
VIT
Y6ichni piedstaveni, kaidf ve svr4 hodnosti a ve sv6m obvodu,
rnaji prSvo ve svlf5tnich a nepiedvidanfch piipadech, kdy je tleba
ndco zaiidit nebo prov6st rychle ndjaky uZiteEnli pidn, pouZit tako-
vfch prostiedkri, k jakfm jim radi jejich rnoudrost. Jde-li o vy5ii
z1,jem, je tieba jejich piikazfr bezpodmine6n6 uposlechnout. Y m6-
n6 nal6havfch piipadech se poradi bud se svlimi soudnrhy, nebo
e jinlimi zku5enfmi osobarni a kaidj, z nich podi odfrvodndnou
zprivr o sv6m postupu piislu5n6mu Zvlditnirnu sen6tr;l a pietlsta-
ven6mu, jernuZ je podiizen; ti uv6domi o tom hlavu st6tu a ta 1\t,j-
vyESi sen6t.
 VIII
Nrirlelnici tribui (proto jaou ugtanoveni trvale) maji dozor nad
zalizenirn a z6sobov6nim skladi5f a nad rozdElovdnim z6sob, kter6
provddEji dobrovolni pracovnici, to jest osoby ve vEku, kdy si smEji
volit sv6 zam6,stn6ni; tEm pomihaji podle potieby osoby vyslan6
na vfpomoc zem\dElsk{inr.d praeovnimi sbory. Piedm6ty denni po-
tieby rozdEluji, jak ifi bylo ielero o d,nnku 1l z,ilron& o rczdE-
loodni, rnezi v5echny obEany ti, kteii p6etuji, piipravuji nebo zpra-
cov6vaji tyto vfrobky.
IX
Piedstaveni obci a n66elnici krajri, ustanoveni na rok, 'se vEnuji
pln6 rikohim sv6ho riiadu a po uplynuti t6to doby je jim volno
vykonivat dobrovolnE povol6ni, kter6 si zvoli. Tak6 kaidf vedouci
iemesln6ho cechu se piipoji k dobrovolnym pracovnikrim, kdyZ se
rok jeho prisobeni skondi.
x dovolen rozvocl bud'se souhlasem obou stran, nebo jen jedn6.
VSem senitorrim, politickfm piedetaven;im, vedoucim dilen
a mistrfim iemesel budou obian6 prokazovat rictu a budou j" po-
slouchat v z6jmu spole6n6 sluZby vlasti, jako dEti poslouchaji otce
rodiny.
XI
V5eehny veiejn6 piikazy budou uv6d6ny slovy: Rozum. si toho
iddd, Zdlaon. to naiizuje.
XII
I y5echny tyto zdkony o vlddni uroci budou, stejnE jako zdkladni
zikony, posvitn6 a neporu5iteln6; nikomu nebude dovoleno je zm6-
nit nebo odvolat pod trestem atd, Viz zdkony tresufi.
il
124
ZLKONY MANZELSKT,
kter6 by zabrdnily aii prostopdinosti
I
Jakmile obdan dos6hne dosp6l6ho v6ku, vstoupi ve silatek; nikrl<r
nebude zpro5tEn t6to povinnosti, pokud by tomu nebr6nila piiroda
nebo ieLo ,d.ayotni Etav. Zit ve 6vobodn6n stal'u bude dovoleno
jen tdm, kteii dosShli vEku dtyiiceti let.
II
Poi6tkem kaid6ho roku budou veiejn6 slaveny ,sv6tky maniel-
stvf. Mladi lid6 ob6ho pohlavi se shrom6Zdi a v piitomnosti MEst-
ek6ho senitu si kaZdf mladik zvoli divku, kter6 se mu libi, a do-
efhne-li jejiho souhlasu, vezme si ji za ienu.
III
Prvni siatky budou po dobu tleseti let nerozluditeln6, potom bude
IV
Drivody rozvotlu budort pieclneseny pied shromdZd6nlimi otci
rodin cel6 tribue, kteii se pokusi domluvami o emir.
v
Bude-li prohl6Sen rozvod, budou rnoci rozvedeni obnovit man-
Zelsk6 spoluiiti ai po uplynuti 6esti m6.sicri. Pied tim jim nebude
dovoleno se schizet ani spolu mluvit; maniel zristane ve ev6 tribui
nebo ve sv6 rodinE a Zena se vr6ti do sv6. O sv6m opEtn6m smiieni
.rmdji jednat jen prostietlnictvim spoleEnfch pi6tel.
VI
Rozvedeni maniel6 smEji vejit opEt ve silatek s jinfmi osobarui
aI po uplynuti jednoho roku; potom jim nebude jiZ dovoleno obno-
vit privodni manZelsk6 epoluiiti.
０ん
 VII
llozvedenfm nebude dovoleno uzaviit novli siatek s osobami
rnlad5imi, nei jsou eami nebo neZ je ta, kterou opuetili. Jen ovdo-
vili maniel6 budou mit toto privo.
VIII
OIsOby ob6ho pohlavi, kter6 byly jiZ prOvdiny nebo を enaty, ne‐
smё ji vstOupit ve sttatek s mladチ mi,dOSud 8VObOdnfmi OSObami.
IX
Kaを d, Obこ an slni si vzit ttenu z kter6koliv tribue,Inё stsk6 obce
nebO kraie; 老ena a dこ ti budou v tOm p¥fpadё pFisluttet do tribue
muzovy.
X
Dё ti Ob6ho pohlavi zlistanou v pFfpadё rozvodu u otce,a iedinё
こena,se kterOu se oを eni naposled,bude povaを Ovina za ielich mat_
ku;老 idni z iejfCh pFedchidky益 nebude smこ tuを lvat tohoto O嘔 Inaこ eni
viこ i dこ tenl sv6ho lnanを ela.
XI
Synov6 jeduoho otce, i kdyi budou i,enati a mit d6ti, stanou Be
hlavami rodin ai po smrti sv6ho spolein6ho otce.
XII
Y dob6, kdy se veiejn6 slavi siatky, bude se konat kaZdoro6ni
c6itrini obianfi kaid| m6stsk6 obce. Sen6t povecle piesnf ziznam
o poEtu osob r&zn6ho vdku a rfiznfch povolini, a to vidy podle
jmen tribui a rodin. Po6et rodin, tvoiicich tribus, bude udrZovSn,
pokud moino, na stejn6 vy5i; vytvoii se nov6 tribue, a budeli
nutno, nov6 m6stsk6 obce, postaEiJi na to nadpoietn6 tribue, nebo
oe doplni podet piislu5nikri tribui a obci, kterf se ndjakym ne5tEs-
tfm zmcniil.
122
XIII
Kdyi n6rod poict trtro-
dospEje ve gv6m rristu takov6ho stavu, Ze
zenych obdanfi bude plibliinE stejnf jako po6et zemielich, pak
trihue, mEstgk6 obce atd. budou skoro stejnE poietn6 a takov6 zii-
stanou. Viz 6ld,nelc III zdkonft hospoddiskfch.
ZAKONY O VYCHOVE,
kter,6 by zabrdnily ndsledluim slepd shouiuaaosti otcti ofi6i d.Etent
I
Matky budou kojit sarny sv6 d6ti, pokud to dovoli jejich zdra-
votni stav, a nebudou se moci zbavit t6to povinnosti, IedaZe prokiili
ovou neschopnost,
II
Zeny odlouden6 od svfch manZehi, kter6 maji kojence, budou je
kojit v roce ev6ho rozvodu.
III
Piedstaveni tribui budou pedlivE tlohliiet na to, aby otcov6 a mat-
ky peiovali o sv6 dEti rnladSi p6ti let.
IV
Ye v6ku pEti let se shrom6Ztli d6ti kaZd6 tritrue a kaid6 pohlavi
bude ubytovino a Ziveno oddEleno v dorn6 pro to urEen6m; jejich
Btrava, jejich od6v a prvni vztl6lSni budou vSude zcela jednotn6,
bez jakfchkoliv rozclilfr; praviclla pro to stanovi ,sen5t.
\r
Urditf po6et otcri a matek se bude pot{ dohledem pledstaven6lro
tribue Etarat o tyto d6ti jako o sv6 vlastni po dobu p6ti dnri, nai:t:i
budou tito rodiEe vystiid6ni stejnym poitem jinfch a ti opi:t rlal-
5imi. Tito rodiEe se budou snaiit v5tEpovat svy-rn chovancftnt ntir-
121,

