I

Sociln prce v prax

Oldich Matouek, Pavla Kodymov Jana Kolkov (eds
Specifika rznch cflovch skupi a prce s nin

portl

KATALOGIZACE V KNIZE - NRODN KNIHOVNA R Matouek, Oldich Sociln prce v praxi: specifika rznch clovch skupin a prce s nimi / Oldich Matouek a kol. - Vyd. 1. - Praha : Portl, 2005. - 352 s. ISBN 80-7367-O02-X 364-78 sociln prce uebnice pruky ppadov studie 364-1/-7 - Druhy sociln pomoci a slueb 37.016 - Uebn osnovy. Vyuovac pedmty. Uebnice

prras*-6-"-

ir'-V- ,.r, ^vf.itre

Lektorovala PhDr. Bohumila Bateck, CSc. Oldich Matouek za spoluautory, 2005 Portl, s.r. o., Praha 2005 ISBN 80-7367-002-X
r

_ z . -'

'

( )

Obsah

Pedmluva 1 Klientv pirozen svt jako vchodisko sociln prce Oldich Matouek

1 1

Literatura
2

2i
2

Sociln prce se zneuvanmi, tranmi a zanedbvanmi dtmi a jejich rodinami Oldich Matouek

2.1 2.2 2.3 2.4

Posuzovn patnho zachzen s dttem Charakteristiky obt a jejich rodin Reakce spolenosti na patn zachzen s dttem Monosti intervence Pe o dtsk obti Pe o obt v dosplosti Programy pro dospl Intervennprogramy orientovan na rodinu 2.5 Preventivn programy Literatura . . . -.
Sociln prce s osamocenmi rodii Pavla Kodymov, Jana Kolkov

2 2' 3 3 3. 333( 3" 4

4

3.1 Osamocen rodi

4-

OBSAH

3.2 Rizika osamocenho rodiovstv Ohroen zkladnch funkc rodiny Ekonomick znevhodnn Nezamstnanost Bytov problematika Sociln izolace Problm socilnho vylouen (exkluze) 3.3 Podpora osamocench rodi Dvky sociln pe Sociln sluby 3.4 Principy sociln prce s osamocenmi rodii Literatura
Sociln prce s rodinami v rozvodu Oldich Matouek, rka Uhlkov

44 45 45 46 46 47 47 47 48 48 50 54
57

4.1 Manelstv jako soustava smluv 4.2 Typy rozvod Oputn partnera, ani byla navzna silnj vazba Vystn prvnch kriz Odmtnut partnera, protoe se u nj projevily pedtm mlo zeteln rysy Vyerpn vztahu 4.3 Rozvod jako proces i Obdob ambivalence Vlastn rozvod Obdob po rozvodu 4.4 Postaven dtte v prbhu rozvodu a po nm 4.5 Principy pomoci 4.6 een porozvodovch spor o dti Literatura
Sociln prce s mnohoproblmovmi rodinami Oldich Matouek

57 61 61 61 62 62 63 63 63 64 65 68 70 74
75

5.1 Pokusy o interpretaci chovn MPR 5.2 Principy terapeutick prce s MPR Prvn kontakt Definice cl Postup terapie Organizace terapie literatura

78 79 79 80 81 85 87

OBS/ 6 Sociln prce.se zdravotn znevhodnnmi Jana Kolkov, Pavja Kodymov l 6.1 Terminologie l 6.2 Koncepce ucelen rehabilitace l Sociln rehabilitace v rmci ucelen rehabilitace Dvky a sociln sluby ' l 6.3 Idel inkluze, ppadn integrace Sociln prce jako nstroj proti socilnmu vylouen . . S 6.4 Vchodiska sociln prce se zdravotn znevhodnnmi . . . 1( Od izolace k socializaci a integraci 1( Nezvisl zpsob ivota 1C 6.5 Zvr lt Literatura 1C 7 Sociln prce s lidmi s mentlnm postienm Hedvika Hrukov, Oldich Matouek, Erika Landischov 7.1 Principy a cle prce s mentln postienmi . . Obecn principy Cle prce 7.2 Nstin vvoje slueb pro mentln postien 7.3 Metody a techniky Asistence Individuln a skupinov sociln-terapeutick prce Pracovn a umleck terapie Komunitn podpora Pe " 7.4 Zapojen a spoluprce vybranch profes 7.5 Pehled poskytovanch slueb Ran pe Star dti Mlde a dospl 7.6 Zpsoby hodnocen kvality Literatura 8 Sociln prce s duevn nemocnmi Vclava Probstov 8.1 Sociln pracovnk jako poskytovatel pe o duevn nemocn 8.2 Sociln prce v kontextu komunitn pe o duevn nemocn Modern psychiatrick rehabilitace Ppadov veden Tmov prce 11 11 11 11 11 11 11 11 11 12 12 12 12 12 12 12 12 13 13 13 13 13' 14< 14.

8.3 Prce s rodinou duevn nemocnch 8.4 Specifick poteby duevn nemocnch Bydlen . Prce Voln as 8.5 Podpora svpomocnho hnut, obhajovn prv klient . . . . 8.6 M e n spnosti p r o g r a m a intervenc 8.7 Zvr , ... Literatura , 9 Sociln prce se starmi lidmi Hana Janekov 9.1 Kritick body v sociln prci se seniory 9.2 S o c i l n p r c e s e s e n i o r y v e z d r a v o t n i c k c h z a z e n c h .... loha socilnho pracovnka pi propoutn starho rizikovho pacienta z akutn pe Sociln prce s rodinou nemocnho seniora Pm sociln prce se starm pacientem 9.3 Sociln prce se starmi lidmi v domcm prosted a v komunit Sociln prce se starmi lidmi ijcmi doma Komunitn sociln prce se seniory 9.4 Sociln prce se seniory v rezidennch zazench . . . . . . . innosti socilnho pracovnka v domov dchodc 9.5 Pe o lovka s demenc 9.6 Vybran metody sociln prce se seniory upoutanmi na lko, s tkm postienm a s omezenm v pohybu nebo v komunikaci Validace Preterapie Prce se vzpomnkami 9.7 Kvalita sociln prce se seniory Literatura 10 Sociln prce s lidmi umrajcmi v hospici Mane Svatoov 10.1 Poteby nemocnho Co je zdrav a co je nemoc Pravda z hlediska poteb nemocnho Fze umrn podle Kbler-Rossov

144 145 145 148 150 151 152 152 159 163 Io4 165 166 168 170 171 YI l 175 177 180 183

184 185 186 188 189 190 195 196 196 197 197

OBS-

10.2 Paliativn medicna Vznam a monosti paliativn medicny Symptomy a utrpen 10.3 Hospice Indikace a formy hospicov pe Zvltnosti hospicov pe Dtsk hospic 10.4 Vlastn sociln prce s umrajcmi Postaven socilnho pracovnka v hospicovm tmu Role socilnho pracovnka Zvltnosti sociln prce v dtsk hospicov pi Literatura
11 Sociln prce s uivateli drog Pavlna Mllerov, Oldich Matouek, Andrea Vondrkov Lba bolesti

1*
1

2( 2( 2( 2( . _ . . 2( __ 2( 2( 2( 2( 2J
2J

11.1 Clov skupina 11.2 Cle a principy prce s uivateli drog ' 11.3 Druhy slueb a zazen, kter jsou v R zameny pmo na prci s uivateli drog Stvajc sluby a zazen Pedpokldan trendy ve vvoji slueb 11.4 Sociln prce v nzkoprahovch slubch Ternn sociln prce s uivateli drog
Pedlebn poradenstv a prce s klientovou motivaci 11.5 Sociln prce v prbhu pobytov lby 11.6 Sociln prce v nsledn pi 11.7 Hodnocen kvality slueb Literatura . . . .

2J 21 21 21 21 21 21

21 22 22 22 22 22

12 Sociln prce s obmi nsil v rodin Ludmila rtkov, Petra Vitouov

12.1 Pachatel a obti Pachatel Obti 12.2 Reakce spolenosti na domc nsil 12.3 Vsledky eten obt v Blm kruhu bezpe 12.4 Principy prce s obmi domcho nsil Literatura

22 22 23 23 23 24 24

UiAH

13 Sociln prce s enami, kter poskytuj placen sexuln suzy .

Hana Malinov

13.1 Charakteristiky en, kter poskytuji sexuln sluby .... . 251 Motivace k prostitunmu chovm 2is3 13.2 Spolenost a prostituce 255 Sexuln penosn infekce a jejich prevence 256 Zdaovn pjm z prostituce 258 13.3 Strategie a cle sociln prce s prostitutkami 259 Zmrovn kod 259 Resocializace a prevence nvratu 260 13.4 Metody prce v zvislosti na prosted 262 Streetwork - sociln prce na ulici 1 , Prce v podnicch, kde jsou poskytovny sexuln sluby . . . 264 Institucionln pomoc i"-A Literatura 266 14 Sociln prce s rizikovou mlde Oldich Matouek 14.1 Hlavn typy rizik 14.2 Instituce a sluby zabvajc se rizikovou mlde - situace v esk republice 14.3 Druhy program pro ohroen dti a mlde Intervence ped vznikem delikventnho chovn neboli primrn prevence Mimosoudn intervence neboli sekundrn prevence Prce s odsouzenmi, tercirn prevence 14.4 Efektivita program 14.5 Vodtka pro konstrukci funknho programu Literatura 15 Sociln prce v rmci proban a median sluby
Andrea Kroftov, Lenka Ouednkov

26/ 268 270 274 . 274 275 276 277 278 280 283 284 284 285 285' 285 ,286 286 286 287

15.1 Clov skupina Pachatel trestnch in (provinn) Osoby pokozen trestnou innost 15.2 Posln, cl a zsady innosti PMS Restorativnjustice PoslnPMS Cle psoben Proban a median sluby Zsady a principy innosti pracovnk Proban a median sluby 15.3 Historie vzniku PMS

10

OBSA

15.4 Sociln prce v PMS Ppravn zeni a zen ped soudem Probace Obecn prospn prce Parole Literatura
16 Sociln prce s nezamstnanmi Pavla Kodymov, Jana Kolkov

28 28 29 29 '. . . . 29i 29'

v- . 29'

16.1 Druhy a piny nezamstnanosti 29 l 16.2 Rizikov skupiny 30; 16.3 Psychick dsledky nezamstnanosti 30; Prbh reakce na ztrtu zamstnn 30 Psychick zmny vyvolan dlouhodobou nezamstnanost. . . 30; 16.4 Sociln dsledky nezamstnanosti 30^ Ztrta socilnho statusu 30f Snen ivotn rovn 30' Sociln role nezamstnanho 30f Sociln izolace 30( Nezamstnanost a sociln selhn 306 Rodina nezamstnanho 307 16.5 Gender o v mainstreaming 30S 16.6 Principy sociln prce s nezamstnanmi 309 Literatura 312
315

17 Sociln prce s bezdomovci Gabriela Schwarzov

17.1 Charakteristika clov skupiny Lid ohroen bezdomovectvm Vvoj pojmu bezdomovec Statistick daje o lidech bez domova 17.2 Piny bezdomovecM Faktory zpsobujc ztrtu domova Percepce bezdomovectv Individuln dsledky bezdomovectv 17.3 Bezdomovectv-praktick pstupy ' Preventivn aktivity Sluby zamen na naplnn zkladnch poteb Sluby zamen na reintegraci a sobstanost 17.4 Organizace pracujc s bezdomovci 17.5 Zvr Literatura

315 316 317 317 317 317 318 320 320 320 322 324 328 328 329
11

OBSAH 18 Sociln prce s uprchlky Tereza Gunterov 331

18.1 Cov skupina 18.2 Principy prce s uprchlky 18.3 Legislatvni rmec socilni prce s uprchlky v R 18.4 Typy socilnch slueb poskytovanch uprchlkm 18.5 Specifika sociln prce s uprchlky 18.6 Spoluprce s jinmi profesionly 18.7 Problmy v systmu pomoci uprchlkm Literatura

331 333 335 338 339 340 341 344

347

Rejstk

12

Pedmluva

Tato publikace je zatm posledn ze srie pruek, jejich clem bylo v nkolika rovinch piblit obor sociln prce. V poslednch letech vydal autorsk kolektiv prask katedry sociln prce FF UK v nakladatelstv Portl tituly Sociln sprva, Zklady sociln prce, Metody a zen sociln prce a Slovnk sociln prce. Nyn k nim pibv Sociln prce v praxi. Nkte nezasvcen lid, mezi n obas pat i adepti vysokokolskho studia, uvaj vraz sociln prce jako plurl. Chtl bych studovat ty sociln prce,4" dozvdme se pi pijmacm zem. Kandidt takovou vtou pijmac komisi samozejm neosln. Nicmn titul Sociln prce v praxi by se jako plurl st mohl. Kniha chce toti pedstavit rzn druhy sociln prce v praktick podob, tedy jako prci s konkrtnmi ohroenmi skupinami. V zemch, kde m obor del tradici, se v sociln prci uplatuj nespecializovan profesionlov a vedle nich tak specialist, kte jsou koleni nap. na prci s psychiatricky nemocnmi lidmi a pracuj vhradn s tmto typem klient. Debata o tom, nakolik se maj sociln pracovnci specializovat, se v zpadnch zemch vede u od dvactch let 20. stolet. V USA se nap. v roce 1929 konala ve mst Milfordu konference, jejm hlavnm tmatem bylo een dilematu vyjdenho jako protiklad dvou extrm. Jedna krajn pozice pedpokld specializaci - kad ohroen skupina m zvltn poteby, prce s n vyaduje speciln znalosti a dovednosti, zvltn druh praktickho trninku a supervize. Opan stanovisko tvrd, e k efektivnmu vkonu sociln prce sta soubor obecnjch znalost a dovednost. Sociln pracovnk by s jejich vyuitm ml umt vytvet sluby pro jakkoli klienty, poskytovat je a tak by ml umt odkazovat klienty na dal sluby. Vtina astnk milfordsk konference zaujala stanovisko nkde mezi extrmnmi nzory.
13

SOCILN PRCE V PRAXI

V esk republice je tato debata v potcch. Ministerstvo prce a socilnch vc nap. v souasnosti pipravuje zkonn normy tkajc se socilnch slueb a socilnch pracovnk, kter maj definovat i kvalifikan pedpoklady profesionl pracujcch v socilnch slubch. Pracovn verze tchto norem vychzej z pedstavy, e je mon obecn definice kompetentnho socilnho pracovnka a e je mon obecn stanovit poadavky na vzaelni (tlet pomaturitn studium na vy odborn kole nebo bakalsk i magistersk vzdlm na vysok kole). Pedpokld se, e teoretickou prpravu pro specializaci by sociln pracovnci zskvali v rmci - zatm neexistujcho - systmu celoivotnho vzdlvn. Je evidentn, e sociln pracovnci pracuj a v budoucnu jet astj budou pracovat v tmech. Mluvme-li v tto knize o prci s ohroenou skupinou nap. tranch en, zanedbvanch dt nebo lid v rozvodov situaci, je jasn, e tito klienti potebuj pomoc od vce profesionl, mon i od dobrovolnk. Je evidentn, e spoluprce vech pomhajcch by mla bt koordinovan. Vedle toho je jasn, e odbornci profes s vy spoleenskou presti budou mt sklon pebrat odpovdnost za veden ppadu bez ohledu na vechny mon nmitky. Bylo by nesprvn pokouet se definovat postaven socilnho pracovmKa v tmu organizace poskytujc sociln sluby bez ohledu na poteby klienta a bez ohledu na fzi prce s nm. Pokud by fungovn organizace bylo zeno tmito zeteli, nemlo by nic brnit tomu, aby se sociln pracovnk stal klovm pracovnkem ili pracovnkem, kter je v danm obdob nejzpsobilej k tomu, aby pi koordinoval, ppadn aby klientovi poskytoval ten druh pomoci, kter klient potebuje ze veho nejvce. Existuje jet dal dvod toho, pro pojednm' o prci s jednotlivmi ohroenmi skupinami neme a priori vymezit, co pesn je pi prci s uritou clovou skupinou lohou socilnho pracovnka a co j nen. V organizaci A je sociln pracovnk povaovn za zcela zpsobilho k tomu, aby vedl vyjednvm mezi rozvedenmi rodii o tom, jak m probhat styk tohoto rodie s dttem. V organizaci B je tmto kolem povovn pouze psycholog a sociln pracovnk je vyuvn k tomu, aby etenm v rodin zskal ntormace o tom, jak jsou naplovny zkladn poteby dtte. V organizaci C s takovm ppadem sociln pracovnk do styku nepichz, je povovn jinmi koly. V organizaci D, kter se tak zabv problmy rozvedench manel a vchovou jejich dt, nen sociln pracovnk zamstnn vbec. Kompetence socilnch pracovnk zatm neuruje dn platn prvn norma natolik, aby bylo vedoucm organizac vdy jasn, m maj socilnho pracovnka povovat a m ne. Zejmna nesttn neziskov organizace, kter po roce 1989 vybudovaly mnostv pedtm neexistujcch socilnch slueb, nejsou vzny tradicemi ani pedpisy k tomu, aby vbec sociln pracovnky zamstnvaly a aby jim svovaly lohy uritho druhu.
14

SOCILN PRCE V PRAXI

Pouze rmcov je mon ci, e socilnho pracovnka lze vyuvat tam, kdy maj bt klientovi, ppadn jinmu zadavateli zakzky: a poskytnuty informace o klientovch prvech a nrocch i o existujcch formch pomoci; poskytnuto kvalifikovan posouzen stavu uspokojovn klientovch zkladnch poteb a kvalifikovan posouzen zdroj, je mohou bt k naplnn poteb vyuvny; s poskytnuta pm pomoc pi klientov vyjednvn s jinmi subjekty; navreny zpsoby prevence takovch typ chovn, kter jednotlivce, ppadn ir spoleenstv lid ohrouj; B navreny zpsoby reakce na pekroen zkona; navreny formy socilnch slueb adekvtn reagujc na doloen poteby; poskytnuty tyto sluby; zhodnocena efektivita tchto slueb. Pruka je psna v obdob zanajc transformace systmu socilnch slueb. Autoi jednotlivch kapitol jsou vtinou profesionlov, kte pracovali nebo pracuj s uritou ohroenou skupinou. Ve vt nebo men me v textu reflektuj praxi vlastn organizace, ve vt nebo men me berou v vahu praxi jinch organizac, kter se zabvaj stejnou skupinou, a v nestejn me se zmiuj o tch zpsobech prce s danou ohroenou skupinou, je jsou rozvinuty v jinch zemch. Ilustrativn rmeky" ukazuj jednou pklady dobr praxe", jindy pklady jen stenho naplnn klientovch poteb, nkdy dokonce pklady toho, jak by prce s uritou klientelou vypadat nemla. Pklady jsou vzaty jak z agendy eskch poskytovatel socilnch slueb, tak z popis prce organizac zahraninch. Na nkterch mstech rmeek nepopisuje prci s ppadem, ale zajmav typ programu komplexn reagujcho na poteby clov skupiny. Vbr skupin, na nich pedvdme monosti sociln prce, se dil tm, kter skupiny jsou nyn v poped odbornho a spoleenskho zjmu, dle tm, kde v socilnch slubch dochz k inovacm nebo kde se inovace v blzk budoucnosti pedpokldaj, a konen tm, jak byli dostupn a ke spoluprci ochotn autoi pspvk. Nkter mon clov skupiny sociln prce v knize zastoupeny nejsou. ten zde nenajde nap. kapitolu, kter by pojednvala o prci s etnickmi meninami, protoe ji nedvno popsala kniha Rmov v esk spolenosti (P. Navrtil a kol. 2003), vydan rovn nakladatelstvm Portl. (Zjemcm o problematiku sociln prce s Romy doporuujeme zejmna estou kapitolu zmnn publikace a plohy.) Jedin kapitola tto knihy, vodn, m teoretick charakter. Chce poukzat na nutnost obrcen tradin perspektivy, v jejm rmci byli a dosud leckde jsou vnmni klienti socilnch slueb - toti perspektivy institun. Pes to, 15

SOCILNI PRACE V PRAXI

e se v esk republice skoro deset let vede debata o systmu fungovn a financovn socilnch slueb, zkladn principy stle zstvaj nezmnn. Ze sttnho rozpotu se plat lka v stavech, resp. pracovnci organizac poskytujcch sluby. Klienta, jeho poteby a problmy stvajc systm respektovat nemus. A jak znmo - moc m ten, kdo m penze. Klient dosud u ns nem ani v minimln me prvo na rozhodovm o prostedcch, kter stt na poskytovn socilnch slueb vydv. Nutn obrat vidme v penesen maxima pravomoc na klienta a v preferenci klientovy perspektivy vude tam, kde je to mon. Z klientovy perspektivy je douc provovat navykl uvaovn administrtor a pracovnk v socilnch slubch i vechny zpsoby zachzen s klienty. Pojem klientova pirozenho svta se nm jev jako koncept preticidn tendenci ignorovat zjmy subjektu, kvli nmu jsou sociln srazuy -vytveny. Podobnm pojmem je kvalita ivota, kter k nm pronik z anglosaskho prosted. Tento druh vraz v nejirm vznamu oznauje soubor podmnek i npln klientova ivota, kter pro nj pedstavuj nejvznamnj hodnoty (zdrav, materiln podmnky existence vetn ivotnho prosted, denn aktivity, mezilidsk vztahy aj.). Ani kvalita ivota neme bt posuzovna nezvisle na subjektu, kterho se tk. Akcentovnm klientovch poteb nem bt popen vznam poteb spolenosti ani vznam kultivovanho een sporu tchto dvou druh poteb Citlivost ke klientovm potebm, jak doufm, zv pklady pa*udc sociln prce i text vtiny kapitol, a to pesto, e kapitoly mus obsahovat zobecnn vroky o skupinch lid. Za dkladnou recenzi rukopisu, kter vznamn napomohla pehlednosti, srozumitelnosti a didaktick vyuitelnosti textu, jsme zavzni tr. B.Bateck. Dr. D. Dvokovi vdme za pelivou redakn prci na rukopisu. V Praze v noru 2005 O. Matouek

16

Kapitola

1|

Klientv pirozen svt jako vchodisko sociln prce

Oldich Matouek

Vyjdme z teze, e filozofick koncept pirozenho svta je mon vyut k empirickmu popsn klientova svta". Vraz svt zde budeme pouvat ve vznamu souvisejcm s eskou etymologi slova. Je to univerzum veho, k emu se lovk vztahuje (vztahuje se i sm k sob), piem to, k emu se vztahuje, je osvtleno" v protikladu proti tm ped narozenm a po smrti (Machek 1968). Osvtlen svt lovk sdl s jinmi lidmi. Mnoh nboenstv pracuj s pedstavou e mrtvch, kter je v podzem, tud v temnot. Plat sice, e ve fantazich a ve snu m - eeno s Herakleitem - kad lovk svj vlastn svt, i ten je vak spojen se svtem sdlenm. Ze spolenho svta bdcch lid pichz do fantazi a sn materil; obsahy fantazi a sn tak mohou bt sdleny s jinmi lidmi. Podstatnm znakem klientova svta je, e je konstruovn. lid, vci a prosted dostvaj vznamy zvisle na klientovch zjmech a potebch. Intenzivn emon stavy mohou klientovi jeho svt zabarvit naerno" nebo narzovo". V krizovch situacch se klientovi hrout" jeho svt, co znamen, e klient stoj ped nutnost dosavadn svt rekonstruovat. V soudobch prukch sociln prce propagovan zsada pokud mono zanat vdy od klienta" (start where the client is) je reakc na doznvajc obdob, ve kterm zjmy instituc, zejmna stav, diktovaly zpsoby poskytovn sluby, a to asto_bez ohledu na konkrtn a specifick klientovy poteby. Klient byl v institun optice tm toton s jeho problmem, ppadn s diagnzou". stavy klientovi vytvely nhradn uml prosted, ani se 17

SOCILN PRCE V PRAXI

organiztoi pe zajmali o to, jak tm formtuj klientv svt. Nsledek tto necitliv ordinovan totln nhrady je dnes popisovn jako instiucionaizace" nebo hospitalismus". Nkter formy pe maj neskrvanou ambici rekonstruovat klientv svt. Terapeutick doktrna se nap. opr o pedpoklad, e osoba zvisl na nvykov ltce se zvislosti zbav jen tak, e je j zamezeno v pstupu k droze, e zmn zpsob ivota, zmn okruh lid, s nimi se stk, zmn prosted, v kterm se bude pohybovat. Jin formy pe si z klientova svta vyberou jen jeden problmov systm", nap. rodinn vztahy, ale i tyto formy intervence mohou ovlivnit cel klientv svt. Hodnocen klientovch poteb a jeho situace se stalo poadavkem, bez nho si dnes nelze kvalitn sociln sluby pedstavit. V nkterch zemch je dokonce zkonem vyadovno, aby v uritch ppadech (zejmna tehdy, kdy klient nem zcela zpsobil formulovat sv poteby a rozhodovat o monch zdrojch jejich naplnn) agentura hodnotc poteby nebyla toton s agenturou slubu poskytujc, take poskytovatel sluby je nucen skldat ty jin, nezvisl organizaci. U ns je tento princip zatm uplatnn jen v novm zkon o sociln-prvn ochran dt, kde je jako hodnotitel definovn sttn ednk. Dosud u ns petrvvajc praxe svovn role klientova opatrovnka pracovnkovi stavu, kter o klienta peuje, je naopak pokraovnm totalitrnch praktik pedchozho politickho reimu. Dkladn hodnocen je na mst zejmna tehdy, kdy je klientovi jako een jeho situace nabzen pobyt v stavu nebo komplexn denn program. Sluby tohoto typu uvdj klienta do novho prosted. Toto prosted vytv limitovanou nabdku monost a definuje prostor, v nm se klient nabzenm aktivitm me vnovat. Komplexn program pe vdy vrazn modifikuje klientv svt. Porovnvn zpsobu, jakm klient il ped vstupem do komplexnho programu pe a po nm, by mlo bt preferovanm zpsobem hodnocen pnosu pe. ; -. Tato vaha nechce prozkoumvat vechny mon zpsoby hodnocen klienta a jeho situace. Chce pipomenout zpsoby v pomhajcch,profesch bn uvan, aby je pak mohla porovnat s komplexnjm pohledem. Hodnocen klienta se obvykle provd v nsledujcch rmcch: Popisuje se osobnostn vvoj klienta, v tomto vvoji se hledaj piny socilnho selhvn (anamnza), aby bylo mon stanovit, jak se dve kalo, sociln diagnzu". Vraz diagnza implikuje, e dalmu postupu se bude kat terapie. Popisuje se kvalita socilnch dovednost klienta, duevnho zdrav, rozvoje rozumovch schopnost nebo jin obecn charakteristika, ppadn cel soubor takovchto stlch vlastnost, o nich se pedpokld, e ovlivuj sociln uplatnn klienta (takovm pstupem je nap. psychologick

18

KLIENTV PIROZEN SVT JAKO VCHODISKO SOCILNI PRC

diagnostika osobnosti). Uplatnitelnost hodnocen tohoto druhu v socil nich slubch je jen orientan; navc je s nm spojeno nebezpe stigma tizace klienta obecnou nlepkou. Popisuje se jen stupe postien (nap. lkask posudkov sluba), ab bylo mon stanovit nrok na sluby a dvky. Porovnvaj se aktuln klientovy poteby (nap. u dt podle Matjko vch pti zkladnch poteb, u dosplch podle Maslowova schmatu hie rarchie poteb) a dostupn zdroje jejich naplnn. Definuje se problmov systm", aby bylo mon navrhnout kroky ve dou k een problmu. Definuj se douc dovednosti klienta potebn k zvldnut uritho i votnho kolu i situace (nap. dovednosti nutn pro veden samostatnhi ivota) a hodnot se, v jakm stupni je klient m. Pehled m pomoc k tomu, aby mohly bt nedostaten dovednosti posilovny. Popisuj se jen siln strnky klienta, aby tak byly zmapovny jeho zdroje' Tyto zdroje se pak napojuj na formln a neformln zdroje" vnj.

Reduktivn povaha tchto schmat je zejm na prvn pohled. Jejich kombinovn je mon jen obtn, protoe by znamenalo ken perspektiv. Jejich podstatnm rysem je fakt, e je pipravil a vyzkouel nkdo jin ne ten, kdo bude hodnocen provdt, a samozejm nkdo jin ne klient. Jsou to techniky, nvody, v jejich uvn se adepti pomhajc profese musej pedem vycviit. Dalm vznamnm prvkem je spojen hodnotcho schmatu s uritou teori", by by lo o teorii vyjditelnou jedinou vtou (nap. nejlepm zpsobem, jak eit klientovy tkosti, je podpoit jeho nedostaten rozvinut dovednosti"). Teorie vak zstv uivatelem asto nereflektovan a tn pdem nem mon provovat ani adekvtnost jejho pouit. Schmata vedouc k pevodu kvalit na kvantity sice umouj zobecnn vroky o klientovi (i o souborech klient), skutenosti klientova ivota se tm vak mohou vzdalovat. Pipomenu jen strun bn zpsob een" kolnho selhvn dtte. Dt je kolou poslno do pedagogicko-psychologick poradny, tam odbornk udl vyeten, nape zvr obsahujc obecn tvrzen, z nich nkter jsou kvantitativn. Ta vak nemus bt uitelm zcela srozumiteln, ale i pokud srozumiteln jsou, dt chod dl do koly, dl m stejn obte a nic dalho se nemus stt. Polome si otzku, zda je mon strukturu klientova svta popsat a pochopit z jinho vchodiska, ne jak nabzej specializovan vdy o lovku. Mohlo by se zdt, e poadavek vstupu do klientova svta e empatie pracovnka. Ta vak je jen korespondenc emon. Jist vznamnou, nebo si umme pedstavit, e mlo empatick pracovnk uvid nap. pote mladho mue jako zleitost kzn, hranic a dslednch sankc pi pekroen tchto hranic, kdeto jin pracovnk uvid stedn tkost tho klienta v tom, jak 19

SOCILN PRCE V PRAXI

klient zvld frustraci, jak zachz s agresivitou. Vy stupe empatie znamen jen jinou volbu jednoho vznamnho kontextu. Mohlo by se zdt, e cestu do klientova svta otvr sdlen stejnho prosted, nap. v dtskm domov nebo ve stacioni, kde pracovnci s klienty trv vtinu lne Spolen situace jist pin koordinaci podnt, ne vak identick podnty, nebo svt pracovnka a svt klienta maj svj sted v osob. Novodob filozofie nastolila na zatku 20. stolet jako velk tma pirozen svt i svt naeho ivota" (Lebenswelt) v dle Husserlov (1936/1912). Tmto pojmem je u nj mnna kantovsk univerzln idea pedchzejc a podajc vekerou lidskou zkuenost. Jde o ist a priori, pedstavujc horizont vech horizont". Pm k Husserlv Jan Patoka (1964, 1970) inspirovan Aristotelovou naukou o pohybu, Bergsonovou koncepc vnitnho pohybu" a Heideggerovm existencialismem rozvinul tma dle. Pekroil Husserlovo kartezinstv - tedy zamen na poznvajc subjekt - postultem primtu praxe: Pvodn branou k pirozenmu svtu nen kontemplatvni reflexe, nbr reflexe jako soust praxe, jako sloka vnitnho, chovn a jednn." Slovo PRAXIS zde neznamen pouh zapojen do vazeb nutnch k udren ivota, znamen tak otvrn smyslu. ivot lovka je Patokou koncipovn jako pohyb v pvodnm smyslu, jako aristotelovsk DYNAMIS, jako realizace potenciality - nikoli jako pohyb popisovan fyzikou. Pirozen svt budeme chpat jako obecn schma lidsk zkuenosti ?ahrnujc do horizontu svta i lovka samho, a to vetn jeho praKiickch zjm. Koncept pirozenho svta nestav lovka do protikladu ke svtu. Je odlin od bnho anglosaskho pojet osoby v situaci, v jeho rmci chce pomhajc pracovnk doshnout toho, aby se klient se situac co nejlpe vyrovnal. Nron situace toti nepila odkudsi odjinud nezvisle na klientovi. Situace je nron dky tomu, e je jako takov hodnocena klientem. Dosti asto klient vznik a prbh nron situace pomhal rerovat. ivotn pohyby, uskuteujc ti zkladn monosti lovka, jsou podie Patoky (1970): pohyb zakotven i zapoutn koen, pijet toho, co je ji zde, pohyb odkzanosti a pimknut, sfra intimnch vazeb; pohyb sebeprodlouen, sfra obstarvn a starn, sfra rol, petven vc a ovlivovn lid, sfra, kde se dvme k dispozici a sami k dispozici jsme, sfra primrn prce" a boje o sebeprosazen; pohyb prlomu ili vlastnho sebepochopen, pohyb vztahovn se k univerzu jako k celku, postaven se elem k vlastn konenosti, napojen se na mty. Aktivita oznaovan v jazyce jednm slovem zmn v kontextu t pohyb svou podstatu: nap. tanec pomh v rmci prvnho pohybu ke sbliovn partner, tanec je tak spoleensk konvence (druh pohyb), tanec je i pro20

KLIENTV PIROZEN SVT JAKO VCHODISKO SOCILN PRCE

stedkem k navozen extze pi nboenskm ritu (tet pohyb). Jako jin\ pklad vezmme vyprvn pbh. V souvislosti prvnho pohybu me po silovat intimn vazby len rodiny, v rmci pohybu druhho me podpo image vyprave, v rmci tetho me jt o mtus a vkladov komenti k nmu. Jazykem stejn pojmenovvan vci a bytosti mohou tak figurovat vt vech tech ivotnch pohybech a stejn jako u innost bude jejich oznaen dky jinmu kontextu dostvat jin vznam. Partner je buberovskm Ty v rmci prvnho pohybu, v rmci druhho je buberovskm Ono" nebo mt bt vztah k nmu provn jako cesta ke spse. I sama kategorie svta se vt tech kontextech ivotnch pohyb bude promovat: svt je jednou prostoi v nm hledme bezpen msto (prvn pohyb); podruh je prostedm ob starvn naich poteb (druh pohyb), potet poukazem k silm zsvtnn (tet pohyb). O tom, e ti pohyby popsan Patokou maj univerzln charakter, nen pochyb, pestoe jejich vztaen na rzn kultury, rzn historick epoch\ a na rzn skupiny pinese rozdlnost nplni"'. Ale pedem si meme b jisti, e vdy vechny sfry obsaeny a obsazeny budou. Napklad lovk p vodnho prosted", o nm tak rdi spekuluj psychobiologov, pravdpo dobn vnoval druhmu pohybu jen minimum sil. Soud se, e obstarvm obivy mu zabralo asi ptinu asu, kdy nespal. Ostatn as vyploval hrami a nboenskmi obady (tet pohyb). Nicmn lov na mamuta i sbrn plod rostlin byly nepochybn prac. Sfra prvnho pohybu - domov - byla u tohotc lovka z na dnen perspektivy minimalistick, penosn, budovan z oka mit a snadno dostupnho materilu (kosti, ke, vtve), ppadn nebyla budovna vbec, protoe se bydlelo v jeskyni. Ale nepochybn lo o domov Jedna z typologi uplatovanch sociology na souasnou zpadn spole nost ji dl na subkulturu konzervativn (tradicionalistickou), oprajc se o tradin nboenstv a s nm souvisejc proven hodnoty i zpsoby cho vn, modernistickou, vyznvajc idel osobnho spchu a konzumu jako znaku spoleensk prestie, a postmateriln (kulturn tvoivou), kter je orientovan na osobnostn rozvoj, spiritualitu, vzdln a uchovn prod\ Prvn a tet z tchto skupin provaj pohyb prlomu v nboenskch ped stavch. Ty jsou u postmaterialist sice neuritj a smenj ne u tradicionalist, nicmn ob skupiny nboensk pedstavy nepostrdaj. Mohlo by se zdt, e druh skupina (mimochodem nejpoetnj), jdouc za vysokou spoleenskou presti a materilnmi hodnotami, kter nboenstv odmt nebo je k nmu velmi vlan, na tet pohyb rezignovala. D se vak najt dkaz, e tomu tak nen - vrazem pohybu prlomu me bt u tto skupiny nap. kult celebrit, pstovan masovmi sdlovacmi prostedky. lid se vztahuj k ivotm celebrit podobn, jako se pohan vztahovali k peripetim mytologickch pbh o bostvech obvajcch jejich Parnas. Nikoli nhodou
21

SOCILNI PRACE V PRAXI

mdia nkdy spojuj jmno populrnho zpvka nebo herce s pdavnm jmnem bosk". Detailnj lenem zkladnch struktur a substruktur pirozenho svta me mt nsledujc podobu, inspirovanou preferovanmi tmaty soudob filozofick antropologie (Coreth 1996; Sokol 1996; Sokol 2002): osoba jako tlo (tv, pohlav, funkce tla, ...); osoba jako psychick entita (interesovanost", temperament, emocionalita, inteligence, odolnost, ...); osoba jako obyvatel a organiztor prosted (domov, okruh blzce znm, neznmo); osoba jako bytost pohybujc se v ase svho ivota (vkov fze, jej poteby a koly"); osoba jako soust privilegovanho My", tj. okruhu nejblich lid, rodiny; osoba jako len spolenosti (vetn sfry sousedskch vztah, prce, ekonomiky a politiky); osoba jako bytost pohybujc se v historickm ase (napojen na velk djiny"); osoba jako bytost hledajc smysl a d, vztahujc se k absolutnmu horizontu". Tvrzen Patokova ka Blohradskho (1991), e pirozen svt nen tematizovateln na pd objektivnch vd a jeho struktura je odhaliteln jen na pd osobnho vdom, by platilo, pokud bychom se dreli Husserlovy ostr distinkce mezi filozofi a matematizovanou prodovdou. O monosti udret pedpoklad opan, toti e struktury pirozenho svta a vdeckch objektivac propojiteln jsou, svd fenomenologick psychologick vzkum, kter v USA rozvij zejmna skupina psobc na univerzit v Duquesne (Hein a Austin 2001). Podle pehledu vypracovanho citovanmi autory m tento vzkum dv vtve. Empirick fenomenologick vzkum byl zahjen Adrinem van Kaamem v edestch letech 20. stolet. Jeho prkopnick prqe se zabvala zkuenost porozumn. Byla inspirovna v t dob velmi vlivnou psychoterapeutickou teori Carla Rogerse a kombinovala kvantitativn a kvalitativn pstup. V prvnm projektu popsalo 365 student zkuenost porozumn v kontaktu s nejblimi lidmi. Jejich vpovdi pak byly poaroeny zpracovn podobnmu obsahov analze, piem byla zjiovna i mrashody mezi posuzovateli. Nebyla vak uita soustava pedem danch kategori, do nich by posuzovatel vroky tdili. Postup velmi pipomn dnes uvan postup zkoumn vychzejc z tzv. zakotven teorie. Podobn jako Kaam postupoval v sedmdestch letech Giorgi, kdy studoval, co pro bn lidi, nezaten vdeckmi teoriemi, znamen koncept uen. Giorgiovou ambic bylo dojt od vysoce osobnch strukturlnch popis jednoho fenomnu
22

KLIENTV PIROZEN SVT JAKO VCHODISKO SOCILN PRCE

k obecnmu ili syntetickmu strukturlnmu popisu. Vechny tyto postupy se opraj o bn jazyk astnk vzkumu. Druhou vtv tohoto typu vzkumu je hermeneutick fenomenologick vzkum, kter se tak chce vyhbat pedpojatm teoretickm konstrukcm. Vzkumnk me nanejv podat popis fenomnu, o kter se zajm, v kontextu nkolika perspektiv. K nim pid kad dal ten vzkumnkovy yid^b perspektivy dal. dn preferovan perspektiva neexistuje, stejn jako neexistuje dn konen vsledek zkoumn. Hermeneutick vzkum proto kombinuje zdroje dat (vlastn zkuenost vzkumnka, vpovdi jinch oaob, relevantn zznamy, popisy fenomnu v odborn a krsn literatue aj.)Proces interpretace dat je v rmci tohoto pstupu vce zaten preferencemi vzkumnka ne v ppad empirickho fenomenologickho vzkumu. Nen vak dn dvod, pro by k porozumn klientovu svtu nemohly a nemly pispvat metody bn uvan v pomhajcch profesch k hodnocen ppadu". Kad ze struktur a substruktur klientova svta je empiricky prozkoumateln u jednotlivho lovka a tak u jakkoli definovanch socilnch skupin. (I samo dlen klientova svta na substruktury by se mohlo stt pedmtem zajmavho empirickho eten.) Monost najt empirick indiktory dolome pro strunost jen jednm pkladem pro kadou kategorii detailnjho lenn klientova svta, kter jsme navrhli ve: tlesn schma konstruovan podle projektivn kresby vlastn postavy; a rozbor klientovch volnch asociac; klientem pozen fotografie prosted, kter klient povauje za svj domov; kivka vlastnho ivota" znzorujc bilanci jednotlivch obdob, body obratu v minulosti a pedstavu budoucnosti; genogram rodiny; analza pracovn zte vychzejc z reakc zench vegetativnm nervovm systmem; obsahov analza klientova vyprvn o souasnm politickm dn; a rest morlnho vvoje. Vechny takov indiktory jsou samozejm parciln vpovd o jednom celku. Jednotliv indiktory se vak v praxi jednotlivch pomhajcch profes stvaj systmem, celkem, kter reprezentuje vechno ostatn, nebo alespo pedstavuje privilegovanou brnu do klientova svta. Klientv svt jako celek je tak zastnn svm jednm aspektem, zplotn jednou metodou. Klientv svt je zaplnn relnmi i imaginrnmi postavami. Postavy jsou zakomponovny do pbh. Nkter postavy reprezentuj spojence, jin jsou vnmny jako neptel. Klientv svt je rozprosten v rozlinch prostedch. Tato prosted jsou tak vdy hodnocena. Klient je dky urit ivotn fzi nastaven na recepci uritch postav a prosted (nap. v obdob dospvm 23

SOCILNI PRACE V PRAXI

na recepci vzoru", idealizovan postavy ztlesujc dokonalou munos' i dokonal enstv"). Takov postava vak nemus mt v klientov svt reprezentaci; i kdy ji m, klient nemus mt schopnost spojit se s touto postavou. Klient je nastaven na urit innosti (nap. mladci na bojov hry, star lid na pi o vnouata). V pomhajcch profesch nevyhnutem dochz k vtmu prolnuti klientova a pracovnkova svta ne pi jinch druzch prce. Krom forman definovan role klienta, zapadajc do pracovnkovy sfry pohybu sebeprodlouen", aktivuje klientova ptomnost v poli zjmu pracovnka i jin pracovnkovy poteby. V kontextu pracovnkova osobnho pbhu me bt klient zstupcem" reln osoby, s n ml nebo m pracovnk tkosti (nap. klient s delikventnm chovnm je ztotonn s bratrem pracovnice, kter za nj v dtstv ctila odpovdnost, protoe se rodie rozvedli, matka rodinu opustila a pracovnice matku zaala nahrazovat; klient-dt s mentlnm postienm -je ztotonn s vlastnm, rovn postienm dttem; pracovnk m pedofiln orientaci, klienti v dtskm vku ho sexuln vzruuj). Aktivace lto sfry m znm vhody - dv prci siln osobn motiv, i znm nevhody klient je vyuvn k een pracovnkova osobnho problmu. V kontextu tetho Patokova pohybu me bt klient vnmn jako blin, jako nkdo, koho je teba zahrnout do kesansk lsky. Podobnou funkci me mt u nekesan idel sociln spravedlnosti. Vhodou pro prci s klienty je to, e se aktivuj ulechtil, neosobn motivy, a nevhodou to, e klient me bt nucen k pestupu na vru". Tak povaha sluby poskytovan klientovi profiluje pracovnkovu roli i aktivaci pslunch substruktur z pracovnkova svta. Tento vliv je mon popsat jako vzvu vce nebo mn korespondujc s pracovnkovou dispozic ztotoovat se s uritmi archetypovmi postavami. U sama volba profese a volba typu sluby me bt v mnoha ppadech povaovna za dobr indiktor tto pracovnkovy dispozice. Pokud sluba otevr klientovi nov prostor, pokud chce rozit pole jeho pirozenho svta, pak je pracovnk vnmn jako prvodce relnym svtem. Takov jsou programy postaven na obanskm poradenstv, dobrovolnick pomoci, svpomocn programy typu mateskch center, vzdlvac programy aj. Pi terapeutick prci, jejm clem je podpora klientovy schopnosti reflexe vlastnch poteb a monost, kter mu jeho situace dv, je pracovnk prvodcem po vnitnm svt klienta. Poskytovn pm pomoci typu potravin, ubytovn, finannch dvek stav pracovnka do archetypov role rodiovsk, mon i do role zzranho pohdkovho pomocnka. M-li sluba povahu agresivn intervence (nap. odejmut tranho dtte rodin), je pracovnk nevyhnuteln vnmn jako trestajc autorita. Zrazem klienta do dlouhodobho intenzivnho programu (stacion pro lidi s mentlnm postienm, stedisko vchovn pe, vcvik v socilnch do24

KLIENTV PIROZEN SVT JAKO VCHODISKO SOCILNI PRCE

vednostech pro pachatele domcho nsil) vyaduje u pracovnka roli vychovatele, uitele. Pokud se pracovnk pokou ovlivovat systm, jedn jmnem klienta, prosazuje jeho zjmy, koordinuje sluby, hodnot kvalitu sluby apod., je v roli obhjce, ochrnce, pmluvce. Pi pemstn klienta do instituce stavnho typu, ve kter klient trv veker as, je pracovnk tlaen do role dozorce. Pi rozhodovn o adekvtn slub bude vdy podstatnou otzkou, jak uvaovan sluba do klientova svta zashne. Pedstavuje rozen klientova svta? Naplnn frustrovanch poteb? V jak loze se maj pracovnci sociln sluby v klientov svt objevit a v jak loze se tam objev? Je tato loha adekvtn vzhledem k tomu, co klient v dan chvli potebuje? Pracovnk me v zvislosti na svm vzdln a vcviku nabzet reflexi a spolhat na klientovu schopnost reflexe vyuvat. Tato schopnost vak me bt oslabena lim, e klient m tkou depresi nebo je pli mlad. V takovm ppad je lep, kdy pracovnk do klientova svta vstoup v roli, kter nen obsazena, vezme na sebe odpovdnosti a rizika s tm spojen, a tm klientovi prospje. Napklad dospvajc rizikov mlde" m silnou potebu vzoru, se kterm by se mohla identifikovat. Rekvalifikan program me takovou postavu nabdnout v podob mistra odbornho vcviku. Mistr je pro klienty zajmavj ne kolen psychoterapeutka, kter by se pi sv prci s klienty pohybovala v rovin reflexe, a to jednak tm, e um opravovat auta a motorky, i tm, e je tvrd a spravedliv (pokud takov opravdu je). Takov mistr je ztlesnnm postavy, pro ni existuje v klientov svt pedem pipraven schma. Pokud nen zaplnno mistrem, me ho zaplnit vdce delikventnho gangu. estnctilet matka,~kterou jej rodina zavrhla a kter m sama vychovvat dt, potebuje spe ne psn dozor v azylovm domov pro matky s dtmi osobu, kter bude suplovat jej matku - podpo ji v nronch situacch, zakol ji v potebnch dovednostech, ppadn poskytne i pmou materiln pomoc. Osamle ijc, patn pohybliv star ena potebuje pedevm kontakt se svou rodinou, tedy slubu, kter takov kontakt podporuje, ppadn slubu, kter ho bude suplovat. Mlad lovk s mentlnm postienm potebuje tot co jin mlad lid pleitost ve vzdlvn, pleitost ke kontaktm s opanm pohlavm, pleitost k zskn prce, pleitost k maximln mon samostatnosti. Prosted tradinho stavu mu tyto pleitosti drasticky limitovalo nebo mu je vbec nedvalo. Ale ani dochzka do dennho stacione nemus pro takovho klienta pedstavovat adekvtn formu pe, pokud typem nabzench program na klientovy poteby neodpovd. Klient s mentlnm postienm me bt zachycen do pevnch vazeb rodiovsk pchylnosti a obav. Takov lska klientovi me zavrat nejeden sektor jeho pirozenho svta, take adekvtn program by mu ml tyto sfry otevrat.

Znaka: ^.L.^.... prrast. .:.

25

SOCILNI PRCE V PRAXI

Z uvedenho vyplv, e aplikovan fenomenologick vzkum by mohl mapovat: struktury klientova svta; rozsah klientova svta; mry zvldn svta; vvojov charakteristiky svta; vzvy obsaen v klientov svt; monosti roziovn klientova svta. Takov vzkum by pomhal rozhodovn o vhodnm typu socilnch slueb pro uritho klienta (klienty) a usnadoval hodnocen efektivity slueb. Navren pstup by bylo vhodn uplatnit zejmna tehdy, kdy je klientv spoleensk hendikep natolik zvan, e je zejm, e na poskytovan slub bude klient dlouhodob nebo celoivotn zvisl. Ale i v ppadech, kdy sociln pracovnk pomh klientovi eit dobe definovan problem typu nezamestnanosti, zvldm problmovho dtte, reakce na smrt partnera apoa., by ml vdt, jak je vazba mezi takovm problmem a celkem klientova ivota. Nebude vdy v monostech pracovnka provdt detailn mapovn Klientova pirozenho svta. Ale bez schopnosti podvat se na klientv problm jeho oima v kontextu jeho svta nelze zjistit, zda klientovi opravdu pomhme,

LITERATURA
Pouit literatura Blohradsk, V. (1991): Pirozen svt jako pottUck problm. eskoslovensk spisovatel, Praha. Coreth, E. (1996): Co je lovk? Zvon, Praha. Hein, S. F., Austin, W. J. (2001): Empirical and hermeneutic approaches to phenomenological research in psychology - A comparison. Psychological Methods. Vol. 6, No. 1,3-17. Husserl, E. (1972): Krize evropskch vd a transcendentlni fenomenologie. Academia, Praha. Machek, V. (1968): Etymologick slovnk jazyka eskho. Academia, Praha. Patoka, J. (1964): Aristoteles, jeho pedchdci a ddicov. Academia, Praha. Patoka, J. (1970): Pirozen svt jako filosofick problm. eskoslovensk spisovatel, Praha. Sokol, J. (1996): Mal filosofie lovka. II. vyd. PedF UK, Praha. Sokol, J. (2002): Filosofick antropologie. Portl, Praha. Doporuen literatura Becker, C. S. (1992): Living and relating. Sage Publishing, Newbury Park. Giorgi, A. (1970): Psychology as a human science Harper and Row, New York. 26

Kapitola 2

Sociln prce se zneuvanmi, tranmi a zanedbvanmi dtmi a jejich rodinami

Oldich Matouek

patn zachzen s dttem je mysln nebo nemysln chovn peujc osoby, kter se vymyk spoleenskm normm a ohrouje dt. V souasnosti se rozliuj nsledujc tyi typy tohoto pokozovn dt: tlesn trn, jeho nejastj podobou je bit, mn asto trhn vlas, opaen, vystavovn chladu, odprn jdla a tekutin, topen ve vod, duen, podvn jed apod.; sexuln zneuvn zahrnuje incest ili sexuln styk mezi pbuznmi a jin typy sexulnch praktik, vetn asti dt na vrob pornografie a jejich asti na nboenskch sexulnch ritulech; zanedbvn, co je opomjen vznamnch poteb dtte, ppadn opoutn dt; emon trn, kter spov v terorizovn dtte neustlou kritikou, nadvkami a jinmi druhy poniovn. Oddlen jednotlivch typ patnho zachzen je v praxi nesnadn. Emon tvrn se nap. vyskytuje u vtiny dt, s nimi peujc osoby patn zachzej. Nejvt pozornost poutaj ppady brutlnho nsil na dtech, kter jsou fakticky velmi dk. Naprost vtina ppad patnho zachzen s dtmi
27

SOCILNI PRACE V PRAXI

m podobu zanedbvan poteb dtte. Rodie dopoutjc se patnho zachzen bvaj povaovni za monstra", ppadn za psychopaty". patn zachzen s dtmi vak m cel komplex pin, mezi nimi osobnostn anomlie rodi nejsou pinou jedinou a nemusej bt pinou rozhodujc.

2.1

Posuzovn patnho zachzen s dftem

Kvalifikovan posouzen patnho zachzen s dttem mus br \ vahu: zvanost zneuvn a trn; astost tchto projev peujcch dosplch; vk dtte; vysplost dtte.

Etnick pslunost rodiny je dal vznamn faktor pri posuzovn tchto ppad. Napklad romsk rodina nem stejn normy tkajc se pe a vchovy dt jako rodina vtinov spolenosti v R. Pi posuzovn'' je teba tak zohlednit pslunost peujcch dosplch ke skupinm ijcm na okraji spolenosti. Absolutn kritria, kter by definovala hranici patnho zacha/eiu b dtmi a byla nezvisl na dob a kultue, nen mon stanovit. Vn formy tyih a zanedbvn jsou ty, kter by jako takov posuzovala vtina vech lid tvocch uritou spolenost. Ani zkon neme do vech detail vymezit, co je a co nem patn zachzen s dtmi. Proto tolik zle na tom, aby pracovnk posuzujc patn zachzen s dttem byl adekvtn vycvien a aby ml takov zzem ve vlastn organizaci, kter mu umouje sporn ppady konzultovat, ppadn pi jejich een angaovat jinho pracovnka. Indiktory patnho zachzen s dttem jsou nlezy lka (ti vak vtinou nejsou speciln koleni pro rozpoznvn nsledk patnho zachzen s dttem a nejsou cvieni ani pro postupy objasujc, co se dtti stalo, bez dalho traumatizovan dtte), daje uitel (o nich plat tot, co o lkancr-A oznmen policie, oznmen oban sttnm orgnm nebo jinm organizacm (me jt o leny rodiny, o sousedy nebo o znm, ale z tchto zdroj pichzej nejmn spolehliv daje), kontakty postiench dt s krizovmi centry (telefonicky nebo formou pm nvtvy). I kdy je ve vech zpadoevropskch zemch uzkonna povinnost oznamovat pslunm orgnm sttu ppady patnho zachzen s dttem, odhady expert se shoduj v tom, e oznmena je jen mal st ppad a ze se jen men sti z evidovanch ppad dostane vbec njak systematick pozornosti a intervence. Nen dvod pedpokldat, e situace v R bude jin. Spe je mon odhadovat, e v na republice je ochota oban angaovat
28

2 SOCILNI PRACE S DTMI A JEJICH RODINM

se v takovchto zleitostech jet ni ne v zemch s neperuenou de mokratickou tradic, kde lid nemaj tolik negativnch zkuenost se sttnm orgny. Pokozen dtte nemus bt vdy patrn ve form tlesn jmy zjistitelnt lkaskm vyetenm. Zjiovn skutkov podstaty je nron procedura kterou by ml provdt tm specializovanch profesionl s jasn rozdle i /nu kompetencemi. Stv se, e nap. v rmci rozvodov pe mezi dosplm ja jeden z nich druhm oznaen za osobu trajc i zneuvajc dt. Kvali fikovan vyetovn potvrd podle zahraninch zkuenost zhruba polovini oznmen jako ppady tak patnho zachzen s dttem, zeje nutn njak forma intervence. Soudn rozhodovn tkajc se patnho zachzen s dttem bv zto vno neexistenc pmch dkaz, obtemi pi zskvm jasnho a spolehli vho svdectv dtte a hrozbou emonho traumatu, kter me bt vyvolnc tm, e dt bylo nuceno svdit proti svmu rodii, ppadn proti jin blzke osob. Necitliv vyetovn ppadu zneuvn a trm' me bt prvem oznaovno za druhotn pokozovn obti (sekundrn viktimizaci) - kdy nap dt mus opakovan popisovat, co se mu stalo, a vyetujc orgn dva najevo nedvru ke sdlen dtte. Druhotn traumatizace je zvl pravd podobn v ppadech, e dt bylo sexuln zneuvno - samo gynekologick vyeten me velmi mlad dvka vnmat jako obdobu nsilnho prniku dc nejintimnj zny tla, ktermu pedtm byla vystavena ve svm domov.

2.2 Charakteristiky obt a jejich rodin

Obmi patnho zachzen se pravdpodobnji stanou dti s vrozenm pokozenm nebo z rznch dalch dvod zaostvajc ve vvoji, a tak dti je se chovaj v rozporu s oekvnmi rodi (jsou neklidn, asto plou jsou obtn utiiteln, jsou asto nemocn, huben nebo obzn, koktaj, pomouj se v noci, patn se u apod.). Nechtn dti, pedasn narozen dti, dti s pznaky autismu, dti trpc psychickmi poruchami - to ve jsou skupiny, u nich je vt riziko patnho zachzem. K sexulnmu zneuvm disponuje pohlav dtte, u dvat je nejmn ptkrt astj ne u chlapc (Clark a Clark 1989). Rodie tranch a zneuvanch dt asto zaili trn a zneuvn bhem svho dtstv. Maj nzkou frustran toleranci. Projevuj tendenci agresivn reagovat nejen na dt, ale i na dosplho partnera, s nm ij. (Pracovnk, kter ovuje podezen na trm dtte, by se proto ml zajmat zda nen v domcnosti Jrn nkdo dal. Obrcen se d doporuit, aby ten kdo se zabv nap. tranou enou, preetril, zda v domcnosti tak nem
29

SOCILNI PRCE V PRAXI

trno dt.) I situace rozvodu zvyuje riziko, e nkdo z dosplch, ale i ne kter z dt bude vystaveno agresivnmu toku ze strany jinho dosplho. Prostedm, v nm asto dochz ke patnmu zachzen s dtmi, jsou mnohoproblmov rodiny (viz stejnojmennou kapitolu). V tchto rodin&ci se kumuluj dsledky rznch osobnch a socilnch znevhodnn (osobnosm anomlie, duevn nemoci, zvislosti na nvykovch ltkch, nezamesuianost, chudoba aj.). Ani nejintenzivnj a velmi nkladn lerapeutick programy pro tyto rodiny - u ns zatm neexistujc- nedokou pzniv ovlivnit vchovn prosted ve vech ppadech. Podle americkho pehledu ty velkch studi efektivity (Cohn a Daro 1993) jedna tetina rodi zaazench do komplexnch program pe bhem lby dl nevhodn zachzela se svmi dtmi. Rodie, kte nevhodn zachzej s dttem, maj obvykle zastreiiou predstavu o dsledcch svho jednn. Mra jejich soucitu s dttem je nedostaten. Vznik dojem, e rodie jsou emon i fyzicky od dt oddleni. Ppadn mohou rodie chovn dtte vnmat jako obraz svch negativnch vlastnost. Nevhodn zachzen je pak dsledkem obrannch mechanism projekce a popen.
U matek dt z rodin, ve kterch dochz k zanedbvn, popsal na zklad svch studi Polanski syndrom apatie a marnosti (Clark a Clark 1989). Tyto eny jsou pasivn, uzaven, nedokou vyjdit, co ct. Maj pocit, e jejich ivot nem smysl. Jejich vztahy k jinm lidem jsou povrchn, asto jsou zcela sociln izolovan. Mvaj pocity strachu a zkosti. Ct se peteny odpovdnost spojenou s kadodenn p o dti a rodinu, ppadn s pracovn innost. Jejich slovn vyjadovn je chud, pi tkostech reaguj negativisticky Maj malou schopnost vypodvat se s jakmikoli zmnami. Jejich intelektov schopnosti jsou' proti populanmu prmru ni. asto samy jako dti zaily deprivaci citovch nebo i zkladnch biologickch poteb. Syndrom apatie a marnosti nem vztah k chudob.

Ne vechny piny patnho zachzen rodi s dtmi je mon odvodnit osobnmi anomliemi rodi, ppadn tm, e rodie svm chovnm kopruj nevhodn zpsoby vchovy, jim byli sami jako dti vystaveni. Stres aktuln psobc na rodinu a v rodin (nezamstnanost, spoleensk izolace, chudoba, problmy s bydlenm, mimomanelsk vztah jednoho z rodi apod.) me bt initelem, kter uvoln chovn, je by za jinch okolnost rodi mohl mt pod kontrolou. Zmnn druhy stresor se mohou potencovat, zejmna chudoba v kombinaci se spoleenskou izolac zvyuje riziko, e dtti nebude poskytovna pozornost a pe, jakou potebuje. Nsledky patnho zachzen jsou dlouhodob a niiv. Opakovan agresivn projevy rodie vedou ke vzniku posttraumatickho stresovho syndromu. Zitek toku se dtti vrac ve form dennch flashback" a nonch mr. Nlada dtte je trvale zmnn, dt me bt agitovan nebo apatick (co je astj). Tyto dti trp snenm sebevdomm, zkostmi a depresemi, poruchami pjmu potravy, maj hor vztahy k vrstevnkm i k .dosplm.
30

2 SOCILN PRCE S DTMI A JEJICH RODINAMI

Vyskytuje se u nich agresivita obrcen proti vlastn osob (pokusy o sebevradu, sebepokozovn, chovn s vysokm rizikem zrann nebo smrti, vyhledvn situac, "V nich mohou bt napadeny, apod.). Star sexuln zneuvan dti jsou nkdy npadn svdivm chovnm adresovanm i jinm osobm ne jen tm, kter je zneuvaj. Mohou tak nkdy samy rozit okruh osob, je se k nim chovaj nevhodn. Sexuln zneuvn v dtstv je v ad ppad pedehrou k prostitunmu chovm v dosplosti. (U tchto lid je psychologickm pozadm prostituce obrann roztp mezi j" a tlem"; tlo je mon zkaznkovi pjit, ale osoba jako by v tle v tu chvli nebyla ptomna.) Aby dt zitek mohlo psychicky zpracovat, vytv si roztpenou pedstavu o rodii: nen schopno integrovat dobrho rodie" a zlho rodie", s kterm je konfrontovno v jedn osob. Roztp tkajc se rodiovsk postavy dt zvnituje; samo o sob paralehi soud, e m hodnotu, resp. nem dnou hodnotu.

2.3 Reakce spolenosti na patn zachzen s dttem

Reakce spolenosti na patn zachzen s dttem je mon klasifikovat na kle sahajc od represe (tj. zamezen pachateli v pokraovn jeho jednm, ppadn i jeho trestn postih) a po pomoc. Nkte autoi vyjaduj pesvden, e koncept pe by ml bt omezen na intervence, kter jsou v podstat terapeutick, a navrhuj rozliovat takto zamen programy od socilnch eten a soudnch proces, pi nich se provuje podezen na zneuvm i zanedbvn dt. Takov nzor koresponduje s psnm odliovnm kontroly a pomoci, s nm pili v osmdestch letech 20. stolet teoretici tzv. systemick terapie (u ns nap. Ulehla 1996). V praxi vak me bt a bv inn kombinace kontroly a pomoci. I kdyby vak byl takov nzor pracovnky, kte se ohroenmi dtmi zabvaj, akceptovn, neodstran se tm z jejich prce ada dalch obt. Pedevm to bude neochota a neschopnost rznch intervenujcch subjekt sluby poskytovan dtti, ppadn jeho rodin, koordinovat. Druhou zsadn obt, na ni si stuj sociln pracovnci u ns i v zahrani, je neexistence kvalitnch slueb, ppadn jejich nedostupnost jak ve smyslu zemn blzkosti pro uivatele, tak ve smyslu dostupnosti ekonomick. (Pro nkter rodiny pedstavuje bariru u skutenost, e za slubou by bylo nutn do vt vzdlenosti dojdt rodina si neme dovolit nklady na dopravu.) Jednotliv instituce reagujc na patn zachzen maj tendenci preferovat jeden typ reakce. U ns nap. sttn orgny sociln-prvn ochrany dtte
31

SOCILNI PRACE V PRAXI

v souladu s dlouholetou prax asto navrhuj predan dtte do stavn pe, kdeto nkter nesttn organizace propaguj jako cl sv intervence podporu i sanaci" rodiny. V R se reakce na patn zachzen s dtmi d zejmna zkonem o rodin (zkon . 94/1963 Sb.), zkonem o sociln-prvn ochran dt (zkon . 359/1999 Sb.) a zkonem o vkonu stavn nebo ochrann vchovy ve kolskch zazench a preventivn vchovn pi ve kolskch zazench (zkon . 109/2002 Sb.). Klovm pojmem tchto norem je rodiovsk zodpovdnost ili souhrn prv a povinnost rodi. Rodi je mimo jin odpovdn za pi o zdrav dtte, jeho tlesn, citov, rozumov a mravn vvoj. Vkon rodiovsk zodpovdnosti me pozastavit soud v ppad, kdy rodii ve vchov brn zvan pekka, ppadn kdy to vyaduje zjem dtte. (Pozn. red.: Po jazykov strnce zkony kolsaj mezi termny rodiovsk zodpovdnost" a osoby odpovdn za vchovu dtte".) stavn vchova m bt nazena jen v tch ppadech, kdy je vchova dtte vn ohroena a jin opaten nevedla k nprav. Jinmi onatenmi jsou napomenut, dohled, omezen a uloen povinnost vyat pomoci odbornho poradenskho zazen. Ped nazenm stavn vchovy m soud pezkoumat, zda nem mon vchovu dtte zajistit nhradn rocmiiou pec, kter m mt pednost ped vchovou stavn. Prvn normy sice zdrazuj, e orgny sociln-prvn ochrany dt (co jsou pedevm prsiitn odbory obecnch ad) by mly aktivn vyhledvat ohroen dti, psobit na rodie tak, aby plnili povinnosti vyplvajc z rodiovsk zodpovdnosti, pomhat rodim eit vchovn problmy, poskytovat nebo zprostedkovat jim poradenstv. Personm vybaven odbor sociln-prvn ochrany dt je vak takov, e pro soustavnou poradenskou a terapeutickou innost podmnky vytvoeny nejsou. V souasnosti nen nijak vjimen, e se jeden pracovnk tohoto odboru zabv 400 i vce rodinami ron. Pestoe prvn pro&tor pro rozvoj nestavnch forem pe ji vytvoen je, zatm se v R neda je ve vtm mtku prosazovat. Dvodem je skutenost, e pro vsecnny instance rozhodujc o zajitn poteb ohroenho dtte (vetn soud, kter maj konenou odpovdnost) je nejmn nronm postupem destky let tradovan pedvn dtte do stavu. Nesttn organizace se sna vytvet alternativn modely pe, jejich spoluprce s orgny sttu je vak dosud v mnoha ppadech nesnadn. Idelem efektivn intervence by mlo bt promylen veden ppadu, kter organizuje prci s dosplmi i s dttem podle povahy problmu a podle vvoje ppadu. Aby bylo mon tento idel naplnit, je teba, aby jeden pracovnk byl definovn jako koordintor vech intervenc a aby byl v tto roli vemi dalmi aktry akceptovn. V R uplatnn takovho pstupu nar na nejasn kompetence poskytovatel slueb, na rivalitu sttnch a nesttnch organizac a tak na resortn bariry. 32

2 SOCILNI PRACE S DTMI A JEJICH RODINM

2.4 Monosti intervence

S slueb poskytovanch ohroenm dtem, ppadn jejich rodim, by op timln mla zahrnovat pi o obti i o jejich rodiny, vetn program pro t\ rodie, kte dt svm chovnm ohrouj. Jednotliv druhy program nyn postupn probereme.

Pe o dtsk obti
Ten, kdo m pravomoc rozhodovat o kontaktu ohroenho dtte s rodinou v ppadech prokzanho patnho zachzen rodi s dttem, mus v prvn ad eit otzku, zda by pro dt nebylo lep rodinu opustit. (V naich podmnkch m konenou odpovdnost soud, soudy vak a na nepoetn vjimky akceptuj nvrhy socilnch pracovnk.) Pi takovm rozhodovni se porovnv zvanost dvou hrozcch traumat: trauma ze patnho zachzen versus trauma ze ztrty kontaktu s nejblimi lidmi spojen se ztrtou domova. Nemlo zle i na tom, zda m bt ohroen dt pemstno do nhradn rodiny, nebo do stavn pe. V naich podmnkch je ohroen dt nkdy odeslno s jednm rodiem do azylovho zazen. Jindy je umsovno do stavu, pak se ppadn vrac do sv rodiny nebo do rodiny nhradn, anebo v stavn pi zstv a do dosplosti. V nkterch ppadech by dostaovalo, kdyby bylo dt krtkodob umstno do nhradn rodiny a rodin by byla poskytnuta pimen pomoc
Pozoruhodnou iniciativu v oblasti pm pomoci ohroenm dtem v R vyvj nesttn orga nizace Fond ohroench dt (dle jen FOD) FOD provozuje azylov domy pro rodie a dti V* roce 2000 zahjil nov projekt nazvan Kloknek Ten je konstruovn tak, aby se pedch zelo umsovn ohroench dt do stav Dti jsou svovny do pe jedn nebo dvma tetm" nebo manelm, a to v rmci pedbnho opaten soudu i pmo na dost rodie ppadn starho dtte samho V nhradn rodin dt pobv krtkou dobu, bhem n se hled een - sanace vlastn rodiny dtte nebo pedn dtte do nhradn rodiny, ve kter bude trvale Nhradn rodie peujc o dti v Kloknku prochzej psychologickm testovnm a jsou pravideln supervidovni Kontakt dtte s biologickmi rodii je podporovn pokud tomu nebrn vn dvody i pokud dt samo tento kontakt neodmt.

V nkterch ppadech je nhradn pe nebo odchod pachatele z domova jedinm zpsobem, jak dt ochrnit ped bezprostednm nebezpem, i kdy ztrta domova me vystit v dal psychologick nebo sociln pokozen V R zatm nen mon, aby soud uloil dosplmu zkaz vstupu do domcnosti, kde svm chovnm dt bezprostedn ohrooval, jako je tomu nap. v sousednm Rakousku. Z toho vyplv, e v ppadech bezprostednho oiii oen dtte u ns zatm nen jin monost ne odchod dtte z domova Psychoterapeutick pomoc je na mst a pot, co se podailo zabrnit tomu, aby dt bylo dl vystavovno nevhodnmu zachzen ze stram 33

SOCILN PRCE V PRAXI

dosplho. Tato pomoc dtti umouje zpracovat traumatick zitky. Je iia mst o ni uvaovat i lta po tom, co nevhodn psoben dosplho skonilo. Dt bv ve vt nebo men me postieno posttraumatickm stresovm syndromem. Psychoterapie chce dtti obvykle poskytnout pleitost k vyjden a prozkoumn pocit souvisejcch se patnm chovnm rodi, poskytnout pleitost k realistickmu nhledu na odpovdnost za to, co se v rodin dlo (dt trpv pocitem, e samo zavinilo nevhodn chovn rodie), snen strachu a zkosti u dtskch klient, tlumen jejich agresivity a asuciahucn projev, zlepen vztah v rodin i vztah vrstevnickch. Pe o dtsk obti je mon formou individuln terapie nebo formou dochzkovch program ve stacioni. V R poskytuje psychoterapeutickou pi dtem postienm patnm zachzenm zatm jen nkolik krizovch center.

Pe o obti v dosplosti
Programy pe o dospl, kte byli v dtskm vku sexuln zneuvni, zaaly bt ve svt organizovny potkem sedmdestch let 20. stolet. Dospl, kte zaili zneuvm v dtskm vku, jsou astmi klienty rznch zdravotnickch slueb (z dvodu somatickch pot, deprese nebo zkosti) i program, je se nap. vnuj redukci vhy. Dle jsou tito lid vce ohroeni sexuln penosnmi nemocemi. Je prokzno, e obtnji ne jin lid zakldaj rodinu. V individuln i skupinov terapii dosplch, kte byli v dtstv zneuvni, se uplatuj nap. techniky sebepodpory", podpora dovednosti zvldat emoce, akcent je poloen na oslabovn traumatu a zpracovvn emoc. Dosplm enm, kter byly jako dti obt sexulnho zneuvn, nabz v R terapeutickou pomoc obansk sdruen Elektra. Nabz i podprnou terapii partnerm tchto en.

Programy pro dospl

Nejzvanj ppady patnho zachzen s dtmi e trestn prvo. Osobnostn problmy, kter jsou pozadm nevhodnho zachzen s dttem, vak trestn sankce eit nemohou. Systm trestn justice - a na vjimky v nkterch zpadnch zemch - nem prostedky na poskytnut adekvtn terapie pachatelm. Navc je prokzno, e trestn sthn sniuje innost jakkoli soudem nazen lby, podporuje odpor k autoritm a zvyuje nebezpe nevhodnho zachzen s dttem v budoucnosti. Lba me bt nazena soudem, me bt i dobrovoln. Lebn programy, obvykle skupinov, jsou zameny na adu initel, o nich se ped34

2 SOCILNI PRACE S DTMI A JEJICH RODINAMI

pokld, e podmiuj chovn dosplho vi dtti - pracuje se s motivac pachatele, uvaj se vzdlvac moduly, behaviorln terapie (ncvik chovm) a techniky prevence recidvy, k nim pat nap. zvldn stresu i oslabovn racionalizac, jimi si sami pachatel zdvoduj sv jednn a postupy zvyujc odpovdnost za vlastn chovm. Skupinov terapie poskytuje frekventantm prostor pro sdlen zkuenost, konfrontaci vlastnho chovn s chovnm jinch a pleitost k porozumn motivacm, kter d sexuln chovn dosplch vi dtem.
Ve vdsku zaala v osmdestch letech 20. stolet vznikat centra pro mue. Pvodnm impulzem k jejich zakldn byly zsadn zmny v muskch a enskch rolch a rozen emonch, resp zdravotnch problm s tm spojench, zejmna u mu stedn generace Centra pro mue pozdji zaala zavdt i specializovan programy pro ty, kdo se v rodinch, resp ve spolench domcnostech dopoutj nsil. Podle Eliassona (2001), kter se odvolv na Jenningsovy britsk a Philipeovy kanadsk zkuenosti s lbou tchto mu, je teba revidovat nzor, e optimlnm terapeutickm pstupem jsou vysoce strukturovan vukov programy. Eliasson a jeho spolupracovnci s spchem uvaj terapeutick model, jeho jdrem je prce v nestrukturovan, dvma odbornky supervidovan svpomocn skupin Clem programu je doshnout toho, aby mu pestal dvat vinu za vlastn nsiln chovn jinm lidem (nap manelce, dtem) a aby za vlastn iny pevzal plnou odpovdnost. Ml by poznat a uznat svj podl na konfliktech, kter v rodinnm souit vznikaj, a ml by si osvojit dovednosti, kter mu umon tlumit sklon k agresivnmu chovn Nsiln chovn je pokud mono interpretovno jako projev zvislosti, nzk sebecty a mal sebedvry. Sm akt nsil bv reakc na njak ohroen, tv v tv ktermu m mu pocit bezmoci (nap. v rozvodov situaci se mui chovaj asto nsiln, dledob nezamstnanost tak bv zdrojem pocit zoufalstv a bezmoci) Nsil me bt pokusem o proraen komunikan bariry - mu m dojem, e ena nebo dti nevnmaj jeho poteby Nsil me pedstavovat prostedek, o nm se mu domnv, e mu umon dostat chovn jinch len domcnosti pod kontrolu Terapie tak prozkoumv aktuln i v asnm dtstv lec zdroje zranitelnosti mu. Nsiln se chovajc mui tak mvaj obte v tom, aby porozumli skutenm potebm jinch len rodiny. Eliasson k, e takov mu si asto sm o sob mysu", e je hrdina, kter se obtuje pro druh, ale ve skutenosti se pli nezajm o to, zda jeho obti" blzc lid potebuj. Neuvdomovanm motivem tohoto obtavho chovn je strach, e mu nebude pijat Kad nznak nepijet pak u nj me vyvolat agresivitu. Skupinov prce v muskm centru je podle poteby doplovna individulnmi konzultacemi. Ti klienti, kte skupinovou prci z rozlinch dvod nemohou akceptovat, jsou leni jen individuln Obvykl doba lby je deset tdn s frekvenc nvtv jedenkrt tdn

Svpomocn programy pro zneuvajc dospl jsou zaloeny na pedpokladu, e lid maj pnos ze vzjemnho sdlen svch zkuenost o zneuvm. Pokud je pachatel navtvuj dobrovoln, maj efekt. Princip se v minulosti spn uplatnil v mnoha typech pomoci, vetn lby alkoholismu, obezity a v programech urench obtem znsilnm. Proto je tak vyuvn v lb trajcch i sexuln zneuvajcch dosplch. V USA od sedmdestch let 20. stolet spn psob svpomocn skupiny Parents Anonymous"", v nich se schzej rodie trajc dti. Vsouasn dob 35

SOCILNI PRACE V PRAXI

toto hnut poskytuje terapii pribline 30 tiscm rodin ron v 1200 centrech po celch Spojench sttech. Organizace Parents United" mla ped. koncem tiscilet 135 aktivnch center ve Spojench sttech a Kanad a nabzela svpomocn skupiny pro pachatele incestu, jejich partnery, kte se nedopustili trestnho inu, a pro dti i dospl, kte byli v dtstv obtovni.

Intervenn programy orientovan na rodinu

Terapeutick programy orientovan na rodinu vychzej z poteb rodiny, mapuj rodinn vztahy, zabvaj se nepimenm vnmnm dt ze strany rodi i schopnost rodi podncovat dt a inn uplatovat disciplnu. Hledaj monosti, jak u rodi podpoit zvldn stresu a pimen reagovan na poteby dtte (pimenou stimulaci). Nkdy je teba zacviit rodinu i do hospodaen s financemi, do zsad sprvn vivy a hygieny dt, do (neagresivnho) een konflikt mezi dosplmi, do zpsob hledm vhodnho zamstnm pro dospl.
Projekt 12-ways" je americk program pro vysoce rizikov, zneuvajc a zanedbvajc rodie zaloen na ekobehaviorlnm pstupu (Cohn a Daro 1993). Program vnuje stejnou pozornost faktorm prosted jako individulnm a rodinnm vlivm. Po hodnocen poteb rodiny se rodie astn individualizovan sestavy terapeutickch postup, jejich clem je podpora pozitivnho vztahu mezi rodiem a dttem, zven bezpenosti domova, zajitn pimen vivy dtte, ppadn udrovn zdrav vech len rodiny. Krom toho je jednotlivm lenm rodiny nabzen vcvik v asertivit, vcvik v hledn pracovnho uplatnn, trnink odbornch dovednost a hospodaen s financemi, protistresov kurz, protiaikoholn lba.

Programy mohou bt poskytovny v domcm prosted (ty jsou vhodn zejmna u rodin, kde se vyskytuje zanedbvn) nebo v instituci, kam rodina dochz. Programy mohou pomhat rodinm, kter maj problmy s vchovou dtte v dob, kdy je nevhodn psobc dospl odsthovn z domova. V tchto ppadech program pomh rozvinout pozitivn vzjemn ovlivovn peujcho rodie a dtte. Promylen kombinace vce terapeutickch technik a zamen na vce cl zvyuje pravdpodobnost spchu.
The Homebuilders Program", zaloen v sedmdestch letech minulho stolet ve stt Washington, je nejrozenjm a v USA nejastji napodobovanm programem, kter usiluje o zachovn rodiny (Cohn a Daro 1993). Model je pozoruhodn individualizovanou formou intervence, intenzitou programu, flexibilnm pracovnm rozvrhem, nzkm mnostvm potu ppad pipadajcch na jednoho pracovnka, clovou orientac, asov limitovanmi slubami a pokusy o hodnocen efektu. Mstn varianty programu se li v takovch znacch, jaKO jsou pracovn metody (spolhn se na personl z veejnch slueb nebo soukrom kontrakty), rove vcviku, dostupnost personlu a kapitlu nezbytnho pro nkupy zbo nebo slueb rodinm. Vtina dt zstv doma pot, co poskytovn sluby skon, respektive po uplynut katamnestickho intervalu.

36

2 SOCILNI PRACE S DTMI A JEJICH RODINAN

Kritick ivotn podmnky nkterch rodin, v nich jsou ohroeny dti (v m posledn ad k nim pat i chudoba), obvykle nevznikly nhle ped tm, ne nkdo konstatoval, e v rodin nkdo z dosplch nevhodn psob na dt K prvnmu kontaktu s organizacemi, kter se zabvaj ohroenmi dtm asto dochz po dlouhm obdob, bhem nho rodina nkter sv funkc nezvld. Koeny dysfunkce rodiny je mon hledat v ivotn drze rodi d tte, a to ji v dob, kdy dt jet nebylo na svt. Lba ohroujcho chovn vyaduje v nkterch ppadech nejen hledn vchodiska z bezprostedncl stresujcch podmnek, v nich rodina ije, ale tak intenzivn, dlouhodobou a tm pdem nkladnou pi o rodie, aby u nj bylo mon doclit zmn v sebehodnocen, v odhadu vlastnch monost, ve vztazch k lidem. Intervence nemus bt zamena jen na osoby rodi a rodinn vztah} Pokud by tomu tak bylo, mohou bt pehldnuty faktory, bez kterch je na dje na dlouhodobou pravu pomr, v nich dt ije, nepedstaviteln. Ab; byla rodina sanovna", je nkdy teba poskytnout j pmou finann pomoc poskytnout pomoc v obstarn bydlen, poskytnout poukzky na jdlo (ze jmna v ppadech, kdy rodina nkomu dlu penze) i nabdnout vpomoc v domcnosti (tu v nkterch zpadnch zemch poskytuj tmy zakolench dobrovolnk). Nkte dospl potebuj zprostedkovat kvalifikovanou zdra votnickou pi, protoe trp nelenmi somatickmi nemocemi, ppadn du evnmi poruchami. Pokud je nkdo z rodiny zvisl na nvykovch ltkch, jt teba pokusit se o lbu tto zvislosti. Tak nabdka pedkolnch vukovch program pro sociln znevhodnn dti je formou pm pomoci rodinm

2.5 Preventivn programy

Vrazem prevence zde budeme oznaovat jak psoben na lidi, kte se nikdy patnho zachzen s dttem nedopustili (prci s touto clovou populaci oznauje esk literatura jako primrn prevenci), tak psoben na ty, u nich je mon usuzovat na zven riziko patnho zachzen s dtmi (tento typ psoben je u ns oznaovn jako sekundrn prevence). Preventivn programy mohou teoreticky mit na vechny hlavn faktory. 0 nich soudob teorie pedpokldaj, e determinuj patn zachzen s dtmi. Tmi jsou: osobnostn vbava" rodi, vchovn strategie rodi, ekonomick a materiln podmnky ivota rodiny/domcnosti, podprn st rodiny, dostupnost zdravotnickch a socilnch slueb. Clovou skupinou preventivnch program mohou bt nejen rodie, ale 1 uitel, lkai, sociln pracovnci a dal profesionlov, kte se mohou dostat do kontaktu s rodinou, v n by mohlo dojt k ohroen dtte. Ti by mli umt rozpoznat pznaky rodinn dysfunkce a navrhnout vhodn po37

SOCILN PRCE V PRAXI

stup. (Pedzvst trm a zneuvm bv nap. tvrd trestm dti nebo velk diskrepance mezi oekvnm rodi a chovnm dtte.) Clovou skupinou mohou bt tak dti, kter by mly vdt, kde je hranice mezi vhodnm a nevhodnm chovnm rodi, a mly by bt poueny o tom, co dlat, kdy rodi tuto hranici pekrauje. Vhodnm prostedm pro takov programy je kola. Konen me prevence mit i na irokou veejnost, kter by mla bt upozorovna na fakt, e ke patnmu zachzen s dtmi dochz ve velkm rozsahu, i na monosti kvalifikovan pomoci dtem a rodim. Veejnost tak potebuje dostvat informace o tom, jak vchovn strategie hrani s trnm (nap. tvrd formy trestn dt, kien na dti, neustl kritika). Vhodnm zpsobem preventivnho psoben na veejnost jsou poady a lnky v masovch sdlovacch prostedcch. Nkter nesttn organizace podaj krtkodob mediln kampan zamen na problematiku nevhodnho zachzen s dtmi. V zahrani jsou asto vyuvny nvtvn programy v rodinacn, v nich pilo na svt dt. Nabdka pomoci me bt adresovna jen tm rodim, u nich se usuzuje na mon budouc obte s vchovou dt - nap. enm, kterm se dt narodilo v dob, kdy jet nebyly zletil a partner s nimi neije. Clovou skupinou ale mohou bt i matky, kter v urit dob pivedly na svt dt, byly osloveny v porodnici a souhlasily s tm, zeje bude nkdo navtvovat a pomhat jim s p o dt. Pomhajc osoba je nejastji ena pracujc jako dobrovolnk pro agenturu zajiujc program. V rmci programu me probhat i screeningov zjiovn psychickho a tlesnho vvoje dtte. Jin typem preventivnho programu jsou skupinov programy pro rodie. Tyto skupinov programy mohou bt svpomocn, mohou bt i vedeny odbornky nebo mohou oba tyto zpsoby prce kombinovat. asto se konaj, v komunitnch centrech, kter rodinm nabzej jet jin sluby. Nkdy rodie dochzej do kol, piem kola me bt spoluorganiztorem programu nebo jen budovou, v n je mon se schzet. Tyto programy jsou vhodn pro rodie, kterm se nedvno narodilo dt, i pro rodie, kte jsou v nronch ivotnch situacch. Dysfunkn a mnohoproblmov rodiny obvykle vyaduj vce ne jen vzdlvac a podprn programy. U tch je na mst soustavn terapie poskytovan jednotlivm rodinm. Vzdlvac a podprn program me bt doplkem takov terapie. Daro a Donelly (2002) zdrazuj, e efektivn preventivn programy musej bt budovny na mru" a s oporou v empirickm przkumu poteb clov skupiny. Koprovn existujcch model prce v jinch podmnkch nemus pinet spch. Prevence by mla bt soust funknho systmu slueb rodinm. Proto by ml subjekt organizujc preventivn program pezkoumvat funknost stvajcho systmu slueb pro rodiny, ppadn se pokouet prosazovat v nm zmny. 38

2 SOCILN PRCE S DTMI A JEJICH RODINM D R. Nicol a jeho tm z anglickho Leicesteru vychzej pi prci s rodinami, v nich dolo k zanedbvn a trn dt, ze dvou premis: Pokud byl pekroen zkon, je teba napravit (odinit), co se stalo, a vedle toho chrnit dt ped dalm nepznivm vlivem ze strany rodi do vzdlen budoucnosti. Ped zaazenm do programu je teba provst peliv zhodnocen rodiny a jejho problmu. Znamen to shrnout existujc dokumentaci o ppadu a uspodat ppadovou konferenci, na n budou participovat ti, kdo se a dosud rodinou zabvali. Jako materil pro tuto konferenci se doporuuje vyut chronologii vznamnch rodinnch udlost a tak vsledky hodnocen rodinn interakce, kterou zaznamenal kvalifikovan pozorovatel. Zvltn pozornost je teba vnovat me neptelstv a kritinosti rodi vi ohroenmu dtti. Ped konferenc je tak nutn zskat popis problmu jednak od rodi, jednak od dt. Nejdve se vedou rozhovory pouze s rodii a jin rozhovory pouze s dtmi, teprve potom je mon vst spolen rozhovor se vemi leny rodiny. Je toti teba potat s tm, e nkte lenov rodiny Dhem spolenho sezen mohou bt blokovni strachem z toho, jak nsledky pro n bude mt, kdy eknou, jak vnmaj to, co se v rodin dje. Sama kritick udlost mus bt popsna v nleitm kontextu. Stv se napklad, e jeden z dosplch z domova v afektu odejde a ponech druhho dosplho, kter je rovn rozilen, aby se postaral o dt, je tak jev znmky stresu. Odchod z domova je mon interpretovat jako akt neptelstv eskalujc dal neptelsk chovn. K zaazen do programu nejsou vhodn rodiny, v nich je nkdo z dosplch nemocn psychzou, trp psychopati s trvalmi agresivnmi projevy, je zvisl na nvykovch ltkch, ppadn dt aktivn odmt. Pro lbu nejsou vhodn rodiny s vysokou mrou nestability. Pot, co je rodina do programu zaazena, jeden z pracovnk tmu vykon v rodin nkolik nvtv a zaznamen vzorky rodinn interakce. Rodina je podna, aby v dob jeho ptomnosti nepijmala jin nvtvy a mla vypnutou televizi. Na schzce tmu se pak porovnvaj dv definice problmu. Bere se v vahu jednak to, jak problm vid sama rodina, jednak to, jak ho vid tm profesionl. Profesionlov se obvykle sousted na zpsob, jakm rodie vychovvaj dti. Na zklad tchto dvou formulac problmu je pak uzavrn kontrakt s rodinou. Doporuuje se, aby . kontrakt byl formulovn obecn a nepipomnal soudn rozsudek - jinak toti me bt vnmn dosplmi leny rodiny jako ohroen. Navzn vztahu s rodinou je klovm faktorem spchu programu. Mnoh rodiny samy nedaly o zaazen do programu. astn se ho jen proto, e jim hroz odejmut dtte. Na druh stran nelze navazovat takov druh spojenectv s rodinou - ke ktermu maj nkdy sklon mlad profesionlov -, v jeho rmci se rodim toleruje skoro vechno. Ppady trn, zneuvn a vnho zanedbvn dt mus bt pslunm orgnm hleny i v dob, kdy se rodina astn programu. Je teba potat s tm, e dospllenov rodin budou velmi nedviv. Jsou to asto sociln izolovan lid, kte maj pote s navazovnm a udrovnm jakchkoli vztah. Budovn vztahu s tmito lidmi trv dlouho. Me bt naruovno fluktuac pracovnk, kte s rodinami pracuj, a tak jejich nedostatenmi kompetencemi. Vedle terapeutickch sezen s rodinou v domcm prosted jsou skoro vdy nutn i nvtvy socilnho pracovnka, jen dn v rodin jen monitoruje, ppadn

39

iUOIALNI PRAOh V PRAXI zaznamenv nov problmy, ani by se pokouel je okamit eit. Tento pracovnk me, ale nemus bt lenem tmu, kter s rodinou terapeuticky pracuje. Sm program trv a osm tdn. Clem je nauit rodie takovm zpsobm usmrovn dt, resp. odreagovvn tenze, kter dtem nekod. V nkterch ppadech je nutn pm konfrontace s hluboce zakoennm pedsudkem rodi, e je koda rny, kter padne vedle". Takovou konfrontaci je nutr. provdt v neptomnosti dt, aby nebyla podkopvna rodiovsk autorita. Snen mry fy^CKfo trestn vak uspje jen tehdy, kdy se rodie nau alternativnm zpsobm reakc na to, co vnmaj jako nedouc chovn dt. Je teba s rodii rozebrat a pehrvat konkrtn situace. Terapeut by se ml vyhbat kritice. Ml by podporovat sedce v technikch pmho posilovn doucho chovn dt, ppadn odvdn pozornosti dt ve chvlch, kdy pekrauj hranice dovolenho. Rodie maj by veden k tomu, aby se vce angaovali v tom, co dti dlaj, ale mkmi technikami". Doporuovanmi technikami jsou nap. odvrcen pozornosti od dtte nebo krtkodob izolace zlobcho" dtte spojen s peruenm onho kontaktu. Role terapeuta spov zejmna v posilovn dosaenho pokroku. Terapeut mus potat s tm, e rodie nejsou zvykl na pochvaly, jsou spe zvykl na atmosfru plnou agresivnch a nekonzistentnch poadavk. Terapeuta si proto mohou zaadit do kategorie mkkot" i dobrk", a tm se od nj distancovat. Vedle toho me terapeut bojovat s tm, e leckter rodiny patn udruj spolen ohnisko pozornosti a upadaj do dlouhodobch kriz, bhem nich je jakkoli kouiuiiikace s jejich dosplmi leny obtn. Terapeut me a m poskytovat prostor pro ventilaci aktulnch zleitost, neml by vak nikdy ztrcet ze zetele cle, kterch m bt v terapii dosaeno. Program tak nabz rodim, kte maj problmy s ovldnm vlastn zlost, behaviorln techniky pomhajc zpracovvat napt obvykle pedchzejc vbuchu zlosti. Navozuje se nap. stav uvolnntla doprovzen neutrln pedstavou (jsem ve van s horkou vodou"). Pak, po nvratu do normlnho bdlho stavu, m rodi za kol pedstavit si situace, kter u nj vyvolvaj zlost, a dt jim vhu podle mry vsledn zlosti. Pot je opt uveden do stavu uvolnn a m si tyto situace pedstavovat. Reakce na tento kol jsou zaznamenvny a v dal sti sezen se o nich diskutuje. Krom toho jsou s rodiem rozebrny ppady, kdy poctil zlost v dob, kter uplynula od pedchozho terapeutickho sezen. asto se stv, e rodi tvrd, e dnou zlost mezi sezenmi nectil. Me jt o projev obrannho postoje, ale tak o efekt introspektvni techniky, kter mu umouje se zlost se vypodat jet dve, ne se projev v chovn vi lenm rodiny. innost behaviorln orientovan prce s tmito rodinami je prokzna vzkumnmi studiemi citovanmi ve stati, kter zde byla shrnuta.
Podle Nicol, R. (1991): The treatment of child abuse in the home environment. In: Early Prediction and Prevention of Child Abuse. John Wiley and Sons, Chichester.

40

2 SOCILNI PRACE S DTMI A JEJICH RODINAMI

LITERATURA
Pouit literatura Clark, R. E., Clark, J. F. (1989): The encyclopedia of child abuse. New York - Oxford. Cohn, J., Daro, D. (1993): Intervention and treatment. In: Understanding child abuse and neglect. A. C. Petersen et al, eds., National Academy Press, Washington D. C ij&io, D., Donelly, A.C. (2002): Child abuse prevention. In: The APSAC handbook on child maltreatment. J. E. B. Myers et al., eds., Sage Publications, ThousantbOaks. Elictsson, P. E. (2001): Men, women and violence. Carlssons, Stockholm. lehla, I. (1996): Umn pomhat. Renesance, Psek. Doporuen literatura Dunovsk, Z., Dytrych, Z., Matjek, Z. (1995): Tran, zneuvan a zanedbvan dt. Grada, Praha. Golobov, M. (2001): Dti na zabit. Nvrat dom, Praha. Matouek, 0., a kol. (2003): Metody a zen sociln prce. Portl, Praha. Munro, E. (2002): Effective child protection. Sage, London. Pihe, P. (1999): Dt v ohroen. G plus G, Praha. asopisy Nhradn rodinn pe Zpravodaj Fondu ohroench dt Child Abuse and Neglect

41

Kapitola 3

Sociln prce s osamocenmi rodii

Pavla Kodymov, Jana Kolkov

Rodina m dnes nejrznj podoby. Tradin podoba matka-otec-dt/dti je dnes jen jednou z destek variac forem rodinnho souit, kter se zaaly roziovat. V nepln rodin zstv s dttem jen jeden z rodi, piem ten druh chyb. Pin tto konstelace rodiny me bt nkolik - mrt, rozvod, svobodn matestv aj. (Matjek 1988). asto pouvan termn nepln rodina vak pro nae poteby nen dostaten vstin, zahrnuje toti jednolenn domcnosti rozvedench a ovdovlch osob i funkn partnerstv, kde sice nedolo k satku, ale partnei fakticky ij jako rodina. Pokud bychom k vymezen clov skupiny tto kapitoly pouili definici zkona o sttn sociln podpoe, pak za osamlho rodie se povauje rodi, kter je svobodn, ovdovl nebo rozveden, pokud neije s druhem...". Tm bychom ovem zase vylouili poetnou skupinu rodin, v nich jeden z rodi s rodinou fakticky neije, ale k rozvodu nedolo. Pro sociln prci je relevantn situace rodie, kter neije s partnerem a u je svobodn, rozveden, ovdovl, nebo je to rodi, kter sice nen formln rozveden, ale ve skutenosti tak s partnerem neije (Kovak 1995). V tto kapitole se budeme zabvat skupinou osamocench rodi, kte maj v pi jedno i vce nezletilch dt. 43

SOCILNI PRACE V PRAXI

3.1 Osamocen rodi

Nejastjm ppadem je rozveden ena ijc se svm nezletilm dttem nebo dtmi (Andrle 2003). Jen v 10% rodin s jednm rodiem je v eie mu, {eny a mui v slech 2000). Vysok nrst potu osamocench rodi (souvisejc se zvenm potu dt narozench mimo manelstv, vysokou rozvodovost a snenou satenost) se stv zvanm socilnm problmem. V porovnm s rokem 1991 bylo u ns v roce 2001 zaznamenno zven potu neplnch rodin z 434 tisc na 576 tisc pedevm v dsledku vyho potu neplnch rodin se zvislmi dtmi (343 tisc v roce 201 oproti 254 tiscm v roce 1991). V letech 1991 a 2001 mly nepln rodiny se zvislmi dtmi nejastji jedno dt (piblin dv tetiny), ti a vc*1 dt ije v necelch 6 % neplnch rodin s dtmi. Intenzita vytven neplnch rodin pudle rodinnho stavu a vku osoby v ele domcnosti byla v roce 2001 obecn vy ne v roce 1991. {Nrodn zprva o rodin 2004) Ekonomick zajitn rodiny, veden domcnosti a as vnovan vchove a pi o dti je pro osamocenou matku velkou zt. V nkterch ppadech nedoke naplnit poteby svch dt tak dobe, jak by si pla, co rntke srnovat jej sebedvru a vst k pocitm beznadje. Chybjcm otcem v rodine pichz jak chlapec, tak dve o potebn vzor musk role. V literatue se meme setkat s nzorem, e neptomnost otce v rodin zpsobuje vchovn problmy ve vt me, ne je bn, a nsledn i zvenou delikvenci mldee vyrstajc v tchto rodinch. Pravdpodobnj vak je, e vznamnj pinou ne neptomnost otce (chybjc autorita) je patn ekonomick situace uvedench rodin. (Radimsk 2003) Osamocen otcov se potkaj se stejnmi problmy jako matky, zejmna pak se skloubenm nrok prce a pe o dti. Nkte z osamocench otc maj v pi dti proto, e od rodiny matka odela nebo j soud odmtl svit dti do pe. Otec - po rozpadu rodiny - me mt pote pi zvldn pocit bolesti a hnvu. asto se pak stane, e odmtne umonit kontakt matky s dttem. Povauje toti touhu dtte po matce za zavren sv vlastn osoby. Otcov mohou mt pote s dcerami, kter se v dospvn mohou stt pipomnkou eny, kter otce odmtla. (Smith 2004)

3.2 Rizika osamocenho rodiovstv

Osamocen rodiovstv pin vn a mnohdy podceovan spoleensk problm, kter se v podob psychick, ppadn ekonomick zte me penet i do dal generace. Osamocen rodie jsou - na rozdl od pinch rodin - astji ohroeni nezamstnanost, nedostatenm pstupem k pimenmu bydlen, sociln izolac, chudobou i socilnm vylouenm.
44

3 SOCILNI PRACE S OSAMOCENMI RODII

Ohroen zkladnch funkc rodiny

Maejek (1988) uvd dv zkladn funkce rodiny: zajitn citovho zzem vem svm lenm a ppravu dt pro ivot ve spolenosti. Ob funkce mohou bt ohroeny nedostatkem asu, kterho me bt v rodinch osamocench rodi mn ne v rodinch plnch, v nich dti mohou zskat vce pozornosti a pe ze strany obou rodi. Osamocen rodi me bt natolik pohlcen vlastn prac a bnou p o domcnost, e mu na hran, uen i povdn s dttem mnoho asu nezbv. Sociln a psychologick dopady m ovem i naruen funkce ekonomicko-zabezpeovac. Jednm z nejzvanjch negativnch dopad rozvod je omezovn styku dtte s rodiem, ktermu nebylo soudem sveno dt do pe, zejmna pak tzv. B/ndrom zavrenho rodie (Gardner 1996). K tomu viz vce v kapitole y sociln prci s rodinami v rozvodu. V rmci konference Rodinn prvo v budoucnosti (Cadiz, panlsko, duLei 1995) byl pijat poadavek na ppravu mezinrodnho dokumentu o zsadch tkajcch se mediace nebo jinch postup pi een rodinnch rozep. Median systmy maj smovat k tomu, aby byly chrnny nejlep zjmy a blaho dt, zvlt dosahovnm vhodnho uspodn kontakt s dttem a p o n. Touto dobrovolnou a smrnou cestou by mlo bt pedevm omezeno kodliv psoben dsledk rodinnho rozvratu a naopak podpoeny pokraujc vztahy mezi leny rodiny. Mediace takt umouje doshnout redukce ekonomickch a socilnch nklad, kter s sebou nese rozpad rodiny i rozvod manelstv.

Ekonomick znevhodnn
Materiln problmy maj astji osamocen rodie v ppad nzkho socilnho statusu, a to nejen z dvodu nich pjm, ale astji tak kvli vtmu potu dt a mn odpovdnmu ivotnmu stylu. Pjem rodiny pmo ovlivuje kvalitu zabezpeovn kadodennch poteb (strava, bydlen, zdravotn pe, vzdlvn aj.). Nevhodn ekonomick situace rodin omezuje monosti jejich dt pro realizaci mimokolnho duevnho, kulturnho a sportovnho rozvoje. astm problmem je nedobytnost vivnho, kter ohrouje uspokojovn zkladnch existennch poteb neplnch rodin. Ty se ocitaj v kritickch pomrech, protoe soudn zem se vee adu msc a let. Pokud ojedinle sociln odbor poskytne tzv. zalonu na dlun vivn, je to maximln do hranice sociln potebnosti rodiny. Bohuel neplatii nejsou asto postiiteln ani exekun. (Scholkov 1999) V roce 2003 bylo pro neplacen vivnho trestn sthno 12 600 osob (a ada neplati ani sthna nen), z eho je nepochybn vtina mu. (urdov 2004) 45

SOCILNI PRACE V PRAXI

Riziko chudoby se u osamocench rodi astji tk matek ne otc, kte jsou obecn ekonomicky lpe zabezpeeni. Problm netkv jen v materiln oblasti, i hmotn nouze vak mv dal sociln dopady, z nich za nejzvanj lze povaovat snenou dostupnost vzdln. Smith (2004) uvd, e chudoba rodie me pmo ovlivnit kvalitu vzdln dtte. Rodi si neme dovolit zaplatit knihy, koln vlety nebo douovn, kter by dtti mohlo pi studiu pomoci. V dsledku toho se dtti nemus podait zskat znalosti a dovednosti potebn pro pstup k vymu vzdln a zsk tak pozdji jen nekvalifikovanou prci. Chudoba je tak spojena s celm etzcem dalch nevhod, pokozujcch rodie i dti. Zabezpeen dt a jejich vchovy v rodin je komplexnm kolem pro rzn rovn intervence a irok spektrum aktr. Postupn pekonvn pstupu zenho na sociln a vzdlvac problematiku by se mlo zamit na propojen sttn sociln politiky a kolsk (pop. kulturn) politiky s aktivitami obanskho sektoru (vetn organizac rodi nebo pedagog) a s prostedky formovn spoleenskho vdom a kompetentnosti zastnnch subjekt.

Nezamstnanost
U osamocench rodi pedstavuje nezamstnanost znan riziko, protoe ppadn chudoba se nedotkne jen ivotn situace rodie, ale me vyvolat i chudobu dtskou Na trhu prce je osamocen rodi s dttem (dtmi) pro zamstnavatele neatraktivn. I pes pracovn-prvn opaten, kter maj ochrnit rodie po nvratu z rodiovsk dovolen ped ztrtou zamstnm, se prv oni velmi asto ocitaj na adech prce. (Polvka a kol. 2000) Osamocen matky po matesk dovolen maj nkdy jen malou nebo dnou praxi, u nkterch profes zastaral" dovednosti, zskan zastarvajcm vzdlnm. Zamstnavatel je odmtaj prv proto, e peuj o dt bez pomoci druhho rodie. Tyto rodiny se pak stvaj pjemci socilnch dvek a jejich pjmy se pohybuj na hranici ivotnho minima. Rodie tak krom finann pomoci potebuj jednak sluby (sociln, zdravotn i jin) napomhajc zvldnut vchovn a zabezpeovac funkce rodiny, jednak podmnky pro sklouben pracovnch a rodinnch rol.

Bytov problematika
Vce ne polovina neplnch rodin vznik rozpadem manelstv. Nepzniv finann situace uritou st bvalch manel nut i po rozvodu bydlet ve spolenm byt. To asto komplikuje fungovn nov vzniklho typucodjny.
46

3 SOCILNI PRACE S OSAMOCENMI RODII

Vnou se tato situace stane v okamiku, kdy je matka nucena pro nedostatek jinch monost setrvat ve spolenm byt s muem, kter ji tr. V kritickch pip-idech nabzej neziskov organizace ubytovn v azylovch domech pro maky s dtmi, je vak maj znan omezenou kapacitu a pobyt v takovm typu zazen je asov limitovn. (Obadalov 2001) Osamocen rodi me tak bydlet se svmi rodii, ppadn i se sourozenci v jednom byt. Ve vcerodnn domcnosti vznikaj problmy s vymezenm teritoria a s ochranou soukrom nov rodiny, s urenm kompetenc a autority pi vchov dtte^een takovto situace je kolem bytov politiky sttu, kter by mla umonit znevhodnnm rodinm si nejen najt, ale tak udret odpovdajc bydlem.

Sociln izolace
Osamocen rodi je zpravidla nucen v chodu domcnosti zastvat ob rodiovsk role, co s sebou pin znan omezen jeho vlastnho volnho asu a omezen socilnch kontakt pevn na pracovn a pbuzensk. Na kontakty jinho druhu (schzky s pteli, kulturn i sportovn aktivity) nemus zbvat as ani energie. Dal velmi vznamnou pekkou je nedostatek finannch prostedk na zaplacen tzv volnoasovch aktivit a na placen hldn dtte jinou osobou

Problm socilnho vylouen (exkluze)

Sociln vylouen bv zaloeno na nsledujcch faktorech: pslunost k nrodnostn menin, neuspokojiv bydlen bez zkladnho vybaven, nedostaten vzdln, patn zdravotn stav, ztrta socilnch kontakt. Zkladn pinou socilnho vylouen je podle mnoha odbornk dlouhodob nezamstnanost, souvisejc s komplikovanm uplatovnm nkterch skupin obyvatel na trhu prce. Mezi uveden skupiny nesporn pat osamh' rodie, zejmna eny.

3.3

Podpora osamocench rodi

I kdy jeden rodi neme pln nahradit pi obou rodi, neznamen to, e na lskyplnou pi" m monopol pln rodina. Rodiny osamocench rodi vak potebuj vt podporu pi plnn svch rodiovskch povinnost. Tato podpora se uskuteuje ve dvou rovinch: finann, co je oblast sociln politiky, a nefinann, co je sfra socilnch slueb. st rodin s dtmi zs.kv finann podporu podle zkona o sttn sociln podpoe. Pokud jsou pjmy rodiny i s dvkami sttn sociln podpory pod 47

SOCILN PRACE V PRAXI

hranic ivotnho minima, me rodina doshnout piznn nroku na dvky sociln pe (jestlie jsou splnny dal zkonn podmnky).

Dvky sociln pe
Dvky sociln pe, kter jsou pevn ureny nzkopjmovm rodinm s dtmi, jsou nsledujc: opakujc se penit pspvek podmnn sociln potebnost (pspvek na pi o osobu blzkou - nezaopaten dt); jednorzov penit pspvek, vcn pomoc; bezron pjky; pspvek na vivu dtte (jednorzov, opakovan); pspvek na hradu bytu.

Sociln sluby
Sociln sluby (poskytovan ve prospch rodin a jejich len) maj nejen pomoci osamocenm rodim pekonat mimodn nronou nebo krizovou situaci, kterou nemohou nebo neumj vyeit, ale pedevm ochrnit nezletil dt. V esk republice existuj nsledujc typy tchto slueb: Azylov domy jsou ureny pro matky s dtmi, kter se ocitnou v krizov ivotn situaci. Tyto eny potebuj asto nejen pste, ale t dal doprovodn sociln, psychologick i zdravotn sluby a poradenstv. Clem je pomoci jim v hledn trvalho een jejich problm a zajitn samostatnho ivota v budoucnu. Odlehovac sluby (respitn pe) - jde pedevm o pomoc rodinm, kter celoron peuj o dt nebo jinho lena s postienm, ve zvldn tto pe. Clem je umonit rodim odpoinout si na uritou dobu od tto pe a nabrat nov sly nebo jim poskytnout as na vyzen osobnch zleitost apod. Sluby jsou poskytovny ve form nvtvy pracovnka v rodin nebo formou krtkodobch pobyt dtte mimo rodinu, t nap. doprovzenm dtte do koly. Jedn se o alternativu dlouhodobch pobytovch slueb v stavnch zazench. Tuto slubu nabz mnostv subjekt, vtinou se jedn o doplkovou slubu k dalm aktivitm pi rznch stavnch zazench, centrech dennch slueb, dennch stacionch pro postien apod. Peovatelsk sluba pro rodiny s dtmi, jejm clem je krtkodob nahradit rodiovskou pi nebo pomoci rodin ve zvldn pe o dt. Posky48

3 SOCILNI PRACE S OSAMOCENMI RODII

tuje se, jestlie rodie nebo osoby odpovdn za vchovu dt ji nemohou zabezpeit pro vn pekky, jako jsou nemoc, rekonvalescence, lzesk lba, mrt nebo jin nhl odlouenjednoho nebo obou rodi, nebo t z dvodu trvalho tkho zdravotnho postien rodi. Peovatelsk sluba se tak poskytuje v rodin, ve kter se souasn narodily ti nebo vce dt nebo se v rozmez dvou let opakovan narodily souasn dv dti. Dle se tato sluba poskytuje rodinm, ve kterch rodie trvale peuj o dt s tkm zdravotnm postienm a vyadujc mimodnou pi. * Poradenstv. Sluba je urena lidem, kte nejsou schopni bez vnj podpory vyeit specifickou situaci ve svm ivot. Podpora je realizovna prostednictvm poskytovn rad, zprostedkovn informac o prvech, povinnostech a oprvnnch zjmech, odkazovn, aktivn pomoci pi vyjednvn, zastupovn nebo doprovzen. Clem je nabdnout monosti een a pomoc pi jejich realizaci, a tm lovku umonit, aby byl vlastnmi silami schopen vyeit svou ivotn situaci nebo problm. Na pmou pomoc rodin jsou zameny zejmna manelsk a rodinn poradny, sten ji vak poskytuj i dal typy poraden, jako jsou obansk poradny, viktimologick poradny i pedagogicko-psychologick poradny. Poradenstv poskytuj pevn psychologov a sociln pracovnci, prip. t prvnci i lkai (sexuologov, psychiati a dal). Ran pe. Tato sluba je orientovna na celou rodinu s dttem ranho vku, jeho vvoj je ohroen zdravotnm postienm nebo vlivem prosted. Sluby jsou zameny na podporu rodiny a podporu vvoje dtte. Jejich poskytovn zajiuj nvtvy pracovnka agentury v rodin podle dohody s rodii. Ten by ml rodim poskytovat krom odbornch a praktickch rad tkajcch se pe o dt a vchovnch postup i psychologickou podporu, ppadn dal speciln poradenstv (na co m rodina nrok, kam se obrtit se dost o sociln dvky apod.). Clem tchto slueb je pedchzet nutnosti umsovn dt do stavn pe, resp. jejich odebrm z rodiny z dvodu neschopnosti rodi poskytnout jim potebnou pi. {Typologie socilnch slueb 2003) Vedle tchto slueb existuj nesttn organizace, kter poskytuj pmou podporu rodinm. Napklad obansk sdruen Klub osamlch maminek (KOM) sdruuje rodie, kte maj ve sv pi dti bez druhho partnera. Zabv se zpracovvnm pipomnek k nvrhm zkon zejmna v oblasti sociln. Sdruen zan rozvjet spoluprci s nktermi mstskmi ady pi hledm vchodisek pro rodiny v nronch situacch. Rodinm zajiuje finann dostupn hldac sluby v bytech, poskytuje bezplatn prvn, psychologick a logopedick poradenstv, podporuje pracovm vmnnou innost mezi leny KOM.

49

SOCILNI PRCE V PRAXI

Dal nestatn organizace jsou Nrodn centrum pro rodinu - Centra pro rodinu, Matesk centra aj. Osamocenm rodim nabzej nsledujc aktivity: Vkendov setkn pro rodie, kte se teprve pokouej zvldnout novou ivotn situaci a sna se zorientovat se v n. Setkn rodi se spolu s dalmi odbornky astn i sociln pracovnk a rodie tak maj monost osobnch konzultac. Integran programy nabzejc tdenn pobyty pro osamocen rodie a maminky na matesk dovolen, nvtvu mateskch klub, spolen pobyty rodin. Zde je kladen draz na rzn skupinov aktivity, kter se sna pedchzet sociln izolaci osamocench rodi a jejich du. Kluby osamlch rodi. Svpomocn skupiny rodi uren pro ty, kdo se obtnji vyrovnvaj se svou situac a vyaduj dlouhodobou podporu. Kluby nabzej i odborn pednky, besedy a dal aktivity. Poradny nabzej psychologick poradenstv a individuln konzultace s rodinnm poradcem zamen na doprovzen osamocench rodi a problmy s vchovou dt v nepln rodin.

3.4 Principy sociln prce s osamocenmi rodii

Osamocen rodi zastv nronou roli. e problmy spojen s vedenm domcnosti, s nroky sv prce, ppadn s hlednm pracovnho msta, nkdy i se vzdlnm, s bydlenm, s p o dti a zajiovnm vech jejich poteb aj. Clem sociln prce je pedevm doprovzen a pomoc pi zvldn takovchto a dalch obtnch ivotnch situac, ve kterch se osamocen rodie Sociln prce s rodinou je prvotn odpovdnost socilnch pracovnk orgn sociln-prvn ochrany dt, jejich innost upravuje samostatn prvn norma (zkon . 359/1999 Sb.), dle zkon o rodin, obansk soudn d, obansk zkonk a jin prvn normy a dohody (nap. mluva o prvech dtte). Hlavnm kolem socilnch pracovnk je vyhledvat ohroen rodiny a spolupracovat s tmi, kter se dostaly do krizov situace, dbt na dodrovn a ochranu prv dtte, poskytovat poradenskou pomoc a v neposledn ad i spolupracovat s nesttnmi organizacemi. V irm slova smyslu je poslnm socilnho pracovnka (na komunln a regionln rovni) posilovat zamenost tto sfry na prorodinn a dtem pzniv postoje, a to i s ohledem na situaci neplnch rodin. Ohniskem jeho aktivit je vyrovnvn pleitost a zprostedkovn ivotnch anc dtem z tchto rodin. Tento pstup je zcela v souladu s obecn uznvanmi prvy
50 ocitli.