noot a poslusnoet a pieclch6zet bud laekavosti, nebo lehkfmi tresty
v6em nepoiddkrim, rozmarrim a zlozvykrim; ee v5emi dEtmi budou
jednat naprosto stejn6.
VT
Tou m6rou, jak se bude rozvijet jejich rozum, budou dEti po-
u6ov6ny o zdkonech vlasti; budou se uiit mit v rictE z6kony a po-
elouchat rodiie, pltidstaven6 a osoby dospEl6; budou si zvykat bft
laskavi k sobE rovnfm, p6stovat pi6telstvi s nimi a nikdy nelhat;
budou cviieny v n6kter6m lehk6m zamEstn6nf, piim6ien6m jejich
v6ku, a obias ve hr6ch, kter6 budou tuiit jejich tElo a piipravovat
je na pr6ci; nebude ce jim naiizovat nic, aniZ se jim vyloii, i,e ie
to rozumn6. Toto zikladni vyuEovdni budou ddle prohlubovat mis-
tii, jimZ budou ddti sv6ieny na sklonku sv6ho de,e6t6ho roku-
YII
DEti, kter6 budou pied dovr5enim v6ku deseti let dosti eiln6, aby
se u6ily zdkladrim ieme,ela, ke kter6mu oe hodi, budou poeil6ny kaZ-
d6ho dne na nEkolik hodin do veiejnfch dilen, aby se podaly za-
u6ovat.
VIII
Ve vEku deseti let opueti vdechny dEti spoleEnf otcovskf domov
a piejdou do dilen, ke budou ubytov6ny, Ziveny, obl6k6ny a vyu6o-
v6ny mistry a vedoucimi jednotlivfch povoldni, kter6 budou poelou-
chat jako sv6 rodi6e. VEe to se bude dit spolein6 v kaid6m cechu
a v kaZd6 diln6; kaZd6 pohlavi bude vyu6ovSno oddElen6 v zamEet-
ndni, kter6 je pro n6 piimEien6.
IX
Mistii a mistrov6, jakoZ i vedouci jednotlivfch povolini spoji
s iemesln;im vfcvikem tak6 vfchovu rnravni. Tou mErou, jak ee
bude u dEti vyvijet rozum? nEkter6 z nich pochopi, Ze exietuje
bfih; kdyZ budou slySet mluvit o t6to nejvyS6i bytoeti a budou ee
na ni vyptivat, vysvEtli se jim, ie je blahoddrnou piiiinou v5eho,
co obdivuji a co Ee jim zdd piiv6tiv6 a dobr6. Jejich pEetouni jim
nebudou o t6to nevyeloviteln6 bytorti v5t6povat my5lenky neur6it6,
t24
.l
ani vysv6tlovat jeji podetatu vyrazy, kter6 tremaji eutyul' Vylrtii
jim prostE, ie privodce vesmiru lze poznat jen z jeho rliil, kt,'rri
nam hlesali, ie le bytosti lekoneEnE dobrou a moudrotl, kl.r,tr
vEak rrelze srovn{vat s zfdnfm ,smrtelnikem. Mladi lid6 zv6rli, ir,
touha ,se sdruZovat, kterri je v 6lov6ku, je jedinfm projevern zrirrrr-'r'ii
boZskfch; jeclin6 ti, kdoZ se jimi iidi, dospEji k pozn6ni boha' \/v-
evEtli se !im,ie zikony mali zt rikol zdokonalovat tyto city a rrplat-
iovat i6dnE to, k 6emu n6s vedou, pro dobro spole6nosti'
x
YEechna piik6z6ni, vSechny zEsady a v6echny urravui rivahy btrrlrtt
vychSzet ze zdkludnich u posurilr.!.ch. zitkon& a budou vzdy srndlovut
kL spole6ensk6 jednot6 a lfsce. Pohnutkou, kteri povede k pl.Irri
tEchio piikazri, bude osobni BtEsti, nerozluEn6 spojen6 g blaht:rrr
obecnym, a povzbuzujici rivahy se budou zabyvat t'rctolr a pi6tel-
stvim k bliinim, spoluob6anrim a pieclstaveuym'
XI
Pietlgtaveni a sen6toii butlou peElivE dohliiet na to? aby z6korry
a naiizeni o vfchov6 d6ti byly v5ude piesn6 a jednotnE plnEny,
a zejmlna, aby byly rozurnnE napravov6ny ddtsk6 poklesky, ktcrri
by mohly podporovat smysl pro olastnictai, a aby se jim pierlchri-
zelo. Butlol tak6 [r6nit tomu, aby se smyal pro vlastnictvi neviti-
poval mlad5im d6tem bajkami, povidkami nebo smdSnfmi rro-
pravdami.
XII
Kdyz mladi lid6 ve v6ku 15 neho 16 let vstoupi ve silatek, ol)usti
veiejn6 akatlemie a vt6li se do otcovsk6ho clomu, odklrl |ttrlotr
kaZdldcnn6 v pie4epsan6 hodiny dochfzet do dilen, a5y turrr vyk.-
n{vali sv6 povol{ni, a to ai do v6kp, kdy se v[ngji zenrtidi:lstvir
potom plejdou do piibytkri, ur6enfeh pro tento stav'
 zAKONY O STUDIU, zbyteこ n6se snattit pochopit stav,o nё m2 nis pivo(lcc 8vざ 11l Йll(:11予 lli

ZieVenfm nepollこ 11.To budou meze pFedepsal16 tё mLo fvallil:1.

λι
erι by zα らrdれ ゴ
ιγ b]“ ご洸れ JjJsλ ιんοごacん α
α υζem“ ιrα ttcerlご ettι dι じ sれ とれι
"tれ IV
I
Budc pOnechina naprosti svobOda dlimySill a Ostrovtipll li(lsk6110
ducha,pokud ide o duchovnf i pFirodlli vё dy,kter6 maii za ik01
POこ et OsOb, ktcr6 se budou zabttvat Vこ dami a umこ ninl,vyttadu‐
zkOumat tajemstvf pFfrody nebo zdokOna10vat dOvednosti spolcこ c】 1‐
ifCilni spfさ e dlimySlll, Ostrovtipu,dovednOsti,pile a nadini neЙ sfly
6ky uを iteこ n6. ,
tё lesn6,bude stanOven iak prO kaを dチ druh studia, tak pro kaを dOu

mこ stskou obec.Ke studiu budou vedeniiitt V nllad6m vё ku Obこ an6, V

ktcFi k nこ mu budOu lnft ncivice V10h, aniを ie tatO Studia ncbO cvi‐
Bude sepsin veFein′ kOdeX Vこ ech vё ct, k nё muを se nebude ――
こeni zbavi pOvinnosti vё nOvat se nё kter6mu ObOru zemこ dё lstvf, a老
blidou ve vё ku,kdy v nё m mali pracovat.NikdO k■ omё pFedepsa‐ ・ etafysiku a lrlorilkll― 一 nikdy nic pFidivat, co by
pOkud ide O l・
pFesahova10 meze dan6 zikony; budOu k nё mu vも ak pFipoioviny
n6ho poこ tu uこ iteli aを novat vこ dint a umё nfm
ObieVy fySikllnf,matematick6 nebo mechanick6, pOtvrzen6 zkuこ e‐
`klilet,iak
dFfve lleを ve Vこ ku tFiceti se nebude lnOci vё Jこ れθλy zdl・ 。πtt sprdυ・
pFedpisuieご
nostf a tivahalni.
漸θん. POtOll■ teprve ti, kdoを zkuttenOsti zdokollalili svou sOudnOst
a prOievili schOpnOsti pro nё ktcr6 vyこ と i povolini,neを kter6 vyko‐ VI
nivali dFive,budOu se mu moci vё novat. IIInOtn6 i duchovnf krisy pFfrody,pFedmё ty vこ d, v′ hody a pFf‐
jemnOsti spoleこ nOsti,iakoを 10bこ an6,kteFf pFilspこ li vチ znammttln Zpli‐
II 80bem ke zdOkOnalenf tё chto vこ cf, budOu mOci bttt Oslavovini vチ ー
mluvnOsti, bisnё lni i Obrazy.
Nebude naprOsto をidntt iini morill■ i fi1030fie,neを ie ta, kteri
Z`konli.Bidini a pravidla t6to vё dy
spoこ fvi na spOFidan6 sollstaVё
VII
se budOu Opfrat pouzc O uを iteこ nost a moudrost tё chto zikOni,
O kOuz10 pokrevnfch a pFitelsk′ ch sVazki, ktcr6 sluを Lami a vdё こ ・ Kaを d′ ZVligtni senit di zaznamenat ё
iny pFedstaventtch i obこ anも ,

nosti pouLali obこ any, ouを iteこ nost price a liisku k ni a O vこ echna
vご eobecni a zvl16tnf pravidla po予 idku a dOkOna16 svornosti; stu‐
diuln t6to vё dy bude spoleこ l16v66m obこ anim.
III
kter6 zasluhujf,aby byly zachOviny v pamё ti;ale bude dbit tOhO,
aby by10 vy10uこ eno pFehinё nf, lichotky a zeilrn6na vgechny vybi‐
Jen6 zkazkyo NeJvysと i Senit di na tottlto podkladё lsepsat dё jiny
ce16ho nirOda.
VIII