3 SOCILNI PRCE S OSAMOCENMI RODII

dt, protoe tyto dti jsou nepzniv ovlivnny ji absenc jednoho rodie a mly by bt chrnny ped dalmi formami znevhodnn. Sociln pracovnci spolupracuj s lkai, psychology, pedagogy, sociology, kolami, ady prce, poradnami pro rodinu, manelstv a mezilidsk vztahy, pedagogicko-psychologickmi pracoviti a dalmi odbornky a institucemi, kter se zabvaj problematikou dt a mldee.
V nkterch specifitjch innostech jsou sociln pracovnci zastupiteln jinmi odbornky (nap. v oblasti vchovy a trninku, v oblasti krizov pomoci, v sociln pi), pokud je pslun aprobace doplnna znalostmi pro prci s clovou skupinou a obecnmi dispozicemi pracovnka v socilnch slubch. V sociln prci s rodinou, kde je teba provst lomplexn zhodnocen sociln situace a realizovat celou adu na sebe navazujcch socilnch intervenc na rznch rovnch, jsou sociln pracovnci nezastupiteln..." (Havrdov a. /arnykalov 2002)

Akoli je nemon, aby jeden rodi zcela nahradil oba rodie, je mon, aby jeden rodi byl dobrm rodiem. Snahou modern sociln prce je tento proces podpoit. Inspirovat se lze ne uvedenm zahraninm pkladem.
D One Plus One Parent Families One Plus byla zaloena v roce 1980 leny organizace pozdji nazvan The Scottish Council of Single Parents (Skotsk rada osamocench rodi), nyn One Parent Families Scotland (Nepln rodiny ve Skotsku). Pvodn organizace sociln prce financovan z mstskch dotac je nyn sponzorovna z rznch zdroj. One Plus ma sedm poboek a zhruba 150 pracovnk. Pedpokld se, e se osamocen rodie zapoj do innosti organizace na vech rovnch, nejen jako klienti. Clovou skupinou jsou osamocen rodie (vtinou eny). Ti tvo vtinu ve sprvn rad spolen se leny mstnch zastupitelstev a profesionly, jako jsou sociln pracovnci a prvnci. Pokud se dva uchazei o msto v organizaci prokou stejnou kvalifikac, pednost maj osamocen rodie, a ti proto pedstavuj vysok procento pracovnk. Zamstnanci organizace pichzej z prosted sociln a komunitn prce, zdravotnictv, vzdlvn, pe o dti a veejnch slueb. Organizace zdrazuje potebu komplexnho pstupu, zvlt proto, e vtina lid vyhled prvn kontakt krtce po rozpadu manelstv nebo v obdob finann tsn. Klienti asto trp emonmi i finannmi obtemi nebo maj problmy prvnho charakteru. K hlavnm aktivitm organizace pat pracovn-profesn a psychologick poradenstv, vzdlvn a prce ve skupinch. One Plus poskytuje tak sociln sluby a informan servis pro dospl. Sna se ovlivovat smlen veejnosti a intervenuje ve prospch osamocench rodi. Kurzy pedchzejc odbornmu vzdlvn jsou povaovny za klov pedpoklad znovuzskn sebevdom prostednictvm oven ivotnch zkuenost, poznn vlastnch schopnost, objeven monost hldn dt a zskvn informac o pleitostech ke vzdlvn. Krom kurz zakonench akreditac (Scottish Vocational Qualifications) probh obdobn vzdlvn v oblasti pe o dti, sociln

51

SOCILN PRCE V PRAXI pe, hospodaen a administrativy. Soust kurz je osobn rozvoj a pracovn-profesn a psychologick poradenstv. V mstnch komunitch probhaj estidenn kurzy New Horizons vetn jednoho kurzu vytvoenho speciln pro sluchov? postien. V chudch oblastech jsou to estnctitdenn vzdlvac kurzy First Sieps Nkter z nich zahrnuj ppravu na pracovn umstn formou poskytovn nezbytn praxe. Ty pod One Plus nebo mstn univerzity. V rmci ady projekt orya.jzac zajiuje i hldn dt, protoe prv tato sluba podmiuje vzdlvn rodi. Informan stedisko a knihovna organizace, jedin specializovan ceniru'ii tohoto druhu ve Skotsku, je cennm zdrojem informac pro sociln pracovnky, zamstnance ve veejnch slubch a studenty, stejn tak jako zazen drop-in pro jednotliv osamocen rodie a skupiny. Soust tohoto stediska je i Flexibiln vzdlvac jednotka {Flexible Learning Unit) s potai financovanmi z vnosu statn loterie. Jak lenov One Plus, tak i jednotliv osamocen rodie mohou rozvjet sv dovednosti v prci s potaem prostednictvm otevenho vzdlvacho kurzu nebo pes internet. Organizace je otevena vem osamocenm rodim, ast na programech je bezplatn a dobrovoln. Klientm pomh bezplatn telefonn linka dvry poskytujc informace a poradenstv i sluba drop-in pro lidi hledajc pracovn-p.oresn poradenstv. astnci kurz dostvaj kad tden men finann podporu, organizace zajiuje hldn jejich dt a hrad cestovn nklady. Podle typu zvolenho kurzu mohou rodie vyuvat bezplatn dtsk jesle financovan ze zdroj Evropskho socilnho fondu nebo z mstskch dotac. Klienti se o tto slub obvykle dozvdaj z stnho podn (42 % podle przkumnho hodnocen uvedenho ne), i kdy One Plus vnuje velk sil propagaci sluby. One Plus m tiskovho mluvho a pracovnka pro styk s veejnost. Letky jsou rozeslny skupinm en a osamocench rodi, kte jsou souasnmi klienty centra, komunitnm stediskm, informanm centrm, univerzitm, mateskm kolm a centrm pro dti pedkolnho vku, rad pro vztahy ve spolenosti (Community Relations Council) a organizacm etnickch menin. One Plus inzeruje v mstnch novinch a prostednictvm plakt a usiluje o publicitu v tisku, pedevm bulvrnm, kter m mnoho ten, pestoe zskat prostor pro report je zde sloitj ne v intelektulnji zamench novinch. Zhruba jedna ptina z dotazovanch klient se o One Plus dozvdla z informac mstnho tisku a z inzerce, jedna ptina dostala doporuen od jinch organizac a jedna ptina mla pedchoz zkuenost s ast v tto organizaci. Dalm propagtorem je vlastn divadeln skupina Lone Rangers, kter pe a uvd adu satirickch ske zamlench jako protipl negativnho stereotypu v pohledu na osamocen rodie. Skupina je velice dan na slavnostech, setknch en, zdravotnickch akcch, konferencch a vronch schzch. Organizace sdl v centru msta, co ji in dobe dostupnou, ale v ppad poteby One Plus hrad klientm cestovn. Kad tden navtv centrum pes 200 lid, kdy nepotme astnky kurz. Navc kad pracovnk v ternu dochz jednou tdn do nkolika skupin, kde se setk s 60-80 lidmi. Tak ve venkovskch oblastech, chudch mstskch tvrtch a odlehlch sdlech v zpadnm Skotsku existuje nkolik iniciativ, jejich pracovnci psob v ternu.

52

3 SOCILN PRCE S OSAMOCENMI RODII Jednm pkladem je Community Connection, iniciativa, kter zajiuje spoluprci m<5'i One Plus a John Wheatley College. astnci tohoto projektu psob pnmo na jednom z velkch sdli, jeho obyvatel trp mnohonsobnou deprivac. Clovmi skupinami projektu jsou eny, osamocen rodie a nezamstnan. Clem je vzbudit v lidech zjem o vzdlvn a podporovat ty, kdo se ji vzdlvaj. Community Connection organizuje informan setkn a dny otevench dve v mstnch slech a centrech; na vydn dobrovolnch organizac realizuje poradensk setkn, pod adu kurz vetn dvacetitdennch kurz Moving On, kter zahrnuj pracovn-profesn poradenstv a nabzej zskn zkladnch kvalifikac, i kratch zkuebnch" kurz zamench na zjmy mstnch obyvatel, s clem pomoci jim zvit sebevdom. Pracovnci kurzu Moving On, podanho iniciativou Community Connection, zjistili, e 82 % absolvent kurzu nastoupilo do zamstnn nebo pokraovalo v dalm vzdlvn (Community Connection 1997). One Plus je ve spojen s mstnmi zamstnavateli, agenturami pro ekonomick rozvoj, kongresem skotskch odborovch svaz, organizacemi Save the Children a Community Education a mnoha dalmi vetn rznch svpomocnch skupin osamocench rodi v zpadnm Skotsku. Vzdlvac aktivity organizace One Plus byly hodnoceny v roce 1997 glasgowskou mstskou radou za pouit 26% vzorku klient tvoenho pouze enami. dn z testovanch klientek nebyla ped zahjenm kurzu zamstnna a pouze 11 % se astnilo vzdlvn. Naprost vtina astnk douf v zskn msta nebo pinejmenm ve zlepen perspektiv jeho zskn v budoucnu; ale - typicky pro dospl ky - zde pibv neoekvan, ale vrazn uitek z rostoucho sebevdoma novch ptelstv, kter rozbj jejich izolaci. Podle vsledk hodnocen dosahuje One Plus vtiny svch cl. Byl zjitn vysok stupe spokojenosti, vysok mra spnosti pi zkoukch (80 %) a mal procento tch, kdo kurzy nedokonili (5-10 % v zvislosti na kurzu). Vtina z dotazovanch en uvd, e zskaly nejen kvalifikaci, ale i vy sebevdom, a zlepily tak sv perspektivy zskn zamstnn. Pestoe pouze jedna tetina testovanch klientek uvd, e jsou nyn zamstnny, vdaje na zskn jednoho msta (4200 liber) jsou dobrou investic. Vtina lid navc nevyuv slueb jinch organizac a dokonen kurzu povauje za stejn pedpoklad zskn zamstnn. Ti, kdo v kurzu teprve zanali (polovina testovanho vzorku), v nm sprvn vidli jen prvn krok spe ne rychlou cestu k zskn msta. Tm, e zajiuje hldn dt a poskytuje vzdln enm, z nich nkter se stvaj registrovanmi dtskmi opatrovnicemi, One Plus pmo pomh osamocenm rodim v nstupu do zamstnn. Bval klienti jsou sledovni zhruba jeden rok a z nkterch se stvaj lektoi. Absolventi kurz slou jako vzor pro novky, a pokud to umouj finann prostedky, nabzej tak individuln konzultace. One Plus poskytuje tak zamstnn. V projektech jako Community Connection se z nkterch bvalch student stvaj dobrovoln pracovnci, kte tak zskaj hodnotnou pracovn zkuenost v prci s lidmi, informacemi a v administrativ. Organizace One Plus zaloila se sdruenm volnoasovch zazen pro dti v mst Strathclyde v roce 1990 komern spolenost Kidcare Ltd. (Pe o dti), kter se v roce 1994 spojila se spolenost Glasgow Works. Vtina astnk tchto projekt najde po jejich ukonen pracovn uplat-

53

SOCILN PRCE V PRAXI nen. Krom toho programov pracovnci sluby pe o dti jsou vichni bvalmi astnky vzdlvacch kurz organizace One Plus. (One Plus One Parent Families 2000)

LITERATURA
Pouit literatura Andrle, A. (2003): Zmny ve sloen rodin a domcnost 1961-2001 a oekvan dsledky. Veejn sprva, . 15. urdov, A. (2004): Tradin rodina je ideln mtus - diskuze nad lnkem Josefa Janeka (KDU-SL) v denku Prvo 1.6.2004 Rodinn politika nejsou jen dvky". Gardner, R. A. (1996): Syndrom zavrenho rodie. [Zkrcen peklad pvodn Gardnerovy publikace.] MPSV R, Praha. Havrdov, Z., Zamykalov, L. (2002): Profesn struktura a kvalifikan poadavky pracovnk v socilnch slubch. Bulletin ICSO, . 8, s. 10. Kovak, J. (1995): Skladba rodiny - rodina ze ty perspektiv. VPS, Praha. Matjek, Z. (1988): Rodie a dti. Avicenum, Praha. Nrodn zprva o rodin (2004). MPSV R, Praha. Obadalov, M. (2001): Sociln aspekty bydlen eskch domcnost a jejich promna v obdob transformace ve svtle srovnn se situac v zemch EU. Grantov agentura esk republiky, Praha. One plus one parent families [online]. 26.2.2000 [cit. 2004-04-18]. Dostupn na http://www.gla. ac.uk/avg/cz/Czcasuk3. htm. Polvka, M. a kol. (2000): Vytven odpovdajcch podmnek pro uplatovn prunch forem organizace prce a pracovn doby jako soust politiky zamstnanosti. VPSV, Praha. Radimsk, R.: Rozveden a svobodn matky v esk republice, [online] 1-2/2003 [cit. 2004-09-16]. Dostupn na http://www.genderonline.cz/index.php?page=clanek& subrubrika=21&clanek=214. Scholkov, G.: Jsou dti jet budoucnost nroda? [online]. 16.3.1999 feit. 2004-09-16]. Dostupn na httpy/www.gentleman.cz/archiv/99/spol/0316.htm. Smith, S. (2004): Dti a rozvod. Portl, Praha. Typologie socilnch slueb (2003). MPSV R, Praha. eny a mui v slech 2000. esk statistick ad, Praha. Doporuen literatura Bronchi, C, Burns, A. (2001): Daov systm v R. Finance a vr, . 12. Carone, G., Immervoll, H., Paturot, D., Salomki, A. (2004): Indicators of unemployment and lawwage traps. (Marginal effective tax rates on employment incomes) OECD SEM working paper No. 18. OECD, Paris. Carone, G., Salomki, A. (2001): Reforms in tax-benefit systems in order to increase employment incentives in the EU. Economic paper No. 160. Brussels. 54

3 SOCILNI PRCE S OSAMOCENMI RODII S (2003): Stni lidu, dom a byt k 1.3.2001 - obyvatelstvo, byty, domy a domcnosti esk republika. esk statistick ad, Praha. Drbkov, H. (2002): Kazuistika jednoho znaleckho posudku (Poruen prva dtte ze strany ednch orgn, organizac a masmedi). Obasn forenznk . M2000, s. 6 a nsl. European Commission (2003)r Indicators of unemployment and low-wage traps, farginal effective tax rates on labour.) December 2003. Brussels. Hdcaperkov, D., Niederle, P. (2002): Pjem z prce msto dvky sociln pe. Sociln politika, . 7-8. Haveman, R. (1996): Reducing poverty while increasing employment: A primer on alternative strategies, and a blueprint. OECD Economic Studies No. 26, 1996/1. Kuchaov, V., Lhotsk, V. (1993): eten rodin obracejcch se na sociln referty o pomoc. VPSV, Praha. Mansfeldov, Z., Tuek, M., eds. (2002). Souasn esk spolenost - sociologick studie. Sociologick stav AV R, Praha. Radvanov, S. (1978): O rodin, manelstv a dtech. Panorama, Praha. Radvanov, S. (2001): Vznam rodinn mediace. Prvo a rodina, . 6. Riskin, L.L., Amoid, T., Keating Jr., J. M. (1996): Mediace aneb jak eit konflikty. Pallata, s. 10. Schneiderov, S. (1996): Na co se ptaj. Pragma, Praha. Sirovtka, T. (2003): Nezamstnanost a pracovn pobdky. Politick ekonomie, . 3, Praha, s. 391-406. Sirovtka, T. (2003): Rodinn chovn a rodinn politika v esk republice. In: Modernizace a esk rodina. Brno. Sirovtka, T., Kofro, P., Trbola, R. (2003): Domcnosti s nzkmi pjmy a sociln dvky (shrnujc pehledov zprva). VPSV, Praha. Sirovtka, T., Trbola, R. (2003): Vyut databze pjemc dvek sociln pe k monitorovn chudoby. Sociln politika, . 5. Sociln doktrna esk republiky (2002). [Zpracovno SOCIOKLUBEM. Odborn garant Martin Potek.] Sociln politika, . 1. Spolen memorandum o socilnm zaleovn (2004). MPSV R, Praha. Tuek, M., Haberlov, V., a kol. (2002): Komplexn analza sociln ekonomick situace rodin v esk republice a nvrhy na prorodinn opaten. Sociologick stav AV R - STEM, Praha. Veerka, K., Holas, J., tchov, M. (2001): Kriminologick charakteristiky dt s nazenou stavn i ochrannou vchovou. IKSP, Praha. Zeman, J. (2002): Situace rodin v R v obdob po sametov revoluci. In: Rodina v ohnisku zjmu. Nrodn centrum pro rodinu, Brno.

55

Kapitola 4

Sociln prce s rodinami v rozvodu

Oldich Matouek, rka Uhlkov

V esk republice je v posledn dekd tm stabiln poet rozvod, kter nepodstatn osciluje kolem hodnoty 30 tisc za rok (pi stle klesajcm potu satk). Polovina manelstv kon u ns v souasnosti rozvodem. DlouhodoD vce nvrh na rozvod podvaj eny ne mui. Poet rozvdjcch se manelstv je zhruba stejn jako poet dt v tchto manelstvch. Ne se budeme zabvat vlastnm rozvodem a nktermi monostmi socilnho pracovnka pi prci s rodinami v rozvodu, podvme se strun na to, jak oekvn bvaj s manelstvm vlastn spojena a co vseje tedy rozvodem zmaeno.

4.1 Manelstv jako soustava smluv

Manelstv si pro poteby tto stati definujme jako soubor vazeb. Jde o vazby spojujc jednak oba manele mezi sebou, jednak je oba s dalmi lidmi i se irmi horizonty lidskch ivot Abychom tyto vazby od sebe odliili a abychom zdraznili jejich recipronxharakter, kejme jim smlouvy. Sami manel si jicii nemus bt pln vdomi Povaha a sla tchto vazeb se jim mnohdy zjev a v okamiku, kdy se zanou rozvdt Manelstv nen jen smlouvou mezi jednotlivci; smlouvu spolu dlaj i irok rodiny Proto se rodiny zvou na svatbu Pozvni jsou ti, kdo jsou do smlouvy zahrnuti. Rodina podpo novomanele nejdve formou svatebnch dar, v mnoha ppadech je podporuje i pozdji, aby jim ekonomicky usnad57

SOCILNI PRACE V PRAXI

nila start do spolenho ivota. irok rodina oekv, e zptky pijde zajem, solidarita, ppadn tak podpora v ekonomickch tkostech, ve vne nemoci nebo ve st. Manelstv je smlouvou mezi obany a sttem. Oddvaje ednk sttu, rozvd je jin ednk sttu. Stt manelstv podporuje sociln politikou (dvkami, pjkami, daovmi levami) a pedevm ek, e manel budou mt dti a budou se o n dn starat. Potom ek, e spolu i s dalmi pbuznmi budou vychzet tak, aby s tm stt ml co nejmn starost. Manelstv je smlouva s prodou, vlastn smlouva mezi geny. Proda na ns chce, abychom mli potomstvo. Nae geny se chtj propracovat do dal generace. Manelstv je i hospodskou jednotkou. Manel od sebe oekvaj ekonomickou podporu. Je pirozen, e mu ekonomicky podporuje enu v dob, kdy ona peuje o mal dt, ale i on ek podporu od eny, kdy nap. ztrat prci. Manel od sebe oekvaj bezvhradnou solidaritu, pokud jde o pstup ke zdrojm. Ve dvou se hospoda snadnji ne v jednom. Rozvod skoro vdy znamen zchudnut pro ob strany. Manelstv je tak smlouva s prozetelnost. Vc je mohou uzavt v kostele, pmo ped tv bo. (Vtina stt takov zvazek uznv i jako akt civilnho prva.) Tak nevc si rznmi magickmi kony bhem svatby zajiuj nklonnost zsvtnch sil. Hzen re na novomanele m pinst plodnost. Rozbit a zameten tale manelm k, e si musej pomhat. Jdlo z jednoho tale symbolizuje zanajc vzjemnou podporu stejn jako spolen krjen dortu. Krom toho d manelstv vzniknout novm bytostem a novm zzenm, kter s maneli uzavraj dal nepsan smlouvy. Jsou to samozejm a nejdve dti, kter se potebuj spolehnout na lskyplnou pi matky a otce. Manel si vybuduj domov, chrnn prostor, kam se budou uchylovat ped nronm, nkdy i nebezpenm svtem a kam za nimi u nikdo jin bez jejich dovolen neme. Tento privilegovan prostor potebuj dti i dospl. Domov, kdy je opravdovm domovem, m msta uren pro spolen setkvm a msta, kde si kad me ut svoje osobn soukrom. V domov jsou poklady reprezentujc chrnn hodnoty a tradice. Vznikajc rodina si vytvo svj vlastn jazyk, ve kterm stejn jako v domov bydl. Tento jazyk uchovv vznamn zkuenosti rodiny - od prvnch dtskch slov a po moudrosti i poetilosti starc. Tomuto rodinnmu jazyku rozum jen lenov rodiny, cizincm" se mus pekldat. Rodinn jazyk je stejn jako domov podstatnou slokou privilegovanho My". Je tk ctit se muem bez stl ptomnosti eny a je tk ctit se enou bez stl ptomnosti mue. Druh lovk opanho pohlav v ns aktivuje zvltn pozitivn energii, z kter ije nejen on, ale kterou potebujeme i my sami. Plat to bez ohledu na vk, bez ohledu na kondici a na zdravotn stav 58

4 SOCILNI PRCE S RODINAMI V ROZVODU

samozejm s vjimkou velmi tkch nemoc a postien. Mu, resp. ena oekv, e partner podpo jeho genderovou totonost. Partnera potebujeme k tomu, abychom se ctili kompletn osobou. Neustl styk vede k tomu, e jeden druhho napodobuje, zrcadl. U se od druhho dovednostem, kter mu chyb. V podtextu smlouvy je tedy oekvn: Nau mne tomu, co jsem neuml; roz moje monosti. Krom toho si kad z manel podle sv povahy vypracovv stl repertor reakc na partnera, do kterho pat i obrany ped jeho nepijatelnm chovnm. Partner je nkdy pli nron, nkdy svmi nroky druhho ohrouje nebo doslova dept. Jinak eeno, partner je i potencilnm neptelem. Boj s neptelem se vak me stt zajmavou hrou" (v tom smyslu, jak komunikan hry popisuje E. Berne). Aktivuje temn strnky osobnost manel a syt jejich perverzn pn. I kdy jde mnohdy o hru s ohnm, tak tato hra me pedstavovat pevn pouto. Kadmu z manel se nkdy stane, e je vykolejen, zmoen stresem nebo nemoc a potebuje oporu. Oporu, kter v tu chvli nic nechce, jen nabz rameno nebo nru. V ten moment se z druhho manela stv rodi. Toto je podceovan, mlo uvdomovan oekvn, kter je jako stl podtn ptomno v souit manel trvale - nron situace je jen zvrazn. eny o sv poteb opory vd vc ne-mui; ti se mohou tvit nadazen a panovan, ale za jejich patriarchln fasdou dm tat poteba konejiv, tliv lsky. Dt zan ivot v pvodn jednot s matkou v jejm tle. I po porodu ije v zkm spojen s n; pro dn jin vztah mezi lidmi neplat silnji, e dva jsou jedno tlo a jedna due". Ztrta pvodn jednoty, porodn trauma, je podle nkterch teori nejvtm, nevylitelnm zrannm na due. Pvodn jednotu s matkou pak hledme v proitcch, kter nm ulevuj od nesnesitelnho proitku oddlenho j" - nap. v meditanm spojen s nadpirozenmi mocnostmi, v alkoholovm nebo drogovm opojen, v extzi sexu. Touha po obnoven tto pvodn jednoty je intenzivn a nevdom. Nicmn oddlit se musme, trauma musme zpracovat, abychom se stah" sami sebou. Oddlovn je t pro lidi, kte v matce - nebo v jin peujc osob - nemli dostatenou jistotu. dn matka nen ideln, kad nkdy nco svmu dtti dlu. Ale dostaten dobr matka" (to je pomrn astn zvolen, skromn idel matestv formulovan psychiatrem Winnicottem) dtti poskytuje dostaten pevn zzem pro postupn odpoutvn. Kdy dt zaije matku pli nejistou, pli nevypoitatelnou, pli neptelskou, pli nronou nebo jinak ohroujc, utrp dal trauma. Ztrta jednoty s matkou po porodu je pirozen a nutn. Chybni lskypln peujc matky je vak ztrta nepirozen a mrzac. K vvoji sv genderov totonosti potebujeme i lskyplnho rodie opanho pohlav. I ten me selhat, me bt nedostupn nebo ns jeho chovn me zraovat.
59

SOCILNI PRACE V PRAXI

lovk, kter takto piel o zdroje zkladn jistoty, je zven citliv na dal traumata. Sna se obrnit se proti nim pedem. Napklad popr svoje city podle logiky: kdy byla matka jako kmen, budu j tak jako kmen, nic se mne nedotkne. Jinou obranou je nezvislost podle logiky: kdy je otec neptelsk, nebudu od nj nic chtt, osvobodm se od zvislosti na nm co nejdve a nebudu se vzat na jin mue. Dal obranou jsou rzn druhy nutkavho uspokojovn nhradnch poteb podle logiky: kdy nemm dost lsky, mohu mt alespo dost jdla, dost spoleensk prestie, dost moci. Nkte lid se brn tm, e kdy sami dostali mlo, zkouej bt lepm a silnjm zdrojem opory pro jin, ne byl jejich rodi - najdeme je nap. v pomhajcch profesch jako pedagogy, psychology, psychiatry, sociln pracovnky. Manelstv je polem, na nm me a m dojt k vylen ranch traumat. Je tak sfrou, do n se promtnou obrany, je si lid v reakci na tato traumata vytvoili. Frustrace souvisejcch poteb pak me bt pozadm nvrhu na rozvod. Rozvod bv reaktivac asnch traumat - reaktivac pocitu nedostaten zkladn jistoty. Nevdom oekvn jsou formovna i tm, jak kdo ml poad v sourozeneck ad. Nejstar sourozenci oekvaj podzenost, nejmlad oekvaj vdem'. Kdy je lovk konfrontovn s chovnm, na n je ze sourozeneckho vztahu zvykl, bude spokojenj, ne kdy se mus pizpsobovat roli, kterou u protjku nem zaitou. Nejvt tkosti mvaj manel, kte jsou oba nejmladmi sourozenci - oba ekaj veden a oba na sebe neochotn berou odpovdnost. Dle manel oekvaj, e budou strnout v harmonii - e se jeden bude s pibvajcm vkem pizpsobovat mncm se potebm druhho. I v tom me vzniknout nesoulad. Krom toho, e kad me vnmat svj skuten vk velmi rozdln od vku fyzickho (v padesti se jeden me ctit na dvacet a druh na sedmdest), plat pravidlo formulovan C.G.Jungem: Strnouc ena v sob objevuje silnou muskou sloku, je asertivn, nevh s prosazovnm svch nzor, kdeto mu ve vym vku s pekvapenm zjiuje, kolik m v dob ensk citlivosti a tak pasivity. Mon (2001) pipomn, e stabilitu manelstv naich souasnk ohrouje proti minulosti vrazn prodlouen prmrn dlka ivota. Dokld francouzskmi statistikami, e dlka manelstv se v poslednch staletch tm nemn, jen lid v minulch dobch umrali mnohem dve ne dnes, a proto u nemli as na jin manelstv, i kdyby jun tehdej spolenost umoovala rozvody. Smrt manelstv je dnes jakmsi ekvivalentem dvj smrti jednotlivce. Rozvod znamen totln frustraci vech vyjmenovanch oekvn. Vechna spojen, je rzn sloky osobnosti mue a eny mezi sebou navzaly, zanikaj nebo jsou dlouhodob pokozena. I mnoh vztahy s blzkmi lidmi se rozvodem peru nebo pokod. To je pinou rozvodovho utrpen, dvodem silnch a nkdy dlouho trvajcch reakc i masivnch odvet za utrpn pko. 60

SOCILNI PKAb 6 RODINAMI V ROZVODU

Frustrovno je i kad dt, kter rozvdjcmi se dosplmi bylo a do t doby spolen vychovvno. Dt se stv pedmtem" souboje mezi navrhovatelem a odprcem. (Tak jako mnoho rozvod zpsobuje patriarchln majetnick postoj mue k en, mnoho porozvodovch komplikac v kontaktu otce s dtmi zpsobuje majetnick postoj matek k dtem.) Do situace se asto mus vloit soud jako vy autorita, kter m objektivn posoudit zjem dtte a pak je svit do vchovy jednomu z dosplch a upravit styk s dttem druhmu rodii. Jak je zjem dtte ve skutenosti, zjiuje pracovnk oddlen sociln-prvn ochrany dt a znalci. Po rozvodu je u ns v poslednch letech 90 % dt svovno do pe matkm, 8 % otcm. Pedsudek, kvli ktermu takto soudy rozhoduj, nazv Warshak (1996) kultem matestv, koencm ve dvou neprokzanch pedpokladech - 1. ena je od prody lepm rodiem ne mu; 2. ena je pro dt a priori vznamnj ne mu.

4.2

Typy rozvod

Oputn partnera, ani byla navzna silnj vazba

Jde o druh rozvodu, kter obvykle nevyvolv intenzivn emon reakce. Vyskytuje se v manelstvch velmi mladch lid, ale i v manelstv lid vyho vku, kte se znali krtce a satek uzaveli pod tlakem thotenstv, pod tlakem traumatu z pedchzejcho rozchodu i rozvodu.

Vystn prvnch kriz

Vystn prvnch kriz spojench s nroky rodinnho ivota a pe o dt je rozvodov situace, s n se profesionlov v pomhajcch profesch setkvaj velmi asto. V tchto ppadech je dvojice zaskoena poadavky, kter souit obecn pin kadmu. Pat k nim vedle obstarvn instrumentlnch" zleitost (penze, vaen, klid) vchova dt spojen s ponorkovou nemoc" toho rodie, kter o mal dti pevn peuje, i adaptace na oekvm, je si partnei pinej z pvodnch rodin, ppadn z pedchozch svazk. eenm" me bt tak nevra, kter pak spust rozvodov proces. Tito rozvdjc se manel mvaj dti kolnho vku. Prvn rozvodov vlna se v R v druh polovin devadestch let 20. stolet rozila z obdob 1-5 let po svatb na obdob 2-14 let po svatb (Nrodn zprva o rodin). Posun se interpretuje jako dopad vyho vku partner uzavrajcch prvn manelstv (v souasnosti u ns 24 let u en a 27 let u mu) a ekonomickch zvazk, kter na sebe po satku mus mlad rodina vzt (pjky, hypotky). Podstatnou st rozvod v prvn vln lze povaovat za vystn protrahovanch prvnch manelskch kriz.
61

SOCILNI PRACE V PRAXI

Odmtnut partnera, protoe se u nj projevily pedtm mlo zeteln rysy

K jinmu astmu typu rozvod dochz, kdy se po urit dob manelstv uke, e partner je alkoholik, hr, rlivec, podvodnk, m hysterick rysy, chov se autisticky a nekomunikuje, je workoholik a zajm ho jen jeho prce, ppadn se chov nsiln. Obdob, kdy jsou tyto rysy pehleny, resp. Bagatelizovny, me bt rzn dlouh. Dvodem k odmtnut partnera nemus bt trval porucha osobnosti, ale i chovm, kter je z njakho vysoce osobnho dvodu pro jednoho z manel nepijateln. Me jt o autoritativn vystupovn, nedostatek velosti, nedostatek zjmu o dti, neochotu spolupracovat apod. Odmtnut partnera je vdy vsledkem interakce, tedy toho, jak je chovm jednoho z manel interpretovno druhm manelem. Specifick citlivost jednoho z manel na jist druhy chovn me druhho manela jako vhodn protjek diskvalifikovat i v ppadech, kdy odbornk na posuzovn psychickch poruch dnou anomlii u odmtanho partnera neshledv. Ten z partner, kter je vystaven nepijatelnmu chovni, se na takov chovm me adaptovat, me si vytvoit rzn druhy obran sahajcch od minimalizovn kontaktu a k agresivnm konfrontacm. Rozhodnut pro rozvod pak zpsob exces v chovn druhho nebo njak jin initel. Proces odpoutvm bv v tchto ppadech dlouh. Tito rozvdjc se manel vychovvaj dti rznho vku. Nejhe snej situaci rozvodu dti v obdob dospvm.

Vyerpn vztahu
Vyerpm vztahu (ppadn spojen s uprednostnenm jinho partnera) v dob, kdy dti dosply, je typ rozvodu promtajc se do tzv. druh rozvodov vlny. Manel jsou v t dob spolu dv destky let nebo dle. Pot, co dti odely z domova, neda se jim najt nov program. Nesoulad, kter byl dve tlumen v zjmu udren vhodnho prosted pro vchovu dt, me nyn propuknout naplno. Tito manel maj dti bu mimo domov (stadium vvoje rodiny se pak oznauje jako przdn hnzdo"), ppadn maj dospl dti ve spolen domcnosti. Reakce dt na rozvod nen v tchto ppadech stednm tmatem odborn pomoci. Naopak rozvdjc se dospl vstoupili do druh poloviny svho ivota a jejich monosti znovu zaloit rodinu jsou omezen profesnmi, mstnmi a vztahovmi vazbami, kter si vytvoili, nkdy i zdravotnm stavem.

62

4 SOCILNI PRACE S RODINAMI V ROZVODU

4.3

Rozvod jako proces

A na vjimky je rozvod vsledkem dlouhho rozhodovn, protoe vtina lid tu, do jakch nesnz je rozvdn pivede. To se tk i tch, kdo si nali jinho partnera a soud, e ivot s nm bude lep, ne bylo jejich dosavadn manelsk souit. Rozvodov mysl vak neklc symetricky v mysu mue i zeny. Jeden z nich bv v tchto vahch dle ne druh. Sv bilancovn me skrvat, me ho naznaovat, ale me ho i oteven proklamovat.-Ten, kdo pojal vn mysl se rozvst, zahjil proces emonho odpoutvn od partnera s pedstihem. Jakmile je zeteln, e jeden z manel rozvodov mysl m, zanou se profilovat rozvodov role. Ty mohou, ale nemusej koprovat role, je vi sob manel mli v dob, kdy jejich vztah byl stabiln. Dva zkladn typy konstelace rozvodovch rol jsou symetrick (ob strany dlaj podobn kroky) a komplementrn (jeden se projevuje nezvisle, odpoutv se, druh se projevuje zvisle, zkou strategie pipoutvn a je frustrovn, protoe nepinej ken vsledek). Komplementrn konstelace rol je mnohem astj.

Obdob ambivalence
V obdob, kdy jsou jasn znmky krize vztahu a kdy monost rozvodu tak kajc zeteln vis ve vzduchu - manel se vce hdaj, anebo se naopak sob vyhbaj, pestvaj kooperovat ekonomicky, omezuj sex, volno trv oddlen apod. -, dlaj nkte manel pokusy vztah spravit. Naplnuj si nap. spolenou dovolenou, pust se do renovace bytu, koup si abonentn vstupenky na koncerty. Toto obdob je nazvno obdobm ambivalence. Bilancuj ji oba, provuj svou motivaci dl ve vztahu pokraovat. Intenzivnj kontakt a nov projekty nron na spoluprci ve vtin ppad ukou vztahov problmy jet zetelnji. Vsledkem bv zvten distance obou partner nebo eskalace konflikt.

Vlastn rozvod
Dal fze zan ve chvli, kdy se jeden z manel definitivn rozhodl. Soudu je podna dost o rozvod. Tu me podle platn prvn pravy v R podat jen jeden z manel nebo nov oba manel jako nvrh na tzv. souhlasn rozvod. Souhlasn rozvod pedpokld, e manel pedlo soudu oven dohody o majetku a bydlen, o prav pomr nezletilch dt, ppadn o vivnm. U rozvodu tradinho typu se obvykle v nkolika stnch e zleitosti tkajc se vchovy dt, styku rodie s dtmi, vivnho, majetku 63

i bydlen. Rozhodnut o prav pomr nezletilch dt mus nyn peacnzet rozhodnut o rozvodu. Sociln pracovnk vstupuje do hry vdy, i,n ioe rozhodovn o vchov dtte v souvislosti s rozvodem je situac, Kdy zatin z rodi neme zastoupit sv dt. Jde o prvn kon, pi kterm by moiilo dojt ke stetu zjm mezi rodii. Proto soud ustavuje dtti jako opatrovnka orgn sociln-prvn ochrany dtte. V tomto obdob se rozvjej intenzivn emon reakce na rozvodovou situaci. U manela, kter si rozvod peje mn, m reakce podobu depres a zkost. Je-li to mu, hroz u nj vce ne dve tak agresivn chovn vi zeno. kterou ji nem potebu ochraovat. I ten z manel, jen dal k rozvodu popuu a vce si ho peje, na rozvodovou situaci reaguje intenzivnmi emocemi M-ij jinho partnera, m vhodu v tom, e s nm me sv intenzivn emoce zpracovvat. Oba partnei vyhledvaj zdroje podpory obvykle mezi nejblimi pbuznmi a pteli. Pi rozvodech, kter nebyly dohodnuty pedem, pedstavuje leckdy samostatn trauma rozvodov soudn stn. Bhem nj mohou bx parinei konfrontovni s pekvapivmi obvinnmi" druh strany.

Obdob po rozvodu
Fze brzy po rozvodu je provna podobn jako vlastni rozvod. Pokud jeden z manel zstv bydlet ve stejnm byt i dom, v nm byaiel dve, ppadn tam s nm zstvaj dti, vyrovnv se pouze" s neptomnost manela. Pokud druh manel odeel, el navc nutnosti najt domov nov a trp samotou, kter bv popisovna jako nesnesiteln. S vysokou pravdpodobnost si tento partner (zejmna, jde-li o mue) rychle najde novy vztah a pokus se vybudovat si nov zzem. Oba partnei pravideln mvaj po rozvodu krom psychickch tkost i obte ekonomick. Fze doznvajcho rozvodu je dlouh. Jde o proces po psychologick strnce podobn oplakvn zemelho partnera. V jistm ohleduje to jet t, protoe zesnul" ije, nkdy je nutn s nm komunikovat (nap. o dtech), nkdy je mon ho nenadle potkat, nkdy ho nkdo jin v ei pipomene apod. Rozvdjc se lovk se propracovv nkolika ne zcela zeteln oddlenmi stadii psychick reakce na rozvod - od beznadje, zoufalstv, pocit bezmoci, vzteku, vitek za vlastn selhn, vah o tom, co by bylo, kdybych udlal to a ono jinak", pes pochybnosti o vlastn hodnot, apatii, omezen spoleenskch kontakt a do stavu nov adaptace, kdy je rozvod uznn jako nevyhnuteln een manelskho nesouladu a je ppadn mon navzat nov vztah.

64

bOOIALNI HKAb b RODINAMI V ROZVODU

Tsn po rozvodu nkte lid nejsou schopni kontakt s lidmi opanho pohlav, protoe se na n generalizovalo hodnocen bvalho partnera jako zkenho netvora. Jin naopak navazuj vztahy, kter jim maj pinst okamitou nhradu za chybjcho manela bez ohledu na to, jestli je nov protjek partnerem vhodnm k dlouhodobjmu souit. Mohou si tak zpsobit dal problmy, pokud jejich partner oekv dlouhodob, stabiln vztah. Emon rozvod (Plava ho nazv psychorozvodem) vtin lid trv jeden a ti roky. Dokonen emonho rozvodu se pozn podle toho, e zeslbnou, ppadn zcela zmiz intenzivn vkyvy nlad, e se lovk obejde bez prostedk, jimi si bhem rozvodu pomhal (lky, alkohol, pejdn, stl sledovn televize nebo jin nutkav innosti odvracejc pocit przdnoty), e se iiovk do jist mry vrt ke zpsobu ivota a k zjmm, jak ml dve, e ctostane chu vdat se s jinmi lidmi, ppadn e nave kontakt s lovkem opanho pohlav a nepromt do nj zraujc zkuenost s pedchozm parmerem. Centrum jeho psychickho ivota se pesune z minulosti do ptomnosti, zane si dlat plny do budoucna a pracuje na jejich realizaci. I kdy k tmto zmnm dojde, rozvodov psychick raz" dobh dl. Pro nkter lidi (zvlt star) jde o trauma tak velk, e pod jeho vlivem ij a do smrti. Nejdel odhady uvdj, e se z rozvodu stv netraumatick vzpomnka v prmru a po sedmi letech.

4.4 Postaven dtte v prbhu rozvodu a po nm

Pro dt je rozvod rodi (vlastnch i nevlastnch) tak velmi nronou situac. Vt dt obvykle prov pocity viny za rozvod. Skoro nikdy se nepoda udret dti mimo dosah rodiovskch konflikt a tak mimo dosah licch se poteb dosplch. Dt se ocit v situaci konfliktu loajalit vi nejdleitjm osobm svho ivota. Potebuje a chce mt u sebe oba rodie. Konflikt pat mezi ty nejhe eiteln; obvykle vechny alternativy, ped kter je dt rodii stavno, zahrnuj njakou hrozbu ztrty nebo pmo ztrtu. Dt si navc nedoke v plnm rozsahu uvdomit, o co pilo. Odchod jednoho z rodi z domova - v naprost vtin ppad otce -je tkou ztrtou jak pro dve, tak pro chlapce. Dt ztrc kadodenn kontakt s dosplm mazem, vi ktermu dvka potebuje zkouet sv probouzejc se enstv a kterho chlapec potebuje napodobovat, aby dotvoil sv mustv. Absence mue je absenc monosti uit se vlastn pohlavn roli tm nejpirozenjm zpsobem. Chlapcm nap. neptomnost otce v rodin, zpsoben rozvodem nebo rozchodem rodi, pin prokazateln zven rizika, e v budoucnu pestoup zkon (Raine 1993). Otec, kter sice s dttem udruje kontakt bhem nkterch vkend, ale v domcnosti nen trvale ptomn, se toti chov
65

SOCILNI PRACE V PRAXI

jako lovk, kter chce dt zabavit, nikoli jako rodi, jen v kauo ^iiixr, souit s dttem sdl vechno a pedstavuje model toho, jak se chu'<U - iak eit problmy. Angaovanost takovho otce je tedy stejn jako angaovanost jinho pbuznho, kter dt vezme na vlet. Pro dti obou pohlav obecn plat, e ve srovnm s dtmi vyrstajcmi v rodinch s obma rodii maj v prmru vce poruch chovn, vce pznak psychickho stresu, hor vsledky ve kole, ni sebevdom a vc obt ve spoleenskm pizpsoben. Tento rozdl je patrn i v dosplosti dospl, kte zaili rozvod rodi v dtstv, maj proti kontroln skupin vznamn hor ukazatele psychologickho a spoleenskho fungovn (Amato 1994; Wallerstein 1991). Vedle faktu rozvodu rodi vak podle citovanch pehledovch prac zle na dalch okolnostech - jak se podailo udrovat kontakt mezi dttem a obma rodii, jak rodie fungovali", nakcJ'k bvi schopni kooperovat po rozvodu, jak byly ekonomick podmnky ivji cuiese po rozvodu aj. Nen pochyb o tom, e zranitelnj dti, u kterch se pidv vliv zmnnch nepznivch okolnost doprovzejcch rozvod roduAi, jsim skupinou s vym rizikem dlouhodobch nsledk. I u ns ukzal ve sv empirick studii psychickch nsledk rozvuGti u :c,; Trnka (1974), e nejhor bezprostedn nsledky m rozvod u dti kter yiy jednm rodiem aktivn popouzeny proti druhmu, a u dt, kter byly oitmi svdky agresivity jednoho rodie zamen proti druhmu rodii. Varianty postavem dtte v prbhu rozvodu a po rozvodu jsou nsledujc: Dt je obma rodii informovno o rozvodu a ujitno, e kontakt s obma bude v budoucnu zachovn. Rodie se nap. domluv na stdav >pei a postupuj podle dohody, tj. udruj pravideln kontakt s dttem a da se jim pitom nevtahovat dt do svho rozvodovho traumatu, j.tepomlouvat druhho rodie a netoit na nj, i kdy nen ptomn. Stejn jako v jinch ppadech si dt nevyhnuteln svou teorii o dvodech rozvodu vytvo. Rodie sice dt slovn nepopouzej jeden proti druhmu, ale mohou nap. neverblnmi prostedky komunikace nevdomky zkouet zskvat dt na svou stranu. Nicmn dt je ueteno nutnosti demonstrovat loajalitu k nktermu z rodi. To pedstavuje pravdpodobn nejlep monou variantu vztahu rozvdjcch se rodi a jejich dtte. Dt je vyuvno jako nstroj pomsty jednoho rodie proti druhmu. Pitom nesejde na tom, kdo ml z hlediska nezaujatho vnjho pozorovatele vt vinu na rozvodu. Dt je proti rodii soustavn popouzeno, je mu vyhroovno, e kdy od druhho rodie nco pijme nebo kdy s nm nkam pjde, budou nsledovat tresty (tlesn nebo jin). Postaven dtte je oznaovno jako syndrom odvrenho rodie. Rodi, kter m dt u sebe, mu brn v kontaktu s druhm rodiem a indukuje u dtte pznaky strachu z nvtv zavrhovanho rodie (nap. nespavost, non dsy, pl).

66

4 SOCILNI PRACE S RODINAMI V ROZVODU okud ke kontaktu dtte a zavrhovanho rodie pece jen dojde, zavrhuic rodi indukuje u dtte pznaky psychosomatickch reakc na tento koitakt (nap. koktn, nechutenstv, pomoovan). Nkdy navc zavrhuj / rodi obvin zavrhovanho rodie z nevhodnho zachzen s dttem, ppadn i ze sexulnho nebo jinho zneuvn dtte. Dt je stblem posledn nadje. Rodi, kter se neme s rozvodem smit, kontaktuje druhho rodie ve vech ppadech, kdy je s dttem nco v nepodku. Zminkou ke kontaktu mohou bt patn znmky ve kole, policejn vyetovn spoluk dtte, cigarety nalezen v kapsch dtte apod. Pokud se rodi, kter ji bydl jinde, nech pivolat, problmy s nm e prvn rodi v dlouhch debatch, v nich se sna o navozen co nejvstcnj atmosfry. Dne m roli prostednka. Bval manel a bval manelka spolu ne,v'Tfiunikuj, poslaj si zprvy pes dt. Dt nap. vyizuje otci, za nm piide jednou za dva tdny, jak matka hodnot jejich minul kontakt, a pedv tak instrukce tkajc se aktuln schzky (doporuen kam jt, co jst, koho je mon vzt s sebou a koho ne...). Neboje naopak .dt bhem kontaktu s otcem, kter s nm nebydl, vyslchno s prhlednm zmrem zjistit, co se doma dje, s km se matka stk apod. Kdy dt informace poskytne, vyslechne hodnocen, ppadn dostane pokyn, co m matce po nvratu dom vydit. Dtti je obvykle zpotku tato role mlo pjemn, ale me si na ni zvyknout, me ji zat vyuvat ve svj prospch. Dit se stv nhradnm partnerem. Rodi, kter s nm ije, mu svuje vechny sv stesky a konzultuje s nm vechna vnj rozhodnut. Montaivo (1982) mluv o .systmu s jednm kompasem". Dt s partnerskm vztahem k rodii se pirozen stv pekkou pi ppadnch pokusech dosplho navzat vztah k novmu dosplmu partnerovi. To, e dt pek novmu vztahu, me rodi nevdomky vtat a podporovat. E)it je zanedbvno, rodie jsou natolik pohlceni svmi problmy, ppadn vyizovnm starch vzjemnch t, e se o n pestvaj zajmat. Montalvo v citovan prci oznauje takovou vztahovou konstelaci jako zvod v bezmocnosti". Nkter z rodi se pitom me tvit, e o dt peuje, ale peliv proven jeho angaovanosti uke, e se ve skutenosti nestar. Star dti mohou svm chovnm pekraovat meze zkona, ale ani to rodie nevede k vtmu zjmu o zpsob jejich ivota. Problmy dtte pak mus eit orgny sttu, ppadn dal organizace zabvajc se deprivovanmi dtmi.

67

HHAL V fHAAI

4.5 Principy pomoci

Ten, kdo pracuje s lidmi v rozvodu, mus bt pipraven na to, e vtina klient budou lid, kte si rozvod pej mn ne jejich partner. Pimt nezvislejho z partner ke spoluprci je obtn, v mnoha ppadech nemon. Klient vyhledvajc pomoc m potebu nachzet spojence v kadm, kdo by ppadn byl jako spojenec vyuiteln. Pirozenmi a hlavnmi spojenci bvaj lenov pvodn rodiny klienta. Pomhajc pracovnk je asto vidn jako spojenec nadjn, protoe disponuje uritou profesionln zkuenost. Zsadn je, aby pracovnk uml svou roli vi obma rozvdjcm se partnerm definovat jako neutrln. Klientovm strancm spojencem me bt i jin profesionl, s nim se klient stk paraleln. Je-li to prvnk, kterho si klient najal, je to v podku. Jde-li vak o profesionla z okruhu pomhajcch profes, je teba s nm o ppadu mluvit a vyjasnit si kompetence. Pokud se to nepoda, pravdpodobn nebude mon klientovi efektivn pomhat. Zvislej z partner m sklon ped rozvodem - a nkdy jet i pi nm a po nm - k podbzivmu chovn, jm obvykle nezsk nic vc ne jeie vti mru nechuti, ppadn opovren u druhho partnera. Nem vak smysl tomuto partnerovi jeho chovn autoritativn zakazovat, ppadn ho strait kontraproduktivnmi dsledky takovho pstupu. Je teba respektovat skutenost, e tonouc se i stbla chyt", nechat klienta nst odpovdnost za jeho jednm, nechat ho posuzovat vsledky jeho pokus. Protoe je vhodn podporovat ve, co by klientovi mohlo vrtit pocit vlastn hodnoty, je douc nezahrnovat klienta kritikou. Sta otzky: Co vm to pineslo?" - Splnilo se vae oekvm'?" - Myslte, e m smysl v tom pokraovat?" - Co by se stalo, kdybyste odjel na del sluebn cestu?" - Co by se stalo, kdybyste doasn spolu nebydleli?" Profesionln pomhm komplikuj morln soudy, kter nevyhnuteln pracovnka napadaj. Svd k nim zejmna takov chovn rozvdjcch se manel, kter me bt hodnoceno jako neodpovdn, i dokonce bezohledn vi jinm lenm rodiny. K moralizovn jsou vichni lid nchylnj, kdy je posuzovno chovm en; k chovn mu je obecn vt tolerance. Je teba odliit ppady, v nich je poruen zkon (nap. jednn mue bezprostedn ohrouje zdrav a ivot eny), od ppad, kter se daj kvalifikovat jen jako pekroen obecnch morlnch norem (nap. matka pomlouv otce ped dttem). Jde-li o druh ppad, ml by mt pracovnk monost sv stanovisko probrat se supervizorem. Pokud mu chovn klienta pipad zcela nepochopiteln a nepijateln, ml by ppad pedat kolegovi. V dob rozvodu a v dob krtce po rozvodu bvaj oba partnei zaplaveni tak intenzivnmi emocemi, zeje ve vtin ppad nejvhodnj strategi krizov intervence. Klientovi by mlo bt pedevm umonno, aby sve emoce 68

4 SOCILNI PRACE S RODINAMI V ROZVODU

ventiloval. Jeho schopnost vnmat zptnou vazbu je siln omezen. Pracovnk by neml s klientem rozebrat souvislosti akutnho stavu sahajc hluboko do minulosti a ml by se stavt opatrn i k ppadnm klientovm plnm do budoucna, protoe klient nebv schopen posuzovat svou situaci a sv ircvjvsti reln. Velmi ast jsou klientovy fantazie o pomst, promlen ,u~ do podrobnost. Klient m dostat monost je sdlovat, ale neml by bt poaporovn v plnech na jejich realizaci. Iviientovi by nemla bt potvrzovna ani pedstava o tom, e jeho~bval partner je jedinm i hlavnm vinkem rozpadu manelstv. Otzku viny klientm nememe zakzat, ale meme pedvdat, e se pohled na mru Zdvinn bude mnit s ubhajcm asem. Indiktorem spn zakonenho emonho rozvodu je stav, v nm otzka viny ji nen zajmav. Nechu ke komunikaci ~s bvalm partnerem je mon respektovat jen u tch klient, kte nemusej koordinovat svoje kontakty s dtmi. Ale i u nich by kontakt po urit dob mohl vyistit vzduch" a do budoucna odblokovat monost alespo formlnho spoleenskho styku. Vdy, kdy je to mon, bychom mli podpoit vcn domluvy bvalch manel tkajc se spolench zjm. Apel na zjmy dt je mon udlat podle nvodu manel Kaiitzlerovch (1998). Voln parafrzovno zn jejich pouen rozvdjcm se manelm nsledovn: Dti se s rodii siln ztotouj. Dti maj polovinu vech svch hlavnch zkuenost od otce a polovinu od matky. Kdy matka pomlouv otce nebo kdy otec pomlouv matku, kaj tm dtti, e polovina dtte je patn. Tm nevdomky dtti podkopvaj pocit vlastn hodnoty. I kdy nemte svho bvalho manela i manelku v lsce, neztrcejte na nj (na ni) vliv, abyste mohli mt v lsce dti. Navc nezapomnejte, e rozvod je jedna z nejtch zkouek, ped kterou vs ivot postavil. Vae dti se od vs u, jak takov zkouky zvldat. To, jak se nyn chovte, pro n me bt vzorov strategie i v jinch nronch situacch, kter je v dosplosti potkaj (ztrta zamstnn, tk nemoc, raz). A samozejm to pedstavuje nvod, jak se chovat, kdy se jejich budouc manelsk (partnersk) pouto petrhne. Nechu ke kontaktm se spolenmi pteli a znmmi a s rodii bvalho manela je tak pochopiteln. I v tto vci je douc klienta do kontakt nenutit, ale podpoit ho, pokud si od kontaktu nco slibuje. S rodii bvalho partnera je pekvapiv mnoho lid schopno dobe vyjt, zvl kdy jsou zrove prarodii dt, kter se v rozvedenm manelstv narodily. Nkter ptelsk vztahy rozvod pokod nenapraviteln, jin se da udret. Kdo je nezkou obnovit, pipravuje se o vznamn zdroj podpory. Kdo je zkou obnovit, ml by bt pipraven na rozpaky, nkdy i na to, e klientv rozvod me bt vnmn jako symbolick ohroen manelstv ptel, a to takovho, ve kterm jsou znmky nesouladu a v nm u mon o rozvodovm eem nkdo uvauje. 69

SOCILN PRCE V PRAXI

4.6

een porozvodovch spor o dti

Ppady vyhrocench spor o dti po rozvodu jsou ast. Dti bvaj tmito spory nepimen stresovny a dostv se jim pi tom jen minimln podpory nejbliho okol. Monosti oddlen sociln-prvn ochrany dtte (OSPOD) a soud jsou samozejm limitovny mnostvm ppad, kvalifikanmi pedpoklady pracovnk, prostorovmi podmnkami apod. Oba dospl se zpravidla ocitaj v situaci, kdy je komunikace zablokovna nebo omezena na minimum. Citliv tma - dti -je polem, na nm se mohou vzjemn jet dlouhou dobu po rozvodu vydrat a deptat. Pestoe se dt ke sv situaci vyjaduje (a me se vyjadovat i pi rozhodovn soudu), je teba potat s tm, e vdy bude zvisl na dohodch svch rodi. Je douc rozvjet alternativn postupy podporujc hlad prbh sporu rodi o dti. Clem tchto postup nem bt obnoven manelskho souit, ale obnoven komunikace, kter je nutn pro pimen vkon rodiovsk role, je samozejm se znikem manelstv nekon. Bvalm manelm je teba pomoci v tom, aby dokzali rozliit rodiovskou a partnerskou rovinu svho vztahu. Pitom je mon vyut i pojm obsaench v legislativ zjem dtte a rodiovsk zodpovdnost. Nejinnjm pracovnkovm prostedkem k navzn dobr spoluprce s klienty je respekt k obma rodim a vnmavost pracovnka k pohnutkm, je je do konfliktn situace dostaiy. Terapeutickou prci by rodim mlo nabzet nezvisl profesionln pracovit. Pracovnci OSPOD maj pedevm hjit zjmy nezletilch dt, soud pak rozhoduje ve spornch ppadech. Rodie vnmaj OSPOD a soud jako dalho spojence, ppadn soupee v rozvodov bitv, v lepm ppad jako rozhodho. Nezvisl terapeutick pracovit, kter nabz svou pomoc ve zprostedkovn vzjemn domluvy, neparticipovalo na pedchozm projednvm sporu, a snadnji si proto udr pozici nestrannho zprostedkovatele. Toto pracovit by mlo bt respektovanm partnerem OSPOD a soudu. Terapeutick pracovit sice tak pln funkci sociln kontroly, ale pracuje jinmi metodami ne soud a orgny sociln-prvn ochrany dtte. Vstoup-li do situace nkdo, kdo sice nem moc rozhodovat, ale d prostor k projeven poteb a obav obou stran a pome jim vyjednvm o nich zvldnout, wtv tm zkladn pedpoklad pro udriteln dlouhodob een konkrtnch praktickch otzek tkajcch se spolench dt. Klienti se k slubm terapeutickho pracovit (v naich podmnkch jm me bt nap. poradna pro rodinu, manelstv a mezilidsk vztahy) mohou dostat dvma cestami: Slubu doporu pracovnice OSPOD. Zpravidla ji navrhuje tm rodiovskm prm, ve kterch jeden z rodi nem dostatek prostoru pro styk se svmi dtmi. Tento rodi zpravidla m rozsudek soudu definujc mru ?0

4 SOCILNI PRACE S RODINAMI V ROZVODU

jeho nroku na kontakt s dttem, ale rozsudek druh strana nedodruje. Rodie se nemohou dohodnout a individuln si na sebe stuj pracovnkm OSPOD, ppadn pou stnosti soudu. V tchto ppadech jet nebv komunikace mezi rodii a s rodii natolik obtn jako v nsledujcm ppad. Usnesenm nebo rozsudkem slubu doporu soud. Jedn se zpravidla o rodie, kte dlouhodob e svj spor o dti soudn cestou. V tchto ppadech je jeden z rodi jen minimln motivovan ke spoluprci stm rodiem, jemu nebyly dti sveny do pe. je teba potat s tm, e motivac jednoho z rodi me bt strach (z dalch soudnch spor, z ppadnch nespch v tchto jednnch). Zjem dtte a respekt k tomu, e rozveden manel je faktickm rodiem dtte, bvaj asto ignorovny. Nkte tito rodie argumentuj tm, e druh rodi jejich spolen dt pokozuje. Zpravidla jde o pokus zabrnit tomu, aby druh rodi ml vliv na nov zaloenou rodinu toho rodie, kter m dt ve vlastn pi. Motivac rodie, jemu dt nebylo sveno do vlastn pe, je skoro vdy pocit bezmoci a ochota udlat tm cokoli pro to, aby se svmi dtmi mohl bt v kontaktu. V nkterch ppadech me jt tak o zpsob, jak druhho vydrat a zasahovat do novho soukromho ivota rozvedenho partnera.
D P vn kontakt s otcem Ke konzultaci do rodinn poradny se pichz objednat otec. Pi domlouvn termnu prvn konzultace se rozple, ukazuje album fotografi svch malch dt (3 a 4 roky) a sna se pesvdit pracovnici poradny o svch otcovskch kvalitch. Nkolikrt opakuje, e je a vdycky byl dobr otec, schopn se o dti pln postarat, dti m rd. Jedin, kdo mu ve vkonu jeho rodiovsk role brn, je bval manelka, j byly dti sveny do vchovy. Poradnu vyhledal na doporuen sociln pracovnice z oddlen sociln-prvn ochrany dtte mstskho adu. Sociln pracovnice OSPOD zrove nvtvu doporuila jeho bval manelce, protoe si oba tomuto oddlen nkolikrt stovali na nedodrovn soudnho rozsudku upravujcho styk otce s dtmi. Stnost pak poslali i soudu, kter v tto vci nadil nov jednn. Po nvtv otce se do poradny telefonicky objednala tak matka. Prvn konzultace s otcem Otec vybaven adou materil (zznamy o brnn styku matky s jeho dtmi, kopiemi stnost uren pracovnici oddlen sociln-prvn ochrany dt, kopi nvrhu na sven dt do vlastn pe pro soud, fotografiemi s dtmi,...) oekv, e mu pracovnice poradny pome obnovit kontakt s dtmi. Dti byly soudem sveny do pe matky. Ta posledn plrok dl vechno pro to, aby nemohly otce vidt. asto se vymlouv na to, e jsou nemocn, a argumentuje lkaskm potvrzenm. Otci dti chyb, nem s p o n dn problm, vnoval se jim odmalika. Otec nyn ije s novou partnerkou, ta m sv vlastn dt a m zjem i o jeho dv dti.

71

SOCILNI PRACE V PRAXI Otec si na chovn matky nkolikrt stoval pracovnici OSPOD. Rozhodl se tak podat nvrh soudu na sven dt do vlastn pe. Preferuje ale domluvu s bvalou manelkou, nvrh pro soud je sp prostedek, jak ji postrait. Bhem konzultace bylo mon najt adu zchytnch bod, kter se daly pozdji vyut pi prci s klientovou bvalou manelkou. Klient ji popisuje jako dobrou matku se zjmem o dti. Pozitivn je tak to, e krtce po rozvodu se jim pedvn dt dailo. Byli schopni domlouvat vechny potebn zleitosti tkajc se dt a vychzeli si pi tom vstc. Zmna v chovn bval eny nastala v dob, kdy si klient nael novou partnerku. Klient se ct zoufal ze souasnho chovn bval eny, pedevm z toho, e mu brn ve styku s dtmi. V moment, kdy se zmiuje o tom, e jeho dti kaj tto" novmu partnerovi bval manelky, se klient rozple. Clem plnovan spolen konzultace s bvalou manelkou pro klienta je: domluvit rozen styku s dtmi (piprav konkrtn nvrh, jak asto chce dt vdat); domluvit alternativy pro ppad, e dti budou nemocn nebo se z jinch dvod nebudou moci s otcem sejt; zajistit, aby manelka vedla dti k tomu, e jejich otec je on, a ne jej nynj partner. Pro pracovnici bylo dleit, e se podailo najt pozitivn aspekty v klientov vztahu k bval manelce. Pes jist nesnze se podailo s klientem formulovat konkrtn pedstavu, eho by mlo bt dosaeno pi vyjednvn s bvalou enou. Obt spovala pedevm v tom, e klient stle sklouzval k pesvdovn pracovnice o svch otcovskch kvalitch, jako kdyby stl ped soudem. Prvn konzultace s matkou . - .

Matka stejn jako otec pichz vybavena psemnmi materily. Pi konzultac je ve viditelnm napt. I ona m potebu pedkldat rozlin dkazy" pro obhjen vlastnho stanoviska, kter povauje za pravdu o tom, jak se vechno stalo a jak to nyn je". I ona pracovnici zpotku vnm jako dalho rozhodho ve sporu o dti. Proto pracovnice mus hned na potku prvn konzultace jasn vymezit svoji roli a odmtnout pozici soudce neshod mezi bvalmi maneli. Pracovnice tak odmt studovat matkou pinesen psemn materily. To jet zvyuje klientin neklid a obezetnost. Pracovnice proto obrn vysvtluje smysl tohoto setkn. Po spnm navzn kontaktu se klientka rozple. Mluv o svm strachu, obv se, e pijde o dti". Stuje si na bvalho manela. Podle jejho nzoru se bval manel um skvle petvaovat, hraje pr spn na city a snadno doshne toho, e mu kad uv. V dal sti konzultace se pracovnice vnuje zklidnn rozruen, plac klientky. Ta vysvtluje, pro otci dti nedvala. Problm s pedvnm dt vznik! podle n jejich astmi nemocemi. Pracovnice se sna od hledn dvod pro to nejde" pejt k hledn monost jak by to mohlo jt". Fakt, e klientka zaala ztovat bvalmu manelovi kontakt s dtmi pote, co on si nael jinou enu, nepovauje pracovnice za nutn zmiovat bhem cele prace s bvalmi maneli pesto, e to byl s nejvt pravdpodobnost motiv zmny

72

4 SOCILNI PRCE S RODINAMI V ROZVODU kiientina chovn k bvalmu mui. Kdyby se pracovnice pustila do rozboru tohoto motivanho pozad souasnch problm, vyvolala by skoro jist u klientky obrannou reakci a zablokovala by monost doshnout dohody. " Klientka v jedn sti konzultace spontnn k, e bval manel je schopn se o dti starat, dokzal to vdycky, ji od jejich tlho vku. Vedle toho nkolikrt opakuje, e dti by mu dvala, ale kdy jsou nemocn, tak to nejde. Pracovnice pak hovo s klientkou o monch postupech v ppad nemoci dt. Klientka vzpomn na minulost - dv se s otcem dt dokzala normln domlouvat, ale od doby, co m novou partnerku, se pr velmi zmnil. Hlavn souasn problm klientka vid v neschopnosti domlouvat se s bvalm muem. Zmn se o tom, e domluvy s nm snela tak patn, e si radji zmnila slo svho mobilnho telefonu. Postupn klientka a pracovnice dochzej k zvru, e s otcem m problm klidila, ne jeho dti. Klientka si stuje na komunikaci s bvalm manelem, na trui stran uznv, e k n nedv dn prostor. Spolen konzultace s bvalm manelem se boj, zrove ji vnm jako potebnou proto, aby se nedostala do ps oulm se soudem. Pracovnice si s klientkou domlouv dal individulnschzku, bhem kter se budou domlouvat konkrtn body spolenho setkn s bvalm manelem. Druh konzultace s matkou Tato konzultace je vnovna konkrtnm praktickm otzkm styku otce s dtmi. ' Klientka s pracovnic domlouvaj, e pt spolen schzka bvalch manel bude vnovna: alternativm styku otce s dtmi, pokud jsou nemocn (klientka navrhuje nvtvu u sebe doma, pop. schzku v nhradnm termnu na mst dohodnutm s otcem); u monostem rozen styku otce s dtmi, pokud otec sthne nvrh na sven dt do vlastn pe." Pracovnice potvrzuje klientce, e pro dti i pro ni samu bude lep udrovat komunikaci s manelem. Spolen konzultace matky a otce V vodu setkn maj bval manel potebu zabvat se tm, co je v jejich rodiovskm vztahu nefunkn. Zpsoby chovn, kter jeden druhmu vytaj, oznauje pracovnice za pklady toho, emu by bylo douc se v budoucnu vyhnout. Pracovnice pak do debaty vn jako nov tma shrnut toho, co o sob rodie v individulnch konzultacch kali pozitivnho. Otec i matka to poslouchaj s mrnm pekvapenm. ' Pak pracovnice obrac pozornost k tomu, jak vliv na oba dospl i na dti mly dosavadn neshody mezi bvalmi maneli. Oba rodie s divem a rozpaky reaguj na otzku, jak jejich postoje k sob navzjem mohou dti vnmat - z tto perspektivy pravdpodobn a dosud problm nebyli schopn nahlet. Dalm dleitm tmatem je pprava dt na setkn s otcem a pedn dt matce pot, co kontakt s otcem skon. Pestoe je cel setkn vnovno ad praktickch otzek,

73

SOCILNI PRCE V PRAXI mus pracovnice nechat urit prostor pro ventilaci emoc obou rodi a postupn pevdt e zptky do roviny vcnho domlouvn. Pracovnice v zvren sti spolenho sezen jet vn do rozhovoru tma zpsobu komunikace obou rodi o dtech v blzk budoucnost. Matka pitom spontnn dv otci sv nov telefonn slo (ani otcovy telefonty na pevnou linku posledn dobou nebrala) a slibuje, e pokud budou dti nemocn, kontaktuje otce sama a domluv alternativn een. V zvru schzky si klienti krom toho domlouvaj: asov rozvrh toho, jak dti strv velk przdniny (matka mla pln pipraveny v psemn podob, otec s nm souhlas a nvrh na mst podepisuje); otec sthne nvrh na sven dt do vlastn pe a zrove pod nvrh na rozen styku s dtmi podle domluvy s bvalou manelkou; oba se pokus o vstcnost pi nutnosti vyut pro kontakt otce s dtmi jin asy a jin prosted, ne jak vyplvaj z rozhodnut soudu a jak se uskuteuj bn. Msc po tto spolen schzce pracovnice zjiuje telefonickm roznovorem s matkou, e rodie jsou schopni komunikovat v zjmu svch dt. Matka dti pravideln pedv otci, rodie spolen e komplikace vyplvajc z nepedvdatelnch situac.

LITERATURA
Pouit literatura Amato, P. R. (1994): Life-span adjustment of children to their parents' divorce. Children and Divorce, 4, s. 143-164. Kantzler, M., Kantzler, P. (1998): The new creative divorce. Adams Media Corporation, Holbrook. Matouek, 0. (2003): Rodina jako instituce a vztahov s. 3. vyd. Slon, Praha. Montalvo, B. (1982): Interpersonal arrangements in disrupted families. In: N.Walsh (ed.): Normal family processes. Guilford Press, New York. Mon, I. (2001): Sociologie rodiny. Slon, Praha. Nrodn zprva o rodin (2004). MPSV R, Praha. Raine, A. (1993): The psychopathology of crime. Academie Press, San Diego. Trnka, V. (1974): Dti a rozvody. Avicenum, Praha. Wallerstein, J. S. (1991): The long-term effect of divorce on children. Journal of American Academy of Adolescent Psychiatry, 30, s. 349-360. Warshak, R. A. (1996): Revoluce v porozvodov pi o dti. Portl, Praha. Doporuen literatura Bakal, E. (2002): Prvodce otcovstvm. Vyehrad, Praha. Plava, I. (1994): Jak se (ne)rozvdt. Grada, Praha. Plava, I. (1998): Spolu kad sm. Lidov noviny, Praha. Vodkov, D., a kol. (2002): Krizov intervence. Portl, Praha.

74

Kapitola 5

Sociln prce s mnohoproblmovmi rodinami

Oldich Matouek

Minimalistickou definici pojmu, z n bude vhodn vyjt, najdeme u Kaplanov (1986). Podle n je mnohoproblmov rodina (multiproblem family) rodinou, kter m dlouhodob vce ne jeden problm. Soubor problm takov rodiny se tk ady jednotlivc i ady sfr rodinnho ivota, piem rodina sama je nedoke eit ani nedoke vyut existujcch socilnch slueb. Nen pitom podstatn, e se rodina dostv do kontaktu s pracovnky socilmcii slueb nebo s jinmi pomhajcmi agenturami kvli jednomu problmu, kter je prv akutn u jednoho z jejch len. U prvn kvalifikovan kontakt s ranohoproblmovou rodinou (dle jen MPR) obvykle uke, e problm je v rodin vce a e spolu souvisej. Dv zkladn tdy rodinnch problm oznauje tato autorka jako vnitn problmy a vnj problmy. K charakterizaci vnitnch vztah v rodin uv odborn literatura ji nkolik desetilet pojmy jako nediferencovanost roh', dezorganizace, dezintegrace, chaos, izolovanost jednotlivc, nejasnost komunikac, negativn emon reakce, destruktivn konflikty. Minuchin a spoluautoi (1967) popisuj v klasick monografii o rodinch ze slum - co jsou rodiny z newyorskch ghett" nejchudch lid- role dosplch len rodiny nsledovn: Otec chyb neboje ptomen jen jako stn. Odpovdnost za dti je penechna na matce. Matka si vak dt vm jen ve chvlch, kdy se chovaj poslun nebo kdy jde o jejich zkladn poteby, nezvld usmrovn dt v momentech, kdy 75

SOCILNI PRACE V PRAXI

zlob. Matky se cti bezmocn, zahlcen nroky dt. Matka trest deti jen obas a nekonzistentn, trestan nesouvis s bnmi spoleenskmi normami, souvis spe s emonm stavem matky. Matky v situacch, kdy dt vyaduje veden, asto odkazuj dt na jeho vlastn sudek nebo na starho sourozence. Sourozenec, na nho je tato odpovdnost soustavn penena, se stv rodiovskm dttem". Pavendstedtov (1965) v dob, kdy zanaly vznikat prvn longitudinln studie tchto rodin, charakterizovala dezorganizovanou chudou rodinu na zklad svch pozorovn takto: ...innosti jsou impulzivn, nen mon v nich nalzt konzistenci. Matka zstv v posteli a do polednch hodin, piem dti jsou v postelch tak, nebo se pohybuj po domcnosti, ale nikdo si jich nevm. I kdy se stv, e rodina j nkdy sndani nebo veei dohromady, stejn v jdle nen dn d. Rodie jsou jen mlo schopni rozliovat mezi jednotlivmi dtmi. Kdy je rodi rozilen chovnm jednoho dtte, stv se, e ude jin dt, kter m zrovna po ruce. Komunikace slovy jakoby sotva existovala. Nen jasn, komu jsou sdlen adresovna, asto se zd, e zstvaj viset ve vzduchu. Vyt se pitom asto a oste." Tyto klasick prce byly openy o zkuenost autor s extrmn chudmi rodinami. Novj prce rozily pojem mnohoproblmov rodiny i na rodiny, kter neij v trval existenciami nouzi. Oblasti vnjch obt mnohoproblmov rodiny jsou sfry vzdln a prce, hospodaen s penzi, provozu domcnosti, stravovn, bydlen, vchovy dt, vztah v ir rodin, kontakt s jinmi lidmi a rodinami i kontakt s institucemi (komunitn vazby). Individuln problmy, kter se v MPR v rznch kombinacch vyskytuj, jsou zloinnost, zvislost na nvykovch ltkch, zvislost na hazardnch hrch, nezamstnanost, prostituce, nechtn, ppadn pedasn thotenstv, zanedbvn, trn a zneuvn (jeho adresty mohou bt dti, stedn generace i sta lid), incestn chovn k sourozenci, zkolctv dt, tky dt z domova, osobnostn poruchy, duevn nemoci, sebevraedn pokusy a sebevrady, somatick nemoci, zdravotn a mentln postien, poruchy chovn u dt, poruchy uen u dt, pedasn ukonen vzdlvn u dt a dospvajcch aj. MPR m, jak u bylo eeno, problmy dlouhodob, pesahujc vmnu generac. Do kontaktu s pomhajcmi organizacemi se zhusta dostv v situaci krize. Jakmile krize pomine, MPR typicky o kontakt s pomhajc organizac ztrc zjem. Proto je tak MPR nkdy nazvna rodinou v opakujcch se krizch (Kagan a Schlosbergov 1989). Prbh kriz v tchto rodinch se li od prbhu kriz v rodinch funknch. MPR je stle na pokraji netst a podle posledn citovan autorsk dvojice z toho paradoxn me erpat energii. Blc se katastrofa me lenm rodiny poskytovat pocit, e se konen nco dje. Pokud je situace rodiny naprosto zoufal, kad zmna, by by mohlo jt z vnjho, konven76

5 SOCILNI PRACE S MNOHOPROBLEMOVYMI RODINAMI

mho hlediska o zmnu k hormu, je alespo vytrenm ze stereotypu beznadje. Traumata a ztrty jsou v tchto rodinch tak ast, e se lenov rodiny stvaj vi nim zdnliv imunnmi. Ztrty jsou poprny nebo odreagovvny agresivnm chovnm, nejsou vak proity do konce" ani zuitkovny k osobnmu rstu. Krize me bt pro MPR pnosn tak tm, e rodin zajist kontakt s jinmi lidmi, kte se j pokouej pomoci. Rodina se tak zdnliv na jistou dobu vyman ze sv sociln izolace. Pomoc, je vak nedohldne za horizont aktuln krize, me bt jen iluzorn pomoc- MPR krtkodob penech zen udlost nkomu jinmu, aby se vyhnula konfrontaci s dilematy, jejich een by bylo mnohem nronj. Madsen nedvno navrhl, aby se msto pojmu MPR uval titul rodiny zavajc mnohoetn stres (multi-stressed families, viz Madsen 1999). Dvodem k revizi pojmu MPR je podle nj negativn konotace tto nlepky". Stres je stav, jeho zdroj je vnmn jako vnj. Uit pojmu stres podle Madsenova nzoru sniuje distanci mezi pracovnkem a rodinou a souasn otevr prostor k tomu, aby se pracovnk mohl vnovat kompetencm rodiny, potencilu rodiny k een jejch problm. Jednoduch ztotonn pojmu MPR s rodinami chudmi odpovd ji pekonan tradici. Pokud "se ho dodnes nkte autoi dopoutj, jde o nov vydn vce ne sto let starho pedsudku pionr sociln prce, podle kterho jdou mravn padek, rozvrat rodinnch vztah, spoleensk selhvm a chudoba ruku v ruce. Chudoba me bt a bv pouze jednou z podmnek vzniku MPR. Ne kad chud rodina je vak MPR. V nkterch ppadech se mnohoproblmovou stv i rodina, kter nem nouzi o ivobyt. Nov prce zdrazuj jako podstatn faktory odpojen" rodiny od spolenosti, od kulturnch norem i zvyklost, a pes nkolik generac pedvan nefunkn vzory rol i zpsoby een tkost. Z hlediska systmu socilnch slueb bvaj MPR rodinami, jejich poteby jsou ignorovny nebo naplovny jen velmi parciln (anglicky psan literatura je oznauje jako underserved families; viz nap. Snell-Johns a kol. 2004). Dvodem je chybn pedpoklad pracovnk slueb, e rodina, kter se chce zmnit, najde sama zdroj pomoci a s jeho pispnm zmny doshne. MPR me bt pstup ke slub blokovn u jen tm, e o slub nev, e v rodin nikdo nem telefon, e je sluba v pli velk vzdlenosti od bydlit rodiny, e nedostaten verbln a sociln dovednosti dosplch len rodiny brn ve formulaci zakzky", e sluba vyaduje (pravidelnou) dochzku a nen poskytovna v domcm prosted, e se na slubu mus dlouho ekat, e sluba vyaduje finann pspvek, e rodina nen pizvna k tomu, aby formulovala cl terapie, e jsou ignorovny individuln poteby len rodiny, e sluba ignoruje kulturn a etnick zvltnosti rodiny a e se spe ne na kompetence len rodiny orientuje na diagnostikovn rodinn 77

patologie". Vyuvn slueb tmito rodinami je navc komplikovno jejich ambivalenc ke slubm. Oekvn rodin vi slubm nebvaj konzistentn v ase a v mnohm se rozchzej s cli organiztor slueb.

5.1 Pokusy o interpretaci chovn MPR

Chovm MPR bv interpretovno bu v rovin nauench zpsob chovn, nebo dynamicky. Pedpokldanou neuvdomovanou motivac len rodiny je zbavit se traumat z minulosti, a to nejspe cestou jejich externalizace. Jde o obrann proces dobe znm z individuln a partnersk psychoterapie, v jejm rmci je t oznaovn jako acting-out i agovn nebo jako projektivn identifikace. lovk se zbavuje sv vnitn tenze tak, e nevdomky reruje situaci, v n se konflikt odehraje mezi nm a jinmi osobami (nkdy dokonce jen mezi jinmi osobami) a vinu za nj pak me pipsat druhmu. Oteven konflikt je levn, z vnitnho ohroen se stalo ohroen vnj. K externalizaci dochz jak mezi leny MPR, tak mezi rodinou a jejm okolm. Uvnit rodiny me bt nkdo zatlaen do role obti tak daleko, e jeho stav a chovm vzbud reakci initel sociln kontroly (zdravotnickch a socilnch slueb, orgn innch v trestnm zen), je skon tm, e se ob z rodiny nedobrovoln vzdl (do dtskho domova, do psychiatrick lebny, do komunity pro lbu zvislost, do vemi. Odchod lena rodiny je dal trauma pro nj i pro ostatn- trauma oputn-, kter se tak kombinuje s jinmi traumaty z minulosti (nsil, zneuvm, nevmavost). Mezi rodinou a jejm okolm mohou tak probhnout oteven stety, jejich vsledkem je pocit MPR, e se okol proti n spiklo. Impulzem k tmto stetm me bt nap. odebrn dtte z rodiny nebo trestn sthn dosplho, me to vak bt i rozhodnut o vysthovn rodiny z bytu kvli neplacen njmu nebo jen nrok na uvn spolench prostor v panelovm dom. MPR si utvo pesvden o pedpojatosti ostatnch astnk stetnut a nkoho z rodiny, ppadn celou rodinu naopak dosad do lohy nevinn obti. MPR sv minul traumata pehrv v novch verzch, m se marn pokou zbavit se jich. Podle Kagana a Schlosbergov (1989) to bv doprovzeno regresivnm chovnm; lenov rodiny se instinktivn vracej do doby, kdy byli sami nejvce traumatizovan a nejvce podporu rodiny potebovali. V tomto ohledu se v MPR vvoj j akoby zasekl - a to pes znmou skutenost, e je v n vechno v neustlm pohybu. Citovan autorsk dvojice uvd, e i stav krize se v MPR me stt zleitost nvyku. Nvykov mohou bt i zpsoby chovn, je se bn nead pod zhlav zvislost - nap. promiskuitn chovn, sexuln zneuvn dt, tky z domova, krdee jsou nvyky, kter maj mnoho podobnost s nvykem na alkohol a jin drogy. Nvyk je tak eenm" problmu, nplast" na trauma. 78

5 SOCILNI PRCE S MNOHOPROBLEMOVYMI RODINAMI

5.2 Principy terapeutick prce s MPR

Prvn kontakt
Prvnmu kontaktu agentury poskytujc terapeutickou pomoc MPR obvykle pedchz kontakt tto rodiny s pracovnkem organizace, kter reaguje na pslun podnt. Podntem bv chovn dtte i dosplho, kter pekroilo nosn meze", a u jsou tyto meze definovny zkonem, kolnm.dem, mstnmi zvyklostmi nebo jinak. Klst si v takovm ppad otzku, kdo je zadavatelem zakzky", tj.kdo inicioval to, aby se s rodinou terapeuticky pracovalo, nepovauji za nutn a pnosn. Zakzka" je vsledkem souinnosti vech aktr, vetn rodiny. Subjekt, kter prci s rodinou iniciuje (soud, kola, mstn ad, policie), skoro vdy disponuje uritou moc. Monost pouit tto moci je MPR znma a pedstavuje pro ni hrozbu. Pracovnk poskytujc terapeutickou pomoc proto mus potat s defenzivnm postojem zejmna u dosplch len rodiny. Ochota len rodiny dochzet na terapeutick sezen do instituce poskytujc odbornou pomoc nebude vysok. MPR asto nedodruje dohodnut termny, ppadn se v dohodnutch termnech nedostav ti, kdo byli pozvni. Pokud je to mon, je proto lep s MPR pracovat v domcm prosted. Nutnou podmnkou je souhlas dosplch len rodiny. Domc prosted dv rodin pocit jistoty. Bhem prvnch kontakt m pi tom terapeut nevyhnuteln roli nvtvnka a ml by ji akceptovat. Zsadn vc je samozejm zskn dvry. MPR za sebou mv dlouhou srii kontakt s rznmi pracovnky a organizacemi, kte se angaovali v een nkterch rodinnch problm. Vyplat se bhem prvnch kontakt zjistit, s km rodina byla -v kontaktu a jak tento kontakt vnmala. Je mon, e i v okamiku, kdy se s rodinou zan intenzivn terapeuticky pracovat, je MPR paraleln napojena na nkolik jinch organizac, resp. pracovnk. I o tom je nutn vdt a dohodnout rozdlen kompetenc. Jedna organizace a v n jeden pracovnk by mli mt koordinujc funkci. Pokud se to nepoda, rodinn chaos bude pravdpodobn umocovn chaosem nekoordinovanch intervenc. Poskytovatel terapeutick pomoci by ml doshnout toho, aby ho rodina vnmala jako partnera, v optimlnm ppad jako spojence. Proto je vhodn, aby dnou represivn moc vi rodin nedisponoval. Pokud agentura poskytujc terapeutickou pomoc poskytuje pouze terapeutickou pomoc a nem vi klientm jin povinnosti, ppadn pravomoci, je v jednodu pozici ne agentura, kter je krom terapie povena sttem k vkonu sociln-prvn ochrany dt.

79

v rnnAl

Definice cl
Co intervence typicky MPR na zatku terapie vid jinak ne terapeuti. Cle rodiny mohou bt z hlediska terapeuta mlo pnosn, nereln, nebo dokonce destruktivn. Nkte lenov rodiny mohou tvrdit, e dn cle nemaj. Minuchin a spoluautoi (1967) uvdj, e chud lid na rozdl o lia lpe spoleensky postavench vstupuj do psychoterapie mlo ochotn, jsou j asto zklamni a pedasn ji ukonuj. Jsou znevhodnni um, e iwjsou zvykl vyjadovat sv mylenky a pocity zpsobem, jak oekv terapeut Pokud do terapie vstoup, oekvaj pm rady. Maj pedstavu, ze ae lerapeut bude vnovat jejich zdrav (nejen duevnmu, ale i somatickmu i-, e bude terapii jasn strukturovat, e bude sice laskav, ale bude pro klienta pedstavovat autoritu. Tato oekvn hraj roli i pi psychoterapii MPR. Stejn jako v ppadov prci by mla i pi terapii MPR platit zsada zanat od toho, kde je klient". Nen jin monost ne vyut pedstavu cl, kter je MPR schopn a ochotn definovat. Tuto pedstavu je vak mon a v nkterch ppadech nutn korigovat poukazem na limity dan ZdKOem, ppadn zjmy jinch lid. Pi pokusu o definici cle se obvykle vyno cl nkolik. M-li byt ierapeutick prce efektivn, je teba mezi nimi stanovit priority. Ten, kdo zan pracovat s MPR, se mus pipravit na to, e jako priorita se objev zkladn existenn zajitn rodiny a zvldn zkladnch provoznch kon. Kaplanova (1986) doporuuje zanat prci s MPR pokud mono z tto roviny tedy od zleitost tkajcch se prce, dochzky dt do koly, hospodaen s penzi, jdla, hygieny, topen, pe o zdrav (vetn pe o chrup) a dopravy. Pokud zde terapeut doshne spchu, tj. poda se mu napojit rodinu na dostupn zdroje podpory, vnm to rodina jako zsadn pokrok a zv to jej ochotu pracovat na interpersonlnch problmech. Doporuen Kaplanov koresponduje s rozenou pedstavou o hierarchii lidskch poteb uspokojen zkladnch poteb je podmnkou toho, aby se lovk zaal siaiat o uspokojen poteb vych. Kaplanova klade ppadnou otzku: Jak by se mohla matka, kter nem prci a nen schopna platit byt, zajmat o diskuse tkajc se psychickch a vztahovch problm? Ped takovmi problmy budou mt nutn pednost tivj, bezprostednj starosti. Terapeutovi se me zdt, e koncentrace rodiny na jeden problm jednoho lena (nap. na vznikajc drogovou zvislost syna, na koln problmy dcery, na nruiv hrstv otce spojen se zadluovnm, na depresi matky) je zpsob, kterm rodina odvrac pozornost od komplexnjch vztahovch problm (nap. od nechuti rodi spolu t, od obav dtte ze ztrty rodi, od averze nevlastnho rodie vi vyennm" dtem). Tato skryt agenda vak ke slovu asem pijde, bude-li terapeut schopen akceptovat v prvn etap prce s rodinou jej definici toho, co je v nepodku. 80

5 SOCILNI PRCE S MNOHOPROBLEMOVMI RODINAMI

Pebrn odpovdnosti za leny rodiny je pi prci s MPR pro pomhajcho pracovnka velkm pokuenm a zrove past. Jakmile terapeut za rodinu zane rozhodovat, jakmile se sm ujm funkc, kter m plnit rodina, tercpifc selhala. I v ppad, kdy terapeut pomh rodin eit praktick, exisk..i^ii obte, nesm ztrcet ze zetele jej autonomii, jej odpovdnost, jej zdroje. ooecnm clem terapie m bt posilovn kompetence rodiny eit vlastn pote. Terapeut je jen doasnm spojencem rodiny; ve, co podnik, by mlo smovat ke stavu, ve kterm ho rodina nebude potebovat.

Postup terapie
Jakmile je dosaeno vznamnjho pokroku v oblasti instrumentlnho fungovn rodiny, je mon v terapii pejt k psychickm a interpersonlnfin kontextm obt rodiny. Nen mon ani douc ekat na dokonal zvldnut instrumentlnho fungovn - tento idel bude s vtinou MPR nedosaiteln. Vznamnmi dalmi kontexty jsou zejmna: m emon klima rodiny, zvldn emoc v rodinn interakci (v MPR jsou ast projevy zlosti, smutku, apatie, zkosti); struktura a povaha vztah mezi leny rodiny v souasnosti (v jejich rmci dostvaj individuln obte novou systmovou logiku); vazby rodiny na jin lidi, na jin rodiny, na sousedsk komunity, na organizace (zde je typicky velk przdno", ppadn vn konflikty); minulost rodiny (v n je mon objevit neeen traumata, kter se pedvaj pes generace); budoucnost rodiny (co je obvykle sfra chybjcch nebo nerelnch pedstav). Emon projevy, kter pro rodinu pedstavuj zt, je mon vyuvat v terapii tak, e terapeut hled jejich vznam a konfrontuje leny rodiny s potebami, kter emon reakce signalizuj. Jakmile zanou lenov rodiny vnmat sv poteby, nen ji obvykle nutn uchylovat se k jejich emon siln zabarvenmu signalizovn. Jakmile je to mon, terapeut by ml zat s rodinou vyjasovat aktuln vztahy, minulost i vize-budoucnosti, a to nejlpe v uveden posloupnosti: od souasnosti k minulosti,_a pak teprve k budoucnosti. Postupuje se tak od mn nronho k nronjmu. Zstvat pouze v rovin vztah zde a nyn" (co se povauje za dostaten pi nkterch formch indivduami, prov a skupinov psychoterapie) me bt pi prci s MPR mlo. Teprve reflexe rodinnch problm v dostaten irok perspektiv ili explorace souvislost pesahujcch horizont individulnho ivota dv nadji na to, e ivot 81

SOCILNI PRCE V PRAXI

rodiny pestane bt urovn neuvdomovanmi obavami a odreagovvnm minulch zrann na nhradnch clech. K mapovn souasnch rodinnch vztah se hod kresebn techniky (nap. lenov rodiny nakreslen jako zvata), projektivn testy (nap. spolen vklad vznamu tuovch skvrn v Rorschachov testu), ppadn genogramy (schmata znzorujc osoby a kvalitu vztah mezi nimi). Uvn takovch postup by mlo bt citliv. Jejich nespornou vhodou je rychl orientace v rodinnch vztazch; je vak teba si rozmyslet, zda je na konfrontaci s vsledkem rodina pipravena. Navc je mon, e MPR ji v minulosti taovto diagnostikovn svch vztah zaila, ba dokonce e s nm byla spojena rozhodnut, kter rodina vnmala negativn. I pouh nechu rodiny k testovn" by mla bt respektovna. Pro MPR mohou bt ve srovnn s testovmi postupy pijatelnj techniky mn nron na verbln dovednosti, kter umon nzornou prezentaci povahy vztah. Takovou technikou je nap. vytven soch" zaveden Satirovou. K popisu vztah me stait rozhovor, ve kterm jsou uplatnny prvky cirkulrnho dotazovn" propracovanho teoretiky systemick terapie. Instruktivnm modelem takovho dotazovn je spoleensk hra: Co by bylo, kdyby..."
Terapeut zjiuje, co by se stalo, kdyby otec chodil kad veer dom msto do hospody; kdyby se matka chovala opan, ne se chov; kdyby rodina pila o finann dvicy, kdyby byl syn umstn do lebny pro drogov zvisl; kdyby dcera zaala zase pravideln chodit do koly; kdyby babika odela do domova dchodc; kdyby matka odjela za pbuznmi na Slovensko a nechala otce, aby se doma staral o dti, apod. Cirkulrn otzky mohou porovnvat i intenzitu emoc: Kdo m z vs nejvt zlost (ltost, pocit bezmoci apod.), kdy pijde dcera dom pod vlivem drog? Komu z vs by nejvc chybla babika, kdyby pestala do rodiny dochzet? Kdo si nejvc peje, aby se o vai rodinu pestala zajmat sociln pracovnice z mstskho adu?

Tmto zpsobem je mon jednak zjistit rodinnou funkci symptom" perstajcch do kritickch situac, jednak odkrt povahu vztah mezi leny rodiny, ppadn i povahu vztah mezi leny rodiny a dalmi pro rodinu vznamnmi osobami. Aby mla analza vztah nadji na spch, je teba pomoci rodin vytvoit takov komunikan klima, v nm jeden druhmu naslouch, neperuuje ho, neodchz pry a poslze reaguje zpsobem, kter je pro komunikanho partnera iteln a pijateln. Nkte terapeuti organizuj rozbor aktulnch vztah tak, e provdj dlouh individuln interview s jednm lenem rodiny v ptomnosti ostatnch len rodiny, kter se sna motivovat k pozornmu naslouchm. lenov MPR tak mohou zat nco, co dosud nezaili - podvat se na rodinu a jej svt oima lovka, kterho maj celou dobu blzko a do nho se nedokzali vctit. Tempo konfrontace s povahou vztah by mla urovat sama rodina, piem terapeut by ml proces jistit (potvrzovat rodin, zeje na sprvn cest) 82

5 SOCILNI PRCE S MNOHOPROBLMOVMI RODINAMI

a jen vjimen zkouet ovlivovat jeho rychlost. Existuj rodiny, kter eknou kadmu vechno a hned. V tchto ppadech se me terapeut pokusit proces svovn brzdit. Jin rodiny se dlouho brn sdlit cokoli ze svho soukrom; u tch by terapeut udlal chybu, kdyby zkouel svm tlakem zrychlovat proces budovn dvry. Pi rozboru vztah bude konverzace s MPR nevyhnuteln naret na aktuln problmy rodiny a na jejich obvykl typ interpretace. Vtinou bude vhodn pokusit se tuto interpretaci dekonstruovat, a to tak, e terapeut bde pezkoumvat pedpoklady, na nich interpretace stoj, a otvrat nov sfry, v nicn se problm objevuje v jin podob dky jinmu kontextu. MPR by mela bt povzbuzovna ke konstrukci alternativnch vyprvn". Nbhy k lmto alternativnm vyprvnm, kter terapeut sly od jednotlivch len rodiny, me propojovat do jednoho vtho, koherentnjflio celku. Pro tento proces se uv metafory stavba novho hnzda". Alternativn vyprvn by mlo pechzet do akc, jich se ppadn me i sm terapeut zastovat. (Madsen 1999) Pokud terapeut pracuje se vztahy len rodiny k lidem stojcm mimo rodinu, bude asto pimen jeho roli oznaovat jako roli advokta rodinnch za.ii.iu, MPR mnohdy postrd dovednosti nutn k obhajovn vlastnch zjm. Terapeut me zskvat potebn informace, me rodinu doprovzet k jednnm, me partnerm rodiny objasovat poteby rodiny. V ppadech, kdy se rodina dostala na komunitn rovni do spor, me terapeut slouit v konfliktu jako mediator. Je-li nutn, aby nkdo z rodiny absolvoval specifick individuln program (protialkoholn lbu, pobyt v diagnostickm stavu apod.), terapeut me napomhat komunikaci mezi MPR a instituc poskytujc program jednomu lenu rodiny. Pi rozboru minulosti je dobr se zamit na tradice rodiny (viditeln v ritulech, zaslechnuteln v legendch tkajcch se vznamnch len rodiny) - nikoli proto, aby terapeut rodin nkter tradice zakazoval, ppadn j plnoval jin, ale proto, aby podpoil zvyklosti, o kterch me podle zprv od len rodiny soudit, e rodinu posiluj. Pravideln setkn s terapeutem se stvaj novm druhem rodinnho ritulu, kter by neml ruiv zasahovat do ritul jinch a pokud mono by se jim ml podobat. P prozkoumvn minulosti rodiny je teba zvltn pozornost vnovat situacm ztrty a odlouen. Me jt o mrt, rozvod, tk dtte z domova, umstn dtte do dtskho domova, uvznn, emigraci apod. Tyto traumatick zkuenosti, je mohou mt za sebou jak dospl lenov rodiny, tak dti, vedou k zamrznut" osobnostnho vvoje. Stvaj se jakmsi prokletm tch, kdo jimi byli postieni. Mylen a chovm takto postiench lid jsou traumatem natolik determinovny, e trauma - obvykle nevdomky - penej do dalch generac, ve kterch se v novm vydn opakuje.

83

SOCILNI PRACE V PRAXI Matka, kter byla jako dt sexuln zneuvna otcem, m starosti s dcerou, kierou sexulne obtuje matin druh. Otec, kter byl poprv uvznn v estncti letech, m syna, kterno ve stejnm vku soud odsoudil k veejn prospn prci za vykraden auta Mlad matka, kter vyrstala v dtskm domov, po porodu penechv svoje dt k adopci, protoe, si netrouf ho sama vychovat

Minulost rodiny lze mapovat tak pomoc genogram, kter zahrnuj vechny generace, o nich maj lenov rodiny povdomost. Blzkou minulost rodiny lze najt v rodinnch albech a jinch pamtkch, pokud je rodina ochotn je terapeutovi pedvst. Pi prci s minulmi udlostmi jde nejen o odkrvn traumat, ale i o reaktivaci pozitivnch zitk, pokud se takov da najt. Pi exploraci osobn historie rodi se v nkterch ppadech zjisti. ?e jejich apatie a trval depresivn ladn souvis s tm, e je jejich roG^ v iesivi zanedbvali, ppadn odkldali do pe pbuznch, i dokonce do stavnch zazen. Kagan a Schlosbergerov (1989) soud, e terapeut na takovch rodich neme pmoae poadovat, aby se angaovali v pi o sv dti, dokud jim neposkytne zitek, e se nkdo star o n. Takov zakex y byl v individuln psychoterapii nejspe oznaovn jako korektivn emon zkuenost. Tito autoi doporuuj, aby na zatku terapeutick prce s rodinou byly pozornost a pe terapeuta vnovny pouze rodim. Spolen sezen rodiny, na nich jsou ptomny dti, pedstavuj pro tyto rodie stres - jen tko snej situaci, kdy jsou pozornost a pe vnovny nkomu jinmu ne jim. I kdy jsou pozdji dti pizvny k setknm s terapeutem, mli by rodie rozhodovat o tom, kolik pozornosti bude dtem vnovno. Stejn jako individuln terapie lid s poruchami osobnosti nar rodinn terapie MPR na odpor ke zmn. Smyslem odporu je udrovn stvajcho stavu, kter lenov rodiny vnmaj jako mn stresujc ne konfrontaci s tkmi traumaty a pokusy je eit. Odpor je pirozenm doprovodem kad psychoterapie. Kad psychoterapie pedstavuje krom nadje i ohroen dosavadnch jistot, monost zhroucen a rekonfigurovm st aktulnch vztahu. M-li bt pnosn pro lovka v minulosti traumatizovanho zhroucenm vazeb k blzkm lidem, mus pedevm respektovat jeho monosti, jeho ochotu sondovat zasut zrann a vystavovat se zmnm s nepedpovditelnmi dsledky. Jednou z monch obran rodiny proti terapii je neptomnost nkoho z dosplch bhem terapeutickch sezen. Pokud by terapeut trval na tom, e se neptomn pt mus dostavit, zahajuje tm souboj, kter neme vyhrt. Msto toho je lep neptomnost lena rodiny akceptovat a s ptomnmi leny rodiny zkoumat mon dvody. Takov zkoumn by v dnm ppad nemlo vst k odsuzovn neptomnho. Dal obranou rodiny me bt agresivn chovn, kter je vhodn interpretovat jako projev frustrace: je teba necouvat ped nm ani s agresivn se chovajcm lenem rodiny nezahajovat boj. Terapeut by ml agresivn se chovajcmu lovku pomoci objevit 84

5 SOCILNI PRACE S MNOHOPROBLEMOVYMI RODINAMI

smys! jeho chovan a souasn by mla smysl tohoto chovn pochopit rodina. Rozbor agresivity asto uke jej rub - pocity zrann a bezmoci. Obrannou reakc rodiny na terapii bv tak hluk popisovan terapeuty j a*, o vudyptomn kulisa bhem prvnch sezen s rodinou. Zdrojem hluku mue bt televize, rozhlas, mal dti, zvata, vchzejc a odchzejc soused... Minuchin a jeho skupina ve ve citovan prci tvrd, e v takov situaci se terapeut mus stt dekdovaem" zprv, mus opakovat, co zaslechl, a ujiovat se, e jeho zprva byla zamlenm pjemcem opravdu pijata. Rodina se postupn u komunikovat tak, aby kad mohl vnmat, co se k, a aby kad sdlen mlo nadji bt vyslechnuto. oarannou funkci m i poprn udlost, kter zavdaly popud k zahitiii terapie (dt se opailo nhodou, otce opili kamardi a stalo se to jen jednou apod.), ppadn poprn dsledk tto udlosti. Nem smysl, aby tersjeut vnucoval rodin takovou interpretaci udlosti, kterou rodina odmt. Tm nem bt eeno, e by terapeut ml ignorovat riziko, je udlost pro nkoho z rodiny pedstavovala. Ml by vak udlost oznaovat pro rodinu pijatelnm slovnkem.

Organizace terapie
Jak bylo ji uvedeno, zkladn podmnkou spchu terapie je vybudovn vztahu respektu a dvry mezi terapeutem a rodinou. Vzhledem k tomu je vhodn, aby s rodinou soustavn pracoval jeden terapeut spe ne dvojice terapeut i tm terapeut. (Donedvna praktikovan sledovn terapeutick prce tzv. reflektivnm tmem, kter proces terapie pozoroval jednocestnm zrcadlem na pd instituce poskytujc lbu, se dnes obecn opout. Pi prc s MPR by byl takov postup vysloven kontraproduktivn.) Dlka terapie MPR je minimln nkolik msc. Frekvence terapeutickch setkn nebv na zatku terapie ni ne jedna a dv schzky za tden, ke konci terapie jsoirintervaly schzek del. Budovn kvalitnch, pozitivnch vztah mezi terapeutem a leny rodiny me bt extrmn tk, protoe nkte z len rodiny takov vztah nikdy nezaili. Terapeutova dvryhodnost, stabilita a angaovanost na osudu rodiny bvaj tvrd testovny. Odezvou rodiny na svou snahu j pomoci bude teiapeut pracujc s MPR nutn asto frustrovn. M-li uspt, potebuje kvaitin vcvik v rozsahu mnoha destek hodin specificky zamen na prci s rodinami (absolvovn standardnch vzdlvacch program na odbornch kolch i univerzitch nesta - tyto programy a na vjimky terapeutick vcviky nenabzej) a masivn podporu ze strany vlastn organizace. Vedle toho terapeut potebuje pravidelnou supervizi. Krom supervdze potebuje mt monost okamit konzultace s kolegou nebo se supervizorem v situacch, kter se mu podle jeho mnn nepodailo dobe zvldnout. 85

SOCILNI PRACE V PRAXI

Organizace terapie by mla podporovat maximln dosaitelnost terapeuta ze strany rodiny. Ideln by jist bylo, kdyby terapeut mohl bt rodin k dispozici kdykoli, i mimo dohodnut nvtvy. Doporuuje se, aby alespo v zatcch terapie mli lenov rodiny monost terapeuta telefonicky Kontaktovat kdykoli a aby terapeut vyhovl jejich dosti o schzku v nejblim monm termnu. Z uvedenho vyplv, e jeden terapeut me mt souasn v pi zhruba deset rodin. Termn ukonen terapie je douc dohodnout s rodinou dlouho oopi eclu. I kdy dohodnut je, je teba potat se zhorenm fungovnm rodiny tsn ped koncem terapie, ppadn i se vznikem novch individulnch pznak". Konec terapie s MPR by v dnm ppad neml bt nhl, intervaly mezi sezenmi by se mly postupn prodluovat. Soubn je nutn vnovat pozornost jinm zdrojm pomoci, kter by rodina v budoucnu mohla vyuvat.
a Tradin zamen terapie s rodinami, kter maj mnoho problm, sledovalo ;aKo hlavn cl een problm. Problmy maj bt v prbhu terapie popsny a m se s nimi nco stt. Takov zamen me vystit v to, e terapie bezdky posiluje problmy, kter se nepodailo vyeit. Abychom se tomuto nebezpe vyhnuli, meme zkouet vypracovat s rodinou pitalivou vizi budoucnosti a napomhat jejmu uskuteovn. Formulace vize me zat jednoduchou otzkou poloenou rodin: Kde byste chtli bt, a nae spolen prce bude konit?" nebo Jak poznme, e u nai prci meme ukonit?". Jon je osmilet chlapec, jeho otec David se ji potvrt rozchz se svou manelkou, nevlastn Jonovou matkou Ruth. ena ji nen schopna tolerovat muovo pit a neodpovdn chovn. Nadila mu, aby s Jonem opustil jej domcnost. To se u jednou pedtm stalo; Jon a jeho otec ili jinde, ale kdy mu piel " o prci i o bydlen, Ruth je zase vzala k sob. Ruth vychovv dv dcery z prvnho manelstv. Rodina byla mnohokrt v kontaktu se socilnmi slubami. Na agenturu poskytujc terapii byli nyn odkzan proto, e mezi maneli dochzelo k hdkm a.David se nezajmal ani o syna, ani o nevlastn dcery. Po pedchozch zkuenostech se socilnmi slubami jsou Ruth i David skeptit, nedoufaj, e by jim nkdo mphl pomoci. Davidv zjem se zd o mlo vy, ale souasn se ukazuje, e pomoc, kter mu byla v minulosti nabzena, nikdy nevyuil. Terapeut bhem vodnch rozhovor s rodinou zjistil, e David absolvoval stedn kolu a e je na to hrd. Zavedl s nm na kolu e. David popsa, jak pro nj byla kola tk a jak nesnadn bylo skloubit poadavky sportu, ktermu se intenzivn vnoval, s poadavky studijnmi. Souasn se - po otzce terapeuta - zmnil o tom, e by byl rd, kdyby tak Jon studoval a doshl nejmn maturity. Pedstavu, jak syn maturuje, pak terapeut s Davidem zaal rozvjet. Ptal se nap. na to, kno by bylo vhodn pozvat na oslavu synovy maturity. Ptal se i na to, co by po ppadn spn maturit ekl David Jonovi. Kdy byla pedstava maturity jasn vypracovna, ptal se terapeut Davida na to, co bude teba udlat, aby se vize naplnila. David se

86

5 SOCILN PRCE S MNOHOPROBLMOVMI RODINAMI pokou to popsat. Terapeut se pak zam na vzvy, kter Davidovi pin blzk budoucnost. Blzkou budoucnost pak spolen plnuj tak, aby smovala k cli vzdlenmu.
Voln zpracovno podle Madsen, W. C. (1990): Collaborative therapy with multi-stressed families. 7?7e Guilford Press, New York.

LITERATURA
Pouit literatura Kagan, R., Schlosberg, S. (1989): Families in perpetual crisis. W. W. Norton, New York. Kaplan, L. (1986): Working with multiproblem families. D. C. Heath and Co., Lexington. Madsen, W. C. (1999): Collaborative therapy with multi-stressed families. The Guilford P; ess, New York. Minuchin, S., et al. (1967): Families of the slums. Basic Books, New York. i-aveodtstedt, E. (1965): A comparison of the child-rearing environment of upper-lower and very low-lower class families. American Journal of Orthopsychiatry. Vol. 35, No. l,s. 89-98. Sharlin, S.A., Shamai, M. (2000): Therapeutic intervention with poor, unorganized families. The Haworth Clinical Practice Press, New York. Schlesinger, B. (1965): The multiproblem family. 2 nd ed. Toronto University Press, Toronto. Snell-Johns, J., Mendez, J. L., Smith, B. H. (2004): Evidence-based solutions for overcoming access barriers decreasing attrition, and promoting change with underserved families. Journal of Family Psychology. Vol. 18, No. 1, s. 19-35. Doporuen literatura Matouek, O. (2003): Rodina jako instituce a vztahov si. 3. vyd., Slon, Praha. Nichols, M. N., Schwartz, R. C. (1998): Family therapy. Allyn and Bacon, Boston. Satirv, V. (1994): Kniha o rodin. Knin klub, Praha. Sobotkov, I. (2001): Psychologie rodiny. Portl, Praha.

87

Kapitola 6

Sociln prce se zdravotn znevhodnnmi

Jana Kolkov, Pavla Kodymov

iesne daje o potu zdravotn znevhodnnch osob neexistuj. Tento fakt je dn nkolika skutenostmi: neexistuje systm pedvn vech relevantnch informac mezi zdravotnictvm a socilnmi slubami; v dostupnch statistikch nejsou evidovny vechny druhy postien; zvazn evidence je kvli ochran osobnch dat zavedena pouze u nkterch onemocnn, a to pedevm u tch, kde se pedpokld jejich epidemiologick charakter. Jako podklady pro odhady potu zdravotn znevhodnnch osob lze vyuvat daje od instituc, kter tmto osobm poskytuj sociln pi i pomoc. Dalm z monch zdroj je sledovn potu invalidnch dchod i vydanch mimodnch vhod, poskytnut invalidn dchody se vak neeviduj ani netd podle jednotlivch druh onemocnn a mimodn vhody jsou ve vtin ppad udlovny osobm, u nich se vyskytuje pohybov postien a postien v orientaci. V esk republice existuje nkolik destek klasifikanch pstup, kter jsou v nkterch ppadech nesoumiteln i nekompatibiln (nap. vymezeni zdravotnho postien pro ely dvek sttn sociln podpory versus pojet zdravotn postien pro ely povinn koln dochzky). Zahrnuj situace a stavy nesoumiteln z hlediska zvanosti a hloubky postien (nap. plnou bezmocnost versus pspvek na brlovou obrubu z veejnho zdravotnho pojitn). Existence ady klasifikanch kritri bv kritizovna (zejmna obany se zdravotnm postiem'm) a bv poadovno vypracovn 89

SOCILNI PRACE V PRAXI

Odhad potu zdravotn postiench v R

Typ postien zrakov znevhodnen sluchov znevhodnn poruchy ei slepohluchota mentln znevhodnn vady pohybovho stroji diabetes cvn mozkov phody epilepsie duevn nemoc

Poet lid s postienm 60 tisc (z nich u 17 tisc velmi tk postien) 300 tisc (z nich 15 tisc zcela hluchch) 60 tisc 1500 300 tisc 300 tisc
480 tisc (z nich 70 tisc inzulinovanch)

150 tisc 140 tisc 100 tisc

jednotn definice pojmu zdravotnho postien. Existence rznorodch klasifikac je vak oprvnn. Reln toti existuje ada systm podpory, kter klasifikuj rzn strnky projev a dsledk zdravotnho postien. Pehled o potu oban se zdravotnm znevhodnnm me bt jen pehledem oban, kte jsou sledovni v urit klasifikan soustav. Statistiky vypracovan OSN a Svtovou zdravotnickou organizac uvdj, e na svt ije asi 500 milion lid se zdravotnm znevhodnnm. Jedn se zhruba o kadho destho lovka. Podle Vysokajov (2000) ije v esk republice asi 1,2 milionu oban se zdravotnm znevhodnnm (tab. 6.1). Krom uvedench nejastji se vyskytujcch postien existuje jet znan mnostv statisticky nepodchycench osob trpcch vrozenmi vvojovmi vadami, onkologickmi onemocnnmi, roztrouenou sklerzou, Parkinsonovou nemoc, dermatzami, fenylketonuri apod. Podle provedench vzkum sami zdravotn znevhodnn potvrzuj, e nestoj o soucit, nechtj bt pouze obsluhovni v sebelepch stavech a nemocnicch. Stejn jako vichni ostatn lid chtj t ve spolenosti nejblich tam, kde se narodili, vst normln osobn i rodinn ivot, t ve vlastnm byt, mt zamstnn, rozhodovat sami, jak budou trvit as. Toto ve upednostuj ped sebedokonalej p v rznch typech kolektivnch zazen vyleujcch je z kadodennho ivota spolenosti. Usiluj o nalezen pimenho pracovnho a spoleenskho uplatnn a tm dosaen osobnho uspokojen jako ostatn lid. Chtj mt stejn prva jako nepostien, co ve svch dsledcch znamen i piznn jejich prva na odlinost. (Starov 2003)
90

SOCILN PRCE SE ZDRAVOTN ZNEVHODNNMI

6.1 Terminologie
Od sedmdestch let 20. stolet slil mezi pedstaviteli organizac osob se zdravotnm postienm a profesionly v oblasti postien kritick postoj k terminologii uvan do t doby. Termny postien a hendikep byly toti asto uvny nejasnm zpsobem a odrely lkask (diagnostick) pstup, kter se neohlel na podmnky, v nich lid ij. V roce 1980 schvlila Svtov zdravotnick organizace Mezinrodn klasifikaci vad, postien a hendiktp (ICIDH), kter pinesla pesnj a zrove i relativistick pstup. Toto tdn rozliovalo mezi vadou, postienm a hendikepem. Posledn revidovan verze Mezinrodn klasifikace zdravotnch stav a jejich nsledk (ICIDH-2) pijat Svatovou zdravotnickou organizac pin podstatnou zmnu a pouv nsledujc terminologii: postien {impairment) jsou problmy tkajc se tlesnch funkc a tlesnch struktur; tyto problmy mohou bt pinou omezen v innostech (activity limitations), na tto rovni je dsledek popisovn z hlediska jednotlivce; mohu bt tak pinou omezen ve spoleenskch aktivitch (participation restrictions), m jsou oznaovny dsledky ir, sociln. Druh a tet rovni by odpovdal u ns uvan pojem hendikep. Vechny ti termny se daj zahrnout pod pojem disability (co je mon pekldat i jako znevhodnn), pokud m bt vyjdeno, e z njakho hlediska pedstavuj problm. Neutrlnejm zasteujcm pojmem me bt fungovn. ICIDH byla a je iroce vyuvna v oblastech jako je rehabilitace, vzdlvn, statistika a demografie, politika a legislativa, sociologie, ekonomika nebo antropologie. Integrace znamen ast v socilnch vztazch; jej pojet a rzn stupn budeme ble charakterizovat v nsledujcch stech textu. Segregace znamen vylenn ze spoleeaskch vztah, izolaci, rezignaci na spoleensk vztahy, podvolen se hendikepu. Znevhodnn se stv nepekroitelnou barirou mezi hendikepovanm a tmi druhmi. Pomr mezi integranmi a segreganmi snahami je v souasnm svt chpn jako jeden z ukazatel humanity, kulturnosti a vysplosti spolenosti. Prevence znamen innost zamenou na zamezen vzniku fyzick, intelektov, psychick nebo smyslov vady (primrn prevence) nebo zamezen th, aby vada zpsobila trval funkn omezen nebo postien (sekundrn prevence). Prevence me zahrnovat mnoho typ innost, jako je primrn zdravotn pe, prenatln a postnatln pe, vchova tkajc se vivy, okovn a opaten pro kontrolu endemickch nemoc, bezpenostn pravidla i programy pro prevenci nehod v rznch prostedch (nap. adaptace pracovnho prosted k prevenci nemoc z povolm a nslednch postien).
91

rni/t v

Rehabilitace je soubor postup, jejich clem je umonit osobm se zdravotnm postienm, aby doshly a zachovaly si optimln lyikou, smyslovou, intelektovou, psychickou nebo sociln rove funkc a byly \ nejvy mon me nezvisl. Rehabilitace me zahrnovat opaten pro zajitni nebo obnovu funkc i opaten kompenzujc ztrtu nebo absenci funkce nebo funknho omezen. Me mt povahu zkladn rehabilitace i clench aktivit podporujcch nap. pracovn rehabilitaci. Vyrovnvn pleitost je proces, jeho prostednictvm jsou rzn systmy spolenosti, jako nap. sluby, innosti, informace a dokumentace, zpstupovny vem lidem, zvlt osobm se zdravotnm znevhodnnm. Princip rovnch prv znamen, e poteby kadho jednotlivce jsou stejn dleit, e tyto poteby mus bt ve spolenosti zkladem pro plnovn. Vechny zdroje mus bt dostupn kadmu. Osoby se zdravotnm znevhodnnm jsou pedevm oban a maj prvo t ve sv pvodn komunite. Mly by dostvat takovou podporu, jakou v rmci standardnch struktur vzdlvm, zdravotn pe, zamstnvn a socilnch slueb potebuj. Kdy osoby se zdravotnm postienm doshnou stejnch prv, mly by tak mt stejn povinnosti. Jako soust procesu vyrovnn pleitost by mla bt provedena opaten pomhajc osobm se zdravotnm znevhodnnm pijmout plnou odpovdnost len spolenosti.

6.2 Koncepce ucelen rehabilitace

Rehabilitace zan bt v souasnosti chpna nikoli jako vhradn zdravotnick aktivita ve smyslu fyzioterapie, ale jako interdisciplinrn obor, kter zahrnuje nejen zdravotnickou, ale tak sociln-prvn a pedagogicko-psychologickou pi. Pfeiffer (1999) k tomu uvd: Rehabilitace by se mla dostat do poped zjmu v na politice. Evropsk unie vechny sv leny vyzv, aby rehabilitaci chpali jako nedlnou soust politiky sttu. Prv tento typ informac nm otevr oi a vysvtluje, e rehabilitace nem tlocvik nebo fyzikami medicna, ale plynul a koordinovan sil o optimln integraci do ivota pi vyuit vech dostupnch prostedk lebnch, socilnch, vchovnch (pedagogickch) a v neposledn ad i pracovnch." Jesensk (1995) uv pro ucelenou rehabilitaci pevzatho termnu komprehenzivn rehabilitace" a clem ji podle zmrem pi plnn kol, ale tak podle jednotlivch instituc a prostedk, kter jsou pi n aplikovny, na tyi hlavn sloky: rehabilitaci lebnou, pracovn, sociln a pedagogickou. Novosad (2000) uvd navc rehabilitaci psychologickou a volnoasovou a jednotliv sloky charakterizuje takto:

92

6 SOCILNI PRACE SE ZDRAVOTN ZNEVHODNNMI Zdravotn (lebn) rehabilitace zahrnuje nap. operan npravu, medikamentzni lbu, fyzioterapii (npravn tlocvik, elektrolbu, lzeskou lbu atd.), ergoterapii (ncvik sebeobsluhy, lbu prac apod.). Psychologick rehabilitace usiluje nap. o zvldnut psychick krize spojen se zmnou zdravotnho stavu, o zmnu v sebehodnocen a ivotn orientaci postienho. Me mt formu individuln i skupinov psychoterapie, arteterapie, trninku psychosocilnch dovednost apod. Pedagogick rehabilitace se zamuje na oblast vchovy, vzdlvn a-ppravy na ivot a povoln, na rozvoj sobstanosti i schopnost a nadn jedince Mezi jej prostedky pat reedukace, kompenzace, vytven individulnch vzdlvacch pln a jejich realizace apod. zce souvisejc pracovn rehabilitace se tk pracovnho uplatnn jedince. Jde o profesn ppravu, przkum trhu pracovnch pleitost a karirov poradenstv, vytven a ochranu pracovnch pleitost apod. \olnoasov rehabilitace se zamuje na zjmov, sportovn a kulturn v>zit, sebevzdlvn; me vyuvat metody pedagogiky zitku prostednictvm zooterapie apod. Clem sociln rehabilitace je existenn, resp. materiln zabezpeen a legislativn ochrana jedince s postienm, jeho zalenn do spolenosti, uplatnn osobnostnho potencilu, (re)socializace, zajitn komunitn podpory, socilnch slueb, pravy mstnch podmnek. Tyto cle konkretizujeme ne. Dle Novosad (2000) vysvtluje: Pi ucelen rehabilitaci jde tedy zejmna o provzan a tmov vyuvn aplikovanch metod z oblasti lkastv, sociln prce, vchovy, vzdlvn a profesn ppravy i podporovanho pracovnho uplatnn k adaptaci jedince na odlin, nestandardn i zten ivotni podmnky a k zskn nebo znovuzskn a upevnn nejvy mon samostatnosti a pimen funkn schopnosti." V tomto smyslu jde o rehabilitaci dlouhodobou, kterou je nutn odliit od rehabilitace krtkodob i pechodn, jejm clem je nvrat ke stavu zdrav a upevnn celkov kondice. Rehabilitace se ovem tk nejen lid, kte pvodn ili a vyvjeli se jako zdrav jedinci a teprve v dsledku onemocnn i razu byli vyazeni ze svch kadodennch stereotyp, ale tak tch jedinc, kte se narodili se zdravotnm znevhodnnm, ppadn s nm ij od dtstv. Rehabilitace se dje v rznch institucch (nap. zdravotnickch zazench, v zazench a stavech sociln pe, specilnch kolch), pi prci, v rodin a v poslednch-letech stle vce v rmci nesttnch neziskovch organizac (obansk sdruen, obecn prospn spolenosti apod.).