Vgechny metafysick6`vahy se Omezi lla to,co bylo v予 こ

e Feこ enO Kaを cli kapit01a tё chtO zikOnti bude Oddё lenё vyryta na 61oupccI〕
01)OZsk6 byto3tio POkud ide Oこ 10vこ ka,pFipoif se iCこ tこ ,こ e je nadin nelJO iehlanCiCh,kter6 buclou postaveny na veFein6m nimё sti kaを d6
rozumem,kter′ ieiこ inf druを nチ m,aを e podStata iChO SChOpnOsti, mё stsk6 obce;smysl zikOnli bude vを dy vykl`din v prav6nl vttZnamtl
jakO滋 i pFirozen6 zisady ieiiCh uplatnこ nf isOu ndm neznim6。 こin_ 610Va,pFfmO a dOslovnё a nikdy nebude dOvOlenO■ lllё nit nebO porll‐

nost rozumu miZeme sledovat a zkoumat uviZliv′ n・ a pOzornチ In こovat を idnフ pOjem. I(dyby byla v nё kter6rl■ zttkonё dvOisnlySInOst
pollをitfln rOzllll1loV6 schopnosti,alc nevflne,co v nis tvoFf ieli Ziklad nebO neiasnOSt, bude tFeba se snattit, aby byla vyloを ena pomocf
a oporll,steinこ iakO nevime,co se stane s timto rozumovttm prvkem iin6hO z`kOna,nebo stanOvit iednOu provを dy smysl tOhoto z`k011a
po smrti;lze Ffci,を e se snad uchovi i po skollこ enfを ivota,alcを c ic zpisObenl,ktcrチ nei16pe vyhOvuic ZikOnin■ zttklaclnfln a poSvi111′・ 11・

126 127
 ZAKONY TRESTNl, ,IY
Ste′ れど′
πdJο Pο ど
eι「lι′αλο′θ″Cん pο F“ ζ
Oυ drt`,
Steル と ιjα λο どうEれ 6 Osoba kter6hokoliv pohlavi, kter6 by mEIa pohlavni styk s ni:kyrrr
“`rれ v roee jehorozvodr.r, bude potrestdna pro cizoloZstvi.
“
I
V
KaZdy obdan jak6hokoliv stavu nebo hodnosti bez vfjimky, i kdy-
by to byla hlava st6tu, kterf by byl tak zvrhlf si nllze ani OsOba,kteri byla vylouこ ena zё spoleこ IIlo3ti na dObu iednOho nebO
piedstavit - emrtelnd
i'e by nEkoho piipravil o iivot nebo "oi, poranil, nこ kolikalet, nelDude mOci bttt ani senitorem, ani pFedstaven′ m
kterf by se- pokusil riklady nebo jinfm zprisobem zruBit poev6tn6 tribue.
zSkony, aby zavedl nenividin6 vlastnictvf, byl by aouzen Nejvy55im
senitem. BudeJi uzndn vinnfm, bude uzavien na dozivoti jako VI
neplidetnf zuiivec a nepiitel lid,gtva do kobky postaven6, jak bylo
uvedeno a \ldnleu xI zdltonfi o uspoiddtirui obce,,a mfet6 Vgechny osoby, povё Fel16 vチ choVOu dё tf a p6こ fo nё , ktel,6 pro‐
pohiebi6t6. Jeho jm6no bude navzdy vy5krtnuto ze seznamu ""r"1r,6ho
obianri, kttzanOu nedbalosti nebO tfln,労 e iiln opotrninou vytttkat chyby a po‐
jeho dEti a cel6 jeho rodina se ziekno* tohoto jm6na a budou oddE- uこ ovat ie,zaVinf,こ cdこ ti prOpadnOu nectnosti ncbo z10zvyku,kter6
lenE v6le,6ni do jinfch tribui, mEstsklich obci nebo krajri, ale niko-
iSOu V・ OZpOrll s duchem druttnOsti, buclou podle stupnё sv6 viny
mu nebudo dovoleno chovat ,se k nim pohrdavE nebo jim vyiitat zbaveny tohotO こestn6hO povolini doこ asnё nebo lllavЙ dy.
zloiin jejich piibuznlho, a to pod trestem clvoulet6ho vyroureni
ze epoleEnosti.
YIT
II
V5ichni, kdoE budou vylouirrni ze spoleEnosti a uv6znEni navidy
_
Ti, kdoz by ae zast6vali tEchto
vinnikri, kdoZ by se provinili ne- nelro jen na urditou dobu, budou zbaveni ridasti na jak6koliv zibayE
dostatkem i'rcty nebo poslu5nosti vriii piedstavenlim iebo sen6to- nebo zamEstnini; budou jednotuE Ziveni pokrmy dobrfmi, ale velmi
rrim, hlav6m rodin nebo svfm rodidrim a kdoz by urdzrivfmi slovy prostymi, a t'!mi, zprisobem i obl6kini. Budou je obsluhovat mladi
nebo t6lesnE ublizili sobi rovnfm, budou uzavieni na mistlch, ur6e- lid6, kteii se lehce provinili lenosti, Spatnjm uienim neho lZi; budou
nych pro trestini tEchto piestupkri, a to na nEkolik dnri nebo m6si- vykonSvat tuto prdci po dobu nEkolika dnfi. Nebudou-li taci pro-
cri, na rok nebo na nEkolik let. Nejvy55i ,sen6t etanovi jednou pro_ vinili obian6, bude povEien touto sluZbou stlitlavE kaZd6ho dne
vidy tuto dobu podle zivai,nosti piestupku; nebude nikdy rrr6ity poiet nejmlad5ich i6kfi kaZrl6ho povolfnf.
zkritit dobu, stanovenolr jako trest za pfestupek. -oZro
VIII
III
LehEi piestupky, jako drobn6 nedbalosti a nesprivnosti, budou
Cizoloinici budou uv6zn6ni na dobu jednoho roku, na6eZ m'Z trestiny potlie moudrosti vedoucich a mistrri kaid6ho povol6ni, bud
nebo iena budou smEt obnovit manielsl(f cvazek s provinilcem, zpfisobem, o n6mZ byla ied v plede5l6m zSkonu6m 6l6nku, nebo
jeetliie ho nezap,dili ihned po jeho nev6ie; cizoroiliici nesmEji tirn, lre r.iunici budou vylouEeui ze zarnEstninf i zfbavy na dobu
epolu nikdy uzaviit silatek. ndkolika hodin nebo dnfi, aby zahilka byla trestfna zase zah6lkorr.