93

HAUt V PRAXI

Sociln rehabilitace v rmci ucelen rehabilitace

lovk je spoleensk bytost. Je v rmci lidsk spolenosti humanizovn a socializovn. Tot plat o lovku se zdravotnm znevhodnnm. Velmi tedy zle na jeho spoleenskm postaven, na roli, kterou ve spolenosti zaujm, na tom, jak je spolenost pijmn. Jak jsme ekli, sociln rehabilitace se v podstat zamuje na podporu fungovn lovka v bnch ivotnch situacch, nap. zabezpeenm ekonomickch a dalch hmotnch podmnek pro samostatn ivot, poskytovnm asistennch slueb v domcnosti a pomoc s vchovou dt, zajitnm prav bytu nebo automobilu, vcvikem pro pohyb v pirozenm prosted. Probh formou socioterapie (npravy i usmrnn vztah jedinec-komunita a naopak, poslen socilnho statutu jedince, rodiny a minoritn skupiny); ppadov sociln prce apod. Kvalita ivota Ud se zdravotnm znevhodnnm souvis rovn s jejich uspokojenm v rodin. Stabilita rodiny, jej len je zdravotn znevhodnn, tedy fungovn vech jejch systm a subsystm, je povaovna za zvan test zralosti osobnost partner. Zvltn problmy nastvaj v rodinch, ve kterch se narodilo dt se zdravotnm postienm - oekvn rodi, e se narod zdrav dt, nem naplnno, dostavuje se ok a postupn i dal tze vyrovnvn se s postienm dtte. Rovn prce pat mezi zkladn poteby lovka, a pokud nen saturovna, dochz k frustraci, i dokonce ke stresovmu stavu. Se sociln rehabilitac proto zce souvis pracovn rehabilitace. V um smyslu bv ziotoovna s pracovn ppravou (tedy se zskvnm vdomost, dovednost a nvyk ili s kvalifikac). ir pojet zahrnuje soustavnou pi vnovanou lidem se zdravotnm znevhodnnm, kter jim umon uplatnn na trhu prce. Jde pitom o obnoven pracovnho potencilu u lid, kte maj v dsledku zdravotnho znevhodnn snenou nebo zmnnou pracovn schopnost, nebo jsou dokonce prce neschopni. Pracovn rehabilitace me mt mnoho podob - od ergoterapeutickho zamen aktivit v dennch centrech (akoliv ergoterapie spad spe do oblasti zdravotn rehabilitace a nepedstavuje v pravm slova smyslu integraci do svta prce) pes rekvalifikaci a k plnohodnotnmu zamstnn lovka se zdravotnm znevhodnnm v rmci chrnnch dlen nebo na otevenm trhu prce.

Dvky a sociln sluby

Sociln dsledky zdravotnho postien jsou kompenzovny formou pennch pspvk a socilnch slueb. Ekonomick a dal materiln podmnky pro samostatn ivot jsou zabezpeovny formou piznn invalidnho dchodu (stenho, plnho) a dal94

6 SOCILNI PRCE SE ZDRAVOTN ZNEVHODNNMI sich finannch pspvk podle zkona . 117/1995 Sb.t o sttn sociln podpoe, t pspvk poskytovanch podle vyhlky MPSV R 182/1991 Sb. (nap. pspvky na rehabilitan a kompenzan pomcky). Nejvznamnjm prostedkem sociln rehabilitace jsou sociln sluby. Zdravotn postienm obanm jsou poskytovny zejmna v nsledujcch formch: Poskytovn technickch pomcek vetn souvisejcch slueb. Sluby osobn asistence pomhajc se zvldnutm bnch kadodennch dovednost a kon, kter by lovk dlal sm, kdyby mu v tom nebrnilo zdiavotn postien (tyto sluby zahrnuj i prvodce, peditatele a tlumonky lidem, jejich schopnosti jsou sneny v oblasti orientace nebo komunikace). B luby ec v ppad zdravotn postiench k dopravu do kol a zazen. Sluby ec dopravu pro jin ely. Peovatelsk sluba pomh lidem, jejich schopnosti zejmna v oblasti osobn pe a pe o domcnost jsou sneny, zvldnout pedem dohodnut bn kony, kter by dlali sami, kdyby jim v tom nebrnilo zdravotn znevhodnn. Sluby maj lovku umonit setrvat ve vlastnm domcm prosted a zachovat vlastn ivotn styl. Cnrnn bydlen je ureno lidem, jejich schopnosti jsou sneny zejmna v oblasti osobn pe a pe o domcnost a kte chtj t samostatn v bnm prosted. Poskytovan sluby podporuj sobstanost uivatele, ppadn nvrat do vlastnho domcho prosted nebo aspo zachovn i obnovenf pvodnho ivotnho stylu. Respitn (odlehovac) pe pomh rodinm, kter celoron peuj o dt s postienm, ve zvldnut pe za souasnho zachovn ve spolenosti bnch pleitost pro rodie (zamstnn apod.). Sluby jsou poskytovny zejmna formou doprovod dtte do koly, p v domcm prosted a tak formou krtkodobch pobyt. stavy a domovy sociln pe pro postien. stavn pe je vhodn v tch ppadech, kdy nelze jinm zpsobem poskytnout dlouhodobou pimenou pi a pomoc. Jedn se o tradin formu komplexnho zaopaten (ubytovn, strava, oetovatelsk zdravotn innost, rehabilitace, monost spoleenskch aktivit apod.) zdravotn postiench oban, kte vlastnmi silami, s pomoc rodin ani pi poskytovn peovatelskch slueb nejsou schopni samostatnho ivota. Penziony a domovy pro seniory a obany se zdravotnm postienm jsou uren lidem, jejich schopnosti jsou sneny zejmna v oblastech osobn pe a pe o domcnost a kte v tto situaci nechtj t ve vlastnm domcm prosted. Dvaj pednost slubm, jejich soust je bydlen mimo domov, nebo maj o takovou slubu zjem na pechodnou dobu

95

z dvodu, e dojde/dolo k doasnmu omezen jin pro n standardn sluby nebo pomoci rodiny. Poradenstv je realizovno prostednictvm poskytovn rad, informac o prvech, povinnostech a oprvnnch zjmech; dle odkazovnm, aktivn pomoc pi vyjednvn (zastupovnm nebo doprovzenm) lidem, kte v dsledku snen sobstanosti v nkterch oblastech, nap. v uplatovn prv a nrok, pouvn veejnch mst a slueb, kontaktu s komunitou i rodinou, komunikaci, nejsou schopni bez vnj podpory vyeit specifickou situaci ve svm ivot. Ran pe je orientovna na celou rodinu s dttem ranho veka, jeho vvoj je ohroen vlivem zdravotnho postien i biologickmi faktory neo prostedm. Do slueb se promtaj pedagogick, sociln a zdravotn opaten. Centra dennch slueb jsou urena lidem, jejich schopnosti jsou smeny nap. v oblasti osobn pe, pouvn veejnch mst a slueb, vyuu volnho asu, zskn a udren pracovnho msta, uplatovn prv a naroK, kontaktu s komunitou. Jde o kombinaci slueb poskytovanch v dennm reimu v zazen nebo pirozenm prosted, jejich podstatou je aktvizace uivatel, stabilizace nebo poslen jejich schopnost a dovednost. Ve vztahu k obanm se zdravotnm znevhodnnm jsou psobitm socilnch pracovnk ady (orgny mstn sttn sprvy a mstn samosprvy na seku socilnch vc), dle zazen sociln pe, zdravotn pe rzn nesttn zazen. V zazench poskytujcch sociln sluby vystupuje sociln pracovnk jako (Repkov, 1998): diagnostik a poradce: pomh obanovi zorientovat se v jeho socilnm prostoru a situaci a spolen s obanem identifikuje jeho poteby ve vztahu k monostem podpory; mediator zvolenho nstroje intervence (doporu nap. vhodnho realiztora sociln sluby); spoluhodnotitel efektivnosti pouitho nstroje intervence; stratg zmny (plnovn dalch monch intervenc v nvaznosti na dosaen efekt pouitch nstroj. Npl prce socilnch pracovnk v socilnch slubch je znan rozmanit, zahrnuje sociln depist, ternn sociln prci, diagnzu, een sociln-prvnch a sociln-zdravotnch problm uivatel sociln sluby, poradensk sluby, diagnostick, vchovn a psychologick innosti, zastupovn klient pi soudnch a sprvnch zench, prci s rodinou klienta, zprostedkovn kontakt na dal instituce a odbornky, spoluprc s ostat96

6 SOCILN PRACE SE ZDRAVOTN ZNEVHODNENMI

nrni odbornky pi een nepzniv sociln situace uivatele sociln sluby. Zasunuje i innosti metodick a analytick. (Analza a vyhodnocen innosti socilnch pracovnk z hlediska kvantity jejich poteby a z hlediska jefich pracovn npln 2004)

6.3 Idel inkluze, ppadn integrace

PY<-T> Integrace se v poslednch deseti i dvaceti letech uv v souvislosti

s !dmi se zdravotnm znevhodnnm asto. Pi integraci nejde jen o vyrovnvan pleitost pro hendikepovan, o pravu vztah majority" a minoriV" ^ jejich souit, ale tak o spnost zaleovn jedinc se zdravotnm /iievynodnnm do spolenosti. Novji jsou douc strategie sociln politiky s ohledem na znevhodnn skupiny oznaovny jako inkluze. Termn inklcize znamen zahrnut, nleen k celku. Inkluze znevhodnnch by mla bt soust hodnotovho systmu a osobnm pesvdenm kadho lovka. Inkluze znamen rovnoprvn vztah, ale pedevm postoj, pstup, hodnotu, pesvden. Integrace i inkluze jsou procesy, kter usiluj o plnohodnotn spolen ivot Jiendikepovanch i zdravch jedinc s respektovnm jejich individulnch schopnost a monost rozvoje. Hlavnm kritriem k uren stupn integrace lovka je kvalita spoleenskch vztah. Tyto vztahy mohou vykazovat nkolik stup: a pln sociln integrace je stav spoleensk a osobn pohody a pln ast v socilnch vztazch. m nhibovan integrace znamen znevhodnn, ne vak znemonn normlnch socilnch vztah (trma, ostych, stud, mal sebevdom v dsledku viditeln vady i poruchy). Omezen ast v socilnch vztazch znamen rezignaci i nemonost realizovat innosti a nkter vztahy (v praxi nap. vynechm cvien, zkaz tlesn nronjch innost). Zmenen ast v socilnch vztazch je omezenm tchto vztah na mikroprosted kadho jedince (rodina, ptel, soused). Jedn se o situaci, je s sebou jet nese monost zlepen jak v tlesn, tak v psychick strnce osobnosti. Ochuzen vztahy znamenaj rezignaci na ir spoleensk kontakty mimo rodinu i speciln instituci, v n se lovk nachz v dsledku tlesnch i psychickch zvltnost bez perspektivy zlepen stavu. Redukovan vztahy jsou charakteristick pro osoby s kontaktem na vrazn omezen poet osob (rodi, lka aj.), ppadn pro osoby uzaven do vlastnho svta. 97

SOCILNI PRACE V PRAXI

Naruen vztahy maj osoby neschopn udrovat sociln kontakty v dsledku jejich specifick poruchy i pro obecnou nepizpsobivost, je je vyazuje i ze ivota v rodin. Ve spoleensk izolaci jsou osoby, u nich je schopnost spoleensKch vztah nezjistiteln pro jejich izolovanost (osoby v stavech sociln pe, osoby s tkmi mentlnmi hendikepy, s fatlnmi tlesnmi vadami aj.). U dt a lid s tkm postienm stoj ped rozhodnutm, jak typ zazen i sluby vybrat, jejich rodiny. Speciln programy, jich se astn jen lid s postienm, dvaj uivatelm pocit vt ochrany a bezpe - ve skupin stejn zdravotn znevhodnnch ztrcej pocit vlunosti. Jejich rodinm dvaj pocit, e lovku s postienm je poskytovna specializovan pe. (Starov 2003) Vbr sluby by vak ml bt i prevenc pobytu ve sklenkovm prosted", kter intenzivn a dlouhodob programy do urit mry vytvej. V dsledku jejich uzavenosti je nutno potat s nsledujcmi riziky: rove bnch socilnch dovednost uivatel bv ni; uivatel se pozdji vyrovnvaj se svm hendikepem; na uivatele bvaj kladeny ni nroky; uivatelm chyb monost srovnn se zdravmi; uivatel maj vt pocit odlinosti; na uivatele je soustedna pozornost a vznik u nich pocit, e nemus vyvjet vlastn sil a vdy jim bude pomoeno. V nkterch zazench je integrace chpna jako spojen zdravotn znevhodnnch se zdravmi bez toho, e by se milo k vytven celku vy kvality". To je pouze poloviat een. Integrace znamen nutnost vytvet takov souit, kter vem zastnnm pin hlubok pozitivn zitek. Kad astnk programu by ml ctit, e do skupiny pat, e v n m pevn a bezpen msto, e na jeho innosti navazuje innost dalch, zeje potebn, e me ostatn ovlivovat a podporovat. spn integraci mus pedchzet vytvoen ady podmnek, kter ?e tkaj uivatele sluby, jeho rodiny i pslunho zazen. Sluba mus bt dostupn - nesm bt pli vzdlen, anebo mus bt dosaiteln s vyuitm bezbarirovch dopravnch prostedk. Dopravu mohou zajiovat tak osobn asistenti. Dleitm faktorem je kvalitn pprava pracovnk. Pouh snaha a entuziasmus bez teoretickch a praktickch znalost a orientace v problematice nesta. Integrace mus bt odpovdnou a svobodnou volbou kadho p acovnka, protoe s sebou nese jin a vt nroky na odborn i lidsk pstup k uivatelm. Zsadn podmnkou je pijet uivatele skupinou (nap. koln tdou pi integraci dtte s postienm do bn koly). Tomu mus odpovdat takov 98

SOCILNI PRCE SE ZDRAVOTN ZNEVHODNNMI

prce se skupinou, do n integrovan jedinec vstupuje, kter nedovol, aby se uivatel stal terem tok ze strany ostatnch, aby zstal izolovn nebo aby s nm bylo zachzeno soucitn i byl povaovn za kuriozitu. Zi Ove by mu nemla bt vnovna nadmrn pozornost na kor ostatnch. S integrac mus souhlasit rodina uivatele a mus si ji pt. Zaazen uivatele do bnho prosted klade vy nroky na podporu a spoluprci rodiny se zazenm, na speciln domc ppravu a pi, na laskavost a pochopen nezdar a selhn, je nastvaj astji ne v programech, kter s integrac nepracuj. Nutn je odstrann architektonickch barir a zajitn odpovdajcho zzem i specilnch pomcek. Integrace mus bt vnmna jako dvoustrann proces ovlivovn zdravch i zdravotn znevhodnnch. Je nebezpen proces integrace chpat jako normalizovn" hendikepu. Toto nebezpe se tk vech zastnnch.

Sociln prce jako nstroj proti socilnmu vylouen

Pro dobrou praxi sociln prce je podstatn znalost faktor ovlivujcch ivot se zdravotnm znevhodnnm. Souvis s potebami, kterm je teba pi prci se zdravotn znevhodnnmi vnovat zvenou pozornost: Biologick faktory: zdravotn stav (onemocnn, zdravotn postien), vrozen dispozice (ddin vlivy, kontitun typ apod.), aktuln tlesn kondice. Psychologick faktory: osobnostn rysy, sebehodnocen a sebepojet, aktuln psychick stav, schopnost eit problmov situace. Sociln faktory: rodinn zzem, spoleensk postoje, pleitosti k navazovn socilnch vztah a vazeb, schopnost navazovat a udret sociln vztahy a vazby. Sociln a veejn politika: dostupnost adekvtnch socilnch slueb, po. litika zamstnanosti a trh prce, vzdlvn, bytov politika, doprava. Noetick faktory: morln a etick pesvden, hodnoty, smysluplnost vlastnho ivota, schopnost integrovanho vnmn ivotn zkuenosti, nboensk pesvden. Sociln prce, kter si klade za cil odstraovat piny i dsledky socilnho znevhodnn, se sousteuje zejmna na spoleensk bariry, kter vedou k omezovn urit spoleensk meniny, v naem ppad zdravotn postiench. Jako obecnou charakteristiku tohoto modelu sociln prce uvd Thompson (1992) citlivost vi diskriminaci a znevhodnnm, jim klienti mus ve sv ivotn situaci elit. Antiopresivn model sociln prce zdrazuje, e intervence me hendikep posilovat, anebo oslabovat. Thompson (1992) o tom 99

k: Je nezbytn, aby sociln pracovnk pedchzel znevhodnn nebo aby ho neposiloval." Tradin sociln prce se zdravotn znevhodnnmi lidmi byla zaloena na individulnm modelu osobn tragdie a sousteovala se na posuzovn nedostatku schopnost (rozsahu neschopnosti). Medicnsk model, vlivn i v jinch pomhajcch oborech, pracoval se zenm a negativnm orazem lid s postienm, v jeho pozad byl nrok na mocensk rozhodnut Kompetentnch" odbornk - lka. Nebyl brn ohled na elementrn prva tchto M i na rovnost, nezvislost, odpovdnost za sebe. Sociln prce se zdravotn znevhodnnmi lidmi se mus vyhnout riziku pejmm takovch lkaskch koncepc, kter implikuj, e zdravotn znevhodnn jsou sociln mrtv". Zjem, kdysi zaloen na charit i ltosti, je teba piklonit k obhajovn prv. V praxi to znamen reflektovat individuln, kulturn, strukturln i fyzick pekky brnc lidem s postienm ve spoleenskm uplatnn. Sociln prce se zdravotn znevhodnnmi mus vyuvat princip partnerstv a hendikep vnmat vc jako sociln ne fyzick znevhodnn. Zdravotn znevhodnnm nesm bt odeprna pomoc, kterou potebuj, jen tak bude dosaiteln idel opravdov inkluze. Postien lid jsou pedevm lid. Zdnliv samozejm fakt nem vay socilnmi pracovnky respektovn. Dobr praxe vychz z pohledu na lovka jako na jedinenou bytost a teprve pot pihl ke stupni i druhu jeno zdravotnho znevhodnn. Dobr praxe je tedy zaloena na socilnm modelu postien. Proto je douc sociln sluby pro zdravotn znevhodnn konstruovat na zklad jejich prv. (I to je dvod, pro interpretovat pslunou legislativu tak, abychom hledali monosti een, ne pekky.) Pevaha ideologie vykreslujc hendikepovan jako pasivn obti budc soucit se odr i v jazyce, kterm se zdravotn znevhodnnmi komunikujeme. Je dleit vyhbat se diskriminujcm a nehumnnm vrazm. Soust diskriminujc ideologie je tendence chpat zdravotn znevhodnn lidi jako ty, kdo potebuj pomoc, na rozdl od zdravch a normlnch, kte ji nepotebuj. To je povra, kter lidi se zdravotnm znevhodnnm izoluje od veejnho dn a spolenosti. Tm, e se zakrv pomoc financovan z veejnch zdroj, na n zvisej vichni lid, jev se pomoc poskytovan hendikepovanm jako zvltn" a drah", tedy jako poskytovn specilnch vhod, na n nem samozejm nrok i prvo. Vznamn msto v rozvoji modern sociln prce se zdravotn znevhodnnmi m koncepce zplnomocnn. Tradin pstupy hendikepovan klienty omezovaly. Zplnomocnn obn prci vedle" hendikepovanch (tedy v partnerstv s nimi), kter chce posilovat jejich sebevdom na jedn stran a na druh stran podpoit plnohodnotn vyuvn a realizaci jejich prv.

100

SOCILNI PRACE SE ZDRAVOTN ZNEVHODNENMI

6.4 Vchodiska sociln prce se zdravotn znevhodnnmi

V poslednch letech i v esk republice dochz ke kvalitativnmu obratu v pstupu ke zdravotn znevhodnnm. Prosazuje se sil o skutenou integraci do majoritn populace, a to nejen v materiln sfe, ale i v jejch zapojen do bnho ivota.

Od izolace k socializaci a integraci

V komplexn pi o zdravotn znevhodnn m asto zsadn vznam lebn rehabilitace, kter je poskytovna ve specilnch zazench. Ta se leckdy izoluj od okolnho svta a pobyt v nich pak klientm poskytuje sice odborn sluby, ale jen minimum kontakt pesahujcch zazen. Okruh sociln interakce klient by ml bt co nejir. V modernch pstupech se klientm nabzej takov innosti a programy, kter roziuj sociln a integran monosti i mimo tato zazen. V socializanm procesu se u zdravotn znevhodnnch objevuje samozejm ada problm. Jednm z nich je osamlost. Osamlost je dsledkem disharmonie v osobnch vztazch. Vdy se jedn o subjektivn zkuenost, kter nen synonymem k objektivn sociln izolaci. Mnoz lid dokou bt sami, ani by se ctili osaml. V teoretickch studich existuj ti pstupy, kter se osamlost zabvaj. Tyto strategie se sna podpoit (Peplau a Perlmann 1982): zmny aktulnch socilnch postoj lovka; zmny socilnch poteb i pn jedince; pehodnocen vznamu socilnch kontakt. Pro vzkum osamlosti byly ji v zahrani sestaveny a oveny nkter diagnostick a dotaznkov metody. Existuje vak otzka, zda je mon tyto metody penst do jin spolenosti a jinho kulturnho kontextu. (Rokch a Brock 1998) V souasn dob se fenomnu osamlosti vnuje pozornost spe v rovin filozofick. V rovin psychologick a sociln zstv u ns problm osamlosti lid, zvlt pak u zdravotn znevhodnnch, opomjen.

101

SOCILN PRACE V PRAXI

Nezvisl zpsob ivota

Pojet nezvislho zpsobu ivota lid se zdravotnm znevhodnnm jsou, pokud se tk jejich vlastnch poteb a problm, informovanmi a pouenmi odbornky. Programy slouc zdravotn znevhodnnm by mly bt navrhovny tak, aby slouily vem skupinm zdravotn znevhodnnch. lovk bez zdravotnho postien neme vdt, porozumt nebo se vctit do toho, co to znamen mt postien. Je mnohem pravdpodobnj, e tyto vlastnosti bude mt osoba se zdravouuin znevhodnnm. Takov lovk je nejlepm expertem na posouzen toho jak se lid s postienm mohou, resp. nemohou zapojit do kulturnch, socilnch, ekonomickch a politickch aktivit spolenosti. (Brown 1994) Aby byl lovk nezvisl, mus pevzt kontrolu nad svm ivotem Ve s>vte lid bez znevhodnn to obvykle znamen, e se jednotlivci staraj o sv bn zleitosti. Nikdo vak nem skutenou a nim nepodmnnou kontrolu nad svm ivotem. V rmci obecnch podmnek, potaje v to i zdravotn znevhodnn, si vybrme vichni. Dleit otzka zn- Co pispv k tomu, aby monosti vbru byly dostaten rozshl, aby se i zdravotn znevhodnn mohli povaovat za osobn nezvisl7 Nezvislost pro zdravotn znevhodnnho lovka garantuj takov individuln zdroje a sociln sluby, kter mu umon pstup ke stejnm socilnm, politickm, ekonomickm a kulturnm pleitostem jako vtinov populaci. ivot bez barir Bariry v naem okol jsou fyzick a psychick. Fyzickmi pekkami jsou reln omezen v prosted, kde ijeme a kadodenn se pohybujeme. Komplikuj nebo zcela znemouj pohyb osob s postienm v uritm prosted. Psychick pekky jsou jak v mysli zdravch lid, tak v psychice zdravotn znevhodnnch. Zdrav lovk se nkdy stetnut se zdravotn znevhodnnmi vyhb. Dvody mohou bt rzn. asto nev, jak s postienou osobou komunikovat, jak j pomoci. Nkte zdrav maj pocit viny, e oni jsou zdrav a ten druh je vce i mn bezmocn Jindy jen neznaj komplikace a rozsah omezen, kter je s uritm zdravotnm znevhodnnm spojeno lovk s postienm se ct vyazen ze spolenosti prv do t mry, jak se k nmu chov i jak s nm zachz jeho okol. Ptomnost fyzickch barir jeho situaci zhoruje. Navc je zvanm psychickm problmem pro zdravotn znevhodnnho samo vyrovnn se se zmnnmi monostmi a perspektivami. To plat zejmna tehdy, kdy raz nebo nemoc nepedvdan zmnily styl ivota. Takov lid si mnohem intenzivnji uvdomuj fyzick bariry ve svm
102

6 SOCILN PRACE SE ZDRAVOTN ZNEVHODNNMI okoi ne ti, kdo se u narodili se zdravotnm znevhodnnm a od dtstv jsou zvykl na denn stety s pekkami. Schopnost adaptace na postien souvis take s vkem. Star lid jsou ji mn pizpsobiv a navc tlesn postien pin vt nroky na fyzickou kondici pi bnch dennch konech. Od roku 1994 je soust stavebnho zkona vyhlka . 174/1994 Sb., kter vymezuje obecn technick poadavky zabezpeujc uvm staveb osobami s omezenou schopnost pohybu a orientace. Vyhlka stanov pouze obecn poadavky, a proto je vhodn problematiku konzultovat pmo s osobami kter ji znaj detailn, tedy se zdravotn znevhodnnmi. Abjchom lpe pochopili pojem bezbarirovost z hlediska hendikepovanch osob, je teba si uvdomit, e tlesn postien jsou rzn, a tud vznikaj i rzn nroky na pstupnost a vybavenost. Jistou pomckou by mohla bt kategorizace podle mry postien, je ovem teba ji brt pouze jako rmcov ukazatel. Provst kategorizaci nen toti jednoduch vzhledem k obrovskmu mnostv druh nemoc, raz a jejich nsledk. Navc u kad postien osoby rozhoduje o me jej zvislosti na pomoci druh osoby i zvltnostech ve vybaven nap. bytu i jej fyzick konstituce, vzrst a mnoho dalch vliv. Smyslov postien, tedy postien zraku a sluchu, nejsou z hlediska architektonickho nvrhu tak komplikovan, nicmn se asto prv na poteby takto postiench osob zapomn. Usnadnit tuto situaci lze nejen stavebnmi pravami, ale zejmna technickmi pomckami ve vybaven msta a objekt obansk vybavenosti. Svpomoc, uivatelsk aktivity Svpomocn aktivity lid s postienm je mon vnmat jako projev jejich nespokojenosti se stavem slueb, kter se jim bn nabzej a poskytuj. M-li bt svpomoc innou pomoc, je teba, aby byly splnny nkter podmnky. Pedevm je nutn, aby spoleensk systm svpomocn aktivity alespo pipoutl, pokud je ji pmo nepodporuje, a veejn klima by mlo bt takov, aby svpomocn spoleensk aktivity pijmalo s pochopenm a snailo se je akceptovat a podpoit. Ve svpomocnch skupinch se sdruuj oban se stejnmi nebo obdobnmi potebami. Kad z nich chce pedevm uspokojit sv osobn poteby, ale zrove si uvdomuje, e k tomu bude mt vt anci, kdy bude postupovat spolen s tmi, kte jsou v podobn situaci. V souasn dob psob v esk republice ada sdruen zdravotn znevhodnnch. Ta obvykle sdruuj obany s uritm typem hendikepu. Krom toho u ns pracuj organizace rodi zdravotn znevhodnnch dt. Navc existuje ada nadac i sdruen zamench na pomoc lidem s znevhodnnm Tyto organizace pracuj jednak na mstn rovni, jednak se spolen
103

sdruuj k efektivnmu prosazovn svch poteb v oblasti legislativy, sociln a zdravo tni pe, kolstv, zamstnvm a podobn. (Novoi>ad 1997) Seberealizace Seberealizac rozumme rozvjen a soustavn vyuvn nadn a schopnost individua, tedy uplatnn pirozench i utvench dispozic jedince k urii innosti, k urit prci i sociln aktivit. Seberealizace a s n souvisejc platnm na trhu prce je u lid se zdravotnm znevhodnnm daleko obtnj, protoe pedpokladem jej spnosti je sprvn zhodnocen i rozvinut tch schopnost a dovednost hendikepovanho lovka, kter nezanikly kvli defektu, nemoci i razu. Vedle rodin, kol, upravench i chrnnch pracovi, stav sociln pe a dalch zazen se problm seberealizace tk pedevm tiaKii spolenosti na vztah zamstnavatel k zamstnvn spoluoban se zdi a* osnm postienm. Ti, kte se rozhodnou nabdnout pracovn uplatnn zdravotn znevhodnnm, a budou tedy investovat do stavebnch prav, nkupu pomcek, stroj i pstrojovho vybaven, jsou podporovni sttem a nklady na zzen i provoz spoleensky doucch pracovnch mst jsou zsti hrazeny ze sttnch i obecnch prostedk.

6.5 Zvr
esk republika podobn jako ostatn lensk stty OSN pijala v roce 1993 Standardn pravidla pro vyrovnn pleitost pro osoby se zdravotnm postienm a souhlasila s jejich praktickou aplikac. Pedstavuj velmi dleit dokument, kter mohou organizace zdravotn znevhodnnch osou vyut pi kampam'ch za rovnoprvnost. Nemaj ovem platnost mezinrodnho prva a nejsou ani antidiskriminan legislativou. (Pokud se tk zdravotn znevhodnnch, neexistuje stle jet dn zvazn dokument charakteru nap. konvence.) Ve vech spolenostech na svt existuj pekky, kter brn osobm se zdravotnm znevhodnnm uplatovat sv prva a svobody a ztuj jim pln zapojen do spoleenskch aktivit. Stty jsou odpovdn za to, e pijmou vhodn opaten k odstrann takovch pekek. V tomto procesu by osoby se zdravotnm znevhodnnm a jejich organizace mly hrt aktivn partnerskou roli. Vyrovnm pleitost pro osoby se zdravotnm znevhodnnm je zkladnm pspvkem ve veobecnm a celosvtovm sil o mobilizaci lidskch zdroj. Zvltn pozornost bude asi nutno zamit na osoby s dvojm nebo mnohonsobnm znevhodnnm.
104

SOCILNI PRACE SE ZDRAVOTNE ZNEVHODNENMI

V souasn dob se pipravuje zkon o socilnch slubch, jeho clem je zajifeii fungovn systmu socilnch slueb, v nm oban nen pojmn j&i;Q>^-ih objekt pe, ale stv se aktivnm subjektem, kter me mt vliv na podmnky a zpsob uspokojovn socilnch poteb v prosted, v nm MJ* \\,Z nsledujc ppady odlinho postupu socilnho pracovnka). Pokud bude takov zkon pijat, zsadn by to zmnilo podmnky poskytovn sniab a postaven klienta vzhledem k nim.
G Pbh pan Lucie Pbh zaznamenala sociln pracovnice, kter byla pozvna na setkn svpomocn skupiny rodi zdravotn postiench dt jako odborn poradce. Lucie, kteia se v souasn dob angauje v podpoe rodi nov pichzejcch do skupiny, vyprvla historii svho pbhu bhem jednoho sezen svpomocn skupiny. Vdvala jsem se ve dvaceti letech a byla jsem u thotn. S manelem jsme cntli nejmn dv dti. J jsem vyuen kosmetika a bval manel aktivn sportovpc. Po narozen syna jsem mla vn zdravotn problmy a pak mi lkai ekli, e u nemohu othotnt. S manelem jsme se jet nespn pokusili .o uml oplodnn, ale pak jsme se vzdali zbytenho snaen a o to intenzivnji jsme se venovali Petkovi. Bylo to nadan dt, v pti letech jsem ho nauila st a potat. Manel s nm zase aktivn sportoval a v sedmi letech u byl Petk vybrn do kovskho fotbalovho tmu naeho msta. V deseti letech Petk spadl z kola a vn si poranil pte. Prodlal nkolik operac a po nsledn rehabilitaci je schopen ujt pr metr o berlch, ale jinak potebuje invalidn vozk. Byl to pro ns ok - n jedin syn u bude cel ivot postien. Manel asto mluvil o stavu, ale j jsem to odmtala. Zaali jsme se tm kad den hdat a pr msc po Petkov nvratu z nemocnice mi manel oznmil, e odchz, pr se ct pod tlakem a potebuje si .srovnat ivot', pak se ozve. Ozvai se jeho prvnk s nvrhem na rozvod. Zpotku jsem nechtla kvli Petkovi souhlasit, ale kdy jsem zjistila, e m ptelkyni, kter je thotn, vzdala jsem se vekerch snah o udren rodiny. V t dob se Petk pokusil o sebevradu. Cftil se za rozvod odpovdn a patn snel sv postien. Kdy ho po nespnm pokusu umstili na psychiatrii, zhroutila jsem se. O Petka se pak (po jeho proputno pl roku starali moji rodie. Manel si po rozvodu nechal n dm a pro m a syna koupil bezbarirov byt. Na Petka pravideln poslal vivn, ale pes rok ho nenavtvil. Pr na to nebyl as, musel pod jezdit po turnajch, a kdy se vrtil dom, staral se o sv dvojata (kluky), kter m s dnes ji druhou enou. Asi po roce a pl najednou piel na Petkv svtek a pinesl mu njak hraky, ale syn s nm odmtl komunikovat. Nestkaj se spolu dodnes. I kdy nm synova kola vemon vychzela vstc, mla jsem problmy. Nebyla jsem schopna koordinovat svou prci a peven syna mezi kolou, rehabilitacemi a domovem. Moji rodie bydl na druhm konci republiky a jsou sami nemocn, od tch jsem dal pomoau dat nemohla. Nevdla jsem, kam se obrtit s -

105

SOCILN PRCE V PRAXI

dosti o radu. Oetujc lkaka mi doporuila kontaktovat socilnho pracovnka v mst bydlit. Jako prvn krok mi sociln pracovnice navrhla vyut monosti respitn pe, kter zajist doprovody do koly a ppadnou pi v domcnosti. I kdy u jsem pro sebe mla vce asu, nemla jsem dn znm. O ty pvodn jsem postupn pila - jen m litovali a kali, e jsem staten, e si nedovedou takovou situaci v ivot pedstavit, ale o to jsem moc nestla. Kdy jsem se zmnila o synovi anebo se zeptala na jejich dti, hned pevdli e jinam a bylo vidt, e jim to nen pjemn, Tak jsem si nala ptele, ale ten po ase odeel. Petk ho neml moc raa a pite" kal, e na sebe neme vzt takovou zodpovdnost - starat se o .invalidnho Kluka'. Byli jsme s Petkem opt sami a on si m dl tm astji stoval, e nena kamardy, ale pitom je sm odmtal. Pi dal nvtv mi sociln pracovnice doporuila kontaktovat svpomocnou skupinu rodi postiench dt. Bylo pro m velmi levn zjistit, e jsou i dal lid s podobnm osudem, kte rozumj mm obavm, proili podobn situace a nejen se mnou sdlej m pocity, ale dovedou mi asto i poradit, co mm dlat dl. Mimo pravidelnch setkn jsme s dtmi trvili nkolik spolench vkend v roce, jezdili na hory a na dovolen. Zde jsem se dozvdla o monosti hipoterapie. Na hipoterapii se syn skamardil se stejn starm klukem Zdekem, kter pak trvil jednou msn vkend u ns. Zdenk se v t dob hlsil do speciln interntn koly a Petk si pl studovat s kamardem. Ze zatku jsem nesouhlasila - baia jsem se o nj a nevila jsem, e o nj nkdo bude peovat stejn dobe jako ja, ale nakonec jsem svolila. tyi roky synova studia ubhly velmi rychle a on spn odmaturoval. Dnes Petr studuje v prvnm ronku na vysok kole (v samostatnosti mu pomha osoDn asistent) a v budoucnu se chce sm angaovat v podpoe zdravotn postiench dt." Pbh pan Heleny Pbh zaznamenala sociln pracovnice sociln-prvn poradny organizace Homohumanus 1. eskho serveru domc a oetovatelsk pe. - , Kdysi jsem byla na nvtv u pan Heleny. Bydl v panelovm dom na jednom z praskch sdli. Hezky upraven a uesan pan m pivtala v istm, tulnm byt se dvma malikmi mstnostmi, zkou kuchyn a ne moc prostornm"socilnm zazenm. Z kuchyn se linula vn kvy. Nabdla jsem se, e pomohu dors kvu do pokoje na stl, ale pan Helena odmtla, ve udlala sama. Trvalo j to velmi dlouho, kvu trochu rozlila, ale co na tom? Ped lety prodlala mrtvici, kter j ochromila st tla, vzala chu t a postihla pam. Pisedla ke mn a zaala vyprvt svj pbh: Je mi teprve 34 let, vte? A muselo se to stt zrovna mn!" k zpotku tichm hlasem, ale pak se rozpovd vc: Vdvala jsem se ve 24 letech, byla to krsn svatba, byla jsem nesmrn astn a oekvala jsem romantick ivot s muem, kterho jsem milovala. Byl to Nmec, ale zstali jsme tady v Praze. Moji rodie u zemeli a zstal mi po nich tento byt. Zanedlouho se nm narodila holika a m radost neznala mez. Uvala jsem si ve plnmi douky. Mj mu sice asto pobval

106

6 SOCILN PRCE SE ZDRAVOTN ZNEVHODNNMI

pracovn v Nmecku, ale to nemohlo pokazit m tst. Tak jsme si ili nkolik let, a najednou - kdy mi bylo ticet - se to stalo. Byla jsem v kuchyni, najednou se mi udlalo patn, zatmlo se mi ped oima, nemohla jsem dchat, myslela jsem, e umrm. No, neumela jsem, probudila jsem se v nemocnici napojen na velijak pstroje, kolem mne stl nco ppalo a hemilo se to tam zdravotnm personlem. Nemohla jsem se hbat ani mluvit, ctila jsem se jako pratn. Postupn jsem se probrala, zaala trochu mluvit a pustili ke mn i manela. Oznmili nm, co se stalo a jak to asi bude mt zdravotn dsledky. Nikdo mi ale nevysvtlil, pro se to stalo_ zrovna mn, kdy jsem byla jet tak mlad, a nikdo mi nevysvtlil, snad ani nemohl tuit, jak to vechno bude mt dsledky sociln! Propustili m dom, pijel pro m Herbert i s malou Alenkou. Byl jsem jet cel v soku. Nedokzala jsem s nimi komunikovat, uzavela jsem se do sebe. Pochopte, byla to pro mne rna. Nemyslela jsem v t chvli na okol, ale na to, co bude dl se mnou. Nedokzala jsem vyjt schody, otevt vtah, ustlat ani se vykoupat. Ctila jsem velkou beznadj. S muem jsme se po njak dob odcizili, nebyla jsem mu dobrou manelkou ani Alence dobrou matkou. Jednou mi Herbert pedloil kus papru, na nm jsem svm podpisem mla vyslovit souhlas s tm, aby si nechal malou vhradn ve sv pi v Nmecku. Nechtla jsem, ale on vysvtloval a vysvtloval, iak to bude pro malou lep, jak to dl pro jej dobro, a kal: .Jestli ji opravdu miluje, 'lecn ji jt.' Nechala jsem. Podepsala jsem ten papr a s bolest v srdci jsem se divala, jak bal kufry a odjdj do Nmecka. Nebylo j jet ani est a rozum z toho nemla, tta j vysvtlil, e maminka je nemocn. Te u asi zapomnla a snad je to pro ni opravdu lep. J bych se o ni u nedokzala postarat a taky mm sv dobr a patn nlady, kter se stdaj jako aprlov poas, co by jejmu harmonickmu vvoji nesvdilo. Nosm ji ale stle ve svm srdci a nesmrn ji miluji. Jinak jsem pln sama. Na spoustu vc nestam, nedoku umt okna, dlat velk nkupy, ale mohu napklad vait. Kuchy mm vybavenou velijakmi pomckami pro zdravotn postien, kter mi usnaduj ivot. Nemohu ale vlzt sama do vany a sprchov kout nemm. Sociln pracovnice, kter za mnou sice pijde a dom, mi moc nepome. Jenom mi doporuila peovatelskou slubu a vybehala dchod. Jene k tomu potebovala mj obansk prkaz a j j ho nechtla jen tak vydat, kala jsem, e se na ad njak dopravm, kdy mi pome. Pesvdovala m a pesvdovala (to u tu jednou bylo), a jsem podlehla a doklady j bez jakhokoli potvrzen pjila. Hned za dva dny mi je vrtila a nic se nestalo, to je pravda, j se ale ty dva dny ctila jako zcela nesvprvn osoba, jako pln nula. Nemyslm si, e bych to chtla nkdy opakovat." Pan Helena se odmlela a omluvila, e u je unaven a potebuje se na moment nathnout. Jet mi ale ukzala jednoduch, ale krsn obrzky, kter maluje sama sob pro radost, a byla pyn, kdy jsem j je pochvlila. Maluje levou rukou, akoli byla ped nemoc pravaka, dnes m pravou ochrnutou. Spolen s bratrem jsme j pomohli vybavit koupelnu tak, aby se mohla bez pomoci ciz osoby a s pocitem bezpe vykoupat. (Harrerov 2003)

107

I PHAOt V

LITERATURA
Pouit literatura Analza a vyhodnocen innosti socilnch pracovnk z hlediska kvantity jejich poteby a z hlediska jejich pracovn npln (2004). MPSV R, Praha. Brown, S. E. (1994): Nezvisl zpsob ivota: teorie a praxe. Sbor zstupc organizac zdravotn znevhodnnch, Praha. Harrerov, J.: Helena [online]. 2003 [cit. 2005-02-15]. Dostupn na httpv7www.homohumanus.cz/_domek/default.asp?ARI=1013708fCAI=2289. Jesensk, J. (1995): Kontrapunkty integrace zdravotn znevhodnnch. Karolinum, Praha. Novosad, L. (1997): Nkter aspekty socializace lid se zdravotnm znevhodnnm. Technick univerzita, Liberec. Peplau, A. P., Perlmann, P. (1982): Loneliness -A sourcebook of current theory, research and therapy. John Wiley and Sons, New York. Repkov, K. (1998): Obania so zdravotnm postihnutm v procese spoloenskej integrcie. Epos, Bratislava. Standardn pravidla pro vyrovnn pleitost pro osoby se zdravotnm znevhodnnm (1996). Sdruen zdravotn znevhodnnch v R, Praha. Starov, P. (2003). Integrace handicapovanch dt a mldee pi vchovn-vzdlvac praxi. ISK FF UK, Praha. Thompson, N. (1992): Existentialism and social work. Avebury, Aldershot. Thompson, N. (1997): Anti-discriminatory practice. In: Davis, M. (ed.): The Blackwell companion to social work. Blackwell, Oxford. Doporuen literatura Dachsel, J. (1996): Mj bratr osel a j: ivot s berlemi. sted diakonie a misie crkve eskoslovensk husitsk, Praha. Filipiov, D. (1998): ivot bez barir. Grada Publishing, Praha. Hopps, S., Pepin, M., Arseneau, I., Frechette, M., Begin, G. (2001): Disability related variables associated with loneliness among people with disabilities. Journal of Rehabilitation, 67, s. 7 a nsl. Hrd, J. (1997): Osobn asistence - Pruka postup a rad pro klienty. POV, Praha. Hrd, J., rokov, M. (1996): Osobn asistence jako jedna z cest k samostatnmu ivotu. POV, Praha. Lane, T. (1999): Osobn asistence jako cesta k sebeurujcmu ivotu. Prask vozk, .l.s. 5-6. Lan, J. (1995): Prvo a bezbarirov een staveb. Nadace ABF, Praha. Novk, J. (1997): Vyuit vpoetn techniky pro zdravotn postien. Paido, Brno. Novosad, L. (2000): Zklady specilnho poradenstv. Portl, Praha. Paynov, H. (1999): Kreativn pohyb a tanec ve vchov, sociln prci a klinick praxi. Portl, Praha. Pfeiffer, J. (1999): Dt se zdravotnm postienm. [Sbornk.] MMT R, Praha. ' '

108

6 SOCILNI PRACE SE ZDRAVOTNE ZNEVHODNENMI Rokach, A., Brock, H. (1998): Coping with loneliness. The Journal of Psychology, 132(1), s. 107-127. Severnov, R. (2001): Osamlost jako problm v socializaci zdravotn znevhodnnch - vliv pohybov a umleck intervence. In: Vlkov, H., Hanelov, Z.: Pohyb a zdrav. FTK UP, Olomouc, s. 401-404. Spirit, M. (1993): Oban se zmnnou pracovn schopnostv obchodnch organizacch. VE, Praha. Titzl, B. (1998): Postien lovk ve spolenosti: hledn potk. Pedagogick fakulta UK, Praha. Vrost, J., Slamnk, I. (2001): Aplikovan sociln psychologie III. Grada, Praha. Vysonajov, M. (2000): Hospodsk, sociln, kulturn prva a zdravotn postien. karolinum, Praha. Zprva o situaci osob se zdravotnm postienm v R (2004). [online], [cit. 2005-02-15] Dostupn na http://www.nrzp.cz/index.php?path=7_32&Menu_path=ydoc/ edfzprava30-06-04.html Internetov zdroje www.helpnet.cz www.internetporadna.cz www.infoposel.cz www.handicaphelp.cz www.krizovatka.cz www.pecujici.cz www.nrzp.cz www.czechia.com/szdp/

109

Kapitola 7

Sociln prce s lidmi s mentlnm postienm

Hedvika Hrukov, Oldich Matouek, Erika Landischov

Mentln postien je souhrnn oznaen pro vrozen a trval omezen adaptanch schopnost. Americk asociace pro mentln retardovan (AAMR) pouv nsledujc definici: Mentln postien je podstatn omezen stvajcho vkonu vyznaujc se podprmrnou rovn intelektovch schopnost se souasnm omezenm v nejmn dvou z nsledujcch adaptanch dovednost - komunikace, sebeobsluha, sociln dovednosti, bydlem ve vlastnm dom, vyuit slueb obce, sebeuren, zdrav a bezpenost, korn vkon, voln as a prce. Z tohoto vymezen vyplv, e pojem mentln postien pokrv irok rozsah obt, v nich se jednotliv lid li. Definice vytvoen sebeobhjci ili dosplmi lidmi s mentlnm postienm, kte se tak v esk republice sna prosazovat svoje nzory a zjmy, m podobn trend jako citovan americk definice. Podle tto formulace jde o lidi, kte maj problmy v uen, porozumn, orientaci a komunikaci. Postien je tak popsno oblastmi, v nich maj lid obte a v nich potebuj podporu. Mentln postien se obvykle dl na kategorie hlubok, tk, stedn a lehk. V poslednch desetiletch se pro tuto clovou skupinu socilnch slueb pouv termn lid s postienm. Tm je zdrazovno, e vznamnj ne postien je fakt, e takov lovk je lidsk bytost. A sekundrn je zmnno urit omezen, kter pin specifick zpsoby provm a chovm, ale toto omezen nem charakterizovat lovka celkov. V zahrani se tak asto pouv oznaen lid s problmy v uen {people with learning difficulties). Tak jsou oznaeny nejastj obte tchto lid. Opt je tm zdrazovno, 111

v rrtMAl

s m tito lid potebuj pomoci. (Tento termn by vak nemel bt zamovn za vraz poruchy uen", kter oznauje specifick vvojov poruchy tkajc se nkterch dovednost pi zachovanch rozumovch schopnostech v ostatnch oblastech.) Podle varcov (2000) v na republice ije asi 300 tisc osob s mentlnm postienm. Lid s tkm mentlnm postienm je asi 0,1 % v populaci, ili v R zhruba 10 tisc. U vech lid s tmi formami mentnno postiem hraje vznamnou roli problematika omezen zpsobilosti k pivmm konm, ppadn plnho zbaven zpsobilosti k prvnm konm. Pokud je lovk s mentlnm postienm zbaven zpsobilosti k prvnm konm, me opatrovnk rozhodovat o umstn svho svence do stavu sociln pe, co pi pouhm omezen zpsobilosti k prvnm konm nen mon. lovk s postienm me bt zbaven rodiovskch prv, volebnho prva, neme vstoupit do manelstv (jedin se souhlasem opatrovnka). V ppadech omezen zpsobilosti soud vymez bu kony, kter lovk neme vykonvat, nebo ty, kter me vykonvat. V ppad plnho zbaven zpsobilosti mus mt uivatel psemn svolen opatrovnka i k tomu, aby mohl opustit stav (vyhlka . 182/1991 Sb.). Uveden vyhlka v tomto bod koliduje se zaruenmi zkladnmi lidskmi prvy, kam pat i prvo na voln pohyb, nebo to lze omezit jen zkonem, nikoli vyhlkou.

7.1

Principy a cle prce s mentln postienmi

Obecn konsenzus, kam smovat prci s lidmi s mentlnm postienm, u ns v souasnosti pravdpodobn neexistuje. Zazen poskytujc v esk republice sluby lidem s mentlnm postienm se v tomto ohledu li. Nicmn stle silnji se prosazuje hledisko, kter hodnot kvalitu ivota lovka s mentlnm postienm porovnnm zpsobu jeho ivota se situac vrstevnka bez postiem ijcho v pirozenm spoleenstv. Tento zpsob hodnocen se promtl i do standard kvality socilnch slueb vypracovanch MPSV R. Standardy zatm nemaj legislativn zakotven, nicmn MPSV R jich vyuv pi rozhodovn o dotacch pro nesttn subjekty poskytujc sociln sluby a tak k posuzovn innosti zazen, kter jsou ministerstvem pmo zeny. (Viz Kvalita socilnch slueb... 2001; Hodnocen kvality slueb... 2001; Standardy kvality... 2002; Zavdn standard... 2002) Audit eskch stavnch zazench pro lidi s mentlnm postienm pmo zench MPSV R ukzal, e v nich petrvv tradin model stavn pe preferujc zdravotn pi, jen mlo orientovan na udren a rozvoj adaptanch dovednost klient. Petrvv i tendence k izolaci klient od vnjho svta (zejmna klient s tm postienm), nedostaten respektovn 112

7 SOCILNI PRCE S LIDMI S MENTLNM POSTIENM

prv klient a centrln zen poskytovn slueb, kter nezohleduje individuln zvltnosti a poteby klient. Poteby uivatel s tkm tlesnm i mentlnm postienm jsou opomjeny (le na pokojch s mnoha ostatnmi bez podnt, bez kontakt s nepostienmi lidmi), zatmco poteby uivatel s postienm lehkm jsou uspokojovny v me, kter je plin a klienty zbyten zbavuje monosti se uplatnit a nst za sebe odpovdnost (stav za n vykonv nap. domc prce, kter by mohli vykonvat sami). Tento stav souvis se zpsobem, jakm je stavn pe v R v souasnosti financovna. Pspvek, kter stav na klienta dostv, toti nezohleduje stupe postien a tm pdem ani nroky pe. Pro stavy je za tohoto stavu snaz zajiovat pi o co nejmn postien lidi.

Obecn principy
Souasnm idelem je smovn k tomu, aby lid s mentlnm postienm mohli vyuvat bn zdroje, tedy instituce, je poskytuj sluby veejnost. To znamen, aby ili v mstnm spoleenstv zpsobem, kter co mon nejvce odpovd ivotu ostatnch lid bez postien. S tm souvis pedstava o co mon nejvt samostatnosti klient. Podpora ze strany pracovnk socilnch a jinch slueb by mla bt poskytovna jen v zleitostech, kter uivatel sam nezvld. Naopak tam, kde si um poradit, by ml mt dostaten prostor pro svoje een. Sluby nemaj dit ivot uivatele, ale pomoci mu, aby ho mohl co nejvce dit sm. S tm souvis i snaha o to, aby byl uivatel na slub co nejmn zvisl. Optimln by bylo vytvoit s slueb, mezi nimi by si uivatel mohl vybrat, poppad jich mohl vyuvat nkolik souasn. Sluby by mly bt lidem s mentlnm postienm poskytovny podle standardizovan metodiky posuzovn jejich postien, kter neme spovat jen ve stanoven mry rozumovch schopnost, ppadn v medicnsk diagnze stavu, ale mus mapovat adaptan schopnosti a dovednosti posuzovanho lovka. Ideln by takov hodnocen mla dlat jin organizace ne ta, kter klientovi poskytuje pi. Organizace poskytujc pi m toti tendenci upednostovat vlastn poteby ped potebami klienta.

Ce prce
Clem sociln prce me bt integrace (inkluze) lid s mentlnm postienm do spolenosti. Prvnm pedpokladem je sama ptomnost tchto lid v bnm prosted, v hromadnch dopravnch prostedcch, obchodech, restauracch apod. Mnoh msta mohou lid s mentlnm postienm navtvovat nejen jako zkaznci, ale mohou zde i pracovat. Vyuvn bnch slu113

SOCILNI PRACE V PRAXI

eb - a u s podporou dal osoby, nebo bez n - zvyuje jejich samostatnost a pedstavuje prvn krok k integraci. Zalenn nejlpe probh v dtskm vku, proto by se mlo usilovat o navzn vztah s nepostienmi vrstevnky co nejdve. Je jasn, e pouh ptomnost lid s mentlnm postienm mezi lidmi be^ postien nesta. Dalm clem me bt, aby lid s mentlnm postienm co nejvce rozvjeli svoje schopnosti a dovednosti, a dky tomu se mohli do spolenosti zapojit. To znamen, aby se nauili nap. navzat kontakt a komunikovat. K uen je teba vytvoit pleitost. Tu jim v urit me poskytuje kad spoleensk kontakt, ale sm kontakt nemus stait. Tam, kde nesta, je teba nabdnout vukov program. Stejn dleitm krokem k integraci je i osvtov psoben na vtinovou spolenost, informovn o monosieen tchto lid, o tom, v em potebuj pomoci a co mohou zvldnout sami. Clem osvty je zmnit pohled veejnosti na lidi s postienm tak, aby je chpala jako spoluobany, s nimi se d t a komunikovat. Idel ivota v komunit zahrnuje mnoho oblast, ve kterch lid s mentlnm postienm mohou potebovat pomoci. Podporu lovk me potebovat ji v dob, kdy ije jako dt v rodin, pozdji v byt s dalmi lidmi, nejlpe takovmi, kter si zvol sm. Podporovat klienta je asto nutn, kdy se kvalifikuje pro prci, hled ji a zan s n. Zamstnn je nejen zdrojem pijmu, ale i pleitost rozvjet sv schopnosti a setkvat se s dalmi lidmi (s postienm nebo bez nj). Proto je douc usilovat u vech klient, u nich je to mon, o pravideln zamstnn. Klient m prvo i na trven volnho asu podle vlastnch zjm. Vtina lid s mentlnm postienm poteuje pi tchto innostech podporu, kter dopluje jejich schopnosti. Clem prce s postienmi je i smovn k postupnmu zmenovn podpory, tedy k tomu, aby stle vce pro sebe dlal sm klient. Tento cl je mon uplatovat bez ohledu na mru postien. Kad lovk se me v nem zlepovat a nsledn zvldat nkter innosti nebo jejich sti sm. Zrove se nesm zapomnat na to, e lovk s postienm stejn jako ostatn lid m prvo ci, e se u zlepovat nechce. Cl je mon formulovat jako poskytovn podpory klientovu rozvoji do takov mry, do jak bude ochoten se na tomto procesu podlet. Jakmile klient nen schopen aktivn participace, cl se mn na zajitn kompenzace omezench schopnost uivatele. I tak by ale mlo bt mon, aby klient il v komunit zpsobem ivota, kter si sm zvol. Dleitm kritriem, kter se vztahuje hlavn k dtem s mentlnm postienm, je jejich vzdlavatelnost. Vichni maj schopnost se vzdlvat a rozvjet. Otzkou nem, kdo se me vzdlvat, ale jakm zpsobem je to mon Pi sociln prci s dtmi s mentlnm postienm se klade draz na rozvoj dovednost, kter jim umon vzdlvat se v bn kole nebo kole se specilnm vzdlvacm programem.
114

7 SOCILNI PRACE S LIDMI S MENTLNM POSTIENM

U dosplch lid s mentlnm postienm plat, e by s nimi pracovnci mli jednat jako s dosplmi lidmi. To znamen respektovat jejich soukrom, chpat je jako partnery, brt vn jejich rozhodnut. Toto zkladn pravidlo bylo a nkde stle jet je opomjeno. Pi prci s touto clovou skupinou je dleit podvat lidem informace pro n srozumitelnou formou. To znamen pouvat krtk vty, bez cizch slov a abstraktnch pojm. Nkdy je teba strukturovat vyjden do jasnch bod, otzkami si zptn ovit, zda uivatel sdlen pochopil. Je teba hledat zpsoby, jak inn sdlovat informace konkrtnm klientm. Srozumiteln informace o existujcch monostech jsou nutn k tomu, awv c uivatel mohli podlet na rozhodovn o podob sluby. Jedin tak > Kiirini me udlat tzv. informovanou volbu. Maj-li klienti rozhodovat o svm ivot, potebuj pedevm znt monosti, mezi ktermi mohou volit. Nkte ty_> monosti potebuj vidt na vlastn oi", jinm sta varianty ukzat na piktogramech apod. Lid s mentlnm postienm asto ij v zabhanch stereotypech. Dky zaitm zvykm a mal zkuenosti maj nejasnou pedstavu o tom, co by mohli zmnit, tedy jak sluby by mohly zkvalitnit jejich ivot. asto nesta pouh informace o monostech, ale je teba podpora, aby si tito lid mohli vyzkouet nco novho. Je douc, aby pracovnci postupn omezovali poskytovan rozsah pomoci, pokud je me nahradit nkdo z okol uivatele. Nahrazen sti sluby neformln pomoc znmch sniuje riziko, e se vyuvnm sociln sluby uivatel bude vzdalovat bnmu prosted.

7.2 Nstin vvoje slueb pro mentln postien

Ped rokem 1989 se sluby pro lidi s mentlnm postienm omezovaly na stavy sociln pe. Rodim dt s postienm se asto hned v porodnici doporuovalo, aby sv dt dali do kojeneckho stavu nebo aby si podili dal dt. Tento trend potvrzuje nap. publikace Dti z planety D. S. (Struskov 2000), v n rodie dt s Downovm syndromem popisuj, jak se k nim personl v porodnici choval. Uritou podporu (rzn krouky a vlety) poskytovalo pouze Sdruen pro pomoc mentln postienm. Na zatku devadestch let minulho stolet se situace zaala postupn mnit. Vznikaly nov sluby, kter mly asto charakter chrnnho prosted - stacione a chrnn dlny, kde uivatel trv cel den nebo tden. Sluby se zamovaly na smyslupln vyplnn asu dt a dosplch s mentlnm postienm. Krom uitenho trven asu se nkter zazen snaila o rozvoj dovednost uivatel a o zvyovn jejich samostatnosti.
115
-9*""

KHftbt V HHAXI

Napklad v materilech stacione pro dti s kombinovanm postienm, kter vznikl v roce 1990, se uvd: Pro kad dt je vypracovn individuln vchovn pln se zamenm na rozvoj socializace, sebeobsluhy, motoriky a vdomost, ncvik samostatnosti v oMabti suovan, oblkn, hygienickch nvyk, trnink ztovch situac- nakupovn, jzda MHD "

Od roku 1995 zaaly nkter organizace v esk republice rozvjet podporovan zamstnvn, co je postup, kter se do esk republiky dostal prostednictvm organizace The American Jewish Joint Distribution Loniiiiiee. Prvn z tchto organizac bylo Obansk sdruen Rytmus. Postupn vznikala i chrnn bydlen, nap.ji v roce 1992 Spolenost Duha zprovoznila dva takovto byty.

7.3 Metody a techniky

Asistence
Jednou z hlavnch metod prce s lidmi s mentlnm postienm je asistence. Jde o pomoc uivateli s innostmi, kter lid bez postien dlaj sami. Asistent nahrazuje dovednosti a schopnosti, je uivateli chybj. Tato metoda se vyuv v nejrznjch oblastech, kde lid s mentlnm postienm potebuj pomoc - bydlem, navtvovn bn koly, zamstnn apod. I kdy je nutn v jednotlivch oblastech uplatovat specifick postupy, lze formulovat nkter obecn pravidla tto metody. Dleitm rysem asistence je jej zamen na jednotlivce. Je it na mru" jednomu uivateli. Z toho vyplv, e reaguje na konkrtn poteby a me se pizpsobovat zmnm v klientovch potebch. Pokud to rozvoj dovednost uivatele umouje, postupn dochz ke sniovn mry podpory. Napklad uivatel v chrnnm byt nejprve potebuje, aby mu asistent kad den popisoval, co vechno mus veer udlat (vzt si lky, najst se, umt ndob, umt se,...). Po urit dob sta, e asistent pipomene, e uivatel m seznam tchto innost. Uivatel m seznam jako pomcku, dky kter na nic nezapomene. Pm pomoc asistenta pak nen nutn. Asistent rozvj, ppadn kompenzuje dovednosti uivatele. U lid s mentlnm postienm nemus jt jen o pomoc pi praktickch konkrtnch innostech (nap. nakupovn, vaen). Je teba mu pomhat v organizovn aktivit tak, aby je uivatel mohl zvldat. Nkdy je nutn i pomoc pi chpn souvislost, uvdomovn si rizik apod. Asistent pak informuje lovka o situaci, v n se nalz, a o monch nsledcch jeho rozhodnut. Napklad klient chod do prce, ale neuvdomuje si, e pi pechzen ulice ho me pejet auto, kdy si nebude dvat pozor. Pomoc asistenta v takovm ppad spov v tom, e uivateli popisuje, co se me stt, kdy bude pechzet bez
116

7 SOCILNI PRACE S LIDMI S MENTLNM POSTIENM

rozhldnut. Zrove mu popisuje i konkrtn situaci {jestli jede, nebo nejede dato). Asistent za lovka s mentlnm postienm nerozhoduje. Srozumitelnou iormou podv nutn informace, vysvtluje kontext rozhodovn, a tm uivateli pomh k tomu, aby o svm ivot rozhodoval sm. tistence jako forma pomoci se dve ne u lid s mentlnm postienm vyuvala u lid s tlesnm postienm. Ti jsou schopni instruovat asistenty, pojmenovat, s m konkrtn potebuj pomoci. Ve srovnn s tm je asistent lid s mentlnm postienm v obtnj situaci. Zleitosti, s nimi klienti potebuj pomoci, je leckdy teba zeteln definovat v dialogu s nimi. Proto je poteba nejen kolit asistenty v tom, jak uivatelm pomhat, aleje nutn instruovat i uivatele o tom, jak maj asistenci vyuvat. Zakolovn uivatel v R v souasn dob probh spe neformln. Uivatelm ho poskytuj organizace, kter asistenci poskytuj, a za jeho kvalitu odpovdaj pracovnci, kte mexodicky vedou asistenty. Do budoucna se u ns plnuj kurzy pro uivatele pmo zamen na to, jak vyuvat asistenci.

Individuln a skupinov sociln-terapeutick prce

individuln prce s lidmi s mentlnm postienm se do jist mry pekrv s asistenc. Asistence zejmna kompenzuje chybjc dovednosti, ale umouje i osobn rozvoj uivatele. Individuln prce clen usiluje o dosaen uritch zmn v ivot uivatele. Smuje k tomu, aby si klient osvojil specifick dovednosti, je - podle jeho monost a pn - zv mru jeho samostatnosti. Lid s mentlnm postienm se dovednosti potebn pro bn ivot neu a ani nenau pouhm pozorovnm jako jejich vrstevnci bez postien. lake v prosted, kde ij (rodina, stacion, stav sociln pe), nemvaj vdy dostaten prostor pro vykonvn a nacviovn rznch bnch innost, j akmi j sou uklzen, pran apod. V men me ne zdrav tak navazuj vztahy s ostatnmi lidmi. Proto se stv, e teprve v dosplosti zanaj trnovat rzn samostatn aktivity, kter nepostien lid provdj od dtstv nebo dospvn. Krom sebeobsluhy a samostatnho ivota v byt me jt teba o nvtvy restaurac, nakupovn jdla, schzky se znmmi. Dejme tomu, e je poteba zvldnout uritou cestu (do koly, do zamstnn), kterou uivatel mus asto absolvovat. Pro tento ppad je vytvoen individuln pln, kter obsahuje popis souasn situace ili toho, co uivatel u v cestovn um. Na jeho vytven spolupracuje vdy pracovnk s uivatelem, obvykle i se zkonnm zstupcem, nkdy s dalmi blzkmi lidmi, kter si uivatel vybere. V plnu se dle pope dlouhodob cl, k nmu se bude smovat. Dal st plnu je tvoena menmi cli, kter pedstavuj postupn kroky, podle nich se bude postupovat. V ppad cestovn me bt konenm clem to, e uivatel um jednu konkrtn cestu, um reago117

SOCILNI PRACE V PRAXI

vat v neoekvanch situacch, tm pdem jsou rizika snena na minimum. Krtkodobm cem me bt zvldnut dlho seku cesty, ale i nauit se pechzet v mstech se semaforem a bez nj, poznat sprvn slo tramvaje, vystoupit na sprvn stanici. Pi kadm plnovn je urena doba, po n probhne hodnocen toho, jak se da pln uskuteovat. K dosahovn cl se pouvaj nejrznj metody. Me jt o provdn dan innosti za doprovodu asistenta, kter popisuje, jak se co dl. Pozdji asistent spe klade otzky, aby zj.stu, si uivatel ji zapamatoval. Dalm krokem me bt, e asistent zaujme i oi pozorovatele. Nechv uivatele urit innosti provdt (nap. pechztt uhci), a vm si, jak je pi nich uivatel spn. Asistent je i v roli pozorovafe-f pipraven zashnout v ppad ohroen ivota nebo zdrav. Postupem asu lovk s mentlnm postienm me pslunou innost provdt zcela samostatn. V idelnm ppad si osvoj vechny jednotliv dovednosti potebn nap. ke zvldnut cesty do zamstnn, nebo si nkter dovednosti osvoj a u jinch se najde jin kompenzace (nap. spolupracovnk, kter lovku dojde naproti, nebo pomcka - plnek s instrukcemi k cest). Dal variantou me bt, e asistent pomh lovku jen v uritm seku, doprovz hc jonom uritou st cesty, nebo asistent pomh pouze s nktermi iiiuosi-rii, nap. jen s pechzenm. Jednotliv uivatel ovem mohou stejnho cle doshnout pomoc rsz-jv h technik, odlinch krok a jinch pomcek, nap. pomoc obrzK, videozznam, seznamu innost. Tmto zpsobem je mon nacviit hospodaeni s penzi i sledovn asu. Takto lze trnovat i sociln dovednosti, jako napr jak zat rozhovor, jak se s nkm seznmit, jak se domluvit na spolen innosti i trven volnho asu -jak si naplnovat vlet, jak jt do kavrny. Postupy jsou vdy individualizovan. Jejich spolenmi charakteristikami jsou rozdlen innost na srii krok, zkouen krok bez stresu, kterm me bt komplexn situace, vyuvn pomcek, podpora motivace a aktivity uivatele. Jin z forem terapeutick prce, kter rozvoji potebnch dovednosti napomh, je pravideln setkvn skupin lid s postienm. Dochzka ao skupiny m dva vznamn aspekty: 1. Za prv se uivatel s pomoc pracovnka u komunikovat ve skupin, tzn. vnmat a respektovat ostatn, neskkat jim do ei, vyslechnout i jejich nzor, projevit vlastn nzor apod. Postupn se zlepuj ve foimuaci vlastnch postoj, ale i v socilnch dovednostech. Skupina je prostor, kde se lid setkvaj a mohou navazovat ptelsk nebo partnersk vztahy, co pracovnci podporuj.

118

7 SOCILN PRCE S LIDMI S MENTLNM POSTIENM

2. Druhou rove pak tvo sama prce skupiny. Ta se zamuje na oblasti, kter jednotlivm uivatelm dlaj obte, nap. trven volnho asu. Spolenmi silami uivatel hledaj een problm spojench s vyuitm volnho asu. Dky rznm zkuenostem si mohou vzjemn poradit. Nkter obtn situace trnuj formou pehrvn modelovch situac (scnek), aby v ppad poteby byli schopni adekvtn reagovat. Zrove m otevrn rznch tmat i aktivizan rove. Uivatel, kte nemaj jjirli zkuenost se samostatnm chovnm, mohou bt motivovni spnm samostatnjm fungovnm jinch.

Pracovn a umleck terapie

Pracovn terapie se zamuje na rozvoj lovka s mentlnm postienm pomoc pracovn innosti. Vychz se z toho, e lid se rozvjej tm, e dlaj njakou smysluplnou innost. Spov pedevm v provdn pracovnch kon, v nich se uivatel postupn zlepuj. Draz pitom bv kladen na odpovdnost a urit d, kter uivatel mus dodrovat. Jednm z cl p uvni terapie je zskn pracovnch nvyk. ,^).j metoda se pouv v nkterch chrnnch dlnch, dennch stacion i stavech sociln pe. Bylo by douc, aby pracovn terapie byla ^iv^povna jako pprava na pechod klienta z chrnnho do bnho prosted. V praxi naich zazen vak k tomuto pechodu asto nedochz. ihte je v nich prost povaovna za innost, kter lovka s postienm uiten zamstnv. Vznam pracovn innosti je vidn i v tom, e si uivatel mue pipadat uiten. Tato formulace naznauje, e uiten nen, ale pracovnci chtj, aby se tak ctil. Prce pak nen chpna jako legitimn zpsob vdlku a pirozen vyplnn asu dosplho lovka. Je vce terapii ne piac. Je sice deklarovanm prostedkem rozvoje osobnosti, ten vak nevede k pekroen demarkan ry mezi chrnnm prostedm instituce d spolenost nepostiench. Tanen, hudebn a vtvarn terapie se vyuvaj spe jako doplkov aktivity v rmci komplexu jinch slueb. Jejich clem je podpora osobnostnho : ozvoje a relaxace lid s mentlnm postienm. Terapeuti usiluj o naleen vrazovch prostedk, kter by uivatelm mohly usnadnit komunikaci. Diky rozhovoru s uivatelem nad jeho vtvarnm dlem me pracovnk lpe chpat, co si uivatel pedstavuje, co by rd dlal, co nem rd apod. Tento zpsob prce meme chpat i jako formu setkvn lid (asto se terapie uskuteuj ve skupin). Tyto aktivity mohou bt pojmny i jako zpsob trven volnho asu.

119

OU^IMLINI

rtlAUC

MAAI

Komunitn podpora
Vytven komunit, v nich ij lid s postienm spolen s lidmi bez postien, pedstavuje alternativu k ostatnm slubm hlavn v oblasti bydlen. Clem je vytvoit pro lidi s mentlnm postienm domov, kde budou mt svoje msto. Spolen sdlen domova s lidmi bez postien nahrazuje pomoc asistent Pitom kad jednotlivec pin do komunity nco jinho; schopnosti a zkuenosti jednotlivch len se dopluj. V komunit je prce rozdlena podle schopnost len. Rozvoj lid s postienm zde me probhat prostednictvm bnch aktivit bu spontnn, nebo clen podle individulnho plnu. Nkdy se k modelu komunitnho bydlen pipojuje i prc v dlnch nebo na pozemcch, kde pracuj i uivatel. Komunita pak pedstavuje relativn uzaven spoleenstv s uritou mrou nezvislosti. Komunitnm bydlenm tohoto typu jsou camphillsk komunity, v nich je skupina postiench ubytovna spolen s rodinou nepostiench lid, kte ppadn vychovvaj i vlastn dt. Nkolik takovch komunit vznik v souasnosti i v R. (Matouek 1999)

Pe
Tento model odpovd spe starmu pojet slueb. Jeho hlavnm rysem je draz na zajitn zkladnch poteb lid s mentlnm postienm, piem jejich aktivn ast nebo snaha o ni nen podmnkou ani pravidlem. Pe se zamuje jen/hlavn na uspokojen primrnch poteb uivatel. To je dleit, ale pi takovm zamen mohou bt pehldnuty i dal vznamn poteby (nap. seberealizace), kter uspokojovny nejsou. Peovatelsk model sluby obvykle zahrnuje rzn jednoduch aktivity jako keslem, uklzen, kter mohou pipomnat ve zmnn postupy. V rmci peovatelskho modelu jsou tyto innosti vce naplnnm volnho asu klient ne clenm rozvjenm jejich dovednost. K rozvjen dovednost jist tak dochz, ale spontnn, nezen.

7.4 Zapojenia spoluprce vybranch profes

Nejastj kvalifikac pracovnk v oblasti pe o lidi s mentlnm postienm je speciln pedagog, sociln pracovnk, psycholog. Kad profese vn do prce s lidmi s postienm nco jinho. Specilnpedagogick vzdln zakld kompetenci v oblasti didaktickch postup. Lid s psychologickm vzdlnm maj zpsobilost k hodnocen duevnch schopnost a dovednost

120

SOCILNI PRACE S LIDMI S MENTLNM POSTIENM

i znalosti tkajc se provn a emonch problm klient. Sociln pracovnci mohou pispt znalostmi o skupinov dynamice, schopnost vst rozhovor, znalostmi z oblasti legislativy a zejmna schopnost pracovat s klientem v kontextu vazeb na lidi a instituce, je nejsou soust chrnnch prosted (stav, stacion). Zdravotn sestry a lkai mohou pinet do pracovnho tmu informace tkajc se tlesnho stavu, smyslovch a jinch omezen. To se tk pedevm stav sociln pe, kde pe obvykle zahrnuje i oetovn. V praxi eskch organizac zamench na lidi s mentlnm postienm vak pracovn pozice nekoresponduj vdy se vzdlnm tchto pracovnk. Organizace si zajiuj vlastn prokolen pracovnk na urit pozice. Speciicke postaven mezi pracovnky v pm pi maj asistenti, kte vtinou dn speciln vzdln nemaj. Kvalita jejich prce tak zvis hlavn na jejich osobnch vlohch a na kvalit veden odbornm pracovnkem. Podle zpsobu veden asistent se vtinou li i forma asistence poskytovan jednotlivmi organizacemi.

7.5 Pehled poskytovanch slueb

Ran pe
Sluby, kter podporuj rodinu s dttem s postienm bhem prvnch let hota, jsou poskytovny nejastji v rmci stacion. Podpora spov jednak v depistn innosti, tedy ve vyhledvn rodin s mentln postienmi dtmi. To je nkdy obtn, protoe na mentln postien se asto pichz a v pedkolnm a kolnm vku. Do ran pe pat poradenstv zamen na to, jak co nejlpe rozvjet schopnosti dtte, ale tak na to, jak sluby jsou dostupn, na jak dvky maj rodie nrok apod. V ranm dtstv je teba u dtte pedevm podpoit rozvoj smyslovho vnmn, rozliovn pedmt, rozvoj motoriky apod. Sv msto v ran pi m i psychologick poradenstv, protoe rodina mus zvldat ztov situace, na kter nen pipraven. Typicky se stv, e matka zaujme hyperprotektivn postoj k postienmu dtti, otec se ct odstren a reaguje vitkami, nkdy i agresivitou. (Narozen postienho dtte zvyuje pravdpodobnost rozvodu.) V jinch ppadech oba rodie propadaj do bezradnosti a zoufalstv, obviuj jeden druhho, ppadn uvauj o tom, e by dt dali do trval stavn pe. Zazen ran pe vtinou organizuj setkvn rodi, pi nich si rodie mohou poskytovat podporu a vymovat zkuenosti. Mohou tak vznikat svpomocn skupiny rodi. Stv se, e si nkte rodie pomhaj i mimo tyto skupiny, nap s odvozem dt.

121

SOCILNI PRACE V PRAXI

Star dti
Sluby, kter se nabzej dtem s mentlnm postienm, se tkaj vzdlvn a volnho asu. Vzdlvn dt slou bu koly se specilnm vzdlvacm programem (dve speciln koly), nebo sluby, kter jim umouj navtvovat zkladn kolu. Dtem navtvujcm jakkoli typ koly je mon poskytnout asistenci v oblastech, kde m dt obte. Asistence me mt podobu spoluprce s iednm osobnm asistentem, kter pomh dtti nejen pi zvldm ujva, a!e i ve volnch chvlch pi navazovn vztah s vrstevnky. Asistent vak me poskytovat sluby tak jedn td, nebo dokonce vce tdm. Potom je spe pomocnkem uitele a pomh utvet takov podmnky, kter umouj dtti s postienm obstt v rmci tdy. Dal monost je, e asistent dochz pomhat jednotlivm dtem s postienm jen v hodinch, kdy je to poteba. Npln volnho asu se zabvaj denn i tdenn stacione. Jejich zamen se me liit. Nkter se zamuj na rozvoj vnmn a motoriky. Formou her a strukturovanch innost se pracovnci sna co nejvce zlepovat schopnosti dt. Programy mohou podporovat i rozvoj sebeobsluhy a dovednost potebnch ve kole (nap. pouit WC). U dt s tm postienm bv v ranm vku dleit i rehabilitace, take pimen sluby pro tento typ klient maj zdravotn-sociln charakter. Ve vyuit volnho asu se tak uplatuje asistence. Existuje program, v jeho rmci asistenti doprovz dti bhem rznch aktivit, nap. v zjmovch kroucch, ve skautu. Clem je nejen konkrtn pomoc pi innostech, ale i snaha o zapojen dtte s postienm do dn ve skupin, piem se smuje k osamostatnn dtte. Asistent pomh vedoucmu formovat program tak, aby nebyl pli zamen na vkon; pak m i dt s postienm anci uspt. Zjmov krouky nkdy funguj i pi rznch kolch se specilnm vzdlvacm programem nebo pi stacionch (nap. vtvarn, hudebn, dramatick). Existujc s stav sociln pe poskytuje dtem (a tak dosplm) komplexn programy. Jejich soust jsou rehabilitace, vzdlvn, hry a sportovn aktivity, prce, nkdy i vlety a akce v mimostavnm prosted. V stavn pi v naich podmnkch nen vdy dodrovno uren stavu patrn z formlnho nzvu (stav pro dti, mlde, dospl). Nkte pracovnci tuto nediferencovanost odvoduj podobnm mentlnm vkem" uivatel, nicmn pstup ignorujc biologick vk uivatel je dnes jen tko obhajiteln.

122

7 SOCILNI PRACE S LIDMI S MENTLNM POSTIENM

Mlde a dospl
Slubv budeme kvli pehlednosti dlit na ti zkladn oblasti: prce, bydlem a voln as. taue Cle'H podporovanho zamstnvn je pomoci zjemci o prci v tom, aby si nael a udrel msto na otevenm trhu prce za rovnch platovch podmnek Prvnm krokem je hledn a nlezem pracovnho msta podle preferenc uivatele a mstnch monost. Pak dochz k trninku pracovnch dovednost pmo na pracoviti. Uivatel pmo na mst" poznv prci, kterou m vykonvat. Setkv se se spolupracovnky a m monost si na n zvykat; vznik tak prostor k navazovn vztah mezi lidmi s postienm a bez nj. lovk s postienm by ml dostvat za odvedenou prci obdobnou odmnu jako jeno spolupracovnci. Vtina agentur poskytuje uivateli podporu na uritou dobu Po uplynut tto doby mus uivatel vyuvat asistence na pracoviti, ppadn z jinch zdroj. Jinou formou podporovanho zamstnn je program pechodu ze koly do zamstnn (tranzitn program). Jedn se o komplex slueb usnadujcch mladmu lovku s postienm pechod ze koly na msto na otevenm trhu prce prostednictvm individulnch prax na bnch pracovitch. Tak si klienti v dob, kdy maj jet zzem ve kole, vyzkouej prci v bn firm a mohou tam nabvat pracovn nvyky a dovednosti. To jim vtinou umon zskat jet ped ukonenm koln dochzky pracovn msto. Dal slubou v tto oblasti jsou trninkov programy, kter pomhaj uivatele pipravit na prci v bnch podmnkch (nap. obsluhovn v kavrnch kvli tomu vytvoench). Clem je zskn pracovnch nvyk a postupn zlepovn komunikace a dalch socilnch dovednost. asov omezen program m motivovat uivatele k vtmu sil a zabrnit pli dlouhmu vyuvn sluby. To umouje pijmat do program mnoho klient. Monm rizikem striktnho dodrovn asovho limituje preference klient s lehm postienm, kterm dan doba pro trnink posta. Dal monost jsou chrnn pracovit a chrnn dlny, v nich lid s postienm nejsou vystavovni bnm podmnkm trhu prce. Uivatel pracuj spolen, v ppad poteby jim pomh asistent. Lid s postienm se zde maj monost nauit nkter pracovn dovednosti. Jejich spolupracovnky jsou pouze lid s postienm. (V chrnnch dunch se obvykle vyrb rzn drkov pedmty. Jin pracovit pedstavuj bnou slubu - nap. prdelna, pekrna.) Uivatel nemus konkurovat jinm pracovnkm. Nkdy pracovnci usiluj o postupn pechod uivatel (alespo nkterch) do 123

SOCILNI PRACE V PRAXI

bnho prosted. Jindy se vymezuj jako forma pracovnho platnm a neaspiruj na zmnu. Dovednosti uivatel se pak pli nemn, obas aojde ke zmn innosti tak, aby se vrobky i sluby lpe prodvaly. Bydlen Mnoho lid s postienm ije i v dosplosti, asto do pokroilho vku, s rodii. To znamen, e v oblasti bydlem nevyuvaj dnou slubu, veker starost je na rodich. Jednou ze slueb v souasnosti u ns rozvjench je chrnn bydlen Organizace poskytuje uivatelm byty i domy a asistenci. Rozsah asistence zle na potebch uivatel, nkde s nimi asistenti trv 24 hodin denn, jinde pomhaj jen s uritmi innostmi (hospodaen s penzi, nakupovan obleen apod.). Je-li to nutn, asistenti klienty informuj o tom, co je poteba udlat (nap. zaplatit njem), i o tom, jak to provst. Podporuj uivatele, aby innosti zkoueli dlat sami. Uivatel si tak vtinou vytvej vlastn postupy (nebo pijmaj navren) Asistenti spolu s uivateli nkdy pipravuj i rzn pomcky (nap. seznam vc na nkup nebo rozpis slueb", podle kterho se obyvatel v domcch pracch stdaj). U tto sluby si uivatel vtinou kvli omezenm kapacitm nemohou pli vybrat spolubydlc. tom obvykle rozhoduje organizace V lep pozici jsou lid s mentlnm postienm, kte maj byt (nap. po pbuznch). Ti maj monost vybrat si, od jak organizace chtj asistenci vyuvat. Pak se jedn o podporovan bydlen. Tato sluba m potencil umonit dem s postienm mt pomrn normln domov. Velmi zle na kvalit poskytovan asistence - asistent by ml dodrovat zkladn pravidla jako nerozhodovat za uivatele, nedlat za nj, co me udlat sm, nemanipulovat apod. Dal monost je bydlen v komunit. Konkrtnm ppadem komunity je ve zmnn camphillsk komunita. V tto komunit ij lid s postienm v rodinch peovatel. Soust komunity jsou rukodln dlny a asto i farma. Komunita zajiuje bydlem nebo celodenn program vetn pracovnch a volnoasovch aktivit. Pokud lid s postienm zdka opoutj komunitu, nesmuje tato sluba pli k jejich zalenn do mstnho spoleenstv Draz je pak kladen vce na neformln pomoc len komunity a na vytvoen spokojenho domova pro lidi s postienm. Dal formou komunitnho bydlen mohou bt komunity lid s postienm, kterm pomhaj asistenti. Asistenti pak mimo jin organizuj innosti potebn pro fungovn domcnosti. Kad len m urit povinnosti, kter me zvldnout sm nebo s pomoc. I tato sluba me zahrnovat i pracovn umstn uivatel nap. formou chrnnch dlen.
124

7 SOCILNI PRACE S LIDMI S MENTLNM POSTIENM

Vofn as
Jednou z monost trven volnho asu jsou programy ve stacionch, kam uivatel mohou dochzet rno nebo odpoledne po zamstnn. innosti mohou mt podobu rznch zjmovch krouk nebo ji zmnnch umleckch i pracovnch terapi. Nkde pracovnci podle individulnch pln podporuj uivatele v rozvoji rznch dovednost. Zjmov krouky organizuj i nkter sdruen. Jedn se nap. o tanec, balet, hudebn krouek, ale tak krouek runch prac, potae nebo relaxacm cvien. Npl volnho asu tak mohou tvoit sportovn krouky i trnovan na abilympidu. Sdruen pro pomoc mentln postienm organizuie i zjezdy a vlety. U volnoasovch aktivit je teba pro nkter klienty zdjiSuvat dopravu. ri nkterch specilnpedagogickch centrech existuj veern koly, kde lid s postienm obnovuj nebo roziuj sv znalosti a dovednosti. Program je zamen na zdokonalen uivatel v potn, ve ten, v poznvn zvat a rostlin apod. Dle se zde uivatel mohou uit zklady cizch jazyk. Krom zlepovn v nkterch dovednostech pedstavuje i veern kola msto, kde se lid setkvaj a mohou navazovat ptelsk nebo partnersk vztahy Dal monost jsou pravideln setkvn ve skupinch v nkterch obanskch sdruench. Krom rozvjen dovednost jsou uivatel podporovni v domlouvn spolench innost, kter mohou podniknout ve volnm ase. ve volnm ase je mon vyuvat asistenci. Pro dospl lidi s mentlnm postienm me bt nkdy obtn pedstavit si, jak mohou strvit voln as. Asistence ve volnm ase proto nkdy pomh pi praktickm zkouen rznch variant toho, m a jak se me uivatel zabavit. V nvaznosti na to lze nabdnout pomoc pi innostech, kter uivateli dlaj obte. Mnostv podpory ze strany asistenta se m postupn sniovat. Nkdy lovk s postienm po urit dob pestane pomoc asistenta potebovat. Pro uivatele je v kontextu volnoasovch aktivit obtn chpat asistenta jako lovka, kter nen kamard, ale me v nkterch vcech pomoci. Asistent m podporovat uivatele v tom, aby navazoval a udroval vztahy s kamardy a znmmi, aby trvil voln as s nimi. K tomu se vyuvaj i vrstevnick programy. Sdruen (nap. Mme oteveno?) organizuje vznik dvojic sloench z jednoho lovka s postienm a jednoho dobrovolnka Takto vytvoen dvojice spolen trv urit as, obvykle jedno odpoledne v tdnu, jeho npln jsou rzn aktivity podle zjmu obou len pru (kup. prochzky, sportovn, nvtva kina a divadla). Obvykle se nejedn o clen rozvjen uritch schopnost, ale o spontnn roziovn obzoru prostednictvm neformlnch setkn. Uivatel si tak mohou vyzkouet nkter nov aktivity a poznat nov lidi z okruhu kamard dobrovolnka.
125

UOIAUNI H A U t V PRAXI

Komplexn sluby Jedn se o sluby, kter zahrnuj vechny ti ve popsan oblasti: prci, bydlen, voln as. Koordinace v poskytovn slueb je zakotvena v individulnm plnu, kter by ml obsahovat vymezen toho, v jakch oblastech, pi jakch innostech a jak bude organizace poskytujc slubu uivateli pomhat. Pracovnk organizuje setkn uivatele a jeho blzkch jak bhem tvorby, tak pi prbnm hodnocen individulnho plnu. Nkdy je tento pracovnk oznaovn jako case manager (manaer pe). Jako garant kvality sluby m manaer pe vznam hlavn pro uivatele, kte ji nemaj rodie nebo se s rodii nestkaj. Takov klienti mohou bt snadno nejrznjm zpsobem zneuvm nebo zanedbvni. Dal slubou, kter obsahuje vechny ti oblasti podpory, jsou stavy sociln pe. V nich uivatel trv vtinu svho asu. Pro stavy bv typick pevn provozn d, ktermu se uivatel musej pizpsobit. Od devadestch let minulho stolet je patrn snaha transformovat stavy sociln pe ve slubu vychzejc vce vstc potebm uivatel. Zjemci o tuto problematiku lze doporuit jako pramen materil zpracovan Johnovou (2003). Z nj mj. vyplv, e pro stavn zazen je velmi obtn naplovat Standardy kvality socilnch slueb {Standardy... 2002; Zavdn standard... 2002). Nkter problmov oblasti (nap. neuzamykateln skky) se daj relativn snadno zmnit. Jin standardy pekrauj monosti stav (nap. obecn cl socilnch slueb - podpora setrvn lid v bnm prosted a pedchzen socilnmu vylouen). Nkter stavy ji formuluj individuln plny spolu s uivateli a tak se sna najt pro klienty pimen pracovn uplatnn. Napklad" sav sociln pe Horm Poustevna se sna o postupn rozpoutn a pechod uivatel do chrnnho bydlem.

7.6 Zpsoby hodnocen kvality

Standardy kvality socilnch slueb mohou bt prostedkem, jak organizace mohou hodnotit svoji prci. Perspektivn tak bude mon rozliovat, jak jsou rzn sluby kvalitn. To by mohlo usnadnit lidem s postienm a jejich rod-' nm vbr vhodn sluby a vhodnho zazen. Organizace by mla mt stanoveny miteln cle. Pak je mon hodnotit, jak se j da cle naplovat. Na zklad prbnch hodnocen je mon pehodnotit cle nebo prostedky a zpsoby, ktermi k nim organizace sm' uje. Tak individuln cle formulovan podle poteb jednotlivch uivatel by mly bt miteln a mly by odpovdat clm organizace. Jak u bylo
126

7 SOCILNI PRCE S LIDMI S MENTLNM POSTIENM

eeno, uivatel by ml bt zapojen pmo do rozhodovn o slub. To vyaduje, aby uivatelm byly srozumitelnou formou popsny monosti a dsledky jejich rozhodnut. Pedpokldme, e v blzk budoucnosti bude nemon povaovat za kvalitn takovou slubu, k jejmu poskytovn klient nedal informovan souhlas. Nenaplnn cl me u uritho uivatele souviset s vnjmi okolnostmi vce ne s poskytovanou slubou. Pesto je nenaplnn cl vdy mon chpat jako podnt k zamylen o tom, zda se pi prci s klientem vyuv efektivncb metod. K zajitn kvality sluby mohou pispt i sami uivatel, nap. formou vydan zptn vazby. Uivatel, pokud to jejich schopnosti umouj, by se mli k prbhu pe vyjadovat. Fakt, e tato zptn vazba chyb, vypovd o kvalit slueb a o absenci partnerskho pstupu k uivatelm.
D

Jan

Jan se narodil ped ticeti roky. Trp lehkou formou mozkov obrny a lehkm mentlnm postienm. Krom toho m srden vadu, kvli n v prvnm roce ivota prodlal nronou operaci srdce. ije v pln rodin v krajskm mst. Jeho matka pracuje jako rehabilitan pracovnice ve stacioni pro lidi s mentlnm postienm. Jan je klientem stejnho zazen; na~denn programy dojd spolen s matkou autem. Otec je vojk z povoln. Jan m mladho bratra, kter studuje vojenskou vysokou * kolu, dom dojd jen o nkterch vkendech. Jan je vrazn introvert. V dtstv byl vychovvn psn a dsledn. I dnes, v dosplosti, je siln fixovn na svou matku. Nem a nikdy nezail partnersk vztah. ; -. ,Na otzku, zda by si pl poznat ptelkyni a ppadn t s n, kr rameny a vhav k: ... maminka by si to nepla." Jan navtvoval s vtm i menm spchem nkolik zvltnch kol. asto , se tam setkval s nepochopenm ze stran uitel i spoluk. Po kole byl krtce zamstnn na pot, ale spolupracovnci Jana pro jeho odlinost mezi sebe nepijali. Pot Jan absolvoval speciln odborn uilit (obor zahradnictv). Na lta strven v uiliti velice rd vzpomn, pedstavovala toti pro nj pozitivn kompenzujc zkuenost. Jan byl spoluky i uitelskm sborem jednoznan pjat - v prosted mimo rodinu se to stalo patrn poprv v jeho ivot. Po absolvovn uilit zaal navtvovat denn stacion pro lidi s mentlnm postienm. Zpotku pracoval v zahrad zazen. Pracoval velice peliv a bylo ^ zeteln, e ho prce t. Po dvou letech prce v zahrad byla Janovi pidlena prce v chrnnch dlnch, kter jsou soust dennho stacione. Jan se nov situaci bez protest pizpsobil. V chrnn dln se vnuje pomrn jednotvrn rukodln prci. Pracuje tam ji nkolik let a zd se spokojen. Z pohledu asistent, zamstnanch v chrnn dln dennho stacione, i z pohledu klientovy matky ,. je ve s Janovm pracovnm zalennm a osobnm ivotem v souasn dob v podku. Nikdo z nich neusiluje o to, aby Jan mohl pracovat a t v bnm prosted, a tud bt skuten zalenn do spolenosti.

12?

UOIALNI PKAh V HHAXI Vhled do Janovch pn umonila jeho ast v umleckm programu stacione. Clem programu je poznvn a rozvjen osobnosti lid s mentlnm postienm prostednictvm vtvarnch a tanench postup. Jan si po pl roce asti v programu zaal zapisovat pedstavy a pocity, kter zaval pi tematickch tanench improvizacch. V tomto obdob byla patrn i zmna v hloubce Janova provan. V souasn dob si bez problm vybavuje pocity, je zav pi arteterapii i v bnm ivot. V prbhu t let Jan vyzrl v lovka, jeho nzory a ivotni cle jsou zetelnj, klient je tak aktivnj pi jejich prosazovn. Pracovnice stacione, kter vede umleck program - ovlivnna svou souoznou zkuenost v oblasti podporovanho zamstnvn lid s mentlnm postienm na bnm pracovnm trhu -, Janovi a jeho rodin navrhla monost najt klientovi prci mimo prosted stacione. Jan ani jeho rodina vak nvrh nevyuili. A pot, co tato pracovnice s Janem zmapovala jeho pirozen prosted, zjistila, e se Jan v nechrnnm prosted nect bezpen. Nebyl toti v prbhu dtstv a dospvn v dostaten me a kvalit akceptovn lidmi mimo rodinu. Navc intenzivn vnm reakce okol na svou odlinost. Zvnitnn negativn postoj okol je jednou z pekek Janovy integrace do spolenosti. Dal pekkou je intenzivn vazba na matku, kter je stle nkde pobl a stle sleduje, co Jan dl. Jan pi hovorech s terapeutkou naznauje, e by mohl asem ze stacione odejt. Nen mu proti mysli pedstava, e kdyby ml dostatenou podporu, mohl by v bnm prosted pracovat i t. To by vak pedpokldalo: prci s rodinou, zejmna s klientovou matkou; nalezen vhodn prce mimo stacion a prci s kolegy v budoucm zamstnn; podporu vrstevnickch kontakt klienta; perspektivn i nalezen vhodnho samostatnho bydlen.

Kdy pracovnice vyslovila tuto mylenku na pravideln porad zamstnanc stacione, ukzaly se jet dal pekky: Stacion nem dostatenou kapacitu pracovnk, kte by kompetentn mohli poskytnout klientovi a jeho rodin to, co pln pedpokld. Dal obt, o n se na porad pmo nemluvilo, je fakt, e Jan pat k neproblmovm klientm, s nimi pracovnci snadno vyjdou. Po jeho ppadnm odchodu by mohl do pe stacione pijt klient, jeho nroky na personl by mohly bt vy. Tet obt pedstavuje ambivalentn postoj samho klienta k vizi nezvislho ivota.

D Petra Dvacetilet Petra, klientka s lehm mentlnm postienm, byla doporuena pracovnic oddlen doplkov pe obvodnho adu do programu poskytovanho nesttn organizac Rytmus. Rodie tuto pracovnici (pi vyizovn agendy souvisejc s dvkami) podali o pomoc pi napojen klientky na organizaci, kter by mohla zlepit klientinu orientaci ve svt a umonila j vnovat se njakm innostem mimo rodinu. Klientka od narozen ije s rodii v byt, v minulosti chodila do pomocn koly a do stacione. V souasnosti pracuje jako uklzeka v pod-

128

7 SOCILN PRCE S LIDMI S MENTLNM POSTIENM

niku, kter je nedaleko bytu jejch rodi. Rodie a klientka bhem dojednvn zakzky popisovali klientiny problmy jako nedostatenou samostatnost, obte pi rozhodovn, problmy pi komunikaci s cizmi lidmi. -S klientkou v rmci programu osobn asistence pracovala jednak dobrovolnice, jeonak asistentka zamstnan sdruenm. Program byl poskytnut v ad na sebe navazujcch fz se zaclenmrkter bylo ped kadou fz zpesovno. Kvten 1998 a erven 1999 (94 hod. - dobrovolnice). Asistence spovala pedevm v pomoci se zaplnnm volnho asu. Dobrovoln pracovnice byla aktivnj a snaila se podncovat Petru k npadm. Informovala klientku o monostech ~ trven volnho asu a prakticky spolu zkouely rzn varianty. Z 1999 a prosinec 1999 (45 hod. - dobrovolnice). Pracovnice zkouela podpoit Petiny vlastn aktivity a jej samostatn rozhodovn v rznch situacch. Asistence obnela jednak pomoc s npln volnho asu, ale i podporu potebnch dovednost. Ukzalo se, e bude teba poslit klientinu dovednost orientovat se v ase a v prostoru. Leden 2000 a nor 2000 (24 hod. - dobrovolnice). Petra se zlepila v rozhodovn, pedevm v rychlosti. Dky podpoe pslunch dovednost dokzala !pe zachzet s penzi, zlepila se i jej pedstava o jejich hodnot. K mrnmu pokroku dolo i v urovn asu podle ruikovch hodin, ale petrvval problm s rozeznnm rozdlu mezi 1/4 a 3/4. Bezen 2000 a duben 2000 (24 hod. - dobrovolnice). Petra se rozhodla, e zkus vtvarn krouek. Na zatku dochzky do nj mla problmy v komunikaci s ostatnmi, ctila se nejist v neznmm prosted. Asistence spovala v uen cesty do krouku, v podpoe pi innostech v krouku. Bhem msce dolo k zlepen, Petra komunikovala s lektorkou, reagovala na ostatn astnky. Petra se seznamovala s mapou msta, zkouela ji vyuvat (zatm s pomoc pracovnice). Kvten 2000 a erven 2000 (16 hod. - dobrovolnice). Petra usoudila, e procviovn dovednost je pro ni dleitj ne podpora pi zjmovch aktivitch. Do . tto doby iniciovala procviovn dovednost pracovnice, nyn po dohod pevzala odpovdnost za uen pouze Petra. Akoli byla schopn sama dojt na msto, kde se kon vtvarn krouek, uila se hledat ulici pomoc mapy a popsat cestu k n. Z 2000 a listopad 2000 (24 hod. - dobrovolnice). Petra si vybrala ti monosti, jak procviovat sv dovednosti: zachzen s penzi (pouvn tabulky s selnou adou), hodiny (pidn digitln as, snaha rozliit men asov sek ne 1/4 hodiny, pochopit princip asov posloupnosti), mapa (teoretick hledn, snaha o uveden do praxe). Petra si doke nakoupit v obchod (ekne objednvku nahlas a srozumiteln, zopakuje ji v ppad poteby, odhadne, kolik mus dt penz, nebo se zept). Pouv dovednosti nauen pi orientaci s mapou. Nachz jmna ulic na map i na tabulch, kter jsou v ulicch. Prosinec 2000 a kvten 2001 (38 hod. - dobrovolnice). Petra si sama objedn v kavrn, vc si pi tom v. Dohodla se, e asistentka nebude zasahovat v ppad nedorozumn s obsluhou, aby se Petra mohla pokusit eit situaci sama. Pracovnice s Petrou procviuje dl ve uveden dovednosti. Vedle toho s n mluv o vyuvn volnho asu. Petra v, jak by mohla as vyut, m pedstavu i tom, s km by ho mohla trvit, sama ale nic nepodnik.

129

SOCILNI' PRCE V PRAXI erven 2001, z 2001 a jen 2001 (24 hod. - dobrovolnice). Petra se rozhodla, e procviovn a uen je pro ni nejdleitj. Asistence spov pouze v clenm uen a procviovn dovednost ve dvou oblastech: orientace v ase a cestovn. Petra ji zn msta v centru, kam se dostane sama bez ciz pomoci (obchody, kavrny,...). Sna se penet nauen dovednosti vce do praxe, nap. pouvat odhad asu, kdy nkam odchz. Zlepuje se v hledn ulic a cest, s pomoc pracovnice najde podle mapy ulici. Dl si zznamy o zastvkach a pomocne ry v map. Listopad 2001 a leden 2002 (22 hod. - dobrovolnice). Petra si osvojuje aal postupy usnadujc cestovn podle mapy (zjist, kde je podle nzv dvou ulic). e neekan situace (pejet stanice, pestup). Pouv mobiln telefon - kdy se nco dje, um zavolat. Vc pi cestovn sleduje okol, vm si sel tramvaj. nor 2002 a bezen 2002 (16 hod. - dobrovolnice). Pi uen je penesen na Petinu dost draz na as a jeho sledovn. U se sledovat as na vlastnch hodinkch a uvdomovat si dlku rznch asovch sek. U se rozliovat jednotliv asov seky (5, 10, 15 minut). U se poznat asov seky na hodinkch pomoc potn mezer mezi sly. Zskv pedstavu o asov posloupnosti. Duben 2002 a erven 2002 (24 hod. - dobrovolnice). Petra opt procviuje hledn ulice pomoc mapy. Zkou prbn sledovat as. Hld si as odchodu, nikdo ji nemus slovn upozorovat. Vyuv sledovn asu i v prci, pozn as na pestvku a as, kdy s prac skonit. Z 2002 a jen 2002 (16 hod. - dobrovolnice). Petra ji rozeznv na hodinkch 5 a 10 minut, doke je pout pi urovn asu. Zlepilo se jej rozlien 1/4 a 3/4. (Zmny si vimli i rodie.) Sleduje as i rno pi odchodu do prce, situaci zvldne, i kdy matka nen doma. Sama doke urit, kdy m odchzet, i v ppad jednorzov neopakovan akce. U znmch tras odhadne dlku trvn. Dostane se i na vzdlenj msta. Tramvaje pouv bez problm, pozn, na kterou stranu m jet. V metru si nen tak jist. Na map najde ve vech ppadech ulici i cestu k n pomoc mstsk dopravy. Bhem trninku hledn cest zaala pouvat nov postup zvyujc samostatnost. Nejdve najde na map cestu k dan ulici a zaznamen si, jak doshnout vybranho msta. Pak cestu zkou absolvovat a zaznamenv si dal dleit informace (sprvn vchod z metra, vrazn budovy). Listopad 2002 a leden 2003 (22 hod. - asistentka). Asistence spova v pinovn a uskuteovn cest, kter si Petra vybr. Petra potebuje pomoc se zapisovnm plnovan cesty. Pi cest po dosud nevyzkouen trase pracovnice upozoruje na vznamn body (budovy, parky). Sama klientka ji zvld nkter cesty (na chatu, k ddekovi), m vytvoen postupy, kter j pipomenou cestu i po del dob. Nyn se u dal cesty (ke kamardkm). Chtla by se nauit samostatn vytvet pomcky k cestm, aby mohla cestovat sama. Petrvv problm prvn cesty - Petra zjist, jak dojet do cle veejnou dopravou, ale zbytek cesty bv problm. Nabz se mon een (absolvovat prvn cestu s nkm z rodiny, zeptat se na mst). nor 2003 a kvten 2003 (32 hod. - asistentka). Petra se pomoc vypracovanch postup nauila dal cesty (ke kamardkm, ke konzultantce). Um s postupy samostatn pracovat. V ppad neoekvanch udlost (nap. vluka tramvaj) se

130

7 SOCILN PRCE S LIDMI S MENTLNM POSTIENM um zeptat na cestu. V ppad vtch nesnz um zavolat matce a zeptat se j. Petra tak soud, e um hodiny dostaten. Pouvaje, kdy potebuje (nap. v prci, o pestvce, pi odchodu z domova...). Rozhodla se, e se nechce uit vypracovat si postup neznm cesty sama. Sta j, e um cesty, kter me potebovat. Pokud do budoucna bude potebovat s nm pomoci, v, jak me podat o pomoc. Tmto rozhodnutm ukonila svou ast v programu a zatm nehodl slubu osobn asistence vyuvat.

LITERATURA
Pouit literatura ern, M., a kol. (1995): Kapitoly z psychopedie. UK, Praha. Hodnocen kvality slueb poskytovanch v stavech pmo zench MPSV R (2001). Nrodn vzdlvac fond, Praha. Jelnkov, M. (2001): Vzdelvania vchova dt s autismem. PedF UK, Praha. Johnov, M. (2003): Sociln sluby poskytovan v stavnch zazench. Zprva mouuu 2 esko-britskho projektu na podporu MPSV R pi reform socilnch slueb, Praha. Krahulcova, B., a kol. (2002): Postien lovk v procesu senescence. UK, Praha. Kvalita socilnch slueb v domovech pro obany se zdravotnm postienm (2001). MPSV R, Praha. Markov, Z., Stedov, L. (1987): Mentln postien dt v rodin. SPN, Praha. Matouek, 0. (1999): stavn pe. 2.vyd. Slon, Praha. Schopler, E., Mesibov, B. G. (1997): Autistick chovn. Portl, Praha. Standardy kvality socilnch slueb (2002). MPSV R, Praha. Zavdn standard kvality socilnch slueb do praxe (2002). MPSV R, Praha. Doporuen literatura Rubintejnov, J. S. (1973): Psychologie mentln zaostalho ka. SPN, Praha. Struskov, O. (2000): Dti z planety D. S. G plus G, Praha. varcov, I. (2000): Mentln retardace. Portl, Praha. Vgnerov, M., a kol. (2000): Psychologie hendikepu. Karolinum, Praha. Thomas, D., Woods, H. (2003): Working with people with learning disabilities. J. Kingsley Publishers, London.

131

Kapitola 8

Sociln prce s duevn nemocnmi

Vclava Probstou

Sociln prce v oblasti pe o duevn zdrav je soust intervenc, kter mohou mt rzn rozsah i rzn cle - od obnoven stavu duevn rovnovhy nap. krizov intervence) a po oblast dlouhodobho leem duevnch poruch. Akoli prbh duevnch onemocnn me bt vznamn ovlivnn socilnmi faktory (Rahn a Mahnkopf 2000) a zvan duevn potebuj nejvce odborn i jin pomoci, bvaj neatraktivn" terapeuticky a jsou objekty stigmatizace, je se tk nejen tto clov skupiny, ale i profesionl, kte se s nimi pracuj. Kvalifikovan prce socilnho pracovnka je v multidisciplinrnm tmu nejen nezastupiteln, ale v nkterch fzch je pro ivot lovka se zvanm duevnm onemocnnm primrn. Vtina lid s psychickmi problmy potebuje od socilnho pracovnka clenou pomoc (informace v oblasti socilnho zabezpeen, obanskho, pracovnho a rodinnho prva a pomoc s problmy v tchto sfrch, rodinnou intervenci apod.) i specifick intervence (poradenstv, rodinn psychoterapie). Komplexn zdravotn-sociln pi potebuj zejmna ti lid, jejich fungovn je kvli duevnm problmm omezeno ve vce oblastech po del dobu, tedv lid dlouhodob duevn nemocn. Komplexnost jejich poteb vyaduje, aby kvalitn zdravotn a sociln sluby poskytovali profesionln zdatn jednotlivci za spoluprce jednotlivch sloek pe na rznch rovnch (tm, zazen, region, stt). Vchodiska souasn pe o duevn zdrav je mon shrnout nsledovn: Politika pe o duevn zdrav je deklarovan, do legislativy se promtajc nzor na postaven duevn nemocnch a praktick vyjden vztahu,
133

SOCILNI PRCE V PRAXI

kter k nim spolenost zaujm -jak zachz s jejich problmy a jak prpadn reaguje na jejich ruiv chovan. V politice se odrej pedstavy o podstate takovho ruivho" chovn, odr se v n i celkov postaven jednotlivce ve spolenosti, pojet hodnoty lovka jako individua, vetn morlnch a euc~ kch norem doby (voln podle Politika pe o duevn zdrav 1995). Vvoj systmu pe by ml podporovat deinstitucionalizaci ili pesunovat tit pe z instituc do pirozench spoleenstv vyuvajcch podporu celosttnch, ppadn regionlnch zdravotnch a socilnch systm. Soubn s tm by ml bt sniovn poet tradinch institucionlnch zazen a mla b> se rozvjet mimostavn - tj. komunitn - zazen Zkladnm rysem deinstitucionalizace je prevence neopodstatnnch hospitalizac v lebnch a nemocnicch a zmna od azylu, kter se rovn instituci, k azylu jako funkci (Bachrach 1976). Komunitn pe oznauje nejen pi v mstnm spoleenstv, ale tan sluby poskytovan obc, pi, kter je zamena na poteby lid, nikoli na budovn instituc. Respektovn komplexnosti poteb duevn nemocnch v komunit (souhrnu jejich zdravotnch a socilnch poteb) vyaduje tmovou prci profesionl zdravotn a sociln sfry, ve kter nen a priori jedna profese nadazovna nad jinou. Tak uivatel pe (klienti, rodinn prslunci) maj bt vnmni jako partnei v procesu pe. Komunitn pe m krom toho znamenat dostupnost slueb, flexibilitu, orientaci na poteby uivatel, na jejich kompetenci, uzpsoben slueb ivotu klient, jejich kultue, v neposledn ad platnm uivatel slueb i jejich rodinnch pslunk pi konstrukci i kontrole kvality slueb. Kvalitn pe m zahrnovat prevenci stigmatizace duevn nemocnch. Vraz stigma v kontextu tohoto vkladu oznauje pedsudek, e duevn nemocn jsou jako skupina nedouc, e je teba se jich bt nebo se jim vyhbat. Stigmatizace a diskriminace duevn nemocnch se neodehrvaj jen mezi jednotlivci, ale i ve vztazch mstn komunity, ppadn ve vztahu cel spolenosti k duevn nemocnm (Carling 1995). Duevn nemocn, jejich blzc, profesionlov (nap. sociln pracovnci) jsou jak objekty, tak subjekty stigmatizace. Klienti asto stigma zvnituj a sna se vyrovnat se s nm tak, e se stahuj, izoluj nebo vstupuj do agresivnch konfrontac s okolm (Hatfield a Lefley 1993).

134

8 SOCILNI PRCE S DUEVN NEMOCNMI

Socilni pracovnk jako poskytovatel pe o duevn nemocn

*>edm let jsem il jako vzen. Vlastn vzen je asi lep, tam m lovk alespo njak vztahy, nehled na to, jak jsou. V psychze jste sm. Nejprve jsem jakkoli papr od ad ignoroval, nebo jsem byl v jin galaxii". Pak jsem se ho dsil, ml jsem pocit, zeje to neproniknuteln ~ dungle, ve kter jsem zase sm. Absolvoval jsem njak program o lcch a nervovch receptorech, ale nikdo mi neekl, jak mm t dl. Sysiemy zdravotn a sociln pe, jejich koordinace, zpsob financovn slueb a tradice ovlivuj roli socilnch pracovnk v pi o duevn nemocn. V nokterch zemch (nap. v Nizozemsku) sociln pracovm'ci zstali pevn vn specializovanch slueb pro duevn nemocn, jinde (v USA) specializace Cd klinickou sociln prci umouje provdt i odborn psychoterapeutick sluby. V zemch, kde vznikly komunitn multidisciplinrn tmy (nap. Velk ritanie), sociln pracovnci v devadestch letech 20. stolet mohli nov definovat svou identitu a okruh sv psobnosti. Sociln pracovnk me s duevn nemocnmi pracovat v institucch (psychiatrick lebna, psychiatrick oddlen nemocnice, psychiatrick domov dchodc, nespecializovan zazen - v echch tak stav sociln pe pro mentln postien i bn domov dchodc), v lebnch komunitch, dle v Komunitnch zazench (krizov centra, denn sanatoria, centra dennch aktivit, zazen podpory prce a bydlen, tmy zen ppadu) nebo jsou duevn nemocn jeho klienty v jinch slubch poskytovanch obc, ppadn jmymi organizacemi (zazen pro uprchlky apod.). V modern komunitn psychiatrii, kter chce bt st slueb nabzejcch kontinuln lbu, ubytovn, zamstnn a sociln podporu a kter chce lidem s duevnmi nemocemi pomhat obnovit jejich normln sociln role (Strathdee a Thornicroft in Thornicroft a Szmukler 2001), sociln pracovnk: 1. vytv s pacientem vztah zaloen na respektu a partnerstv; 2. pln roli jakhosi vyslance, advokta, tvrce vztah, spojky mezi duevn nemocnm a komunitou (obc), jej podmnky dobe zn (clem je sociln integrace klienta); 3. chpe, e se lid s problmy v oblasti duevnho zdrav li nejen typem psychickch problm, je zasahuj do jejich ivota (diagnzou), ale i prostedm, zzemm, hodnotami a cli, kter mli a maj, charakteristikami osobnosti, vzdlnm a dovednostmi, vkem a zkuenostmi, ale tak typem profesionln pomoci a podpory, kter se jim ji dostalo (souhrnn eeno jsou individualitami); 135

HAUb

HHAXI

4. sna se zskvat pozornost a respekt pro jedinenost vnitnho svta klienta, ovlivovat prosted, v nm klient ije, tak, aby bylo humnnej a citlivj k jeho potebm (Suppes a Wells 1991); 5. mapuje zdravotn-sociln poteby duevn nemocnho (klienta) a ve svch intervencch z nich vychz, diferencuje poteby naplnn, nenaplnn, potebu podpory, vliv a monosti prosted; 6. chpe a podporuje koncept zdravy (nejen vyleni) - u dlouhodob duevn nemocnch zdravou rozumme readaptaci, tedy pijet sebe, vznamu a smyslu ivota, kter pesahuje limity dan onemocnnm, zvldm nemoci a adaptaci sebe sama na onemocnn (Hatfield a Lefley 1993); 7. podporuje sociln integraci, co znamen zmnu postoje lid, kte se boj osob oznaench jako duevn nemocn, zmnu postoj profesionl, u nich nadmrn pocit odpovdnosti vede k pli ochranitelskmu postoji vi nemocnm, a u klient ovlivnn zvnitnnho pocitu nekompetence a nezpsobilosti (Carling 1995). Pedpokladem k prci s duevn nemocnmi je zkladn znalost nejen symptomatiky, ale i dynamiky duevnch onemocnn, terapeutickch intervenc (vetn vliv medikace), znalost standard zdravotn a sociln pe a du zdravotnho i socilnho zazen, ve kterm pracovnk pracuje. K hlubmu pochopem psychickch nemoc doporuujeme uebnici nmeckch autor Drnera a Plogov Blzniti je lidsk (1999) i Psychiatrii Rahna a Mahnkopfov (2000), z cizojazynch nap. dynamicky orientovanou Gabbardovu (1994) Psychodynamic psychiatry in clinical practice. Pro socilnho pracovnka jsou dleit pojmy, kter maj sv msto v rehabilitaci duevn nemocnch a je vychzej z kombinace deskriptvni klasifikace a popisu funkn kapacity. Dlouhodob duevn nemocn jsou ti jedinci, ji trp duevn poruchou (organick pokozen CNS, schizofrenie, depresivn nebo manick porucha, paranoidn i jin psychza) i jinm onemocnnm, kter se me stt dlouhodobm a me snit funkn kapacitu i nepzniv ovlivuje ti a vce z nsledujcch zkladnch aspekt dennho ivota: osobn hygienu a sebeobsluhu, smovn (cle), mezilidsk vztahy, sociln transakce, uen a rekreaci, ekonomickou sobstanost (Goldman,1981 in Iiberman 1988). K zkladnmu onemocnn se svm nepznivm vlivem me pidvat i zpsob pe a dle tak sniovat funkn kapacitu nemocnho. Institucionalizan syndrom (neboli hospitalismus) je kombinace vliv duevnho onemocnn a prosted - projevuje se apati, ztrtou iniciativy, ztrtou zjmu, poddajnost, nedostatenm vyjadovnm pocit nebo zlosti vi nespravedlivmu nebo tvrdmu chovn personlu, ztrtou individuality, zhorenm osobn hygieny a nvyk (Barton 1959; Goffman 1961 in Hume a Pullen 1994).