128 I - ZAkonik pfirody 129

 Ix
xrv
PonEvadz nezneuct'uje trest, ale provin6ni aamo, bude v5em obia-
nirm zak{.zilno 6init po odpykdni trestu sebemen5i vftky osob6, Osoby zast6vajici riiady maji povinnost dohliiet z vlastnl inicia-
kterS si odpykala vinu, nebo nEkomu z jeho piibuznfch, poddvat tivy na sv6 podifzen6, napominat je nebo trestat za piestupky,
o tom zpr6vu os,bim, kter6 o tom nev6df, nebo vyslovovat sebe. kter6 spadaji do jejich pravomoci, a za v6inEjii provinEni je
men5i opovrZeni at v piitomnosti, nebo nepiitomnosti tdchto osob, odevzdat bez slitovini k potrestini nadifzenfm org6nrim, jinak
to pod etejnfm trestem, jakf si odpyhal vinnih. Jen piedetaven;im budou zbaveni,sv6ho riiadu, a to podle drileiitosti tohoto opomenuti
-a
bude dovolenoo aby je na z6klad6 sv6 pravomoci upozornili na bud dolagnE nebo trvale.
jejich povinnosti, anii se kdy zminili o rni.urfch pokiescich nebo
trestech za n6.

x
Zaani treet ustanoveny zikonem a vym6ienli jednou providy pro
kazdf druh provinEni, nebude nikdy moZno odlozit, sniiit nebo
zmirnit ani cestou milosti, ani z jinfch poh,utek, vyjimajic piipad
nernoci,

XI
J-etlin6 m6stskli sendt budc
mit pr6vo ur.zit trest vyrou6eni ze
a to na podklacld vfpovEdi piedstavenych iribuf, hlav
spolednosti,
rodin nebo vedoucich pracovnfk& sborfi, kteri b..rlo,r tak6 ,kl6dat
obiansk6 tresty.

XII
I(aid6 ,espr6vn6 obvi'6ni ze ztrr-r6inu, ktery se trestd doiivotnim
vylouEenfm ze spoleEnosti, brrde mit za nisledek stejny trest. vkaZ-
d6rn jin6m piipadE bude ten, kdo druh6ho nespr6vn6 naikne,
od-
souzen k trestu v dvojn6sobn6 mii1e, ncz hrozil obvin6n6mu.

XIII
Obvin6ni piednesend osobami, kter6 uejsou nadiny obianskou
nebo piirozenou prayomoci. nebudou senitem projedn6v6na ani
piijfmr{na.