136

8 SOCILNI PRACE S DUEVNE NEMOCNMI

Terminlne zvisl pacient" je jedinec, jeho stav je vrazn ovlivnn nadmrnou podporou (poskytovanou nap. bhem dlouhodob hospitalizace, ale i v rmci komunitnch slueb). U tohoto lovka se vytratil pocit vlastn odpovdnosti, jeho aspirace se stvaj pro okol nedleitmi i nedostupnmi. Tento postoj nemocnho sdlej i jeho peovatel". Okol ho pak oznauje za nemotivovanho. Zd se, e klient nev, co vlastn chce, a rozhodnut jsou provdna za nj. Pokud se nemocn pokus tento bludn kruh njak prorazit, je asto oznaen za rezistentnho vi lb (Carling 1995; B. Odvrka, osobn sdlen). Kompetentn sociln pracovnk mus umt zskat informace o klientovi a jeho okol, o zzem (sociln eten), sestavit a realizovat pln intervenc, hodnotit vsledky, vdt, jak prci s klientem ukonovat. K tomu vyuv schopnosti navzat kontakt, vst rozhovor, empaticky naslouchat, bt vnmav k verblnm i neverblnm projevm klienta i jinch respondent, umt pozorovat. V, jak komunikovat s ostatnmi leny tmu, dalmi odbornky a Institucemi (stn i psemn). M jasno v etice sv prce, v tom, jak zachzet s informacemi o klientovi. M pehled o monostech a zdrojch v komunit, sna se je roziovat i vytvet. Zn systm socilnho zabezpeen, legislativu a sociln politiku, orientuje se v ivotnm stylu a hodnotch rznch spoleenskch skupin a je k nim vnmav. Sociln eten zahrnuje pozorovn interakc klienta s okolm, popis klientova emonho, kognitivnho a socilnho fungovn, popis jeho osobnch cl a pln, informace o jeho bydlen, o prci, o socilnm a rodinnm podprnm systmu (o sociln sti). Sociln historie, dal vznamn soust eten, je chronologickm zznamem ivotnch udlost klienta. Tento soubor informac pomh multidisciplinrnmu tmu pochopit klienta jako lovka s jeho socilnm a kulturnm zzemm, potebami. Sociln pracovnk tak pipravuje pacienta na pechod z lkovho zazen do pirozenho spoleenstv. Zajitn nvazn pe a zabezpeen podmnek k ivotu (prce, bydlen, vztahy, finann zabezpeen) jsou zkladn zetele sociln prce ve fzi po hospitalizaci, kter zabrauj mimo jin vzniku syndromu otivch dve" (mnohoetn krtkodob hospitalizace). Prce socilnho pracovnka pomh budovat most, po kterm se klient me vrtit z instituce zpt do domcho prosted, pokraovat v lb nap. formou dochzky do stacione i programu centra dennch aktivit. Sociln pracovnk me poskytovat systematickou intenzivn podporu a monitoring v situaci vt zte v domcm prosted (sebeobsluha, cestovn dopravnmi prostedky apod.). Pomh klientovi orientovat se v jeho nrocch a zprostedkovv mu dvky a sluby socilnho zabezpeen. Podl se i na sestaven /krizovho plnu, co je pln postupu pro ppad zhoren obt nebo krize. Pro efektivitu pokraujc psychofarmakologick lby je dleit dvra klienta k odbornkm, pocit spolen odpovdnosti. Sociln pracovnk se 137

SOCILNI PRACE V PRAXI

vnuje i psychoedukan prci s klientem, kter mimo jin zahrnuje i management" lk. Klinick sociln pracovnk provd trnink nezbytnch dovednost pro ivot v komunit pokud mono neviditeln". Sna se pomoci klientovi rozit nebo obnovit sociln s - pomh pi budovn bnch socilnch vztah, podporuje jejich udren, zvyuje odolnost klienta pi een kriz a dovednosti pi een problm a konflikt (Carling 1995). V praxi to znamen, e pracovnk trv minimum asu v kanceli, a naopak vtinu asu v ternu. Vytv rovnocenn partnersk vztah s klientem, zrove pi kontaktu s klientem udruje hranice dan jeho profesionln rol. Nstrojem hledm prseku mezi pnmi, cli a potebami klienta, potebami profesionla a realitou okol je vyjednvn. Pracovnk koordinuje sluby v zastoupen klienta a pro nj. Pracuje s rodinou, s klientovm okolm, s institucemi a nkdy i s veejnost. Sociln pracovnci se mohou specializovat v nkolika oblastech: Psychiatrick rehabilitace (oblast bydlen, prce), sociln rehabilitace, psychoedukace. Ppadov veden - case management. Psychoterapie (rodinn, individuln, ppadn skupinov psychoterapie) Psychoterapie byla v minulosti u ns nktermi socilnmi pracovnky upednostovna jako atraktivn oblast prce, nyn s rozvojem komunitn pe je zeteln posun k rehabilitaci a ppadovmu veden (case managementu).

Na pomez mezi rehabilitac a psychoterapi je trnink socilnch dovednost (Liberman 1988) i kombinovan trninky postaven na principech kognitivn-behaviorln psychoterapie (Roder a kol. 1993). K provdn psychoterapie je teba mt osvden o absolvovn pedepsanho vcviku a zkouek, v zvislosti na poadavcch pltc i vzdln (v zahrani je leckde podmnkou samostatnho provdn psychoterapie vysokokolsk diplom). Tak v rehabilitaci je budovn systm vzdlvn.

8.2 Sociln prce v kontextu komunitn pe o duevn nemocn

Komplexn metody prce (modern psychiatrick rehabilitace, ppadov vdem, tmov prce) se rozvjej v poslednch dvaceti letech. Staly se domnou klinickch socilnch pracovnk (klinick ppadov veden - clinical case management), kterm to umouje styl prce pslunch organizac.

138

8 SOCILNI PRACE S DUEVN NEMOCNMI

Modern psychiatrick rehabilitace

Rozvoj modern psychiatrick (psychosociln) rehabilitace nastal po druh svtov vlce Slovo psychiatrick" pouvme pro jasn vymezen clov skupiny. Vznamnmi impulzy jejho rozvoje byly: povlen programy pracovn rehabilitace, objev psychofarmak (padest lta 20. stolet), boj za lidsk prva (edest lta) a hnut deinstitucionalizace, rozvoj komunitn pe, roinidoh svpomocnch skupin. V osmdestch a devadestch letech 20. sto-*. let se modern psychiatrick rehabilitace stala integrln soust zdravotnho a socilnho systmu. Fsyuniatrick rehabilitace dnes zahrnuje velk mnostv rznch programovch model, kter spojuje snaha pomoci dlouhodob duevn nemocnm zviaat ivot v komunit. Clem rehabilitace je zmrnn i kompenzace nezpsobilosti (nov stavu snen aktivity) a dle omezen hendikepu (nov stavu omezen participace). Pi studiu rehabilitan literatury nachzme nkter shodn stanoviska: ast pesvden o biologick etiologii duevnch onemocnn, vyuvn kognitivn-behaviorlnch teori a nevraivost (u nkterch autor skrytou) k dynamickm modelm onemocnn. V souasnosti v tto literatue dochz k renesanci tmatu rehabilitanho vztahu mezi terapeutem a klientem", tak dynamika onemocnn je vce chpna jako dleit vodtko pi rehabilitaci (Grotstein 2001). Nroky na znalosti a dovednosti socilnch pracovnk (i jejich supervizor) trvale rostou. Existuj ti hlavn koly" modern psychiatrick rehabilitace (v praxi se pouvaj i v kombinacch): 1. Anglick kola se orientuje vce na pizpsoben se, na akceptaci nezpsobilosti. Jako hlavn principy uvd kompenzaci, reedukaci a reorientaci. Tento pstup je vhodn zejmna u starch lid i u lid, u nich nemoc vrazn omezuje jejich aktivity (Hume a Pullen 1994). 2. Losangelesk (tzv. libermanovsk) kola je spjata s rozvojem trnink socilnch dovednost (Liberman 1988). Tento rehabilitan smr je orientovan na chovn, je programov optimistick a v terapii spolh na trnink dovednost (skills). Pouv slovnk, v nm jsou ast vrazy trenr, ncvik, uen se dovednostem, zvldn konfliktu, komunikace, asertivita, dovednost t v komunit, udrovn vztah, uvn medikace, pracovn dovednosti apod. 3. Bostonsk kola (Anthony, Cohen, Farkas aj.) prosazuje model klinick rehabilitace, kter m bt zamena na rozvoj klientovch dovednost a na podporu okol. Klovmi koncepty jsou rozvoj a vzdln klienta. Vychz se z klientovch poteb a pn a je optimistick - v v posun. V echch se asto cituje definice bostonsk koly. Psychiatrick i klinick

139

SOCILNI PRACE V PRAXI

rehabilitace pomh jedincm s dlouhodobmi psychiatrickmi problmy (nezpsobilost) zlepit jejich fungovn natolik, e jsou spn a spokojen v prosted, kter si vybrali, s co nejmenmi prbnmi zsahy profesionl. (Anthony, Cohen a Cohen 1983 in De-institutonalizanon: New Direction for Mental Health Services) Obecnji se pokusili definovat principy psychiatrick rehabilitace Anthony a kol. (1990): 1. Zkladn zamen psychiatrick rehabilitace je na klienta a na zvyovn jeho kompetence". 2. Ziskem pro klienta je zlepen ivota v prosted, kter potebuje a je odpovd jeho vlastn volb. 3. Psychiatrick rehabilitace m bt eklektick, pouvat adu technik. 4. Psychiatrick rehabilitace m pracovat se zdravou st osobnosti, vyuvat dovednost klienta. 5. Zkladem procesu psychiatrick rehabilitace m bt stl nadje. 6. Zvyovn klientovy zvislosti (dobe naplnovan) me vst ke zvyovn klientova nezvislho fungovn. 7. Rehabilitace usiluje o aktivn zapojen klienta do procesu zdravy. 8. Zkladnmi nstroji psychiatrick rehabilitace jsou rozvoj klientovch dovednost a rozvoj podpory z okol. 9. Bhem rehabilitace je teba zachovvat bn klientovy aktivity. Zkladem rehabilitan prce je rehabilitan diagnza, rehabilitan pln, intervence a hodnocen. Rehabilitan diagnza se skld z celkovho rehabilitanho cle, funknho vyeten a eten zdroj. Jejm clem je zjistit klientovy cle, aktuln i potebn dovednosti a mru podpory z okol (Anthony 1990). Rehabilitan diagnza (funkn diagnza) a deskriptvni diagnza spolu nemusej souviset; popis symptom nek nic o fungovn lovka, o jeho potebch. Rehabilitan pln (ili soupis krtkodobch a dlouhodobch cl) v sob spojuje odpovdi na ti otzky: l.kdo (klient, klov pracovnk, jin osoba); 2. kde (v jakm prosted) a 3. kdy (vetn stanovench reviz plnu).

Ppadov veden
V tradinm lkovm zazen jsou poteby pacient (lba, bydleni, voln as, ppadn prce) zabezpeeny jednm zdrojem - instituc. Struktura a koordinace pe jsou pevn dny a jsou pro vtinu pacient stejn. Odchod dlouhodob nemocnch z nemocnic (deinstitucionalizace) umonil pracovat s klienty podle jejich individulnch poteb; zrove bylo nutn

140

8 SOCILNI HHAob b UUbtVIMt IN t VIU o IN t M

zaaezpecit propojenost slueb a nvaznost poskytovan pe, jej koordinaci. io prmeslo rozvoj postup oznaovanch jako ppadov veden {case management) duevn nemocnch (v USA sedmdest lta 20. stolet, v Anglii a Nizozemsku osmdest lta). Jako nejmn produktivn se ukzal tzv.brokers model, kter zprostedkovv a koordinuje sluby, eventuln vyizuje, eu je teba; nenavazuje se v nm terapeutick vztah a nezahrnuje pm poskytovn slueb (Kroon a Weghel 2002). Vrazn efektivnj je klinick ppadov veden: klov pracovnk sm poskytuje sluby (ncvik dovednost, zvldn dennch problm, vytven klientovy podprn sociln st), vytv s klientem dlouhodob vztah, podporuje klientovu identifikaci se sebou a internaizaci prospnch postoj a dovednost. Vyuv tak ncviku modelovch situac, ppadn jinch prostedk podprn psychoterapie (empatick naslouchn, pozorovn). Sociln ppadov veden klade draz na podporu sociln st klienta (zejmna na spoluprci s rodinou), vyuv intensivn technik psychiatrick rehabilitace (Thornicroft a Szmukler 2001). Nejintenzivnj model prce je ACT (assertive community treatment - vce Stuchlk 2002), kter pracuje se zastupitelnost pracovnk v tmu a je pouvn u klient s velkou poteb. Ppadov manaer potebuje pro svou prci as, kter je dleitm faktorem pi navazovn vztahu a poznvm poteb klienta. Pi volb intervenc bere manaer v potaz vk, aspirace, ivotn styl a situaci klienta a podle toho vol ohnisko pe (klinick, sociln). Nezbytn je tak reflexe, ppadn pehodnocovn dosavadnho postupu. asto se uke, e prvn plny a cle byly spe testem vzjemnch vztah a slouily poznvn. Veden ppadu je tvr innost, zvazek k dlouhodob partnersk spoluprci, kter stav ped socilnho pracovnka otzky, kdy podporovat a pomhat, kdy pevzt odpovdnost a v zjmu zven nezvislosti klienta v budoucnu aktuln zvit zvislost, kdy je as nechat klienta bt a nebt ochranitelsk i pli kritick, jak jsou pracovnkovy hranice, kdy pracovnk reaguje na klienta, kdy na situaci, kdy na sv vlastn pocity. Manaer ppadu mus dobe znt historii, souasnou situaci klienta, situaci jeho okol, ivotn podmnky i komunitn zdroje. Jen dky tmto znalostem se mu poda stn sdlovan i astji nepmo vyjadovan pn klienta pevst do formy souboru zdravotn-socilnch poteb, jejich naplnn pak me bt clem spolen prce. Thornicroft (1991) popsal vdem ppadu podle nsledujcch dvancti charakteristik: 1. individuln nebo tmov prce (u tmov prce zastupitelnost nebo dlba rol v tmu); 2. pracovnk je zprostedkovatel" nebo poskytovatel" slueb;

141

UOIALNI PRACE V PRAXI

3. intenzita kontaktu (me bt denn a id ne jednou za msc, kontakty mohou bt pravideln nebo flexibiln); 4. mra finann kontroly (v nkterch zemch ppadov manaer nakupuje klientovi sluby); 5. sluba je pevn zdravotn nebo sociln (ideln je kombinace, na n se podl jak psychiatrick sestry, tak sociln pracovnci, vetn monosti kombinovat finann zdroje); 6. vzdln nebo specializace ppadovch manaer (efektivita prce tmu se zvyuje se specializac na nkter oblasti); 7. poet klient pipadajcch na jednoho ppadovho manaera (zvis na typu klientely i na typu prce; u poskytovatele slueb se udv obvykle pomr 10 a 25 klient na jednoho ppadovho manaera); 8. mra klientovy asti (rzn se od klientovy vrazn spoluasti a po monost zadm kol tet stranou - nap. v nkterch soudnch ppadech); 9. msto kontaktu (li se podle klientova pn, dohody, vhodnosti, zpsobu prce); 10. indivduami, sov a systmov intervence (manaer me pracovat s klientem, ale tak - s jeho souhlasem - s klientovou u i ir sociln st); 11. definice clov skupiny; 12. mra intervenc na systmov rovni, tj. vzdlvn veejnosti a obhajovn prv klient. U ns se metodou ppadovho veden sna pracovat ternn tm sdruen Fokus Mlad Boleslav, obansk sdruen Fokus Praha, Prh Brno a obansk sdruen v Jihlav a v Pardubicch. Model systmu podpory v obci/komunit (community support system Carling 1995) zpehleduje oblasti (koordinace slueb a pe na rovni re-" gionu, ppadov veden, lba duevnho onemocnn, urovn a vyhledvn klientely, ochrana a obhajovn prv klient, rehabilitan zazen, podpora rodiny a komunity, podpora ze strany vrstevnk, zabezpeen pjmu a dvek, bydlem, zdravotn a stomatologick pe, krizov sluby), kter jsou vznamn pro ivot lid s dlouhodobou duevn nemoc v bnch podmnkch (Sayce a kol. 1991 in Thornicroft 1991; Kroon a Weeghel 1996).
n Sociln pracovnice jako lenka tmu pracuje s Janou, opakovan hospitalizovanou osamlou matkou osmiletho chlapce. Jana dve odmtala pomoc. Vi profesionlm byla podezvav, nepravideln uvala lky, opakovan byla hospitalizovna v psychiatrick lebn. Pracovnice i klientka pravideln vnuj pozornost chodu . -. domcnosti, reimu dne, vztahm se sousedkami a kamardkami, e neobvykl situace (nap. odjezd syna do koly v prod, kdy zven zte vedlo k nrstu paranoidnch obav u klientky). .,

142

8 SOCILNI' PRCE S DUEVN NEMOCNMI

Socilni pracovnice pracuje metodou rehabilitanho plnu. Clem tohoto plnu je, aby klientka zvldla hospodaen s penzi, pravideln brala lky, zajistila synovu dochzku do sportovnho klubu. Jednotliv kroky vyplvajc z plnu si Jana pe do stolnho kalende, kde si odkrtv splnn koly. Jana k, e si dky tomu . nepipad tolik jako blzen". Oceuje i to, e sociln pracovnice m dti: Mohu se prost zeptat, jak nkter vci dl, a pak se sama rozhodnout." Sociln pracovnice k: Obdivuji, jak Jana bojuje s poruchami pozornosti, zvenou navnost, ponotovost k obavm, vnitn tendenc vnmat nepjemn situace jako tok proti sob a jak je pro ni vchova dtte hnac silou k prci na sob."

Tmov prce
Tmov prce je zkladnm principem modern psychiatrick pe. Multidisciplmrn tm je zaloen na mylence spoluprce specialist a koordinace postupu. Nejedn se tedy o hierarchick systm, tak jak jej znme z mnoha naich zdravotnickch pracovi. Zstupci jednotlivch profes do tmu vnej sv specifick dovednosti a spolupracuj s dalmi institucemi i s osobami nleejcmi do klientovy sociln st. Trend uplatovan v osmdestch letech 20. stolet - vichni mohou dlat vechno -je minulost. Sociln pracovnk pin do tmu svou kvalifikaci pro prci s lidskmi vztahy a s ivotnmi podmnkami, kter ovlivuj schopnost nemocnch naplovat sv ivotn cle a uskuteovat plny nebo kter jim opakovan zpsobuj problmy. Sociln pracovnk nem rodinnm i skupinovm terapeutem, ale pracuje s jednotlivcem, jeho rodinou a okolm (sociln st), mobilizuje" i vytv zdroje v komunit. Sociln pracovnk me zastvat roli vedoucho (koordintora) tmu (Anglie - Hume a Pullen 1994). Tmov spoluprce nen jednoduch, je ovlivnna ochotou len tmu ke spoluprci i tm, jak jsou-lenov tmu vnmni uivateli slueb, ppadn dalmi poskytovateli slueb (nap. tpen tmu - na dobr" a zl" pracovnky). Vedouc tmu si mus bt tchto faktor vdom, zrove je jeho odpovdnost skloubit pochopen a veden, koordinovat vechny aktivity tak, aby maximln prospvaly klientovi. lenov tmu se sna si udret sv profesn pohledy, nicmn mohou vznikat spojenectv- profesn i osobn. Pro nkter pracovnky me pedstavovat tmov prce ohroen profesn identity, pro jin me bt nronou situace jasn vymezen odpovdnosti v tmu. V naich podmnkch jsou obvykle leny tmu krom socilnch pracovnk psychiatr, psycholog, psychiatrick sestra, ppadn ergoterapeut. U ns se tmov prce zatm nejvce rozvj na rovni jednotlivch zazen, zejmna v dennch sanatorich. Objevily se pokusy o vznik regionlnch tm (Mlad Boleslav, Praha 11, Jesenicko).

143

8.3 Prce s rodinou duevn nemocnch

Te po tyech letech od m psychzy, odsthovn se od rodi, po vech tch zmnch, kter opravdu bolely a kter bychom ani j, ani m rodina bez podpory asi nezvldli, si km, e mj odchod do vesmru" byl jedinm odchodem, kter jsem si tehdy mohla dovol Psychza mi zprostedkovala pomysln odchod od rodiny do prosted (vesmr), kde jsem se ale ocitla v plnm osamn. Komunitn pe pinesla zven draz na podporu rodin lid se zvaznm duevnm onemocnnm, je se stvaj primrnmi peovateli Baudum 2001). S pbuznmi (obvykle s rodii) ije 30-60% lid se zvanm duevnm onemocnnm. Prce s rodinou a sociln st klienta se tak stv dleitou soust prce multidisciplinrnho tmu, kter se sna mapovat rodinn zzem klienta, porozumt mu a nsledn intervenovat. Clem intervenc je reagovat na poteby rodin i klient, pro kter je dleit chpat podstatu duevnho onemocnn, zvldat projevy nemoci, rizikov chovn, vdt, jak se chovat v krizovch i pro onemocnn specifickch situacch, udrovat dobrou komunikaci v rodin, mt kapacitu a dovednosti pro zvldn problmu, formulovat pro sebe i pro klienta dosaiteln cle, udrovat pocit sebedvry vecn len rodiny. Takto fungujc rodina bude schopna udret si pesvden, e se vci daj zvldnout. Bude schopna sniovat stres a pedchzet stavu vyhoen', kter zvyuje riziko relapsu onemocnn. V osmdestch letech 20. stolet byly kritizovny dynamick pstupy a nkter pojmy uvan v rodinn terapii (nap. schizofrenogenn matka, rodinn schizma, fze, pseudovzjemnost rodin). Kritici poukazovali na fakt, e tmito pojmy je rodina negativn nlepkovna a odrazovna od spoluprce. Osmdest lta jsou ve znamen Brownova modelu EE (vyjadovan emoce expressed emotion). Brown se snail prokzat, e mra rodinou vyjadovanch emoc predikuje nvrat pacientovch obt po proputn z psychiatrick hospitalizace. Zamoval se na negativn i intruzivn postoje, kter rodinn pslunci vyjaduj k pacientovi (kritick komente, hostilita, nadmrn emon angaovanost). Technikami, kter se opraj o teorie uen (kognitivn-behaviorhi techniky, psychoedukace), mla bt ovlivnna rove vyjadovanch emoc v rodin. Nakonec byly i tyto pstupy kritizovny za skryt nlepkovn (Atkinson a Coia 1995). Sociln pracovnk, kter je v tmu obvykle odpovdn za koordinaci prce s rodinou, v idelnm ppad pracuje s rodinou individuln v domcm prosted. Me vyuvat technik ncviku socilnch dovednost (Liberman 1988), asto se podl na psychoedukaci rodinnch pslunk (Anderson a kol. 1986; Atkinson a Coia 1995). Vedle prce individuln me bt pi ovlivovn len rodiny pouita i prce skupinov. Sociln pracovnk krom
144

8 SOCILNI PRACE S DUEVNE NEMOCNMI

toho me podporovat vznik a rozvoj svpomocnch organizac pbuznch. Mnoz sociln pracovnci prochzej psychoterapeutickmi vcviky a podlej se i na rodinn psychoterapii, kter je dal monost pe. Prvn duevn problmy klient se objevuj asto v obdob osamostatovaui. terna zvislosti a nezvislosti zstv nedoeeno a klienti se k nmu op&K =/ctn a asto nespn vracej. Hatfield a Lefley (1993) hovo o typickch problmech se zvislost na rodich (vztahovch i ekonomickch). otiiO'd odpovd rodi na nemoc dtte je vt starost". Pocity viny, kter provaj, mohou posilovat jejich nadmrn zasahovn do klientova ivota. Tc-. co obvykle dobe psob jako krtkodob een krizov situace (zven pozornost a pe), se pi dlouhodobm uplatovn u dlouhodob duevn nemocnch stv nadmrnou emon angaovanost a hyperprotektvitou. U rodinnch pslunk lid s psychzou se asto objevuj pocity zkosti, strachu, studu, frustrace, zlosti, smutku a truchlen (ztrta pln), pokusy o to dt smysl nesmysln komunikaci, ignorovn, neustl dohled, zven odpovdnost, omezovn vlastnch aktivit, zven kritinost, opomjen ostatnch len rodiny (nap. sourozenc). Klient se me ocitnout v situaci, kdy m pocit, e bez rodi existovat neme (jeho sociln s je asto velmi mal), ale s nimi tak ne. Sociln pracovnk se sna ovlivnit provn a chovm rodinnch pslunk. Pomh jim nahldnout, e nadmrn poet podnt (spojen s vysokou mrou vyjadovanch emoc) me brnit klientov zdrav. Sociln pracovnk by si ml bt vdom toho, e rodinn pslunci maj i jin poteby ne klienti: chtj sdlet sv vlastn zkuenosti, potebuj praktickou pomoc a emon podporu, chtj zabezpeit ivot svch dt (starost, co s dttem bude, a j tu nebudu). Odlin jsou poteby rodin mladch lid, lid s dlouhou karirou onemocnn", sourozenc, partner. Nkdy se objevuje problm s dvojm" klientem (jednm klientem je rodina a druhm klient sm], co vyaduje citlivou spoluprci celho tmu. Problmy by mly bt rozdleny do malch eitelnch" krok a postup by ml bt plnovn spolu s rodinou tak, aby een nectila jako vnucen. Dleit je kontinuita pe vedouc u klient a rodiny k pocitu: Znme se ji lta, nco jsme spolu proili, meme si vit.

8.4 Specifick poteby duevn nemocnch

Bydlen
Duevn nemocn ij v esk republice dlouhodob v domcm prosted a v lebnch; meme se ~s nimi setkat i v zazench socilnch slueb 145

SOCILNI PRACE V PRAXI

(specializovan domovy dchodc pro psychiatrickou klientelu, domovy itachodc a stavy sociln pe) i jako s bezdomovci Zatm existuje jen mal poet komunitnch zazen i slueb, kter duevn nemocnm posKytuj podporu v bydlen. V rozvinutch zpadnch zemch je situace odlin. Od edestch let minulho stolet zde probhala tzv deinstitucionalizace. Byla budovna chrnen bydlen s rznou mrou podpory a restrikce, kterm mli klienti prochzet na cest k vt samostatnosti. Vznikaly domy na tvrt, pl a tri civrc cesty, chrnn skupinov bydlen, chrnn byty, internty i pecovcueiSK.e domy, venkovsk bydlem, je poskytovala i prci. Tato zazen se mezi sebou liila dlkou pobytu, mrou ptomnosti personlu (od 24 hodin denn do kontaktu formou pedem ohlench nvtv), intenzitou lebnch a rehailitanch aktivit (akreditace me bt zdravotnick, sociln i kombinovan) a samozejm i potem klient. Proti novm formm pe se objevila i ada argument. Chrnn bydlen mohou pedstavovat dal miniinstituci, kde ij trvale zvisl pacienti. Lid ve skupinovm bydlen se u, jak t ve skupin cizch lid, co je soubor dovednost, kter jsou jen v omezen me potebn pro ivot ve vlastnm byt. I v jinch pobytovch a stacionrnch zazench se klienti u dovednosti, kter nejsou penosn z chrnnho prosted do prosted budoucho samostatnho domova (nap. doma nebudou mt vechny vymoenosti, jez poskytovateli pe daroval sponzor). S lidmi se pohybuje jako s figurkami na achovnici, kter nemaj vliv na msto svho bydlem' a strukturu svch dennch aktivit, programy jsou spojeny s velkm tlakem na as apod Od devadestch let 20. stolet je preferovno hledisko podpory. Neznamen to, e by byla pauln odmtna zazen, kter ji byla vybudovna, ale dochz ke zmnm ve zpsobu jejich prce. Je upednostovna dlouhodob kontinuln pe. To znamen, e podpora by mla bt klientovi poskytovna v jednom prosted co nejdle. Napklad v rmci jednoho chrnnho bydlem je douc spe diferencovat mru podpory ne posouvat" klienta z jednoho bydlen do druhho. Pokud je prosted nronj, ne jsou monosti klienta, je dobr pechodn vyut pomoci a zdroj, je jeho chybjc dovednosti kompenzuj. Pednost dostv podpora bydlen v pirozench podmnkch" stalho bydlem domcho typu, tak aby mohl klient rozvjet nejen sv dovednosti, ale tak aby byl poslen jeho pocit bezpenho zzem. Idelem pe je normalizace, tedy piblen klienta co nejbnjm podmnkm. Ncvik dovednost by ml probhat v klientov pirozenm prosted a ml by bt spojen s budovnm pirozen sociln st klienta. Zrove plat obecn principy: dleitost vztahu pracovnk-klient, stlost a nvaznost pe, individualizace podpory, jej flexibilita v zvislosti na aktulnm stavu klienta. Mezi dal principy rehabilitace pat i pednost volby" 146
-i

8 SOCILNI PRACE S DUEVN NEMOCNMI

pred umstnm" (lid by mli mt prvo rozhodnout se, kde a s km budou t), ast klienta v procesu rozhodovn (a to jak o sob - rehabilitan pln, ale tak pi plnovn systmu-pe), spoluprce s rodinou. Mus bt zabezpeena dostupnost a rychlost pomoci. Nutn je i obhajovat zjmy klienta v prostedch, kde jsou ohrpeny, a zabezpeit mu adekvtn finann podporu. oteby a na n reagujc intervence lze rozdlit do okruh, kter nemaj bt definovny diagnzou, ale spe etapou klientova ivota, jeho funkn kapacitou a potencilem rozvoje. Tomu maj odpovdat i jednotliv druhy podpory v bydlen. Mlad klienti, do jejich ivota vstoupila nemoc, jsou v obdob startu do ivota" - a ji je to studium, prce, hledm ivotnho partnera, s tm souvisejcho oddlovn se od rodiny, zskvm dovednost potebnch k samostatnmu fungovn, budovn vlastn sociln st (ptel, partner, kolegove apod.), hledn svch cl a zamen. V tomto obdob je komplexn pe vetn podpory v bydlem' rozhodujcm momentem pro jejich budoucnost. V nkterch ppadech me bt rychl monost podpory v bydlen nezbytn pro zmnu nevyhovujcho domcho prosted (neptelsk, hyperprotektivn nebo emon nestabiln prosted, kter pro klienta pedstavuje nezvladatelnou zt). Skupinov bydlen (chrnn bydlen, skupinov byt) me odpovdat i typu bydlen, kter bn mlad v tto dob vyhledvaj. Dleit je pitom prce s rodinou. Velmi efektivn je pstup, kter spojuje model dynamick (psychoterapeutick) a rehabilitan (nap. lebn komunity pro mlad lidi s psychotickm onemocnnm), kter zatm v R chyb. Klienti ijc doma jsou v nkterch ppadech lid, u kterch nemoc ji vraznji ovlivnila jejich funkn kapacitu vetn pracovnho potencilu (mohou bt v invalidnm dchodu). Mohou se ctit izolovni, vyazeni ze spolenosti. Podpora v bydlen, kterou potebuj, m bt zamena na ncvik a obnoven socilnch dovednost, na jejich osamocenost ili podporu roziovn sociln st, na dovednosti a podporu z okol potebn k zvldm ztovch a krizovch situac. Samozejm je nutn vnovat pozornost jejich napojen na dal sociln a zdravotn sluby. Dal skupinu doma ijcch klient tvo lid, kte zvldaj s menmi problmy bn ivotn situace. Nejastji vyuvaj slueb jednoho specialisty - nap. psychiatra, ppadn psychologa. Jejich fungovn v bnm ivot nemus bt vraznji omezeno, asto pracuj na pln vazek i pobraj jen sten dchod. Snen rove jejich adaptace se projevuje nap. zenm kly ivotnch situac, jimi prochzej, i naopak jistou mrou nestlosti nebo zvislosti. Mohou se nap. brnit zmnm, obtn zvldat ztrty (blzk osoby, dleitch vc). V ztovch situacch (mrt lena rodiny, zmna bydlen, nepzniv domc situace) mohou postrdat kapacitu pro jejich zvldnut. Velmi rychle se bez intenzivnj pomoci a podpory mohou dostat do bludnho kruhu otivch dve" (domov-nemocnice, lebna) i pobvat 147

SOCILNI PRACE V PRAXI

dlouhou dobu v stavnch zazench. Pitom pomoc, kterou potebuji, m bt asto asov omezena jen na dobu zvldnut zte. Pomoc vak mus byt dostaten komplexn, nap. zajitn nhradnho bydlen nemus stait. Posledn skupinu tvo dlouhodob klienti instituc umstn v nich asto ze socilnch dvod" i ti, kte ztratili kvli potm zzem, nebo ti, jejicn domc situace a prosted jsou nevyhovujc. Tito Kde potebuj vybudovat nov zzem. Mohou mt problmy s p o sebe, protoe ztratili nebo kvli dlouhodobmu pobytu v instituci ani nikdy nenabyli dovednosti potebn k samostatnmu fungovn. Vedle toho jim chyb sociln dovednosti; v dsledku hospitalismu (ili kombinaci vlivu onemocnn a prosted instituce) je u nich prohloubena zvislost na zdravotn-socilnm systmu. Tito lid potebuj komplexn podporu. Pro n me bt vhodn chrnn skupinov bydlem, ale ne ve vech ppadech. Pro nkter klienty (vztahovan, 'vrazn uzaven, senzitivn) me bt skupinov bydlen nevhodn a potebuj spe intenzivn podporu v chrnnm byt nebo v jin form individuanio bydlem (nap. v dom s peovatelskou slubou). Podpora v bydlen mus fovt dlouhodob; asov limity pobytu, kter uplatuj nkter zazen (vesms z kapacitnch dvod), jsou pro tyto klienty nevyhovujc, protoe potebuj svj as". V zahrani krom ji popsanch forem podpory bydlen existuje jet tzv. rodinn adoptivn pe: umstn v nhradn rodin po proputn z nemocnice nebo v ppadech, kdy klient potebuje dlouhodobj bydlen a nepotebuje hospitalizaci. Tato forma u ns existovala mezi dvma svtovmi vlkami na Slovensku, jmenovala se rodinn opatera".

Prce
Akutn projevy duevnho onemocnn, kter maj povtinou omezenou dou trvm, nepedstavuj pro fungovn a adaptaci vtinou takovou zt jako trvalej zmny psychiky. Pro mnoh klienty je nejvt obt kadodenn boj s dlouhodobmi poruchami kognitivnch funkc, pozornosti, emoc. Zvan jsou poruchy v oblasti sebeprovn, poruchy vztahovn se k lidem. Tyto pote mohou vystit v stenou i plnou ztrtu schopnosti pracovat. Nakolik je tato ztrta doasn i trval, to je ovlivnno adou faktor (jako nejlep prediktor dalho pracovnho zaazen se ukazuje pedchoz spn pracovn adaptace; prognza pracovn spnosti duevn nemocnch je v rozvojovch zemch vrazn pznivj ne v zemch prmyslov vysplch, orientovanch na vkon). Piznm pln invalidity je pro nkter duevn nemocn stigmatem, ktermu se brn ze vech sil, nkdy i bez ohledu na svoje monosti. Pro jin nemocn je invalidita jednou z mla jistot v nejistm svt. Mnoz se stanou
148

8 SOCILNI PRACE S DUEVN NEMOCNMI

dlouhodob zvislmi na systmu podpor a zmna je jen obtn (Carling 1995). Existuje i skupina lid, kte se v systmu podpor nau chodit"; toto zdnliv adaptivn chovn vede ale asto k upevovn sociln neadaptovanosti Cesta k zdrav nen linern. Po obdob cyklickch zhoren i regres mohou nsledovat obdob stability i zlepen. U lid zaazench do rehabilitanch program me nap. za krokem kupedu (pracovn pokus) nsledovat doasn zhoren psychickho stavu. Duevn nemocn proto potebuj individualizovan a flexibiln systm posuzovn funknho dopadu zdravotnho postien, kter reaguje na monost vvoje po spirle". 71pppn psychickho stavu pin nkdy druhotn zhoren: lovk je konfrontovn s tvrdou realitou ivota", se stigmatem, s limity jak vnitnmi, xak vnjmi. V tto situaci me bt nvrat k nesplnitelnm oekvnm a konstruovn nerelnch pln zpsobem, jak se vyrovnvat s velkmi naroKy, kter ped nemocnho klade reln svt". Michon a Weeghel (1999) dl pekky pracovn integrace duevn nemocnch na vnj a vnitn. K vnjm ad nezamstnanost, firemn pravidla, neodpovdajc pracovn podmnky, patnou integran politiku pro hendikepovan. V rovin osobn pedstavuj bariru faktory kvalifikan (pracovn drha, kvalita vzdln), psychiatrick onemocnn (zvanost a typ symptomatiky), sociln fungovn (praktick dovednosti a sociln kompetence), pracovn dovednosti a v neposledn ad sebeprovn, sebedvra. Prce ve vtin ppad brn sociln izolaci. Pracovn rehabilitace m bt zamena na nvrat, udren a rozen pracovnch schopnost. M spojovat individuln clen postupy se strategiemi zamenmi na prosted. Sociln pracovnk bhem rehabilitanho vyeten diagnostikuje typ a rozsah pekek a navrhuje spolu s klientem typy intervence. Sociln pracovnk pravdpodobn bude mn aktivn v oblasti zskvn pracovnch dovednost a nvyk (to m bt domna pracovnho terapeuta), ale bude se zapojovat v oblasti socilnho fungovn klienta, pi pekonvn vnjch a vnitnch barir. Zvl intenzivn by ml v tomto smyslu pracovat s klienty, u kterch je mon pm nvrat do prce. Pracovn rehabilitace" me probhat v nsledujcch typech zazen: Pleitost k dobrovoln prci mohou poskytovat denn centra i klubov zazen. Klienti sami zabezpeuj chod center a klub, kde mohou bt krom kadodennch program v provozu kavrny, jdelny, prdelny. V rmci center monou nezvisle fungovat i sociln firmy (catering, second hand, zednick a drbov prce apod.), ve kterch je prce placena; firmy se sna konkurovat kvalitou sv prce na bnm trhu. V rehabilitanch chrnnch dlnch pracuj pod vedenm pracovnch terapeut lid v mench homogennch skupinch. Za svou prci zpravidla dostvaj motivan finann odmnu. Klienti dlen sestavuj s klovm pra149

SOCILN PRCE V PRAXI

covnkem a leny tmu rehabilitan pln, prostednictvm dochzky do dlen se sna obnovit i zskat pracovn nvyky - pravidelnost dochzky, odpovdnost, schopnost vydret zt, udret soustedn a dal kognitivn funkce, vyhovt nrokm interakce ve skupin lid. Pechodn zamstnvn je forma krtkodob pracovn rehabilitace v pirozenm prosted, kter klade velk nrok na profesionalitu asistenta, kter klienta zauuje, je mu mostem, ale tak nhradnkem" v pracovnm procesu. V oblasti prce dolo bhem minulch let ke zpochybnn pedstavy, podle n je u dlouhodob duevn nemocnch lid ideln pechod od mn nronch k nronjm pracovnm podmnkm (nap. pechod z chrnn dlny do dlny s estihodinovou pracovn dobou, po kterm nsleduje brigda v nechrnnm prosted). Klienti maj obavy odejt z chrnnho prosted due do pracovi bnho typu. V reakci na tyto tkosti se prosazuje nov trend - podporovan zamstnn. Klient je zaazen na bn pracovm msto, kde se mn intenzita podpory, kterou mu poskytuje pracovn asistent. Dleit je, aby podpora byla dostaten dlouh a aby mla kontinuitu, i kdyby se pracovn asistenti stdali. Programy podporovan prce (ale i programy podporovanho studia) s sebou pinej adu organizanch komplikaci, ale pro mnoh klienty se ukazuj jako jedin monost, jak si zskat a udret zamstnm. (Michon a Weeghel 1999)

Voln as
D Ptadvacetilet Helena odmtla chodit cviit (byla to jedin aktivita, kter se v t dob vnovala), protoe pi hodinch aerobiku slyela, jak cviitelka do povel vkld jsi invalida, jsi invalida". Urelo ji to. Ctila se velmi napjat kvli tomu, . e cviitelka v o jej ivotn situaci a takto zneuv svch informac. Po spolen nvtv aerobiku se sociln pracovnic Danou (s n se dlouho znala a ctiia k.n dvru) dokzala mluvit o sv neobratnosti, kterou si pi cvien ve srovnn s ostatnmi uvdomovala. Dana na Helenin clen dotaz piznala, e urky od cviitelky' neslyela, ekla tak, e chpe, jak nedobe se Helena me ctit. Take to asi byly hlasy?" zeptala se pak Helena. Dana mohla s Helenou hovoit o jejm obleen a tak o chovn na hodinch, kter skuten vyvolvalo obezetn reakce cviitelky. Pl roku po tto krtk intervenci Helena navtvuje cvien bez problm; to je zdrojem jejho dobrho pocitu ze sebe.

Ve skupin duevn nemocnch najdeme lidi s nejrznjmi zjmy, pedstavami o volnm ase, lidi v nejrznjch ivotnch situacch. Takov velmi banln znjc tvrzen nabv na dleitosti pokad, kdy si uvdomme, jak asto nabzme stejn een nap. mladm lidem s erstvm zitkem krize a lidem s dlouhodobou histori onemocnn, kte pekonvaj jen obtn bariry zaitho spolhm se na stavn pi.
150

8 SOCILNI PRCE S DUEVN NEMOCNMI

V naplnn volnho asu mohou duevn nemocnm lidem brnit rzn p ekzky. K vnjm pat finann nronost, nedosaitelnost msta veejnou dopravou, odmtn duevn nemocnch okolm i strach z nich, k vnitnm pat nedostatek dovednost a rozlin psychologick bariry" (strach z nov, neznm situace, nadmrn zt, zvnitnn stigmatizace, problmy v socilnm fungovn- neobratnost, npadnost v chovn, pote v komunikaci), symptomy duevn nemoci, vedlej inky lk, nzk sebedvra, i naopak nadnesen obrann oekvn. Dlouhodob duevn nemocn ij asto velmi izolovan, s jejich socilnch kontakt je velmi mal. Sociln pracovnk m za kol budovat spojem' mezi klientem a okolm, a ji pracuje individuln s klientem na ncviku dovednost, i s nm pracuje ve skupin. Sna se klientovi otevrat dvee" do zazen a instituc (nap. do centra dennch aktivit), zprostedkovv a podporuje dobrovolnick sluby (peer programy, ast dobrovolnk pi organizaci akc pro klienty). Pomh organizovat sluby, je klienti nabzej pro ostatn (nap. jazykov kurzy, kurzy vaen), nebo prost je s klientem tam, kde ho klient potebuje (viz ve uveden pklad). V rmci komunitnch zazen probh ada akc, jako jsou vnon a jin oslavy, vlety, letn pobyty a zjezdy vetn zahraninch. Hranice mezi podporou a pevzetm aktivity uivatel profesionly je velmi jemn.

8.5 Podpora svpomocnho hnut, obhajovn prv klient

Svpomocn hnut uivatel pe je ve svt pomrn rozvinut, u ns si "hied, cestu k samostatnosti a nezvislosti (esk spolenost pro duevn zdrav, Kolumbus, nkter aktivity esk asociace pro duevn zdrav, asopisy Esprit, Zrcadlo). Svpomocn organizace maj ve svch programech podporu prv klient, sna se ovlivovat kvalitu slueb (v zahrani jsou tm povinnou soust kadho nvrhu a hodnocen projektu) i organizovn volnoasovch aktivit. Pokud je uivatelm umonno podlet se na rozhodovn o programech, financch, pokud mohou definovat svj vliv a monost kontroly ve vztahu k profesionlm, je tu ance, e se nau (i obnov) svj vliv a kontrolu i nad svmi ivoty (Carling 1995). Narst tak poet mst, kde sami uivatel provozuj sluby (u ns nap. VIDA nebo nkter aktivity v pracovn rehabilitaci, dennch centrech apod.). Dleitm aspektem svpomoci je monost sdlet pocity, vidt jin v modelovch rolch, monost identifikace s spnmi vrstevnky, pekonvm izolace. To ve me mt vznam pi zdolvn vnitnch barir. Sociln pracovnk me na dost svpomocnch organizac clen pomoci nkterou svou dovednost (nap. pomoc pi dosti o grant, pi pprav
151

bOCIALNI PRACE V PRAXI

kurzu...). Fze vvoje svpomocnch aktivit jsou popsny jinde (Kaufmann a kol. 1989). Pro socilnho pracovnka je tato innost spojena s neustlou reflex sv role, s provovnm jej flexibility i schopnosti bt npomocen, ale s testovnm schopnosti ponechat klienty, aby o sob rozhodovali sami.

8.6 Men spnosti program a intervenc

V zahrani existuj velk centra, kter se zabvaj otzkami pe o duevn zdrav vetn efektivity a konstrukce nstroj hodnocen pe (nap. Trmbosv institut v Nizozemsku, Johns Hopkins University School of Medicine v USA, London Institute of Psychiatry). Star studie pouvaly k men spnosti jakkoli intervence v oblasti duevnho zdrav ukazatele jako poet hospitalizac a jejich dlka, poet relaps onemocnn apod. Tyto ukazatele jsou vak ovlivnny adou promnnch, jako je nap. rodinn a sociln situace klienta, tlak na vyuit lek" ve zdravotnickch a socilnch zazench i typ plateb (Wykes, Tarrier a Lewis 1998). Proto se v souasnosti objevuj nstroje, kter sleduj stav a zmny v socilnm fungovn klienta, ppadn jeho reakci na poskytovan sluby, co jsou postupy citlivj ne men stavu a zmn symptom duevn nemoci (Thornicroft a Bebbington in Breakey 1996; Slade 2002). Jde zejmna o metody men kvality ivota, men klientovy spokojenosti se slubami, men naplnnosti klientovy poteby pe a men sociln integrace klienta. Objevuj se i nov metody kvalitativnho vzkumu. Sociln pracovnk se bude muset orientovat v nstrojch men, podlet se i na jejich adaptaci a rozvoji.

8.7 Zvr
Transformace psychiatrick pe pin nov monosti pedevm klientm, a zrove i socilnm pracovnkm, kte paraleln s klienty zskvaj vt samostatnost, mohou o sob vce rozhodovat, ale nesou pak za sv rozhodnut tak odpovdnost. Vt nroky jsou kladeny na profesionalitu socilnch pracovnk, k n pat i prce se sebou jako s nstrojem zmny. Draz je kladen na supervizi prce s klienty. Modern sociln prce s duevn nemocnmi pin vedle vt svobody i nutnost vyjednvm o postupech -jak s klienty, tak s jinmi pracovnky. Klient se ve vztahu k socilnmu pracovnkovi stv vce partnerem. Jeho prva jsou sledovna a chrnna. To ve je vzvou pro profesionla a souasn je tm nov definovna i role nemocnho.

152

8 SOCILNI PRACE S DUEVN NEMOCNMI

Prace s duevn nemocnmi je vtinou bhem na dlouh trat. Je dleit zachovvat tempo a podle poteby prbn mnit cle. Dleit rovn je schopnost jak pracovnka, tak klienta zaregistrovat spch. V tak nronm prosted m sociln pracovnk nrok na kvalitn teoretickou ppravu, na trnink praktickch dovednost a na prbn vzdlvn. Mus ctit dobr zzem v tmu, v organizaci, kde pracuje. Potebuje mt podmnky pro reflexi, hodnocen M nrok na co nejvt ochranu svho bezpe pi prci a na jej ocenn. c Prce ppadovho manaera (case manager; ppadov veden) s klientkou s dlouhodobm duevnm onemocnnm
Marktu (32) doporuil jako klientku jej oetujc ambulantn psychiatr s tm, e chtl, aby j tm ppadovho veden (case management) zprostedkoval vstup do chrnnho bydlen a chrnn dlny. Markta ila s rodii v malm rodinnm domku na okraji msta. Podle lkae by bylo dobr, aby od nich Markta odela, jinak to tam orzo bouchne", je to tam velk ponorka". Marktinu matku popisoval jako hodnou peujc osobu, kter je z Markty a projev jej nemoci unaven. Markta trp ji devt let paranoidn schizofreni, byla estkrt hospitalizovna, vdy na dva az tyi msce, posledn hospitalizace byla ped dvma roky. Pote mla a m neustle (bludy, ichov a sluchov halucinace, zkosti, kter zahn" hdkami s lidmi okolo sebe). Ve dvaceti se vdala, manel ji psychicky i fyzicky tral. Kdy Markta onemocnla (prvn ataka psychotickho onemocnno, vyhodil ji jej mu z bytu na ulici. Markta se vrtila k rodim, pestala pracovat. Je v plnm invalidnm dchodu, byla j piznna sten bezmocnost, m sten omezenou zpsobilost.

Prvn kontakt, navazovn spoluprce, zatek eten (fungovn a zdroje okol), mapovn poteb, prvn formulace zakzky Ppadov manaerka se s Marktou poprv setkala ve sv kancel. Pozdji vzpomnala, e ped sebou uvidla velmi hubenou enu stednch let, zvltn kroutc prsty, v oblieji popelav edou, toporn se pohybujc. Markta mluvila souvisle, nicmn zabhav. Svila se, e j lid a Pn Bh ubliuj. Prezidentsk kancel se dost nesna pomoci j s jejmi problmy. Pro ppadovou manaerku bylo obtn se s Marktou dohodnout na nem konkrtnm. Ji pi prvnm setkn bylo zejm, e Markta nen klientkou, s n by bylo mono pracovat podle klasickho modelu psychiatrick rehabilitace (tj. navzn vztahu, mapovn poteb, stanovovn cl, plnovn, naplovn cl, hodnoceni). Tento postup by byl pro ni neuchopiteln, sloit, jej netrplivost byla velk. Bylo nutn zat s konkrtn nabdkou (dlna) a dle pak pracovat na eten a mapovn' jejch poteb. Zakzka Markty, se kterou pila na prvn setkn, byla pomoci s odsthovnm a osamostatnnm od rodi, najt prci.

153

SOCILNI' PRCE V PRAXI

Vsledek eten (fungovn a zdroje okol) Rodinn zzem: Markta je rozveden, bezdtn. Nem sourozence. Matka i otec jsou v stenm invalidnm dchodu, matka nepracuje. Matka je peujc, sna se Marktu njak usmrovat i vst, co Markta vnm jako zasahovn do svho ivota, do soukrom. Matka je pro ni spojencem, osobou, na ni se Markta obrac, kdy nerozum svtu nebo tomu, co prov. Zrove je i lovkem, na kterm si Markta vybj zlost, kad matino vysvtlen bhu svta" shod ze stolu, nev mu. Matka se sna Marktu zlepovat, nkam smovat" - vtinou v tom smyslu, e by to mohlo bt jet lep. Marktin pracovn vkon a tempo jsou snen, hOr se sousted. Markta m pocit, e u vc dlat neme, matka si mysl, e je Markta spe ln. Neustle dochz k hdkm. Matka se ct zodpovdn za to, e ieji dcera onemocnla. Markta nevychz s otcem, ten en vyt, e dv Markt pednost ped jejich vztahem. Pozitivn je to, e dn z rodi nechce Marktu poslat zbyten do paycniatrick lebny, chtj j pomoci s osamostatovnm, nedlaj j dn nascnvaiy". Finance: Markta pobr pln invalidn dchod, co spolen s pplatkem za bezmocnost pedstavuje 6800 K. M omezenou svprvnost, opatrovnka j dl jej matka. Od t doby, co ije opt u rodi, dv Markta svj dchod do spolen kasy". Nakupovat tm nechod, ztratila schopnost hospodait, nem pojem, kolik co stoj, jak jsou dnes vdaje na veden domcnosti. Otec je v stenm invalidnm dchodu, chod na tyi hodiny pracovat. Matka pobr sten invalidn dCciiod a pspvek pi pi o osobu blzkou" (dvka sociln pe pro lidi peujc: o ome i pevn bezmocn leny domcnosti) ve vi 3200 K, o kter by odchodem Markty pila. Kvli Markt (aby ji mohli vozit po vyetench - Markta nkdy odmt jezdit autobusem) koupili rodie na leasing auto, leasingov spltky in pesn 3200 K (tj.ve pspvku pi pi o osobu blzkou). Rodina by se tedy odchodem Markty ocitla ve finann pasti. Prce a zamstnn: Po absolvovn stedn koly Markta asi pt let pracovala. Po nvratu k rodim nepracuje ji pes osm let. Dva msce po prvnm kontaktu zaala dochzet do chrnn dlny, kde je tempo prce velmi nzk. Zvldala dochzet jen na ti dny v tdnu (tyi hodiny denn). Kdy zkouela pestoupit do dlny, kde je pracovn tempo ji vy a klade se draz na pesnost prce, tak selhala (viz dle) a vrtila se zptky do dlny, tentokrt u jen na dva dny v tdnu (tyi hodiny denn). Markta nezvld jezdit mstskou hromadnou dopravou a dochzet od zastvky pky do dlny (asi 0,5 km). Zrove vak odmt jakkoli ncviky - pouvn v1HD, a cesty do dlny. Zd se, e nem anci se udret na bnm trhu prce. Vztahy a komunikace s ostatnmi lidmi: Markta nem dn znm a kamardky. Z domova odchz jen za lkai (ambulantn psychiatr, obvodn lka, ostatn odbornci) nebo do dlny. M rda" eny svho vku nebo star, s nimi by si rda povdala, kdyby njak znala. Je vztahovan a paranoidn vi mum. Je celkem komunikativn, rozhovor vak smuje vhradn k enm. V rozhovoru zaujm Markta vtinou ostrait postoj, nkdy si stuje na neklid, kter ct, obas bhem hovoru svr rytmicky dlan. Kdy jde po ulici, je hodn staen (vysloven ohnut, pokren), aby na ni lid nevidli, ona sama se na ostatn lidi tm nedv. Mluv spontnn, dynamicky; kdy se rozzlob, mluv dost nahlas.

454

8 SOCILNI PRCE S DUEVN NEMOCNMI

Nlada se j bhem rozhovoru mn od dvry k podezravost, od radosti k poardnosti, a to i bhem nkolika minut. k: Nkdy vm a mm vm, e mi chcete pomoci, pak se to ale zmn a j mm pocit, e na m ijete njakou boudu, a zanu se bt." Je emotivn, doke bhem nkolika sekund vybouchnout" a zat se hdat, natvanost z n pak opadv pomalu. Svou pze dv a skoro dtsky" najevo. Je hodn zahledn do sebe, sebestedn. asto se bhem rozhovoru z nieho nic rozesmje - je to ve chvlch, kdy nerozum tomu, co se kolem n dje nebo r c):' !:d rikajij to ji pak napadaj podezrav a vztahovan mylenky. Nechce nebo ledoke myslet do budoucnosti, stle se vrac do minulosti, m sv opakujc se' ~ lernata (manel, rozvod, smysl ivota, existence Pna Boha atd.). Nemoc, vztah k n: Tko se rozliuje, zda j vci jen tak pipadaj, nebo zda Sr-.uien vid a pociuje to, co popisuje. asto vnm svt a okol jako nco, co j chce ublit: vichni se po n divn dvaj, nikdo j nepeje nic dobrho. Stuje si na pachy, kter jsou nepjemn a objevuj se ve chvlch, kdy je na nkoho nebo na nco rozzloben. Markta se velmi patn soustecfuje, mus se na ni mluvit v krtkch vtch a hodn jednodue (nesouvis to s jej inteligenc), he si pak pamatuje. Vybavuje si pesn obrazy v minulosti, ale nedoke udlosti asov seadit. Orientuje se v ase, v mstech, kter zn, poznv lidi okolo sebe, ale m problm s orientac v mstech, kter dobe nezn a kde je hodn lid. V, e m skycofreniji", ale u nev, co to pro ni znamen. Jak k, pznaky ona sama nem. Lky uv pravideln, protoe j je matka dvkuje. Svho ambulantnho psychiatra i ieKdy vnm jako nutn zlo a nkdy jako lovka, kter j pomh. Markta se nikdy nepokusila o sebevradu, nikdy fyzicky nenapadla jinou osobu. Na potku sv n noci vak utkala pod vlivem hlas a pocitu ohroen z domu rodi a potloukala se po lesch nebo po Praze. Nkolik let nic podobnho neudlala. Vedle psychiatrick diagnzy m Markta zdravotn problmy, na vechno bere lky, nev vak, kter jsou na co. Zdravotn-sociln poteby Bhem rozhovor, kter se zpotku odehrvaly vtinou v domku rodi za ptomnosti matky, pi pozorovn a bhem prce s Marktou ppadov manaerka zmapovala a popsala zdravotn-sociln poteby Markty takto: Oblast sociln - poteba.ptel, poteba zmrnn napt v rodin, poteba so cilnch ncvik, poteba obnovy svprvnosti, poteba udren nebo zven pjm. i Oblast zdrav - poteba zlepen nhledu na nemoc, poteba zven ochoty uvat lky (vechny), poteba rozpoznn pznak nemoci. Oblast pracovn - poteba nalezen zamstnn kvli styku s lidmi a zven finannho pjmu, poteba zlepen soustedn na prci, poteba nauit se vychzet s kolektivem. Oblast bydlen - poteba vlastnho bytu, poteba ncvik dovednost souvisejcch s vedenm domcnosti, poteba ncviku hospodaen, poteba nauit se vychzet se sousedy. Oblast volnho asu - poteba nalezen optimlnho trven volnho asu.

155

SOCILNI PRACE V PRAXI Rodie: Oblast sociln - poteba zlepen partnerskho ivota a vzjemnch vztah. Oblast zdrav - poteba odpoinku od Markty. Oblast pracovn - nalezen prce i pechod do starobnho dchodu pro zven pjmu rodiny. Oblast bydlen - poteba zvten spolenho prostoru, poteba odsthovn Markty. Oblast volnho asu - nic. Prbh spoluprce, cle a intervence Markta bydl doma, zaala pracovat v chrnn dln. Ppadov manaerka pra^ videln jezd na nvtvy dom, u rozhovoru je vdy ptomna Marktina matka, nkdy i otec. Manaerka se sna dle mapovat jej fungovn a poteby, pipravovat Marktu na chrnn bydlen. Nkdy to jde, nkdy ne. V pli kvtna peru Markta na tyi tdny dochzku do dlny, protoe m pohmodn paty - mla zchvat vzteku a snaila se rozdupat (doslova) Zemi, protoe se tu nect dobe. Ppadov manaerka ji doprovz k lkai, vyjednv s psychiatrem recept na lky, informuje ho o situaci. Matka to nevid jako nco nezvyklho. Pokrauj pravideln nvtvy doma. V pli msce zan Markta opt dochzet do dlny. Nicmn vztahy tam jsou podle n konfliktn - Markta m pocit, e se k n v dln chovaj jinak ne k ostatnm. Terapeuti jsou pesvdeni, e se k n chovaj stejn jako k ostatnm, ppadov manaerka s nimi vyjednv. Doma je napjat atmosfra. Tm kadou nvtvu se Markta s matkou pohd. Pokrauje pprava na chrnn bydlen. Matka je informovna, jak to bude s dvkami po odchodu Markty z rodiny, je j poskytovno poradenstv a podpora v situaci doma. Na dost Markty i jej matky vyjednv ppadov manaerka zmnu medikace, psychiatr souhlas. Schzky jsou podle poteby astj. Je vytvoen asov pln na dva roky, clem je zskn bytu. Prostedkem je ncvik samostatnho bydlen ve slub chrnnho bydlen. Ppadov manaerka pomh Markt sepsat dost o byt. Matka m obavu, e se o Marktu patn star.zan bt depresivn, stuje si, e u nem dost sil Marktu zvldat. Matka vid omezen zpsobilosti k prvnm konm jako zbyten, chtla by, aby bylo zrueno, pi konkrtnch krocch vak vh s tm, e se uvid, jak to Markt v bydlen pjde. Na nvtvy do rodiny pichz i kolegyn, kter bude s Marktou v bydlen pracovat. Cel msc dochz Markta pravideln do dlny, m opt pocit, e se vci mlo hbou. Chtla by nastoupit na placen msto do dlny, neakceptuje, e je to sloitj prce. V rmci ppravy na chrnn bydlen se zan mluvit o financch - rodie maj obavu, e Markt nebude stait pjem, stle j opakuj, e se mus nauit etit, vytaj j, e hodn prokou a pije pli mnoho kvy. Ppadov manaerka vytv s Marktou pln vdaj. Kdy se zapot pjem z dlny, zbude j 500 K na obleen, co j sta. Jak pro ni, tak pro rodie je to dobr zprva. Na konci msce peruuje Markta dochzku do dlny, protoe ji bol noha. M pocit, e j lka nohu uzne, popisuje, e kdy chod po zemi, erou j nohu hadi a brouci, kte v zemi lezou, a ji pak noha bol. Je to pro ni dvod nechodit do prce.

156

8 SOCILNI PRACE S DUEVNE NEMOCNMI

Ppadov manaerka vyjednv nvtvu lkae. Je domluven nstup do placen diny, pokud Markt neuznou nohu... Na konci msce ppadov manaerka vyjednv vstupn rozhovor s Marktou, pipravuje takov zpsob veden rozhovoru, aoy to bylo pro klientku srozumiteln. Ovuje si pak jet u n doma, zda vemu rozumla tak, jak bylo eeno. Vypad to, e ve je v podku. Markta pracuje v dln pesn tden. Odchz bhem dne hodn rozarovan, m pocit, e pln zklamala, stuje si, e j neustle opakovali, e j to nejde, e pracuje patn (u vrobk je vyadovna velk pesnost) a e ona nen dn stroj, aby mla vechno stejn. Odchod z dlny je tmatem nkolika nvtv. Zklaman je nejenom Markta, ale i rodie. Ppadov manaerka se sna situaci pozitivn zarmovat - Markta si zkusila, co to obn, zjistila, e j tato prce nevyhovuje, a alespo do budoucna v, jakou prci nedlat. Klientka je ale od odchodu z dlny vce vztahovan, hdav, jet h se sousted. Do prce ale chce, avak ne do dlny. Ki na ppadovou manaerku, e je tak proti n, e j nepomh, e je k niemu. Nakonec se da znovu postavit kontrakt. Chce znovu nastoupit do dlny a pes agenturu podporovanho zamstnvn zskat prci uklzeky na volnm trhu prce na dva dny v tdnu, na tyi hodiny. Tento kontakt je zprostedkovn. Asistentka agentury se pokou s Marktou nalzt vhodn msto na volnm trhu-prce, navtvuj spolu ad prce, Markta trv na tom, zeji mus vzt do evidence. Postupn si sama vyzkou, e nalzt prci nen tak jednoduch, a sama spoluprci s agenturou ukonuje - v klidu. Na konci listopadu ukonuje i dochzku do dlny - nect se ped Vnocemi dobe, chce si doma odpoinout. Mezitm je vyjednno s tmem domu na pl cesty pijet Markty, me nastoupit. Cl pobytu v dom na pl cesty: otestovat Marktiny dovednosti zvldat domcnost, ppadn ncvik dovednost, zajitn vlastnho bytu. Markta je pipraven pro vstup do bydlen, matka zan zkostnt. Ppadov .manaerka vyjednv s rodii, jak to udlat se zvenm jejich pjm, aby se pokryla dra" v rozpotu po odchodu Markty a tm pdem odejmut pspvku p pi o osobu blzkou. Markta u neme vydret matiny zkosti, situace doma se vyhrocuje, Markta se sthuje do bydlen. Vstup do domu na pl cesty nein Markt problmy - po zdravotn strnce se nezhorila (i kdy to vichni profesionlov pedpokldali). S Marktou zan pracovat asistentka domu na pl cesty, ppadov manaerka pracuje dl s rodinou (pedevm s matkou). Ukazuje se, e tm vechny dovednosti potebn k udrovn domcnosti Markta m: zvld vaen, klid, pran i ncvik zachzen s kuchyskmi spotebii, kter neznala (nap. s mikrovlnnou troubou). 1 hospodaen- zpotku za asistence, pozdji zcela sama (spotat si penze, udret rozpoet, nepjovat si). Ovem rodie ji podporuj nakoupili j zazen pokoje, berou ji s sebou na nkup, plat jdlo. Matka je hodn zzkostnn - nedovede si pedstavit, e by to jej dcera mohla zvldnout, dceru to zlob, zan se vymezovat vi matce. Pestv za matkou jezdit a zakazuje j, aby za n chodila. Matka to nese velmi patn, denn vol tmu bydlen a vyptv se na Marktu. Markta k, e si od n potebuje odpoinout. Ppadov manaerka pomh matce zskat pedasn starobn dchod, co se nakonec da. Spolen s tmem bydlen se sna zmrovat matiny zkosti a tm chrnit i Marktu. Markta tak zan dochzet na trninkov msto uklzeky. Nakonec Markta zan matku znovu navtvovat.

157

SOCILNI PRCE V PRAXI

V t dob se zan zvyovat Marktina tenze, zan bt hdavj a vce vztahovan. Obas, kdy neme nco najt, obviuje sousedy v bydlen, e j to ukradli. Da se to jak tak zvldat. Probh soud o zmn zpsobilosti k prvnm konm. Markt zstv omezen, od t doby ale me uzavrat kupn smlouvy a nakldat se svoj vplatou a dchodem. Markta ukonuje pracovn pomr na trninkovm mst uklzeky, je z toho unaven, ale je to jej rozhodnut, nebere to jako nespch. Po ukonen pracovnho pomru si poizuje psa, ke ktermu m velmi ptelsk vztah, sdluje mu sv obavy, obsahy bludnch mylenek. Je to pro ni bezpen objekt, kter ji inn zbavuje napt a hdavosti. Markta ek na pidlen bytu, kter nakonec zskv a kam se za pomoci rodi sthuje. Vybaven nakoup z penz, kter j matka naetila. Matka dochz asto na konzultace do bydlen, je velmi zkostn a nesoustedn. Potebuje od asistentky pomoci zorganizovat vechny edn zleitosti pi sthovn Markty do novho bytu. S Marktinm ambulantnm psychiatrem i s Marktou se ppadov manaerka shoduje v obavch, e Markta - pokud nkoho v dom slovn napadne - me pijt o byt a bude se muset vrtit zpt k rodim (asi napod). Markta nechce o byt pijt, zrove se nechce pli pizpsobovat. Clem podpory v bydlen je pedevm monitoring zdravotnho stavu, vasn zachycen tenze a hrozcho konfliktu se sousedy, pomoc s eenm ppadnch obtnch situac. Po dlouhm a sloitm vyjednvn Markta souhlas s nvtvami u n doma s tm, e nvtva probhne vdy trnct dn po nvtv v psychiatrick ambulanci.

Hodnocen Markt byly i stle jsou v rmci komunitnch slueb nabdnuty tyto sluby: ppadov veden, chrnn dlna, agentura podporovanho zamstnvn, poradenstv o monosti zamstnn na volnm trhu prce, trninkov pracovn msto, dm na pl cesty (chrnn bydlen), podpora v bydlen. Tmto zpsobem bylo odpovdno na Marktiny zakzky. Pvodn to bylo: Dejte m na tu vai ubytovnu a dejte mi prci." Postupn z toho vykrystalizovalo: Vezmte m do toho chrnnho bydlen a vezmte m u te do t dlny, abych mohla pracovat." Pozdji se zakzka zmnila na potebu samostatnho bydlen. Markta je klient s adou poteb, kter potebuje ppadov veden (case management) jako pracovn metodu a slubu zrove - pedevm asertivn pstup, intenzivn prci s rodinou, spoluprci s dalmi profesionly, koordinaci pe. Markta je klientka, kter by bez pomoci a koordinace ppadov manaerky st slueb propadla. Nem sociln dovednosti k tomu, aby si sama vyjednvala vstup do slueb, nen schopna se orientovat v tom, co j sociln sluby nabzej. V minulosti selhvala v tom, e nerozumla, co po n lid ze slueb i ad chtj, nedokzala se s nimi domluvit - byla pro n pli nesrozumiteln. Jakmile ctila nkde odmtnut nebo neporozumn (a to pociovala tm vude), rezignovala. Zrove Markta nen typ klienta, kter se do pe polo" a nech se manipulovat. Markta neustle s profesionly bojuje o svoji nezvislou pozici. Jakmile m pocit, e seji sna nkam nastrkat", je okamit proti a doke to dt velmi hlasit najevo. Neprojevuje navenek vdnost, pomoc profesionl bere jako samozej-

158

8 SOCILNI PRACE S DUEVN NEMOCNMI most a jakmile se j nco nelb nebo je postup pli pomal, ozve se. Potebuje, aby se stle nco dlo, chce vidt postup, nedoke trpliv ekat. Argument To nejde, protoe..." nebo Je to tak, protoe..." neuznv. Ve si potebuje zkusit na vlastn ki, jinak nikomu neuv. Markta vdy zprvu nabdky pomoci odmtala a odmt, hld si svou nezvislost. Zrove se j ale nkter innosti neda a ve chvli takovho selhn" potebuje pomocnou ruku", aby situaci zvldla. Je tedy poteba ji citliv doprovzet a pomoci j vyrovnat se zklamnm, kter j pokusy o samostatnost pinej. Jak ji bylo eeno, nen klientkou, s n by se dalo pracovat podle klasickho modelu psychiatrick rehabilitace. Tento postup by byl pro ni pli pomal a abstraktn. Pokud chce ppadov manaerka udret jej zjem a motivaci, mus za n neustle pichzet s njakmi novinkami i monostmi, jak pokraovat dl ve spoluprci. Ppadov manaerka si musela zvyknout na jej zpsob komunikace. Na to, jak mluv a interpretuje sv vztahovan mylenky a svt okolo sebe. Musela porozumt jejmu jazyku, poznat jej nonverbln projevy podrdn nebo radosti, pipravit se na monou hdku" a nebt se j. Velmi dleit byla a je prce s rodinou. Markta na n byla zvisl (zvlt na matce a matka na n). Navc bylo mnoho ppadnch slueb (hlavn zpotku) svzno s financemi - Markta mla omezenou zpsobilost k prvnm konm, a tm pdem jej opatrovnk (matka) ml vznamnou roli. Navc Markta neme z rodiny odchzet ve zlm, protoe se me stt, e se do n bude muset jednou vrtit. Bylo poteba, aby byla rodina do pln Markty zataena, aby je znala a aby je podporovala. Bylo dleit rodinu neustle podporovat v tom, co dlaj, pracovat s jejich pocitem viny za nemoc dcery, nabzet jim vchodiska z jejich emon i finann situace. Prce s rodinou a hlavn Marktinou matkou musela bt stejn intenzivn jako prce s Marktou samou. Ppadov manaerka udrovala kontakt s ambulantnm psychiatrem a informovala ho pravideln o tom, co se dje. Spolupracovali v otzkch medikace a projev nemoci klientky. Po celou dobu byla v zk spoluprci s tmem organizace (chrnn dlny, bydlen), svou prci konzultovala na pravidelnch setknch se supervizorem.
Dkuji Bc. Alen Fialov, vedouc ternnho tmu (case managementov tm) o. s. FOKUS Mlad Boleslav, sdrueni pro pi o duevn nemocn, za prci s klientem a svoleni k publikaci kazuistiky (osobni a dal daje byly pozmnny).

LITERATURA
Pouit literatura
Anderson, C. M., Reiss, D.J., Hogarty, G. E. (1986): Schizophrenia and the family: A practitioner's guide to psychoeducation and management. Guilford Press, New York. Anthony, A., Cohen, M., Farkas, M. (1990): Psychiatric rehabilitation. Center for Psychiatric Rehabilitation. Boston University, Boston.

159

bUOlALNl FKAOt V HHAXI

Atkinson, J. M., Coia, D. A. (1995): Families coping with schizophrenia. John Wiley and Sons, Chichester. Bachrach, L. (1976): Deinstitutionalisation: an analytical review and sociological perspective. U. S. Department of Health, Education and Welfare - NIMH, Rockville. Bauduin, D. (ed.) (2001): Good care in the community: Ethical aspects of deinstitutionalisation in mental health care. Trimbos-instituut, Utrecht. Breakey, W. R. (1996): Integrated mental health services. Modern community psychiatry. Oxford University Press, Oxford. Carling, P. J. (1995): Return to community. Building support system jor people with psychiatric disability. Guilford Press, New York. Drner, K., Plog, U. (1999): Blzniti je lidsk. Grada, Praha. Gabbard, G. O. (1994): Psychodynamic psychiatry in clinical practice. The DSM IV Edition. American Psychiatric Press, Washington D. C Grotstein, J. S. (2001): A rationale for psychoanalytically informed psychotherapy of schizophrenia and other psychoses: towards the concept of rehabilitative psychoanalysis". In: A language for psychoses, psychoanalysis of psychotic states, Williams, P. ed. Whurr Publishing, London. Hatfleld, A. B., Lefley, H. P. (1993): Surviving mental illness. The Guilford Press, London. Hume C, Pullen, I. (1994): Rehabilitation for mental problems - an introductory handbook. Churchill Livingstone. ICIDH-2 (1997). International classification of impairments, activities and participation. A manual of dimensions of disablement and functioning. World Health Organization, Geneva. [Pracovn verze pekladu J.Pfeiffer sen.] Kaufmann, C, Freund, P., Wilson, J. (1989): Self-help in the mental health system: A model for consumer provider collaboration. Psychosodal Rehabilitation Journal, Vol. 13.1, s. 5-20. Kroon, J. D., Weeghel, J. (1996): Case management, quo vadis? In Weeghel, J. (2002): Community Care and Psychiatric Rehabilitation for persons with serious mental illness. GIP, Hilversum. Liberman, R. P. (ed.) - (1988): Psychiatric rehabilitation of chronic mental patient. American Psychiatric Press, New York. Michon, H., van Weeghel, J. (1999): A survey of employment opportunities for people with serious mental illness or addiction problems. [Pracovn dokument.] Trimbos Institute, Utrecht. Mosher, L., Burti, L. (1994): Community mental health: a practical guide. W.W.Norton, New York. Odvrka, B.: Osobn sdlen. Onyett, S. (1992): Case management in mental health. Chapman and Hall, London. Politika pe o duevn zdrav: cesta ke komplexnm formm pe o duevn zdrav. Zahranin a esk poznatky (1995). Intern grantov agentura MZ R, grant . 2499-2. Rahn, E., Mahnkopf, A. (2000): Psychiatrie, uebnice pro studium a praxi. Grada, Praha.

160

8 SOCILNI PRACE S DUEVNE NEMOCNMI Ridgway, P., Zipple, A. M. (1990): The paradigm shift in residential services: From the linear continuum to supported housing approaches. Psychosocial Rehabilitation Journal 13, 4, s. 11-31. Roder, V., Brenner, H.D., Kienzle, N., Hodel, B. (1993): Integrovan psychoterapeutick program pro schizofrenn pacienty. Triton, Praha. Slade, Vt. (2002): What outcome to measure in routine mental health services, and how to assess them: a system review. Australian and New Zealand Journal of Psychiatry, 36, s. 743-753. Stuchlk, J. (2002): Asertivn komunitnlba a case management. Fokus, Praha. ' * Suppps M. A., Wells, C. C. (1991): The social work experience. An introduction to the profession. McGraw-Hill, New York aj. Thornicroft, G. (1991): The concept of case management for long-term mentally illness. International Review of Psychiatry, 3, s. 125-132. Thornicroft, G., Szmukler, G.G. (2001): Textbook of community psychiatry. Oxford University Press, Oxford. Weeghel, J. (2002): Community care and psychiatric rehabilitation. GIP, Hilversum. Wykes, T., Tarrier, N., Lewis, S. (1998): Outcome and innovation in psychological treatment in schizophrenia. John Wiley and Sons, Chichester. Doporuen literatura Breakey, W. R. (1996): Integrated mental health services. Modern community psychiatry. Oxford University Press, New York. Carlmg, P. J. (1995): Return to community. Building support systems for people with psychiatric disabilities. The Guilford Press, New York. ernouek, M. (1994): lenstv v zrcadle djin. Grada, Praha. Drner, K., a kol. (1999): Osvobozujc rozhovor. Psychicky nemocn v rodin. Grada, Praha. Drner, K., Plog, U. (1999): Blzniti je lidsk. Grada, Praha. Fallon, I.R. H., Fadden, G. (1993): Integrated mental health care. A comprehensive community-based approach. Cambridge University Press, Cambridge. Chrom, K. (1990): DuevnL nemoc, sociologick a sociln psychologick pohled. Praha. Kalina, K. (2001): Jak t s psychzou. Portl, Praha. Kolektiv autor (1997): Obce, msta, regiony a sociln sluby. Socioklub, Praha. Matouek, O., a kol. (2003): Metody a zeni sociln prce. Portl, Praha. Mon, P. (1999): Kdy se ekne psychza. Galn, Praha. Novk, P., Pachtov, M., Skukov, J. (1999): Pracovn rehabilitace. Pruka k programm podpory zamstnvn duevn nemocnch. Fokus, Praha. Stuchlk, J. (2001): Asertivn komunitn lba a case management. Fokus, Praha. Styx, P. (2003): O psychiatrii. Jak t a jednat s duevn nemocnmi lidmi. Computer Press, Brno. Thornicroft, G., Szmukler, G.G. (2001): Textbook of community psychiatry. Oxford University Press, Oxford. Weeghel, J. (2002): Community care and psychiatrie rehabilitation. GIP, Hilversum.

161

Kapitola 9

Sociln prce se starmi lidmi

Hana Janekov

Star lovk bv charakterizovn svou pslunost k vkov skupin definovan dosaenm 60, resp. 65 let. Je spojovn se socilnm statusem dchodce, je povaovn za neaktivnho i neproduktivnho a pedpokldny jsou i zdravotn charakteristiky spojen s involuc - ztrtou funknch schopnost, multimorbiditou, postupnou ztrtou sobstanosti. Takov je stereotypn pohled na stn, kter pojm star lidi jako homogenn skupinu bez individulnch rozdl, je je pro spolenost spe zt, protoe oderpv vznamnou st spoleenskch zdroj na financovn dchod a na pokryt nklad zdravotn a sociln pe. Jde o pohled postrdajc snahu najt pozitivn hodnoty st a zaznamenat vznamnou roli velkho potu senior, kte prospvaj spolenosti svou prac nebo napluj svj as jinm smysluplnm alternativnm programem Vk sm o sob nen dvodem zven poteby pe. Poteba sociln prce se starmi lidmi se objevuje a v mimodnch situacch zpsobench socilnmi i zdravotnmi faktory. Sociln prce mus smovat pedevm k nejvce ohroenm starm lidem, tedy osamle ijcm, velmi starm (sta sta", nad 80 let), proputnm z nemocnice, dlouhodob nemocnm lenm doma, kehkm a zmatenm, trpcm demenc i depres, pijatm do instituc a ijcm v nich, ijcm v chudch tvrtch nebo v studench a jinak nevyhovujcch bytech, sociln a geograficky izolovanm, vystavenm patnmu zachzen, poniovn a segregaci Sociln prce se tedy sousteuje do oblasti pe o ty seniory, jejich zdravotn stav je spojen s poklesem funknch schopnost a sobstanosti. Limity se mohou dotkat hybnosti, smyslovho vnmn i jinch kognitivnch funkc.
163

SOCILNI PRACE V PRAXI

Omezuj lovka v jeho schopnosti uspokojovat sv kadodenn poteby a naplovat plny, udrovat kontrolu nad svm ivotem v me, na jakou byl zvykl. Tm se vznamn sniuje kvalita jeho ivota. Bariry v uskuteovn ivotnch kol mohou vak bt i psychologick a sociln, neschopnost" v jedn oblasti me vyvolat neschopnost" v jin oblasti - rozvj se tzv. spirla neschopnosti nebo nauen neschopnost. Smyslem sociln prce se seniory je pak pomoci starmu lovku vyjt ven z tohoto bludnho kruhu nezvldn".

9.1 Kritick body v sociln prci se seniory

Sociln prce se starmi lidmi pin urit problmy a kritick momenty, na kter bychom chtli zvlt upozornit: Nelze vst ostrou hranici mezi zdravotn p a sociln prac, k jejich prniku by mlo dochzet jak ve zdravotnickch zazench, tak v socilnch slubch. Zhoren zdravotnho stavu s sebou obvykle nese potebu socilnch slueb; proto je douc, aby byly oba typy slueb poskytovny soubn. Z toho vyplv, e sociln pracovnk m pracovat v tmu se zdravotnky. Plat i opan vztah. Sociln zmny pedstavuj pro seniora zvenou zt a riziko z hlediska jeho zdrav. Nron jsou zejmna zmny pinejc zpetrhn socilnch vztah - odchod do dchodu, zmna bydlit, odchod do stavn pe nebo smrt blzkho lovka. Sociln pracovnk pomh klientovi adaptovat se na zmnu, ppadn integrovat se do nove sociln st. Pamatuje zrove na nutnost uchovat kontinuitu ivota, podret souvislost mezi minulost a souasnost, pracuje s klientovm ivotnm pbhem. Podporuje tak jeho zdrav a kvalitu ivota. Sociln prce se starmi lidmi mus bt provdna kvalitn i v ppad, e klient m zvan problm s komunikac v dsledku svho zdravotnho postien (demence, duevnho onemocnn). Sociln pracovnk mus proto bt vybaven dovednostmi potebnmi k navzn kontaktu a k rozpoznn poteb tchto lid. Zkladem sociln prce se starmi lidmi je prce se vztahem a dvrou, vtvorem pocitu bezpe a jistoty, kter pat k nejzkladnjm potebm starch lid. Sociln pracovnk bv v mnoha ppadech jedinm prostednkem kontaktu seniora s vnjm svtem, skrz nho me vyjdit svoji vli, s jeho podporou se me rozhodovat a udret si kontrolu nad svm ivotem. Sociln prce se starm lovkem znamen asto tak prci s jeho rodinou a pomoc peujcm rodinnm pslunkm. 164

9 SOCILNI PRACE SE STARMI LIDMI

9.2 Sociln prce se seniory ve zdravotnickch zazench

Sociln pracovnk je vnmn lkai jako znalec problematiky sociln pomoci, nrokovch socilnch dvek, monost a postup pi zajiovn nvaznosti akutn a nsledn, dlouhodob pe stavn i ternn. Oekvaj, e sociln pracovnk se bude zabvat i problematikou kolem vyplcen dchod i zajiovn rznch ednch zleitost hospitalizovanch pacient", tedy zleitostmi tkajcmi se mrt, vetn zajitn sttnho pohbu a ddictv, kontakty s notem, soudem, obecnm adem apod. Jeho pracovn pole se podle peasuvy lka nalz mezi nemocnm a jeho rodinou. (Marek a kol. 2001) iciior, pijat do nemocnice, je ohroen pedevm nestabilitou svho zdravotnho stavu, ppadn trvalm snenm sobstanosti, kter je dsledkem onemocnn. I pot, kdy stav pacienta byl z lkaskho hlediska stabilizovn a akutn medicna v dan fzi neme ji vce pispt ke zlepen jeho zdrav, je teba zajistit pacientovi dostatek potebn zdravotn pe, vhodn prosted a dostatek sociln podpory, aby zvldl proces rekonvalescence, ppadn nvrat do svho pirozenho prosted i pechod do jin instituce. Pi tto nvratn pi je sociln pracovnk dleitm lenem geriatrickho tmu, kter by ml hodnotit zdravotn a funkn stav pacienta, a to vdy ve vztahu k podmnkm a zdrojm v jeho pirozenm prosted (formou geriatrick konference nebo komplexnho geriatrickho hodnocen). Konference by se mF astnit i pacient. Na toto hodnocen pak m navazovat konkrtn een pacientovy situace, kter je soust plnovanho propustem pacienta z nemocnice. Nen-li tento proces spn zvldnut, me u starho lovka po proputn z nemocnice dojt k zhoren zdravotnho stavu, k re-hospitalizaci, k prohlouben nesobstanosti. een mus bt komplexn, mus respektovat a posilovat klientovy zachovan schopnosti. Idelem je uschopujc model pe, usilujc o kvalitn lbu, intenzivn rehabilitaci, o aktivitu a sobstanost, zatmco opan - tzv. zneschopujc - model zan nedostatenou lbou, zanedbnm dslednho dolen pacienta, vasn rehabilitace a ncviku sebeobslunch aktivit a kon opakovanmi pobyty ve zdravotnickch zazench nebo trvalm umstnm v instituci. (Holmerov 2002, Kalvach 2004) V ceim procesu mus bt respektovna pedevm pn pacienta samho, ppadn jeho rodiny. loha socilnho pracovnka je zde nezastupiteln svm pesahem do domcho prosted pacienta a zahrnutm rodiny i komunity. Svm komplexnm pstupem, schopnost propojovat hlediska rznch discipln a koordinovat innosti jednotlivch astnk me vrazn pispt k zajitn kvalitn pe o starho lovka, k vyuit vech zdroj navazujcch na dosavadn ivot starho lovk i k jeho aktivizaci.

165

SOCILNI' PRACE V PRAXI

loha socilnho pracovnka pi propoutn starho rizikovho pacienta z akutn pe

Proces propoutn by ml svm tempem, zpsobem komunikace, zpsobem podvm informac, zpsobem zapojen dalch osob a formou nsledn pee odpovdat potebm a zdravotnmu stavu pacienta. Jeho zkladem by ml bt propoutc pln, jeho tvorba m zanat ji pijetm rizikovho pacienta na lko. Na tvorb plnu se m podlet tm sloen z lkae, zdravotn sestry, ergoterapeuta, socilnho pracovnka, ppadn zstupce rodiny. Procesu by se ml podle monost astnit i sm pacient. Tendence nemocnic k rychlmu propoutn senior z akutn lkov pe je vysok vzhledem k velkm nkladm na zdravotn pi a nutnosti uvolnit lka pro pijet dalch pacient. Sociln prce se seniory v nemocnici probh pod tlakem z nkolika stran: a) Lka oekv od sociln pracovnice, e napome k co nejrychlejmu proputn rizikovho pacienta do domc i jin nsledn zdravotn i sociln pe. b) Rodina rizikovho pacienta o nj asto nechce, neme nebo neum peovat a brn se proputn. c) Kapacita navazujcch socilnch slueb poskytujcch ubytovn v kombinaci s oetovatelskou p, ternn peovatelskou i asistenn slubu nebo domc oetovatelskou pi je limitovna, pacient nem monost volby a asto mu hroz neodvodnn a nehumnni pekldn z jednoho zazen do druhho, ve kterm on sm hraje jen pasivn roli. Propustem m bt odborn kvalifikovan (s adekvtn nslednou zdravotn p) a citliv (respektujc dstojnost, svbytnost a autonomii starho lo- veka, jeho prvo na dostatek informac, prvo se rozhodovat a mt svj ivot pod kontrolou). Soubn s tm jde o praktick een aktuln, asto sloit sociln situace (faktick zvislost klienta na vnj pomoci, nefunknost domcho prosted, dlouh ekac doby v zazench sociln pe a asto te neochota pijmout oetovatelsky nronho starho lovka nebo lovka s demenc s odkazem na kontraindikaci pro dan zazen). Je proto na socilnm pracovnkovi, aby dokzal tyto sloit situace eit. Doke-li to, je vnmn lkaem a nemocnic jako potebn a cenn, nemocnici se takzvan vyplat". Ve zdravotnickm tmu zskv nezastupiteln kompetence: zn reln domc zzem pacienta, um posoudit, zda pacient me fungovat a lit se doma, rozum vztahu pacienta a jeho rodiny, doke zadit a zorganizovat proputn. Jeho informace o pacientovi by mely pesahovat daje z anamnz odebranch lkaem nebo zdravotn sestrou. Ml by pedevm shromdit relevantn informace o pacientovi a o podmnkch

166

9 SOCILNI PRCE SE STARMI LIDMI

p r o s a d , do kterho m bt proputn. Pro pacienta, pro jeho rodinu a pro g e r ^ c k tm by ml rovn pipravit soubor informac o alternativch esexu pacientovy sociln situace. Tyto informace maj ovlivnit rozhodovn vech zastnnch partner. Sociln pracovnk by ml identifikovat sociln rizika spojen s proputnm starho pacienta. Ml by zjistit, zda existuj pirozen zdroje pomoci a pirozen sociln s v pacientov prosted (rodina, soused). Ml by vdt, zda se pacient vrac do mstskho i venkovskho prosted a jak je zde na~bdka slueb, jak je kvalita jeho bydlem z hlediska hygieny a bezbarirovosti, jak je jeho ekonomick situace. V kombinaci zdravotnch a socilnch hledisek mus bt zvaovna jak puteba a optimln forma nsledn zdravotn pe (domc oetovatelsk pe, spoluprce praktickho lkae i ambulantnch specialist, nsledn dolovac a rehabilitan pe v lebn dlouhodob nemocnch nebo na specializovanm rehabilitanm i jinm oddlen, dlouhodob oetovatelsk pe v instituci), tak i zpsob proputn (zda pacient opout zdravotnick zazen sm i v doprovodu lena rodiny, zda vlastnm dopravnm prostedkem i sanitou, jak bude rodina informovna, jak bude as proputn, zpsob pedn dokumentace a informac, jak bude edukace pacienta a/nebo rodiny, zapojen rodiny pi hledn monost institucionln sociln pe apod.). V situaci, kdy nen mon nvrat pacienta do jeho pirozenho socilnho prosted, se hled monost jinho een, jm je nejastji pijet do vhodnho zazen sociln pe (oetovatelskho centra, domova dchodc). Zde. v tto praktick sti propoutcflio procesu, je loha socilnho pracovnka zcela zsadn. Potebuje dostatek informac o existujcch socilnch slubch, jejich dostupnosti, charakteru a kvalit. Takovouto databzi informac o existujcch slubch pro seniory v souasn dob vytv nap. esk alzheimerovsk spolenost a i u d e k dispozici na internetu. Dleitm kolem socilnho pracovnka pi pechodu pacienta do instituce je jeho pprava na zsadn ivotn zmnu. Pacient potebuje podporu pi svm rozhodovn, dostatek informac a argumenty pro a proti. Dobrovoln rozhodnut k pobytu v domov dchodc, monost vbru zazen z vtho spektra a aktivn spoluast pacienta na pprav k pechodu do instituce jsou dobrmi vchodisky k zvldnut adaptanho procesu. Jsou i prevenc vzniku translokanho syndromu (zmtenosti, neklidu, deprese, apatie a odmtn ivota zpsoben pemsovnm starho lovka z msta na msto). Rizika adaptace na nov prosted instituce jsou natolik vysok, e by jim mla bt vnovna odpovdajc pozornost. Znamen to propojit sociln prci v nemocnici a sociln prci v domovech dchodc, vstoupit s pacientem budoucm klientem domova dchodc - do kontaktu jet ped jeho pijetm, dobe jej poznat, dt mu dostatek informac, pracovat s individulnm
167

SOCILNI PRACE V PRAXI

plnem pe (propoutcm a navazujcm adaptanm plnem) a zce spolupracovat s rodinou. V centru celho procesu mus bt vdy zjem starho lovka, nikoli zjem instituc. Pi stvajcm nedostatku volnch mst v zazench sociln pe pedstavuje propoutn tchto pacient jeden z nejobtnjch kol sociln prce v nemocnicch, kter je komplikovn ji zmnnmi tlaky rodiny i lka. Ty mohou bt v pmm rozporu se zjmy pacienta. Pacienti proto bvaj propoutni pedasn nebo nuceni k podm dosti do domova dchodc, ani by si to sami pli a dlouho pedtm, ne nastane skuten poteba. Nkdy ekaj na lku nsledn pe, nap. v lebn dlouhodob nemocnch, po dobu i nkolika let, ne jsou pijati do domova dchodc. Jsou oznaovni jako nepropustiteln" - jejich zdravotn stav, stupe zvislosti a stvajc rodinn zzem znemouj proputn do domcho prosted a zrove nemohou bt z dvodu kontraindikace nebo nedostaten kapacity pijati do domova dchodc. (Kalvach 2004)

Sociln prce s rodinou nemocnho seniora

Kvalitn sociln prce, jej prioritou je nvrat hospitalizovanho seniora do domcho prosted, pedstavuje pedevm kvalitn prci s jeho rodinou. Rodina by mla bt od okamiku pijet zapojena do diagnostickho a terapeutickho procesu a mla by se astnit sestavovn plnu proputn. K tomu potebuje dostatek informac o zdravotnm stavu svho blzkho, kter vak me poskytovat pouze oetujc lka. Rodina je pro zdravotnick tm neocenitelnm zdrojem informac o pacientovi, jemu vak lka ani zdravotn sestra obvykle nevnuj adekvtn pozornost. Sociln pracovnk, trnovan ve vdem rozhovoru a v pozorovn, by ml bt schopen identifikovat vli, ochotu a schopnost rodiny (zda chtj, mohou a umj) poskytovat seniorovi pi. Nkter nemocnice ji dnes pracuj v reimu zench nvtv, bhem nich jsou lenov rodiny personlem vtni, povzbuzovni v poskytovn pozitivn emon podpory pacientovi, jsou vedeni k aktivn spoluprci, u se s nemocnm lovkem komunikovat (ale i naopak, personl se me komunikaci uit od rodinnch pslunk), u se aktivovat jeho psychick funkce, podporovat jeho zachovan schopnosti, podvat lky, asistovat pi podvn stravy a provdt jednoduch cvien v rmci rehabilitace tak, aby usnadnili nvrat seniora do domcho prosted a dokzali pozdji sami zvldnout zkladn pi. Pln proputn, kter je zaloen na spoluprci s rodinou, mus respektovat nejen poteby pacienta samho, ale i poteby peujc rodiny. Rodina mus bt na pi dostaten pipravena a motivovna, pacient mus bt vybaven kompenzanmi pomckami a mus bt upraveno domc prosted. 168

9 SOCILNI PRACE SE STARMI LIDMI

Pi zvaovan svch monost mus mt rodina dostatek informac o pravdpodobnm vvoji zdravotnho stavu svho pbuznho, o nabdce podprnch zdravotnch a socilnch slueb. Rodiny mus vdt, e v pi nezstanou samy, e existuje i monost odpoLiku a levy. Jde o rzn formy respitn (levov) pe, jakou je teba sluba osobnch asistent. Tu poskytuje nap. esk alzheimerovsk spolenost v nkterch svch pobokch. Na zklad dohody s rodinnm peovatelem pohld" asistent lovka s demenc podle jeho poteb (od nkolika hodin po nkolik dn v tdnu). Formou respitn pe je i denn stacion nabzejc smyslupln program aktivit, stravovm i sociln integraci pro star lidi. kte nemohou zstat v prbhu dne sami. Pechodn umstn v domov dchodc i krtkodob hospitalizace jsou rovn levou pro peujcho rodinnho pslunka, kter me odjet na dovolenou nebo jt na plnovanou operaci. Ped tm, ne rodina pevezme bemeno peovn, mus bt t informovna o monostech finann podpory, na ni m star lovk nebo peovatel niok. o o tom, jak lze o tyto pspvky zadat. Jde nap. o pspvek na pci o blzkou osobu vetn zpotu let strvench p do nroku na dchod; zven dchodu pro bezmocnost uren k pokryt ppadnch nklad na peov ctelskou slubu; jednorzov pspvky na opaten kompenzanch pomcek, pokud je nehrad pojiovna; pspvek na pravu bytu; pspvek na zakoupen, opravu i zvltn pravu motorovho vozidla, pspvek na provoz dopravnho vozidla i pspvek na individuln dopravu; pspvek na topnou naftu; pspvek na zzen a provoz telefonn stanice aj. Sociln pracovnk tedy mus mt pro rodinu pipraven kompletn balek informac o slubch a monch zdrojch pomoci. Pome j s rozhodovnm a povzbud rodinu, aby umonila svmu blzkmu setrvat v domcm prosted co nejdle a vytvoila pro to co nejvhodnj podmnky. m je sobstanost a aktivita starho lovka vce omezena, tm vce je teba vnovat pprav rodiny a jej podpoe v peovn vt pozornost. Dlouhodob peujc rodinn pslunk je ohroen syndromem vyhoen stejn jako profesionln peovatel. Peovatelsk zt (tzv. peovatelsk bemeno, carer's burden) je dnes miteln veliina, kterou je teba u primrnch peovatel sledovat a vnovat j ze strany odbornk stejnou pozornost jako nemocnm seniorm samm (Topinkov 1995). innou pomoc v systmu pe o peujc jsou svpomocn podprn skupiny rodinnch peovatel {Podprn skupiny 1998). Pi supervizch pat problm spoluprce s rodinou k nejastji eenm problmm socilnch pracovnk v nemocnicch, lebnch dlouhodob nemocnch i v domovech dchodc. Zjiujeme vak, e ne vdy je chyba na stran rodiny. Problm asocilnch, dysfunknch rodin, kter zneuvaj zdravotnick a sociln sluby a sociln dvky a za svmi pbuznmi pichzej pouze v den jejich vplaty, se tk jen sti
169

SOCILNI PRACE V PRAXI

pacient i klient tchto zazen. (Kasalov 1990) Vtina rodin vstupuj do zdravotnickho i socilnho zazen s vhavost a nejistotou, postrda dostatek informac a nezn sv monosti. Jejich chovn je ovlivnno starost o svho nemocnho pbuznho. ad konflikt a nedorozumn mezi personlem a pbuznmi by bylo mono zabrnit zavedenm standardnch postup pro komunikaci s rodinami. Jde zejmna o ochotu naslouchat jejich starostem i jejich dobe mylenm radm a informacm o pacientovi/klientovi. Jde o zapojen rodin do procesu pe a rozhodovn o budoucnosti jejicn bzkho. asto jsou stety mezi socilnmi pracovnky a rodinnmi pslunky signlem vyhoen na obou stranch a poteby podpory i supervize.

Pm sociln prce se starm pacientem

Sociln pracovnk je starm pacientm k dispozici, aby jim pomohl hledat een jejich svzeln ivotn situace a podpoil pacienta i jeho rodinu v jejich rozhodovn. Jedin pacient - a to i kdy je star a velmi nemocn m prvo sm rozhodovat o zpsobu, jakm s nm bude zachzeno, a o een sv budoucnosti. Je teba vytvoit vhodn podmnky (klidn prosted, dostatek asu, atmosfru otevenosti a dvry) a vnovat maximami sil tomu, aby pacient mohl vyjdit svoji vli. Videonahrvky komunikace ukazuj, e i velmi tce postien nebo nemocn star lovk toho schopen je, e sta pohled o, jemn pohyb rukou, pikvnut i charakteristick zvuk. Sociln pracovnk, kter chce poskytovat innou pomoc starm lidem, by ml bt trnovn ve specilnch komunikanch dovednostech. Monost volby, by i v drobnch zleitostech kadodennho ivota, posiluje v lovku pocit kontroly nad vlastnm ivotem. Dleitm nstrojem socilnho pracovnka v individuln prci s klientem seniorem je rozhovor. Sta lid maj velkou potebu vyprvt svj ivotn pbh, hodnotit a vyrovnvat se s tm, co jim ivot pinesl, vypovdat se ze svch trpen, eit sv problmy, a to i tehdy, jsou-i omezeni ve svch monostech komunikovat. Rozhovor je prostedkem, kter umon zskat velk mnostv informac o klientovi, jeho minulch rolch, zamstnn, zjmech, socilnch podmnkch a historickch souvislostech, v nich il. Umon poznat jeho vnmm rodinnch vztah, identifikovat jeho klov osoby v rodinnm schmatu a v nejblim okol i v cel komunit, poznat jeho odhad monost postarat se sm o sebe a oekvn vztahujc se ke konkrtnm rodinnm pslunkm. V rozhovoru me sociln pracovnk t ovit, do jak mry pacient porozuml instrukcm lkae i fyzioterapeuta, tkajcch se uvn lk a pe o zdrav po proputn z nemocnice. Sta lid nkdy neodhadnou sprvn sv monosti, nadhodnocuj sv schopnosti a odmtaj sociln sluby. Obvaj se radikln zmny, boj se ci170

9 SOCILNI PRACE SE STARMI LIDMI

zino loveka v byt, nereln spolhaj na pomoc sv rodiny nebo na vlastn sy. Je tedy teba zskat si dvru seniora, postupn mu umonit, aby lpe porozuml sv situaci, a pesvdit ho o vhodnosti pomoci. Pak je mon spolu s nm vit dal postup. Svzeln je een situace lid, jejich volbou je tulctv, ivot na ulici nebo v neutench, extrmn zanedbanch ivotnch podmnkch (me jt o syndrom zanedbvn sebe sama). V takovm ppad m bt respektovno svobodn rozhodnut seniora pro dan ivotn styl spuu a \ytvoenm azylovch monost pro krizov situace (jako jsou mrazy). fyto lidi nen vhodn nutit k pobytu v ubytovacch nebo jinch zazench. Rodina by mla bt pi rozhodovn o budoucnosti svho pbuznho ptomna, protoe je kritickm lnkem v tomto procesu. Je teba potat s jejmi nzory, postoji, a jsou jakkoli, s jejmi monostmi, schopnostmi a ochotou 2 ^aanout situaci. Nejbli pbuzn jsou oprvnni pevzt odpovdnost za rozhodovn o nemocnm rodinnm pslunkovi v ppad, e jeho zdravotn stav, zejmna stav jeho psychiky, mu brn v tom, aby o sob kompetentn rozhodoval, nap. pi zvaovn peloen do hospice nebo pi een situace lovka s demenc. V uritch opodstatnnch ppadech, kdy hroz ze strany pbuznch zneuit snen schopnosti klienta posuzovat vlastn situaci, kompetentn rozhodovat a uchovat si kontrolu nad svm ivotem, by ml sociln pracovnk stt na jeho stran, brnit jeho zjmy. Za uritch okolnost podv nvrh na omezen zpsobilosti k prvnm konm, rohodne-li tak soud, me pevzt i roli opatrovnka. Zleitosti tkajc se prvn ochrany senior a pomoc pi een i jinch sloitch prvnch, finannch i majetkovch zleitost pacienta nebo klienta jsou - spolu s vyhledvnm monost nsledn sociln pe - vyhrazenou domnou socilnch pracovnk v nemocnici, ale i v jinch institucch (svmi zdravotnickmi kolegy jsou tak sociln pracovnci tak nejastji vnmni - viz ve). Podrobnji se koly socilnho pracovnka v nemocnici zabvaj Dostlov a iklov (1998).

9.3 Sociln prce se starmi lidmi v domcm prosted a v komunit

Ternn sociln prce se starmi lidmi je naplovnm plnu propoutn a pokraovnm prce s pacientem/klientem a s jeho rodinou v jeho domcm (pirozenm) socilnm prosted, ale pln i jin funkce, je maj poslit udren starho lovka v jeho domcm prosted, jeho integraci do spolenosti a zachovn dobr fyzick kondice a aktivity. Sociln prce s komunitou zahrnuje pedevm spoluast na socilnm plnovn a na rozvoji komplexn
171

SOCILNI PRACE V PRAXI

st socilnch slueb (sociln pe i sociln intervence), vetn jej dostaten nvaznosti na zdravotnick sluby. Zahrnuje t celkovou pi o kvalitu ivota a podporu zdrav starch lid ijcch v komunit.

Sociln prce se starmi lidmi ijcmi doma

Je pedevm teba znt poteby rizikovch starch osob a nabdnout jim sluby, kter na individuln rovin pomohou eit jejich nronou ivotn situaci, a u vzniklou ze zdravotnch, socilnch i ekonomickch dvod. Signalizace a hodnoceni' poteb Ternn sociln prce se opr o dobr monitoring starch lid, kte nkdy neumj, nemohou nebo nechtj signalizovat sv poteby. Mohou to bt lid hodn chud nebo ijc osamle (prostorov nebo i psychicky vzdleni od ostatnch lid, bez sousedskch kontakt). Ohroena bv i dvojice vzjemn siln zvislch kehkch starch lid. Pozornost je teba vnovat seniorm prv proputnm z nemocnice (riziko nedokonen rekonvalescence, snen sobstanosti, podcenn zdravotnho stavu, nezvldnut samolby). Ohroeni jsou i senioi odkzan na pi rodiny (riziko vyerpm a zdravotnho selhn primrnch peovatel; riziko patnho zachzen, tj. fyzickho, psychickho, ekonomickho trn) aj. Tato a jin rizika zvyuj potebu sociln a zdravotn pe v ternu. Vyhledvn a sledovn ohroench starch lid nen u ns vnovna nleit pozornost. V rmci regionlnho zem socilnch slueb neexistuje zvazn rozdlen povinnost mezi praktick lkae, agentury domc pe, peovatelskou slubu nebo povenho socilnho pracovnka. V dvj dob tuto funkci naplovaly geriatrick sestry, kter zce spolupracovaly s praktickmi lkai. Dnes prakticky dn systematick prce na tomto poli neexistuje. Uritm pslibem je rozvjejc se komunitn plnovn, je by mlo pomhat k vyhledvm potencilnch uivatel slueb. K hodnocen poteb sociln pe obvykle vyuv sociln pracovnk rozhovoru se starm lovkem a vlastnho pozorovn jeho chovn a jeho prosted. Zdravotnci maj k dispozici i standardizovan diagnostick testy, kter umouj stanovit stupe zvislosti pi kadodennch innostech, pi sebeobsluze i rove kognitivnch schopnost. Nen dvod, pro by tchto nstroj nemohl pouvat tak sociln pracovnk. Pi hodnocen poteby sociln intervence je teba brt v vahu funknost rodiny a komunity (sociln st), rove aktivity a sobstanosti klienta, jeho ekonomickou situaci, dostupnost slueb, vhodnost domcho prosted z hlediska bezpenosti fyzick i psychick (bezbarirovost, signalizan systm, vztahy). 172

9 SOCILNI PRACE SE STARMI LIDMI

Koordinace slueb - role klovho pracovnka V tto roli zskv sociln pracovnk dostatek informac o potebch klienta 0 jeho prosted i o dostupnch slubch tak, aby mohl spolu s klientem a jeho rodinou sestavit balek potebnch slueb, tedy rozhodnout, kdy sta pomoc sociln (peovatelsk sluba, domc pomoc, osobn asistence) a kdy je nutn tak sluba zdravotnick (domc oetovatelsk pe); kdy sta pe domc, kdy poloinstitucionln (denn stacion) a kdy je teba zvolit dlouhodobou institucionln pi (protoe jinak hroz osamlost, nezabezpeen, strdn, zbyten nzk kvalita ivota); i kdy me peovat rodina sama a kdy rodina potebuje pomoc (respitn pi). I v domcm prosted by ml mt rizikov senior svj individuln pln pe, kter je mon pravideln vyhodnocovat a upravovat podle mncch se poteb klienta i podmnek, v nich ije. Clem je udret starho lovka co nejdle v jeho domcm prosted a podpoit rodinu v jejm peovatelskm sil. Klov pracovnk je potom pro seniora v domcm prosted i pro jeho rodinu zdrojem emon podpory a ocenn, zdrojem informac, prvodcem slubami i prostednkem pi jejich zajitn. Kvalitn prce klovho pracovnka pedpokld dostatenou nabdku slueb a jejich irok spektrum, pedpokld i pimenou zt pracovnka potem soubn vedench ppad. V R je do tto role sociln pracovnk delegovn zatm jen vjimen. Poradenstv Poradensk sluby pro seniory by mly bt k dispozici v rmci standardn st poradenskch slueb pro ostatn populaci (krizov linky, obansk poradny, poradny pro rodinu, manelstv a mezilidsk vztahy), ale mohou existovat 1 specializovan poradensk centra pro seniory a jejich rodiny, help-linky podvajc informace o zdravotnch a socilnch slubch i o specilnch problmech, kter trp seniory. Takov sluby poskytuj obansk sdruen jako esk alzheimerovsk spolenost, ivot 90 i Sdruen oban po CMP. Poradensk systm by ml poskytovat pedevm informace a rady, tkajc se nejzvanjch problm, s nimi se senioi musej potkat. Jde pedevm o problematiku ekonomickou a prvn. Dlouhodob nemoc i disabilita me vrazn zvit ivotn nklady seniora (sluby, lky, kompenzan pomcky, pomcky pro inkontinenci, prava prosted, speciln viva apod.) a pe o seniora v jeho domcm prosted me vznamn zhorit ekonomickou situaci peujc rodiny. Nkdy peruuje nkter len rodiny sv zamstnn a pichz tak o vznamn zdroj pjmu. Proto je aktivn informovn seniora i rodiny o nrocch na socilnch dvky v ppad jeho setrvm v domcm prosted velmi dleit.

173

V HHAXI

Dle jde o oblast rodinnch vztah. Dlouhodob nemoc me vyvolat pohyb v majetkovch pomrech rodiny a star lovk me bt bezradn, hled pomoc. Vztahy v rodin psob starm lidem asto velk starosti, mohou bt vystaveni rznm tlakm a manipulacm, nkdy se ocitaj v izolaci, mohou se dokonce stt obt domcho nsil, ppadn mohou z rznch dvod i sami ve zven me nsil pchat. Nespokojenost v rodin e tkem do nemoci a nesobstanosti, dobrovoln vol odchod do seniorskho zazen, jindy upadaj do deprese a jsou ve vy me ohroeni sebevradou. Senior bv do nemoci tlaen svou rodinou, kter se zbavuje seniora jeho dlouhodobou hospitalizac nebo pedasnm umstnm do stavn pe. Zsk-li senior v podobnch situacch potebnou pomoc (informace, monost ^e vypovdat, pochopem, pohled nezvislho odbornka, prvn pomoc), me i nronou situaci ve vlastn rodin spn zvldnout. Poradna me poskytovat t rady, kter se tkaj zdravho zpsobu ivota, vivy a prevence chorob astji se vyskytujcch ve st, vhodnch aktivit pro seniory, prevence raz apod. Takovto poradny bvaj v souasn dob soust hygienickch stanic nebo nemocnic. Sociln intervence Jde o sluby poskytovan klientm ohroenm v domcm prosted. Krom poraden sem pat i rzn systmy sousedsk vpomoci, ochrany ped krdeemi a nsilm na ulici (poslen prvku veejn kontroly vetn policejnho dohledu), podprnch a svpomocnch skupin, dobrovolnickch aktivit. Dleit je podpora peujcch rodin, kter sniuje monost selhn vyerpanho peovatele. Pro situace akutn krize je teba mt k dispozici vedle zdravotnickch zazen i azylov bydlem a krizov ubytovn. Tyto sluby jsou u ns budovny pedevm pro mlad vkov kategorie. Pibv vak nsil pchanho na starch obanech. Sociln pracovnci by mli bt spolupracovnky lka pi vyhledvn a diagnostikovn ppad domcho nsil, tedy trm, zanedbvn a patnho zachzem se seniory (provdj nap. sociln eten v mst bydlit pi podezen lkae na nsiln zachzen se seniorem). V nkterch zemch existuj i ternn sluby specializovan na tuto problematiku, nap. Adult Protective Service v USA. (Kalvach 2004; Tonerov 2000) Pomoc potebuj i sta lid, kte zabloud a nemohou najt cestu zpt (vtinou postien demenc): pro n je vhodn sluba bezpenho nvratu, nap. nenpadn vyznaen telefonickho kontaktu (teba na nramku, kter m lovk pipevnn na zpst) je informac pro nlezce" takov bloudc bytosti, kde pro ni m hledat pomoc. Centrla pak zprostedkuje nvrat lovka na adresu jeho rodiny nebo instituce, z n se ztratil. K bezpenmu

174

9 SOCILNI PRACE SE STARMI LIDMI

nvratu takto postiench osob me dobe napomoci pouen a spolupracujc pirozen komunita. Pro pocit bezpe a zajitn rychl pomoci starm osamle ijcm lidem slou systmy tsov pe, kter nabz esk alzheimerovsk spolenost nebo ivot 90 (pod nzvem Areion). Senior zapojen do tohoto systmu se me v ppad nouzov situace (nap. pdu, nhl nevolnosti, vstupu neznm osoby) jednoduchm zpsobem spojit s centrlou, kter pivol okamitou pomoc. Podobnou funkci maj technologie monitorujc ptomnost pohybu v byt seniora nebo ptomnost dmu, vody i jin ohroujc situace.

Komunitn sociln prce se seniory

Jde o sociln prci zamenou na skupiny senior a podporu jejich zalenn do komunity s clem zdravotn a sociln prevence. Dle jde o komunitn plnovn, tedy vytven systm slueb pro seniory ve vymezenm teritoriu, a koiieciie o budovn komplex slueb respektujcch irokou klu poteb starch lid ijcch v komunit. Prevence poteby socilnch slueb a podpora zdrav Sociln prce se stv soust interdisciplinrnch program zamench na prevenci vzniku poteby sociln i zdravotn pe o seniory, tedy na podporu zdravho strnut. Star lovk by ml zstat plnohodnotnm lenem spolenosti s drazem na kontinuitu ivota a zalenn do socilnch skupin a socilnch st. Ml by mt monost zachovat si nebo zskat takov role, je dvaj jeho ivotu smysl. Potebuje nov informace a dovednosti, kter jsou pro nho uiten a funkn, podporuj jeho schopnost pizpsobit se modern spolenosti. Komunitn programy mohou obsahovat nabdku dobrovolnickch i placench innost v oblasti slueb, kultury, sportu, vzdlvm, ve kterch mohou sta lid najt sv pracovn i volnoasov platnm. Dleit jsou skupinov aktivity a programy vznikajc na intergeneran bzi. Prospnost setkvn rznch generac byla prokzna i pes narstajc rozdly zpsoben tempem spoleenskho vvoje. (achov 2003) Krom integrace a edukace by programy podpory zdrav mly zlepovat i fyzickou kondici senior s drazem na dostatek pohybu, racionln vivu a bezpenost. V nkterch zemch buduj obce komunitn centra pro star obany, kter nabzej pestrou klu program voln pstupnch starm lidem pednky, cvien, oberstven, vychzky, vlety, kulturn programy, vtvarn a jme rukodln innosti, divadlo, reminiscenciu' skupiny, rehabilitaci i hy-

175

hAU v

gienick sluby (Finsko, USA). Zde ji pechz sociln prce do oblasti sociln pedagogiky i andragogiky. Opt se objevuje nutnost interdisciplinrn spoluprce. Komunitn plnovn v pi o seniory Jde o komplexn interdisciplinrn aktivitu, do n by sociln pracovnci mli bt zapojeni, kter je zkladem rozvoje slueb pro seniory v regionu (obci). Vzniku komunitnho plnu slueb pro seniory pedchz detailn zmapovn poteb seniorsk populace v rmci konkrtn obce i kraje. {Komunitn plnovn - vc veejn 2002) Je teba znt poet lid nad 65 let. jejict zdiavotn stav a prognzu jeho vvoje, socioekonomickou situaci star populace a jejich poadavky na domc, stacionrn i rezidenn pi. Zejmna je teba identifikovat poet a poteby rizikovch senior. Dle mus bt pesn zmapovna nabdka zdravotnickch a socilnch slueb, jejch poskytovatel, ceny, kvality, dostupnosti, vyuit apod. Z tto analzy vyplyne poteba rozvoje slueb pro seniory v mstech, formch a kvalit, je dosud chyb. Sem by pak mly smovat finann zdroje, kter m obec i region na sluby pro seniory vylenny. Star oban by mli bt o sti socilnch zdravotnickch slueb pravideln a srozumiteln informovni tak, aby se v ppad, e se zmn jeho zdravotn stav, sn schopnost peovat o sebe sama, kdy tedy vznikne poteba pe, dokzal snadnji rozhodovat, aby si dovedl poradit a neztratil kontrolu nad svm ivotem, aby se tak mohl pipravit na ppadn pechod z jedn situace nebo sluby do jin. Sociln pracovnk by mohl byt tm klovm pracovnkem, kter seniora, ppadn jeho rodinu, doprovz a podporuje v jejich hledn a rozhodovn. Otzkou zstv, kdo nese odpovdnost za komplexn plnovn a zajitn slueb pro seniory v komunit. Mly by to bt pedevm orgny veejn sprvy (sociln i sociln-zdravotn komise obecnho i krajskho zastupitelstva, referty i odbory socilnch vc a zdravotnictv), v nich je prostor pro koordinan prci a zapojen socilnch pracovnk. Mohla by to bt obc zzen Centra socilnch slueb nebo i rzn nesttn subjekty i sdruen poskytovatel socilnch slueb v regionu, kter by mohla pipravovat komunitn plny pro obce na zakzku. Principy komunitn sociln prce se seniory Potat s heterogenitou star populace (mezi mladmi seniory" a starmi seniory" je rozdl a 20-30 let, jsou to lid s naprosto odlinmi ivotnmi zkuenostmi, setkali se s jinmi historickmi udlostmi, jinmi ivotnmi styly, mdou, jsou jinak vzdlm, mli odlin zamstnm apod. 176

9 SOCILNI PRACE SE STARMI LIDMI

s cm je teba potat nap. v programech tzv. reminiscennch center a pi vytven reminiscennch skupin). Integrovat seniory do spolenosti, podporovat intergeneran programy nevytvet ghetta starch lid, otevrat zazen veejnosti, tit z toho a rozvjet to, m me jedna generace obohatit druhou (vyprvn pbh, svdectv o historickch udlostech, pedvn zapomenutch dovednost, poten z kontaktu dt a senior); nepipustit sociln izolaci svnitr. ir ocipurovat sobstanost, aktivitu (v Rakousku nap. vznikla s supermarket ptelskch k seniorm s itelnmi popiskami zbo a nabdkou zamstnn pro seniory). Podporovat vzdlvn, kognitivn aktivaci, rst - vzdlvn pomhajc l v modern spolenosti (tmata jako internet, e-mail, mobiln telefony, videokamery, finance, cestovn, zdrav). Sluby mus pichzet za seniory; tomu mus odpovdat nabdka slueb, jejich dostupnost (dopravn, fyzick, sociln, finann), nabdka a dostupnost kompenzanch pomcek (pjovny), zajitn informovanosti, monost tsovho voln a krizov intervence. Draz mus bt na zajitn bezpenosti a pocitu bezpe (bezbarirovost, dvryhodnost, nzkoprahovost, prevence nsilnch trestnch in, dopravn bezpenost). Nutn je interdisciplinrn spoluprce (prevence zdravotnch a socilnch problm, kvalitn nvratn zdravotn pe, sluby jdouc za seniorem do jeho vlastnho socilnho prosted, komunitn plnovn). Poskytovan sluby je teba roziovat v zvislosti na mncch se potebch jednotlivce (kontinuita, komplexnost, flexibilita). Rezidenn zazen budovat jako soust komunity (mal, s drazem na bydlen, v centru obce, oteven komunit, s rodinnm zpsobem ivota).

9.4 Sociln prce se seniory v rezidennch zazench

Existuj dva typy zazen, kter se charakterem sv klientely velice podobaj. Jsou to lebny dlouhodob nemocnch (LDN) a domovy dchodc (DD), zejmna jejich tzv. oetovatelsk oddlen. LDN je zdravotnick zazen a pe je zde hrazena zdravotn pojiovnou. Je zzeno pro poskytovn intenzivn dolovac a rehabilitan pe, kter by nemla peshnout ti msce, pak e sociln pracovnk problematiku proputn a nsledn pe. Podobn je tomu i v sociln oetovatelskch zazench s velkm podlem rehabi177

SOCILNI PRACE V PRAXI

litan pe a s pedpokladem proputn do t a esti msc. Pece nen hrazena pojiovnou, ale obc a uivateli sammi; i tam se po skonen pedepsan lhty e problm proputn a nsledn pe. Z rznch dvoa (roj. i proto, e za zdravotnickou pi se neplat, cel dchod, pplatek na bezmocnost i byt pacienta zstv k dispozici jeho rodin) bv pobyt pacientu v LDN prodluovn, asto i za cenu neustlho pekldn ze zazen do zazen. Tento stav trv nkdy i nkolik let, dlouhodob pobyt se mn na trval a dlouhodob pe na pi terminlni. Sociln prce v LDN pak nabv charakteristik sociln prce v DD (tma pijmn, adaptace, aktivace, prce s rodinou, komunikace, zleitosti souvisejc s mrtm pacienta/klienta). Povaha pe v LDN a na oetovatelskch oddlench DD (pipadne v sociln oetovatelskch zazench) je dnes povaovna za natolik identickou, e nkter DD jsou zaregistrovny jako nesttn zdravotnick zazen a irdnaj se zdravotnmi pojiovnami o hrad nkterch zdravotnickch vyKon. Oblast pechodu mezi zdravotn a sociln p je stle pedmtem diskus, chyb dn analza problmu podloen empirickmi daji, dlouhodob nem eena prvn prava ani financovn. K odchodu do rezidennch zazen se rozhoduj sta lid bu dobrovoln (z ekonomickch i rodinnch dvod opoutj sv pvodn bydlit a vol men byt v instituci, kde maj navc k dispozici i sluby), nebo jsou donuceni okolnostmi, zejmna radikln zmnou svho zdravotnho stavu pi souasn nepipravenosti pirozenho prosted kompenzovat funkn ztrty a zajistit pi. V R existuj ti typy rezidenn pe, kter se li rozsahem poskytovanch slueb a zpsobem hrady: 1. Domovy - penziony pro dchodce, kte jsou zcela zdrvi a sobstan. Pronajmaj si zde byt, kter si vybavuj svm nbytkem a mohou si objednat a zaplatit nkter sluby (klid, pran a ehlen, nkupy, doprovod i stravovn). 2. Domy s peovatelskou slubou tak nabzej byty uivatelm do pronjmu. Jsou to vak byty zvltnho uren, v nich jsou krom ubytovn poskytovny i sociln sluby (v pracovn dny je zde trvale ptomn peovatelsk sluba, kter poskytuje pomoc v pi o domcnost klienta a pomoc pi aktivitch dennho ivota, jako je zkladn hygienick pe, pomoc pi jdle, zajiovn vc na adech, doprovod k lkai, ppadn i jednoduch oetovatelsk vkony, nap. pevazy). U obou typ tchto zazen vznik problm v ppad zhoren zdravotnho stavu lovka. ek jej pechod do domova dchodc se vemi negativnmi dsledky a riziky spojenmi s pemstnm.

178

9 SOCILNI PRCE SE STARMI LIDMI

3. Domov}' dchodc pedstavuj klasickou formu institucionln pe o seniory nabzejc trval ubytovn a irok spektrum slueb od pe o domcnost klienta, pes nejrznj programy aktivit a po nronou oetovatelskou i rehabilitan pi o tce zdravotn postien seniory a hospicovou pi o umrajc. v* tchto zazench je sociln prce velice potebn. Je soust pm konkrtn pomoci seniorm, kte zde ij, a sociln pracovnci by se mli uplatnit i pi koncepnm uvaovn o podob a funkcch tchto zazen a o smovn jejich vvoje do budoucnosti. Pestoe je stle vce posilovna prv sociln (nikoli zdravotnick) sloka innosti tchto instituc a zdraznna funkce bydlen, podpory nezvislosti a autonomie obyvatel, sama role socilnho pracovnka v domov dchodc nen dosud jasn vymezena a popsna. Zle tedy do /aui mry na nm, jak si svou prci v tomto typu seniorskho zazen vymez, jak kompetence na sebe pevezme, jakou pozici a respekt zde bude mt Osooa s vysokokolskou kvalifikac v sociln prci me bt vhodnm adeptem na funkci editele DD. Sociln pracovnk by vak ml v kadm ppade yt lenem vrcholovho veden DD (spolu s editelem a vrchn sestrou) a osobou editeli velice blzkou, kter pak pln i dleit manaersk a koncepn funkce. Velmi asto vak a dosud bv pouhou administrativn silou, kter vyplc dchody a zabv se jinmi formlnmi zleitostmi klient. V zahrani se meme setkat i s jinmi formami nhradnho chrnnho bydlen osob se snenou sobstanost. V Anglii existuj organizace, kter posk tuj pi svm rozsahem obdobnou pi v domovech dchodc, ale tato pece ja lokalizovna do dom v bn bytov zstavb, kter obv skupina 4-6 senior, a peovatelsk sluba je zajitna v takovm vcnm i asovm rozsahu, jak to vyaduje zdravotn stav klient. Dm nen oznaen nzvem poskytovatelsk organizace, jeho obyvatel jsou zalenni do komunity, udruj sousedsk vztahy, ij normlnm ivotem pipomnajcm ivot v rodin (sami se podlej na pprav jdla, organizuj, ppadn i zajiuj nkup, provdj klid domu). Peovatel pracuje se skupinovou dynamikou, posiluje pozitivn prvky ivota ve skupin, sobstanost, respektuje indivduami poteby, zjmy (kad len skupiny m svoji lonici, spolen je kuchy a obvac pokoj) Skupina domk rozptlench v komunit m svho vedoucho (ekvivalent stanin sestry v DD). Obyvatel plat njem a erpan sluby. Stejn organizace zprostedkovv t umsovn nesobstanch senior do rodin (adult placement), kter dostanou hradu za poskytovanou pi od klienta, ale tak metodickou i psychologickou podporu a pomoc, ppadn i dal sluby (dovoz jdla apod.) od dan organizace. Pnosem tto formy sociln sluby je zalenn starho lovka do nhradnho rodinnho prosted (obdoba pstounsk pe pro dti). (Bydlen v malch skupinch... 2002)

179

SOCILNI PRACE V PRAXI

innosti socilnho pracovnka v domov dchodc

Mapujeme-li aktivity, ktermi se v souasn dob sociln pracovnice i pracovnci v domovech dchodc zabvaj, dostaneme nsledujc vet innost: administrativn prce - dokumentace a dvky, dchodov agenca, podvm dost o omezen i zbaven zpsobilosti k prvnm konm, kontakt s ady, vybavovn zleitost zemelho, pozstalostn agenda; plnovn pchodu do instituce, sociln eten v mst bydlit, kontakt se zdravotnickm zazenm, pijmm seniora k pobytu, umsovn novch klient na jednotliv lka, kontrakt s klientem, kontrakt s rodinou; informovn veejnosti a adatel o konkrtnm domov dchodc, rozhovory se zjemci o bydlem v danm zazen, zajiovn zkuebnch pobyt; indivduami adaptan pJn a pln pe (zpojem, prip. koordinace tmu) sestaven a hodnocen plnu, podpora, provzen novch klient; programy aktivit, kulturn, spoleensk akce, vzdlvac programy: spoluprce (prce s) rodinou klienta - zen nvtvy, zapojen rodin do ivota instituce a pe o klienta; mezigeneran programy a zapojen ir komunity; dobrovolnick program (nbor, podpora, vzdlvm, odmovn dobrovolnk); koordinace respitnch pobyt; sociln sluby pro obyvatele (korespondence, nkupy, nvtvy klient v nemocnici); psychosociln pomoc seniorm, socioterapie, validace, tanen, reminiscenn terapie, trnovn pamti a jin speciln techniky; manaersk innost - vedouc socioterapeutickho tmu, zstupce editele (podl na vytven koncepce DD, monost ovlivnit vizi organizace, jej zkladn hodnoty, podlet se na tvorb strategickho plnu, na projektech zmny); dohled na dodrovn lidskch prv klient, etickho kodexu sociln prce, prce se stnostmi klient; zajiovn programu kvality: koordinace prce na internch standardech kvality; intern supervize peovatel skupinov i individuln; videotrnink interakc; vzdlvac program - plnovn a pprava semin, kurz, vcvik pro personl domova, pednkov innost; przkumy spokojenosti klient i personlu. Je dleit, aby si sociln pracovnk v domov dchodc dokzal vybudovat rovnocenn postaven v tmu a uplatoval dsledn sociln hledisko pi vech zmnch, jimi v souasn dob domovy dchodc prochzej. Vyven zdravotn a sociln pe v tchto zazench pat k jejich souasnm nejdleitjm kolm. Kvalitn zdravotn pe mus bt obyvateli domova
180

9 SOCILNI PRACE SE STARMI LIDMI

dchodc zajitna jako kadmu jinmu obanovi tto zem, ale nesm v ivot lovka pevit, nesm bt tlaen do role nemocnho, protoe ivot lovka, ani dlouhodob nemocnho, nelze - pes veker limity, kter z nemoci vyplvaj - redukovat na roli pacienta.

Pijmn klient do domova dchodc

Kvalitn pijet novho obyvatele do domova dchodc je stejn nron proces prechodu jako jeho propoutn z akutn nemocnin pe. Je to proces velice rizikov a pin adu problm, vetn pedasnch mrt senior krtce po pechodu z nemocnice i msta bydlit do domova dchodc. A je ji dvod nstupu do DD jakkoli, mly by bt ob strany na tuto situaci dobe pipraveny. Pro seniora je vhodn, kdy jde o zmnu plnovanou, k n dojde na zklad dobrovolnho rozhodnut, kdy si sm zvol zazen, v nm by chtl t, kdy je pipraven na tento zpsob een sv ivotn situace. Je pro ne] lake vhodn, kdy zn prosted, do kterho se bude sthovat, a m co nejvce informac o tom, coTio bude ekat. Pechod je snadnj, kdy jsou zachovny dosavadn sociln vazby, ivotn styl a kontinuita ivota starho V praxi jsou klienti do sttnch DD (krajskch, mstskch) pijmni na zklad rozhodnut krajskho (magistrtnho, mstskho) odboru socilnch vc, kter vede poadnky adatel o DD. Obvykle je adatel informovn o termnu nstupu, ve stanoven den je pevezen do DD a pedn k umstn. To je ovem nesprvn praxe. Sociln pracovnci nkterch DD se socilnm odborem spn spolupracuj, vstupuj do vasnho kontaktu se adateli, provdj sociln eten v mst bydlit, umon budoucmu klientovi nvtvu v DD, ppadn zkuebn pobyt, hovo s rodinou, kter odpov na otzky o zvycch, oblbench innostech, zpsobu ivota seniora, vypln s klientem testy sobstanosti a mentlnch schopnost, nechaj si napsat jeno ivotn pbh. Zn-li klient dobe prosted, do nho pichz, a zn-li personl dobe nov pichzejcho klienta, mohou spolen lpe pracovat a naplnovat ve tak, aby byly uspokojeny vechny poteby seniora (uzavou kontrakt, vypracuj individuln pln pe). Domov dchodc, kter usiluje o dobrou kvalitu slueb, m pro pijmm klient vypracovn standard. Adaptan proces, individuln pln pe Proces adaptace na nov prosted pokrauje po pijet klienta a je mu teba vnovat maximln pozornost. Je to kol pro cel tm, kter s klientem pracuje Sociln pracovnk me bt vhodnou osobou, je cel proces koordinuje. Je dleit, aby nov klient hned od potku dostal svho klovho pracovnka, osobu, kter mu bude v celm zazen nejble, na ni se s dvrou 181
ilA 6K.a.

SOCILNI PRACE V PRAXI

me obrtit, je mu bude vnovat, zejmna zpotku, maximln pozornost (individuln peovatel, kontaktn osoba, dvrnk). Spolu s pchodem lovka do zazen vznik adaptan pln (individuln peovatelsk pln), jen pome vem zastnnm v spnm zvldnut tohoto nronho obdob Je teba, aby nov obyvatel dostal dostatek informac o prosted, kde bude t, aby byl podpoen v navzn novch ptelskch a sousedskch kontakt, aby zskal lenstv v rznch skupinch, aby si vybavil, individualizoval, prisvojil svj prostor, aby dostal pleitost vykonvat aktivity, je mu pipadaj smyslupln V tomto procesu me velmi cmne pomoci rodina, ptel, soused z pvodnho bydlit, kte mohou pinet informace, pedmty, vzpomnky, a propojit tak spn to, co bylo, s tun, co je nyn, stejn jako programov nabdka uvnit domova Individuln pln pe vychz ze zhodnocen zdravotnho a duevnho stavu klienta, odhadu jeho sobstanosti a posouzen poteb. Pln stanov nejzvanj problmy klienta a postupn kroky, kter mohou napomoci zlepit jeho aktuln stav (nap. rehabilitac, oetovatelskou p, vhodnj medikac, vivou, psychoterapi, zmnou fyzickho prosted, pravou kontaktu s rodinou, vytvoenm pleitost k aktivit apod.) nebo alespo zlepit kvalitu jeho ivota (vhodnjm nastavenm hladiny podnt, paliativn p, intenzivnj komunikac a podporou vztah). Pln t stanov asov nonzont a koly pro jednotliv leny tmu. Pln umouje pravideln hodnocen stavu a zmn v potebch klienta a nov stanoven konkrtnho cle. Hlavnm aktrem pi sestavovn individulnho plnu pe je ovem klient pedevm on zde m pleitost si uvdomit, co pro sebe me a chce udlat. Prce s rodinou klienta Zjem o rodinu ze strany instituce, respekt k jejm pocitm a starostem, zjem o jejho blzkho a dostaten informovanost o jeho ivot a zmnch, je u nho nastvaj, pomhaj rodin vyrovnat se se skutenost, e sama pi nezvldla, a udret jej zjem a spoluprci. Rodina mus vdt, e udlala pro svho blzkho to nejlep, co mohla, a e stle jet me mnoho udlat Spoluprce s rodinou zan v den pijet jejho lena do domova dchodc, nejlpe jet dve. S rodinou mus DD uzavt kontrakt o tom, kter koly j zstvaj a kter me za ni pevzt. Pocit, e nkdo peuje za n, velmi rychle vede rodinn pslunky k poklesu, i dokonce ztrt zjmu o svho pbuznho, k omezen kontakt. Bylo prokzno, e s dlkou pobytu starch lid v instituci kles i etnost nvtv. Nelze proto pipustit, aby nvtvy pbuznch byly pouze formln (nezajmav, demotivujc, bez npln), mus plnit svj definovan el, mt svoji funkci v individulnm plnu klienta. (Zgola 2003)
182

9 SOCILNI PRACE SE STARMI LIDMI

Prace s rodinou nabz radu monost. Pedevm je teba pijmout pedpoklad, e instituce nezbavuje rodinu odpovdnosti za pi o pbuznho. Pchodem do DD nekon rodinn vztahy ani povinnosti dt vi svm rodim Rodina pomh s pravou prosted (star fotografie, pedmty, krabice vzpomnek, knihy ivota - viz s 188), pracuje a trv voln as s blzkm lovkem, propojuje generace.

9.5 Pe o lovka s demenc

Objev-li se u lena rodiny demence jako projev Alzheimerovy choroby nebo jmno onemocnn, ek rodinu jeden z nejnronjch kol - dlouhodob, adu let trvajc pe. Nabdka slueb pro osoby s demenc a peujc rodiny je dnes u pomrn dobr, i kdy ne zcela uspokojujc. Dleitou roli zde sehrla a dosud sehrv esk alzheimerovsk spolenost (ALS), kter m u v souasn dob 30 poboek po cel R. Poboky psob jako informan a poradensk centra pro peujc rodiny, nabzej respitn asistenn slubu, vytvej podmnky pro setk\ dii rodinnch peovatel, poskytuj psemn materily. Na stejnm mst jsoi> obvykle k dispozici i dal sluby - denn centrum nebo rezidenn pe. Monost zajistit dstojnou institucionln pi o lovka v pokroilm stadiu demence je vak dosud stle nedostaujc (poskytuj ji zejmna gerontopsycniatrick oddlen psychiatrickch leben a klasick DD nebo za vysok poplatky i nkter soukrom zazen) Pe o lovka s demenc je vak natolik nron, vyadujc speciln kvalifikaci a chrnn, optimln architektonicky upraven prosted, e se nejlpe osvduje pe ve specializovanch zazench nebo alespo na samostatnch oddlench DD. Pi zvaovn, zda separovat, i integrovat lovka s demenc, je teba vdy mt na pamti zjem klienta - co podporuje jeho dstojnost, spokojenost, pocit zvldn a spchu v kadodennm ivot, kde m monost vyut sv zachoval schopnosti, kde najde individuln pi a peovatele, kte s nm dokou komunikovat a rozumj jeho problematickmu chovn, kde je prosted, je v nm nevyvolv agresi a jin nepzniv reakce. Takovto chrnn a podprn prosted lze vytvoit na specializovanm oddlen DD nebo v dennm stracioni Denn stacion poskytuje respitn (levnou) pi rodinm, kter tak maj monost si odpoinout, naerpat slu, ppadn dochzet dle do svho zamstnn. Rodina peuje o lovka s demenc veer, v noci a o vkendech. Denn program zajiuj zpravidla ergoterapeuti, speciln kolen peovatelky, nkdy i sociln pracovnci. Senior ije ve svm domcm prosted a pes den pobv ve stacioni (centru dennch slueb), kam jej odveze bu
183

rnnijC v

rodina, neboje doprava klient soust nebdky slueb. Nvtvy deniuruo centra mohou evokovat cestu do prce nebo mezi lidi, do spolenosti, kde je lovku s demenc dobe. Tuto slubu v R poskytuje ALS, nkter stediska Charit a Diakoni, Domov Sue Ryder, nkter sttn domovy dchodc nebo nkter nesttn zazen. Zazen, v nm ij nebo se pohybuj lid s demenc, by mlo bt zabezpeeno proti monmu odchodu seniora, mlo by vytvet pocit domova s velkou centrln mstnost zahrnujc kuchy (jako dvj venkovsk svtnice"), se snadno dostupnou toaletou a pohodlnm, bezpenm nbytkem umoujcm odpoinek i celou adu aktivit. K tm nejvhodnjm aktivitm pat innosti, kter sta lid dlali cel ivot a jsou zafixovan v dlouhodob pamti (tanec, zpv, cvien, vaen, klid, ehlen, prce na zahrad, stolovn, pozorovn, prohlen fotografi, reminiscence) - ve, co podporuje kognitivn funkce a tlesnou zdatnost (Zgola 2003). I lovk v pozdnm stadiu demence je schopen vnmat lidsk hlas, rzn pjemn i nepjemn podnty, do jist mry i vyjdit sv pn a spolupracovat s peovatelem. Uitenm prostedkem podporujcm komunikaci a zlepujcm kvalitu pe o lovka s demenc je videokamera. (Kobrsk 2003)

9.6 Vybran metody sociln prce se seniory upoutanmi na lko, s tkm postienm a s omezenm v pohybu nebo v komunikaci
Clem program, kter jsou nabzeny seniorm v rezidennm typu pe, m bt poslen pocitu hodnoty jejich ivota, posflen funknch schopnost, podpoen fyzick zdatnosti, pohybovch a kognitivnch schopnost a podpora nejlep mon kvality ivota navzdory rznm omezenm, je zpsobuje nemoc i zdravotn postien. Tento kol stoj ped pracovnky instituce tehdy a na to se asto zapomn -, kdy se jedn o klienty upoutan na lko, kte maj problmy v komunikaci a jejich kontakt s okolm je minimln. Sociln pracovnk by ml do instituce pinst draz na to, e i pro tuto skupinu klient je zde domov, e maj stejn poteby (lidsk blzkosti, pijet, een svch problm, vyjadovn svch emoc, dostatenho mnostv podnt, vlastn hodnoty apod.) jako ostatn lid. Dleitou lohu hraje cel sociln prosted, kter zprostedkovv lovku upoutanmu na lko kontakt se svtem - rodina, dobrovolnci, cel peovatelsk tm. Sociln prosted je dleit i pro navzn kontaktu a komunikaci s lidmi, jim jejich postien znemouje komunikovat bnm zpsobem. Je toti zdrojem inn stimulace, kter probouz i v jedinci s vraz184

9 SOCILN PRCE SE STARMI LIDMI

nnu limity v komunikaci proitek vjem a pocit, na n me reagovat. Trxiuvdji sociln pracovnk i peovatel nadan empati doke rozpoznat i ty nejjednodu, takka neznateln iniciativy tce postienho lovka, doke je pijmout a reagovat na n. Nave s nm kontakt, co je dleit prvek lidsk aktivity. Existuje ada terapeutickch pstup, kter zanaj na rovni navzn kontaktu, aby jej dle rozvjely a umonily tak lovku s tkm postienm prot slast, emoci, vztah, kter jsou dleit pro zlepen kvality jeho ivota. innosti a komunikace zde jen zdnliv nejsou ptomn. Tam, kde lovk vnm podnty a je schopen na n reagovat, tam je ptomna komunikace a innost. innost se nemus nezbytn nutn projevovat navenek, bt objektivn pozorovateln. innost je i duevn prce, pemlen, meditace nebo prost vnmn krsnch nebo pjemnch vc nebo podnt. iui.oit je projevem ivota a tam, kde nen innost, je zvna smrt. Podncovn aktivit u osob upoutanch na lko sniuje senzorickou depnvaci a sociln izolaci, kter jsou nejvtm problmem tohoto typu postien. Zkuenosti z clenho programu domova dchodc v eskm Dubu pinesly vsledky projevujc se zjmem o tyto programy a zlepenm zdravotnho stavu lecch klient.

Validace
V tchto profesionln nronch situacch me sociln pracovnk vyut vaiidace, o jej rozen v pi o seniory se zaslouila americk sociln pracovnice Naomi Failov (1993). Jde o pstup vychzejc z humanistick psychologie, opr se o toleranci, vctn a empatick naslouchn. Validace se uplatn zvlt v prci se seniory s poruchami kognitivnch funkc, pedevm s demenc. Failov pedpokld, e i tito lid se potebuj vyrovnat se svm ivotem, bilancovat, ospravedlnit a uzavt svou minulost. Odtud mohou plynout nkter zvltnosti jejich chovn, kterm bn pozorovatel nemus rozumt. kolem socilnho pracovnka i peovatele je vzt tyto zvltn projevy vn, hledat jejich piny a zdroje v minulosti lovka, ve vnitnch pocitech, je tento lovk prov a neme vyjdit. U lid s demenc mohou emon podbarven vzpomnky z ranho dtstv i mld v jejich vdom nahrazovat to, co je pokozeno nemoc (lovk ple, bolestn nak, vol maminku, odchz dom, cestuje za bratrem, hled ztracen pedmty, to a obvinuje, chov panenku). Tm, e je pijmme, dvme tomuto chovn smysi a cenu, vnmme je jako zpsob, jm nemocn lovk uspokojuje svoje poteby. Validovat znamen: dvat hodnotu kadmu projevu lovka; respektovat lovka v jeho pvodnch spoleenskch rolch; 185

SOCILNI PRCE V PRAXI

komunikovat s lovkem o jeho tmatu, nevnucovat jin; orientovat se spolu s pacientem/klientem v jeho svt", pijmout jeho as, zitky, emoce, prosted- nen nutn orientace v realit; potvrzovat, brt na vdom city druhch jako prav a pravdiv, pijmout momentln emoci i mylenku, kterou pacient/klient projev, sledovat ji a rozvjet, provzet lovka mlhou zapomnn (nekorigovat a nekritizovat). kla konkrtnch validanch technik zahrnuje uvm jednoduchch neohroujcch otzek (Kdo? Co? Kde?), navozen pocitu dvry a blzkosti, uvm tichho, hlubho hlasu, dotek, zrcadlen, parafrzovn a opakovn vlastnmi slovy, uvm polarity (Jak to bolelo? Kdy to bylo nejhor?), reminiscence (starch fotografi), popisovn pocit s vyuitm smyslovch vjem (Mla jste ji hodn rda? Jak to vypadalo? Jak to byl zvuk? Je to ostr bolest?), pedstavy opanch pocit (Stane se nkdy, e vm v soused nevezme vci?). Dleit je vybudovn pocitu dvry a bezpe, vnovn pozornosti, intenzivn kontakt. Validace vede k tomu, e se oslabuje neklidn a ton chovn, obviovn a nakn, obnovuje se pocit rovnovhy a klidu. I u Ud, kte ji pestvaj bt v kontaktu s okolm, lze pi souvisl validaci pozorovat zmny ve fyzickm vzhledu, je naznauj snen zkosti (uvolnn sval, zklidnn o, stejnomrnj dech). Validaci pomhme obnovovat pocity vlastn ceny, dodvme slu a podporujeme to, co je v lovku zdrav. Vdom vlastnho smysluplnho j" sniuje stres, zkost a depresi. Kdy se lid ct siln a hodnotn, nepotebuj unikat do fantazi a do minulosti. Vrac se jim dospl kontrola, zlepuje se e, obnov se spoleensk interakce, kontakt se sebou samm a tm i pocit spokojenosti, klidu a bezpe. Nemoc sice nezmiz, ale v jakmkoli jejm stadiu nebo u jakhokoli druhu postien lze pomoc validace podstatnm zpsobem zlepit kvalitu ivota.

Preterapie
Tak preterapie umouje navzat kontakt a budovat vztah s lidmi, kte obtn komunikuj nebo nemohou komunikovat vbec. Pat k metodm, kter vychzej z tradic humanistick psychologie. Jejm autorem je pm k C. Rogerse, profesor G. Prouty (Prouty 2005). Je velice obtn poskytovat pomoc lidem, u kterch se nm vtinou neda vstoupit do jejich vnitnho svta a porozumt jejich potebm. Jejich monosti navzat kontakt s okolm, komunikovat a sdlovat tak sv poteby, prm a obavy jsou siln narueny jak jejich zdravotnm stavem, tak vnjmi podmnkami jejich ivota. Je prokzno, e lkai, zdravotn sestry, pe->, 186

-Sti

9 SOCILNI PRACE SE STARMI LIDMI

ovatelky, sociln pracovnci vnuj daleko mn pozornosti lidem, kte nekomunikuj nebo komunikuj jen s obtemi - nemluv s nimi, nereaguj na jejich neverbln projevy, neptaj se jich, nesna se naslouchat, hovo 0 nich v jejich ptomnosti, chovaj se tak, jako by tito lid byli hlu. Preterapie nabz techniky, jimi pomhajc pracovnk me podpoit nemocnho lovka, aby vyjdil to, co prov uvnit. Pracovnk zde m monost vyjdit, ze vnitnmu stavu lovka rozum, i kdy bn komunikan prostedky selhvaj. Vchodiskem preterapie je dsledn uplatovn pstupu orientovanho na klienta. Profesionlov jsou trnovni v trpliv snaze navzat kontakt s tmito klienty reagovnm na jejich nejjemnj iniciativy. Posiluj u klienta kontakt s realitou, kontakt se sebou samm a kontakt s druhou osobou. Nali bychom zde prvky validanch postup (zrcadlen, kladen otzek, blzkost, dotek). Kontakt je vak mnohem intenzivnji propracovn a prohlubovn tak, aby klient mohl vyjdit svoji vnitn provanou zkuenost. Preterapie vychz z pedpokladu, e lovk, kter si me uvdomovat svj vnitn svt, me lpe zvldat stres a me si uchovat autonomii a kontrolu. Tomuto uvdomovn napomh jednoduch reflektovn toho, co u klienta vnmme. Jde o techniku tzv. kontaktnch reflex, je lze uplatnit v kadodenn prci nap. s lidmi s demenc, s tkou depres, psychzou nebo jinm typem postien. Reflexe slov a zvuk, kter lovk pouije, reflexe prosted a situac, v nich se nachz, reflexe vrazu a pohyb tve a o, fyzick i verbln reflexe pozice a pohyb tla i reflexe toho, co se opakuje, pedstavuje pt zkladnch technik, kter pomhaj terapeutovi nebo jinmu pracovnkovi navzat psychologick kontakt a vyjdit porozumn tomu, co se s pacientem/klientem dje uvnit. Reflexe tohoto stavu napomhaj nemocnmu lovku, aby si uvdomil sv vlastn pocity, kde je, co se s nm a kolem nj dje, aby mohl tyto pocity s terapeutem sdlet. Preterapie tak me pomoci tomu, e lovk znovuobjev slovo, kterm doke sv pocity, ale i poteby i pn vyjdit. Personlu pomhaj preterapeutick techniky pojmenovvat klientovi to, co s nm dlaj, i to, jak on to ct a jak reaguje. Je to metoda, kter umouje jednoduch byt s lovkem", a je ji proto mon uplatnit 1 v paliativn pi. Tak videotrnink interakc je metodou dobe vyuitelnou pi zlepovn pe a sociln prce se starmi lidmi, kte maj problmy v komunikaci. Bn interakce peovatele (zdravotn sestry, lkae, socilnho pracovnka, rodinnho pslunka) s pacientem/klientem je zde snmna kamerou. I velmi krtk videozznam pak umouje detailn analzu komunikace a hledn monost, posilovn a rozvoj pozitivnch komunikanch dovednost, hledn cest k een problematickch situac, k navzn innho kontaktu a k lep spoluprci s klientem. Podpo pocit zvldn na stran pracov187

SOCILNI PRACE V PRAXI

nika a prostednictvm kvalitnj pe i pocit kontroly a identity na stran klienta/pacienta. (Kobrsk 2003)

Prce se vzpomnkami
Vyuit vzpomnek v prci se seniory rozila v Evrop Anglianka Pam Schweizer, pvodn profes hereka. Jej mylenka dramaticky ztvrnit pbhy, kter se objevuj ve vzpomnkch starch lid, a penst divadeln hry nastudovan profesionlnmi herci pmo do seniorskch zazen, se setkala s velkm ohlasem obyvatel tchto zazen. Pam Schweizer pak vytvoila reminiscenn komunitn centrum v Londn, kter pipomn svm vybavenm, vn, zvuky a celkovou atmosfrou dobu ped 2. svtovou vlkou a bhem n, kdy souasn senioi byli dtmi nebo mladmi lidmi. Krom pjemnho posezen v historick kavrn mohou nvtvnci zhldnout dobov filmy a tematick vstavy pipomnajc konkrtn historick obdob nebo urit dleit tma (evakuace anglickch dt z velkch mst na venkov bhem bombardovn Anglie, rybolov a ivot na pobe moe). Centrum slou i vzdlvm senior (potaov kurzy) a setkvn generac (senioi vyuuj dtsk nvtvnky ve star koln td). Senioi se zde tak setkvaj pi vzpomnkovch besedch, pi vtvarn prci na svch vzpomnkovch krabicch", pi psan a tvorb vzpomnkovch knih (knih ivota - life box, life map, life book). Spolen nacviuj divadlo, sleduj star filmy, sestavuj fotoalba, fotogalerie. Tmto aktivitm je zde vnovna velk pozornost. Bylo prokzno, e prce se vzpomnkami zlepuje psychick, funkn a zdravotn stav senior: jejich ivot m cenu, byl pln udlost, kter jsou dleit a mohou bt sdleny druhm; potvrzuj si svou vlastn identitu, kontinuitu svho ivota; zamstnvaj sv mylen a pam; uspokojuj potebu pedat zkuenost mlad generaci a tm mt podl na pokraovn ivota; vznam m setkvm ve skupin, spoleenstv - lid vzpomnaj spolen: vzpomnm je metodou validace, umouje hodnocen, ivotn bilancovn; vzpomnn oslovuje vnmn lovka - vzpomnky jsou spojeny s pjemnmi pocity, pinej proitky situac tak, jak probhly kdysi dvno, vetn tehdejch smyslovch vjem a emoc; vzpomnm je dleit zdroj informac pro personl - posiluje vztah mezi peovatelem a klientem tm, e se z objektu peovn stv subjekt, skuten lovk s vlastn histori, zvldnutmi i nezvldnutmi ivotnmi koly,
188

SOCILNI PRACE SE STARMI LIDMI

s vznamnmi rolemi, kter vykonval, se vztahy, kter proval, stv se osobnost, kter zaslou ctu, zjem, soucit, lsku. Reminiscenn aktivity mohou_probhat formou skupinovch setkn, ale pedevm pi kadodennm individulnm kontaktu pracovnk s klientem.

9.7 Kvalita sociln prce se seniory

Ukazatelem kvalitn pe je spokojenost klient, jejich relativn dobr zdrav meixeln poklesem morbidity i mortality, ni spotebou lk a zdravotnickch i socilnch slueb. Kvalitn pe o star lidi vede k tomu, e vt poet starch lid zstv aktivnch, ije ve svm domcm prosted, nikoli vak v izolaci, astn se spoleenskho ivota v komunit. Hodnocen kvality rezidennch slueb me vychzet ze standard kvality, kter jsou jednak vypracovny na nrodn rovni vetn metodiky hodnocen {Kvalita socilnch slueb... 2001; Standardy kvality socilnch slueb 2002; Johnov, ermkov 2002), jednak si je me podobnm zpsobem vypracovat kad zazen jako standardy intern. Je vhodn, aby se na vypracovn internch standard podleli sami zamstnanci. Maj monost dohodnoui se na rovni kvality, kterou chtj zajistit, na kritrich, podle nich dosaenou rove rozpoznaj, na zpsobech, jakmi bude dodrovn standardu hodnoceno, i na sankcch, kter budou uplatnny pi jejich nedodren. Jejich participace na tvorb standard podpo jejich ochotu tak se jimi dit a respektovat postupy umoujc kvalitu hodnotit. K nstrojm hodnocen kvality pe v domovech dchodc pat pedevm: rzn formy konzultac, auditu (extern hodnocen), pozvan inspekce; supervize (extern i intern), hodnocen pracovnk; przkumy spokojenosti klient a rodinnch pslunk - dotaznkov eten, ohniskov skupiny ili focus groups, individuln rozhovory, besedy s obyvateli, vbor obyvatel, stravovac komise, shromdn obyvatel, setkn s rodinami (Bartlov a Hnilicov 2000; Janekov a Hnilicov 1999); vyhodnocovn stnost klient a pbuznch; przkumy spokojenosti personlu (dotaznky, focus groups); pracovn porady; vyhodnocovn zaveden dokumentace, individulnch adaptanch pln, individulnch pln pe, oetovatelsk dokumentace; sebehodnotc dotaznk; dal sebehodnotc metody - vron zprvy a analzy; vstupn prbn a zvren hodnocen socilnch projekt sociln intervence (kvalitativn i kvantitativn metody). 189

SOCILNI PRACE V PRAXI Sledovn kvality by mlo bt zameno na strukturu (tedy podmnky, v nich se sociln prce odehrv), procesy (tedy pracovn postupy, uvan metody prce) i na vsledky sociln prce (spokojenost senior a jejich rodin). Systm zajiovn kvality by ml obsahovat hodnocen kvality, ale i zpsoby, jak kvalitu zlepovat, jak pedchzet nedostatkm a pochybenm, ppadn jak zjitn chyby napravit a jak sankce uplatnit pi opakovn zjitnch nedostatk. Pi dobe nastavenm systmu zajiovn kvality a souasn ptomnosti pznivho klimatu v organizaci jsou vstupy z hodnocen kvality vdy cennou zptnou vazbou, kter ukazuje vem zastnnm monosti zmny a dal smr rozvoje pe o seniory v jejich zazen.

LITERATURA
Puit literatura Bruthansov, D. (2000): Sociln hospitalizace. [Zvren zprva.] VPSV, Praha. Bydlen v malch skupinch jako forma socilnch slueb pro star obany a dospl se specilnmi potebami (2002). Sbornk k projektu Salmon Group a Diakonie CE, Praha. Dodds, P., Morton, L, Prouty, G. (2004): Using pre-therapy techniques in dementia care. The Journal of Dementia Care, 12, . 2, s. 25-28. Fail, N. (1993): The validation breakthrough. Simple techniques for communicating with people with Alzheimer's-type dementia. Health Professions Press, Baltimore. Johnov, M., ermkov, K. (2002): Zavdn standard kvality socilnch slueb do praxe. MPSV R, Praha. Hnilicov, H. (2000): Zjiovn spokojenosti pacient. In: Bartlov, S., Hnilicov, H.: Vybran metody a techniky vzkumu. Zjiovn spokojenosti pacient. Vydavatelstv IDVPZ, Brno, s. 61-118. Hnilicov, H., Janekov, H. (1997-98): Przkumy spokojenosti pacient jako soust sledovn kvality zdravotn pe. IGA MZR . 4384-2. Hoad, P.: The use of volunteers to support frail or confused older people at home in Europe. [Nepublikovan studie Sheffieldsk univerzity.] Informace, kontakty a sociln sluby pro seniory (2002). Hlavn msto Praha - Mstsk centrum socilnch slueb a prevence, Praha. Janekov, H. (2003): Jak lpe komunikovat s lovkem s demenc? Informace o projektu Phare Access 2000, Komunikace jako nstroj zlepen kvality pe o osoby s demenc", Gerontologick aktuality, . 1, s. 3-6. Janekov, H. (2003): Motivace obyvatel stav k innosti. Zpravodaj Asociace stav sociln pe R, . 3, s 19. Janekov, H., Hnilicov, H. (1999): Spokojenost senior s institucionln p. Zdravotnick noviny, . 33, s. 16. Kalvach, Z., a kol. (2004)- Geriatrie a gerontolgie. Grada, Praha.

190

9 SOCILNI PRACE SE STARMI LIDMI , H. (1990): Chronick a aktulni problmy stavn sociln pe o star obany. VPSV Praha Kasalov, H., a kol. (1987): Vzkum ivotn situace starch oban, vyadujcch soustedn formy sociln pe. Zvren zprva 1. etapy D 904 305 03. VPSV Praha. Kaufman, B., Prchlk, M. (1968): Sociologick vzkum ve dvou domovech dchodc. MPSV SR, Praha. Kaufman, B., Schimmerlingov, V. (1971): Vzkum ivota a poteb starch oban. VSZ . 43 a 44, Praha. Kobrsk, P. (2004): Spolenou cestou. Portl, Praha. Kraan, J. R., et al. (1991): Care-for the Elderly. Significant Innovations in three European Countries. Campus Verlag, Frankfurt am Main. Kraula socilnch slueb v domovech pro obany se zdravotnm postienm. Metodika hodnocen (2001). MPSV R, Praha. Kvalita ivota v domovech dchodc. (Nizozemsko-esk trninkov projekt reali' zovan Diakoni CE v letech 2000-2002 pro MPSV R a nizozemsk partnery. Projekt byl podpoen ze zdroj nizozemsk vldy - projektu MATRA: Pe o star lidi III.) [Nepublikovno] Langmeierov, D. (1993): Sociln-zdravotnproblmy starch lid. Zvren zprva D resortnho plnu vzkumu. Praha. Marek, J., a kol. (2001): Propedeutika klinick medicny. Triton, Praha. Mellanov, A., Kotskov, H., Neuwirth, J. (1984): Psychoaktivan skupinov terapie u dlouhodob nemocnch. Praktick lka, 64, 20, s. 750-751. Neuwju'tn, J., perl, J., Horov, H. (1982): Vztah rodiny ke starm a dlouhodob nemocnm. In: IV. jihoesk gerontologick dny. esk Budjovice. Novkov, H., ejvlov, J. (1971): Zdravotn stav osob v domovech dchodc ve vchodoeskm kraji. eskoslovensk zdravotnictv, 19, 2, s. 75-80. Novkov, H., ipr, K. (1985): Mimostavn pe o star lidi. eskoslovensk zdravotnictv, 33, 5, s. 216-219 Pavloviov, Z. (2001): Senioi a stavn sociln pe v esk republice na prahu 21. stolet. Zdravotn politika a ekonomika, . 1, Institut zdravotn politiky a ekonomiky, Kostelec nad ernmi lesy. Podprn skupiny rodinnch peovatel. Jak je zalome a jak budeme rozvjet jejich innost (1998). esk alzheimerovsk spolenost, Praha. Schimmerlingov, V. (1972): Metody sociln prce se starmi lidmi. MPSV SR, Praha. Schweitzer, P. (ed.) - (1998): Reminiscence in dementia care Age Exchange, London. Standardy kvality socilnch slueb (2002) MPSV R, Praha. Starostov, O. (2003): Uplatnn knih ivota pro podporu psychosocilnho zdrav senior v domovech dchodc - vypracovn a oven metodiky. (Projekt Diakonie CE v rmci Nrodnho programu zdrav MZ R.) [Nepublikovno] Siarostov, 0. (2002): Hodnocen vcvikovho programu Kvalita ivota v domovech dchodc" realizovanho v rmci projektu Matra: Pe o seniory III. Prezentovno v rmci konference Zlepovn kvality ivota v domovech dchodc jako cl vzdlvn socilnch pracovnk, 22.3. 2002, PedF UK, Praha.

191

r rvM^C

t-rlMAl

Starostov, O. (2003): Hodnocen projektu Komunikace jako nastroj zlepen kvality pe o osoby s demenc". (Vedouc projektu P. Kobrsk.) Pedneseno na evaluanm semini 19.6.2003 v nemocnici Na Homolce. achov, P. (2003): Mezigeneran programy v domovech dchodc. Diplomov prce FF UK, Praha. Topinkov, E. (1995): Pe o star v rodin. Praktick lka, 75, . 7-8, s. 366-369. Topinkov, E., Neuwirth, J. (1997): Depresivn syndrom u geriatrickch pacient v stavn pi. s. a slov. psychiatrie 93, . 4, s. 181-187. Tonerov, T. (1999): Pruka pro peovatele. Ambulance pro poruchy pamti a stav lkask etiky 3. LF UK, Praha. Tonerov, T. (2000): patn zachzen se seniory a nsil v rodin. Ambulance pro poruchy pamt a stav lkask etiky 3. LF UK, Praha. Tonerov, T. (2001): Pocity a poteby peujcch o star rodinn pslunky. Ambulance pro poruchy pamti a stav lkask etiky 3. LF UK, Praha. Trkov, M., a kol. (2002): Propoutn pacient vyho vku z nemocnic. Sbornk pspvk z pracovnho dne. 3. LF UK, Praha. Vek, P. (1982): Zsady pe spolenosti o star obany. XIV. Drimlovy dny zdravotn vchovy Ke zdrav i ve st". Olomouc 6.-8.4.1982, sbornk pednek, s. 16--27. Vojtchovsk, M. (1984): Mentln aktivace v podmnkch gerontopsyehiatrickch leben, Praktick lka, 64, 20, s. 746-749. Vron zprva esk alzheimerovsk spolenosti a jejch poboek za rok 2002. Gerontologick aktuality 4/2002, s. 38. Zaremba, V. (1981): K problematice prevence osamlosti u starch lid. eskoslovensk zdravotnictv, 29, . 10, s. 40-48. Doporuen literatura Dostlov, 0., iklov, J. (1998): Sociln prce v paliativn medicn. In: Vorlek, J., Adam, Z., a kol.: Paliativn medicna, s. 415-436. Hakovcov, H. (1990): Fenomn st. Panorama, Praha. Holmerov, L, a kol. (2002): Vybran kapitoly z gerontolgie. Gema, Praha. Kalvach, Z., Zadk, Z., Jirk, R., Zavzalov, H., Sucharda, P. (eds.)- (2004): Geriatrie a gerontolgie. Grada, Praha. Kobrsk, P. (2004): Spolenou cestou. Portl, Praha. Pichaud, C, Thareauov, I. (1998): Souit se starmi lidmi. Portl, Praha. Prouty, G., Van Werde, D., Portner, M. (2005): Preterapie - Navzn a udren kontaktu s obtn komunikujcmi klienty. Portl, Praha. Rheinwaldov, E. (1999): Novodob pe o seniory. Grada, Praha. Stuart-Hamilton, I. (1999): Psychologie strnut. Portl, Praha. Zgola, J. (2003): spn pe o lovka s demenc. Grada, Praha.

192

9 SOCILNI PRACE SE STARMI LIDMI asopisy esk geriatrick revue GercMologick aktuality Zpruioraj Asociace stavu sociln pe Sociln pe Zdravotnick noviny Prvn normy Zkon . 96/2004 Sb., o zpsobilosti k vkonu nelkaskch zdravotnickch povoln Vyhlka . 424/2004, o innostech zdravotnickch pracovnk a jinch odbornch pracovnk ve zdravotnictv Zkon . 100/1988 Sb., o socilnm zabezpeen Zkon . 463/1991 Sb., o ivotnm minimu Nazen vldy . 664/2004 Sb., o zven stky ivotnho minima fnternetov zdroje www.alzheimer.cz www. gerontolgie. cz www.gerontocentrum.cz www.mpsv.cz www.pecujici.cz www.age-exchange.org www.memoriesmakematter.org

193

Kapitola 10

Sociln prce s lidmi umrajcmi v hospici

Marie Svatoov

Prvo lovka na dstojnou smrt jako zkladn etick princip jist nikdo nebuae zpochybovat. V praxi to vak bv mnohem sloitj. Ti, kdo by mohli a mli umrn nemocnmu ulehit, se asto dopoutj velmi hrubch chyb. Piny mohou bt rzn, ale tm vdy zde lze najt spolenho jmenovatele, jim nebv patn mysl, ale neadekvtn chpn procesu umrn a smrti. Jestlie lka ve smrti nemocnho nevid nic jinho ne sv selhnprotoe nevdomky popr smrtelnost svou i svch pacient -, pak snadno podlehne pokuen terapeutick posedlosti a nedstojnmu alibistickmu jednn. Jestlie pacientova rodina nechpe proces umrn jako mimodn dleit a neopakovateln sek lidskho ivota, pak vdom i nevdom umrajcho vylou ze svho spoleenstv a odevzd ho odbornkm. Za tto situace se umrajc, izolovn od svch nejblich, me za blou plentou ctit jako pouh ppad", jako vc". Jeho pedstava o dstojnm umrn a o laskav pi se ale zejm nebude moc liit od pedstavy pacienta v jednom britskm hospici. Ten na otzku, jak si laskavou pi pedstavuje, krtce ped svou smrt odpovdl:
Kdy ke mn pijdete pesto, e vte, co vichni vme - e umrm Kdy ke mn pijdete, i kdy reprezentujete profese, kter selhaly v zajitn mho uzdraven. Kdy ke mn pijdete a vte mi, bez ohledu na uzdraven i neuzdraven. Kdy se mnou trvte as, akoli vm to nemohu vrtit. Kdy m berete jako individualitu. Kdy si vzpomenete na malikosti, kter mi jsou mil, kdy vzpomenete i na m blzk. Kdy se zajmte i o mou minulost a dokete mluvit o m budoucnosti. Kdy se nesousteujete na m nlady, ale na m jako na osobu. Kdy slym svou rodinu, jak o vs hezky mluv a raduje se, e jsme spolu. Kdy se dokete smt a bt astn uprosted va tk prce. Tm se ve vaich rukou ctm bezpen a dv mi to jistotu, e zvldnu i okamik smrti, a pijde."

195

HAUL V PHAXI

Smrt kadho lovka je zcela osobn a jedinen. Hraje pi n roli mnoho faktor - struktura osobnosti, vk umrajcho, jeho sociln zzem, jeo minulost a naplnn ivota, jeho nadje. Kad ped smrt bilancuje. Kad v tto fzi svho ivota potebuje lsku a ctu druhch. Potebuje bt doprovzen. Zkladem doprovzen je spolen hledn smyslu a pijet celho ivota. Doprovzet znamen pomhat druhmu t(!) v obdob umrn. Znamen to jt kus cesty spolu s nm. Tk kus cesty. Ale stoj to za to. Tato sluba nikdy nem jednostrann. Jde tu o oboustrann obdarovvn. Jde o to navzat s umrajcm upmn vztah, umonit mu, aby lidsky zrl, a pitom rst a zrt souasn s nm. Vdy budou i nhl a neekan mrt - razy, infarkty, emblie. Mnoho lid si takovou smrt peje. Ale prv ona monost dorst a dozrt v zvren fzi ivota, bhem terminlni nemoci, je nedoceovanou pleitost, je me bohat vyvit vechny nepjemnosti a nevhody pomalho umrm na nevylitelnou nemoc. A nejen to. O kolik lsky by byl svt chud, kdyby mu prv nemocn a umrajc nedvali kad den tolik pleitost lsku projevit. Chtt zcela odstranit ze ivota utrpen by byla utopie. U proto, e k ivotu zkonit pat i smrt. Nam kolem tv v tv smrti je pomhat a slouit. Pomoci pochopit smysl utrpen me bt nkdy nejvt pomoc poskytnutou nemocnmu a jeho rodin. To vyaduje hluboce lidsk a souasn profesionln pstup a dobrou tmovou prci vech zastnnch.

10.1 Poteby nemocnho

Chceme-li bt nemocnm skuten uiten, musme mt naprosto jasno v zkladnch pojmech.

Co je zdrav a co je nemoc
Zdravho lovka nelze chpat jako dobe fungujc stroj a nemoc jako poruchu stroje, vyadujc men i vt opravu. Takov zen pohled sice dosud pevld, dsledky jsou vak pro nemocn velmi tristn. Je nutno vyjt z definice zdrav podle Svtov zdravotnick organizace (WHO). Ta k, e zdrav je pln tlesn, duevn, sociln a duchovn blaho lovka. Z toho se odvjej i poteby nemocnho. Ty jsou tak tlesn, duevn, sociln a duchovn. Vechny tyto tyi dimenze je nutno mt stle na pamti. esk zdravotnictv, jakkoli je pedmtem ast kritiky, ve skutenosti tak patn nen. Z celosvtovho hlediska je urit nadprmrn. M vak jeden hendikep. Zajm se, a na vjimky, pouze o tlesn poteby nemocnch.
196

10 SOCILN PRCE S LIDMI UMRAJCMI V HOSPICI

Priority poteb pacienta se v prbhu choroby mn. V terminlnm stadiu bvaj v poped, krom poteby zvldnout bolest, poteby spirituln, myln zamovan s potebami psychologickmi. koda, e ve zdravotnictv je spiritualita vtinou tabu. Nemluv se o n, je pokldna za soukrom tma, nehodc se pro odborn diskuse. Je oddlovna od medicnsk pe a od uzdravovn, jako by bylo mon ji oddlit. Zde ped pomhajcm stoj poadavek hlub a osobnj angaovanosti, sdlen se s pacientem na t nejhlub rovni. Pedpokld to soucit a vctn, zralost a smysl pro hodnoty, ale i vytvoen podmnek. Kdy jindy by u ml mt lovk prvo na soukrom, kdy ne v umrn. I proto jsou nap. v hospicch pokldny jednolkov pokoje s pistlkou pro rodinu za nutn standard, ne za pepych. Lka bv asto v pokulen lit vce a dle, ne je pro pacienta dobr. Nkdy z alibismu, nkdy prost proto, e si nechce piznat limity. Pacient nen pouhou mnoinou orgn. Ne vechno, co je technicky mon, je nemoon povinen podstoupit. Je tak teba mt stle na pamti, e kad lovk m svj vlastn hodnotov ebek a z pohledu pacienta me bt dleit pln nco jinho, ne by pedpokldal profesionl, kter o nj peuje. To je bezpodmnen nutno respektovat. Ale abychom nco mohli respektovat, musme to nejprve znt. Proto nesta zajmat se s klapkami na och pouze a jenom o tlesn symptomy.

Pravda z hlediska poteb nemocnho

Poteby tlesn lze tko uspokojit, nemohu-li zskat od nemocnho souhlas s lbou. To ale pedpokld pravdiv a dn pouen pacienta. Poteby psychick lze tko uspokojit, jestlie nemocnho l a neupmnost pipravme o pocit bezpe a zaeneme ho tak do izolace. Poteby sociln. Zabezpeit rodinu nebo firmu me jen pacient, kter je vas a pravdiv informovn, dokud je jet schopen si svoje vci uspodat. Poteby spirituln. Je znmo, e vtina lid spoustu dleitch vc odkld na dobu pozdj. Pouze sdlen pravdiv prognzy (pi zachovm nadje) mnohm pome mobilizovat posledn sly k mon nejvtmu a nejdleitjmu ivotnmu rozhodnut a inu.

Fze umrn podle Kubler-Rossov

Dr. E. Kiibler-Rossov se rozhovorm s umrajcmi vnovala destky let. Odpozorovala a popsala fze, ktermi nemocn prochzej. I kdy jsou v tabulce 10.1 seazeny tak, jak obvykle pichzej, nemus vdycky zachovvat tento sled - naopak, asto se nkter z nich vracej, stdaj a mohou se i dv 197

SOCILN PRCE V PRAXI

Fze umrn podle KObler-Rossov Fze negace, ok, poprn Projevy Ne, j ne, pro mne to neplat. To nen mon." - To je urit omyl." - Zamnili vsledky." zlost na zdrav lidi, na zdravotnky, vyt se nespravedlnost: Pro zrovna j?" - ije to vina?" - Vdy mi nic nebylo." hledn zzranch lk, litel a diet, povr; ochota zaplatit cokoli; velk sliby smutek z utrpn ztrty, z hrozc ztrty; strach z tovn, strach o zajitn rodiny vyrovnn, pokora, skonil boj, je as louen: Dokonno jest." Dotvch rukou..." Pomoc navzat kontakt, zskat dvru

agrese, hnv, vzpoura

dovolit odreagovn, nepohorovat se

smlouvn, vyjednvn

maximln trplivost, ale pozor na podvodnky trpliv naslouchat, pomoci urovnat vztahy, pomoci hledat een (zajitn rodiny apod.) mlenliv lidsk ptomnost, dret za ruku, utt slzu; pozor - rodina mon potebuje vc pomoci ne pacient!

deprese, smutek

akceptace, smen, souhlas

nebo ti, nkdy i v jedinm dni, prolnat. Nejsou stejn dlouh a me se stt, e nkter chyb. Nemlo by ns to pekvapit. Sta si uvdomit, e Kad lovk je jin. Je tak teba upozornit na asov posun, v jakm provaj jednotliv fze pacient a jeho blzc. Jestlie nemocn ji doshl stadia smen, zatmco jeho okol stle jet prov fzi smlouvn a vyjednvn, me mu to bt ke kod. Tebae to nem lehk, mla by se v takovm ppad rodina snait co nejdve s nemocnm vyrovnat krok. Nkdy to prost nezvldne a nen nutn se za to stydt. Je to lidsk. V tom ppad potebuje rodina i nemocn nkoho dalho, kdo se ujme role doprovzejcho. Me jm bt duchovn, sociln pracovnice, zkuen sestra, nkdo z ptel i dobrovolnk hospice. Nezbytnou podmnkou je, aby nejprve zskal dvru tchto lid.

10.2

Paliativn medicna

Zkladem pe o smrteln nemocnho lovka je dnes paliativn (levn) medicna. Stoj za to si uvdomit, z eho a pro tento obor vyrostl. Lapidrn eeno, vynutil si ji pacient, kter se mocn, petechnizovan a odlidtn 198

10 SOCILN PRCE S LIDMI UMRAJCMI V HOSPICI

medicny, nerespektujc jeho poteby a omezujc ho ve svobod a autonomii, prost zaal bt. V rznch stech svta pacient reagoval rzn. Americk typ pacienta" se zaal hlasit dovolvat svch prv, sv autonomie. Nejzoufaleji si ponal nizozemsk typ pacienta" - ten chtl radji rychle umt a doadoval se uzkonn eutanazie. Ve stejn dob, tedy koncem edestch let 20. stolet, vznik ve Velk Britnii z podobnch pohnutek hospicov hnut.

Vznam a monosti paliativn medicny

Lka me uzdravit nkdy, ulevit asto, potit vdycky" - tato slova pronesl dr. Hutchinson ve Spojench sttech v 19. stolet. Pes velk pokrok lkask vdy neprestala a nikdy nepestanou platit. Monosti souasn paliativn medicny nejsou neomezen, jsou vak nesrovnateln vt ne ped nkolika mlo lety. U nkterch nemoc sice zstv prognza nepzniv, i smrteln, je vak mon vznamn ovlivnit kvalitu ivota tchto nemocnch. Vtinu tlesnch symptom je dnes mon bu zcela odstranit, nebo aspo zvldnout do t mry, e jsou snesiteln. K hlavnm zsadm paliativn medicny pat vylouen, nebo aspo maximln mon omezen vech invazivnch metod, vyetovacch i lebnch. Dsledn nedirektivn pstup, respektujc vli pacienta a ponechvajc nemocnmu potebn pocit, e m vci pod kontrolou, rovn vznamn pispv ke kvalit jeho ivota. Umrajc pacient nikdy nesimuluje. Nem tk vit nemocnmu, e ho nco bol, kdy to k. Vdom, e si me sm lbu bolesti do znan mry dit (protoe mu lka v), asto nemocnmu navrac ztracen pocit bezpe.

Lba bolesti
Zvldnut fyzick bolesti je samozejm v kompetenci lkae. Avak na celkov bolesti nemocnho se krom bolesti fyzick podl i dal sloky, medikamentzne tko ovlivniteln. Je to nap. deprese, zpsoben ztrtou spoleenskho postaven a prestie v prci, ztrtou pjmu, ztrtou role v rodin. Je to i hnv pacienta, vyvolan byrokratickmi chybami, odkldnm konen diagnzy, selhvnm terapie nebo tm, e ptel pestvaj chodit na nvtvy nebo e lkai nejsou k zastien i s pacientem nekomunikuj. Celkovou bolest me zhorovat i zkost pacienta, zpsoben nejistotou z budoucnosti. Vecnno, co me tyto vlivy eliminovat, se projev tak snenm celkov bolesti, nepochybn proto, e to pzniv ovlivn prh vnmn bolesti. Zde se otevr velk prostor pro tmovou prci zahrnujc i socilnho pracovnka, ale t ir rodinu pacienta a jeho ptele. 199

SOCILNI PRACE V PRAXI

Dve se lkai pi lb bolesti dili pravidlem podle poteby". Nemocn se ozval a dostal tic lk. Dnes WHO raz zsadu lba bolesti podle hodin". Je v tom logika a velk rozdl. Vme, jak dlouho kter lk psob, a tud musme pijt s dal dvkou lku o nco dve, ne odezn inek dvky pedchoz. Jinak se pacient u pedem boj, e se bolest znovu vrt, a nen schopen na ni zapomenout ani ve chvli, kdy hladina analgetika v tle je dostaten. V zsad jde o to, aby lba bolesti byla kontinuln. To umouje cel ada modernch prepart i pomcek, jako jsou linern dvkovae lK, nplasov formy velmi innch opit apod. (Podrobnosti uvd Vorlek a kol. 1998.)

Symptomy a utrpen
Symptomy (pznaky) a utrpen nejsou tot. Paliativn medicna je pstup, na nm cel hospicov hnut stoj, ale ani ona nen vemocn, i ona m sv limity. V idelnm ppad zbav nemocnho vech nepjemnch symptom. Symptom a utrpen vak nejsou synonyma. Paliativn medicna me zmnit zmniteln, nap. odstranit bolest. V ppad pacienta s infaustn (smrtelnou) prognzou, o kterho v hospicov pi jde, vdycky zstane utrpen nezmniteln, neodvratn, kter je teba pijmout. Mnoha nemocnm zde velmi pomh vra a dvra v Boha. M ji ale kad? Mnoha nemocnm pomh nepochybn i soucit a pochopen nejbliho okol. Mje ale kad? Jak zmrnit utrpen pacienta, ktermu schz jedno i druh? Z psychoterapeutickch metod se jev prv u tchto nemocnch velmi pnosnou a velmi nadjnou logoterapie, jejm zakladatelem je Viktor E. Frankl. Jeho Lkask pe o dui byla u ns v poslednch letech vydna opakovan. Pro praxi je velice uiten publikace jeho pm kyn Elizabeth Lukov / tvoje utrpen m smysl. Krom jinho popisuje dv techniky, ktermi je mon pomoci nemocnmu pijmout nezmniteln (nikoli rezignovat - to je velk rozdl!) a nakonec umrat klidn a dstojn nejen bez fyzick bolesti, ale dokonce ve fzi smrem, akceptace: Logoterapeutick technika dereflexe mobilizuje vzdornou slu ducha" posunem od J k Ty. Jak k Lukova, tato technika pomh nemocnmu zapomenout na sebe tm, e se zam na njak cl, vnuje se njakmu kolu nebo se v lsce odd njak osob a na vlastn tst mysl co nejmn - tst se pak dostav samo. Logoterapeutick technika modulace postoje se sna pomoci nemocnmu (nap. poukazem na relativitu hodnot) pozitivn ovlivnit jeho postoj k nezmniteln situaci. Pomh mu zmnit jeho postoj Nemohu, protoe ..." na postoj vyjden slovy Mohu, akoli...". My pochopiteln 200

10 SOCILNI PRACE S LIDMI UMRAJCMI V HOSPICI

nememe zmnit patnou zprvu" na dobrou zprvu", nememe nemocnho a jeho nejbli ped realitou uchrnit, meme je vak inn podprat. To ovem pedpokld, e se v uritch situacch nebudeme zbable schovvat za nae pstroje, e nebudeme nemocnmu lht, e ped jeno otzkami nebudeme utkat.

10.3 Hospice
Palivou otzku zlidtn procesu lidskho umrn se sna eit hospice. Potky modernho hospicovho hnut se datuj do zatku edestch let 20. stolet. Jeho kolbkou je Velk Britnie, kde dr. Cecily Saundersov zaloila prvn hospic na svt, St. Christopher Hospice v Londn. Dnes je na svt piblin 2500 hospic a po zmn politickho klimatu vznikaj etn dal i v zemch vchodn Evropy. Pestoe dosud nejsou vytvoeny legislativn ani ekonomick podmnky pro vznik a existenci hospic v esk republice, podailo se jich u ns zaloit u osm a jist pibudou dal. Zatm jsou zizovny podle zk. . 106/1992 Sb., o nesttnch zdravotnickch zazench, a zdravotn pojiovny je ad mezi oetovatelsk lka". To neodpovd skutenosti, protoe nklady na oetovatelsk lko byly kalkulovny za pedpokladu, e stav pacienta je stabilizovan. Tak tomu samozejm v hospici nen a nikdy nebude. Nklady jsou podstatn vy, a proto je nutno pojem hospic" nejprve prosadit do legislativy, aby se nsledn mohl objevit i v sazebnku zdravotnch pojioven. Zakladatel eskho hospicovho hnut postupovali nesystmov, le promylen. Na modelu prvnho hospice se-rozhodli ukzat, e vechno jde, kdy se chce. Dnes u je u ns pojem hospic politikum tak vznamn, e jeho legalizace je pouze otzkou asu. Vedle hospic jako pobytovch zazen vznikaj v souasnosti v R i agentury poskytujc hospicovou pi v domcm prosted, tch existuje v souasnosti devt.

indikace a formy hospicov pe

Indikan skupina pacient hospice je relativn zce vymezena a je prakticky na celm svt stejn. Jednoznan pevldaj nemocn s pokroilmi stadii onkologickch onemocnn. Vjimkou jsou v nkterch zemch hospice specializovan na AIDS. Vechny hospice ale maj jedno spolen - poskytuj pevn terminlni paliativn lbu a pi. To ovem neznamen, e kad, kdo je do hospice pijat, tam mus zemt. Pomine-li dvod pijet pacienta do lkovho hospice, vrac se dom. Poda-li se zvldnout bolest a jin
201

SOCILN PRCE V PRAXI

symptomy a v lb je mono pokraovat v domcm prosted, je to pro nemocnho jist v dan situaci optimln een. Kritria pro pijet nemocnho na lko v hospici vyplvaj z posln tohoto zazen. Indikovn je nemocn, kterho: postupujc choroba ohrouje na ivot; potebuje paliativn lbu a pi; souasn nem nutn hospitalizace v nemocnici; nesta nebo nen mon pe domc.

Tomu odpovd i spektrum diagnz. Nkter onemocnn s infaustm prognzou se v hospici vyskytuj velmi asto, jin se tam neobjev vbec. Mezi nejastj pat nemoci, kter zpsobuj tk pote, laiky doma nezvldnuteln. Existuj ti formy hospicov pe. Pro nemocnho je vtinou ideln domc forma hospicov pe. Ta z rznch dvod ale mnohdy nen mon nebo dostaujc. eenm pak je lkov forma hospicov pe. Ta se sna domc form co nejvce podobat - mimo jin i tm, e umouje pobyt pbuznho v hospici spolu s nemocnm. Kompromisem mezi obma je forma dennho stacione. U ns se tato forma zatm dost nevila, ale v zahrani jsou s n zkuenosti dobr, zvlt v preterminlnm stadiu onemocnn. Ve stacioni nejde tolik o oetovn a lbu, jako o poradenstv, psychologickou a spirituln podporu, kter me mt i podobu klubu. Nemocn je pijmn do hospice na zklad vlastn dosti, zsadn do nj nem pekldn" proti sv vli. Soust dosti mus bt svobodn informovan souhlas pacienta. Ten je pouen, e lka v hospici upout ode vech lebnch postup, kter nemohou zlepit kvalitu ivota, ale pokrauje v takov lb, je me kvalitu ivota zlepit. Kontaktovat hospic me kdokoli pacient, rodina, lka, sociln pracovnice, ptel - ale dost vypluje vdy lka, kter nemocnho zn, nejastji je to onkolg nebo praktick lka. Prmrn doba pobytu nemocnho v hospici mon mnohho pekvap vtinou jde o ti a tyi tdny. I za tak krtkou dobu lze pro vtinu nemocnch hodn udlat. Piblin tetina nemocnch se vrac dom a pokrauje v domc pi. I kdy v hospicov pi star ronky pevauj, nemocnch stednho vku pibv tak, jak pibv ndorovch onemocnn u tto vkov skupiny. Vznikaj i hospice dtsk.

Zvltnosti hospicov pe
Mylenka hospice vychz z cty k ivotu a z cty k lovku jako jedinen, neopakovateln bytosti Hospic je nepochybn tak plnohodnotnou alternativou obvan dystanazie (zadren smrt") i tolik diskutovan eutanazie. 202

10 SOCILNI PRACE S LIDMI UMRAJCMI V HOSPICI

V hospicov pi se ani tolik nezabvme smrt, jako ivotem, monost co nejplnjho a nejbohatho ivota a do konce, umnm v pravou chvli lovku dovolit odejt. Vechny hospice dsledn uplatuj zsadu: Pomhat v umrn - ano, pomhat k smrti - ne. Doprovzen umrajcch a jejich nejblich je v hospici tmov prce. Nedirektivita a tmov spoluprce zahrnujc nemocnho a jeho rodinu je naprosto nezbytn. Pi kadodenn konfrontaci se smrt se v hospicch velmi rychle str rozdl mezi profesemi, co vbec nem pekkou odbornosti. Zdravotnky to nut bt vce lidmi, piem profesionln kompetence tm nejsou nijak doteny. Nejde tu o profesn kariru, jde o kvalitu ivota smrteln nemocnch pacient. Pacient, pro kter tzv. vtzn medicna zatm vce udlat neum, anebo by i umla, ale nevhody takov lby by z pohledu pacienta nemrn pevily jej vhody. Hospic neslibuje uzdraven, ale tak nebere nadji Neslibuje vylen, slibuje litelnost. Pacienti hospic vd, e: nebudou trpt nesnesitelnou bolest; za vech okolnost bude respektovna jejich lidsk dstojnost; v poslednch chvlch nezstanou osamoceni. Sdlil pravdu a nevzt nadji je umn. Hodn se v tom chybuje. Mnoho lKa bu neekne nemocnmu nic, anebo ho naopak zahlt spoustou informac v pli krtkm ase, pacient je nesta vstebat, take si ze slyenho vybere jen co chce. Kdo chce pracovat v hospici, nesm se bt s vn nemocnmi mluvit i o smrti. Ne od rna do veera, ne kdy my chceme, ale tehdy, kdy to nemocn potebuje. Na zatku onemocnn pacient obvykle jet smysl choroby nehled. V hospici tomu u bv jinak. Vtina nemocnch m nalhavou potebu pochopit smysl a otzky pro?" nebo k emu?" jsou tu na dennm podku. kolem hospicovho tmu je brt nemocnho vn a pomoci mu odpov hledat, nikoli mu ji pedkldat, nebo dokonce moralizovat. Upmnou odpovd nevm, nerozumm tomu" nikdo dvru pacienta neztrc, spe ji zskv. Psn reim dne v nemocnici a ada omezen s tm souvisejcch, to je da, kterou nemocn plat za ppadn uzdraven. Do hospice ale pichz nemocn, ktermu nelze ivoty zachrnit ani prodlouit. Jde zde pedevm o kvalitu zbvajcho seku ivota, a proto je nutno osobn svobodu a soukrom nemocnho a jeho blzkch v pln me respektovat. Pedpokld to vytvoen nleitch podmnek. Proto se reim dne v hospici vrazn li od reimu dne ve vtin nemocnic. Ve se pizpsobuje nemocnmu, nvtvy jsou povoleny 24 hodin denn, 365 dn v roce. Kad, kdo pijde v hospici do styku s nemocnm, tedy i uklzeka, idi i dobrovolnci, mus dobe zvldat slovn i mimoslovn komunikaci. Aby hospicov tm mohl provst nemocnho vemi nepjemnmi fzemi a do douc fze akceptace, to vyaduje 203

SOCILNI PRACE V PRAXI

spoustu kontakt a velmi dvrnch rozhovor, piem asu obvykle mnoho nezbv a nelze si dovolit jm pltvat. Hospicov pe se li od bn nemocnin pe tak tm, e nekon smrt pacienta. Je-li teba, pokrauje p o pozstal.

Dtsk hospic
Dtsk hospic se od hospice pro dospl pacienty v nkolika vznamnch rysech li. Slou dtem, u nich byla diagnostikovna ivot ohroujc choroba, a jejich rodinm. Titm jeho prce vak nem terminlni pe, ale pe respitn (odlehovac). Doba mezi stanovenm diagnzy a ppadnou smrt dtte bv rzn dlouh, u nkterch onemocnn (nap. cystick fibrza) me jt o adu let i nkolik desetilet. Pak dti a jejich blzc pijdj do hospice spe na zotavovac pobyty. Hospic se jim sna nabdnout praktickou pomoc a bezpen, povzbuzujc zzem. Dtsk hospice jsou do znan mry kulturn podmnnm fenomnem Maj sv msto v civilizaci zpadnho typu, kde v prbhu poslednch avou set let dolo k dramatickmu rozpadu ir rodiny jako podprn sociln struktury. Prv tuto strukturu do urit mry supluj. Dtsk hospic je samozejm schopen a pipraven postarat se i o nemocn dt v terminlnm stadiu onemocnn, ale tento druh pe nen ve srovnn s objemem poskytovan respitn pe dominantn. Prvn samostatn dtsk hospic, Helen House, vznikl v roce 1982 ve Velk Britnii v Oxfordu. V regionu stedn a vchodn Evropy zatm existuj ti dtsk hospice, kter nabzej domc formu hospicov pe (Varava a Lublin v Polsku, Minsk v Blorusku). V esk republice v souasn dob buduje dtsk hospic Nadace Klek.

10.4 Vlastn sociln prce s umrajcmi

esk hospicov hnut se rozvinulo prakticky bez asti socilnch pracovnk, z iniciativy siln motivovanch zdravotnk, kte nebyli spokojeni s rovn pe o umrajc u ns. Dodnes prci socilnho pracovnka v naich hospicch, na rozdl od zahrani, supluj vtinou zdravotn sestry. Dvody jsou dva. Pedstava zdravotnk, e sociln pracovnk je jen ednk (v horm ppad asociln ednk), m svj pvod v dob nedvno minul. Nen jin cesty ne dokzat, e u tomu tak nen. Druhm dvodem je nedostatek financ. Jak znovu zskat kredit 7 Bt nejen odbornkem, ale pedevm lovkem Nevystupovat jako profk", bt upmn, neskrvat sv pohnut, dobe od204

10

SOCILNI PRACE S LIDMI UMRAJCMI V HOSPICI

hadiiout, jak se k nemocnmu piblit a jak zachovat odstup, bt trpliv a vytrval, bt vrn. Pi doprovzen umrajcch jednat opravdov, neskrvat pejistotu a bolest, bt autentick. Umt naslouchat a chpat, mt na nemocnho as. Bt schopen a ochoten pracovat v tmu M to sv vhody. Spolupracovnci se navzjem podpo a povzbud, ale tak se vzjemn napomenou, kdy neodhadnou mru blzkosti i odstupu, nebo kdy nkdo zapomn sm na sebe.

Postaven socilnho pracovnka v hospicovm tmu

Ideln by bylo, aby sociln pracovnk byl lenem tmu ji od zatku pe a od potku v tmu zaujmal odpovdajc postaven. Ml by od zatku navzat spoluprci se socilnm odborem na pslunm okresnm ad i s dobrovoiiiymi organizacemi v regionu. Ke sv prci by ml mt vlastn pracovnu s telefonem. Nelze se vyhnout nrazov prci, za kterou by ml bt dn ocenn. Mlo by mu bt umonno postgraduln studium, ppadn i ast oa vzkumu. Prce s umrajcmi je natolik specifick a nron, e je teba vnovat maximln pi i vbru-socilnho pracovnka pro zazen typu hospice. Je na mst dn vbrov zen, ale ped nm by bylo vhodn zjemcm umonit st, aby poznali tm i prci samu. lenem konkurzn komise by ml bt krom zstupc veden hospice tak zkuen sociln pracovnk z jinho hospice. Vybranmu uchazei by ml bt umonn zcvik na kvalitnm pracoviti. Role socilnho pracovnka by mla bt uznna vedenm a ped ostatnmi leny tmu ocenna.

Role socilnho pracovnka

Sociln pracovnk se zamuje na konkrtn sociln situaci konkrtn osoby. V tom je jeho hlavn pnos pro prci multidisciplinrnho tmu. Nabz praktickou i emon pomoc jak nemocnm, tak i osobm peujcm o terminable nemocn. Mus bt schopen pomoci i ve sloitch situacch, kdy poteby nemocnho a osob peujcch jsou v konfliktu. Mus mt pehled o dostupnosti vhodnch slueb pro podporu terminlne nemocnch a jejich rodin, mus vdt, co nabz sttn i nesttn sektor. Mus bt schopen pracovat s lidmi, kte utrpli ztrtu.

koly socilnho pracovnka

Seznmit se s potebami pacienta a jeho rodiny: zhodnotit poteby emon, sociln, praktick, finann apod 205

 Posoudit sflu a schopnost pacienta a jeho rodiny situaci zvldnout a v ppad poteby taktn nabdnout zpsoby pomoci. Vytvoit optimln podmnky nemocnmu, jeho rodin i peujcm, aby mohli vyjdit sv pocity, a to jak jednotliv, tak spolen. Chpat etnick a nboensk vlivy, kter ovlivuj nebo jsou ovlivovny terminlni nemoc nebo zrmutkem. Zvlt si vmat nejzranitelnjch lid, zvislch, dt, adolescentu, starch pbuznch, pedvdat u kolk pote s uenm apod. Pomoci rodin pekonat komunikan obte, urovnat konflikty a vyut dobe asu, kter zbv. Pomoci vem zastnnm pizpsobit se nov a zmnn situaci a prbn se vyrovnvat s neustle se mnc situac. Radit, asistovat v jednn s jinmi organizacemi a zohledovat poteby nemocnho i osob peujcch, pomoci s vyizovnm dost o dvky. Bt spojkou mezi rodinou a uiteli, zamstnavateli apod. Zajistit pozstalm potebn, zprostedkovat pomoc okol. Vedle tchto kol by sociln pracovnk ml bt plnohodnotnm lenem tmu zazen, spolupracovat pi zvldn psychosocilnch problm, astnit se porad o klientech a rodinch; spolupracovat s dobrovolnky a stisty, ppadn supervidovat jejich innost; astnit se vzdlvacch a osvtovch akc; astnit se vzkumu. Pe o pozstal - varovn znmky a rizikov faktory U bylo zdraznno, e hospicov pe nekon smrt pacienta. Je-li teba, pokrauje p o pozstal. V naich eskch podmnkch se ukazuje, e piblin dvma tetinm pozstalch sta jednorzov, lidsky upmn podpora bezprostedn po ztrt blzk osoby. Tu jim v hospicch formou rozhovoru, poskytnutm praktickch rad, ale hlavn empatickm naslouchnm nejastji poskytuj speciln vykolen zdravotn sestry nebo lka, ale mohl by to bt i sociln pracovnk. Pi uzavrm oetovatelsk dokumentace zemelho pacienta je teba rozhodnout, zda se bude s konkrtn rodinou dle pracovat. Aby rozhodnut bylo objektivn, je teba odpovdt na otzky tkajc se varovnch znmek a rizikovch faktor, nap.: Byl nkdo na zemelm zvl siln citov zvisl? Byl nkdo na zemelm existenn zvisl? Ztratil nkdo mrtm pacienta domov? Je nkdo npadn bezradn a nerozhodn? Ct se nkdo provinile ve vztahu k zemelmu? Byl nkdo z blzkch na smrt nepipraven? Byl v rodin vn nesoulad 7

206

10 SOCILNI PRACE S LIDMI UMRAJCMI V HOSPICI

Oekv nkoho v brzk dob dal stres? Je nkdo neschopen se o sebe postarat (invalidita)? Byla pro nkoho pe mimodn stresujc? r.ufviJ nkdo z pozstalch o ztrt smyslu ivota? Mluvil nkdo z pozstalch o sebevrad? Jr nkdo z pozstalch duevn nemocen?

Na zklad odpovd pak sociln pracovnk rozhodne, zda, s km a jakou toiaiou bude dle udrovn kontakt. Monosti jsou rzn - korespondence", telefonty, osobn nvtvy, zprostedkovn kontakt a pomoci apod. Bnou prax v hospicch je korespondence s pozstalmi, je se udruje rzn dlouho a hlavn velmi citliv, podle odezvy. Je-li reakc na pohlednici obratem zaslan dvanctistrnkov srdcervouc dopis, je zejm, e pe je nutn. Zpravidla se pak intervaly prodluuj, dopisy zkracuj a pozstalch, kte potebuj tuto pi po del dob, nap. po uplynut jednoho roku, nen mnoho. Zato iirioho pozstalch pijm s vdnost pozvn hospic na rzn vzpomnkov akce (nap. Slavnostn zpis do knihy ivch"). V dob, kdy se mno pohby bez obadu, kdy se lid astji ne dve sna vytsnit" vechno tk a nepjemn, tedy i ztrtu blzk osoby, me bt ast na pietnn aktu pro mnoh stblem, kterho se s na pomoc zachyt. Generacemi vyzkouen a osvden rituly vztahujc se k umrn a smrti rozhodn mly smysl. Dosvduje to pekvapiv velk ast pozvanch pozstalch na podobnch setknch v hospicch. Lid na n kupodivu pijdj i z velkch vzdlenost, pestoe je to stoj energii, as i penze. Zejm je ke svmu duevnmu zdrav potebuj

Zvltnosti sociln prce v dtsk hospicov pi

Kad dtsk hospic vude na svt naprosto pirozen nabz sv sluby cel rodin a jeho pe mrtm dtte nekon. Tento pstup oste kontrastuje se zavedenou prax v ad naich zdravotnickch zazen, kde jsou hospitalizovan dti stle jet izolovny od svch blzkch a kde rodie mvaj minimln monost vstupovat jako aktivn partner do pe o vlastn dt. lenov oetovatelskho tmu asto nemaj dostaten povdom o skutench potebch vn nemocnch dt a jejich blzkch a v pi o n i v komunikaci s nimi se mohou dopoutt ady zvanch chyb. V ppad dtskch hospic zvl plat, e jednotliv pracovnci vystupuj do poped daleko vce jako konkrtn lid ne jako pedstavitel svch profes a roh. Npl prce socilnho pracovnka v pi o vn nemocn dti a jejich blzk se li zejmna v zvislosti na tom, zda jde o dt s akutnm ivot ohroujcm onemocnnm, nebo s onemocnnm chronickm, i v zvislosti 207

na tom, jak forma pe je prv dtti poskytovna. V naich podmnkch, kde je hospicov pe pro dti na samm svm potku, bude tak zleet na vlastn iniciativ konkrtnho socilnho pracovnka, protoe optimln model pro jeho uplatnn bude teba hledat a postupn utvet. Sociln pracovnk me mapovat podmnky, v nich vn nemocn dt a jeho rodina ij, i sluby, kter maj k dispozici. Pokud je toto podprn zzem neadekvtn nebo neexistuje-li vbec, je to pro socilnho pracovnka vzva a oteven pole. Me psobit jako rdce, zprostedkovatel prakurk pomoci, prostednk v jednn s institucemi. Na dost nebo se souhlasem rodiny me vstoupit do kontaktu nap. se kolou a pomoci tomu, aby u bylo svm okoh'm pirozen pijmno a vnmno. Pozitivn posun v postojch okol velmi vrazn mn ivotn podmnky nemocnho. V souasn dob m rodina, kter se rozhodne doprovzet sv terminlne nemocn dt, v podstat dv monosti: zstat s dttem v nemocnici nebo si dt odvzt do domcho oetovn. Ob situace s sebou pinej potebu eit mnoho praktickch problm. Pobyt v nemocnici, asto na specializovanm pracoviti vzdlenm od domova, vyaduje trvalou ptomnost jednoho z rodi (pokles pjmu, mon ztrta zamstnn, mon rozpad rodiny, otzka pe o ostatn dti apod.). Pobyt doma vyaduje naprost pizpsoben chodu domcnosti pi o terminlne nemocn dt (peorganizovn bytu, pe o sourozence, zajitn tlumen bolesti a odbornch oetovatelskch kon, obstarm potebnch pomcek a vybaven, pprava na to, co udlat v ppad mrt dtte,...). Poskytovn podpory a orientace pi een tchto problm by tak mohlo a mlo bt kolem socilnho pracovnka.
n Nsledujc kazuistika dokld, jak mnoho naim umrajcm dlume a jak mnohch chyb se pi jejich doprovzen dopoutme. Pe se bohuel stle jet zamuje pevn na poteby tlesn, zatmco poteby sociln, duevn a duchovn jsou opomjeny nebo si s jejich saturac nedostaten pouen personl nev rady. Vtinou, ke kod nemocnch, nepracujeme tmov. V ppad pan Zdeky se nelze vymlouvat ani na nedostatek asu. Toho zde bylo dost - vce ne rok. Jej utrpen duevn, a zejmna duchovn (vitky svdom, neodputn, neuzdraven vztah atd.) bylo tak markantn a tak bolav, e jej snadno rozpoznala i zanajc sociln pracovnice. Velmi pesn popsala tk umrn lovka nesmenho a patn doprovzenho. Zprva zanajc sociln pracovnice Po del pauze jsem v listopadu 2004 opt zaala pracovat v hospici. Pan Zdeka byla prvnm klientem, s kterm jsem se tam dostala do zkho kontaktu. Bylo j 68 let a v hospici leela s diagnzou generalizovanho karcinomu dlohy JI od poloviny z 2003. Vzhledem k dlce jejho pobytu v zazen ml personl dostatek asu na to, aby mohl poznat jej poteby, porozuml jejmu projevu a nauil se s n efektivn

208

10 SOCILNI PRACE S LIDMI UMRAJCMI V HOSPICI komunikovat. V neposledn ad ml tak monost zskat vce informac z jejho socilnho zzem. S pan Zdekou jsem pila poprv do pmho kontaktu pi pravideln rann hygien. Zdeka byla pevn lec pacient, na nohy se prakticky nepostavila, mla deKuoity na patch. Na vozku jsme vak spolen zvldly dojet do koupelny pod sprchu. Nikdy jsem roli tchto kadodennch aktivit nepodceovala, alespo pro me pedstavuj cestu, jak pirozen s klientem navzat kontakt a dvrn bezpen vztah. Chodit si za klientem pouze povdat" bv klientem pijmno jako pe neupna a nedostaten. Pi prvnm kontaktu na m pan Zdeka psobila zcela normln", tedy s ohledem na zvanost jejho zdravotnho stavu. Byla vstcn, vnmav, zvdav a snaila se pi o sebe usnadnit. Tento stav vak netrval dlouho. V dalch dnech se objevovaly v projevu pan Zdeky urit odlinosti od bnho" chovn. Jej slovn komunikace se stala velmi sen. Jako kdyby chtla mt ve pod kontrolou formou pkaz. Oetujc personl chvlemi dirigovala. Opakovan jsme museli elit jej rozladm, mrzutosti a hnvu. Tmto reakcm lo porozumt jen tak, e si personl domlel, m jsou motivovny. Zdeka v t dob dbala na pesn vykonvn vech zavedench terapeutickch procedur, i k tm banlnm dala asistenci zdravotn sestry. Vedle toho zdrazovaia, ze chce mt ji ve za sebou, e v, e u to pijde brzy, e je tu na svt zbyten. Nicmn nikdy se nezapomnla zeptat, jestli se j nhodou dekubity na patch nezlepily. Velmi vnmav byla i ke svmu zevnjku. Vmala si zmn, kter nemoc zanechala na jejm tle. Dbala na to, aby byla stle upraven. Ctila se trapn, kdy byl v jejm pokoji ctit jakkoli zpach. Bolestmi pan Zdeka netrpla, ty byly efektivn tlumeny fentanylovmi nplastmi. Trpla vak vraznm nechutenstvm, asto tak zvracela. Snaila jsem se s pan Zdekou hodn hovoit, chtla jsem, aby se v rmci svch a naich monost ctila spokojen, aby mla pleitost k vyjden svch pocit. Spolen jsme uvaovaly o tom, jak trvit as. Zdlo se, e m nvrhy vt. Nauila se pouvat dlkov ovldn k televizi, nabdla jsem j, e budeme st spolen njakou knihu. Oboj vyuila. Uskuteovn jinch aktivit vak zpravidla narelo na nezjem a rozladnost ze strany pan Zdeky. K mmu pekvapen svou rozladnost obracela i proti manelovi. P nvtv ho nechala schvln po dlouhou dobu ekat v jin mstnosti. Kdy jsem se j ptala, jak m k tomu dvod, odvtila mi, e manel je dchodce a asu m hodn, navc tady ml bt ji vera, tak-a si pok. Ani ostatn nvtvy nevtala s otevenou nru. Vdy si nala dvod, pro nemly vbec chodit. Pi jednom z naich delch rozhovor se pan Zdeka rozpovdala o sv rodin. V prbhu vypravovn se neustle zkostliv kontrolovala, aby to, co k, dvalo smysl. Tot dala i po mn. Bylo to ji v dob, kdy odmtala uvat pedepsan lky, jako by na dal lbu rezignovala. Hovoila o tom, e mla dva syny, z nich jeden zahynul v 18 letech pi nehod. Mluvila o tom, jak tuto tragdii s manelem spolen provali. Zmnila tak to, jak nevyven byly jej vztahy k obma synm. V rozhovoru se mnou projevila obrovskou ltost nad tm, e se synovi dve vce nevnovala, e ho s manelem vdy podceovali a druhho syna ped nm uped-

209

SOCILNI PRACE V PRAXI

nostovali. Ze slov pani Zdenky byla patrn zrmutek, sebeobviovn a be^rnoc. Zdlo se mi, e ji trp i konfliktn vztah k manelovi, jeho zdrojem byla zejm proit tragdie. O rozhovoru s pan Zdekou jsem se pozdji tak zmnila zdravotn seste. Velkm pekvapenm pro m bylo, e pan Zdeka ve skutenosti mla ti syny, z nich tragicky zahynuli ve velmi mladm vku dva. O tom se vak pacientka sama nikdy nezmnila. Zdravotn sestra mn popsala i zpsob, jakm pan Zdeka reagovala na sdlen sv diagnzy. Na nkolik dn upadla do stavu zmtenosti a trpla halucinacemi. Tato epizoda vak trvala jen nkolik dn a od t doby se pr podobn projevy nikdy neopakovaly. Pan Zdeka zemela v polovin prosince. Byla jsem rda, e jsem v tto cnvin mohla bt u jejho lka. Vdla jsem toho o jejm ivot hodn. Mla jsem pocit, jara bych j v naich rozhovorech slbila, e udlm ve pro to, aby nezstala ani v tento okamik sama, e zstanu u n. Tento okamik se stal podntem pro hlub vahu nad celm jejm pbhem. Pmo netum, jakou roli sehrl sm okamik umrni, nebo jakou spojitost s jejm ivotem mohl mt, nicmn pan Zdeka umrala ve velkm neklidu a napt. Nakala, jej obliej mimicky vyjadoval utrpen. Jako by se zmtala ve zlm snu. Fze umrn, kter teoreticky popisuje dr. Kiibler-Rossov, byly u pan Zdeky dobe odliiteln. Prvn fzi oku pacientka eila obrannou izolac od relnho svta, kter j snad pomohla naerpat sly na to, aby mohla elit blc se smrti. Pozdji se u n objevovala zlostn nlada, namen nejen na zdravotnick personl, ale i na rodinn pslunky. Ve chvli, kdy pan Zdeka hovoila o sv rodin, cyio zeteln, e v rodin neumli, zvl v rodiovsk generaci, komunikovat o svycn pocitech a potebch. Trpen, kterm si rodina prola, zstala v mysli kadrio z nich, nedoeen a nepojmenovan. V poslednch dnech pacientina ivota se tyto otzky staly znovu velmi aktuln. Domnvm se, e pan Zdeka nedospla do fze smen, ale skonila ivot v rezignaci.

LITERATURA
Frankl, V. E. (1995): Lkask pe o dui. Cesta, Brno. Hakovcov, H. (2000): Thanatologie. Galn, Praha. Hennezel, M. (1997): Smrt zblzka - umrajc ns u t. ETC Publishing, Praha. Kivohlav, J., Kaczmarczyk, S. (1995): Posledn sek cesty. Nvrat dom, Praha. Kiibler-Rossov, E. (1992): Hovory s umrajcmi. Signum unitatis. Lukova, E. (1998): / tvoje utrpen m smysl. Cesta, Brno. Pera, H., Weinert, B. (1996): Nemocnm nablzku. Vyehrad, Praha. Stoff, G. (1994): Dobr slovo u lka nemocnch. Karmelitnsk nakladatelstv, Kosteln Vydi. Svatoov, M. (1995,1998, 1999): Hospice a umn doprovzet. Ecce homo, Praha. Svatoov, M. (1996): Hospic Aneky esk se pedstavuje. Ecce homa, Praha. Svatoov, M., Jirmanov, M. (1998): Hospic slovem a obrazem. Ecce homo, Praha. Virt, G. (2000): t a do konce. Vyehrad, Praha. Vorlek, J., a kol. (1998): Paliativn medicna. Grada Publishing, Praha.

210

Kapitola 11,

Sociln prce s uivateli drog

Pavlna Mullerov, Oldich Matouek, Andrea Vondrkov

Problematika zvislost je svou povahou interdisciplinrni. Prci s uivateli drog se vnuj profesionlov s kvalifikac v rznch pomhajcch profesch (krom socilnch pracovnk nap. psychologov, psychiati, speciln pedagogov). Problematikou zvislost se zabv nkolik resort sttn sprvy, veejn sprva a mnoho sttnch a nesttnch instituc (vedle lebnch zazen nap. proban a median sluba, policie, soudy, vzesk sluba, protidrogov koordintoi, sociln kurtori a kurtori pro mlde, hygienick sluba, medicna zamen na infekn onemocnn aj.). V tto publikaci akcentujeme hledisko a pstupy sociln prce. Kapitola neme podat komplexn popis problematiky drogovch zvislost a prce s uivateli drog. Zjemce o hiuD studium odkazujeme na rozshlou pvodn prci vnovanou tto problematice (Kalina 2003). Zrove se kapitola omezuje jen na problematiku nealkoholovch drog. Prudk nrst zneuvm nealkoholovch drog v esk republice v devadestch letech 20. stolet toti zpsobil, e se st odbornk zabvajcch se zvislostmi zaala sousteovat na problematiku nealkoholovch drog a souasn se st slueb zamen na klienty s nealkoholovmi zvislostmi oddlila od zazen pracujcch s lidmi zvislmi na alkoholu. (Zvislost na alkoTiolu vak nepestv bt i kvantitativn velmi zvanm problmem esk spolenosti.) 211

rnrtot v HAAI

11.1 Clov skupina

Clovou skupinou pro sociln pracovnky pracujc v oblasti drogovch zvislost mohou bt klienti uvajc drogy jakmkoli zpsobem. Podle Kaiiny a kol. (2003) se mra zvislosti lovka na droze d vyjdit podle frekvence, intenzity a nsledk uvn jednm z nsledujcch pti stup: 1. Experimentln uvn drogy - v tomto stadiu je droga uvna obasn a nepravideln a jej uvn nemus mt dn nsledky. 2. Pleitostn uvn drogy - tito uivatel berou drogu pravideln, ne astji ne jednou tdn, obvykle ve volnm ase, uvn drogy je soust ivotnho stylu; nsledky uvn se projev jen bezprostedn po aplikaci, jinak uivatel nemus mt vt problmy ve sv psychick rovnovze a socilnm fungovn. 3. Pravideln (kodliv) uvn drogy - tito uivatel berou drogu pravideln (vce ne jednou tdn); uvn drogy je soust ivotnho stylu; nsledky uvm se ji projevuj jistmi kodlivmi inky. 4. Problmov uvm drogy - uvn je pravideln a ovlivuje soukrom, ppadn pracovn ivot lovka; existuj u tak znmky zdravotnch problm souvisejcch s aplikac drogy; droga je uvna rizikovm zpsobem (nap. nitroiln aplikace). 5. Zvislost na droze - projevuje se vy toleranc k droze (dvky je teba zvyovat k dosaen doucho inku); uivatel po droze trvale tou, tto touze se postupn podizuje cel jeho ivot; uivatel m zeteln zdravotn, psychick i sociln problmy zpsoben uvnm drogy. Klienti nleejc do l . a 2. skupiny zpravidla nemaj potebu kontaktovat odbornky. Sociln pracovnci a dal pomhajc profesionlov pracuj pevn s klienty, kte spadaj do 3. a 5. stupn uvn drog. To je tak.eflov skupina, na ni se sousteujeme v tto kapitole. Jedn se o klienty, kte uvaj drogy kodliv, problmov uivatele drog a uivatele, kte jsou na drogch zvisl. V textu budeme nadle pro takto vymezenou clovou skupinu pouvat termn uivatel drog. Sekundrn clovou skupinou pi prci s uivateli drog se stvaj rodinn pslunci uivatel drog.

11.2 Cle a principy prce s uivateli drog

een drogov problematiky a pe o uivatele drog jsou v zpadnch zemch formovny spoleensko-politickm diskurzem, jeho vsledkem je protidrogov politika sttu. Protidrogov politika zpadnch zem se pohybuje vdy nkde mezi represivn (prohibicionistickou) pozic a liberln (pragmatickou)
212

11 SOCILN PRCE S UIVATELI DROG

pozici. Protidrogov politika esk republiky vychz z represivnho pstupu, kter je doplovn nabdkou lebnch a preventivnch program. Vchodiska, principy a" cle protidrogov politiky jsou formulovny v Nrodn strategii protidrogov politiky na obdob2005-2009. Hlavnmi principy souasn protidrogov politiky sttu jsou sniovn poptvky, sniovn rizik a sniovn dostupnosti. Sociln prce s vymezenou clovou skupinou se uplatuje ve vech jmenovanch oblastech. Na poli sniovn poptvky se jedn o lbu a resocializaci. V oblasti sniovn rizik jde o pstup omeztrvn kod {harm reduction), tj. postupy zamen na sniovn a minimalizaci pokozen drogami u uivatel, kte nejsou motivovni k tomu, aby uvn zanechali. Sociln prce se uplatuje tak pi sniovn dostupnosti, resp. potlaovn nabdky, a tak v oblasti represe (nap. proban pracovnci a zamstnanci Vzesk sluby psob v resortu Ministerstva spravedlnosti R, tedy sttnho orgnu garantujcho potlaovn spoleensky nebezpenho jednn). V zemch EU jsou definovny tzv. zsady priorizace v oblasti zdravotnictv, kter se tkaj tak lby drogovch zvislost. Kalina (2000) na tyto obecn principy odkazuje v rmci pokusu o definovn funknho systmu len drogovch zvislost. Zmnme ti z nich. 1. Co je inn, mus bt dostupn, co je dostupn, mus bt inn. Podporovn a dosaitelnost innch postup a pstup m jt ruku v ruce s tlumenm (nepodporovnm) postup, u kterch nem innost prokzna. 2. Odstranit bariry vasn pomoci, zabrnit odloenmu vyuvn slueb. Vasn intervence je innj ne opodn leem. ekat na to, a bude klient motivovn k lb vnmi zdravotnmi, vztahovmi nebo jinmi problmy, znamen odkldat len. S klientem se d pracovat vdy. Zajmat se o jeho motivaci k intenzivn lb a ve vhodn okamik ji podpoit meme i v dob, kdy si klient jen chod vymovat injekn jehly a stkaky. Smysl me mt i nedobrovoln len zvislosti - kad obdob, kdy klient ije bez drogy, me znamenat vznamn impulz pro zmnu klientova postoje k sob i k droze. 3. Zabrnit fenomnu otivch dve. Jedinm eenm je dlouhodob komplexn pe. Fenomn otivch dve bv dsledkem toho, e lba nen dotaena do konce, nem naplnno tzv. lebn kontinuum: nenavazuje po n nsledn pe a jej soust nen prevence relapsu (nvratu k uvn drog po uritm obdob abstinence). Tradin biomedicnsk model vidl v relapsu fatln selhn klienta. Toto pojet bylo v posledn dob pehodnoceno: Relaps je udlost, kter se me dostavit v prbhu lby i po jejm ukonen. Tuto monost nesm ignorovat ani klient, ani terapeuti. Naopak, v terapeutickm procesu je nezbytn se na ni aktivn

213

SOCILNI PRACE V PRAXI

zamit a nepokldat ji za totln selhn, ale za zvltn pleitost k uen a pozitivnmu vvoji." (Kalina 2002) K pokusm o ucelen definovn zkladnch princip sociln prce s uivateli drog pispv tak Navrtil (2003), kter zdrazuje nezbytnost systematickch znalost o zvislostech; o lovku, spolenosti i o jejch systmech; nezbytnost systematickho sebepoznn; vry v hodnotu a dstojnost kadho lovka bez ohledu na uvn drog a jeho aktuln situaci. Terem intervence by ml bt jak klient, tak i jeho prosted ve smyslu rovnovhy mezi poadavky prosted a schopnost klienta je zvldat". V prci s uivateli drog je nezbytn se zamit na jednotlivce i na systmov souvislosti jeho situace, tedy vnovat pozornost vedle zjevnch problm i irm socilnm vazbm. Univerzlnm pstupem sociln prce s uivateli drog, kter je mon uplatnit ve vech fzch prce s tmto typem klientely, je motivan rozhovor (v esk literatue se setkvme tak s pojmem motivan trnink). Motivan rozhovor je soubor komunikanch strategi veden rozhovoru, jen je clen zamen na vyvoln zmny v zvislm chovn. Tento pstup vychz mimo jin z teoretickho modelu Prochasky a Di Clementiho (1992), tzv. kruhovho modelu zmny, kter vymezuje jednotliv stadia procesu zmny. Pi uplatovn motivanho rozhovoru je naprosto zsadn sprvn diagnostikovat fzi zmny, v n se klient aktuln nachz. Kad fze m sv specifick koly a intervence.

11.3 Druhy slueb a zazen, kter jsou v R zameny pmo na prci s uivateli drog
Rozhodnut, kter typ terapie, resp. kter zazen je pro uritho klienta v dan dob nejvhodnj, by mlo brt v vahu i jin kritria ne pouze stupe zvislosti. Kalina (2002) doporuuje hodnotit: 1. 2. 3. 4. zdravotn stav klienta a ppadn somatick komplikace zvislosti; doprovodn psychologick a psychopatologick problmy; stupe klientovy motivace a potebu podpory; intenzitu pznak zvislosti - pravdpodobnost relapsu, vskyt abstinennch pznak a schopnost je zvldat; 5. nejbli vztahy (vztahy s partnerem a rodinou); 6. sociln prosted klienta (vztahy k ptelm a ke skupinm, v nich se klient pohybuje).

K tomuto vtu bychom pipojili jet ohled na zamstnn, ppadn vzdlvac drhu klienta. 214

11 SOCILNI PRACE S UIVATELI DROG

Stvajc sluby a zazen

Teimii programy jsou realizovny pmo na ulici", tedy tam, kde se klienti pohybuj. Klientm jsou poskytovny aktuln informace o rizicch spojench s uznanm drog a o monostech jejich sniovn, probh vmna stkaek a jf VI, distribuce kondom a dezinfeknch prostedk. Krom toho jsou klientm poskytovny informace o dostupnch programech pe a lby. Nkoprahov kontaktn centra v rmci strategie sniovn rizik nabzejf slazby podobn ternnm programm (viz ve), krom toho tak potravinov a hygienick servis. V centrech jsou podmnky pro clenj a dlouhodobou prci s klientem. Je nion se soustedn zabvat klientovou motivac k lb. Kontaktn centra mohou hodnotit aktuln stav uivatele, vybrat pro nj vhodnou lbu, ppadn mu zprostedkovat nstup do lby. Ambulantn lba me bt nabzena a poskytovna rznmi zazenmi od krizovch center pes centra poradensk a po AT poradny (zkratka vznikla ze slov alkohol-toxikomanie). Ambulantn lba klade na klienty ji urte nroky. Na potku prce s klientem je pipraven individuln pln lby, jeao plnn je s klientem pravideln revidovno. Nkdy me bt soust i rodinn i prov terapie. Denn stacione nabzej intenzivn ambulantn lbu ve form celodennho programu v rozsahu 2-3 msc, bhem nich se klienti denn vracej do svho pirozenho prosted. Lba se skld z individuln, skupinov a rodinn terapie. Pe v detoxifikanch jednotkch se zamuje na minimalizovn projev odvykacch symptom a zbaven organismu uivatele nvykovch ltek, piem je mon vyut medikaci. Detoxifikace zpravidla trv 5-10 dn, v odvodnnch ppadech i dle. Vtina zazen poskytujcch dlouhodobou pobytovou lbu vyaduje, aby klient do lby nastupoval bezprostedn po absolvovn detoxifikanlho programu. Psychiatrick lebny poskytuj lbu pobytovou. Jedn se o lbu krtkodobou ve standardnm rozsahu 3-6 msc. Lba je rozdlena do t fz, z nich kad m sv specifick pravidla, a probh formou individuln, skupinov a rodinn terapie. Terapeutick komunity poskytuj stedndobou a dlouhodobou pobytovou lbu v dlce 6-18 msc. Jde o strukturovanou, intenzivn lbu, kter je vtinou rozdlena do ty fz. Lba v TK klade na klienty vysok nroky nejen ve smyslu dlky lby. Draz je kladen na intenzivn terapeutick proces a komunitn zpsob ivota. Vyuv se individuln poradenstv, skupinov, rodinn a pracovn terapie. Dolovac centra jsou specializovna na nslednou pi a prevenci relapsu uvn drogy. Dolovac program trv 6-12 msc. Standardn soustnabdky je poradenstv, individuln a skupinov terapie. Nkter centra 215

SOCILNI PRACE V PRAXI

poskytuj provou a rodinnou terapii, pomoc pi hledn vhodnho Dydeni a prce, nkdy me bt soust nabdky chrnn bydlen a prce v chrnnch dlnch. Ji relativn zavedenou formou pe o uivatele drog opitovho typu jsou substitun programy, v jejich rmci je klientm podvna nhraka nelegln drogy. Substituce me bt poskytovna v rmci specializovanho programu nebo prostednictvm odbornch lka. V souasn dob jsou vyuvny ltky metadon a subutex. Lba je zamena na fyzickou, psychickou a sociln stabilizaci uivatele a prevenci kriminlnho chovn uivatel v souvislosti se zskvnm prostedk na drogu. Zatm ojedinlou slubou v systmu pe o uivatele drog je prvn poradn, je nabz uivatelm drog, kte se dostali do konfliktu se zKonem nebo e jme prvn problmy, prvn poradenskou slubu, ale i ppadn zastupovn v prvnch sporech. Prvn poradna poskytuje sluby tak zamstnancm zazen pro uivatele drog.

Pedpokldan trendy ve vvoji slueb

Vzhledem k dosavadnmu vvoji slueb v oblasti sniovn kod se d pedpokldat, e budou vhledov vznikat dal specifick sluby (nap. mstnosti pro bezpenou aplikaci drogy - tzv. lehrny) nebo budou stvajc sluby svou nabdku dle roziovat nap. o substitun programy zamen tak na uivatele stimulanci. Trendem - v souasn dob ji v R markantnm - je orientace nkterch slueb pro uivatele drog na znevhodnn skupiny obyvatel (thotn eny, eny s malmi dtmi, etnick minority apod.). V tomto ohledu je zatn palivm problmem absence nabdky adekvtnch lebnch slueb a zazen pro romsk uivatele drog. Drogov sluby ve vznicch jsou zatm obvykle soust nabdky slueb nzkoprahovch kontaktnch center. Jen vjimen jsou realizovny jako samostatn sluby. Pracovnci dochzej do vznic, kde poskytuj poradenstv. Clovou skupinou jsou uivatel drog, kte jsou vazebn sthni nebo si odpykvaj nepodmnn trest. Poradenstv me bt zameno na podporu klientovy abstinence, na prci s jeho motivac k lb, na zprostedkovn kontaktu s institucemi mimo vzen, na zprostedkovn lby, ale tak na osvojen zkladnch princip sniovn kod v ppad, e klient nen rozhodnut po propustem z vzen abstinovat. Vzhledem k vzestupnmu trendu spoteby alkoholu a tabku v na republice se pozornost odborn veejnosti zaala v posledn dob opt zamovat i na problematiku zvislost na alkoholu, tabku, na dalch ltkch a na patologick hrstv. Draz na toto pojet problematiky zvislost je kladen tak v Nrodn strategii protidrogov politiky na obdob 2005-2009. D se
216

11 SOCILNI PRACE S UIVATELI DROG

oceKvat, e tato tendence v budoucnu podpo komplexn pstup k een drogov problematiky a v dlouhodobjm horizontu mon i ovlivn strukturu st organizac, kter poskytuj sluby v oblasti zvislost.

11.4 Sociln prce v nzkoprahovch slubch

Ji pme, uvedli, e sociln pracovnk me participovat na vech strategich reaxce spolenosti na klientovu zvislost. Z opanho hlediska lze ci, e m- pracovat s klientem v kterkoli fzi vvoje jeho zvislosti, resp. vvoje jeno poteby zbavit se zvislosti. Nroky, ped nimi stoj sociln pracovnk v nzkoprahovch slubch, budeme nyn ilustrovat na dvou typech prce s uivateli drog.

Ternn sociln prce s uivateli drog

Ternn sociln prce chce navzat kontakt s clovou skupinou v prosted, kde se tato skupina pirozen vyskytuje. Uivatel drog se setkvaj na veejnui mstech, jako jsou urit nmst a ulice, stanice mstsk dopravy, ndra, restaurace, kavrny, kluby, diskotky, herny apod. Vyskytuj se i v prosteo kol, uovskch zazen, domov mldee. Nkte uivatel se shromaduj tak v neobydlench domech, na stavenitch a v bytech. Clovou skupinou ternn sociln prce jsou obvykle uivatel drog, v jejich vnitn bilanci zatm nepevily problmy spojen s uvnm drogy nad zisky. Typicky se ternn sociln prce zamuje na mlad uivatele, kte si drogy aplikuj nitroiln a nemaj pstup k jinm slubm. Bvaj proto oznaovni jako skryt populace" uivatel. Pracovnk vychz clov skupin doslova vstc. Vstupuje do prostoru, kter asto pslunci clov skupiny ct jako svj", a socilnho pracovnka proto mohou vnmat jako nedoucho vetelce. Pracovnk podstupuje riziko nepijet, i dokonce napaden ze strany klient, protoe by jinak kontaktu s clovou skupinou nedoclil nebo by bylo pli nron leny clov skupinv motivovat k tomu, aby kontaktovali jin typ sluby. Ternn pracovnk krom toho me nabzet takov sluby, je jsou klientm v urit oblasti nedostupn. Nejvt obt pro pracovnka je tedy navzn vztahu s klienty. Kontakt je mon navazovat s jednotlivci i se skupinami, vdy po dobr pprav. V rmci tto ppravy pedstavuje klovou informaci zprva o hierarchu uivatelsk skupiny a o jejch-nejvlivnjch lenech. Bez zskn dvry u tchto sociometrickch hvzd" je tko mon doshnout toho, aby lenov soudr217

SOCILNI PRACE V PRAXI

nj skupiny pracovnka akceptovali. Pracovnk me s kontakt postupne roziovat metodou snhov koule (jeden klient ho odke na dalho). Ve velkch mstech vak skupiny uivatel drog nemus bt soudrn. Dvru uivatel relativn snadnji zskvaj pracovnci, kte maj arm s uvnm drogy osobn zkuenost, ale ppadnou zvislost na n pekonali. Lid aktuln zvisl je vnmaj jako domorodce", pslunky vlastnho kmene". (Odbornji se o nich mluv jako o lidech indigennch drogov subkultue; anglicky indigenous znamen vlastn, domc.) Indigenn pracovnk je nap. schopen navtvovat klienty v bytech, co se ostatnm pracovnkm ternnho programu nemus dait. Formln kvalifikace pracovnka me hrt v ternnch programech men roli ne schopnost komunikovat s aivateli, ppadn s clovou skupinou, a schopnost vybudovat si povst dvryhodn osoby. Ternn sociln prce je nron nejen ve zmnnm rizikem odmtnut, ale i tm, e se jen obtn d organizovat a jen obtn se d vykazovat jej innost. dc pracovnk by ml urit, kolik asu ktermu druhu innosti m pracovnk vnovat (kontakty s novmi klienty, kontakty s klienty ji znmmi, zznamy a jin administrativa). Bez kvalitn supervize je ternn sociln prce nepedstaviteln. I pi jejm zajitn je teba potat s vy mrou fluktuace pracovnk. Prce v ternu vyaduje koordinaci postupu s jinmi organizacemi, je se uivateli drog zabvaj, pedevm s polici. Vyplat se mstn policejn oddlen informovat o zahjen programu, o jeho smyslu, o postupech, kter budou uvny, a tak o mstech, kam budou ternn pracovnci chodit. Agentura poskytujc ternn program by se pitom mla zavzat, e nebude zasahovat do prce policie. Ternnmu programu me pomoci i spoluprce nap. s mstnmi lkrnami - v lkrnch mohou klienti dostvat informan letky i balky se sterilnm zdravotnickm materilem. Ternn sociln pracovnk se sna uivatelm nabdnout een problm spojench s uvnm drogy, a to vdy jen do t rovn, do jak to je pro klienta pijateln. Klienta je nutn povaovat za autonomn osobu, kter me nabzenou pomoc zcela odmtnout nebo definovat zakzku odlin od pracovnkovy nabdky a pak s nm vyjednvat o monch modifikacch poskytovan sluby. Ternn sociln prce se pevn pokou naplovat preventivn cle a uplatovat strategii sniovn rizika. Konkrtn to znamen: poskytovn informac o rizicch spojench s aplikac drog a o monostech omezovn tchto rizik slovn, letky nebo jinmi formami pmo klientm; poskytovn sterilnch stkaek, jehel a dalho zdravotnickho materilu, pokud mono vmnou za materil pouit; ppadn sbrn a likvidac pouitho materilu z mst, kde byl klienty zanechn;

218

11 SOCILNI PRACE S UIVATELI DROG

zprostedkovn vyeten ve zdravotnickm zazen, pi kterm je klient testovn na penosn nemoci spojen s abzem drog (loutenka typu B nebo C, HIV pozitivita, pohlavn nemoci); zprostedkovn lby tchto nemoc; poskytovn informac o monostech lby zvislosti a posilovn ppadn klientovy motivace k absolvovn takov lby.