1"30

151

BIBL10GRAFICKA POZNAMKA
Mime mflo bibliografickfch zprfv o Morellym. Yirne poaze, ie
couLrom6 vyuEoval ve Yitry-le-Frangois. Je autorem tEchto pracii
.Essais sur l'esprit humain (Essaye o lidsk6m duchu, PaIiil1743);
Essais sur le coeur huruain ou principes naturels de l'6ducation
(Essaye o lidsk6m citu iili piirozen6 z6sady vfchovy, PaIiil T745\;
Physique de la beautd ou pouaoir naturel de ses charmes (YEda
o kr6se Eili piirozen6 moc jeji libeznosti, Amsterodam l74B);
Le Prince, les ddlices du coeur ou traitd des qualitds d'un grand
roi et systbrne d'un sage gouaernernent (Yladai, rozkoSe citu Eili
pojedn6ni o vlastnostech, kter6 m6 mit velkf kr6l, a soustava moud-
16 vl6dy, Amgterodam 1751);
Naufrage des tles llottantes ou la Basiliade du c,6ldbre Pilpai.
Pobme hdroiqwe en quotorze chants traduit de l'indien par M. M.
(Ztroskot6ni plovoucich oetrovfl 6ili Basiliada slavn6ho Pilpaie.
Ilrdinsk6 bfsei o EtrnScti zp6vech; z indi6nsk6ho jazyka pieloZil
pan M., Messina 1753);
Code de la nature ou, le a4ritable esprit de ses lois de tout ten'tps
n6glig6 ou m4conruu (Z6konik piirody neboli pravf duch ieiich z6-
konri, vidy zanedb6vanf nebo zneaznivan!, L755),
My5lenky obsaZen6 v knize >Essaye o lidsk6m citu< byly pozdEji
rozvedeny v soustavE Fourierov6. Morelly soudi, Ze lidsk6 v65n6
nejsou ani Epatn6, ani 6kodliv6. M6ly by oe v5echny vyvijet volnE
sm6rem he spoledensk6mu dobru. elovEk se vyznaduje mravnosti,
je echopen se zdohonalovat a je piedur6en k tomuo aby uskuteEnil
co nejdokonalej5i sociSlnf iivot.
Y knize >Yladai, rozko5e citu. . .< ndm Morelly piedvidi vlSdce,
kterf uskutediluje v z6jmu v5eobecn6ho blaha filogofick6 a eocidlni
ziaady autorovy. >Basiliada< je utopistickli romdn, v nEmf Morelly
v alegorick6 form6 liii spole6nost, vybudovanou na komunistickfch
zdsad6ch. V tomto veriovan6m romdnu n6m piedv6di nirod bez
L32
- - -,.- |
nelesti, ovl6dan;i piirozen;imi z6kony, htery dosahujo Stisti tirn,
de zni(,i v sob6 ,plovouci oetrovy<, totiZ malichern6 pfcdsutlky.
Filoeofick6 a socidlni myBlenky, kter6 Morelly vyloZil v tomto rotnri-
nE, byly piedmEtem ostr6 kritiky jeho sou6asnikfr, zejm6na v Iaso-
pieech La Bibliothbque impartiale (Nestrannd knihovna) a La Nou-
velle Bigarrure (Nov6 pestr6 liety). Aby alespoii dSsteEnE odpovdtlEl
na tyto kritiky, Morelly vydal novou prdci, >ZSkonik piirody<,
v niZ podrobnEji vysvdtlil filosofick6 a sociilni myilenky a podal
n6rye komunistick6 spole6nosti.
>Zikonik pifrody< byl uveiejnEn v Amsterodamu v lednu 1755
a znovu roku 1760 anonyrnnim vydavatelem. Ve Francii nEkteii
soudili, Ze autorem >Zdkonihu piirody< je Toussaint, de la Beau-
rnelle nebo dokonce Diderot. Tento nilzor ae udrZel aZ do revoluce
roku 1789, ba i d6le. V r. 1756, kdyi Easopis >La France litt6raire<
piiikl toto clilo Diderotovi, Grimm (Correspondance, ,Bv. III, etr.
244) odrmitl kategoricky tento n6zor a uvedl, Ze Diderot >nenapsal
ani jednu v6tu t6to knihy<. Plesto je >Zikonik piirody< obsaZen
v Uplnlich spisech Diderotovfch, vydanfch v Amsterodam6 v pEti
svazcieh, a to jako ,svazek II.
V roce 1841" francouzskf publicista a vydavatel Yillegardelle, bf-
val! Z6k Fourierriv a pozdEji plivrienec komunistick6ho udeni,
vydal pod jm6nem Morellyho >Z6konik piirody< spolu s riryvky
jeho romSnu >Basiliadan a doprovodil toto vydSni rozborem homu-
nietick6 soustavy Morellyho. V roce f9l0 Ed. Doll6ane uveiejnil
nov6 vyddni ,Zikoniku piirodyo ve sbirce >Collection des 6cono-
mistes(. KoneEnE roku 1950 byl ,Zdkonik piirody< znovu vydin
Gilbertem Chinardem.
N6mechf pieklad >Z6koniku plirody< vy5el v Berlin6 r. 1846.
V roce L923 byl vydSn ruskf pieklad p6ii V. P. Volgina; druh6
vyd6ni tohoto piekladu vy5lo r. 1938. V r. L947 uveiejnila Aka-
demie vEd SSSR nov6 vyd6ni >Z6koniku piirody< s piedmluvou
V" P. Volgina a s pozn6mlsami a koment6iem F. B. Suvajevov6.
>k
O Morellym neexiotuje Z6dn6 souborn5 prdce. Mriieme jen odk6-
zat na rozsShlou a d&kladnou studii, kterou mu v6noval Andr6
Liclrtenberger a kter6 z:iustivA st6le spolehlivou pracovni pomric-
kour Le Socialisme au XYIIIe siEcle. Etude sur lee id6es socialistr:s
133