PedSebn poradenstv a prce s klientovou motivac

Pedlebn poradenstv ili poradenstv poskytovan ped nstupem intenzivn lby ve stacioni, ve specializovan lebn nebo v terapeutick komunit je podstatnou soust program poskytovanch v kontaktnch centrech a pleitostn i prvkem ternnch program. Clem tohoto poradenstv je rozvoj a podpora klientovy motivace k lb. Poradenstv ped nstupem do cby, kter spolu s lbou a nslednou p tvo tzv. inn lebn kontinuum, je dleitm faktorem, kter m pozitivn vliv na spnost lby. Pracovnk, jen se zabv zvislmi lidmi, by ml umt odhadnout optimln mru pomoci, kterou klientovi nabdne, ppadn poskytne. kme-li optimln, mnme optimln vzhledem k tomu, co klient v urit fzi vvoje vlastnho postoje ke sv zvislosti potebuje. Pohled na nkoho, kdo se ni, je alarmujc, ppadn odstraujc. Pracovnk proto me bt mlo angaovan, anebo me bt pli angaovan a pebrat odpovdnost, ji by za sebe ml mt klient. Nzk angaovanost se me projevovat jako udlen expertnch rad v moment, kdy klient nem na jejich pijet zral. Plin angaovanost me mt tak podobu konfrontace s klientovm nzorem, co nevyhnuteln zesl klientv odpor k lb a dlouhodob ho zablokuje". Je teba mt stle na pamti, e rozhodujc podmnkou pro vstup do intenzivn dlouhodob lby je klientova vlastn bilance zisk a ztrt z uvn nvykov ltky. V uritch stadich vvoje zvislosti nem sebelpe vycvien a sebevce naden terapeut nadji klientv postoj k droze zmnit. Zisky toti vysoce pevauj nad ztrtami, nebo dokonce ztrty jet ani nejsou klientovi zejm. V tchto stadich nezbv ne ekat na dal vvoj, udrovat s klientem kontakt, zajmat se o klienta i o jeho ivotn situaci a omezit se na minimalizaci rizik spojench s uvnm drogy. Jakmile si klient zane uvdomovat, e mu uvn drogy pin problmy, nabz se motivanmu poradenstv zchytn body". V tto fzi se doporuuje zesilovat rozpor mezi tm, jak klient vnm svou zvislost a jak vnm jin hodnoty, ppadn cle, jejich dosahovn mu zvislost na droze blokuje. Nen vak douc na klienta vyvjet tlak ani nen nutn pouvat pro oznaen klienta, jeho chovm, ppadn pznak jeho zhorenho zdrav 219

HRACfc V PRAXI

odstraujcch diagnostickch nebo jinch nlepek". Tm by rozhovor dostval zbyten konfrontan charakter. Ve vech fzch prce s klientovou motivac - a zejmna ve fzi, o n se prv zmiujeme - je douc podporovat klientovu sebedvru. Jinak eeno, je douc vyhbat se vem druhm intervence, kter by klientovu sebedvru mohly sniovat. Terapeut mus zstvat v zkladnm empatickm naladn, a to i tehdy, kdy je konfrontovn s klientovm chovnm, s nim se neme ztotonit. Terapeut by ml pozorn vnmat vechny znmky klientovy snahy o zmnu a podporovat je. Takovou znmkou me bt i to, e klient chce s pracovnkem mluvit o svch problmech. Je douc vyuvat vech technik aktivnho naslouchn - zrcadlen, shrnovn, parafrzovn, potvrzovn, otevench otzek. Dal stadium vvoje klientova postoje k vlastn zvislosti bv oznaovno jako stadium odhodln", ppadn stadium pipravenosti". V bilanci zisk a ztrt pevauj ztrty, klient je znepokojen nsledky abzu a hled zpsob, jak dostat uvm drogy pod kontrolu. V tto fzi je mon klienta podpoit nap. tm, e mu pomeme eit druhotn problmy, s nimi se potk (zdravotn, vztahov), a soubn poskytujeme informace o dostupnm a vhodnm zpsobu lby. Klientovi je tak mon nabdnout kontakt pracovnka s jeho rodinnmi pslunky. To me mt vliv na lep orientaci rodiny ve zmnch, kter klient plnuje. Klient me v tto fzi pipoutt, e pomoc potebuje, ale me mt nmitky proti intenzivnm formm, je mu pipomnaj zaven do blzince" nebo do kriminlu". Informace o zazen, v nich je poskytovna terapie, by proto mly bt pesn a nzorn. Mly by bt sdlovny klientovi srozumitelnou formou, a pokud je to teba, mly by bt opakovny. Pomoci me i kontakt s nkm, kdo intenzivn lbu v minulosti absolvoval. Nezkuenmu pracovnkovi v tto fzi prce s klientem hroz, e dlouhm provovnm jeho motivace a odkldnm rozhodnut Womek interval, v nm bylo klientovo odhodlm k lb na nejvy mon rovni. Tato rove me z vnjho pohledu psobit jako nzk. Je teba mt na pamti, e dlouhodob uvn drogy sniuje motivaci k emukoli, sniuje i energii, kterou m lovk k dispozici, take klient mon v dohledn dob nebude schopen vraznjho odhodlm k lb. V idelnm ppad by pak mlo dojt k uzaven kontraktu mezi klientem a pomhajcm pracovnkem (ppadn organizac poskytujc sluby). Pokud je to mon, ml by klient bt ped nstupem len pipravovn na nroky, kter s sebou pinese jeho role v prbhu intenzivn lby. Kalina (2002) k tomu uvd:
V lebnch zazench je ,role klienta' spojena s uritm oekvnm - nap. se oekv, e klient uznv, e m vbec njak problmy (zejmna problmy s drogami), je schopen o nich hovoit, unese odlin nzor a doke projevit vlastn, dodruje zkladn d apod. Jako u kad role je plnn i neplnn tchto oekvn spojeno s uritmi .odmnami'

220

11 SOCILNI PRACE S UIVATELI DROG

a .sankcemi'. Nezapojen do lby a selhvn v roli klienta je astm dvodem vypadnut z lby. Pokud si klient jet ped nstupem do lby osvoj a zvld nkter aspekty sv budouc role, nap. v oblasti nhledu, komunikace a dodrovn asu, snze se do lby zapojuje a riziko vypadnut je men ne u tch klient, kte jsou do lebnho prosted vreni bez ppravy."

11.5 Sociln prce v prbhu pobytov lby

Nyn se budeme vnovat monostem sociln prce bhem pobytov lby, kter je poskytovna v psychiatrickch lebnch a v terapeutickch komunitch. Hlavnmi cli lby jsou zmna ivotnho stylu a pijet abstinence jako nezbytn sousti dalho ivota klienta. Mezi dal cle lby pat schopnost klienta pijmout plnou odpovdnost za sebe a sv jednm, nachzen aiaraapv k uvn drog, ncvik dovednost potebnch ke zvldn rznch situac zlepovn mezilidskch vztah a posilovn sociln podpory, maximami stabilizace socilnch podmnek klientova ivota a v neposledn ad prevence relapsu. Aby mohly bt uveden cle lby naplnny, mla by pobytov lba vem klientm zaruovat bezpen a podntn prosted. Takov prosted je zajiovno zejmna otevenou komunikac v lebnm programu jak mezi terapeuty a klienty, tak i mezi klienty navzjem, dle monost bezpen konfrontace a v nkterch zazench i spolenm rozhodovnm vech zastnnch o nkterch podmnkch lby. Poradenstv ped nstupem do lby by mlo podpoit motivaci klienta k lb. U ady klient psob pi rozhodnut nastoupit do lby spe vnj motivan faktory (hrozba trestnho sthn, ztrta rodinnho zzem, obava z odejmut dtte a jeho umstn do nhradn vchovn pe, alarmujc ivotn podmnky apod.). Vraznj vnitn motivace klient se zpravidla formuje a v prbhu sam lby. Pi prci s klienty bezprostedn po nstupu do lby je nutn potat s tm, e mohou mt pote s adaptac na podmnky v lebnm zazen. Nkdy se klienti patn vyrovnvaj s reimem zazen, nejsou schopni se adaptovat na terapeutick styl prce a na vzjemn vztahy v lebnm zazen. Prevenc pedasnh vypadnut klienta z lby je vtvorem pevnho terapeutickho vztahu mezi terapeutem a klientem. Naproti tomu v prbhu zvren fze lby maj terapeuti vst klienta k tomu, aby byl schopen separace, individuace a autonomie". (Adameek a kol. 2003) V p hhu terapeutick prce jsou spolen s klientem stanovovny dl cle. je jsou prbn vyhodnocovny a pizpsobovny aktuln situaci. Terapeuti se pi prci s klientem tak sousteuj na zptn hodnocen procesu lby- a porozumn jejm jednotlivm fzm.
221

HAUt V PRAXI

V prvn fzi je lba zamena vce na minulost klienta, postupn se ale orientuje na souasnost s nslednm pesahem do budoucnosti (hledn novho ivotnho smyslu a plnovn ivota po absolvovn lby). Sociln pracovnk spolu s dalmi leny tmu napomh tomu, aby klienti hovoili oteven o svch problmech, sdleli je se skupinou a byli schopni je adekvtn zpracovat. Krom toho tm vede klienta k tomu, aby rozpoznal a porozuml vlastnmu vzorci uvn drog a jeho spoutcm mechanismm Xiient pak s podporou tmu a skupiny klient vytv vhodn obrann strategie ke spoutcm impulzm uvn drogy a nov strategie ke zvldm problm. Vznamnou soust sociln prce s klientem v lb je postupn ooriovovn kontakt s vnjm socilnm prostedm a zvyovn mry a kvality jeho socilnho fungovn. Nabdka rodinn terapie umouje klientovi onoven komunikace s jeho rodinou. Clem je podpora klienta i rodiny pi obnovovn vzjemnch vztah, postupn usmen, nadstavbou je nkdy i spolen dohoda o een rznch problmovch situac. Pro klienta je vznamnm vsledkem optn zskm podpory ze strany rodiny. Obnova socilnho fungovn klienta zahrnuje tak schopnost een ekajcch" problm. Klienti v dob uvm drogy obvykle nee problmy, s nimi se setkvaj. Problmy se kumuluj a ada klient pichz do lby ve velmi komplikovan situaci, kdy maj vyrovnat dluhy vi institucm Udravotn pojiovna, dopravn podnik) i dluhy vi jednotlivcm (nhrady lidem, kter pokodili trestnou innost). Mnoho klient mus eit problmy z okruhu trestnho, obanskho a rodinnho prva. Nkterm klientm me hrozit i trestn sthn a uloen trestu. Sociln pracovnci, kte jsou soust tmu lebnch zazen, mus bt schopni dobe se orientovat v zkonech a v monostech een takovchto problm. Nemli by vak problmy eit za klienta, mli by ho umt podporovat pi jeho vlastnm een. V zvren fzi dlouhodob lby se klient pipravuje na zvldnut nrok, jim bude elit po ukonem lby. Prevence relapsu obvykle vyaduje ppravu na radikln zmnu zpsobu ivota, na zvldnut vvojovch kol, kter kvli zvislosti zstaly odloeny (odpoutm od pvodn rodiny, nalezen trvalho partnerskho vztahu, ukonem vzdlvac drhy, nalezen uspokojivho zamstnm, zajitn bydlen). douc bv peruen nebo omezen kontaktu s lidmi, s nimi se klient ped lbou stkal v rmci tzv. drogov subkultury. Na tomto souboru zmn je nutn s klientem dlouhodob a trpliv pracovat a pipravit se na to, e smovn k tmto clm bude naret na situan bariry i na mnc se motivy a postoje klienta. I toto je sfra, kde me bt sociln pracovnk klientovi velmi uiten - nikoli jako osoba autoritativn udlejc rady, ale jako respektovan partner, kter klientovi poskytuje zptnou vazbu tkajc se klientovch pln a rozhodnut. (Samozejm nkdy je sociln pracovnk i zprostedkovatelem informac a slueb.)

222

11 SOCILNI PRACE S UIVATELI DROG

Nkter z pobytovch lebnch zazen podporuj v zveren fzi lby smovn k autonomii a samostatnosti klienta tm, e soust tto fze lby je nap. oddlen bydlen, povinnost zajistit si brigdu a poslze i zamstnn, v nm si klient osvojuje nebo obnovuje pracovn nvyky. Klient by si ml ke konci lby vytyit krtkodob i dlouhodobj cle a naplnovat konkrtn kroky, kter udl k jejich postupnmu naplovn. U nkterch klient ie soust tchto pln i zskm kvalifikace pro vkon budoucho povoiani, ppadn volba rekvalifikanho kurzu. Po absolvovn lby by ml klient navzat spoluprci s nkterm z program nsledn pe.

11.6 Sociln prce v nsledn pi

Pokud nsledn pe bezprostedn navazuje na lbu, zvyuje se tm innost absolvovan lby a schopnost klienta udret stav abstinence. Hlavnmi cli nsledn pe jsou stabilizace klientova ivotnho stylu, posilovn abstinence a poslze i postupn rozvolovn vazby klienta na dolovac program (Kuda 2003). Tmaty, kter se bhem nsledn pe opakovan objevuj, jsou problematika relapsu, stabilizace socilnho fungovn spojen s budovnm socilnch vztah mimo dolovac program, vztahy v rodin a partnersk vztahy. Sociln prce v dolovacch programech m spe podprn charakter. Klient je asto v een svch zleitost samostatn a um vyuvat strategie pro jednn na adech. Podpora klienta pak mnohdy spov v zpehlednn zvazk a zleitost, je klient mus eit, ve vyten priorit a konen i v podpoe klientovy trplivosti a vdom, zeje schopen sv problmy postupn eit. Podpora socilnho pracovnka se dle uplatuje pi vyjednvm o ednch pohledvkch, pi een problm spadajcch do trestnho, rodinnho, obanskho i pracovnho prva, pi vyjednvm o spltkovch kalendch, pi hledn zamstnn. V ppad, e klient v prbhu nsledn pe relapsuje, ale pesto udr kontakt s dolovacm programem, je mon ve spoluprci nadle pokraovat. Pates (2000) v tchto ppadech dokonce rad pracovat s relapsem jako s dobrou pleitost k uen a upozoruje, e opakovan selhn mohou bt pirozenou soust dolovacho procesu. Je ale nezbytn, aby pracovnk s klientem spolen mapoval problmy, kter relapsu pedchzely. Klient mus bt podporovn v hledn innch stratgu, o nich se d pedpokldat, e mu pomohou se s podobnmi problmy pt vyrovnat. Ped ukonenm nsledn pe se hodnot aktuln situace klienta, jeho sociln stabilizace a jeho schopnost nadle fungovat bez podpory dolovacho programu. 223

HAUb V PHAXI

11.7 Hodnocen kvality slueb

S ohledem na souasn evropsk trendy, kter kladou draz na kvalitu a na innost socilnch slueb poskytovanch uivatelm drog, a take vzhledem k aktulnmu systmu financovn tchto slueb v R se v poslednch letech mezi odbornou veejnost asto diskutovalo o vytvoen systmu hodnocen kvality poskytovanch slueb. V roce 2003 schvlila Rada vldy pro koordinaci protidrogov politiky dokumenty (Standardy odborn zsobilosti... 2003), je budou zvazn po zaveden systmu certifikac odborn zpsobilosti poskytovatel slueb pro uivatele omamnch a psychotropnc iatek. Standardy zpsobilosti pro zazen a programy poskytujc odborn Wby uivatelm drog garantuj tak naplovn obecnch cl sociln prce & uivateli drog, jimi jsou stabilizace socilnch podmnek klienta pro jeho udren v programu; stabilizace socilnch podmnek klienta pro jeho dal leem, pro jeho udren v lb i nslednou abstinenci; zlepen pedpoklad klienta k sociln integraci.
D Michaela Michaele je dnes 23 let, slyela jsem o n na pracovn porad. Kolegyn si stovala, e jedna klientka na ni byla drz: A pak mi ekla, a koukm zadit, abychom mli jehly s ervenou epikou, protoe je na n zvykl a ty s oranovou nechce..." Michaela zaala chodit do kontaktnho centra na vmnu jehel a stkaek, brala pervitin a brzy se stala klientkou, je na vmnu chod pravideln. V t dob jsem o Michaele krom toho vdla, e m o rok starho bratra Davida, kter k nm do centra u njakou dobu chod. Ubhl tm rok a j se dozvdla, e David je mrtv. Pokouel se krst v njakm skladu a spadl z velk vky. Po dalm pl roce do centra zavolal proban pracovnk a objednal svou klientku na konzultaci do naeho kontaktnho centra. Pjmen mi nic nekalo. Za tden stla pede mnou Michaela: Mm k vm chodit na drogov poradenstv nebo co..." Rodie Michaely se rozvedli, kdy j bylo pt let. Na zkladn kole sice v niem nevynikala, ale tak nemla dn vn problmy. S bratrem tvoili pevnou dvojici. Po absolvovn zkladn koly se David rozhodl pro uebn obor kucha-nk a Michaela ho na uilit nsledovala. Kdy byla v prvnm ronku, pila velk zmna. Jejich mma se zamilovala, co oba sourozence zaskoilo. Situace se vyostrila, kdy se ptel matky pisthoval k nim dom. Mal byt neposkytoval soukrom nikomu z nich a dtem se zdlo, e matku zajm pedevm to, aby si partnera udrela. kala jim, e si dosud nic neuila, jen prci v zamstnn a doma zase prci, e jsou u prakticky dospl a mohou se osamostatnit. David matina ptele pmo nenvidl. Doma se spolu hdali a pot, co se jednou s otmem poprali, David z domova utekl. Bydlel u kamarda a dom chodil jen tajn. Matka doufala, e se to njak sprav, a pes Michaelu mu poslala penze. Nespravilo se nic. David se dom nikdy nevrtil. Kamard bral drogy a svedl k tomu i Davida. A ten zase Michaelu. Michaela si poprv drogu injekn vstkla

224

11 SOCILNI PRCE S UIVATELI DROG na v estnct narozeniny. Ve kole propadla ve druhm ronku, zatmco Davida vylouili ze tetho ronku pro neomluven absence. Zaali spolu prodvat pervitin. Zaali tak krst. Mli stle mn penz a stle vce starost. Zaala je vyetovat policie. Pr dn ped klientinmi osmnctinami se David zabil. Michaele se zhroutil cel svt. Jedin, emu se od t doby vnovala, bylo bran pervitinu a tak jeho prodej. Za rok stla kvli prodeji drog ped soudem. Byla odsouzena k trestu odnt svobody v trvn dvou let, piem vkon trestu byl podmnn odloen na zkuebn dobu ty let. Krom podmnky j soud nadil proban dohled spovajc v pravidelnm kontaktu s probanm pracovnkem a povinnost podrobit se lb zvislost na omamnch a psychotropnch ltkch. S tmto rozsudkem v ruce nyn Michaela pila c!c centra. Prvn st na spoluprce byla poznamenna jejmi pozdnmi pchody na konzultace, strohmi odpovmi, spoustou promlenho asu bhem sezen, protoe Michaela nic nepotebovala. Chodila za mnou, protoe musela, vzdorovit pedkldala negativn vsledky test moi. Na povzbuzovn a pochvaly se tvila neten. Mluvila jsem s n o tom, e se mi s n tko pracuje a e vm, e m lbu uloenou soudem, i kdy o ni sama nestla. Navrhla jsem j, aby zbvajc termny konzultac u ns odpracovala v rmci pracovn terapie. Odela s tm, e si to rozmysl. Na dal schzku pila vas a zaala pracovat na zahrad. Rychl prolomen led se sice nekonalo, ale pily mal a postupn zmny. Pak klientka zavolala, e pt nepijde pracovat, protoe potebuje nco probrat. Seznmila se s chlapcem, kter o n nic nevdl. Zaala mt potebu alespo nkde mluvit o tom, jak se styd za svou minulost, jak pod neme zapadnout mezi ostatn a jak si nev. Postupn jsme se dostali i k tomu, jak mla pocity v cele pedbnho zadren a v prbhu trestnho zen. Mluvila i o souasnm vztahu s mmou, o tom, jak je tk do jejich vztahu vrtit dvru. Pak zaala bt schopna rrnus/i i o smrti bratra. Oteventchto tmat bylo zsadn. Michaela postupn uznala, e uloen lba j zan dvat smysl a vlastn j i pomh. Po njak dob se ctila jistj ve vztahu s matkou i se svm ptelem. Pihlsila se tak na veern studium stedn koly a nala si brigdu. Po njak dob jsme po vzjemn dohod spoluprci ukonili. Proban slub jsem zaslala zprvu, e klientka uloenou lbu spn absolvovala.

LITERATURA
Pouit literatura
Adameek, D., Richterov-Tmnov, M., Kalina, K. (2003): Rezidenn lba v terapeutickch komunitch. In: Kalina, K., a kol.: Drogy a drogov zvislosti-mezioborov pstup. ad vldy R - Nrodn monitorovac stedisko pro drogy a drogov zvislosti, Praha. Kalina, K. (2000): Kvalita a innost v prevenci a lb drogovch, zvislost. A. N. OJ o. s. SANANIM, Praha.

225

Kalina, K. (2002): Lba drogov zvislch. In: Novkov, D., a kol.: Drogy ze vech stran II. Institut Filia, Praha. Kalina, K. (2003): vod do drogov politiky: zkladn principy, pojmy, pstupy a problmy. In: Kalina, K. a kol.: Drogy a drogov zvislosti - mezioborov pstup. ad vldy R - Nrodn monitorovac stedisko pro drogy a drogov zvislosti, Praha. Kuda, A. (2003): Nsledn pe, dolovac programy. In: Kalina, K., a kol.: Drogy a drogov zvislosti - mezioborov pstup. ad vldy R - Nrodn monitorovac stedisko pro drogy a drogov zvislosti, Praha. Navrtil, P. (2003): Sociln prce. In: Kalina, K., a kol.: Drogy a drogov zvislost mezioborov pstup. ad vldy R - Nrodn monitorovac stedisko pro drogy-a drogov zvislosti, Praha. Pates, R. (2000): Praskpednky/Prague Seminar. Peloil M. Hajn. LAXUS, Hradec Krlov. Prochaska, J., Di Clementi, C. (1992): In search of how people change. American Psychologist, Sept., s. 1102-1104. Standardy odborn zpsobilosti pro zazen a programy poskytujc odborn sluby problmovm uivatelm a zvislm na nvykovch ltkch (2003). [online], [cit. 2005-01-28]. Dostupn na www.drogy-info.cz/article/view/1062.

Doporuen literatura
Adiktologie (odborn asopis) Kalina, K. (2000): Kvalita a innost v prevenci a lb drogovch zvislost, A. N. O./ Kalina, K. a kol. (2001): Mezioborov glos pojm z oblasti drog a drogovch zvislost. Filia nova, Praha. Kalina, K. a kol. (2003): Drogy a drogov zvislosti - mezioborov pstup. ad vldy R - Nrodn monitorovac stedisko pro drogy a drogov zvislosti, Praha. Miller, W. R., Rollnick, S. (2003): Motivan rozhovory. Pprava lid ke zmn zvislho chovn. Sdruen SCAN, Tinov. Nrodn strategie protidrogov politiky na obdob 2005-2009. Schvleno vldou R usnesenm . 1305/2004 z 22. prosince 2004. Noina, M. (1997): Svt drog v echch. KLP, Praha. Rotgers, F., a kol. (1999): Lba drogovch zvislost. Grada Publishing, Praha. Tyler, A. (1998): Drogy v ulicch. Mty, fakta, rady. Ivo elezn, Praha.
o. s. SANANIM, Praha.

Intemetov zdroje
www.drogovyserver.cz www.drogy-info.cz www.emcadda.eu.int www.podaneruce.cz www.sananim.cz

226

Kapitola 12

Sociln prce s obmi nsil v rodine

Ludmila rtkov, Petra Vitouov

Domc nsil je nejrozenj formou nsil vbec, piem je souasn formou nejmn kontrolovanou a co do sv frekvence a zvanosti nejvce podceovanou. " (H J. Schneider, nmeck kriminolog) Domc nsil zahrnuje vechny formy fyzickho, sexulnho a psychickho trn ve vech druzch blzkch vztah, vetn vnch pohrek pouit podobnho nsil. Partnei nebo osoby blzk mohou t ve spolen domcnosti, mohou bt rozvedeni, mohou t oddlen, anebo spolu dlouho, i dokonce nikdy neili. Ve vtin ppad jde o nsil pchan mui vi enm (vlastnm manelkm, drukm, partnerkm), nkdy i vi dtem a prarodim. Charakteristickm rysem domcho nsil je jeho opakovn, dlouhodobost, stupovn a tm kadodenn ptomnost. Jedn se o donucovac chovm uvan jednou osobou k ovldn jin osoby (jinch osob). Me mt rozmanit podoby: hrub nadvky, stl kritizovn, poniujc urky, zesmovn, podrvn sebedvry, omezovn osobn svobody, ekonomick vydrn, vyhroovn tlesnm ublenm i pm tlesn ubliovn. Domc nsil zan toky proti lidsk dstojnosti, pokrauje toky proti zdrav a vrchol toky proti lidskmu ivotu. Domc nsil se s vy pravdpodobnost vyvine ve vztahu, kter jeden z partner chce udret jako cosi vlunho a uzavenho. Ve vztahu tato osoba uplatuje jako samozejmost nrok na kontrolu toho, s km a kdy se 227

partner stk. Mimo rodinu doke nsilnk psobit jako tolerantn a pozorn lovk. Doma se jeho chovm zsadn mn. Zakld si nap. na tradinm dlem' muskch a enskch povinnost, tvrd vyaduje, aby partner dlal to, co m" dlat. asto na blzkou osobu rl. Slovn uren, vyhrky nsilm, hrubosti jakoby zavinn neopatrnost, spojen sexu s nsilm, tvrd zachzen s dtmi, ppadn se zvaty, vztek ventilovan rozbjenm vc to ve jsou mon pedzvsti budoucch vnjch a adresnjch forem nsilnho chovm takov osoby. Vzkum nsil v rodin je vude ve svt pomrn novou zleitost (vce ne 25 let se tomuto problmu vnuj nap. v Austrlii, USA, novji ve Velk Britnii, Nizozemsku, Portugalsku, na Slovensku a v R). Vsledky prvnch eten a vzkum v tchto sttech pinesly daje o znanm rozsahu nsil v rodinch. Spolenost na tato zjitn zpotku vdy reagovala velmi odmtav - zejmna pojem trm en" se zdl pli siln, nebo veejnost odmtala uvit, e situace je skuten tak zl. Postupn se vak ukzalo, e se sice poet a charakter ppad v jednotlivch zemch li, ale pesto je domc nsil vnm problmem ptomnm ve vech zemch a socilnch vrstvch bez ohledu na vzdln, nboenskou orientaci, vk nebo etnickou pslunost pachatel, resp. obt. Zvanost nsilnch in pchanch v rmci rodiny je mono doloit pomrn pesvdiv zejmna na jejich nsledcch. Naruen pocitu bezpe v rodin me zpsobit - nezvisle na fyzick jm - velmi vn a dlouhodob psychick pokozem vedouc a k neurotickm a psychosomatickm poruchm, fobim, suicidlnni tendencm, k neschopnosti nkomu dvovat i rozvjet zk vztah.

12.1 Pachatel a obti

U vtiny kriminmch jev pevauj detailn informace o pachatelch nad letmmi poznatky o jejich obtech. U domcho nsil je tomu naopak. Zatm vme daleko vce o obtech domcho nsil ne o jeho pachatelch.

Pachatel
V souasn dob neexistuje dn vzkumn a empiricky zjitn typologie pachatel domcho nsil, nato pak pehled o tom, kter z typ domcch nsilnk se vyskytuje nejastji. Poznatky o pachatelch pochzej ze t hlavnch zdroj - z kriminologickch vzkum, od obt a z psychologicky zamench vzkum. 228

Kriminologick vzkumy se zajmaj hlavn o to, jak reaguj pachatel na urit oficiln sankce. Jako pklad lze uvst ojedinl vzkumn projekt L.W. Shermana (1992), kter proslul pod nzvem Minneapolisk experiment. Probhal v rmci zkladnho kriminologickho vzkumu zamenho na oven teori odstraovn, pesnji eeno odstraujcho inku rychlho trestu. Clem experimentu bylo zjistit nejefektivnj policejn opaten pi kontaktu s domcm nsilm, piem efektivitou se rozumla redukce rizika opakovanho toku vi stejn obti. Shermanv vzkum odstartoval lavinu podobnch projekt. Vsledkem bylo zjitn, e pachatele domcho nsil nelze hzet do jednoho pytle. Napklad se ukzalo, e na nkter skupiny osob m hrozba oficilnch sankc skuten odstraujc inek. Jako relevantn veliiny byly v tomto ohledu potvrzeny pedevm zamstnanost (zamstnan versus nezamstnan pachatel) a rodinn vztah (manelstv versus neoficiln partnerstv). m je pachatel zvislej na socilm'ch vazbch a procesech konformity, tm citlivji reaguje na negativn sankce, kter ho diskredituj v ofclrsocilnho okol. Pod vlivem Shermana se prosadilo lenn pachatel domcho nsil podle jejich socilnho ukotven. Ve he jsou dva hlavn typy, a to domc nsilnk s dvoj tv (tj. doma nsilnk a pro okol konformn, serizn osoba) a sociln problmov pachatel domcho nsil. V podstat se tm rozliuje pacnatel z vych a nich socilm'ch vrstev. Jak asto se tyto dva typy vyskytuj v relnm ivot, lze vak pouze odhadovat, pesn statistiky neexistuj. Navc se experti shoduj v tom, e v rodinch ze stednch a vych vrstev se domc nsil he odkrv. Druhm pramenem informac o pachatelch domcho nsil jsou obti. Z tohoto zdroje pochzej typologie, kter len pachatele podle toho, jak vzorce trn partnera pouvaj. Napklad Anglianka Pat Cravenov navrhla osm zkladnch typ domcch nsilnk: surovec, rlivec, patn otec, lh, vydra, sexuln nsilnk, pn domu a psychick utlaovatel. Cravenov jednotliv typy pesn popisuje a vyuv je pi terapii pro obti domcho nsil. (Prezentaci programu lze nalzt na www.freedomprogramme.co. uk.) Jednotliv typy se mohou v konkrtnm ppad u jednoho pachatele samozejm rzn kombinovat. K etnosti vskytu meme uvst pouze orientan informaci - podle daj obt domcho nsil v R se zd, e u ns pevld vydrask surovec, kter praktikuje fyzick a psychick trm. Tetm zdrojem poznatk o pachatelch jsou psychologicky zamen vzkumy, je se koncentruj na psychiku nsilnka a opraj se o klinicky zamen zkoumn typickch rys osobnosti zneuivatele. Spe ne na typologie se zamuj na konkrtn vzkumn otzky, nap. na problm, v em se U domc nsilnci od obyejnch kriminlnk". Vsledky vzkum jsou zvisl na pouit teorii osobnosti a na zvolench diagnostickch nstrojch. Pro svou ni vyuitelnost bvaj asto hodnoceny jako pli akademick. 229

Krom toho vznikaj v posledn dob pokusy o prakticky pouiteln tdn domcch nsilnk nap. s pihldnutm k pinnm i spoutcm faktorm domcho nsil. Podle tohoto hlediska se rozliuje nap. specialista neboli ist domc agresor" (tj.pachatel s dvoj tv, jinak slun a konformn, nsilncky je jen v rodin), generalista (pouv nsil v intimnm vztahu i mimo nj vi cizm osobm), situan domc agresor (nsil do vztahu vnej jasn vnj situan okolnosti - navzn vztahu mezi manelkou a jinm partnerem, dlouhodob nezamstnanost apod.), na droze zvisl pachatel domcho nsil (domc nsil je spojeno s abzem alkoholu i jin drogy) a dle vzcnj typy jako sadistick agresor (mu, jeho praktiky pesahuj bn rmec, nap. zpsob obti eznou rnu a nut ji, aby si ji sama seila obyejnou jehlou a nit). Pokud jde o etnost vskytu jednotlivch typ, plat opt, e pesn sla nejsou k dispozici. Podle daj nesttnch organizac (Bu kruh bezpe a dal), je ovem vychzej pouze z vpovd obt domcho nsil v R, dominuje zejm typ prvn, v tsnm zvsu za nm pak je domc tyran, kter m problmy s alkoholem. Ve nasvduje tomu, e jasn definovateln osobnostn profil domcho nsilnka neexistuje. Jinak eeno, domcho nsil se mohou dopoutt rzn osobnostn typy. Psychologicky orientovan badatel se pi ptrn po pinch domcho nsiK zamili na osobnost pachatele. Pedpokldali, e ve zvltnm povahovm zaloen tkv vlastn koeny domcho nsil. Nsilnci zneuvajc a trajc sv partnerky by podle tto koncepn vahy mli vykazovat urit spolen osobnostn charakteristiky. Vsledky takto zamench studi vak u v polovin devadestch let minulho stolet jasn signalizovaly problematinost takov hypotzy. V klinickch popisech zkoumanch vzork pachatel asto figurovaly zcela protichdn osobnostn typy - od siln se kontrolujcho dominantnho a agresivnho prototypu a po impulzivnho, zkostn zlostnho, slabho a podezravho prototypu pachatele. Vsledkem bylo, e kritici oznaili vty vce i mn pravdpodobnch vlastnost za pouh psychologick make-up pachatel a dali, aby se odbornci soustedili na skuten klov momenty umoujc pochopit koeny domcho nsil. Pod vlivem feministicky orientovanch studi se msto problmu osobnosti vynoily vrazy jako poteba moci, kontroly, dominance a tak projev zranitelnosti". Trm a zneuvm partnera jsou nyn vnmny spe jako volba, rozhodnut. Dotaeno do dsledk to znamen pipustit, e zneuvn je nsilnkem pouvno svobodn a strategicky" k tomu, aby ob produkovala chovm, kter uspokojuje jeho poteby. Proto se tak v poslednch studich o domcm nsil objevuje vce interaktivn paradigma a mluv se i o momentu volby (vbru) obti.

230

Obti
Vzkumy proveden do devadestch let 20. stolet shodn potvrzuj, e vtinovmi obmi domcho sil jsou eny (92-98 % z celkovho potu obt). Podle vzkumnch daj i podle statistik poradenskch center se poet muskch obt domcho nsil pohybuje v intervalu 2-5 %. Koncem devadestch let se vak tento obraz zan mnit. Objevuj se sofistikovanj studie, kter zanaj zpochybovat jednosmrnost domcho nsil. Pkladem je nizozemsk vzkumn studie Van Dijka a jeho tmu (1998). Do vzkumu bylo zahrnuto piblin tisc nhodn vybranch obyvatel Nizozemska, z nich bylo 516 mu a 489 en. Vzkum byl pomrn ambicizn koncipovn, zjioval daje o vskytu, povaze a dsledcch domcho nsil v Nizozemsku. Z mnostv daj vybrme zkladn informace, kter se podailo zjistit o^-Qbtech a pachatelch domcho nsil. Vzkumnci rozlenili domc nsil na celkem 32 rznch typ. K tomu pouili rzn kritria. Vedle klasick diferenciace domcho nsil na fyzick, psychick (emon), sexuln a jejich kombinace pracovali tak s kritriem zvanosti zpsoben jmy a s kritriem opakovn. Podle posledn jmenovanch hledisek rozliovali vzkumnci mezi tzv. incidenty (dn nebo nepatrn jma, minimln opakovn) a skutenm domcm nsih'm. Jako nejrozenj formu domcho nsil identifikovali badatel jeho fyzickou variantu. Celkov poet obt fyzickho domcho nsil nebyl pro vzkumnky velkm pekvapenm, mnohem zajmavj bylo rozloen jeho obt podle pohlav. Z celkovho potu se jako obti skutenho fyzickho nsil ctilo 35% mu a 34% en. Zatmco u fyzickho nsil je pomr obou pohlav velmi tsn, k roh' obti psychickho trn se piznalo vce en ne mu - 30% en uvedlo, e zaily emon podobu domcho nsil, z mu trplo psychickm trnm 26 %. Tyto nlezy odporuj tradovanmu nzoru, e fyzick nsil je domnou mu, co je vysvtlovno pmoarou agresivitou mu, zatmco psychick trn m korespondovat s pirozenm habitem eny (kli o pevaujc verbln agresivit eny). S tradinmi pedstavami o musk a ensk roli souhlas pouze daje o obtech sexulnho nsil v domcnosti. Sexuln zneuvn partnerem udvalo 30% nizozemskch en, ale jen" 13% nizozemskch mu. Obrzek o zastoupen muskch a enskch obt domcho nsil (tentokrt bez ohledu na jeho podobu i styl) se ovem radikln zmn smrem k tradinm oekvnm v moment, kdy zohledujeme pouze kritrium intenzity nsil men zvanost jmy, kterou pachatel pivod sv obti. Zatmco u nzk intenzity tvoily obti muskho pohlav vtinu (61 %), u nsil velmi zvan intenzity byl pomr obrcen. Obti zvanho nsil byly ze 60 % eny. V tomto smyslu vzkum nezpochybnil zkladn tezi o tom, e domcm nsilm jsou nejvce ohroeny eny. Z poznatk DONA linky (linka 231

pomoci obtem domcho nsil v R s nepetritm provozem, statistick zpracovn 9915 voln v rozmez let 2001 a 2004) vyplvaj jako rizikov faktory ty, kter souvisej se sociln izolac obti domcho nsil, co jsou zejmna matesk dovolen nebo starobn dchod. Lic se vstupy rznch studi a dal nesrovnalosti pi hledn odpovd na otzku, jak asto se ob pohlav stvaj obmi domcho nsil, jsou nyn pedmtem odbornch diskus. Nkte autoi upozoruj, e klovou roli hraje okolnost, zda je pi vzkumnm dotazovn - kontaktu s respondenty - vce akcentovn kontext kriminlnho chovn nebo kontext partnerskho vztahu. Prvn vzkumn styl vede podle Moffitov (2000) spe ke klasickmu obrazu domcho nsil v duchu pvodnch feministickch pedpoklad, druh vzkumn styl pak generuje netradin obraz vymykajc se oekvnm spojenm s konvennm pojetm genderovch rol. Podle jinch autor me nrst potu obt muskho pohlav souviset s efekty vyvolanmi detabuizac a medializac domcho nsil ve spolenosti. Nmeck kriminolog M. Bock (1997) tvrd, e u muskch obt domcho nsil musme potat s dvoj latenc - o muskch obtech se nedozvd ani oficiln instance jako policie, lkai i poradny (prvn latence), ale ani vzkumnci (druh latence). Podle Boka toti enm plynou ze zveejnn domcho nsil v souasn spolenosti sam vhody, mum naopak jen nevhody. Otzka po tom, jak je skuten statistika" obt domcho nsil pro musk a ensk pohlav tak vlastn i po letech zkoumn pedstavuje nedoeen, oteven problm. Domc nsil urit nen nevyhnutelnm osudem ani pro pachatele, ani pro ob. Zajmav zkuenosti udlalo v tomto smru Rakousko. Pijali tam specifick zkon na ochranu ped nsilm v rodin {Gewaltschutzgesetz), kter vychz z teze o netolerovn domcho nsil. e hlavn otzku ochrany obti. To znamen, e uruje, kdo a jak je povinen z vle sttu chrnit ob ped opakovanmi toky nsilnka, a to i tehdy, kdy'jet konkrtn incident nedosahuje prahu zvanho trestnho inu. Zajitn vtho bezpe pro ob pineslo dva konkrtm vstupy. Na jedn stran poslilo zpsobilost obti inn eit problm domcho nsil (stopnout vas) a na stran druh snilo vskyt opakovan agrese u vtiny pachatel. Zd se, e vtinov typ istho domcho nsilnka si netroufne trat a ubliovat tam, kde mu hroz pote a problmy plynouc ze zveejnn jeho chovn. Z toho vyplv, e v ppadech domcho nsil me nsilnk zmnit sv chovm snze ne nap. recidivujc pachatel trestn innosti typu zlodje, lupie i drogovho dealera. Zle vak na tom, zda pijm odpovdnost a chce sv chovn k partnerce i partnerovi zmnit, i na stadiu, v nm je domc nsil v konkrtnm vztahu podchyceno, a samozejm jde tak o pomoc, kterou jsme schopni nsilnkovi nabdnout. V zahrani existuj rzn 232

koncipovan a odlin inn programy. Atestovan antiagresivn programy me dokonce uloit soud msto trestu. U ns dosud takov monosti chyb. Pokud se mezi lidmi ijcmi v blzkch vztazch objev poprv agresivn i nsilncke chovn, doporuuje se takov chovn netolerovat ani nepodceovat a za pomoci odbornk ptrat po zdrojch agresivity nsilnho partnera. Sprvn a vasn rozpoznn piny nsilnho chovn se me stt vchodiskem pro een situace. Ob nemus na potku vztahu poznat, e jej partner m sklony k nsil. Partner me bt po uritou dobu mil, pozorn a trpliv. Teprve v ztovch ivotnch situacch (narozen dtte, nedostatek penz, nemoc, ztrta zamstnn apod.) zane jednat a reagovat odlin. V dob, kdy se jeho nsilnictv arojev, m ob asto pocit, e j chyb sly k tomu, aby souit s nsiln se chovajcm partnerem ukonila. K dvodm, pro obti na celm svt setrvvaj v domcnosti, kde je nsil pchno, pat zejmna: 1. ekonomick zvislost - ob nem vlastn pjem, byt, nem kam odejt s dtmi; 2. strach z budoucnosti - ob se obv toho, co se stane, kdy odejde od partnera, co bude sama dlat, co bude s dtmi, jak partner na jej zmr odejt zareaguje, jak se na to bude dvat okol apod.; 3. vdom o nedostaten legislativ a chybjcm systmu pomoci; 4. tradin obraz o roli eny - ena m t pro druh, m odpovdnost za citov klima v rodin, nese vinu za nefunknost rodiny, ena m potlaovat vlastn poteby ve prospch rodiny.

12.2 Reakce spolenosti na domc nsil

V kad spolenosti existuj povry tkajc se domcho nsil, kter jsou nejvt pekkou poznn a uznn tohoto jevu jako zvanho spoleenskho problmu. Pedevm jde o rozen pesvden, e nsil v rodin je zleitost soukromou, e si orn ob koleduje, e si ho zaslou a - dokonce - e m mon nsil rda. V duehu hesla koda kad rny, kter padne vedle" je rozen pedstava, e nsil k souit partner dokonce pat. Proto se kad nov iniciativa smovan proti nsil v rodin kdekoli na svt musela nejprve zamovat na zven citlivosti veejnosti vi tomuto jevu. Oficiln postoje spolenosti k domcmu nsil proly dlouhm a komplikovanm vvojem. Proto je dnes nelze shrnout do nkolika jasnch vrok. Domc nsil je toti tak sloitm jevem a nabv tolika rozmanitch podob na stran pachatele i obti, e pipout adu rznch interpretac a zvisle na tom i adu doporuen, jak by se s domcm nsilm mlo zachzet. 233

Spolenost tento druh nsil dve vnmala jako privtn vc, v n by se pozorovatel zven mohl jen st orientovat. Proto se soudilo, e vnj pozorovatel udl nejlpe, kdy se do tto zleitosti nebude vbec vmovat. Prakticky do sedmdestch let 20. stolet se o domcm nsil mlelo. Problm nebyl pojmenovn, a proto nemusel bt een. V sedmdestch letech se v USA zanaj o pozornost veejnosti uchzet tran eny. Vznik hnut tranch en, kter otevr problm nsil v partnerskch vztazch jako vn spoleensk problm. Centrln mylenka hnut tranch en zn: Domc nsil je kriminln, nikoli privtn zleitost." Clem je prosadit zsadu, aby domc nsil bylo sthno stejnm zpsobem jako nsil vi cizm osobm a aby byly sthny vechny jeho formy, tedy i ty mk", kter zatm nevedou k tk jm na zdrav. Obansk iniciativy se zaslouily o to, e odborn komise ustanoven prezidentem USA nakonec formulovala jasn zvr: Domc nsil plod obti trestnch in, a proto jej nelze ignorovat." Hnut doclilo zsadn zmny v postojch k domcmu nsil. Prosadilo nzor, e domc nsil je netolerovateln a pedstavuje kriminaiizovateln chovn. Zhy se tak ukzalo, e draz na represi vede k tomu, e se spolenost zabv pachatelem, ob vak zstv i nadle bez pomoci. V polovin osmdestch let minulho stolet je v USA vyslovena nov podntn mylenka: Na rozdl od jinch kriminlnch jev jako loupe, vrad apod. vyaduje domc nsil specifick pstupy." Konkrtn to znamen, e domc nsil nen jen problmem represivnch orgn, je nutn propojit trestn systm se systmem sociln-prvnm a se slubami v oblasti duevnho zdrav. Za dva nejvznamnj specifick znaky domcho nsil jsou nyn povaovny tyto: na rozdl od vtiny ostatnch trestnch in obti znaj velmi dobe pachatele, a navc s nm maj mnoho spolenho (dti, okruh znmch, majetek, bankovn ty aj.); intimn vztahy blokuj ochotu obti trestn in oznamovat. V polovin osmdestch let skonila v USA etapa hledn oficilnho postoje k domcmu nsil a pozornost se soustedila na otzky, jak inn reagovat i na mk poten stadia domcho nsil a jak zachzet s jeho pachateli a obmi. Dosud ve svt poznan spoleensk reakce na domc nsil me bt troj povahy: 1. bez reakce nebo formln a neinn reakce, nsil je povaovno za soukromou vc; 2. dsledn a okamit kriminalizace problmu, pachatel je zaten, obalovn a potrestn; 3. flexibiln a diferencovan reakce, kombinace opaten prvn a sociln povahy. 234

Neihor myslitelnou variantou je varianta prvn rovnajc se tm naprost neinnosti. Skrv v sob riziko eskalace nsil v rodin, kter me konit zvaznm fyzickm a psychickm pokozenm obti. Ve vysplm svt ji byl tento pstup pehodnocen. Varianta druh byla jet v osmdestch leleca minulho stolet v nkterch zemch povaovna za nejinnj zpsob kontroly nsil v rodin. Poslze se vak ukzalo, e inek sankc je krtkodob a vede ke stigmatizaci pachatele, rozpadu rodiny a k sekundrnmu pokozen obti. Pijat Doporuen Vboru ministr Rady Evropy o domcm nsil R(85)4 z 26.3.1985 - preferuje variantu tet, tj. neformln zpsob een konflikt-za pedpokladu, e bude aplikovn vas a v maximln kombinaci opaten prvn a sociln povahy. Znamen to umt nsil ve vztazch vas detekovat a eit ho, nikoli vak bezpodmnen prostedky prva. Inventarizace poznatk o problematice domcho nsil v podmnkch >sk republiky a mra pipravenosti organizac zabvajcch se touto problematikou se odrazila v ad pijatch a pipravovanch opaten. Jejich vyvrcholenm je nvrh nov prvn pravy na ochranu ped domcm nsilm, kter cestou poslaneckho nvrhu zkona zaal bt projednvn v roce 2005 Rozsah vskytu domcho nsil v na zemi byl objektivn popsn prvnm reprezentativnm vzkumem agentury STEM v roce 2001. Minimln hladina vskytu domcho nsil v R u populace star 15 let je 16%. Bl kruh bezpe provozuje od roku 2001 DONA linku, kter v nepetritm provozu poskytuje rady a informace obtem domcho nsil. Mezi volajc pat tak blzc obt a odbornci, kte se s domcm nsilm setkvaj pi vkonu svho povoln. Bhem prvnch t let sv existence pijala linka 9915 voln, z nich 68,6% bylo v pm souvislosti s domcm nsilm. Tm polovina hovor s problematikou domcho nsil pichz z Prahy, v 69 % je volajc osobou sama ob, ve 27 % tzv. zachrnce (pbuzn i znm ohroen osoby). Informac poskytovanch konzultanty na DONA lince vyuilo tak tm 400 odbornk pomhajcch profes. Nejastjm zdrojem informac o DONA lince jsou podle volajcch mdia. Existence DONA linky zkrtila dobu utajovn a skrvn domcho nsil na polovinu. Ped rokem 2001 zveejnily obti svj problm v prmru a po esti letech, na DONA linku se obracej ti tvrtiny volajcch do t let od prvnho incidentu. Ve srovnn s poradnami pro obti trestnch in Blho kruhu bezpe vyhledv pomoc v souvislosti s domcm nsilm na DONA lince vce mu (tvo 13 % z celkovho potu volajcch). Bhem t let se na DONA linku dovolalo 1312 mu, z toho 693 mu hledalo pomoc a radu v souvislosti s domcm nsilm, z toho 341 bylo pmo ohroeno domcm nsilm.

235

12.3 Vsledky eten obt v Blm kruhu bezpe

Vletech 1999-2000 se uskutenilo v Blm kruhu bezpe dotaznkov eten mezi obmi domcho nsil (rtkov a Vitouov 1999). Vyplnn dosti obshlho dotaznku bylo zcela dobrovolnou zleitost. Hlavnm smyslem eten bylo zjistit co mon nejpesnj daje z R o: vskytu domcho nsil; konkrtnch jevovch strnkch domcho nsil; prbhu, dlce trvn a vvojov dynamice domcho nsil; pinch domcho nsil; zpsobech ochrany obt ped primrnm agresorem; hledm pomoci (kde obti hledaj pomoc, kam se obracej); eventulnch souvislostech domcho nsil s dvj traumatizac v dtstv i dospvm. K dispozici bylo 162 kompletn vyplnnch dotaznk. Toto slo se zdaleka nekryje s potem osob, kter vyhledaly pomoc v poradnch BKB kvli domcmu nsil ve sledovanm obdob. Dotaznk nebyl nabzen nap. obtem traumatizovanm a hospitalizovanm. dn z oslovench klient poraden BKB neodmtl monost dotaznk vyplnit. Klienti reagovali ochotn a byli motivovni dotaznk peliv a podle skutenosti vyplnit. Vnmali to jako konkrtn zpsob, jm mohou upozornit na paliv problm, a tak pispt ke zmn oficilnch postoj k domcmu nsil. Ze zskanch daj lze sestavit obraz o domcm nsil v R, kter neme bt reprezentativn, nicmn skt urit vodtka pro prci s lidmi, kte maj odvahu se obrtit na agentury poskytujc pomoc. Pokud jde o formu nsil, z pohledu obt dominuje jednoznan fyzick a psychick nsil, sexuln nsil nen tak ast. V jednotlivch incidentech je vdy zastoupeno fyzick napadn obti a souasn i jej psychick poniovn, zatmco k sexulnmu obtovn a vynucovn sexulnch aktivit dochz pouze" v polovin ppad. Vjimen se vyskytuj ist psychick podoby trm, ve kterch se agresor vdom zamuje na udlovn ryze emonch ran a der v podob poniovn, vyhroovn, vzbuzovn strachu, nesmyslnch pkaz i ostentativnho pehlen pocit partnerky nap. tm, e ped n zmrn hovo o svch zitcch a myslech, kter ji hluboce poniuj a zatlauj do zvisl a bezvchodn pozice. Samostatn, od ostatnch forem izolovan sexuln nsil na partnerkch je podle stvajcch zjitn a vpovd obt v R krajn ojedinl. eten potvrzuje pedpoklad, e domc nsil jde nap sociln demografickm spektrem - a je tedy nezvisl na materilnm zzem rodiny, vzdlm, profesi a vku partner, a dokonce i na typu partnerskho vztahu. 236

Nejvy vskyt domcho nsil byl registrovn mezi maneli. Ve srovnn s nm se propad vskyt nsilnch incident uvnit volnho partnerskho vztahu typu druh-druka zhruba na jednu tetinu. Jako pekvapiv lze hodnotit zjitn, e bval manel nepat mezi typick aktry projev domcho nsil. Konflikty mezi bvalmi maneli a tzv. vyrovnn t m zejm jinou podobu neli domc nsil. Dlouhotrvajc a eskalujc fyzick, psychick a sexuln toky proti bvalm manelskm partnerm jako reakce na rozvod jsou tedy v naich podmnkch spe vjimkou. V nkterch ppadech po rozvodu petrvv nsil, kter bylo mezi partnery i ped rozvodem. V takovch ppadech se d usoudit, e rozvod nic nevyeil (pravdpodobn proto, e bval manel jsou nuceni pokraovat ve spolenm bydlen). V eskch rodinch je typickm agresorem mu. Opan pozice, mu v roli obti domcho nsil, je podle zkuenost BKB ojedinlm ppadem (4%). Zajmav jsou rovn daje o dosaenm stupni vzdln tranch obt. V przkumu Blho kruhu bezpe doshlo pes 52 % tranch en alespo stedokolskho vzdln. To znamen, e domcm nsilm nejsou zdaleka posunovny pouze osoby, kterm chyb vzdln, urit rozhled a schopnosti se kvalifikovan uplatnit ve svt prce. Toto zjitn tak potvrzuje pedpoklad, e neexistuje typick ob domcho nsil a e je nesmrn tk se jevm domcho nsil brnit pouze privtn bez oficiln podpory sttnch a nesttnch instituc. Plat to i v ppad, kdy ob disponuje pro neprivtn oblasti ivota efektivnmi strategiemi - pestoe je nap. pracovn a spoleensky zdatn, me bt zcela naivn a bezbrann vi domcmu nsil. V tto souvislosti je nutn zmnit fenomn zachrnc. Tmto pracovnm nzvem oznaujeme osobyr kter pily hledat pomoc pro nkoho ze svho okol, kdo trp domcm nsilm, sm vak z rznch dvod poradnu nevyhledal. V roli zachrnc pichzej i mui, kte jsou svdky domcho nsil pchanho na ench. Obvykle jde o kolegy a kolegyn ze zamstnm, sousedky i dvj ptelkyn. Zachrnce znaj i v zahrani, tam je zjem mu o eliminaci nsil v rodinch cenn a jejich chu bt v tomto ohledu aktivn je vyuvna. Napklad v USA se zapojuj jako aktivist do rznch program prevence domcho nsil smujcch pedevm k musk populaci. Dalm typickm znakem domcho nsil v eskch rodinch je asistence dt. Pouze v 20 % vztah zakalench domcm nsilm z naeho eten nebyly svdkem domcho nsil dti. V 80 % ppad dti byly pmmi svdky nsilnch incident mezi rodii nebo byly s jejich nsledky konfrontovny mlky a pokradmu, nap. registrovaly tlesn zrann matky i vnmaly jej psychick problmy jako strach, sklenost, pekrucovn toho, co se stalo (teba kdy se ptaly po pvodu jejch zrann). Za hodn pozornosti lze rovn povaovat zjitn o dvoj tvi pachatel domcho nsil v eskch rodinch: 60 % dotzanch obt uvd, e jejich partner m dva vzorce chovn - laskav a ptelsk chovn, kter 237

prezentuje na veejnosti, a nsilncke chovn vi sv partnerce v privtnm prosted. Tento moment provaj obti jako vrazn komplikujc, asto bv zdrojem pocit domnl viny a blokuje ochotu i odvahu svit se se svm trpenm dal osob. Ob se toti obv, e j okol neuv. O dlouho trvajcm domcm nsil referuje shodn 162 klientek, kter vyplnily dotaznk. Incidenty obsahujc fyzick toky a psychick poniovn a zastraovan podle nich pronikly do partnerskho vztahu velmi zhy a jejich dlka je tm toton s trvnm spolenho souit. Prmrn dlka souit se pro n vzorek pohybuje kolem esti let. Poradnu BKB vyhledaly ovem v okamiku zlomu, kdy zskaly poci, e se jejich partner chov tak, jakoby je chtl zabt. Pesn tuto formulaci pouilo k charakterizovn stupn zavanho domcho nsil tm 62 % klientek. Tato zjitn potvrzuj veobecn znmou premisu, e domc nsii je specifick prv tm, e samo od sebe neustane, naopak m tendenci eskalovat V eskch podmnkch zejm plat, e tran osoba vyhledv pomoc az ve skuten krizovch situacch, v nich se ct ohroena na ivot. K tomuto pomrn pesimistickmu zjitn pispv pravdpodobn i skutenost, e domc nsil je u ns zatm jako problm podceovno, nehovo se o nm, a tud ani tran obti asto nevd, zda chovn partnera je vbec morln i prvn nepijateln a zda se vbec na domc nsil vztahuj njak sankce. Z pohledu obti to pak znamen, e je odkzna sama na sebe, nen snadn najt msto, kde by j pomohli. Uritou vjimku z tohoto typickho obrazu tvo eny vysokokolky s aktivnm ivotnm stylem, je se s poniovnm a fyzickm nsilm partnera vi sv osob setkaj nhle v podob prudkho incidentu, kter vnmaj jako nhl zlom ve vztahu. Dojde-li k rozvoji domcho nsil, tj. incidenty se opakuj a mra nsil se stupuje, vyhledvaj samy aktivn informace o tomto jevu i tam, kde by mohly konzultovat svj problm. Tato skupina klientek vyhledv podle zkuenost BKB pomoc ji v potench fzch domcho nsil. Statisticky vzato tvo ovem pouze malou st sledovanho vzorku (9 %). Do oblasti pin nsil m jedna dotaznkov poloka, kter je formulovna jako pm a oteven otzka pro ob. Zjiuj se tedy nzory obti na to, v em ona sama spatuje piny nsilnckych projev partnera. V przkumu je jako pina domcho nsil asto uvdno povahov zaloen partnera" - 31 % klientek uvedlo povahov rysy jako hlavn, urujc pinu domcho nsil. Dle se vyskytly jako subjektivn pedpokldan piny alkohol (44%), psychick porucha (30%) i neshody souvisejc s vedenm domcnosti (43 %). Je zajmav, e se laick nzory na piny domcho nsil prezentovan vzkumnm vzorkem zcela shoduj se souasnmi nzory odbornk. Osobnost, povahov zaloen jsou skuten povaovny za hlavn vysvtlujc piny chovn primrnho agresora ve scnch domcho nsil.

238

V dotaznku je tak formulovna poloka na zjiovn zpsob, kter pouv ob pro svoji obranu v situaci aktulnho npadem. Odpovdi lze charakterizovat jako znan rozpait. daje od klient jsou pomrn chud a vyKdzujc velk rozptyl. Pevauje 22 % obt domcho nsil, kter nezvolily dn pokus o obranu. tk zvolilo 17%. Pokus o pivolm policie jako obranu zkusilo 20%. Ostatn formy obrany jsou zastoupeny velmi mlo; jde nap. o kik, pl, prosby, ale tak tok. Zjitn vsledky lze interpretovat tak, e v eskch podmnkch obti domcho nsil spe tpou pi hlednvhodnch opaten k zajitn svho bezpe. Tyto daje potvrzuj bezradnost obti pi hledn innch strategi obrany ped primrnm agresorem. Ani v jednom ppad jsme nezaznamenali spontnn pokusy o vypracovn bezpenostn mapy a osobnho plnu pro zajitn vlastnho bezpe i bezpe ohroench dt. Prv tato strategie je pitom odbornky povaovna za zkladn kmen rozumnho een ivch ppad domcho nsil. Z uvedenho lze vyvodit zvr o nutnosti zlepit v esk republice informovanost o specifickch problmech zvldn domcho nsil jak laick, tak i odborn veejnosti. Zvltn draz je teba poloit na kompetence odborn veejnosti, tj. lka, psycholog, psychiatr, a v neposledn ad socilnch pracovnk. Mnohdy toti chyb i tmto pracovnkm specifick znalosti a dovednosti pro prci s lidmi, kte se stah obt domcho nsil. Mezi msta, kde obti domcho nsil v R nejastji vyhledvaj pomoc, pat pedevm lka (72 %) a policie (68 %). Na sociln pracovnice se obrtilo 40 % obt ze sledovanho vzorku. V dotaznku tazatel nezjiovali spokojenost obti s pomoc, kterou uveden msta poskytla. Znamen to mimo jin, e v eskch podmnkch prv policie, lkai a sociln pracovnci tvo jakousi vstupn brnu, pes kterou vystupuje domc nsil ze soukrom na veejnost, a proto by pedevm tito profesionlov mli bt vybaveni dovednostmi nutnmi pro zachzem s obmi domcho nsil. Vedle toho bude vhodn vybavit tyto profesionly informacemi o tom, kam lze ob domcho nsil odkzat pro dal odbornou pi. Tento kol mohou splnit i dobe naformulovan letky. Dotaznky pedkldan obtem domcho nsil v poradnch BKB se dotkly i hypotzy, kter pedpokld, e eny tran svmi partnery jsou zateny traumatizujcmi zkuenostmi z vlastnho dtstv. Ty pedstavuj siln hendikep do budoucnosti a zakldaj vy zranitelnost i v dosplosti. Zskan daje vsak tuto hypotzu ve zkoumanm vzorku nepotvrzuj - 27% dotzanch tranch obt uvedlo, e v prbhu dtstv bylo svdkem nsil ve sv nuklern rodin a 14 % bylo obt nsil ve sv rodin. Naopak 73 % respondent uvedlo, e v dtstv nebylo svdkem nsil, a 86 % nebylo obt, tzn. tuto zkuenost nem. Zajmav by jist bylo zkoumat tuto hypotzu i u primrnch agresor. Odpovdajc poloka vak nebyla do dotaznku pro obti domcho nsil zaazena. 239

Obti domcho nsil mimo rodinu zpravidla hledaj: radu, co v dan situaci dlat, jak zastavit nsil; fyzickou ochranu, zprostedkovn azylu; stanoven hranic, co je a co nen v souit normln; intervenci ad vetn policie s pihldnutm k jejich neinnosti; prvn informace potebn pro rozhodovn o tom, zda podat trestn oznmen nebo dost o rozvod, zda dat o pedbn rozhodnut orgny pe o dt, zda podat trestn oznmen. Pedevm vak hledaj dvru, porozumn a psychologickou podporu.

12.4 Principy prce s obmi domcho nsil

Pi vahch o adekvtn reakci na nsil v rodin by zjem obti a rodiny mel pevaovat. Zahranin prameny i poradensk praxe Blho kruhu bezpe potvrzuj zejmna u lehch forem nsil pn obti eit konflikt, avak nikoli bezpodmnen prostedky trestnho prva. Obti asto akcentuj pomoc msto trestu. Pro pomhajcho to znamen, e by ml upednostnit neformln zpsoby een konflikt a pomoc obtem domcho nsil. Mezi vhodnmi kroky je doporuena tak ochrana obt ped sekundrn viktimizac prostednictvm nesttnch organizac. Ve uveden Doporuen Vboru ministr Rady Evropy o domcm nsil postuluje jako opaten k pedchzem nsil v rodin t odborn kolen vech osob pichzejcch z titulu svho posln do kontaktu s obmi domcho nsil. Za douc povauje podporu organizac, jejich poslnm je pomoc obtem nsilnch situac v rodin vetn dostatenho mnostv azylovch zazen. Obti nsil a trn v rodin vyaduj praktickou i duevn podporu, kter je posl. Uvedme prvky takovhoto podprnho zsahu: 1. Materiln pomoc: bezpen bydlem'; pe o dt; pstup k veejnm slubm. 2. Psychickou podporu: rady (krtko- nebo dlouhodob); vdem' k rozhodnosti; schzky podporujc sebectu a sebedvru; kurzy o vchov dt; skupiny vzjemn podpory. 240

3. k*nviu pomoc, kter se tk: e ' H dti a jejich opatrovnictv; iidjetku; hnann podpory; sociln podpory.

Pomhajc profesionlov by mli mt na pamti, e ob dajc o pomoc se ct velmi asto zahanben, ponen, vystraen, nebo dokonce odpovdn za nsil, jeho se stala terem. Takov ob potebuje podporu, zamenou na obnoven nebo vybudovn jej vnitn sly. Potebuje bt znovu ujitna, e nen sama, e mnoho jinch en m podobn zitky a e to, co se stalo, na ni nevrh patn svtlo. Nakonec je douc, aby dola k pesvden, e nasiii nebyla jej chyba. Vznamnou podporu me pro ob pedstavovat dochzka do svpomocnch skupin nebo skupin osobnostnho rozvoje zench vycvienm profesionlem. zen skupina me podle pipravenho plnu pracovat s tmaty, o nich se d pedpokldat, e pro obti maj vznam. Tmito tmaty mohou bt sebehodnocen, sebeprovn, zdrav ivotn styl, zvldn domcho provozu, komunikace s partnerem, een konflikt v domcm souit, mon reakce na nsiln chovn partnera (vetn ppravy krizovho plnu na rychl odchod z domova pro ppad propuknut nezvladateln agresivity partnera), vchova dt apod. Zkladem komunikace s obmi domcho nsil mus bt pedpoklad, e nejsou odpovdn za nsil agresora. Pracovnci by mli povzbuzovat obti, aby se rozhodovaly samostatn. Prioritou je ovem vdy bezpenost obti. Pracovnci mohou pomoci tak, e obti budou nabzet k uven rzn monosti vychzejc pokud mono z pedstav obti o pijatelnch a nosnch eench situace. Pracovnci by obti nemli vnucovat dn vlastn hodno iy a rozhodnut ani by nemli odsuzovat ob za rozhodnut, kter uinila. Jestlie se advokti a jin profesionlov domnvaj, e ena pispv k nsil, aby z toho nco vytila, nsil tm pomhaj udrovat. K zsadnm doporuenm pro sociln prci s obt domcho nsil pat: vhodn komunikace; poskytnut informac (zejmna kontakty na policii, na specializovan telefonn linky, na organizace zabvajc se pomoc obtem, na azylov domy); odhad rizika dalch incident (tam, kde je vysok, vypracovat krizov plny); odhad zdravotnch rizik pro ob, ppadn jej dti (tam, kde jsou rizika vysok, ob s nimi seznmit); pesn a podrobn dokumentovn ppadu a pijatch opaten. Pokud ob chce vyeit problmy v rodin, je teba mt na pamti, e jde obvykle o chronick pote. Z psychologickho hlediska je een tto situace 241

velmi nron; ob mus elit nejen strachu z mon msty pachatele, ale i z reakce okol, je se mlokdy pikln na jej stranu. Jako vhodn se jev legislativn upravit trestn d, aby se dispozin prvo pokozenho (poskytnout i neposkytnout, ppadn vzt zpt souhlas s trestnm sthnm) nevztahovalo na mysln nsiln trestn iny s nsledkem tk jmy na zdrav. Ve naznaen prvn pravy jsou obsaeny v poslaneckm nvrhu zkona na ochranu ped domcm nsilm. Nedvn novela naeho trestnho zkona rozila monosti postihu pachatel domcho nsil zavedenm 215a (trm osoby ijc ve spolen obvanm dom nebo byt). Horn hranice trestn sankce - trest odnt svobody na ti roky - me bt zvena a na osm let v ppadech, kdy se pachatel dopout nsil zvl hrubm zpsobem, na vce lidech najednou nebo dlouhou dobu. eenm nsil v rodin se mus zabvat komplexn vce resort vldy, mezi kter pat zejmna ministerstva vnitra, spravedlnosti, prce a socilnch vc a ministerstvo zdravotnictv. V celm problmu je klovou otzkou pedchzen ppadm domcho nsil a kontrola domcho nsil, provdn celou spolenost. Klem k spn prevenci je interdisciplinrn spoluprce se zamenm na kvalitn prvn kontakt s ppadem domcho nsil. Pilotn projekt tto nov praxe byl oven Blm kruhem bezpe v Ostrav v letech 2003-2004 a je nyn penen do dalch mst a region v R. Klov role v tomto projektu pat Policii R a DONA centru, kter zizuje a provozuje Bl kruh bezpe. Velmi by pomohlo, kdyby se i v R rozvinul systm terapeutick prce s pachateli nsil, jeho by soudy mohly vyuvat jako alternativy k trestu odnt svobody. Takov projekt je nyn odstartovn Ministerstvem zdravotnictv R.

D Pomcka pro vasnou detekci domho nsil a kontakt s jeho obmi

, ,.,

Pi sv prci pichzte do kontaktu s mnoha lidmi - tm jist se mezi nimi najdou _ osoby, kter jsou obmi domcho nsil. Nsledujc doporuen by vm mohla pomoci vas rozpoznat ptomnost domcho nsil v jejich ivot a poslit vae dovednosti pi kontaktu s nimi. Rozpoznvn obt domcho nsil Obti domcho nsil vm vtinou samy od sebe sdl mlo informac o svm problmu. Promluv vak, jestlie jim budou kladeny jednoduch a pm otzky nekonfliktnm tnem a v dvryhodnm prosted. S obmi hovote bez ptomnosti jejich partner/partnerek. Nkdy je tk rozpoznat tranou osobu, jestlie nevyhled pomoc v akutn fzi po incidentu. Tran obti asto trp studem a pro vysvtlen pznak svch posttraumatickch projev a reakc mohou uvdt jin dvody. Maj tendenci mi-

242

nimalizovat, skutenost je zpravidla hor, ne uvdj. Muste se vslovn ptt po incidentech domcho nsil. Bute trpliv. Mnoho tranch osob potebuje pomal postup (drobn krky radji ne radikln een), akoli jejich situace je zl. B Psychologick" signly domcho nsil: - manipulace s realitou (laxnost, odmtn pomoci); - neschopnost ventilovat vztek; - disociace; - minimalizace nsil; - nauen bezmocnost, sebedestruktivn a sebeobviujc reakce; - plin ochota vyhovt druhm; - nauen pasivita. Ob ztrc vhled do budoucnosti. Proto se u n projevuj: - snen sebevdom; - zven drdivost; - erstv zitky spojen s rol obti. Zsady komunikace s obt domcho nsil a empatie, aktivn naslouchn, potvrzovn emoc; upmnost (problm domcho nsil je vdy sloit; sloitost a dal trapy nelze ped obt zamlovat); porozumn (dleit - nikdy nepodmiovat pomoc tm, e ob opust tyrana; ob mus vdt, e i po neastnm pokusu o zchranu vztahu bude pomhajcmi pracovnky akceptovna); zjiovn mry ohroen obti (nebezpenosti agresora); postupn pelaovn od minulosti k budoucnosti - stimulovn vnitnch sil obti, pstovn sebevdom a sebecty; obnovovn ivotnch iluz; zpracovn individulnho bezpenostnho plnu - jak se brnit proti domcmu , , nsil; >m podpora pi hledn navazujcch mst pomoci (nap. vysvtlit mon trestnprvn kroky, kroky pro een socilnch otzek). Doporuen pro veden rozhovoru Dleit otzky k rozpoznn domcho nsil: Jak se nyn ctte?" Co vs pimlo k vyhledn pomoci?" Jak se k vm partner/ka choval/a?" Co dlal/a? Co jste ctil/a?" Kdy to zaalo?" Jak to zaalo?" Jak jste se choval/a pi prvnm napaden?" pCp jste tehdy ctil/a? Co vs dnes nejvc trp?"

-^

Jsou dti tak ohroeny?Jak reaguj na domc nsil?" Jak te vidte v vztah? Co dl?" Jak vm meme pomoci? Co oekvte od ns?" Jak mme spolen monosti eit v problm?" V prbhu rozhovoru ob povzbuzujte. Budujte vzjemnou dvru, naslouchejte a neodsuzujte. Potvrte zkuenosti obti. Pracujte s budoucnost. O zmn situace mluvte jako o realit, avak navrhnte drobn kroky, ne generln zmnu. Udrujte dialog a rozvjejte ho, i kdy je to nkdy velmi tk, protoe ob zcela rezignuje. Pi rozhovoru zjiujte signly zvenho rizika, tedy to, zda agresor: - je dritelem steln zbran; - konzumuje alkohol nebo drogy; - vyhrouje zabitm; - napad i dti; - ji napadl i zakroujc policisty; - m sklony ke sldn i pronsledovn obti, v minulosti tak ji inil, kdy ped nm utekla nap. k ptelkyni nebo rodim.

Jsou-li ptomny dva nebo vce uvedench znak, je ohroen obti na zdrav a ivot velmi vn! Je na mst obrtit se na policii a doporuit ubytovn v azylovm dom. ij-li v rodin postien domcm nsilm dti, vdy upozornte orgn sociin-prvn ochrany dt! Jak vypracovat bezpenostn pln Jednoduchmi dotazy zjistit styl, povahu a okolnosti tok agresora. Dotzat se na monosti zajitn pomoci. Podle okolnost spolu s klientkou/klientem vytvoit sled jednoduchch krok. Myslet mimo vyjet koleje, kreativn! Ob mus vit v bezpenostn pln! Nkdy m vznamn bezpenostn inek i zdnliv malikost.

Smr poradcovy strategie pi vypracovn bezpenostnho plnu: Zjitnstupnohroen(rizikovosti domcho nsil) a sestaven bezpenostnho plnu (ochrana obti, evidence incident, informovn policie, lkae,...). Psychologick strnka vci (povzbuzen, startovn aktivity, obnova ivotnch iluz). Prvn strnka vci (nap. trestn oznmen na policii). Sociln-organizan strnka vci (Je teba nco zorganizovat? Je teba eit sociln otzky?...). Nezapomete zdraznit obti domcho nsil, aby evidovala a dokumentovala veker projevy nsil, jich se agresor dopustil: sta nap. vyhotovit psemnou zprvu s uvedenm popisu incidentu, msta, asu a data nebo podit fotografie, zvukov zznam, vyhledat lkae a uchovat lkaskou zprvu.

244

Jak odliit domc nsil od jinch typ rodinnch problm a kriz 1. Pmm dotazovnm- klov jsou dotazy na fyzick, psychick, sexuln a tak ekonomick nsil. (Co se dje, prvn a posledn ppad domcho nsil, nejhor ppad nsil, co se mn na agresi partnera, jak jste se choval/a p prvnm incidentu, poslednm incidentu, co bezprostedn pedchz toku, jak mte tsn po toku pote, bolesti, problmy, zrann, vyhledal/a jste oeten, pomoc kam jste se obrtil/a,...). 2. Pomoc nsledujcho odlien - diferencilndiagnostick kritria jsou t: a) Startr nsil - domc nsil nen vyprovokovan chovnm obti! Klov je otzka: Co pedchzelo incidentu?" b) Opakovn - domc nsil nen jednorzov akt. Je to proces, kter m start, vvoj a spje k njakm koncm. Zsadn mn povahu partnerskho vztahu. Klov otzky: Kdy to zaalo, jak dlouho to trv, co se dje nyn?" c) Pocit obti - ob domcho nsil m typick pocity, zejmna strach opakovn nsil. Klov otzky: Jak reagujete, na co myslte, jak se ctte?" 3. Dleit kritrium pro dal kroky: Lze - nelze spolupracovat s celou (ir) rodinou? Pijm - nepijm pachatel/ka odpovdnost?

Dobr een: Pachatel/ka pijm odpovdnost, chce se zmnit. ance na zachovn vztahu existuje. Na zchran dobrho ivota se mus podlet pachatel/ka i ob, ob strany mus upmn vit v npravu a zmnu. Jin een: Pachatel/kaje pro npravu ztracen/a, protoe odmt svou odpovdnost. Kl k een je pouze na stran obti. Ob mus sama dozrt k jedinmu ecmu rozhodnut - pln (fyzicky, ekonomicky i psychicky) opustit trajcho partnera/partnerku. Zvr Neposuzujte spch sv intervence podle aktivity klient. Jestlie se ob domcho nsil pokus opustit nsilnho partnera/partnerku, je velmi asto ohroena na zdrav -a ivot, a tak me trvat pomrn dlouho, ne se k tomuto kroku odhodl. Pro pomhajc pracovnky je znan frustrujc vidt, e klient/ka zstv v nsilnm vztahu. Avak tm, e jste klientm poskytli porozumn pro jejich situaci a nabdli dostupnou pomoc, uinili jste ve, co bylo mon.
Vydal Bl kruh bezpe v rmci projektu Interdisciplinrn pstup k een ppad domcho nsil v Ostrav realizovanho pod ztitou hejtmana Moravskoslezskho kraje a podporovanho spolenosti ' Philip Moms R, a. s., a Moravskoslezskm krajem.

245

a Bezpenostn pln pro obti domcho nsil

V rozhovoru s obt domcho nsil me pomhajc profesionl (na mst incidentu nebo ve sv kanceli) ob informovat o zkladnch bezpenostnch opatench. Ob vtinou dl sdl spolenou domcnost s nsilnm partnerem a situace je jinmi prostedky obtn eiteln. V ppad nhlho toku by ob mla pamatovat pedevm na sv zdrav a ivot. Bezpe obti je zkladnm pedpokladem budoucho een problmu. Pomhajc profesionl by ml obti domcho nsil poskytnout nsledujc informace a pouen: Nenechte se pi incidentu zavt v sti domu, kde nejsou okna ani dn vchod nebo kde se nachzej jakkoli mon zbran (nap. v kuchyni nebo koupeln). Pokud bydlte na venkov, vyhnte se stodole nebo dln, kde mohou bt uloeny rzn nstroje pouiteln k toku. Zapamatujte si nkter z dleitch telefonnch sel, jako jsou nonstop linka pro domc nsil, policie, regionln linka dvry nebo azylov dm. Naute sve dti pouvat telefon a zavolat policii, sousedy nebo nkoho jinho, kdo me rychle pomoci. Svte se ptelm nebo pbuznm, kterm dvujete, s tm, e jste doma napadna (napadn) - je dleit vytvoit si vlastn podprnou s, od n se vm dostane alespo krtkodob pomoci. Promyslete a naplnujte si nikov cesty ze vech dve a oken, vetn tch ve sklep a v hornch patrech - dokete pak lpe reagovat v situaci tsn. Promyslete si pijateln dvody, kvli kterm byste mohla (mohl) odejt bhem dne nebo v noci, ani to vyvol jet intenzivnj nsil (Musm nco donst sousedm." - Zapomnla jsem si taku venku v aut."). Hned po toku volejte policii nebo nkoho, komu vte. Pedem se rozhodnte, kam pjdete, a se dostane ven z bytu nebo z domu (zjistte si adresy mst v okol bydlit, kde maj oteveno nepetrit - policie, hasisk stanice, nemocnice, jin nonstop sluba i prodejna). Promyslete si, jak se tam dostanete (to je zejmna problm obt domcho nsil na venkov nebo na samotch) - snate se vdy mt u sebe penze nebo jzdenky. Pokud mte auto, bude dobr se ujistit, e je vdy pojzdn. Tak kolo je uiten udrovat v dobrm stavu. V ppad tku s dtmi by korek ml bt na dostupnm mst. Domluvte se s pteli nebo se sousedy na znamen, kter bude signalizovat, e potebujete pomoc (mete zavolat z okna nebo zvednout telefon a ct: Dola mi kva..." nebo Hrozn m bol hlava..." i M jet ten erven tek, co jsem ti pjila?"). Pokud ptelm domluven heslo zatelefonujete, budou volat policii; a stejn budou postupovat soused, kte usly nco, co by mohlo bt znamenm probhajcho napaden, kik nebo pl dt, zvuky nsil jako rozbjen nbytku nebo skla apod. Zabalte si pohotovostn taku s penzi, obleenm a dleitmi dokumenty. Uschovejte si drobn na telefon, kle od auta i od domu a dostatek penz (nejlpe na mst mimo dm, kde se k nim mete rychle dostat). V nouzov situaci budete mon muset odejt bez penenky nebo kabelky, kde si vtina lid ne-

246

chv penze, kreditn karty a kle. Zvate, zda si taku neuschovte u souseda nebo v kufru auta. Pokud jste v dchodovm vku nebo je njak omezena vae pohyblivost, promyslete si, kter mstnost v dom je pro vs nejbezpenj. Pokud mte mal dti, je mon, e nebudete schopna (schopen) utci s nimi. V takovm ppad se co nejdve vrate s policistou a vyzvednte je. Nejene mohou bt v nebezpe napaden, ale nsilnk se me rozhodnout, zeje pouije jako rukojm. Dti by mly vdt, kde je v byt nebo v dom bezpen msto pokoj, kter lze zamknout - a jak utci k sousedm, pokud by potebovaly pomoc nebo chtly zavolat pomoc. Mly by vdt, e jejich kolem je zstat v bezpe, a ne brnit a chrnit ob. Mohly by pitom bt zranny. Pi nhlm odchodu z domova si vezmte s sebou: a svj prkaz totonosti a rodn listy dt; prkaz o nemocenskm pojitn pro sebe a dti; * doklady o svm vztahu k bytu - njemn smlouvu aj., ppadn adresu pronajmatele; pracovn smlouvu / rozhodnut o dchodu / rozhodnut pracovnho adu / rozhodnut socilnch ad; a rozhodnut o sven dt do pe; doklady potebn pro pstup k bankovnmu tu; lky, brle, lkask pedpisy a vci denn poteby pro sebe a dti (obleen, hygienick poteby, hraky); policejn zznamy o dvjch oznmench; svj telefonn adres. Uschovejte jakkoli dkazy o fyzickm nsil (roztrhan obleen, fotografie modin a porann apod.). Pokud dojde ke zrann, vyhledejte lkae, oznamte mu, co se vm stalo, a podejte ho o zadokumentovn vaich zrann.
Bl krvh bezpe

LITERATURA Doporuen literatura

Bock, M., Bhm, A. (1997): Kriminologie. 5. Aufl. H. C. Beck, Mnchen. rtkov, L., Vitouov, P. (1999): Pomoc obtem domcho nsil. Bl kruh bezpe, Praha. Sherman, L.W., Schmidt, J. D., Rogan, D. P. (1992): Policing domestic violence. Experiments and dilemmas. Holt and Winston, New York.

Pouit literatura
Berry, D. B. (2000): The domestic violence sourcebook. Lowell House, New York. rtkov, L. (2001): Obti domcho nsil. Psychologie dnes 7, . 1, s. 14-16. rtkov, L. (2002): Nkter vzkumy a teorie domcho nsil. Tiskov servis odboru prevence kriminality MV R, Praha. rtkov, L., Frankov, Z. (2002): Domc nsil - esk republika 2001. Zprva o stavu lidskch prv, esk helsinsk vbor. Domc nsil - pstup k een problmu ve vybranch evropskch zemch (2002). Studie, Bl kruh bezpe, Praha. Domc nsil - zleitost nikoli soukrom 1997. Sbornk z mezinrodn konference Koordinanho kruhu prevence nsil na ench, Praha. Hess, A. K., Weiner, I. B. (eds.) - (1998): Handbook of forensic psychology. J.Wiliey a Sons, New York. Hestermann, T. (2001): Ende des Faustrechts in Sicht. Deutsche Polizei, . 1, s. 6-11. Hoffmann, S. (1997): Festnahmen als polizeiliche Massnahme gegen Partnergewalt? In: Gewalt in der Familie. Texte Nr. 10. Feltes, Th. (ed.) Villingern-Schwenningen. Kottmann, H., Feltes, T. (1999): Gewalt in der Familie. Kriminalistik, . 11, s. 706-711. Moft, T. E., Krueger, R. F., et al. (2000): Partner abuse and general crime: How are they the same? How are they different? Criminology, Vol. 38, Nr. 1, s. 199-233. Steiner, S. (2000): Polizeiliche Bekmpfungsstrategien bei Gewalt in der Familie. Kriminalistik, . 3, s. 201-205. Van Dijk, T., et al. (1998): A national study of the nature, size and effects of domestic violence in the Netherlands. European Journal on Criminal Policy and Research 6, .l,s.7-35. Vitouov, P. (1999): Domc nsil - nkolik posteh k situaci obt. Lidsk prva, asopis HV, ro. 1, . 1. Vitouov, P.: Znaky a tendence domcho nsil v R. Aktualizace dotaznkovho eten od dubna 1999 do nora 2001. Tiskov servis Odboru prevence kriminality MV R, Praha. Vitouov, P., Frankov, Z. (2000): Postaven obt domcho nsil v nejirch prvnch c procesnch souvislostech. Analza vypracovan pro MV R, Praha.

248

asopisy
Zpravodaj Blho kruhu bezpe

Poradny a pracovit Blho kruhu bezpe v esk republice

Centrla Blho kruhu bezpe tel.: 257 317 110 fax: 251 512 299 e-mail: bkb@volny.cz
DONA linka

DONA Centrum Ostrava

linka pro obti domcho nsil nepetrit provoz tel.: 251 511 313
Brno

poradna pro obti domcho nsil pondl a ptek: 8-14 hodin tvrtek: 14-20 hodin 28 jna 124 702 00 Ostrava tel.: 597 489 207 e-mail: donacentrum@qnick.cz Pardubice Pospilovo nm. 1693 530 03 Pardubice 3 kad ter: 17-19 hodin tel.: 466 265 264 Plze v budovo Prvnick fakulty ZU Americk ulice 42 301 35 Plze kad ter: 16-18 hodin teiyfax: 377 637 695 Praha Dukova 20 150 00 Praha 5 ter a tvrtek: 17-20 hodin tel.: 257 317 100

Slovinsk 41 612 00 Brno-Krlovo Pole kad ter: 17-19.30 hodin tel/fax: 541 218 122
Olomouc

Kateinsk 8 772 00 Olomouc kad ter: 16-18 hodin tel.:-585 423 857 Ostrava v Dom kultury 28. jna 124 702 00 Ostrava kad ter: 16-18 hodin teL/fax: 597 489 204

249

Kapitola 13

Sociln prce s enami, kter poskytuj placen sexuln sluby

Hana Malinov

Zeny poskytujc placen sexuln sluby je mon nalzt prakticky ve vech vrstvacn spolenosti. Pslunice nejnich vrstev, v anglosask terminologii nazvan pytel blech", jsou eny bez domova, mladistv i star poulin prostitutky Elitu v prostituci pedstavuj nap. spolenice tch skuten bohatch", elegantn vypadajc a vzdlan eny, do kterch by to nikdo neekl".

13.1 Charakteristiky en, kter poskytuj sexuln sluby

I kdy existuj eny, kter jsou schopny se prostituc uivit i ve vku nad 50 let, hlavn statistick charakteristiky cel skupiny jako prmrn vk jsou neprosn diktovny poptvkou po sexulnch slubch. V nsledujcm textu vyuvme data, kter shromaujeme o vyetovanch klientkch obanskho sdruen Rozko bez rizika (R-R), dle data z internch eten provdnch tmem pracovnk tto organizace (viz t Zikmundov 2003 - dle probhajc eten, Tmov 2003) a vsledky vlastnho pozorovn i rozhovor v ternu Vkov prmr se ji po lta pohybuje mezi 23-24 roky. Vy a ni vkov skupiny (pod 18 let a nad 40 let) najdeme spe u en nabzejcch se na ulici V nonch i erotickch klubech jsou nejvce zamstnvny eny 251

a dvky kolem 22 let; pokud se zde vyskytuj star" eny (od 25 let ve), jsou to hlavn cizinky. Mlad dvky jsou pi poskytovn sexulnch slueb vystaveny mnohem vtmu riziku ne dospl eny, a to jak po fyziologick strnce (jejich organismus je promiskuitou, tj. vtm potem rznch sexulnch partner, vce destruovn), tak po strnce psychologick - mlad dvky jsou snadnji ovlivniteln, pstupnj k rizikovmu chovm. Dsledkem je statisticky vznamn vy vskyt zvanch sexulnch onemocnn prv ve vkov skupin do 21 let. Na druh stran mladistv nevinn" vzhled, neprofesionalita, a tud i vt manipulovatelnost svdj zkaznky k nechrnnmu sexu prv s mladistvmi a velmi mladmi prostitutkami. Labilita a nezdrenlivost se mj. projevuj i v jejich pstupu k drogm. Od orlnho uvn rychle pechzej na intravenzni aplikaci nebo vol levn, v libovolnm mnostv dostupn drogy (nap. toluen). Jakmile se na naem pracoviti objev andlsky vypadajc velmi mlad blondna, tko se brnme pedtue, e pjde o komplikovan ppad. Me jt o neprofesionlni pedsudek, ten se vak vtinou potvrd. V pojzdn ambulanci jsme vyetovali devatenctiletou dvku, kter bhem odbru krve tm neodtrhla od nosu kapesnk naputn toluenem. Personl byl tm ommen ji bhem tohoto nedlouhho zdravotnickho konu. Vsledkem vyeten bylo zjitn ady zvanch onemocnn: hepatitdy B a C, kapavky a syfilidy. Problmem mladistvch je, e zvislosti - a u na alkoholu, i na drogch - se u nich vytvej za krat obdob a zapoutj mnohem hlub koeny ne u dosplch. Intoxikace je pro n douc stav, nikoli problm. Podobn je tomu s prostituc. Najednou se stanou stedem pozornosti, maj moc, maj pemze, ale nemaj jasnou pedstavu o tom, jakm rizikm se vystavuj. Specifickou podskupinu v rmci mlad vkov skupiny tvo mlad dospl. Spolenost i vlastn rodina si vydechnou, e u m dvka adolescenci (resp. povinnost ze strany rodi nebo spolenosti se o ni starat) za sebou - a te jdi a dlej si, co chce. A ona dl i to, co nechce, k emu je prost pinucena. Americk badatel G. M. Caplan (1984) upozoruje na fakt, e prostitutkami se v mnoha ppadech stvaj dvky, kter odely z domova, mnoh z nich z domova dokonce utekly, jin byly z domova prost vyhozeny {runaways, throwaways). Prostitutky star 23 let bvaj ve sv prci vtinou opatrnj a profesionlnj. Mnoh z nich pily bhem svho psoben do kontaktu s tmy streetworker, i dokonce navtvily nae centrum nebo jin zdravotnick zazen. Zde se jim dostalo nejen vyeten, ale byly jim poskytnuty potebn informace (nap. informan brourka Ahoj u ns opakovan vydvna obanskm sdruenm R-R) a prostedky prevence (kondomy a lubrikan gely). astji tak maj stlho partnera a vlastn dti. 252

Motivace k prostitunmu chovn

Motivace k provozovn prostituce jsou v podstat trojho druhu.

Motivace vnjm tlakem

ena je do nabzen sexulnch slueb vmanipulovna okolnostmi a okolm. Do tto skupiny je mon zaadit dvky, kter opustily dtsk domov a v podstat nemaj kam jt. Jedin, kdo na takovou dvku v nkterch ppadech ek, vlastn rodina, ji v extrmnm ppad jako pannu prod nmeckmu zkaznkovi za ptinsobnou cenu. Zatmco do svch 18 let byla bedliv steena a opatrovna jej bezhonnost, najednou se nikdo nepodivuje nad tm, e m deset zkaznk denn. Mnoh chovanky utkaly u z dtskho domova a prostituovaly se. V oblasti Teplic, Dub a Chomutova tvo podle naich zjitn tetinu prostitutek na ulici i silnici holky z dcku". Stle vce en v na spolenosti pebr roli jedinho ivitele, a to nejen vlastnho partnera a dt, ale astokrt i ir rodiny. Zvl v romskch komunitch me bt atraktivita mladch en vyuvna k finannmu zajitn blzkch lid. Setkvme se~s ppady, kdy jedna ena m ti a pt pask. ivobyt si obstarvaj prostituc i eny, kter se rozvedly, nemaj prostedky a nemaj monost vydlvat dostatek penz na to, aby zajistily dti a platily byt. Vznamn vliv na souasn chovn m u mladch en i situace v pvodn rodin. Chudoba, hrub chovn, poniovn, nsil a nedostatek pracovnch pleitost v mst bydlit zpsobuj, e vstup do prostituce je pociovn jako leva. Jist nepjemnosti spojen s prostituc (nsil, poniovn a urky) nejsou pro tyto dvky nim, co by z dvjho ivota neznaly. I kdy zdaleka nedisponuj vemi penzi, kter si vydlaly, maj to, co potebuj: cigarety (80% nmi zkoumanch klientek uvedlo, e kou), jdlo a pit (pes 60% uvedlo, e pije alkoholick npoje) a mdn obleen. A samozejm maj kde spt, i kdy mstem k odpoinku je asto pokoj, kde zrove provozuj sexuln sluby (klubov prostitutky), nebo lonici" sdlej s nkolika dalmi dvkami (poulin prostitutky). Trp pedevm nedostatkem soukrom, nebo prostor, kde pobvaj, je neustle kontrolovn pasky i majiteli nonch klub. Ty zajm, zda eny neukrvaj ulit" penze, perky a jin drky i drogy. Soukrom vak vtinou nemly ani doma, ani v dtskm domov.

Motivace vlastn potebou

Mezi prostitutkami existuje podskupina en, kter do prostituce vstoupily kvli sklonu k promiskuitnmu chovn a tento zpsob prce je pro n do jist mry konkem. Vce ne polovina nmi zkoumanch en pipustila, e

253

se j stv, e pi sexulnm styku se zkaznkem pociuje vzruen, i dokonce zaije orgasmus, i kdy v menin ppad. Stav vzruen spe zvis na pitalivosti zkaznka ne na vlastn sexuln apetenci eny. Jen mal procento nmi sledovanch en uvedlo, zeje vzrueno vdy, resp. tm vdy, a e tak vdy, resp. tm vdy doshne se zkaznkem orgasmu. Vstupu tchto en do svta prostituce vtinou pedchz vaha Pro si za to nevzt penze?" a spoutcm mechanismem bv setkn s nkm, kdo je do prostituce uvede. Ani v tomto ppad nen jednoduch pekonat osiych a strach a podat pedem o zaplacen za sexuln styk. Postoj erstv" prostitutky k sob sam i postoj veejnosti k n se tm okamikem prost zmn. Pestoe ani pedtm nebyla odmtav, od chvle, kdy se jednoznan definuje jako prostitutka, u je okolm posuzovna jinak.

Motivace racionln rozvahou

Tet cestu charakterizuje racionln vaha konc zvrem, e sex je prce a e lze takto vydlat pomrn dost penz, a navc je to mnohem svobodnj i nezvislej zamstnm ne jin profese. K tomuto rozhodnut dospvaj eny a dvky, kter si chtj vydlat penze a vyhovuj jim i jin atributy prostituce: prce v nonch hodinch - z tohoto pohledu me bt prostituce zajmav pro matky malch dt, nebo mohou bt pes den s nimi, resp. klimbat vedle nich, a v noci se vnovat sexuln prci (40 % naich klientek jsou matky dt, ale jen pouh polovina z nich m dti ve vlastn pi); monost pracovat jen nkter dny v tdnu - tto monosti vyuvaj mimo jin i studentky (jeden majitel klubu se nm chlubil, jakch studijnch vsledk jeho zamstnankyn dosahuj); monost oddlovat svt prce od osobnho ivota - obzvl snadn to bv pro homosexuln orientovan prostitutky, pro kter je sex s mui prac a lska s enou stoj mimo prci, a teprve ta napluje jejich emon ivot (tvrtina nmi dotazovanch en uvedla, e m i mla sexuln kontakty se enami v osobnm ivot). Tyto eny nemaj morln konflikty, nezamilovvaj se do zkaznk. Heterosexuln eny s tmto pstupem k provozovn prostituce (sex je prce) nemvaj bhem ivota pli mnoho osobnch partner a jejich sexuln ivot mimo svt prostituce je podobn jako u bn populace. Profesionln pstup k provozovn prostituce bv ze zdravotnho hlediska nejmn rizikov, ale mv jin skal. Mezi nejvt pat windfall effect (tendence dlit se o zdroje, kter jsme zskali nhodn - Bakal 2003). Propadne mu mnoho spnch a nezvislch prostitutek, kdy zanou disponovat pro n dosud nebvalm mnostvm penz. Platilo to zejmna v dob potenho

254

boomu prostituce u ns, kdy se otevely hranice a koruna jet nesrovnala krok se zpadn mnou. Sexuln trh tehdy tm pln ovldly eny z bvalho vchodnho bloku a zkaznci - ponejvce ze zpadn Evropy - platili ve valutch.
Najednou jsem mohla vechne a mla jsem na vechno Kad chtl tu mladou malou Cikneku. Jet mi nebylo 18, a tak m cnik schovval do pbornku." - Zvala jsem Kamardy, kamardky, ale i lidi, kter jsem ani moc neznala. Najednou jsem to byla j, kdo platil za vechny."

I vzdlan krsn mlad dvky se nkdy ocitaj v situaci, kdy provozovn prostituce povauj za schdn, doasn a provizorn een. Potebuj nutn penze, sexuln sluby mohou nabzet tam, kde je to vnosn (escort service ili dojdn k zkaznkm, navtvovan non kluby). Do stavu relativn nouzp se dvky dostvaj bhem studia, kdy jejich vrstevnci s nim vzdlnm j vydlvaj, a asto ne mlo. Nkdy si prostituc chtj vydlat na stucuum, njak kurz i jinou formu vzdlvn. Spolenost akcentuje spotebu, inzeruje jej pjemn strnky a ivot v odkn se zd spoleenskm anachronismem. Poskytovn sexulnch slueb m oproti jinm formm brigd" dv nesporn vhody -je finann lukrativn, nebo v krtkm asovm seku umouje zskat dostatek penz, a je flexibiln, tj. dv provozovatelce prostor disponovat vlastnmi asovmi monostmi. Po skonen studia absolventka hled zamstnm, potebuje nkde bydlet a chce u konen zat t", ppadn se pokou vytvoit si hmotn pedpoklady pro samostatnou podnikatelskou innost. Nezdka se vak stane, e ena poct vn zdravotn i psychick nsledky svho zpsobu ivota. Nkter eny pak od svch pvodnch zmr upoutj. Prostituce je dostane do jinho svta - penze pro n ztrcej svou hodnotu, nebo se naopak stanou jedinou hodnotou, kter je zajm. A dky tomu zmna - pinejc nutnost penze vydlvat pracnji a rozumn s nimi hospodait - pestv bt pitaliv. Zdaleka ne vechny skupiny en vydlvajcch penze prostituc mohou disponovat vemi svmi pjmy. Za nejlep dosaitelnou rove participace na vlastnm pjmu lze dnes u ns povaovat stav, kdy poskytovatelce zstv polovina z stky, kterou zkaznk za sexuln slubu zaplatil. U poulinch prostitutek je tato stka vtinou mnohem ni- kolem 20 %. Situace cizinek bv jet hor.

13.2 Spolenost a prostituce

Kdo m chu a penze, me si v esk republice sex koupit. Skutenost, e existuje monost koupit si sexuln slubu, vymezuje prostituci jako sociln jev. I v oblasti prostituce se uplatuje ekonomick zkon nabdky a poptvky. 255

Po boomu prostituce u ns v dob ped koncem tiscilet dolo k jejmu tlumu. Men kluby, lemujc nae hranice, postupn omezovaly poet pracovnic. Po zplavch v roce 2002, po uzaven nkterch hraninch pechod a v souvislosti s ekonomickou reces (v sousednch zemch i u ns) byla ada klub nucena svou innost ukonit. Hledaly se nov zpsoby, jak pilkat zkaznky. Tak jako u ns byly mal obchdky ve stejn dob vytlaovny supermarkety, v nich je k dostn vechno, mal kluby byly nahrazovny velkmi podniky. V jednom takovm sexmarketu" je zamstnno a sto padest pracovnic. O zkaznky nem nouze, kad tu najde, co hled. Nevedou se zde an rozhovory, nen tu intimn prosted - zkaznk m prohlet, vybrat a hlavn kupovat. Spolenost tedy na jedn stran prostituci toleruje a stav se k ni tm jako k jakmukoli jinmu druhu podnikm. Na druh stran se spolenost boj en sexuln penosnch nemoc, pokukuje po pjmech, je by pineslo zdaovm prostituce, a tou zavst do prostituce podek". K enm, kter se prostituc iv, existuj ve spolenosti velmi rzn postoje: v extrmech jsou na jedn stran povaovny za obti, je by mly bt zacnraovny (ped svmi rodinami, ped pasky, ped svmi zvrcenmi skiony"), na druh stran je snaha jejich chovn kriminalizovat a zakazovat.

Sexuln penosn infekce a jejich prevence

I kdy se prostituce podl na en pohlavn penosnch infekc (PPI) mnohem mn, ne se bn pedpokld (podle daj stavu pro zdravotnick informace a statistiky MZ R je podl prostituce okolo 10%), nejde o jev zanedbateln, zvl z toho dvodu, e asto jde o velmi zvan onemocnn. Vrazn podl m na relativn pznivm stavu v esk republice jak primrn, tak hlavn sekundrn prevence, zamen na skupinu sexulnch pracovnic. Obecn lze prevenci PPI ze zdravotnickho hlediska vst dvma zpsoby: jednak zabrnit viru nebo bakterii, tj. obecn choroboplodnmu zrodku, aby se dostal do lidskho tla; jednak zlepovat fungovn imunitnho systmu. Ob metody se navzjem dopluj a prolnaj. Prvn zpsob pedpokld vytvoen takov bariry, kter by zabrnila prniku infekce do tla. V ppad PPI je touto barirou dodrovn zsad bezpenho, resp. bezpenjho sexu. innou metodou pro en zsad ' bezpenho sexu mezi prostitutkami je ternn sociln prce - streetwork. A ji na ulici, na okraji silnice i v klubu je teba distribuovat mezi sexuln pracovnice informace (brourky o bezpenm sexu) a prostedky prevence (kondomy a lubrikanty). Sdruen Rozko bez rizika opakovan vydalo v esti jazykovch verzch pvodn nizozemskou brourku Sex and Work, esky ji zmiovan titul Ahoj u ns a vlastn letk Kdo se me nakazit?, 256

dal materily lze zskat ze Sttnho zdravotnho stavu i v hygienickch stanicch. Kondom je mechanick barirov antikoncepce, kter zabrauje pmmu styku sliznic (a ji st, anln sliznice i pohlavnch orgn) a proniknut muskho semene jako zdroje infekce do organismu jin osoby, stejn jako proniknut vaginlnho sekretu sliznici penisu do organismu mue. LubriKan gel zabrauje protren kondomu hlavn v ppadech, kdy nedochz k pirozenmu zvlhen pochvy (nedostaten sexuln vzruen), nebo pi anlnm sexulnm styku. Druhm zpsobem je zlepovn obranyschopnosti organismu. Je nepocn>bn, e zdrav organismus lpe odolv infekcm. Krom obecnch metod pispvajcch k celkovmu ozdravn organismu (otuovan, zdrav viva, dostaten psun vitamin apod.) m pro prevenci HIV/AIDS specifick a nezastupiteln vznam diagnza a lba jinch sexuln penosnch chorob. Pohlavn choroby usnaduj viru HIV vstup do tla dvojm zpsobem: oslabuj imunitn systm a zrove pokozuj sliznice orgn sexulnho kontaktu (to mohou bt nejen pohlavn orgny, ale i sta i anlm otvor). Nejzkenj chorobou je v tomto smru syfilis. Vysok horeky lovka vysiluj, syfilitick ved vyskytujc se obvykle na pohlavnch orgnech pedstavuje brnu pro vstup viru do chorobou oslabenho tla. U lovka trpcho syfilidou je pravdpodobnost penosu viru HIV a 5OOkrt vy. I drobn pokozen sliznice, zpsoben bnmi a vcelku banlnmi infekcemi, vak usnaduj viru HIV proniknout do organismu. Diagnza a lba sexuln penosnch chorob jsou proto nezbytnou soust prevence HIV. Proti prevenci se nkdy namt, e kad je svho osudu strjcem. lid vd, e by bylo dobr t v pevnm monogamnm svazku, ale ne vdy a ne vichni v nm ij. Prevence s tm mus potat, mus nabdat lidi, aby dodrovali zsady bezpenho sexu v ppadech, kdy stlho partnera nemaj a hiedaj ho, nebo se ho chystaj (by jen na chvli) opustit. Zvl efektivn je samozejm prevence mezi osobami poskytujcmi placen sexuln sluby, kter vyboen ze sexulnho stereotypu enatm i jinak zadanm mum rdy za platu umon. Zadan" mui tvo a 90 % zkaznk prostitutek. Kad z nich m v prmru 10 zkaznk tdn. Ony o sob samozejm tvrd, e kondom pouvaj vdy (91 % nmi zkoumanch), ale vce ne polovina (53 %) jich uvedla, e-zn kolegyni, kter kondom nepouv. Navc kondom se obas protrhne (to uvedlo 80 % dotzanch), proto je v zjmu klientely i cel spolenosti, aby tyto eny byly zdrav. Ron nklady na lbu, resp. udrovn stabilizovanho stavu HFV pozitivnho pacienta stoj v prmru okolo jednoho milionu korun. Nklady na ron provoz obanskho sdruen Rozko bez rizika se pohybuj okolo dvou milion, a pitom jeho tm sta ron kontaktovat pes ti tisce klientek a vyetit na sexuln penosn choroby a AIDS vce ne tiscovku. 257

Vsledky prevence nepichzej ze dne na den, nkdy ani z roku na rok, ale deset let preventivn innosti je v R znt. Na potku devadestch let jsme byli v potu infikovanch HIV na stejn rovni s Ukrajinou. Na konci roku 2004 u ns bylo diagnostikovno podle daj Nrodn referenn laboratoe pro AIDS celkem 953 ppad HIV pozitivity (z toho 737 ech a 216 cizinc). Dle daj Svtov zdravotnick organizace ilo v roce 2004 na Ukrajin vce ne pl milionu HIV pozitivnch. Zatmco mezi prostitutkami u ns je 0,2 a 0,5 % HIV pozitivnch, v nkterch oblastech na Ukrajin tvo HIV pozitivn prostitutky tetinu ulinch sexrabotnikov" (Donck oblastn spolenost... 2000, 2002).

Zdaovn pjm z prostituce

Tato otzka na prvn pohled se sociln prac nesouvis. Pokud by vak byla prostituce zdanna, je teba uvaovat o tom, zda m bt daov poradenstv poskytovan prostitutkm povaovno za sociln slubu. Daov poradenstv uren prostitutkm je nap. soust sociln prce nevldn organizace Aspasie, kter psob v enev. A u v oblasti prostituce obh jakkoli mnostv penz, finann stky, je zstanou provozovatelkm prostituce, jsou mnohem men. A stka, kterou by byly ochotny i vbec mohly piznat ke zdann, by tvoila jet men dl z prostedk, je jsou v tomto sektoru" za sexuln sluby vydvny a pijmny. Je teba potat i s tm, e ochota prostitutek platit dan nebude vysok. ada z nich bere sv povoln jako uritou kivdu. Souasn nevid jinou monost, jak se ivit. Mnoh z en ani dost dobe nechpou logiku zdaovn. Kdy se pece jen o jaksi rmcov odhad objemu dan z prostituce pokusme a vyjdeme z velmi hrubho vpotu (Doleal 2003) tak, e vynsobme poet prostituci se vnujcch osob u ns prmrnou velikost dan osob samostatn vdlen innch, dospjeme k stce, o n se domnvm, e by jen st pokryla nklady spojen s jejm vymhnm a zajiovnm slueb, kter by s placenm dan vznikly. Napklad v Rakousku dan z prostituce nesta pokrt ani nklady na povinn venerologick vyeten, na n maj bezplatn nrok pltkyn dan (Malinov 1994). Jin situace je nap. ve vdsku, kde nejsou sthny prostitutky, ale jejich zkaznci. Placenm dan se sna prostitutky ve vdsku tuto situaci zvrtit a dekriminalizovat sv zkaznky. (Associated Press 15.4.2003) Legalizace prostituce ukzala sv velmi problematick a citliv msta. Stt jako pask" vystupoval v ppadu 251et Nmky, veden na adu prce vce ne rok. ad prce j nabdl zamstnn v nevstinci, a kdy je odmtla, odebral j sociln dvky (www.novinky.cz, 1. nora 2005). 258

13.3 Strategie a cle sociln prce s prostitutkami

Do potku devadestch let minulho stolet byl postoj sttnch orgn k prostituci v naem stt pevn represivn. Prostituce se pedevm potrala uplatovnm paragrafu 203 trestnho zkona (o pivnictv), sledoval se zdravotn stav prostitutek (as od asu byly nsilm pedvedeny k vyeten na venerologickou ambulanci). Terapeutick a preventivn rozmr mla snad jen prce s mladistvmi a nezletilmi. Oteven hranic odstartovalo boom prostituce u ns, ovem zrove se k nm zaala pibliovat i hrozba AIDS. Migrace obyvatel epidemii urychlovala. Hlavnmi cestami en infekce byly a stle jsou sexuln styk a nitroiln aplikace drog. Prvn skupinu, kter byla HIV nejvce postiena, pedstavovali homosexulov, resp. homosexuln prostituti. Co se tk drogov politiky, stoj za zmnku doporuen N. Tmov adresovan tm, kdo u ns s rizikovmi skupinami zanali pracovat: Drogm se neubrnte, ale s AIDS se d nco dlat!" (MUDr. Nina Tmov je esk lkaka psobc ve vcarsku, kde zaloila spolu s dalmi pznivci esko-slovensko-vcarskou zdravotnickou spolenost, a s dr. Janem Nmekem byla prvn, kdo vznamn finann a morln podpoili obansk sdruen Rozko bez rizika.) Sociln prce s clem prevence HIV se u ns zamila na ti nejrizikovj skupiny: na uivatele drog, homosexuly a prostitutky. Prostitutky jsou povaovny svm okolm za nevysychajc zdroj penz. Tch, kterm mus platit i je jinak podporovat, je vak cel ada, nevyjmaje ani ty, kdo je neustle atakuj nabdkou drog. I sociln pracovnk po nich nco d: aby dodrovaly zsady bezpenho sexu, aby se as od asu dostavily na lkask vyeten nebo se eventuln pily se svmi problmy poradit do stediska, aby se dostavily na sjednanou schzku, nastoupily odvykac lbu apod. Aby sociln pracovnk vbec upoutal jejich pozornost, je dobr klientkm dt zdarma nco, co m pro n vznam. Bt zdrav je jednou ze zkladnch lidskch hodnot - proto jsou preventivn materily pedvan v prbhu poulin sociln prce pijmny vtinou kladn, i kdy ne zdaleka vdy a vude (na parkoviti v Rudn jsme nalezli nai brourku Ahoj u ns v odpadkovm koi, ale bylo to poprv). V sociln prci s prostituujcmi se osobami lze vymezit dva zkladn pstupy: zmrovn kod (harm reduction) a resocializaci.

Zmrovn kod
Bezesporu nejefektivnj a spolenost nejvce dan jsou postupy zmrovn negativnch dsledk prostituce. Zahrnujeme do nich: 259

 prevenci pohlavn penosnch infekc; prevenci socilnho propadu (pesnji eeno jde o prevenci ztrty statusu obana, kter je spojen se zkonem stanovenou minimln mrou spoleenskch zvazk - m v podku doklady, m kde bydlet, plat alespo zdravotn, ppadn i sociln pojitn); prevenci kriminality, a to jak s ohledem na monost, e by se ena mohla stt pachatelkou kriminlnch in (krde z nouze, vdomho en pohlavn penosnch infekc, distribuce drog aj.), tak s ohledem na mono&t, e bude obt kriminality (nsil, zneuvm apod.); prevenci, ppadn i zprostedkovn lby zvislost, jako i podporu klientky v jejm sil se zvislosti zbavit (vedle drog me jt o zvislost na automatech); vestrannou pomoc poskytovanou klientkm pi vytven vlastn rodiny, resp. rodinnho zzem pro jejich dt nebo dti - prvo dtte na ivot v rodin je douc obhajovat i u lesbickch svazk, je teba podporovat pokud mono kadodenn osobn kontakt matky s dttem, klieniKrn je teba zaizovat azylov bydlem a nenechvat je ekat na dobu, kdy se jejich situace zlep natolik, e si dt vezmou k sob (vtinou ke zlepen nedojde a dt si nevezmou), jinm klientkm je douc pomhat peklenout obdob, ne se s dttem nau zachzet a vytvo si k nmu trval vztah (polovina klientek na organizace nem dt ve vlastn pi).

Resocializace a prevence nvratu

Proces resocializace neboli obecnji odchodu z prostituce je mon popisovat jako typick cesty zvisejc na tom, co klientka sama od svho psoben ve svt prostituce oekvala a jak zdroje - v nejirm slova smyslu - m bhem odchodu z prostituce k dispozici. Existuje ada dvod, pro eny a dvky chtj s prostituc skonit. Me to bt patn zachzen ze strany paska nebo majitele klubu, nava a znechucen, pocit ohroen i to, e jej dt dospje do kritickho vku okolo esti let a pt se: Kam chod maminka kad veer? Pro nen s nmi?" Bv to i nejistota vdlku, zvislost na nhod apod. Pokud se klientka se svm pnm sv, i dokonce pod o pomoc, je dobr, aby se pomhajc agentura, resp. jej pracovnk zamili na sfru budouc prce. ena toti vtinou neije s partnerem, jen by byl schopen ji uivit. Je dobr vychzet z pedpokladu, e pro ni bude nejlep, bude-li spolhat sama na sebe. Reim, smysl pro povinnost, disciplna, dochvilnost apod. - to jsou postoje a nvyky, kter si mus osvojit, pokud chce alespo krtkodob uspt v zamstnm. Vlastn hledn zamstnm, resp. zskn zamstnn hodn zvis na komunikanch dovednostech klientky a v neposledn ad i na barv pleti. 260

Skupina, kter mus nae organizace pi hledn zamstnn nejastji pomhat, m vtinou kvalifikaci odpovdajc zkladnmu vzdlm nebo stednmu vzdln bez maturity (vyuen); v mnoha ppadech se klientka sice chtla vyuit, ale uebn obor nedokonila. Nabdka na trhu prce je pro tuto skupinu natolik omezen, e jsme postupn upustili od profesnho poradenstv zaloenho na baterii test, kter mme k dispozici. Zamstnavateli jsou asto odmtny romsk eny. Mnohde sly: Msto jsme zrovna obsadili. Dejte mi papr (uchazee o-zamstnn), tady mte raztko a na shledanou." U tchto en mm dobr zkuenosti se vzjemnou etnickou" vpomoc. Pokud se nkter romsk ena ji uchytila v zamstnm, ppadn dokonce postoupila na lep msto, doporu svmu zamstnavateli i jin romsk eny. Romsk eny mnohdy samy odmtaj zamstnn, v nm by byly vystaveny pokuen krdee. Zn m, penze mi do ruky nedvej," sdlila mi jedna uchazeka. Osvduj se jako uklzeky v domech i tovrnch halch, pi UKidu vagn apod. Pesto bvaj zamstnavateli zneuvny - po deseti hoaincn prce jim zamstnavatel ekne, e prce byla jenom na zkouku, a po intervenci socilnho pracovnka za ni ena dostane jen symbolickou odmnu (250 K). Resocializace pin vtin klientek finann problmy. Z prostituce si pinesly nkter finann nron nvyky, nap. kouem dobrch a drahch cigaret. Stle jsou mlad, celkem pitaliv a chtj bt dobe obleeny, byly zvykl pouvat drahou kosmetiku. Maj problmy s bydlenm a k dispozici jsou jen finann nron provizoria (ubytovny, podnjmy apod.). Pokud klientka nem partnera/partnerku ochotnho/ochotnou spolupodlet se na nkladech domcnosti, pev se j jen velmi obtn. Mnoh eny se vracej do prostituce, protoe jin, efektivnj zpsob, jak vydlat penze, neznaj. Dalm problmem resocializace je nuda. Dvky i eny utkaj z azylovho domu, od partner, dt apod., protoe je poestn ivot prost nud. Zvykly si na mezn podnty, kter vyhovuj jejich osobnostnmu zaloen. (Tetina poulinch prostitutek v naem eten uvedla, e byly pinuceny k sexu nsilm, tm ti tvrtiny uvedly, e se ve svm zamstnn staly obt nsil.) Odchodem z prostituce se ocitnou ve svt, v nm podnty nemaj dvj povahu a intenzitu a v nm nen mon sdlet zkuenosti z minulosti. Zkladn podmnkou toho, aby se ena dostala ze svta sexbyznysu, je jej odhodlm. Ten, kdo pomh tmto enm i dvkm, by ml pracovat v tmu zkuench spolupracovnk, nikdy by neml pracovat individuln -je to velmi nebezpen. I kdy se en odejt povede, nelze zaruit, e se ena do prostituce nevrt a e totonost pomhajcch nesdl svm paskm. Jedna odpovdn klientka nm oteven ekla: Musm si pomoct sama. Mm vs moc rda a nechci, aby se vm kvli mn nco stalo." Takov klientce je mon poradit, na koho se m obrtit (policie, organizace La Strada, Charita), ale je teba uvaovat i o tom, jak m ance pozdji. Nkter eny nemaj vbec 261

kam jt, jin se mohou vrtit dom, ale ne bez finannch prostedk, ly m majitel klubu, ppadn mafie. Dnes u nikdo nemus dvky pivazovat ke stolu, aby mu z podniku neutekly. Ekonomick pouto je mnohdy silnj ne provazy. Dal komplikac je fakt, e mafie vtinou v, kde rodina eny bydl, a vyhrouje j, ppadn i jej rodin. Tm na enu vytv tlak, kter ji v sexbyznysu udruje. Jet innj tlak na ni mafie me vyvinout v ppad, kdy ena m dt, kter jej rodie (zdka i manel) vychovvaj v zemi, odkud pila. Pokus o vystoupen z rozjetho vlaku" je tedy velmi nron jak pro enu, je se a dosud prostituc ivila, tak pro pracovnka, kter j pomh Vrazn bezpenj strategi z hlediska pracovnka je prevence. Minimlnm clem pi jakmkoli zpsobu sociln prce s touto klientelou me bt podporovn dvky i eny v zskm nejlepho monho postavem, zajitn jej pimen participace na vdlku a ochrana jejho zdrav. Posledn iniciativa, kter vzela z Ministerstva vnitra R, je Model podpory obt obchodovn s lidmi za elem sexulnho vykoisovn v esk republice", schvlen 3.9.2003, na jeho realizaci participuje i nae sdruen rekognoskac ternu a vyhledvnm vhodnch osob pro zrazem do modelu. Je to vak hodn obtn a nebezpen.

13.4 Metody prce v zvislosti na prosted

Jak se pipravit na prci s tak specifickou klientelou? Kad prosted vyaduje nco jinho. m zat? Vlastnm vzhledem. I to, jak vypadme, nm bu oteve, i pevn uzave prostor pro komunikaci. Obecnm pravidlem je vypadat jako slun holka" a podle toho, zda jdete mezi klientky na ulici i do klubu, anebo na n ekte v poradenskm centru, si vezmete pohodln boty, decentn obleen nebo nco domtjho.

Streetwork - sociln prce na ulici

Podstatou ternn sociln prce je navazovn pmch (opakovanch) kontakt s klienty v mst jejich psoben a v dob, kdy se na tchto mstech obvykle vyskytuj. Streetwork spov v: distribuci informac mezi klientky, vetn prostedk prevence, kontakt na instituce, poradenstv (odpovdi na dotazy); distribuci zdravotnickch slueb, kter mohou sahat od poskytovn kondom a po kompletn venerologick a gynekologick vyeten, kter se 262

provd v pojzdn ambulanci (v souasn dob dnou nedisponujeme, darovaly jsme ji na Ukrajinu, ale doufme, e budeme mt novou); sbru informac o klientkch, monitoringu situace v mst nabdky sexulnch slueb. Nespornou vhodou streetworku je to, e jej me pracovnk zat provdt bez v<3iK/ch pprav a s jednoduchm zzemm. Pokud m pracovnk kur, pot bOi znalosti a nezbytn sociln dovednosti, obstar si vhodn materily, aby ml co klientkm nabzet, a me vyrazit do ternu". ^e,obtnj pi kontaktovn prostitutek psobcch venku (a u to je ulice, silnice, dlnice, ndra, tj. vude tam, kde se bn vyskytuj i ostatn OGan) bv doclit toho, aby kontaktovan ena akceptovala fakt, zeje oslovena jako prostitutka. Zkuen ternn sociln pracovnk prostitutku na ulici i silnici celkem snadno pozn. Postoj, nava a smutek v och, zpsob, jak sed i stoj a pozoruje potenciln zkaznky (i kdy se teba na ndra sna vypadat jako batkka").-signalizuj vcelku jednoznan, jak si vydlv penze. Pracovnk by ml pozdravit, pedstavit se, informovat o slubch sv organizace, nabdnout materily Neml by moralizovat, ml by se chovat citov neutrln. Prudkou reakci me pracovnk vyvolat v okamiku, kdy kontaktovan en zkou pedat kondomy. Ne vdy je toti potenciln klientka ochotna socimho pracovnka v jeho roli pijmout. Pro ni to toti znamen veejn pripomenut jej role - jejho postaven na okraji spolenosti. ena se me pkr ohradit, nkdy i nadvat a naznait fyzick tok. Nen jednoduch takovou situaci dstojn zvldnout. Nm se osvdil humorn nadhled. Je mon ci: Vak je jaro, lsky as - a kdyby vs nkdo teba pepadl..." Po takovm nadlehen situace se sname, aby si ena od ns kondomy vzala. Nkter eny od ns vyaduj takov obady, jako je nap. poplivn kondomu pro tst, jin si naopak od ns odmtaj kondom vzt, protoe jim o dn tst (ili zkaznky) nepin. Pi opakovanch kontaktech vak eny obvykle oceuj, dostanou-li navc nco mimo rmec prevence HV i prevence ostatnch sexuln penosnch infekc. Me to bt drek k Vnocm (Jste jedin, od koho jsem nco dostala..."), okolda, reklamn ampon i vzorek krmu, mal mdlo apod. Bhem kontaktu na ulici se daj rozebrat (vtinou jen strun) i jin problmy ne pouze zdravotn. Streetwork m pedevm monitorovac charakter - je to prbn rekognoskace ternu, je slou k zskvn informac o en, o jejm paskovi, o tom, jak se j da vydlvat apod. Nkdy se klientka pokus alespo strun nco pracovnkovi svit, nkter si rda povd dle. A u m ena jakkoli problm, vdy se dan tma d spojit s problmem zdravotnm, kter je pro ni i pro jejho ochrnce" pijatelnm dvodem k tomu, aby pila do poradenskho centra, kde se j dostane kva-

263

lifikovan pomoci a kde se personl me vnovat vhradn j, bez dohledu jinch osob.

Prce v podnicch, kde jsou poskytovny sexuln siuby

Nejvtm problmem bv dostat se vbec dovnit do erotickho podniku, pmo k provozovatelkm sexulnch slueb. Dodret diskrtnost a slib mlenlivosti je v podmnkch prostituce poskytovan v podnicch obzvl dleit. Pekkou pi vstupu do klubu bv sm majitel, ppadn jeho ochranka, kter db o neruen chod zazen. Ptomnost ternnho piacoviika v podniku znamen pro majitele jistou komplikaci, chce pedevm vydlvat a ct se ohroen monost, e nkdo zjist, e jeho pracovnice trp uritmi nemocemi. Mezi majiteli klub jsou ovem rozdly. Nkte pracovnky dokonce vtaj, sami toti pochybuj o platnosti pracovnic pedloenho potvrzen o jejm zdravotnm stavu. Jin majitel pracovnka sice do klubu pust, ale nedovol mu sv zamstnankyn kontaktovat. Mm absolutn vechno v podku," tvrd a sp se chce pochlubit vybavenm klubu (stelnic, jzdrnou, bazny i vivkami). Pi na prci v klubech dochz k situaci, e se osoba u vchodu jde zeptat holek". Ve vtin ppad se dovnit dostaneme, pome zejmna, kdy ns nkter ze zamstnanky zn. Nevzdvme to, ani kdy jsme odmtnuti. I majitel klub se stdaj, pt tam meme nalzt nkoho jinho. Do velkch klub (sexmarketu) dochzej nae pracovnice prbn, tam je nadeje, e se nkter eny poda kontaktovat jet ped vstupem do klubu. Dvky z escort servis i privt kontaktujeme po telefonu, nkdy kontaktuj ony ns (znaj ns z televize, od jinch pracovnic apod.). A u jde o prostitutky na ulici, v klubech, eventuln i v privatech, vechny potebuj poradenstv, a to nejen ve zdravotn, ale tak v sociln a psychologick oblasti. Vtinou je lze odkzat na soustavnj pomoc: doporuit jim nvtvu stediska organizace i jinho pracovit. Existuj vak situace, kter je teba rychle analyzovat a poskytnout radu ihned. V Jihoafrick republice bylo pro sociln pracovnky vyvinuto jednoduch schma, kter jim umouje analyzovat sexuln chovn z hlediska rizikovosti a poradit enm, co v dan situaci dlat. Risky triangl nevypotv, jak a kter sexuln kontakt je rizikov, ale vychz ze stanoven rizikovosti penosu viru HIV v tlnch tekutinch. (Petzer 2002)

Institucionln pomoc
Instituc zde mnme zazen, kter doke klientkm poskytnout zdravotn, psychosociln a ppadn i dal sluby. Je vhodn, aby v takovm centru pracovaly jen eny. Jen tak lze toti doshnout uvolnn atmosfry, v n 264

st; kuentka svuje se svmi osobnmi problmy. Sociln pracovnice mus b> znan univerzln, nebo s klientkou e celou klu nejrznjch problm. Do okruhu slueb sniujcch riziko nepat pouze zdravotnick, ale i sociln sluby, kter klientkm pomhaj zstat ve spolenosti dnch oban". Pomhajc instituce by mla enm usnadovat styk se sttn byrokraci. To me zahrnovat psan ednch dopis, vyplovn rznch dost (teba dost o prominut pokuty, o nov obansk prkaz, o snen penalizace za neplacen pojistnho, dost o rozvod), vytven spltkovho kalende pro dlunice apod. V centru m bt nvtvnicm k dispozici hygiena, jdlo, ppadn i oacen. Pru nkter klientky se centrum stane zdrojem psychick opory. Nkter pnjde jen proto, aby se mohla vypovdat. Klientka pitom nkdy stoj o konkrtn pracovnici, ji si pro svovn vybrala. Pracovnice pak mus umt empaticky naslouchat. Jin to bv pi een sloitjch problm klientek, zejmna tehdy, kdy hledaj cestu z prostituce. V takovch ppadech je na mst tmov prce - nap. jedna pracovnice vede rozhovor o Vem, s m se klientka potebuje svit, a specifick problmy (dyslektick dt, azylov bydlen, hledn zamstnn) konzultuje klientka s dal pracovnic. Do na organizace klientky nkdy pichzej ukzat sv dti a pochlubit se, jak vzorn se o n staraj. Za svj rodiovsk spch obvykle povauj pibvan dtte na vze. Povaujeme za svoji povinnost je pozitivn motivovat ke komplexnjmu zjmu o dt. Nejinnjm prostedkem prce je i v tomto ppad pochvala. Nadvek a hlavn nejrznjch vtek a vitek zaily ve svm ivot tolik, e jsou vi nim imunn. Samozejm se nevyhbme ani konkrtnm doporuenm. Pouvme je jen v zvanch situacch, pak zaberou. eny ivc se prostituc bvaj vtinou velmi citliv na to, jak se s nimi jedn, rozpoznaj skryt pohrdn i falenou blahosklonnost i misionstv. Jako vichni lid chtj bt pedevm akceptovny a respektovny. Organizace me enm nabzet i strukturovan programy. Nkter mohou bt nabzeny jim a souasn jejich dtem. Organizace Rozko bez rizika je znm tm, e organizuje divadeln pedstavem, v nich klientky do urit mry hraj samy sebe. Formou divadeln hry lze sdlit divkm i nepjemn skutenosti tkajc se placenho sexu. Pro klientky pedstavuje divadlo vytren ze stereotypu jejich ivota, nkdy se d pmo ci radost. Zvltn vznam pikldme nejrznjm dtskm akcm, kter podme za spoluasti matek-klientek a v ppad romskch dt i dalho pbuzenstva. Organizujeme nvtvy kin, zoologick zahrady, ale i pobyty na horch s vukou anglickho jazyka a pohybem na bkch nebo edukativn pobyty, kde se klientky i pracovnice na organizace spolen u tradinm emeslm (batikovn, tkan koberc, pleten kok). 265

Nesttnch organizac, kter se sociln prac s touto skupinou zabvaj, je dnes v R cel ada. Nkter jsou odbokami mezinrodnch organizac (nap. La Strada vnujc se prevenci a dsledkm obchodu se enami), jin vznikly v rmci komplexu slueb crkevnch charitativnch organizac, existuj i obansk sdruen poskytujc klientkm sociln sluby jen v jedn lokalite (nap. sdruen Ulice Plze.). Tato kapitola podrobnji seznamuje s innost jedn z takovch organizac. Nepochybn jich bude pibvat a jejich nabdka bude modifikovna jak politikou sttu vi enm poskytujcm sexuln sluby, tak motivac organiztor k pomhn, kter je vdy spojena s definic poteb clov skupiny.

LITERATURA
Pouit literatura Bakal, P. (2003): Tabu v socilnch vdch. Votobia, Praha. Caplan, G. M. (1984): The facts of life about teenage prostitution. Washington. D. C Doleal, J.X. (2003): Domina s etn knihou. Reflex, r. 14, . 15. Donck oblastn spolenost na podporu infikovanch virem HIV. Informace o clov skupin en poskytujcch placen sexuln sluby ve mst Donck. Vzkumn zprva. Opakovan vzkum 2000, 2002. Malinov, H. (1994): skal institucionalizace prostituce. Intern materily MV R, Praha. Petzer, S. (2002): Jak dlat sexuln prci bezpenj? Pednka na trninkovm semini, Kyjev, Ukrajina. Tmov, L. (2003): Institucionln a ternn sociln prce v Rozkoi bez rizika. Diplomov prce. PF Univerzity Hradec Krlov, Hradec Krlov. Zikmundov, M. (2003): Sexuln chovn komernch sexulnch pracovnic. Diplomov prce. FF UK, Praha. Doporuen literatura Day, S. (1996): The law and the market: Rhetoric of exclusion and inclusion among London prostitutes. In: Inside and Outside the Law, O.Harris (ed.) Routledge, London. Graaf, de, R. (1995): Prostitutes and their clients; sexual networks and determinants of condom use. Ponsen&Looijen BV, Wageningen, Utrecht. Malinov, H. (1982): Sociln patologie II. PedF UK, Praha. Sbornky sekce sociln patologie Masarykovy esk sociologick spolenosti, nap. Malinov, H. (2004): Od kousnut k vrad. Praha. ULICE - SILNICE - DLNICE (1996). ProFem a Rozko bez rizika, Praha. Ward, H., Day, S.Mezzone, J., et al. (1993): Prostitution and risk of HIV: Female prostitutes in London. Brit. Med. J. 307. Internetov zdroje www.ulice-plzen.cz

266

Kapitola 14
&*...... &_

Sociln prce s rizikovou mldei

Oldich Matouek

Takzvan rizikov mlde se jako vn sociln problm historicky objevuje a v novovku. Na vzniku fenomnu rizikov mldee se podlej rzn spoleensk zmny probhajc v zpadnch spolenostech v poslednch dvou stoletch: Slbnou systmy sociln kontroly, kter tradin ovlivovaly ty sfry ivota, je se dnes pokldaj za soukrom. (Byl to vliv crkve, vliv vrchnosti", vliv ir rodiny, vliv soused.) Hodina se stala skopkovou instituc" (Giddens 2000). Je dnes zakldna vhradn kvli emonmu uspokojovn dosplch, je mlo stabiln a mnoho dt vyrst s jednm rodiem, kter na vchovu v nkterch ppadech nesta. Zitek rozvodu, ppadn rozchodu rodi prokazateln disponuje dti obpu pohlav k tkostem v psychologickm a socilnm fungovn, a to na velmi dlouhou dobu (viz v tto knize kapitola Sociln prce s rodinami v rozvodu). Nkter dti nemaj oporu v biologickch rodich vbec, jsou takzvanmi socilnmi sirotky; st z nich je vychovvna v stavnch zazench, kde se stvaj obt znmch deprivanch vliv disponujcch k socilnmu selhn. Socializace chlapc v souasn spolenosti jednostrann zdrazuje tvrdost". Dky tomu se chlapec nenau rozeznvat svoje emoce a pimen s nimi zachzet. Kindlon a Thompson (2000) oznauj tento proces za destruktivn emon trnink a vsledn stav za emon analfabetismus. Ten dvaj do souvislosti se zkratkovitm reagovnm chlapc na emon zt i s chovanm, kter nerespektuje poteby jinch lid. Citovan autoi kaj doslova: Kdy chlapec, kter nen vychovn k tomu, jak zachzet s emocemi, 267

pijde do obdob dospvn a do kontaktu s vrstevnickou skupinou, m jen omezen repertor nauench a vyzkouench reakc, o nich soud, e jsou spoleensky pijateln. Jsou to typicky ,musk' reakce vyznaujc se zlost, agresivitou a emon staenost." Rodie trv vtinu dne v zamstnn. Dti, pokud nejsou ve kole, mohou trvit as bez kontroly dosplch se svou vrstevnickou skupinou. Vliv vrstevnickch skupin je prokazateln vt u dt, kter nemaj funkn rodinn zzem. Nezanedbateln je i vudyptomn vliv, kter maj na dti a mlde masov mdia, zejmna televizn poady spojujc nsil a zbavu. Vedle prokazatelnho vlivu televiznho nsil na agresivitu dt a mldee ovlivuj dnen masov mdia dospvajc i propagac idol, jejich chovn je asto za hranicemi normality, nkdy i za hranicemi zkona. Vliv problematickch vzoruje tm vt, m men je vliv rodiny. ivot ve mstech, kam se bhem industrializace pesunula velk st obyvatel venkova, dv mladm lidem mnoho pleitost k rizikovmu trven volnho asu (herny, bary, diskotky). Mladm lidem jsou bez velkch pekek dostupn rzn typy nvykovch ltek. Obecn stoupaj poadavky na vzdln a kvalifikaci. Doba ppravy na povoln se prodluuje. V tto dlouh dob je dt v pi neosobnch vzdlvacch instituc, je vyvjej jednostrann tlak na vkon a nemaj v popisu prce" zabvat se osobnostnm vvojem dtte. Dt je vychovvno mnoha mlo angaovanmi lidmi, kte sv psoben na n nekoordinuj. Dt je bhem dlouhho obdob adolescentnho moratria" odpojeno od sfry ekonomiky a trhu prce. A v moment, kdy vzdlvac drhu kon, je nhle konfrontovno s poadavky tvrd reality". Hodnota nekvalifikovan prce je na trhu prce tak nzk, e je mnohdy pitalivj nepracovat a nechat se podporovat socilnm sttem. Nezamstnanost otvr mldei prostor k aktivitm, kter mohou jin lidi ohroovat. lid nleejc k etnickm meninm maj v zpadnch zemch obecn hor pstup ke vzdlvm i k dobe honorovan prci. Jejich hodnotov orientace me bt ve velkm nesouladu s hodnotami, je uruj ivot vtinov spolenosti. Mlad lid nleejc k tmto skupinm (u ns zejmna Rmov) si vytvej svou subkulturu, kter me bt neptelsk vi vtinov spolenosti.

14.1 Hlavn typy rizik

Mlad lovk me bt: zven zraniteln; me svm chovnm ubliovat sm sob; 268

 mue se proviovat proti jinm lidem i proti spoleenskm zjmm (zkladn zjmy jinch lid a zjmy spolenosti jsou vyjdeny v zkonech). Zvenou zranitelnost me bt dt vybaveno ji v dob pchodu na svt. Syndrom hyperaktivity, vrozen anomlie osobnosti, deficit rozumovch schopnost, deficit komunikanch dovednost, neatraktivn zevnjek jsou pklady vrozench faktor disponujcch k socilnmu selhn. Selhvn rodiny v jejch zkladnch funkcch vystavuje dti situacm, ki i e mohou bt nad jejich adaptan monosti. Toto selhvn je pravdpodobnj v rodinch, kde jeden nebo oba rodie jsou nezletil; tam, kde dt vychovv rodi samotn; v situaci rozvodu; tam, kde je rodi nemocn (zejmna duevn nemoc) i zvisl na nvykovch ltkch, ppadn na hracch automatech. Osobnostn anomlie rodie je asto spojena se socilnm selhvnm dtte - rodi nap. nezvld svou zlost, m jednak dt pmo dept, jednak mu poskytuje nevhodn pklad een konflikt. Rodi se me chovat protispoleensky a tak v tomto ohledu me pedstavovat pro dt vzor. I ekonomick selhvn rodiny, pojc se s nzkou kvalitou bydlen, s nedostatenou vivou a se patnou hygienou, dti ohrouje. Situac zven zranitelnosti je u dt tak odpadnut ze standardn vzdlvac drhy, u mladch lid pak nezamstnanost. Tak obdob pechodu od vzdlvn k zamstnn je nron na adaptaci. Kazdy dlouhodob pobyt v stavnm zazen dt i mladistvho hendikepuje, a k nmu zavdalo podnt cokoli. Bn stavn prosted deprivuj svence, pokud jde o psychologick a sociln poteby. Nsledky stavn deprivace jsou zeteln i u potomk lid, kte stavem v dtstv proli, v takovch ukazateKch jako zdravotn stav, rove vzdlm, kriminalita, kvalita partnerskho ivota (Matjek, Bubleov a Kovak 1997). Obstarvn prostedk k ivotu prostituc je spojeno s mnoha nebezpemi (nkaza pohlavn penosnmi nemocemi, agresivita klienta, psoben pask" apod.). Vysoce zranitelnou skupinou jsou bezdomovci - v ppad dt a mldee jde asto o dti uprchl z stavnch zazen nebo z dysfunknch rodin. Zvislost na nvykovch ltkch pedstavuje vn problm, zejmna jde-li o alkohol nebo tzv. tvrd drogy. Vede k degradaci osobnosti, k peruen vazeb na blzk lidi a k nenapravitelnm kodm na zdrav. I zvislost na hracch automatech, pojc se pravideln s dluhy, me lovka dostat do bezvchodn situace. Kriminln chovn m u dt a mldee nejastji povahu majetkov trestn innosti a jeho typickm znakem je skupinov plnovn i proveden. Nsiln trestn innost ohrouje jak ob, tak pachatele (reakce obti me bt agresivn). Tak reakce spolenosti na kriminalitu me zvit riziko opakovn trestnho inu (nap. pobyt ve vzen me bt pslovenou kolou kriminality"). Z hlediska trestn kvalifikace jsou v souasnosti v R

269

nejastjmi delikty mladistvch krde, pokozovn ciz vci, poruovn domc svobody, vtrnictv, loupe a neoprvnn uvn ciz vci. f odoDnou strukturu m kriminalita mldee i v jinch zpadnch zemch. V USA byly v devadestch letech u mladistvch nejastj tyto tzv. indexov trein iny (tj. povaovan ve federlnch pehledech za nejzvanj): krde, loupe, krde motorovho vozidla, nsil vi jin osob a ozbrojen pepaden. (Podrobnj daje viz Matouek a Kroftov 2003.) Majetkov trestn innost u mldee v absolutnch potech trestnch in ve vech zpadnch zemch vysoce pevauje nad nsilnmi trestnmi iny.

14.2 Instituce a sluby zabvajc se rizikovou mlde- situace v esk republice

Soustava sttnch orgn, kter se zabvaj rizikovou mlde, vznikla ped rokem 1989 a bez zsadnch zmn peila do souasnosti (2004). Orgny sociln-prvn ochrany dt pely z okresnch ad v roce 2002 na poven obce. Pslun zkon jim ukld tolik kol a personln jsou natolik poddimenzovny, e nezvldnou vce ne nutn administrativn minimum. Soustavnou terapeutickou prci s rodinou vykonvat nemohou. Odkazovn dt z problmovch rodin do stavn pe je tm jedinm opatenm, je mohou u vysoce ohroench dt pout. Pedvn dt bez rodinnho zzem do adoptivnch a pstounskch rodin v souasnosti protahuje novela zkona o rodin posilujc prva biologickch rodi a znesnadujc soudn vrok o nezjmu rodi o dt. Kurtor pro mlde je sttn ednk, jeho kolem je zabvat se dtmi z nefunknch rodin; dtmi, kter vedou zahliv i nemravn ivot; dtmi zanedbvajcmi koln dochzku, povajcmi alkohol nebo jin nvykov ltky; dtmi ivcmi se prostituc; dtmi, je spchaly ped dovrenm 15 let in jinak trestn; dtmi utkajcmi z domova i dtmi, na nich byl spchn trestn in. Sttn ednk m poskytovat pomoc pi pekonvn nepznivch socilnch podmnek a vchovnch vliv s clem umonit dtti zalenn do spolenosti. Zkon kurtorovi ukld sledovat, jak tyto dti vyuvaj voln as, s km se stkaj, sledovat u nich projevy nesnenlivosti a nsil. M jim nabzet kvalitn volnoasov programy, m spolupracovat se kolami a dalmi subjekty, kter s dtmi pracuj, m brnit pronikm nepznivch vliv na dti jimi dosud nezasaen, m vnovat zvltn pozornost dtem z rodin s nzkou sociln rovn apod. Krom toho se astn trestnch zen vedench proti mladistvm, m spolupracovat s vznicemi pi een socilnch problm mladistvch. M bt v osobnm styku s dttem a osobami odpovdnmi za jeho vchovu a m pokud mono eit problmy dtte v prosted, 270

kori v/ikly. Uvme-li, e kurtor ron pracuje i s nkolika stovkami ppadu, je zejm, e nem monost kvalitn obshnout ve, co legislativa vyaduje. v stavnch zazench, tj. v diagnostickch a vchovnch stavech, jsou dti a mladistv s nazenou stavn vchovou (v ppadech, kdy selhv roaiia nebo jsou znmky socilnho selhvn dtte), ppadn s uloenou ochranou vchovou (kdy dti spchaly in, kter nelze vzhledem k vku potrestat jinak, nebo mladistv ve vku 15-18 let spchali in, na nj reagoval svm rozhodnutm soud). Velikost stav se v R po roce 1989 nezmnila, zmenily se jen tzv. vchovn skupiny, ovem ada program stle probh ve velkch skupinch. Personlu v stavech nem dostatek a v mnoha stavech nen prbn systematicky vzdlvn ani supervidovn, pro soustavnou individuln prci s dttem a jeho rodinou stavy podmnky nemaj. V nkterch stavech zatm nejsou respektovna ani prva dt na nvtvy, v sti stav se stle vyskytuje ikanovn, ba i fyzick tresty udlen personlem. innost tchto zazen kontroluje inspekce ministerstva kolstv, ta vak posuzuje, nakolik personl dodruje resortn pedpisy. Hledisko zdrazujc potreby dtte a jeho rodiny vak stvajcm systmem podporovno nen. Dkladnou empirickou studii situace ve vchovnch stavech provedl u ns - na severn Morav - Sekyra (2001). Ve sledovanch stavech shledal nejvt nedostatky v oblasti zen, konkrtn ve schopnosti dcch pracovnk vytvet terapeuticky a pedagogicky adekvtn kulturu organizace. V stavech vbec nem nadzenmi orgny posuzovn styl zen a s nm souvisejc kultura mezilidskch vztah. Vedouc ani jin pracovnci stav nejsou soustavn prbn vzdlvni. Zpsob komunikace v stavech m asto formu autokratickou. Pevldajc zpsob zen charakterizuje Sekyra jako byrokratick model, mnohdy s vraznmi autokratickmi prvky a drazem na subordinaci". Rada pro lidsk prva vldy R m sekci pro prva dtte a sekci proti muen. Tyto dv sekce provedly v roce 2001 dotaznkov eten v 42 zazench MMT, co byly dtsk domovy a vchovn stavy. Vsledky eten byly pedloeny jako usnesen Rady vldy R pro lidsk prva 21. ervna 2001 {Usnesen..., 2001). Bylo zjitno, e v nkterch stavech se pouvaj tresty poruujc prva dt (zkazy odjezdu dom, izolace, zkazy nvtv blzkch osob). Poty dt nkde dosahovaly a 10 na jedn lonici, maximln poet svenc v jednom zazen byl 90. Zsilky dtem byly kontrolovny personlem pi odesln i doruovn. Personl nem vdy dostatenou kvalifikaci a chyb systm celoivotnho vzdlvm. Pobyty dt v diagnostickch stavech v nkterch ppadech mnohonsobn pesahuj pedpokldanou hranici 8 tdn. Dospvajc byli kontrolovni vizuln pi konech osobn hygieny. V nkterch ppadech jsou svenci vystavovni tlesnm trestm ze strany personlu a ikanovn ze strany jinch svenc. 271

Republikov vbor pro prevenci kriminality zdil pracovn skupinu, kter mla za kol analyzovat tkovost" dt a mldee ze zazen pro vkon stavn a ochrann vchovy. Ve sledovanm roce 2002 uteklo z tchto zazen neuvitelnch 39,4% svenc. O zkonnosti sledovn dt a mladistvch v stavech kamerami se vede nkolikalet spor mezi veejnm ochrncem prv a ministerstvem bkolstv. Stanoviska jsou dokumentovna na ve citovanch webovch strnkch Rady vldy pro lidsk prva. Bhem pobytu v stavnch zazench psob na svence ada deprivanch vliv. Po odchodu z stavu mlad lid jen obtn hledaj vlastn bydlen a zamstnm. Sna se jim v tom pomhat nkolik nesttnch dom na pl cesty, ty vak celkov poteb nesta, a pestoe pro sv klienty dlaj mnoho, vliv stavn deprivace odstranit nemohou. U tchto mladch lid je vysok pravdpodobnost, e se v krtk dob dostanou do konfliktu se zkonem. Republikov vbor pro prevenci kriminality odhaduje v citovan zprv, e se to tk zhruba poloviny mladch lid proputnch z stav. Tak bhem tku z ustavuje pravdpodobnost pekraovn zkona vysok. Ceia oblast pe o ohroen dti a mlde vyaduje zsadn systmov zmny, kter by mly pinst redukci stavnch forem pe ve prospch forem jinch, V nkterch stavech se nkte editel a vychovatel sna zavdt takov formy prce, kter potebm klientm vychzej vce vstc. Tyto inovace se ale prosazuj nesnadno. Po roce 1990 se pokusilo nkolik nesttnch organizac vytvoit alternativu ke sttnm stavnm zazenm v podob komunitnch byt, tj. malch jednotek v bn mstsk zstavb, v nich nkolik mladch lid bydl s vychovateli. Tyto sluby se vak zatm nerozily. Stt po roce 1990 zdil s stedisek vchovn pe, kter nabzej ambulantn programy pro rizikovou mlde a rodiny tchto mladch lid, nkolik stedisek m i pobytov oddlen (pobyty trvaj 6-8 tdn). Vtina stedisek vznikla pi diagnostickch stavech. Personl a styl prce stedisek jsou tedy zce propojeny. V zkladnch a stednch kolch i v uilitch byly zzeny funkce vchovnho poradce a funkce preventisty sociln patologickch jev, kter vykonv jeden z uitel navc ke svm standardnm pedagogickm povinnostem - nkdy pouze formln, nkdy vak i s velkm nasazenm. Nkter kolsk zazen doshla pozoruhodnch vsledk v oblasti prevence rizikovho chovm k.
Napklad gymnzium, stedn odborn kola a stedn odborn uilit v Ai ve kolnm roce 2003/2004 udlalo anonymn przkum rizikovho chovn svch k (zamen na uvn alkoholu, jinch drog, ikanovn a tak na to, jak ci vnmaj atmosfru koly). Vsledky przkumu byly porovnny s celosttnmi daty a zohlednny pi konstrukci preventivnch program Zazen spolupracuje s obanskm sdruenm Kotec, kter pro ky

272

zajiuje protidrogov osvtov programy ve spoluprci s obanskm sdruenm Ulice Plze (viz kapitolu o sociln prci s enami, kter se iv poskytovnm sexulnch slueb). kolsk zazen krom toho nabz mnostv program umoujcch trvit km voln as sportem, kulturnmi aktivitami i vyuvnm potaovch ueben pro osobn potebu mimo dobu vyuovn km, rodim i pedagogm jsou poskytovny osobn konzultace s psychologem a specilnm pedagogem Pnos vech tchto akc ci hodnot v anonymnch anketch

V devadestch letech minulho stolet byla zzena funkce asistenta uitele, kiery m pomhat dtem s etnicky odlinch rodin (zejmna romskm). I tato funkce je v nkterch kolch naplovna jen formln, nkde nem zavedena proto, e asistent m bt placen z bnho rozpotu koly a ta by nemla dostatek prostedk na platy uitel. Nkde je asistent vyuvn intenzivn dokonce jako nvtvnk v rodinch, jim zprostedkovv kontakt se kolou, a astnk vuky, bhem n monitoruje participaci svch klient a v dob mimo vyuovn pak dopluje to, co se dtem nepovedlo bhem standardn vuk} zvldnout. Zvltn koly, resp. koly se specilnm vzdlvacm programem, pvodn zazen pro dti s mentlnm hendikepem, se v R stle pln romskmi delmi, co zahranin komenttoi prvem oznauj za akt systmovho socilnho vyluovn. (Absolvent zvltn koly m toti jen velmi omezen monosti se vyuit a najt si dobe placen msto.) Pozitivnm trendem je v poslednch letech ubvn mladistvch ve vazebnch vznicch a ve vznicch pro vkon trestu odnt svobody. Vznik Proban a median sluby (viz pslunou kapitolu) otevel prostor pro odklony trestnho zen a alternativn sankce, kter ji nkte soudci vyuvaj (zejmna obecn prospn prce). Nkter zkonem pedpokldan typy slueb a program zatm neexistuj, a proto nemohou bt pachatelm trestnch in ukldny, nap. dochzka do specializovanch center. Protoe ukldn tchto opaten je administrativn nron, vol jin soudci u prvotrestanch trest podmnnho odnt svobody, kter se mj inkem, protoe pachatel jej de facto nijak nepoct. Magistrtn a mstsk ady jsou zizovateli dom dt a mldee, kter tto clov skupin nabzej monost trvit volno rznmi kulturnmi, sportovnmi a vzdlvacmi aktivitami. Nesttn organizace rozvinuly u ns po roce 1989 nov typy program pro ohroen dti a rizikovou mlde. Tato zazen maj obvykle podobu nzkoprahovch klub. Nkter z nich jsou zamena na romsk dti a mlde. Nkter nabzej i vkendov a przdninov pobytov akce. Nesttn organizace jsou vak zatm v R pli zvisl na sttu (ytina z nich erp podstatnou st prostedk na provoz ze sttnho rozpotu), chyb systm jejich akreditace, chyb - stejn jako u sttnch organizac - systm hodnocen efektivity jejich prce. Spoluprce orgn sttu a nesttnch organizac je teprve v potcch, je v n zatm mnoho rivality 273

a kompetennch nejasnost. Chyb legislativa definujc standardy socilnch slueb a systm jejich akreditace. V oblasti prce s dtmi a mlde se tak angauj crkve. Pravdpodobn nejpropracovanj systm prce s touto clovou skupinou nabzej u ns salesinsk stediska, vychzejc z princip zakladatele kongregace salesin, italskho knze Dona Bosca. Vedle monost sportovn nabzej stediska vzdlvac programy (ciz jazyky, potae, kesansk vrouka apod.) i terapeutick programy pro dti a rodiny, kter se dostaly do tko eitelnch problm. Terapeutick programy zajiuj odbornci, mezi nimi jsou i sociln pracovnci. Obce a msta zavdj s podporou Ministerstva vnitra R technick opaten k prevenci kriminality (nap. kamery do ulic); podpora tzv. sociln prevence je zatm mal, sporadick a nesoustavn.

14.3 Druhy program pro ohroen dti a mlde Intervence ped vznikem delikventnho chovn neboli primrn prevence
Primrn preventivn program, tedy program zasahujc pslunou clovou skupinu, u kter se ohroen d pedpokldat a u n riziko jet nemlo negativn dsledky, by tuto skupinu ml ovlivovat co nejdve. Jak u bylo eeno, nkter rizika jsou ptomna v okamiku narozen a jin, spojen s fungovnm rodiny, je mohou zeslit v prvnch mscch a letech ivota. Preventivn programy psobc na ohroen dt a jeho rodinu od doby narozen dtte jsou vak i ve svtovm mtku ojedinl. Pkladem me bt projekt Healthy Families, organizovan v Jin Karoln v USA. V jeho rmci jsou nezletil matky navtvovny zakolenmi dobrovolnicemi, kter jim pomhaj s vchovou dt a vedle toho pravideln monitoruj vvoj dtte na posuzovacch klch. Pokud se uke, e vvoj dtte v nkter sfe zaostv, agentura organizujc program aktivuje pslunou profesionln pomoc. Jednou ze znmch pedzvst pozdjho socilnho selhvn jsou problmy s uenm ve kole, jejich pinou jsou nedostatky v pslunch schopnostech a dovednostech dtte. Mezi tmito schopnostmi a dovednostmi m stedn lohu zvldn ei. Dt patn komunikujc s vrstevnky a dosplmi je izolovanj, nkdy i agresivnj ne jin dti. Logopedick terapie, ppadn dal druhy pe rozvjejc komunikan dovednosti maj vliv na sociln uplatnn dtte a sniuj riziko jeho protispoleenskho jednn. Primnu, sekundrn, v nkterch ppadech i tercirn prevenc jsou programy zlepujc fungovn rodiny u dt a mldee jakhokoli vku. V naem 274

prosted se pro n zan uvat nzev sanace rodiny. Tyto programy by mly ovlivovat vchovn styl rodi, jejich angaovanost, mly by posilovat schopnost rodi eit nron situace tkajc se partnera, ir rodiny i samho dtte, stanovovat dtti meze pijatelnho chovn a v ppad poteby uplatovat vi dtti pimen sankce. M-li bt takov program efektivn, neme spovat v jednorzovm osvtovm pouen rodi nebo ve formln provdnm dohledu nad rodinou ze strany socilnho pracovnka.

Mimosoudn intervence neboli sekundrn prevence

Vraz sekundrn prevence se uv pro prci se skupinami, kde k socilnmu selhn ji dochz, ale bu jen v nznaku, nebo v me, kter se zatm ned pesn indikovat. U dt mladho kolnho vku je nap. mon zjiovat tzv. predelikventn chovn (zkolctv, napadn spoluk, drobn krdee, negativn postoj k uiteli, lhan dosplm), je podle vsledk soudobho vzkumu pozitivn koreluje s pozdjm kriminlnm chovnm (Matouek a Kroftov 2003). Nkter typy kriminality jsou v souasnosti oznaovny za bagateln delikty, m je mnno, e jdeu iny mlo zvan. Bagatelnch trestnch in se podle anonymnch przkum dopout v obdob dospvm vtina musk populace a tak jist st dvek. Kontakt se soudem, ppadn odsouzen (zejmna k pobytu ve vzen nebo v stavn instituci) zv riziko opakovn kriminlnho chovn (Kaiser 1994). Pachatel toti odsouzenm dostv negativn nlepku", kter me zmnit jeho sebepojet i vztahy, je k nmu maj blzk osoby. Proto je douc v tchto ppadech zasahovat tak, aby byl pachatel inn odstraen od pokraovn v protizkonn innosti, v ppad ambiciznjch projekt aby byly podpoeny jeho prosociln postoje, dovednosti a aktivity. K programm, jejich efektivita byla v USA provena studiemi s kontroln skupinou, podle pehledu Romiga a spoluautor (1989) pat: trnink rodiovskch dovednost s minimem t hodin tdn zamen na budovn pozitivnho vztahu k dtti; krizov intervence poskytovan rodinm v nronch situacch; trnink rodin zamen na dovednost eit konflikty, stanovovat pravidla, naslouchat a odmovat; behaviorln terapie zamen na zmnu chovm v interakcch; posilovn doucho chovm ve kole, kter poskytuj uitel; zitek spchu ve kole, posilovn praktickch a akademickch dovednost ve kole bez atmosfry konkurence s druhmi dtmi; posilovn dovednosti rozhodovat se v nronch situacch; posilovn socilnch dovednost. 275

K tomuto vtu je nutn pipojit jet programy podporujc vstup ohroench mladch lid na trh prce, s nimi jsou pozitivn zkuenosti v Evrop.

Prce s odsouzenmi, tercirn prevence

Jednou z monost, jak odstrait usvden pachatele od pokraovn v delikventnch aktivitch, je zorganizovat pro n formou debatn schzky setkn s lidmi, kte si v souasnosti odpykvaj dlouhodob nebo doivotn tresty ve vznicch. Takov program b v nkterch mstech USA od sedmdestch let 20. stolet pod nzvem Scared Straight. Tato forma odstraovn je zatm - jak ukzalo nkolik vzkum - inn velmi mlo nebo neinn. Romig a spoluautoi (1989) pedpokldaj, e by se stala innou, kdyby nap. rodie mladistvch pachatel byli zahrnuti do rozsudku a ten by vedle probanflio dohledu i jinch alternativnch sankc udlench pmo pachateli zahrnoval i podobn sankce rodii, ppadn jednodenn pobyt rodie ve vznici. Nicmn program tohoto druhuje typickou ukzkou jednodimenzionlnho pstupu, jeho nevhoda je navc v tom, e stav pouze na strachu. Ukldm alternativnch sankc se v zpadnch zemch v poslednch dekdch stv pevldajcm zpsobem trestnho postihu mladistvch. Sankce by mla bt ukldna po dkladnm socilnm preetren situace mladistvho a s jeho souhlasem. Tam, kde lo o in pokozujc jednotlivce, mla by bt respektovna prva a poteby obti. Jednou z alternativnch sankc, u ns zatm vyuvanch minimln, je dochzka do specializovanch dennch center (detailn popis viz Matouek a Kroftov 2003). V nich je v nkterch zemch poskytovn komplexn program zamen na rozvoj socilnch a pracovnch dovednost. I u odsouzench pachatel je mon systematicky pracovat s rodinou a doshnout mitelnho tlumu asocilnho chovn mladistvho (Henggeler 1997). Intenzivn prce s mnohoproblmovmi rodinami, kterou tento autor nazv multisystemick terapie, ovem vyaduje, aby byl jeden pracovnk v kontaktu nanejv se tymi rodinami ve stejn dob. Pobyt v stavnm zazen je mon zlidtit omezenm velikosti skupiny, s n pracuje jeden vychovatel, na nkolik mlo jednotlivc, a prostedm, v nm je nhradn vchova vykonvna, nap. bytem nebo malm domkem. Tak vzen me bt mstem rozvoje socilnch dovednost, mstem ppravy na budouc profesi a souasn mstem, z nho je pechod do civilnho prosted peliv plnovn a monitorovn. Pedpokladem spn realizace takovho projektu je probourn resortnch barir a efektivn koordinace innosti ady pracovnk i agentur. Nkolik takovch projekt ji adu let spn b v Nizozemsku (nap. Binnenste Buiten, podrobnj popis Matouek a Kroftov 2003). 276

14.4 Efektivita program

Efektivitu program pro rizikovou mlde lze mit tak, e se po skonen programu porovnv skupina, kter programem prola, s co nejpodobnj skupinou, kter programem neprola (kontroln skupina). Ideln by bylo, kdyby se daly zkouman osoby ped pijetm do programu nhodn rozdlovat do obou skupin, ale to v praxi skoro nikdy mon nen. Vsledky programu je pak mon posuzovat porovnnm takovchto indiktor efektu: a s poet kontakt s polici; poet usvden z trestn innosti; zmny v chovn; zrnny v postojch.

V sedmdestch letech 20. stolet publikoval Martinson (1974) shrnujc studii efektivity rehabilitanch program pro mladistv a dospl odsouzen. Z pehledu vyvozoval, e dn prokazateln inn programy neexistuj. Zvry jeho studie, lapidrn vyjden sloganem Nic nefunguje", se staly argumentem v politickch debatch, kter v zpadnch zemch asto stily v rozhodnut omezovat vdaje na zvltn programy pro osoby pestupujc meze zkona. O dvacet let pozdji se objevuje jin vznamn studie (Lipsey 1995) suman/jici efekt ty stovek program pro rizikovou mlde z nkolika zem, a to takovch, u nich bylo mon ovlivovanou skupinu porovnat se skupinou kontroln. Jako nejefektivnj se ukzaly programy zamen na zamstnatelnost klient, kognitivn-behaviorln programy zamen na zpsoby een konflikt a vyhbn se kritickm situacm, a tak programy kombinujc kognitivn-behaviorln sociln uen se zskvnm jinch druh dovednost. Nkolikansobn spnj byly ty programy, do kterch byli frekventanti vybrni podle nadjnosti. Individuln poradenstv a nespecifick psychoterapie nepinely miteln efekt. Denney (2000) soud s odvolnm na nedvno publikovanou studii Raynorov, e hlavn faktory pispvajc k spchu programu jsou: dobe vybran clov skupina s vysokm rizikem asocilnho chovn; zamen programu na osobnostn charakteristiky pmo spojen s kriminlnm chovnm; program je jasn strukturovan, m dobe definovan dl cle a jeho smysl je dobe pochopiteln frekventantm; program je poskytovn stle stejnm zpsobem a jeho prbh je prbn sledovn; personl poskytujc program mus bt dobe vycvien pro jeho poskytovn a mus bt vysoce angaovan. 277

Hodnocenm innosti socilnch a vzdlvacch program se v souasnosti v globlnm mtku zabv organizace nazvan The Campbell Collabor&iion. Byla zaloena na Pensylvnsk univerzit v roce 2000 podle stejnch princip jako tzv. Cochrane Collaboration, kter provuje efektivitu zdravotnicKych slueb. Ob organizace v souasnosti zce spolupracuj. Hodnotc zprvy zahrnujc i evaluaci nkterch program pro rizikovou mlde - je mon nalzt na internetovch strnkch uvedench na konci kapitoly.

14.5 Vodtka pro konstrukci funknho programu

Dobr program mus pokrvat relevantn okruh klientovch poteb a zahrnovat okruh pro klienta nejvznamnjch osob. To znamen, e by organiztor programu ml umt pedbn tyto poteby a tyto osoby definovat. Programy reagujc na jedinou potebu, oprajc se o jednodimenzionln model klientova problmu, nebvaj inn. Napklad program nabzejc dospvajcm neobvykl zitky z pobytu v drsn prod sice syt potebu dobrodrustv, ale pomj poteby dan faktem, e dt ije v dysfunkn rodin, neda se mu dokonit vzdlvm, ppadn se nedoke uplatnit na trhu prce, pat k asociln part a nepohybuje-li se dky programu v prod, pohybuje se bez kontroly dosplch v prosted velkomsta. Formulace relevantnho okruhu poteb a osob by mla vdy vychzet z konzistentn a komplexn teorie vysvtlujc piny delikventnho chovn i monosti jeho ovlivnn. U dt pedkolnho vku a v dob zkladn koln dochzky by program ml, pokud je to mon, zahrnovat prci s rodinou dtte. U vtch dt a mldee by ml mt nvaznost na vzdlvn a pedpokldan pracovn platnm. Nespecifickm clem programu by mlo bt vdy podporovn klientova pozitivnho sebehodnocen a rozvoj jeho socilnch dovednost. Program mus mt dostatenou intenzitu a dlku. Mus mt jasnou strukturu, jasn zaclen. Cl mus bt zejm klientovi a spolupracujcm osobm z klientova prosted, klient by s nm ml bt srozumn. Pro provdn programu musej bt pracovnci dostaten vykoleni a mus bt prbn monitorovno, zda program b konzistentn s plnem a zda je dosahovno plnovanch cl. Pokud je program provdn ve skupinch, je teba uvit vhodnou horn hranici velikosti skupiny a vhodn pomr potu vedoucch programu k potu astnk. Pokud program vzdaluje klienta z jeho pirozenho prosted (nap. pobyt v stavu nebo nkter volnoasov programy), je teba zvit, jak vliv bude mt absolvovn programu na sociln fungovn klienta po nvratu do jeho pirozenho prosted. Vytren dtte (mladistvho) z piro278

zenho rodinnho prosted me bt pro n vtm traumatem ne traumata, jak a dosud v rodin zailo. Ped peruenm kontaktu dtte s rodinou by ml bt uinn pokus o sanaci rodiny. Naprosto nefunkn rodina by mla bt co nejrychleji nahrazena rodinou funkn. Agentury poskytujc sluby jednomu klientovi (jedn rodin) by mly postupovat koordinovan. Lep rove koordinace slueb obvykle vyaduje proveden systmovch zmn v organizacch, zven prostupnost hranic mezi poskytovateli slueb a tak mezi resorty" sttn sprvy. Pi poskytovn slueb by ml bt zachovvn princip subsidiarity, ili problm by ml bt pokud mono een na nejni" mon rovni - obvykle na rovni mstn komunity. Nen-li ho na tto rovni mon eit, je nutn alespo na tto rovni sledovat, jak se osvduj jin een.
LI Sds, edujc ppad ukazuje, jak me sociln sluba spojen s ubytovnm inn pomhat eit problm mladho lovka, kter nem dobr rodinn zzem a je ohroen socilnm selhnm. Souasn ppad dokumentuje monost spoluprce puiesionln sociln pracovnice s dobrovolnic, kter se na profesionln drhu sociln pracovnice teprve pipravuje studiem na vysok kole. Alena vstoupila jako klientka do projektu dobrovolnick pomoci pro rizikovou mlde LATA, kdy j bylo skoro dvacet let a byla ubytovan v dom na pl cesty v Praze. Potkala se v t dob s problmy na mnoha rovnch. Nemla prci a u msce se j nedailo dnou sehnat. Dlouhodob se tak zhorovaly jej vztahy s obma rodii, komplikovan tm, e rodie jsou rozvedeni, otec je alkoholik a matka psychiatricky nemocn. Alena dve ila ve spolen domcnosti s matkou, se svm invalidnm bratrem, jeho enou a s jejich dttem. Otec il v pvodnm byt rodiny sm. Alena mla od matky slbeno, e a vymn tento byt za dva men, tak jeden bude jej. Situaci znan zhorovalo to, e otec odmtal platit matce vivn, a tak se stvalo, e Alena musela cel njem platit sama, aby matka a dal pbuzn o byt nepili. V t dob pracovala jako prodavaka a byla polici vyetovna pro podezen ze zpronevry firemnch penz. Zamstnavatel alobu sthl, kdy chybjc penze uhradila, ale kiientka nikdy nikomu neekla, jak tyto penze zskala. Za tmito viditelnmi problmy se ukrvaly dal pote v osobn rovin. Alena se ctila osaml, mnceno, izolovan od spolenosti vrstevnk, k nim si nedokzala najt cestu. Rodie povaovala za lidi, kte j zkazili ivot, a pociovala vi nim znanou hokost. Mla problmy s rozhodovnm a nslednm pijmnm odpovdnosti za dsledky svch in; po rozhodnut asto nsledovaly vitky a velk obavy, zda se nerozhodla patn. V tto obtn ivotn situaci intervenovala jednak sociln pracovnice domu na pl cesty, jednak dobrovolnice projektu LATA. Ob dv povzbuzovaly Alenu k tomu, aby sv problmy eila a nenechvala je narstat. Pomhaly j se shnnm prce, s eenm bytov otzky i s osobnmi problmy. Sociln pracovnice nala po nkolikamsnm sil byt se zvhodnnm njemnm, do nho se Alena odsthovala. Dobrovolnice s n obchzela jednotliv pracovn msta a diskutovala s n o tuench

279

vhodch a problmech, vysvtlovala j nejasnosti a dodvala j odvahy, kdy u klientka chtla hledn prce vzdt. Alena nastoupila do nkolika mst (pokladn v samoobsluze, skladov dlnice), ale zhy je zase opustila. Ukazovalo se, e pro Alenu nen jednoduch zvldnout nroky prce, ale jet obtnj je navzat vztahy s novmi spolupracovnky. Stovala si na to, e ji spolupracovnci zneuvaj, e se j vysmvaj a nerespektuj jej soukrom. Bhem roku, kdy byla Alena v intenzivn pi obou pomhajcch pracovnic, se jej situace postupn zlepovala. Nala si prci v oboru, v nm byla vyuen (kuchaka), zaala trvit svj voln as pestejm zpsobem (chodila s nekoKa znmmi na diskotky a na kuelky). K dobrovolnici projektu LATA si nala tak vel vztah, e se spolu v souasnosti schzej u tvrtm rokem. Jejm prostednictvm se seznmila s dalmi lidmi a nen u tak osaml a izolovan jako na zatku spoluprce. Ped Alenou se objevuj nov ivotn vzvy a koly, stle zpas o SVOJI psychickou stabilitu a spokojenost. Jej nedvn pokus o navzn vztahu s chlapcem ztroskotal po nkolika tdnech, pravdpodobn proto, e od nj oekvala mnohem vce, ne j mohl poskytnout, a vyadovala jeho trvalou blzkost i neustvajc pozornost. Pocity zklamn z tto znmosti pak ventilovala v ad rozhovor s dobrovolnic. Bhem nich tak vyjadovala mnn, e bez dobrovolnice by j bylo mnohem h a e pro ni je velmi vznamn, kdy m ve sv blzkosti nkoho, na koho se me s dvrou obrtit v jakkoli situaci a u koho si me bt jist, e ji podpo.

LITERATURA Pouit literatura

Denney, D. (2000): Outcome research in adult and youth justice. In: Davies, M. (ed.): The Blackwell encyclopaedia of social work. Blackwell Publishers, Oxford. Giddens, A. (2000): Unikajc svt. Slon, Praha. Henggeler, S.W. (1997): Treating serious antisocial behaviour in youth. Juvenile Justice Bulletin. US Department of Justice, Washington D. C Kaiser, G. (1994): Kriminologie. C. H. Beck, Praha. Kindlon, D., Thompson, M. (2000): Raising Cain. Ballantine Books, New York. Iipsey, M. (1995): What do we learn from 400 research studies on the effectiveness of treatment with juvenile delinquents? In: McGuire, J. (ed.): What works? Reducing reoffending. Wiley and Sons, Chichester. Lundman, R. J. (1993): Prevention and control of juvenile delinquency. 2 n d ed. Oxford University Press, New York. Martinson, R. (1974): What works? Public Interest, 10, s. 22-54. Matjek, Z., Bubleov, V., Kovak, J. (1997): Pozdn nsledky psychick deprivace a subdeprivace. Psychiatrick centrum, Praha. Matouek, O., Kroftov, A. (2003): Mlde a delikvence. 2.vyd., Portl, Praha.

280

Raynor, P. (1996): Evaluating probation. In: May, T. and Vass, A.A. (eds.): Working with offenders. Sage, London. Romig, D. A., Cleland, C. C, Romig, L. J. (1989): Juvenile delinquency - visionary approaches. Merril Publishing Co., Columbus. Sekyra, J. (2001): Mikrozen a interpersonln vztahy v organizacch stavn vchovy. Spisy Ostravsk univerzity, Ostrava. Usn eson Rady vldy R pro lidsk prva pedloen dne 21. ervna 2001 jej sekc p o prva dtte. (Przkum v dtskch domovech, vchovnch stavech a diagnosticKych stavech.) [On-line] Pstupno na strnce httpy/wtd.vlada.cz/scripts/detail. php?id=373.

Doporuen literatura
Koudelkov, A. (1995): Psychologick otzky delikvence. Victoria Publishing, Praha. Quay, H. C. (ed.) - (1987): Handbook of juvenile delinquency. J.Wiley and Sons, New York. Veerka, K., a kol. (1997): Prevence kriminality v teorii a praxi. MV R, Praha. Void, G. B., Bernard, T. J. (1986): Theoretical criminology. 3 r d ed. Oxford University Press, New York.

Internetov zdroje
www.campbellcollaboration.org www.mv.cz/prevence

281

Kapitola 15

Sociln prce v rmci proban a median sluby

Andrea Kroftov, Lenka Ouednikov

Proban a median sluba (dle jen PMS) je specializovan sociln sluba psobc v rmci Ministerstva spravedlnosti R. Pracuj v n ednci a asistenti PMS. Jej innost je zamena na prci s pachateli a obmi trestnch in. PMS pispv k naplovn trestn spravedlnosti, v rmci trestnho zen je povena vkonem probace a poskytovnm mediace. Probac se rozum organizace a vkon dohledu nad obvinnm, kontrola vkonu trest nespojench s odntm svobody, individuln pomoc obvinnmu, jeho pozitivn motivovn, psoben na nj, aby vedl dn ivot, vyhovl soudem nebo sttnm zstupcem uloenm podmnkm, a tm dolo k obnov naruench prvnch i spoleenskch vztah" (zkon . 257/2000 Sb., o proban a median slub). Mediace v obecnm slova smyslu pedstavuje alternativn metodu een konflikt, pi n osoba, kter zaujm vyven postaven ke vem stranm sporu (mediator), pomh nalzt pijateln een dan situace s clem urovnat vzjemn vztahy stran. Mediac v trestnm zen rozumme podle uvedenho zkona mimosoudn zprostedkovn za elem een sporu mezi pokozenm a obvinnm a innost smujc k urovnn konfliktnho stavu vykonvanou v souvislosti s trestnm zenm. Mediaci lze provst jen s vslovnm souhlasem obvinnho a pokozenho." 283

15.1 Cflov skupina

Cflovou skupinou PMS jsou osoby, kter se dostaly do konfliktu se zkonem (byly obvinny nebo odsouzeny za trestn in), a osoby, je byly trestnm inem pokozeny. Dle pouvme termn klienti PMS s rozlienm klient obvinn a klient pokozen.

Pachatel trestnch in (provinn)

PMS pracuje s dosplmi pachateli trestnch in, s mladistvmi pachateli provinn (15-18 let) i s dtmi mladmi 15 let, kter se dopustily inu, kter se u prvn odpovdnch osob pokld za trestn

Pachatel trestnch in - fze ped rozhodnutm

Ve fzi ped rozhodnutm sttnho zstupce nebo soudce pracuje PMS zejmna s tzv. dobrovolnmi klienty. Spoluprce s klientem me bt zahjena, pokud klient stedisko PMS kontaktuje sm (poppad stedisko kontaktuje klientv obhjce, zmocnnec, advokt) neboje podnt pro innost dn ze strany policejnho orgnu, sttnho zstupce nebo soudce. Jde pevn o obvinn, kte jsou sthni pro trestn in, za kter zkon stanov trest odnt svobody, jeho horn hranice nepesahuje pt let. Me jt i o mladistv pachatele, kte se dopustili provinn, i o dti mlad 15 let, je se dopustily inu jinak trestnho (takto oznauje pestoupen zkona u mladistvch a dt mladch 15 let zkon . 218/2003 Sb., o odpovdnosti mldee za protiprvn iny a o soudnictv ve vcech mldee). innost PMS v tchto ppadech podporuje motivaci klienta eit nsledky inu, obstarv podklady pro rozhodnut soudce nebo sttnho zstupce a vytv podmnky pro uloen nkter z alternativ trestu, je nemaj povahu odnt svobody (u mladistvch a dt mladch 15 let t pro uloen nkterho opaten). Pokud ve fzi ped rozhodnutm probh kontakt mezi PMS a klientem, kter je obvinn ze zvanjho trestnho inu (provinn), kde uloen alternativy nem mon, maj vstupy innosti PMS vznam pedevm pro rozhodnut o mon vi nepodmnnho trestu, ppadn o form a podmnkch jeho vkonu. Specifickou skupinou, s n ve fzi ped rozhodnutm PMS pracuje, jsou klienti, u kterch byla nahrazena vazba dohledem nebo jinm opatenm V tomto ppad se ji nejedn o dobrovoln kontakt klienta s PMS. Psoben vi obvinnm je ze strany PMS spjato s prvkem pinucen k dodren povinnosti pravidelnho osobnho kontaktu s ednkem PMS a ke kontrole plnn podmnek stanovench v rozhodnut o nhrad vazby dohledem.

284

Pachatel trestnch in - fze po rozhodnut

Ve fzi po rozhodnut soudce nebo sttnho zstupce jsou klienty PMS osoby, kterm byla uloena nkter z alternativ k potrestn nebo trestu odnt svobody, u mladistvch a dt mladch 15 let nkter z opaten (vchovn, ochrann, trestn) nebo dal formy pimench povinnost a omezen, jejich vkon probh na svobod". PMS zajiuje vkon tchto trest a opatren To znamen, e kontakt klienta s PMS m povahu kontroly uloen povinnosti, jej neplnn s sebou nese urit nsledky (nap. zmna alternativnho trestu v trest nepodmnn). innost PMS me mt vedle kontroly charakter pomoci, klient me bt veden k tomu, aby se v budoucnosti vyvaroval dalho stetu se zkonem. PMS dle pracuje s klienty, kte byli podmnn proputni z vkonu trestu odnt svobody a jim byl zrove uloen dohled probanho ednka (tzv. parole) v lto fzi trestnho zen me bt se souhlasem obou stran (odsouzenho a pokozenho) ednkem PMS zprostedkovna mediace nebo nabdnuta jin aktivita smujc k urovnm nsledk spchanho inu.

Osoby pokozen trestnou innost

Okruh pokozench, kte se mohou stt klienty PMS, nem nijak omezen, dleit je pouze jejich souhlas se spoluprac s PMS. PMS spolupracuje s pokozenmi v prbhu celho trestnho zen. Pracovnci PMS pokozenm nabzej zkladn psychosociln pomoc, poskytuj jim informace vznamn pro prbh trestnho zem i informace o slubch, kter jsou v regionech dostupn, a v neposledn ad zprostedkovvaj mediaci iu vyjednvm mezi pokozenm a obvinnm.

15.2 Posln, cl a zsady innosti PMS

innost PMS vychz z restorativnho pojet spravedlnosti (z anglickho restore - obnovit, uzdravit).

Restorativn justice
Restorativn pstup v pojet spravedlnosti se zamuje na jmy vznikl trestnm inem a usiluje o zohlednn poteb pokozenho, dle podporuje odpovdnost pachatele za een vznikl situace a zapojuje pokozenho, pacha-

285

tele a komunitu do procesu een". Jak dle uvd Zehr (2003): Restoration! justice dv pednost procesu zaloenmu na spoluprci a asti zainteresovanch stran a preferuje vsledky a een vychzejc ze vzjemn dohody zastnnch."

Posln PMS
Poslnm PMS je pispvat k naplovn trestn spravedlnosti pedevm vytvenm podmnek pro platnm alternativnch postup v trestnm zen, zajitn innho vkonu alternativnch trest a nalezen inn reakce na spchan trestn in. Za tm elem provd PMS probaci a mediaci a podl se na een spor mezi obvinnmi a pokozenmi a svmi innostmi usiluje o urovnm konfliktnch stav, obnoven respektu k prvnm normm v souvislosti s trestnm zenm. Soust posln PMS je tak prevence a sniovn rizik opakovn trestn innosti.

Cle psoben Proban a median sluby

innost PMS smuje k tomu, aby byly naplnny nsledujc ti zkladn cle: 1. Integrace obvinnho - PMS smuje k zalenn obvinnho do ivota spolenosti bez dalho poruovn zkon. Integrace je proces, kter usiluje o obnoven respektu obvinnho k prvnmu stavu spolenosti, o jeho uplatnn a seberealizaci. 2. Participace pokozenho - PMS se sna o zpojem pokozenho do procesu" odkodnn, o obnoven jeho pocitu bezpe, integrity a dvry v prvn systm. 3. Ochrana spolenosti - PMS pispv k ochran spolenosti eenm konfliktnch a rizikovch stav spojench s trestnm zenm a zajitnm uloench alternativnch trest a opaten.

Zsady a principy innosti pracovnk Proban a median sluby

Pi vlastn prci ednk a asistent s klienty, kte se dostali do kontaktu s PMS v rmci probace nebo mediace, je nezbytn, aby byly dodreny nsledujc zsady a principy innosti PMS (Doubravov a kol. 2001): Dstojnost jednn - zpsob prce PMS s klienty mus bt v souladu se zkladnmi lidskmi prvy a svobodami a mus respektovat jejich dstojnost a autonomii. , 286 f

/.akonnost - postup pracovnk PMS pi vkonu probace a mediace mus bt v souladu s pslunmi zkony. Pimenost intervence - mra zsahu pracovnk PMS vi pachateli nesm pekroit rozsah a obsah pravomocnho rozhodnut soudu nebo sttnho zastupitelstv. Transparentnost - PMS usiluje o dostatenou informovanost orgn innch v trestnm zen o prbhu prce s klienty i o to, aby byly klientm pusKytnuty srozumiteln informace o systmu a prvnm prosted, ve Kterm se v dsledku udlosti trestnho inu ocitli. Individualizace - pracovnci PMS pi prci s klienty zohleduj jejich individuln poteby, zjmy a rovn i okolnosti ppadu. Vasnost intervence - PMS se sna o kontakt s klienty v co nejranj fzi trestnho zen. Vyvenost - PMS prosazuje vyven pstup k potebm a zjmm obvinnch, pokozench i spolenosti za elem nalezen vzjemn pijatelnho een ppadu. Motivace - PMS usiluje o aktivn pstup a ast klient pi een nsledk trestn innosti. Pachatele podporuje pi hledn zdroj a kompetenc, kter mu umon zmnit dosavadn vzorce chovn, je ho pivdly do konfliktu se zkonem. Pokozenmu nabz monost stt se aktivnm subjektem, kter me mt vliv na podmnky a zpsob vlastnho odkodnn.

15.3 Historie vzniku PMS

PMS je v systmu justice relativn mladou instituc. Jej vznik a rozvoj byly ovlivovny irmi spoleensko-politickmi souvislostmi vvoje na zem. Vznamnou lohu v tomto procesu sehrvala tradice sociln prce a pomhajcch profes. Aktivity nkterch odbornk v oblasti prce s pachateli trestnch in, se ktermi se setkvme od konce edestch let 20. stolet, meme interpretovat jako vykroen smrem k dnenmu stavu. V t dob byl vytvoen systm socilnch kurtor a kurtor mldee a zaala sociln prce ve vznicch (Van Kalmthout a kol. 2003). Po roce 1989 sehrl klovou lohu vvoj trestn politiky v esk republice. Pozornost byla vnovna celkov reform a humanizaci justice vetn vzeskho systmu, rozen kly trest i opaten a v neposledn ad snaze o poslen postaven pokozenho v trestnm zem. Za vznamnou pedzvst uplatnn probace a mediace meme povaovat dl novely trestnprvnch pedpis, je pinesly adu novch institut pedstavujcch alternativu k trestu odnt svobody, alternativu k potrestm 287

Nov instituty een trestnch ppad pijat od rok 1993

Podmnn zastaven trestnho sthn Narovnn Obecn prospn prce Podmnn odsouzen s dohledem Podmnn uputn od potrestn s dohledem Nhrada vazby dohledem

307-308 trestnho du 309-314 trestnho rdu 45-45a trestnho zkona 60a trestnho zkona 26 trestnho zkona 73 trestnho du

Podmnn proputn z vkonu trestu odnt svobody s dohledem 63 trestnho zKona

nebo odklon od klasickho trestnho zen (tab. 15.1). Jejich realizace pedpokld vyuit prvk mediace, probace nebo obou postup. V prbhu devadestch let 20. stolet, mimo jin v souvislosti s novmi legislativnmi procesy a stle se roziujc klou alternativnch trest a postup v trestnm zem, se v praxi sociln prce s pachateli trestnch in zanaj objevovat pokusy o oven novch postup a metod prce pi een trestnch konflikt. Pkladem je experiment Mimosoudn alternativa pro delikventn mlde", inspirovan pedevm zahranin zkuenost Rakouska a Nmecka, kter probhal potkem devadestch let a v naich podmnkch poprv ovil pouit mediace mezi pokozenm a obvinnm. Vznik a pedevm zkladn koncepci probace a mediace v na zemi do znan mry ovlivnilo zaloen katedry sociln prce na FF UK a aktivita student a pednejcch tto katedry. Prv studenti a uitel tto katedry zaloili v roce 1994 Sdruen pro rozvoj sociln prce v trestn justici (v souasn dob psobc pod nzvem Sdruen pro probaci a mediaci v justici SPJ). Sdruen se stalo vznamnou platformou k realizaci aktivit a projekt, kter pisply k institucionlnmu zakotven probace a mediace v na zemi a ovlivnily jejich stvajc podobu. Pkladem tchto aktivit je ada semin a odbornch setkm, zpracovn projekt pro oven modelu probace a mediace v podmnkch R, zpracovn a oven pilotnho systmu kvalifikanho vzdlvm pracovnk PMS apod. Dalm vznamnm meznkem v rozvoji probace a mediace bylo usnesen vldy . 341 z roku 1994, na zklad kterho byla k 1.1.1996 na soudech zzena msta probanch ednk. Na vtin soud bylo k tomuto kroku pistoupeno velice formln a vkonem probanch innost byli poveni administrativn pracovnci soudu, kte v praxi zajiovali administrativn strnku vkonu trestu obecn prospnch prac. Zzen tchto mst vak umonilo prvnm kvalifikovanm socilnm pracovnkm vstoupit do justice. 288

Diky jejich psoben na vybranch soudech (nap. Praha, Karlovy Vary, Brno, Plze) pronikaly do praxe median a proban postupy. Prostednictvm Konkrtn ppadov prce s klienty se zaala rozvjet kvalifikovan sociln prce s obvinnmi i pokozenmi v trestn justici a pozvolna se ve spoluprci s nktermi soudci, sttnmi zstupci a dalmi odbornky vytvely koncepn materily ovlivujc budouc podobu zkona o Proban a median slub." (Doubravov a kol. 2001) Podle zkona o Proban a median slub esk republiky vznikla k 1.1.2001 sttn organizace s celorepublikovou psobnost, kter je povena vkonem probace a poskytovnm mediace. Probace a mediace se tak po pti letech pokus, leckdy narejcch na rzn pekky, zaaly systmov zaleovat do justin praxe. Dalm vznamnm krokem bylo pijet zkona . 218/2003 Sb., o odpovdnosti mldee za protiprvn iny a o soudnictv ve vcech mldee (zkon nabvl innosti od 1.1.2004), jm byl upraven postup pi een provinn, kterch se dopustili lid mlad ne osmnctilet. Tmto zkonem byla PMS svena rozshl kompetence v oblasti ppravy, uloen a zajitn vkonu tzv. opaten - vchovnch, ochrannch a trestnch.

15.4 Sociln prce v PMS

P prcoan a median innosti pracovnci PMS vyuvaj zejmna individuln metody prce s klientem, tj. s obvinnm (obalovanm, odsouzenm) a s fisjkozenm. V rmci mediace ale rovn vystupuj jako zprostedkovatel setkm dvou stran - obvinnho a pokozenho, poppad mediaci vedou i za ptomnosti dalch osob (nap. rodi mladistvho, obhjce, zmocnnce, jin blzk osoby strany). Pi sv innosti pracovnci PMS rovn psob jako koordintoi prce s klientem (manaei ppadu). Koordinuj vstup dalch participujcch osob I subjekt, je se podlej na een danho ppadu. innosti PMS podle standard metodickho postupu PMS schvlenho v beznu 2004 ministrem spravedlnosti se len na: ppravn zen a zen ped soudem, probaci, obecn prospn prce a paroli.

Ppravn zen a zen ped soudem

V tto oblasti PMS usiluje o een konflikt spojench s trestnou innost a souasn organizuje a zajiuje efektivn a dstojn vkon alternativnch trest a opaten. Draz m bt kladen na ochranu komunity, zjmy pokoze289

nch a prevenci kriminality. Postupy PMS vychzej z dosavadnch zkuenost a pklad dobr praxe PMS a respektuj Doporuen Vboru ministr Rady Evropy . R(99) 19 K mediaci v trestnch vcech". Uitenou inspirac je i osvden praxe evropskch a anglosaskch probanch slueb. V rmci ppravnho zen a zen ped soudem PMS: zajiuje mediaci ve smyslu zprostedkovanho jednm mezi obvinnm a pokozenm za elem een nsledk vzniklch spchnm trestnho inu (provinn, inu jinak trestnho); nabz jin innosti smujc k urovnm' konfliktu; vytv podklady pro monost uplatnn nkterho z alternativnch zpsob trestnho zen (tzv. odklony, diverze) nebo alternativy k potrestn i trestu; zajiuje vkon dohledu v ppad nhrady vazby dohledem. V ppad provinn mladistvch a dt mladch 15 let pak innost PMS smuje k monosti platnm nkterho z alternativnho zpsobu zen (odklonu) nebo k monosti uloen nkterho z vchovnch, ochrannch nebo trestnch opaten. Ji od potku ppravnho zen se PMS sna o navzn kontaktu s obma stranami konfliktu a provuje monosti mediace. ednk PMS nejprve provd individuln konzultace s pokozenm a obvinnm a po zskn jejich souhlasu zahajuje mediaci. Mediace me mt podobu osobnho setkn pokozenho a obvinnho nebo me probhat zprostedkovan, to znamen, e strany spolu komunikuj pes tet osobu - meditora. ednk mus mt vyven pstup k obma zastnnm stranm. ednk neodpovd za vsledek mediace, odpovd za jej proces. Obsah ppadn dohody, kterou strany v rmci mediace mohou uzavt, vytvej pmo astnci mediace, tj. pokozen a obvinn, ednk jim me zprostedkovat potebn prvn nebo jin informace a regulovat zpsob vyjednvn. Uzaven dohoda je jednm z monch podklad pro rozhodnut sttnho zstupce a soudce v projednvan vci. ednci PMS jsou v rmci dalho prbnho vzdlvn seznamovni s rznmi modely poskytovn mediace, a to zejmna podle vzoru rakouskch a kanadskch meditor. ednci PMS v souasnosti ovuj monost vyuit tzv. rodinnch konferenc, kterch se astn mimo stran konfliktu i dal osoby participujc na een ppadu. Tmito dalmi osobami mohou bt nejen prvn a zkonn zstupci mladistvho, ale i zstupci komunity, ve kter ke spchn provinn dolo, uitel mladistvho, sttn zstupce apod. Dobrovolnost a souhlas obvinnho i pokozenho s ptomnost uvedench osob jsou nutnou podmnkou konm rodinn konference. Aby se mediace dala uskutenit v rmci ppravnho zen, mus ednk PMS pedem vyrozumt pslunho sttnho zstupce jako osobu, kter do290

zoruje prbh vyetovn. Sttn zstupce m prvo rozhodnout o tom, e v danm ppad mediace provdna nebude, a to pedevm s ohledem na probhajc vyetovn. V ppadech, kdy z rznch dvod nem mon i vhodn mediaci provst, smuje PMS k urovnm konfliktu spojenho s trestnm inem (provinnm) jinmi zpsoby. V tchto ppadech me jt o ppravu podklad pro uplatnn alternativnho zpsobu trestnho zen (podmnnho zstavem' trestnho sthm' nebo narovnn) nebo o vypracovn zprvy ped rozhodnutm jako monho podkladu pro rozhodnut sttnho zstupce nebo soudce v dan vci. I v tchto ppadech je nutn souhlas obvinnho a jeho motivace ke spoluprci s PMS, nebo v ppravnm zen stle plat presumpce neviny obvinnho. Pracovnk PMS usiluje o to, aby byl do procesu vypracovn zprvy zapojen i pokozen. ednk PMS shromauje informace o osobnch a socilnch pomrech obvinnho, o jeho zamstnn a finann situaci, o trven volnho asu, o jeho postoji a monch eench nsledk trestnho inu (provinn). _ Ve zprv ednk podle monosti uvd stanovisko pokozenho k jm, kter mu byla zpsobena, podv informace i o potebch, zjmech a nvrzch pokozenho na zpsob een. ednk se ve zprv vyjaduje k prbhu spoluprce s obvinnm, k prbhu asti klienta v programu (astnil-li se klient programu v rmci uloen povinnosti nebo dobrovoln) a informuje ppadn o zpsobech participace dalch osob a subjekt na danm ppadu. V zvru zprvy ednk formuluje sv stanovisko vetn doporuen urit intervence. Obvinn m monost seznmit se s obsahem zprvy jet ped jejm postoupenm sttnmu zstupci (soudci), ppadn pipojit ke zprv sv psemn vyjden. Pi nhrad vazby dohledem je vhodn, aby PMS zahjila spoluprci s obvinnm jet ped rozhodnutm o proputn z vazby. Na zklad shromdnch informac o obvinnm i o jeho situaci a s ohledem na okolnosti ppadu me PMS sttnmu zstupci nebo soudci pipravit potebn podklady pro rozhodnut, vetn zpracovn nvrhu na uloen povinnost nebo omezen, kter by dohled v ppad nhrady vazby ml obsahovat. elem dohledu je veden obvinnho a kontrola jeho chovn. Mezi povinnosti obvinnho pat: dostavovat se ve stanovench lhtch k probannu ednkovi, zmnit msto pobytu jen s jeho souhlasem a podrobit se dalm omezenm stanovenm ve vroku rozhodnut o nhrad vazby dohledem, je smuj k tomu, aby se obvinn nedopustil dal trestn innosti nebo aby nemail prbh trestnho zem. ; ,. Podmnkou efektivn innosti PMS v rmci ppravnho zen a zem' ped soudem je fungujc souinnost PMS s orgny innmi v trestnm zen, zejmna pak se sttnmi zstupci, kte dozoruj prbh vyetovn, ale i se soudy a v neposledn ad i s orgny policie. 291

o Padestilet mu byl obvinn z trestnho inu ublen na zdrav z nedbalosti, kterho se dopustil tm, e pi jzd autem nestail vas zareagovat na nhl vstup chodkyn do vozovky a pokozen ticetilet en zpsobil rozshl zrann, je si vydala dvoutdenn hospitalizaci a nslednou msn lzeskou rehabilitaci. Nsledky zrann nemly pro dal ivot eny trvale nepzniv nsledky. Trestn zkon pro tento trestn in stanov monost uloen trestu odnt svobody a na dv lta nebo trestu zkazu innosti. Obvinn mu pracoval jako taxik a ml vce ne ticetiletou zkuenost s zenm osobnho motorovho vozidla. ednk ob strany kontaktoval z podntu sttnho zstupce, kter dan ppad projednval. Po zskn souhlasu stran s mediac ednk kontaktoval rovn obhjce obvinnho a zmocnnce pokozen, aby je informoval o zmru zprostedkovat mediaci. Pi osobnm setkn obvinnho a pokozen ve stedisku PMS pak obvinn vysvtlil okolnosti situace a vyjdil svou osobn ltost nad vzniklou situac a dsledky inu pro pokozenou, pokozen se za ve omluvil. Pokozen tuto omluvu pijala a zrove vyslovila pochopen, nebo sama byla idikou osobnho vozidla. Ob strany se poslze dohodly na finannm vyrovnn, kter zahrnovalo bolestn a ul zisk v dob pracovn neschopnosti pokozen. Na splacen tchto finannch pohledvek byl dohodnut estimsn spltkov kalend. Zrove byla pokozenou pijata nabdka obvinnho na zajitn jej dopravy z domova do zamstnn a zpt po dobu prvnch t msc od okamiku, kdy pokozen bude schopna znovu nastoupit do zamstnn. O tchto postupech byla za ptomnosti ednka sepsna psemn dohoda, kterou ob strany podepsaly. Poslze byla zprva o vsledku mediace spolen s touto dohodou postoupena soudci k dalmu rozhodnut ve vci. Pot soud rozhodl o podmnnm zastaven trestnho sthn a stanovil zkuebn dobu v dlce 12 msc. V prbhu zkuebn doby byla dohoda ze strany obvinnho zcela splnna, a tak po jejm probhnut soud rozhodl o jeho osvden. Pot byl zznam o trestnm inu obvinnho z jeho rejstku trest vymazn.

Probace
PMS m v rmci probace zajistit efektivn vkon alternativnch trest a opaten spojench s uloenm dohledu. Konkrtn pak probace zahrnuje vytvoen probanflio programu v rmci dohledu, zpracovn zprv o prbhu dohledu a rovn spoluprci PMS s poskytovateli probanch resocializanch a jinch program. Probace znamen individuln prci ednka s klientem - obvinnm nebo odsouzenm - formou pravidelnho osobnho kontaktu. Pi tto prci ednk pouv jak prostedky pomoci, tak kontroly. Pi prvnch konzultacch ednk s klientem zpracovv proban program ili konkrtn, na kroky lenn pln dohledu, kter odr dlku zkuebn doby, uloen povinnosti a omezen, kter stanovil ve svm rozhodnut soud (sttn zstupce), a upravuje konkrtn formou dal podmnky vkonu dohledu - nap. interval 292

konzultac, prbn sledovn plnn podmnek dohledu, spoluprci klienta s dalmi osobami a subjekty. Pi projednvn podmnek vkonu dohledu je klient seznmen s nsledky ppadnho neplnn probanho programu. O prbhu vkonu dohledu je ednk povinen zpracovvat zprvy (pravideln jednou za est msc, nestanov-li soudce nebo sttn zstupce jinak). Zyrs a vedle zkladnch informac o aktuln ivotn situaci klienta obsahuje ednkovo zhodnocen prbhu spoluprce s klientem a jeho nvrhy na dal prbh dohledu vetn nvrhu na opaten v ppad, kdy klient nepln podmnky dohledu. Dohled me bt uloen v rmci rozhodnut o podmnnm trestu, podmnnm uputn od potrestn, podmnnm proputn z vkonu trestu odnt svobody nebo jako soust rozhodnut o nhrad vazby dohledem. Nov od 1.1.2004 pak me bt dohled uloen mladistvmu jako jedno z vchovnch opaten nebo v rmci trestnho opaten jako soust podmnnho odsouzen a podmnnho proputn z vkonu odnt svobody. Dohled rovn me nahradit vazbu mladistvho a me bt t uloen na dobu ped nstupem mladistvho do ochrann vchovy. Dohled lze uloit jako opaten i dtti mladmu 15 let, kter spchalo in jinak trestn. V souvislosti s rozhodovnm o ochrann vchov mladistvho byla PMS svena kompetence v oblasti pedkldn nvrh na uputn od vkonu ochrann vchovy, na proputn z vkonu ochrann vchovy, na podmnn umstn mimo vchovn zazen, na prodlouen ochrann vchovy a na zmnu ochrann vchovy v stavn, a naopak. Zejmna pi vkonu dohledu u mladistvch je nutn souinnost s polici, se sttnmi zstupci, se soudy pro mlde i s pracovnky oddlen sociln-prvn ochrany dt, dle s poskytovateli probanch program a s poskytovateli program jinho typu (to jsou nap. terapeutick programy, programy psychologickho poradenstv, lebn programy apod.). Zkon . 218/2003 Sb., o soudnictv ve vcech mldee, pedpokld existenci specializovanch registrovanch probanch program pro mladistv, jejich evidenci m vst Ministerstvo spravedlnosti R. Pi zavdn systmu jejich vytven, akreditovn, financovn jejich poskytovn a vyhodnocovn v rmci esk republiky nm me bt inspirujcm pkladem obdobn systm, kter je v souasn dob realizovn v rmci soudnictv ve vcech mldee v Kanad, a dle pak systm akreditovanch probanch program vytvoen v rmci Nrodn proban sluby Anglie a Walesu. V druh polovin roku 2004 byly Ministerstvem spravedlnosti R vyhleny podmnky pro udlen pechodn akreditace probamm programm, co umon, aby byly akreditovan proban programy zapsny do seznamu vedenho tmto ministerstvem. Na konci roku 2004 byly tak ministerstvem vyhleny podmnky pro udlen sttn finann dotace na realizaci probanch program. Dotaci vak me zskat pouze poskytovatel akreditovanho probanho programu. 293

PMS sama usiluje o vytvoen fungujcch specializovanch probanch program, kter ovuje jako pilotn projekty. Pkladem takovho probacnho programu pro mladistv je program zamen na poslen prvnho vdom mladistvch, kter byl v letech 2003-2004 realizovn PMS ve spoluprc s nesttn organizac Partners Czech pod nzvem Prvo pro kad den". Obsah tohoto probanho programu vznikl na zklad lektorskch zkuenost nesttn organizace, zjitnch poteb klient - mladistvch pachatel - a doporuen ednk PMS. V souasn dob se proces poskytovn probanich program pro mladistv stle vytv, nicmn spoluprce PMS s poskytovateli program jinho typu jak pro mladistv, tak i pro dospl obvinn (odsouzen) klienty ji probh od zatku innosti PMS, tj. od ledna 2002. PMS spolupracuje s nesttnmi organizacemi poskytujcmi sociln terapeutick programy, programy lby zvislosti, dolovac programy, programy charitativn pomoci a podpory, poradensk programy apod, a dle s poskytovateli obdobnch program z ad sttnch zazen - nap. psychiatrickch leben, ambulantnch poraden, ad prce. Dosavadn zkuenost PMS tak potvrzuje i zahranin zkuenosti - bez fungujc a irok st tchto zazen je efektivita vkonu probace vrazn snena.
D Z podntu sttnho zstupce ednk PMS v prbhu ppravnho zen navzal kontakt s dvacetiletm muem, kter byl obvinn z trestnho inu nedovolen vroby a dren omamnch a psychotropnch ltek a jed, jeho se ml dopustit tm, e spolen se svou ptelkyn pro sebe a sv ptele vyrbl pervitin. Z dvodu obavy, e bude v trestn innosti pokraovat, byl sttnm zstupcem vzat do vazby. ednk ml na zklad dosti sttnho zstupce pipravit podklady pro monost nahrazen vazby dohledem. Pi konzultaci ednka s klientem byla probrna zejmna klientova motivace k monm zpsobm een nsledk trestnho inu a dle jeho postoj k lb zvislosti na pervitinu. Po dohod s klientem byla k projednvn podklad pizvna terapeutka, kter se vyjdila k monosti zaazen klienta do programu lby zvislosti. Na zklad zpracovan zprvy PMS, je obsahovala nvrh na mon zaazen klienta do lebnho programu, soudce rozhodl o proputn obvinnho z vazby za souasnho uloen dohledu a pimen povinnosti klienta astnit se lebnho programu.

Obecn prospn prce

Tento trestnprvn institut pat v poad postupn zavdnch alternativnch trest a alternativnch zpsob trestnho zem do naeho trestnho zkonu k tm nejstarm, nebo byl do praxe zaveden ji v polovin devadestch let minulho stolet. Jeho smyslem je umonit odsouzenm vykonat trest na svobod zpsobem spoleensky prospnm a bez naruen dosavadnho rodinnho a pracovnho ivota odsouzenho. 294

Trestn zkon umouje uloen tohoto trestu pachatelm trestnch in, u nich je mon uloit nepodmnn trest odnt svobody s horn hranic trestn sazby do 5 let, a dle s ohledem na povahu spchanho inu a monosti npravy pachatele. Trest obecn prospnch prac (dle jen OPP) je mon uloit dosplm pachatelm v rozsahu 50-400 hodin, mladistvm pak do 200 hodin. Prce vykonvan v rmci trestu OPP mus mt charakter prce k obecn prospnm elm - nap. prce smujc k drb veejnho prostranstv, veejnch budov a komunikac, jin prce ve prospch obce, sttn nebo jin obecn prospn instituce, je se zabv vzdlvnm, vdou, kulturou, kolstvm, ochranou ivotnho prosted a zdrav, porn ochranou a ochranou zvat, podporou a ochranou mldee nebo jmou charitativn, sociln, humanitrn, nboenskou a tlovchovnou i sportovn innost. Prce v rmci vkonu trestu OPP nesm slouit k vdlenm elm a odsouzen ji mus odvst bezplatn ve svm volnm ase nejpozdji do jednoho roku od nazen vkonu prce. Pi ukldn tohoto trestu soud zvauje zdravotn zpsobilost pachatele trest vykonat a v vahu bere i vlastn stanovisko pachatele k monosti uloen tohoto trestu. PMS pi vytven podmnek pro ukldn trestu OPP jednak pedem projednv s klientem monost uloen tohoto trestu v prbhu ppravnho zen a zen ped soudem, dle spolupracuje s poskytovateli mst pro vkon trestu OPP a sleduje prbh trestu vetn podmnek, za nich probh. PMS se souasn sna o to, aby dolo k nhrad kody a k urovnn nsledk spchanho inu. Ve spoluprci s neziskovou organizac Sdruen pro probaci a mediaci v justici PMS v roce 2003 ve tech pilotnch regionech realizovala projekt zamen na poslen zjmu neziskovch organizac o poskytovn mst pro monosti vkonu trestu OPP. Projekt tak pispl k rozen nabdky mst pro monost vykonn trestu OPP.
n Devatenctilet student byl odsouzen pro trestn in vtrnictv a hanoben nroda, etnick skupiny, rasy~a pesvden, jeho se dopustil tm, e spolen se svmi kamardy pokodil nkolik nhrobk na idovskm hbitov, piem veejn provolval hesla hanobc idovskou nrodnost. Mlad mu se ke svmu inu doznal a svho chovn litoval. Asistent PMS s ohledem na osobu a postoj pachatele a s pihldnutm k okolnostem ppadu projednal s pedstaviteli idovsk obce monost odpracovn trestu OPP formou prac ve prospch pokozen idovsk obce. V rmci uloenho trestu OPP pak pachatel odpracoval 300 hodin klidovch a drbrskych prac pmo v prostorch pokozenho idovskho hbitova. V prbhu vkonu trestu OPP se pachatel osobn setkal s pedstavitelem idovsk komunity, ktermu vysvtlil okolnosti svho jednn, za sv iny se omluvil a domluvil s nm monosti nhrady vznikl kody.

295

Parole
Pracovnk PMS pipravuje podklady pro monost podmnnho proputn odsouzenho s dohledem formou individulnch konzultac s klientem - odsouzenm, konzultacemi s jeho socilnm okolm, s pracovnky vznice a dalmi osobami. Podklady pro rozhodnut o podmnnm proputn maj obsahovat doporuen takovch opaten, kter budou minimalizovat opakovn trestn innosti klienta, pispj k ochran spolenosti a napomohou jeho integraci do ivota spolenosti. Maj bt zohlednny i zjmy a poteby pokozench vetn zjmu na nhrad kody a m bt poslen jejich pocit bezpe v komunit, kde ij. Pedpokladem efektivn innosti PMS v tto oblasti je dobr spoluprce PMS a Vzesk sluby R (VS R) a dle dobr informovanost odsouzench o podmnkch spoluprce s PMS. Vmna informac je ze strany PMS zajiovna pravidelnmi besedami ve vznicch (besedy s odsouzenmi na vstupnm oddlen a besedy s odbornmi pracovnky vznice) a ze strany vznice prbnmi konzultacemi a poradenstvm, vetn pouen odsouzenho pi jeho nstupu do vkonu trestu. Mezi PMS a Generlnm editelstvm VS R byla v polovin roku 2004 podepsna souinnostn dohoda, kter podrobn upravuje podobu vzjemn spoluprce probanch a vzeskch pracovnk v oblasti ppravy podklad pro monost podmnnho proputn s dohledem (parole). Pro monost vytven dobr praxe v oblasti parole vznikla ve spoluprci PMS a VS R spolen pracovn skupina, kter se mimo jin vnuje monitorovn a vyhodnocovn dosavadn spoluprce v oblasti parole. Dohled vykonvan ednkem PMS v rmci podmnnho proputn z vkonu trestu odnt svobody by ml navazovat na program zachzen, kter odsouzen v prbhu vkonu trestu plnil, a podporovat tak integraci pachatele do spolenosti. innost PMS v rmci ppravy podklad pro monost podmnnho propustem zan minimln ti msce ped podnm dosti odsouzenho o podmnn propustem na zklad rozhodnut a zjmu odsouzenho o spoluprci s PMS v tto zleitosti. ednk pak ve spoluprci s nm, s pracovnky vznice a ppadn s dalmi participujcmi osobami a subjekty pipravuje stanovisko PMS k dosti o podmnn proputn. Podklady zpracovan PMS maj doplnit informace vznice o odsouzenm, o prbhu vkonu trestu odnt svobody a o innostech, jimi byl odsouzen bhem vkonu trestu pipravovn na nvrat do spolenosti (informace o plnn programu zachzen). Zpracovan stanovisko PMS je souhrnnou informac o aktuln situaci klienta a o jeho pipravenosti na nvrat do bnho ivota. Spoluprce odsouzenho s PMS je v tomto ppad dobrovoln, prvek kontroly PMS se objevuje a tehdy, kdy je odsouzen podmnn proputn a po dobu trvn zkuebn doby je mu uloen dohled. Zpracovan stanovisko PMS je jednm 296

z monch podklad pro soud, kter rozhoduje o dosti odsouzenho o podniuiSn proputn. Toto stanovisko obsahuje mimo jin vsledky proveden zkladn analzy rizik (risk assessment) a analzy poteb (need assessment) klienta ve tech nsledujcch oblastech: 1. postoje odsouzenho k trestnmu inu a een jeho nsledk vetn nhrady kody; 2. mon rizika recidivy vetn popisu faktor, kter mohou toto riziko zvit, nebo naopak snit; 3. potenciln ohroen v ppad podmnnho propustem pro osoby spojen s trestnou innost klienta i pro jin osoby a veejnost. Nsti jj pro vyhodnocen monch rizik v ppad podmnnho propustem je v souasn dob pro poteby pracovnk PMS a VS R vytven pracovnm tmem PMS, jeho leny jsou odbornci z nkolika oblast (pracovnci PMS, VS R a Institutu pro kriminolgii a sociln prevenci, odbornci poskytujc odborn programy pro podmnn proputn, zstupci orgn innch v trestnm zen). Hodnotc nstroj je vypracovvn ve spoluprci s britskmi experty v oblasti hodnocen rizik a rovn na zklad dostupnch zkuenost z dalch zem, zejmna pak z Kanady. Po vytvoen finln verze nvrhu tohoto hodnotcho nstroje bude provedeno pilotn oven jeho vyuit v praxi PMS a VS R. Po vyhodnocen prvnch praktickch zkuenost a ppadnm doplnn nebo pepracovn nvrhu by ml bt nstroj pro vyhodnocen rizik zaveden do praxe obou slueb - PMS a VS R. lohou ednka zajiujcho dohled u podmnn proputnho je vedle vlastn prce s klientem odsouzenm koordinovat kroky participujcch osob a subjekt smujc k pprav podklad pro monost podmnnho proputn.
Ticetilet mu odsouzen za krdee se po odpykn poloviny svho tletho trestu odnt svobody rozhodl podat dost o podmnn proputn a navzat spoluprci s probanm ednkem. Od socilnho pracovnka zskal formul Podnt k zahjen spoluprce s PMS", kter vyplnil a odeslal do stediska PMS mstn pslun vznici. Proban ednk pak navzal kontakt se sociln pracovnic vznice a vydal si od n dal informace k ppadu odsouzenho. Pot byla domluvena nvtva probanho ednka ve vznici, pi n ednk prostudoval spis odsouzenho, osobn kartu a tak spis veden sociln pracovnic. ednk pak konzultoval, podmnky spoluprce pmo s odsouzenm. Vysvtlil mu kroky, kter bude v souvislosti s ppravou stanoviska PMS k monosti podmnnho proputn poteba udlat. Ve spoluprci s odsouzenm pak proban ednk dojednal postup shromaovn potebnch daj. Bhem projednvn podmnek spoluprce se proban ednk odsouzenho dotazoval na kroky, kter ji sm uinil, na budouc bydlen, zamstnn a okolnosti jeho nvratu do rodinnho a socilnho prosted. Odsouzen probanmu ednkovi pedal kontakty na osoby.

297

je se k jeho nvratu do spolenosti mohou vyjdit - jednalo se o manelku a budoucho zamstnavatele. Pedmtem konzultac byla i nhrada kody zpsoben trestnm inem a urovnn vztahu s pokozenmi i otzka hrady dalch finannch zvazk odsouzenho - nklad na trestn zen a nklad na vkon trestu odnt svobody. Dal shromaovn informac potebnch pro zpracovn stanoviska PMS k monosti podmnnho proputn ednk provdl ve spoluprci se sociln pracovnic vznice a s rodinou odsouzenho. Bhem toho ednk konzultoval ppad odsouzenho tak s dalmi pracovnky vznice - s vychovatelem a specilnm pedagogem. Soubn probhaly dal konzultace ednka s odsouzenm, pi nich byl klient seznamovn s dlmi vsledky innosti PMS a informace byly zpesovny. Odsouzen s podporou ednka psemn kontaktoval pokozen, za sv chovn se omluvil a nabdl jim reln zpsob nhrady kody formou spltkovho kalende. Po vypracovn stanoviska PMS k monosti podmnnho proputn ednk klienta s jeho podobou seznmil a pot ho odeslal vznici a soudu, kter dost odsouzenho o podmnn proputn projednval. Soud na zklad pedloench materil vznice a PMS rozhodl o podmnnm proputn odsouzenho a souasn mu uloil dohled, v nm podmnn proputnmu stanovil povinnost podrobit se tmsnmu socilnmu poradenstv, kter m klienta podpoit v jeho schopnost vst dal ivot bez stet se zkonem. Pot byl klient z vkonu trestu podmnn proputn. Dohled byl vykonvn ednkem stediska PMS mstn pslunho bydliti klienta.

LITERATURA Pouit a doporuen literatura

Doubravov, D., Ouednkov, L., Stern, R, Urban, L. (2001): Pruka pro probaci a mediaci. Sdruen pro probaci a mediaci v justici, Praha. Van Kalmthout, A. M, Roberts, J., Vinding, S. (eds.) - (2003): Probation and probation services in the EU accession countries. Wolf Legal Publishers, Nijmegen. Zehr, H. (2003): vod do r estorativnjustice. Sdruen pro probaci a mediaci'v justici, Praha.

Intemetov zdroje
Proban a median sluba esk republiky - www.justice.cz Sdruen pro probaci a mediaci v justici (SPJ) - www.spj.cz

Zkony a vyhlky
Zkon . 257/2000 Sb., o proban a median slub. Zkon . 218/2003 Sb., o odpovdnosti mldee za protiprvn iny a o soudnictv ve vcech mldee. ,.

298

Kapitola 16

Sociln prce s nezamstnanmi

Pavla Kodymov, Jana Kolkov

Definice nezamstnanosti podle Mezinrodnho adu prce v enev povazuje za nezamstnanho jen uchazee o zamstnn, tedy obana, kter nen v pracovnm nebo" podobnm vztahu, nevykonv samostatnou vdlenou innost ani se nepipravuje soustavn na budouc povoln a podal osobn nebo psemn o zprostedkovn vhodnho zamstnm u adu prce v mst svho trvalho bydlit. Bt nezamstnan neznamen nemt prci", ale nemt placen zamstnn". Ten, kdo nem placen zamstnn, tak nem pjem ze zamstnn (Mare 1994). Pro definovn pojmu nezamstnanost" je teba uvaovat vlun o zamstnn, kter spov v prci na smluvnm zklad, piem smlouva zahrnuje i nrok na materiln odmnu za prci. Clovou skupinou sociln prce jsou nejen osoby prce schopn (vkem, zdravotnm stavem, osobn situac), kter zamstnn chtj a pes pimenou snahu je v dan okamik nemaj (Mare 1994), ale i ti, u nich je poteba zskat prci soust jejich zalenn do spolenosti i smysluplnho vyplnn jinak volnho asu.

16.1 Druhy a piny nezamstnanosti

Me vymezuje nkolik typ nezamstnanch. Krom zjevn nezamstnanch, registrovanch na adech prce (co ovem jet neznamen, e dotyn nepracuj v ed ekonomice - pak jde o tzv. nepravou nezamstnanost), 299

' Vvoj nezamestnanos v letech 1995-2004

Zdroj- MPSV R 2004

*':*

Nezamstnanost tis. osob leden nor bezen duben kvten erven ervenec srpen z jen listopad prosinec

1995

1996

1997

1998

1999

2000 2001

2002 2003 2004

177,8 164,4 205,2 287,1 416,9 508,5 474,1 489,0 539,0 569,5 173,7 164,0 206,7 289,2 428,0 506,1 466,1 485,2 5381 570,8 161,5 159,2 199,6 284,1 433,3 493,4 451,5 471,7 528,2 559,8 151,0 148,7 195,0 277,6 423,9 471,2 433,3 456,4 509,4 535,1 143,2 141,2 193,4 275,3 421,6 453,8 420,6 447,9 496,8 520,4 144,0 144,1 202,6 289,5 435,0 451,4 420,3 454,3 501,0 517,5 152,3 158,3 222,4 313,8 456,7 469,7 439,8 479,2 520,4 532,1 155,3 163,0 230,3 330,0 465,5 467,3 443,6 488,3 525,0 536,0 154,0 169,0 247,6 350,7 469,8 458,3 440,5 492,9 529,4 530,2 146,1 170,5 250,0 351,8 464,1 445,2 437,3 486,7 522,4 517,8 148,0 175,8 254,1 362,8 466,0 442,2 439,2 489,8 521,0 517 7 153,0 186,3 268,9 386,9 487,6 457,4 461,9 514,4 54^,4 541,7

existuj i skryt nezamstnan neboli skryt pracovn sla. Tito lid si prci nehledaj ani se jako nezamstnan neregistruj. Velk procento tchto nezamstnanch tvo vdan eny a mladistv, kte na hledn prce rezignovali (mon proto, e unikli do jinho statusu - prce v domcnosti, cesta do zahrani, matestv), nebo si hledaj prci pmo u zamstnavatel bez registrace na pracovnm ad. Pro plnost musme zmnit i nepln zamstnan osoby, je mus akceptovat prci na snen vazek nebo prci nevyuvajc pln jejich schopnosti a kvalifikaci. Z hlediska praktickho dopadu na jednotlivce m velk vznam rozdlen na krtkodobou a dlouhodobou nezamstnanost. Urit pesnou asovou hranici mezi nimi je obtn, nicmn za dlouhodobou je vtinou povaovna nezamstnanost, kter trv dle ne 6 msc. Nkte autoi mluv o dlouhodob nezamstnanosti, trv-li minimln jeden rok. Podle piny lze dlit nezamstnanost na tyi druhy: Frikn nezamstnanost vznik pot, co se zamstnan osoba dobrovoln vzd svho pracovnho msta, protoe si hled jin zamstnn (nap. kvli vymu platu, kvli oekvanmu propoutn). Tato nezamstnanost trv zpravidla krtce a nepekrauje 1-2 % zamstnateln populace. Seznn nezamstnanost je tak krtkodob a zpsobuj ji vkyvy v nabdce prce spojen s ronmi obdobmi (sluby spojen s turistickm

300

ruchem, zven spoteba ped vnonmi svtky apod.) nebo nerovnomrn produkce v odvtvch, kter jsou zvisl na poas (nap. stavebnictv, zemdlstv, rybolov). Strukturln nezamstnanost vznik na zklad nesouladu mezi nabdkou prce uritho druhu (vyadujc pracovnky uritho pohlav, vku, kvalifikace, ijc v uritm regionu) a poptvkou po prci. Nabdka nen vdy v souladu s probhajcmi zmnami ve struktue poptvky. Dsledkem pak je vysok poet volnch, neobsazench pracovnch mst a vysok poet nezamstnanch, kte se vak z ve uvedench dvod nemohou uplatnit na volnch mstech. Konjunkturln (cyklick) nezamstnanost je vyvolvna a poslze i poilaovna cyklickmi zmnami v hospodskch aktivitch v makroekonomickm mtku. V dob makroekonomick recese je nezamstnanost vy.

16,2 Rizikov skupiny

Nezamstnanost neohrouje stejnou mrou vechny skupiny lid. Existuj urite okruhy osob, u nich je ztrta zamstnn pravdpodobnj a pro kter je tak t nalzt nov msto. Mezi tyto rizikov skupiny pat v naich podmnkch zejmna jakkoli zdravotn znevhodnn oban, mlad lid, zejmna absolventi kol bez praxe, lid s nzkm vzdlnm a malou kvalifikac, lid v peddchodovm vku, eny a pslunci romskho etnika. Zdravotn znevhodnn maj anci na platnm v chrnnch dlnch, jejich poet je ale velmi omezen. Vzhledem k rostoucmu drazu na spolenosti na vkon a produktivitu maj tito lid stle men monost uplatnit se na trhu prce. Doba jejich nezamstnanosti je nkolikansobn del ne u zdravch uchaze. Jejich problmy bvaj mnohdy komplexn povahy, kumuluj se pote ekonomick, psychick (pocity nepotebnosti) a zdravotn. Navc takto nezamstnan me pedstavovat zt pro rodinu, kter v nkterch ppadech mus o postienho lena celodenn peovat (Buchtov 2001). Absolventi kol jsou znevhodnni zejmna tm, e nemaj pracovn zkuenosti a praxi v oboru, kter vystudovali. Nkte vloili mnostv energie do studia oboru, po nm ji na trhu prce nen poptvka. Postrdaj tak pracovn kontakty usnadujc lep orientaci na trhu prce. U tohoto typu nezamstnanch hroz nejen ekonomick problmy, ale i psychologick a vchovn pote, zvyuje se riziko asocilnho chovm a vytvoen nezdrav zvislosti na rodich (Vgnerov 2004). Star lid provaj ztrtu zamstnn velmi tce. V peddchodovm vku m ji lovk fixn stereotypy, obtn a pomaleji se pizpsobuje i301

votu bez zamstnm, kter navc po letech poctiv prce vnm jako nespravedlnost a ponen. Buchtov upozoruje na fakt, e zatmco v naich podnicch postihuje prvn fze sniovn potu pracovnk prv lidi v ppddchodovm vku, v zpadoevropskch zemch shledvaj tento postup jaxo krtkozrak. Zamstnm funguje u starch lid podle ady vzkum jako trninkov faktor" - pomh udret tlesn a duevn schopnosti. Nucen zkracovn obdob profesionlnho psoben lovka proto mimo jin me zatovat rozpoet na zdravotnictv a sociln sluby (Buchtov 1999). Nepzniv postavem en na trhu prce vyplv z toho, e zamstnavatel upednostuj muskou pracovn slu pro jej vt zemn mobilitu a nezatenost starostmi o domcnost. U mlad eny pedstavuje mon thotenstv sociln hendikep, kter ji na del dobu vyad z pracovnho procesu a pro zamstnavatele znamen nejistotu. I po nvratu z matesk dovolen m nkdy ena jen omezen pracovn monosti pedevm kvli riziku ast absence a poadavkm na snen pracovn vazek (Buchtov 1999). Pudle Vgnerov (2004) ena neprov nezamstnanost tak tce jako mu, protoe jej ensk role je naplnna roh' matky peujc o dti a domcnost. Ztrta zamstnn pro ni nen tak stigmatizujc a degradujc jako pro mue. Lid s nzkou kvalifikac nebo bez kvalifikace v souasn dob u ns pedstavuj nejpoetnj skupinu - celou jednu tetinu - dlouhodob nezamstnanch. asto jde o mlad obtn vzdlavateln lidi s malm zjmem o zamstnn. Specifick charakteristiky jejich rodinnho a socilnfno ivota pispvaj k jejich vydolovn ze spolenosti a vedou k vytven nov tdy deklasovanch, kter ije v trval zvislosti na systmu podpor socilnho zabezpeen. Pracovnci s nzkou kvalifikac budou navc postupn stle vce vytlaovni levnjmi a pesnjmi stroji (Buchtov 2001). Rmov zskvaj zamstnn stle obtnji vzhledem ke zvyujcm se nrokm zamstnavatel na rove kvalifikace, rozsah a kvalitu socilnch dovednost. Pevn st romskho etnika pat mezi sociln slab vrstvy s nzkou kvalifikac. Romsk komunity tradin nepociovaly potebu vzdlvat se a tato situace petrvv dodnes. Ve srovnm s mui je situace vrazn hor u dvek a en. Krom nzk vzdelanostn rovn (80 % eskch Rm m pouze zkladn vzdln) je dalm hendikepem pracovn morlka neodpovdajc poadavkm majoritn spolenosti a obecn hor zdravotn stav romsk populace. Zven koncentrace romskch obyvatel v uritch regionech vytv lokality s vysokou nezamstnanost a s ni anc zskat pracovn msto nevyadujc kvalifikaci. Mra nezamstnanosti v romsk komunit je v souasnosti u ns tiaplkrt vy ne v majoritn spolenosti (Buchtov 2001; Kaplan 1999).

302

16.3 Psychick dsledky nezamstnanosti

ji riziko ztrty zamstnn pedstavuje chronick stresor negativn psobc na psychiku jedince. Vlastn nezamstnanost m adu nepznivch vliv na duevn - a ovem i na tlesn - zdrav, kter mohou zptn sniovat pedpoklady lovka pro spn pracovn zapojen.

Prbh reakce na ztrtu zamstnn

Ztrta zamstnn je nepochybn pro kadho, kdo je j zasaen, zdrojem st esu. Rzn autoi se pokouej definovat fze, ve kterch probh vyrovnvn' e s tmto stresorem. Reakce na ztrtu zamstnn se nkdy pirovnv k reakcm na ztrtu blzkho lovka: je pr mon rozliit fzi odmtn, invu, popen, hledn vinka, deprese a postupnho posunu ke smrem a zotaven ze ztrty. Poten pocity strachu a tsn i impulzy k odplat pechzej podle jinch autor ve strnulost a apatii, po n nsleduje uklidnn a zven odolnost, pinejc relativn duevn rovnovhu. Obnoven aktivity a adaptace spolu s nadj na zlepen se v prbhu reakce na ztrtu zamstnn objev u mnoha lid. Pokud k nmu nedojde nebo jde o pechodn stav, obdob tsn pak pokrauje. Nepjemn je provn nedostatek penz a dal obte z nj plynouc, co me bt stle doprovzeno strachem a stavy beznadje. Periody aktivity a pasivity, nadje a beznadje se u nezamstnanho mohou stdat (Buchtov 2001). Nkte autoi do prvnho obdob (individuln samozejm rzn dlouhho) zaazuj zejmna ok, resp. hnv. Krtkodob se vak mohou objevit i pocity pozitivn, jako leva, osvobozen a dostatek volnho asu. V dal fzi nezamstnan obvykle aktivn hled nov msto a je pomrn optimistick. Pokud je jeho snaen bezvsledn, nastupuje dal fze, v n si uvdomuje, e jeho situace je vnj, ne se zdlo na zatku. Prvodnmi pocity jsou zkost, deprese a celkov pesimistick postoj. Dve i pozdji dochz k adaptaci na styl ivota nezamstnanho, kter bv typick rezignac, ztrtou nadje a fatalismem (Vgnerov 2004).

Psychick zmny vyvolan dlouhodobou nezamstnanost

Stav nezamstnanosti pin frustraci mnoha psychickch poteb. Jednou z nich je poteba stimulace. Nezamstnan lovk ve srovnn s minulost me strdat nedostatkem podnt. V jeho dosavadnm ivotnm programu dochz k zsadnm zmnm. Ztrta navyklho stereotypu a naruen zafixo303

vnho dennho reimu vede k odlinmu vnmm asu. Nezamstnanmu ubfli as pomaleji, zd se mu, e as tm nem dnou strukturu, rozliit vedn dny od vkend je stle t (Mare 1994). Nuda je jeden z nejhe provanch stav provzejcch nezamstnanost. Ubrn se mu lid reagujc na stav nezamstnanosti rigidnm dodrovmm stejnho dennho reimu, jak mli, kdy chodili do prce. V tomto ppad jde o obrann mechanismus (Vgnerov 2000). Ji autoi klasick studie situace z Mariethalu z tictch let minulho stolet si vimli padku nejen ve strukturovn asu, ale i v obsahu jednotlivch aktivit. Nezamstnm trvili stle vce volnho asu stle pasivnjm zpsobem. Jako by s mnostvm volnho asu mizela i chu a vle ho efektivn vyuvat. Mezi nezamstnanmi jsou v menin lid, kte maj stle co dlat, rozvjej sv konky apod., a jedinm omezenm jim je nedostatek finannch prostedk (Mare 1994). U vtiny lid nezamstnanost frustruje potebu aktivity, stejn jako potebu seberealizace. S tm jde ruku v ruce snen pozitivnho sebehodnocen a sebecty (kov a Chytil 1994). Nezamstnan me mt pocit ztrty kontroly nad svm ivotem. Na zklad sv negativn zkuenosti s dosavadnm zvldnm nezamstnanosti se me domnvat, e ji nem anci uspt. Nenaplnny mnohdy zstvaj i poteby citov jistoty a bezpe, oteven budoucnosti a nadje. Psychick napt, stres a zkost mohou vystit a v sebevraedn jednm. Podle Koudelky (1993) a 5 % jedinc uvauje o sebevrad jako o vchodisku z nepzniv situace. Nezamstnan lovk ztrc po urit dob mnoh dosavadn schopnosti a dovednosti, a to z prostho dvodu, e je nevyuv. Jde nejen o bytek profesnch dovednost i odborn kvalifikace, ale o celkov odvykn si od bnch zamstnaneckch aktivit. Lpe jsou na tom v tomto smru nezamstnm, kte maj monosti alternativn pracovn innosti, nap. obyvatel venkova, kte se v dob, kdy se ocitli bez prce, intenzivnji vnuj svmu hospodstv nebo prci na zahrad (Koudelka 1993). Vazba na domc hospodstv ovem nezamstnanm lidem z venkova ztuje dojdn za zamstnnm (eznek a Sirovtka 1993). Uvaujeme-li o vlivu prosted na provn nezamstnanosti, pak ji subjektivn obtnji snej ti jedinci, kte ij v regionech, kde je nezamstnanost relativn nzk, take nezamstnan je v dan situaci ojedinl.

16.4 Sociln dsledky nezamstnanosti

Ztrta zamstnm' je vdy spojena se zmnou socilnho statusu, ivotn rovn i sociln role nezamstnanho. Rovn hroz nebezpe jeho sociln izolace i socilnho selhn, piem vechny tyto sociln dsledky nezamstnanosti postihuj i sociln okol nezamstnanho - tedy jeho rodinu. 304

Ztrta socilnho statusu

Sociln status definuje Giddens (1999, s. 554) jako sociln presti, kterou m urit skupina v och ostatnch len spolenosti. Tato presti je spojena s charakteristickm zpsobem ivota, kter se od len tto skupiny oekv. Status me mt charakter pozitivnho privilegia, ale i negativnho." imek (1996) pe o syntetickm statusu, jen se konstruuje pomoc esti zkladnch ukazatel. Jsou to objektivn charakteristika profese, presti dan profese, podl na moci, dosaen vzdln, velikost pjmu a ivotn zpsob. Dojde-li k dysfunkci v ktermkoli z tchto parametr syntetickho statusu, me bt nesoulad nositelem statusu pociovn jako naruen integrity osobnosti. Nezamstnanost je pak podle imka mono definovat jako vynucenou ztrtu i progresivn snen hodnoty tch parametr socilnho statusu, kter jsou bezprostedn vztaeny k socioprofesm struktue".

Snen ivotn rovn

Status nezamstnanho je veejnost vnmn jako podadn, protoe nen schopen nadle udrovat svou dosavadn spoleenskou pozici a ani ji svmu okol nepotvrzuje oekvanm ivotnm standardem. Mnoz nezamstnan se proto sna co nejdle udret alespo nkter viditeln znaky dosavadnho zpsobu ivota, nap. konzumn standard (Mare 1994). Souasn nmeck studie ukazuj, e nezamstnan vnmaj jako nejvt stres prv to, e jim jejich finann situace komplikuje ast na ritulech masovho konzumu (celodenn nvtvy rodiny v hypermarketech a v zbavnch centrech). Nzk ivotn rove nen s nezamstnanost svzna tak tsn, jak by se na prvn pohled mohlo zdt, zejmna u lid, kte ij v rodin. Ekonomick situace rodiny souvis krom aktulnho stavu nezamstnanosti nkterho jejho lena tak s adou dalch charakteristik rodiny - s nashromdnm majetkem, vytvoenmi a zaitmi stereotypy dlby prce v rodin, se vzjemnou spoluprac a pomoc v rmci ir rodiny, s distribuc pjm uvnit rodiny apod. (Kuchaov 1991) Mare (1999) v tto souvislosti upozoruje na koncept tzv. relativn chudoby. Pocit chudoby lze nalzt v kad sociln vrstv i v kad spolenosti, protoe vznik srovnvnm. Za chudho se me povaovat kad, kdo v o nkom bohatm, ne je sm.

Sociln role nezamstnanho

S novou rol nezamstnanho jsou na dotynho kladeny i dal poadavky institucionlnho i osobnho charakteru. Pokud by je neplnil, ekaj ho sankce, a u v podob ztrty podpory v nezamstnanosti nebo odsuzujcho postoje 305

okol. Nezamstnan, kter si nehled prci a nem pro to omluvu, bv obviovn z pasivity, rezignace, lenosti. Proto se vtina nezamstnanch chov konformn - povinnosti vyplvajc ze sv role na oko pln, i kdy to pro nkter nem reln vznam. Nkte toti nev, e vbec maj anci zamstnm nalzt, ale chovaj se, jako by je stle hledali, a uplatuj tak nevdom obrann postoj, aby se vyhnuli dalmu stresu (Vgnerov 2004).

Sociln izolace
Zamstnm je pro lovka vdy zdrojem socilnch kontakt, o n spolu se ztrtou msta pichz. Vztahy s bvalmi spolupracovnky bvaj udrovny jen zdka, jednak proto, e obma stranm nezstv mnoho spolenho, jednak proto, e pro nezamstnanho me bt kontakt nepjemn, poniujc, pipomn mu, e na spoleenskm ebku klesl. Nezamstnan se vak asto vyhbaj i spojen s ostatnmi nezamstnanmi, protoe je to pro n skliujc (Mare 1994). S mrou zkosti u jedince postienho zejmna dlouhodobou nezamstnanost je spojena tak vt uzavenost do sebe a obtnj navazovn mezilidskch vztah (kov a Chytil 1994). Izolace od okolnho svta je charakteristick zejmna pro nezamstnan ve vym vku. Naopak pro mlad a svobodn nezamstnan je typitj tendence k ivotu v irch skupinch, v nich se solidarita me potvrzovat nap. kriminln innost nebo vandalstvm. Soudrnj spoleenstv mladch nezamstnanch mohou perstat do formy gang (Mare 1994).

Nezamstnanost a sociln selhn

Zejmna u dospvajcch a mladch nezamstnanch hroz nebezpe, e nezvldnou situaci pemry volnho asu nebo krizi z nemonosti smyslupln seberealizace a absence pozitivnho sebehodnocen a e obdob, kdy nemaj prci, u meh zafixuje zpsob ivota podporujc rizikov formy dalho osobnostnho vvoje (Kuchaov 1991). Ltka (1998) varuje ped vznikem motivan dispozice" k nezamstnanosti (rozhodnut zstat dlouhodob nezamstnan a vyuvat ke sv obiv rodiny, socilnho systmu nebo nelegln innosti). Kriminalita se zejmna pro lidi, kte si jet nestihli vytvoit dn pracovn nvyky, me stt pitalivm vchodiskem. ikovn provdn kriminalita se me vyplcet mnohem vce ne patn placen prce. Takzvan normami cesta, toti pracovn karira, je pro mnoho lid v tvrd konkurennm prosted rozvinut postindustriln spolenosti nronj, t alternativou ne kriminln drha." (Matouek, Kroftov 2003) Mezi dal druhy socilnho selhn spojen s nezamstnanost musme potat ji zmnnou sebevraednost, alkoholismus, zvislost na drogch, p306

pdn patologick hrstv, kter mohou bt projevem snahy uniknout realit nebo eenm nudy (Vgnerov 2004).