dans les 6crivains frangais du XVIII" siEcle avant la R6volution JMENNY RE.ISTNIK
(Socialismus v XYIII. stoleti. Studie o eocialigtickfch mySlenkdch
rr. francouzekfch ,spisovatelfi XVIIL stoletf pied velkou revoluci,
I'}aiiZ 1895).
Babeuf, Gracchue (asi 1760-1797)
-
vlaetnim jm6nem Frangoie No6l,
francouzekf revolucion6i a organi-
eitor utopick6ho komunistick6ho
hnuti >Rovnfchn (Egaux). Skondil
na popraviEti.
Bacon, I.rrn cie (156I-1628) n anglickf
rtitnik a filoeof, zakladatel empiric-
k6 iuduktivni methody. Od nEho po-
chizi nauka o piedsudcich mysli
(idolech), kter6 brfni iiet6mu po-
znini, jak nim je podivd piiroda;
ta odpovidi sprfvn6 pouzo tomu,
kilo ao aprrivuE tiie. Hlavni dila
,Nov6 organon< a >Eseaye moriluf,
hoepodiirL6 a politick6<.
Cobet, Etienne (1788-1856) fran-
-
couzakf utopickf eocialiata, stoupe-
nec pokoju6 propagaudy eocialismu,
autor >Ceoty do lkarie<'
Cumpanella, TomiE (1568-1639)
-
italEkf filosof a utopickf komunista.
Bojoval proti SpanElek6mu panetvi
v ftalii a byl illouho ve v6zeni, Lde
napeal sv6 proelul6 dilo >Slunelni
Btit(.
* znrimf iimskf
Claudianus, Claudiue
bienik z konce 4. a poiitku 5, rto-
leti n. l.
Diilerot, Denir (I7I3-1?84) -- fran-
couzekf materialietickf filosof a tpi-
sovatel, nejv6tEi ideolog revoluini
L54
I
burioasie 18. stol. Byl epolu s d'Alem"
bertem zakladatelem a redaktorem
>Encyklopedie<, uilivali cel6mu dilu
sm6r: evobodn6 pouiivini rozumu ve
v5em. Encyklopediet6 bojovali proti
feudalismu a niboiensk6mu tmii-
etvi; byli materialiet6 uebo deist6
a poloEili ziklad k duchovnimu
prostiedi, z nlhoil vyila Velkf fran-
couzekd revoluce,
Fourier, Fraugois Marie Charles (17?2
aZ 1837) frsncouzekf utopicki
socialieta, -biitkf kritik burioasni
spoleEnosti. Zikladni jednotkou spo-
leiuoeti je u uEho >falanga<, kterri
silruZuje pracovniky rriznfch oborri
tako aby tvoiili eobEetaEnf celek.
Grotius, Hugo de Groot (1583-1645)
holandekf prdvnik, jeden ze za.
-kladatehl theorio piirozen6ho pr6-
va, kter6 na rozdfl od pr6va boZ-
ek6ho budoval aa rozumu a zkuEc-
noeti, Yynikl tak6 jako znalec mo-
ziniroduiho priva a diplomat.
Helu6tius, Claude Adrien (I715-17?l)
.- vfznamuf fraucouzekf materia-
lista a atheistao jeilen z pFedchrldcri
burloaeui revoluce ve Francii.
Hobbes, Thomas (1588-1679), anslir-
kf materialietickf filoeof. Vfchozinr
principem jeho soci{lnE politickfclr
ndzorfr je tvrzeni, Ze v >piirozeni:rn
stavu(, t. j. pied vznilcem stritu, jc
135
 'i!lov6k dlovdhu vlkeur,<. Ab"v si za-
iistili rnir, uzavieli lid6 spoleEcnskou
smlouvu, podle niZ se dobrovolnl
podiizuji absolutistick6 stitni moci.
Zikladni dilo >Leviathan<.
Holbach, Paul Henri (f?23-I?89)
franeouzskf uEeneco materialista - a
atheista, spolupracovnik Encyklo.
pedie,
Lange (kieetni jm6uoo datum narozeni
a rimrti nezn6mo) francouzekf
revoluciondi z konce- 18. stoleti, po-
vol6nim malii.
Locbe, John (L632-1704), filosof, za-
kladatel anglick6ho osvicenstvi a ostroyd Utopii. ,Utopien zna6i vlaet-
empirismu. Obraci se proti theorii
vrozenfch ideji (Descartcs). >Yie.
chny naEe ideje poch6zeji ze zku6e-
no8ti.< Uzu6val objektivni existenci
vnEjEiho av6ta. V politice na rozdil
od Hobbese pokl6dr{ piirodni stav
za Etav svobody. Stdt me chrinit
soukrom,6 vlastnictvi.
Lykurgos -- mythichf zrikonodr{rce
Sparty, kolem 820 pi. n. L Jeho zA-
kony byly pri pfevz4ty od Kr6fanri.
lllably, Gabriel Bonuot (1709-1785)
francouzskf historickf spisovatel a
stoupenec utopick6ho komunismu.
PovaZoval komunismus za nejvyE5i,
avEak nedostiZnf idedl lidsh6 spo-
leinosti.
Merhur staroiimskf bfih obchodu
-
a pocestnfch, dtEstEny a zisku, posel
hohi, platil t6i, za ochrince zlodEjfr,
tol6i eo ieckli lfermes,
Meslier, Jean (1664-L729) f.ran-
couzskf lcnEz, kterf - po so-
zanechal
bE dilo >Zin\t<, v n6mZ se projevil
jako materialista, atheista a utopic-
ki, rovnostiiisliy komunista.
156
Il4on tesquieu, Charles ( 1689-1755) ,
Solon (t holem 560 pr. n' l) ath6u- rr. l. Nevtaslrri syn eisttit: Arrgttrtt'
francouzskf osvicenskf myslitel, - vfznamnf stritrrik a vojcvitrlr:r', klr'-
skf zikonodrirce, jeden ze >sedmi
autor zn:imfch d6l >O duchu zdko-
mudrcrl<. Zru5il vfsady Elechty, od- rf bojoval proli Gt:ruuilrilnt'
nri<, >Persk6 listy< a j. SnaZi sc od-
stupioval politick6 pr:iva a povin'
halit pftvod stdtniho ziizeni a objae- nosti obiauli Podle majetku a za- Vdrace (t6i. Vairasse), I)r:rris lrntr-
nit povahu spoledenskfch zikonrl. loiil radu Etyf set. oouzskli spisovatcl 17. stoleti, nrrtor
Yyzdvihl piedev5im vliv geografic- utopick6ho rominu >Historie Sovc-
kych podminek (podnebi, prida, roz- 'Iiberius iimsLf cisai, vl6dl 1<[-37 rambfi<.
loha rizemi a hustota obyvatelstva). -
Za nejlepEi formu vlidy pokl6d6
konstitudni monarchii.
illore, Thomas (1478-1535)
znamnf anglickf humanistickf "f-
- uEe-
nec a jeden ze zahladatelfi utopic-
k6ho socialismu. Napsal velmi zn6-
mou knihu o ideilnim stdtE na
116 >misto, hter6 neni< a stalo se
oznaEenim pro n6co krfsn6ho, ale
neuskuteiniteln6ho, fantaetick6ho,
vysnEn6ho.
Pope, Alexander (1688-l?44), anglic-
kf brisnik, autor eatirick6 bisnE
,The Dunciad<<, v niZ se vysmivd pu-
ritinsk6 literatuie, Y roce 1733 Po-
pe uveiejnil >Essay on man< (Uva-
ha o IlovEku), hde verEem hl6si
filosofickf optimismue.
Proteus privodnE staroieckf bfih
moie, -kterf Eagto mEnil podobu,
v pienesen6m slova smyslu Elov6k
nestril6 povahyo chameleon,
Saint-Simon, Claude llenri, hrab6 (J.?60
arz lB25) universilni duch, mate-
rialistickf- filosof a vfznamn;i fran-
couzskf utopistickf socialista.
Seneca, Luciue Aenneus (4, st. pi. u,
l. 63 u. I.) iimskf etoickf filo-
sof- a politik, -uEitel cisaie Nerona,
plodnf spisovatel, psal zejm6na mo-
riluE filosofickri pojeduriui ve formE
dopisil a dialogii.
137
 OBSAH