Rodina nezamstnanho
Fakt nezamstnanosti se nedotk pouze toho, kdo ztratil sv zamstnn, ale i jeho nejbliho socilnho okol, zejmna rodiny. Pro rodinu nezamstnanho znamen nov situace stres a zt, s n se mus potkat. Ta me vst a k vn rodinn krizi, ppadn k rozpadu rodiny. Nemluvme zde pouze o finannch potch a nutnosti, aby vichni lenov rodiny redukovali sv materiln poteby, ale i o zmnch v osobnch vztazch mezi leny rodiny, kter souvisej s novmi rolemi. V tradin orientovanch rodinch, pro n je vznamn pedstava, e mu je ivitelem rodiny, me nap. otec se ztrtou zamstnn pijt i o svou dominantn lohu v rodin, kterou pebere jin len. K tomu dochz v souasnosti v R tak u mnoha romskch skupin. Tato etnick skupina m silnou tradici patriarchln organizace rodiny, pesto v n eny zskvaj ve vt me ne dve oprvnn rozhodovat, a to proto, e v situaci, kdy mui jsou bez pjmu, ony njak pjem maj (a u z prce nebo ze socilnch dvek). Nezamstnanost naruuje zabhan stereotypy rodinnho ivota. Ruiv vliv na rodinu me mt nap. stl ptomnost nezamstnanho lena rodiny doma. Nezamstnanost mu vyvolv v rodinch tlak na to, aby se mui vce podleli na domcch pracch, k emu nejsou vichni nezamstnm mui ochotn. Pes veker tyto problmy vak me bt rodina pro svho nezamstnanho lena velkou oporou, zdrojem jistoty a zzemm (Mare 1994; Vgnerov 2004). Nezamstnanost se asto sousteuje do socilnch skupin, kterou jsou spoleensky hendikepovny jet jinak. V takovch skupinch s dlkou nezamstnanosti kles i monost nezamstnanch spolhat se na rodinn zdroje, protoe podprn sociln s len rodiny bv rozprostena v prosted, kde je nedostatek pleitost k prci a kde se ivot bez prce stv msi normlnm. Tato skutenost lidem na jedn stran pomh nezamstnanost snet, na druh stran dochz ke spolenm deprivacm, kter se stle stupuj. V popsanm prosted se vyskytuje vcegeneran nezamstnanost. Jako se v rodinch dd emeslo, tak se v nkterch rodinch dd nezamstnanost. U vcegeneran nezamstnanosti jsou ivitel" rodin nezamstnan a ij ze socilnch dvek a podpor. Vedou lhostejn ivot bez ambic, sv problmy asto e alkoholem. Nezamstnanost se tak promt do reproduknho chovn. V dob zven nezamstnanosti se nap. ve Velk Britnii i v Austrlii zvil prmrn vk, v nm lid vstupovali do manelstv, odkldaly se porody a porodnost 307

klesala. Nicmn nezamstnan dvky, kter dosud nezskaly dnou osobn zkuenost s ekonomickou nezvislost, tou po dtti, protoe dtti jejich okol piznv dleitost.

16.5 Genderov mainstreaming

Anglick vraz mainstreaming je obtn peloiteln, take bv rzn opisovn. Aby byla zdraznna rodov perspektiva termnu, bv uvdn jako gender mainstreaming. Konkrtn definice ovem zahrnuje rzn aspekty v prvn ad ale jde o dosaen rovnosti mu a en. Dle jde tak o politick a technick proces, kter m navrhovat nov strategie, je pesunuj pozornost na kadodenn propojen volnho a pracovnho asu. sil o dosaen rovnosti mu a en v jejich profesnm i osobnm zapojen m konkrtn vliv i na snen nezamstnanosti nap. matek malch dt tm, e starost o dt me bt dky vhodn politice mainstreamingu rozloena tak, aby se i ony mohly dl vnovat profesn karie. Konkrtn to znamen ochotu zamstnavatel nabzet krat pracovn vazky, flexibiln pracovn dobu nebo vytvoen zzem pro dti v prbhu pracovn doby. Vtvorem rovnch pleitost pro mue a eny je chpno jako nastolen formami rovnosti (de iure), zejmna zkonnm zkazem diskriminace, avak dn legislativa nezajist skuten prosazen v praktickm ivot (de facto). Jedn se zejmna o neodvodnn rozdly v dostupnosti prce, v odmovn mu a en, o nzk zastoupen en v rozhodovacch funkcch, o zten pstup k funknmu postupu apod. Zkladn prioritou je proto podpora prosazovn principu rovnosti mu a en pmo v praxi. Z osvdench a mezinrodn uznvanch metod k dosaen praktickho vytven rovnch pleitost pro mue a eny jsou vyuvna zejmna pozitivn opaten ve prospch mu a en - genderov mainstreaming. Tato metoda se zaala v Evrop vyuvat asi ped deseti lety. Ukzalo se, e jednm z dvod, pro opakovan dochz ke koprovn" nerovnost mezi pohlavmi, je nedostatek znalost o rozdlnch ivotnch podmnkch mu a en a nedostaten vnmavost lid vybavench rozhodovacmi pravomocemi k tmto problmm. Dokud nebude na vechny rozhodovac a koncepn materily nahleno i z genderovho hlediska, nemus bt zejm, e existuj rozdly v ivotnch podmnkch mu a en. V podstat jde o zskn novho pohledu na vc. Nehled na tradovan dlem spolenosti na vrstvy, existuj dv hlavn sociln skupiny - mui a eny. Prosazovn genderovho mainstreamingu je dlouhodob proces, piem clem politiky rovnch pleitost mu a en je vytvoen spolenosti, ve kter mohou mui a eny pln vyuvat svch prv, rovnch pleitost a rov308

nch povinnost. Politick sil dostat genderovou rovnost do centra celospoleensk pozornosti znamen souasn ochotu zpochybnit existujc genderov vztahy a nastavit struktury, procesy a vcn koncepce konzervujc nerovnost.

16.6 Principy sociln prce s nezamstnanmi

Clem sociln prce s nezamstnanmi je, obecn eeno, snen rizika jejich socilnho vylouen, k nmu dochz v rovin ekonomick, sociln i psychologick.
D Zpov ticetilet nezamstnan eny Jsem nezamstnan .u rok. Pedtm postgraduln studium vetn rigorza, ale dizertaka nikde... a u asi nebude, motivace dn k niemu. Otec rok a pl po mrtvici, stal se z nj, no des, j panick hrza a deprese. Hledm prci a nenalzm. Ani nevm, co chci dlat. Myslte, e na osobnch pohovorech vyuchaj, e mi nen nejlp? Asi jo. Nikdy nevm, co odpovdt na otzku ,Pro se hlste na toto msto?', a kdy mluvm o sob, tak se bagatelizuji, sniuji to, co vm, a mvm nad tm rukou, aby to nhodou nevypadalo, e snad nco umm... Aspo mi to u dolo... Vm, e existuje spousta pruek, jak se chovat pi uchzen o zamstnn, ale dl se mi nevolno, kdy si km, e bych si je mla pest. Kdy odpovdm na inzerty po internetu, taky jsem mrn roztesen. Pitom to hlavn, co chci udlat, je najt prci. Ale mm k tomu zrove hroznou nechu, a odkldm to a to m tve a tak to jde dokola. A stydm se ct psychiatrovi, e jsem pod nezamstnan. Mezi pracujcmi upracovanmi aktivnmi ivmi lidmi, kte vd, jak dlouho nemm prci, se nectm zrovna nejlp. Ale snam se mezi n chodit. Jak to dlte vy, jak pekonvte svou nechu cokoli dlat (pokud jde zrovna pekonat)? Urit pracujete, protoe nic jinho nezbv. Ale jak to dlte?"

Pomoc mus vdy pihlet ke specifick situaci nezamstnanho. Nezbytn je spoluprce s dalmi odbornky a znalost vyuitelnch zdroj podpory, kter jsou pro klienta vhodn a dostupn. Jsou to zdroje nabzen sttnmi organizacemi v rmci tzv. aktivn politiky zamstnanosti - ady prce, job kluby, poradensk stediska. Jin zdroje nabz neziskov sektor, kde lze najt monosti pro vyuit volnho asu nezamstnanch apod. Dleit je krom toho vyuit zdroj pmo v rodin a v sousedsk komunit klienta. Sluby sociln prce -pln u tto clov skupiny dv zkladn funkce. Za prv jsou nezbytn pro zvldn bezprostednch dsledk nezamstnanosti - materiln, psychick a sociln deprivace dlouhodob nezamstnanch a jejich rodin. Jak bylo uvedeno ve, nezamstnanost naruuje psychiku, sebedvru, vztahy k partnerovi, dtem, ptelm i k socilnmu okol, 309

sociln roli a schopnost zvldat dal ivotn situace. Dopad vrazn iid psychickou pohodu, fyzick zdrav a na vztahy v rodin. Za druh jsou sluby sociln prce vznamn jako pomoc pi nvratu nezamstnanch na pracovn trh. Dlouhodob nezamstnanost m mnoho pin objektivnch i subjektivnch. Jde asto o nzkou kvalifikaci i malou kompetenci nezamstnanch, nkdy o malou sebedvru, jindy o malou motivovanost, mnohdy o postupnou ztrtu zjmu o prci a preferenci dvek apod. K tomu pistupuje ada objektivnch" hendikep, nap. diskriminace ze strany zamstnavatel. Problm vylouen na pracovnm trhu se proln s vylouenm socilnm a je obvykle obtn urit, zda prvotnm problmem je nezamstnanost, nebo zda je dlouhodob nezamstnanost spe dsledkem dve existujccn individulnch a socilnch problm. Je proto nezbytn, aby se een problmu opralo o individuln, skupinovou i komunitn prci s nezamstnanmi: z jedn strany v rmci pracovn-profesnho poradenstv a veden kariry institucemi veejnch slueb zamstnanosti, z druh strany v e pojat sociln prci zamen k zvldn ivotnch situac nezamstnanch. Oba pstupy by se mly prolnat a doplovat. Bohuel v souasn dob nejsou v R vytvoeny k takovmu komplexnmu pstupu dostaten pedpoklady. Akoliv existuj zmry tkajc se zkvalitnn zkladnho i navazujcho poradenstv na adech prce, tyto ady nemaj k dispozici dostaten poty poradenskch specialist, nebo veker kapacity musely bt pi rstu nezamstnanosti v poslednch letech vyuity na zprostedkovn nabdek prce. Na druh stran je evidentn peten pracovnk v oblasti sociln pe, i tam je prostor pro jin formy prce, ne je finann pomoc, velmi omezen. Vechny sluby poskytovan nezamstnanm mus bt provzan. Mezi tmito slubami maj sluby sociln prce sv nezastupiteln msto. Komplex slueb by ml mt minimln nsledujc prvky: Sociln prce v lokalitch, spovajc ve vyhledvn sociln vylouench na pracovnm trhu a jejich orientace a motivace, vtaen (intake) do projekt a aktivit. Vyuit strategie zplnomocnn", komunitn prce, spoluprce pi definici poteb a vhodnch opaten. Zkladn i navazujc poradenstv v rmci veejnch slueb zamstnanosti -jednak skupinov (kluby prce), jednak individuln. Vysunut informanch center z ad prce nap. do komunitnch center v postiench oblastech. Pprava pro zamstnm - tedy orientace na pracovnm trhu, vcvik v socilnch dovednostech, komunikanch schopnostech, pracovn vcvik, zprostedkovan pracovn zkuenost.

310

Poci jednotlivmi ady prce jsou v R zizovna informan a poradensk stediska pro volbu i zmnu povoln, kter maj klubov charakter. Jejich poslnm je pomoci tm, kdo del dobu hledaj zamstnn, he se orientuj na trhu prce nebo potebuj oporu a pomoc v tiv ivotn situaci zpsoben ztrtou zamstnn. Spolenm znakem tchto osob je nezamstnanost a snaha a chu tento problm aktivn eit. Programy tchto job klub jsou zameny na zskn i udren nsledujcch dovednost: znalost technik hledm zamstnn, vyhledvn a vyuvn dalch zdroj informac o volnch mstech; a schopnost sestavit nabdkov ivotopis i motivan dopis, nauit se pesvdiv vystupovat pi pijmacch pohovorech a srozumiteln formulovat, co mohu zamstnavateli nabdnout; reln pohled na vlastn postaven na trhu prce, vetn motivace k ppadn rekvalifikaci; a udrovn socilnch vazeb. Start klub funguje na stejnch principech, ale je zamen na absolventy a nezamstnan bez dosavadn praxe. Tyto kluby jsou v posledn dob zakldny i v rmci neziskovho sektoru, a to vtinou jako jeden z prvk komplexu slueb, nejastji v rmci komunitnch aktivit (job klub komunitmho centra Krok, fungujc jako sluba poskytujc poradensk sluby tkajc se trhu prce a pracovnprvnch otzek\ i konkrtn prce ff jednou clovou skupinou, nap. aktivity obanskho sdruen DOM nazvan DOM JOB - Projekt prevence nezamstnanosti mladch lid.
a Ume mlad lidi ohroen socilnm vylouenm uspt v prci" Projekt prevence nezamstnanosti mladch lid (DOM JOB) je programem obanskho sdruen DOM, jeho clem je peklenout nedostatky v motivaci k prci i v pracovnch nvycch a rozvinout schopnosti psobit odpovdn v podmnkch trhu prce u mladch lid s adaptanmi, vvojovmi nebo zdravotnmi problmy a u mladch lid ijcch mimo vlastn rodinu nebo v sociln znevhodnnm prosted. Program DOM JOB pomh znevhodnnm mladm lidem zvldnout obtn obdob ivota, kdy poprv vstupuj do zamstnn a hledaj uplatnn. Je uren pro mlad lidi ve vku od 16 do 24 let, kte potebuj podporu a pomoc p zskvn pracovnch nvyk, zapracovn a hledn zamstnn. Nai klienti asto nemaj prci i marn shnj prci; teprve se u chodit do prce; v prci se zatm neudr a snadno ji ztrcej. Program klientm nabz: nezvazn rozhovor a poskytnut informac i kontakt; poradenstv pi hledn vhodnho zamstnn i dalho vzdln; pechodn trninkov zamstnn v emeslnch dlnch a obchodech KORA; zauen do kokstv a administrativn obchodnch innost; tvoivou, pestrou, zajmavou prci v mal skupin mladch lid; rozvoj motivace, odpovdnosti, pracovnch nvyk

311

a socilnch dovednost potebnch pro hledn a dlouhodob udren prce; zprostedkovn zauovacch program v bnch firmch rznho zamen; pomoc a podporu hledn stabiln prce v bnm prosted. Kontaktn msto/poradna - sociln pracovnk zde vede poradensk rozhovory, je zde databze kontakt a monost. Pracovnk zde hled spolu s klientem nejvhodnj postup, jak pekonat problmy pi vstupu na trh prce. Job klub - psychosociln vcvik, program zamen na rozvoj socilnch dovednost a zven znalost o prvech a povinnostech obana vzhledem k pracovnm adm, socilnmu a zdravotnmu pojitn, pracovnmu pomru, brigdn prci apod. Klienti zde mohou v rmci individuln nebo skupinov prce trnovat telefonick nebo osobn kontakt se zamstnavatelem, sepsn ivotopisu, prci s inzerc a internetem, komunikaci s nadzenm a dal dovednosti. Integran pracovn emesln dlny - centra DOM JOB Kora umouj zamstnat mlad lidi z clov skupiny bez ohledu na nedostatky v jejich motivaci, pracovnch nvycch, dovednostech, ale i s pihldnutm k rznm typm hendikepu (deprivan syndrom, LMD, mentln nebo fyzick postien apod.). Dlny jsou pojednny jako mal firma, je se zabv tradinmi emesly, pedevm vrobou proutnch vrobk a doplk ze deva. Soust provozu dlen je i nabdka akc pro veejnost, pedevm pro dti a mlde; workshopy s proutm a devem vedou klienti - pracovnci dlen a obchodu, tm dle posiluj sv sociln dovednosti a sebedvru. Integran program obchodn aktivity - vrobky klient se prodvaj v obchodech, kter jsou soust center, a tak prostednictvm akc a trh. Klienti zde mohou nacviovat spoleensk chovn, jednnse zkaznkem, zklady veden skladovho hospodstv, etnictv. Zauovac program spov v zk spoluprci se zamstnavateli, kte umon absolventm programu DLNA zat pracovat v bnm prosted a zauit se nebo rekvalifikovat na zvolen obor.

Pracovnci socilnch slueb by mli koordinovat sv postupy s ady pr.ce. Byio by uiten zzen spolenho operanho orgnu s mstn (regionln, lokln) psobnost, kter by se zabval nezamstnanost ohroench skupin.

LITERATURA
Pouit literatura
Buchtov, B. (1999): Nezamstnanost jako nevyliteln nemoc. Psychologie dnes, 5, c. 5, s. 8-11. Buchtov, B. (2001): Sociln psychologie nezamstnanosti. In: Vrost, J., Slamnk.L: Aplikovan sociln psychologie II., Grada Publishing, Praha. kov, J., Chytil, O. (1994): Provn ztrty zamstnn. Sociln politika, . 1, s. 16. Giddens, A. (1999): Sociologie. Argo, Praha. Kaplan, P. (1999): Rmov a zamstnanost neboli zamstnatelnost Rm v esk 312

republice. In: Rmov v esk republice (1945-1998). l.vyd., Socioklub, Praha, s. 352-369. Koudelka, F. (1993): Nezamstnan, jejich postoje a pedstavy. Sociln politika, . 6, s. 9-11. Kuchaov, V. (1991): Rodina s nezamstnanm lenem domcnosti. Vzkumn ustav prce a socilnch vc, Bratislava. Ltka, J. (1998): K nkterm rizikovm faktorm nezamstnanosti mldee. Sociln politika, . 11, s. 17. Mare, P. (1994): Nezamstnanost jako sociln problm. Slon, Praha. Matouek, O., Kroftov, A. (2003): Mlde a delikvence. 2. vyd. Portl, Praha. eznek, I., Sirovtka, T. (1993): Dlouhodob nezamstnan a jejich pracovn plny. Sociln politika, . 11, s. 8-9. Sociln deviace, sociologie nemoci a medicny (1994). 1. vyd., Slon, Praha. imek, D. (1996): Oteven prce. Vydavatelstv Univerzity Palackho, Olomouc. Vgnerov, M. (2004): Psychopatologie pro pomhajc profese. 2. vyd. Portl, Praha.

Doporuen literatura
Bartiov, E., Holkov, S. (2000): Projekt pro nezamstnan absolventy.' Sociln politika, . 3, s. 18-19. Brejchov, D. (1993): Dlouhodob nezamstnanost a vzdlvn. Sociln politika, . 6, s. 12. Hartl, P. (1999): Kompendium pedagogick psychologie dosplch. Univerzita Karlova, Praha. Hartl, P., Hartlov, H. (2000): Psychologick slovnk. Portl, Praha. Hodaov, J. (1996): Zkuenosti z pracovn a sociln rehabilitace. Sociln politika, . 7-8, s. 36. Hoansk, E. (2000): Prce jako vsada, trest a terapie. Diplomov prce. FF OU, Ostrava. Hroncov, J. (2000): Vzah socilnej pedagogiky a socilnej prce ako vednch discipln a uebnch oborov. In: Sbornk pspvk z 1. mezinrodn konference uskutenn ve spoluprci s Pedagogickou fakultou MU v Brn na tma Sociln pedagogika jako vdeck a spoleensky uitn disciplna. 1. vyd., Institut mezioborovch studi, Brno. Hubk, S., Chytil, O. (1992): Vysokokolsk pprava socilnch pracovnk. Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, 1. vyd., Sociologica - Andragogica, Olomouc. Kastov, V. (2000): Krize a tvoiv pstup k n. Portl, Praha. Mare, P. (1999): Sociologie nerovnosti a chudoby. Slon, Praha. Mareov, H. (2004): Pro jsem nezamstnan? A co bude dl? In: Tich, R., Klvaov, P., Vodochodsk I. (eds.) Nezamstnanost vidn kvalitativn. ISS UK FSV, Praha. Miskell, J.R., Miskell, V. (1997): Pracovn motivace. Grada Publishing, Praha. Novosad, L. (2000): Zklady specilnho poradenstv. Portl, Praha. Rika, J., Matouek, O., Hladk, A. (1972): lovk a prce - psychologick aspekty pracovn innosti. Svoboda, Praha.

313

imek, D. (1996): Oteven prce. Vydavatelstv Univerzity Palackho, Olomouc. Uen je skryt bohatstv (1997). Zprva mezinrodn komise UNESCO Vzdlvn pro 21. stolet". stav pro informace ve vzdlvn, Praha. Veea, M., Gregor, M. (1991): Sociologie prce. Vysok kola zemdlsk, Brno. Vlil, J. (1996): Prce. In: Velk sociologick slovnk. Karolinum, Praha, s. 824-825.

Internetov zdroje
www.csu.cz www.dobrovolnictvi.cz www.mpsv.cz www.neziskovky.cz www.prace.cz

314

Kapitola 17

Sociln prce s bezdomovci

Gabriela Schwarzov

Bezdomovectv (ve stejnm vznamu se rovn pouv termn bezdomovstv) je socilnm jevem podmnnm celou adou faktor a pedstavuje krajn podobu socilnho vylouen.
Sociln vylouen (exkluze) je chpno jako nerovnost v participaci na ivot spolenosti, kter je vsledkem nedostatku pleitost k tto participaci. [...] Na sociln vylouen je nahleno jako na odraz nerovnho pstupu k pti zkladnm zdrojm spolenosti: k zamstnn, zdravotn pi, vzdln, bydlen a k sociln ochran." (Kotnkov 2003)

17,1 Charakteristika clov skupiny

Na okraj spolenosti se mohou dostat rzn lid ohroen nestejnmi problmy. Podobn jsou si pouze v dsledku: ve ztrt domova a v ivot (nejen) na ulici. V souasn dob se v odbornm diskurzu astji ne vraz bezdomovci pouv souslov lid bez domova" nebo lid bez pste". Pojem bezdomovec je podle nzoru nkterch autor zaten hluboce zakoennmi stereotypy, a proto me mt pejorativn vznam. Na druh stran je strun a vstin, nen nutn zaten negativnmi konotacemi (zejmna ne v pomhajcch profesch), proto myslm, e je mon ho v odborn terminologii udret. Sm o sob je neutrln: Bezdomovec je ten, kdo je bez domova. Stereotypy se nev na pojmy, ale na vnmn a hodnocen marginality, a u ji nazvme jakkoli. 315

Pro irokou veejnost me bt pojem spojen s negativnm stereotypem: Bezdomovci jsou ti pobudov z praskho Hlavnho ndra, opilci, flkai a kriminln ivly." To bylo pevaujc asociac respondent przkumu provedenho pracovnky o. s. Nadje, zabvajcmi se problematikou bezdomovectv (Hradeck a Hradeck 1996). Analogick vzkum proveden socilnmi organizacemi orientovanmi na bezdomovectv v Japonsku byl uzaven tmto zjitnm: Jist st obyvatelstva soud, e bezdomovci jsou jednodue ti pinav lid, kte sp na ndra a na ulicch a s nmi, normlnmi lidmi, nemaj nic spolenho." (Vltchek 2003) Pro poteby sociln prce se pouv nkolik definic pojmu bezdomovectv s velmi podobnm obsahem. Bezdomovectv oznauje situaci bezprostedn nouze, v n se ocit lovk bez trvalho domova. Zmrn je pouit pojem domov, nikoli pste. Vraz domov je asociovn s uritou rovn jistoty a bezpe, nejen s mstem, kde lze pespat v technickm slova smyslu bez hlubch vazeb a odpovdajcch emoc. Dostupn zdroje a schopnosti osob ijcch bez domova neumouj tento problm eit svpomoc, piem absenc a ztrtou domova je kad tato osoba ohroena v mnoha aspektech sv existence (individulnch i socilnch). Tato definice je zmrn zena tak, e se mimo jej rmec ocitaj tzv. bezdomovci z pesvden ili ti, kdo si bezdomovectv zvolili jako svj ivotn styl a jsou spokojen. Takov lid existuj, ale tvo poetn naprosto zanedbatelnou meninu. I kdy nemaj domov, zdkakdy se stvaj klienty socilnch slueb, erpaj z jinch zdroj, protoe je pro n ze vech skupin bezdomovc nejmn pjemn zviset na institucionalizovan podpoe a pomoci.

Lid ohroen bezdomovectvm

Bezdomovectvm jsou nejvce ohroeni lid dlouhodob nezamstnan, hendikepovan, senioi, lid adaptovan na ivot v institucch, pslunci etnickch minorit (u ns samozejm pedevm Rmov) a migranti. Ztrtou domova jsou vce ohroeni mui ne eny, spe lid starho nebo stednho vku ne lid mlad. Typickm pkladem eskho bezdomovce je tyicetilet minimln dva roky nezamstnan Rom. Men podl en mezi bezdomovci se vysvtluje vt orientac en na mezilidsk vztahy (co pravdpodobn nen dno enstvm o sob", ale sociokulturnm konstruktem enstvT). eny maj bohat sociln s, vtinou jsou schopny vytit jej zdroje a v krizi se obrtit na nkoho, kdo se o n postar. Mui, kte jsou mn orientovan na vztahy, se astji ocitaj osamoceni a propadnou" svou zchrannou sociln st. Mezi bezdomovci najdeme lidi zvisl na nvykovch ltkch. Pro tuto skupinu je pznan zvislost na alkoholu, a to jak ta, je byla primrn 316

pinou socilnho vylouen, tak ta, kter vznikla a bhem ivota na ulici. Nicmn zvislost nen problmem vtiny bezdomovc.

Vvoj pojmu bezdomovec

Termn bezdomovec v historii proel vznamovm posunem. Pvodn se jak v jazyce eskm, tak v ekvivalentnm pojmu nmeckm (Heimatlose) a podobn francouzskm [sans-patrie) i anglickm (stateless) jednalo o oznaen osob bez sttnho obanstv nebo domovskho prva. V tomto vznamu rovn pojmu bezdomovec rozum esk prvn d. Bezdomovci bvaj kategorizovni na zjevn, skryt a potenciln (Hradeck a Hradeck 1996). Zjevn bezdomovci jsou ti, o nich vme, e jsou bez domova, a souasn oni sami svou situaci definuj jako ohroujc- stvaj se klienty socilnch slueb. Za skryt bezdomovce povaujeme ty, jejich situace je okolm oznaena jako bezdomoveck, ale z nejrznjch dvod klienty socilnch slueb nejsou. Potenciln bezdomovci jsou potom osoby, kter jsou akutn ohroeny ztrtou domova (nap. obyvatel doih urench k demolici, squatei, pseudonjemnci v ernm podnjmu bez dn njemm smlouvy). Z povahy tto kategorizace je jasn, e se jedn spe o rozvren pomocn, je problematiku nahl optikou profesionl pracujcch s lidmi bez domova.

Statistick daje o lidech bez domova

Je velmi obtn urit pesn poet osob sociln potebnch, kter by se daly zahrnout pod spolenho jmenovatele osoby bez domova". Jeliko ne vichni potebn i ohroen vyuvaj v tto dob dostupnch socilnch slueb nebo prost v rozporu s nzorem okol svou situaci nedefinuj jako situaci bezdomovce (skryt bezdomovectv), je tm nemon skuten poet bezdomovc jakkoli kvantifikovat. Posledn odhady na zklad dlch vzkum neziskovch organizac pracujcch s bezdomovci hovo o 0,34 % esk populace. Zdrazuji, e se vak na tomto poli pohybujeme v pouhch odhadech, co ztuje praktick kroky v oblasti plnovn socilnch slueb.

17.2 Piny bezdomovectv Faktory zpsobujc ztrtu domova

Faktory ovlivujc vznik bezdomovectv bvaj tdny na objektivn a subjektivn. Objektivn faktory zahrnuj celkov spoleensk klima, nap. politiku zamstnanosti, bytovou politiku, postaven etnickch minorit, postoj vti317

nov spolenosti k marginlnm skupinm, sociln politiku danho sttu a dal dl faktory. Faktory subjektivn spoluutvej celkovou sociln situaci jednotlivho lovka, kter je podmnna zejmna rovn jeho vlastn schopnosti sociln adaptace (ta v nejhrubch rysech souvis hlavn s rodinnm zzemm, osobnost, ptomnost/neptomnost hendikepu, dosaenou rovn vzdln atd.). V na spolenosti lze za hlavn piny pispvajc k nrstu potu osob bez domova povaovat neadekvtn politiku zamstnanosti, nedostatek socilnch byt a nevyhovujc podporu znevhodnnch osob. Zmrn uvdm pojem podpora, nikoli u termn sociln podpora, ppadn sociln ochrana, protoe jde o podporu v zkladnm, irm smyslu, vztahujc se nejen k institucm, ale i k pijet vtinovou spolenost. Souasn systm podpory v nezamstnanosti spe prohlubuje pasivitu a zvislost: nem vyuit potencil institutu veejn prospnch prac, je snadn si ilegln pivydlvat k podpoe v nezamstnanosti, pro zamstnavatele nem vhodn nabzet sten vazky, pracovn diskriminace starch Ud, en a Rm je kadodenn realitou, chyb podporovan pracovn msta pro znevhodnn osoby na trhu prce, nabdka rekvalifikanch kurz je velmi omezen. Rovn v oblasti bydlem existuje z pohledu ochrany ped socilnm vylouenm deficit - podstatn skupina oban s nzkm pjmem si neme dovolit platit standardn njemn, stvaj se z nich neplatii a poslze lid bez domova. Poptvka po vech formch socilnho bydlen mnohonsobn pevyuje nabdku, azylov zazen ji nejsou schopna pokrt.

Percepce bezdomovectv
Totalitn reim na dlouhou dobu doslova ochromil voln pohyb osob - kad, by zcela formln, musel nkam patit a nkde pracovat. Tento fakt hluboce poznamenal percepci sociln marginality v esk spolenosti, kter se teprve po roce 1990 zaala promovat; jevy dve skryt se stvaly zjevnmi, s otevenm hranic se objevili migranti legln i ilegln, s uvolnnm repres se objevili prvn lid veejn marginln - tulci, bezdomovci. Prv v tto dob, v reakci na okamitou potebu, vznikaj prvn sluby pro bezdomovce. Navzdory vtinovmu vnmm bezdomovectv jako specifika nov doby" maj minimln nkter jeho formy v na spolenosti koeny sahajc hluboko do minulosti (tulctv, ebrav chudina, spoleensky akceptovan bezdomovectv v podob potulnch tovary apod.). I v nedvn minulosti, tj.ped rokem 1989, ila ada lid na montch", ve svobodrnch, v podnikovch ubytovnch, v maringotkch pesunovanch podle toho, jak se mnilo msto prce. Nkte z lid, kte tmto zpsobem bydleli, nemli zzem domova. 318

V kontrastu se socilnmi problmy, na n je nae spolenost citlivj, bv bezdomovectv vnmno jako ryze okrajov jev. Ovem bezdomovectv je kadodenn realitou 21. stolet, a to nejen v rozvojovch zemch. Nsledujc piklad dokazuje, e marginalita se nevyhb ani spolenostem ekonomicky silnm, kter samy sebe povauj za solidrn a ve vech ohledech vyspl. V Japonsku, state's druhou nejsilnj ekonomikou svta, se v souasn dob potkaj s dramatickm nrstem potu bezdomovc, kte zaplavuj veejn prostranstv velkch sdel. Japont analytici za dv hlavn piny-souasnho stavu oznauj jednak ekonomick otes zpsoben masovm krachem velkch stavebnch firem, jednak diskriminan politiku zamstnanosti (podobn jako u ns jsou tam star zjemci o prci povaovni za neatraktivn a chyb aktivn podpora rovnosti oban na trhu prce). S socilnch slueb ani veejnost nebyly pipraveny na strm nrst potu sociln potebnch. Stereotypy, skrze n jsou bezdomovci spolenost vnmni, i sebehodnocen lid bez pste jsou srovnateln se souasnou situac v na zemi. Argument proti bezdomovcm zn ve veejnch diskusch vtinou takto: My musme tvrd pracovat, kdeto tito lid se nikdy moc nesnaili udret se na vlastnch nohou." Mnoz oban dodnes v Japonsku protestuj proti vstavb sbrnch stedisek pro bezdomovce v jejich tvrti. Boj se, e se sn ceny jejich pozemk, dom a byt. Na druh stran bezdomovci kaj: V Japonsku si mnoz lid mysl, e jsme ln a e nechceme pracovat. Nen to pravda. Chceme pracovat a jsme ochotni pijmout jakkoli zamstnn." - Nepotebujeme jen penze - potebujeme se vrtit do spolenosti a pracovat. A mt svj vlastn kout a stechu nad hlavou." - U nechci mt nic spolenho s ady. Ti lid nmi opovrhuj a sna se ns vemon ponit." - ijeme te na ulicch a nkolik let. Mnoz z ns maj nrok na penzi, jene ns nikdo neinformuje, kde a jak o ni zadat." (Vltchek 2003) Dn v Japonsku ilustruje, e sociln exkluze v dnm ppad nesouvis s ekonomickmi charakteristikami spolenosti. Bohatstv nen pmou zrukou funkn a dostaten sociln solidarity. Druhm pkladem, kter jasn dokld, e bezdomovectv nen v globlnm mtku okrajovm socilnm problmem, je souasn situace v Brazlii. Brazilsk bankovn domy nedvno umonily zzen bankovnho tu, ke ktermu nen poteba doloit stl pjem ani adresu trvalho bydlit. Chtly tak oslovit clovou skupinu, je doposud zstvala zcela mimo bankovn sluby - bezdomovce ivc se pevn sbrem barevnch kov a prodejem vetee z druh ruky v brazilskch velkomstech a tak chud venkovsk rodiny ijc z vpstk svch skrovnch zahrdek. Zjem o nov et pedil i ty nejoptimistitj odhady -ji v srpnu 2003 poet zizovatel pekroil 500 tisc. [TK/BBC, 23.9.2003) Tato zprva ukazuje, e v brazilsk spolenosti jsou bezdomovci tak poetnou skupinou, e u je v nkterch ohledech nelze povaovat za skupinu ijc na okraji spolenosti - brazilsk spolenost s nimi pot jako se skutenou hybnou silou. 319

Individuln dsledky bezdomovectv

Bezdomovectv, respektive sociln marginalita obecn, ovlivuje lovka v mnoha ohledech. Ve smyslu psychologickm se setkvme s jakmsi zaarovanm kruhem marginality" - postaven na okraji spolenosti prohlubuje depresivn a sebevraedn tendence, me napomhat vzniku a rozvoji psychickho onemocnn, m obecn destruktivn vliv na sebehodnocen a emocionalitu. Na druh stran jsou marginalizac ohroeni prv a pedevm lid zraniteln: lid s ni sociln inteligenc, hendikepovan, hranin osobnosti, psychicky nemocn apod. (Vice o psychologickch charakteristikch bezdomovc Vgnerov 2004.) Bezdomovectv je komplexnm jevem se spletitmi pinami a dsledky. Tomu by mla odpovdat i struktura organizovan pomoci. V bezdomoveck problematice se nelze obejt bez multidisciplinrn spoluprce, chceme-li, aby nae snaha zlepit postaven bezdomovc mla reln a trval vsledky.

17.3 Bezdomovectv- praktick pstupy

Praxi sociln prce zaclenou na klienty bez domova meme rozdlit na preventivn aktivity, sluby zamen na naplnn zkladnch poteb a sluby zamen na reintegraci a sobstanost.

Preventivn aktivity
Clem socilnho poradenstv je dovst klienty k sobstanosti: pomoci lovku tak, aby si dokzal pomoci sm. Mnoho lid se ocit v situaci ohroen ztrtou domova, protoe dostaten neznaj sv prva a povinnosti, je pro n krajn obtn jednat s ednky, nerozum poadavkm ad, nevd, na co maj nrok a kde takov nrok mohou uplatnit. V kontaktu s ady jsou nejist, co spnmu vyzen jejich zleitost neprospv. Sociln poradenstv pome tam, kde ednci nejsou schopni vystupovat dostaten vldn a srozumiteln, ppadn klienta zorientuje v dostupnch socilnch slubch a na danou slubu jej napoj. V souasn dob jsou mn sociabiln lid v komunikaci s ady velmi znevhodnni, stav systmu mnohdy pmo ztuje jejich podporu a reintegraci. Orientace v konkrtnch ednch postupech vedoucch k naplnn prv a povinnost nen snadn ani pro lovka dostaten schopnho.
n Pan Jana byla velmi netypickou klientkou azylovho zazen - proila ticet let v USA, mla esk i americk obanstv, vlastnila nkolik zahraninch stedokolskch diplom a osvden o rekvalifikanch kurzech na americkch univerzitch,

320

mla dlouholetou praxi v managementu a samozejm hovoila perfektn anglicky a esky. Se svm dlouholetm partnerem se rozhodli vrtit se na njakou dobu do rodnch ech. Zde se vak jejich vztah rozpadl a partner odcestoval do zahrani, nanetst s vtinou spolench spor narychlo vybranch ze spolenho tu. Pan Jana se rozhodla v echch zstat, nala si podnjem a napnula sly k zskn potebnch doklad, aby mohla zat pracovat. Oekvala, e na prvnm ad, do kterho vkro, j bude poskytnuta komplexn informace o tom, co m podniknout, aby v co nejkratm ase zskala esk obansk prkaz a mohla se stt astnic eskho systmu zdravotnho pojitn. Nestalo se tak - informace o elementrnch krocch zskvala po rznch institucch po dobu nkolika tdn, piem si ji jednotliv profesionlov" mezi sebou pehazovali jako hork brambor a s oblibou ji odkazovali na kolegy, kte mli dovolenou nebo byli dlouhodob v pracovn neschopnosti. Nakonec - est tdn od prvn nvtvy adu - se pan dana spn dozvdla, kde a komu m pedloit podklady pro vystaven obanskho_prkazu, nanetst po n byly poadovny pln oven peklady potebnch dokument (nap. kompletn rozvodov spis v anglitin pedstavoval 60 stran textu, piem za jednu stranu ednho pekladu pan Jana zaplatila 1450 K). Pan Jana na edn peklady vyerpala zbytek sv hotovosti. Uvaovala o sebevrad. Byla hospitalizovna s podezenm na infarkt pot, co se zhroutila v parku a nhodn kolemjdouc pivolali pomoc. Z jednotky intenzivn pe vak byla proputna po tech dnech, kdy zaala bt schopn komunikovat a lkam oznmila, e nen zdravotn pojitn, protoe se j jet nepodailo zskat potebn doklady. Po proputn z nemocnice se pan Jana obrtila na jednu z organizac pracujcch s lidmi bez domova. V azylovm zazen strvila necel rok. Po osmi mscch vyjednvn s ady a soudy zskala obansk prkaz. Do t doby tedy mohla pracovat pouze nelegln - ivila se soukrommi lekcemi anglitiny. Pan Jana je ena inteligentn, vzdlan a osobnostn velmi siln. Pesto pro ni kontakt s eskmi ady pedstavoval jedno z nejvce ztovch obdob jejho ivota. Osud pan Jany je pbhem vjimenm, kter nelze povaovat za charakteristick pro esk eny bez domova. I v tto kauze vak byl postup ad extrmn pomal a zatujc a na takovchto ppadech, jsou-li zveejnny, meme demonstrovat, jak nron je jednn s ady pro lidi znevhodnn a kolik by se ve vstcnosti jednotlivch ednk i v systmu jako celku dalo vylepit ve prospch jeho uivatel.

V pomoci osobm bez domova se uplatuje socilm poradenstv zkladm i odborn (Matouek 2003):
Zkladn sociln poradenstv poskytuje informace o nrocch, slubch a monostech, kter mohou vyeit nebo zmrnit obtnou situaci lovka. Poskytovan informace vyplvaj ze systmu sociln ochrany obana, k nmu pat pojitn, podpora a pomoc, nebo ze systmu, kter zajiuje zamstnanost. Odborn sociln poradenstv poskytuje pmou pomoc lidem pi een jejich socilnch problm. Jde zejmna o problmy v manelstv nebo mezigeneranm souit, v pi o dti, star a zdravotn postien obany, o osoby proputn z vkonu trestu. Odborn pomoc je zamena na konkrtn pomoc a praktick een obtn sociln situace lovka."

321

Vechny zmnn problmov situace bvaj prvotn pinou ztrty domova; jejich vasn een je nejlep prevenc bezdomovectv. Jednm ze zkladnch parametr poradenstv (krom profesionln vybavenosti poradc, kter by mla bt samozejmost) je jeho dostupnost. Poradenstv zaclen na osoby bez domova je v R zpravidla poskytovno v obanskch poradnch a v nzkoprahovch kontaktnch centrech organizac, je bezdomovcm poskytuj i dal sluby. Ve vech ppadech je bezplatn. Bezdomovci ijc ve velkch mstech se v mnoha ohledech chovaj jako uzaven komunita - velmi dobe a rychle se mezi nimi informace o poskytovanch slubch. Na to ovem nelze spolhat. Poradenstv zvisl na reklam" klient by nemohlo dobe plnit svou preventivn funkci - mohlo by pomoci pouze lidem, kte se u do komunity bezdomovc vlenili. Osvduje se zk spoluprce s ady, zejmna s ady prce a s referty socilnch vc, kam se lid akutn ohroen ztrtou domova jako prvn zpravidla obracej. ednci mohou distribuovat informan broury, ppadn klienta pmo odkzat na poradensk centrum.
D Ve Vdni v oblasti aktivn prevence bezdomovectv psob organizace FAWOS, kter zskv od msta Vdn informace o osobch ohroench vysthovnm. FAWOS pak kontaktuje ohroen njemnky a nabz pomoc k nezvislmu naplnn poteDy bydlen: poskytuje komplexn poradenstv, pomh s vytvoenm individulnho finannho plnu i pi vyjednvn s pronajmateli. FAWOS me ve vjimench ppadech poskytnout i jednorzovou finann vpomoc osobm ohroenm vysthovnm. Dky tto komplexn pomoci se podailo zabrnit vysthovn v 37 % eench ppad (Pklady nejlep praxe v boji proti bezdomovectv 2003). Msto Vde je s aktivitami organizace FAWOS velmi spokojeno, nebo se ukazuje, e funkn prevence zatuje mstsk rozpoet mnohem mn ne nron remtegran programy, a samo jej aktivity sten finann podporuje.

Sluby zamen na naplnn zkladnch poteb

lid, kte ji ztratili domov, potebuj zkladn zzem, aby se mohli pokusit svou situaci eit. Kvalitn zabezpeen zkladnch ivotnch poteb je podmnkou spn reintegrace. Lid pichzejc z ulice potebuj msto k odpoinku, jdlo, teplo, zkladn lkaskou pi, oistu, oacen. Je jasn, e lovk vyerpan a zanedban nem velk ance k spnmu nvratu k sobstanosti: bud pozornost a pohoren, nen povaovn za dstojnho partnera pi jednm s ady a s potencilnmi zamstnavateli. Je douc (efektivn a funkn), aby vechny sluby zaclen na zkladn poteby byly poskytovny v jednom mst, nejlpe v rmci nzkoprahovch stedisek nebo v jejich bezprostedn blzkosti. Vtina organizac pracujcch s bezdomovci se klon k tto praxi - v rmci svch zazen provozuje 322

jdelnu, poskytuje pchozm zkladn hygienick poteby a zapjuje koupelnu/pevlkrnu, umouje tak klientm vbr istch at z atnku. Jako velmi potebn se ukazuje provoz ordinac praktickch lka v rmci kontaktnch center, nebo bezdomovci zpravidla nejsou doucmi pacienty klasick zdravotn pe - pili o vtinu osobnch doklad, nejsou zdravotn pojitni, jejich zdravotn stav je patn, ale ne natolik akutn, aby museli bt hospitalizovni. Prostorov blzkost slueb zamench na zkladn poteby a shielr poradenskch se osvduje tak proto, e mnoho klient zpravidla vzpt po uspokojen akutnch poteb projev zjem o trvalej zmnu sv ivotn situace. Jeliko jejich motivace ke zmn nen vzhledem k jejich stavu pli siln, je poteba na tuto vli ke zmn bezprostedn reagovat. Prv u tohoto druhu slueb se otevr velik prostor pro dobrovolnictv a dobrovoln drcovstv. U dnes atnky pro potebn funguj v podstat vhradn na bzi dobrovolnch dar pouitho atstva. Dobrovolnky by bylo mono zapojit do tdn a distribuce atstva, tak do pomoci s ppravou a vdejem potravin. I kdy dobrovolnci vstupuj do pmho kontaktu s klienty, nejsou tyto sluby nron na odbornost - nem tk ani pracn pro n dorovolmky vykolit. Zatm vak zpojem dobrovolnk do slueb pro osoby . bez pste v R nen velk - lid ochotnch k dobrovoln pomoci u ns zatm nen mnoho (dobrovolnictv nem spoleenskou presti), ale ani vtina organizac nen na prci s dobrovolnky pipravena. Za slubu orientovanou na naplnn zkladnch poteb jsou povaovny tak veker formy azylovho bydlen (i kdy to zpravidla pln tak funkci reintegran). Lidem bez domova me bt poskytovno nkolik forem azylovho bydlen. Prvn z nich je krtkodob azylov ubytovn, kter je oteveno nejvtmu potu klient, slou k peklenut krizov situace (v du dn, maximln tdn), zpravidla nabz ni standard bydlen ne dlouhodobj formy ubytovn (vcelkov pokoje, mlo soukrom, nkter zazen nemaj nepetrit provoz, pes den jsou uzavena). Rzn organizace tento typ sluby nazvaj odlin, nejastji azylov ubytovna" nebo prost jen azyl". Stedndob azylov ubytovn pot s pobytem klienta po dobu nkolika tdn a msc, bhem kterch se oekv vyeen jeho problmu a nvrat k sobstanosti. Zpravidla poskytuje vy standard a vce soukrom (samostatn pokoje), pedpokld se aktivn snaha klienta o jeho nvrat k sobstanosti, pobyt v zazen je podmnn ir spoluprac klienta na een svch problm. Nkter organizace tento typ sluby realizuj v podob oddlench pokoj nebo garsonir v rmci svch zazen poskytujcch krtkodob azylov ubytovn, jin nemaj krtkodob a dlouhodobj azyl nijak oste rozlien, poskytuj vem stejn standard a krtkodob i dlouhodob ubytovan klienti ij pohromad. 323

Dlouhodob azylov ubytovn poskytuje pste na nkolik msc a let. Nejvce se podob pirozenmu zpsobu bydlen, klient m nejvt svobodu a s m spojenou odpovdnost - clem dlouhodobho azylu je prv ncvik dovednost vedoucch k samostatnosti a pevzet odpovdnosti za vlastn ivot. U klient se pedpokld, e u nabyli nkterch potebnch dovednost (maj doklady, stl pjem -jsou schopni se podlet na hrad bydlen nebo si spoit dohodnutou stku). Dlouhodob azyl poskytuj azylov domy pro mue, eny, matky s dtmi a takzvan domy na pl cesty, kter poskytuj prostor k nvratu do spolenosti dem, kte dlouho pobvali za zdmi stav. Formou dlouhodobho azylu jsou tak cvin a chrnn byty. Ty jsou nejble relnmu prosted, a tm i nrokm relnho ivota. Jejich nejvt pednost je zalennost do pirozenho okolnho prosted- klienti se stkaj se svmi sousedy, jejich izolace, stejn tak i stigmatizace jsou ni. S pokroky v kontaktu s takzvanou normln spolenost vzrst jejich sebejistota, a tm i ance na plnou integraci. Chrnn a cvin byty jsou slubou velice spnou v konen reintegraci klient, bohuel je jich v R velmi mlo, a tud jsou pro vtinu klient nedostupn. Popsan sluby azylovho bydlem'jsou pyramidov uspodny - navazuj jedna na druhou a klient me (ale nemus) od jedn ke druh pechzet. Napklad jsou-li schopnosti klienta na potku dostaten, me bt ubytovn pno ve stedndobm/dlouhodobm azylu. Sluby zamen na naplnn zkladnch poteb jsou historicky nejstar formou sociln prce. Jsou to sluby velice potebn. Tento typ slueb m jednu nespornou vhodu: vsledek je okamit viditeln - bezdomovec je umyt, syt, pevleen. Tato transparentnost vsledk" (dky n se tento typ slueb stv i snadnji financovateln, nebo na viditeln vsledky se snze shnj pemze) se podl na neblahm trendu: tomuto typu slueb je vnovna vt pozornost a proud do nj vce prostedk ne na sluby reintegran. To pedstavuje velikou vzvu - je poteba napnout sily a v plnovn, resp. budovm socilnch slueb vnovat maximln prostor prv slubm orientovanm na reintegraci a samostatnost, protoe jedin ty pracuj s prvotnmi pinami bezdomovectv a mohou problmy alespo nkterch klient definitivn a uspokojiv vyeit.

Sluby zamen na reintegraci a sobstanost

Tento typ slueb nabz vcvik v potebnch dovednostech (zejmna v dovednostech socilnch) a sluby podporujc zamstnanost (zahrnujc chrnn, podporovan msta a sociln firmy). Jak u bylo eeno, reintegraci a sobstanost podporuj tak sluby azylovho bydlem (hlavn jeho dlouho324

l I

bUUIALNI PRACE S BEZDOMOVCI

dob formy), nebo ten, kdo se stane klientem azylovho bydlem, automaticky pejm uritou mru spoluodpovdnosti a skrze plnn svch povinnost se u novm dovednostem Movm pro reintegraci. Vzdlvac a rekvalifikan sluby jsou u ns realizovny sporadicky a v nkterch organizacch jsou nesprvn ztotoovny s ergoterapi, jindy bvaj realizovny ve form tzv. job klub - svpomocnch skupin, jejich lenov se vzjemn informuj o svch strategich pi pokusech uplatnit se na trhu prce, ppadn o vsledku tchto pokus. yto sluby by mly bt zaloeny na vzjemn se doplujcm posilovn socilnch dovednost a pracovnch nvyk se skutenou rekvalifikac. Rekvalifikace znamen nabyt novch vdomost a dovednost vztahujcch se k njakmu konkrtnmu oboru. Vcvikov a vzdlvac programy v tomto smyslu u ns v souasnosti bezdomovcm dostupn nejsou. Bezdomovci nemus bt vhodnmi osobami pro zaazen do klasickch rekvalifikanch kurz, protoe jim leckdy chybj pedpokldan zkladn pracovn nvyky a dovednosti. Samo posilovn socilnch dovednost jejich pozici ovem tak nemus zlepit, protoe k uplatnn na trhu prce jim me chybt potebn vzdln a formln osvden o nm. Prv zde se otevr znan prostor pro plnovn novch slueb, zamench na osoby ohroen sociln exkluz.
D V Dnsku ji od roku 1928 psob Kofoedova kola, instituce socilnho vzdlvn. kola byla zaloena v obdob sociln krize spojen se vzrstem nezamstnanosti. Kofoedova kola nabz mnohorovov pracovn kolen a sociln-rehabilitan programy s individulnm zamenm, realizuje 30 dlen (tiskaskou, autoopravrenskou, truhlskou, kovoobrbac, umlecko-emeslnou,...) a 150 vzdlvacch kurz (zpracovn dat a informac, matematika, dntina, ciz jazyky, hudba, humanitn obory...). Tak provozuje autokolu, aby jej studenti mohli zskat idisk prkaz (nezbytnou to podmnku pro vkon cel ady zamstnni). Studenti nejprve vstupuj do socilnho kolen, kde se pracuje s jejich motivac, formuluj se cle, kter student vzdlvnm sleduje, rozvjej se obecn pracovn nvyky a dovednosti. Po absolvovn socilnho kolen je student pipraven vstoupit do kolen odbornho, kurzy jsou maximln prostupn, lze jich absolvovat i nkolik. Student m k dispozici individulnho asistenta, kter je jakmsi jeho dvrnm poradcem a provz ho celm procesem vzdlvn. Podle statistik Kofoedovy koly piblin 30 % student odchz za prac nebo dalm (normlnm") kvalifikanm vzdlvnm, 58 % student hodnot ast v programech koly jako pinu zlepen sv sociln situace. Dlouhodob spn existence Kofoedovy koly se odrazila i na dnsk koncepci sociln politiky - kola spolupracuje se zkonodrci, socilnmu vzdlvn je v rmci podpory zamstnanosti v Dnsku vnovna zaslouen pozornost. (Meldgaard 2003)

Podstatnou st dlouhodob nezamstnanch, a tud ohroench marginalizac tvo lid, kte kvli hendikepm rznho druhu nemohou obstt v tvrd 325

konkurenci na trhu prce a nemohou pracovat za standardnch podmnek. Pesto mnoz z nich pracovat chtj, nebo prce nem pouhm zdrojem prjmu, je tak v na kultue dominujcm polem seberealizace, a tm i zdrojem pznivho sebehodnocen. een pro tyto lidi pedstavuj chrnn, podporovan zamstnn a sociln firmy.

Chrnn a podporovan zamstnn

Chrnn zamstnn se realizuj v podob chrnnch dlen a trninkovch pracovi (nap. v dnen dob oblbench a velmi perspektivnch trninkovch kavren). Klienti tchto zazen nejsou zamstnanci v bnm slova smyslu a nem s nimi uzavrna bn pracovn smlouva. Prosted tchto pracovi je ochraujc a co nejmn ztov, vychz maximln vstc zvltnm potebm klient (prun pracovn doba, daleko tolerantnj pstup k absencm, asistence apod.). Primrn cle dlen jsou terapeutick a rozvojov, nikoli vrobn. Trninkov pracovit a chrnn dlny jsou vhodn pro klienty, kte pro svj hendikep nemohou pracovat v bnm prosted, jejich hendikep na trhu prce nen vc chybjcch pracovnch nvyk a dovednost, pesto vak pracovat chtj a potebuj. Podporovan zamstnn jsou mezistupnm mezi sociln slubou a otevenm pracovnm trhem. V podporovanm zamstnm se vztah ke klientovi-zamstnanci d pracovn smlouvou. Klient-zamstnanec m vce povinnost i kompetenc a oekv se od nj vt mra samostatnosti, zrove je brna v potaz reintegran funkce, proto je postoj k nmu zamstnanci shovvavj ne v klasickm pracovnm pomru. Clem podporovanch zamstnn je pipravit klienta-zamstnance ke vstupu na oteven pracovn trh a pomoci mu na nm uspt.

Veejn prospn prce

Jednou z u ns realizovanch forem podporovanho zamstnn je program veejn prospnch prac (VPP), kter je vsledkem spoluprce organizac pracujcch s lidmi sociln vylouenmi a ad prce. Vybran klienti organizac nebo lid v evidenci ad prce se stvaj zamstnanci neziskovch organizac - zpravidla tch, jejich jsou nebo byli klienty. Clem programu VPP je zejmna poskytnout odrazov mstek nekvalifikovanm lidem s nedostatenou prax nebo zabezpeit lidi tm dchodovho vku, kte, maj-li nzkou kvalifikaci, se nemohou na otevenm trhu prce uplatnit. Pro klienty je tk rozliovat roli zamstnaneckou a klientskou. Pracuj-li pro organizaci, j jsou v jinm ohledu klienty (nap. rezidenty v azylovm zazen), zpravidla si nrokuj privilegovan zachzen. Nkdy vak tento stav pmo psob proti jejich integraci. Setkala jsem se bhem sv praxe

326

17 SOCILNI PRACE S BEZDOMOVCI

s tm, e klienti byli do programu VPP vybrni nikoli podle jejich poteb, ale podle poteb organizace. Byli tedy pijmni lid schopn, leckdy takov, kte by mli anci se s malou podporou uplatnit na otevenm trhu prce. Dlo se tak proto, e s nimi bylo potno jako s rentabiln pracovn silou (pracuj za minimln mzdu), nikoli jako s nkm, kdo m bt podpoen a reintegrovn. Dochz k situacm, kdy klienti maj nabdky na otevenm pracovnm trhu a mohou ihned odejt, musej vak zstat ve VPP programu, nebo pro organizaci jsou v tu chvli nepostradateln a nen km je nahradit z ostatnch personlnch zdroj. Sluba pak psob pmo proti svmu cli a v rozporu s etickmi principy sociln prce. Zamstnvn vlastnch klient je pro organizace vysoce problematick. Zabrnit manipulaci klientem je v takov situaci obtn. Programy VPP by lpe plnily svou funkcir-kdyby klient pracoval pro konkurenn" organizaci. Bohuel organizace pracujc se stejnou clovou skupinou se k sob chovaj konkurenn nebo nepotaj se spoluprac s jinmi organizacemi jako s jednou ze svch priorit. Pitom efektivn a kvalitn sociln prce s jakoukoli clovou skupinou se d provdt pouze v kooperaci s dalmi poskytovateli slueb a jinmi organizacemi. Tato spoluprce je asto omezena na obasn konference a vydvm spolench sbornk, ale chyb kadodenn styk zaloen na vmn informac a osobnm kontaktu.

Sociln firmy
Kategorii, kter je nejble otevenmu pracovnmu trhu, pedstavuje sociln firma. Sociln firma poskytuje zamstnn zejmna lidem znevhodnnm, je vak zrove normlnm podnikem vytvejcm zisk v rmci neziskov organizace. Sociln firma je organizac tetho druhu - rozhodn nen komern firmou, nen ale ani typickou neziskovou organizac: sna se bt produktivn a konkurenceschopn, ale zamstnv lidi se specilnmi potebami a vychz jim v jejich potebch vstc. Konkurenceschopnost socilnch firem je podpoena tm, e komern firmy nesplujc zkonnou povinnost zamstnvat urit poet osob se zmnnou pracovn schopnost mohou tuto povinnost kompenzovat odbrem produkt/slueb nkterch socilnch firem (viz zkon . 435/2004 Sb., o zamstnanosti, 81). Vztah zamstnanec^zamstnavatel se zde d pracovn smlouvou a zkonkem prce, zamstnanec nese plnou odpovdnost, je honorovn podle odpracovanch hodin, druhu a kvality prce, kterou vykonv. Pracovn pomr v sociln firm nen limitovn asem, jak tomu bv v chrnnch dlnch nebo v programech podporovanho zamstnvn. Sociln firma nen terapeutick ani rehabilitan zazen, ale zamstnanec m monost vyuvat podprnch slueb v jinch zazench a zamstnavatel mu v tom vychz vstc.

327

 r i M O t V PMAAI

Sociln firmy jsou velmi dobrm eenm pro lidi trvale znevhodnn na trhu prce. Tm, e zamstnanci ponechvaj maximum odpovdnosti a samostatnosti, tm, e produkuj prodejn vrobky nebo sluby, pispvaj k dobrmu sebehodnocen lid, kte v nich pracuj, a samozejm tak k jejich kladnmu pijet okolm. Od roku 1999 u ns spn funguje sociln firma Junv statek v Sedlci u Prahy.
a Sociln firma Junv statek provozuje restauraci a ubytovac zazen s kapacitou asi 40 lek, vyuvan zejmna jakoto kolic stedisko pro nesttn neziskov organizace. Firma zamstnv 23 lid se ztenou pracovn schopnost. Z potku musela firma Junv statek bojovat o pijet do mstn komunity. Oban Sedlce se k celmu projektu (zejmna vak k zamstnancm) chovali podezvav. Situace se zmnila ve chvli, kdy byla zprovoznna restaurace a ten nebezpen blzen, co by mohl nco udlat dtem" (nkte zamstnanci maj zmnnou pracovn schopnost kvli psychiatrick diagnze), se stal nam Pepkem, co va nejlep gul iroko daleko".

17.4 Organizace pracujc s bezdomovci

Organizace pracujc s bezdomovci v R maj jeden charakteristick rys: vtina z nich je pmo spojena s njakou crkv nebo ve svch stanovch artikuluje nboensk (v naem prosted tedy kesansk) principy. To dobe ilustruje, e bezdomovectv nen socilnm problmem nov doby, naopak je trvale ptomnm jevem: proto na nj odpovdaj tradin formy dobroinnosti. (Vjimkou je esk erven k, organizace se 150 let dlouhou tradic.) V na zemi mme vytvoenou s slueb, kter odpovdaj na zkladn poteby lid bez domova. Tato s vak zdaleka nen optimln, je poteba ji poslit. Reintegrace lid bez domova (a vech znevhodnnch vbec) je souasnmi slubami zajiovna jet mn uspokojiv ne naplovn zkladnch poteb klient - zejmna zde se otevr prostor pro nov sluby a projekty.

17.5 Zvr
Pokoume-li se definovat lidi bez domova jako skupinu potencilnch uivatel socilnch slueb, zjistme, e bezdomovectv je dsledkem nesourodch pin, kter maj spolen to, e vedou k socilnmu vylouen. Pokud chceme pomhat osobm bez domova, musme se zamit na odstraovn tchto pin - k tomu budeme potebovat s nejrznjch specializovanch slueb a dobrou spoluprci mezi organizacemi, je je poskytuj. 328

17 SOCILNI PRACE S BEZDOMOVCI Soustava slueb by mla zahrnovat preventivn programy. Pokud u ke ztrt domova dojde, bezdomovcm je teba poskytnout zzem pro pokryt jejich zkladnch poteb, aby nabrali sly k een sv obtn situace. Pot je nutn nabdnout innou podporu reintegrace, nap. formou azylovho bydlen, rozvjen pracovnch schopnost, kvalifikace, rekvalifikace a trninkovch a vzdlvacch program. Konenm clem spoluprce s klientem bez domova je jeho pln osamostatnn, odpovdnost za sebe a nezvislost. Proto poskytovatel socilnch slueb mus bt pozorn na to, aby jakmkoli zpsobem nepodporovali vznik a rozvoj zvislosti klienta na profesionln pomoci. Je nutn co nejvce odpovdnosti ponechvat klientovi, poskytovat mu pouze takov sluby, kter potebuje a d. S tm samozejm souvis pln informovanost klienta mus vdt, co me dat, mus vdt, e se vm, co se ho tk, by ml pedem informovan souhlasit, ppadn e me cokoli z nabzench slueb odmtnout. Ukazuje-li se, e legislativa a fungovn sttn sprvy njakm zpsobem podporuj sociln vylouen znevhodnnch, ppadn tento nepzniv stav konzervuj, mly by organizace pracujc se znevhodnnmi lidmi na tyto problmy upozorovat a mt monost pracovat na jejich odstrann vytvenm alternativnch nvrh nebo kritickm pipomnkovnm nvrh vychzejcch od jinch subjekt.

LITERATURA
Pouit literatura Hradeck, I., Hradeck, V. (1996): Bezdomovectv- extrmn vylouen. Nadje, Praha. Kitzmannov, R. U. (2003): Spoluprce mezi NNO Volkshilfe a mstskm adem ve Vdni. In: Pklady nejlep praxe v boji proti bezdomovectv, AS, FEANTSA, S. A.D. a Nadje, Praha. Kolektiv autor (2003): V Praze doma bez domova - poulin prvodce Prahou. Mstsk centrum socilnch slueb a prevence, Praha. Kosov, P., Sedlek, P. (2000): Sluby poskytovan osobm bez pste v Praze informan pehled. Mstsk centrum socilnch slueb a prevence, Praha. Kotnkov, M. (2003): Trendy v prevenci bezdomovectv. In: Pklady nejlep praxe v boji proti bezdomovectv, AS, FEANTSA, S. A. D. a Nadje, Praha. Meldgaard, O. (2003): Sociln-vzdlvac programy v Dnsku - Kofoedova kola. In: Pklady nejlep praxe v boji proti bezdomovectv, AS, FEANTSA, S. A. D. a Nadje, Praha. Navrtil, P., imkov, V. (2002): Strategie sociln inkluze Rm v Brn. Nepublikovan studie pro poteby Rady pro rovnoprvn partnerstv, Brno. Pklady nejleppraxe'v boji proti bezdomovectv. AS, FEANTSA, S.A.D. a Nadje, Praha. 329

SOCILN PRACE V PRAXI Vgnerov, M. (2004): Psychopatologie pro pomhajc profese. Portl, Praha. Vltchek, A. (2003): Bezdomovci v nejbohat zemi svta. Koktejl, . 1. Doporuen literatura Janebov, R. (1999): Proces vzniku a stadia bezdomovstv. Sociln prce, 2, . 4, s. 27-28. Janebov, R. (2001): Nkter zkuenosti s pomoc bezdomovcm v USA a Velk Britnii. Sociln politika, 27, . 2, s. 19-21. Obce, msta, regiony a sociln sluby (1997). Socioklub, Praha. Tome, I. (1996): Sociln politika: teorie a mezinrodn zkuenost. Socioklub, Praha. Veernk, J. (1991): vod do studia chudoby v eskoslovensku. Sociologicky asopis, 27, . 5, s. 577-602.

330

Kapitola 18

Sociln prce s uprchlky

Tereza Giinterov

Ti, kdo se ocitli v postaven uprchlka, jsou lid se stejnmi biologickmi, psychickmi a socilnmi potebami jako vichni ostatn. Jejich ivotn situace je vak formovna specifickm prvnm postavenm, jak je jim v konkrtn hostitelsk zemi ureno, a tak mrou stresu, kterou pro n odchod z vlasti znamenal.

18.1 Clov skupina

Zkladn definici pojmu-uprchlk nalezneme v mluv o prvnm postavem uprchlka (zvan tak enevsk konvence, dle jen mluva) pijat Varnm shromdnm OSN v enev roku 1951. Toto vymezen je dodnes klov pi rozhodovn o postaven uprchlka, ppadn udlen azylu v jednotlivch zemch. esk republika je tak vzna zvazky, kter vyplvaj z mluvy:
Pojem uprchlk se vztahuje na kteroukoli osobu, je se nachz mimo svou vlast a m oprvnn obavy ped pronsledovnm z dvod rasovch, nboenskch nebo nrodnostnch nebo z dvod pslunosti k uritm spoleenskm vrstvm nebo i zastvn uritch politickch nzor, je neschopna pijmout nebo vzhledem ke shora uvedenm obavm odmt ochranu sv vlasti, tot plat pro osobu bez sttn pslunosti nachzejc se mimo zemi svho dosavadnho pobytu nsledkem shora zmnnch udlost, kter vzhledem ke shora uvedenm obavm se tam nechce nebo neme vrtit."

V zsad meme rozliit tchto nkolik skupin uprchlk: Uprchlci de facto jsou benci z oblast vlenho konfliktu i prodn katastrofy, ti, u nich je zejm, e museli sv domovy opustit, ale vymykaj se njakm zpsobem definici uprchlka podle enevsk konvence. V hosti331

 H A O t V FHAXI

telsk zemi je jejich situace vtinou eena tzv. institutem doasn ochrany. Jindy uprchlci de facto sice mohou splovat kritria pro piznm postaven uprchlka podle platnch prvnch pedpis, avak jejich dosti o azyl by vzhledem k potu nebylo mon zvldnout. U tto skupiny se tak pedpokld, e se po uklidnn situace v zemi pvodu vrt dom. adatel o azyl jsou ti, kdo podaj oficiln dost o udlen azylu. V esk republice je zen o udlen azylu upraveno zkonem . 325/1999 Sb., o azylu, ve znn pozdjch prvnch pedpis (zkon . 2/2002). Podle tohoto zkona je adatelem o azyl lovk od chvle projeven myslu podat v esk republice o azyl a do chvle vyzen jeho dosti Ministerstvem vnitra R a nsledn krajskm soudem. adatel mus uvst dvody, je ho vedly k vjhledn azylu, a pokud je to mon, podat dkazy na obhajobu svch tvrzen. Odbor azylov a migran politiky (OAMP MV R) ve spoluprci s dalmi subjekty posoud opodstatnnost kad dosti. Je-li dost definitivn zamtnuta, stv se adatel o azyl cizincem podle zkona . 326/1999 Sb., o pobytu cizinc, a nen-li si schopen zajistit vzum podle tohoto zkona, je povinen opustit zem R. Uznan uprchlk - azylant je ten, kdo prokzal, e jeho strach z pronsledovn v zemi pvodu byl oprvnn a byl mu udlen azyl. Hostitelsk zem se zavazuje poskytnout mu ochranu a pomoci mu integrovat se do mstn spolenosti. Azylant v pomru k adatelm o azyl je podstatn mn. V terminologii tkajc se uprchlk je jet jeden pojem. Oznauje lidi, kte jsou sice uprchlky, ale v rmci zem svho sttu. Jedn se o tzv. vnitn pemstn osoby. Podle daj Vysokho komisaritu OSN pro uprchlky (UNHCR) je v souasn dob na svt kolem 20 milion uprchlk. Oficiln statistiky Ministerstva vnitra R uvdj, e v letech 1990-2005 (nor) podalo v R o udlen azylu 77 973 osob. Azyl byl udlen 2597 z nich, spnch tedy bylo kolem 3 % adatel o azyl. Nejvce azyl bylo udlovno na potku devadestch let minulho stolet. Od t doby se spnost sniuje, od roku 2000 se poty udlench azyl pohybuj mezi 1-2% (asi 100 azyl za rok). spn adatel o azyl pochzeli pedevm z Rumunska (hlavn na potku devadestch let, pozdji zaal jejich poet klesat), Ruska, Afghnistnu, Armnie, Vietnamu, Bloruska, Irku. Kolem 56 % adatel o azyl pochz z Evropy (zem bvalho Sovtskho svazu, Jugoslvie, Rumunsko), 39% z Asie (Vietnam, Turecko, Sr Lanka, Pkistn, Kazachstn, Afghnistn, Indie) a pes 3 % z Afriky (Nigrie, Kongo, Pobe slonoviny, Angola, Alrsko). V zemch EU d o azyl kadoron tm 400 tisc cizinc. Mezi clov zem pat, i pes zpsujc se azylovou politiku, nejastji Velk Britnie, Nmecko a Nizozemsko. Napklad ve Francii v roce 2001 zskalo azyl 15% adatel, v Nmecku usplo dokonce 21 % (v roce 2002 vak dolo k vznamnmu snen). spnost ve Velk Britnii se pohybuje okolo 12%. Mal 332

18 SOCILNI PRACE S UPRCHLKY

procento spnosti adatel o azyl v R kritizuje jak Vysok komisa pro uprchlky OSN, tak nevldn organizace. Sociln prce s uprchlky v R se pedevm tk adatel o azyl nebo azylant ijcch v pobytovch i integranch stediscch nebo mimo n tzv. v soukrom. To, v jak fzi azylovho zem se klient nachz a v jakm kulturnm prosted il, m velk vliv na zvolen pstup socilnho pracovnka a na prbh celho procesu prce s klientem. Na styl prce m samozejm vliv i fakt, zda je sociln pracovnk zamstnancem sttu (ministerstva vnitra) nebo nevldn organizace. V uprchlick populaci je teba pedevm se sousteovat na ohroen skupiny, ktermi jsou: dti a mladistv bez doprovodu dospl osoby;
si eny;

H sta lid; fyzicky i mentln postien lid; obti extrmnho nsil. Nkte odbornci zastvaj nzor, e nae zpadn" spolenost neme urovat, kter skupina si zaslou vt pozornost. To, kdo si zaslou vt pozornost a specifickou pomoc, by podle zastnc tohoto pstupu ml urit sm klient, resp. irok skupina klient.

18.2 Principy prce s uprchlky

Sociln pracovnk me bt pro svho klienta-uprchllka asto jedinm kontaktem s novm svtem, v nm se pchoz ocit. Sociln pracovnk nevyhnuteln bude muset psobit jako prostednk mezi klientem a eskou spolenost reprezentovanou ednkem, sousedem v dom nebo nkm jinm. Sociln pracovnk i klient budou tak konfrontovni s kulturou a nvyky, je se li od kultury hostitelsk spolenosti. Sociln pracovnk mus proto dobe znt esk prosted, pslun zkony a prvn pedpisy, souasn by ml ovldat nkter ze svtovch jazyk a bt seznmen s kulturnm rmcem, kter mohl formovat klientovu osobnost a chovn. Znalost je pedpoklad respektu k jinakosti; jedin tak me mezi nm a klientem vzniknout kvalitm vztah, kter me napomhat tomu, aby se klient zbavil nejistoty, je jeho postaven provz, ppadn se dokzal vyrovnat s proitmi traumaty a zaujal k sob sammu a ke sv rodin odpovdn a aktivn postoj. Sociln pracovnk me bt poskytovatelem informac a materiln pomoci, doprovzejc osobou, zprostedkovatelem a vyjednavaem, obhjcem klientovch prv, naslouchajcm terapeutem, prvnm poradcem i kontaktem se spolenost nalzajc se za zdmi uprchlickho tbora. 333

- n r t U t V KHAAI

adatel o azyl a zpotku i uznan uprchlci jsou lid, kte se nachzej v jakmsi ivotnm provizoriu. Nemaj se kam vrtit a mnohdy nevd, co je ek. Zejmna adatel o azyl maj velmi nzkou anci na spn vyzen sv dosti a trp je velk obavy z budoucnosti. ij ve znmem otzek: Kam pjdeme? Budeme schopn se postarat o rodinu? Nebude to nebezpen? Pijmou ns? Pokud jsou zajitny zkladn ivotn poteby klient, mlo by bt hlavn npln sociln prce poskytovn kvalitnho poradenstv (informac o azylov procedue, o prvech a povinnostech, zprostedkovn orientace v politickm a socilnm systmu R,...) a poskytovn opory po dobu vyizovn dosti o azyl. Je-li dosaeno stavu, kdy klient zsk jistotu, e me rozhodovat o svm ivot, d se uvaovat o spchu. V idelnm ppad by mla prce s uprchlky smovat k jejich integraci do esk spolenosti. To znamen, e na konci procesu by ml lovk mt bydlem, prci, vzdlm, umt esk jazyk, bt vyrovnn se svou minulost (ani by zapomnl, jak je jeho pvod a kultura), ml by znt eskou spolenosti a bt schopen se do n zapojit. To je ideln stav, jeho vdycky nelze doshnout. Zstupci sttnch instituc navc o integraci hovo jen v souvislosti s azylanty, nikoli v souvislosti se adateli o azyl. adatel o azyl jsou spe povaovni za skupinu osob, kter se integrovat nemaj a nemus, protoe lze pedpokldat, e jejich dost o azyl bude zamtnuta. Pokud je ance na dlem azylu skuten miziv, pak je dleit vnovat se s klientem jinm monostem, kter m, nap. nvratu zpt do zem pvodu. Dleitm vstupem sociln prce by mla bt tak informovanost sttnch a nesttnch subjekt i esk veejnosti o problematice uprchlk a prevence rasov nesnenlivosti. Principy sociln prce s uprchlky se do urit mry shoduj s principy uplatovanmi pi prci s jakoukoli ohroenou skupinou. Nvrh vcnho zmru zkona o sociln pomoci z roku 1998 shrnuje dostaten vstin principy a zsady, kter by mly subjekty poskytujc sociln sluby uprchlkm pijmout za sv. Ve vztahu ke klientovi by mly (Vedenpohovoru... 1995): chrnit prva a zjmy osob v obtn ivotn situaci; respektovat jejich dstojnost, soukrom a dvrnost sdlen; informovat kadho klienta o monch postupech een a zapojit ho do een; navrhovat a dbt, aby klienti obdreli potebnou sociln pomoc od pslunch instituc; respektovat jedinenosti kad osoby bez ohledu na jej pvod, etnickou pslunost, rasu i barvu pleti, matesk jazyk, vk, zdravotn stav, sexuln orientaci, ekonomickou situaci, nboensk apolitick pesvden, a bez ohledu na skutenosti, jak se tato osoba podl na ivot spolenosti;

334

18 SOCILNI PRACE S UPRCHLKY

poskytovat sociln pomoc v souladu se stavem modernch odbornch poznatk a praktickch zkuenost; aKtivn vyhledvat osoby v obtn ivotn situaci. mluva uruje zkladn standardy prce s uprchlky. Kad smluvn stt m povinnost zajistit uprchlkm uritou ivotn rove pedevm v oblasti ubytovn, zamstnn, socilnho zabezpeen, zdravotn pe a vzdlvn. Doporuenmi etickmi principy pstupu k uprchlkm jsou: respekt (k samostatnosti, k socilnm zvyklostem jinch osob, k osobm se snenou samostatnost); dvrnost; zsada nekodit; spravedlnost (tedy rozdlovat pomoc bez ohledu na pslunost k rase, nboenstv, nrodnosti, sounleitost s uritou skupinou). Je teba mt na pamti, e uprchlci nepestvaj mt zkladn lidsk poteby ani v novm i neptelskm prosted. Podle vymezen Vysokho komisaritu pro uprchlky OSN jsou to nsledujc poteby: rodinn ivot - uprchlci-potebuj bt leny rodiny, bt schopni vychovvat sv dti podle tradinch hodnot a pesvden; sobstanost - uprchlci potebuj vdt, e maj ivot ve svch rukou (neinnost a zvislost vyvolvaj zoufalstv, vztek, odpor a jsou pinou vzniku rznch forem protispoleenskho chovm); komunikace -jazyk se me stt zvanou pekkou, nemohou-li se lid domluvit, dochz lehce k nedorozumnm; lidsk dstojnost - zachovn lidsk dstojnosti je tm nejzkladnjm pedpokladem pomoci uprchlkm; zamstnn - aktivita je zkladnm pedpokladem pro tlesn i duevn zdrav lovka; * identita - patit do spolenosti znamen mt podporu kolektivu, pijmat a projevovat solidaritu a v nouzi se dokat pomoci.

18.3 Legislativn rmec sociln prce s uprchlky v R

Do roku 1990 nebyla nae zem z pochopitelnch dvod vyhledvanm toitm, naopak komunistick eskoslovensko lid opoutli a hledali azyl v jinch zemch. Po pdu komunismu bylo teba nov eit otzku migrace a azylu. Pslun zkony proly mnoha pravami. Soubn s nimi se stle vyvj a propracovv pstup k adatelm o azyl a k azylantm. 335

Nejvym orgnem sttu odpovdnm za vkon azylov politiky je Ministerstvo vnitra R. O dostech o azyl rozhoduje odbor azylov a migran politiky (OAMP) MV R. Sprva uprchlickch zazen (SUZ1 MV R se star o chod uprchlickch stedisek a o poskytovn sttnch slueb uprchlkm vetn slueb socilnch. Nevldn organizace zamen na uprchlickou problematiku pedevm vypluj przdn" msta systmu a sna se uplatovat jin pstup ne stt. K jejich vznamnm rolm pat bezpochyby i upozorovn na nedostatky sttnho systmu, na poruovn prv uprchlk a rozvjen aktivit smujcch ke zjednm npravy. zem o dlem azylu probh podle zkona o azylu (zkon . 325/1999 Sb. ve znm pozdjch pedpis) a sprvnho du. Cizinec, kter hodl v R podat o udlen azylu, mus projevit mysl podat o azyl. Ve vtin ppad mus dost podat v pijmacm stedisku MV R, kde je s nm proveden vstupn pohovor o dvodech a kde tak mus strpt sejmut otisku prst, proveden identifikanch kon a podrobit se lkask prohldce. Tato vstupn procedura trv zhruba 21 dn, pot je adatel o azyl peveden do pobytovho stediska. Pobytov stedisko je mon opustit na dobu jednoho msce na zklad tzv. propustky, nebo je mon odejt tzv. do soukrom. V takovm ppad neme bt adateli o azyl poskytovna stejn podpora jako v pobytovm stedisku. OAMP MV R m podle zkona rozhodnout o dosti o azyl do 90 dn, lhtu je mon prodlouit. Zjevn nedvodn dosti o azyl, u kterch je nap. zjitno, e slou ist k legalizaci pobytu na zem R, nebo ppady, v nich adatel o azyl uvd jen ekonomick dvody, jsou rozhodovny ve zrychlenm zen (rozhodnut by mlo bt vydno do 30 dn). Mnoho adatel vak ek na vydn rozhodnut a nkolik let. Azyl me bt udlen, pokud je bhem azylovho zen zjitno, e adatel byl pronsledovn z dvod uvedench v mluv. Azyl me zskat osoba, kter je manelem/manelkou azylanta, jeho nezletilm dttem nebo rodiem azylanta mladho 18 let. Azyl me bt ve vjimench ppadech udlen z humanitrnch dvod (v ppad tk nemoci, vysokho vku apod.). Vsledkem dosti je v R v naprost vtin ppad zamtnut. Odmtnut adatel m monost podat alobu ke krajskmu soudu mstn pslunmu podle msta pobytu adatele. Krajsk soud me vc bu znovu vrtit k projednm nebo rozhodnut OAMP MV R potvrdit. Negativnm rozhodnutm krajskho soudu de facto kon azylov procedura. Posledn monost odmtnutho adatele je jet podn kasan stnosti k Nejvymu sprvnmu soudu v Brn a na jejm zklad zskn ronho vza. Pokud Nejvy sprvn soud neuzn kasan stnost za opodstatnnou, je bval adatel o azyl povinen vycestovat z zem R. Novou dost o azyl me podat a za dva roky od nabyt prvn moci poslednho rozhodnut o azylu (vyskytnou-li 336

18 SOCILNI PRCE S UPRCHLKY

se nov skutenosti, me ministr vnitra tuto lhtu prominout). - Zkon o azylu je pedmtem astch novelizac, a je proto teba sledovat jeho aktuln vvoj. Po uplynut jednoho roku od zahjen azylov procedury mohou adatel o azyl pracovat, ovem pouze na zklad pracovnho povolen vydanho na omezenou dobu a pouze na konkrtn pracovn msto. adatel ijc v uprchlickch stediscch dostvaj msn kapesn 360 K na dosplou osobu na msc (dti polovinu). adatel ijc mimo pobytov stediska mohou-podat o tzv. finann pspvek, kter se rovn stce ivotnho minima v R a je vyplcen po dobu t msc. Pokud zde adatel ij dle ne jeden rok, mohou tak podat o dvky sttn sociln podpory. Protoe je prava tto monosti stle nejasn, v praxi mnohdy ednci odmtaj dvky piznat s odvodnnm, e adatel o azyl nespadaj do skupiny tzv. oprvnnch osob. Pokud je adateli azyl udlen, stv se z nj azylant neboli uznan uprchlk. Tm zskv stejn prva (vyjma prva volebnho) a povinnosti (vyjma brann povinnosti) jako esk oban. Je tak zaazen do sttnho integranho programu. Po pti letech me azylant dat o udlen eskho sttnho obanstv. Pro ppad, kdy nap. vlen konflikt vyvol velkou vlnu uprchlk a hroz, e situace bude po njakou dobu nestabiln, me vlda R vyhlsit podle zvltnho zkona doasnou ochranu uprchlk. Doasn ochrana se vztahuje pouze na vymezenou skupinu uprchlk. Je vyhlena na urit asov obdob a skt lidem, na n se vztahuje, ir monosti ne zkon o azylu. V esk republice byl tento institut zatm pouit v souvislosti s beneckmi vlnami z Bosny a Hercegoviny, z Kosova a z eenska. Vstupem R do EU se zmnily i nkter podmnky vstupu adatel o azyl na nae zem a jejich pobytu zde. EU buduje spolenou azylovou politiku, za tmto elem byla pijata smrnice o minimlnch standardech pstupu k adatelm o azyl. Tmto minimlnm standardm mus odpovdat azylov zkony jednotlivch lenskch zem EU. Dalm vznamnm pedpisem je smrnice o urovn odpovdnosti lenskch stt za vyizovn dost o azyl, pokud uprchlk pod dost o azyl na zem nkterho lenskho sttu. Jde o tzv. spravedliv a rovnomrn rozdlen bemene vyizovn azylovch dost mezi lensk zem EU. V praxi to znamen, e zjist-li se, e uprchlk piel nap. na zem R pes Polsko, me bt vrcen k vyzen azylov dosti zpt do Polska. Tak dky tmto pravidlm se v poslednm obdob snil poet adatel o azyl v R.

337

rriAOt v KHAAI

18.4 Typy socilnch slueb poskytovanch uprchlkm

Sociln pomoc a sluby jsou po celou dobu azylov procedury i po dlem azylu poskytovny jednak socilnmi pracovnky ve sttnch zazench (pijmac a pobytov stediska, integran stediska), jednak socilnmi pracovnky nevldnch organizac, kter se v R zabvaj touto skupinou ji od potku devadestch let 20. stolet. Rozdl mezi socilnm pracovnkem sttn a nesttn organizace je pedevm v tom, e kad pozice umouje jinou mru kontroly a podpory klienta. Sociln pracovnci ministerstva vnitra pracuj v azylovch stediscch MV a jsou v kadodennm kontaktu s lidmi, kte tu ij. Mohou tedy bt v um kontaktu se svmi klienty, na druhou stranu pro n me bt nevhodou pi zskvn dvry klient fakt, e jsou zamstnanci instituce, je rozhoduje o vyzen dosti o azyl. Jsou povinni zajiovat poskytovn zkladnch slueb, kter vyplvaj ze zkona. Nkdy je pro n obtn eit nestandardn situace, mohou bt pln vyteni byrokratickmi kony. Naopak sociln pracovnci nevldnch organizac nedisponuj pravomocemi sttnch zamstnanc. Mohou vak vyut sv vt flexibility a otevenosti. Praxe je v souasn dob takov, e vtina socilnch pracovnk nevldnch neziskovch organizac (dle jen NNO) navtvuje azylov zazen nkolikrt tdn. Podstatnm pnosem je to, e klient ijc v pobytovm stedisku vstupuje do kontaktu s nkm zven". Pro kad azylov stedisko je uzavrna dohoda mezi Sprvou uprchlickch zazen a NN o poskytovn prvn a sociln pomoci, umoujc NNO vstup do pslunho zazen. Sttn i nesttn subjekty jsou si vdomy toho, e spoluprce je nutn. Na rozdl od sttnch socilnch pracovnk psobcch v uprchlickch stediscch pracovnci nevldnch organizac poskytuj sv sluby tak adatelm o azyl a azylantm ijcm tzv. v soukrom. Novm typem sluby jsou komunitn multietnick centra (KMC), oteven v souasnosti v Praze, v Brn a v st nad Labem. Centra jsou provozovna NNO podporovanmi msty. Pro cizince pedstavuj msta setkvn krajany, organizuj pro n tak zjmov a vzdlvac akce (v st nad Labem mj. vtvarn krouek pro dti, v Brn hodiny esk konverzace), spoleensk akce (oslavy nrodnch a nboenskch svtk apod.). V centrech je nabzen cizojazyn tisk a literatura. Centra tak podaj multikulturn veery pro irokou veejnost. Soust veera je obvykle etnick hudba, ochutnvky nrodnch jdel, ppadn ukzka tradinch odv a emesel, nkdy tak vstava fotografi a umleckch dl nebo pednka o dan zemi.

338

18 SOCILN PRCE S UPRCHLKY

18.5 Specifika sociln prce s uprchlky

Zkladn pedpoklad jakchkoli intervenc socilnho pracovnka je pochopen klientovch relnch poteb. Zanat lze od een dlch problm a smovat k vyeen cel situace, piem by ml klient v maximln mon me aktivn participovat. K pekonn klientova pasivnho postoje pome hledn pozitivnho potencilu (nap. klientovch dovednost nebo zdrazovn faktu, e dokzal od veho odejt a pet). Uprchlci by nemli bt tlaeni do pozice obt. Je dleit si uvdomovat, e kad lovk m pirozenou schopnost se njakm zpsobem vyrovnvat s nepznivmi situacemi, kter ho v ivot potkaly. Otzka aktivity a pasivity klienta je dleit zvlt v prosted uprchlickch tbor, kde se po nkolikamsnm pobytu vyvj tborov syndrom - kombinace pasivity, apatie, obasn agresivity a psychosomatickch obt. Tyto projevy jsou dsledkem toho, e adatel o azyl nemohou t obvyklm zpsobem ivota. Jist mra internace omezuje uplatnn adatel v tradinch muskch a enskch rolch. I monost pracovat je omezen. Reim pobytovch stedisek se vyznauje vysokou mrou Stereotypie. Jak ji bylo eeno, charakter sociln prce s uprchlky m respektovat sociokulturn a psychologick specifika klientely. Mezi specifika, kter by mla bt pi prci s klientem zohlednna, ad Kurie (1997) jazykovou bariru, odlin vznamy gest pi nonverbln komunikaci, pojet role mue a eny v pvodn spolenosti a v neposledn ad zmnu socilnho zaazen lovka - postaven uprchlka pedstavuje tm nejni status. Pi prci s uprchlky je teba brt v vahu fakt, e kad emigrace je vysoce stresujc a traumatizujc zkuenost. Je proto nutn maximln trplivost a citlivost. Dvru je mon zskat a na zklad astho kontaktu s klienty a dlouhodob prce s nimi. Pi prci s uprchlky by nemly bt opomjeny jejich zitky a zkuenosti z minulosti. Klientovi je teba dt pleitost, aby o sv minulosti mluvil, aby vyjdil pocity tkajc se minulosti a hovoil o zmnch, kter prov v ptomnosti. Je tak teba mt na pamti, e navzdory vem odlinostem jsou si lid jakkoli kultury ve srovnatelnch situacch vce podobn ne odlin". (Hendriks 1993) Sociln pracovnk je mimo jin zprostedkovatelem kontaktu mezi hostitelskou spolenost a nov pchozmi, psob jako reprezentant hostitelsk spolenosti (sttu) a souasn jako obhjce klienta vi tto spolenosti. Dky tomu me klient monosti socilnho pracovnka peceovat, co vede k nesplnitelnm oekvnm a zklamnm. Je proto nutn, aby sociln pracovnk v kontaktu s klientem od zatku jasn vymezil svou roli a klientovi stle objasoval, co je v jeho monostech, resp. co jeho monosti pesahuje.

339

18.6 Spoluprce s jinmi profesionly

Nejdleitjmi profesemi, s ktermi sociln pracovnk spolupracuje, jsou prvnk a psycholog. Bezplatn prvn poradenstv poskytuj v souasn dob pouze nevldn organizace pomhajc uprchlkm, a to bhem pravidelnch nvtv prvnk v uprchlickch zazench i v kancelch jednotlivch organizac. Prvn poradenstv je zameno pedevm na seznamem klienta s prvy a povinnostmi podle zkona o azylu (zkon . 325/1999 Sb.), na seznmen s prvnm dem R i se zkladnmi lidskmi prvy. Prvnk pomh klientovi vypracovat odvolm i aloby proti rozhodnut orgn innch v azylovm zem. Po dohod pomh i v dalch zleitostech prvnho charakteru. Prvnici NNO navtvuj tak zajiovac zazen pro cizince, kde jsou umstni lid. kte pobvali na zem R nelegln. I mezi nimi tvo adatel o azyl podstatnou skupinu. Kvalitn prvn pomoc me hrt podstatnou roli pi zskn azyx J. I sociln pracovnk, pokud s klientem navzal vztah zaloen na dve, me pispt k jej kvalit. Me nap. slyet od klienta informace, kter klient pi pohovoru s OAMP nepovaoval za dleit a kter mohou bt pro vsledek zem rozhodujc. Sociln pracovnk tak me fungovat jako spojka mezi prvnkem a klientem - me upozornit na dleit momenty v klientov historii a nepmo se podlet na spnm vyzen azylov dosti. Psychologick pomoc je pi prci s lidmi, kte si nesou traumata z minulosti a ptomnost jim pin dal stresy, velmi dleit. Psychologov psob pedevm v uprchlickch tborech. Jsou zamstnanci bu Ministerstva vnitra R, nebo nevldnch organizac. Jejich hlavnm kolem je individuln prce s klientem. Zvltn pozornost vnuj obtem nsil a vlench traumat. Nemn dleit a v uprchlickch zazench velmi vtan aktivita jsou skupinov setkn, jejich tmatem mohou bt aktuln problmy ivota v uprchlickm tboe nebo vzjemn seznamovn se s kulturou, tradicemi a zkuenostmi jednotlivch astnk. Ze skupin organizovanch profesionlem postupn mohou vzniknout svpomocn skupiny, v nich lid sami sob poskytuj oporu v nelehk ivotn situaci. Spoluprce mezi socilnm pracovnkem a psychologem je nevyhnuteln a nutn. Uritm problmem je to, e psychologov z ad zamstnanc MV R nejsou vdy klienty povaovni za dostaten dvryhodn a psycholog z ad nevldnch organizac je stle nedostatek. Poteba psychologick pomoci proto nem u vtiny uprchlk ijcch v R dostaten pokryta. Uritm specifikem poskytovn psychologickho poradenstv tto skupin klient je fakt, e mnohdy nevd, jakou roli psycholog m, pevld u nich nedvra vi tomuto typu pomoci, povauj ji za zbytenou nebo zahanbujc.

340

18 SOCILNI PRACE S UPRCHLKY

Bhem prce s klientem je asto teba zapojit tak lkae a zdravotnky, sttn ednky rznch ministerstev, pracovnky v oblasti zamstnvn a socilnch dvek i uitele. Dleitou roli maj v prci s uprchlky dobrovolnci.

18.7 Problmy v systmu pomoci uprchlkm

Pvodn vybudovan uprchlick tbory (tzn. pobytov a pijmac stediska) jsou dnes pedmtem kritiky i ze strany jejich zizovatel. Haiman a Trombik (1998, s. 42) kaj:
Objekty byly vybrny jako nejvhodnj z rznch provizori a postupn za znanch finannch nklad rekonstruovny k elu dstojnho ubytovn a materilnho, zdravotnho a socilnho zabezpeen adatel .. Dislokace tchto zazen uprchlick infrastruktury nepat k velkm spchm eskho uprchlictv a odpovd monostem v dob jejich zizovn. Ve dvou ppadech se jedn o bval zkladny sovtsk armdy, ve dvou o ubytovac kapacity nkdejch bezpenostnch sloek komunistickho sttu... Velk pozdj investice odpovdaj vhodnosti pozen a jsou spolu s odlehlost obvyklou dan za nzk poizovac nklady na potku... Kdybychom-znovu zanali, s uprchlickch stedisek by byla poetnj, ble velkm mstm a jejich maximln kapacita by nepesahovala 250 osob."

Pokud se podvme na sluby poskytovan lidem, kte hledaj v esk republice toit, pouze z pohledu pedpis a psanch pravidel, zd se, e je ve v podku. Vdy zkladn lidsk poteby uprchlk jsou v podstat naplnny, lid maj kde spt, co jst, a je-li teba, jsou oeteni. Praxe se vak od deklarovanch postup nkdy li. Dlouhotrvajc azylov procedura znamen pro mnoh adatele o azyl roky strven v izolaci uprchlickch zazen nebo nejist ivot v soukrom. Tak ti, kdo dostanou azyl, mohou strvit jet lta v tzv. integranch stediscch, je se od stedisek urench pro adatele o azyl pli neli. Zajitn zkladnch ivotnch poteb a poskytnut materiln pomoci samo o sob nesta k dstojnmu ivotu. Slova maj co jst a starme se o n, tak co by chtli", kter je mon nkdy slyet od pracovnk sttnch orgn, nejsou na mst. Lid, kte daj o azyl (a u z jakchkoli dvod), maj nrok tak na uspokojen ostatnch poteb. Chtj vdt, co je ek, chtj pracovat a starat se sami o sebe, chtj rovn pstup k pracovnm pleitostem i ke zdravotn pi. V praxi je toti dost obtn, aby adatel o azyl legln zskal zamstnn, lovk se zdravotnmi obtemi je asto odkzn jen na zkladn a nejmn nkladnou lkaskou pi, nkdy je odmtnut zcela. Dlouho ekajc adatel o azyl, jejich dost o azyl je nakonec zamtnuta, bvaj asto ji njakm zpsobem integrovni do spolenosti (rodie pracuj, dti chod do eskch kol, hovo esky,...). Takov lid maj jen velmi omezen monosti, jak si legalizovat pobyt na zem R a zstat v zemi, na kterou 341

SOCILNI PRCE V PRAXI

si ji zvykli jako na svj potenciln domov. Kvli tomu z R nucen odchzej lid, kte by mohli bt pro stt pnosem. I ti, kdo jsou tastnj a prvo na azyl je jun piznno, jsou asto nkolikaletm eknm na vsIedeK sv dosti tak psychicky i fyzicky zdeptni, e nejsou schopni se hned zapojit do esk spolenosti, a naopak potebuj dal pi a pomoc. Pomoci by nebylo zapoteb, kdyby byla azylov procedura rychl a kdyby byl systm pomoci uprchlkm efektivnj, tj. kdyby uprchlkm umooval bt aktivnmi a samostatn jednajcmi jedinci. Zrychlen azylov procedury v ppadech dost, je jsou zjevn neodvodnn, umonn pstupu na trh prce a lep podmnky pro zamstnvm, bezproblmov a jasn pstup k systmu sociln pomoci pro ty, kdo se rozhodli t mimo uprchlick stediska, a pedevm respekt k lidem ze strany sttnch ednk a esk spolenosti - to ve by vrazn zlepovalo postavem adatel o azyl i uznanch uprchlk v na zemi.
D Pan R. T. je mlad mu z Armnie. V esk republice podal o azyl v srpnu 2002. Do listopadu 2004 nebylo o jeho dosti rozhodnuto. R. T. studoval v Jerevanu tetm rokem vysokou kolu, obor veterinrn chirurgie, kdy se rozhodl svou vlast opustit. Dvodem k jeho odchodu pr bylo pedevm to, e si pro nj na kolu pili vojci s tm, e studovat dle bude moci teprve tehdy, a absolvuje povinnou vojenskou slubu. Pokud nepjde slouit armd, nebude mu dovoleno dokonit kolu. Rodina R. T. mla i dal problmy, protoe otec kritizoval vldn politiku a oteven a aktivn podporoval opozici. S R. T. jsem se setkala bhem pravideln nvtvy pobytovho uprchlickho stediska na podzim roku 2002. Psobil jako velmi tich, slun a stydliv lovk. Kontaktoval m pes svho ptele z uprchlickho tbora, tak adatele o azyl, kter byl s Poradnou pro uprchlky v kontaktu ji del as, protoe psobil jako uitel anglitiny pro ostatn ubytovan. R. T. se od potku svho pobytu v R snail bt njak aktivn, njak vyut as, chtl dle studovat. Jeho hlavn npln bhem ekn( na rozhodnut o azylu bylo prv studium anglickho jazyka. Pi kad nvtv uprchlickho stediska (tzn. jedenkrt tdn) jsem se snaila R.T. navtvit, nae hovory byly zpotku ptelsk, ale hodn obecn. Byi rd,.eme vidt nkoho zvenku" uprchlickho stediska, mluvili jsme o jeho relnch monostech jako adatele o azyl v esk republice, o jeho pedstavch. R. T. mluvil m dl vc o tom, e by chtl pracovat a vzdlvat se. V polovin roku 2003 s nmi zaala navtvovat tbor anglick dobrovolnice, je mla velmi dobr vztah s angloamerickou kolou v Praze a dohodla jejich nvtvu v pobytovm stedisku. Na podzim tedy R.T. navtvil editel koly se svou zstupkyn, R.T. byl tou dobou v azylov procedue ji jeden rok. Zstupci koly si s R.T. nezvazn popovdali, potebovali zjistit, jak je jeho skuten znalost anglitiny a bude-li mon ho zaadit do njakho stvajcho kurzu. Informovali ns, e teprve probhaj jednn s vedenm koly o tom, jestli bude R.T. prominuto pomrn vysok stipendium. Akoli R. T. dostal pvodn informaci, e bhem msce bude vyrozumn o definitivnm rozhodnut koly, nestalo se tak. Pi kad m dal nvtv byl smutnj

342

18 SOCILN PRCE S UPRCHLKY

a zklamanj. kola u nj vzbudila nadji, protoe editel byl naden pomoc uprchlkm a dval najevo, e by studium ve kole nemlo bt problm. Realita se vak velmi liila od oekvn, kter R. T. ml a kter v nm bylo probuzeno. Mm kolem jako sociln pracovnice "bylo udrovat kontakt se kolou, v podstat je nutit k rychlejmu rozhodnut a znovu a znovu vysvtlovat, jak je takov - pro nkoho snad banln - vc pro R. T. jako adatele o azyl dleit. R. T. jsem prbn informovala a souasn jsme se snaili pracovat na jeho pocitu zklamn a natvn. kal, e si pipad jako njak vc, o n nkdo rozhoduje, e on neme vbec nic dlat a ostatn ho neberou vn. Byl stle depresvnej, znechucen azylovou procedurou a pstupem k adatelm o azyl. Hledali jsme tedy jaksi nikov tmata, kter by mu na chvli dala zapomenout na jeho tivou situaci a mon vzbudila nov zjem. Mluvili jsme tak o budoucnosti a zvaovali jej varianty. Teprve tehdy tak zaal mluvit vce o dvodech oputn sv zem. Dve se vdy otzkm na toto tma vyhbal nebo mluvil velmi obecn. K mmu pekvapen odmtal dokonce pomoc prvnka, jen uprchlick stedisko pravideln navtvuje. kal, e vechno dleit oznmil pi pohovoru k dosti o azyl. Dozvdla jsem se tedy, e vbec nen v kontaktu se svou matkou a sourozenci, kte zejm zmnili po jeho odchodu adresu. Oni nevd, kde je on, a naopak. O otci mluvil se slzami v och. Pr je ji vce ne dva roky nezvstn. Otec se angaoval v opozici, podal veejn akce, asto ml pr problmy s polici, nejednou pila policie k nim dom a zmltila otce i syna. Pak jednoho dne otce odvedli a u se nevrtil. R. T. se to snail eit pomoc policie a ministerstva, ale nikde mu pr nepomohli. R. T. mi ekl, e o tchto vcech se mu mluv velmi tko, radji si je nechv pro sebe, e u nev, kudy kam, pipad mu, e mu ivot utk ped oima. V tchto chvlch jsem nedlala nic jinho, ne e jsem mu naslouchala, snaila jsem se ho povzbudit. Potom jsme hledali monosti, jak nkter z tchto vc eit aktivn. Zvili jsme konzultaci s psychologem, to ale nakonec pipadalo R. T. k niemu. V otzkch htedn msta pobytu rodiny jsem mu navrhovala kontakt na erven k. Nakonec se pece jen ozvali ze koly, e budou moci R.T. pijmout do ppravnho kurzu anglitiny. Aktuln se stala otzka finannho zajitn pobytu R.T. v Praze, protoe kola mu sice prominula koln, ale nebyla mu schopna zajistit dal prostedky. Oslovila jsem tedy nkolik monch sponzor s dost o podporu na ubytovn a stravu. Kurz ml zat zatkem roku 2004. Nakonec se mi podailo zajistit z rznch zdroj 5000 K po dobu t msc. Kdy byl R.T. pipraven na odjezd do Prahy, pomohla jsem mu vydit potebn formality nutn k oputn uprchlickho stediska. R. T. zaal navtvovat kurzy, pravideln m tak navtvoval v kanceli a probrali jsme jeho spchy i nespchy. Tak jsem byla v astm kontaktu se kolou. Souasn jsme se stle snaili najt prci. V ppad adatele o azyl je to velmi obtn, protoe zamstnavatel nejsou ochotni akceptovat vechny byrokratick pekky, kter s sebou pin zamstnn cizince. R.T. se tak potkal s etinou. Proto jsem mu doporuila navtvovat kurz etiny, kter jednou tdn vede dobrovolnice Poradny pro uprchlky. Prci jsme hledali nespn nkolik msc, nkolikrt jsem R. T. doprovodila na pohovor, mnohokrt se stalo, e zamstnava1 tele, kdy po telefonu zjistili, e se jedn o cizince, popeli, e by jet voln msto

343

bUOIALNI H A U t V PRAXI

mli. R.T. si nakonec vdy njak poradil a pracoval naerno na njak brigd, jinak cel dny i noci studoval. R.T. absolvoval jednosemestrln ppravn kurz anglitiny, od Poradny pro uprchlky dostval msn sociln podporu, dal finann prostedky zskval sm obasnou prac. kola mu nabdla monost studia v regulrnm studijnm programu, vybral si prva. Bohuel v lt R. T. nedoshl v testu z anglickho jazyka potebnno potu bod. Dostal vak monost znovu absolvovat stejn kurz a pot bude mt znovu pleitost pihlsit se na dal obor. V souasn dob navtvuje R. T. Poradnu pro uprchlky mn, vnuje se studiu a zskal pravidelnou prci. O jeho azylov procedue zatm nebylo rozhodnuto, kontakt s rodinou stle nenavzal. Pokud by mu azyl byl udlen, mohl by R.T. vstoupit do sttnho integranho programu - to znamen, e bude mt nrok na bezplatnou vuku etiny a monost zadat o pidlen integranho bytu. Integranch byt je vak nedostatek a R. T. by musel urit njakou dobu strvit v tzv. integranm azylovm stedisku, obdob pobytovho uprchlickho stediska. V esk republice se tato integran stediska, navzdory svmu nzvu, asto nachzej v mstech, kter jsou obtn dostupn, spojen s vtm mstem je nkdy takka nemon. Jako azylant bude moci R. T. pracovat bez pracovnho povolen, bt registrovn na adu prce, pobrat sociln dvky, bude mt zajitnu zdravotn pi. Avak ani udlen azylu, v kter adatel o azyl doufaj, nen definitivnm eenm jejich obtn situace. Udlen azylu me bt impulzem k oteven hlubch problm, kter v sob lovk doposud dusil. Tak vyrovnn se s faktem, e se lovek nebude moci vrtit do sv zem, je velmi stresujc. V tomto ppad je dleit kontaktovat dal nevldn organizace, je se zabvaj pmo pomoc lidem s udlenm azylem. Pokud R. T. azyl nedostane, bude muset z esk republiky vycestovat - bu se vrtit dom natrvalo, nebo zkusit podat R nap. o pracovn vzum. Je tu tak monost podat o azyl v jin evropsk zemi, kde ovem budou jeho dost posuzovat u pouze na zklad rozhodnut esk republiky. Vzhledem k tomu, e R. T. jako adatel o azyl neme potat v souasnm ivot s njakou jistotou, je dleitm kolem socilnho pracovnka pracovat s nm tak na tom, jak m do budoucna monosti, oekvn, obavy a nadje.

LITERATURA
Pouit literatura
Haiman, T., Trombflc, P. (1998): Uprchlictv v esk republice. In: ikov, T. (ed.) \ychova k toleranci a proti rasismu. Portl, Praha. Hendriks, M. (1993): Sociln prce a uprchlci. Poradna pro uprchlky HV, Praha. Kurie, A. (1997): Uprchlci a sociln prce. SOZE, Brno. Veden pohovoru se adateli o azyl (1995). UNHCR, Geneva.

344

18 SOCILN PRCE S UPRCHLKY Doporuen literatura Gabal, I. (1999): Etnick meniny ve stedn Evrop. G plus G, Praha. Jlek, D., epelka, ., turma, P. (1997): Azyl a uprchlictv v mezinrodnm prvu. Masarykova univerzita, Brno. Massey D.S., et al. (1998): Worlds in motion: Understanding international migration at the end of millenium. Oxford University Press, New York. Scjiefer, R. T. (1997): Racial and ethnic groups. Longman, New York. ikov, T. (ed.) - (1998): Vychov k toleranci a proti rasismu. Portl, Praha. ikov, T. (ed.) - (2001): Meniny a migranti v esk republice. Portl, Praha. inernetov zdroje www.mvcr.cz/uprchlici

345

Rejstk

analza rizik 297 asistence - dtti navtvujcmu kolu 122 - osobn 95, 116 - ve volnm ase 125 AT poradna 215 azyl 336 azylant 332

B;
balek potebnch slueb 173 bariry - fyzick, architektonick 103 -psychick 102 bezbarirovost 103 bezdomovci -mlad 269 -potenciln 317 -skryt 317 -zjevn 317 bezdomovectv - definice 316 bydlen -azylov 323 -cvin 324 -chrnn 124,146,324 - - pro star lidi 179 - podporovan 124, 146 _ -v komunit 124 bytkomunitn 272

centrum -denn 149 - pro delikventy 276 - pro lidi s postienm 96 -dolovac 215 - komunitn - - multietnick 338 - pro star obany 175 - reminiscenn 188 -kontaktn 215 - nzkoprahov 215 - pro mue 35 - pro pomoc prostitutkm 264

dvky sociln pe - pro nzkopflmov rodiny 48 - pro zdravotn postien 94 deinstitucionalizace 134, 146 delikvence -bagateln 275 -mldee 269 demence 183 depist 121 dereflexe 200 detoxifikace 215 dlna chrnn 123, 149, 326 diverze 290 dohled 32, 284, 288, 291-293

34?

REJSTK

domov -dchodc 177, 179 - pro obany se zdravotnm postienm 95 dchod invalidn 94 dm - azylov 48 - dt a mldee 273 - na pl cesty 146, 272, 324 - s peovatelskou slubou 178

komunita - camphillsk 120 - lid s postienm 124 -terapeutick 215 konference - geriatrick 165 -rodinn 290 kurtor pro mlde 270 kvalita -slueb 224 -ivota 16

ergoterapie 93 externalizace 78

L
lba 215 lebna dlouhodob nemocnch 177 logoterapie 200

firma sociln 327

H
harm reduction 213 hnut - svpomocn uivatel pe 151 - tranch en 234 hodnocen -klienta 18 - komplexn geriatrick 165 hospic 171,201 -dtsk 204 hospitalismus 18, 136

M
manaer pe 126 manelstv 57 mediace 283 - v trestnm zen 283 medicna paliativn 198 meniny etnick 15,268,273,316 metadon 216 mlde rizikov 267 modulace postoje 200 motivan rozhovor 214

Ch
choroba Alzheimerova 183

N
nhrada vazby dohledem 291 napomenut 32 narovnn 288 nsil 174 -domc 227 nvrat bezpen 174 neschopnost nauen 164 nezamstnanost -frikn 300 - konjunkturln (cyklick) 3Ol -mldee 269 - osamocench rodi 46 - seznn 300 -strukturln 301 - vcegeneran 307 nezamstnan, definice 299 nezvisl zpsob ivota 102 normalizace 146 '

I
inkluze 97, 113 institucionalizace 18 integrace 91, 97, 113 -inhibovan 97 - obvinnho 286 -pracovn 149 -sociln 136 -pln 97 izolace spoleensk 98

job klub 311,325 justice restorativn 285

klub nzkoprahov 273

ob viz nsil, trn, viktimizace

348

REJSTK

OUK:I

odsouzen - podmnn 288 ochrana - ri sociln-prvn 32, 27O_ -doasn 332 omezen 32 omezovn kod 213 opaten 32, 293 osamlost 101

290

parole 285, 296 pe - hospicov 201 - v domcm prosted 201 - individuln pln 173,180,182 -koinunitn 134 -nsledn 215,223 - nvratn 165 - o pozstal 206 -ran 49,96, 121 - respitn 48, 95, 169, 183, 204 - rezidenn pro seniory 178 -tsov 175 peovatelsk zt 169 penzion - pro dchodce 178 - pro obany se zdravotnm postienm 95 pian - bezpenostn 239, 246 - dohledu 292 - pe. individuln 173, 180,182 - propoutc 166 poradenstv 121 - prvn, uprchlkm 340 -pedlebn 219 -sociln 320 povinnost vyut pomoci odbornho poradenskho zazen 32 prce - obecn prospn 288, 294 - se vzpomnkami 188 -ternn 217 - veejn prospn 326 pracovit -chrnn 123 -trninkov 326 pracovnk -indigenn 218 -klov 14

pre terapie 186 prevence - bezdomovectv 320 - delikvence 274 - kriminality 260 - poteby socilnch slueb 175 - sexuln penosnch chorob 256 - socilnho propadu 260 -stigmatizace 134 -zvislosti 260 preventista sociln patologickch jev 272 princip rovnch prv 92 probace 292 -definice 283 Proban a median sluba 273, 283 - cle a posln 286 program -efektivita 277 - intergeneran 177 - nvtvn v rodinch 38 - preventivn 274 - pro rodie skupinov 38 -proban 292 - - pro mladistv 293 - pechodu ze koly do zamstnn 123 -substitun 216 -ternn 215,256,262 -tranzitn 123 -trninkov 123 - vrstevnick 125 -zachzen 296 proputn - podmnn 296 - z nemocnice 165 prostituce 31, 269 - motivace 253 pspvek 48 psychoterapie 93, 138 readaptace 136 rehabilitace 92 - komprehenzvn 92 -lebn 93 -pedagogick 93 -pracovn 93, 94, 150 -psychiatrick 135 - psychologick 93 - sociln 93, 94 -ucelen 92 - volnoasov 93 - zdravotn 93

349

K t J b I HlfV

reintegrace bezdomovc 324 rekvalifikace 325 relaps 213 reminiscence 177,188 resocializace prostitutek 260 rodi - neijc s partnerem 43 - osaml 43 - osamocen 43 rodina - dvky sociln pe 48 - duevn nemocnho 144 - mnohoproblmov 30, 38, 75, 276 -nepln 43 - sanace 275 -selhvn 269 Rmov 15, 216, 253, 261, 268, 273, 302, 307, 316,318 rozvod 267 - emon 65 - postaven dtte 65 - proces (obdob) 63 -typologie 61

stedisko -pobytov 336 - pro volbu povoln 311 - pijmac 336 -salesinsk 274 - vchovn pe 272 subutex 216 svpomoc 36, 103, 151,169 svt pirozen 16, 17, 20 syndrom - apatie a marnosti 30 - institucionalizan 136 - odvrenho rodie 66 - otivch dve 137 - posttraumatick stresov 30 -tborov 339 - translokan 167 - zanedbvn sebe sama 171 systm problmov 18, 19

eten sociln 137

zen nvtva 168

sanace rodiny 37, 275 sebeobhjci 111 sebepodpora 34 segregace 91 sluba -median 283 - nzkoprahov 217 - odlehovac 48 - peovatelsk, pro rodiny s dtmi 48 -proban 283 - sexuln placen 251 sluby - osobn asistence 95 sniovn kod 216 spravedlnost restorativn 285 stacion 122, 125 - pro drogov zvisl 215 - pro lidi s demenc 183 - s hospicovou p 202 standardy kvality socilnch slueb 112 start klub 311 stigmatizace 134 streetwork 256

tbory uprchlick 341 teorie zakotven 22 terapie - ambulantn 215 - multisystemick 276 -pracovn 119 - systemick 31 trest alternativn 276 trn - dtte 27, 227 - intervence 33 --nsledky 30 - - ob 29, 33, 34 - - pachatel 29, 35 - posuzovn 28 - prevence 37 - emon 27 -partnera 227 - - ob 231 -seniora 172, 174, 227

U
umrn 198 uprchlk - de facto 331 -definice 331 - doasn ochrana 332, 337

350

REJSTK

uprchlk (pokraovn) - uznan (azylant) 332, 337 uputn od potrestn 288 stav -diagnostick 271 - sociln pe 95, 126 - vchovn 271 - vchovn - - opaten 32 uzarava 136 V vahdace 185 veden ppadov ~ -klinick 141 -sociln 141 videotrmnk interakc 187 viktimizace sekundrn 29 volba informovan 115 vychov stavn 32 vyrovnvn pleitost 92 vzkum - domcho nsil 228 - empirick fenomenologick 22 - hermeneutick fenomenologick 23

vivn (nedobytnost) 45 vzdlavatelnost 114

zachzen patn viz t trn, 27,172 zachrnce 237 zamstnn -podporovan 123,150,326 -pechodn 150 zamstnvn podporovan 116 zanedbvn dtte 27 zvislost -drogov 211 - na hracch automatech 269 - na nvykovch ltkch 269 - terminlni 137 zbaven zpsobilosti k prvnm konm 171 zdrav 196 zmrovn kod 259 zneuvn sexuln, dtte 27, 31 zodpovdnost rodiovsk 32

adatel o azyl 332 ivot nezvisl 102

351

Oldich Matouek, Pavla Kodymov, Jana Kolkov (eds.)

Sociln prce v praxi

Vydalo nakladatelstv Portl, s. r. o., Klapkov 2, 182 00 Praha 8, naklad@portal.cz www.portal cz jako svou 1149. publikaci Praha 2005 Na oblce pouita reprodukce (vez) obrazu Augusta Macke Promenda s dvkou v blm Odpovdn redaktor Dominik Dvok Vtvarn redaktor Vladimr Zindulka Sazba programem TgX Jn Kula Vroba ERMAT Praha, s r. o. Tisk FINIDR, s. r. o , esk Tn Vydn prvn