V. P. Volgin.' Komunistick6 theOrie■lorellyh0

ZAKON'K PRIRODW
Piedmluva 27
Prtmi Edst
NedOstatky vgeObec11,ch ZjSa(1 politiky a mor6lky 29
Dr“ λ
`ざ ``′
Z■ lliざ tni nedostatky p01itilく v 45
Fretι とds″
ZvliStni nedostatky bdZn6 rnorilky 78
Atartd 6dst
Yzor zikonod6rstvi, kter6 je ve shod6 se z6m6ry piirody 106
Zlkony zdkladni a posr,6tn6 106
Zikony o rozcl6lovdni iili zikony hospodSlsk6 107
Zikony pozemkov C . . . . . . . . . ● ● ● ● 110
Zlkony o uslioiSd 6ni o!rt:r,: 11()

Zikony spr6vrrf 113

Zikony o piepychu 115
Z6kony o formE r.lScly 116
Zikony o vlddni spr6vi 118

︱︱ ︱ ｌ ｉ ｌ ｌ ｌ ｌ ｌ ｌ ｌ ｌ 日 日 Ｉ Ｊ
Zdkony manZelsk6 121
o v;ichovE
7.{rkony 123
Zikony o studiu :Lι ()

Zikony trestni 121;

Bil:lio graf ick6 pozndmka i32

Jmenny rejstiik :i:1)

 poult-rit zlolirrii. ir, lr r rn,,lrl l,
zlorlijelrr, vrrrlrcrrr, rl.lrv r rrt, l, rrr
l'roto ztihl:rlrri 1,ilrr rr,rr, 1,,,',
nist.ir:liri spolcr:rrosli r rrl, I l\1,,r, I
vc sllolct!t:nskr:ttt vlrrrl rrrr I r t. :
rudrrjir:[rrr r{lvnosl l,ircr'lr ,,1,, ,r,
Iiovlrost virrh clrriJrr. jrrI,, r,,t
stiistvi, .iitko nivtli*rr,'i lr,l,,l,r,
poticlr. V kxrr ,,' t rrkr: ;,r o;, r l
omezorlost jr:lro irlr'.ji.
Morclly ltti'l rlrrlck,, L lr,l,,r 1r
masiirn, v.irrlto rrr:r'rri.jr. ;
ri ili,r rrrrr,,l
utopick(:lro ir rrrciorrrrlistill,, lr,,. ,

je dnes u:t, rl6r'rro ;rir.L,rrrrrr,

piesto vllk jc jtlro rlilr \,lizrrurl
praci, jr:jii vyrlrirri rrrrir. r.tr.rrrrl,rh
veiejuos[ jisti' rrr iri.

*
Z piipru,t,ouun.i cl,.

filosofickftlt. tlil :

Gabriel Ilonnot lc lll tl,l r

M()ItE I,L\. : ZAKONIT pRIF OD1:
Z francouzsk6ho origirtdlu Morelly, Code de ia nature,
Paris 1953 (piedmluva od V. P. Volgina z rus"
vYIroR 7, .)lt.A
Frattcorrzskli rrryslitr.l X\1 lll. 'rt,r.
leti G. Il. tI: Mtlrly;rrrrii L plr.rl.
chfidciirlr vi'rlr.r'ki'lro l(,,n,,,,,,,,,,,,,.
.Iako pi'crl<'lriirl<.r' llrrrr,.,,,rr,,l,,,,
volur:c znlrlivrrl sr: olrizl,rrrrrr rr.,1,,,
iltdrirni s;xrL'f rrosti rr l,\,1 r,. ,,'
dobil t:t:nirrr rlohorrr.r. \ r'r. rr',r I
.f. llottsscrtrr. Slrorlrrrj r rrirrr, lr,,l
uspoiltrlrirr i s; roIr.rlrrost i j rr 1,, ., r, 1,,,
r

- SSSR, Moskva-Leningrad). PieloZili

orig., izd. AN
vu rrtt:zi pirrrovrrikr.rrr rr lrrllrrr, l,l,r' ,,t
Marta a Vladimir Rauscherovi. - navrhl
Obdlku
piir:ittrt spolr.ir.rrnl.1.,-lr zl,,r,r,Irr, r,I
v itrslilrrci sorrhr',,rr,, lr,, r l,r,r,r, r.
Josef Prchal. Graficky upravil-Oldiich Nincll. u iiirlri jclro orlslrrrrrr.rrl.
Vydalo Stdtni -nakladatelstvi politick6 l:teratury, n. -p.
v Pl:aze, jako svou 646. pubiikaci. *- Filosofickd
knihovna. - Odpov6dnd redaktorka Soia Hofmanovd. O. l,trl,,r, "

Z novl sazby pismem Bodoni. Vytiskla tiskdrna ll()zl( 1,,\ l) ttr)/ r \t I

Rud6 pr6vo, vydavatelstvi Ustiedniho vyboru KSC,

Brno, Formdt papiru 86X122 cm. AA 8,19, VA 8,50. Vclliri rrr,rrr,,J'rrrlr, l' , 1,,.,,
41818/56. D 581557. It, ttrt,l'rrr 1,,1,,,
ltrtrll.rrrjr'\ \ \,'t ,, I

Nriklad 2730. Thematickd skupina 0215. Vydiini I. rrrcckr' l, l,r ', 1,, t,1.. r,
Daf, 5 o/0. Cena kart. vjt. 8,70 Kds. ll \\\r'l rr,r,',',',1, ..
56/r-9. irrr;,, r i,rlr rnr { l,. ll..
Irrtlr.',1,,,,, l,' i

l,r.11,r,1,1,,' 1,,
ci,,1,,1 ,,1,, I l ,,1

l,t r,,,, l'll t